Split (1)

train · 19.1k rows

law_id stringlengths 11 2.15k	law_text stringlengths 14 1.92M
Zákon č. 220/2000 Sb.	Zákon č. 220/2000 Sb. Zákon o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích Vyhlášeno 21. 7. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 65/2000 * ČÁST PRVNÍ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona, kterým se doplňuje občanský zákoník a upravují některé další majetkové vztahy * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o katastru nemovitostí České republiky * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o státní statistické službě * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o Kanceláři prezidenta republiky * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o Akademii věd České republiky * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o kolektivním vyjednávání * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o důchodovém pojištění * ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu * ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky * ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona o státním podniku * ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2014 (256/2013 Sb.) 220 ZÁKON ze dne 27. června 2000 o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna občanského soudního řádu Čl. I Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb. a zákona č. 155/2000 Sb., se mění takto: 1. § 21a zní: „§ 21a (1) Za stát před soudem vystupuje organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu. (2) Před soudem jménem státu jedná vedoucí organizační složky státu nebo jím pověřený zaměstnanec této anebo jiné organizační složky státu. (3) Ustanovení § 21 odst. 4 a 5 platí obdobně.“. 2. V § 85 odst. 4 se za slova „je okresní soud,“ vkládají slova „v jehož obvodu má sídlo organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu, a nelze-li takto místně příslušný soud určit, soud,“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona, kterým se doplňuje občanský zákoník a upravují některé další majetkové vztahy Čl. II V zákoně č. 131/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský zákoník a upravují některé další majetkové vztahy, se článek II zrušuje. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby Čl. III Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., ústavního zákona č. 541/1992 Sb., zákona č. 544/1992 Sb., zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 306/1993 Sb., zákona č. 224/1994 Sb. a zákona č. 27/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se za slova „jiné státní organizace“ vkládají slova „(dále jen „podnik“)“. 2. V § 1 odst. 1 se slova „nebo majetku státu v užívání organizací, jejichž zřizovatelem jsou obce (dále jen „podnik“), nebo který je ve správě Pozemkového fondu České republiky, včetně jejich majetkových účastí na podnikání jiných právnických osob, jakož i podmínky převodu majetkových účastí státu na tomto podnikání“ nahrazují slovy „nebo majetku státu ve správě Pozemkového fondu České republiky, jakož i podmínky převodu majetkových účastí státu na podnikání jiných právnických osob“. 3. V § 5 se vkládá odstavec 1, který zní: „(1) O výběru majetku a majetkových účastí státu na podnikání právnických osob vhodných k privatizaci rozhoduje vláda České republiky (dále jen „vláda“).“. Dosavadní text se označuje jako odstavec 2. 4. V § 9 odstavec 1 zní: „(1) Orgán státní správy republiky, který vykonává práva státu týkající se majetkové účasti na podnikání právnických osob, odpovídá za vypracování návrhu privatizačního projektu těchto účastí ve lhůtě stanovené vládou a předkládá je ministerstvu.“. 5. V § 11 odst. 5 se slova „a obce“ zrušují. 6. V § 45 odstavec 1 zní: „(1) S majetkem státu a majetkovými účastmi státu na podnikání právnických osob, vybranými k privatizaci, se nakládá pouze podle tohoto zákona. Pokud byl na takový majetek předložen privatizační projekt, nelze k němu zřídit zástavní právo.“. 7. V § 45 se dosavadní odstavce 2, 5, 6 a 8 včetně poznámek pod čarou č. 12) a 15) zrušují. 8. V § 45 se dosavadní odstavec 7 označuje jako odstavec 2. Čl. IV Přechodné ustanovení Věci ve vlastnictví státu, k nimž podle § 57 odst. 5 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, zaniklo dnem 1. ledna 2001 právo hospodaření vykonávané dosud státními organizacemi, u kterých byla funkce zakladatele a pravomoc tyto organizace zřizovat, řídit a zrušovat přenesena podle zvláštních právních předpisů na příslušná zastupitelstva obcí, se považují za majetek podle § 1 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 224/1994 Sb. Pokud byl tento majetek vybrán jako vhodný k privatizaci, organizační složka státu příslušná hospodařit s tímto majetkem plní přiměřeně povinnosti zakladatele, popřípadě podniku podle zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o katastru nemovitostí České republiky Čl. VI Přechodné ustanovení 1. Pokud bylo k věcem, popřípadě bytům a nebytovým prostorům ve vlastnictví státu, evidovaným v katastru, dosud zapsáno právo hospodaření19) nebo prozatímní správa,20) bude k nim nadále zapsána příslušnost organizační složky státu nebo státní organizace hospodařit s majetkem státu podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. 2. Pokud byla k věcem, bytům a nebytovým prostorům ve vlastnictví státu, evidovaným v katastru, dosud zapsána správa vykonávaná Fondem dětí a mládeže,21) zapíše se k nim příslušnost této státní organizace hospodařit s majetkem státu podle zákona uvedeného v bodu 1 na základě jejího ohlášení. 3. Pokud bylo k věcem, bytům a nebytovým prostorům ve vlastnictví státu, evidovaným v katastru, dosud zapsáno právo hospodaření19) a toto právo zaniká podle zákona uvedeného v bodu 1,22) zapíše se k nim příslušnost organizační složky státu hospodařit s majetkem státu podle zákona uvedeného v bodu 1 na základě jejího ohlášení. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o státní statistické službě Čl. VII Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 5 se slova „právnická nebo fyzická osoba nebo její součást a státní orgán“ nahrazují slovy „právnická osoba, organizační složka státu nebo fyzická osoba“. 2. V § 2 odst. 7 se za slova „právnická osoba“ vkládají slova „, organizační složka státu“. 3. V § 22 odst. 4 se za slova „Právnické osoby“ vkládají slova „a organizační složky státu“. 4. V § 22 odst. 5 se za slova „právnickou osobu“ vkládají slova „a organizační složku státu“. 5. V § 22 odst. 7 se za slova „právnické osobě“ vkládají slova „, organizační složce státu“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně Čl. VIII V § 3 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně, se slova „vykonává právo hospodaření“ zrušují. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách Čl. IX V § 11 zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, se slova „vykonává právo hospodaření“ zrušují. ČÁST OSMÁ Změna zákona o Kanceláři prezidenta republiky Čl. X V § 1 odst. 1 zákona č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky, se věta druhá zrušuje. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o Akademii věd České republiky Čl. XI Zákon č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, se mění takto: 1. V § 1 se věta druhá zrušuje. 2. V § 3 odst. 2 se slova „jako taková zřizuje pracoviště jako rozpočtové nebo příspěvkové organizace“ nahrazují slovy „zřizuje pracoviště jako příspěvkové organizace“. 3. V § 10 odstavec 1 zní: „(1) Předseda jedná ve všech věcech týkajících se Akademie.“. 4. V § 10 odst. 4 se slova „jednat ve vymezených oblastech jménem Akademie“ nahrazují slovy „ve vymezených oblastech“. 5. V § 12 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 2. 6. V § 13 se na konci písmene g) tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „za tím účelem může s těmito institucemi uzavírat smlouvy o sdružení.“. 7. V § 17 se slova „jinou rozpočtovou nebo příspěvkovou organizací“ nahrazují slovy „jiným pracovištěm“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o kolektivním vyjednávání Čl. XIV V § 3 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámek pod čarou č. 17) a 18) zní: „(2) Zaměstnavatelskou organizací podle odstavce 1 písm. b) se rozumí též stát, za který jedná organizační složka státu;17) uzavírat kolektivní smlouvu může vedoucí organizační složky státu nebo jiný oprávněný zástupce.18) 17) § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. § 8b zákoníku práce. 18) § 9a zákoníku práce.“. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. XVI Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb. a zákona č. 159/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 5 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1. 2. V § 120c se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 67a) zní: „(2) Pro účely tohoto zákona má organizační složka státu67a) stejné postavení jako právnická osoba. 67a) § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.“. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Čl. XVII V § 23b zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1995 Sb., se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 65a) zní: „(2) Pro účely tohoto zákona má organizační složka státu65a) stejné právní postavení jako právnická osoba. 65a) § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.“. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů Čl. XVIII V § 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova, která včetně poznámky pod čarou č. 1a) znějí: „jakož i organizační složka státu.1a) 1a) § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.“. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o důchodovém pojištění Čl. XIX V § 11 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb. a zákona č. 289/1997 Sb., se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova, která včetně poznámky pod čarou č. 16a) znějí: „jakož i organizační složka státu.16a) 16a) § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.“. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu Čl. XX Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 58/1995 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 296/1995 Sb., zákona č. 148/1998 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odstavec 2 zní: „(2) Kontrolu v rozsahu podle odstavce 1 vykonává Úřad, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, u a) organizačních složek státu, b) právnických a fyzických osob.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 1) se zrušuje. 2. V § 17 odst. 3 písmeno a) zní: „a) předmět a cíle kontroly a označení kontrolovaného orgánu, organizační složky státu, právnické nebo fyzické osoby (dále jen „kontrolovaná osoba“),“. 3. V § 33 odstavec 2 zní: „(2) Hospodaření Úřadu s majetkem státu včetně prostředků státního rozpočtu kapitoly Úřadu kontroluje Poslanecká sněmovna nebo orgán, který si pro tento účel zřídila nebo který tímto úkolem pověřila.“. ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna zákona o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky Čl. XXI Zákon č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění zákona č. 285/1991 Sb., zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 569/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 120/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 104/2000 Sb. a zákona č. 211/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 se ve větě prvé i druhé slova „a obce“ zrušují. 2. V § 2 odst. 2 se slova „a obce“ zrušují. 3. V § 5 odst. 5 se slova „a obce“ zrušují. ČÁST DVACÁTÁ Změna zákona o státním podniku Čl. XXII Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 5 se věta druhá a věta čtvrtá zrušují. 2. V § 16 odstavec 2 zní: „(2) Podnik založený podle tohoto zákona vykonává při hospodaření s majetkem státu práva vlastníka podle zvláštních právních předpisů.“. 3. V § 16 odstavec 3 zní: „(3) Právní úkony vztahující se k majetku učiněné podnikem bez schválení zakladatele předepsaného tímto zákonem jsou neplatné od samého počátku. Tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů, pokud podmiňují platnost právního úkonu povolením výjimky, schválením nebo předchozím souhlasem vlády anebo určeného ministerstva.“. 4. V § 16 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Podnik může k majetku zřídit zástavní právo pouze se schválením zakladatele.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 5. V § 17 odstavec 2 zní: „(2) S určeným majetkem může podnik nakládat pouze se schválením zakladatele.“. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ ÚČINNOST Čl. XXIV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 19) § 761 odst. 1 obchodního zákoníku. Vyhláška č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, ve znění pozdějších předpisů. 20) § 761 odst. 1 obchodního zákoníku. Vyhláška č. 61/1986 Sb., o prozatímní správě národního majetku, ve znění zákona č. 539/1992 Sb. 21) Zákon č. 113/1993 Sb., o Fondu dětí a mládeže, ve znění zákona č. 307/1997 Sb. 22) § 57 odst. 5 zákona č. 219/2000 Sb.“.
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 233/2000 Sb.	Vyhláška Ministerstva vnitra č. 233/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva vnitra o provedení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 234/1999 Sb. a zákona č. 204/2000 Sb. Vyhlášeno 31. 7. 2000, datum účinnosti 1. 8. 2000, částka 71/2000 * ČÁST PRVNÍ - POSTUP OBECNÍCH ÚŘADŮ, POVĚŘENÝCH OBECNÍCH ÚŘADŮ A ZASTUPITELSKÝCH ÚŘADŮ PŘI SESTAVOVÁNÍ A VEDENÍ ZVLÁŠTNÍCH SEZNAMŮ VOLIČŮ A POŘIZOVÁNÍ VÝPISŮ Z NICH (§ 1 — § 1) * ČÁST TŘETÍ - FORMA SPOLUPRÁCE ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY PŘI PŘEDÁVÁNÍ PODKLADŮ Z KANDIDÁTNÍCH LISTIN A PŘIHLÁŠEK K REGISTRACI PRO VYTVOŘENÍ REGISTRŮ A ČÍSELNÍKŮ KANDIDÁTŮ A KANDIDUJÍCÍCH POLITICKÝCH STRAN, POLITICKÝCH HNUTÍ A KOALIC ČESKÝM STATISTICKÝM ÚŘADEM A LOSOVÁNÍ ČÍSEL PRO OZNAČENÍ HLASOVACÍCH LÍSTKŮ (§ 3 — § 5) * ČÁST ČTVRTÁ - VZOR KANDIDÁTNÍ LISTINY, PŘIHLÁŠKY K REGISTRACI, HLASOVACÍHO LÍSTKU, ZVLÁŠTNÍHO SEZNAMU VOLIČŮ, OSVĚDČENÍ O ZVOLENÍ, VZORY TISKOPISŮ PRO ZJIŠŤOVÁNÍ A ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ HLASOVÁNÍ VE VOLBÁCH DO PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY A VZORY DALŠÍCH DOKUMENTŮ A ZPŮSOB ZAJIŠTĚNÍ TISKU HLASOVACÍCH LÍSTKŮ (§ 6 — § 7) * ČÁST PÁTÁ - POSTUP OBECNÍCH ÚŘADŮ, KRAJSKÝCH ÚŘADŮ, POVĚŘENÝCH OBECNÍCH ÚŘADŮ V SÍDLE VOLEBNÍHO OBVODU A ZASTUPITELSKÝCH ÚŘADŮ PŘI ÚSCHOVĚ A ARCHIVACI HLASOVACÍCH LÍSTKŮ A OSTATNÍ VOLEBNÍ DOKUMENTACE (§ 8 — § 8) * ČÁST ŠESTÁ - ZPŮSOB A POSTUP OVĚŘOVÁNÍ ZPŮSOBILOSTI PRO VÝKON FUNKCE ZAMĚSTNANCE HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ZAŘAZENÉHO DO MAGISTRÁTU HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY POVĚŘENÉHO ČINNOSTÍ NA ÚSEKU VOLEB (§ 9 — § 11) * ČÁST SEDMÁ - Výše zvláštní odměny za výkon funkce člena okrskové volební komise a člena zvláštní okrskové volební komise, způsob její úhrady a výplaty (§ 12 — § 12) * ČÁST OSMÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 13 — § 16) č. 1 k vyhlášce č. 233/2000 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 233/2000 Sb. Aktuální znění od 1. 12. 2019 (265/2019 Sb.) 233 VYHLÁŠKA Ministerstva vnitra ze dne 24. července 2000 o provedení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb. a zákona č. 204/2000 Sb. Ministerstvo vnitra stanoví v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí podle § 92 odst. 1 písm. a) zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 204/2000 Sb., (dále jen „zákon“), v dohodě s Českým statistickým úřadem podle § 92 odst. 1 písm. b) zákona a v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem financí podle § 92 odst. 1 písm. c) zákona: ČÁST PRVNÍ POSTUP OBECNÍCH ÚŘADŮ, POVĚŘENÝCH OBECNÍCH ÚŘADŮ A ZASTUPITELSKÝCH ÚŘADŮ PŘI SESTAVOVÁNÍ A VEDENÍ ZVLÁŠTNÍCH SEZNAMŮ VOLIČŮ A POŘIZOVÁNÍ VÝPISŮ Z NICH § 1 (1) Zvláštní seznam voličůvoličů (dále jen „zvláštní seznam“)1) vede v knize nebo systémem kartotéky anebo prostřednictvím výpočetní techniky v členění podle volebních okrsků nebo zvláštních volebních okrsků obecní úřad, městský úřad, magistrát územně nečleněného města se zvláštním postavením, úřad městské části nebo městského obvodu územně členěného města se zvláštním postavením, úřad městské části hlavního města Prahy (dále jen „obecní úřad“) a zastupitelský a konzulární úřad České republiky s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem (dále jen „zastupitelský úřad“). Vzory zvláštních seznamů vedených obecním úřadem a zastupitelským úřadem jsou uvedeny v příloze č. 1. (2) Ve zvláštním seznamu vedeném obecním úřadem se eviduje jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, důvod zápisu do zvláštního seznamu, místo trvalého pobytu zapsaného voličevoliče a číslo volebního okrsku, ve kterém bude volit. V poznámce se uvede, kdo dal k zápisu do zvláštního seznamu podnět. (3) Ve zvláštním seznamu vedeném zastupitelským úřadem se eviduje číslo volebního okrsku, ve kterém bude voličvolič volit, jeho jméno, popřípadě jména,1a) příjmení a bydliště voličevoliče, který nebydlí na území České republiky, popřípadě trvalý pobyt voličevoliče hlasujícího na voličský průkaz; není-li uvedeno rodné číslo, uvede se rodné příjmení, datum a místo narození, stát narození a pohlaví voličevoliče. (4) Zápisy o případných změnách údajů ve zvláštních seznamech provádí obecní úřad nebo zastupitelský úřad na základě oznámení toho, kdo dal k předchozímu zápisu do zvláštního seznamu, popřípadě k jeho změně podnět. (5) Vyškrtnutí ze zvláštního seznamu provedené na základě oznámení podle odstavce 4 oznámí obecní úřad v obciobci, kde byl voličvolič zapsán do zvláštního seznamu, obecnímu úřadu v obciobci, kde je voličvolič zapsán ve stálém seznamu voličůvoličů.2) Oznámení o zapsání voličevoliče ve zvláštním seznamu, který je veden zastupitelským úřadem, podá obecnímu úřadu Ministerstvo vnitra za účelem vyškrtnutí voličevoliče ze stálého seznamu voličůvoličů. Obecní úřad u takového voličevoliče uvede poznámku, že byl vyškrtnut z důvodu své žádosti o zápis do zvláštního seznamu na zastupitelském úřadě v souvislosti s volbami do Parlamentu České republiky. Tuto poznámku uvede též ve výpisu ze stálého seznamu voličůvoličů pro okrskovou volební komisi. (6) Dva dny před zahájením voleb obecní úřad zvláštní seznam uzavře a okrskovým volebním komisím předá výpisy ze zvláštních seznamů, které obsahují soupis voličůvoličů oprávněných volit v jejich volebním okrsku. Obdobně postupuje při uzavírání zvláštního seznamu zastupitelský úřad, který výpisy z něj poté předá zvláštním okrskovým volebním komisím. VoličiVoliči zapsaní do zvláštního seznamu z důvodů uvedených v § 6 odst. 1 písm. a), b) a c) zákona jsou ve výpise ze zvláštního seznamu vedeni na samostatných listech pro každý ústav, objekt nebo zařízení. Výpis ze zvláštního seznamu obsahuje údaje shodné s údaji zvláštního seznamu. (7) Po uzavření zvláštního seznamu obecní úřad a zastupitelský úřad již změny neprovádí. Pokud se obecní úřad dozví po uzavření zvláštního seznamu skutečnosti odůvodňující změny zápisu, předá informaci okrskové volební komisi. (8) Státní občan České republiky, který má bydliště mimo území České republiky a dostaví se a) ve dnech voleb do Poslanecké sněmovny do volební místnosti, bude po předložení voličského průkazu zapsán okrskovou volební komisí nebo zvláštní okrskovou volební komisí do výpisu ze zvláštního seznamu, b) ve dnech voleb do Senátu do volební místnosti na území České republiky, bude po předložení voličského průkazu zapsán okrskovou volební komisí do výpisu ze zvláštního seznamu. (9) Dostaví-li se do volební místnosti voličvolič, u něhož je ve výpisu ze stálého seznamu voličůvoličů poznámka, že je zapsán ve zvláštním seznamu voličůvoličů, okrsková volební komise tuto poznámku zruší, prokáže-li se, že v okrsku, kde je zapsán ve výpisu ze zvláštního seznamu voličůvoličů, nehlasoval a že byl tento zápis zrušen. ČÁST TŘETÍ FORMA SPOLUPRÁCE ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY PŘI PŘEDÁVÁNÍ PODKLADŮ Z KANDIDÁTNÍCH LISTIN A PŘIHLÁŠEK K REGISTRACI PRO VYTVOŘENÍ REGISTRŮ A ČÍSELNÍKŮ KANDIDÁTŮ A KANDIDUJÍCÍCH POLITICKÝCH STRAN, POLITICKÝCH HNUTÍ A KOALIC ČESKÝM STATISTICKÝM ÚŘADEM A LOSOVÁNÍ ČÍSEL PRO OZNAČENÍ HLASOVACÍCH LÍSTKŮ § 3 (1) Krajský úřad nebo pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu průběžně pořizuje a předává Českému statistickému úřadu k založení registru kandidátů kopie podaných kandidátních listin nebo přihlášek k registraci, a to nejpozději první den po uplynutí lhůty pro podávání kandidátních listin nebo přihlášek k registraci. (2) Český statistický úřad vyhotoví seznam kandidátů se shodným jménem, příjmením a věkem a dalších podkladů pro kontrolu podaných kandidátních listin krajským úřadem nebo přihlášek k registraci pověřeným obecním úřadem v sídle volebního obvodu. Tyto podklady předá krajskému úřadu nebo pověřenému obecnímu úřadu v sídle volebního obvodu nejpozději šedesátý druhý den přede dnem voleb. (3) Po vyhodnocení a podle pokynu krajského úřadu nebo pověřeného obecního úřadu v sídle volebního obvodu Český statistický úřad aktualizuje registr kandidátů. Obdobně se postupuje v případech odvolání nebo vzdání se kandidatury do zaregistrování kandidátních listin nebo přihlášek k registraci či v případech odmítnutí registrace kandidátní listiny nebo přihlášky k registraci na základě rozhodnutí soudu.8) (4) Krajský úřad nebo pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu nejpozději první den následující po uplynutí lhůty pro rozhodnutí o registraci kandidátních listin nebo přihlášek k registraci9) zašle seznam zaregistrovaných kandidátních listin a seznam odmítnutých kandidátních listin nebo seznam zaregistrovaných přihlášek k registraci a seznam odmítnutých přihlášek k registraci Státní volební komisi. § 4 (1) Státní volební komise vylosuje nejpozději 45 dnů přede dnem voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky čísla pro označení hlasovacích lístků politických stran, politických hnutí a koalic.10) (2) Čísla pro označení hlasovacích lístků kandidátů pro volby do Senátu Parlamentu České republiky vylosuje nejpozději 45 dnů přede dnem voleb do Senátu Parlamentu České republiky pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu.11) (3) Hlasovací lístky týchž politických stran, politických hnutí a koalic musí být pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ve všech volebních krajích označeny stejným vylosovaným číslem; do losování vstupuje každá politická strana, politické hnutí a koalice jen jednou bez ohledu na to, v kolika volebních krajích podaly kandidátní listiny. Pokud některá politická strana, politické hnutí nebo koalice nepodaly kandidátní listinu ve všech volebních krajích, zůstane v daném volebním kraji toto číslo neobsazeno. (4) Do losovacího osudí se vloží tolik celých čísel v nepřerušené vzestupné řadě počínaje číslem 1, kolik různých politických stran, politických hnutí a koalic nebo nezávislých kandidátů podalo kandidátní listiny nebo přihlášky k registraci. (5) Pokud kandidátní listina některé z politických stran, politických hnutí nebo koalic nebyla ve volebním kraji zaregistrována ani na základě rozhodnutí soudu,12) zůstává číslo vylosované této politické straně, politickému hnutí nebo koalici v daném volebním kraji neobsazeno. (6) Pokud přihláška k registraci některé z politických stran, politických hnutí, koalic nebo nezávislého kandidáta nebyla ve volebním obvodu zaregistrována ani na základě rozhodnutí soudu,13) zůstává číslo vylosované kandidátovi této politické strany, politického hnutí, koalice nebo nezávislému kandidátovi v daném volebním obvodu neobsazeno. § 5 (1) Po vylosování čísel Český statistický úřad vyhotoví číselník kandidujících politických stran, politických hnutí a koalic pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a kandidujících politických stran, politických hnutí, koalic nebo nezávislých kandidátů pro volby do Senátu Parlamentu České republiky, podle kterých budou při zpracování a poskytování výsledků voleb označovány číslem a názvem nebo číslem a zkratkou názvu. (2) Český statistický úřad zaznamená do registru kandidátů vylosovaná čísla politických stran, politických hnutí, koalic nebo nezávislých kandidátů, doplní do něj kód údaje o pohlaví kandidáta, vyhotoví opis údajů registru kandidátů v rozsahu kandidátní listiny nebo přihlášky k registraci a předloží ho krajskému úřadu nebo pověřenému obecnímu úřadu v sídle volebního obvodu. (3) Krajský úřad nebo pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu neprodleně informuje pracoviště Českého statistického úřadu o případech vzdání se nebo odvolání kandidatury v období od uplynutí lhůty pro zaregistrování kandidátní listiny nebo přihlášky k registraci do 48 hodin před zahájením voleb tak, že mu předá kopii prohlášení o vzdání se nebo odvolání kandidatury. Český statistický úřad nastaví v registru kandidátů u těchto osob znak zajišťující, že při zjišťování výsledků voleb k nim nebude přihlíženo. ČÁST ČTVRTÁ VZOR KANDIDÁTNÍ LISTINY, PŘIHLÁŠKY K REGISTRACI, HLASOVACÍHO LÍSTKU, ZVLÁŠTNÍHO SEZNAMU VOLIČŮ, OSVĚDČENÍ O ZVOLENÍ, VZORY TISKOPISŮ PRO ZJIŠŤOVÁNÍ A ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ HLASOVÁNÍ VE VOLBÁCH DO PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY A VZORY DALŠÍCH DOKUMENTŮ A ZPŮSOB ZAJIŠTĚNÍ TISKU HLASOVACÍCH LÍSTKŮ § 6 (1) Pro volby do Parlamentu České republiky jsou v příloze č. 1 této vyhlášky stanoveny vzory: 1. Zvláštní seznam voličůvoličů (1a, 1b) 2. Oznámení o době a místě konání voleb do Parlamentu České republiky (2a, 2b) 3. Slib zapisovatele a členů okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise 4. Kandidátní listina pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky s přílohou 5. Hlasovací lístek pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 6. Přihláška k registraci pro volby do Senátu Parlamentu České republiky s přílohou 7. Hlasovací lístek pro volby do Senátu Parlamentu České republiky 8. Zápis o výsledku voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ve volebním kraji 9. Zápis o výsledku voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu 10. Osvědčení o zvolení poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 11. Osvědčení o zvolení senátorem Senátu Parlamentu České republiky 12. Osvědčení o vykonané zkoušce 13. Zápis o vykonané zkoušce 14. Záznam o odmítnutí zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku při volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Českým statistickým úřadem 15. Záznam o odmítnutí zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku při volbách do Senátu Parlamentu České republiky Českým statistickým úřadem. (2) Pro volby do Parlamentu České republiky jsou v příloze č. 2 této vyhlášky stanoveny vzory tiskopisů: 1. Voličský průkaz 2. Průkaz člena okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise 3. Průkaz zapisovatele okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise 4. Zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku a ve zvláštním volebním okrsku pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a výsledky hlasování pro politické strany, politická hnutí a jejich koalice ve volebním okrsku a ve zvláštním volebním okrsku (4a, 4b) 5. Zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku pro volby do Senátu Parlamentu České republiky 6. Průkaz zaměstnance Magistrátu hlavního města Prahy. (3) Pokud okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise využije programového vybavení dodaného Českým statistickým úřadem, nahrazují tiskové výstupy z tohoto programu14) tiskopisy podle odstavce 2 bodů 4 a 5. § 6a Tiskopis voličského průkazu je přísně zúčtovatelným tiskopisem s ochrannými prvky proti zneužití. Každý tiskopis je opatřen písmenem označujícím sérii počínaje písmenem A a šestimístnou číslicí každé série od 000001 do 999999. Po vyčerpání čísel dané série následuje série označená dalším písmenem dle abecedního pořadí. § 7 Krajský úřad pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky15) a pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu pro volby do Senátu Parlamentu České republiky16) zajišťuje tisk hlasovacích lístků prostřednictvím obchodní firmy vybrané Ministerstvem vnitra.17) ČÁST PÁTÁ POSTUP OBECNÍCH ÚŘADŮ, KRAJSKÝCH ÚŘADŮ, POVĚŘENÝCH OBECNÍCH ÚŘADŮ V SÍDLE VOLEBNÍHO OBVODU A ZASTUPITELSKÝCH ÚŘADŮ PŘI ÚSCHOVĚ A ARCHIVACI HLASOVACÍCH LÍSTKŮ A OSTATNÍ VOLEBNÍ DOKUMENTACE § 8 (1) Obecní úřad a zastupitelský úřad před konáním voleb zabezpečí po obdržení hlasovacích lístků, obálek a tiskopisů jejich ochranu tak, aby bylo zabráněno zneužití. (2) Obecní úřad a zastupitelský úřad si vede přehled o přijatých, vydaných a poškozených nebo znehodnocených tiskopisech voličského průkazu; poškozené nebo znehodnocené tiskopisy voličského průkazu protokolárně zničí. (3) Obecní úřad převezme veškerou volební dokumentaci s výjimkou jednoho vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku od okrskových volebních komisí. Úřad městské části Praha 1 při volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky převezme veškerou volební dokumentaci s výjimkou jednoho vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve zvláštních volebních okrscích od zvláštních okrskových volebních komisí. Obecní úřad ponechá pro archivaci 3 sady nepoužitých hlasovacích lístků. Úřední obálky, použité hlasovací lístky, pomocné hlasovací lístky pro sčítání přednostních hlasů a použité pomocné sčítací archy obecní úřad protokolárně zničí a) po uplynutí 30 dnů ode dne marného uplynutí lhůty pro podání návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta (dále jen „návrh na neplatnost“), b) po uplynutí 30 dnů ode dne marného uplynutí lhůty pro podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí soudu o návrhu na neplatnost, nebo c) po uplynutí 30 dnů ode dne, kdy Ústavní soudÚstavní soud nevyhověl poslední podané ústavní stížnosti proti rozhodnutí soudu o návrhu na neplatnost. (4) Volební dokumentaci krajského úřadu a pověřeného obecního úřadu v sídle volebního obvodu včetně jednoho vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku uschovají tyto úřady. (5) Dokumentace o finančních nákladech na volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a do Senátu Parlamentu České republiky se uloží odděleně od ostatní dokumentace. (6) Pro volební dokumentaci týkající se konání voleb do Parlamentu České republiky se stanoví tyto skartační znaky a lhůty: a) kandidátní listina, přihláška kandidáta k registraci, prohlášení kandidáta včetně podkladů ke kandidátní listině a přihlášce k registraci, petice, dokumentace o vzdání se kandidatury nebo jejím odvolání, rozhodnutí krajského úřadu a pověřeného obecního úřadu v sídle volebního obvodu o registraci kandidátní listiny nebo přihlášky k registraci, rozhodnutí soudu ve věci registrace kandidátní listiny, rozhodnutí soudu ve věci registrace přihlášky k registraci, hlasovací lístek, zápisy o výsledku hlasování ............................................ A 10, b) ostatní volební dokumentace ......................... V 5. (7) Po uplynutí skartačních lhůt se postupuje podle příslušného právního předpisu.19) ČÁST ŠESTÁ ZPŮSOB A POSTUP OVĚŘOVÁNÍ ZPŮSOBILOSTI PRO VÝKON FUNKCE ZAMĚSTNANCE HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ZAŘAZENÉHO DO MAGISTRÁTU HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY POVĚŘENÉHO ČINNOSTÍ NA ÚSEKU VOLEB § 9 Ověřování způsobilosti Zaměstnanec hlavního města Prahy zařazený do Magistrátu hlavního města Prahy pověřený činností na úseku voleb (dále jen „uchazeč“) absolvuje odbornou přípravu a potřebné znalosti na úseku voleb prokáže vykonáním zkoušky před zkušební komisí zřízenou podle zvláštního právního předpisu.20) § 10 Přihlášku uchazeče podle § 9 k odborné přípravě a vykonání zkoušky zasílá primátor hlavního města Prahy Ministerstvu vnitra. Ministerstvo vnitra určí termíny a místo zkoušky. § 11 Zkouška (1) Zkouška spočívá v ověření znalostí právních předpisů na úseku voleb a právních předpisů s nimi souvisejících; skládá se z písemné a ústní části. (2) O vykonané zkoušce vyhotoví zkušební komise zápis, který podepisuje předseda zkušební komise a její členové. Zápis obsahuje a) jméno a příjmení uchazeče, místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu, označení zaměstnavatele uchazeče a jeho pracovní zařazení, b) jména, příjmení a pracovní zařazení členů zkušební komise, c) otázky, které byly předmětem ústní zkoušky, d) vyhodnocení písemné a ústní zkoušky. (3) Uchazeč prokáže potřebné znalosti, pokud uspěl alespoň ve dvou třetinách otázek obsažených v písemné části zkoušky a ve dvou třetinách otázek obsažených v ústní části zkoušky. (4) Výsledek zkoušky oznámí uchazeči předseda zkušební komise v den jejího konání. (5) Náležitosti osvědčení Ministerstva vnitra o vykonané zkoušce jsou obsaženy v příloze č. 1 ve vzoru 12. (6) Uchazeči, který úspěšně vykonal zkoušku, vydá zkušební komise osvědčení o vykonané zkoušce ve dvojím vyhotovení. Jedno vyhotovení předá uchazeč zaměstnavateli.21) (7) V případě, že uchazeč při zkoušce nevyhověl, může celou zkoušku opakovat nejdříve za jeden měsíc; lhůtu může Ministerstvo vnitra ve výjimečných případech zkrátit. ČÁST SEDMÁ Výše zvláštní odměny za výkon funkce člena okrskové volební komise a člena zvláštní okrskové volební komise, způsob její úhrady a výplaty § 12 (1) Při volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky přísluší předsedovi okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise za výkon funkce zvláštní odměna22) (dále jen „odměna“) ve výši 2 200 Kč, místopředsedovi a zapisovateli okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise ve výši 2 100 Kč a ostatním členům okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise ve výši 1 800 Kč. (2) Při volbách do Senátu Parlamentu České republiky přísluší předsedovi okrskové volební komise za výkon funkce odměna ve výši 2 200 Kč, místopředsedovi a zapisovateli okrskové volební komise odměna ve výši 2 100 Kč a ostatním členům okrskové volební komise odměna ve výši 1 800 Kč v případě, že volby do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním okrsku proběhly pouze v jednom kole. Za výkon funkce v dalším kole voleb do Senátu Parlamentu České republiky se odměna podle věty první zvyšuje předsedovi, místopředsedovi a zapisovateli okrskové volební komise o 1 000 Kč a ostatním členům okrskové volební komise o 700 Kč. V případě opakování hlasování se odměna zvyšuje o dalších 400 Kč. (3) Konají-li se volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky nebo volby do Senátu Parlamentu České republiky v souběhu s jinými volbami23), zvyšuje se odměna člena okrskové volební komise a člena zvláštní okrskové volební komise podle odstavců 1 a 2 o 400 Kč za každé další volby. Uskuteční-li se u voleb konaných v souběhu i druhé kolo volby prezidenta republiky, zvyšuje se dále odměna o částku za výkon funkce v dalším kole volby prezidenta republiky podle zvláštního právního předpisu27). (4) Členovi okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise, který není v pracovním poměru ani v poměru obdobném pracovnímu poměru, avšak je výdělečně činný, přísluší kromě odměny podle odstavců 1 až 3 náhrada ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise ve výši 43 Kč za hodinu, nejvýše však 340 Kč za jeden den. (5) Odměnu podle odstavců 1 až 3 a paušální náhradu ušlého výdělku podle odstavce 4 členům okrskových volebních komisí vyplatí do 30 dnů po ukončení činnosti okrskové volební komise24) obecní úřad. V případě, že se člen okrskové volební komise všech jednání komise nezúčastňuje, obecní úřad celkovou výši odměny stanovenou podle odstavců 1 až 3 poměrně krátí, a to podle evidence o jeho účasti na jednáních okrskové volební komise. (6) Odměnu podle odstavce 1 a paušální náhradu ušlého výdělku podle odstavce 4 členům zvláštní okrskové volební komise vyplatí do 30 dnů po ukončení činnosti zvláštní okrskové volební komise zastupitelský úřad, u kterého je zvláštní okrsková volební komise zřízena, v měně příslušného státu, a to podle kursu vyhlašovaného Českou národní bankoubankou25) ke dni voleb. V případě, že se člen zvláštní okrskové volební komise všech jednání komise nezúčastňuje, zastupitelský úřad celkovou výši odměny stanovenou podle odstavce 1 poměrně krátí, a to podle evidence o jeho účasti na jednáních zvláštní okrskové volební komise. ČÁST OSMÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 13 Primátor hlavního města Prahy zasílá nejpozději do 15 dnů od nabytí účinnosti této vyhlášky Ministerstvu vnitra přihlášky uchazečů k odborné přípravě a vykonání zkoušky uvedené v § 11. § 14 Pokud byla již před počátkem účinnosti vyhlášky učiněna opatření k přípravě voleb v souladu s touto vyhláškou, hledí se na tato opatření, jako by byla učiněna za její účinnosti.26) § 14a Dnem voleb se podle této vyhlášky rozumí první den voleb. § 14b Došlo-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, zkracuje se lhůta podle § 3 odst. 2 na třicátý třetí den přede dnem voleb a lhůta podle § 4 odst. 1 na 23 dnů. § 15 Zrušuje se vyhláška č. 74/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti k provedení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění vyhlášky č. 253/1998 Sb. § 16 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2000. Ministr: Mgr. Gross v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 233/2000 Sb. Vzor 1. Zvláštní seznam voličů 248kB Vzor 1a. Zvláštní seznam voličů vedený obecním úřadem 30kB Vzor 1b. Zvláštní seznam voličů vedený zastupitelským úřadem 56kB Vzor 2. Oznámení o době a místě konání voleb 445kB Vzor 2a. OZNÁMENÍ o místě konání voleb 74kB „Vzor 2b OZNÁMENÍ o době a místě konání voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 515kB Vzor 3. Slib zapisovatele a členů (okrskové, zvláštní okrskové)x) volební komise 287kB Vzor 4. Kandidátní listina 654kB Příloha ke vzoru 4 318kB Vzor 5. HLASOVACÍ LÍSTEK 51kB Vzor 6. Přihláška k registraci 546kB Příloha ke vzoru 6 563kB Vzor 7. HLASOVACÍ LÍSTEK 57kB Vzor 8. ZÁPIS O VÝSLEDKU VOLEB DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY PARLAMENTU ČR VE VOLEBNÍM KRAJI 74kB Vzor 9. ZÁPIS O VÝSLEDKU VOLEB DO SENÁTU PARLAMENTU ČR VE VOLEBNÍM OBVODU 92kB Vzor 10. OSVĚDČENÍ o zvolení poslancem (poslankyní) 241kB Vzor 11. OSVĚDČENÍ o zvolení senátorem (senátorkou) 237kB Vzor 12. OSVĚDČENÍ o vykonané zkoušce 274kB Vzor 13. ZÁPIS ZKUŠEBNÍ KOMISE MINISTERSTVA VNITRA 350kB Vzor 14. Záznam o odmítnutí zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku Českým statistickým úřadem 48kB Vzor 15. Záznam o odmítnutí zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku Českým statistickým úřadem 46kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 233/2000 Sb. Vzor tiskopisu 1 VOLIČSKÝ PRŮKAZ 446kB Vzor tiskopisu 2 PRŮKAZ člena okrskové (zvláštní okrskové) volební komise 260kB Vzor tiskopisu 3 PRŮKAZ zapisovatele okrskové (zvláštní okrskové) volební komise 372kB Vzor tiskopisu 4a ZÁPIS O PRŮBĚHU A VÝSLEDKU HLASOVÁNÍ VE VOLEBNÍM OKRSKU 901kB Příloha ke vzoru tiskopisu 4a VÝSLEDKY HLASOVÁNÍ PRO POLITICKÉ STRANY, POLITICKÁ HNUTÍ A KOALICE VE VOLEBNÍM OKRSKU 21kB 84kB 12kB Vzor tiskopisu 4b ZÁPIS O PRŮBĚHU A VÝSLEDKU HLASOVÁNÍ VE ZVLÁŠTNÍM VOLEBNÍM OKRSKU 733kB Příloha ke vzoru tiskopisu 4b VÝSLEDKY HLASOVÁNÍ PRO POLITICKÉ STRANY, POLITICKÁ HNUTÍ A KOALICE VE ZVLÁŠTNÍM VOLEBNÍM OKRSKU 649kB Vzor tiskopisu 5 ZÁPIS O PRŮBĚHU A VÝSLEDKU HLASOVÁNÍ VE VOLEBNÍM OKRSKU 998kB Vzor tiskopisu 6 PRŮKAZ zaměstnance Magistrátu hlavního města Prahy 214kB 1) § 6 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 61/2001 Sb. a zákona č. 37/2002 Sb. 1a) § 61 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů. 2) § 10 zákona č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 247/1995 Sb. 8) § 33 odst. 7 a § 62 odst. 7 zákona č. 247/1995 Sb. 9) § 33 odst. 1 a § 62 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb. 10) § 8 odst. 2 písm. c) zákona č. 247/1995 Sb. 11) § 13 odst. 1 písm. d) zákona č. 247/1995 Sb. 12) § 33 odst. 7 zákona č. 247/1995 Sb. 13) § 62 odst. 7 zákona č. 247/1995 Sb. 14) § 42 odst. 4 a § 71 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb. 15) § 12 odst. 1 písm. d) zákona č. 247/1995 Sb. 16) § 13 odst. 1 písm. e) zákona č. 247/1995 Sb. 17) § 9 odst. 2 písm. f) zákona č. 247/1995 Sb. Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb. a zákona č. 28/2000 Sb. 19) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb. Vyhláška č. 117/1974 Sb., kterou se stanoví kritéria pro posuzování písemností jako archiválií a podrobnosti skartačního řízení. 20) Vyhláška č. 152/2000 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů. 21) § 59 odst. 3 písm. b) zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 439/1991 Sb., zákona č. 485/1991 Sb., zákona č. 553/1991 Sb., zákona č. 302/1992 Sb., nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky uveřejněného v částce 97/1992 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 152/1994 Sb. a zákona č. 279/1995 Sb. § 23 zákona č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 439/1991 Sb., zákona č. 8/1993 Sb. a zákona č. 152/1994 Sb. 22) § 82 zákona č. 247/1995 Sb. 23) § 95 zákona č. 247/1995 Sb. 24) § 52a a 77a zákona č. 247/1995 Sb. 25) § 35 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., zákona č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb. a zákona č. 127/2002 Sb. 26) Čl. II bod 1 zákona č. 204/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb. a nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb., zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 27) § 6 odst. 1 vyhlášky č. 294/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o volbě prezidenta republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 236/2000 Sb.	Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 236/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 101/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa a vzor služebního odznaku a vzor průkazu lesní stráže Vyhlášeno 4. 8. 2000, datum účinnosti 4. 8. 2000, částka 72/2000 * Čl. I - Vyhláška č. 101/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa a vzor služebního odznaku a vzor průkazu lesní stráže, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 4. 8. 2000 236 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 18. července 2000, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 101/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa a vzor služebního odznaku a vzor průkazu lesní stráže Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 32 odst. 10 a § 38 odst. 7 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 101/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa a vzor služebního odznaku a vzor průkazu lesní stráže, se mění takto: 1. V § 3 odst. 2 se za slovo „škůdců“ doplňují slova „a základní způsoby zjišťování výskytu, kontroly a obrany proti těmto škůdcům“. 2. V § 4 odst. 2 se slova „hospodářsky významných škod, nebo tyto škody již vznikly“ nahrazují slovy „kalamitního stavu, nebo tento stav již nastal“. 3. V § 4 odstavec 3 zní: „(3) Veškeré polomy, vývraty a dříví atraktivní pro rozvoj škůdců vzniklé do 31. března musí být zpracovány nebo asanovány nejpozději do 31. května, v lesních porostech, které alespoň částečně zasahují do polohy nad 600 m nadmořské výšky, do 30. června běžného roku.“. 4. V § 5 odst. 1 písm. c) se vypouštějí slova „společně s uživatelem honitby“. 5. V § 5 odst. 1 písm. e) se před slovo „navrhuje“ vkládají slova „v případě potřeby“. 6. V § 5 odst. 2 se vypouštějí slova „obvykle na základě projednání s uživatelem honitby“. 7. § 9 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 5) a 6) zní: „Podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce lesní stráže a jejich ověřování § 9 (1) Zákonem5) stanovené předpoklady pro výkon funkce lesní stráže dokládá fyzická osoba, která má být ustanovena lesní stráží, (dále jen „uchazeč“) na evidenčním listu lesní stráže (dále jen „evidenční list“), jehož vzor je uveden v příloze č. 3 této vyhlášky. Evidenční list vydá uchazeči orgán státní správy lesů, který má lesní stráž ustanovit. (2) Skutečnost, že nebyl odsouzen pro úmyslný trestný čin, dokládá uchazeč výpisem z evidence Rejstříku trestů,6) ne starším 3 měsíců, který předkládá orgánu státní správy lesů společně s vyplněným evidenčním listem. 5) § 38 odst. 3 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 6) § 11 odst. 1 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.“. 8. Za § 9 se vkládají nové § 9a až 9c, které včetně poznámek pod čarou č. 7) až 11) znějí: „§ 9a (1) Zdravotně způsobilé k výkonu funkce lesní stráže jsou osoby, jejichž zdravotní stav nevylučuje středně velkou nebo velkou fyzickou zátěž, neomezuje pobyt v přírodě, pohyb v nerovném terénu, dále osoby, které nemají sníženou schopnost orientace, zejména závažná onemocnění sluchu a zraku, netrpí kolapsovými stavy a záchvatovitými onemocněními včetně epilepsie, diabetem mellitus, závažným duševním onemocněním nebo závažnou poruchou osobnosti anebo dalšími onemocněními, které omezují nebo vylučují výkon funkce lesní stráže. (2) Zdravotní způsobilost dokládá uchazeč posudkem o zdravotní způsobilosti (dále jen „posudek“) posuzujícího lékaře. Posuzujícím lékařem se rozumí zvolený praktický lékař, u kterého je uchazeč registrován k léčebné péči. (3) Zdravotní způsobilost uchazeče se posuzuje při preventivních prohlídkách vstupních, periodických a mimořádných. Posudek o zdravotní způsobilosti vydává posuzující lékař na základě výsledku lékařské prohlídky, popřípadě dalších potřebných vyšetření. Při vydávání posudku se postupuje podle zvláštního právního předpisu.7) (4) Posudek, který se vydává na evidenčním listu, musí být vždy opatřen podpisem posuzujícího lékaře, jeho jmenovkou, razítkem zdravotnického zařízení a datem vyhotovení. Posudek musí jednoznačně vyjádřit, že uchazeč je pro výkon funkce lesní stráže způsobilý, nebo nezpůsobilý, popřípadě, že je způsobilý pouze za podmínek, které se v posudku jednoznačně vyjádří. § 9b (1) Znalost práv a povinností lesní stráže se prokazuje formou písemného testu a ústního pohovoru před zaměstnancem příslušného orgánu státní správy lesů, který a) splňuje předpoklady pro výkon funkce vyžadující zvláštní odbornou způsobilost na úseku státní správy lesního hospodářství podle zvláštního právního předpisu,8) nebo b) dosáhl úplného středoškolského vzdělání lesnického směru a nejméně 3 roky praxe v orgánu státní správy lesů, nebo c) dosáhl vysokoškolského vzdělání lesnického směru a nejméně 1 rok praxe v orgánu státní správy lesů, a kterého určí příslušný orgán státní správy lesů. (2) Písemný test se skládá ze tří částí zaměřených na právní předpisy upravující práva a povinnosti lesní stráže a ochranu lesa podle lesního zákona, přestupky a řízení o přestupcích9) včetně řízení blokového, vymezení postavení a pravomoci veřejného činitele z hlediska trestního zákona10) a trestní řízení z hlediska součinnosti lesní stráže s orgány činnými v trestním řízení a oznamovací povinnosti podle trestního řádu.11) Písemný test obsahuje celkem 20 otázek, a to a) 10 otázek z lesního zákona, b) 5 otázek ze zákona o přestupcích, a c) 5 otázek z trestního zákona a trestního řádu. Rozsah jednotlivých zkušebních otázek písemného testu stanoví a podle potřeby aktualizuje Ministerstvo zemědělství. (3) Písemný test se ohodnotí stupni „vyhověl“ nebo „nevyhověl“. Uchazeč vyhověl v písemném testu, pokud správně zodpověděl nejméně 15 otázek. (4) Podmínkou pro konání ústního pohovoru je skutečnost, že uchazeč vyhověl v písemném testu. Ústní pohovor netrvá déle než 30 minut a uchazeč odpovídá nejméně na jednu otázku z každé části uvedené v odstavci 2 písm. a), b) a c). Doba na přípravu odpovědi činí nejméně 15 minut. Ústní pohovor se také ohodnotí stupni „vyhověl“ nebo „nevyhověl“. (5) Znalost práv a povinností lesní stráže se má za prokázanou, pokud uchazeč vyhověl v písemném testu i v ústním pohovoru. Výsledek písemného testu a ústního pohovoru se zaznamená na evidenčním listu. (6) Uchazeč, který neprokázal znalost práv a povinností lesní stráže, může být novému písemnému testu podroben nejdříve za tři měsíce od předchozího neúspěšného písemného testu. Nevyhoví-li uchazeč pouze v ústním pohovoru, opakuje ústní pohovor, a to nejdříve za jeden měsíc od předchozího neúspěšného ústního pohovoru. Písemný test a ústní pohovor lze opakovat nejvýše dvakrát. § 9c Vzor služebního odznaku a vzor průkazu lesní stráže jsou uvedeny v příloze č. 4 této vyhlášky. 7) § 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. 8) Vyhláška č. 51/1998 Sb., kterou se stanoví předpoklady pro výkon funkcí vyžadujících zvláštní odbornou způsobilost v okresních úřadech a v obecních úřadech (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), ve znění vyhlášky č. 121/1999 Sb. 9) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.“. 9. V příloze č. 1 se slovo „slabý“ nahrazuje slovem „zvýšený“ a slovo „silný“ se nahrazuje slovem „kalamitní“. 10. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 101/1996 Sb. Základní, zvýšený a kalamitní výskyt kalamitních hmyzích škůdců a metody kontroly a obrany proti těmto škůdcům Lýkožrout smrkový (Ips typographus) a lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus) (dále jen „lýkožrouti“) Základní stav je takový početní stav lýkožroutů, kdy objem kůrovcového dříví z předchozího roku v průměru nedosáhl 1 m3 na 5 ha smrkových porostů a nedošlo k vytvoření ohnisek výskytu lýkožrouta. Zvýšený stav je takový početní stav lýkožroutů, kdy objem kůrovcového dříví z předchozího roku v průměru překročil 1 m3 na 5 ha smrkových porostů a došlo k vytvoření ohnisek výskytu lýkožrouta. Tento stav upozorňuje na možnost přemnožení lýkožrouta. Kalamitní stav je takový početní stav lýkožroutů, který způsobuje rozsáhlá poškození lesních porostů na stěnách, případně vznik rozsevů uvnitř lesních porostů. Kůrovcovým dřívím se rozumí stromy, vyrobené dříví, odpad a zbytky dřeva, které jsou napadeny lýkožrouty a umožňují jim dokončit vývoj až do stadia brouka. Základní metody zjišťování výskytu a obrany Lýkožrout smrkový (Ips typographus) V základním stavu se zjišťuje výskyt tohoto lýkožrouta prostřednictvím odchytových zařízení (pokácených kontrolních smrkových kmenů, tzv. lapáků, nebo instalací tzv. feromonových lapačů), které se umisťují v jarním a letním období, a to minimálně 1 kus na každých 5 ha lesních porostů nad 60 let věku se zastoupením smrku nad 20 %. Současně se celoročně sleduje výskyt tzv. kůrovcových stromů, tedy stromů napadených lýkožroutem, a zabezpečuje se jejich včasná asanace. Při zvýšeném a kalamitním stavu se pokládají další lapáky nebo se instalují lapače, a to v poměru 1:8, tj. 1 lapák (lapač) na 8 včas zpracovaných lapáků, a v poměru 1 až 2:1 k počtu nezpracovaných lapáků nebo kůrovcových stromů opuštěných lýkožroutem v loňském roce. Lapáky se kácejí v tzv. sériích, dle postupu jejich napadení; u lapačů se v závislosti na výši odchytů lýkožroutů přidávají další lapače. Lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus) Pro tohoto škůdce platí stejné metody zjišťování a obrany jako pro lýkožrouta smrkového s tím rozdílem, že pro lapáky se používají slabší stromy nebo vršky silnějších stromů, které tomuto druhu lýkožrouta lépe vyhovují. Je nutné zejména včasné vyhledávání a asanace lýkožroutem napadeného dříví. Při asanaci se místo odkorňování používá pálení při dodržení příslušných předpisů o požární ochraně. Bekyně mniška (Lymantria monacha), obaleč modřínový (Zeiraphera griseana), ploskohřbetky rodu Cephalcia Základní stav je takový početní stav škůdce, který působí neznatelné žíry, které ani na jednotlivých stromech nepřekročí defoliaci 5 %. Zvýšený stav je takový početní stav škůdce, kdy je patrné poškození lesních porostů, avšak ani na nejvíce poškozených stromech nepřekračuje defoliace 30 %. Kalamitní stav je takový početní stav škůdce, který způsobuje silné poškození lesních porostů a na jednotlivých stromech vznikají žíry, při nichž defoliace překročila 30 %. Základní metody zjišťování výskytu a obrany Bekyně mniška (Lymantria monacha) V základním stavu se zjišťuje výskyt bekyně mnišky dvojím způsobem, a to buď sledováním opadu trusu housenek na povrchu hrabanky pod korunami stromů (na každých 20 ha ohrožených lesních porostů se zkontroluje hrabanka pod jedním stromem - tzv. trusinková metoda), nebo sledováním výskytu motýlů při namátkovém procházení kontrolovaným lesním porostem (tzv. pochůzková metoda). Při zvýšeném nebo kalamitním stavu se tyto metody zjišťování doplňují přesným sledováním líhnoucích se housenek pod lepovými pásky na vybraných skupinách označených stromů (tzv. lepování), přesnou kontrolou množství opadlého trusu na položených rámech (tzv. trusníková metoda) a kontrolou počtu sedících samiček na bázích kmenů označených stromů (tzv. Wellensteinova metoda). Obranná opatření spočívají v letecké aplikaci insekticidů, kterými se hubí nejmladší vývojová stadia larev (housenek) bekyně mnišky. Obaleč modřínový (Zeiraphera griseana) V základním stavu se zjišťuje výskyt smrkové formy obaleče modřínového sledováním příznaků žíru larev na letorostech smrků (tzv. pochůzková metoda) nebo pomocí odchytu motýlů samčího pohlaví do odchytových zařízení (tzv. feromonová metoda). Kontrola se provádí jedna na každých 100 ha ohrožených lesních porostů. Při zvýšeném nebo kalamitním stavu se tyto metody zjišťování doplňují přesným sledováním počtu vykladených vajíček na větvích vzorníkových stromů (kácí se 1 vzorník na 100 ha napadené plochy). Obranná opatření spočívají v letecké aplikaci insekticidů, kterými se hubí nejmladší vývojová stadia larev (housenek) obaleče modřínového. Ploskohřbetky na smrku (Cephalcia abietis, C. arvensis, C. alpina) V základním stavu se zjišťuje výskyt ploskohřbetky každoroční podzimní orientační kontrolou počtu zimujících larev v půdě pomocí tzv. půdních sond. V lesních porostech s opakovaným výskytem se provádí jedna sonda na 20 ha lesa. V ostatních lesních porostech se ploskohřbetky kontrolují sledováním příznaků žíru housenic v korunách stromů nebo na lesní hrabance. Při zvýšeném nebo kalamitním stavu se tyto metody zjišťování doplňují přesným podzimním a jarním sledováním počtu zimujících larev pomocí půdních sond v minimálním počtu 20 sond o rozměru 50 x 50 cm na 50 ha lesního porostu a následnou kontrolou intenzity rojení dospělců, která se zjišťuje pochůzkou ohroženými lesními porosty. Dále se provádí zjišťování výskytu počtu a zdravotního stavu vykladených vajíček na větvích pokácených vzorníků (2 vzorníky na každých 100 ha napadené plochy). Obranná opatření spočívají v letecké aplikaci insekticidů, kterými se hubí nejmladší vývojová stadia larev (housenic) ploskohřbetek. Klikoroh borový (Hylobius abietis) Základní stav je takový početní stav škůdce, který nepůsobí škody. Jednotlivé slabě poškozené sazenice se vyskytují jen v jednoletých a dvouletých kulturách v počtu do 30 % z celkového počtu. Zvýšený stav je takový početní stav škůdce, kdy slabě poškozené sazenice se vyskytují v množství nad 30 % a objevují se silně poškozené sazenice, jejichž výskyt nepřekračuje 20 %. Kalamitní stav je takový početní stav škůdce, který způsobuje silné poškození sazenic z více než 20 %. Základní metody zjišťování výskytu a obrany Výskyt škůdce se zjišťuje ve všech nově založených jehličnatých kulturách, a to po dobu nejméně dvou let od jejich založení. Pro posouzení stupně (stavu) výskytu klikoroha se používá především kontrola sazenic pochůzkou, přičemž na 1 ha plochy je nutno prohlédnout alespoň 50 sazenic, nejlépe v několika skupinách. Slabé poškození je charakterizováno porušením maximálně jedné čtvrtiny obvodu kmínku, silné pak rozsahem převyšujícím tuto hodnotu. Obranná opatření spočívají v preventivním ošetřování sazenic insekticidy před výsadbou. Při zvýšeném nebo kalamitním stavu se doporučuje provést postřik jednotlivých sazenic insekticidy.“. 11. Příloha č. 3 zní: „Příloha č. 3 k vyhlášce č. 101/1996 Sb. Evidenční list lesní stráže 454kB 12. Za přílohu č. 3 se doplňuje příloha č. 4, která zní: „Příloha č. 4 k vyhlášce č. 101/1996 Sb. Vzor služebního odznaku a průkazu lesní stráže 779kB 541kB 565kB Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Fencl v. r.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 269/2000 Sb.	Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 269/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 141/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobu, skladování a zpracování lihu, ve znění vyhlášky č. 82/2000 Sb. Vyhlášeno 7. 8. 2000, datum účinnosti 7. 8. 2000, částka 78/2000 * Čl. I - Vyhláška č. 141/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobu, skladování a zpracování lihu, ve znění vyhlášky č. 82/2000 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 7. 8. 2000 269 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 20. července 2000, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 141/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobu, skladování a zpracování lihu, ve znění vyhlášky č. 82/2000 Sb. Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu stanoví podle § 21 odst. 1 zákona č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu): Čl. I Vyhláška č. 141/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobu, skladování a zpracování lihu, ve znění vyhlášky č. 82/2000 Sb., se mění takto: V článku III vyhlášky č. 82/2000 Sb. se slova „s výjimkou čl. I bodu 10“ nahrazují slovy „s výjimkou čl. I bodu 9“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Fencl v. r.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 270/2000 Sb.	Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 270/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 194/1996 Sb., kterou se provádí zákon o krmivech Vyhlášeno 7. 8. 2000, datum účinnosti 7. 8. 2000, částka 78/2000 * Čl. I - Vyhláška č. 194/1996 Sb., kterou se provádí zákon o krmivech, ve znění vyhlášky č. 256/1997 Sb., vyhlášky č. 208/1998 Sb., vyhlášky č. 86/1999 Sb. a vyhlášky č. 346/1999 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 7. 8. 2000 270 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 26. července 2000, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 194/1996 Sb., kterou se provádí zákon o krmivech Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 4 odst. 7 zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech: Čl. I Vyhláška č. 194/1996 Sb., kterou se provádí zákon o krmivech, ve znění vyhlášky č. 256/1997 Sb., vyhlášky č. 208/1998 Sb., vyhlášky č. 86/1999 Sb. a vyhlášky č. 346/1999 Sb., se mění takto: 1. V příloze č. 6 ve skupině mikrobiologicky účinné látky - mikroorganismy v pořadovém čísle 3. BACILLUS SUBTILIS ve sloupci 3 se slova „CCM 216“ nahrazují slovy „CCM 2216“. 2. V příloze č. 6 ve skupině konzervanty v pořadovém čísle 48. ENTEROCOCCUS FAECIUM ve sloupci 3 se za slova „NCIMB 10 415“ doplňuje čárka a slova „NCIMB 30 122, NCIMB 11 181“. 3. V příloze č. 6 ve skupině konzervanty v pořadovém čísle 49. LACTOBACILLUS PLANTARUM ve sloupci 3 se za slova „INTL 30“ doplňuje čárka a slova „DSM 12 836“. 4. V příloze č. 6 ve skupině konzervanty v pořadovém čísle 52. PEDIOCOCCUS ACIDOLACTICI ve sloupci 3 se za slova „CCM 3770“ doplňuje čárka a slova „DSM 12 834“. 5. V příloze č. 6 ve skupině konzervanty se za pořadové číslo 59. doplňují pořadová čísla 60. až 63., která znějí: 1+2 \| 3 \| 4 \| 5 \| 6 \| 7 ---\|---\|---\|---\|---\|--- „60. LACTOBACILLUS BUCHNERI \| DSM 12 856 DSM 20 057 CCM 1819 \| \| \| \| Povoleno jen pro siláže, a to do 31. 12. 2000 61\\. LACTOBACILLUS BREVIS \| DSM 12 835 \| \| \| \| Povoleno jen pro siláže, a to do 31. 12. 2000 62\\. LACTOBACILLUS RHAMNOSUS \| NCIMB 30 121 DSM 7061 \| \| \| \| Povoleno jen pro siláže, a to do 31. 12. 2000 63\\. PROPIONIBACTERIUM FREUDENREICHII ssp. SHERMANII \| DSM 6067 \| \| \| \| Povoleno jen pro siláže, a to do 31. 12. 2000 Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Fencl v. r.
Zákon č. 237/2000 Sb.	Zákon č. 237/2000 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 9. 8. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 73/2000 * Čl. I - Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb. a zákona č. 163/1998 Sb., se mění takto: * Čl. II - Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, jak vyplývá ze zákonů jej měnících. * Čl. III Aktuální znění od 1. 1. 2001 237 ZÁKON ze dne 28. června 2000, kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb. a zákona č. 163/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se slova „ústředních orgánů státní správy“ nahrazují slovy „ministerstev a jiných správních úřadů“ a slova „odlišné úpravy některých pracovněprávních vztahů příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky,“ se zrušují. 2. V části první v nadpisu se slova „ústředních orgánů státní správy“ nahrazují slovy „ministerstev a jiných státních orgánů“. 3. V části první oddíle prvním v nadpisu se slova „ústředních orgánů státní správy“ nahrazují slovy „ministerstev a jiných státních orgánů“ a za slovo „předpisů“ se doplňují slova „a fyzických osob“. 4. V § 2 odst. 1 se slova „Ústřední orgány státní správy“ nahrazují slovy „Ministerstva a jiné státní orgány“. 5. V § 2 odstavec 2 zní: „(2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby plní povinnosti na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování činnosti. Za plnění povinností na úseku požární ochrany u právnických osob odpovídá statutární orgán a u podnikajících fyzických osob tyto osoby nebo jejich odpovědný zástupce. Provozuje-li činnost v prostorách více právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, plní povinnosti na úseku požární ochrany na místech, která užívají společně, vlastník těchto prostor, není-li smlouvou mezi nimi sjednáno jinak. Součástí smlouvy musí být i určení osoby odpovědné za plnění povinností na úseku požární ochrany.“. 6. V § 3 v nadpisu se slova „ústředních orgánů státní správy“ nahrazují slovy „ministerstev a jiných státních orgánů“. 7. V § 3 se slova „Ústřední orgány státní správy“ nahrazují slovy „Ministerstva a jiné státní orgány“ a za slovo „vnitra“ se vkládá legislativní zkratka „(dále jen „ministerstvo“)“. 8. V § 3 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Ministerstva a jiné státní orgány plní obdobně povinnosti uložené jinak tímto zákonem právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám.“. 9. § 4 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1a) až 1h) zní: „§ 4 Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí (1) Podle míry požárního nebezpečí se provozované činnosti člení do kategorií a) bez zvýšeného požárního nebezpečí, b) se zvýšeným požárním nebezpečím, c) s vysokým požárním nebezpečím. (2) Za provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím se považují činnosti a) při nichž se vyskytují v jednom prostoru nebo požárním úseku1a) nebezpečné látky a přípravky, které jsou klasifikovány jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé,1b) v celkovém množství převyšujícím 1 000 kg těchto látek a přípravků v pevném stavu nebo 250 litrů těchto látek a přípravků v kapalném stavu, b) při nichž se vyskytují hořlavé nebo hoření podporující plyny v zásobnících, případně v nádobách (sudech, lahvích nebo kartuších), se součtem vnitřních objemů těchto nádob převyšujícím 100 litrů umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku, a v případě nádob na zkapalněné uhlovodíkové plyny, s celkovým množstvím možných náplní převyšujícím 60 kg umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku, c) u kterých se při výrobě nebo manipulaci vyskytuje hořlavý prach nebo páry hořlavých kapalin v ovzduší nebo v zařízení v takové míře, že nelze vyloučit vznik výbušné koncentrace nebo se hořlavý prach usazuje v souvislé vrstvě nejméně 1 mm, d) ve výrobních provozech, ve kterých se na pracovištích s nejméně třemi zaměstnanci vyskytuje nahodilé požární zatížení 15 kg/m2 a vyšší, e) v prostorách, ve kterých se vyskytuje nahodilé požární zatížení 120 kg/m2 a vyšší, f) při nichž se používá otevřený oheň nebo jiné zdroje zapálení v bezprostřední přítomnosti hořlavých látek v pevném, kapalném nebo plynném stavu, kromě lokálních spotřebičů a zdrojů tepla určených k vytápění, vaření a ohřevu vody, g) v budovách1c) o sedmi a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 22,5 m, kromě bytových domů,1d) h) ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob,1e) ve stavbách pro obchod,1f) ve stavbách ubytovacích zařízení1g) a ve stavbách, které jsou na základě kolaudačního rozhodnutí určeny pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace,1h) i) v podzemních prostorách určených pro poskytování služeb nebo obchod s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m2 a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat sedm a více osob, j) u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah. (3) Za provozované činnosti s vysokým požárním nebezpečím se považují činnosti a) při nichž se vyskytují nebezpečné látky a přípravky, které jsou klasifikovány jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé,1b) v celkovém množství větším než 5 000 tun, b) při nichž se vyrábějí nebo plní do zásobníků, cisteren nebo nádob hořlavé kapaliny nebo hořlavé plyny anebo hoření podporující plyny s roční produkcí 5 000 tun a vyšší, c) v provozech, ve kterých se přečerpáváním a zvyšováním tlaku zabezpečuje přeprava nebezpečných látek a přípravků v kapalném nebo plynném stavu, které jsou klasifikovány jako extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé, v potrubí o vnitřním průměru 0,8 m a větším, d) v budovách o 15 a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 45 m, e) v podzemních prostorách s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m2 a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat více než 200 osob. (4) Za provozované činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí se považují činnosti, které nejsou uvedené v odstavcích 2 a 3. (5) Vyjde-li najevo, že právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se nesprávně začlenila do kategorie podle odstavce 1, rozhodne o jejím správném začlenění příslušný orgán státního požárního dozoru. 1a) § 17 odst. 2 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. 1b) § 2 odst. 8 písm. b) až e) zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů. 1c) § 3 písm. a) vyhlášky č. 137/1998 Sb. 1d) § 3 písm. b) vyhlášky č. 137/1998 Sb. 1e) § 3 písm. e) vyhlášky č. 137/1998 Sb. 1f) § 3 písm. f) vyhlášky č. 137/1998 Sb. 1g) § 3 písm. g) vyhlášky č. 137/1998 Sb. 1h) § 2 písm. b) vyhlášky č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.“. 10. § 5 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1i) až 1k) zní: „§ 5 Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob (1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny a) obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a udržovat je v provozuschopném stavu. U vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, kromě výrobků stanovených podle zvláštních právních předpisů,1i) lze instalovat a používat pouze schválené druhy, b) vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména udržovat volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, k věcným prostředkům požární ochrany a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení, c) dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností, d) označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení, e) pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby (§ 11 odst. 1), technika požární ochrany (§ 11 odst. 2) nebo preventisty požární ochrany (§ 11 odst. 6) dodržování předpisů o požární ochraně a neprodleně odstraňovat zjištěné závady, f) umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly plnění povinností na úseku požární ochrany, poskytovat mu požadované doklady, dokumentaci a informace vztahující se k zabezpečování požární ochrany v souladu s tímto zákonem a ve stanovených lhůtách splnit jím uložená opatření, g) poskytovat bezúplatně orgánu státního požárního dozoru výrobky nebo vzorky nezbytné k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru, h) bezodkladně oznamovat územně příslušnému operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje1j) každý požár vzniklý při činnostech, které provozují, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívají. (2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby nesmí vypalovat porosty. Při spalování hořlavých látek na volném prostranství jsou povinny, se zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. Spalování hořlavých látek na volném prostranství včetně navrhovaných opatření jsou povinny předem oznámit územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje,1j) který může stanovit další podmínky pro tuto činnost, popřípadě může takovou činnost zakázat. Ustanovení zvláštních právních předpisů nejsou tímto dotčena.1k) 1i) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. 1j) Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů. 1k) Například zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.“. 11. § 6, 6a a 6b včetně poznámky pod čarou č. 1l) znějí: „§ 6 (1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím jsou dále povinny a) stanovit organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na požární nebezpečí provozované činnosti, b) prokazatelným způsobem stanovit a dodržovat podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností, případně technologických postupů a zařízení, nejsou-li podmínky provozování činností a zabezpečování údržby a oprav zařízení stanoveny zvláštním právním předpisem, c) zajišťovat údržbu, kontroly a opravy technických a technologických zařízení způsobem a ve lhůtách stanovených podmínkami požární bezpečnosti nebo výrobcem zařízení, d) stanovit z hlediska požární bezpečnosti požadavky na odbornou kvalifikaci osob pověřených obsluhou, kontrolou, údržbou a opravami technických a technologických zařízení, pokud to není stanoveno zvláštními právními předpisy,1l) a zabezpečit provádění prací, které by mohly vést ke vzniku požáru, pouze osobami s příslušnou kvalifikací, e) mít k dispozici požárně technické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů potřebné ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku. (2) Podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností podle odstavce 1 písm. b) musí odpovídat stavu vědeckých a technických poznatků známých v době jejich stanovení. § 6a (1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím, jsou dále povinny prostřednictvím odborně způsobilé osoby (§ 11 odst. 1) zabezpečit posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob, zvířat a majetku a plnění dalších povinností na úseku požární ochrany. (2) Posouzení požárního nebezpečí obsahuje a) zjištění a zhodnocení rozhodujících vlivů z hlediska možnosti vzniku a šíření požáru, vyjádření a posouzení rizik ohrožení osob, zvířat a majetku, zhodnocení možností provedení záchranných prací a účinné likvidace požáru včetně popisu jeho možných následků, b) stanovení systému řízení požární ochrany se zaměřením na snížení pravděpodobnosti vzniku požáru, jeho šíření a ohrožení osob, zvířat a majetku, c) návrhy na opatření včetně stanovení lhůt k jejich plnění. (3) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím, předkládají posouzení požárního nebezpečí ke schválení orgánu státního požárního dozoru před zahájením jimi provozované činnosti. (4) Zjistí-li orgán státního požárního dozoru, že posouzení požárního nebezpečí předložené ke schválení vykazuje nedostatky, pro které je nelze schválit, vrátí je předkladateli zpět s uvedením důvodů a současně stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků. Jinak toto posouzení schválí bez zbytečného odkladu. (5) Změní-li se charakter, podmínky nebo rozsah provozované činnosti zakládající povinnost podle odstavce 1, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby bez zbytečného odkladu uvědomí písemně o této skutečnosti orgán státního požárního dozoru a podle jeho pokynů posouzení požárního nebezpečí doplní, přepracují nebo předloží ke schválení nové posouzení požárního nebezpečí. (6) Opatření a lhůty vyplývající ze schváleného posouzení požárního nebezpečí jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny plnit. (7) Osoba zpracovávající posouzení požárního nebezpečí podle § 11 odst. 1 je odpovědná za věcnou a formální správnost zpracované dokumentace. § 6b Prováděcí právní předpis stanoví a) hodnoty nahodilého požárního zatížení pro účely členění činností podle požárního nebezpečí, b) vymezení složitých podmínek pro zásah, c) množství, druhy a způsob vybavení prostor právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními, jakož i požadavky na jejich projektování, montáž, provoz, kontrolu, údržbu a opravy, d) druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, e) způsob vytváření podmínek pro hašení požáru a pro záchranné práce, f) lhůty a způsob provádění kontrol dodržování předpisů o požární ochraně, g) postup při poskytování výrobků a vzorků orgánu státního požárního dozoru k provedení požárně technické expertizy za účelem zjišťování příčin vzniku požáru, h) způsob určení podmínek požární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím a vysokým požárním nebezpečím, i) způsob posuzování požárního nebezpečí. 1l) Například vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb.“. 12. § 7 včetně poznámky pod čarou č. 1m) zní: „§ 7 (1) Vlastník nebo uživatel zdrojů vody pro hašení požárů je povinen tyto udržovat v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární techniky a čerpání vody pro hašení požárů. (2) Vlastník nebo uživatel lesů v souvislých lesních porostech o celkové výměře vyšší než 50 hektarů je povinen zabezpečit v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru, nad rámec povinností stanovených v § 5, opatření pro včasné zjištění požáru v lesích a proti jeho rozšíření pomocí hlídkové činnosti s potřebným množstvím sil a prostředků požární ochrany, pokud tak neučiní Ministerstvo zemědělství podle zvláštního zákona.1m) 1m) § 46 písm. g) a i) zákona č. 289/1995 Sb. 13. § 11 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1n) a 1o) zní: „§ 11 Odborná způsobilost (1) Plnění povinností podle § 6a odst. 1, § 16 odst. 1 a § 16a mohou zabezpečovat pouze odborně způsobilé osoby, není-li dále stanoveno jinak. Odborně způsobilými osobami se rozumí znalci a znalecké ústavy v základním oboru požární ochrany zapsaní v seznamu znalců a znaleckých ústavů vedených krajskými soudy, fyzické osoby, které jsou absolventy škol požární ochrany nebo absolventy vysokoškolského studia, jehož součástí je ověřovací program pro odbornou způsobilost na úseku požární ochrany schválený ministerstvem, který odpovídá požadavkům uvedeným v odstavci 4, nebo fyzické osoby, které složily zkoušku odborné způsobilosti před komisí ustavenou ministerstvem. Za odborně způsobilé osoby se považují též příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „hasičský záchranný sbor“)1j) vykonávající funkce stanovené prováděcím předpisem k zákonu o hasičském záchranném sboru. (2) Plnění povinností vyplývajících z § 5, 6, § 16 odst. 1 a § 16a mohou zabezpečovat technici požární ochrany. Odborná způsobilost k výkonu funkce technika požární ochrany se získává složením zkoušky odborné způsobilosti před komisí ustavenou ministerstvem. (3) Fyzickým osobám uvedeným v odstavcích 1 a 2 vydá ministerstvo osvědčení o odborné způsobilosti (dále jen „osvědčení“). Ministerstvo může na návrh orgánu státního požárního dozoru rozhodnout o odejmutí osvědčení tomu, kdo při výkonu činnosti odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany vykazuje závažné nedostatky. (4) Při zkoušce odborné způsobilosti se ověřuje znalost zejména a) právních předpisů a technických předpisů na úseku požární ochrany, b) požární bezpečnosti staveb a technologií, c) posuzování činností s vysokým požárním nebezpečím, d) funkcí a technických vlastností požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, e) fyzikálních a chemických procesů hoření, výbuchů, hašení a toxických účinků zplodin hoření. (5) Činnost odborně způsobilé osoby a technika požární ochrany může být vykonávána v pracovněprávním vztahu1n) anebo na základě zvláštního zákona.1o) (6) Plnění úkolů podle § 5 odst. 1 písm. d) a e) a § 16a odst. 1 písm. c) může vykonávat preventista požární ochrany. Preventista požární ochrany vykonává činnost na základě absolvování odborné přípravy (§ 16 odst. 1). (7) Osoba odborně způsobilá podle odstavce 1 má odbornou způsobilost i k výkonu činnosti technika požární ochrany. Osoba odborně způsobilá podle odstavce 2 má odbornou způsobilost i k plnění úkolů podle odstavce 6. (8) Prováděcí právní předpis stanoví způsob ověřování odborné způsobilosti, vydávání a odnímání osvědčení, obsah a rozsah odborné přípravy. 1n) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 1o) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 14. V § 13 nadpis zní: „Preventivní požární hlídka“. 15. V § 13 odstavec 1 zní: „(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby zřizují preventivní požární hlídky a) v prostorách s nejméně třemi zaměstnanci, ve kterých provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím, b) v případech, kdy tak stanoví nařízení kraje [§ 27 odst. 1 písm. f)], nařízení okresního úřadu [§ 28 písm. c)] nebo obecně závazná vyhláška obce [§ 29 odst. 1 písm. o)].“. 16. V 13 odst. 2 se za slovo „Úkolem“ vkládá slovo „preventivní“. 17. § 15 včetně nadpisu zní: „§ 15 Dokumentace požární ochrany (1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 jsou povinny zpracovávat předepsanou dokumentaci požární ochrany, plnit podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené a udržovat ji v souladu se skutečným stavem. (2) Prováděcí právní předpis stanoví druhy, obsah a vedení dokumentace požární ochrany.“. 18. § 16 včetně nadpisu zní: „§ 16 Školení a odborná příprava zaměstnanců o požární ochraně (1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti uvedené v § 4 odst. 2 nebo 3 jsou povinny zabezpečit pravidelné školení zaměstnanců o požární ochraně a odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek, jakož i preventistů požární ochrany. (2) Povinnost školení zaměstnanců o požární ochraně se vztahuje na všechny fyzické osoby, které jsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru k právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě.1n) Školení se provádí zvlášť pro vedoucí zaměstnance a zvlášť pro ostatní zaměstnance. (3) Pro fyzické osoby, které se příležitostně zdržují na pracovištích právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, se školení o požární ochraně zabezpečuje, jestliže tyto osoby vykonávají činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 nebo přicházejí do styku s těmito činnostmi. (4) Prováděcí právní předpis stanoví druhy, obsah, rozsah a lhůty školení zaměstnanců o požární ochraně, jakož i odborné přípravy preventistů požární ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek.“. 19. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který zní: „§ 16a (1) U právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících činnosti uvedené v § 4 odst. 2 provádí a) odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně, b) odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany odbornou přípravu preventistů požární ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek, c) proškolený vedoucí zaměstnanec nebo preventista požární ochrany školení ostatních zaměstnanců o požární ochraně. (2) U právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících činnosti uvedené v § 4 odst. 3 provádí a) odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně, b) odborně způsobilá osoba odbornou přípravu preventistů požární ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek, c) technik požární ochrany nebo proškolený vedoucí zaměstnanec školení ostatních zaměstnanců o požární ochraně.“. 20. Nadpis „Oddíl druhý“ a nadpis „Základní povinnosti fyzických osob“ se zrušují. 21. § 17 včetně nadpisu zní: „§ 17 Základní povinnosti fyzických osob (1) Fyzická osoba je povinna a) počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení, b) zajistit přístup k rozvodným zařízením elektrické energie a k uzávěrům plynu, vody a topení, c) plnit příkazy a dodržovat zákazy týkající se požární ochrany na označených místech, d) obstarat požárně bezpečnostní zařízení a věcné prostředky požární ochrany v rozsahu stanoveném zákonem, e) zajistit přístup k požárně bezpečnostním zařízením a věcným prostředkům požární ochrany za účelem jejich včasného použití a dále udržovat tato zařízení a věcné prostředky v provozuschopném stavu; uvedené povinnosti se vztahují na osoby, které mají uvedená zařízení a věcné prostředky ve vlastnictví či užívání, f) vytvářet v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro rychlé zdolání požáru a pro záchranné práce, g) umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení potřebných úkonů při zjišťování příčiny vzniku požáru a v odůvodněných případech mu bezúplatně poskytnout výrobky nebo vzorky k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru, h) oznamovat bez odkladu územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru každý požár vzniklý při činnostech, které vykonává, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívá, i) dodržovat podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností. (2) Ten, kdo je povinen vykonávat dohled nad osobami, které nemohou posoudit následky svého jednání, je povinen podle zvláštních zákonů dbát, aby tyto osoby svým jednáním nezpůsobily požár. (3) Fyzická osoba nesmí a) vědomě bezdůvodně přivolat jednotku požární ochrany nebo zneužít linku tísňového volání, b) provádět práce, které mohou vést ke vzniku požáru, pokud nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními právními předpisy,11) c) poškozovat, zneužívat nebo jiným způsobem znemožňovat použití hasicích přístrojů nebo jiných věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, d) omezit nebo znemožnit použití označených nástupních ploch pro požární techniku, e) používat barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany, f) provádět vypalování porostů. (4) Fyzická osoba je povinna umožnit výkon státního požárního dozoru podle § 35 a ve stanovené lhůtě splnit opatření uložená orgánem státního požárního dozoru. (5) Prováděcí právní předpis stanoví některé podmínky požární bezpečnosti podle odstavce 1 písm. a).“. 22. Nadpis „Oddíl třetí“ se nahrazuje nadpisem „Oddíl druhý“. 23. Dosavadní poznámka pod čarou č. 1) se označuje jako poznámka pod čarou č. 1p). 24. V § 20 odst. 1 písm. a) se slovo „Armády“ nahrazuje slovy „ozbrojených sil“. 25. Za § 20 se vkládá nový § 20a, který včetně nadpisu zní: „§ 20a Náhrada ušlého výdělku (1) Poskytne-li fyzická osoba, která podniká nebo je samostatně výdělečně činná, osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce, náleží jí náhrada ušlého výdělku v prokázané výši. (2) O náhradě rozhoduje a tuto poskytuje hasičský záchranný sbor kraje, v jehož územním obvodu požár vznikl. Náhradu je nutno uplatnit do tří měsíců, nejpozději však do dvou let ode dne vzniku nároku, jinak tento nárok zanikne.“. 26. V § 21 odst. 1 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „hasičského záchranného sboru kraje“ a slova „Tento okresní úřad“ se nahrazují slovy „Hasičský záchranný sbor kraje“. 27. V § 22 odst. 2 se slova „okresním úřadem“ nahrazují slovy „hasičským záchranným sborem kraje“. 28. V § 22 odst. 3 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „hasičský záchranný sbor kraje“. 29. V § 22 se odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 2) zrušuje. 30. § 23 včetně poznámky pod čarou č. 2a) zní: „§ 23 Správními úřady na úseku požární ochrany jsou ministerstvo, hasičský záchranný sbor kraje a okresní úřady. Úkoly státní správy na úseku požární ochrany stanovené na základě tohoto zákona plní v přenesené působnosti také orgány krajů2a) a orgány obcí. 2a) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).“. 31. V nadpisu nad § 24 se slovo „vnitra“ zrušuje. 32. V § 24 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 2b) zní: „(1) Ministerstvo na úseku požární ochrany a) schvaluje koncepci organizace a rozvoje požární ochrany, b) předkládá Ministerstvu financí návrh rozpočtu hasičského záchranného sboru a návrh na poskytnutí dotací občanským sdružením, c) předkládá Ministerstvu financí návrh účelové dotace pro jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí, d) zabezpečuje ve spolupráci s Ministerstvem financí uvolňování finančních prostředků ze státního rozpočtu na investiční dotace na pořízení a obnovu požární techniky pro obce, jejichž jednotky požární ochrany jsou určeny požárním poplachovým plánem okresu k zásahům mimo svůj územní obvod, (dále jen „vybrané obce“), e) po projednání s Ministerstvem obrany organizuje požární ochranu pro období stavu ohrožení státu a válečného stavu a zabezpečuje přípravu na činnost v tomto období,2b) f) řídí výkon státní správy, g) vykonává státní požární dozor a je dotčeným orgánem státní správy na úseku požární ochrany, h) kontroluje plnění úkolů, které tento zákon ukládá hasičským záchranným sborům krajů, i) řídí odbornou přípravu a usměrňuje po odborné stránce výkon služby v jednotkách požární ochrany, j) zabezpečuje výzkum a vývoj, k) stanoví postup zjišťování příčin vzniku požárů a v závažných případech se zjišťování těchto příčin zúčastňuje; zpracovává rozbory příčin vzniku požárů, l) stanoví zaměření preventivně výchovné, propagační a ediční činnosti na úseku požární ochrany a podílí se na jejím zabezpečování, m) vytváří a provozuje informační systém požární ochrany, n) na vyžádání hasičského záchranného sboru kraje poskytuje odbornou a metodickou pomoc při posuzování dokumentace staveb a technologií zvláštního významu, o) soustřeďuje a vyhodnocuje informace potřebné pro zásahy jednotek požární ochrany a ústřední řízení záchranných prací, p) zabezpečuje statistické sledování požárů a mimořádných událostí se zásahy jednotek požární ochrany, r) zabezpečuje provádění požárně technických expertíz, s) zajišťuje mezinárodní spolupráci hasičského záchranného sboru. 2b) Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.“. 33. V § 24 odst. 2 se slovo „vnitra“ zrušuje a za slovo „stanovit“ se vkládají slova „prováděcím právním předpisem“. 34. § 25 včetně poznámky pod čarou č. 3) zní: „§ 25 (1) Ministerstvo je orgánem státní správy ve věcech škol požární ochrany.3) V rámci této působnosti zřizuje, zrušuje a řídí střední školy požární ochrany a vyšší odborné školy požární ochrany, provádí v nich inspekci výchovy a vzdělávání a hospodářsky je zabezpečuje. (2) Výkon státní správy ve škole požární ochrany provádí ředitel, který a) řídí školu, plní povinnosti vedoucího organizace, jmenuje a odvolává své zástupce, odpovídá za plnění učebních plánů a učebních osnov, za odbornou a pedagogickou úroveň výchovně vzdělávací práce školy, za vytvoření podmínek pro výkon školní inspekce a přijetí následných opatření, kontroluje práci pedagogických pracovníků a ostatních pracovníků a studijní výsledky žáků, b) rozhoduje o přijetí ke studiu, o přerušení studia, o přiznání a odnětí stipendia a hmotného zabezpečení žákům škol, o podmíněném vyloučení ze studia a o vyloučení ze studia, o žádosti žáka ke změně studijního oboru a opakování ročníku, c) zajišťuje, aby zákonní zástupci nezletilého žáka a zletilí žáci byli informováni o průběhu vzdělávání a výchovy žáka. (3) Prováděcí právní předpis stanoví finanční a hmotné zabezpečení žáků, organizaci přijímacího řízení, průběh studia a jeho ukončování. 3) § 55 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 138/1995 Sb.“. 35. § 26 včetně nadpisu zní: „§ 26 Hasičský záchranný sbor (1) Generální ředitelství hasičského záchranného sboru (dále jen „generální ředitelství“) plní úkoly ministerstva na úseku požární ochrany uvedené v § 24 odst. 1 a § 25 odst. 1. (2) Hasičský záchranný sbor kraje a) zpracovává koncepci požární ochrany kraje, b) vykonává státní požární dozor a je dotčeným orgánem státní správy na úseku požární ochrany, c) kontroluje plnění nařízení orgánů kraje a okresního úřadu vydaných na úseku požární ochrany, d) odpovídá za připravenost a akceschopnost jednotek hasičského záchranného sboru kraje, e) zabezpečuje výstavbu a údržbu objektů pro potřeby hasičského záchranného sboru, f) řídí po odborné stránce výkon služby v jednotkách požární ochrany, g) koordinuje zabezpečování požární ochrany v kraji s ostatními orgány, h) soustřeďuje podklady pro zabezpečení materiálních a finančních prostředků jednotek sborů dobrovolných hasičů vybraných obcí, i) zpracovává podklady k vydání právních předpisů pro příslušné správní orgány kraje a okresní úřady v oblastech, které vymezuje zákon, j) soustřeďuje a vyhodnocuje informace potřebné pro zásahy jednotek požární ochrany a řízení záchranných prací, k) zabezpečuje statistické sledování požárů a mimořádných událostí se zásahy jednotek požární ochrany na území kraje, l) v rozsahu stanoveném ministerstvem řídí a organizuje odbornou přípravu příslušníků, velitelů jednotek hasičských záchranných sborů podniků, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků, m) projednává přestupky a správní delikty na úseku požární ochrany, n) zpracovává jedenkrát ročně zprávu o stavu požární ochrany v kraji a předkládá ji krajskému úřadu a přednostům okresních úřadů v kraji, o) zabezpečuje preventivně výchovnou, propagační a ediční činnost na úseku požární ochrany podle zaměření stanoveného ministerstvem.“. 36. § 27 včetně nadpisu zní: „§ 27 Kraj (1) Orgány kraje v přenesené působnosti a) projednávají koncepci požární ochrany v kraji, b) vytvářejí podmínky pro dislokaci a vybavení jednotek hasičského záchranného sboru, c) vydávají nařízením kraje požární poplachový plán kraje a stanoví podmínky k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany a podmínky k zabezpečení zdrojů vody k hašení požárů, d) organizují s hasičským záchranným sborem kraje požární ochranu v období stavu ohrožení státu a válečného stavu, e) hradí k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany náklady jednotkám sborů dobrovolných hasičů vybraných obcí spojené se zásahy mimo jejich územní obvod a podílí se na financování jejich akceschopnosti, pořízení a obnově požární techniky, f) stanoví nařízením kraje podmínky k zabezpečení 1. požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru, 2. požární ochrany v budovách zvláštního významu, 3. požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob. (2) Kraj v samostatné působnosti a) projednává roční zprávu o stavu požární ochrany v kraji, b) k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany přispívá 1. hasičskému záchrannému sboru kraje na financování jeho potřeb, 2. obcím na financování potřeb jejich jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí.“. 37. § 28 včetně nadpisu zní: „§ 28 Okresní úřad Okresní úřad na úseku požární ochrany nařízením okresního úřadu a) vydává požární poplachový plán okresu, b) určuje zdroje vody pro hašení požárů, c) stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů a při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob.“. 38. § 29 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 3a), 3b) a 3c) zní: „§ 29 Obec (1) Obec v samostatné působnosti na úseku požární ochrany a) zřizuje jednotku sboru dobrovolných hasičů obce, která provádí hašení požárů a záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech a plní další úkoly podle zvláštního právního předpisu3a) ve svém územním obvodu; členům jednotky sboru dobrovolných hasičů obce za hašení požárů a záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech v mimopracovní době poskytuje odměnu, b) udržuje akceschopnost jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, c) zabezpečuje odbornou přípravu členů jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, d) zabezpečuje materiální a finanční potřeby jednotky sboru dobrovolných hasičů obce a požární ochrany, e) zajišťuje péči o členy jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, jakož i péči o zaměstnance zařazené v jednotkách hasičských záchranných sborů podniků, členy jiných jednotek sborů dobrovolných hasičů obce nebo podniků, popřípadě i o osoby vyzvané k poskytnutí osobní pomoci podle § 18, jestliže zasahují za ztížených podmínek nebo u déle trvajícího zásahu na území obce, f) poskytuje náhradu ušlého výdělku členu jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, který se ve své pracovní době3b) nebo v době, ze které mu plyne příjem z podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti, zúčastní zásahu při požáru nebo jiných záchranných prací při živelních pohromách nebo jiných mimořádných událostech nebo nařízeného cvičení anebo nařízené odborné přípravy, g) zabezpečuje a hradí pro členy jednotky sboru dobrovolných hasičů obce preventivní zdravotní prohlídky, h) zabezpečuje výstavbu a údržbu objektů požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, zejména pro potřeby svého územního obvodu, i) zpracovává stanovenou dokumentaci požární ochrany, j) zřizuje ohlašovnu požárů a další místa, odkud lze hlásit požár, k) zabezpečuje zdroje vody pro hašení požárů a jejich trvalou použitelnost a stanoví další zdroje vody pro hašení požárů a podmínky pro zajištění jejich trvalé použitelnosti, l) umožňuje dislokaci jednotek hasičského záchranného sboru v katastrálním území obce podle nařízení kraje a přispívá na provoz a vybavení těchto jednotek, m) spolupracuje se sousedními obcemi při plnění úkolů k zabezpečení požární ochrany; za tím účelem mohou obce soustřeďovat finanční prostředky, n) organizuje preventivně výchovnou činnost, o) obecně závaznou vyhláškou 1. vydává požární řád obce, 2. stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých se zúčastní větší počet osob. (2) Obec plní obdobně povinnosti uložené tímto zákonem právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám. (3) Obec v přenesené působnosti na úseku požární ochrany a) zajišťuje účast velitelů a strojníků jednotky sboru dobrovolných hasičů obce na jejich odborné přípravě, b) zajišťuje úkoly požární ochrany pro období stavu ohrožení státu a válečného stavu. (4) Vybrané obce v přenesené působnosti a) zabezpečují podle požárního poplachového plánu okresu, popřípadě kraje hašení požárů a záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech mimo svůj územní obvod, b) zabezpečují akceschopnost jednotky sboru dobrovolných hasičů obce k zásahům mimo svůj územní obvod, c) na základě nařízení kraje, kterým se stanoví podmínky plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany, zabezpečují nepřetržitou pracovní pohotovost mimo pracoviště v počtu nejméně jednoho požárního družstva o sníženém početním stavu.3c) 3a) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. 3b) § 17 odst. 1 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony. 3c) § 32 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 21/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně.“. 39. § 30 zní: „§ 30 Vláda stanoví nařízením a) druhy dokumentace požární ochrany krajů, okresních úřadů a obcí, jejich obsah a vedení, b) minimální podmínky a rozsah poskytování péče zasahujícím příslušníkům jednotky hasičského záchranného sboru, zaměstnancům zařazeným v jednotce hasičského záchranného sboru podniku, členům jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, členům jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku (§ 65) a příslušníkům vojenské hasičské jednotky (§ 65a), jakož i osobám vyzvaným k poskytnutí osobní pomoci podle § 18, c) systém pracovní pohotovosti mimo pracoviště členů jednotek sboru dobrovolných hasičů vybraných obcí a odměnu za ni, d) způsob poskytování náhrady ušlého výdělku členům jednotek sboru dobrovolných hasičů obce, kteří se zúčastní zásahu, nařízeného cvičení anebo nařízené odborné přípravy v době, ze které jim plynou příjmy z podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti, e) podmínky akceschopnosti jednotek sboru dobrovolných hasičů vybraných obcí.“. 40. V § 31 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 3d) a 3e) zní: „(1) Státní požární dozor se vykonává a) kontrolou dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně, b) posuzováním územně plánovací dokumentace, podkladů pro vydání územního rozhodnutí, projektové dokumentace stavby ke stavebnímu řízení, dokumentace k povolení změny stavby před jejím dokončením a posuzováním dokumentace k řízení o změně v užívání stavby, k nařízení nezbytných úprav, k nařízení zabezpečovacích prací, k řízení o zjednání nápravy a k povolení výjimky3d) v rozsahu požárně bezpečnostního řešení podle zvláštních právních předpisů,3e) c) ověřováním, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb vyplývající z posouzených podkladů a dokumentace podle písmene b), včetně podmínek vyplývajících z vydaných stanovisek, d) posuzováním výrobků, které nejsou výrobky stanovenými podle zvláštních právních předpisů,1i) z hlediska jejich požární bezpečnosti a posuzováním funkčnosti systémů vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení (§ 6a), e) schvalováním posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím, f) zjišťováním příčin vzniku požárů, g) kontrolou připravenosti a akceschopnosti jednotek požární ochrany [§ 65 odst. 1 písm. b) až d)], h) ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontrolou plnění těchto opatření. 3d) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 3e) § 18 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.“. 41. V § 31 odst. 2 se slova „písm. a) a f)“ nahrazují slovy „písm. a) a g)“ a slova „ústředního orgánu státní správy“ se nahrazují slovy „ministerstva a jiného státního orgánu“. 42. V § 31 odstavec 3 včetně poznámek pod čarou č. 3f) a 3g) zní: „(3) Státní požární dozor podle odstavce 1 písm. b) a c) se nevykonává u jednoduchých a drobných staveb,3d) kromě staveb určených pro výrobu a skladování,3f) zemědělských staveb3g) a stavebních úprav včetně udržovacích prací, jejichž provedení by mohlo ovlivnit požární bezpečnost stavby. 3f) § 3 písm. i) vyhlášky č. 137/1998 Sb. 3g) § 3 písm. j) vyhlášky č. 137/1998 Sb.“. 43. V § 31 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Výsledkem posuzování podkladů, dokumentace a ověřování splnění stanovených požadavků podle odstavce 1 písm. b) a c) je stanovisko, které je podkladem k dalšímu řízení podle zvláštních právních předpisů.3d)“. 44. Za § 31 se vkládá nový § 31a, který zní: „§ 31a Prováděcí právní předpis stanoví a) způsob výkonu státního požárního dozoru, b) obsah a rozsah požárně technických expertiz, c) obsah a rozsah požárně bezpečnostních řešení.“. 45. § 32 zní: „§ 32 Ministerstvo vykonává státní požární dozor podle § 31 odst. 1 písm. b) a c) u staveb, které se mají uskutečnit na území dvou nebo více krajů, nebo u staveb, které si vyhradí.“. 46. § 35 zní: „§ 35 Hasičský záchranný sbor kraje vykonává státní požární dozor a) podle § 31 odst. 1 písm. a) u právnických osob, podnikajících fyzických osob a u ministerstev a jiných státních orgánů (§ 3 odst. 2), u obcí (§ 29) a u fyzických osob; u fyzických osob v rozsahu plnění povinností podle § 2 odst. 2 a § 7, b) podle § 31 odst. 1 písm. b) a c) s výjimkou případů, u kterých vykonává státní požární dozor ministerstvo v rozsahu § 32, c) podle § 31 odst. 1 písm. e) až h).“. 47. V § 36 v nadpisu se za slovo „užívání“ vkládá čárka a slova „zákaz činnosti“. 48. V části druhé se oddíl třetí zrušuje. 49. Část třetí se zrušuje. 50. § 65 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 4a) a 4b) zní: „§ 65 Druhy jednotek požární ochrany (1) Jednotkami požární ochrany jsou a) jednotka hasičského záchranného sboru kraje, která je složena z příslušníků hasičského záchranného sboru (dále jen „příslušník“) určených k výkonu služby na stanicích hasičského záchranného sboru kraje, b) jednotka hasičského záchranného sboru podniku, která je složena ze zaměstnanců právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, kteří vykonávají činnost v této jednotce jako své zaměstnání, (dále jen „zaměstnanec podniku“), c) jednotka sboru dobrovolných hasičů obce, která je složena z fyzických osob, které nevykonávají činnost v této jednotce požární ochrany jako své zaměstnání, d) jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku, která je složena ze zaměstnanců právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, kteří nevykonávají činnost v této jednotce požární ochrany jako své zaměstnání. (2) Činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce při hašení požáru, provádění záchranných prací při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech se považuje za výkon občanské povinnosti.3b) Činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce při nařízeném cvičení nebo nařízené odborné přípravě je jiným úkonem v obecném zájmu.4a) (3) Činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů vybrané obce je vykonávána zpravidla v pracovněprávním vztahu k obci nebo v pracovněprávním vztahu k hasičskému záchrannému sboru kraje. (4) Zaměstnanci podniků, členové jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a členové jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků musí být starší 18 let a zdravotně způsobilí. (5) Ministerstvo může k plnění mimořádných úkolů na úseku požární ochrany zřídit jednotku generálního ředitelství. (6) Vnitřní organizace a vybavení jednotek požární ochrany včetně dislokace jednotlivých druhů a kategorií jednotek požární ochrany musí být volena tak, aby území obce bylo podle stupně nebezpečí zabezpečeno požadovaným množstvím sil a prostředků při splnění požadované doby jejich dojezdu na místo zásahu podle základní tabulky plošného pokrytí uvedené v příloze zákona. (7) Jednotky požární ochrany používají jednotné barevné označení vozidel, lodí a letadel. Stanovené barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany4b) mohou používat jen jednotky požární ochrany uvedené v odstavci 1. (8) Prováděcí právní předpis stanoví a) organizaci plošného pokrytí území jednotkami požární ochrany, b) organizaci, druhy a termíny preventivních zdravotních prohlídek zaměstnanců podniků a členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a podniků, obsah lékařského posudku, seznam nemocí, vad a stavů, pro které nelze vydat kladný posudkový závěr, c) barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany, d) způsob zřizování, vnitřní organizaci a vybavení jednotek požární ochrany požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany, jakož i jejich používání. 4a) § 124 zákoníku práce. 4b) Vyhláška č. 254/1999 Sb., o technických podmínkách požární techniky.“. 51. Za § 65 se vkládá nový § 65a, který včetně nadpisu zní: „§ 65a Vojenská hasičská jednotka (1) Za jednotky požární ochrany uvedené v § 65 odst. 1 písm. b) a d) se ve vojenských objektech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních, vojenských záchranných útvarech a u právnických osob založených nebo zřízených Ministerstvem obrany považují vojenské hasičské jednotky. (2) Vojenská hasičská jednotka je složena z vojáků a občanských zaměstnanců (dále jen „členové vojenské hasičské jednotky“). Zřizování, vnitřní organizace a vybavení vojenských hasičských jednotek požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany je v působnosti Ministerstva obrany. Ministerstvo obrany rovněž stanoví podmínky výkonu služby, odborné způsobilosti, nástupního odborného výcviku, odborné přípravy, zdravotní způsobilosti a funkční označení členů vojenských hasičských jednotek, které nesmí být zaměnitelné s hodnostním označením příslušníků hasičského záchranného sboru. (3) Pro vojenskou hasičskou jednotku se při společném zásahu jednotek požární ochrany a vojenských hasičských jednotek uplatňuje právo přednostního velení jako pro jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku a členové vojenské hasičské jednotky jsou podřízeni veliteli zásahu. (4) Tam, kde není zřízena vojenská hasičská jednotka, může orgán požární ochrany Ministerstva obrany nařídit zřízení požární hlídky.“. 52. § 66 včetně nadpisu zní: „§ 66 Jednotka hasičského záchranného sboru kraje (1) Jednotka hasičského záchranného sboru kraje je součástí hasičského záchranného sboru kraje. (2) V případech určených vládou může být zřízena jednotka hasičského záchranného sboru kraje i u právnických osob.“. 53. V § 67 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 4c) zní: „(1) Jednotku hasičského záchranného sboru podniku zřizuje k plnění úkolů podle § 70 odst. 1 právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba provozující činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3, kterou určí hasičský záchranný sbor kraje; u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby s celostátní působností nebo působností zasahující do dvou nebo více krajů, po souhlasu generálního ředitelství. Hasičský záchranný sbor kraje přitom vychází z výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů.4c) Počet zaměstnanců podniku a vybavení této jednotky stanoví na základě výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů hasičský záchranný sbor kraje. 4c) § 12 vyhlášky č. 21/1996 Sb.“. 54. V § 67 odst. 2 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „hasičského záchranného sboru kraje“. 55. V § 67 odst. 3 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „hasičského záchranného sboru kraje; u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby s celostátní působností nebo působností zasahující do dvou nebo více krajů si hasičský záchranný sbor kraje vyžádá souhlas generálního ředitelství“. 56. V § 68 odst. 1 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „hasičského záchranného sboru kraje“. 57. V § 68 odstavec 2 zní: „(2) Právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby provozující činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3, které určí hasičský záchranný sbor kraje, mohou místo jednotky hasičského záchranného sboru podniku zřídit jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku. Hasičský záchranný sbor kraje přitom vychází z výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů. Velitele této jednotky po vyjádření hasičského záchranného sboru kraje k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele jmenují a odvolávají právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby. Počet členů a vybavení jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku stanoví na základě výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů hasičský záchranný sbor kraje.“. 58. V § 68 odst. 3 se za slovo „podniku“ vkládají slova „(dále jen „dobrovolná jednotka požární ochrany“)“ a slova „okresním úřadem“ se nahrazují slovy „hasičským záchranným sborem kraje“. 59. V § 68 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Obec, právnické osoby a podnikající fyzické osoby mohou zrušit dobrovolnou jednotku požární ochrany jen se souhlasem hasičského záchranného sboru kraje.“. 60. § 69 zní: „§ 69 (1) Požární hlídku zřizuje a) právnická osoba a podnikající fyzická osoba provozující činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3, kterou určí hasičský záchranný sbor kraje na základě výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů, pokud nezřizuje jednotku požární ochrany podle § 67 ani podle § 68, b) obec, která nezřizuje jednotku požární ochrany podle § 68, kterou určí hasičský záchranný sbor kraje. (2) Na požární hlídky zřízené podle odstavce 1 se obdobně vztahují ustanovení tohoto zákona o jednotkách požární ochrany.“. 61. § 69a včetně poznámek pod čarou č. 4d), 4e) a 4f) zní: „§ 69a (1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které jsou povinny zřídit jednotku požární ochrany, a obce mohou na základě smlouvy o sdružení uzavřené podle zvláštního zákona4d) vzájemně mezi sebou nebo s hasičským záchranným sborem kraje sdružovat prostředky a zřídit společnou jednotku požární ochrany. Společnou jednotku požární ochrany mohou dvě nebo více obcí zřídit jen vytvořením svazku obcí.4e) Druh společné jednotky požární ochrany se stanoví podle toho, jakou jednotku požární ochrany jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby nebo obce povinny zřídit, a to v pořadí podle § 65 odst. 1. (2) Hasičský záchranný sbor kraje schvaluje zřizování společných jednotek požární ochrany, zejména zabezpečuje, aby byly dodrženy požadavky základní tabulky plošného pokrytí uvedené v příloze zákona. Ministerstvo schvaluje zřizování společné jednotky požární ochrany, pokud je jedním z účastníků hasičský záchranný sbor kraje. V hlavním městě Praze a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň budou společné jednotky požární ochrany zřízeny smlouvou o sdružení4f) mezi těmito městy a hasičským záchranným sborem kraje. Tyto smlouvy upraví užívání majetku ve vlastnictví těchto měst a další vztahy. (3) Obce, které nezřídí jednotku požární ochrany podle § 68 odst. 1, jsou povinny sdružit prostředky na společnou jednotku podle odstavce 1 s hasičským záchranným sborem kraje4d) nebo obcí, jejichž jednotky požární ochrany jsou předurčeny požárním poplachovým plánem okresu k prvnímu zásahu pro uvedenou obec. (4) Prostředky vynakládané obcí na společnou jednotku požární ochrany zřízenou podle odstavce 3 musí být minimálně ve výši potřebné k zajištění akceschopnosti jednoho požárního družstva o sníženém početním stavu.3c) (5) U obce sdružující prostředky v místě dislokace stanice hasičského záchranného sboru kraje musí být prostředky vynakládané obcí na společnou jednotku požární ochrany minimálně ve výši potřebné k zajištění akceschopnosti jednoho požárního družstva příslušného typu stanice hasičského záchranného sboru kraje vynásobené počtem těchto stanic zřizovaných v obci podle základní tabulky plošného pokrytí uvedené v příloze zákona. 4d) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. 4e) § 49 a 50 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). 4f) § 20 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů.“. 62. Za § 69a se vkládá nový § 69b, který včetně nadpisu zní: „§ 69b Povinnosti zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek požární ochrany Zaměstnanci podniků a členové dobrovolných jednotek požární ochrany jsou povinni a) důsledně plnit úkoly vyplývající ze základního poslání jednotek požární ochrany, b) při zásahu na místě požáru nebo při záchranných pracích při živelní pohromě nebo jiné mimořádné události plnit rozkazy velitele zásahu a pokyny svých nadřízených, c) dodržovat předpisy o požární ochraně upravující činnost na místě zásahu, d) prohlubovat své odborné znalosti v oblasti požární ochrany a udržovat si potřebnou fyzickou zdatnost, e) podrobovat se stanoveným preventivním zdravotním prohlídkám.“. 63. V § 70 odst. 1 písm. c) se slova „hasičskému záchrannému sboru okresu“ nahrazují slovy „územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje“. 64. Poznámka pod čarou č. 5) zní: „5) Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 65. V § 70 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 5a) zní: „(5) Jednotky požární ochrany plní úkoly na úseku civilní ochrany a ochrany obyvatel.5a) 5a) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).“. 66. V § 70 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Prováděcí právní předpis stanoví a) organizaci řízení v jednotkách požární ochrany, b) podmínky akceschopnosti jednotek požární ochrany, c) zásady velení a činnosti velitelů, příslušníků, zaměstnanců podniku a členů dobrovolných jednotek požární ochrany při zásahu, d) zásady činnosti jednotek požární ochrany na úseku civilní ochrany a ochrany obyvatel.“. 67. V § 71 odst. 1 se za slovo „členové“ doplňuje slovo „dobrovolných“. 68. V § 71 se odstavec 3 zrušuje. 69. § 72 včetně nadpisu zní: „§ 72 Odborná způsobilost a příprava (1) Příslušníci, zaměstnanci podniku a velitelé, strojníci a technici speciálních služeb ostatních jednotek požární ochrany mohou své funkce vykonávat jen s požadovanou odbornou způsobilostí. (2) Příslušníci, zaměstnanci podniku a členové dobrovolných jednotek požární ochrany mohou samostatně vykonávat službu při zdolávání požárů až po absolvování základní odborné přípravy. (3) Zaměstnanci podniku a členové dobrovolných jednotek požární ochrany jsou povinni se zúčastňovat v určeném rozsahu odborné přípravy. Zúčastňují-li se odborné přípravy členové dobrovolných jednotek požární ochrany ve své pracovní době, považuje se to za překážku na straně zaměstnance z důvodu jiných úkonů v obecném zájmu.4a) (4) Odborná příprava zahrnuje teoretickou přípravu, praktický výcvik a tělesnou přípravu. Součástí odborné přípravy je i požární sport. (5) Odborná způsobilost se ověřuje zkouškou a prokazuje se osvědčením. Ověřování odborné způsobilosti a vydávání a odnímání osvědčení o odborné způsobilosti provádí a) ministerstvo u příslušníků, velitelů, strojníků a techniků speciálních služeb jednotek hasičských záchranných sborů podniků a u osob vykonávajících službu v jednotkách sborů dobrovolných hasičů obcí a v jednotkách sborů dobrovolných hasičů podniků jako svoje zaměstnání, b) hasičský záchranný sbor kraje u velitelů a strojníků dobrovolných jednotek požární ochrany, c) velitelé jednotek hasičských záchranných sborů podniků u zaměstnanců podniku. (6) Orgán, který vydal osvědčení o odborné způsobilosti, může osvědčení odejmout, vykazuje-li osoba uvedená v odstavcích 1 a 5 ve své činnosti závažné nedostatky. (7) Prováděcí právní předpis stanoví způsob provádění odborné přípravy příslušníků, zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek požární ochrany, její ověřování a osvědčování, vydávání a odnímání osvědčení, jakož i o organizování soutěží v požárním sportu a tělesné přípravě.“. 70. V § 73 odst. 2 se slova „Okresní úřady“ nahrazují slovy „Hasičské záchranné sbory krajů“, slovo „vnitra“ se zrušuje a slovo „okresů“ se nahrazuje slovem „krajů“. 71. V § 73 odstavec 4 včetně poznámek pod čarou č. 6a) a 7) zní: „(4) O použití Armády České republiky k záchranným pracím6a) a o poskytování mezistátní pomoci platí zvláštní právní předpisy.7) 6a) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. 7) Například vyhláška č. 80/1971 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o právních vztazích na československo-polských státních hranicích, o spolupráci a vzájemné pomoci v hraničních otázkách.“. 72. Nadpis části páté zní: „Spolupráce na úseku požární ochrany“. 73. § 74 zní: „§ 74 Hasičský záchranný sbor, správní úřady a orgány samosprávy, jakož i právnické osoby a podnikající fyzické osoby při plnění úkolů podle tohoto zákona spolupracují s občanskými sdruženími, veřejně prospěšnými organizacemi a jinými orgány a organizacemi působícími na úseku požární ochrany.“. 74. § 75 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 7a) zní: „§ 75 Občanská sdružení, veřejně prospěšné organizace a jiné orgány a organizace působící na úseku požární ochrany (1) Občanská sdružení, veřejně prospěšné organizace a jiné orgány a organizace působící na úseku požární ochrany pomáhají při plnění úkolů na úseku požární ochrany zejména tím, že a) pomáhají vyhledávat členy jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, b) podílejí se na odborné přípravě členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, c) podílejí se se souhlasem vlastníka na provádění údržby, oprav požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a objektů požární ochrany, včetně vodních zdrojů, d) podílejí se na činnosti směřující k předcházení požárům, zejména na preventivně výchovné činnosti mezi občany a mládeží, e) podílejí se na ediční a publikační činnosti a na dokumentaci historie požární ochrany a hasičstva. (2) Občanským sdružením, veřejně prospěšným organizacím a jiným orgánům a organizacím vykonávajícím činnosti podle odstavce 1 může být poskytována dotace v souladu se zvláštním právním předpisem.7a) 7a) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.“. 75. § 76 zní: „§ 76 (1) Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do 250 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí nebo až do 500 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, jestliže poruší povinnosti vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že a) neoznačí místa a pracoviště příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení, b) neprovádí pravidelně kontrolu dodržování předpisů o požární ochraně a plnění příkazů, zákazů a pokynů týkajících se požární ochrany nebo neodstraňuje zjištěné závady, c) nezabezpečí pravidelné školení svých zaměstnanců o požární ochraně a odbornou přípravu preventivních požárních hlídek nebo preventistů požární ochrany, jakož i odbornou přípravu v jednotkách požární ochrany, d) neumožní nebo ztěžuje výkon státního požárního dozoru, e) nevyhotoví předepsanou dokumentaci požární ochrany nebo ji neudržuje v souladu se skutečným stavem anebo neplní podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené, f) nezabezpečí v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany nebo požárně bezpečnostní zařízení nebo tyto neudržuje v provozuschopném stavu anebo u vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany nebo požárně bezpečnostních zařízení používá neschválené druhy, g) neumožní vstup na nemovitost k provedení potřebných opatření v souvislosti se cvičením jednotek požární ochrany, ačkoli tomu byla povinna podle rozhodnutí obce nebo hasičského záchranného sboru kraje, h) neoznámí bez odkladu územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje vznik požáru při činnostech, které provozuje, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívá, i) nepodá písemnou zprávu o odstranění závad zjištěných při kontrole ve lhůtě stanovené orgánem vykonávajícím státní požární dozor, j) nestanoví organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na požární nebezpečí nebo prokazatelně nestanoví podmínky požární bezpečnosti podle § 6 odst. 1 písm. b) nebo § 6 odst. 2, k) nedodržuje stanovené podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností, technologických postupů nebo zařízení anebo nezabezpečuje údržbu a opravy technických a technologických zařízení způsobem a ve lhůtách stanovených technickými podmínkami nebo výrobcem zařízení, l) nestanoví požadavky na odbornou kvalifikaci osob podle § 6 odst. 1 písm. d) nebo nezabezpečí provádění prací, které by mohly vést ke vzniku požáru osobou s příslušnou kvalifikací, m) používá neoprávněně barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany. (2) Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do 500 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která porušila povinnost vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že a) nezabezpečí posouzení požárního nebezpečí podle § 6a odst. 1 nebo je nepředloží ve stanovené lhůtě orgánu státního požárního dozoru, b) nevytváří podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, neudržuje volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, rozvodným zařízením elektrické energie, uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, věcným prostředkům požární ochrany a ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení, c) poruší rozhodnutí o vyloučení věci z užívání, rozhodnutí o zákazu činnosti nebo rozhodnutí o zastavení provozu, d) nezajistí plnění úkolů požární ochrany podle kategorie požárního nebezpečí osobami s odbornou způsobilostí nebo nezřídí preventivní požární hlídku podle § 13 odst. 1, e) nezřídí jednotku požární ochrany nebo ji smluvně nezabezpečí, ačkoli k tomu byla povinna, f) nevybaví jednotku požární ochrany potřebnou požární technikou, věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními anebo jednotku požární ochrany využívá k činnostem, které by mohly ohrozit její akceschopnost, g) neplní opatření stanovená posouzením požárního nebezpečí, h) neprovede ve stanovené lhůtě opatření uložená k odstranění zjištěných nedostatků, i) neposkytne na výzvu velitele zásahu nebo velitele jednotky požární ochrany obce potřebnou věcnou pomoc, j) neumožní vstup na nemovitost k provedení potřebných opatření v souvislosti se zdoláváním požáru nebo prováděním záchranných prací, k) nemá k dispozici požárně technické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů nutných ke stanovení preventivních opatření k ochraně života, zdraví a majetku, l) nedodržuje návody a technické podmínky výrobce nebo obchodní organizace vztahující se k požární bezpečnosti, m) neposkytne bezúplatně výrobky nebo vzorky k provedení požárně technické expertizy v rámci zjišťování příčin vzniku požáru, n) vypaluje porosty nebo neoznámí spalování hořlavých látek na volném prostranství orgánu státního požárního dozoru, případně nestanoví opatření proti vzniku a šíření požáru, o) neuvědomí písemně orgán státního požárního dozoru nebo nepostupuje podle jeho pokynu v případě změny charakteru nebo podmínek anebo rozsahu provozované činnosti, která je předmětem posouzení požárního nebezpečí, p) nesplní lhůtu stanovenou orgánem státního požárního dozoru k odstranění nedostatků v předloženém posouzení požárního nebezpečí, r) neudržuje zdroje vody pro hašení požárů v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární techniky a čerpání vody k hašení požáru, neplní povinnosti k ochraně lesů v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru podle § 7 odst. 2 nebo povinnosti vlastníka podle § 2 odst. 2, s) při přepravě nebezpečných látek nemá k dispozici na místě s nákladem požárně technické charakteristiky přepravovaných látek nebo tyto neodpovídají vykazovanému přepravovanému nákladu. (3) Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do 1 000 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti s vysokým požárním nebezpečím, jestliže poruší povinnosti vyplývající z předpisů o požární ochraně uvedené v odstavcích 1 a 2. (4) Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která zruší jednotku požární ochrany bez souhlasu hasičského záchranného sboru kraje (§ 67 odst. 3 a § 68 odst. 4), může hasičský záchranný sbor kraje uložit pokutu až do 10 000 000 Kč. (5) Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která opětovně poruší povinnost, za kterou jí byla v předchozích třech letech uložena pokuta pravomocným rozhodnutím, může hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru uložit další pokutu až do výše dvojnásobku pokuty stanovené v odstavcích 1 až 4. (6) Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti a době trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobené škody. (7) Uložení pokuty nezbavuje právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu povinnosti odstranit závadný stav ve stanovené lhůtě. Uložením pokuty podle odstavců 1 až 4 zůstává nedotčena odpovědnost právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby za způsobenou škodu a postih jejích zaměstnanců podle pracovněprávních předpisů.“. 76. § 77 včetně poznámky pod čarou č. 7b) zní: „§ 77 (1) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se o porušení povinnosti dozvěděl orgán vykonávající státní požární dozor, a musí být pravomocně skončeno do tří let od porušení povinnosti. (2) Hasičský záchranný sbor kraje vybírá a vymáhá pokuty podle zvláštního zákona.7b) Pokuta uložená podle § 76 je příjmem státního rozpočtu. 7b) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. 77. § 78 zní: „§ 78 (1) Přestupku na úseku požární ochrany se dopustí ten, kdo a) poruší příkazy nebo zákazy týkající se požární ochrany na označených místech, b) neumožní vstup na nemovitost při cvičení jednotky požární ochrany, ačkoliv je k tomu povinen podle rozhodnutí hasičského záchranného sboru kraje nebo obce, c) neuposlechne nařízení velitele zásahu nebo velitele jednotky požární ochrany vydané podle § 88 odst. 1 písm. a), d) poruší zásady bezpečného provozu tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, e) neobstará nebo neudržuje v provozuschopném stavu věcné prostředky požární ochrany nebo požárně bezpečnostní zařízení, poškodí, zneužije nebo jiným způsobem znemožní použití věcných prostředků požární ochrany nebo požárně bezpečnostních zařízení, f) vědomě bezdůvodně přivolá jednotku požární ochrany nebo zneužije linku tísňového volání, g) nedodrží podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností, h) neumožní výkon státního požárního dozoru nebo ve stanovené lhůtě nesplní opatření uložená orgánem státního požárního dozoru, i) neposkytne osobní nebo věcnou pomoc v souvislosti se zdoláváním požáru, ačkoli je k tomu povinen, j) neumožní orgánu státního požárního dozoru provedení potřebných úkonů ke zjišťování příčiny vzniku požáru nebo bezúplatně neposkytne výrobky nebo vzorky k provedení požárně technické expertizy, k) nedodrží předpisy o používání, skladování a manipulaci s hořlavými nebo požárně nebezpečnými látkami nebo nesprávným skladováním materiálu znemožní přístup k rozvodným zařízením elektrické energie a uzávěrům plynu, vody a topení, l) nedodrží zásady požární bezpečnosti při používání otevřeného ohně nebo jiného zdroje zapálení, m) nevytváří v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro rychlé zdolávání požáru a pro provádění záchranných prací nebo neumožní jednotce požární ochrany vstup na nemovitost při zdolávání požáru nebo provádění záchranných prací anebo jinak ztíží provedení opatření nutných ke zdolávání požáru nebo při provádění záchranných prací, n) poruší rozhodnutí o vyloučení věci z užívání nebo rozhodnutí o zákazu činnosti anebo rozhodnutí o zastavení provozu, o) provádí práce, které mohou vést ke vzniku požáru, ačkoli nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními právními předpisy, p) zanedbá z hlediska požární ochrany dohled nad osobami, které nemohou posoudit následky svého jednání, r) způsobí svým jednáním požár, nejde-li o trestný čin, s) vypaluje porosty, t) neoznámí bezodkladně místně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje požár v objektech a jiných místech, které vlastní nebo užívá, u) omezí nebo znemožní použití označených nástupních ploch pro požární techniku, v) používá neoprávněně barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany, z) neudržuje zdroje vody pro hašení požárů v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární techniky k hašení požáru, neplní povinnosti k ochraně lesů před požáry podle § 7 odst. 2 nebo neplní povinnosti vlastníka podle § 2 odst. 2. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) lze uložit pokutu do 10 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. e) až l) pokutu do 20 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. m) až z) pokutu do 25 000 Kč.“. 78. V § 79 odstavec 2 zní: „(2) Pokutu za přestupek podle § 78 ukládá hasičský záchranný sbor kraje, který pokutu rovněž vybírá a vymáhá podle zvláštního zákona.7b) Pokuta je příjmem státního rozpočtu.“. 79. V § 80 odst. 1 písm. a) se za slovem „obce“ čárka vypouští a vkládá se slovo „a“ a slova „nebo v kontrolní skupině“ se zrušují. 80. V § 80 odst. 2 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „hasičský záchranný sbor kraje“. 81. V § 81 odst. 2 se slova „i příslušníkovi“ včetně čárky za těmito slovy zrušují. 82. V § 81 odst. 3 se slova „Ministerstvo vnitra“ nahrazují slovem „ministerstvo“. 83. V § 84 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „hasičský záchranný sbor kraje“. 84. V § 84 odst. 2 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „hasičský záchranný sbor kraje“. 85. V § 85 odst. 1 se slova „Ministerstva vnitra a okresního úřadu“ nahrazují slovy „ministerstva a hasičského záchranného sboru kraje“, čárka za slovem „dozoru“ se zrušuje a slova „jakož i působnost obce při provádění preventivních požárních kontrol“ se zrušují. 86. V § 85 odst. 1 písm. a) se slova „Armády České republiky“ včetně čárky za těmito slovy zrušují. 87. V § 85 odst. 1 písm. c) se slova „drážní vozidla, říční plavidla,“ zrušují. 88. V § 85 odst. 1 se doplňují písmena d) a e), která znějí: „d) drážní vozidla a říční plavidla, s výjimkou zjišťování příčin vzniku požárů, e) objekty Ministerstva zahraničních věcí nacházející se mimo území České republiky.“. 89. V § 85 se odstavec 2 zrušuje a současně se zrušuje označení odstavce 1. 90. Za § 85 se vkládá nový § 85a, který zní: „§ 85a (1) Působnost ministerstva a hasičského záchranného sboru kraje při výkonu státního požárního dozoru se nevztahuje na vojenské objekty, vojenské útvary, vojenská zařízení, vojenské záchranné útvary a právnické osoby založené nebo zřízené Ministerstvem obrany (dále jen „objekty“). (2) V objektech uvedených v odstavci 1 vykonává požární dozor Ministerstvo obrany vlastními orgány požární ochrany.“. 91. V § 88 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 92. V § 88 odst. 1 se slovo „Příslušníci“ včetně čárky za tímto slovem zrušují a slovo „velitelé“ se nahrazuje slovem „Velitelé“. 93. V § 88 odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 94. V § 88 odstavec 2 zní: „(2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob prokazování oprávnění podle odstavce 1.“. 95. V § 89 odstavec 2 zní: „(2) O zproštění mlčenlivosti a jeho rozsahu rozhoduje ředitel hasičského záchranného sboru kraje.“. 96. § 90 včetně poznámky pod čarou č. 10) zní: „§ 90 Předpisy o ochraně utajovaných skutečností10) nejsou ustanovením § 89 dotčeny. 10) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 97. § 91 včetně nadpisu zní: „§ 91 Ocenění mimořádné odvahy (1) K ocenění mimořádné odvahy a obětavosti zaměstnanců podniků, členů dobrovolných jednotek požární ochrany a občanů při záchraně života a majetku může ministr vnitra udělit věcný nebo peněžitý dar nebo medaili. Věcný nebo peněžitý dar může udělit též generální ředitel. (2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob udělování medaile.“. 98. V § 92 se slovo „příslušníků“ včetně čárky za tímto slovem zrušuje a za slovo „členů“ se vkládá slovo „dobrovolných“. 99. V § 93 nadpis zní: „Stejnokroje a funkční označení“. 100. V § 93 odstavec 1 zní: „(1) Zaměstnancům podniků náleží stejnokroj s funkčním označením a označením příslušnosti k jednotce hasičského záchranného sboru podniku.“. 101. V § 93 odstavec 3 zní: „(3) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti funkčních označení a stejnokrojů zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek požární ochrany, případně stanoví další osoby plnící úkoly na úseku požární ochrany, kterým náleží stejnokroj.“. 102. § 94 včetně poznámek pod čarou se zrušuje. 103. § 95 včetně nadpisu zní: „§ 95 Vztah zákona k obecným předpisům o správním řízení Na řízení podle tohoto zákona se vztahuje správní řád, s výjimkou rozhodování podle § 68 odst. 2 a § 73 odst. 3.“. 104. § 96 se zrušuje. 105. § 97 zní: „§ 97 Jednotky požární ochrany mohou poskytovat pohotovostní a jiné služby nebo práce za úhradu vynaložených nákladů za předpokladu, že se jedná o práce a služby související se základní náplní jejich činnosti a nedojde k ohrožení jejich akceschopnosti.“. 106. § 98 zní: „§ 98 (1) Za odborně způsobilé osoby se též považují osoby, které jsou ke dni účinnosti tohoto zákona držiteli platného osvědčení odborné způsobilosti podle dosavadních předpisů. (2) Jednotky hasičských záchranných sborů podniků a dobrovolné jednotky požární ochrany zřízené podle dosavadních předpisů se považují za jednotky požární ochrany zřízené podle tohoto zákona. (3) Posouzení požárního nebezpečí činností uvedených v § 4 odst. 3 písm. a) až e) schválená podle dosavadních předpisů se považují za posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím podle tohoto zákona. Ostatní posouzení požárního nebezpečí podle dosavadních předpisů se za posouzení požárního nebezpečí podle § 6a nepovažují. (4) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona provozují činnosti uvedené v § 4 odst. 3, jsou povinny posouzení požárního nebezpečí podle § 6a odst. 1 předložit ke schválení orgánu státního požárního dozoru do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (5) Řízení zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona.“. 107. § 101 zní: „§ 101 Ministerstvo vydá a) prováděcí právní předpisy k provedení § 6b, § 11 odst. 8, § 15 odst. 2, § 16 odst. 4, § 17 odst. 5, § 24 odst. 2, § 31a, § 65 odst. 8 písm. a), c) a d), § 70 odst. 6, § 72 odst. 7, § 88 odst. 2, § 91 odst. 2 a § 93 odst. 3, b) po projednání s Ministerstvem zdravotnictví prováděcí právní předpis k provedení § 65 odst. 7 písm. b), c) po projednání s Ministerstvem financí a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy prováděcí právní předpis k provedení § 25 odst. 3.“. 108. § 101a se zrušuje. 109. Příloha k zákonu č. 133/1985 Sb. zní: „Příloha k zákonu č. 133/1985 Sb. KATEGORIE JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY A ZÁKLADNÍ TABULKA PLOŠNÉHO POKRYTÍ Kategorie jednotek požární ochrany Pro účely plošného pokrytí se jednotky požární ochrany dělí na jednotky a) s územní působností zasahující i mimo území svého zřizovatele 1. JPO I - jednotka hasičského záchranného sboru s územní působností zpravidla do 20 minut jízdy z místa dislokace, 2. JPO II - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří vykonávají službu jako svoje hlavní nebo vedlejší povolání, s územní působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace, 3. JPO III - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří vykonávají službu v jednotce požární ochrany dobrovolně, s územní působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace, b) s místní působností zasahující na území svého zřizovatele 1. JPO IV - jednotka hasičského záchranného sboru podniku, 2. JPO V - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří vykonávají službu v jednotce požární ochrany dobrovolně, 3. JPO VI - jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku. V dohodě se zřizovatelem mohou být tyto jednotky využívány k zásahům i mimo svůj územní obvod. Základní tabulka plošného pokrytí --- Stupeň nebezpečí území obce\| Počet jednotek PO a doba jejich dojezdu na místo zásahu I\| A\| 2 JPO do 7 min a další 1 JPO do 10 min B\| 1 JPO do 7 min a další 2 JPO do 10 min II\| A\| 2 JPO do 10 min a další 1 JPO do 15 min B\| 1 JPO do 10 min a další 2 JPO do 15 min III\| A\| 2 JPO do 15 min a další 1 JPO do 20 min B\| 1 JPO do 15 min a další 2 JPO do 20 min IV\| A\| 1 JPO do 20 min a další 1 JPO do 25 min Poznámka: 1 JPO - jedna jednotka PO; 2 JPO - dvě jednotky PO; min - minut. Síly a prostředky požadované základní tabulkou plošného pokrytí jsou a) pro první jednotku požární ochrany, která se dostaví na místo zásahu, minimálně družstvo ve zmenšeném početním stavu nebo družstvo s cisternovou automobilovou stříkačkou; Poznámka: U obcí nebo objektů zařazených do stupně nebezpečí území obce III A, III B nebo IV, může být první jednotkou požární ochrany jednotka, která nemá cisternovou automobilovou stříkačku, ale je vybavena alespoň přívěsnou nebo přenosnou požární stříkačkou o výkonu 800 l/min a vyšším, tažným nebo dopravním automobilem, pokud v místě zásahu je možné použít zdroj požární vody, a za podmínky, že druhá a další jednotka požární ochrany cisternovou automobilovou stříkačku má. b) pro druhou a další jednotku požární ochrany, která se dostaví na místo zásahu, minimálně družstvo ve zmenšeném početním stavu nebo družstvo s cisternovou automobilovou stříkačkou a další technika podle složitosti zdolávání požáru. Poznámka: U všech obcí nebo objektů, s výjimkou objektů zařazených do stupně nebezpečí území obce I A, I B, může být druhou nebo další jednotkou požární ochrany také jednotka, která nemá cisternovou automobilovou stříkačku, ale je vybavena alespoň přívěsnou nebo přenosnou požární stříkačkou o výkonu 800 l/min a vyšším, tažným nebo dopravním automobilem, pokud v místě zásahu je možné použít zdroj požární vody.“. Čl. II Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, jak vyplývá ze zákonů jej měnících. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 239/2000 Sb.	Zákon č. 239/2000 Sb. Zákon o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Vyhlášeno 9. 8. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 73/2000 * ČÁST PRVNÍ - HLAVA I (§ 1 — § 22) * ČÁST DRUHÁ - PRÁVA A POVINNOSTI PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB PŘI MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH (§ 23 — § 35a) * ČÁST TŘETÍ - HLAVA I (§ 36 — § 36) * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 38 — § 38) Aktuální znění od 1. 1. 2024 (277/2019 Sb., 284/2021 Sb., 152/2023 Sb.) 239 ZÁKON ze dne 28. června 2000 o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon vymezuje integrovaný záchranný systémintegrovaný záchranný systém, stanoví složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a jejich působnost, pokud tak nestanoví zvláštní právní předpis, působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků, práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na mimořádné událostimimořádné události a při záchranných a likvidačních pracíchlikvidačních pracích a při ochraně obyvatelstvaochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu (dále jen „krizové stavy“). § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) integrovaným záchranným systémemintegrovaným záchranným systémem koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné událostimimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací, b) mimořádnou událostímimořádnou událostí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací, c) záchrannými pracemizáchrannými pracemi činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostímimořádnou událostí, zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, a vedoucí k přerušení jejich příčin, d) likvidačními pracemilikvidačními pracemi činnosti k odstranění následků způsobených mimořádnou událostímimořádnou událostí, e) ochranou obyvatelstvaochranou obyvatelstva plnění úkolů civilní ochrany,1) zejména varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a další opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku, f) zařízením civilní ochrany bez právní subjektivityzařízením civilní ochrany bez právní subjektivity (dále jen „zařízení civilní ochrany“) součásti právnické osoby nebo obceobce určené k ochraně obyvatelstvaochraně obyvatelstva; tvoří je zaměstnanci nebo jiné osoby na základě dohody a věcné prostředky, g) věcnou pomocívěcnou pomocí je poskytnutí věcných prostředků při provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací a při cvičení na výzvu velitele zásahu, starosty obceobce nebo hejtmana kraje; věcnou pomocívěcnou pomocí se rozumí i pomocpomoc poskytnutá dobrovolně bez výzvy, ale se souhlasem nebo s vědomím velitele zásahu, starosty obceobce nebo hejtmana kraje, h) osobní pomocíosobní pomocí je činnost nebo služba při provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací a při cvičení na výzvu velitele zásahu, starosty obceobce nebo hejtmana kraje; osobní pomocíosobní pomocí se rozumí i pomocpomoc poskytnutá dobrovolně bez výzvy, ale se souhlasem nebo s vědomím velitele zásahu, starosty obceobce nebo hejtmana kraje. HLAVA II INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM § 3 Použití integrovaného záchranného systému Integrovaný záchranný systémIntegrovaný záchranný systém se použije v přípravě na vznik mimořádné událostimimořádné události a při potřebě provádět současně záchranné a likvidační prácelikvidační práce dvěma anebo více složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému. § 4 Složky integrovaného záchranného systému (1) Základními složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému jsou Hasičský záchranný sbor České republiky2) (dále jen „hasičský záchranný sbor“), jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany,3) poskytovatelé zdravotnické záchranné služby a PoliciePolicie České republiky. (2) Ostatními složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému jsou vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví,4) havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracímlikvidačním pracím. Ostatní složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému poskytují při záchranných a likvidačních pracíchlikvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádáníplánovanou pomoc na vyžádání (§ 21). (3) V době krizových stavů se stávají ostatními složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému také poskytovatelé akutní lůžkové péče, kteří mají zřízen urgentní příjem27). Pokud poskytovatelé zdravotních služeb uvedení ve větě první uzavřou s místně příslušným poskytovatelem zdravotnické záchranné služby nebo krajským úřadem dohodu o plánované pomoci na vyžádáníplánované pomoci na vyžádání (§ 21), začlení je hasičský záchranný sbor kraje do poplachového plánu integrovaného záchranného systému krajepoplachového plánu integrovaného záchranného systému kraje a stanou se ostatními složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému i pro období mimo krizový stav. (4) Základní složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné událostimimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné událostimimořádné události. Za tímto účelem rozmísťují své síly a prostředky po celém území České republiky. (5) Působením základních a ostatních složek v integrovaném záchranném systémuintegrovaném záchranném systému není dotčeno jejich postavení a úkoly stanovené zvláštními právními předpisy.5) (6) Složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému jsou při zásahu povinny se řídit příkazy velitele zásahu, popřípadě pokyny starosty obceobce s rozšířenou působností, hejtmana kraje, v Praze primátora hlavního města Prahy (dále jen „hejtman“) nebo Ministerstva vnitra, pokud provádějí koordinaci záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací. (7) Složka integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému zařazená v příslušném poplachovém plánu integrovaného záchranného systému krajepoplachovém plánu integrovaného záchranného systému kraje je povinna při poskytnutí pomocipomoci jinému kraji o tom informovat své místně příslušné operační a informační středisko integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému; poplachovým plánem integrovaného záchranného systému krajepoplachovým plánem integrovaného záchranného systému kraje se rozumí požární poplachový plán kraje vydaný podle zvláštního právního předpisu.3) (8) Při provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému řídí pokyny Ministerstva vnitra. Za stavu nebezpečí se složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému na území příslušného kraje řídí pokyny toho, kdo vyhlásil stav nebezpečí podle zvláštního právního předpisu.6) (9) Personál a prostředky základních a ostatních složek jsou za válečného stavu označeny mezinárodně platnými rozpoznávacími znaky pro zdravotnickou službu, duchovní personál a civilní ochranu.7) § 5 Stálé orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému (1) Stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému jsou operační a informační střediska integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, kterými jsou operační střediska hasičského záchranného sboru kraje a operační a informační středisko generálního ředitelství hasičského záchranného sboru. (2) Operační a informační střediska integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému jsou povinna a) přijímat a vyhodnocovat informace o mimořádných událostechmimořádných událostech, b) zprostředkovávat organizaci plnění úkolů ukládaných velitelem zásahu podle § 19 odst. 3, c) plnit úkoly uložené orgány oprávněnými koordinovat záchranné a likvidační prácelikvidační práce, d) zabezpečovat v případě potřeby vyrozumění základních i ostatních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a vyrozumění státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků podle dokumentace integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému. (3) Operační a informační střediska integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému jsou oprávněna a) povolávat a nasazovat síly a prostředky hasičského záchranného sboru a jednotek požární ochrany, dalších složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému podle poplachového plánu integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému nebo podle požadavků velitele zásahu; při tom dbají, aby uvedené požadavky nebyly v rozporu s rozhodnutím příslušného funkcionáře hasičského záchranného sboru, hejtmana nebo Ministerstva vnitra při jejich koordinaci záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací, b) vyžadovat a organizovat pomocpomoc (§ 20), osobní a věcnou pomocvěcnou pomoc podle požadavků velitele zásahu (§ 19), c) provést při nebezpečí z prodlení varování obyvatelstva na ohroženém území, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.8) (4) Prováděcí právní předpis stanoví a) zásady koordinace složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému při společném zásahu, spolupráce operačních středisek základních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a podrobnosti o úkolech operačních a informačních středisek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, b) obsah dokumentace integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, způsob jejího zpracování a podrobnosti o stupních poplachů poplachového plánu integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému. HLAVA III POSTAVENÍ A ÚKOLY STÁTNÍCH ORGÁNŮ A ORGÁNŮ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ PŘI PŘÍPRAVĚ NA MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI A PŘI PROVÁDĚNÍ ZÁCHRANNÝCH A LIKVIDAČNÍCH PRACÍ Díl 1 Ministerstva a jiné ústřední správní úřady § 6 Ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen „ministerstvo“) při přípravě na mimořádné událostimimořádné události, při provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací a při ochraně obyvatelstvaochraně obyvatelstva v oboru své působnosti a) vedou přehled možných zdrojů rizik, provádějí analýzy ohrožení a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů9) sjednávají nápravu skutečností a stavů, které by mohly způsobit vznik mimořádné situace, b) rozhodují o činnostech k provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací a ke zmírnění jejich následků, pokud zvláštní právní předpis10) nestanoví jinak, c) organizují okamžité opravy nezbytných veřejných zařízení pro ochranu obyvatelstvaochranu obyvatelstva. § 7 Ministerstvo vnitra (1) Ministerstvo vnitra plní úkoly v oblasti11) a) přípravy na mimořádné událostimimořádné události, integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva, b) zapojení České republiky do mezinárodních záchranných operací při mimořádných událostechmimořádných událostech v zahraničí a poskytování humanitární pomocihumanitární pomoci do zahraničí v součinnosti s Ministerstvem zahraničních věcí; humanitární pomocíhumanitární pomocí se pro účely tohoto zákona rozumí opatření prováděná za účelem pomocipomoci obyvatelstvu postiženému mimořádnou událostímimořádnou událostí, v jejichž rámci se využívají lidské a materiální zdroje. (2) Ministerstvo vnitra při plnění úkolů uvedených v odstavci 1 a) sjednocuje postupy ministerstev, krajských úřadů, obecních úřadů, právnických osob a fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost podle zvláštních právních předpisů12) (dále jen „podnikající fyzické osoby“), b) usměrňuje integrovaný záchranný systémintegrovaný záchranný systém, c) provádí kontrolu a koordinaci poplachových plánů integrovaného záchranného systému krajůpoplachových plánů integrovaného záchranného systému krajů a zpracovává ústřední poplachový plán integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, který schvaluje ministr vnitra, d) řídí výstavbu a provoz informačních a komunikačních sítí a služeb integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, e) zpracovává koncepci ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva, f) zajišťuje a provozuje jednotný systém varování a vyrozumění a systém veřejné výstrahy podle jiného právního předpisu29), stanoví způsob informování právnických a fyzických osob o charakteru možného ohrožení, připravovaných opatřeních, způsobu a době jejich provedení, g) organizuje instruktáže a školení v oblasti ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva a pro přípravu složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému zaměřené na jejich vzájemnou součinnost; k tomuto účelu zřizuje vzdělávací zařízení, h) uplatňuje stanovisko k územnímu rozvojovému plánu a k územnímu opatření o stavební uzávěře z hlediska ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva a civilního nouzového plánování při přípravě na mimořádné událostimimořádné události, je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury28) a uplatňuje vyjádření pro stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury z hlediska ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva, i) stanoví, po projednání s Ministerstvem pro místní rozvoj, stavebně technické požadavky na stavby určené k ochraně obyvatelstvaochraně obyvatelstva při mimořádných událostechmimořádných událostech, k zabezpečení záchranných pracízáchranných prací, ke skladování materiálu civilní ochrany a k ochraně a ukrytí obsluh důležitých provozů (dále jen „stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany“), j) usměrňuje postup při zřizování zařízení civilní ochrany. (3) Ministerstvo vnitra zabezpečuje ústřední koordinaci záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací, jestliže a) mimořádná událostmimořádná událost přesahuje státní hranice České republiky a je nutná koordinace záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací nad rámec příhraničních styků, nebo b) mimořádná událostmimořádná událost přesahuje území kraje a velitel zásahu (§ 19) vyhlásil nejvyšší stupeň poplachu, anebo c) o tuto koordinaci požádá velitel zásahu (§ 19), starosta obceobce s rozšířenou působností nebo hejtman. (4) Ministerstvo vnitra dále a) organizuje záchranářskou a materiální pomocpomoc do zahraničí ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí, složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému nebo ústředními správními úřady, b) průběžně zajišťuje v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, funkci kontaktního místa pro vyžádání humanitární pomocihumanitární pomoci do zahraničí postiženým státem nebo mezinárodní organizací; tím není dotčena možnost vyžádání humanitární pomocihumanitární pomoci do zahraničí diplomatickou cestou, nebo oznámení vzniku závažné mimořádné událostimimořádné události v zahraničí, která může ohrozit i území České republiky, c) informuje příslušné mezinárodní organizace o silách a prostředcích České republiky předurčených pro poskytování humanitární pomocihumanitární pomoci do zahraničí. (5) Úkoly Ministerstva vnitra uvedené v odstavcích 2 až 4 a 7 plní generální ředitelství hasičského záchranného sboru zřízené podle zvláštního zákona.2) (6) Ministerstvo vnitra je oprávněno vyžádat si účast zástupců ostatních ministerstev a zástupců složek uvedených v § 4 odst. 2 a popřípadě jiných odborníků při přípravě na mimořádné událostimimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací. (7) Ministerstvo vnitra a) koordinuje a rozvíjí tísňovou komunikaci za účelem zajištění přístupu k základním složkám integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému prostřednictvím jednotného evropského tísňového čísla 112, jakož i národních tísňových čísel 150, 155 a 158, b) přijímá vhodná opatření, aby osoby se zdravotním postižením měly prostřednictvím tísňové komunikace přístup k základním složkám integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému za rovnocenných podmínek jako ostatní osoby, c) shromažďuje informace o kvalitě a využívání tísňové komunikace prostřednictvím jednotného evropského tísňového čísla 112, jakož i národních tísňových čísel 150, 155 a 158, d) spolupracuje v oblasti tísňové komunikace s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem zdravotnictví a Českým telekomunikačním úřadem, jakož i s příslušnými orgány jiných členských států Evropské unie. (8) Prováděcí právní předpis stanoví a) pravidla pro zapojování do mezinárodních záchranných operací, b) pravidla poskytování a přijímání humanitární pomocihumanitární pomoci, c) postup při zřizování zařízení civilní ochrany a při odborné přípravě jejich personálu, d) způsob informování právnických a fyzických osob o charakteru možného ohrožení, připravovaných opatřeních a způsobu jejich provedení, e) technické, provozní a organizační zabezpečení jednotného systému varování a vyrozumění a způsob poskytování tísňových informací, f) způsob provádění evakuace a jejího všestranného zabezpečení, g) zásady postupu při poskytování úkrytů a způsob a rozsah kolektivní a individuální ochrany obyvatel, h) požadavky ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva v územním plánování a stavebně technické požadavky na stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany. § 8 Ministerstvo zdravotnictví (1) Přesahuje-li mimořádná událostmimořádná událost územní obvod kraje, který poskytovatele zdravotnické záchranné služby zřídil, nebo je-li to nutné z odborných nebo kapacitních důvodů, a nedohodnou-li se kraje na řešení situace, koordinuje činnost poskytovatele zdravotnické záchranné služby a poskytovatele zdravotnické dopravní služby a přepravy pacientů neodkladné péče na vyžádání kraje Ministerstvo zdravotnictví. (2) Při koordinaci podle odstavce 1 je poskytovatel zdravotnické záchranné služby, poskytovatel zdravotnické dopravní služby a přepravy pacientů neodkladné péče povinen uposlechnout pokynů Ministerstva zdravotnictví. (3) Ministerstvo zdravotnictví odpovídá v okruhu své působnosti za výběr a metodické řízení přípravy zdravotnických pracovníků a za výběr prostředků pro mezinárodní záchranné operace a poskytování humanitární pomocihumanitární pomoci do zahraničí. § 9 Ministerstvo dopravy a spojů (1) Ministerstvo dopravy a spojů zabezpečuje pro potřeby správních úřadů a základních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému celostátní informační systém pro záchranné a likvidační prácelikvidační práce v oblasti mobilních zdrojů nebezpečí v dopravě (dále jen „dopravní informační systém“). (2) Správní úřady a dopravci jsou povinni Ministerstvu dopravy a spojů poskytnout potřebné podklady a údaje pro účely dopravního informačního systému před každým provedením přepravy nebezpečných věcí v silniční, železniční, letecké a vnitrozemské vodní dopravě. Údaje z dopravního informačního systému se použijí jen pro účely stanovené tímto zákonem. (3) Provozovatel dopravního informačního systému zabezpečí ochranu poskytnutých informací a údajů, jejichž případné zneužití by mohlo vést k ohrožení zdraví, života, majetku, životního prostředí nebo podnikatelských zájmů právnických osob nebo podnikajících fyzických osob. (4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob zřízení a vedení dopravního informačního systému a obsah a rozsah podkladů a údajů poskytovaných pro účely dopravního informačního systému. Díl 2 Orgány kraje § 10 (1) Orgány kraje zajišťují přípravu na mimořádné událostimimořádné události, provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací a ochranu obyvatelstvaochranu obyvatelstva. (2) Krajský úřad při výkonu státní správy za účelem uvedeným v odstavci 1 a) organizuje součinnost mezi obecními úřady obcíobcí s rozšířenou působností a dalšími správními úřady a obcemiobcemi v kraji, zejména při zpracování poplachového plánu integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, zajišťuje havarijní připravenost a ověřuje ji cvičeními (§ 17), b) usměrňuje integrovaný záchranný systémintegrovaný záchranný systém na úrovni kraje, c) sjednocuje postupy obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností a územních správních úřadů s krajskou působností v oblasti ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva, d) zpracovává plán k provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací na území kraje (dále jen „havarijní plán kraje“), e) zpracovává poplachový plán integrovaného záchranného systému krajepoplachový plán integrovaného záchranného systému kraje, f) spolupracuje při zpracování a aktualizaci povodňového plánu kraje podle zvláštního právního předpisu,13) g) uzavírá dohody s příslušným územním celkem sousedního státu, pokud mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce nestanoví jinak. (3) Pokud zóna havarijního plánování8) zasahuje území více než jednoho správního obvodu obceobce s rozšířenou působností vlastního kraje nebo zasahuje na území kraje z území jiného kraje, zpracovává krajský úřad ve spolupráci s dotčenými obecními úřady obcíobcí s rozšířenou působností plán k provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací v okolí zdroje nebezpečí (dále jen „vnější havarijní plán“). V případě, že zóna havarijního plánování zasahuje území více krajů, zabezpečuje koordinaci zpracování vnějšího havarijního plánu a společné řešení mimořádné událostimimořádné události krajský úřad, na jehož území se zdroj nebezpečí nachází. (4) Pro zpracování havarijního plánu kraje a vnějších havarijních plánů je krajský úřad oprávněn za podmínek ochrany údajů využívat, shromažďovat a evidovat údaje z krizového plánu kraje podle zvláštního právního předpisu.6) (5) Úkoly orgánů kraje uvedené v odstavcích 1 až 4 plní hasičský záchranný sbor kraje zřízený podle zvláštního zákona.2) Ten pro zabezpečení záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací dále a) řídí výstavbu a provoz informačních a komunikačních sítí integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, b) organizuje instruktáže a školení v oblasti ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva a v přípravě složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému zaměřené na jejich vzájemnou součinnost; k tomuto účelu zřizuje vzdělávací zařízení, c) zabezpečuje varování a vyrozumění, d) koordinuje záchranné a likvidační prácelikvidační práce a plní úkoly při provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací stanovené Ministerstvem vnitra, e) organizuje zjišťování a označování nebezpečných oblastí, provádění dekontaminace a dalších ochranných opatření, f) organizuje a koordinuje evakuaci, nouzové ubytování, nouzové zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva, g) organizuje a koordinuje humanitární pomochumanitární pomoc, h) organizuje hospodaření s materiálem civilní ochrany, i) vede evidenci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany a staveb dotčených požadavky civilní ochrany v kraji, j) uplatňuje stanovisko k zásadám územního rozvoje z hlediska ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva a civilního nouzového plánování při přípravě na mimořádné událostimimořádné události. (6) Hasičský záchranný sbor kraje je v rozsahu stanoveném § 39 odst. 1 písm. c) a d) zákona o požární ochraně dotčeným orgánem v postupech a řízeních podle jiného právního předpisu30) z hlediska ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva31). (7) Požadavky ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva jsou uplatňovány posuzováním a) dokumentace 1. pro povolení stavby, zařízení nebo udržovacích prací podle stavebního zákona, včetně změn této dokumentace, 2. pro provádění stavby, 3. pro rámcové povolení, 4. ke změně dokončené stavby, b) dokumentace nebo jiného podkladu ke změně v účelu užívání stavby. (8) Výsledkem posuzování dokumentace a podkladů podle odstavce 7 je závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva. (9) Hasičský záchranný sbor kraje kontroluje před uvedením stavby do užívání dodržení podmínek ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva. (10) Při určení příslušnosti nadřízeného správního orgánu ke zrušení, potvrzení nebo změně závazného stanoviska vydaného podle odstavce 6 hasičským záchranným sborem kraje se postupuje obdobně podle § 31 odst. 5 zákona o požární ochraně. (11) Krajský úřad vykonává činnosti uvedené v odstavcích 1 až 5 tak, aby byly přiměřené a svým obsahem a rozsahem odpovídaly účelu a podmínkám konkrétní mimořádné událostimimořádné události. § 11 Hejtman a) organizuje integrovaný záchranný systémintegrovaný záchranný systém na úrovni kraje, b) koordinuje a kontroluje přípravu na mimořádné událostimimořádné události prováděnou orgány kraje, územními správními úřady s krajskou působností, právnickými a fyzickými osobami, c) koordinuje záchranné a likvidační prácelikvidační práce při řešení mimořádné událostimimořádné události vzniklé na území kraje, pokud přesahuje území jednoho správního obvodu obceobce s rozšířenou působností a velitel zásahu vyhlásil nejvyšší stupeň poplachu nebo jej o to požádal anebo jej o koordinaci požádal starosta obceobce s rozšířenou působností. Pro koordinaci záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací může hejtman použít krizový štáb kraje zřízený podle zvláštního právního předpisu,6) d) schvaluje havarijní plán kraje, vnější havarijní plán a poplachový plán integrovaného záchranného systému krajepoplachový plán integrovaného záchranného systému kraje. Díl 3 Orgány obce s rozšířenou působností § 12 Obecní úřad obce s rozšířenou působností (1) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností při výkonu státní správy kromě úkolů uvedených v § 15 zajišťuje připravenost správního obvodu obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností na mimořádné událostimimořádné události, provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací a ochranu obyvatelstvaochranu obyvatelstva. (2) Úkoly obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností uvedené v odstavci 1 plní hasičský záchranný sbor kraje, který pro potřebu správních obvodů obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností a přípravu záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací dále a) plní úkoly při provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací stanovené Ministerstvem vnitra, b) organizuje součinnost mezi obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností a územními správními úřady s působností v jeho správním obvodu a ostatními obcemiobcemi, c) pro zabezpečení záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací vykonává obdobně činnosti uvedené v § 10 odst. 5 za podmínek stanovených v § 10 odst. 7, d) za podmínek stanovených v § 10 odst. 4 shromažďuje a používá pro zpracování vnějších havarijních plánů a havarijního plánu kraje potřebné údaje, e) seznamuje ostatní obceobce, právnické a fyzické osoby ve svém správním obvodu s charakterem možného ohrožení obyvatel s připravenými záchrannými a likvidačními pracemilikvidačními pracemi, f) zpracovává vnější havarijní plán, pokud to vyplývá ze zvláštního právního předpisu8) a zóna havarijního plánování nepřesahuje správní obvod obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, g) spolupracuje při zpracování vnějšího havarijního plánu a při koordinovaném řešení mimořádné událostimimořádné události s krajským úřadem, pokud zóna havarijního plánování přesahuje území správního obvodu obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, h) zajišťuje havarijní připravenost stanovenou havarijním plánem kraje a vnějšími havarijními plány a ověřuje ji cvičeními (§ 17), i) uplatňuje stanoviska k územním plánům a regulačním plánům z hlediska své působnosti v požární ochraně, integrovaném záchranném systémuintegrovaném záchranném systému a ochraně obyvatelstvaochraně obyvatelstva při přípravě na mimořádné událostimimořádné události. (3) Prováděcí právní předpis stanoví zásady a způsob zpracování, schvalování a používání havarijního plánu kraje a vnějšího havarijního plánu. § 13 Starosta obce s rozšířenou působností Starosta obceobce s rozšířenou působností a) koordinuje záchranné a likvidační prácelikvidační práce při řešení mimořádné událostimimořádné události vzniklé ve správním obvodu obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, pokud jej velitel zásahu o koordinaci požádal. Pro koordinaci záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací může starosta obceobce s rozšířenou působností použít krizový štáb své obceobce, b) schvaluje vnější havarijní plány. § 14 Hejtman a starosta obceobce s rozšířenou působností jsou při své koordinaci záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací povinni předávat Ministerstvu vnitra zprávy o jejich průběhu prostřednictvím operačních a informačních středisek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému (§ 5). Díl 4 Orgány obce § 15 (1) Orgány obceobce zajišťují připravenost obceobce na mimořádné událostimimořádné události a podílejí se na provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací a na ochraně obyvatelstvaochraně obyvatelstva. (2) Obecní úřad při výkonu státní správy za účelem uvedeným v odstavci 1 a) organizuje přípravu obceobce na mimořádné událostimimořádné události, b) podílí se na provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací s integrovaným záchranným systémemintegrovaným záchranným systémem, c) zajišťuje varování, evakuaci a ukrytí osob před hrozícím nebezpečím, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,8) d) hospodaří s materiálem civilní ochrany, e) poskytuje hasičskému záchrannému sboru kraje podklady a informace potřebné ke zpracování havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu, f) podílí se na zajištění nouzového přežití obyvatel obceobce, g) vede evidenci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany nebo staveb dotčených požadavky civilní ochrany v obciobci. (3) K plnění úkolů uvedených v odstavci 2 je obecobec oprávněna zřizovat zařízení civilní ochrany. Při zřizování těchto zařízení a plnění úkolů ochrany obyvatel jsou orgány obceobce povinny postupovat podle tohoto zákona a zvláštního právního předpisu.3) (4) Obecní úřad seznamuje právnické a fyzické osoby v obciobci s charakterem možného ohrožení, s připravenými záchrannými a likvidačními pracemilikvidačními pracemi a ochranou obyvatelstvaochranou obyvatelstva. Za tímto účelem organizuje jejich školení. (5) Obecní úřad je dotčeným orgánem v postupech podle jiného právního předpisu30) z hlediska ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva. § 16 Starosta obceobce při provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací a) zajišťuje varování osob nacházejících se na území obceobce před hrozícím nebezpečím, b) organizuje v dohodě s velitelem zásahu nebo se starostou obceobce s rozšířenou působností evakuaci osob z ohroženého území obceobce, c) organizuje činnost obceobce v podmínkách nouzového přežití obyvatel obceobce, d) je oprávněn vyzvat právnické a fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomocivěcné pomoci. Díl 5 Cvičení a komunikace složek integrovaného záchranného systému § 17 Prověřovací cvičení a taktické cvičení (1) Prověřovací cvičení se provádí za účelem ověření přípravy složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému k provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací. Součástí cvičení může být i vyhlášení cvičného poplachu pro složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému. (2) Taktické cvičení se provádí za účelem přípravy složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a orgánů podílejících se na provedení a koordinaci záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací při mimořádné událostimimořádné události. Konání taktického cvičení se předem projedná se zúčastněnými složkami a orgány. (3) Prověřovací cvičení nebo taktické cvičení je oprávněn nařídit ministr vnitra, generální ředitel hasičského záchranného sboru, hejtman kraje nebo ředitel hasičského záchranného sboru kraje. § 18 Komunikace složek integrovaného záchranného systému (1) Při přípravě na mimořádnou událostmimořádnou událost a při provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací se použije krizová komunikacekrizová komunikace; krizovou komunikacíkrizovou komunikací se pro účely tohoto zákona rozumí přenos informací mezi státními orgány, územními samosprávnými orgány a mezi složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému za využití prostředků hlasového a datového přenosu informací veřejné telekomunikační sítě i vybrané části neveřejných telekomunikačních sítí. (2) Ministerstvo vnitra je povinno umožnit orgánům a složkám uvedeným v odstavci 1 krizovou komunikacikrizovou komunikaci v účelové telekomunikační síti Ministerstva vnitra. (3) Podnikatelé zajišťující síť elektronických komunikací nebo poskytující službu elektronických komunikací jsou povinni spolupracovat s Ministerstvem vnitra při přípravě a řešení způsobu krizové komunikacekrizové komunikace a tísňové komunikace, včetně systému veřejné výstrahy. (4) Prováděcí právní předpis stanoví a) zásady způsobu krizové komunikacekrizové komunikace a spojení v integrovaném záchranném systémuintegrovaném záchranném systému a strukturu sdílených dat, b) způsob využívání telekomunikačních sítí složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému. HLAVA IV ORGANIZACE ZÁCHRANNÝCH A LIKVIDAČNÍCH PRACÍ V MÍSTĚ ZÁSAHU Díl 1 Velitel zásahu § 19 (1) Koordinování záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací v místě nasazení složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a v prostoru předpokládaných účinků mimořádné událostimimořádné události (dále jen „místo zásahu“) a řízení součinnosti těchto složek provádí velitel zásahu, který vyhlásí podle závažnosti mimořádné událostimimořádné události odpovídající stupeň poplachu podle příslušného poplachového plánu integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému. Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,5) je velitelem zásahu velitel jednotky požární ochrany3) nebo příslušný funkcionář hasičského záchranného sboru s právem přednostního velení.15) (2) Pokud na místě zásahu není ustanoven velitel zásahu podle odstavce 1, řídí součinnost těchto složek velitel nebo vedoucí zasahujících sil a prostředků složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, která v místě zásahu provádí převažující činnost. (3) Velitel zásahu je při provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací oprávněn a) zakázat nebo omezit vstup osob na místo zásahu a nařídit, aby místo zásahu opustila osoba, jejíž přítomnost není potřebná, nařídit evakuaci osob, popřípadě stanovit i jiná dočasná omezení k ochraně života, zdraví, majetku a životního prostředí a vyzvat osobu, která se nepodřídí stanoveným omezením, aby prokázala svoji totožnost; tato osoba je povinna výzvě vyhovět, b) nařídit bezodkladné provádění nebo odstraňování staveb, terénních úprav za účelem zmírnění nebo odvrácení rizik vzniklých mimořádnou událostímimořádnou událostí, c) vyzvat právnické osoby nebo fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomocivěcné pomoci, d) zřídit štáb velitele zásahu jako svůj výkonný orgán a určit náčelníka a členy štábu. Členy štábu jsou zejména velitelé a vedoucí složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému. Členy tohoto štábu mohou být dále fyzické osoby a zástupci právnických osob, se kterými složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému spolupracují nebo které poskytují osobní nebo věcnou pomocvěcnou pomoc, e) rozdělit místo zásahu na sektory, popřípadě úseky a stanovit jejich velitele, kterým je oprávněn ukládat úkoly a rozhodovat o přidělování sil a prostředků do podřízenosti velitelů sektorů a úseků. Díl 2 Vyžadování pomoci pro provádění záchranných a likvidačních prací § 20 Oprávnění vyžadovat pomoc (1) Ministerstvo vnitra vyžaduje pomocpomoc podle ústředního poplachového plánu integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému prostřednictvím operačního a informačního střediska generálního ředitelství hasičského záchranného sboru; pomocí se pro účely tohoto zákona rozumí poskytnutí sil, věcných prostředků nebo činností složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému pro účely záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací, v případě ostatních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému se takto realizuje plánovaná pomoc na vyžádáníplánovaná pomoc na vyžádání (§ 21). (2) Hejtman a starosta obceobce s rozšířenou působností vyžadují pomocpomoc podle poplachového plánu integrovaného záchranného systému krajepoplachového plánu integrovaného záchranného systému kraje. Tuto i další pomocpomoc vyžadují prostřednictvím příslušného operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému. (3) Velitel zásahu vyžaduje pomocpomoc přímo u velitelů a vedoucích složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému na místě zásahu, v ostatních případech vyžaduje pomocpomoc prostřednictvím místně příslušného operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému. (4) Pro provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací na území České republiky vyžaduje Ministerstvo vnitra zahraniční pomocpomoc po dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí a připravuje její využití, pokud mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce nestanoví jinak. (5) Hejtman je oprávněn vyžadovat pomocpomoc z příslušného územního celku sousedního státu a připravovat její využití pro provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací, pokud mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce nestanoví jinak. (6) Starosta obceobce při výzvě k poskytnutí věcné pomocivěcné pomoci postupuje při evidenci poskytnutého věcného prostředku podle zvláštního právního předpisu.6) Jde-li o poskytnutí věcné pomocivěcné pomoci na základě výzvy velitele zásahu, zaznamenává velitel zásahu tuto skutečnost do dokumentace o vedení zásahu. Obsah záznamu tvoří údaje o osobě, která věcný prostředek poskytla, identifikační údaje tohoto prostředku a údaje o době a účelu využití vyžádaného prostředku. § 21 Plánovaná pomoc na vyžádání (1) Poskytování plánované pomoci na vyžádáníplánované pomoci na vyžádání se zahrnuje do poplachového plánu integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému; plánovanou pomocí na vyžádáníplánovanou pomocí na vyžádání se pro účely tohoto zákona rozumí předem písemně dohodnutý způsob poskytnutí pomoci ostatními složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, krajskému úřadu, Ministerstvu vnitra nebo základním složkám integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému při provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací. (2) Plánovanou pomoc na vyžádáníPlánovanou pomoc na vyžádání jsou povinny poskytnout a) ministerstva, územní správní úřady, orgány krajů a obcíobcí v mezích své působnosti, b) právnické a fyzické osoby, které jsou vlastníkem nebo uživatelem stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany, c) poskytovatelé akutní lůžkové péče, kteří mají zřízen urgentní příjem27), d) ostatní složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému uvedené v § 4 odst. 2, e) vojenské záchranné útvary,16) f) ostatní osoby, které se k tomu smluvně zavázaly. (3) Plánovanou pomoc na vyžádáníPlánovanou pomoc na vyžádání není povinen poskytnout ten, kdo by poskytnutím této pomocipomoci vážně ohrozil plnění vlastních závažnějších úkolů stanovených podle zvláštních právních předpisů.5) (4) Ostatní složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému jsou povinny při stanovení rozsahu plánované pomoci na vyžádáníplánované pomoci na vyžádání na základě žádosti operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému sdělit a) osoby pověřené pro zabezpečování pomocipomoci a způsob jejich vyrozumění, b) síly a prostředky určené k poskytnutí pomocipomoci, c) dobu potřebnou pro poskytnutí sil a prostředků v případě vyžádání pomocipomoci. § 22 Ostatní pomoc Na žádost hasičského záchranného sboru kraje, krajského úřadu nebo Ministerstva vnitra mohou být pro potřebu složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému při provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací využita hospodářská opatření, vojenské útvary a vojenská zařízení ozbrojených sil České republiky podle zvláštních právních předpisů.17) ČÁST DRUHÁ PRÁVA A POVINNOSTI PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB PŘI MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH HLAVA I PRÁVNICKÉ OSOBY A PODNIKAJÍCÍ FYZICKÉ OSOBY A FYZICKÉ OSOBY § 23 (1) Pokud krajský úřad zahrne do havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu konkrétní právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu, je tato povinna a) bezplatně poskytnout a aktualizovat požadované podklady, b) zajistit vůči svým zaměstnancům dotčeným předpokládanou mimořádnou událostímimořádnou událostí opatření uvedená v § 24 odst. 1 písm. b) tohoto zákona. (2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou v souvislosti se záchrannými a likvidačními pracemilikvidačními pracemi a s jejich přípravou povinny a) poskytnout osobní nebo věcnou pomocvěcnou pomoc na přímou výzvu velitele zásahu (§ 19) nebo starosty obceobce (§ 16) nebo prostřednictvím operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, b) strpět vstup osob provádějících záchranné nebo likvidační prácelikvidační práce na pozemky a do staveb a použití nezbytné techniky, provedení terénních úprav, budování ochranných staveb, vyklizení pozemku a odstranění staveb, jejich částí a porostů, pokud jsou vlastníky nebo uživateli nemovitostínemovitostí a pokud zvláštní právní předpis9) nestanoví jinak, c) strpět umístění zařízení systému varování a vyrozumění na nemovitostechnemovitostech, které mají ve vlastnictví, a umožnit k nim přístup hasičskému záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným osobám za účelem používání, kontroly, údržby a oprav, d) pokud jsou vlastníky stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany, dbát při užívání těchto nemovitostínemovitostí a veškerých činnostech s tím spojených, aby nedošlo ke změně charakteru této stavby ve vztahu k jejímu účelu, a umožnit její využití pro potřeby civilní ochrany a přístup orgánům hasičského záchranného sboru nebo jimi zmocněným osobám do těchto objektů za účelem používání, kontroly, údržby a oprav, e) pokud provozují školská, sociální nebo obdobná zařízení nebo jsou poskytovateli zdravotních služeb, vytvořit podmínky pro výdej ochranných masek, dětských ochranných vaků, dětských ochranných kazajek, ochranných oděvů, filtrů pro ochranu dýchacích cest a povrchu těla a dalších ochranných prostředků. (3) K plnění úkolů podle odstavce 1 mohou právnické osoby a podnikající fyzické osoby zřizovat zařízení civilní ochrany podle tohoto zákona a podle zvláštního právního předpisu.3) (4) Prováděcí právní předpis stanoví náhrady výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstvaochranu obyvatelstva. § 24 (1) Pokud dojde k mimořádné událostimimořádné události v souvislosti s provozem technických zařízení a budov, při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami18) a při jejich přepravě nebo při nakládání s nebezpečnými odpady (dále jen „havárie“), je právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je vlastníkem, správcem nebo uživatelem uvedených zařízení, budov, látek nebo odpadů, povinna a) podílet se na přípravě záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací a na zpracování havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu tím, že poskytne na vyžádání hasičskému záchrannému sboru kraje, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,8) informace o 1. zdrojích rizik, 2. pravděpodobných následcích havárií a možných způsobech jejich likvidace, 3. možných účincích na obyvatele a životní prostředí, 4. opatřeních připravených ve své působnosti pro zajištění nezbytných sil a prostředků k provedení záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací ve svém objektu nebo zařízení, b) vůči svým zaměstnancům zajistit, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,8) 1. informování o hrozících mimořádných událostechmimořádných událostech a plánovaných opatřeních, 2. varování, evakuaci, popřípadě ukrytí, 3. organizování záchranných pracízáchranných prací, 4. organizování přípravy k sebeochraně a vzájemné pomocipomoci. (2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, u které došlo k havárii, je povinna a) provádět neprodleně záchranné a likvidační prácelikvidační práce, b) ohlásit neprodleně havárii místně příslušnému operačnímu a informačnímu středisku integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a bezprostředně ohroženým obcímobcím; tím není dotčena oznamovací povinnost stanovená podle zvláštních právních předpisů, c) podílet se na varování osob ohrožených havárií v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem,8) d) poskytnout veliteli zásahu informace o skutečnostech, které by mohly ohrozit životy nebo zdraví osob provádějících zásah nebo ostatního obyvatelstva, zejména informace o výbušninách, nebezpečných chemických látkách, zdrojích ionizujícího záření, dravých či nebezpečných zvířatech, e) spolupracovat při odstraňování havárie se složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, správními úřady a orgány krajů a obcíobcí, f) uhradit krajskému úřadu nebo složkám integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému náklady spojené s poskytnutím věcné a osobní pomociosobní pomoci, s likvidačními pracemilikvidačními pracemi a se škodami prokazatelně vzniklými havárií, g) zabezpečit asanační práce podle pokynů příslušných správních úřadů nebo obcíobcí, h) zabezpečit zneškodnění odpadů, které vznikly v důsledku havárie i v důsledku její likvidace, i) spolupracovat při zpracování dokumentace o záchranných a likvidačních pracíchlikvidačních pracích. § 25 Fyzické osoby (1) Fyzická osoba pobývající na území České republiky má právo na informace o opatřeních k zabezpečení ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva a na poskytnutí instruktáže a školení ke své činnosti při mimořádných událostechmimořádných událostech. (2) Fyzická osoba je povinna a) strpět omezení vyplývající z opatření stanovených při mimořádné událostimimořádné události a omezení nařízená velitelem zásahu při provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací, b) poskytnout na výzvu starosty obceobce nebo velitele zásahu osobní nebo věcnou pomocvěcnou pomoc, c) strpět, pokud je to nutné k provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací a pokud je vlastníkem, uživatelem nebo správcem nemovitostinemovitosti, vstup osob provádějících záchranné nebo likvidační prácelikvidační práce na pozemky nebo do objektů, použití nezbytné techniky, provedení terénních úprav, budování ochranných staveb, vyklizení pozemku a odstranění staveb, jejich částí, zařízení a porostů, d) poskytnout veliteli zásahu informace o skutečnostech, které by mohly ohrozit životy nebo zdraví osob provádějících zásah nebo ostatního obyvatelstva, zejména informace o výbušninách, nebezpečných chemických látkách, zdrojích ionizujícího záření, dravých či nebezpečných zvířatech, e) strpět umístění zařízení systému varování a vyrozumění na nemovitostechnemovitostech, které má ve vlastnictví, a umožnit k nim přístup hasičskému záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným osobám za účelem používání, kontroly, údržby a oprav, f) pokud je vlastníkem stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany, dbát při užívání těchto nemovitostínemovitostí a veškerých činnostech s tím spojených, aby nedošlo ke změně charakteru této stavby ve vztahu k jejímu účelu, a umožnit její využití pro potřeby civilní ochrany a přístup hasičskému záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným osobám do těchto staveb za účelem používání, kontroly, údržby a oprav. (3) Plnění povinností uvedených v odstavci 2 může fyzická osoba odmítnout, pokud by tím ohrozila život nebo zdraví vlastní nebo jiných osob anebo pokud ji v tom brání důležité okolnosti, které by zjevně způsobily závažnější následek než ohrožení, kterému se má předcházet. HLAVA II VÝJIMKY § 26 (1) K poskytnutí věcné nebo osobní pomociosobní pomoci nelze vyzvat fyzické osoby, které požívají výsady a imunity podle mezinárodního práva. (2) Od osobní pomociosobní pomoci jsou osvobozeny osoby ve věku do 18 let a od 62 let a osoby zdravotně nezpůsobilé k výkonu požadovaných činností, osoby invalidní ve třetím stupni, poslanci a senátoři Parlamentu České republiky a členové vlády a dále osoby, které by tím vystavily vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké. (3) Ženám lze nařídit pouze takovou osobní pomocosobní pomoc, která není v rozporu se zvláštním právním předpisem.19) (4) Osoby osvobozené od osobní pomociosobní pomoci mohou poskytnout dobrovolnou pomocpomoc. HLAVA III KONTROLA, PŘESTUPKY, NÁHRADA A FINANČNÍ ZABEZPEČENÍ § 27 Kontrola (1) Ministerstvo, hasičský záchranný sbor kraje a orgány obcíobcí, které zajišťují přípravu na mimořádné událostimimořádné události, záchranné a likvidační prácelikvidační práce a ochranu obyvatelstvaochranu obyvatelstva, jsou oprávněny v mezích své působnosti kontrolovat dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení. (2) Kontrolu uvedenou v odstavci 1 vykonává u obceobce krajský úřad, u krajského úřadu a hasičského záchranného sboru kraje Ministerstvo vnitra. § 28 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Vlastník, správce nebo uživatel technických zařízení a budov, nebezpečných chemických látek nebo nebezpečných odpadů, u něhož dojde k havárii v souvislosti s provozem těchto zařízení a budov nebo při nakládání s těmito látkami nebo odpady nebo při jejich přepravě, se dopustí přestupku tím, že a) nesplní některou z povinností podle § 24 odst. 1 nebo § 24 odst. 2 písm. i), nebo b) nesplní některou z povinností podle § 24 odst. 2 písm. a) až h). (2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která je zahrnutá do havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu, se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 23 odst. 1. (3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) nesplní některou z povinností podle § 21 odst. 2 písm. f) nebo § 23 odst. 2 písm. a), b) jako vlastník nebo uživatel nemovitosti nesplní některou z povinností podle § 23 odst. 2 písm. b), c) jako vlastník nemovitosti v rozporu s § 23 odst. 2 písm. c) 1. nestrpí umístění zařízení systému varování a vyrozumění na nemovitostech, nebo 2. neumožní přístup k těmto zařízením hasičskému záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným osobám za účelem používání, kontroly, údržby a oprav, d) jako vlastník stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany v rozporu s § 23 odst. 2 písm. d) 1. nedbá při užívání této stavby a činnostech s tím spojených, aby nedošlo ke změně charakteru této stavby ve vztahu k jejímu účelu, 2. neumožní využití této stavby pro potřeby civilní ochrany, nebo 3. neumožní přístup hasičskému záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným osobám do této stavby za účelem používání, kontroly, údržby nebo oprav, e) jako vlastník nebo uživatel stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany neposkytne plánovanou pomoc na vyžádáníplánovanou pomoc na vyžádání podle § 21 odst. 2 písm. b), nebo f) jako provozovatel školského, zdravotnického, sociálního nebo obdobného zařízení nesplní povinnost podle § 23 odst. 2 písm. e). (4) Provozovatel hromadných informačních prostředků včetně televizního a rozhlasového vysílání se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 32. (5) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 250 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3, d) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 4. § 28a Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) nesplní některou z povinností podle § 21 odst. 2 písm. f) nebo § 25 odst. 2 písm. a), b) nebo d), b) jako vlastník, uživatel nebo správce nemovitosti nesplní některou z povinností podle § 25 odst. 2 písm. c), c) jako vlastník nemovitosti v rozporu s § 25 odst. 2 písm. e) 1. nestrpí umístění zařízení systému varování a vyrozumění na nemovitostech, nebo 2. neumožní přístup k těmto zařízením hasičskému záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným osobám za účelem používání, kontroly, údržby a oprav, nebo d) jako vlastník stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany v rozporu s § 25 odst. 2 písm. f) 1. nedbá při užívání této stavby a činnostech s tím spojených, aby nedošlo ke změně charakteru této stavby ve vztahu k jejímu účelu, 2. neumožní využití této stavby pro potřeby civilní ochrany, nebo 3. neumožní přístup hasičskému záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným osobám do této stavby za účelem používání, kontroly, údržby nebo oprav, nebo e) jako vlastník nebo uživatel stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany neposkytne plánovanou pomoc na vyžádáníplánovanou pomoc na vyžádání podle § 21 odst. 2 písm. b). (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100 000 Kč. § 28b Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává hasičský záchranný sbor kraje. (2) Přestupek podle § 28a odst. 1 písm. a) se zapisuje do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů. § 29 Náhrada za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcné a osobní pomoci (1) Za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcné nebo osobní pomociosobní pomoci náleží právnické nebo fyzické osobě peněžní náhrada. Náhradu poskytuje krajský úřad, v jehož územním obvodu byla pomocpomoc poskytována. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení záchranných nebo likvidačních pracílikvidačních prací. (2) Pokud dojde k omezení výkonu vlastnického práva k nemovitosti, poskytne se jejímu vlastníku náhrada odpovídající míře omezení jeho majetkových práv podle občanského zákoníku. (3) Jde-li o vykonání osobní pomociosobní pomoci, u níž nelze určit výši náhrady dohodou nebo postupem podle občanského zákoníku, stanoví se náhrada ve výši, která odpovídá obvyklé mzdě za stejné či podobné práce nebo služby. Při stanovení náhrady za věcnou pomocvěcnou pomoc se vychází z výše výdajů vzniklých povinnému nebo z výše náhrady obvykle účtované za použití stejného nebo obdobného věcného prostředku v době jeho poskytnutí, zjištěné podle občanského zákoníku. (4) Poskytne-li podnikající fyzická osoba, která má příjmy pouze ze samostatné činnosti22) osobní pomocosobní pomoc na výzvu velitele zásahu nebo v rámci plánované pomoci na vyžádáníplánované pomoci na vyžádání, náleží jí náhrada ušlého výdělku za dobu, po kterou pomocpomoc poskytne. Náhradu poskytuje krajský úřad, v jehož správním obvodu byla pomocpomoc poskytována. Při výpočtu náhrady ušlého výdělku se postupuje přiměřeně podle zvláštního právního předpisu.23) (5) ObceObce, kraje, popřípadě základní složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému jsou oprávněny požadovat uhrazení nákladů, které vynaložily jako náhradu za poskytnutí věcné nebo osobní pomociosobní pomoci, za provedené likvidační prácelikvidační práce a škody prokazatelně vzniklé havárií (§ 24), po původci havárie. Těmito úhradami se kompenzují vynaložené výdaje.24) § 30 Náhrada škody (1) Stát odpovídá za škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám vzniklou v příčinné souvislosti se záchrannými a likvidačními pracemilikvidačními pracemi a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám nebo způsobil havárii. (2) Peněžní náhrada se poskytne právnickým a fyzickým osobám, které utrpěly škodu na zdraví nebo věcnou škodu při a) činnosti složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému nebo orgánů koordinujících záchranné a likvidační prácelikvidační práce, b) poskytnutí osobní nebo věcné pomocivěcné pomoci. (3) Škoda na zdraví se uhrazuje obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů,25) pokud nevznikl nárok na náhradu této škody již z pracovněprávního vztahu. V případě úmrtí poškozeného se peněžní náhrada poskytne dědicům. (4) Peněžní náhradu poskytne stát prostřednictvím krajského úřadu, v jehož správním obvodu při záchranných a likvidačních pracíchlikvidačních pracích nebo cvičení škoda či újma vznikla. Při poskytování této náhrady za věcnou škodu se postupuje podle ustanovení občanského zákoníku platných v době vzniku škody. (5) Právo na náhradu škody s uvedením důvodů je třeba uplatnit písemně u příslušného krajského úřadu do 6 měsíců od doby, kdy se právnická nebo fyzická osoba o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Krajský úřad může v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti, nebo i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody. (6) Vznikne-li škoda složkám integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému nebo osobám v nich zařazeným při poskytování pomocipomoci v zahraničí, hradí tuto škodu Ministerstvo vnitra, pokud ke škodě došlo při mezistátní pomocipomoci schválené Ministerstvem vnitra. V případě poskytování pomocipomoci v příhraničí hradí škodu kraj, z jehož území byla pomocpomoc poskytnuta. Odškodnění se provádí tak, jako kdyby škoda vznikla na území České republiky. (7) Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik havárie. § 31 Finanční zabezpečení integrovaného záchranného systému (1) Finanční prostředky ke krytí výdajů potřebných pro zpracování dokumentace integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, ochranu obyvatelstvaochranu obyvatelstva, společných výdajů při ověřování připravenosti k záchranným a likvidačním pracímlikvidačním pracím a na budování a provozování společně užívaných zařízení pro potřeby integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, zejména v oblasti telekomunikací a informačních systémů, uplatňuje Ministerstvo vnitra a kraj v návrhu svého rozpočtu. (2) K úhradě mimořádných výdajů vzniklých v důsledku prováděných záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací může být použita rezerva finančních prostředků vyčleněná v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa. (3) Vláda nebo orgány kraje hradí náklady vynaložené složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému ke krytí výdajů vzniklých při nasazení sil a prostředků složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému v případě, že neuhrazení těchto nákladů by mohlo ohrozit funkčnost složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému k provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací. (4) Způsob finančního zabezpečení jednotlivých složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému při výkonu činností stanovených těmto složkám zvláštními právními předpisy není tímto zákonem dotčen. HLAVA IV USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 32 Hromadné informační prostředky Každý, kdo provozuje hromadné informační prostředky, včetně televizního a rozhlasového vysílání, je povinen bez náhrady nákladů na základě žádosti operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému neprodleně a bez úpravy obsahu a smyslu uveřejnit tísňové informace potřebné pro záchranné a likvidační prácelikvidační práce. § 33 Vztah k zvláštním právním předpisům (1) Na rozhodování a ukládání povinností podle tohoto zákona, s výjimkou pokut podle § 28 a řízení o náhradě podle § 29 a 30, se nevztahuje správní řád. Stanoviska uplatněná k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci nejsou správním rozhodnutím. Stanoviska vydávaná podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu nebo územní souhlas anebo ohlášení stavby jsou závazným stanoviskem podle správního řádu25a) a nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení. (2) Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu plní složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému i právnické a fyzické osoby úkoly stanovené tímto zákonem, pokud zvláštní právní předpis26) nestanoví jinak. § 34 Zvláštní případy Tento zákon se vztahuje i na případy, kdy jde o mimořádnou událostmimořádnou událost, kterou je ohroženo veřejné zdraví a orgán ochrany veřejného zdraví požádá hasičský záchranný sbor kraje, orgán kraje nebo Ministerstvo vnitra o společné řešení mimořádné událostimimořádné události. § 35 Zmocňovací ustanovení (1) Vláda vydá nařízení k provedení § 7 odst. 8 písm. a) a b) a § 23 odst. 4. (2) Ministerstvo vnitra vydá vyhlášku k provedení § 5 odst. 4, § 7 odst. 8 písm. c) až g), § 12 odst. 3 a § 18 odst. 4 písm. a). (3) Ministerstvo vnitra vydá po projednání s Ministerstvem pro místní rozvoj vyhlášku k provedení § 7 odst. 8 písm. h). (4) Ministerstvo dopravy a spojů vydá po projednání s Ministerstvem vnitra vyhlášku k provedení § 9 odst. 4 a § 18 odst. 4 písm. b). § 35a Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem státní správy v přenesené působnosti. ČÁST TŘETÍ HLAVA I Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky § 36 Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 125/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření č. 9/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákonného opatření č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb. a zákona č. 154/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 12 odst. 1 se na konci písmene l) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní: „m) krizové řízení, civilní nouzové plánování, ochranu obyvatelstva a integrovaný záchranný systém.“. 2. V § 12 odstavec 2 zní: „(2) Ministerstvo vnitra zajišťuje komunikační sítě pro Policii České republiky, složky integrovaného záchranného systému a územní orgány státní správy.“. 3. V § 16 odst. 1 písmeno c) zní: „c) správu vojenských újezdů.“. Dosavadní písmeno e) se zrušuje. 4. V § 16 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů ve věcech státní správy na úseku civilní ochrany přecházejí z Ministerstva obrany na Ministerstvo vnitra dnem nabytí účinnosti zákona o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST § 38 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 1) Čl. 61 Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I), přijatého v Ženevě dne 8. června 1977 a publikovaného sdělením pod č. 168/1991 Sb. 2) Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů. 3) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. 5) Například zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 238/2000 Sb. 6) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). 7) Například sdělení č. 168/1991 Sb., zákon č. 126/1992 Sb., o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o Československém červeném kříži. 8) Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování, zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií). 9) Například zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 353/1999 Sb. 10) Například zákon č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 11) § 12 odst. 2 písm. m) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 12) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 13) Například zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 15) § 13 vyhlášky č. 22/1996 Sb., kterou se upravují podrobnosti o úkolech jednotek požární ochrany, stanoví se činnost osob zúčastněných na jejich plnění a zásady velení při zásahu. 16) § 19 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. 17) Například § 15 až 18 zákona č. 219/1999 Sb., zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů. 18) § 3 až 5 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb. 19) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 261/1997 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázané všem ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání, ve znění vyhlášky č. 185/1998 Sb. 22) § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 23) § 2 odst. 1 vyhlášky č. 298/1993 Sb., o stanovení výše nároku náhrady ušlého výdělku při správě daní. 24) § 49 odst. 9 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). 25) § 190 až 203, § 260 zákoníku práce. Nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony. 25a) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 26) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. 27) § 17 zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě. 28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009. 29) § 39 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. 29) § 33b zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů. 31) Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.
Zákon č. 240/2000 Sb.	Zákon č. 240/2000 Sb. Zákon o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) Vyhlášeno 9. 8. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 73/2000 * ČÁST PRVNÍ - HLAVA I (§ 1 — § 40) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o státní správě ve vodním hospodářství (§ 41 — § 41) * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 42 — § 42) Aktuální znění od 1. 1. 2024 (277/2019 Sb., 323/2023 Sb.) 240 ZÁKON ze dne 28. června 2000 o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon stanoví působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situacekrizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením,1) a při jejich řešení a při ochraně kritické infrastrukturyochraně kritické infrastruktury34) a odpovědnost za porušení těchto povinností. (2) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie34) a upravuje určování a ochranu evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury. § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) krizovým řízenímkrizovým řízením souhrn řídících činností orgánů krizového řízeníkrizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s 1. přípravou na krizové situacekrizové situace a jejich řešením, nebo 2. ochranou kritické infrastrukturyochranou kritické infrastruktury, b) krizovou situacíkrizovou situací mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému2), narušení kritické infrastrukturykritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav“), c) krizovým opatřenímkrizovým opatřením organizační nebo technické opatření určené k řešení krizové situacekrizové situace a odstranění jejích následků, včetně opatření, jimiž se zasahuje do práv a povinností osob, d) pracovní povinnostípracovní povinností povinnost fyzické osoby vykonávat po nezbytně nutnou dobu určenou práci, která je nutná pro řešení krizové situacekrizové situace a kterou je tato osoba povinna konat v místě určeném orgánem krizového řízeníkrizového řízení, e) pracovní výpomocípracovní výpomocí povinnost fyzických osob vykonávat jednorázové a mimořádné úkoly nezbytné pro řešení krizové situacekrizové situace, které jsou povinny konat v místě určeném orgánem krizového řízeníkrizového řízení, f) věcným prostředkemvěcným prostředkem movitá nebo nemovitá věc nebo poskytovaná služba, pokud tuto věc nebo službu lze využít při řešení krizové situacekrizové situace, g) kritickou infrastrukturoukritickou infrastrukturou prvek kritické infrastrukturyprvek kritické infrastruktury nebo systém prvků kritické infrastrukturyprvků kritické infrastruktury, narušení jehož funkce by mělo závažný dopad na bezpečnost státu35), zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu, h) evropskou kritickou infrastrukturouevropskou kritickou infrastrukturou kritická infrastrukturakritická infrastruktura na území České republiky, jejíž narušení by mělo závažný dopad i na další členský stát Evropské unie, i) prvkem kritické infrastrukturyprvkem kritické infrastruktury zejména stavba, zařízení, prostředek nebo veřejná infrastruktura36), určené podle průřezových a odvětvových kritériíodvětvových kritérií; je-li prvek kritické infrastrukturyprvek kritické infrastruktury součástí evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury, považuje se za prvek evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury, j) ochranou kritické infrastrukturyochranou kritické infrastruktury opatření zaměřená na snížení rizika narušení funkce prvku kritické infrastrukturyprvku kritické infrastruktury, k) subjektem kritické infrastrukturysubjektem kritické infrastruktury provozovatel prvku kritické infrastrukturyprvku kritické infrastruktury; jde-li o provozovatele prvku evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury, považuje se tento za subjekt evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury, l) průřezovými kritériiprůřezovými kritérii soubor hledisek pro posuzování závažnosti vlivu narušení funkce prvku kritické infrastrukturyprvku kritické infrastruktury s mezními hodnotami, které zahrnují rozsah ztrát na životě, dopad na zdraví osob, mimořádně vážný ekonomický dopad nebo dopad na veřejnost v důsledku rozsáhlého omezení poskytování nezbytných služeb nebo jiného závažného zásahu do každodenního života, m) odvětvovými kritériiodvětvovými kritérii technické nebo provozní hodnoty k určování prvku kritické infrastrukturyprvku kritické infrastruktury v odvětvích energetika, vodní hospodářství, potravinářství a zemědělství, zdravotnictví, doprava, komunikační a informační systémy, finanční trh a měna, nouzové služby a veřejná správa. § 3 Stav nebezpečí (1) Stav nebezpečí se jako bezodkladné opatření může vyhlásit, jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu,4) a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcíobcí, složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému nebo subjektů kritické infrastrukturysubjektů kritické infrastruktury. (2) Stav nebezpečí lze vyhlásit jen s uvedením důvodů, na nezbytně nutnou dobu a pro celé území krajeúzemí kraje nebo pro jeho část. Rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí musí obsahovat krizová opatřeníkrizová opatření a jejich rozsah. Změna krizových opatřeníkrizových opatření musí být rovněž vyhlášena. V části rozhodnutí obsahující důvod vyhlášení stavu nebezpečí se také uvede, zda je stav nebezpečí vyhlášen na základě mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systému2). (3) Stav nebezpečí pro území krajeúzemí kraje nebo jeho část vyhlašuje hejtman kraje, v Praze primátor hlavního města Prahy (dále jen „hejtman“). Hejtman, který stav nebezpečí vyhlásil, o tom neprodleně informuje vládu, Ministerstvo vnitra, sousední kraje a pokud mohou být krizovou situacíkrizovou situací dotčeny, též další kraje. (4) Stav nebezpečí lze vyhlásit na dobu nejvýše 30 dnů. Tuto dobu může hejtman prodloužit jen se souhlasem vlády. (5) Není-li možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí, hejtman neprodleně požádá vládu o vyhlášení nouzového stavu. Platnost krizových opatřeníkrizových opatření vyhlášených hejtmanem končí dnem vyhlášení nouzového stavu35), pokud vláda nerozhodne jinak. Krizová opatřeníKrizová opatření, jejichž platnost zůstane zachována, se dále považují za krizová opatřeníkrizová opatření nařízená vládou. (6) Rozhodnutí o stavu nebezpečí se vyhlašuje ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů5). Rozhodnutí nabývá účinnosti okamžikem, který se v něm stanoví. Rozhodnutí se zveřejňuje na úřední desce krajského úřadu a na úředních deskách obecních úřadů na území, kde je stav nebezpečí vyhlášen. Krajský úřad zveřejní rozhodnutí též dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu. (7) Stav nebezpečí nelze vyhlásit z důvodu stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů. (8) Stav nebezpečí končí uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, pokud hejtman nebo vláda nerozhodnou o jeho zrušení před uplynutím této doby. Vláda stav nebezpečí zruší též, pokud nejsou splněny podmínky pro jeho vyhlášení. (9) Rozhodnutí vlády o zrušení stavu nebezpečí se zveřejní na úřední desce krajského úřadu a na úředních deskách obecních úřadů na území, kde byl stav nebezpečí vyhlášen, zveřejní se v hromadných informačních prostředcích a vyhlásí se ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Účinnosti nabývá okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví. HLAVA II ORGÁNY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ Díl 1 Vláda § 4 (1) Vláda při zajišťování připravenosti České republiky na krizové situacekrizové situace, při jejich řešení nebo k ochraně kritické infrastrukturyochraně kritické infrastruktury a) ukládá úkoly ostatním orgánům krizového řízeníkrizového řízení, řídí a kontroluje jejich činnost, b) určuje ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad pro koordinaci přípravy na řešení konkrétní krizové situacekrizové situace v případě, kdy příslušnost ke koordinující funkci nevyplývá z působností stanovených ve zvláštním právním předpisu,7) c) zřizuje Ústřední krizový štábÚstřední krizový štáb jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situacíkrizových situací, d) stanoví průřezová a odvětvová kritériaodvětvová kritéria pro určení prvku kritické infrastrukturyprvku kritické infrastruktury, e) rozhoduje na základě seznamu předloženého Ministerstvem vnitra o prvcích kritické infrastrukturyprvcích kritické infrastruktury a prvcích evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem je organizační složka státu. (2) Vláda při přípravě na krizové situace a při jejich řešení projednává s Českou národní bankoubankou opatření, která se týkají působnosti této bankybanky. § 5 Za nouzového stavu nebo za stavu ohrožení státu lze na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit8) a) právo na nedotknutelnost osoby a nedotknutelnost obydlí při evakuaci osoby z místa, na kterém je bezprostředně ohrožena na životě nebo zdraví, b) vlastnické a užívací právo právnických a fyzických osob k majetku (§ 29 a 31), pokud jde o nucené omezení práva vlastníka nebo uživatele z důvodu ochrany života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, které jsou ohroženy krizovou situacíkrizovou situací, přičemž je za toto omezení poskytnuta přiměřená náhrada, c) svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situacíkrizovou situací, d) právo pokojně se shromažďovat ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situacíkrizovou situací, e) právo provozovat podnikatelskou činnost, která by ohrožovala prováděná krizová opatřeníkrizová opatření nebo narušovala, popřípadě znemožňovala jejich provádění, f) právo na stávku, pokud by tato stávka vedla k narušení, případně znemožnění záchranných a likvidačních prací. § 6 (1) Vláda je oprávněna v době trvání nouzového stavu na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu nařídit a) evakuaci osob a majetku z vymezeného území, b) zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezených místech nebo území, c) ukládání pracovní povinnostipracovní povinnosti, pracovní výpomocipracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředkyvěcné prostředky37), d) bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situacekrizové situace, e) zaměstnavateli, služebnímu orgánu nebo služebnímu funkcionáři uložení povinnosti výkonu práce na dálku nebo výkonu služby z jiného místa. (2) Vláda v době trvání nouzového stavu je dále oprávněna a) nařídit povinné hlášení přechodné změny pobytu osob, kterou se rozumí opuštění místa trvalého pobytu osoby, k němuž je hlášena v místě, ze kterého byla organizovaně evakuována nebo které o své vůli opustila z důvodu ohrožení svého života nebo zdraví, pokud tato změna pobytu bude delší než 3 dny, b) přijmout opatření k ochraně státních hranic, k pobytu cizinců nebo osob bez státní příslušnosti, v oblasti nebezpečných chemických látek a přípravků, jaderných zařízení a zdrojů ionizujícího záření, c) nařídit přemístění osob ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody do jiné věznice nebo vyloučit volný pohyb těchto osob mimo věznici, d) nařídit nasazení vojáků v činné službě a jednotek požární ochrany k provádění krizových opatřeníkrizových opatření, e) nařídit využití hospodářských opatření pro krizové stavy39) v souvislosti s přípravou na stav ohrožení státu, f) nařídit vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou v krizové situacikrizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce, g) nařídit přednostní zásobování 1. dětských, zdravotnických nebo sociálních zařízení, 2. ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, pokud se podílejí na plnění krizových opatřeníkrizových opatření, 3. prvku kritické infrastrukturyprvku kritické infrastruktury, a to v nezbytném rozsahu, h) zabezpečit náhradní způsob rozhodování o dávkách sociálního zabezpečení (péče), kterými se rozumí dávky nemocenského pojištění, důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, státní sociální podpory, dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče,9) a o jejich výplatě. (3) Vláda v době trvání nouzového stavu je dále oprávněna nařídit zákaz a) nabývání peněžních prostředků v cizí měně, cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, jejichž emitentem je osoba s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky, jakož i penězi ocenitelných práv a závazků od nich odvozených, za českou měnu, b) provádění veškerých plateb z České republiky do zahraničí, včetně plateb mezi poskytovateli platebních služeb a jejich pobočkami, c) ukládání peněžních prostředků na účty v zahraničí, d) prodej cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, jejichž emitentem je osoba s trvalým pobytem nebo sídlem v České republice, osobám s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky, e) přijímání úvěrů od osob s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky, f) zřizování účtů v České republice osobám s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky a ukládání peněžních prostředků na jejich účty, g) provádění veškerých plateb ze zahraničí do České republiky mezi poskytovateli platebních služeb a jejich pobočkami. (4) Povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. c) lze uložit pouze tehdy, pokud nelze tyto činnosti a věci zajistit smluvně, subjekt plnění klade zjevně finančně a časově nevýhodné podmínky nebo plnění odmítne a přitom hrozí nebezpečí z prodlení. (5) Zákazy uložené krizovým opatřenímkrizovým opatřením vydaným na základě odstavce 3 se neuplatní, jde-li o obchody České republiky nebo České národní bankybanky. Tyto zákazy se dále neuplatní na držitele zvláštního povolení, které může být vydáno Českou národní bankoubankou pro dobu nouzového stavu z důvodu ohrožení života a zdraví osob a bezpečnosti státu a pro operace, které povedou k prokazatelnému zlepšení stavu platební bilance, a to v rozsahu příslušného povolení. § 7 Vláda v době trvání stavu ohrožení státu je vedle opatření uvedených v § 6 odst. 1 až 3 oprávněna nařídit a) omezení vstupu na území České republiky osobám, které nejsou občany České republiky, b) zvýšenou kontrolní činnost na úseku zabezpečení skladovaných jaderných materiálů a zdrojů ionizujícího záření, nebezpečných chemických látek, biologických agens a geneticky modifikovaných organismů38). § 8 Rozhodnutí o krizových opatřeníchkrizových opatřeních uvedených v § 6 odst. 1 až 3 a v § 7 se zveřejňují v hromadných informačních prostředcích a vyhlašují se stejně jako zákon. Účinnosti nabývají okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví. Díl 2 Ministerstva a jiné ústřední správní úřady § 9 (1) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady zajišťují připravenost na řešení krizových situacíkrizových situací v jejich působnosti. (2) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady k zajištění připravenosti na řešení krizových situacíkrizových situací v jejich působnosti a) zřizují pracoviště krizového řízeníkrizového řízení, b) zpracovávají plán, který obsahuje souhrn krizových opatřeníkrizových opatření a postupů k řešení krizových situacíkrizových situací, (dále jen „krizový plán“); krizový plán schvaluje ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, c) zřizují krizový štáb jako pracovní orgán k přípravě na krizové situacekrizové situace a k jejich řešení, jehož složení a úkoly určí a věcné, organizační a administrativní podmínky pro jeho činnost zajistí ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, d) zajišťují na základě vyžádání jiného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu provedení odborných prací vyplývajících z jejich působnosti, e) poskytují na požádání podklady ministerstvům, krajským úřadům a obecním úřadům obcíobcí s rozšířenou působností, f) vyžadují potřebné podklady od krajských úřadů a obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností, s výjimkou údajů podle § 15 odst. 3, které vyžadují prostřednictvím Ministerstva vnitra, g) stanovují podřízeným územním správním úřadům povinnost poskytovat na vyžádání podklady pro zpracování krizových plánů krajů. (3) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady k ochraně kritické infrastrukturyochraně kritické infrastruktury náležející do jejich působnosti a) navrhují odvětvová kritériaodvětvová kritéria a předkládají je Ministerstvu vnitra, b) vyžadují od právnické nebo podnikající fyzické osoby, jako provozovatele stavby, zařízení, prostředku nebo veřejné infrastruktury, o kterých lze oprávněně předpokládat, že splňují kritéria pro určení prvku kritické infrastrukturyprvku kritické infrastruktury nebo prvku evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury, informace nezbytné k určení těchto prvků včetně údajů, u kterých je nutné zachovat mlčenlivost, pokud požadované informace nelze získat jiným způsobem, c) určí opatřením obecné povahy prvky kritické infrastrukturyprvky kritické infrastruktury a prvky evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury, nejde-li o prvky určované podle § 4 odst. 1 písm. e), a o tomto určení informují bez zbytečného odkladu Ministerstvo vnitra včetně uvedení údaje o počtu členských států, které jsou závislé na takto určených prvcích evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury, d) zašlou návrhy prvků kritické infrastrukturyprvků kritické infrastruktury a prvků evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury Ministerstvu vnitra k zařazení do seznamu podle § 10 odst. 1 písm. f); návrhy prvků evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury obsahují též informaci o počtu členských států, které jsou závislé na jednotlivých prvcích evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury, e) kontrolují plány krizové připravenostiplány krizové připravenosti subjektů kritické infrastrukturysubjektů kritické infrastruktury a ochranu prvků kritické infrastrukturyprvků kritické infrastruktury a ukládají opatření k nápravě nedostatků zjištěných při kontrole, f) poskytují Ministerstvu vnitra jednou ročně informaci o ochraně evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury včetně údajů o typech zranitelnosti, hrozbách a zjištěných rizicích, g) poskytují Ministerstvu vnitra každé dva roky informaci o provedených kontrolách subjektů evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury včetně informací o závažných zjištěních a nařízených opatřeních. (4) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady a) vedou přehled možných zdrojů rizik, provádějí analýzy ohrožení a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů10) odstraňují nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situacekrizové situace, b) rozhodují o činnostech k řešení krizových situacíkrizových situací a ke zmírnění jejich následků, pokud zvláštní právní předpis11) nestanoví jinak, c) organizují okamžité opravy nezbytných veřejných zařízení pro přežití obyvatelstva a k zajištění funkčnosti veřejné správy, d) vytvářejí podmínky pro nouzovou komunikaci ve vztahu k jiným správním úřadům, obcímobcím, právnickým a fyzickým osobám, e) poskytují si bezplatně a bez zbytečného odkladu údaje z informačních systémů veřejné správy, které spravují, a to v rozsahu nezbytném pro zajišťování připravenosti na krizové situacekrizové situace a při jejich řešení, nebrání-li tomuto poskytnutí zvláštní právní předpis. (5) Pro přípravu na krizové situacekrizové situace a jejich řešení prováděcí právní předpis stanoví a) podmínky a způsob vykonávání péče o děti v mateřských školách, žáky plnící ve školách povinnou školní docházku, osoby umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy a osoby ve střediscích výchovné péče, pokud tuto péči nemohou za krizové situacekrizové situace vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce, b) báňsko technické podmínky pro zřizování, využití a ochranu důlních děl, uplatňování preventivních, technických a bezpečnostních opatření a provádění kontrol. § 10 Ministerstvo vnitra (1) Ministerstvo vnitra za účelem koordinace výkonu státní správy v oblasti krizového řízeníkrizového řízení12) a) sjednocuje postupy v oblasti krizového řízeníkrizového řízení, b) organizuje instruktáže a školení a podílí se na přípravě k získání zvláštní odborné způsobilosti13) zaměstnanců orgánů krizového řízeníkrizového řízení, c) provádí kontrolu zajištění připravenosti ostatních ministerstev a jiných ústředních správních úřadů na řešení krizových situacíkrizových situací a ve spolupráci s příslušným ministerstvem provádí kontrolu krizových plánů krajů, d) v době nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu vede ústřední evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob, e) navrhuje průřezová kritériaprůřezová kritéria, f) zpracovává seznam, který je podkladem pro určení prvků kritické infrastrukturyprvků kritické infrastruktury a prvků evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury podle § 4 odst. 1 písm. e), g) plní úkoly v oblasti kritické infrastrukturykritické infrastruktury vyplývající z členství České republiky v Evropské unii, zabezpečuje mezinárodní výměnu informací v této oblasti, plní funkci kontaktního místa České republiky v rámci evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury a podává Evropské komisi zprávy o plnění úkolů vyplývajících z právních předpisů Evropské unie v této oblasti, h) každoročně informuje Evropskou komisi o počtu prvků evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury podle odvětví a o počtu členských států Evropské unie, které jsou závislé na jednotlivých prvcích evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury, i) každé dva roky předkládá Evropské komisi souhrnnou zprávu se všeobecnými údaji o typech zranitelnosti, hrozbách a rizicích zjištěných v jednotlivých odvětvích evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury, j) zpracovává ve spolupráci s jiným ústředním správním úřadem plán cvičení orgánů krizového řízeníkrizového řízení, k) předává ministerstvům a jiným ústředním správním úřadům na jejich žádost údaje podle § 15 odst. 3, l) v rozsahu potřebném pro zajištění připravenosti na řešení krizových situacíkrizových situací koordinuje další úkoly. (2) Ministerstvo vnitra odpovídá za přípravu a řešení krizových situacíkrizových situací souvisejících s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem a přitom určuje a kontroluje postupy Policie České republiky.13a) Dále se Ministerstvo vnitra podílí na úkolech podle odstavce 1 písm. a) až c) a l). (3) Ministr vnitra řeší rozpory v oblasti krizového řízeníkrizového řízení. (4) Úkoly Ministerstva vnitra uvedené v odstavci 1 plní generální ředitelství hasičského záchranného sboru. § 11 Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví je v době krizového stavu oprávněno a) zajistit nákup a distribuci potřebných léčivých přípravků, a to i neregistrovaných podle zvláštního právního předpisu15); v tomto případě neplatí povinnost oznámení a zveřejnění výjimky podle tohoto zvláštního právního předpisu, b) koordinovat na vyžádání kraje činnost poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a poskytovatelů akutní lůžkové péče, kteří mají zřízen urgentní příjem anebo statut specializovaného centra, při poskytování neodkladné péče, c) rozhodnout o rozsahu poskytovaných zdravotních služeb poskytovateli akutní lůžkové péče v případě zavádění regulačních opatření podle zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy39). § 12 Ministerstvo dopravy (1) Ministerstvo dopravy v době krizového stavu je oprávněno uložit provozovateli dráhy, drážní dopravy, silniční dopravy, letadel, letišť, vnitrozemské vodní dopravy a veřejných přístavů, jakož i vlastníku a provozovateli ostatních objektů, zařízení a dopravních cest sloužících dopravě povinnosti k zabezpečování dopravních potřeb. (2) V případě nebezpečí z prodlení může být tato povinnost uložena rozhodnutím jiného správního úřadu podle zvláštního právního předpisu. V rozhodnutí se stanoví povinný provozovatel, předmět a rozsah veřejného závazku, způsob jeho plnění, doba platnosti rozhodnutí a poučení o následcích jeho neplnění. § 12a Ministerstvo průmyslu a obchodu (1) Ministerstvo průmyslu a obchodu je v době krizového stavu oprávněno a) přijímat opatření k zachování celistvosti energetických soustav s cílem urychleného obnovení všech důležitých funkcí kritické infrastrukturykritické infrastruktury v energetice, b) uložit provozovateli přepravní soustavy, přenosové soustavy a distribučních soustav plynu, ropy, elektřiny a rozvodu tepelné energie, výrobci elektrické energie a tepla, výrobci primárních energetických zdrojů, jakož i vlastníku a provozovateli ostatních objektů a zařízení sloužících k zajištění energetických potřeb státu povinnosti k zabezpečování těchto energetických potřeb; jsou-li subjektem kritické infrastrukturysubjektem kritické infrastruktury, ukládá jim úkoly k ochraně a k neodkladné obnově kritické infrastrukturykritické infrastruktury v energetice. (2) Ministerstvo průmyslu a obchodu plní úkoly v oblasti kritické infrastrukturykritické infrastruktury a evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury v energetice, poskytuje vládě a Ministerstvu vnitra součinnost pro národní meziresortní i mezinárodní výměnu informací v této oblasti, pro plnění funkce kontaktního místa České republiky v rámci evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury a pro podání zprávy Evropské komisi o plnění úkolů vyplývajících z právních předpisů Evropské unie. Díl 3 Česká národní banka § 13 (1) Česká národní bankabanka při přípravě na krizové situacekrizové situace a jejich řešení a) zřizuje krizový štáb, b) vede přehled možných zdrojů rizik, provádí analýzy ohrožení a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů10) odstraňuje nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situacekrizové situace, c) vytváří podmínky pro nouzovou komunikaci ve vztahu k jiným správním úřadům, krajům, obcímobcím, právnickým a fyzickým osobám, d) projednává s vládou návrh krizových opatřeníkrizových opatření vydávaných na základě § 6 odst. 3 a další krizová opatřeníkrizová opatření, která se dotýkají České národní bankybanky, e) projednává přestupky týkající se porušení některého ze zákazů uložených krizovým opatřenímkrizovým opatřením vydaným na základě § 6 odst. 3, f) vydává zvláštní povolení podle § 6 odst. 5. (2) Česká národní bankabanka zpracovává krizový plán, který obsahuje souhrn krizových opatřeníkrizových opatření a postupů k řešení krizových situacíkrizových situací v oblasti její působnosti40), a spolupracuje s ministerstvy a jinými ústředními správními úřady při zpracovávání jejich krizových plánů. (3) Krizový plán schvaluje guvernér České národní bankybanky. (4) Česká národní bankabanka k ochraně kritické infrastrukturyochraně kritické infrastruktury náležející do její působnosti a) navrhuje odvětvová kritériaodvětvová kritéria a předkládá je Ministerstvu vnitra, b) vyžaduje od právnické nebo podnikající fyzické osoby informace nezbytné k určení prvku kritické infrastrukturyprvku kritické infrastruktury včetně údajů, u kterých je nutné zachovat mlčenlivost, pokud požadované informace nelze získat jiným způsobem, c) určí opatřením obecné povahy prvky kritické infrastrukturyprvky kritické infrastruktury a prvky evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury a o tomto určení informuje bez zbytečného odkladu Ministerstvo vnitra včetně uvedení údaje o počtu členských států, které jsou závislé na určených prvcích evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury, nebo zašle návrhy prvků kritické infrastrukturyprvků kritické infrastruktury a prvků evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury Ministerstvu vnitra k zařazení do seznamu podle § 10 odst. 1 písm. f); návrhy prvků evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury obsahují též informaci o počtu členských států, které jsou závislé na jednotlivých prvcích evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury, d) kontroluje plány krizové připravenostiplány krizové připravenosti subjektů kritické infrastrukturysubjektů kritické infrastruktury a ochranu prvků kritické infrastrukturyprvků kritické infrastruktury a ukládá opatření k nápravě nedostatků zjištěných při kontrole. Díl 4 Orgány kraje a další orgány s působností na území kraje § 14 (1) Hejtman zajišťuje připravenost kraje na řešení krizových situacíkrizových situací; ostatní orgány kraje se na této připravenosti podílejí. (2) Hejtman řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situacíkrizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděná územními správními úřady s působností na území krajeúzemí kraje, orgány obcíobcí s rozšířenou působností, orgány obcíobcí nebo právnickými osobami a fyzickými osobami. Za tímto účelem a) zřizuje a řídí bezpečnostní radu kraje, b) zřizuje a řídí krizový štáb kraje, c) schvaluje po projednání v bezpečnostní radě kraje krizový plán kraje, d) vyžaduje od hasičského záchranného sboru kraje údaje podle § 15 odst. 3. (3) Hejtman v době krizového stavu a) koordinuje záchranné a likvidační práce (§ 28 odst. 3), poskytování zdravotních služeb, provádění opatření k ochraně veřejného zdraví a k zajištění bezodkladných pohřebních služeb, b) koordinuje nouzové ubytování, nouzové zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva, c) koordinuje zajištění ochrany majetku na území, kde byla provedena evakuace. (4) Hejtman je za stavu nebezpečí oprávněn nařídit a) pracovní povinnostpracovní povinnost, pracovní výpomocpracovní výpomoc nebo poskytnutí věcného prostředkuvěcného prostředku37) pro řešení krizové situacekrizové situace, b) bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situacekrizové situace, c) vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou za krizové situacekrizové situace vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce, d) přednostní zásobování dětských, zdravotnických a sociálních zařízení a ozbrojených sil, bezpečnostních sborů nebo složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, podílejících se na plnění krizových opatřeníkrizových opatření, a v nezbytném rozsahu také prvků kritické infrastrukturyprvků kritické infrastruktury, e) zabezpečení náhradního způsobu rozhodování o dávkách sociální péče a jejich výplatě, f) hlášení přechodné změny pobytu osob, g) evakuaci obyvatelstva, h) zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezeném místě nebo území. (5) Nelze-li zajistit činnosti a věci podle odstavce 3 smluvně proto, že subjekt plnění klade zjevně finančně nebo časově nevýhodné podmínky nebo plnění odmítne a přitom hrozí nebezpečí z prodlení, hejtman splnění činností nebo poskytnutí věcí uloží. (6) Hejtman v době nouzového stavu a stavu ohrožení státu zajišťuje provedení stanovených krizových opatřeníkrizových opatření v podmínkách kraje. Správní úřady se sídlem na území krajeúzemí kraje a právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatřeníkrizová opatření splnit. Dále je oprávněn nařídit provedení krizových opatřeníkrizových opatření podle odstavce 4, pokud obdobná opatření nebyla nařízena vládou. § 14a (1) Krajský úřad za účelem zajištění připravenosti kraje na řešení krizových situacíkrizových situací a) poskytuje součinnost hasičskému záchrannému sboru kraje při zpracování krizového plánu kraje, b) plní úkoly podle krizového plánu kraje. (2) Krajský úřad za účelem plnění úkolů podle odstavce 1 zřizuje pracoviště krizového řízeníkrizového řízení. § 15 (1) Hasičský záchranný sbor kraje16) při přípravě na krizové situacekrizové situace a jejich řešení a) organizuje součinnost mezi správními úřady a obcemiobcemi v kraji, b) vede přehled možných zdrojů rizik a provádí analýzy ohrožení, c) zpracovává krizový plán kraje, d) zpracovává krizový plán obcíobcí s rozšířenou působností; při jeho zpracování vyžaduje v nezbytném rozsahu součinnost organizačních složek státu, orgánů územních samosprávných celků, právnických osob a podnikajících fyzických osob, e) plní úkoly stanovené Ministerstvem vnitra a úkoly stanovené hejtmanem v rozsahu krizového plánu kraje a starostou obceobce s rozšířenou působností v rozsahu krizového plánu obceobce s rozšířenou působností, f) předává Ministerstvu vnitra, hejtmanovi a starostovi obceobce s rozšířenou působností na jejich žádost údaje podle § 15 odst. 3. (2) Hasičský záchranný sbor kraje je oprávněn za účelem přípravy na krizové situacekrizové situace vyžadovat, shromažďovat a evidovat údaje o a) kapacitách zdravotnických, ubytovacích a stravovacích zařízení, b) předmětu a rozsahu činnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob v oblasti výroby a služeb, výrobních programech a výrobních kapacitách, rozsahu zásob surovin, polotovarů a hotových výrobků, počtech zaměstnanců a jejich kvalifikaci, c) počtech zaměstnanců ve výrobních provozech a počtech osob bydlících v místech předpokládané evakuace, d) množství, složení a umístění vyráběných, používaných nebo skladovaných nebezpečných látek, e) množství zadržené vody ve vodních nádržích, f) počtech a typech dopravních, mechanizačních a výrobních prostředků ve vlastnictví právnických nebo fyzických osob a druzích vyrobené nebo zachycené přírodní energie, g) uspořádání vnitřních prostorů výrobních objektů, popřípadě jiných objektů důležitých pro řešení krizových situacíkrizových situací, vodovodech, kanalizacích, produktovodech a energetických sítích, h) stavbách určených k ochraně obyvatelstva při krizových situacíchkrizových situacích, k zabezpečení záchranných prací, ke skladování materiálu civilní ochrany a k ochraně a ukrytí obsluh důležitých provozů, i) výměrách pěstovaných zemědělských plodin a druhu a počtu zemědělských zvířat chovaných právnickými nebo fyzickými osobami, pokud tyto údaje jsou nezbytné pro zpracování krizových plánů pro přípravu a řešení krizových situacíkrizových situací. (3) Hasičský záchranný sbor kraje a) seznamuje obceobce a právnické nebo fyzické osoby na jejich žádost s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřenímikrizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení, b) vytváří podmínky pro činnost krizového štábu kraje a krizového štábu obceobce s rozšířenou působností, c) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob (§ 39d) a předává údaje v ní vedené Ministerstvu vnitra, d) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí (§ 39e). § 15a Hasičský záchranný sbor kraje při zpracování krizového plánu kraje a krizového plánu obceobce s rozšířenou působností vyžaduje součinnost orgánů kraje a obcíobcí, organizačních složek státu, právnických osob a podnikajících fyzických osob a dalších subjektů, je-li to nezbytné. § 16 (1) Policie České republiky13a) zajišťuje připravenost k řešení krizových situacíkrizových situací spojených s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem na území kraje. (2) Policie České republiky za účelem uvedeným v odstavci 1 je oprávněna vyžadovat od hasičského záchranného sboru kraje údaje, které tento shromažďuje podle § 15 odst. 3. Díl 5 Orgány obce s rozšířenou působností § 18 Starosta obce s rozšířenou působností (1) Starosta obceobce s rozšířenou působností zajišťuje připravenost správního obvodu obceobce s rozšířenou působností na řešení krizových situacíkrizových situací; ostatní orgány obceobce s rozšířenou působností se na této připravenosti podílejí. (2) Starosta obceobce s rozšířenou působností řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situacíkrizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděná územními správními úřady s působností ve správním obvodu obceobce s rozšířenou působností, orgány obcíobcí, právnickými osobami a fyzickými osobami ve správním obvodu obceobce s rozšířenou působností. Za tímto účelem a) zřizuje a řídí bezpečnostní radu obceobce s rozšířenou působností pro území správního obvodu obceobce s rozšířenou působností, b) organizuje přípravu správního obvodu obceobce s rozšířenou působností na krizové situacekrizové situace a podílí se na jejich řešení, c) schvaluje po projednání v bezpečnostní radě obceobce s rozšířenou působností krizový plán obceobce s rozšířenou působností, d) vyžaduje od hasičského záchranného sboru kraje údaje podle § 15 odst. 3. (3) Starosta obceobce s rozšířenou působností dále a) zřizuje a řídí krizový štáb obceobce s rozšířenou působností pro území správního obvodu obceobce s rozšířenou působností, který je současně krizovým štábem pro území správního obvodu obceobce, b) zajišťuje za krizové situacekrizové situace provedení stanovených krizových opatřeníkrizových opatření v podmínkách správního obvodu obceobce s rozšířenou působností; správní úřady se sídlem na území správního obvodu obceobce s rozšířenou působností a právnické a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatřeníkrizová opatření splnit, c) plní úkoly stanovené hejtmanem a orgány krizového řízeníkrizového řízení při přípravě na krizové situacekrizové situace a při jejich řešení, d) odpovídá za využívání informačních a komunikačních prostředků a pomůcek krizového řízeníkrizového řízení určených Ministerstvem vnitra. (4) Úkoly starosty obceobce s rozšířenou působností plní na území hlavního města Prahy starosta městské části stanovené Statutem hlavního města Prahy46). § 19 Obecní úřad obce s rozšířenou působností (1) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností dále za účelem zajištění připravenosti správního obvodu obceobce s rozšířenou působností na řešení krizových situacíkrizových situací a) poskytuje součinnost hasičskému záchrannému sboru kraje při zpracování krizového plánu kraje a při zpracování krizového plánu obceobce s rozšířenou působností, b) plní úkoly podle krizového plánu obceobce s rozšířenou působností, c) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob (§ 39d) a předává údaje v ní vedené hasičskému záchrannému sboru kraje, d) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí (§ 39e) a předává údaje v ní vedené hasičskému záchrannému sboru kraje, e) vede přehled možných zdrojů rizik a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů10) odstraňuje nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situacekrizové situace. (2) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností za účelem plnění úkolů podle odstavce 1 zřizuje pracoviště krizového řízeníkrizového řízení. (3) Úkoly obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností plní na území hlavního města Prahy úřad městské části stanovené Statutem hlavního města Prahy.46) Díl 6 Orgány obce § 21 (1) Starosta obceobce zajišťuje připravenost obceobce na řešení krizových situacíkrizových situací; ostatní orgány obceobce se na této připravenosti podílejí. (2) Starosta obceobce dále a) za účelem přípravy na krizové situacekrizové situace a jejich řešení může zřídit krizový štáb obceobce jako svůj pracovní orgán, b) zajišťuje za krizové situacekrizové situace provedení stanovených krizových opatřeníkrizových opatření v podmínkách správního obvodu obceobce; správní úřady se sídlem na území obceobce, právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatřeníkrizová opatření splnit, c) plní úkoly stanovené starostou obceobce s rozšířenou působností a orgány krizového řízeníkrizového řízení při přípravě na krizové situacekrizové situace a při jejich řešení a úkoly a opatření uvedené v krizovém plánu obceobce s rozšířenou působností, d) odpovídá za využívání informačních a komunikačních prostředků a pomůcek krizového řízeníkrizového řízení určených Ministerstvem vnitra. (3) V době krizového stavu starosta obceobce a) zabezpečuje varování a informování osob nacházejících se na území obceobce před hrozícím nebezpečím a vyrozumění orgánů krizového řízeníkrizového řízení, pokud tak již neučinil hasičský záchranný sbor kraje, b) nařizuje a organizuje evakuaci osob z ohroženého území obceobce, c) organizuje činnost obceobce v podmínkách nouzového přežití obyvatelstva, d) zajišťuje organizaci dalších opatření nezbytných pro řešení krizové situacekrizové situace. (4) Pokud starosta obceobce neplní v době krizového stavu úkoly stanovené tímto zákonem, může hejtman převést jejich výkon na předem stanovenou dobu na zmocněnce, kterého za tím účelem jmenuje. O této skutečnosti hejtman neprodleně informuje obecobec a ministra vnitra, který může rozhodnutí hejtmana zrušit. § 21a (1) Obecní úřad dále za účelem zajištění připravenosti obceobce na řešení krizových situacíkrizových situací a) organizuje přípravu obceobce na krizové situacekrizové situace, b) poskytuje obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podklady a informace potřebné ke zpracování krizového plánu obceobce s rozšířenou působností, c) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob (§ 39d), pro kterou shromažďuje údaje, a předává údaje v ní vedené obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází, d) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí (§ 39e), pro kterou shromažďuje údaje, a předává údaje v ní vedené obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází, e) se podílí na zajištění veřejného pořádku, f) plní úkoly stanovené krizovým plánem obceobce s rozšířenou působností při přípravě na krizové situacekrizové situace a jejich řešení. (2) Obecní úřad seznamuje právnické a fyzické osoby způsobem v místě obvyklým s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřenímikrizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení. § 22 (1) Při vyhlášení nouzového stavu nebo stavu nebezpečí starosta obceobce zajišťuje provedení krizových opatřeníkrizových opatření v podmínkách obceobce. Je-li k tomuto účelu nutné vydat nařízení obceobce,17) nabývá nařízení obceobce účinnosti okamžikem jeho vyvěšení na úřední desce obecního úřadu. Nařízení obceobce se zveřejní též dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu. Stejný postup se použije při vyhlašování změn obsahu již vydaného nařízení obceobce. (2) Náklady vynaložené na provedení krizových opatření stanovených obcíobcí uhrazuje obecobec z obecního rozpočtu. HLAVA III OSTATNÍ ORGÁNY S ÚZEMNÍ PŮSOBNOSTÍ Díl 1 Bezpečnostní rady a krizové štáby § 24 Bezpečnostní rady (1) Bezpečnostní rada kraje a bezpečnostní rada obceobce s rozšířenou působností jsou poradními orgány zřizovatele pro přípravu na krizové situacekrizové situace. (2) Předsedou bezpečnostní rady kraje je hejtman, který jmenuje členy bezpečnostní rady kraje. (3) Předsedou bezpečnostní rady obceobce s rozšířenou působností je starosta obceobce s rozšířenou působností, který jmenuje členy bezpečnostní rady obceobce s rozšířenou působností. (4) Na jednání bezpečnostní rady kraje a bezpečnostní rady obceobce s rozšířenou působností se projednává a posuzuje stav zabezpečení a stav připravenosti na krizové situacekrizové situace na území krajeúzemí kraje nebo ve správním obvodu obceobce s rozšířenou působností. Na jednání bezpečnostní rady kraje nebo bezpečnostní rady obceobce s rozšířenou působností mohou být přizvány další osoby, pokud je jejich účast nezbytná k posouzení stavu zabezpečení a stavu připravenosti na krizové situacekrizové situace. § 24a Ústřední krizový štáb Ústřední krizový štábÚstřední krizový štáb je pracovním orgánem vlády pro řešení krizových situacíkrizových situací. Jeho složení a činnost upravuje Statut Ústředního krizového štábuÚstředního krizového štábu, který schvaluje vláda. § 24b Krizový štáb kraje a krizový štáb obce s rozšířenou působností (1) Krizový štáb kraje a krizový štáb obceobce s rozšířenou působností jsou pracovním orgánem zřizovatele pro řešení krizových situacíkrizových situací. (2) Předsedou krizového štábu kraje je hejtman, který jmenuje členy krizového štábu kraje. (3) Předsedou krizového štábu obceobce s rozšířenou působností je starosta obceobce s rozšířenou působností, který jmenuje členy krizového štábu obceobce s rozšířenou působností. Díl 2 Územní správní úřady § 24c Územní správní úřady47) uvedené v krizovém plánu kraje nebo krizovém plánu obceobce s rozšířenou působností zabezpečují krizovou připravenost v oblasti své působnosti a k tomuto účelu zpracovávají plán krizové připravenostiplán krizové připravenosti. HLAVA IV OBECNÁ USTANOVENÍ § 25 Finanční zabezpečení krizových opatření Finanční zabezpečení krizových opatřeníkrizových opatření na běžný rozpočtový rok se provádí podle zvláštního právního předpisu18). Za tímto účelem a) ministerstva a jiné ústřední správní úřady v rozpočtu své kapitoly a kraje a obceobce ve svých rozpočtech na příslušný rok vyčleňují objem finančních prostředků potřebný k zajištění přípravy na krizové situacekrizové situace; kraje a obceobce dále ve svém rozpočtu na příslušný rok vyčleňují účelovou rezervu finančních prostředků na řešení krizových situacíkrizových situací a odstraňování jejich následků, b) se finanční prostředky potřebné k zajištění přípravy na krizové situacekrizové situace vyčleňované ministerstvy a jinými ústředními správními úřady v rozpočtech kapitol považují za závazný ukazatel státního rozpočtu na příslušný rok, c) Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem vnitra navrhuje v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa účelovou rezervu finančních prostředků na řešení krizových situacíkrizových situací a odstraňování jejich následků. Použití finančních prostředků z této rezervy na předcházení krizových situacíkrizových situací je možné pouze ve vazbě na mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systému. Způsob použití rezervy upravuje vláda ve svém usnesení ke státnímu rozpočtu na příslušný rok. § 26 Zabezpečení informačních systémů krizového řízení (1) Orgány krizového řízeníkrizového řízení při plánování krizových opatřeníkrizových opatření a při řešení krizových situacíkrizových situací využívají informační systémy krizového řízeníkrizového řízení. (2) Zaváděné a užívané informační systémy krizového řízeníkrizového řízení musí splňovat pravidla a) přenosu informací nadřízeným, podřízeným a spolupracujícím orgánům krizového řízeníkrizového řízení, b) technického a programového přizpůsobení pro činnost v obtížných podmínkách, c) bezpečnosti uchovávaných informací stanovené pro informace s nejvyšším stupněm utajení obsažené ve zpracované dokumentaci. (3) Orgány krizového řízeníkrizového řízení při plánování krizových opatřeníkrizových opatření odpovídají za dodržení zásady rovnocennosti písemných a elektronických údajů obsažených v krizovém plánu. § 26a Zabezpečení závaznými geografickými podklady (1) Orgány krizového řízeníkrizového řízení využívají při přípravě na krizové situacekrizové situace a jejich řešení jednotné geografické podklady v analogové nebo digitální formě. (2) Jednotné geografické podklady musejí pro požadavky součinnosti splňovat zásady interoperability a standardizace všech zainteresovaných orgánů krizového řízeníkrizového řízení jak v národním, tak i mezinárodním rozsahu. (3) Jednotnými geografickými podklady pro plnění úkolů při plánování krizových opatřeníkrizových opatření a při řešení krizových situacíkrizových situací jsou státní mapová díla a další geografické produkty vytvářené pro zajišťování obrany státu v souladu se zvláštním právním předpisem48). § 27 Zvláštní skutečnosti (1) Zvláštními skutečnostmiZvláštními skutečnostmi se rozumí údaje z oblasti krizového řízeníkrizového řízení, které by v případě zneužití mohly vést k znemožnění nebo omezení činnosti orgánu krizového řízeníkrizového řízení, ohrožení života a zdraví osob, majetku, životního prostředí nebo podnikatelského zájmu právnické osoby nebo fyzické osoby vykonávající podnikatelskou nebo jinou obdobnou činnost podle zvláštních právních předpisů49), pokud tyto údaje nejsou utajovanými informacemiutajovanými informacemi19). (2) Orgány krizového řízeníkrizového řízení označují krizové plány a ostatní listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnostizvláštní skutečnosti slovy „Zvláštní skutečnostiZvláštní skutečnosti“ nebo zkratkou „ZS“. Uvedené označení není stupněm utajení podle zvláštního právního předpisu,19) který není ustanoveními tohoto paragrafu dotčen. (3) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby označují podle odstavce 1 po projednání s příslušným orgánem krizového řízeníkrizového řízení listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnostizvláštní skutečnosti poskytované orgánům krizového řízeníkrizového řízení podle § 15 odst. 3. (4) Listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnostizvláštní skutečnosti se evidují v samostatném jednacím protokolu a ukládají se odděleně od ostatních písemností. (5) Pracovníci oprávnění se seznamovat se zvláštními skutečnostmizvláštními skutečnostmi musí být zapsáni ve zvláštním seznamu, který schvaluje vedoucí orgánu krizového řízeníkrizového řízení nebo jím pověřený pracovník. (6) Pracovníci oprávnění se seznamovat se zvláštními skutečnostmizvláštními skutečnostmi a osoby, které se s těmito skutečnostmi seznámily při plnění úkolů krizového řízeníkrizového řízení, jsou povinni zachovávat mlčenlivost; zachováváním mlčenlivostizachováváním mlčenlivosti se pro účely tohoto zákona rozumí povinnost nesdělovat zvláštní skutečnostzvláštní skutečnost osobě, která není oprávněna se s takovou skutečností seznamovat. O zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost a jeho rozsahu rozhoduje vedoucí orgánu krizového řízeníkrizového řízení nebo jím pověřený pracovník. (7) Pracoviště, kde se ukládají listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnostizvláštní skutečnosti, používá pouze jeden vstup, který musí být zajištěn proti volnému vstupu osob, které nejsou oprávněny se seznamovat se zvláštními skutečnostmizvláštními skutečnostmi. (8) Jestliže právnická nebo fyzická osoba žádá orgán krizového řízeníkrizového řízení o informaci podle zvláštního právního předpisu,20) přičemž požadovaná informace je označena jako zvláštní skutečnostzvláštní skutečnost a žadatel k této informaci nemá oprávněný přístup, povinný subjekt žadateli tuto informaci neposkytne. (9) Prováděcí právní předpis upraví a) podrobnosti o označování, stanovení režimu evidence, manipulace a ukládání písemností a jiných materiálů obsahujících zvláštní skutečnostizvláštní skutečnosti, b) postup při určování osob ke styku se zvláštními skutečnostmizvláštními skutečnostmi. § 28 (1) Vláda, ministerstva a jiné ústřední správní úřady, orgány krajů, územní správní úřady, orgány obcíobcí s rozšířenou působností a orgány obcíobcí stanoví, organizují a provádějí opatření uvedená v tomto zákoně v mezích své působnosti vymezené zvláštními právními předpisy.21) (2) Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu, Kancelář prezidenta republiky, Nejvyšší kontrolní úřad, Úřad pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační služba zpracovávají svůj krizový plán, který schvaluje v případě Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu a Kanceláře prezidenta republiky jejich vedoucí, v případě Nejvyššího kontrolního úřadu jeho prezident a v případě Úřadu pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační služby jejich ředitelé. (3) Při řešení krizových situacíkrizových situací se přiměřeně použijí ustanovení o provádění záchranných a likvidačních prací podle zvláštního zákona.2) (4) Prováděcí právní předpis stanoví a) obsah činnosti a složení bezpečnostní rady kraje a obceobce s rozšířenou působností a krizového štábu kraje a obceobce s rozšířenou působností, b) náležitosti krizového plánu, plánu krizové připravenostiplánu krizové připravenosti a plánu krizové připravenostiplánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastrukturysubjektu kritické infrastruktury a způsob jejich zpracování. HLAVA V PRÁVA A POVINNOSTI OSOB § 29 Právnické osoby a podnikající fyzické osoby (1) Na výzvu příslušného orgánu krizového řízeníkrizového řízení jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny při přípravě na krizové situacekrizové situace podílet se na zpracování krizových plánů. V případě, že jde o právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizového plánu, jsou tyto osoby dále povinny zpracovávat plány krizové připravenostiplány krizové připravenosti; plánem krizové připravenostiplánem krizové připravenosti se pro účely tohoto zákona rozumí plán, ve kterém je upravena příprava příslušné právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby k řešení krizových situacíkrizových situací. (2) V případě, že zpracovatel krizového plánu zahrne do krizového plánu konkrétní právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu, je tato povinna na žádost hasičského záchranného sboru kraje za účelem přípravy na krizové situacekrizové situace a jejich řešení bezplatně poskytnout a aktualizovat požadované podklady uvedené v § 15 odst. 3 a další související údaje. Ministerstva, jiné ústřední správní úřady, kraje, obceobce s rozšířenou působností nebo obceobce mohou uzavřít s právnickými osobami a s podnikajícími fyzickými osobami smlouvy ke splnění úkolů vyplývajících z krizových plánů. (3) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny poskytnout věcné prostředkyvěcné prostředky potřebné k řešení krizové situacekrizové situace na výzvu oprávněného orgánu krizového řízeníkrizového řízení, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.22) Poskytnutím věcných prostředkůvěcných prostředků18) nesmí dojít k narušení funkce prvku kritické infrastrukturyprvku kritické infrastruktury. (4) Dojde-li za krizového stavu k ohrožení života, zdraví nebo hrozí-li škody velkého rozsahu na majetku nebo životním prostředí, jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny splnit úkoly, které jdou nad rámec opatření uvedených v krizových plánech, pokud jim tyto úkoly uloží hejtman nebo starosta obceobce s rozšířenou působností nebo starosta obceobce. (5) Povinnost poskytnout věcný prostředekvěcný prostředek23) při krizových stavech ukládá právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám hejtman. Při nebezpečí z prodlení je oprávněn tuto povinnost uložit právnické osobě a podnikající fyzické osobě také starosta, který o uložení povinnosti následně informuje hejtmana. Hejtman nebo starosta, který uložil povinnost poskytnout věcný prostředekvěcný prostředek, zabezpečí jeho vrácení tomu, jenž věcný prostředekvěcný prostředek poskytl, a současně mu vydá potvrzení o využití tohoto prostředku. Potvrzení obsahuje zejména údaje o uživateli, popřípadě vlastníkovi věcného prostředkuvěcného prostředku, nezbytné identifikační údaje věcného prostředkuvěcného prostředku, datum a hodinu poskytnutí a vrácení věcného prostředkuvěcného prostředku, stav opotřebení a poškození, poučení o náhradě a označení orgánu, který potvrzení vydal. (6) Výkon uložené pracovní povinnostipracovní povinnosti a pracovní výpomocipracovní výpomoci se považuje za jiný úkon v obecném zájmu50). (7) Na výzvu příslušného správního úřadu je provozovatel stavby, zařízení, prostředku nebo veřejné infrastruktury, o kterých lze oprávněně předpokládat, že splňují kritéria pro určení prvku kritické infrastrukturyprvku kritické infrastruktury, povinen poskytnout informace nezbytné k určení prvku kritické infrastrukturyprvku kritické infrastruktury a prvku evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury a další součinnost při ochraně kritické infrastrukturyochraně kritické infrastruktury. (8) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny zdržet se činností zakázaných krizovým opatřenímkrizovým opatřením vydaným na základě § 6 odst. 3. § 29a Subjekty kritické infrastruktury Subjekt kritické infrastrukturySubjekt kritické infrastruktury odpovídá za ochranu prvku kritické infrastrukturyprvku kritické infrastruktury. Za tímto účelem je povinen a) vypracovat plán krizové připravenostiplán krizové připravenosti subjektu kritické infrastrukturysubjektu kritické infrastruktury do jednoho roku od rozhodnutí vlády nebo ode dne nabytí právní moci opatření obecné povahy, kterým byl prvek kritické infrastrukturyprvek kritické infrastruktury určen [§ 4 odst. 1 písm. e) nebo § 9 odst. 3 písm. c)], b) umožnit příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu vykonání kontroly plánu krizové připravenostiplánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastrukturysubjektu kritické infrastruktury a ochrany prvku kritické infrastrukturyprvku kritické infrastruktury včetně umožnění vstupů a vjezdů na pozemky a do prostorů, ve kterých se tento prvek nachází, c) oznámit příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu bez zbytečného odkladu informace o organizační, výrobní nebo jiné změně, je-li zřejmé, že tato změna může mít vliv na určení prvku kritické infrastrukturyprvku kritické infrastruktury, zejména informace o trvalém zastavení provozu, ukončení činnosti, nebo restrukturalizaci. § 29b Plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury (1) V plánu krizové připravenostiplánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastrukturysubjektu kritické infrastruktury jsou identifikována možná ohrožení funkce prvku kritické infrastrukturyprvku kritické infrastruktury a stanovena opatření na jeho ochranu. (2) Plní-li subjekt kritické infrastrukturysubjekt kritické infrastruktury veřejnoprávní povinnost, na jejímž základě vede plánovací, organizační nebo technickou dokumentaci51), lze požadavky stanovené na obsah plánu krizové připravenostiplánu krizové připravenosti zapracovat do této dokumentace. Jsou-li splněny podmínky uvedené v prováděcím právním předpise, považují se dotčené části této dokumentace za části plánu krizové připravenostiplánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastrukturysubjektu kritické infrastruktury. (3) Jestliže je prvek kritické infrastrukturyprvek kritické infrastruktury členěn do více samostatných celků, může být pro každý takový celek, je-li to účelné, zpracován dílčí plán krizové připravenostiplán krizové připravenosti subjektu kritické infrastrukturysubjektu kritické infrastruktury, který je součástí plánu krizové připravenostiplánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastrukturysubjektu kritické infrastruktury. § 29c Styčný bezpečnostní zaměstnanec (1) Subjekt kritické infrastrukturySubjekt kritické infrastruktury určí styčného bezpečnostního zaměstnance a jeho určení oznámí příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu. Subjekt kritické infrastrukturySubjekt kritické infrastruktury takto učiní bez zbytečného odkladu. (2) Do doby určení styčného bezpečnostního zaměstnance plní jeho úkoly subjekt kritické infrastrukturysubjekt kritické infrastruktury. (3) Styčný bezpečnostní zaměstnanec poskytuje za subjekt kritické infrastrukturysubjekt kritické infrastruktury součinnost při plnění úkolů podle tohoto zákona. (4) Styčným bezpečnostním zaměstnancem může být určena pouze osoba splňující požadavky odborné způsobilosti. Odborně způsobilou osobouOdborně způsobilou osobou se rozumí ten, kdo dosáhl vysokoškolského vzdělání absolvováním studia v akreditovaném studijním programu poskytujícího ucelené poznatky o zajišťování bezpečnosti České republiky, o ochraně obyvatelstva nebo o krizovém řízeníkrizovém řízení nebo má alespoň v jedné z těchto oblastí tříletou praxi. § 30 Hromadné informační prostředky Provozovatel televizního nebo rozhlasového vysílání, je povinen bez náhrady nákladů na základě žádosti orgánů krizového řízeníkrizového řízení neprodleně a bez úpravy obsahu a smyslu uveřejnit informace o vyhlášení krizových stavů a nařízených krizových opatřeníchkrizových opatřeních při krizových stavech. § 31 Fyzické osoby (1) Fyzická osoba pobývající na území České republiky má právo na nezbytné informace o připravovaných krizových opatřeníchkrizových opatřeních k ochraně jejího života, zdraví a majetku. (2) Na výzvu příslušného orgánu krizového řízeníkrizového řízení je fyzická osoba povinna bezplatně poskytnout a aktualizovat požadované podklady uvedené v § 15 odst. 3 a další související údaje. (3) Fyzická osoba je v době krizového stavu povinna a) uposlechnout výzvy oprávněných orgánů krizového řízeníkrizového řízení k zaevidování na stanoveném místě z důvodu uložení pracovní povinnostipracovní povinnosti nebo pracovní výpomocipracovní výpomoci, b) hlásit v obciobci, v jejímž správním obvodu bude pobývat, přechodnou změnu pobytu na základě povinného hlášení podle § 6 odst. 2 písm. a) a § 14 odst. 4 písm. f), c) strpět omezení vyplývající z krizových opatřeníkrizových opatření stanovených v době krizového stavu, d) vykonávat uloženou pracovní povinnostpracovní povinnost nebo pracovní výpomocpracovní výpomoc, e) poskytnout požadované věcné prostředkyvěcné prostředky, f) zdržet se činností zakázaných krizovým opatřenímkrizovým opatřením vydaným na základě § 6 odst. 3. (4) Plnění povinností uvedených v odstavci 3 může fyzická osoba odmítnout, pokud by jejich plněním ohrozila život nebo zdraví vlastní nebo jiných osob anebo pokud jsou povinnosti jí ukládané v rozporu se zákonem. (5) Obsah, rozsah a místo prací v rámci pracovní povinnostipracovní povinnosti v době nouzového stavu a stavu ohrožení státu stanoví fyzické osobě hejtman pracovním příkazem. Pracovní příkaz obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a bydliště, den a místo nástupu pracovní povinnostipracovní povinnosti, druh práce, předpokládanou délku plnění povinnosti, poučení a označení orgánu, který pracovní příkaz vydal. (6) Ten, kdo v době krizového stavu uložil pracovní výpomocpracovní výpomoc, vydá po jejím skončení fyzické osobě potvrzení. Potvrzení obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a bydliště, den zahájení a ukončení pracovní výpomocipracovní výpomoci, počet odpracovaných hodin, druh a místo práce, poučení o náhradě a označení orgánu, který potvrzení vydal. (7) V případě, že fyzická osoba není schopna ze zdravotních důvodů uloženou pracovní povinnostpracovní povinnost nebo pracovní výpomocpracovní výpomoc konat, doloží tuto skutečnost lékařským posudkem, který vystaví poskytovatel zdravotních služeb určený orgánem, jenž vydal pracovní příkaz nebo uložil pracovní výpomocpracovní výpomoc. Tento poskytovatel je povinen přednostně provést lékařskou prohlídku příslušné fyzické osoby a posoudit zdravotní způsobilost osoby k předpokládané práci. Úhrada nákladů vynaložených na provedení prohlídky bude vyúčtována k tíži orgánu, který vydal pracovní příkaz nebo uložil pracovní výpomocpracovní výpomoc. (8) Při ukládání povinnosti poskytnout věcný prostředekvěcný prostředek se postupuje obdobně podle § 29 odst. 5. § 32 Výjimky (1) Poskytnutí věcných prostředkůvěcných prostředků, pracovní povinnostpracovní povinnost nebo pracovní výpomocpracovní výpomoc nelze uložit fyzickým osobám, které požívají výsady a imunity podle mezinárodního práva. Pracovní povinnostPracovní povinnost nebo pracovní výpomocpracovní výpomoc ostatním cizincům lze uložit, pokud mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce nestanoví jinak. (2) Od pracovní povinnostipracovní povinnosti a pracovní výpomocipracovní výpomoci jsou osvobozeny osoby ve věku do 18 let a od 62 let, osoby zdravotně nezpůsobilé k výkonu požadovaných druhů práce, osoby invalidní ve třetím stupni, poslanci a senátoři Parlamentu České republiky a členové vlády a dále osoby, které by tím vystavily vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké. Od pracovní povinnostipracovní povinnosti a pracovní výpomocipracovní výpomoci jsou osvobozeni také zaměstnanci subjektu kritické infrastrukturysubjektu kritické infrastruktury, kteří se podílejí na zajištění funkce prvku kritické infrastrukturyprvku kritické infrastruktury. Dále jsou od pracovní povinnostipracovní povinnosti a pracovní výpomocipracovní výpomoci osvobozeny ženy a osamělí muži pečující o dítě do 15 let věku, těhotné ženy, ženy do konce třetího měsíce po porodu, jestliže se dítě narodilo mrtvé, zemřelo anebo žena o něj nepečuje. Orgán krizového řízeníkrizového řízení může osvobodit od pracovní povinnostipracovní povinnosti a pracovní výpomocipracovní výpomoci také osoby, kterým by v tom bránila důležitá okolnost, jejíž opominutí by mohlo vést k ohrožení života, zdraví nebo majetku. Závažnost důležité okolnosti posuzuje orgán krizového řízeníkrizového řízení. (3) Ženám lze uložit pouze takovou pracovní povinnostpracovní povinnost nebo pracovní výpomocpracovní výpomoc, která není v rozporu se zvláštním právním předpisem.24) (4) Osoby osvobozené od pracovní povinnostipracovní povinnosti a pracovní výpomocipracovní výpomoci mohou poskytnout dobrovolnou pomoc. HLAVA VI KONTROLA, PŘESTUPKY A NÁHRADA § 33 Kontrola (1) Orgány krizového řízeníkrizového řízení jsou oprávněny v mezích své působnosti kontrolovat dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení. (2) Kontrolu uvedenou v odstavci 1 vykonává u obceobce hasičský záchranný sbor kraje v součinnosti s obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností, u obceobce s rozšířenou působností hasičský záchranný sbor kraje v součinnosti s krajským úřadem, u kraje Ministerstvo vnitra ve spolupráci s příslušným ministerstvem nebo jiným ústředním správním úřadem a u hasičského záchranného sboru kraje Ministerstvo vnitra. (3) Kontrolu uvedenou v odstavci 1 vykonává u právnických osob a podnikajících fyzických osob orgán krizového řízeníkrizového řízení, který právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě uložil povinnost vyplývající z krizového plánu. (4) V zařízeních zpravodajských služeb, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a Národního bezpečnostního úřadu, kde by kontrolou uvedenou v odstavci 1 mohlo dojít k ohrožení utajovaných informacíutajovaných informací nebo bezpečnosti státu, může být kontrola vykonána jen se souhlasem jejich ředitele. Kontrolu provádí Ministerstvo vnitra. Nebude-li souhlas udělen, zajistí ředitel, který odmítnul souhlas udělit, výkon kontroly ve své působnosti a podá do 60 dnů ode dne odmítnutí udělení souhlasu zprávu o jejím výsledku Ministerstvu vnitra, nestanoví-li Ministerstvo vnitra lhůtu delší. Není-li zpravodajská služba, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo Národní bezpečnostní úřad schopen zajistit výkon kontroly ve své působnosti, umožní její výkon Ministerstvu vnitra, přitom může stanovit zvláštní podmínky způsobu výkonu takové kontroly. § 34 Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že v době krizového stavu nesplní a) některou z povinností podle § 31 odst. 3 písm. a), b) nebo c), b) některou z povinností podle § 31 odst. 3 písm. d) nebo e), nebo c) povinnost podle § 31 odst. 3 písm. f). (2) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku dále tím, že v rozporu s § 27 odst. 6 a) jako pracovník oprávněný se seznamovat se zvláštními skutečnostmizvláštními skutečnostmi nezachová mlčenlivost o nich, nebo b) jako osoba, která se při plnění úkolů krizového řízeníkrizového řízení seznámila se zvláštními skutečnostmizvláštními skutečnostmi, sdělí zvláštní skutečnostzvláštní skutečnost osobě, která není oprávněna se s takovou zvláštní skutečnostízvláštní skutečností seznamovat. (3) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 písm. b) lze uložit pokutu do 20 000 Kč, za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 50 000 Kč, za přestupekpřestupek podle odstavce 2 písm. a) pokutu do 100 000 Kč a za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 2 000 000 Kč. § 34a Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 29 odst. 1 při přípravě na krizové situacekrizové situace a) se nepodílí na zpracování krizových plánů, nebo b) jako osoba, která zajišťuje plnění opatření vyplývajících z krizového plánu, nezpracuje plán krizové připravenostiplán krizové připravenosti. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku dále tím, že a) jako osoba zahrnutá v krizovém plánu nesplní povinnost podle § 29 odst. 2, b) nesplní povinnost podle § 29 odst. 3, nebo c) nesplní povinnost podle § 29 odst. 8. (3) Provozovatel televizního nebo rozhlasového vysílání se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 30. (4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 3 000 000 Kč. § 34b Společné ustanovení k přestupkům Přestupky podle § 34a projednává hasičský záchranný sbor kraje, s výjimkou přestupků podle § 34a odst. 2 písm. b), které projednává krajský úřad. § 35 Náhrada za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcných prostředků a vykonání pracovní povinnosti a pracovní výpomoci (1) Za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcného prostředkuvěcného prostředku, vykonání pracovní povinnostipracovní povinnosti nebo pracovní výpomocipracovní výpomoci náleží právnické nebo fyzické osobě peněžní náhrada. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízeníkrizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhradu lze poskytnout po vzájemné dohodě též za poskytnutí dobrovolné pomoci. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu podle tohoto odstavce. (2) V případě, že dojde k omezení výkonu vlastnického práva k nemovitosti, poskytne se jejímu vlastníku náhrada odpovídající míře omezení jeho majetkových práv podle občanského zákoníku. (3) Jde-li o vykonání pracovní povinnostipracovní povinnosti, pracovní výpomocipracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci, u nichž nelze určit výši náhrady dohodou nebo postupem podle občanského zákoníku, stanoví se náhrada ve výši, která odpovídá obvyklé mzdě za stejné či podobné práce. Při stanovení náhrady za poskytnutí věcného prostředkuvěcného prostředku se vychází z výše nákladů vzniklých povinnému a z obvykle požadované náhrady za použití stejného nebo obdobného věcného prostředkuvěcného prostředku v době jeho poskytnutí. (4) Orgán krizového řízeníkrizového řízení je oprávněn požadovat uhrazení nákladů, které vynaložil jako náhradu za poskytnutí věcných prostředkůvěcných prostředků, vykonání pracovní povinnostipracovní povinnosti, pracovní výpomocipracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci, po původci havárie2) nebo jiné události, v jejímž důsledku vznikla krizová situacekrizová situace a musela být nařízena krizová opatřeníkrizová opatření. Těmito úhradami se kompenzují vynaložené výdaje.27) § 36 Náhrada škody (1) Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřenímikrizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 5) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám. (2) Náhrada věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatřeníkrizová opatření nebo při uloženém poskytnutí věcných prostředkůvěcných prostředků se poskytuje podle právních předpisů platných v době vzniku škody. (3) Náhrada újmy na zdraví vzniklé při výkonu uložené pracovní povinnostipracovní povinnosti, pracovní výpomocipracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci vykonané v rámci organizované činnosti se poskytuje obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů,28) pokud nárok na náhradu této škody nevznikl již z pracovněprávního vztahu. (4) Peněžní náhradu poskytne ten orgán krizového řízeníkrizového řízení, který nařídil krizové opatřeníkrizové opatření nebo cvičení, při němž anebo v jehož důsledku vznikla škoda či újma. (5) Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízeníkrizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Orgán krizového řízeníkrizového řízení může v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti nebo i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody. (6) Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik škodné události. (7) Orgán krizového řízeníkrizového řízení je oprávněn požadovat uhrazení nákladů, které vynaložil jako náhradu škody, po původci havárie nebo jiné události, v jejímž důsledku vznikla krizová situacekrizová situace a musela být nařízena krizová opatřeníkrizová opatření. § 37 Poskytování státní podpory při haváriích nebo živelních pohromách (1) Fyzickým osobám a obcímobcím, které se při krizové situacikrizové situaci z důvodu havárie nebo živelní pohromy přechodně ocitly v mimořádně obtížných poměrech, lze poskytnout státní podporu. (2) Státní podpora může být poskytována ze státního rozpočtu ve formě jednorázových peněžitých dávek fyzickým osobám nebo jinou mimořádnou formou finanční pomoci fyzickým osobám a obcímobcím. Při poskytování státní podpory fyzickým osobám se přihlíží k majetkovým poměrům žadatele o státní podporu a majetkovým poměrům příslušníků jeho rodiny. Státní podpora může být poskytována i formou hmotné pomoci podle zvláštního právního předpisu.22) (3) Při poskytování jednorázových peněžitých dávek fyzickým osobám se postupuje podle zvláštních právních předpisů.29) (4) Rozsah, způsob a podmínky poskytování jiných mimořádných forem finanční pomoci ze státního rozpočtu fyzickým osobám a obcímobcím může v případě havárií nebo živelních pohrom velkého rozsahu stanovit prováděcí právní předpis. (5) Jednorázové peněžité dávky fyzickým osobám vyplácejí místně příslušné pověřené obecní úřady podle zvláštních právních předpisů30) z neinvestiční účelové dotace na sociální dávky, kterou obdrží v rámci souhrnného finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcíobcí na příslušný rozpočtový rok. (6) K úhradě výdajů spojených s poskytováním jiných mimořádných forem finanční pomoci a případnému posílení neinvestiční účelové dotace na poskytování sociálních peněžitých dávek uvedených v odstavci 2 může vláda použít rezervu finančních prostředků na řešení krizových situacíkrizových situací vyčleněnou v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa na úhradu výdajů na státní podporu podle tohoto zákona. V mimořádném případě může vláda použít vládní rozpočtovou rezervu. HLAVA VII USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 38 Vztah ke správnímu řádu Na rozhodování a ukládání povinností podle tohoto zákona se v době krizového stavu, s výjimkou § 6 odst. 5, § 9 odst. 3 písm. c) a § 34 až 34b, nevztahuje správní řád. § 39 (1) Tento zákon se vztahuje i na případy, kdy jsou nařízena mimořádná veterinární opatření podle zvláštních právních předpisů31) a vzniklé ohrožení má povahu mimořádné události, jejíž následky vedou ke vzniku krizové situacekrizové situace; v těchto případech se stává krajská nákazová komise součástí krizového štábu kraje a Ústřední nákazová komise součástí Ústředního krizového štábu. (2) Pokud dojde v době povodní k vyhlášení krizového stavu, zasedá příslušný krizový štáb a příslušná povodňová komise společně. Pravomoci povodňových komisí stanovené zvláštním právním předpisem nejsou vyhlášením krizového stavu dotčeny. (3) Pokud dojde v době stavu nedostatku vody vyhlášeného podle zvláštního právního předpisu55) k vyhlášení krizového stavu, zasedá příslušný krizový štáb a příslušná komise pro sucho společně. Pravomoci komisí pro sucho stanovené zvláštním právním předpisem55) nejsou vyhlášením krizového stavu dotčeny. (4) Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu plní orgány krizového řízeníkrizového řízení i právnické a fyzické osoby úkoly stanovené tímto zákonem, pokud zvláštní právní předpis1) nestanoví jinak. (5) Připravenost na krizové situacekrizové situace se ověřuje cvičeními obdobně podle zvláštního právního předpisu.2) § 39a Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo hejtmanovi nebo obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo starostovi obceobce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu nebo starostovi podle tohoto zákona jsou výkonem státní správy v přenesené působnosti. § 39b (1) Správce obceobce jmenovaný Ministerstvem vnitra podle zvláštního právního předpisu53) plní v případě vyhlášení krizového stavu úkoly vyplývající z § 21 odst. 2 písm. a) až c) a odstavce 3. (2) Správce městské části jmenovaný ředitelem Magistrátu podle zvláštního právního předpisu54) plní v případě vyhlášení krizového stavu úkoly starosty městské části vyplývající z § 21 odst. 2 písm. a) až c) a odstavce 3. § 39c Orgány krizového řízeníkrizového řízení při řešení krizové situacekrizové situace postupují tak, aby případný zásah do práv a svobod osob nepřekročil nezbytnou míru. § 39d (1) Evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob, jejímž správcem je Ministerstvo vnitra, se vede za nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu. (2) V evidencích údajů o přechodných změnách pobytu osob se zpracovávají na základě nařízeného krizového opatřeníkrizového opatření údaje v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu a místo přechodné změny pobytu. (3) Údaje o přechodných změnách pobytu osob se zpracovávají po dobu krizového stavu, a je-li to nezbytné, zejména k zajištění zájmů subjektů údajů, i po jeho skončení. (4) Zdrojem údajů v ústřední evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob je evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob vedená hasičským záchranným sborem kraje. (5) Zdrojem údajů v evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob vedené hasičským záchranným sborem kraje je evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob vedená obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností. (6) Zdrojem údajů v evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob vedené obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností je evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob vedená obecním úřadem. § 39e (1) Evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí, jejímž správcem je místně příslušný hasičský záchranný sbor kraje, se vede za stavu nebezpečí. Ustanovení § 39d odst. 2 a 3 platí obdobně. (2) Zdrojem údajů v evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí vedené hasičským záchranným sborem kraje je evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí vedená obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností. (3) Zdrojem údajů v evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí vedené obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností je evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí vedená obecním úřadem. (4) Evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí, vedená hasičským záchranným sborem kraje, obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností nebo obecním úřadem, se v případě postupu podle § 6 odst. 2 písm. a) považuje dnem vyhlášení nouzového stavu za evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob; hasičský záchranný sbor kraje tyto údaje dále zpracovává podle § 39d odst. 4. § 39f Oprávnění vyžadovat po právnické nebo fyzické osobě údaje podle tohoto zákona neplatí, lze-li tyto údaje získat z informačních systémů veřejné správy nebo veřejně dostupných zdrojů. § 40 Zmocňovací ustanovení (1) Vláda vydá nařízení k provedení § 4 odst. 1 písm. d), § 27 odst. 9 a § 28 odst. 4. (2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydá vyhlášku k provedení § 9 odst. 5 písm. a). (3) Český báňský úřad vydá vyhlášku k provedení § 9 odst. 5 písm. b). ČÁST DRUHÁ Změna zákona o státní správě ve vodním hospodářství § 41 Zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona č. 49/1982 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 114/1995 Sb. a zákona č. 238/1999 Sb., se mění takto: 1. V § 18 odst. 2 se doplňuje věta druhá, která včetně poznámky pod čarou č. 13) zní: „Oprávnění a povinnosti povodňových orgánů v případě vyhlášení stavu nebezpečí a nouzového stavu přecházejí na orgány krizového řízení podle zvláštního právního předpisu.13) 13) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).“. 2. V § 18 odst. 4 se za větu první vkládá nová věta, která zní: „Předsedou povodňové komise je starosta obce.“. 3. V § 18 odst. 5 se věta druhá nahrazuje větou: „Předsedou povodňové komise je přednosta okresního úřadu.“. 4. V § 18 odst. 6 se za větu první vkládá nová věta, která zní: „Předsedou povodňové komise je ředitel krajského úřadu určený ministerstvem v dohodě s Ministerstvem vnitra.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST § 42 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 1) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. 2) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 4) Čl. 5 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. 5) Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů. 7) Například zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 8) Čl. 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. 9) Například zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších přepisů, zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů. 10) Například zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 11) Například zákon č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 12) § 12 odst. 1 písm. m) zákona č. 2/1969 Sb., ve znění zákona č. 239/2000 Sb. 13) Například zákon č. 129/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 13a) Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. 15) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů. 16) Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 17) § 11 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). 18) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. 19) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů. 20) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. 21) Například zákon č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 147/2000 Sb., zákon č. 128/2000 Sb. 22) Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů. 23) § 128 občanského zákoníku. 24) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 261/1997 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázané všem ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání, ve znění vyhlášky č. 185/1998 Sb. 27) § 49 odst. 9 zákona č. 218/2000 Sb. 28) § 109 až 203, § 260 zákoníku práce. Nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony. 29) § 23 a § 51 odst. 3 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. § 40a písm. b), § 16 písm. a) zákona č. 114/1988 Sb. 30) § 63 zákona č. 128/2000 Sb. 31) Například § 15 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon). 32) § 18 zákona č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů. 34) Směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu. 35) Čl. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. 36) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 37) Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 38) Například zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 689/2008. 39) § 22 odst. 1 zákona č. 241/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 40) Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. 46) Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 47) Například zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 48) Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání. 49) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 50) § 203 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 126/2008 Sb. a zákona č. 320/2009 Sb. 51) Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 53) § 98 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 234/2006 Sb. a zákona č. 298/2008 Sb. 54) § 93 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 298/2008 Sb. 55) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 241/2000 Sb.	Zákon č. 241/2000 Sb. Zákon o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů Vyhlášeno 9. 8. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 73/2000 * ČÁST PRVNÍ - ZÁKON O HOSPODÁŘSKÝCH OPATŘENÍCH PRO KRIZOVÉ STAVY (§ 1 — § 29) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv (§ 30 — § 30) * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o daních z příjmů (§ 33 — § 33) * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 34 — § 34) * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o soudních poplatcích (§ 35 — § 35) * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o dani silniční (§ 36 — § 36) * ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST (§ 37 — § 37) Aktuální znění od 1. 1. 2024 (277/2019 Sb., 323/2023 Sb.) 241 ZÁKON ze dne 29. června 2000 o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKON O HOSPODÁŘSKÝCH OPATŘENÍCH PRO KRIZOVÉ STAVY HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Zákon upravuje přípravu hospodářských opatření pro stav nebezpečí,1) nouzový stav,2) stav ohrožení státu3) a válečný stav4) (dále jen „krizové stavy“) a přijetí hospodářských opatření po vyhlášení krizových stavů. (2) Zákon stanoví pravomoc a) vlády, b) ústředních správních úřadů, České národní bankybanky, krajských úřadů, obecních úřadů obceobce s rozšířenou působností (dále jen „správní úřad“) a c) orgánů územních samosprávných celků při přípravě a přijetí hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy. Stanoví též práva a povinnosti fyzických a právnických osob při přípravě a přijetí hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy. § 2 Vymezení pojmů (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) hospodářským opatřením pro krizové stavyhospodářským opatřením pro krizové stavy organizační, materiální nebo finanční opatření přijímané správním úřademsprávním úřadem v krizových stavech pro zabezpečení nezbytné dodávky výrobků, prací a služeb, bez níž nelze zajistit překonání krizových stavů, (dále jen „nezbytná dodávka“), b) dodavatelem nezbytné dodávkydodavatelem nezbytné dodávky fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky a organizační složka právnické osoby se sídlem v zahraničí podnikající na území České republiky, která má jako předmět své činnosti nebo podnikání zapsanou činnost umožňující dodat předmět nezbytné dodávky nebo která je schopna dodat předmět nezbytné dodávky, c) plánem nezbytných dodávekplánem nezbytných dodávek samostatná část krizového plánu zpracovaná správním úřadem v systému nouzového hospodářství, d) systémem hospodářské mobilizacesystémem hospodářské mobilizace organizační, materiální, personální a jiná opatření, kterými ústřední správní úřadsprávní úřad zabezpečuje mobilizační dodávkumobilizační dodávku pro potřeby ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů za stavu ohrožení státu a válečného stavu, e) plánem hospodářské mobilizaceplánem hospodářské mobilizace samostatná část krizového plánu zpracovaná ústředním správním úřademsprávním úřadem v systému hospodářské mobilizacesystému hospodářské mobilizace, f) plánem opatření hospodářské mobilizaceplánem opatření hospodářské mobilizace samostatná část plánu krizové připravenosti5) zpracovaná dodavatelem mobilizační dodávkymobilizační dodávky v systému hospodářské mobilizacesystému hospodářské mobilizace, g) mobilizační dodávkoumobilizační dodávkou nezbytná dodávka pro podporu ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů uskutečňovaná po vyhlášení stavu ohrožení státu a válečného stavu, h) podnikající fyzickou osoboupodnikající fyzickou osobou fyzická osoba, která je podnikatelem podle zvláštního zákona,7) i) uchováním výrobních schopnostíuchováním výrobních schopností uchování provozuschopných výrobně technologických zařízení a dokumentace ve vlastnictví dodavatele mobilizační dodávkymobilizační dodávky nebo dodavatele nezbytné dodávkydodavatele nezbytné dodávky určených k zahájení nebo rozšíření výroby předmětu mobilizační nebo nezbytné dodávky a pro jinou výrobu nevyužívaných, j) infrastrukturou k přípravě a přijetí hospodářských opatření pro krizové stavyinfrastrukturou k přípravě a přijetí hospodářských opatření pro krizové stavy (dále jen „infrastruktura“) 1. stavby určené pro účely hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy ve vlastnictví České republiky, k nimž má příslušnost hospodařit správní úřad, 2. stavby sloužící pro účely hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy, k nimž má Česká republika zřízeno věcné břemeno a které jsou ve vlastnictví právnických nebo podnikajících fyzických osobpodnikajících fyzických osob, 3. technické zabezpečení staveb podle bodu 1 vnitřními rozvody inženýrských a telekomunikačních sítí, počínaje přípojkou k veřejnému rozvodu těchto sítí, 4. technologické vybavení staveb podle bodu 1, 5. pozemní komunikace, dráhy, přístavy a letiště sloužící pro dopravní obsluhu staveb podle bodu 1. (2) Dodavatel, který se podílí na splnění nezbytné dodávky, je považován za dodavatele nezbytné dodávkydodavatele nezbytné dodávky ve smyslu tohoto zákona. § 3 (1) Hospodářská opatření pro krizové stavyHospodářská opatření pro krizové stavy jsou přijímána po vyhlášení krizových stavů a jsou určena a) k uspokojení základních potřeb fyzických osob na území České republiky umožňující přežití krizových stavů bez těžké újmy na zdravítěžké újmy na zdraví (dále jen „základní životní potřeba“), b) pro podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů, havarijních služeb a zdravotnické záchranné služby, c) pro podporu výkonu státní správy. (2) Přípravu hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy organizují správní úřadysprávní úřady. § 4 Systém hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy zahrnuje a) systém nouzového hospodářství, b) systém hospodářské mobilizacesystém hospodářské mobilizace, c) použití státních hmotných rezerv,8) d) výstavbu a údržbu infrastruktury, e) regulační opatření. HLAVA II PŮSOBNOST ORGÁNŮ V SYSTÉMU HOSPODÁŘSKÝCH OPATŘENÍ PRO KRIZOVÉ STAVY § 5 Vláda (1) Vláda v systému hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy rozhoduje o a) bezplatném použití státních hmotných rezerv, b) použití regulačních opatření, c) použití opatření systému hospodářské mobilizacesystému hospodářské mobilizace. (2) Vláda schvaluje Plán vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti České republiky (dále jen „Plán“). Plán připravuje a vládě jednou za 2 roky předkládá Správa státních hmotných rezerv na základě podkladů, které si vyžádá od ústředních správních úřadů. Správa státních hmotných rezerv předloží vládě návrh aktualizace Plánu v kratším intervalu, než je uveden ve větě druhé, pokud pro to existují závažné důvody. (3) Pro pořízení položek uvedených v Plánu lze využít postupu uvedeného v § 29 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, jsou-li současně naplněny všechny podmínky v tomto písmenu uvedené. § 6 Ústřední správní úřad (1) Ústřední správní úřadsprávní úřad v systému hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy v okruhu své působnosti9) a) vypracovává koncepci hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy jako součásti koncepce rozvoje svěřeného odvětví, b) zpracovává a aktualizuje plán nezbytných dodávekplán nezbytných dodávek jako podklad pro zpracování Plánu, c) uplatňuje požadavky na vytvoření státních hmotných rezerv u Správy státních hmotných rezerv, d) kontroluje přípravu hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy u právnických a podnikajících fyzických osobpodnikajících fyzických osob zapojených do systému nouzového hospodářství nebo do systému hospodářské mobilizacesystému hospodářské mobilizace a poskytuje potřebné informace o hospodářských opatřeních pro krizové stavyhospodářských opatřeních pro krizové stavy těmto osobám, e) odpovídá za přípravu činností umožňující uskutečnění regulačních opatření, f) se podílí na systému dalšího profesního vzdělávání pracovníků správních úřadů a dodavatelů mobilizačních dodávekmobilizačních dodávek v oblasti hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy, který zajišťuje Správa státních hmotných rezerv. (2) Ústřední správní úřad v okruhu své působnosti zajišťuje nezbytnou dodávku, a) kterou krajský úřad nemůže zajistit v rámci svého správního obvodu, b) jejíž význam přesahuje správní obvod kraje, nebo c) jedná-li se o podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů, havarijních služeb nebo zdravotnické záchranné služby zřízených v okruhu jeho působnosti. § 7 Orgány kraje (1) Hejtman kraje (dále jen „hejtman“) zajišťuje připravenost kraje v systému hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy; ostatní orgány kraje se na této připravenosti podílejí. Za tímto účelem hejtman a) řídí a kontroluje přípravu a provedení hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy, b) zajišťuje přidělení zásob pro humanitární pomoc, c) nařizuje regulační opatření podle § 21. (2) Krajský úřad v systému hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy a) zpracovává plán nezbytných dodávekplán nezbytných dodávek kraje s využitím plánů nezbytných dodávekplánů nezbytných dodávek obcíobcí s rozšířenou působností, jejichž zpracování koordinuje, b) zabezpečuje nezbytnou dodávku k uspokojení základních životních potřeb obyvatel kraje, c) zajišťuje činnosti umožňující přijetí regulačních opatření. (3) Na území hlavního města Prahy plní úkoly krajského úřadu v systému hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy Magistrát hlavního města Prahy. § 8 Orgány obce s rozšířenou působností (1) Starosta obceobce s rozšířenou působností zajišťuje připravenost správního obvodu obceobce s rozšířenou působností v systému hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy; ostatní orgány obceobce s rozšířenou působností se na této připravenosti podílejí. (2) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností v systému hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy a) zpracovává plán nezbytných dodávekplán nezbytných dodávek obceobce s rozšířenou působností, b) plní úkoly uložené krajským úřadem, c) zajišťuje činnosti umožňující přijetí regulačních opatření. (3) Na území hlavního města Prahy plní úkoly obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností v systému hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy úřad městské části stanovené Statutem hlavního města Prahy. (4) Starosta městské části stanovené Statutem hlavního města Prahy má v systému hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy stejné pravomoci jako starosta obceobce s rozšířenou působností. HLAVA III SYSTÉM HOSPODÁŘSKÝCH OPATŘENÍ PRO KRIZOVÉ STAVY Díl 1 Systém nouzového hospodářství § 10 (1) Systém nouzového hospodářství zabezpečuje, aby nezbytné dodávky pro a) uspokojení základních životních potřeb, b) podporu činnosti záchranných sborů, havarijních služeb, zdravotnické záchranné služby a PoliciePolicie České republiky, c) podporu výkonu státní správy probíhaly způsobem obvyklým pro období mimo krizové stavy. (2) Nezbytnou dodávku hradí orgán krizového řízení, který o ní rozhodl. (3) Pokud krajský úřad ve svém správním obvodu nenalezne dodavatele nezbytné dodávkydodavatele nezbytné dodávky, uplatní požadavek na její zajištění u toho ústředního správního úřadu, kterému zvláštní právní předpis10) svěřuje v daném okruhu působnost, (dále jen „věcně příslušný ústřední správní úřad“). (4) Pokud věcně příslušný ústřední správní úřad prokazatelně nemůže zajistit nezbytnou dodávku v okruhu své působnosti, požádá Správu státních hmotných rezerv o vytvoření pohotovostních zásob nebo o uhrazení nákladů na uchování výrobních schopnostíuchování výrobních schopností. § 11 Pohotovostní zásoby (1) Pohotovostní zásoby vytváří Správa státních hmotných rezerv v systému státních hmotných rezerv24). (2) O použití pohotovostních zásob rozhoduje vedoucí ústředního správního úřadu, na základě jehož požadavku byly pohotovostní zásoby vytvořeny. V souladu s tímto rozhodnutím Správa státních hmotných rezerv poskytne pohotovostní zásoby příjemci, kterým může být správní úřad nebo orgán územní samosprávy nebo sbor či služba podle § 10 odst. 1 písm. b). Příjemce je oprávněn poskytnout pohotovostní zásoby fyzické nebo právnické osobě nebo jiné organizační složce státu. (3) Poskytnuté pohotovostní zásoby, mimo zásob, které byly spotřebovány, je příjemce povinen vrátit do 60 dnů po zrušení krizového stavu. Po této lhůtě je příjemce oprávněn užívat poskytnuté pohotovostní zásoby pouze na základě smlouvy uzavřené se Správou státních hmotných rezerv. Návrh smlouvy zpracuje Správa státních hmotných rezerv na základě žádosti předložené příjemcem do 60 dnů po zrušení krizového stavu. Pokud příjemce žádost v uvedené lhůtě nepředloží, je užívání pohotovostních zásob neoprávněným použitím majetku, k němuž má Správa státních hmotných rezerv příslušnost hospodařit11). V případě nevrácení poskytnutých pohotovostních zásob se postupuje podle právních předpisů upravujících hospodaření s majetkem státu. § 12 Zásoby pro humanitární pomoc (1) Zásoby pro humanitární pomoc jsou součástí systému nouzového hospodářství podle § 10. Jsou vytvářeny Správou státních hmotných rezerv v systému státních hmotných rezerv. (2) O vydání zásob pro humanitární pomoc rozhoduje předseda Správy státních hmotných rezerv na základě požadavku hejtmana nebo starosty obceobce s rozšířenou působností. Přidělení zásob pro humanitární pomoc fyzickým osobám vážně postiženým krizovou situací zajišťuje hejtman nebo starosta obceobce s rozšířenou působností, kterému byly zásoby pro humanitární pomoc poskytnuty. Vydané zásoby se neuhrazují, ani nevracejí. (3) Nakládání se zásobami pro humanitární pomoc se řídí stejnými zásadami jako nakládání s ostatními složkami státních hmotných rezerv, nestanoví-li zákon jinak. Díl 2 Systém hospodářské mobilizace § 13 Mobilizační dodávka (1) Na základě požadavků ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů zpracovává a aktualizuje ústřední správní úřad, kterému zvláštní právní předpis12) svěřuje pravomoc k jejich řízení, (dále jen „objednatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky“) plán hospodářské mobilizaceplán hospodářské mobilizace. Plán hospodářské mobilizacePlán hospodářské mobilizace je podkladem pro zpracování Plánu. (2) Objednatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky o jejím zajištění uzavře s dodavatelem mobilizační dodávkymobilizační dodávky písemnou smlouvu. Pro zajištění mobilizační dodávkymobilizační dodávky se nepoužije smlouva o uzavření budoucí smlouvy. (3) Dodavatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky je oprávněn podmínit svoje plnění požadavkem na zajištění prokazatelně nezbytných materiálních prostředků, případně na finanční úhradu přípravy mobilizační dodávkymobilizační dodávky, včetně úhrady za uchování výrobních schopnostíuchování výrobních schopností. Tyto výdaje jsou hrazeny z rozpočtové kapitoly Správy státních hmotných rezerv. (4) Každé uzavření, změnu nebo zrušení smlouvy o mobilizační dodávcemobilizační dodávce oznámí smluvní strany věcně příslušnému ústřednímu správnímu úřadu a Správě státních hmotných rezerv. § 14 Postup po vyhlášení krizového stavu (1) Dodavatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky je povinen přednostně plnit mobilizační dodávkumobilizační dodávku a neprodleně informovat objednatele mobilizační dodávkymobilizační dodávky o všech okolnostech, které by mohly přednostní plnění mobilizační dodávkymobilizační dodávky ohrozit nebo znemožnit. (2) Objednatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky je povinen nahradit dodavateli mobilizační dodávkymobilizační dodávky škodu vzniklou v důsledku prodlení s plněním dodávky, která je předmětem plnění podle jiné smlouvy, pokud dodavatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky prokáže, že mu škoda vznikla v přímé souvislosti s přednostním plněním mobilizační dodávkymobilizační dodávky a tento důvod byl jedinou příčinou jeho prodlení s plněním podle jiné smlouvy. Obdobně je objednatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky povinen nahradit dodavateli mobilizační dodávkymobilizační dodávky i úrok z prodlení, poplatek z prodlení a smluvní nebo jinou pokutu. § 15 Plán opatření hospodářské mobilizace Dodavatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky je povinen zpracovat plán opatření hospodářské mobilizaceplán opatření hospodářské mobilizace. Vybrané údaje tohoto plánu předává do 30 dnů po zpracování objednateli mobilizační dodávkymobilizační dodávky, věcně příslušnému ústřednímu správnímu úřadu, Správě státních hmotných rezerv a územně příslušnému krajskému úřadu. Předané údaje je povinen aktualizovat a) v době, kdy není vyhlášen žádný z krizových stavů, nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy nastala jejich změna, b) v době po vyhlášení krizových stavů neprodleně. § 16 Subjekt hospodářské mobilizace (1) Dodavatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky může být jmenován subjektem hospodářské mobilizace. V odůvodněných případech na návrh věcně příslušného ústředního správního úřadu může být subjektem hospodářské mobilizace jmenován i dodavatel nezbytné dodávkydodavatel nezbytné dodávky, který ji zajišťuje pro stav ohrožení státu a válečný stav. Při jmenování subjektu hospodářské mobilizace se zkoumá, zda mu jeho ekonomická situace a technické předpoklady umožní plnit mobilizační nebo nezbytnou dodávku v požadovaných termínech a kvalitě a zda splní požadavky kladené na ochranu utajovaných informacíutajovaných informací podle zvláštního právního předpisu.13) (2) Subjekt hospodářské mobilizace je jmenován a odvolán rozhodnutím předsedy Správy státních hmotných rezerv. Řízení o jmenování subjektu hospodářské mobilizace je možné zastavit rovněž v případě, že účastník řízení ani po opakované výzvě nepředložil potřebné důkazy nebo v průběhu řízení byl zrušen podle zvláštního právního předpisu. (3) Subjektu hospodářské mobilizace vydá Správa státních hmotných rezerv osvědčení o jmenování, kterým se prokazuje třetím osobám při uplatnění svých práv. Osvědčení je veřejnou listinou. Osvědčení je jeho držitel povinen vrátit Správě státních hmotných rezerv nejpozději do 30 dnů poté, co rozhodnutí předsedy Správy státních hmotných rezerv o odvolání subjektu hospodářské mobilizace nabylo právní moci. Při zrušení právnické osoby nebo po smrti podnikající fyzické osobypodnikající fyzické osoby je likvidátor, právní nástupce nebo dědic povinen vrátit osvědčení ve stejné lhůtě. (4) Důvodem pro odvolání subjektu hospodářské mobilizace jsou tyto skutečnosti: a) smlouva podle § 13 odst. 2 pozbude účinnosti, b) je vydáno rozhodnutí insolvenčního souduinsolvenčního soudu o úpadku dodavatele mobilizační dodávkymobilizační dodávky, nebo insolvenční soudinsolvenční soud zamítne insolvenční návrh proto, že majetek dodavatele mobilizační dodávkymobilizační dodávky nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, c) právnická osoba byla zrušena podle zvláštního právního předpisu nebo podnikající fyzická osobapodnikající fyzická osoba zemřela. (5) Správa státních hmotných rezerv vydá subjektům hospodářské mobilizace osvědčení o jmenování podle odstavce 3 nejpozději do 1. ledna 2002. (6) Věcně příslušný ústřední správní úřad, který navrhl jmenování subjektu hospodářské mobilizace podle odstavce 1 věty druhé, má po dobu, po kterou trvá jmenování subjektu hospodářské mobilizace, práva a povinnosti objednatele mobilizační dodávkymobilizační dodávky. § 17 Postavení subjektu hospodářské mobilizace Subjekt hospodářské mobilizace je osvobozen od povinnosti poskytnout věcné prostředky stanovené zvláštním právním předpisem15) a je oprávněn v souladu s plánem opatření hospodářské mobilizaceplánem opatření hospodářské mobilizace požadovat pro své zaměstnance zajišťující mobilizační dodávkumobilizační dodávku zproštění mimořádné služby.16) Subjekt hospodářské mobilizace uplatní v době před vyhlášením krizových stavů u územně příslušného krajského úřadu požadavek na zajištění pracovních sil a věcných prostředků nezbytných pro splnění mobilizační dodávkymobilizační dodávky. Díl 3 Státní hmotné rezervy § 18 Pořizování státních hmotných rezerv a nakládání s nimi se řídí zvláštním právním předpisem.17) Díl 4 Infrastruktura § 19 (1) Požadavky na výstavbu infrastruktury vyplývají z krizových plánů. (2) Požadavky na výstavbu nových objektů infrastruktury k zajištění hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy, jejichž výstavba má být hrazena z rozpočtové kapitoly Správy státních hmotných rezerv, uplatní ústřední správní úřadsprávní úřad u Správy státních hmotných rezerv. (3) Údržbu objektů infrastruktury zajišťuje správní úřad, který k nim má příslušnost hospodařit. Díl 5 Regulační opatření § 20 (1) Regulační opatření slouží ke snížení spotřeby nedostatkových surovin a výrobků a dodávek služeb nebo k usměrnění spotřeby a dodávek v souladu s krizovými plány v případech, kdy krizová situace nabývá takového rozsahu, že běžné ekonomické nástroje nejsou při zajišťování nezbytných dodávek dostatečně účinné. (2) Regulační opatření mohou být nařízena jen v případě, že účinku s nimi spojeného nelze dosáhnout jinak. Mohou být nařízena jen na nezbytně nutnou dobu. K jejich zrušení musí dojít nejpozději při zrušení krizových stavů. (3) Pokud na vyhlášený krizový stav bezprostředně navazuje vyhlášení jiného krizového stavu, může orgán oprávněný k vyhlášení krizového stavu rozhodnout o ponechání některých dříve nařízených regulačních opatření v platnosti. § 21 (1) Za stavu nebezpečí může hejtman nebo starosta obceobce s rozšířenou působností v území, pro které byl vyhlášen stav nebezpečí, uložit právnické osobě nebo podnikající fyzické osoběpodnikající fyzické osobě, mající bydliště, sídlo, místo podnikání nebo sídlo organizační složky podniku v příslušném územním obvodu, povinnost a) dodávat výrobky, práce nebo služby, které jsou předmětem jejich činnosti nebo podnikání, a to v přiměřeném množství, b) skladovat ve svých prostorách materiál určený pro překonání stavu nebezpečí a odstranění jeho následků nebo toto skladování strpět, c) přemístit dopravní a mechanizační prostředky, jakož i výrobní nebo provozní prostředky movité povahy a zásoby na určené místo. (2) Za stavu nebezpečí může hejtman nařídit a) regulaci prodávaného zboží v obchodní síti a stanovit 1. způsob, jakým bude regulováno množství zboží prodávané spotřebitelispotřebiteli, 2. maximální množství zboží, které lze spotřebitelispotřebiteli prodat, 3. okruh spotřebitelůspotřebitelů, kterým budou vybrané položky zboží dodávány přednostně, b) regulační opatření, kterými se mění způsob řízení a organizace dopravy. (3) Povinnosti nařízené podle odstavců 1 a 2 jsou krizovými opatřeními podle § 3 odst. 2 krizového zákona. (4) Náklady spojené s použitím některého regulačního opatření podle odstavce 2 včetně zvýšených nákladů, které by osobě uvedené v odstavci 1 jinak nevznikly, nese správní úřad, který regulační opatření vyhlásil, pokud se s příslušným ústředním správním úřadem o způsobu jejich úhrady nedohodne jinak. O způsobu úhrady může rozhodnout rovněž vláda. (5) Za nouzového stavu, za stavu ohrožení státu a za válečného stavu může hejtman nebo starosta obceobce s rozšířenou působností v území, pro které byl vyhlášen krizový stav, nařídit opatření uvedená v odstavcích 1 a 2, pokud již taková opatření nenařídila vláda. § 22 (1) Za nouzového stavu může vláda nařízením a) uložit právnickým a podnikajícím fyzickým osobám povinnost ve stanoveném termínu oznámit vládou určeným správním úřadůmsprávním úřadům aktuální objem zásob ve stanovených druzích materiálu či věcných prostředcích, aktuální údaje o výrobní či provozní kapacitě a disponibilních zdrojích pracovních sil, b) přijmout opatření, která mohou omezit nebo zakázat obchodování s kótovanými cennými papírycennými papíry, c) přijmout opatření, která mohou omezit nebo zakázat provoz v oblasti silniční dopravy, drážní dopravy, letecké činnosti provozované v České republice civilními letadly, provozu na dopravně významné vodní cestě a užívání pozemních komunikací, a stanovit zvláštní podmínky pro provádění ochrany, údržby a obnovy na pozemních komunikacích a celostátní dráze, d) rozšířit nebo omezit distribuci pitné vody a potravin a stanovit podmínky, za nichž lze změnit organizaci a řízení této distribuce. (2) Za nouzového stavu může vláda nařízením přijímat také opatření uvedená v § 21 odst. 1 a 2. (3) Za nouzového stavu může Ministerstvo zdravotnictví opatřením obecné povahy rozšířit, omezit nebo zakázat distribuci léčiv, zdravotnických prostředků nebo diagnostických zdravotnických prostředků in vitro; tím není dotčeno oprávnění Ministerstva zdravotnictví vydat opatření obecné povahy týkající se distribuce léčiv, zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro podle jiných právních předpisů. (4) Opatření obecné povahy podle odstavce 3 se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Toto opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení na úřední desce Ministerstva zdravotnictví a vyvěšuje se na dobu nejméně 15 dnů. Ministerstvo zdravotnictví zašle toto opatření obecné povahy Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, který jej bezodkladně vyvěsí na své úřední desce na dobu nejméně 15 dnů. Toto opatření obecné povahy v den následující po dni nabytí jeho účinnosti opatří Ministerstvo zdravotnictví záznamem o jeho účinnosti. (5) Zjistí-li Státní ústav pro kontrolu léčiv, že pominuly nebo se změnily důvody pro vydání opatření obecné povahy podle odstavce 3, podá o tom bezodkladně informaci Ministerstvu zdravotnictví společně s podklady, které jej k tomuto závěru vedou. (6) Pokud pominuly nebo se změnily důvody pro vydání opatření obecné povahy podle odstavce 3, Ministerstvo zdravotnictví je bezodkladně zruší nebo změní; odstavec 4 se použije obdobně. § 23 (1) Za stavu ohrožení státu a válečného stavu může vláda nařízením a) omezit, zakázat či přikázat vývoz a dovoz vybraných druhů zboží, b) upravit na stavbách, které určí, průběh stavebních prací včetně jejich přerušení, omezit u vybraných staveb jejich zahajování, c) na návrh guvernéra České národní bankybanky omezit nebo zakázat nakládání s peněžními prostředky na účtech u osob oprávněných poskytovat platební služby. (2) Za stavu ohrožení státu a válečného stavu může vláda nařízením přijímat také opatření uvedená v § 21 odst. 1 a 2 a v § 22 odst. 1. (3) Za stavu ohrožení státu a válečného stavu může guvernér České národní bankybanky rozhodnutím vyhlášeným formou sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a) rozhodnout o zásadních měnově politických opatřeních18), b) stanovit kurs české koruny vůči cizím měnám, c) omezit nebo zakázat bezhotovostní a hotovostní převody mezi poskytovateli finančních služeb, d) přerušit správní řízení vedená Českou národní bankoubankou, e) omezit nebo zakázat výkon činností povolených Českou národní bankoubankou, f) omezit nebo zakázat nákup a vývoz devizových hodnot25) a čerpání prostředků z devizových účtů, zavést nabídkovou povinnost devizových hodnot a stanovit její rozsah, g) omezit nebo zakázat osobám oprávněným poskytovat platební služby poskytování úvěrů a prodej úvěrových produktů, h) omezit nebo zakázat vývoz české koruny. (4) Za stavu ohrožení státu a válečného stavu může Ministerstvo zdravotnictví vydat opatření obecné povahy podle § 22 odst. 3. HLAVA IV KONTROLA § 24 (1) Správní úřad kontroluje ve své působnosti přípravu hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy a po vyhlášení krizových stavů jejich plnění a účinnost. (2) Správa státních hmotných rezerv kontroluje správní úřady, subjekty hospodářské mobilizace a dodavatele mobilizačních a nezbytných dodávek v celém rozsahu přípravy plánovaných hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy a prověřuje jejich plnění a účinnost. Kontroluje rovněž využívání finančních prostředků přidělených z její rozpočtové kapitoly právnickým a podnikajícím fyzickým osobám zapojeným do systému hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy. HLAVA V PŘESTUPKY § 25 Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) nesplní některou z povinností podle § 23 odst. 1, § 23 odst. 3 písm. f) nebo § 23 odst. 3 písm. h), nebo b) nesplní některou z povinností podle § 21 odst. 2 písm. b) nebo § 22 odst. 1 písm. c). (2) Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu a) do 100 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a), b) do 20 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. b). (3) Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se horní hranice pokuty uvedené v odstavci 2 písm. b) zvyšuje na dvojnásobek. § 25a Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osobapodnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) nesplní některou z povinností podle § 23 odst. 1, 3 nebo 4, b) nesplní některou z povinností podle § 21 odst. 1 nebo 2 nebo § 22 odst. 1 nebo 3, c) jako subjekt hospodářské mobilizace použije osvědčení o jmenování v rozporu s § 17, d) v rozporu s § 16 odst. 3 nevrátí osvědčení o jmenování subjektem hospodářské mobilizace nebo takové osvědčení použije v době, kdy rozhodnutí o odvolání subjektu hospodářské mobilizace nabylo právní moci, nebo e) nepředá nebo neaktualizuje vybrané údaje podle § 15. (2) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d), d) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e). (3) Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se horní hranice pokuty uvedené v odstavci 2 písm. b) až d) zvyšuje na dvojnásobek. § 26 Společná ustanovení k přestupkům (1) Do promlčecí doby se nezapočítává doba stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. (2) Přestupky podle § 25 odst. 1 a § 25a odst. 1 písm. a) a b) projednává a) obecní úřad obceobce s rozšířenou působností ve svém správním obvodu v případech regulačních opatření nařízených starostou obceobce s rozšířenou působností, b) krajský úřad ve svém správním obvodu v případech regulačních opatření nařízených hejtmanem, c) Česká národní bankabanka v případech regulačních opatření vyhlášených guvernérem České národní bankybanky, d) ústřední správní úřad podle své působnosti v případech nařízení vlády, e) Ministerstvo zdravotnictví v případech opatření obecné povahy podle § 22 odst. 3. (3) Přestupky podle § 25a odst. 1 písm. c) až e) projednává Správa státních hmotných rezerv. (4) Uložení pokuty podle § 25 a 25a nezbavuje povinnou osobu povinnosti odstranit ve lhůtě stanovené příslušným správním úřadem protiprávní stav. HLAVA VI USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 27 (1) Každý, komu jsou podle tohoto zákona sděleny informace, je povinen zajistit jejich ochranu před zneužitím.22) (2) Z povinnosti poskytovat informace jsou vyjmuty informace chráněné zvláštním právním předpisem.23) § 27a Působnosti stanovené hejtmanovi, krajskému úřadu, starostovi obceobce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti. § 27b Správní úřady při přípravě a přijetí opatření podle tohoto zákona využívají informační systémy pro podporu hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy. Informační systémy pro podporu hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy musí splňovat pravidla obdobně jako informační systémy krizového řízení podle krizového zákona. § 27c V době krizového stavu se na rozhodování a ukládání povinností podle tohoto zákona nevztahuje správní řád, s výjimkou základních zásad činnosti správních orgánů; to neplatí, jde-li o rozhodování a ukládání povinností podle § 16, 25, 25a nebo 26 tohoto zákona a o vydání opatření obecné povahy podle § 22 odst. 3 tohoto zákona. § 28 U subjektů hospodářské mobilizace stanovených podle dosavadních právních předpisů, které do 1 roku od účinnosti tohoto zákona nebudou jmenovány postupem podle tohoto zákona, jejich postavení subjektu hospodářské mobilizace zaniká. § 29 Správa státních hmotných rezerv stanoví vyhláškou a) kritéria výběru subjektu hospodářské mobilizace a postup při jeho jmenování a odvolání, b) výčet vybraných údajů, které objednatel a dodavatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky poskytují příslušným správním úřadůmsprávním úřadům, c) obsah a postup zpracování plánu nezbytných dodávekplánu nezbytných dodávek, d) obsah a postup zpracování plánu opatření hospodářské mobilizaceplánu opatření hospodářské mobilizace a postup dodavatele mobilizační dodávkymobilizační dodávky při uplatnění požadavku na materiální, organizační nebo finanční zabezpečení, e) obsah a postup zpracování plánu hospodářské mobilizaceplánu hospodářské mobilizace a postup objednatele mobilizační dodávkymobilizační dodávky při uplatnění požadavku vyplývajícího z tohoto plánu u Správy státních hmotných rezerv. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv § 30 Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění zákona č. 272/1996 Sb. a zákona č. 189/1999 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odstavec 1 zní: „(1) Správa státních hmotných rezerv (dále jen „Správa“) je ústředním orgánem státní správy v oblastech hospodářských opatření pro krizové stavy a státních hmotných rezerv.“. 2. § 3 včetně poznámky pod čarou č. 1) zní: „§ 3 Správa zabezpečuje financování hospodářských opatření pro krizové stavy a financování, obměnu, záměnu, půjčku, uvolnění, nájem, prodej, skladování, ochraňování a kontrolu státních hmotných rezerv a podle požadavků krizových plánů i jejich pořizování. Správa plní další úkoly stanovené zvláštním právním předpisem.1) Tyto činnosti zajišťuje v součinnosti s ostatními ústředními orgány státní správy. 1) Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy).“. 3. § 4 včetně poznámek pod čarou č. 2), 2a), 2b) a 2c) zní: „§ 4 (1) Z hlediska účelu se státní hmotné rezervy člení na hmotné rezervy, mobilizační rezervy, pohotovostní zásoby a zásoby pro humanitární pomoc. (2) Hmotné rezervy tvoří vybrané základní suroviny, materiály, polotovary a výrobky. Jsou určeny pro zajištění obranyschopnosti a obrany státu, pro odstraňování následků krizových situací a pro ochranu životně důležitých hospodářských zájmů státu. (3) Mobilizační rezervy tvoří vybrané základní suroviny, materiály, polotovary, výrobky, stroje a jiné majetkové hodnoty určené pro zajišťování mobilizačních dodávek.2) (4) Pohotovostní zásoby tvoří vybrané základní materiály a výrobky, určené k zajištění nezbytných dodávek2a) pro podporu obyvatelstva, činnosti havarijních služeb a hasičských záchranných sborů po vyhlášení krizových stavů,2b) v systému nouzového hospodářství,2c) kterou nelze zajistit obvyklým způsobem. (5) Zásoby pro humanitární pomoc tvoří vybrané základní materiály a výrobky určené po vyhlášení krizových stavů k bezplatnému poskytnutí fyzické osobě vážně materiálně postižené. (6) Tvorba státních hmotných rezerv je součástí krizových plánů. 2) § 2 odst. 1 písm. g) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů. 2a) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 241/2000 Sb. 2b) § 1 odst. 1 zákona č. 241/2000 Sb. 2c) § 10 až 12 zákona č. 241/2000 Sb.“. 4. V § 7 odst. 1 se slova „státních hmotných rezerv a skladů určených pro jejich uskladnění“ nahrazují slovy „majetku, k němuž má Správa právo hospodaření“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o daních z příjmů § 33 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 24 odst. 2 se na konci písmene zj) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zk), které zní: „zk) výdaje na civilní ochranu vynaložené se souhlasem nebo na pokyn orgánu krizového řízení.“. 2. Za § 39 se vkládá nový § 39a, který včetně poznámky pod čarou č. 36b) zní: „§ 39a Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda České republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu36b) a) provést úpravy sazeb daně, b) osvobodit od daně příjmy ze služebního poměru příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů a příjmy zaměstnanců hasičských záchranných sborů a havarijních služeb za činnost v těchto složkách, c) osvobodit od daně z příjmů právnických osob ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory a havarijní služby. 36b) § 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o správních poplatcích § 34 V § 12 zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 273/1994 Sb., se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 6) zní: „(2) Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda České republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu6) a) provést úpravu předmětů a sazeb poplatků stanovených v sazebníku, b) osvobodit od poplatků ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, hasičské záchranné sbory a havarijní službu. 6) § 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o soudních poplatcích § 35 V § 16 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 36/1995 Sb., se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 6) zní: „(3) Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda České republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu6) a) provést úpravu předmětů a sazeb poplatků stanovených v sazebníku, b) osvobodit od poplatků ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, hasičské záchranné sbory a havarijní službu. 6) § 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o dani silniční § 36 V § 17 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 7a) zní: „(3) Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda České republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu7a) a) provést úpravu sazeb daně, b) zcela nebo částečně osvobodit od daně vozidla používaná k zajištění akcí v rámci vyhlášeného stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. 7a) § 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).“. ČÁST DEVÁTÁ ÚČINNOST § 37 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 1) § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). 2) Čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. 3) Čl. 7 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. 4) Čl. 43 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. 5) § 29 zákona č. 240/2000 Sb. 7) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku. 8) § 4 a 5 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 10) Například zákon č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřičských a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 97/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 11) § 7 odst. 1 zákona č. 97/1993 Sb. 12) Například § 11 odst. 3, § 16 odst. 1 písm. b) zákona č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 3 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 13) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. 15) § 19 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. 16) § 49 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon). 17) § 4 až 6 zákona č. 97/1993 Sb. 18) § 5 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. 19) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 22) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. 23) Zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 24) Zákon č. 97/1993 Sb. 25) § 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 242/2000 Sb.	Zákon č. 242/2000 Sb. Zákon o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 9. 8. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 73/2000 * ČÁST PRVNÍ - EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ (§ 1 — § 35) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 38 — § 38) * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 39 — § 39) Aktuální znění od 1. 10. 2022 (247/2022 Sb.) 242 ZÁKON ze dne 29. června 2000 o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1) podmínky hospodaření v ekologickém zemědělství a k němu se vztahující certifikaci a označování bioproduktů, biopotravin a ostatních bioproduktů, a dále výkon kontroly a dozoru nad dodržováním povinností s tím spojených. § 2 Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) je příslušným orgánem a vykonává úkoly svěřené členskému státu podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících ekologickou produkci a označování ekologických produktů1). § 3 Vymezení pojmů (1) V tomto zákoně se rozumí a) bioproduktem surovina rostlinného nebo živočišného původu, hospodářské zvíře podle veterinárního zákona2) nebo osivo a další rozmnožovací materiál rostlin získané v ekologickém zemědělství podle přímo použitelných předpisů Evropské unie3), b) biopotravinou potravina vyrobená za podmínek uvedených v tomto zákoně a přímo použitelných předpisech Evropské unie4), splňující požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost stanovené zvláštními právními předpisy5), c) ostatním bioproduktem ekologické krmivo6), d) ekologickým zemědělcem fyzická nebo právnická osoba, která je evidována podle zvláštního právního předpisu8) a registrována podle tohoto zákona, a hospodaří na ekofarmě, e) osobou podnikající v ekologickém zemědělství ekologický zemědělec, výrobce biopotravin9), osoba uvádějící biopotraviny nebo bioprodukty na trh9), výrobce nebo dodavatel ekologických krmiv6) nebo dodavatel ekologického rozmnožovacího materiálu rostlin, f) ekologickým chovatelem včel osoba, která není ekologickým zemědělcem, chová včely v ekologickém zemědělství a je registrována v souladu s tímto zákonem, g) ekofarmou uzavřená hospodářská jednotka zahrnující pozemky včetně vodních ploch, hospodářské budovy, provozní zařízení a popřípadě i hospodářská zvířata uvedená v § 4 odst. 1, sloužící ekologickému zemědělství. (2) Kde se v přímo použitelném předpisu Evropské unie1) používá pojmu hospodářský subjekt, rozumí se jím pro účely tohoto zákona osoba podnikající v ekologickém zemědělství. § 4 (1) V ekologickém zemědělství je možné chovat pouze ty druhy hospodářských zvířat,2) které stanoví prováděcí právní předpis. (2) Druhy hospodářských zvířat neuvedené v odstavci 1 lze na ekofarměekofarmě chovat pouze jako zájmové chovy, které nejsou předmětem podnikání v ekologickém zemědělství. Pokud je chov takových zvířat předmětem podnikání, nesmí být součástí ekofarmyekofarmy. (3) Ustanovení tohoto zákona o ekologickém zemědělci se přiměřeně použijí i na ekologického chovatele včel. HLAVA II EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ § 6 Registrace osob podnikajících v ekologickém zemědělství (1) Osoba, která hodlá podnikat v ekologickém zemědělství (dále jen „žadatel“), podá v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie10) ministerstvu žádost o registraci; pro žadatele začíná období přechodu na ekologickou produkci60) dnem, kdy byla jeho žádost o registraci doručena ministerstvu. (2) Povinnost stanovená podle odstavce 1 se nevztahuje na a) osoby podle čl. 34 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 a b) osoby, které poskytují v ekologickém zemědělství své služby přeshraničně61). (3) Žadatel je povinen uzavřít s osobou pověřenou vydávat certifikát podle čl. 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, vybranou ministerstvem podle § 29 (dále jen „pověřená osoba“) smlouvu o kontrolní činnosti podle zvláštního právního předpisu11). (4) V žádosti o registraci žadatel uvádí a) je-li fyzickou osobou, jméno, popřípadě jména a příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu, jinak adresu určenou pro doručování, a to zpravidla v místě pobytu fyzické osoby na území České republiky nebo v místě podnikání (název obceobce, její části, název ulice, číslo popisné a orientační, bylo-li přiděleno, poštovní směrovací číslo), rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, registrační číslo hospodářství, bylo-li přiděleno62), a cizinec rovněž adresu bydliště mimo území České republiky, b) je-li právnickou osobou, obchodní firmu nebo název, sídlo, název obceobce, její části, název ulice, číslo popisné, a bylo-li přiděleno, i číslo orientační, poštovní směrovací číslo a název obchodní firmy nebo uvede jméno a příjmení, popřípadě jména a příjmení, státní občanství, rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození, adresu místa trvalého pobytu osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členy, a údaje týkající se odpovědného zástupce uvedené v písmenu a), registrační číslo hospodářství, bylo-li přiděleno62), a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno; u zahraniční právnické osoby, která za účelem podnikání zřizuje na území České republiky organizační složku, její umístění v České republice a údaje týkající se vedoucího organizační složky, c) další údaje uvedené v přímo použitelných předpisech Evropské unie12). (5) Žadatel současně s podáním žádosti o registraci doloží potvrzení o vstupní kontrole, kterou provedla pověřená osoba a při které nebylo zjištěno porušení podmínek tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropské unie1), a v případě osoby hodlající hospodařit na ekofarmě také osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele podle zvláštního právního přímo použitelných předpisů8). Pověřená osoba je povinna vstupní kontrolu provést nejpozději do 60 dnů ode dne uzavření smlouvy o kontrolní činnosti. (6) Žadatel je povinen pověřené osobě poskytnout o každé ekofarmě, na které bude hospodařit a) údaje o hospodářských budovách a provozních zařízeních, které bude užívat k ekologickému zemědělství, podle údajů v katastru nemovitostínemovitostí13), b) označení pozemků, včetně vodních ploch a přehledně vyznačené mapy pozemků, včetně vodních ploch, na nichž bude ekologicky hospodařit, podle evidence využití půdy podle uživatelských vztahů v souladu se zvláštním právním předpisem14) a jde-li o nezemědělskou půdu ve vztahu k opatřením podle § 10, pak podle údajů v katastru nemovitostí13) a c) další údaje uvedené v přímo použitelných předpisech Evropské unie12). (7) Žadatel je povinen poskytnout ministerstvu a pověřené osobě součinnost za účelem ověření skutečností uvedených v žádosti. (8) Pokud žadatel splní požadavky stanovené v odstavcích 4 a 5, ministerstvo žádosti vyhoví, vydá rozhodnutí o registraci a certifikát o činnosti v ekologickém zemědělství a zapíše osobu podnikající v ekologickém zemědělství na seznam osob podnikajících v ekologickém zemědělství (dále jen „seznam“). Seznam, v případě ekologických zemědělců i s informací o výměře obhospodařovaných pozemků, zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup. (9) Pokud žadatel požadavky stanovené v odstavcích 4 a 5 nesplní, ministerstvo žádost o registraci zamítne. (10) Vzor žádosti o registraci ministerstvo zveřejní na svých internetových stránkách. § 7 Změny týkající se pozemků na ekofarmě a ekofarmy (1) Dojde-li ke změně výměry pozemků ekofarmy včetně vodních ploch, je ekologický zemědělec povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit tuto skutečnost pověřené osobě. Pověřená osoba provede do 30 dnů od doručení tohoto oznámení příslušnou změnu v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů, v souladu se zvláštním právním předpisem14), a v seznamu. (2) V případě převodu či přechodu vlastnictví ekofarmy na jinou právnickou či fyzickou osobu, která zemědělsky podniká8), je tato osoba povinna, pokud hodlá nadále na ekofarmě hospodařit v ekologickém zemědělství, podat bez zbytečného odkladu žádost o registraci. Pro náležitosti žádosti, jakož i pro řízení o ní platí § 6 obdobně. Doba trvání přechodného období není změnou vlastnictví ekofarmy dotčena. § 8 Zrušení a zánik registrace (1) Ministerstvo zruší registraci osoby podnikající v ekologickém zemědělství, jestliže a) o to písemně sama požádá, nebo b) porušila opakovaně požadavky stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie1); za opakované porušení se považuje takové porušení povinnosti, k němuž došlo v době do 1 roku ode dne nabytí právní moci předchozího rozhodnutí o přestupku podle tohoto zákona, jímž byla uložena pokuta. (2) Ministerstvo též zruší registraci, jestliže a) ekologický zemědělec nezíská do 12 měsíců od ukončení období přechodu na ekologickou produkci60) alespoň jeden certifikát na bioprodukt a v průběhu dalších kalendářních let vždy alespoň jeden certifikát na bioprodukt za 24 měsíců; tuto dobu může ministerstvo na žádost ekologického zemědělce v odůvodněných případech prodloužit, a to i opakovaně, b) výrobce biopotravin9), výrobce nebo dodavatel ekologických krmiv6) nebo dodavatel ekologického rozmnožovacího materiálu rostlin nezíská do 24 měsíců od registrace alespoň jeden certifikát na biopotravinu, bioprodukt nebo ostatní bioprodukt a v průběhu dalších kalendářních let vždy alespoň jeden certifikát na biopotravinu, bioprodukt nebo ostatní bioprodukt za 24 měsíců, nebo c) smlouva o kontrolní činnosti podle § 6 odst. 3 pozbude platnosti a osoba podnikající v ekologickém zemědělství do 30 dnů ode dne pozbytí platnosti smlouvy neuzavře smlouvu s pověřenou osobou. (3) Registrace osoby podnikající v ekologickém zemědělství zaniká, jestliže a) zemřela, b) zanikla, nebo c) došlo k převodu či přechodu ekofarmy na jinou osobu a osoba podnikající v ekologickém zemědělství již nehospodaří na jiné ekofarmě. (4) Ministerstvo zruší registraci na základě žádosti ke dni, který mu žadatel oznámí, nejdříve však ke dni doručení žádosti. Není-li datum zrušení žadatelem uvedeno, je registrace zrušena ke dni nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva. (5) Pokud je registrace zrušena na základě odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2, ministerstvo zároveň se zrušením registrace odejme certifikát o činnosti v ekologickém zemědělství a certifikát na biopotravinu, bioprodukt nebo ostatní bioprodukt. (6) Po nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení registrace a v případě zániku registrace ministerstvo neprodleně provede výmaz ze seznamu. § 9 Výjimky z pravidel ekologického hospodaření (1) Výjimky z pravidel ekologického hospodaření týkající se původu hospodářských zvířat a podmínek jejich chovu, katastrofických situací a povolování zemědělských složek pocházejících z konvenční produkce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie63) povoluje ministerstvo na základě žádosti osoby podnikající v ekologickém zemědělství. (2) Ministerstvo si může před rozhodnutím o žádosti vyžádat odborné stanovisko pověřené osoby. (3) Žádost o povolení výjimky podle odstavce 1 musí kromě obecných náležitostí obsahovat odůvodnění nemožnosti plnit požadavky přímo použitelného předpisu Evropské unie1), popis opatření, která žadatel přijme, aby splnil tyto požadavky, a termín, do kterého tato opatření přijme. (4) Povolení pro používání rozmnožovacího materiálu rostlin nezískaného v ekologickém zemědělství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie64) vydává Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský na základě žádosti. (5) Žádost o vydání povolení podle odstavce 4 musí kromě obecných náležitostí obsahovat a) botanický název druhu osiva anebo dalšího rozmnožovacího materiálu rostlin, popřípadě název odrůdy, na které má být žadateli vydáno povolení, b) odůvodnění nemožnosti použít osivo nebo další rozmnožovací materiál rostlin pocházející z ekologického zemědělství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1), c) množství osiva anebo dalšího rozmnožovacího materiálu rostlin, na které má být žadateli vydáno povolení. (6) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský je správcem elektronické databáze obsahující seznam odrůd a dalšího rozmnožovacího materiálu rostlin, k nimž jsou na území České republiky k dispozici osiva, další rozmnožovací materiál rostlin nebo sadbové brambory získané ekologickým způsobem produkce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ekologickou produkci a označování ekologických produktů65). (7) Ministerstvo je správcem elektronické databáze zvířat, ve které jsou zveřejňovány údaje podle čl. 26 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. § 10 Omezení působení škodlivých vlivů na ekologicky obhospodařované pozemky Tam, kde sousedí ekologicky obhospodařované pozemky s pozemky, které nejsou obhospodařovány ekologickým způsobem, musí ekologický zemědělec učinit vhodná opatření, kterými sníží riziko škodlivých vlivů na jím ekologicky obhospodařované pozemky, a to na nejnižší možnou míru; takovými opatřeními jsou zejména výsadba živých plotů, větrolamů, pásů zeleně, izolačních travnatých pásů nebo zřizování cest. § 14 Chov hospodářských zvířat v ekologickém zemědělství (1) Omezenou dobou používání ekologické pastviny hospodářskými zvířaty mimo ekologický chov podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ekologickou produkci a označování ekologických produktů16) se rozumí doba nejvýše 90 dnů během kalendářního roku. (2) Podmínky chovu hmyzu v ekologickém zemědělství stanoví v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie1) prováděcí právní předpis. HLAVA IV CERTIFIKACE A OZNAČOVÁNÍ BIOPRODUKTU, BIOPOTRAVINY A OSTATNÍHO BIOPRODUKTU § 22 Certifikát bioproduktu, biopotraviny nebo ostatního bioproduktu (1) Certifikát bioproduktu, biopotraviny nebo ostatního bioproduktu vydá pověřená osoba na žádost do 30 dnů ode dne provedení kontroly, u rostlinných produktů pěstovaných na orné půdě a rostlinných produktů z trvalých kultur nejpozději do sklizně dané plodiny, a to nejméně na 1 kalendářní rok, nejdéle však na 26 měsíců, pokud osoba podnikající v ekologickém zemědělství splnila požadavky tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropské unie1). Tento certifikát je osoba podnikající v ekologickém zemědělství povinna uchovávat po dobu 5 let. (2) Odepření vydání certifikátu musí být písemné a odůvodněné a musí být vydáno do 30 dnů ode dne provedené kontroly, u rostlinných produktů nejpozději do sklizně dané plodiny; v případě odepření vydání certifikátu je osoba podnikající v ekologickém zemědělství povinna bez zbytečného odkladu předat pověřené osobě originál původního certifikátu. (3) Vydání certifikátu nebo odepření vydání certifikátu vyznačí pověřená osoba bez zbytečného odkladu v seznamu. § 23 Označování bioproduktu, biopotraviny nebo ostatního bioproduktu Bioprodukt, biopotravina a ostatní bioprodukt se označí v souladu s předpisy Evropské unie18). Balená biopotravina, certifikovaná na území České republiky a neurčená pro zahraniční trh, se na obalu označí také grafickým znakem podle věty třetí. Balenou biopotravinu určenou pouze pro zahraniční trh, jinou než balenou biopotravinu, bioprodukt a ostatní bioprodukt, certifikované na území České republiky, lze také označit grafickým znakem, jehož podobu stanoví prováděcí právní předpis. Tento grafický znak smí být užíván pouze pro účely tohoto zákona nebo přímo použitelných předpisů Evropské unie1) a v souladu s nimi. HLAVA V KONTROLNÍ SYSTÉM § 28 (1) Dozor nad dodržováním tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropské unie1) vykonává ministerstvo. (2) Příslušnými orgány provádějícími kontrolu dovozu produktů ekologického zemědělství ze třetích zemí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 jsou Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v souladu s jejich věcnou příslušností podle zvláštních právních předpisů80). (3) Osoba, která dováží produkt ekologického zemědělství ze třetí země, je povinna uhradit náklady, které vznikly v souvislosti s kontrolou dovozu těchto produktů. Tyto náklady zahrnují zejména náklady provedených laboratorních rozborů a paušální náklady. V případě, že laboratorní rozbor provedl orgán dozoru, hradí kontrolovaná osoba náklady rozboru podle právního předpisu upravujícího sazebník náhrad nákladů za rozbory prováděné laboratořemi Státní zemědělské a potravinářské inspekce81) nebo podle právního předpisu upravujícího sazebník náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony vykonávané v působnosti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského82). Náklady, které vznikly v souvislosti se vstupem potravin ze třetích zemí, hradí kontrolovaná osoba podle vyhlášky o paušálních nákladech83). O náhradě nákladů rozhodne orgán dozoru. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu a vybírá ji orgán, který ji uložil. V případě kontroly dovozu spočívající výhradně v kontrole dokladů, která trvá nejvýše 1 hodinu, se náklady nehradí. (4) Náhradu nákladů kontroly dovozu produktů ekologického zemědělství ze třetích zemí provedené Státní veterinární správou v rámci pohraniční veterinární kontroly upravuje veterinární zákon84). § 29 (1) Ministerstvo může s organizační složkou státu19) uzavřít dohodu20) nebo může na základě výsledků řízení provedeného formou výběru žádosti21) uzavřít s právnickou osobou veřejnoprávní smlouvu, na základě níž je pověřená osoba oprávněna vydávat certifikát bioproduktu, biopotraviny nebo ostatního bioproduktu a provádět kontroly a další odborné úkony. Pověřená osoba, která je organizační složkou státu, se považuje za kontrolní orgán a pověřená osoba, která je právnickou osobou, se považuje za kontrolní subjekt podle přímo použitelného předpisu Evropské unie66). (2) Zaměstnanci pověřené osoby a další osoby, které jsou jí pověřeny prováděním kontroly (dále jen „osoba provádějící kontrolu“) žadatele, ekologického zemědělce, výrobce nebo dodavatele ekologických krmiv6) nebo dodavatele ekologického rozmnožovacího materiálu rostlin, musí mít alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou22) a nejméně 5 let odborné praxe v oboru zemědělství nebo potravinářství nebo veterinářství a veterinární prevence nebo vysokoškolské vzdělání24) příslušného směru a nejméně 1 rok odborné praxe. (3) Osoba provádějící kontrolu žadatele výrobce biopotravin nebo osoby, která uvádí biopotraviny nebo bioprodukty na trh, musí mít alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou22) a nejméně 5 let odborné praxe v oboru zemědělství a lesnictví nebo potravinářství a potravinářská chemie nebo vysokoškolské vzdělání příslušného směru a nejméně 1 rok odborné praxe. (4) Osoba provádějící kontrolu podle tohoto zákona je povinna zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dověděla během výkonu kontroly. (5) Postup ministerstva při uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti pro zahájení závislé nebo nezávislé regulované činnosti a pro její výkon na území České republiky, pokud byla odborná kvalifikace pro výkon této činnosti získána nebo tato činnost byla vykonávána v jiném členském státě státními příslušníky členských států nebo jejich rodinnými příslušníky, upravuje zvláštní právní předpis26). § 30 (1) Smlouvu podle § 29 odst. 1 uzavře ministerstvo na dobu neurčitou. Tato smlouva musí obsahovat výpovědní lhůtu a důvody, za kterých může ministerstvo smlouvu vypovědět, k nimž zejména patří porušení povinnosti pověřené osoby stanovené tímto zákonem. Tím nejsou dotčeny další způsoby ukončení smluvního vztahu s pověřenou osobou podle čl. 33 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. (2) Osoba provádějící kontrolu prokáže svoji totožnost a předloží pověření k výkonu kontroly od pověřené osoby. § 33 Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) použije v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů výrazy odkazující na ekologickou produkci29), b) doveze ze třetí země a uvede na trh jako ekologický takový produkt, který nevyhovuje požadavkům přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ekologickou produkci a označování ekologických produktů30), c) poruší povinnost uloženou zvláštním opatřením podle § 34 odst. 1, d) použije produkty a látky v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů31), e) nevede záznamy o ekologické produkci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ekologickou produkci a označování ekologických produktů32), f) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů nezpracuje, neaktualizuje nebo neuchovává popis hospodářské jednotky a záznamy o přijatých opatřeních33), g) používá v chovu zvířat chemicky syntetizovaná alopatická veterinární léčiva nebo antibiotika v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů35), h) nedodrží pravidla přechodu na ekologickou produkci podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících ekologickou produkci a označování ekologických produktů36), i) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů nerozdělí zřetelně zemědělský podnik na ekofarmu a ostatní provozní jednotky nebo neudržuje pozemky, zvířata a produkty určené ke konvenční produkci odděleně od pozemků, zvířat a produktů využívaných pro ekologickou produkci37), nebo j) nesplní jinou povinnost stanovenou přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími ekologickou produkci a označování ekologických produktů1). (2) Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu do a) 100 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c) nebo d), b) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g), h) nebo i), c) 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), f) nebo j). § 33a Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba podnikající v ekologickém zemědělstvíosoba podnikající v ekologickém zemědělství se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími ekologickou produkci a označování ekologických produktů použije osivo nebo další rozmnožovací materiál rostlin nezískaný ekologickým způsobem produkce67), b) nevede záznamy o ekologické produkci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ekologickou produkci a označování ekologických produktů32), c) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů nezpracuje, neaktualizuje nebo neuchovává popis hospodářské jednotky a záznamy o přijatých opatřeních33), d) jako ekologický zemědělec neoznámí ministerstvu skutečnost podle § 7 odst. 1, e) v rozporu s § 10 neučiní vhodná opatření k omezení působení škodlivých vlivů na ekologicky obhospodařované pozemky, f) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů80) překročí množství dusíku stanovené na rok a hektar zemědělsky obhospodařované půdy, g) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů81) umístí na ekofarmu zvířata pocházející z konvenčního chovu bez povolení ministerstva, h) nezajistí při chovu zvířat nebo při produkci řas nebo živočichů pocházejících z akvakultury podmínky podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících ekologickou produkci a označování ekologických produktů69), i) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů nezajistí při skladování jednoznačnou identifikaci bioproduktůbioproduktů, biopotravinbiopotravin nebo ostatních bioproduktůostatních bioproduktů70), j) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů neoddělí produkci ekologických krmiv nebo potravin od jiných zpracovávaných krmiv nebo potravin71), k) nedodrží pravidla přechodu na ekologickou produkci podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících ekologickou produkci a označování ekologických produktů36), l) použije při pěstování rostlin, chovu zvířat a při ekologické produkci potravin produkty a látky v rozporu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími ekologickou produkci a označování ekologických produktů31), m) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů nerozdělí zřetelně zemědělský podnik na ekofarmuekofarmu a ostatní provozní jednotky nebo neudržuje pozemky, zvířata a produkty určené ke konvenční produkci odděleně od pozemků, zvířat a produktů využívaných pro ekologickou produkci37), n) použije geneticky modifikované organismy nebo produkty získané z geneticky modifikovaných organismů v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů73), o) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů82) nepřijme dostatečná bezpečnostní opatření s cílem zabránit přítomnosti nepovolených produktů a látek, nebo p) nesplní jinou povinnost stanovenou přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími ekologickou produkci a označování ekologických produktů1). (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) použije v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů výrazy odkazující na ekologickou produkci29), b) doveze ze třetí země a uvede na trh jako ekologický takový produkt, který nevyhovuje požadavkům přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ekologickou produkci a označování ekologických produktů30), c) poruší povinnost uloženou zvláštním opatřením podle § 34 odst. 1, nebo d) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů83) před uvedením bioproduktů, biopotravin, ostatních bioproduktů nebo takovýchto produktů z přechodného období nebo před přechodným obdobím na trh nepodá žádost o registraci podle § 6. (3) Pověřená osoba se dopustí přestupku tím, že a) nesplní informační povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ekologickou produkci a označování ekologických produktů74), b) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím úřední kontroly84) neplní obecné povinnosti kontrolních orgánů pro ekologickou produkci, c) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím úřední kontroly85) neplní povinnosti pověřených subjektů, d) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů při první kontrole řádně neověří u kontrolované osoby celkový popis jednotky nebo činnosti a všech přijatých opatření77), e) v rozporu s § 22 odst. 3 nevyznačí bez zbytečného odkladu vydání certifikátu nebo odepření vydání certifikátu v seznamu, nebo f) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím úřední kontroly86) nepřijme opatření v případě zjištěného nesouladu. (4) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, b) 250 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. l), m), n) nebo podle odstavce 3, c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i), j), k) nebo o), d) 70 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), e) 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e), f), g) nebo p). § 33b Společné ustanovení k přestupkům Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo. § 34 Zvláštní opatření (1) Ministerstvo uloží rozhodnutím zvláštní opatření podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících ekologickou produkci a označování ekologických produktů1) v případě nesouladu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84878) nebo v případě podezření na nesoulad podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84879). (2) Rozklad proti rozhodnutí o zvláštním opatření nemá odkladný účinek. HLAVA VI PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 35 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 4 odst. 1, § 14 odst. 2 a § 23. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích § 38 V sazebníku správních poplatků, uvedeném v příloze k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb. a zákona č. 227/2000 Sb., se za část XII doplňuje část XIII, která zní: „ČÁST XIII Ekologické zemědělství Položka 163 a) Podání žádosti o registraci ekologického podnikatele pro ekologické zemědělství na ekofarmě Kč 1 000,- b) Podání žádosti o registraci pozemků nově zařazených do přechodného období Kč 500,- Poznámka: Podání žádosti o registraci zpoplatňované podle této položky je upraveno v § 6 odst. 8 a § 9 odst. 1 zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST § 39 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1235/2008 ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o opatření pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách), v platném znění. 2) § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb. 3) Čl. 2 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 4) Čl. 2 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 5) Například zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 58/2018 Sb., o doplňcích stravy a složení potravin, vyhláška č. 253/2018 Sb., o požadavcích na extrakční rozpouštědla používaná při výrobě potravin. 6) Čl. 2 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 8) § 2e až 2g zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb. 9) Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10) Čl. 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 11) § 2652 a násl. občanského zákoníku. 12) Čl. 34 odst. 1 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 13) Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. 14) § 3a až 3f zákona č. 252/1997 Sb., ve znění zákona č. 128/2003 Sb. 16) Čl. 14 odst. 1 a příloha II část II bod 1.4.2.1. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 17) Čl. 42 nařízení Rady (ES) č. 834/2007. 18) Čl. 30 až 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 19) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 20) § 160 odst. 3 správního řádu. 21) § 146 správního řádu. 22) § 58 odst. 1 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 23) Příloha I oddíl C vyhlášky č. 354/1991 Sb., o středních školách, ve znění vyhlášky č. 187/1992 Sb. a vyhlášky č. 144/2003 Sb. 24) § 55 a 57 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a o doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). 26) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění zákona č. 96/2004 Sb. Vyhláška č. 213/2004 Sb., kterou se stanoví seznam teoretických a praktických oblastí, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadovaný v České republice pro výkon regulované činnosti v rámci působnosti Ministerstva zemědělství. 29) Čl. 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 30) Čl. 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 31) Čl. 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 32) Čl. 39 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 33) Čl. 39 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 35) Čl. 14 odst. 1 a příloha II část II bod 1.5. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 36) Čl. 10 odst. 1, příloha II část I bod 1.7. a příloha II část II bod 1.2. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 37) Čl. 9 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 60) Čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 61) § 5 zákona č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb. 62) § 29 odst. 7 vyhlášky č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění vyhlášky č. 199/2007 Sb. 63) Čl. 22, čl. 25 a příloha II část II body 1.3.4.4., 1.3.4.4.3., 1.7.5., 1.7.8., 3.1.2.1. a 3.2.1. písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 64) Příloha II část II bod 1.8.5.1. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 65) Čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 66) Čl. 3 odst. 56 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 67) Čl. 12 odst. 1 a příloha II část I bod 1.8. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 69) Čl. 14 odst. 1, příloha II část II bod 1.2. až 1.9. a příloha II část III body 1 až 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 70) Čl. 9 odst. 10 písm. b) a příloha III bod 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 71) Čl. 9 odst. 10 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 73) Čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 74) Čl. 40 odst. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 77) Čl. 38 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 78) Čl. 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 79) Čl. 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 80) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů. 80) Čl. 12 odst. 1 a příloha II část I bod 1.9.4. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 81) Vyhláška č. 132/2015 Sb., o sazebníku náhrad nákladů za rozbory prováděné laboratořemi Státní zemědělské a potravinářské inspekce pro účely kontroly, ve znění pozdějších předpisů. 81) Čl. 14 odst. 1 a příloha II část II bod 1.3. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 82) Vyhláška č. 221/2002 Sb., kterou se stanoví sazebník náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony vykonávané v působnosti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, ve znění pozdějších předpisů. 82) Čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 83) Vyhláška č. 227/2008 Sb., kterou se stanoví výše paušální částky nákladů dodatečné kontroly, nákladů vynaložených na ověření souladu se specifikacemi a nákladů vzniklých příslušným orgánům v souvislosti se vstupem nebo dovozem potravin a surovin ze třetích zemí (vyhláška o paušálních nákladech), ve znění pozdějších předpisů. 83) Čl. 34 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 84) § 75 odst. 5 zákona č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 84) Čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 85) Čl. 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 86) Čl. 138 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
Zákon č. 243/2000 Sb.	Zákon č. 243/2000 Sb. Zákon o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) Vyhlášeno 9. 8. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 73/2000 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Základní pojmy * § 3 - Daňové příjmy rozpočtů krajů * § 4 - Daňové příjmy rozpočtů obcí * § 5 - Daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury * § 6 - Převod daňových příjmů * § 6a - Pozastavení převodu podílu na výnosu daní * § 6b - Zrušení pozastavení převodu podílu z moci úřední * § 6c - Zrušení pozastavení převodu podílu na žádost * § 6d - Převod podílu po zrušení pozastavení na žádost * § 7 - Ustanovení přechodná * § 8 - Účinnost č. 1 k zákonu č. 243/2000 Sb. č. 2 k zákonu č. 243/2000 Sb. č. 3 k zákonu č. 243/2000 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2025 (349/2023 Sb.) 243 ZÁKON ze dne 29. června 2000 o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje rozpočtové určení daně z přidané hodnoty, daní spotřebních, daní z příjmů a daně z nemovitých věcí. § 2 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí a) celostátním hrubým výnosemvýnosem daně peněžní prostředky vybrané v průběhu rozpočtového roku1) správcem daně, snížené o vrácené prostředky; do celostátního hrubého výnosu daněcelostátního hrubého výnosu daně se nezahrnují částky vybrané na pokutách a částky použité na úhradu nákladů daňového řízení,1) b) výnosemvýnosem část hrubého výnosuvýnosu daně podle písmene a) zaevidovaná na splatnou daň, c) příjemcempříjemcem obecobec, kraj, Státní fond dopravní infrastruktury,4) d) částkou určenou k převodučástkou určenou k převodu rozdíl mezi daňovým příjmem příjemcepříjemce a částí daňového příjmu převedenou příjemcipříjemci celkově od počátku rozpočtového roku. § 3 Daňové příjmy rozpočtů krajů (1) Daňové příjmy rozpočtů jednotlivých krajů tvoří a) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušný kraj, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby, b) podíl na 9,45 % z celostátního hrubého výnosu daněcelostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty, c) podíl na 9,45 % z celostátního hrubého výnosu daněcelostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, d) podíl na 9,45 % z celostátního hrubého výnosu daněcelostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, e) podíl na 9,45 % z celostátního hrubého výnosu daněcelostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob s výjimkou 1. daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně, 2. daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, 3. záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů fyzických osob a daně z příjmů fyzických osob, která je rovna paušální dani, f) podíl na 9,45 % z celostátního hrubého výnosu daněcelostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosůvýnosů uvedených v písmenu a) a v § 4 odst. 1 písm. g), g) podíl na 9,45 % výnosuvýnosu záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů fyzických osob a výnosuvýnosu daně z příjmů fyzických osob, která je rovna paušální dani. (2) Každý kraj se na části celostátního hrubého výnosu daněcelostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosuvýnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. g) podílí procentem stanoveným v příloze č. 1 k tomuto zákonu. (3) Součástí daňového příjmu podle odstavce 1 písm. a) není úhrada rozdílu mezi daní vyměřenou nebo dodatečně vyměřenou kraji správcem daně a daní krajem přiznanou nebo dodatečně přiznanou ani příslušenství daně.4a) § 4 Daňové příjmy rozpočtů obcí (1) Daňové příjmy rozpočtů obcíobcí tvoří a) výnosvýnos daně z nemovitých věcí; příjemcempříjemcem je ta obecobec, na jejímž území se nemovitost nachází, b) podíl na 24,16 % z celostátního hrubého výnosu daněcelostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty, c) podíl na 24,16 % z celostátního hrubého výnosu daněcelostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, d) podíl na 24,16 % z celostátního hrubého výnosu daněcelostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, e) podíl na 24,16 % z celostátního hrubého výnosu daněcelostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob s výjimkou 1. daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně, 2. daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, 3. záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů fyzických osob a daně z příjmů fyzických osob, která je rovna paušální dani, f) podíl na 24,16 % z celostátního hrubého výnosu daněcelostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosůvýnosů uvedených v písmenu g) a v § 3 odst. 1 písm. a), g) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušná obecobec, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby, h) podíl na 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daněcelostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, i) podíl na 24,16 % výnosuvýnosu záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů fyzických osob a výnosuvýnosu daně z příjmů fyzických osob, která je rovna paušální dani. (2) Procento, kterým se obceobce s výjimkou hlavního města Prahy, Plzně, Ostravy a Brna (dále jen „ostatní obceobce“) podílejí na části celostátního hrubého výnosu danícelostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosuvýnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i), se vypočte jako součet a) poměru započtené výměry katastrálních územíkatastrálních území obceobce (odstavec 7) k celkově započtené výměře katastrálních územíkatastrálních území všech obcíobcí, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,03, b) poměru počtu obyvatel obceobce k počtu obyvatel všech obcíobcí vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,10, c) poměru počtu dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcíobcí k počtu těchto dětí a žáků za všechny obceobce, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,09, přičemž do počtu dětí a žáků se nezapočítávají individuálně vzdělávané děti, žáci plnící povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky, ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, v zahraniční škole uskutečňující na území České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, v níž ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky, a v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol, d) poměru násobku postupných přechodů, vypočteného pro obecobec pomocí koeficientů postupných přechodů, k součtu násobků postupných přechodů vypočtených za ostatní obceobce, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,78 a dále násobeného celkovým procentem, kterým se na části celostátního hrubého výnosu danícelostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosuvýnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i) podílejí ostatní obceobce, toto celkové procento se vypočte způsobem uvedeným v odstavci 4. (3) Koeficienty postupných přechodů a násobky postupných přechodů [odstavec 2 písm. d)] jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (4) Celkové procento, kterým se ostatní obceobce podílejí na části celostátního hrubého výnosu danícelostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosuvýnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i), se stanoví pomocí zlomku, v jehož čitateli se uvede násobek přepočítacího koeficientu pro ostatní obceobce uvedený v příloze č. 3 k tomuto zákonu a celkového počtu obyvatel ostatních obcíobcí, a ve jmenovateli součet násobků příslušných přepočítacích koeficientů uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu a počtu obyvatel připadajících na hlavní město Prahu, Plzeň, Ostravu, Brno a na ostatní obceobce. (5) Procento, kterým se hlavní město Praha, Plzeň, Ostrava a Brno podílejí na části celostátního hrubého výnosu danícelostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosuvýnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i), se vypočte jako součet a) poměru započtené výměry katastrálních územíkatastrálních území obceobce (odstavec 7) k celkově započtené výměře katastrálních územíkatastrálních území všech obcíobcí, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,03, b) poměru počtu obyvatel obceobce k počtu obyvatel všech obcíobcí, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,10, c) poměru počtu dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcíobcí k počtu těchto dětí a žáků za všechny obceobce, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,09, přičemž do počtu dětí a žáků se nezapočítávají individuálně vzdělávané děti, žáci plnící povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky, ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, v zahraniční škole uskutečňující na území České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, v níž ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky, a v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol, d) poměru násobku příslušného přepočítacího koeficientu uvedeného v příloze č. 3 k tomuto zákonu a připadajícího na hlavní město Prahu, Plzeň, Ostravu nebo Brno a počtu obyvatel hlavního města Prahy, Plzně, Ostravy nebo Brna k součtu násobků příslušných přepočítacích koeficientů uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu a počtu obyvatel připadajících na hlavní město Prahu, Plzeň, Ostravu, Brno a na ostatní obceobce, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,78. (6) Při stanovení počtu obyvatel obceobce pro účely propočtů podle odstavců 2 až 5 a odstavce 7 se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. (7) Započtenou výměrou katastrálních územíkatastrálních území obceobce pro účely propočtů podle odstavců 2 až 5 se rozumí výměra, která vychází z údajů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního k 1. lednu běžného roku, maximálně však výměra 10 ha na každého obyvatele obceobce. (8) Při stanovení počtu dětí a žáků se pro účely propočtů podle odstavců 2 až 5 vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 30. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. (9) Pro účely propočtu podle odstavců 2 až 5 se počtem dětí rozumí počet dětí účastnících se předškolního vzdělávání a počtem žáků se rozumí počet žáků plnících povinnou školní docházku. (10) Součástí daňového příjmu podle odstavce 1 písm. g) není úhrada rozdílu mezi daní vyměřenou nebo dodatečně vyměřenou obciobci správcem daně a daní obcíobcí přiznanou nebo dodatečně přiznanou ani příslušenství daně. (11) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou vydanou na základě údajů zpracovaných Českým statistickým úřadem, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, vždy s účinností od 1. září běžného roku a) celkové procento, kterým se ostatní obceobce podílejí na části celostátního hrubého výnosu danícelostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosuvýnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i), b) procento, kterým se jednotlivé obceobce podílejí na části celostátního hrubého výnosu danícelostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosuvýnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i), c) procento, kterým se jednotlivé obceobce podílejí na části celostátního hrubého výnosu daněcelostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. h), stanovené v závislosti na poměru počtu zaměstnanců v obciobci, vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. § 5 Daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury Daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury tvoří 9,1 % z celostátního hrubého výnosuvýnosu spotřební daně z minerálních olejů. § 6 Převod daňových příjmů (1) Správce daně převádí daňový příjem určený příjemcipříjemci nejméně jedenkrát měsíčně, je-li částka určená k převodučástka určená k převodu vyšší než 500 Kč. (2) Částku určenou k převoduČástku určenou k převodu v posledním měsíci rozpočtového roku převede správce daně příjemcipříjemci, i když tato částka nepřesahuje 500 Kč, tak, aby bylo možno využít i nejzazšího termínu k provádění platebního styku stanoveného bankou, která vede účty správce daně, a tato částka byla připsána na účet příjemcepříjemce v témže rozpočtovém roce. Částku určenou k převoduČástku určenou k převodu v posledním měsíci rozpočtového roku, která již nemohla být z časových důvodů připsána na účet příjemcepříjemce v témže rozpočtovém roce, převede správce daně na účet příjemcepříjemce neprodleně po skončení rozpočtového roku jako operaci následujícího rozpočtového roku. (3) Pokud správce daně spravuje daně, které nejsou příjmem státního rozpočtu a u kterých příjemcůmpříjemcům nevzniká nárok ve formě podílu na celostátním hrubém výnosu daněcelostátním hrubém výnosu daně, převede výnosvýnos těchto daní podle tohoto zákona jejich příjemcůmpříjemcům nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy tyto prostředky byly zaevidovány na osobním účtu daňového subjektu na jeho splatnou daň. (4) V období od počátku rozpočtového roku do nabytí účinnosti vyhlášky podle § 4 odst. 11 pro tento rozpočtový rok se při převodu použijí procenta stanovená platnou vyhláškou. Celkové částky převedené příjemcůmpříjemcům v uvedeném období se zúčtují s následujícími převody daňových příjmů. (5) Podle odstavců 1 a 2 postupuje správce daně obdobně u převádění daňových příjmů neuvedených v § 1, které jsou určeny příjemcůmpříjemcům podle zvláštních zákonů. (6) Daňové příjmy vybrané poslední pracovní den rozpočtového roku, které již nelze z časových důvodů v tomto roce převést na účty oprávněným příjemcůmpříjemcům, budou z účtů státního rozpočtu před uzavřením výsledků hospodaření státního rozpočtu Českou národní bankou vyčleněny a po roztřídění do příslušných druhů daní převedeny na účty oprávněných příjemcůpříjemců do 10 pracovních dnů následujícího rozpočtového roku. § 6a Pozastavení převodu podílu na výnosu daní (1) Nesníží-li územní samosprávný celek svůj dluh podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a jeho dluh k následujícímu rozvahovému dni převyšuje 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, Ministerstvo financí v následujícím kalendářním roce rozhodne o pozastavení převodu jeho podílu na výnosuvýnosu daní ve výši 5 % z rozdílu mezi dosaženým dluhem a 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky. (2) Pozastaven může být převod podílu územního samosprávného celku na výnosuvýnosu a) daně z přidané hodnoty, b) daní z příjmů právnických osob, s výjimkou daně z příjmů právnických osob, jejímž poplatníkem je příslušný územní samosprávný celek. (3) Správce daně na základě rozhodnutí Ministerstva financí nepřevede podíl územního samosprávného celku na výnosuvýnosu daní do výše uvedené v rozhodnutí. § 6b Zrušení pozastavení převodu podílu z moci úřední (1) Nepřevyšuje-li dluh územního samosprávného celku, jemuž byl pozastaven převod podílu na výnosuvýnosu daní, k následujícímu rozvahovému dni 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, Ministerstvo financí rozhodne o zrušení pozastavení převodu podílu na výnosuvýnosu daní. (2) Správce daně převede podíl na výnosuvýnosu daní, jehož pozastavení převodu bylo zrušeno, územnímu samosprávnému celku do 14 dnů ode dne, kdy obdržel rozhodnutí Ministerstva financí o zrušení pozastavení převodu podílu na výnosuvýnosu daní. § 6c Zrušení pozastavení převodu podílu na žádost (1) Územní samosprávný celek může požádat Ministerstvo financí o zrušení pozastavení převodu podílu na výnosuvýnosu daní k uhrazení svého dluhu vzniklého do konce rozpočtového roku, v němž dluh územního samosprávného celku převýšil 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky. (2) Územní samosprávný celek v žádosti uvede výši podílu na výnosuvýnosu daně, o jehož zrušení pozastavení převodu žádá, a dluh, k jehož úhradě bude použit. (3) Ministerstvo financí v rozhodnutí uvede výši podílu na výnosuvýnosu daně, jehož pozastavení převodu se zrušuje, a dluh, na jehož úhradu je podíl určen. § 6d Převod podílu po zrušení pozastavení na žádost (1) Správce daně převede podíl na výnosuvýnosu daní územnímu samosprávnému celku do 14 dnů ode dne, kdy obdržel rozhodnutí o žádosti o zrušení pozastavení převodu podílu. (2) Územní samosprávný celek použije převedený podíl na výnosuvýnosu daní na úhradu dluhu uvedeného v rozhodnutí do 90 dnů od připsání na jeho účet. (3) Územní samosprávný celek účtuje o převedeném podílu odděleně. (4) Nepoužije-li územní samosprávný celek podíl na výnosuvýnosu daní převedený podle odstavce 1 na úhradu dluhu uvedeného v rozhodnutí do 90 dnů ode dne jejich připsání na svůj účet, Ministerstvo financí rozhodne o dalším pozastavení podílu územního samosprávného celku na výnosuvýnosu daní ve výši peněžních prostředků, které nebyly použity na úhradu dluhu. § 7 Ustanovení přechodná (1) Daňové příjmy, na které vznikl obcímobcím nárok podle dosavadních právních předpisů a které nebyly převedeny do 31. prosince 2000, se převedou do rozpočtů obcíobcí podle dosavadních právních předpisů. (2) Procento, kterým se každá obecobec podílí na uvedené procentní části celostátního hrubého výnosuvýnosu podle § 4 odst. 1 písm. b) až f) zveřejní Ministerstvo financí vyhláškou poprvé s účinností od 1. ledna 2001 poměrem násobku počtu obyvatel obceobce podle bilance počtu obyvatel České republiky k 1. lednu 2000 a koeficientu velikostní kategorie obceobce k součtu těchto násobků všech obcíobcí v České republice. § 8 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 243/2000 Sb. Procenta, kterými se jednotlivé kraje podílejí na části celostátního hrubého výnosu daně podle § 3 odst. 1 písm. b) až f) a výnosu podle odstavce 1 písm. g) Kraj\| Procento ---\|--- Hlavní město Praha\| 3,183684 Středočeský\| 13,774311 Jihočeský\| 8,607201 Plzeňský\| 7,248716 Karlovarský\| 3,772990 Ústecký\| 8,242502 Liberecký\| 4,681207 Královéhradecký\| 6,442233 Pardubický\| 5,555168 Vysočina\| 7,338590 Jihomoravský\| 9,526055 Olomoucký\| 6,751705 Zlínský\| 5,251503 Moravskoslezský\| 9,624135 Úhrn\| 100,000000 Příloha č. 2 k zákonu č. 243/2000 Sb. Koeficienty a násobky postupných přechodů Obce s počtem obyvatel od-do\| Koeficient postupných přechodů\| Násobek postupných přechodů ---\|---\|--- 0 – 50\| 1,0000\| 1,0000 x počet obyvatel obceobce 51 – 2 000\| 1,0700\| 50 + 1,0700 x počet obyvatel z počtu obyvatel obceobce přesahujících 50 2 001 – 30 000\| 1,1523\| 2 136,5 + 1,1523 x počet obyvatel z počtu obyvatel obceobce přesahujících 2 000 30 001 – a více\| 1,3663\| 34 400,9 +1,3663 x počet obyvatel z počtu obyvatel obceobce přesahujících 30 000 Příloha č. 3 k zákonu č. 243/2000 Sb. \| Přepočítací koeficient ---\|--- Hlavní město Praha\| 4,0641 Plzeň\| 2,2961 Ostrava\| 2,2961 Brno\| 2,2961 Ostatní obceobce\| 1,0000 1) § 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). 2) § 59 odst. 6 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů 4) Zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 4a) § 58 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5) § 38a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 6) § 36 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8) § 46 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9) § 58 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 244/2000 Sb.	Zákon č. 244/2000 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech Vyhlášeno 9. 8. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 73/2000 * Čl. I - Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, jak vyplývá ze změn provedených tímto zákonem. * Čl. IV - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2001 244 ZÁKON ze dne 29. června 2000, kterým se mění zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, se mění takto: 1. § 1 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1) a 2) zní: „§ 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon stanoví podmínky pro výrobu, dovoz, používání, balení, označování, dopravu a uvádění do oběhu krmiv, doplňkových látek a premixů, působnost orgánů odborného dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem, včetně oprávnění ukládat sankce, jakož i podmínky pro vývoz krmiv s nadlimitním obsahem nežádoucích látek a produktů. (2) Tento zákon se nevztahuje na krmiva, doplňkové látky a premixy, které jsou určeny ke krmení zvířat dovezených na území České republiky za účelem svodu zvířat1) v množství odpovídajícím délce svodu a druhu zvířat, a na výrobu krmiv, doplňkových látek a premixů, které jsou určeny pro vývoz a jsou takto zřetelně označeny. (3) Tento zákon se dále nevztahuje na veterinární přípravky a léčiva.2) 1) § 3 odst. 1 písm. f) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon). 2) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů“. 2. § 2 včetně nadpisu zní: „§ 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumějí a) krmivy produkty rostlinného nebo živočišného původu čerstvé nebo konzervované a produkty jejich průmyslového zpracování, jakož i organické a anorganické látky s přidáním doplňkových látek nebo bez přidání, které jsou určeny ke krmení zvířat samostatně nebo ve směsích, b) krmnými surovinami krmiva, která jsou určena pro přímé použití ke krmení zvířat v původním stavu nebo po úpravě, dále k výrobě krmných směsí nebo jako nosiče pro výrobu premixů, c) krmnými směsmi směsi krmných surovin s přídavkem nebo bez přídavku doplňkových látek, které jsou určeny jako kompletní nebo doplňková krmiva ke krmení zvířat, d) kompletními krmivy krmné směsi, které svým složením pokrývají potřebu denní krmné dávky, e) doplňkovými krmivy krmné směsi s vysokým obsahem určitých živin, které po doplnění do jiných krmiv pokrývají potřebu denní krmné dávky, f) denní krmnou dávkou minimální množství krmiva, které potřebuje zvíře daného druhu, stáří a užitkovosti průměrně denně k zajištění celkové potřeby živin, propočtené na obsah vlhkosti 12 %, g) doplňkovými látkami látky používané ve výživě zvířat za účelem příznivého ovlivnění vlastností krmiv nebo živočišných produktů, uspokojení požadavků výživy zvířat, zlepšení živočišné produkce zejména ovlivněním stravitelnosti krmiv, doplnění potřeby živin zvířat nebo zajištění specifických potřeb výživy zvířat v určitém období a zmírnění škodlivých vlivů způsobených výkaly zvířat nebo ovlivňující životní prostředí zvířat, h) premixy směsi doplňkových látek bez nosičů nebo směsi jedné či více doplňkových látek s nosiči, popřípadě s přidáním aminokyselin, které jsou určeny k výrobě krmiv, i) nežádoucími látkami a produkty látky nebo produkty organického nebo anorganického původu, které negativně ovlivňují zdravotní stav zvířat nebo zdravotní nezávadnost surovin a potravin živočišného původu (dále jen „živočišné produkty“), j) zakázanými látkami a produkty látky nebo produkty, které svou podstatou negativně ovlivňují zdravotní stav zvířat a zdravotní nezávadnost živočišných produktů a nesmějí být při výrobě krmiv a ve výživě zvířat použity, k) ochrannou lhůtou minimální doba, která musí uplynout od ukončení příjmu krmiva obsahujícího určitou doplňkovou látku, pro niž je tato lhůta stanovena, do porážky zvířete nebo počátku produkce živočišných produktů určených pro lidskou potravu, l) podmíněně použitelnými krmivy, doplňkovými látkami a premixy krmiva, doplňkové látky a premixy, které neodpovídají některému ze stanovených požadavků a u nichž je z tohoto důvodu omezeno původní použití, je-li zachována jejich zdravotní nezávadnost, m) znehodnocenými krmivy, doplňkovými látkami a premixy ty, které jsou nezpůsobilé pro krmení zvířat, n) hospodářskými zvířaty zvířata, která jsou obvykle člověkem chována pro hospodářské účely a krmena pro potřebu lidské výživy, a kožešinová zvířata, o) zvířaty v zájmovém chovu zvířata, která jsou člověkem chována, ale nejsou požívána, (dále jen „domácí zvířata“), p) určitými proteinovými krmivy krmné suroviny, které představují přímé nebo nepřímé zdroje proteinu a byly vyrobeny zvláštním technologickým postupem, r) zvláštními účely výživy účely sloužící k zajištění specifických výživářsko-fyziologických požadavků určitých kategorií hospodářských nebo domácích zvířat, u nichž se mohou vyskytovat poruchy trávení nebo výměny látkové, s) uváděním do oběhu držení, skladování, prodej, dovoz nebo vývoz krmiv, doplňkových látek nebo premixů za účelem jejich prodeje, nabízení k prodeji a každý jiný způsob jejich převodu za úplatu nebo bez ní jiným osobám, t) biologickým zkoušením stanovení účinnosti krmiva nebo doplňkové látky za přesně specifikovaných podmínek stanovených vyhláškou, u) druhem výroby výroba krmiv nebo výroba doplňkových látek nebo výroba premixů nebo výroba krmiv s použitím doplňkových látek nebo výroba krmiv s použitím premixů, v) vzorkováním krmiv, doplňkových látek nebo premixů odběr vzorků podle postupů stanovených vyhláškou, w) výrobním provozem provoz, který vyrábí a uvádí do oběhu krmiva, doplňkové látky nebo premixy, x) datem minimální trvanlivosti datum, do kterého si krmivo, doplňková látka nebo premix uchová ve stanovených podmínkách skladování vlastnosti určující jejich kvalitu, y) dodavatelem právnická nebo fyzická osoba, která má v držení krmiva, doplňkové látky nebo premixy, manipuluje s nimi a uvádí je do oběhu, z) distributorem právnická nebo fyzická osoba, která zprostředkuje uvedení krmiv, doplňkových látek nebo premixů do oběhu, aa) partií množství krmiva, doplňkové látky nebo premixu, které vykazují jednotnost svým vnějším uspořádáním, označením a místním uložením, bb) křížovou kontaminací výskyt dvou nebo více doplňkových látek, které mají vzájemné protichůdné nebo inhibiční účinky a vyskytují se v krmivu v obsahu vyšším, než je mez stanovitelnosti metody pro jejich prokázání.“. 3. § 3 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 3) zní: „§ 3 Základní ustanovení (1) Při výrobě, uvádění do oběhu a používání krmiv, doplňkových látek a premixů musí být dodržen obsah a stanovený účel užití doplňkových látek a určitých proteinových krmiv a obsah a limity nežádoucích látek a produktů a stanovený účel užití krmiv s obsahem nežádoucích látek a produktů tak, aby nedocházelo k poškození zdraví zvířat a aby byla zajištěna zdravotní nezávadnost a nebyla negativně ovlivněna jakost živočišných produktů určených pro lidskou výživu. Krmné suroviny, u nichž byl zjištěn nadlimitní obsah nežádoucích látek a produktů, smějí být uvedeny do oběhu a použity při výrobě krmných směsí jen za stanovených podmínek. (2) Pro výrobu krmiv, doplňkových látek a premixů, jejich uvádění do oběhu a ke krmení zvířat nesmějí být používána nepovolená určitá proteinová krmiva nebo nepovolené doplňkové látky nebo doplňkové látky, které neodpovídají podmínkám jejich povolení, a premixy nebo krmiva, které takové látky obsahují. (3) Doplňkové látky určené pro výživu zvířat smějí být použity jen jako součást krmiva. (4) Při užití krmiv označených ochrannou lhůtou musí být dodržena minimální doba ochranné lhůty; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštního zákona.3) (5) Krmiva, doplňkové látky a premixy, u nichž prošlo datum minimální trvanlivosti nebo záruční doba, nesmějí být použity pro výrobu, uvedeny do oběhu a použity ke krmení, není-li přezkoušena jejich deklarovaná jakost a zdravotní nezávadnost. (6) Pro výrobu krmiv, doplňkových látek a premixů a ke krmení zvířat nesmějí být používány a) zakázané látky a produkty, krmiva a premixy, které obsahují zakázané látky a produkty, a znehodnocená krmiva, doplňkové látky a premixy, b) krmné suroviny obsahující nežádoucí látky a produkty, jestliže překračují limity stanovené vyhláškou, pokud nejsou splněny podmínky v ní stanovené, c) krmiva, doplňkové látky a premixy, v nichž se vyskytují cizí předměty, které mohou ohrozit zdraví zvířat, a živí skladištní škůdci, jejichž seznam je uveden ve vyhlášce. (7) Pro výrobu premixů nesmějí být jako nosiče použita krmiva a látky, které svými fyzikálními vlastnostmi nezajišťují dosažení homogenity a stability doplňkových látek v premixu. (8) Krmiva, doplňkové látky a premixy, u nichž úroveň radioaktivní kontaminace přesahuje stanovené limity, nesmějí být používány pro další výrobu kompletních a doplňkových krmiv a premixů a nesmějí být uváděny do oběhu, zkrmovány, dováženy a vyváženy. (9) Doplňkové látky skupin stimulátory růstu, antikokcidika, chemoterapeutika, vitamin A, vitamin D, měď a selen smějí být používány jen ve formě premixů s nosiči a dodávány jen do povolených registrovaných výrobních provozů podle § 4 odst. 3, pokud nejde o případy uvedené v § 4 odst. 5. Registrovaným výrobcům krmných směsí pro domácí zvířata mohou být vitamin A, vitamin D, měď a selen dodávány přímo. (10) Premixy, které obsahují doplňkové látky uvedené v odstavci 9, smějí být dodávány jen registrovaným výrobcům krmiv a dodavatelům splňujícím požadavky stanovené v § 4 a nesmějí být přidávány do krmiv v podílu nižším než 0,2 % hmotnosti krmiva. Pokud technologie povoleného výrobního provozu na základě přezkoušení umožňuje homogenní zamíchání v premixu obsažených doplňkových látek do krmné směsi, může být podíl dávkování premixu snížen až na 0,05 % hmotnosti krmiva za předpokladu, že výrobní provoz je pro tento účel povolen. (11) Ustanovení odstavce 10 se vztahuje i na osoby vyrábějící krmiva pro vlastní potřebu, které splňují podmínky pro výrobu krmiv stanovené tímto zákonem. (12) Krmiva a doplňkové látky, které obsahují geneticky modifikované organismy nebo které byly jejich prostřednictvím získány, smějí být používány pro výrobu krmiv včetně výroby pro vlastní potřebu a pro uvádění do oběhu jen za podmínky, že byly povoleny podle zvláštního právního předpisu. (13) Seznam zakázaných látek a produktů, seznam nežádoucích látek a produktů a maximální limity jejich obsahu a způsob užití, uvádění do oběhu krmiv s obsahem nežádoucích látek a produktů, seznam skladištních škůdců, maximální limity radioaktivní kontaminace a ochranné lhůty pro určité doplňkové látky stanoví Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) vyhláškou. 3) § 19 odst. 2 zákona č. 166/1999 Sb.“. 4. Nadpis části druhé a § 4 včetně poznámek pod čarou č. 4), 5), 5a) a 5b) zní: „VÝROBA, DOVOZ A UVÁDĚNÍ DO OBĚHU KRMIV, DOPLŇKOVÝCH LÁTEK A PREMIXŮ § 4 (1) Krmiva, doplňkové látky a premixy určené k uvádění do oběhu smějí vyrábět osoby, které jsou podnikateli4) a jsou registrovány podle § 8, (dále jen „výrobci“). Povinnost registrace se vztahuje rovněž na osoby uvedené v § 3 odst. 11, na osoby provozující výrobní zařízení pojízdných výroben krmiv, na dodavatele podle odstavce 4, na dovozce5) krmiv, doplňkových látek nebo premixů, kromě dovozu krmiv podle § 1 odst. 2, a na distributory podle § 8a. (2) Povinnosti podle odstavce 1 nepodléhají osoby, které vyrábějí zrniny, olejniny a okopaniny, statková objemná krmiva a vodnatá průmyslová krmiva (pivovarské mláto, kvasničné mléko, syrovátka, mlékárensky upravené mléko, podmáslí, cukrovarské řízky, škrobárenské zdrtky, melasa, krmné hydrolyzáty, odpadní šlempy, lihovarské výpalky a krmné pasty). Této povinnosti rovněž nepodléhají dovozci a dodavatelé uvedených krmiv, pokud nebyla získána z geneticky modifikovaných organismů. (3) Výrobní provozy, ve kterých se vyrábějí a) antioxidanty, u nichž je stanoven maximální limit obsahu použití, karotenoidy a xantofyly, enzymy a mikroorganismy, stimulátory růstu, antikokcidika a chemoterapeutika, vitaminy, stopové prvky nebo určitá proteinová krmiva stanovená vyhláškou, s výjimkou močoviny a jejích derivátů, dále amonných solí a kvasnic kultivovaných na substrátech rostlinného nebo živočišného původu, b) premixy s obsahem stimulátorů růstu, antikokcidik a chemoterapeutik, vitaminu A, vitaminu D, mědi nebo selenu, nebo c) krmné směsi s použitím 1. premixů s obsahem stimulátorů růstu, antikokcidik nebo chemoterapeutik, vitaminu A, vitaminu D, mědi nebo selenu, nebo 2. krmných surovin s nadlimitním obsahem nežádoucích látek a produktů, musí splňovat požadavky na výrobní provozy stanovené vyhláškou a musí být povoleny příslušným správním úřadem. (4) Dodavatelé, kteří mají v držení a uvádějí do oběhu a) doplňkové látky nebo určitá proteinová krmiva uvedené v odstavci 3 písm. a) a premixy s obsahem těchto doplňkových látek a určitých proteinových krmiv, nebo b) premixy uvedené v odstavci 3 písm. b), musí být odborně způsobilí podle § 6 a splňovat požadavky na dodavatele stanovené vyhláškou. (5) Stimulátory růstu, antikokcidika a chemoterapeutika, vitamin A a vitamin D, měď a selen mohou být zpracovány přímo do krmných směsí, pokud je tento způsob zpracování stanoven vyhláškou, a za podmínky, že výrobní technologie na základě přezkoušení zajišťuje homogenní zamíchání doplňkové látky v krmné směsi a výrobní provoz je za tím účelem povolen. (6) Zjistí-li osoba provozující zemědělskou výrobu, vyrábějící výhradně pro potřebu vlastní živočišné výroby krmné směsi, že krmná surovina, kterou chce použít, vykazuje nadlimitní obsah nežádoucích látek a produktů, musí o této skutečnosti vyrozumět příslušný orgán veterinární správy.5a) (7) Výrobci jsou povinni používat při výrobě krmiv pro hospodářská a domácí zvířata pouze krmné suroviny odpovídající požadavkům stanoveným vyhláškou, určitá proteinová krmiva a doplňkové látky, které jsou uvedeny ve vyhlášce a splňují požadavky stanovené zákonem a jsou dodány od výrobců a dovozců, kteří jsou registrováni podle tohoto zákona. Ustanovení tohoto odstavce se vztahuje i na dodavatele a distributory, kteří uvádějí krmiva, doplňkové látky a premixy do oběhu. (8) Výrobce doplňkových látek, premixů a krmiv s použitím doplňkových látek nebo premixů a určitých proteinových krmiv musí být odborně způsobilý podle § 6 nebo musí ustanovit odborně způsobilou osobu odpovědnou za výrobu. Tato povinnost se vztahuje i na osoby vyrábějící krmiva pro vlastní potřebu. Výrobní prostory a zařízení musí odpovídat požadavkům stanoveným v § 7. (9) Výrobci doplňkových látek, premixů a krmiv, na něž se vztahuje ustanovení odstavců 3 a 5, jsou povinni zpracovat písemné postupy ve výrobním procesu ve vazbě na kontrolu jakosti, včetně vymezení kritických fází výrobního procesu, vypracovat jmenovitý seznam pracovníků s vymezením okruhu odpovědnosti, ustanovit osoby odpovědné za kontrolu jakosti a zajistit, na základě písemně zpracovaného plánu kontroly jakosti, kontrolu ve vlastní laboratoři nebo na zakázku. U doplňkových látek uvedených v odstavci 3 písm. a) jsou výrobci povinni zajistit kontrolu jakosti před uvedením výrobků do oběhu. (10) Výrobce doplňkových látek, premixů a krmiv s použitím doplňkových látek nebo premixů je povinen odebrat z každé vyrobené partie vzorek a uchovat ho po dobu minimální trvanlivosti nebo záruční doby kromě vzorků podléhajících zkáze. Tato povinnost se vztahuje i na výrobce zpracovávající krmiva s nadlimitním obsahem nežádoucích látek a produktů. (11) Do oběhu smějí být uváděna pouze krmiva, doplňkové látky a premixy, které jsou zdravotně nezávadné, nejsou znehodnocené, neobsahují zakázané látky a produkty a nejsou označeny údaji nepravdivými nebo klamavými. Toto ustanovení se vztahuje i na krmiva určená k přikrmování volně žijící zvěře5b) a krmiva uváděná za tímto účelem do oběhu. (12) Doplňkové látky a určitá proteinová krmiva povolená pro výrobu a uvádění do oběhu, podmínky pro jejich použití a zpracování do krmných směsí, požadavky na krmné suroviny a minimální požadavky na krmné směsi a limitní hodnoty jejich složení, požadavky na výrobu premixů a použití nosičů, zvláštní účely výživy a požadavky na ně, požadavky na dodavatele a na výrobní provozy s přihlédnutím ke druhu výroby a výrobků a k použití doplňkových látek, určitých proteinových krmiv a krmných surovin s nadlimitním obsahem nežádoucích látek a produktů a způsob uchovávání vzorků u výrobců stanoví ministerstvo vyhláškou. 4) § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 5) § 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. 5a) § 49 odst. 1 písm. j) zákona č. 166/1999 Sb. 5b) § 19 odst. 1 zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.“. 5. § 5 včetně nadpisu zní: „§ 5 Vedení evidence (1) Výrobce, dovozce a dodavatel krmiv, doplňkových látek a premixů je povinen vést přesnou evidenci o jejich výrobě, dovozu, příjmu a výdeji. (2) Evidence obsahuje a) u výrobce, dovozce a dodavatele doplňkových látek 1. druh a množství vyrobených, dovezených, dodaných nebo skladovaných doplňkových látek a datum jejich výroby, 2. jméno a příjmení (dále jen „jméno“) a bydliště nebo obchodní jméno a sídlo provozovny výrobce, dovozce, dodavatele nebo příjemce, b) u výrobce, dovozce a dodavatele premixů a krmiv s použitím doplňkových látek nebo premixů 1. druh a množství vyrobených, dovezených, dodaných nebo skladovaných doplňkových látek, premixů a krmiv s použitím doplňkových látek nebo premixů a datum jejich výroby, 2. jméno a bydliště nebo obchodní jméno a sídlo provozovny výrobce, dovozce, dodavatele nebo příjemce premixů nebo krmiv s použitím doplňkových látek nebo premixů. (3) Výrobce krmných směsí je též povinen vést evidenci o jejich recepturálním složení v procentickém nebo hmotnostním zastoupení krmných surovin, doplňkových látek a premixů. Povinnost se vztahuje i na osoby uvedené v § 3 odst. 11. (4) Výrobce doplňkových látek, premixů a krmiv s použitím doplňkových látek a premixů, na nějž se vztahuje ustanovení § 4 odst. 9, je též povinen vést evidenci o výsledcích kontroly jakosti. (5) Výrobce, dovozce, dodavatel a distributor, který zpracovává nebo uvádí do oběhu krmiva s nadlimitním obsahem nežádoucích látek a produktů, je povinen vést o těchto krmivech samostatnou evidenci. (6) Výrobce, dovozce, dodavatel nebo distributor, který vyrábí, zpracovává nebo uvádí do oběhu doplňkové látky, premixy nebo krmiva uvedená v § 4 odst. 3 a krmné směsi, které je obsahují, je povinen vést evidenci o vyřizování reklamací umožňující v případě nutnosti stažení výrobků z oběhu. Stažené výrobky lze uvést opětovně do oběhu za předpokladu, že tyto výrobky byly z hlediska jakosti přezkoumány výrobcem, dovozcem, dodavatelem nebo distributorem a z hlediska zdravotní nezávadnosti příslušným orgánem veterinární správy.5a) (7) Záznamy o evidenci musí být uchovány po dobu 3 let od uplynutí kalendářního roku, ve kterém byly pořízeny. (8) Další náležitosti vedení evidence u výrobců, dovozců a dodavatelů doplňkových látek, premixů a krmiv, včetně evidence výsledků kontroly jakosti, stanoví ministerstvo vyhláškou.“. 6. V § 6 odstavec 1 zní: „(1) Odbornou způsobilostí pro výrobu, zpracování, dovoz a uvádění do oběhu doplňkových látek, určitých proteinových krmiv, premixů, krmiv s použitím doplňkových látek nebo premixů a krmiv s nadlimitním obsahem nežádoucích látek (dále jen „odborná způsobilost“) se rozumí soubor odborných a praktických znalostí vztahujících se k výrobě krmiv, doplňkových látek a premixů, znalostí základů výživy hospodářských zvířat a krmné techniky a znalostí právních předpisů z oblasti výroby krmiv.“. 7. § 7 včetně nadpisu zní: „§ 7 Požadavky na výrobní provozy a zařízení (1) Ve výrobních provozech, ve kterých se vyrábějí nebo zpracovávají krmiva, doplňkové látky a premixy, musí být provozní prostory a výrobní zařízení, která umožňují nezávadnou výrobu a zaručují, že v průběhu výroby nedojde k nežádoucím změnám vlastností použitých a vyráběných krmiv, doplňkových látek a premixů. (2) Výrobní zařízení určená pro výrobu krmiv, doplňkových látek a premixů musí zajišťovat, aby v průběhu výroby nedošlo k záměně nebo vynechání některých částí výrobního postupu nebo ke znečištění výrobků a křížové kontaminaci jinými látkami, zejména k zanesení doplňkových látek do následně míchaného výrobku. V průběhu výroby a po jejím ukončení musí být technicky umožněn odběr vzorků, ověření jakosti a zdravotní nezávadnosti. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahuje i na výrobní provozy a zařízení vyrábějící krmné směsi s použitím doplňkových krmiv. (4) Výrobní provozy a zařízení určené pro výrobu a zpracování doplňkových látek, premixů nebo krmiv uvedených v § 4 odst. 3 a krmných směsí, které je obsahují, musí splňovat požadavky na výrobní zařízení a na výrobní postupy v návaznosti na kontrolu kvality a na skladování, které stanoví ministerstvo vyhláškou. (5) Výrobní provozy, na které se vztahuje ustanovení odstavce 4, musí mít navažovací a míchací zařízení a zařízení k odstraňování cizích předmětů odpovídající požadavkům, které stanoví pro jednotlivé druhy výroby ministerstvo vyhláškou. (6) Výrobce musí doložit, že výrobky splňují požadované vlastnosti, a to a) u premixů obsah nebo účinnost a homogenitu aminokyselin a doplňkových látek, b) u krmiv s použitím doplňkových látek a premixů obsah nebo účinnost a homogenitu doplňkových látek. (7) Provozovatel pojízdné výrobny krmiv musí ohlásit ústavu před zahájením výroby místo a období provozu a časový plán výroby krmiv.“. 8. § 8 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 8) a 9) zní: „§ 8 Registrace výrobců, dovozců a dodavatelů (1) Osoba, na kterou se vztahuje § 4 odst. 1, (dále jen „žadatel“) je povinna požádat před zahájením výroby, dovozu8) nebo uvádění do oběhu o registraci. Celní orgán nepropustí zboží při dovozu, pokud dovozce nedoloží oprávněnost dovozu podle § 9 odst. 1 písm. c) a e) rozhodnutím o registraci. (2) O registraci rozhoduje ústav na základě žádosti. Podmínkou pro zahájení registračního řízení pro výrobu, zpracování, dovoz a uvádění do oběhu doplňkových látek, premixů, krmiv s použitím doplňkových látek nebo premixů, určitých proteinových krmiv a krmiv s nadlimitním obsahem nežádoucích látek a produktů je odborná způsobilost podle § 6. (3) Žadatel o registraci pro výrobu a zpracování doplňkových látek, premixů a krmiv je povinen požádat současně o registraci výrobního provozu. Má-li žadatel více výrobních provozů, předkládá stanovené náležitosti v žádosti o registraci pro každý výrobní provoz samostatně. (4) Žadatel o registraci pro výrobu a zpracování doplňkových látek, premixů a krmiv, na nějž se vztahuje ustanovení § 4 odst. 3 a 5, je povinen požádat současně o povolení výrobního provozu určeného pro tuto výrobu. Ústav ověří, zda výrobní provoz splňuje požadavky stanovené vyhláškou. (5) U žadatele o registraci pro uvádění do oběhu doplňkových látek, premixů a krmiv uvedených v § 4 odst. 3, na kterého se vztahuje ustanovení § 4 odst. 1 a 4, ústav před vydáním rozhodnutí o registraci ověří, zda žadatel splňuje požadavky na dodavatele stanovené vyhláškou. (6) Výrobce, dovozce a dodavatel krmiv, doplňkových látek a premixů je povinen bezodkladně oznámit ústavu změny údajů uvedených v žádosti o registraci. (7) Žadatel, který hodlá vyrábět, dovážet nebo uvádět do oběhu určitá proteinová krmiva a doplňkové látky, které nejsou uvedeny ve vyhlášce nebo mají být použity jinak, než je stanoveno vyhláškou, může být registrován až po provedení biologického zkoušení krmiva, doplňkové látky nebo jejich nového užití. Nelze-li ukončit biologické zkoušení nejdéle do 3 let od podání žádosti o registraci, stanoví konečný termín ukončení biologického zkoušení na návrh žadatele ministerstvo rozhodnutím. (8) Ustanovení odstavce 7 platí i pro výrobu, uvádění do oběhu nebo dovoz premixů, obsahují-li doplňkovou látku nebo nosiče, které nejsou povoleny, a vztahuje se i na krmné suroviny nebo produkty, které byly získány nebo upraveny pomocí nových technologických postupů nebo které nemají dosud charakter krmiva. (9) Biologické zkoušení pro registrační řízení provádí ústav. Náklady za biologické zkoušení hradí žadatel, který je povinen bezplatně dodat ústavu krmivo, doplňkovou látku nebo premix v požadovaném množství k provedení biologického zkoušení. (10) Ústav upustí na základě souhlasu Státní veterinární správy9) od biologického zkoušení krmiva nebo doplňkové látky nebo premixu podléhajícího biologickému zkoušení v případech, kdy žadatel předloží spolu se žádostí o registraci výsledky biologického zkoušení krmiva, doplňkové látky nebo premixu nebo nového užití doplňkové látky požadované tímto zákonem. Ústav si může vyžádat další potřebné speciální expertizy. (11) Ústav zpracuje o provedeném biologickém zkoušení souhrnnou dokumentaci, která je podmínkou pro vydání rozhodnutí o registraci výrobce nebo dovozce podle ustanovení odstavců 7 a 8. Součástí souhrnné dokumentace pro doplňkové látky je zpracování monografie. (12) Údaje předložené k žádosti o registraci, které jsou předmětem ochrany patentových práv, nesmějí být ústavem zveřejňovány. Doklady, které byly předloženy při registraci krmiv, doplňkových látek a premixů, archivuje ústav po dobu 10 let od vydání rozhodnutí o registraci nebo o rozšíření registrace. (13) Náležitosti žádosti o registraci výrobců, dodavatelů a dovozců krmiv, doplňkových látek a premixů a o registraci a povolení výrobních provozů a technické parametry a metody provádění biologického zkoušení, včetně metod zkoušení účinnosti doplňkových látek určených ke konzervaci krmiv, metod zkoušení jakosti živočišných produktů, metod zkoušení bezpečnosti užití krmiva nebo doplňkové látky, a způsob zpracování monografie doplňkové látky a souhrnné dokumentace stanoví ministerstvo vyhláškou. 8) § 128 a násl. a § 163 písm. b) zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 9) § 48 písm. i) zákona č. 166/1999 Sb.“. 9. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní: „§ 8a Registrace distributorů (1) Distributoři, kteří uvádějí do oběhu doplňkové látky nebo premixy nebo krmiva uvedené v § 4 odst. 3 písm. a) a b) nebo zrniny a olejniny získané prostřednictvím geneticky modifikovaných organismů nebo obsahující geneticky modifikované organismy, musí požádat o registraci u ústavu. (2) Součástí žádosti o registraci distributora je písemné prohlášení žadatele o tom, že zajistí vedení dokumentace a evidence výrobků, jejichž uvádění do oběhu zprostředkovává, v souladu s platnými právními předpisy. (3) Ústav vydá o registraci distributora rozhodnutí. Součástí rozhodnutí je registrační číslo a adresa distributora a skupiny doplňkových látek nebo premixy nebo krmiva uvedené v § 4 odst. 3 písm. a) a b) a zrniny nebo olejniny získané prostřednictvím geneticky modifikovaných organismů nebo obsahující geneticky modifikované organismy, které jsou předmětem uvádění do oběhu. (4) V případě změny skupin doplňkových látek, premixů, krmiv, zrnin a olejnin uvedených v odstavci 1 a uváděných do oběhu distributor požádá o změnu registrace. O změně registrace vydá ústav rozhodnutí. (5) Ústav vydá rozhodnutí o zrušení registrace distributora, zjistí-li závažné porušení povinností stanovených v odstavci 2, v § 3 odst. 2, v § 3 odst. 6 písm. a) a b), v § 3 odst. 8, 10 a 12, v § 11 a 18. Na písemnou žádost distributora ústav rozhodnutím registraci zruší. (6) Náležitosti žádosti o registraci distributora a požadavky na dokumentaci a evidenci výrobků podle odstavce 2 stanoví ministerstvo vyhláškou.“. 10. § 9 včetně nadpisu zní: „§ 9 Rozhodnutí o registraci výrobců, dovozců a dodavatelů (1) Ústav vydá rozhodnutí o registraci výrobce pro výrobu a o registraci dovozce pro dovoz krmiv, doplňkových látek a premixů a o registraci dodavatelů pro uvádění do oběhu doplňkových látek a krmiv uvedených v § 4 odst. 3 a premixů a krmných směsí, které je obsahují, jsou-li splněny požadavky tohoto zákona. Nesplní-li žadatel tyto požadavky ani ve lhůtě po výzvě k doplnění žádosti, ústav řízení o registraci zastaví rozhodnutím. Rozhodnutí o registraci obsahuje zejména a) u výrobce registrační číslo a adresu, evidenční číslo a adresu výrobního provozu, druh výroby a rozsah činností a u výrobce krmiv s použitím premixů limit dávkování premixů do krmiv; v případě, že žadatel předložil žádost o registraci více výrobních provozů (§ 8 odst. 3), v rozhodnutí o registraci výrobce se tyto provozy uvedou jednotlivě, b) u výrobce pro výrobu a zpracování doplňkových látek a krmiv uvedených v § 4 odst. 3 a premixů a krmných směsí, které je obsahují, evidenční číslo a adresu povoleného výrobního provozu; v případě, že žadatel předložil žádost o registraci více výrobních provozů (§ 8 odst. 3), v rozhodnutí o registraci výrobce se tyto provozy uvedou jednotlivě, c) u dodavatele a dovozce registrační číslo, adresu, druh a rozsah činnosti, d) u dodavatele dále skupiny doplňkových látek, krmiva a premixy uvedené v § 4 odst. 3 písm. a) a b), e) u dovozce dále druhy krmiv, doplňkových látek a premixů. (2) V případě zavádění jiného druhu výroby nebo dovozu jiných druhů krmiv, doplňkových látek a premixů než těch, pro které je rozhodnutí o registraci vydáno, výrobce, dodavatel a dovozce je povinen požádat o rozšíření registrace. Na řízení o rozšíření registrace se vztahuje ustanovení § 8. O rozšíření registrace vydá ústav rozhodnutí. (3) Jsou-li údaje, kterých se týká ohlášená změna podle § 8 odst. 6 součástí rozhodnutí o registraci, vydá ústav rozhodnutí o změně údajů v rozhodnutí o registraci. To platí i tehdy, zjistí-li ústav při výkonu odborného dozoru změnu údajů, jež jsou součástí rozhodnutí o registraci, ačkoli výrobce, dovozce nebo dodavatel změnu údajů uvedených v žádosti neoznámil. (4) Ústav vydá rozhodnutí o zrušení evidence výrobního provozu výrobce, registrace dodavatele nebo dovozce, zjistí-li při výkonu dozoru závažné porušení povinností stanovených v § 3 odst. 1 a 2, v § 3 odst. 6 písm. a), b), v § 3 odst. 8 až 12, v § 4 odst. 3, 4, 5 a 7, v § 7, 11 a 18. (5) Rozhodnutí o zrušení registrace vydá ústav též na písemnou žádost výrobce, dodavatele nebo dovozce.“. 11. § 10 včetně nadpisu zní: „§ 10 Zveřejnění registrace výrobců, dodavatelů a distributorů (1) Seznam a registrační čísla výrobců doplňkových látek, premixů a krmiv s použitím doplňkových látek nebo premixů, seznam a evidenční čísla povolených výrobních provozů a seznam a registrační čísla dodavatelů a distributorů, jimž byla udělena nebo zrušena registrace, zveřejňuje ministerstvo pololetně, a to vždy podle stavu k 1. lednu a k 1. červenci kalendářního roku ve Věstníku Ministerstva zemědělství. (2) V seznamu se vyznačí, pro jaký druh výroby, popřípadě skupinu doplňkových látek a určitá proteinová krmiva a premixy uvedené v § 4 odst. 3 písm. a) a b), byla registrace udělena nebo zrušena.“. 12. V § 11 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Krmiva, doplňkové látky a premixy vyráběné nebo uváděné do oběhu musí být opatřeny označením, v němž se uvede zejména a) název krmiva, doplňkové látky a premixu, b) obchodní jméno, registrační číslo výrobce nebo dodavatele nebo dovozce nebo distributora, sídlo a evidenční číslo výrobního provozu, c) údaje o množství (hmotnost, objem, počet kusů), d) datum výroby, e) účel užití a doporučení pro správné použití, f) datum minimální trvanlivosti nebo datum ukončení záruční doby, g) složení, obsah živin, doplňkové látky, nežádoucí látky, obsah energie, deklarované znaky a zvláštní účel výživy v rozsahu stanoveném vyhláškou, h) délka ochranné lhůty, je-li předepsána, i) upozornění na přítomnost geneticky modifikovaných organismů, pokud tyto byly při výrobě krmiva, doplňkové látky nebo premixu použity, j) varovné upozornění, je-li předepsáno. (2) Označení musí být uvedeno na každém jednotlivém obalu, nádobě nebo na nich upevněné etiketě, u volně ložených krmiv v průvodním listě. Označení musí být v českém jazyce, dobře viditelné, čitelné, trvanlivé, nesmazatelné a nezaměnitelné.“. 13. V § 11 odst. 3 větě druhé se na konci doplňují slova „a krmiv pro zvláštní účely výživy zvířat“. 14. V § 11 se doplňují nové odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Na obalu, na etiketě nebo v průvodním listě mohou být uvedeny jiné údaje než údaje stanovené v odstavci 1 a ve vyhlášce jen v případě, jsou-li zřetelně odděleny a jedná-li se o měřitelné nebo ověřitelné údaje neuvádějící v omyl. (5) Krmiva, doplňkové látky a premixy, které jsou uváděny do oběhu distributory, musí být rovněž opatřeny označením podle odstavců 1 až 4.“. 15. § 12 a 13 znějí: „§ 12 (1) Doplňkové látky, určitá proteinová krmiva, premixy a krmné směsi, kromě případů uvedených v odstavci 2, a krmiva s hygroskopickými vlastnostmi smějí být uváděna do oběhu jen v obalech nebo nádobách, které musí být uzavřeny tak, aby při otevření došlo k porušení původního uzávěru a tento uzávěr nemohl být již znovu použit. (2) Krmné směsi smějí být uváděny do oběhu také volně ložené nebo v neuzavřených obalech nebo v kontejnerech, a to pouze při dodávkách a) od jednoho výrobce dalším výrobcům nebo osobám zajišťujícím balení, b) krmných směsí složených z celých semen nebo plodů, c) krmných bloků a lizů, d) malých množství, jejichž hmotnost nepřekročí 50 kg a které jsou dodávány konečnému spotřebiteli a pokud pocházejí bezprostředně z obalů nebo nádob, které byly uzavřeny podle odstavce 1. (3) Krmné směsi smějí být dále uváděny do oběhu také volně ložené nebo v neuzavřených kontejnerech, avšak nikoli v neuzavřených obalech, a to pouze při dodávkách a) od výrobce krmných směsí bezprostředně konečnému spotřebiteli, b) melasových krmiv, která jsou složena nejvýše ze 3 krmných surovin, c) peletovaných krmných směsí. § 13 Podrobnosti označování krmných surovin, doplňkových látek, premixů a krmných směsí, krmných surovin s nadlimitním obsahem nežádoucích látek a produktů a krmiv pro zvláštní účely výživy a způsob deklarace jakostních znaků, včetně jejich tolerancí, specifikaci údajů o složení, způsob uvádění varovných upozornění, označování krmných směsí a krmných surovin dodávaných v malých baleních do 10 kg včetně, označování krmiv pro domácí zvířata a podrobnosti jejich balení stanoví ministerstvo vyhláškou.“. 16. V § 14 odst. 1 se na začátek písmene d) vkládají slova „vlhkostí a“. 17. V § 14 odstavec 2 zní: „(2) Doplňkové látky, premixy a určitá proteinová krmiva musí být skladovány v uzamykatelných prostorech tak, aby nepovolané osoby k nim neměly přístup. Podmíněně použitelná krmiva a krmné suroviny s nadlimitním obsahem některých nežádoucích látek a produktů stanovených vyhláškou musí být uskladněny odděleně.“. 18. Poznámka pod čarou č. 10) zní: „10) § 39 zákona č. 166/1999 Sb. Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. § 23 a 24 vyhlášky č. 91/1984 Sb., o opatřeních proti přenosným nemocem. Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 19. § 16 zní: „§ 16 (1) Ústav dozírá, zda podmínky stanovené zákonem a jeho prováděcími předpisy dodržují a) výrobci, dovozci, dodavatelé a distributoři, kteří krmiva, doplňkové látky a premixy vyrábějí, dovážejí, přepravují nebo uvádějí do oběhu, b) osoby, které používají krmiva, doplňkové látky a premixy. (2) Ústav provádí odborný dozor ve výrobních provozech, zařízeních a prostorech určených ke skladování, přepravě, uvádění do oběhu a používání krmiv, doplňkových látek a premixů a zajišťuje odběr jejich vzorků, laboratorní zkoušení a hodnocení jakosti. (3) Ústav provádí odborný dozor v pravidelných intervalech, zejména při podezření z porušení ustanovení zákona a prováděcích předpisů. V případě zjištění závad uloží způsob a lhůtu k jejich odstranění. (4) Odborný dozor zahrnuje všechny stupně výroby, uvádění do oběhu, včetně dovozu a užití krmiv, doplňkových látek a premixů, a je rovněž zaměřen na sledování výskytu nežádoucích látek a produktů a na výskyt zakázaných látek a produktů. (5) Odborný dozor se provádí bez předchozího oznámení. (6) Ústav vede evidenci závad zjištěných při výkonu odborného dozoru. (7) Zaměstnanci ústavu pověření výkonem odborného dozoru (dále jen „zaměstnanci ústavu“) musí být odborně způsobilí k výkonu odborného dozoru, při kterém se vykazují písemným pověřením a služebním průkazem. O výsledcích této činnosti pořizují protokol. (8) Zaměstnanci ústavu jsou oprávněni vstupovat po ohlášení do prostorů, kde se krmiva, doplňkové látky a premixy vyrábějí, přepravují, uvádějí do oběhu nebo používají, a vyžadovat od výrobců, dovozců, dodavatelů a distributorů, kteří je vyrábějí, přepravují a uvádějí do oběhu, a od podnikatelů, kteří krmiva, doplňkové látky a premixy používají, potřebné doklady, informace a nezbytnou součinnost k nerušenému a rychlému výkonu dozoru, včetně poskytnutí technických pomůcek pro bezplatný odběr vzorků. (9) Výrobci, dovozci, dodavatelé a distributoři, kteří krmiva, doplňkové látky a premixy vyrábějí, přepravují a uvádějí do oběhu, a podnikatelé, kteří je používají, jsou povinni umožnit zaměstnancům ústavu po ohlášení vstup do prostorů, kde se krmiva, doplňkové látky a premixy vyrábějí, přepravují, uvádějí do oběhu a používají, a poskytnout potřebné doklady, informace a nezbytnou součinnost k nerušenému a rychlému výkonu dozoru, včetně poskytnutí technických pomůcek pro bezplatný odběr vzorků. (10) Ústav je povinen uchovávat vzorky krmiv, doplňkových látek a premixů určených k laboratornímu zkoušení, kromě vzorků podléhajících zkáze, po dobu 6 měsíců ode dne doručení vzorku do laboratoře. (11) Odborný dozor vykonává ústav na vlastní náklady. V případě, že vzorky krmiv, doplňkových látek a premixů odebrané při výkonu odborného dozoru nesplňují po provedené analýze požadavky tohoto zákona a prováděcích předpisů, hradí náklady na jejich analýzu kontrolovaný subjekt.“. 20. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který zní: „§ 16a (1) Zaměstnanci ústavu mohou při zjištění závad ve výrobě, jakosti, balení, označování, přepravě, uvádění do oběhu a při užití krmiv, doplňkových látek a premixů uložit způsob a lhůtu k odstranění závad, zejména uložit nezbytná opatření včetně uvedení do požadovaného stavu. O zjištěných závadách a přijatých opatřeních se učiní písemný záznam. (2) Proti uložení odstranění závad podle odstavce 1 může podat kontrolovaná osoba nejpozději do 3 pracovních dnů písemně námitky orgánu odborného dozoru, který provedl kontrolu. Lhůta pro podání námitek je zachována, jsou-li námitky poslední den lhůty odevzdány k poštovní přepravě. Podané námitky nemají odkladný účinek. O podaných námitkách rozhodne bezodkladně ústav. (3) Na postup podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje správní řád.13)“. 21. § 17 včetně nadpisu zní: „§ 17 Vzorkování a laboratorní zkoušení (1) Vzorkování a laboratorní zkoušení jakosti krmiv, doplňkových látek a premixů provádí ústav v rámci odborného dozoru nebo na vyžádání; to platí i pro přezkoušení podle § 3 odst. 5. (2) Ústav může pověřit k provádění některých laboratorních zkoušek osoby, kterým na jejich žádost udělí pověření, (dále jen „provozovatel laboratoře“). (3) Seznam laboratoří ústavu provádějících laboratorní zkoušení jakosti krmiv, doplňkových látek a premixů v rámci výkonu odborného dozoru a seznam osob pověřených prováděním laboratorních zkoušek zveřejní ministerstvo ve Věstníku Ministerstva zemědělství. (4) Žádost o udělení pověření musí obsahovat a) jméno provozovatele laboratoře, místo výkonu činnosti a bydliště, jde-li o osobu fyzickou, nebo obchodní jméno a sídlo, jde-li o osobu právnickou, b) údaje o přístrojovém vybavení laboratoře, c) údaje o vzdělání pracovníků laboratoře, d) rozsah činností, o jejichž povolení se žádá. (5) Ústav udělí pověření podle odstavce 2 nejpozději do 6 měsíců od podání žádosti, jestliže a) laboratorní vybavení odpovídá předpokládanému rozsahu a druhu činnosti, o niž se žádá, b) laboratorní zkoušky budou provádět osoby minimálně se středoškolským vzděláním chemického nebo biologického zaměření, c) výsledky laboratorních zkoušek při ověřovací zkoušce byly shledány v rozmezí tolerancí stanovených pro tyto zkoušky. (6) Ústav dozírá, zda trvají podmínky, za kterých bylo uděleno pověření podle odstavce 5. (7) Ústav může pověření změnit nebo odejmout, jestliže se změnily nebo pominuly podmínky, za nichž bylo pověření uděleno. Na písemnou žádost provozovatele laboratoře ústav pověření zruší. (8) Ústav a provozovatelé laboratoří jsou povinni k zajištění objektivity a srovnatelnosti výsledků kontroly postupovat podle požadavků na odběr vzorků a používat metody laboratorního zkoušení, jejichž principy stanoví ministerstvo vyhláškou. (9) Ministerstvo stanoví vyhláškou druhy laboratorních zkoušek, které lze provádět na základě pověření vydaného ústavem.“. 22. § 18 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 10a) zní: „§ 18 Zvláštní opatření (1) Ústav uloží rozhodnutím výrobcům, dovozcům, dodavatelům, distributorům nebo podnikatelům,4) kteří krmiva, doplňkové látky nebo premixy vyrábějí nebo uvádějí do oběhu nebo používají, zvláštní opatření, zejména zákaz výroby, zákaz uvádění do oběhu, zákaz dovozu, zákaz zkrmování, povinnost odděleného uskladnění krmiva, doplňkové látky nebo premixu, zjistí-li nebezpečí ohrožení zdraví lidí nebo zvířat nebo životního prostředí. (2) U znehodnocených krmiv, doplňkových látek a premixů uloží ústav rozhodnutím opatření k jejich likvidaci.10a) (3) U podmíněně použitelných krmiv, doplňkových látek nebo premixů stanoví ústav rozhodnutím zvláštní opatření k jejich náhradnímu použití a určí podmínky tohoto náhradního použití. (4) Odvolání proti rozhodnutí o opatřeních uvedených v odstavcích 1 až 3 nemá odkladný účinek. 10a) Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech).“. 23. V § 19 odst. 1 se slova „nebo dovozci nebo dodavateli“ nahrazují slovy „dovozci, dodavateli nebo distributorovi“. 24. V § 19 odst. 1 písmeno a) zní: „a) vyrábí, doveze nebo uvádí do oběhu krmiva, doplňkové látky a premixy opatřené údaji, které jsou klamavé, nepravdivé nebo které neodpovídají požadavkům stanoveným tímto zákonem,“. 25. V § 19 odst. 1 písm. b) se za slovem „vyrábí“ slovo „nebo“nahrazuje čárkou a za slovo „doveze“ se vkládají slova „nebo uvádí do oběhu“. 26. V § 19 odst. 3 se za slovy „a vyrábí“ slovo „nebo“ nahrazuje čárkou, za slovo „dováží“ se vkládají slova „nebo uvádí do oběhu“ a za slovo „dovoz“ se vkládají slova „nebo uvádění do oběhu“. 27. V § 19 odst. 4 se za slovem „výrobci“ a slovem „dovozci“ slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovem „dodavateli“ se vkládají slova „nebo distributorovi“. 28. V § 19 odst. 5 se za slovem „vyrábí“ slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovem „dováží“ se vkládají slova „nebo uvádí do oběhu“. 29. V § 19 odst. 6 se za slovem „výrobci“ a slovem „dovozci“ slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovem „dodavateli“ se vkládají slova „nebo distributorovi“. 30. V § 19 odst. 7 se za slovem „výrobce“ a slovem „dovozce“ slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovem „dodavatel“ se vkládají slova „nebo distributor“. 31. V § 19 odstavec 8 zní: „(8) Při stanovení pokuty se přihlédne k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání. Pokutu lze výrobci, dovozci, dodavateli nebo distributorovi, který krmiva, doplňkové látky a premixy vyrábí, dováží a uvádí do oběhu, uložit do jednoho roku ode dne, kdy ústav zjistil porušení povinnosti, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.“. 32. V § 22 se slova „obecných předpisů o správním řízení13)“ nahrazují slovy „správního řádu,13) pokud není v tomto zákoně stanoveno jinak“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Registrace výrobců a dovozců provedená před účinností tohoto zákona nepozbývá platnosti, pokud do 18 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona výrobce nebo dovozce požádá o registraci podle § 8 a pokud v této době splní požadavky podle § 4 až 7. V tomto případě nepodléhá registrace správnímu poplatku. 2. Dodavatelé a distributoři, na něž se vztahuje povinnost registrace podle § 8 a 8a, jsou povinni požádat o registraci do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Výrobky v obalech označených podle dosavadních právních předpisů mohou být uváděny do oběhu, nejdéle však do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, jak vyplývá ze změn provedených tímto zákonem. Čl. IV Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 245/2000 Sb.	Zákon č. 245/2000 Sb. Zákon o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu Vyhlášeno 9. 8. 2000, datum účinnosti 9. 8. 2000, částka 73/2000 * § 1 - Státní svátky * § 2 - Ostatní svátky * § 3 - Dny pracovního klidu * § 4 - Významné dny * § 5 - Zrušovací ustanovení * § 6 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2025 (170/2024 Sb., 279/2024 Sb.) 245 ZÁKON ze dne 29. června 2000 o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Státní svátky Dny 1. leden – Den obnovy samostatného českého státu, 8. květen – Den vítězství, 5. červenec – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, 6. červenec – Den upálení mistra Jana Husa, 28. září – Den české státnosti, 28. říjen – Den vzniku samostatného československého státu a 17. listopad – Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva se prohlašují za státní svátky České republiky (dále jen „státní svátek“). § 2 Ostatní svátky Ostatními svátky jsou 1. leden - Nový rok, Velký pátek, Velikonoční pondělí, 1. květen - Svátek práce, 24. prosinec - Štědrý den, 25. prosinec - 1. svátek vánoční a 26. prosinec - 2. svátek vánoční (dále jen „ostatní svátek“). § 3 Dny pracovního klidu Státní svátky a ostatní svátky jsou dny pracovního klidu, kromě dnů nepřetržitého odpočinku zaměstnance v týdnu. § 4 Významné dny (1) Významnými dny České republiky jsou 16. leden – Den památky Jana Palacha, 27. leden – Den památky obětíobětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, 8. březen – Mezinárodní den žen, 9. březen – Den památky obětíobětí vyhlazení terezínského rodinného tábora v Osvětimi – Březince, 12. březen – Den přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě (NATO), 28. březen - Den narození Jana Ámose Komenského, 7. duben – Den vzdělanosti, 1. květen – Den přistoupení České republiky k Evropské unii, 5. květen – Květnové povstání českého lidu, 15. květen – Den rodin, 27. květen - Den národního vzdoru, 10. červen – Den památky obětíobětí vyhlazení obceobce Lidice, 18. červen – Den hrdinů druhého odboje, 25. červen - Den odchodu okupačních vojsk, 27. červen – Den památky obětíobětí komunistického režimu, 21. srpen – Den památky obětíobětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy, 8. říjen – Památný den sokolstva, 12. říjen – Den samizdatu a 11. listopad – Den válečných veteránů (dále jen „významný den“). (2) Významné dny jsou dny pracovními, nejsou-li zároveň státním svátkem nebo ostatním svátkem. § 5 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 93/1951 Sb., o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, ve znění zákona č. 65/1965 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb. 2. Zákon č. 56/1975 Sb., kterým se mění zákon č. 93/1951 Sb., o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech. 3. Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 141/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 93/1951 Sb., o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech. 4. Zákon č. 167/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 93/1951 Sb., o státních svátcích, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, ve znění pozdějších předpisů. 5. Zákon č. 204/1990 Sb., o prohlášení šestého července, dne upálení mistra Jana Husa, za státní svátek České republiky. 6. Zákon č. 218/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 93/1951 Sb., o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, ve znění pozdějších předpisů. § 6 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 246/2000 Sb.	Zákon č. 246/2000 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 9. 8. 2000, datum účinnosti 9. 8. 2000, částka 73/2000 * Čl. I - V § 15 odst. 2 zákona č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb., zákona č. * Čl. II Aktuální znění od 9. 8. 2000 246 ZÁKON ze dne 29. června 2000, kterým se mění zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V § 15 odst. 2 zákona č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb., zákona č. 155/1994 Sb., zákona č. 218/1994 Sb., zákona č. 161/1997 Sb., zákona č. 164/1998 Sb., zákona č. 269/1998 Sb. a zákona č. 21/2000 Sb., se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p), r), s) a t), která zní: „p) k převodu částky 2,090 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv k navýšení dosud vyčleněných finančních prostředků určených ke krytí nezbytných výdajů vyvolaných zánikem věcných břemen váznoucích na majetku vydaném oprávněným osobám, který je dosud užíván v nájemním vztahu pro účely organizací v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, r) převodu částky 1,489 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv k navýšení dosud vyčleněných finančních prostředků určených ke krytí nezbytných výdajů vyvolaných zánikem věcných břemen váznoucích na majetku vydaném oprávněným osobám, užívaném v nájemním vztahu pro účely organizací v působnosti Ministerstva kultury, s) k převodu částky 0,7 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv k navýšení dosud vyčleněných finančních prostředků určených ke krytí nezbytných výdajů vyvolaných zánikem věcných břemen váznoucích na majetku vydaném oprávněným osobám, který je dosud užíván v nájemním vztahu pro účely zdravotnických zařízení, t) k převodu částky 55 mil. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv k navýšení dosud vyčleněných finančních prostředků určených ke krytí nezbytných výdajů vyvolaných zánikem věcných břemen váznoucích na majetku vydaném oprávněné osobě, který je dosud užíván v nájemním vztahu Okresním úřadem Kutná Hora pro účely Státního okresního archivu.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 247/2000 Sb.	Zákon č. 247/2000 Sb. Zákon o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů Vyhlášeno 9. 8. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 73/2000 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - PROVOZOVÁNÍ AUTOŠKOL (§ 2 — § 12) * ČÁST TŘETÍ - ODBORNÁ ZPŮSOBILOST ŘIDIČŮ MOTOROVÝCH VOZIDEL (§ 13 — § 31) * ČÁST ČTVRTÁ - ZKOUŠKY ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI ŽADATELŮ O ŘIDIČSKÁ OPRÁVNĚNÍ (§ 32 — § 45b) * ČÁST PÁTÁ - ZDOKONALOVÁNÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI ŘIDIČŮ (§ 46 — § 52j) * ČÁST ŠESTÁ - STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ DOZOR (§ 53 — § 57) * ČÁST SEDMÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 59 — § 62) * ČÁST OSMÁ - § 63 (§ 63 — § 63) * ČÁST DEVÁTÁ - § 64 (§ 64 — § 64) * ČÁST DESÁTÁ - ÚČINNOST (§ 65 — § 65) č. 1 k zákonu č. 247/2000 Sb. č. 2 k zákonu č. 247/2000 Sb. č. 3 k zákonu č. 247/2000 Sb. č. 4 k zákonu č. 247/2000 Sb. č. 5 k zákonu č. 247/2000 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2024 (432/2022 Sb., 271/2023 Sb.) 247 ZÁKON ze dne 30. června 2000 o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje a) podmínky pro provozování autoškolprovozování autoškol, b) způsob provádění výuky a výcviku žadatelů o získání odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla (dále jen „získání řidičského oprávnění“) a práva a povinnosti žadatelů o získání řidičského oprávnění, c) práva a povinnosti provozovatelů a učitelů autoškol, d) podmínky pro udělování a odnímání osvědčení pro učitele výuky a výcviku (dále jen „profesní osvědčení“) a průkazu zkušebního komisaře, e) způsob provádění zkoušek k získání řidičského oprávnění, f) způsob provádění výuky a výcviku řidičů v rámci zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, g) požadavky na fyzickou nebo právnickou osobu, která provádí výuku a výcvik v rámci zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, a její práva a povinnosti, h) vydávání průkazu profesní způsobilosti řidiče, i) přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel v bodovém hodnocení, j) působnost správních úřadů a státní dozor. ČÁST DRUHÁ PROVOZOVÁNÍ AUTOŠKOL Registrace k provozování autoškoly § 2 (1) Provozováním autoškolyProvozováním autoškoly se rozumí poskytování výuky a výcviku k získání řidičského oprávnění. Provozovat autoškolu může právnická nebo fyzická osoba na základě živnostenského oprávnění vydaného podle zvláštního zákona1a) a registrace k provozování autoškolyprovozování autoškoly. Registraci k provozování autoškolyprovozování autoškoly vydává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. Příslušný je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, podle místa provozovny žadatele. Provozovatelem autoškoly může být i organizační složka státu, která zajišťuje obranu a bezpečnost státu, (dále jen „organizační složka státu“). Organizační složka státu může provádět výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění a zdokonalování odborné způsobilosti pouze svých zaměstnanců a osob ve služebním poměru nebo zaměstnanců a osob ve služebním poměru jiných organizačních složek státu zajišťujících obranu a bezpečnost státu, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak. (2) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vydá registraci k provozování autoškolyprovozování autoškoly na základě písemné žádosti, prokáže-li žadatel, že a) je držitelem příslušného živnostenského oprávnění, nebo v případě, kdy žadatelem je organizační složka státu, je držitelem zřizovací listiny, ze které vyplývá, že provádí výuku a výcvik k získání oprávnění k řízení vozidel, b) splnil technické podmínky pro provozování autoškolyprovozování autoškoly podle tohoto zákona. (3) Při splnění těchto podmínek má žadatel nárok na vydání registrace k provozování autoškolyprovozování autoškoly. (4) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností rozhodne o registraci k provozování autoškolyprovozování autoškoly ve lhůtě 60 dnů. § 3 (1) Žádost o vydání registrace k provozování autoškolyprovozování autoškoly musí obsahovat a) obchodní firmu, sídlo a právní formu právnické osoby a její identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), je-li žadatelem právnická osoba, nebo jméno, popřípadě jména (dále jen „jméno“), příjmení a trvalý pobyt, identifikační číslo, obchodní firmu a datum narození fyzické osoby, je-li žadatelem fyzická osoba, b) rozsah poskytované výuky a výcviku, c) jméno, příjmení, trvalý pobyt a datum narození fyzických osob, které budou zajišťovat výuku a výcvik, d) jméno, příjmení, trvalý pobyt a datum narození fyzických osob, které budou zajišťovat zdravotnickou přípravu, e) způsob zajištění výcvikových vozidel, f) popis a umístění autocvičiště nebo jiné cvičné plochy s vyloučením provozu jiných vozidel (dále jen „cvičná plocha“) nebo řidičského trenažéru a adresu a označení výukových a učebních prostor. (2) Žádost o vydání registrace k provozování autoškolyprovozování autoškoly musí být doložena a) dokladem osvědčujícím právní vztah žadatele k autocvičišti nebo k cvičné ploše nebo k řidičskému trenažéru, k výukovým a učebním prostorám a k výcvikovým vozidlům, b) platnými profesními osvědčeními osob, které budou provádět výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění, c) živnostenským listem nebo v případě, kdy žadatelem je organizační složka státu, zřizovací listinou. (3) Doklady uvedené v odstavci 2 předkládá žadatel v ověřených kopiích nebo originálech k nahlédnutí. § 4 (1) V rozhodnutí o vydání registrace k provozování autoškolyprovozování autoškoly obecní úřad obceobce s rozšířenou působností uvede a) obchodní firmu, včetně právní formy, sídlo a identifikační číslo, jedná-li se o právnickou osobu, nebo jméno a příjmení provozovatele autoškoly, datum narození, identifikační číslo, obchodní jméno a jeho trvalý pobyt; je-li ustanoven odpovědný zástupce, též údaje týkající se jeho osoby, b) označení výukových a učebních prostor, c) rozsah poskytované výuky a výcviku, d) lhůtu pro zahájení provozování autoškolyprovozování autoškoly, e) technické podmínky provozování autoškolyprovozování autoškoly. (2) Byla-li žádost zamítnuta, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností uvede v rozhodnutí důvody, pro které nebyla vydána registrace k provozování autoškolyprovozování autoškoly. (3) Oprávnění k provozování autoškolyprovozování autoškoly vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb. § 5 (1) Provozovatel autoškoly je povinen oznámit obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti vydání registrace k provozování autoškolyprovozování autoškoly podle § 3, a předložit o nich doklady do 15 dnů od vzniku změn. (2) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na základě oznámených změn podle odstavce 1 rozhodne o změně údajů uvedených v rozhodnutí. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vydá novou registrační listinu, jedná-li se o změny údajů uvedených v § 4 odst. 1 písm. a) až c). § 6 Odnětí registrace k provozování autoškoly (1) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností rozhodne ve věci odnětí registrace k provozování autoškolyprovozování autoškoly, jestliže provozovatel autoškoly a) opakovaně nebo hrubým způsobem porušil povinnosti stanovené tímto zákonem nebo na jeho základě, b) neplní podmínky stanovené v registraci k provozování autoškolyprovozování autoškoly, c) přestal splňoval podmínky stanovené v § 2 odst. 2, d) požádal o odnětí registrace k provozování autoškolyprovozování autoškoly. (2) O registraci k provozování autoškolyprovozování autoškoly může provozovatel, kterému byla registrace k provozování autoškolyprovozování autoškoly odejmuta podle odstavce 1 písm. a) nebo b), znovu požádat obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nejdříve po uplynutí 3 let od rozhodnutí o odnětí registrace k provozování autoškolyprovozování autoškoly. § 7 Registrace k provozování autoškolyprovozování autoškoly pozbývá platnosti a) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem registrace k provozování autoškolyprovozování autoškoly, b) dnem zániku živnostenského oprávnění v případě úmrtí fyzické osoby, která je držitelem registrace k provozování autoškolyprovozování autoškoly, c) dnem, kdy rozhodnutí obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností o odnětí registrace k provozování autoškolyprovozování autoškoly nabylo právní moci. Technické podmínky provozování autoškoly § 8 (1) Technickými podmínkami provozování autoškolyprovozování autoškoly se rozumí a) autocvičiště nebo cvičná plocha nebo řidičský trenažér, b) prostory pro výuku a výcvik, c) učební pomůcky, d) výcvikové vozidlo. (2) Technické podmínky pro autocvičiště, cvičné plochy a učební pomůcky pro výuku praktické údržby jsou uvedeny v příloze č. 1. § 8a (1) Jako výukové a učební prostory lze použít pouze nebytový prostor splňující podmínky pro provozovnu podle zvláštního právního předpisu1a). (2) Provozovatel autoškoly musí mít po celou dobu provozování autoškolyprovozování autoškoly právo k užívání výukových a učebních prostor a musí mít tyto prostory po celou dobu k dispozici. § 9 (1) V autoškole lze při výuce a výcviku k získání řidičského oprávnění provozovat výcvikové vozidlo, a) které svojí konstrukcí a technickým stavem odpovídá požadavkům stanoveným zvláštním právním předpisem,2) b) které je vybaveno dvojím zařízením schváleného provedení podle zvláštního právního předpisu2) umožňujícím ovládání spojky a provozní brzdy vozidla, popřípadě akcelerátoru; u vozidla s automatickou převodovkou postačí dvojí zařízení pro ovládání provozní brzdy vozidla; jedná-li se o traktor, musí být v jeho kabině navíc umístěno další sedadlo pro učitele výcviku, jehož umístění a provedení musí být schváleno podle zvláštního právního předpisu,2) jedná-li se o motocykl, musí být kromě dvojího zařízení umožňujícího ovládání spojky a provozní brzdy vybaven dvojím řízením schváleného provedení podle zvláštního právního předpisu,2) nebo elektronickým zařízením umožňujícím komunikaci učitele s žákem a ovládání zapalování motocyklu, c) které je vybaveno doplňkovým vnitřním zrcátkem, pokud je pro daný typ vozidla předepsáno, d) které bylo pro účely výuky a výcviku schváleno obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností. (2) Druhy výcvikových vozidel pro výuku, výcvik a zkoušku z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel pro příslušnou skupinu motorových vozidel podle zvláštního právního předpisu12) (dále jen „skupina vozidel“) a technické požadavky na výcviková vozidla jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (3) V autoškole lze použít jako výcvikové vozidlo vozidlo konstrukčně přizpůsobené tělesně postižené osobě, které není výcvikovým vozidlem. (4) Stanoví-li tak tento zákon, lze jako výcvikové vozidlo použít motocykl, který nesplňuje podmínky podle odstavce 1 písm. b). § 10 (1) Výcvikové vozidlo schvaluje pro jeho použití k výcviku v autoškole úřad příslušný pro registraci silničního motorového vozidla podle zvláštního zákona.2) Úřad schválí výcvikové vozidlo na základě písemné žádosti provozovatele vozidla. (2) Žádost musí obsahovat a) obchodní firmu, sídlo a právní formu právnické osoby a její identifikační číslo, je-li žadatelem právnická osoba, nebo jméno, příjmení, trvalý pobyt a datum narození fyzické osoby, je-li žadatelem fyzická osoba, b) tovární značku vozidla, c) rok výroby vozidla, d) registrační značku vozidla. (3) Žádost musí být doložena a) písemným souhlasem vlastníka vozidla, není-li vlastník žadatelem, b) doklady osvědčující změnu zapisovaných údajů. (4) Úřad po schválení vozidla k výcviku provede úřední záznam do registru silničních vozidel s textem „Schváleno jako výcvikové vozidlo“, vydá nové osvědčení o registraci silničního motorového a přípojného vozidla, ve kterém zaznamená změnu užívání vozidla do části „Jiné záznamy“ a na tabulku státní poznávací značky vozidla vyznačí nálepkou termín příští pravidelné technické prohlídky a měření emisí.2) (5) Provozovatel vozidla je povinen před vyřazením výcvikového vozidla z výcviku písemně oznámit příslušnému úřadu změnu užívání vozidla. Oznámení musí být doloženo písemným souhlasem vlastníka vozidla, není-li vlastník žadatelem. (6) Při vyřazení vozidla z výcviku vyznačí úřad změnu užívání vozidla způsobem uvedeným v odstavci 4. § 11 (1) Výcvikové vozidlo s výjimkou motocyklu a osádka motocyklu musí být při výcviku v řízení vozidla a při závěrečné zkoušce řádně označeny. Označení výcvikového vozidla musí být umístěno na vozidle tak, aby bylo viditelné ostatními účastníky provozu vozidel na pozemních komunikacích ze všech stran a u osádky motocyklu zepředu a zezadu na vzdálenost nejméně 50 metrů. (2) Způsob označení výcvikového vozidla podle druhů výcvikových vozidel, způsob označení osádky motocyklu a materiál, ze kterého musí být označení vyrobeno, stanoví prováděcí předpis. § 12 Řidič výcvikového vozidla v době, kdy využívá výcvikové vozidlo pro vlastní potřeby, musí sejmout nebo zakrýt neprůhledným krytem označení výcvikového vozidla. ČÁST TŘETÍ ODBORNÁ ZPŮSOBILOST ŘIDIČŮ MOTOROVÝCH VOZIDEL HLAVA PRVNÍ PODMÍNKY PŘIJETÍ K VÝUCE A VÝCVIKU K ZÍSKÁNÍ ŘIDIČSKÉHO OPRÁVNĚNÍ A DRUHY VÝUKY A VÝCVIKU § 13 Podmínky přijetí k výuce a výcviku (1) Výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění může provádět výlučně provozovatel autoškoly. Provozovatel autoškoly přijme k výuce a výcviku k získání řidičského oprávnění osobu, která a) podá písemnou žádost; pokud je žadatel mladší 15 let musí být žádost doložena písemným souhlasem jeho zákonného zástupce, jehož podpis byl ověřen příslušným orgánem, b) ke dni ukončení výuky a výcviku dosáhne věku předepsaného pro udělení řidičského oprávnění příslušné skupiny podle zvláštního zákona,2a) přičemž od zahájení výuky a výcviku k jejich ukončení nesmí uplynout doba delší než 18 měsíců, c) není nezpůsobilá k právním úkonům, d) je zdravotně způsobilá k řízení motorového vozidla podle zvláštního zákona,2a) e) splní další podmínky, pokud je pro získání řidičského oprávnění vyžaduje zvláštní zákon,2a) f) není ve výkonu správního trestu nebo trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel. (2) Žáci školy, které byla vydána registrace k provozování autoškolyprovozování autoškoly, u nichž je získání řidičského oprávnění kvalifikační předpoklad výkonu povolání, na které se žáci ve škole připravují, nebo pro něž je řízení motorových vozidel volitelným (nevolitelným) předmětem, mohou být zařazeni do výuky a výcviku nejdříve 2 roky před dosažením předepsaného věku pro udělení řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel.2a) Zkoušku odborné způsobilosti mohou pak složit po ukončení výuky a výcviku, a to i před dosažením předepsaného věku s tím, že řidičské oprávnění jim bude vydáno po jeho dosažení. Uvedené školy pak mohou výuku a výcvik provádět jako sdruženou ve smyslu § 16 odst. 1, přičemž při kombinaci skupin vozidel uvedených v § 15 odst. 1 lze přidružit i skupinu C nebo C1. (3) Žádost o přijetí k výuce a výcviku obsahuje a) jméno, popřípadě jména a příjmení žadatele, b) adresu bydliště žadatele, c) datum narození žadatele, d) skupinu vozidel, pro kterou již je žadatel držitelem řidičského oprávnění, e) skupinu vozidel, pro kterou žadatel žádá o přijetí k výuce a výcviku. (4) K žádosti o přijetí k výuce a výcviku žadatel přikládá doklad o své zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, který ke dni podání žádosti nesmí být starší více než 3 měsíce. (5) Skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. e) a f) dokládá žadatel čestným prohlášením. (6) Vzor žádosti o přijetí k výuce a výcviku stanoví prováděcí předpis. § 14 Druhy výuky a výcviku (1) Provozovatel autoškoly je oprávněn poskytovat v rozsahu stanoveném v registraci k provozování autoškolyprovozování autoškoly tyto druhy výuky a výcviku: a) základní výuku a výcvik, b) sdruženou výuku a výcvik, c) rozšiřující výuku a výcvik, d) výuku a výcvik podle individuálního studijního plánu, e) doplňovací výuku a výcvik. (2) Provozovatel autoškoly dbá, aby žadatel o řidičské oprávnění získal výukou a výcvikem teoretické znalosti a praktické dovednosti tak, aby byl schopen a) řídit vozidlo v souladu s předpisy o provozu na pozemních komunikacích, b) ovládat vozidlo tak, aby nevytvářel nebezpečné situace a přiměřeně reagovat na jejich vznik, c) rozpoznat provozní nebezpečí a jeho závažnost a dokázat na tyto situace včas a správně reagovat, d) rozpoznávat u vozidel technické závady, které představují ohrožení bezpečnosti, e) reagovat na faktory ovlivňující jednání při řízení vozidla a uchovat si schopnosti potřebné pro bezpečné řízení vozidla, f) poskytovat účinnou první pomoc zraněným při dopravní nehodě. § 15 Základní výuka a výcvik (1) Základní výukou a výcvikem je příprava žadatele na získání řidičského oprávnění pro skupinu AM, A1, A2, A, B1, B nebo T. (2) Minimální počet hodin základní výuky a výcviku je uveden v příloze č. 3. § 16 Sdružená výuka a výcvik (1) Sdruženou výukou a výcvikem je příprava žadatele na získání řidičského oprávnění pro kombinaci 2 nebo více skupin vozidel. Sdruženou výuku a výcvik lze provádět, pokud žadatel splní podmínky stanovené zvláštním zákonem pro jednotlivé skupiny vozidel v rámci dané kombinace sdružené výuky a výcviku. (2) Žadatel o řidičské oprávnění musí získat sdruženou výukou a výcvikem takové teoretické a praktické znalosti, jako by absolvoval výuku a výcvik pro každou skupinu vozidel v rámci dané kombinace sdružené výuky a výcviku samostatně. (3) Sdružená výuka a výcvik, kromě výcviku v řízení vozidla, se provádí v rozsahu stanoveném učební osnovou pro nejvyšší počet vyučovacích hodin u skupiny vozidel v dané kombinaci sdružené výuky a výcviku. Tento rozsah vyučovacích hodin se úměrně rozšiřuje o nezbytný počet vyučovacích hodin nutných pro výuku a výcvik tématiky specifické pro každou další skupinu vozidel v dané kombinaci sdružené výuky a výcviku. (4) Výcvik v řízení vozidla se provádí v rozsahu stanoveném pro každou skupinu vozidel v dané kombinaci sdružené výuky a výcviku. § 17 Rozšiřující výuka a výcvik (1) Rozšiřující výuka a výcvik je příprava žadatele na rozšíření již získaného řidičského oprávnění o další skupinu vozidel. Rozšiřující výuku a výcvik nelze poskytnout žadateli, který získal řidičské oprávnění výlučně pro skupinu AM nebo skupinu T a žádá o získání řidičského oprávnění pro další skupinu vozidel. (2) V rámci rozšiřující výuky a výcviku lze provádět kombinaci rozšiřující a sdružené výuky a výcviku podle § 16. (3) Minimální počet hodin rozšiřující výuky a výcviku je uveden v příloze č. 3. § 18 Výuka a výcvik podle individuálního studijního plánu (1) Výuka a výcvik podle individuálního studijního plánu je příprava žadatele na získání řidičského oprávnění pro všechny skupiny vozidel s výjimkou skupin D, D+E, D1 a D1+E. (2) Teoretickou přípravu si žadatel o řidičské oprávnění osvojí samostatným studiem a povinnými konzultacemi v rozsahu stanoveném učební osnovou. (3) Při výuce podle individuálního studijního plánu musí být provedena nejméně jedna vyučovací hodina konzultací na každé čtyři hodiny výuky stanovené učební osnovou pro danou skupinu vozidel. Ve skupině může být maximálně 5 žáků. (4) Rozsah výcviku nesmí být nižší, než je počet vyučovacích hodin stanovený učební osnovou pro danou skupinu vozidel. § 19 Doplňovací výuka a výcvik Doplňovací výuka a výcvik mohou být poskytnuty pouze žadateli o řidičské oprávnění, který a) ukončil výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění, ale řidičské oprávnění mu nebylo dosud uděleno podle zvláštního zákona,2a) nejdéle však po dobu uvedenou v ustanovení § 39 odst. 6 tohoto zákona, b) žádá o 1. rozšíření řidičského oprávnění ze skupiny A1 na skupinu A2, 2. rozšíření řidičského oprávnění ze skupiny A2 na skupinu A, nebo 3. rozšíření rozsahu řidičského oprávnění pro skupinu B na jízdní soupravy složené z vozidla skupiny B a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti převyšující 750 kg, jejichž největší povolená hmotnost převyšuje 3 500 kg, ale nepřevyšuje 4 250 kg, nebo c) žádá o rozšíření řidičského oprávnění s omezením na vozidla vybavená automatickou převodovkou na řidičské oprávnění bez tohoto omezení. § 20 Učební osnova výuky a výcviku žadatelů o řidičská oprávnění (1) Předmětem výuky a výcviku žadatelů o řidičská oprávnění je získání potřebných teoretických a praktických znalostí, dovedností a návyků k řízení motorových vozidel v provozu na pozemních komunikacích. (2) Výuka obsahuje a) výuku předpisů o provozu vozidel, b) výuku o ovládání a údržbě vozidla, c) výuku teorie řízení a zásad bezpečné jízdy, d) výuku zdravotnické přípravy. (3) Výcvik obsahuje a) výcvik v řízení vozidla, b) výcvik praktické údržby vozidla, c) praktický výcvik zdravotnické přípravy. (4) Rozsah výuky a výcviku je rozdělen podle druhu výuky a výcviku a podle jednotlivých skupin vozidel, pro které se výuka a výcvik provádí. (5) Obsah a rozsah jednotlivých druhů výuky a výcviku k získání řidičských oprávnění stanoví prováděcí předpis. HLAVA DRUHÁ OPRÁVNĚNÍ K PROVÁDĚNÍ VÝUKY A VÝCVIKU § 21 (1) Vyučovat jednotlivé předměty, s výjimkou předmětu zdravotnické přípravy, mohou osoby, které jsou držiteli profesního osvědčení. O vydání profesního osvědčení rozhoduje Krajský úřad. V profesním osvědčení uvede Krajský úřad předměty, které je učitel oprávněn vyučovat. Krajský úřad vede evidenci o vydaných profesních osvědčeních v rozsahu údajů v něm uváděných. Vzor profesního osvědčení stanoví prováděcí předpis. (2) Držitelem profesního osvědčení může být osoba, která a) má ukončené střední vzdělání zakončené maturitní zkouškou, nebo jde-li o učitele výcviku v řízení vozidla nebo výuky praktické údržby vozidla, ukončené střední vzdělání, b) dosáhla věku 24 let, c) se s kladným výsledkem podrobila dopravně psychologickému vyšetření; dopravně psychologické vyšetření provádějí fyzické osoby, které poskytují služby v oboru psychologického poradenství podle zvláštního právního předpisu2b) nebo právnické osoby, u kterých je dopravně psychologické poradenství předmětem činnosti, (dále jen „dopravní psycholog“), d) absolvovala základní školení a zkouškou prokázala znalosti předpisů o provozu na pozemních komunikacích, o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a znalosti ovládání a údržby vozidla, řízení vozidla a zásad bezpečné jízdy vozidla, včetně vozidla konstrukčně přizpůsobeného tělesně postižené osobě; jde-li o výuku předpisů o provozu na pozemních komunikacích a teorii řízení a zásad bezpečné jízdy, musí tato osoba být držitelem řidičského oprávnění pro skupinu vozidel, k jehož získání provádí výuku, e) která nemá soudem nebo správním orgánem uložen trest zákazu řízení motorových vozidel a které v posledních třech letech nebyl takový trest uložen. (3) Provádět výcvik může osoba, která a) splňuje podmínky uvedené v odstavci 2 písm. a) až e), a b) je nejméně 3 roky držitelem řidičského oprávnění pro skupinu vozidel, pro kterou provádí výcvik. § 22 Vyučovat zdravotnickou přípravu a provádět praktický výcvik v poskytování první pomoci jsou oprávněni a) lékaři, b) vyšší zdravotničtí pracovníci v oborech činnosti diplomovaná všeobecná sestra, diplomovaná dětská sestra a diplomovaná porodní asistentka, c) střední zdravotničtí pracovníci v oborech činnosti zdravotnický záchranář, všeobecná sestra, dětská sestra, porodní asistentka, zdravotní sestra, ženská sestra a sestra pro intenzivní péči, d) nižší zdravotničtí pracovníci v oboru činnosti ošetřovatel, ošetřovatelka, řidič vozidla rychlé zdravotnické pomoci a řidič vozidla rychlé lékařské pomoci, e) učitelé odborných předmětů v oboru ošetřovatelství na středních a vyšších zdravotnických školách, f) absolventi rekvalifikačních kursů akreditovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy s názvem „člen první pomoci“ v délce minimálně 80 vyučovacích hodin, g) instruktoři Českého červeného kříže a absolventi zdravotnické přípravy zaměřené na výuku v autoškolách. § 23 (1) Zkoušky učitelů výuky a výcviku provádí krajský úřad. Základní školení může provádět autoškola v rozsahu registrace k provozování výuky a výcviku žadatelů o řidičské oprávnění. Základní školení se provádí na náklady žadatele. (2) Před započetím samostatné učitelské činnosti musí budoucí učitel výuky a výcviku absolvovat zácvik pod vedením osoby, která je nejméně pět let učitelem se stejným nebo širším rozsahem profesního osvědčení. Rozsah zácviku musí být nejméně v rozsahu týdenní pracovní doby stanovené zvláštním právním předpisem.2c) (3) Učební osnovu základního školení, způsob provádění a organizování zkoušky pro učitele výuky a výcviku stanoví prováděcí předpis. § 24 (1) Krajský úřad rozhodne o odnětí profesního osvědčení, jestliže jeho držitel a) porušil opakovaně nebo hrubým způsobem učební osnovy, nebo b) pozbyl podmínky, za kterých bylo profesní osvědčení vydáno. (2) Žádost o vrácení profesního osvědčení může žadatel podat nejdříve po uplynutí jednoho roku od právní moci rozhodnutí o jeho odnětí. Před vydáním rozhodnutí o vrácení profesního osvědčení žadatel musí zkouškou prokázat znalosti podle § 21 odst. 2 písm. d). Pokud žadatel požádá o vrácení profesního osvědčení po uplynutí dvou let od jeho odnětí, musí absolvovat základní školení podle § 21 odst. 2 písm. d). (3) Jestliže držiteli profesního osvědčení odejme obecní úřad obceobce s rozšířenou působností oprávnění k řízení vozidel v důsledku ztráty zdravotní způsobilosti, může držitel profesního osvědčení požádat krajský úřad o ponechání profesního osvědčení mimo výcviku v řízení vozidla. HLAVA TŘETÍ ZPŮSOB VÝUKY A VÝCVIKU ŽADATELŮ O ŘIDIČSKÁ OPRÁVNĚNÍ A JEJICH UKONČENÍ § 25 Provozovatel autoškoly je povinen před zahájením výuky nebo výcviku zaslat obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny provozovatele autoškoly seznam žadatelů o řidičská oprávnění zařazených do výuky a výcviku. V seznamu uvede jméno a příjmení žadatele, jeho datum narození, adresu, číslo řidičského průkazu, pokud jej vlastní, druh výuky a výcviku a skupiny vozidel, pro které budou výuka a výcvik žadatelů prováděny, adresu učeben, kde bude prováděna výuka, seznam cvičných vozidel, na kterých bude prováděn výcvik, a den zahájení výcviku. Výuka a výcvik jsou zahájeny absolvováním první vyučovací hodiny. § 26 (1) Výcvik musí navazovat na teoretickou výuku. (2) Část výcviku v řízení vozidla může provozovatel autoškoly nahradit výcvikem na řidičském trenažéru. (3) Rozsah výcviku na řidičském trenažéru podle odstavce 2 a rozdělení řidičských trenažérů do jednotlivých skupin v závislosti na jejich technickém provedení a stupni vývoje je uveden v příloze č. 4. § 27 (1) Provozovatel autoškoly je povinen před zahájením výcviku v řízení vozidla zajistit, aby žadatel o řidičské oprávnění byl seznámen se zásadami ovládání vozidla a teorií řízení a zásadami bezpečné jízdy výcvikového vozidla. (2) Provozovatel autoškoly je dále povinen zajistit, aby a) vyučovací hodina trvala 45 minut, b) výcvik v řízení vozidla netrval déle než 4 vyučovací hodiny denně u jednoho žadatele; v případě výcviku žadatele o získání řidičského oprávnění pro skupinu AM, A1, A2, A, B1 nebo B nesmí v první a druhé etapě výcviku podle přílohy č. 3 trvat výcvik v řízení vozidla déle než 2 vyučovací hodiny denně, c) při výcviku v řízení vozidla nebyla ve vozidle přítomna jiná osoba než učitelé a tlumočník výcviku, žadatelé o řidičské oprávnění, kteří se podrobují výcviku, osoba, která se účastní základního školení pro získání profesního osvědčení, držitel profesního osvědčení v době přípravy na samostatný výkon učitele výuky a výcviku nebo osoba, která provádí kontrolu výcviku. (3) Při zahájení výuky a výcviku je provozovatel autoškoly povinen vydat žadateli o řidičské oprávnění průkaz žadatele a průběžně v něm provádět záznamy o jeho účasti na praktickém výcviku. Žadatel o získání řidičského oprávnění musí mít při praktickém výcviku průkaz žadatele vždy u sebe. Průkaz žadatele může být veden i v elektronické podobě. (4) O průběhu výuky a výcviku žadatele o řidičské oprávnění a jeho účasti na hodinách výuky a výcviku musí provozovatel autoškoly vést průkaznou evidenci. Tato evidence může být vedena i v elektronické podobě. (5) Způsob vedení evidence výuky a výcviku a vedení záznamů v průkazu žadatele stanoví prováděcí předpis. § 28 Před ukončením výcviku v řízení vozidla musí být nejméně jedna vyučovací hodina věnována nácviku správného jednání v jednotlivých rizikových situacích (například intenzivní brzdění, objíždění překážky nebo náhlá změna směru jízdy spojená s ovládáním ostatních ovládacích prvků vozidla). Tato část výcviku musí být prováděna tak, aby nemohlo dojít k narušení bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. § 29 (1) Při výcviku v řízení vozidla na autocvičišti nebo cvičné ploše musí provozovatel autoškoly zajistit, aby na sedadle výcvikového vozidla, které je povinně vybaveno bezpečnostními pásy, byl s výjimkou nácviku couvání žadatel o řidičské oprávnění těmito pásy připoután a aby ve vozidle byli pouze žadatelé o získání řidičského oprávnění. (2) Na autocvičišti vybaveném radiopovelovým zařízením, které umožňuje učiteli výcviku ze stanoviště mimo vozidlo dávat žadatelům o řidičské oprávnění ve vozidlech akustické povely a zastavit vozidlo, může učitel výcviku z tohoto stanoviště řídit výcvik nejvýše tří vozidel najednou. Jestliže radiopovelové zařízení umožňuje učiteli výcviku dávat pouze akustické pokyny bez možnosti zastavit vozidlo, může ze stanoviště mimo vozidlo řídit nejvýše dvě výcviková vozidla najednou. V takovémto případě nemusí být motocykl vybaven druhým řízením a dvojím ovládáním provozní brzdy a spojky. Radiopovelové zařízení může být použito pouze na autocvičišti. § 29a Při výcviku k získání řidičského oprávnění pro skupinu AM, A1, A2 nebo A prováděném v provozu na pozemních komunikacích lze jako výcvikové vozidlo použít motocykl, který není vybaven dvojím řízením ani dvojím zařízením umožňujícím ovládání spojky a provozní brzdy. V takovém případě musí být žadatel o získání řidičského oprávnění doprovázen učitelem výcviku na doprovodném motocyklu nebo v doprovodném osobním automobilu a komunikace mezi učitelem a žadatelem musí být zajištěna pomocí elektronického zařízení umožňujícího komunikaci učitele s žákem; takto smí učitel výcviku doprovázet pouze 1 žadatele o řidičské oprávnění a doprovodné vozidlo nesmí řídit jiný žadatel o řidičské oprávnění. § 30 (1) Výuku a výcvik žadatele o řidičské oprávnění ukončí provozovatel autoškoly za předpokladu, že žadatel o řidičské oprávnění absolvoval minimální počet hodin výuky a výcviku stanovený učební osnovou pro příslušnou skupinu vozidel, popřípadě vyšší počet hodin dohodnutých mezi žadatelem o řidičské oprávnění a provozovatelem autoškoly, a má potřebné znalosti a dovednosti požadované pro zkoušku z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel. Pokud žadatel trvá na ukončení výuky a výcviku a na přihlášení ke zkoušce, ačkoli potřebné znalosti a dovednosti podle předchozí věty nemá, ukončí provozovatel autoškoly výuku a výcvik na základě jeho písemné žádosti; jde-li o osobu mladší 18 let, ukončí výuku a výcvik pouze s písemným souhlasem jejího zákonného zástupce. (2) V případě předčasného ukončení výuky a výcviku žadatele u provozovatele autoškoly může žadatel pokračovat ve výuce a výcviku u jiného provozovatele autoškoly. V takovém případě je provozovatel autoškoly povinen žadateli vystavit potvrzení pro doložení údajů nezbytných pro pokračování výcviku. Podrobnosti potvrzení stanoví prováděcí právní předpis. § 31 (1) Žadatel o řidičské oprávnění, který má ukončené odborné vzdělání strojního nebo dopravního nebo autoopravárenského oboru nebo oboru zemědělské a lesnické mechanizace na střední nebo vysoké škole, se nemusí účastnit výcviku v praktické údržbě vozidel. (2) Zdravotnické přípravy se nemusí účastnit osoby uvedené v § 22. (3) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 provede o této skutečnosti učitel výcviku určený provozovatelem autoškoly záznam do třídní knihy a do průkazu žadatele. Doklad o splnění podmínek podle odstavců 1 a 2 je povinen žadatel o řidičské oprávnění přiložit k žádosti. ČÁST ČTVRTÁ ZKOUŠKY ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI ŽADATELŮ O ŘIDIČSKÁ OPRÁVNĚNÍ § 32 (1) Žadatel o řidičské oprávnění se po ukončení výuky a výcviku v autoškole podrobí zkoušce z odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla. (2) Provozovatel autoškoly je povinen nejpozději do 15 dnů ode dne ukončení výuky a výcviku, popřípadě doručení žádosti žadatele o přihlášení k opakované zkoušce podle § 39 odst. 2 nebo 3 písemně přihlásit žadatele o řidičské oprávnění u obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností ke zkoušce z odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla pro získání řidičského oprávnění, pro které žadatel absolvoval u provozovatele autoškoly výuku a výcvik, popřípadě k opakované zkoušce. Příslušným je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností podle místa provozovny provozovatele autoškoly. (3) Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností neprodleně písemně sdělí žadateli prostřednictvím autoškoly místo, datum a čas konání zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla, popřípadě opakované zkoušky. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zařadí žadatele ke zkoušce z odborné způsobilosti, popřípadě opakované zkoušce tak, aby byla zahájena nejpozději do 15 dnů po obdržení žádosti provozovatele autoškoly o přihlášení ke zkoušce, a bude dbát, aby požadavek autoškoly byl uspokojen v jednom termínu. § 33 (1) Zkoušky žadatelů o řidičská oprávnění provádí příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. (2) Pro provádění zkoušek určí příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zkušebního komisaře, kterým může být pouze zaměstnanec obceobce zařazený do obecního úřadu, který je současně držitelem platného průkazu zkušebního komisaře vydaného podle tohoto zákona; jde-li o zkoušku ze znalostí ovládání a údržby vozidla a z praktické jízdy s výcvikovým vozidlem, musí být zkušební komisař držitelem platného průkazu zkušebního komisaře v rozsahu skupin vozidel, pro které je zkouška prováděna. (3) Pro provádění zkoušek osob, které jsou vojáky v činné službě, určí příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vojenského zkušebního komisaře.3) (4) V případě, kdy jsou při výkonu státního dozoru nebo vrchního státního dozoru při provádění zkoušek u zkušebního komisaře nebo vojenského zkušebního komisaře zjištěny tak závažné nedostatky, pro které nemohou být zkoušky odborné způsobilosti žadatelů o řidičské oprávnění tímto zkušebním komisařem dokončeny, dokončí tyto zkoušky jiný držitel průkazu zkušebního komisaře. (5) Provádění činnosti zkušebního komisaře je neslučitelné s podnikáním nebo jiným druhem výdělečné činnosti v oblasti provozování autoškolprovozování autoškol. Průkaz zkušebního komisaře § 34 (1) O vydání průkazu zkušebního komisaře rozhoduje Ministerstvo dopravy (dále jen „ministerstvo“). Ministerstvo vydá průkaz zkušebního komisaře na základě písemné žádosti, prokáže-li žadatel, že a) je starší 25 let, b) má ukončeno střední vzdělání zakončené maturitní zkouškou, c) je nejméně 5 let držitelem řidičského oprávnění pro skupinu vozidel, pro kterou bude žadatele o řidičské oprávnění zkoušet, d) absolvoval základní školení pro zkušební komisaře a zkouškou prokázal dovednosti vztahující se k provádění a hodnocení zkoušek odborné způsobilosti, znalosti předpisů o provozu na pozemních komunikacích, o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a znalosti ovládání a údržby vozidla, řízení vozidla a bezpečné jízdy, e) nemá soudem nebo správním orgánem uložen trest zákazu řízení motorových vozidel a že mu v posledních pěti letech nebyl takový trest uložen. (2) Základní školení žadatelů o vydání průkazu zkušebního komisaře a zkoušky provádí ministerstvo. Ministerstvo může na základě výsledku výběrového řízení provedeného podle zvláštního právního předpisu3a) pověřit prováděním základního školení právnickou osobu. (3) Učební osnovu základního školení, způsob provádění a organizování zkoušky stanoví prováděcí předpis. § 35 (1) Průkaz zkušebního komisaře se vydává na pět let. (2) Průkaz zkušebního komisaře musí obsahovat jméno, příjmení a datum narození držitele, rozsah oprávnění k provádění zkoušek z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, přidělené osobní číslo zkušebního komisaře a číslo přiděleného razítka, sérii a číslo průkazu, datum vydání (prodloužení) a dobu jeho platnosti. (3) Ministerstvo vede evidenci o vydaných průkazech zkušebního komisaře v rozsahu údajů uváděných v průkazu. (4) Vzor průkazu zkušebního komisaře stanoví prováděcí předpis. § 36 (1) Zkušební komisař je povinen každý rok absolvovat zdokonalovací školení za účelem prohloubení znalostí a dovedností potřebných pro provádění zkoušek v rozsahu nejméně 2 dnů a za účelem prohloubení praktických dovedností potřebných pro řízení vozidel zařazených do příslušné skupiny v rozsahu nejméně 1 dne. Zkušební komisař je povinen se v rámci zdokonalovacího školení v posledním roce platnosti průkazu zkušebního komisaře podrobit přezkoušení. (2) Ministerstvo prodlouží platnost průkazu zkušebního komisaře na základě písemné žádosti držitele o dalších 5 let, prokáže-li žadatel, že absolvoval zdokonalovací školení pro zkušební komisaře a přezkoušení. (3) Zdokonalovací školení pro zkušební komisaře a jejich přezkoušení provádí ministerstvo. Ministerstvo může na základě výsledku výběrového řízení provedeného podle zvláštního právního předpisu3a) pověřit prováděním zdokonalovacího školení zkušebních komisařů právnickou osobu. (4) Pokud se zkušební komisař nezúčastní zdokonalovacího školení a přezkoušení po dobu delší než jeden rok od ukončení platnosti průkazu zkušebního komisaře, musí opětovně absolvovat základní školení pro zkušební komisaře a složit zkoušku. (5) Učební osnovu zdokonalovacího školení zkušebních komisařů, rozsah přezkoušení a způsob jeho organizování stanoví prováděcí předpis. § 37 (1) Ministerstvo odejme průkaz zkušebního komisaře, pokud zkušební komisař a) opakovaně nebo hrubým způsobem porušil povinnosti stanovené tímto zákonem, b) pozbyl nebo mu bylo odejmuto řidičské oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel, nebo c) vykonává činnost neslučitelnou s prováděním činnosti zkušebního komisaře podle § 33 odst. 5. (2) Zkušební komisař je povinen neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí průkazu zkušebního komisaře odevzdat ministerstvu průkaz zkušebního komisaře a přidělené razítko. (3) Žádost o opětovné vydání průkazu zkušebního komisaře může žadatel podat nejdříve za tři roky po odnětí průkazu zkušebního komisaře. Základní ustanovení o zkouškách z odborné způsobilosti § 38 (1) Zkoušky z odborné způsobilosti žadatele o řidičské oprávnění a opakované zkoušky se provádí zpravidla v jeden den. Neprovede-li obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zkoušky v jeden den, zařadí žadatele k dalším zkouškám tak, aby byly provedeny nejpozději do 7 dnů od jejich zahájení. (2) Provozovatel autoškoly, který zajišťoval výuku a výcvik žadatele, poskytne příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností pro účely zkoušky na náklady žadatele výcvikové vozidlo. (3) Ke zkoušce doprovází žadatele o řidičské oprávnění držitel příslušného profesního osvědčení; to neplatí, jde-li o zkoušku z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy. (4) Rozsah zkoušek z odborné způsobilosti pro jednotlivé skupiny vozidel a způsob jejich provádění je uveden v příloze č. 5. § 39 (1) Žadatel o řidičské oprávnění se musí podrobit zkoušce z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, která se skládá ze zkoušky a) z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy, b) ze znalostí ovládání a údržby vozidla, jde-li o žadatele o řidičské oprávnění pro skupinu C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D nebo D+E, c) z praktické jízdy s výcvikovým vozidlem. (2) Výsledek každé zkoušky se hodnotí stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl“. Jestliže žadatel o řidičské oprávnění neprospěl v některé zkoušce, může tuto zkoušku nejvýše dvakrát opakovat. Neuspěje-li žadatel ani při druhé opakované zkoušce, musí se před další zkouškou podrobit a) nové výuce podle § 20 odst. 2, jde-li o zkoušku podle odstavce 1 písm. a), b) nové výuce podle § 20 odst. 2 písm. b), jde-li o zkoušku podle odstavce 1 písm. b), c) novému výcviku podle § 20 odst. 3 písm. a), jde-li o zkoušku podle odstavce 1 písm. c). (3) Po absolvování výuky nebo výcviku podle odstavce 2 smí žadatel o řidičské oprávnění zkoušku, ve které neuspěl, opakovat nejvýše třikrát. Neuspěje-li ani při těchto opakovaných zkouškách, je povinen před další zkouškou absolvovat novou výuku a výcvik v plném rozsahu. Další zkouška se provede podle odstavce 1. (4) Zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel jsou zahájeny testem z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy. Je-li žadatel o řidičské oprávnění u této zkoušky hodnocen stupněm „neprospěl“, nesmí pokračovat v dalších zkouškách do doby, kdy bude při opakované zkoušce hodnocen stupněm „prospěl“. (5) Výsledek zkoušek zapíše zkušební komisař do žádosti o přijetí k výuce a výcviku a do protokolu o zkouškách. Každý zápis musí být potvrzen podpisem zkušebního komisaře a jeho razítkem. Po absolvování zkoušek opatří obecní úřad obceobce s rozšířenou působností žádost o přijetí k výuce a výcviku razítkem obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností. (6) Neuspěl-li žadatel o řidičské oprávnění při zkouškách do doby 12 měsíců ode dne zahájení první zkoušky navazující na absolvování výuky a výcviku v plném rozsahu, je povinen před další zkouškou absolvovat novou výuku a výcvik v plném rozsahu. (7) Pokud žadatel neovládá dostatečně nebo vůbec jazyk, ve kterém je konána zkouška, může zkoušku složit za přítomnosti tlumočníka ustanoveného podle zvláštního zákona.3b) Tlumočníka si zajistí žadatel na vlastní náklady. Zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy se v takovémto případě koná ústně. (8) Žadatel může využít možnosti podle odstavce 7 pouze v případě, pokud měl k dispozici tlumočníka při všech hodinách výuky k řidičskému oprávnění. Účast tlumočníka při výuce musí být doložena společně s účastí žadatele při výuce. § 39a Žadatel o řidičské oprávnění je povinen zaplatit příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, u kterého je zkušební komisař zaměstnán, za zkoušku z odborné způsobilosti 700 Kč; v případě opakovaných zkoušek žadatel zaplatí za opakovanou zkoušku z předpisů o provozu na pozemních komunikacích 100 Kč, za opakovanou zkoušku ze znalosti ovládání a údržby vozidla 200 Kč a za opakovanou zkoušku z praktické jízdy 400 Kč. § 40 Zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy (1) Zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy se provádí testem písemně nebo pomocí výpočetní techniky. Test obsahuje otázky z pravidel provozu na pozemních komunikacích, z předpisu o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ze zdravotnické přípravy a dále z předpisů souvisejících s provozem na pozemních komunikacích, které jsou součástí výuky podle učebních osnov. Zkouška prováděná pomocí výpočetní techniky je sestavována náhodným výběrem jednotlivých zkušebních otázek. Znění všech zkušebních otázek z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy vydává ministerstvo ve Věstníku dopravy. (2) Na vykonání zkoušky se stanoví doba 30 minut. Žadateli o řidičské oprávnění, který doloží lékařským vyšetřením, že trpí poruchou dyslexie nebo dysgrafie, prodlouží zkušební komisař předepsanou dobu na dvojnásobek. (3) Počet otázek v testu, jejich bodové hodnocení, složení testu podle bodového hodnocení a minimální počet bodů nutných pro úspěšné vykonání zkoušky pro jednotlivé skupiny vozidel stanoví prováděcí předpis. § 41 Zkouška ze znalosti ovládání a údržby vozidla (1) Zkouška ze znalosti ovládání a údržby vozidla se provádí ústně u modelů či výcvikového vozidla (ne u obrazů). (2) Jestliže žadatel o řidičské oprávnění je osobou sluchově postiženou, provede se zkouška za přítomnosti tlumočníka v žadatelem zvoleném komunikačním systému neslyšících a hluchoslepých osob. Tlumočníka si zajistí žadatel o řidičské oprávnění podle jiného právního předpisu4) na své náklady. (3) Prováděcí předpis stanoví rozsah požadovaných znalostí pro zkoušku z ovládaní a údržby vozidla. Zkouška z praktické jízdy § 42 (1) Žadatel o řidičské oprávnění musí při zkoušce z praktické jízdy prokázat znalosti, dovednosti a chování včetně specifických požadavků pro jednotlivé skupiny vozidel. Zkouška z praktické jízdy je rozdělena do dvou částí. Žadatel o řidičské oprávnění, který při zkoušce neprokáže základní znalosti u každé ze dvou částí, je hodnocen stupněm „neprospěl“. O průběhu zkoušky z praktické jízdy zkušební komisař pořídí písemný záznam. Záznam o zkoušce může být veden i v elektronické podobě. (2) Neprokáže-li žadatel o řidičské oprávnění pro skupinu AM, A1, A2 nebo A základní znalosti v první části zkoušky, je hodnocen stupněm „neprospěl“ a nesmí pokračovat ve druhé části zkoušky. Neprokáže-li žadatel o řidičské oprávnění pro skupinu AM, A1, A2 nebo A základní znalosti ve druhé části zkoušky, je hodnocen stupněm neprospěl“ a opakovaná zkouška se provede pouze v rozsahu druhé části zkoušky. (3) V první části zkoušky žadatel o řidičské oprávnění prokazuje zejména a) základní znalosti a dovednosti úkonů přípravy vozidla před jeho použitím, b) rozjíždění s různým stupněm obtížnosti, c) zastavení vozidla, d) couvání a otáčení při couvání, e) zajíždění do omezeného prostoru a vyjíždění z něj, f) podélné, šikmé a kolmé zaparkování vozidla, g) zastavení a rozjíždění ve stoupání, h) řízení vozidla při malé rychlosti nejvýše do 30 km.h-1. (4) Ve druhé části zkoušky žadatel o řidičské oprávnění prokazuje zejména znalosti a) v bezpečném řízení vozidla s různou intenzitou provozu na pozemních komunikacích, b) řízení vozidla na různých druzích pozemních komunikací, c) řízení vozidla na křižovatce, která je řízena světelnou signalizací, d) řízení vozidla na úseku, kde je provoz hromadné osobní dopravy a kde je dostatečný pohyb chodců s vyznačenými přechody pro chodce, e) řízení vozidla mimo obecobec a v případě velkých měst alespoň na vícepruhové komunikaci, kde je dovolena rychlost vyšší než 50 km.h-1, f) ovládání vozidla ve vyšších rychlostech a při různých manévrovacích situacích, g) rychlého a bezpečného rozhodování v dopravní situaci při řízení vozidla, h) správné reakce na vzniklou dopravní situaci. (5) Od podmínky stanovené v odstavci 4 písm. c) lze upustit v případě, že žadatel absolvoval výcvik v provozovně provozovatele autoškoly s místem v okrese, kde není křižovatka řízená světelnou signalizací. (6) Výčet jednotlivých znalostí, dovedností a chování a podrobnosti o požadavcích na zkoušku včetně náležitostí záznamu o zkoušce a způsobu jeho vedení stanoví prováděcí předpis. § 43 (1) Zkouška z praktické jízdy musí trvat v první části nejméně 10 minut a v druhé části nejméně 20 minut, pokud má být řidičské oprávnění uděleno pro skupinu AM, A1, A2, A, B1, B, B+E nebo T, a nejméně 35 minut pro ostatní skupiny vozidel. (2) Při každé dopravní situaci v rámci zkoušky musí žadatel o řidičské oprávnění prokázat bezpečné ovládání vozidla. Chyby v řízení nebo nebezpečné vedení bezprostředně snižující bezpečnost výcvikového vozidla, jeho osádky nebo jiných účastníků provozu vozidel na pozemních komunikacích se hodnotí stupněm „neprospěl“ bez ohledu na to, zda zkušební komisař nebo učitel výcviku zasáhnou (verbálně nebo přímo) do ovládacích prvků vozidla. (3) Dojde-li při zkoušce k takovému porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích, které ohrozilo nebo může ohrozit vážným způsobem bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, anebo k situaci, kdy musel do řízení motorového vozidla zasáhnout učitel, zkouška se okamžitě ukončí a žadatel je hodnocen stupněm „neprospěl“. (4) Zkoušky se účastní učitel výcviku autoškoly, která žadatele přihlásila ke zkoušce. Učitel výcviku sedí ve vozidle na sedadle pro učitele výcviku. Zkoušky se může dále účastnit osoba pověřená výkonem státního dozoru, vrchního státního dozoru a tlumočník. (5) U zkoušky k získání řidičského oprávnění prováděné s výcvikovým vozidlem, které je pouze dvoumístné, se učitel výcviku přímého výkonu zkoušky neúčastní. V tomto případě zkušební komisař přebírá povinnosti učitele autoškoly. (6) U zkoušky k získání řidičského oprávnění pro skupinu AM, A1, A2 nebo A jede žadatel sám na výcvikovém motocyklu, který nemusí být vybaven dvojím řízením ani dvojím zařízením umožňujícím ovládání spojky a provozní brzdy, a zkušební komisař jede za žadatelem na doprovodném motocyklu nebo v doprovodném automobilu řízeném učitelem výcviku. Pokyny dává žadateli zkušební komisař pomocí elektronického zařízení umožňujícího komunikaci s žákem; při jízdě v doprovodném automobilu může dávat pokyny prostřednictvím učitele výcviku. (7) Pokud je zkouška prováděna na vozidle, které je konstrukčně přizpůsobené osobě tělesně postižené, nebo na vozidle, které je vybavené automatickou převodovkou, zapíše zkušební komisař tuto skutečnost do žádosti o přijetí k výuce a výcviku a do protokolu o zkouškách. Tento zápis pak slouží jako podklad pro omezení řidičského oprávnění podle zvláštního zákona2a). § 44 Rozsah zkoušek z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel při sdružené výuce a výcviku (1) Zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy se provádí jedním testem. (2) Při zkoušce z předmětu ovládání a údržba vozidla se sčítají otázky stanovené pro jednotlivé skupiny vozidel. (3) Zkouška z praktické jízdy se provádí na vozidlech z každé skupiny vozidel, pro které byla prováděna sdružená výuka a výcvik. § 45 Přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel Na přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel podle zvláštního zákona2a) se použijí obdobně ustanovení o zkoušce z odborné způsobilosti žadatelů o řidičská oprávnění. Náklady zkoušky hradí žadatel. § 45a Přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel v bodovém hodnocení (1) Řidič, který dosažením počtu 12 bodů v bodovém hodnocení podle zvláštního právního předpisu2a) pozbyl řidičské oprávnění a hodlá požádat o vrácení řidičského oprávnění podle zvláštního právního předpisu2a), je povinen se podrobit přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel. (2) Pro přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel řidiče uvedeného v odstavci 1 platí obdobně § 45. § 45b Doplňovací zkouška (1) Žadatel o řidičské oprávnění je povinen absolvovat pouze doplňovací zkoušku, která se provede ve stejném rozsahu a stejným způsobem jako zkouška z praktické jízdy podle § 42, pokud jde o žadatele o řidičské oprávnění a) pro skupinu A2, který je alespoň 2 roky držitelem řidičského oprávnění pro skupinu A1, nebo b) pro skupinu A, který je alespoň 2 roky držitelem řidičského oprávnění pro skupinu A2. (2) Doplňovací zkouška pro zrušení omezení řidičského oprávnění omezeného podle zvláštního zákona2a) (pro vozidla s automatickou převodovkou) se provede ve stejném rozsahu a stejným způsobem jako zkouška z praktické jízdy podle § 42 tohoto zákona. (3) Pro rozšíření rozsahu řidičského oprávnění pro skupinu B na jízdní soupravy složené z vozidla skupiny B a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti převyšující 750 kg, jejichž největší povolená hmotnost převyšuje 3 500 kg, ale nepřevyšuje 4 250 kg, je žadatel o řidičské oprávnění, který neabsolvoval zkoušku v řízení motorového vozidla na takovéto jízdní soupravě, povinen absolvovat doplňovací zkoušku, která se provede ve stejném rozsahu a stejným způsobem, jako zkouška z praktické jízdy podle § 42. ČÁST PÁTÁ ZDOKONALOVÁNÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI ŘIDIČŮ HLAVA PRVNÍ ZDOKONALOVÁNÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI ŘIDIČŮ PRO ÚČELY PROFESNÍ ZPŮSOBILOSTI ŘIDIČŮ § 46 (1) Zdokonalování odborné způsobilosti řidičů vozidel zařazených do skupiny C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D nebo D+E zahrnuje vstupní školení a následná pravidelná školenípravidelná školení. (2) Pravidelné školeníPravidelné školení je prohlubováním kvalifikace podle zvláštního právního předpisu6a). § 47 Vstupní školení (1) Vstupní školení se provádí formou výuky a výcviku a je zakončeno zkouškou z profesní způsobilosti řidičů. Předmětem výuky a výcviku je získání a prohloubení znalostí a) teorie pokročilého racionálního řízení a zásad bezpečné a defenzivní jízdy, b) uplatnění vnitrostátních a mezinárodních právních předpisů vztahujících se k silniční dopravě, c) bezpečnosti provozu a ekologického provozu vozidla, d) poskytování služeb a logistiky, e) hospodářského prostředí a organizace dopravního trhu, f) sociálně-právního prostředí v silniční dopravě, g) zdravotních rizik a jejich předcházení v provozu na pozemních komunikacích, h) prevence a řešení mimořádných událostí v provozu na pozemních komunikacích. Výuka obsahuje společnou část pro všechny skupiny vozidel uvedených v § 46 odst. 1, zvláštní část pro skupiny C1, C1+E, C a C+E a zvláštní část pro skupiny D1, D1+E, D a D+E. (2) Výcvik pro příslušnou skupinu vozidel se provádí řízením výcvikového vozidla podle přílohy č. 2 pod dohledem lektora. Výcviku se může podrobit pouze řidič, který již je držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel. Část výcviku v řízení vozidla může být nahrazena výcvikem na řidičském trenažéru. (3) Výuka a výcvik v rámci vstupního školení se provádí v základním rozsahu 140 hodin. (4) Řidiči, kteří jsou držiteli řidičského oprávnění skupiny C, C+E, D a D+E, se mohou podrobit výuce a výcviku v rámci vstupního školení v rozšířeném rozsahu 280 hodin. (5) Řidič, který absolvoval vstupní školení pro skupiny C1, C1+E, C a C+E a který hodlá řídit vozidlo, k jehož řízení opravňuje řidičské oprávnění pro skupiny D1, D1+E, D a D+E, a naopak, se podrobí pouze zvláštní části výuky a výcviku pro novou skupinu. (6) Učební osnovu vstupního školení, podíl výuky a výcviku na celkovém rozsahu vstupního školení, obsah výuky a výcviku, rozsah společné části a zvláštních částí výuky, část výcviku v řízení vozidla, která může být nahrazena výcvikem na řidičském trenažéru, a nejvyšší počet účastníků kurzu vstupního školení stanoví prováděcí právní předpis. § 48 Pravidelné školení (1) Předmětem pravidelného školenípravidelného školení je prohloubení znalostí získaných při vstupním školení. Pravidelné školeníPravidelné školení se provádí formou výuky a výcviku. (2) Řidič se zúčastní pravidelného školenípravidelného školení v celkovém rozsahu 35 hodin do konce pátého roku od data vydání průkazu podle § 52c. Pravidelné školeníPravidelné školení je rozděleno do ročních kurzů v rozsahu 7 hodin. Roční kurz lze rozdělit do 2 po sobě následujících dnů. Část výuky může probíhat způsobem umožňujícím dálkový přístup, je-li zajištěno řádné ověření totožnosti řidiče. Výcvik může být proveden s využitím simulátoru. (3) Držitel platného dokladu osvědčujícího profesní způsobilost řidiče vydaného podle předpisu Evropské unie6b) jiným členským státem Evropské unie, smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru anebo Švýcarskou konfederací, který má na území České republiky obvyklé bydliště podle zákona o silničním provozu2a) nebo vykonává závislou prácizávislou práci pro zaměstnavatele usazeného na území České republiky anebo podniká na území České republiky, se zúčastní pravidelného školenípravidelného školení v rozsahu 35 hodin do data uplynutí platnosti tohoto dokladu. Pokud do tohoto data uplyne méně než 5 let, neuplatní se rozsah ročního kurzu podle odstavce 2. (4) Řidič, který přestal vykonávat své povolání, vrací se k němu a neabsolvoval pravidelné školenípravidelné školení předepsaným způsobem podle § 48, je povinen, pokud hodlá opět řídit vozidlo, na jehož řidiče se vztahuje povinnost zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, zúčastnit se kurzu pravidelného školenípravidelného školení v rozsahu 35 hodin; rozsah ročního kurzu podle odstavce 2 se neuplatní. (5) Ustanovení odstavce 4 platí obdobně i pro řidiče, kteří dosud nebyli profesně způsobilí, avšak řidičské oprávnění skupiny nebo podskupiny C1, C1+E, C a C+E jim bylo uděleno před 10. zářím 2009, a jde-li o řidičské oprávnění skupiny nebo podskupiny D1, D1+E, D nebo D+E, před 10. zářím 2008. (6) Řidič, který se zúčastnil pravidelného školenípravidelného školení pro skupiny C1, C1+E, C a C+E a který řídí vozidlo, k jehož řízení opravňuje řidičské oprávnění pro skupiny D1, D1+E, D nebo D+E, a naopak, nemusí absolvovat nové pravidelné školenípravidelné školení pro tyto další skupiny. (7) Učební osnovu pravidelného školenípravidelného školení, podíl výuky a výcviku na celkovém rozsahu pravidelného školenípravidelného školení, obsah výuky a výcviku, rozsah části výuky, která může proběhnout způsobem umožňujícím dálkový přístup, a podmínky průběhu této části výuky, nejvyšší počet účastníků kurzu pravidelného školenípravidelného školení a pravidla pro uznávání pravidelného školenípravidelného školení stanoví prováděcí právní předpis. § 49 Provozovatel školicího střediska (1) Výuku a výcvik provádí fyzická nebo právnická osoba, které je udělena akreditace k provozování této činnosti krajským úřadem příslušným podle jejího místa podnikání nebo sídla (dále jen „provozovatel školicího střediska“). (2) Krajský úřad udělí žadateli akreditaci k provozování výuky a výcviku na základě písemné žádosti, prokáže-li žadatel, že a) je držitelem živnostenského oprávnění, b) splňuje další požadavky podle tohoto zákona a c) zaplatil správní poplatek. (3) Akreditace k provozování výuky a výcviku je nepřevoditelná a nepřechází na právního nástupce. § 50 Další požadavky pro udělení akreditace (1) Žadatel o udělení akreditace k provozování výuky a výcviku musí a) mít vytvořen písemný plán pro zajištění výuky a výcviku, ve kterém vymezí organizaci a rozsah výuky a výcviku, včetně nejvyššího počtu účastníků v jednotlivých kurzech, jednotlivé výukové předměty a způsob provádění výuky a výcviku, včetně odpovídajících učebních materiálů a, má-li být část výuky prováděna způsobem umožňujícím dálkový přístup, způsob provádění této části výuky a zajištění řádného ověření totožnosti řidiče, b) mít seznam lektorů, jejichž prostřednictvím zajistí po zahájení provozování školicího střediska výuku a výcvik, s uvedením jejich jmen, příjmení a odborných předpokladů pro výuku a výcvik, kteří 1. jsou uvedeni v § 22 písm. a), b), c) a e), jedná-li se o předměty spadající do zdravotních rizik a jejich předcházení, nebo 2. mají střední vzdělání s maturitní zkouškou v oborech souvisejících se silniční dopravou a 5 let praxe v oblasti silniční dopravy, nebo vyšší odborné vzdělání v oborech souvisejících se silniční dopravou a 4 roky praxe v oblasti silniční dopravy, nebo vysokoškolské vzdělání a 3 roky praxe v oblasti silniční dopravy, jedná-li se o ostatní předměty, 3. splňují podmínky podle § 21 odst. 3, jedná-li se o provádění výcviku, (dále jen „odborně způsobilé osoby“), c) mít právo k užívání nebytových prostor a vybavení nezbytného pro poskytování výuky, d) mít právo k užívání výcvikových vozidel nezbytných pro poskytování výcviku a e) mít vytvořen kontrolní systém pro sledování souladu poskytování výuky a výcviku s plánem podle písmene a). (2) Pokud je žadatelem o udělení akreditace k provozování výuky a výcviku právnická osoba vykonávající činnost školy, lze u osob, které jsou zaměstnanci této právnické osoby, nahradit praxi v oblasti silniční dopravy podle odstavce 1 písm. b) bodu 2 praxí ve výuce v oblasti silniční dopravy. (3) Na použití výcvikového vozidla při výcviku se obdobně použijí § 9 a 10. (4) Obory související se silniční dopravou v rámci středního vzdělání s maturitní zkouškou a vyššího odborného vzdělání stanoví prováděcí právní předpis. § 51 Povinnosti provozovatele školicího střediska (1) Provozovatel školicího střediska je povinen a) provádět výuku a výcvik podle plánu pro zajištění výuky a výcviku, b) zajistit provádění výuky a výcviku prostřednictvím odborně způsobilých osob, c) zajistit provádění výuky a výcviku prostřednictvím výcvikových vozidel podle § 9 a 10, d) po celou dobu provozování své činnosti mít právo k užívání nebytových prostor a vybavení nezbytného pro poskytování výuky a mít tyto prostory a vybavení po celou dobu k dispozici, e) po celou dobu provozování své činnosti mít právo k užívání výcvikových vozidel nezbytných pro poskytování výcviku a mít tato vozidla po celou dobu k dispozici, f) postupovat v souladu s kontrolním systémem pro sledování souladu poskytování výuky a výcviku s plánem pro zajištění výuky a výcviku, g) vést evidenci o uskutečněné výuce a výcviku, včetně seznamu účastníků, a h) zaslat nejpozději 5 pracovních dnů před zahájením výuky nebo výcviku v rámci vstupního a pravidelného školenípravidelného školení seznam přihlášených účastníků, a dále místo, datum a čas zahájení výuky nebo výcviku krajskému úřadu příslušnému podle jeho sídla a v rámci vstupního školení seznam přihlášených účastníků, a dále místo, datum a čas zahájení výuky nebo výcviku i obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny, v níž výuka nebo výcvik probíhá; změny v seznamu přihlášených účastníků je možné krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností doručit nejpozději 1 pracovní den před konáním školení, i) zaslat nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy bylo ukončeno pravidelné školenípravidelné školení řidičů, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému k rozhodování o profesní způsobilosti řidiče seznam účastníků pravidelného školenípravidelného školení. (2) Provozovatel školicího střediska je povinen oznámit krajskému úřadu změny údajů rozhodných pro udělení akreditace a předložit o nich doklady do 15 dnů ode dne, kdy k nim došlo. (3) Provozovatel školicího střediska je povinen vydat bez zbytečného prodlení řidiči, který ukončil výuku a výcvik v tomto středisku, potvrzení o rozsahu a obsahu absolvované výuky a výcviku a datu ukončení výuky a výcviku. (4) Provozovatel školicího střediska je povinen uznat výuku a výcvik v rozsahu uvedeném v potvrzení podle předchozího odstavce, kterému se řidič podrobil u jiného provozovatele školicího střediska. U vstupního školení provozovatel školicího střediska uzná výuku a výcvik podle věty první, pouze pokud od ukončení předcházející výuky a výcviku neuplynuly více než 3 měsíce. (5) Vzor potvrzení o absolvované výuce a výcviku a datu ukončení výuky a výcviku ve školicím středisku stanoví prováděcí právní předpis. § 52 Odnětí akreditace k provozování výuky a výcviku (1) Krajský úřad rozhodne o odejmutí akreditace k provozování výuky a výcviku, jestliže provozovatel školicího střediska a) opakovaně nebo hrubým způsobem porušil povinnosti stanovené tímto zákonem, b) přestal splňovat podmínku k udělení akreditace podle § 49 odst. 2 písm. a), nebo c) požádal o odnětí akreditace. (2) O udělení akreditace k provozování výuky a výcviku může provozovatel, kterému byla akreditace k provozování výuky a výcviku odňata podle odstavce 1 písm. a), znovu požádat krajský úřad nejdříve po uplynutí 3 let od nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí akreditace k provozování výuky a výcviku. § 52a Podmínky přijetí k výuce a výcviku (1) Provozovatel školicího střediska může přijmout k výuce a výcviku v rámci vstupního školení pouze osobu, která a) podá písemnou přihlášku, b) je držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel nebo se účastní výuky a výcviku k jeho získání. (2) Pro přijetí osoby k výuce a výcviku v rámci pravidelného školenípravidelného školení platí podmínka uvedená v odstavci 1 písm. a). § 52b Zkouška (1) Písemnou žádost o vykonání zkoušky podává řidič u obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušného podle místa provozovny provozovatele školicího střediska, v níž ukončil výuku a výcvik v rámci zdokonalování odborné způsobilosti řidičů. (2) Žadatel o vykonání zkoušky musí doložit, že a) absolvoval výuku a výcvik v rámci vstupního školení v plném rozsahu a doplňující výuku, stanoví-li tak tento zákon, b) zaplatil správní poplatek, c) je občanem 1. členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, (dále jen „členský stát“) nebo Švýcarské konfederace a má na území České republiky obvyklé bydliště podle zákona o silničním provozu2a), nebo 2. jiného státu než členského státu nebo Švýcarské konfederace a vykonává závislou prácizávislou práci5) pro zaměstnavatele usazeného na území České republiky nebo podniká na území České republiky a d) je držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel. (3) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností bez zbytečného odkladu písemně sdělí žadateli místo, datum a čas konání zkoušky. Zkouška se musí konat nejpozději do 30 dnů po doručení žádosti o vykonání zkoušky a doložení všech skutečností podle odstavce 2 obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, nejdříve však pátý pracovní den ode dne sdělení místa, data a času konání zkoušky podle věty první. (4) Zkouška se provádí písemnou formou a ověřuje znalosti ve všech oblastech výuky uvedených v § 47 odst. 1. (5) Zkoušku provádí obecní úřad obceobce s rozšířenou působností prostřednictvím zkušebního komisaře podle § 33 odst. 2. Na zkušebního komisaře se vztahuje ustanovení § 33 odst. 4 a 5 a § 34 až 37 obdobně. (6) Jestliže řidič při zkoušce neuspěl, může zkoušku opakovat nejvýše třikrát. Neuspěje-li řidič při druhé opakované zkoušce, musí se podrobit opakované výuce z předmětu, ve kterém neprospěl, a zkoušce. Neuspěje-li řidič ani při zkoušce podle věty třetí, je povinen se zúčastnit nového vstupního školení v plném rozsahu. Zkoušky podle věty druhé a třetí musí řidič složit nejpozději do 1 roku ode dne konání první zkoušky, jinak se musí podrobit novému vstupnímu školení v plném rozsahu. (7) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který provedl zkoušku, vydá žadateli bez zbytečného odkladu po vyhodnocení výsledků zkoušky písemné potvrzení o vykonání zkoušky a vyznačí v něm její výsledek. (8) Obsah, rozsah a způsob provádění zkoušky a hodnocení jejích výsledků a vzor potvrzení o vykonání zkoušky stanoví prováděcí právní předpis. § 52c Průkaz profesní způsobilosti řidiče (1) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností rozhodne na písemnou žádost řidiče, zda je řidič profesně způsobilý. Pokud obecní úřad obceobce s rozšířenou působností žádosti vyhoví, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí a) řidičský průkaz postupem podle zvláštního právního předpisu2a), do kterého zaznamená profesní způsobilost řidiče, nebo b) průkaz profesní způsobilosti řidiče, pokud řidič není držitelem řidičského průkazu vydaného Českou republikou nebo nemá na území České republiky obvyklé bydliště podle zákona o silničním provozu2a). (2) Žadatel podle odstavce 1 musí doložit, že je držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel a zaplatil správní poplatek. Žadatel, kterému má být profesní způsobilost řidiče zaznamenána do řidičského průkazu, musí spolu s žádostí podle odstavce 1 podat i žádost o vydání řidičského průkazu z důvodu změny údajů uvedených v řidičském průkazu podle zvláštního právního předpisu2a). Žadatel musí dále doložit, že a) úspěšně vykonal zkoušku v období 6 měsíců před podáním žádosti, nebo b) se podrobil výuce v rámci pravidelného školenípravidelného školení v plném rozsahu a způsobem předepsaným v § 48 a má na území České republiky obvyklé bydliště podle zákona o silničním provozu2a), vykonává závislou prácizávislou práci pro zaměstnavatele usazeného na území České republiky nebo podniká na území České republiky. (3) Úspěšné vykonání zkoušky podle odstavce 2 žadatel nedokládá, pokud zkoušku provedl obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, u kterého podává žádost. (4) Platnost průkazu profesní způsobilosti řidiče nebo záznamu profesní způsobilosti řidiče do řidičského průkazu je 5 let. (5) Ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení průkazu profesní způsobilosti řidiče je jeho držitel povinen bez zbytečného odkladu ohlásit obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. Bez zbytečného odkladu po ohlášení vydá obecní úřad obceobce s rozšířenou působností řidiči potvrzení o ztrátě, odcizení, poškození nebo zničení průkazu profesní způsobilosti řidiče. Potvrzení nahrazuje ztracený, odcizený, poškozený nebo zničený průkaz profesní způsobilosti řidiče a jeho platnost je 30 dnů od jeho vydání. (6) Za ztracený, odcizený, poškozený nebo zničený průkaz profesní způsobilosti řidiče vyhotoví řidiči na základě písemné žádosti a po zaplacení správního poplatku obecní úřad obceobce s rozšířenou působností do 20 dnů ode dne podání žádosti duplikát průkazu. (7) Dojde-li ke změně údajů v průkazu profesní způsobilosti řidiče, vydá obecní úřad obceobce s rozšířenou působností řidiči na písemnou žádost nový průkaz profesní způsobilosti řidiče. Žadatel musí doložit změnu údajů a zaplacení správního poplatku. Datum ukončení platnosti nového průkazu se musí shodovat s datem ukončení platnosti průkazu, který je novým průkazem nahrazován. Pro držitele platného dokladu osvědčujícího profesní způsobilost řidiče vydaného jiným členským státem nebo Švýcarskou konfederací, který má na území České republiky obvyklé bydliště podle zákona o silničním provozu2a) nebo který začal vykonávat závislou prácizávislou práci pro zaměstnavatele usazeného na území České republiky nebo podnikat na území České republiky, se použije toto ustanovení obdobně. (8) Pro účely vedení v registru řidičů a vyhotovení řidičského průkazu nebo průkazu profesní způsobilosti řidiče si obecní úřad obceobce s rozšířenou působností při podání žádosti podle odstavce 1, 6 nebo 7 opatří digitalizovanou fotografii žadatele a digitalizovaný vlastnoruční podpis žadatele. Nelze-li digitalizovanou fotografii žadatele získat z registru řidičů, z evidence občanských průkazů, z evidence cestovních dokladů nebo z agendového informačního systému cizinců nebo došlo-li k podstatné změně podoby žadatele, pořídí ji obecní úřad obceobce s rozšířenou působností při podání žádosti. (9) Příslušný k rozhodování o profesní způsobilosti řidiče podle odstavce 1 a k úkonům podle odstavce 6 nebo 7 je kterýkoli obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který vedl řízení podle odstavce 1 nebo provedl úkon podle odstavce 6 nebo 7, zapíše související údaje do registru řidičů. (10) Držitel průkazu profesní způsobilosti řidiče je povinen při převzetí řidičského průkazu se záznamem profesní způsobilosti řidiče nebo nového průkazu profesní způsobilosti řidiče odevzdat obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností dosavadní průkaz nebo potvrzení o ztrátě, odcizení, poškození nebo zničení průkazu profesní způsobilosti řidiče, pokud mu byly vydány. (11) Vzor průkazu profesní způsobilosti řidiče a vzor potvrzení o ztrátě, odcizení, poškození nebo zničení průkazu profesní způsobilosti řidiče stanoví prováděcí právní předpis. HLAVA DRUHÁ ZDOKONALOVÁNÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI ŘIDIČŮ, KTEŘÍ MAJÍ ZAZNAMENÁNY V REGISTRU ŘIDIČŮ BODY ZA JEDNÁNÍ ZAŘAZENÉ DO BODOVÉHO HODNOCENÍ § 52d Základní ustanovení Zdokonalováním odborné způsobilosti řidičů, kteří mají zaznamenány v registru řidičů body za jednání zařazené do bodového hodnocení porušení povinností podle zvláštního právního předpisu2a), se rozumí dobrovolná účast řidiče, který nemá v registru řidičů zaznamenáno více než 10 bodů za porušení právních předpisů ohodnocená podle zvláštního právního předpisu2a) méně než 6 body, na školení bezpečné jízdy. Středisko bezpečné jízdy § 52e Oprávnění ke zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, kteří mají v registru řidičů zaznamenány body (1) Zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, kteří mají v registru řidičů zaznamenány body, provádí provozovatel školicího střediska, kterému udělil krajský úřad vyšší akreditaci k provozování školení bezpečné jízdy (dále jen „provozovatel střediska bezpečné jízdy“). (2) Krajský úřad udělí vyšší akreditaci k provozování školení bezpečné jízdy žadateli na základě písemné žádosti, prokáže-li žadatel, že a) má udělenu akreditaci k provozování výuky a výcviku podle tohoto zákona, b) splňuje další požadavky podle tohoto zákona a c) zaplatil správní poplatek. (3) Vyšší akreditace k provozování školení bezpečné jízdy je nepřevoditelná a nepřechází na právního nástupce. § 52f Další požadavky pro udělení vyšší akreditace k provozování školení bezpečné jízdy (1) Žadatel o udělení vyšší akreditace k provozování školení bezpečné jízdy musí a) mít vytvořen písemný plán pro zajištění školení bezpečné jízdy, ve kterém vymezí organizaci a rozsah školení, včetně nejvyššího počtu účastníků školení, jednotlivé výukové předměty a způsob provádění školení, b) mít seznam lektorů bezpečné jízdy, jejichž prostřednictvím zajistí po zahájení školení bezpečné jízdy výuku a výcvik, s uvedením jejich jmen, příjmení a odborných předpokladů pro výuku a výcvik, kteří 1. jsou držiteli profesního osvědčení alespoň na skupiny A, B, B+E, C, C+E a D, 2. mají praxi v poskytování výuky a výcviku podle tohoto zákona po dobu nejméně 5 let a 3. mají vyšší odborné nebo vysokoškolské vzdělání, c) prokázat, že má právo k užívání nebytových prostor a vybavení nezbytné pro poskytování školení bezpečné jízdy, d) prokázat, že má vytvořen kontrolní systém pro sledování souladu poskytování školení bezpečné jízdy s plánem podle písmene a), a e) prokázat, že má zajištěnu výcvikovou plochu, která není veřejně přístupnou pozemní komunikací, na které lze při výcviku technicky navodit různé dopravní situace a klimatické a povětrnostní podmínky. (2) Základní technické požadavky na nebytové prostory a vybavení podle odstavce 1 písm. c) a na výcvikovou plochu podle odstavce 1 písm. e), její vybavení a technické zajištění výcviku na ní stanoví prováděcí právní předpis. § 52g Povinnosti provozovatele střediska bezpečné jízdy (1) Provozovatel střediska bezpečné jízdy je povinen a) provádět školení bezpečné jízdy podle plánu pro zajištění školení bezpečné jízdy, b) zajistit provádění školení bezpečné jízdy prostřednictvím lektorů bezpečné jízdy, c) po celou dobu provozování své činnosti mít právo k užívání nebytových prostor a vybavení nezbytného pro poskytování kurzu bezpečné jízdy a mít tyto prostory a vybavení po celou dobu k dispozici, d) vést evidenci o uskutečněném školení bezpečné jízdy, včetně seznamu účastníků, a e) zaslat nejpozději 5 pracovních dnů před zahájením školení bezpečné jízdy seznam přihlášených účastníků, místo, datum a čas zahájení školení bezpečné jízdy obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému podle jeho místa podnikání nebo sídla. (2) Provozovatel střediska bezpečné jízdy může přijmout na školení bezpečné jízdy řidiče, který se hodlá zúčastnit školení bezpečné jízdy za účelem odečtení bodů v registrů řidičů, prokáže-li řidič, že má ke dni podání písemné žádosti o přijetí na školení nejvýše 10 bodů v registru řidičů za porušení právních předpisů ohodnocená podle zvláštního právního předpisu2a) méně než 6 body. (3) Provozovatel střediska bezpečné jízdy je povinen oznámit příslušnému krajskému úřadu změny údajů rozhodných pro vydání vyšší akreditace k provozování školení bezpečné jízdy a předložit o nich doklady do 15 dnů od jejich vzniku. (4) Provozovatel střediska bezpečné jízdy vydá řidiči, který ukončil školení bezpečné jízdy, ke dni ukončení školení bezpečné jízdy potvrzení o ukončeném školení bezpečné jízdy. (5) Vzor potvrzení podle odstavce 4 stanoví prováděcí právní předpis. § 52h Odnětí vyšší akreditace k provozování školení bezpečné jízdy (1) Krajský úřad rozhodne o odnětí vyšší akreditace k provozování školení bezpečné jízdy, jestliže provozovatel střediska bezpečné jízdy a) opakovaně nebo hrubým způsobem porušil povinnosti stanovené tímto zákonem, b) přestal splňovat podmínku k udělení vyšší akreditace podle § 52e odst. 2 písm. a), nebo c) požádal o odnětí vyšší akreditace. (2) O udělení vyšší akreditace k provozování školení bezpečné jízdy může provozovatel, kterému byla vyšší akreditace odejmuta podle odstavce 1 písm. a), znovu požádat krajský úřad nejdříve po uplynutí 3 let od nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí vyšší akreditace k provozování školení bezpečné jízdy. § 52i Školení bezpečné jízdy (1) Předmětem výuky v rámci školení bezpečné jízdy je získání a prohloubení znalostí a) teorie řízení a zásad bezpečné a defenzivní jízdy, b) nejčastějších příčin dopravních nehod a jejich předcházení, c) důsledků protiprávního jednání řidičů motorových vozidel, d) prevence a řešení mimořádných událostí v provozu na pozemních komunikacích. (2) Předmětem výcviku v rámci školení bezpečné jízdy je praktická jízda s motorovým vozidlem pod dohledem lektora bezpečné jízdy na výcvikové ploše podle § 52f odst. 1 písm. e), zaměřená na předcházení a řešení situací, při kterých je značně ztížena možnost ovládat vozidlo, formou bezpečné a defenzivní jízdy. V průběhu a po ukončení výcviku provádí lektor bezpečné jízdy vyhodnocení chování řidiče při výcviku. K výcviku může dojít až po ukončení výuky. (3) Učební osnovu školení bezpečné jízdy, obsah a rozsah výuky a výcviku a nejvyšší počet účastníků školení bezpečné jízdy stanoví prováděcí právní předpis. HLAVA TŘETÍ ZDOKONALOVÁNÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI ŘIDIČŮ ÚČASTÍ NA ŠKOLENÍ ZAČÍNAJÍCÍCH ŘIDIČŮ § 52j Školení začínajících řidičů (1) Zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, kteří se v období do 2 let ode dne udělení řidičského oprávnění dopustili závažného porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích2a), spočívá v účasti na školení začínajících řidičů. (2) Předmětem výuky v rámci školení začínajících řidičů je získání a prohloubení znalostí teorie řízení a zásad bezpečné a defenzivní jízdy. Výuka probíhá v rozsahu 1 vyučovací hodiny. (3) Předmětem výcviku v rámci školení začínajících řidičů je praktická jízda pod dohledem učitele výuky a výcviku. Výcvik probíhá v rozsahu 3 vyučovacích hodin. Výcvik lze provést na dvoukolovém vozidle jen v případě, že účastníkovi výcviku nebylo uděleno řidičské oprávnění pro řízení jiného vozidla. Na výcvik navazuje vyhodnocení chování řidiče při výcviku, které provádí učitel výuky a výcviku v rozsahu 1 vyučovací hodiny. (4) Školení začínajících řidičů provádí provozovatel autoškoly. Provozovatel autoškoly je povinen a) provádět školení začínajících řidičů prostřednictvím učitele výuky a výcviku, b) provádět praktickou jízdu výcvikovým vozidlem podle § 9 a 10, c) vést evidenci o uskutečněných školeních začínajících řidičů, včetně seznamu účastníků, a d) před zahájením výuky zaslat obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny provozovatele autoškoly seznam přihlášených účastníků a místo, datum a čas zahájení výuky. (5) Účastník školení začínajících řidičů předloží provozovateli autoškoly výpis svých údajů z registru řidičů, který není starší než 30 dní. (6) O absolvování školení začínajících řidičů vydá provozovatel autoškoly potvrzení. (7) Obsah a způsob provádění školení začínajících řidičů, nejvyšší počet účastníků školení začínajících řidičů, vzor potvrzení o jeho absolvování a způsob vedení evidence o uskutečněných školeních začínajících řidičů stanoví prováděcí právní předpis. ČÁST ŠESTÁ STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ DOZOR § 53 (1) Státní správu ve věcech získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel podle tohoto zákona a v rozsahu jím vymezeném vykonávají obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností, krajský úřad a ministerstvo. (2) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností a) rozhoduje o vydání registrace k provozování autoškolyprovozování autoškoly, o její změně a o jejím odnětí, b) schvaluje výcvikové vozidlo pro jeho použití k výcviku v autoškole a změny jeho užívání, c) zařazuje žadatele o řidičské oprávnění ke zkouškám z odborné způsobilosti a provádí tyto zkoušky, d) rozhoduje o profesní způsobilosti řidiče, e) projednává přestupky podle tohoto zákona v rozsahu své působnosti podle tohoto odstavce. (3) Krajský úřad a) rozhoduje o udělení profesního osvědčení a o jeho odnětí, b) provádí zkoušky učitelů výuky a výcviku, c) rozhoduje o udělení akreditace k provozování výuky a výcviku v rámci zdokonalování odborné způsobilosti řidičů pro účely profesní způsobilosti řidičů a o udělení vyšší akreditace k provozování školení bezpečné jízdy a o odnětí akreditace nebo vyšší akreditace, d) projednává přestupky podle tohoto zákona v rozsahu své působnosti podle tohoto odstavce. (4) Ministerstvo a) rozhoduje o vydání průkazu zkušebního komisaře, o jeho prodloužení a o jeho odnětí, b) provádí základní školení a provádí zkoušky zkušebních komisařů, c) provádí zdokonalovací školení zkušebních komisařů a přezkušuje zkušební komisaře, d) projednává přestupky podle tohoto zákona v rozsahu své působnosti podle tohoto odstavce. § 54 Státní dozor (1) Státní dozor ve věcech získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel vykonávají obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností a krajské úřady. Státní dozor ve věcech zkušebních komisařů vykonává ministerstvo, a to alespoň v rozsahu 4 hodin v průběhu 5 let u každého zkušebního komisaře; dozor zahrnuje provádění nejméně 2 zkoušek odborné způsobilosti žadatelů o řidičská oprávnění. (2) Vrchní státní dozor nad výkonem státního dozoru ve věcech získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a dále ve věcech výkonu státní správy podle § 53 odst. 4 vykonává ministerstvo. Při výkonu vrchního státního dozoru může ministerstvo vykonávat činnosti náležející státnímu dozoru. (3) Pověření k výkonu státního dozoru nebo vrchního státního dozoru ve věcech odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel ve formě průkazu vydává správní orgán, do jehož působnosti výkon dozoru spadá. Náležitosti průkazu a jeho vzor stanoví prováděcí právní předpis. § 56 Přestupky (1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) v rozporu s § 2 provozuje autoškolu bez registrace k provozování autoškoly, b) v rozporu s § 49 provozuje školicí středisko bez akreditace k provozování výuky a výcviku, c) v rozporu s § 52e provozuje středisko bezpečné jízdy bez vyšší akreditace k provozování školení bezpečné jízdy, d) v rozporu s § 52j provádí školení začínajících řidičů bez registrace k provozování autoškoly. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel autoškoly dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 4 poskytuje výuku a výcvik v rozsahu, který neodpovídá registraci k provozování autoškoly, b) v rozporu s § 3 provádí výuku a výcvik osobami, které nejsou držiteli platného profesního osvědčení, c) v rozporu s § 5 nenahlásí změny údajů a dokladů stanovených jako náležitosti žádosti o vydání registrace k provozování autoškoly, d) v rozporu s § 9 provádí výcvik neschváleným výcvikovým vozidlem, e) přijme jako žadatele o řidičské oprávnění osobu, která nesplňuje podmínky podle § 13, f) opakovaně nebo závažným způsobem nedodrží obsah a rozsah výuky a výcviku stanovený v § 20, g) v rozporu s § 25 nepředá příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností seznamy žadatelů k získání řidičského oprávnění, h) v rozporu s § 32 nepřihlásí písemně žadatele k získání řidičského oprávnění ke zkoušce, i) v rozporu s § 52j neprovádí školení začínajících řidičů prostřednictvím učitele výuky a výcviku, j) v rozporu s § 52j provádí praktickou jízdu neschváleným výcvikovým vozidlem, k) v rozporu s § 52j nedodrží stanovený obsah nebo rozsah školení začínajících řidičů, l) v rozporu s § 52j nevede evidenci o uskutečněném školení začínajících řidičů, včetně seznamu účastníků, m) v rozporu s § 52j nezašle před zahájením výuky seznam přihlášených účastníků a místo, datum a čas zahájení výuky obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny provozovatele autoškoly, n) v rozporu s § 52j nevydá potvrzení o absolvování školení začínajících řidičů. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel školicího střediska dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 51 neprovádí výuku a výcvik prostřednictvím odborně způsobilých osob, b) v rozporu s § 51 provádí výcvik neschváleným výcvikovým vozidlem, c) v rozporu s § 51 neprovádí výuku a výcvik podle plánu pro zajištění výuky a výcviku, d) v rozporu s § 51 nevede evidenci o uskutečněné výuce a výcviku včetně seznamu účastníků, e) v rozporu s § 51 nezašle nejpozději 5 pracovních dnů před zahájením výuky nebo výcviku v rámci vstupního a pravidelného školení seznam přihlášených účastníků, místo, datum a čas zahájení výuky nebo výcviku krajskému úřadu, popřípadě i obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, f) v rozporu s § 51 neoznámí krajskému úřadu změny údajů rozhodných pro udělení akreditace k provozování výuky a výcviku a nepředloží o nich doklady, g) v rozporu s § 51 nevydá bez zbytečného prodlení řidiči, který ukončil výuku a výcvik, potvrzení o rozsahu a obsahu výuky a výcviku a datu jejich ukončení, h) přijme k výuce a výcviku osobu, která nesplňuje podmínky podle § 52a, i) v rozporu s § 51 nezašle nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy bylo ukončeno pravidelné školení řidičů, příslušnému úřadu seznam účastníků pravidelného školení. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel střediska bezpečné jízdy dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 52g neprovádí výuku a výcvik bezpečné jízdy prostřednictvím lektorů bezpečné jízdy, b) v rozporu s § 52g neprovádí školení bezpečné jízdy podle plánu pro zajištění školení bezpečné jízdy, c) v rozporu s § 52g nevede evidenci o uskutečněném školení bezpečné jízdy, včetně seznamu účastníků, d) v rozporu s § 52g nezašle nejpozději 5 pracovních dnů před zahájením školení bezpečné jízdy seznam přihlášených účastníků, místo, datum a čas zahájení školení bezpečné jízdy příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, e) v rozporu s § 52g neoznámí příslušnému krajskému úřadu změny údajů rozhodných pro udělení vyšší akreditace k provozování školení bezpečné jízdy a nepředloží o nich doklady, f) v rozporu s § 52g nevydá bez zbytečného prodlení řidiči, který ukončil školení bezpečné jízdy, potvrzení o rozsahu a obsahu absolvovaného školení bezpečné jízdy a datu ukončení školení bezpečné jízdy, g) přijme na školení bezpečné jízdy osobu, která nesplňuje podmínky podle § 52g. (5) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. a), b), d), e), f), i), j) a k), odstavce 3 písm. a), b), c), h) a i) a odstavce 4 písm. a) a b), b) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c), g), h), l) a m), odstavce 3 písm. d), e) a f) a odstavce 4 písm. c), d), e) a g), c) do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. n), odstavce 3 písm. g) a odstavce 4 písm. f). § 57 Pokuty uložené podle tohoto zákona vybírá orgán, který rozhodl o přestupku. ČÁST SEDMÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 59 Společná ustanovení V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle správního řádu.9) § 59a Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti. Přechodná ustanovení § 60 (1) Provozovatel autoškoly, který provozuje autoškolu na základě živnostenského oprávnění vydaného před účinností tohoto zákona, může požádat do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona okresní úřad o vydání registrace k provozování autoškolyprovozování autoškoly. Do doby rozhodnutí okresního úřadu se provozovatel autoškoly považuje za provozovatele, kterému byla vydána registrace podle tohoto zákona. Nepožádá-li provozovatel autoškoly ve stanovené lhůtě o vydání registrace k provozování autoškolyprovozování autoškoly, dosavadní oprávnění provozovat autoškolu zaniká. (2) Držitel průkazu zkušebního komisaře vydaného před účinností tohoto zákona je povinen nejpozději do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona sdělit ministerstvu údaje a doložit doklady vyžadované pro průkaz zkušebního komisaře podle ustanovení § 34 tohoto zákona. Nesplní-li tuto povinnost, pozbude dosavadní průkaz zkušebního komisaře platnosti uplynutím posledního dne lhůty stanovené pro sdělení údajů a doložení dokladů. Nesplňuje-li dosavadní držitel průkazu zkušebního komisaře na základě sdělených údajů a předložených dokladů podmínky stanovené v § 34 tohoto zákona, zahájí ministerstvo řízení o odnětí průkazu zkušebního komisaře. (3) Držitel osvědčení pro učitele výcviku vydaného před účinností tohoto zákona (dále jen „držitel osvědčení“) je povinen nejpozději do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona sdělit ministerstvu údaje a doložit doklady vyžadované pro profesní osvědčení v § 21 tohoto zákona. Nesplní-li tuto povinnost, pozbude dosavadní osvědčení pro učitele výcviku platnosti uplynutím posledního dne lhůty stanovené pro sdělení údajů a doložení dokladů. Nesplňuje-li dosavadní držitel osvědčení na základě sdělených údajů a předložených dokladů podmínky stanovené v § 21 tohoto zákona, zahájí ministerstvo řízení o odnětí osvědčení pro učitele výcviku. Nesplňuje-li dosavadní držitel osvědčení podmínku stanovenou v § 21 odst. 2 písm. a), ministerstvo potvrdí platnost dosavadního osvědčení pro učitele výcviku, pokud má držitel osvědčení nejméně patnáctiletou praxi v provádění výuky a výcviku. (4) Provozovatel autoškoly je povinen označit výcviková vozidla podle tohoto zákona do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona. (5) Okresní úřad může po dobu šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona pověřit prováděním zkoušek držitele průkazu zkušebního komisaře vydaného před účinností tohoto zákona, který není zaměstnancem okresního úřadu. § 61 (1) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců Ministerstva vnitra a příslušníků Policie České republiky, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají ty druhy činností, které bude podle § 53 odst. 4 tohoto zákona vykonávat ministerstvo, přecházejí z Ministerstva vnitra a Policie České republiky na ministerstvo. (2) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců Ministerstva vnitra a příslušníků PoliciePolicie České republiky, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají ty druhy činností, které bude podle § 53 odst. 2 tohoto zákona vykonávat okresní úřad, přecházejí z Ministerstva vnitra a PoliciePolicie České republiky na okresní úřady. § 62 Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 11 odst. 2, § 13 odst. 5, § 20 odst. 5, § 21 odst. 1, § 23 odst. 3, § 27 odst. 5, § 30 odst. 2, § 34 odst. 3, § 35 odst. 4, § 36 odst. 5, § 40 odst. 3, § 41 odst. 3, § 42 odst. 6, § 47 odst. 6, § 48 odst. 7, § 50 odst. 4, § 51 odst. 5, § 52b odst. 8, § 52c odst. 11, § 52f odst. 2, § 52g odst. 5, § 52i odst. 3, § 52j odst. 7 a § 54 odst. 3. ČÁST OSMÁ § 63 Změna zákona o živnostenském podnikání Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb. a zákona č. 249/2000 Sb., se mění takto: V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupina 214: Ostatní a) dosavadní obor živnosti „Vyučování řízení motorových vozidel“ ve sloupci 1 nově zní: „Provozování autoškoly“, b) text ve sloupci 2 se nahrazuje textem, který zní: „odborná způsobilost podle § 3 odst. 1 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů“. ČÁST DEVÁTÁ § 64 Změna zákona o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích Zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 168/1999 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se ve větě prvé za slovo „vykonává“ vkládají slova „podle tohoto zákona“. 2. V § 2 odst. 1 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e). 3. V § 2 se odstavec 2 zrušuje. 4. V § 3 písm. d) se slova „zkoušení žadatelů o řidičská oprávnění,“ zrušují. 5. V § 4 se písmeno c) zrušuje. 6. V § 5 odst. 1 se písmena f), g) a h) zrušují. Dosavadní písmena i) až n) se označují jako písmena f) až k). 7. V § 5 odst. 1 písm. j) se slova „a autoškol“ zrušují. 8. V § 9 odst. 4 se slova „způsob provádění výuky a výcviku, rozsah potřebných odborných znalostí, způsob provádění zkoušek z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel,“ zrušují. 9. § 12 se zrušuje. ČÁST DESÁTÁ ÚČINNOST § 65 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 247/2000 Sb. Technické podmínky pro autocvičiště, cvičné plochy a druhy učebních pomůcek 1. Technické podmínky pro autocvičiště a cvičné plochy Autocvičiště nebo jiná cvičná plocha musí mít zpevněný povrch (beton, asfalt nebo dlažba). Zpevněný povrch musí mít takové rozměry, aby na něm bylo možno provádět nácvik a) rozjíždění a zastavování vozidla na vyznačených místech, b) přímé jízdy vpřed a vzad s prokluzem spojky, c) jízdy s vozidlem v omezeném prostoru, d) jízdy slalomovou tratí vpřed a vzad, e) jízdy ve tvaru osmičky vpřed a vzad, f) couvání do omezeného prostoru, g) parkování vodorovné v řadě, šikmé, kolmé a opuštění parkovacího prostoru vpřed a vzad, h) řízení vozidla v jednotlivých rizikových situacích (intenzivní brzdění z rychlosti nejméně 40 km.h-1, objíždění překážky, náhlá změna směru jízdy spojená s ovládáním ostatních ovládacích prvků vozidla). 2. Učební pomůcky pro výuky praktické údržby Výuka praktické údržby se provádí na výcvikovém vozidle. Výuka praktické údržby může být prováděna také a) na modelu palivové, elektrické, brzdové, chladicí a mazací soustavy nákladního automobilu, b) na modelu zážehového a vznětového motoru, c) na modelu převodovky a spojky, nebo d) na modelu jednotlivých částí nákladního automobilu se zachovanými funkčními vlastnostmi. Příloha č. 2 k zákonu č. 247/2000 Sb. Druhy výcvikových vozidel pro výuku, výcvik a zkoušku z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a technické požadavky na výcviková vozidla Praktický výcvik v řízení vozidla a zkouška z praktické jízdy se provádí na vozidle zařazeném do příslušné skupiny vozidel, pokud není dále stanoveno jinak, a to a) pro skupinu AM na mopedu s objemem spalovacího motoru nepřevyšujícím 50 cm3 a s konstrukční rychlostí nepřevyšující 45 km.h-1 nebo na motocyklu s objemem spalovacího motoru nepřevyšujícím 125 cm3, přičemž rychlost jízdy při výcviku v řízení a praktické jízdy při zkoušce praktické jízdy nesmí převyšovat 45 km.h-1; na mopedu s více než 2 koly lze provádět nejvýše 4 hodiny výcviku, b) pro skupinu A1 na motocyklu bez postranního vozíku o výkonu nejvýše 11 kW, jehož konstrukční rychlost je nejméně 90 km.h-1, s poměrem výkonu a hmotnosti nejvýše 0,1 kW/kg a jedná-li se o motocykl se spalovacím motorem, s objemem válců nejméně 115 cm3; u elektrického motoru dále s poměrem výkonu a hmotnosti nejméně 0,08 kW/kg, c) pro skupinu A2 na motocyklu bez postranního vozíku o výkonu nejméně 20 kW, ale nejvýše 35 kW, s poměrem výkonu a hmotnosti nejvýše 0,2 kW/kg a jedná-li se o motocykl se spalovacím motorem, s objemem válců nejméně 250 cm3; u elektrického motoru dále s poměrem výkonu a hmotnosti nejméně 0,15 kW/kg, d) pro skupinu A na motocyklu bez postranního vozíku o výkonu nejméně 50 kW a o hmotnosti v nenaloženém stavu nejméně 175 kg, s objemem válců nejméně 595 cm3 u spalovacího motoru a s poměrem výkonu a hmotnosti nejméně 0,25 kW/kg u elektrického motoru, e) pro skupinu B1 s motorovým čtyřkolovým vozidlem, jehož konstrukční rychlost je nejméně 60 km.h-1, f) pro skupinu B se čtyřkolovým motorovým vozidlem, jehož konstrukční rychlost je nejméně 100 km.h-1, nebo, jde-li o výcvik podle § 19 písm. b) bodu 3 nebo o zkoušku podle § 45b odst. 3, s jízdní soupravou, jejíž největší povolená hmotnost převyšuje 3 500 kg, ale nepřevyšuje 4 250 kg, složenou z takového motorového vozidla a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti převyšující 750 kg, g) pro skupinu B+E s jízdní soupravou, jejíž největší povolená hmotnost převyšuje 3 500 kg, tvořenou motorovým vozidlem uvedeným v písmenu f) a přípojným vozidlem o největší povolené hmotnosti nejméně 1 000 kg a jehož konstrukční rychlost je nejméně 100 km.h-1; přípojné vozidlo musí být uzavřeným skříňovým tělesem o šířce a výšce odpovídající alespoň šířce a výšce motorového vozidla vytvořeným uzavřenou samostatnou skříní nebo ložnou plochou s plachtou na vestavěné konstrukci; uzavřené skříňové těleso může být užší, než je motorové vozidlo, pokud je výhled dozadu možný pouze za použití vnějších zpětných zrcátek motorového vozidla. Při zkoušce z praktické jízdy musí být okamžitá hmotnost přípojného vozidla nejméně 800 kg, h) pro skupinu C1 s motorovým vozidlem o největší povolené hmotnosti převyšující 5 000 kg, délce nejméně 5 m, jehož konstrukční rychlost je nejméně 80 km.h-1; nástavba vozidla musí být uzavřeným skříňovým tělesem, které je nejméně tak široké a vysoké jako kabina, vytvořeným uzavřenou nebo ložnou plochou s plachtou na vestavěné konstrukci, které neumožňují výhled řidiče za vozidlo jinak než prostřednictvím bočních zpětných zrcátek; motorové vozidlo musí být vybaveno protiblokovacím brzdovým systémem a záznamovým zařízením podle přímo použitelného předpisu Evropské unie11), i) pro skupinu C1+E s jízdní soupravou tvořenou motorovým vozidlem uvedeným v písmenu h) a přípojným vozidlem o největší povolené hmotnosti nejméně 1 250 kg a jehož konstrukční rychlost je nejméně 80 km.h-1; přípojné vozidlo musí být uzavřeným skříňovým tělesem o šířce a výšce odpovídající alespoň šířce a výšce motorového vozidla vytvořeným uzavřenou samostatnou skříní nebo ložnou plochou s plachtou na vestavěné konstrukci; uzavřené skříňové těleso může být užší, než je motorové vozidlo, pokud je výhled dozadu možný pouze za použití vnějších zpětných zrcátek motorového vozidla; délka takto vytvořené jízdní soupravy musí být nejméně 8 m. Při zkoušce z praktické jízdy musí být okamžitá hmotnost přípojného vozidla nejméně 800 kg, j) pro skupinu C s motorovým vozidlem o největší povolené hmotnosti nejméně 12 000 kg, délce nejméně 8 m, šířce nejméně 2,4 m a jehož konstrukční rychlost je nejméně 80 km.h-1; nástavba vozidla musí být uzavřeným skříňovým tělesem, které je nejméně tak široké a vysoké jako kabina, vytvořeným uzavřenou nebo ložnou plochou s plachtou na vestavěné konstrukci, které neumožňují výhled řidiče za vozidlo jinak než prostřednictvím bočních zpětných zrcátek; motorové vozidlo musí být vybaveno protiblokovacím brzdovým systémem a záznamovým zařízením podle přímo použitelného předpisu Evropské unie11) a převodovkou umožňující ruční řazení převodových stupňů. Při zkoušce z praktické jízdy musí být okamžitá hmotnost vozidla nejméně 10 000 kg, k) pro skupinu C+E s jízdní soupravou tvořenou buďto motorovým vozidlem uvedeným v písmenu j) a přípojným vozidlem nebo tahačem s návěsem, přičemž největší povolená hmotnost jízdní soupravy je nejméně 20 000 kg, délka jízdní soupravy je nejméně 14 m, délka přípojného vozidla musí být nejméně 7,5 m, šířka jízdní soupravy je nejméně 2,4 m a konstrukční rychlost je nejméně 80 km.h-1; přípojné vozidlo, popřípadě návěs musí být uzavřeným skříňovým tělesem o šířce a výšce odpovídající alespoň šířce a výšce kabiny motorového vozidla vytvořeným uzavřenou samostatnou skříní nebo ložnou plochou s plachtou na vestavěné konstrukci. Tahač návěsu musí být vybaven protiblokovacím brzdovým systémem, převodovkou umožňující ruční řazení převodových stupňů a záznamovým zařízením podle přímo použitelného předpisu Evropské unie11). Při zkoušce z praktické jízdy musí být okamžitá hmotnost jízdní soupravy nejméně 15 000 kg, l) pro skupinu D1 s motorovým vozidlem, jehož největší povolená hmotnost je nejméně 4 000 kg, délka je nejméně 5 m a konstrukční rychlost je nejméně 80 km.h-1; motorové vozidlo musí být vybaveno protiblokovacím brzdovým systémem a záznamovým zařízením podle přímo použitelného předpisu Evropské unie11), m) pro skupinu D1+E jízdní soupravou tvořenou motorovým vozidlem uvedeným v písmenu l) a přípojným vozidlem o největší povolené hmotnosti nejméně 1 250 kg a jehož konstrukční rychlost je nejméně 80 km.h-1; přípojné vozidlo musí být uzavřeným skříňovým tělesem o šířce nejméně 2 m a výšce nejméně 2 m, vytvořeným uzavřenou samostatnou skříní nebo ložnou plochou s plachtou na vestavěné konstrukci. Při zkoušce z praktické jízdy musí být okamžitá hmotnost vozidla nejméně 800 kg, n) pro skupinu D s motorovým vozidlem o délce nejméně 10 m, šířce nejméně 2,4 m a jehož konstrukční rychlost je nejméně 80 km.h-1; motorové vozidlo musí být vybaveno protiblokovacím brzdovým systémem a záznamovým zařízením podle přímo použitelného předpisu Evropské unie11), o) pro skupinu D+E s jízdní soupravou tvořenou motorovým vozidlem uvedeným v písmenu n) a přípojným vozidlem o největší povolené hmotnosti nejméně 1 250 kg, šířce nejméně 2,4 m a jehož konstrukční rychlost je nejméně 80 km.h-1; přípojné vozidlo musí být uzavřeným skříňovým tělesem o šířce nejméně 2 m a výšce nejméně 2 m, vytvořeným uzavřenou samostatnou skříní nebo ložnou plochou s plachtou na vestavěné konstrukci. Při zkoušce z praktické jízdy musí být okamžitá hmotnost přípojného vozidla nejméně 800 kg, p) pro skupinu T se zemědělským nebo lesnickým traktorem s vlastním pohonem kol, který má nejméně dvě osy, k němuž je připojen přívěs o celkové hmotnosti nejméně 3 500 kg a je naložen nejméně na 50 % užitečného zatížení. Při praktickém výcviku v řízení vozidel skupiny T je možno polovinu výcviku prováděného na autocvičišti nebo jiné cvičné ploše s vyloučením provozu ostatních vozidel provést bez přípojného vozidla. Příloha č. 3 k zákonu č. 247/2000 Sb. ZÁKLADNÍ VÝUKA A VÝCVIK Počet hodin v předmětech výuky Tabulka 1 Skupina řidičského oprávnění\| Předmět výuky\| OP\| Celkem ---\|---\|---\|--- PPV\| OÚV\| TZBJ\| ZP AM\| 14\| 1\| 6\| 2\| 3\| 26 A1\| 14\| 1\| 6\| 2\| 3\| 26 A\| 14\| 1\| 6\| 2\| 3\| 26 B1\| 16\| 2\| 8\| 2\| 4\| 32 B\| 18\| 2\| 10\| 2\| 4\| 36 T\| 18\| 10\| 10\| 2\| 4\| 44 Vysvětlivky PPV\| Výuka předpisů o provozu vozidel ---\|--- OÚV\| Výuka o ovládání a údržbě vozidla TZBJ\| Výuka teorie a zásad bezpečné jízdy ZP\| Výuka zdravotnické přípravy OP\| Opakování a přezkoušení ZÁKLADNÍ VÝUKA A VÝCVIK Počet hodin v předmětech výcviku Tabulka 2 Skupina Řidičského Oprávnění\| PV-ŘV\| PV-ÚV\| PV-ZP\| Celkem ---\|---\|---\|---\|--- I. etapa\| II. etapa\| III. etapa AC\| MP\| SP\| SP AM\| 1\| 2\| 5\| 5\| 1\| 4\| 18 A1\| 1\| 2\| 5\| 5\| 1\| 4\| 18 A\| 1\| 2\| 5\| 5\| 1\| 4\| 18 B1\| 2\| 5\| 10\| 6\| 2\| 4\| 29 B\| 2\| 5\| 12\| 9\| 2\| 4\| 34 T\| 2\| 4\| 8\| 7\| 8\| 4\| 33 Vysvětlivky PV-ŘV \| praktický výcvik v řízení vozidla ---\|--- \| AC autocvičiště \| MP minimální provoz \| SP střední provoz PV-ÚV \| praktický výcvik údržby vozidla PV-ZP\| praktický výcvik zdravotnické přípravy ROZŠIŘUJÍCÍ VÝUKA A VÝCVIK Počet hodin v předmětech výuky Tabulka 3 Skupina řidičského oprávnění\| Předměty výuky\| OP\| Celkem ---\|---\|---\|--- PPV\| OÚV\| TZBJ\| ZP R B1 / AM\| 6\| 1\| 3\| 2\| 4\| 16 R B / AM R C1 / AM R C / AM R D1 / AM R D / AM R B1 / A1\| 6\| 1\| 3\| 2\| 4\| 16 R B / A1 R C1 / A1 R C / A1 R D1 / A1 RD/A1 R A1 / A\| 6\| 1\| 3\| 2\| 4\| 16 R B1 / A R B / A R C1 / A R C / A R D1/A RD/A R A1 / B1\| 10\| 2\| 5\| 2\| 3\| 22 R A / B1 R A1 / B\| 10\| 2\| 5\| 2\| 3\| 22 R A / B R B1 / B R A1 / T\| 10\| 6\| 8\| 2\| 4\| 30 R A / T R B1 / T R B / T R C1 / T R C / T R D1 / T R D / T R B / C1\| 10\| 12\| 10\| 2\| 4\| 38 R D1 / C1 R D / C1 R B / C\| 10\| 12\| 10\| 2\| 4\| 38 R C1 / C R D1 / C R D / C R B/ D1\| 10\| 12\| 10\| 2\| 4\| 38 R C1 / D1 R C / D1 R B / D\| 10\| 12\| 10\| 2\| 4\| 38 R C1 / D R C / D R D1 / D R B / B+E\| 2\| 1\| 6\| 2\| 3\| 14 R C1 / C1+E R C / C+E R D1 / D1+E R D / D+E Vysvětlivky R B / C Rozšíření řidičského oprávnění skupiny B o další skupinu řidičského oprávnění skupiny C Ostatní vysvětlivky zkratek jsou uvedeny u tabulky č. 1 ROZŠIŘUJÍCÍ VÝUKA A VÝCVIK Počet hodin v předmětech výcviku Tabulka 4 Skupina řidičského oprávnění\| PV-ŘV\| PV-ÚV\| PV-ZP\| Celkem ---\|---\|---\|---\|--- I. etapa\| II. etapa\| III. etapa celk.jízd.\| AC\| MP\| SP\| SP R B1 / AM\| 7\| 1\| 2\| 2\| 2\| 1\| 2\| 10 R B / AM R C1 / AM R C/ AM R D1 / AM R D / AM R B1 / A1\| 13\| 1\| 2\| 5\| 5\| 1\| 2\| 16 R B / A1 R C1 / A1 R C / A1 R D1 / A1 R D / A1 R A1 / A\| 7\| 0\| 2\| 2\| 3\| 1\| 2\| 10 R B1 / A\| 13\| 1\| 2\| 5\| 5\| 1\| 2\| 16 R B / A R C1 / A R C / A R D1 / A R D / A R A1 / B1\| 23\| 2\| 5\| 10\| 6\| 2\| 2\| 27 R A / B1 R A1 / B\| 28\| 2\| 5\| 12\| 9\| 2\| 2\| 32 R A / B R B1 / B\| 16\| 0\| 4\| 6\| 6\| 2\| 2\| 20 R A1 / T\| 19\| 2\| 2\| 8\| 7\| 5\| 2\| 26 R A / T R B1 / T\| 12\| 0\| 2\| 5\| 5\| 5\| 2\| 19 R B / T\| 10\| 0\| 2\| 4\| 4\| 5\| 2\| 17 R C1 / T\| 10\| 0\| 2\| 4\| 4\| 2\| 2\| 14 R C / T R D1 / T R D / T R B / C1\| 17\| 0\| 2\| 9\| 6\| 4\| 4\| 25 R D1 / C1\| 16\| 0\| 2\| 8\| 6\| 4\| 4\| 24 R D / C1\| 10\| 0\| 1\| 5\| 4\| 4\| 4\| 18 R B / C\| 18\| 0\| 2\| 8\| 8\| 4\| 4\| 26 R C1 / C\| 12\| 0\| 2\| 6\| 4\| 2\| 4\| 18 R D1 / C\| 18\| 0\| 2\| 10\| 6\| 2\| 4\| 24 R D / C\| 14\| 0\| 2\| 8\| 4\| 2\| 4\| 20 R B / D1\| 14\| 0\| 2\| 8\| 4\| 4\| 4\| 22 R C1 / D1\| 10\| 0\| 1\| 5\| 4\| 2\| 4\| 16 R C / D1\| 8\| 0\| 1\| 4\| 3\| 2\| 4\| 14 R B / D\| 30\| 0\| 4\| 16\| 10\| 8\| 4\| 42 R C1 / D\| 16\| 0\| 2\| 8\| 6\| 2\| 4\| 22 R C / D\| 14\| 0\| 2\| 8\| 4\| 2\| 4\| 20 R D1 / D\| 18\| 0\| 2\| 10\| 6\| 2\| 4\| 24 R B / B+E\| 8\| 0\| 2\| 2\| 4\| 2\| 2\| 12 R C1 / C1+E R C / C+E R D1 / D1+E R D / D+E Počty hodin v tabulkách 1 až 4 uvedené pro skupinu A1 platí i pro skupinu A2. Jednu nebo více hodin výcviku v I. etapě výcviku pro skupinu A2 nebo A lze provést na motocyklu zařazeném do skupiny vozidel s nižším objemem nebo výkonem. Příloha č. 4 k zákonu č. 247/2000 Sb. Rozdělení řidičských trenažérů a rozsah povoleného výcviku V závislosti na technickém provedení a stupni vývoje pro účely tohoto zákona tvoří a) první skupinu řidičské trenažéry s aktivním výhledem vpřed, simulací základních jízdních vlastností, zvuků vozidla, které umožňují nácvik základních řidičských úkonů; řidičským trenažérem lze nahradit 30 % 1. etapy výcviku, b) druhou skupinu řidičské trenažéry řízené výpočetní technikou splňující podmínky první skupiny, které dále simulují jízdu po komunikacích s jedním jízdním pruhem, vodorovným a svislým dopravním značením a jízdu za ztížených světelných podmínek; řidičským trenažérem lze nahradit 40 % 1. etapy výcviku, 10 % 2. etapy výcviku a 5 % 3. etapy výcviku, c) třetí skupinu řidičské trenažéry splňující podmínky druhé skupiny, které dále umožňují nácvik jízdy vpřed i vzad po komunikacích s více jízdními pruhy v otevřené krajině a ve městě v mírném provozu s jednoduchými dopravními interakcemi v různém světelném režimu a umožňující nácvik rizikových situací; řidičským trenažérem lze nahradit 40 % 1. etapy výcviku, 10 % 2. etapy výcviku a 10 % 3. etapy výcviku, včetně nácviku správného jednání v jednotlivých rizikových situacích, d) čtvrtou skupinu řidičské trenažéry splňující podmínky třetí skupiny, které jsou dále vybaveny panoramatickým výhledem vpřed, zpětnými výhledy, pohyblivou základnou a umožňují nácvik jízdy v plném provozu za různých klimatických podmínek; řidičským trenažérem lze nahradit 50 % 1. etapy výcviku, 30 % 2. etapy výcviku a 15 % 3. etapy výcviku, včetně nácviku správného jednání v jednotlivých rizikových situacích. Pokud počet hodin získaný výpočtem není celé číslo, zaokrouhluje se na celé hodiny nahoru. Příloha č. 5 k zákonu č. 247/2000 Sb. Rozsah zkoušek z odborné způsobilosti pro jednotlivé skupiny vozidel a způsob jejich provádění Zkoušky z odborné způsobilosti pro jednotlivé skupiny vozidel se provádějí v rozsahu a způsobem a) řidičské oprávnění pro skupinu AM 1. předpisy o provozu na pozemních komunikacích 1 test, 2. praktická jízda s výcvikovým vozidlem, b) řidičské oprávnění pro skupinu A1, A2, A nebo B1 1. předpisy o provozu na pozemních komunikacích 1 test, 2. praktická jízda s výcvikovým vozidlem, c) řidičské oprávnění pro skupinu T, B nebo B+E 1. předpisy o provozu na pozemních komunikacích 1 test, 2. praktická jízda s výcvikovým vozidlem, d) řidičské oprávnění pro skupinu C1, C, C1+E nebo C+E 1. předpisy o provozu na pozemních komunikacích 1 test, 2. ovládání a údržba vozidla 3 otázky, 3. praktická jízda s výcvikovým vozidlem, e) řidičské oprávnění pro skupinu D1, D, D1+E nebo D+E 1. předpisy o provozu na pozemních komunikacích 1 test, 2. ovládání a údržba vozidla 4 otázky, 3. praktická jízda s výcvikovým vozidlem. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/59/ES ze dne 15. července 2003 o výchozí kvalifikaci a pravidelném školení řidičů některých silničních vozidel pro nákladní nebo osobní dopravu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a směrnice Rady 91/439/EHS a zrušení směrnice Rady 76/914/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/66/ES ze dne 26. dubna 2004, kterou se z důvodu přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska upravují směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/45/ES, 2002/83/ES, 2003/37/ES a 2003/59/ES a směrnice Rady 77/388/EHS, 91/414/EHS, 96/26/ES, 2003/48/ES a 2003/49/ES v oblastech volného pohybu zboží, volného pohybu služeb, zemědělství, dopravní politiky a daní. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES ze dne 20. prosince 2006 o řidičských průkazech. Směrnice Komise 2012/36/EU ze dne 19. listopadu 2012, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech. Směrnice Komise 2013/47/EU ze dne 2. října 2013, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/645 ze dne 18. dubna 2018, kterou se mění směrnice 2003/59/ES o výchozí kvalifikaci a pravidelném školení řidičů některých silničních vozidel pro nákladní nebo osobní dopravu a směrnice 2006/126/ES o řidičských průkazech. Směrnice Komise (EU) 2020/612 ze dne 4. května 2020, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech. 1a) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. 2a) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2b) Příloha č. 2 k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2c) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 37 odst. 7 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. 3a) Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. 3b) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. 4) Zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 384/2008 Sb. 5) § 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. 6) § 36 zákona č. 56/2001 Sb. 6a) § 230 zákona č. 262/2006 Sb. 6b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/59/ES ze dne 15. července 2003 o výchozí kvalifikaci a pravidelném školení řidičů některých silničních vozidel pro nákladní nebo osobní dopravu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a směrnice Rady 91/439/EHS a zrušení směrnice Rady 76/914/EHS. 8) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. 10) § 81 zákona č. 361/2000 Sb. 11) Nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 ze dne 20. prosince 1985 o záznamovém zařízení v silniční dopravě (Úř. věst. L 370, 3. 12. 1985, s. 8), ve znění pozdějších předpisů. 12) § 80a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 297/2011 Sb.
Zákon č. 248/2000 Sb.	Zákon č. 248/2000 Sb. Zákon o podpoře regionálního rozvoje Vyhlášeno 9. 8. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 73/2000 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - PODPORA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE (§ 3 — § 13) * ČÁST TŘETÍ - PŮSOBNOST SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ, KRAJŮ A OBCÍ PŘI PODPOŘE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE (§ 14 — § 14b) * ČÁST ČTVRTÁ - KOORDINACE PODPORY HOSPODÁŘSKÉ, SOCIÁLNÍ A ÚZEMNÍ SOUDRŽNOSTI (§ 15 — § 18) * ČÁST PÁTÁ - EVROPSKÉ SESKUPENÍ PRO ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCI (§ 18a — § 18h) * ČÁST ŠESTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 19 — § 20) Aktuální znění od 1. 1. 2022 (251/2021 Sb.) 248 ZÁKON ze dne 29. června 2000 o podpoře regionálního rozvoje Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje podmínky pro a) poskytování podpory regionálnímu rozvoji a s tím související působnost ústředních správních úřadů, krajů a obcíobcí, b) koordinaci a realizaci podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti a koordinaci využívání fondů, programů a nástrojů v přímém řízení Evropské komise, c) činnost evropského seskupení pro územní spolupráci (dále jen „seskupení“) v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie7). § 2 Vymezení pojmu Pro účely tohoto zákona se regionem rozumí územní celek, vymezený územními obvody krajů a obcíobcí, jehož rozvoj může být podporován podle tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ PODPORA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE § 3 (1) Cílem podpory regionálního rozvoje je zajistit dynamický a vyvážený rozvoj území České republiky se zřetelem na kvalitu života a životního prostředí, přispět ke snižování regionálních rozdílů a zároveň umožnit využití místního potenciálu pro zvýšení hospodářské a sociální úrovně jednotlivých regionů. (2) Oblasti podpory regionálního rozvoje na úrovni České republiky podrobněji vymezí strategie regionálního rozvoje České republiky (dále jen „Strategie regionálního rozvoje“) a na úrovni kraje strategie rozvoje územního obvodu kraje. (3) Strategie regionálního rozvoje a strategie rozvoje územních obvodů krajů jsou zpracovávané s platností pro programové období Evropské unie. § 4 Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „Ministerstvo“) ve spolupráci s ostatními dotčenými ústředními správními úřady a kraji navrhuje vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na dynamický a vyvážený rozvoj České republiky, zvyšování hospodářské a sociální úrovně územních samosprávných celků a udržování jejich hospodářské, sociální a územní soudržnosti (dále jen „státem podporované regiony“). § 5 Strategie regionálního rozvoje Strategie regionálního rozvoje určuje zaměření a cíle regionálního rozvoje, zejména s ohledem na dynamický a vyvážený rozvoj státu a jeho jednotlivých regionů, měst a venkova, a stanoví základní podmínky pro naplňování těchto cílů. § 6 Obsah Strategie regionálního rozvoje Strategie regionálního rozvoje zejména a) analyzuje stav regionálního rozvoje, b) stanoví republikové priority a strategické cíle regionální politiky pro zajištění dynamického a vyváženého rozvoje území, c) stanoví podklady pro vymezení priorit podpory regionálního rozvoje prostřednictvím fondů Evropské unie, d) stanoví podmínky pro vymezení státem podporovaných regionů, e) vymezuje nástroje k realizaci stanovených priorit a cílů, f) stanoví zaměření programu11) regionálního rozvoje Ministerstva, g) vymezuje úkoly ostatních dotčených ústředních správních úřadů k zabezpečení realizace stanovených priorit a cílů, h) stanoví způsob sledování a vyhodnocování účinnosti Strategie regionálního rozvoje, i) obsahuje doporučení krajům pro zaměření jejich rozvoje. § 7 Postup při zpracování Strategie regionálního rozvoje (1) Ministerstvo zpracovává návrh Strategie regionálního rozvoje pro celé území České republiky ve spolupráci především s ostatními dotčenými ústředními správními úřady, kraji a sdruženími obcíobcí s celostátní působností. (2) Návrh Strategie regionálního rozvoje zpracovává Ministerstvo zejména na základě a) právních předpisů a dokumentů České republiky a Evropské unie, které mají vliv na regionální rozvoj státu, b) mezinárodních závazků České republiky vztahujících se k regionálnímu rozvoji, c) politiky územního rozvoje, příslušných územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace podle stavebního zákona, d) cílů a priorit souvisejících s rozvojem území měst a venkova, e) podkladů ke strategiím rozvoje územních obvodů krajů, popřípadě jiných koncepčních dokumentů zpracovávaných kraji, f) statistických údajů, g) principů udržitelného rozvoje. § 8 Schvalování Strategie regionálního rozvoje (1) Strategii regionálního rozvoje schvaluje vláda. Ministerstvo předkládá vládě ke schválení návrh Strategie regionálního rozvoje se stanoviskem Ministerstva životního prostředí k posouzení vlivu provádění koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví12) a se sdělením, jak bylo toto stanovisko zohledněno. (2) Ministerstvo zveřejňuje schválenou Strategii regionálního rozvoje způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 9 Zpráva o uplatňování Strategie regionálního rozvoje (1) Ministerstvo zpracovává ve spolupráci s ostatními dotčenými ústředními správními úřady a kraji v polovině programového období Evropské unie zprávu o uplatňování Strategie regionálního rozvoje. (2) Zpráva o uplatňování Strategie regionálního rozvoje obsahuje zejména a) vyhodnocení účinnosti implementace Strategie regionálního rozvoje, b) posouzení vlivu strategií rozvoje územních obvodů jednotlivých krajů a koncepčních dokumentů veřejné správy s celostátním zaměřením na uplatňování Strategie regionálního rozvoje, c) návrhy na aktualizaci Strategie regionálního rozvoje a jejich zdůvodnění, popřípadě návrh a důvody ke zpracování nové Strategie regionálního rozvoje, d) návrh opatření, která je nutno provést při podpoře regionálního rozvoje v působnosti dotčených ústředních správních úřadů, a návrh doporučení pro podporu regionálního rozvoje v působnosti krajů, e) vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s uvedením, zda nebyly zjištěny nepředpokládané negativní dopady na životní prostředí a veřejné zdraví, spolu s návrhy pro jejich eliminaci, minimalizaci nebo kompenzaci. § 10 Aktualizace Strategie regionálního rozvoje (1) Na základě zprávy o uplatňování Strategie regionálního rozvoje vláda případně rozhodne o aktualizaci Strategie regionálního rozvoje nebo o zpracování nového návrhu Strategie regionálního rozvoje; při tom se použije obdobně § 7 a § 8 odst. 1. (2) Z důvodů naléhavého veřejného zájmu může vláda rozhodnout o aktualizaci Strategie regionálního rozvoje a jejím obsahu bez předložení zprávy o uplatňování Strategie regionálního rozvoje. Při této aktualizaci se použijí obdobně § 7 a § 8 odst. 1. (3) Pro zveřejnění aktualizované Strategie regionálního rozvoje se použije obdobně postup podle § 8 odst. 2. § 11 Finanční podpora regionálního rozvoje Ministerstvo koordinuje územní zaměření finanční podpory regionálního rozvoje v souladu se Strategií regionálního rozvoje. K finanční podpoře regionálního rozvoje v působnosti Ministerstva se v návrhu státního rozpočtu vyčleňují peněžní prostředky na uskutečňování opatření v působnosti Ministerstva obsažených ve Strategii regionálního rozvoje; investiční podpora regionálního rozvoje může být také financována prostřednictvím Státního fondu podpory investic podle zákona o Státním fondu podpory investic. § 12 Strategie rozvoje územního obvodu kraje (1) Strategie rozvoje územního obvodu kraje určuje ve stanoveném období zaměření a cíle rozvoje kraje zejména s ohledem na dynamický a vyvážený rozvoj kraje a jednotlivých částí jeho území a stanoví základní podmínky pro naplňování těchto cílů. (2) Strategie rozvoje územního obvodu kraje zejména a) analyzuje současný stav a očekávaný vývoj územního obvodu kraje, b) stanoví strategické cíle a priority rozvoje kraje a nástroje regionální politiky pro zajištění dynamického a vyváženého rozvoje územního obvodu kraje a částí jeho území, c) vymezuje krajem podporované části jeho území. (3) Strategii rozvoje územního obvodu kraje schvaluje zastupitelstvo kraje. Podléhá-li návrh strategie rozvoje územního obvodu kraje posuzování vlivů koncepce na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, schvaluje ji zastupitelstvo kraje na základě stanoviska k posouzení vlivů provádění koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. (4) Pro podklady ke zpracování strategie rozvoje územního obvodu kraje se použije přiměřeně § 7 odst. 2. (5) V polovině programového období Evropské unie kraj zpracovává zprávu o uplatňování strategie rozvoje územního obvodu kraje, na jejímž základě zastupitelstvo kraje případně rozhodne o aktualizaci strategie rozvoje územního obvodu kraje nebo o zpracování nové strategie rozvoje územního obvodu kraje. § 13 Finanční podpora rozvoje územního obvodu kraje K finanční podpoře regionálního rozvoje územního obvodu kraje jsou v návrhu krajského rozpočtu vyčleněny peněžní prostředky na uskutečňování strategie rozvoje územního obvodu kraje. ČÁST TŘETÍ PŮSOBNOST SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ, KRAJŮ A OBCÍ PŘI PODPOŘE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE § 14 (1) Ministerstvo a) sleduje a vyhodnocuje činnost správních úřadů, krajů a obcíobcí při podpoře regionálního rozvoje a doporučuje ve vztahu k jejich působnostem opatření pro realizaci priorit a cílů obsažených ve Strategii regionálního rozvoje, b) koordinuje na celostátní úrovni mezinárodní spolupráci v oblasti podpory regionálního rozvoje a územní spolupráce, c) napomáhá zapojování územních samosprávných celků do evropských regionálních struktur. (2) Ústřední správní úřady a) spolupracují s Ministerstvem při přípravě Strategie regionálního rozvoje a zabezpečují naplňování opatření obsažených ve Strategii regionálního rozvoje, b) na žádost kraje spolupracují při přípravě strategie rozvoje územního obvodu kraje. (3) Kraj a) analyzuje a hodnotí úroveň rozvoje svého územního obvodu, b) schvaluje a realizuje strategii rozvoje územního obvodu kraje, sleduje a hodnotí její plnění, c) podporuje rozvoj regionů vymezených ve strategii rozvoje územního obvodu kraje, d) doporučuje ve vztahu k působnostem správních úřadů a obcíobcí opatření pro realizaci priorit a cílů obsažených ve strategii rozvoje územního obvodu kraje, e) koordinuje ve svém územním obvodu spolupráci v oblasti regionálního rozvoje. (4) ObecObec a) spolupracuje s krajem, na jehož území se nachází, při přípravě a realizaci strategie rozvoje územního obvodu kraje, b) v souladu s místními podmínkami a rozvojovými dokumenty samostatně nebo ve spolupráci s jinými obcemiobcemi zabezpečuje nebo podporuje aktivity zaměřené na rozvoj územního obvodu obceobce. (5) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností v přenesené působnosti spolupracuje s krajem při přípravě a hodnocení realizace strategie rozvoje územního obvodu kraje a s Ministerstvem při přípravě a hodnocení realizace Strategie regionálního rozvoje. § 14a (1) Zřizuje se Centrum pro regionální rozvoj České republiky (dále jen „Centrum“) jako státní příspěvková organizace se sídlem v Praze. Centrum je příslušné hospodařit s majetkem státu podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, a při své činnosti se řídí zvláštními zákony. Centrum je podřízeno Ministerstvu, které vykonává funkci zřizovatele. Bližší podmínky činnosti Centra upraví statut, který schvaluje ministr pro místní rozvoj. (2) Statutárním orgánem Centra je generální ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. (3) Centrum a) vykonává v určeném rozsahu činnosti zprostředkujícího subjektu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie13) pro vybrané operační programy financované z Evropských strukturálních a investičních fondů, b) plní funkce společného sekretariátu a kontrolora podle přímo použitelného předpisu Evropské unie14) pro vybrané operační programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce, c) poskytuje poradenské služby v souvislosti s využíváním prostředků z Evropských strukturálních a investičních fondů, d) plní další úkoly v oblasti podpory regionálního rozvoje. § 14b (1) Na zaměstnance Centra, kteří vykonávají činnosti uvedené v § 5 zákona o státní službě, se vztahuje zákon o státní službě. (2) Centrum se považuje za služební úřad. Za vedoucího služebního úřadu a služební orgán se považuje generální ředitel. (3) Nadřízeným služebním úřadem Centra je Ministerstvo. (4) Výkon činnosti uvedené v § 5 zákona o státní službě nebo činnosti obdobné zaměstnancem v Centru nebo právním předchůdci Centra se pro účely započítání praxe podle zákona o státní službě považuje za výkon činnosti ve správním úřadu. ČÁST ČTVRTÁ KOORDINACE PODPORY HOSPODÁŘSKÉ, SOCIÁLNÍ A ÚZEMNÍ SOUDRŽNOSTI § 15 Pro potřeby spojené s koordinací a realizací podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti se zřizují regiony, jejichž územní vymezení je totožné s územními statistickými jednotkami NUTS 26) (dále jen „region soudržnosti“). Jedná se o tyto regiony soudržnosti: a) Praha, vymezený územím hlavního města Prahy, b) Střední Čechy, vymezený územím Středočeského kraje, c) Jihozápad, vymezený územím Jihočeského a Plzeňského kraje, d) Severozápad, vymezený územím Karlovarského a Ústeckého kraje, e) Severovýchod, vymezený územím Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje, f) Jihovýchod, vymezený územím Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina, g) Střední Morava, vymezený územím Olomouckého a Zlínského kraje, h) Moravskoslezsko, vymezený územím Moravskoslezského kraje. § 17a (1) Ministerstvo zabezpečuje spolupráci České republiky s orgány Evropské unie a koordinuje činnosti řídicích orgánů při využití peněžních prostředků z fondů Evropské unie v oblastech podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti a rybářské politiky s výjimkou společné zemědělské politiky Evropské unie (dále jen „oblast podpory“) a v oblasti územní spolupráce. Ministerstvo dále koordinuje věcné překryvy a návaznosti při využití peněžních prostředků z fondů Evropské unie. (2) Ministerstvo po projednání s řídicími orgány v oblasti podpory předkládá vládě ke schválení návrh jednotného národního rámce, kterým se metodicky sjednocují postupy spojené s přípravou, řízením, realizací, monitorováním a vyhodnocováním programů těchto fondů. (3) Ministerstvo v oblasti podpory ve spolupráci s řídicími orgány a) navrhuje vládě strategický rámec a priority rozvoje České republiky, b) zajišťuje přípravu, provádění, sledování a vyhodnocování dohody o partnerství uzavřené mezi Českou republikou a Evropskou komisí o čerpání peněžních prostředků z fondů Evropské unie v oblasti podpory (dále jen „Dohoda o partnerství“), c) navrhuje vládě systém pro čerpání peněžních prostředků z fondů Evropské unie, který zahrnuje vymezení operačních programů, řídicích orgánů a věcných rozhraní a návazností mezi operačními programy, d) koordinuje efektivní využívání peněžních prostředků z fondů Evropské unie a naplňování podmínek a sleduje dodržování průřezových povinností pro čerpání peněžních prostředků z fondů Evropské unie stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie, e) identifikuje a vyhodnocuje rizika čerpání peněžních prostředků z fondů Evropské unie a navrhuje vládě vhodná opatření. (4) Ministerstvo v oblasti fondů, programů a nástrojů v přímém řízení Evropské komise na národní úrovni a v součinnosti s národními kontaktními místy a) sleduje a vyhodnocuje využívání fondů, programů a nástrojů, prosazuje zájmy České republiky v Evropské komisi a navrhuje opatření ke zlepšení využívání fondů, programů a nástrojů, b) navrhuje opatření k harmonizaci pravidel pro poskytování podpory a sleduje a vyhodnocuje věcné překryvy a návaznosti ve spolupráci s řídicími orgány, c) poskytuje metodickou, vzdělávací, informační a propagační podporu při využívání fondů, programů a nástrojů. (5) Ministerstvo po projednání s řídicími orgány15) v oblasti podpory vydává řídicí akty závazné pro řídicí orgány operačních programů, kterými metodicky sjednocuje postupy spojené s přípravou, řízením, realizací, monitorováním a vyhodnocováním těchto programů. V případě, že po projednání s řídicími orgány operačních programů v oblasti podpory nebude dosaženo shody mezi Ministerstvem a řídicími orgány operačních programů, rozhodne o rozporech vláda na návrh Ministerstva. § 17b Rada pro fondy Evropské unie (1) Vláda zřizuje jako svůj poradní orgán Radu pro fondy Evropské unie (dále jen „Rada“). Předsedou Rady je člen vlády. Jejími členy jsou zástupci ústředních orgánů státní správy a zástupci poradních a pracovních orgánů vlády. Podrobnosti týkající se složení, působnosti, organizace a činnosti Rady stanoví její statut, který schvaluje vláda. (2) Rada projednává zejména a) zajištění souladu realizace programů v oblasti podpory s Dohodou o partnerství a se strategickými dokumenty České republiky a Evropské unie, b) přínosy politiky soudržnosti a rybářské politiky Evropské unie pro účely plnění priorit financování Dohody o partnerství, c) věcné překryvy a návaznosti mezi programy spolufinancovanými fondy v oblasti podpory se zaměřením na zajištění synergických efektů, d) návrhy řešení závažných problémů a řízení rizik v programech, systémová opatření nutná pro řádnou a efektivní realizaci politiky soudržnosti a rybářské politiky, e) aktualizace Dohody o partnerství a informace o změnách programů v oblasti podpory spojených se změnami platného rozdělení peněžních prostředků mezi programy, f) opatření v oblasti fondů, programů a nástrojů v přímém řízení Evropské komise podle § 17a odst. 4. (3) Rozdělení peněžních prostředků v oblasti podpory mezi operačními programy a návrhy případných změn platného rozdělení peněžních prostředků schvaluje vláda na návrh Ministerstva po předchozím projednání v Radě. § 17c Řídicí orgán a zprostředkující subjekt (1) V oblasti podpory je poskytovatelem dotace nebo návratné finanční výpomoci z fondů Evropské unie podle zvláštních právních předpisů17) řídicí orgán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie15), nebo jiná řídicím orgánem písemně pověřená právnická osoba nebo organizační složka státu. (2) Řídicí orgány podle odstavce 1 poskytují Ministerstvu na jeho výzvu podklady potřebné pro naplňování cílů Dohody o partnerství. (3) V oblasti podpory řídicí orgán vydává řídicí akty, kterými stanovuje postupy spojené s přípravou, řízením, realizací, kontrolou, monitorováním a vyhodnocením operačního programu. Tyto řídicí akty jsou pro zprostředkující subjekt13) závazné. § 17d (1) Města Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem, Pardubice, Olomouc, České Budějovice, Jihlava, Karlovy Vary, Liberec, Mladá Boleslav, Zlín a hlavní město Praha zpracovávají a provádějí územní strategie a mohou za tímto účelem uzavírat s dalšími obcemiobcemi veřejnoprávní smlouvy19). Správním orgánem pro řešení sporů z těchto smluv je Ministerstvo. (2) Města Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem, Pardubice, Olomouc a hlavní město Praha zpracovávají a naplňují udržitelné městské strategie18). Za tímto účelem mohou uzavírat s dalšími obcemiobcemi veřejnoprávní smlouvy19). Správním orgánem pro řešení sporů z těchto smluv je Ministerstvo. (3) Řídicí orgán15), s výjimkou řídicího orgánu Operačního Programu Praha - pól růstu, pověří města uvedená v odstavci 2 funkcí zprostředkujícího subjektu. Funkci zprostředkujícího subjektu vykonávají města uvedená v odstavci 2 v přenesené působnosti. Věcná působnost při výkonu funkce zprostředkujícího subjektu je vázána vždy na udržitelnou městskou strategii18), za jejíž provádění je každé z pověřených měst uvedených v odstavci 2 odpovědné, a zahrnuje výběr operací. O výběru operací vydává pro účely řízení o poskytnutí dotace závazné stanovisko. (4) K pověření měst podle odstavce 3 dochází uzavřením veřejnoprávní smlouvy20), která upraví také vztahy mezi řídicím orgánem a městem pověřeným výkonem funkce zprostředkujícího subjektu včetně způsobu financování. K souhlasu s uzavřením každé z těchto smluv a k řešení sporů z nich vzniklých je příslušný ministr stojící v čele ministerstva pověřeného řízením operačního programu, které je stranou této smlouvy. (5) Město je povinno nahradit státu škodu způsobenou při výkonu funkce zprostředkujícího subjektu podle odstavce 3. Při vymáhání této škody se postupuje podle občanského soudního řádu. § 17e Monitorovací systém (1) Monitorovací systém podle přímo použitelného předpisu Evropské unie16) (dále jen „monitorovací systém“) je veřejným informačním systémem veřejné správy a jeho správcem je Ministerstvo. Monitorovací systém slouží v oblasti podpory a v oblasti územní spolupráce pro vzájemnou komunikaci subjektů implementační struktury a pro informační zabezpečení činností a procesů souvisejících především s a) přípravou a naplňováním Dohody o partnerství, b) přípravou a uplatňováním finančních, programových, popřípadě jiných nástrojů vymezených metodickými dokumenty Ministerstva. (2) Monitorovací systém se využívá v oblasti podpory a v oblasti územní spolupráce také pro informační zabezpečení činností a procesů souvisejících s a) přípravou, plánováním, řízením, monitorováním, podáváním zpráv a vyhodnocováním operačních programů, b) vyhlašováním výzev k podávání žádostí o dotace nebo návratné finanční výpomoci, c) podáváním žádostí o dotace nebo návratné finanční výpomoci, žádostí o platbu, změnových hlášení a dalších obdobných dokumentů, d) doručováním rozhodnutí v řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jakož i dalších dokumentů, které se doručují žadateli nebo příjemci, e) přípravou, plánováním, řízením, monitorováním, podáváním zpráv a vyhodnocováním projektů v průběhu jejich celého životního cyklu včetně vymezené doby udržitelnosti, f) plánováním a řízením kontrol programů a projektů. (3) Monitorovací systém se nevyužívá pro oblast Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova s výjimkou strategií komunitně vedeného místního rozvoje. (4) Dokument podle odstavce 2 písm. d) se považuje za doručený okamžikem, kdy se do monitorovacího systému přihlásí žadatel, příjemce nebo jimi pověřená osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění v rámci monitorovacího systému přístup k dokumentu. (5) Nepřihlásí-li se do monitorovacího systému žadatel, příjemce nebo jimi pověřená osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument vložen do monitorovacího systému, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li zvláštní právní předpis náhradní doručení. (6) Původcem dokumentů v monitorovacím systému podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu je oprávněný uživatel systému. Monitorovací systém je samostatnou evidencí dokumentů. Povinnost vykonávat spisovou službu se považuje ve vztahu k dokumentům uchovávaným v monitorovacím systému za splněnou. Správce monitorovacího systému vykonává povinnosti původce při provádění výběru archiválií podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu, pokud se týká dokumentů uložených v monitorovacím systému. Výběr archiválií provádí Národní archiv. § 17f Pro účely sledování osob podpořených z fondů Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie je zřízen informační systém Evropského sociálního fondu, který je veřejným informačním systémem veřejné správy, a jehož správcem je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Údaje o osobách podpořených z fondů Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie jsou z informačního systému Evropského sociálního fondu předávány do monitorovacího systému. § 18 Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy (1) Ministerstvo na úseku finanční podpory regionálního rozvoje pro potřeby vedení monitorovacího systému využívá ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (2) Ministerstvo na úseku finanční podpory regionálního rozvoje pro potřeby vedení monitorovacího systému využívá z informačního systému evidence obyvatel údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, c) datum narození, d) pohlaví, e) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil, f) rodné číslo, g) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (3) Ministerstvo na úseku finanční podpory regionálního rozvoje pro potřeby vedení monitorovacího systému využívá z informačního systému cizinců údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se narodil na území České republiky, místo a okres narození, d) rodné číslo, e) pohlaví, f) státní občanství, popřípadě státní příslušnost, g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky. (4) Ministerstvo na úseku finanční podpory regionálního rozvoje pro potřeby vedení monitorovacího systému využívá ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci kromě veřejně přístupných údajů údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby a b) adresa místa pobytu v České republice, popřípadě bydliště v zahraničí podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby. (5) Ministerstvo práce a sociálních věcí pro potřeby vedení evidence podpořených osob v informačním systému Evropského sociálního fondu podle § 17f využívá ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) čísla a druhy elektronicky čitelných identifikačních dokladů. (6) Z údajů podle odstavců 1 až 5 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel nebo v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. ČÁST PÁTÁ EVROPSKÉ SESKUPENÍ PRO ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCI § 18a (1) Tato část upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie o evropském seskupení pro územní spolupráci7) (dále jen „nařízení o evropském seskupení“) postup při schvalování účasti v seskupení, při zřízení a registraci seskupení se sídlem na území České republiky a další související vztahy. (2) Seskupení s účastí člena s omezenou odpovědností jsou povinna mít po celou dobu své činnosti odpovídající pojištění či jiné zajištění podle čl. 12 nařízení o evropském seskupení. (3) Název seskupení se sídlem na území České republiky musí obsahovat označení „Evropské seskupení pro územní spolupráci“ nebo zkratku „ESÚS“. (4) Pokud je odpovědnost alespoň jednoho člena seskupení z členského státu omezena v důsledku vnitrostátního práva, podle něhož je zřízen, mohou ostatní členové v úmluvě rovněž omezit svou odpovědnost. § 18b Schvalování účasti člena v seskupení (1) Případný budoucí člen seskupení, je-li právnickou osobou zřízenou nebo založenou podle právních předpisů České republiky, podává žádost o schválení své účasti v seskupení se sídlem na území České republiky nebo na území jiného členského státu Evropské unie Ministerstvu. K žádosti je nutno přiložit podklady ke schvalovacímu řízení v souladu s ustanovením čl. 4 odst. 2 písm. b) nařízení o evropském seskupení. (2) Ministerstvo žádost o schválení účasti v seskupení zamítne, shledá-li důvody uvedené v čl. 4 odst. 3 nařízení o evropském seskupení. (3) Při schvalování účasti v seskupení si Ministerstvo vyžádá podle zvláštního právního předpisu10) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Člen seskupení, jemuž byla Ministerstvem schválena účast v seskupení se sídlem na území České republiky, ale seskupení nebylo dosud registrováno, nebo člen seskupení, jemuž byla schválena účast v seskupení se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie, je povinen Ministerstvu písemně oznámit plánovanou změnu úmluvy nebo změnu stanov podle čl. 4 odst. 6 nařízení o evropském seskupení a požádat o schválení změny úmluvy, s výjimkou změny úmluvy, která spočívá v přistoupení nového člena, na něž se vztahuje čl. 4 odst. 6a písm. a) nařízení o evropském seskupení. § 18c Registrace seskupení (1) Seskupení se sídlem v České republice je právnickou osobou a vzniká dnem zápisu do registru seskupení (dále jen „registr“) vedeného Ministerstvem. (2) Návrh na zápis do registru (dále jen „registrace“) je oprávněna podat Ministerstvu osoba pověřená budoucími členy seskupení. Součástí žádosti jsou i úředně ověřené kopie schválené úmluvy a stanov podle čl. 8 a 9 nařízení o evropském seskupení, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a adrese místa pobytu ředitele seskupení, adrese pro doručování nebo elektronické adrese7a) pro doručování a dokumenty obsahující souhlasy států udělené všem případným budoucím členům seskupení zřízeným podle právních předpisů země jejich sídla. (3) Ministerstvo registraci odmítne, pokud a) neschválilo postupem upraveným v § 18b účast v seskupení členovi, který byl zřízen nebo založen podle právních předpisů České republiky, b) žadatel nepředloží doklady o pojištění či zajištění podle § 18a odst. 2. (4) Ustanovení § 18b odst. 3 se použije obdobně i při registraci seskupení. (5) Ministerstvo do registru zapíše a) název a sídlo seskupení, b) dobu, na kterou se seskupení zakládá, c) účel založení a úkoly seskupení, d) seznam členů podle úmluvy, e) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa pobytu ředitele seskupení a f) adresu pro doručování nebo elektronickou adresu pro doručování. (6) Ministerstvo zaregistruje stanovy přijaté seskupením podle čl. 9 odst. 1 nařízení o evropském seskupení. Skutečnosti zapisované do registru a úplné znění úmluvy a stanov Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (7) Seskupení se sídlem v České republice je povinno písemně oznámit Ministerstvu plánovanou změnu úmluvy nebo stanov podle čl. 4 odst. 6 nařízení o evropském seskupení před jejím přijetím orgány seskupení a požádat o schválení změny úmluvy, s výjimkou takové změny úmluvy, která spočívá v přistoupení nového člena, na něž se vztahuje čl. 4 odst. 6a písm. a) nařízení o evropském seskupení. Ministerstvo žádost o schválení změny úmluvy zamítne, shledá-li důvody uvedené v čl. 4 odst. 3 nařízení o evropském seskupení. V opačném případě oznámí seskupení, že změnu úmluvy může přijmout. (8) Změnu zapisovaných skutečností podle odstavce 5 nebo skutečností uvedených ve stanovách a úmluvě oznámí seskupení Ministerstvu do 7 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala, a Ministerstvo ji zaregistruje. Seskupení zašle Ministerstvu jako součást oznámení podle věty první také upravené úplné znění úmluvy a stanov a Ministerstvo je zveřejní způsobem podle odstavce 6. § 18d Zrušení a zánik seskupení (1) Zjistí-li Ministerstvo, že činnost seskupení naplňuje skutečnosti uvedené v čl. 14 nařízení o evropském seskupení, neprodleně na to seskupení upozorní a vyzve je, aby od takové činnosti upustilo. Jestliže seskupení v této činnosti pokračuje, Ministerstvo je zruší a seskupení vstoupí do likvidace. Seskupení může být zrušeno také podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. (2) Seskupení zaniká dnem výmazu z registru, který Ministerstvo provede na návrh likvidátora po skončení likvidace. § 18e Účast státu a územních samosprávných celků v seskupení (1) Česká republika se může stát členem seskupení jen s předchozím souhlasem vlády České republiky. Návrh na udělení souhlasu předkládá vládě její člen, jehož působnost věcně souvisí s konkrétním cílem a úkoly seskupení určenými úmluvou. (2) Pro účast územních samosprávných celků v seskupení se nepoužijí ustanovení jiných právních předpisů7b) upravující spolupráci s územními samosprávnými celky jiných států. § 18f Účetnictví a účetní závěrka (1) Seskupení je účetní jednotkou a vede účetnictví podle zvláštního právního předpisu7c). (2) Seskupení zajistí ověření účetní závěrky auditorem7d). § 18g Výroční zpráva (1) Seskupení vypracuje za každý kalendářní rok své činnosti výroční zprávu a předá ji Ministerstvu nejpozději do 15. července následujícího roku. Ministerstvo zveřejní výroční zprávu způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Výroční zpráva obsahuje a) přehled činností vykonávaných v kalendářním roce s upřesněním jejich vztahu k cílům a úkolům seskupení uvedeným v úmluvě, b) účetní závěrku a zhodnocení základních údajů v ní obsažených, c) změny ve složení orgánů seskupení, ke kterým došlo v průběhu roku, a d) výrok auditora k účetní závěrce. (3) Neobdrží-li Ministerstvo od seskupení výroční zprávu ve lhůtě podle odstavce 1, vyzve seskupení, aby tak učinilo v dodatečně stanovené lhůtě. Po jejím marném uplynutí Ministerstvo postupuje podle čl. 13 nařízení o evropském seskupení. Obdobně postupuje Ministerstvo v případě, opravňují-li ho k tomu informace o činnosti seskupení uvedené ve výroční zprávě. § 18h Kontrola nakládání s veřejnými peněžními prostředky Pro stanovení působnosti orgánu kontrolujícího řízení veřejných peněžních prostředků u seskupení podle čl. 6 odst. 1 nařízení o evropském seskupení se použije zákon o finanční kontrole7e). ČÁST ŠESTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 19 (1) Kontrola využití rozpočtových prostředků a evidence návratných finančních výpomocí v souladu s vládou schválenými státními programy regionálního rozvoje se provádí podle zvláštního právního předpisu.8) (2) Poskytování podpor podle tohoto zákona musí být v souladu se zákonem o veřejné podpoře.9) (3) Podpory podle tohoto zákona nesmí být poskytnuty v rozporu s politikou územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentací. § 20 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 6) Sdělení Českého statistického úřadu č. 228/2004 Sb., o aktualizaci Klasifikace územních statistických jednotek (CZ-NUTS). 6g) Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013. 7a) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů. 7b) § 55 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb. § 28 zákona č. 129/2000 Sb., ve znění zákona č. 231/2002 Sb. § 27 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 145/2001 Sb. 7c) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 7d) Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech). 7e) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů. 8) Například zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), zákon č. 250/2000 Sb., zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře. 10) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 11) § 12 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 13) Čl. 123 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. 14) Čl. 23 odst. 2 a 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce. 15) Čl. 123 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013. 16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013. 17) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 18) Čl. 7 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006. 19) § 46 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 20) § 159 až 170 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 249/2000 Sb.	Zákon č. 249/2000 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 9. 8. 2000, datum účinnosti 9. 8. 2000, částka 73/2000 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní * ČÁST DRUHÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ * ČÁST TŘETÍ - Změna živnostenského zákona * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 9. 8. 2000 249 ZÁKON ze dne 30. června 2000, kterým se mění zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní Čl. I Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 se slova „Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“), které“ nahrazují slovy „Státní úřad pro jadernou bezpečnost (dále jen „Úřad“), který“. 2. V § 4 odst. 1, § 12 odst. 3, § 17 odst. 3, § 18 odst. 3 a 5, § 19 odst. 1, § 20 odst. 1, § 26 odst. 1, § 27 a § 35 odst. 2 se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovem „Úřadu“. 3. V § 4 odst. 2, § 6 odst. 2, § 7 odst. 2, § 9 odst. 3 a 4, § 13 odst. 1 a 2, § 14 odst. 2, § 15 odst. 1 a 2, § 18 odst. 4, § 20 odst. 1, § 29 odst. 4, § 30, § 32 odst. 1, 2 a 3, § 33 a § 35 odst. 5 a 7 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“. 4. V § 8 odst. 1 se slovo „ministerstvem“ nahrazuje slovem „Úřadem“. 5. V § 14 odst. 1 písm. c) a § 31 větě první se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovem „Úřadu“ a v § 31 větě druhé se slova „ministrem průmyslu a obchodu“ nahrazují slovy „předsedou Úřadu“. ČÁST DRUHÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ Čl. II 1. Dosavadní právní předpisy, vydané k provedení zákona č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a licence a jiná rozhodnutí, vydaná na základě tohoto zákona, se považují za právní předpisy, licence a jiná rozhodnutí vydaná podle zákona č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění tohoto zákona. 2. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí Státní úřad pro jadernou bezpečnost. ČÁST TŘETÍ Změna živnostenského zákona Čl. III Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb. a zákona č. 158/2000 Sb., se mění takto: 1. V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní u oboru živnosti „Poskytování tělovýchovných služeb***)“ se ve sloupci 1 za slovo „tělovýchovných“ vkládají slova „a sportovních“ a ve sloupci 2 na konci se doplňují slova „nebo osvědčení o absolvování rekvalifikačního kurzu pořádaného institucí akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy“. 2. V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní u oboru živnosti „Provozování tělovýchovných zařízení a zařízení sloužících regeneraci a rekondici“ se ve sloupci 1 za slovo „tělovýchovných“ vkládají slova „a sportovních“ a ve sloupci 2 na konci se doplňují slova „nebo osvědčení o absolvování rekvalifikačního kurzu pořádaného institucí akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 250/2000 Sb.	Zákon č. 250/2000 Sb. Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Vyhlášeno 9. 8. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 73/2000 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - FINANČNÍ HOSPODAŘENÍ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ (§ 2 — § 10d) * ČÁST TŘETÍ - ROZPOČTOVÝ PROCES (§ 11 — § 22b) * ČÁST ČTVRTÁ - ORGANIZACE ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ (§ 23 — § 37b) * ČÁST PÁTÁ - HOSPODAŘENÍ SVAZKU OBCÍ (§ 38 — § 39a) * ČÁST ŠESTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 40 — § 42) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (263/2024 Sb.) 250 ZÁKON ze dne 7. července 2000 o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy a působnost zákona (1) Tento zákon upravuje tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů územních samosprávných celků,1) jimiž jsou obceobce2) a kraje,3) a stanoví pravidla hospodaření s finančními prostředky územních samosprávných celků. Upravuje také zřizování nebo zakládání právnických osob územních samosprávných celků. (2) Ustanoveními tohoto zákona se řídí také hospodaření dobrovolných svazků obcíobcí2) (dále jen „svazek obcíobcí“), pokud tento zákon nestanoví jinak, a zřizování příspěvkových organizací v oblasti školství svazkem obcíobcí. (3) Ustanovení tohoto zákona, která se vztahují na rozpočty a finanční hospodaření obcíobcí, platí ve statutárních městech2) a v hlavním městě Praze rovněž pro jejich městské části nebo obvody. Obsah rozpočtu městských částí nebo obvodů, včetně struktury jejich příjmů a výdajů, stanoví město ve své pravomoci. ČÁST DRUHÁ FINANČNÍ HOSPODAŘENÍ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ § 2 Nástroje finančního hospodaření (1) Finanční hospodaření územních samosprávných celků a svazků obcíobcí se řídí jejich ročním rozpočtem a střednědobým výhledem rozpočtu. (2) Územní samosprávný celek a svazek obcíobcí vede účetnictví podle zvláštního zákona.4) (3) V rozpočtu územního samosprávného celku a v rozpočtu svazku obcíobcí se uplatňuje jednotné třídění příjmů, výdajů a financujících položek rozpočtu (dále jen „rozpočtová skladba“). Rozpočtová skladba určuje hlediska, podle kterých se tyto příjmy, výdaje a financující položky třídí, a stanoví jednotky třídění u těchto hledisek. Rozpočtovou skladbu stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. § 3 Střednědobý výhled rozpočtu (1) Střednědobý výhled rozpočtu je nástrojem územního samosprávného celku a svazku obcíobcí sloužícím pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet (§ 4). (2) Střednědobý výhled rozpočtu obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. U dlouhodobých závazků se uvedou jejich dopady na hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcíobcí po celou dobu trvání závazku. (3) Územní samosprávný celek zveřejní návrh střednědobého výhledu rozpočtu na svých internetových stránkách a na úřední desce nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednávání na zasedání zastupitelstva územního samosprávného celku. Na internetových stránkách se zveřejňuje úplné znění návrhu. Na úřední desce může být návrh zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a výdajích v jednotlivých letech a o dlouhodobých závazcích a pohledávkách. Územní samosprávný celek současně oznámí na úřední desce, kde je návrh střednědobého výhledu rozpočtu zveřejněn a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Zveřejnění musí trvat až do zveřejnění střednědobého výhledu rozpočtu. Připomínky k návrhu střednědobého výhledu rozpočtu mohou občané územního samosprávného celku uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně při jeho projednávání na zasedání zastupitelstva. (4) Územní samosprávný celek zveřejní střednědobý výhled rozpočtu na svých internetových stránkách do 30 dnů ode dne jeho schválení a současně oznámí na úřední desce, kde je zveřejněn v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněn až do zveřejnění nového střednědobého výhledu rozpočtu. § 4 Rozpočet (1) Rozpočet územního samosprávného celku a svazku obcíobcí je finančním plánem, jímž se řídí financování činnosti územního samosprávného celku a svazku obcíobcí. (2) Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. (3) Při zpracování ročního rozpočtu se vychází ze střednědobého výhledu rozpočtu. (4) Rozpočet se sestavuje zpravidla jako vyrovnaný. Může být schválen jako přebytkový, jestliže některé příjmy daného roku jsou určeny k využití až v následujících letech nebo jsou-li určeny ke splácení jistiny úvěrů z předchozích let. (5) Rozpočet může být schválen jako schodkový jen v případě, že schodek bude možné uhradit a) finančními prostředky z minulých let, nebo b) smluvně zabezpečenou půjčkou,5) úvěrem,6) návratnou finanční výpomocí nebo příjmem z prodeje komunálních dluhopisů územního samosprávného celku (dále jen „návratné zdroje“). (6) Při uplatnění opatření podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti může být rozpočet územního samosprávného celku schválen jako schodkový jen v případě, že schodek bude možné uhradit finančními prostředky z minulých let nebo návratnou finanční výpomocínávratnou finanční výpomocí. Smluvně zabezpečenou půjčkou5), úvěrem6) nebo příjmem z prodeje komunálních dluhopisů územního samosprávného celku je možné uhradit pouze schodek vzniklý z důvodu předfinancování projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie. (7) Kladný zůstatek finančních prostředků rozpočtového hospodaření běžného roku se převádí k použití v dalším roce, a to ke krytí rozpočtových výdajů, anebo se převádí do peněžních fondů (§ 5). (8) Schodek hospodaření se uhrazuje z finančních prostředků z minulých let nebo se kryje z návratných zdrojů splatných z rozpočtu v následujících letech. § 5 Peněžní fondy územních samosprávných celků a svazků obcí (1) Územní samosprávný celek a svazek obcíobcí může zřizovat peněžní fondy, a to pro konkrétní účely anebo bez účelového určení. (2) Zdrojem peněžních fondů územního samosprávného celku nebo svazku obcíobcí mohou být zejména a) přebytky hospodaření z minulých let, b) příjmy běžného roku, které nejsou určeny k využití v běžném roce, c) převody prostředků z rozpočtu během roku do účelových peněžních fondů. § 6 Obsah rozpočtu (1) Obsahem rozpočtu jsou příjmy a výdaje a ostatní peněžní operace, včetně tvorby a použití peněžních fondů, pokud není dále uvedeno, že probíhají mimo rozpočet. (2) Mimo rozpočet se uskutečňují peněžní operace týkající se a) cizích prostředků, b) sdružených prostředků. (3) Podnikatelská činnost územního samosprávného celku a svazku obcíobcí se sleduje mimo rozpočtové příjmy a výdaje. Její výsledek se promítne do rozpočtu a je součástí závěrečného účtu územního samosprávného celku a svazku obcíobcí. § 7 Příjmy rozpočtu obce (1) Příjmy rozpočtu obceobce tvoří zejména a) příjmy z vlastního majetku a majetkových práv, b) příjmy z výsledků vlastní činnosti, c) příjmy z hospodářské činnosti právnických osob, pokud jsou podle tohoto nebo jiného zákona příjmem obceobce, která organizaci zřídila nebo založila, d) příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je obecobec pověřena podle zvláštních zákonů, zejména ze správních poplatků z této činnosti, příjmy z vybraných pokut a odvodů uložených v pravomoci obceobce podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů, pokud není dále stanoveno jinak, e) příjmy z místních poplatků podle zvláštního zákona,7) f) výnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona,8) g) dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů, h) dotace z rozpočtu kraje, i) prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, např. z jimi ukládaných pokut a jiných peněžních odvodů a správních trestů, jestliže jsou podle zvláštních zákonů příjmem obceobce, j) přijaté peněžité dary a příspěvky, k) jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů obceobce. (2) ObecObec může použít prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu. (3) ObecObec může k úhradě svých potřeb použít též návratných zdrojů (§ 4 odst. 5 písm. b). (4) ObecObec může ke krytí dočasného časového nesouladu mezi čerpáním rozpočtovaných výdajů a plněním rozpočtových příjmů určených k jejich úhradě použít návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje nebo z rozpočtu jiné obceobce. Návratná finanční výpomoc je bezúročná. Její opožděné splácení se považuje za zadržení peněžních prostředků. § 8 Příjmy rozpočtu kraje (1) Příjmy rozpočtu kraje tvoří zejména a) příjmy z vlastního majetku a majetkových práv, b) příjmy z výsledků vlastní činnosti, c) příjmy z hospodářské činnosti organizace, pokud jsou podle tohoto nebo jiného zákona příjmem rozpočtu kraje, který organizaci zřídil nebo založil, d) příjmy ze správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je kraj pověřen podle zvláštních zákonů, zejména správní poplatky z této činnosti a dále příjmy z vybraných pokut uložených v pravomoci kraje podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů, pokud není dále stanoveno jinak, e) výnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona,8) f) dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů, g) přijaté peněžité dary a příspěvky, h) jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů kraje, i) prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, např. z jimi ukládaných pokut a jiných peněžních odvodů a správních trestů, jestliže jsou podle zvláštních zákonů příjmem kraje. (2) Kraj může použít prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu. (3) Kraj může k úhradě svých potřeb použít též návratných zdrojů (§ 4 odst. 5 písm. b). (4) Kraj může ke krytí dočasného časového nesouladu mezi čerpáním rozpočtovaných výdajů a plněním rozpočtových příjmů určených k jejich úhradě použít návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu jiného kraje. Návratná finanční výpomoc je bezúročná. Její opožděné splácení se považuje za zadržení peněžních prostředků. § 9 Výdaje rozpočtu obce (1) Z rozpočtu obceobce se hradí zejména a) závazky vyplývající pro obecobec z plnění povinností uložených jí zákony, b) výdaje na vlastní činnost obceobce v její samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj, c) výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obecobec pověřena zákonem, d) závazky vyplývající pro obecobec z uzavřených smluvních vztahů v jejím hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupila, e) závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemiobcemi nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost, f) úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů, g) výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náležejících jejich vlastníkům, h) výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obecobec, i) jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti obceobce, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely. (2) Vedle výdajů podle odstavce 1 hradí obecobec ze svého rozpočtu i splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných výpomocí a splátky jistiny vlastních dluhopisů jejich vlastníkům. § 10 Výdaje rozpočtu kraje (1) Z rozpočtu kraje se hradí zejména a) závazky vyplývající pro kraj z plnění povinností uložených zvláštními právními předpisy, b) výdaje na činnost orgánů kraje v jeho samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj, c) výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je kraj pověřen zvláštními právními předpisy, d) závazky vyplývající pro kraj z uzavřených smluvních vztahů v jeho hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupil, e) dotace do rozpočtů obcíobcí v kraji, f) závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými územními celky nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost, g) úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů, h) výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náležejících jejich vlastníkům, i) výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro kraj, j) jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti kraje, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely. (2) Vedle výdajů podle odstavce 1 hradí kraj ze svého rozpočtu i splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných finančních výpomocí a splátky jistiny vlastních dluhopisů jejich vlastníkům. Dotace a návratná finanční výpomoc § 10a (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) poskytovatelemposkytovatelem územní samosprávný celek, městská část hlavního města Prahy, svazek obcíobcí nebo Regionální rada regionu soudržnosti, b) dotací peněžní prostředky poskytnuté z rozpočtu územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy, svazku obcíobcí nebo Regionální rady regionu soudržnosti právnické nebo fyzické osobě na stanovený účel, s výjimkou příspěvku podle § 28 odst. 7 a § 31 odst. 1 písm. b), c) návratnou finanční výpomocínávratnou finanční výpomocí peněžní prostředky poskytnuté bezúročně z rozpočtu územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy, svazku obcíobcí nebo Regionální rady regionu soudržnosti právnické nebo fyzické osobě na stanovený účel, které je jejich příjemce povinen vrátit do rozpočtu poskytovateleposkytovatele ve stanovené lhůtě, d) finančním vypořádáním dotacefinančním vypořádáním dotace přehled o čerpání a použití poskytnutých peněžních prostředků a o vrácení nepoužitých peněžních prostředků do rozpočtu poskytovateleposkytovatele, e) finančním vypořádáním návratné finanční výpomocifinančním vypořádáním návratné finanční výpomoci přehled o čerpání a použití poskytnutých peněžních prostředků a o jejich vrácení do rozpočtu poskytovateleposkytovatele, f) programem pro poskytování dotací nebo návratných finančních výpomocíprogramem pro poskytování dotací nebo návratných finančních výpomocí (dále jen „program“) souhrn věcných, časových a finančních podmínek podpory účelu určeného poskytovatelemposkytovatelem v programu. (2) DotaceDotace nebo návratná finanční výpomocnávratná finanční výpomoc se poskytuje na účel určený poskytovatelemposkytovatelem v programu (§ 10c), na jiný účel určený žadatelem v žádosti nebo na účel stanovený zvláštním právním předpisem22). Na dotacidotaci nebo návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc není právní nárok, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak22). (3) DotaciDotaci nebo návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc, s výjimkou návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci podle § 34 odst. 1, lze poskytnout na základě žádosti o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy (dále jen „žádost“), popřípadě na základě povinnosti vyplývající ze zvláštního právního předpisu22); žádost obsahuje alespoň a) jméno a příjmení, datum narození a adresu bydliště žadatele o dotacidotaci nebo návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc, je-li žadatel fyzickou osobou, a je-li tato fyzická osoba podnikatelem, také identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, nebo, je-li žadatel právnickou osobou, název, popřípadě obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, b) požadovanou částku, c) účel, na který žadatel chce dotacidotaci nebo návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc použít, d) dobu, v níž má být dosaženo účelu, u návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci i lhůty pro navrácení poskytnutých peněžních prostředků a výši jednotlivých splátek, e) odůvodnění žádosti, f) je-li žadatel o dotacidotaci právnickou osobou: 1. informace o identifikaci osob jednajících jménem žadatele s uvedením, zda tyto jednají jako jeho statutární orgán nebo zda tyto osoby jednají na základě udělené plné moci, 2. údaje o skutečném majiteli právnické osoby podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů ve formě úplného výpisu platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji, jedná-li se o evidující osobu; v případě, že je žadatel o dotacidotaci zahraniční právnickou osobou, doloží údaje o svém skutečném majiteli buď výpisem ze zahraniční evidence obdobné evidenci skutečných majitelů, nebo, pokud taková zahraniční evidence neexistuje, sdělí identifikační údaje všech osob, které jsou skutečným majitelem zahraniční právnické osoby, a předloží doklady, z nichž vyplývá vztah všech osob k zahraniční právnické osobě, zejména výpis ze zahraniční evidence obdobné obchodnímu rejstříku, seznam akcionářů, rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku, společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy, 3. informace o identifikaci osob, v nichž má podíl, a o výši tohoto podílu. g) seznam případných příloh žádosti, h) den vyhotovení žádosti a podpis osoby zastupující žadatele, v případě zastoupení na základě plné moci i plnou moc. (4) Nevyhoví-li poskytovatelposkytovatel žádosti, sdělí bez zbytečného odkladu žadateli, že jeho žádosti nebylo vyhověno a důvod nevyhovění žádosti. (5) Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci obsahuje alespoň a) název, sídlo, identifikační číslo poskytovateleposkytovatele dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, b) jméno a příjmení, datum narození a adresu bydliště, je-li příjemce dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci fyzickou osobou, a je-li tato fyzická osoba podnikatelem, také identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, nebo, je-li příjemce dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci právnickou osobou, název, popřípadě obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, c) číslo bankovního účtu poskytovateleposkytovatele a příjemce dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, nebo způsob, jakým budou prostředky poskytnuty, d) poskytovanou částku nebo částku, do jejíž výše může být dotacedotace nebo návratná finanční výpomocnávratná finanční výpomoc poskytnuta; u dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, jejíž součástí jsou peněžní prostředky kryté ze státního rozpočtu, z rozpočtu státního fondu nebo z Národního fondu, výši takových peněžních prostředků a zdroj jejich krytí; u dotacedotace, která není poskytována jednorázově, výši jednotlivých částek nebo způsob jejich stanovení a termíny jejich poskytnutí, e) účel, na který jsou poskytované peněžní prostředky určeny, f) dobu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo, g) u návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci lhůty pro navrácení poskytnutých peněžních prostředků a výši jednotlivých splátek, h) podmínky, které je příjemce povinen při použití peněžních prostředků splnit, i) případně další podmínky související s účelem, na nějž byly peněžní prostředky poskytnuty, které je příjemce povinen dodržet, j) dobu pro předložení finančního vypořádání dotacefinančního vypořádání dotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci a číslo účtu, na který mají být nepoužité peněžní prostředky nebo návratná finanční výpomocnávratná finanční výpomoc vráceny, k) je-li příjemcem dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci právnická osoba, povinnosti příjemce v případě přeměny nebo zrušení právnické osoby s likvidací, l) den podpisu smlouvy smluvními stranami a jejich podpisy. (6) Ve veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí dotacedotace lze z podmínek stanovených podle odstavce 5 písm. i) vymezit podmínky, jejichž porušení bude považováno za méně závažné, za které se uloží odvod za porušení rozpočtové kázně nižší, než odpovídá výši neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků. Ve veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí dotacedotace se pro stanovení nižšího odvodu uvede pevná částka, procento nebo procentní rozmezí, v jehož rámci bude odvod stanoven. Procento nebo procentní rozmezí se stanoví z poskytnutých prostředků, v souvislosti s jejichž použitím došlo k porušení rozpočtové kázně. (7) Podmínky poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, jejíž součástí jsou peněžní prostředky, které poskytovatelposkytovatel dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci obdržel ze státního rozpočtu, z rozpočtu státního fondu nebo z Národního fondu, musí být v souladu s podmínkami, za kterých byly poskytovateliposkytovateli dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci peněžní prostředky poskytnuty. (8) Ve veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí dotacedotace může poskytovatelposkytovatel stanovit výdaje nebo náklady, jejichž výše nemusí být prokazována a které budou vyúčtovány paušální částkou; paušální výdaje nebo náklady se stanoví a) procentem ze skutečně vynaložených a prokázaných, poskytovatelemposkytovatelem stanovených výdajů nebo nákladů, b) na základě poskytovatelemposkytovatelem stanovených jednotkových nákladů, nebo c) jako pevná částka pokrývající veškeré výdaje nebo náklady nebo jejich část. § 10b (1) Spory z právních poměrů při poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci rozhoduje podle správního řádu a) Ministerstvo financí, je-li jednou ze smluvních stran kraj, svazek obcíobcí, jehož členem je hlavní město Praha, nebo Regionální rada regionu soudržnosti, b) krajský úřad v přenesené působnosti, je-li smluvní stranou obecobec nebo svazek obcíobcí, jehož členem není hlavní město Praha, v jehož správním obvodu se obecobec nachází nebo v jehož správním obvodu má svazek obcíobcí sídlo, c) Magistrát hlavního města Prahy v přenesené působnosti, je-li jednou ze smluvních stran městská část hlavního města Prahy. (2) Ministerstvo financí plní úkoly nadřízeného správního orgánu krajských úřadů a Magistrátu hlavního města Prahy ve vztahu k povinnosti stanovené v odstavci 1. (3) Proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 1 nelze podat odvolání ani rozklad. § 10c (1) PoskytovatelPoskytovatel zveřejní program na své úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 30 dnů před počátkem lhůty podle odstavce 2 písm. f). PoskytovatelPoskytovatel, kterým je svazek obcíobcí, zveřejní program na úředních deskách členských obcíobcí způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 30 dnů před počátkem lhůty podle odstavce 2 písm. f). Program se zveřejňuje nejméně po dobu 90 dnů ode dne zveřejnění. (2) Program obsahuje alespoň a) účel, na který mohou být peněžní prostředky poskytnuty, b) důvody podpory stanoveného účelu, c) předpokládaný celkový objem peněžních prostředků vyčleněných v rozpočtu na podporu stanoveného účelu, d) maximální výši dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci v jednotlivém případě, nebo kritéria pro stanovení výše dotacedotace, e) okruh způsobilých žadatelů, f) lhůtu pro podání žádosti, g) kritéria pro hodnocení žádosti, h) lhůtu pro rozhodnutí o žádosti, i) podmínky pro poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, j) vzor žádosti, případně obsah jejích příloh. § 10d (1) PoskytovatelPoskytovatel, s výjimkou svazku obcíobcí, zveřejní veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci a její dodatky na své úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy nebo jejího dodatku. Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci do výše 50 000 Kč se nezveřejňuje; pokud uzavřením dodatku k veřejnoprávní smlouvě bude dotacedotace nebo návratná finanční výpomocnávratná finanční výpomoc zvýšena nad 50 000 Kč, poskytovatelposkytovatel zveřejní veřejnoprávní smlouvu a její dodatek na své úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů ode dne uzavření dodatku. Veřejnoprávní smlouva včetně dodatků musí být zveřejněna nejméně po dobu 3 let ode dne zveřejnění. (2) PoskytovatelPoskytovatel, kterým je svazek obcíobcí, zveřejní veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci a její dodatky na úředních deskách členských obcíobcí způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy nebo jejího dodatku. Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci do výše 50 000 Kč se nezveřejňuje; pokud uzavřením dodatku k této veřejnoprávní smlouvě bude dotacedotace nebo návratná finanční výpomocnávratná finanční výpomoc zvýšena nad 50 000 Kč, svazek obcíobcí zveřejní veřejnoprávní smlouvu a její dodatek na úředních deskách členských obcíobcí způsobem umožňující dálkový přístup do 30 dnů ode dne uzavření dodatku. Veřejnoprávní smlouva včetně dodatků musí být zveřejněna nejméně po dobu 3 let ode dne zveřejnění. (3) Obsahuje-li povinně zveřejňovaná veřejnoprávní smlouva nebo její dodatek informace, které jsou podle zvláštního právního předpisu23) vyloučeny ze zpřístupnění, zveřejní se smlouva nebo její dodatek bez informací vyloučených ze zpřístupnění včetně uvedení důvodu vyloučení. Ze zveřejnění jsou vyloučeny údaje, o kterých to stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie24). ČÁST TŘETÍ ROZPOČTOVÝ PROCES § 11 Sestavení a zveřejnění rozpočtu územního samosprávného celku (1) Územní samosprávný celek sestavuje rozpočet v návaznosti na svůj střednědobý výhled rozpočtu a na základě a) údajů z rozpisu státního rozpočtu nebo rozpočtového provizoria, jímž státní rozpočet určuje své vztahy k rozpočtům krajů nebo jednotlivých obcíobcí, b) v případě obceobce též údajů z rozpočtu kraje, jímž rozpočet kraje určuje své vztahy k rozpočtům obcíobcí v kraji. (2) V případě, že se územní samosprávný celek podílí na realizaci programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie, musí jeho rozpočet na příslušný kalendářní rok obsahovat stanovený objem finančních prostředků účelově určených na spolufinancování programu nebo projektu Evropské unie. (3) Územní samosprávný celek zveřejní návrh rozpočtu na svých internetových stránkách a na úřední desce nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednávání na zasedání zastupitelstva územního samosprávného celku10). Na internetových stránkách se zveřejňuje úplné znění návrhu. Na úřední desce může být návrh zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a výdajích rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby. Územní samosprávný celek současně oznámí na úřední desce, kde je návrh rozpočtu zveřejněn a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Zveřejnění musí trvat až do zveřejnění rozpočtu. Připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané příslušného územního samosprávného celku uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně při jeho projednávání na zasedání zastupitelstva. (4) Územní samosprávný celek zveřejní rozpočet na svých internetových stránkách do 30 dnů ode dne jeho schválení a současně oznámí na úřední desce, kde je zveřejněn v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněn až do zveřejnění rozpočtu na následující rozpočtový rok, alespoň však do konce rozpočtového roku, na který byl schválen. § 12 Závazné ukazatele (1) Rozpočet územního samosprávného celku a rozpočet svazku obcíobcí se zpracovává v třídění podle rozpočtové skladby podle § 2 odst. 3. (2) Orgány územního samosprávného celku a orgány svazku obcíobcí projednávají rozpočet při jeho schvalování v třídění podle rozpočtové skladby; schválený rozpočet vyjadřuje závazné ukazatele, jimiž se povinně řídí a) výkonné orgány územního samosprávného celku a svazku obcíobcí při hospodaření podle rozpočtu, b) právnické osoby zřízené nebo založené v působnosti územního samosprávného celku při svém hospodaření, c) právnické osoby zřízené v působnosti svazku obcíobcí, d) další osoby, které mají být příjemci dotací nebo příspěvků z rozpočtu. § 13 Rozpočtové provizorium (1) Nebude-li rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření územního samosprávného celku a svazku obcíobcí v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria. (2) Pravidly rozpočtového provizoria se řídí hospodaření územního samosprávného celku i po dobu pozastavení výkonu usnesení zastupitelstva územního samosprávného celku, kterým byl schválen jeho rozpočet, podle zvláštního zákona26). (3) Pravidla rozpočtového provizoria potřebná k zajištění plynulosti hospodaření na vlastní úrovni i na úrovni nižších stupňů rozpočtové soustavy a u právnických osob financovaných z územních rozpočtů stanoví a) zastupitelstvo kraje pro hospodaření kraje, b) zastupitelstvo obceobce pro hospodaření obceobce, c) orgány svazku obcíobcí pro hospodaření svazku obcíobcí. (4) Při uplatnění opatření podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti nesmí měsíční výdaje územního samosprávného celku stanovené v pravidlech rozpočtového provizoria překročit jednu dvanáctinu výdajů rozpočtu schváleného pro předchozí rozpočtový rok. Vyšší výdaje lze stanovit pouze v případě, že jejich zvýšení přímo souvisí se zvýšením financování výdajů stanovených jiným zákonem nebo v případě výdajů z důvodu předfinancování projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie. (5) Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizoria se stávají příjmy a výdaji rozpočtu po jeho schválení. (6) Územní samosprávný celek a regionální rada regionu soudržnosti zveřejní pravidla rozpočtového provizoria na svých internetových stránkách nejpozději do 31. prosince rozpočtového roku předcházejícího rozpočtovému roku, na který jsou schválena. Současně oznámí na své úřední desce, kde jsou zveřejněna v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jejich listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněna až do zveřejnění rozpočtu na rozpočtový rok, na který jsou schválena. Při pozastavení výkonu usnesení zastupitelstva územního samosprávného celku, kterým byl schválen jeho rozpočet, zveřejní územní samosprávný celek pravidla rozpočtového provizoria v den následující po dni doručení rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení. (7) Svazek obcíobcí zveřejní pravidla rozpočtového provizoria nejpozději do 31. prosince rozpočtového roku předcházejícího roku, na který jsou schválena, na svých internetových stránkách nebo na stránkách členských obcíobcí. Současně na úředních deskách členských obcíobcí oznámí, kde jsou zveřejněna v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jejich listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněna až do zveřejnění rozpočtu na rozpočtový rok, na která jsou schválena. § 14 Rozpis rozpočtu (1) Po schválení rozpočtu v zastupitelstvu územního samosprávného celku a orgánech svazku obcíobcí se jeho rozpis provádí neprodleně. (2) Součástí rozpisu rozpočtu je sdělení závazných ukazatelů rozpočtu těm subjektům, které jsou povinny se jimi řídit. (3) Při rozpisu rozpočtu se rozpočet člení podle podrobné rozpočtové skladby. § 15 Hospodaření podle rozpočtu a kontrola (1) Územní samosprávný celek a svazek obcíobcí uskutečňuje své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem a vykonává kontrolu svého hospodaření podle zvláštního právního předpisu upravujícího finanční kontrolu ve veřejné správě10a) po celý rozpočtový rok. (2) Územní samosprávný celek a svazek obcíobcí vykonává kontrolu hospodaření jím zřízených nebo založených právnických osob. § 16 Změny rozpočtu (1) Rozpočet může být po jeho schválení změněn z důvodu a) změny v organizaci hospodářství financovaného rozpočtem (organizační změny), b) změny právních předpisů ovlivňujících výši rozpočtovaných příjmů nebo výdajů (metodické změny); patří mezi ně také cenové změny ovlivněné změnami právní úpravy regulovaných cen, nebo c) změny objektivně působících skutečností ovlivňujících plnění rozpočtu příjmů či výdajů (věcné změny). (2) Změna rozpočtu se provádí rozpočtovým opatřením. Rozpočtová opatření se evidují podle časové posloupnosti. Rozpočtová opatření se uskutečňují povinně, a to i jde-li o změny ve finančních vztazích k jinému rozpočtu, o změny závazných ukazatelů vůči jiným osobám nebo jestliže hrozí nebezpečí vzniku rozpočtového schodku. (3) Rozpočtovým opatřením je a) přesun rozpočtových prostředků, při němž se jednotlivé příjmy nebo výdaje navzájem ovlivňují, aniž by se změnil jejich celkový objem nebo schválený rozdíl celkových příjmů a výdajů, b) použití nových, rozpočtem nepředvídaných příjmů k úhradě nových, rozpočtem nezajištěných výdajů, čímž se zvýší celkový objem rozpočtu, c) vázání rozpočtových výdajů, jestliže je jejich krytí ohroženo neplněním rozpočtových příjmů; tímto opatřením se objem rozpočtu snižuje. (4) Rozpočtové opatření se provádí před provedením rozpočtově nezajištěného výdaje. Po provedení rozpočtově nezajištěného výdaje lze rozpočtové opatření provést pouze při živelní pohromě nebo havárii ohrožující životy a majetek, při plnění peněžní povinnosti uložené pravomocným rozhodnutím, při obdržení dotace před koncem kalendářního roku nebo pokud se jedná o peněžní prostředky podle § 28 odst. 15. (5) Rozpočtové opatření zveřejní územní samosprávný celek a regionální rada regionu soudržnosti na svých internetových stránkách do 30 dnů od jeho schválení, svazek obcíobcí zveřejní rozpočtové opatření ve stejné lhůtě na svých internetových stránkách nebo na stránkách členských obcíobcí. Současně územní samosprávný celek a regionální rada regionu soudržnosti oznámí na své úřední desce a svazek obcíobcí na úředních deskách členských obcíobcí, kde je rozpočtové opatření zveřejněno v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněno po dobu zveřejnění rozpočtu, který je rozpočtovým opatřením změněn. § 17 Závěrečný účet (1) Po skončení kalendářního roku se údaje o ročním hospodaření územního samosprávného celku a svazku obcíobcí souhrnně zpracovávají do závěrečného účtu. (2) V závěrečném účtu jsou obsaženy údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby, údaje o hospodaření s majetkem a o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití peněžních fondů v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcíobcí a jimi zřízených nebo založených právnických osob. (3) Součástí závěrečného účtu je vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtům krajů, obcíobcí, státním fondům, Národnímu fondu a jiným rozpočtům a k hospodaření dalších osob. (4) Územní samosprávný celek a svazek obcíobcí jsou povinny dát si přezkoumat své hospodaření za uplynulý kalendářní rok.11) Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis.11b) (5) Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření je součástí závěrečného účtu při jeho projednávání v orgánech územního samosprávného celku a svazku obcíobcí. (6) Územní samosprávný celek zveřejní návrh závěrečného účtu včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření21) na svých internetových stránkách a na úřední desce nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednávání na zasedání zastupitelstva územního samosprávného celku10). Na internetových stránkách se zveřejňuje úplné znění návrhu včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Na úřední desce může být návrh zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o plnění příjmů a výdajů rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby a závěr zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Zveřejnění musí trvat až do zveřejnění závěrečného účtu. Připomínky k návrhu závěrečného účtu mohou občané příslušného územního samosprávného celku uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně při jeho projednávání na zasedání zastupitelstva. (7) Projednání závěrečného účtu se uzavírá vyjádřením a) souhlasu s celoročním hospodařením, a to bez výhrad, nebo b) souhlasu s výhradami, na základě nichž přijme územní samosprávný celek a svazek obcíobcí opatření potřebná k nápravě zjištěných chyb a nedostatků; přitom vyvodí závěry vůči osobám, které svým jednáním způsobily územnímu samosprávnému celku nebo svazku obcíobcí škodu. (8) Územní samosprávný celek zveřejní závěrečný účet včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření na svých internetových stránkách do 30 dnů ode dne jeho schválení10) a současně oznámí na úřední desce, kde je zveřejněn v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněn až do zveřejnění závěrečného účtu za následující rozpočtový rok. § 18 Časové použití rozpočtu (1) Do plnění rozpočtu se zahrnují jen takové příjmy, které byly skutečně přijaty, resp. takové finanční operace, které byly uskutečněny v kalendářním roce. (2) Do plnění výdajů se zařazuje jen takové čerpání prostředků, které se uskutečnilo v kalendářním roce. (3) Pro zařazení příjmu nebo výdaje do plnění rozpočtu v kalendářním roce je rozhodující datum připsání anebo odepsání prostředků na bankovních účtech. (4) Územní samosprávný celek a svazek obcíobcí může přijímat nebo poskytovat zálohy na věcná plnění smluv, která se uskuteční až v následujícím roce. (5) Územní samosprávný celek a svazek obcíobcí stanoví časovou použitelnost dotacídotací nebo příspěvků ze svého rozpočtu jejich příjemcům, a to zpravidla na období do konce rozpočtového roku nebo i do pozdějšího termínu, jestliže to odpovídá účelu poskytnutých peněžních prostředků. § 19 Účelovost rozpočtových prostředků (1) Účelovost rozpočtových prostředků se určí a) individuálně ve vztahu ke konkrétnímu úkolu, b) odvětvově ve vztahu k potřebám daného odvětví, nebo c) územně ve vztahu k potřebám vymezeného území nebo jeho části anebo místa. (2) Územní samosprávný celek a svazek obcíobcí je povinen respektovat účel použití rozpočtových prostředků, který vyplývá a) z účelu přijatých dotací ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu anebo z jiného územního rozpočtu, nebo b) z uzavřených smluv, podle nichž přijímá účelové rozpočtové prostředky od jiných osob, včetně účelových darů, příspěvků či půjček. § 20 Návratnost nepoužitých rozpočtových prostředků (1) Rozpočtové prostředky územního samosprávného celku a svazku obcíobcí nevyužité do konce roku nepropadají, ale převádějí se do dalšího roku. Případná jejich účelovost se přitom zachovává. (2) Výjimkou z ustanovení odstavce 1 jsou nevyužité účelově a časově vymezené dotace nebo příspěvky, které poskytovatel požaduje po skončení roku vyúčtovat a nespotřebované peněžní prostředky vrátit. Vrácené rozpočtové prostředky jsou výdajem toho roku, kdy se uskuteční. (3) Územní samosprávný celek i svazek obcíobcí může při poskytování vlastních rozpočtových prostředků jiným osobám požadovat návratnost nepoužitých rozpočtových prostředků podle odstavce 2. Vrácené rozpočtové prostředky jsou v tom případě příjmem jejich rozpočtu v roce, v němž k jejich vrácení došlo. § 21 Kompenzační peněžní operace (1) Kompenzační operací se do údajů o plnění rozpočtu zařazují a) vrácené přijaté zálohy a vrácené neoprávněně přijaté peněžní prostředky, a to ve stejné výši, ale v záporné hodnotě příjmů téhož rozpočtového roku, b) vrácené poskytnuté zálohy a vrácené neoprávněně vydané peněžní prostředky, a to ve stejné výši, ale v záporné hodnotě výdajů téhož rozpočtového roku. (2) Podle odstavce 1 se postupuje také v případě, a) že v daném rozpočtovém roce dojde ke vzájemné náhradě uskutečněných výdajů mezi osobami řídícími se rozpočtovou skladbou, nebo b) jestliže rozpočet zprostředkovává vztahy mezi rozpočtem vyššího stupně a rozpočty nižších stupňů. § 22 Porušení rozpočtové kázně (1) Porušením rozpočtové kázně je každé neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých jako dotace nebo návratná finanční výpomocnávratná finanční výpomoc z rozpočtu poskytovateleposkytovatele. (2) Neoprávněným použitím peněžních prostředků podle odstavce 1 je jejich použití, kterým byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, veřejnoprávní smlouvou nebo při poskytnutí peněžních prostředků podle zvláštního právního předpisu22). Dnem porušení rozpočtové kázně je den, kdy byly poskytnuté peněžní prostředky neoprávněně použity nebo den jejich připsání na účet příjemce u dotacídotací poskytovaných zpětně. Za neoprávněné použití peněžních prostředků podle odstavce 1 se považuje také a) porušení povinnosti, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty, stanovené právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, veřejnoprávní smlouvou nebo při poskytnutí peněžních prostředků podle zvláštního právního předpisu22), ke kterému došlo po připsání peněžních prostředků na účet příjemce, b) porušení povinnosti stanovené v písmeni a), ke kterému došlo před připsáním peněžních prostředků na účet příjemce a které ke dni připsání trvá; den připsání peněžních prostředků na účet příjemce se považuje za den porušení rozpočtové kázně, c) neprokáže-li příjemce peněžních prostředků, jak byly tyto prostředky použity. (3) Zadržením peněžních prostředků podle odstavce 1 je porušení povinnosti vrácení poskytnutých prostředků ve stanoveném termínu; dnem porušení rozpočtové kázně je v tomto případě den následující po dni, v němž marně uplynul termín stanovený pro vrácení poskytnutých prostředků. (4) Fyzická nebo právnická osoba, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést odvod za porušení rozpočtové kázně do rozpočtu, z něhož jí byly peněžní prostředky poskytnuty. (5) Při neoprávněném použití peněžních prostředků podle odstavce 2 věty první nebo podle odstavce 2 písm. c) anebo při zadržení peněžních prostředků podle odstavce 3 odpovídá odvod za porušení rozpočtové kázně výši neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků. Odvody za porušení rozpočtové kázně při použití téže dotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci se sčítají, s výjimkou odvodů za porušení rozpočtové kázně porušením pravidel pro zadávání veřejných zakázek. Za porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek se uloží odvod ve výši nejzávažnějšího porušení těchto pravidel u stejné zakázky, nestanoví-li veřejnoprávní smlouva o poskytnutí peněžních prostředků jinak. Při neoprávněném použití peněžních prostředků podle odstavce 2 písm. a) nebo b) odpovídá odvod za porušení rozpočtové kázně výši poskytnutých prostředků, ledaže se podle veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí peněžních prostředků za porušení méně závažné povinnosti uloží podle § 10a odst. 6 odvod nižší. Při porušení několika méně závažných povinností se odvody za porušení rozpočtové kázně sčítají, nestanoví-li veřejnoprávní smlouva jinak. Odvody za porušení rozpočtové kázně lze uložit pouze do výše peněžních prostředků poskytnutých ke dni porušení rozpočtové kázně. Při stanovení výše odvodu přihlédne orgán příslušný podle odstavce 9 nebo 11 k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. Při podezření na porušení rozpočtové kázně může poskytovatelposkytovatel peněžních prostředků pozastavit jejich poskytnutí, a to až do výše předpokládaného odvodu. Pokud orgán příslušný podle odstavce 9 nebo 11 uloží odvod za porušení rozpočtové kázně, v rozhodnutí uvede, že z uloženého odvodu bude odvedena pouze částka ve výši rozdílu mezi uloženým odvodem a peněžními prostředky neposkytnutými z důvodu podezření na porušení rozpočtové kázně. Pokud orgán příslušný podle odstavce 9 nebo 11 odvod neuloží, poskytovatelposkytovatel peněžních prostředků poskytne pozastavené peněžní prostředky příjemci. (6) PoskytovatelPoskytovatel písemně vyzve příjemce dotacedotace k provedení opatření k nápravě10a) v jím stanovené lhůtě, domnívá-li se na základě kontrolního zjištění10a), že příjemce dotacedotace porušil méně závažnou podmínku podle § 10a odst. 6, za níž byla dotacedotace poskytnuta a u níž poskytovatelposkytovatel stanovil, že její nesplnění bude postiženo nižším odvodem, než kolik činí celková částka dotacedotace a jejíž povaha umožňuje nápravu v náhradní lhůtě. V rozsahu, v jakém příjemce dotacedotace provedl opatření k nápravě, platí, že nedošlo k porušení rozpočtové kázně. PoskytovatelPoskytovatel písemně vyzve příjemce dotacedotace k vrácení dotacedotace nebo její části ve stanovené lhůtě, zjistí-li na základě kontroly, že příjemce dotacedotace porušil povinnost stanovenou právním předpisem, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty, nedodržel účel dotacedotace nebo podmínku, za které byla dotacedotace poskytnuta, u níž nelze vyzvat k provedení opatření k nápravě. V rozsahu, v jakém příjemce dotacedotace vrátil dotacidotaci nebo její část, platí, že nedošlo k porušení rozpočtové kázně. Výzva k provedení opatření k nápravě a výzva k vrácení dotacedotace nebo její části není pro příjemce dotacedotace závazná. PoskytovatelPoskytovatel vhodným způsobem bez zbytečného odkladu informuje o vydání výzvy k provedení opatření k nápravě, o vydání výzvy k vrácení dotacedotace a o tom, zda příjemce dotacedotace výzvě vyhověl, orgán příslušný podle odstavce 9 nebo 11 k rozhodnutí o uložení odvodu. (7) Odvod za porušení rozpočtové kázně se neuloží, pokud jeho celková výše za všechna porušení rozpočtové kázně při použití téže dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci nepřesáhne 1 000 Kč. (8) Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je ten, kdo rozpočtovou kázeň porušil, povinen zaplatit penále ve výši 0,4 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne připsání peněžních prostředků na účet poskytovateleposkytovatele. Pokud poskytovatelposkytovatel rozhodl podle odstavce 5 věty sedmé, penále se počítá z částky, kterou je příjemce povinen odvést. Penále za porušení rozpočtové kázně podle odstavce 2 písm. b) se počítá ode dne následujícího po dni, do kterého měl příjemce odvod na základě platebního výměru uhradit. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 1 000 Kč, se neuloží. (9) O uložení odvodu a penále podle odstavců 4 až 8 za porušení rozpočtové kázně rozhoduje v samostatné působnosti a) u obceobce obecní úřad, b) u městské části hlavního města Prahy úřad městské části, c) u hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy, d) u kraje krajský úřad. (10) Rozhodnutí podle odstavce 9 písm. a) přezkoumává v přenesené působnosti krajský úřad podle zvláštního právního předpisu13), rozhodnutí podle odstavce 9 písm. b) přezkoumává v přenesené působnosti Magistrát hlavního města Prahy podle zvláštního právního předpisu14). Rozhodnutí podle odstavce 9 písm. c) a d) přezkoumává Ministerstvo financí. Správní orgán v řízení o odvolání přezkoumává rozhodnutí podle odstavce 9 z hlediska souladu s právními předpisy; rozhodnutí může pouze zrušit a řízení zastavit, nebo zrušit a věc vrátit k novému projednání úřadu, který rozhodnutí vydal, nebo odvolání zamítnout a rozhodnutí potvrdit. (11) O uložení odvodu a penále podle odstavců 4 až 8 za porušení rozpočtové kázně rozhoduje a) u svazku obcíobcí orgán určený k tomu stanovami, jinak orgán, který jedná jménem svazku obcíobcí navenek, b) v případě peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti finanční úřad. (12) Odvolacím orgánem proti rozhodnutí podle odstavce 11 písm. a) je krajský úřad v přenesené působnosti, příslušný podle sídla svazku obcíobcí. (13) Odvod a penále podle odstavců 4 až 8 lze uložit do 10 let počítaných od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně. (14) Prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu a penále může z důvodů hodných zvláštního zřetele povolit na základě písemné žádosti toho, kdo porušil rozpočtovou kázeň, v případě odvodu a penále uloženého a) podle odstavce 9 a odstavce 11 písm. a) orgán, který o poskytnutí peněžních prostředků rozhodl; o prominutí nebo částečném prominutí rozhoduje poskytovatelposkytovatel stejným postupem, jakým rozhodl o poskytnutí peněžních prostředků25), b) podle odstavce 11 písm. b) Generální finanční ředitelství; žádost o prominutí nebo částečné prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále se podává prostřednictvím finančního úřadu, který tento odvod nebo penále uložil. (15) Žádost o prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu a penále lze podat nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci platebního výměru, kterým byl odvod nebo penále, o jehož prominutí je žádáno, vyměřen. Lhůta 1 roku neběží ode dne a) podání návrhu na povolení obnovy řízení podle daňového řádu nebo ode dne zahájení obnoveného řízení do dne pravomocného zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení nebo pravomocného skončení obnoveného řízení, b) zahájení přezkumného řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení tohoto řízení, c) zahájení řízení podle soudního řádu správního o žalobě proti rozhodnutí správce daně do dne pravomocného skončení tohoto řízení nebo do dne pravomocného skončení řízení o kasační stížnostikasační stížnosti. (16) Při správě odvodů a penále podle odstavců 9 a 11 se postupuje podle daňového řádu. Porušitel rozpočtové kázně má při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně postavení daňového subjektu. (17) Územní samosprávný celek poskytuje na vyžádání informace získané při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně orgánu oprávněnému ke kontrole těchto poskytnutých prostředků. (18) Orgán Finanční správy České republiky poskytuje na vyžádání informace získané při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně správnímu orgánu, který rozhodl o poskytnutí prostředků z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti. § 22a Přestupky (1) Územní samosprávný celek, svazek obcíobcí nebo městská část hlavního města Prahy se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 2 odst. 1 nezpracuje střednědobý výhled rozpočtu, b) v rozporu s § 10c odst. 1 nezveřejní program, c) v rozporu s § 10d odst. 1 a 2 nezveřejní veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci včetně dodatků, d) v rozporu s § 13 odst. 1 a 2 nehospodaří podle pravidel rozpočtového provizoria, e) neprovede změny schváleného rozpočtu podle § 16 odst. 2 a 4, f) zpracuje rozpočet v rozporu s § 12 odst. 1, g) v rozporu s § 14 neprovede rozpis schváleného rozpočtu, h) v rozporu s § 15 odst. 1 nevykonává kontrolu svého hospodaření, nebo i) v rozporu s § 17 odst. 4 nezajistí přezkoumání svého hospodaření za uplynulý kalendářní rok. (2) Územní samosprávný celek nebo městská část hlavního města Prahy se dopustí přestupku tím, že v rozporu s a) § 3 odst. 3 nezveřejní návrh střednědobého výhledu rozpočtu, b) § 3 odst. 4 nezveřejní střednědobý výhled rozpočtu, c) § 11 odst. 2 zpracuje a schválí rozpočet, d) § 11 odst. 3 nezveřejní návrh rozpočtu, e) § 11 odst. 4 nezveřejní rozpočet, f) § 13 odst. 6 nezveřejní pravidla rozpočtového provizoria, g) § 16 odst. 5 nezveřejní rozpočtové opatření, h) § 17 odst. 6 nezveřejní návrh závěrečného účtu, nebo i) § 17 odst. 8 nezveřejní závěrečný účet. (3) Svazek obcíobcí se dopustí přestupku tím, že v rozporu s a) § 39 odst. 3 zpracuje a schválí rozpočet, b) § 39 odst. 4 nezveřejní návrh střednědobého výhledu rozpočtu, c) § 39 odst. 5 nezveřejní střednědobý výhled rozpočtu, d) § 39 odst. 6 nezveřejní návrh rozpočtu, e) § 39 odst. 7 nezveřejní rozpočet, f) § 13 odst. 7 nezveřejní pravidla rozpočtového provizoria, g) § 16 odst. 5 nezveřejní rozpočtové opatření, h) § 39 odst. 9 nezveřejní návrh závěrečného účtu, nebo i) § 39 odst. 10 nezveřejní závěrečný účet. (4) Za přestupku podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. § 22b Společná ustanovení (1) Přestupky podle tohoto zákona, kterých se dopustila obecobec nebo dobrovolný svazek obcíobcí, jehož členem není hlavní město Praha, projednává v přenesené působnosti krajský úřad, v jehož správním obvodu se obecobec nachází nebo v jehož správním obvodu má dobrovolný svazek obcíobcí sídlo. Přestupky podle tohoto zákona, kterých se dopustila městská část hlavního města Prahy, projednává v přenesené působnosti Magistrát hlavního města Prahy. (2) Přestupky podle tohoto zákona, kterých se dopustil kraj, hlavní město Praha nebo dobrovolný svazek obcíobcí, jehož členem je hlavní město Praha, projednává Ministerstvo financí. (3) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. ČÁST ČTVRTÁ ORGANIZACE ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ § 23 Druhy organizací územních samosprávných celků (1) Územní samosprávný celek může ve své pravomoci k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností a) zřizovat vlastní organizační složky jako svá zařízení bez právní subjektivity, b) zřizovat příspěvkové organizace jako právnické osoby, které zpravidla ve své činnosti nevytvářejí zisk, c) zakládat obchodní společnosti,15) a to akciové společnostiakciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, d) zakládat ústavy podle zvláštního zákona16), e) zřizovat školské právnické osoby podle zvláštního právního předpisu,16a) f) zřizovat veřejné výzkumné instituce podle zvláštního zákona16b), g) zřizovat veřejné kulturní instituce podle zvláštního zákona27). (2) Územní samosprávný celek se může spolu s jinými osobami stát účastníkem (společníkem) na činnostech jiných osob, zejména obchodních společností nebo obecně prospěšných společností, na jejichž činnosti se podílí svým majetkem včetně peněžních prostředků. Organizační složky územního samosprávného celku § 24 Vznik organizačních složek územního samosprávného celku (1) Organizační složka územního samosprávného celku (dále jen „organizační složka“) vzniká rozhodnutím zastupitelstva územního samosprávného celku. Organizační složka hospodaří jménem svého zřizovatele a není účetní jednotkou. Tuto formu svého hospodaření volí územní samosprávný celek pro takové činnosti, které a) nevyžadují velký počet zaměstnanců, b) nepotřebují složité a rozsáhlé strojní nebo jiné technické vybavení, c) nejsou vnitřně odvětvově či jinak organizačně členěné, d) nevstupují do složitých ekonomických nebo právních vztahů. (2) Pracovníci organizační složky jsou zaměstnanci zřizovatele, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. (3) Zřizovatel jmenuje vedoucího organizační složky a určí jeho práva a povinnosti. § 25 Hospodaření organizačních složek (1) Územní samosprávný celek má ve svém rozpočtu obsaženy veškeré příjmy a výdaje svých organizačních složek. Rozpočet organizační složky je součástí rozpočtu jejího zřizovatele. Organizační složka je povinna dbát, aby dosahovala příjmů stanovených rozpočtem a plnila určené úkoly nejhospodárnějším způsobem. (2) Územní samosprávný celek dává oprávnění k dispozicím s rozpočtem organizační složky jednak svému úřadu, jednak také podle potřeby odpovědnému vedoucímu organizační složky. Při dělbě těchto oprávnění vychází z místních podmínek činnosti organizační složky, s přihlédnutím k povaze úkolů, které prostřednictvím své organizační složky zabezpečuje. (3) Na organizační složku přenáší zřizovatel oprávnění disponovat jen s takovými peněžními prostředky, které souvisejí s její běžnou, pravidelnou činností, již je nutné zabezpečovat operativně. Tyto prostředky poskytuje zřizovatel organizační složce formou provozní zálohy v hotovosti nebo zřízením běžného účtu u bankybanky. (4) Pokud zřizovatel přenesl na organizační složku oprávnění disponovat s peněžními prostředky, vedoucí této organizační složky odpovídá za hospodaření, vedení pokladní služby a úplnost podkladů pro účetní záznamy zřizovatele. (5) Organizační složka je povinna vyúčtovat provozní zálohu po ukončení období, na něž byla poskytnuta, nejpozději však do 31. prosince rozpočtového roku. (6) Zřizovatel může pověřit svou organizační složku vybíráním některých rozpočtových příjmů z její činnosti. Organizační složka tyto příjmy vybírá buď v hotovosti nebo pomocí svého běžného účtu. Z vybraných příjmů nesmí organizační složka hradit výdaje. (7) Rozpočtové příjmy je organizační složka povinna odvést na účet svého zřizovatele nejpozději koncem každého měsíce. (8) Peněžní průběh svého hospodaření vede organizační složka v peněžním deníku v plném členění podle rozpočtové skladby. Údaje z peněžního deníku se převádějí do rozpočtu příjmů a výdajů zřizovatele, a to v jím stanoveném termínu, nejméně však měsíčně a nejpozději před koncem roku. (9) Nevyčerpanou zálohu je organizační složka povinna vrátit zřizovateli v jím stanoveném termínu, nejpozději před koncem roku. (10) Zřizovatel kontroluje hospodaření se svěřeným majetkem a s peněžními prostředky organizační složky. § 26 Zřizovací listina organizačních složek O vzniku organizační složky vydá zřizovatel zřizovací listinu, která musí obsahovat a) úplný název zřizovatele; je-li jím obecobec, uvede se také její zařazení do okresu, b) název a sídlo organizační složky; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných organizačních složek zřizovatele, c) vymezení účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti, d) označení osob oprávněných jednat za organizační složku, e) vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, pokud se organizační složce předává do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití, f) vymezení takových majetkových práv, které organizační složce umožní, aby majetek svěřený podle písmena e) mohla řádně využívat pro účely, pro něž byla zřízena, a v rámci vymezené pravomoci o něj pečovat, g) okruh příjmů a výdajů rozpočtu zřizovatele souvisejících s její činností, které zřizovatel svěřuje do její působnosti, a způsob jejich použití, a to na rozdíl od zbývajících příjmů a výdajů organizační složky, které zřizovatel o jejím hospodaření sleduje podle rozpočtové skladby a zabezpečuje je ve svém rozpočtu, h) způsob vedení odděleného účetnictví o příjmech a výdajích organizační složky svěřených jí do její působnosti podle písmena g), včetně případného zřízení a využívání samostatného bankovního účtu, a způsob vyúčtování prostředků sledovaných na tomto účtu a popř. také způsob stanovení a vyúčtování zúčtovatelných záloh poskytovaných na její provozní výdaje, i) vymezení doby, na kterou je organizační složka zřízena. Příspěvkové organizace územních samosprávných celků § 27 Zřizování, změny a zrušení příspěvkových organizací (1) Územní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. (2) Zřizovatel vydá o vzniku příspěvkové organizace zřizovací listinu, která musí obsahovat a) úplný název zřizovatele, je-li jím obecobec, uvede se také její zařazení do okresu, b) název, sídlo příspěvkové organizace a identifikační číslo osoby poskytnuté správcem základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci osoby poskytnuté správcem základního registru osob16d); název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných příspěvkových organizací, c) vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti, d) označení statutárních orgánů a způsob, jakým vystupují jménem organizace, e) vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává k hospodaření (dále jen „svěřený majetek“), f) vymezení práv, která organizaci umožní, aby se svěřeným majetkem mohla plnit hlavní účel k němuž byla zřízena; zejména se uvedou práva a povinnosti spojené s jeho plným efektivním a ekonomicky účelným využitím, s péčí o jeho ochranu, rozvoj a zvelebení, podmínky pro jeho případnou další investiční výstavbu, dále pravidla pro výrobu a prodej zboží, pokud jsou předmětem činnosti organizace, práva a povinnosti spojená s případným pronajímáním svěřeného majetku jiným subjektům a podobně, g) okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel příspěvkové organizace, kterou jí zřizovatel povolí k tomu, aby mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců; tato činnost nesmí narušovat plnění hlavního účelu organizace a sleduje se odděleně, h) vymezení doby, na kterou je organizace zřízena. (3) Zřizovatel vede o všech jím zřízených příspěvkových organizacích evidenci obsahující tyto údaje: a) název, b) identifikační číslo osoby poskytnuté správcem základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, c) datum vzniku, d) datum zániku, e) statutární orgán vyjádřený údajem o jménu, popřípadě jménech, příjmení, datu narození a adrese místa pobytu fyzické osoby nebo místa jejího bydliště v cizině, nemá-li místo pobytu v České republice, nebo údajem o identifikačním čísle osoby, názvu a adrese sídla právnické osoby, f) adresa sídla. (4) Zřizovatel může vést evidenci podle odstavce 3 v integrovaném agendovém informačním systému registru osob. (5) Příspěvková organizace hospodaří se svěřeným majetkem v rozsahu stanoveném zřizovací listinou. (6) Příspěvková organizace nabývá majetek pro svého zřizovatele, nestanoví-li tento zákon jinak. Zřizovatel může stanovit, ve kterých případech je k nabytí takového majetku třeba jeho předchozí písemný souhlas. (7) Do svého vlastnictví může příspěvková organizace nabýt pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena, a to a) bezúplatným převodem od svého zřizovatele, b) darem s předchozím písemným souhlasem zřizovatele, c) děděním; bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele je příspěvková organizace povinna dědictví odmítnout, nebo d) jiným způsobem na základě rozhodnutí zřizovatele. (8) Pokud se stane majetek, který příspěvková organizace nabyla do svého vlastnictví podle odstavce 7 písm. a), pro ni trvale nepotřebný, nabídne ho přednostně bezúplatně zřizovateli. Nepřijme-li zřizovatel písemnou nabídku, může příspěvková organizace po jeho předchozím písemném souhlasu majetek převést do vlastnictví jiné osoby za podmínek stanovených zřizovatelem. (9) Ke vzniku, k rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení příspěvkové organizace dochází dnem určeným zřizovatelem v rozhodnutí, jímž též určí, v jakém rozsahu přechází její majetek, práva a závazky na nové anebo přejímající organizace. Rozhodne-li zřizovatel o zrušení organizace, přechází uplynutím dne uvedeného v jeho rozhodnutí o zrušení její majetek, práva a závazky na zřizovatele. Ke sloučení nebo splynutí příspěvkové organizace může dojít pouze u příspěvkových organizací téhož zřizovatele. (10) Údaje podle odstavce 2 a skutečnosti podle odstavce 9 se zveřejňují v Ústředním věstníku České republiky. Zřizovatel je povinen oznámit je Ústřednímu věstníku České republiky do 15 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo. (11) Zřizovatel provádí kontrolu hospodaření příspěvkové organizace. (12) Příspěvková organizace se zapisuje do obchodního rejstříku; návrh na zápis podává zřizovatel. § 28 Finanční hospodaření příspěvkových organizací (1) Příspěvková organizace sestavuje rozpočet a střednědobý výhled rozpočtu, které schvaluje její zřizovatel. (2) Rozpočet příspěvkové organizace je plán výnosů a nákladů na rozpočtový rok, jímž se řídí financování činnosti příspěvkové organizace. Rozpočtový rok je shodný s kalendářním rokem. (3) Střednědobý výhled rozpočtu příspěvkové organizace je plán výnosů a nákladů na nejméně 2 roky následující po roce, na který je sestavován rozpočet. Obsahuje předpokládané náklady a výnosy v jednotlivých letech. (4) Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele. Dále hospodaří s prostředky svých fondů, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, včetně peněžních prostředků poskytnutých z Národního fondu a ze zahraničí. (5) Příspěvková organizace dále hospodaří a) s dotací na úhradu provozních výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů, b) s dotací na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, z finančního mechanismu Norska a programu švýcarsko-české spolupráce. (6) Pokud se prostředky poskytnuté podle odstavce 5 nespotřebují do konce kalendářního roku, převádějí se do rezervního fondu jako zdroj financování v následujících letech a mohou se použít pouze na stanovený účel. V rezervním fondu se tyto zdroje sledují odděleně. Prostředky, které na stanovený účel nebyly použity, podléhají finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rok, ve kterém byl splněn účel, na který byla dotacedotace poskytnuta. (7) Zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své příspěvkové organizaci zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb. (8) Pokud příspěvková organizace vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti; zřizovatel může organizaci povolit jiné využití tohoto zdroje. (9) Příspěvkové organizaci může její zřizovatel uložit odvod do svého rozpočtu, jestliže a) její plánované výnosy překračují její plánované náklady, a to jako závazný ukazatel rozpočtu, nebo b) její investiční zdroje jsou větší, než je jejich potřeba užití podle rozhodnutí zřizovatele. (10) Příspěvková organizace se dopustí porušení rozpočtové kázně tím, že a) použije finanční prostředky, které obdrží z rozpočtu svého zřizovatele, v rozporu se stanoveným účelem, b) převede do svého peněžního fondu více finančních prostředků, než stanoví tento zákon nebo než rozhodl zřizovatel, c) použije prostředky svého peněžního fondu na jiný účel nebo v jiné výši, než stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis, d) použije své provozní prostředky na účel, na který měly být použity prostředky jejího peněžního fondu podle tohoto zákona, e) překročí stanovený nebo přípustný objem prostředků na platy, pokud toto překročení do 31. prosince nekryla ze svého fondu odměn, nebo f) neprovede odvod podle odstavce 9 ve lhůtě stanovené zřizovatelem. (11) Za porušení rozpočtové kázně uloží zřizovatel příspěvkové organizaci odvod do svého rozpočtu ve výši neoprávněně použitých prostředků, a to nejpozději do 1 roku ode dne, kdy porušení rozpočtové kázně zjistil, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení rozpočtové kázně došlo. (12) Zřizovatel může z důvodu zamezení tvrdosti snížit nebo prominout odvod za porušení rozpočtové kázně na základě písemné žádosti příspěvkové organizace podané do 1 roku od uložení odvodu. (13) Ustanovení odstavců 10 až 12 se nevztahují na porušení rozpočtové kázně při nakládání s prostředky poskytnutými příspěvkové organizaci z rozpočtu zřizovatele, které zřizovatel obdržel ze státního rozpočtu, z rozpočtu státního fondu nebo z Národního fondu za účelem, aby je na základě svého rozhodnutí poskytnul právnické nebo fyzické osobě. V takovém případě se postupuje podle § 22. (14) Vztah rozpočtu příspěvkové organizace k rozpočtu zřizovatele lze během roku změnit v neprospěch příspěvkové organizace jen ze závažných, objektivně působících příčin. (15) Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, rozpočet zřizovatele zprostředkovává vztah příspěvkové organizace ke státnímu rozpočtu a k Národnímu fondu; jde-li o příspěvkovou organizaci zřízenou obcíobcí, též k rozpočtu kraje. § 28a Zveřejňování střednědobého výhledu rozpočtu a rozpočtu příspěvkové organizace (1) Příspěvková organizace zveřejní návrh střednědobého výhledu rozpočtu na svých internetových stránkách, nebo na internetových stránkách svého zřizovatele, nebo způsobem v místě obvyklým nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednávání zřizovatelem. Zveřejnění musí trvat až do zveřejnění střednědobého výhledu rozpočtu. (2) Příspěvková organizace zveřejní střednědobý výhled rozpočtu na svých internetových stránkách, nebo na internetových stránkách svého zřizovatele, nebo způsobem v místě obvyklým do 30 dnů ode dne jeho schválení. Zveřejnění musí trvat až do zveřejnění nového střednědobého výhledu rozpočtu. (3) Příspěvková organizace zveřejní návrh rozpočtu na svých internetových stránkách, nebo na internetových stránkách svého zřizovatele, nebo způsobem v místě obvyklým nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednávání zřizovatelem. Zveřejnění musí trvat až do zveřejnění rozpočtu. (4) Příspěvková organizace zveřejní rozpočet na svých internetových stránkách, nebo na internetových stránkách svého zřizovatele, nebo způsobem v místě obvyklým do 30 dnů od jeho schválení. Zveřejnění musí trvat až do zveřejnění rozpočtu na následující rozpočtový rok. § 29 Peněžní fondy příspěvkových organizací (1) Příspěvková organizace tvoří tyto peněžní fondy: a) rezervní fond, b) fond investic, c) fond odměn, d) fond kulturních a sociálních potřeb. (2) Zůstatky peněžních fondů se po skončení roku převádějí do následujícího roku. § 30 Rezervní fond (1) Rezervní fond se tvoří ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace na základě schválení jeho výše zřizovatelem po skončení roku, sníženého o případné převody do fondu odměn. Zlepšený výsledek hospodaření příspěvkové organizace je vytvořen tehdy, jestliže skutečné výnosy jejího hospodaření jsou spolu s přijatým provozním příspěvkem větší než její provozní náklady. Rozdělení zlepšeného výsledku hospodaření do rezervního fondu a do fondu odměn schvaluje zřizovatel. Zdrojem rezervního fondu mohou být též peněžní dary a prostředky převedené podle § 28 odst. 6. (2) Rezervní fond, s výjimkou účelově určených peněžních darů a prostředků převedených podle § 28 odst. 6, používá příspěvková organizace a) k dalšímu rozvoji své činnosti, b) k časovému překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy a náklady, c) k úhradě případných odvodů a penále uložených jí za porušení rozpočtové kázně, d) k úhradě své ztráty za předchozí léta. (3) Účelově určené peněžní dary se použijí v souladu s jejich určením. (4) Zřizovatel může dát příspěvkové organizaci souhlas k tomu, aby část svého rezervního fondu, s výjimkou účelově určených peněžních darů a prostředků převedených podle § 28 odst. 6, použila k posílení svého fondu investic. § 31 Fond investic (1) Fond investic vytváří příspěvková organizace k financování svých investičních potřeb. Jeho zdrojem jsou a) peněžní prostředky ve výši odpisů hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku4) prováděné podle zřizovatelem schváleného odpisového plánu, b) investiční příspěvek z rozpočtu zřizovatele, c) investiční dotacedotace ze státních fondů a jiných veřejných rozpočtů, d) příjmy z prodeje svěřeného dlouhodobého hmotného majetku, jestliže to zřizovatel podle svého rozhodnutí připustí, e) peněžní dary a příspěvky od jiných subjektů, jsou-li určené nebo použitelné k investičním účelům, f) příjmy z prodeje dlouhodobého hmotného majetku ve vlastnictví příspěvkové organizace, g) převody z rezervního fondu ve výši povolené zřizovatelem. (2) Fond investic příspěvkové organizace se používá a) na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, s výjimkou drobného hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, b) k úhradě investičních úvěrů nebo půjček, c) k odvodu do rozpočtu zřizovatele, pokud takový odvod uložil, d) k navýšení peněžních prostředků určených na financování údržby a oprav majetku, který příspěvková organizace používá pro svou činnost. (3) Ke krytí investičních potřeb lze se souhlasem zřizovatele použít též investičních úvěrů nebo půjček. § 32 Fond odměn (1) Fond odměn je tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace, a to do výše jeho 20 %, nejvýše však do výše 10 % objemu prostředků na platy stanoveného zřizovatelem nebo zvláštním právním předpisem, a peněžními dary účelově určenými na platy. (2) Převod peněžních prostředků do fondu odměn schvaluje zřizovatel. (3) Z fondu odměn se hradí odměny zaměstnancům. Přednostně se z fondu odměn hradí případné překročení stanoveného objemu prostředků na platy. § 33 Fond kulturních a sociálních potřeb (1) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace ve výši 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci. Nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. (2) Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky. (3) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k příspěvkové organizaci, žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u příspěvkové organizace, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným fyzickým nebo i právnickým osobám. (4) Zdrojem fondu kulturních a sociálních potřeb jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu, příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz příspěvková organizace přispívá z fondu, a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb. (5) Použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis. (6) Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok. § 33b Stravování a stravovací služby (1) Zabezpečuje-li příspěvková organizace stravování, zabezpečuje je ve vlastním stravovacím zařízení nebo prostřednictvím organizační složky státu, právnické osoby nebo fyzické osoby pro a) zaměstnance v pracovním poměru, b) žáky a studenty po dobu jejich činnosti v příspěvkové organizaci, pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštního právního předpisu. (2) Příspěvková organizace může v souladu s kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem zabezpečovat stravování ve vlastním stravovacím zařízení též a) bývalým zaměstnancům, kteří u ní pracovali do odchodu do starobního důchodu, nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, b) zaměstnancům činným u příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. (3) Příspěvková organizace může poskytnout stravování ve vlastním stravovacím zařízení též a) fyzickým osobám, k jejichž stravování se zavázala smlouvou o stravování s organizační složkou státu, právnickou osobou nebo fyzickou osobou, b) zaměstnancům jiných zaměstnavatelů, kteří jsou u ní na pracovní cestě nebo pro ni jinak činní. (4) Odstavec 1 se nepoužije, poskytuje-li příspěvková organizace ze svého rozpočtu na vrub nákladů své hlavní činnosti zaměstnancům v pracovním poměru peněžitý příspěvek na stravování. Peněžitý příspěvek na stravování za den náleží zaměstnanci v pracovním poměru, odpracoval-li alespoň 3 hodiny v tomto dni v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě. Peněžitý příspěvek na stravování za den se poskytuje do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Peněžitý příspěvek na stravování může být částečně hrazen příspěvkem z fondu kulturních a sociálních potřeb. (5) Příspěvková organizace může zabezpečovat stravování odlišně u místně odděleného pracoviště. (6) Náklady na stravování a jejich úhradu stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. § 34 Úvěry, půjčky a ručení příspěvkové organizace (1) Příspěvková organizace je oprávněna uzavírat smlouvy o půjčce5) nebo o úvěru6) jen po předchozím písemném souhlasu zřizovatele. Tento souhlas se nevyžaduje v případě půjček zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb. K dočasnému krytí svých potřeb může získat od svého zřizovatele návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc, jestliže je její vrácení zabezpečeno jejími výnosy běžného roku, nejpozději však do 31. března následujícího roku, nestanoví-li zřizovatel lhůtu delší. (2) Příspěvková organizace není oprávněna ručit za závazky třetích osob, ani jinak je zajišťovat. § 35 Nákup na splátky příspěvkovými organizacemi Příspěvková organizace může pořizovat věci nákupem na splátky nebo smlouvou o nájmu s právem koupě jen po předchozím písemném souhlasu zřizovatele. § 36 Nakládání s cennými papíry příspěvkovými organizacemi Příspěvková organizace není oprávněna nakupovat akcieakcie či jiné cenné papírycenné papíry. Přijímat je jako protihodnotu za své pohledávky vůči jiným subjektům je oprávněna jen s předchozím písemným souhlasem zřizovatele. Příspěvková organizace nesmí vystavovat nebo akceptovat směnky, ani být směnečným ručitelem. § 37 Poskytování darů příspěvkovými organizacemi Příspěvková organizace není oprávněna poskytovat dary jiným subjektům, s výjimkou obvyklých peněžitých nebo věcných darů svým zaměstnancům a jiným osobám ze svého fondu kulturních a sociálních potřeb a s výjimkou postupu podle § 27 odst. 8. § 37a Zřizování a zakládání právnických osob Příspěvková organizace nesmí a) zřizovat nebo zakládat právnické osoby, b) mít majetkovou účast v právnické osobě zřízené nebo založené za účelem podnikání. § 37b Předchozí souhlas (1) Předchozí souhlas zřizovatele podle tohoto zákona, nebo stanoví-li tak zřizovatel podle § 27 odst. 6, se uděluje vždy pouze pro jedno právní jednání a je jeho součástí, s výjimkou peněžitého daru účelově neurčeného, k jehož přijetí může zřizovatel udělit předchozí souhlas společný pro více právních jednání. Není-li předchozí souhlas udělen, k právnímu jednání se nepřihlíží. (2) Do doby, než právní jednání nabude účinnosti, lze předchozí souhlas dodatečně odvolat, jestliže po jeho udělení vyjdou najevo podstatné skutečnosti pro rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu, které nebyly známy v době rozhodování a měly by na výsledek rozhodnutí podstatný vliv. (3) Pokud si zřizovatel příspěvkové organizace vyhradí udělení předchozího souhlasu k nabytí majetku podle § 27 odst. 6, je povinen oznámit tuto skutečnost v Ústředním věstníku České republiky. ČÁST PÁTÁ HOSPODAŘENÍ SVAZKU OBCÍ § 38 Majetek svazku obcí (1) Svazek obcíobcí hospodaří s majetkem, který ze svého vlastního majetku vložily do svazku obcíobcí jeho členské obceobce podle stanov svazku obcíobcí,18) a dále s majetkem, který získal svou vlastní činností. (2) Majetek vložený obcíobcí do hospodaření svazku obcíobcí zůstává ve vlastnictví obceobce. Orgány svazku obcíobcí s ním mohou nakládat jen v souladu s majetkovými právy, které na ně členská obecobec přenesla podle stanov svazku obcíobcí. Majetková práva k vlastnímu majetku obcíobcí, která jsou vyhrazena obecnímu zastupitelstvu,19) nelze převést na orgány svazku obcíobcí. § 39 Finanční hospodaření svazku obcí (1) Svazek obcíobcí hospodaří podle svého rozpočtu (§ 4). (2) Obsahem rozpočtu svazku obcíobcí jsou jeho příjmy a výdaje vyplývající z jeho činností v souladu s jeho stanovami. (3) V případě, že se svazek obcíobcí podílí na realizaci programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie, musí jeho rozpočet na příslušný kalendářní rok obsahovat stanovený objem finančních prostředků účelově určených na spolufinancování programu nebo projektu Evropské unie. (4) Svazek obcíobcí zveřejní návrh střednědobého výhledu rozpočtu na svých internetových stránkách a na úředních deskách členských obcíobcí nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednávání na zasedání příslušného orgánu svazku obcíobcí. Na internetových stránkách se zveřejňuje úplné znění návrhu. Na úředních deskách může být návrh zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a výdajích v jednotlivých letech a o dlouhodobých závazcích a pohledávkách. Zveřejnění musí trvat až do zveřejnění střednědobého výhledu rozpočtu. Připomínky k návrhu střednědobého výhledu rozpočtu mohou občané členských obcíobcí uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně při jeho projednávání na zasedání příslušného orgánu svazku obcíobcí. (5) Svazek obcíobcí zveřejní střednědobý výhled rozpočtu na svých internetových stránkách do 30 dnů ode dne jeho schválení a současně oznámí na úředních deskách členských obcíobcí jeho zveřejnění, s uvedením, kde byl zveřejněn v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněn až do zveřejnění nového střednědobého výhledu rozpočtu. (6) Svazek obcíobcí zveřejní návrh rozpočtu na svých internetových stránkách a na úředních deskách členských obcíobcí nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednávání na zasedání příslušného orgánu svazku obcíobcí. Na internetových stránkách se zveřejňuje úplné znění návrhu rozpočtu. Na úředních deskách může být návrh zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a výdajích rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby. Zveřejnění musí trvat až do zveřejnění rozpočtu. Připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané členských obcíobcí uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně při jeho projednávání na zasedání příslušného orgánu svazku obcíobcí. (7) Svazek obcíobcí zveřejní rozpočet na svých internetových stránkách do 30 dnů ode dne jeho schválení a současně oznámí na úředních deskách členských obcíobcí jeho zveřejnění s uvedením, kde byl zveřejněn v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněn až do zveřejnění rozpočtu na následující rozpočtový rok, alespoň však do konce rozpočtového roku, na který byl schválen. (8) Kontrolu hospodaření s majetkem svazku obcíobcí a s jeho finančními prostředky provádí orgán určený k tomu stanovami svazku obcíobcí. Zprávy o výsledcích této kontroly předkládá svazek obcíobcí zastupitelstvům členských obcíobcí. (9) Svazek obcíobcí zveřejní návrh závěrečného účtu včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření21) na svých internetových stránkách a na úředních deskách členských obcíobcí nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednávání na zasedání příslušného orgánu svazku obcíobcí. Na internetových stránkách se zveřejňuje úplné znění návrhu včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Na úředních deskách může být návrh zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o plnění příjmů a výdajů rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby a závěr zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Zveřejnění musí trvat až do zveřejnění závěrečného účtu. Připomínky k návrhu závěrečného účtu mohou občané členských obcíobcí uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně při jeho projednávání na zasedání příslušného orgánu svazku obcíobcí. (10) Svazek obcíobcí zveřejní závěrečný účet včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření na svých internetových stránkách do 30 dnů od jeho schválení a současně vyvěsí na úředních deskách členských obcíobcí oznámení o jeho zveřejnění s uvedením, kde byl zveřejněn v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněn až do zveřejnění závěrečného účtu za následující rozpočtový rok. (11) Závěrečný účet svazku obcíobcí se předkládá zastupitelstvům členských obcíobcí, a to neprodleně po jeho schválení v orgánu svazku obcíobcí. § 39a Druhy organizací svazku obcí (1) Svazek obcíobcí může a) zřizovat vlastní organizační složky jako svá zařízení bez právní subjektivity, b) zřizovat příspěvkové organizace jako právnické osoby, které zpravidla ve své činnosti nevytváří zisk, c) zakládat obchodní společnosti, a to společnosti s ručením omezeným a akciové společnostiakciové společnosti, d) zřizovat školské právnické osoby podle zvláštního právního předpisu16a). (2) K zajištění předmětu činnosti v oblasti školství může svazek obcíobcí zřizovat pouze příspěvkové organizace nebo školské právnické osoby podle zvláštního právního předpisu16a). (3) O vzniku organizační složky podle odstavce 1 písm. a) rozhoduje nejvyšší orgán svazku obcíobcí vymezený stanovami;19b) tento orgán také schvaluje zřizovací listinu organizační složky. (4) O zřízení, změně a zrušení příspěvkové organizace podle odstavce 1 písm. b) rozhoduje nejvyšší orgán svazku obcí, vymezený stanovami;19b) tento orgán také schvaluje zřizovací listinu příspěvkové organizace. (5) O založení, změně a rušení obchodních společností podle odstavce 1 písm. c) rozhoduje nejvyšší orgán svazku obcíobcí vymezený stanovami;19b) tento orgán schvaluje jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy a rozhoduje o účasti v již založených obchodních společnostech. (6) Ostatní úkoly zřizovatele příspěvkové organizace a zakladatele obchodní společnosti, pokud nejsou stanovami vyhrazeny nejvyššímu orgánu svazku obcíobcí, plní výkonný orgán svazku obcíobcí, vymezený stanovami.19b) (7) Pokud není stanoveno jinak, vztahují se na organizační složky podle odstavce 1 písm. a) ustanovení § 24 až 26 obdobně a na příspěvkové organizace podle odstavce 1 písm. b) ustanovení § 27 až 37b obdobně. ČÁST ŠESTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 40 Plnění závazků z Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé Poskytování finančních prostředků z rozpočtů krajů, obcíobcí nebo svazků obcíobcí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů musí být v souladu se zvláštním zákonem upravujícím postup při posuzování slučitelnosti veřejné podpory se závazky vyplývajícími z Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé.20) § 41 Přechodná ustanovení (1) Dosavadní rozpočtové organizace, k nimž funkce zřizovatele má před účinností tohoto zákona obecobec, se s účinností tohoto zákona stávají organizační složkou obceobce. ObecObec k tomu účelu rozhodnutím zastupitelstva vydá zřizovací listinu organizační složky, a to nejpozději do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Při této organizační změně přecházejí veškerá práva a povinnosti rozpočtové organizace na obecobec. (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případě, že obecobec dosavadní rozpočtovou organizaci přemění do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona na příspěvkovou organizaci. V tom případě se postupuje podle § 27. Touto změnou přecházejí všechna práva a povinnosti z dosavadní rozpočtové organizace na příspěvkovou organizaci jako jejího právního nástupce. § 42 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 1) Čl. 99 a násl. ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb. 2) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). 2a) § 16 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 138/2006 Sb. 3) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). 4) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 5) § 657 a násl. občanského zákoníku. 6) § 497 a násl. obchodního zákoníku. 7) Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní). 10) § 84 zákona č. 128/2000 Sb. § 35 zákona č. 129/2000 Sb. § 59 zákona č. 131/2000 Sb. 10a) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů. 11) § 42 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 20 zákona č. 129/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 38 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 11b) Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. 12) § 44a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb. a zákona č. 270/2007 Sb. 13) § 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 14) § 81 odst. 3 písm. a) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. 15) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 16) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 16a) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 16b) Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích. 16d) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech. 18) § 50 zákona č. 128/2000 Sb. 19) § 85 zákona č. 128/2000 Sb. 19b) § 50 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). 20) Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře. 21) § 10 zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. 22) Například § 160 až 163 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 42/2009 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., nebo zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. 23) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 24) Například čl. 111 a 112 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008, čl. 3 odst. 4 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 184/2014 ze dne 25. února 2014, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu stanoví podmínky týkající se systému pro elektronickou výměnu dat mezi členskými státy a Komisí a kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce přijímá nomenklatura kategorií zásahů pro podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci cíle Evropská územní spolupráce, čl. 26 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 ze dne 3. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu a o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu. 25) § 87 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 22/2004 Sb. § 101 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 311/2002 Sb. a zákona č. 313/2002 Sb. § 40 odst. 2 a § 58 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb. § 62 a 90 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 22/2004 Sb. § 70 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb. § 94 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 145/2001 Sb. § 16d odst. 5 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 138/2006 Sb. a zákona č. 253/2011 Sb. 26) § 124 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších přepisů. § 82 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. § 107 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 27) Zákon č. 263/2024 Sb., o veřejných kulturních institucích a o změně souvisejících zákonů (zákon o veřejných kulturních institucích).
Zákon č. 255/2000 Sb.	Zákon č. 255/2000 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 11. 8. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 74/2000 * Čl. I - Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. * Přechodná, zmocňovací a závěrečná ustanovení * Čl. II - 1. Za řízení zahájená před účinností tohoto zákona se vybírají poplatky podle dosavadních předpisů, i když se stanou splatnými po účinnosti tohoto zákona. Poplatky za odvolání nebo dovolání podávaná po nabytí účinnosti tohoto zákona se vybírají podle tohot * Čl. III - Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, jak vyplývá z pozdějších zákonů. * Čl. IV Aktuální znění od 1. 1. 2001 255 ZÁKON ze dne 14. července 2000, kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb. a zákona č. 155/2000 Sb., se mění takto: 1. § 1 až 4 znějí: „§ 1 Předmět soudních poplatků Soudní poplatky (dále jen „poplatky“) se vybírají za a) řízení před soudy České republiky, a to z úkonů uvedených v sazebníku poplatků (dále jen „poplatky za řízení“), b) jednotlivé úkony prováděné soudy a úkony prováděné správou soudů, uvedené v sazebníku poplatků (dále jen „poplatky za úkony“). Sazebník poplatků (dále jen „sazebník“) je uveden v příloze k tomuto zákonu. § 2 Poplatníci (1) Poplatníky poplatku za řízení před soudem prvního stupně jsou a) navrhovatel (navrhovatelé), není-li dále stanoveno jinak, b) účastníci smíru uzavřeného ve smírčím řízení, c) dlužník ve vyrovnacím řízení, d) žalovaný (žalovaní) uplatňující svá práva vzájemným návrhem, e) fyzická nebo právnická osoba, jíž se týká provedení zápisu v obchodním rejstříku, o kterém rozhodl soud v řízení zahájeném bez návrhu, f) právnická osoba v řízení zahájeném bez návrhu, ve kterém soud rozhodl o zrušení nebo likvidaci právnické osoby nebo o jmenování likvidátora právnické osoby. (2) Poplatníkem je i ten, kdo podal žalobu proti rozhodnutí orgánu veřejné správy nebo opravný prostředek proti rozhodnutí orgánu veřejné správy. (3) Je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Tuto povinnost však žalovaný nemá v řízení o rozvod nebo o neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je či není. (4) Ustanovení odstavce 3 platí obdobně pro navrhovatele, kterému soud v řízení ustanovil opatrovníka jako účastníku, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině. Poplatková povinnost navrhovatele v takovém případě zaniká uložením povinnosti zaplatit poplatek žalovanému. (5) Poplatníkem poplatku za řízení před odvolacím soudem je odvolatel a za řízení před dovolacím soudem dovolatel. Ustanovení odstavců 3 a 4 platí obdobně. (6) Poplatníkem poplatku za úkon je navrhovatel úkonu. (7) Poplatníkem poplatku za vyhotovení stejnopisů podání a příloh je i ten, kdo nepředložil návrh (podání) s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami, ač byl k jejich předložení soudem vyzván. (8) Vznikne-li více poplatníkům povinnost zaplatit poplatek, platí jej společně a nerozdílně. (9) Jestliže řízení ve věcech obchodního rejstříku nebo řízení o jmenování likvidátora právnické osoby bylo zahájeno bez návrhu proto, že statutární orgán poplatníka, případně osoba, na kterou v odpovídajícím rozsahu přešla působnost statutárního orgánu, bez zbytečného odkladu nepodal návrh na zahájení řízení, ručí za zaplacení poplatku tento statutární orgán nebo tato osoba. Je-li statutárních orgánů více nebo tvoří-li statutární orgán více osob, ručí za zaplacení poplatku společně a nerozdílně. To platí obdobně pro osobu, na kterou v odpovídajícím rozsahu přešla působnost statutárního orgánu. § 3 Příslušnost (1) Ve věcech poplatků za řízení rozhoduje soud, který je věcně a místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni. (2) Ve věcech poplatků za řízení před odvolacím soudem a dovolacím soudem rozhoduje soud, který rozhodl o věci v prvním stupni, není-li dále stanoveno jinak. (3) Ve věcech poplatků za řízení rozhoduje odvolací soud nebo dovolací soud, vznikne-li poplatníku povinnost zaplatit poplatek v souvislosti s odvolacím nebo dovolacím rozhodnutím o věci samé nebo v souvislosti s odvolacím nebo dovolacím rozhodnutím, jímž se řízení končí. (4) Ve věcech poplatků za úkony rozhoduje soud nebo správa soudu, které mají úkon provést. § 4 Vznik poplatkové povinnosti (1) Jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost a) podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení (dále jen „návrh na zahájení řízení“), b) podáním odvolání, c) podáním dovolání, d) ve vyrovnacím řízení uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím, jímž soud prohlásí vyrovnání za skončené, e) schválením smíru ve smírčím řízení, f) uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o návrhu na nařízení předběžného opatření, g) v ostatních případech uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé. (2) Jde-li o poplatek za úkon, poplatková povinnost vzniká a) sepsáním podání do protokolu u soudu, b) v ostatních případech podáním návrhu na provedení úkonu.“. 2. V § 5 odst. 1 větě první se za slovo „poplatků“ vkládají slova „za řízení“ a za větu první se vkládá tato věta: „Sazby poplatků za úkony jsou stanoveny pevnou částkou.“. 3. V § 5 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1. 4. § 6 až 7 znějí: „§ 6 Základ poplatku (1) Základem procentního poplatku je cena předmětu řízení vyjádřená peněžní částkou, není-li dále stanoveno jinak. Cena příslušenství předmětu řízení tvoří základ poplatku jen v případech, je-li příslušenství samostatným předmětem řízení. (2) Je-li v návrhu na zahájení řízení uplatněno více peněžitých plnění, je základem procentního poplatku jejich součet. Peněžitá plnění, pro která je stanovena rozdílná sazba poplatku, jsou však samostatným základem poplatku. (3) Jde-li o opětující se peněžité plnění, je základem procentního poplatku cena odpovídající součtu všech opětujících se plnění. Jde-li o peněžité plnění na dobu neurčitou, včetně plnění požadovaného do okamžiku zaplacení jiného peněžitého plnění, na dobu života nebo na dobu delší než 5 let, je základem poplatku pětinásobek ceny ročního plnění. (4) Nelze-li stanovit základ poplatku podle odstavce 3, je základem poplatku částka ve výši 15 000 Kč. (5) Pro nepeněžitá plnění, jejichž peněžní hodnotu pro účely určení základu poplatku stanoví sazebník, platí obdobně odstavce 2 a 3. (6) Je-li základ poplatku vyjádřen v cizí měně, vypočte se procentní poplatek ze základu poplatku přepočteného na českou měnu podle kursu vyhlášeného Českou národní bankou platného k prvnímu dni kalendářního měsíce, v němž je poplatek splatný nebo v němž soud vydá rozhodnutí o povinnosti zaplatit poplatek. Pro přepočet měn, jejichž kurs Česká národní banka nevyhlašuje, se použije kurs USD k této měně vyhlášený ústřední nebo jí na roveň postavenou bankou státu, v němž platí přepočítávaná měna; platnost tohoto použitého kursu měn je poplatník povinen prokázat soudu dokladem získaným prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí. (7) Základ poplatku se zaokrouhluje na celá sta korun dolů a vypočtený procentní poplatek ze základu se zaokrouhluje na celé desítky korun nahoru. (8) Pro řízení před odvolacím soudem a řízení před dovolacím soudem platí obdobně odstavce 1 až 7; při výpočtu základu poplatku se však vychází z peněžitých plnění a nepeněžitých plnění, jejichž peněžní hodnotu pro účely určení základu procentního poplatku stanoví sazebník, jsou-li tato plnění předmětem odvolání nebo dovolání. § 6a Stanovení výše poplatku (1) Za návrh na zahájení řízení s alternativním nebo eventuálním návrhem se stanoví výše poplatku podle návrhu, který je uváděn v pořadí jako první. (2) Jsou-li pro řízení podle jeho předmětu stanoveny v sazebníku rozdílné sazby poplatku, poplatky podle těchto sazeb se sčítají. (3) Rozšíří-li se po podání návrhu na zahájení řízení předmět řízení, je poplatník povinen doplatit poplatek. Obdobně to platí, rozšíří-li poplatník po podání odvolání předmět řízení před odvolacím soudem nebo rozšíří-li po podání dovolání předmět řízení před dovolacím soudem. Bylo-li zčásti zastaveno řízení před prvním jednáním, sníží soud zaplacený poplatek o odpovídající část (přeplatek). § 7 Splatnost poplatku (1) Poplatek je splatný vznikem poplatkové povinnosti. Vzniká-li poplatková povinnost způsobem uvedeným v § 4 odst. 1 písm. d) až g), je poplatek splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit stanovena nebo jímž byl schválen smír, nestanoví-li rozhodnutí o schválení smíru splatnost delší. (2) Rozšíří-li poplatník návrh na provedení úkonu nebo rozšíří-li se předmět řízení po podání návrhu na zahájení řízení, doplatí poplatník poplatek ve lhůtě a za podmínek stanovených v odstavci 1. Obdobně to platí, rozšíří-li poplatník po podání odvolání předmět řízení před odvolacím soudem nebo rozšíří-li po podání dovolání předmět řízení před dovolacím soudem.“. 5. V § 8 odst. 2 se slova „provádí řízení, s výjimkou uvedenou v odstavcích 3 a 4“ nahrazují slovy „je k rozhodování o nich příslušný podle § 3.“. 6. V § 8 se odstavce 3 a 4 zrušují. 7. § 9 zní: „§ 9 Následky nezaplacení poplatku (1) Nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání nebo dovolání zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. (2) Zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka, aby ve lhůtě, kterou mu určí, zaplatil poplatek soudu, který rozhodl o věci v prvním stupni. Po doručení výzvy vrátí věc tomuto soudu s pokynem, aby ji znovu předložil po zaplacení poplatku. Soud, jemuž byla věc vrácena, je výzvou odvolacího soudu vázán a po marném uplynutí v ní určené lhůty řízení zastaví. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem. (3) Soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen. (4) Pro nezaplacení poplatku soud řízení nezastaví, a) začal-li již jednat o věci samé, b) vznikla-li povinnost zaplatit poplatek poplatníku, kterému soud v řízení ustanovil opatrovníka jako účastníku, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, c) je-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník ve lhůtě určené soudem ve výzvě podle odstavců 1 a 2 sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit, d) došlo-li k rozšíření návrhu na zahájení řízení v téže věci nebo rozšířil-li poplatník odvolání nebo dovolání poté, co soud začal jednat o věci samé. (5) O tom, že jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 4 písm. c), rozhodne soud usnesením, které není třeba doručovat. (6) V případech uvedených v odstavci 4 rozhoduje soud o uložení povinnosti zaplatit poplatek spolu s rozhodnutím, jímž se řízení končí. Obdobně postupuje soud i v případě ručitele za zaplacení poplatku za řízení ve věcech obchodního rejstříku nebo za řízení o jmenování likvidátora právnické osoby zahájená bez návrhu (§ 2 odst. 9). (7) Usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku zruší soud, který usnesení vydal, je-li poplatek zaplacen nejpozději do konce lhůty k odvolání proti tomuto usnesení. Nabude-li usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku právní moci, zaniká poplatková povinnost. (8) Nebude-li ani ve lhůtě stanovené ve výzvě příslušného soudu nebo příslušné správy soudu zaplacen poplatek, který je splatný podáním návrhu na provedení úkonu, úkon se neprovede a návrh se stane neúčinným, i když poplatník později poplatek zaplatí. O tom musí být poplatník poučen ve výzvě příslušného soudu nebo příslušné správy soudu. Povinnost zaplatit poplatek zaniká dnem, kdy se návrh na provedení úkonu stal neúčinným.“. 8. V § 10 odst. 1 poslední věta zní: „Poplatek ani přeplatek na poplatku se nevrací, nepřevyšuje-li částku 50 Kč, s výjimkou uvedenou v odstavci 2.“. 9. V § 10 odstavce 2 až 4 znějí: „(2) Soud vrátí poplatek z účtu soudu i tomu, kdo jej zaplatil na základě nesprávné výzvy soudu nebo na základě nesprávného rozhodnutí soudu, kterým mu byla tato povinnost uložena. O vrácení poplatku rozhoduje, a to i bez podání návrhu, soud, který vydal nesprávnou výzvu nebo rozhodnutí. Nesprávné rozhodnutí o povinnosti zaplatit poplatek soud současně zruší. (3) Soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání nebo dovolání, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. (4) Soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek i v případě, bylo-li řízení zastaveno po vydání platebního rozkazu pro zpětvzetí návrhu, k němuž došlo nejpozději v poslední den lhůty k podání odporu nebo námitek proti platebnímu rozkazu. Po podání odporu nebo námitek se poplatek vrátí, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Bylo-li řízení zastaveno jen zčásti, vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku).“. 10. V § 10 se doplňují odstavce 5 až 8, které znějí: „(5) V řízení, v němž lze rozhodnout bez jednání, postupuje soud obdobně podle odstavců 3 a 4, dokud nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé. (6) Bylo-li řízení o rozvod manželství zastaveno nebo byl-li vzat návrh na zahájení řízení zpět nejpozději před vydáním rozhodnutí soudem prvního stupně, vrátí soud z účtu soudu zaplacený poplatek v plné výši. Byl-li návrh na zahájení řízení o rozvod manželství vzat zpět po vydání rozhodnutí soudu, které nenabylo právní moci, aniž bylo podáno odvolání, vrátí soud z účtu soudu polovinu poplatku. (7) Byla-li věc po zaplacení poplatku nebo po vydání usnesení, kterým byla stanovena povinnost zaplatit poplatek, postoupena jinému příslušnému soudu, vrací přeplatek (poplatek nebo jeho odpovídající část) z účtu soudu tento soud. (8) Poplatek ani přeplatek na poplatku nelze vrátit po uplynutí 10 let od konce kalendářního roku, v němž byl zaplacen.“. 11. V § 11 odst. 1 větě první se slova „poplatné úkony“ nahrazují slovem „řízení“. 12. V § 11 odst. 1 písm. a) se za slovo „péče“ vkládá slovo „soudu“ a slovo „děti“ se zrušuje. 13. V § 11 odst. 1 písmeno d) zní: „d) vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče,“. 14. V § 11 odst. 1 písm. g) se za slovo „způsobené“ vkládají slova „při výkonu veřejné moci“ a za slovo „rozhodnutím“ se vkládají slova ", rozhodnutím o vazbě“. 15. V § 11 odst. 1 se na konci písmene h) doplňují slova „poručenských a určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení“. 16. V § 11 odst. 1 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i), j) a k), která znějí: „i) obchodního rejstříku, týká-li se zápis fyzické nebo právnické osoby, která je v konkursu, j) konkursu včetně nuceného vyrovnání, s výjimkou sporů vyvolaných konkursem, k) sporů o plnění závazků z kolektivních smluv, ze kterých nevznikají nároky jednotlivým zaměstnancům.“. 17. V § 11 odst. 2 písm. b) se slovo „obce“ nahrazuje slovy „územní samosprávné celky“. 18. V § 11 odst. 2 písm. c) se za slovo „výživného“ vkládají slova „včetně jeho zvýšení“. 19. V § 11 odst. 2 písm. g) se slovo „otcovství“ nahrazuje slovem „rodičovství“. 20. V § 11 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena o), p) a r), která znějí: „o) navrhovatel v řízení o poddlužnické žalobě, p) cizí státy včetně jejich orgánů, je-li zaručena vzájemnost, r) správce konkursní podstaty v řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do konkursní podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku.“. 21. V § 11 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje, s výjimkou dědického řízení, i na řízení a) o návrhu na nařízení předběžného opatření, b) před odvolacím soudem, c) o povolení obnovy, d) o žalobě pro zmatečnost, e) před dovolacím soudem, f) o výkon rozhodnutí. (4) Od poplatku se osvobozují také řízení před odvolacím soudem a řízení před dovolacím soudem, jde-li o řízení o výkon rozhodnutí a o vyrovnací řízení.“. 22. V § 11 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Osvobození podle odstavce 1 písm. i) a osvobození podle odstavce 2 se vztahuje i na poplatky za úkony. Od poplatku se dále osvobozuje sepsání návrhu ve věci péče soudu o nezletilé, návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí o výživném pro nezletilé děti a pomoc soudu před nařízením výkonu rozhodnutí, jde-li o vymáhání výživného pro nezletilé děti.“. 23. V § 13 odst. 2 se zrušují slova „anebo v němž předseda soudu povolil4b) posečkání poplatku nebo jeho zaplacení ve splátkách“ a na konci se doplňují tyto věty: „Od konce kalendářního roku, v němž uplynula poplatníkovi lhůta povolená4b) pro posečkání poplatku nebo lhůta pro placení poplatku ve splátkách, běží nová tříletá lhůta. Pro účely vymáhání poplatku se v případech uvedených v § 9 odst. 4 pokládá poplatek za splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost zaplatit poplatek stanovena (§ 9 odst. 6). Rozhodnutí o povolení posečkání poplatku nebo splátek na poplatek může být vázáno na podmínky.4b)“. 24. V § 13a větě první se za slovo „evidence“ vkládá odkaz na poznámku pod čarou č. 4c) a věta druhá se zrušuje. 25. V § 16 odstavec 2 zní: „(2) Předseda soudu rozhoduje podle zvláštního právního předpisu5) o prominutí nedoplatku na poplatku.“. 26. V § 16 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Vláda může nařízením stanovit osvobození od některých poplatků pro skupinu cizinců, kterým je na území České republiky poskytnuta dočasná ochrana.“. 27. Sazebník poplatků uvedený v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zní: „Příloha k zákonu č. 549/1991 Sb. SAZEBNÍK POPLATKŮ Poznámky k celému sazebníku 1\\. Poplatek za návrh na zahájení řízení se nevybírá, jestliže soud podání, kterým se zahajuje řízení, pro vady odmítne. 2\\. Došlo-li ke zrušení rozhodnutí o věci samé v důsledku návrhu na zrušení usnesení o schválení smíru, odvolání, dovolání, žaloby pro zmatečnost, žaloby na obnovu řízení nebo rozhodnutím Ústavního soudu, neplatí poplatek za řízení poplatník, který ve věci již jednou poplatek zaplatil. 3\\. Pro účely tohoto zákona se za nemovitost pokládají všechny nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí na jednom listu vlastnictví. Podnikem nebo jeho organizační složkou se rozumí podnik nebo jeho organizační složka ve smyslu § 5 a 7 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 4\\. Poplatek podle tohoto sazebníku je vybírán nejvýše v částce 1 000 000,- Kč. --- Poplatky za řízení Položka 1 Za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění a) \| do částky 15 000 Kč včetně \| Kč 600,- ---\|---\|--- b) \| v částce vyšší než 15 000 Kč \| 4 % z této částky Položka 2 Za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem není peněžité plnění a) \| za každou nemovitost \| Kč 3 000,- ---\|---\|--- b) \| za každý podnik nebo za každou jeho organizační složku \| Kč 10 000,- c) \| v ostatních případech, není-li dále stanoveno jinak \| Kč 1 000,- Poznámky k položkám 1 a 2: 1\\. Ze vzájemného návrhu žalovaného se platí poplatek tak, jako by byl tento návrh podáván samostatně. Uplatnil-li žalovaný proti navrhovateli svou peněžitou pohledávku k započtení, platí se poplatek z částky, o kterou pohledávka žalovaného přesahuje peněžité plnění uplatněné navrhovatelem. 2\\. Je-li předmětem řízení plnění ze smlouvy, které bylo ve smlouvě vyjádřeno v penězích, vybere se poplatek podle položky 1. Ve sporu o vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy to platí obdobně. 3\\. Za návrh na zahájení řízení o určení vlastnictví k nemovitosti, o prodeji zástavy, jde-li o nemovitost nebo o vyloučení nemovitosti, se vybere poplatek podle položky 2 písmene a). Z návrhu na zahájení řízení o určení vlastnictví k podniku nebo k jeho organizační složce, o prodeji zástavy, jde-li o podnik nebo jeho organizační složku, nebo z návrhu o vyloučení podniku nebo jeho organizační složky se vybere poplatek podle položky 2 písmene b). Z návrhu na zahájení řízení o určení vlastnictví k jiným věcem, o prodeji zástavy, jde-li o jiné věci nebo o vyloučení jiných věcí, se vybere poplatek podle položky 2 písmene c). 4\\. Je-li předmětem řízení směnka nebo šek a nejde-li o zaplacení peněžité částky, vybere se poplatek podle položky 1, a to podle peněžité částky uvedené ve směnce nebo šeku. Obdobně se postupuje, jde-li o jiný cenný papír, na němž je uvedena jmenovitá hodnota. 5\\. Poplatek z návrhu na určení neplatnosti smlouvy a za řízení zahájené bez návrhu, ve kterém soud rozhodl o zrušení právnické osoby, likvidaci právnické osoby nebo o jmenování likvidátora právnické osoby, se vybere poplatek podle položky 2 písmene c). 6\\. Za návrh na zahájení řízení o rozvod manželství nebo za návrh na zahájení řízení na ochranu osobnosti bez návrhu na náhradu nemajetkové újmy se vybere poplatek podle položky 2 písmene c). Za návrh na zahájení řízení na ochranu osobnosti s návrhem na náhradu nemajetkové újmy se vybere poplatek podle položky 1.\| Položka 3 Za návrh na vydání předběžného opatření \| Kč 500,- ---\|--- Poznámka: Za návrh na nařízení předběžného opatření ve vyrovnacím řízení se poplatek nevybere.\| Položka 4 Za návrh na zahájení řízení o vypořádání společného jmění manželů (bezpodílového spoluvlastnictví manželů) nebo o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví \| Kč 1 000,- ---\|--- Poznámka: Sazba poplatku podle této položky se zvyšuje o Kč 3 000 za každou nemovitost a o Kč 10 000 za každý podnik nebo jeho organizační složku, která je předmětem vypořádání.\| Položka 5 Za návrh na zahájení řízení o určení výživného, včetně jeho zvýšení, jakož i o snížení nebo zrušení výživného, jehož předmětem je peněžité plnění a) \| do částky 30 000 Kč včetně \| Kč 300,- ---\|---\|--- b) \| v částce vyšší než 30 000 Kč \| 1 % z této částky nejvýše Kč 10 000,- Položka 6 Za schválený smír uzavřený ve smírčím řízení a) \| je-li předmětem smíru peněžité plnění do částky 15 000 Kč včetně \| Kč 300,- ---\|---\|--- b) \| je-li předmětem smíru peněžité plnění vyšší než 15 000 Kč \| 2 % z této částky nejvýše Kč 20 000,- c) \| v ostatních případech \| Kč 1 000,- Poznámka: Za návrh na smírčí řízení se poplatek nevybírá.\| Položka 7 Za návrh na uznání cizích rozhodnutí v manželských věcech a ve věcech určení (zjištění nebo popření) rodičovství \| Kč 1 000,- ---\|--- Položka 8 Za návrh na zahájení řízení ve věcech obchodního rejstříku a) \| za první zápis podnikatele do obchodního rejstříku \| Kč 5 000,- ---\|---\|--- b) \| za výmaz podnikatele \| Kč 3 000,- c) \| za změny nebo doplnění zápisu u podnikatele \| Kč 1 000,- Poznámky: 1\\. Poplatek podle písmene c) této položky se vybere za návrh pouze jednou bez ohledu na počet měněných nebo doplňovaných skutečností uvedených v návrhu. Změnou se rozumí i návrh na výmaz skutečnosti a zápis nové skutečnosti týkající se podnikatele nebo pouze návrh na výmaz skutečnosti, není-li nahrazována jinou skutečností, nebo pouze návrh na zápis doplňované skutečnosti, nenahrazuje-li jinou skutečnost. 2\\. Podle této položky se platí poplatek také za řízení ve věcech obchodního rejstříku zahájené bez návrhu, ve kterém soud rozhodl o provedení zápisu.\| Položka 9 Za vyrovnací řízení \| Kč 5 000,- ---\|--- Položka 10 Za návrh na zahájení řízení o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky ve sporech vyvolaných konkursem nebo vyrovnáním \| Kč 1 000,- ---\|--- Položka 11 Za návrh na zahájení řízení o úschově za účelem splnění závazku, podle předmětu úschovy a) \| peníze do 20 000 Kč včetně \| Kč 200,- ---\|---\|--- b) \| peníze v částce vyšší než 20 000 Kč \| 1 % z této částky c) \| za každou movitou věc \| Kč 500,- d) \| za každý cenný papír \| Kč 100,- Poznámka: Je-li předmětem úschovy směnka nebo šek anebo jiný cenný papír s uvedenou jmenovitou hodnotou, vybere se poplatek podle písmene a) nebo písmene b) této položky ze základu, kterým je peněžitá částka uvedená ve směnce nebo šeku anebo uvedená jmenovitá hodnota jiného cenného papíru.\| Položka 12 Za návrh na zahájení řízení o umoření listiny nebo listin \| Kč 350,- ---\|--- Poznámka: Podle poznámky pod bodem 4 k položkám 1 a 2 se nepostupuje.\| Položka 13 Za žalobu na obnovu řízení \| Kč 1 000,- ---\|--- Položka 14 Za žalobu pro zmatečnost \| Kč 1 000,- ---\|--- Položka 15 Za žalobu proti rozhodnutí orgánu veřejné správy nebo opravný prostředek proti rozhodnutí orgánu veřejné správy \| Kč 1 000,- ---\|--- Položka 16 Za návrh na nařízení výkonu rozhodnutí a) \| je-li vymáháno peněžité plnění do částky 15 000 Kč včetně \| Kč 300,- ---\|---\|--- b) \| je-li vymáháno peněžité plnění v částce vyšší než 15 000 Kč \| 2 % z této částky nejvýše Kč 50 000,- c) \| v ostatních případech \| Kč 1 000,- Poznámky: 1\\. Za návrhy na druhé a další nařízení výkonu rozhodnutí na základě téhož vykonatelného rozhodnutí proti témuž účastníku se zaplatí polovina příslušných poplatků, ne však méně než 300 Kč. 2\\. Za návrh na zastavení výkonu rozhodnutí nebo na jeho odklad se poplatek nevybere, nejde-li o návrh na zastavení výkonu rozhodnutí proto, že po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané ve smyslu § 268 odst. 1 písm. g) o. s. ř.\| Položka 17 Za odvolání proti rozhodnutí soudu ve věci samé, podle předmětu odvolacího řízení a) \| peněžité plnění do částky 15 000 Kč včetně \| Kč 600,- ---\|---\|--- b) \| peněžité plnění v částce vyšší než 15 000 Kč \| 4 % z této částky c) \| za každou nemovitost \| Kč 3 000,- d) \| za každý podnik nebo za každou jeho organizační složku \| Kč 10 000,- e) \| v ostatních případech \| Kč 1 000,- Poznámky: 1\\. Poplatek za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodováno jen o základu předmětu řízení, se neplatí. 2\\. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení výživného včetně jeho zvýšení a o snížení nebo zrušení výživného se vybere poplatek podle položky 5. 3\\. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o plnění ze smlouvy, které bylo ve smlouvě vyjádřeno v penězích, se vybere poplatek podle písmene a) nebo písmene b) této položky. Obdobně se postupuje ve sporu o vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy. 4\\. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení vlastnictví k nemovitosti, o prodeji zástavy, jde-li o nemovitost nebo o vyloučení nemovitosti, se vybere poplatek podle písmene c) této položky. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení vlastnictví k podniku nebo k jeho organizační složce, o prodeji zástavy, jde-li o podnik nebo jeho organizační složku nebo o vyloučení podniku nebo jeho organizační složky, se vybere poplatek podle písmene d) této položky. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení vlastnictví k jiným věcem, o prodeji zástavy, jde-li o jiné věci nebo o vyloučení jiných věcí, se vybere poplatek podle písmene e) této položky. 5\\. Je-li předmětem odvolacího řízení směnka nebo šek a nejde-li o zaplacení peněžité částky, vybere se poplatek podle položky 1 podle peněžité částky uvedené ve směnce nebo šeku. Obdobně se postupuje, jde-li o jiný cenný papír, na němž je uvedena jmenovitá hodnota. 6\\. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně v dědické věci, o vypořádání společného jmění manželů (bezpodílového spoluvlastnictví manželů), o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, o obnově řízení, o žalobě pro zmatečnost a o žalobě proti rozhodnutí orgánu veřejné správy nebo opravném prostředku proti rozhodnutí orgánu veřejné správy se vybere poplatek podle písmene e) této položky. 7\\. Poplatek se nevybere za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně jen procesní povahy, zejména proti rozhodnutí o zastavení řízení, odmítnutí podání, kterým se zahajuje řízení, odmítnutí odporu či námitek, odmítnutí odvolání nebo proti rozhodnutí soudu o nákladech řízení.\| Položka 18 Za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, podle předmětu dovolacího řízení a) \| peněžité plnění do částky 100 000 Kč včetně \| Kč 1 000,- ---\|---\|--- b) \| v ostatních případech \| Kč 5 000,- Poznámky: 1\\. Poplatek za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo rozhodováno jen o základu předmětu řízení, se neplatí. 2\\. Za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu o plnění ze smlouvy, které bylo ve smlouvě vyjádřeno v penězích, se vybere poplatek podle písmene a) této položky. Obdobně se postupuje ve sporu o vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy. Ve sporu o určení vlastnictví, o prodeji zástavy nebo o vyloučení věci se vybere poplatek podle písmene b) této položky. 3\\. Je-li předmětem dovolacího řízení směnka nebo šek a nejde-li o zaplacení peněžité částky, vybere se poplatek podle této položky podle peněžité částky uvedené ve směnce nebo šeku. Obdobně se postupuje, jde-li o jiný cenný papír, na němž je uvedena jmenovitá hodnota. 4\\. Podle písmene b) této položky se vybere poplatek za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu v dědické věci, o vypořádání společného jmění manželů (bezpodílového spoluvlastnictví manželů), o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, o obnově řízení, o žalobě pro zmatečnost, o žalobě proti rozhodnutí orgánu veřejné správy nebo o opravném prostředku proti rozhodnutí orgánu veřejné správy. 5\\. Poplatek se nevybere za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu jen procesní povahy, zejména proti rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o odvolání proti některému z rozhodnutí soudu prvního stupně vyjmenovaných v poznámce k položce 17 bodu 7, proti rozhodnutí o zastavení řízení, zastavení odvolacího řízení, odmítnutí odvolání nebo proti rozhodnutí o nákladech řízení.\| Poplatky za úkony Položka 19 Za návrh na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti \| Kč 300,- ---\|--- Položka 20 Za pomoc soudu před nařízením výkonu rozhodnutí \| Kč 200,- ---\|--- Položka 21 Za dožádání rozhodců v rozhodčím řízení o provedení úkonu soudem \| Kč 1 000,- ---\|--- Položka 22 Za sepsání podání do protokolu, jestliže to umožňuje občanský soudní řád\| Kč 1 000,- ---\|--- Položka 23 Za vystavení úředního vysvědčení o skutečnostech známých ze soudních spisů \| Kč 100,- ---\|--- Poznámka: Spisy vedenými soudem se rozumí i spisy bývalých státních notářství, státních arbitráží, vojenských soudů, Nejvyššího soudu ČSFR, bývalého Nejvyššího soudu, popřípadě dalších orgánů, jejichž spisy jsou uloženy u soudů České republiky.\| Položka 24 Za vyhotovení stejnopisu, opisu, kopie nebo fotokopie listin, protokolů, příloh, záznamů, rejstříků, evidencí, knih a jiných částí spisů vedených soudem včetně pořízených výpisů z nich a) \| v jazyce českém nebo slovenském\| ---\|---\|--- \| \\- bez ověření za každou i započatou stránku \| Kč 50,- \| \\- s ověřením za každou i započatou stránku \| Kč 70,- b) \| v cizím jazyce\| \| \\- bez ověření za každou i započatou stránku \| Kč 60,- \| \\- s ověřením za každou i započatou stránku \| Kč 100,- Poznámky: 1\\. Poplatku nepodléhá stejnopis (fotokopie) protokolu o jednání soudu vyhotovený bez záhlaví a bez ověření. 2\\. Za kopie pořízené na kopírovacích strojích nebo prostřednictvím počítače bez ověření se vybere poplatek ve výši Kč 15,- za každou i započatou stránku a s ověřením se vybere poplatek 35,- Kč za každou i započatou stránku. 3\\. Poplatek podle této položky se vybere i za vyhotovení stejnopisů podání a jeho příloh soudem, byl-li k jejich předložení poplatník marně soudem vyzván. 4\\. Spisy vedenými soudem se rozumí i spisy bývalých státních notářství, státních arbitráží, vojenských soudů, Nejvyššího soudu ČSFR, bývalého Nejvyššího soudu, popřípadě dalších orgánů, jejichž spisy jsou uloženy u soudů České republiky. 5\\. Na vyhotoveních podle této položky se vyznačí účel, k němuž budou použita, je-li poplatník od poplatku za úkon osvobozen podle § 11 odst. 2.\| Položka 25 Za ověření listiny a) \| v českém nebo slovenském jazyce \| Kč 20,- ---\|---\|--- b) \| v cizím jazyce \| Kč 50,- Poznámky: 1\\. Poplatek se vybere za každou i započatou stránku, kterou soud ověřuje. 2\\. Listinou v cizím jazyce je listina, na níž je alespoň část textu v cizím jazyce. 3\\. Za ověření listiny v cizím jazyce, který je pro osoby s povoleným trvalým pobytem na území České republiky mateřským jazykem, se vybere poplatek ve výši stanovené pro český nebo slovenský jazyk.\| Položka 26 Za ověření podpisu na listině nebo jejím stejnopisu za každý podpis \| Kč 30,- ---\|--- Položka 27 Za zaslání soudních spisů k jinému soudu, aby do nich žadatel nahlédl \| Kč 200,- ---\|--- Poznámka: Poplatek podle této položky se vybere, i když je žadatel poplatníkem za řízení.\| Položka 28 a) \| Za jmenování soudním znalcem nebo tlumočníkem včetně zapsání do seznamu soudních znalců a tlumočníků \| Kč 300,- ---\|---\|--- b) \| Za rozšíření jmenování o každý další obor nebo jazyk \| Kč 100,- c) \| Za oznámení údajů ze seznamu soudních znalců a tlumočníků týkající se jednoho znalce nebo tlumočníka \| Kč 50,- Položka 29 Za sepsání movitých věcí soudním vykonavatelem \| Kč 500,- ---\|--- Poznámka: Poplatek podle této položky se vybere, jde-li o sepsání movitých věcí k zajištění nájemného podle § 672 občanského zákoníku. Za sepsání movitých věcí při provedení výkonu rozhodnutí se poplatek nevybírá.\| Položka 30 a) \| Za úhrn úkonů potřebných k protestaci směnky nebo jiného rubopisem převoditelného cenného papíru, za každý protestovaný papír \| Kč 1 000,- ---\|---\|--- b) \| Za vyhotovení opisu nebo výpisu z protestní listiny nebo z knihy protestů \| Kč 200,- Položka 31 a) \| Za žádost o povolení posečkání poplatku nebo o povolení zaplacení poplatku ve splátkách \| Kč 200,- ---\|---\|--- b) \| Za žádost o prominutí nedoplatku na poplatku \| Kč 200. -“. Přechodná, zmocňovací a závěrečná ustanovení Čl. II 1. Za řízení zahájená před účinností tohoto zákona se vybírají poplatky podle dosavadních předpisů, i když se stanou splatnými po účinnosti tohoto zákona. Poplatky za odvolání nebo dovolání podávaná po nabytí účinnosti tohoto zákona se vybírají podle tohoto zákona. 2. Poplatky zaplacené za řízení zahájená před účinností tohoto zákona včetně vzniklých přeplatků na poplatku se vracejí podle dosavadních předpisů. Bylo-li však řízení zastaveno nebo návrh na zahájení řízení, odvolání či dovolání vzaty zpět zčásti nebo zcela po účinnosti tohoto zákona, vrátí se poplatek podle tohoto zákona. 3. Za návrh na provedení úkonu podaný před účinností tohoto zákona se vybírají poplatky podle dosavadních předpisů, i když se stanou splatnými po účinnosti tohoto zákona. Čl. III Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, jak vyplývá z pozdějších zákonů. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r.
Zákon č. 256/2000 Sb.	Zákon č. 256/2000 Sb. Zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu) Vyhlášeno 11. 8. 2000, datum účinnosti 11. 8. 2000, částka 74/2000 * ČÁST PRVNÍ - STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÝ INTERVENČNÍ FOND (§ 1 — § 15) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 1993 (§ 16 — § 16) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv (§ 17 — § 17) * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o státní statistické službě (§ 19 — § 19) * ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST (§ 22 — § 22) Aktuální znění od 1. 11. 2023 (382/2022 Sb.) 256 ZÁKON ze dne 14. července 2000 o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÝ INTERVENČNÍ FOND § 1 (1) Zřizuje se Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „Fond“). Fond je právnickou osobou se sídlem v Praze. Fond je správním úřadem a náleží do působnosti Ministerstva zemědělství (dále jen „ministerstvo“).1) (2) Fond v souladu s právními předpisy, právem Evropské unie a mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, a) rozhoduje o poskytnutí dotace a kontroluje plnění podmínek poskytnutí dotace, b) provádí intervenční nákupy zemědělských výrobků a potravin a zajišťuje skladování, případně zpracování takto nakoupených zemědělských výrobků a potravin, c) prodává nebo jiným způsobem převádí intervenčně nakoupené zemědělské výrobky a potraviny, případně výrobky, které vznikly zpracováním intervenčně nakoupených zemědělských výrobků nebo potravin, d) provádí vládou schválené programy zaměřené na nepotravinářské využití a zpracování zemědělských výrobků, h) rozhoduje o poskytnutí licence při dovozu a vývozu zemědělských výrobků a potravin a kontroluje plnění podmínek poskytnutí licence, i) provádí činnosti související se systémem záruk pro zemědělské výrobky a potraviny,3) k) provádí další opatření a intervence (dále jen „opatření“) podle § 2a zákona o zemědělství, l) provádí podle § 2c zákona o zemědělství Program rozvoje venkova podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího podpory pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (dále jen „Program rozvoje venkova“) a Strategický plán Společné zemědělské politiky Evropské unie v České republice podle přímo použitelného předpisu Evropské unie48) (dále jen „Strategický plán“), m) provádí činnosti související se systémem schvalování, registrace, evidence nebo uznávání producentů zemědělských výrobků nebo potravin podle příslušných právních předpisů Evropské unie v oblasti společných organizací trhů a strukturálních opatření, n) provádí činnosti související se systémem schvalování, registrace, evidence nebo uznávání organizací producentů zemědělských výrobků nebo potravin, včetně mezinárodních, organizací meziodvětvových organizací a dohod producentů zemědělských výrobků nebo potravin podle příslušných právních předpisů Evropské unie, q) provádí činnosti související se získáváním, zpracováváním a předáváním cenových a tržních informací, včetně evidence smluv, podle příslušných právních předpisů Evropské unie, r) provádí činnosti související s reprezentativním výběrem zemědělských výrobků nebo potravin, se stanovením národních referenčních a referenčních množství zemědělských výrobků nebo potravin, s reprezentativním výběrem oblastí pěstování zemědělských výrobků nebo výroby potravin, popřípadě s reprezentativním výběrem trhů a tržních dnů, producentů zemědělských výrobků nebo potravin podle příslušných právních předpisů Evropské unie v oblasti společných organizací trhu a strukturálních opatření, s) vykonává dozor nad plněním povinností vyplývajících pro fyzické a právnické osoby z přímo použitelného předpisu Evropské unie, u) provádí opatření společných organizací trhu podle zvláštního právního předpisu, v) provádí podporu marketingu zemědělských výrobků a potravin, w) provádí činnosti zprostředkujícího subjektu podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících strukturální fondy nebo Evropský rybářský fond11), Evropský námořní a rybářský fond a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond49) podle § 2ca zákona o zemědělství, x) aktualizuje evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství a z) rozhoduje o poskytnutí dotace a kontroluje plnění podmínek poskytnutí dotace podle § 2d zákona o zemědělství financované výhradně z národních zdrojů. (3) Podmínky provádění činností Fondu podle odstavce 2 může vláda upravit nařízením12). (4) Fyzické a právnické osoby podávají Fondu žádosti, čestná prohlášení a informace, které vyplývají z působnosti Fondu podle odstavce 2, na formulářích vydaných Fondem. § 4 Povinnosti Fondu (1) Fond je povinen a) předkládat prostřednictvím ministerstva vládě ve stanovených termínech rozpočet Fondu na příslušný kalendářní rok, b) předkládat prostřednictvím ministerstva vládě výroční zprávy o činnosti Fondu a účetní závěrku sestavenou k rozvahovému dni, včetně přehledu pohledávek a závazků, ověřenou auditorem, c) na požádání ministerstva nebo vlády předkládat dílčí zprávu o činnosti Fondu a předkládat ministerstvu soupisy osob, které nemají řádně vyrovnány závazky vůči Fondu, včetně druhu a výše jejich závazku. (2) Fond je povinen v rámci provádění činností podle § 1 odst. 2 předkládat příslušným orgánům Evropské unie ve stanovených termínech zprávy a finanční výkazy stanovené příslušnými právními předpisy Evropské unie. (3) Fond vede účetnictví podle zákona o účetnictví. § 6 Dotace Fondu ze státního rozpočtu Poslanecká sněmovna schvaluje současně s návrhem státního rozpočtu České republiky a) dotaci Fondu ze státního rozpočtu účelově určenou na provádění činností podle § 1 odst. 2, b) dotaci Fondu ze státního rozpočtu účelově určenou na krytí správních výdajů Fondu. § 6a Finanční zdroje Fondu (1) Finančními zdroji Fondu jsou a) dotace ze státního rozpočtu účelově určená na provádění činností podle § 1 odst. 2 poskytnutá na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu43), b) dotace ze státního rozpočtu účelově určená na provádění činností podle § 1 odst. 2, poskytnutá jako ostatní prostředky43), c) dotace ze státního rozpočtu účelově určená na krytí správních výdajů Fondu a náklady spojené s vymáháním finančních prostředků poskytnutých Fondem, které mají být Fondu vráceny, ve výši stanovené zvláštním právním předpisem, d) příjmy z prodeje zemědělských výrobků a potravin nakoupených Fondem, e) podpory poskytnuté Evropskou unií nebo jiným zahraničním subjektem, f) úvěry poskytnuté Fondu na provádění činností podle § 1 odst. 2, úroky z vkladů Fondu, výnosy z cenných papírů a pokuty s odvodem do Evropské unie, g) prostředky z Národního fondu13), h) prostředky poskytnuté Ministerstvem financí na provádění činností podle § 1 odst. 2, i) smluvní pokuty, pokuty, pořádkové pokuty, správní poplatky, náhrady nákladů řízení, pojistná plnění a jiné příjmy, j) vrácené dotace a penále. (2) Fond vede na 3 samostatných účtech finanční zdroje podle odstavce 1 a) písm. a), b), d), f), h) a j), b) písm. c) a i) a c) písm. e) a g). (3) Kromě finančních zdrojů ze státního rozpočtu, účelově určených na provádění činností podle § 1 odst. 2, mohou být pro tyto účely použity příjmy z prodeje intervenčně nakoupených zemědělských výrobků a potravin podle odstavce 1 písm. d), úvěry, úroky z vkladů Fondu, výnosy z cenných papírů a pokuty s odvodem do Evropské unie podle odstavce 1 písm. f), prostředky poskytnuté Ministerstvem financí podle odstavce 1 písm. h) a vrácené dotace a penále podle odstavce 1 písm. j). (4) Kromě finančních zdrojů ze státního rozpočtu, účelově určených na krytí správních výdajů Fondu a nákladů spojených s vymáháním finančních prostředků poskytnutých Fondem, které mají být Fondu vráceny, ve výši stanovené zvláštním právním předpisem podle odstavce 1 písm. c), mohou být pro tyto účely použity příjmy ze smluvních pokut, pokut, pořádkových pokut, správních poplatků, náhrad nákladů řízení, pojistných plnění a jiných příjmů podle odstavce 1 písm. i). (5) Nevyčerpané finanční zdroje podle odstavce 1 písm. a), b), d), f), h) a j) se převádějí do následujícího kalendářního roku na provádění činností podle § 1 odst. 2 a nevyčerpané finanční zdroje podle odstavce 1 písm. c), e) a i) se převádějí do následujícího kalendářního roku na krytí správních výdajů Fondu. (6) Na úhradu správních výdajů Fondu mohou být použity pouze finanční zdroje podle odstavce 1 písm. c) a i). Fond může po předchozím souhlasu Ministerstva financí zřídit u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky nad rámec účtů u České národní bankybanky podle odstavce 2 účet, popřípadě účty, na kterých bude vedena část finančního zdroje podle odstavce 1 písm. c), a ze kterých lze uskutečňovat výdaje související s pracovní cestou prostřednictvím platebních karet při pracovních cestách. Prostřednictvím platebních karet lze z těchto účtů uskutečňovat další výdaje, jejichž úhradu není možné provést jiným způsobem. (7) Fond může k překlenutí období mezi uskutečněním výdajů souvisejících s prováděním činností podle § 1 odst. 2 a jejich proplacením z rozpočtu Evropské unie využít se souhlasem ministerstva úvěr. § 6b Hospodaření Fondu (1) Fondu přísluší hospodaření s majetkem České republiky podle zvláštního právního předpisu.14) (2) Fond pravidelně kontroluje stav zásob jím nakoupených zemědělských výrobků a potravin. O nakládání s majetkem, s nímž Fondu přísluší hospodařit, rozhoduje generální ředitel Fondu v souladu se statutem Fondu. (3) Fond může nabývat pouze cenné papírycenné papíry vydané státem nebo cenné papírycenné papíry, za jejichž splacení se stát zaručil, s výjimkou případů, kdy Fond nabývá cenné papírycenné papíry převodem výlučně od organizačních složek státu a státních organizací příslušných hospodařit s majetkem státu14) a od akciových společnostíakciových společností, jejichž akcionářem je Česká republika. (4) Fond při provádění činností podle § 1 odst. 2 zajistí oddělené potvrzování plateb, provádění plateb a účtování plateb podle zvláštního právního předpisu.15) (5) Fond při provádění činností podle § 1 odst. 2 provádí veškeré platby bezhotovostně bankovním převodem na účet žadatele. § 6c Rozpočet Fondu Fond sestavuje na každý rozpočtový rok návrh svého rozpočtu na základě částek oznámených ministerstvem podle zákona o rozpočtových pravidlech44) a předkládá jej prostřednictvím ministerstva vládě. Vláda předkládá návrh rozpočtu Fondu po případných změnách, které v něm provede, spolu s návrhem státního rozpočtu na tentýž rok ke schválení Poslanecké sněmovně. § 7 Orgány Fondu (1) Orgány Fondu tvoří generální ředitel Fondu (dále jen „generální ředitel“) a dozorčí rada Fondu (dále jen „dozorčí rada“). (2) Podrobnosti o činnosti Fondu, o organizačním uspořádání Fondu a o jeho součinnosti s ministerstvem stanoví statut Fondu, který schvaluje ministr zemědělství. Organizační uspořádání Fondu vychází z příslušných právních předpisů Evropské unie.15) (3) Členové dozorčí rady, generální ředitel a zaměstnanci Fondu a osoby podle § 12a odst. 4 jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se v souvislosti se svou činností ve Fondu dozvěděli; tím není dotčena povinnost Fondu poskytovat třetím osobám informace o tom, komu, v jaké výši a k jakému účelu byla podpora poskytnuta. (4) Fond je povinen požadovat, aby osoba, která porušila povinnost podle odstavce 3, vydala majetkový prospěch, který tímto jednáním získala, nebo aby převedla tomu odpovídající práva na Fond. Tím není dotčeno právo Fondu na náhradu škody. (5) Členům dozorčí rady, kteří nejsou členy tohoto orgánu z titulu své funkce ve státní správě nebo v zákonodárných sborech, přísluší náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem jejich funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnancům.17) (6) Výše platu zaměstnanců Fondu se řídí zvláštním právním předpisem.18) § 9 Generální ředitel a jeho zástupce (1) Statutárním orgánem Fondu je generální ředitel. Generální ředitel řídí činnost Fondu a rozhoduje ve všech věcech, které nenáleží do působnosti dozorčí rady. (2) Funkce generálního ředitele je neslučitelná s členstvím v dozorčí radě. (3) Výběr, jmenování a odvolání generálního ředitele se řídí zákonem o státní službě a přiměřeně se použijí ustanovení zákona o státní službě o výběru, jmenování a odvolání vedoucího služebního úřadu v jiném správním úřadu. (4) Generální ředitel zastupuje Fond navenek a jedná jeho jménem. (5) Generální ředitel jmenuje a odvolává svého zástupce, který jej po dobu jeho nepřítomnosti zastupuje v plném rozsahu jeho pravomocí a odpovědnosti v řízení Fondu. Je-li generální ředitel Fondu odvolán nebo vzdá-li se své funkce, vykonává jeho pravomoci v plném rozsahu jeho zástupce, a to do doby jmenování nového generálního ředitele Fondu. § 9a Působnost ministerstva Do působnosti ministerstva patří a) rozhodovat o odvolání podaném proti rozhodnutí Fondu, pokud tento zákon nestanoví jinak, b) schvalovat návrh rozpočtu Fondu a předkládat jej vládě, c) schvalovat výši úvěru podle § 6a odst. 7, d) rozhodovat o prominutí nebo částečném prominutí povinnosti zaplatit penále z mimořádných a zvláštního zřetele hodných důvodů, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, e) kontrolovat hospodaření Fondu a nakládání s prostředky veřejné finanční podpory postupem podle zákona o finanční kontrole19), f) provádět ověření vnitřního řídícího a kontrolního systému Fondu podle zákona o finanční kontrole19). § 10 Dozorčí rada (1) Dozorčí rada je kontrolním orgánem Fondu. Dozorčí rada kontroluje činnost a hospodaření Fondu a jeho orgánů. Dozorčí rada při své činnosti a) kontroluje naplňování poslání Fondu a dohlíží na hospodaření Fondu, b) schvaluje účetní závěrku sestavenou k rozvahovému dni a vyjadřuje se k návrhu rozpočtu Fondu a k výroční zprávě Fondu. (2) Dozorčí radaDozorčí rada je pětičlenná. Předsedou dozorčí radydozorčí rady je poslanec, místopředsedou dozorčí radydozorčí rady je senátor. Předsedu dozorčí radydozorčí rady a další 3 členy dozorčí radydozorčí rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Místopředsedu dozorčí radydozorčí rady volí a odvolává Senát Parlamentu České republiky. Výši odměny spojené s výkonem funkce člena dozorčí radydozorčí rady stanoví statut Fondu. (3) Funkční období členů dozorčí rady je čtyřleté. Po uplynutí funkčního období vykonávají členové dozorčí rady funkci v dozorčí radě do zvolení svého nástupce ve funkci. V případě, že v průběhu funkčního období v dozorčí radě předsedovi dozorčí rady zanikne mandát poslance nebo místopředsedovi dozorčí rady mandát senátora, vykonávají funkci v dozorčí radě do zvolení svého nástupce ve funkci. (4) Členy dozorčí rady nemohou být zaměstnanci Fondu. (5) Jednání dozorčí radydozorčí rady svolává a řídí její předseda nebo místopředseda. Dozorčí radaDozorčí rada je způsobilá se usnášet, jestliže se jejího jednání zúčastní osobně nadpoloviční většina členů včetně předsedy nebo místopředsedy dozorčí radydozorčí rady. K rozhodnutí dozorčí radydozorčí rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny hlasů všech členů. Předseda nebo místopředseda dozorčí radydozorčí rady je povinen ve lhůtě do 14 dnů ode dne doručení žádosti svolat dozorčí radudozorčí radu, jestliže o její svolání požádají nejméně 3 členové dozorčí radydozorčí rady. § 11 Dotace (1) Fond poskytuje dotace v souladu s tímto zákonem, zákonem o zemědělství, nařízeními vlády vydanými k jejich provedení, podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících financování společné zemědělské politiky21) a pravidly vydanými ministerstvem k jejich provedení. (2) Při rozhodování o poskytování dotací má Fond postavení orgánu veřejné správy. (3) Dotace na opatření, jehož součástí je vypracování a předložení projektu žadatelem o dotaci, poskytuje Fond na základě dohody o poskytnutí dotace, která obsahuje a) identifikační údaje žadatele, b) identifikační údaje Fondu, c) poskytovanou částku, d) účel, na který je poskytovaná částka určena, e) lhůtu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo, f) další podmínky, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace splnit, g) datum uzavření dohody. (4) Na uzavření dohody o poskytnutí dotace podle odstavce 3 není právní nárok. Pokud Fond žádosti o dotaci před datem uzavření dohody podle odstavce 3 nevyhoví, sdělí písemně a bez zbytečného odkladu žadateli důvody nevyhovění. Proti tomuto sdělení se nelze odvolat. Obnova řízení se nepřipouští. Přezkumné řízení se nepřipouští, s výjimkou postupu podle § 153 odst. 1 písm. a) správního řádu. V případě, že by toto sdělení Fondu bylo v rozporu s podmínkami, za kterých je poskytována dotace, ministerstvo jej usnesením zruší. Na postup ministerstva při vydání usnesení podle předchozí věty se přiměřeně použijí ustanovení správního řádu o přezkumném řízení. (5) Fond i příjemce dotace jsou povinni po dobu 10 let nebo v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie21) uchovávat doklady prokazující poskytnutí a užití dotace. V případech dotací podmíněných přijetím víceletých podmínek žadatelem o dotaci tato lhůta běží od ukončení těchto víceletých podmínek. (6) Informační systém Fondu jako platební agentury podle přímo použitelného předpisu Evropské unie15) je informačním systémem veřejné správy a jeho správcem je Fond. Informační systém Fondu se využívá pro informační zabezpečení činností a procesů souvisejících především s a) schvalováním a kontrolou správnosti plateb dotací, b) prováděním plateb dotací, c) zaúčtováním plateb dotací, d) doručením žádostí o poskytnutí dotace a e) doručením rozhodnutí v řízení o poskytnutí dotace, žádostí o platbu, změnových hlášení, předběžných výsledků administrativních kontrol, informací a předběžných výsledků v rámci systému monitorování ploch a dalších obdobných dokumentů v rámci provádění činností podle § 1 odst. 2. (7) Žádost o poskytnutí dotace a další podání učiněné prostřednictvím informačního systému Fondu nevyžaduje podepsání uznávaným elektronickým podpisem. (8) Dokument podle odstavce 6 písm. e) se považuje za doručený okamžikem, kdy se do informačního systému Fondu přihlásí žadatel nebo jím pověřená osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění v rámci informačního systému přístup k dokumentu. Nepřihlásí-li se do informačního systému Fondu žadatel nebo jím pověřená osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument vložen do informačního systému, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení. § 11a Vrácení dotace a penále (1) V případě neoprávněné platby dotace kryté zcela nebo zčásti prostředky z rozpočtu Evropské unie postupuje Fond podle přímo použitelného předpisu Evropské unie22) a podle tohoto zákona. Řízení o vrácení dotace Fond zahájí nejpozději do 10 let ode dne jejího vyplacení. (2) V případě neoprávněné platby dotace poskytnuté výhradně z národních zdrojů postupuje Fond podle tohoto zákona. Řízení o vrácení dotace Fond zahájí nejpozději do 10 let ode dne jejího vyplacení. (3) Lhůta pro vrácení dotace činí 60 dnů od doručení rozhodnutí Fondu příjemci dotace. (4) V případě, kdy příjemce dotace nedodrží lhůtu stanovenou pro její vrácení, je povinen zaplatit Fondu penále ve výši 1 ‰ denně z částky dotace, kterou je povinen vrátit, nejvýše do výše této částky23). Fond zahájí řízení o povinnosti podle věty předchozí do 4 let ode dne vrácení neoprávněné platby dotace nebo jejího započtení podle odstavce 10, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy penále dosáhlo částky dotace, kterou je příjemce povinen vrátit. V případě uzavření dohody o splátkách Fond sjedná s příjemcem dotace úrok z prodlení a další podmínky podle zvláštního právního předpisu14); po dobu účinnosti dohody o splátkách se příjemci dotace neúčtuje penále. (5) V případě neoprávněné platby dotace podle odstavce 1 Fond řízení o jejím vrácení nezahájí, pokud výše dotace, kterou je povinen příjemce dotace Fondu uhradit, nepřesahuje jednotlivě částku 2 500 Kč nebo pokud výše penále, které je povinen příjemce dotace Fondu uhradit, nepřesahuje jednotlivě částku 1 000 Kč. (6) V případě neoprávněné platby dotace poskytnuté výhradně z národních zdrojů Fond řízení o jejím vrácení nezahájí, pokud výše dotace, kterou je povinen příjemce dotace Fondu uhradit, nepřesahuje jednotlivě částku 2 500 Kč nebo pokud výše penále, které je povinen příjemce dotace Fondu uhradit, nepřesahuje jednotlivě částku 1 000 Kč. (7) Řízení o vrácení dotace podle odstavců 1 a 2 a řízení o povinnosti zaplatit penále podle odstavce 4 se ukončí rozhodnutím vydaným Fondem; vrácení dotace a zaplacení penále vymáhá Fond. (8) V případě neoprávněného použití nebo zadržení peněžních prostředků z dotací, které jsou úplně nebo částečně kryty prostředky obdrženými z Národního fondu a na zadržení těchto prostředků určených k vrácení při vyúčtování se odstavce 1 až 7 nepoužijí. Správu odvodu za porušení rozpočtové kázně podle zákona o rozpočtových pravidlech25) vykonávají finanční úřady. (9) Při rozhodování o vrácení dotace a o povinnosti zaplatit penále podle odstavců 1 až 7 má Fond postavení orgánu veřejné správy; zákon o rozpočtových pravidlech se nepoužije. (10) Nesplní-li příjemce dotace povinnost vrátit neoprávněnou platbu dotace podle odstavců 1 a 2 nebo povinnost zaplatit penále podle odstavce 4, Fond započítá neoprávněnou platbu dotace a penále do dotace, pro jejíž poskytnutí splnil podmínky. § 11b Jednotná žádost (1) Jednotná žádost o poskytnutí dotace financované alespoň částečně z rozpočtu Evropské unie (dále jen „jednotná žádost“) zahrnuje přímé podpory a některé dotace rozvoje venkova, a to pro hromadná opatření nárokového charakteru. (2) Jednotnou žádost, její přílohu a změny a případně další související doklad lze podat výhradně prostřednictvím informačního systému Fondu podle § 11 odst. 6; jsou-li podány jiným způsobem, Fond k nim nepřihlíží. (3) Obsah jednotné žádosti je upraven podle jednotlivého druhu dotace prováděcím právním předpisem vydaným podle § 1 odst. 3, který upravuje rovněž její přílohu, kterou je žadatel povinen k jednotné žádosti přiložit a případně další související doklad. (4) Vláda nařízením podle § 1 odst. 3 stanoví termín pro podání jednotné žádosti, který se vztahuje rovněž na její přílohu, která je její nedílnou součástí, a termín pro další související doklad. Žadatel může podat pouze jednu jednotnou žádost pro příslušný kalendářní rok. (5) Podání jednotné žádosti po uplynutí termínu stanoveného podle odstavce 4 má za následek snížení částek, na které by měl žadatel nárok, kdyby žádost podal ve stanovené lhůtě, o 1 % za každý pracovní den. Přesáhne-li prodlení žadatele s podáním jednotné žádosti 25 kalendářních dnů, Fond řízení o žádosti zastaví. (6) Žadatel je povinen v jednotné žádosti uvést veškeré jím užívané díly půdních bloků. § 11c Změny jednotné žádosti a dispozice s ní (1) Po podání jednotné žádosti Fondu může žadatel doplnit nový díl půdního bloku nebo nové hospodářské zvíře nebo nové hospodářství do jednotné žádosti pouze do termínu stanoveného podle § 11b odst. 4, přičemž § 11b odst. 5 platí obdobně. (2) Žadatel může jednotnou žádost změnit nebo částečně nebo zcela vzít zpět nejpozději ve lhůtě 15 dnů od doručení předběžných výsledků administrativní kontroly nebo předběžných výsledků kontroly prostřednictvím systému monitorování plochy podle § 11 odst. 6 písm. e), s výjimkou případu podle odstavce 3. (3) Pokud Fond žadateli oznámil svůj úmysl provést u něj kontrolu na místě a tato kontrola odhalí nesrovnalost, nelze jednotnou žádost změnit nebo vzít zpět, pokud jde o ty části jednotné žádosti, jichž se nesrovnalost týká. § 11d Odstranění vad jednotné žádosti a doložení dalších podkladů (1) Fond nevyzývá žadatele k dodatečnému dokládání přílohy jednotné žádosti, která je její nedílnou součástí a je uvedena v prováděcím právním předpise vydaným podle § 1 odst. 3. Pokud žadatel přílohu nedoručí do termínu podle § 11b odst. 5, Fond řízení o žádosti zastaví. (2) Fond nevyzývá žadatele k dodatečnému dokládání dalšího souvisejícího dokladu k jednotné žádosti uvedeného v prováděcím právním předpise vydaným podle § 1 odst. 3. Pokud žadatel další související doklad nedoručí do termínu podle § 11b odst. 4, Fond žádost zamítne. § 11e Doručování rozhodnutí a dalších písemností Fondem (1) Fond doručuje písemnost elektronicky. (2) Osobě, která má zpřístupněnu datovou schránku, Fond doručuje písemnost elektronicky podle jiného právního předpisu50); v ostatních případech doručuje písemnost prostřednictvím informačního systému Fondu, přičemž v těchto případech pro doručování platí § 11 odst. 8. § 11f Účastník řízení a vedení řízení (1) Účastníkem řízení o poskytnutí dotace na základě jednotné žádosti je pouze žadatel o dotaci. (2) V řízení o poskytnutí dotace na základě jednotné žádosti se a) nedává účastníkovi řízení možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, b) účastník řízení nevyrozumívá o provádění důkazů mimo ústní jednání, c) nečiní do spisu záznam o provedení důkazu listinou nebo d) nevydává usnesení při provádění důkazu ohledáním věci na místě. § 11g Změna žadatele (1) Jestliže žadatel po podání jednotné žádosti převede nebo propachtuje zemědělský závod nebo jeho pobočku nebo část závodu (dále jen „převod“) před splněním všech podmínek pro poskytnutí dotace, dotace se poskytne nabyvateli, pokud a) nabyvatel oznámí převod Fondu na jím vydaném formuláři a požádá o vyplacení dotace, b) nabyvatel se zaváže k dodržování podmínek podpory, včetně pravidel podmíněnosti a k převzetí víceletých podmínek, k jejichž dodržování se zavázal převodce, c) nabyvatel předloží příslušné doklady prokazující převod a d) převáděný zemědělský závod nebo jeho pobočka nebo část závodu splňuje všechny podmínky pro poskytnutí dotace. (2) Veškerá práva a povinnosti v souvislosti s jednotnou žádostí přecházejí na nabyvatele. (3) V případě, že je dotace poskytnuta nabyvateli, nelze dotaci poskytnout převodci. § 11h Lhůta pro vydání rozhodnutí Rozhodnutí o dotaci vydá Fond do 30 dnů po ověření splnění podmínek pro poskytnutí dotace. § 11i Vyšší moc a mimořádná okolnost (1) Je-li nesplnění podmínky pro poskytnutí dotace stanovené v prováděcím právním předpise vydaném podle § 1 odst. 3 způsobeno v důsledku zásahu vyšší moci nebo mimořádné okolnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, neztrácí žadatel nárok na dotaci, bylo-li ji možné poskytnout v době, kdy k zásahu vyšší moci nebo k mimořádné okolnosti ještě nedošlo. (2) Je-li zásahem vyšší moci nebo mimořádnou okolností dotčena podmíněnost podle zákona o zemědělství, nelze uložit odpovídající sankci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie. (3) Případ vyšší moci nebo mimořádné okolnosti žadatel oznámí Fondu prostřednictvím informačního systému Fondu spolu s doložením tohoto případu, a to do 15 dnů od dne, kdy byl schopen tak učinit. (4) Fond nepřihlíží k oznámení případu vyšší moci nebo mimořádné okolnosti, pokud toto oznámení žadatel učiní až poté, kdy jej Fond informoval o nesrovnalosti v jednotné žádosti nebo již žadateli oznámil svůj úmysl provést u něj kontrolu na místě a tato kontrola odhalí nesrovnalost. § 11ia Podnikatelské seskupení (1) Pokud se žadatel o dotaci účastní podnikatelského seskupení51), uvede v jednotné žádosti i informace nezbytné pro identifikaci tohoto podnikatelského seskupení51). (2) Pravdivost a úplnost informací uvedených v jednotné žádosti podle odstavce 1 ověřuje Fond s použitím dostupných zdrojů, přičemž ve vztahu k žadateli o dotaci v případě pochybností o pravdivosti nebo úplnosti těchto informací postupuje v řízení o jeho žádosti podle správního řádu. § 11ib Neoprávněná výhoda (1) Fond v řízení o jednotné žádosti a rozhodování o ní postupuje tak, aby se žádná z výhod stanovená v právním předpise Evropské unie nebo ve zvláštním právním předpise neposkytla takové osobě, u které zjistí, že podmínky nezbytné pro získání těchto výhod byly vytvořeny uměle52) v rozporu s těmito předpisy za účelem získání takových výhod (dále jen „neoprávněná výhoda“). (2) Pokud Fond v řízení podle odstavce 1 zjistí, že byla vytvořena neoprávněná výhoda, neposkytne dotaci nebo její část, na kterou se taková neoprávněná výhoda vztahuje. (3) Zjistí-li Fond až dodatečně po proběhlém řízení o jednotné žádosti, že byla vyplacena dotace nebo její část, i když byla ve vztahu k ní vytvořena neoprávněná výhoda, považuje se taková platba za neoprávněnou, a to v rozsahu odpovídajícím neoprávněné výhodě, a Fond postupuje podle § 11a obdobně. § 11ic Žádost o dotaci (1) Ustanovení § 11b odst. 3 a 4, § 11c odst. 3, § 11e až 11ib se pro řízení o žádosti o dotaci použije obdobně. (2) Pro řízení o dotace podle § 11l odst. 1 písm. c) až e) se vedle ustanovení podle odstavce 1 použije obdobně také ustanovení § 11c odst. 1 a § 11d. (3) Ustanovení § 11b odst. 2 se použije obdobně pro a) žádost a přílohy v řízení o žádosti o dotaci na dodávky ovoce, zeleniny, mléka a výrobků z nich do škol, b) řízení o žádosti o dotaci na restrukturalizaci a přeměnu vinic a žádosti o dotaci na investice v rámci opatření v odvětví vína a c) žádost o dotaci na opatření v odvětví produktů včelařství. (4) Ustanovení § 11c odst. 3 se nepoužije pro řízení o žádosti o dotaci na restrukturalizaci a přeměnu vinic a žádosti o dotaci na investice v rámci opatření v odvětví vína. (5) Ustanovení § 11i odst. 3 se nepoužije pro řízení v oblasti společné organizace trhů. (6) Ustanovení § 11e se nepoužije pro řízení o opatření předčasné ukončení zemědělské činnosti. (7) Ustanovení § 11b až 11d a § 11g až 11ia se nepoužije na dotace na opatření podle § 11 odst. 3 a na dotace podle § 2d zákona o zemědělství financované výhradně z národních zdrojů. § 11id Zastavení řízení o žádosti o dotaci Fond usnesením řízení o žádosti o dotaci zastaví, jestliže žádost a) byla podána po lhůtě stanovené prováděcím právním předpisem vydaným podle § 1 odst. 3, nebo b) trpí vadami a tento zákon nebo prováděcí právní předpis vydaný podle § 1 odst. 3 nepřipouští možnost jejich odstranění. § 11j Povinnosti vyplývající z přímo použitelného předpisu Evropské unie Osoby, na které se vztahují opatření podle § 1 odst. 2, jsou povinny dodržovat povinnosti vyplývající z přímo použitelného předpisu Evropské unie. § 11k Nedodržení podmínek uznání organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů (1) Zjistí-li Fond, že uznaná organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů podle § 1 odst. 2 písm. n) neplní podmínky pro uznání nebo poruší pravidla stanovená pro jejich činnost, s výjimkou podle odstavce 3, vyzve Fond organizaci producentů nebo nadnárodní organizaci producentů k nápravě a odstranění vad, a to ve lhůtě stanovené Fondem, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy. Do okamžiku přijetí nápravných opatření a odstranění vad Fond pozastaví organizaci producentů nebo nadnárodní organizaci producentů platby. (2) V případě, že tato osoba podle odstavce 1 neprovede nápravu a neodstraní vady podle výzvy Fondu podle odstavce 1, Fond zahájí řízení o zrušení uznání organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů, nestanoví-li předpis Evropské unie jinak. Uznání se zruší s účinností ode dne, od něhož přestaly být podmínky dodržovány, nebo pokud není možné určit toto datum, ode dne, kdy bylo nedodržení podmínek zjištěno. Neoprávněné platby dotace musí organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů vrátit neprodleně Fondu. (3) Zjistí-li Fond, že uznaná organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů podle § 1 odst. 2 písm. n) nesplní, s výjimkou případu vyšší moci, ve dvou po sobě jdoucích kalendářních letech limit roční minimální obchodovatelné produkce uvedené na trh stanovený prováděcím právním předpisem vydaným podle § 1 odst. 3, zahájí Fond řízení o zrušení uznání organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů. Neoprávněné platby dotace, týkající se období, během něhož podmínka minimální hodnoty obchodovatelné produkce nebyla splněna, musí organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů vrátit neprodleně Fondu. § 11l Dotace podmíněné zařazením žadatele do opatření (1) Dotace v oblasti a) agroenvironmentálně-klimatických opatření, b) opatření ekologické zemědělství, c) opatření na péči o zalesněnou zemědělskou půdu, d) lesnicko-environmentální opatření nebo e) opatření na péči o agrolesnický systém, podmíněné přijetím víceletých podmínek žadatelem o dotaci, jsou vázány na předchozí zařazení žadatele o dotaci do příslušného opatření podle písmen a) až e), které na základě jeho žádosti provádí Fond. Fond žadatele o dotaci do příslušného opatření zařadí, pokud splní podmínky zařazení do tohoto opatření stanovené prováděcím právním předpisem vydaným podle § 1 odst. 3. Žadatel o dotaci je povinen po celou dobu trvání jeho zařazení do tohoto opatření plnit podmínky takového zařazení. (2) Zjistí-li Fond, že žadatel o dotaci podle odstavce 1 neplní podmínky zařazení do příslušného opatření, rozhodne podle prováděcího právního předpisu vydaného podle § 1 odst. 3 o vyřazení a) dílu půdního bloku nebo jeho části z příslušného opatření a o vrácení dotace poskytnuté od počátku tohoto zařazení, nebo b) žadatele z příslušného opatření a o vrácení dotace poskytnuté od počátku tohoto zařazení. § 11m Nedodržení podmínek na dodávky ovoce, zeleniny, mléka a výrobků z nich do škol (1) Jestliže schválený žadatel Fondu nedoručí plán doprovodných vzdělávacích opatření v termínu podle prováděcího právního předpisu vydaného podle § 1 odst. 3, Fond žadateli schválení pozastaví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie53). Pozastavení začíná běžet od počátku příslušného školního roku, kterého se měl plán doprovodných opatření týkat. Během doby pozastavení schválení nemůže žadatel provádět dodávky produktů do škol. Schválení se žadateli obnoví, pokud doručí plán v souladu s prováděcím právním předpisem vydaným podle § 1 odst. 3 na školní rok následující53). (2) Fond odejme schválení žadateli, který a) hodlá ukončit dodávání produktů a oznámí tuto skutečnost Fondu, b) neuzavře s žádnou školou smlouvu o dodávání produktů na příslušný školní rok a nepředloží do 30. září příslušného kalendářního roku probíhajícího nebo následujícího po roku schválení informaci o počtu škol, s nimiž má uzavřeny smlouvy, a o celkovém počtu žáků v těchto školách podle prováděcího právního předpisu vydaného podle § 1 odst. 3, nebo c) nedoručí plán doprovodných vzdělávacích opatření v termínu podle prováděcího právního předpisu vydaného podle § 1 odst. 3 dva po sobě následující školní roky; žádost o schválení může žadatel opětovně podat Fondu po uplynutí 2 let. (3) Zjistí-li Fond, že žadatel doručený plán doprovodných vzdělávacích opatření v daném školním roce neprovedl v rozsahu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie54), Fond žadateli sníží výši podpory poskytované za daný školní rok na doprovodná vzdělávací opatření o výši vypočteného limitu na žáka na doprovodná vzdělávací opatření vynásobeného počtem žáků, pro které žadatel nesplnil své povinnosti a závazky týkající se doprovodných vzdělávacích opatření v daném školním roce; snížení podpory nesmí být vyšší než 1 000 000 Kč. Pokud nelze částku vypočtenou podle předchozí věty plně vyrovnat, Fond ji odečte z výše podpory na doprovodná vzdělávací opatření poskytované v následujícím školním roce; nelze-li tuto částku nebo její část odečíst z podpory na doprovodná vzdělávací opatření, Fond ji odečte z podpory na dodávku produktů poskytovanou v následujícím školním roce. (4) Fond podporu podle odstavce 3 nesníží, pokud žadatel doručený plán doprovodných vzdělávacích opatření v daném školním roce provedl v rozsahu nejméně pro 90 % všech přihlášených žáků. Pokud rozsah doručeného plánu doprovodných vzdělávacích opatření, který žadatel v daném školním roce provedl, je menší než pro 90 % přihlášených žáků, ale větší než pro 50 % přihlášených žáků, Fond snížení podpory vypočtené podle odstavce 3 sníží o polovinu. (5) Zjistí-li Fond, že žadatel doručený plán doprovodných vzdělávacích opatření v daném školním roce neprovedl podle přímo použitelného předpisu Evropské unie55) v žádném rozsahu, odejme žadateli schválení s účinností po uplynutí školního roku, ve kterém došlo k tomuto zjištění. Žádost o schválení může žadatel opětovně podat Fondu po uplynutí 2 let. § 12 Vyžadování a poskytování informací a spolupráce (1) Fond je oprávněn bezplatně požadovat informace potřebné pro provádění činností podle § 1 odst. 2, včetně údajů z evidencí vedených podle zákona o vinohradnictví a vinařství, zákona o ochraně chmele, zákona o zemědělství, včetně ortofotomap, zákona o rostlinolékařské péči a zákona o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat, a údajů z lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov podle § 24 a 25 zákona o lesích a údajů z ústřední evidence reprodukčního materiálu podle zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, přičemž při nakládání s osobními údaji fyzických osob postupuje podle zvláštního právního předpisu.30) (2) Fond informace o provádění činností podle § 1 odst. 2 pravidelně zveřejňuje. Na žádost organizačních složek státu, orgánů územních samosprávných celků a zájmových sdružení, jakož i pro potřebu výkonných funkcí Fond poskytne vyžádané informace o provádění činností podle § 1 odst. 2. (3) Fond spolupracuje s orgány jiných členských nebo budoucích členských států Evropské unie se stejnou nebo obdobnou působností, včetně vzájemného poskytování odborné pomoci. (4) Fond je oprávněn k činnostem podle § 1 odst. 2 využívat rodná čísla v souladu se zvláštním právním předpisem31). (5) Generální ředitelství cel poskytuje na vyžádání Fondu o zboží, které bylo vyvezeno z České republiky do státu, který není členským státem Evropské unie s vývozní licencí pro zemědělské komodity (AGREX) nebo které bylo z tohoto státu dovezeno do České republiky s dovozní licencí pro zemědělské komodity (AGRIM), ze svých evidencí tyto informace: a) registrační a identifikační číslo hospodářského subjektu (EORI) dovozce nebo vývozce, b) číslo rozhodnutí v celním řízení, c) datum přijetí celního prohlášení, d) datum propuštění do celního režimu, e) datum potvrzení výstupu z Evropské unie v případě vývozu, f) číslo vývozní licence pro zemědělské komodity (AGREX) nebo číslo dovozní licence pro zemědělské komodity (AGRIM), g) sazební zařazení, h) čistá hmotnost v kg, i) množství v doplňkových měrných jednotkách s uvedením měrné jednotky, j) stát, z něhož bylo zboží dovezeno nebo do něhož bylo vyvezeno, k) země původu, l) odběr vzorku, m) číslo faktury, n) kód preference a o) číslo kvóty. Poskytnutí informací podle písmen a) až o) není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu. (6) Fond zveřejňuje informace o příjemcích a poskytnutých dotacích financovaných zcela nebo zčásti z rozpočtu Evropské unie způsobem, ve lhůtách a v rozsahu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie56) a dále zveřejňuje a) identifikační číslo osoby příjemce, je-li přiděleno, b) datum právní moci rozhodnutí nebo datum uzavření dohody o poskytnutí dotace a c) datum právní moci rozhodnutí o vrácení neoprávněné platby dotace a její výši. (7) Fond nezveřejňuje informace uvedené v čl. 49 odst. 3 pododst. 1 písm. f) a g) nařízení (EU) 2021/1060, pokud jde o opatření přímé platby uvedené v čl. 16 nařízení (EU) 2021/2115 a opatření rozvoje venkova uvedené v čl. 69 písm. b) a c) nařízení (EU) 2021/2115. (8) Fond zveřejňuje informace o příjemcích a poskytnutých dotacích financovaných výhradně z národních zdrojů podle § 2d zákona o zemědělství jako otevřená data47), a to v rozsahu a) jméno a příjmení nebo název příjemce, b) identifikační číslo osoby příjemce, je-li přiděleno, c) obecobec, ve které má příjemce sídlo nebo místo pobytu, d) výše přiznané dotace a údaj o tom, jaká částka byla dosud vyplacena, e) účel, na který je poskytovaná částka určena, f) datum právní moci rozhodnutí nebo datum uzavření dohody o poskytnutí dotace a g) datum právní moci rozhodnutí o vrácení neoprávněné platby dotace a její výši. (9) Informace podle odstavce 8 se zveřejňují do 7 dnů po vyplacení dotace nebo právní moci rozhodnutí o vrácení neoprávněné platby dotace. Fond nezveřejňuje informaci podle odstavce 8 písm. a), pokud je částka dotace obdržená příjemcem v jednom roce rovna nebo nižší 1 250 EUR. (10) Informace podle odstavců 6 a 8 musejí zůstat zveřejněny nejméně po dobu 10 let od data zveřejnění, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie57) jinak. § 12a Kontrola (1) Výběr osob ke kontrole a kontrolu plnění podmínek pro dotaci nebo kontrolu plnění podmínek dalších žádostí podávaných podle § 1 odst. 2 provádí Fond nebo jím pověřená osoba. Administrativní kontroly, včetně křížových kontrol, jsou doplněny kontrolami prostřednictvím systému monitorování ploch nebo kontrolami na místě. (2) Fond je oprávněn provádět, a to i bez ohlášení, kontrolu a) správnosti a úplnosti údajů uvedených v žádostech podávaných Fondu, b) plnění povinností a podmínek vyplývajících z vydaných rozhodnutí a uzavřených smluv a dohod podle § 1 odst. 2, c) správnosti informací poskytovaných Fondu podle tohoto zákona, zákona o zemědělství a nařízení vlády vydaných k jejich provedení, d) plnění povinností vyplývajících z přímo použitelného předpisu Evropské unie, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, e) plnění kritérií způsobilosti, víceletých podmínek a povinností podle příslušného opatření, vyplývajících z tohoto zákona a ze zákona o zemědělství nebo f) dvojího financování58). (3) Při výkonu kontroly podle odstavců 1 a 2 postupuje Fond vůči fyzickým a právnickým osobám (dále jen „kontrolované osoby“) podle kontrolního řádu, zákona o zemědělství33), podle tohoto zákona a podle zákona o finanční kontrole19). (4) Pokud doklady u kontrolovaných osob nebo povinných osob nepostačují k řádnému provedení kontroly, je Fond oprávněn požadovat doklady i od jiné osoby, a to v rozsahu nezbytném pro ověření skutečností majících souvislost s činností kontrolovaných osob nebo povinných osob, která je předmětem kontroly. Tato osoba je povinna ve stanovené lhůtě takové doklady Fondu předložit, výkon kontroly Fondem umožnit a při něm spolupůsobit. Práva a povinnosti Fondu a této osoby se řídí kontrolním řádem přiměřeně, přičemž účel kontroly musí být naplněn při zajištění toho, aby práva a chráněné zájmy této osoby byly dotčeny v nejmenší možné míře. (5) Kontrolu podle odstavců 1 až 4 vykonává Fond prostřednictvím svých zaměstnanců nebo jiných fyzických osob, které k tomuto účelu pověří podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o financování společné zemědělské politiky. Fond může podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o financování společné zemědělské politiky pověřit výkonem kontroly právnickou osobu; v takovém případě právnická osoba postupuje podle kontrolního řádu. (6) Kontrolu podle odstavce 2 písm. b) a d) a odstavce 4 vykonávají v rámci své působnosti stanovené zvláštními právními předpisy35) také správní úřady řízené ministerstvem. (7) Při výkonu kontroly podle odstavců 1 a 4 je Fond oprávněn požadovat provedení analýz vzorků zemědělských výrobků Generálním ředitelstvím cel. (8) Zaměstnanci Fondu vykonávající kontrolu se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem zaměstnance Fondu, který je současně dokladem o jejich pověření ke kontrole. (9) Při výkonu kontroly podle odstavců 1 až 4 nevzniká nárok na náhradu za odebrané vzorky. (10) Na výkon kontroly prostřednictvím dálkového průzkumu Země a systému monitorování ploch včetně rychlých polních návštěv, podle přímo použitelného předpisu Evropské unie se nevztahuje kontrolní řád; ustanovení kontrolního řádu o vstupu na pozemky a o právech kontrolujícího se použijí přiměřeně. (11) Pro provádění kontrol orgány Evropské unie nebo jimi pověřených osob platí ustanovení odstavců 1 až 10 přiměřeně. (12) V případě, že není umožněna kontrola ani jedné podmínky, na kterou je poskytnutí dotace vázáno, jedná se o zabránění kontrole a v takovém případě se žádost zamítne. V případě, že není umožněna kontrola některé z podmínek, na kterou je poskytnutí dotace vázáno, považuje se tato podmínka za nesplněnou. (13) Administrativní kontroly zahrnují křížové kontroly a) mezi díly půdních bloků uvedenými v jednotné žádosti nebo žádosti o dotaci a informacemi v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů za účelem ověření způsobilosti ploch pro poskytnutí dotace nebo b) pomocí systému identifikace a evidence zvířat za účelem ověřit způsobilost pro dotaci a zabránit opakovanému poskytnutí stejné dotace v rámci téhož kalendářního roku nebo roku podání žádosti. V případě geoprostorové žádosti Fond provede křížové kontroly pro účely písmene a) prostřednictvím prostorových průsečíků s plochou ohlášenou v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů, a to za účelem zabránit dvojímu uplatnění nároku na stejnou plochu. (14) Pro účely kontrol prostřednictvím systému monitorování ploch je komunikačním nástrojem se žadatelem informační systém Fondu. Fotografie, kterou žadatel Fondu odesílá informačním systémem Fondu, musí být označena časem a určením místa jejího pořízení. (15) Při kontrole prostřednictvím systému monitorování ploch podle přímo použitelného předpisu Evropské unie se vyhodnocení plnění podmínky vztahuje k celé ploše pozemku, bez přeměřování výměry pozemku. Nejmenší plochou pro účely vyhodnocení kontroly prostřednictvím systému monitorování ploch je plocha s jedním druhem plodiny, která je uvedena v žádosti o dotaci. Není-li plodina v žádosti uvedena, je nejmenší plochou pro účely vyhodnocení kontroly prostřednictvím systému monitorování ploch zákres plochy uvedené v žádosti o dotaci. (16) Fond pro provádění kontroly využívá technické prostředky založené na dálkovém průzkumu Země a globálním družicovém navigačním systému, uvedené v postupech pro použití technických prostředků podle přímo použitelného předpisu Evropské unie. (17) Při měření ploch Fond uplatní pro každou plochu uvedenou v žádosti technickou toleranci vycházející z přesnosti použitého měřického postupu a následně prostorovou toleranci vycházející z porovnání hranic změřené plochy a plochy uvedené v žádosti. Maximální přípustná hodnota technické tolerance je 1 ha a maximální přípustná hodnota prostorové tolerance je 3 metry. (18) Kontrola na místě týkající se zvířat zahrnuje ověření počtu zvířat přítomných v hospodářství, správnost a soulad zápisu v ústřední evidenci zvířat podle zvláštního právního předpisu59), správnost dokladů a soulad s evidencí zvířat vedených chovatelem podle zvláštního právního předpisu59). § 12b Snížení dotace v rámci jednotné žádosti v případě vykázání větší plochy (1) Je-li plocha uvedená v jednotné žádosti pro opatření větší než plocha zjištěná v rámci kontrol podle § 12a, u níž byla splněna všechna kritéria způsobilosti a povinnosti vztahující se k podmínkám pro poskytnutí dotace (dále jen „zjištěná plocha“), Fond dotaci poskytne na základě plochy zjištěné pro dané opatření. V případě, že je rozdíl mezi celkovou plochou uvedenou v jednotné žádosti a celkovou plochou zjištěnou 0,1 ha nebo méně, zjištěnou plochu Fond stanoví jako plochu uvedenou v jednotné žádosti. (2) Je-li rozdíl mezi plochou uvedenou v jednotné žádosti pro opatření a zjištěnou plochou větší než 3 % zjištěné plochy nebo 4 ha, Fond dotaci poskytne na základě zjištěné plochy snížené o 1,5násobek zjištěného rozdílu. Snížení dotace Fondem nesmí být vyšší než částka odpovídající ploše uvedené v jednotné žádosti. § 12ba Snížení dotace v rámci jednotné žádosti v případě vykázání vyššího počtu zvířat (1) Je-li rozdíl mezi počtem zvířat uvedeným v jednotné žádosti pro opatření a počtem zvířat, individuálně identifikovaných podle přímo použitelného předpisu Evropské unie60) a podle zvláštního právního předpisu59), zjištěným v rámci kontrol podle § 12a, u něhož byly splněny všechny podmínky pro poskytnutí dotace, nejvýše 3 zvířata, Fond dotaci poskytne na základě počtu zvířat zjištěného pro dané opatření. (2) Je-li rozdíl mezi počtem zvířat uvedeným v jednotné žádosti pro opatření a počtem zvířat zjištěným v rámci kontrol podle § 12a vyšší než 3 zvířata, Fond dotaci sníží o a) procentní podíl stanovený podle odstavce 3, pokud uvedený procentní podíl není větší než 20 % nebo b) dvojnásobek procentního podílu stanoveného podle odstavce 3, pokud je procentní podíl větší než 20 %, ale nepřesahuje 30 %. (3) Pro stanovení procentních podílů v odstavci 2 Fond počet zvířat, která byla shledána nezjištěnými, vydělí počtem zvířat zjištěných. (4) Pokud je procentní podíl stanovený podle odstavce 3 větší než 30 %, Fond žádost zamítne. (5) Za zjištěné zvíře podle odstavce 1 a za zjištěné zvíře pro výpočet intenzity stanovené prováděcím právním předpisem vydaným podle § 1 odst. 3 se považuje rovněž a) individuálně identifikované zvíře, které se nachází u žadatele a které ztratilo jednu ze dvou identifikačních značek, za předpokladu, že ho lze nadále jednotlivě identifikovat podle ostatních prvků systému identifikace a evidence podle zvláštního právního předpisu59), nebo b) individuálně nebo skupinově identifikované zvíře nacházející se u žadatele, které ztratilo všechny identifikační značky, za předpokladu, že ho lze nadále identifikovat podle ústřední evidence hospodářských zvířat podle zvláštního právního předpisu59) a že chovatel zvířat může doložit, že již před oznámením kontroly na místě podnikl kroky k nápravě situace. (6) Za zjištěné zvíře podle odstavce 5 se podle přímo použitelného předpisu Evropské unie61) považuje také, pokud se zjištěný nesoulad týká pozdního hlášení zvířat do ústřední evidence, za předpokladu, že k danému hlášení došlo před začátkem období nebo před termínem stanoveným prováděcím právním předpisem vydaným podle § 1 odst. 3. § 12bb Snížení dotace v rámci jednotné žádosti v případě neohlášení všech ploch Pokud žadatel neuvede do jednotné žádosti veškerou jím užívanou plochu podle § 11b odst. 6 a rozdíl mezi celkovou plochou uvedenou v jednotné žádosti a souhrnem celkové plochy uvedené v jednotné žádosti a plochy v jednotné žádosti neuvedené je a) větší než 3 %, avšak nižší nebo roven 4 % plochy uvedené v jednotné žádosti, Fond sníží dotaci o 1 %, b) větší než 4 %, avšak nižší nebo roven 5 % plochy uvedené v jednotné žádosti, Fond sníží dotaci o 2 %, nebo c) větší než 5 % plochy uvedené v jednotné žádosti, Fond sníží dotaci o 3 %. § 12bc Pořadí uplatnění snížení nebo zamítnutí při výpočtu dotace (1) Pro každé opatření v rámci jednotné žádosti Fond snížení vypočítá v následujícím pořadí: a) snížení podle § 12b nebo § 12ba, b) částka podle písmene a) slouží jako základ pro výpočet snížení v případě opožděného podání jednotné žádosti podle § 11b odst. 5, c) částka podle písmene b) slouží jako základ pro výpočet snížení podle § 12bb, d) částka podle písmene c) slouží jako základ pro výpočet snížení v případě porušení kritérií způsobilosti, povinností a víceletých podmínek, stanovených prováděcími právními předpisy podle § 1 odst. 3, e) částka podle písmene d) slouží jako základ pro uplatnění míry úpravy opatření formou přímých plateb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie62) a f) částka podle písmene e) slouží jako základ pro výpočet snížení v případě porušení pravidel podmíněnosti podle § 4f zákona o zemědělství. (2) Fond neposkytne dotaci na část dílu půdního bloku evidovanou v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů, na které byl uplatněn postup podle § 3g odst. 4 zákona o zemědělství; o tuto částku Fond dotaci sníží. § 12bd Ustanovení § 12b až 12bc se pro řízení o dotace podle § 11l odst. 1 písm. c) a d) použijí obdobně. § 12c Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) nesplní informační povinnost vůči Fondu stanovenou prováděcím právním předpisem vydaným podle § 1 odst. 3 nebo Fond informuje nepravdivě, b) nesplní povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie na úseku společných organizací trhu, přímých podpor, strukturálních opatření, Programu rozvoje venkova a opatření Strategického plánu. (2) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 250 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle písmene a), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle písmene b). § 12d Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) nesplní informační povinnost vůči Fondu stanovenou prováděcím právním předpisem vydaným podle § 1 odst. 3 nebo Fond informuje nesprávně, b) nesplní povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie na úseku společných organizací trhu, přímých podpor, strukturálních opatření, Programu rozvoje venkova a opatření Strategického plánu, c) nesplní podle § 11m odst. 5 v rámci dotace na dodávky ovoce, zeleniny, mléka a výrobků z nich do škol povinnosti provést doprovodná vzdělávací opatření podle doručeného plánu doprovodných vzdělávacích opatření. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 250 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b) nebo c). § 12e Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Fond. Při projednávání přestupků má Fond postavení orgánu veřejné správy. (2) Pokuty vybírá a vymáhá Fond. (3) Příjem z pokut je příjmem rozpočtu Fondu. § 13b (1) Kde se v přímo použitelných předpisech Evropské unie, které členským státům Evropské unie přikazují nebo umožňují provést samostatnou úpravu podle jejich uvážení, mluví o a) příslušném úřadu, příslušném ústředním úřadu nebo příslušném orgánu, rozumí se tím při provádění činností podle § 1 odst. 2 pro účely tohoto zákona a k němu vydaných prováděcích právních předpisů Fond, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, b) příslušném orgánu dozoru, popřípadě kontroly, rozumí se tím při provádění činností podle § 1 odst. 2 pro účely tohoto zákona a k němu vydaných prováděcích právních předpisů Fond, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, d) jistotě, rozumí se tím pro účely tohoto zákona a k němu vydaných prováděcích právních předpisů záruka podle tohoto zákona, f) dotaci, podpoře, prémii, příplatku, platbě, pomoci, popřípadě příspěvku, rozumí se tím pro účely tohoto zákona a k němu vydaných prováděcích právních předpisů dotace podle tohoto zákona. (2) Kde se v právních předpisech uvedených v odstavci 1 mluví o opatřeních k zajištění dodržování povinností a jednotného uplatňování požadavků stanovených těmito právními předpisy nebo odstraňování zjištěných nedostatků, rozumí se tím při provádění činností podle § 1 odst. 2 odpovídající opatření podle tohoto zákona. § 13c Poskytování peněžních prostředků organizačním složkám státu (1) Fond převádí peněžní prostředky organizačním složkám státu na provádění činností v oblastech Společné zemědělské politiky a Společné rybářské politiky Evropské unie na základě opatření podle podmínek stanovených v přímo použitelných předpisech Evropské unie. O převedené peněžní prostředky lze překročit celkové výdaje státního rozpočtu schválené zákonem o státním rozpočtu. (2) Organizační složky státu použijí převedené peněžní prostředky k účelu stanovenému v odstavci 1. § 13d Zaměstnanci Fondu (1) Na zaměstnance Fondu, kteří vykonávají činnosti uvedené v § 5 zákona o státní službě, se vztahuje zákon o státní službě. (2) Fond se považuje za služební úřad. Za vedoucího služebního úřadu a služební orgán se považuje generální ředitel. (3) Nadřízeným služebním úřadem Fondu je ministerstvo. § 14 Přechodná ustanovení (1) Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se zrušuje Státní fond tržní regulace v zemědělství. Tímto dnem přecházejí všechna práva a závazky Státního fondu tržní regulace v zemědělství, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců Státního fondu tržní regulace v zemědělství, na Fond. (2) Zásady výběrového řízení právnických a fyzických osob pro intervenční nákupy a pro vývoz nebo prodej zemědělských výrobků a potravin zařazených do regulace trhu přijaté Státním fondem tržní regulace v zemědělství platí do přijetí zásad podle § 1 odst. 4. (3) Zásady regulace trhu jednotlivých zemědělských výrobků a potravin přijaté Státním fondem tržní regulace v zemědělství, rozhodnutí Rady Státního fondu tržní regulace v zemědělství o výši subvencí pro vývoz regulovaných výrobků a další zásady přijaté Státním fondem tržní regulace v zemědělství týkající se regulace trhu jednotlivých zemědělských výrobků a potravin platí do přijetí opatření pro provádění organizace trhu podle tohoto zákona. (4) Návrh na jmenování prvního prezidia předkládají prostřednictvím ministra zemědělství statutární orgány institucí, které mají v prezidiu zastoupení. Nevládní instituce sdružující zemědělce a nevládní instituce sdružující odběratele zemědělských produktů, jejichž zástupci budou členy prezidia, určí zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Návrh na jmenování prezidia předkládá ministr zemědělství vládě. (5) První jednání prezidia se uskuteční do 30 dnů ode dne jmenování místopředsedy a dalších členů prezidia vládou. Do ustavení prezidia vykonává působnost prezidia s výjimkou ustanovení § 8 odst. 5 písm. g) až k) Rada Státního fondu tržní regulace v zemědělství. Do jmenování ředitele vládou řídí Fond prozatímně ředitel Státního fondu tržní regulace v zemědělství. Práva a povinnosti ředitele Státního fondu tržní regulace v zemědělství jsou omezeny na úkony nezbytné pro činnost Fondu. Ustanovení o působnosti dozorčí radydozorčí rady podle § 10 platí ve vztahu k Radě Státního fondu tržní regulace v zemědělství a řediteli Státního fondu tržní regulace v zemědělství přiměřeně. § 15 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 472/1992 Sb., o Státním fondu tržní regulace v zemědělství. 2. Zákon č. 242/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 472/1992 Sb., o Státním fondu tržní regulace v zemědělství, ve znění zákona č. 10/1993 Sb. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 1993 § 16 V zákoně č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, se část osmá zrušuje. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv § 17 V § 6 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Správa ve spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem koordinuje objemy a termíny doplňování zásob zemědělských výrobků a potravin do hmotných rezerv a jejich uvolňování pro tuzemský trh i pro případný vývoz.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o státní statistické službě § 19 V § 18 odst. 1 písm. a) zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, se za slova „Bezpečnostní informační službě“ vkládají slova „, Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu“. ČÁST OSMÁ ÚČINNOST § 22 (1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. (2) Ustanovení § 8 pozbývá platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r. 1) § 28 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/127 ze dne 7. prosince 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 o pravidla týkající se platebních agentur a dalších subjektů, finančního řízení, schválení účetní závěrky, jistot a použití eura. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/128 ze dne 21. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schvalování účetní závěrky, kontroly, jistoty a transparentnost. 11) Nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu, v platném znění. 12) § 2b a 2c zákona č. 252/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 13) § 37 a 38 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 15) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/127. 17) Zákoník práce. 18) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 19) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 123/2003 Sb., zákona č. 426/2003 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb. a zákona č. 298/2007 Sb. 21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění. 22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2021/2115, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2021/2116, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/128. 23) Čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 2988/1995 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, v platném znění. 24) Čl. 54 odst. 3 třetí pododstavec nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013. 25) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 30) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 31) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 33) Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. 35) Například zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon). 43) § 44 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 44) § 8b odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 482/2004 Sb. 47) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. 48) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013, v platném znění. 49) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1139 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a mění nařízení (EU) 2017/1004, v platném znění. 50) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. 51) § 71 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů. Čl. 59 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění. 52) Čl. 62 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění. 53) Čl. 7 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/40. 54) Čl. 7 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/40. 55) Čl. 3 odst. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/40. 56) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/128. 57) Čl. 49 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060, v platném znění. 58) Čl. 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění. 59) Zákon č. 154/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 60) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“), v platném znění. 61) Čl. 34 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, v platném znění. 62) Čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění.
Zákon č. 257/2000 Sb.	Zákon č. 257/2000 Sb. Zákon o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě) Vyhlášeno 11. 8. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 74/2000 * ČÁST PRVNÍ - PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBA (§ 1 — § 15) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (§ 16 — § 16) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí (§ 18 — § 18) * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 19 — § 19) Aktuální znění od 1. 7. 2024 (165/2024 Sb.) 257 ZÁKON ze dne 14. července 2000 o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBA HLAVA I ZŘÍZENÍ, ORGANIZACE A ČINNOST PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY Probační a mediační služba § 1 (1) Zřizuje se Probační a mediační služba, která provádí v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem1) úkony probace a mediace ve věcech projednávaných v trestním řízenítrestním řízení nebo v řízení ve věcech dětí mladších patnácti let podle hlavy III zákona o soudnictví ve věcech mládeže. (2) Probační a mediační služba je organizační složkou státu a účetní jednotkou. § 2 (1) Probací se pro účely tohoto zákona rozumí a) organizování a vykonávání dohledu nad podezřelým nebo nad obviněným, obžalovaným nebo odsouzeným (dále jen „obviněný“), b) kontrola výkonu trestů nebo trestních opatření (dále jen „trest“) nespojených s odnětím svobody, c) kontrola výkonu omezení a povinností uložených podezřelému nebo obviněnému v souvislosti s podmíněným upuštěním od potrestání, podmíněným odložením podání návrhu na potrestání, podmíněným zastavením trestního stíhání, nahrazením vazby jiným opatřením, podmíněným odsouzením, odkladem nebo přerušením výkonu trestu odnětí svobody, podmíněným propuštěním nebo výkonem jiných trestů a d) individuální pomoc podezřelému nebo obviněnému a působení na něj, aby vedl řádný život, vyhověl soudem nebo státním zástupcem uloženým podmínkám, a tím došlo k obnově narušených právních i společenských vztahů. (2) Mediací se pro účely tohoto zákona rozumí mimosoudní zprostředkování za účelem řešení sporu mezi podezřelým nebo obviněným a poškozeným a činnost směřující k urovnání konfliktního stavu vykonávaná v souvislosti s trestním řízenímtrestním řízením. Mediaci lze provádět jen s výslovným souhlasem podezřelého nebo obviněného a poškozeného. § 3 Organizace Probační a mediační služby (1) V čele Probační a mediační služby je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti. Ředitel Probační a mediační služby zajišťuje její chod po stránce personální, organizační, hospodářské, materiální a finanční. (2) Plnění úkolů Probační a mediační služby ve vztahu k soudům, státním zastupitelstvím a orgánům PoliciePolicie České republiky zajišťují její střediska, která působí v sídlech okresních soudů nebo naroveň jim postavených obvodních nebo městských soudů (dále jen „okresní soudy“). Střediska Probační a mediační služby (dále jen „střediska“) působící v sídlech okresních soudů, která jsou současně sídly krajských soudů nebo Městského soudu v Praze, zajišťují úkoly Probační a mediační služby i ve vztahu k těmto soudům, příslušným státním zastupitelstvím a policejním orgánům. (3) Příslušnost středisek k provádění úkonů probaceprobace a mediacemediace se řídí příslušností soudu a v přípravném řízení státního zástupce, v jehož obvodu středisko působí. K urychlení řízení nebo z jiných důležitých důvodů může předseda senátu nebo samosoudce příslušného soudu a v přípravném řízení příslušný státní zástupce uložit provedení potřebných úkonů středisku, v jehož obvodu bydlí osoba, které se takové úkony týkají. (4) V obcíchobcích, jež jsou sídly dvou nebo více okresních soudů, mohou být střediska sloučena tak, že jejich počet bude nižší, než odpovídá počtu zde sídlících soudů. (5) Středisko lze dále členit podle potřeby na oddělení zaměřená zejména na mladistvé obviněné, obviněné ve věku blízkém věku mladistvých nebo na uživatele omamných a psychotropních látek. (6) Podrobnosti pro vytváření středisek a jejich vnitřní organizaci upraví Statut Probační a mediační služby, který vydá Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“). § 3a Činnost Probační a mediační služby v řízení ve věcech dětí mladších patnácti let (1) V řízení ve věcech dítěte mladšího patnácti let podle části první hlavy III zákona o soudnictví ve věcech mládeže Probační a mediační služba vytváří ve vhodných případech předpoklady k tomu, aby věc mohla být skončena před státním zastupitelstvím nebo v soudní fázi řízení mohlo být upuštěno od uložení opatření anebo aby bylo uloženo a vykonáno vhodné opatření. Za tím účelem poskytuje dítěti, které v době spáchání činu jinak trestného nedovršilo patnáctý rok věku (dále jen „dítě mladší patnácti letdítě mladší patnácti let“) odborné vedení a pomoc a spolupracuje s rodinným a sociálním prostředím, ve kterém žije a pracuje. Při výkonu uloženého opatření také sleduje a kontroluje chování dítěte mladšího patnácti let v případech, kdy je k tomu oprávněna, s cílem, aby v budoucnu vedlo řádný život. (2) Probační a mediační služba věnuje dětem mladším patnácti let zvláštní péči, přispívá k ochraně práv osob poškozených činem jinak trestným a pomáhá jim a dalším osobám dotčeným činem při odstraňování následků činu jinak trestného, a přispívá ke koordinaci sociálních a terapeutických programů práce s dětmi mladšími patnácti let, zejména jde-li o uživatele omamných a psychotropních látek. (3) V jiné než soudní fázi řízení ve věcech dětí mladších patnácti let vykonává Probační a mediační služba činnost vůči dítěti mladšímu patnácti let pouze na základě pověření orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení nebo státního zastupitelství. V soudní fázi řízení vykonává Probační a mediační služba úkony probace v případech stanovených zákonem nebo na základě pověření soudu pro mládež, úkony mediace může ve vhodných případech provádět i bez pověření soudu pro mládež. (4) Pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, na činnost Probační a mediační služby v řízení ve věcech dětí mladších patnácti let se přiměřeně použijí § 2 a 7. § 4 Činnost Probační a mediační služby v trestním řízení (1) Probační a mediační služba vytváří ve vhodných případech předpoklady k tomu, aby věc mohla být projednána v některém ze zvláštních druhů trestního řízenítrestního řízení, vazba mohla být nahrazena jiným opatřením, mohl být uložen a vykonán trest nespojený s odnětím svobody, mohl být těhotné ženě nebo matce pečující o dítě do jednoho roku věku odložen nebo přerušen výkon trestu odnětí svobody uložený za zvlášť závažný zločin, mohlo být uloženo a vykonáno vhodné přiměřené omezení, přiměřená povinnost nebo jiné opatření při podmíněném propuštění anebo mohl být odsouzený podmíněně propuštěn. Za tím účelem poskytuje podezřelému nebo obviněnému odborné vedení a pomoc, sleduje a kontroluje jeho chování a spolupracuje s rodinným a sociálním prostředím, ve kterém žije a pracuje, s cílem, aby v budoucnu vedl řádný život. (2) Probační a mediační činnost podle odstavce 1 spočívá zejména a) v obstarávání podkladů k osobě podezřelého nebo obviněného a jeho rodinnému i sociálnímu zázemí, b) ve vytváření podmínek pro rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání, odstoupení od trestního stíhání, podmíněném zastavení trestního stíhání, nebo pro schválení narovnání, zejména projednání a uzavření dohody mezi podezřelým nebo obviněným a poškozeným o náhradě škody nebo o vydání bezdůvodného obohacení, nebo dohody o narovnání, případně podmínek pro další takové procesní postupy či tresty nespojené s odnětím svobody, anebo pro uložení výchovných opatření, c) ve vykonávání dohledu nad chováním obviněného v případech, kdy bylo rozhodnuto o nahrazení vazby probačním dohledem, d) ve vykonávání dohledu nad chováním podezřelého nebo obviněného v případech, kdy byl dohled uložen, v provádění kontroly ve stanoveném rozsahu nad dodržováním podmínek, omezení, povinností a opatření uložených podezřelému nebo obviněnému, pokud nebyl dohled uložen, nebo při nahrazení vazby jiným opatřením anebo při odložení nebo přerušení výkonu trestu odnětí svobody, a v kontrole výkonu trestů nespojených s odnětím svobody a e) v zabezpečování a poskytování probačních a resocializačních programů. (3) Probační a mediační služba současně pomáhá při odstraňování následků trestného činutrestného činu poškozeným a dalším osobám dotčeným trestným činemtrestným činem. (4) Probační a mediační služba věnuje zvláštní péči mladistvým obviněným a obviněným ve věku blízkém věku mladistvých, přispívá k ochraně práv osob poškozených trestnou činností a ke koordinaci sociálních a terapeutických programů práce s obviněnými, zejména jde-li o mladistvé a uživatele omamných a psychotropních látek. (5) Probační a mediační služba se podílí na prevenci trestné činnosti. (6) Úkony probaceprobace a mediacemediace, pokud nejsou tímto nebo zvláštním zákonem svěřeny do výlučné působnosti Probační a mediační služby, mohou vykonávat nebo se na nich podílet i jiné osoby. (7) Probační a mediační služba vykonává svou působnost v případech stanovených zákonem nebo na základě pověření orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení. Před zahájením trestního stíhání provádí Probační a mediační služba v rámci své působnosti úkony pouze na základě pověření orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení. Po zahájení trestního stíhání může ve vhodných případech provádět úkony mediace i bez pověření orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení, a to zejména z podnětu obviněného a poškozeného; o tom neprodleně informuje příslušný orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení, který může rozhodnout, že se věc k mediaci nepředává a mediace proto dále prováděna nebude. (8) V souvislosti s úkony probace a mediace je Probační a mediační služba oprávněna opatřovat informace a poznatky o osobě podezřelého nebo obviněného nebo o stanoviscích poškozeného významných pro rozhodnutí soudu či státního zástupce. (9) Policejní orgán a státní zástupce vyrozumívá středisko o věcech vhodných k mediaci; zejména v trestních věcech mladistvých postupuje tak, aby mediace byla využita od počátku trestního řízenítrestního řízení. § 4a Zvláštní ustanovení o zpracovávání osobních údajů (1) Probační a mediační služba může zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro výkon její působnosti. Osobní údaje může zpracovávat i k jinému účelu, než pro který byly původně shromážděny. (2) Probační a mediační služba může předávat nebo zpřístupňovat osobní údaje orgánům příslušným k předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činůtrestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech. Probační a mediační služba může předávat nebo zpřístupňovat osobní údaje, které získala při výkonu své působnosti, orgánům veřejné správy pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti. § 4b Pověřenec pro ochranu osobních údajů (1) Pověřencem pro ochranu osobních údajů, které Probační a mediační služba zpracovává pro výkon své působnosti v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činůtrestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, (dále jen „pověřenec“) jmenuje ředitel Probační a mediační služby zaměstnance Probační a mediační služby, který je odborně připraven pro plnění úkolů uvedených v odstavci 2. (2) Pověřenec a) poskytuje v Probační a mediační službě informace a poradenství o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů, včetně posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle zákona upravujícího zpracování osobních údajů, b) kontroluje s přihlédnutím k rizikovosti, povaze a rozsahu činností zpracování plnění povinností v oblasti ochrany osobních údajů a c) je v záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů kontaktním místem pro Úřad pro ochranu osobních údajů a spolupracuje s ním. (3) Probační a mediační služba zajistí pověřenci odpovídající podmínky k řádnému plnění jeho úkolů, včetně přístupu k osobním údajům a jejich zpracování a možnosti udržovat odborné vědomosti a dovednosti. Probační a mediační služba rovněž zajistí, aby byl pověřenec informován o všech připravovaných a prováděných činnostech zpracování osobních údajů. (4) Úkoly pověřence podle tohoto zákona může na základě písemné dohody Probační a mediační služby a ministerstva vykonávat pověřenec určený podle trestního řádu. § 5 Součinnost Probační a mediační služby se státními orgány a dalšími institucemi (1) Probační a mediační služba při výkonu své působnosti spolupracuje s orgány činnými v trestním řízeníorgány činnými v trestním řízení a soudy pro mládež v řízení podle hlavy III zákona o soudnictví ve věcech mládeže. (2) Probační a mediační služba postupuje, je-li to účelné, v součinnosti s orgány sociálního zabezpečení, školami a školskými zařízeními, poskytovateli zdravotních služeb, s registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi, zájmovými sdruženími občanů, nadacemi a dalšími institucemi sledujícími humanitární cíle a v případě potřeby tuto součinnost koordinuje z hlediska využití probace a mediace v trestním řízenítrestním řízení. (3) Probační a mediační služba při výkonu své působnosti spolupracuje s orgány, kterým přísluší podle zvláštního zákona výkon sociálně-právní ochrany dětí a poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi občanům společensky nepřizpůsobeným. (4) V souvislosti s výkonem probace a mediace jsou zaměstnanci Probační a mediační služby oprávněni obracet se na státní orgány a právnické i fyzické osoby s dožádáním o sdělení potřebných údajů a tyto jsou povinny, pokud tomu nebrání zvláštní zákon nebo oprávnění v něm uvedené,2) požadované údaje bez zbytečného odkladu sdělit. V souvislosti s výkonem probace a mediace je dále Probační a mediační služba oprávněna vyžádat si opis z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů podle zvláštního právního předpisu; žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a z evidence přestupků a opis z evidence Rejstříku trestů a z evidence přestupků se předávají v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Odmítne-li státní orgán, právnická nebo fyzická osoba bezdůvodně vyhovět dožádání podle odstavce 4, předloží zaměstnanec Probační a mediační služby věc předsedovi senátu nebo samosoudci a v přípravném řízení státnímu zástupci k dalšímu opatření. (6) Je-li osoba, vůči níž směřuje úkon probace nebo mediace, ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody anebo je-li ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody spolupachatel anebo poškozený, postupuje Probační a mediační služba při výkonu své působnosti v součinnosti s Vězeňskou službouVězeňskou službou a justiční stráží České republiky. Jestliže je to třeba v souvislosti se zjištěním a projednáním jejího stanoviska k trestní věci nebo s přípravou podkladů pro rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, Vězeňská službaVězeňská služba umožní úředníkovi Probační a mediační služby návštěvu této osoby. Je-li tato osoba ve vazbě z důvodu uvedeného v § 67 odst. 1 písm. b) trestního řádu, může ji úředník Probační a mediační služby navštívit jen se souhlasem předsedy senátu nebo samosoudce a v přípravném řízení státního zástupce. Ostatní osoby ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody může navštěvovat bez takového souhlasu. HLAVA II ÚŘEDNÍCI A ASISTENTI § 6 Postavení úředníků a asistentů (1) Úkoly Probační a mediační služby plní v rámci jejích středisek v pracovním poměru zaměstnanci státu ve funkcích úředníků nebo asistentů Probační a mediační služby. Pracovní poměr úředníků a asistentů Probační a mediační služby se řídí zákoníkem práce, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Úředník Probační a mediační služby musí být bezúhonný a svéprávný a musí mít vysokoškolské vzdělání v oblasti společenskovědní získané ukončením studia v magisterském studijním programu a odbornou zkoušku, kterou mu středisko umožní vykonat po absolvování základního kvalifikačního vzdělání pro úředníky Probační a mediační služby. (3) Asistentem Probační a mediační služby se může stát bezúhonná fyzická osoba starší 21 let, která je svéprávná a získala středoškolské vzdělání v oblasti společenskovědní. (4) Úředníci a asistenti jsou povinni se dále vzdělávat a prohlubovat si své odborné znalosti. (5) Rozsah a obsah kvalifikačního vzdělávání a odborné zkoušky pro úředníky a obsah specializačního kursu pro asistenty Probační a mediační služby stanoví Statut Probační a mediační služby. Práva a povinnosti úředníků a asistentů § 7 (1) Úředník Probační a mediační služby je při výkonu své funkce povinen řídit se zákony, jinými právními předpisy a pokyny dané předsedou senátu a v přípravném řízení státním zástupcem Probační a mediační službě, které však nesmí směřovat ke způsobu a výsledku prováděné mediace. Přitom musí postupovat odpovědně, respektovat a chránit lidská práva a svobody, důstojnost člověka a vyvarovat se jednání, které by mohlo vést ke zmaření účelu trestního řízenítrestního řízení nebo vzbuzovalo pochybnosti o jeho objektivitě a nestrannosti. Při nedodržení těchto povinností může předseda senátu nebo samosoudce a v přípravném řízení státní zástupce učinit opatření, aby věc byla přidělena jinému úředníkovi Probační a mediační služby. (2) Úředník Probační a mediační služby je oprávněn zjišťovat stanovisko podezřelého nebo obviněného k podmíněnému odložení podání návrhu na potrestání, k podmíněnému zastavení trestního stíhání nebo k uložení trestu nespojeného s odnětím svobody, a pokud jde o schválení narovnání, zjišťovat stanovisko podezřelého nebo obviněného i poškozeného. Před zahájením trestního stíhání je úředník Probační a mediační služby oprávněn zjišťovat stanovisko podle věty první pouze na základě pověření orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení vydaného Probační a mediační službě. (3) Úředník Probační a mediační služby má právo v mezích její působnosti nahlížet do trestních spisů vedených u soudu, státního zastupitelství a Policie České republiky a do spisů vedených Vězeňskou službouVězeňskou službou České republiky, činit si z nich výpisky a poznámky a pořizovat si kopie spisů a jejich částí. (4) Úředník Probační a mediační služby nesmí v téže věci provádět úkony probace a mediace. (5) Jednotlivé úkony podle pokynů úředníka Probační a mediační služby provádějí a organizačně zabezpečují asistenti střediska, kteří vykonávají i potřebné administrativní práce. Pokud asistenti vykonávají jednotlivé úkony podle pokynů úředníka, platí pro ně obdobně odstavce 1 až 4. § 8 (1) Úředník i asistent Probační a mediační služby jsou vyloučeni z provádění úkonů probace a mediace z obdobných důvodů, které zákon stanoví pro vyloučení orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení. Jakmile se úředník nebo asistent dozví o skutečnostech, pro které by mohl být vyloučen, oznámí to neprodleně svému přímému nadřízenému, který posoudí, zda jsou dány důvody vyloučení. Do doby tohoto posouzení může úředník nebo asistent provádět v řízení jen takové úkony, které nesnesou odkladu. (2) Shledá-li přímý nadřízený, že jsou dány důvody pro vyloučení úředníka nebo asistenta Probační a mediační služby, přidělí věc jinému úředníkovi nebo asistentovi. § 9 (1) Úředník i asistent Probační a mediační služby jsou povinni i po skončení pracovního poměru zachovávat mlčenlivost o věcech, které se dozvěděli v souvislosti s výkonem své funkce. Povinnosti mlčenlivosti se při výkonu probaceprobace nemohou dovolávat ve vztahu k policejnímu orgánu, soudu nebo státnímu zástupci. Stejně se nemohou dovolávat mlčenlivosti vůči ministerstvu, pokud jde o údaje potřebné k plnění závazků podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. (2) Úředníka ani asistenta Probační a mediační služby nelze v návaznosti na jeho mediační činnost vyslýchat ke skutkovým okolnostem, které se dozvěděl při zprostředkování řešení sporu nebo v souvislosti s ním a které se neprojevily při uzavírání dohody mezi obviněným a poškozeným, s výjimkou případů zákonem uložené povinnosti překazit spáchání trestného činutrestného činu nebo oznámit trestný čintrestný čin. § 10 Vedoucí střediska Probační a mediační služby (1) Práci střediska organizuje a řídí jeho vedoucí, kterého z úředníků příslušného střediska jmenuje a odvolává na návrh ředitele Probační a mediační služby ministr spravedlnosti po projednání s Radou pro probaciprobaci a mediacimediaci. (2) Vedoucí střediska nesmí dávat pokyny úředníkům a asistentům Probační a mediační služby k provádění úkonů probaceprobace a mediacemediace v rozporu s pokyny předsedy senátu nebo samosoudce a v přípravném řízení státního zástupce. HLAVA III STÁTNÍ SPRÁVA PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY § 11 (1) Ministerstvo při výkonu státní správy vytváří Probační a mediační službě podmínky k řádnému výkonu probaceprobace a mediacemediace, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské a finanční. (2) Ministerstvo vykonává nad činností Probační a mediační služby dohled. § 12 Rada pro probaci a mediaci (1) V zájmu koncepčního a metodického ovlivňování a usměrňování činnosti Probační a mediační služby se zřizuje Rada pro probaciprobaci a mediacimediaci jako poradní orgán ministra spravedlnosti. (2) Členy Rady pro probaciprobaci a mediacimediaci jmenuje ministr spravedlnosti ze soudců, státních zástupců, úředníků Probační a mediační služby a dalších osob majících odborné znalosti a zkušenosti z oblasti probaceprobace a mediacemediace. (3) Rada pro probaciprobaci a mediacimediaci zejména a) navrhuje pravidla, na jejichž základě jsou vytvářeny probační programy, a pravidla a standardy probační a mediační činnosti, které schvaluje svým rozhodnutím ministr spravedlnosti, b) projednává koncepční a metodické materiály připravené ministerstvem, c) vyjadřuje se ke jmenování a odvolání vedoucích středisek Probační a mediační služby, d) vyjadřuje se k dočasnému přidělení úředníků Probační a mediační služby k ministerstvu. HLAVA IV USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 13 (1) Probační úředníci, vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci a úředníci státního zastupitelství, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávali probační činnost, se stanou na vlastní žádost podanou do jednoho měsíce od účinnosti tohoto zákona zaměstnanci Probační a mediační služby ve středisku působícím v sídle orgánu, jehož byli zaměstnanci. (2) Probační úředníci, vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci a úředníci státního zastupitelství, kteří se podle odstavce 1 stali zaměstnanci Probační a mediační služby, mohou po dobu dvou let od účinnosti zákona vykonávat činnost úředníků Probační a mediační služby, i když nesplňují kvalifikační předpoklady stanovené tímto zákonem. Zahájí-li v této době studium na vysoké škole v rámci magisterského studijního programu v oblasti společenskovědní a v tomto studiu řádně pokračují, možnost vykonávat činnost úředníků Probační a mediační služby se prodlužuje do doby dokončení studia. (3) Úředníci Probační a mediační služby, kteří nezahájí studium uvedené v odstavci 2, se uplynutím dvouleté doby stávají asistenty Probační a mediační služby. § 14 Za závěrečnou odbornou zkoušku úředníka Probační a mediační služby může ministr spravedlnosti uznat též zkoušku pro probační úředníky před komisí jmenovanou ministrem spravedlnosti, která byla úspěšně složena před nabytím účinnosti tohoto zákona. § 15 (1) Pro prokazování bezúhonnosti a svéprávnosti státního občana členského státu Evropské unie nebo jiného státu anebo osoby bez státní příslušnosti postačí úřední dokument, který se pro takové účely vydává ve státě, z kterého žadatel pochází nebo přichází. Nevydává-li se v tomto státě takový dokument, postačí čestné prohlášení žadatele. (2) K splnění požadavků na vzdělání podle § 6 odst. 2 postačí, aby žadatel o funkci úředníka Probační a mediační služby, který je státním občanem členského státu Evropské unie nebo jiného státu anebo osobou bez státní příslušnosti, prokázal, a) že má kvalifikaci, která je vyžadována pro výkon funkce úředníka Probační a mediační služby v členském státě Evropské unie nebo jiném státě, odkud pochází nebo přichází, a složil rozdílovou zkoušku, nebo b) že vykonával obdobnou funkci úředníka Probační a mediační služby po dobu dvou let během uplynulých deseti let v členském státě Evropské unie nebo jiném státě, který pro tuto funkci nestanoví kvalifikační předpoklady, a složil rozdílovou zkoušku. (3) Obsah a rozsah rozdílové zkoušky stanoví Statut Probační a mediační služby. (4) Ke splnění požadavků na vzdělání podle § 6 odst. 3 postačí, aby žadatel o funkci asistenta Probační a mediační služby, který je státním občanem členského státu Evropské unie nebo jiného státu anebo osobou bez státní příslušnosti, prokázal, a) že má kvalifikaci, která je vyžadována pro výkon funkce asistenta Probační a mediační služby v členském státě Evropské unie nebo jiném státě, odkud pochází nebo přichází, nebo b) že vykonával obdobnou funkci asistenta Probační a mediační služby po dobu dvou let během uplynulých deseti let v členském státě Evropské unie nebo jiném státě, který pro tuto funkci nestanoví kvalifikační předpoklady. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky § 16 § 11 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 135/1996 Sb. a zákona č. 272/1996 Sb., se mění takto: 1. Za odstavec 3 se vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy pro probaci a mediaci.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 2. Dosavadní odstavec 5 se zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí § 18 V § 51 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, se na konci tečka nahrazuje středníkem a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) poskytnout Probační a mediační službě na její žádost informace v rozsahu potřebném pro trestní řízení.“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST § 19 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r. 1) Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů. 2) Například § 99 a 100 trestního řádu. 2a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 2b) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb. 2c) § 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
Zákon č. 258/2000 Sb.	Zákon č. 258/2000 Sb. Zákon o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů Vyhlášeno 11. 8. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 74/2000 * ČÁST PRVNÍ - PRÁVA A POVINNOSTI OSOB A VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ (§ 1 — § 109) * ČÁST TŘETÍ - Změna živnostenského zákona (§ 111 — § 111) * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o ochraně spotřebitele (§ 117 — § 117) * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (§ 118 — § 118) * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění (§ 119 — § 119) * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o zvláštním příspěvku horníkům (§ 120 — § 120) * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna horního zákona (§ 122 — § 122) * ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o výkonu vazby (§ 127 — § 127) * ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona o regulaci reklamy (§ 128 — § 128) * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o ochraně chmele (§ 129 — § 129) * ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (§ 131 — § 131) * ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 133 — § 133) č. 2 k zákonu č. 258/2000 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2025 (363/2021 Sb., 242/2024 Sb., 321/2024 Sb.) 258 ZÁKON ze dne 14. července 2000 o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PRÁVA A POVINNOSTI OSOB A VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie62) a) práva a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti ochrany a podpory veřejného zdravíveřejného zdraví, b) soustavu orgánů ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, jejich působnost a pravomoc, c) úkoly dalších orgánů veřejné správy v oblastech ochrany a podpory veřejného zdravíveřejného zdraví a hodnocení a snižování hlukuhluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí. § 2 Vymezení základních pojmů (1) Veřejným zdravímVeřejným zdravím je zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. (2) Ochrana veřejného zdravíveřejného zdraví je souhrn činností a opatření k vytváření a ochraně zdravých životních a pracovních podmínek a zabránění šíření infekčních a hromadně se vyskytujících onemocnění, ohrožení zdraví v souvislosti s vykonávanou prací, vzniku nemocí souvisejících s prací a jiných významných poruch zdraví a dozoru nad jejich zachováním. Ohrožením veřejného zdravíveřejného zdraví je stav, při kterém jsou obyvatelstvo nebo jeho skupiny vystaveny nebezpečí, z něhož míra zátěže rizikovými faktory přírodních, životních nebo pracovních podmínek překračuje obecně přijatelnou úroveň a představuje významné riziko poškození zdraví. (3) Podpora veřejného zdravíveřejného zdraví je souhrn činností pomáhajících fyzickým osobám zachovat a zlepšovat své zdraví a zvyšovat kontrolu nad faktory ovlivňujícími zdraví. Zahrnuje činnosti k zajištění sociálních, ekonomických a environmentálních podmínek pro rozvoj individuálního i veřejného zdravíveřejného zdraví, zdravotního stavu a zdravého životního stylu. (4) Hodnocením zdravotních rizik je posouzení míry závažnosti zátěže populace vystavené rizikovým faktorům životních a pracovních podmínek a způsobu života. Podkladem pro hodnocení zdravotního rizika je kvalitativní a kvantitativní odhad rizika [§ 80 odst. 1 písm. l)]. Výsledek hodnocení zdravotního rizika je podkladem pro řízení zdravotních rizik, čímž se rozumí rozhodovací proces s cílem snížit zdravotní rizika. Hodnocení rizik na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a povinnosti zaměstnavatele v prevenci rizik pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci stanoví zvláštní právní předpisy.2) (5) Infekčním onemocněnímInfekčním onemocněním se rozumí příznakové i bezpříznakové onemocnění vyvolané původcem infekce nebo jeho toxinem, které vzniká v důsledku přenosu tohoto původce nebo jeho toxinu z nakažené fyzické osoby, zvířete nebo neživého substrátu na vnímavou fyzickou osobu. (6) IzolacíIzolací se rozumí oddělení fyzické osoby, která onemocněla infekční nemocí nebo jeví příznaky tohoto onemocnění, od ostatních fyzických osob. Podmínky izolaceizolace musí s ohledem na charakter přenosu infekce zabránit jejímu přenosu na jiné fyzické osoby, které by mohly infekční onemocněníinfekční onemocnění dále šířit. (7) Karanténními opatřeními jsou a) karanténa, kterou se rozumí oddělení zdravé fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněníminfekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy (dále jen „fyzická osoba podezřelá z nákazy“), od ostatních fyzických osob a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby s cílem zabránit přenosu infekčního onemocněníinfekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit, b) lékařský dohled, při kterém je fyzická osoba podezřelá z nákazy povinna v termínech stanovených prozatímním opatřením poskytovatele zdravotních služeb nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví docházet k lékaři na vyšetření nebo se vyšetření podrobit, popřípadě sledovat podle pokynu příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví po stanovenou dobu svůj zdravotní stav a při objevení se stanovených klinických příznaků oznámit tuto skutečnost příslušnému lékaři nebo příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, c) zvýšený zdravotnický dozor, jímž je lékařský dohled nad fyzickou osobou podezřelou z nákazy, které je uložen zákaz činnosti nebo úprava pracovních podmínek k omezení možnosti šíření infekčního onemocněníinfekčního onemocnění. (8) Mladistvým se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku. (9) Rodinným příslušníkemRodinným příslušníkem se pro účely tohoto zákona rozumí manžel (manželka) nebo druh (družka), partner (partnerka) podle zákona o registrovaném partnerství (dále jen „partner“), děti, osvojenci, děti svěřené do pěstounské nebo poručnické péče, děti svěřené soudem do osobní péče jiné fyzické osoby a rodiče podnikatele (podnikatelky), jeho manželky (jejího manžela), druha (družky) nebo partnera. (10) Uvedením výrobku4a) na trh se rozumí okamžik, kdy je výrobek na trhu Evropské unie poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce nebo používání nebo kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická práva, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie nebo zvláštní právní předpis jinak.4b) Za uvedené na trh se považují i výrobky vyrobené nebo dovezené pro provozní potřeby4a) při vlastním podnikání výrobců nebo dovozců. (11) Za výrobce se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která vyrábí výrobek nebo i jen navrhla či objednala výrobek, který hodlá uvést na trh nebo do oběhu4c) pod svým jménem, jakož i osoba, která jako výrobce uvede na výrobku svou obchodní firmu, název nebo jméno a příjmení fyzické osoby, ochrannou známku nebo jiný rozlišovací znak, nebo osoba, která výrobek upraví za účelem jeho uvedení na trh nebo do oběhu, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie nebo zvláštní právní předpis jinak.4b) (13) Za dovozce se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která uvede na trh nebo do oběhu výrobek z jiného než členského státu Evropské unie nebo uvedení takového výrobku na trh nebo do oběhu zprostředkuje, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.4b) HLAVA II PÉČE O ŽIVOTNÍ A PRACOVNÍ PODMÍNKY Díl 1 Voda a výrobky přicházející do přímého styku s vodou, chemické látky, chemické směsi a vodárenské technologie, koupaliště a sauny § 3 Hygienické požadavky na vodu (1) Pitnou vodouPitnou vodou je veškerá voda v původním stavu nebo po úpravě, která je určena k pití, vaření, přípravě jídel a nápojů, voda používaná v potravinářství, voda, která je určena k péči o tělo, k čištění předmětů, které svým určením přicházejí do styku s potravinami nebo lidským tělem, a k dalším účelům lidské spotřeby, a to bez ohledu na její původ, skupenství a způsob jejího dodávání.5) Hygienické požadavky na zdravotní nezávadnost a čistotu pitné vodypitné vody (dále jen „jakost pitné vodypitné vody“) se stanoví hygienickými limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů, které jsou upraveny prováděcím právním předpisem, nebo jsou povoleny nebo určeny podle tohoto zákona příslušným orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Hygienické limity se stanoví jako nejvyšší mezní hodnotymezní hodnoty, mezní hodnotymezní hodnoty, směrné hodnoty, referenční hodnoty a doporučené hodnoty. Za pitnou vodupitnou vodu se nepovažuje přírodní léčivý zdroj a přírodní minerální voda, o níž bylo vydáno osvědčení podle zvláštního právního předpisu.6) (2) Provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu6a) je povinen zajistit, aby dodávaná pitná vodapitná voda měla jakost pitné vodypitné vody podle odstavce 1. Povinnost podle věty první mají, není-li dále stanoveno jinak, i vlastník vodovodu pro veřejnou potřebu, který je nositelem práv a povinností provozovatele,6a) osoba, která zajišťuje náhradní zásobování pitnou vodoupitnou vodou, osoba, která vyrábí pitnou vodupitnou vodu z individuálního zdroje jako součást své podnikatelské činnosti, pro jejíž výkon musí být používána pitná vodapitná voda, a osoba, která dodává pitnou vodupitnou vodu pro veřejnou potřebu. Za osobu, která dodává pitnou vodupitnou vodu pro veřejnou potřebu, se považuje a) provozovatelprovozovatel vodovodu, u něhož je průměrná denní produkce menší než 10 m3, nebo počet fyzických osob trvale využívajících vodovod je menší než 50, pokud vodovod provozuje jako součást své podnikatelské činnosti nebo jako součást jiné činnosti právnické osoby, b) osoba dodávající pitnou vodupitnou vodu jako součást své podnikatelské činnosti nebo jiné činnosti právnické osoby z výdejních automatů, akumulačních nádrží, ve vzdušných, vodních a pozemních dopravních prostředcích, c) provozovatelprovozovatel veřejné studny, která byla označena jako zdroj pitné vodypitné vody, d) osoba zásobující pitnou vodoupitnou vodou z individuálního zdroje veřejné objekty (například školy, zdravotnická zařízení, zařízení stravovacích služebstravovacích služeb). (3) Teplá voda dodávaná jako součást podnikatelské činnosti osoby nebo jiné činnosti právnické osoby musí splňovat hygienické limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů jakosti, které jsou upraveny prováděcím právním předpisem; za splnění této povinnosti odpovídá výrobce teplé vody. Teplou vodu dodávanou potrubím nebo vnitřním vodovodem6a), které jsou konstrukčně propojeny směšovací baterií s vodovodním potrubím pitné vodypitné vody, může výrobce vyrobit jen z vody pitné. Je-li nedodržení hygienického limitu teplé vody způsobeno vnitřním vodovodem6a) nebo jeho údržbou, postupují výrobce teplé vody, odběratel a další osoby v obdobném postavení obdobně podle § 4 odst. 4 vět čtvrté a páté. (4) Na žádost osob uvedených v odstavci 2 může příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví povolit na časově omezenou dobu užití vody, která nesplňuje mezní hodnotymezní hodnoty ukazatelů vody pitné, s výjimkou mikrobiologických ukazatelů. Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví povolení vydá, jestliže zásobování pitnou vodoupitnou vodou nelze zajistit jinak a nebude ohroženo veřejné zdravíveřejné zdraví. Jde-li o ukazatele s nejvyšší mezní hodnotounejvyšší mezní hodnotou, s výjimkou mikrobiologických ukazatelů, může příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví na žádost osoby uvedené v odstavci 2, s výjimkou osob uvedených v písmenu b), takové povolení vydat, jestliže dodávku pitné vodypitné vody nelze zajistit jinak, nebude ohroženo veřejné zdravíveřejné zdraví, nápravná opatření jsou dostačující k odstranění závady do 30 dnů a nedodržení hygienického limitu jakéhokoli ukazatele s nejvyšší mezní hodnotounejvyšší mezní hodnotou netrvalo během posledních 12 měsíců déle než 30 dnů. (5) Žádost podle odstavce 4 musí obsahovat ukazatel, kterého se nedodržení týká, důvody nedodržení hygienického limitu včetně vyhodnocení možnosti jiného zajištění dodávky pitné vodypitné vody, návrh nápravných opatření včetně časového rozvrhu prací a odhadu nákladů, zásobovanou oblast a počet zásobovaných obyvatel, návrh doby trvání povolení, přehled nedodržení hygienického limitu jakéhokoliv ukazatele za posledních 12 měsíců, posouzení zdravotních rizik a navrhovaný rozsah a četnost kontroly jakosti pitné vodypitné vody. (6) V povolení podle odstavce 4 příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví určí maximální hodnotu dotčeného ukazatele a dobu odstranění závady. (7) Užitkovou vodou se rozumí srážková nebo šedá voda, která je upravena a hygienicky zabezpečena. Šedou vodou se rozumí odpadní voda z umyvadel, sprch a van. Užitkovou vodu lze využít pro splachování toalet a pisoárů, praní, úklid, mytí vozidel, závlahu, vodní prvky nebo kropení komunikací. Prováděcí právní předpis určí vyžadovanou míru úpravy a hygienického zabezpečení a způsob jeho prokázání. § 3a (1) Zjistí-li osoby uvedené v § 3 odst. 2, s výjimkou osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. b), že nápravnými opatřeními není možné dodržení ukazatelů s nejvyšší mezní hodnotounejvyšší mezní hodnotou, s výjimkou mikrobiologických ukazatelů, dosáhnout postupem podle § 3 odst. 4 věty třetí, nebo v případě, že povolení již vydáno bylo, ale doba nedodržení hygienického limitu přesáhla 30 dnů během posledních 12 měsíců, může požádat příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví o určení mírnějšího hygienického limitu, než stanoví prováděcí právní předpis. Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví může na časově omezenou dobu určit mírnější hygienický limit ukazatelů s nejvyšší mezní hodnotounejvyšší mezní hodnotou, s výjimkou mikrobiologických ukazatelů, jestliže používání vody takové jakosti po stanovenou dobu nepovede k ohrožení lidského zdraví a pitnou vodupitnou vodu není možné zabezpečit jiným přiměřeným způsobem. Určení mírnějšího hygienického limitu omezí příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví na dobu co nejkratší, která nesmí přesáhnout dobu 3 let. Na žádost osoby uvedené ve větě první může být tato doba prodloužena, nejdéle však na další 3 roky. Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví může mírnější hygienický limit ukazatelů s nejvyšší mezní hodnotounejvyšší mezní hodnotou stanovit pouze v případě, pokud se jedná o a) nový zdroj pro odběr pitné vodypitné vody nebo vody vyžadující úpravu na vodu pitnou; za nový zdroj pro odběr pitné vodypitné vody nebo vody vyžadující úpravu na vodu pitnou podle tohoto odstavce se považuje zdroj, který začal být využíván po 12. lednu 2023, b) nově zjištěný zdroj znečištění nebo o nově sledované ukazatele; za nově zjištěný zdroj znečištění podle tohoto odstavce se považuje zdroj znečištění identifikovaný po 12. lednu 2023, nebo c) nepředvídatelnou a výjimečnou situacivýjimečnou situaci při odběru vody ze stávajícího zdroje, včetně mimořádného dopadu přírodních vlivů, která by mohla vést k dočasnému omezenému překročení hodnot ukazatelů; v mimořádných případech, kdy navržená nápravná opatření nezbytná pro dosažení hygienického limitu ukazatele s nejvyšší mezní hodnotounejvyšší mezní hodnotou stanoveného prováděcím právním předpisem vyžadují delší časové období, může být na žádost osoby uvedené ve větě první doba určení hygienického limitu prodloužena nejdéle o 3 roky, a to pouze v případě, že se jedná o mírnější hygienický limit stanovený podle písmene a) nebo b). (2) Před uplynutím doby, na kterou byl mírnější hygienický limit podle odstavce 1 omezen, je osoba uvedená v odstavci 1 povinna doložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, zda a v jakém rozsahu byla zjednána náprava. Příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví tuto skutečnost ověří. (3) Možnost určit mírnější hygienický limit ukazatelů se nevztahuje na balené pitné vodypitné vody stáčené do lahví nebo akumulačních nádrží určených k prodeji. (4) Při postupu podle odstavce 1 a § 3 odst. 4 a 5 příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví přihlédne i k ohrožení lidského zdraví, ke kterému by mohlo dojít přerušením dodávky pitné vodypitné vody nebo omezením jejího používání. (5) Žádost podle odstavce 1 musí obsahovat náležitosti uvedené v odstavci 6 písm. a) až e) a hodnocení zdravotních rizik podle § 2 odst. 4. (6) Příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví v určení mírnějšího hygienického limitu a jeho prodloužení podle odstavce 1 stanoví a) ukazatel, kterého se povolení týká, výsledky kontrol jakosti pitné vodypitné vody předchozího období, maximální povolenou hodnotu tohoto ukazatele a dobu, na kterou se určuje mírnější hygienický limit, b) zeměpisnou oblast, množství dodávané vody za den, rozsah zasaženého obyvatelstva a informaci o tom, zda se povolení týká i podniků v oboru výroby a oběhu potravin, c) schéma kontroly jakosti pitné vodypitné vody, podle potřeby se zvýšenou četností, d) souhrn plánu nezbytných nápravných opatření včetně časového rozvrhu prací, odhadu nákladů a zajištění revizí, e) odůvodnění. (7) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny neprodleně v přiměřeném rozsahu informovat o povolení podle § 3 odst. 4 vět první a druhé a o jeho podmínkách, o určení mírnějšího hygienického limitu a jeho prodloužení, jakož i o rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, kterým se podle tohoto zákona zakazuje nebo omezuje používání pitné vodypitné vody [§ 84 odst. 1 písm. e)] a jeho podmínkách, odběratele6a) a další osoby v obdobném postavení, kterých se opatření týká. Pokud z těchto opatření nebo rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví plyne pro některé skupiny obyvatelstva možné ohrožení zdraví, jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2 povinny do informace zahrnout i postup k ochraně zdraví. Dále jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2 povinny neprodleně zajistit zásobování pitnou vodoupitnou vodou pro odběratele vyloučené nebo omezené v zásobování vodou. (8) Dále jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2, s výjimkou osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. a) a b), povinny zajistit, aby byly na jejich internetových stránkách nebo způsobem v místě obvyklým veřejně přístupné aktuální informace o a) jakosti dodávané pitné vodypitné vody a chemických látkách a chemických směsích použitých k úpravě této vody, b) tom, zda bylo zpracováno posouzení a řízení rizik podle § 3c odst. 1 písm. f) a v jakém roce, a c) tom, zda byla v rámci posouzení a řízení rizik podle § 3c odst. 1 písm. f) zjištěna nepřijatelná rizika a přijata příslušná nápravná opatření. (9) O postupu podle odstavců 1, 2 a 6 a podle § 3 odst. 4 a 5 příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví neprodleně informuje nadřízený orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. § 3b (1) Ministerstvo zdravotnictví do 31. března kalendářního roku zajistí přípravu a aktualizaci souborů dat uvedených v písmenech a) až c) zahrnujících informace z období od 1. ledna do 31. prosince předcházejícího kalendářního roku. Soubory dat obsahují informace o a) překročení nejvyšších mezních hodnotnejvyšších mezních hodnot ukazatelů stanovených prováděcím právním předpisem; v souboru dat se uvádějí výsledky kontroly pitné vodypitné vody a návrhy nápravných opatření podle § 4 odst. 4, b) určení mírnějšího hygienického limitu podle § 3a odst. 1; v souboru dat se uvádějí informace podle § 3a odst. 6 a c) nedodržení nejvyšší mezní hodnotynejvyšší mezní hodnoty nebo mezní hodnotymezní hodnoty ukazatele stanovené prováděcím právním předpisem nebo povolené nebo určené podle tohoto zákona příslušným orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, které představovalo ohrožení veřejného zdravíveřejného zdraví, na jehož základě musel orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví zakázat nebo omezit používání pitné vodypitné vody, a toto překročení trvalo déle než 10 po sobě následujících dnů a postihlo nejméně 1 000 lidí. (2) Ministerstvo zdravotnictví zajišťuje přípravu souborů dat zahrnujících informace o a) opatřeních přijatých za účelem zlepšení přístupu k pitné voděpitné vodě a na podporu používání této vody a o podílu obyvatel, kteří mají přístup k této vodě, a to bez zahrnutí vody stáčené do lahví a nádob, b) posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky podle § 3d odst. 3 až 5, a c) posouzení a řízení rizik částí povodí související s místem odběru vody podle jiného právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik. (3) Soubory dat podle odstavců 1 a 2 Ministerstvo zdravotnictví zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup Evropské komisi, Evropské agentuře pro životní prostředí a Evropskému středisku pro prevenci a kontrolu nemocí. Soubory dat podle odstavce 2 každých 6 let aktualizuje. § 3c (1) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny vypracovat provozní řád, který obsahuje a) údaje o zdroji a místu odběru vzorků surové vody, b) základní údaje o technologii úpravy vody, používaných chemických látkách a chemických směsích, c) údaje o opatřeních nutných pro omezení nepřijatelných rizik v celém systému zásobování, nejde-li o osoby uvedené v § 3 odst. 2 písm. a) a b) a dále o osoby uvedené v § 3 odst. 2 písm. c) a d), pokud dodávají pitnou vodupitnou vodu do objektů se sezónním provozem, d) předpokládaný počet zásobovaných osob, e) monitorovací program, f) posouzení a řízení rizik systému zásobování vodou, nejde-li o osoby uvedené v § 3 odst. 2 písm. a) a b) a dále o osoby uvedené v § 3 odst. 2 písm. c) a d), pokud dodávají pitnou vodupitnou vodu do objektů se sezónním provozem, a g) způsob vedení záznamů o kontrole funkce systému zásobování a o provádění údržby. (2) Monitorovací program obsahuje plán a) sběru a rozborů prostých vzorků vody nebo měření zaznamenaných procesem průběžného monitorování včetně způsobu stanovení míst odběru vody, b) kontroly záznamů funkčnosti a stavu údržby zařízení, c) kontroly úpravy vody, odběru vzorků vody, akumulací a rozvodné infrastruktury a d) kontroly ochranného pásma provozovaného vodního zdroje. (3) Monitorovací program zpracovaný podle odstavce 2 musí umožňovat a) ověřit, že opatření zavedená za účelem kontroly rizik pro veřejné zdravíveřejné zdraví fungují účinně v celém řetězci zásobování vodou, a to od ochranného pásma provozovaného vodního zdroje přes místo odběru surové vody, úpravu, akumulaci a distribuci ke konečnému odběrateli, b) poskytnutí informací o jakosti vyráběné a dodávané pitné vodypitné vody, c) ověřit, že u odběratele a další osoby v obdobném postavení je voda zdravotně nezávadná a odpovídá všem požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem nebo rozhodnutím vydaným podle § 3 odst. 4, § 3a odst. 1 nebo § 21 odst. 2 příslušným orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, a d) určit nejvhodnější způsoby zmírňování rizik pro veřejné zdravíveřejné zdraví. (4) Způsob provádění monitorovacího programu podle odstavců 2 a 3 stanoví prováděcí právní předpis. (5) Posouzení rizik obsahuje a) popis systému zásobování vodou od ochranného pásma provozovaného vodního zdroje včetně místa odběru surové vody přes úpravnu, akumulaci, přivaděče a rozvod vody ke koncovému spotřebitelispotřebiteli, b) popis zjištěných nebezpečí, odhad jejich pravděpodobnosti a posouzení jejich závažnosti a c) stanovení nápravných nebo kontrolních opatření k odstranění nebo zmírnění nepřijatelných rizik v celém systému zásobování; tam, kde je součástí úpravy nebo rozvodu vody dezinfekcedezinfekce, validaci této dezinfekcedezinfekce, aby byla zajištěna účinnost dezinfekčního ošetření a zároveň bylo minimalizováno znečištění způsobené vedlejšími produkty dezinfekcedezinfekce; validací dezinfekcedezinfekce se rozumí prokázání, že je použita schválená biocidní látka nebo metoda a že aplikovaná dávka a čas působení zvoleného typu dezinfekcedezinfekce jsou dostatečné k usmrcení patogenních mikroorganismů přítomných v upravované vodě, a dále prokázání, že je použití chemické dezinfekcedezinfekce skutečně nutné s ohledem na zdravotní riziko jejích vedlejších produktů. Postup vypracování posouzení a řízení rizik a hodnocení výsledků tohoto postupu stanoví prováděcí právní předpis. (6) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny předložit návrh provozního řádu podle odstavce 1 ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. (7) Osoby uvedené v § 3 odst. 2, s výjimkou osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. a) a b) a dále osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. c) a d), pokud dodávají pitnou vodupitnou vodu do objektů se sezónním provozem, jsou povinny při vypracování posouzení a řízení rizik v systému zásobování vodou zohlednit výsledky posouzení a řízení rizik částí povodí související s místem odběru vody podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik a dále jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2 povinny provozní řád podle odstavce 1 průběžně přezkoumávat a aktualizovat a vždy při změně podmínek provozu předkládat návrh změn ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví; pokud nedochází ke změně provozního řádu, jsou povinny předkládat provozní řád podle odstavce 1 ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví nejméně jednou za 6 let. (8) Osoby uvedené v § 3 odst. 2, s výjimkou osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. a) a b) a dále osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. c) a d), pokud dodávají pitnou vodupitnou vodu do objektů se sezónním provozem, jsou povinny na vyžádání předat relevantní část posouzení rizik v provozním řádu provozovateliprovozovateli provozně souvisejícího vodovodu, a to v takovém rozsahu, aby provozovateliprovozovateli provozně souvisejícího vodovodu byly k dispozici informace dostačující pro zpracování posouzení rizik do provozního řádu provozně souvisejícího vodovodu. ProvozovatelemProvozovatelem provozně souvisejícího vodovodu je osoba, které je do vodovodu dodávána voda osobou uvedenou v § 3 odst. 2. Informace předané podle věty první smějí být využity pouze pro zpracování provozního řádu provozně souvisejícího vodovodu. Tyto předané informace musí zahrnovat údaje o zdrojích vody, jakosti surové vody a její úpravě, o jakosti dodávané vody, seznam rizik, která byla vyhodnocena jako nepřijatelná a která mohou ovlivnit jakost a množství předávané vody, a popis přijatých opatření. (9) Osoby uvedené v § 3 odst. 2, s výjimkou osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. a) a b) a dále osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. c) a d), pokud dodávají pitnou vodupitnou vodu do objektů se sezónním provozem, jsou povinny na vyžádání předat relevantní část posouzení a řízení rizik v systému zásobování vodou zpracovatelům posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody určené k lidské spotřebě. Tyto předávané informace musí zahrnovat údaje o místě odběru a další relevantní výsledky z posouzení a řízení rizik systému zásobování vodou. (10) Ve vztahu k informacím, které získá orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví v rámci schvalování provozního řádu, se nepostupuje podle zákona o svobodném přístupu k informacím. § 3d (1) Prioritními prostory z hlediska rizika přítomnosti ukazatele olovo v pitné voděpitné vodě jsou a) prostory staveb, v nichž jsou provozovány školy a školská zařízení a prostory, které jsou určeny k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, b) zdravotnická zařízení, ve kterých je poskytována lůžková péče, c) provozovny stravovacích služeb poskytující stravování ve zdravotnických zařízeních, ve kterých je poskytována lůžková péče, d) zařízení sociálních služeb, ve kterých jsou poskytovány pobytové služby, nebo e) provozovny stravovacích služeb poskytující stravování v zařízeních sociálních služeb, ve kterých jsou poskytovány pobytové služby. (2) Prioritními prostory z hlediska rizika přítomnosti bakterií rodu Legionella v rozvodu teplé vody jsou a) zdravotnická zařízení, ve kterých je poskytována lůžková péče, b) zařízení sociálních služeb, ve kterých jsou poskytovány pobytové služby, nebo c) ubytovací zařízení podle § 21a s kapacitou nad 50 osob. (3) Osoby provozující prioritní prostory podle odstavce 1 jsou povinny zpracovat posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky a dále a) osoba provozující prioritní prostory podle odstavce 1, pro které má tímto zákonem určenou povinnost zpracovat a předložit návrh provozního řádu ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, doplní tento provozní řád o část posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky; povinnost doplnit provozní řád nemá osoba provozující prioritní prostory podle odstavce 1, kde je výsledkem posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky z hlediska ukazatele olovo vypracovaného postupem, který stanovuje prováděcí právní předpis, nízké riziko; tento výsledek oznámí tato osoba příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, b) osoba provozující prioritní prostory podle odstavce 1, pro které nemá tímto zákonem určenou povinnost zpracovat a předložit návrh provozního řádu ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, zpracuje posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky, které oznámí příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky osoba provozující prioritní prostory podle odstavce 1 přezkoumává každých 6 let, s výjimkou prioritních prostorů, kde je výsledkem posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky z hlediska ukazatele olovo vypracovaného postupem, který stanovuje prováděcí právní předpis, nízké riziko. Pokud jsou přezkumem zjištěny změny v hodnocení míry rizika, osoba provozující prioritní prostory podle odstavce 1 provozní řád nebo zpracované posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky podle věty čtvrté aktualizuje a předloží příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví ke schválení nebo v případě aktualizace posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky podle písmene b) oznámí příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. (4) Osoby provozující prioritní prostory podle odstavce 2 jsou povinny zpracovat posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky a závěry vyplývající z posouzení a řízení rizik zapracovat do provozního řádu. Osoba provozující prioritní prostory, pro které již má tímto zákonem určenou povinnost zpracovat a předložit návrh provozního řádu ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, aktualizuje tento provozní řád o část posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky. Pokud takovouto povinnost osoba provozující prioritní prostory nemá, zpracuje hodnocení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky do samostatného provozního řádu, který předloží ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky osoba provozující prioritní prostory podle odstavce 2 přezkoumává každých 6 let a vždy při změně podmínek provozu vnitřního vodovodu. Pokud jsou přezkumem zjištěny nové skutečnosti ovlivňující provoz vnitřního vodovodu, osoba provozující prioritní prostory podle odstavce 2 provozní řád aktualizuje a předloží příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví ke schválení. (5) Posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky je zaměřeno na přítomnost ukazatele olovo v pitné voděpitné vodě, přítomnost ukazatele Legionella spp. v teplé vodě a generická rizika spojená s provozem vnitřního vodovodu a přípojky. Součástí posouzení a řízení rizik je i monitorování těchto ukazatelů. Generická rizika spojená s provozem vnitřního vodovodu a přípojky, postup vypracování posouzení a řízení rizik spojených s provozem vnitřního vodovodu a přípojky z hlediska generických rizik, rizika přítomnosti ukazatele olovo a rizika přítomnosti bakterií rodu Legionella a limitní hodnoty ukazatelů stanoví prováděcí právní předpis. V případě, že je provedením posouzení a řízení rizik prokázáno nedodržení limitní hodnoty ukazatelů stanovených prováděcím právním předpisem, zajistí osoby provozující prioritní prostory podle odstavce 1 nebo 2, aby byla přijata opatření vhodná k minimalizaci zdravotního rizika. V případě, že osoby provozující prioritní prostory podle odstavce 1 nebo 2 nejsou vlastníky těchto prostorů, informují o nevyhovujících výsledcích posouzení a řízení rizik vlastníka těchto prostorů a zajistí nápravná opatření ve spolupráci s vlastníkem prioritního prostoru. § 4 Povinnosti osob při kontrole pitné vody, podmínky dodávky pitné vody (1) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny za podmínek upravených prováděcím právním předpisem zajistit u držitele osvědčení o akreditaci4a), držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře4c) nebo u držitele autorizaceautorizace (§ 83c) a) odběr vzorků pitné vodypitné vody a jejich laboratorní kontrolu, zda voda má jakost pitné vodypitné vody, a to nejméně v rozsahu a četnosti, stanovené prováděcím právním předpisem, a za použití metody upravené prováděcím právním předpisem nebo povolené příslušným orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví podle odstavce 8; u ukazatelů, pro které není metoda prováděcím právním předpisem upravena nebo povolena, se postupuje podle metody, která odpovídá požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem, a b) pořízení protokolu o této kontrole v elektronické podobě; protokol jsou povinny neprodleně předat v elektronické podobě příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Držitelé osvědčení o akreditaci4a), držitelé osvědčení o správné činnosti laboratoře4c) a držitelé autorizace podle § 83c, kteří jsou oprávněni provádět odběr vzorků pitné vodypitné vody a jejich laboratorní kontrolu, zda má voda jakost pitné vodypitné vody, jsou v případě stanovení ukazatelů uvedených v prováděcím právním předpisu prostřednictvím jiné osoby povinni tuto subdodávku provádět pouze prostřednictvím držitelů osvědčení o akreditaci4a), držitelů osvědčení o správné činnosti laboratoře4c) nebo držitelů autorizace podle § 83c. Pro stanovení ukazatelů neuvedených v prováděcím právním předpisu lze použít i metody, které nejsou zahrnuty v rozsahu akreditace, pokud jsou validované107). (2) Protokol podle odstavce 1 písm. b) jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2 povinny uchovávat po dobu 5 let ode dne odběru vzorku pitné vodypitné vody. Náležitosti protokolu, formu jeho elektronické podoby a datové rozhraní a způsob stanovení míst odběru vzorků pitné vodypitné vody upraví prováděcí právní předpis. (3) Příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví rozhodnutím rozsah a četnost kontrol pitné vodypitné vody stanovené prováděcím právním předpisem a) z moci úřední nebo na základě výsledků posouzení a řízení rizik rozšíří o ukazatele, jejichž hodnota se blíží nejvyšší mezní hodnotěnejvyšší mezní hodnotě nebo mezní hodnotěmezní hodnotě, nebo o další ukazatele, jejichž výskyt lze předpokládat z důvodů geologického složení, havárie nebo jiných mimořádných událostí, a zvýší četnost kontrol pitné vodypitné vody, b) na žádost osoby uvedené v § 3 odst. 2 může snížit, nejde-li o mikrobiologické ukazatele, pokud výsledky posouzení a řízení rizik potvrdí, že nemůže být ohroženo veřejné zdravíveřejné zdraví a žadatel v žádosti prokáže, že jsou splněny následující podmínky: 1. u ukazatelů, u kterých se navrhuje snížení četnosti kontroly, jsou veškeré výsledky vzorků pitné vodypitné vody odebíraných v pravidelných intervalech během nejméně posledních tří let z míst vzorkování reprezentativních pro celou zásobovanou oblast nižší než 60 % limitní hodnoty ukazatele; u ukazatelů, u kterých nelze vzhledem k limitní hodnotě aplikovat podmínku 60 %, rozhodne o možnosti snížení četnosti ze sledování orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví s přihlédnutím k posouzení a řízení rizik, jehož výsledky potvrzují, že není pravděpodobné zhoršení jakosti pitné vodypitné vody v předmětném ukazateli; místo a četnost odběru vzorků se určí ve vztahu k původu ukazatele a k proměnlivosti jeho koncentrace a jejímu dlouhodobému trendu, 2. u ukazatelů, které jsou navrženy ze sledování vyřadit, jsou veškeré výsledky vzorků odebíraných v pravidelných intervalech během nejméně posledních tří let z míst vzorkování reprezentativních pro celou zásobovanou oblast nižší než 30 % limitní hodnoty ukazatele; u ukazatelů, u kterých nelze vzhledem k limitní hodnotě aplikovat podmínku 30 %, rozhodne o možnosti vyřazení ze sledování orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví s přihlédnutím k posouzení a řízení rizik, jehož výsledky potvrzují, že není pravděpodobné zhoršení jakosti pitné vodypitné vody v předmětném ukazateli. Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví může z moci úřední zrušit tato rozhodnutí, pokud pominul důvod jejich vydání. (4) Nedodržení nejvyšší mezní hodnotynejvyšší mezní hodnoty nebo mezní hodnotymezní hodnoty jakéhokoli ukazatele, stanoveného prováděcím právním předpisem nebo povoleného nebo určeného podle tohoto zákona příslušným orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, je povinna osoba uvedená v § 3 odst. 2 neprodleně prošetřit, zjistit jeho příčinu a přijmout účinná nápravná opatření. O těchto skutečnostech je povinna neprodleně informovat příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví postupuje při šetření příčiny nedodržení hodnot ukazatelů jakosti pitné vodypitné vody a určení nebo změně nápravných opatření podle § 82 a 84. Je-li nedodržení nejvyšší mezní hodnotynejvyšší mezní hodnoty nebo mezní hodnotymezní hodnoty ukazatelů pitné vodypitné vody způsobeno vnitřním vodovodem6a) nebo jeho údržbou, je osoba uvedená v § 3 odst. 2 povinna informovat o tom odběratele,6a) popřípadě další osoby v obdobném postavení, kterým dodává pitnou vodupitnou vodu; v informaci uvede i možná nápravná opatření, kterými by se omezilo nebo odstranilo riziko, že v dodávané vodě nebudou hygienické limity dodrženy. Jde-li v takovém případě o veřejný objekt podle § 3 odst. 2 písm. d), mají odběratelé6a) a další osoby v obdobném postavení, kterým je dodávána pitná vodapitná voda, po obdržení informace podle věty čtvrté povinnost neprodleně prošetřit a zjistit příčinu nedodržení hodnot ukazatelů jakosti pitné vodypitné vody a přijmout účinná nápravná opatření. (5) Existuje-li u dané zásobované oblasti podezření na výskyt látky nebo mikroorganismu neuvedených v prováděcím právním předpisu, osoba uvedená v § 3 odst. 2 neprodleně zjistí koncentraci nebo množství této látky nebo mikroorganismu a oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Podnikající fyzická osoba v oznámení uvede jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osoby a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba v oznámení uvede svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osoby nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Tyto osoby v oznámení dále uvedou zásobovanou oblast, množství dodávané vody za den, počet zásobovaných obyvatel, odběrové místo, na kterém byla látka nebo mikroorganismus zjištěn, látku nebo mikroorganismus, jichž se oznámení týká, výsledky všech provedených rozborů, původ látky nebo mikroorganismu, pokud je znám, a plán nápravných opatření. Osoba uvedená v § 3 odst. 2, která zjistí u ukazatele se směrnou hodnotou stanovenou prováděcím právním předpisem překročení této směrné hodnoty, oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví; věty druhá až čtvrtá se použijí obdobně. Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví určí hygienický limit jako nejvyšší mezní hodnotunejvyšší mezní hodnotu nebo mezní hodnotumezní hodnotu pro výskyt takové látky nebo mikroorganismu, jsou-li ve vodě obsaženy v koncentraci nebo množství, které neohrožuje veřejné zdravíveřejné zdraví. Osoba uvedená v § 3 odst. 2 je povinna kontrolovat dodržení hygienického limitu v četnosti stanovené prováděcím právním předpisem pro výskyt ostatních ukazatelů pitné vodypitné vody, neurčí-li příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví postupem podle věty šesté jinak. (6) Osoba uvedená v § 3 odst. 2 je povinna kontrolovat za podmínek stanovených rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví i vodu, která nemá jakost pitné vodypitné vody a u níž již nelze povolit další prodloužení mírnějšího hygienického limitu, ale je dodávána spotřebitelůmspotřebitelům; o dodávce takové vody je osoba uvedená v § 3 odst. 2 povinna spotřebitelespotřebitele informovat. (7) Žádost podle odstavce 3 písm. b) musí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahovat návrh úpravy rozsahu a četnosti kontrol pitné vodypitné vody s odůvodněním, označení zásobované oblasti, množství dodávané vody za den a počet zásobovaných obyvatel, průkaz o stálé jakosti vody a vyhovujících hodnotách předmětných ukazatelů jakosti pitné vodypitné vody a jejího zdroje a aktualizované posouzení a řízení rizik. (8) Příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví povolí použití jiné metody laboratorní kontroly pitné vodypitné vody, než stanoví prováděcí právní předpis, pokud navrhovatel prokáže, že získané výsledky jsou nejméně tak spolehlivé jako výsledky získané pomocí metody upravené prováděcím právním předpisem. Před vydáním povolení orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví předloží informace o prokázání rovnocennosti metody Evropské komisi. Způsob prokázání rovnocennosti metod stanoví prováděcí právní předpis. § 5 Výrobky a materiály přicházející do přímého styku s pitnou užitkovou, teplou a surovou vodou, chemické látky a chemické směsi, úprava vody a vodárenské technologie (1) Výrobce nebo dovozce výrobku nebo materiálu určeného k přímému styku s pitnou, užitkovou, teplou nebo surovou vodou6a) při jejich jímání, odběru, dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování, měření dodávky a dalších obdobných účelech sloužících k nakládání s těmito vodami (dále jen „výrobek nebo materiál přicházející do přímého styku s vodouvýrobek nebo materiál přicházející do přímého styku s vodou“) a výrobce nebo dovozce chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě vody na vodu pitnou, užitkovou nebo teplou jsou povinni zajistit, aby tyto výrobky nebo materiály a chemické látky nebo chemické směsi a) neohrožovaly přímo nebo nepřímo lidské zdraví, b) neměly nepříznivý vliv na barvu, pach nebo chuť vody, c) nepodporovaly růst mikroorganismů a d) neznečišťovaly vodu v rozsahu větším, než je vzhledem k zamýšlenému účelu nezbytně nutné. (2) Výrobce nebo dovozce výrobku nebo materiálu přicházejícího do přímého styku s vodouvýrobku nebo materiálu přicházejícího do přímého styku s vodou a výrobce nebo dovozce chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě vody na vodu pitnou, užitkovou nebo teplou jsou dále povinni zajistit, aby složení těchto výrobků, materiálů, chemických látek a chemických směsí a značení na obale, visačce, v průvodní dokumentaci nebo v návodu k použití odpovídalo hygienickým požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem. Výrobce nebo dovozce výrobku nebo materiálu přicházejícího do přímého styku s vodouvýrobku nebo materiálu přicházejícího do přímého styku s vodou jsou dále povinni zajistit, aby úprava povrchu výrobku nebo materiálu vyhovovala hygienickým požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem. (3) Výrobce nebo dovozce výrobku nebo materiálu přicházejícího do přímého styku s vodouvýrobku nebo materiálu přicházejícího do přímého styku s vodou je povinen před jeho uvedením na trh zajistit u držitele osvědčení o akreditaci4a) nebo u držitele autorizace podle § 83c způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem ověření, že nedojde k nežádoucímu ovlivnění pitné, užitkové nebo teplé vody; o ověření je povinen mít záznam. Způsob hodnocení tohoto ověření, formu a rozsah záznamu o ověření stanoví prováděcí právní předpis. Výrobky nebo materiály, které nesplňují požadavky stanovené ve větě první a v odstavcích 1 a 2, nesmí distributor4a) distribuovat. (4) Výrobce a dovozce musí výrobek nebo materiál přicházející do přímého styku s vodouvýrobek nebo materiál přicházející do přímého styku s vodou a chemickou látku nebo chemickou směs, které by při nesprávném použití mohly způsobit zdravotní poškození fyzických osob nebo znehodnotit pitnou užitkovou, teplou nebo surovou vodu vždy vybavit návodem k použití, a je-li to potřebné, i návodem k odstranění následků nesprávného použití. Návod musí být v českém jazyce, popřípadě v jazyce slovenském. Distributor4a) je povinen distribuovat takový výrobek nebo materiál nebo chemickou látku nebo chemickou směs spotřebitelispotřebiteli nebo jinému uživateli vždy s návodem k použití, popřípadě s návodem k odstranění následků nesprávného použití. (5) Jinak se při hodnocení bezpečnosti výrobku nebo materiálu přicházejícího do přímého styku s vodouvýrobku nebo materiálu přicházejícího do přímého styku s vodou, který je podle zvláštního právního předpisu stavebním výrobkem,8) postupuje podle zvláštního právního předpisu.4a) (6) Na žádost výrobce nebo dovozce příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví rozhoduje o a) přípustnosti, obsahu, popřípadě migračním limitu látek, které nejsou upraveny v prováděcím právním předpisu pro výrobky nebo materiály přicházející do přímého styku s vodouvýrobky nebo materiály přicházející do přímého styku s vodou; to neplatí, jde-li o výrobky nebo materiály uvedené v odstavci 4, b) přípustnosti chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě vody na vodu pitnou užitkovou nebo teplou, nestanovené v prováděcím právním předpisu. (7) Žádost podle odstavce 6 musí obsahovat kromě náležitostí stanovených správním řádem označení typu výrobku nebo materiálu, chemické látky nebo chemické směsi, jejich obchodní název a chemické složení, doklad o čistotě chemické látky nebo chemické směsi podle příslušné technické normy, stručný popis technologie výroby s výčtem všech surovin a přídatných látek, včetně údajů o rozkladných produktech vznikajících při výrobě, zpracování, případně stárnutí, údaje o koncentraci chemické látky nebo chemické směsi, údaj o koncentraci účinné látky v chemické směsi, údaj o předpokládaném způsobu použití výrobku nebo materiálu, chemické látky nebo chemické směsi, metodu stanovení navrhovaných přísad a jejich nečistot včetně produktů interakcí a rozpadu, dostupnou zahraniční dokumentaci o tom, zda výrobek nebo materiál, navrhovaná látka, chemická látka nebo chemická směs byly povoleny v jiných státech a pro jaké užití, údaje o toxicitě navrhované látky, chemické látky nebo chemické směsi, návod k použití výrobku, materiálu, chemické látky nebo chemické směsi a dále, pokud jde o žádost podle odstavce 6 písm. b), podrobný popis principu technologie úpravy vody, údaj o nejvyšší navrhované aplikační dávce chemické látky nebo chemické směsi, doklad o zdravotní bezpečnosti upravené vody při dlouhodobém požívání a metodu kontroly funkčnosti a účinnosti technologie v běžné provozní praxi. (8) Příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví vydá povolení podle odstavce 6, jestliže žadatel prokáže, že nedojde k negativnímu ovlivnění jakosti pitné, užitkové nebo teplé vody. (9) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 mohou při vodárenské úpravě surové vody6a) používat jen vodárenské technologie upravené prováděcím právním předpisem a chemické látky a chemické směsi upravené prováděcím právním předpisem nebo povolené podle odstavce 6 písm. b). (10) Na žádost osoby uvedené v § 3 odst. 2 příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví rozhodne o přípustnosti vodárenské technologie neupravené v prováděcím právním předpisu. Žádost musí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahovat označení typu technologie, popřípadě její obchodní název, popis účelu technologie a odůvodnění jejího použití, návod k použití, podrobný popis principu technologie úpravy vody včetně použitého zařízení a přesného složení chemických látek a chemických směsí, pokud je jejich přidání do vody součástí technologie, doklad, že použité zařízení, chemické látky a chemické směsi odpovídají požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem, údaje o změnách jakosti upravené vody, a to mikrobiologické, chemické a fyzikální včetně vedlejších či rozkladných produktů vznikajících v důsledku aplikace navrhované technologie, doklad, že jsou splněny hygienické požadavky stanovené na jakost pitné vodypitné vody, metody kontroly funkčnosti a účinnosti technologie v běžné provozní praxi, doklad o zdravotní bezpečnosti upravené vody při jejím dlouhodobém požívání, pokud se jedná o technologii, která předpokládá změnu fyzikálních vlastností vody nebo vnos chemických látek neupravených prováděcím právním předpisem do vody a dostupnou zahraniční dokumentaci o tom, zda a za jakých podmínek byla technologie povolena pro úpravu pitné vodypitné vody v jiných státech. Příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví k použití vodárenské technologie povolení vydá, jestliže žadatel prokáže, že vodárenská technologie vede k dodržení jakosti pitné vodypitné vody a nedojde k jejímu negativnímu ovlivnění. (11) Osoby vyrábějící teplou vodu (§ 3 odst. 3) mohou při úpravě této vody používat jen chemické látky a chemické směsi upravené prováděcím právním předpisem nebo povolené podle odstavce 6 písm. b). (12) K jímání, odběru, dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování a měření dodávky surové, pitné, užitkové a teplé vody a pro obdobné účely mohou osoby uvedené v § 3 odst. 2 a 3 a odběratelé6a) používat jen výrobky a materiály, které vyhovují hygienickým požadavkům podle odstavců 1 až 4 nebo byly povoleny podle odstavce 8. Přírodní a umělá koupaliště a sauny § 6 (1) V tomto zákoně se rozumí a) přírodním koupalištěmpřírodním koupalištěm stavba povolená k účelu koupání nebo nádrž ke koupání, v nichž je voda ke koupání obměňována řízeným přítokem a odtokem pitné vodypitné vody nebo trvalým přítokem a odtokem chemicky neupravované podzemní nebo povrchové vody8a), nebo stavba povolená k účelu koupání vybavená systémem přírodního způsobu čištění vody ke koupání (dále jen „stavba ke koupání“), nebo povrchová voda8a), ve které nabízí službu koupání provozovatelprovozovatel, b) umělým koupalištěmumělým koupalištěm plavecký bazén, koupelový bazén, bazén pro kojence a batolata, brouzdaliště. (2) Za koupaliště podle odstavce 1 se nepovažují lázeňské a léčebné bazény a voda sloužící k léčebným účelům. § 6a (1) ProvozovatelProvozovatel přírodního nebo umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny je povinen zajistit, aby koupající se fyzické osoby nebyly vystaveny zdravotním rizikům plynoucím ze znečištění vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování. ProvozovatelemProvozovatelem se rozumí osoba, která poskytuje saunování nebo koupání v přírodním nebo umělém koupalištiumělém koupališti. Ke splnění povinnosti podle věty první je provozovatelprovozovatel a) umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny povinen zajistit, aby voda ke koupání, sprchování nebo ochlazování vyhovovala hygienickým limitům mikrobiologických, fyzikálních a chemických ukazatelů jakosti, b) přírodního koupalištěpřírodního koupaliště povinen monitorovat jakost vody ke koupání nebo sprchování zajištěním laboratorní kontroly ukazatelů znečištění podle odstavce 3 písm. a) a c), prováděním vizuální kontroly znečištění vody ke koupání makroskopickými řasami nebo odpady a hodnocením znečištění vody ke koupání z hlediska možného ovlivnění zdraví koupajících se fyzických osob; obdobnou povinnost má krajská hygienická stanice v případě povrchových vod ke koupání uvedených v seznamu podle § 6g odst. 1 písm. a), nemá-li tuto povinnost provozovatelprovozovatel nebo osoba uvedená v § 6d. (2) Povinnost podle odstavce 1 písm. a) nebo b) při zajištění vody ke sprchování provozovatelprovozovatel přírodního nebo umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny nemá, je-li voda ke sprchování dodávána postupem podle § 3 odst. 3. (3) Znečištěním vody ke koupání nebo ochlazování se rozumí a) překročení hygienického limitu mikrobiologického ukazatele jakosti vody ke koupání v přírodním koupalištipřírodním koupališti nebo překročení hygienického limitu fyzikálního ukazatele vody ke koupání v nádrži ke koupání nebo ve stavbě povolené k účelu koupání vybavené systémem přírodního způsobu čištění vody, b) překročení hygienického limitu mikrobiologického, fyzikálního nebo chemického ukazatele jakosti vody ke koupání v umělém koupalištiumělém koupališti nebo ochlazování v sauně, c) překročení limitní hodnoty ukazatele rozmnožení sinicrozmnožení sinic ve vodě ke koupání v přírodním koupalištipřírodním koupališti; rozmnožením sinicrozmnožením sinic se rozumí nahromadění sinic ve formě květu, koberce nebo pěny, nebo d) výskyt odpadů, mnohobuněčných organismů nebo makroskopických řas v rozsahu, který ovlivňuje jakost vody ke koupání v přírodním koupalištipřírodním koupališti a představuje riziko pro zdraví koupajících se fyzických osob. (4) Znečištění vody ke sprchování se posuzuje podle hygienických limitů ukazatelů jakosti vody ke koupání, jde-li o přírodní nebo umělé koupalištěumělé koupaliště, nebo podle hygienických ukazatelů vody k ochlazování, jde-li o saunu. (5) Hygienické limity ukazatelů jakosti vody ke koupání v umělém koupalištiumělém koupališti a ochlazování v sauně se stanoví jako mezní hodnotymezní hodnoty nebo nejvyšší mezní hodnotynejvyšší mezní hodnoty. Mezní hodnotouMezní hodnotou je hodnota, jejíž překročení signalizuje nedodržení některého ukazatele nebo hygienického požadavku, které mohou vést k ohrožení zdraví koupajících se fyzických osob. Nejvyšší mezní hodnotouNejvyšší mezní hodnotou je hodnota, při jejímž překročení je ohroženo zdraví koupajících se fyzických osob. (6) Mezní a nejvyšší mezní hodnotynejvyšší mezní hodnoty mikrobiologických, fyzikálních a chemických ukazatelů jakosti vody ke koupání v umělém koupalištiumělém koupališti a ochlazování v sauně, hygienické limity mikrobiologických a fyzikálních ukazatelů jakosti vody v přírodním koupalištipřírodním koupališti, pravidla sledování a způsob hodnocení mnohobuněčných organismů v přírodním koupalištipřírodním koupališti, ukazatele a limitní hodnoty rozmnožení sinicrozmnožení sinic, pravidla sledování výskytu sinic, pravidla vizuální kontroly znečištění vody a pravidla monitorování jakosti vody v přírodním koupalištipřírodním koupališti, dále pravidla pro její posuzování, hodnocení a klasifikaci a způsob, termíny a rozsah informování veřejnosti v přírodním koupalištipřírodním koupališti upraví prováděcí právní předpis. § 6b (1) Dojde-li ke znečištění vody ke koupání nebo sprchování, je provozovatelprovozovatel přírodního koupalištěpřírodního koupaliště povinen informovat o této skutečnosti veřejnost, a to po celou dobu trvání znečištění. Informace musí být umístěna na všech pokladnách u vstupu na koupaliště, a pokud zde nejsou, v blízkosti koupaliště na viditelném místě, musí být snadno čitelná, v nesmazatelné formě a nesmí obsahovat jiné údaje než údaje týkající se znečištění vody. Dojde-li k překročení limitní hodnoty ukazatele rozmnožení sinicrozmnožení sinic ve vodě ke koupání v přírodním koupalištipřírodním koupališti, provede provozovatelprovozovatel dále neprodleně doplňující chemické a organoleptické vyšetření jakosti vody ke koupání v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. (2) ProvozovatelProvozovatel umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny je povinen v případě překročení mezní hodnotymezní hodnoty ukazatele jakosti vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování provést kontrolu dodržení požadavků stanovených tímto zákonem k provozování umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny. V případě překročení nejvyšší mezní hodnotynejvyšší mezní hodnoty ukazatele jakosti vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování je povinen provoz nebo oddělitelnou část provozu umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny do doby odstranění závady zastavit. (3) ProvozovatelProvozovatel umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny je povinen o zastavení provozu umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny nebo jejich části po dobu trvání znečištění vody informovat veřejnost; pro provedení a umístění informace se použije odstavec 1 věta druhá obdobně. (4) Znečištění vody v přírodním nebo umělém koupalištiumělém koupališti nebo sauně, které vedlo k postupu podle odstavce 1 věty první nebo odstavce 3, je provozovatelprovozovatel povinen bezodkladně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. V oznámení uvede kromě náležitostí podání stanovených správním řádem důvod postupu podle odstavce 1 věty první nebo odstavce 3, přijaté opatření a očekávanou dobu jeho trvání. § 6c (1) ProvozovatelProvozovatel přírodního nebo umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny je dále povinen a) zajistit u držitele osvědčení o akreditaci vydaného podle zákona o technických požadavcích na výrobky8), držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře vydaného podle vodního zákona8a) nebo u držitele autorizaceautorizace vydané podle tohoto zákona (§ 83c) odběr vzorků vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování, včetně dalších a dodatečných vzorkůdodatečných vzorků, a jejich laboratorní kontrolu podle prováděcího právního předpisu a podle monitorovacího kalendáře (§ 82a), jde-li o jakost vody ke koupání v přírodním koupalištipřírodním koupališti na povrchových vodách, ve kterých nabízí službu koupání provozovatelprovozovatel podle § 6a, nebo povrchových vodách využívaných ke koupání podle § 6d; pokud jde o vodu ke sprchování, provozovatelprovozovatel tuto povinnost nemá, je-li voda dodávána postupem podle § 3 odst. 3, b) zajistit u osoby uvedené v písmeni a) vystavení protokolu o výsledku laboratorní kontroly jakosti vody v elektronické podobě, c) uchovávat protokol o výsledku laboratorní kontroly jakosti vody po dobu 5 let ode dne jeho vyhotovení, d) předat v elektronické podobě protokol o výsledku laboratorní kontroly jakosti vody příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, e) splnit hygienické požadavky pro členění, vybavení a provoz přírodního nebo umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny, f) vypracovat provozní řád, ve kterém uvede obchodní firmu nebo název a sídlo, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno a příjmení a sídlo, jde-li o podnikající fyzickou osobu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, umístění přírodního nebo umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny, způsob zajištění vody ke sprchování, způsob úpravy vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování, pokud je voda upravována, popis míst odběru vzorků vody, způsob manipulace s prádlem, pokud je spotřebitelispotřebiteli půjčováno v rámci služby, způsob očisty prostředí, a v případě umělých koupališťumělých koupališť a saun způsob kontroly dodržování základních zásad hygienického chování návštěvníků, g) předložit ke schválení návrh provozního řádu podle písmene f) a jeho změn příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. (2) Metody, pravidla, četnost, termíny a rozsah laboratorní kontroly vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování, termíny předání protokolu o výsledku laboratorní kontroly jakosti vody, náležitosti, formu a datové rozhraní elektronického protokolu podle odstavce 1 písm. b), hygienické požadavky na členění, vybavení a provoz přírodního koupalištěpřírodního koupaliště, hygienické požadavky na vnitřní vybavení a provoz umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny upraví prováděcí právní předpis. (3) Požadavky na členění a vybavení umělého koupalištěumělého koupaliště a sauny stanoví prováděcí právní předpis. § 6d Osoba, která podle živnostenského zákona60) ve stavbách nebo zařízeních, jež jsou na pozemcích využívaných ke koupání fyzických osob v souvislosti s povrchovými vodami, a) provozuje tělovýchovné nebo sportovní zařízení nebo zařízení sloužící regeneraci nebo rekondici, b) poskytuje tělovýchovné nebo sportovní služby, nebo c) provozuje hostinskou činnost, v jejímž rámci jsou poskytovány ubytovací služby, nebo ubytovací služby v turistických ubytovnách, kempech, chatových osadách nebo obdobných ubytovacích zařízeních, a v nabídce svých služeb spotřebitelispotřebiteli nebo v reklamě výslovně nabízí možnost koupání nebo využívání těchto povrchových vod, má povinnosti uvedené v § 6a odst. 1 písm. b), § 6b odst. 1 a v § 6c odst. 1 písm. a) až d). § 6e Příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví povolí použití jiné metody laboratorní kontroly vody, než stanoví prováděcí právní předpis, pokud navrhovatel prokáže, že získané výsledky jsou rovnocenné výsledkům získaným pomocí metod a pravidel jejich použití uvedených v prováděcím právním předpisu. Způsob prokázání rovnocennosti metod a pravidel stanoví prováděcí právní předpis. § 6f (1) ProvozovatelProvozovatel umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny je dále povinen a) při výběru zdroje vody posoudit jeho vydatnost, jakost, možnost jeho úpravy a provést laboratorní rozbory vody ve zdroji, b) vodu ke koupání, sprchování nebo ochlazování dezinfikovat, upravovat, obměňovat a dodržovat hygienické požadavky na recirkulační systém, jeho vybavení a intenzitu recirkulace, c) kontrolovat chod úpravny vody včetně dezinfekčního zařízení a provádět orientační kontrolu jakosti vody ke koupání, d) dodržovat hygienické požadavky na vlastnosti materiálů vybavení umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny, vlastnosti pomůcek, které přicházejí do styku s vodou ke koupání, jejich údržbu a ukládání, a jde-li o provoz bazénu pro kojence a batolata, i hygienické požadavky na oblečení kojenců a batolat při koupání, e) monitorovat jakost vody ke koupání v ukazatelích stanovovaných na místě a charakterizujících provozní zatížení bazénu a účinnost dezinfekcedezinfekce, a dále provádět kontrolu teploty vody v bazénu a na jejím základě dodržovat požadavky, které s teplotou vody souvisejí, f) vyznačit údaje o naměřené teplotě vody ke koupání a teplotě vzduchu umělého koupalištěumělého koupaliště a zveřejnit je na viditelném místě v prostoru ke koupání, g) dodržovat hygienické požadavky na mikroklimatické podmínky umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny a způsob jejich měření, h) vést provozní deník a evidenci o výsledcích kontrol a měření provedených podle písmen c), e) a g) a uchovávat je po dobu 1 roku. (2) Zjistí-li provozovatelprovozovatel ve vodě ke koupání, sprchování nebo ochlazování výskyt látky neuvedené v prováděcím právním předpise, která může ovlivnit veřejné zdravíveřejné zdraví, je povinen neprodleně podat žádost o povolení a stanovení podmínek jejího výskytu, nebo provoz umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny nebo jejich části zastavit. V žádosti uvede látku a její množství nebo koncentraci ve vodě, návrh hygienického limitu, hodnocení zdravotních rizik výskytu této látky a jejího limitu a způsob, rozsah a četnost kontroly dodržení navrženého hygienického limitu. Příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví výskyt látky rozhodnutím povolí, pokud navržená koncentrace nebo množství neohrožuje veřejné zdravíveřejné zdraví. Nebude-li žadateli povolení vydáno, je povinen provozování umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny zastavit. Zjistí-li příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví na základě nových poznatků a informací, že látka nebo její koncentrace ovlivňuje veřejné zdravíveřejné zdraví, povolení z moci úřední změní nebo odejme. (3) Hygienické požadavky na vydatnost, jakost, úpravu a laboratorní rozbor zdroje vody pro umělé koupalištěumělé koupaliště a sauny, dezinfekcidezinfekci, úpravu, obměnu a teploty vody ke koupání, hygienické požadavky na recirkulační systém a intenzitu recirkulace, vlastnosti pomůcek a materiálů vnitřního vybavení umělého koupalištěumělého koupaliště a sauny, jejich údržbu a ukládání, oblečení kojenců a batolat při koupání upraví prováděcí právní předpis. Způsob a rozsah kontroly jakosti vody ke koupání, náležitosti provozního deníku a způsob a rozsah evidence výsledků kontrol a měření v provozním deníku upraví prováděcí právní předpis. (4) Požadavky na recirkulační systém a jeho vybavení, na mikroklimatické podmínky a osvětlení umělého koupalištěumělého koupaliště a na mikroklimatické podmínky saun stanoví prováděcí právní předpis. § 6g (1) Ministerstvo zdravotnictví každoročně do 31. března sestaví ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství seznam, ve kterém uvede a) přírodní koupalištěpřírodní koupaliště na povrchových vodách, ve kterých nabízí službu koupání provozovatelprovozovatel podle § 6a, povrchové vody využívané ke koupání podle § 6d a další povrchové vody, kde lze očekávat, že se v nich bude koupat velký počet fyzických osob a nebyl pro ně vydán příslušným orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví trvalý zákaztrvalý zákaz koupání (dále jen „další povrchové vody ke koupání“); přírodní koupalištěpřírodní koupaliště na povrchových vodách, ve kterých nabízí službu koupání provozovatelprovozovatel podle § 6a, a povrchové vody využívané ke koupání podle § 6d se do této části seznamu zařadí jen v případě, že lze u nich očekávat, že se v nich bude koupat velký počet fyzických osob a nebyl pro ně vydán příslušným orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví trvalý zákaztrvalý zákaz koupání nebo trvalé varování před koupáním; velký počet fyzických osob se posuzuje s ohledem na hustotu osídlení, infrastrukturu, lokální význam koupacího místa a opatření přijatá na podporu koupání, b) přírodní koupalištěpřírodní koupaliště místního významu na povrchových vodách, ve kterých nabízí službu koupání provozovatelprovozovatel podle § 6a nebo využívaných ke koupání podle § 6d, pro které nebyl vydán příslušným orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví trvalý zákaztrvalý zákaz koupání, c) koupací sezónu. (2) Koupací sezónou jednotlivých přírodních koupališťKoupací sezónou jednotlivých přírodních koupališť se rozumí zpravidla období od 30. května do 1. září nebo období, během něhož lze očekávat velký počet koupajících se fyzických osob. (3) Seznam podle odstavce 1 zpřístupní Ministerstvo zdravotnictví na dobu 10 kalendářních dnů na své úřední desce a úředních deskách krajských hygienických stanic a jejich územních pracovišť veřejnosti k připomínkám; za den, od kterého počíná plynout tato doba, se považuje den, ve kterém byl seznam vyvěšen nejpozději. Seznam upravený na základě vyhodnocení uplatněných připomínek uveřejní Ministerstvo zdravotnictví na úřední desce ve svém sídle, na úředních deskách v sídle krajských hygienických stanic a na Portálu veřejné správy. Ministerstvo životního prostředí předloží seznam vod ke koupání podle odstavce 1 písm. a) každoročně před zahájením koupací sezóny Evropské komisi s uvedením důvodů jeho změn, pokud k nim došlo oproti předchozímu roku. (4) Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví dále předloží Evropské komisi do 31. prosince kalendářního roku za uplynulou koupací sezónu zprávu o výsledcích monitorování a posouzení jakosti povrchových vod uvedených v seznamu podle odstavce 1 písm. a) spolu s informací o pozastavení monitorovacího kalendáře a jeho důvodech a s popisem významných opatření, která byla podle tohoto zákona a vodního zákona8a) přijata příslušnými správními úřady k řízení jakosti vody ke koupání. (5) Ministerstvo zdravotnictví dále informuje Evropskou komisi o povolení podle § 6e k provedení mikrobiologického rozboru vod ke koupání uvedených v seznamu podle odstavce 1 písm. a) včetně hodnocení rovnocennosti metodám a pravidlům stanoveným prováděcím právním předpisem. Díl 2 Podmínky pro výchovu, vzdělávání a zotavení dětí a mladistvých, podmínky vnitřního prostředí stavby a hygienické požadavky na venkovní hrací plochy pro hry dětí § 7 Hygienické požadavky na prostory a provoz škol a školských zařízení, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, služby péče o dítě v dětské skupině a živností, jejichž předmětem je péče o děti (1) Školy a školská zařízení9) zapsaná do školského rejstříku10), s výjimkou zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školských poradenských zařízení a zařízení školního stravování, a dále zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc10a) (dále jen „zařízení pro výchovu a vzdělávání“) jsou povinny zajistit, aby byly splněny hygienické požadavky upravené prováděcím právním předpisem na prostorové podmínky, vybavení, provoz, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou, úklid a nakládání s prádlem. Povinnost uvedenou ve větě první má i osoba provozující v provozovně živnostživnost, jejíž náplní je péče o děti do 3 let věku nebo výchova, výuka anebo mimoškolní vzdělávání dětí nad 3 roky věku v předškolním zařízení, soukromé škole nebo zařízení sloužícím odbornému vzdělávání dětí a mladistvých, nezařazených do rejstříku škol a školských zařízení a dále poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině, pokud se jedná o dětskou skupinu nad 12 dětí. (2) Režim dne zohledňující věkové a fyzické zvláštnosti dětí a mladistvých, podmínky jejich pohybové výchovy a otužování, podmínky odborného výcviku a učební praxe, režim stravování včetně pitného režimu upraví zařízení pro výchovu a vzdělávání v provozním řádu. (3) K předcházení vzniku a šíření infekčních onemocněníinfekčních onemocnění je zařízení pro výchovu a vzdělávání povinno zajistit oddělení dítěte nebo mladistvého, kteří vykazují známky akutního onemocnění, od ostatních dětí a mladistvých a zajistit pro ně dohled zletilé fyzické osoby. § 7a ProvozovatelProvozovatel potravinářského podniku nesmí ve škole nebo školském zařízení zapsaných do školského rejstříku89) nabízet k prodeji ani prodávat potraviny90), které jsou v rozporu s výživovými požadavky na zdravou výživu dětí ve věku do ukončení povinné školní docházky. Požadavky na potraviny, které odpovídají výživovým požadavkům na zdravou výživu dětí ve věku do ukončení povinné školní docházky a lze je nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních, stanoví jiný právní předpis o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních. § 8 Škola v přírodě a zotavovací akce (1) Zotavovací akcí je organizovaný pobyt 30 a více dětí ve věku do 15 let na dobu delší než 5 dnů, jehož účelem je posílit zdraví dětí, zvýšit jejich tělesnou zdatnost, popřípadě i získat specifické znalosti nebo dovednosti. Zotavovací akce se může skládat z více běhů. Pro účely účasti na zotavovací akci se za dítě ve věku do 15 let považuje i dítě, které v kalendářním roce, kdy je zotavovací akce pořádána, dovrší věk 15 let. Školou v přírodě se pro účely tohoto zákona rozumí zotavovací pobyt bez přerušení vzdělávání dětí mateřské školy nebo žáků základní školy, který organizuje mateřská nebo základní škola. (2) Osoba, která přijala děti na zotavovací akcizotavovací akci (dále jen „pořádající osoba“), je povinna zajistit její umístění, zásobování vodou a odstraňování odpadků a splaškových vod v souladu s hygienickými požadavky upravenými prováděcím právním předpisem. Pořádající osoba je dále povinna dodržet hygienické požadavky na prostorové a funkční členění staveb a zařízení, jejich vybavení a osvětlení, ubytování, úklid, stravování a režim dne, které upraví prováděcí právní předpis. Prováděcí právní předpis stanoví, které potraviny nesmí pořádající osoba na zotavovací akcizotavovací akci podávat ani používat k přípravě pokrmůpokrmů, ledaže budou splněny podmínky upravené tímto prováděcím právním předpisem. (3) Pořádající osoba nebo škola, která vysílá děti na školu v přírodě na dobu delší než 5 dnů, je povinna jeden měsíc před zahájením zotavovací akce nebo školy v přírodě ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví a) termín a místo jejího konání, a to s uvedením adresy nebo názvu katastrálního územíkatastrálního území a zeměpisných souřadnic, b) počet zúčastněných dětí; jedná-li se o zotavovací akci, počet dětí zúčastněných v každém běhu s uvedením data jeho zahájení a ukončení, c) způsob jejího zabezpečení pitnou vodoupitnou vodou, d) způsob zajištění stravování účastníků a e) jméno a příjmení odpovědné osoby přítomné na škole v přírodě nebo zotavovací akci, a to pro každý běh zotavovací akce, a telefonní číslo na ni. (4) Jako součást ohlášení podle odstavce 3 předloží pořádající osoba nebo škola, která vysílá děti na školu v přírodě na dobu delší než 5 dnů, v případě, že pitná vodapitná voda není zabezpečena osobami uvedenými v § 3 odst. 2, protokol o kráceném rozboru jakosti pitné vodypitné vody. Rozsah kráceného rozboru jakosti pitné vodypitné vody stanoví prováděcí právní předpis. Protokol nesmí být starší než 3 měsíce. § 9 Podmínky účasti dětí ve škole v přírodě a na zotavovací akci (1) Škola může na školu v přírodě na dobu delší než 5 dnů vyslat jen dítě, které a) je zdravotně způsobilé k účasti na ní, b) nejeví známky akutního onemocnění (například horečky nebo průjmu), a c) ve 14 kalendářních dnech před odjezdem do školy v přírodě nepřišlo do styku s fyzickou osobou nemocnou infekčním onemocněníminfekčním onemocněním nebo podezřelou z nákazy ani mu není nařízeno karanténní opatření. (2) Pořádající osoba může na zotavovací akci přijmout jen dítě, které splňuje požadavky stanovené v odstavci 1 a podrobilo se stanoveným pravidelným očkováním nebo má doklad, že je proti nákaze imunní nebo že se nemůže očkování podrobit pro kontraindikaci. (3) Zdravotní způsobilost dítěte pro účast na škole v přírodě na dobu delší než 5 dnů nebo zotavovací akci posuzuje a posudek vydává registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost11). Nemá-li dítě registrujícího poskytovatele, vydává posudek poskytovatel v oboru praktické lékařství pro děti a dorost. V případě zotavovací akce tento poskytovatel zdravotních služeb v posudku dále uvede, zda se dítě podrobilo stanoveným pravidelným očkováním nebo má doklad, že je proti nákaze imunní nebo že se nemůže očkování podrobit pro kontraindikaci. Vzor posudku upraví prováděcí právní předpis. Posudek o zdravotní způsobilosti dítěte má platnost po dobu dvou let od data vystavení, pokud během této doby nedošlo ke změně zdravotní způsobilosti dítěte. Skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) potvrzuje v písemném prohlášení zákonný zástupce dítěte12) nebo fyzická osoba, kterou k tomu zákonný zástupce dítěte písemně zmocnil; toto potvrzení nesmí být starší než jeden den. Posudek o zdravotní způsobilosti dítěte a písemné prohlášení předá zákonný zástupce nebo fyzická osoba, kterou k tomu zákonný zástupce dítěte písemně zmocnil pořádající osobě nebo vysílající škole pro účely podle § 11 odst. 1 písm. b) a e). § 10 Podmínky účasti fyzických osob činných při škole v přírodě a zotavovací akci (1) Fyzické osoby činné při škole v přírodě nebo zotavovací akci jako dozor nebo zdravotník musejí být k této činnosti zdravotně způsobilé. (2) Zdravotní způsobilost posuzuje a lékařský posudek vydává registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství11) nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost. Nemá-li osoba registrujícího poskytovatele, vydává posudek poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost. Tento posudek má platnost 2 roky od data vystavení, pokud během této doby nedošlo ke změně zdravotní způsobilosti fyzické osoby. Posudek o zdravotní způsobilosti předají fyzické osoby činné při škole v přírodě nebo zotavovací akci, s výjimkou pedagogických13) a zdravotnických pracovníků,14) vysílající škole nebo pořádající osobě pro účely podle § 11 odst. 1 písm. b) a e). (3) Fyzické osoby činné při stravování musí splňovat požadavky stanovené pro výkon činností epidemiologicky závažných v § 19 odst. 2 a odst. 3 větě první. Při prověřování znalostí nutných k ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví postupuje příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví podle § 19 odst. 3. § 11 Povinnost školy, která vysílá děti na školu v přírodě, a pořádající osoby (1) Škola, která vysílá děti na školu v přírodě na dobu delší než 5 dnů, a pořádající osoba jsou povinny zajistit a) základní péči o zdraví všech účastníků po dobu konání zotavovací akce nebo školy v přírodě, kontrolu dodržování hygienických požadavků stanovených tímto zákonem a prováděcím právním předpisem a kontrolu dodržování zásad osobní hygieny fyzickými osobami uvedenými v § 10 odst. 3 způsobilou fyzickou osobou (zdravotníkem); za způsobilou se pro účely tohoto zákona považuje fyzická osoba, která získala způsobilost k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře, všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotnického záchranáře nebo zdravotnického asistenta, fyzická osoba, která absolvovala kurs první pomoci se zaměřením na zdravotnickou činnost při škole v přírodě nebo zotavovací akci, a student studijního programu v oblasti vzdělávání Všeobecné lékařství a zubní lékařství po úspěšném ukončení třetího ročníku; náplň kursu první pomoci upraví prováděcí právní předpis, b) účast pouze fyzických osob, které splňují podmínky stanovené v § 10; účast zdravotníka při převzetí posudků a prohlášení podle § 9 odst. 3 a § 10 odst. 2, při sestavování jídelníčku a režimu dne; dosažitelnost zdravotníka 24 hodin denně po celou dobu konání zotavovací akce nebo školy v přírodě; pořízení výpisu z posudků o zdravotní způsobilosti (§ 9 odst. 3 a § 10 odst. 2) zdravotníkem; ve výpisu zdravotník uvede závěr posudku a který poskytovatel zdravotních služeb posudek vydal, c) vrácení posudků o zdravotní způsobilosti po ukončení školy v přírodě nebo zotavovací akcezotavovací akce zákonným zástupcům dětí a fyzickým osobám činným při škole v přírodě nebo zotavovací akcizotavovací akci, d) vybavení lékárničky pro školu v přírodě nebo zotavovací akcizotavovací akci podle druhu akce; nejmenší obsah lékárničky pro školy v přírodě a zotavovací akcezotavovací akce upraví prováděcí právní předpis, e) vedení zdravotnického deníku a seznamu účastníků, prohlášení podle § 9 odst. 3 věty páté, výpisů z posudků o zdravotní způsobilosti dětí a fyzických osob činných při škole v přírodě nebo zotavovací akcizotavovací akci a následné uchovávání těchto dokumentů po dobu 6 měsíců od skončení školy v přírodě nebo zotavovací akcezotavovací akce, f) informovanost osoby, která má dítě v péči, o zdravotních potížích, které dítě v průběhu školy v přírodě nebo zotavovací akcezotavovací akce prodělalo, a o případném kontaktu s infekcí. (2) Pořádající osoba je dále povinna zajistit instruktáž všech fyzických osob činných na zotavovací akcizotavovací akci, s výjimkou zdravotníka, o hygienických požadavcích na tyto akce a o předcházení vzniku a šíření infekčních onemocněníinfekčních onemocnění a jiných poškození zdraví včetně základů první pomoci, pokud se takové instruktáže dosud nezúčastnily. § 12 Jiné podobné akce pro děti a škola v přírodě na kratší dobu Při organizovaném pobytu dětí v počtu menším nebo po dobu kratší, než stanoví § 8 odst. 1 věta první, s výjimkou akcí pořádaných pro děti v poměru rodinném a obdobném, musí osoba, která akci pořádá, zajistit hygienicky nezávadný stav zařízení, zásobování akce pitnou vodoupitnou vodou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem pro zotavovací akce a účast pouze fyzických osob, které splňují podmínky stanovené v § 10 odst. 1 a 3. Škola, která vysílá děti na školu v přírodě na dobu 5 dnů nebo kratší, musí zajistit hygienicky nezávadný stav zařízení a zásobování akce pitnou vodoupitnou vodou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem pro zotavovací akce. § 13 Vnitřní prostředí staveb a hygienické požadavky na venkovní hrací plochy (1) Uživatelé staveb zařízení pro výchovu a vzdělávání, provozoven živnostíživností podle § 7 odst. 1, staveb, v nichž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině92), vysokých škol, škol v přírodě, staveb pro zotavovací akce, staveb zdravotnických zařízení, zařízení sociálních služeb, ubytovacích zařízení, staveb pro obchod a staveb se shromažďovacím prostorem93) jsou povinni zajistit, aby vnitřní prostředí pobytových místností15) v těchto stavbách odpovídalo hygienickým limitům chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů, upravených prováděcími právními předpisy. Tím není dotčena povinnost vlastníka stavby podle zvláštních právních předpisů udržovat stavbu v dobrém stavebním stavu.16) (2) ProvozovatelProvozovatel venkovní hrací plochy určené pro hry dětí je povinen zajistit, aby písek užívaný ke hrám dětí v pískovištích nebyl mikrobiálně, chemicky a parazitárně znečištěn nad hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem. Podmínky provozování takové hrací plochy s pískovištěm, režim údržby a způsob zajištění stanovených hygienických limitů upraví provozovatelprovozovatel v provozním řádu. § 14 Výjimky z hygienických požadavků stanovených v § 7 odst. 1 je možné povolit, jen pokud tím nebude ohrožena ochrana veřejného zdravíveřejného zdraví. O povolení výjimky rozhoduje na žádost osoby příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Díl 3 Hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a některých zařízení sociálních služeb § 15 (1) Poskytovatel zdravotních služeb nebo poskytovatel sociálních služeb v týdenním stacionáři, domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory nebo domově se zvláštním režimem, (dále jen „osoba poskytující péči“), jsou povinni činit hygienická a protiepidemická opatření k předcházení vzniku a šíření infekce spojené se zdravotní péčíinfekce spojené se zdravotní péčí. Infekcí spojenou se zdravotní péčíInfekcí spojenou se zdravotní péčí se rozumí nemoc nebo patologický stav vzniklý v souvislosti s přítomností původce infekce nebo jeho produktů ve spojitosti s pobytem nebo výkony prováděnými osobou poskytující péči ve zdravotnickém zařízení, v týdenním stacionáři, domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory nebo v domově se zvláštním režimem, v příslušné inkubační době. (2) Osoba poskytující péči je povinna stanovit opatření podle odstavce 1 v provozním řádu. Návrh provozního řádu a změnu provozního řádu schvaluje rozhodnutím příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. U poskytovatelů zdravotních služeb příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví v rozhodnutí uvede, pro jakou formu, popřípadě druh zdravotní péče, obor zdravotní péče a místo poskytování je provozní řád vydáván, popřípadě název zdravotní služby, pro kterou je provozní řád vydáván. (3) Poskytovatel zdravotních služeb poskytující akutní, následnou nebo dlouhodobou lůžkovou péči je povinen poskytnout součinnost orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, který u něj provádí prevalenční studii infekcí spojených se zdravotní péčíinfekcí spojených se zdravotní péčí [§ 82 odst. 2 písm. s)]. § 16 (1) Osoba poskytující péči je při výskytu infekce spojené se zdravotní péčíinfekce spojené se zdravotní péčí nebo při podezření na její výskyt povinna neprodleně zjistit její příčiny a zdroje, způsob přenosu původce a provést odpovídající protiepidemická opatření k zamezení jejího dalšího šíření. (2) Osoba poskytující péči je dále povinna neprodleně hlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví případy infekce spojené se zdravotní péčíinfekce spojené se zdravotní péčí, jde-li o hromadný výskyt, těžké poškození zdraví nebo úmrtí pacienta; způsob a obsah hlášení stanoví prováděcí právní předpis. § 17 (1) Osoba poskytující péči je povinna dodržet hygienické požadavky pro příjem fyzických osob do zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb uvedeného v § 15 odst. 1, jejich ošetřování, zásobování vodou, úklid a výkon a kontrolu dezinfekcedezinfekce, sterilizacesterilizace a vyššího stupně dezinfekcedezinfekce upravené prováděcím právním předpisem. (2) DezinfekcíDezinfekcí je soubor opatření ke zneškodňování mikroorganismů pomocí fyzikálních, chemických nebo kombinovaných postupů, které mají přerušit cestu nákazy od zdroje ke vnímavé fyzické osobě. (3) Vyšším stupněm dezinfekcedezinfekce jsou postupy, které zaručují usmrcení bakterií, virů, mikroskopických hub a některých bakteriálních spór, nezaručují však usmrcení ostatních mikroorganismů (například vysoce rezistentních spór) a vývojových stadií zdravotně významných červů a jejich vajíček. (4) SterilizacíSterilizací je proces, který vede k usmrcování všech mikroorganismů schopných rozmnožování včetně spór, k nezvratné inaktivaci virů a usmrcení zdravotně významných červů a jejich vajíček. (5) O provedené sterilizacisterilizaci a jejím výsledku je osoba poskytující péči povinna vést evidenci v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem. Jiný způsob sterilizacesterilizace může osoba poskytující péči použít jen na základě povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. V žádosti o povolení uvede osoba poskytující péči způsob sterilizacesterilizace a průkaz jeho účinnosti. § 18 (1) Osoba poskytující péči a osoba provozující prádelnu jsou povinny zdravotnické prádlo17a) ze zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb uvedeného v § 15 odst. 1 ukládat podle povahy znečištění, převážet, prát ho a zacházet s ním způsobem upraveným prováděcím právním předpisem. Osoba provozující prádelnu, ve které se pere zdravotnické prádlo17a) ze zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb uvedeného v § 15 odst. 1, je povinna tuto prádelnu vybavit způsobem upraveným prováděcím právním předpisem. (2) Osoba poskytující péči je povinna ve zdravotnickém zařízení a v zařízení sociálních služeb uvedeném v § 15 odst. 1 používat vodu, která má jakost vody pitné, pokud druh poskytované péče nevyžaduje nebo neumožňuje užití vody jiné jakosti. K užití vody jiné jakosti, nejde-li o teplou vodu podle § 3 odst. 3, je třeba povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. V žádosti osoba poskytující péči uvede mikrobiologické, biologické, fyzikální, organoleptické a chemické ukazatele vody, jejich hodnoty a způsob zabezpečení dodržování hodnot těchto ukazatelů s ohledem na způsob užití vody. (3) Pro provoz bazénu nebo sauny jako součásti léčebně rehabilitační péče nebo lázeňské léčebně rehabilitační péče poskytované osobou poskytující péči se použijí § 6a, § 6b odst. 2 a § 6c odst. 1 písm. a) až d), pokud upravují hygienické požadavky na umělá koupalištěumělá koupaliště nebo sauny, obdobně. To neplatí, pokud osoba uvedená ve větě první přivádí do bazénu vodu z přírodního léčivého zdroje. Při použití vody z přírodního léčivého zdroje musí osoba uvedená ve větě první zajistit dodržení hygienických limitů mikrobiologických, fyzikálních a chemických ukazatelů jakosti stanovené prováděcím právním předpisem; pro kontrolu jakosti této vody se použijí § 6c odst. 1 písm. a) až d) obdobně. Díl 4 Hygienické požadavky na výkon činností epidemiologicky závažných a ubytovací služby § 19 Předpoklady pro výkon činností epidemiologicky závažných (1) Za činnosti epidemiologicky závažné se považují provozování stravovacích služeb (§ 23), výroba potravin,18) zpracování potravin18), uvádění potravin na trh18), výroba kosmetických přípravků, provozování úpraven vod a vodovodů6a), provozování holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, solária, kosmetických, masérských, regeneračních nebo rekondičních služeb, provozování živnostiživnosti, při níž je porušována integrita kůže. (2) Fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech ve stravovacích službách (§ 23) při výrobě potravin, zpracování potravin18) nebo při uvádění potravin na trh18) do přímého styku s potravinami, pokrmypokrmy, zařízením, náčiním nebo plochami, které jsou ve styku s potravinami nebo pokrmypokrmy, fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech v úpravnách vod a při provozování vodovodů6a) do přímého styku s vodou a fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech v ostatních činnostech podle odstavce 1 do přímého styku s kosmetickými přípravky, jejich ingrediencemi nebo tělem spotřebitelespotřebitele (dále jen „fyzické osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažnéfyzické osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné“) musí mít znalosti nutné k ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví. (3) Rozsah znalostí nutných k ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví podle odstavce 2 upraví prováděcí právní předpis. Tyto znalosti je u fyzické osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné oprávněn při výkonu státního zdravotního dozoru prověřit příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Pokud podle rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví fyzická osoba znalosti nemá, nemůže vykonávat činnosti epidemiologicky závažné, a to do doby úspěšného složení zkoušky před komisí zřízenou příslušným orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví je povinen umožnit fyzické osobě vykonání zkoušky nejdéle do 15 kalendářních dnů ode dne, kdy mu byla žádost fyzické osoby o přezkoušení doručena. Složení komise, vzor osvědčení o úspěšném složení zkoušky a podmínky provedení zkoušky upraví prováděcí právní předpis. § 20 Povinnosti fyzické osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné Fyzická osoba vykonávající činnosti epidemiologicky závažné je povinna a) podrobit se v případech upravených prováděcím právním předpisem nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví lékařským prohlídkám a vyšetřením, která provede registrující poskytovatel zdravotních služeb nebo poskytovatel pracovnělékařských služeb11), stanoví-li tak zákon o specifických zdravotních službách61), b) informovat poskytovatele zdravotních služeb podle písmene a) o druhu a povaze své pracovní činnosti, c) uplatňovat při pracovní činnosti znalosti nutné k ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví a dodržovat zásady osobní a provozní hygieny v rozsahu upraveném v prováděcím právním předpise. § 21 Podmínky provozování činností epidemiologicky závažných (1) Osoba provozující činnosti epidemiologicky závažné je povinna a) dodržovat zásady provozní hygieny upravené prováděcím právním předpisem,19a) jakož i zásady osobní hygieny upravené prováděcím právním předpisem,19a) pokud se sama účastní výkonu činností uvedených v § 19 odst. 2 větě první, b) zajistit uplatňování znalostí a zásad osobní a provozní hygieny podle § 20 písm. c) zaměstnanci a spolupracujícími rodinnými příslušníkyrodinnými příslušníky a c) zajistit, aby výkonem činností epidemiologicky závažných nedošlo k ohrožení nebo poškození zdraví fyzických osob infekčním nebo jiným onemocněním. (2) K výkonu činností epidemiologicky závažných je osoba, která je provozuje, povinna používat jen vodu pitnou, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak nebo druh činnosti nevyžaduje nebo neumožňuje užití vody jiné jakosti. K užití vody jiné jakosti, nejde-li o teplou vodu podle § 3 odst. 3, je třeba povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Osoba provozující činnosti epidemiologicky závažné v žádosti o udělení povolení k užití takové vody uvede mikrobiologické, biologické, fyzikální, organoleptické a chemické ukazatele vody, jejich hodnoty a způsob zabezpečení dodržování hodnot těchto ukazatelů s ohledem na způsob užití vody. Kosmetické přípravky používané k výkonu činností epidemiologicky závažných musí odpovídat požadavkům upraveným přímo použitelným předpisem Evropské unie. (3) Osoba provozující holičství, kadeřnictví, manikúru, pedikúru, kosmetické, masérské, regenerační a rekondiční služby, solárium a činnost, při níž je porušována integrita kůže, je povinna zabezpečit lékárničku první pomoci vybavenou podle charakteru poskytované služby a vypracovat provozní řád. V provozním řádu uvede podmínky činnosti, použití strojů, přístrojů a dalších zařízení, zásady prevence vzniku infekčních a jiných onemocnění, ke kterým by mohlo dojít nesprávně poskytnutou službou, včetně podmínek dezinfekcedezinfekce a sterilizacesterilizace, zásady osobní hygieny zaměstnanců a ochrany zdraví spotřebitelespotřebitele, způsob zacházení s prádlem a očisty prostředí provozovny. (4) Provozní řád podle odstavce 3 a jeho změny předloží osoba uvedená v odstavci 3 před jejich přijetím ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Schválený provozní řád vyvěsí při zahájení činnosti v provozovně. Provozní řád je osoba uvedená v odstavci 3 povinna změnit vždy při změně podmínek pro výkon činností epidemiologicky závažných. § 21a Ubytovací služby Osoba poskytující ubytování v ubytovacích zařízeních v rámci jí provozované hostinské živnostiživnosti a osoba provozující živnostživnost ubytovací služby,8b) s výjimkou osob poskytujících ubytování v bytových domech, v rodinných domech a ve stavbách pro individuální rekreaci, jsou povinny vypracovat provozní řád. V provozním řádu uvedou podmínky činnosti, zásady prevence vzniku infekčních a jiných onemocnění, způsob zacházení s prádlem a způsob očisty prostředí ubytovacího zařízení. Pokud je ubytování v zařízeních podle věty první poskytováno na dobu delší než dva měsíce v období šesti měsíců po sobě jdoucích, uvede osoba uvedená ve větě první v provozním řádu dále počet a plochu ubytovacích jednotek včetně nejvyššího počtu ubytovaných fyzických osob, vybavení ubytovacích jednotek záchodem, sprchou, umývárnou a prostorem pro vaření nebo ohřev jídla, způsob vytápění ubytovacích jednotek v otopném období, jakož i způsob zajištění tekoucí pitné a teplé vody ve stavbách ubytovacích zařízení. Provozní řád a jeho změny předloží před jejich přijetím ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Provozní řád je osoba povinna změnit vždy při změně podmínek pro poskytování služby. § 22 Zákaz výkonů Osoba provozující kosmetické, masérské, regenerační nebo rekondiční služby, kadeřnictví, holičství, pedikúru, manikúru, solárium a činnost, při níž je porušována integrita kůže, nesmí provádět výkony na nemocné kůži, manipulace s jizvami a mateřskými znaménky, výkony na sliznicích, oční spojivce a rohovce. Další podmínky provozování stravovacích služeb § 23 (1) Stravovací službou je činnost provozovateleprovozovatele potravinářského podniku88), která souvisí s jakoukoli fází výroby, přípravy, skladování, distribuce a uvedení pokrmůpokrmů na trh za účelem jejich podávání v rámci zařízení společného stravování94). (2) PokrmemPokrmem je potravina včetně nápoje, kuchyňsky upravená studenou nebo teplou cestou nebo ošetřená tak, aby mohla být přímo nebo po ohřevu podána ke konzumaci v rámci stravovací službystravovací služby. (3) Stravovací službuStravovací službu může osoba, která ji provozuje, poskytovat pouze v provozovně, která vyhovuje hygienickým požadavkům na umístění, stavební konstrukci, prostorové a dispoziční uspořádání, zásobování vodou, vytápění, osvětlení, odstraňování odpadních vod, větrání a vybavení upraveným přímo použitelnými předpisy Evropské unie na úseku potravinového práva. (4) ProvozovatelProvozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službustravovací službu je povinen zajistit, aby fyzické osobě se zdravotním postižením byl umožněn vstup do stravovací části provozovny v doprovodu vodícího nebo asistenčního psa. Fyzická osoba se zdravotním postižením je povinna na požádání provozovateleprovozovatele potravinářského podniku provozujícího stravovací službustravovací službu, jeho zaměstnance nebo jiné fyzické osoby, která vykonává v provozovně činnost pro tohoto provozovateleprovozovatele, předložit doklad o výcviku psa. (5) ProvozovatelProvozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službustravovací službu je povinen nejpozději v den jejího zahájení písemně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví den zahájení činnosti, její předmět a rozsah a umístění provozoven, významnou změnu v předmětu nebo rozsahu činnosti nejpozději v den této změny, jakož i den ukončení provozu stravovací službystravovací služby. Právnická osoba v oznámení dále uvede obchodní firmu, sídlo a právní formu; fyzická osoba oprávněná k podnikání podle zvláštních právních předpisů obchodní firmu a bydliště. § 24 (1) ProvozovatelProvozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službustravovací službu je dále povinen a) k výrobě a přípravě pokrmůpokrmů používat jen látky, suroviny, polotovary a potraviny, které vyhovují požadavkům stanoveným zvláštními právními předpisy23) nebo na základě právních předpisů vydaným rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví; látky, suroviny, polotovary a potraviny skladovat za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy, b) dodržovat podmínky upravené prováděcím právním předpisem a přímo použitelnými předpisy Evropské unie pro výrobu, přípravu, rozvoz, přepravu, značení, skladování a uvádění pokrmůpokrmů na trh, c) zajistit, aby podávané pokrmypokrmy měly odpovídající smyslové vlastnosti a splňovaly výživové požadavky podle skupiny spotřebitelůspotřebitelů, pro které jsou určeny, d) dodržovat při odběru a uchovávání vzorků pokrmůpokrmů postup upravený prováděcím právním předpisem, e) v případě, že požadavky nebo podmínky skladování podle písmene a) nejsou stanoveny, dodržovat požadavky a podmínky skladování stanovené provozovatelemprovozovatelem potravinářského podniku, který látku, surovinu, polotovar nebo potravinu vyrobil. (2) ProvozovatelProvozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službustravovací službu, který používá k výrobě nebo přípravě pokrmůpokrmů volně rostoucí jedlé houby z vlastního sběru, musí mít osvědčení prokazující znalost hub podle zvláštních právních předpisů27a) nebo za podmínek těchto zvláštních právních předpisů ustanoveného odpovědného zástupce, který má osvědčení prokazující znalost hub. Díl 5 Hygienické požadavky na předměty běžného užívání § 25 Vymezení předmětů běžného užívání Předměty běžného užívání se pro účely tohoto zákona rozumějí a) materiály a předměty určené pro styk s potravinami upravené přímo použitelným předpisem Evropské unie o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami27b), b) kosmetické přípravky upravené přímo použitelným předpisem Evropské unie o kosmetických přípravcích63) a c) výrobky pro užívání dětmi ve věku do 3 let, s výjimkou výrobků uvedených v písmenech a) a b), hraček a potravin. § 26 Povinnosti výrobce, dovozce, prodávajícího a distributora předmětů běžného užívání (1) Výrobce nebo dovozce předmětů běžného užívání uvedených v § 25 písm. a) a c) je povinen, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie nestanoví jinak, zajistit, aby jím vyráběné nebo dovážené předměty běžného užívání byly při uvedení na trh bezpečné,26a) zejména aby a) za obvyklých nebo běžně předvídatelných podmínek nezpůsobily poškození zdraví fyzických osob nebo nepříznivé ovlivnění potraviny nebo pokrmupokrmu, b) materiály a předměty uvedené v § 25 písm. a) vyhovovaly prováděcím právním předpisem stanoveným hygienickým požadavkům na jejich složení, vlastnosti a mikrobiologickou čistotu; dodržení hygienických požadavků na složení a vlastnosti těchto materiálů a předmětů je výrobce nebo dovozce povinen zkoušet a hodnotit za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem a o provedení a výsledcích stanovených zkoušek a o hodnocení vést dokumentaci, c) byly baleny, pokud to jejich charakter vyžaduje, do bezpečných26a) obalů, d) materiály a předměty uvedené v § 25 písm. a) byly s ohledem na svou povahu a způsob použití značeny a vybaveny písemným prohlášením a návodem k použití, a to v rozsahu a s náležitostmi stanovenými prováděcím právním předpisem, popřípadě vybaveny návodem k obsluze a čištění; ve značení těchto materiálů a předmětů musí být uvedeny i údaje stanovené prováděcím právním předpisem, a to způsobem, který tento předpis stanoví. (2) Pokud přímo použitelný předpis Evropské unie nestanoví jinak, dovozce nemá povinnost zkoušet a hodnotit složení a vlastnosti výrobků uvedených v § 25 písm. a) a vést o tom dokumentaci podle odstavce 1 písm. b) a povinnost vybavit předmět běžného užívání písemným prohlášením podle odstavce 1 písm. d), jsou-li splněny tyto podmínky: a) povinnosti zkoušet a hodnotit složení a vlastnosti výrobků, vést o tom dokumentaci a vydat písemné prohlášení splnil v rozsahu podle tohoto zákona a prováděcího právního předpisu výrobce v zahraničí a b) dovozce zajistí pro kontrolní účely na žádost příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví předložení dokumentace o zkouškách a hodnocení složení a vlastností těchto výrobků ve lhůtě, rozsahu a jazyce určeném příslušným orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví a vybaví stanovené výrobky ověřeným českým překladem prohlášení podle odstavce 1 písm. d), vydaného výrobcem v zahraničí. (3) Pokud nelze výrobce nebo dovozce předmětu běžného užívání uvedeného v § 25 písm. a) a c) určit, odpovídá za splnění povinností podle odstavce 1 distributor4a). Distributor je povinen v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem zajistit značení předmětu běžného užívání, který není zabalen v obalu určeném pro spotřebitelespotřebitele a je balen v místě prodeje na přání spotřebitelespotřebitele. Předměty běžného užívání s prošlým datem minimální trvanlivosti je prodávající29a) povinen umístit odděleně a zřetelně označit údajem o skončení doby minimální trvanlivosti; tyto výrobky smí prodávat jen, jsou-li bezpečné26a). (4) Hygienické požadavky uvedené v odstavcích 1 až 3 se nevztahují na předměty běžného užívání uvedené v § 25 písm. c) nabízené jako použité. (5) Výrobce a dovozce materiálů nebo předmětů určených pro styk s potravinami je povinen písemně oznámit zahájení, změnu nebo ukončení výroby nebo dovozu materiálů nebo předmětů určených pro styk s potravinami do 7 dnů ode dne, kdy tyto skutečnosti nastaly, příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Podnikající fyzická osoba v oznámení uvede jméno a příjmení nebo obchodní firmu, sídlo a adresu provozovny, zda vyrábí nebo dováží materiály nebo předměty určené pro styk s potravinami, identifikační číslo nebo registrační číslo u zahraniční osoby. Právnická osoba v oznámení uvede obchodní firmu nebo název, sídlo, právní formu, adresu provozovny, zda vyrábí nebo dováží materiály nebo předměty určené pro styk s potravinami, identifikační číslo nebo registrační číslo u zahraniční osoby. (6) Povinnost stanovená v odstavci 5 se obdobně vztahuje na provozovateleprovozovatele potravinářského podniku95) používajícího ve svém potravinářském podniku96) materiály nebo předměty určené pro styk s potravinami, které vyrobil nebo dovezl. (7) Na provozovateleprovozovatele potravinářského podniku používajícího ve svém potravinářském podniku materiály nebo předměty určené pro styk s potravinami, které vyrobil, se vztahují obdobně požadavky stanovené v odstavci 1 písm. a) a b). Na provozovateleprovozovatele potravinářského podniku používajícího ve svém potravinářském podniku materiály nebo předměty určené pro styk s potravinami, které dovezl, se vztahují obdobně požadavky stanovené v odstavci 1 písm. a) a b) a v odstavci 2. (8) Provozovatel potravinářského podniku je povinen ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce potravin používat jen materiály a předměty určené pro styk s potravinami, které vyhovují požadavkům stanoveným zvláštními právními předpisy109). Další ustanovení pro vývoj, výrobu, uvedení na trh, distribuci a dovoz kosmetických prostředků § 27 Kosmetické přípravky (1) Požadavky na výrobu, uvedení nebo dodání na trh kosmetických přípravků stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie v oblasti kosmetických přípravků63). Výrobce, dovozce nebo distributor zajistí, aby při dodávání na trh byly v označení kosmetického přípravku údaje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie64) uvedeny v českém jazyce. (2) Kosmetické přípravky, které nejsou ve spotřebitelském balení, jsou baleny v místě prodeje na žádost kupujícího nebo jsou baleny pro okamžitý prodej, označí prodejce údaji podle přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti kosmetických přípravků63) na vnějším spotřebitelském obalu kosmetického přípravku nebo v přiloženém letáku. Díl 6 Ochrana před hlukem, vibracemi a neionizujícím zářením Hluk a vibrace § 30 (1) Osoba, která používá, popřípadě provozuje stroje a zařízení, které jsou zdrojem hlukuhluku nebo vibracívibrací, provozovatelprovozovatel letiště,31) správce, popřípadě vlastník pozemní komunikace32), provozovatelprovozovatel, popřípadě vlastník dráhy32a), osoba, která je pořadatelem veřejné produkce hudby a nelze-li pořadatele zjistit, pak osoba, která k pořádání veřejné produkce hudby poskytla stavbu, a dále provozovatelprovozovatel provozovny a dalších objektů, jejichž provozem vzniká hlukhluk (dále jen „zdroje hlukuhluku nebo vibracívibrací“), jsou povinni technickými, organizačními a dalšími opatřeními zajistit, aby hlukhluk nepřekračoval hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb a aby bylo zabráněno nadlimitnímu přenosu vibracívibrací na fyzické osoby v chráněném vnitřním prostoru stavby. Splnění povinnosti k ochraně před hlukemhlukem z provozu na pozemních komunikacích nebo dráhách v chráněném venkovním prostoru stavby se považuje i za splnění této povinnosti v chráněném vnitřním prostoru stavby. (2) HlukemHlukem se rozumí zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož imisní hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis. VibracemiVibracemi se rozumí vibracevibrace přenášené pevnými tělesy na lidské tělo, které mohou být škodlivé pro zdraví a jejichž hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis. Za hlukhluk podle věty první se nepovažuje zvuk působený hlasovým projevem fyzické osoby, nejde-li o součást veřejné produkce hudby v budově, hlasovým projevem zvířete, zvuk z produkce hudby provozované ve venkovním prostoru, zvuk z akustického výstražného nebo varovného signálu souvisejícího s bezpečnostním opatřením76), zvuk působený přelivem povrchové vody přes vodní dílo sloužící k nakládání s vodami, zvuk působený v přímé souvislosti s činností související se záchranou lidského života, zdraví nebo majetku, řešením mimořádné události, přípravou jejího řešení nebo prováděním bezpečnostní akce nebo mimořádné vojenské akce76). Za vibracevibrace podle věty druhé se nepovažují vibracevibrace působené přelivem povrchové vody přes vodní dílo sloužící k nakládání s vodami a vibracevibrace působené v přímé souvislosti s činností související se záchranou lidského života, zdraví nebo majetku, řešením mimořádné události, přípravou jejího řešení nebo prováděním bezpečnostní akce nebo mimořádné vojenské akce76). (3) Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, lázeňské léčebně rehabilitační péči a výuce, s výjimkou lesních a zemědělských pozemků32b) a venkovních pracovišť. Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do vzdálenosti 2 m před částí jejich obvodového pláště, významný z hlediska pronikání hlukuhluku zvenčí do chráněného vnitřního prostoru bytových domů, rodinných domů, staveb pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání, staveb pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Chráněným vnitřním prostorem staveb se rozumí pobytové místnosti77) ve stavbách pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání, pro zdravotní a sociální účely a ve funkčně obdobných stavbách a obytné místnosti77) ve všech stavbách. Rekreace pro účely podle věty první zahrnuje i užívání pozemku na základě vlastnického, nájemního nebo podnájemního práva souvisejícího s vlastnictvím bytového nebo rodinného domu, nájmem nebo podnájmem bytu v nich. Co se považuje za prostor významný z hlediska pronikání hlukuhluku, stanoví prováděcí právní předpis. § 31 (1) Pokud při používání, popřípadě provozu zdroje hlukuhluku nebo vibracívibrací, s výjimkou hlukuhluku z leteckého provozu, nelze z vážných důvodů zajistit nepřekračování hygienických limitů podle § 30 odst. 1, může osoba požádat příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví o povolení mírnějšího hygienického limitu, než stanoví prováděcí právní předpis. Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví v řízení o vydání povolení zejména posoudí, zda osoba doložila, že hlukhluk nebo vibracevibrace se omezí na rozumně dosažitelnou míru. Rozumně dosažitelnou mírou se rozumí poměr mezi náklady na protihluková nebo antivibrační opatření a jejich přínosem ke snížení škodlivých účinků hlukuhluku nebo vibracívibrací, který je stanovený i s ohledem na počet fyzických osob exponovaných nadlimitnímu hlukuhluku nebo vibracímvibracím. Správní úřad, který povolení vydal, jej může za nedodržení stanovených podmínek odejmout. Toto povolení se nevydá, pokud je jeho vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povoleníintegrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci. Povolení mírnějšího hygienického limitu je elektronicky evidováno prostřednictvím informačního systému Ministerstva zdravotnictví. (2) O zahájení řízení podle odstavce 1 místně příslušná krajská hygienická stanice informuje tímto řízením dotčené obecní úřady. (3) Žádost podle odstavce 1 musí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahovat popis zdroje hlukuhluku nebo vibracívibrací, změřené hodnoty hlukuhluku v referenčních kontrolních bodech, popřípadě v těchto bodech vypočtené hodnoty hlukuhluku v chráněných prostorech uvedených v § 30 odst. 3 nebo změřené hodnoty vibracívibrací v chráněných vnitřních prostorech staveb, odhad počtu fyzických osob vystavených nadlimitnímu hlukuhluku nebo vibracímvibracím, důvod překročení hygienického limitu, návrh nadlimitní hodnoty hlukuhluku nebo vibracívibrací, přehled provedených a navrhovaných protihlukových a antivibračních opatření, rámcový harmonogram jejich provedení, odhad jejich účinnosti a skutečnosti svědčící o omezení hlukuhluku nebo vibracívibrací na rozumně dosažitelnou míru. Referenčním kontrolním bodem se rozumí místo, které bylo měřením nebo výpočtem vyhodnoceno jako nejvíce zasažené zdrojem hlukuhluku. (4) Při překročení hygienických limitů hlukuhluku z leteckého provozu na letištích zajišťujících ročně více než 50 tisíc vzletů nebo přistání a vojenských letištích je provozovatelprovozovatel letiště povinen navrhnout vydání opatření obecné povahy podle správního řádu ke zřízení ochranného hlukového pásma. Opatření obecné povahy ke zřízení ochranného hlukového pásma vydá stavební úřad po vyjádření krajské hygienické stanice, nebo Ministerstvo obrany, jde-li o vojenské letiště. (5) U bytových domů, rodinných domů, staveb pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání, staveb pro zdravotní a sociální účely a funkčně obdobných staveb umístěných v ochranném hlukovém pásmu je provozovatelprovozovatel letiště na základě odborného posudku vypracovaného na jeho náklad povinen postupně provést nebo zajistit provedení protihlukových opatření v takovém rozsahu, aby byly alespoň uvnitř staveb hygienické limity hlukuhluku dodrženy. U staveb uvedených ve větě první, ve kterých by podle odborného posudku protihluková opatření nezajistila dodržování hygienických limitů, může příslušný správní úřad zahájit řízení o změně v užívání stavby nebo o jejím odstranění. § 32a Měření hlukuhluku v životním prostředí člověka podle tohoto zákona může provádět pouze držitel osvědčení o akreditaci4a) nebo držitel autorizaceautorizace podle § 83c. § 33 V chráněných vnitřních prostorech stavebchráněných vnitřních prostorech staveb nesmějí být instalovány stroje a zařízení o základním kmitočtu od 4 do 8 Hz. Osoba může instalovat takový stroj nebo zařízení v okolí bytových domů, rodinných domů, staveb pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb, jen pokud na základě studie o přenosu vibracívibrací příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví prokáže, že nedojde k nadlimitnímu přenosu vibracívibrací na fyzické osoby v těchto stavbách. § 34 (1) Prováděcí právní předpis upraví hygienické limity hluku a vibrací pro denní a noční dobunoční dobu, způsob jejich měření a hodnocení. (2) Noční dobouNoční dobou se pro účely kontroly dodržení povinností v ochraně před hlukemhlukem a vibracemivibracemi rozumí doba mezi 22.00 a 6.00 hodinou. Neionizující záření § 35 (1) Neionizujícím zářením se pro účely tohoto zákona rozumí elektrická a magnetická pole a elektromagnetické záření o frekvenci do 1,7.1015 Hz. (2) Osoba, která používá, popřípadě provozuje stroj nebo zařízení, které je zdrojem neionizujícího záření včetně laserů (dále jen „zdroj neionizujícího záření“), je povinna a) činit taková technická a organizační opatření, aby expozice fyzických osob v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem nepřekračovaly nejvyšší přípustné hodnoty neionizujícího záření, b) při zjišťování a hodnocení expozice fyzických osob a úrovně neionizujícího záření postupovat způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem, c) před zahájením používání nebo provozu stacionárního zdroje neionizujícího záření sítě elektronických komunikací v obytné zástavbě vypracovat dokumentaci, ve které bude doloženo výpočtem nebo měřením dodržení nejvyšších přípustných hodnot neionizujícího záření z hlediska možné expozice fyzických osob, a předložit tuto dokumentaci příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, d) v případech stanovených prováděcím právním předpisem označit výstrahou místa (oblasti, pásma), ve kterých expozice osob neionizujícímu záření může překročit nejvyšší přípustné hodnoty. (3) Pokud dojde k závadě zdroje neionizujícího záření, která by mohla vést k expozici fyzických osob překračující nejvyšší přípustné hodnoty, osoba uvedená v odstavci 2 jeho provoz neprodleně zastaví. Tím nejsou dotčeny její povinnosti podle zvláštních právních předpisů. (4) ProvozovatelProvozovatel služby, při které se používá k péči o tělo zdroj neionizujícího záření, je povinen vést evidenci, ve které uvede pro každý zdroj neionizujícího záření délku časového úseku, po který je denně v provozu; evidenci je povinen uchovávat po dobu životnosti zdroje neionizujícího záření. Po vyčerpání doby provozu zdroje neionizujícího záření, určené nebo doporučené jeho výrobcem, je osoba uvedená ve větě první povinna provoz zdroje neionizujícího záření ukončit. § 36 Výrobce a dovozce laseru je povinen zajistit a) zařazení laseru do třídy způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem a označení laseru štítkem s uvedením tohoto zařazení, b) opatření laserů zařazených do třídy 1M a vyšší výstražným textem a laserů třídy 3B a 4 signalizací chodu, c) uvedení údajů nezbytných pro ochranu zdraví stanovených prováděcím právním předpisem v technické dokumentaci připojené ke každému laseru. Díl 7 Ochrana zdraví při práci § 37 Kategorizace prací (1) Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví se práce zařazují do čtyř kategorií. Kritéria, faktory a limity pro zařazení prací do kategorií stanoví prováděcí právní předpis; hodnocení rizika a minimální ochranná opatření stanoví zvláštní právní předpis.33b) Do kategorie se nezařazují práce prováděné na pracovištích staveb prozatímně užívaných ke zkušebnímu provozu, který nepřekročí jeden rok. (2) O zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, pokud zvláštní právní předpis33a) nestanoví jinak. Žádost předkládá osoba, která zaměstnává fyzické osoby v pracovněprávních nebo obdobných pracovních vztazích (dále jen „zaměstnavatel“), a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu prací. Práce do druhé kategorie zařazuje zaměstnavatel, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,33a) a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení jejich výkonu, změny podmínek odůvodňující zařazení práce do druhé kategorie, nebo do 10 dnů ode dne vykonatelnosti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví vydaného podle odstavce 5. Ostatní práce na pracovištích zaměstnavatele, které nebyly takto zařazeny, se považují za práce kategorie první. (3) Zaměstnavatel v žádosti o zařazení práce do kategorie uvede a) označení práce, b) název a umístění pracoviště, kde je daná práce vykonávána, c) výsledky hodnocení expozice fyzických osob vykonávajících danou práci jednotlivým rozhodujícím faktorům pracovních podmínek v charakteristické směně včetně doby trvání této expozice, d) délku směny; u vícesměnného provozu režim střídání směn, e) návrh kategorie, do které má být práce zařazena, f) počet zaměstnanců vykonávajících danou práci, z toho počet žen, g) opatření přijatá k ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících danou práci, a připojí k žádosti protokoly o měření nebo vyšetření faktorů pracovních podmínek podle § 38 odst. 1 nebo protokol o odborném hodnocení podle § 38 odst. 2, pokud bylo toto hodnocení provedeno. (4) Zaměstnavatel je povinen neprodleně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví práce, které zařadil do druhé kategorie, a předložit údaje uvedené v odstavci 3 písm. a) až d), f) a g) a dále protokoly o měření nebo vyšetření rizikových faktorů pracovních podmínek provedeném podle § 38 odst. 1 nebo protokol o odborném hodnocení podle § 38 odst. 2, pokud bylo toto hodnocení provedeno. (5) V případě změny podmínek výkonu práce, která má vliv na její zařazení do kategorie druhé rizikové (§ 39), třetí nebo čtvrté, je zaměstnavatel povinen bezodkladně předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví žádost, která má náležitosti uvedené v odstavci 3. O zařazení rizikové práce do jiné rizikové kategorie nebo vyřazení práce z rizikových prací provede příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví nové řízení, v němž vydá nové rozhodnutí. (6) Příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví může z moci úřední rozhodnout o zařazení práce první nebo druhé kategorie do kategorie rizikových prací (§ 39). § 38 (1) Měření a vyšetření pro účely zařazení prací do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie nebo změn zařazení prací do těchto kategorií, která jsou potřebná k hodnocení rizik, může zaměstnavatel provést jen prostřednictvím držitele osvědčení o akreditaci4a) nebo držitele autorizaceautorizace (§ 83c) k příslušným měřením nebo vyšetřením, je-li pro obor měření nebo vyšetřování autorizaceautorizace nebo akreditace právními předpisy upravena, pokud není sám takto kvalifikovaný. (2) Pro rizikové faktory fyzická zátěž nebo pracovní poloha97) může zaměstnavatel zařadit práce do druhé kategorie též na základě odborného hodnocení provedeného držitelem autorizaceautorizace k vyšetření v oboru fyziologie práce podle § 83a odst. 1 písm. i). Protokol o odborném hodnocení musí obsahovat údaje o charakteru práce, místu výkonu práce, době výkonu práce, směnnosti, informace o manipulovaném materiálu, režimu práce, přestávkách na jídlo a oddech v průběhu konání práce, používaném nářadí, pohlaví zaměstnanců a jejich rotaci na jednotlivých pracovních pozicích a fotodokumentaci vztahující se k pracovnímu prostředí, pokud byla pořízena. Věta první se nevztahuje na vyřazení práce z rizikových prací pro rizikové faktory fyzická zátěž nebo pracovní poloha. (3) V případě, že se pro rizikový faktor fyzická zátěž nebo pracovní poloha vyskytne u zaměstnavatele nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, je zaměstnavatel povinen do 6 měsíců ode dne uznání nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví pro práci, při níž vznikla nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, protokol o měření uvedeného rizikového faktoru provedeném podle odstavce 1. § 39 Rizikové práce (1) Rizikovou prací, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí práce, při níž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací, je práce zařazená do kategorie třetí a čtvrté a dále práce zařazená do kategorie druhé, o níž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví nebo tak stanoví zvláštní právní předpis.33a) (2) Zaměstnavatel je povinen zjistit příčinu překročení limitních hodnot ukazatelů biologických expozičních testů a zabezpečit její odstranění; o těchto skutečnostech je povinen neprodleně informovat zaměstnance. Výsledky biologických expozičních testů podle věty první, v členění podle pracovišť, je zaměstnavatel povinen bezodkladně sdělit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. (3) Překročení limitních hodnot ukazatelů biologických expozičních testů sdělí zaměstnavateli bezodkladně poskytovatel pracovnělékařských služeb. Poskytovatel pracovnělékařských služeb je povinen sdělit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví na jeho žádost výsledky biologických expozičních testů. Poskytovatel pracovnělékařských služeb je povinen dodržet mlčenlivost o výsledcích testů jednotlivých zaměstnanců. Pro hodnocení míry expozice zaměstnanců faktory pracovních podmínek pomocí biologických expozičních testů provede poskytovatel pracovnělékařských služeb odběr biologického materiálu za podmínek upravených prováděcím právním předpisem. (4) Limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a podmínky jejich provedení upraví prováděcí právní předpis. § 40 Evidence rizikových prací Zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány rizikové práce, je dále povinen a) u každého zaměstnance ode dne přidělení rizikové práce vést evidenci 1. o jménu, příjmení a rodném čísle, 2. o počtu směn odpracovaných při rizikové práci, s výjimkou rizika infekčního onemocněníinfekčního onemocnění, 3. o datech a druzích provedených lékařských preventivních prohlídek a jejich závěrech, o zvláštních očkováních souvisejících s činností na pracovišti zaměstnavatele nebo o imunitě (odolnosti) k nákaze, 4. údajů o výsledcích sledování zátěže organismu zaměstnanců faktory pracovních podmínek a naměřených hodnotách intenzit a koncentrací faktorů pracovních podmínek a druhu a typu biologického činitele, s výjimkou údajů o zdravotním stavu zaměstnanců, b) ukládat evidenci podle písmene a) po dobu 10 let od ukončení expozice, a jde-li o práce 1. s chemickými karcinogeny nebo mutageny stanovenými zvláštním právním předpisem, 2. s azbestem, 3. v riziku fibrogenního prachu, a 4. s biologickými činiteli, které mohou vyvolat latentní onemocnění, onemocnění, která mají velmi dlouhou inkubační dobu nebo způsobují onemocnění, která se opakovaně projevují remisemi či mohou mít závažné následky, po dobu 40 let od ukončení expozice, c) evidenci o pracích podle písmene b) bodů 1 až 4 předat při svém zániku bez právního nástupce, neuplynula-li dosud lhůta podle písmene b), příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, d) oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví všechny skutečnosti, které by mohly mít vliv na zvýšení expozice zaměstnance faktorům pracovních podmínek. § 40a (1) Povinnosti podle § 37 až 39 plní v případě dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k uživateli podle zákona o zaměstnanosti tento uživatel. Uživatel uvedený ve větě první současně s uzavřením dohody o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele uzavřené podle zákoníku práce předá agentuře práce pro účely zajištění pracovnělékařských služeb agenturou práce informace o kategorii práce dočasně přiděleného zaměstnance a zařazení práce podle jednotlivých rozhodujících rizikových faktorů. Pokud není práce dosud do kategorie zařazena, sdělí mu výsledky hodnocení rizik podle zvláštního právního předpisu, a není-li hodnocení rizik dosud provedeno, pak údaje o rizikových faktorech pracovních podmínek ve vztahu k práci, k níž má být zaměstnanec agentury práce dočasně přidělen, a dále míru předpokládané expozice rizikovým faktorům pracovních podmínek zhodnocené po projednání s poskytovatelem pracovnělékařských služeb. (2) Po skončení dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele uvedeného v odstavci 1 větě první uživatel předá agentuře práce evidenci podle § 40. Agentura práce je povinna tuto evidenci uchovávat po dobu stanovenou v § 40. § 41 Používání biologických činitelů a azbestu (1) Zaměstnavatel je povinen ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, že budou poprvé používány biologické činitele skupin 2 až 4, upravené zvláštním právním předpisem, a změny ve výkonu takové práce a dále takové práce, při nichž jsou nebo mohou být zaměstnanci exponováni azbestu. Hlášení je zaměstnavatel povinen učinit nejméně 30 dnů před zahájením práce a dále vždy, když dojde ke změně ohlášených údajů nebo změně pracovních podmínek, které pravděpodobně budou mít za následek zvýšení expozice azbestového prachu nebo prachu z materiálů, které azbest obsahují; náležitosti hlášení stanoví prováděcí právní předpis. Povinnost ohlásit práce s expozicí azbestu podle vět první a druhé zaměstnavatel nemá, jde-li o práci s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu33d). Práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice azbestu upraví prováděcí právní předpis. (2) Zaměstnavatel nebo osoba jím určená musí při stanovení rizika biologického činitele a azbestu postupovat způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem. (3) Zaměstnavatel je povinen opatření k předcházení a omezení rizik souvisejících s používáním biologických činitelů skupin 2 až 4, jakož i opatření k předcházení a omezení rizik souvisejících s expozicí azbestu předem projednat s příslušným orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. (4) Jde-li o laboratoře provádějící diagnostickou službu pro biologické činitele skupiny 4, oznámí zaměstnavatel příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví pouze záměr používat tyto biologické činitele65). § 41a Teplá voda pro osobní hygienu zaměstnanců (1) Zaměstnavatel, který z individuálního zdroje vyrábí teplou vodu pro účely osobní hygieny zaměstnanců, je povinen zajistit, aby v této vodě nebyly překročeny hygienické limity mikrobiologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů upravené prováděcím právním předpisem. (2) Nelze-li z individuálního zdroje vyrobit teplou vodu jakosti uvedené v odstavci 1, může na žádost zaměstnavatele příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví povolit výjimku. V žádosti zaměstnavatel uvede mikrobiologické, biologické, fyzikální, organoleptické a chemické ukazatele vody, jejich hodnoty, průkaz, že nedojde k poškození zdraví zaměstnanců v důsledku použití této vody, a způsob zabezpečení dodržování hodnot navržených ukazatelů. Rozhodnutí může orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví vázat na podmínky. (3) Dodržení hygienických limitů ukazatelů uvedených v odstavcích 1 a 2 je zaměstnavatel povinen kontrolovat v četnosti a rozsahu stanoveném pro krácený rozbor v závislosti na počtu zásobovaných fyzických osob, upravený prováděcím právním předpisem pro pitnou vodupitnou vodu. V případě havárie nebo jiné mimořádné události může příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví z moci úřední četnost a rozsah kontroly rozhodnutím rozšířit. V případě prokazatelně stálých a vyhovujících ukazatelů jakosti vyráběné vody může příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví na žádost zaměstnavatele četnost a rozsah kontroly snížit. § 42 Náklady spojené se zajišťováním ochrany zdraví při práci podle tohoto zákona hradí zaměstnavatel, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. § 44 Ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčeny povinnosti zaměstnavatelů stanovené zvláštními právními předpisy. Díl 8 Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi § 44a (1) Nakládáním s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi je jejich výroba, dovoz, distribuce, prodej, používání, skladování, balení, označování a vnitropodniková doprava. (2) Při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi je každý povinen chránit zdraví fyzických osob a životní prostředí a řídit se výstražnými symboly nebezpečnosti, standardními větami o nebezpečnosti a pokyny pro bezpečné zacházení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění (dále jen „nařízení (ES) č. 1272/2008“). (3) Nikdo nesmí nabízet, darovat, prodávat ani jinak dodat, přenechat nebo obstarat jiným osobám, než jsou osoby právnické nebo podnikající fyzické osoby, nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008. (4) Nikdo nesmí nabízet, darovat, prodávat ani jinak dodat, přenechat nebo obstarat pro fyzickou osobu mladší 18 let nebo osobu, jejíž svéprávnost byla soudem omezena, nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu nebo třídy a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 3 nebo toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, nebo chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu a kategorie nebezpečnosti žíravost kategorie 1 se standardní větou H314 podle nařízení (ES) č. 1272/2008. (5) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby nesmějí prodávat v prodejních automatech a do přinesených nádob nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu nebo třídy a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1, 2 nebo 3 nebo toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1, nebo nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti žíravost kategorie 1 se standardní větou o nebezpečnosti H314 podle nařízení (ES) č. 1272/2008. (6) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby smějí nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, jen tehdy, jestliže nakládání s nimi mají zabezpečeno fyzickou osobou odborně způsobilou podle § 44b odst. 1, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak20). Jednotlivé činnosti v rámci nakládání s těmito chemickými látkami a chemickými směsmi může vykonávat i zaměstnanec, kterého fyzická osoba odborně způsobilá prokazatelně zaškolila. Opakované proškolení se provádí nejméně jedenkrát za 2 roky. O školení a proškolení musí být pořízen písemný záznam, který je právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba povinna uchovávat po dobu 3 let. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na provozování speciální ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace (§ 58). (7) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny skladovat nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, v prostorách, které jsou uzamykatelné a zabezpečené proti vloupánívloupání a vstupu nepovolaných osob. Při skladování musí být vyloučena záměna a vzájemné škodlivé působení uskladněných chemických látek a chemických směsí a zabráněno jejich pronikání do životního prostředí a ohrožení zdraví fyzických osob. (8) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které nakládají s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, jsou povinny vést evidenci těchto chemických látek a chemických směsí. Evidence se vede pro každou nebezpečnou chemickou látku a chemickou směs odděleně a evidenční záznamy musí obsahovat údaje o přijatém a vydaném množství, stavu zásob, jméno a příjmení osoby a označení útvaru subjektu, pro který byly vydány. Evidenční záznamy se uchovávají nejméně po dobu 5 let po dosažení nulového stavu zásob nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na provozování speciální ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace a na vedení evidence chemických látek a chemických směsí, které jsou výbušninami79). § 44b Odborná způsobilost (1) Za fyzické osoby odborně způsobilé pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, se považují a) absolventi vysokých škol, kteří získali vysokoškolské vzdělání 1. v magisterském studijním programu v oblasti vzdělávání Všeobecné lékařství a zubní lékařství, Farmacie nebo v oblasti vzdělávání Veterinární lékařství, veterinární hygiena nebo v oblasti vzdělávání Zdravotnické obory se zaměřením na přípravu odborného pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdravíveřejného zdraví nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání, 2. v oblasti vzdělávání Chemie nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání, 3. v oblasti vzdělávání Učitelství se zaměřením na chemii nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání, 4. a mají osvědčení o absolvování programu celoživotního vzdělávání se zaměřením na toxikologii35f), nebo 5. v magisterském studijním programu v oblasti vzdělávání Biologie, ekologie a životní prostředí se zaměřením na rostlinolékařství a ochranu rostlin, obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání, nebo absolvovali program celoživotního vzdělávání se zaměřením na rostlinolékařství a ochranu rostlin35g), b) fyzické osoby, které mají jiné vzdělání, než je uvedeno v písmeni a), a které se úspěšně podrobily zkoušce odborné způsobilosti a mají osvědčení podle odstavce 4 o odborné způsobilosti k nakládání s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008. (2) Komisi pro přezkoušení odborné způsobilosti pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, zřizuje příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Ministerstvo zdravotnictví stanoví prováděcím právním předpisem způsob zřízení komise a její složení, obsah a formu přihlášky ke zkoušce, základní obsah a podmínky provedení zkoušky a vzor osvědčení o odborné způsobilosti. (3) Ke zkoušce se může přihlásit u kteréhokoliv zkušebního místa fyzická osoba starší 18 let, která má trvalý pobyt na území České republiky, popřípadě bydliště, jde-li o fyzickou osobu, která trvalý pobyt na území České republiky nemá (dále jen „uchazeč“). Pozvánku ke zkoušce doručí zkušební místo uchazeči nejpozději 30 dní před termínem konání zkoušky. (4) Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví vydá uchazeči, který úspěšně vykonal zkoušku, nejpozději do 30 dnů ode dne vykonání zkoušky osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008. Za vydání osvědčení se platí správní poplatek.35h) Osvědčení je platné po dobu 5 let ode dne jeho vydání. HLAVA III PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU A ŠÍŘENÍ INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ Díl 1 Očkování a spolupráce orgánů ochrany veřejného zdraví s poskytovateli zdravotních služeb § 45 (1) K ochraně před vznikem, šířením a k omezení výskytu infekčních onemocněníinfekčních onemocnění spolupracují poskytovatelé zdravotních služeb s orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví a provádějí opatření stanovená tímto zákonem nebo na základě zákona příslušným orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Náklady spojené s takovou činností, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, hradí stát v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, prostřednictvím správního orgánu, který udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách11). (2) Poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni zajistit a provést pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování, očkování při úrazech, poraněních, nehojících se ranách a před některými léčebnými výkony, popřípadě pasivní imunizaci fyzických osob, které mají v péči, [například podáním dalších imunobiologických přípravků36)] v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána. (3) Při výskytu infekčního onemocněníinfekčního onemocnění stanoveného prováděcím právním předpisem nebo při podezření na výskyt takového infekčního onemocněníinfekčního onemocnění jsou poskytovatelé zdravotních služeb povinni nařídit izolaciizolaci vždy na infekčním oddělení, případně oddělení tuberkulózy nebo dermatovenerologickém oddělení poskytovatele lůžkové péče. Nemá-li poskytovatel zdravotních služeb zřízeno takové oddělení, je povinen zajistit zdravotní služby fyzické osobě u jiného poskytovatele zdravotních služeb a převoz pacienta k tomuto poskytovateli. V ostatních případech se izolaceizolace provádí podle prozatímního opatření poskytovatele zdravotních služeb nebo rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví u poskytovatele zdravotních služeb nebo v místě pobytu fyzické osoby. § 46 (1) Fyzická osoba, která má na území České republiky trvalý pobyt, cizinec, jemuž byl povolen trvalý pobyt, cizinec, který je oprávněn k trvalému pobytu na území České republiky, a dále cizinec, jemuž byl povolen přechodný pobyt na území České republiky na dobu delší než 90 dnů nebo je oprávněn na území České republiky pobývat po dobu delší než 90 dnů, jsou povinni podrobit se, v prováděcím právním předpisu upravených případech a termínech, stanovenému druhu pravidelného očkování. Pravidelná očkování se provádějí k zamezení vzniku a šíření závažných infekčních onemocněníinfekčních onemocnění s vysokým rizikem dalšího epidemického šíření v kolektivech a život ohrožujících infekčních onemocněníinfekčních onemocnění, s ohledem na doporučení Světové zdravotnické organizace a Evropského střediska pro kontrolu nemocí. Prováděcím právním předpisem stanovené fyzické osoby a fyzické osoby, které mají být zařazeny na pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčních onemocněníinfekčních onemocnění, jsou povinny podrobit se ve stanoveném rozsahu stanovenému druhu zvláštního očkování. (2) Před provedením pravidelného a zvláštního očkování je fyzická osoba povinna podrobit se v případech upravených prováděcím právním předpisem vyšetření stavu imunity (odolnosti). Pravidelné a zvláštní očkování se neprovede při zjištění imunity vůči infekci nebo zjištění zdravotního stavu, který brání podání očkovací látky (kontraindikace). O těchto skutečnostech poskytovatel zdravotních služeb uvedený v § 47a vystaví fyzické osobě potvrzení a důvod upuštění od očkování zapíše do zdravotnické dokumentace. (3) Zjistí-li příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, že se nezletilá fyzická osoba nepodrobila očkování nebo vyšetření podle odstavce 2, a jde-li o nezletilou fyzickou osobu, která nemá zvoleného poskytovatele zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, stanoví jí rozhodnutím povinnost podrobit se tomuto očkování nebo vyšetření u určeného poskytovatele zdravotních služeb. (4) Jde-li o fyzickou osobu, která nedovršila patnáctý rok svého věku, odpovídá za splnění povinností podle odstavců 1 až 3 její zákonný zástupce12), pěstoun nebo fyzická osoba, které byla soudem svěřena do osobní péče80). V případě fyzických osob, které nedovršily patnáctý rok věku, svěřených do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě rozhodnutí soudu10a), umístěných do školských zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy81), do zařízení sociálních služeb poskytujících pobytové služby82) a obdobných zařízení, byla-li soudem nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova, odpovídají za splnění povinností podle odstavců 1 až 3 tato zařízení, poskytovatelé sociálních služeb, jde-li o fyzickou osobu umístěnou do zařízení sociálních služeb nebo provozovateléprovozovatelé obdobných zařízení. (5) Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, který vydal rozhodnutí podle odstavce 3, požádá určeného poskytovatele zdravotních služeb, aby očkování nebo vyšetření provedl. Určený poskytovatel zdravotních služeb je povinen žádosti vyhovět. (6) Prováděcí právní předpis upraví členění očkování a podmínky provedení očkování, způsoby vyšetřování imunity, pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčního onemocněníinfekčního onemocnění a podmínky, za nichž mohou být v souvislosti se zvláštním očkováním fyzické osoby zařazeny na pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčního onemocněníinfekčního onemocnění. § 47 (1) K pravidelnému, zvláštnímu a mimořádnému očkování může poskytovatel zdravotních služeb použít jen očkovací látky podle antigenního složení očkovacích látek stanoveného Ministerstvem zdravotnictví podle § 80 odst. 1 písm. e). To neplatí, jde-li o pravidelné očkování a fyzická osoba požádá o jeho provedení jinou registrovanou očkovací látkou. (2) Každé provedené očkování zapíše poskytovatel zdravotních služeb v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem do očkovacího průkazu nebo zdravotního a očkovacího průkazu dítěte a mladistvého, který vydá při prvním očkování, a do zdravotnické dokumentace očkovaného. Při každém dalším očkování je očkovaný povinen předložit očkovací průkaz nebo zdravotní a očkovací průkaz dítěte a mladistvého k provedení záznamu. (3) Poskytovatel zdravotních služeb, který provedl očkování konkrétního pacienta, o tom bezodkladně učiní elektronický záznam do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob, které onemocněly infekčním onemocněníminfekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy podle § 79 v rozsahu požadavku na vytvoření záznamu o očkování podle zákona o léčivech. (4) Pro účely záznamu o očkování podle odstavce 3 se provedením očkování konkrétního pacienta rozumí provedení pravidelného, zvláštního, mimořádného nebo dobrovolného očkování, při kterém je lékařem pacientovi aplikován humánní imunologický léčivý přípravek. (5) Ministerstvo zajistí, že každý záznam o očkování podle odstavce 3 je zároveň bezodkladně přenesen do systému eRecept vedeného podle zákona o léčivech. § 47a (1) Pravidelná očkování dětí provádějí poskytovatelé zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, s výjimkou očkování novorozenců HBsAg pozitivních matek proti virové hepatitidě B, která provádějí na novorozeneckých odděleních porodnic lékaři těchto oddělení. Očkování proti tuberkulóze u dětí s vyšším rizikem získání této infekce provádějí na kalmetizačních pracovištích odborní lékaři pneumoftizeologové. Pravidelné očkování zletilých fyzických osob provádějí poskytovatelé zdravotních služeb v oborech všeobecné praktické lékařství nebo hygiena a epidemiologie; tato očkování mohou provádět i zdravotní ústavy. U osob umístěných u poskytovatelů zdravotních služeb, v zařízeních sociálních služeb a obdobných zařízeních provádějí očkování podle tohoto zákona také lékaři těchto zařízení. (2) Zvláštní a mimořádné očkování provádějí poskytovatelé zdravotních služeb v oborech infekční lékařství, praktické lékařství pro děti a dorost, všeobecné praktické lékařství nebo hygiena a epidemiologie, poskytovatelé pracovnělékařských služeb a zdravotní ústavy. (3) Očkování proti tetanu při poraněních a nehojících se ranách provádějí poskytovatelé zdravotních služeb, kteří ošetřují poranění nebo nehojící se ránu, popřípadě poskytovatelé zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo všeobecné praktické lékařství nebo poskytovatelé pracovnělékařských služeb. Očkování proti vzteklině po poranění zvířetem podezřelým z nákazy vzteklinou provádějí lékaři antirabických center při vybraných infekčních odděleních nemocnic. (4) Očkování proti žluté zimnici může provádět jen poskytovatel zdravotních služeb, pro kterého toto očkování zabezpečuje lékař se specializovanou způsobilostí v oboru hygiena a epidemiologie, epidemiologie, infekční lékařství, všeobecné praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost po absolvování certifikovaného kurzu očkování. Ministerstvo zdravotnictví vede evidenci poskytovatelů zdravotních služeb, kteří provádějí očkování proti žluté zimnici. Poskytovatel zdravotních služeb, který provádí očkování proti žluté zimnici, je povinen písemně oznámit Ministerstvu zdravotnictví vedle údajů stanovených správním řádem i zahájení tohoto očkování. Poskytovatel zdravotních služeb je povinen oznámit Ministerstvu zdravotnictví i ukončení očkování proti žluté zimnici nebo změny údajů uvedených ve větě třetí. Oznámení se podává do 7 kalendářních dnů ode dne zahájení nebo ukončení očkování proti žluté zimnici, nebo ode dne, kdy nastaly změny údajů podle věty čtvrté. (5) Provedení očkování proti žluté zimnici zapíše poskytovatel zdravotních služeb do zdravotnické dokumentace očkovaného a dále do očkovacího průkazu nebo zdravotního a očkovacího průkazu dítěte a mladistvého. O provedení očkování proti žluté zimnici poskytovatel zdravotních služeb vydá mezinárodní osvědčení v českém a anglickém jazyce; vzor osvědčení stanoví prováděcí právní předpis. (6) Seznam poskytovatelů zdravotních služeb vedených v evidenci podle odstavce 4 zveřejňují Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice na svých internetových stránkách. § 48 (1) Ministerstvo zdravotnictví předává údaje vedené v informačních systémech veřejné správy, které může využívat k výkonu působnosti podle tohoto zákona, poskytovatelům zdravotních služeb k plnění jejich úkolů v oblasti předcházení vzniku a šíření infekčních onemocněníinfekčních onemocnění na základě žádosti. Žádost poskytovatele zdravotních služeb i údaje předávané Ministerstvem zdravotnictví na základě této žádosti jsou předávány způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Žádost podle odstavce 1 musí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahovat jméno, popřípadě jména, příjmení a další dostupné identifikační údaje subjektu, o kterém mají být údaje předány, případně informace potřebné k vyhledání požadovaných údajů, požadovaný rozsah údajů o tomto subjektu a účel, ke kterému jsou údaje požadovány. (3) Ministerstvo zdravotnictví ověří žadatele v jím vedeném registru poskytovatelů zdravotních služeb, posoudí oprávněnost žádosti a odůvodněnost požadovaného rozsahu údajů a v případě kladného vyhodnocení předá požadované údaje. Pokud Ministerstvo zdravotnictví žádost vyhodnotí jako nedůvodnou nebo omezí rozsah požadovaných údajů, sdělí tuto skutečnost poskytovateli zdravotních služeb. § 49 (1) Ze státního rozpočtu se hradí očkovací látky pro zvláštní a mimořádná očkování. (2) Ze státního rozpočtu se dále hradí očkovací látky pro pravidelná očkování fyzických osob, které nejsou pojištěnci podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění. § 50 Poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině75) a dále právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která provozuje v provozovně živnostživnost, v jejíž náplni je péče o děti do 3 let věku nebo výchova dětí nad 3 roky věku v předškolních zařízeních98), nebo mateřská škola, s výjimkou zařízení uvedených v § 46 odst. 4 větě druhé a zařízení, do nichž je docházka povinná, mohou přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro kontraindikaci. Doklad o provedení pravidelného očkování nebo doklad o tom, že je dítě proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro kontraindikaci, vydá poskytovatel zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost na žádost zákonného zástupce dítěte, pěstouna nebo fyzické osoby, které bylo dítě soudem svěřeno do osobní péče80). § 51 (1) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví a) neprodleně sdělit neobvyklé reakce po očkování a název a číslo šarže použité očkovací látky, b) na jeho žádost sdělit osobní údaje fyzických osob, které mají ve své evidenci, a to jméno, příjmení, rodné číslo a trvalý pobyt, dále druh a datum očkování, kontraindikaci či imunitu vůči nákaze, c) umožnit, aby pro potřeby kontroly prevence vzniku a šíření infekčních onemocněníinfekčních onemocnění zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví nahlížel do zdravotnické dokumentace a pořizoval z ní výpisy. (2) Zdravotní pojišťovny jsou povinny sdělovat Ministerstvu zdravotnictví počet očkovaných pojištěnců v členění podle očkovacího kalendáře pro pravidelná očkování stanoveného prováděcím právním předpisem, a to vždy do 30. dubna kalendářního roku za uplynulý kalendářní rok. V tomto termínu jsou dále povinny sdělovat Ministerstvu zdravotnictví i údaje o počtu očkovaných pojištěnců proti sezónní chřipce. Opatření proti šíření infekčních onemocnění fyzickými osobami, které vylučují choroboplodné zárodky § 53 (1) Fyzické osoby po nákaze vyvolané virem lidského imunodeficitu, fyzické osoby vylučující choroboplodné zárodky břišního tyfu a paratyfu a fyzické osoby s chronickým onemocněním virovým zánětem jater B a C, pokud jim nebo jejich zákonným zástupcům byla tato skutečnost lékařem sdělena (dále jen „nosiči“), jsou povinny a) podrobit se léčení, lékařskému dohledu, potřebnému laboratornímu vyšetření a dalším protiepidemickým opatřením; povinnost podrobit se léčení se nevztahuje na fyzickou osobu po nákaze vyvolané virem lidského imunodeficitu ve stavu těžkého onemocnění, b) dodržovat poučení lékaře o ochraně jiných fyzických osob před přenosem infekčního onemocněníinfekčního onemocnění, jehož jsou nosiči, c) nevykonávat činnosti, při nichž by vzhledem ke svému nosičství ohrožovaly zdraví jiných fyzických osob, d) informovat lékaře před vyšetřovacím nebo léčebným výkonem a při přijetí do ústavní péče o svém nosičství; pokud má nosič poruchu vědomí, učiní tak ihned, jakmile mu to jeho zdravotní stav umožňuje, e) sdělit své nosičství poskytovateli zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, který vypracovává posudek před uzavřením smlouvy o poskytnutí pobytové služby v zařízení sociálních služeb podle zvláštního právního předpisu82), f) oznamovat registrujícímu poskytovateli zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, osobní údajeosobní údaje (jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého a přechodného pobytu), údaje o zaměstnání a změny v těchto údajích. (2) Příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví z moci úřední rozhodne o rozsahu protiepidemických opatření podle odstavce 1 písm. a), s výjimkou léčení, a stanoví činnosti podle odstavce 1 písm. c); může též fyzické osobě rozhodnutím stanovit, který poskytovatel zdravotních služeb opatření podle odstavce 1 písm. a) provede. Odvolání proti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví nemá odkladný účinek. (3) Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, který vydal rozhodnutí podle odstavce 2, požádá určeného poskytovatele zdravotních služeb, aby opatření podle odstavce 1 písm. a) provedl. Určený poskytovatel zdravotních služeb je povinen žádosti vyhovět. § 54 (1) Poskytovatel zdravotních služeb ošetřující nosiče je povinen hlásit neprodleně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví osobní údajeosobní údaje a změny v těchto údajích, skutečnost, že nosič změnil zaměstnání, pokud je mu tato skutečnost známa, a ukončení nařízené izolaceizolace. (2) Je-li před propuštěním nosiče ze zařízení poskytujícího lůžkovou zdravotní péči prokázáno vylučování původce infekce, poskytovatel zdravotních služeb informuje o této skutečnosti příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Díl 2 Ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace § 55 Ochrannou dezinfekcídezinfekcí, dezinsekcí a deratizací je činnost směřující k ochraně zdraví fyzických osob a k ochraně životních a pracovních podmínek před původci a přenašeči infekčních onemocněníinfekčních onemocnění, škodlivými a epidemiologicky významnými členovci, hlodavci a dalšími živočichy. Člení se na a) běžnou ochrannou dezinfekcidezinfekci, dezinsekci a deratizaci, která jako součást čištění a běžných technologických a pracovních postupů směřuje k předcházení vzniku infekčních onemocněníinfekčních onemocnění a výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů, b) speciální ochrannou dezinfekcidezinfekci, dezinsekci a deratizaci, kterou je odborná činnost cílená na likvidaci původců a přenašečů infekčních onemocněníinfekčních onemocnění a zvýšeného výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů. § 56 Osoba, která provádí ochrannou dezinfekcidezinfekci, dezinsekci nebo deratizaci, a) smí použít jen přípravky dodané na trh v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o biocidních přípravcích37a), b) může použít přípravky a postupy jen v míře nezbytně nutné tak, aby účelu ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace bylo dosaženo a životní a pracovní podmínky nebyly ohroženy či poškozeny, c) je povinna kontrolovat její účinnost. § 57 (1) Běžnou ochrannou dezinfekcidezinfekci, dezinsekci a deratizaci je povinna podle potřeby provádět každá osoba, a to jako součást čištění a běžných technologických a pracovních postupů. (2) Speciální ochrannou dezinfekcidezinfekci, dezinsekci a deratizaci je povinna podle potřeby ve své provozovně zajistit každá fyzická osoba, která je podnikatelem, právnická osoba a každá osoba při likvidaci původců nákaz, při zvýšeném výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů. Jde-li o obytné místnosti, pobytové místnosti a nebytové prostory nesloužící k podnikání, má povinnost podle věty první vlastník nemovitostinemovitosti nebo společenství vlastníků a u nemovitostinemovitosti v majetku České republiky organizační složka státu nebo příspěvková organizace, které přísluší hospodaření s ní. § 58 (1) Speciální ochrannou dezinfekcidezinfekci, dezinsekci a deratizaci, s výjimkou speciální ochranné dezinfekcedezinfekce prováděné poskytovatelem zdravotních služeb v jeho objektech, jakož i speciální ochrannou dezinfekcidezinfekci, dezinsekci a deratizaci v potravinářských nebo zemědělských provozech, může provádět fyzická osoba, která a) dovršila věk 18 let, b) absolvovala odborný kurs, nebo jinak získala odborné znalosti a praktické dovednosti v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem37c), c) má platné osvědčení o odborné způsobilosti. (2) Speciální ochranná dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech může být vykonávána jen pod dohledem a řízením fyzické osoby, která a) absolvovala speciální mistrovský kurs, nebo jinak získala odborné znalosti a praktické dovednosti v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem37c), b) má platné osvědčení o odborné způsobilosti. (3) Speciální ochrannou dezinfekcidezinfekci, dezinsekci a deratizaci, při které se používají nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu nebo třídy a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1, 2 nebo 3 nebo toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, může provádět fyzická osoba, která a) dovršila věk 18 let, b) absolvovala odborný kurs pro práci s těmito látkami a směsmi, nebo jinak získala odborné znalosti a praktické dovednosti v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem37c) a c) má platné osvědčení o odborné způsobilosti. (4) Řídit a dohlížet na výkon speciální ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace, při které se používají látky nebo směsi uvedené v odstavci 3, může fyzická osoba, která má kvalifikaci podle odstavců 2 a 3. (5) Předpokladem k přijetí do kursu podle odstavce 2 písm. a) je absolvování odborného kursu podle odstavce 1 písm. b) nebo platné osvědčení o odborné způsobilosti v rozsahu odstavce 1 písm. c) a 5 let praxe ve speciální ochranné dezinfekcidezinfekci, dezinsekci a deratizaci. Předpokladem přijetí do kursu podle odstavce 3 písm. b) je absolvování odborného kursu podle odstavce 1 písm. b) nebo platné osvědčení o odborné způsobilosti v rozsahu podle odstavce 1 písm. c). § 59 (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která provozuje kurs k získání znalostí k výkonu speciální ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace, je povinna zajistit obsah a rozsah kursů podle prováděcího právního předpisu. (2) Prováděcí právní předpis stanoví počet hodin teoretické a praktické výuky kursů k získání znalostí pro výkon speciální ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace a jejich odbornou náplň, a to zvlášť pro jednotlivé odborné kursy (§ 58 odst. 1 a 3) a speciální mistrovský kurs (§ 58 odst. 2). § 60 (1) Komisi pro přezkoušení odborné způsobilosti podle § 58 odst. 1 až 4 zřizuje příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. K provedení zkoušky odborné způsobilosti podává fyzická osoba příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví přihlášku, jejíž náležitosti upraví prováděcí právní předpis. (2) Osvědčení o odborné způsobilosti vydá orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví fyzické osobě, která úspěšně vykonala zkoušku před komisí podle odstavce 1. Osvědčení odborné způsobilosti je platné po dobu 5 let ode dne jeho vydání. (3) Prováděcí právní předpis upraví složení komise, základní obsah a podmínky provedení zkoušky odborné způsobilosti a vzor osvědčení o odborné způsobilosti. § 61 (1) Osoba, která je oprávněna provozovat speciální ochrannou dezinfekcidezinfekci, dezinsekci a deratizaci, je povinna a) evidovat použité přípravky, jejich druh, množství, dobu, místo a účel použití; tuto evidenci ukládat po dobu 5 let, b) informovat dotčené osoby o záměru provést velkoplošnou (území obceobce nebo městské části) speciální ochrannou dezinsekci a deratizaci. (2) Příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví může rozhodnutím provedení speciální ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace nařídit, pokud hrozí šíření nákazy, zvýšený výskyt přenašečů infekčních onemocněníinfekčních onemocnění nebo šíření škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů. (3) Pokud osoba oprávněná provozovat speciální ochrannou dezinfekcidezinfekci, dezinsekci a deratizaci hodlá provádět speciální ochrannou dezinfekcidezinfekci, dezinsekci a deratizaci nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebo třídy a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1, 2 nebo 3 nebo toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, je povinna písemně oznámit tuto skutečnost orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví a obecnímu úřadu příslušným podle místa provádění činnosti, a to nejpozději 48 hodin před započetím této činnosti. V tomto oznámení musí být uvedeno přesné označení místa, kde bude speciální ochranná dezinfekcedezinfekce, dezinsekce nebo deratizace prováděna, druh a přibližné množství použité chemické látky nebo chemické směsi, způsob provedení, den zahájení prací a předpokládaná doba trvání prací, název a sídlo provádějící firmy a jméno a příjmení a spojení na odpovědného pracovníka. Do lhůty 48 hodin se nezapočítávají dny pracovního klidu a pracovního volna. Pro provádění speciální ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, které mohou poškozovat včely, ryby, zvěř a některé další necílové organismy, platí zvláštní právní předpisy37b). (4) Příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví může k ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví pro výkon speciální ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce nebo deratizace oznámené podle odstavce 3 stanovit podmínky jejího provedení. Díl 3 Postup při zjištění výskytu infekčního onemocnění § 62 Hlášení infekčních onemocnění a zacházení s biologickým materiálem (1) Osoba poskytující péči včetně poskytovatele zdravotních služeb, který provádí laboratorní vyšetřování biologického materiálu (§ 15 odst. 1), která zjistí infekční onemocněníinfekční onemocnění, podezření na takové onemocnění nebo úmrtí na ně, vylučování původců infekčních onemocněníinfekčních onemocnění nebo se o těchto skutečnostech dozví, je povinna ohlásit toto zjištění neprodleně, způsobem a v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Současně zajistí podle druhu a rozsahu jí poskytované zdravotní péče bezodkladně provedení prvních nezbytných opatření k zamezení šíření onemocnění včetně odběru biologického materiálu a jeho vyšetření. Další opatření provádí podle pokynu orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Pokud je to nezbytné k realizaci opatření na ochranu veřejného zdravíveřejného zdraví, vyžádá si osoba poskytující péči nebo orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví součinnost Policie České republiky. (2) Osoba uvedená v odstavci 1 je dále povinna ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví pozitivní mikrobiologické nálezy původců infekčních onemocněníinfekčních onemocnění stanovených prováděcím právním předpisem a markerů virových hepatitid a pozitivních sérologických vyšetření na infekční onemocněníinfekční onemocnění. (3) Osoba uvedená v odstavci 1 je dále povinna a) při odběru biologického materiálu a jeho vyšetření postupovat podle hygienických požadavků upravených prováděcím právním předpisem, b) žádanku o vyšetření biologického materiálu vyplnit údaji o jménu, popřípadě jménech, a příjmení pacienta, místě jeho trvalého pobytu nebo bydliště, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, čísle pojištěnce podle zákona o veřejném zdravotním pojištění a dalšími údaji upravenými prováděcím právním předpisem, c) zajistit, aby se s biologickým materiálem při odběru, transportu, laboratorním zpracování, dekontaminaci a likvidaci zacházelo tak, aby nebylo ohroženo zdraví fyzických osob přicházejících s ním do přímého styku. § 62a Epidemiologické šetření (1) Příslušné orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví jsou oprávněny provádět epidemiologické šetření zaměřené zejména na ověření diagnózy a zjištění ohniska nákazy (§ 65). Osoby jsou povinny sdělit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví na jeho výzvu okolnosti důležité v zájmu epidemiologického šetření. (2) Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno zřídit službu mobilní aplikace pro účely epidemiologického šetření a zpracovávat osobní údaje o prostorové blízkosti uživatelů, zjištěné vzájemnou interakcí jejich zařízení, a s tím související informace. Instalace a používání aplikace jejími uživateli je dobrovolná. Ministerstvo zdravotnictví je dále oprávněno spravovat a v rozsahu určeném v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2019/1765 předávat údaje podle věty první pro epidemiologické šetření105). (3) Krajská hygienická stanice nebo Ministerstvo zdravotnictví může uzavřít s fyzickou nebo právnickou osobou, která prokáže, že má nastaven systém pro zpracování osobních údajů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679106) a zákonem o zpracování osobních údajů, veřejnoprávní smlouvu za účelem přenesení výkonu činností prováděných v rámci epidemiologického šetření, které spočívají ve zjišťování informací důležitých pro epidemiologické šetření. (4) Veřejnoprávní smlouva podle odstavce 3 obsahuje výčet činností, jejichž výkon má být přenesen, a podmínky jejich výkonu, zejména a) úpravu úhrady nákladů souvisejících s výkonem přenesených činností, b) úpravu ochrany a zpracování osobních údajů, c) stanovení doby, na kterou je veřejnoprávní smlouva uzavírána, d) stanovení podmínek a důvodů pro výpověď veřejnoprávní smlouvy. (5) Na fyzickou osobu vykonávající činnosti na základě veřejnoprávní smlouvy podle odstavce 3 se vztahuje § 89 obdobně. § 63 Spolupráce správních úřadů k zamezení šíření nákazy (1) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra v rozsahu své působnosti neprodleně informují o výskytu závažných sporadických a hromadně se vyskytujících infekčních onemocněníinfekčních onemocnění příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. (2) Orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví a orgány veterinární správy si vzájemně neprodleně hlásí výskyt infekcí přenosných ze zvířete na člověka. Orgány veterinární správy orgánům ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví hlásí i úhyn zvířete na takovou infekci. (3) Při provádění opatření proti infekcím přenosným ze zvířat na člověka spolupracují orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví s orgány veterinární správy. § 64 Opatření, kterým jsou povinny se podrobit fyzické osoby Fyzická osoba, která onemocněla infekčním onemocněníminfekčním onemocněním nebo je podezřelá z nákazy, je podle povahy infekčního onemocněníinfekčního onemocnění zejména povinna a) podrobit se izolaciizolaci, podání specifických imunologických preparátů nebo antiinfektiv, potřebnému laboratornímu vyšetření, lékařské prohlídce a karanténním opatřením, b) dodržovat omezení, popřípadě zákaz užívání zdroje pitné vodypitné vody, potravin a dalších výrobků podezřelých z toho, že obsahují původce nákazy, c) zajistit provedení nařízené ohniskové ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace, d) zdržet se činnosti, která by mohla vést k dalšímu šíření infekčního onemocněníinfekčního onemocnění, a je-li běžnou součástí života, vykonávat ji tak, aby se riziko šíření snížilo. § 65 Provedení ohniskové ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace Ohniskovou ochrannou dezinfekcídezinfekcí, dezinsekcí a deratizací je činnost směřující k ochraně zdraví fyzických osob a k ochraně životních a pracovních podmínek před původci a přenašeči infekčních onemocněníinfekčních onemocnění, škodlivými a epidemiologicky významnými členovci, hlodavci a dalšími živočichy v ohnisku nákazy. Ohniskem nákazy je místo, ve kterém se šíří nákaza. Jeho součástí je nebo byl zdroj nákazy, fyzické osoby podezřelé z nákazy a složky jejich prostředí. § 66 Opatření, kterým jsou povinny se podrobit fyzické osoby podnikající a právnické osoby (1) Fyzická osoba, která je podnikatelem, a právnická osoba jsou povinny podrobit se, podle povahy infekčního onemocněníinfekčního onemocnění, protiepidemickým opatřením, kterými jsou zejména, a) zákaz provozu zařízení, provozovny nebo jiné činnosti, b) zákaz přepravy určitými dopravními prostředky, c) omezení výroby, pozastavení prodeje a zákaz užívání vody, potravin a dalších výrobků podezřelých z kontaminace. (2) Fyzická osoba, která je podnikatelem, a právnická osoba jsou dále povinny zajistit provedení ohniskové dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace a asanaci (hygienické zabezpečení) vody, půdy a jiných míst a výrobků podezřelých z toho, že obsahují původce onemocnění. § 67 Stanovení druhu a způsobu provedení protiepidemických opatření v ohnisku nákazy (1) Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví příslušný podle místa výskytu infekčního onemocněníinfekčního onemocnění rozhodne o druhu a způsobu provedení protiepidemických opatření v ohnisku nákazy. Odvolání nemá odkladný účinek. (2) Poskytovatel zdravotních služeb, pokud zjistí výskyt infekčního onemocněníinfekčního onemocnění nebo podezření na ně, může fyzické osobě nařídit druh a způsob provedení protiepidemických opatření v ohnisku nákazy podle § 64. Nařizuje-li poskytovatel zdravotních služeb jako protiepidemické opatření karanténu fyzické osobě, která je pojištěncem nemocenského pojištění, použije k tomu předepsaný tiskopis, který vydá Česká správa sociálního zabezpečení v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví. (3) Opatření podle odstavce 2 je závazné ode dne jeho prokazatelného předání fyzické osobě. Záznam o nařízení tohoto opatření je součástí zdravotnické dokumentace fyzické osoby. (4) Má-li fyzická osoba, které bylo podle odstavce 2 nařízeno protiepidemické opatření, za to, že je nesprávné, může podat do 3 pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného předání návrh na jeho přezkoumání poskytovateli zdravotních služeb, který opatření vydal. (5) Jestliže byl návrh na přezkoumání opatření podán po uplynutí lhůty podle odstavce 4, poskytovatel zdravotních služeb návrh odloží. Tuto skutečnost písemně sdělí fyzické osobě, která návrh na přezkoumání opatření podala. Při prokázání důvodů, které fyzické osobě objektivně bránily v podání návrhu ve stanovené lhůtě, poskytovatel zdravotních služeb zmeškání lhůty pro podání návrhu promine. Návrh na přezkoumání opatření nemá odkladný účinek. (6) Vyhoví-li poskytovatel zdravotních služeb návrhu na přezkoumání opatření v plném rozsahu, opatření bezodkladně zruší, a je-li to na základě zjištěných skutečností třeba, vydá opatření nové. Záznam o zrušení opatření, popřípadě nařízení nového opatření, je součástí zdravotnické dokumentace fyzické osoby. (7) Pokud poskytovatel zdravotních služeb návrhu na přezkoumání opatření nevyhoví v plném rozsahu, postoupí do 3 pracovních dnů ode dne jeho doručení spis s návrhem na přezkoumání, včetně podkladů potřebných pro přezkoumání opatření a svého stanoviska, příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. (8) Poskytovatel zdravotních služeb bezodkladně písemně oznámí fyzické osobě, která návrh na přezkoumání opatření podala, že návrhu na přezkoumání opatření plně vyhověl, vydal nové opatření nebo postoupil návrh na přezkoumání opatření příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Pokud poskytovatel zdravotních služeb návrhu na přezkoumání opatření plně vyhověl nebo vydal opatření nové, uvede ve sdělení podle věty první skutečnosti, které ho k tomu vedly. (9) Příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, kterému byl podle odstavce 7 návrh postoupen, a) návrh zamítne a napadené opatření potvrdí, nebo b) napadené opatření zruší nebo změní. (10) Proti rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví vydanému podle odstavce 9 se nelze odvolat. (11) Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví příslušný podle odstavce 1, pokud je to třeba, může pro zajištění protiepidemických opatření v ohnisku nákazy podle § 64 písm. a) rozhodnutím fyzické osobě stanovit poskytovatele zdravotních služeb, který je provede. Odvolání proti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví nemá odkladný účinek. (12) Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, který vydal rozhodnutí podle odstavce 11, požádá určeného poskytovatele zdravotních služeb, aby protiepidemické opatření podle § 64 písm. a) provedl. Určený poskytovatel zdravotních služeb je povinen žádosti vyhovět. § 68 Provádění opatření před zavlečením infekčních onemocnění ze zahraničí (1) Ochranná opatření před zavlečením vysoce nakažlivých infekčních onemocněníinfekčních onemocnění ze zahraničí stanoví a o jejich ukončení rozhodne Ministerstvo zdravotnictví. Osoba, která má ve vlastnictví, správě nebo užívání prostory, zařízení nebo pozemky, na nichž mají být ochranná opatření prováděna, je povinna v nezbytném rozsahu poskytnout příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví součinnost při organizování a provádění ochranných opatření. O druhu a způsobu provedení protiepidemického opatření, kterému se podrobí fyzická osoba, rozhodne a poskytovatele zdravotních služeb, který je provede, rozhodnutím stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Místní příslušnost orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví se řídí místem, kde se fyzická osoba v době zjištění rozhodných skutečností zdržuje. (2) Fyzické osoby jsou povinny předložit na výzvu příslušného orgánu potvrzení o očkování nebo stanovené profylaxi. Stanovení, na jakou nemoc mohou orgány vyžadovat potvrzení o očkování nebo profylaxi, je součástí ochranného opatření nařízeného podle odstavce 1 věty první. (3) Ochranná opatření podle odstavce 1 věty první a jejich ukončení zveřejní na hraničním přechodu krajská hygienická stanice, v jejímž správním obvodu se hraniční přechod nachází. Zveřejnění ochranného opatření na hraničním přechodu je nejméně trojjazyčné, a to v českém jazyce, jazyce státu, z jehož území je státní hranice překračována, a v anglickém jazyce. § 69 Mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku (1) Mimořádnými opatřeními při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku jsou a) zákaz nebo omezení výroby, úpravy, úschovy, dopravy, dovozu, vývozu, prodeje a jiného nakládání s potravinami a dalšími výrobky, kterými může být šířeno infekční onemocněníinfekční onemocnění, popřípadě příkaz k jejich zničení, b) zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami, zejména omezení cestování z některých oblastí a omezení dopravy mezi některými oblastmi, zákaz nebo omezení slavností, divadelních a filmových představení, sportovních a jiných shromáždění a trhů, uzavření zdravotnických zařízení jednodenní nebo lůžkové péče, zařízení sociálních služeb, škol, školských zařízení, zotavovacích akcízotavovacích akcí, jakož i ubytovacích podniků a provozoven stravovacích služebstravovacích služeb nebo omezení jejich provozu, c) zákaz nebo omezení výroby, úpravy, dopravy a jiného nakládání s pitnou vodoupitnou vodou a vodami užívanými k účelům podle § 6a a § 6d, zákaz používání vod ze studní, pramenů, vodních nádrží, rybníků, potoků a řek, d) příkaz k vyčlenění lůžek ve zdravotnických zařízeních, e) příkaz k provedení ohniskové dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace na celém zasaženém území; ohniskovou dezinfekcidezinfekci, dezinsekci a deratizaci provede zdravotní ústav (§ 86 odst. 1), stanoví-li tak rozhodnutím příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví; v takovém případě jsou fyzické osoby, podnikající fyzické osoby a právnické osoby povinny vytvořit podmínky pro provedení ohniskové dezinfekcedezinfekce, dezinsekce nebo deratizace stanovené rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví a strpět provedení ohniskové dezinfekcedezinfekce, dezinsekce nebo deratizace v termínu stanoveném tímto rozhodnutím; náklady na tuto ohniskovou dezinfekcidezinfekci, dezinsekci a deratizaci provedenou zdravotním ústavem jsou hrazeny ze státního rozpočtu, f) příkaz k varovnému označení objektů, v nichž došlo k infekčnímu onemocněníinfekčnímu onemocnění, a text tohoto označení, g) mimořádné očkování a preventivní podání jiných léčiv (profylaxe), h) příkaz k vyčlenění objektu v majetku státu, kraje nebo obceobce k izolaciizolaci fyzických osob nebo jejich karanténě, i) příkaz zaměstnavateli, služebnímu orgánu nebo služebnímu funkcionáři ve stanoveném rozsahu nařídit výkon práce na dálku nebo výkon služby z jiného místa, j) zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku. (2) Mimořádná opatření podle odstavce 1 nařídí v nezbytně nutném rozsahu a rozhodne o jejich ukončení příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Pokud je to nezbytné k realizaci opatření na ochranu veřejného zdravíveřejného zdraví, vyžádá si poskytovatel zdravotních služeb nebo orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví součinnost Policie České republiky. Místní příslušnost orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví se řídí místem výskytu infekčního onemocněníinfekčního onemocnění. Odvolání proti rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví nemá odkladný účinek. Osoby jsou povinny se mimořádnému opatření podřídit. § 70 Léčení infekčních onemocnění (1) K ochraně před vznikem a šířením infekčních onemocněníinfekčních onemocnění a k omezení jejich výskytu jsou fyzické osoby povinny podrobit se léčení infekčního onemocněníinfekčního onemocnění stanoveného v prováděcím právním předpise. (2) Zjistí-li orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, že se fyzická osoba nepodrobila léčení infekčního onemocněníinfekčního onemocnění podle odstavce 1, stanoví jí rozhodnutím poskytovatele zdravotních služeb, který toto léčení zajistí. Příslušným k rozhodnutí je orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví v místě, kde se fyzická osoba zdržuje. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. (3) Jde-li o osobu, která nedovršila patnáctý rok svého věku, odpovídá za splnění povinností podle odstavců 1 a 2 její zákonný zástupce.12) (4) Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, který vydal rozhodnutí podle odstavce 2, požádá určeného poskytovatele zdravotních služeb o zajištění léčby. Určený poskytovatel zdravotních služeb je povinen žádosti vyhovět. Díl 4 Podmínky vyšetřování nákazy vyvolané virem lidského imunodeficitu § 71 (1) U dárců krve, tkání, orgánů a spermatu se provádí povinné vyšetřování na virus lidského imunodeficitu při každém darování. U dárkyň mateřského mléka se provádí povinné vyšetřování na virus lidského imunodeficitu jednorázově, před započetím dárcovství. Bez testu na virus lidského imunodeficitu není darování přípustné. (2) Bez souhlasu fyzické osoby je možné provést test na virus lidského imunodeficitu a) u těhotných žen, b) u fyzické osoby, která má poruchu vědomí a u níž vyšetření na virus lidského imunodeficitu je významné z hlediska diferenciální diagnostiky a léčení bez provedení tohoto vyšetření může vést k poškození jejího zdraví, c) u fyzické osoby, které bylo sděleno obvinění z trestného činutrestného činu ohrožování pohlavní nemocí včetně nemoci vyvolané virem lidského imunodeficitu nebo z trestného činutrestného činu, při kterém mohlo dojít k přenosu této nákazy na jiné fyzické osoby, d) u fyzické osoby, která je nuceně léčena pro pohlavní nemoc (§ 70). (3) V ostatních případech lze vyšetření na virus lidského imunodeficitu provést jen se souhlasem fyzické osoby. § 72 (1) Laboratorní vyšetřování na virus lidského imunodeficitu může provádět poskytovatel zdravotních služeb jen na základě povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Ten povolení vydá, jestliže poskytovatel zdravotních služeb splní tyto podmínky: a) pracoviště, kde se laboratorní vyšetřování provádí je způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem umístěno a přístrojově a materiálově vybaveno, b) vedoucí laboratoře má 1. vysokoškolské vzdělání s biologickým zaměřením a se specializací v oboru vyšetřovací metody v klinické biochemii nebo vyšetřovací metody v lékařské mikrobiologii39) nebo vysokoškolské vzdělání se specializací v oboru hematologie a transfúzní služba,40) a 2. doklad o školení v Národní referenční laboratoři pro nákazu vyvolanou virem lidského imunodeficitu zřízené Ministerstvem zdravotnictví. (2) Příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví odejme povolení poskytovateli zdravotních služeb, který nesplňuje podmínky podle odstavce 1. (3) Počet vyšetření na virus lidského imunodeficitu za měsíc a jejich výsledky hlásí poskytovatel zdravotních služeb vždy do desátého dne následujícího měsíce příspěvkové organizaci nebo organizační složce státu zřízené k plnění úkolů v oboru působnosti Ministerstva zdravotnictví,41) kterou k plnění úkolů v oblasti vyšetřování nákazy vyvolané virem lidského imunodeficitu Ministerstvo zdravotnictví určí, (dále jen „určená organizace“). Název určené organizace uveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. § 73 (1) Na vyzvání Ministerstva zdravotnictví nebo určené organizace je poskytovatel zdravotních služeb, kterému bylo vydáno povolení (§ 72 odst. 1), povinen účastnit se systému externího hodnocení kvality diagnostiky viru lidského imunodeficitu. Je-li v tomto hodnocení kvalita diagnostiky viru lidského imunodeficitu nevyhovující a poskytovatel zdravotních služeb nezajistí bez zbytečného odkladu nápravu, může příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví povolení vydané podle § 72 odst. 1 rozhodnutím odejmout. (2) Povolení vydané podle § 72 odst. 1 může příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví dále odejmout v případě, že a) poskytovatel zdravotních služeb opakovaně neohlásí počet vyšetření podle § 72 odst. 3, b) se poskytovatel zdravotních služeb nezúčastní podle odstavce 1 externího hodnocení kvality diagnostiky. § 74 (1) V případě reaktivního výsledku vyšetření na virus lidského imunodeficitu získaného ve screeningovém (vyhledávacím) testu je poskytovatel zdravotních služeb vždy povinen předat biologický materiál k provedení konfirmačního (potvrzujícího) testu. Konfirmační test může provádět jen Národní referenční laboratoř pro nákazu vyvolanou virem lidského imunodeficitu. (2) Fyzická osoba se považuje za nakaženou virem lidského imunodeficitu až v případě potvrzení reaktivního výsledku vyšetření konfirmačním testem. (3) Poskytovatel zdravotních služeb, který byl informován o pozitivním výsledku konfirmačního testu, sdělí prostřednictvím k tomu pověřeného lékaře tuto skutečnost fyzické osobě nakažené virem lidského imunodeficitu a, jde-li o fyzické osoby nezletilé nebo fyzické osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům nebo jejichž způsobilost k právním úkonům byla omezena, jejich zákonnému zástupci a zajistí speciální péči u odborného lékaře. Sdělení musí doplnit o poučení o předcházení šíření infekce vyvolané virem lidského imunodeficitu. (4) Poskytovatel zdravotních služeb informující fyzickou osobu o pozitivním výsledku konfirmačního testu je povinen zajistit, aby fyzická osoba byla podrobně poučena o rozsahu povinnosti počínat si tak, aby jiné fyzické osoby nevystavovala riziku tohoto infekčního onemocněníinfekčního onemocnění. Obsah takového poučení zanese do zdravotnické dokumentace fyzické osoby a fyzická osoba, popřípadě její zákonný zástupce podepíší prohlášení, že byli takto informováni. V případě odepření podpisu poskytovatel zdravotních služeb tuto skutečnost a důvody odepření podpisu uvede ve zdravotnické dokumentaci fyzické osoby. § 75 Bez souhlasu fyzické osoby nebo jejího zákonného zástupce může zdravotní ústav, Státní zdravotní ústav, určená organizace, jakož i poskytovatel zdravotních služeb, který má povolení k činnosti podle § 72 odst. 1, použít její krev, odebranou za jiným účelem, k vyšetření na virus lidského imunodeficitu pouze pro průřezové studie výskytu infekce virem lidského imunodeficitu; musí však při všech úkonech prováděných k této studii a při této studii zajistit a zachovat anonymitu fyzické osoby. § 75a Systém epidemiologické bdělosti (1) Pro infekce způsobené Haemophilus influenzae b, chřipku, spalničky, dávivý kašel, nákazy vyvolané virem lidského imunodeficitu, legionelózu, meningokokové onemocnění a tuberkulózu se zavádí systém epidemiologické bdělosti (surveillance). Rozsah infekcí může být prováděcím právním přepisem rozšířen. Správním úřadem, který shromažďuje informace na tomto úseku a předává je do sítě Evropské unie pro epidemiologický dozor a kontrolu infekčních onemocněníinfekčních onemocnění (dále jen „síť Společenství“), provádí výměnu nutných informací, organizuje systém včasného varování a reakce pro účely prevence a kontroly a provádí konzultace, je Ministerstvo zdravotnictví. (2) Orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví uvedené v § 78 odst. 1 písm. b) a c) a Státní zdravotní ústav jsou povinny shromažďovat údaje a) o prvotním nebo opakovaném výskytu infekcí uvedených v odstavci 1 a použitých kontrolních opatřeních, b) o vývoji epidemiologické situace, za kterou odpovídají z hlediska sběru informací, c) o neobvyklých epidemiologických skutečnostech a nových infekčních onemocněníchinfekčních onemocněních neznámého původu, d) o všech podstatných skutečnostech v souvislosti s 1. infekčními onemocněnímiinfekčními onemocněními uvedenými v odstavci 1, 2. novými infekčními onemocněnímiinfekčními onemocněními neznámého původu v zemích, které nejsou členským státem Evropské unie, e) o existujících nebo navrhovaných mechanismech a postupech pro předcházení a kontrolu infekčních onemocněníinfekčních onemocnění, zejména v případech ohrožení veřejného zdravíveřejného zdraví, f) které by mohly pomoci členským státům Evropské unie koordinovat jejich úsilí o předcházení a kontrolu infekčních onemocněníinfekčních onemocnění včetně jakýchkoli přijatých opatření a předávat je Ministerstvu zdravotnictví, které je sdělí do sítě Společenství. (3) O charakteru a rozsahu opatření k předcházení infekčních onemocněníinfekčních onemocnění uvedených v odstavci 1 informuje Ministerstvo zdravotnictví před jejich přijetím za účelem koordinace úsilí o předcházení a kontrolu infekčních onemocněníinfekčních onemocnění síť Společenství a konzultuje prostřednictvím sítě Společenství s dalšími členskými státy Evropské unie a Komisí Evropské unie charakter a rozsah plánovaných opatření; to neplatí, je-li potřeba chránit veřejné zdravíveřejné zdraví tak naléhavá, že konzultace znemožňuje. V takovém případě však Ministerstvo zdravotnictví informuje o přijatých opatřeních co nejdříve prostřednictvím sítě Společenství ostatní členské státy Evropské unie a Komisi Evropské unie. (4) Osoby poskytující péči (§ 15 odst. 1) jsou povinny v rozsahu prováděcího právního předpisu shromažďovat údaje o infekčních onemocněníchinfekčních onemocněních zahrnutých do systému epidemiologické bdělosti a hlásit je způsobem a ve lhůtách upravených prováděcím právním předpisem příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Při laboratorní diagnostice, epidemiologickém šetření a stanovení druhu a způsobu provedení protiepidemických opatření při výskytu infekčních onemocněníinfekčních onemocnění zahrnutých do systému epidemiologické bdělosti jsou poskytovatel zdravotních služeb a příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví povinni postupovat podle prováděcího právního předpisu. Poskytovatel zdravotních služeb, na jehož pracovištích se provádí laboratorní vyšetření biologického materiálu, je povinen zaslat izolovaná patogenní agens stanovená prováděcím právním předpisem do příslušné národní referenční laboratoře k potvrzení určení a další charakterizaci infekčního onemocněníinfekčního onemocnění. Prováděcí právní předpis dále upraví základní charakteristiku, klinickou definici a klasifikaci infekčních onemocněníinfekčních onemocnění zahrnutých do systému epidemiologické bdělosti. § 75b Postup při poranění ostrým kontaminovaným předmětem nebo nástrojem (1) Poskytovatel zdravotních služeb a poskytovatel sociálních služeb je povinen bezodkladně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví každé poranění zdravotnického nebo jiného odborného pracovníka, které vzniklo při manipulaci s ostrým kontaminovaným předmětem nebo nástrojem použitým k provádění zdravotních výkonů během poskytování zdravotní péče nebo sociálních služeb, v jehož důsledku by mohlo dojít ke vzniku infekčního onemocněníinfekčního onemocnění přenosného krví. Příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví rozhodne o nařízení lékařského dohledu nad poraněným pracovníkem. (2) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen postupovat při laboratorní diagnostice u poraněného pracovníka v souladu se systémem epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce. HLAVA IV DALŠÍ POVINNOSTI OSOB V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ § 76 Osoba je při podnikatelské činnosti povinna a) písemně informovat podnikatele, kteří od ní odebírají výrobky, o tom, že předběžným opatřením orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví bylo pozastaveno uvádění do oběhu4c) nebo na trh, distribuce a prodej jí vyráběných nebo dovážených výrobků a o jejich uvolnění k uvedení na trh nebo do oběhu4c), k distribuci a prodeji, a to ihned po oznámení vykonatelného předběžného opatření orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, b) písemně informovat podnikatele, kteří od ní odebírají výrobky, o tom, že výrobky byly uvolněny k uvedení na trh nebo do oběhu4c), k distribuci a prodeji, a to ihned po zrušení předběžného opatření orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví nebo po oznámení vykonatelného rozhodnutí ve věci, c) písemně informovat podnikatele, kteří od ní odebírají výrobky, o tom, že výrobky byly vykonatelným rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví staženy z trhu, oběhu, distribuce a prodeje, nebo bylo zakázáno jejich uvádění do oběhu4c) nebo na trh, a to ihned po obdržení vykonatelného rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, d) ihned po obdržení informace podle písmene a) pozastavit další uvádění do oběhu4c) nebo na trh, distribuci a prodej výrobků, a to až do doby obdržení informace podle písmene b) nebo c); po obdržení informace podle písmene c) ihned vyřadit výrobky z trhu, distribuce, prodeje nebo oběhu4c). § 77 (1) Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví je dotčeným správním úřadem při rozhodování ve věcech upravených zvláštními právními předpisy,42) které se dotýkají zájmů chráněných orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik. Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví vydává v těchto věcech stanovisko. Souhlas může orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví vázat na splnění podmínek. Stanovisko není rozhodnutím vydaným ve správním řízení. (2) Žádost o vydání stanoviska orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví vyžadovaného tímto zákonem pro povolení záměru podle stavebního zákona lze podat prostřednictvím portálu stavebníka podle stavebního zákona. (3) V případě, že je v platné územně plánovací dokumentaci uveden záměr, u kterého lze důvodně předpokládat, že bude po uvedení do provozu zdrojem hlukuhluku nebo vibracívibrací z provozu na pozemních komunikacích nebo drahách, nelze ke stavbě, která by mohla být tímto hlukemhlukem či vibracemivibracemi dotčena, vydat kladné stanovisko orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, aniž by u ní byla přijata opatření k ochraně před hlukemhlukem nebo vibracemivibracemi. (4) Žadatel o vydání povolení záměru stavby bytového domu, rodinného domu, stavby pro předškolní nebo školní vzdělávání, stavby pro zdravotní nebo sociální účely anebo funkčně obdobné stavby a stavby zdroje hlukuhluku před podáním žádosti o povolení záměru, nebo stavební úřad po podání žádosti žadatele o povolení záměru zajistí, aby záměr těchto staveb byl z hlediska ochrany před hlukemhlukem posouzen příslušným orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. (5) Žadatel o vydání povolení záměru stavby bytového domu, rodinného domu, stavby pro předškolní nebo školní vzdělávání, stavby pro zdravotní nebo sociální účely anebo k funkčně obdobné stavbě a ke stavbě zdroje hlukuhluku do území zatíženého nadlimitním hlukemhlukem předloží stavebnímu úřadu měření hlukuhluku provedené podle § 32a nebo hlukovou studii a návrh opatření k ochraně před tímto nadlimitním hlukemhlukem. (6) Neprovede-li žadatel o vydání povolení záměru do území zatíženého nadlimitním zdrojem hlukuhluku dostatečná opatření k ochraně před tímto nadlimitním hlukemhlukem, nemůže žádat, aby tato opatření provedl provozovatelprovozovatel, vlastník nebo správce zdroje hlukuhluku. To neplatí, dojde-li k prokazatelnému navýšení hlukuhluku ze zdroje hlukuhluku oproti naměřeným hodnotám hlukuhluku nebo hodnotám hlukuhluku vypočteným v hlukové studii, které byly předloženy v rámci žádosti podle odstavce 3. Za prokazatelné navýšení hlukuhluku se považuje navýšení větší než o 2 dB; toto navýšení se posuzuje postupem stanoveným prováděcím právním předpisem. HLAVA V STÁTNÍ SPRÁVA V OCHRANĚ A PODPOŘE VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Díl 1 Státní správa v ochraně a podpoře veřejného zdraví, právní předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví, oprávnění a povinnosti orgánů ochrany veřejného zdraví, povinnosti kontrolovaných a dalších osob, zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav Oddíl 1 Orgány státní správy v ochraně veřejného zdraví a jejich úkoly § 78 Orgány ochrany veřejného zdraví a další orgány, které plní některé úkoly v oblasti hodnocení a snižování hluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí a v oblasti podpory veřejného zdraví (1) Státní správu v ochraně a podpoře veřejného zdravíveřejného zdraví vykonávají a) Ministerstvo zdravotnictví, b) krajské hygienické stanice, c) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra, d) Ministerstvo dopravy, e) Ministerstvo pro místní rozvoj, f) Ministerstvo životního prostředí, g) krajské úřady. h) Dopravní a energetický stavební úřad. (2) Soustavu orgánů ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví tvoří správní úřady uvedené v odstavci 1 písm. a) až c). § 79 Sběr a zpracování osobních údajů (1) Orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví jsou oprávněny k zabezpečení povinností týkajících se ochrany a podpory veřejného zdravíveřejného zdraví zpracovávat a) osobní údaje v rozsahu jméno, příjmení, rodné číslo, je-li přiděleno, jinak datum narození, místo pobytu fyzických osob, místo jejich podnikání nebo označení jejich zaměstnavatele, údaje související s kategorizací prací a s nařízenými lékařskými preventivními prohlídkami a osobní údaje podle § 40 písm. a); jde-li o mladistvé a studenty, nebo označení zařízení pro výchovu a vzdělávání, b) citlivé údaje vypovídající o zdravotním stavu fyzických osob, zahrnující diagnózy onemocnění, údaje o rizikovém chování, o splnění povinnosti podrobit se léčení, o počtu, druhu a závěrech lékařských prohlídek, údaje o expozici fyzických osob faktorům pracovního a životního prostředí, údaje o epidemiologii drogových závislostí a citlivé údaje podle § 40 písm. a), c) osobní údaje uvedené v zápisu o provedeném očkování podle § 79 odst. 3. (2) Údaje uvedené v odstavci 1 jsou orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví zpracovávány v registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob, které onemocněly infekčním onemocněníminfekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy a v registru kategorizací prací a expozic faktorům pracovního a životního prostředí (dále jen „registry“). Rozsah zpracovávaných údajů může být rozšířen pouze výjimečně v zájmu splnění povinnosti orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, stanovené právním předpisem a za podmínek stanovených zvláštním zákonem.43) Osobní a citlivé údajecitlivé údaje shromážděné podle odstavce 1 se zpětně neopravují ani nedoplňují. (3) Pokud mají být údaje z registrů využívány orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, Státním zdravotním ústavem a zdravotními ústavy pro účely přípravy podkladů pro národní zdravotní politiku, vyhodnocení stavu ochrany a podpory veřejného zdravíveřejného zdraví, ke sledování trendů výskytu infekčních onemocněníinfekčních onemocnění, hromadně se vyskytujících onemocnění, ohrožení nemocí z povolání, nemocí z povolání a nemocí souvisejících s prací, musí být pro tyto účely anonymizovány za podmínek stanovených zvláštním zákonem.43) (4) Orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví mohou pověřit za podmínek stanovených zvláštním zákonem43) zpracováním údajů příspěvkovou organizaci nebo organizační složku státu, zřízenou k plnění úkolů v působnosti Ministerstva zdravotnictví. (5) Orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví jsou povinny za podmínek stanovených zvláštním zákonem43) shromažďovat údaje, které je Česká republiky povinna předávat mezinárodním organizacím na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. Tyto údaje jsou orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví uvedené v § 78 odst. 1 písm. b) a c) povinny předávat Ministerstvu zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno předávat uvedené údaje mezinárodním organizacím. (6) Orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví jsou oprávněny sdělovat Ministerstvu práce a sociálních věcí a orgánům inspekce práce a státní báňské správy údaje o výskytu prací zařazených do kategorií třetí a čtvrté a práce kategorie druhé, stanovené příslušným orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví jako rizikové. § 80 Ministerstvo zdravotnictví (1) Ministerstvo zdravotnictví k ochraně a podpoře veřejného zdravíveřejného zdraví a) řídí a kontroluje výkon státní správy v ochraně a podpoře veřejného zdravíveřejného zdraví, odpovídá za tvorbu a uskutečňování národní politiky ochrany a podpory veřejného zdravíveřejného zdraví včetně prevence nemocí a řídí a kontroluje její plnění; jednou za 5 let hodnotí zdravotní stav obyvatelstva a jeho vývoj z hlediska všech aspektů ovlivňujících zdravotní stav obyvatelstva a na základě provedeného hodnocení stanoví priority k řešení problémů a zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva, b) řídí a kontroluje krajské hygienické stanice, c) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských hygienických stanic, d) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oboru své působnosti a plní úkoly vyplývající z mezinárodních smluv v ochraně a podpoře veřejného zdravíveřejného zdraví, e) stanoví na základě doporučení Národní imunizační komise, zřízené jako poradní orgán Ministerstva zdravotnictví, antigenní složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování a zveřejní je ve formě sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, a to vždy do 31. prosince kalendářního roku předcházejícího roku, pro který má platit dané antigenní složení; stejným postupem Ministerstvo zdravotnictví stanoví a zveřejní i změny antigenního složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování, f) rozhoduje ve věcech podle § 4 odst. 8, § 5 odst. 6, § 6e, § 72 odst. 1 a 2, § 73, § 83e odst. 5 a dále o námitkách, rozhoduje-li o nich podle tohoto zákona nadřízený orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví; plní úkoly podle § 3b, § 6g, § 72 odst. 3, § 75a, § 79 odst. 5, § 83a odst. 2, § 83c odst. 3 a § 83e odst. 6; na návrh krajských hygienických stanic rozhoduje za podmínek § 37 o kategorizaci prací vykonávaných na jejich pracovištích, g) nařizuje mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu nebezpečných26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních či z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, pokud mají být provedena celostátně nebo na území několika krajů, a rozhoduje o jejich ukončení včetně uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu, h) stanoví ochranná opatření před zavlečením vysoce nakažlivých infekčních onemocněníinfekčních onemocnění, a rozhoduje o jejich ukončení, i) na žádost krajské hygienické stanice dává povolení k mimořádnému očkování podle § 69 odst. 1 písm. g), j) stanoví další infekční onemocněníinfekční onemocnění vyvolaná vysoce rizikovými biologickými agens a toxiny, které se považují za nebezpečnou nemoc podle zákona o pohřebnictví;43c) současně vyhlásí tato další infekční onemocněníinfekční onemocnění v celoplošném televizním a rozhlasovém vysílání43b), k) usměrňuje výkon státní správy v ochraně a podpoře veřejného zdravíveřejného zdraví prováděný Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra, l) sestavuje celorepublikové programy ochrany a podpory veřejného zdravíveřejného zdraví včetně prevence nemocí a zdravotních rizik; sestavuje očkovací programy a programy prevence infekce vyvolané virem lidského imunodeficitu a řídí jejich realizaci; stanoví zásady a postupy hodnocení a řízení zdravotních rizik a zásady monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek a řídí jejich realizaci; řídí výchovu k podpoře a ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví včetně prevence nemocí a zdravotních rizik, m) uděluje a zrušuje pověření k provádění autorizaceautorizace, organizování a provádění kursů v hodnocení zdravotních rizik, n) přezkoumává kontrolní plány sestavené krajskými hygienickými stanicemi, které určují priority činnosti na úseku státního zdravotního dozoru, o) koordinuje činnost a spolupráci s jinými státními a nestátními orgány a organizacemi, včetně registrovaných občanských sdružení, jakož i se sociálními partnery v oblastech souvisejících s výkonem státní správy na úseku ochrany a podpory veřejného zdravíveřejného zdraví, p) přijímá opatření na základě a v mezích přímo použitelných předpisů Evropské unie a plní další úkoly vyplývající pro členský stát z přímo použitelných předpisů Evropské unie na úseku potravinového práva, předmětů běžného užívání uvedených v § 25 písm. a) a b) a výrobků přicházejících do přímého styku s vodou, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis nestanoví, že je plní krajské hygienické stanice, q) pořizuje, a dojde-li k podstatnému vývoji, který významně ovlivňuje stávající hlukovou situaci, aktualizuje, nejdéle však jednou za 5 let, strategické hlukové mapy, jejichž součástí jsou mezní hodnoty hlukových ukazatelůmezní hodnoty hlukových ukazatelů; mezní hodnotou hlukových ukazatelůmezní hodnotou hlukových ukazatelů se rozumí hodnota hlukových ukazatelů, při jejímž překročení dochází ke škodlivému zatížení životního prostředí, k jehož odstranění nebo snížení jsou vypracovávány akční plányakční plány, r) zpřístupňuje veřejnosti strategické hlukové mapy, vypracované podle písmene q), s) prováděcím právním předpisem upraví stanovení hlukových ukazatelů, jejich mezní hodnotymezní hodnoty, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánůakčních plánů, jejichž součástí jsou návrhy tichých oblastí, podrobnosti týkající se způsobu a rozsahu informování veřejnosti o strategických hlukových mapách, o přípravě návrhů akčních plánůakčních plánů a účasti veřejnosti na této přípravě a o vypracovaných akčních plánechakčních plánech. Akčním plánemAkčním plánem se rozumí plán obsahující opatření, jejichž účelem je ochrana před škodlivými a obtěžujícími účinky hlukuhluku, včetně snížení hlukuhluku, stanovenými podle § 34, t) koordinuje zpracování akčních plánůakčních plánů, dále pořizuje souhrn akčního plánuakčního plánu na základě akčních plánůakčních plánů předložených krajskými úřady a Ministerstvem dopravy, jejichž součástí jsou tiché oblasti v aglomeracitiché oblasti v aglomeraci vymezené krajskými úřady a tiché oblasti ve volné krajinětiché oblasti ve volné krajině stanovené Ministerstvem životního prostředí. Tichou oblastí v aglomeraciTichou oblastí v aglomeraci se rozumí oblast, která není vystavena hlukuhluku většímu, než je mezní hodnota hlukového ukazatelemezní hodnota hlukového ukazatele nebo než je nejvyšší přípustná hodnota hygienického limitu hlukuhluku stanoveného podle § 34. Tichou oblastí ve volné krajiněTichou oblastí ve volné krajině se rozumí oblast, která není rušena hlukemhlukem z dopravy, průmyslu nebo rekreačních aktivit, u) spolupracuje s příslušnými orgány sousedních členských států Evropské unie na strategickém hlukovém mapování v blízkosti hranic, v) usměrňuje řízení jakosti vod v povrchových vodách uvedených v seznamu podle § 6g krajskými hygienickými stanicemi, zejména určuje v souladu s podmínkami upravenými právem Evropské unie1) počet koupacích sezón, na jejichž základě sestaví krajské hygienické stanice soubory údajů pro posuzování jakosti vod, a to po předchozím informování Evropské komise v rozsahu upraveném právem Evropské unie1), w) přijímá žádosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na úseku materiálů a předmětů pro styk s potravinami o povolení nové látky dosud neuvedené na seznamu látek, jejichž užití při výrobě materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami je povoleno, jakož i žádosti o změnu povolení vydaných podle tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie, x) zajišťuje a koordinuje zpracování Pandemického plánu České republiky a zpracovává Pandemický plán zdravotnictví, y) přijímá opatření na základě a v mezích přímo použitelných předpisů Evropské unie na úseku prevence infekčních nemocí a plní další úkoly na tomto úseku vyplývající pro členský stát z přímo použitelných předpisů Evropské unie sdělováním zpráv zasílaných do Sítě společenství prostřednictvím systému včasného varování a reakce a dále poskytuje vědecká a technická data, která se poslání Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí týkají83); sdělováním zpráv a poskytováním vědeckých a technických dat může pověřit právnickou osobu nebo organizační složku státu zřízenou k plnění úkolů v oboru své působnosti, z) uplatňuje stanovisko k územnímu rozvojovému plánu z hlediska ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik. (2) Za hlukhluk se pro účely postupu podle odstavce 1 písm. q) až u) a podle § 81, 81a, 81b a 81c považuje hlukhluk, kterému jsou lidé vystaveni v zastavěných územích, ve veřejných parcích a tichých oblastech v aglomeracíchtichých oblastech v aglomeracích, v tichých oblastech ve volné krajinětichých oblastech ve volné krajině, v blízkosti škol, nemocnic a ostatních oblastech a územích citlivých na hlukhluk. Nepovažuje se za něj hlukhluk způsobený osobou, která je mu vystavena, hlukhluk v domácnostech, sousedský hlukhluk, hlukhluk z rekreačních aktivit, hlukhluk na pracovištích, hlukhluk uvnitř dopravních prostředků a hlukhluk způsobený vojenskou činností v objektech důležitých pro obranu státu. (3) Pro výkon státního zdravotního dozoru je Ministerstvo zdravotnictví oprávněno stanovit orgánům ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví uvedeným v § 78 odst. 1 písm. b) a c) rozsah a četnost kontrol a konkretizaci kontrolních postupů. (4) Pro řešení sporů o použití metody vyšetřování faktorů pracovních podmínek a hodnocení zátěže organismu neupravené právními předpisy je Ministerstvo zdravotnictví oprávněno stanovit rozhodčí metodu zahrnující strategii odběru, transportu, uchovávání a zpracování vzorků, jejich analýzy, hodnocení a kontroly kvality měření. Analytické metody kontroly složení kosmetických přípravků stanoví prováděcí právní předpis. (5) Zjistí-li Ministerstvo zdravotnictví na základě významných důkazů, že výrobek, nad nímž vykonává státní zdravotní dozor orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, přestože splňuje požadavky práva Evropské unie, představuje nebezpečí pro zdraví43d), může dočasně zakázat používání takového výrobku, jeho uvádění na trh nebo podrobit tento výrobek zvláštním podmínkám a rozhodnout o ukončení platnosti takového zákazu. (6) O postupu podle odstavce 5 a jeho důvodech uvědomí Ministerstvo zdravotnictví neprodleně ostatní členské státy Evropské unie a Komisi Evropské unie. Má-li Komise Evropské unie za to, že postup podle odstavce 5 je neodůvodněný, Ministerstvo zdravotnictví platnost zákazu za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie ukončí. (7) Ministerstvo zdravotnictví je dále oprávněno stanovit, že výrobky upravené přímo použitelnými předpisy Evropské unie, tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy, podle nichž orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví vykonávají nad jejich uvedením na trh, distribucí nebo uvedením do oběhu státní správu, jsou nebezpečné, jestliže byly jako takové označeny orgány Evropské unie, Světovou zdravotnickou organizací nebo v systémech pro rychlou výměnu informací Evropské unie. Povinnosti osob při výskytu nebezpečných výrobků stanoví zvláštní právní předpis26a) nebo přímo použitelné předpisy Evropské unie. Dočasné pozastavení nebo omezení uplatňování zvláštních opatření nebo jiných přímo použitelných předpisů Evropské unie, stanovené Ministerstvem zdravotnictví na základě přímo použitelných předpisů Evropské unie, vyhlásí Ministerstvo zdravotnictví zveřejněním na své úřední desce a úředních deskách krajských hygienických stanic (Hygienické stanice hlavního města Prahy) umístěných v sídlech těchto správních úřadů a na jejich územních pracovištích. Stanovení a opatření podle tohoto odstavce zpřístupní Ministerstvo zdravotnictví i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Toto stanovení a opatření není rozhodnutím vydaným ve správním řízení. (8) V Ministerstvu zdravotnictví se zřizuje služební místo hlavního hygienika České republiky, který má postavení vrchního ředitele sekce podle zákona o státní službě; ve věcech ochrany a podpory veřejného zdravíveřejného zdraví vystupuje hlavní hygienik České republiky jako orgán Ministerstva zdravotnictví. Hlavním hygienikem České republiky může být jmenován pouze lékař se získanou specializovanou způsobilostí a jmenuje jej vláda; na jeho výběr, jmenování a odvolání se přiměřeně použijí ustanovení zákona o státní službě. (9) Ministerstvo zdravotnictví a) je dotčeným orgánem při posuzování účinných látek a přípravků na ochranu rostlin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh99), b) předkládá Evropské komisi a Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin víceletý národní program pro rezidua pesticidů podle článku 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005100), c) koordinuje spolupráci orgánů ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví a provádění činností vyplývajících z požadavku čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 o úředních kontrolách a jiné úřední činnosti prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového práva v oblasti materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami. § 81 Ministerstvo dopravy (1) Ministerstvo dopravy v oblasti hodnocení a snižování hlukuhluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí předává pro účely pořízení strategických hlukových map Ministerstvu zdravotnictví údaje o dopravě na a) hlavních pozemních komunikacích, jimiž se rozumí pozemní komunikace, po nichž projede více než 3 000 000 vozidel za rok, a jejichž vlastníkem je stát, b) hlavních železničních tratích, jimiž se rozumí železniční tratě, po nichž projede více než 30 000 vlaků za rok, včetně železničních tratí ležících na území aglomeracíaglomerací, c) hlavních letištích, jimiž se rozumí civilní letiště, která mají více než 50 000 vzletů a přistání za rok, s výjimkou vzletů a přistání lehkých letadel pro cvičné účely, včetně letišť ležících na území aglomeracíaglomerací. (2) Ministerstvo dopravy podle údajů ze strategických hlukových map vypracovaných Ministerstvem zdravotnictví pořizuje vždy nejdéle do 2 let ode dne předání strategických hlukových map akční plányakční plány pro hlavní pozemní komunikace, hlavní železniční tratě a hlavní letiště. (3) Ministerstvo dopravy při zpracování a aktualizaci akčních plánůakčních plánů a) zpřístupňuje návrh akčního plánuakčního plánu veřejnosti, ke kterému má každý právo vyjádřit se do 45 dnů od data jeho zveřejnění, b) zveřejňuje způsob vyhodnocení podnětů a stanovisek k návrhu akčního plánuakčního plánu a zveřejňuje akční plánakční plán, který předkládá Ministerstvu zdravotnictví zvlášť pro hlavní pozemní komunikace, hlavní železnice a hlavní letiště, c) informuje veřejnost o opatřeních přijatých v rámci akčních plánůakčních plánů, d) spolupracuje s příslušnými orgány sousedních členských států Evropské unie při tvorbě akčních plánůakčních plánů v příhraničních oblastech. § 81a Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj v oblasti hodnocení a snižování hlukuhluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí stanoví vyhláškou seznam aglomeracíaglomerací. AglomeracíAglomerací se rozumí urbanizované území městského charakteru s více než 100 000 trvale bydlícími obyvateli, tvořené jednou nebo více obcemiobcemi s intenzivními ekonomickými, sociálními a územně technickými vazbami. § 81b Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí v oblasti hodnocení a snižování hlukuhluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí upraví vyhláškou tiché oblasti ve volné krajinětiché oblasti ve volné krajině. Dále poskytuje Ministerstvu zdravotnictví informace o typu povrchů terénu v okolí dopravních tras. § 81ba Ministerstvo zemědělství Ministerstvo zemědělství poskytuje Ministerstvu zdravotnictví informace potřebné pro splnění povinnosti podle § 3b odst. 2 písm. c). § 81c Krajské úřady Krajské úřady v oblasti hodnocení a snižování hlukuhluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí ve spolupráci s obcemiobcemi a) předávají Ministerstvu zdravotnictví údaje o zdrojích hlukuhluku získané při výkonu své působnosti podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem43b), b) předávají Ministerstvu zdravotnictví pro účely pořízení strategických hlukových map údaje o dopravě na hlavních pozemních komunikacích, které vlastní kraj, hlavních pozemních komunikacích ve vlastnictví obcíobcí ve správním obvodu kraje a na dalších pozemních komunikacích včetně městské hromadné dopravy ve správním obvodu kraje, c) pořizují podle údajů ze strategických hlukových map vypracovaných Ministerstvem zdravotnictví vždy nejdéle do 2 let ode dne předání strategických hlukových map akční plányakční plány pro pozemní komunikace, dráhy, letiště a zdroje hlukuhluku podle písmene a) ve vlastnictví kraje na území aglomeraceaglomerace (§ 81a) ve správním obvodu kraje, jejichž součástí je vymezení a vyhlášení tichých oblastí v aglomeracitichých oblastí v aglomeraci, a akční plányakční plány pro hlavní pozemní komunikace, které vlastní kraj, včetně hlavních pozemních komunikací ve vlastnictví obcíobcí ve správním obvodu kraje, a to podle údajů ze strategických hlukových map zpracovaných Ministerstvem zdravotnictví; pro zpracování a aktualizaci akčního plánuakčního plánu platí obdobně § 81 odst. 3. § 81d Hejtman Hejtman schvaluje pandemický plán kraje zpracovaný postupem podle § 82 odst. 2 písm. v), a to po projednání v epidemiologické komisi a bezpečnostní radě kraje. § 81e Úkoly kraje Kraj v přenesené působnosti a) se ve spolupráci s obcemiobcemi v souladu s národní politikou ochrany a podpory veřejného zdravíveřejného zdraví podílí na přípravě programů podpory veřejného zdravíveřejného zdraví včetně prevence nemocí a zdravotních rizik, spolupracuje při jejich realizaci a poskytuje jim podporu, b) spolupracuje s krajskou hygienickou stanicí při hodnocení zdravotního stavu obyvatelstva kraje a jeho vývoje, vždy jednou za 5 let projedná zdravotní stav obyvatelstva a jeho vývoj a stanoví priority k řešení problémů a zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva. § 82 Krajské hygienické stanice (1) Zřizují se krajské hygienické stanice, jejichž správní obvody a sídla stanoví příloha č. 2 k tomuto zákonu. Krajské hygienické stanice mohou po předchozím souhlasu Ministerstva zdravotnictví zřizovat nebo rušit územní pracoviště. Krajské hygienické stanice jsou správními úřady. Krajská hygienická stanice, která působí ve správním obvodu hlavního města Prahy, se označuje jako Hygienická stanice hlavního města Prahy. V čele krajské hygienické stanice je ředitel. Výběr, jmenování a odvolání ředitele krajské hygienické stanice se řídí zákonem o státní službě. Krajské hygienické stanice jsou účetními jednotkami. (2) Krajské hygienické stanici náleží a) vydávat rozhodnutí, povolení, osvědčení a plnit další úkoly státní správy v ochraně a podpoře veřejného zdravíveřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru, pokud není příslušné Ministerstvo zdravotnictví, b) vykonávat státní zdravotní dozor nad dodržováním zákazů a plněním dalších povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie, tímto zákonem a zvláštními právními předpisy k ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví včetně dodržování zásad správné výrobní praxe a ochrany zdraví při práci před riziky plynoucími z fyzikálních, chemických a biologických faktorů pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek a z fyzické a duševní zátěže a nad souvisejícími pracovními podmínkami včetně vybavení pracovišť, a rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví vydaným na základě těchto právních předpisů, c) rozhodovat na žádost zaměstnavatele nebo z moci úřední ve věcech kategorizace prací, d) stanovit za podmínek § 37 a § 39 rizikové práce a plnit úkoly podle § 40 písm. c) a d), e) stanovit zaměstnavateli lékařské prohlídky po skončení rizikové práce vykonávané na jeho pracovišti, jde-li o takové vlivy pracovních podmínek, které se mohou nepříznivě projevit i po delší době (dále jen „následné lékařské prohlídky“); následné lékařské prohlídky pracovníků se zdroji ionizujícího záření kategorie A stanoví za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem33a), f) stanovit zaměstnavateli nebo fyzické osobě provádějící činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy84) způsob a minimální četnost sledování zátěže organismu faktory pracovních podmínek, pokud je nestanoví zvláštní právní předpis, g) provádět ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání45) nebo změn zdravotního stavu pro účely posuzování ohrožení nemocí z povolání, h) zřizovat v případech stanovených tímto zákonem komise, i) plnit úkoly dotčeného správního úřadu podle § 77, j) uplatňovat stanoviska k územně plánovací dokumentaci z hlediska ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik, k) projednávat přestupky na úseku ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví podle tohoto zákona, l) rozhodovat o opatřeních k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocněníinfekčních onemocnění a jejich ukončení; organizovat, řídit a popřípadě i provádět opatření k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocněníinfekčních onemocnění a v tomto rozsahu též usměrňovat činnost poskytovatelů zdravotních služeb a kontrolovat ji, m) nařizovat mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu nebezpečných26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních či z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, pokud není příslušné Ministerstvo zdravotnictví, a rozhodovat o jejich ukončení včetně uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu. Mimořádné očkování podle § 69 odst. 1 písm. g) stanoví jen s předchozím povolením Ministerstva zdravotnictví, n) stanovit hygienický limit faktoru pracovních podmínek, neupraveného právním předpisem, a metodu jeho stanovení v pracovních podmínkách; stanovit způsob, minimální rozsah a četnost jeho sledování a opatření k ochraně zdraví zaměstnanců; zařadit práci s tímto faktorem z moci úřední do kategorie, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, o) vykonávat státní zdravotní dozor nad plněním povinnosti zaměstnavatele zajistit pracovnělékařské služby a povinnosti poskytovatele pracovnělékařských služeb provádět pracovnělékařské prohlídky uložené zvláštním právním předpisem61) p) stanovit protiepidemická opatření podle § 68 odst. 1, q) nařídit provozovateliprovozovateli potravinářského podniku provozujícímu stravovací službustravovací službu odběr a uchovávání vzorků podávaných pokrmůpokrmů, je-li to potřebné pro zajištění bezpečnosti podávaných pokrmůpokrmů nebo z důvodů podezření na vznik infekčního onemocněníinfekčního onemocnění z pokrmůpokrmů, a určit rozsah a dobu plnění této povinnosti; postup při odběru a uchovávání vzorků pokrmůpokrmů upraví prováděcí právní předpis, r) provádět epidemiologické šetření podle § 62a, s) usměrňovat činnost osob poskytujících péči (§ 15 odst. 1) v oblasti hygieny provozu a předcházení infekcím spojeným se zdravotní péčíinfekcím spojeným se zdravotní péčí a kontrolovat ji, provádět u poskytovatele poskytujícího akutní, následnou nebo dlouhodobou lůžkovou péči prevalenční studie infekcí spojených se zdravotní péčíinfekcí spojených se zdravotní péčí, t) provádět hodnocení a řízení zdravotních rizik z hlediska prevence negativního ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva a podílet se na monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek; iniciovat a podílet se na tvorbě, řízení a kontrole programů ochrany a podpory veřejného zdravíveřejného zdraví včetně prevence nemocí a zdravotních rizik, u) spolupracovat se správními úřady a s orgány samosprávy při tvorbě regionální zdravotní politiky ochrany a podpory veřejného zdravíveřejného zdraví a při rozvoji a realizaci opatření vedoucích ke zlepšování zdravotního stavu a kvality života obyvatelstva příslušného regionu; zajišťovat vyhodnocování efektivity realizovaných opatření a programů v oblasti ochrany a podpory veřejného zdravíveřejného zdraví včetně prevence nemocí a zdravotních rizik, zajišťovat minimálně jednou za 5 let hodnocení zdravotního stavu obyvatelstva příslušného regionu z hlediska všech aspektů ovlivňujících zdravotní stav obyvatelstva a navrhnout k tomu priority k řešení problémů a zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva příslušného regionu, v) podílet se na úkolech integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému; zpracovávat ve spolupráci s krajem a složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému pandemický plán kraje, který stanoví opatření směřující k redukci dopadů pandemie infekčního onemocněníinfekčního onemocnění pro obyvatelstvo kraje, w) potvrzovat na tiskopisech vydaných orgány nemocenského pojištění pro účely nemocenského pojištění47a), že byla nařízena karanténa nebo mimořádná opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku uvedená v § 69 odst. 1 písm. b) a i) a ukončení karantény nebo mimořádných opatření, popřípadě trvání karantény nebo mimořádných opatření, a to na základě žádosti osob, kterých se karanténa nebo mimořádné opatření týkají, x) provádět audity analýz rizik a systémů kritických kontrolních bodů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o úředních kontrolách67) v provozovnách stravovacích služeb, z) podílet se na vzdělávání lékařů a zdravotnických pracovníků, uskutečňovaném v souladu se zákonem č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, a zákonem č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů, spolupracovat s vysokou školou uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti vzdělávání Všeobecné lékařství a zubní lékařství a Zdravotnické obory101), z) posuzovat nové recyklační technologie produkující materiály a předměty z recyklovaných plastů a plnit povinnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na úseku materiálů a předmětů z recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami108). (3) Krajská hygienická stanice je povinna o hromadném výskytu infekčních onemocněníinfekčních onemocnění a o výskytu nebezpečných26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků, které poškodily nebo mohou poškodit zdraví fyzických osob a nevyskytují se v tržní síti pouze ojediněle, informovat okamžitě Ministerstvo zdravotnictví. (4) Zaměstnavatel je povinen zaslat kopii písemného vyhotovení pravomocného rozhodnutí vydaného orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví podle odstavce 2 písm. e) a § 84 odst. 1 písm. w) poskytovateli pracovnělékařských služeb. Zaměstnavatel dále informuje o uložení následné lékařské prohlídky fyzickou osobu, pro kterou byla nařízena, a to i v případě, že již není jeho zaměstnancem; informaci v tomto případě zašle na poslední místo jejího trvalého pobytu, které je mu známo, popřípadě místo bydliště, neměla-li tato fyzická osoba trvalý pobyt na území České republiky. Toto místo sdělí též poskytovateli pracovnělékařských služeb. (5) O provedeném auditu podle odstavce 2 písm. y) sepíše pověřený zaměstnanec příslušné krajské hygienické stanice protokol; při jeho pořízení postupuje podle technické normy pro auditování systému managementu68). § 82a Úkoly krajské hygienické stanice na úseku řízení jakosti vod ke koupání v přírodních koupalištích a dalších povrchových vodách uvedených v seznamu (1) Při řízení jakosti vod ke koupání v přírodních koupalištíchpřírodních koupalištích na povrchových vodách, ve kterých nabízí službu koupání provozovatelprovozovatel podle § 6a, povrchových vodách využívaných ke koupání podle § 6d a v dalších povrchových vodách ke koupání podle § 6g krajská hygienická stanice a) v souladu s pravidly monitorování jakosti povrchových vod ke koupání a vod podle § 6d vydá do 1. května kalendářního roku monitorovací kalendář a v monitorovacím kalendáři určí četnost odběrů vzorků vody, jejich rozložení na dobu koupací sezóny a místa odběru vzorků vody z dalších povrchových vod ke koupání a vod podle § 6d, b) rozhodne z moci úřední o pozastavení monitorovacího kalendáře z důvodů výjimečné situacevýjimečné situace a o jeho pokračování, c) stanoví dočasný nebo trvalý zákaztrvalý zákaz používání vody ke koupání, pokud se dozví o neočekávané situacineočekávané situaci nebo je-li voda ke koupání znečištěna, a ukončení zákazu, d) nařídí odběr a vyšetření dodatečného vzorkudodatečného vzorku vody ke koupání v případě pozastavení monitorovacího kalendáře nebo krátkodobého znečištění vodykrátkodobého znečištění vody nebo dalšího vzorkudalšího vzorku vody v případě možného ohrožení zdraví koupajících se osob, e) podle pokynu Ministerstva zdravotnictví vydaného podle § 80 odst. 1 písm. v) a na základě výsledků monitorování jakosti povrchových vod ke koupání uvedených v seznamu podle § 6g sestaví soubor údajů o jakosti těchto vod, provádí jejich posuzování a klasifikaci a informuje o jakosti povrchové vody ke koupání veřejnost na svých internetových stránkách; o vodách zařazených do seznamu podle § 6g odst. 1 písm. a) informuje současně také na informační tabuli umístěné v blízkosti koupacího místa; pro posouzení znečištění dalších povrchových vod ke koupání se použije § 6a odst. 3 písm. a), c) a d) obdobně. (2) Pro účely řízení jakosti vody ke koupání se rozumí a) monitorovacím místem dalších povrchových vod ke koupání a vod podle § 6d místo, kde se očekává většina koupajících se osob, nebo místo, kde se podle profilu těchto vod sestaveného podle vodního zákona8a) očekává největší riziko znečištění vody, b) výjimečnou situacívýjimečnou situací událost nebo kombinace událostí ovlivňujících jakost vody ke koupání na dotyčném místě, u nichž se neočekává výskyt častěji než jednou za 4 roky, c) neočekávanou situacíneočekávanou situací situace, která má nebo u níž se dá důvodně předpokládat, že bude mít nepříznivý dopad na jakost vody ke koupání nebo na zdraví koupajících se osob, d) krátkodobým znečištěním vodykrátkodobým znečištěním vody mikrobiologická kontaminace, která má jasně zjistitelné příčiny, u níž se obvykle neočekává, že zhorší jakost vody po dobu delší než přibližně 72 hodin poté, co došlo k prvnímu ovlivnění, e) dodatečným vzorkemdodatečným vzorkem vzorek, kterým se nahrazuje vzorek neprovedený podle monitorovacího kalendáře, f) dalším vzorkemdalším vzorkem vzorek odebraný z důvodu možného ohrožení zdraví koupajících se osob, g) trvalým zákazemtrvalým zákazem zákaz trvající nejméně jednu celou koupací sezónu. (3) Krajská hygienická stanice může podle odstavce 1 písm. c) vydat trvalý zákaztrvalý zákaz používání vody ke koupání pouze tehdy, pokud v 5 po sobě následujících letech byla voda klasifikována jako nevyhovující nebo před skončením pětiletého období je důvod se domnívat, že dosažení klasifikace vody jako přijatelné není proveditelné nebo by bylo nepřiměřeně nákladné. (4) Krajské hygienické stanice jsou povinny informovat Ministerstvo zdravotnictví o pozastavení monitorovacího kalendáře a jeho důvodech a o dalších významných opatřeních přijatých na úseku řízení jakosti vody ke koupání. Dále jsou krajské hygienické stanice povinny každoročně do 31. října předávat správcům povodí podklady nezbytné pro sestavení, přezkoumání a aktualizaci profilů povrchových vod ke koupání uvedených v seznamu podle § 6g odst. 1 písm. a) v rozsahu stanoveném vodním zákonem8a). (5) Hygienické limity mikrobiologických ukazatelů jakosti vody v dalších povrchových vodách ke koupání, ukazatele a limitní hodnoty rozmnožení sinicrozmnožení sinic, pravidla sledování výskytu sinic, pravidla vizuální kontroly znečištění vody makroskopickými řasami a odpady a způsob hodnocení znečištění vody v dalších povrchových vodách ke koupání, pravidla pro zpracování monitorovacího kalendáře a pravidla monitorování jakosti povrchových vod ke koupání, pravidla pro zpracování monitorovacího kalendáře a pravidla pro posuzování jakosti těchto vod, kritéria jejich klasifikace a způsob, termíny a rozsah informování veřejnosti upraví prováděcí právní předpis. § 82b Dopravní a energetický stavební úřad Dopravní a energetický stavební úřad rozhodnutím o povolení záměru vyhrazené stavby rozhoduje o povoleních vydávaných podle tohoto zákona a nahrazuje závazná stanoviska, stanoviska, vyjádření a jiné úkony vydávané podle tohoto zákona, pokud se týkají záměru vyhrazené stavby povolovaného podle stavebního zákona. § 83 Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra (1) Úkoly státní správy v ochraně a podpoře veřejného zdravíveřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru v ozbrojených silách, v Ministerstvu obrany a v jeho působnosti zřízených organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích a nad jimi užívanými objekty47a) vykonává podle tohoto zákona Ministerstvo obrany. Specializované činnosti pro účely státního zdravotního dozoru v působnosti Ministerstva obrany vykonává Vojenský zdravotní ústav. (2) Úkoly státní správy v oblasti ochrany a podpory veřejného zdravíveřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru v bezpečnostních sborech47b), s výjimkou Vězeňské službyVězeňské služby České republiky, v Ministerstvu vnitra a organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích zřízených v jeho působnosti včetně jimi užívaných staveb a zařízení zřízených Ministerstvem vnitra podle zvláštního zákona47c) vykonává podle tohoto zákona Ministerstvo vnitra. Specializované činnosti pro účely státního zdravotního dozoru v působnosti Ministerstva vnitra vykonává organizační složka státu jím zřízená. Autorizace § 83a (1) AutorizacíAutorizací se pro účely tohoto zákona rozumí postup zahájený na žádost fyzické osoby, která je podnikatelem, organizační složky státu, kraje nebo obceobce nebo právnické osoby, na jehož základě se vydává osvědčení o tom, že osoba je způsobilá ve vymezeném rozsahu provádět a) odběr vzorků a vyšetření jakosti pitné, užitkové a teplé vody (§ 3 odst. 1 a 3), vody v umělých nebo přírodních koupalištíchpřírodních koupalištích a vody ve zdroji umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny (§ 6), b) zjišťování a měření koncentrací a intenzit faktorů vnitřního prostředí staveb (§ 13 odst. 1), c) odběr vzorků a měření mikrobiálního chemického a parazitárního znečištění písku v pískovištích venkovních hracích ploch (§ 13 odst. 2), d) ověřování výrobků přicházejících do přímého styku s vodou, s výjimkou stavebních výrobků,8) podle § 5 odst. 3, e) kontrolu desinfekce a sterilizacesterilizace (§ 17), f) odběr vzorků a vyšetření zdravotní nezávadnosti pokrmůpokrmů [§ 24 odst. 1 písm. e)], g) měření intenzit hlukuhluku, vibracívibrací a neionizujícího záření v komunálním a pracovním prostředí (§ 30 až 35), h) zjišťování a měření intenzit osvětlení a mikroklimatických podmínek a koncentrací prachu a chemických škodlivin v pracovním prostředí, i) biologické expoziční testy a vyšetření v oboru genetické toxikologie, fyziologie a psychologie práce, j) zjišťování zrakové zátěže pro účely hodnocení faktoru pracovních podmínek. (2) Ministerstvo zdravotnictví pověří prováděním autorizaceautorizace právnickou osobu nebo organizační složku státu, zřízenou k plnění úkolů v oboru působnosti Ministerstva zdravotnictví (dále jen „autorizující osoba“). Toto pověření je nepřevoditelné. Při autorizaciautorizaci se postupuje podle podmínek, které stanoví pro jednotlivé oblasti podle odstavce 1 Ministerstvo zdravotnictví. Pověření autorizující osoby a zrušení tohoto pověření zveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. § 83b (1) Autorizující osoba vydá organizační složce státu, kraje nebo obceobce, právnické osobě nebo fyzické osobě, která je podnikatelem, na její žádost osvědčení o autorizaciautorizaci. Toto osvědčení vydá organizační složce státu, kraje nebo obceobce, pokud žadatel splňuje podmínky autorizaceautorizace, kterými jsou a) odborná úroveň ve vztahu k navrhované oblasti autorizaceautorizace podle podmínek stanovených Ministerstvem zdravotnictví na základě § 83a odst. 2, b) vybavení k technickým a administrativním úkonům a přístupnost k zařízením pro speciální šetření, c) existence nezbytného počtu zaměstnanců s odborným výcvikem, znalostmi a schopnostmi, d) existence závazku zaměstnanců k mlčenlivosti o skutečnostech, o nichž se dovídají osoby provádějící autorizaciautorizaci, e) neexistence finančních nebo jiných zájmů, které by mohly ovlivnit výsledky činnosti osoby provádějící autorizaciautorizaci, f) bezúhonnostbezúhonnost žadatele o autorizaciautorizaci. (2) Neexistence finančních nebo jiných zájmů podle odstavce 1 písm. e) se prokazuje čestným prohlášením. (3) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání. Za účelem doložení bezúhonnosti žadatele (fyzické i právnické osoby) si autorizující osoba vyžádá podle zvláštního právního předpisu47d) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Fyzická osoba dále dokládá bezúhonnost obdobnými doklady, jako je výpis z Rejstříku trestů, vydanými státy, ve kterých se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce; doklad o bezúhonnosti může být nahrazen dokladem o způsobilosti k výkonu povolání nebo činnosti, pokud prokazuje i splnění podmínky bezúhonnosti. Bezúhonnost za právnickou osobu se prokazuje u všech členů statutárního orgánu; za organizační složku státu, kraje nebo obceobce u jejího vedoucího. (4) V žádosti o vydání osvědčení o autorizaciautorizaci žadatel uvede kromě náležitostí stanovených správním řádem údaje prokazující splnění podmínek podle odstavce 1. Žádost se předkládá autorizující osobě. § 83c (1) Osvědčení o autorizaciautorizaci vymezuje předmět, rozsah a podmínky činnosti a dobu, na kterou bylo vydáno. Náklady spojené s autorizacíautorizací včetně vydání osvědčení o autorizaciautorizaci hradí žadatel. Cena se sjednává podle zvláštního právního předpisu. (2) AutorizaceAutorizace je nepřenosná na jinou osobu, uděluje se na dobu nejvýše 5 let ode dne udělení. AutorizaceAutorizace může být prodloužena vždy o dalších 5 let. Žádost o prodloužení platnosti osvědčení o autorizaciautorizaci, musí osoba, které bylo vydáno osvědčení o autorizaciautorizaci, (dále jen „držitel autorizaceautorizace“) podat autorizující osobě nejméně 6 měsíců před skončením platnosti osvědčení. Náklady spojené s prodloužením platnosti osvědčení o autorizaciautorizaci hradí žadatel. Cena se sjednává podle zvláštního právního předpisu. (3) Seznam držitelů autorizaceautorizace s uvedením obchodní firmy, sídla a identifikačního čísla podle § 83b odst. 4, jakož i změny v těchto údajích uveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. Tyto údaje sdělí Ministerstvu zdravotnictví autorizující osoba. (4) Držitel autorizaceautorizace je povinen dodržovat podmínky autorizaceautorizace a účastnit se v termínu a rozsahu stanoveném autorizující osobou mezilaboratorních zkoušek. Doklady o výsledcích mezilaboratorních zkoušek musí držitel autorizaceautorizace ukládat po dobu 5 let. Náklady spojené s mezilaboratorními zkouškami hradí držitel autorizaceautorizace. (5) Autorizující osoba provádí kontrolu nad dodržováním podmínek autorizaceautorizace a výsledků mezilaboratorních zkoušek. Za tím účelem je oprávněna vstupovat do objektů držitele autorizaceautorizace, ověřovat splnění podmínek autorizaceautorizace a požadovat předložení dokumentace včetně výsledků mezilaboratorních zkoušek. Ke kontrole si může autorizující osoba přizvat odborníka pro příslušnou oblast. Zjistí-li autorizující osoba nedostatky, podle závažnosti nedostatků pozastaví účinnost osvědčení nebo je odejme. Stejně autorizující osoba postupuje v případě, že držitel autorizaceautorizace uvedl v žádosti o vydání osvědčení nesprávné nebo neúplné údaje, které byly podstatné pro vydání osvědčení. Odejmutím osvědčení autorizaceautorizace zaniká. § 83d (1) AutorizaceAutorizace vedle důvodu podle § 83c odst. 5 dále zaniká a) uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě žádosti držitele autorizaceautorizace k jejímu prodloužení, b) vzdáním se osvědčení o autorizaciautorizaci; vzdání se osvědčení je účinné ode dne, kdy bylo doručeno autorizující osobě, c) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením držitele autorizaceautorizace za mrtvého, d) dnem zániku organizační složky státu, kraje nebo obceobce nebo právnické osoby, která je držitelem autorizaceautorizace, e) rozhodnutím o úpadku nebo zamítnutím insolvenčního návrhu proto, že majetek držitele nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, nebo vstupem držitele autorizaceautorizace do likvidace. (2) Autorizující osoba v případech podle odstavce 1 písm. a) a podle § 83c odst. 5, držitel autorizaceautorizace, popřípadě jeho dědic, právní nástupce právnické osoby, popřípadě její likvidátor, v případech podle odstavce 1 písm. b) až e) jsou povinni informovat Ministerstvo zdravotnictví pro účely podle § 83c odst. 3 o datu zániku autorizaceautorizace. § 83e (1) Provádět hodnocení zdravotních rizik podle tohoto zákona jsou oprávněny jen fyzické osoby, které jsou držiteli osvědčení o autorizaciautorizaci. Právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem, může hodnotit zdravotní rizika jen tehdy, pokud pro ni tuto činnost zabezpečuje fyzická osoba, která je držitelem autorizaceautorizace. (2) AutorizaciAutorizaci uděluje na žádost fyzické osoby autorizující osoba (§ 83a odst. 2) na základě úspěšného složení zkoušky odborné způsobilosti. Ke zkoušce se může přihlásit fyzická osoba, která je starší 23 let, bezúhonná, má stanovenou odbornou způsobilost a potvrdí česným prohlášením neexistenci finančních nebo jiných zájmů, které by mohly ovlivnit výsledky při hodnocení zdravotních rizik. Při zkoušce musí fyzická osoba prokázat znalosti stanovené prováděcím právním předpisem37c). Prováděcí právní předpis dále upraví složení komise a podmínky provedení zkoušky odborné způsobilosti. Vzor osvědčení o autorizaciautorizaci stanoví prováděcí právní předpis. (3) Za bezúhonnou se považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čintrestný čin ani za trestný čintrestný čin, který souvisí s činností, jejíž náplní bylo posuzování složek životního a pracovního prostředí a hodnocení jejich vlivu na zdraví člověka, spáchaný z nedbalosti. BezúhonnostBezúhonnost fyzické osoby se prokazuje obdobně podle § 83b odst. 3. (4) Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání v oblasti lékařství nebo přírodních věd, popřípadě osvědčením o úspěšném ukončení kursu v hodnocení zdravotních rizik absolvovaném v organizační složce státu nebo příspěvkové organizaci pověřené Ministerstvem zdravotnictví, pokud se ho fyzická osoba za účelem získání odborných znalostí zúčastnila, a nejméně pětiletou praxí na úseku ochrany zdraví a životních podmínek. (5) Za praxi na úseku ochrany zdraví a životních podmínek se považuje pracovní činnost, jejíž náplní bylo posuzování složek životního a pracovního prostředí a hodnocení jejich vlivu na zdraví člověka, a to podle potvrzení zaměstnavatele nebo předložených výsledků takového posuzování. Do doby praxe se nepočítá základní, náhradní a civilní služba, doba mateřské a rodičovské dovolené. O uznání praxe, jejíž výkon byl přerušen na dobu delší než 5 let, rozhoduje na žádost fyzické osoby Ministerstvo zdravotnictví. (6) Název organizační složky státu nebo příspěvkové organizace pověřené organizováním a prováděním kursů v hodnocení zdravotních rizik uveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. (7) V žádosti o vydání osvědčení o autorizaciautorizaci k hodnocení zdravotních rizik fyzická osoba uvede kromě náležitostí stanovených správním řádem nejvyšší dosažené vzdělání a obor studia a akademické hodnosti. K žádosti připojí doklady osvědčující skutečnosti uvedené v odstavcích 2 až 5. (8) Pro udělení osvědčení o autorizaciautorizaci, dobu platnosti autorizaceautorizace a její prodloužení, pro sjednání a úhradu ceny autorizaceautorizace a jejího prodloužení, jakož i pro provádění kontroly nad dodržováním podmínek autorizaceautorizace a pro odnětí osvědčení o autorizaciautorizaci platí § 83c. (9) AutorizaceAutorizace zaniká a) odnětím osvědčení o autorizaciautorizaci za podmínek odstavce 8 a § 83c odst. 5, b) uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě žádosti fyzické osoby, která je držitelem osvědčení o autorizaciautorizaci, k jejímu prodloužení, c) smrtí fyzické osoby, která je držitelem osvědčení o autorizaciautorizaci, nebo jejím prohlášením za mrtvou. § 84 Státní zdravotní dozor (1) Orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví v rozsahu své působnosti a) při výkonu státního zdravotního dozoru dozírají na to, zda osoby plní povinnosti stanovené k ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví přímo použitelnými předpisy Evropské unie, tímto zákonem, zvláštními právními předpisy a rozhodnutím, opatřením obecné povahy nebo jiným závazným opatřením orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví vydaným na základě těchto právních předpisů, b) mohou pozastavit výkon činnosti, pokud při ní byly porušeny povinnosti v ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví, a to do doby odstranění závady, c) mohou po dobu potřebnou k provedení státního zdravotního dozoru zakázat uvádění nebo dodávání na trh, do oběhu, distribuci, prodej, nabízení nebo vystavování výrobku, pokud existuje odůvodněná informace, že tento výrobek je nebezpečný26a); mohou nařídit stažení z trhu, stažení z oběhu nebo vyřazení z distribuce a prodeje výrobků, které nesplňují požadavky stanovené tímto zákonem, zvláštním právním předpisem nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie a na jejich základě vydaným rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, nebo zakázat jejich dodávání nebo uvádění do oběhu4c) nebo na trh, d) mohou prověřovat znalosti podle § 19 odst. 3 a rozhodnout o tom, že fyzická osoba vykonávající činnosti epidemiologicky závažné nemá znalosti nutné k ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví, e) mohou zakázat nebo omezit používání nejakostní pitné vodypitné vody, užitkové vody, teplé vody nebo vody jiné jakosti (§ 18 odst. 2, § 21 odst. 2 a § 41a), a to do doby odstranění závady, jakož i stanovit účel, pro který lze takovou vodu používat nebo nařídit větší četnost kontroly pitné vodypitné vody, užitkové vody nebo vody jiné jakosti podle § 21 odst. 2; mohou určit nápravná opatření v případě nedodržení jakosti pitné vodypitné vody, užitkové vody, teplé vody nebo vody jiné jakosti, upravené tímto zákonem, nebo změnit přijatá nápravná opatření, a to do doby odstranění závady; ke sledování jakosti vody, která nemá jakost pitné vodypitné vody, užitkové vody a nelze již povolit další prodloužení mírnějšího hygienického limitu, mohou osobě uvedené v § 3 odst. 2, která dodává takovou vodu, uložit četnost a rozsah kontrol u odborně způsobilé osoby uvedené v § 4 odst. 1 a v případě ohrožení veřejného zdravíveřejného zdraví z takové vody zakázat nebo omezit její užívání a rozhodnout o ukončení těchto opatření, f) mohou nařídit větší četnost kontroly vody v bazénu provozovaném podle § 18 odst. 3, sauně, ve stavbě ke koupání nebo v umělém koupalištiumělém koupališti, jestliže jakost vody nedává záruku dodržení požadavků stanovených nebo povolených podle § 6f odst. 2, a dobu provádění takových kontrol, g) mohou zakázat používání vody ve stavbě ke koupání, v bazénu provozovaném podle § 18 odst. 3, v umělém koupalištiumělém koupališti nebo sauně, a to i jen pro některé skupiny obyvatel, nebo zakázat používání zdroje vody pro umělé koupalištěumělé koupaliště nebo saunu, pokud je voda ke koupání, sprchování nebo ochlazování znečištěna, a to do doby odstranění závady, h) mohou zakázat provoz pískoviště venkovní hrací plochy určené pro hry dětí, nejsou-li dodrženy stanovené hygienické limity nebo provozní řád (§ 13 odst. 2), a to do doby odstranění závady, i) mohou nařídit osobě provozující přírodní nebo umělé koupalištěumělé koupaliště nebo saunu, jakož i osobě uvedené v § 6d, přijetí opatření k ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví před zdravotním rizikem plynoucím ze znečištění vody ke koupání, ochlazování nebo sprchování nebo změnit opatření přijaté k tomuto účelu osobou provozující přírodní nebo umělé koupalištěumělé koupaliště nebo saunu nebo osobou uvedenou v § 6d, j) mohou nařídit úpravu provozního řádu podle § 3c odst. 1, § 3d odst. 3 a 4, § 6c odst. 1 písm. f), § 7 odst. 2, § 13 odst. 2, § 15 odst. 2, § 21 odst. 3 a § 21a nebo posouzení a řízení rizik systému zásobování vodou podle § 3c odst. 1 písm. f) a posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky podle § 3d odst. 5, pokud podmínky v nich uvedené nevedou k ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví, a uložit odstranění zjištěných závad v dodržování provozního řádu, k) mohou stanovit podmínky konání školy v přírodě, zotavovací akcezotavovací akce nebo jiné podobné akce pro děti (§ 12) a v případě ohrožení veřejného zdravíveřejného zdraví školu v přírodě, zotavovací akcizotavovací akci nebo jinou podobnou akci pro děti zakázat, l) mohou odejmout povolení vydané podle § 4 odst. 8, § 5 odst. 6 až 10, § 6e, § 6f odst. 2, § 14, § 17 odst. 5, § 18 odst. 2, § 21 odst. 2, § 31 odst. 1 a § 41a odst. 2, nesplňuje-li osoba podmínky, za kterých bylo povolení vydáno, nebo je-li ohroženo veřejné zdravíveřejné zdraví; odejmutí povolení vydaného Ministerstvem zdravotnictví musí být předem projednáno s tímto správním úřadem, m) mohou pozastavit provoz nebo používání zdroje hlukuhluku, vibracívibrací nebo zdroje neionizujícího záření, je-li to nezbytné k ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví, a to do doby odstranění závady, n) mohou po dobu potřebnou k provedení státního zdravotního dozoru zakázat používání látky, suroviny, polotovaru nebo potraviny určené k výrobě nebo přípravě pokrmupokrmu podezřelých z toho, že nevyhovují požadavkům na zdravotní nezávadnost a čistotu stanoveným zvláštními právními předpisy23), přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví; mohou rozhodnutím zakázat používání látky, suroviny, polotovaru nebo potraviny určených k výrobě nebo přípravě pokrmupokrmu, pokud nevyhovují požadavkům na zdravotní nezávadnost, jakost, čistotu a značení, stanoveným zvláštními právními předpisy23), přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, nebo nejsou za stanovených podmínek skladovány, jakož i nařídit provedení sanitace nebo změnu technologického postupu výroby nebo přípravy pokrmupokrmu, o) mohou stanovit odchylný způsob zacházení s prádlem ze zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb uvedeného v § 15 odst. 1, je-li to nezbytné pro zamezení vzniku a šíření infekčních onemocněníinfekčních onemocnění, p) mohou uložit určení a měření faktorů životních a pracovních podmínek ke zjištění, zda není ohroženo veřejné zdravíveřejné zdraví nebo určení příčiny poškození zdraví anebo k objektivizaci skutečné míry zátěže, která má nebo může mít vliv na zdraví zaměstnance nebo fyzické osoby provádějící činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy84), q) mohou uložit zajištění zpracování hodnocení zdravotních rizik osobě, jejíž činnost je nebo může být zdrojem takového rizika, r) mohou nařídit okamžité uzavření provozovny od okamžiku zjištění porušení povinnosti, které může mít za následek ohrožení života nebo zdraví, s) mohou nařídit k ochraně zdraví zaměstnance nebo fyzické osoby provádějící činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy84) provedení opatření k omezení rizik plynoucích z fyzikálních, mikroklimatických, chemických nebo biologických faktorů pracovních podmínek, fyzické nebo duševní zátěže a ze souvisejících pracovních podmínek; mohou nařídit změnu opatření přijatých zaměstnavatelem nebo fyzickou osobou provádějící činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy84) podle zvláštního právního předpisu k ochraně zdraví při práci, t) mohou k ochraně zdraví zaměstnavateli stanovit přísnější nejvyšší přípustné hodnoty rizikových faktorů pracovních podmínek, než stanoví zvláštní právní předpisy, vyskytuje-li se na pracovišti současně více rizikových faktorů, při vysokém fyzickém zatížení zaměstnanců vystavených na pracovišti působení rizikových faktorů, při překračování limitních hodnot biologických expozičních testů, nebo pokud to je třeba s ohledem na ochranu zdraví mladistvých zaměstnanců, studentů, spolupracujících mladistvých rodinných příslušníkůrodinných příslušníků nebo žáků a studentů při praktickém vyučování nebo praktické přípravě, které jsou součástí jejich přípravy na budoucí povolání, u) při zjištění, že pokrmypokrmy, suroviny, polotovary nebo potraviny k jejich výrobě či přípravě jsou jiné než bezpečné nebo při zjištění, že potraviny uváděné na trh48) jsou jiné než bezpečné, mohou nařídit jejich znehodnocení či likvidaci, a to na náklad kontrolované osoby, která je povinna způsob a provedení znehodnocení nebo likvidace orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví prokázat, v) mohou nařídit z protiepidemických důvodů nebo ke zjištění zdravotního stavu fyzických osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné lékařské prohlídky a potřebná laboratorní a jiná vyšetření nutná k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocněníinfekčních onemocnění, w) k předcházení ohrožení zdraví v souvislosti s vykonávanou prací mohou zaměstnavateli nebo fyzické osobě provádějící činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy84) nařídit mimořádné lékařské preventivní prohlídky a jejich náplň a upravit rozsah a termíny sledování rizikových faktorů; mimořádné lékařské preventivní prohlídky pracovníků se zdroji ionizujícího záření kategorie A stanoví příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví za podmínek upravených zvláštním právním předpisem33a), x) mohou nařídit fyzické osobě, která vylučuje choroboplodné zárodky, ale není nosičem podle § 53 odst. 1, opatření v rozsahu podle § 53 odst. 1 písm. a) a c), s výjimkou léčení. (2) V případech podle odstavce 1 písm. b), e), g), h), j) a m) je osoba, které bylo nápravné opatření uloženo, neprodleně, povinna informovat příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví o odstranění závady a, spočívá-li závada ve skutečnosti, kterou lze měřit nebo provést její laboratorní vyšetření, předložit i důkaz o dodržování povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie a právními předpisy nebo uložených na jejich základě rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Pro účely tohoto důkazu může osoba měření a laboratorní vyšetření provést jen prostřednictvím držitele autorizaceautorizace (§ 83c), držitele osvědčení o akreditaci4a) nebo osoby, která má osvědčení o dodržování zásad správné laboratorní praxe vydané podle chemického zákona35a) pro příslušný obor měření a vyšetřování, je-li pro příslušný obor měření a vyšetřování autorizaceautorizace, akreditace či vydání osvědčení právními předpisy upraveno, pokud není sama takto kvalifikovaná. Určení a měření faktorů životních a pracovních podmínek podle odstavce 1 písm. p) lze provést jen prostřednictvím držitele autorizaceautorizace (§ 83c), držitele osvědčení o akreditaci4a) nebo osoby, která má osvědčení o dodržování zásad správné laboratorní praxe vydané podle chemického zákona35a) pro příslušný obor měření a vyšetřování, je-li pro příslušný obor měření a vyšetřování autorizaceautorizace, akreditace či vydání osvědčení právními předpisy upraveno. Věty druhá a třetí se nepoužijí, stanoví-li tento zákon pro příslušné měření jinak (§ 32a). (3) Zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví vydá rozhodnutí podle odstavce 1 písm. r) a u) na místě a oznámí je ústně kontrolované osobě, a to členovi statutárního orgánu kontrolované osoby, jejímu zaměstnanci nebo jiné fyzické osobě, která vykonává nebo zabezpečuje činnosti kontrolované osoby související s předmětem státního zdravotního dozoru. O ústním vyhlášení rozhodnutí zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví na místě vydá písemné potvrzení; písemné vyhotovení rozhodnutí bez zbytečného odkladu doručí účastníkovi řízení dodatečně. Ústní vyhlášení rozhodnutí podle odstavce 1 písm. r) a u) má účinky oznámení. Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 písm. r) a u) lze podat do 3 dnů ode dne doručení písemného rozhodnutí. Odvolání nemá odkladný účinek a odvolací orgán o něm rozhodne bezodkladně. Otevřít provozovnu lze až po uvedení do nezávadného stavu a jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, který rozhodnutí podle odstavce 1 písm. r) vydal; souhlas je úkonem podle části čtvrté správního řádu. Souhlas musí být vydán neprodleně, nejpozději však do 15 dnů ode dne, kdy bylo prokázáno odstranění závadného stavu. (4) Státní zdravotní dozor vykonávají krajské hygienické stanice podle kontrolních plánů, které určují priority činnosti na tomto úseku ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. (5) Při plnění úkolů podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů jsou orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví v rozsahu své působnosti oprávněny přijímat opatření na základě a v mezích přímo použitelných předpisů Evropské unie. (6) Generální ředitelství cel poskytuje na vyžádání příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví pro výkon státního zdravotního dozoru nad výrobky, které byly propuštěny do celního režimu volného oběhu nebo vývozu, tyto údaje: a) identifikační údaje deklaranta, a to jméno, popřípadě jména a příjmení, místo pobytu, popřípadě sídlo, název obchodní firmy, nebo název a sídlo adresáta, b) popis, včetně obchodního názvu a druhu výrobku podle svého zařazení v kombinované nomenklatuře uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/8771), c) zemi odeslání a zemi původu výrobku, d) množství vyjádřené v objemu, hmotnosti nebo počtu jednotek. (7) Poskytnutí údajů podle odstavce 6 není porušením mlčenlivosti podle daňového řádu. (8) Příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví na základě žádosti celního úřadu vydá vyjádření v případě důvodného podezření, že zásilka neodpovídá předloženému osvědčení72) nebo certifikátu, nebo v případě přerušení řízení o propuštění výrobků, nad kterými orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví vykonávají státní zdravotní dozor, do volného oběhu. Oddíl 2 Právní předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví § 85 (1) Mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a dále mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu nebezpečných26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních a z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech a jejich ukončení včetně uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu lze stanovit pro správní obvod krajské hygienické stanice nebo jeho část právním předpisem krajské hygienické stanice. Právním předpisem krajské hygienické stanice lze k ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví nařídit též provedení velkoplošné (území obceobce nebo městské části) speciální ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace. (2) Krajská hygienická stanice informuje o záměru vydat právní předpis podle odstavce 1 Ministerstvo zdravotnictví. (3) Právní předpisy podle odstavce 1 se označují názvem nařízení krajské hygienické stanice. Způsob vyhlášení nařízení krajské hygienické stanice a podmínky nabytí jeho platnosti a účinnosti stanoví zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů92). Nařízení krajské hygienické stanice jsou povinny vyvěsit na své úřední desce obceobce určené v nařízení. Oddíl 3 Zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav § 86 (1) K vyšetřování a měření složek životních a pracovních podmínek, výrobků, k vyšetřování biologického materiálu a k provádění biologických expozičních testů pro účely výkonu státního zdravotního dozoru a dále ke sledování ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva, monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek, přípravě podkladů pro hodnocení a řízení zdravotních rizik a pro činnost orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví jako složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, k podílení se na provádění místních programů ochrany a podpory zdraví, na vzdělávání lékařů a ostatních zdravotnických pracovníků a výuce studentů v akreditovaném studijním programu v oblasti vzdělávání Všeobecné lékařství a zubní lékařství a Zdravotnické obory, jakož i k výchově k podpoře a ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví a k poskytování poradenských služeb a dalších služeb na úseku ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví se zřizují zdravotní ústavy se sídlem v Ústí nad Labem a v Ostravě. Zdravotní ústavy jsou příspěvkovými organizacemi; funkcí jejich zřizovatele plní Ministerstvo zdravotnictví. Zdravotní ústavy mohou v hlavní činnosti dále poskytovat pracovnělékařské služby, specializovanou diagnostickou a ambulantní péči v oblastech mikrobiologie, imunologie, alergologie a parazitologie, provádět genotoxikologická a cytogenetická laboratorní vyšetření, vyšetření anti-HIV protilátek, referenční činnost, klinické hodnocení účinků léčiv, očkovacích látek a zdravotnických prostředků a ohniskovou dezinfekcidezinfekci, dezinsekci a deratizaci. Zdravotní ústavy též provádějí činnosti podle jiných právních předpisů. (2) K přípravě podkladů pro národní zdravotní politiku, pro ochranu a podporu zdraví, k zajištění metodické a referenční činnosti na úseku ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, k monitorování a výzkumu vztahů životních podmínek a zdraví, k mezinárodní spolupráci, ke kontrole kvality poskytovaných služeb v ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví, k podílení se na vzdělávání lékařů a ostatních zdravotnických pracovníků a výuce studentů v akreditovaném studijním programu v oblasti vzdělávání Všeobecné lékařství a zubní lékařství a Zdravotnické obory a pro zdravotní výchovu obyvatelstva se zřizuje Státní zdravotní ústav se sídlem v Praze. Státní zdravotní ústav je příspěvkovou organizací; funkci jejího zřizovatele plní Ministerstvo zdravotnictví. Státní zdravotní ústav může v hlavní činnosti dále provádět vědeckou a výzkumnou činnost v ochraně a podpoře zdraví, notifikační činnost, činnost uvedenou v odstavci 1 a dále činnost, pro jejíž výkon tento zákon jinak stanoví podmínku autorizaceautorizace nebo akreditace. (3) Zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav jsou poskytovateli zdravotních služeb. Zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav jsou oprávněny zpracovávat za účelem přípravy podkladu pro tvorbu státní zdravotní politiky a sledování dlouhodobých trendů výskytu infekčních a jiných hromadně se vyskytujících onemocnění údaje o zdraví fyzických osob v souvislosti s předcházením vzniku a šíření infekčních onemocněníinfekčních onemocnění, ohrožení nemocí z povolání a jiných poškození zdraví z práce, o expozici fyzických osob škodlivinám v pracovním a životním prostředí a o epidemiologii drogových závislostí a předávat je orgánům ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. (4) Statutárním orgánem zdravotních ústavů a Státního zdravotního ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává na návrh hlavního hygienika České republiky ministr zdravotnictví. Další úkoly zdravotních ústavů a Státního zdravotního ústavu stanoví Ministerstvo zdravotnictví statutem. (5) Zdravotní ústavy, uvedené v odstavci 1, mohou vykonávat činnosti, pro jejichž výkon tento zákon stanoví podmínku autorizaceautorizace nebo akreditace, jen pokud tuto podmínku splňují. Oddíl 4 Úřední laboratoř a národní referenční laboratoř § 87 (1) Ministerstvo zdravotnictví v oboru své působnosti určuje úřední laboratoř k činnostem podle článku 37 a zrušuje její určení podle článku 39 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, a dále určuje národní referenční laboratoř v oblasti úředních kontrol a epidemiologické bdělosti102). (2) Úřední laboratoří může být určen zdravotní ústav. Úřední laboratoř musí splňovat požadavky stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. (3) Národní referenční laboratoří může být určen zdravotní ústav nebo Státní zdravotní ústav, případně jiná právnická osoba ustavená Ministerstvem zdravotnictví nebo organizační složka státu zřízená Ministerstvem zdravotnictví. Národní referenční laboratoř musí splňovat požadavky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625103). (4) Seznam úředních laboratoří a seznam národních referenčních laboratoří uveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a na svých internetových stránkách. Oddíl 5 Oprávnění a povinnosti zaměstnanců orgánů ochrany veřejného zdraví a povinnosti kontrolovaných a dalších osob § 88 (1) Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví se při plnění úkolů orgánů ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví a výkonu oprávnění podle tohoto zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie a zvláštních právních předpisů prokazují služebním průkazem, jehož vzor upraví prováděcí právní předpis. Služební průkaz je u zaměstnanců orgánů ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví pověřených výkonem státního zdravotního dozoru (dále jen „kontrolující“) pověřením ke kontrole podle zvláštního právního předpisu o kontrole85). Pokud hrozí šíření nákazy, zvýšený výskyt přenašečů infekčních onemocněníinfekčních onemocnění a škodlivých nebo epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů a ke zjištění ohniska nákazy, k nařízení, provedení a kontrole protiepidemických opatření mohou zaměstnanci orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví v mimořádných případech hodných zvláštního zřetele vstupovat do obydlí fyzických osob. Kontrolující jsou oprávněni vstoupit do obydlí fyzické osoby ke zjištění zdroje hlukuhluku a vibracívibrací, kterým byl překročen v chráněných prostorech upravených v § 30 odst. 3 hygienický limit hlukuhluku nebo vibracívibrací a ke zjištění zdroje neionizujícího záření, kterým byla v místě přístupném fyzickým osobám překročena nejvyšší přípustná hodnota neionizujícího záření. Fyzické osoby jsou povinny jim tento vstup umožnit a strpět či provést opatření nařízená podle tohoto zákona k zamezení vzniku a šíření infekčních onemocněníinfekčních onemocnění. (2) Státní zdravotní dozor, který je vykonáván nad dodržováním hygienických limitů hlukuhluku, vibracívibrací, neionizujícího záření, pískem užívaným ke hrám dětí v pískovištích, jakostí vod nebo prodejem výrobků nebo pokrmůpokrmů komunikačními prostředky na dálku, je zahájen prvním kontrolním úkonem předcházejícím podání informace kontrolované osobě o zahájení státního zdravotního dozoru. Součástí informace je seznam kontrolujících. (3) V případech, ve kterých porušení povinnosti může mít za následek ohrožení života nebo zdraví, se kontrolovaná osoba považuje za informovanou o zahájení státního zdravotního dozoru předložením služebního průkazu povinné osobě. Té kontrolující předá i protokol o kontrole, vyhotovený na místě; toto předání má účinky doručení protokolu o kontrole kontrolované osobě. Proti kontrolnímu zjištění uvedenému v protokolu o kontrole může kontrolovaná osoba podat námitky ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole. Lhůta pro posouzení námitek vedoucím kontrolní skupiny nebo kontrolujícím činí 3 dny ode dne doručení námitek. (4) Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví je oprávněn přizvat k účasti na výkonu státního zdravotního dozoru v zájmu dosažení jeho účelu zaměstnance zdravotního ústavu nebo Státního zdravotního ústavu; není-li to možné, přizve jinou odborně způsobilou fyzickou osobu. (5) Kontrolující může v odůvodněných případech vyzvat kontrolovanou osobu, aby se v určené lhůtě dostavila do sídla orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví nebo jeho územního pracoviště a předložila tam doklady potřebné pro výkon státního zdravotního dozoru; kontrolovaná osoba je povinna tuto výzvu uposlechnout, ledaže prokáže vážnou překážku, která jí brání ve splnění této povinnosti v určené lhůtě. (6) Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví jsou při plnění dalších úkolů podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů, nejde-li o výkon státního zdravotního dozoru, oprávněni vstupovat na pozemky, do provozoven, staveb a dalších prostor, je-li to nezbytné k výkonu oprávnění, a dále jsou oprávněni a) provádět měření a odebírat materiál a vzorky potřebné pro plnění úkolů orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví; o provedeném odběru vzorků a měření pořizují protokol, b) pořizovat obrazovou dokumentaci o zjištěných skutečnostech, c) nahlížet do dokladů, dalších písemností a záznamů dat, činit si z nich kopie a výpisy a požadovat písemná nebo ústní vysvětlení, d) v rozsahu nezbytném pro výkon zákonem stanovených oprávnění nahlížet do zdravotnické dokumentace vedené poskytovatelem zdravotních služeb včetně zdravotnické dokumentace zaměstnanců vedené poskytovatelem pracovnělékařských služeb a činit si z ní kopie a výpisy. (7) Osoba, které se plnění úkolů orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví podle odstavce 6 týká, je povinna umožnit zaměstnanci orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví vstup na pozemky, do provozoven, staveb a dalších prostor a vytvořit další podmínky pro plnění úkolů orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, zejména je povinna poskytnout součinnost odpovídající oprávněním zaměstnance orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví podle odstavce 6. (8) Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví je oprávněn přizvat k účasti na plnění úkolů podle odstavce 6 v zájmu dosažení jejich účelu zaměstnance zdravotního ústavu nebo Státního zdravotního ústavu a není-li to možné jinou odborně způsobilou fyzickou osobu (dále jen „přizvaná osoba“). Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví vystaví přizvané osobě pověření a poučí ji o jejích právech a povinnostech při účasti na plnění úkolů podle věty první. Přizvané osoby mají práva a povinnosti zaměstnanců orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví v rozsahu pověření vydaného orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Osoby, kterých se plnění úkolů orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví týká, jsou povinny umožnit jim výkon oprávnění v rozsahu pověření. Přizvané osoby jsou povinny zachovávat mlčenlivost o individuálních údajích vztahujících se k fyzickým osobám a o obchodním tajemství, o kterých se při postupu podle tohoto zákona, přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo zvláštního právního předpisu dozvěděly. (9) V rámci výkonu státního zdravotního dozoru orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví v rozsahu jejich působnosti jsou zaměstnanci pověření ke kontrole v případě kontroly prodeje výrobků nebo pokrmůpokrmů komunikačními prostředky na dálku oprávněni při odebírání vzorku kontrolním nákupem u kontrolované osoby využívat zastírání totožnosti. Po obdržení vzorku orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví informují kontrolovanou osobu o zahájení kontroly z moci úřední85). (10) V případě kontroly prodeje na dálku se vzorek pro druhé odborné stanovisko neposkytuje. Tím není dotčeno právo na druhé odborné stanovisko, které opravňuje provozovateleprovozovatele požádat o dokumentární přezkum podle čl. 35 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. § 88a (1) Pouze zaměstnanci s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zdravotničtí pracovníci a jiní odborní pracovníci s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání51) mohou plnit úkoly orgánů ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, uvedených v § 78 odst. 1 písm. a) až c), a) při výkonu státního zdravotního dozoru v oblasti prevence vzniku a šíření infekčních onemocněníinfekčních onemocnění a nad plněním povinností poskytovateli zdravotních služeb, b) jejichž předmětem je zjištění zdravotního stavu fyzické osoby včetně nahlížení do zdravotnické dokumentace, c) při hodnocení zdravotních rizik, d) při odborném řízení činnosti zařízení vykonávajícího pracovnělékařské služby a usměrňování činnosti poskytovatelů zdravotních služeb v ochraně před infekčními onemocněnímiinfekčními onemocněními včetně infekcí spojených se zdravotní péčíinfekcí spojených se zdravotní péčí, nemocemi podmíněnými prací a jinými poškozeními zdraví z práce, e) při provádění ověření pracovních podmínek pro účely posuzování nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání. (2) Pouze zaměstnanci s odbornou způsobilostí k výkonu povolání lékaře104) mohou plnit úkoly orgánů ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, uvedených v § 78 odst. 1 písm. a) až c), a) při provádění lékařských činností v ochraně a podpoře veřejného zdravíveřejného zdraví, b) při vzdělávání lékařů, c) jejichž předmětem jsou odborné lékařské konzultace s poskytovateli zdravotních služeb. (3) Činností podle odstavce 1 lékaře, zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání se nepřerušuje výkon zdravotnického povolání51). (4) Lékaři, zdravotničtí pracovníci a jiní odborní pracovníci s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání, vykonávající činnosti podle odstavce 1, jsou povinni se celoživotně vzdělávat v rozsahu a za podmínek zvláštního právního předpisu51). (5) Uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání upravují zvláštní právní předpisy51). § 89 (1) Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví jsou povinni zachovávat mlčenlivost o individuálních údajích vztahujících se k fyzickým osobám a o obchodním tajemství, o kterých se při postupu podle tohoto zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie, zvláštního právního předpisu upravujícího ochranu zdraví při práci a zvláštních právních předpisů upravujících působnost orgánů ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví dozvěděli. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není, jestliže takové údaje v nezbytně nutném rozsahu sdělují a) na základě písemného souhlasu fyzické osoby, které se informace přímo týká, b) orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, c) lékaři v rámci poskytování dalších potřebných zdravotních služeb, d) osobám blízkým52) a osobám, které byly během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněníminfekčním onemocněním nebo pobývaly v ohnisku nákazy, jedná-li se o údaje o zdravotním stavu, které jsou nezbytné pro ochranu veřejného zdravíveřejného zdraví, e) zdravotní pojišťovně k vyměření přirážky a pro řízení o náhradě škody a územní správě sociálního zabezpečení k vyměření přirážky, f) poskytovateli pracovnělékařských služeb oprávněnému podle zvláštního právního předpisu61) uznávat nemoci z povolání nebo změny zdravotního stavu pro účely posuzování ohrožení nemocí z povolání, g) orgánu inspekci práce53) v souvislosti se šetřením pracovního úrazu, h) orgánu sociálně-právní ochrany dětí v souvislosti s ochranou zdraví dětí a mladistvých, i) Veřejnému ochránci práv v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona. (2) Na vyžádání státního zástupce a po podání žaloby též předsedy senátu jsou orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví oprávněny sdělit individuální údaje vztahující se k fyzickým osobám a obchodní tajemství, o kterých se při postupu podle tohoto zákona dozvěděli. (3) Na vyžádání Úřadu práce – krajské pobočky nebo pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) jsou orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví oprávněny, jde-li o ubytovací služby podle § 21a věty třetí, sdělit individuální údaje vztahující se k fyzickým osobám, o kterých se při postupu podle tohoto zákona dozvěděly, a předat krajské pobočce Úřadu práce pro účely řízení o dávkách pomoci v hmotné nouzi potřebné údaje. Pro tyto účely dále orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví bezodkladně předá krajské pobočce Úřadu práce ve svém správním obvodu kopii vykonatelného rozhodnutí o uložení pokuty nebo nápravného opatření podle § 84 osobě uvedené v § 21a větě třetí a informuje krajskou pobočku Úřadu práce o obnovení činnosti v případě, že bylo vykonatelným rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví podle § 84 odst. 1 písm. b) pozastaveno poskytování ubytovací služby podle § 21a věty třetí. (4) Povinnost oznamovat určité skutečnosti uložená zvláštními právními předpisy není dotčena. § 90 (1) Vstupné do budov, provozoven, místností, objektů a zařízení při plnění úkolů v ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví a náklady na pořízení a předání protokolů podle § 4 odst. 1 a § 6c odst. 1 písm. d), § 6d, § 18 odst. 3 orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví nehradí. Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví zaplatí kontrolované osobě za kontrolní vzorek výrobku odebraného pro účely státního zdravotního dozoru, s výjimkou vzorku vody a vzorku písku z pískovišť náhradu, pokud o ni kontrolovaná osoba požádá ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy byla seznámena se skutečností, že výrobek splnil požadavky stanovené právními předpisy, rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Částku ve výši ceny však orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví neposkytne, jde-li o výrobek, který nesplňuje požadavky stanovené právními předpisy, rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. (2) Za kontrolní vzorek výrobku odebraného pro účely ověření podmínek vzniku onemocnění pro posouzení nemoci z povolání nebo ověření změn zdravotního stavu pro posouzení ohrožení nemocí z povolání zaplatí orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví zaměstnavateli nebo fyzické osobě, která vykonává činnosti nebo poskytuje služby mimo pracovněprávní vztahy84), u kterých vzorek odebral, částku ve výši ceny53a), za kterou tyto osoby výrobek pořídily, pokud o náhradu požádají ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy byly seznámeny se skutečností, že bylo poskytovatelem pracovnělékařských služeb příslušným k vydání lékařského posudku nebo vykonatelným rozhodnutím příslušného správního úřadu stanoveno, že na pracovišti zaměstnavatele nebo fyzické osoby, která vykonává činnosti nebo poskytuje služby mimo pracovněprávní vztahy84), nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání nevznikly. (3) Částku ve výši ceny podle odstavce 2 orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví neposkytne, jestliže podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb příslušným k vydání lékařského posudku o nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání anebo vykonatelného rozhodnutí příslušného správního úřadu byly nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání uznány. Díl 2 Přestupky § 92a Přestupky na úseku bezpečnosti výrobků (1) Výrobce, dovozce, odpovědná osoba63), distributor nebo prodejce výrobku přicházejícího do přímého styku s vodou, předmětu běžného užívání nebo chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě vody na vodu pitnou užitkovou nebo teplou se dopustí přestupku tím, že a) nesplní informační povinnost podle § 76 písm. a), b) nesplní povinnost podle § 76 písm. b), nebo c) uvede nebo dodá výrobek na trh, do oběhu, distribuuje, nabízí, vystavuje nebo prodává výrobek v rozporu s rozhodnutím podle § 84 odst. 1 písm. c). (2) Výrobce nebo dovozce výrobku přicházejícího do přímého styku s vodou nebo výrobce nebo dovozce chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě vody na vodu pitnou užitkovou nebo teplou se dopustí přestupku tím, že a) nezajistí složení stanovené v § 5 odst. 2 nebo povolené podle § 5 odst. 6, b) nezajistí značení výrobku podle § 5 odst. 2, nebo c) nevybaví výrobek návodem podle § 5 odst. 4. (3) ProvozovatelProvozovatel podniku27b), výrobce nebo dovozce předmětu běžného užívání uvedeného v § 25 písm. a) se dopustí přestupku tím, že a) nesplní povinnost uloženou rozhodnutím vydaným na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího výkon úřední kontroly86), b) v rozporu s § 26 odst. 1 nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie na úseku materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami87) 1. uvede nebo dodá na trh výrobek, který není bezpečný, nebo nedodrží správnou výrobní praxi, 2. nesplní povinnost zkoušet nebo hodnotit dodržení stanovených požadavků na složení nebo vlastnosti výrobku, 3. nevede dokumentaci o zkoušce nebo hodnocení dodržení stanoveného požadavku na složení nebo vlastnosti výrobku, nebo ji nevede ve stanoveném rozsahu, 4. nevybaví výrobek prohlášením, 5. nezajistí balení výrobku do bezpečného obalu, 6. uvede nebo dodá na trh výrobek, který není označen stanovenými údaji, 7. nesplní požadavek na označování, reklamu nebo obchodní úpravu výrobku, nebo 8. nezajistí sledovatelnost, nebo c) nesplní jinou povinnost podle přímo použitelných předpisů Evropské unie na úseku materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami87), než která je uvedena v písmenu b). (4) Odpovědná osoba63), výrobce, dovozce nebo distributor předmětu běžného užívání uvedeného v § 25 písm. b) nebo právnická nebo podnikající fyzická osoba, která přijala pověření jako odpovědná osoba63), se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 27 odst. 1 nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie o kosmetických přípravcích63) 1. uvede nebo dodá na trh výrobek, který není bezpečný, 2. nesplní povinnost při posouzení bezpečnosti výrobku, 3. neplní povinnost v souvislosti s informační dokumentací k výrobku, 4. nesplní oznamovací povinnost v souvislosti s uvedením výrobku na trhuvedením výrobku na trh nebo obsahem nanomateriálu ve výrobku, 5. nedodrží správnou výrobní praxi, 6. nesplní povinnost při odběru nebo analýze vzorku výrobku, 7. nesplní informační nebo oznamovací povinnost, pokud výrobek představuje riziko pro lidské zdraví nebo v souvislosti se závažným nežádoucím účinkem výrobku, 8. poruší zákaz v souvislosti se zkouškami na zvířeti, 9. uvede nebo dodá na trh výrobek, který není označen stanovenými údaji, 10. při označení, uvedení nebo dodání na trh nebo propagaci výrobku použije text, název, ochrannou známku, vyobrazení nebo jiný znak, který přisuzuje výrobku vlastnost nebo funkci, kterou nemá, 11. nedodrží povinnost značení výrobku v českém jazyce, 12. nepřijme v důvodném případě okamžitě nápravné opatření nezbytné k uvedení výrobku do souladu se stanoveným požadavkem nebo k jeho stažení z trhu nebo oběhu, 13. nespolupracuje s orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví na jeho žádost na opatření k vyloučení rizika vyvolaného výrobkem, nebo 14. nepředloží orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví na jeho žádost informaci nebo dokumentaci k prokázání shody výrobku se stanoveným požadavkem, b) nesplní povinnost uloženou rozhodnutím vydaným na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie o kosmetických přípravcích63), nebo c) nesplní jinou povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o kosmetických přípravcích63), než která je uvedena v písmeni a). (5) Výrobce, dovozce nebo distributor předmětu běžného užívání uvedeného v § 25 písm. c) se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 26 odst. 1 nebo 3 uvede na trh nebo distribuuje výrobek, který není bezpečný. (6) Distributor výrobku přicházejícího do přímého styku s vodou, chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou se dopustí přestupku tím, že a) distribuuje výrobek přicházející do přímého styku s vodou nebo chemickou látku nebo chemickou směs určenou k úpravě vody na vodu pitnou užitkovou nebo teplou, který nevyhovuje hygienickému požadavku stanovenému podle § 5 odst. 2 nebo povolenému podle § 5 odst. 6, nebo b) distribuuje výrobek přicházející do přímého styku s vodou nebo chemickou látku nebo chemickou směs určenou k úpravě vody na vodu pitnou užitkovou nebo teplou bez návodu podle § 5 odst. 4. (7) Distributor63) předmětu běžného užívání uvedeného v § 25 písm. b) se dopustí přestupku tím, že v rozporu s požadavky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o kosmetických přípravcích63) a) dodá na trh výrobek, o němž má důvod se domnívat, že není v souladu se stanoveným požadavkem, b) nezajistí stanovenou skladovací nebo přepravní podmínku výrobku, c) dodá na trh výrobek, v jehož označení není stanovený údaj, d) nesplní jinou povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o kosmetických přípravcích63), než která je uvedena v písmenech a) až c). (8) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že uvede na trh předmět běžného užívání uvedený v § 25 písm. b) bez určení odpovědné osoby. (9) Výrobce nebo dovozce výrobku přicházejícího do přímého styku s vodou se dopustí přestupku tím, že nezajistí ověření podle § 5 odst. 3. (10) Prodejce předmětu běžného užívání se dopustí přestupku tím, že a) neumístí předmět běžného užívání s prošlým datem minimální trvanlivosti odděleně nebo takový předmět běžného užívání zřetelně neoznačí, b) nesplní povinnost podle § 27 odst. 2, nebo c) nabízí k prodeji předmět běžného užívání s prošlým datem minimální trvanlivosti, který není bezpečný. (11) Prodejce použitého předmětu běžného užívání uvedeného v § 25 písm. c) se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 26 odst. 4. (12) Výrobce a dovozce materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami a provozovatelprovozovatel potravinářského podniku uvedený v § 26 odst. 6 se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 26 odst. 5 nepodá oznámení o zahájení, změně nebo ukončení výroby nebo dovozu materiálů nebo předmětů určených pro styk s potravinami. (13) ProvozovatelProvozovatel potravinářského podniku uvedený v § 26 odst. 6 se dopustí přestupku tím, že a) nesplní povinnost uloženou rozhodnutím vydaným na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího výkon úřední kontroly86), b) v rozporu s § 26 odst. 7 nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie na úseku materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami87) 1. používá výrobek, který není bezpečný, nebo nedodrží správnou výrobní praxi, 2. nesplní povinnost zkoušet nebo hodnotit dodržení stanovených požadavků na složení nebo vlastnosti výrobku, nebo 3. nevede dokumentaci o zkoušce nebo hodnocení dodržení stanoveného požadavku na složení nebo vlastnosti výrobku, nebo ji nevede ve stanoveném rozsahu, nebo c) nesplní jinou povinnost podle přímo použitelných předpisů Evropské unie na úseku materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami87), než která je uvedena v písmeni b). (14) Právnická nebo podnikající fyzická osoba zapojená do recyklačního programu se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na úseku materiálů a předmětů z recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami108). (15) Provozovatel potravinářského podniku uvedený v § 26 odst. 8 se dopustí přestupku tím, že a) nesplní povinnost uloženou podle § 26 odst. 8, b) nesplní povinnost uloženou rozhodnutím vydaným na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího výkon úřední kontroly86). (16) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), odstavce 2 písm. a), odstavce 3 písm. b) bodu 1 nebo 2, odstavce 4 písm. a) bodu 1, 2, 5, 7, 12 nebo 13, odstavce 5, odstavce 6 písm. a), odstavce 7 písm. a), odstavce 10 písm. c), odstavce 13 písm. b) bodu 1 nebo 2, odstavce 14 nebo 15, b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b), odstavce 3 písm. a) nebo c), odstavce 4 písm. a) bodu 10 nebo 14, odstavce 4 písm. b) nebo c), odstavce 7 písm. d), odstavce 9, odstavce 11 nebo odstavce 13 písm. a) nebo c), c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b) nebo c), odstavce 3 písm. b) bodu 6 nebo 8, odstavce 4 písm. a) bodu 8, odstavce 6 písm. b), odstavce 7 písm. b), odstavce 8, odstavce 10 písm. b) nebo odstavce 12, d) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. b) bodu 3, 4, 5 nebo 7, odstavce 4 písm. a) bodu 3, 4, 6 nebo 9, odstavce 7 písm. c) nebo odstavce 13 písm. b) bodu 3, e) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. a) bodu 11, f) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 10 písm. a). § 92b Přestupky na úseku ochrany jakosti vod (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba uvedená v § 3 odst. 2 dopustí přestupku tím, že a) dodá pitnou vodupitnou vodu, která nesplňuje hygienický požadavek stanovený v § 3 odst. 1, povolený podle § 3 odst. 4 nebo určený podle § 3a nebo § 4 odst. 6, b) nekontroluje jakost pitné vody podle § 4 odst. 1 nebo rozhodnutí vydaného podle § 4 odst. 3 nebo 6 nebo schématu kontrol stanoveného podle § 3a odst. 6, c) neoznámí výskyt látky nebo mikroorganismu podle § 4 odst. 5, d) použije vodárenskou technologii, chemickou látku nebo chemickou směs v rozporu s § 5 odst. 9, e) nedoloží zjednání nápravy v jakosti pitné vodypitné vody podle § 3a odst. 2, f) nezajistí zásobování pitnou vodou podle § 3a odst. 7, nebo g) nesplní informační povinnost podle § 3a odst. 7 nebo 8 nebo § 4 odst. 4, 5 nebo 6. (2) Výrobce teplé vody se dopustí přestupku tím, že a) vyrobí nebo dodá teplou vodu v rozporu s § 3 odst. 3, b) použije při úpravě teplé vody chemickou látku nebo chemickou směs v rozporu s § 5 odst. 11, nebo c) nesplní informační povinnost podle § 4 odst. 4. (3) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba uvedená v § 3 odst. 2, § 18 odst. 2, § 21 odst. 2 nebo § 41a anebo výrobce teplé vody se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz nebo omezení nebo neprovede nápravné opatření uložené podle § 84 odst. 1 písm. e). (4) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba uvedená v § 3 odst. 2, výrobce teplé vody nebo odběratel pitné nebo teplé vody se dopustí přestupku tím, že k jímání, odběru, dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování a měření dodávky surové nebo pitné vody nebo pro obdobný účel použije výrobek v rozporu s § 5 odst. 12. (5) Odběratel pitné nebo teplé vody nebo osoba v obdobném postavení, která odebírá pitnou nebo teplou vodu ve stavbě, kde se taková voda dodává veřejnosti, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 4 odst. 4 a) neprošetří příčinu nedodržení hodnoty ukazatele jakosti pitné nebo teplé vody, nebo b) nepřijme účinné nápravné opatření. (6) Osoba provozující činnost epidemiologicky závažnou nebo osoba poskytující péči se dopustí přestupku tím, že používá bez povolení vodu jiné jakosti. (7) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí přestupku tím, že při výrobě teplé vody pro osobní hygienu zaměstnanců nesplní povinnost podle § 41a. (8) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. a), odstavce 3, 4 nebo 5, b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), d) nebo f) nebo odstavce 2 písm. b), c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 nebo 7, e) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) nebo g) nebo odstavce 2 písm. c). § 92c Přestupky na úseku koupališť a saun (1) ProvozovatelProvozovatel přírodního nebo umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny, osoba uvedená v § 6d nebo osoba poskytující péči, která provozuje bazén nebo saunu, se dopustí přestupku tím, že a) nesplní povinnost k zajištění ochrany koupajících se fyzických osob podle § 6a odst. 1, b) nesplní povinnost uloženou podle § 84 odst. 1 písm. i) nebo g), c) nezajistí laboratorní kontrolu vody podle § 6c odst. 1 písm. a), d) nepředá protokol o výsledku kontroly podle § 6c odst. 1 písm. d), e) neuchovává protokol podle § 6c odst. 1 písm. c), nebo f) nesplní informační povinnost podle § 6b. (2) ProvozovatelProvozovatel přírodního nebo umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 6c odst. 1 písm. e) nesplní hygienický požadavek pro členění, vybavení nebo provoz přírodního nebo umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny. (3) ProvozovatelProvozovatel přírodního nebo umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny anebo osoba poskytující péči, která provozuje bazén, se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost uloženou podle § 84 odst. 1 písm. f). (4) ProvozovatelProvozovatel umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny se dopustí přestupku tím, že a) nesplní povinnost podle § 6f odst. 1 písm. a), b), c), d), e) nebo g), b) nezveřejní údaj podle § 6f odst. 1 písm. f), nebo c) nesplní povinnost podle § 6f odst. 1 písm. h). (5) ProvozovatelProvozovatel přírodního koupalištěpřírodního koupaliště nebo osoba uvedená v § 6d se dopustí přestupku tím, že neprovede doplňující vyšetření jakosti vody podle § 6b odst. 1. (6) ProvozovatelProvozovatel přírodního koupalištěpřírodního koupaliště provozovaného na povrchových vodách nebo osoba uvedená v § 6d se dopustí přestupku tím, že a) poruší dočasný nebo trvalý zákaztrvalý zákaz používání vody ke koupání uložený podle § 82a odst. 1 písm. c), b) nezajistí vyšetření dodatečného nebo dalšího vzorkudalšího vzorku vody, nebo c) nesplní povinnost podle § 82a odst. 1 písm. b). (7) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b), b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), odstavce 3, odstavce 4 písm. a) nebo c), odstavce 5 nebo 6, c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, d) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo f), e) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) nebo odstavce 4 písm. b). § 92d Přestupky na úseku výchovy, vzdělávání a zotavování dětí a mladistvých (1) Zařízení pro výchovu a vzdělávání, právnická nebo podnikající fyzická osoba provozující živnostživnost uvedenou v § 7 odst. 1 nebo poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině v případě péče o více než 12 dětí současně se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 7 odst. 1 nebo rozhodnutím podle § 14 nesplní hygienický požadavek na provoz, prostorové podmínky, vybavení, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou, úklid nebo nakládání s prádlem. (2) Zařízení pro výchovu a vzdělávání se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 7 odst. 2 nebo 3. (3) Škola vysílající děti na školu v přírodě na dobu delší než 5 dnů, fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako pořádající osoba uvedená v § 8 odst. 2 se dopustí přestupku tím, že a) nesplní ohlašovací povinnost podle § 8 odst. 3 a 4, b) vyšle nebo přijme dítě v rozporu s § 9 odst. 1, 2 nebo 3, nebo c) nesplní povinnost podle § 11 odst. 1. (4) Škola vysílající děti na školu v přírodě, fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako pořádající osoba uvedená v § 8 odst. 2 nebo § 12 se dopustí přestupku tím, že a) přijme k činnosti na zotavovací akcizotavovací akci, jiné podobné akci, výchovně rekreačním táboře nebo škole v přírodě fyzickou osobu jako dozor, zdravotníka nebo osobu činnou při stravování, která nesplňuje podmínky stanovené v § 10 odst. 1 nebo 3, nebo b) nesplní povinnost uloženou podle § 84 odst. 1 písm. k). (5) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako pořádající osoba uvedená v § 8 odst. 2 se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 8 odst. 2 1. nedodrží hygienický požadavek pro umístění zotavovací akcezotavovací akce nebo výchovně rekreační akce, členění stavby nebo zařízení, vybavení, osvětlení, úklid, zásobování vodou, odstraňování odpadků nebo splaškových vod, pro ubytování, stravování nebo režim dne, nebo 2. nedodrží zákaz nebo podmínku podávání potraviny nebo jejího používání při přípravě pokrmupokrmu, nebo b) v rozporu s § 11 odst. 2 nezajistí instruktáž fyzické osoby činné na zotavovací akcizotavovací akci nebo výchovně rekreační akci. (6) Škola vysílající děti na školu v přírodě na dobu 5 dnů nebo kratší, fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba, která pořádá jinou podobnou akci pro děti podle § 12, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 12 nezajistí hygienicky nezávadný stav zařízení nebo zásobování akce pitnou vodoupitnou vodou. (7) ProvozovatelProvozovatel potravinářského podniku se dopustí přestupku tím, že ve škole nebo školském zařízení poruší zákaz nabízet k prodeji nebo prodávat potraviny, které jsou v rozporu s výživovými požadavky na zdravou výživu dětí ve věku do ukončení povinné školní docházky. (8) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 7, b) 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, 3, 4, odstavce 5 písm. a) nebo odstavce 6, c) 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo odstavce 5 písm. b). § 92e Přestupky na úseku vnitřního prostředí stavby a venkovní hrací plochy (1) Uživatel stavby uvedené v § 13 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že nezajistí, aby vnitřní prostředí pobytové místnosti v této stavbě odpovídalo hygienickému limitu chemického, fyzikálního nebo biologického ukazatele. (2) ProvozovatelProvozovatel venkovní hrací plochy určené pro hry dětí se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 13 odst. 2 nezajistí, aby písek nebyl mikrobiálně, chemicky nebo parazitárně znečištěn, nebo b) poruší zákaz uložený podle § 84 odst. 1 písm. h). (3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč. § 92f Přestupky na úseku činností epidemiologicky závažných (1) ProvozovatelProvozovatel činnosti epidemiologicky závažné se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 21 a) nedodrží zásadu provozní hygieny, b) nezajistí uplatnění znalosti nebo zásady osobní nebo provozní hygieny zaměstnancem nebo spolupracujícím rodinným příslušníkemrodinným příslušníkem, c) nezajistí, aby výkonem činnosti epidemiologicky závažné nedošlo k ohrožení nebo poškození zdraví, d) umožní fyzické osobě výkon činnosti epidemiologicky závažné v rozporu s § 19 odst. 3, nebo e) používá kosmetický přípravek, který neodpovídá požadavkům přímo použitelného předpisu Evropské unie63). (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako provozovatelprovozovatel holičství, kadeřnictví, manikúry, pedikúry, kosmetické, masérské nebo regenerační a rekondiční služby, solária nebo činnosti, při níž je porušována integrita kůže, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 21 odst. 3 nezabezpečí lékárničku první pomoci vybavenou podle charakteru služby. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako provozovatelprovozovatel kosmetické, masérské, regenerační nebo rekondiční služby, kadeřnictví, holičství, pedikúry, manikúry, solária nebo činnosti, při níž je porušována integrita kůže, se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz podle § 22. (4) ProvozovatelProvozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službustravovací službu se dále dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 23 odst. 5, § 24 odst. 1 písm. c) nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie na úseku potravinového práva88) 1. poskytuje stravovací službustravovací službu v provozovně, která nevyhovuje obecnému nebo specifickému požadavku, 2. nesplní požadavek na pojízdný nebo přechodný provoz, prodejní automat nebo jiný prostor, v němž se pravidelně připravují potraviny k uvedení na trh, 3. nesplní požadavek na přepravu potraviny nebo pokrmupokrmu, 4. nesplní požadavek na zařízení provozovny, 5. nedodrží požadavek na skladování nebo odstraňování potravinářského odpadu, 6. nesplní požadavek na zásobování vodou, 7. nedodrží předpis pro potraviny, pokud jde o přijetí potraviny, její uložení, ochranu před kontaminací, postupy pro regulaci přístupu škůdců, udržování stanovených teplot, tepelné ošetření, ochlazování nebo balení, 8. nezajistí školení, 9. nevytvoří nebo nezavede postup založený na zásadách vyplývajících z postupů založených na kritických kontrolních bodech, nepostupuje podle něj nebo nepodá důkaz, že plní požadavky analýzy rizik a kritických kontrolních bodů, 10. nepodá oznámení o zahájení nebo významné změně činnosti nebo o ukončení provozu stravovací služby, 11. podá pokrmpokrm, který není bezpečný, 12. nezajistí sledovatelnost, nebo 13. nezajistí, aby pokrmpokrm splňoval výživový požadavek, b) nesplní jinou povinnost podle přímo použitelných předpisů Evropské unie na úseku potravinového práva88), než je uvedena v písmeni a), c) nesplní povinnost uloženou opatřením vydaným na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího výkon úřední kontroly86), d) v rozporu s § 23 odst. 4 neumožní fyzické osobě se zdravotním postižením vstup do stravovací části provozovny v doprovodu vodicího nebo asistenčního psa, e) nesplní povinnost podle § 24 odst. 1 písm. a), b) nebo e), f) nesplní povinnost uloženou podle § 82 odst. 2 písm. q) nebo nedodrží postup podle § 24 odst. 1 písm. d), g) nesplní povinnost provést znehodnocení nebo likvidaci pokrmupokrmu, suroviny, polotovaru nebo potraviny uloženou podle § 84 odst. 1 písm. u) nebo neprokáže provedení znehodnocení nebo likvidace, h) použije k výrobě nebo přípravě pokrmupokrmu volně rostoucí houbu bez osvědčení podle § 24 odst. 2, nebo i) nesplní povinnost uloženou podle § 84 odst. 1 písm. n). (5) Fyzická osoba vykonávající činnost epidemiologicky závažnou se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 20 nebo uloženou podle § 84 odst. 1 písm. v). (6) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 4 písm. a) bodu 1 nebo 11, b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo e), odstavce 3, odstavce 4 písm. a) bodu 7 nebo odstavce 4 písm. b), c), f), g) nebo i), c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. a) bodu 2, 4, 9 nebo 10, nebo odstavce 4 písm. e), d) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. a) bodu 3, 6 nebo 12, e) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. a) bodu 5 nebo 13, f) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), odstavce 2, odstavce 4 písm. a) bodu 8 nebo odstavce 4 písm. d) nebo h), g) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5. § 92g Přestupky na úseku ochrany před hlukem, vibracemi a neionizujícím zářením (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která používá nebo provozuje zdroj hlukuhluku nebo vibracívibrací, provozovatelprovozovatel, správce nebo vlastník zdroje hlukuhluku nebo vibracívibrací, anebo fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako pořadatel veřejné produkce hudby nebo jako osoba, která k pořádání veřejné produkce hudby poskytla stavbu, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 30 odst. 1 nezajistí, aby nebyl překročen hygienický limit hlukuhluku nebo vibracívibrací. (2) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která používá nebo provozuje zdroj hlukuhluku nebo vibracívibrací nebo zdroj neionizujícího záření, provozovatelprovozovatel, správce nebo vlastník zdroje hlukuhluku nebo vibracívibrací anebo fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako pořadatel veřejné produkce hudby nebo jako osoba, která k pořádání veřejné produkce hudby poskytla stavbu, se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost pozastavit provoz nebo používání zdroje hlukuhluku nebo vibracívibrací uloženou podle § 84 odst. 1 písm. m). (3) ProvozovatelProvozovatel letiště, které zajišťuje ročně více než 50 000 vzletů nebo přistání, nebo vojenského letiště se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 31 odst. 4 nenavrhne zřízení ochranného hlukového pásma, nebo b) na základě odborného posudku neplní povinnost podle § 31 odst. 5. (4) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 33 instaluje v chráněném vnitřním prostoru stavbychráněném vnitřním prostoru stavby stroj nebo zařízení o základním kmitočtu od 4 do 8 Hz. (5) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která používá nebo provozuje zdroj neionizujícího záření, se dopustí přestupku tím, že a) nesplní povinnost podle § 35 odst. 2 písm. a) nebo d), b) v rozporu s § 35 odst. 3 nezastaví provoz nebo používání zdroje neionizujícího záření, c) nepostupuje v souladu s § 35 odst. 2 písm. b), nebo d) nesplní povinnost podle § 35 odst. 2 písm. c). (6) Výrobce nebo dovozce laseru se dopustí přestupku tím, že nezajistí splnění povinnosti podle § 36. (7) ProvozovatelProvozovatel služby, při které se používá k péči o tělo zdroj neionizujícího záření, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 35 odst. 4 a) nevede nebo neuchovává evidenci, nebo b) neukončí provoz zdroje neionizujícího záření po vyčerpání doby provozu zdroje neionizujícího záření. (8) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, 2, 3, 4 nebo 5 písm. a) nebo b), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 7 písm. b), c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5 písm. c) nebo odstavce 6, d) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5 písm. d) nebo odstavce 7 písm. a). § 92h Přestupky na úseku ochrany zdraví při práci a zajištění pracovnělékařských služeb (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí přestupku tím, že a) nesplní povinnost ke kategorizaci prací podle § 37 odst. 2 nebo 5 nebo povinnost podle § 38 odst. 2 nebo 3, b) nepředloží protokol nebo nepodá oznámení podle § 37 odst. 4, c) nesplní povinnost v souvislosti s překročením biologického expozičního testu podle § 39 odst. 2, d) nesplní povinnost evidence rizikových prací podle § 40, e) nesplní povinnost v souvislosti s používáním biologických činitelů nebo azbestu podle § 41, f) nedodrží rozhodčí metodu určenou podle § 80 odst. 4, g) nesplní v souvislosti s nařízenou následnou lékařskou prohlídkou povinnost podle § 82 odst. 4, h) nedodrží způsob nebo minimální četnost sledování zátěže organismu zaměstnanců faktory pracovních podmínek, uloženou podle § 82 odst. 2 písm. f), i) při práci s faktorem pracovních podmínek neupraveným právním předpisem nesplní povinnost uloženou podle § 82 odst. 2 písm. n), j) nesplní povinnost uloženou podle § 84 odst. 1 písm. p), t) nebo v), nebo k) nesplní povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na úseku registrace, povolování a omezování chemických látek umožnit zaměstnanci přístup k informacím o chemické látce nebo chemické směsi, kterou používá nebo které je exponován78). (2) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel nebo fyzická anebo podnikající fyzická osoba, která provádí činnosti nebo poskytuje služby mimo pracovněprávní vztahy84), se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost uloženou k ochraně zdraví podle § 84 odst. 1 písm. s) nebo w). (3) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí přestupku tím, že v rozporu se zákonem o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na úseku ochrany zdraví při práci a) nezajistí, aby pracoviště nebo pracovní podmínka pro zaměstnance odpovídala stanovenému hygienickému požadavku, b) nezajistí, aby stroj, technické zařízení, dopravní prostředek nebo nářadí byly z hlediska ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, vybaveny, upraveny nebo udržovány tak, aby odpovídaly ergonomickému požadavku, c) nedodrží stanovený postup při zjišťování rizikového faktoru pracovních podmínek, hodnocení jeho zdravotního rizika nebo expozice zaměstnance rizikovému faktoru, d) nepřijme k omezení působení rizikového faktoru stanovené minimální opatření k ochraně zdraví při práci, e) neprovede stanovené měření rizikového faktoru, f) nesplní povinnost zjistit nebo kontrolovat hodnotu rizikového faktoru, g) nezabezpečí, aby rizikový faktor byl odstraněn nebo alespoň omezen na nejmenší rozumně dosažitelnou mírurozumně dosažitelnou míru, h) nezjistí příčinu překročení hygienického limitu rizikového faktoru, i) neinformuje zaměstnance o tom, že výskyt biologického činitele skupin 2, 3 nebo 4 nelze odstranit nebo překročení hodnoty rizikového faktoru nelze snížit pod stanovenou nejvyšší přípustnou hodnotu, j) nevyřadí zdroj rizikového faktoru z provozu nebo nezastaví práci, není-li možné zajistit ochranu zdraví zaměstnance, k) nezajistí, aby práce s azbestem, s chemickým karcinogenem nebo biologickým činitelem nebo pracovní proces s rizikem chemické karcinogenity byla vykonávána v kontrolovaném pásmu, l) kontrolované pásmo neoznačí nebo nezajistí tak, aby do něj nevstupoval zaměstnanec, který v něm nevykonává práci, opravu, údržbu, zkoušku, revizi, kontrolu, dozor nebo další práci potřebnou k ochraně zdraví, m) nevede evidenci o kontrolovaném pásmu nebo zaměstnanci, který do kontrolovaného pásma vstupuje nebo v něm koná práci, n) poruší zákaz výkonu stanovené práce nebo nezajistí dodržení zákazu práce nebo činnosti v kontrolovaném pásmu, o) nevyhradí zvláštní prostor pro činnost, která je v kontrolovaném pásmu zakázána, nebo p) jako zhotovitel stavby nedoloží dokumentaci o riziku vznikajícím při zvoleném pracovním nebo technologickém postupu nebo jako jiná osoba nedoloží informaci o okolnostech, které by mohly při činnosti na staveništi vést k ohrožení života nebo poškození zdraví. (4) Fyzická, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí přestupku tím, že v rozporu se zákoníkem práce na úseku ochrany zdraví při práci a) nesplní povinnost soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, nezjišťuje jejich příčinu nebo zdroj, b) nesplní povinnost pravidelně kontrolovat úroveň rizikového faktoru pracovních podmínek, c) nesplní povinnost dodržet stanovenou metodu nebo způsob zjištění nebo hodnocení rizikového faktoru, d) nevede dokumentaci o vyhledání nebo vyhodnocení rizikového faktoru nebo o přijatém opatření k minimalizaci rizika, e) nesplní povinnost provést takové opatření, aby práce zařazená jako riziková mohla být zařazena do kategorie nižší, f) nesplní povinnost přizpůsobit přijaté opatření k minimalizaci rizika změněné skutečnosti, g) nesplní povinnost kontrolovat dodržování opatření k minimalizaci rizika, h) neudržuje osobní ochranný pracovní prostředek v použivatelném stavu, i) neposkytne zaměstnanci osobní ochranný pracovní prostředek, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky nebo ochranné nápoje nebo mu poskytne osobní ochranný pracovní prostředek, který nesplňuje stanovený požadavek, j) neposkytne zaměstnanci bezpečnostní přestávku, k) nesplní povinnost poskytnout zaměstnanci na pracovišti ochranný nápoj, l) nesplní povinnost v souvislosti s výskytem nemoci z povolání, m) nezajistí ochranu zdraví fyzické osoby zdržující se s jejím vědomím na jeho pracovišti před rizikem pro ochranu zdraví, n) připustí, aby zaměstnanec vykonával zakázanou práci nebo práci, jejíž náročnost by neodpovídala jeho zdravotní způsobilosti, o) neinformuje zaměstnance, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena, p) nezajistí, aby práci ve stanoveném případě vykonával pouze zaměstnanec, který se podrobil zvláštnímu očkování anebo má doklad o odolnosti vůči nákaze, q) nesdělí zaměstnanci, který poskytovatel pracovnělékařských služeb mu poskytuje pracovnělékařské služby nebo jakým druhům očkování, jakým preventivním prohlídkám anebo vyšetřením souvisejícím s výkonem práce je povinen se podrobit, r) neumožní zaměstnanci podrobit se stanovené nebo uložené preventivní prohlídce nebo vyšetření nebo stanovenému očkování, s) nezajistí při přijetí zaměstnance, jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek, změně pracovního zařazení nebo druhu práce, zavedení nové technologie nebo změně výrobního nebo pracovního prostředku, změně technologického nebo pracovního postupu, nebo v případě, který má nebo může mít podstatný vliv na ochranu zdraví při práci, svému zaměstnanci nebo zaměstnanci agentury práce, který byl dočasně k zaměstnavateli přidělen, informaci nebo pokyn o ochraně zdraví nebo nezabezpečí, aby zaměstnanec jiného zaměstnavatele obdržel informaci nebo pokyn o ochraně zdraví, anebo neinformuje zaměstnankyni o expozici rizikovému faktoru nebo potřebném opatření k ochraně jejího zdraví nebo zdraví jejího dítěte, t) nezajistí při přijetí zaměstnance, jeho převedení, přeložení nebo změně pracovní podmínky, změně pracovního zařazení nebo druhu práce, zavedení nové technologie nebo změně výrobního nebo pracovního prostředku, změně technologického nebo pracovního postupu, nebo v případě, který má nebo může mít podstatný vliv na ochranu zdraví při práci, školení svého zaměstnance o riziku plynoucím z fyzikálního, chemického nebo biologického faktoru pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek, fyzické anebo psychické zátěže, u) nevede dokumentaci o informaci, pokynu nebo školení, v) nezajistí dodržení zákazu kouření na pracovišti, w) neuzavře dohodu ke koordinaci provádění opatření k ochraně zdraví zaměstnanců více zaměstnavatelů nebo jako dohodou pověřený zaměstnavatel nekoordinuje provádění opatření k ochraně zdraví zaměstnanců, x) zaměstná zaměstnankyni, těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni, která kojí, nebo zaměstnankyni-matku do konce devátého měsíce po porodu prací nebo na pracovišti, které jsou těmto zaměstnankyním zakázané, y) zaměstná mladistvého zaměstnance prací nebo na pracovišti, které jsou zakázané mladistvým zaměstnancům, nebo nedodrží podmínku, za níž může mladistvý zaměstnanec výjimečně tuto práci konat z důvodu přípravy na povolání, nebo z) nevede seznam mladistvých zaměstnanců. (5) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako uživatel, k němuž je dočasně přidělen zaměstnanec agentury práce, nebo zaměstnavatel, k němuž je vyslán zaměstnanec zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie, se dopustí přestupku tím, že nezajistí tomuto zaměstnanci ochranu zdraví při práci před rizikem plynoucím z fyzikálního, chemického nebo biologického faktoru pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek, fyzické anebo psychické zátěže, ačkoli k tomu má povinnost podle zákoníku práce. (6) Fyzická nebo podnikající fyzická osoba, která provádí činnosti nebo poskytuje služby mimo pracovněprávní vztahy84), se dopustí přestupku tím, že nepřijme s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb přiměřené opatření k ochraně zdraví při práci, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci84). (7) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí přestupku tím, že v rozporu se zákonem o specifických zdravotních službách61) a) neuzavře smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb, b) nezajistí provedení pracovnělékařské prohlídky u poskytovatele pracovnělékařských služeb nebo registrujícího poskytovatele zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání, c) neuzavře novou nebo nedoplní dosavadní písemnou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb při změně zařazení práce do kategorie nebo změně činnosti o pracovnělékařské služby, které dosud nepožadoval, d) při zařazení zaměstnance k práci nepostupuje podle závěru lékařského posudku o zdravotní způsobilosti, e) neodešle zaměstnance, který o to požádal, na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, f) neumožní vstup na pracoviště 1. bývalému zaměstnanci pro zajištění objektivity šetření a ověření podmínek vzniku nemoci z povolání, nebo 2. pověřeným zaměstnancům orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví za účelem ověření podmínek vzniku nemoci z povolání, g) nezajistí pro zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání pracovnělékařské služby, nebo h) nevede dokumentaci o pracovnělékařských službách podle vyhlášky o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče. (8) Poskytovatel pracovnělékařských služeb se dopustí přestupku tím, že a) nesdělí zaměstnavateli údaj podle § 39 odst. 3, nedodrží podmínky pro odběr biologického materiálu, nebo b) neprovede pracovnělékařskou prohlídku v rozsahu stanoveném vyhláškou o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče nebo jinými právními předpisy. (9) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), h), i) nebo j), odstavce 3 písm. d), e), f), g), h), j), k), l), n) nebo p), odstavce 4 písm. a), b), n), x) nebo y) nebo odstavce 5, b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d) nebo e), odstavce 3 písm. a) nebo b), odstavce 4 písm. e), f), h), i), j), k), l), m), p) nebo r) nebo odstavce 6, c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, odstavce 3 písm. c), m) nebo o), odstavce 4 písm. g), odstavce 7 písm. a), b), c,) d) nebo e) nebo odstavce 8 písm. a), d) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g), odstavce 4 písm. w) nebo odstavce 7 písm. g) nebo h), e) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo k), odstavce 3 písm. i), odstavce 4 písm. c), d), i), o), q), s), t), u) nebo v), odstavce 7 písm. f) nebo odstavce 8 písm. b), f) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 4 písm. z). § 92i Přestupky na úseku nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) při nakládání s nebezpečnou chemickou látkou nebo chemickou směsí poruší povinnost podle § 44a odst. 2, nebo b) poruší zákaz nabízet, darovat, prodávat, dodat, přenechat nebo obstarat nebezpečnou chemickou látku nebo chemickou směs podle § 44a odst. 3 nebo 4. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) poruší zákaz prodávat nebezpečnou látku nebo chemickou směs podle § 44a odst. 5, b) v rozporu s § 44a odst. 6 nezabezpečí nakládání s nebezpečnou chemickou látkou nebo chemickou směsí fyzickou osobou odborně způsobilou nebo zaškolenou fyzickou osobou, c) v rozporu s § 44a odst. 6 nevede nebo neuchovává záznam o školení nebo opakovaném proškolení, d) nesplní povinnost podle § 44a odst. 7, e) při skladování nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi nesplní povinnost podle § 44a odst. 7 nebo 8, nebo f) nesplní povinnost při evidenci nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi podle § 44a odst. 8. (3) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b), c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 písm. a) nebo e), d) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. d), e) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. f), f) 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c). § 92j Přestupky na úseku provozu zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb (1) Osoba poskytující péči se dopustí přestupku tím, že a) při výskytu infekce spojené se zdravotní péčíinfekce spojené se zdravotní péčí nebo podezření na její výskyt nesplní povinnost podle § 16 odst. 1, b) nesplní ohlašovací povinnost podle § 16 odst. 2 nebo § 62 odst. 1 nebo 2, c) nedodrží hygienický požadavek pro příjem nebo ošetřování fyzické osoby, zásobování vodou, úklid, výkon nebo kontrolu dezinfekcedezinfekce, sterilizacesterilizace nebo vyššího stupně dezinfekcedezinfekce nebo použije jiný způsob sterilizacesterilizace bez povolení podle § 17 odst. 5, d) v rozporu s § 17 odst. 5 nevede evidenci o sterilizacisterilizaci, e) nesplní povinnost podle § 62 odst. 3, nebo f) nesplní povinnost podle § 75a odst. 4. (2) Osoba poskytující péči nebo právnická nebo podnikající fyzická osoba provozující prádelnu, ve které se pere zdravotnické prádlo, se dopustí přestupku tím, že nedodrží hygienický požadavek podle § 18 odst. 1 nebo postupuje v rozporu s rozhodnutím podle § 84 odst. 1 písm. o). (3) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c), b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo odstavce 2, c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), d) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e). § 92k Přestupky na úseku předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a předcházení vzniku jiného ohrožení zdraví (1) Poskytovatel zdravotních služeb nebo poskytovatel sociálních služeb se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 75b odst. 1. (2) Poskytovatel zdravotních služeb se dopustí přestupku tím, že a) jako poskytovatel určený podle § 46 odst. 5, § 53 odst. 3, § 67 odst. 12, § 70 odst. 2 nebo 4 nebo § 100f neprovede opatření k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocněníinfekčních onemocnění, b) v rozporu s § 15 odst. 3 neposkytne součinnost při provádění prevalenční studie infekcí spojených se zdravotní péčíinfekcí spojených se zdravotní péčí, c) nesplní povinnost podle § 45, d) v rozporu s § 47a odst. 4 nesplní oznamovací povinnost, e) provede očkování v rozporu s § 47 nebo § 47a, f) neučiní záznam o očkování podle § 47 odst. 2 nebo 3, g) neposkytne informaci podle § 51 odst. 1 písm. a) nebo b) nebo nesplní povinnost podle § 54 odst. 1 nebo 2, h) nesplní povinnost podle § 74, nebo i) provádí laboratorní vyšetřování na virus lidského imunodeficitu bez povolení vydaného podle § 72 odst. 1. (3) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) neprovede opatření podle § 80 odst. 1 písm. h) nebo y) nebo § 82 odst. 2 písm. l), nebo b) nevytvoří podmínky pro provedení ohniskové dezinfekcedezinfekce, dezinsekce nebo deratizace stanovené rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví nebo nestrpí provedení ohniskové dezinfekcedezinfekce, dezinsekce nebo deratizace v termínu stanoveném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. (4) Poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině, mateřská škola, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jako osoba uvedená v § 50 se dopustí přestupku tím, že přijetím umožňuje dítěti, které se nepodrobilo stanovenému pravidelnému očkování nebo nemá doklad, že je proti nákaze imunní nebo že se nemůže očkování podrobit pro kontraindikaci, docházku do zařízení. (5) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba uvedená v § 46 odst. 4 se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 46 odst. 1 až 3 nezajistí, aby se fyzická osoba umístěná do zařízení uvedeného v § 46 odst. 4 podrobila stanovenému pravidelnému očkování, nejde-li o fyzickou osobu, u níž byla zjištěna imunita vůči infekci nebo zdravotní stav, který brání podání očkovací látky (kontraindikace). (6) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) se nepodrobí stanovenému pravidelnému nebo mimořádnému očkování nebo se před zařazením na pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčního onemocněníinfekčního onemocnění nepodrobí stanovenému zvláštnímu očkování, b) jako zákonný zástupce nezletilé fyzické osoby, nebo fyzická osoba, které byla nezletilá fyzická osoba svěřena rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu do pěstounské péče nebo do výchovy, nezajistí, aby se tato nezletilá fyzická osoba podrobila stanovenému pravidelnému očkování, nejde-li o fyzickou osobu, u níž byla zjištěna imunita vůči infekci nebo zdravotní stav, který brání podání očkovací látky (kontraindikace), c) se v rozporu s § 70 nepodrobí léčení infekčního onemocněníinfekčního onemocnění, d) neumožní pověřenému zaměstnanci orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví v mimořádných případech vstup do obydlí ke zjištění, zda nehrozí šíření nákazy, zvýšený výskyt přenašečů infekčních onemocněníinfekčních onemocnění, škodlivých nebo epidemiologicky významných členovců, hlodavců nebo dalších živočichů, ke zjištění ohniska nákazy nebo k nařízení, provedení anebo kontrole protiepidemického opatření, nebo e) nesplní povinnost stanovenou k ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví podle § 53. (7) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) nebo c) nebo odstavce 3, b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. e), h) nebo i), odstavce 4 nebo 5, c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b), d), f) nebo g), d) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6. § 92l Přestupky na úseku dezinfekce, dezinsekce a deratizace (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) nesplní při provádění ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce nebo deratizace povinnost podle § 56, b) v rozporu s § 57 odst. 1 neprovede běžnou ochrannou dezinfekcidezinfekci, dezinsekci nebo deratizaci, nebo c) neprovede speciální ochrannou dezinfekcidezinfekci, dezinsekci nebo deratizaci nařízenou podle § 61 odst. 2 nebo nedodrží podmínku provedení speciální ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce nebo deratizaci stanovenou podle § 61 odst. 4. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je oprávněna provádět speciální ochrannou dezinfekcidezinfekci, dezinsekci a deratizaci, se dopustí přestupku tím, že a) nezajistí výkon této činnosti fyzickou osobou splňující požadavky podle § 58 odst. 1, 2 nebo 3, b) nezajistí řízení nebo dohled nad výkonem speciální ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce nebo deratizace podle § 58 odst. 2 nebo 4, c) nesplní povinnost podle § 61 odst. 1, d) nedodrží podmínku uloženou podle § 61 odst. 4, nebo e) nepodá oznámení podle § 61 odst. 3. (3) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba uvedená v § 57 odst. 2 se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 57 odst. 2 nezajistí provedení speciální ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce nebo deratizace. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která provozuje kurs k získání znalostí pro výkon speciální ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace, se dopustí přestupku tím, že nezajistí obsah nebo rozsah kursu podle § 59. (5) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), odstavce 2 písm. a), b) nebo d) nebo odstavce 3, b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b), odstavce 2 písm. c) nebo e) nebo odstavce 4. § 92m Přestupky na úseku provozních řádů (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) vykonává činnost, k níž je třeba podle tohoto zákona vypracovat provozní řád nebo jeho změnu, bez takového provozního řádu schváleného příslušným orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, b) neseznámí zaměstnance nebo další osobu, která pracuje na jejím pracovišti, s provozním řádem, c) nezajistí dodržení provozního řádu, d) neprovede úpravu provozního řádu uloženou podle § 84 odst. 1 písm. j), e) nesplní povinnost odstranit závadu v dodržování provozního řádu uloženou podle § 84 odst. 1 písm. j), f) vykonává činnost, k níž je třeba podle tohoto zákona vypracovat posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky, bez takového posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky oznámeného příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, nebo g) neprovede úpravu posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky uloženou podle § 84 odst. 1 písm. j). (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. § 92n Přestupky na úseku zajištění plnění oprávnění orgánu ochrany veřejného zdraví (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) nesplní povinnost podle právního předpisu krajské hygienické stanice vydaného podle § 85, b) nesplní povinnost uloženou mimořádným opatřením vydaným podle § 80 odst. 1 písm. g) nebo podle § 82 odst. 2 písm. m) k ochraně zdraví fyzických osob při epidemii, nebezpečí jejího vzniku, živelné pohromě nebo jiné mimořádné události, c) poruší dočasný zákaz používání výrobku uložený podle § 80 odst. 5 nebo nedodrží dočasné pozastavení nebo omezení zvláštního opatření nebo jiného přímo použitelného předpisu Evropské unie podle § 80 odst. 7, d) postupuje v rozporu s rozhodnutím vydaným podle § 84 odst. 1 písm. l), e) nezajistí zpracování hodnocení zdravotních rizik uložené podle § 84 odst. 1 písm. q), f) nesplní povinnost pozastavit výkon činnosti uloženou podle § 84 odst. 1 písm. b) nebo obnoví činnost, která byla pozastavena, zakázána nebo omezena v rozporu s § 84 odst. 2, g) nesplní povinnost okamžitého uzavření provozovny uloženou podle § 84 odst. 1 písm. r) nebo otevře provozovnu v rozporu s § 84 odst. 3, h) v rozporu s § 62a nesdělí okolnost důležitou v zájmu epidemiologického šetření, i) se nepodrobí opatření uloženému podle § 82 odst. 2 písm. l), nebo j) neumožní zaměstnanci orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví nebo přizvané fyzické osobě realizaci oprávnění podle § 51 odst. 1 písm. c) nebo § 88 odst. 6, 7 nebo 8. (2) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která má ve vlastnictví, správě nebo užívání prostor, zařízení nebo pozemek, na nichž má být prováděno ochranné opatření podle § 68 odst. 1, se dopustí přestupku tím, že v nezbytném rozsahu neposkytne příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví součinnost při organizování nebo provádění ochranného opatření. (3) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), f), g), h) nebo i), b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. j) nebo odstavce 2. (4) Je-li přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, uloží se pokuta do 4 000 000 Kč. § 93 Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává krajská hygienická stanice, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra. Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra projednává přestupky podle své působnosti stanovené v § 83. (2) Pokuty vybírá orgán, který je uložil; vymáhá je celní úřad. (3) Pravomocné rozhodnutí o přestupku podle § 92n odst. 1 písm. b) se zapisuje do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů. (4) Přestupek podle § 92n odst. 1 písm. b) je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců. § 94 Použití správního řádu a účastníci řízení (1) Stanoviska uplatněná k územně plánovací dokumentaci nejsou správním rozhodnutím. Stanoviska vydávaná podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu jsou závazným stanoviskem podle správního řádu56a) a nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení. (2) Účastníkem řízení podle § 3c odst. 6 a 7, § 3d odst. 3 a 4, § 5 odst. 6 a 10, § 6c odst. 1 písm. g), § 6e, § 14, § 15 odst. 2, § 17 odst. 5, § 18 odst. 2, § 21 odst. 2 a 4, § 21a, § 31 odst. 1 a § 72 odst. 1 je pouze žadatel. Účastníkem řízení podle § 37 odst. 2, 5 a 6, § 39 odst. 2 a § 82 odst. 2 písm. c) až f) a n) je pouze zaměstnavatel. Účastníkem řízení před orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví o uložení nápravného opatření (§ 84) je pouze osoba, které povinnost stanoví zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie nebo je jí uložena na základě zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie. (3) Účastníkem řízení podle § 46 odst. 3, § 53 odst. 2, § 67 odst. 1 a 11, § 70 odst. 2 a § 84 odst. 1 písm. v) a x) je fyzická osoba, které je opatření k předcházení vzniku a šíření infekčního onemocněníinfekčního onemocnění nařizováno. (4) Prvním úkonem v řízení podle § 82 odst. 2 písm. l), m), p) a q) a § 84 odst. 1 písm. c) části textu před středníkem, písmen e) části textu před středníkem, g), n), r), u), v) a x) je vydání rozhodnutí. Místní příslušnost orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví se v případě postupu podle § 53 odst. 3 řídí místem, kde se fyzická osoba v době zjištění rozhodných skutečností zdržuje. § 94a Opatření obecné povahy (1) Monitorovací kalendář podle § 82a odst. 1 písm. a) vydá krajská hygienická stanice jako opatření obecné povahy. Toto opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky v sídle krajské hygienické stanice. Jeho projednání je veřejné. (2) Opatření na úseku řízení jakosti vod ke koupání podle § 82a odst. 1 písm. b) a c) a opatření orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví podle § 82a odst. 1 písm. d) a na úseku předcházení vzniku a šíření infekčních onemocněníinfekčních onemocnění, ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví před nebezpečnými a z nebezpečnosti podezřelými výrobky a vodami podle § 80 odst. 1 písm. g), h), p), y), § 80 odst. 5, 6, 7 a § 82 odst. 2 písm. l), m), p), která se týkají obecně vymezeného okruhu adresátů, a stanovení dalších infekčních onemocněníinfekčních onemocnění podle § 80 odst. 1 písm. j), vydá příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví jako opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Toto opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení na úřední desce orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, který opatření vydal, a vyvěšuje se na dobu nejméně 15 dnů. Jde-li o opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví, zašle je Ministerstvo zdravotnictví též krajským hygienickým stanicím, které jsou povinny jej bezodkladně vyvěsit na svých úředních deskách na dobu nejméně 15 dnů. (3) Opatření obecné povahy v den následující po dni nabytí jeho účinnosti opatří příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví záznamem o jeho účinnosti. (4) Pokud pominuly nebo se změnily důvody pro vydání opatření obecné povahy podle odstavce 2, orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví je bezodkladně zruší nebo změní; odstavce 2 a 3 se použijí obdobně. Díl 3 Opatření při mimořádných okolnostech § 95 V případě mimořádných událostí57) nebo je-li vyhlášen krizový stav58), je Ministerstvo zdravotnictví oprávněno uložit zaměstnancům krajských hygienických stanic s odbornou způsobilostí pro práci ve zdravotnictví (§ 88a) provádění stanovených výkonů zdravotní péče. HLAVA VI OPATŘENÍ OBCE V SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI § 96 ObecObec může obecně závaznou vyhláškou nařídit pro území obceobce nebo jeho část k ochraně zdraví před vznikem a šířením infekčních onemocněníinfekčních onemocnění provedení speciální ochranné dezinsekce a deratizace. Krajská hygienická stanice poskytne obciobci na její žádost součinnost při hodnocení naplnění podmínek pro nařízení speciální ochranné dezinsekce nebo deratizace. HLAVA VII USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ Díl 1 Společná ustanovení § 97 (1) Náklady vzniklé plněním povinností v ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví nese osoba, které je povinnost uložena, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpisy nestanoví jinak. Nesení nákladů vzniklých při výkonu státního zdravotního dozoru stanoví zvláštní právní předpis o kontrole85). (2) V případech stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie je provozovatelprovozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službustravovací službu povinen nahradit náklady dodatečného státního zdravotního dozoru73). Tuto povinnost má v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie74) i výrobce nebo dovozce výrobku uvedeného v § 25 odst. 1 písm. a). Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů dodatečné kontroly. Povinnost nahradit náklady dodatečné kontroly uloží orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, kterému je svěřen výkon státního zdravotního dozoru. Náhrada nákladů dodatečného státního zdravotního dozoru je příjmem státního rozpočtu; vybírá ji orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, který ji uložil, a vymáhá ji celní úřad. (3) Pokud bylo při výkonu státního zdravotního dozoru zjištěno nesplnění či porušení povinnosti, může orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví uložit kontrolované osobě, u které bylo porušení či nesplnění povinnosti zjištěno, aby uhradila jím vynaložené náklady na zjištění závady. Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví uložené náhrady nákladů vybírá; vymáhá je celní úřad. Náhrady nákladů jsou příjmem státního rozpočtu. § 98 Za nesplnění povinnosti uložené podle tohoto zákona zařízení pro výchovu a vzdělávání, poskytovateli sociálních služeb, jakož i další organizační složce státu, kraje nebo obceobce, pokud nejsou právnickými osobami, odpovídá jejich zřizovatel. § 99 Vedle ustanovení, která upravují oprávnění orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví stanovit rozhodnutím nebo opatřením i podmínky, může orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví vázat na podmínky rozhodnutí podle § 3 odst. 4, § 3a odst. 1, § 3c odst. 6 a 7, § 3d odst. 3 a 4, § 4 odst. 3 písm. b), § 5 odst. 6 a 10, § 14, § 15 odst. 2, § 17 odst. 5, § 18 odst. 2, § 21 odst. 2 a 4, § 21a, § 31 odst. 1, § 72 odst. 1 a § 84 odst. 1 písm. e). § 100 Činnosti, k nimž je třeba vypracovat provozní řád a předložit ho ke schválení orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, lze zahájit až poté, kdy byl provozní řád uvedeným orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví schválen. Osoby, které mají povinnost vypracovat provozní řád, jsou povinny seznámit s ním své zaměstnance a další osoby, které pracují na jejich pracovištích, provést jeho změnu v případě významných změn provozu a zajistit a kontrolovat jeho dodržování. § 100a Při změně nebo stanovení četnosti odběru vzorků vody, stanovení dalšího nebo dodatečného vzorkudodatečného vzorku vody anebo hygienického limitu pro výskyt prováděcím právním předpisem neupravené látky ve vodě postupuje povinná osoba při odběru vzorku vody a jeho laboratorním vyšetření obdobně podle § 4 odst. 1 a 2, jde-li o vodu pitnou, a podle § 6c odst. 1 písm. a) až d), jde-li o vodu ke koupání, sprchování nebo ochlazování. § 100b (1) Do lhůty pro podání námitek podle tohoto zákona se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek, sobota, neděle nebo svátek. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit. V pochybnostech se považuje lhůta za zachovanou, pokud se neprokáže opak. Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví může ze závažných důvodů prominout zmeškání lhůty, požádá-li o to účastník řízení do 3 dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání, a učiní-li v téže lhůtě zmeškaný úkon. (2) Námitky se podávají u orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, který opatření vydal. Ten je ve stanovených případech předloží nadřízenému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví spolu se spisovým materiálem do 3 dnů ode dne, kdy námitky obdržel. § 100c (1) Místní příslušnost krajské hygienické stanice pro podání oznámení nebo složení zkoušky se řídí místem činnosti osoby, s výjimkou postupu podle § 8 odst. 3, kdy se místní příslušnost řídí místem konání zotavovací akcezotavovací akce, a jde-li o putovní zotavovací akcizotavovací akci, místem jejího počátku, postupu podle § 54 odst. 1, kdy se místní příslušnost řídí místem, kde se fyzická osoba zdržuje, a postupu podle § 63 odst. 1, kdy se místní příslušnost řídí místem výskytu infekčního onemocněníinfekčního onemocnění. (2) Oznámení podle § 23 odst. 5 předloží osoba krajským hygienickým stanicím v místech, kde má jednotlivé provozovny. § 100d Pokud prováděcí právní předpisy vydané podle § 108 stanoví požadavky, které nepřejímají požadavky stanovené příslušnými předpisy Evropské unie, neuplatní se tyto požadavky na výrobky, které byly vyrobeny anebo uvedeny na trh v některém členském státě Evropské unie nebo mají původ v některém ze států Evropského sdružení volného obchodu, které jsou současně smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, za předpokladu, že takový výrobek odpovídá a) technickým předpisům4a), které jsou pro výrobu nebo uvedení na trh, popřípadě pro používání tohoto výrobku v některém z těchto států závazné, b) technickým normám4a) nebo pravidlům správné výrobní praxe, které jsou vydány národním normalizačním orgánem nebo subjektem jemu na roveň postaveným, v souladu s právními předpisy a požadavky státu, který je smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, nebo c) mezinárodním technickým normám4a), oprávněně používaným v některém z těchto států, nebo tradičním či inovačním výrobním postupům používaným v některém z těchto států v souladu s jeho právními předpisy, pro které existuje dostatečně podrobná technická dokumentace zajišťující, že tento výrobek může být pro daný účel použití posouzen, v případě potřeby i na základě doplňujících (nikoliv shodných) zkoušek výrobku, pokud tyto technické předpisy, technické normy, pravidla správné praxe nebo postupy zaručují míru ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví odpovídající míře této ochrany v České republice. § 100e Krajské hygienické stanice jsou oprávněny informovat veřejnost o závěrech státního zdravotního dozoru nad koupališti, a to včetně výsledků měření nebo vyšetření, zotavovacími akcemizotavovacími akcemi a jinými podobnými akcemi pro děti, pískovišti venkovních hracích ploch, ubytovacími a stravovacími službamistravovacími službami, a to v rozsahu uvedení totožnosti kontrolované osoby, stavu kontrolovaného objektu, povaze případného rizika, přijatých nápravných opatření a dalších informací nezbytných k ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví. Dále jsou orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví oprávněny v souvislosti s informováním veřejnosti o jakosti pitné vodypitné vody, teplé vody a jakosti vody v koupalištích zveřejňovat i výsledky provozních kontrol, získané na základě povinností stanovených osobám tímto zákonem. Na tyto případy se nevztahuje povinnost mlčenlivosti uložená podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů. § 100f K provedení opatření k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocněníinfekčních onemocnění a mimořádných opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku stanovených podle § 80 odst. 1 písm. g), § 82 odst. 2 písm. l), m) a p) a § 85 je orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, který opatření nařídil, oprávněn rozhodnutím stanovit poskytovatele zdravotních služeb, kteří je provedou. Odvolání poskytovatele zdravotních služeb proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Díl 2 Přechodná ustanovení § 101 (1) V řízeních o uložení pokuty za porušení právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, která ke dni účinnosti tohoto zákona nebyla ukončena okresními úřady nebo městy, která vykonávají působnost okresních úřadů, pokračují místně příslušní okresní (městští) hygienici nebo krajští hygienici, kteří vykonávají působnost okresního hygienika. (2) V řízeních o uložení pokuty za porušení právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek se nepokračuje, jde-li o porušení povinnosti, kterou již tento zákon nestanoví. Ostatní řízení o uložení pokuty, která nebyla ukončena ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. (3) V řízeních o schválení výroby nebo dovozu výrobků, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se pokračuje podle dosavadních právních předpisů. V řízeních o schválení výroby nebo dovozu výrobků, které tento zákon již neupravuje, se nepokračuje. (4) Okresní hygienické stanice v okresech Karlovy Vary, Liberec, Pardubice, Jihlava, Olomouc a Zlín dnem 31. prosince 2000 zanikají. K tomuto datu zanikají ve správních obvodech okresních úřadů Karlovy Vary, Liberec, Pardubice, Jihlava, Olomouc a Zlín i funkce okresních hygieniků. (5) Dnem účinnosti tohoto zákona práva a závazky včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, které měly ke dni 31. prosince 2000 1. Okresní hygienická stanice Karlovy Vary, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici se sídlem v Karlových Varech, 2. Okresní hygienická stanice Liberec, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici se sídlem v Liberci, 3. Okresní hygienická stanice Pardubice, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici se sídlem v Pardubicích, 4. Okresní hygienická stanice Jihlava, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici se sídlem v Jihlavě, 5. Okresní hygienická stanice Olomouc, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici se sídlem v Olomouci, 6. Okresní hygienická stanice Zlín, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici se sídlem ve Zlíně. (6) V řízeních, která ke dni 31. prosince 2000 nebyla ukončena okresními hygieniky v Karlových Varech, Liberci, Pardubicích, Jihlavě, Olomouci a Zlíně, pokračují příslušní krajští hygienici. § 102 (1) Výrobce nebo dovozce předmětů běžného užívání, jejichž výroba nebo dovoz byly zahájeny přede dnem 1. ledna 2001 nebo byly schváleny podle § 101, jakož i osoba, která za podmínek § 26 odst. 2 uvádí tyto předměty běžného užívání do oběhu, jsou povinni zajistit, aby výroba, dovoz a oběh byly uvedeny do souladu s hygienickými požadavky podle § 26 do 1. července 2002. Po uplynutí této lhůty nebo splněním povinností podle tohoto zákona pozbývají platnosti závazné posudky orgánu hygienické služby vydané podle dosavadních právních předpisů, pokud jejich platnost nezanikla uplynutím doby v nich uvedené, a rozhodnutí vydaná podle § 101. (2) Povinnost podle § 27 odst. 1 jsou výrobci nebo dovozci kosmetických prostředkůkosmetických prostředků, jejichž výroba nebo dovoz byly zahájeny přede dnem 1. ledna 2001 nebo byly schváleny podle § 101, povinni splnit do 1. července 2002; povinnost uvést v oznámení datum zahájení výroby nebo dovozu v tomto případě neplatí. (3) Výrobce nebo dovozce výrobků, chemických látek nebo chemických přípravků uvedených v § 5 odst. 1, jejichž výroba nebo dovoz byly zahájeny přede dnem 1. ledna 2001 nebo byly schváleny podle § 101, jsou povinni zajistit, aby výroba a dovoz těchto výrobků, chemických látek nebo chemických přípravků byly uvedeny do souladu s tímto zákonem do 1. července 2002. Po uplynutí této lhůty nebo splněním povinností podle tohoto zákona pozbývají platnosti závazné posudky orgánu hygienické služby vydané podle dosavadních právních předpisů, pokud jejich platnost nezanikla uplynutím doby v nich uvedené, a rozhodnutí vydaná podle § 101. (4) Do doby splnění povinností podle odstavců 1 a 3 ve lhůtách tam uvedených se výroba, dovoz a oběh předmětů běžného užívání, výrobků, chemických látek a chemických přípravků uvedených v odstavcích 1 a 3 posuzují podle dosavadních právních předpisů, rozhodnutí orgánů hygienické služby nebo rozhodnutí vydaných podle § 101. § 103 (1) Osoby, které zahájily výkon činností, k nimž je třeba vypracovat provozní řád, přede dnem 1. ledna 2001, jsou povinny splnit tuto povinnost do 6 měsíců od tohoto data. Osoby poskytující péči (§ 15 odst. 1) a osoby provozující koupaliště, holičství, kadeřnictví, manikúru, pedikúru, kosmetické, masérské, regenerační a rekondiční služby a služby, při nichž se používají speciální přístroje k péči o tělo, jsou v této lhůtě dále povinny předložit návrhy provozních řádů příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví provozní řád posoudí ve lhůtě do 6 měsíců ode dne doručení návrhu. (2) Činnosti podle § 38 mohou po dobu 2 let ode dne účinnosti tohoto zákona provádět hygienické stanice. Činnosti podle § 58 odst. 2 může po dobu 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona provádět fyzická osoba, která byla před zahájením práce seznámena s povahou a účinky chemických látek a chemických přípravků, s nimiž má zacházet, způsoby zacházení s nimi, ochrannými opatřeními a zásadami první pomoci. Činnosti podle § 58 odst. 2 až 4 může po dobu 3 let ode dne účinnosti tohoto zákona vykonávat v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o udělení autorizaceautorizace fyzická osoba, které byla udělena autorizaceautorizace podle zvláštního právního předpisu. Činnosti podle § 72 mohou po dobu 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona provádět zařízení ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví a zdravotnická zařízení léčebně preventivní péče. (3) Výrobci pitné vody, jejíž rozvod byl zahájen přede dnem účinnosti tohoto zákona, jsou povinni předložit návrhy podle § 4 odst. 1 nejpozději do 2 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví rozhodnutí vydá do 6 měsíců ode dne doručení návrhu. Do doby pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví postupuje výrobce pitné vody dodávané rozvodem podle dosavadní praxe. § 104 Provozovatel služeb společného stravování stanoví kritické body ve výrobě, přípravě, skladování, přepravě, rozvozu a uvádění pokrmůpokrmů do oběhu nejpozději do 1. července 2002. § 105 (1) Stavby zřízené přede dnem 1. ledna 2001, které nesplňují hygienické požadavky stanovené v § 7 odst. 1, § 13 odst. 1 a § 23 odst. 3, musí být podle nich upraveny nejpozději do 1. července 2003. (2) Provozovny stravovacích služebstravovacích služeb zřízené přede dnem 1. ledna 2001, které nesplňují hygienické požadavky na rozvoz, přepravu a skladování pokrmůpokrmů a jejich uvádění do oběhu podle § 24 odst. 1 písm. d), musí být podle nich upraveny nejpozději do 1. ledna 2002. (3) Příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví může rozhodnutím uložit úpravu staveb a provozoven uvedených v odstavcích 1 a 2 před stanoveným datem, pokud je to podle povahy provozu nezbytné v zájmu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Ve výjimečných případech a na časově omezenou dobu může příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2 prodloužit. (4) Vlastníci, popřípadě správci pozemních komunikací a železnic, jejichž užívání bylo povoleno přede dnem 1. ledna 2001, předloží žádost podle § 31 odst. 1 nejpozději do 1. ledna 2003. § 106 (1) Návrhy na zařazení prací, jejichž výkon byl zahájen přede dnem 1. ledna 2001, do kategorie čtvrté, předloží zaměstnavatel příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví nejpozději do 6 měsíců; do kategorie druhé a třetí nejpozději do 1. ledna 2003. Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví rozhodnutí vydá do 6 měsíců ode dne doručení návrhu. Výsledky měření koncentrací a intenzit faktorů pracovních podmínek a výsledky zjištění druhu a typu biologického činitele musejí odpovídat stavu pracovních podmínek v době podání návrhu podle § 37 odst. 3. (2) Ode dne právní moci rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví o tom, že se práce zařazuje do kategorie třetí nebo čtvrté, pozbývají platnosti rozhodnutí ředitelů nemocnic s poliklinikou (polikliniky), krajských lékařů pro péči o závody a orgánů hygienické služby, kterými se stanoví rizikové práce a pracoviště. (3) Údaje podle § 41 odst. 1 ohlásí zaměstnavatel nebo osoba uvedená v § 43 příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví u činností zahájených přede dnem 1. ledna 2001 nejpozději do 6 měsíců ode dne 1. ledna 2001. Díl 3 Závěrečná ustanovení § 108 (1) Ministerstvo zdravotnictví vydá vyhlášky k provedení § 3 odst. 1, 3 a 7, § 3a odst. 1, § 3b odst. 1, § 3c odst. 3 až 5, § 3d odst. 5, § 4 odst. 1 až 5 a 8, § 5 odst. 2, 3, 6 a 9 až 11, § 6a odst. 6, § 6b odst. 1, § 6c odst. 2, § 6e, § 6f odst. 3, § 7 odst. 1, § 8 odst. 2 a 4, § 9 odst. 3, § 11 odst. 1 písm. a) a d), § 13, § 16 odst. 2, § 17 odst. 1 a 5, § 18 odst. 1 a 3, § 19 odst. 3, § 20 písm. a) a c), § 21 odst. 1 písm. a), § 24 odst. 1 písm. b) a d), § 26 odst. 1 písm. b) a d), § 30 odst. 1 a 2, § 37 odst. 1, § 38, § 39 odst. 3 a 4, § 41 odst. 1, § 41a odst. 1, § 44b odst. 2, § 45, § 46 odst. 1, 2 a 6, § 47 odst. 2, § 47a odst. 5, § 59 odst. 2, § 60 odst. 1 a 3, § 62 odst. 1 a 2, § 62 odst. 3 písm. a) a b), § 70 odst. 1, § 72 odst. 1 písm. a), § 75a odst. 1 a 4, § 80 odst. 1 písm. s), § 80 odst. 4, § 82a odst. 2 písm. d), § 82a odst. 5, § 83e odst. 2 a § 97 odst. 2. (2) Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou vydanou podle § 7 odst. 1 požadavky na prostory a provoz zařízení pro výchovu a vzdělávání. (3) Ministerstvo pro místní rozvoj vydá vyhlášku k provedení § 6c odst. 3 a § 6f odst. 4. (4) Vláda vydá k provedení § 30 odst. 3, § 34 odst. 1, § 35 odst. 2, § 36, § 77 odst. 5 a § 88 odst. 1 nařízení. (5) Hygienické limity a požadavky, které upraví prováděcí právní předpisy vydané podle tohoto zákona, Ministerstvo zdravotnictví stanoví na základě hodnocení zdravotních rizik vyplývajících z přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobu života, soudobých vědeckých poznatků, mezinárodních závazků České republiky v této oblasti a doporučení Světové zdravotnické organizace. (6) Pokud právní předpisy používají pojem okresní hygienik, rozumí se jím po dni 1. ledna 2003 krajská hygienická stanice. Pokud právní předpisy používají pojem krajský hygienik, rozumí se jím po dni 1. ledna 2003 Ministerstvo zdravotnictví. Úkoly krajského hygienika podle zákona o integrované prevenci však plní příslušná krajská hygienická stanice. § 109 Zrušuje se zákon č. 36/1975 Sb., o pokutách za porušování právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek. ČÁST TŘETÍ Změna živnostenského zákona § 111 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996, zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb. a zákona č. 249/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 31 odst. 14 se slova „hygienických a bezpečnostních předpisů“ nahrazují slovy „bezpečnostních předpisů a předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví“ a slova „předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem33)“ nahrazují slovy „zvláštních právních předpisů33)“. Poznámka pod čarou č. 33) zní: „33) Například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.“. 2. V příloze č. 2 skupině 214: Ostatní, u oboru živnosti „Poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ sloupec 2 zní: „ukončené středoškolské vzdělání a 3 roky odborné praxe v oblasti bezpečnosti práce nebo ochrany zdraví při práci“. 3. V příloze č. 2 skupině 214: Ostatní, se na konci doplňuje obor živnosti, který včetně poznámky uvedené ve sloupci 3 zní: „Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace bez použití toxických nebo vysoce toxických chemických látek a chemických přípravků s výjimkou speciální ochranné dezinfekce prováděné zdravotnickým zařízením v jeho objektech, speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských a zemědělských provozech a odborných činností na úseku rostlinolékařské péče)“ text ve sloupci 2 zní: „Odborná způsobilost podle § 58 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, nebo po dobu 5 let od účinnosti zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, odborná způsobilost podle § 18 až 20 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.". Poznámka ve sloupci 3 zní: „)zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů“. 4. V příloze č. 3 skupině 304: Výroba zdravotnických výrobků, přesných a optických přístrojů a hodin, název oboru živnosti „Ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické nebo toxické, s výjimkou odborných činností na úseku rostlinolékařské péče“ včetně poznámky uvedené ve sloupci 5 zní: „Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace toxickými nebo vysoce toxickými chemickými látkami nebo chemickými přípravky, s výjimkou speciální ochranné dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech a odborných činností na úseku rostlinolékařské péče)", text ve sloupci 2 zní: „Odborná způsobilost podle § 58 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, nebo po dobu 5 let od účinnosti zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, odborná způsobilost získaná podle § 18 až 20 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.", text ve sloupci 4 zní: „Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví“, poznámka ve sloupci 5 zní: „) zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů“. 5. V příloze č. 3 skupině 304: Výroba zdravotnických výrobků, přesných a optických přístrojů a hodin, se na konci doplňuje obor živnosti, který včetně poznámky uvedené ve sloupci 5 zní: „Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech, s výjimkou odborných činností na úseku rostlinolékařské péče)", text ve sloupci 2 zní: „Odborná způsobilost podle § 58 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, nebo po dobu 5 let od účinnosti zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, odborná způsobilost získaná podle § 18 až 20 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.", text ve sloupci 4 zní: „Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví“, poznámka ve sloupci 5 zní: „) zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů“. 6. V příloze č. 3 skupině 314: Ostatní, se na konci doplňuje obor živnosti, který zní: „Pořádání kursů k získání znalostí k výkonu speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace“, text ve sloupci 2 zní: „Odborná způsobilost podle § 58 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů“, text ve sloupci 4 zní: „Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví“ a text ve sloupci 5 zní: „§ 59 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů“. 7. V příloze č. 3 skupině 314: Ostatní, u oboru živnosti „Pohřební služba“ se ve sloupci 4 slova „státní hygienické služby“ nahrazují slovy „ochrany veřejného zdraví“. 8. V příloze č. 3 skupině 314: Ostatní, u oboru živnosti „Provozování pohřebišť a krematorií“ se ve sloupci 4 slova „státní hygienické služby“ nahrazují slovy „ochrany veřejného zdraví“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o ochraně spotřebitele § 117 Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb. a zákona č. 145/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 10 se za odstavec 3 doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Zvláštní právní předpisy mohou označování výrobků upravit odchylně.“. Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 5 až 9. 2. V § 23 odst. 4 se slova „hygienické služby18)“ nahrazují slovy „ochrany veřejného zdraví18)“. Poznámka pod čarou č. 18) zní: „18) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky § 118 V § 10 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 37/1989 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb. a zákona č. 474/1992 Sb., se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění § 119 Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 167/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 30 odst. 1 se slova „přenosným nemocem.34)“ nahrazují slovy „infekčním onemocněním.34)“. Poznámky pod čarou č. 34) a 35) znějí: „34) Hlava III díl 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. 35) Zákon č. 258/2000 Sb.“. 2. V § 30 odst. 3 písm. a) se slova „hygienické služby“ nahrazují slovy „ochrany veřejného zdraví“. 3. V § 30 odst. 3 písm. c) se slova „hygienické služby“ nahrazují slovy „ochrany veřejného zdraví“. 4. V § 55 odst. 3 se slova „hygienické služby“ nahrazují slovy „ochrany veřejného zdraví“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o zvláštním příspěvku horníkům § 120 Zákon č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, ve znění zákona č. 1/1989 Sb. a zákona č. 160/1989 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 se slova „závazný posudek příslušného orgánu hygienické služby“ nahrazují slovy „rozhodnutím příslušný orgán ochrany veřejného zdraví“ a slova „závazného posudku“ se nahrazují slovem „rozhodnutí“. 2. V § 4 odst. 2 písm. a) se slova „posudku příslušného orgánu hygienické služby“ nahrazují slovy „rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví“. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna horního zákona § 122 V § 40 odst. 2 písm. c) zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), se slova „hygienické služby“ nahrazují slovy „ochrany veřejného zdraví“. ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna zákona o výkonu vazby § 127 V § 7 odst. 1 písm. g) zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb., se slovo „přenosné“ nahrazuje slovem „infekční“. ČÁST DVACÁTÁ Změna zákona o regulaci reklamy § 128 V § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, se slovo „přenosných“ nahrazuje slovem „infekčních“. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o ochraně chmele § 129 V § 11 odst. 1 zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, se slova „hygienické služby“ nahrazují slovy „ochrany veřejného zdraví“. ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění § 131 V § 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 161/1993 Sb. a zákona č. 324/1993 Sb., se slova „předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem“ nahrazují slovy „zvláštních právních předpisů“. ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ ÚČINNOST § 133 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001, s výjimkou části šesté § 114 bodu 15, který nabývá účinnosti prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni vyhlášení, části první § 24 odst. 1 písm. h), které nabývá účinnosti dnem 1. července 2001, a části první § 29, který nabývá účinnosti dnem 1. července 2002. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r. Příloha č. 2 k zákonu č. 258/2000 Sb. Správní obvody krajských hygienických stanic a jejich sídla 1. Hygienická stanice hlavního města Prahy se sídlem v Praze pro území hlavního města Prahy, 2. Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze pro území okresů Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Ml. Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník, 3. Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích pro území okresů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor, 4. Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje se sídlem v Plzni pro území okresů Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany a Tachov, 5. Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech pro území okresů Cheb, Karlovy Vary a Sokolov, 6. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem pro území okresů Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem, 7. Krajská hygienická stanice Libereckého kraje se sídlem v Liberci pro území okresů Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily, 8. Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové pro území okresů Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov, 9. Krajská hygienická stanice Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích pro území okresů Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí, 10. Krajská hygienická stanice kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě pro území okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou, 11. Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně pro území okresů Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo, 12. Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci pro území okresů Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk, 13. Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě pro území okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město, 14. Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně pro území okresů Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES ze dne 24. září 1998 o zřízení sítě epidemiologického dozoru a kontroly přenosných nemocí ve Společenství. Rozhodnutí Komise 2000/96/ES ze dne 22. prosince 1999 o přenosných nemocích, které musí být postupně podchyceny sítí Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci (sedmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1010. Rozhodnutí Komise 2002/253/ES ze dne 19. března 2002, kterou se stanoví definice případů pro hlášení přenosných nemocí do sítě Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES. Rozhodnutí Komise ES 2003/534/ES ze dne 17. července 2003, kterým se mění rozhodnutí č. 2119/98/ES Evropského parlamentu a Rady a rozhodnutí 2000/96/ES, pokud jde o přenosné nemoci uvedené v těchto rozhodnutích, a kterým se mění rozhodnutí 2002/253/ES, pokud jde o definice případů pro přenosné nemoci. Rozhodnutí Komise 2003/542/ES ze dne 17. července 2003, kterým se mění rozhodnutí 2000/96/ES, pokud jde o fungování specializovaných sítí epidemiologického dozoru. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS. Rozhodnutí Komise 2007/875/ES ze dne 18. prosince 2007, kterým se mění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES a rozhodnutí 2000/96/ES, pokud jde o přenosné nemoci uvedené v těchto rozhodnutích. Rozhodnutí Komise 2008/426/ES ze dne 28. dubna 2008, kterým se mění rozhodnutí 2002/253/ES, kterým se stanoví definice případů pro hlášení přenosných nemocí do sítě Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/148/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci. Rozhodnutí Komise 2009/177/ES ze dne 31. října 2008, kterým se provádí směrnice Rady 2006/88/ES, pokud jde o programy dozoru a eradikace a status členských států, oblastí a jednotek prostých nákazy. Rozhodnutí Komise 2009/363/ES ze dne 30. dubna 2009, kterým se mění rozhodnutí 2002/253/ES, kterým se stanoví definice případů pro hlášení přenosných nemocí do sítě Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES. Rozhodnutí Komise 2009/539/ES ze dne 10. července 2009, kterým se mění rozhodnutí 2000/96/ES, o přenosných nemocích, které musí být postupně podchyceny sítí Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES. Rozhodnutí Komise 2009/540/ES ze dne 10. července 2009, kterým se mění rozhodnutí 2002/253/ES, pokud jde o definice případů pro hlášení chřipky A(H1N1) do sítě Společenství. Rozhodnutí Komise 2009/547/ES ze dne 10. července 2009, kterým se mění rozhodnutí 2000/57/ES o systému včasného varování a reakce pro účely prevence a kontroly přenosných nemocí podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES. Směrnice Rady 2010/32/EU ze dne 10. května 2010, kterou se provádí Rámcová dohoda o prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních, uzavřená mezi HOSPEEM a EPSU. Rozhodnutí Komise 2009/312/ES ze dne 2. dubna 2009, kterým se mění rozhodnutí 2000/96/ES, pokud jde o specializované sítě dozoru nad přenosnými nemocemi. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění). 2) Zákoník práce. Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb. 4a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4b) Například zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4c) § 2 písm. p) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 316/2004 Sb. 5) Směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu. 6) Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 6a) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 8) Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky. 8a) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 8b) Nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností. 9) § 7 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 10) § 7 odst. 6 a § 141 zákona č. 561/2004 Sb. 10a) Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). 12) Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. 13) § 51 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. 14) § 53 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 548/1991 Sb. 15) Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. 16) § 86 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). 17) Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. § 45 a 46 zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 17a) Vyhláška č. 440/2000 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. 18) Čl. 3 body 2, 8 a 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, v platném znění. 19a) Vyhláška č. 107/2001 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných. 21) Zákon č. 76/1978 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 23) Například zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. 26a) Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění zákona č. 146/2002 Sb. 27a) Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 475/2002 Sb., kterou se stanoví rozsah znalostí pro získání osvědčení prokazujícího znalost hub, způsob zkoušek, jakož i náležitosti žádosti a osvědčení (vyhláška o zkoušce znalosti hub). 27b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS. 29a) § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. 31) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 32) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 32a) Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů. 32b) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. 33) § 120 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb. 33a) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 33b) Zákoník práce. Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením. 33d) Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 27. března 2003, kterou se mění směrnice Rady 83/477/EHS o ochraně pracovníků před riziky vystavení azbestu při práci. 35a) Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 35f) § 98 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 35g) § 82 odst. 2 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů. 35h) Položka 22 Sazebníku správních poplatků zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 36) § 2 odst. 3 písm. d) zákona č. 79/1997 Sb. 37) Například zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů. 37a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání. 37b) § 49 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 37c) Vyhláška č. 490/2000 Sb., o rozsahu znalostí a dalších podmínkách k získání odborné způsobilosti v některých oborech ochrany veřejného zdraví. 39) Příloha č. 5 část A vyhlášky č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví. 40) Příloha č. 2 vyhlášky č. 77/1981 Sb. 41) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). 42) Například zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 43) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 43b) Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb. 43b) Vyhláška č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění. 43c) Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 43d) Článek 12 směrnice 76/768/EHS. 45) Vyhláška č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají. 47a) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 47a) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. 47b) § 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. 47c) Například zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. 47d) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 48) Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 51) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 125/2005 Sb. Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb. 52) § 22 zákona č. 89/2012 Sb. 53) Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. 56) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. 56a) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 57) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 20/2004 Sb. 58) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 60) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění nařízení vlády č. 288/2010 Sb. 61) Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. 62) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 ze dne 21. dubna 2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 10/2011 ze dne 14. ledna 2011 o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 321/2011 ze dne 1. dubna 2011, kterým se mění nařízení (EU) č. 10/2011, pokud jde o omezení používání bisfenolu A v plastových kojeneckých láhvích. Nařízení Komise (EU) č. 284/2011 ze dne 22. března 2011, kterým se stanoví zvláštní podmínky a podrobné postupy dovozu plastového kuchyňského nádobí z polyamidu a melaminu pocházejícího nebo zasílaného z Čínské lidové republiky a čínské zvláštní administrativní oblasti Hongkong. Nařízení Komise (ES) č. 282/2008 ze dne 27. března 2008 o materiálech a předmětech z recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami a o změně nařízení (ES) č. 2023/2006. Nařízení Komise (ES) č. 2023/2006 ze dne 22. prosince 2006 o správné výrobní praxi pro materiály a předměty určené pro styk s potravinami. Nařízení Komise (ES) č. 1895/2005 ze dne 18. listopadu 2005 o omezení použití některých epoxyderivátů v materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách). Nařízení Komise (EU) 2022/1616 ze dne 15. září 2022 o materiálech a předmětech z recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami a o zrušení nařízení (ES) č. 282/2008. 63) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009. 64) Článek 19 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009. 65) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2000/54/ES. 67) Článek 2 bod 6 a článek 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004. 68) ČSN EN ISO 19011:2012 Směrnice pro auditování systémů managementu. 71) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87. 72) Například nařízení Komise (EU) č. 284/2011 ze dne 22. března 2011, kterým se stanoví zvláštní podmínky a podrobné postupy dovozu plastového kuchyňského nádobí z polyamidu a melaminu pocházejícího nebo zasílaného z Čínské lidové republiky a čínské zvláštní administrativní oblasti Hongkong. 73) Článek 79 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 74) Článek 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004. 75) Zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů. 76) Například zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů. 77) Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb. Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 78) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, v platném znění. 79) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. 80) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 81) Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 82) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. 83) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004. 84) § 12 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). 85) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). 86) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, v platném znění. 87) Nařízení Evropského parlamentu a Rady 1935/2004, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 10/2011. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 321/2011. Nařízení Komise (EU) č. 284/2011. Nařízení Komise (ES) č. 282/2008. Nařízení Komise (ES) č. 2023/2006. Nařízení Komise (ES) č. 1895/2005. 88) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, v platném znění. 89) Část třináctá zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 90) Čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin. 91) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009. 92) Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů. 93) Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů. 94) Čl. 2 odst. 2 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, v platném znění. 95) Čl. 3 bod 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, v platném znění. 96) Čl. 3 bod 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, v platném znění. 97) Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů. 98) Příloha č. 2 a příloha č. 4 bod 72 nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů. 99) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS. 100) Článek 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS. 101) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 102) Například rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 2119/98/ES. Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) č. 2018/945 o přenosných nemocích a souvisejících zvláštních zdravotních problémech, které musí být podchyceny epidemiologickým dozorem, a o příslušných definicích případů. 103) Čl. 100 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 104) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů. 105) Čl. 7a prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2019/1765 ze dne 22. října 2019, kterým se stanoví pravidla pro zřízení, řízení a fungování sítě vnitrostátních orgánů odpovědných za elektronické zdravotnictví a zrušuje prováděcí rozhodnutí 2011/890/EU, ve znění prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2020/1023 ze dne 15. července 2020, kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/1765, pokud jde o přeshraniční výměnu údajů mezi vnitrostátními mobilními aplikacemi pro vysledování kontaktů a varování s ohledem na boj proti pandemii COVID-19. 106) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), v platném znění. 107) ČSN EN ISO/IEC 17025 Posuzování shody – Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří v akreditačním systému České republiky. 108) Nařízení Komise (EU) 2022/1616. 109) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS, nařízení Komise (EU) č. 10/2011 ze dne 14. ledna 2011 o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami, vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 262/2000 Sb.	Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 262/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření Vyhlášeno 17. 8. 2000, datum účinnosti 17. 8. 2000, částka 77/2000 * Postup při schvalování typu stanovených měřidel * § 1 - (K § 6 zákona) * § 2 - (1) Institut posuzuje dokumenty a provádí zkoušku metrologických vlastností daného typu stanoveného měřidla nebo pomocného zařízení ve svých laboratořích, v jím schválených laboratořích, v prostorách výrobce anebo v místě dodávky nebo instalace stanoveného * § 3 - Náležitosti certifikátu a značky schválení typu * § 4 - Omezení schválení typu * § 5 - Postup při ověřování * § 6 - Úřední značky * § 7 - Doba platnosti ověření * § 8 - Certifikace referenčních materiálů * § 9 - Autorizace metrologických středisek * § 10 - Registrace subjektů opravujících nebo provádějících montáž stanovených měřidel * § 11 - Podmínky pro registraci a osvědčení o registraci * § 13 - Náležitosti žádosti o autorizaci k úřednímu měření a podmínky pro autorizaci * § 14 - Symbol „e“ a náležitosti osvědčení o metrologické kontrole hotově baleného zboží * § 14a - Náležitosti osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla a náležitosti zkušebního protokolu * § 15 - Zrušovací ustanovení * § 16 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 262/2000 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 262/2000 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 262/2000 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 262/2000 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 262/2000 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 262/2000 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 262/2000 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 262/2000 Sb. Aktuální znění od 13. 6. 2015 (125/2015 Sb.) 262 VYHLÁŠKA Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 14. července 2000, kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) stanoví podle § 27 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 6 odst. 2, 3 a 9, § 8 odst. 2 a 5, § 9 odst. 1 a 2, § 16, § 19 až 21 zákona: Postup při schvalování typu stanovených měřidel § 1 (K § 6 zákona) (1) Žádost o schválení typu pracovního měřidla stanoveného (dále jen „stanovené měřidlo“) podávaná u Českého metrologického institutu (dále jen „Institut“) obsahuje a) identifikační údaje o žadateli (jméno a příjmení, trvalý pobyt, místo podnikání a identifikační číslo fyzické osoby nebo obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo právnické osoby), b) identifikační údaje o výrobci, pokud není současně žadatelem, c) název stanoveného měřidla a jeho použití, d) údaje o deklarovaných metrologických parametrech, e) další náležitosti, pokud jsou obsaženy ve vyhláškách ministerstva, kterými se stanoví požadavky na jednotlivé druhy stanovených měřidel. (2) Žádost se doplňuje o dokumenty, které jsou nutné pro provedení technické zkoušky a její vyhodnocení. Jedná se o popis a) konstrukce a činnosti, b) ochranného opatření zajišťujícího správnou činnost, c) prvků pro ovládání a nastavení, d) navrhovaného umístění úředních značek, e) nákresy obecného uspořádání, a kde je třeba, i podrobné nákresy důležitých částí, f) schematický nákres znázorňující principy činnosti, a kde je třeba, také fotografii. (3) Na výzvu Institutu doloží žadatel dokumenty týkající se předchozích certifikátů, případně certifikátů vydaných metrologickým orgánem země výrobce. § 2 (1) Institut posuzuje dokumenty a provádí zkoušku metrologických vlastností daného typu stanoveného měřidla nebo pomocného zařízení ve svých laboratořích, v jím schválených laboratořích, v prostorách výrobce anebo v místě dodávky nebo instalace stanoveného měřidla. (2) Institut zjišťuje další potřebné údaje, stanoví počet a způsob výběru vzorků stanovených měřidel, místo a termín zahájení zkoušek. (3) Zkouška se týká celé činnosti daného typu stanoveného měřidla za normálních podmínek použití, za nichž si musí stanovené měřidlo uchovat požadované metrologické vlastnosti. (4) Vzorky stanovených měřidel se po provedení zkoušek vracejí žadateli, pokud není dohodnuto jinak. Vzorky se vracejí ve stavu, v jakém jsou po zkouškách. Institut může požadovat, aby žadatel zajistil uložení vzorku měřidla, který byl posuzován při schvalování typu měřidla, po dobu platnosti certifikátu o schválení typu (dále jen „certifikát“). § 3 Náležitosti certifikátu a značky schválení typu (K § 6 odst. 3 zákona) (1) O schválení typu vydá Institut certifikát, který obsahuje a) výrok o schválení typu stanoveného měřidla, b) identifikační údaje o žadateli (jméno a příjmení, trvalý pobyt, místo podnikání a identifikační číslo fyzické osoby nebo obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo právnické osoby), c) údaje o stanoveném měřidle (název, typ, výrobce), d) značku schválení typu a určení její velikosti, e) dobu platnosti certifikátu, f) úřední razítko a podpis oprávněné osoby s uvedením jejího příjmení, jména a funkce, g) určení místa pro umístění úřední značky na stanoveném měřidle. (2) Přílohou certifikátu je protokol o technické zkoušce, který obsahuje výsledky přezkoušení daného typu doplněné o popisy, nákresy a schémata nutné pro identifikaci typu a objasnění jeho funkce. (3) Podobu značky schválení typu na měřidle stanoví příloha č. 1 k této vyhlášce. (4) Značka schválení typu se umísťuje přímo na stanoveném měřidle. U stanovených měřidel, u nichž není umístění značky schválení typu technicky proveditelné nebo není účelné, se tato skutečnost uvede v certifikátu. § 4 Omezení schválení typu (K § 6 odst. 9 zákona) V certifikátu mohou být stanovena následující omezení: a) omezení doby platnosti na dobu kratší než deset let, b) omezení počtu stanovených měřidel příslušného schváleného typu, c) omezení použití stanovených měřidel. § 5 Postup při ověřování (K § 9 odst. 2 zákona) (1) Místem pro uplatnění požadavku na ověření stanoveného měřidla je buď územně příslušné pracoviště Institutu, nebo autorizované metrologické střediskoautorizované metrologické středisko, které je pro požadovaný výkon autorizováno. Požadavky na ověření pro následující rok je třeba uplatnit do 31. prosince roku předcházejícího, výjimečně do 60 dnů před uplynutím doby platnosti ověření. Požadavek na ověření nového nebo opraveného stanoveného měřidla se uplatňuje po jeho dodání a instalaci nebo po provedené opravě. Při zániku platnosti ověření podle § 7 odst. 2 písm. b) až e) se požadavek na ověření uplatňuje po zániku platnosti, případně po provedené opravě. (2) Institut nebo metrologické středisko, které je pro požadovaný výkon autorizováno, určí místo, kde se ověřování stanovených měřidel provádí, což je zejména vlastní laboratoř Institutu nebo místo instalace stanovených měřidel; dále může v případech, kdy je to účelné, stanovit hromadné ověřování, při kterém se využívá vyhodnocení výsledků výběru ověřovaných stanovených měřidel na základě statistických metod. § 6 Úřední značky (K § 9 odst. 2 zákona) (1) Ověření stanoveného měřidla se potvrdí opatřením stanoveného měřidla úřední značkou na místech určených v certifikátu stanoveného měřidla nebo vydáním ověřovacího listu. (2) Základem úřední značky je symbol dvouocasého lva, doplněný písmeny „CM“ přidělenými Institutu, nebo písmeny „K“ nebo „CZK“ přidělenými autorizovaným metrologickým střediskůmautorizovaným metrologickým střediskům. Právní význam těchto úředních značek je rovnocenný. Úřední značky jsou dále doplněny evidenčním číslem, písmenným označením nebo přídavnou značkou ověřujícího pracoviště, které přiděluje Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Úřad“). U úředních značek Institutu provedených jako samolepicí štítek může být místo čísla organizační jednotky Institutu připojen identifikační kód úřední značky. U stanovených měřidel, která podléhají následnému ověřování, je úřední značka doplněna posledním dvojčíslím roku, v němž bylo ověření provedeno. (3) V případech, kdy je pro daný typ stanoveného měřidla certifikátem stanoveno umístění více než dvou úředních značek, je při schválení typu určena hlavní úřední značka, která je rozhodující pro určení roku ověření stanoveného měřidla. (4) Úřední značky umísťované na stanoveném měřidle jsou provedeny jako a) závěsná plomba s úřední značkou na lícní straně a s posledním dvojčíslím letopočtu ověření na rubové straně, b) samolepicí štítek, c) vyražení, vypálení, leptání, potisk apod., nebo d) označení jiným způsobem schváleným Úřadem. (5) Značka stanovená touto vyhláškou jako úřední značka musí být čitelná a nesmí být použita jinými než oprávněnými subjekty a pro jiné účely než pro ověření stanoveného měřidla. Pokud z technických důvodů hrozí snížená čitelnost úřední značky uvedené v odstavci 2, upraví ji Úřad do jiné podoby. (6) Náležitosti ověřovacího listu a grafickou podobu úředních značek stanovují přílohy č. 2 a 3 k této vyhlášce. § 7 Doba platnosti ověření (K § 9 odst. 1 zákona) (1) Doba platnosti ověření stanoveného měřidla stanovená zvláštním právním předpisem1) se počítá od začátku kalendářního roku následujícího po roce, v němž bylo ověření stanoveného měřidla provedeno. U stanovených měřidel a certifikovaných referenčních materiálů, pro něž se vystavuje ověřovací list nebo certifikát, se doba platnosti počítá ode dne vydání ověřovacího listu nebo certifikátu. (2) Platnost ověření stanoveného měřidla zaniká, jestliže a) uplynula doba platnosti jeho ověření, b) byly provedeny změny nebo úpravy stanoveného měřidla, jež mohou ovlivnit jeho metrologické vlastnosti, c) stanovené měřidlo bylo poškozeno tak, že mohlo ztratit některou vlastnost rozhodnou pro jeho ověření, d) byla znehodnocena, popřípadě odstraněna úřední značka, nebo e) je zjevné, že i při neporušeném ověření stanoveného měřidla ztratilo toto stanovené měřidlo požadované metrologické vlastnosti, f) bylo i při neporušeném ověření změněno místo používání stanoveného měřidla v případě, kde to stanoví certifikát o schválení typu měřidla nebo opatření obecné povahy. § 8 Certifikace referenčních materiálů (K § 8 zákona) (1) Certifikovaný referenční materiál se uvádí na trh se správným a jednoznačným označením a s certifikátem referenčního materiálu. Certifikovaným referenčním materiálem je i dovezený referenční materiál, který byl certifikován v zahraničí příslušnou mezinárodní organizací nebo certifikačním orgánem jiného státu. (2) Žadatel o certifikaci referenčního materiálu předloží Institutu nebo autorizovanému metrologickému střediskuautorizovanému metrologickému středisku žádost o certifikaci, která obsahuje a) identifikační údaje o žadateli (jméno a příjmení, bydliště, místo podnikání a identifikační číslo fyzické osoby nebo obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo právnické osoby), b) identifikační údaje o výrobci, pokud není současně žadatelem, c) popis účelu použití referenčního materiálu, d) technický projekt, e) výsledky vlastních zkoušek a výsledky mezilaboratorního porovnávání vlastností, které mají být certifikovány, pokud jsou k dispozici, f) výsledky předešlé certifikace referenčního materiálu, certifikát systému jakosti výrobce referenčního materiálu, pokud tento existuje a případně další dokumenty, které mohou sloužit k prokázání shody referenčního materiálu s požadavky na certifikovaný referenční materiál. (3) Institut nebo autorizované metrologické střediskoautorizované metrologické středisko na základě žádosti výrobce nebo dovozce referenčního materiálu provede zkoušky a měření referenčního materiálu ve vlastních laboratořích, popřípadě zadá jejich provedení v jiných způsobilých laboratořích, zjištění dalších potřebných údajů, vyhodnocení výsledků a výpočet certifikované hodnoty, posouzení systému jakosti výrobce referenčního materiálu a vypracování závěrečného protokolu o certifikaci referenčního materiálu. (4) Pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 a 4, Institut nebo autorizované metrologické střediskoautorizované metrologické středisko vydá certifikát certifikovaného referenčního materiálu. Certifikát certifikovaného referenčního materiálu je dokument udávající jednu nebo více hodnot vlastností a jejich nejistot a potvrzující, že byly dodrženy nezbytné postupy k potvrzení platnosti a návaznosti. Náležitosti certifikátu certifikovaného referenčního materiálu stanoví příloha č. 4 k této vyhlášce. (5) Institut nebo autorizované metrologické střediskoautorizované metrologické středisko provádějící certifikaci referenčního materiálu jsou oprávněny provádět u žadatele o certifikaci referenčního materiálu kontroly, zda jsou dodržovány podmínky podle vydaného certifikátu certifikovaného referenčního materiálu. § 9 Autorizace metrologických středisek (K § 16 odst. 1 zákona) (1) Žádost o autorizaci k ověřování stanovených měřidel nebo k certifikaci referenčních materiálů se předkládá Úřadu. Žádost obsahuje a) identifikační údaje o žadateli (jméno a příjmení, bydliště, místo podnikání a identifikační číslo fyzické osoby nebo obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo právnické osoby), b) metrologickou činnost, která má být předmětem autorizace, a technickou specifikaci předmětných stanovených měřidel nebo certifikovaných referenčních materiálů, včetně soupisu metodik výkonů, pro které je autorizace požadována, c) seznam etalonů a etalonážního zařízení a dalšího technického vybavení s uvedením příslušných parametrů, d) specifikaci provozních a prostorových podmínek včetně umístění příslušného pracoviště, e) doklady o odborné způsobilosti zaměstnanců zabezpečujících metrologickou činnost podle podmínek stanovených Úřadem. (2) Úřad může vydat rozhodnutí o autorizaci metrologického střediska, pokud žadatel splňuje tyto podmínky: a) je právnickou osobou nebo fyzickou osobou, která je podnikatelem, b) je vybaven etalony a dalším zařízením potřebným k provádění příslušných technických a administrativních úkonů, c) má zaměstnance způsobilé k úkonům v rozsahu autorizace s odpovídajícími znalostmi a schopnostmi, d) nemá finanční nebo jiné zájmy, které by mohly ovlivnit výsledky metrologické činnosti, která je předmětem autorizace; v případě autorizace k následnému ověřování stanovených měřidel ověřovaných na místě používání a zároveň určených pro stanovení množství při přímém prodeji veřejnosti nesmí být autorizovaný subjekt uživatelem, výrobcem, opravcem, dovozcem ani distributorem těchto měřidel a e) prokázal metrologickou, technickou a personální způsobilost k ověřování stanovených měřidel předložením k tomu zákonem stanovených osvědčení nebo osvědčení o akreditaci. (3) Úřad při udělení autorizace vydá rozhodnutí o autorizaci a přidělí autorizovanému metrologickému střediskuautorizovanému metrologickému středisku úřední značku ověření stanoveného měřidla. V podmínkách autorizace kromě základních požadavků a povinností stanoví zejména a) rozsah metrologické činnosti v rámci autorizace, b) specifikaci etalonů a dalšího přístrojového vybavení, se zajištěním jejich metrologické návaznosti, c) metodiky ověřování stanovených měřidel nebo certifikace certifikovaných referenčních materiálů ve vztahu k předmětu a rozsahu autorizace, d) seznam zaměstnanců zabezpečujících metrologickou činnost v rozsahu autorizace. § 10 Registrace subjektů opravujících nebo provádějících montáž stanovených měřidel (1) Žádost o registraci pro opravy a montáž stanovených měřidel se předkládá Institutu. Žádost obsahuje a) identifikační údaje o žadateli (jméno a příjmení, bydliště, místo podnikání a identifikační číslo fyzické osoby nebo obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo právnické osoby), b) předmět činnosti (oprava, montáž), c) věcnou specifikaci stanovených měřidel, která jsou předmětem registrované činnosti, se zajištěním jejich metrologické návaznosti, d) specifikaci ostatních technických, personálních a prostorových podmínek pro provádění úkonů v rozsahu registrace, e) jméno zaměstnance odpovědného za činnost v rozsahu registrace. § 11 Podmínky pro registraci a osvědčení o registraci (K § 19 zákona) (1) Institut provede registraci a vydá osvědčení o registraci, jestliže žadatel splňuje následující podmínky: a) je právnickou osobou nebo fyzickou osobou, která je podnikatelem, b) má technické vybavení pro zajištění návaznosti stanovených měřidel, která jsou předmětem registrace, c) má zpracované postupy pro zajištění návaznosti stanovených měřidel, která jsou předmětem registrace, d) prokáže odbornou způsobilost zaměstnanců pro kvalifikované provádění činností, které jsou předmětem registrace (vyučení v oboru, zaškolení u výrobce), e) určí zaměstnance odpovědného za činnosti prováděné v rámci registrace, včetně příslušných pravomocí. (2) Součástí osvědčení o registraci jsou podmínky, které je povinen registrovaný subjekt při provádění činností v rozsahu registrace dodržovat. Plnění těchto podmínek se považuje za důvod provedené registrace. § 13 Náležitosti žádosti o autorizaci k úřednímu měření a podmínky pro autorizaci (K § 21 zákona) (1) Žádost o autorizaci k výkonu úředního měřeníúředního měření se předkládá Úřadu a obsahuje a) identifikační údaje o žadateli (jméno a příjmení, bydliště, místo podnikání a identifikační číslo fyzické osoby nebo obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo právnické osoby), b) obor nebo obory měření, včetně měřicích rozsahů a dosahovaných nejistot měření, které mají být předmětem autorizace k výkonu úředního měřeníúředního měření, c) seznam a metrologické parametry měřidel určených k provádění úředního měřeníúředního měření, d) seznam normativně technické dokumentace vztahující se k příslušnému měření, e) certifikát o odborné způsobilosti úředního měřiče vydaný akreditovaným certifikačním orgánem nebo osvědčení o odborné způsobilosti úředního měřiče vydané Úřadem, f) zákonem předepsané osvědčení o technické a metrologické způsobilosti, g) důvody, pro něž je udělení autorizace vyžadováno, h) doklady způsobilosti, pokud jsou pro daný obor měření vyžadovány jinými právními předpisy. (2) Úřad při udělení autorizace vydá rozhodnutí o autorizaci s vymezením předmětu autorizace. Úřad je oprávněn autorizaci omezit stanovením doby platnosti nebo i jinak. (3) Autorizaci k výkonu úředního měřeníúředního měření lze udělit, jestliže žadatel splňuje následující podmínky: a) je právnickou osobou nebo fyzickou osobou, která je podnikatelem, b) vlastní měřidla nezbytná k úřednímu měřeníúřednímu měření nebo má smluvně zajištěnu jejich dostupnost a prokáže jejich metrologickou návaznost, c) doloží postupy pro jednotlivé druhy měření, které jsou předmětem autorizace, d) doloží osvědčení o technické a metrologické způsobilosti k výkonu úředního měřeníúředního měření, e) doloží odbornou způsobilost osvědčením o odborné způsobilosti úředního měřiče podle podmínek stanovených Úřadem. (4) Náležitosti dokladu o úředním měřeníúředním měření a grafická podoba otisku razítka subjektu autorizovaného k úřednímu měřeníúřednímu měření jsou uvedeny v příloze č. 9. § 14 Symbol „e“ a náležitosti osvědčení o metrologické kontrole hotově baleného zboží K provedení § 9a zákona je v příloze č. 6 k této vyhlášce stanovena grafická podoba symbolu „e“ a v příloze č. 7 k této vyhlášce náležitosti osvědčení o metrologické kontrole hotově baleného zbožíhotově baleného zboží a náležitosti osvědčení o metrologické kontrole lahví používaných jako odměrné obaly pro hotově balené zbožíhotově balené zboží. § 14a Náležitosti osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla a náležitosti zkušebního protokolu (K § 11a odst. 2) (1) Osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla musí obsahovat: a) název „Osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla“, b) identifikační údaje Institutu nebo subjektu, který osvědčení vydal, c) číslo osvědčení, d) počet stran osvědčení a jeho příloh, e) datum vydání, f) identifikační údaje žadatele o přezkoušení stanoveného měřidla, g) identifikační údaje stanoveného měřidla, a to název (druh), výrobce, typ měřidla, výrobní číslo, nebo další identifikační označení, h) výrok o výsledku přezkoušení stanoveného měřidla včetně výroku o shodě se stanovenými požadavky a identifikace použitého kriteriálního předpisu, i) výrok o platnosti nebo neplatnosti ověření stanoveného měřidla, v případě neplatnosti ověření důvody neplatnosti, j) datum a místo provedení přezkoušení, k) identifikační číslo zkušebního protokolu, l) prohlášení, že osvědčení o přezkoušení a zkušební protokol nesmí být bez písemného souhlasu toho, kdo jej vydal, rozmnožovány jinak než celé a m) podpis odpovědného zaměstnance a razítko Institutu nebo subjektu, který osvědčení vydal. (2) Přílohou osvědčení o přezkoušení je zkušební protokol, který má tyto náležitosti: a) název „Zkušební protokol“, b) identifikační údaje Institutu nebo subjektu, který zkušební protokol vydal, c) číslo zkušebního protokolu, d) celkový počet stran zkušebního protokolu, e) datum vydání zkušebního protokolu, f) identifikační údaje stanoveného měřidla, a to název (druh), výrobce, typ, výrobní číslo, popřípadě další údaje (například měřicí rozsah), g) identifikační údaje dokumentu, který byl aplikován jako předpis stanovující metrologické a technické požadavky na měřidlo a metodu zkoušení pro přezkoušení, případně i identifikační údaje pracovního postupu použitého pro přezkoušení, h) výsledky vnější prohlídky včetně posouzení stanovených označení, která mají být umístěna na stanoveném měřidle, a posouzení, zda stanovené měřidlo je způsobilé k technické zkoušce; pokud není způsobilé, důvody nezpůsobilosti tohoto měřidla, i) datum a místo provedení přezkoušení, j) prohlášení, že zkušební protokol nesmí být bez písemného souhlasu toho, kdo jej vydal, rozmnožován jinak než celý a k) jméno a podpis osoby, která provedla zkoušku, razítko Institutu nebo subjektu, který zkušební protokol vydal. (3) Pokud je měřidlo způsobilé k technické zkoušce, zkušební protokol obsahuje dále tyto údaje: a) údaje o podmínkách, při kterých bylo přezkoušení provedeno, b) identifikační údaje použitých etalonů a údaje o jejich platné metrologické návaznosti (číslo kalibračního listu), c) výsledky přezkoušení stanoveného měřidla včetně přehledu naměřených hodnot a vyhodnocení chyb přezkušovaného měřidla, d) údaj o počátečním a konečném stavu hodnoty měřené veličiny přezkušovaného měřidla, pokud to měřidlo umožňuje. § 15 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Vyhláška č. 69/1991 Sb., kterou se provádí zákon o metrologii. 2. Vyhláška č. 231/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Federálního úřadu pro normalizaci a měření č. 69/1991 Sb., kterou se provádí zákon o metrologii. § 16 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: doc. Ing. Grégr v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 262/2000 Sb. Značka schválení typu stanoveného měřidla 55kB Mřížka není součástí značky. Slouží jako pomůcka k rozměrovému určení značky. YY\| poslední dvojčíslí roku schválení ---\|--- ZZZZ\| pořadové číslo certifikátu schválení typu XXX\| trojčíslí oboru a to podle následujícího seznamu číselných označení oborů měření délka 111 délková měřidla 113 měřidla odchylek tvaru 114 měřidla úhlu 115 měřidla plochy 116 taxametry 118 kontrolní síta hmotnost 121 závaží 122 pákové váhy 123 běhounové váhy 124 sklonné váhy 125 kombinované váhy 126 dávkovací váhy 127 pásové váhy 128 elektronické a speciální váhy 129 obilní zkoušeče objem 131 odměrné nádoby 132 nádrže a sudy 134 hustoměry 135 viskozimetry průtok 141 objemová průtočná měřidla 142 měřidla protečeného množství vody 143 měřidla protečeného množství plynu 144 analyzátory plynů stroje na zkoušení materiálů 151 trhací stroje a lisy 152 kyvadlová kladiva 153 tvrdoměry rychlost 161 otáčkoměry 162 měřiče rychlosti tlak 171 barometry 172 tonometry 174 měřiče tlaku v pneumatikách motorových vozidel akustika 181 audiometry, zvukoměry proud, napětí, výkon 212 měřicí transformátory elektrická práce 221 elektroměry kalorimetrie 311 kalorimetrická počitadla měřičů tepla termometrie 321 teploměry 322 pyrometry konduktometrie 331 konduktometry hygrometrie 341 vlhkoměry geometrická optika 421 refraktometry ionizující záření 441 měřiče aktivit a dávek 442 měřidla objemové aktivity radonu Příloha č. 2 k vyhlášce č. 262/2000 Sb. Náležitosti ověřovacího listu Ověřovací list sestává z titulního listu a dalších listů v rozsahu podle druhu ověřeného stanoveného měřidla. Ověřovací list obsahuje: a) identifikační údaje o subjektu, který ověřovací list vydal, b) číslo ověřovacího listu, c) počet stran ověřovacího listu, d) datum vydání, e) podpis odpovědného zaměstnance subjektu, který ověřovací list vydal, f) úřední razítko, g) identifikační údaje o vlastníku stanoveného měřidla, h) identifikace stanoveného měřidla (název, výrobce, typ, výrobní číslo, měřicí rozsah, rok výroby, příp. další údaje), i) údaje o použitých etalonech (název, výrobní číslo, prohlášení o metrologické návaznosti na státní etalony), j) seznam předpisů včetně nenormalizovaných metod, podle kterých byla provedena zkouška a její vyhodnocení, k) údaje o odchylkách, doplňcích nebo výjimkách z měřicích metodik, příp. další informace, které se vztahují k ověření, l) podmínky měření (např. teplota, rel. vlhkost, tlak), m) výrok o výsledku zkoušek - stanovené měřidlo vyhovuje požadavkům příslušných předpisů včetně uvedení příslušných předpisů, n) údaje o umístění úředních značek ověření stanoveného měřidla s odvoláním na certifikát schválení typu, o) údaje o době platnosti ověření s uvedením případů zániku platnosti ověření, p) jméno a podpis zaměstnance, který provedl ověření, q) datum zkoušky, r) prohlášení, že ověřovací list nesmí být bez písemného souhlasu ověřující laboratoře rozmnožován jinak než celý. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 262/2000 Sb. 1. Úřední značka pro Institut 114kB Mřížka není součástí značky. Slouží jako pomůcka k rozměrovému určení značky. X\| evidenční číslo oblastní inspektorátu Českého metrologického institutu ---\|--- 2. Úřední značka pro autorizovaná metrologická střediskaautorizovaná metrologická střediska 113kB Mřížka není součástí značky. Slouží jako pomůcka k rozměrovému určení značky. X\| evidenční číslo nebo písmenný symbol autorizovaného metrologického střediskaautorizovaného metrologického střediska ---\|--- Poznámka: značku K X na obr. ve vodorovné poloze lze alternativně znázornit zaobleně a umístit ve spodní části kruhu soustředného s okrajem. Značku lze po souhlasu Úřadu doplnit o další ochranné prvky proti zneužití. 3. Úřední značka pro autorizovaná metrologická střediskaautorizovaná metrologická střediska, která ověřují tachografy 102kB Mřížka není součástí značky. Slouží jako pomůcka k rozměrovému určení značky. X\| evidenční číslo nebo písmenný symbol autorizovaného metrologického střediskaautorizovaného metrologického střediska ---\|--- 4. Značka posledního dvojčíslí roku ověření stanoveného měřidla jako součást úřední značky 110kB Mřížka není součástí značky. Slouží jako pomůcka k rozměrovému určení značky. 5.1 Úřední značka pro Institut (provedení jako samolepicí štítek) 1. alternativa 122kB Mřížka není součástí značky. Slouží jako pomůcka k rozměrovému určení značky. X\| evidenční číslo oblastní inspektorátu Českého metrologického institutu ---\|--- 00\| poslední dvojčíslí roku ověření stanoveného měřidla 5.2. Úřední značka s připojeným identifikačním kódem a posledním dvojčíslím roku pro Institut (provedení jako samolepicí štítek) 2. alternativa 65kB YY\| poslední dvojčíslí roku ověření stanoveného měřidla ---\|--- XXXXXXX\| identifikační kód úřední značky ---\|--- Úřední značky mohou mít tyto rozměry: (14 x 10) mm nebo (18 x 11,5) mm nebo (34 x 17,5) mm. 6. Úřední značka pro autorizovaná metrologická střediskaautorizovaná metrologická střediska (provedení jako samolepicí štítek) 118kB Mřížka není součástí značky. Slouží jako pomůcka k rozměrovému určení značky. X\| evidenční číslo nebo písmenný symbol autorizovaného metrologického střediskaautorizovaného metrologického střediska ---\|--- 00\| poslední dvoj čísli roku ověření stanoveného měřidla 7. Úřední značka pro autorizovaná metrologická střediskaautorizovaná metrologická střediska ověřující tachografy (provedení jako samolepicí štítek) 102kB Mřížka není součástí značky. Slouží jako pomůcka k rozměrovému určení značky. X\| evidenční číslo nebo písmenný symbol autorizovaného metrologického střediskaautorizovaného metrologického střediska ---\|--- Příloha č. 4 k vyhlášce č. 262/2000 Sb. Náležitosti certifikátu certifikovaného referenčního materiálu Certifikát certifikovaného referenčního materiálu sestává z titulního listu a dalších listů v rozsahu podle počtu certifikovaných hodnot. Certifikát certifikovaného referenčního materiálu obsahuje: a) identifikační údaje o subjektu, který certifikát certifikovaného referenčního materiálu vydal, b) název certifikátu certifikovaného referenčního materiálu, c) číslo certifikátu certifikovaného referenčního materiálu, d) počet stran certifikátu certifikovaného referenčního materiálu, e) datum vydání a doba platnosti certifikátu certifikovaného referenčního materiálu, f) podpis odpovědného zaměstnance subjektu, který certifikát certifikovaného referenčního materiálu vydal, g) úřední razítko Institutu nebo autorizovaného metrologického střediskaautorizovaného metrologického střediska, nebo případně razítko akreditovaného výrobce certifikovaného referenčního materiálu, h) název certifikovaného referenčního materiálu, i) výrobce, kód a číslo dávky certifikovaného referenčního materiálu, j) popis certifikovaného referenčního materiálu, k) účel použití, určení certifikovaného referenčního materiálu, l) podmínky pro správné používání certifikovaného referenčního materiálu včetně údajů o rizikovém stavu, m) úroveň homogenity certifikovaného referenčního materiálu, n) certifikované hodnoty a jejich nejistoty, o) návaznost realizace jednotek, ve kterých jsou vyjadřovány hodnoty certifikovaného referenčního materiálu, p) metody použité ke stanovení hodnot certifikovaného referenčního materiálu, q) seznam participujících laboratoří, r) stabilita certifikovaného referenčního materiálu, s) jméno a podpis zaměstnance, který certifikát certifikovaného referenčního materiálu vypracoval, t) datum certifikace certifikovaného referenčního materiálu. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 262/2000 Sb. Grafická podoba symbolu „e“ pro značení hotově baleného zboží, které splňuje požadavky zvláštního právního předpisu 29kB Příloha č. 7 k vyhlášce č. 262/2000 Sb. 1. Vzor osvědčení o metrologické kontrole hotově baleného zboží 91kB 2. Vzor osvědčení o metrologické kontrole lahví používaných jako odměrné obaly pro hotově balené zboží 88kB Příloha č. 8 k vyhlášce č. 262/2000 Sb. Grafická podoba otisku razítka autorizovaného metrologického střediska 33kB Příloha č. 9 k vyhlášce č. 262/2000 Sb. Náležitosti dokladu o úředním měření a grafická podoba otisku razítka subjektu autorizovaného k úřednímu měření Doklad o úředním měřeníúředním měření je veřejnou listinou a obsahuje tyto náležitosti: 1. Záhlaví obsahující název a sídlo autorizovaného subjektu s textem: Subjekt autorizovaný k výkonu úředního měřeníúředního měření rozhodnutím ÚNMZ č. j. . . . ., ze dne . . . 2. Nadpis Doklad o úředním měřeníúředním měření č. . . /. . (letopočet). 3. Objednavatel úředního měřeníúředního měření a č. j. (značka) žádosti nebo smlouvy. 4. Předmět měření. 5. Popis a identifikační údaje předmětu měření. 6. Datum měření. 7. Ovlivňující okolnosti nebo podmínky měření. 8. Měřidlo nebo měřidla použitá pro úřední měřeníúřední měření (druh, typ, rozsah, metrologická návaznost). 9. Použitá měřicí metoda. 10. Výsledky měření. 11. Ostatní potřebné údaje o měření (např. o odběru vzorků). 12. Místo a datum vydání dokladu o úředním měřeníúředním měření. 13. Jméno a podpis úředního měřiče. 14. Otisk razítka subjektu autorizovaného k úřednímu měřeníúřednímu měření. Pro úřední měřeníúřední měření v oboru hmotnosti (úřední vážení) se doklad přiměřeně upraví. Úřad rovněž může ve zvláštních případech schválit doplnění osvědčení o potřebné body. 35kB 1) Vyhláška č. 263/2000 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu.
Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 264/2000 Sb.	Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 264/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu o základních měřicích jednotkách a ostatních jednotkách a o jejich označování Vyhlášeno 17. 8. 2000, datum účinnosti 17. 8. 2000, částka 77/2000 * § 1 - Základními měřicími jednotkami a ostatními jednotkami ve smyslu zákona jsou jednotky uvedené v příloze k této vyhlášce. * § 2 - Základní měřicí jednotky a ostatní jednotky se neuplatňují u výrobků a zařízení, které byly uvedeny na trh nebo do provozu před datem účinnosti této vyhlášky, a u součástek nebo částí výrobků a zařízení nutných pro doplnění nebo nahrazení součástek nebo čá * § 3 - Účinnost k vyhlášce č. 264/2000 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2010 (424/2009 Sb.) 264 VYHLÁŠKA Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 14. července 2000, o základních měřicích jednotkách a ostatních jednotkách a o jejich označování Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 27 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 2 odst. 1 zákona: § 1 Základními měřicími jednotkami a ostatními jednotkami ve smyslu zákona jsou jednotky uvedené v příloze k této vyhlášce. § 2 Základní měřicí jednotky a ostatní jednotky se neuplatňují u výrobků a zařízení, které byly uvedeny na trh nebo do provozu před datem účinnosti této vyhlášky, a u součástek nebo částí výrobků a zařízení nutných pro doplnění nebo nahrazení součástek nebo částí těchto výrobků a zařízení. § 3 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: doc. Ing. Grégr v. r. Příloha k vyhlášce č. 264/2000 Sb. JEDNOTKY SI A JEJICH DEKADICKÉ NÁSOBKY A DÍLY; JEDNOTKY, KTERÉ JSOU DEFINOVÁNY NA ZÁKLADĚ JEDNOTEK SI, ALE NEJSOU DEKADICKÝMI NÁSOBKY NEBO DÍLY TĚCHTO JEDNOTEK; JEDNOTKY POUŽÍVANÉ V SI, JEJICHŽ HODNOTY BYLY STANOVENY EXPERIMENTÁLNĚ; JEDNOTKY A NÁZVY JEDNOTEK POVOLENÉ POUZE VE SPECIALIZOVANÝCH OBLASTECH; SLOŽENÉ JEDNOTKY 1. JEDNOTKY SI A JEJICH DEKADICKÉ NÁSOBKY A DÍLY 1.1 Základní jednotky SI Veličina\| Jednotka ---\|--- Název\| Značka Délka\| metr\| m Hmotnost\| kilogram\| kg Čas\| sekunda\| s Elektrický proud\| ampér\| A Termodynamická teplota\| kelvin\| K Látkové množství\| mol\| mol Svítivost\| kandela\| cd Poznámka: Definice jednotky termodynamické teploty, uvedená v zákonu, se vztahuje k vodě s izotopickým složením vymezeným těmito podíly látkového množství: 0,00015576 mol 2H na mol 1H, 0,0003799 mol 17O na mol 16O a 0,0020052 mol 18O na mol 16O. (13. CGPM (1967), usnesení 4 a 23. CGPM (2007), usnesení 10). 1.1.1 Zvláštní název a značka odvozené jednotky teploty SI pro vyjádření Celsiovy teploty Veličina\| Jednotka ---\|--- Název\| Značka Celsiova teplota\| stupeň Celsia\| °C Celsiova teplota t je definována jako rozdíl t = T - T0 mezi dvěma termodynamickými teplotami T a T0 = 273,15 K. Interval nebo rozdíl teploty může být vyjádřen buď v kelvinech nebo ve stupních Celsia. Jednotka „stupeň Celsia“ je rovna jednotce „kelvin“. 1.2 Odvozené jednotky SI 1.2.1 Obecné pravidlo pro odvozené jednotky SI Jednotky odvozené systematicky ze základních jednotek SI jsou vyjádřeny jako algebraické výrazy ve tvaru součinů mocnin základních jednotek SI s číselným faktorem rovným 1. 1.2.2 Odvozené jednotky SI se zvláštními názvy a značkami Veličina\| Jednotka\| Vyjádření ---\|---\|--- \| Název\| Značka\| V jednotkách SI\| V základních jednotkách SI Rovinný úhel\| radián\| rad\| \| m • m-1 Prostorový úhel\| steradián\| sr\| \| m2 • m-2 Kmitočet\| hertz\| Hz\| \| s-1 Síla\| newton\| N\| \| m • kg • s-2 Tlak, napětí\| pascal\| Pa\| N • m-2\| m-1 • kg • s-2 Energie, práce, množství tepla\| joule\| J\| N • m\| m2 • kg • s-2 Výkon1), zářivý tok\| watt\| W\| J • s-1\| m2 • kg • s-3 Množství elektrické energie, elektrický náboj\| coulomb\| C\| \| s • A Elektrický potenciál, rozdíl elektrických potenciálů, elektrické napětí\| volt\| V\| W • A-1\| m2 • kg • s-3 • A-1 Elektrický odpor\| ohm\| Ω\| V • A-1\| m2 • kg • s-3 • A-2 Elektrická vodivost\| siemens\| S\| A • V-1\| m-2 • kg-1 • s3 • A2 Elektrická kapacita\| farad\| F\| C • V-1\| m-2 • kg-1 • s4 • A2 Magnetický tok\| weber\| Wb\| V • s\| m2 • kg • s-2 • A-1 Magnetická indukce\| tesla\| T\| Wb • m-2\| kg • s-2 • A-1 Indukčnost\| henry\| H\| Wb • A-1\| m2 • kg • s-2 • A-2 Světelný tok\| lumen\| lm\| cd • sr\| cd Osvětlenost\| lux\| lx\| lm • m-2\| m-2 • cd Aktivita (radionuklidu)\| becquerel\| Bq\| \| s-1 Absorbovaná dávka, měrná (hmotnostní) sdělená energie, kerma, index absorbované dávky\| gray\| Gy\| J • kg-1\| m2 • s-2 Dávkový ekvivalent\| sievert\| Sv\| J • kg-1\| m2 • s-2 Katalytická aktivita\| katal\| kat\| \| mol • s-1 1) Zvláštní názvy pro jednotku výkonu: název volt-ampér (značka „VA“), je-li použit, vyjadřuje zdánlivý výkon střídavého elektrického proudu, a var (značka „var“), je-li použit, vyjadřuje jalový elektrický výkon. Jednotka var není zahrnuta v usneseních CGPM. Jednotky odvozené ze základních jednotek SI je možné vyjádřit pomocí jednotek uvedených v bodu 1. Odvozené jednotky SI lze vyjádřit pomocí zvláštních názvů a značek uvedených v tabulce výše; například jednotku SI dynamické viskozity lze vyjádřit jako m-1 • kg • s-1 nebo N • s • m-2 nebo Pa • s. 1.3 Předpony a jejich značky používané pro označení určitých dekadických násobků a dílů Faktor\| Předpona\| Značka\| Faktor\| Předpona\| Značka ---\|---\|---\|---\|---\|--- 1024\| yotta\| Y\| 10-1\| deci\| d 1021\| zetta\| Z\| 10-2\| centi\| c 1018\| exa\| E\| 10-3\| mili\| m 1015\| peta\| P\| 10-6\| mikro\| μ 1012\| tera\| T\| 10-9\| nano\| n 109\| giga\| G\| 10-12\| piko\| p 106\| mega\| M\| 10-15\| femto\| f 103\| kilo\| k\| 10-18\| atto\| a 102\| hekto\| h\| 10-21\| zepto\| z 101\| deka\| da\| 10-24\| yokto\| y Názvy a značky dekadických násobků a dílů jednotky hmotnosti se vytvoří připojením předpon ke slovu „gram“ a jejich značek ke značce „g“. Tam, kde jsou odvozené jednotky vyjádřeny ve formě zlomku, lze jejich dekadické násobky a díly označit připojením předpony k jednotce v čitateli nebo ve jmenovateli nebo k oběma těmto částem. Složené předpony, to znamená předpony, které jsou vytvořené sloučením několika výše uvedených předpon, se nesmí používat. 1.4 Zvláštní povolené názvy a značky dekadických násobků a dílů jednotek SI Veličina\| Jednotka ---\|--- Název\| Značka\| Hodnota Objem\| litr\| l nebo L1)\| 1 l = 1 dm3 = 10-3 m3 Hmotnost\| tuna\| t\| 1 t = 1 Mg = 103 kg Tlak, napětí\| bar\| bar2)\| 1 bar = 105 Pa 1) Pro jednotku litr je možné použít dvě značky: „l“ nebo „L“. (16. CGPM (1979), usnesení 6). 2) Jednotka je uvedena v brožuře Mezinárodního úřadu pro váhy a míry mezi jednotkami, které jsou povoleny dočasně. Poznámka: Předpony a jejich značky uvedené v bodě 1.3 lze použít ve spojení s jednotkami a značkami obsaženými v tabulce bodu 1.4. 2. JEDNOTKY, KTERÉ JSOU DEFINOVÁNY NA ZÁKLADĚ JEDNOTEK SI, ALE NEJSOU DEKADICKÝMI NÁSOBKY NEBO DÍLY TĚCHTO JEDNOTEK Veličina\| Jednotka ---\|--- Název\| Značka\| Hodnota Rovinný úhel\| oběh* 1) a)\| \| ěπ1oběh=2πrad grad* nebo gon\| gon\| π1gon=π200rad stupeň\| ˚\| π1°=π180rad úhlová minuta\| ′\| π1'=π10800rad úhlová vteřina\| "\| π1''=π648000rad Čas\| minuta\| min\| 1 min = 60 s hodina\| h\| 1 h = 3 600 s \| den\| d\| 1 d = 86 400 s 1) Značka (*), která následuje za názvem nebo značkou jednotky, udává, že se tato jednotka neobjevuje v seznamech sestavených CGPM, CIPM nebo BIPM. To platí pro celou tuto Přílohu. a) Neexistuje žádná mezinárodní značka. Poznámka: Předpony uvedené v bodě 1.3 se mohou používat pouze ve spojení s názvy „stupeň“ nebo „gon“ a značkou „gon“. 3. JEDNOTKY POUŽÍVANÉ V SI, JEJICHŽ HODNOTY BYLY STANOVENY EXPERIMENTÁLNĚ Veličina\| Jednotka ---\|--- Název\| Značka\| Definice Energie\| elektronvolt\| eV\| Elektronvolt je kinetická energie, kterou získá elektron při průchodu potenciálním rozdílem 1 voltu ve vakuu Hmotnost\| unifikovaná atomová hmotnostní jednotka\| u\| Unifikovaná atomová hmotnostní jednotka se rovná 1/12 hmotnosti atomu nukliduC612 Poznámka: Předpony a jejich značky uvedené v bodě 1.3 lze používat ve spojení s těmito dvěma jednotkami a jejich značkami. 4. JEDNOTKY A NÁZVY JEDNOTEK POVOLENÉ POUZE VE SPECIALIZOVANÝCH OBLASTECH Veličina\| Jednotka ---\|--- Název\| Značka\| Hodnota Optická mohutnost optických soustav\| dioptrie\| \| 1 dioptrie = 1 m-1 Hmotnost drahých kovů a kamenů\| karát\| \| 1 metrický karát = 2 • 10-4 kg Plocha zemědělské půdy a stavebních parcel\| ar\| a\| 1 ar = 102 m2 Hmotnost textilní příze a osnovy na jednotku délky\| tex\| tex\| 1 tex = 10-6 kg • m-1 Tlak krve a jiných tělních tekutin\| milimetr rtuti\| mmHg\| 1 mmHg = 133,322 Pa Plocha účinného průřezu\| barn\| b\| 1 b = 10-28 m2 Předpony a jejich symboly uvedené v bodě 1.3 lze používat ve spojení s výše uvedenými jednotkami a značkami s výjimkou milimetru rtuti a jeho značky. Násobek 102 aru se však nazývá „hektar“. 5. SLOŽENÉ JEDNOTKY Kombinací jednotek uvedených v bodu 1 se tvoří složené jednotky.
Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 265/2000 Sb.	Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 265/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví podrobnosti o způsobu označování obuvi údaji o materiálech použitých v jejích hlavních částech Vyhlášeno 17. 8. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 77/2000 * § 1 - Hlavní části obuvi, jejich materiály a způsoby označování * § 2 - Obuv, která nemusí být označována * § 3 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 265/2000 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 265/2000 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2001 265 VYHLÁŠKA Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 21. července 2000, kterou se stanoví podrobnosti o způsobu označování obuvi údaji o materiálech použitých v jejích hlavních částech Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 28a písm. d) a e) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 104/1995 Sb. a zákona č. 64/2000 Sb.: § 1 Hlavní části obuvi, jejich materiály a způsoby označování (1) Označování hlavních částí obuvi, jimiž jsou vrchní část obuvi (dále jen „vrch“), podšívka a stélka, jakož i podešev údaji o materiálech použitých v jejích hlavních částech se provádí obrazovými znaky (piktogramy) nebo názvy v českém jazyce, a to alespoň u jedné boty z páru. Názvy a obrazové znaky (piktogramy) materiálů použitých v jejích hlavních částech jsou uvedeny v příloze č. 1. Obrazové znaky (piktogramy) materiálů použitých v hlavních částech obuvi a obrazové znaky (piktogramy) hlavních částí obuvi se umísťují vedle sebe tak, aby byly viditelné, neodstranitelné, přístupné a rozměry obrazových znaků (piktogramů) dostatečně velké a čitelné tak, aby informace v nich obsažené byly snadno srozumitelné, aby spotřebitelspotřebitel nemohl být uveden v omyl. (2) Obuv se označuje údaji o materiálu, který tvoří nejméně 80 % plochy vrchu, podšívky a stélky a nejméně 80 % objemu podešve. V případě, kdy žádný z materiálů nedosahuje nejméně 80 % plochy vrchu, podšívky a stélky nebo 80 % objemu podešve, uvádí se informace o dvou hlavních materiálech, ze kterých se obuv skládá. U vrchu se do celkové plochy nezapočítávají doplňky nebo ztužení (chrániče kotníků, lemování, ozdoby, přezky, poutka, kroužky a drobné příslušenství). (3) Pro označování obuvi údaji o materiálech použitých na hlavní části obuvi lze jako techniku označování použít tištění, lepení, vyražení nebo připevnění štítku s požadovanými údaji k obuvi. (4) Příklady druhů obuvi, na které se tato vyhláška vztahuje, jsou uvedeny v příloze č. 2. § 2 Obuv, která nemusí být označována Označována podle této vyhlášky nemusí být obuv a) bezpečnostní, ochranná a pracovní, pro kterou platí zvláštní právní předpis,1) b) z azbestových vláken,2) c) mající povahu hraček, pro které platí zvláštní právní předpis,3) nebo d) obnošená nebo již použitá. § 3 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Ministr: doc. Ing. Grégr v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 265/2000 Sb. Názvy a odpovídající obrazové znaky (piktogramy) materiálů použitých v hlavních částech obuvi, které mají být označeny Piktogram pro: useň 6kB povrstvenou useňpovrstvenou useň 6kB textilii 8kB ostatní materiály 5kB Piktogram pro: vrch 6kB podšívku a stélku 7kB podešev 5kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 265/2000 Sb. Příklady druhů obuvi, na které se vyhláška vztahuje Vyhláška se vztahuje například na následující druhy obuvi: 1. polobotková obuv s nízkým nebo vysokým podpatkem, vycházková i domácí, 2. kotníčková, poloholeňová, holeňová a vysoká obuv, 3. sandály různých typů, obuv s plátěným vrchem a podešví ze spleteného rostlinného materiálu, tenisová, běžecká a jiná sportovní obuv, koupací obuv a jiná rekreační obuv, 4. speciální sportovní obuv určená pro sportovní činnost, která je nebo může být opatřena hroty, kolíky, zarážkami, příchytkami, výstupky atd., bruslařská obuv, lyžařská obuv, obuv pro zápasníky a boxery, cyklistická obuv; zahrnuty jsou také komplety sestavené z obuvi a připevněných bruslí nebo kolečkových bruslí, 5. baletní obuv, 6. obuv tvořená jedním dílcem, vyrobená zejména tvářením z pryže nebo plastů, avšak vyloučeny jsou výrobkyvýrobky pro jedno použití z netrvanlivých materiálů (papír, plastová fólie atd., bez připevněné podešve), 7. přezůvky nošené přes jinou obuv, které jsou v některých případech bez patní části, 8. jednorázová obuv s připevněnou podešví, 9. ortopedická obuv. 1) Nařízení vlády č. 172/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky. 2) Vyhláška č. 301/1998 Sb., kterou se stanoví seznam chemických látek a chemických přípravků, jejichž výroba, uvádění na trh a používání je omezeno. 3) Nařízení vlády č. 171/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na hračky.
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 277/2000 Sb.	Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 277/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů o způsobu a důvodu vyvěšování, umístění a velikosti státní vlajky České republiky a jiných vlajek použitých na námořním plavidle nebo rekreační jachtě (o užívání vlajek) Vyhlášeno 17. 8. 2000, datum účinnosti 1. 9. 2000, částka 81/2000 * § 1 - Státní vlajka České republiky (dále jen „státní vlajka“) se při provozování námořní plavby vyvěšuje * § 2 - (1) Státní vlajka se na námořním plavidle nebo rekreační jachtě vyvěšuje za plavby,1) na rejdě,2) v přístavu a na úsecích vnitrozemských vodních cest s pobřežním mořem spojených až po přístav, během postoje na rejdě2) a v přístavu a dále vždy, když to veli * § 3 - (1) Na lodi se užívá * § 4 - Užívání jiných vlajek * § 5 - Vlajkosláva * § 6 - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2000 277 VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů ze dne 2. srpna 2000 o způsobu a důvodu vyvěšování, umístění a velikosti státní vlajky České republiky a jiných vlajek použitých na námořním plavidle nebo rekreační jachtě (o užívání vlajek) Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 85 odst. 1 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, (dále jen „zákon“) k provedení § 21 odst. 2 zákona: § 1 Státní vlajka České republiky (dále jen „státní vlajka“) se při provozování námořní plavbynámořní plavby vyvěšuje a) na námořní obchodní lodi (dále jen „loď“) za plavby1) na vlajkové žerdi hlavního stožáru lodě a během vyvázání nebo zakotvení (dále jen „postoj“) na záďovém stěžni lodě, b) na námořní jachtě nebo rekreační jachtě za plavby1) na vlajkové žerdi signálního nebo hlavního stožáru námořní jachty nebo rekreační jachty a během postoje námořní jachty nebo rekreační jachty na záďovém stěžni námořní jachty nebo rekreační jachty. § 2 (1) Státní vlajka se na námořním plavidle nebo rekreační jachtě vyvěšuje za plavby,1) na rejdě,2) v přístavu a na úsecích vnitrozemských vodních cest s pobřežním mořem spojených až po přístav, během postoje na rejdě2) a v přístavu a dále vždy, když to velitel námořního plavidla nebo rekreační jachty vyhodnotí jako vhodné. (2) Při užití státní vlajky na znamení smutku v případě státního smutku nebo úmrtí člena posádky lodě na lodi se státní vlajka spustí nejdéle na dobu tří dnů do poloviny vlajkové žerdě hlavního stožáru lodě nebo záďového stěžně lodě. Při vyvěšování se státní vlajka vztyčí k vrcholu vlajkové žerdě hlavního stožáru lodě nebo záďového stěžně lodě a pak se spustí do jeho poloviny; při spouštění se státní vlajka vztyčí k vrcholu vlajkové žerdě hlavního stožáru lodě nebo záďového stěžně lodě a pak se spustí. Zemřel-li člen posádky lodě na pevnině a loď se nachází v místě jeho úmrtí, náleží zemřelému členu posádky lodě stejná pocta státní vlajkou jako při úmrtí člena posádky lodě na lodi. (3) Při vzájemném míjení se lodě zdraví jedním spuštěním a vztyčením státní vlajky a zvukovým signálem. Loď zdraví vojenskou loď jiného státu jedním spuštěním a vztyčením státní vlajky. § 3 (1) Na lodi se užívá a) státní vlajka středních rozměrů obdélníkového tvaru o velikosti 1,50 m x 1 m, b) státní vlajka malých rozměrů obdélníkového tvaru o velikosti 0,75 m x 0,50 m. (2) Na námořní jachtě nebo rekreační jachtě se užívá státní vlajka malých rozměrů podle odstavce 1 písm. b). § 4 Užívání jiných vlajek (1) Jiné vlajky se mohou vyvěšovat až po vyvěšení státní vlajky. Státní vlajka se spouští vždy poslední. (2) Vlajka jiného státu se vyvěšuje na pravé straně signálního stěžně námořního plavidla za plavby,1) na rejdě2) tohoto státu, v jeho přístavu a na úsecích jeho vnitrozemských vodních cest s pobřežním mořem spojených až po přístav a během postoje na jeho rejdě2) a v jeho přístavu. (3) Signální vlajky se vyvěšují na levé straně signálního stěžně námořního plavidla nebo rekreační jachty podle zvyklostí všeobecně přijatých a uznávaných v námořní plavběnámořní plavbě. (4) Vlajka provozovatele námořního plavidlaprovozovatele námořního plavidla se vyvěšuje na stěžni umístěném v přední části námořního plavidla nebo na levé straně signálního stěžně námořního plavidla, když to velitel námořního plavidla vyhodnotí jako vhodné. § 5 Vlajkosláva (1) V den státního svátku České republiky a v den státního svátku státu, v jehož přístavu je loď v postoji, se po vyvěšení státní vlajky provede velká vlajkoslávavelká vlajkosláva. Na pokyn velitele lodě při jiných slavnostních příležitostech se po vyvěšení státní vlajky provede malá vlajkoslávamalá vlajkosláva. (2) Velkou vlajkoslávouVelkou vlajkoslávou se rozumí vyvěšení státních vlajek na vrcholcích stožárů lodě, jakož i vyvěšení signálních vlajek tak, aby spojovaly příď a záď lodě přes vrcholy stěžňů lodě. (3) Malou vlajkoslávouMalou vlajkoslávou se rozumí vyvěšení státních vlajek na vrcholcích stožárů lodě a vyvěšení nejméně čtyř signálních vlajek z obou konců ráhna signálního stěžně lodě. § 6 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni vyhlášení. Ministr: Ing. Schling v. r. 1) Úmluva o mezinárodních Pravidlech pro zabránění srážkám na moři (COLREG), 1972, oznámená pod č. 263/1995 Sb. 2) Článek 12 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu vyhlášené pod č. 240/1996 Sb.
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 278/2000 Sb.	Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 278/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů o námořním rejstříku a dokladech námořních plavidel Vyhlášeno 17. 8. 2000, datum účinnosti 1. 9. 2000, částka 81/2000 * § 1 - Úvodní ustanovení * ČÁST PRVNÍ - ZPŮSOB VEDENÍ EVIDENCE NÁMOŘNÍCH PLAVIDEL (§ 2 — § 11) * ČÁST DRUHÁ - ŽÁDOST O ZÁPIS NÁMOŘNÍHO PLAVIDLA DO NÁMOŘNÍHO REJSTŘÍKU (§ 12 — § 14) * ČÁST TŘETÍ - PROZATÍMNÍ POVOLENÍ K PLAVBĚ (§ 15 — § 15) * ČÁST ČTVRTÁ - POVINNÉ LISTINNÉ DOKLADY NÁMOŘNÍHO PLAVIDLA (§ 16 — § 33) * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 34 — § 34) Aktuální znění od 1. 11. 2020 (361/2020 Sb.) 278 VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů ze dne 2. srpna 2000 o námořním rejstříku a dokladech námořních plavidel Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 85 odst. 1 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, (dále jen „zákon“) k provedení § 8 odst. 3, § 11 odst. 5, § 20 odst. 7 a § 27 odst. 2 zákona: § 1 Úvodní ustanovení Tato vyhláška stanoví a) způsob vedení evidence námořních plavidel, b) základní technické údaje o námořních plavidlech, které se zapisují do námořního rejstříku České republiky (dále jen „námořní rejstřík“), c) náležitosti a vzor žádosti o zápis námořního plavidla do námořního rejstříku a podrobnosti o dokladech, kterými musí být žádost o zápis námořního plavidla do námořního rejstříku doložena, d) podrobnosti o udělování prozatímního povolení k plavbě, e) druhy listinných dokladů a jejich náležitosti. ČÁST PRVNÍ ZPŮSOB VEDENÍ EVIDENCE NÁMOŘNÍCH PLAVIDEL § 2 Evidence námořních plavidel se vede zápisem údajů do námořního rejstříku v rejstříkové knize a v evidenční pomůcce k záznamu podání. § 3 Členění rejstříkové knihy (1) V rejstříkové knize k vedení oddělené evidence podle § 7 odst. 3 zákona je uveden počet číslovaných listů a datum prvního a posledního zápisu. (2) Rejstříková kniha se skládá z rejstříkových vložek námořních plavidel, které mají shodné číslo s rejstříkovým číslem námořního plavidla. (3) Rejstříkové vložky námořních plavidel jsou uspořádány do listů rejstříkové vložky jednotlivých námořních plavidel majících toto označení a obsah: a) list I. s obsahem zápisu údajů uvedených v § 8 odst. 1 písm. a) až d), g) a i) až l) zákona, b) list II. s obsahem zápisu údajů uvedených v § 8 odst. 1 písm. e) a f) zákona, c) list III. s obsahem zápisu údajů uvedených v § 8 odst. 1 písm. h) zákona. Způsob zapisování § 4 (1) Pro zápis se zřídí v rejstříkové knize rejstříková vložka námořního plavidla označená příslušným rejstříkovým číslem námořního plavidla. Další zápis vztahující se k námořnímu plavidlu zapsanému již do námořního rejstříku nedostane nové rejstříkové číslo, ale připojí se k rejstříkovému číslu tohoto námořního plavidla. Rejstříkové číslo, pod nímž je námořní plavidlo v námořním rejstříku zapsáno, si toto plavidlo podrží až do zápisu svého výmazu z rejstříku. (2) Zápisy v rejstříkové vložce se provádějí na základě rozhodnutí o zápisu do námořního rejstříku nejpozději do jednoho měsíce od vydání rozhodnutí, aniž je vyčkáno na právní moc rozhodnutí, v pořadí zápisu došlé žádosti o jejich provedení do evidenční pomůcky k záznamu podání žádosti o zápis do námořního rejstříku (dále jen „deník podání v rejstříkových věcech“). (3) V poznámkovém sloupci se bezprostředně po provedení zápisu zaznamená obyčejnou tužkou skutečnost, že rozhodnutí podle odstavce 2 dosud nenabylo právní moci. Bezprostředně po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí se tento záznam odstraní a v poznámkovém sloupci se zaznamená skutečnost, že rozhodnutí podle odstavce 2 nabylo právní moci, s uvedením dne, kdy nastala právní moc, a čísla tohoto rozhodnutí. (4) Za správnost zápisů odpovídá osoba, která byla pověřena prováděním zápisů do námořního rejstříku. § 5 (1) Do námořního rejstříku se zapisuje čitelně, bez použití zkrácených slov, perem nebo tužkou s inkoustovou náplní (propisovací tužkou). Poznámky o pohybu rejstříkové vložky námořního plavidla při nahlížení do námořního rejstříku se vyznačí v poznámkovém sloupci obyčejnou tužkou tak, aby mohly být odstraněny, jakmile ztratí význam. (2) Zápisy se provádějí v českém jazyce. (3) Prázdná místa, která vzniknou při zapisování, se po dokončení zápisu proškrtnou křížem. (4) Jednotlivé zápisy se od sebe oddělují vodorovnou čarou, musí být opatřeny datem zápisu a podepsány osobou pověřenou vedením námořního rejstříku. (5) U dat se uvádí den, měsíc slovy a rok s uvedením všech číslic letopočtu. § 6 (1) Nový zápis do rejstříkové vložky námořního plavidla se opatří odkazem na zápis předcházející, který je novým zápisem nahrazován; odkazem na nový zápis se opatří i zápisy předcházející. (2) Změna zápisu v rejstříkové vložce námořního plavidla může být uskutečněna pouze novým zápisem. Zápis nesmí být škrtán, vymazáván nebo učiněn nečitelným. (3) Oprava chyby v psaní a jiná zřejmá nesprávnost zápisu v rejstříkové vložce námořního plavidla se kdykoli opraví provedením opravného zápisu a červeným podtržením opravovaného zápisu. § 7 Při zápisu souběžné registrace námořní obchodní lodě (dále jen „loď“) se označí každý příslušný list rejstříkové vložky lodě výrazným nápisem „SOUBĚŽNÁ REGISTRACE“. Nápis se provede velkými tiskacími písmeny a umístí se nad textem zápisu v horní pravé části listu rejstříkové vložky lodě. § 8 Provádí-li se zápis výmazu námořního plavidla z námořního rejstříku, uzavře se příslušná rejstříková vložka námořního plavidla. Všechna popsaná místa se přeškrtnou červeně křížem. Do horní pravé části prvního listu rejstříkové vložky námořního plavidla se zapíše datum a důvod zápisu výmazu. Nepopsaná místa na ostatních listech rejstříkové vložky námořního plavidla se proškrtnou. § 9 Doklady uvedené v § 12 odst. 2 se zakládají do sbírky listin vedené odděleně od rejstříkové vložky námořního plavidla. § 10 (1) Každé podání, kterým se dává podnět k zahájení řízení o zápis do námořního rejstříku, se zapíše do deníku podání v rejstříkových věcech, který má na první straně uveden počet číslovaných stran. (2) Podání se zapíše do deníku podání v rejstříkových věcech pod běžným pořadovým číslem v pořadí doručení. Podatelna Námořního úřadu (dále jen „Úřad“) je pro námořní plavidla společná. (3) Do deníku podání v rejstříkových věcech se zapisuje a) běžné pořadové číslo podání, b) datum podání; vždy se zapíše datum uvedené v podacím razítku, je-li řízení zahájeno bez návrhu, uvede se datum rozhodnutí, kterým bylo řízení zahájeno; podání učiněné telegraficky nebo telefaxem se zapíše jen tehdy, je-li písemně doplněno do tří dnů ve smyslu § 11 odst. 3 zákona, c) jméno navrhovatele; u fyzických osob jméno, příjmení, trvalý pobyt, u právnických osob obchodní jméno (název, pod kterým byla zřízena, právní forma) a sídlo, d) označení předmětu podání, e) datum vyřízení; uvede se datum zápisu a datum právní moci rozhodnutí o zápisu, f) číslo jednací spisu, g) číslo rejstříkové vložky námořního plavidla, h) pořadové číslo zápisu do rejstříkové vložky námořního plavidla. § 11 Základní technické údaje o námořním plavidlu (1) Základní technické údaje o námořním plavidlu zapisované do námořního rejstříku podle § 8 odst. 1 písm. g) zákona jsou údaje a jednotky charakterizující námořní plavidlo. (2) Údaje a jednotky charakterizující námořní plavidlo jsou jeho a) hrubá prostornost,1) b) rejstříková prostornost, jíž se rozumí celková prostornost námořní jachty, c) čistá prostornost,1) d) nosnost, e) největší délka, f) rejstříková délka, g) největší šířka, h) výška k hlavní palubě, i) výtlak, j) letní ponor,2) k) největší výška, l) klasifikační třída, m) konstrukční materiál, n) způsob stavby, o) místo, rok stavby a výrobce stavby, p) výrobce pohonného zařízení, r) typ pohonného zařízení, s) druh motoru, t) výkon pohonného zařízení, u) plocha oplachtění. ČÁST DRUHÁ ŽÁDOST O ZÁPIS NÁMOŘNÍHO PLAVIDLA DO NÁMOŘNÍHO REJSTŘÍKU § 12 Náležitosti žádosti o zápis námořního plavidla do námořního rejstříku (1) Žádost o zápis námořního plavidla do námořního rejstříku musí obsahovat údaje uvedené v § 11 odst. 2 zákona a dále a) údaje o námořním plavidle uvedené v § 8 odst. 1 písm. a) až d) zákona, b) údaje o účastníku řízení o zápis plavidla do námořního rejstříku, který není vlastníkem nebo provozovatelem námořního plavidlaprovozovatelem námořního plavidla; uvede se jméno, příjmení, místo trvalého pobytu a rodné číslo, popřípadě datum narození u fyzických osob nebo obchodní jméno (název, pod kterým byla zřízena), sídlo, právní forma a identifikační číslo u právnických osob, c) údaj o zřízení zástavního práva a zadržovacího práva váznoucího na námořním plavidle a další skutečnosti omezující nakládání s námořním plavidlem a označení dokladu o vzniku této skutečnosti. (2) Žádost o zápis námořního plavidla do námořního rejstříku musí být doložena doklady uvedenými v § 11 odst. 3 zákona a dále a) výpisem z evidence Rejstříku trestů fyzické osoby, která je vlastníkem námořního plavidla oprávněna provozovat námořní plavidlo vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, není-li vlastník současně provozovatelem námořního plavidlaprovozovatelem námořního plavidla, nebo výpisem z evidence Rejstříku trestů všech členů statutárního orgánu právnické osoby, která je vlastníkem námořního plavidla oprávněna provozovat námořní plavidlo vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, není-li vlastník námořního plavidla současně jeho provozovatelem; výpis z evidence rejstříku trestů nesmí být starší než 6 měsíců, b) čestným prohlášením, že námořní plavidlo není zapsáno v námořním rejstříku jiného státu, jedná-li se o novostavbu námořního plavidla. (3) Vzor žádosti o zápis námořního plavidla do námořního rejstříku je uveden v příloze. § 13 (1) Úřad zjistí, zda v předložených dokladech k žádosti podle § 11 odst. 3 písm. c), d) a g) zákona a v žádosti o zápis námořního plavidla do námořního rejstříku jde skutečně o písemné projevy vůle osob v nich uvedených. (2) Úřad považuje projev vůle osob za zjištěný, jestliže a) jejich vlastnoruční podpisy byly úředně ověřeny podle zvláštních právních předpisů,3) b) listina byla sepsána notářským zápisem, c) listina byla sepsána advokátemadvokátem, který na ní výslovně potvrdil, že osoby, jejichž totožnost zjistil, před ním tuto listinu podepsaly, nebo d) osoba po zjištění totožnosti uznala pravost svého podpisu před Úřadem. V případě, že Úřad nezjistí projev vůle žádným z uvedených způsobů, může jej zjistit jiným vhodným způsobem. (3) Ustanovení odstavce 2 se přiměřeně vztahuje i na zjištění pravosti podpisu na plné moci. § 14 (1) Součástí dokladů předkládaných v cizím jazyce musí být jejich úředně ověřený překlad do českého jazyka.4) (2) Doklady potřebné k řízení o zápis musí být předloženy v originále nebo ověřeném opise.3) ČÁST TŘETÍ PROZATÍMNÍ POVOLENÍ K PLAVBĚ § 15 (1) Úřad rozhoduje o udělení prozatímního povolení k plavbě na základě žádosti vlastníka námořního plavidla a na základě posouzení naléhavosti případu. (2) Žádost o udělení prozatímního povolení k plavbě musí obsahovat údaje uvedené v § 11 odst. 1. (3) Žádost o udělení prozatímního povolení k plavbě musí být doložena a) doklady uvedenými v § 11 odst. 2 mimo dokladů osvědčujících technickou způsobilost námořního plavidla k plavbě podle § 11 odst. 3 písm. e) zákona, b) doklady prokazujícími technickou způsobilost lodě k plavbě pro účely udělení prozatímního povolení k plavbě podle § 20 odst. 3 zákona, jedná-li se o žádost vlastníka lodě, nebo doklady prokazujícími technickou způsobilost námořní jachty k plavbě pro účely udělení prozatímního povolení k plavbě podle § 20 odst. 4 zákona, jedná-li se o žádost vlastníka námořní jachty, c) dokladem prokazujícím naléhavost případu. ČÁST ČTVRTÁ POVINNÉ LISTINNÉ DOKLADY NÁMOŘNÍHO PLAVIDLA HLAVA I DRUHY LISTINNÝCH DOKLADŮ NÁMOŘNÍHO PLAVIDLA § 16 Listinné doklady lodě Listinnými doklady lodě jsou a) listinné doklady lodě vydávané Úřadem uvedené v § 25 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona, b) listinné doklady lodě schvalované Úřadem uvedené v § 25 odst. 1 písm. h) až p) zákona, c) ostatní listinné doklady lodě uvedené v § 25 odst. 1 písm. c), e) až g), r) a s) zákona. § 17 Listinné doklady námořní jachty Listinnými doklady námořní jachty jsou a) listinný doklad námořní jachty vydávaný Úřadem uvedený v § 26 odst. 1 písm. a) zákona, b) ostatní listinné doklady námořní jachty uvedené v § 26 odst. 1 písm. b), c) a d) zákona. HLAVA II NÁLEŽITOSTI LISTINNÝCH DOKLADŮ Náležitosti listinných dokladů lodě § 18 Rejstříkový list Rejstříkový list lodě obsahuje tyto náležitosti: a) označení Uřadu, který rejstříkový list lodě vydal, b) údaje uvedené v § 8 odst. 1 písm. a) a c) až f zákona, c) údaje uvedené v § 11 odst. 2 písm. a), c) až e), g), h) a o) až r), d) rejstříkové číslo lodě, e) název rejstříkového přístavu lodě, f) místo a datum vydání rejstříkového listu lodě, g) razítko Úřadu a jméno, příjmení a podpis osoby oprávněné k vydání rejstříkového listu lodě. § 19 Osvědčení o bezpečném obsazení lodě posádkou Osvědčení o bezpečném obsazení lodě posádkou obsahuje tyto náležitosti: a) označení Úřadu, který osvědčení o bezpečném obsazení lodě posádkou vydal, b) údaje uvedené v § 8 odst. 1 písm. a), c) a d) zákona, c) údaje uvedené v § 11 odst. 2 písm. a) až s), d) rejstříkové číslo lodě, e) název rejstříkového přístavu lodě, f) údaje o počtech členů posádky lodě v jednotlivých funkcích, g) dobu platnosti osvědčení o bezpečném obsazení lodě posádkou, h) místo a datum vydání osvědčení o bezpečném obsazení lodě posádkou, i) razítko Úřadu a jméno, příjmení a podpis osoby oprávněné k vydání osvědčení o bezpečném obsazení lodě posádkou. § 20 Mezinárodní výměrný list Mezinárodní výměrný list obsahuje tyto náležitosti: a) označení Úřadu, který mezinárodní výměrný list vydal, b) údaje uvedené v § 8 odst. 1 písm. a) a d) zákona, c) údaje uvedené v § 11 odst. 2 písm. a), c), e), g) a h), d) název rejstříkového přístavu lodě, e) místo a datum vydání mezinárodního výměrného listu, f) razítko Úřadu a jméno, příjmení a podpis osoby oprávněné k vydání mezinárodního výměrného listu. § 21 Lodní deník Lodní deník lodě obsahuje tyto náležitosti: a) označení Úřadu, který lodní deník schválil, b) údaje uvedené v § 8 odst. 1 písm. a), d), e) a f) zákona, c) údaje uvedené v § 11 odst. 2 písm. a) a c), d) název rejstříkového přístavu lodě, e) údaj o počtu číslovaných listů lodního deníku, f) místo a datum schválení lodního deníku, g) razítko Úřadu a jméno, příjmení a podpis osoby oprávněné k schválení lodního deníku. § 22 Strojní deník Strojní deník obsahuje tyto náležitosti: a) označení Úřadu, který strojní deník schválil, b) údaje uvedené v § 8 odst. 1 písm. a), d), e) a f) zákona, c) údaje uvedené v § 11 odst. 2 písm. a), c), e), g), h) a p), d) název rejstříkového přístavu lodě, e) údaje o počtu a obsahu jednotlivých nákladových prostorů lodě, f) údaje o počtu a obsahu tankových prostorů lodě, g) údaj o počtu číslovaných listů strojního deníku, h) místo a datum schválení strojního deníku, i) razítko Úřadu a jméno, příjmení a podpis osoby oprávněné k schválení strojního deníku. § 23 Manévrový deník Manévrový deník obsahuje tyto náležitosti: a) označení Uřadu, který manévrový deník schválil, b) údaje uvedené v § 8 odst. 1 písm. a), d), e) a f) zákona, c) údaje uvedené v § 11 odst. 2 písm. a) a c), d) název rejstříkového přístavu lodě, e) údaj o počtu číslovaných listů manévrového deníku, f) místo a datum schválení manévrového deníku, g) razítko Úřadu a jméno, příjmení a podpis osoby oprávněné k schválení manévrového deníku. § 24 Zdravotní deník Zdravotní deník obsahuje tyto náležitosti: a) označení Úřadu, který zdravotní deník schválil, b) údaje uvedené v § 8 odst. 1 písm. a), d), e) a f) zákona, c) údaje uvedené v § 11 odst. 2 písm. a) a c), d) název rejstříkového přístavu lodě, e) údaj o počtu číslovaných listů zdravotního deníku, f) místo a datum schválení zdravotního deníku, g) razítko Úřadu a jméno, příjmení a podpis osoby oprávněné k schválení zdravotního deníku. § 25 Rádiový deník Rádiový deník obsahuje tyto náležitosti: a) označení Úřadu, který rádiový deník schválil, b) údaje uvedené v § 8 odst. 1 písm. a), d), e) a f) zákona, c) údaje uvedené v § 11 odst. 2 písm. a) a c), d) název rejstříkového přístavu lodě, e) údaje o rádiovém vybavení lodě a hodnostech a průkazech způsobilosti důstojníků odpovědných za rádiové spojení, testy rádiového vybavení a zápisy do rádiového deníku, f) údaj o počtu číslovaných listů rádiového deníku, g) místo a datum schválení rádiového deníku, h) razítko Úřadu a jméno, příjmení a podpis osoby oprávněné k schválení rádiového deníku. § 26 Radarový deník Radarový deník obsahuje tyto náležitosti: a) označení Úřadu, který radarový deník schválil, b) údaje uvedené v § 8 odst. 1 písm. a), d), e) a f) zákona, c) údaje uvedené v § 11 odst. 2 písm. a) a c), d) název rejstříkového přístavu lodě, e) údaj o počtu číslovaných listů radarového deníku, f) místo a datum schválení radarového deníku, g) razítko Úřadu a jméno, příjmení a podpis osoby oprávněné k schválení radarového deníku. § 27 Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami obsahuje tyto náležitosti: a) označení Úřadu, který knihu záznamů o manipulaci s ropnými látkami schválil, b) údaje uvedené v § 8 odst. 1 písm. a) a d) zákona, c) údaje uvedené v § 11 odst. 2 písm. a), d) název rejstříkového přístavu lodě, e) plán nákladových a odpadových tanků, f) údaj o počtu číslovaných listů knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, g) místo a datum schválení knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, h) razítko Úřadu a jméno, příjmení a podpis osoby oprávněné k schválení knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami. § 28 Kniha odpadků Kniha odpadků obsahuje tyto náležitosti: a) označení Úřadu, který knihu odpadků schválil, b) údaje uvedené v § 8 odst. 1 písm. a) a d) zákona, c) údaje uvedené v § 11 odst. 2 písm. a), d) název rejstříkového přístavu lodě, e) údaj o počtu číslovaných listů knihy odpadků, f) místo a datum schválení knihy odpadků, g) razítko Úřadu a jméno, příjmení a podpis osoby oprávněné k schválení knihy odpadků. § 29 Kniha nalodění Kniha nalodění obsahuje tyto náležitosti: a) označení Úřadu, který knihu nalodění schválil, b) údaje uvedené v § 8 odst. 1 písm. a), d), e) a f) zákona, c) údaje uvedené v § 11 odst. 2 písm. a), d) název rejstříkového přístavu lodě, e) údaj o počtu číslovaných listů knihy nalodění, f) místo a datum schválení knihy nalodění, g) razítko Úřadu a jméno, příjmení a podpis osoby oprávněné k schválení knihy nalodění. § 29a Doklad o pojištění odpovědnosti za škody z provozu lodě Doklad o pojištění odpovědnosti za škody z provozu lodě obsahuje a) jméno lodi, identifikační číslo lodi přidělené Mezinárodní námořní organizací a rejstříkový přístav, b) jméno, příjmení a místo podnikání provozovatele lodě, je-li jím fyzická osoba, nebo obchodní firma nebo název a sídlo provozovatele lodě, je-li jím právnická osoba, c) nároky, které pojištění pokrývá a doba trvání pojištění, d) obchodní firma nebo název a sídlo poskytovatele pojištění, případně místo, kde byla pojistná smlouva uzavřena, nebyla-li uzavřena v sídle poskytovatele pojištění. § 29b Ostatní doklady o pojištění Doklad o pojištění za škody vzniklé v důsledku smrti člena posádky, jeho pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, doklad o pojištění pro pokrytí nákladů spojených s repatriací, doklad o pojištění pro pokrytí dlužné mzdy a jiného peněžního plnění vyplývajícího ze základního pracovněprávního vztahu a doklad o pojištění pro pokrytí nákladů spojených se zajištěním sociálních podmínek členů posádky lodě a paliva nezbytného pro přežití na palubě lodi obsahují a) jméno lodi, identifikační číslo lodi přidělené Mezinárodní námořní organizací a rejstříkový přístav, b) volací znak lodi, c) obchodní firmu, název a adresu sídla poskytovatele pojištění, d) kontaktní údaje osoby odpovědné za vyřizování smluvních nároků členů posádky lodi, e) obchodní firmu, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení provozovatele lodi, f) dobu trvání pojištění a g) potvrzení vydané poskytovatelem pojištění dokládající, že pojištění splňuje požadavky zákona. Náležitosti listinných dokladů námořní jachty § 30 Rejstříkový list Rejstříkový list námořní jachty obsahuje tyto náležitosti: a) označení Úřadu, který rejstříkový list námořní jachty vydal, b) údaje uvedené v § 8 odst. 1 písm. a), e) a f) zákona, c) údaje uvedené v § 11 odst. 2 písm. b) až e), g), h), o) a s) až u), d) rejstříkové číslo námořní jachty, e) název rejstříkového přístavu námořní jachty, f) dobu platnosti rejstříkového listu námořní jachty podle § 9 odst. 3 zákona, g) místo a datum vydání rejstříkového listu námořní jachty, h) razítko Úřadu a jméno, příjmení a podpis osoby oprávněné k vydání rejstříkového listu námořní jachty. § 31 Lodní deník Lodní deník námořní jachty obsahuje tyto náležitosti: a) rejstříkové číslo námořní jachty, b) údaje uvedené v § 8 odst. 1 písm. a), e) a f) zákona, c) údaje uvedené v § 11 odst. 2 písm. b), d) volací znak námořní jachty, byl-li volací znak námořní jachtě přidělen, e) název rejstříkového přístavu námořní jachty, f) údaj o počtu číslovaných listů lodního deníku, g) místo a datum vyhotovení lodního deníku, h) podpis velitele námořní jachty. § 32 Seznam osob na námořní jachtě Seznam osob na námořní jachtě obsahuje tyto náležitosti: a) rejstříkové číslo námořní jachty, b) údaje uvedené v § 8 odst. 1 písm. a), e) a f) zákona, c) údaje uvedené v § 11 odst. 2 písm. b), d) název rejstříkového přístavu námořní jachty, e) jméno, příjmení, datum narození, státní příslušnost a číslo platného cestovního dokladu osob účastnících se námořní plavbynámořní plavby na námořní jachtě, f) místo a datum vyhotovení seznamu osob na námořní jachtě, g) podpis velitele námořní jachty. § 33 Seznam cestujících Seznam cestujících obsahuje tyto náležitosti: a) rejstříkové číslo námořní jachty, b) údaje uvedené v § 8 odst. 1 písm. a), e) a f) zákona, c) údaje uvedené v § 11 odst. 2 písm. b), d) název rejstříkového přístavu námořní jachty, e) jméno, příjmení, datum narození, státní příslušnost a číslo platného cestovního dokladu cestujících přepravovaných na námořní jachtě, f) místo a datum vyhotovení seznamu cestujících přepravovaných na námořní jachtě, g) podpis velitele námořní jachty. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST § 34 Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni vyhlášení. Ministr: Ing. Schling v. r. 1) Mezinárodní úmluva o vyměřování lodí (TONNAGE), 1969, oznámená pod č. 253/1995 Sb. 2) Mezinárodní úmluva o nákladové značce, vyhlášená pod č. 129/1969 Sb. 3) Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu okresními a obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění zákona č. 15/1997 Sb. Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 279/2000 Sb.	Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 279/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, kterou se mění vyhláška č. 100/1995 Sb., kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizace (Řád určených technických zařízení) Vyhlášeno 17. 8. 2000, datum účinnosti 1. 9. 2000, částka 81/2000 * Čl. I - Vyhláška č. 100/1995 Sb., kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizace (Řád určených technických zařízení), se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 9. 2000 279 VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů ze dne 2. srpna 2000, kterou se mění vyhláška č. 100/1995 Sb., kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizace (Řád určených technických zařízení) Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 66 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb., k provedení § 47 odst. 2 a § 48 odst. 1: Čl. I Vyhláška č. 100/1995 Sb., kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizace (Řád určených technických zařízení), se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 písmeno b) zní: „b) parní generátory na drážních vozidlech, jakož i parní a horkovodní kotle o pracovním přetlaku větším než 0,05 MPa nebo o dovolené teplotě větší než 110 ºC.“. 2. V § 1 odst. 4 písm. g) se slovo „silová“ nahrazuje slovem „silnoproudá“. 3. V § 1 odst. 5 písm. e) se před slovo „čelní“ vkládají slova „jeřáby kontejnerové,“. 4. § 2 včetně nadpisu zní: „Podmínky pro provoz zařízení § 2 Při provozování dráhy a drážní dopravy lze používat jen zařízení, které má platný průkaz způsobilosti vydaný drážním správním úřadem, a jsou-li splněny tyto podmínky provozní způsobilosti: a) provádění pravidelných revizí, prohlídek a zkoušek, b) zajištění řádné a bezpečné funkce zařízení obsluhou, c) trvalé dodržování provozně technických parametrů podle technické dokumentace.“. 5. V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) zamezit úniku zbytkových par, vznikajících při plnění a vyprazdňování tlakových nádob železničních cisteren a nádržkových kontejnerů benziny a dalšími těkavými organickými látkami v čerpacích stanicích a terminálech, s používáním meziskladování par.“. 6. § 4 zní: „§ 4 Technická dokumentace zařízení musí obsahovat a) název zařízení, označení typu a výrobce, b) technické podmínky zařízení, c) technický popis zařízení včetně popisu funkcí jednotlivých částí bezpečnostních a ochranných prvků, d) výkresovou dokumentaci a schémata zařízení, e) technické výpočty, f) návod na obsluhu a údržbu zařízení, kontrolu a hodnocení provozní způsobilosti.“. 7. V § 5 odst. 2 písmeno b) zní: „b) u plynových zařízení vizuální prohlídkou, kontrolou těsnosti, funkce větrání, funkce uzávěrů, regulačních, zabezpečovacích a měřicích zařízení a dodržování technických parametrů,“. 8. V § 5 odst. 2 písmeno c) zní: „c) u elektrických zařízení vizuální prohlídkou zařízení, měřením elektrických parametrů a zkoušením funkce se provede kontrola celkového stavu zařízení se zaměřením na jeho bezpečnost,“. 9. V § 5 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) u zdvihacích a dopravních zařízení 1. vizuální kontrolou stavu zařízení a kontrolou funkce zařízení bez zatížení (provozní revize), 2. kontrolou v rozsahu provozní revize doplněnou o funkční zkoušku s provozním zatížením (revize),“. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e). 10. V § 5 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Zpráva o revizi vyhotovená revizním technikem obsahuje vždy přesné označení zařízení, zaměření revize, obchodní jméno provozovatele zařízení, umístění zařízení, zjištěný stav zařízení, vyjádření o provozní způsobilosti zařízení, jméno, příjmení a podpis revizního technika, číslo jeho osvědčení a datum, kdy byla revize provedena.“. 11. § 6 včetně poznámek pod čarou č. 2) a 3) zní: „§ 6 (1) Prohlídky a zkoušky zařízení v provozu2) se provádějí v časových intervalech stanovených v příloze č. 3. (2) Při prohlídce a zkoušce podle odstavce 1 se kontrolují doklady, shoda zařízení s technickou dokumentací a dále se provádí a) u tlakových zařízení 1. vizuální kontrola tlakového zařízení a jeho výstroje se zaměřením na stav vnějšího a vnitřního povrchu stěn a svarových spojů (prohlídka), 2. zkouška tlakového zařízení s výstrojí zkušební nebo pracovní látkou o nejvyšším pracovním přetlaku, sloužící ke kontrole těsnosti tlakového celku (zkouška těsnosti), 3. zkouška tlakového zařízení kapalinou o zkušebním přetlaku, sloužící ke kontrole těsnosti a pevnosti tlakového celku (tlaková zkouška), 4. po provedení prohlídky s tlakovou zkouškou se u zařízení uvedených pod pol. 4, 5, 6 přílohy č. 3 provede vždy provozní revize, b) u plynových zařízení vizuální prohlídka zařízení, kontrola těsnosti zařízení, funkce větrání, funkce uzávěrů, regulačních, zabezpečovacích a měřicích zařízení, dodržování technických parametrů zařízení, vybavení bezpečnostními značkami, tabulkami a protipožární technikou, c) u elektrických zařízení vizuální kontrola celkového stavu a vybavení, kontrola hlavních parametrů zařízení měřením a funkční zkouška zařízení (prohlídka a zkouška), d) u zdvihacích zařízení kontrola stavu zařízení a vybavení, kontrola provozních parametrů měřením, funkční zkouška bez zatížení a funkční zkouška s maximálním provozním zatížením (prohlídka a zkouška), e) u dopravních zařízení kontrola stavu zařízení a vybavení, kontrola provozních parametrů měřením, funkční zkouška bez zatížení a funkční zkouška s maximálním provozním zatížením (prohlídka a zkouška). Funkční zkouška s maximálním provozním zatížením se neprovádí u pohyblivých schodů, pohyblivých chodníků a lanových drah. (3) Zápis o provedené prohlídce a zkoušce vyhotovený inspektorem (dále jen „protokol“) obsahuje vždy přesné označení zařízení, obchodní jméno provozovatele zařízení, umístění zařízení, popis provedené prohlídky a zkoušky, zjištěný stav zařízení, vyjádření o provozní způsobilosti zařízení a stanovení její doby, jméno, příjmení a podpis inspektora, číslo jeho osvědčení a datum, kdy byla prohlídka a zkouška provedena. (4) Protokol se pořizuje ve třech vyhotoveních; jedno obdrží provozovatel zařízení, jedno Drážní úřad a jedno si ponechá inspektor, který prohlídku a zkoušku provedl. (5) Zprávy o revizích a protokoly o prohlídkách a zkouškách musí být přiloženy k průkazu způsobilosti zařízení uloženého u provozovatele zařízení. (6) Prohlídce a zkoušce mimo časový interval stanovený v příloze č. 3 podléhá zařízení a) po přemístění, předcházela-li demontáž, b) nebylo-li více než dva roky v činnosti, c) po mimořádné události s vlivem na provozní způsobilost a bezpečnost zařízení. (7) Po zásahu do zařízení svařováním (oprava, rekonstrukce) anebo zásahu do zařízení znamenajícím odchylku od technické dokumentace bude provedena technická prohlídka a zkouška právnickou osobou určenou Ministerstvem dopravy a spojů.3) 2) § 48 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb. 3) § 47 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění zákona č. 23/2000 Sb.“. 12. V § 7 odstavec 1 zní: „(1) Revize, prohlídky a zkoušky se provádějí nejpozději v časových intervalech stanovených v přílohách č. 1, 2 a 3.“. 13. V § 8 odstavec 1 zní: „(1) Obsluhou, údržbou a opravami zařízení může být pověřena jen osoba, která byla s činností na zařízení řádně seznámena, prakticky zacvičena a přezkoušena. Činností na elektrickém zařízení může být pověřena jen osoba s elektrotechnickou kvalifikací podle přílohy č. 4.“. 14. V § 8 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Obsluhou lokomotivního kotle může být pověřena jen osoba, která byla s činností na zařízení řádně seznámena, prakticky zacvičena a její způsobilost prokázána přezkoušením provedeným inspektorem pro tlaková zařízení.“. 15. V § 9 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 4) zní: „(3) Podmínky pro konstrukci a výrobu uvedené v § 3 se nepoužijí na výrobky, které jsou stanovenými výrobky podle zvláštního právního předpisu.4) 4) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.“. 16. V příloze č. 1 položce Tlaková zařízení bodu 3 se slova „a vyvíječe páry“ nahrazují slovy „na drážních vozidlech“. 17. V příloze č. 1 položce Tlaková zařízení bod 5 zní: „5. vzduchojemy hnacích drážních vozidel \| provozní revize \| 1 rok \| U vzduchojemů trolejbusů se provozní revize neprovádí“. ---\|---\|---\|--- 18. V příloze č. 1 položce Tlaková zařízení bodu 11 se slova „a nádržkových kontejnerů“ zrušují. 19. V příloze č. 1 položce Tlaková zařízení se doplňuje bod 17, který zní: „17. parní a horkovodní kotle\| provozní revize vnitřní revize \| 3 měsíce 2 roky“. ---\|---\|--- 20. V příloze č. 1 položce Elektrická zařízení bodu 1 se slova „elektrické napájecí zařízení pro drážní zabezpečovací, sdělovací, požární, signalizační a výpočetní techniku“ nahrazují slovy „elektrická silnoproudá zařízení drážní zabezpečovací, sdělovací, požární, signalizační a výpočetní techniky“. 21. V příloze č. 1 položce Elektrická zařízení bodu 5 se slova „po střední opravě“ nahrazují slovy „5 roků“. 22. V příloze č. 1 položce Zdvihací zařízení bodu 5 se před slovo „Čelní“ vkládají slova „Jeřáby kontejnerové,“ a číslovka 2 se nahrazuje číslovkou 1. 23. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 100/1995 Sb. Časové intervaly revizí určených technických zařízení elektrických I. Stanovené podle působení vnějších vlivů určených dle ČSN 33 2000-3 diferencovaně v jednotlivých prostorech Druhy prostorů\| Časový interval roky ---\|--- prostory normální (AA4, AB5, xx1 pro ostatní parametry s výjimkou xx2 pro parametr BC)\| 5 prostory s nízkou teplotou (AA1, AA2, AA3, AB1, AB2, AB3)\| 3 prostory s vysokou teplotou (AA6, AB6)\| 3 prostory s výskytem páry a vodních kapek (AD2)\| 3 prostory s výskytem vody (AD3, AD4, AD5, AD6, AD7)\| 1 prostory s občasným výskytem korozivních nebo znečišťujících látek (AF3)\| 3 prostory s trvalým výskytem korozivních nebo znečišťujících látek (AF4)\| 1 prostory s výskytem prachu (AE4, AE5, AE6)\| 3 prostory s mechanickým namáháním (AG2, AG3, AH2, AH3)\| 2 prostory s výskytem rostlinstva nebo plísní, živočichů (AK2, AL2)\| 3 prostory s nebezpečím požáru zpracovávaných nebo skladovaných látek (BE2, BE2N1, BE2N2, BE2N3)\| 2 prostory s nebezpečím výbuchu zpracovávaných nebo skladovaných látek (BE3, BE3N1, BE3N2, BE3N3)\| 2 prostory venkovní (AB8, AD4)\| 4 II. Stanovené podle druhu prostoru se zvýšeným rizikem ohrožení osob Umístění elektrického zařízení\| Časový interval roky ---\|--- stanice hromadné dopravy\| 2 objekty s velkou hustotou obsazení a obtížnými podmínkami pro únik v případě nebezpečí (třída vnějších vlivů BD4)\| 2 drážní provozní budovy\| 5 objekty nebo části objektů provedené ze stavebních hmot odpovídajících stupni hořlavosti C2, C3 podle ČSN 73 0823\| 2 pojízdné a převozné prostředky\| 1 prozatímní zařízení staveniště\| 0,5 III. Zařízení pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny Druh objektu\| Časový interval roky ---\|--- objekty s prostory s prostředím s nebezpečím výbuchu nebo požáru, objekty konstruované ze stavebních hmot odpovídajících stupni hořlavosti C1, C2, C3 podle ČSN 73 0823\| 2 ostatní objekty (Platí i pro ochranné prostory, které nehranící se žádným prostorem se stupněm nebezpečí výbuchu.)\| 5 IV. Elektrická zařízení lanových drah Druh elektrického zařízení\| Časový interval ---\|--- poháněcí zařízení, náhradní proudový zdroj, nouzové osvětlení, řídicí obvody, vozy včetně příslušných obvodů nebo obvodů přímo souvisejících s těmito zařízeními, zařízení pro ochranu před bleskem\| 13 měsíců ostatní elektrické zařízení\| podle částí I, II této přílohy, nejméně však 1x za 3 roky Při provádění pravidelných revizí platí vždy nejkratší z časových intervalů stanovených podle vnějších vlivů (část I této přílohy) a podle druhu prostoru se zvýšeným rizikem ohrožení osob (část II této přílohy).“. 24. V příloze č. 3 položce Tlaková zařízení bodu 1 se nahrazuje číslovka „5“ číslovkou „6“. 25. V příloze č. 3 položce Tlaková zařízení bodu 4 se nahrazuje číslovka „10“ číslovkou „6“. 26. V příloze č. 3 položce Tlaková zařízení se doplňuje bod 16, který zní: „16. Parní a horkovodní kotle \| prohlídka a tlaková zkouška \| 10 roků“. ---\|---\|--- 27. V příloze č. 3 položce Elektrická zařízení bod 1 zní: „1. Trakční napájecí a spínací stanice, elektrické stanice vn \| prohlídka a zkouška \| 5 roků“. ---\|---\|--- 28. V příloze č. 3 položce Zdvihací zařízení bod 5 zní: „5. \| Jeřáby kontejnerové, čelní a boční nakladače a překladače kontejnerů \| prohlídka a zkouška \| 3 roky“. ---\|---\|---\|--- 29. Doplňuje se příloha č. 4, která zní: „Příloha č. 4 k vyhlášce č. 100/1995 Sb. Elektrotechnická kvalifikace při činnostech na určených technických zařízeních 1. Činnosti (obsluha, prohlídka, oprava, údržba, montáž a zkoušení) na technických zařízeních elektrických, zařízeních pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny, zařízeních pro ochranu před negativními účinky zpětných trakčních proudů, jsou-li tato určenými technickými zařízeními (dále jen „elektrická zařízení“), mohou provádět pouze osoby, které splňují odbornou kvalifikaci v elektrotechnice podle podmínek uvedených v této příloze. 2. Pro zajištění odborné kvalifikace v elektrotechnice se stanovují tři stupně, a to „osoba poučená“, „osoba znalá“ a „osoba znalá s vyšší kvalifikací“. 3. Za „osobu poučenou“ se považuje osoba, která byla v rozsahu své pracovní činnosti prokazatelně seznámena s technickými normami souvisejícími s činností na elektrických zařízeních příslušného druhu a napětí, kterou má vykonávat, popřípadě řídit, dále s pokyny výrobce elektrického zařízení, s pokyny provozovatele elektrického zařízení, seznámena se zásadami první pomoci při úrazech elektrickým proudem, upozorněna na možné ohrožení elektrickým zařízením a prakticky zacvičena. 4. Za „osobu znalou“ se považuje osoba a) se středním odborným vzděláním získaným v oboru vzdělávání zařazeném do skupiny oborů 26 podle Jednotné klasifikace oborů vzdělání, popřípadě Klasifikace kmenových oborů vzdělání,1) b) s úplným středním odborným vzděláním získaným v oboru vzdělávání zařazeném do skupiny oborů 26 podle Jednotné klasifikace oborů vzdělání, popřípadě Klasifikace kmenových oborů vzdělání,1) c) s vyšším odborným vzděláním získaným v oboru vzdělávání zařazeném do skupiny oborů 26 podle Jednotné klasifikace oborů vzdělání, popřípadě Klasifikace kmenových oborů vzdělání,1) nebo d) s vysokoškolským vzděláním dosaženým ve studijních programech skupiny oborů 26 Klasifikace kmenových oborů vzdělání,1) která byla zaškolena v rozsahu své pracovní činnosti na elektrickém zařízení a její znalosti byly ověřeny zkouškou, kterou zajistí provozovatel elektrického zařízení a provede osoba znalá s vyšší kvalifikací pro činnost na elektrickém zařízení příslušného druhu a napětí. 5. Za „osobu znalou s vyšší kvalifikací“ se považuje osoba, která splňuje kvalifikaci osoby znalé a má odbornou praxi v délce a) nejméně dva roky, má-li vysokoškolské vzdělání, b) nejméně dva a půl roku, má-li vyšší odborné vzdělání, c) nejméně tři roky, má-li úplné střední odborné vzdělání, nebo d) nejméně čtyři roky, má-li střední odborné vzdělání, z toho nejméně jeden rok na elektrických zařízeních příslušného druhu a napětí a její znalosti byly ověřeny zkouškou, kterou zajistí provozovatel elektrického zařízení. Zkouška se skládá před nejméně dvoučlennou komisí, přičemž alespoň jeden člen komise má kvalifikaci ve stupni osoba znalá s vyšší kvalifikací pro řízení činnosti nebo provozu elektrického zařízení příslušného druhu a napětí. 6. Osoba poučená může vykonávat tyto činnosti: a) obsluhovat elektrické zařízení, b) provádět ostatní činnosti dle bodu 1, vyjma obsluhy, na elektrickém zařízení nízkého napětí bez napětí, c) provádět pod dohledem osoby s elektrotechnickou kvalifikací vyššího stupně, která se přesvědčí o provedení nutných bezpečnostních opatření, vydá podrobnější pokyny pro činnost a podle potřeby občas kontroluje dodržování bezpečnostních předpisů, ostatní činnosti dle bodu 1, vyjma obsluhy, na elektrickém zařízení vysokého a velmi vysokého napětí bez napětí a v blízkosti živých částí elektrického zařízení nízkého napětí, při dodržení minimálních vzdáleností daných příslušnými bezpečnostními předpisy, d) provádět pod dozorem osoby znalé s vyšší kvalifikací, odpovídající za dodržování příslušných bezpečnostních předpisů, ostatní činnosti dle bodu 1, vyjma obsluhy, v blízkosti živých částí elektrického zařízení vysokého a velmi vysokého napětí, při dodržení minimálních vzdáleností daných příslušnými bezpečnostními předpisy, e) řídit nebo provádět činnosti na kolejovém svršku a spodku, včetně ukolejnění na elektrizovaných tratích a na tratích, jejichž koleje jsou součástí obvodů pro elektrické vytápění vlaků, f) obsluhovat elektrické předtápěcí zařízení včetně manipulace se spojkami pro napájení drážních vozidel elektrickou energií, g) obsluhovat úsekové odpojovače a zkratovače trakčního vedení. 7. Osoba znalá může vykonávat veškeré činnosti osoby poučené a dále a) provádět činnosti dle bodu 1 na elektrickém zařízení bez napětí, b) pracovat pod dozorem osoby znalé s vyšší kvalifikací v blízkosti živých částí vysokého a velmi vysokého napětí, při dodržení minimálních vzdáleností daných příslušnými bezpečnostními předpisy a na těchto částech pod napětím, c) pracovat samostatně v blízkosti živých částí nízkého napětí, při dodržení minimálních vzdáleností daných příslušnými bezpečnostními předpisy, d) pracovat samostatně na živých částech nízkého napětí mimo případů daných příslušnými bezpečnostními předpisy. 8. Osoba znalá s vyšší kvalifikací může vykonávat veškeré činnosti osoby znalé a dále a) vykonávat činnosti dle bodu 1 na elektrickém zařízení bez omezení, mimo případů daných příslušnými bezpečnostními předpisy, b) řídit činnost osob na elektrickém zařízení nebo provoz elektrického zařízení, c) projektovat elektrické zařízení. 9. Seznámení, upozornění, praktické zacvičení a ověření znalostí osoby poučené zajistí provozovatel elektrického zařízení a provede a) pro obsluhu elektrického zařízení osoba s elektrotechnickou kvalifikací odpovídající charakteru pracovní činnosti, nejméně však osoba poučená, b) pro ostatní pracovní činnosti dle bodu 1, vyjma obsluhy, osoba znalá. 10. Praktické zacvičení osoby poučené se provádí v rozsahu pracovních činností, které bude tato osoba vykonávat. 11. Předmětem zkoušek a přezkoušení podle bodů 4 a 5 jsou a) technické normy související s pracovní činností na elektrickém zařízení příslušného druhu a napětí, kterou má zkoušený pracovník vykonávat, popřípadě řídit, b) předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které souvisejí s pracovní činností na elektrickém zařízení příslušného druhu a napětí, kterou má zkoušený pracovník vykonávat, popřípadě řídit, c) místní pracovní a bezpečnostní předpisy, příkazy, směrnice a návody k obsluze, které souvisí s pracovní činností na elektrickém zařízení příslušného druhu a napětí, kterou má zkoušený pracovník vykonávat, popřípadě řídit, d) teoretické a praktické znalosti o poskytování první pomoci, zejména při úrazech elektrickým proudem. 12. O elektrotechnické kvalifikaci pro výkon příslušné pracovní činnosti ve stupni „osoba poučená“ nebo „osoba znalá“ vydává doklad osoba, která ověření provedla. 13. O vykonání zkoušky „osoby znalé s vyšší kvalifikací“ vyhotoví zkušební komise písemný protokol, jehož přílohou jsou doklady o písemném ověření znalostí zkoušeného. Obsahem protokolu, který podepisují spolu se zkoušeným i všichni členové komise, je vyhodnocení zkoušky prováděné podle stupnice a) „prospěl“, b) „neprospěl“. 14. Provozovatel elektrického zařízení zajišťující zkoušky osob podle bodu 5 oznámí termín a místo konání zkoušek alespoň čtyři týdny předem Drážnímu úřadu. 15. O ověření elektrotechnické kvalifikace „osoby znalé s vyšší kvalifikací“ zkouškou vydá zkušební komise osvědčení. V osvědčení uvede jakou činnost na elektrickém zařízení může osoba vykonávat, to znamená, zda může provádět pouze samostatnou činnost, zda může řídit činnost osob, zda může řídit provoz elektrického zařízení nebo zda může projektovat elektrické zařízení. Není-li činnost podle tohoto osvědčení vykonávána jeho držitelem po dobu delší než tři roky, považuje se držitel za osobu bez této elektrotechnické kvalifikace. 16. Provozovatel elektrického zařízení a) ukládá protokoly o zkoušce, b) vede evidenci vydaných dokladů o příslušné elektrotechnické kvalifikaci, c) vede evidenci vydaných osvědčení o příslušné elektrotechnické kvalifikaci. 17. Zjistí-li drážní správní úřad, že osoba s elektrotechnickou kvalifikací podle této přílohy vykazuje nedostatky ve své činnosti, které podstatným způsobem ovlivňují správnou funkci a bezpečný provoz elektrického zařízení, může nařídit mimořádné přezkoušení v potřebném rozsahu.“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2000. Ministr: Ing. Schling v. r. 1) Opatření Českého statistického úřadu ze dne 16. června 1998 k zavedení Klasifikace kmenových oborů vzdělání, oznámené v částce 68/1998 Sb.
Vyhláška České národní banky č. 280/2000 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 280/2000 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky v Praze Vyhlášeno 17. 8. 2000, datum účinnosti 13. 9. 2000, částka 81/2000 * § 1 - (1) U příležitosti zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky ve dnech 26. až 28. září 2000 v Praze se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je ve střední části dvousetkoruny v negativním vyobrazení logotyp zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky v Praze bez textové části, v jehož středu je stylizovaný český lev v pozitivním vyobrazení. Název stát * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 13. září 2000. Aktuální znění od 13. 9. 2000 280 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 31. července 2000 o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky v Praze Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) U příležitosti zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové bankybanky ve dnech 26. až 28. září 2000 v Praze se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 1,90 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *". Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. § 2 (1) Na líci dvousetkoruny je ve střední části dvousetkoruny v negativním vyobrazení logotyp zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové bankybanky v Praze bez textové části, v jehož středu je stylizovaný český lev v pozitivním vyobrazení. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je v neuzavřeném opisu na mezikruží při zvýšeném horním okraji dvousetkoruny. Při spodním okraji dvousetkoruny je na mezikruží umístěno označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“, které je z obou stran ohraničeno tečkou. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je umístěna rovněž na mezikruží při levém okraji dvousetkoruny. (2) Na rubu dvousetkoruny je ve střední části v pozitivním vyobrazení logotyp zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové bankybanky v Praze bez textové části. Na vnějším mezikruží je při levé, horní a pravé straně dvousetkoruny v negativním písmu neuzavřený opis „INTERNATIONAL MONETARY FUND - WORLD BANK GROUP - PRAGUE 2000“, při spodní straně uprostřed jsou iniciály autora návrhu dvousetkoruny, Otakara Duška. Iniciály v podobě negativních písmen „OD“, spojených do jednoho stylizovaného znaku, jsou od opisu odděleny dvěma výraznými tečkami v negativním vyobrazení. Na vnitřním mezikruží dvousetkoruny je v pozitivním písmu opis „MEZINÁRODNÍ MĚNOVÝ FOND - SKUPINA SVĚTOVÉ BANKYBANKY \\- PRAHA 2000 -“. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 13. září 2000. Guvernér: doc. Ing. Tošovský v. r. 8kB 9kB
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 271/2000 Sb.	Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 271/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů o podpoře státu k provozování námořní plavby a o finančním příspěvku ke studiu námořnického povolání v zahraničí Vyhlášeno 18. 8. 2000, datum účinnosti 2. 9. 2000, částka 79/2000 * § 1 - Podpora státu k provozování námořní plavby * § 2 - Finanční příspěvek ke studiu námořnického povolání v zahraničí * § 3 - Účinnost Aktuální znění od 2. 9. 2000 271 VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů ze dne 27. července 2000 o podpoře státu k provozování námořní plavby a o finančním příspěvku ke studiu námořnického povolání v zahraničí Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 85 odst. 1 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, (dále jen „zákon“) k provedení § 84 odst. 3 zákona: § 1 Podpora státu k provozování námořní plavby (1) Žadatel, který je provozovatelem námořní obchodní lodě (dále jen „loď“) plující pod státní vlajkou České republiky, předloží Ministerstvu dopravy a spojů (dále jen„ministerstvo") žádost o podporu k provozování námořní plavbynámořní plavby, která obsahuje a) název, sídlo, právní formu a identifikační číslo, je-li žadatelem právnická osoba, nebo jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, rodné číslo, a nemá-li rodné číslo, datum narození, je-li žadatelem fyzická osoba, b) výši a formu požadované podpory, c) záměr, ke kterému má být státní podpora poskytnuta, doložený ekonomickým rozborem včetně celkových nákladů na jeho realizaci. Na poskytnutí podpory není právní nárok. (2) K žádosti žadatel připojí a) úplný výpis z obchodního rejstříku ne starší než jeden měsíc nebo doklad o vzniku právnické osoby, je-li žadatelem právnická osoba, b) prohlášení žadatele, že veškeré jím uvedené údaje a předložené dokumenty jsou úplné a pravdivé. (3) Ministerstvo po ověření žádosti projedná výši a formu podpory s Ministerstvem financí, a jedná-li se o podporu podle § 5 zákona o veřejné podpoře,1) podá k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) žádost o povolení výjimky podle § 6 odst. 1 zákona o veřejné podpoře. Povolí-li Úřad výjimku, ministerstvo po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí předloží návrh na poskytnutí podpory k projednání a schválení vládě. (4) Jedná-li se o podporu podle § 4 zákona o veřejné podpoře, ministerstvo po ověření žádosti projedná výši a formu podpory s Ministerstvem financí a předloží návrh na poskytnutí podpory k projednání a schválení vládě. (5) Celková výše podpory může činit nejvýše 70 % celkových nákladů na uskutečnění záměru uvedeného v odstavci 1 písm. c). (6) Ministerstvo sleduje způsob a správnost čerpání poskytnuté podpory, k čemuž příjemce podpory poskytuje ministerstvu potřebnou součinnost. Poskytnutím potřebné součinnosti při kontrole způsobu a správnosti čerpání poskytnuté podpory je zejména a) umožnění vstupu od objektů, zařízení a na lodě, b) předložení originálních dokladů, dalších písemností a záznamů dat na paměťových médiích ve stanovených lhůtách, c) poskytnutí pravdivých a úplných informací o skutečnostech souvisejících s poskytnutou podporou. (7) Zjistí-li ministerstvo, že některý z údajů uvedených v žádosti o podporu nebo některý z dokumentů přiložených k této žádosti nebyl úplný či pravdivý nebo že příjemce podpory neuskutečnil záměr, na který mu byla poskytnuta podpora, nebo neposkytl-li příjemce podpory ministerstvu potřebnou součinnost podle odstavce 6, je povinen příjemce poskytnutou podporu vrátit do státního rozpočtu prostřednictvím ministerstva. (8) K vrácení poskytnuté podpory ministerstvo příjemce podpory písemně vyzve. Příjemce podpory je povinen vrátit poskytnutou podporu do tří měsíců od doručení této výzvy. § 2 Finanční příspěvek ke studiu námořnického povolání v zahraničí (1) Finanční příspěvek ke studiu námořnického povolání v zahraničí (dále jen „půjčka“) může ministerstvo poskytnout na a) školné, b) ubytování, c) stravování, nebo d) studijní pomůcky. Na poskytnutí půjčky není právní nárok. (2) Půjčka může činit nejvýše 120násobek částky životního minima stanovené podle zvláštního právního předpisu2) jako potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb, a to na celou dobu studia. (3) Půjčku lze poskytnout na základě písemné žádosti podané u ministerstva, která obsahuje a) jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, rodné číslo žadatele, b) název a adresu školského zařízení, obor studia a jeho délku, c) předpokládané roční náklady na studium, d) číslo bankovního účtu žadatele. (4) K žádosti žadatel připojí a) životopis žadatele, b) úředně ověřenou kopii rozhodnutí o přijetí žadatele ke studiu, c) ručitelské prohlášení fyzické osoby s trvalým pobytem na území České republiky o tom, že bere na sebe vůči ministerstvu povinnost, že uspokojí veškeré pohledávky ministerstva vůči žadateli vzniklé v souvislosti s půjčkou, jestliže je neuspokojí žadatel; toto prohlášení musí obsahovat zejména jméno, příjmení, rodné číslo, místo trvalého pobytu a úředně ověřený podpis ručitele, d) výpis z evidence Rejstříku trestů žadatele ne starší než 6 měsíců. (5) Ministerstvo rozhodne o poskytnutí půjčky s ohledem na počet žadatelů o příspěvek a výši finančních prostředků uvolněných ze státního rozpočtu pro tento účel. (6) Na základě přiznání půjčky uzavře ministerstvo se žadatelem písemnou smlouvu, jež vždy obsahuje úpravu a) výši poskytnuté půjčky, b) dobu splatnosti půjčky; tato doba nesmí být delší než deset let ode dne poskytnutí půjčky, c) závazek žadatele řádným způsobem ukončit studium, na které byla půjčka poskytnuta, a předložit doklad o úspěšném ukončení tohoto studia do sedmi let ode dne zahájení studia, pokud tomu nebránila nemoc nebo úraz příjemce půjčky, d) závazek žadatele předložit na výzvu ministerstva doklad o tom, že jeho studium trvá, e) závazek žadatele splatit půjčku na zvláštní účet určený ministerstvem (dále jen „zvláštní účet“), f) závazek žadatele vykonávat funkci námořního důstojníka na lodích plujících pod státní vlajkou České republiky po dobu nejméně pěti let v období deseti let ode dne řádného ukončení studia, na které byla půjčka poskytnuta, g) závazek ministerstva převést částku půjčky na účet žadatele do sedmi dnů ode dne uzavření smlouvy. (7) Žadatel, v případě porušení jakékoli smluvní povinnosti uvedené v odstavci 6 písm. c) nebo d), splatí půjčku a dále zaplatí částku, která se rovná úrokům z poskytnuté půjčky ode dne poskytnutí půjčky do dne jejího vrácení při použití úrokové sazby ve výši dvojnásobku diskontní sazby stanovené Českou národní bankoubankou a platné v den porušení povinnosti, na zvláštní účet, a to ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy byla doručena příjemci půjčky písemná výzva ministerstva k splacení půjčky a zaplacení vymezené částky. (8) Žadatel, v případě porušení smluvní povinnosti uvedené v odstavci 6 písm. f), zaplatí částku, která se rovná úrokům z poskytnuté půjčky ode dne poskytnutí půjčky do dne jejího vrácení při použití úrokové sazby ve výši dvojnásobku diskontní sazby stanovené Českou národní bankoubankou a platné v den porušení povinnosti, na zvláštní účet, a to ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy byla doručena příjemci půjčky písemná výzva ministerstva k zaplacení této částky. (9) Příjemce půjčky je osvobozen od povinnosti podle odstavce 8 v případě, že a) porušení smluvní povinnosti bylo zapříčiněno nemocí nebo úrazem příjemce půjčky, b) žádná loď neplula pod státní vlajkou České republiky po dobu nejméně pěti let v období deseti let ode dne řádného ukončení studia příjemcem půjčky, nebo c) provozovatel lodě plující pod státní vlajkou České republiky nepřijal v období uvedeném v písmenu b) příjemce půjčky do funkce námořního důstojníka za obvyklých podmínek. § 3 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni vyhlášení. Ministr: Ing. Schling v. r. 1) Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře. 2) Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 272/2000 Sb.	Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 272/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů o ověřování pravosti podpisu nebo shody opisu nebo kopie s listinou velitelem lodě Vyhlášeno 18. 8. 2000, datum účinnosti 2. 9. 2000, částka 79/2000 * § 1 - Ověřování pravosti podpisu * § 2 - Ověřování shody opisu nebo kopie s listinou * § 3 - Velitel lodě vede evidenci legalizací a vidimací ve svázané ověřovací knize podle tiskopisu uvedeného v příloze. * § 4 - Účinnost k vyhlášce č. 272/2000 Sb. Aktuální znění od 2. 9. 2000 272 VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů ze dne 27. července 2000 o ověřování pravosti podpisu nebo shody opisu nebo kopie s listinou velitelem lodě Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 85 odst. 1 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, (dále jen „zákon“) k provedení § 35 odst. 2 zákona: § 1 Ověřování pravosti podpisu (1) Ověřováním pravosti podpisu (dále jen „legalizace“) velitel lodě ověřuje, že fyzická osoba na lodi v jeho přítomnosti listinu vlastnoručně podepsala nebo podpis na listině se již nacházející před ním uznala za vlastní. (2) Fyzická osoba předloží k prokázání své totožnosti platný úřední průkaz vydaný státním orgánem, který obsahuje údaje uvedené v odstavci 3 písm. a). (3) Legalizace se vyznačí na listině formou ověřovací doložky, která obsahuje a) jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození žadatele, b) údaj o způsobu zjištění totožnosti žadatele, c) pořadové číslo, pod kterým je legalizace zapsána v ověřovací knize, d) konstatování, že fyzická osoba listinu vlastnoručně před velitelem lodě podepsala nebo že uznala podpis na listině za vlastní, e) místo a datum legalizace, f) vlastnoruční podpis velitele lodě a otisk kulatého lodního razítka. (4) Velitel lodě provedením legalizace neodpovídá za obsah listiny. (5) Neovládá-li velitel lodě jazyk, v němž je listina pořízena, může legalizaci odmítnout. (6) Velitel lodě neprovede legalizaci, jde-li o legalizaci podpisu na listině, která neobsahuje žádný text. § 2 Ověřování shody opisu nebo kopie s listinou (1) Ověření shody opisu nebo kopie s listinou nebo její částí (dále jen „vidimace“) se vyznačí na ověřeném opisu nebo kopii ve formě ověřovací doložky na každém listě, pokud tyto nejsou svázány do svazku. V doložce je uvedeno a) zda opis nebo kopie souhlasí s listinou, z níž byl pořízen, a zda tato listina je prvopisem nebo ověřeným opisem nebo kopií a z kolika listů se skládá, b) počet listů, které opis nebo kopie obsahuje, c) zda jde o opis nebo kopii, a to úplné nebo částečné, d) pořadové číslo, pod kterým je vidimace zapsána v ověřovací knize, e) místo a datum vidimace, f) vlastnoruční podpis velitele lodě a otisk kulatého lodního razítka. (2) Velitel lodě provádí vidimaci podle odstavce 1 pouze na lodi, na které vykonává funkci velitele lodě. (3) Velitel lodě neprovede vidimaci a) opisu nebo kopie občanského průkazu, vojenského průkazu, pasu a jiného průkazu, vkladní knížky, šeku, losu, sázenky, geometrického plánu, rysu a technické kresby, b) jestliže se předložený opis nebo kopie neshoduje s originálem, c) jestliže neovládá jazyk, v němž je listina pořízena, nebo d) jsou-li v listině, která se vidimuje, změny, doplňky, vsuvky nebo škrty, které by mohly zeslabit její věrohodnost. (4) Velitel lodě vidimací neověřuje pravdivost skutečností uváděných v listině. § 3 Velitel lodě vede evidenci legalizací a vidimací ve svázané ověřovací knize podle tiskopisu uvedeného v příloze. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni vyhlášení. Ministr: Ing. Schling v. r. Příloha k vyhlášce č. 272/2000 Sb. Ověřovací kniha Pořadové číslo vidimace, legalizace \| Den, místo vidimace, legalizace \| Jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození osoby, jejíž podpis je legalizována její podpis. Totožnost zjištěna průkazem (druh a číslo průkazu) \| Listina byla na lodi podepsána \| Podpis byl na lodi uznán za vlastní \| Označení druhu listiny, která je na lodi vidimována nebo legalizována \| Podpis velitele lodě ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1 \| 2 \| 3 \| 4 \| 5 \| 6 \| 7
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 274/2000 Sb.	Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 274/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 298/1997 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné, ve znění vyhlášky č. 3/1999 Sb. a vyhlášky č. 323/1999 Sb. Vyhlášeno 18. 8. 2000, datum účinnosti 1. 9. 2000, částka 79/2000 * Čl. I - Vyhláška č. 298/1997 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravníc * Čl. II Aktuální znění od 1. 9. 2000 274 VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví ze dne 28. července 2000, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 298/1997 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné, ve znění vyhlášky č. 3/1999 Sb. a vyhlášky č. 323/1999 Sb. Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 19 písm. a) a b) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů: Čl. I Vyhláška č. 298/1997 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné, ve znění vyhlášky č. 3/1999 Sb. a vyhlášky č. 323/1999 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se slova „a zbytků veterinárních léčiv a biologicky aktivních látek používaných v živočišné výrobě“ zrušují. 2. V § 3 se odstavec 4 zrušuje. 3. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5. 4. Příloha č. 5 se zrušuje. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2000. Ministr: prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r.
Vyhláška Ministerstva kultury č. 275/2000 Sb.	Vyhláška Ministerstva kultury č. 275/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva kultury, kterou se provádí zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů Vyhlášeno 18. 8. 2000, datum účinnosti 18. 8. 2000, částka 80/2000 * § 1 - Trvalé uchovávání sbírek muzejní povahy a jednotlivých sbírkových předmětů * § 2 - Vedení sbírkové evidence * § 3 - Inventarizace sbírek * § 4 - Vyřazování sbírkových předmětů ze sbírkové evidence * § 5 - Vývoz sbírek do zahraničí * § 6 - Vzory tiskopisů * § 7 - Organizace státu nebo územního samosprávného celku určené ministerstvem k poskytování odborné pomoci nebo služeb podle § 10 odst. 1 zákona vlastníkům sbírek jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce. * § 8 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 275/2000 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 275/2000 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 275/2000 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 275/2000 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 275/2000 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 275/2000 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2025 (92/2023 Sb.) 275 VYHLÁŠKA Ministerstva kultury ze dne 28. července 2000, kterou se provádí zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů Ministerstvo kultury (dále jen „ministerstvo“) stanoví podle § 16 zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, (dále jen „zákon“): § 1 Trvalé uchovávání sbírek muzejní povahy a jednotlivých sbírkových předmětů (1) Opatřeními zajištujícími ochranu a trvalé uchovávání sbírek muzejní povahy (dále jen „sbírka“) v jejich celistvosti a jednotlivých sbírkových předmětů se rozumí a) ukládání sbírkových předmětů způsobem, který vylučuje jejich poškození nebo zničení, případně poškození nebo zničení jiných sbírkových předmětů, s nimiž jsou společně uloženy, b) uchovávání sbírkových předmětů v prostorách, v nichž jsou podle jejich povahy zajištěny odpovídající fyzikální a chemické podmínky, kterými jsou zejména stálá přiměřená teplota vzduchu, stálá přiměřená vlhkost vzduchu, minimální prašnost, ochrana proti světelnému záření, c) ochrana sbírkových předmětů před poškozením, d) uchovávání sbírkových předmětů v prostorách zajištěných mechanickými nebo elektronickými ochrannými systémy nebo jejich kombinací, se stanoveným režimem vstupu osob, případně v prostorách pod stálou ostrahou, e) pravidelné ošetřování sbírkových předmětů jako ochrana před působením organismů jako jsou bakterie, houby, plísně a hmyz a před jiným biologickým poškozením, před korozí a dalšími chemickými změnami materiálů, f) zajištění bezpečnosti a ochrany sbírkových předmětů při manipulacích s nimi a při jejich převozech, zapůjčování a zpřístupňování veřejnosti. (2) K zajištění opatření podle odstavce 1, rozvoje sbírky, včetně zařazování a vyřazování sbírkových předmětů, a umožnění jejího zpřístupnění veřejnosti podle § 9 odst. 1 písm. f) zákona v konkrétních podmínkách vlastníka sbírky slouží režim zacházení se sbírkou nebo jednotlivými sbírkovými předměty, který vlastník sbírky stanoví podle § 9 odst. 1 písm. g) zákona a který obsahuje odborné postupy a prováděcí a organizační pokyny, zejména a) depozitární řád, který určí osoby oprávněné pro práci se sbírkami a jednotlivými sbírkovými předměty, stanoví zásady pro preparování, konzervování, restaurování a jiné ošetřování sbírkových předmětů a způsob kontroly stavu bezpečnosti a ochrany sbírky, b) postup při zjištění vlivů prostředí ohrožujících sbírkové předměty nebo při zjištění ohrožení bezpečnosti sbírky, c) postup při zařazování předmětů do sbírky a při vyřazování sbírkových předmětů ze sbírky podle § 9 odst. 1 písm. j) zákona, d) badatelský řád, který stanoví postup při prezenčním poskytování sbírkových předmětů badatelům, e) postup při předávání sbírkových předmětů k preparaci, konzervování nebo restaurování, f) postup při dočasném přenechání sbírkových předmětů jiné právnické nebo fyzické osobě, g) postup při vyřizování žádostí o povolení vývozu sbírkových předmětů do zahraničí, h) postup při stanovování částí sbírek určených pro každoroční inventarizaci, i) vymezení sbírkových předmětů vyžadujících nebo umožňujících zvláštní způsob zacházení, zejména mimořádná bezpečnostní opatření, uchovávání v mimořádných podmínkách, zákaz zapůjčování nebo vývozu sbírkových předmětů do zahraničí a splnění podmínek pro předvádění jejich vzhledu, popřípadě funkce, j) postup při evakuaci sbírkových předmětů v případě vzniku mimořádné události, včetně určení pořadí při evakuaci a míst pro uložení a zajištění ochrany sbírkových předmětů. § 2 Vedení sbírkové evidence (1) Každý sbírkový předmět se eviduje ve sbírkové evidenci vlastníka sbírky. Sbírková evidence je souborem evidenčních záznamů (dále jen „záznam“) ke každému sbírkovému předmětu podle § 9 odst. 1 písm. d) zákona, doplněný o počet kusů, jde-li o sbírkový předmět podle odstavce 2. U sbírkových předmětů podle odstavce 2, pokud údaje nejsou pro všechny části sbírkového předmětu shodné, jsou součástí záznamu takového sbírkového předmětu doplňující údaje ke každé části sbírkového předmětu. (2) Soubor movitých věcí, včetně preparátů lidských a zvířecích těl nebo jejich částí a kosterních pozůstatků lidských a zvířecích, nebo nemovitých věcí může být evidován jako jeden sbírkový předmět, jde-li o a) přírodniny jedné systematické skupiny, b) fragmentární archeologický materiál, hromadné nálezy mincí a osteologického materiálu, c) stejné věci jednoho druhu, d) písemnosti a tisky, negativy, fotografie, filmové záznamy, kresby a náčrty vážící se k jednomu tématu či významné osobnosti, nebo e) věci, které tvoří jeden funkční soubor nebo jsou součástmi jednoho funkčního celku. (3) U sbírek čítajících více jak 3 000 věcí movitých nebo více jak 11 věcí nemovitých se vede vždy sbírková evidence dvoustupňová. Prvním stupněm je evidence přírůstků (dále jen „chronologická evidencechronologická evidence“), která obsahuje záznamy podle odstavce 1 a vede se zpravidla v knize přírůstkové, druhým stupněm je katalog sbírkových předmětů, vedený zpravidla v knize inventární nebo na zvláštních katalogizačních listech (dále jen „systematická evidencesystematická evidence“), který obsahuje rovněž údaje podle odstavce 1 a popřípadě další zpřesňující údaje o sbírkovém předmětu. Záznamy do chronologické evidencechronologické evidence se provádějí bezprostředně po rozhodnutí o zařazení sbírkového předmětu do sbírky, záznamy do systematické evidencesystematické evidence se provádějí po odborném posouzení sbírkového předmětu, nejpozději do 3 let po vyhotovení záznamu do chronologické evidencechronologické evidence. Pro každou oborovou část sbírky označenou v bodě 4 tiskopisu uvedeném jako příloha č. 1 k této vyhlášce jsou záznamy systematické evidencesystematické evidence vedeny zvlášť; evidenční čísla tvoří číselnou řadu. Záznamy v chronologické i systematické evidencisystematické evidenci se vedou výhradně v listinné podobě a provádějí se ručně nebo tiskem z pomocné evidence vedené v elektronické podobě, systematická evidencesystematická evidence může být vedena na více kopiích, které tvoří záložní katalogy. Pro případ zničení nebo ztráty musí být vždy systematická evidencesystematická evidence vedena odděleně od evidence chronologické. Knihy, do nichž se provádějí záznamy a zvláštní katalogizační listy, musí být opatřeny razítkem a podpisem odpovědné osoby nebo evidenčním číslem sbírky, pod nímž je vedena v centrální evidencicentrální evidenci sbírek (dále jen „centrální evidencecentrální evidence“); listy knih musí být průběžně číslovány. (4) U sbírek nedosahujících počtu 3 001 věcí movitých nebo 11 věcí nemovitých může být vedena pouze chronologická nebo pouze systematická evidencesystematická evidence. Po překročení uvedených počtů se doplní pro všechny sbírkové předměty systematická evidencesystematická evidence v případě, že byla vedena pouze chronologická evidencechronologická evidence, a to nejpozději do 1 roku. Každý sbírkový předmět zařazený do sbírky nad počet uvedený ve větě první musí být evidován v obou stupních evidence. (5) Evidenčním číslem sbírkového předmětu (dále jen „evidenční číslo“) je číslo, které se váže k danému sbírkovému předmětu, je jím sbírkový předmět označen a je uvedeno v záznamu chronologické, popřípadě systematické evidencesystematické evidence. U sbírkových předmětů vedených v chronologické evidencichronologické evidenci je evidenčním číslem číslo přírůstkové, sestavené z čísla pořadového, lomeného číslem označujícím rok zařazení do sbírky. U sbírkových předmětů vedených i v systematické evidencisystematické evidenci je číslem evidenčním číslo inventární, řazené do souvislé číselné řady podle systému odpovídajícímu povaze sbírky nebo její oborové části. Záznamy v chronologické evidencichronologické evidenci nelze činit nečitelnými, opravy záznamů se provádějí tak, aby bylo možné zjistit jak obsah opravovaného záznamu před opravou, tak jeho obsah po opravě. To platí i pro záznamy v systematické evidencisystematické evidenci v případě, kdy se chronologická evidencechronologická evidence nevede. (6) Evidenční číslo trvale identifikuje sbírkový předmět a připojuje se ke sbírkovému předmětu takovým způsobem, který sbírkový předmět neznehodnocuje, ale nelze jej při běžném zacházení se sbírkovým předmětem snadno odstranit nebo oddělit. (7) V žádosti o zápis do centrální evidencecentrální evidence podle § 3 odst. 2 věty druhé a § 17 odst. 2 zákona a v žádosti o vydání povolení k vývozu podle § 11 odst. 2 zákona se uvádějí jako čísla evidenční čísla inventární; čísla přírůstková lze uvést pouze v případě, kdy se nevede systematická evidencesystematická evidence. § 3 Inventarizace sbírek (1) V případě každoroční inventarizace sbírek se určenou částí sbírky rozumí vlastníkem sbírky stanovený počet sbírkových předmětů každé sbírky. Počet sbírkových předmětů každé sbírky určený k inventarizaci v daném kalendářním roce se stanoví tak, aby každá sbírka byla inventarizována v úplnosti nejpozději v průběhu 10 let, u sbírek čítajících více jak 200 000 sbírkových předmětů v průběhu 15 let a u sbírek čítajících více než 500 000 sbírkových předmětů v průběhu 20 let. Výběr se provede podle naléhavosti, dosavadního průběhu inventarizace sbírky v minulých letech, případně formou náhodného souboru vybraného počítačem. Určenou část každé sbírky musí každoročně tvořit nejméně 5 % všech sbírkových předmětů, které sbírku tvoří. První inventarizační období začíná běžet dnem zápisu sbírky do centrální evidence a končí inventarizací všech sbírkových předmětů, které byly k tomuto dni evidovány ve sbírkové evidenci vlastníka sbírky; prvním dnem měsíce následujícího po dni ukončení inventarizačního období začíná běžet inventarizační období následující. (2) V případě mimořádné inventarizace sbírky se určenou částí sbírky rozumí ministerstvem stanovený počet sbírkových předmětů dané sbírky. Mimořádnou inventarizaci lze nařídit v těchto případech: a) pokud došlo k odcizení sbírkových předmětů a je třeba zjistit rozsah škody, b) po přestěhování sbírky do jiných prostor, c) byla-li sbírka poškozena vnějšími vlivy, nebo d) nebyla-li z jakéhokoliv důvodu v uplynulých 2 kalendářních letech provedena inventarizace podle odstavce 1. (3) Provedení inventarizace se zaznamenává v systematické evidenci. V případě, kdy se systematická evidence nevede, zaznamenává se v evidenci chronologické. (4) O provedení inventarizace a jejím výsledku se podává ministerstvu oznámení, a to v případě a) každoroční inventarizace určené části sbírky podle odstavce 1 nejpozději do 28. února následujícího roku, b) mimořádné inventarizace určené části sbírky podle odstavce 2 nejpozději do 30 dnů od jejího ukončení, c) ukončení inventarizace celé sbírky po skončení inventarizačního období podle odstavce 1 nejpozději k poslednímu dni měsíce následujícího po skončení inventarizačního období. (5) Oznámení podle odstavce 4 se podává elektronicky nebo v listinné podobě na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce. § 4 Vyřazování sbírkových předmětů ze sbírkové evidence (1) Vyřazení sbírkového předmětu ze sbírkové evidence podle § 9 odst. 1 písm. j) zákona se provádí na základě rozhodnutí vlastníka sbírky a po provedení změny v centrální evidencicentrální evidenci ministerstvem podle § 7 odst. 2 zákona. K návrhu na změnu zápisu v centrální evidencicentrální evidenci vlastník sbírky přiloží kopii záznamu sbírkového předmětu, který má být vyřazen, a zdůvodnění neupotřebitelnosti, přebytečnosti, výměny nebo okolností ztráty. (2) Záznam vztahující se ke sbírkovému předmětu vyřazenému ze sbírkové evidence, uvedený v chronologické, popřípadě systematické evidencisystematické evidenci se zřetelně označí slovem „VYŘAZENO“ s odkazem na doklady, zdůvodňující vyřazení ze sbírky, včetně dokladu, jímž byla ministerstvem oznámena změna údajů zapsaných v centrální evidencicentrální evidenci. Tento záznam se trvale uchovává. § 5 Vývoz sbírek do zahraničí V případě vydání povolení k vývozu sbírky nebo jednotlivých sbírkových předmětů do zahraničí zůstává ministerstvu potvrzená část A tiskopisu, potvrzené části B a C obdrží vlastník sbírky, přičemž potvrzená část C provází sbírku nebo jednotlivé sbírkové předměty. § 6 Vzory tiskopisů (1) Vzor tiskopisu žádosti vlastníka sbírky o zápis do centrální evidence podle § 4 odst. 1 zákona je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Obsahuje-li sbírka, o jejíž zápis do centrální evidence žadatel žádá, více věcí movitých z jednoho oboru, než je uvedeno v příloze č. 4 k této vyhlášce, nebo více než 10 věcí nemovitých, označí žadatel tuto skutečnost vždy v bodě 4 žádosti zakroužkováním příslušného oborového označení sbírky a charakteristiku sbírky podle bodu 5 žádosti uvede pro každou takto označenou sbírku v samostatné příloze k žádosti. V případě, že sbírka nedosáhne v jednotlivých oborech počtu věcí movitých dle přílohy č. 4 k této vyhlášce nebo počtu 10 věcí nemovitých, může žadatel postupovat obdobně nebo tuto sbírku označit v bodě 4 žádosti oborovým označením „jiná“. (2) Vzor tiskopisu osvědčení o provedeném zápisu sbírky do centrální evidence podle § 5 odst. 1 zákona je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. (3) Vzor tiskopisu žádosti vlastníka sbírky o vydání povolení k vývozu podle § 11 odst. 2 zákona je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce. § 7 Organizace státu nebo územního samosprávného celku určené ministerstvem k poskytování odborné pomoci nebo služeb podle § 10 odst. 1 zákona vlastníkům sbírek jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce. § 8 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Dostál v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 275/2000 Sb. 1MB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 275/2000 Sb. 731kB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 275/2000 Sb. Vzor tiskopisu podle § 11 odst. 2 zákona č. 122/2000 Sb. ŽÁDOST o vydání povolená k vývozu podle § 11 odst. 2 zákona č. 122/2000 Sb. 4MB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 275/2000 Sb. Charakteristika sbírky podle bodu 5 žádosti o zápis do centrální evidence (příloha č. 1 k této vyhlášce) se uvede v samostatné příloze k žádosti, dosáhne-li počet věcí movitých, které tuto sbírku tvoří, počtu uvedeného v následující tabulce: oborové označení sbírky \| počet věcí movitých ve sbírce ---\|--- geologická \| 1000 ks a více petrografická \| 1000 ks a více mineralogická \| 500 ks a více paleontologická \| 500 ks a více botanická \| 5000 ks a více mykologická \| 500 ks a více entomologická \| 3000 ks a více zoologická \| 200 ks a více archeologická \| 2000 ks a více historická \| 500 ks a více etnografická \| 300 ks a více antropologická \| 1000 ks a více numizmatická \| 500 ks a více militária \| 300 ks a více výtvarného umění \| 200 ks a více uměleckého řemesla \| 500 ks a více uměleckoprůmyslové práce \| 500 ks a více knihy \| 2000 ks a více písemnosti a tisky \| 2000 ks a více negativy a diapozitivy (sbírkové) \| 2000 ks a více fotografie, filmy, videozáznamy a jiná obrazová nebo zvuková média (sbírkové) \| 1000 ks a více věda, technika a průmyslová výroba \| 1000 ks a více další \| 500 ks a více Příloha č. 5 k vyhlášce č. 275/2000 Sb. Organizace státu nebo územního samosprávného celku určené podle § 10 odst. 1 zákona č. 122/2000 Sb., k poskytování odborné pomoci a služeb vlastníkům sbírek Pro sbírky geologické, petrografické, mineralogické, paleontologické, botanické, mykologické, entomologické a zoologické: Národní muzeum v Praze Moravské zemské muzeum v Brně Slezské zemské muzeum v Opavě Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy Severočeské muzeum v Liberci Regionální muzeum v Teplicích Západočeské muzeum v Plzni Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích Vlastivědné muzeum v Olomouci Muzeum východních Čech v Hradci Králové Východočeské muzeum v Pardubicích Pro sbírky archeologické: Národní muzeum v Praze Moravské zemské muzeum v Brně Muzeum hlavního města Prahy Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy Regionální muzeum v Teplicích Západočeské muzeum v Plzni Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích Vlastivědné muzeum v Olomouci Muzeum východních Čech v Hradci Králové Východočeské muzeum v Pardubicích MuzeumMuzeum romské kultury v Brně Pro sbírky historické (včetně dokladů spolkového a veřejného života): Národní muzeum v Praze Muzeum hlavního města Prahy Moravské zemské muzeum v Brně Slezské zemské muzeum v Opavě Památník Terezín MuzeumMuzeum romské kultury v Brně Pro sbírky historické ( z oboru hudby): Národní muzeum v Praze Moravské zemské muzeum v Brně Slezské zemské muzeum v Opavě Pro sbírky etnografické: Národní muzeum v Praze Národní zemědělské muzeum v Praze Moravské zemské muzeum v Brně Národní muzeummuzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě Slezské zemské muzeum v Opavě Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy Severočeské muzeum v Liberci Regionální muzeum v Teplicích Západočeské muzeum v Plzni Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích Vlastivědné muzeum v Olomouci Muzeum východních Čech v Hradci Králové Východočeské muzeum v Pardubicích MuzeumMuzeum romské kultury v Brně Pro sbírky antropologické: Národní muzeum v Praze Moravské zemské muzeum v Brně Pro sbírky numizmatické: Národní muzeum v Praze Moravské zemské muzeum v Brně Slezské zemské muzeum v Opavě Východočeské muzeum v Pardubicích Pro sbírky militárií: Ministerstvo obrany – Vojenský historický ústav Praha Národní muzeum v Praze Východočeské muzeum v Pardubicích Pro sbírky výtvarného umění: Národní galerie v Praze Moravská galerie v Brně Oblastní galerie v Liberci Západočeská galerie v Plzni Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě Muzeum umění v Olomouci Galerie výtvarného umění v Ostravě Galerie moderního umění v Hradci Králové MuzeumMuzeum romské kultury v Brně Gočárova galeriegalerie v Pardubicích Pro sbírky uměleckého řemesla a uměleckoprůmyslových prací: Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze Moravská galerie v Brně Severočeské muzeum v Liberci Západočeské muzeum v Plzni Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi (loutky a loutková divadla) MuzeumMuzeum romské kultury v Brně Pro sbírky knih, písemností a tisků: Národní knihovna v Praze Národní muzeum v Praze Památník národního písemnictví v Praze Moravské zemské muzeum v Brně Slezské zemské muzeum v Opavě MuzeumMuzeum romské kultury v Brně Pro sbírky negativů, diapozitivů, fotografií, filmů, videozáznamů (včetně sbírek jiných obrazových nebo zvukových médií): Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze Moravské zemské muzeum v Brně Slezské zemské muzeum v Opavě Muzeum východních Čech v Hradci Králové Severočeské muzeum v Liberci MuzeumMuzeum romské kultury v Brně Pro sbírky přenesených historických staveb: Národní muzeummuzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Pro sbírky vědy, techniky a průmyslové výroby: Národní technické muzeum v Praze Technické muzeum v Brně Pro sbírky další: Poštovní muzeum v Praze (filatelie a poštovnictví) Národní muzeum v Praze (doklady mimoevropských kultur) Národní zemědělské muzeum v Praze (doklady zemědělství, vinařství, rybářství, myslivosti, potravinářského průmyslu) Muzeum hlavního města Prahy (doklady městských řemesel, živnostíživností) Moravské zemské muzeum v Brně (doklady řemesel) Slezské zemské muzeum v Opavě (doklady řemesel) Národní muzeummuzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm (doklady tradičních řemesel, rukodělné výroby) Příloha č. 6 k vyhlášce č. 275/2000 Sb. 676kB
Nařízení vlády č. 295/2000 Sb.	Nařízení vlády č. 295/2000 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 1/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní dopravu Vyhlášeno 28. 8. 2000, datum účinnosti 28. 8. 2000, částka 83/2000 * Čl. I - Nařízení vlády č. 1/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní dopravu, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 28. 8. 2000 295 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 26. července 2000, kterým se mění nařízení vlády č. 1/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní dopravu Vláda nařizuje podle § 879a k provedení § 772 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, podle § 771 k provedení § 629 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, a podle § 66 odst. 1 k provedení § 37 odst. 7 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 1/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní dopravu, se mění takto: 1. V úvodní větě se slova „podle § 879a k provedení § 772 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a podle § 771 k provedení § 629 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník“ nahrazují slovy „k provedení § 772 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb., a podle § 771 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, a § 37 odst. 7 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů“. 2. V § 5 odst. 2 větě poslední se slova „uvedené pod písmeny a) až h)“ nahrazují slovy „uvedené pod písmeny a) až h) a j) a k),“. 3. V § 25 odst. 1 písm. a) se v části věty před prvním středníkem slova „a její hmotnost“ zrušují a v následující části věty se slova „a její hmotnost, jen“ nahrazují slovem „jen,“. 4. V § 27 se na konci odstavce 4 doplňuje tento text: „, a to v celé výši, pokud byla celá zásilka ztracena nebo zcela zničena, jinak v poměrné výši odpovídající částečné ztrátě zásilky nebo míře jejího poškození. Přepravné se nevrací, pokud bylo součástí ceny přepravované zásilky.“. Čl. II Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Předseda vlády: v z. JUDr. Rychetský v. r. Ministr dopravy a spojů: Ing. Schling v. r.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 311/2000 Sb.	Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 311/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění vyhlášky č. 265/1997 Sb. a vyhlášky č. 218/1998 Sb. Vyhlášeno 5. 9. 2000, datum účinnosti 5. 10. 2000, částka 86/2000 * Čl. I - Vyhláška č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění vyhlášky č. 265/1997 Sb. a vyhlášky č. 218/1998 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III Aktuální znění od 5. 10. 2000 311 VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 23. srpna 2000, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění vyhlášky č. 265/1997 Sb. a vyhlášky č. 218/1998 Sb. Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 7 a 40 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů: Čl. I Vyhláška č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění vyhlášky č. 265/1997 Sb. a vyhlášky č. 218/1998 Sb., se mění takto: 1. § 8 zní: „§ 8 Vrchní státní zastupitelství v Olomouci - pobočka v Brně a pobočka v Ostravě (1) V obvodu Vrchního státního zastupitelství v Olomouci se zřizují pobočky v Brně a v Ostravě. (2) Vrchní státní zastupitelství v Olomouci - pobočka v Brně vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení a úkony před zahájením trestního stíhání ve věcech trestných činů uvedených v § 15 odst. 1 a 2 spáchaných v obvodu Krajského státního zastupitelství v Brně a rozhoduje v těchto věcech podle § 15 odst. 3. (3) Vrchní státní zastupitelství v Olomouci - pobočka v Ostravě vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení a úkony před zahájením trestního stíhání ve věcech trestných činů uvedených v § 15 odst. 1 a 2 spáchaných v obvodu Krajského státního zastupitelství v Ostravě a rozhoduje v těchto věcech podle § 15 odst. 3.“. 2. § 15 včetně poznámek pod čarou č. 3a), 3b) a 3c) zní: „§ 15 (1) K výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení a k úkonům před zahájením trestního stíhání ve věcech úmyslných trestných činů a) spáchaných při činnosti banky, investiční společnosti nebo investičního fondu, obchodníka s cennými papíry, pojišťovny, zdravotní pojišťovny, penzijního fondu, stavební spořitelny anebo spořitelního a úvěrního družstva, byla-li jimi způsobena škoda nejméně 100 mil. Kč, b) fyzických nebo právnických osob spáchaných v souvislosti s neoprávněným výkonem činnosti subjektů uvedených v písmenu a), c) jimiž byla způsobena na majetku státu škoda nejméně 50 mil. Kč, nebo d) podle hlavy druhé nebo deváté zvláštní části trestního zákona, jestliže byly spáchány ve prospěch zločinného spolčení,3a) nebo pokud v souvislosti s jejich odhalováním či vyšetřováním byl nebo měl být spáchán trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 trestního zákona nebo trestné činy podplácení, přijímání úplatku nebo nepřímého úplatkářství podle § 160 až 162 trestního zákona, je příslušný státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu je nižší státní zastupitelství, které by bylo jinak ve věci příslušné. (2) Vrchní státní zastupitelství je příslušné ve věci některého z trestných činů uvedených v odstavci 1 i k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení a k úkonům před zahájením trestního stíhání též ve věcech dalších trestných činů, ohledně nichž je konáno společné řízení,3b) nebude-li věc vyloučena ze společného řízení.3c) (3) Vrchní státní zastupitelství může po předchozím souhlasu nejvyššího státního zástupce rozhodnout, že k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení a k úkonům před zahájením trestního stíhání ve věcech trestných činů uvedených v odstavcích 1 a 2 je příslušné nižší státní zastupitelství; jeho příslušnost se určí podle zásad uvedených v § 12 až 14 a 16. 3a) § 89 odst. 17 trestního zákona. 3b) § 20 odst. 1 trestního řádu. 3c) § 23 odst. 1 trestního řádu.“. 3. V nadpisu třetího oddílu části druhé a v § 27 odst. 1 se číslovka „24“ nahrazuje číslovkou „48“. 4. V § 29 a v jeho nadpisu se za slova „podle § 62“ vkládají slova „a podle § 62a“. Čl. II Přechodné ustanovení Ve věcech, v nichž bylo zahájeno trestní stíhání nebo byly prováděny úkony před zahájením trestního stíhání před účinností této vyhlášky a přípravné řízení nebylo skončeno, se postupuje podle dříve platných předpisů; tím není dotčeno právo vrchního státního zastupitelství, aby rozhodlo o tom, že s ohledem na závažnost, skutkovou či právní náročnost přebírá k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení nebo k úkonům před zahájením trestního stíhání od nižšího státního zastupitelství ve svém obvodu kteroukoli věc uvedenou v § 15 odst. 1. Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti třicátým dnem po vyhlášení. Ministr: JUDr. Motejl v. r.
Ústavní zákon č. 300/2000 Sb.	Ústavní zákon č. 300/2000 Sb. Ústavní zákon, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., a ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky Vyhlášeno 7. 9. 2000, datum účinnosti 1. 12. 2000, částka 85/2000 * ČÁST PRVNÍ - Změna Ústavy České republiky * ČÁST DRUHÁ - Změna ústavního zákona o bezpečnosti České republiky * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 12. 2000 300 ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 9. srpna 2000, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., a ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně: ČÁST PRVNÍ Změna Ústavy České republiky Čl. I Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., se mění takto: 1. V čl. 39 odst. 3 se slova „s pobytem cizích vojsk na území České republiky“ nahrazují slovy „s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, jakož i k přijetí usnesení o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem,“. 2. Čl. 43 zní: „Čl. 43 (1) Parlament rozhoduje o vyhlášení válečného stavu, je-li Česká republika napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení. (2) Parlament rozhoduje o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem. (3) Parlament vyslovuje souhlas a) s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky, b) s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě. (4) Vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a to nejdéle na dobu 60 dnů, jde-li o a) plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, b) účast na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, a to se souhlasem přijímajícího státu, c) účast na záchranných pracích při živelních pohromách, průmyslových nebo ekologických haváriích. (5) Vláda dále rozhoduje a) o průjezdu ozbrojených sil jiných států přes území České republiky nebo o jejich přeletu nad územím České republiky, b) o účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a o účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky. (6) O rozhodnutích podle odstavců 4 a 5 informuje vláda neprodleně obě komory Parlamentu. Parlament může rozhodnutí vlády zrušit; ke zrušení rozhodnutí vlády postačuje nesouhlasné usnesení jedné z komor přijaté nadpoloviční většinou všech členů komory.“. ČÁST DRUHÁ Změna ústavního zákona o bezpečnosti České republiky Čl. II Čl. 11 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, zní: „Čl. 11 V době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší Senátu a) rozhodnout o prodloužení nebo o zrušení nouzového stavu, o vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu a o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, b) vyslovit souhlas s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento ústavní zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 301/2000 Sb.	Zákon č. 301/2000 Sb. Zákon o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů Vyhlášeno 7. 9. 2000, datum účinnosti 1. 7. 2001, částka 85/2000 * ČÁST PRVNÍ - MATRIKY, JMÉNO A PŘÍJMENÍ (§ 1 — § 96) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona, kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy (§ 98 — § 98) * ČÁST ČTVRTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 99 — § 99) * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 100 — § 100) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (414/2023 Sb., 123/2024 Sb.) 301 ZÁKON ze dne 2. srpna 2000 o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ MATRIKY, JMÉNO A PŘÍJMENÍ HLAVA I MATRIKA Díl 1 Obecná ustanovení § 1 (1) Matrika je státní evidence a) narození, uzavření manželství, vzniku registrovaného partnerství (dále jen „partnerství“) a úmrtí fyzických osob na území České republiky, b) narození, uzavření manželství, vzniku partnerství a úmrtí, k nimž došlo v cizině, jde-li o státní občany České republiky (dále jen „občan“), a c) uzavření manželství, k nimž došlo v cizině, byl-li život snoubence přímo ohrožen15) a nejde-li o občany. (2) Matrika se dělí na a) matriku narození, pro kterou se vede kniha narození, b) matriku manželství, pro kterou se vede kniha manželství, c) matriku partnerství, pro kterou se vede kniha partnerství, a d) matriku úmrtí, pro kterou se vede kniha úmrtí. (3) Kniha narození, kniha manželství, kniha partnerství a kniha úmrtí (dále jen „matriční kniha“) je vytvořena z předem svázaných tiskopisů. (4) Součástí matriční knihy je abecední jmenný rejstřík (dále jen „rejstřík“) provedených zápisů narození, uzavření manželství, vzniku partnerství a úmrtí fyzických osob (dále jen „matriční událost“). Působnost na úseku matrik § 2 (1) Působnost na úseku matrik a další činnosti stanovené tímto zákonem vykonávají a) matriční úřady, kterými jsou obecní úřady, v hlavním městě Praze úřady městských částí, v územně členěných statutárních městech úřady městských obvodů nebo úřady městských částí a pro území vojenských újezdů újezdní úřady1), které určí a jejich správní obvody vymezí Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) prováděcím právním předpisem, b) obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností (dále jen „úřad s rozšířenou působností“), c) krajské úřady, v hlavním městě Praze a ve městech Brně, Ostravě a Plzni magistráty těchto měst (dále jen „krajský úřad“), d) ministerstvo a e) zastupitelské úřady České republiky, s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky. (2) Určení matričního úřadu nebo jeho zrušení, popřípadě změnu správního obvodu matričního úřadu lze provést pouze k počátku kalendářního roku, nedojde-li ke změnám v územním členění státu k jinému datu. (3) Dojde-li k určení matričního úřadu nebo k jeho zrušení, popřípadě ke změně správního obvodu matričního úřadu, rozhodne ministerstvo, který matriční úřad převezme matriční knihy. § 3 Matriční úřad (1) Matriční úřad vede a) matriční knihy, b) sbírky listin v rozsahu stanoveném tímto zákonem. (2) Matriční úřad vede matriční knihy a sbírky listin pro a) obecobec, v níž má sídlo, a dále pro obceobce patřící do jeho správního obvodu vymezeného prováděcím právním předpisem [§ 2 odst. 1 písm. a)], b) území vojenského újezdu. (3) V hlavním městě Praze a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň vede matriční úřad matriční knihy a sbírky listin pro městskou část nebo městský obvod, v němž má sídlo, a pro další městské části nebo městské obvody ve svém správním obvodu vymezeném prováděcím právním předpisem [§ 2 odst. 1 písm. a)]. (4) Matriční knihy, do kterých se zapisuje narození, uzavření manželství, vznik partnerství a úmrtí občanů, ke kterým došlo v cizině, vede Úřad městské části Brno-střed (dále jen „zvláštní matrika“). (5) Vedení matričních knih a úkony zabezpečované v souvislosti s vedením matričních knih jsou výkonem státní správy. § 4 Úřad s rozšířenou působností (1) Úřad s rozšířenou působností kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku matrik u všech matričních úřadů ve svém územním obvodu nejméně jednou za 2 roky. (2) Úřad s rozšířenou působností provádí ověřování (§ 28) rodných, oddacích a úmrtních listů a dokladů o partnerství (dále jen „matriční doklad“), doslovných výpisů z matričních knih, prohlášení o určení otcovství, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize a potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin a v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, jde-li o narození, uzavření manželství nebo úmrtí, vydaných matričními úřady, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu. (3) Úřad s rozšířenou působností vede a aktualizuje sbírku listin a vede a aktualizuje druhopisy matričních knih vedených do 31. prosince 1958, jde-li o narození, uzavření manželství nebo úmrtí, pro matriční úřady zařazené v jeho správním obvodu. § 4a Krajský úřad (1) Krajský úřad ve svém správním obvodu kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku matrik a užívání a změny jménajména a příjmení u a) úřadů s rozšířenou působností nejméně jednou za 3 roky a b) matričních úřadů nejméně jednou za 6 let. (2) Krajský úřad provádí ověřování (§ 28) matričních dokladů, doslovných výpisů z matričních knih, prohlášení o určení otcovství, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize a potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin a v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, jde-li o narození, uzavření manželství nebo úmrtí, vydaných matričními úřady a úřady s rozšířenou působností, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu. (3) Krajský úřad vede a aktualizuje sbírku listin a vede a aktualizuje druhopisy matričních knih vedených do 31. prosince 1958, jde-li o narození, uzavření manželství nebo úmrtí, pro úřady s rozšířenou působností zařazené v jeho správním obvodu. (4) Krajský úřad provádí zkoušku odborné způsobilosti k vedení matričních knih a k plnění úkonů zabezpečovaných v souvislosti s vedením matričních knih a sbírek listin (dále jen „zkouška“) u zaměstnance obceobce, v hlavním městě Praze zaměstnance městské části nebo zaměstnance Ministerstva obrany zařazeného do matričního úřadu (dále jen „matrikář“), který je zařazen do jeho správního obvodu, nebo u člena zastupitelstva obceobce. § 4b Ministerstvo kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku matrik, užívání a změny jménajména a příjmení u matričních úřadů, úřadů s rozšířenou působností a u krajských úřadů. Zápisy do matričních knih § 5 (1) Do matriční knihy se zapisuje a) matriční událost, b) rozhodnutí o prohlášení manželství za neplatné, nebo o tom, že manželství není, rozvod manželství, zrušení partnerství, rozhodnutí, že partnerství není nebo že je neplatné, údaje o osvojení, určení rodičovství, změně jménajména nebo příjmení a další skutečnosti, jimiž se mění a doplňují zápisy v matriční knize, (dále jen „matriční skutečnost“), je-li matriční událost zapsána v matriční knize vedené matričním úřadem (§ 1) nebo zvláštní matrikou (§ 3). (2) Změny a opravy zápisů v matriční knizeopravy zápisů v matriční knize se provádějí na základě veřejných listinveřejných listin nebo jiných listin, stanoví-li tak tento zákon, nebo jiných skutečností vyplývajících ze zákona. § 6 (1) Zápisy se do matriční knihy provádějí rukopisně do předem svázaných knih. (2) Matriční události, matriční skutečnosti, dodatečné zápisy, změny a opravy se souběžně vedou pomocí výpočetní techniky tak, aby data mohla být sdílena ve formátu stanoveném národním standardem pro elektronické vedení matriky. (3) Zápisy matričních událostí, matričních skutečností, dodatečných zápisů, změn a oprav pomocí výpočetní techniky se provádějí na základě uzavřeného zápisu ve svazku matriční knihy rukopisně vedené. Jestliže se údaje v zápise provedeném pomocí výpočetní techniky odlišují od údajů uvedených v matriční knize rukopisně vedené, považují se za správné údaje uvedené v matriční knize rukopisně vedené. § 7 (1) Matriční zápisy uvedené v § 5 se provádějí v úřední místnosti v sídle matričního úřadu po obdržení podkladů nebo ústního oznámení pro jejich provedení, nejpozději do 30 dnů od obdržení těchto podkladů, popřípadě ústního oznámení. (2) Úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad může povolit na návrh matričního úřadu provádění matričních zápisů uvedených v odstavci 1, vydávání matričních dokladů a potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize i mimo úřední místnost matričního úřadu na jiném vhodném místě, kde jsou pro to vytvořeny podmínky. (3) Matriční úřad je povinen zabezpečit ochranu technického vybavení a matričních knih před zneužitím údajů v nich obsažených a před zničením nebo poškozením a uchovávat matriční knihy po stanovenou dobu. (4) Údaje v matričních knihách jsou neveřejné, není-li dále stanoveno jinak. Sbírka listin § 8 (1) Matriční úřad vede pro každou matriční knihu sbírku listin za každý kalendářní rok samostatně. Sbírku listin tvoří listiny, které slouží jako podklad pro matriční zápis, jeho změnu či opravu, znalecký posudek prokazující otcovství podle zákona o státním občanství České republiky31) a listiny nezbytné pro ověření správnosti údajů zapsaných v matriční knize. (2) Matriční úřad předá sbírku listin za kalendářní rok úřadu s rozšířenou působností nebo krajskému úřadu nejpozději do konce února následujícího roku. (3) Matriční úřad předává úřadu s rozšířenou působností nebo krajskému úřadu jedenkrát měsíčně k založení do sbírky listin nebo k provedení dodatečného zápisu matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 a uložené u úřadu s rozšířenou působností nebo krajského úřadu, listiny, na jejichž podkladě provedl dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny v prvopisu matriční knihy. Bude-li se provádět dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny do druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, matriční úřad zašle úřadu s rozšířenou působností nebo krajskému úřadu písemné sdělení se zněním dodatečného zápisu matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny provedeného v prvopisu matriční knihy. (4) Listiny, na jejichž podkladě úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad provedl dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny v druhopisu matričních knih vedených do 31. prosince 1958, se nevkládají do druhopisů matričních knih vedených do 31. prosince 1958. Ukládají se odděleně od druhopisu matričních knih vedených do 31. prosince 1958 za každý kalendářní rok samostatně do složky s uvedením odkazu na příslušný prvopis matriční knihy, ve které byl dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny proveden. Zápis se opatří datem a podpisem zaměstnance úřadu s rozšířenou působností nebo krajského úřadu pověřeného činností na úseku matrik. (5) Úřad s rozšířenou působností a krajský úřad uchovávají a aktualizují sbírku listin a druhopisy matričních knih vedených do 31. prosince 1958. Tyto úřady jsou povinny zabezpečit ochranu sbírky listin a druhopisů matričních knih vedených do 31. prosince 1958 před zneužitím údajů a před zničením nebo poškozením. § 8a (1) Matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad povolí nahlédnout do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře nebo vydá potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin, kterou vede, nebo v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 a) fyzické osobě, které se zápis týká, nebo členům její rodiny, b) pro úřední potřebu státních orgánů České republiky nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků, c) statutárním orgánům církví nebo duchovním jimi zmocněným, jde-li o matriční knihy vedené těmito církvemi do 31. prosince 1949, d) fyzické osobě, která prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jejích práv před státními orgány České republiky nebo před orgány územních samosprávných celků, nebo e) osobě, která prokáže, že je to nezbytné k uplatnění právních nároků v cizině. (2) V případě osvojení mohou nahlédnout do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 a činit z nich výpisy v přítomnosti matrikáře pouze osvojitelé a po dovršení 12 let i osvojenec, pokud nebylo soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení; pokud bylo soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení, může osvojenec nahlédnout do zápisu až po nabytí plné svéprávnosti. Pouze těmto osobám může být vydáno potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin nebo v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958. (3) Do sbírky listin vedené k zápisu narození dítěte, jehož matka požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem22), může nahlédnout a činit z nich výpisy v přítomnosti matrikáře pouze matka dítěte a po dovršení 12 let i dítě a pouze jim může být vydáno potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin. (4) Matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad vydá kopii ze sbírky listin nebo doslovný výpis z druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, který lze pořídit i kopií matričního zápisu, osobám uvedeným v odstavci 1; odstavce 2 a 3 se použijí obdobně. (5) Podpis na plné moci musí být úředně ověřen, požádá-li prostřednictvím zmocněnce osoba uvedená v odstavci 1 písm. a), c), d) nebo e) nebo v odstavcích 2, 3 nebo 4 o a) povolení nahlédnout do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře, b) vydání potvrzení o údajích obsažených ve sbírce listin, kterou vede, nebo v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, nebo c) kopii ze sbírky listin nebo doslovný výpis z druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958. (6) Za členy rodiny se pro účely tohoto zákona považuje manžel, partner, rodiče, děti, sourozenci, prarodiče, vnuci a pravnuci. § 8b Je-li prvopis matriční knihy a druhopis matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 uložen v Národním archivu, Vojenském historickém archivu, státním oblastním archivu nebo Archivu hlavního města Prahy, a) archiv, v němž je uložen prvopis matriční knihy, provede dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny do tohoto prvopisu. Zápis se opatří datem jeho vyhotovení a podpisem archiváře. Listiny, na jejichž podkladě byl dodatečný zápis podle věty první proveden, spolu s písemným sdělením se zněním tohoto zápisu tento archiv předá Národnímu archivu, Vojenskému historickému archivu, státnímu oblastnímu archivu nebo Archivu hlavního města Prahy, v němž je uložen druhopis matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, b) archiv, v němž je uložen druhopis matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, provede dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny na základě písemného sdělení podle písmene a), do tohoto druhopisu. Listiny, na jejichž podkladě byl proveden dodatečný zápis podle věty první, se ukládají mimo příslušný druhopis do samostatné složky za každý kalendářní rok s uvedením odkazu na prvopis matriční knihy, ve kterém byl dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny proveden. Zápis se opatří datem jeho vyhotovení a podpisem archiváře. § 9 Matrikář (1) Matrikářem může být občan, který je zaměstnancem obceobce, v hlavním městě Praze zaměstnancem městské části, která má působnost matričního úřadu, prokázal odborné znalosti zkouškou u krajského úřadu, popřípadě zkouškou zvláštní odborné způsobilosti na úseku matrik a státního občanství podle zvláštního zákona.1a) (2) Odbornou způsobilost prokazuje matrikář osvědčením o vykonání zkoušky vydaným krajským úřadem. Obsahem zkoušky je ověření znalostí právních předpisů, týkajících se oblasti matrik, jménajména a příjmení a státního občanství, ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a ověřování pravosti podpisu, a dalších právních předpisů, které se vztahují k činnosti matrikáře, a ověření dovedností v užívání výpočetní techniky. (3) Zaměstnavatel umožní matrikáři odbornou přípravu na zkoušku a její vykonání. (4) Nevyhoví-li uchazeč při zkoušce, může zkoušku dvakrát opakovat. Opakovanou zkoušku je možno vykonat nejdříve za 60 dnů a nejpozději do 90 dnů ode dne konání zkoušky, při níž uchazeč nevyhověl. (5) Matrikář, a dále též, je-li to nezbytné pro výkon jejich funkce, starosta, místostarosta, primátor, náměstek primátora, primátor hlavního města Prahy a jeho náměstek, pověřený člen zastupitelstva obceobce, města, hlavního města Prahy nebo jeho městské části, anebo městské části nebo městského obvodu územně členěných statutárních měst, tajemník obecního (městského) úřadu, magistrátu, úřadu městské části hlavního města Prahy anebo úřadu městské části nebo úřadu městského obvodu územně členěných statutárních měst a ředitel Magistrátu hlavního města Prahy mají přístup k osobním údajůmosobním údajům uvedeným v matričních knihách a sbírkách listin; jsou povinni zachovávat mlčenlivost o těchto údajích,2) a to i po skončení výkonu jejich funkce. (6) Matrikář a tajemník matričního úřadu mají při výkonu matriční činnosti postavení úřední osoby. Příslušnost matričního úřadu k zápisu matriční události § 10 (1) Příslušný k zápisu narození a úmrtí do matriční knihy je matriční úřad, v jehož správním obvodu se fyzická osoba narodila nebo zemřela. (2) Nezjistí-li se, kde došlo k narození nebo úmrtí fyzické osoby, provede zápis matriční úřad, v jehož správním obvodu byla narozená nebo zemřelá fyzická osoba nalezena. (3) Narodí-li se nebo zemře-li fyzická osoba v dopravním prostředku a nelze-li postupovat podle odstavce 1, zapíše narození nebo úmrtí matriční úřad, v jehož správním obvodu došlo k vyložení fyzické osoby z dopravního prostředku. (4) K provedení zápisu rozhodnutí soudu o prohlášení fyzické osoby za mrtvou je příslušný Úřad městské části Praha 1. § 11 Příslušný k zápisu o uzavření manželství je matriční úřad, v jehož správním obvodu došlo k uzavření manželství. § 11a (1) Snoubenci projeví vůli, že spolu vstupují do manželství před a) starostou, místostarostou nebo pověřeným členem zastupitelstva obceobce, městské části hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, které jsou matričním úřadem, a to pouze ve správním obvodu tohoto matričního úřadu, b) starostou, místostarostou nebo pověřeným členem zastupitelstva obceobce, městské části hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, které nejsou matričním úřadem, a to pouze ve správním obvodu této obceobce, městské části hlavního města Prahy, městských obvodů nebo městských částí územně členěných statutárních měst, c) primátorem hlavního města Prahy, náměstkem primátora hlavního města Prahy nebo pověřeným členem zastupitelstva hlavního města Prahy, jakož i před primátorem statutárního města, náměstkem primátora statutárního města nebo pověřeným členem zastupitelstva statutárního města, a to pouze ve správním obvodu hlavního města Prahy nebo statutárního města. (2) Snoubenci mohou projevit vůli, že spolu vstupují do manželství, i před poslancem nebo senátorem, a to ve správním obvodu kteréhokoli matričního úřadu. Písemné prohlášení poslance nebo senátora, že přijme jejich prohlášení o vstupu do manželství, předloží snoubenci matričnímu úřadu spolu s tiskopisem podle § 32. (3) Prohlášení snoubenců podle odstavce 1 a 2, že spolu vstupují do manželství, musí být učiněno v přítomnosti matrikáře matričního úřadu, v jehož správním obvodu se manželství uzavírá. (4) Požadavek na přítomnost matrikáře se považuje za splněný i tehdy, má-li oddávající odbornou způsobilost matrikáře podle § 9 odst. 1. V případě uzavření manželství podle věty první musí snoubenci předložit oddávajícímu osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření sňatku. Oddávající je povinen do tří pracovních dnů od uzavření manželství doručit matričnímu úřadu, v jehož správním obvodu bylo manželství uzavřeno, protokol o uzavření manželství. (5) Manželství se uzavírá v místě a čase určeném obcíobcí pro konání slavnostních obřadů. (6) Je-li život snoubence přímo ohrožen15), snoubenci projeví vůli, že spolu vstupují do manželství před starostou, místostarostou nebo pověřeným členem zastupitelstva obceobce, městské části hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, úředníkem zařazeným do obecního úřadu, poslancem nebo senátorem, a to na kterémkoli místě i bez přítomnosti matrikáře. § 12 Matriční úřad může povolit na základě žádosti snoubenců uzavření manželství na kterémkoli vhodném místě ve svém správním obvodu a ve kteroukoli vhodnou dobu. § 13 (1) K vydání osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření sňatku, je příslušný matriční úřad, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno. K žádosti o vydání tohoto osvědčení je třeba předložit doklady potřebné k uzavření manželství. Požádají-li snoubenci o vydání tohoto osvědčení prostřednictvím zmocněnce, musí být jejich podpisy na plné moci úředně ověřeny. (2) Osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření sňatku, vydá matriční úřad ve dvojím vyhotovení. Osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření sňatku, platí 6 měsíců ode dne jeho vydání. Díl 2 Zápisy narození, uzavření manželství, vzniku partnerství a úmrtí Kniha narození § 14 (1) Do knihy narození se zapisuje a) jméno, popřípadě jména a příjmení dítěte, b) den, měsíc a rok narození dítěte, c) rodné číslo, místo narození a pohlaví dítěte, d) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, data a místa narození, rodná čísla, státní občanství a místo trvalého pobytu rodičů, e) datum zápisu a podpis matrikáře. (2) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. d) se do knihy narození nezapisují v případě, že matka dítěte požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem.4a) (3) Zápis do knihy narození se provede a) na základě písemného hlášení o narození živého nebo mrtvého dítěte, nebo b) na základě ústního oznámení o narození dítěte mimo zdravotnické zařízení, nebyly-li jeho matce ani následně poskytnuty zdravotní služby; o tomto oznámení sepíše matrikář s oznamovatelem zápis. (4) Písemné hlášení o narození dítěte, jehož matka požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem, obsahuje informaci, že se jedná o takový případ. (5) Při ústním oznámení je oznamovatel povinen prokázat svoji totožnost. (6) Je-li oznamovatel neslyšící, hluchoslepý nebo němý, popřípadě činí-li oznámení v jiném než českém nebo slovenském jazyce, je nutná přítomnost tlumočníka32) nebo prostředníka33) (dále jen „tlumočník“). Neslyšícímu, hluchoslepému nebo němému oznamovateli zajistí přítomnost tlumočníka matriční úřad; ustanovení správního řádu o právech osoby neslyšící nebo hluchoslepé se použijí obdobně. V ostatních případech zajišťuje přítomnost tlumočníka oznamovatel na vlastní náklady. § 15 (1) Narození je povinen oznámit matričnímu úřadu poskytovatel zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení byl porod ukončen; nebyl-li porod ukončen ve zdravotnickém zařízení, oznámí narození lékař, který jako první poskytl při porodu nebo po porodu zdravotní služby. (2) Nedošlo-li k oznámení podle odstavce 1, narození je povinen oznámit matričnímu úřadu jeden z rodičů, popřípadě jeho zákonný zástupce, nebo soudem jmenovaný opatrovník. (3) Nedošlo-li k oznámení podle odstavce 1 nebo 2, narození je povinna oznámit matričnímu úřadu fyzická osoba, která se o narození dozvěděla. (4) Oznámení podle odstavců 1 a 2 se učiní nejpozději do 3 pracovních dnů od narození dítěte. Matka učiní oznámení nejpozději do 3 pracovních dnů od okamžiku, kdy je schopna oznámení učinit. Fyzická osoba uvedená v odstavci 3 učiní oznámení do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o narození dozvěděla. (5) Matriční úřad sdělí neprodleně poskytovateli zdravotních služeb na základě jeho žádosti rodné číslo dítěte, jehož narození tento poskytovatel oznámil podle odstavce 1. § 16 (1) K zápisu do knihy narození dítěte narozeného za trvání manželství předloží jeden z rodičů a) oddací list, b) občanský průkaz, nebo cestovní doklad, nebo průkaz povolení k pobytu cizince, byl-li mu vydán, c) souhlasné prohlášení rodičů o jménu, popřípadě jménech dítěte, d) souhlasné prohlášení rodičů o příjmení dítěte, pokud údaj o příjmení dítěte není patrný z oddacího listu rodičů dítěte, e) případně další doklady potřebné k zjištění, nebo ověření správnosti údajů, zapisovaných do knihy narození. (2) K zápisu do knihy narození dítěte narozeného mimo manželství, jehož otec není znám, předloží matka a) prohlášení o jménu, popřípadě jménech dítěte, b) rodný list, c) pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, je-li matka dítěte rozvedená, nebo úmrtní list manžela, je-li matka dítěte ovdovělá, d) občanský průkaz, nebo cestovní doklad, nebo průkaz povolení k pobytu cizince, byl-li jí vydán, e) případně další doklady potřebné k zjištění, nebo ověření správnosti údajů, zapisovaných do knihy narození. (3) K zápisu do knihy narození dítěte narozeného mimo manželství, k němuž bylo určeno otcovství nebo jehož otcem je muž, který dal k umělému oplodnění souhlas23), předloží jeden z rodičů a) souhlasné prohlášení rodičů o jménujménu, popřípadě jménechjménech dítěte, b) souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství nebo písemný souhlas muže, který dal k umělému oplodnění, potvrzený poskytovatelem zdravotních služeb, popřípadě rozhodnutí soudu o určení otcovství k dítěti, c) rodný list matky a otce dítěte, d) pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, je-li matka dítěte rozvedená, nebo úmrtní list manžela, je-li matka dítěte ovdovělá, e) občanský průkaz, nebo cestovní doklad, nebo průkaz povolení k pobytu cizince, byl-li mu vydán, f) případně další doklady potřebné k zjištění, nebo ověření správnosti údajů, zapisovaných do knihy narození. (4) Poskytovatel zdravotních služeb zašle spolu s oznámením podle § 15 odst. 1 matričnímu úřadu listiny nebo doklady podle odstavců 1 až 3 nebo jejich kopie, pokud mu byly předloženy. (5) K zápisu do knihy narození dítěte narozeného mimo zdravotnické zařízení, jehož matce nebyly ani následně poskytnuty zdravotní služby, předloží jeden z rodičů kromě dokladů uvedených v odstavcích 1, 2 nebo 3 další doklady potřebné k prokázání skutečnosti, že matkou dítěte je žena, která je porodila. (6) Pokud je rodič neslyšící, hluchoslepý, němý nebo nemluví nebo nerozumí česky nebo slovensky, je nutná pro souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství přítomnost tlumočníka; § 14 odst. 6 věty druhá a třetí se použijí obdobně. (7) Souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství před matričním úřadem nebo zastupitelským úřadem České republiky nelze učinit po dobu probíhajícího soudního řízení o určení otcovství k témuž dítěti. Rodiče při souhlasném prohlášení o určení otcovství stvrdí svým podpisem, že neurčili otcovství k tomuto dítěti před jiným matričním úřadem, zastupitelským úřadem České republiky nebo před soudem, ani že jim není známo, že by probíhalo soudní řízení o určení otcovství k tomuto dítěti. (8) Bylo-li určeno otcovství souhlasným prohlášením rodičů k dítěti již narozenému, matriční úřad nebo zastupitelský úřad České republiky, před kterým bylo otcovství takto určeno, postoupí prohlášení rodičů bezodkladně matričnímu úřadu příslušnému k provedení zápisu narození dítěte. (9) V případech hodných zvláštního zřetele, zejména u osoby, která žádá o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky, azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany, může matriční úřad připustit nahrazení dokladů uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 čestným prohlášením rodičů, nebo jednoho z nich. § 16a (1) Prohlášení manžela matky dítěte, popřípadě jejího bývalého manžela, muže, který tvrdí, že je otcem dítěte, a matky o určení otcovství k dítěti, které se narodilo v době mezi zahájením řízení o rozvodu a třístým dnem po rozvodu manželství nebo prohlášení manželství za neplatné, se činí před kterýmkoli matričním úřadem nebo zastupitelským úřadem České republiky, s výjimkou případů stanovených v občanském zákoníku34). (2) Manžel matky dítěte, popřípadě její bývalý manžel, muž, který tvrdí, že je otcem dítěte, a matka dítěte současně stvrdí svým podpisem, že již neučinili prohlášení před jiným matričním úřadem, zastupitelským úřadem České republiky nebo před soudem, ani že jim není známo, že by probíhalo soudní řízení o určení otcovství k tomuto dítěti. (3) K zápisu do knihy narození dítěte, k němuž bylo určeno otcovství podle odstavce 1, předloží matka dítěte nebo její bývalý manžel pravomocný rozsudek o rozvodu manželství nebo prohlášení manželství za neplatné. § 17 (1) Zápis dítěte, jehož matka požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem,22) do knihy narození se provede podle zprávy poskytovatele zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení, byl porod ukončen, obsahující údaje uvedené v § 14 odst. 1, přičemž údaje uvedené v § 14 odst. 1 písm. d) se do knihy narození nezapíší. (2) Zápis dítěte nezjištěné totožnosti se do knihy narození provede podle výsledků šetření orgánů policiepolicie a zprávy lékaře obsahující sdělení o pohlaví a pravděpodobném datu narození dítěte. Výsledek šetření i zprávu lékaře předává matričnímu úřadu orgán policiepolicie, který šetření prováděl.7) (3) Nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit datum narození dítěte nezjištěné totožnosti, matriční úřad o tom učiní oznámení soudu, který bezodkladně určí datum narození dítěte. Soudem určené datum narození dítěte se zapíše do knihy narození. (4) Nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit místo narození dítěte, uvede se v zápisu, dodatečném zápisu, dodatečném záznamudodatečném záznamu a opravě zápisu jako místo narození sídlo matričního úřadu příslušného k provedení zápisu narození do matriční knihy. § 17a Dodatečný záznamDodatečný záznam o změně pohlaví se do knihy narození provede na základě potvrzení vydaného poskytovatelem zdravotních služeb, který je povinen toto potvrzení oznámit matričnímu úřadu do 3 pracovních dnů ode dne provedení změny pohlaví. Dnem změny pohlaví je den uvedený v tomto potvrzení24). Vzor potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o zahájení a ukončení léčby pro změnu pohlaví stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. § 18 (1) JménoJméno, popřípadě jménajména dítěte se do matriky zapíší podle souhlasného prohlášení rodičů; není-li jeden rodič znám, nebo je zbaven práva určit jménojméno, popřípadě jménajména, a příjmení dítěte, zapíše se jménojméno, popřípadě jménajména dítěte podle prohlášení druhého z rodičů, jinak podle pravomocného rozhodnutí soudu. (2) Zapsána mohou být dvě jména, která nesmí být stejná; dítěti, které není občanem a jehož rodiče nemají státní občanství České republiky, lze zapsat více jmen. Ustanovení odstavce 1 se užije obdobně. (3) Souhlasným prohlášením o jménujménu, popřípadě jménechjménech, je i a) písemné prohlášení rodičů učiněné u poskytovatele zdravotních služeb na předepsaném tiskopisu, b) písemné prohlášení o určení otcovství podle § 16a, nebo c) písemné prohlášení učiněné při souhlasném prohlášení rodičů o určení otcovství k nenarozenému dítěti nebo k narozenému dítěti, které není zapsáno v matrice. (4) Matriční úřad nezapíše do knihy narození jméno, popřípadě jména, a učiní o tom oznámení soudu, jestliže rodiče a) se nedohodnou na jménu, popřípadě jménech dítěte do jednoho měsíce od narození dítěte, nebo b) jméno dítěti neurčí do jednoho měsíce od narození dítěte, nebo c) určí dítěti jméno, popřípadě jména, které nelze do knihy narození zapsat, nebo d) nejsou známi. § 19 (1) Do knihy narození se dítěti zapíše společné příjmení rodičů, nebo, mají-li příjmení různá, zapíše se příjmení jednoho z nich, určené dohodou při uzavření manželství. Nevyplývá-li z oddacího listu rodičů dohoda o příjmení dítěte, zapíše se dítěti příjmení, na jehož užívání se manželé (rodiče) dohodli. (2) Dítěti, jehož rodiče neuzavřeli manželství a mají různá příjmení, se zapíše příjmení podle souhlasného prohlášení anebo podle dohody rodičů po právní moci rozsudku soudu o určení otcovství. (3) Dohodou je možné určit příjmení, které v době, kdy k dohodě došlo, má jeden z rodičů nebo dítě. Dítěti, které není občanem a jehož rodiče nemají státní občanství České republiky, se zapíše příjmení podle dohody rodičů. U nezletilého, který není plně svéprávný, (dále jen „nezletilé dítě“), staršího 12 let musí být připojen k této dohodě jeho souhlas. Tuto dohodu nelze měnit. (4) Dítěti, které se narodí v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne poté, co manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné, nebo poté, co byl manžel matky prohlášen za nezvěstného, se zapíše příjmení, na kterém se manželé dohodli při uzavření manželství, pokud matka neuzavřela nové manželství8). (5) Narodí-li se dítě, které je počato umělým oplodněním, ženě neprovdané, u něhož se má za to, že otcem dítěte je muž, který dal k umělému oplodnění souhlas23), zapíše se dítěti do knihy narození příjmení, na němž se rodiče dohodli podle odstavce 2. (6) Není-li otec dítěte znám, zapíše se do knihy narození příjmení matky, které má v době narození dítěte. (7) Dojde-li k popření otcovství, zapíše se nezletilému dítěti do knihy narození příjmení matky v době provedení dodatečného záznamudodatečného záznamu. Dovršilo-li nezletilé dítě 12 let, je tato změna příjmení možná prohlášením dítěte nebo prohlášením matky se souhlasem dítěte. (8) Nelze-li dosáhnout dohody rodičů o příjmení dítěte, příjmení se do knihy narození nezapíše a matriční úřad o tom učiní oznámení soudu. Kniha manželství § 20 (1) Do knihy manželství se zapisují a) jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodná čísla, osobní stav a státní občanství muže a ženy, kteří uzavřeli manželství, (dále jen „manželé“), b) den, měsíc, rok a místo uzavření manželství, c) jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození rodičů manželů, d) dohoda manželů o příjmení a v případě, že si manželé ponechají dosavadní příjmení, i dohoda o příjmení dětí v mužském a ženském tvaru, e) jména, příjmení a rodná čísla svědků; jde-li o cizince, který nemá rodné číslo, datum a místo jeho narození, f) datum zápisu a podpis matrikáře. (2) Zápis do knihy manželství se provede na základě protokolu o uzavření manželství (§ 40). Zapisované údaje matrikář ověří z dokladů potřebných k uzavření manželství (§ 33 až 38). § 20a Kniha partnerství Do knihy partnerství se zapisují a) jménajména a příjmení, popřípadě rodná příjmenírodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodná čísla, osobní stav a státní občanství partnerů, b) den, měsíc, rok a místo prohlášení o vstupu do partnerství, c) jménajména a příjmení, popřípadě rodná příjmenírodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození rodičů partnerů, d) datum zápisu a podpis matrikáře. Kniha úmrtí § 21 (1) Do knihy úmrtí se zapisuje a) den, měsíc, rok a místo úmrtí, b) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodné číslo, osobní stav, pohlaví, státní občanství a místo trvalého pobytu zemřelého, c) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, a rodné číslo žijícího manžela, partnera8a), d) datum zápisu a podpis matrikáře. (2) Zápis do knihy úmrtí se provede na základě a) listu o prohlídce zemřelého, nebo b) pravomocného rozhodnutí soudu o prohlášení fyzické osoby za mrtvou (§ 10 odst. 4). (3) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen oznámit úmrtí příslušnému matričnímu úřadu do 3 pracovních dnů od prohlídky těla zemřelého, popřípadě od provedení pitvy na listu o prohlídce zemřelého9). (4) Při zápisu úmrtí cizince, kterému matriční úřad dosud nevydal žádný matriční doklad, se jeho jménojméno, popřípadě jménajména, a příjmení uvádějí ve tvaru uvedeném latinkou v jeho cestovním dokladu. § 22 (1) Zápis úmrtí fyzické osoby nezjištěné totožnosti se provede do knihy úmrtí na základě listu o prohlídce zemřelého. (2) Nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit místo úmrtí fyzické osoby, uvede se v zápisu, dodatečném zápisu, dodatečném záznamudodatečném záznamu a opravě zápisu jako místo úmrtí místo, kde bylo tělo nalezeno25). (3) Nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit místo úmrtí fyzické osoby zemřelé v dopravním prostředku, uvede se v zápisu, dodatečném zápisu, dodatečném záznamudodatečném záznamu a opravě zápisu jako místo úmrtí sídlo matričního úřadu příslušného k provedení zápisu úmrtí do matriční knihy. (4) Nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit datum úmrtí fyzické osoby, matriční úřad o tom učiní oznámení soudu, na jehož základě soud bezodkladně zahájí řízení o určení data smrti. Soudem určené datum úmrtí fyzické osoby se zapíše do knihy úmrtí. § 23 Doba uložení matriční knihy a sbírky listin (1) Matriční knihy zůstanou uloženy po provedení posledního zápisu u matričního úřadu: a) kniha narození po dobu 100 let, b) kniha manželství po dobu 75 let, c) kniha partnerství po dobu 75 let, d) kniha úmrtí po dobu 75 let. (2) Po uplynutí stanovené doby se matriční knihy předají k archivaci příslušnému státnímu oblastnímu archivu, není-li dále stanoveno jinak. (3) Druhopisy matričních knih a sbírky listin zůstanou uložené po provedení posledního zápisu v prvopisu matriční knihy u úřadu s rozšířenou působností nebo krajského úřadu, a) jde-li o zápisy narození, po dobu 100 let, b) jde-li o zápisy manželství, po dobu 75 let, c) jde-li o zápisy partnerství, sbírky listin po dobu 75 let, d) jde-li o zápisy úmrtí, po dobu 75 let. (4) Po uplynutí stanovené doby se druhopisy matričních knih a sbírky listin předají k archivaci příslušnému státnímu oblastnímu archivu. V hlavním městě Praze zůstanou uloženy v Archivu hlavního města Prahy. (5) Matriční knihy musí být ve státních oblastních archivech uloženy odděleně od druhopisů matričních knih, popřípadě sbírek listin. Díl 3 Matriční doklad, potvrzení o údajích z matriční knihy a doslovný výpis z matriční knihy § 24 (1) Matriční doklad obsahuje údaje zapsané v matriční knize uvedené podle stavu ke dni vydání matričního dokladu a je opatřen zvláštními zajišťovacími prvky proti jeho padělání a pozměnění. (2) Doslovný výpis z matriční knihy obsahuje všechny údaje zapsané v matriční knize v původním i pozměněném znění. (3) Potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize obsahuje údaje potřebné pro uplatnění nároku fyzické osoby v cizině; v jiných případech se takové potvrzení vydá, jen stanoví-li tak zvláštní zákon. (4) Matriční knihy, sbírky listin, matriční doklady, potvrzení o údajích zapsaných v matričních knihách, doslovné výpisy z nich a potvrzení vydaná matričním úřadem, úřadem s rozšířenou působností nebo krajským úřadem ze sbírky listin jsou veřejnými listinami. § 24a Rodným listem se prokazuje narození, oddacím listem se prokazuje uzavření manželství, dokladem o partnerství se prokazuje vznik partnerství a úmrtním listem se prokazuje úmrtí. § 25 (1) Matriční úřad vydá matriční doklad, nebo povolí nahlédnout do matriční knihy a činit z ní výpisy v přítomnosti matrikáře a) fyzické osobě, které se zápis týká, nebo členům její rodiny, b) pro úřední potřebu státních orgánů České republiky nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků, c) statutárním orgánům církví nebo duchovním jimi zmocněným, jde-li o matriční knihy vedené těmito církvemi do 31. prosince 1949, d) fyzické osobě, která prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jejích práv před státními orgány České republiky nebo před orgány územních samosprávných celků, nebo e) osobě, která prokáže, že je to nezbytné k uplatnění právních nároků v cizině. (2) V případě osvojení mohou nahlédnout do zápisu v matriční knize a činit z ní výpisy v přítomnosti matrikáře pouze osvojitelé a po dovršení 12 let i osvojenec, pokud nebylo soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení; pokud bylo soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení, může osvojenec nahlédnout do zápisu až po nabytí plné svéprávnosti. (3) Do zápisu narození dítěte v matriční knize, jehož matka požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem22), může nahlédnout a činit z ní výpisy v přítomnosti matrikáře pouze matka dítěte a po dovršení 12 let i dítě. (4) Matriční úřad vydá rodný list dítěte na žádost zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo fyzické osoby odpovědné za výchovu dítěte, pokud bylo dítě do péče tohoto zařízení nebo osoby svěřeno na základě rozhodnutí soudu. (5) Matriční úřad vydá úmrtní list osobě, která na jeho vydání prokáže právní zájem nebo která žila se zemřelým v době jeho smrti ve společné domácnosti anebo osobě, která je vypravitelem jeho pohřbu. (6) Na žádost fyzické osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) a d) a odstavci 5 vydá matriční úřad k matričnímu dokladu vícejazyčný standardní formulář vyhotovený podle přímo použitelného předpisu Evropské unie30) (dále jen „vícejazyčný standardní formulář“). (7) Matriční úřad vydá potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize uložené u matričního úřadu a doslovný výpis z matriční knihy, který lze pořídit i kopií matričního zápisu, osobě uvedené v odstavci 1; odstavce 2 a 3 se použijí obdobně. (8) Podpis na plné moci musí být úředně ověřen, požádá-li prostřednictvím zmocněnce osoba uvedená v odstavci 1 písm. a), c), d) nebo e) nebo v odstavcích 2, 3, 5, 6 nebo 7 o a) vydání matričního dokladu, b) povolení nahlédnout do matriční knihy a činit výpisy z ní v přítomnosti matrikáře, c) vydání potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize, nebo d) vydání doslovného výpisu z matriční knihy. § 25b (1) Matriční úřad vydá fyzické osobě matriční doklad nebo doslovný výpis z matriční knihy, povolí nahlédnout do matriční knihy nebo v matriční knize vyhledávat a činit výpisy z ní v přítomnosti matrikáře, uplynula-li od provedení dotčeného zápisu v matriční knize lhůta 100 let u knihy narození, 75 let u knihy manželství nebo knihy partnerství a 30 let u knihy úmrtí; u zápisů v matriční knize vedené zvláštní matrikou se tyto lhůty počítají od matriční události. (2) Matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad povolí nahlédnout do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 nebo v nich vyhledávat a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře nebo vydá kopii ze sbírky listin nebo doslovný výpis z druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, který lze pořídit i kopií matričního zápisu, uplynula-li od provedení dotčeného zápisu v matriční knize lhůta 100 let u knihy narození, 75 let u knihy manželství nebo knihy partnerství a 30 let u knihy úmrtí. § 26 (1) Matriční doklad, potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize a doslovný výpis z matriční knihy vedené v jiném než českém jazyce, s výjimkou kopie matričního zápisu, se vydává v českém jazyce. (2) Na žádost fyzické osoby, které se zápis týká, může být její jménojméno, popřípadě jménajména, uvedeno v matričním dokladu podle původního zápisu, tj. v jiném než českém jazyce. Do matriční knihy se v dodatečném záznamudodatečném záznamu uvede, že byl vydán matriční doklad s uvedením jménajména, popřípadě jmenjmen, podle původního zápisu; další matriční doklady se dále vydávají s uvedením jménajména, popřípadě jmenjmen, v této podobě. (3) Na žádost občana, který je příslušníkem národnostní menšiny, jehož jménojméno, popřípadě jménajména, a příjmení jsou v matriční knize zapsána v českém nebo v jiném než českém jazyce, nebo na žádost jeho zákonných zástupců se jeho jménojméno, popřípadě jménajména, a příjmení v matričním dokladu uvede v jazyce národnostní menšiny znaky přepsanými do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jménojméno, popřípadě jménajména, a příjmení dítěte, zapíše se jménojméno, popřípadě jménajména, a příjmení nezletilého dítěte podle žádosti druhého z rodičů. Jde-li o nezletilé dítě starší 12 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez něhož nemůže k uvedení jeho jménajména, popřípadě jmenjmen, a příjmení v matričním dokladu v jazyce národnostní menšiny dojít. Jde-li o společné příjmení manželů, uvede se příjmení v jazyce národnostní menšiny pouze se souhlasem druhého manžela, popřípadě jejich nezletilého dítěte staršího 12 let, a tato změna se bude vztahovat i na druhého z manželů a jejich nezletilé děti. (4) Vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné podobě jménajména nebo příjmení, je žadatel povinen předložit matričnímu úřadu odborné podklady od veřejné výzkumné instituce, jejímž předmětem činnosti je výzkum v oblasti jazykovědy, nebo znalecký posudek. Do matriční knihy se v dodatečném záznamudodatečném záznamu uvede, že byl vydán matriční doklad s uvedením jménajména, popřípadě jmenjmen, a příjmení v jazyce národnostní menšiny. Další matriční doklady se vydávají s uvedením jménajména, popřípadě jmenjmen, a příjmení v této podobě. (5) Žádost podle odstavce 3 lze podat u kteréhokoli matričního úřadu. (6) Žádost podle odstavce 3 lze podat pouze jednou. Každá další žádost o uvedení téhož jménajména nebo příjmení v jazyce jiné národnostní menšiny je posuzována jako žádost o změnu jménajména nebo příjmení. (7) Do poznámky matričního dokladu cizince se uvede tvar jeho jménajména, popřípadě jmenjmen, a příjmení uvedený latinkou v jeho cestovním dokladu. § 27 V matričním dokladu se uvede jméno, popřípadě dvě jména, v pořadí, jak jsou v matriční knize uvedena. § 28 Mají-li být doklady vydané matričním úřadem použity v cizině, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad provede na žádost jejich ověření. § 29 Rodný list obsahuje a) jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte, b) den, měsíc a rok narození, c) rodné číslo, místo narození a pohlaví dítěte, d) jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, datum a místo narození a rodná čísla rodičů dítěte; v případě osvojení dítěte se namísto uvedených údajů o rodičích dítěte uvádějí tyto údaje o osvojiteli, popřípadě osvojitelích dítěte, e) datum, jméno, příjmení a podpis matrikáře, označení matričního úřadu a otisk razítka matričního úřadu, který doklad vydává. § 30 Oddací list obsahuje a) den, měsíc, rok a místo uzavření manželství, b) jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, manželů a jejich rodná čísla, c) den, měsíc, rok a místo narození manželů, d) osobní stav manželů, e) jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, rodičů manželů, f) dohodu manželů o příjmení a dohodu o příjmení jejich společných dětí, a to v mužském a ženském tvaru, g) datum, jméno, příjmení a podpis matrikáře, označení matričního úřadu a otisk razítka matričního úřadu, který doklad vydává. § 30a Doklad o partnerství obsahuje a) den, měsíc, rok a místo prohlášení o vstupu do partnerství, b) jménajména, příjmení, popřípadě rodná příjmenírodná příjmení partnerů, a jejich rodná čísla, c) den, měsíc, rok a místo narození partnerů, d) osobní stav partnerů, e) jménajména, příjmení, popřípadě rodná příjmenírodná příjmení, rodičů partnerů, f) datum, jménojméno, popřípadě jménajména, příjmení a podpis matrikáře, označení matričního úřadu a otisk razítka matričního úřadu, který doklad vydává. § 31 Úmrtní list obsahuje a) den, měsíc, rok a místo úmrtí, b) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, zemřelého, c) den, měsíc, rok a místo narození zemřelého, d) rodné číslo, osobní stav, pohlaví, místo trvalého pobytu zemřelého, e) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, a rodné číslo žijícího manžela, partnera8a), f) datum, jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis matrikáře, označení matričního úřadu a otisk razítka matričního úřadu, který doklad vydává. Díl 4 Doklady potřebné k uzavření manželství § 32 Snoubenci vyplní před uzavřením manželství předepsaný tiskopis a předloží jej matričnímu úřadu, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno. § 33 (1) Je-li snoubenec občanem přihlášeným k trvalému pobytu v České republice, je povinen matričnímu úřadu prokázat svoji totožnost a k tiskopisu uvedenému v § 32 připojit a) rodný list, b) doklad o státním občanství, c) výpis údajů z informačního systému evidence obyvatel (dále jen „výpis z evidence obyvatel“) o místě trvalého pobytu, d) výpis z evidence obyvatel o osobním stavu, e) pravomocný rozsudek o rozvodu předchozího manželství, nebo úmrtní list zemřelého manžela, popřípadě pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení partnerství nebo úmrtní list zemřelého partnera8a). (2) Snoubenci, kteří spolu uzavřeli registrované partnerství, nejsou povinni připojit pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení svého partnerství. § 34 (1) Je-li snoubenec občanem, který má trvalý pobyt v cizině, je povinen prokázat svoji totožnost a k předepsanému tiskopisu připojit doklady uvedené v § 33, nebo jim odpovídající obdobné doklady, pokud jsou cizím státem vydávány. (2) Doklady uvedené v § 33 odst. 1 písm. c) a d) nebo jim odpovídající obdobné doklady, pokud jsou cizím státem vydávány, musí být vydány státem, na jehož území má snoubenec pobyt. § 35 (1) Je-li snoubenec cizincem, k předepsanému tiskopisu (§ 32) připojí a) rodný list, b) doklad o státním občanství, c) doklad o právní způsobilosti k uzavření manželství, je-li cizím státem vydáván, d) potvrzení o osobním stavu a pobytu, je-li cizím státem vydáváno, e) úmrtní list zemřelého manžela, jde-li o ovdovělého cizince; tento doklad není třeba předkládat, je-li tato skutečnost uvedena v dokladu o právní způsobilosti k uzavření manželství, f) pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, jde-li o rozvedeného cizince, g) potvrzení o tom, že bude manželství v domovském státě cizince uznáno za platné, je-li uzavíráno zmocněncem, h) pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení partnerství, anebo úmrtní list zemřelého partnera8a), jde-li o cizince, který žil v partnerství8a), i) doklad, kterým je možné prokázat totožnost. (2) Je-li snoubenec cizincem a zdržuje-li se trvale v jiném státě než ve státě, jehož je občanem, k předepsanému tiskopisu podle § 32 připojí doklad uvedený v odstavci 1 písm. d) i z tohoto státu. (3) Snoubenci, kteří spolu uzavřeli registrované partnerství, nejsou povinni připojit pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení svého partnerství. (4) Je-li snoubenec cizincem, předloží matričnímu úřadu před uzavřením manželství potvrzení vydané Policií České republiky o oprávněnosti pobytu na území České republiky; to neplatí, jde-li o občana členského státu Evropské unie, smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace (dále jen „členský stát Evropské unie“) nebo jeho rodinné příslušníky10a). Toto potvrzení nesmí být ke dni uzavření manželství starší 7 pracovních dnů. (5) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. b) až d) mohou být uvedeny v jednom dokladu; státní občanství lze rovněž prokázat cestovním dokladem. (6) Doklad o právní způsobilosti k uzavření manželství nesmí být k datu uzavření manželství starší 6 měsíců. § 36 Snoubenec, který je občanem, nebo snoubenec, který je osobou bez státní příslušnosti, jíž byl povolen trvalý pobyt na území České republiky podle zvláštních právních předpisů,11) předkládá při uzavření manželství před zastupitelským úřadem České republiky v cizině také vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství. § 37 Nezletilé dítě, které dovršilo 16 let věku, připojí k předepsanému tiskopisu rozhodnutí soudu o povolení uzavřít manželství12). § 38 (1) O povolení uzavřít manželství zmocněncem rozhoduje krajský úřad, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno. K žádosti o povolení uzavřít manželství zmocněncem přiloží snoubenci doklady, které jsou přikládány k uzavření manželství, a písemnou plnou moc s úředně ověřeným podpisem13). (2) Písemná plná moc obsahuje a) jménojméno, popřípadě jménajména, příjmení, popřípadě rodné příjmenírodné příjmení, datum a místo narození, rodná čísla a místo trvalého pobytu snoubenců a zmocněnce, b) prohlášení o příjmení snoubenců a jejich společných dětí v mužském a ženském tvaru, c) prohlášení, že zmocniteli nejsou známy překážky, které by mu bránily uzavřít manželství, že je mu znám zdravotní stav druhého snoubence a že spolu zvážili uspořádání budoucích majetkových poměrů, svého bydlení a hmotné zajištění po uzavření manželství. (3) Zmocněncem může být pouze zletilá fyzická osoba, jejíž svéprávnost není v této oblasti omezena. § 39 (1) Prohlášení o uzavření manželství se činí v a) českém jazyce, nebo b) jazyce národnostní menšiny, jestliže se v posledních dvou sčítáních lidu hlásilo k této národnosti vždy alespoň 10 % občanů obceobce, v jejímž územním obvodu se prohlášení činí, a pokud o to souhlasně požádají oba snoubenci a oddávající a matrikář ovládají jazyk této národnostní menšiny; protokol o uzavření manželství se vyhotovuje vždy v českém jazyce. (2) Pokud je snoubenec neslyšící, hluchoslepý, němý nebo nemluví nebo nerozumí jazyku, v němž se činí prohlášení o uzavření manželství, je nutná při prohlášení o uzavření manželství přítomnost tlumočníka; § 14 odst. 6 věty druhá a třetí se použijí obdobně. § 40 O uzavření manželství se sepíše protokol, který podepisují a) manželé, svědci a oddávající, b) zmocněnec, je-li manželství uzavíráno zmocněncem, c) tlumočník, je-li jeho přítomnost k prohlášení o uzavření manželství nutná (§ 39), d) matrikář, je-li uzavřen občanský sňatek v jeho přítomnosti. § 41 (1) Bylo-li manželství uzavřeno v případě, že byl život snoubence přímo ohrožen,15) a) před obecním úřadem, úřadem městské části či městského obvodu, v hlavním městě Praze úřadem městské části, který není matričním úřadem, zašle tento úřad do 3 pracovních dnů protokol o uzavření manželství matričnímu úřadu příslušnému podle místa uzavření manželství, b) v cizině před velitelem námořního plavidla plujícího pod státní vlajkou České republiky nebo velitelem letadla zapsaného v leteckém rejstříku v České republice, a je-li alespoň jeden ze snoubenců státním občanem České republiky, rovněž před velitelem vojenské jednotky České republiky v cizině, zašle oddávající protokol o uzavření manželství bezodkladně zvláštní matrice prostřednictvím zastupitelského úřadu České republiky a na území České republiky přímo; jsou-li oba snoubenci cizinci, zašle oddávající protokol o uzavření manželství bezodkladně Úřadu městské části Praha 1, který je příslušný k provedení zápisu do matriční knihyzápisu do matriční knihy. (2) V protokolu o uzavření manželství se uvedou alespoň jménajména a příjmení manželů, jejich rodná čísla, popřípadě datum a místo narození, platný úřední průkaz, kterým prokázali totožnost, a prohlášení, že jim nejsou známy okolnosti, které by uzavření manželství vylučovaly. Jde-li o manželství podle odstavce 1 písm. b), oddávající spolu s protokolem o uzavření manželství doručí vyjádření lékaře o zdravotním stavu manžela, a není-li to možné, prohlášení manžela. Jsou-li oba snoubenci cizinci, oddávající je před uzavřením manželství poučí, že takto uzavřené manželství nemusí být platné na území jejich domovského státu. Díl 5 Zvláštní matrika § 42 (1) Do zvláštní matriky se zapisují narození, uzavření manželství a úmrtí občana, ke kterému došlo na a) území cizího státu, b) zastupitelském úřadu České republiky, c) námořním plavidle nebo v letadle mimo území České republiky, d) místě, které nepatří pod pravomoc žádného státu. (2) Do zvláštní matriky se zapisují i partnerství občana vzniklá na území cizího státu. (3) Došlo-li k narození, uzavření manželství, vzniku partnerství nebo úmrtí občana v cizině a stanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis, že je občan povinen předložit matriční doklad, je občan nebo pozůstalý, jde-li o zápis úmrtí, povinen předložit matriční doklad vydaný zvláštní matrikou. (4) Uzavřel-li cizinec manželství nebo partnerství s občanem v cizině, je povinen předložit při jednání před orgány veřejné moci, Českou národní bankoubankou, Veřejným ochráncem práv, Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, státními fondy a zdravotními pojišťovnami (dále jen „úřední styk“) oddací list nebo doklad o partnerství vydaný zvláštní matrikou, nelze-li požadované údaje ověřit jinak. § 43 (1) Žádost o zápis do zvláštní matriky se podává u zastupitelského úřadu České republiky, u kteréhokoli matričního úřadu nebo u krajského úřadu, před nímž občan složil státoobčanský slib nebo učinil prohlášení o nabytí státního občanství České republiky, a připojí se k ní a) cizozemský matriční doklad, který se týká matriční události, jež má být zapsána do zvláštní matriky; nelze-li cizozemský matriční doklad pro závažnou překážku předložit, je možno provést zápis i na podkladě jiných veřejných listin, b) doklad o státním občanství České republiky osoby, které se zápis týká,16) c) další doklady potřebné k ověření správnosti matričních skutečností, zapisovaných do matriční knihy, nelze-li je prokázat doklady uvedenými v písmenu a) nebo b). (2) V případě zápisu narození dítěte, které je ke dni podání žádosti o zápis do zvláštní matriky mladší 1 roku, lze místo dokladu o státním občanství České republiky dítěte předložit u dítěte narozeného a) za trvání manželství doklad prokazující státní občanství České republiky matky nebo otce dítěte ke dni narození dítěte, nebo b) mimo manželství doklad prokazující státní občanství České republiky matky dítěte ke dni narození dítěte. (3) Zastupitelský úřad České republiky nebo matriční úřad vyhotoví písemné oznámení, v němž uvede skutečnosti zapisované do matričních knih (§ 14, 20, 20a a 21), a zašle je spolu s předloženými doklady zvláštní matrice. (4) Doklady uvedené v odstavci 1 lze předložit a písemné oznámení učinit i přímo zvláštní matrice. (5) Zápis do zvláštní matriky se provede i na základě protokolu o uzavření manželství v případě, že byl život snoubence přímo ohrožen15), pokud k uzavření manželství došlo před velitelem námořního plavidla plujícího pod státní vlajkou České republiky, velitelem letadla zapsaného v leteckém rejstříku v České republice nebo velitelem vojenské jednotky České republiky v cizině, je-li alespoň jeden ze snoubenců občanem. (6) Zápis do zvláštní matriky se provede i z úřední povinnosti na základě údajů uvedených v cizozemském matričním dokladu, který zvláštní matrika obdrží podle mezinárodních smluv. Zvláštní matrika může požádat příslušný orgán cizího státu o doplnění, případně upřesnění údajů. Překlady těchto zaslaných podkladů do českého jazyka zabezpečí zvláštní matrika sama. Ověření cizozemského matričního dokladu není třeba, obdrží-li jej zvláštní matrika od orgánu cizího státu přímo nebo prostřednictvím jiného orgánu České republiky. § 44 Správní úřady, soudy, státní zastupitelství a orgány územních samosprávných celků, které obdrží na základě mezinárodních smluv doklady vystavené orgány cizího státu, osvědčující narození, úmrtí nebo uzavření manželství, které jim nejsou určeny, zašlou tyto doklady bezodkladně zvláštní matrice. Díl 6 Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství § 45 Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství vydá na žádost občana nebo na žádost bezdomovce, který má povolen pobyt na území České republiky podle zvláštních právních předpisů,18) matriční úřad podle místa trvalého pobytu, popřípadě posledního trvalého pobytu občana na území České republiky před odchodem do ciziny, a pokud takový pobyt nikdy neměl, Úřad městské části Praha 1. § 46 (1) Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství obsahují a) jménojméno, popřípadě jménajména a příjmení, popřípadě rodné příjmení, b) datum a místo narození, c) rodné číslo, d) osobní stav, e) údaj o místu trvalého pobytu, f) státní občanství, g) údaj o tom, že občan, popřípadě osoba bez státní příslušnosti, která má povolen pobyt na území České republiky podle zvláštních právních předpisů, jsou podle právních předpisů České republiky způsobilí k uzavření manželství, h) datum vydání, otisk úředního razítka, jménojméno, příjmení a podpis matrikáře. (2) K žádosti o vydání vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství žadatel předkládá a) občanský průkaz, cestovní pas nebo povolení k pobytu pro cizince, b) rodný list, c) výpis z evidence obyvatel o místu trvalého pobytu, d) výpis z evidence obyvatel o osobním stavu, e) úřední doklad o bydlišti a o osobním stavu, vydaný orgánem cizího státu, zdržuje-li se žadatel trvale v cizině, f) pravomocný rozsudek o rozvodu předchozího manželství, nebo úmrtní list zemřelého manžela, popřípadě pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení partnerství, nebo úmrtní list zemřelého partnera8a). g) úřední doklad o správné podobě užívaného příjmení, není-li tato skutečnost patrna z předložených matričních dokladů. (3) Na žádost snoubence vydá matriční úřad k vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství vícejazyčný standardní formulář. (4) Požádá-li snoubenec o vydání vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství prostřednictvím zmocněnce, musí být jeho podpis na plné moci úředně ověřen. (5) Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství se vydává na předepsaném tiskopise a platí 6 měsíců ode dne jeho vydání. Díl 7 Vymezení některých pojmů a postupů matričních úřadů § 47 Zápis do matriční knihy Zápisem do matriční knihyZápisem do matriční knihy se rozumí zapsání údajů o narození, uzavření manželství, vzniku partnerství nebo úmrtí podle časové posloupnosti uvedených matričních událostí. § 48 Dodatečný zápis do matriční knihy Dodatečným zápisem do matriční knihyDodatečným zápisem do matriční knihy se rozumí zapsání údajů o narození, uzavření manželství, vzniku partnerství nebo úmrtí mimo časovou posloupnost uvedených matričních událostí. § 49 Dodatečný záznam do matriční knihy Dodatečným záznamemDodatečným záznamem se rozumí zapsání některých matričních skutečností [§ 5 odst. 1 písm. b)] po uzavření zápisu (§ 51). § 50 Oprava zápisu v matriční knize Opravou zápisu v matriční knizeOpravou zápisu v matriční knize se rozumí opravení chybných či nesprávných údajů v zápisu, dodatečném zápisu, nebo dodatečném záznamudodatečném záznamu v této knize. § 51 Uzavření zápisu, dodatečného zápisu, dodatečného záznamu v matriční knize Zápis, dodatečný zápis, dodatečný záznamdodatečný záznam, nebo oprava zápisu v matriční knizeoprava zápisu v matriční knize jsou uzavřeny podpisem matrikáře s uvedením data, kdy byly pořízeny. § 53 Do matriční knihy se zapíše osvojení občana nebo cizince podle právních předpisů cizího státu za předpokladu, že jeho narození nebo uzavření manželství je zapsáno v matriční knize vedené matričním úřadem podle tohoto zákona. Pokud žije cizinec v manželství s občanem, zapíše se změna příjmení v důsledku osvojení i u tohoto občana, popřípadě u jejich nezletilých dětí. § 54 (1) Stanoví-li tak mezinárodní smlouvy, současně se zápisem o narození, uzavření manželství cizince na území České republiky do matriční knihy se vydá rodný nebo oddací list a zašle se do 3 pracovních dnů zastupitelskému úřadu cizího státu, jehož je narozená fyzická osoba, popřípadě osoba, která uzavřela manželství, státním občanem. Není-li takový zastupitelský úřad na území České republiky, zašle se tento doklad Ministerstvu zahraničních věcí. (2) Úmrtí cizince na území České republiky se po zápisu do knihy úmrtí oznámí zastupitelskému úřadu cizího státu v České republice, a není-li na jejím území, Ministerstvu zahraničních věcí, vždy úmrtním listem.19) § 55 Obnovení matriční knihy a sbírky listin (1) Jestliže se prvopis matriční knihy, nebo její druhopis vedený do 31. prosince 1958, nebo jednotlivý zápis ztratí, nebo zničí, zabezpečí matriční úřad jejich obnovení, nebo určí druhopis za prvopis a zabezpečí vyhotovení nového druhopisu ve spolupráci s úřadem s rozšířenou působností nebo krajským úřadem. (2) Jestliže se matriční kniha vedená po 1. lednu 1959 ztratí, nebo zničí, zabezpečí matriční úřad její obnovení podle sbírky listin ve spolupráci s úřadem s rozšířenou působností nebo krajským úřadem. (3) Ztratí-li se, nebo zničí opis matriční knihy pořízený podle dřívějších předpisů a není-li zachována sbírka listin, zajistí úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad, u něhož byl opis matriční knihy uložen, vyhotovení nového opisu matriční knihy. Je-li matriční kniha vedena v cizím jazyce, či je obtížně čitelná, může úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad zajistit nový opis matriční knihy vyhotovením kopií matriční knihy. Jednotlivé listy opisu matriční knihy musí být pevně spojeny vazbou nebo provlečením šňůry, která se opatří pečetí či otiskem úředního razítka, podpisem zaměstnance zařazeného do úřadu s rozšířenou působností, nebo zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu a ověřovací doložkou. (4) Ztratí-li se, nebo zničí sbírka listin uložená u úřadu s rozšířenou působností nebo krajského úřadu, nahradí ji opis matriční knihy, nebo její kopie pořízená způsobem uvedeným v odstavci 3. (5) Jestliže se nedochová ani sbírka listin, zabezpečí matriční úřad obnovení matriční knihy podle jiných listin, popřípadě i podle jiných dokladů. Listiny, popřípadě doklady, které sloužily k obnovení matriční knihy, tvoří sbírku listin. § 56 (1) Matriční doklad, který má být vydán ze zápisu v matriční knize, uložené ve státním oblastním archivu, vystaví matriční úřad, v jehož správním obvodu k narození, uzavření manželství, nebo úmrtí došlo. Podklady pro jeho vydání zašle matričnímu úřadu příslušný státní oblastní archiv na základě žádosti matričního úřadu, právnické či fyzické osoby. (2) Matriční doklad, který má být vydán ze zápisu v matriční knize uložené v Archivu hlavního města Prahy, Národním archivu nebo ve Vojenském historickém archivu, vystaví Úřad městské části Praha 1. (3) Matriční doklad, který má být vydán ze zápisu v matriční knize vedené do 31. prosince 1949 pro území hlavního města Prahy, vydá Úřad městské části Praha 1. (4) Matriční doklad, který má být vydán ze zápisu v matriční knize vedené do 31. prosince 2002 pro území města Brna, vydá Úřad městské části Brno-střed. (5) Za matriční doklad vydaný podle odstavců 1 až 4 vybere správní poplatek pouze matriční úřad, který tento doklad vydá. § 57 (1) Listiny vydané orgány cizího státu, které platí v místě, kde byly vydány, za veřejné listinyveřejné listiny a které jsou podkladem pro zápis, dodatečný zápis, anebo dodatečný záznamdodatečný záznam v matriční knize, nebo opravu zápisu v matriční knizeopravu zápisu v matriční knize, se předkládají s úředním překladem do českého jazyka, nejde-li o listiny vydané orgány cizího státu, jejichž součástí je vícejazyčný standardní formulář.30) (2) Listiny uvedené v odstavci 1 musí být opatřeny potřebnými ověřeními19a), nejde-li o listiny, na které se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie.30) Matriční úřad může potřebná ověření listin prominout, je-li jejich opatření spojeno s těžko překonatelnou překážkou. § 58 (1) Jsou-li v matriční knize zapsány chybně údaje o jménujménu, popřípadě jménechjménech, příjmení, popřípadě rodném příjmenírodném příjmení, datu narození, uzavření manželství, vzniku partnerství, úmrtí, nebo o rodném čísle, provede se oprava zápisu podle druhopisu matriční knihy, nebo sbírky listin, popřípadě podle zápisu, který je uveden v knize narození. (2) Jsou-li údaje uvedené v odstavci 1 zapsány chybně v matričním dokladu, příslušný matriční úřad vydá nový matriční doklad. (3) Jestliže se údaje v matričních dokladech odlišují od údajů uvedených v jiných veřejných listinách, považují se za správné údaje uvedené v matričním dokladu, pokud se neprokáže opak. (4) Matriční úřad provede opravu chybně zapsaného údaje uvedeného v odstavci 1 v zápise provedeném v matriční knize u fyzické osoby, které se zápis týká, a u jejích nezletilých dětí. U ostatních dětí této fyzické osoby matriční úřad provede opravu chybně zapsaného údaje pouze na jejich žádost. (5) Pokud fyzická osoba v dobré víře po dobu nejméně 5 let užívá své jménojméno, popřípadě jménajména, nebo příjmení v nesprávné podobě, může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude nadále užívat své jménojméno, popřípadě jménajména, nebo příjmení ve tvaru, v jakém je uvedeno v matričním dokladu, občanském průkazu nebo cestovním dokladu. Jde-li o společné příjmení manželů, lze učinit prohlášení pouze se souhlasem druhého manžela, popřípadě jejich nezletilého dítěte staršího 12 let, a tato změna se bude vztahovat i na druhého z manželů a jejich nezletilé děti. § 59 Jsou-li podklady k provedení zápisu do matriční knihyzápisu do matriční knihy neúplné a nelze-li údaje pro zápis zjistit od osob, jichž se zápis týká, je každý povinen sdělit k dotazu matričního úřadu jemu známé skutečnosti, které jsou pro zápis rozhodující. § 60 Pokud tento zákon stanoví, že se do matriční knihy zapisují rodná čísla, vztahuje se toto ustanovení na občany. Na cizince nebo osoby bez státní příslušnosti se vztahuje pouze za předpokladu, že jim bylo příslušným státním orgánem České republiky rodné číslo přiděleno. HLAVA II JMÉNO A PŘÍJMENÍ Díl 1 Jméno § 61 (1) Fyzická osoba, které byl matričním úřadem vydán matriční doklad, má povinnost užívat v úředním styku jménojméno, popřípadě jménajména, která jsou uvedena na tomto matričním dokladu. (2) JménemJménem se rozumí osobní jménojméno podle občanského zákoníku26). § 62 (1) Do matriční knihy lze zapsat jakékoliv existující jménojméno, a to v správné pravopisné podobě. Nelze zapsat jménajména zkomolená. Fyzické osobě mužského pohlaví nelze zapsat jménojméno ženské a naopak. Matriční úřad dále nezapíše jménojméno, pokud je mu známo, že toto jménojméno užívá žijící sourozenec, mají-li sourozenci společné rodiče. Vzniknou-li pochybnosti o existenci jménajména nebo jeho správné podobě, je občan povinen předložit matričnímu úřadu odborné podklady od veřejné výzkumné instituce, jejímž předmětem činnosti je výzkum v oblasti jazykovědy, nebo znalecký posudek. (2) Fyzická osoba je povinna užívat v úředním styku dvě jménajména, jsou-li zapsána v matriční knize vedené matričním úřadem. (3) Fyzická osoba, která má v matriční knize narození zapsáno jedno jménojméno, může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude užívat dvě jménajména. Při volbě druhého jménajména platí odstavec 1 a § 18. Za nezletilé dítě učiní toto prohlášení jeho zákonní zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení druhého jménajména nemůže dojít. Toto prohlášení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět. (4) Fyzická osoba, která má v matriční knize narození zapsána více než dvě jménajména a která nabude státní občanství České republiky, může před krajským úřadem učinit při převzetí listiny o nabytí státního občanství České republiky nebo listiny o udělení státního občanství České republiky prohlášení, které z nich, popřípadě která dvě z nich, bude v úředním styku užívat. Neučiní-li tak před krajským úřadem, může toto prohlášení učinit před kterýmkoli matričním úřadem, a to ve lhůtě do 30 dnů od nabytí státního občanství České republiky. Za nezletilé dítě učiní toto prohlášení jeho zákonní zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení jmenjmen nemůže dojít. (5) Fyzická osoba, která má v matriční knize narození zapsáno jménojméno a jménojméno po otci na pozici druhého jménajména a která nabude státní občanství České republiky, může před krajským úřadem učinit při převzetí listiny o nabytí státního občanství nebo listiny o udělení státního občanství České republiky prohlášení, zda bude jménojméno po otci v úředním styku užívat. Neučiní-li tak před krajským úřadem, může toto prohlášení učinit před kterýmkoli matričním úřadem, a to ve lhůtě do 30 dnů od nabytí státního občanství České republiky. Za nezletilé dítě učiní toto prohlášení jeho zákonní zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení jmenjmen nemůže dojít. Pozdější žádost o upuštění od užívání jménajména po otci je posuzována jako žádost o změnu jménajména. (6) Matriční úřad, který nevede matriční knihu narození, v níž je zapsáno jménojméno, jehož se prohlášení týká, postoupí toto prohlášení do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jménojméno zapsáno. Krajský úřad postoupí prohlášení podle odstavců 4 a 5 do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jménojméno zapsáno. (7) Jde-li o zápis narození do zvláštní matriky a jsou-li na cizozemském matričním dokladu uvedena více než dvě jménajména, může občan učinit prohlášení, které z nich, popřípadě která dvě z nich, bude užívat. Za nezletilé dítě učiní prohlášení jeho zákonní zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení jmenjmen nemůže dojít. Jde-li o zápis jménajména po otci, použije se odstavec 5 obdobně. § 63 (1) Užívání české podoby cizojazyčného jména nevyžaduje povolení. (2) Občan, který chce užívat českou podobu cizojazyčného jménajména, popřípadě jmenjmen, oznámí tuto skutečnost kterémukoli matričnímu úřadu, není-li to v rozporu s tímto zákonem. V případě pochybnosti, zda jde o českou podobu jménajména, je oznamovatel povinen předložit matričnímu úřadu odborné podklady od veřejné výzkumné instituce, jejímž předmětem činnosti je výzkum v oblasti jazykovědy, nebo znalecký posudek. Toto oznámení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět. Za nezletilé dítě učiní toto oznámení jeho zákonní zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k oznámení jeho souhlas, bez něhož k užívání české podoby cizojazyčného jménajména, popřípadě jmenjmen, nemůže dojít. (3) Matriční úřad, v jehož knize narození není zapsáno jménojméno, jehož se oznámení podle odstavce 2 týká, postoupí toto oznámení do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jménojméno zapsáno. § 67 (1) Prohlášení o zvolení jména, popřípadě jmen, obsahuje a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a rodné číslo osoby, jejíhož jména se prohlášení týká, b) místo narození osoby, jejíhož jména se prohlášení týká, c) jménojméno, popřípadě jménajména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, a datum narození fyzických osob činících prohlášení za nezletilé dítě, d) jméno, popřípadě jména, která si zvolí, e) úředně ověřený podpis prohlašovatelů; úředně ověřený podpis se nevyžaduje, jestliže je prohlášení podepsáno před matrikářem. (2) K prohlášení se připojí a) rodný list osoby, jejíhož jména se prohlášení týká, b) rodné listy fyzických osob uvedených v § 62, popřípadě jejich oddací list. Díl 2 Příjmení § 68 (1) Fyzická osoba, které byl matričním úřadem vydán matriční doklad, má povinnost užívat v úředním styku příjmení, popřípadě více příjmení, která jsou uvedena na tomto matričním dokladu. (2) Rodným příjmením se rozumí příjmení uvedené v knize narození a) při narození dítěte podle § 14, b) při určení nebo popření otcovství k dítěti podle § 16 odst. 2 a 3, § 16a a § 19 odst. 2 a 7, c) při osvojení dítěte, d) v souvislosti se změnou pohlaví, nebo e) při uzavření manželství rodičů po narození dítěte. (3) Rodným příjmením se dále rozumí příjmení a) uvedené v jazyce národnostní menšiny podle § 26 odst. 3, b) ve znění po provedení opravy zápisu příjmení v matriční knize podle § 50, c) užívané v nesprávné podobě, které bude na základě svého prohlášení fyzická osoba nadále používat podle § 58 odst. 5, d) po změně provedené na základě žádosti podle § 69a odst. 1 a 2 nebo podle § 69b, nebo e) uvedené v podobě podle prohlášení podle § 70a. (4) Při zápisu narození, uzavření manželství nebo vzniku partnerství v cizině zvláštní matrika na základě žádosti občana nebo na základě žádosti rodičů nezletilého dítěte, jehož se zápis týká a který nebyl v době vzniku matriční události občanem, uvede jeho příjmení, popřípadě rodné příjmení podle cizozemského matričního dokladu vydaného v době vzniku zapisované matriční skutečnosti, který je podkladem pro provedení zápisu do zvláštní matriky. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jménojméno, popřípadě jménajména, a příjmení dítěte, uvede se příjmení na základě žádosti druhého z rodičů. U nezletilého dítěte staršího 12 let se připojí k žádosti jeho souhlas, bez něhož k zápisu příjmení, popřípadě rodného příjmení, nemůže dojít. Ustanovení § 69 odst. 1 se nepoužije. § 69 (1) Příjmení žen se tvoří v souladu s pravidly české mluvnice. (2) Při zápisu uzavření manželství lze na základě žádosti ženy, jíž se uzavření manželství týká, uvést v matriční knize příjmení, které bude po uzavření manželství užívat, v mužském tvaru. (3) Při zápisu narození dítěte lze na základě žádosti rodičů uvést příjmení dítěte ženského pohlaví v mužském tvaru. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jménojméno, popřípadě jménajména, a příjmení dítěte, zapíše se mužský tvar příjmení dítěte ženského pohlaví podle prohlášení druhého z rodičů. (4) Při zápisu úmrtí cizinky se uvede v matriční knize příjmení ženy, jíž se zápis týká, v mužském tvaru, je-li jeho užívání prokázáno matričním dokladem, popřípadě jinou veřejnou listinou. § 69a (1) Na základě žádosti ženy, jejíž příjmení je zapsáno v matriční knize v souladu s pravidly české mluvnice, lze uvést její příjmení v mužském tvaru. (2) Na základě žádosti rodičů nezletilého dítěte ženského pohlaví, jehož příjmení je zapsáno v matriční knize v souladu s pravidly české mluvnice, lze uvést jeho příjmení v mužském tvaru. Jde-li o nezletilé dítě starší 12 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez něhož nemůže ke změně tvaru příjmení dojít. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jménojméno, popřípadě jménajména, a příjmení dítěte, zapíše se mužský tvar příjmení nezletilého dítěte ženského pohlaví podle žádosti druhého z rodičů. (3) Na základě žádosti ženy nebo na základě žádosti rodičů nezletilého dítěte ženského pohlaví, jejichž příjmení je zapsáno v matriční knize v souladu s pravidly české mluvnice, lze uvést příjmení v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují. Jde-li o nezletilé dítě starší 12 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez něhož nemůže ke změně tvaru příjmení dojít. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jménojméno, popřípadě jménajména, a příjmení dítěte, zapíše se tvar příjmení nezletilého dítěte ženského pohlaví podle žádosti druhého z rodičů. (4) Žádost podle odstavců 1 až 3 lze podat u kteréhokoli matričního úřadu nebo u zastupitelského úřadu České republiky. (5) Do poznámky matričního dokladu matriční úřad vyznačí, odkdy užívá žena nebo nezletilé dítě ženského pohlaví své příjmení v mužském tvaru nebo v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují. (6) Uvede-li se příjmení ženy nebo nezletilého dítěte ženského pohlaví v mužském tvaru nebo v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují, podle odstavců 1 až 3, další matriční doklady se vydávají s příjmením v tomto tvaru. (7) Žádost o užívání příjmení v mužském tvaru nebo v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují, lze podat pouze jednou. Každá další žádost o uvedení téhož příjmení v mužském tvaru nebo v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují, je posuzována jako žádost o změnu příjmení. § 69b Užívá-li žena v souladu s § 68 odst. 4, § 69 nebo § 69a příjmení v mužském tvaru, může u kteréhokoli matričního úřadu požádat o užívání svého příjmení v souladu s § 68 odst. 4, pravidly české mluvnice. Jde-li o nezletilé dítě starší 12 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez něhož nemůže ke změně tvaru příjmení dojít. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jménojméno, popřípadě jménajména, a příjmení dítěte, zapíše se příjmení nezletilého dítěte ženského pohlaví v souladu s pravidly české mluvnice podle žádosti druhého z rodičů. § 70 (1) Občan může užívat více příjmení pouze za těchto podmínek: a) nabyl-li je podle dříve platných předpisů a je oprávněn je užívat podle tohoto zákona, anebo b) prohlásil-li souhlasně při uzavírání manželství, že příjmení druhého snoubence užívajícího více příjmení bude jejich příjmením společným, anebo c) prohlásil-li při uzavírání manželství, že spolu se společným příjmením bude užívat a na druhém místě uvádět příjmení předchozí,20) nebo d) jde-li o příjmení dítěte po jeho rodičích, kteří jsou oprávněni užívat více příjmení, nebo e) nabyl-li je v souvislosti s osvojením27). (2) Fyzická osoba, jejíž příjmení jsou zapsána v knize narození nebo v knize manželství, může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude užívat pouze jedno, popřípadě dvě příjmení. Za trvání manželství lze takovéto prohlášení učinit pouze souhlasným prohlášením manželů. Prohlásila-li fyzická osoba při uzavírání manželství, že spolu se společným příjmením bude užívat a na druhém místě uvádět příjmení předchozí, nelze prohlášením upustit od užívání společného příjmení, jestliže toto manželství trvá. (3) Prohlásila-li fyzická osoba při uzavírání manželství, že si ponechá své dosavadní příjmení, které je složeno z více příjmení, a tato příjmení užívají společné nezletilé děti manželů, prohlášení o upuštění od užívání příjmení lze za trvání manželství učinit pouze se souhlasem druhého manžela a vztahuje se i na společné nezletilé děti manželů. Na nezletilé dítě, které dovršilo 12 let, se prohlášení vztahuje, připojilo-li k němu svůj souhlas. (4) Ponechají-li si manželé po uzavření manželství svá dosavadní příjmení, mohou i později učinit prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem, že se dohodli a) na společném příjmení jednoho z nich, nebo b) že příjmení jednoho z nich bude jejich příjmením společným a ten, jehož příjmení není příjmením společným, bude ke společnému příjmení na druhém místě připojovat své dosavadní příjmení. (5) Prohlášení podle odstavce 4 se vztahuje i na společné nezletilé děti manželů. Na nezletilé dítě, které dovršilo 12 let, se prohlášení vztahuje, připojilo-li k němu svůj souhlas. V poznámce oddacího listu matriční úřad vyznačí, odkdy manželé užívají společné příjmení. (6) Mají-li manželé společné příjmení a jeden z nich ke společnému příjmení na druhém místě připojil příjmení, které měl před uzavřením manželství, mohou i později učinit prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem, že tento manžel od užívání připojovaného příjmení upouští36). (7) Mají-li manželé společné příjmení, mohou i později učinit prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem, že jeden z nich bude ke společnému příjmení na druhém místě připojovat příjmení, které měl před uzavřením manželství37). (8) Prohlášení podle odstavců 4, 6 a 7 lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět. Každé další prohlášení je posuzováno jako žádost o změnu příjmení. (9) Při zápisu manželství uzavřeného na území cizího státu zvláštní matrika na základě žádosti manželů uvede jejich příjmení podle cizozemského matričního dokladu, dokladu totožnosti nebo potvrzení cizího státu, pokud jsou doklad nebo potvrzení vydány po uzavření manželství na území cizího státu. (10) Postupem podle odstavce 9 zapíše zvláštní matrika i manželství, které bylo uzavřeno na území cizího státu přede dnem 1. července 2012. § 70a (1) Matriční úřad na základě prohlášení občana, který je současně státním občanem jiného členského státu Evropské unie, uvede v matriční knize jménojméno, popřípadě jménajména, nebo příjmení občana v podobě, kterou mu umožňuje užívat právo a tradice tohoto jiného členského státu Evropské unie, prokáže-li občan jeho užívání matričním dokladem, popřípadě jinou veřejnou listinouveřejnou listinou tohoto jiného členského státu Evropské unie. (2) Prohlášení přijímá kterýkoli matriční úřad. Matriční úřad, který nevede matriční knihu, v níž je jménojméno, popřípadě jménajména, nebo příjmení, jehož se prohlášení týká, zapsáno, postoupí toto prohlášení do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození, knize manželství nebo knize partnerství je jménojméno, popřípadě jménajména, nebo příjmení zapsáno. U nezletilého dítěte staršího 12 let se k prohlášení připojí jeho souhlas, bez něhož k prohlášení nemůže dojít. Prohlášení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět. (3) K prohlášení nezletilého dítěte musí být přiložen písemný souhlas druhého rodiče nebo pravomocné rozhodnutí soudu nahrazující tento souhlas. Není-li souhlas činěn před matričním úřadem, musí být podpis na listině obsahující souhlas druhého rodiče úředně ověřen. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jménojméno, popřípadě jménajména, a příjmení dítěte, zapíše se prohlášení podle druhého z rodičů. § 71 Do knihy manželství se zapíše oznámení rozvedeného manžela, že přijímá zpět své dřívější příjmení, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.21) § 71a (1) Osvojenec mladší 12 let má příjmení osvojitele; společný osvojenec manželů má jejich společné příjmení nebo příjmení jednoho z nich určené pro společné děti manželů38). (2) Dovršil-li osvojenec 12 let, může osvojitel s jeho souhlasem před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že osvojenec bude a) mít příjmení osvojitele, b) mít příjmení podle odstavce 1, jde-li o společného osvojence, nebo c) osvojitelovo příjmení připojovat ke svému příjmení. (3) Má-li osvojenec připojované příjmení, lze osvojitelovo příjmení připojit jen k prvnímu příjmení osvojence; má-li osvojitel připojované příjmení, lze k osvojencovu příjmení připojit jen první příjmení osvojitele39). (4) Osvojitel, popřípadě osvojitelé, prokáže svoji totožnost a k prohlášení připojí a) pravomocný rozsudek o osvojení, b) rodný list osvojence a c) souhlas osvojence staršího 12 let. (5) Osvojenec, který dovršil 12 let, může do 6 měsíců po zrušení osvojení před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že si ponechá příjmení nabyté v souvislosti s osvojením. Nedojde-li k prohlášení ve stanovené lhůtě, zapíše se do knihy narození jeho příjmení před osvojením29). § 71b (1) Se souhlasem osvojitele může zletilý osvojenec před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude a) mít jeho příjmení, b) mít příjmení jednoho z nich určené pro společné děti manželů38), jde-li o společného osvojence, nebo c) osvojitelovo příjmení připojovat k svému příjmení. (2) Trvá-li manželství osvojitele a mají-li manželé společné příjmení, je třeba souhlas druhého manžela. (3) Trvá-li manželství osvojence a mají-li manželé společné příjmení, může osvojenec připojit osvojitelovo příjmení ke svému příjmení nebo změnit příjmení na osvojitelovo, popřípadě na příjmení podle odstavce 1 písm. b), jde-li o společného osvojence, jen se souhlasem svého manžela40). (4) Zletilý osvojenec prokáže svoji totožnost a k prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem připojí a) pravomocný rozsudek o osvojení, b) rodný list, popřípadě oddací list, žije-li v platném manželství, c) souhlas osvojitele, d) souhlas manžela osvojitele, žije-li osvojitel v platném manželství, a e) souhlas svého manžela, žije-li v platném manželství. (5) Není-li souhlas osvojitele, manžela osvojitele a manžela osvojence činěn před matričním úřadem, musí být jejich podpis na souhlasu úředně ověřen. Díl 3 Změna jména a příjmení § 72 (1) JménoJméno, popřípadě jménajména, nebo příjmení, popřípadě více příjmení, která je fyzická osoba povinna užívat, lze změnit fyzické osobě pouze na základě její žádosti, případně žádosti jejích zákonných zástupců. (2) Změna příjmení se povolí tehdy, jde-li o příjmení hanlivé, nebo směšné, nebo je-li pro to vážný důvod. (3) Změna jménajména se nepovolí, žádá-li fyzická osoba mužského pohlaví o změnu na jménojméno ženské, nebo naopak, žádá-li o změnu jménajména na jménojméno neexistující, zkomolené nebo na jménojméno, které má žijící sourozenec společných rodičů. Vzniknou-li pochybnosti o existenci jménajména nebo jeho správné podobě, je žadatel povinen předložit matričnímu úřadu odborné podklady od veřejné výzkumné instituce, jejímž předmětem činnosti je výzkum v oblasti jazykovědy, nebo znalecký posudek. (4) Změna jménajména nebo příjmení se nepovolí, jestliže by změna byla v rozporu s potřebami a zájmy nezletilého dítěte. Změna příjmení nezletilého dítěte se nepovolí, jde-li o změnu na příjmení poručníka, popřípadě poručníků, příjmení pěstouna, popřípadě pěstounů, nebo na příjmení osoby, do jejíž péče bylo nezletilé dítě svěřeno, nejde-li o jednoho z rodičů. (5) Fyzické osobě, která není občanem, lze povolit změnu jménajména nebo příjmení, jen má-li povolen trvalý pobyt podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo jí byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle zákona o azylu. § 72a (1) Fyzická osoba, u níž byla zahájena léčba pro změnu pohlaví, může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude užívat neutrální jménojméno, popřípadě jménajména, a příjmení. (2) Fyzická osoba, jejíž léčba pro změnu pohlaví byla ukončena24), může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude užívat jiné jménojméno, popřípadě jménajména, a příjmení. (3) Přílohou prohlášení podle odstavce 1 je potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o zahájení léčby pro změnu pohlaví. Přílohou prohlášení podle odstavce 2 je potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o ukončení léčby pro změnu pohlaví. (4) Neučiní-li fyzická osoba, která neučinila prohlášení podle odstavce 1, po ukončení léčby pro změnu pohlaví prohlášení podle odstavce 2, matriční úřad uvede v knize narození její příjmení v souladu s pravidly české mluvnice ve tvaru odpovídajícím novému pohlaví; jménojméno do knihy narození nezapíše a učiní o tom oznámení soudu. § 73 (1) Za trvání manželství může být změna příjmení povolena pouze na základě souhlasu obou manželů. (2) Mají-li manželé společné příjmení a je-li povolena změna příjmení jednomu z nich, vztahuje se tato změna i na příjmení druhého manžela a příjmení jejich nezletilých dětí. (3) Mají-li manželé a rodiče dítěte různá příjmení, změna příjmení toho z manželů, jehož příjmení má nezletilý, se vztahuje i na nezletilého. (4) Mají-li manželé společné příjmení a jeden z nich užívá a na druhém místě uvádí příjmení předchozí, může jim být povolena změna pouze tohoto společného příjmení. (5) Dovršilo-li nezletilé dítě 12 let, je třeba, aby se změnou svého příjmení souhlasilo. § 73a U fyzických osob, které změnily osobní stav a kterým byla povolena změna příjmení, se povolená změna příjmení zapíše v knize manželství nebo v knize partnerství. § 74 (1) O žádosti o povolení změny jména nebo příjmení rozhoduje matriční úřad, v jehož správním obvodu je žadatel přihlášen k trvalému pobytu; u nezletilých dětí rozhoduje matriční úřad v místě trvalého pobytu dítěte. (2) Pokud žadatel, popřípadě nezletilé dítě, není na území České republiky přihlášen k trvalému pobytu, je příslušný k projednání žádosti matriční úřad podle místa posledního trvalého pobytu na území České republiky. Pokud není ani takový pobyt, je příslušný k projednání žádosti Úřad městské části Praha 1. (3) Jsou-li pro to závažné důvody, může matriční úřad postoupit žádost k vyřízení matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno nebo příjmení, které má být změněno, zapsáno. § 75 Žádost o povolení změny jména nebo příjmení obsahuje a) jménojméno, popřípadě jménajména, příjmení, popřípadě rodné příjmenírodné příjmení, datum a místo narození, případně datum a místo uzavření manželství nebo vzniku partnerství8a) žadatele, b) rodné číslo, c) místo trvalého pobytu žadatele, popřípadě nezletilého dítěte, d) jméno, popřípadě jména, nebo příjmení, které si žadatel zvolil, e) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, datum a místo narození manžela, popřípadě nezletilých dětí, vztahuje-li se změna jména, nebo příjmení i na tyto fyzické osoby, f) údaj o státním občanství žadatele, nebo nezletilého dítěte, g) odůvodnění. § 76 (1) K žádosti o povolení změny jména, nebo příjmení musí být přiložen a) rodný, popřípadě oddací, list žadatele, nebo nezletilého dítěte, popřípadě doklad o uzavřeném partnerství8a), b) jde-li o osoby rozvedené, pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, c) jde-li o osoby, jejichž partnerství8a) zaniklo, pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení partnerství, anebo úmrtní list zemřelého partnera8a), d) jde-li o osoby ovdovělé, úmrtní list, e) doklad o místu trvalého pobytu na území České republiky, f) doklad o státním občanství,16) g) souhlas fyzické osoby starší 12 let, jde-li o změnu jejího jménajména, popřípadě jmenjmen a příjmení. (2) K žádosti o povolení změny jména nebo příjmení nezletilého dítěte musí být dále přiložen písemný souhlas druhého rodiče, nebo pravomocné rozhodnutí soudu nahrazující tento souhlas. (3) Není-li souhlas činěn před matričním úřadem, který rozhoduje o změně jména, nebo příjmení nezletilého dítěte, musí být podpis na souhlasu s uvedenou změnou úředně ověřen. (4) Doklad podle odstavce 2 není třeba předkládat, pokud a) druhý rodič zemřel; v tom případě se k žádosti přiloží jeho úmrtní list, anebo b) pokud byl druhý rodič zbaven práva určit jménojméno, popřípadě jménajména, a příjmení dítěte; v tom případě se k žádosti přiloží pravomocný rozsudek, nebo c) není známo místo trvalého pobytu druhého rodiče. § 77 (1) Občan, který žije v manželství s cizincem, k žádosti o změnu příjmení přiloží doklad o tom, že podle právního řádu jeho domovského státu tento stát uzná změnu příjmení, pokud se má změna příjmení vztahovat i na tohoto cizince. (2) Doklad podle odstavce 1 se nepředkládá, pokud má cizinec povolen pobyt na území České republiky podle zvláštních právních předpisů.18) § 78 Pravomocná rozhodnutí cizího státu ve věci změny příjmení občana, ke kterým došlo za trvání manželství s cizincem v době, a) kdy měl občan na území cizího státu trvalý pobyt, jsou platná bez dalšího i na území České republiky, b) kdy neměl občan na území cizího státu trvalý pobyt, jsou platná i na území České republiky poté, co ministerstvo uzná jejich platnost. § 79 Rozhodnutí o změně jména nebo příjmení občanů vydaná orgány cizího státu jsou platná i pro orgány České republiky bez ohledu na ustanovení § 78, stanoví-li tak mezinárodní smlouva. HLAVA III PŘESTUPKY § 79a (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) úmyslně zničí, poškodí nebo zneužije matriční doklad, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství a osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření sňatku, b) nesplní oznamovací povinnost matričnímu úřadu při narození, úmrtí, uzavření manželství nebo registrovaném partnerství stanovenou tímto zákonem nebo úmyslně uvede při plnění oznamovací povinnosti nesprávné údaje, c) v rozporu s § 61 odst. 1 a § 68 odst. 1 úmyslně neužívá v úředním styku jménojméno, popřípadě jménajména nebo příjmení, popřípadě více příjmení, která jsou uvedena na matričním dokladu vydaném matričním úřadem v České republice, d) určí otcovství souhlasným prohlášením rodičů o určení otcovství k témuž dítěti opakovaně před matričním úřadem, zastupitelským úřadem České republiky nebo před soudem, nebo e) při určování otcovství souhlasným prohlášením rodičů nepravdivě prohlásí, že jí není známo, že by probíhalo soudní řízení o určení otcovství k tomuto dítěti. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 Kč. HLAVA IV USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZMOCŇOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ § 80 Způsobilost k vedení matričních knih a zabezpečování s tím souvisejících úkonů získaná podle dosavadních právních předpisů se považuje za zkoušku podle tohoto zákona. § 81 Za veřejnou listinu podle tohoto zákona se považuje listina, která osvědčuje skutečnosti o narození, uzavření manželství, vzniku partnerství, úmrtí a osobním stavu, pokud byla vydána matričním úřadem, soudem nebo jiným státním orgánem České republiky v mezích jeho pravomoci, nebo listina, která byla zvláštním právním předpisem za veřejnou listinu prohlášena, anebo listina, která se za veřejnou považuje podle zvláštního právního předpisu nebo podle mezinárodní smlouvy. § 81a Doklad, který je jinak třeba podle tohoto zákona předložit matričnímu úřadu, se nepředkládá, pokud si skutečnost v něm uvedenou matriční úřad může ověřit z jím vedené matriční knihy, ze základního registru obyvatel, z informačního systému evidence obyvatel, z informačního systému cizinců, z informačního systému evidence občanských průkazů nebo z informačního systému evidence cestovních dokladů. § 82 (1) Matriční úřad plní oznamovací povinnost o údajích zapsaných v matričních knihách, nebo o rozhodnutích týkajících se jména, nebo příjmení v případech a způsoby, které stanoví zvláštní zákon. (2) Matriční úřad zašle soudu příslušnému k projednání dědictví kopii úmrtního listu; pokud je mu znám vypravitel pohřbu, uvede tuto skutečnost do poznámky úmrtního listu. § 83 (1) Soudy, správní úřady, obceobce a matriční úřady jsou povinny zasílat příslušnému matričnímu úřadu oznámení o vydaných rozhodnutích, nebo učiněných dohodách, nebo souhlasných prohlášeních, které mají vliv na matriční události a matriční skutečnosti zapisované do matričních knih. Tyto doklady, které jsou podkladem pro zápis, nebo dodatečný zápis do matriční knihydodatečný zápis do matriční knihy, popřípadě dodatečný záznamdodatečný záznam do matriční knihy, zašlou uvedené orgány příslušnému matričnímu úřadu do 30 dnů od právní moci rozsudku nebo do 30 dnů od uzavření dohody, nebo souhlasného prohlášení. (2) Jsou-li rozhodnutí uvedená v odstavci 1 doručována do ciziny a nelze-li splnit oznamovací povinnost vůči příslušnému matričnímu úřadu do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, je nutno tak učinit i po uplynutí této lhůty, nejdéle do 30 dnů od obdržení potvrzení o převzetí rozhodnutí. § 84 K ověření správnosti údajů zapisovaných do matričních knih jsou ministerstva, ostatní správní úřady, soudy a orgány územních samosprávných celků povinny poskytnout potřebné informace. § 84c Údaje ze základního registru obyvatel, z informačního systému evidence obyvatel a informačního systému cizinců může pro účely tohoto zákona ministerstvo, krajský úřad a matriční úřad dále předávat. § 85 Jestliže jsou v matriční knize zapsána k 31. prosinci 1949 dvě jménajména, nebo více jmenjmen, platí v úředním styku jménojméno uvedené na prvním místě. Je-li však některé z nich označeno za hlavní, platí v úředním styku toto jménojméno. § 86 (1) Fyzická osoba, která má v matriční knize zapsána k 31. prosinci 1949 dvě jména, může před matričním úřadem prohlásit, že bude tato jména užívat. Má-li v této matriční knize zapsána více než dvě jména, může před matričním úřadem prohlásit, které jméno z těchto zapsaných jmen bude užívat jako druhé. (2) Prohlášení se činí před kterýmkoli matričním úřadem. Matriční úřad, v jehož knize narození nejsou zapsána jménajména, jichž se prohlášení týká, postoupí toto prohlášení do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození jsou jménajména zapsána. Toto prohlášení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět. § 87 Pokud se podle § 5, § 8a odst. 1 písm. a) a c) až e), § 8a odst. 2 až 5, § 12 a 13, § 13a odst. 4, § 16 odst. 7 a 9, § 16a a 17a, § 18 odst. 1 a 3, § 19 odst. 1 až 7, § 25 odst. 1 písm. a) a c) až e), § 25 odst. 2, 3 a 5 až 7, § 25b, § 26 odst. 2 až 4, § 28, 45, 46 a 53, § 57 odst. 2, § 58 odst. 5, § 62 odst. 1, 3 až 5 nebo 7, § 63 odst. 2, § 68 odst. 4, § 69 až 71b, 72a nebo § 86 odst. 1 nevyhoví v plném rozsahu, vydá se o tom rozhodnutí. § 88 Matriční úřad, který od účinnosti tohoto zákona povede matriční knihy, převezme nejpozději do jednoho měsíce od účinnosti tohoto zákona matriční knihy od obecních úřadů a újezdních úřadů,1) pověřených vedením matrik, jejichž působnost na úseku matrik zanikla. § 89 Sbírku listin podle § 8 odst. 1 tvoří od 1. ledna 2006 též výtisk počítačového záznamu. § 90 (1) V případech, kdy nejsou uloženy prvopisy a druhopisy matričních knih a sbírky listin v souladu s ustanovením § 23, předá matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad a archiv ve lhůtě 2 let od účinnosti tohoto zákona matriční knihy k uložení příslušnému archivu stanovenému tímto zákonem. (2) Není-li zachován prvopis či druhopis matriční knihy u příslušného matričního nebo úřadu s rozšířenou působností anebo krajského úřadu, postupuje matriční úřad a úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad před předáním matričních knih (§ 23) příslušnému archivu podle § 55. (3) Není-li zachován druhopis matriční knihy a její prvopis je již uložen u příslušného archivu, zajistí tento archiv vyhotovení druhopisu matriční knihy. Přitom postupuje podle § 55 odst. 3. § 91 (1) Matriční doklady a) vyhotovené orgány příslušnými k jejich vydání podle předpisů platných k 31. prosinci 1949 (rodný, případně rodný a křestní, popřípadě křestní a rodný, nebo oddací, anebo úmrtní list), nebo b) vyhotovené podle právních předpisů platných k počátku účinnosti tohoto zákona (rodný, oddací, nebo úmrtní list), zůstávají i nadále v platnosti a mají charakter veřejných listinveřejných listin, pokud nedošlo ke změně skutečností v nich uvedených (§ 58). (2) Křestní list se považuje za veřejnou listinuveřejnou listinu prokazující narození za předpokladu, že a) obsahuje údaje uváděné v době jeho vydání v rodném listu, b) byl vydán do 31. prosince 1949 a c) nedošlo ke změně údajů v něm uvedených podle § 58. § 92 Při vydávání matričních dokladů ze zápisů v matričních knihách se údaje uvádějí v souladu s předpisy platnými v době vzniku matriční události. Obdobně se postupuje při dodatečných zápisech matričních událostí, dodatečných záznamechdodatečných záznamech nebo jejich změnách. § 94 Zápis do zvláštní matriky se neprovede, jestliže došlo k matriční události před 1. lednem 1950, pokud tato událost byla zapsána podle právních předpisů platných v době provedení zápisu do matriční knihyzápisu do matriční knihy, kterou nyní vede matriční úřad na území České republiky. § 95 Podání učiněná před účinností tohoto zákona se vyřizují podle dosavadních předpisů. § 95a Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, Magistrátu hlavního města Prahy, úřadu městské části hlavního města Prahy, magistrátu měst Brna, Ostravy a Plzně, úřadům městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst, obecnímu úřadu, starostovi, místostarostovi nebo pověřenému členu zastupitelstva podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti. § 96 (1) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem a) matriční úřady a jejich správní obvody, b) podrobnosti o technickém způsobu vedení předem svázaných matričních knih, c) způsob a postup při vedení rejstříku, d) postup při zapisování do matričních knih, e) postup při vydávání matričních dokladů, potvrzení a doslovných výpisů z matričních knih, f) způsob označení a spojení vícejazyčného standardního formuláře s matričním dokladem, vysvědčením o právní způsobilosti k uzavření manželství, g) postup při zasílání matričních dokladů do ciziny, h) obecné podmínky pro vedení sbírky listin a nahlížení do ní, i) postup při vydávání osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření sňatku, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství, j) postup při zápisu oznámení o užívání příjmení po rozvodu, k) postup při uvádění příjmení žen v matričních knihách a na matričních dokladech, l) vzory matričních tiskopisů, vzory souhlasného prohlášení rodičů o určení otcovství a vzory prohlášení manžela matky dítěte, popřípadě jejího bývalého manžela, muže, který tvrdí, že je otcem dítěte, a matky dítěte, m) vzor potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o zahájení a ukončení léčby pro změnu pohlaví, n) způsob a postup ověřování odborné způsobilosti pro výkon funkce matrikáře, o) postup při provádění zápisů do zvláštní matriky, p) postup při předávání matričních knih a sbírek listin k archivaci. (2) Národní standard pro elektronické vedení matriky, který ministerstvo zveřejní ve Věstníku ministerstva a na svých internetových stránkách, stanoví výstupní datový formát matričních událostí, matričních skutečností, změn a oprav vedených pomocí výpočetní techniky a harmonogram předání těchto údajů do matričního informačního systému. ČÁST TŘETÍ Změna zákona, kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy § 98 Zákon č. 68/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., se mění takto: Čl. IV se zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ § 99 Zrušují se: 1. Zákon č. 268/1949 Sb., o matrikách. 2. Zákon č. 55/1950 Sb., o užívání a změně jména a příjmení. 3. Vládní nařízení č. 161/1950 Sb., o některých přesunech působnosti v oboru vojenské správy. 4. Vládní nařízení č. 93/1958 Sb., o změnách působnosti v matričních věcech. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST § 100 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001, s výjimkou ustanovení § 6 odst. 2, uvedeného v části první tohoto zákona, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 1) § 35 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. 1a) § 21 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů. 2) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. 4a) § 67b odst. 20 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. 7) § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. § 212 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon. 8) § 776 odst. 1 občanského zákoníku. 8a) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů. 9) Vyhláška č. 297/2012 Sb., o náležitostech Listu o prohlídce zemřelého, způsobu jeho vyplňování a předávání místům určení, a o náležitostech hlášení ukončení těhotenství porodem mrtvého dítěte, o úmrtí dítěte a hlášení o úmrtí matky (vyhláška o Listu o prohlídce zemřelého). 9a) § 1 a 2 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 563/2004 Sb., zákona č. 383/2005 Sb. a zákona č. 112/2006 Sb. 9b) § 1 odst. 2 zákona č. 109/2002 Sb. 9c) Čl. 11 odst. 1 Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 96/1998 Sb.). § 7 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 10a) Článek 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. 4. 2004 o právu občanů unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států. 11) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. 12) § 672 občanského zákoníku. 13) § 669 občanského zákoníku. 14) § 86a zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 155/1998 Sb. 15) § 667 občanského zákoníku. 16) § 20 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění zákona č. 194/1999 Sb. 18) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 19) Čl. 37 vyhlášky č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích. 19a) § 52 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním. 20) § 660 písm. c) občanského zákoníku. 21) § 759 občanského zákoníku. 22) § 37 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). 23) § 778 občanského zákoníku. 24) § 29 odst. 1 občanského zákoníku. 25) § 28 odst. 1 občanského zákoníku. 26) § 77 odst. 1 občanského zákoníku. 27) § 835 odst. 2 a § 851 odst. 2 občanského zákoníku. 29) § 842 občanského zákoníku. 30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1191 ze dne 6. července 2016 o podpoře volného pohybu občanů zjednodušením požadavků na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012. 31) § 7 odst. 2 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky). 32) Zákon č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, ve znění zákona č. 166/2020 Sb. 33) § 16 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 384/2008 Sb. 34) § 780 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 36) § 661 odst. 3 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 37) § 661 odst. 4 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 38) § 835 odst. 1 a § 860 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 39) § 835 odst. 2 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 40) § 851 odst. 2 a 3 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 302/2000 Sb.	Zákon č. 302/2000 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon) Vyhlášeno 7. 9. 2000, datum účinnosti 7. 9. 2000, částka 85/2000 * Čl. I - Zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 7. 9. 2000 302 ZÁKON ze dne 2. srpna 2000, kterým se mění zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), se mění takto: 1. V § 2 odst. 2 se za slova „Sbírku zákonů,“ vkládají slova „Sbírku mezinárodních smluv,“. 2. V § 9 odst. 1 písmeno f) zní: „f) 1 povinný výtisk každé státní vědecké knihovně a Státní technické knihovně v Praze,“. 3. V § 9 odst. 1 písm. g) se slovo „regionální“ zrušuje. 4. V § 9 odstavec 2 zní: „(2) Je-li periodický tisk vydáván v regionálních mutacích, vydavatel splní povinnost podle odstavce 1 písm. f) dodáním povinného výtisku takového periodického tisku státní vědecké knihovně příslušné podle označení regionální mutace a dodáním regionálních mutací Státní technické knihovně v Praze.“. 5. V § 9 se odstavec 6 zrušuje. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 303/2000 Sb.	Zákon č. 303/2000 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 7. 9. 2000, datum účinnosti 7. 9. 2000, částka 85/2000 * Čl. I - Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 243/1994 Sb., zákona č. 143/1996 Sb., zákona č. 61/1998 Sb. a zákona č. 241/2000 Sb., se mění takto: * Čl. II - Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění tohoto zákona, se použije poprvé za zdaňovací období roku 2000. * Čl. III Aktuální znění od 7. 9. 2000 303 ZÁKON ze dne 2. srpna 2000, kterým se mění zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 243/1994 Sb., zákona č. 143/1996 Sb., zákona č. 61/1998 Sb. a zákona č. 241/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 písmeno a) zní: „a) vozidla jednostopá, sněžné skútry, vozidla se třemi koly, vozidla se čtyřmi koly mající charakter konstrukce motocyklu a nepřevyšující pohotovostní hmotnost 400 kg a s maximálním čistým výkonem motoru, který nepřevyšuje 15 kW, a jejich přípojná vozidla,“. 2. V § 3 odst. 1 se písmena j) a k) zrušují a doplňuje se písmeno ch), které zní: „ch) vozidla na elektrický pohon.“. 3. V § 3 se odstavce 3 a 4 zrušují. 4. V § 6 se doplňují odstavce 6, 7, 8, 9 a 10, které znějí: „(6) U vozidel, u nichž údaj v technickém průkazu vozidla nebo v samostatném dokladu vydaném výrobcem vozidla či jeho pověřeným zástupcem (akreditovaným dovozcem) osvědčuje, že vozidla splňují limity úrovně Euro 2 stanovené předpisy Evropské hospodářské komise OSN 49-02 B (směrnice 91/542/EHS, směrnice 96/1/ES), Evropské hospodářské komise OSN 83-03 B, C (směrnice 94/12/ES) a Evropské hospodářské komise OSN 83-04 B, C (směrnice 96/44/ES, směrnice 96/69/ES), se sazba daně podle odstavců 1 a 2 snižuje o 25 % do 31. 12. 2001. U jednoho vozidla nelze použít současně snížení sazby daně podle tohoto odstavce a odstavce 5. (7) U vozidel, u nichž údaj v technickém průkazu vozidla nebo v samostatném dokladu vydaném výrobcem vozidla či jeho pověřeným zástupcem (akreditovaným dovozcem) osvědčuje, že vozidla splňují limity úrovně Euro 3, se sazba daně podle odstavců 1 a 2 snižuje o 50 % do 31. 12. 2001; počínaje 1. 1. 2002 se u těchto vozidel sazba daně podle odstavců 1 a 2 snižuje o 25 %. U jednoho vozidla nelze použít současně snížení sazby daně podle tohoto odstavce a odstavce 5. (8) Limity úrovně Euro 3 stanoví prováděcí předpis. (9) Snížení podle odstavců 6 a 7 se u jednoho poplatníka vztahuje na počet návěsů odpovídající počtu tahačů splňujících podmínky pro toto snížení. (10) Nárok na snížení podle odstavců 6 a 7 u vozidel evidovaných v zahraničí prokáže poplatník potvrzením nebo jiným dokladem vydaným výrobcem vozidla.“. 5. V § 10 odst. 5 se slova „až k)“ nahrazují slovy „až ch)“. 6. V § 11 se za slova „sleva na dani“ vkládají slova „za jednotlivá vozidla“. 7. V § 17 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Ministerstvo dopravy a spojů vydá prováděcí právní předpis k provedení § 6 odst. 8.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. Čl. II Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění tohoto zákona, se použije poprvé za zdaňovací období roku 2000. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 305/2000 Sb.	Zákon č. 305/2000 Sb. Zákon o povodích Vyhlášeno 7. 9. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 85/2000 * § 1 - (1) Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zaniká bez likvidace * § 2 - Přechod vlastnického práva * § 3 - Přechod ostatních práv a povinností * § 4 - Hlavní předmět činnosti Povodí * Společná, přechodná a závěrečná ustanovení * § 5 - (1) Předsedové představenstev jednotlivých akciových společností uvedených v § 1 odst. 1 se stávají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona řediteli příslušných Povodí; tuto funkci vykonává každý z nich do doby jmenování nového ředitele příslušného Povodí. * § 6 - Akcie akciových společností se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ruší. * § 7 - (1) Živnostenská oprávnění vydaná akciovým společnostem uvedeným v § 1 odst. 1 ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona přecházejí na příslušná Povodí uvedená v § 1 odst. 2, na něž práva a povinnosti z jednotlivých akciových společností přecházejí podle § 3. * § 8 - (1) Zakladatel předloží příslušnému krajskému soudu, který vede obchodní rejstřík, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona návrh na výmaz zaniklých akciových společností uvedených v § 1 odst. 1 a návrh na zápis jednotlivých Povodí uve * § 9 - (1) Zakladatel předloží příslušnému katastrálnímu úřadu nejpozději do 3 měsíců od dne nabytí účinnosti tohoto zákona návrh na záznam příslušných změn, vyplývajících z tohoto zákona, v operátech katastru nemovitostí, včetně vyznačení práva hospodaření2) k n * § 10 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2001 305 ZÁKON ze dne 4. srpna 2000 o povodích Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 (1) Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zaniká bez likvidace a) Povodí Labe, akciová společnostakciová společnost, se sídlem v Hradci Králové, ul. Víta Nejedlého 951, b) Povodí Moravy, akciová společnostakciová společnost, se sídlem v Brně, Dřevařská 11, c) Povodí Odry, akciová společnostakciová společnost, se sídlem v Ostravě 1, Varenská 49, d) Povodí Ohře, akciová společnostakciová společnost, se sídlem v Chomutově, Bezručova 4219, e) Povodí Vltavy, akciová společnostakciová společnost, se sídlem v Praze 5, Holečkova 8. (2) Dnem účinnosti tohoto zákona vzniká a) Povodí Labe, státní podnik, se sídlem v Hradci Králové, ul. Víta Nejedlého 951, b) Povodí Moravy, státní podnik, se sídlem v Brně, Dřevařská 11, c) Povodí Odry, státní podnik, se sídlem v Ostravě 1, Varenská 49, d) Povodí Ohře, státní podnik, se sídlem v Chomutově, Bezručova 4219, e) Povodí Vltavy, státní podnik, se sídlem v Praze 5, Holečkova 8, (dále jen „Povodí“). (3) Postavení, právní poměry, činnost, sloučení, splynutí a rozdělení Povodí se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona řídí ustanoveními zákona o státním podniku,1) pokud tento zákon nestanoví jinak. (4) Funkci zakladatele Povodí jménem státu vykonává Ministerstvo zemědělství. (5) Na nakládání s majetkem státu podle tohoto zákona nelze použít ustanovení zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby.2) § 2 Přechod vlastnického práva Věci ve vlastnictví jednotlivých akciových společnostíakciových společností uvedených v § 1 odst. 1 písm. a) až e) přecházejí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona do vlastnictví státu. K témuž dni vzniká k těmto věcem a dále k věcem ve vlastnictví státu, které tyto akciové společnostiakciové společnosti užívají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, právo hospodaření3) příslušným Povodím uvedeným v § 1 odst. 2 písm. a) až e). § 3 Přechod ostatních práv a povinností (1) Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona přecházejí z jednotlivých akciových společnostíakciových společností uvedených v § 1 odst. 1 písm. a) až e) všechna práva, s výjimkou vlastnického práva, a všechny povinnosti, včetně pracovněprávních vztahů, na příslušná Povodí uvedená v § 1 odst. 2 písm. a) až e). (2) Za hodnotu práv a povinností, které přecházejí podle odstavce 1, se u jednotlivých Povodí považuje hodnota práv a závazků, evidovaná ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona v účetnictví příslušné akciové společnostiakciové společnosti, vedeném v souladu s právními předpisy. Obdobně to platí pro hodnotu věcí, k nimž vzniká podle § 2 právo hospodaření jednotlivým Povodím. (3) Určeným majetkem u jednotlivých Povodí jsou pozemky a stavby, včetně vodohospodářských děl, k nimž jim vzniklo právo hospodaření podle § 2. (4) Jednotlivá Povodí vytvářejí a používají fond kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního právního předpisu,4) do kterého se převede zůstatek sociálního fondu. (5) Počáteční minimální výše rezervního a investičního fondu, fondu rozvoje a odměn se rovná výši těchto fondů příslušné akciové společnostiakciové společnosti ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. § 4 Hlavní předmět činnosti Povodí (1) Hlavním předmětem činnosti Povodí je správa vodohospodářsky významných vodních toků,5) vodních toků tvořících státní hranici, jakož i provoz a údržba vodohospodářských děl ve vlastnictví státu. (2) Povodí vykonávají dále činnosti s hlavním předmětem činnosti související a činnosti svěřené jim tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.6) (3) Povodí mohou majetek, k němuž jim vzniklo právo hospodaření, užívat k podnikání jen v rozsahu a za podmínek stanovených zakladatelem. Společná, přechodná a závěrečná ustanovení § 5 (1) Předsedové představenstev jednotlivých akciových společnostíakciových společností uvedených v § 1 odst. 1 se stávají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona řediteli příslušných Povodí; tuto funkci vykonává každý z nich do doby jmenování nového ředitele příslušného Povodí. (2) Jmenování nových ředitelů Povodí a jmenování a volba jejich dozorčích rad bude provedena nejpozději do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (3) Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona končí funkční období členů představenstva a členů dozorčích rad akciových společnostíakciových společností uvedených v § 1 odst. 1. § 6 AkcieAkcie akciových společnostíakciových společností se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ruší. § 7 (1) Živnostenská oprávnění vydaná akciovým společnostemakciovým společnostem uvedeným v § 1 odst. 1 ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona přecházejí na příslušná Povodí uvedená v § 1 odst. 2, na něž práva a povinnosti z jednotlivých akciových společnostíakciových společností přecházejí podle § 3. (2) Ředitelé jednotlivých Povodí písemně oznámí příslušným živnostenským úřadům7) do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona pokračování v provozování živnostíživností příslušné zaniklé akciové společnostiakciové společnosti. § 8 (1) Zakladatel předloží příslušnému krajskému soudu, který vede obchodní rejstřík, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona návrh na výmaz zaniklých akciových společnostíakciových společností uvedených v § 1 odst. 1 a návrh na zápis jednotlivých Povodí uvedených v § 1 odst. 2 do obchodního rejstříku. (2) Návrh na zápis každého Povodí do obchodního rejstříku obsahuje a) název a sídlo Povodí, b) hlavní předmět činnosti Povodí, c) rozsah a podmínky podnikání stanovené zakladatelem, d) jméno, příjmení, rodné číslo a trvalý pobyt ředitele Povodí, e) jména, příjmení, rodná čísla a trvalý pobyt členů dozorčí rady Povodí, f) označení a adresu ministerstva, které vykonává funkci zakladatele, g) jméno, příjmení a funkční zařazení osoby oprávněné jednat jménem ministerstva vykonávajícího funkci zakladatele, h) celkovou účetní hodnotu určeného majetku (§ 3 odst. 3) Povodí, i) výši rezervního fondu Povodí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, která je jeho minimální výší. (3) K návrhu na zápis Povodí do obchodního rejstříku se připojují a) potvrzení auditora o celkové výši hodnoty určeného majetku, b) potvrzení auditora o výši rezervního fondu ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, c) ověřené fotokopie živnostenských oprávnění. (4) Zápis v obchodním rejstříku na podkladě návrhu podle odstavců 1 až 3, předloženého zakladatelem, má deklaratorní povahu. (5) Dojde-li ke změně některého z údajů uvedených v odstavci 2, zapisovaných do obchodního rejstříku, podá zakladatel bezodkladně příslušnému soudu, který vede obchodní rejstřík, návrh na zápis takové změny v obchodním rejstříku. § 9 (1) Zakladatel předloží příslušnému katastrálnímu úřadu nejpozději do 3 měsíců od dne nabytí účinnosti tohoto zákona návrh na záznam příslušných změn, vyplývajících z tohoto zákona, v operátech katastru nemovitostínemovitostí, včetně vyznačení práva hospodaření2) k nemovitostemnemovitostem pro příslušné Povodí.8) (2) Katastrální úřad provede změny v katastru nemovitostínemovitostí záznamem ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. § 10 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 1) Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 761 odst. 1 obchodního zákoníku. 4) Vyhláška č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů. 5) Vyhláška č. 28/1975 Sb., kterou se určují vodárenské toky a jejich povodí a stanoví seznam vodohospodářsky významných vodních toků. 6) Například zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů. 8) § 2 odst. 4 písm. b) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. § 8 odst. 2 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 113/2000 Sb.
Zákon č. 306/2000 Sb.	Zákon č. 306/2000 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 119/2000 Sb. Vyhlášeno 7. 9. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 85/2000 * Čl. I - Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2002 306 ZÁKON ze dne 4. srpna 2000, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 119/2000 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní: „(2) Tento zákon se nevztahuje na pokrmy a pitnou vodu. Podmínky výroby a zásobování pitnou vodou a podmínky výroby pokrmů a jejich uvádění do oběhu stanoví zvláštní právní předpis.1a) 1a) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.“. 2. V § 2 písm. a) se slova „o léčiva1) a omamné nebo psychotropní látky,2)“ včetně poznámek pod čarou č.1) a 2) nahrazují slovy „o léčiva1) a omamné nebo psychotropní látky;2) za potravinu podle tohoto zákona se považují i přídatné látky, látky pomocné a látky určené k aromatizaci, které jsou určeny k prodeji spotřebiteli za účelem konzumace,“. Poznámky pod čarou č. 1) a 2) znějí: „1) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které včetně poznámky pod čarou č. 2a) zní: „c) potravinami nebo složkami potravin nového typu (dále jen „potraviny nového typu“) potraviny nebo složky, které se dosud ve významné míře nepoužívaly v České republice pro lidskou spotřebu a které patří do těchto skupin: 1. potraviny obsahující geneticky modifikované organismy,2a) 2. potraviny, které byly vyrobeny z geneticky modifikovaných organismů, ale konkrétní potravina je již neobsahuje, 3. potraviny obsahující novou nebo úmyslně modifikovanou základní molekulární strukturu, 4. potraviny, sestávající z mikroorganismů, hub nebo řas, nebo jsou z nich izolovány, 5. potraviny sestávající nebo izolované z rostlin nebo živočichů, s výjimkou rostlin nebo živočichů získaných tradičním postupem šlechtění nebo chovu nebo rozmnožování, a které jsou považovány za zdravotně nezávadné, 6. potraviny vyrobené dosud nepoužívanými technologickými postupy, které vedou k významným změnám ve struktuře potraviny nebo složení, ovlivňující jejich nutriční hodnotu, metabolismus nebo obsah nežádoucích látek, 2a) Zákon č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů.“. Dosavadní písmena c) až u) se označují jako písmena d) až v). 4. V § 2 písmeno i) zní: „i) potravními doplňky nutriční faktory (vitamíny, minerální látky, aminokyseliny, specifické mastné kyseliny a další látky) s významným biologickým účinkem,“. 5. V § 2 písm. n) se slova „a poskytování služeb společného stravování4)“ včetně poznámky pod čarou č. 4) zrušují. 6. V § 2 se na konci textu písmena o) doplňují tato slova: „od data proclení“. 7. V § 2 písmeno t) zní: „t) šarží množství druhově totožných jednotek, které byly vyrobeny za stejných podmínek,“. 8. V § 2 písm. u) se za slovo „nakupuje“ vkládá slovo „, dováží“. 9. V § 2 se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňují se písmena w) až z), která znějí: „w) výživovým tvrzením tvrzení, údaj, znázornění nebo reklamní sdělení, které udává, doporučuje nebo obsahuje údaje o zvláštních výživových vlastnostech potraviny v souvislosti s 1. energetickou hodnotou, kterou potravina dodává ve snížené nebo zvýšené míře nebo nedodává vůbec, 2. obsahem živin, které potravina obsahuje, popřípadě obsahuje ve zvýšené nebo snížené míře nebo neobsahuje vůbec; výživovým tvrzením není informace o druhu, množství živin nebo energetické hodnotě, x) tvrzením každé konstatování, které tvrdí, naznačuje nebo vede k závěru, že potravina má zvláštní vlastnosti, např. původ, charakter, zpracování, složení, nutriční vlastnosti, y) klasifikací jatečně upravených těl jatečných zvířat (dále jen „klasifikace jatečných zvířat“) způsob zařazování jatečně upravených těl jatečných zvířat do příslušných tříd jakosti podle stanovených znaků a charakteristik, jejich označení třídou, kontrola úpravy těl nebo půlek a přejímací hmotnosti v teplém stavu v jatečné úpravě, z) potravinou neznámého původu potravina, u které nelze prokázat jejího výrobce nebo u dovezené potraviny zemi původu a jejího výrobce.“. 10. Nadpis pod § 3 zní: „Povinnosti výrobců a dovozců potravin“. 11. V § 3 odst. 1 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 7) zní: „a) dodržovat požadavky na zdravotní nezávadnost, jakost, přepravu a skladování potravin a surovin k jejich výrobě a technologické požadavky stanovené tímto zákonem, vyhláškou a zvláštními právními předpisy1a), 7) nebo rozhodnutími příslušných správních úřadů a používat při výrobě tepelně neopracovaných potravin pouze tepelně ošetřené vaječné obsahy, 7) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 12. V § 3 odst. 1 písm. c) se slova „zvláštními zákony6), 7)“ nahrazují slovy „zvláštními právními předpisy1a), 7)“. 13. V § 3 odst. 1 písm. d) se slova „vodu a suroviny,“ zrušují. 14. V § 3 odst. 1 písmeno f) včetně poznámek pod čarou č. 9a) a 9b) zní: „f) zajistit u vyráběných potravin pravidelnou kontrolu nad dodržováním požadavků stanovených prováděcími právními předpisy a technických požadavků9) na zdravotní nezávadnost a jakost a v době radiační havárie9a) nad dodržováním požadavků na nejvyšší přípustné úrovně kontaminace radionuklidy stanovené zvláštním právním předpisem,9b) způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou a vést o tom evidenci, 9a) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 9b) Vyhláška č. 184/1997 Sb., o požadavcích na zajištění radiační ochrany.“. 15. V § 3 odst. 1 písmeno i) zní: „i) používat při výrobě potravin potravní doplňky, látky přídatné, látky pomocné a látky určené k aromatizaci tak, aby jejich obsah, podmínky a způsob použití ve výrobku odpovídal vyhlášce nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu,“. 16. V § 3 odst. 1 se doplňují písmena j) až m), která znějí: „j) používat k přímému technologickému zpracování nebo k uchování potravin pitnou vodu;1a) jinou vodu, s výjimkou potravin živočišného původu, může výrobce k těmto účelům používat jen se souhlasem orgánu ochrany veřejného zdraví. V žádosti o souhlas uvede výsledky šetření jakosti o zdravotní nezávadnosti této vody a zdůvodnění jejího použití. Povinnost používat pitnou vodu se nevztahuje na vodu používanou k dopravě nebo mytí zemědělských produktů a surovin, které jsou dále tepelně zpracovány. Tato voda však nesmí negativně ovlivnit zdravotní nezávadnost potraviny, k) dodržovat požadavky na zdravotní nezávadnost, čistotu a identitu surovin a látek stanovenou prováděcími právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného správního úřadu vydaným podle tohoto zákona a zvláštním právním předpisem,7) l) při použití látek schválených rozhodnutím příslušného správního úřadu podle § 3a dodržovat schválený rozsah značení těchto látek na obalu potraviny, m) vést evidenci o provedené ochranné dezinsekci a ochranné deratizaci zaměřené na likvidaci původců nákaz a zvýšeného výskytu přenašečů infekčních onemocnění a škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů.“. 17. V § 3 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 9c) zní: „(2) Tímto zákonem nejsou dotčeny povinnosti dodržovat zásady osobní a provozní hygieny a podmínky výkonu ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace stanovené zvláštními právními předpisy.1a), 7), 9c) 9c) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 18. V § 3 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Výrobce nebo dovozce smí vyrábět nebo dovážet jen takové potraviny nového typu, které nepředstavují zdravotní nebezpečí pro spotřebitele, neklamou spotřebitele a neliší se od běžných potravin nebo složek potravin, které mají být jimi nahrazeny, a to do té míry, že by jejich běžná spotřeba byla pro spotřebitele nutričně nevýhodná.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 19. V § 3 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 10b) zní: „(5) Výrobci a dovozci potravin jsou povinni přizpůsobit zaměření a rozsah výroby nebo dovozu potravin v rámci hospodářských opatření uložených v krizovém stavu podle zvláštních právních předpisů.10b) 10b) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů.“. 20. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně poznámky pod čarou č. 10c) zní: „§ 3a Povinnosti výrobců a dovozců některých látek přídatných, látek pomocných a látek určených k aromatizaci potravin (1) Výrobce nebo dovozce látek určených k aromatizaci, látek přídatných nebo látek pomocných, které nejsou uvedeny ve vyhlášce a jsou určeny k výrobě potravin, je povinen požádat Ministerstvo zdravotnictví o souhlas k jejich výrobě nebo dovozu. Ministerstvo zdravotnictví může v rozhodnutí10c) stanovit způsob a podmínky použití těchto látek a rozsah jejich označování na vnějších obalech. (2) Žádost podle odstavce 1 musí obsahovat a) specifikaci látky, popřípadě povahu zdroje, který není tradiční, b) technologické zdůvodnění, c) dokumentaci obsahující skutečnosti nutné pro zdravotní posouzení látky, zejména údaje o toxicitě s důkazem, že neporuší zdravotní nezávadnost potraviny sama či reakcí nebo interakcí s potravinou, obalem nebo jinými látkami, které jsou v potravině obsaženy, a údaje o čistotě látky, d) zdůvodnění rozsahu použití látky při výrobě potraviny, e) způsob použití látky a její množství použité ve výrobě, popřípadě množství ve výsledném výrobku. (3) Výrobce nebo dovozce látky uvedené v odstavci 1 je povinen označit na obalu určeném pro výrobce potravin údaje podle § 6 odst. 1 písm. a) až l) a dále údaje o způsobu a podmínkách použití stanovené rozhodnutím podle odstavce 1. 10c) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.“. 21. § 4 zní: „§ 4 Ozařování potravin (1) Ultrafialovými paprsky nebo ionizujícím zářením lze ozařovat pouze potraviny a potravinové suroviny stanovené vyhláškou. Při ozařování těchto potravin a potravinových surovin musí být dodrženy podmínky stanovené vyhláškou. Ostatní potraviny a potravinové suroviny mohou být ozařovány pouze se souhlasem a za podmínek stanovených Ministerstvem zdravotnictví. (2) Osoba provádějící ozařování potravin a potravinových surovin ionizujícím zářením musí a) být k této činnosti odborně způsobilá, b) vést dokumentaci o způsobu ozáření potravin, druhu a množství ozářených potravin a potravinových surovin, označení šarže, objednatele a příjemce ozářených potravin, datu ozáření, obalových materiálech použitých během ozáření, údajích sloužících ke kontrole ozařovacího procesu včetně údajů o průběžné technologické dozimetrické kontrole použité dávky s detaily zahrnujícími limitní, nejnižší a nejvyšší absorbovanou dávku záření a jeho povahu, odkaz na validační měření, údaj o zvláštních podmínkách při ozáření (například teplota, interní atmosféra), c) dokumentaci podle písmena b) uchovávat po dobu 5 let. (3) Dovozce může dovážet potraviny a potravinové suroviny ošetřené ionizujícím zářením, pokud a) byly ošetřeny ionizujícím zářením v souladu s podmínkami stanovenými vyhláškou, b) jsou doprovázeny doklady podle odstavce 2 písm. b).“. 22. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně poznámky pod čarou č. 10d) zní: „§ 4a Klasifikace jatečných zvířat (1) Provozovatel jatek,10d) který poráží jatečná zvířata, je povinen zajistit klasifikaci jatečných zvířat, zejména prasat, skotu a ovcí, způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou. (2) Klasifikaci jatečných prasat provádějí fyzické nebo právnické osoby způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou, na základě osvědčení o odborné způsobilosti vydaného Ministerstvem zemědělství. (3) Klasifikaci jatečného skotu a ovcí provádějí fyzické nebo právnické osoby způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou, na základě osvědčení o odborné způsobilosti vydaného Ministerstvem zemědělství. (4) Předpokladem pro vydání osvědčení podle odstavce 2 nebo 3 je zdravotní způsobilost, nejméně středoškolské vzdělání, 2 roky praxe a úspěšné absolvování odborné přípravy; podrobnosti stanoví vyhláška. (5) Náklady spojené s klasifikací jatečných zvířat hradí stejným dílem dodavatel jatečných zvířat a provozovatel jatek podle odstavce 1. 10d) § 22 a 23 zákona č. 166/1999 Sb.“. 23. V § 5 písmeno a) včetně úvodní věty zní: „Podnikatel, který uvádí potraviny nebo látky uvedené v § 2 písm. i) až l) do oběhu, je povinen používat jen takové obaly a obalové materiály, které a) chrání potravinu před znehodnocením a znemožňují záměnu nebo změnu obsahu bez otevření nebo změny obalu,“. 24. V § 5 se na konci písmena b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) senzoricky ani jiným způsobem neovlivní potravinu.“. 25. V § 6 odst. 1 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 10e) zní: „a) obchodním jménem výrobce nebo dovozce, popřípadě prodávajícího10e) a jeho sídlem, jde-li o právnickou osobu, a trvalým pobytem nebo místem podnikání, jde-li o fyzickou osobu. U dovážených potravin se uvede země původu nebo vzniku potraviny v případech, kdy neuvedení tohoto údaje by uvádělo spotřebitele v omyl o skutečném původu nebo vzniku potraviny, 10e) § 2 zákona č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 26. V § 6 odst. 1 písm. c) se za slova v závorce „nebo hmotností“ vkládají slova „, pokud není stanoveno jinak“. 27. V § 6 odst. 1 písmeno d) zní: „d) datem použitelnosti u druhů potravin podléhajících rychle zkáze a u druhů potravin stanovených vyhláškou,“. 28. V § 6 odst. 1 se na konci písmena f) čárka nahrazuje středníkem a doplňují se tato slova: „jde-li o potraviny, u nichž by po otevření obalu spotřebitelem došlo k rychlému poškození jakosti nebo zdravotní nezávadnosti, uvedou se konkrétní podmínky pro uchovávání po otevření obalu u spotřebitele, popřípadě doba spotřeby potraviny,“. 29. V § 6 odst. 1 se na konci písmena i) doplňují tato slova: „látek určených k aromatizaci a potravních doplňků,“. 30. V § 6 odst. 1 písmeno l) zní: „l) údajem o ošetření potraviny nebo potravinové suroviny ionizujícím zářením, a to slovy „ozářeno“ nebo „ošetřeno ionizujícím zářením“; v případě ošetření potraviny nebo potravinové suroviny, která je složkou potraviny, se tento údaj uvede vedle názvu složky potraviny,“. 31. V § 6 odst. 1 písmeno m) zní: „m) údajem o výživové (nutriční) hodnotě u potravin, na jejichž obalu je uvedeno výživové tvrzení, dále v případech stanovených vyhláškou, popřípadě stanovených rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví vydaném podle § 11 odst. 4,“. 32. V § 6 odst. 1 písm. n) se slova „a to i v případě, že jde o potravinu nebalenou.“ zrušují. 33. V § 6 odst. 1 se doplňuje písmeno o), které zní: „o) dalšími údaji podle zvláštního právního předpisu.7)“. 34. V § 6 odst. 2 se text „nebo e)“ nahrazuje textem „, e) a o)“. 35. V § 6 odst. 4 se za slova „musí být údaje“ vkládají slova „podle odstavců 1, 2 a 6“. 36. V § 6 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Potraviny nového typu se na obalu určeném pro spotřebitele označí údaji podle odstavce 1. Dále se na obalu označí a) způsob a určení použití v případě, že potravina nového typu se určitou vlastností odlišuje od běžné potraviny stejného názvu, b) přítomnost látky, kterou běžná potravina neobsahuje a která může mít vliv na zdraví některých skupin spotřebitelů, c) údaj, že potravina obsahuje geneticky modifikované organismy nebo produkty podle zvláštního právního předpisu,2a) d) údaj, že potravina byla vyrobena z geneticky modifikovaných organismů, pokud tak stanoví prováděcí právní předpis. (6) Podnikatel uvedený v odstavci 1 označí vnější obaly, ve kterých uvádí potravinu do oběhu, zejména obaly přepravní a skupinové, obchodním jménem výrobce nebo dovozce, popřípadě prodávajícího a jeho sídlem, popřípadě trvalým pobytem nebo místem podnikání podle odstavce 1 písm. a), názvem potraviny podle odstavce 1 písm. b), datem minimální trvanlivosti nebo datem použitelnosti podle odstavce 1 písm. d) a e), údajem o ošetření potraviny ionizujícím zářením podle odstavce 1 písm. l), třídou jakosti, pokud je stanovena vyhláškou, s výjimkou vnějších obalů a způsobu balení, umožňující bez jejich porušení zjistit uvedené údaje přímo na obalu potraviny určeném pro spotřebitele. Datum minimální trvanlivosti nebo datum použitelnosti se nemusí uvádět na vnějších obalech s potravinami v případech, kdy je tak stanoveno vyhláškou.“. 37. V § 8 odstavec 1 zní: „(1) Podnikatel, který uvádí do oběhu potraviny nebalené, je povinen a) označit vnější obaly (přepravní, manipulační) údaji podle § 6 odst. 6, b) sdělit nebo doložit údaje uvedené v § 6 odst. 1 jinému podnikateli, který uvádí potravinu do oběhu, nebo dalšímu výrobci.“. 38. V § 8 odst. 2 se text „a l)“ nahrazuje textem „, l) a n)“. 39. V § 10 odst. 1 se na konci písmena b) vypouští čárka a za slovo „označené“ se doplňují slova, která včetně poznámky pod čarou č. 11a) znějí: „nebo nabízené ke spotřebě klamavým způsobem,11), 11a) 11a) § 46 obchodního zákoníku.“. 40. V § 10 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) překračující nejvyšší přípustné úrovně kontaminace radionuklidy stanovené zvláštním právním předpisem.9b)“. 41. V § 11 odstavec 1 zní: „(1) Podnikatel, který uvádí potraviny do oběhu, je povinen a) skladovat potraviny nebo suroviny v prostorách a za podmínek, které umožňují uchovat jejich zdravotní nezávadnost a jakost, b) vyloučit přímý styk potravin nebo surovin s látkami nepříznivě ovlivňujícími zdravotní nezávadnost a jakost potravin, c) uchovávat potraviny a suroviny při teplotách stanovených vyhláškou nebo deklarovaných výrobcem, d) odděleně umístit a zřetelně označit potraviny použitelné k jinému než původnímu použití a potraviny s prošlým datem minimální trvanlivosti, e) s ohledem na povahu potraviny přiměřeně zkrátit datum minimální trvanlivosti nebo použitelnosti uvedené na obalu potraviny, pokud byla rozbalena za účelem prodeje jednotlivých částí, a stanovit i podmínky jejího dalšího uchování tak, aby nedošlo ke zhoršení jakosti a zdravotní nezávadnosti potraviny, f) potraviny určené pro zvláštní výživu a potraviny nového typu uvádět do oběhu pouze balené.“. 42. V § 11 odst. 2 písm. a) úvodní větě se slova „při zjištění závad“ zrušují. 43. V § 11 odst. 2 písm. a) se na konci textu bodu 5 doplňují tato slova: „, nebo jinak poškozené, deformované, znečištěné nebo zjevně chemicky nebo mikrobiologicky narušené;“. 44. V § 11 odst. 2 písm. b) se na konci bodu 1 doplňují tato slova: „nebo neschválené podle § 3a“. 45. V § 11 odst. 2 písm. b) bod 2 zní: „2. dosud neuvedené ve vyhlášce, kterou se stanoví požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin [§ 19 písm. a)],“. 46. V § 11 odst. 2 písm. b) se doplňují body 4 a 5, které znějí: „4. nového typu, 5. určené pro zvláštní výživu,“. 47. V § 11 odst. 2 se na konci písmena b) za slova „a za podmínek“ vkládají slova „stanovených rozhodnutím“. 48. V § 11 odst. 2 písm. d) se za slovo „prodeji“ vkládají slova „a přepravě“. 49. V § 11 odst. 3 návětí včetně písmen a) až e) zní: „(3) Žádost o souhlas podle odstavce 2 písm. b) předkládá podnikatel. Žádost musí obsahovat a) složení potraviny neuvedené ve vyhlášce, popřípadě povahu zdroje potraviny, který není tradiční, b) dokumentaci obsahující skutečnosti nutné pro zdravotní posouzení navrhované potraviny, c) technologické zdůvodnění použití látky, neuvedené ve vyhlášce, při výrobě potraviny, d) způsob použití potraviny, e) u potravin nového typu dokumentaci potvrzující, že jsou splněny požadavky podle § 3 odst. 3,“. 50. V § 11 odst. 3 se doplňují písmena f) a g), která znějí: „f) u potravin podle § 2 písm. c) bodu 1 doklad o tom, že předmětný geneticky modifikovaný organismus nebo produkt byl zapsán do Seznamu geneticky modifikovaných organismů a produktů schválených pro uvádění do oběhu v České republice podle zvláštního právního předpisu,2a) g) u potravin podle § 2 písm. c) bodu 2 dokumentaci potvrzující, že potravina byla vyrobena z geneticky modifikovaných organismů, ale že je již neobsahuje.“. 51. V § 11 odstavec 4 zní: „(4) Ministerstvo zdravotnictví vydá rozhodnutí, v němž může zároveň stanovit podmínky použití potravin uvedených v odstavci 2 písm. b) a způsob a rozsah jejich značení na obalu určeném pro spotřebitele.“. 52. V § 11 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Je-li při nabízení k prodeji a prodeji potraviny uváděno výživové tvrzení, musí být na vývěsce umístěné na viditelném místě v blízkosti vystavené potraviny uvedená výživová hodnota, pokud již není uvedena na obalu výrobcem potraviny. Rozsah výživového tvrzení, způsob uvádění výživové hodnoty a jejich výpočtu stanoví vyhláška. (6) Podnikatel, který uvádí potraviny do oběhu, je povinen zajistit zásobování obyvatelstva potravinami v rozsahu a zaměření stanoveném v rámci hospodářských opatření uložených v krizovém stavu podle zvláštních právních předpisů.10b)“. 53. V § 14 odst. 1 písmeno a) zní: „a) orgány ochrany veřejného zdraví,1a)“. 54. V § 16 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a písmeno a) zní: „a) orgány ochrany veřejného zdraví1a) 1. vykonávají státní dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a zvláštním právním předpisem6) pro poskytování stravovacích služeb, 2. vykonávají státní dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a zvláštním právním předpisem ke zjištění příčin poškození nebo ohrožení zdraví a zamezení šíření infekčních onemocnění nebo jiného poškození zdraví z potravin,1a)“. 55. V § 16 odst. 1 písm. b) se středník na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 3, který zní: „3. nad klasifikací jatečných zvířat prováděnou podle § 4a;“. 56. V § 16 se doplňuje odstavec 2, který zní: „(2) Odběr a přípravu kontrolních vzorků za účelem zkoušení jakosti a zdravotní nezávadnosti potraviny, nejde-li o vzorky pro mikrobiologické zkoušení, zajišťují orgány dozoru způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou.“. 57. V § 17 odst. 1 úvodní věta zní: „Podnikateli, který vyrábí nebo uvádí potraviny a tabákové výrobky do oběhu a který“. 58. V § 17 odst. 1 písm. a) se na konci bodu 1 čárka zrušuje a doplňují se tato slova: „nebo § 4a odst. 1,“. 59. V § 17 odst. 2 písm. a) se na konci bodu 1 čárka zrušuje a doplňují se tato slova: „a § 3a odst. 1 písm. a) a § 3a odst. 3,“. 60. V § 17 odst. 4 se slovo „uvádí“ nahrazuje slovem „vyrábí“ a za slova „tabákové výrobky“ se vkládají slova „nebo je uvádí“. 61. V § 18 úvodní větě se slova „do tří měsíců od účinnosti zákona“ zrušují. 62. V § 18 písm. a) se za slova „označování potravin“ vkládají slova „včetně potravin nového typu“. 63. V § 18 se písmeno b) zrušuje. 64. V § 18 se písmeno c) zrušuje. 65. V § 18 písmeno j) zní: „j) pro jednotlivé druhy potravin a tabákových výrobků a v rozsahu stanoveném vyhláškou pro suroviny, ze kterých se potraviny a tabákové výrobky vyrábějí, technické požadavky vztahující se k názvu;“. 66. V § 18 písm. k) se slova „pro jednotlivé druhy potravin, včetně zmrazených, a tabákových výrobků, které jsou uvedeny v prováděcím předpise, též:“ nahrazují slovy „pro jednotlivé druhy potravin, včetně zmrazených, pro jednotlivé druhy tabákových výrobků a surovin, ze kterých se potraviny vyrábějí, jež jsou uvedeny ve vyhlášce, též:“. 67. V § 18 se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňují se písmena n) a o), která znějí: „n) způsob provádění klasifikace jatečných zvířat a podmínky vydávání osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob k této činnosti, o) metody zkoušení a způsob odběru a přípravy kontrolních vzorků za účelem zjišťování jakosti a zdravotní nezávadnosti, nejde-li o vzorky pro kontrolu plnění mikrobiologických požadavků.“. 68. V § 19 úvodní větě se slova „do tří měsíců od účinnosti zákona“ zrušují. 69. V § 19 písm. a) se slova „potravinových surovin a pochutin“ nahrazují slovy „včetně potravin nového typu a surovin“ a slova „a jejich označování na obalech podle § 6 písm. k)“ se nahrazují slovy „jejich označování na obalech podle § 6 odst. 1 písm. k) a označování dalších údajů důležitých z hlediska zdravotní nezávadnosti potravin“. 70. V § 19 písmeno c) zní: „c) potraviny a suroviny, které lze ozařovat ultrafialovými paprsky nebo ionizujícím zářením, podmínky ozařování, druhy záření a nejvyšší přípustné dávky záření a způsob označení na obalu, že potravina nebo surovina byla ozářena,“. 71. V § 19 se na začátku písmena d) vkládají slova „rozsah výživového tvrzení,“. 72. V § 19 se na začátku písmena g) vkládá slovo „bližší“. Čl. II Přechodné ustanovení Do 31. prosince 2001 lze používat na obalu potravin určeném pro spotřebitelespotřebitele označení podle dosavadních právních předpisů. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001, s výjimkou čl. I bodu 22, pokud se týká § 4a odst. 2, který nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2001, a čl. I bodů 20, 22, pokud se týká § 4a odst. 3, bodů 25, 28, 33, 36 a 37, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2002. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 308/2000 Sb.	Zákon č. 308/2000 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 7. 9. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 85/2000 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o hnojivech * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2013 (503/2012 Sb.) 308 ZÁKON ze dne 4. srpna 2000, kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o hnojivech Čl. I Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje. 2. V § 2 písm. b) se za slovo „vznikající“ vkládá slovo „zejména“. 3. V § 2 písm. f) se za slovo „hnojiv,“ vkládají slova „statkových hnojiv,“. 4. V § 2 se na konci písmene i) čárka nahrazuje tečkou a písmeno j) se zrušuje. 5. V § 3 odst. 1 písm. a) se čárka za slovem „zákona“ nahrazuje středníkem a vkládají se tato slova: „to neplatí, pokud jde o hnojivo splňující podmínky tohoto zákona, které odpovídá typu hnojiva uvedenému ve vyhlášce, o kterém vyhláška stanoví, že je hnojivem ES, a které je slovy „HNOJIVO ES“ označeno,“. 6. V § 4 odst. 2 písm. c) se slovo „obchodní“ zrušuje. 7. V § 4 odst. 6 písm. b) se číslice „12“ nahrazuje číslicí „18“. 8. V § 4 odst. 10 se za slova „typy hnojiv“ vkládají slova „(včetně hnojiv ES)“. 9. V § 5 odst. 1 písm. d) se slova „včetně omezení použití hnojiva pro směsi hnojiv“ zrušují. 10. V § 5 odstavec 6 zní: „(6) Jestliže ústav vydává rozhodnutí o zrušení registrace hnojiva podle odstavce 4 písm. b), zároveň může stanovit, že hnojivo musí být staženo z oběhu.“. Poznámka pod čarou č. 8) se zrušuje. 11. V § 7 odst. 1 písm. f) se slova „popřípadě návod k použití,“ zrušují. 12. V § 7 odst. 1 písm. g) se slova „obalové jednotky či dodávky“ nahrazují slovy „dodávaného hnojiva“. 13. Poznámka pod čarou č. 9) zní: „9) Například zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, § 9 a násl. zákona č. 634/1992 Sb., zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 14. V § 7 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Hnojiva splňující podmínky tohoto zákona, která odpovídají typu uvedenému ve vyhlášce a o kterých vyhláška stanoví, že jsou hnojivy ES, se označují slovy „HNOJIVO ES“.“. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9. 15. V § 8 odst. 1 se za slova „(dále jen „podnikatel v zemědělství“),“ vkládají slova „vlastníci lesních pozemků hospodařící na těchto pozemcích,“. 16. V § 8 odst. 3 větě první se slovo „vody“ nahrazuje slovem „vod“. 17. V § 9 odst. 1 se za slova „Podnikatelé v zemědělství“ vkládají slova „a vlastníci lesních pozemků hospodařící na těchto pozemcích“. 18. V § 9 odst. 2 úvodní věta zní: „Hnojiva, statková hnojiva a pomocné látky nesmějí být používány na zemědělské půdě a lesních pozemcích“. 19. V § 9 odst. 2 písmeno a) zní: „a) pokud způsob jejich použití neumožňuje rovnoměrné pokrytí pozemku,“. Poznámka pod čarou č. 12) se zrušuje. 20. V § 9 odst. 2 písm. c) se za slovo „ohrožujícím“ vkládají slova „pozemky v“. 21. V § 9 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5. 22. V § 9 odst. 3 se za slova „vlastníci lesních pozemků“ vkládají slova „hospodařící na těchto pozemcích“. 23. V § 9 odst. 4 se slova „podle odstavce 4“ nahrazují slovy „podle odstavce 3“ a za slova „vlastníci lesních pozemků“ se vkládají slova „hospodařící na těchto pozemcích“. 24. V § 10 odst. 4 věta první zní: „Na vydání pověření se nevztahuje správní řád.13)“. 25. V § 12 odst. 2 písm. b) se za slova „podnikatelé v zemědělství“ vkládají slova „a vlastníci lesních pozemků hospodařící na těchto pozemcích“. 26. V § 12 odst. 3 se za slova „podnikatelů v zemědělství“ vkládají slova „a vlastníků lesních pozemků hospodařících na těchto pozemcích“. 27. V § 13 odst. 1 se za slova „podnikatelům v zemědělství“ vkládají slova „nebo vlastníkům lesních pozemků hospodařícím na těchto pozemcích“. 28. V § 13 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí pro pomocné látky obdobně.“. 29. V § 14 odst. 2 se za slova „nebo vlastníku lesních pozemků“ vkládají slova „hospodařícímu na těchto pozemcích“ a slova „podle § 9 odst. 4 a 5“ se nahrazují slovy „podle § 9 odst. 3 a 4“. 30. V § 14 odst. 3 se za slova „podnikateli v zemědělství“ vkládají slova „nebo vlastníku lesních pozemků hospodařícímu na těchto pozemcích“. 31. V § 14 odst. 4 písm. b) se za slova „podnikateli v zemědělství“ vkládají slova „nebo vlastníku lesních pozemků“. 32. V § 16 úvodní větě se slova „§ 7 odst. 8“ nahrazují slovy „§ 7 odst. 9“, slova „§ 9 odst. 6“ se nahrazují slovy „§ 9 odst. 5“ a v písmenu b) se za slova „typy hnojiv“ vkládají slova „(včetně hnojiv ES)“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001, s výjimkou části druhé, která nabývá účinnosti dnem vyhlášení, a s výjimkou části první čl. I bodů 5 a 14, které nabývají účinnosti dnem, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 309/2000 Sb.	Zákon č. 309/2000 Sb. Zákon o obranné standardizaci, katalogizaci a státním ověřování jakosti výrobků a služeb určených k zajištění obrany státu a o změně živnostenského zákona Vyhlášeno 7. 9. 2000, datum účinnosti 1. 4. 2001, částka 85/2000 * ČÁST PRVNÍ - OBRANNÁ STANDARDIZACE, KATALOGIZACE A STÁTNÍ OVĚŘOVÁNÍ JAKOSTI VÝROBKŮ A SLUŽEB URČENÝCH K ZAJIŠTĚNÍ OBRANY STÁTU (§ 1 — § 32) * ČÁST DRUHÁ - Změna živnostenského zákona (§ 33 — § 33) * ČÁST TŘETÍ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ (§ 34 — § 34) * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 35 — § 35) Aktuální znění od 1. 1. 2015 (250/2014 Sb.) 309 ZÁKON ze dne 9. srpna 2000 o obranné standardizaci, katalogizaci a státním ověřování jakosti výrobků a služeb určených k zajištění obrany státu a o změně živnostenského zákona Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBRANNÁ STANDARDIZACE, KATALOGIZACE A STÁTNÍ OVĚŘOVÁNÍ JAKOSTI VÝROBKŮ A SLUŽEB URČENÝCH K ZAJIŠTĚNÍ OBRANY STÁTU HLAVA I ÚŘAD PRO OBRANNOU STANDARDIZACI, KATALOGIZACI A STÁTNÍ OVĚŘOVÁNÍ JAKOSTI § 1 (1) Zřizuje se Úřad pro obrannou standardizaciobrannou standardizaci, katalogizacikatalogizaci a státní ověřování jakosti (dále jen „Úřad“) jako správní úřad se sídlem v Praze. Úřad má celostátní působnost a je podřízen Ministerstvu obrany (dále jen „ministerstvo“). (2) V čele Úřadu je ředitel, jehož výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. (3) Úřad při plnění svých úkolů podle tohoto zákona spolupracuje zejména a) s ministerstvy, jinými správními úřady, kraji, a b) s příslušnými orgány Organizace Severoatlantické smlouvy (dále jen „NATO“), obdobnými úřady nebo orgány členských států NATO a obdobnými úřady nebo orgány jiných států. HLAVA II OBRANNÁ STANDARDIZACE § 2 Obecná ustanovení (1) Obrannou standardizacíObrannou standardizací se rozumí přistupování České republiky ke standardizačním dohodám NATO (dále jen „standardizační dohoda“), tvorba českého obranného standardu (dále jen „standard“) a způsob jeho provádění. (2) Standardizační dohoda umožňuje zavedení stejné nebo podobné výzbroje, munice a jiného materiálu a stejných nebo podobných způsobů činnosti v oblasti operační, logistické a administrativní. (3) Přistoupení ke standardizační dohodě se provádí formou prohlášení o přistoupení ke standardizační dohodě, kterým se přijímá její obsah buď v celém rozsahu nebo s výhradou k některé z jejích částí. § 3 Působnost Úřadu při obranné standardizaci (1) Ředitel Úřadu podepisuje za Českou republiku prohlášení o přistoupení ke standardizační dohodě. (2) Úřad a) oznamuje příslušným orgánům NATO přistoupení České republiky ke standardizační dohodě, b) eviduje, uchovává a zpřístupňuje standardizační dohody a oznamuje přistoupení České republiky ke standardizační dohodě ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Věstník“); toto oznámení obsahuje název, číslo, stručnou charakteristiku standardizační dohody a podmínky jejího zpřístupnění, c) zajišťuje tvorbu, schvalování, vydávání a evidenci standardů. § 4 Standard (1) Standard stanovuje požadavky na výrobky a služby nebo na postupy při činnostech v oblasti operační, logistické a administrativní, které slouží k zajištění obrany státu. (2) Standard se označuje zkratkou ČOS. (3) Přijetí standardu oznamuje Úřad ve Věstníku. Oznámení obsahuje název, číslo a stručnou charakteristiku standardu a podmínky jeho zpřístupnění. (4) Standard vydává a rozesílá Úřad nebo právnická osoba zřízená ministerstvem. (5) Vyplývá-li to ze standardizační dohody, k níž Česká republika přistoupila, musí být příslušný standard uplatněn v jí uzavírané smlouvě. Tvorba standardu § 5 (1) Standard se vytváří a) přijetím požadavků standardizační dohody, nebo b) na základě návrhu ministerstva nebo jiného správního úřadu (dále jen „navrhovatel“). (2) Návrh na tvorbu standardu zasílá navrhovatel Úřadu. Návrh obsahuje název žadatele, předmět a obsah navrhovaného standardu, zdůvodnění potřeby jeho vytvoření, časový harmonogram pro jeho zpracování a termín nabytí jeho účinnosti. (3) Úřad rozhodne o návrhu na tvorbu standardu a své rozhodnutí zašle navrhovateli. § 6 (1) Po přijetí návrhu na tvorbu standardu Úřad určí zpracovatele návrhu standardu. Zpracovatelem může být ministerstvo, právnická osoba jím zřízená nebo navrhovatel. (2) Zpracovatel musí při zpracování standardu zajistit a) využívání dosaženého stupně rozvoje vědy a techniky, b) jednotnost a vzájemný soulad standardů a jejich soulad s právními předpisy, c) režim ochrany utajovaných informací podle zvláštního právního předpisu.3) (3) Zpracování návrhu standardu oznamuje Úřad ve Věstníku. Toto oznámení obsahuje název návrhu standardu, jeho obsahovou charakteristiku, název zpracovatele a lhůtu pro přihlášení zájemců o posouzení návrhu standardu (dále jen „posuzovatel“) u zpracovatele; tato lhůta činí nejméně 30 dnů ode dne uveřejnění tohoto oznámení. Oznámení obsahuje dále podmínky zpřístupnění návrhu standardu posuzovateli. § 7 (1) Návrh standardu zasílá zpracovatel ke stanovisku ministerstvům a jiným správním úřadům, jejichž působnosti se věcně dotýká, a navrhovateli. Ministerstva, jiné správní úřady a navrhovatel jsou povinni zaslat svá stanoviska zpracovateli do 30 dnů od doručení návrhu standardu. V případě, že ministerstvo nebo jiný správní úřad nezašle stanovisko ve stanovené lhůtě, má se za to, že s návrhem standardu souhlasí. (2) Zpracovatel projedná návrh standardu s posuzovatelem, který se ve stanovené lhůtě přihlásil u zpracovatele a zaslal k návrhu standardu stanovisko ve lhůtě 30 dnů od jeho zpřístupnění. (3) Jsou-li stanoviska k návrhu standardu souhlasná, zašle jej zpracovatel Úřadu ke schválení a vydání. (4) Jsou-li k návrhu standardu uplatněny připomínky, projedná je zpracovatel s tím, kdo je uplatnil. Nedojde-li při projednání připomínek ke shodě, rozhodne na návrh zpracovatele Úřad. (5) Odpovídá-li návrh standardu obsahovým požadavkům na jeho tvorbu, ředitel Úřadu standard schválí; v opačném případě Úřad návrh standardu vrátí zpracovateli k dopracování. § 8 Náklady na zpracování standardu hradí navrhovatel. HLAVA III KATALOGIZACE § 9 Obecná ustanovení (1) KatalogizacíKatalogizací se rozumí pořízení a aktualizace katalogizačních dat o výrobku, výrobci a dodavateli. (2) Katalogizační data jsou údaje nezbytné pro přidělení katalogizačního čísla výrobku, katalogizačního kódu výrobce a katalogizačního kódu dodavatele Úřadem. (3) Jednotný systém katalogizacekatalogizace je soubor vzájemně provázaných standardů, metod a prostředků vycházejících z Kodifikačního systému NATO, které slouží ke zpracování katalogizačních dat, (dále jen „systém katalogizacekatalogizace“). (4) Agentura je fyzická nebo právnická osoba, která podniká podle zvláštního zákona4) v oblasti zpracování návrhu katalogizačních dat o výrobku na základě osvědčení o způsobilosti zpracovávat návrh katalogizačních dat o výrobku vydaného Úřadem (dále jen „osvědčení o způsobilosti“). Může jí být i dodavatel. (5) Charakteristické údaje o výrobku zpracované agenturou podle zásad systému katalogizacekatalogizace, a to v písemné nebo elektronické podobě, tvoří návrh katalogizačních dat o výrobku. (6) Katalogizační číslo výrobku je třináctimístný numerický kód přidělený výrobku. (7) Katalogizační kód dodavatele a katalogizační kód výrobce je pětimístný alfanumerický kód, který slouží k jejich určení. Působnost Úřadu při katalogizaci § 10 (1) Úřad provádí katalogizacikatalogizaci výrobků. Při této činnosti a) plní úlohu národního kodifikačního úřadu vyplývající ze zásad Kodifikačního systému NATO, b) stanoví po projednání s ministerstvy, jinými správními úřady a kraji (dále jen „uživatel“) podmínky pro užívání systému katalogizacekatalogizace, a to na základě jejich žádosti o užívání systému katalogizacekatalogizace, c) kontroluje úplnost návrhu katalogizačních dat o výrobku před přidělením katalogizačního čísla výrobku a před zařazením výrobku do systému katalogizacekatalogizace. Na základě této kontroly 1. přidělí katalogizační číslo výrobku, katalogizační kód výrobce a katalogizační kód dodavatele a zařadí výrobek do systému katalogizacekatalogizace, pokud je návrh katalogizačních dat o výrobku úplný, 2. přeruší řízení o zařazení výrobku do systému katalogizacekatalogizace, zjistí-li v návrhu katalogizačních dat o výrobku nedostatky, a vrátí jej uživateli k jejich odstranění, 3. rozhodnutím návrh zamítne, není-li výrobek určen k zajištění obrany státu; proti tomuto rozhodnutí nelze podat opravný prostředek. (2) Podmínkou pro podání žádosti o katalogizacikatalogizaci výrobků je uplatnění katalogizační doložky na výrobek dosud nekatalogizovaný uživatelem ve smlouvě s dodavatelem. Katalogizační doložka obsahuje povinnost dodavatele zpřístupnit uživateli dokumentaci o výrobku. (3) Úřad na základě změn v dokumentaci k výrobku, předložených uživatelem, změní katalogizační data o výrobku. (4) Úřad vyřadí katalogizovaný výrobek ze systému katalogizacekatalogizace, nemá-li výrobek uživatele. § 11 (1) Agentura k žádosti o vydání osvědčení o způsobilosti zpracovávat návrh katalogizačních dat o výrobku připojí a) ověřený výpis z obchodního rejstříku nebo ověřenou kopii živnostenského listu s vymezeným předmětem podnikání v oblasti zpracovávání návrhu katalogizačních dat, b) metodiku zpracování návrhu katalogizačních dat o výrobku pro jeho identifikaci, c) doklad prokazující přístup k aplikačnímu programovému vybavení pro zpracování návrhu katalogizačních dat o výrobku, d) návrh katalogizačních dat o výrobku zpracovaný podle testovacích podkladů Úřadu. (2) Úřad a) vydá agentuře osvědčení o způsobilosti zpracovávat návrh katalogizačních dat o výrobku, jsou-li doklady uvedené v odstavci 1 písm. b) až d) zpracovány v souladu se systémem katalogizacekatalogizace, nebo b) rozhodne o přerušení řízení o způsobilosti agentury zpracovávat návrh katalogizačních dat o výrobku, nepředloží-li agentura některý z dokladů uvedených v odstavci 1 nebo nejsou-li doklady uvedené v odstavci 1 písm. b) a d) zpracovány v souladu se systémem katalogizacekatalogizace. (3) Zjistí-li Úřad u agentury, které bylo vydáno osvědčení o způsobilosti, že agenturou zpracovaný návrh katalogizačních dat o výrobku není v souladu se systémem katalogizacekatalogizace, pozastaví účinnost osvědčení o způsobilosti nebo osvědčení o způsobilosti odejme. Proti tomuto rozhodnutí nelze podat opravný prostředek. § 12 (1) Úřad v rámci spolupráce poskytuje katalogizační data katalogizovaných výrobků a přehled jejich dodavatelů a výrobců příslušným orgánům NATO, obdobným úřadům nebo orgánům členských států NATO a obdobným úřadům nebo orgánům jiných států, které užívají kodifikační systém NATO. (2) Úřad na žádost uživatele vyžaduje u příslušných orgánů NATO, obdobných úřadů nebo orgánů členských států NATO a obdobných úřadů nebo orgánů jiných států, které užívají kodifikační systém NATO, katalogizacikatalogizaci výrobku vyrobeného v jejich státě. (3) Úřad poskytuje uživateli na jeho žádost přehled výrobků zařazených do systému katalogizacekatalogizace, přehled uživatelů, dodavatelů, výrobců a agentur, kterým bylo vydáno nebo odejmuto osvědčení o způsobilosti nebo pozastavena účinnost tohoto osvědčení. § 13 Práva a povinnosti uživatele (1) Uživatel je povinen předat návrh katalogizačních dat o výrobku Úřadu s uvedením agentury, která jej zpracovala. (2) Při dodávce již katalogizovaného výrobku je uživatel povinen bezodkladně informovat Úřad o provedených změnách v dokumentaci výrobku. (3) Uživatel je povinen bezodkladně oznámit Úřadu, že přestal užívat katalogizovaný výrobek, a předkládat jednou ročně, nejpozději však do 31. ledna následujícího roku, přehled katalogizačních čísel užívaných výrobků. Nesplněním této povinnosti zaniká uživateli právo užívat systém katalogizacekatalogizace. (4) Uživatel je oprávněn užívat katalogizační data o výrobku, o jehož katalogizacikatalogizaci požádal a který byl Úřadem zařazen do systému katalogizacekatalogizace. § 14 Práva a povinnosti dodavatele (1) Dodavatel, na základě katalogizační doložky uplatněné uživatelem, je povinen a) uplatnit katalogizační doložku u subdodavatelů na výrobek, který má být předmětem katalogizacekatalogizace, b) zpřístupnit uživateli dokumentaci o výrobku podle § 10 odst. 2, c) informovat bezodkladně uživatele při dodávce již katalogizovaného výrobku o provedených změnách v dokumentaci o výrobku. (2) Dodavatel je povinen bezodkladně informovat Úřad o tom, že uživatel vůči němu uplatnil katalogizační doložku. (3) Dodavatel je oprávněn užívat katalogizační data o svém výrobku, který byl Úřadem zařazen do systému katalogizacekatalogizace. § 15 Práva a povinnosti agentury (1) Agentura je na základě osvědčení o způsobilosti, vydaného Úřadem, oprávněna ve prospěch uživatele zpracovávat návrh katalogizačních dat o výrobku. (2) Agentura je povinna předkládat Úřadu jednou ročně, nejpozději však do 31. ledna následujícího roku, přehled o zpracovaných návrzích katalogizačních dat o výrobcích s uvedením uživatelů. § 16 Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti katalogizační doložky, vzory tiskopisů žádostí, oznámení a přehledů souvisejících s katalogizacíkatalogizací a vzor osvědčení o způsobilosti. HLAVA IV STÁTNÍ OVĚŘOVÁNÍ JAKOSTI § 17 Obecná ustanovení (1) Státním ověřováním jakosti Úřad zjišťuje na žádost odběrateleodběratele, zda dodavatel plní požadavky na jakost vyplývající ze smlouvy, a sice, zda a) výrobek nebo služba se shoduje s požadavky stanovenými v této smlouvě, b) dodavatel poskytuje záruky na jakost výrobku nebo služby stanovené v této smlouvě, c) dodavatel je schopen plnit další požadavky stanovené odběratelemodběratelem v této smlouvě. (2) OdběratelemOdběratelem se rozumí ministerstva, jiné správní úřady, kraje, příslušné orgány NATO, obdobné úřady nebo orgány členských států NATO nebo obdobné úřady nebo orgány jiných států. Působnost Úřadu při státním ověřování jakosti § 18 Úřad k zajištění státního ověřování jakosti jménem státu uzavírá a) dohody o uznávání a provádění státního ověřování jakosti s příslušnými orgány NATO, obdobnými úřady nebo orgány členských států NATO nebo obdobnými úřady nebo orgány jiných států, nebo b) dohody o provádění státního ověřování jakosti na konkrétní výrobky nebo služby s odběrateliodběrateli, pokud s nimi Úřad nemá uzavřenou dohodu podle písmene a). § 19 (1) Úřad je povinen v rámci státního ověřování jakosti provést u dodavatele na území České republiky a) odborný dozor nad jakostí (dále jen „odborný dozor“), b) konečnou kontrolu výrobku nebo služby (dále jen „konečná kontrola“), c) audity jakosti, pokud tak stanoví smlouva mezi odběratelemodběratelem a dodavatelem. (2) Úřad je oprávněn, na základě žádosti odběrateleodběratele, požádat obdobný úřad nebo orgán členského státu NATO nebo obdobný úřad nebo orgán jiného státu o státní ověřování jakosti v případě, že výrobek je vyráběn nebo služba poskytována na jeho území a odebírá je odběratelodběratel z České republiky. Provádění státního ověřování jakosti § 20 (1) Úřad provádí státní ověřování jakosti na základě žádosti odběrateleodběratele. (2) Žádost předkládá odběratelodběratel ve dvojím vyhotovení nejméně 40 dnů před zahájením výroby výrobku nebo poskytování služby. (3) Žádost o státní ověřování jakosti obsahuje a) výsledek analýzy rizik výrobku nebo služby, b) návrh požadovaného rozsahu státního ověřování jakosti, c) dokumentaci výrobku nebo služby schválenou odběratelemodběratelem, případně další dokumentaci, pokud je součástí smlouvy s dodavatelem, (dále jen „dokumentace“), d) návrh smlouvy s dodavatelem, e) zmocnění Úřadu k vyřízení žádostí dodavatele o povolení 1. odchylky výrobku nebo služby od dokumentace, 2. výjimky z požadavků na jakost výrobku nebo služby stanovených ve smlouvě, 3. změny na výrobku nebo službě oproti dokumentaci. (4) Povolení odchylky výrobku nebo služby od dokumentace se vztahuje na omezené množství výrobků nebo služby nebo na časově omezené období. Povolení se uděluje před zahájením výroby nebo poskytováním služby. Povolení odchylky nemá za následek změnu dokumentace. (5) Povolení výjimky z požadavků na jakost umožňuje, aby Úřad vydal osvědčení o jakosti a kompletnosti i na výrobky nebo služby, které nejsou shodné s požadavky v dokumentaci. Povolení výjimky nemá za následek změnu dokumentace. (6) Povolení změny na výrobku nebo službě se vtahuje na všechny další vyráběné výrobky nebo poskytované služby. Změna je úprava trvalé povahy, která se zaznamenává v dokumentaci a schvaluje se před zahájením výroby výrobku nebo poskytováním služby. § 21 (1) Úřad, po obdržení žádosti o státní ověřování jakosti, projedná a dohodne s odběratelemodběratelem navrhovaný rozsah státního ověřování jakosti pro výrobek nebo službu, podmínky pro provádění státního ověřování jakosti, požadavky kladené na dodavatele, výsledek analýzy rizik výrobku nebo služby a rizik dodavatele a rozsah zmocnění Úřadu k vyřízení žádostí dodavatele o povolení odchylek, výjimek a změn uvedených v § 20 odst. 3 písm. e). Dohodnuté požadavky, podmínky a rozsah státního ověřování jakosti včetně jednotlivých zmocnění mohou být měněny jen se souhlasem Úřadu. (2) Analýzu rizik dodavatele zpracovává Úřad. (3) Úřad vydá do 30 dnů po obdržení žádosti rozhodnutí a) o provedení státního ověřování jakosti, nebo b) o přerušení řízení o žádosti, jestliže žádost o státní ověřování jakosti neobsahuje náležitosti uvedené v § 20 odst. 3, anebo c) o neprovedení státního ověřování jakosti s uvedením důvodů. (4) Podmínkou pro vydání rozhodnutí podle odstavce 3 písm. a) je, že odběratelodběratel předá Úřadu ověřenou kopii smlouvy s dodavatelem, ve které je uveden rozsah státního ověřování jakosti, požadavky k jeho zabezpečení a podmínky pro činnost Úřadu u dodavatele a subdodavatelů, které souvisejí se státním ověřováním jakosti. (5) Proti rozhodnutí o neprovedení státního ověřování jakosti nelze podat opravný prostředek. § 22 Rozhodnutí o provádění státního ověřování jakosti pozbývá platnosti, pokud odběratelodběratel změnil bez souhlasu Úřadu požadavky, podmínky a rozsah státního ověřování jakosti včetně jednotlivých zmocnění dohodnuté podle § 21 odst. 1. § 23 Náhrada za provádění státního ověřování jakosti (1) Úřad provede odběrateliodběrateli státní ověřování jakosti za finanční úhradu. Výši finanční úhrady stanoví po dohodě s odběratelemodběratelem, nejvýše však 2 % z ceny výrobků nebo služeb, podle rozsahu státního ověřování jakosti, charakteru a množství výrobků nebo služeb pořizovaných odběratelemodběratelem. Finanční úhrada za provedení státního ověřování jakosti je příjmem státního rozpočtu. (2) Úřad provede státní ověřování jakosti odběratelůmodběratelům bezplatně, pokud tak stanoví dohoda uzavřená Úřadem podle § 18. Odborný dozor § 24 (1) Odborný dozor je činnost, kterou Úřad ověřuje, zda procesy dodavatele, jejichž výsledkem je výrobek nebo služba, se uskutečňují v souladu s požadavky odběrateleodběratele stanovenými ve smlouvě s dodavatelem a zabezpečují dosažení požadované jakosti výrobku nebo služby. (2) Odborný dozor se provádí po celou dobu plnění smlouvy uzavřené mezi odběratelemodběratelem a dodavatelem. § 25 Úřad při provádění odborného dozoru kontroluje a) provádění vstupní kontroly materiálu a subdodávek, b) zda se jednotlivé výrobky vyrábějí nebo služby poskytují podle dokumentace a zda se uskutečňují všechny předepsané kontroly technických parametrů výrobku v průběhu výroby nebo služby v průběhu jejího poskytování, c) řízení procesů dodavatele, d) dodržování metrologického řádu, zejména předepsané přezkušování měřidel, přístrojů a zkušebních zařízení, e) průběh interních auditů dodavatele, jejich vyhodnocování a realizaci přijatých opatření, f) činnost dodavatele při nakládání s výrobky a jejich částmi, které nejsou shodné s dokumentací, g) nápravu zjištěných nedostatků, h) činnost v oblasti řízení dokumentace systému jakosti dodavatele, i) zajištění identifikovatelnosti výrobku nebo služby v průběhu výroby výrobku nebo poskytování služby, j) skladování hotových výrobků a manipulaci s nimi, k) zda počet vadných výrobků nepřekročí v průběhu výroby nebo poskytování služby smluvně stanovený počet, l) další činnosti dodavatele podle požadavků odběrateleodběratele vyplývající ze smlouvy. § 26 (1) Zjistí-li Úřad v průběhu odborného dozoru u dodavatele a) nedostatky v systému jakosti, které ohrožují jakost výrobku nebo služby, b) nedostatky v procesech, které ohrožují jakost výrobku nebo služby, c) nedostatky u výrobku v průběhu výroby nebo u služby v průběhu jejího poskytování, d) další nedostatky, které ohrožují jakost výrobku nebo služby, přeruší odborný dozor a písemně o tom vyrozumí dodavatele a odběrateleodběratele. Dodavatele zároveň vyzve k nápravě a odstranění zjištěných nedostatků. (2) V případě, že Úřad přeruší odborný dozor z důvodu nedostatků uvedených a) v odstavci 1 písm. a) a d), neprovede konečnou kontrolu u výrobků nebo služeb, které byly vyráběny nebo poskytovány před i v průběhu přerušení odborného dozoru, a to až do doby, než dodavatel prokáže Úřadu shodu těchto výrobků nebo služeb s požadavky stanovenými ve smlouvě, b) v odstavci 1 písm. b), 1. neprovede konečnou kontrolu u výrobků nebo služeb, na kterých byly před přerušením odborného dozoru provedeny výrobní činnosti, které jsou příčinou tohoto přerušení, pokud dodavatel neprokáže Úřadu shodu těchto výrobků nebo služeb s požadavky stanovenými ve smlouvě, 2. neprovede konečnou kontrolu u výrobků nebo služeb, na kterých byly v době přerušení provedeny výrobní činnosti, které jsou příčinou tohoto přerušení, 3. vyžádá na dodavateli, aby prokázal, že na výrobcích nebo službách, u kterých již byla provedena konečná kontrola, se zjištěné nedostatky neprojevily, c) v odstavci 1 písm. c), 1. neprovede konečnou kontrolu u výrobků nebo služeb, pokud nedostatky nejsou dodavatelem odstraněny a dodavatel neprokáže shodu výrobků nebo služeb s požadavky stanovenými ve smlouvě, 2. vyžádá na dodavateli, aby prokázal, že na výrobcích nebo službách, u kterých již byla provedena konečná kontrola, se zjištěné nedostatky nevyskytují. (3) Úřad pokračuje v odborném dozoru na žádost dodavatele, který písemně doloží způsob odstranění zjištěných nedostatků a prokáže, že opatření učiněná k nápravě jsou dostatečná. Konečná kontrola § 27 (1) Konečnou kontrolou Úřad ověřuje shodu výrobku nebo služby s požadavky stanovenými odběratelemodběratelem ve smlouvě s dodavatelem. (2) Úřad vydá osvědčení o jakosti a kompletnosti pouze na výrobky a služby, u kterých dodavatel prokázal shodu s požadavky stanovenými ve smlouvě. § 28 Osvědčení o jakosti a kompletnosti obsahuje a) údaje o odběrateliodběrateli a dodavateli, b) číslo smlouvy nebo objednávky mezi odběratelemodběratelem a dodavatelem, c) potvrzení dodavatele o shodě výrobků nebo služeb s požadavky vyplývajícími ze smlouvy, d) údaje o výrobku nebo službě, jimiž jsou zejména název výrobku nebo služby, výrobní číslo a množství, e) číslo dokumentace, která je součástí smlouvy, f) potvrzení Úřadu o shodě výrobků nebo služeb s požadavky vyplývajícími ze smlouvy, g) další údaje stanovené Úřadem po dohodě s odběratelemodběratelem. § 29 (1) Zjistí-li Úřad při konečné kontrole a) že výrobky nebo služby nejsou shodné s požadavky uvedenými v dokumentaci, b) že nebyl dodržen stanovený postup výroby výrobku nebo poskytování služby, c) že dodavatel nedodržel lhůty pro zavedení změn do výroby stanovené ve smlouvě, d) překročení počtu vadných výrobků stanoveného ve smlouvě, e) nedostatky v metrologickém zajištění výroby, f) další nedostatky v činnosti dodavatele při výrobě výrobku nebo poskytování služby, přeruší konečnou kontrolu a písemně o tom vyrozumí dodavatele a odběrateleodběratele. Dodavatele zároveň vyzve k nápravě zjištěných nedostatků. (2) Úřad pokračuje v konečné kontrole na požádání dodavatele, který písemně doloží způsob odstranění všech nedostatků a prokáže, že opatření učiněná k nápravě jsou dostatečná a účinně vedou k dosažení shody. (3) Konečnou kontrolu Úřad neprovádí v době přerušení odborného dozoru. Audity jakosti § 30 (1) Audity jakosti u dodavatele Úřad zjišťuje, zda a) jeho systém jakosti, nebo b) jakost jeho procesů, anebo c) jakost výrobku jím vyráběného nebo služby jím poskytované splňují požadavky odběrateleodběratele stanovené ve smlouvě. (2) Úřad provádí audity jakosti uvedené v odstavci 1 a) na žádost odběrateleodběratele v rozsahu a na základě smlouvy mezi dodavatelem a odběratelemodběratelem nebo smlouvy o provedení auditu jakosti uzavřené mezi dodavatelem a Úřadem, b) na žádost dodavatele v rozsahu a na základě smlouvy o provedení auditu jakosti uzavřené mezi dodavatelem a Úřadem. (3) O provedeném auditu jakosti vydá Úřad dodavateli zprávu. Ve zprávě uvede výsledek provedeného auditu jakosti s výrokem „vyhovující“ nebo „nevyhovující“ a zároveň uvede zjištěné nedostatky. (4) V případě nevyhovujícího výsledku provedeného auditu jakosti může Úřad stanovit dodavateli lhůtu k odstranění nedostatků. Lhůta k odstranění nedostatků může být stanovena maximálně na dobu 12 měsíců. Pokud dodavatel nedostatky odstraní, může po uplynutí stanovené lhůty požádat Úřad znovu o provedení auditu jakosti a zároveň uvede, jakým způsobem nedostatky odstranil. (5) U provedeného auditu systému jakosti, pokud je jeho výsledek vyhovující, vydá Úřad dodavateli ke své zprávě osvědčení o shodě systému jakosti s požadavky odběrateleodběratele a stanoví dobu jeho platnosti. § 31 Osvědčení o shodě systému jakosti s požadavky odběrateleodběratele obsahuje a) číslo osvědčení, b) název dodavatele, c) stanovení shody systému jakosti, d) dobu platnosti, e) datum vydání, razítko a podpis ředitele Úřadu. § 32 Působnost správního řádu Úřad při svém rozhodování postupuje podle správního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak. ČÁST DRUHÁ Změna živnostenského zákona § 33 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 28 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Je-li provozování živnosti podle příloh č. 2 a 3 vázáno na doklad vydaný zvláštním orgánem podle zvláštního právního předpisu, je rozsah živnostenského oprávnění vymezen uvedeným dokladem.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 2. V § 45 odst. 4 se na konci předposlední věty doplňují slova „v úplném nebo částečném rozsahu“. Poslední věta odstavce 4 se zrušuje. 3. V § 54 odst. 2 písmeno c) zní: „c) místo podnikání a předmět podnikání v úplném nebo částečném rozsahu podle přílohy č. 3 a pokud je rozsah předmětu podnikání vymezen stanoviskem orgánu státní správy, který se vyjadřuje k žádosti o koncesi, uvede se v tomto rozsahu,“. 4. V § 54 odst. 3 písmeno b) zní: „b) předmět podnikání v úplném nebo částečném rozsahu podle přílohy č. 3 a pokud je rozsah předmětu podnikání vymezen stanoviskem orgánu státní správy, který se vyjadřuje k žádosti o koncesi, uvede se v tomto rozsahu,“. 5. V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 213: Stavebnictví, se u oboru živností „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“, „Provádění jednoduchých a drobných staveb, jejich změn a odstraňování“ a „Projektování jednoduchých a drobných staveb, jejich změn a odstraňování“ ve sloupci 2 na konci textu doplňuje slovo „nebo“ a písmeno c), které zní: „c) autorizace podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,“. 6. V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní, u oboru živnosti „Oční optika“ se ve sloupci 2 za slovo „zdravotnictví“ vkládá text „- obor oční optik“ a slova „na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně nebo Lékařské fakultě Karlovy univerzity v Praze nebo Přírodovědecké fakultě Palackého univerzity v Olomouci“ se zrušují. 7. V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní, se u oboru živnosti „Průvodcovská činnost a) horská, b) tělovýchovná a sportovní, c) v oblasti cestovního ruchu“, ve sloupci 2 u odborné způsobilosti pro tělovýchovnou a sportovní průvodcovskou činnost za slovo „specializací“ vkládají slova „nebo osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné způsobilosti vydaný institucí akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo jiným ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována“. 8. V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní, u oboru živnosti „Poskytování tělovýchovných služeb***)“ text sloupce 1 zní: „Poskytování tělovýchovných služeb“ a ve sloupci 2 se na konci za slovo „směru“ vkládá text „nebo osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné způsobilosti vydaný institucí akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo jiným ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována“. 9. V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní, se u oboru živnosti „Provozování tělovýchovných zařízení a zařízení sloužících regeneraci a rekondici“ ve sloupci 2 na konci za slovo „směru“ vkládá text „nebo osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné způsobilosti vydaný institucí akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo jiným ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována“. 10. V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní, u oboru živnosti „Činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže“ text ve sloupci 2 zní: „Odborná způsobilost podle § 8 odst. 2 nebo § 3 odst. 1 vyhlášky č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví, obor: všeobecná (zdravotní) nebo dětská sestra nebo porodní asistentka (ženská sestra) nebo lékař, nebo vyučení v oboru kosmetička a osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné způsobilosti pro tyto činnosti vydaný institucí akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo Ministerstvem zdravotnictví“. 11. V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní, u oboru živnosti „Masérské, rekondiční a regenerační služby“ text ve sloupci 2 písmenu e) zní: „e) absolvování jiného vysokoškolského vzdělání se specializací pro rehabilitační obory či fyzioterapii,“; Za písmeno e) se vkládá slovo „nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné způsobilosti vydaný institucí akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo jiným ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována.“. 12. V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní, u oboru živnosti „Provozování solárií“ text ve sloupci 2 zní: „Osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné způsobilosti vydaný institucí akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo Ministerstvem zdravotnictví pro provozování solárií, absolvování lékařské fakulty nebo absolvování studijního oboru zaměřeného na tělesnou kulturu, tělovýchovu a sport, nebo absolvování vyšší zdravotnické školy, nebo absolvování střední zdravotnické školy zakončené maturitní zkouškou“. 13. V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní, u oboru živnosti „Obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy“ text ve sloupci 2 zní: „a) vysokoškolské vzdělání ve studijních oborech zaměřených na chovatelství zvířat nebo zootechniku nebo veterinářství a 1 rok odborné praxe, nebo b) jiné vysokoškolské vzdělání příbuzného směru a 2 roky odborné praxe, nebo c) středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou nebo vyšší odborné vzdělání ve studijních oborech zaměřených na chovatelství zvířat, zootechniku nebo veterinářství a 4 roky odborné praxe, nebo d) absolvování učebního nebo studijního oboru zaměřeného na chovatelství zvířat nebo zootechniku a 6 let odborné praxe.“. 14. V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní, u oboru živnosti „Drezúra zvířat“ text ve sloupci 2 zní: „a) vysokoškolské vzdělání ve studijních oborech zaměřených na chovatelství zvířat nebo zootechniku nebo veterinářství a 1 rok odborné praxe, nebo b) středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou nebo vyšší odborné vzdělání ve studijních oborech zaměřených na chovatelství zvířat nebo zootechniku nebo veterinářství a 3 roky odborné praxe, nebo c) absolvování učebního nebo studijního oboru zaměřeného na chovatelství zvířat nebo zootechniku a 4 roky odborné praxe.“. 15. V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI ve skupině 214: Ostatní, se doplňuje tento text: „Obor\| Průkaz způsobilosti\| Poznámka ---\|---\|--- 1\| 2\| 3 Zpracování návrhu katalogizačních dat \| a) vysokoškolské vzdělání získané studiem v rámci akreditovaného obsahově obdobného studijního programu podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, nebo vysokoškolské vzdělání příslušného směru podle dřívějších předpisů, b) vyšší odborné vzdělání, úplné střední odborné vzdělání anebo úplné střední vzdělání příslušného směru a 3 roky praxe v příslušném oboru \| Zákon č. 309/2000 Sb., o obranné standardizaci, katalogizaci a státním ověřování jakosti výrobků a služeb určených k zajištění obrany státu a o změně živnostenského zákona.". ČÁST TŘETÍ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 34 1. Podnikatelé, kteří získali živnostenské oprávnění k živnostemživnostem uvedeným v tomto zákoně, u nichž došlo ke změně odborné způsobilosti, jsou povinni doložit živnostenskému úřadu doklady prokazující splnění odborné způsobilosti podle tohoto zákona ve lhůtě dvou let ode dne nabytí jeho účinnosti a nevztahuje se na ně povinnost uvedená v čl. VI (přechodná ustanovení) zákona č. 356/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 2. Došlo-li tímto zákonem k rozdělení jedné živnostiživnosti na dvě živnostiživnosti, živnostenská oprávnění zůstávají zachována a živnostenský úřad je povinen vydat průkazy živnostenského oprávnění v souladu s tímto zákonem ve lhůtě jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST § 35 Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po uplynutí 6 měsíců od jeho vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 3) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. 4) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška České národní banky č. 314/2000 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 314/2000 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun ke 150. výročí narození a 100. výročí úmrtí Zdeňka Fibicha Vyhlášeno 12. 9. 2000, datum účinnosti 4. 10. 2000, částka 87/2000 * § 1 - (1) Ke 150. výročí narození a 100. výročí úmrtí hudebního skladatele Zdeňka Fibicha se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je stylizovaný velký státní znak České republiky. Název státu je v neuzavřeném opisu při levé, spodní a pravé straně dvousetkoruny. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je umístěno ve dvou řádcích * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 4. října 2000. Aktuální znění od 4. 10. 2000 314 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 16. srpna 2000 o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun ke 150. výročí narození a 100. výročí úmrtí Zdeňka Fibicha Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) Ke 150. výročí narození a 100. výročí úmrtí hudebního skladatele Zdeňka Fibicha se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,20 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g“. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. § 2 (1) Na líci dvousetkoruny je stylizovaný velký státní znak České republiky. Název státu je v neuzavřeném opisu při levé, spodní a pravé straně dvousetkoruny. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je umístěno ve dvou řádcích při horním okraji dvousetkoruny uprostřed nad státním znakem. Pod státním znakem je v řádku uveden ročník ražby dvousetkoruny „2000“. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je umístěna uprostřed pod ročníkem ražby. (2) Na rubu dvousetkoruny je umístěn portrét Zdeňka Fibicha z mladých let. Při levém okraji dvousetkoruny je neuzavřený opis „ZDENĚK FIBICH“. Při pravém okraji dvousetkoruny je rovněž neuzavřený opis obsahující letopočty narození a úmrtí Zdeňka Fibicha „1850 +1900“. Autorem návrhu dvousetkoruny je akademický sochař Vladimír Oppl. Iniciály jeho jména, písmeno „V“ vložené do písmene „O“, jsou zakomponovány do oděvu portrétu při pravém spodním okraji dvousetkoruny. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 4. října 2000. Guvernér: v z. Ing. Tůma, CSc. v. r. viceguvernér 11kB 10kB
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 315/2000 Sb.	Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 315/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů o technickém a záchranném vybavení námořní jachty a prokazování způsobilosti k vedení námořní jachty Vyhlášeno 14. 9. 2000, datum účinnosti 29. 9. 2000, částka 88/2000 * § 1 - Předmět úpravy * ČÁST PRVNÍ - OBLASTI POVOLENÉ NÁMOŘNÍ PLAVBY NÁMOŘNÍ JACHTY A POŽADOVANÉ TECHNICKÉ A ZÁCHRANNÉ VYBAVENÍ NÁMOŘNÍ JACHTY (§ 2 — § 9) * ČÁST DRUHÁ - PRŮKAZ ZPŮSOBILOSTI K VEDENÍ NÁMOŘNÍ JACHTY (§ 10 — § 26) * ČÁST TŘETÍ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 27 — § 34) č. 1 k vyhlášce č. 315/2000 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 315/2000 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 315/2000 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 315/2000 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 315/2000 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2019 (294/2018 Sb.) 315 VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů ze dne 25. srpna 2000 o technickém a záchranném vybavení námořní jachty a prokazování způsobilosti k vedení námořní jachty Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 85 odst. 1 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, (dále jen „zákon“) k provedení ustanovení § 13 odst. 3 a § 49 odst. 5 zákona: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví a) požadované technické a záchranné vybavení námořní jachty k námořní plavběnámořní plavbě, b) vymezení oblastí povolené námořní plavbynámořní plavby námořní jachty s omezením vzdálenosti námořní plavbynámořní plavby námořní jachty od pevniny nebo pobřeží, c) podrobnosti o způsobu prokazování praxe, zkušební komisi a provádění zkoušek, d) požadavky na znalosti žadatele, e) druhy, vzory, platnost, rozsah oprávnění průkazu způsobilosti k vedení námořní jachty a podmínky jejich vydávání, f) platnost dříve vydaných průkazů způsobilosti. ČÁST PRVNÍ OBLASTI POVOLENÉ NÁMOŘNÍ PLAVBY NÁMOŘNÍ JACHTY A POŽADOVANÉ TECHNICKÉ A ZÁCHRANNÉ VYBAVENÍ NÁMOŘNÍ JACHTY HLAVA I VYMEZENÍ OBLASTÍ POVOLENÉ NÁMOŘNÍ PLAVBY NÁMOŘNÍ JACHTY § 2 Pro námořní jachty (dále jen „jachta“) se vymezují tyto oblasti povolené námořní plavbynámořní plavby (dále jen „oblast plavby“): a) oblast plavby I zahrnuje rozsah námořní plavbynámořní plavby jachty bez omezení plavby, b) oblast plavby II zahrnuje námořní plavbunámořní plavbu jachty s omezením plavby do vzdálenosti 200 námořních mil od pobřežní linie pevniny nebo pobřeží stanovené střední výškou přílivu (dále jen „pobřežní linie“), c) oblast plavby III zahrnuje námořní plavbunámořní plavbu jachty s omezením plavby do vzdálenosti 20 námořních mil od pobřežní linie, d) oblast plavby IV zahrnuje námořní plavbunámořní plavbu jachty s omezením plavby do 3 námořních mil od pobřežní linie, e) oblast plavby V zahrnuje námořní plavbunámořní plavbu jachty s omezením do 0,75 námořní míle od pobřežní linie. HLAVA II POŽADOVANÉ TECHNICKÉ A ZÁCHRANNÉ VYBAVENÍ JACHTY K NÁMOŘNÍ PLAVBĚ § 3 Požadované technické vybavení (1) Požadovaným technickým vybavením jachty k námořní plavběnámořní plavbě je a) signální vybavení, b) protipožární vybavení, c) navigační vybavení, d) rádiové vybavení, e) palubní vybavení. (2) Technické vybavení podle odstavce 1 musí být ve stavu způsobilém pro užívání podle svého určení a v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů, (dále jen „mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána“).1) § 4 Signální vybavení Jachta musí být vybavena a) navigačními světly, b) denními znaky, c) zařízením k podávání zvukových signálů, d) pyrotechnickými prostředky s vyznačenou dobou použitelnosti, pro oblasti plavby I a II v počtu nejméně 6 kusů červených světlic nebo pochodní a 1 kusu kouřového oranžového signálu; pro oblasti plavby III, IV a V v počtu nejméně 3 kusů červených světlic nebo pochodní, e) vodotěsnou elektrickou svítilnou, která je uzpůsobena pro signalizaci Morseovou abecedou, náhradní žárovkou a sadou náhradních baterií ve vodotěsném obalu, f) vyhledávací svítilnou vhodnou pro použití při manévrování a záchranných akcích, g) radarovým odražečem. § 5 Protipožární vybavení (1) Jachta musí být vybavena a) přenosným hasicím přístrojem připraveným pro zásah a uloženým ve vhodných držácích; hmotnost jeho náplně musí být nejméně 2 kg a nesmí překročit 6 kg, b) požárním vědrem o objemu 5 - 10 litrů opatřeným lankem o délce, která umožňuje nabírání vody z paluby, c) požární sekerou. (2) Jachta bez zabudovaného motoru o celkové délce trupu větší než 12 metrů musí být vybavena 2 přenosnými hasicími přístroji splňujícími požadavky uvedené v odstavci 1 písm. a). (3) Jachta se zabudovaným motorem musí být vybavena dalšími přenosnými hasicími přístroji o hmotnosti náplně stanovené v příloze č. 1. (4) Jachta o celkové délce trupu větší než 12 metrů musí být vybavena 2 požárními vědry splňujícími požadavky uvedené v odstavci 1 písm. b). § 6 Navigační vybavení (1) Jachta musí být vybavena a) osvětleným magnetickým kompasem s tabulkou výchylky kompasu, umístěným tak, aby byl dobře viditelný z místa kormidelníka, b) dalekohledem, c) námořními mapami a publikacemi, které se vztahují k oblasti plavby jachty, ve znění všech platných oprav. (2) Jachta, jejíž technická způsobilost k námořní plavběnámořní plavbě byla schválena pro oblast plavby I nebo II, musí být vybavena a) optickým náměrníkem nebo ručním zaměřovacím kompasem, b) chronometrem nebo přesnými hodinami, c) astronavigačními tabulkami pro určování zeměpisné polohy jachty, d) stopkami, e) přístrojem pro měření rychlosti jachty, f) sextantem, g) aneroidem, h) pomůckami pro práci na mapě. (3) Jachta, jejíž technická způsobilost k námořní plavběnámořní plavbě byla schválena pro oblast plavby III, musí být vybavena optickým náměrníkem nebo ručním zaměřovacím kompasem. § 7 Rádiové vybavení (1) Jachta musí být vybavena radiotelefonem umožňujícím spojení v rozsahu velmi krátkých vln. (2) Jachta, jejíž technická způsobilost k námořní plavběnámořní plavbě byla schválena pro oblast plavby I nebo II, musí být vybavena přijímačem pro příjem informací o bezpečnosti námořní plavbynámořní plavby a tísňovou radiobójí určující pozici v celosvětových námořních tísňových a bezpečnostních systémech (COSPAS-SARSAT, GMDSS). (3) Jachta, jejíž způsobilost k námořní plavběnámořní plavbě byla schválena pro oblast plavby III, musí být vybavena přijímačem pro příjem informací o bezpečnosti námořní plavbynámořní plavby. § 8 Palubní vybavení (1) Jachta musí být vybavena a) kotevním zařízením, b) dvěma bidly s hákem, c) dvěma vázacími lany, d) pevným lanovím upevněným k trupu tak, aby bylo možno je rychle uvolnit ručně, nožem nebo nůžkami, e) dvěma odrazníky na každém boku jachty, f) ruční vodní pumpou, g) vlečným lanem, jehož délka je nejméně 2 délky jachty, h) vrhacím lankem, i) bezpečnostním lanem na obou bocích jachty, j) lékárničkou pro poskytnutí první pomoci ve vodotěsném obalu, k) náhradními díly pro opravy, l) soupravou základního nářadí, m) nádobami na třídění odpadů. (2) Na jachtě musí být vyvěšen na přístupném místě postup určující způsob odstraňování odpadů z jachty na moři. Vzor vývěsky je uveden v příloze č. 2. § 9 Požadované záchranné vybavení (1) Jachta musí být vybavena a) 2 záchrannými kruhy nebo podkovami s vyznačeným jménem jachty a názvem rejstříkového přístavu, umístěnými na obou bocích jachty se snadno dostupným a rychle uvolnitelným upevněním, b) záchrannými vestami v počtu odpovídajícímu počtu osob na jachtě za námořní plavbynámořní plavby. (2) Jeden záchranný kruh nebo podkova musí být opatřen plovoucím záchranným lankem o nejmenší délce 20 metrů. Druhý záchranný kruh nebo podkova musí být opatřen samozažíhacím světlem nebo kombinovanou světelno-dýmovou bójí. (3) Jachta, jejíž způsobilost k námořní plavběnámořní plavbě byla schválena pro oblast plavby I nebo II, musí být vybavena záchranným vorem, který unese osoby v počtu udaném v rejstříkovém listu. (4) Jachta, jejíž způsobilost k námořní plavběnámořní plavbě byla schválena pro oblast plavby III nebo IV, musí být vybavena člunem se vztlakovými komorami, který unese osoby v počtu udaném v rejstříkovém listu i při plném zalití vodou. (5) Jachta, jejíž způsobilost k námořní plavběnámořní plavbě byla schválena pro oblast plavby I, II, III nebo IV, musí být vybavena bezpečnostním pásem s lanem. Pro oblast plavby I, II nebo III musí počet bezpečnostních pásů odpovídat nejméně polovině osob na jachtě za námořní plavbynámořní plavby. (6) Požadované záchranné vybavení musí být ve stavu způsobilém pro užívání podle svého určení a v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.1) ČÁST DRUHÁ PRŮKAZ ZPŮSOBILOSTI K VEDENÍ NÁMOŘNÍ JACHTY HLAVA I DRUHY, VZORY A ROZSAH OPRÁVNĚNÍ PRŮKAZU ZPŮSOBILOSTI K VEDENÍ NÁMOŘNÍ JACHTY § 10 (1) Druhy průkazů způsobilosti k vedení námořní jachty v oblasti plavby (dále jen „průkaz“) se rozlišují podle rozsahu oprávnění: a) průkaz s oprávněním A zahrnuje námořní plavbunámořní plavbu jachty bez omezení plavby, b) průkaz s oprávněním B zahrnuje námořní plavbunámořní plavbu jachty s omezením plavby do vzdálenosti 200 námořních mil od pobřežní linie, c) průkaz s oprávněním C zahrnuje námořní plavbunámořní plavbu jachty o maximální délce trupu do 16 m s omezením plavby do 20 námořních mil od pobřežní linie, pokud síla větru nepřesáhne 6 stupňů Beaufortovy stupnice. (2) Držitel průkazu je oprávněn k vedení jachty při provozování námořní plavbynámořní plavby v rámci oprávnění, které je vyznačeno v průkazu. (3) Podle druhu pohonu jachty, k jejímuž vedení je průkaz určen, vyznačí Námořní úřad (dále jen „Úřad“) v průkazu údaj „s omezením na motorové jachty“ nebo „bez omezení“. (4) Vzor průkazu je uveden v příloze č. 3. (5) Úřad vede evidenci průkazů. HLAVA II PODMÍNKY VYDÁVÁNÍ PRŮKAZŮ § 11 (1) Úřad vydává průkaz na základě písemné žádosti o vydání průkazu. (2) Žádost o vydání průkazu musí být doložena a) osvědčením o úspěšně složené zkoušce, b) dokladem o praxi na jachtě, c) platným osvědčením o zdravotní způsobilosti, které není starší 3 měsíců, d) barevnou fotografií o rozměrech 3,5 cm x 4,5 cm, která odpovídá skutečné podobě žadatele, e) dokladem o zaplacení správního poplatku,2) f) kopií platného průkazu, je-li žadatel jeho držitelem. Vydání průkazů § 12 Průkaz s oprávněním C se vydá fyzické osobě, která a) prokázala odbornou způsobilost k vedení jachty úspěšným složením zkoušky a praxí na jachtě v délce námořní plavbynámořní plavby nejméně 100 námořních mil pod dohledem velitele jachty, b) prokázala zdravotní způsobilost k vedení jachty, c) dosáhla věku 18 let, d) je způsobilá k právním úkonům, e) zaplatila správní poplatek.2) § 13 Průkaz s oprávněním B se vydá fyzické osobě, která a) je držitelem platného průkazu s oprávněním C, b) prokázala odbornou způsobilost k vedení jachty úspěšným složením zkoušky a praxí na jachtě v délce námořní plavbynámořní plavby nejméně 1 000 námořních mil ve funkci velitele jachty a nejméně 1 500 námořních mil ve vzdálenosti více než 20 námořních mil od pobřežní linie pod dohledem velitele jachty, c) prokázala zdravotní způsobilost k vedení jachty, d) zaplatila správní poplatek.2) § 14 Průkaz s oprávněním A se vydá fyzické osobě, která a) je držitelem platného průkazu s oprávněním B, b) prokázala odbornou způsobilost k vedení jachty úspěšným složením zkoušky a praxí na jachtě v délce námořní plavbynámořní plavby nejméně 5 000 námořních mil ve vzdálenosti více než 20 námořních mil od pobřežní linie ve funkci velitele jachty, c) prokázala zdravotní způsobilost k vedení jachty, d) zaplatila správní poplatek.2) HLAVA III ZKUŠEBNÍ KOMISE, ZKOUŠKY A POŽADAVKY NA ZNALOSTI ŽADATELE § 15 Zkouška k prokázání odborné způsobilosti k vedení jachty v oblasti plavby (dále jen „zkouška“) se skládá před zkušební komisí tvořenou nejméně 4 zkušebními komisaři, jejíhož předsedu, který řídí činnost komise, a další členy zkušební komise jmenuje Úřad. § 16 (1) Zkušebním komisařem oprávněným ověřovat znalosti z odborností uvedených v § 18 odst. 1 může být osoba, která je sama odborně způsobilá v těchto odbornostech. (2) Zkušebním komisařem oprávněným ověřovat znalosti z odborností uvedených v § 18 odst. 2 (dále jen „jachetní instruktor“) může být osoba, která je držitelem platného průkazu s oprávněním A nebo B. (3) Zkušebním komisařem oprávněným ověřovat znalosti ze základů poskytování první pomoci může být a) lékař, b) vyšší zdravotnický pracovník v oboru diplomovaná všeobecná sestra, diplomovaná dětská sestra nebo diplomovaná porodní asistentka, c) střední zdravotnický pracovník v oboru zdravotnický záchranář, všeobecná sestra, dětská sestra, porodní asistentka, zdravotní sestra, ženská sestra nebo sestra pro intenzivní péči; předpokladem je, že od doby výkonu jejich aktivní činnosti neuplynula u lékaře doba delší 5 let a u ostatních zdravotnických pracovníků doba delší 2 let. § 17 (1) Zkouškou k získání průkazu s oprávněním C se ověřují teoretické a praktické znalosti podle § 18. (2) Zkouškou k získání průkazu s oprávněním A nebo B se ověřují teoretické znalosti podle § 18 odst. 1. § 18 (1) Požadované teoretické znalosti: a) základy námořního práva a mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů, (dále jen „pravidla o zabránění srážkám na moři“),3) b) plavební nauka 1. v ovládání jachet s oplachtěním vybavených motorovým pohonem, má-li být průkaz způsobilosti určen k vedení jachet bez omezení, nebo 2. v ovládání jachet motorových bez oplachtění, má-li být průkaz způsobilosti omezen na vedení jachet motorových, c) námořní navigace, d) meteorologie, e) základy angličtiny, f) základy poskytování první pomoci. (2) Tematické okruhy zkušebních otázek ověřujících požadované teoretické znalosti podle odstavce 1 jsou uvedeny v části A přílohy č. 4 k této vyhlášce. (3) Požadované praktické znalosti, které se ověřují na jachtě na moři: a) příprava na plavbu, b) manévrování s jachtou, c) vedení plavby, d) řešení mimořádných situací. § 19 (1) Zkouška se provádí na základě vyplněné přihlášky fyzické osoby (dále jen „uchazeč“) podané u Úřadu. Vzor přihlášky je uveden v příloze č. 5. (2) Uchazeč do 15 dnů ode dne doručení přihlášky obdrží vyrozumění o termínu zkoušky. § 20 (1) Zkouška se skládá v českém jazyce. (2) Uchazeč může přistoupit k ověření teoretických znalostí až po ověření praktických znalostí jachetním instruktorem, je-li ověření praktických znalostí požadováno. O průběhu ověření praktických znalostí uchazeče podá jachetní instruktor písemnou zprávu ostatním členům zkušební komise. (3) Znalosti z odborností uvedených v § 18 odst. 1 se ověřují ústním přezkoušením po předchozím úspěšně úspěšném vypracovaní písemné úlohy z námořní navigace. Při ústním přezkoušení odpovídá uchazeč na 5 otázek z každé odbornosti podle druhu odborné způsobilosti, kterou uchazeč prokazuje. (4) Podrobnosti o provádění zkoušky stanoví zkušební řád, který je uveden v části B přílohy č. 4 k této vyhlášce. § 21 Jestliže uchazeč prokázal požadované znalosti při řešení teoretických a praktických úkolů, je hodnocen klasifikačním stupněm vyhověl, v opačném případě klasifikačním stupněm nevyhověl. Klasifikačním stupněm nevyhověl je rovněž hodnocen uchazeč, jestliže se bez řádné omluvy nedostavil ke zkoušce nebo během zkoušky odstoupil. § 22 Osvědčení o úspěšně vykonané zkoušce se vydá v den ústního přezkoušení znalostí podle § 20 odst. 3 uchazeči hodnocenému klasifikačním stupněm vyhověl. Osvědčení má tyto náležitosti: a) jméno, příjmení a rodné číslo nebo datum narození uchazeče, b) číslo osvědčení, c) označení druhu průkazu, k jehož vydání uchazeč prokázal odbornou způsobilost, d) datum vydání osvědčení a podpis předsedy zkušební komise. § 23 Uchazeči hodnocenému klasifikačním stupněm nevyhověl vydá zkušební komise doklad o prokázaných znalostech z odborností podle § 18, které při opakované zkoušce uskutečněné nejdříve po 2 měsících již nebudou ověřovány. HLAVA IV ZPŮSOB PROKAZOVÁNÍ PRAXE § 24 Délka praxe na jachtě se prokazuje a) výpisem z lodního deníku, který je potvrzený velitelem jachty nebo námořním úřadem pobřežního státu, nebo b) listinou se zápisy praxe na jachtě (např. jachtařskou knížkou), které provedl výhradně velitel jachty. HLAVA V PLATNOST PRŮKAZŮ ZPŮSOBILOSTI VELITELE NÁMOŘNÍ JACHTY § 25 Doba platnosti a podmínky prodloužení platnosti průkazu (1) Doba platnosti průkazu je 10 let a lze ji na základě písemné žádosti držitele průkazu předložené Úřadu před skončením doby platnosti průkazu prodloužit. Žádost musí obsahovat jméno, příjmení, datum narození (dále jen „osobní data“) a místo trvalého pobytu žadatele. (2) Žádost o prodloužení doby platnosti průkazu podle odstavce 1 musí být doložena a) dokladem osvědčujícím praxi na jachtě v délce námořní plavbynámořní plavby nejméně 500 námořních mil ve funkci velitele námořní jachty v posledních 10 letech před skončením doby platnosti tohoto průkazu, b) platným osvědčením o zdravotní způsobilosti, které není starší 3 měsíců, c) dokladem o zaplacení správního poplatku,2) d) barevnou fotografií o rozměrech 3,5 cm x 4,5 cm, která odpovídá skutečné podobě žadatele. (3) Žadateli o prodloužení doby platnosti průkazu s oprávněním a) B, který nepředloží doklad osvědčující praxi na jachtě podle odstavce 2 písm. a), bude vystaven průkaz s oprávněním C, b) A, který nepředloží doklad osvědčující praxi na jachtě podle odstavce 2 písm. a), bude vystaven průkaz s oprávněním B. § 26 Zánik platnosti průkazu Platnost průkazu zaniká a) uplynutím doby platnosti průkazu, b) ztrátou zdravotní způsobilosti držitele průkazu, c) smrtí držitele průkazu. ČÁST TŘETÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Platnost dříve vydávaných průkazů způsobilosti § 27 Průkazy způsobilosti k vedení rekreačních plavidel vydané před účinností této vyhlášky Ministerstvem dopravy a spojů (dále jen „průkaz ministerstva“) a mezinárodní průkazy způsobilosti k vedení rekreačních plavidel pro oblast 2.0, 2.1, 2.2 nebo 3.0 (dále jen „průkaz způsobilosti“) vydané před účinností této vyhlášky Státní plavební správou platí do doby vyznačené platnosti, nejdéle do 1. července 2003. § 28 (1) Držiteli průkazu ministerstva pro oblast A, B nebo C po uplynutí doby platnosti průkazu ministerstva Úřad průkaz ministerstva podle § 27 vymění za průkaz s odpovídajícím oprávněním na základě písemné žádosti obsahující osobní data a místo trvalého pobytu žadatele. (2) Žádost o výměnu průkazu ministerstva musí být doložena a) průkazem ministerstva, který je určen k výměně, b) dokladem osvědčujícím praxi na jachtě v posledních 3 letech před podáním žádosti o výměnu průkazu ministerstva, c) platným osvědčením o zdravotní způsobilosti, které není starší 3 měsíců, d) platným všeobecným průkazem radiotelefonisty nebo platným omezeným průkazem radiotelefonisty, jedná-li se o žádost o výměnu průkazu ministerstva za průkaz s oprávněním C, e) dokladem o zaplacení správního poplatku,2) f) barevnou fotografií o rozměrech 3,5 cm x 4,5 cm, která odpovídá skutečné podobě žadatele. § 29 (1) Držiteli průkazu způsobilosti pro oblast 2.0 po uplynutí doby platnosti průkazu způsobilosti Úřad průkaz způsobilosti podle § 27 vymění za průkaz s oprávněním C na základě písemné žádosti obsahující osobní data a místo trvalého pobytu žadatele. (2) Žádost o výměnu průkazu způsobilosti pro oblast 2.0 musí být doložena a) platným průkazem způsobilosti pro oblast 2.0, b) osvědčením o úspěšně vykonané zkoušce z pravidel o zabránění srážkám na moři, navigace, základů angličtiny a základů poskytování první pomoci, c) dokladem osvědčujícím praxi na jachtě v délce námořní plavbynámořní plavby nejméně 100 námořních mil v posledních 3 letech před podáním žádosti, d) platným osvědčením o zdravotní způsobilosti, které není starší 3 měsíců, e) platným všeobecným průkazem radiotelefonisty nebo platným omezeným průkazem radiotelefonisty, f) dokladem o zaplacení správního poplatku.2) § 30 (1) Držiteli průkazu způsobilosti pro oblast 2.1 nebo 2.2 po uplynutí doby platnosti průkazu způsobilosti Úřad průkaz způsobilosti podle § 27 vymění za průkaz s oprávněním C na základě písemné žádosti obsahující osobní data a místo trvalého pobytu žadatele. (2) Žádost o výměnu průkazu způsobilosti pro oblast 2.1 nebo 2.2 za průkaz s oprávněním C musí být doložena a) platným průkazem způsobilosti pro oblast 2.1 nebo 2.2, b) platným osvědčením o zdravotní způsobilosti, které není starší 3 měsíců, c) platným všeobecným průkazem radiotelefonisty nebo platným omezeným průkazem radiotelefonisty, d) dokladem o zaplacení správního poplatku.2) § 31 (1) Držiteli průkazu způsobilosti pro oblast 2.1 nebo 2.2 po uplynutí doby platnosti průkazu způsobilosti Úřad průkaz způsobilosti podle § 27 vymění za průkaz s oprávněním B na základě písemné žádosti obsahující osobní data a místo trvalého pobytu žadatele. (2) Žádost o výměnu průkazu způsobilosti pro oblast 2.1 nebo 2.2 za průkaz s oprávněním B musí být doložena a) platným průkazem způsobilosti pro oblast 2.1 nebo 2.2, b) osvědčením o úspěšně vykonané zkoušce, jedná-li se o držitele průkazu způsobilosti pro oblast 2.1, c) osvědčením o úspěšně vykonané zkoušce z pravidel o zabránění srážkám na moři, navigace, základů angličtiny a zdravotní péče, jedná-li se o držitele průkazu způsobilosti pro oblast 2.2, d) osvědčením o úspěšně vykonané zkoušce, jedná-li se o držitele průkazu způsobilosti pro oblast 2.2, který neprokáže praxi na jachtě 500 námořních mil v posledních 3 letech před podáním žádosti podle písmena e), e) dokladem osvědčujícím praxi na jachtě v délce námořní plavbynámořní plavby nejméně 1 000 námořních mil, z toho nejméně 500 námořních mil v posledních 3 letech před podáním žádosti, f) platným osvědčením o zdravotní způsobilosti, které není starší 3 měsíců, g) platným všeobecným průkazem radiotelefonisty, h) dokladem o zaplacení správního poplatku.2) § 32 (1) Držiteli průkazu způsobilosti pro oblast plavby 3.0 po uplynutí doby platnosti průkazu způsobilosti Úřad průkaz způsobilosti podle § 27 vymění za průkaz s oprávněním A na základě písemné žádosti obsahující osobní data a místo trvalého pobytu žadatele. (2) Žádost o výměnu průkazu způsobilosti pro oblast plavby 3.0 musí být doložena a) platným průkazem způsobilosti pro oblast plavby 3.0, b) osvědčením o úspěšně vykonané zkoušce z pravidel o zabránění srážkám na moři a základů angličtiny, c) dokladem osvědčujícím praxi na jachtě v délce námořní plavbynámořní plavby nejméně 2 500 námořních mil, z toho nejméně 500 námořních mil v posledních 5 letech před podáním žádosti, d) platným osvědčením o zdravotní způsobilosti, které není starší 3 měsíců, e) platným všeobecným průkazem radiotelefonisty, f) dokladem o zaplacení správního poplatku.2) (3) Držiteli průkazu způsobilosti pro oblast plavby 3.0, který neprokáže praxi podle odstavce 2 písm. c), Úřad tento průkaz vymění za průkaz s oprávněním B. § 33 Pro posuzování zdravotní způsobilosti velitele námořní jachty platí přiměřeně ustanovení zvláštního právního předpisů o zdravotní způsobilosti členů posádky námořní obchodní lodě. § 34 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni vyhlášení. Ministr: Ing. Schling v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 315/2000 Sb. Hmotnost náplně v dalších hasicích přístrojích Instalovaný výkon motoru v kW \| Nejmenší požadovaná hmotnost náplně v kg ---\|--- do 50 kW \| 2 do 100 kW \| 4 nad 100 kW za každých dalších započatých 100 kW \| 2 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 315/2000 Sb. Odstraňování odpadů z jachet na moři Druhy odpadů Garbage Type \| Mimo zvláštní oblasti Outside Special Areas \| Ve zvláštních oblastech1) In Special Areas ---\|---\|--- 1\\. výrobky z umělých hmot včetně lan z umělých vláken a plastových pytlů na odpadky (Plastic - including synthetic ropes, plastic garbage bags) \| odstraňování zakázáno / disposal prohibited \| odstraňování zakázáno / disposal prohibited 2\\. papírový, textilní, kovový a skleněný odpad (Paper, rags, metal and glass garbage) \| odstraňování povoleno ve vzdálenosti větší než 12 nm od pobřeží / not less than 12 nm offshore \| odstraňování zakázáno / disposal prohibited 3\\. Potravinový odpad (Food waste) \| odstraňování povoleno ve vzdálenosti větší než 12 nm od pobřeží / not less than 12 nm offshore \| odstraňování povoleno ve vzdálenosti větší než 12 nm od pobřeží / not less than 12 nm offshore Veškeré odpady shromážděné ve zvláštních nádobách na jachtě se ukládají v přístavních sběrných zařízeních. All garbage collected in special vessels on board of the yacht should be disposed in the port garbage containers. 1) Zvláštní oblasti jsou, v souladu s pravidlem 5 přílohy V. Protokolu 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí (MARPOL), 1973, oznámeným pod č. 71/1995 Sb., tyto oblasti: Středozemní moře, Baltské moře, Černé moře, Rudé moře, Perský záliv, Severní moře, antarktická oblast jižně od 60. rovnoběžky jižní šířky a Karibské moře. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 315/2000 Sb. Vzor průkazu způsobilosti k vedení námořní jachty 321kB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 315/2000 Sb. Okruhy zkušebních otázek a zkušební řád teoretické části zkoušky A. Tematické okruhy zkušebních otázek 1. Základy námořního práva a Úmluvy o mezinárodních Pravidlech COLREG Okruhy otázek jsou společné pro všechna oprávnění A, B i C. 1.1. Okruhy otázek z Pravidel COLREG 1.1.1. Platnost pravidel COLREG, základní pojmy: plachetnice, loď se strojním pohonem, loď provádějící lov ryb (rybářská loď), loď s omezenou manévrovací schopností, neovladatelná loď, loď omezená svým ponorem, lodě ve vzájemném dohledu, loď za plavby, snížená viditelnost. Signály pro upoutání pozornosti, nouzové signály. 1.1.2. Nepřetržité pozorování za plavby, bezpečná rychlost, nebezpečí srážky. Úzká plavební dráha a systém rozdělené plavby. Vzájemné vyhýbání se plachetnic, předjíždění, lodě plující proti sobě, křižování. 1.1.3. Činnost lodě, která uvolňuje cestu, a činnost lodě, které je cesta uvolňována. Vzájemné povinnosti plavidel a plavba v podmínkách snížené viditelnosti. Zvukové signály při snížené viditelnosti: lodě se strojním pohonem, plachetnice, rybářské lodě, vlečení, lodě zakotvené a lodě nasedlé na dno. 1.1.4. Definice světel, světla lodí se strojním pohonem za plavby, vlečení a tlačení lodí. Světla plachetnice a veslice za plavby, světla rybářských lodí. Světla neovladatelné lodě, zakotvené lodě a lodě nasedlé na dno. Světla lodě s omezenou manévrovací schopností a lodě omezené svým ponorem, světla lodivodského plavidla. 1.2. Okruhy otázek z českého námořního práva 1.2.1. Přehled českých právních předpisů upravujících problematiku námořního práva (zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavběnámořní plavbě, vyhláška č. 315/2000 Sb., o technickém a záchranném vybavení námořní jachty a prokazování způsobilosti k vedení námořní jachty, vyhláška č. 277/2000 Sb., o užívání vlajek, vyhláška č. 278/2000 Sb., o námořním rejstříku a dokladech námořních plavidel). 1.2.2. Námořní jachty jako druh rekreačního plavidla, podstata práva vlajky, námořní rejstřík a hlavní zapisované údaje, rejstříkový list. Technická způsobilost námořní jachty, rejstříkový přístav a označení jachty, povinné doklady na jachtě. 1.2.3. Povinnosti a oprávnění velitele jachty. Zásady vyvěšování státní vlajky na jachtách, užívání jiných vlajek, vyvěšování vlajek jiných států, rozměry vlajky. Seznam posádky. 1.2.4. Druhy průkazů způsobilosti k vedení jachty, podmínky pro vydání průkazu způsobilosti k vedení jachty. Kontroly na jachtě při najetí a opuštění přístavu. Doklady, které nutno předložit při najetí a opuštění přístavu. 1.2.5. Poskytnutí pomoci na moři, poskytnutí pomoci v nouzi, právní následky poskytnutí pomoci v nouzi. Nehody na moři, postup při srážce plavidel, srážka s jinou jachtou, srážka se zakotvenou nebo vyvázanou jachtou. 1.3. Okruhy otázek z mezinárodního námořního práva 1.3.1. Úmluva SOLAS – Kapitola 5 – navigační vybavení plavidla (možno odpovídat podle vyhlášky č. 315/2000 Sb.). Organizace záchranné služby na moři, záchrana osob a majetku na moři. Námořní varování. 1.3.2. Úmluva UNCLOS – právní režim plavby na volném moři a v pobřežních vodách. Role státu vlajky ve vztahu k plavidlu, pod jehož vlajkou je registrované. 1.3.3. Úmluva MARPOL. Příloha IV. a V. zacházení s odpadky a odpadními vodami. Tabulka vyhazování odpadků (možno odpovídat podle vyhlášky č. 315/2000 Sb.). 1.3.4. Druhy pojištění jachty, pojištění posádky. Srážka plavidel: vzájemná pomoc, výměna informací, odpovědnost plavidla, nahlášení srážky. 2. Plavební nauka v ovládání jachet s oplachtěním vybavených motorovým pohonem, nebo v ovládání jachet motorových bez oplachtění 2.1. Okruhy otázek k získání průkazu s oprávněním C 2.1.1. Názvosloví částí jachty, hlavní rozměry, druhy takeláže, příčná a směrová stabilita. 2.1.2. Aerodynamická a hydrodynamická síla, rovnováha sil a momentů. 2.1.3. Bezpečnostní vybavení jachty – individuální záchranné prostředky, pyrotechnické prostředky. 2.1.4. Příčiny požárů a prevence, protipožární prostředky. 2.1.5. Syntetická lana na jachtě, druhy základních uzlů, stálé lanoví a okutí, druhy ocelových lan, spojování lan s okutím. 2.1.6. Příprava jachty k plavbě – kontrola vybavení a funkčnosti zařízení. 2.1.7. Zásady manévrování plachetnicí – stavění plachet, návětrnost a závětrnost plachetnice, refování plachet za plavby, základní obraty.* 2.1.8. Vyvázání jachty u břehu, druhy kotev, zakotvení jachty. 2.1.9. Manévr muž přes palubu, opuštění jachty. 2.1.10. Nasednutí jachty na dno. 2.1.11. Základní rozlišení používaných motorů, druhy chlazení, palivová instalace, výměna oleje a filtrů, kontrolní přístroje. 2.1.12. Druhy lodních vrtulí, jejich vliv na plavbu. 2.1.13. Elektrická instalace na jachtě – akumulátory a jejich údržba, kapacita akumulátorů, dobíjení akumulátorů. 2.1.14. Druhy vařičů, kontrola a údržba plynové instalace na lodi. 2.1.15. Zdroje nebezpečí a rizika v prostorách námořní jachty nebo související s její plavbou. * při zkoušce s omezením pouze na ovládání jachet motorových bez oplachtění se tato témata vynechávají 2.2. Okruhy otázek k získání průkazu s oprávněním B Okruhy zkušebních otázek uvedených v bodě 2.1. a dále: 2.2.1. Příčná, podélná a dynamická stabilita jachty. 2.2.2. Záchranný vor a jeho použití, radiobóje EPIRB – základní informace o funkci a přivolání pomoci. 2.2.3. Systém hlídek na jachtě za plavby, procvičování záchranných manévrů, kontrola a údržba jachty za plavby. 2.2.4. Vlečení - druhy vlečení, mořská kotva a její použití, vlečení lan za těžkého počasí. 2.2.5. Příprava jachty a posádky k plavbě za těžkého počasí, ustavení jachty pod plachtami do driftu, plavba motorovou jachtou v těžkém počasí, příčiny převržení jachty a možná prevence. 2.2.6. Zásobení jachty na delší plavbu, zásady výživy, systém pitné a užitkové vody. 2.2.7. Havárie takeláže, kormidelního zřízení, zatékání do jachty. * při zkoušce s omezením pouze na ovládání jachet motorových bez oplachtění se tato témata vynechávají 2.3. Okruhy otázek k získání průkazu s oprávněním A Okruhy zkušebních otázek uvedených v bodě 2.2. a dále: 2.3.1. Druhy nouzových a havarijních situací: srážka, požár, poškození takeláže* a činnost při jejich vyskytnutí. 2.3.2. Základní zásady ochrany mořského prostředí před znečištěním. * při zkoušce s omezením pouze na ovládání jachet motorových bez oplachtění se tato témata vynechávají 3. Námořní navigace Zkouška se skládá ze dvou částí: písemné a ústní. 3.1. Okruhy otázek k získání průkazu s oprávněním C 3.1.1. Písemná část Navigační úloha: Určení výchozí polohy ze dvou náměrů a z této polohy plavba daným kurzem kompasovým a danou rychlostí plavby při zahrnutí deklinace a působení větru. Po určité době plavby je dán záměr plout do nově stanoveného cíle – výpočet odpovídajícího kompasového kurzu (s ohledem na deklinaci a působení větru). 3.1.2. Ústní část 3.1.2.1. Základní informace o Zemi – osa, póly, rovník, rovnoběžka, poledník, zeměpisná šířka a zeměpisná délka. 3.1.2.2. Vzdálenosti v navigaci, jednotka rychlosti plavby, způsob měření rychlosti jachty, způsob měření hloubky, okružní systém značení směru. 3.1.2.3. Pojem deklinace, její výpočet v daném roce, značení na mapách. 3.1.2.4. Působení větru na jachtu za plavby, výpočet kurzu vodou z kurzu kompasového a výpočet kurzu kompasového z kurzu vodou, stanovení velikosti snosu větrem na jachtě. 3.1.2.5. Poziční linie, určení polohy jachty ze dvou náměrů, ze dvou nesoučasných náměrů na jeden objekt. 3.1.2.6. Rozdělení námořních map podle použití; titul, měřítko, datum a číslo námořní mapy; značení hloubek na námořní mapě, kontury dna, používané znaky a zkratky na námořní mapě. 3.1.2.7. Majáky a názvy a zkratky charakteristiky jejich světel. Práce se Seznamem světel, význam jednotlivých rubrik. Nominální, geografický a skutečný dosah světla, sektory světel. 3.1.2.8. Systém navigačního značení IALA A. 3.1.2.9. Práce na mapě, lodní deník a jeho vyplňování. 3.1.2.10. Základy systému satelitního určení polohy GPS, body změny kurzu. 3.2. Okruhy otázek k získání průkazu s oprávněním B 3.2.1. Písemná část Navigační úloha: a) Určení výchozí polohy ze dvou náměrů a z této polohy plavba do zadané polohy. Ze změřeného kurzu dnového (směru plavby) výpočet kurzu kompasového při zahrnutí deklinace, působení větru a podle data plavby a místa plavby určení přílivového proudu a jeho zahrnutí do výpočtu. b) Výpočet časového rozpětí vplutí jachty do přílivového přístavu - základní a sekundární přístavy. 3.2.2. Ústní část 3.2.2.1. Princip Merkatorovy projekce. 3.2.2.2. Rychlost jachty vodou a nad dnem, uplutá vzdálenost po vodě a nad dnem, vliv mořských proudů na rychlost a směr plavby. 3.2.2.3. Výpočet kurzu dnového (směru plavby) z kurzu kompasového a kurzu kompasového z kurzu dnového (směru plavby). 3.2.2.4. Stanovení směru a velikosti přílivového proudu z navigačních map a atlasů přílivových proudů. 3.2.2.5. Přílivy. Základní pojmy, přílivová křivka. Výpočty přílivů, tabulky přílivů, výpočet výšky přílivu pro standardní a sekundární přístavy. 3.2.2.6. Dvanáctinové pravidlo pro určení výšky přílivu. 3.2.2.7. Princip činnosti radaru. Navigační využití radaru. Určování nebezpečí srážky na radaru. 3.2.2.8. Navigační využití GPS. Přesnost určení polohy GPS. Korekce polohy GPS dle map. 3.2.2.9. Princip radiobóje EPIRB, použití systému Navtex. 3.3. Okruhy otázek k získání průkazu s oprávněním A 3.3.1. Písemná část Navigační úloha: a) Určení parametrů astronomické poziční linie z měření výšky Slunce, Měsíce, významných hvězd a planet. b) Výpočet kurzu a vzdálenosti mezi dvěma polohami pomocí Merkatorova trojúhelníku. 3.3.2. Ústní část 3.3.2.1. Rozdíl zeměpisné šířky a délky, plavba po rovnoběžce. 3.3.2.2. Loxodroma a princip plavby po loxodromě, loxodromický a Merkatorův trojúhelník, výpočet parametrů loxodromy. 3.3.2.3. Sestrojení sítě souřadnic Merkatorovy mapy. 3.3.2.4. Princip a funkce sextantu, chyby sextantu a jejich odstranění, případně zahrnutí do výpočtu změřeného úhlu, použití sextantu v terestrické navigaci. 3.3.2.5. Nebeská sféra, systém nebeských souřadnic, souřadnice nebeských těles. 3.3.2.6. Astronomická ročenka a navigační tabulky, výpočet místního hodinového úhlu (LHA), deklinace a oprava změřené výšky Slunce, Měsíce, významných hvězd a planet. 3.3.2.7. Měření času na jachtě, časová pásma, Greenwichský čas, místní čas a vzájemné přepočty, změna data při překročení poledníku linie datové změny. 3.3.2.8. Určení zeměpisné šířky v momentě kulminace Slunce, určení celkové opravy kompasu z azimutu nebeských těles. 3.3.2.9. Stanovení polohy jachty z astronomických pozičních linií. 4. Meteorologie 4.1. Okruhy otázek k získání průkazu s oprávněním C 4.1.1. Zemská atmosféra, základní meteorologické prvky a jevy, počasí a podnebí. 4.1.2. Změna teploty vzduchu s nadmořskou výškou, inverze, teplotní pásma Země. 4.1.3. Tlak vzduchu – jednotky tlaku vzduchu, měření tlaku vzduchu, změna tlaku vzduchu s nadmořskou výškou, izobara a tlakové útvary. 4.1.4. Směr větru v tlakových útvarech, rychlost větru, Beaufortova stupnice, mořská a pevninská bríza, lokální větry – bora, sirocco, mistral, meltemi, jugo. 4.1.5. Vznik oblaků, klasifikace oblaků, složení oblaků a srážky, mlha a její druhy. 4.1.6. Atmosférické fronty – oblačnost, srážky, vítr v teplé, studené a okluzní frontě, značení front na synoptických mapách. 4.1.7. Zdroje informací o meteorologické situaci, odhad nebezpečné situace z vlastního pozorování, předpověď počasí ze synoptické mapy. 4.2. Okruhy otázek k získání průkazu s oprávněním B 4.2.1. Vliv slunečního záření na atmosférické procesy, ohřívání a ochlazování zemského povrchu. Teplotní zvrstvení ovzduší – stabilní, nestabilní a indiferentní zvrstvení ovzduší a tvorba oblačnosti v jednotlivých zvrstveních. 4.2.2. Vztah mezi směrem větru a izobarami, vztah mezi tlakovým gradientem a rychlostí větru, všeobecná cirkulace atmosféry. 4.2.3. Vznik srážek, atmosférické jevy, bouřky. Třídění vzduchových hmot, advekce, vznik atmosférických front, třídění front. 4.2.4. Změny tlaku, větru, teploty, oblačnosti, srážek a dohlednosti při přechodu teplé, studené a okluzní fronty. 4.2.5. Stadia vývoje tlakových níží, pohyb níží, podružné tlakové níže, stadia vývoje anticyklon, dráhy anticyklon a anticyklonální počasí. 4.2.6. Vlhkost vzduchu – stav nasycení, relativní (měrná) vlhkost vzduchu, rosný bod, kondenzace vodní páry. 4.2.7. Vzduchové hmoty – třídění vzduchových hmot, vlastnosti stabilní a labilní vzduchové hmoty. 4.2.8. Zdroje informací o meteorologické situaci, odhad nebezpečné situace z vlastního pozorování, předpověď počasí ze synoptické mapy. Mapy počasí. 4.3. Okruhy otázek k získání průkazu s oprávněním A 4.3.1. Rozložení tlaku vzduchu na povrchu Země, převažující směr větrů, monzunová cirkulace v Bengálském zálivu, Arabském a Jihočínském moři, pasátová cirkulace na severní a jižní polokouli, intertropická zóna konvergence. 4.3.2. Rozdělení tropických poruch podle síly větru. Podmínky vzniku tropických cyklonů, trasy tropických cyklonů, kvadranty tropického cyklonu. 4.3.3. Změny denního chodu tlaku vzduchu blížící se tropické cyklony, určení centra, vzdálenosti a kvadrantu blížící se tropické cyklony. 4.3.4. Manévrování plachetnicí a motorovou jachtou při přechodu tropické cyklony na severní a jižní polokouli. 4.3.5. Tropické cyklony na Atlantiku, Arabském moři a Bengálském zálivu. 4.3.6. Tropické cyklony v severní části Tichého oceánu včetně Jihočínského moře. 4.3.7. Tropické cyklony v jižní části Indického a Tichého oceánu. 4.3.8. Vznik oceánských proudů a jejich charakteristika, proudy v severním a jižním Atlantiku. 4.3.9. Oceánské proudy Indického a Tichého oceánu. 4.3.10. Charakteristika vlnění, hlavní parametry vlnění, vliv hloubky na profil vlnění, předpověď rozvoje vlnění. 4.3.11. Zdroje informací o meteorologické situaci – synoptické mapy, Routeing Charts. 5. Základy angličtiny 5.1. Okruhy otázek k získání průkazu s oprávněním C 5.1.1. Znalost anglických číslovek a námořního hláskování číslic. Schopnost anglicky udat kurz, rychlost a polohu plavidla v souřadnicích. 5.1.2. Znalost základních termínů potřebných pro komunikaci s přístavními orgány. Názvy lodních dokumentů a dokladů. Názvy druhů přístavních úřadů - pohraniční odbavení, celní úřad, zdravotní úřad, námořní nebo přístavní úřad. Zásobení vodou, palivem a potravinami. 5.1.3. Znalost terminologie meteorologických zpráv. Schopnost porozumět psanému textu meteorologických zpráv. 5.1.4. Znalost terminologie navigačních varování. Schopnost porozumět psanému textu navigačních varování. 5.1.5. Frazeologie odvysílání nouzové zprávy – zkoušený sestaví a názorně předvede odvysílání nouzové zprávy. 5.2. Okruhy otázek k získání průkazu s oprávněním B 5.2.1. Frazeologie potřebná pro popis kurzu plavby. Zkoušený prokáže schopnost nahlásit kurz plavidla, jeho rychlost a polohu souřadnicemi. 5.2.2. Frazeologie potřebné pro komunikaci s přístavními orgány. Zkoušený prokáže schopnost ohlásit se u přístavního odbavení, prezentovat lodní dokumenty a požádat o informace, kde je dostupné zásobení plavidla vodou, palivem a potravinami. 5.2.3. Frazeologie meteorologických zpráv. Zkoušený prokáže porozumění vysílaným meteorologickým zprávám, zkoušející přednese nebo dá přečíst několik příkladů meteorologických zpráv. 5.2.4. Frazeologie navigačních varování. Zkoušený prokáže porozumění vysílaným navigačním zprávám, zkoušející přednese nebo dá přečíst několik příkladů navigačních varování. 5.2.5. Frazeologie odvysílání nouzové zprávy – zkoušený sestaví a názorně předvede odvysílání nouzové zprávy, zkoušející předvede možnou reakci pobřežní stráže nebo asistující lodi, zkoušený by měl navázat efektivní komunikaci. 5.3. Okruhy otázek k získání průkazu s oprávněním A 5.3.1. Frazeologie potřebná pro popis plavby. Zkoušený prokáže schopnost nahlásit kurz plavidla, jeho rychlost a polohu různými způsoby, souřadnicemi i náměry a vzdálenostmi od známých bodů. Dokáže popsat plavební podmínky a chování plavidla (houpání, kymácení, ovladatelnost), velikost vln, sílu větru. 5.3.2. Frazeologie potřebné pro komunikaci s přístavními orgány. Zkoušený prokáže schopnost ohlásit se u přístavního odbavení, prezentovat lodní dokumenty a požádat o informace, kde je dostupné zásobení plavidla vodou, palivem a potravinami. Zkoušený prokáže schopnost požádat o asistenci dalších úřadů. 5.3.3. Frazeologie meteorologických zpráv. Zkoušený prokáže porozumění vysílaným meteorologickým zprávám, zkoušející přednese nebo dá přečíst několik příkladů meteorologických zpráv. 5.3.4. Frazeologie navigačních varování. Zkoušený prokáže porozumění vysílaným navigačním zprávám, zkoušející přednese nebo dá přečíst několik příkladů navigačních varování. Zkoušený sestaví vlastní varovné hlášení např. pro nebezpečný plovoucí objekt. 5.3.5. Frazeologie odvysílání nouzové zprávy – zkoušený sestaví a názorně předvede odvysílání nouzové zprávy, zkoušející předvede možnou reakci pobřežní stráže nebo asistující lodi, zkoušený by měl navázat efektivní komunikaci. Zkoušený prokáže schopnost formulovat, jakým nebezpečím je ohrožen. 5.3.6. Frazeologie odvysílání tísňové zprávy – zkoušený sestaví a názorně předvede odvysílání tísňové zprávy o zdravotním problému na plavidle. Zkoušející předvede možnou reakci pobřežní stráže nebo asistující lodi, zkoušený by měl navázat efektivní komunikaci. 6. Základy poskytování první pomoci 6.1. Okruhy otázek k získání průkazu s oprávněním C a B 6.1.1. Vybavení lodní lékárničky. 6.1.2. Obecné principy první pomoci na jachtě. 6.1.3. Kardiopulmonální resuscitace u dospělého a u dítěte. 6.1.4. Bezvědomí, příčiny, diagnostika. 6.1.5. Šok, příčiny, diagnostika. 6.1.6. Krvácení, druhy. 6.1.7. Popálení a poleptání, požití žíraviny. 6.1.8. Úraz elektrickým proudem. 6.1.9. Zlomeniny, podvrtnutí a vymknutí kloubu, poranění lebky, poranění páteře. 6.1.10. Poranění hrudníku a břicha včetně penetrujících. 6.1.11. Prvotní ošetření řezné a bodné rány. 6.1.12. Úrazy oka. 6.1.13. Poškození teplem a UV zářením, poškození chladem. 6.1.14. Tonutí. 6.1.15. Mořská nemoc, nebezpeční mořští živočichové. 6.1.16. Otravy, náhlé břišní příhody, průjmové stavy. 6.1.17. Náhlé interní stavy, srdeční infarkt, mozková příhoda, komplikace cukrovky. 6.1.18. Základy obvazové techniky, fixace končetin a těla, včetně používání improvizovaných obvazů. 6.1.19. Přivolání pomoci, radiokomunikace, příprava postižného k transportu. 6.2. Okruhy otázek k získání průkazu s oprávněním A Okruhy zkušebních otázek uvedených v bodě 6.1. a dále: 6.2.1. Posouzení potřeb obětíobětí a stupeň ohrožení bezpečnosti posádky, pořadí naléhavosti při postižení více osob. 6.2.2. Ošetření řezné a bodné rány většího rozsahu. 6.2.3. Režim v záchranném prostředku (člunu, voru). Strava, voda, podchlazení. 6.2.4. Rozlišení základních poruch psychiky, opatření při nich. B. Zkušební řád teoretické části zkoušky k prokázání odborné způsobilosti k vedení námořní jachty v oblasti povolené námořní plavbynámořní plavby I. Účel Tento zkušební řád upravuje podmínky provádění teoretické části zkoušky k prokázání odborné způsobilosti k vedení námořní jachty v oblasti povolené námořní plavbynámořní plavby (dále jen „zkouška“) k získání průkazu způsobilosti k vedení námořní jachty s oprávněním pro oblast plavby A, B i C. II. Provádění zkoušky 1) Zkouška se provádí před zkušební komisí. Každý člen zkušební komise zkouší uchazeče nejvýše ze dvou odborností. Nad prováděním zkoušek dohlíží osoba pověřená Námořním úřadem k výkonu státního dozoru. 2) Odbornostmi se rozumí základy námořního práva a Úmluvy o mezinárodních Pravidlech COLREG, plavební nauka v ovládání jachet s oplachtěním vybavených motorovým pohonem, nebo v ovládání jachet motorových bez oplachtění, námořní navigace, meteorologie, základy angličtiny, základy poskytování první pomoci 3) Zkouška se zahajuje písemnou částí zkoušky z odbornosti námořní navigace. Zkušební komisař jmenovaný pro odbornost námořní navigace zadá účastníkům zkoušek navigační úlohy z příslušných okruhů otázek 3.1, 3.2. nebo 3.3. podle části A této přílohy. Vypracování písemné navigační úlohy, které předchází ústní zkoušce, k získání průkazu s oprávněním A a B trvá nejdéle 1,5 hodiny a k získání průkazu s oprávněním C nejdéle 1 hodinu. Tuto část zkoušky zpracovávají pod dohledem zkušební komise a státního dozoru všichni přítomní uchazeči najednou. 4) Oprava a klasifikace písemné úlohy musí být provedena příslušným zkušebním komisařem do zahájení ústní zkoušky uchazeče. Pokud je písemná úloha vyhodnocena jako neúspěšná, k ústní části zkoušky z odbornosti navigace není uchazeč připuštěn a na zkoušku z této odbornosti se pohlíží jako na nevykonanou. 5) Ústní část zkoušky z odbornosti námořní navigace a zkoušky z ostatních odborností se vykonávají ústně; zkušební komise může požadovat po uchazeči provedení pomocných nákresů na označené listy. 6) Doba ústní části zkoušky v žádné odbornosti nepřekročí 30 minut. 7) O průběhu zkoušek a o zadaných otázkách a klasifikaci vyplňuje průběžně příslušný zkušební komisař protokol. III. Klasifikace zkoušek 1) Každá jednotlivá správně zodpovězená otázka se v protokolu hodnotí jedním bodem. Každá nesprávně zodpovězená otázka se hodnotí nulovým počtem bodů. 2) Z každé odbornosti (základy námořního práva a Úmluvy o mezinárodních Pravidlech COLREG, plavební nauka v ovládání jachet s oplachtěním vybavených motorovým pohonem, nebo v ovládání jachet motorových bez oplachtění, námořní navigace, meteorologie, základy angličtiny, základy poskytování první pomoci) v příslušném okruhu pro oprávnění A, B i C si uchazeč vylosuje 5 otázek. Prokázal-li uchazeč při řešení teoretických úkolů požadované znalosti a zodpověděl-li nadpoloviční většinu otázek správně, je z dané odbornosti hodnocen klasifikačním stupněm „vyhověl“. 3) Pokud uchazeč nezodpoví nadpoloviční většinu zadaných otázek správně, je v dané odbornosti hodnocen klasifikačním stupněm „nevyhověl“. 4) Výsledek celé zkoušky se hodnotí výsledným klasifikačním stupněm „vyhověl“ – „nevyhověl“. Výsledným klasifikačním stupněm „vyhověl“ je hodnocen uchazeč, který byl ve všech odbornostech hodnocen klasifikačním stupněm „vyhověl“. 5) Výsledným klasifikačním stupněm „nevyhověl“ je hodnocen uchazeč, který byl v jedné nebo více odbornostech hodnocen klasifikačním stupněm „nevyhověl“, a rovněž uchazeč, jestliže se bez řádné omluvy nedostavil ke zkoušce nebo během zkoušky odstoupil. IV. Opravné zkoušky 1) Opravnou zkoušku koná uchazeč jen z těch odborností, ve kterých byl hodnocen klasifikačním stupněm „nevyhověl“. 2) Opravná zkouška může být vykonána nejdříve po dvou měsících ode dne neúspěšně vykonané zkoušky. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 315/2000 Sb. PŘIHLÁŠKA K PROVEDENÍ ZKOUŠKY 392kB 1) Například Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS), 1974, oznámená pod č. 52/1995 Sb., Úmluva o mezinárodních Pravidlech pro zabránění srážkám na moři (COLREG), 1972, oznámená pod č. 263/1995 Sb. 2) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 3) Úmluva o mezinárodních Pravidlech pro zabránění srážkám na moři (COLREG), 1972, oznámená pod č. 263/1995 Sb.
Nařízení vlády č. 323/2000 Sb.	Nařízení vlády č. 323/2000 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, ve znění pozdějších předpisů, a zrušuje nařízení vlády č. 174/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na střelné zbraně a střelivo, ve znění nařízení vlády č. 79/1999 Sb. Vyhlášeno 25. 9. 2000, datum účinnosti 25. 9. 2000, částka 90/2000 * Čl. I - V příloze č. 2 k nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, ve znění nařízení vlády č. 174/1998 Sb. a nařízení vlády č. 78/1999 Sb., se položka č. 1 „pyrotechnické předměty pro zábavné a technické účely“ zrušuje. * Čl. II - Zrušují se: * Čl. III Aktuální znění od 25. 9. 2000 323 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 30. srpna 2000, kterým se mění nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, ve znění pozdějších předpisů, a zrušuje nařízení vlády č. 174/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na střelné zbraně a střelivo, ve znění nařízení vlády č. 79/1999 Sb. Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 12 odst. 1 písm. a), § 12 odst. 4 a § 13 odst. 2 a 4 zákona: Čl. I V příloze č. 2 k nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, ve znění nařízení vlády č. 174/1998 Sb. a nařízení vlády č. 78/1999 Sb., se položka č. 1 „pyrotechnické předměty pro zábavné a technické účely“ zrušuje. Čl. II Zrušují se: 1. Nařízení vlády č. 174/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na střelné zbraně a střelivo. 2. Nařízení vlády č. 79/1999 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 174/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na střelné zbraně a střelivo. Čl. III Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Předseda vlády: Ing. Zeman v. r. Ministr průmyslu a obchodu: doc. Ing. Grégr v. r.
Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 325/2000 Sb.	Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 325/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se mění vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky č. 53/1993 Sb., kterou se stanoví výše puncovních poplatků a způsob jejich placení, ve znění vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 67/1995 Sb. Vyhlášeno 25. 9. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 90/2000 * Čl. I - Vyhláška č. 53/1993 Sb., kterou se stanoví výše puncovních poplatků a způsob jejich placení, ve znění vyhlášky č. 67/1995 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III k vyhlášce č. 53/1993 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2001 325 VYHLÁŠKA Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 25. srpna 2000, kterou se mění vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky č. 53/1993 Sb., kterou se stanoví výše puncovních poplatků a způsob jejich placení, ve znění vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 67/1995 Sb. Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 3 písm. d) zákona č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů: Čl. I Vyhláška č. 53/1993 Sb., kterou se stanoví výše puncovních poplatků a způsob jejich placení, ve znění vyhlášky č. 67/1995 Sb., se mění takto: Dosavadní příloha Sazebník puncovních poplatků se nahrazuje novou přílohou Sazebník puncovních poplatků. Čl. II Přechodné ustanovení Poplatky za úkony Puncovního úřadu objednané před nabytím účinnosti této vyhlášky se vyberou podle dosavadního Sazebníku puncovních poplatků. Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Ministr: doc. Ing. Grégr v. r. Příloha k vyhlášce č. 53/1993 Sb. SAZEBNÍK PUNCOVNÍCH POPLATKŮ Položka\| Předmět poplatku\| Kč ---\|---\|--- \| I. Zkoušení ryzosti\| \| a) tuzemské zboží za jeden gram slitiny\| 01\| stříbro (Ag)\| 0,50 \| b) tuzemské a cizí zboží za jeden gram slitiny\| 02\| zlato (Au )\| 6,- 03\| platina (Pt)\| 10,- \| c) cizí, staré a opravené zboží za jeden gram slitiny\| 04\| stříbro\| 1,- 15\| za zkoušení jednoho kusu stříbrného zboží však nanejvýš\| 100,- \| d) staré a opravené zboží za jeden gram slitiny\| 05\| zlato\| 40,- 06\| platina\| 60,- Poznámky: a) poplatek se vybere, i když nedojde k označení předloženého zboží pro závady v předepsaném stavu nebo ryzosti, b) u zboží, kde je kombinována slitina s jiným materiálem, se výše poplatku stanoví na základě kvalifikovaného odhadu hmotnosti drahého kovu, provedeného Puncovním úřadem, c) přetřídí-li Puncovní úřad na žádost předkladatele položku tuzemského či cizího zboží na bezvadné a závadné kusy, vybere se poplatek v trojnásobné výši. \| II. Úřední označení zboží puncovní značkou nebo jiným způsobem\| \| a) za každý kus zboží\| 07\| stříbrného\| 1- 08\| zlatého nebo platinového\| 5,- \| b) za každou značku\| 09\| při opravě puncovní značky nebo doznačení či stornu značky\| 2- \| III. Kvalitativní zjištění kovu na zkušebním kameni\| 10\| Ag, Au, Pt, obecný kov - za jedno vyzkoušení\| 10,- \| IV. Přibližné určení ryzosti slitin drahých kovů na zkušebním kameni\| \| za každý kus zboží\| 11\| stříbro\| 20,- 12\| zlato\| 30,- 13\| platina\| 50,- \| V. Chemické stanovení ryzosti drahých kovů v mincích, dentálních a registrovaných klenotnických slitinách\| 14\| Ag titračně nebo kupelací\| 60,- 17\| Au kupelací\| 100,- 19\| Au a Ag kupelací\| 150,- 20\| Au ve slitinách s obsahem niklu\| 150,- 21\| platina a platinové kovy - za každý kov\| 250,- Poznámky: a) poplatky za rozhodčí a konečné zkoušky jsou pětinásobné, za zkoušky opakované trojnásobné, b) poplatky za opakované a konečné zkoušky nese ta strana, pro kterou je výsledek zkoušek nepříznivý. \| VI. Ostatní analýzy drahých kovů\| \| a) v kovových materiálech\| 22\| stanovení stříbra\| 120,- 23\| stanovení zlata kupelací\| 250,- 18\| stanovení Au mokrou cestou\| 500,- 24\| stanovení Pt a platinových kovů - za každý kov\| 1200,- \| b) ve stěrech\| 25\| stanovení stříbra\| 500,- 26\| stanovení zlata\| 700,- 27\| stanovení Pt a platinových kovů - za každý kov\| 1500,- 28\| stanovení Pt v katalyzátoru na nosiči\| 6000,- 47\| stanovení stříbra v katalyzátoru na nosiči\| 1000,- \| c) v roztocích a chemikáliích\| 48\| stanovení stříbra\| 400,- 49\| stanovení zlata\| 600,- 50\| stanovení Pt a platinových kovů - za každý kov\| 1200,- \| d) stanovení kovů metodou ICP-OES\| 51\| jeden kov\| 1000,- 52\| za každý další kov\| 400,- Poznámka: Poznámky za oddílem V. platí obdobně i pro oddíl VI. \| VII. Stanovení ryzosti a hmotnosti drahých kovů včetně ztavení do slitku 31\| Ag do 100 g\| 200,- 32\| Ag nad 100 g do 1000 g\| 600,- 33\| za každých dalších započatých 1000 g Ag\| 300,- 35\| Au do 25 g\| 200,- 29\| Au nad 25 g do 200 g\| 400,- 36\| Au nad 200 g do 1000 g\| 800,- 37\| za každých dalších započatých 1000 g Au\| 400,- 38\| klenotnické slitiny Pt do 25 g\| 630,- 30\| ostatní slitiny Pt do 25 g\| 1300,- Poznámka: Podle charakteru nebo množství materiálu může být zakázka rozložena do více položek, z nichž každá bude účtována zvlášť. \| VIII. Poplatky za ověření zkušebních pomůcek\| 40\| zkušební kyselina na Ag a Pt - za 50 ml\| 25,- 41\| kyselina dusičná koncentrovaná a kyseliny na zlato 250/1000 a 333/1000 - za 50 ml\| 10,- 42\| veškeré druhy lučavky královské - za 50 ml\| 20,- \| IX. Ostatní poplatky\| 44\| vyřízení požadavku na úkony poštou, mimo poštovného\| 30,- 45\| vyhledání předmětu při ztrátě potvrzení\| 20,-
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 326/2000 Sb.	Vyhláška Ministerstva vnitra č. 326/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva vnitra o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení o přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel Vyhlášeno 25. 9. 2000, datum účinnosti 12. 11. 2000, částka 90/2000 * Označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy * § 1 - Provedení tabulek k označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy včetně barvy a velikosti stanoví obec a hlavní město Praha (dále jen „obec“) jednotně pro celé území obce. * § 2 - (1) Tabulky s názvem ulice nebo ostatních veřejných prostranství v obci se umístí tak, aby byly viditelné. * § 3 - Uvádějí-li se názvy ulic a ostatních veřejných prostranství v obci též v jazyce národnostní menšiny,1) je název v jazyce národnostní menšiny umístěn na téže tabulce pod názvem v českém jazyce. Velikost a typ písma jsou ve shodném provedení. * Použití a umístění čísel k označení budov v obci * § 4 - Každá budova2) se označuje pouze jediným číslem popisným nebo evidenčním. Spojí-li se dvě nebo více budov stavebně v jednu, má tato budova všechna čísla původních budov do nového rozhodnutí obce o přečíslování budov. * § 5 - (1) Popisná, evidenční a orientační čísla se barevně liší. K číslování se užívá arabských číslic v rozmezí 1 až 9999, u čísel popisných a evidenčních bez jakýchkoliv dodatků. * § 6 - (1) Čísla se umísťují tak, aby byla viditelná. * § 7 - Náležitosti ohlášení o přečíslování budov * Závěrečná ustanovení * § 9 - Zrušuje se vyhláška č. 97/1961 Sb., o názvech obcí, označování ulic a číslování domů. * § 10 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem voleb do zastupitelstev krajů v roce 2000. Aktuální znění od 1. 7. 2015 (147/2015 Sb.) 326 VYHLÁŠKA Ministerstva vnitra ze dne 11. září 2000 o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení o přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel Ministerstvo vnitra stanoví podle § 153 odst. 2 k provedení § 33 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), a podle § 120 odst. 2 k provedení § 14 odst. 9 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze: Označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy § 1 Provedení tabulek k označování ulic a ostatních veřejných prostranstvíveřejných prostranství názvy včetně barvy a velikosti stanoví obecobec a hlavní město Prahahlavní město Praha (dále jen „obecobec“) jednotně pro celé území obceobce. § 2 (1) Tabulky s názvem ulice nebo ostatních veřejných prostranstvíveřejných prostranství v obciobci se umístí tak, aby byly viditelné. (2) Tabulky s názvem ulice v obciobci se umístí vždy na začátku a na konci každé ulice a před a za křižovatkou s jinou ulicí. § 3 Uvádějí-li se názvy ulic a ostatních veřejných prostranstvíveřejných prostranství v obciobci též v jazyce národnostní menšiny,1) je název v jazyce národnostní menšiny umístěn na téže tabulce pod názvem v českém jazyce. Velikost a typ písma jsou ve shodném provedení. Použití a umístění čísel k označení budov v obci § 4 Každá budova2) se označuje pouze jediným číslem popisným nebo evidenčním. Spojí-li se dvě nebo více budov stavebně v jednu, má tato budova všechna čísla původních budov do nového rozhodnutí obceobce o přečíslování budov. § 5 (1) Popisná, evidenční a orientační čísla se barevně liší. K číslování se užívá arabských číslic v rozmezí 1 až 9999, u čísel popisných a evidenčních bez jakýchkoliv dodatků. (2) Jako dodatek čísel orientačních může být použit jeden malý znak české abecedy bez diakritických znamének. § 6 (1) Čísla se umísťují tak, aby byla viditelná. (2) Čísla orientační se umísťují vždy pod tabulku s číslem popisným. § 7 Náležitosti ohlášení o přečíslování budov K ohlášení o přečíslování budov, které obecobec zasílá příslušnému katastrálnímu úřadu, se přikládá a) rozhodnutí obceobce o přečíslování budov, b) srovnávací sestava dosavadních a nových čísel budov, která obsahuje údaje o budově podle základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Závěrečná ustanovení § 9 Zrušuje se vyhláška č. 97/1961 Sb., o názvech obcí, označování ulic a číslování domů. § 10 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem voleb do zastupitelstev krajů v roce 2000. Ministr: Mgr. Gross v. r. 1) § 29 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). 2) § 3 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 328/2000 Sb.	Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 328/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu o způsobu zhotovení některých druhů hotově baleného zboží, jehož množství se vyjadřuje v jednotkách hmotnosti nebo objemu Vyhlášeno 26. 9. 2000, datum účinnosti 1. 7. 2001, částka 91/2000 * § 1 - Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a stanoví: * § 3 - (1) Symbolem „e“, jehož grafickou podobu stanoví zvláštní právní předpis2), lze označit pouze hotové balení, které splňuje požadavky přílohy č. 1 k této vyhlášce. * § 3a - (1) Kapalné výrobky uvedené v bodě 2 přílohy č. 3 k této vyhlášce, které jsou v hotovém balení v rozpětích uvedených v bodě 1 přílohy č. 3 k této vyhlášce, lze uvést na trh, pouze pokud jsou hotově zabaleny ve jmenovitých objemech uvedených v bodě 1 příloh * § 4 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2001. č. 1 k vyhlášce č. 328/2000 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 328/2000 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 328/2000 Sb. Aktuální znění od 15. 9. 2012 (282/2012 Sb.) 328 VYHLÁŠKA Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 6. září 2000 o způsobu zhotovení některých druhů hotově baleného zboží, jehož množství se vyjadřuje v jednotkách hmotnosti nebo objemu Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 27 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 9a zákona: § 1 Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a stanoví: a) požadavky na zhotovení hotově baleného zbožíhotově baleného zboží (dále jen „hotové balení“), které dovozce nebo balírna hodlá označovat symbolem „e“ a které obsahuje výrobek určený k prodeji ve stálém jednotkovém jmenovitém množství, jež 1. se rovná hodnotě předem určené balírnou, 2. je vyjádřeno v jednotkách hmotnosti nebo objemu a 3. není menší než 5 g nebo 5 ml a větší než 10 kg nebo 10 l, a b) přípustné jmenovité objemy některých kapalných výrobků, které jsou obsaženy v hotovém balení, bez ohledu na to, zda toto hotové balení je anebo není označováno symbolem „e“. § 3 (1) Symbolem „e“, jehož grafickou podobu stanoví zvláštní právní předpis2), lze označit pouze hotové balení, které splňuje požadavky přílohy č. 1 k této vyhlášce. (2) Kromě povinnosti podle odstavce 1 hotové balení označené symbolem „e“, a) které obsahuje kapalné výrobky, musí být opatřeno údajem o jmenovitém objemu výrobku, který je v hotovém balení obsažen, nebo b) které obsahuje jiné než kapalné výrobky, musí být opatřeno údajem o jmenovité hmotnosti výrobku, který je v hotovém balení obsažen. Výjimkou jsou případy, kdy to je obchodními zvyklostmi stanoveno jinak. (3) U aerosolových rozprašovačů2a) se uvede jmenovitý celkový objem nádobky, přičemž tento údaj musí mít takovou podobu, aby jej nebylo možné zaměnit s údajem jmenovitého objemu obsahu. Výrobky, které jsou prodávané v aerosolových rozprašovačích, nemusí být označeny jmenovitou hmotností svého obsahu. (4) Hotová balení označená symbolem „e“ musí být podrobena metrologické kontrole za podmínek definovaných v bodě 5 přílohy č. 1 a v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 3a (1) Kapalné výrobky uvedené v bodě 2 přílohy č. 3 k této vyhlášce, které jsou v hotovém balení v rozpětích uvedených v bodě 1 přílohy č. 3 k této vyhlášce, lze uvést na trh, pouze pokud jsou hotově zabaleny ve jmenovitých objemech uvedených v bodě 1 přílohy č. 3 k této vyhlášce. To platí i pro jednotlivá hotová balení, pokud jsou uváděna na trh jako skupinové balení sestávající ze dvou a více jednotlivých hotových balení. (2) V případě hotového balení sestávajícího ze dvou nebo více jednotlivých balení, která nejsou určena k prodeji jednotlivě, platí jmenovitá množství uvedená v bodě 1 přílohy č. 3 k této vyhlášce pro hotové balení. (3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na výrobky, které se prodávají v bezcelních prodejnách a jsou určeny ke spotřebě mimo Evropskou unii. § 4 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2001. Ministr: doc. Ing. Grégr v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 328/2000 Sb. POŽADAVKY NA HOTOVÁ BALENÍ 1. POŽADAVKY Hotová balení označená symbolem „e“ podléhající této vyhlášce musí být zhotovena tak, aby dávka kompletních balení splňovala tyto požadavky: 1.1 průměr skutečných obsahů hotových balení v dávce nesmí být menší než jmenovité množství obsahu hotového balení; 1.2 aby byly splněny požadavky zkoušek specifikovaných v příloze č. 2, musí být poměrná část hotových balení, která mají větší zápornou odchylku obsahu než přípustná záporná odchylka obsahu uvedená v bodě 2.4, dostatečně malou částí dávek hotových balení; 1.3 symbolem „e“, jehož specifikace je uvedena v bodě 3.3, nesmí být v dávce opatřeno žádné hotové balení, které vykazuje zápornou odchylku obsahu větší, než je dvojnásobek přípustné záporné odchylky obsahu uvedené v tabulce v bodě 2.4. 2. DEFINICE A ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ 2.1 Jmenovité množství (jmenovitá hmotnost nebo jmenovitý objem) obsahu hotového balení je údaj o množství výrobku, vyjádřený v jednotkách hmotnosti nebo objemu, který je uveden na hotovém balení, tj. takové množství výrobku, o kterém se předpokládá, že je v hotovém balení obsaženo. 2.2 Skutečný obsah hotového balení je množství (hmotnost nebo objem) výrobku, které hotové balení ve skutečnosti obsahuje. Při všech kontrolních operacích zaměřených na množství výrobku uvedené v jednotkách objemu musí být hodnoty skutečných obsahů měřeny při teplotě nebo korigovány na teplotu 20 °C bez ohledu na to, při jaké teplotě se uskutečňuje vlastní balení nebo kontrola. To neplatí pro zmrazené nebo za velmi nízkých teplot zmrazené výrobky, jejichž množství je uvedeno v jednotkách objemu. 2.3 Záporná odchylka obsahu hotového balení je množství, o které je skutečný obsah hotového balení menší než jmenovité množství obsahu hotového balení. 2.4 Přípustná záporná odchylka obsahu hotového balení se stanoví v souladu s následující tabulkou, v níž je Qn jmenovité množství obsahu hotového balení: Jmenovité množství Qn v gramech nebo mililitrech\| Přípustná záporná odchylka ---\|--- jako % Qn\| v g nebo ml od\| 5 do\| 50\| 9\| - od\| 50 do\| 100\| -\| 4,5 od\| 100 do\| 200\| 4,5\| - od\| 200 do\| 300\| -\| 9 od\| 300 do\| 500\| 3\| - od\| 500 do\| 1 000\| -\| 15 od\| 1 000 do\| 10 000\| 1,5\| - Při používání tabulky se hodnoty přípustných záporných odchylek obsahu uvedené v tabulce v procentech po převedení na jednotky hmotnosti nebo objemu zaokrouhlí nahoru na nejbližší desetinu gramu nebo mililitru. 3. NÁPISY A OZNAČENÍ Veškerá hotová balení připravená podle této vyhlášky musí být opatřena na svém obalu dále uvedenými údaji, které musí být neodstranitelné, snadno čitelné a viditelné na hotovém balení při normálních podmínkách jeho prezentace: 3.1 jmenovitým množstvím (jmenovitá hmotnost nebo jmenovitý objem) obsahu vyjádřeným v kilogramech, gramech, litrech, centilitrech nebo mililitrech a označeným číslicemi, které musí být vysoké: 3.1.1 alespoň 6 mm, pokud je jmenovité množství obsahu větší než 1 000 g nebo 100 cl; 3.1.2 alespoň 4 mm, pokud je jmenovité množství obsahu rovno 1 000 g nebo 100 cl nebo menší, ale větší než 200 g nebo 20 cl; 3.1.3 alespoň 3 mm, pokud je jmenovité množství obsahu rovno 200 g nebo 20 cl nebo menší, ale větší než 50 g nebo 5 cl; 3.1.4 alespoň 2 mm, pokud je jmenovité množství obsahu 50 g nebo 5 cl nebo menší. Jmenovité množství je následováno symbolem pro použitou jednotku měření nebo tam, kde je to vhodné, názvem jednotky stanoveným zvláštním právním předpisem3); 3.2 značkou nebo nápisem umožňujícím kompetentnímu orgánu identifikovat balírnu nebo osobu, která zabezpečuje, aby balení bylo řádně provedeno, nebo identifikovat dovozce; 3.3 symbolem „e“ vysokým alespoň 3 mm, umístěným ve stejném zorném poli jako údaj jmenovité hmotnosti nebo jmenovitého objemu obsahu; to představuje záruku poskytovanou balírnou nebo dovozcem, že toto hotové balení splňuje požadavky této vyhlášky; jeho grafickou podobu stanovuje zvláštní právní předpis4). 4. MĚŘENÍ A KONTROLA Množství výrobku obsaženého v hotovém balení (dále jen „skutečný obsah“) měří nebo kontroluje balírna nebo dovozce s použitím stanoveného měřidla vhodného k provedení potřebných operací. Kontrola může být uskutečněna na náhodně odebraných vzorcích statistickou přejímkou. V případech, kdy se skutečný obsah neměří, musí být prováděná kontrola organizována tak, aby se množství obsahu zajistilo účinným způsobem. Tato podmínka je splněna, pokud se výrobní kontroly uskutečňují v souladu s postupy uznávanými Českým metrologickým institutem a pokud jsou k dispozici dokumenty obsahující výsledky takových kontrol, aby se prokázalo, že tyto kontroly se všemi korekcemi a nastavováními, které se ukázaly jako nutné, byly provedeny řádným a přesným způsobem. U výrobků, jejichž množství je uvedeno v jednotkách objemu, je při zhotovení výrobku v hotovém balení jednou z metod pro ověření, že jsou splněny požadavky na měření a kontrolu, použití odměrných obalů typu, který je definován zvláštním právním předpisem5), přičemž tyto obaly jsou plněny za podmínek, které jsou specifikovány v této vyhlášce a ve zvláštním právním předpise5). 5. KONTROLY, KTERÉ MUSÍ PROVÁDĚT ORGÁN STANOVENÝ ZVLÁŠTNÍM PRÁVNÍM PŘEDPISEM6) V PROSTORÁCH BALÍRNY NEBO DOVOZCE NEBO JEHO ZÁSTUPCE Kontroly k ověření, že dávky hotových balení vyhovují ustanovením této vyhlášky, se musí provádět příslušným orgánem6) formou statistické přejímky. Statistická přejímka se musí uskutečnit v souladu se zásadami použitých metod statistické přejímky. Účinnost přejímky musí být srovnatelná s účinností referenční metody specifikované v příloze č. 2. Pokud se jedná o kritérium minimálního přípustného množství, považuje se přejímací plán za srovnatelný s přejímacím plánem, doporučeným v příloze č. 2, tehdy, jestliže úsečka bodu odpovídajícího hodnotě 0,10 operativní charakteristiky použitého přejímacího plánu (tedy pro pravděpodobnost přijetí dávky rovnou 0,10) se odchyluje od úsečky odpovídajícího bodu operativní charakteristiky přejímacího plánu doporučeného v příloze č. 2 o méně než 15 %. Pokud jde o kritérium pro kontrolu zaměřenou na střední hodnotu m a založenou na výpočtu směrodatné odchylky s, považuje se přejímací plán za srovnatelný s přejímacím plánem doporučeným v příloze č. 2 tehdy, jestliže se operativní charakteristika použitého přejímacího plánu liší od operativní charakteristiky přejímacího plánu doporučeného v příloze č. 2 - přičemž u obou operativních charakteristik se na osu úseček nanáší (Qn \\- m)/ s, - v bodě s pořadnicí 0,10 (tedy pro pravděpodobnost přijetí dávky rovnou 0,10) o méně než 0,05. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 328/2000 Sb. REFERENČNÍ METODY Tato příloha stanoví postupy referenční metody pro aplikaci statistické přejímky dávek hotových balení k ověření, zda jsou splněny požadavky § 3 a bodu 5 přílohy č. 1. 1. POŽADAVKY NA MĚŘENÍ SKUTEČNÝCH OBSAHŮ VÝROBKŮ V HOTOVÉM BALENÍ Skutečné obsahy výrobků v hotovém balení se mohou měřit přímo pomocí vah nebo měřidel objemu, nebo v případě kapalin nepřímo vážením hotově baleného výrobku a změřením jeho hustoty. Nezávisle na použité metodě nesmí být odchylka měření skutečného obsahu výrobků v hotovém balení větší než jedna pětina přípustné záporné odchylky pro jmenovité množství výrobku v hotovém balení. 2. POŽADAVKY NA KONTROLU DÁVEK HOTOVÝCH BALENÍ Kontrola hotových balení se uskutečňuje statistickou přejímkou a musí být realizována ve dvou částech: a) kontrolou skutečných obsahů každého hotového balení ve výběru a b) kontrolou založenou na průměrné hodnotě skutečných obsahů hotových balení ve výběru. Dávka hotových balení se považuje za přijatelnou, jestliže výsledky obou těchto kontrol splňují současně příslušná přejímací kritéria. Pro každou z těchto kontrol jsou k dispozici dva přejímací plány: a) jeden pro nedestruktivní zkoušení, tj. zkoušení, při kterém nedochází k otevření obalu, b) druhý pro destruktivní zkoušení, tj. zkoušení, při kterém je obal otevřen nebo zničen. Z ekonomických a praktických důvodů musí být destruktivní zkoušení omezeno na absolutně nezbytné minimum, neboť účinnost přejímací kontroly při destruktivním zkoušení je menší než účinnost přejímací kontroly při nedestruktivním zkoušení. Proto musí být destruktivní zkoušení použito jen tehdy, když je nedestruktivní zkoušení prakticky neproveditelné. Obecné pravidlo je, že destruktivní zkoušení se nesmí používat pro dávky, které obsahují méně než 100 jednotek. 2.1 Dávky hotových balení 2.1.1 Dávka určená ke kontrole musí obsahovat všechna hotová balení stejného jmenovitého množství, stejného typu a stejné výrobní šarže, která byla zabalena ve stejném místě. Velikost dávky se omezuje na množství, která jsou specifikována v dalším textu. 2.1.2 Tam, kde jsou hotová balení kontrolována na konci balicí linky, počet balení v každé dávce musí být roven maximální hodinové produkci balicí linky bez jakéhokoliv omezení velikosti dávky. V ostatních případech musí být velikost dávky omezena na 10 000 jednotek. 2.1.3 U dávek, obsahujících menší počet hotových balení než 100, musí nedestruktivní zkoušení, pokud je realizováno, být uskutečněno stoprocentně. 2.1.4 Před realizací zkoušek podle bodů 2.2 a 2.3 se musí náhodným způsobem odebrat z dávky dostatečný počet hotových balení, a to takový, aby se mohla uskutečnit kontrola vyžadující větší výběr. Pro jinou kontrolu se musí potřebný výběr odebrat náhodně z prvního velkého výběru a vzorky se musí označit. Tato operace označování se musí ukončit před zahájením operací měření. 2.2 Kontrola skutečných obsahů jednotlivých hotových balení Minimální přijatelný obsah se vypočítá odečtením přípustné záporné odchylky pro dané obsahy od jmenovitého množství hotového balení. Hotová balení v dávce, jejichž skutečné obsahy jsou menší než minimální přijatelný obsah, se považují za neshodná balení. 2.2.1 Nedestruktivní zkoušení Nedestruktivní zkoušení musí být provedeno v souladu s přejímacím plánem dvojím výběrem specifikovaným v níže uvedené tabulce. Počet kontrolovaných hotových balení v prvním výběru musí být roven rozsahu prvního výběru, který je uveden v přejímacím plánu. O dávce hotových balení se rozhodne takto: 2.2.1.1 dávka se pro účely této kontroly musí považovat za přijatelnou, jestliže počet neshodných balení zjištěný v prvním výběru je roven číslu uvedenému v tabulce jako přejímací kritérium nebo je menší než toto číslo; 2.2.1.2 dávka se pro účely této kontroly musí zamítnout, jestliže počet neshodných balení zjištěný v prvním výběru je roven číslu uvedenému v tabulce jako zamítací kritérium nebo je větší než toto číslo; 2.2.1.3 o dávce nelze rozhodnout po kontrole prvního výběru a musí se vzít druhý výběr, jestliže počet neshodných balení zjištěný v prvním výběru je mezi číslem udaným jako přejímací kritérium a číslem udaným jako zamítací kritérium. Neshodné jednotky zjištěné v prvním a v druhém výběru se musí sečíst dohromady a stanovit souhrnný počet neshodných jednotek. O dávce hotových balení se rozhodne takto: 2.2.1.4 po kontrole druhého výběru se dávka pro účely této kontroly musí považovat za přijatelnou, jestliže je souhrnný počet neshodných jednotek roven číslu uvedenému v tabulce jako přejímací kritérium po druhém výběru nebo je menší než toto číslo, 2.2.1.5 po kontrole druhého výběru se dávka pro účely této kontroly musí zamítnout, jestliže je souhrnný počet neshodných jednotek roven číslu uvedenému v tabulce jako zamítací kritérium po druhém výběru nebo je větší než toto číslo. Rozsah dávky hotových balení\| pořadí\| Výběry rozsah\| celkový rozsah\| Přejímací kritérium\| Zamítací kritérium ---\|---\|---\|---\|---\|--- (v počtu neshodných balení ve výběru) 100 až 500\| První\| 30\| 30\| 1\| 3 Druhý\| 30\| 60\| 4\| 5 501 až 3 200\| První\| 50\| 50\| 2\| 5 Druhý\| 50\| 100\| 6\| 7 32 01 a více\| První\| 80\| 80\| 3\| 7 Druhý\| 80\| 160\| 8\| 9 2.2.2 Destruktivní zkoušení Destruktivní zkoušení se musí provést v souladu s dále uvedeným přejímacím plánem jedním výběrem a musí se použít jen pro dávky, které mají 100 nebo více jednotek. Počet kontrolovaných hotových balení musí být 20 jednotek. O dávce hotových balení se rozhodne takto: 2.2.2.1 dávka se pro účely této kontroly musí považovat za přijatelnou, jestliže počet neshodných jednotek zjištěný ve výběru je roven číslu uvedenému v tabulce jako přejímací kritérium nebo je menší než toto číslo; 2.2.2.2 dávka se pro účely této kontroly musí zamítnout, jestliže počet neshodných jednotek zjištěný ve výběru je roven číslu uvedenému v tabulce jako zamítací kritérium nebo je větší než toto číslo. Rozsah dávky hotových balení\| Rozsah výběru\| Přejímací kritérium\| Zamítací kritérium ---\|---\|---\|--- (v počtu neshodných balení ve výběru) jakýkoliv počet (≥100)\| 20\| 1\| 2 2.3 Kontrola střední hodnoty skutečných obsahů jednotlivých hotových balení tvořících dávku 2.3.1 Dávka hotových balení se pro účely této kontroly musí považovat za přijatelnou, jestliže výběrový průměrx¯=1nΣxi skutečných obsahů xi zjištěných v n hotových baleních ve výběru je větší než hodnota αQn-snt1-α V tomto vzorci je: Qn jmenovité množství obsahu hotového balení, n počet hotových balení ve výběru pro tuto kontrolu, s odhad směrodatné odchylky skutečných obsahů v dávce, t(1 - α) konfidenční úroveň 0,995 Studentova rozdělení při stupni volnosti v = n - 1. 2.3.2 Jestliže je xi naměřená hodnota skutečného obsahu v i-té jednotce ve výběru, který obsahuje n jednotek, potom: 2.3.2.1 výběrový průměr hodnot naměřených ve výběru se získá pomocí vztahu: x¯=1n∑i=1nxi 2.3.2.2 a odhad směrodatné odchylky s skutečných obsahů balení v dávce pomocí těchto vztahů: - součet druhých mocnin naměřených hodnot: ∑i=1nxi2 - druhá mocnina součtu naměřených hodnot: ∑i=1nxi2 - a potom 1n∑i=1nxi2 - rozdíl součtů: SC=∑i=1nxi2-1n∑i=1nxi2 - odhad rozptylu skutečných obsahů balení v dávce: v=SCn-1 - odhad směrodatné odchylky skutečných obsahů balení v dávce: s=v 2.3.3 Přejímací a zamítací kritéria pro dávku hotových balení pro kontrolu střední hodnoty: 2.3.3.1 Kritéria pro nedestruktivní zkoušení: Rozsah dávky\| Rozsah výběru\| Přejímací kritérium\| Zamítací kritérium ---\|---\|---\|--- 100 až 500 (včetně)\| 30\| x̅ ≥ Qn \\- 0,503 s\| x̅ < Qn \\- 0,503 s > 500\| 50\| x̅ ≥ Qn \\- 0,379 s\| x̅ < Qn \\- 0,379 s 2.3.3.2 Kritéria pro destruktivní zkoušení: Rozsah dávky\| Rozsah výběru\| Přejímací kritérium\| Zamítací kritérium ---\|---\|---\|--- Jakýkoliv počet (≥100)\| 20\| x̅ ≥ Qn \\- 0,640 s\| x̅ < Qn \\- 0,640 s Příloha č. 3 k vyhlášce č. 328/2000 Sb. PŘÍPUSTNÉ JMENOVITÉ OBJEMY NĚKTERÝCH KAPALNÝCH VÝROBKŮ OBSAŽENÝCH V HOTOVÝCH BALENÍCH 1. VÝROBKY PRODÁVANÉ PODLE OBJEMU (množství v ml) Tiché víno\| V rozpětí od 100 ml do 1 500 ml pouze těchto osm jmenovitých množství: ml: 100 – 187 – 250 – 375 – 500 – 750 – 1 000 – 1 500 ---\|--- Žluté víno\| V rozpětí od 100 ml do 1 500 ml pouze toto jedno jmenovité množství: ml: 620 Šumivé víno\| V rozpětí od 125 ml do 1 500 ml pouze těchto pět jmenovitých množství: ml: 125 – 200 – 375 – 750 – 1 500 Likérové víno\| V rozpětí od 100 ml do 1 500 ml pouze těchto sedm jmenovitých množství: ml: 100 – 200 – 375 – 500 – 750 – 1 000 – 1 500 Aromatizované víno\| V rozpětí od 100 ml do 1 500 ml pouze těchto sedm jmenovitých množství: ml: 100 – 200 – 375 – 500 – 750 – 1 000 – 1 500 Lihoviny\| V rozpětí od 100 ml do 2 000 ml pouze těchto devět jmenovitých množství: ml: 100 – 200 – 350 – 500 – 700 – 1 000 – 1 500 – 1 750 – 2 000 2. DEFINICE VÝROBKŮ Tiché víno\| Víno definované v přímo použitelném předpise Evropské unie7) a uvedené pod kódem nomenklatury KN ex 2204 v přímo použitelném předpise Evropské unie8). ---\|--- Žluté víno\| Víno definované v přímo použitelném předpise Evropské unie9), uvedené pod kódem nomenklatury KN ex 2204 v přímo použitelném předpise Evropské unie8) a s označením původu: „Côtes du Jura“, „Arbois“, „L'Etoile“a „Château-Chalon“ v lahvích definovaných v přímo použitelném předpise Evropské unie10). Šumivé víno\| Víno definované v přímo použitelném předpise Evropské unie11) a uvedené pod číslem 2204 10 v přímo použitelném předpise Evropské unie8). Likérové víno\| Víno definované v přímo použitelném předpise Evropské unie12) a uvedené pod číslem 2204 21 až 2204 29 v přímo použitelném předpise Evropské unie8). Aromatizované víno\| Aromatizované víno, jak je definováno v přímo použitelném předpise Evropské unie13) a uvedené pod číslem 2205 v přímo použitelném předpise Evropské unie8). Lihoviny\| Lihoviny, jak jsou definovány v přímo použitelném předpise Evropské unie14) a uvedené pod číslem 2208 v přímo použitelném předpise Evropské unie8). 1) Směrnice Rady 76/211/EHS ze dne 20. ledna 1976 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zhotovení některých výrobků v hotovém balení podle hmotnosti nebo objemu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/45/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví pravidla pro jmenovitá množství výrobků v hotovém balení, zrušují směrnice Rady 75/106/EHS a 80/232/EHS a mění směrnice Rady 76/211/EHS. 2) Vyhláška č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření, ve znění pozdějších předpisů. 2a) Nařízení vlády č. 194/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aerosolové rozprašovače, ve znění pozdějších předpisů. 3) Vyhláška č. 264/2000 Sb., o základních měřicích jednotkách a ostatních jednotkách a o jejich označování, ve znění vyhlášky č. 424/2009 Sb. 4) Vyhláška č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření, ve znění pozdějších předpisů. 5) Vyhláška č. 331/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky týkající se lahví používaných jako odměrné obaly pro hotově balené zboží. 6) § 9a zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 137/2002 Sb. a zákona č. 155/2010 Sb. 7) Čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem. 8) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku. 9) Čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem. 10) Bod 3 přílohy I nařízení Komise (ES) č. 753/2002 ze dne 29. dubna 2002, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 pro popis, označování, obchodní úpravu a ochranu některých vinařských produktů. 11) Čl. 1 odst. 2 písm. b) a body 15 až 18 přílohy I nařízení (ES) č. 1493/1999. 12) Čl. 1 odst. 2 písm. b) a bod 14 přílohy I nařízení (ES) č. 1493/1999. 13) Čl. 2 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 ze dne 10. června 1991, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů pozměněné aktem o přistoupení z roku 2005. 14) Čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89.
Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 331/2000 Sb.	Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 331/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví požadavky týkající se lahví používaných jako odměrné obaly pro hotově balené zboží Vyhlášeno 26. 9. 2000, datum účinnosti 1. 7. 2001, částka 91/2000 * § 1 - (1) Tato vyhláška stanoví požadavky na lahve používané jako odměrné obaly (dále jen „lahve“), které musí být splněny, jen pokud výrobce hodlá podle své volby označovat lahve symbolem „∍“. * § 2 - Lahve musí být zhotoveny ze skla nebo jakéhokoliv jiného materiálu, který má takovou tuhost a stabilitu, že poskytuje tytéž metrologické záruky jako sklo. Lahve musí splňovat následující podmínky: * § 3 - Další požadavky na lahve a metody jejich plnění jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce. * § 4 - (1) Podmínky značení lahví symbolem „∍“ jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce. * § 5 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2001. č. 1 k vyhlášce č. 331/2000 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 331/2000 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 331/2000 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2001 331 VYHLÁŠKA Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 6. září 2000, kterou se stanoví požadavky týkající se lahví používaných jako odměrné obaly pro hotově balené zboží Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 27 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 9a zákona: § 1 (1) Tato vyhláška stanoví požadavky na lahve používané jako odměrné obaly (dále jen „lahve“), které musí být splněny, jen pokud výrobce hodlá podle své volby označovat lahve symbolem „∍“. (2) Lahve, které splňují požadavky této vyhlášky, mohou být označeny symbolem „∍“, jehož grafickou podobu stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce. § 2 Lahve musí být zhotoveny ze skla nebo jakéhokoliv jiného materiálu, který má takovou tuhost a stabilitu, že poskytuje tytéž metrologické záruky jako sklo. Lahve musí splňovat následující podmínky: a) jsou opatřeny zátkou nebo konstrukčně provedeny tak, aby mohly být opatřeny zátkou, b) jsou určeny pro skladování, přepravu nebo dodávání kapalin, c) mají jmenovitý objem od 0,05 litru do 5 litrů včetně, a d) mají metrologické charakteristiky (konstrukční charakteristiky a jednotnost výroby) takové, že mohou být použity jako lahve, tj. když jsou naplněny do stanovené výšky hladiny nebo do specifikované poměrné části v procentech zarovnaného objemu, tak jejich objemy mohou být měřeny s dostatečnou přesností. § 3 Další požadavky na lahve a metody jejich plnění jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce. § 4 (1) Podmínky značení lahví symbolem „∍“ jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce. (2) Lahve, na nichž je umístěn symbol „∍“, musí být podrobeny metrologické kontrole prováděné Českým metrologickým institutem1) za podmínek, které jsou specifikovány v přílohách č. 1 a 2 k této vyhlášce. § 5 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2001. Ministr: doc. Ing. Grégr v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 331/2000 Sb. POŽADAVKY NA LAHVE 1. Lahve jsou charakterizovány následujícími objemy, které jsou vždy specifikovány pro teplotu 20 °C: 1.1 jmenovitý objem Vn je objem, který je vyznačen na lahvi; je to objem kapaliny, o němž se předpokládá že je v lahvi obsažen, když je láhev naplněna v souladu s podmínkami použití, pro které je určena; 1.2 zarovnaný objem lahve je objem kapaliny, kterou láhev obsahuje, když je naplněna až po okraj; 1.3 skutečný objem lahve je objem kapaliny, který je v lahvi ve skutečnosti obsažen, když je naplněna přesně za podmínek teoreticky odpovídajících jmenovitému objemu. 2. Existují dvě metody plnění lahví: (1) do konstantní výšky hladiny, (2) do konstantního objemu prázdného prostoru. Vzdálenost mezi teoretickou hladinou plnění na jmenovitý rozměr a hladinou naplnění až po okraj, na zarovnaný objem, a rozdíl mezi zarovnaným objemem a jmenovitým objemem, známý jako expanzní objem nebo objem prázdného prostoru, musí být evidentně konstantní pro všechny lahve téhož typu, to znamená pro všechny lahve, které byly zhotoveny podle téhož konstrukčního provedení. 3. K umožnění splnění výše uvedených požadavků při respektování obvyklých nejistot při plnění, za účelem, měření objemu obsahu lahví s patřičnou přesností a zejména s přesností, která je vyžadována předpisy vztahujícími se na hotová balení, musí být přípustné odchylky (kladné nebo záporné) objemu lahve, tj. největší přípustné rozdíly (kladné nebo záporné) při teplotě 20 °C a při podmínkách kontroly, které jsou uvedeny v příloze č. 2, mezi skutečným objemem a jmenovitým objemem Vn podle následující tabulky: Jmenovitý objem Vn v mililitrech\| Největší přípustné odchylky ---\|--- jako % z Vn\| v mililitrech od 50 do 100\| -\| 3 od 100 do 200\| 3\| - od 200 do 300\| -\| 6 od 300 do 500\| 2\| - od 500 do 1 000\| -\| 10 od 1 000 do 5 000\| 1\| - Největší přípustná odchylka pro zarovnaný objem musí být stejná jako největší přípustná odchylka pro odpovídající jmenovitý objem. Systematické využívání tolerancí není dovoleno. 4. V praxi musí být kontrola skutečného objemu lahve provedena tak, že se určí množství vody při teplotě 20 °C, které láhev skutečně obsahuje, je-li naplněna do hladiny teoreticky odpovídající jmenovitému objemu. Kontrola může být také provedena nepřímým způsobem metodou, jejíž přesnost je ekvivalentní. 5. Každý výrobce lahví musí předložit symbol, podle kterého může být identifikován, Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen “Úřad“) za účelem schválení. Pokud Úřad symbol schválí, musí o tom do jednoho měsíce informovat ostatní příslušné orgány2). Výrobce musí na svou vlastní zodpovědnost opatřit láhve symbolem э. Tento symbol musí být alespoň 3 mm vysoký. 6. Statistická přejímka musí být uskutečněna v souladu se zásadami použitých metod statistické přejímky. Účinnost přejímky musí být srovnatelná s účinností referenční metody specifikované v příloze č.2. 7. Touto vyhláškou není dotčena působnost dozorových a jiných orgánů státní správy stanovená zákonem. 8. Láhev musí být opatřena těmito neodstranitelnými, snadno čitelnými a viditelnými údaji: 8.1 Na boku, na dolním okraji nebo na dně: 8.1.1 údajem, který udává její jmenovitý objem v litrech, centilitrech nebo mililitrech, číslicemi alespoň: - 6 mm vysokými, pokud je jmenovitý objem větší než 100 cl; - 4 mm vysokými, pokud je jmenovitý objem roven 100 cl, nebo menší ale větší než 20 cl; a - 3 mm, pokud jmenovitý objem není větší než 20 cl. Za tímto údajem následuje symbol použité jednotky měření nebo, kde to je vhodné, název jednotky podle zvláštního právního předpisu 4); 8.1.2 značku identifikující výrobce, která je předepsána v bodě 5; 8.1.3 symbolem předepsaným v bodě 5; 8.2 Na dně nebo na dolním okraji, takovým způsobem, který nezpůsobí dezorientaci ve vztahu k výše uvedeným údajům, číslicemi stejné minimální výšky, jako jsou číslice, kterými je uveden odpovídající jmenovitý objem, podle metody nebo metod plnění, pro které je láhev určena: 8.2.1 údajem, který udává zarovnaný objem, je vyjádřen v centilitrech a není doprovázen symbolem cl, 8.2.2 anebo údajem, který udává vzdálenost v milimetrech od hladiny zarovnaného objemu po hladinu naplnění odpovídající jmenovitému objemu, tento údaj je následován symbolem mm. Další údaje mohou být na lahvi uvedeny za předpokladu, že nezpůsobí dezorientaci ve vztahu k povinným údajům. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 331/2000 Sb. POSTUPY METROLOGICKÉ KONTROLY Tato příloha stanoví postupy pro statistickou přejímku lahví k ověření, zda jsou splněny požadavky § 4 a části 6 přílohy č. 1. 1. ZPŮSOB ODBĚRU VZORKŮ Výběr lahví téhož konstrukčního provedení a výroby se odebere z dávky, která v podstatě odpovídá hodinové produkci. Pokud výsledek výběrové kontroly dávky odpovídající hodinové produkci není přijatelný, může se uskutečnit druhá zkouška založená buď na jiném výběru z dávky odpovídající produkci v delší období, nebo tam, kde produkce byla podrobena kontrole uznané příslušným orgánem2), na základě výsledků zaznamenaných na kontrolních listech výrobců. Počet lahví tvořících náhodný výběr musí být 35 nebo 40; podle toho, která ze dvou metod, podrobně popsaných níže v bodě 3, byla zvolena příslušným orgánem2) pro zpracování výsledků. 2. MĚŘENÍ OBJEMU LAHVÍ TVOŘÍCÍCH NÁHODNÝ VÝBĚR Lahve se musí zvážit prázdné. Lahve se naplní vodou o teplotě 20 °C, jejíž hustota je známá, do výšky hladiny odpovídající použité metodě kontroly. Potom se postupně zváží naplněné lahve a každá zjištěná hodnota xji se zaznamenává. Kontrolní měření se musí provést pomocí stanoveného měřidla, které je vhodné pro uskutečnění potřebných operací. Odchylky měření objemu nesmí být větší než jedna pětina největší přípustné odchylky odpovídající jmenovitému objemu lahve. 3. VYUŽITÍ VÝSLEDKŮ VÝBĚROVÉ KONTROLY 3.1 Použití metody založené na výběrové směrodatné odchylce Požadovaný rozsah výběru je 35 lahví. 3.1.1 Vypočtou se (viz 3.1.4): 3.1.1.1 výběrový průměr x- skutečných objemů xi lahví ve výběru; 3.1.1.2 odhad směrodatné odchylky s skutečných objemů xi lahví v dávce. 3.1.2 Dále se vypočtou: 3.1.2.1 Horní mezní hodnota Ts: součet udávaného objemu (viz příloha č. 1, část 8) a maximální přípustné odchylky odpovídající tomuto objemu. 3.1.2.2 Dolní mezní hodnota Ti: rozdíl mezi udávaným objemem (viz příloha č.1, část 8) a maximální přípustnou odchylkou odpovídající tomuto objemu. 3.1.3 Přejímací kritéria: Dávka se musí prohlásit za vyhovující této vyhlášce, jestliže číselné hodnoty ̿x̿ a s vyhovují současně těmto třem nerovnostem: ̿x̿+k.s≤TS, x--k.s≥Ti, s ≤ F (Ts \\- Ti), kde k = 1,57 a F = 0,266. 3.1.4 Výpočet výběrového průměru x- a odhadu směrodatné odchylky s dávky: Výpočty se provedou podle vzorců: - součet 35 měření skutečného objemu x=∑xi, - výběrový průměr 35 měření x-=∑xi35, - součet druhých mocnin 35 měření ∑xi2, - druhá mocnina součtu 35 měření ∑xi2 a potom 135∑xi2, - rozdíl součtů SC=∑xi2-135∑xi2, - odhad rozptylu skutečných objemů lahví v dávce v=SC34 - odtud odhad směrodatné odchylky skutečných objemů lahví v dávce s=v. K usnadnění výpočtu výběrových charakteristik se doporučuje použít např. kapesní kalkulačky se statistickým podprogramem (a pro výpočet výběrové směrodatné odchylky použít tlačítko sn-1, případně σn-1 ). 3.2 Použití metody založené na průměrném rozpětí Požadovaný rozsah výběru je 40 lahví. 3.2.1 Vypočtou se (viz 3.2.4): 3.2.1.1 výběrový průměr x- skutečných objemů xi lahví ve výběru, 3.2.1.2 průměrné rozpětí R- skutečných objemů xi lahví ve výběru. 3.2.2 Dále se vypočtou: 3.2.2.1 Horní mezní hodnota Ts: součet udávaného objemu (viz příloha č. 1, část 8) a největší přípustné odchylky odpovídající tomuto objemu. 3.2.2.2 Dolní mezní hodnota Ti: rozdíl mezi udávaným objemem (viz příloha č.1, část 8) a největší přípustnou odchylkou odpovídající tomuto objemu. 3.2.3 Přejímací kritéria: Dávka se musí prohlásit za vyhovující této vyhlášce, jestliže číselné hodnoty x- a R- vyhovují současně těmto třem nerovnostem: x-+k'R-≤Ts, ̿x̿-k'R-≥Ti, kde k' = 0,668 a F´ = 0,628. Výpočet výběrového průměru x- a průměrného rozpětí R- pro 40 lahví ve výběru a pro rozsah podskupin 8: Hodnota x- se získá tímto postupem: - součet 40 měření skutečného objemu x=∑xi - výběrový průměr těchto 40 měření x-=∑xi40, 3.2.3.2 Hodnota průměrného rozpětí R- se získá tímto postupem: Výběr v chronologickém pořadí odběru se rozdělí na 8 podskupin, přičemž v každé je obsaženo 5 lahví. Další výpočet proběhne v těchto krocích: - pro každou podskupinu se stanoví výběrové rozpětí, tj. rozdíl mezi naměřeným skutečným největším a nejmenším objemem z pěti lahví v dané podskupině; takto se získá 8 hodnot rozpětí: R1, R2, ..., R8; - stanoví se součet rozpětí osmi podskupin ∑Ri=R1+R2+…+R8. Tedy průměrné rozpětí R-=18∑R. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 331/2000 Sb. Grafická podoba symbolu „э“ pro značení lahví používaných jako odměrné obaly pro hotově balené zboží 95kB Mřížka není součástí symbolu. Slouží jako pomůcka k rozměrovému určení symbolu. 1) § 14 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb.
Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 332/2000 Sb.	Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 332/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví některé postupy při schvalování typu a ověřování stanovených měřidel označovaných značkou EHS Vyhlášeno 26. 9. 2000, datum účinnosti 21. 4. 2004, částka 91/2000 * § 1 - (1) Tato vyhláška1) zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1a) a stanoví postupy při * § 2 - (1) EHS schvalování typu se provádí zpravidla v souvislosti se žádostí výrobce o prvotní EHS ověření. Pokud zvláštní právní předpis3) nestanoví povinnost ověření měřidla, provede se pouze schválení typu měřidla. Pokud zvláštní právní předpis3) nestanoví po * § 3 - Jestliže se pro kategorii měřidel, která splňují požadavky zvláštního právního předpisu,1b) nevyžaduje EHS schválení typu, pak výrobce na svou vlastní odpovědnost může na měřidla v této kategorii umístit značku popsanou v bodě 3.3 přílohy č. 1. * § 4 - (1) Při prvotním EHS ověření se přezkoušením potvrzuje, že měřidlo odpovídá schválenému typu nebo že vyhovuje požadavkům příslušné směrnice; toto ověření se potvrzuje úřední značkou prvotního EHS ověření, jejíž grafická podoba je stanovena v příloze č. 2 k * § 5 - Pokud zvláštní právní předpis1b) prvotní EHS ověření nevyžaduje, umístí výrobce na měřidlo, které splňuje požadavky tohoto zvláštního právního předpisu, zvláštní značku uvedenou v bodě 3.4 přílohy č. 1 k této vyhlášce. * § 6 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení sektorové přílohy pro měřidla k Protokolu k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé o posuzování shody č. 1 k vyhlášce č. 332/2000 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 332/2000 Sb. Aktuální znění od 1. 3. 2008 (71/2008 Sb.) 332 VYHLÁŠKA Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 6. září 2000, kterou se stanoví některé postupy při schvalování typu a ověřování stanovených měřidel označovaných značkou EHS Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 27 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 6 odst. 2 a § 9 odst. 1 zákona: § 1 (1) Tato vyhláška1) zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1a) a stanoví postupy při a) schvalování typu měřidel v případech, kdy jsou požadavky na ně stanoveny zvláštním právním předpisem,1b) (dále jen „EHS schvalování typu“), b) ověřování měřidel v případech, kdy jsou požadavky na ně stanoveny zvláštním právním předpisem,1b) (dále jen „prvotní EHS ověření“). (2) EHS schvalování typu a prvotní EHS ověření lze provádět na žádost výrobce namísto schvalování typu měřidla a ověřování měřidla podle zvláštního právního předpisu.2) § 2 (1) EHS schvalování typu se provádí zpravidla v souvislosti se žádostí výrobce o prvotní EHS ověření. Pokud zvláštní právní předpis3) nestanoví povinnost ověření měřidla, provede se pouze schválení typu měřidla. Pokud zvláštní právní předpis3) nestanoví povinnost schvalování typu, ale pouze povinnost ověřování měřidla, schválení typu se neprovede a provede se pouze ověření měřidla. (2) Žádost o EHS schválení typu podává výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený v členském státě Evropské unie u Českého metrologického institutu (dále jen „Institut“), případně u příslušného metrologického orgánu členského státu Evropské unie (dále jen „členský stát“), který pro měřidlo vydá certifikát o EHS schválení typu, jen pokud měřidlo a pomocná zařízení splňují požadavky stanovené zvláštním právním předpisem.1b) (3) Žádost o EHS schválení typu může být podána pouze v jednom členském státě. (4) Jestliže se certifikát o EHS schválení typu týká pomocného zařízení, musí být v certifikátu uvedeny a) typy měřidel, k nimž je možno toto zařízení připojit nebo do nichž je možno toto zařízení zabudovat, b) obecné podmínky pro celkovou činnost měřidel, pro něž je zařízení schváleno. (5) Jestliže výsledky přezkoušení stanovené v bodě 2 přílohy č. 1 k této vyhlášce jsou vyhovující, pak Institut vydá certifikát EHS schválení typu a odešle ho příslušnému žadateli. V případech uvedených ve zvláštním právním předpise1b) žadatel musí, ve všech ostatních případech může, umístit na každý přístroj nebo přídavné zařízení, které odpovídá schválenému typu, značku schválení typu uvedenou v certifikátu. (6) Jestliže není možné pro určitá měřidla vydat certifikát pro EHS schválení typu podle § 1 odst. 1 písm. a), pak lze poté, co byly informovány ostatní členské státy a kdy s nimi ve vhodných případech proběhla porada, vydat certifikát EHS schválení typu s omezenou účinností nebo prodloužení. V případě uvedeném v písmenu c) je povinná předběžná porada, jestliže místo instalace měřidla je v jiném státě než v tom, který vydal certifikát EHS schválení typu. EHS schválení typu může podléhat následujícím omezením: a) omezení doby platnosti na dobu kratší než 10 let, b) omezení počtu přístrojů, které lze schválit, c) povinnost uvědomit odpovědné orgány o místech instalace, d) omezení použití. (7) Pokud se používají nové metody, které nejsou uvedeny ve zvláštním právním předpisu,1b) lze po předběžné poradě s ostatními členskými státy vydat certifikát EHS schválení typu s omezenou účinností. Schválení typu s omezenou účinností může podléhat omezením uvedeným v odstavci 6 a zvláštním podmínkám, které souvisejí s použitou metodou. Certifikát EHS schválení typu s omezenou účinností však může být vydán, pouze pokud a) je účinný zvláštní právní předpis1b) pro příslušnou kategorii přístrojů, b) nejsou překročeny maximální dovolené chyby uvedené ve zvláštním právním předpise.1b) Schválení typu s omezenou účinností neplatí déle než dva roky. Je možné ho prodloužit na další tři roky. § 3 Jestliže se pro kategorii měřidel, která splňují požadavky zvláštního právního předpisu,1b) nevyžaduje EHS schválení typu, pak výrobce na svou vlastní odpovědnost může na měřidla v této kategorii umístit značku popsanou v bodě 3.3 přílohy č. 1. § 4 (1) Při prvotním EHS ověření se přezkoušením potvrzuje, že měřidlo odpovídá schválenému typu nebo že vyhovuje požadavkům příslušné směrnice; toto ověření se potvrzuje úřední značkou prvotního EHS ověření, jejíž grafická podoba je stanovena v příloze č. 2 k této vyhlášce. (2) Prvotní EHS ověření provádí Institut nebo autorizované metrologické střediskoautorizované metrologické středisko na žádost výrobce u měřidel, která mají podle údajů výrobce odpovídající metrologické vlastnosti a splňují požadavky stanovené zvláštním právním předpisem1b) pro tuto kategorii měřidel. (3) U měřidel, na kterých je umístěna značka prvotního EHS ověření, je doba platnosti ověření stanovena zvláštním právním předpisem.4) (4) Jestliže jsou měřidla předložena k prvotnímu EHS ověření, Institut určí a) zda měřidla patří do kategorie, u které není stanoveno EHS schválení typu, a pokud tomu tak je, zda splňuje požadavky na technické provedení a činnost stanovené zvláštním právním předpisem1b) pro tuto kategorii měřidel, nebo b) zda měřidla mají EHS schválení typu v ostatních případech, a pokud tomu tak je, zda odpovídají schválenému typu. (5) Při prvotním EHS ověření se v souladu se zvláštním právním předpisem1b) posuzují a) metrologické vlastnosti, b) maximální dovolené chyby, c) konstrukce, a sice zda zaručuje, že metrologické vlastnosti nejsou za normálních podmínek použití ve větší míře zhoršeny, d) zda je měřidlo stanoveným způsobem označeno a zda na něm jsou správně umístěny štítky se jmenovitými hodnotami; označení musí být v českém jazyce. (6) Na měřidlo, které splňuje podmínky prvotního EHS ověření podle této vyhlášky a zvláštního právního předpisu1b), Institut nebo autorizované metrologické střediskoautorizované metrologické středisko umístí značku dílčího nebo úplného EHS ověření podle bodu 3 přílohy č. 2 k této vyhlášce. Měřidla nemohou být označena značkami, které by byly zaměnitelné se značkami EHS. § 5 Pokud zvláštní právní předpis1b) prvotní EHS ověření nevyžaduje, umístí výrobce na měřidlo, které splňuje požadavky tohoto zvláštního právního předpisu, zvláštní značku uvedenou v bodě 3.4 přílohy č. 1 k této vyhlášce. § 6 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení sektorové přílohy pro měřidla k Protokolu k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, bude-li tento den dřívější. Ministr: doc. Ing. Grégr v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 332/2000 Sb. EHS SCHVÁLENÍ TYPU 1. ŽÁDOST O EHS SCHVÁLENÍ TYPU 1.1 Žádost o EHS schválení typu a písemnosti, které se k ní vztahují, podává výrobce u Českého metrologického institutu (dále jen „Institut“). Žadatel současně zašle všem členským státům kopii své žádosti. 1.2 Žádost obsahuje tyto údaje: - jméno a adresa výrobce nebo firmy nebo jejich pověřeného zástupce nebo žadatele, - kategorie přístroje, - zamýšlené použití, - metrologické vlastnosti, - obchodní označení, pokud existuje, nebo typ. 1.3 Žádost se doplňuje o další doklady, které jsou nutné pro vyhodnocení, které se přikládají ve dvou vyhotoveních: 1.3.1 Popis: - konstrukce a činnosti měřidla, - ochranného uspořádání zajišťujícího správnou činnost, - zařízení pro ovládání a nastavení, - plánovaného umístění pro: - ověřovací značky, - plomby (kde je to použitelné). 1.3.2 Nákresy obecného uspořádání, a kde je třeba, podrobné nákresy důležitých součástek. 1.3.3 Schematický nákres znázorňující principy činnosti, a kde je třeba, také fotografii. 1.4 K žádosti se přikládají, pokud je to vhodné, doklady, které se týkají předchozího schválení typu. 2. PŘEZKOUŠENÍ PRO EHS SCHVÁLENÍ TYPU 2.1 Přezkoušení zahrnuje: 2.1.1 Studium dokumentů a zkoušku metrologických vlastností daného typu, které provede Institut ve svých nebo jím určených laboratořích nebo v prostorách výrobce, v místě dodávky nebo instalace. 2.1.2 Jestliže jsou metrologické vlastnosti daného typu podrobně známy, Institut provede pouze prohlídku dokumentů. 2.2 Přezkoušení se týká celé činnosti daného přístroje za normálních podmínek použití. Za těchto podmínek si musí zařízení uchovat požadované metrologické vlastnosti. 2.3 Charakter a rozsah přezkoušení uvedeného v bodě 2.1 může být podrobněji upraven zvláštním právním předpisem. Institut může od žadatele požadovat, aby k provedení přezkoušení pro schválení typu poskytl etalony a vhodné materiální prostředky a pomocné zaměstnance. 3. CERTIFIKÁT A ZNAČKA EHS SCHVÁLENÍ TYPU 3.1 Certifikát EHS schválení typu udává výsledky přezkoušení daného typu a specifikuje další požadavky, které musí být splněny. Tento certifikát se doplňuje popisy, nákresy a schématy nutnými pro identifikaci typu a pro objasnění jeho funkce. Značka schválení typu uvedená v této vyhlášce má grafickou podobu stylizovaného písmene ε, které obsahuje: a) v horní části velké písmeno pro rozlišení státu, který certifikát EHS schválení typu vydal a poslední dvě číslice roku schválení typu, b) v dolní části označení stanovené Institutem (identifikační číslo). Příklad takové značky schválení typu je znázorněn v bodě 6.1. 3.2 V případě EHS schválení typu s omezenou účinností se před stylizované písmeno ε umístí písmeno P stejné velikosti. Příklad značky schválení typu s omezenou účinností je znázorněn v bodě 6.2. 3.3 Značka uvedená v § 3 této vyhlášky je stejná jako značka EHS schválení typu s výjimkou toho, že stylizované písmeno ε je symetricky převrácené podél svislé osy a neobsahuje jiný údaj. Příklad této značky je znázorněn v bodě 6.3. 3.4 Značka uvedená v § 5 této vyhlášky je stejná jako značka EHS schválení typu a je uvnitř šestiúhelníku. Příklad této značky je znázorněn v bodě 6.4. 3.5 Značky uvedené v předcházejících bodech, které umístí výrobce podle ustanovení této vyhlášky, musí být umístěny na viditelném místě každého přístroje a na všech přídavných zařízeních předložených k ověření a musí být čitelné a nesmazatelné. Jestliže jejich umístění představuje technické problémy, lze postupovat odchylně, jestliže tak stanoví zvláštní právní předpis2) nebo lze tyto výjimky připustit po dosažení dohody mezi metrologickými službami členských států. 4. ULOŽENÍ VZORKU PŘÍSTROJE V případech uvedených ve zvláštním právním předpise2) může Institut, pokud to považuje za nezbytné, požadovat uložení vzorku přístroje, pro který byl certifikát EHS schválení typu vydán. Místo tohoto vzorku přístroje může povolit uložení částí daného přístroje, modelů v příslušném měřítku nebo nákresů a tuto skutečnost uvést v certifikátu EHS schválení typu. 5. OZNÁMENÍ O SCHVÁLENÍ TYPU 5.1 Současně s oznámením příslušné straně zašle Institut Evropské Komisi a ostatním členským státům kopii certifikátu EHS schválení typu; tyto státy mohou rovněž obdržet kopie zpráv o metrologických kontrolách, pokud si to přejí. 5.2 Zrušení EHS schválení typu a jiná sdělení, která se týkají rozsahu a platnosti EHS schválení typu, rovněž podléhají postupu oznámení uvedenému v bodě 5.1. 5.3 Pokud Institut odmítne vydat certifikát EHS schválení typu, informuje o svém rozhodnutí ostatní členské státy a Evropskou Komisi. 6. ZNAČKY PŘÍSLUŠNÉ PRO EHS SCHVÁLENÍ TYPU 6.1 Značka EHS schválení typu Příklad: 3kB y - identifikační číslo EHS schválení typu 6.2 Značka EHS schválení typu s omezenou účinností Příklad: 4kB y - identifikační číslo EHS schválení typu s omezenou účinností 6.3 Značka vyjmutí z EHS schválení typu Příklad: 3kB 6.4 Značka EHS schválení typu pro zařízení vyjmuté z prvotního ověření Příklad: 5kB y - identifikační číslo EHS schválení typu Příloha č. 2 k vyhlášce č. 332/2000 Sb. PRVOTNÍ EHS OVĚŘENÍ 1. OBECNÁ USTANOVENÍ 1.1 Prvotní EHS ověření může být provedeno v jedné nebo ve více etapách (většinou ve dvou). 1.2 Při EHS ověřování postupuje Institut nebo autorizované metrologické střediskoautorizované metrologické středisko podle této vyhlášky a podle zvláštního právního předpisu2). 1.2.1 Prvotní EHS ověření se u měřidel, které při skončení výroby tvoří celek, který lze dopravit na místo jejich instalace, aniž by bylo nutné je předem rozmontovat, provede v jedné etapě. 1.2.2 Prvotní EHS ověření u měřidel, jejichž správná činnost závisí na podmínkách, v nichž jsou instalována nebo používána, se provede ve dvou etapách. 1.2.3 První etapa postupu ověření musí zajistit zejména to, že měřidlo vyhovuje schválenému typu, nebo u měřidel, u kterých není stanoveno schválení typu, že splňuje požadavky stanovené zvláštním právním předpisem1b). 2. MÍSTO PRVOTNÍHO EHS OVĚŘENÍ 2.1 Jestliže zvláštní právní předpis1b) nestanovují místo, kde se má ověření provádět, pak měřidla, která se ověřují pouze v jedné etapě, se ověří na místě zvoleném Institutem nebo autorizovaným metrologickým střediskemautorizovaným metrologickým střediskem. 2.2 Měřidla, která se mají ověřit ve dvou nebo více etapách, ověří Institut nebo autorizované metrologické střediskoautorizované metrologické středisko. 2.2.1 Poslední etapa ověření se provede na místě instalace. 2.2.2 Další etapy ověření se provedou tak, jako je stanoveno v bodě 2.1. 2.3 Zejména tehdy, když se ověření provádí mimo pracoviště Institutu nebo autorizovaného metrologického střediskaautorizovaného metrologického střediska, může Institut nebo autorizované metrologické střediskoautorizované metrologické středisko od žadatele požadovat, aby: a) pro provedení tohoto ověření dal k dispozici etalony a vhodné materiální prostředky a pomocný personál, b) dodal kopii certifikátu EHS schválení typu. 3. ZNAČKY PRVOTNÍHO EHS OVĚŘENÍ 3.1 Popis značek prvotního EHS ověření 3.1.1 Podle ustanovení zvláštního právního předpisu1b) jsou značkami prvotního EHS ověření, které se umísťují na měřidlo podle bodu 3.3: 3.1.1.1 Značka úplného EHS ověření se skládá ze dvou částí: a) první z nich se skládá z písmene e, které obsahuje: v horní polovině velké písmeno pro rozlišení státu, kde bylo prvotní EHS ověření provedeno, v dolní polovině identifikační číslo příslušného pracoviště Institutu nebo autorizovaného metrologického střediskaautorizovaného metrologického střediska; b) druhá značka obsahuje dvě poslední číslice roku ověření umístěné v šestiúhelníku. 3.1.1.2 Značka dílčího EHS ověření obsahuje pouze první část. Tato značka slouží rovněž jako plomba. 3.2 Tvar a rozměry značek 3.2.1 Připojené nákresy znázorňují tvar, rozměry a obrysy písmen a číslic pro značky prvotního EHS ověření, jak bylo uvedeno v bodě 3.1; první dva nákresy znázorňují různé části značky, třetí představuje příklad značky. Rozměry uvedené v nákresech vyjadřují relativní hodnoty; tyto hodnoty jsou funkcí průměru kruhu opsaného kolem malého písmene e a kolem šestiúhelníka. 3.2.2 Grafická podoba značky prvotního EHS ověření 61kB Označení pro Českou republiku: 7kB Grafická podoba druhé části značky prvotního EHS ověření 54kB Příklad grafické podoby značky prvotního EHS ověření 9kB 3.2.3 Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví zajistí výměnu nákresů značek prvotního EHS ověření, které odpovídají tvarům v přiložených vzorech, s metrologickými službami členských států. 3.3 Umístění značek 3.3.1 Značka úplného EHS ověření se umístí na určené místo na měřidle, jestliže toto měřidlo bylo úplně ověřeno a bylo zjištěno, že odpovídá požadavkům EHS. 3.3.2 Značka dílčího EHS ověření se umístí: 3.3.2.1 Při ověření prováděném v několika etapách na měřidlo nebo na část měřidla, která splňuje podmínky, které nejsou předepsané pro místo instalace, na místo, kde je připevněn štítek, nebo na libovolné jiné místo stanovené ve zvláštních směrnicích. 3.3.2.2 Ve všech případech jako plomba na místech stanovených ve zvláštním právním předpisem1b). 1) Je vydána na základě a v mezích zákona, jehož obsah umožňuje zapracovat příslušné předpisy Evropských společenství vyhláškou. 1a) Směrnice Rady č. 71/316/EHS ze dne 26. července 1971 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se společných ustanovení pro měřicí přístroje a pro metody metrologické kontroly. Směrnice Rady č. 83/575/EHS ze dne 26. října 1983, kterou se mění směrnice 71/316/EHS ze dne 26. července 1971 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se společných ustanovení pro měřicí přístroje a pro metody metrologické kontroly. Směrnice Rady č. 87/355/EHS ze dne 25. června 1987, kterou se mění směrnice 71/316/EHS ze dne 26. července 1971 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se společných ustanovení pro měřicí přístroje a pro metody metrologické kontroly. Směrnice Rady č. 88/665/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se mění několik směrnic o sbližování právních předpisů členských států obsahujících ustanovení o zveřejňování atestů a certifikátů v Úředním věstníku Evropských společenství. Směrnice Komise 2007/13/EHS ze dne 7. března 2007, kterou se mění příloha II směrnice Rady č. 71/316/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se společných ustanovení pro měřicí přístroje a pro metody metrologické kontroly. 1b) Například vyhláška č. 333/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na vodoměry na teplou vodu označované značkou EHS, vyhláška č. 334/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na vodoměry na studenou vodu označované značkou EHS, vyhláška č. 338/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na elektroměry označované značkou EHS, vyhláška č. 336/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na plynoměry označované značkou EHS, vyhláška č. 339/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na hmotné délkové měrky označované značkou EHS, vyhláška č. 335/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na taxametry označované značkou EHS, vyhláška č. 337/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na měřidla označovaná značkou EHS používaná pro měření tlaku vzduchu v pneumatikách silničních vozidel. 2) Vyhláška č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření. 3) Vyhláška č. 263/2000 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu. 4) Vyhláška č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu.
Zákon č. 340/2000 Sb.	Zákon č. 340/2000 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 9. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 92/2000 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST ČTVRTÁ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2014 (340/2013 Sb., 344/2013 Sb.) 340 ZÁKON ze dne 7. července 2000, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích Čl. I Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 296/1995 Sb. a zákona č. 322/1996 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 2 písm. b) se za bod 8 vkládá nový bod 9, který zní: „9. způsob stanovení členských příspěvků, mají-li členové strany a hnutí uloženu povinnost platit členské příspěvky. Členské příspěvky člena nesmí přesáhnout 50 000 Kč za kalendářní rok.“. Dosavadní bod 9 se označuje jako bod 10. 2. V § 8 odst. 7 se slova „seznamu stran a hnutí“ nahrazují slovy „rejstříku stran a hnutí“. 3. V § 8 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Vznik strany a hnutí, jejich název, zkratku a sídlo oznámí ministerstvo do 7 dnů ode dne registrace Českému statistickému úřadu.“. 4. § 9 včetně nadpisu zní: „§ 9 Rejstřík stran a hnutí (1) Rejstřík stran a hnutí vedený ministerstvem je veřejný seznam, do kterého se zapisují nebo vyznačují zákonem stanovené údaje týkající se stran a hnutí. Jeho součástí je sbírka listin obsahující stanovy, usnesení o ustavení orgánů, usnesení o změně stanov a usnesení o zrušení strany a hnutí. Rejstřík stran a hnutí je každému přístupný. Každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si kopie a výpisy. Na požádání vydá ministerstvo úřední potvrzení o zápisu nebo o tom, že zápis není proveden. (2) Do rejstříku stran a hnutí se zapisují tyto údaje: a) název, zkratka a sídlo strany a hnutí s uvedením dne a čísla registrace, b) den registrace změny stanov, c) zánik strany a hnutí s uvedením dne a právního důvodu výmazu. (3) Do rejstříku stran a hnutí se dále vyznačují tyto údaje: a) identifikační číslo strany a hnutí, b) jméno, příjmení, rodné číslo a adresa místa pobytu osob, které jsou statutárním orgánem strany a hnutí nebo jeho členy, s uvedením způsobu, jakým jednají jménem strany a hnutí, c) pozastavení činnosti strany a hnutí, d) zrušení strany a hnutí, e) vstup do likvidace včetně jména, příjmení, rodného čísla a adresy místa pobytu likvidátora, f) prohlášení konkursu, jméno, příjmení a adresa místa pobytu správce konkursní podstaty, zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku, zahájení řízení o vyrovnání. (4) Do rejstříku stran a hnutí se zapíše nebo vyznačí také změna nebo zánik skutečností podle odstavců 2 a 3. (5) Údaj o identifikačním čísle strany a hnutí oznamuje ministerstvu Český statistický úřad.“. 5. § 10 zní: „§ 10 Strana a hnutí jsou povinny oznámit písemně ministerstvu údaje uvedené v § 9 odst. 3 písm. b), d) a e) do 15 dnů ode dne, kdy bylo příslušným orgánem strany a hnutí ve věci rozhodnuto. Oznámení musí být doloženo usnesením těchto orgánů.“. 6. § 11 včetně nadpisu zní: „§ 11 Změna stanov (1) Návrh na registraci změny stanov podává strana a hnutí písemně ministerstvu do 15 dnů od jejího schválení. Došlo-li zároveň se změnou stanov ke změně osob, jež jsou statutárním orgánem strany a hnutí nebo jeho členy, anebo ke změně jejich funkčního označení, podává návrh nově ustavený statutární orgán. K návrhu se připojí změna stanov ve dvojím vyhotovení spolu s usnesením orgánu strany a hnutí, který je podle dosavadních stanov oprávněn o změně rozhodovat. (2) Pro řízení o registraci změny stanov strany a hnutí platí obdobně ustanovení § 7 a 8. Změna stanov strany a hnutí nabývá účinnosti dnem její registrace ministerstvem. (3) Změnu názvu strany a hnutí, zkratky jejich názvu a sídla oznámí ministerstvo do 7 dnů od registrace změny stanov Českému statistickému úřadu.“. 7. V § 13 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) pokud nepředloží Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávu ve lhůtě podle tohoto zákona (§ 18 odst. 1),“. Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c). 8. V § 13 odst. 2 se za slova „podle odstavce 1 písm. a)“ vkládají slova „a písm. b)“. 9. V § 13 odst. 5 se za slova „dobrovolným rozpuštěním“ vkládají slova „nebo z důvodu nepředložení vyroční finanční zprávy Poslanecké sněmovně“ a za slova „který o rozpuštění“ se vkládají slova „nebo zrušení“. 10. V § 16a odst. 1 se slova „evidenci ministerstva (§ 10 až 12)“ nahrazují slovy „rejstříku stran a hnutí (§ 9)“. 11. V § 16a se na konci odstavce 3 doplňují tyto věty: „Návrh na přezkoumání rozhodnutí orgánu strany a hnutí o jejich zrušení má odkladný účinek. Člen strany a hnutí, který tento návrh podal, zašle jeho opis s vyznačeným dnem jeho převzetí soudem ministerstvu.“. 12. V § 17 odst. 4 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až j) se označují jako písmena c) až i). 13. V § 17 odst. 4 písmeno c) zní: „c) členské příspěvky,“. 14. Za § 17 se vkládá nový § 17a, který včetně poznámky pod čarou č. 3a) zní: „§ 17a (1) Peněžitý dar od téhož dárce ve výši, která v kalendářním roce přesáhne částku 50 000 Kč, lze poskytnout pouze na základě písemné darovací smlouvy, která má formu darovací poukázky podle odstavce 2. (2) Darovací poukázka se skládá ze 3 dílů a obsahuje a) je-li dárcem fyzická osoba, její jméno, příjmení, rodné číslo, místo trvalého pobytu a identifikační číslo, pokud jí bylo přiděleno; je-li dárcem právnická osoba, její obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, b) název, sídlo, identifikační číslo a číslo účtu strany a hnutí přijímajících dar, c) výši daru, d) podpisy dárce a příjemce daru. (3) Podpisy dárce a příjemce daru na dílu č. 1 darovací poukázky musí být ověřeny podle zvláštního právního předpisu.3a) (4) Dárce je povinen předložit díly č. 1 a 2 vyplněné darovací poukázky při hotovostní i bezhotovostní platbě příslušné bance; díl č. 3 si ponechá strana a hnutí. Banka na předložených dílech darovací poukázky vyznačí datum splatnosti nebo složení peněžitého daru na účet strany a hnutí; díl č. 2 banka vrátí dárci a díl č. 1 darovací poukázky zašle straně a hnutí, které jej předloží té bance, v níž mají vedeny příslušný účet, k potvrzení data připsání daru na tento účet, je-li dar proveden bezhotovostně. (5) Strana a hnutí vede o nakoupených a vydaných darovacích poukázkách evidenci. (6) Technické náležitosti darovací poukázky a její vzor stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. (7) Tisk darovacích poukázek zajišťuje Ministerstvo financí a jejich prodej stranám a hnutím za cenu kryjící náklady spojené s jejich pořízením zajišťují finanční ředitelství. (8) Na darovací smlouvu podle odstavce 1 se vztahují ustanovení občanského zákoníku, pokud tento zákon nestanoví jinak. 3a) Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu okresními a obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění zákona č. 15/1997 Sb. Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb.“. 15. V § 18 odst. 1 uvozovací věta zní: „Strana a hnutí jsou povinny předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávu, která zahrnuje“. 16. V § 18 odst. 1 písmeno b) zní: „b) zprávu auditora o ověření roční účetní závěrky s výrokem bez výhrad,“. 17. V § 18 odst. 1 se na konci písmene c) doplňují tato slova: „a o výdajích v členění na provozní a mzdové výdaje, výdaje na daně a poplatky a výdaje na volby“. 18. V § 18 odst. 1 písmeno d) zní: „d) přehled o darech a dárcích s uvedením výše peněžitého daru, jména, příjmení, rodného čísla a adresy místa pobytu dárce; je-li dárcem právnická osoba, uvede se její obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo,“. 19. V § 18 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Přesahuje-li dar výši podle § 17a odst. 1, doloží se přehled o darech a dárcích podle odstavce 1 písm. d) dílem č. 1 příslušné darovací poukázky.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 20. V § 18 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Výroční finanční zprávu předkládá strana a hnutí na předepsaném formuláři s přílohami. Ministerstvo financí stanoví prováděcím předpisem vzor formuláře.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 21. § 19 zní: „§ 19 Strana a hnutí nesmějí přijmout bezúplatná plnění a dary od a) státu, nestanoví-li tento zákon jinak, b) příspěvkových organizací, c) obcí, městských částí a městských obvodů a krajů s výjimkou pronájmu nebytových prostor, d) státních podniků a právnických osob s majetkovou účastí státu nebo státního podniku, jakož i od osob, na jejichž řízení a kontrole se podílí stát; to neplatí, nedosahuje-li majetková účast státu nebo státního podniku 10 %, e) právnických osob s majetkovou účastí obcí, městských částí nebo městských obvodů; to neplatí, nedosahuje-li majetková účast 10 %, f) obecně prospěšných společností, g) jiných právnických osob, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, h) zahraničních právnických osob s výjimkou politických stran a nadací, i) fyzických osob, které nejsou státními občany České republiky; to neplatí, jedná-li se o cizí státní příslušníky, kteří mají trvalý pobyt na území České republiky.“. 22. Za § 19 se vkládá nový § 19a, který včetně poznámky pod čarou č. 5) zní: „§ 19a (1) Získají-li strana a hnutí peněžitý dar v rozporu s tímto zákonem, jsou povinny vrátit jej dárci včetně jeho úrokového zhodnocení ve výši diskontní sazby České národní banky platné ke dni vrácení daru, a to nejpozději do 1. dubna roku následujícího po roce, ve kterém dar získaly. Není-li takový postup možný, odvedou příslušnou částku v téže lhůtě do státního rozpočtu. Nedošlo-li k vrácení daru nebo k jeho odvodu do státního rozpočtu ve stanovené lhůtě, uloží příslušný finanční úřad5) straně a hnutí pokutu ve vyši rovnající se dvojnásobku hodnoty daru. (2) Pokuty podle odstavce 1 jsou příjmem státního rozpočtu. Pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy se příslušný finanční úřad dozvěděl, že strana a hnutí nevrátily peněžitý dar získaný v rozporu s tímto zákonem dárci nebo jej neodvedly do státního rozpočtu. Pokutu lze uložit nejpozději do 3 let po roce, ve kterém došlo k přijetí daru. (3) Nejsou-li podle zjištění Poslanecké sněmovny údaje uvedené ve výroční finanční zprávě strany a hnutí v souladu s § 19 zákona nebo nejsou-li doloženy podle § 18 odst. 2, oznámí Poslanecká sněmovna tuto skutečnost příslušnému finančnímu úřadu. 5) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.“. 23. V § 20 se na konci odstavce 4 doplňuje věta, která včetně poznámky pod čarou č. 6) zní: „Nezíská-li strana a hnutí v následujících volbách počet hlasů potřebných k jejich zastoupení v Poslanecké sněmovně podle zvláštního právního předpisu,6) nárok na stálý příspěvek nevzniká. 6) § 49 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů.“. 24. V § 20 odstavec 7 zní: „(7) Příspěvek na mandát poslance nebo senátora činí ročně 1 000 000 Kč a na mandát člena krajského zastupitelstva činí ročně 250 000 Kč.“. 25. V § 20 odstavec 8 zní: „(8) Příspěvek na mandát náleží po celé volební období jen straně a hnutí, na jejichž kandidátní listině byl poslanec, senátor nebo člen zastupitelstva kraje zvolen. Jestliže byl poslanec, senátor nebo člen zastupitelstva kraje zvolen na kandidátní listině koalice, náleží příspěvek na mandát po celé volební období jen straně a hnutí, za které byl na kandidátní listině koalice uveden. Není-li na uprázdněný mandát poslance nebo člena zastupitelstva kraje náhradník nebo zanikne-li mandát senátora v průběhu volebního období, příspěvek na mandát straně a hnutí nenáleží.“. 26. V § 20 se na konci odstavce 11 doplňují tyto věty: „Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny nebo k novým volbám do zastupitelstva kraje, náleží straně a hnutí roční příspěvek na mandát v poměrné části ještě za měsíc, v němž došlo k rozpuštění Poslanecké sněmovny nebo k novým volbám do zastupitelstva kraje. Uprázdní-li se mandát poslance nebo člena zastupitelstva kraje a na uprázdněný mandát není náhradník nebo dojde-li k zániku mandátu senátora, náleží roční příspěvek na mandát v poměrné části ještě za měsíc, v němž tato skutečnost nastala.“. 27. Za § 20a se vkládá nový § 20b, který zní: „§ 20b (1) Byl-li mandát poslance uprázdněn nebo zanikl-li mandát senátora (§ 20 odst. 8), Ministerstvo financí výplatu příspěvku na mandát zastaví při splátce za příslušné pololetí (§ 20a odst. 1), která následuje po uprázdnění nebo zániku mandátu. (2) Skutečnosti uvedené v § 20 odst. 8 oznámí Poslanecká sněmovna nebo Senát Ministerstvu financí nejpozději k nejbližšímu termínu splatnosti splátky příspěvku na činnost.“. 28. Za § 21a se vkládá nový § 21b, který zní: „§ 21b Ministerstvo financí vydá vyhlášku k provedení § 17a odst. 6 a § 18 odst. 3.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Strany a hnutí registrované Ministerstvem vnitra, jejichž stanovy neodpovídají ustanovením zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění tohoto zákona, uvedou své stanovy do souladu se zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění tohoto zákona, do 9 měsíců ode dne, v němž nabyl účinnosti, a předloží je v téže lhůtě Ministerstvu vnitra. Pokud tak neučiní, podá vláda návrh na pozastavení jejich činnosti. 2. Strany a hnutí provedou podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ocenění svého majetku, který vlastnily ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Toto ocenění připojí k výroční finanční zprávě předkládané Poslanecké sněmovně poprvé po nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. III Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 241/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 15 odst. 8 se za slova „sportovní, a“ vkládají slova „politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále“. 2. V § 20 odst. 8 se za slova „sportovní, a“ vkládají slova „politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále “. ČÁST ČTVRTÁ ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA Čl. V Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, jak vyplývá z pozdějších zákonů. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Klaus v. r. Zeman v. r.
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 346/2000 Sb.	Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 346/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění vyhlášky č. 243/1996 Sb. Vyhlášeno 29. 9. 2000, datum účinnosti 1. 10. 2000, částka 93/2000 * Čl. I - Vyhláška č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění vyhlášky č. 243/1996 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 10. 2000 346 VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů ze dne 13. září 2000, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění vyhlášky č. 243/1996 Sb. Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 66 odst. 1 a 4 k provedení § 3 odst. 1, § 5 odst. 3, § 6 odst. 1, § 7 odst. 2 a § 20 odst. 3 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění vyhlášky č. 243/1996 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odstavec 1 zní: „(1) Pro účely této vyhlášky pro dráhu celostátní, dráhu regionální a vlečku se rozumí a) železničním spodkem těleso železničního spodku, stavby a zařízení železničního spodku, včetně dopravních ploch, b) tělesem železničního spodku zemní těleso, konstrukční vrstvy tělesa železničního spodku a odvodňovací zařízení, c) stavbami železničního spodku konstrukce, které nahrazují zčásti nebo úplně těleso železničního spodku, zvyšují jeho stabilitu nebo jej chrání, případně slouží jinému účelu, tj. propustky, mosty, objekty mostům podobné, tunely, opěrné, zárubní, ochranné a obkladní zdi, galerie i ochranné a regulační stavby, průchody, ochranná zařízení proti spadu cizích předmětů, proti požáru a vodě, d) dopravními plochami plochy, které jsou určeny k nastupování a vystupování cestujících, k manipulaci a skladování a k zajištění dopravní obsluhy při provozování dráhy (nástupiště, nákladiště, rampy, příjezdy na nákladiště), e) bezpečnostním pásem nástupiště část plochy nástupiště u nástupní hrany oddělená od ostatní plochy nástupiště kontrastně barevným a hmatově vnímatelným (slepeckou holí a nášlapem) varovným pruhem, f) zařízeními železničního spodku zařízení, která doplňují těleso nebo stavby železničního spodku nebo je nahrazují, zejména zarážedla, oplocení, zábradlí, prohlídkové a čisticí jámy, g) plání tělesa železničního spodku vrchní omezující plocha železničního spodku, která tvoří rozhraní mezi železničním spodkem a železničním svrškem, h) železničním svrškem část trati, která plní nosnou a vodicí funkci pro jízdu drážního vozidla, i) průjezdným průřezem obrys obrazce v rovině kolmé k ose koleje, jehož osa je kolmá ke spojnici temen kolejnic a prochází středem koleje a který vymezuje vzdálenosti vně ležících staveb, zařízení a předmětů od osy koleje a od spojnice temen kolejnic, kromě případů, kdy z funkčních důvodů musí dojít ke styku těchto zařízení s drážním vozidlem.“. 2. V § 1 odst. 5 písmeno b) zní: „b) rozchodem koleje vzdálenost pojížděných hran protilehlých kolejnicových pásů, měřená v rovině příčného řezu,“. 3. V § 2 odst. 4 větě třetí se za slovo „vyhrazené“ vkládá slovo „výlučně“. 4. V § 2 se na konci odstavce 4 doplňuje tato věta: „Koleje určené jak pro jízdu vozidel pro technologickou obsluhu, tak i pro jízdu drážních vozidel jsou součástí vlečky a musí splňovat podmínky stanovené zákonem č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb.“. 5. V § 4 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se tato slova: „pokud závorová břevna přehrazují pozemní komunikaci v celé šíři.“. 6. V § 4 se na konci odstavce 3 doplňuje tato věta: „U přejezdů využívaných jenom v určitém ročním období může být světelné přejezdové zabezpečovací zařízení nahrazeno uzamykatelnou závorou.“. 7. V § 4 odst. 5 se za slovem „momentu“ nahrazuje slovo „a“ čárkou a za slovo „poměrů“ se vkládají slova „a parametry výstrahy“. 8. V § 5 odst. 2 písm. a) se slovo „provozní“ nahrazuje slovem „technická“. 9. V § 5 odst. 2 písm. b) se za slovo „pláně“ vkládá slovo „tělesa“. 10. V § 6 písm. e) se věta druhá nahrazuje větou „Zatěžovací zkouška se smí uskutečnit v rámci hlavní prohlídky anebo po jejím provedení.“. 11. V § 8 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 12. § 9 zní: „§ 9 Součástí dráhy jsou a) železniční spodek, který tvoří těleso železničního spodku, stavby a zařízení železničního spodku, jakož i dopravní plochy, b) železniční svršek, který je tvořen z kolejí, výhybek, zvláštních konstrukcí a konstrukčních prvků; součásti železničního svršku jsou zejména kolejnice, kolejnicové podpory, upevňovadla, drobné kolejivo, výhybkové součásti, dilatační zařízení, izolované styky, vodivá a speciální spojení, přídržné kolejnice, ochranné kolejnice, ozubnicové tyče, zařízení proti putování kolejnic, pražcové kotvy, kolejové lože, ohřev výhybek, c) železniční přejezd, d) stavby a pevná zařízení nutná k ochraně proti nepříznivým vlivům dráhy, tj. zařízení proti hluku, bludným proudům, korozi, rušení telekomunikačních systémů, vlivu vysokého napětí a k omezení vlivu provozování dráhy a drážní dopravy na elektrizační soustavu, e) sdělovací zařízení pro přenos informací obsahující přenosové cesty, zařízení koncová, spojovací, přenosová, zapojená do samostatných okruhů nebo telefonní, dálnopisné, datové a rádiové sítě, zařízení rozhlasová a dále zařízení hodinová, informační, průmyslové televize a požární signalizace, f) zabezpečovací zařízení obsahující technické prostředky zabezpečení a řízení drážní dopravy v železničních stanicích a na tratích, zařízení pro mechanizaci a automatizaci spádovišť a související přenosové cesty, g) elektrická zařízení obsahující zařízení, která zajišťují napájení elektrických hnacích vozidel (trakční napájecí a spínací stanice, trakční vedení), prostředky dispečerského řízení, drážní elektrická silnoproudá zařízení pro výrobu, přeměnu, zásobování a využití elektrické energie, speciální elektrická zařízení, přístroje a osvětlovací zařízení, zařízení pro napájení zabezpečovacího zařízení, elektrická předtápěcí zařízení pro předtápění vlakových souprav, zařízení pro ochranu před účinky atmosférické elektřiny, zařízení pro ochranu před negativními účinky zpětných trakčních proudů, případně další elektrická zařízení napájená i z trakčního vedení, h) pevná zařízení pro měření, údržbu a opravy dráhy a k nim příslušející budovy, i) budovy a zařízení určené k organizování, zabezpečení a řízení drážní dopravy a k uspokojování přepravních potřeb a poskytování služeb spojených s přepravou veřejnosti, včetně inženýrských sítí nutných k jejich provozování.“. 13. V § 10 se za slova „geometrického uspořádání koleje a uspořádání“ vkládá slovo „tělesa“. 14. V § 11 odst. 2 písm. a) se číslo „350“ nahrazuje číslem „300“. 15. V § 11 odst. 2 písm. b) bodě 1 se číslo „350“ nahrazuje číslem „300“. 16. V § 11 odst. 2 písm. b) bodě 2 se číslo „350“ nahrazuje číslem „300“. 17. V § 11 odst. 3 se číslo „350“ nahrazuje číslem „300“. 18. V § 11 odst. 6 se věta druhá nahrazuje větou „Volný schůdný a manipulační prostor je vymezen šířkou, tj. vzdáleností od svislice procházející osou koleje a výškou nad temenem kolejnice, a musí být dodržen u kolejí a) normálního rozchodu do výšky 3 050 mm a šířky 3 000 mm, b) úzkého rozchodu do výšky 2 800 mm a šířky 2 300 mm.“. 19. V § 11 odstavec 7 zní: „(7) Na širé trati, kde se nepředpokládá manipulace, je přípustná šířka volného schůdného a manipulačního prostoru v koleji a) normálního rozchodu 2 500 mm, b) úzkého rozchodu 1 900 mm, v ostatních případech, kde délka překážky podél koleje je nejvýše 3 000 mm, musí být na druhé straně koleje zachován volný schůdný a manipulační prostor podle odstavce 6 nebo střed další koleje musí být vzdálen nejméně 4 750 mm u kolejí normálního rozchodu a 3 800 mm u kolejí úzkého rozchodu. V tomto prostoru nesmí být kolejová spojka nebo výhybka.“. 20. V § 12 odst. 1 větě první se za slova „jeho délky“ vkládají slova „a typu podvozku“. 21. V § 13 odst. 10 větě druhé se za slovem „vlečky“ vypouští čárka a slova „nejsou-li zaústěny do dráhy celostátní," se zrušují. 22. § 14 včetně nadpisu zní: „§ 14 Uspořádání tělesa železničního spodku (1) Tvar a rozměry tělesa železničního spodku se navrhují podle vzájemné polohy terénu a nivelety koleje a geotechnických vlastností podloží a materiálů, z nichž má být těleso železničního spodku vybudováno. (2) Konstrukční vrstvy tělesa železničního spodku musí umožňovat zabezpečení předepsaných geometrických parametrů koleje a zajistit požadovanou únosnost v úrovni pláně tělesa železničního spodku. Hodnoty únosnosti pláně tělesa železničního spodku obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5. (3) Základní vodorovná šířka pláně tělesa železničního spodku jednokolejných tratí musí být u nové stavby dráhy na širé trati s kolejí normálního rozchodu nejméně 6 m, u tratí s kolejí úzkého rozchodu nejméně 4,4 m. U dvoukolejných a vícekolejných tratí a u kolejí železničních stanic se zvětší šířka pláně nejméně o vzdálenost os kolejí. Hodnoty rozšíření pláně v obloucích v závislosti na převýšení koleje obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5. (4) Těleso železničního spodku musí zajišťovat projektem stanovenou únosnost a musí být zřízeno tak, aby statické i dynamické účinky vyvolané provozováním drážních vozidel a klimatické vlivy nezpůsobovaly trvalé deformace a nenarušovaly jeho stabilitu. Hodnoty únosnosti a míru zhutnění zemin v tělese železničního spodku obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5. (5) Těleso železničního spodku musí být chráněno před nepříznivými účinky povrchových a podzemních vod odvodňovacím zařízením. Podmínky pro zřizování odvodňovacího zařízení jsou splněny, odpovídají-li příslušné doporučené technické normě uvedené v příloze č. 5. (6) Umístění kabelových tras podél kolejí nesmí narušovat stabilitu tělesa železničního spodku, nesmí znemožňovat údržbu koleje a musí být navrženo s ohledem na stavby železničního spodku a železniční přejezdy.“. 23. V § 16 odstavec 1 zní: „(1) Nástupiště se zřizují pro zajištění plynulého, pohodlného a bezpečného nástupu a výstupu cestujících u kolejí, na nichž pravidelně zastavují vlaky osobní přepravy. Nová ostrovní nástupiště a vnější nástupiště musí mít alespoň jeden bezbariérový přístup a užívání umožňovat i osobám s omezenou schopností pohybu a orientace.2)“. 24. V § 16 odst. 3 se slova „musí být 1 650 mm v přímé koleji; hodnoty pro zvětšení této vzdálenosti v obloucích“ zrušují. 25. V § 16 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Z důvodu omezeného prostoru nebo zvlášť složitých místních podmínek v zastavěném území nebo státem vyhlášených chráněných územích nemusí drážní správní úřad trvat na dodržení podmínek uvedených v odstavci 4. Nelze-li parametry uvedené v tomto odstavci dodržet, musí být bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy zajištěna odpovídajícím stavebnětechnickým řešením a organizačním opatřením.“. 26. V § 18 odstavec 5 zní: „(5) Nejmenší tloušťka kolejového lože od ložné plochy pražce musí být u dráhy celostátní a u dráhy regionální, s výjimkou dráhy s kolejí úzkého rozchodu, v hlavních traťových a průjezdných a předjízdných staničních kolejích s betonovými pražci 350 mm, s dřevěnými pražci 300 mm. U dráhy regionální s kolejí úzkého rozchodu a vlečky musí být nejmenší tloušťka kolejového lože od ložné plochy pražce v kolejích s betonovými pražci 250 mm a v kolejích s dřevěnými pražci 200 mm.“. 27. V § 18 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Na mostech s kolejovým ložem a přesypávkou musí být tloušťka kolejového lože a konstrukce železničního svršku stejná jako v přilehlých úsecích trati. Na mostech s kolejovým ložem bez přesypávky musí být u dráhy celostátní a u dráhy regionální, s výjimkou dráhy regionální s kolejí úzkého rozchodu, nejmenší tloušťka kolejového lože od ložné plochy pražce v hlavních traťových a průjezdných a předjízdných staničních kolejích 300 mm. Na mostech s kolejovým ložem bez přesypávky u dráhy regionální s kolejí úzkého rozchodu a u vlečky musí být tloušťka kolejového lože stejná jako v přilehlých úsecích trati.“. Dosavadní odstavce 6, 7 a 8 se označují jako odstavce 7, 8 a 9. 28. V § 18 se doplňují odstavce 10 a 11, které zní: „(10) Na tratích elektrizovaných stejnosměrnou trakční proudovou soustavou musí být do vzdálenosti 1 km na obě strany od místa připojení zpětného vedení na kolejnice kolejové propojky a lanová propojení zdvojená. Zdvojení se týká jen kolejí, kterými protéká zpětný trakční proud ze sousedních mezistaničních úseků nebo železničních stanic. Koleje, které jsou trakčně připojeny ke kolejnicím, na které je připojeno zpětné trakční vedení pouze v jednom místě, se zdvojenými propojkami z důvodu blízkosti napájecí stanice nevybavují. Podélné kolejnicové propojky a ostatní propojky musí být zdvojeny. (11) Ustanovení odstavců 5 a 6 se uplatňují vždy, nebrání-li tomu složitost místních podmínek v zastavěném uzemí nebo státem chráněném uzemí, popř. nepříznivé geologické podmínky. Nelze-li parametry uvedené v těchto odstavcích dodržet, musí být bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy zajištěna odpovídajícím stavebnětechnickým řešením a organizačním opatřením.“. 29. V § 21 odst. 1 písm. f) se za slova „odjezdy vlaků“ vkládají slova „elektronický informační systém musí být zpřístupněn i pro osoby s omezenou schopností orientace,2)“. 30. V § 21 odst. 1 písmeno g) zní: „g) orientačními značkami o přístupu k vlakům, včetně hmatového nebo akustického vyznačení přístupu k vlakům pro osoby s omezenou schopností orientace,2)“. 31. V § 21 odst. 2 písmeno c) zní: „c) bezbariérovým přístupem na nástupiště, včetně hmatového nebo akustického vyznačení přístupu k vlakům pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace,2)“. 32. V § 22 se doplňují odstavce 6 a 7, které zní: „(6) Dálkové ovládání elektroenergetických zařízení musí splňovat tyto podmínky: a) spolehlivě přenášet povely z řídícího pracoviště do ovládaného zařízení; zadání povelu musí sestávat nejméně ze dvou úkonů, případnou svou poruchou nesmí zařízení samočinně udělovat pokyny; zařízení musí být vybaveno signalizací stavu a funkce zařízení, b) umožňovat přepnutí z dálkového na místní ovládání a naopak, c) nesmí být ovlivňováno signály hromadného dálkového ovládání energetických zařízení nebo vyššími harmonickými kmitočty energetické sítě a induktivními, kapacitními nebo elektromagnetickými vlivy z provozu elektrické silové soustavy dráhy a naopak samo nesmí negativně ovlivňovat jiná elektrická zařízení. (7) Dálkové ovládání elektroenergetických zařízení musí mít zajištěno nouzové napájení po dobu nejméně 30 minut, při použití výpočetní techniky k řízení dálkového ovládání musí být napájení bezvýpadkové.“. 33. V § 23 odstavec 1 zní: „(1) Zabezpečovací zařízení musí být navrženo a provedeno tak, aby a) při splnění provozních podmínek, pro které je určeno, zajišťovalo svojí funkcí bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy a umožňovalo řízení drážní dopravy, b) rozsah a kvalita technických prostředků zabezpečení železničních stanic a tratí odpovídaly traťové rychlosti, přičemž 1. do rychlosti 60 km.h-1 staniční zabezpečovací zařízení musí vylučovat nedovolené protisměrné jízdy vlaků, správnou polohu pojížděných a odvratných výhybek a výkolejek ve vlakové cestě kontroluje a zajišťuje určený zaměstnanec až do skončení vlakové cesty, 2. do rychlosti 100 km.h-1 alespoň hlavní návěstidla a pojížděné a odvratné výhybky a odvratné výkolejky musí být vzájemně závislé, musí být vyloučeny všechny nedovolené současné jízdy vlaků a povolení k jízdě posunů řízených návěstidly; je možno každé zařízením provedené uzavření prvků pro zajištění jízdy vlaku zrušit až po jeho využití uskutečněním jízdy nebo nouzovou obsluhou, 3. při rychlosti vyšší než 100 km.h-1 veškerá hlavní a seřaďovací návěstidla a pojížděné a odvratné výhybky a výkolejky musí být vzájemně závislé, veškerá hlavní a seřaďovací návěstidla musí být závislá na volnosti vlakové a posunové cesty, všechny nedovolené současné zabezpečené jízdy a všechna povolení k jízdě posunů řízených návěstidly musí být vyloučeny a každé zařízením provedené uzavření prvků pro zajištění zabezpečených jízd musí být zrušeno samočinně jen po jeho využití uskutečněním jízdy nebo nouzovou obsluhou, c) zabezpečilo přejezdy ve stanoveném rozsahu, d) kontrolovalo respektování povelů udělovaných tímto zařízením obsluze drážních vozidel, je-li traťová rychlost vyšší než 100 km.h-1, e) zajišťovalo využití traťové rychlosti na tratích a na hlavních kolejích v železniční stanici, je-li traťová rychlost vyšší než 60 km.h-1, f) zajišťovalo požadovanou dopravní propustnost dráhy, g) umožňovalo dálkové ovládání jednotlivých objektů zabezpečovacích zařízení, pokud je technologicky účelné. Podrobnosti o navrhování a provedení zabezpečovacího zařízení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.“. 34. V § 23 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Zabezpečovací zařízení nesmí být zdrojem rušení sdělovacího ani jiného elektrického zařízení a nesmí být rušeno jiným zařízením.“. 35. V § 24 se doplňuje odstavec 13, který zní: „(13) Sdělovací zařízení nesmí být zdrojem rušení zabezpečovacího zařízení ani jiného zařízení.“. 36. V § 25 se na konci odstavce 8 doplňují tato slova: „vedoucí k trvalému omezení traťové rychlosti a přechodnosti vozidel“. 37. V § 25 se na konci odstavce 13 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) stavebnětechnické parametry (geometrické, typové, výrobní) určených technických zařízení elektrických, sloužících k provozování dráhy, včetně záznamu o provedených kontrolách, měřeních a revizích.“. 38. V § 26 odstavec 2 zní: „(2) Pravidelné prohlídky a měření podle odstavce 1 se provádějí a) obchůzkou trati, při níž se provádí pravidelná prohlídka trati pro zjištění stavu železničního svršku a spodku, železničních přejezdů a staveb železničního spodku a zjišťování případného výskytu zdroje ohrožení dráhy, b) kontrolní jízdou na hnacím vozidle nebo v posledním voze vlaku s nejvyšší rychlostí pro zjištění technického stavu dopravní cesty, c) měřením rozchodu, vzájemné výškové polohy a sklonu kolejnicových pásů kolejí a výhybek, včetně měření směru měřicím vozem nebo jiným zařízením s kontinuálním záznamem, při němž se zjišťují hodnoty geometrických parametrů kolejí a výhybek, d) kontrolou prostorové průchodnosti v celé délce kolejí, a to pojízdnou měřicí šablonou anebo jiným technickým zařízením. Koleje vlečky, na kterých se provádí kontrola, určí provozovatel podle dopravního významu, e) prohlídkou, při níž se zjišťuje celkový stav výhybky, f) nedestruktivní kontrolou kolejnic, srdcovek a jazyků výhybek a vizuální prohlídkou jejich svarů za účelem zjištění lomů nebo vad, g) komplexní prohlídkou trati, při níž se posuzuje stav železničního svršku, tělesa železničního spodku, staveb železničního spodku, nástupišť, ramp a železničních přejezdů po zimním období a zjišťují se závady a jejich rozsah, h) běžnou prohlídkou mostů, objektů mostům podobných a tunelů, při níž se zjišťuje celkový stav objektu, i) podrobnou prohlídkou mostů, objektů mostům podobných a tunelů, při níž se zjišťují závady na každé části objektu, j) prohlídkou sdělovacího a zabezpečovacího zařízení, k) komplexní prohlídkou sdělovacího a zabezpečovacího zařízení, l) měřením trakčního vedení měřicím vozem, při němž se ověřují technické parametry trakčního vedení, m) měřením korozivních vlivů bludných proudů na ocelové a železobetonové konstrukce.“. 39. V § 27 písm. m) se za slova „dopravy“ vkládá čárka a doplňují se tato slova: „k odstavování drážních vozidel a k provádění jejich technických prohlídek, údržby a oprav (depo)“. 40. V § 37 odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou „Značky se umísťují v přímé koleji ve vzdálenosti 50 m, v oblouku ve vzdálenosti 25 m a v hlavních vytyčovacích bodech oblouku a výhybek.“. 41. V § 41 odstavec 7 zní: „(7) Zařízení trakčních měníren musí být dimenzována tak, aby pokryla předpokládané zatížení vlaky, zvětšené o 20 %. Proudovou zatížitelnost usměrňovacích skupin trakčních měníren obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5. Usměrňovací skupiny musí navíc splňovat podmínku zatížitelnosti 300 % po dobu 15 sekund.“. 42. V § 47 odst. 14 se slova „bezvýpadkové napájení elektrickou energií“ nahrazují slovy „napájení elektrickou energií ze dvou sekcí hlavního rozvaděče s možností záskoku“. 43. V § 48 odst. 2 se za slova „do dep“ vkládají slova „v podzemí“ a čísla „-3“ se nahrazují čísly „-5“. 44. V § 50 písm. i) se za slovo „dopravy“ vkládá čárka a doplňují se tato slova: „k odstavování drážních vozidel a k provádění jejich technických prohlídek, údržby a oprav (depo)“. 45. V § 67 písmeno c) zní: „c) poháněcí zařízení, lana a zařízení pro nesení a vedení vozidel a lan,“. 46. V § 67 písm. i) se za slovo „rozvodu“ vkládají slova „náhradního zdroje, zařízení pro ochranu před účinky atmosférické elektřiny,“. 47. V § 70 se odstavec 9 zrušuje. Dosavadní odstavce 10, 11, 12 a 13 se označují jako odstavce 9, 10, 11 a 12. 48. V § 71 odst. 2 se slova „hodnotám doporučené technické normy, která je uvedena v příloze č. 5,“ nahrazují slovy „hodnotě stanovené projektem“. 49. V § 73 odstavec 1 zní: „(1) Lana musí být výběrové jakosti, konstrukčně a materiálově zhotovena podle dále uvedených podmínek. Kvalita lan musí být doložena hutním atestem, osvědčením lana a záznamem o zkoušce lana tahem a vydaným prohlášením o shodě.“. 50. V § 73 se na konci odstavce 3 doplňuje tato věta: „V technicky zdůvodněných případech lze použít pro tažná lana pozemních lanových drah i lana osmipramenná.“. 51. V § 74 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „U stanic pozemní lanové dráhy a u visuté lanové dráhy kyvadlové musí být zajištěn přístup a užívání osobám s omezenou schopností pohybu a orientace.2)“. 52. Příloha č. 1 část 1 zní: „1. Prohlídky a měření na dráze celostátní a dráze regionální Pol.\| Předmět a způsob prohlídky\| Objekt\| Časový interval prohlídky ---\|---\|---\|--- 1.\| Obchůzka trati\| všechny koleje s rychlostí nižší než 120 km.h-1\| určí provozovatel 2.\| Kontrolní jízda\| hlavní koleje\| 1 měsíc 3.\| Měření rozchodu, vzájemné výškové polohy kolejnicových pásů a směru kolejí a výhybek měřicími prostředky s kontinuálním záznamem\| traťové a hlavní staniční koleje při rychlosti vyšší než 120 km.h-1\| 4 měsíce traťové a hlavní staniční koleje při rychlosti vyšší než 60 km.h-1 a nižší nebo rovné 120 km.h-1\| 6 měsíců traťové a hlavní staniční koleje při rychlosti nižší nebo rovné 60 km.h-1\| 12 měsíců ostatní dopravní koleje • při měření rozchodu a vzájemné výškové polohy kolejnicových pásů\| 12 měsíců • při měření směru oblouků kolejí\| 36 měsíců manipulační koleje\| určí provozovatel 4.\| Měření vzájemné výškové polohy kolejnicových pásů a rozchodu ve výhybkách\| výhybky v dopravních kolejích a na trati\| 3 měsíce výhybky v ostatních kolejích\| 6 měsíců 5.\| Kontrola prostorové průchodnosti\| hlavní koleje\| 24 měsíců ostatní koleje\| určí provozovatel 6.\| Prohlídka výhybek\| výhybky v dopravních kolejích a na trati\| 3 měsíce výhybky v ostatních kolejích\| 6 měsíců 7.\| Nedestruktivní kontrola kolejnic, srdcovek a jazyků výhybek a vizuální prohlídka jejich svarů\| hlavní koleje při rychlosti vyšší než 140 km.h-1\| 4 měsíce hlavní koleje při rychlosti od 80 km.h-1 do 140 km.h-1 včetně\| 6 měsíců hlavní koleje při rychlosti od 60 km.h-1 do 80 km.h-1 včetně\| 12 měsíců hlavní a ostatní koleje při rychlosti do 60 km.h-1\| určí provozovatel 8.\| Komplexní prohlídka tratě\| všechny koleje\| 12 měsíců 9.\| Běžná prohlídka mostů, objektů mostům podobných a tunelů\| všechny\| 12 měsíců 10.\| Podrobná prohlídka mostů a objektů mostům podobných\| všechny\| 36 měsíců 11.\| Podrobná prohlídka tunelů\| všechny\| 60 měsíců 12.\| Prohlídka sdělovacího a zabezpečovacího zařízení\| dopravní koleje na tratích s rychlostí 100 km.h-1 a více\| 3 měsíce dopravní koleje na tratích s rychlostí do 100 km.h-1 a ostatní koleje\| 6 měsíců 13.\| Komplexní prohlídka sdělovacího a zabezpečovacího zařízení\| všechny\| 60 měsíců 14.\| Měření trakčního vedení měřicím vozem\| hlavní koleje s rychlostí nad 100 km.h-1\| 6 měsíců hlavní koleje s rychlostí do 100 km.h-1\| 12 měsíců 15.\| Měření korozivních vlivů na ocelové a železobetonové konstrukce\| koleje na tratích se stejnosměrnou trakční proudovou soustavou a v přilehlých úsecích\| 24 měsíců“. 53. V příloze č. 1 části 2 „Prohlídky a měření na vlečce“ položka č. 2. zní: „2.\| Měření rozchodu, vzájemné výškové polohy kolejnicových pásů a směru kolejí - s kontinuálním záznamem\| koleje s rychlostí vyšší než 40 km.h-1\| 12 měsíců ---\|---\|---\|--- \\- bez kontinuálního záznamu\| ostatní koleje\| určí provozovatel“. 54. V příloze č. 1 části 2 „Prohlídky a měření na vlečce“ položka č. 3. zní: „3.\| Měření výškové polohy kolejnicových pásů a rozchodu ve výhybkách\| výhybky s rychlostí vyšší než 40 km.h-1\| 3 měsíce ---\|---\|---\|--- ostatní výhybky\| určí provozovatel“. 55. V příloze č. 1 části 3 „Prohlídky a měření na dráze speciální (metro)“ položce č. 1. se slova „každý den“ nahrazují slovy „určí provozovatel“ a slovo „týden“ se nahrazuje slovy „určí provozovatel“. 56. V příloze č. 1 části 3 „Prohlídky a měření na dráze speciální (metro)“ položce č. 5. se slova „2 měsíce“ nahrazují slovy „3 měsíce“. 57. V příloze č. 1 části 3 „Prohlídky a měření na dráze speciální (metro)“ položka č. 7. zní: „7.\| Nedestruktivní kontrola odporových svarů kolejnic\| bezstyková kolej\| 1\\. po provedení svaru ---\|---\|---\|--- 2\\. po 24 měsících“. 58. V příloze č. 1 části 3 „Prohlídky a měření na dráze speciální (metro)“ se doplňuje položka č. 7a., která zní: „7a.\| Nedestruktivní kontrola svarů kolejnic zhotovených elektrickým obloukem nebo termitem\| bezstyková kolej na nově budovaných tratích\| 1\\. po provedení svaru ---\|---\|---\|--- 2\\. před zahájením provozu bezstyková kolej na provozované trati\| po provedení svaru bezstyková kolej v provozu\| po 12 měsících“. 59. V příloze č. 1 části 3 „Prohlídky a měření na dráze speciální (metro)“ se doplňuje položka č. 13., která zní: „13.\| Měření deformací\| stavby a zařízení pod zemí\| 1\\. 12 měsíců po dobu 4 let od zahájení provozu ---\|---\|---\|--- 2\\. dále 24 měsíců 3\\. dále vždy po 60 měsících“. 60. V příloze č. 2 se „Poznámka:“ doplňuje o písmeno d), které zní: „d) rovnoměrnost normálního osvětlení v podzemních veřejných prostorách stanic musí být 0,3 ± 15 %, v povrchových veřejných prostorách stanic musí být 0,2 ± 15 %.“. 61. V příloze č. 3 tabulce č. 2 se za položku „Únikové osvětlení“ vkládá nová položka, která zní: „Ovládací a pomocné obvody pro trakční zařízení (obvody mn, nn)\| 400/230 V, 50 Hz, 220 V ss, 6 až 60 V ss\| oddělením obvodů, přídavnou izolací\| -“. ---\|---\|---\|--- 62. Příloha č. 5 zní: „Příloha č. 5 k vyhlášce č. 177/1995 Sb. Seznam doporučených souvisejících technických norem 1.\| 02 4460\| Šestipramenná ocelová lana ---\|---\|--- 2.\| 03 8350\| Požadavky na protikorozní ochranu úložných zařízení 3.\| 03 8370\| Snížení korozního účinku bludných proudů na úložná zařízení 4.\| 27 3005\| Visuté osobní lanové dráhy. Projektování, konstrukce a montáž 5.\| EN 115 (27 4802)\| Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž pohyblivých schodů a pohyblivých chodníků 6.\| 28 0318\| Průjezdné průřezy tramvajových tratí 7.\| IEC 38 (33 0120)\| Elektrotechnické předpisy. Normalizovaná napětí IEC 8.\| 33 2000-4-43\| Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení Část 4: Bezpečnost. Kapitola 43: Ochrana proti nadproudům 9.\| 33 2000-4-473\| Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení Část 4: Bezpečnost. Kapitola 47: Použití ochranných opatření pro zajištění bezpečnosti. Oddíl 473: Opatření k ochraně proti nadproudům 10.\| 33 2000-5-523\| Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení. Oddíl 523: Dovolené proudy 11.\| 33 2000-4-41\| Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení Část 4: Bezpečnost. Kapitola 41: Ochrana před úrazem elektrickým proudem 12.\| 33 2000-5-54\| Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení. Kapitola 54: Uzemnění a ochranné vodiče 13.\| 33 2000-7-707\| Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení Část 7: Požadavky na zvláštní instalace nebo prostory. Oddíl 707: Požadavky na uzemnění v instalacích zařízení pro zpracování dat 14.\| 33 2030\| Elektronické předpisy ČSN. Ochrana před nebezpečnými účinky statické elektřiny 15.\| 33 2160\| Elektrotechnické předpisy. Předpisy pro ochranu sdělovacích vedení a zařízení před nebezpečnými vlivy trojfázových vedení VN, VVN a ZVN 16.\| 33 3505\| Předpisy pro elektrické trakční napájecí a spínací stanice 17.\| 33 3510\| Elektrická trakční zařízení metra 18.\| 33 3516\| Předpisy pro trakční vedení tramvajových a trolejbusových drah 19.\| 33 3525\| Trakční vedení metra 20.\| 33 3570\| Elektrická zařízení lanových drah a lyžařských vleků 21.\| 33 4000\| Elektrotechnické předpisy. Požadavky na odolnost sdělovacích zařízení proti přepětí a nadproudu 22.\| 34 1050\| Elektrotechnické předpisy. Předpisy pro kladení silových elektrických vedení 23.\| 34 1390\| Elektrotechnické předpisy ČSN. Předpis pro ochranu před bleskem 24.\| 34 1500\| Elektrotechnické předpisy. Předpisy pro elektrická trakční zařízení 25.\| 34 1530\| Elektrické trakční vedení železničních drah celostátních, regionálních a vleček 26.\| 34 1540\| Elektrotechnické předpisy. Elektrické trakční nadzemní vedení 27.\| 34 2040\| Elektrotechnické předpisy. Předpisy pro ochranu sdělovacích a zabezpečovacích vedení a zařízení před nebezpečnými a rušivými vlivy elektrické trakce 25 kV, 50 Hz 28.\| 34 2090\| Železniční sdělovací zařízení 29.\| 34 2100\| Elektrotechnické předpisy ČSN. Předpisy pro nadzemní sdělovací vedení 30.\| 34 2300\| Předpisy pro vnitřní rozvody sdělovacích vedení 31.\| 34 2600\| Elektrická železniční zabezpečovací zařízení 32.\| 34 2606\| Rozbory bezpečnosti obvodů železničního zabezpečovacího zařízení 33.\| 34 2613\| Železniční zabezpečovací zařízení. Kolejové obvody a vnější podmínky pro jejich činnost, provozování a používání kolejových obvodů 34.\| 34 2614\| Železniční zabezpečovací zařízení. Kolejové obvody. Předpisy pro projektování 35.\| 34 2617\| Určování a ověřování ukazatelů spolehlivosti železničních zabezpečovacích zařízení 36.\| 34 2620\| Předpisy pro železniční staniční zabezpečovací zařízení 37.\| 34 2630\| Předpisy pro železniční traťové zabezpečovací zařízení 38.\| 34 2640\| Železniční zabezpečovací zařízení. Předpisy pro vlakové zabezpečovací zařízení 39.\| 34 2650\| Železniční zabezpečovací zařízení. Přejezdová zabezpečovací zařízení 40.\| 34 2670\| Předpisy pro dálkové ovládání zabezpečovacích zařízení 41.\| 34 2860\| Elektrotechnické předpisy ČSN. Předpisy pro odrušení elektrických strojů, přístrojů a zařízení 42.\| 34 2885\| Elektrotechnické předpisy ČSN. Předpisy pro odrušení elektrické trakce 43.\| 34 2895\| Elektrotechnické předpisy ČSN. Předpisy pro odrušení sdělovacích zařízení po vedení 44.\| 34 3100\| Elektrotechnické předpisy ČSN. Bezpečnostní předpisy pro obsluhu a práci na elektrických zařízeních 45.\| 34 3109\| Elektrotechnické předpisy. Bezpečnostní předpisy pro činnost na trakčním vedení a v jeho blízkosti na železničních dráhách celostátních, regionálních a vlečkách 46.\| 35 1530\| Výkonové polovodičové měniče 47.\| 36 0004\| Umělé světlo a osvětlování. Všeobecná ustanovení 48.\| 36 0061\| Osvětlování železničních prostranství 49.\| 36 0450\| Umělé osvětlení vnitřních prostorů 50.\| 36 0451\| Umělé osvětlení průmyslových prostorů 51.\| 37 6605\| Připojování elektrických zařízení celostátních drah na elektrický rozvod 52.\| 37 6750\| Trakční měnírny pro tramvajové a trolejbusové dráhy 53.\| 72 1006\| Kontrola zhutnění zemin a sypanin 54.\| 72 1511\| Kamenivo pro stavební účely. Základní ustanovení 55.\| 72 1512\| Hutné kamenivo pro stavební účely. Technické požadavky 56.\| 73 0039\| Navrhování objektů na poddolovaném území. Základní ustanovení 57.\| 73 2400\| Provádění a kontrola betonových konstrukcí 58.\| 73 2603\| Provádění ocelových mostních konstrukcí 59.\| 73 4130\| Schodiště a šikmé rampy. Základní ustanovení 60.\| 73 4959\| Nástupiště a nástupištní přístřešky na drahách celostátních, regionálních a vlečkách 61.\| 73 6201\| Projektování mostních objektů 62.\| 73 6203\| Zatížení mostů 63.\| 73 6205\| Navrhování ocelových mostních konstrukcí 64.\| 73 6206\| Navrhování betonových a železobetonových mostních konstrukcí 65.\| 73 6209\| Zatěžovací zkoušky mostů 66.\| 73 6260\| Ocelové podlahy na mostních konstrukcích železničních mostů 67.\| 73 6301\| Projektování železničních drah 68.\| 73 6310\| Navrhování železničních stanic 69.\| 73 6334\| Oplocení a zábradlí na drahách celostátních a regionálních 70.\| 73 6360-1\| Konstrukční a geometrické uspořádání koleje železničních drah a její prostorová poloha Část 1: Projektování 71.\| 73 6360-2\| Konstrukční a geometrické uspořádání koleje železničních drah a její prostorová poloha Část 2: Stavba a přejímka, provoz a údržba 72.\| 73 6380\| Železniční přejezdy a přechody 73.\| 73 6388\| Prostorové uspořádání vrat nad kolejemi rozchodu 1 435 mm a 1 520 (1 524) mm 74.\| 73 6390\| Nápisy názvů železničních stanic a zastávek 75.\| 73 6395\| Traťové značky. Staničníky a mezníky ČSD. Tvary, rozměry a umístění 76.\| 73 6405\| Projektování tramvajových tratí 77.\| 73 6412\| Geometrické uspořádání koleje tramvajových tratí 78.\| 73 6425\| Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky 79.\| 73 6430\| Geometrické uspořádání kolejí metra. Kolejový svršek metra 80.\| 73 6949\| Odvodnění železničních tratí a stanic 81.\| 73 7501\| Navrhování konstrukcí ražených podzemních objektů. Společná ustanovení 82.\| 73 7508\| Projektování a provádění železničních tunelů 83.\| 73 7509\| Průjezdný průřez metra 84.\| 73 6311\| Navrhování kolejišť ve stanovištích a dopravnách celostátních drah 85.\| 73 6320\| Průjezdné průřezy na drahách celostátních, drahách regionálních a vlečkách normálního rozchodu 86.\| EN 457 (83 3291) \| Bezpečnost strojních zařízení. Akustické výstražné signály. Obecné požadavky, návrhy a zkušební metody“. 63. Příloha č. 6 zní: „Příloha č. 6 k vyhlášce č. 177/1995 Sb. Obsah některých technických podmínek pro dráhu celostátní, dráhu regionální a vlečku A. Přechodnost drážních vozidel a traťové třídy zatížení 1. Údaje o přechodnosti kolejových vozidel patří mezi základní parametry tratí. Parametry o přechodnosti tratí a z nich vyplývající přechodnosti kolejových vozidel musí být systematicky a soustavně evidovány, sledovány a prověřovány. 2. Přechodností se rozumí schopnost železničního stavebního objektu převést kolejové vozidlo po vlastní konstrukci při zachování bezpečnosti železničního provozu. 3. Z hlediska přechodnosti drážních vozidel (dále jen „vozidlo“) se tratě zařazují do traťových tříd zatížení (dále jen „traťová třída“), přičemž účinnost vozidel charakterizujících traťovou třídu je dána: a) jejich konstrukcí, b) hmotností na nápravu, c) hmotností na jednotku délky vozidla, d) řazením vozidel a způsobem zapojení do vlakové soupravy. 4. Používání traťových tříd je závazné. 5. Tratě se zařazují do traťových tříd A, B1, B2, C2, C3, C4, D2, D3 a D4 uvedených v tabulce A1. Tabulka A1: Dělicí meze traťových tříd\| Hmotnost na nápravu ---\|--- Hmotnost na běžný metr délky vozu\| A \| B\| C\| D 16 t\| 18 t\| 20 t\| 22,5 t 1\| 5,0 t/bm\| A\| B1\| \| 2\| 6,4 t/bm\| \| B2\| C2\| D2 3\| 7,2 t/bm\| \| \| C3\| D3 4\| 8,0 t/bm\| \| \| C4\| D4 6. Při zařazování tratě do traťové třídy se uvažuje vlak složený z vozidel se dvěma dvounápravovými podvozky (obr. 1), které odpovídají uspořádání náprav podle tabulky A2. Obr. 1: Vozidlo se dvěma dvounápravovými podvozky 14kB Tabulka A2: Třída\| Hmotnost na nápravu [t]\| Hmotnost na jednotku délky [t/m]\| c [m]\| d [m] ---\|---\|---\|---\|--- A\| 16\| 5,0\| 6,20\| 12,80 B1\| 18\| 5,0\| 7,80\| 14,40 B2\| 18\| 6,4\| 4,65\| 11,25 C2\| 20\| 6,4\| 5,90\| 12,50 C3\| 20\| 7,2\| 4,50\| 11,10 C4\| 20\| 8,0\| 3,40\| 10,00 D2\| 22,5\| 6,4\| 7,45\| 14,05 D3\| 22,5\| 7,2\| 5,90\| 12,50 D4\| 22,5\| 8,0\| 4,65\| 11,25 7. Trať se zařadí do příslušné traťové třídy, pokud na ní může být provozován neomezený počet vozidel s hmotnostními a rozměrovými parametry uvedenými v tabulce A2 pro tuto traťovou třídu. 8. Účinnost vozidel charakterizujících traťovou třídu a jiných vozidel se porovnává vyčíslením hodnoty největších ohybových momentů a posouvajících sil na prostém nosníku o libovolné vzdálenosti podpěr při zatížení neomezeným počtem takovýchto vozidel. B. Dovolené opotřebení výhybek, kolejových křižovatek, výhybkových konstrukcí Jednotlivé části výhybek musí splňovat při provozování drážní dopravy tyto požadavky: 1. Výměnová část a) Temeno hlavy jazyka nesmí být sníženo proti opornici o 5 mm a více v místě, kde je pojížděná hrana opornice vzdálená od pojížděné hrany k ní přilehlého jazyka 60 - 100 mm. b) Výměnový závěr se nesmí dát uzavřít, je-li u výhybek pojížděných rychlostí 60 km.h-1 a vyšší mezera mezi jazykem a opornicí v místě prvního závěru větší než 3,5 mm a u výhybek pojížděných rychlostí nižší než 60 km.h-1 mezera větší než 5 mm. c) Vůle mezi stojinou přilehlého jazyka a jazykovou opěrkou nesmí být větší než 5 mm pro rychlost v ≤ 90 km.h-1, 3 mm pro rychlost v, ležící v intervalu 90 km.h-1 < v ≤ 160 km.h-1, 2 mm pro rychlost v > 160 km.h-1. d) Závěrové zařízení musí bezpečně zajišťovat doléhání přilehlého jazyka k opornici a vzdálenost odlehlého jazyka od opornice v místě jeho největšího přiblížení k opornici musí být nejméně 60 mm. 2. Srdcovková část a) Pro zajištění bezpečného a nenásilného průjezdu dvojkolí vozidla přes srdcovku musí být dodrženy ve výhybce normálního rozchodu ve vzájemném vztahu srdcovka - přídržnice následující hodnoty: U jednoduchých a dvojitých srdcovek L . . . . . v rozmezí od 1 393 mm do 1 398 mm, A . . . . . nejvíce 1 356 mm, přičemž platí L = vzdálenost vedoucí hrany přídržnice od pojížděné hrany klínu srdcovky, A = vzdálenost vedoucích hran přídržnice a odpovídající křídlové kolejnice (ve dvojité srdcovce vzdálenost vedoucích hran přídržnic). b) Nadvýšení přídržnice nad temenem výškově ojeté kolejnice nesmí překročit hodnotu 54 mm. c) Opotřebení pracovních ploch přídržnice tvaru Kn60 (a obdobného tvaru) nesmí být větší než 20 mm pro v ≤ 90 km.h-1 a než 12 mm pro v > 90 km.h-1. V případě, že uvedené požadavky pro jednotlivé části výhybek nejsou splněny, musí být bezodkladně provedena taková opatření, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozování drážní dopravy.“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2000. Ministr: Ing. Schling v. r.
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 351/2000 Sb.	Vyhláška Českého báňského úřadu č. 351/2000 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech Vyhlášeno 9. 10. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 94/2000 * Čl. I - Vyhláška č. 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech, se mění takto: * Čl. II - Zrušovací ustanovení * Čl. III Aktuální znění od 1. 1. 2001 351 VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu ze dne 7. září 2000, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech Český báňský úřad stanoví podle § 27 odst. 9 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech, se mění takto: 1. § 2 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1) až 9) zní: „§ 2 Návrh na stanovení dobývacího prostoru (1) Návrh na stanovení dobývacího prostoru předkládá organizace1) obvodnímu báňskému úřadu. Jestliže dobývací prostor zasahuje do obvodu působnosti více obvodních báňských úřadů, předkládá se návrh obvodnímu báňskému úřadu, v jehož obvodu působnosti leží největší část dobývacího prostoru. (2) Obvodní báňský úřad oznámí zahájení řízení o stanovení dobývacího prostoru územnímu orgánu Ministerstva životního prostředí. (3) Návrh obsahuje a) název, sídlo a identifikační číslo organizace, b) název dobývacího prostoru, jeho plošný obsah, označení a souřadnice vrcholů geometrického obrazce, popřípadě jeho výškové ohraničení a zdůvodnění hranic dobývacího prostoru; souřadnice vrcholů se zjistí odsunutím z mapy nebo měřickými metodami, c) název a identifikační číslo katastrálního území1a) s názvem a kódem okresu,2) v němž leží dobývací prostor, d) nerost nebo skupinu nerostů výhradního ložiska, rozsah, uložení, tvar a mocnost ložiska, charakter jeho tektonického porušení a množství zásob,4) e) termín předpokládaného započetí dobývání výhradního ložiska a nejvyšší uvažovaný objem roční těžby, f) způsob dobývání a jeho vliv na povrch, g) závěry projednání návrhu na stanovení dobývacího prostoru,5) který se dotýká zájmů chráněných podle zvláštních předpisů,6) s orgány a fyzickými a právnickými osobami, jimž přísluší ochrana těchto zájmů, h) název a sídlo organizace, která dobývá totéž nebo sousední ložisko. (4) K návrhu se přiloží a) kopie mapy povrchu v měřítku do 1:25 000 včetně se zakreslením hranic dobývacího prostoru a vrcholů jeho geometrického obrazce, jakož i sousedních dobývacích prostorů a stanovených chráněných ložiskových území, chráněných území a ochranných pásem. Je-li dobývací prostor pod povrchem ohraničen přirozenými hranicemi nebo hloubkově, vyznačí se tvar dobývacího prostoru v řezech. V případě dobývání s vlivem na povrch se na kopii mapy povrchu vyznačí nemovitosti dotčené vlivy dobývání, b) seznam souřadnic vrcholů s hodnotami uvedenými s přesností na celé metry, výpočet plošného obsahu dobývacího prostoru s přesností na m2 a seznam katastrálních území nebo jejich částí, na kterých se dobývací prostor nachází, s uvedením jejich poměrného zastoupení v ploše dobývacího prostoru. Plochy katastrálních území se určují planimetricky, a to aritmetickým průměrem vypočítaným ze tří měření s přesností na dvě desetinná místa s vyrovnáním na plochu dobývacího prostoru v km2 nebo jinými metodami dosahujícími alespoň téže přesnosti, c) posouzený výpočet zásob;8) k výpočtu zásob se přiloží geologická mapa ložiska, mapa zásob nebo strukturní mapa u ložisek ropy a hořlavého zemního plynu, popřípadě technicky využitelného přírodního plynu, jakož i charakteristické příčné a podélné řezy ložiskem, d) osvědčení o výhradním ložisku, e) rozhodnutí o stanovení chráněného ložiskového území, pokud bylo stanoveno, f) předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru,3) g) při dobývání s vlivem na povrch seznam dotčených pozemků s uvedením parcelních čísel, druhů pozemků (kultur) a právních vztahů podle katastru nemovitostí,7) h) seznam a adresy fyzických a právnických osob, které jsou účastníky řízení, i) doklady a dokumentaci stanovenou prováděcími předpisy k hornímu zákonu, případně zvláštními právními předpisy,6) j) kopii příslušné části územně plánovací dokumentace7a) vztahující se k dobývacímu prostoru a k území mimo dobývací prostor, které bude při hornické činnosti využíváno, např. pro zřízení výsypek, odvalů nebo odkališť, pokud je územně plánovací dokumentace vypracována a schválena, k) návrh řešení komplexní úpravy území a územních struktur dotčených těžbou;7b) v návaznosti na plánované využití území po ukončení dobývání vymezuje tento návrh sanaci a rekultivaci všech pozemků dotčených těžbou v celém území dobývacího prostoru i v území mimo dobývací prostor, které má být při hornické činnosti využíváno, (dále jen „souhrnný plán sanace a rekultivace“). V případě, že životnost dolu, popř. lomu je delší než 10 let, zpracuje se souhrnný plán sanace a rekultivace dolu, popř. lomu nejméně na dobu 10 let. Souhrnný plán sanace a rekultivace obsahuje 1. návrh na provedení těžby a zdůvodnění takového řešení, které je nejvýhodnější z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu,7c) bude-li těžbou dotčena zemědělská půda, a z hlediska ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa,7d) budou-li dotčeny tyto pozemky, 2. technické řešení komplexní úpravy území a územních struktur (textová i grafická část), 3. předpokládaný rozsah všech sanačních a rekultivačních prací podle jednotlivých typů rekultivací a způsob jejich provedení,7e) 4. technické, ekonomické a jiné údaje pro určení výše finančních prostředků potřebných na sanaci a rekultivaci, l) doklad, že organizace je oprávněna vykonávat hornickou činnost, m) stanovisko o posouzení vlivu na životní prostředí, pokud toto posouzení je nutno podle zvláštních právních předpisů7f) provést, n) rozhodnutí, popřípadě stanoviska orgánů a organizací, jimž přísluší ochrana zákonem chráněných zájmů podle zvláštních právních předpisů.6) (5) Mapu podle odstavce 4 písm. a) a údaje podle odstavce 4 písm. b) ověří hlavní důlní měřič. Ověřená mapa se předloží v 9 vyhotoveních. Mapa může být zpracována v digitální formě.9) (6) Jestliže předložené podklady nestačí ke spolehlivému posouzení návrhu, především z hlediska ochrany a hospodárného využití výhradního ložiska, důsledků jeho dobývání nebo z hlediska dopadu na zákonem chráněné zájmy, příslušný obvodní báňský úřad si vyžádá další potřebné podklady, stanoviska nebo vyšší počet vyhotovení podkladů potřebných pro řízení a rozhodnutí. 1) § 5a zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb. 1a) § 3 vyhlášky č. 120/1979 Sb., o prostorové identifikaci informací. 2) Opatření č. 13/99 Českého statistického úřadu ze dne 27. dubna 1999 k zavedení klasifikace územních statistických jednotek, vyhlášené v částce 33/1999 Sb. 3) § 24 odst. 2 horního zákona. 4) § 14 horního zákona. 5) § 27 odst. 5 horního zákona. 6) Například zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákon č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, vyhláška č. 28/1967 Sb., kterou se stanoví pravidla pro styk drah s hornickou činností, zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. 7a) § 8 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 7b) § 31 odst. 5 horního zákona. 7c) § 6 zákona č. 334/1992 Sb. § 5 a § 8 až 11 vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. 7d) § 13 a 14 zákona č. 289/1995 Sb. Vyhláška č. 77/1996 Sb., o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa. 7e) Zákon č. 334/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 7f) Zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. 8) § 14 odst. 3 horního zákona. 9) § 19 odst. 4 vyhlášky č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem, ve znění vyhlášky č. 158/1997 Sb.“. 2. V § 3 odst. 2 písmeno e) zní: „e) Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvu průmyslu a obchodu.“. 3. § 4 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 12) a 13) zní: „§ 4 Změna a zrušení dobývacího prostoru (1) Organizace navrhne a) změnu dobývacího prostoru, jestliže se na základě dobývání nebo dalšího průzkumu změnily údaje o výhradním ložisku, které odůvodňují změnu hranic dobývacího prostoru nebo zvláštních technických podmínek dobývání, b) zrušení dobývacího prostoru, jestliže bylo dobývání výhradního ložiska trvale zastaveno, byly odepsány zásoby12) a byla ukončena likvidace hlavních důlních děl a lomů.13) (2) Pro změnu a zrušení dobývacího prostoru platí přiměřeně ustanovení § 2 a 3. Při rozšíření dobývacího prostoru upraví organizace podklady podle § 2 o navrhovanou změnu. 12) § 14b odst. 1 horního zákona. 13) § 10 odst. 5 a 6 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb.“. Čl. II Zrušovací ustanovení Zrušuje se výnos Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 17/1975 Ú.v. ČSR ze dne 27. 11. 1975 o expanzních přístrojích pro vstřelování (reg. v částce 33/1975 Sb.). Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Předseda: prof. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r.
Nařízení vlády č. 352/2000 Sb.	Nařízení vlády č. 352/2000 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění některé vyhlášky ministerstev a jiných správních úřadů Vyhlášeno 13. 10. 2000, datum účinnosti 13. 10. 2000, částka 95/2000 * ČÁST PRVNÍ - Změna vyhlášky č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací * ČÁST DRUHÁ - Změna vyhlášky č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení * ČÁST TŘETÍ - Změna vyhlášky č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti * ČÁST ČTVRTÁ - Změna vyhlášky č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti * ČÁST PÁTÁ - Změna vyhlášky č. 20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti * ČÁST ŠESTÁ - Změna vyhlášky č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti * ČÁST SEDMÁ - Změna vyhlášky č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení * ČÁST OSMÁ - Změna vyhlášky č. 408/1990 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky elektromagnetického záření * ČÁST DEVÁTÁ - Změna vyhlášky č. 100/1995 Sb., kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizace (Řád určených technických zařízení) * ČÁST DVANÁCTÁ - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 1. 1. 2014 (68/2014 Sb.) 352 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 23. srpna 2000, kterým se mění některé vyhlášky ministerstev a jiných správních úřadů Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 12 odst. 1 písm. b) zákona: ČÁST PRVNÍ Změna vyhlášky č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací V § 1 vyhlášky č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámek pod čarou č. 1) a 2) zní: „(2) Tato vyhláška se nevztahuje na výrobky stanovené k posuzování shody podle zvláštního zákona1) a nařízení vlády2) před jejich uvedením na trh. 1) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. 2) Nařízení vlády č. 170/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení, ve znění nařízení vlády č. 15/1999 Sb.“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 1) až 14) se označují jako poznámky pod čarou č. 3) až 16), a to včetně odkazů na tyto poznámky pod čarou. ČÁST DRUHÁ Změna vyhlášky č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení V § 4 vyhlášky č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, se za dosavadní odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který včetně poznámek pod čarou č. 5a) a 5b) zní: „(4) Tato vyhláška se nevztahuje na výrobky stanovené k posuzování shody podle zvláštního zákona5a) a nařízení vlády5b) před jejich uvedením na trh. 5a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. 5b) Nařízení vlády č. 177/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv. Nařízení vlády č. 182/1999 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. ČÁST TŘETÍ Změna vyhlášky č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti Vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 97/1982 Sb. a vyhlášky č. 551/1990 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 se za slova „nevztahuje na“ vkládají slova „výrobky stanovené k posuzování shody podle zvláštního zákona2a) a nařízení vlády2b) před jejich uvedením na trh a na“. Poznámky pod čarou č. 2a) a 2b) znějí: „2a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. 2b) Nařízení vlády č. 175/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na jednoduché tlakové nádoby, ve znění nařízení vlády č. 80/1999 Sb. Nařízení vlády č. 177/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv. Nařízení vlády č. 182/1999 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení.“. 2. V § 5 odst. 1 se za slova „tlakovou nádobu“ vkládají slova „s výjimkou výrobků stanovených k posuzování shody podle zvláštního zákona2a) a nařízení vlády2b)“. ČÁST ČTVRTÁ Změna vyhlášky č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti V § 4 odst. 1 vyhlášky č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 552/1990 Sb., se za slova „smontované zařízení“ vkládají slova „s výjimkou výrobků stanovených k posuzování shody podle zvláštního zákona3a) a nařízení vlády3b)“. Poznámky pod čarou č. 3a) a 3b) znějí: „3a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. 3b) Nařízení vlády č. 170/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení, ve znění nařízení vlády č. 15/1999 Sb. Nařízení vlády č. 14/1999 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výtahy, ve znění nařízení vlády č. 227/1999 Sb.“. ČÁST PÁTÁ Změna vyhlášky č. 20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti V § 4 vyhlášky č. 20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 553/1990 Sb., se na konci odstavce 7 doplňuje věta, která včetně poznámek pod čarou č. 3a) a 3b) zní: „Tato povinnost se považuje za splněnou u výrobků, které jsou výrobky stanovenými k posuzování shody podle zvláštního zákona3a) a nařízení vlády3b) a o kterých bylo vydáno prohlášení o shodě. 3a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. 3b) Nařízení vlády č. 168/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí. Nařízení vlády č. 170/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení, ve znění nařízení vlády č. 15/1999 Sb. Nařízení vlády č. 176/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.“. ČÁST ŠESTÁ Změna vyhlášky č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti V § 1 odst. 2 vyhlášky č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 554/1990 Sb., se za slovem „zákona“ zrušuje tečka a doplňují slova „a na zařízení stanovená k posuzování shody podle zvláštního zákona2a) a nařízení vlády2b) před jejich uvedením na trh.“. Poznámky pod čarou č. 2a) a 2b) znějí: „2a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. 2b) Nařízení vlády č. 176/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu. Nařízení vlády č. 177/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv.“. ČÁST SEDMÁ Změna vyhlášky č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení V § 1 odst. 2 vyhlášky č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění vyhlášky č. 324/1990 Sb. a vyhlášky č. 207/1991 Sb., se za slovo „nevztahuje“ vkládají slova „na výrobky stanovené k posuzování shody podle zvláštního zákona1) a nařízení vlády2) a“. Poznámky pod čarou č. 1) a 2) znějí: „1) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. 2) Nařízení vlády č. 168/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí. Nařízení vlády č. 169/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility. Nařízení vlády č. 170/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení, ve znění nařízení vlády č. 15/1999 Sb. Nařízení vlády č. 175/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na jednoduché tlakové nádoby, ve znění nařízení vlády č. 80/1999 Sb. Nařízení vlády č. 176/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu. Nařízení vlády č. 177/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv. Nařízení vlády č. 14/1999 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výtahy, ve znění nařízení vlády č. 227/1999 Sb. Nařízení vlády č. 182/1999 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení.“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 1) až 5) se označují jako poznámky pod čarou č. 3) až 7), a to včetně odkazů na tyto poznámky. ČÁST OSMÁ Změna vyhlášky č. 408/1990 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky elektromagnetického záření V § 4 vyhlášky č. 408/1990 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky elektromagnetického záření, se na konci odstavce 4 zrušuje tečka a doplňují se tato slova: „a na výrobky stanovené k posuzování shody podle zvláštního zákona4a) a nařízení vlády4b) před jejich uvedením na trh.“. Poznámky pod čarou č. 4a) a 4b) znějí: „4a) § 12 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. 4b) Nařízení vlády č. 169/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility. Nařízení vlády č. 170/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení, ve znění nařízení vlády č. 15/1999 Sb.“. ČÁST DEVÁTÁ Změna vyhlášky č. 100/1995 Sb., kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizace (Řád určených technických zařízení) V § 2 odst. 2 vyhlášky č. 100/1995 Sb., kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizace (Řád určených technických zařízení), se na konci odstavce doplňuje tato věta: „Tato podmínka se považuje za splněnou, jestliže pro zařízení bylo vydáno prohlášení o shodě výrobku s technickými předpisy podle zvláštního zákona1) a nařízení vlády.2)“. Poznámky pod čarou č. 1) a 2) znějí: „1) § 13 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. 2) Nařízení vlády č. 170/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení, ve znění nařízení vlády č. 15/1999 Sb. Nařízení vlády č. 175/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na jednoduché tlakové nádoby, ve znění nařízení vlády č. 80/1999 Sb. Nařízení vlády č. 177/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv. Nařízení vlády č. 14/1999 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výtahy, ve znění nařízení vlády č. 227/1999 Sb. Nařízení vlády č. 182/1999 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 1) se označuje jako poznámka pod čarou č. 3), a to včetně odkazu na tuto poznámku. ČÁST DVANÁCTÁ Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Předseda vlády: Ing. Zeman v. r. Ministr průmyslu a obchodu: doc. Ing. Grégr v. r.
Nařízení vlády č. 353/2000 Sb.	Nařízení vlády č. 353/2000 Sb. Nařízení vlády o zvýšení důchodů v roce 2000 Vyhlášeno 13. 10. 2000, datum účinnosti 1. 12. 2000, částka 95/2000 * § 1 - (1) Důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 1996 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 30. listopadu 2000 tak, že procentní výměra důchodu se zvyšuje o 9 % procentní výměry důchodu, která * § 2 - Procentní výměry důchodů přiznávaných od 1. prosince 2000 do 31. prosince 2000 se zvyšují ode dne přiznání o 5 %, a jde-li o důchody uvedené v § 4, o 9 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni přiznání důchodu, a to před její úpravou podle § 59 záko * § 3 - (1) Procentní výměry vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů se zvyšují, jen jestliže nebyly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle tohoto nařízení. * § 4 - Za důchody přiznané před 1. lednem 1996 se pro účely tohoto nařízení považují též * § 5 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2000. Aktuální znění od 1. 12. 2000 353 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 18. září 2000 o zvýšení důchodů v roce 2000 Vláda nařizuje k provedení zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb., (dále jen „zákon“): § 1 (1) Důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 1996 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 30. listopadu 2000 tak, že procentní výměra důchodu se zvyšuje o 9 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje. (2) Důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané od 1. ledna 1996 do 30. listopadu 2000, s výjimkou důchodů uvedených v § 4, se zvyšují od splátky důchodu splatné po 30. listopadu 2000 tak, že procentní výměra důchodu se zvyšuje o 5 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje. § 2 Procentní výměry důchodů přiznávaných od 1. prosince 2000 do 31. prosince 2000 se zvyšují ode dne přiznání o 5 %, a jde-li o důchody uvedené v § 4, o 9 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni přiznání důchodu, a to před její úpravou podle § 59 zákona. § 3 (1) Procentní výměry vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů se zvyšují, jen jestliže nebyly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle tohoto nařízení. (2) Je-li důchod upraven pro souběh s jiným důchodem nebo s příjmem z výdělečné činnostivýdělečné činnosti, upraví se při změně výše vypláceného důchodu, která souvisí s důvody úpravy důchodu, zvýšení procentní výměry důchodu podle § 1 nebo 2 podle té výše procentní výměry důchodu, která náleží ode dne této změny. § 4 Za důchody přiznané před 1. lednem 1996 se pro účely tohoto nařízení považují též a) vdovské, vdovecké a sirotčí důchody po osobě, které byl důchod přiznán před 1. lednem 1996, pokud nárok na tento důchod trval ke dni její smrti, nebo po osobě, která zemřela před 1. lednem 1996, b) starobní důchody osob, jimž nárok na tento důchod vznikl před 1. lednem 1996 a starobní důchod byl vypočten podle předpisů platných před 1. lednem 1996 jen proto, že nebyla splněna podmínka uvedená v § 72 odst. 1 větě první zákona, c) plné invalidní a částečné invalidní důchody osob, jimž se nemocenské, na které vznikl nárok před 1. lednem 1996, vyplácelo ještě po 31. prosinci 1995, pokud plná nebo částečná invalidita vznikla před 1. lednem 1996, d) vdovské, vdovecké a sirotčí důchody vyměřené z důchodů uvedených v písmenech b) a c). § 5 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2000. Předseda vlády: Ing. Zeman v. r. 1\\. místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: PhDr. Špidla v. r.
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 355/2000 Sb.	Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 355/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 300/1999 Sb. Vyhlášeno 13. 10. 2000, datum účinnosti 13. 10. 2000, částka 96/2000 * Čl. I - Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 300/1999 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 2001 355 VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů ze dne 26. září 2000, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 300/1999 Sb. Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 20 odst. 1, § 20a odst. 1, § 25 odst. 13, § 30 odst. 3, § 38b odst. 6 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 300/1999 Sb., se mění takto: 1. V nadpisu části šesté se slova „nálepky prokazující“ nahrazují slovy „kupónu prokazujícího“. 2. Pod nadpisem části šesté text v závorce zní: „(K § 20 odst. 1 a k § 20a odst. 1 zákona)“. 3. § 37 zní: „§ 37 Jedna část kupónu musí být umístěna a celou svou plochou přímo nalepena na vnitřní straně čirého skla předního okna motorového vozidla (nebo prvního motorového vozidla v soupravě) na pravém dolním okraji tak, aby výhled řidiče z vozidla byl co nejméně omezen a kupón byl dobře viditelný z vnější strany vozidla.“. 4. V § 38 odst. 1 se slovo „neplatí“ nahrazuje slovem „platí“ a poslední věta se zrušuje. 5. V § 38 odstavec 2 zní: „(2) Na ostatních úsecích dálnic a rychlostních silnic, za jejichž užití se poplatek neplatí, je dopravní značka doplněna dodatkovou tabulkou podle zvláštního právního předpisu2) s nápisem „Bez poplatku“.“. 6. Pod nadpisem § 40 text v závorce zní: „(K § 25 odst. 13 zákona)“. 7. V § 40 odst. 2 se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 6“. 8. V § 40 odst. 4 se slova „§ 25 odst. 4 písm. b) a f)“ nahrazují slovy „§ 25 odst. 6 písm. b) a f)“. 9. V § 40 odst. 4 se slova „§ 25 odst. 4 písm. f)“ nahrazují slovy „§ 25 odst. 6 písm. f)“. 10. V § 40 odst. 5 se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 6“. 11. V § 40 odst. 6 se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 6“. 12. V § 40 odst. 6 odst. 8 se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 6“. 13. V § 40 odst. 9 se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 6“. 14. Za § 47 se vkládá nový § 47a, který zní: „§ 47a Vymezení souvisle zastavěného území obce při určování silničního ochranného pásma (K § 30 odst. 3 zákona) Souvisle zastavěným územím obce (dále jen „území“) je území, které splňuje tyto podmínky: a) na území je postaveno pět a více staveb, b) mezi jednotlivými stavbami, jejichž půdorys se pro tyto účely zvětší po celém obvodu o 5 m, nebude spojnice delší než 75 m. Spojnice tvoří rohy zvětšeného půdorysu jednotlivých staveb (u oblouků se použijí tečny). Spojnice mezi zvětšenými půdorysy staveb spolu se stranami upravených půdorysů staveb tvoří území. Ochranné pásmo může být zřízeno s ohledem na stanovené podmínky pouze po jedné straně dálnice, silnice nebo místní komunikace I. a II. třídy.“. 15. Za část devátou se vkládá nová část desátá, která zní: „ČÁST DESÁTÁ VÁŽENÍ VOZIDEL (K § 38b odst. 6 zákona) § 51a Způsob provádění kontrolního vážení Řidič vozidla zajede k zařízení na kontrolní vážení, kde bude provedeno kontrolní vážení, s jehož výsledkem bude řidič vozidla seznámen předáním dokladu o výsledku kontrolního vážení. Vážení bude provedeno za přítomnosti řidiče i popřípadě dalších členů osádky v kabině vozidla. § 51b Stanovení nákladů spojených s kontrolním vážením Správce pozemní komunikace zajišťující kontrolní vážení zahrne do nákladů spojených s kontrolním vážením a) přímé náklady spojené s přípravou a tiskem dokumentů užívaných při kontrolním vážení, b) nepřímé náklady zahrnující provozní režii. § 51c Náležitosti dokladu o výsledku kontrolního vážení (1) Doklad o výsledku kontrolního vážení se skládá z vážního lístku a protokolu o provedeném kontrolním vážení. (2) Vážní lístek musí obsahovat tyto údaje: a) datum, čas a místo provedeného kontrolního vážení, b) výsledek měření nápravových tlaků a okamžité hmotnosti vozidla,10) c) státní poznávací značku vozidla, d) jméno a příjmení řidiče vozidla, e) jméno a příjmení osoby provádějící kontrolní vážení, f) evidenční označení vážního lístku. (3) Protokol musí obsahovat tyto údaje: a) datum, čas a místo provedeného kontrolního vážení, b) typové označení váhy, na níž bylo provedeno kontrolní vážení, c) údaje o celkové hmotnosti vozidla, o povolených podílech statického zatížení připadajícího na nápravu, o okamžité hmotnosti vozidla a o měření rozměrů vozidla a jeho nákladu, d) zjištěné překročení nápravových tlaků a celkové hmotnosti v procentech, e) zjištěné překročení rozměrů vozidla nebo nákladu, f) jméno, příjmení, případně rodné číslo, bydliště řidiče vozidla, údaj o státu, g) státní poznávací značku vozidla, tovární značku a typ vozidla, stát registrace vozidla, h) stav počítadla ujetých kilometrů při příjezdu na kontrolní místo, i) obchodní jméno dopravce, včetně sídla, j) jméno a podpis příslušného zástupce správce pozemní komunikace, který se zúčastnil kontrolního vážení, k) písemné vyjádření řidiče k obsahu protokolu spolu s jeho podpisem, l) způsob úhrady nákladů spojených s kontrolním vážením.“. 16. V nadpisu části desáté se slovo „desátá“ nahrazuje slovem „jedenáctá“. 17. Příloha č. 4 zní: „Příloha č. 4 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. SEZNAM ÚSEKŮ DÁLNIC A RYCHLOSTNÍCH SILNIC, JEJICHŽ UŽITÍ PODLÉHÁ ZPOPLATNĚNÍ (K § 20 odst. 1 zákona) Označení \| Úsek \| Délka (km) ---\|---\|--- D1 \| Chodov (Praha) - Brno-západ \| 188,0 D1 \| Slatina (Brno) - Vyškov (R46), včetně vých. přivaděče v dl. 1,0 \| 30,0 D2 \| Chrlice - Lanžhot (hraniční přechod) \| 53,0 D5 \| Třebonice (Praha R1) - Ejpovice \| 68,0 D5 \| Sulkov (I/26) - Rozvadov (hraniční přechod) \| 61,0 D8 \| Zdiby (R8) - Nová Ves \| 19,0 D8 \| Doksany - Lovosice \| 13,0 D11 \| Praha (Praha R1) - Libice nad Cidlinou \| 42,0 R4 \| Jíloviště (III/11513) - Skalka (I/18) \| 32,0 R6 \| Velká Dobrá - Nové Strašecí (II/237) \| 16,0 R7 \| Kněževes - Slaný-jih \| 15,0 R10 \| Radonice (Praha) - Bezděčín \| 36,0 R10 \| Kosmonosy - Ohrazenice \| 24,0 R35 \| Ohrazenice - Hodkovice \| 9,0 R35 \| Mohelnice - Křelov \| 26,0 R35 \| Přáslavice - Lipník \| 18,0 R46 \| Vyškov (D1) - Olomouc (II/570) \| 37,0 R52 \| Rajhrad - Pohořelice-sever \| 13,0 \| Celkem \| 700,0“. 18. Doplňuje se příloha č. 10, která zní: „Příloha č. 10 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. 671kB Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení s výjimkou ustanovení § 37, § 38 odst. 1 a přílohy č. 4, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2001. Ministr: Ing. Schling v. r.
Zákon č. 361/2000 Sb.	Zákon č. 361/2000 Sb. Zákon o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) Vyhlášeno 19. 10. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 98/2000 * ČÁST PRVNÍ - ZÁKON O PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH (§ 1 — § 137) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích (§ 138 — § 138) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o silniční dopravě (§ 139 — § 139) * ČÁST ŠESTÁ - § 142 (§ 142 — § 142) * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST (§ 143 — § 143) k zákonu č. 361/2000 Sb. Aktuální znění od 1. 11. 2024 (278/2024 Sb.) 361 ZÁKON ze dne 14. září 2000 o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKON O PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie47) a upravuje a) práva a povinnosti účastníků provozu na pozemních komunikacích1), b) pravidla provozu na pozemních komunikacích, c) úpravu a řízení provozu na pozemních komunikacích, d) řidičská oprávnění a řidičské průkazy, e) působnost a pravomoc orgánů státní správy a PoliciePolicie České republiky (dále jen „policiepolicie“) ve věcech provozu na pozemních komunikacích. § 2 Vymezení základních pojmů Pro účely tohoto zákona a) účastník provozu na pozemních komunikacích je každý, kdo se přímým způsobem účastní provozu na pozemních komunikacích, b) provozovatel vozidlaprovozovatel vozidla je vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidelvozidel podle zvláštního právního předpisu2) nebo obdobné evidenci jiného státu, c) průvodce vedených nebo hnaných zvířat je účastník provozu na pozemních komunikacích, který doprovází zvířata jdoucí jednotlivě nebo ve stádech po pozemní komunikaci; průvodcem vedených nebo hnaných zvířat není chodec vedoucí psa, d) řidičřidič je účastník provozu na pozemních komunikacích, který řídí motorové nebo nemotorové vozidlonemotorové vozidlo anebo tramvaj; řidičemřidičem je i jezdec na zvířeti, e) vozkavozka je řidičřidič, který řídí potahové vozidlovozidlo, f) vozidlovozidlo je motorové vozidlomotorové vozidlo, nemotorové vozidlonemotorové vozidlo nebo tramvaj, g) motorové vozidlomotorové vozidlo je nekolejové vozidlovozidlo poháněné vlastní pohonnou jednotkou a trolejbus, h) nemotorové vozidlonemotorové vozidlo je přípojné vozidlovozidlo a vozidlovozidlo pohybující se pomocí lidské nebo zvířecí síly, například jízdní kolo, ruční vozík nebo potahové vozidlovozidlo, i) jízdní soupravajízdní souprava je souprava složená z jednoho nebo více motorových vozidelmotorových vozidel a jednoho nebo více přípojných vozidelvozidel,2) j) chodec je i osoba, která tlačí nebo táhne sáňky, dětský kočárek, vozík pro invalidy nebo ruční vozík o celkové šířce nepřevyšující 600 mm, pohybuje se na lyžích, kolečkových bruslích nebo obdobném sportovním vybavení anebo pomocí ručního nebo motorového vozíku pro invalidy, vede jízdní kolo, motocykl o objemu válců do 50 cm3, psa a podobně, k) vozidlovozidlo hromadné dopravy osob je autobus, trolejbus nebo tramvaj, l) nesmět ohrozit znamená povinnost počínat si tak, aby jinému účastníku provozu na pozemních komunikacích nevzniklo žádné nebezpečí, m) nesmět omezit znamená povinnost počínat si tak, aby jinému účastníku provozu na pozemních komunikacích nebylo nijak překáženo, n) stát znamená uvést vozidlovozidlo do klidu nad dobu dovolenou pro zastavení, o) zastavitzastavit znamená uvést vozidlovozidlo do klidu na dobu nezbytně nutnou k neprodlenému nastoupení nebo vystoupení přepravovaných osob anebo k neprodlenému naložení nebo složení nákladu, p) zastavitzastavit vozidlovozidlo znamená přerušit jízdu z důvodu nezávislého na vůli řidičeřidiče, q) dát přednost v jízdě znamená povinnost řidičeřidiče nezahájit jízdu nebo jízdní úkon nebo v nich nepokračovat, jestliže by řidičřidič, který má přednost v jízdě, musel náhle změnit směr nebo rychlost jízdy, r) dálnicedálnice je pozemní komunikace označená dopravní značkou „DálniceDálnice“, s) silnice pro motorová vozidlasilnice pro motorová vozidla je pozemní komunikace označená dopravní značkou „Silnice pro motorová vozidlaSilnice pro motorová vozidla“, t) jízdní pruhjízdní pruh je část vozovky dovolující jízdu vozidelvozidel v jednom jízdním proudu za sebou, u) připojovací pruh je přídatný jízdní pruhjízdní pruh určený pro zařazování vozidelvozidel do jízdního proudu průběžného pruhu, v) krajnicekrajnice je část povrchu pozemní komunikace ležící mezi okrajem přilehlého jízdního pruhujízdního pruhu a hranou koruny pozemní komunikace,1) skládá se zpravidla ze zpevněné a nezpevněné části, w) křižovatkakřižovatka je místo, v němž se pozemní komunikace protínají nebo spojují; za křižovatkukřižovatku se nepovažuje vyústění polní nebo lesní cesty nebo jiné účelové pozemní komunikace na jinou pozemní komunikaci, x) hranice křižovatkykřižovatky je místo vyznačené vodorovnou dopravní značkou „Příčná čára souvislá“, „Příčná čára souvislá se symbolem Dej přednost v jízdě!“ nebo „Příčná čára souvislá s nápisem STOP“; kde taková dopravní značka není, tvoří hranici křižovatkykřižovatky kolmice k ose vozovky v místě, kde pro křižovatkukřižovatku začíná zakřivení okraje vozovky, y) křižovatka s řízeným provozemkřižovatka s řízeným provozem je křižovatkakřižovatka, na které je provoz řízen světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály nebo příslušníkem policie ve stejnokroji (dále jen „policista“), příslušníkem Vojenské policie ve stejnokroji (dále jen „vojenský policista“) nebo usměrňován strážníkem obecní policie ve stejnokroji (dále jen „strážník obecní policie“), z) průběžný pruh je jízdní pruhjízdní pruh probíhající v původním směru (bez odbočení) křižovatkoukřižovatkou nebo v místě, kde se mění počet jízdních pruhůjízdních pruhů, aa) tramvajový pás je část pozemní komunikace určená především pro provoz tramvají, bb) železniční přejezd je místo, kde se úrovňově kříží pozemní komunikace se železnicí, popřípadě s jinou dráhou ležící na samostatném tělese, a označené příslušnou dopravní značkou, cc) obecobec je zastavěné území, jehož začátek a konec je na pozemní komunikaci označen příslušnými dopravními značkami; na účelových komunikacích se značky neosazují, dd) přechod pro chodce je místo na pozemní komunikaci určené pro přecházení chodců, vyznačené příslušnou dopravní značkou, ee) překážka provozu na pozemních komunikacích je vše, co by mohlo ohrozit bezpečnost nebo plynulost provozu na pozemních komunikacích, například náklad, materiál nebo jiné předměty, vozidlovozidlo ponechané na pozemní komunikaci nebo závady ve sjízdnosti pozemní komunikace, ff) snížená viditelnostsnížená viditelnost je situace, kdy účastníci provozu na pozemních komunikacích dostatečně zřetelně nerozeznají jiná vozidlavozidla, osoby, zvířata nebo předměty na pozemní komunikaci, například od soumraku do svítání, za mlhy, sněžení, hustého deště nebo v tunelu, gg) doklad totožnosti je doklad, kterým občan České republiky nebo cizinec prokazuje svoji totožnost podle zvláštního právního předpisu,3) hh) obvyklé bydliště na území České republiky je místo trvalého pobytu fyzické osoby na území České republiky, nebo pokud fyzická osoba nemá na území České republiky trvalý pobyt, místo na území České republiky, kde fyzická osoba 1. pobývá alespoň 185 dnů v kalendářním roce z důvodů osobních vazeb, kterými se rozumí zejména soužití ve společné domácnosti, rodinné vazby, vlastnictví nebo nájem nemovitostinemovitosti, a popřípadě zároveň i z důvodů podnikání, výkonu jiné samostatně výdělečné činnosti nebo závislé prácezávislé práce na území České republiky, nebo 2. pobývá z důvodu osobních vazeb a pravidelně se na toto místo vrací, ačkoliv podniká, vykonává jinou samostatně výdělečnou činnost nebo závislou prácizávislou práci v jiném státě, není-li výkon takovéto činnosti v jiném státě omezen na dobu určitou, ii) zádržný bezpečnostní systém je zařízení schválené podle zvláštního právního předpisu2) a určené k zajištění bezpečnosti přepravovaných osob; zádržným bezpečnostním systémem je bezpečnostní pás nebo dětský zádržný systém (dále jen „dětská autosedačka“), jj) dětská autosedačka je zařízení schválené podle zvláštního právního předpisu2) určené k zajištění bezpečnosti přepravovaných dětí, jejichž tělesná hmotnost nepřevyšuje 36 kg a tělesná výška nepřevyšuje 150 cm, kk) celostátní dopravní informační systém je systém obsahující aktuální informace o situaci v provozu na pozemních komunikacích, které mají vliv na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, ll) přejezd pro cyklisty je místo na pozemní komunikaci určené pro přejíždění cyklistů přes pozemní komunikaci vyznačené příslušnou dopravní značkou, mm) kolonou vozidelkolonou vozidel se rozumí souvislý proud více vozidelvozidel, u kterého nelze předjíždět každé vozidlovozidlo jednotlivě, rozestup mezi jednotlivými vozidlyvozidly při předjíždění nebo objíždění neumožňuje bezpečné zařazení, nn) osobní technický prostředek je osobní přepravník se samovyvažovacím zařízením, nebo obdobné zařízení. HLAVA II PROVOZ NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH Díl 1 Účastníci provozu na pozemních komunikacích § 3 Základní podmínky účasti na provozu na pozemních komunikacích (1) Provozu na pozemních komunikacích se nesmí účastnit osoba, která by vzhledem k věku nebo ke sníženým tělesným nebo duševním schopnostem mohla ohrozit bezpečnost tohoto provozu. To neplatí, pokud osoba sama nebo jiná osoba učinila taková opatření, aby k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích nedošlo. (2) Řídit vozidlovozidlo nebo jet na zvířeti může pouze osoba, která je dostatečně tělesně a duševně způsobilá k řízení vozidlavozidla nebo jízdě na zvířeti a v potřebném rozsahu ovládá řízení vozidlavozidla nebo jízdu na zvířeti a předpisy o provozu na pozemních komunikacích. (3) Řídit motorové vozidlomotorové vozidlo může pouze a) osoba, která je držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu motorových vozidelmotorových vozidel (dále jen „skupina vozidelvozidel“) uděleného Českou republikou, státem, který je členským státem Evropské unie nebo smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „jiný členský stát“), nebo jiným státem podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která upravuje oblast silničního provozu44), b) žadatel o řidičské oprávnění, který se pod dohledem učitele autoškoly4) podrobuje výcviku v řízení motorového vozidlamotorového vozidla nebo skládá zkoušku z řízení motorového vozidlamotorového vozidla, nebo c) osoba, která se pod dohledem učitele autoškoly4) připravuje k přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidelmotorových vozidel, skládá zkoušku v rámci tohoto přezkoušení4a) nebo se účastní školení začínajících řidičůřidičů podle zvláštního právního předpisu4); v případě řidičeřidiče, který pozbyl řidičské oprávnění podle § 123c odst. 3, to platí nejdříve 30 dnů před uplynutím lhůty podle § 123d odst. 1. (4) Řídit motorové vozidlomotorové vozidlo zařazené do skupiny vozidelvozidel C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D nebo D+E může dále pouze osoba, která je profesně způsobilá k řízení těchto vozidelvozidel podle zvláštního právního předpisu4) nebo na základě rozhodnutí příslušného orgánu jiného členského státu nebo Švýcarské konfederace. Profesní způsobilost k řízení vozidlavozidla zařazeného do některé ze skupin C1, C1+E, C a C+E platí pro řízení vozidlavozidla zařazeného do kterékoliv z těchto skupin. Profesní způsobilost k řízení vozidlavozidla zařazeného do některé ze skupin D1, D1+E, D a D+E platí pro řízení vozidlavozidla zařazeného do kterékoliv z těchto skupin. (5) Podmínka profesní způsobilosti podle odstavce 4 se nevztahuje na řidičeřidiče, který není občanem České republiky, Švýcarské konfederace nebo jiného členského státu a který nevykonává závislou prácizávislou práci pro zaměstnavatele usazeného na území některého z těchto států ani na tomto území nepodniká, a dále na řidičeřidiče a) vozidelvozidel, jejichž konstrukční rychlost nepřesahuje 45 km.h-1, b) vozidelvozidel používaných ozbrojenými silami České republiky, Policií České republiky, obecní policií, Vězeňskou službouVězeňskou službou České republiky, Celní správou České republiky (dále jen „celní správa“), Generální inspekcí bezpečnostních sborů a zpravodajskými službami České republiky, c) vozidelvozidel Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany, které nejsou součástí Hasičského záchranného sboru České republiky, poskytovatele zdravotnické záchranné služby a Správy státních hmotných rezerv, d) vozidelvozidel používaných při zabezpečování civilní ochrany a báňské záchranné služby, e) vozidelvozidel ve zkušebním provozu a při zkušební jízdě v souvislosti s jejich opravou a údržbou, f) vozidelvozidel používaných při výcviku a zkouškách při získávání a zdokonalování odborné způsobilosti řidičůřidičů motorových vozidelmotorových vozidel podle zvláštního právního předpisu4), g) vozidelvozidel používaných při přepravě věcí, které řidičřidič využije při výkonu své závislé prácezávislé práce nebo podnikání, pokud řízení není hlavním předmětem výkonu závislé prácezávislé práce nebo podnikání řidičeřidiče, h) vozidelvozidel používaných při přepravě zboží v rámci podnikání v zemědělství, lesnictví nebo rybářství v okruhu 50 km od provozovny podnikatele přepravujícího zboží, pokud řízení není hlavním předmětem výkonu závislé prácezávislé práce nebo podnikání řidičeřidiče, i) vozidelvozidel používaných k jinému účelu než k podnikání, nebo j) zemědělských a lesnických traktorů. (6) Nikdo nesmí používat technické prostředky a zařízení, které znemožňují nebo ovlivňují funkci technických prostředků používaných při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích (dále jen „antiradar“). § 4 Povinnosti účastníka provozu na pozemních komunikacích Při účasti na provozu na pozemních komunikacích je každý povinen a) chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, aby nepoškozoval životní prostředí ani neohrožoval život zvířat, své chování je povinen přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace,1) povětrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a svému zdravotnímu stavu, b) řídit se pravidly provozu na pozemních komunikacích upravenými tímto zákonem, pokyny policisty, pokyny osob oprávněných k řízení nebo usměrňování provozu na pozemních komunikacích podle § 75 odst. 5, 8 až 10 a zastavování vozidelvozidel podle § 79 odst. 1 a pokyny osob, o nichž to stanoví zvláštní právní předpis,5) vydanými k zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, c) řídit se světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály, dopravními značkami, dopravními zařízeními a zařízeními pro provozní informace. § 5 Povinnosti řidiče (1) ŘidičŘidič je kromě povinností uvedených v § 4 dále povinen a) užít vozidlovozidlo, které splňuje technické podmínky stanovené zvláštním právním předpisem2), b) věnovat se plně řízení vozidlavozidla nebo jízdě na zvířeti a sledovat situaci v provozu na pozemních komunikacích, c) přizpůsobit jízdu technickým vlastnostem vozidlavozidla nebo fyzickým vlastnostem zvířete, d) dbát zvýšené opatrnosti zejména vůči dětem, osobám s omezenou schopností pohybu a orientace6), osobám těžce zdravotně postiženým a zvířatům, brát ohled na vozidlovozidlo přepravující děti, řidičeřidiče začátečníka nebo osobu těžce zdravotně postiženou označené podle prováděcího právního předpisu a na výcvikové vozidlovozidlo označené podle zvláštního právního předpisu4), e) odstranit na místě závadu, zjistí-li během jízdy, že vozidlovozidlo nebo náklad nesplňuje stanovené podmínky uvedené v § 52; nemůže-li tak učinit, smí v jízdě pokračovat přiměřenou rychlostí jen do nejbližšího místa, kde lze závadu odstranit; přitom musí učinit takové opatření, aby během jízdy nebyla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a nedošlo k poškození pozemní komunikace ani životního prostředí, f) podrobit se na výzvu policisty, vojenského policisty, zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policiepolicie vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem, g) podrobit se na výzvu policisty, vojenského policisty, zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policiepolicie vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou než alkoholem46) (dále jen „jiná návyková látka“), h) snížit rychlost jízdy nebo zastavitzastavit vozidlovozidlo před přechodem pro chodce, sníží-li rychlost jízdy nebo zastaví-li vozidlovozidlo před přechodem pro chodce i řidičiřidiči ostatních vozidelvozidel jedoucích stejným směrem, i) zajistit bezpečnost přepravované osoby nebo zvířete8) a bezpečnou přepravu nákladu, j) zabezpečit přepravované zvíře tak, aby neohrozilo řidičeřidiče a přepravované osoby, k) zajistit, aby k jízdě byl přibrán potřebný počet způsobilých a náležitě poučených osob, jestliže to vyžaduje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, l) mít na sobě oděvní doplňky s označením z retroreflexního materiálu stanovené prováděcím právním předpisem podle § 56 odst. 8, nachází-li se v souvislosti s nouzovým stáním mimo vozidlovozidlo na pozemní komunikaci; to neplatí pro řidičeřidiče motocyklu, mopedu a nemotorového vozidlanemotorového vozidla. (2) ŘidičŘidič nesmí a) požít alkoholický nápoj ani jinou látku obsahující alkohol (dále jen „alkoholický nápoj“) nebo užít jinou návykovou látku během jízdy, b) řídit vozidlovozidlo nebo jet na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by mohl být ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky; v případě jiných návykových látek uvedených v prováděcím právním předpise se řidičřidič považuje za ovlivněného takovou návykovou látkou, pokud její množství v krevním vzorku řidičeřidiče dosáhne alespoň limitní hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem, c) řídit vozidlovozidlo nebo jet na zvířeti, jestliže je jeho schopnost k řízení vozidlavozidla nebo jízdě na zvířeti snížena v důsledku jeho zdravotního stavu, d) předat řízení vozidlavozidla nebo svěřit zvíře osobě, která nesplňuje podmínky podle § 3 odst. 2 a 3 nebo která je pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nebo jejíž schopnost k řízení vozidlavozidla nebo jízdě na zvířeti je snížena v důsledku jejího zdravotního stavu, e) vyhazovat předměty z vozidlavozidla, f) ohrozit nebo omezit chodce, který přechází pozemní komunikaci po přechodu pro chodce nebo který zjevně hodlá přecházet pozemní komunikaci po přechodu pro chodce, v případě potřeby je řidičřidič povinen i zastavitzastavit vozidlovozidlo před přechodem pro chodce; tyto povinnosti se nevztahují na řidičeřidiče tramvaje, g) ohrozit chodce přecházejícího pozemní komunikaci, na kterou řidičřidič odbočuje, a dále nesmí ohrozit chodce při odbočování na místo ležící mimo pozemní komunikaci, při vjíždění na pozemní komunikaci a při otáčení nebo couvání, h) ohrozit cyklistu přejíždějícího pozemní komunikaci na přejezdu pro cyklisty, i) řídit vozidlovozidlo, na němž jsou nečistoty, námraza nebo sníh, které zabraňují výhledu z místa řidičeřidiče vpřed, vzad a do stran, j) řídit vozidlovozidlo, na němž nebo na jehož nákladu je led, který by při uvolnění mohl ohrozit bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, k) řídit vozidlovozidlo, na němž není umístěna tabulka státní nebo vojenské poznávací značky (dále jen „registrační značka“) nebo je umístěna tabulka registrační značky, která nebyla vozidluvozidlu přidělena, l) řídit vozidlovozidlo, jehož tabulka registrační značky je zakryta, nečitelná nebo upravena anebo umístěna tak, že je znemožněna nebo podstatně ztížena její čitelnost. (3) Povinnost podle odstavce 1 písm. a) neplatí pro řidičeřidiče soupravy, tvořené záchranným vozidlemvozidlem Horské služby, které splňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem a je určeno především pro pohyb v jinak nepřístupném terénu (sněžný skůtr, čtyřkolka), s přípojným podvozkem (vozidlemvozidlem), určeným k odsunu zraněné osoby, nebo k přepravě záchranářského vybavení, pokud je užití takové soupravy k řešení mimořádných událostí nebo jejich prevenci i na pozemní komunikaci nezbytné. § 6 (1) ŘidičŘidič motorového vozidlamotorového vozidla je kromě povinností uvedených v § 4 a 5 dále povinen a) být za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem, pokud jím je sedadlo povinně vybaveno podle zvláštního právního předpisu2), b) nepřepravovat ve vozidlevozidle kategorie M1, N1, N2 nebo N32), které není vybaveno zádržným bezpečnostním systémem, 1. dítě mladší tří let, 2. dítě menší než 150 cm na sedadle vedle řidičeřidiče, c) přepravovat ve vozidlevozidle kategorie M1, N1, N2 nebo N32), které je vybaveno zádržným bezpečnostním systémem, dítě, jehož tělesná hmotnost nepřevyšuje 36 kg a tělesná výška nepřevyšuje 150 cm, pouze za použití dětské autosedačky; při této přepravě 1. dítě musí být umístěno v dětské autosedačce, která odpovídá jeho hmotnosti a tělesným rozměrům, 2. na sedadle, které je vybaveno airbagem, který nebyl uveden mimo činnost, nebo pokud byl uveden mimo činnost automaticky, nesmí být dítě v dětské autosedačce přepravováno čelem proti směru jízdy, d) umístit a upevnit dětskou autosedačku na sedadle a dítě do dětské autosedačky podle podmínek stanovených výrobcem dětské autosedačky v návodu k použití této dětské autosedačky, e) přepravovat ve vozidlevozidle kategorie M1, N1, N2 nebo N32), které je vybaveno zádržným bezpečnostním systémem, dítě, jehož tělesná hmotnost převyšuje 36 kg nebo tělesná výška převyšuje 150 cm, pouze je-li dítě za jízdy připoutáno bezpečnostním pásem, f) přepravovat ve vozidlevozidle kategorie M1 a N12), které je vybaveno zádržným bezpečnostním systémem a ve kterém jsou na zadním sedadle již umístěny 2 dětské autosedačky a nedostatek prostoru neumožňuje umístit třetí dětskou autosedačku, třetí dítě starší 3 let a menší než 150 cm na zadním sedadle pouze, je-li toto dítě za jízdy připoutáno bezpečnostním pásem, g) poučit osoby starší 3 let nebo osoby je doprovázející přepravované ve vozidlevozidle kategorie M2 a M32), které je vybaveno zádržným bezpečnostním systémem, o povinnosti použít zádržný bezpečnostní systém, pokud tato informace není zajištěna jiným způsobem, h) mít za jízdy na motocyklu nebo na mopedu na hlavě nasazenou a řádně připevněnou ochrannou přílbu schváleného typu podle zvláštního právního předpisu2) a chránit si za jízdy zrak vhodným způsobem, například brýlemi nebo štítem, pokud tím není snížena bezpečnost jízdy, například za deště nebo sněžení. (2) Ustanovení odstavce 1 písm. a) neplatí pro a) řidičeřidiče při couvání vozidlavozidla, b) řidičeřidiče, který nemůže užít bezpečnostní pás ze zdravotních důvodů, c) řidičeřidiče vozidlavozidla bezpečnostních sborů, ozbrojených sil a vojenského zpravodajství při plnění služebních povinností, řidičeřidiče vozidlavozidla obecní policiepolicie při plnění úkolů obecní policiepolicie, řidičeřidiče vozidlavozidla jednotky požární ochrany a záchranného vozidlavozidla Horské služby při řešení mimořádných událostí8a) a řidičeřidiče vozidlavozidla poskytovatele zdravotnické záchranné služby v případech, kdy použití bezpečnostního pásu brání v rychlém opuštění vozidlavozidla za účelem výkonu dalších povinností. (3) Ustanovení odstavce 1 písm. c), e) a f) neplatí a) pro řidičeřidiče, který přepravuje osobu, jejíž zdravotní stav neumožňuje použití zádržného bezpečnostního systému, b) pro přepravu dítěte ve vozidlevozidle bezpečnostních sborů při plnění služebních povinností, ve vozidlevozidle obecní policiepolicie při plnění jejích povinností, ve vozidlevozidle jednotky požární ochrany při řešení mimořádných událostí8a) a ve vozidlevozidle poskytovatele zdravotnické záchranné služby a Horské služby při řešení mimořádných událostí8a) nebo při poskytování zdravotních služeb přepravovanému dítěti, c) do 1. května 2008 pro přepravu dětí ve vozidlechvozidlech zabezpečujících svoz a rozvoz dětí do mateřských a základních škol nebo přepravu dětí na sportovní, kulturní nebo společenské akce za podmínky omezení rychlosti daného vozidlavozidla na maximálně 70 km/hod. (4) Ustanovení odstavce 1 písm. c) neplatí pro přepravu dětí v obciobci ve vozidlevozidle taxislužby při provozování taxislužby; dítě uvedené v písmenu c) nesmí být přepravováno na sedadle vedle řidičeřidiče a musí být připoutáno bezpečnostním pásem. Je-li však při přepravě dítěte dětská autosedačka použita, musí být splněna podmínka uvedená v odstavci 1 písm. c) bodě 2. (5) Ustanovení odstavce 1 písm. h) neplatí pro řidičeřidiče vozidlavozidla Horské služby v případech, kdy použití ochranné přílby by mohlo ztížit nebo znemožnit komunikaci se zachraňovanou osobou. (6) Zdravotní důvody musejí být doloženy lékařským potvrzením, kromě případů, kdy aktuální zdravotní stav zřejmě vypovídá o nenadálých zdravotních potížích projevujících se v naplnění zdravotních důvodů podle odstavce 2 písm. b) a odstavce 3 písm. a). Toto potvrzení musí mít řidičřidič nebo přepravované dítě nebo osoba doprovázející přepravované dítě za jízdy u sebe a na požádání policisty nebo strážníka obecní policiepolicie je musí předložit ke kontrole; v případech, kdy se nejedná o trvalý stav, musí být platnost lékařského potvrzení časově omezena nejdéle na dobu 1 roku. Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti a vzor lékařského potvrzení. (7) ŘidičŘidič motorového vozidlamotorového vozidla musí mít při řízení u sebe a) řidičský průkaz; to neplatí, pokud je držitelem platného řidičského průkazu České republiky, b) osvědčení o registraci vozidlavozidla podle zvláštního právního předpisu2); to neplatí, pokud je vozidlovozidlo zapsáno v registru silničních vozidelvozidel podle zvláštního právního předpisu2), c) průkaz profesní způsobilosti řidičeřidiče nebo obdobný doklad vydaný jiným členským státem nebo Švýcarskou konfederací anebo osvědčení řidičeřidiče podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy48) s údajem o profesní způsobilosti řidičeřidiče vyznačeným harmonizovaným kódem, vztahuje-li se na něj § 3 odst. 4; to neplatí, má-li záznam o profesní způsobilosti v řidičském průkazu nebo je tato skutečnost zapsána v centrálním registru řidičůřidičů, d) doklad o zdravotní způsobilosti, pokud jde o držitele řidičského oprávnění, který je starší 65 let a je povinen podrobovat se pravidelným lékařským prohlídkám podle § 87 odst. 1 nebo 3 a e) v případě vozidlavozidla kategorie M2, M3, N2, N3, O3 nebo O4 nebo vozidlavozidla kategorie T2) s konstrukční rychlostí převyšující 40 km.h-1 1. doklad o poslední technické silniční kontroletechnické silniční kontrole, byla-li provedena na území jiného členského státu, a 2. doklad o poslední pravidelné technické prohlídce, jde-li o vozidlovozidlo registrované v jiném členském státě. (8) ŘidičŘidič motorového vozidlamotorového vozidla je na výzvu policisty, vojenského policisty, strážníka obecní policie nebo celníka povinen předložit ke kontrole doklady podle odstavce 7. Nemá-li povinnost mít některý z těchto dokladů při řízení u sebe, může namísto jeho předložení prokázat svou totožnost. (9) Předloží-li řidičřidič při kontrole vozidlavozidla osvědčení o registraci vozidlavozidla, které bylo prohlášeno za zadržené podle § 6b odst. 4, nebo řidičský průkaz, který byl prohlášen za zadržený podle § 118b odst. 6 nebo jehož držitel řidičské oprávnění pozbyl nebo mu bylo odňato nebo pozastaveno, policista, vojenský policista, strážník obecní policie nebo celník mu tento doklad odejme a bezodkladně jej odevzdá příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. ŘidičiŘidiči o tom vydá potvrzení. (10) ŘidičŘidič motorového vozidlamotorového vozidla je povinen podrobit vozidlovozidlo na výzvu policisty technické silniční kontrole, kontrole umístění, upevnění nebo zajištění nákladu, kontrole hmotnosti vozidlavozidla nebo jízdní soupravyjízdní soupravy, kontrole poměru hmotností vozidelvozidel v jízdní soupravějízdní soupravě, kontrole rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol, kontrole rozměrů vozidlavozidla nebo jízdní soupravyjízdní soupravy včetně nákladu nebo kontrole dodržení podmínek spojitelnosti vozidelvozidel v jízdní soupravujízdní soupravu. § 6a Technická silniční kontrola (1) Technickou silniční kontrolou se rozumí kontrola technického stavu a činnosti vozidlavozidla, jeho systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků a jejich vlivu na životní prostředí za účelem zjištění či vyloučení závad podle zvláštního právního předpisu2). Nelze-li účelu technické silniční kontroly dosáhnout použitím prostředků nebo zařízení, které má policista k dispozici v místě kontroly, a jsou-li důvodné pochybnosti o technické způsobilosti vozidlavozidla, lze technickou silniční kontrolu provést rovněž pomocí mobilní kontrolní jednotky, ve stanici technické kontroly nebo ve stanici měření emisí. (2) Při technické silniční kontroletechnické silniční kontrole je řidičřidič povinen a) zajet k mobilní kontrolní jednotce, do stanice technické kontroly nebo do stanice měření emisí, pokud zajížďka včetně cesty zpět není delší než 16 kilometrů, b) předložit doklady podle § 6 odst. 7 písm. e), jde-li o vozidlovozidlo kategorie M2, M3, N2, N3, O3, O4 nebo vozidlovozidlo kategorie T2) s konstrukční rychlostí převyšující 40 km.h-1, a c) řídit se pokyny osoby provádějící kontrolu. (3) O provedené technické silniční kontroletechnické silniční kontrole vydá policie řidičiřidiči doklad. Údaje obsažené v tomto dokladu předá policie Ministerstvu dopravy (dále jen „ministerstvo“). Ministerstvo tyto údaje zpřístupní prostřednictvím informačního systému technických prohlídek2). (4) Náklady na provedení technické silniční kontrolytechnické silniční kontroly uhradí tomu, kdo ji provedl, policie. Zjistí-li se při technické silniční kontroletechnické silniční kontrole vážná nebo nebezpečná závada2), je řidičřidič vozidlavozidla povinen policii náklady na provedení této kontroly uhradit; při správě placení těchto nákladů se postupuje podle daňového řádu. (5) Technické silniční kontrolyTechnické silniční kontroly jsou prováděny bez ohledu na státní občanství řidičeřidiče a stát, ve kterém je vozidlovozidlo registrováno. Technickou silniční kontroluTechnickou silniční kontrolu nesmí provádět osoba, která je s ohledem na svůj poměr k řidičiřidiči nebo provozovateli vozidlaprovozovateli vozidla podjatá. Osoba provádějící technickou silniční kontrolutechnickou silniční kontrolu nesmí získat majetkový nebo jiný prospěch v závislosti na výsledku kontroly. Osoba obsluhující mobilní kontrolní jednotku musí být držitelem profesního osvědčení kontrolního technika2). (6) Technické silniční kontrolyTechnické silniční kontroly vozidelvozidel kategorií M2, M3, N2, N3, O3 a O42) se provádějí tak, aby celkový počet těchto kontrol provedených v kalendářním roce odpovídal nejméně 5 % z celkového počtu vozidelvozidel těchto kategorií zapsaných v registru silničních vozidelvozidel. (7) Způsob a rozsah provádění technické silniční kontrolytechnické silniční kontroly, technické podmínky pro hodnocení jejího výsledku, technické požadavky na mobilní kontrolní jednotky, náležitosti dokladu o provedené technické silniční kontroletechnické silniční kontrole, způsob a formu předání údajů obsažených v tomto dokladu a způsob stanovení nákladů na provedení technické silniční kontrolytechnické silniční kontroly stanoví prováděcí právní předpis. § 6b (1) Zjistí-li se při technické silniční kontrole nebo při objasňování dopravní nehody nebezpečná závada, která vzhledem ke své povaze nebo rozsahu významně zvyšuje ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích nebo nepříznivé působení provozu vozidlavozidla na životní prostředí, zadrží policista osvědčení o registraci vozidlavozidla vykazujícího takovou závadu a vydá o tom řidičiřidiči vozidlavozidla nebo jeho provozovateli, je-li přítomen, doklad. Do okamžiku vydání protokolu o technické prohlídce podle § 6c odst. 1 nelze vozidlovozidlo užít v provozu na pozemních komunikacích. (2) V dokladu o zadržení osvědčení o registraci vozidlavozidla podle odstavce 1 policista uvede a) identifikační údaje zadrženého osvědčení o registraci vozidlavozidla, b) zjištěné závady podle odstavce 1, c) údaj o tom, zda bylo osvědčení o registraci vozidlavozidla zadrženo při technické silniční kontroletechnické silniční kontrole nebo při objasňování dopravní nehody, d) úřad příslušný k vrácení zadrženého osvědčení o registraci vozidlavozidla, e) poučení o důsledcích zadržení osvědčení o registraci vozidlavozidla a podmínkách jeho vrácení a f) v případě, že řidičřidič nepředložil osvědčení o registraci vozidlavozidla, údaj o této skutečnosti. (3) Zadržené osvědčení o registraci vozidlavozidla zašle policie spolu s kopií dokladu o jeho zadržení a kopií dokladu o provedené technické silniční kontrole, byl-li vydán, bez zbytečného odkladu, nejpozději následující pracovní den po dni jeho zadržení, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému k zapisování údajů o vozidlevozidle do registru silničních vozidelvozidel podle zvláštního právního předpisu2) nebo ministerstvu, není-li takový úřad. Není-li doklad o zadržení osvědčení o registraci vozidlavozidla vydán podle odstavce 1 provozovateli vozidlaprovozovateli vozidla, zašle policie ve stejné lhůtě kopii dokladu rovněž provozovateli vozidlaprovozovateli vozidla. (4) Je-li dán důvod pro zadržení osvědčení o registraci vozidlavozidla podle odstavce 1 a řidičřidič jej policistovi nepředložil, policista toto osvědčení o registraci vozidlavozidla prohlásí za zadržené. Odstavce 1 až 3 se použijí obdobně s tím, že osvědčení o registraci vozidlavozidla se ke kopii dokladu o zadržení osvědčení o registraci vozidlavozidla nepřikládá a provozovatel vozidlaprovozovatel vozidla má povinnost odevzdat osvědčení o registraci vozidlavozidla do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu byl vydán doklad o zadržení osvědčení o registraci vozidlavozidla nebo mu byla doručena jeho kopie, úřadu podle odstavce 3. (5) Odstavec 1 se nevztahuje na vozidlavozidla základních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, vozidlavozidla ozbrojených sil, vozidlavozidla zpravodajských služeb a vozidlavozidla Horské služby. (6) Nebezpečné závady, které vzhledem ke své povaze nebo rozsahu významně zvyšují ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích nebo nepříznivé působení provozu vozidlavozidla nebo jízdní soupravyjízdní soupravy na životní prostředí, a vzory dokladů o zadržení osvědčení o registraci vozidlavozidla podle odstavců 1 a 4 vymezí prováděcí právní předpis. § 6c (1) Úřad, kterému bylo zadržené osvědčení o registraci vozidlavozidla podle § 6b odst. 3 nebo 4 zasláno nebo odevzdáno, vrátí provozovateli vozidlaprovozovateli vozidla zadržené osvědčení o registraci vozidlavozidla na jeho žádost, prokáže-li žadatel protokolem o technické prohlídce, že a) nebezpečné závady zjištěné při technické silniční kontroletechnické silniční kontrole byly odstraněny, nebo b) vozidlovozidlo je technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích, jde-li o nebezpečné závady zjištěné při objasňování dopravní nehody. (2) Neobdrží-li ministerstvo žádost podle odstavce 1 do 30 dnů ode dne doručení zadrženého osvědčení o registraci vozidlavozidla, zašle toto osvědčení příslušnému ústřednímu orgánu státu, který osvědčení o registraci vozidlavozidla vydal. (3) Protokol o technické prohlídce podle odstavce 1 nahrazuje po dobu 5 pracovních dnů zadržené osvědčení o registraci vozidlavozidla. § 7 (1) ŘidičŘidič nesmí a) předat řízení motorového vozidlamotorového vozidla osobě, která nesplňuje podmínky § 3 odst. 3, b) obtěžovat ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích ani jiné osoby zejména nadměrným hlukem, znečišťováním ovzduší, rozstřikováním kaluží, bláta nebo zbytečným ponecháním motoru stojícího vozidlavozidla v chodu, c) při jízdě vozidlemvozidlem držet v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení. d) kouřit při jízdě na motocyklu, na mopedu a na jízdním kole, e) na druhém sedadle motocyklu přepravovat osobu mladší 12 let. (2) ŘidičŘidič vozidlavozidla hromadné dopravy osob nesmí ve vozidlevozidle kouřit a za jízdy jíst a pít, bavit se s přepravovanými osobami a vpouštět je do prostoru vyhrazeného pro řidičeřidiče, rozjíždět se před uzavřením dveří a otevírat dveře před zastavením. (3) ŘidičŘidič vozidlavozidla taxislužby a příležitostné osobní silniční dopravy10) nesmí při přepravě osob ve vozidlevozidle kouřit. (4) ŘidičŘidič motorového vozidlamotorového vozidla o maximální přípustné hmotnosti převyšující 3 500 kg, zvláštního vozidlavozidla nebo jízdní soupravyjízdní soupravy musí jet ze svahu se zařazeným rychlostním stupněm. ŘidičŘidič motorového vozidlamotorového vozidla o maximální přípustné hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg musí tak učinit, jestliže to vyžaduje bezpečnost jízdy. (5) Ustanovení odstavce 1 písm. c) se nevztahuje na řidičeřidiče vozidlavozidla bezpečnostních sborů, ozbrojených sil a vojenského zpravodajství při plnění služebních povinností, řidičeřidiče vozidlavozidla obecní policiepolicie při plnění jejích povinností a řidičeřidiče vozidelvozidel jednotek požární ochrany a poskytovatele zdravotnické záchranné služby při řešení mimořádných událostí a Horské služby při řešení mimořádných událostí8a). § 8 Povinnosti řidiče tramvaje (1) Pro řidičeřidiče tramvaje platí § 4, 5 a § 7 odst. 1 písm. a) a c). (2) ŘidičŘidič tramvaje je povinen mít při řízení tramvaje u sebe občanský průkaz a průkaz způsobilosti k řízení drážního vozidlavozidla podle zvláštního právního předpisu.11) Na výzvu policisty je řidičřidič tramvaje povinen předložit tyto doklady policistovi ke kontrole. § 8a Povinnosti učitele autoškoly (1) Učitel autoškoly při výkonu dohledu nad řidičemřidičem motorového vozidlamotorového vozidla podle § 3 odst. 3 písm. b) nebo c) nesmí a) požít alkoholický nápoj nebo užít jinou návykovou látku během jízdy ve výcvikovém vozidlevozidle, b) vykonávat činnost učitele autoškoly bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by mohl být ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky; pro posouzení ovlivnění učitele autoškoly jinou návykovou látkou se použije § 5 odst. 2 písm. b) obdobně, c) vykonávat činnost učitele autoškoly, jestliže je jeho schopnost k výkonu této činnosti snížena v důsledku jeho zdravotního stavu. (2) Učitel autoškoly je při výkonu dohledu nad řidičemřidičem motorového vozidlamotorového vozidla podle § 3 odst. 3 písm. b) nebo c) povinen a) podrobit se na výzvu policisty, vojenského policisty, zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policiepolicie vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem, b) podrobit se na výzvu policisty, vojenského policisty, zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policiepolicie vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou. § 9 Povinnosti přepravované osoby (1) Přepravovaná osoba je povinna a) být za jízdy připoutána na sedadle bezpečnostním pásem, pokud jím je sedadlo povinně vybaveno podle zvláštního právního předpisu2), b) užívat za jízdy na motocyklu nebo mopedu ochrannou přílbu schváleného typu podle zvláštního právního předpisu,2) kterou má nasazenou a řádně připevněnou na hlavě, c) neohrožovat svým chováním bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, zejména neomezovat řidičeřidiče v bezpečném ovládání vozidlavozidla, d) dbát pokynů řidičeřidiče, zejména při nastupování do vozidlavozidla a vystupování z něj. (2) Povinnosti podle odstavce 1 písm. a) neplatí pro osobu starší 18 let a menší než 150 cm a osobu, která tak nemůže učinit ze zdravotních důvodů na základě lékařského potvrzení. Lékařské potvrzení musí mít za jízdy u sebe; v případech, kdy se nejedná o stav trvalého rázu, musí být platnost lékařského potvrzení časově omezena nejdéle na dobu jednoho roku. Náležitosti lékařského potvrzení stanoví prováděcí právní předpis. Pokud je osoba pohybově postižená přepravovaná ve vozidlevozidle na vozíku pro invalidy, musí být vozík a osoba pohybově postižená připoutána speciálním zádržným systémemzádržným systémem schváleného provedení.2) (3) Povinnosti podle odstavce 1 písm. a) dále neplatí pro bezpečnostní sbory, ozbrojené síly a vojenské zpravodajství při plnění jejich služebních povinností, obecní policiipolicii při plnění úkolů podle zákona, hasiče ve vozidlevozidle požární ochrany a záchranáře v záchranném vozidlevozidle Horské služby při řešení mimořádných událostí8a), kdy použití bezpečnostního pásu brání v rychlém opuštění vozidlavozidla, učitele jízdy při výcviku, jakož i pro zdravotnického pracovníka poskytovatele zdravotnické záchranné služby, záchranáře nebo zdravotnického pracovníka Horské služby, který v době přepravy poskytuje pacientovi zdravotní služby. (4) Povinnost podle odstavce 1 písm. b) neplatí pro člena Horské služby v případech, kdy by použití ochranné přílby mohlo ztížit nebo znemožnit komunikaci se zachraňovaným nebo kdy použití ochranné přílby vylučuje zdravotní stav zachraňovaného. (5) Přepravovaná osoba nesmí vyhazovat předměty z vozidlavozidla. (6) Přepravovaná osoba při jízdě na motocyklu se musí nohama dotýkat stupaček a nesmí kouřit. (7) Boční sezení na motocyklu je zakázáno. (8) Přepravovaná osoba, která se může aktivně podílet na jízdě vozidlavozidla (zejména šlapáním, bržděním, negativním ovlivňováním rovnováhy vozidlavozidla a obdobným způsobem), nesmí během jízdy a bezprostředně před jejím zahájením požít alkoholický nápoj nebo užít jinou návykovou látku nebo zahájit jízdu v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by mohla být ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky; pro posouzení ovlivnění přepravované osoby dle této věty jinou návykovou látkou se použije § 5 odst. 2 písm. b) obdobně. Přepravovaná osoba podle předchozí věty je povinna podrobit se na výzvu policisty, vojenského policisty, zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policie vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou. Díl 2 Provozovatel vozidla § 10 Povinnosti provozovatele vozidla (1) Provozovatel vozidlaProvozovatel vozidla nesmí a) přikázat ani dovolit, aby bylo v provozu na pozemních komunikacích užito vozidlovozidlo, které nesplňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem,2) pokud nejde o přípojný podvozek (vozidlovozidlo) k záchrannému vozidluvozidlu Horské služby podle § 5 odst. 3, b) svěřit řízení vozidlavozidla osobě, která nesplňuje podmínky § 3 odst. 2, c) svěřit řízení motorového vozidlamotorového vozidla osobě, která nesplňuje podmínky podle § 3 odst. 3, d) přikázat nebo svěřit samostatné řízení vozidlavozidla osobě, o které nezná údaje potřebné k určení její totožnosti. (2) Provozovatel vozidlaProvozovatel vozidla je povinen zajistit, aby barevné provedení a označení vozidlavozidla nebylo zaměnitelné se zvláštním barevným provedením vozidelvozidel Vojenské policie podle zvláštního právního předpisu,12) policie podle zvláštního právního předpisu,13) celní správy podle zvláštního právního předpisu,14) obecní policie podle zvláštního právního předpisu,14a) Vězeňské službyVězeňské služby České republiky (dále jen „Vězeňská službaVězeňská služba“) podle zvláštního právního předpisu14b), vozidelvozidel zdravotnické záchranné služby podle zvláštního právního předpisu52) a vozidelvozidel jednotek požární ochrany podle zvláštního právního předpisu.14c) (3) Provozovatel vozidlaProvozovatel vozidla zajistí, aby při užití vozidlavozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidičeřidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem. (4) Provozovatel vozidlaProvozovatel vozidla a osoba, které provozovatel svěřil vozidlovozidlo, s výjimkou, kdy provozovatelem vozidlaprovozovatelem vozidla je zpravodajská služba, jsou povinni na výzvu policie, krajského úřadu nebo obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností sdělit skutečnosti potřebné k určení totožnosti řidičeřidiče vozidlavozidla podezřelého z porušení ustanovení tohoto zákona; tímto ustanovením není dotčeno ustanovení zvláštního právního předpisu upravující právo odepřít výpověď nebo podání vysvětlení. (5) Provozovatel vozidlaProvozovatel vozidla kategorie M2 a M32), které je vybaveno zádržným bezpečnostním systémem, je povinen zajistit, aby přepravované osoby starší 3 let nebo osoby je doprovázející byly poučeny o povinnosti použít tento zádržný bezpečnostní systém. Způsoby informování stanoví prováděcí právní předpis. Díl 3 Pravidla provozu na pozemních komunikacích Oddíl 1 Jízda vozidly § 11 Směr a způsob jízdy (1) Na pozemní komunikaci se jezdí vpravo, a pokud tomu nebrání zvláštní okolnosti, při pravém okraji vozovky, pokud není stanoveno jinak. (2) Na krajnicikrajnici smí řidičřidič motorového vozidlamotorového vozidla vjet jen při zastavení a stání nebo, jestliže je to nutné, při objíždění, vyhýbání, odbočování nebo otáčení; přitom musí dbát zvýšené opatrnosti. § 12 Jízda v jízdních pruzích (1) Mimo obecobec se na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzíchjízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy jezdí v pravém jízdním pruhujízdním pruhu. V ostatních jízdních pruzíchjízdních pruzích se smí jet, jestliže je to nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování. (2) V obciobci na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzíchjízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidičřidič motorového vozidlamotorového vozidla užívat k jízdě kteréhokoliv jízdního pruhujízdního pruhu; přitom se nepovažuje za předjíždění, jedou-li vozidlavozidla v jednom z jízdních pruhůjízdních pruhů rychleji než vozidlavozidla v jiném jízdním pruhujízdním pruhu. Pokud by vozidlavozidla jedoucí současně ve všech jízdních pruzíchjízdních pruzích bránila v jízdě rychleji jedoucímu vozidluvozidlu, musí řidičřidič jedoucí v levém krajním jízdním pruhujízdním pruhu tento pruh co nejdříve uvolnit; to neplatí, užívá-li řidičřidič levého krajního jízdního pruhujízdního pruhu k odbočování, otáčení nebo při souběžné jízdě podle odstavce 3. ŘidičŘidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3 500 kg, jízdní soupravyjízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 m, zvláštního motorového vozidlamotorového vozidla, motocyklu s konstrukční rychlostí do 45 km.h-1 a cyklista smí levý krajní jízdní pruhjízdní pruh užít k jízdě, jen jestliže je to nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování. (3) Je-li na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzíchjízdních pruzích v jednom směru jízdy taková hustota provozu, že se vytvoří souvislé proudy vozidelvozidel, v nichž řidičřidič motorového vozidlamotorového vozidla může jet jen takovou rychlostí, která závisí na rychlosti vozidelvozidel jedoucích před ním, mohou jet motorová vozidlamotorová vozidla souběžně (dále jen „souběžná jízda“); přitom se nepovažuje za předjíždění, jedou-li vozidlavozidla v jednom z jízdních pruhůjízdních pruhů rychleji než vozidlavozidla v jiném jízdním pruhujízdním pruhu. (4) Na pozemní komunikaci o třech nebo více jízdních pruzíchjízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidičřidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3 500 kg, jízdní soupravyjízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 m, zvláštního motorového vozidlamotorového vozidla a motocyklu s konstrukční rychlostí do 45 km.h-1 užít k jízdě výhradně dvou jízdních pruhůjízdních pruhů nejbližších k pravému okraji vozovky; v ostatních jízdních pruzíchjízdních pruzích smí jet jen tehdy, jestliže je to nutné k objíždění, otáčení nebo odbočování. (5) Přejíždět z jednoho jízdního pruhujízdního pruhu do druhého smí řidičřidič jen tehdy, neohrozí-li a neomezí-li řidičeřidiče jedoucího v jízdním pruhujízdním pruhu, do kterého přejíždí; přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy. Při souběžné jízdě umožní řidičiřidiči vozidelvozidel jedoucích v průběžném pruhu řidičůmřidičům vozidelvozidel do tohoto pruhu přejíždějících z pruhu, který přestal být průběžným, vjet tak, aby se vozidlavozidla jedoucí v průběžném pruhu a vozidlavozidla do něho přejíždějící mohla řadit střídavě po jednom do jízdního proudu průběžného pruhu. Tam, kde se dva jízdní pruhyjízdní pruhy sbíhají v jeden, aniž by bylo zřejmé, který z nich je průběžný, nesmí řidičřidič jedoucí v levém jízdním pruhujízdním pruhu ohrozit řidičeřidiče jedoucího v pravém jízdním pruhujízdním pruhu. (6) Na pozemní komunikaci o třech jízdních pruzíchjízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidičřidič přejíždět z levého jízdního pruhujízdního pruhu do středního jízdního pruhujízdního pruhu jen tehdy, neohrozí-li řidičeřidiče přejíždějícího do středního jízdního pruhujízdního pruhu z pravého jízdního pruhujízdního pruhu; obdobně se postupuje při přejíždění z levých jízdních pruhůjízdních pruhů do středních jízdních pruhůjízdních pruhů na pozemní komunikaci o čtyřech a více jízdních pruzíchjízdních pruzích vyznačených na vozovce. (7) Je-li pro zařazování do průběžného jízdního pruhujízdního pruhu zřízen připojovací pruh, je řidičřidič povinen před zařazením do průběžného pruhu užít připojovacího pruhu. Při zařazování z připojovacího pruhu do průběžného pruhu řidičřidič nesmí ohrozit řidičeřidiče jedoucí v průběžném pruhu. Není-li připojovací pruh zřízen, je řidičřidič povinen dát přednost v jízdě vozidlůmvozidlům jedoucím v průběžném pruhu. (8) Nejsou-li jízdní pruhyjízdní pruhy na vozovce vyznačeny, rozumí se pro účely odstavců 3 a 5 jízdním pruhemjízdním pruhem část vozovky dovolující jízdu vozidelvozidel jiných než dvoukolových (motocyklů) v jízdním proudu za sebou. Jízda ve zvláštních případech § 13 (1) Podél nástupního nebo ochranného ostrůvku se jezdí vpravo; vlevo se smí jet jen tehdy, brání-li jízdě vpravo překážka nebo jestliže je to bezpečnější s ohledem na rozměry vozidlavozidla nebo nákladu. Při jízdě podél nástupního nebo ochranného ostrůvku je nutno dbát zvýšené opatrnosti. Podél tramvaje se jezdí vpravo, pokud není dopravní značkou „Objíždění tramvaje“ povolena jízda vlevo. (2) Na tramvajový pás v úrovni vozovky se smí v podélném směru vjet jen při objíždění, předjíždění, odbočování, otáčení, vjíždění na pozemní komunikaci, nebo vyžadují-li to zvláštní okolnosti, například není-li mezi tramvajovým pásem a okrajem vozovky dostatek místa; tramvajový pás zvýšený nad nebo snížený pod úroveň vozovky nebo od vozovky jinak oddělený například obrubníkem se smí přejíždět jen příčně, a to na místě k tomu přizpůsobeném. Při vjíždění na tramvajový pás nesmí řidičřidič ohrozit ani omezit v jízdě tramvaj. § 14 (1) Je-li vyznačen jízdní pruhjízdní pruh dopravní značkou „Vyhrazený jízdní pruhjízdní pruh“ (dále jen „vyhrazený jízdní pruhjízdní pruh“) pro určitý druh vozidelvozidel, platí pro řidičeřidiče ostatních vozidelvozidel obdobně § 13 odst. 2, a je-li vyhrazený jízdní pruhjízdní pruh vyznačen na tramvajovém pásu, též § 21 odst. 7. Jízdní pruhJízdní pruh nelze vyhradit pro motocykly. (2) Přejíždí-li řidičřidič vozidlavozidla, pro které je vyhrazen jízdní pruhjízdní pruh, z vyhrazeného jízdního pruhujízdního pruhu do přilehlého jízdního pruhujízdního pruhu, řidičřidič vozidlavozidla jedoucí v tomto pruhu mu to musí umožnit snížením rychlosti jízdy, popřípadě i zastavením vozidlavozidla. ŘidičŘidič vozidlavozidla ve vyhrazeném jízdním pruhujízdním pruhu je povinen dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit řidičeřidiče ostatních vozidelvozidel. (3) Jede-li vozidlovozidlo, pro které je vyhrazen jízdní pruhjízdní pruh, ve vyhrazeném jízdním pruhujízdním pruhu nebo tramvaj jinou rychlostí než ostatní vozidlavozidla jedoucí stejným směrem, nejde o vzájemné předjíždění. (4) Je-li provoz ve vyhrazeném jízdním pruhujízdním pruhu vyznačeném na tramvajovém pásu řízen světelnými signály pro tramvaje, řídí se řidičřidič vozidlavozidla jedoucí v tomto jízdním pruhujízdním pruhu těmito světelnými signály. (5) Je-li vyznačen jízdní pruhjízdní pruh vodorovnými dopravními značkami jako jízdní pruhjízdní pruh pro cyklisty, použijí se pro cyklisty a řidičeřidiče jiných vozidelvozidel odstavce 1 až 3 obdobně. Na jízdní pruhjízdní pruh pro cyklisty smí řidičřidič jiného vozidlavozidla vjet v podélném směru rovněž tehdy, není-li přilehlý jízdní pruhjízdní pruh pro toto vozidlovozidlo dostatečně široký. Při vjíždění na jízdní pruhjízdní pruh pro cyklisty nesmí řidičřidič ohrozit cyklistu jedoucího v tomto pruhu. § 15 (1) Za vozidlemvozidlem hromadné dopravy osob, které zastavilo v obciobci v zastávce bez nástupního ostrůvku nebo bez nástupiště na zvýšeném tramvajovém pásu, musí řidičřidič jiného vozidlavozidla zastavitzastavit vozidlovozidlo; je-li v zastávce více vozidelvozidel hromadné dopravy osob, musí zastavitzastavit za druhým z nich. V jízdě smí pokračovat teprve tehdy, neohrozí-li již cestující, kteří nastupují nebo vystupují. To neplatí, zastaví-li autobus nebo trolejbus u okraje vozovky. (2) Za autobusem s označením „Označení autobusu přepravujícího děti“, který zastavil v označené zastávce, musí řidičřidič jiného vozidlavozidla zastavitzastavit vozidlovozidlo. Pokračovat v jízdě může až po odjezdu autobusu ze zastávky. ŘidičiŘidiči protijedoucích vozidelvozidel musí přihlédnout k možnosti vběhnutí dětí do vozovky a jízdu přizpůsobit tak, aby děti nebyly ohroženy. § 16 Objíždění ŘidičŘidič, který při objíždění vozidlavozidla, jež zastavilo nebo stojí, nebo při objíždění překážky provozu na pozemních komunikacích anebo chodce vybočuje ze směru své jízdy, nesmí ohrozit ani omezit protijedoucí řidičeřidiče a ohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy. § 17 Předjíždění (1) Předjíždí se vlevo. Vpravo se předjíždí vozidlovozidlo, které mění směr jízdy vlevo a není-li již pochybnosti o dalším směru jeho jízdy. Při jízdě v připojovacím nebo odbočovacím pruhu se smí vpravo předjíždět též vozidlovozidlo jedoucí v průběžném pruhu. Odbočovací pruh je přídatný jízdní pruhjízdní pruh určený pro odbočování (vyřazování) vozidelvozidel z průběžného jízdního pruhujízdního pruhu. (2) ŘidičŘidič, který při předjíždění vybočuje ze směru své jízdy, musí dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit řidičeřidiče jedoucí za ním. ŘidičŘidič musí dát znamení o změně směru jízdy při předjíždění cyklisty. (3) ŘidičŘidič, který se po předjetí zařazuje před vozidlovozidlo, které předjel, musí dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit ani omezit řidičeřidiče vozidlavozidla, které předjel. (4) ŘidičŘidič předjížděného vozidlavozidla nesmí zvyšovat rychlost jízdy ani jinak bránit předjíždění. (5) ŘidičŘidič nesmí předjíždět a) nemá-li před sebe rozhled na takovou vzdálenost, která je nutná k bezpečnému předjetí, b) jestliže by se nemohl bezpečně zařadit před vozidlovozidlo nebo vozidlavozidla, která hodlá předjet, c) jestliže by ohrozil nebo omezil protijedoucí řidičeřidiče nebo ohrozil jiné účastníky provozu na pozemních komunikacích, d) na přechodu pro chodce nebo na přejezdu pro cyklisty a bezprostředně před nimi, e) dává-li řidičřidič vpředu jedoucího vozidlavozidla znamení o změně směru jízdy vlevo a není-li možné předjetí vpravo podle odstavce 1 nebo předjetí v dalším volném jízdním pruhujízdním pruhu vyznačeném na vozovce v tomtéž směru jízdy, f) na křižovatcekřižovatce a v těsné blízkosti před ní; tento zákaz neplatí 1. jde-li o předjíždění vpravo podle odstavce 1, 2. jde-li o předjíždění jízdních kol, mopedů a motocyklů bez postranního vozíku, 3. na hlavní pozemní komunikaci, 4. na křižovatce s řízeným provozemkřižovatce s řízeným provozem. g) na železničním přejezdu a v těsné blízkosti před ním. (6) Při předjíždění cyklisty je řidičřidič motorového vozidlamotorového vozidla povinen dodržet bezpečný boční odstup. Bezpečným bočním odstupem při předjíždění cyklistyBezpečným bočním odstupem při předjíždění cyklisty se rozumí vzdálenost mezi nejbližšími okraji motorového vozidlamotorového vozidla, přípojného vozidlavozidla nebo nákladu a jízdního kola, přívěsného vozíku nebo cyklisty nejméně 1,5 m. V místě s nejvyšší dovolenou rychlostí nepřevyšující 30 km.h-1 je vzdálenost bezpečného bočního odstupu při předjíždění cyklistybezpečného bočního odstupu při předjíždění cyklisty podle věty druhé nejméně 1 m. § 18 Rychlost jízdy (1) Rychlost jízdy musí řidičřidič přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidlavozidla a nákladu, předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, její kategorii a třídě, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat; smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavitzastavit vozidlovozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled. (2) ŘidičŘidič nesmí a) snížit náhle rychlost jízdy nebo náhle zastavitzastavit, pokud to nevyžaduje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, b) omezovat plynulost provozu na pozemních komunikacích, zejména bezdůvodně pomalou jízdou a pomalým předjížděním. (3) ŘidičŘidič motorového vozidlamotorového vozidla o maximální přípustné hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg, vozidlavozidla základní složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a autobusu smí jet mimo obecobec rychlostí nejvýše 90 km.h-1; na silnici pro motorová vozidlasilnici pro motorová vozidla rychlostí nejvýše 110 km.h-1 a na dálnicidálnici rychlostí nejvýše 130 km.h-1. ŘidičŘidič jiného motorového vozidlamotorového vozidla smí jet rychlostí nejvýše 80 km.h-1. (4) V obciobci smí jet řidičřidič rychlostí nejvýše 50 km.h-1, a jde-li o dálnicidálnici nebo silnici pro motorová vozidlasilnici pro motorová vozidla, nejvýše 80 km.h-1. (5) ŘidičŘidič nesmí překročit konstrukční rychlost vozidlavozidla,2) a jde-li o jízdní soupravujízdní soupravu, konstrukční rychlost žádného z vozidelvozidel soupravy. (6) Místní úpravou provozu na pozemních komunikacích podle § 61 odst. 2 lze nejvyšší dovolenou rychlost podle odstavců 3 a 4 snížit. Jde-li o dálnicidálnici nebo silnici pro motorová vozidlasilnici pro motorová vozidla bez směrově oddělených jízdních pásů, sníží se nejvyšší dovolená rychlost na nejvýše 90 km.h-1. (7) Místní úpravou provozu na pozemních komunikacích podle § 61 odst. 2 lze nejvyšší dovolenou rychlost podle odstavce 4 zvýšit, maximálně však o 30 km.h-1. Na silnici pro motorová vozidlasilnici pro motorová vozidla se směrově oddělenými jízdními pásy nebo na dálnicidálnici lze zvýšit i nejvyšší dovolenou rychlost podle odstavce 3, maximálně však o 20 km.h-1. (8) Při použití sněhových řetězů na vozidlevozidle smí jet řidičřidič rychlostí nejvýše 50 km.h-1. (9) Nejvyšší dovolená rychlost podle odstavců 3, 4 a 8 a nejvyšší dovolená rychlost stanovená místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích neplatí pro řidičeřidiče vozidelvozidel zpravodajských služeb15), Generální inspekce bezpečnostních sborů45) a stanovených organizačních částí Hasičského záchranného sboru České republiky a útvarů policie a Vojenské policie a organizačních útvarů orgánů celní správy, je-li to nezbytně nutné k plnění úkolů stanovených zvláštním právním předpisem16), je však povinen dbát potřebné opatrnosti, aby neohrozil bezpečnost silničního provozu na pozemních komunikacích. Organizační části Hasičského záchranného sboru České republiky a útvary policie stanoví ministr vnitra. Útvary Vojenské policie stanoví ministr obrany. Organizační útvary orgánů celní správy stanoví ministr financí. § 19 Vzdálenost mezi vozidly (1) ŘidičŘidič vozidlavozidla jedoucí za jiným vozidlemvozidlem musí ponechat za ním bezpečnou vzdálenost, aby mohl zastavitzastavit vozidlovozidlo v případě náhlého snížení rychlosti nebo náhlého zastavení vozidlavozidla, které jede před ním. (2) ŘidičŘidič motorového vozidlamotorového vozidla o maximální přípustné hmotnosti převyšující 3 500 kg, jízdní soupravyjízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 10 m, a zvláštního vozidlavozidla2) musí mimo obecobec zachovávat za vozidlemvozidlem jedoucím před ním takovou vzdálenost, aby se předjíždějící vozidlovozidlo mohlo před něj bezpečně zařadit; to neplatí, připravuje-li se k předjíždění, při předjíždění a při souběžné jízdě. (3) ŘidičŘidič, který nehodlá nebo nemůže projet podél tramvaje vpravo, musí za ní jet v takové vzdálenosti, aby umožnil projetí podél tramvaje ostatním řidičůmřidičům. § 20 Vyhýbání ŘidičiŘidiči protijedoucích vozidelvozidel se vyhýbají vpravo, včas a v dostatečné míře. Nemohou-li se bezpečně vyhnout, musí dát přednost v jízdě ten, na jehož straně jízdy je překážka nebo zúžená vozovka. Musí-li jeden z nich couvat, učiní tak ten, pro něhož je to snazší nebo méně nebezpečné. Není-li možno se vyhnout protijedoucí tramvaji vpravo, vyhýbá se jí vlevo. § 21 Odbočování (1) Při odbočování na křižovatcekřižovatce nebo na místo ležící mimo pozemní komunikaci musí řidičřidič dávat znamení o změně směru jízdy; při odbočování nesmí ohrozit řidičeřidiče jedoucí za ním a musí dbát zvýšené opatrnosti. (2) Vyžadují-li to okolnosti, například při přepravě dlouhého nákladu, musí řidičřidič zajistit bezpečné odbočení pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby. (3) Před odbočováním vpravo se musí řidičřidič zařadit co nejblíže k pravému okraji vozovky; musí-li přitom s ohledem na rozměry vozidlavozidla nebo nákladu vybočit ze směru své jízdy vlevo, dává vždy jen znamení o změně směru jízdy vpravo. Před odbočováním vlevo se musí zařadit co nejdále vlevo v části vozovky určené pro jeho směr jízdy s ohledem na rozměry vozidlavozidla nebo nákladu a šířku vozovky. Odbočují-li řidičiřidiči protijedoucích vozidelvozidel vlevo, vyhýbají se vlevo. (4) ŘidičŘidič, který při odbočování opouští průběžný pruh, musí co nejdříve vjet na odbočovací pruh, je-li vyznačen. (5) ŘidičŘidič odbočující vlevo musí dát přednost v jízdě protijedoucím motorovým i nemotorovým vozidlůmnemotorovým vozidlům, jezdcům na zvířeti, protijdoucím organizovaným útvarům chodců a průvodcům hnaných zvířat se zvířaty, tramvajím jedoucím v obou směrech a vozidlůmvozidlům jedoucím ve vyhrazeném jízdním pruhujízdním pruhu, pro něž je tento jízdní pruhjízdní pruh vyhrazen, a cyklistům jedoucím v jízdním pruhujízdním pruhu pro cyklisty. (6) ŘidičŘidič odbočující vpravo musí dát přednost v jízdě vozidlůmvozidlům jedoucím ve vyhrazeném jízdním pruhujízdním pruhu, pro něž je tento jízdní pruhjízdní pruh vyhrazen, a cyklistům jedoucím v jízdním pruhujízdním pruhu pro cyklisty. Tam, kde je povolena jízda podél tramvaje vlevo, musí dát přednost v jízdě i tramvaji. (7) Tramvaj, která při odbočování nebo jiné změně směru jízdy křižuje směr jízdy vozidlavozidla jedoucího po její pravé nebo levé straně a dává znamení o změně směru jízdy, má přednost v jízdě. § 22 Jízda křižovatkou (1) ŘidičŘidič přijíždějící na křižovatkukřižovatku po vedlejší pozemní komunikaci označené dopravní značkou „Dej přednost v jízdě!“ nebo „Stůj, dej přednost v jízdě!“ musí dát přednost v jízdě vozidlůmvozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím po hlavní pozemní komunikaci nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím po hlavní pozemní komunikaci. (2) Nevyplývá-li přednost v jízdě z ustanovení odstavce 1, musí dát řidičřidič přednost v jízdě vozidlůmvozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím zprava nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím zprava. (3) ŘidičŘidič nesmí vjet do křižovatkykřižovatky, nedovoluje-li mu situace pokračovat v jízdě v křižovatcekřižovatce a za křižovatkoukřižovatkou, takže by byl nucen zastavitzastavit vozidlovozidlo v křižovatcekřižovatce. To neplatí, pokud řidičřidič zastavuje vozidlovozidlo v křižovatcekřižovatce za účelem plnění povinností podle § 5 odst. 1 písm. h) nebo při odbočení vlevo podle § 21 odst. 5. (4) Na příkaz dopravní značky „Stůj, dej přednost v jízdě!“ musí řidičřidič zastavitzastavit vozidlovozidlo na takovém místě, odkud má do křižovatkykřižovatky náležitý rozhled. (5) ŘidičŘidič vjíždějící na kruhový objezd označený dopravními značkami „Kruhový objezd“ společně se značkou „Dej přednost v jízdě!“ nebo „Kruhový objezd“ společně se značkou „Stůj, dej přednost v jízdě“ musí dát přednost v jízdě vozidlůmvozidlům a jezdcům na zvířatech jedoucím po kruhovém objezdu a organizovanému útvaru chodců a průvodci vedených a hnaných zvířat se zvířaty jdoucími po kruhovém objezdu. § 23 Vjíždění na pozemní komunikaci (1) Při vjíždění z místa ležícího mimo pozemní komunikaci na pozemní komunikaci musí dát řidičřidič přednost v jízdě vozidlůmvozidlům nebo jezdcům na zvířatech jedoucím po pozemní komunikaci nebo organizovanému útvaru chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty jdoucím po pozemní komunikaci. To platí i při vjíždění z účelové pozemní komunikace nebo ze stezky pro cyklisty nebo z obytné, pěší nebo cyklistické zóny na jinou pozemní komunikaci. (2) Vyžadují-li to okolnosti, zejména nedostatečný rozhled, musí řidičřidič zajistit bezpečné vjetí na pozemní komunikaci pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby. (3) VozidlaVozidla vjíždějící na pozemní komunikaci musí být předem očištěna tak, aby neznečišťovala pozemní komunikaci. § 24 Otáčení a couvání (1) Při otáčení platí obdobně ustanovení o odbočování (§ 21) a při otáčení na křižovatcekřižovatce též ustanovení o jízdě křižovatkoukřižovatkou (§ 22). (2) Při couvání řidičřidič nesmí ohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. (3) Vyžadují-li to okolnosti, zejména nedostatečný rozhled, musí řidičřidič zajistit bezpečné otáčení nebo couvání pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby. (4) ŘidičŘidič nesmí otáčet a couvat a) na nepřehledných nebo jinak nebezpečných místech, například v nepřehledné zatáčce a v její těsné blízkosti, před nepřehledným vrcholem stoupání pozemní komunikace, na něm a za ním, b) na křižovatce s řízeným provozemkřižovatce s řízeným provozem a v její těsné blízkosti, c) na přechodu pro chodce, d) na přejezdu pro cyklisty, e) na železničním přejezdu a v jeho těsné blízkosti, f) v tunelu a v jeho těsné blízkosti, g) na pozemní komunikaci s jednosměrným provozem; smí však couvat, jestliže je to nezbytně nutné, například k zajetí do řady stojících vozidelvozidel nebo vyjetí z ní. Zastavení a stání § 25 (1) ŘidičŘidič smí zastavitzastavit a stát jen a) vpravo ve směru jízdy co nejblíže k okraji pozemní komunikace a na jednosměrné pozemní komunikaci vpravo i vlevo, b) v jedné řadě a rovnoběžně s okrajem pozemní komunikace; nedojde-li k ohrožení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, smí v obciobci řidičřidič vozidlavozidla o celkové hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg zastavitzastavit a stát kolmo, popřípadě šikmo k okraji pozemní komunikace nebo zastavitzastavit v druhé řadě. (2) Ve druhé řadě smí při výkonu taxislužby zastavitzastavit řidičřidič vozidlavozidla taxislužby označeného střešní svítilnou podle zvláštního právního předpisu21), je však povinen dbát potřebné opatrnosti, aby neohrozil bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. (3) Při stání musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruhjízdní pruh široký nejméně 3 m pro každý směr jízdy; při zastavení musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruhjízdní pruh široký nejméně 3 m pro oba směry jízdy. (4) Při zastavení a stání nesmí řidičřidič znemožnit ostatním řidičůmřidičům vyjetí z řady stojících vozidelvozidel. Při zastavení a stání vedle vozidlavozidla s označením „Označení vozidlavozidla přepravujícího osobu těžce pohybově postiženou“ musí ponechat boční odstup nejméně 1,2 m. (5) Zajíždí-li řidičřidič za účelem zastavení nebo stání k okraji pozemní komunikace nebo k chodníku, musí dávat znamení o změně směru jízdy. (6) ŘidičŘidič vozidlavozidla, které zastavilo nebo stálo a opět vyjíždí od okraje pozemní komunikace nebo od chodníku, musí dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. ŘidičiŘidiči autobusu hromadné dopravy osob nebo trolejbusu musí v obciobci řidičiřidiči ostatních vozidelvozidel umožnit vyjetí ze zastávky nebo ze zastávkového pruhu, a to snížením rychlosti jízdy, popřípadě i zastavením vozidlavozidla; řidičřidič autobusu nebo trolejbusu přitom nesmí ohrozit zejména řidičeřidiče vozidelvozidel jedoucích stejným směrem. § 26 (1) Otevírat dveře nebo boční stěny vozidlavozidla, jakož i nastupovat do vozidlavozidla nebo vystupovat z něho se smí jen tehdy, není-li tím ohrožena bezpečnost nastupujících nebo vystupujících osob ani jiných účastníků provozu na pozemních komunikacích. (2) ŘidičŘidič, který se hodlá vzdálit od vozidlavozidla tak, že nemůže v případě potřeby okamžitě zasáhnout, musí učinit taková opatření, aby vozidlovozidlo nemohlo ohrozit bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a nemohla je neoprávněně užít jiná osoba. Je-li vozidlovozidlo povinně vybaveno zařízením proti neoprávněnému použití2) musí je řidičřidič užít. ŘidičŘidič motorového vozidlamotorového vozidla nebo jízdní soupravyjízdní soupravy povinně vybavených zakládacími klíny2) jich musí užít, je-li třeba zajistit vozidlovozidlo nebo soupravu proti pohybu. (3) ŘidičŘidič motorového vozidlamotorového vozidla, které je povinně vybaveno přenosným výstražným trojúhelníkem,2) musí tohoto trojúhelníku užít po dobu nouzového stání, například při přerušení jízdy pro závadu na vozidlevozidle nebo nákladu, v důsledku dopravní nehody nebo pro náhlou nevolnost, jestliže takové vozidlovozidlo tvoří překážku provozu na pozemních komunikacích. Trojúhelník musí umístit na okraj vozovky tak, aby byl pro přijíždějící řidičeřidiče včas a zřetelně viditelný, a to ve vzdálenosti nejméně 50 m, na dálnicidálnici nejméně 100 m za vozidlemvozidlem. V obciobci může být tato vzdálenost, vyžadují-li to okolnosti, kratší. Je-li motorové vozidlomotorové vozidlo vybaveno výstražným světelným zařízením,2) musí ho řidičřidič užít nejméně po dobu, než výstražný trojúhelník umístí na vozovce. § 27 (1) ŘidičŘidič nesmí zastavitzastavit a stát a) v nepřehledné zatáčce a v její těsné blízkosti, b) před nepřehledným vrcholem stoupání pozemní komunikace, na něm a za ním, c) na přechodu pro chodce nebo na přejezdu pro cyklisty a ve vzdálenosti kratší než 5 m před nimi, d) na křižovatcekřižovatce a ve vzdálenosti kratší než 5 m před hranicí křižovatkykřižovatky a 5 m za ní; tento zákaz neplatí v obciobci na křižovatcekřižovatce tvaru „T“ na protější straně vyúsťující pozemní komunikace, e) v připojovacím nebo odbočovacím pruhu, f) u zastávky tramvaje, autobusu nebo trolejbusu bez nástupního ostrůvku v úseku, který začíná dopravní značkou „Zastávka autobusu“, „Zastávka tramvaje“ nebo „Zastávka trolejbusu“ a končí ve vzdálenosti 5 m za označníkem zastávky, a tam, kde taková dopravní značka není, ve vzdálenosti kratší než 30 m před a 5 m za označníkem zastávky; je-li prostor zastávky vyznačen vodorovnou dopravní značkou „Zastávka autobusu nebo trolejbusu“ nebo „Zastávka tramvaje“, platí tento zákaz jen pro vyznačený prostor, g) na železničním přejezdu, v podjezdu a v tunelu a ve vzdálenosti kratší než 15 m před nimi a za nimi, h) v místě, kde by vozidlovozidlo zakrývalo svislou dopravní značku nebo vodorovnou dopravní značku „Směrové šipky“ nebo „Nápis na vozovce“, i) ve vyhrazeném jízdním pruhujízdním pruhu a jízdním pruhujízdním pruhu pro cyklisty, j) v jízdních pruzíchjízdních pruzích vyznačených na vozovce mimo pravého jízdního pruhujízdního pruhu, k) ve vzdálenosti kratší než 5 m od začátku a konce vodorovné dopravní značky „Podélná čára souvislá“ nebo nástupního ostrůvku tam, kde by mezi touto dopravní značkou nebo nástupním ostrůvkem a vozidlemvozidlem nezůstal volný alespoň jeden jízdní pruhjízdní pruh široký nejméně 3 m, l) na mostě, m) v tunelu; to neplatí v případě nouzového stání na místě označeném dopravní značkou „Nouzové stání“; v případě nouzového stání musí řidičřidič vypnout motor, n) před vjezdem na pozemní komunikaci z polní nebo lesní cesty nebo z místa ležícího mimo pozemní komunikaci, o) na vyhrazeném parkovišti, nejde-li o vozidlovozidlo, pro které je parkoviště vyhrazeno; to neplatí, jde-li o zastavení a stání, které nepřekročí dobu tří minut a které neohrozí ani neomezí ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, popřípadě neomezí řidičeřidiče vozidelvozidel, pro něž je parkoviště vyhrazeno, p) na tramvajovém pásu, r) na silniční vegetaci, pokud to není povoleno místní úpravou provozu na pozemní komunikaci, s) na jiných místech, kde by tím byla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, zejména jízda ostatních vozidelvozidel. (2) V době od 5.00 do 19.00 hodin je zakázáno stání tam, kde by nezůstal mezi vozidlemvozidlem a nejbližší tramvajovou kolejnicí volný jízdní pruhjízdní pruh široký nejméně 3,5 m. (3) Na silnicích I. třídy a za snížené viditelnostisnížené viditelnosti i na silnicích II. a III. třídy1) je mimo obecobec zakázáno zastavení a stání jinde než na místech označených dopravní značkou jako parkoviště. (4) Na dopravním okruhu označeném dopravní značkou „Okruh“ nebo „Změna směru okruhu“ je zakázáno stání. (5) O odstranění vozidlavozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policiepolicie; vozidlovozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. (6) Zákaz zastavení a stání podle odstavce 1 až 4 neplatí pro řidičeřidiče vozidelvozidel bezpečnostních sborů, ozbrojených sil a vojenského zpravodajství při plnění služebních povinností, řidičeřidiče vozidlavozidla obecní policie při výkonu její působnosti a řidičeřidiče vozidelvozidel jednotek požární ochrany, zdravotnické záchranné služby a Horské služby při řešení mimořádných událostí8a). ŘidičŘidič tohoto vozidlavozidla je při zastavení a stání povinen učinit opatření nezbytná k tomu, aby neohrozil bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích nebo aby takové ohrožení co nejvíce zmírnil. Železniční přejezd § 28 (1) Před železničním přejezdem si musí řidičřidič počínat zvlášť opatrně, zejména se přesvědčit, zda může železniční přejezd bezpečně přejet. (2) VozidlaVozidla se před železničním přejezdem řadí za sebou v pořadí, ve kterém přijela. Nejde-li o souběžnou jízdu nebo o jízdu podle § 12 odst. 2, smějí vozidlavozidla přejíždět přes železniční přejezd jen v jednom jízdním proudu. (3) Ve vzdálenosti 50 m před železničním přejezdem a při jeho přejíždění smí řidičřidič jet rychlostí nejvýše 30 km.h-1. Svítí-li přerušované bílé světlo signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení, smí 50 m před železničním přejezdem a při jeho přejíždění jet rychlostí nejvýše 50 km.h-1. Při přejíždění železničního přejezdu nesmí řidičřidič zbytečně prodlužovat dobu jeho přejíždění. (4) Dojde-li k zastavení vozidlavozidla na železničním přejezdu, musí jeho řidičřidič odstranit vozidlovozidlo mimo železniční trať,17) a nemůže-li tak učinit, musí neprodleně učinit vše, aby řidičiřidiči kolejových vozidelvozidel byli před nebezpečím včas varováni. (5) Před železničním přejezdem, u kterého je umístěna dopravní značka „Stůj, dej přednost v jízdě!“, musí řidičřidič zastavitzastavit vozidlovozidlo na takovém místě, odkud má náležitý rozhled na trať. § 29 (1) ŘidičŘidič nesmí vjíždět na železniční přejezd, a) je-li dávána výstraha dvěma červenými střídavě přerušovanými světly signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení, b) je-li dávána výstraha přerušovaným zvukem houkačky nebo zvonku přejezdového zabezpečovacího zařízení, c) sklápějí-li se, jsou-li sklopeny nebo zdvihají-li se závory, d) je-li již vidět nebo slyšet přijíždějící vlak nebo jiné drážní vozidlovozidlo nebo je-li slyšet jeho houkání nebo pískání; toto neplatí, svítí-li přerušované bílé světlo signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení, e) dává-li znamení k zastavení vozidlavozidla zaměstnanec dráhy kroužením červeným nebo žlutým praporkem a za snížené viditelnostisnížené viditelnosti kroužením červeným světlem, f) nedovoluje-li situace za železničním přejezdem jeho bezpečné přejetí a pokračování v jízdě. (2) V případech uvedených v odstavci 1 písm. a), b) a c) smí řidičřidič vjíždět na železniční přejezd pouze tehdy, jestliže před železničním přejezdem dostal od pověřeného zaměstnance provozovatele dráhy11) k jízdě přes železniční přejezd ústní souhlas. V tomto případě je řidičřidič povinen řídit se při jízdě přes železniční přejezd pokyny pověřeného zaměstnance provozovatele dráhy. Pověřený zaměstnanec provozovatele dráhy je povinen se na požádání řidičeřidiče prokázat platným pověřením provozovatele dráhy. § 30 Znamení o změně směru jízdy (1) Znamení o změně směru jízdy musí řidičřidič dávat kromě případů uvedených v jednotlivých ustanoveních také vždy při změně směru jízdy, vybočování z něho, nebo jestliže to vyžaduje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. (2) Znamení o změně směru jízdy musí řidičřidič dávat včas před započetím jízdního úkonu s ohledem na okolnosti provozu na pozemních komunikacích, zejména na řidičeřidiče jedoucí za ním a na povahu jízdního úkonu. (3) Znamení o změně směru jízdy se dává směrovými světly. Není-li jimi vozidlovozidlo vybaveno nebo při jejich poruše, dává se znamení upažením. Paží ohnutou v lokti nahoru se dává znamení o změně směru jízdy na opačnou stranu. Vyžadují-li to okolnosti, zejména není-li znamení dávané směrovými světly nebo paží dostatečně viditelné například pro šířku nákladu nebo za snížené viditelnostisnížené viditelnosti, musí se dávat znamení jiným zřetelným způsobem, například způsobilou a náležitě poučenou osobou. Jinak smí řidičřidič provést zamýšlený jízdní úkon jen tehdy a takovým způsobem, aby nebyli ohroženi ani omezeni ostatní účastníci provozu na pozemních komunikacích. (4) Znamení o změně směru jízdy dávané směrovými světly ponechá řidičřidič jen do doby ukončení změny směru jízdy, vybočení z něho, nebo pokud vozidlovozidlo nezaujme místo v jízdním pruhujízdním pruhu, do kterého přejíždí. Znamení o změně směru jízdy paží se dává jen před započetím jízdního úkonu. (5) Při vjíždění na kruhový objezd a jízdě po kruhovém objezdu, nepřejíždí-li z jednoho jízdního pruhujízdního pruhu do druhého podle § 12 odst. 5, řidičřidič nedává znamení o změně směru jízdy; při vyjíždění z kruhového objezdu řidičřidič je povinen dát znamení o změně směru jízdy. § 31 Výstražná znamení (1) Je-li to nutné k odvrácení hrozícího nebezpečí, dává řidičřidič zvukové výstražné znamení. Mimo obecobec může řidičřidič dávat zvukové výstražné znamení i tehdy, je-li to nutné k upozornění řidičeřidiče předjížděného vozidlavozidla. (2) Místo zvukového výstražného znamení smí řidičřidič dávat světelné výstražné znamení krátkým přerušovaným rozsvícením dálkového světla nebo přepínáním potkávacích a dálkových světel; k upozornění řidičeřidiče předjížděného vozidlavozidla je smí dávat i v obciobci. (3) Je-li nutné upozornit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích na hrozící nebezpečí, zejména v případech, kdy je nutné náhle snížit rychlost jízdy nebo zastavitzastavit vozidlovozidlo, dává řidičřidič světelné výstražné znamení zapnutím výstražného světelného zařízení. (4) Výstražné znamení se užívá jen po dobu nezbytně nutnou. Osvětlení vozidel § 32 (1) Motorové vozidloMotorové vozidlo musí mít za jízdy rozsvícena obrysová světla a potkávací světla nebo světla pro denní svícení, pokud je jimi vybaveno podle zvláštního právního předpisu2). Tramvaj musí mít rozsvícena potkávací světla nebo světla pro denní svícení. (2) VozidloVozidlo musí mít za jízdy při snížené viditelnostisnížené viditelnosti rozsvícena obrysová a potkávací nebo dálková světla, pokud je jimi vybaveno podle zvláštního právního předpisu2). (3) ŘidičŘidič nesmí užít dálková světla, je-li vozovka dostatečně a souvisle osvětlena nebo mohl-li by být oslněn řidičřidič protijedoucího vozidlavozidla, řidičřidič vozidlavozidla jedoucího před ním nebo jiný účastník provozu na pozemních komunikacích, strojvedoucí vlaku, řidičřidič jiného drážního vozidlavozidla nebo řidičřidič plavidla. Při zastavení vozidlavozidla před železničním přejezdem nesmí řidičřidič užít ani potkávací světla, pokud by jimi mohl oslnit řidičeřidiče vozidlavozidla v protisměru. (4) Přední světla do mlhy smí řidičřidič užít jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště. Zadní světla do mlhy musí řidičřidič za mlhy, sněžení nebo hustého deště užít vždy. (5) Činná plocha světel nesmí být zakryta nebo nadměrně znečištěna. § 33 (1) Motorové vozidloMotorové vozidlo nebo jízdní soupravajízdní souprava, jejichž rozměry nebo rozměry nákladu přesahují míry stanovené zvláštním právním předpisem,2) musí mít za jízdy rozsvícena obrysová a potkávací světla. (2) VozidloVozidlo stojící za snížené viditelnostisnížené viditelnosti v obciobci na místě, kde tvoří překážku provozu na pozemních komunikacích, nebo na pozemní komunikaci mimo obecobec musí mít rozsvícena alespoň na straně přivrácené ke středu pozemní komunikace obrysová nebo parkovací světla, popřípadě musí být osvětleno na straně přivrácené ke středu pozemní komunikace alespoň jedním bílým neoslňujícím světlem viditelným zpředu i zezadu. To neplatí na parkovišti. § 34 Vlečení motorových vozidel (1) Při vlečení motorového vozidlamotorového vozidla se smí jet rychlostí nejvýše 60 km.h-1. (2) Motorové vozidloMotorové vozidlo se smí vléci na laně jen tehdy, má-li bez závad řízení a účinné brzdy. (3) Motorové vozidloMotorové vozidlo se smí vléci na tyči jen tehdy, má-li bez závad řízení. Nemá-li vlečené vozidlovozidlo účinné brzdy, nesmí jeho okamžitá hmotnost být vyšší než okamžitá hmotnost vlečného vozidlavozidla. (4) Při vlečení motorového vozidlamotorového vozidla musí být délka spojnice taková, aby vzdálenost mezi vozidlyvozidly nebyla větší než 6 m; užije-li se lana, nesmí být vzdálenost mezi vozidlyvozidly menší než 2,5 m, a užije-li se tyče, nesmí být menší než 1 m. Spojnice musí být zřetelně označena (tyč příčnými červenými a bílými pruhy o šířce 75 mm, lano červeným praporkem nebo štítkem o rozměru nejméně 300 x 300 mm). (5) ŘidičiŘidiči vlečného a vlečeného vozidlavozidla jsou povinni si předem dohodnout způsob dorozumívání během jízdy. (6) Vlečení více než jednoho motorového vozidlamotorového vozidla nebo motorového vozidlamotorového vozidla s přívěsem je zakázáno. Smí se však vléci motorové vozidlomotorové vozidlo s návěsem. Za motorovým vozidlemmotorovým vozidlem s přívěsem se nesmí vléci jiné motorové vozidlomotorové vozidlo. Motocykl bez postranního vozíku a moped se nesmí vléci nebo užít jako vlečné vozidlovozidlo. (7) Autobus nebo motorové vozidlomotorové vozidlo vlečené pomocí zvláštního zařízení se smí vléci jen bez přepravovaných osob. (8) U vlečného vozidlavozidla musí být rozsvícena obrysová a potkávací světla. Vlečené vozidlovozidlo musí být zezadu viditelně označeno výstražným trojúhelníkem, například za sklem, na zadním čele korby. (9) Za snížené viditelnostisnížené viditelnosti musí být u vlečeného vozidlavozidla rozsvícena obrysová nebo potkávací světla. Při jejich poruše musí být vozidlovozidlo osvětleno na straně ke středu vozovky vpředu neoslňujícím bílým světlem a vzadu alespoň jedním červeným světlem; tato světla musí být dobře viditelná a nesmějí být umístěna dále než 400 mm od bočního obrysu vozidlavozidla. Oddíl 2 Jízda vozidly ve zvláštních případech Provoz na dálnici § 35 (1) Na dálnicidálnici je dovolen jen provoz motorových vozidelmotorových vozidel a jízdních soupravjízdních souprav, jejichž konstrukční rychlost2) není nižší než 80 km.h-1. V úseku dálnicedálnice procházejícím obcíobcí je dovolen i provoz motorových vozidelmotorových vozidel a jízdních soupravjízdních souprav pro veřejnou hromadnou dopravu, jejichž konstrukční rychlost2) není nižší než 65 km.h-1. Mimo obslužná zařízení dálnicedálnice je ostatním účastníkům provozu na pozemních komunikacích zakázán vstup na dálnicidálnici, chůze a jízda po dálnicidálnici. (2) ŘidičŘidič smí na dálnicidálnici vjíždět a z dálnicedálnice vyjíždět jen na místech k tomu určených. (3) Zákaz provozu podle odstavců 1 a 2 neplatí pro vozidlavozidla správce komunikace oprávněně užitá při její správě a údržbě. § 36 (1) ŘidičiŘidiči je na dálnicidálnici zakázáno a) zastavení a stání jinde než na místech označených jako parkoviště. Při nouzovém stání podle § 26 odst. 3 musí vozidlovozidlo stát na krajnicikrajnici, a jen není-li to možné, na vozovce. Takové vozidlovozidlo musí řidičřidič vždy označit jako překážku provozu na pozemních komunikacích; jde-li o motorové vozidlomotorové vozidlo povinně vybavené přenosným výstražným trojúhelníkem,2) musí řidičřidič umístit trojúhelník podle § 26 odst. 3, b) otáčení, couvání a vjíždění na střední dělicí pás včetně míst, kde je pás přerušen. (2) Dojde-li během jízdy na vozidlevozidle nebo nákladu k závadě, pro kterou nelze dosáhnout na rovině rychlosti nejméně 80 km.h-1, musí řidičřidič dálnicidálnici opustit na nejbližším výjezdu. (3) Vlečení motorového vozidlamotorového vozidla je dovoleno jen tehdy, jestliže je to nutné k jeho odstranění z dálnicedálnice. VozidloVozidlo smí být vlečeno jen k nejbližšímu výjezdu, kde musí dálnicidálnici opustit. (4) ŘidičŘidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3 500 kg a řidičřidič jízdní soupravyjízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 m, nesmí předjíždět jiné vozidlovozidlo, pokud k jeho předjetí nemá dostatečnou rychlost, takže by omezil v jízdě ostatní vozidlavozidla svou výrazně nižší rychlostí jízdy. § 37 Není-li v tomto oddílu stanoveno jinak, platí pro provoz na dálnicidálnici ostatní ustanovení tohoto zákona. § 38 Ustanovení o provozu na dálnicidálnici platí i na silnici pro motorová vozidlasilnici pro motorová vozidla. Provoz v obytné, pěší, cyklistické a sdílené zóně § 39 (1) Obytná zóna je zastavěná oblast, jejíž začátek je označen dopravní značkou „Obytná zóna“ a konec je označen dopravní značkou „Konec obytné zóny“. (2) Pěší zóna je oblast, jejíž začátek je označen dopravní značkou „Pěší zóna“ a konec je označen dopravní značkou „Konec pěší zóny“. (3) V obytné a pěší zóně smějí chodci užívat pozemní komunikaci v celé její šířce, přičemž se na ně nevztahuje § 53. Hry dětí na pozemní komunikaci jsou dovoleny jen v obytné zóně. (4) Do pěší zóny je povolen vjezd jen vozidlůmvozidlům vyznačeným ve spodní části dopravní značky podle odstavce 2. (5) V obytné zóně a pěší zóně smí řidičřidič jet rychlostí nejvýše 20 km.h-1. Přitom musí dbát zvýšené ohleduplnosti vůči chodcům, které nesmí ohrozit; v případě nutnosti musí zastavitzastavit vozidlovozidlo. Stání je dovoleno jen na místech označených jako parkoviště. (6) Za účelem organizování dopravy může obecobec v obecně závazné vyhlášce obceobce vydané v přenesené působnosti vymezit místní komunikace nebo jejich úseky v obytné zóně, které nelze užít ke stání nákladního vozidlavozidla2) nebo jízdní soupravyjízdní soupravy.2) (7) V obytné zóně a pěší zóně musí chodci umožnit vozidlůmvozidlům jízdu. To platí i pro děti hrající si v obytné zóně. § 39a (1) Cyklistická zóna je oblast, jejíž začátek je označen dopravní značkou „Zóna pro cyklisty“ a konec je označen dopravní značkou „Konec zóny pro cyklisty“. (2) V cyklistické zóně smějí cyklisté užívat vozovku v celé její šířce, přičemž se na ně nevztahuje § 57 odst. 2 a 3. (3) Jiným vozidlůmvozidlům než jízdním kolům je vjezd do cyklistické zóny povolen jen tehdy, jsou-li vyznačena ve spodní části dopravní značky podle odstavce 1. (4) V cyklistické zóně smí řidičřidič jet rychlostí nejvýše 30 km.h-1. Přitom musí dbát zvýšené ohleduplnosti vůči cyklistům, které nesmí ohrozit; v případě nutnosti musí zastavitzastavit vozidlovozidlo. Stání je dovoleno jen na místech označených jako parkoviště. (5) V cyklistické zóně musí cyklisté umožnit motorovým vozidlůmvozidlům jízdu. § 39b (1) Sdílená zóna je zastavěná oblast, jejíž začátek je označen dopravní značkou „Sdílená zóna“ a konec je označen dopravní značkou „Konec sdílené zóny“, a je určena k užívání všemi účastníky silničního provozu. (2) Ve sdílené zóně musí účastníci provozu na pozemních komunikacích dbát zvýšené ohleduplnosti vůči ostatním účastníkům provozu, které nesmí ohrozit. ŘidičeŘidiče tramvaje nesmí ostatní účastníci provozu na pozemních komunikacích ani omezit a tramvaj má vždy přednost v jízdě. (3) Ve sdílené zóně smějí chodci a cyklisté užívat pozemní komunikaci v celé její šířce, přičemž na chodce se nevztahují § 53 a 54 a na cyklisty se nevztahuje § 57 odst. 2 a 3. Přijíždí-li vozidlovozidlo s právem přednostní jízdy, chodci musí neprodleně uvolnit prostor pro projetí tohoto vozidlavozidla. (4) Ve sdílené zóně smí řidičřidič jet rychlostí nejvýše 20 km.h-1 Stání motorových vozidelmotorových vozidel je dovoleno jen na místech označených jako parkoviště. Stání jízdních kol a jiných nemotorových vozidelvozidel je dovoleno jen na místech k tomu určených. § 40 (1) Není-li v tomto oddílu stanoveno jinak, platí pro provoz v obytné, pěší, cyklistické a sdílené zóně ostatní ustanovení tohoto zákona. (2) Je-li povolen vjezd cyklistů na chodník nebo stezku pro chodce, použijí se pro jejich pohyb § 39 odst. 5 a 7 obdobně. § 40a Provoz vozidel v zimním období (1) V období od 1. listopadu do 31. března, pokud a) se na pozemní komunikaci nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, nebo b) lze vzhledem k povětrnostním podmínkám předpokládat, že se na pozemní komunikaci během jízdy může vyskytovat souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, lze užít motorové vozidlomotorové vozidlo kategorie M nebo N2) k jízdě v provozu na pozemních komunikacích pouze za podmínky použití zimních pneumatik18a), a to u motorových vozidelmotorových vozidel s maximální přípustnou hmotností nepřevyšující 3 500 kg na všech kolech a u motorových vozidelmotorových vozidel s maximální přípustnou hmotností převyšující 3 500 kg na všech kolech hnacích náprav s trvalým přenosem hnací síly. Zimní pneumatiky podle věty prvé musí mít hloubku dezénu hlavních dezénových drážek nebo zářezů nejméně 4 mm a u motorových vozidelmotorových vozidel o maximální přípustné hmotnosti převyšující 3 500 kg nejméně 6 mm. (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije pro náhradní pneumatiku použitou v případě nouzového dojetí18a). Jízda vozidel s právem přednostní jízdy § 41 (1) ŘidičŘidič vozidlavozidla, který při plnění úkolů souvisejících s výkonem zvláštních povinností užívá zvláštního výstražného světla modré nebo modré a červené barvy,2) případně doplněného o zvláštní zvukové výstražné znamení (dále jen „vozidlovozidlo s právem přednostní jízdy“), není povinen dodržovat § 4 písm. c), § 5 odst. 1 písm. h) a odst. 2 písm. f), § 7 odst. 1 písm. b), § 11, § 12 odst. 1, 2, 4, 5 a 7, § 13 až 17, § 18 odst. 2, 3, 4 a 8, § 19, § 20, § 21 odst. 2, 3, 4, 5 a 6, § 22, 23, § 24 odst. 3 a 4, § 25 odst. 1, 3, 4 a 5, § 26, § 27 odst. 1, 2, 3 a 4, § 28 odst. 2, 3 a 5, § 31, § 35 odst. 1 a 2, § 36 odst. 1, 2 a 4, § 39 odst. 4 a 5, § 39a odst. 3 a 4, § 39b odst. 2 a 4, § 47 odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. a), c), d), f) a g) a odst. 5, § 48 odst. 1, 2, 3, 4 a 5, § 53 odst. 2 a § 67 odst. 8; je však povinen dbát potřebné opatrnosti, aby neohrozil bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. (2) Zvláštním zvukovým výstražným zařízením doplněným zvláštním výstražným světlem modré barvy2) mohou být vybavena vozidlavozidla a) používaná policií a označená podle zvláštního právního předpisu,13) b) Vězeňské službyVězeňské služby, c) vojenské policiepolicie označená podle zvláštního právního předpisu,12) d) obecní policiepolicie,5) která určí obecobec, e) používaná Hasičským záchranným sborem České republiky nebo jednotkami požární ochrany, které nejsou součástí Hasičského záchranného sboru České republiky, f) důlní záchranné služby, g) poruchové služby plynárenských zařízení, h) používaná zdravotnickou záchrannou službou a vozidlavozidla, poskytovatele zdravotnické dopravní služby a poskytovatele přepravy pacientů neodkladné péče, i) ozbrojených sil používaná u vojenských záchranných útvarů pro plnění humanitárních úkolů civilní ochrany, j) celní správy označená podle zvláštního právního předpisu14), k) Generální inspekce bezpečnostních sborů označená podle zvláštního právního předpisu45), l) zpravodajských služeb při přepravě nosičů utajovaných informacíutajovaných informací nebo osob, kterým poskytují ochranu. (3) Vláda může stanovit nařízením další vozidlavozidla, která pro plnění úkolů souvisejících s výkonem zvláštních povinností mohou být vybavena zvláštním zvukovým výstražným zařízením doplněným zvláštním výstražným světlem modré barvy. (4) ŘidičemŘidičem vozidlavozidla s právem přednostní jízdy smí být osoba starší 21 let, která musí splňovat podmínky stanovené tímto zákonem. (5) ŘidičŘidič vozidlavozidla s právem přednostní jízdy nesmí za jízdy jíst, pít a kouřit. (6) Odstavce 1 a 4 platí obdobně i pro řidičeřidiče vozidelvozidel doprovázených vpředu, a jde-li o více než tři vozidlavozidla, i vzadu vozidlyvozidly ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů s právem přednostní jízdy. Doprovázená vozidlavozidla musí mít rozsvícena obrysová a potkávací světla. (7) ŘidičiŘidiči ostatních vozidelvozidel musí vozidlůmvozidlům s právem přednostní jízdy a vozidlůmvozidlům jimi doprovázeným umožnit bezpečný a plynulý průjezd, a jestliže je to nutné, i zastavitzastavit vozidlavozidla na takovém místě, aby jim nepřekážela. Do skupiny tvořené vozidlyvozidly s právem přednostní jízdy a vozidlyvozidly jimi doprovázenými se řidičiřidiči ostatních vozidelvozidel nesmějí zařazovat. (8) Není-li dálnicedálnice nebo silnice pro motorová vozidlasilnice pro motorová vozidla s nejméně dvěma jízdními pruhyjízdními pruhy volně průjezdná z důvodu kolony stojících nebo pomalu jedoucích vozidelvozidel, jsou řidičiřidiči vozidelvozidel povinni vytvořit mezi jízdními pruhyjízdními pruhy prostor pro průjezd vozidelvozidel s právem přednostní jízdy; při tom smějí vjet na krajnicikrajnici nebo na střední dělící pás. Jsou-li v jednom směru jízdy více než dva jízdní pruhyjízdní pruhy, vytváří se tento prostor mezi jízdním pruhemjízdním pruhem, který je nejvíce vlevo, a k němu přiléhajícím jízdním pruhemjízdním pruhem. Do tohoto prostoru smějí vjet pouze vozidlavozidla s právem přednostní jízdy, vozidlavozidla správce pozemní komunikace a vozidlavozidla sloužící k odstranění následků dopravní nehody nebo překážky provozu na pozemních komunikacích. (9) Svítí-li zvláštní výstražné světlo modré nebo modré a červené barvy na stojícím vozidlevozidle, musí řidičiřidiči ostatních vozidelvozidel podle okolností snížit rychlost jízdy a popřípadě i zastavitzastavit vozidlovozidlo. (10) V provozu na pozemních komunikacích je zakázáno neoprávněně užívat zvláštních výstražných světel a zvláštního zvukového výstražného znamení, které užívá vozidlovozidlo s právem přednostní jízdy, nebo je napodobovat. (11) Zvláštním výstražným světlem modré a červené barvy mohou být vybavena vozidlavozidla používaná policií a označená podle zvláštního právního předpisu13), vozidlavozidla používána Hasičským záchranným sborem České republiky nebo jednotkami požární ochrany, které nejsou součástí Hasičského záchranného sboru České republiky, a vozidlavozidla poskytovatele zdravotnické záchranné služby. § 42 (1) ŘidičŘidič vozidlavozidla vybaveného zvláštním výstražným světlem oranžové barvy2) smí tohoto světla užívat jen tehdy, mohla-li by být jeho jízdou nebo pracovní činností ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Jestliže to vyžaduje pracovní činnost tohoto vozidlavozidla, není jeho řidičřidič povinen dodržovat ustanovení pravidel provozu na pozemních komunikacích uvedených v § 4 písm. c), § 7 odst. 1 písm. b), § 11 odst. 2, § 12 odst. 1, 2 a 4, § 13, § 14 odst. 1 a 2, § 18 odst. 2 písm. b), § 22 odst. 3, § 24 odst. 4 písm. a), c), d), e), f) a g), § 25 odst. 1, 2 a 3, § 26 odst. 3, § 27, § 28 odst. 2, § 30, 36, 37 a § 39 odst. 4 a 5; je však povinen dbát zvýšené opatrnosti, aby neohrozil bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. (2) ŘidičiŘidiči ostatních vozidelvozidel musí vozidluvozidlu podle odstavce 1 umožnit jízdu nebo pracovní činnost a podle okolností snížit rychlost jízdy, popřípadě i zastavitzastavit vozidlovozidlo. (3) Skupiny (kolony) vozidelvozidel ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů je možno doprovázet vpředu i vzadu vozidlyvozidly užívajícími zvláštního výstražného světla oranžové barvy.2) Doprovázená vozidlavozidla musí mít rozsvícena obrysová a potkávací světla. Oddíl 3 Zvláštní ustanovení pro provoz vozidel § 43 Omezení jízdy některých vozidel (1) Na dálnicidálnici a na silnici I. třídy je zakázána jízda nákladním a speciálním automobilům a zvláštním vozidlůmvozidlům2) o maximální přípustné hmotnosti převyšující 7 500 kg a nákladním a speciálním automobilům a zvláštním vozidlůmvozidlům2) o maximální přípustné hmotnosti převyšující 3 500 kg s připojeným přípojným vozidlemvozidlem a) v neděli a ostatních dnech pracovního klidu podle zvláštního právního předpisu19) (dále jen „den pracovního klidu“) v době od 13.00 do 22.00 hodin, b) v sobotu v období od 1. července do 31. srpna v době od 7.00 do 13.00 hodin, c) v pátek v období od 1. července do 31. srpna v době od 17.00 do 21.00 hodin. (2) Na silnici I. třídy mimo obecobec je v období od 15. dubna do 30. září zakázána jízda zvláštním vozidlůmvozidlům,2) potahovým vozidlůmvozidlům2) a ručním vozíkům2) o celkové šířce větší než 600 mm a) v poslední pracovní den před sobotou nebo dnem pracovního klidu v době od 15.00 do 21.00 hodin, b) v první den pracovního klidu a v sobotu, pokud následuje po pracovním dnu, v době od 7.00 do 11.00 hodin, c) v poslední den pracovního klidu v době od 15.00 do 21.00 hodin. (3) Zákaz jízdy podle odstavců 1 a 2 neplatí pro vozidlavozidla užitá při a) kombinované přepravě zboží po železnici nebo po vnitrozemské vodní cestě a pozemní komunikaci od zasilatele až k nejbližšímu překladišti kombinované dopravy nebo z nejbližšího překladiště kombinované dopravy k příjemci, b) nezbytné zemědělské sezonní přepravě, c) činnostech bezprostředně spojených s prováděnou údržbou, opravami a výstavbou pozemních komunikací, d) přepravě zboží podléhajícího rychlé zkáze20), pokud toto zboží zabírá nebo v průběhu přepravy zabíralo nejméně jednu polovinu objemu nákladového prostoru vozidlavozidla nebo jízdní soupravyjízdní soupravy, e) přepravě živých zvířat, f) přepravě pohonných hmot určených k plynulému zásobování čerpacích stanic pohonných hmot, g) nakládce a vykládce letadel, lodí nebo železničních vagónů na vzdálenost nepřesahující 100 km, h) přepravě poštovních zásilek, i) jízdě bez nákladu, která je v souvislosti s jízdou podle písmen a) až h), j) živelní pohromě, k) jízdě vozidelvozidel ozbrojených sil, ozbrojených sborů, Hasičského záchranného sboru České republiky nebo jednotek požární ochrany, které nejsou součástí Hasičského záchranného sboru České republiky, l) přepravě chemických látek podléhajících teplotním změnám nebo krystalizaci, m) výcviku řidičůřidičů, n) odstranění havárií vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu. (4) Odstavce 1 a 2 neplatí pro vozidlavozidla vybavená zvláštním světelným zařízením modré nebo modré a červené barvy a zvláštním zvukovým výstražným znamením. (5) Ze zákazu jízdy podle odstavců 1 a 2 může místně příslušný krajský úřad z důvodu hodného zvláštního zřetele povolit výjimku. Výjimky přesahující působnost kraje povoluje ministerstvo. Povolení musí být časově omezeno, nejdéle však na dobu jednoho roku. (6) Ministerstvo může z důvodu bezpečnosti státu, ochrany života, zdraví nebo majetku nebo mimořádné události nebo odstraňování jejích následků stanovit výjimku ze zákazu podle odstavce 1 rovněž opatřením obecné povahy, nejdéle však na dobu 3 měsíců. Návrh opatření obecné povahy se nezveřejňuje a připomínky ani námitky se k němu nepodávají. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky. O vydání opatření obecné povahy ministerstvo neprodleně informuje policii. (7) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti žádosti o povolení výjimky podle odstavce 5. § 43a Hmotnosti a rozměry vozidel (1) ŘidičŘidič motorového vozidlamotorového vozidla nesmí užít vozidlovozidlo, jehož hmotnost, rozměry včetně nákladu nebo rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol ohrožují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo stav pozemní komunikace, není-li jeho užití umožněno postupem podle zvláštního právního předpisu1). (2) ŘidičŘidič nesmí užít jízdní soupravujízdní soupravu, pokud a) její hmotnost nebo rozměry včetně nákladu ohrožují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo stav pozemní komunikace, není-li její užití umožněno postupem podle zvláštního právního předpisu1), b) hmotnost nebo rozměry jednotlivých vozidelvozidel včetně nákladu, poměr hmotností jednotlivých vozidelvozidel nebo rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol ohrožují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo stav pozemní komunikace, není-li její užití umožněno postupem podle zvláštního právního předpisu1), nebo c) spojení vozidelvozidel ohrožuje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. (3) ŘidičŘidič motorového vozidlamotorového vozidla kategorie M2, M3, N2, N32) nebo jízdní soupravyjízdní soupravy tvořené tímto vozidlemvozidlem a přípojným vozidlemvozidlem kategorie O2) musí mít při řízení u sebe osvědčení o registraci vozidlavozidla nebo jiný úřední doklad, ve kterém jsou uvedeny údaje o rozměrech vozidlavozidla, nejsou-li tyto údaje uvedeny na štítku připevněném na vozidlevozidle. (4) Je-li vozidlovozidlo vybaveno sklopným nebo odnímatelným zařízením pro snížení aerodynamického odporu, nesmí jeho použití ohrozit bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. (5) Provozovatel vozidlaProvozovatel vozidla nesmí přikázat nebo dovolit užití vozidlavozidla v případech podle odstavce 1 nebo 2, není-li jeho užití umožněno postupem podle zvláštního právního předpisu1). (6) Hodnoty hmotností a rozměrů vozidelvozidel a jízdních soupravjízdních souprav, poměrů hmotností vozidelvozidel v jízdní soupravějízdní soupravě, rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola a skupiny kol, jejichž nedodržení ohrožuje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo stav pozemní komunikace, podmínky spojitelnosti vozidelvozidel v jízdní soupravujízdní soupravu a použití sklopného nebo odnímatelného zařízení pro snížení aerodynamického odporu, jejichž nedodržení ohrožuje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, a rozsah údajů uváděných v dokladu o rozměrech vozidlavozidla stanoví prováděcí právní předpis. § 44 Čerpání pohonných hmot (1) V prostoru čerpací stanice pohonných hmot je řidičiřidiči i přepravované osobě zakázáno kouřit, zacházet s otevřeným ohněm a seřizovat nebo opravovat motor vozidlavozidla. Před čerpáním pohonných hmot musí řidičřidič zastavitzastavit motor a vypnout zapalování. Pokud je k vytápění vozidlavozidla použito nezávislého topení, musí je řidičřidič vypnout již před příjezdem k čerpací stanici pohonných hmot. (2) ŘidičiŘidiči vozidelvozidel s právem přednostní jízdy mají při čerpání pohonných hmot přednost. Přitom nepoužívají zvláštních výstražných znamení. § 45 Překážka provozu na pozemních komunikacích (1) Kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace.1) (2) Není-li možno překážku provozu na pozemních komunikacích neprodleně odstranit, musí ji její původce označit a ohlásit policiipolicii. (3) Překážka provozu na pozemních komunikacích musí být označena tak, aby ji jiný účastník provozu na pozemních komunikacích mohl včas a z dostatečné vzdálenosti zpozorovat, například červeným praporkem, dopravním zařízením „Zábrana pro označení uzavírky“, „Směrovací deska“, „Pojízdná uzavírková tabule“ nebo vozidlemvozidlem vybaveným zvláštním výstražným světlem oranžové, modré nebo modré a červené barvy. Za snížené viditelnostisnížené viditelnosti musí být dopravní zařízení doplněno výstražným světlem žluté barvy. Pro označení motorového vozidlamotorového vozidla, které je povinně vybaveno přenosným výstražným trojúhelníkem,2) platí § 26 odst. 3 a pro označení vozidlavozidla za snížené viditelnostisnížené viditelnosti též § 33 odst. 2. (4) Je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlovozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li o dálnicidálnici, zajistí odstranění vozidlavozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlovozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. (5) Je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci závada ve sjízdnosti, kdy technický stav komunikace nedovoluje další bezpečnou jízdu, je policista oprávněn do doby odstranění této závady zakázat vozidlůmvozidlům další jízdu a ostatním vozidlůmvozidlům na tuto komunikaci nebo její úsek zakázat vjezd. (6) Podrobnosti o označení překážky provozu na pozemních komunikacích upraví prováděcí právní předpis. § 46 Zastavení vozidla v tunelu (1) Dojde-li při jízdě vozidlavozidla v tunelu k poruše vozidlavozidla, pro kterou se toto vozidlovozidlo stalo nepojízdným, nebo dojde-li k dopravní nehodě, je řidičřidič povinen neprodleně a) vypnout motor, a je-li k vytápění vozidlavozidla použito nezávislého topení, vypnout i toto topení, b) učinit vhodná opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích v tunelu; vyžadují-li to okolnosti, je oprávněn zastavovat jiná vozidlavozidla, c) oznámit zastavení vozidlavozidla nebo stání vozidlavozidla policiipolicii nebo osobě vykonávající dohled nad provozem tunelu. (2) V případech uvedených v odstavci 1 nesmí řidičřidič ani přepravovaná osoba kouřit nebo zacházet s otevřeným ohněm. (3) Přepravované osoby ve vozidlevozidle jsou v případech uvedených v odstavci 1 povinny vozidlovozidlo opustit a soustředit se do míst k tomu určených, popřípadě opustit tunel. § 47 Dopravní nehoda (1) Dopravní nehoda je událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidlavozidla v pohybu. (2) ŘidičŘidič, který měl účast na dopravní nehodě, je povinen a) neprodleně zastavitzastavit vozidlovozidlo, b) zdržet se požití alkoholického nápoje a užití jiné návykové látky po nehodě po dobu, do kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy požil alkoholický nápoj nebo užil jinou návykovou látku, vždy však do doby příjezdu policisty v případě, že jsou účastníci nehody povinni ohlásit nehodu policistovi podle odstavců 4 a 5, c) učinit opatření k zabránění vzniku škody osobám nebo věcem, pokud tato hrozí v důsledku dopravní nehody, a d) spolupracovat při zjišťování skutkového stavu. (3) Účastníci dopravní nehody jsou povinni a) učinit vhodná opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích v místě dopravní nehody; vyžadují-li to okolnosti, jsou oprávněni zastavovat jiná vozidlavozidla, b) oznámit, v případech stanovených tímto zákonem, nehodu policiipolicii; došlo-li k zranění, poskytnout podle svých schopností první pomoc a k zraněné osobě přivolat poskytovatele zdravotnické záchranné služby, c) označit místo dopravní nehody, d) umožnit obnovení provozu na pozemních komunikacích, zejména provozu vozidelvozidel hromadné dopravy osob, e) neprodleně ohlásit policiipolicii poškození pozemní komunikace, obecně prospěšného zařízení nebo životního prostředí, pokud k němu při dopravní nehodě došlo, f) prokázat si na požádání navzájem svou totožnost a sdělit údaje o vozidlevozidle, které mělo účast na dopravní nehodě, g) v případech, kdy nevznikne povinnost oznámit nehodu policii, sepsat společný záznam o dopravní nehodě, který podepíší a neprodleně předají pojistiteli; tento záznam musí obsahovat identifikaci místa a času dopravní nehody, jejích účastníků a vozidelvozidel, její příčiny, průběhu a následků; záznam lze pořídit a jednotlivě autentizovat též elektronicky, podepíší-li jej účastníci elektronickým podpisem51). (4) Dojde-li při dopravní nehodě k usmrcení nebo zranění osoby nebo k hmotné škodě převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidelvozidel včetně přepravovaných věcí částku 100 000 Kč, jsou účastníci dopravní nehody povinni a) neprodleně ohlásit dopravní nehodu policistovi, b) zdržet se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření dopravní nehody, zejména přemístění vozidelvozidel; musí-li se však situace vzniklá dopravní nehodou změnit, zejména je-li to nutné k vyproštění nebo ošetření zraněné osoby nebo k obnovení provozu na pozemních komunikacích, především provozu vozidelvozidel hromadné dopravy osob, vyznačit situaci a stopy, c) setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu policisty nebo se na toto místo neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo ohlášení dopravní nehody. (5) Povinnost podle odstavce 4 platí i v případě, kdy při dopravní nehodě a) dojde ke hmotné škodě na majetku třetí osoby, s výjimkou škody na vozidlevozidle, jehož řidičřidič má účast na dopravní nehodě nebo škody na věci přepravované v tomto vozidlevozidle, b) dojde k poškození nebo zničení součásti nebo příslušenství pozemní komunikace podle zákona o pozemních komunikacích20a), nebo c) účastníci dopravní nehody nemohou sami bez vynaložení nepřiměřeného úsilí zabezpečit obnovení plynulosti provozu na pozemních komunikacích. § 47a Zákaz účasti na některých akcích v provozu na pozemních komunikacích ŘidičŘidič nesmí na dálnicidálnici, silnici a místní komunikaci použít vozidlovozidlo k účasti na sportovních a podobných akcích, jestliže by jimi mohla být ohrožena bezpečnost silničního provozu, nejde-li o akce pořádané v souladu s rozhodnutím příslušného správního úřadu o zvláštním užívání pozemní komunikace podle jiného právního předpisu1). Oddíl 4 Přeprava osob a nákladu § 48 Přeprava osob (1) ŘidičŘidič nesmí připustit, aby počet přepravovaných osob starších 12 let překročil počet povolených míst určených k přepravě osob (dále jen „povolené místo“). (2) V motorovém nebo jeho přípojném vozidlevozidle, které je určeno pro přepravu osob,2) lze osoby přepravovat pouze na povolených místech a pouze do přípustné užitečné hmotnosti, počet osob starších 12 let však nesmí převyšovat počet povolených míst. (3) Odstavec 2 platí i pro přepravu osob v kabině řidičeřidiče nákladního automobilu. (4) Ve zvláštním motorovém vozidlemotorovém vozidle nesmějí být přepravovány osoby mladší 15 let. (5) V jiném přípojném vozidlevozidle, než které je určeno pro přepravu osob, je přeprava osob, s výjimkou případů podle § 51, zakázána. (6) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí pro přepravu zraněné a jinak na zdraví ohrožené osoby v homologovaném mobilním záchranném prostředku, určeném pro odsun zraněných a jinak na zdraví ohrožených z exponovaného terénu, přepravovaném v záchranném vozidlevozidle Horské služby a nezbytnou přepravu záchranářů. Ustanovení odstavce 5 neplatí pro přípojné vozidlovozidlo Horské služby při přepravě zachraňované osoby. § 49 Přeprava osob vozidlem hromadné dopravy osob (1) Osoba, která čeká na zastávce vozidla hromadné dopravy osob, nastupuje do tohoto vozidla, přepravuje se v něm nebo z něj vystupuje, se musí chovat tak, aby neohrožovala bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. (2) Osoba, která čeká na zastávce vozidlavozidla hromadné dopravy osob, smí v zastávce bez nástupního ostrůvku vstoupit do vozovky až po zastavení vozidlavozidla hromadné dopravy osob v zastávce. (3) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 je osoba povinna uposlechnout pokynů dopravce.21) (4) Vyžadují-li provozní nebo jiné závažné důvody, aby osoby při vystupování z vozidlavozidla hromadné dopravy osob mimo zastávku nebo nastupování do něj mimo zastávku vstoupily do vozovky, je dopravce oprávněn zastavovat ostatní vozidlavozidla. § 50 Přeprava osob vozidlem taxislužby (1) Oprávnění podle § 49 odst. 4 platí obdobně i pro řidičeřidiče vozidlavozidla taxislužby označeného střešní svítilnou podle zvláštního právního předpisu21). (2) Osoby nastupující do vozidlavozidla taxislužby a vystupující z něj jsou povinny řídit se pokyny řidičeřidiče tohoto vozidlavozidla. § 51 Přeprava osob v ložném prostoru nákladního automobilu a v ložném prostoru nákladního přívěsu traktoru (1) Přepravovat osoby v ložném prostoru nákladního automobilu a v ložném prostoru nákladního přívěsu traktoru je zakázáno. (2) Odstavec 1 neplatí pro přepravu příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, členů jednotek požární ochrany, které nejsou součástí Hasičského záchranného sboru České republiky, příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených sborů, vojenských policistů a strážníků obecních policií při plnění jejich úkolů, jiných osob při plnění úkolů civilní ochrany a při živelní pohromě a žáků a studentů vojenských škol při praktickém vyučování. (3) Osoby přepravované podle odstavce 2 musí sedět v ložném prostoru nákladního automobilu nebo v ložném prostoru nákladního přívěsu traktoru na podlaze nebo na sedadlech pevně k podlaze připevněných. Přepravované osoby se nesmějí za jízdy vyklánět, nechat vyčnívat předměty z vozidlavozidla ani jinak ohrožovat bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. (4) Bočnice ložného prostoru nákladního automobilu a ložného prostoru nákladního přívěsu traktoru musí být dostatečně vysoké, aby přepravované osoby za jízdy nevypadly. (5) ŘidičemŘidičem nákladního automobilu nebo traktoru, v jehož ložném prostoru se přepravují osoby podle odstavce 2, smí být jen řidičřidič starší 21 let, který má v řízení tohoto druhu vozidlavozidla nejméně dvouletou praxi. Tyto podmínky se nevztahují na řidičeřidiče vozidelvozidel ozbrojených sil. (6) Zákaz přepravy osob v ložném prostoru nákladního automobilu neplatí pro přepravu zraněné a jinak na zdraví ohrožené osoby v mobilním homologovaném transportním prostředku Horské služby, určeném pro odsun zraněných a jinak na zdraví ohrožených z exponovaného terénu, přepravovaném v prostoru pro náklad záchranného vozidlavozidla Horské služby a nezbytné přepravě záchranářů. § 52 Přeprava nákladu (1) Předměty umístěné ve vozidlevozidle musí být umístěny tak, aby neomezovaly a neohrožovaly řidičeřidiče nebo osoby přepravované ve vozidlevozidle a nebránily výhledu z místa řidičeřidiče. (2) Při přepravě nákladu nesmí být překročena maximální přípustná hmotnost vozidlavozidla a maximální přípustná hmotnost na nápravu vozidlavozidla. Náklad musí být na vozidlevozidle umístěn a upevněn tak, aby byla zajištěna stabilita a ovladatelnost vozidlavozidla a aby neohrožoval bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, neznečišťoval nebo nepoškozoval pozemní komunikaci, nezpůsoboval nadměrný hluk, neznečišťoval ovzduší a nezakrýval stanovené osvětlení, odrazky a registrační značku, rozpoznávací značku státu a vyznačení nejvyšší povolené rychlosti; to platí i pro zařízení sloužící k upevnění a ochraně nákladu, jako jsou například plachta, řetězy nebo lana. Předměty, které lze snadno přehlédnout, jako jsou například jednotlivé tyče nebo roury, nesmějí po straně vyčnívat. (3) Přečnívá-li náklad vozidlovozidlo vpředu nebo vzadu více než o 1 m nebo přečnívá-li náklad z boku u motorového vozidlamotorového vozidla nebo jízdní soupravyjízdní soupravy vnější okraj obrysových světel více než o 400 mm a u nemotorového vozidlanemotorového vozidla jeho okraj více než o 400 mm, musí být přečnívající konec nákladu označen červeným praporkem o rozměrech nejméně 300 x 300 mm, za snížené viditelnostisnížené viditelnosti vpředu neoslňujícím bílým světlem a bílou odrazkou a vzadu červeným světlem a červenou odrazkou. Odrazky nesmějí být trojúhelníkového tvaru a smějí být umístěny nejvýše 1,5 m nad rovinou vozovky. (4) Při přepravě zemědělských produktů za nesnížené viditelnosti neplatí odstavec 2 o označení nákladu přečnívajícího vozidlovozidlo do strany; za snížené viditelnostisnížené viditelnosti se užije světel, odrazek nebo odrazových desek.2) (5) Při přepravě živých zvířat nesmí být ohrožena bezpečnost řidičeřidiče, přepravovaných osob ani zvířat a ani bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. (6) Při přepravě sypkých substrátů musí být náklad zajištěn tak, aby nedocházelo k jeho samovolnému odlétávání. (7) Nakládání a skládání nákladu na pozemní komunikaci je dovoleno jen tehdy, nelze-li to provést mimo pozemní komunikaci. Náklad musí být složen a naložen co nejrychleji a tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. (8) Odesílatel je povinen předat náklad k přepravě v takovém stavu a takovým způsobem, který umožňuje splnění požadavků na nakládání, umístění a upevnění nákladu podle odstavců 1, 2 a 7. (9) Jde-li o vozidlovozidlo kategorie M2, M3, N2, N3, O3, O4 nebo vozidlovozidlo kategorie T2) s konstrukční rychlostí převyšující 40 km.h-1, lze kontrolu umístění, upevnění nebo zajištění nákladu podle odstavce 1, 2, 5 nebo 6 spojit s technickou silniční kontroloutechnickou silniční kontrolou. V takovém případě se výsledek kontroly umístění, upevnění nebo zajištění nákladu zapíše do dokladu o provedené technické silniční kontroletechnické silniční kontrole. (10) Další podmínky přepravy nákladu včetně podmínek přepravy nebezpečných věcí stanoví zvláštní právní předpis.21) Způsob a rozsah provádění kontroly umístění, upevnění nebo zajištění nákladu a technické podmínky pro hodnocení jejího výsledku stanoví prováděcí právní předpis. Oddíl 5 Zvláštní ustanovení pro chůzi, jízdu nemotorových vozidel, jízdu na zvířeti a vedení a hnaní zvířat Chůze § 53 (1) Chodec musí užívat především chodníku nebo stezky pro chodce. Chodec, který nese předmět, jímž by mohl ohrozit provoz na chodníku, užije pravé krajnicekrajnice nebo pravého okraje vozovky. (2) Jiní účastníci provozu na pozemních komunikacích než chodci nesmějí chodníku nebo stezky pro chodce užívat, pokud není v tomto zákoně stanoveno jinak nebo pokud nejde o užití chodníku vozidlemvozidlem základní složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému nezbytné k plnění úkolů souvisejících s výkonem zvláštních povinností nebo vozidlemvozidlem obecní policie při plnění jejích úkolů. (3) Kde není chodník nebo je-li neschůdný, chodí se po levé krajnicikrajnici, a kde není krajnicekrajnice nebo je-li neschůdná, chodí se co nejblíže při levém okraji vozovky. Chodci smějí jít po krajnicikrajnici nebo při okraji vozovky nejvýše dva vedle sebe. Při snížené viditelnostisnížené viditelnosti, zvýšeném provozu na pozemních komunikacích nebo v nebezpečných a nepřehledných úsecích smějí jít chodci pouze za sebou. (4) Je-li zřízena stezka pro chodce a cyklisty označená dopravní značkou „Stezka pro chodce a cyklisty“, nesmí chodec ohrozit cyklistu jedoucího po stezce. (5) Je-li zřízena stezka pro chodce a cyklisty označená dopravní značkou „Stezka pro chodce a cyklisty“, na které je oddělen pruh pro chodce a pruh pro cyklisty, je chodec povinen užít pouze pruh vyznačený pro chodce. Pruh vyznačený pro cyklisty může chodec užít pouze při obcházení, vcházení a vycházení ze stezky pro chodce a cyklisty; přitom nesmí ohrozit cyklisty jedoucí v pruhu vyznačeném pro cyklisty. (6) Osoba pohybující se pomocí ručního nebo motorového vozíku pro invalidy nesmí na chodníku nebo na stezce pro chodce ohrozit ostatní chodce. Nemůže-li užít chodník, smí užít pravé krajnicekrajnice nebo pravého okraje vozovky. (7) Osoba vedoucí jízdní kolo nebo moped smí užít chodníku, jen neohrozí-li ostatní chodce; jinak musí užít pravé krajnicekrajnice nebo pravého okraje vozovky. (8) Osoba pohybující se na lyžích, kolečkových bruslích nebo obdobném sportovním vybavení nesmí na chodníku nebo na stezce pro chodce ohrozit ostatní chodce. (9) Pohybuje-li se chodec mimo obecobec za snížené viditelnostisnížené viditelnosti po krajnicikrajnici nebo po okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením, je povinen mít na sobě prvky z retroreflexního materiálu umístěné tak, aby byly viditelné pro ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. § 54 (1) Je-li blíže než 50 m křižovatka s řízeným provozemkřižovatka s řízeným provozem, přechod pro chodce, místo pro přecházení vozovky, nadchod nebo podchod vyznačený dopravní značkou „Přechod pro chodce“, „Podchod nebo nadchod“, musí chodec přecházet jen na těchto místech. Na přechodu pro chodce se chodí vpravo. (2) Mimo přechod pro chodce je dovoleno přecházet vozovku jen kolmo k její ose. Před vstupem na vozovku se chodec musí přesvědčit, zdali může vozovku přejít, aniž by ohrozil sebe i ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Chodec smí přecházet vozovku, jen pokud s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidelvozidel nedonutí jejich řidičeřidiče k náhlé změně směru nebo rychlosti jízdy. (3) Jakmile vstoupí chodec na přechod pro chodce nebo na vozovku, nesmí se tam bezdůvodně zastavovat nebo zdržovat. Nevidomý chodec signalizuje úmysl přejít vozovku mávnutím bílou slepeckou holí ve směru přecházení. Chodec nesmí vstupovat na přechod pro chodce nebo na vozovku, přijíždějí-li vozidlavozidla s právem přednostní jízdy; nachází-li se na přechodu pro chodce nebo na vozovce, musí neprodleně uvolnit prostor pro projetí těchto vozidelvozidel. Chodec nesmí vstupovat na přechod pro chodce nebo na vozovku bezprostředně před blížícím se vozidlemvozidlem. Chodec musí dát přednost tramvaji. (4) Chodec nesmí překonávat zábradlí nebo jiné zábrany na vozovce. § 55 (1) Před železničním přejezdem si musí chodec počínat zvlášť opatrně, zejména se musí přesvědčit, zda může železniční přejezd bezpečně přejít. (2) Chodec nesmí vstoupit na železniční přejezd v případech stanovených v § 29 odst. 1 písm. a) až e). (3) V případech uvedených v § 29 odst. 1 písm. a), b) a c) smí chodec přejít přes železniční přejezd pouze tehdy, jestliže před železničním přejezdem dostal od pověřeného zaměstnance provozovatele dráhy11) ústní souhlas. V tomto případě je chodec povinen řídit se při přecházení železničního přejezdu pokyny pověřeného zaměstnance provozovatele dráhy. Pověřený zaměstnanec provozovatele dráhy je povinen se na požádání chodce prokázat platným pověřením provozovatele dráhy. § 56 Útvar chodců (1) Pro organizovaný útvar chodců, například příslušníků ozbrojených sil, školní mládeže nebo průvod, platí přiměřeně povinnosti řidičeřidiče podle § 5 odst. 1 písm. b), § 11 odst. 1, § 12 až 16, § 20 až 24, § 25 odst. 1 a 2, § 27, § 28 odst. 1, 2 a 5, § 29 a 30. (2) Za snížené viditelnostisnížené viditelnosti musí být organizovaný útvar chodců označen vpředu po obou stranách neoslňujícím bílým světlem a vzadu po obou stranách neoslňujícím červeným světlem. Označení světly může být nahrazeno oděvními doplňky s označením z retroreflexního materiálu. (3) Organizovaný útvar chodců na mostě nesmí jít jednotným krokem. (4) Za dodržování povinností podle odstavců 1 až 3 odpovídá vedoucí útvaru, jímž může být jen osoba starší 15 let, která je k tomu dostatečně způsobilá. (5) Organizovaný útvar chodců jdoucí nejvýše ve dvojstupu smí jít po chodníku, a to vpravo; přitom nemusí být označen podle odstavce 2. (6) Pro organizovanou skupinu dětí, které dosud nepodléhají povinné školní docházce, platí ustanovení pro chodce. (7) Vedoucí organizovaného útvaru školní mládeže nebo organizované skupiny dětí, které dosud nepodléhají povinné školní docházce, je oprávněn při přecházení vozovky zastavovat vozidlavozidla. (8) Vzor a způsob užití oděvních doplňků s označením z retroreflexního materiálu stanoví prováděcí právní předpis. Jízda na jízdním kole § 57 (1) Je-li zřízen jízdní pruhjízdní pruh pro cyklisty, vyhrazený jízdní pruhjízdní pruh pro cyklisty, stezka pro cyklisty nebo je-li na křižovatce s řízeným provozemkřižovatce s řízeným provozem zřízen pruh pro cyklisty a vymezený prostor pro cyklisty, je cyklista povinen jich užít v daném místě a směru, ledaže by tím mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost provozu na pozemních komunikacích. (2) Na pozemní komunikaci se na jízdním kole jezdí při pravém okraji vozovky; nejsou-li tím ohrožováni ani omezováni chodci, smí se jet po pravé krajnicikrajnici. Jízdním kolem se z hlediska provozu na pozemních komunikacích rozumí i koloběžka. (3) Cyklisté smějí jet jen jednotlivě za sebou. (4) Pohybují-li se pomalu nebo stojí-li vozidlavozidla za sebou při pravém okraji vozovky, může cyklista jedoucí stejným směrem tato vozidlavozidla předjíždět nebo objíždět z pravé strany po pravém okraji vozovky nebo krajnicikrajnici, pokud je vpravo od vozidelvozidel dostatek místa; přitom je povinen dbát zvýšené opatrnosti. To neplatí, odbočuje-li vozidlovozidlo vpravo a dává-li znamení o změně směru jízdy. (5) Je-li zřízena stezka pro chodce a cyklisty označená dopravní značkou „Stezka pro chodce a cyklisty“, nesmí cyklista ohrozit chodce jdoucí po stezce. Je-li v místě křížení stezky pro chodce a cyklisty s jinou pozemní komunikací zřízen sdružený přechod pro chodce a přejezd pro cyklisty, použijí se ve vztahu k tomuto sdruženému přechodu pro chodce a přejezdu pro cyklisty pro jednotlivé účastníky provozu na pozemních komunikacích obdobně ustanovení upravující chování těchto účastníků provozu na přechodu pro chodce a na přejezdu pro cyklisty. (6) Je-li zřízena stezka pro chodce a cyklisty označená dopravní značkou „Stezka pro chodce a cyklisty“, na které je oddělen pruh pro chodce a pruh pro cyklisty, je cyklista povinen užít pouze pruh vyznačený pro cyklisty. Pruh vyznačený pro chodce může cyklista užít pouze při objíždění, předjíždění, otáčení, odbočování a vjíždění na stezku pro chodce a cyklisty; přitom nesmí ohrozit chodce jdoucí v pruhu vyznačeném pro chodce. (7) Vyhrazený jízdní pruhjízdní pruh pro cyklisty nebo stezku pro cyklisty může užít i osoba pohybující se na lyžích nebo kolečkových bruslích nebo obdobném sportovním vybavení. Přitom je tato osoba povinna řídit se pravidly podle odstavců 2, 3, 5 a 6 a světelnými signály podle § 73. (8) Před vjezdem na přejezd pro cyklisty se cyklista musí přesvědčit, zda-li může vozovku přejet, aniž by ohrozil sebe i ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, cyklista smí přejíždět vozovku, jen pokud s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidelvozidel nedonutí jejich řidičeřidiče k náhlé změně směru nebo rychlosti jízdy. Na přejezdu pro cyklisty se jezdí vpravo. § 58 (1) Osoba mladší 18 let jedoucí nebo přepravovaná na jízdním kole je povinna použít ochrannou přílbu schváleného typu podle zvláštního právního předpisu a mít ji nasazenou a řádně připevněnou na hlavě. (2) Dítě mladší 10 let smí na silnici, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci1) jet na jízdním kole jen pod dohledem osoby starší 15 let; to neplatí pro jízdu na chodníku, cyklistické stezce a v obytné, pěší a sdílené zóně. (3) Na jednomístném jízdním kole není dovoleno jezdit ve dvou; je-li však jízdní kolo vybaveno pomocným sedadlem pro přepravu dítěte a pevnými opěrami pro nohy, smí osoba starší 15 let vézt osobu mladší 7 let. Osoba starší 18 let může vézt nejvýše dvě děti mladší 10 let v přívěsném vozíku určeném pro přepravu dětí, který splňuje technické podmínky stanovené zvláštním předpisem2), nebo dítě na dětském kole připojeném k jízdnímu kolu spojovací tyčí. (4) Cyklista nesmí jet bez držení řídítek, držet se jiného vozidlavozidla, vést za jízdy druhé jízdní kolo, ruční vozík, psa nebo jiné zvíře a vozit předměty, které by znesnadňovaly řízení jízdního kola nebo ohrožovaly jiné účastníky provozu na pozemních komunikacích. Při jízdě musí mít cyklista nohy na šlapadlech. (5) Cyklista je povinen za snížené viditelnostisnížené viditelnosti mít za jízdy rozsvícen světlomet s bílým světlem svítícím dopředu2) a zadní svítilnu se světlem červené barvy nebo přerušovaným světlem červené barvy. Je-li vozovka dostatečně a souvisle osvětlena, může cyklista použít náhradou za světlomet svítilnu bílé barvy s přerušovaným světlem. (6) K jízdnímu kolu se smí připojit přívěsný vozík, který není širší než 900 mm, má na zádi dvě červené odrazky netrojúhelníkového tvaru umístěné co nejblíže k bočním obrysům vozíku a je spojen s jízdním kolem pevným spojovacím zařízením. Zakrývá-li přívěsný vozík nebo jeho náklad za snížené viditelnostisnížené viditelnosti zadní obrysové červené světlo jízdního kola, musí být přívěsný vozík opatřen vlevo na zádi červeným neoslňujícím světlem. Jsou-li v přívěsném vozíku přepravovány děti, musí být přívěsný vozík označen žlutým nebo oranžovým praporkem nebo štítkem o rozměru 300 x 300 mm vztyčeným ve výšce 1200 – 1600 mm nad úrovní vozovky. § 59 Jízda potahovými vozidly a ručními vozíky (1) Vozkou smí být jen osoba starší 15 let. (2) Nejede-li vozkavozka na potahovém vozidlevozidle, musí za jízdy potahového vozidlavozidla jít po jeho pravé straně. Před opuštěním potahového vozidlavozidla musí vozkavozka vozidlovozidlo zabrzdit, uvolnit vnitřní postraňky a na svahu založit kola. (3) V období od 1. listopadu do 31. března a za snížené viditelnostisnížené viditelnosti v období od 1. dubna do 31. října musí být potahové vozidlovozidlo označeno vpředu nejméně jedním neoslňujícím bílým světlem na levé straně a vzadu nejméně jedním neoslňujícím červeným světlem na levé straně. (4) Osoba, která táhne nebo tlačí ruční vozík o celkové šířce větší než 600 mm, musí jít při pravém okraji vozovky; nejsou-li tím ohrožováni ani omezováni chodci, smí jít po pravé krajnicikrajnici. Za snížené viditelnostisnížené viditelnosti musí být tato osoba nebo vozík označeny na levé straně neoslňujícím bílým světlem. (5) Na silnicích I. a II. třídy1) je v době od 23.00 do 4.00 hodin zakázána jízda s potahovými vozidlyvozidly a s ručními vozíky uvedenými v odstavci 4. § 60 Jízda na zvířatech a vedení a hnaní zvířat (1) Pro jezdce na zvířeti a pro průvodce vedených a hnaných zvířat platí přiměřeně povinnosti řidičeřidiče podle § 5 odst. 1 písm. b), d), f) a g), § 11 odst. 1, § 12 až 17, § 20 až 24, § 25 odst. 1 a 2, § 27, § 28 odst. 1, 2, 4 a 5, § 29, 30, § 41 odst. 7 a § 42 odst. 2. (2) Je-li zřízen jízdní pruhjízdní pruh pro jezdce na zvířatech nebo stezka pro jezdce na zvířatech označené dopravní značkou „Stezka pro jezdce na zvířeti“, musí jezdec na zvířeti užít tento pruh nebo stezku. (3) Jiní účastníci silničního provozu nesmějí pruh pro jezdce na zvířatech nebo stezku pro jezdce na zvířatech užít. (4) Na vozovce musí jezdec na zvířeti jet při pravém okraji vozovky; nejsou-li tím ohrožováni nebo omezováni chodci, smí jet po pravé krajnicikrajnici. (5) Na silnici, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci smí jet na zvířeti jen jezdec starší 15 let. Osoba starší 12 let smí jet na zvířeti na silnici, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci jen pod dohledem osoby starší 15 let. Jezdci na zvířatech smějí jet jen jednotlivě za sebou. Jezdec smí vést jen jedno zvíře. (6) Průvodce vedených nebo hnaných zvířat musí být osoba starší 15 let. Vyžaduje-li to bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, je průvodce vedených nebo hnaných zvířat při doprovodu zvířat oprávněn zastavovat vozidlavozidla. (7) Zvířata se smějí vést nebo hnát rychlostí chůze a jen tak, aby provoz na pozemní komunikaci nebyl ohrožován a aby byl co nejméně omezován. (8) Hnaná zvířata ve stádu musí být doprovázena potřebným počtem průvodců hnaných zvířat a musí být rozdělena na vhodně dlouhé skupiny oddělené od sebe dostatečně velkými mezerami. (9) Průvodce vedených zvířat smí vést nejvýše dvě zvířata, která musí být k sobě spřažena. (10) Za snížené viditelnostisnížené viditelnosti musí být jezdec na zvířeti označen na levé straně neoslňujícím bílým světlem viditelným zepředu a červeným neoslňujícím světlem viditelným zezadu. Průvodce vedených a hnaných zvířat musí být za snížené viditelnostisnížené viditelnosti označen neoslňujícím bílým světlem. Od soumraku do svítání je zakázáno užívat k jízdě na zvířatech a k vedení zvířat silnice I. nebo II. třídy.1) (11) Vlastník nebo držitel domácích zvířat je povinen zabránit pobíhání těchto zvířat po pozemní komunikaci. § 60a Užívání osobního přepravníku (1) Na osobním přepravníku se samovyvažovacím zařízením nebo obdobném technickém zařízení (dále jen „osobní přepravník“) se lze na chodníku, stezce pro chodce, stezce pro chodce a cyklisty nebo na odděleném pruhu pro chodce na stezce pro chodce a cyklisty nebo na pěších, obytných a sdílených zónách pohybovat nejvýše rychlostí srovnatelnou s rychlostí chůze. Pro přejíždění vozovky na osobním přepravníku se § 54 odst. 2 až 4 použijí obdobně; ve sdílené zóně to neplatí. Je-li blíže než 50 m křižovatka s řízeným provozemkřižovatka s řízeným provozem nebo přechod pro chodce, smí osoba na osobním přepravníku přejíždět vozovku jen na těchto místech. Pro přejíždění železničního přejezdu na osobním přepravníku se § 55 použije obdobně. (2) Pro užití jízdního pruhujízdního pruhu vyhrazeného pro cyklisty, stezky pro cyklisty nebo odděleného pruhu pro cyklisty na stezce pro chodce a cyklisty osobou na osobním přepravníku se § 57 odst. 2, 3 a 8 a § 73 použijí obdobně. (3) Kde není chodník, stezka pro chodce, stezka pro chodce a cyklisty, jízdní pruhjízdní pruh vyhrazený pro cyklisty nebo stezka pro cyklisty nebo kde je chodník neschůdný, smí se osoba na osobním přepravníku pohybovat po levé krajnicikrajnici nebo co nejblíže při levém okraji vozovky. Osoby na osobním přepravníku se v takovém případě smí pohybovat jen jednotlivě za sebou; § 53 odst. 9 se použije obdobně. Ve sdílené zóně se smí osoba na osobním přepravníku pohybovat v celé šířce pozemní komunikace; přijíždí-li vozidlovozidlo s právem přednostní jízdy, musí neprodleně uvolnit prostor pro projetí tohoto vozidlavozidla. (4) Osoba na osobním přepravníku nesmí na chodníku, stezce pro chodce, stezce pro chodce a cyklisty, jízdním pruhujízdním pruhu vyhrazeném pro cyklisty nebo stezce pro cyklisty nebo na pěších, obytných a sdílených zónách ohrozit chodce nebo cyklisty. Při přejíždění vozovky na osobním přepravníku se § 5 odst. 2 písm. f) až h) použijí obdobně. (5) ObecObec může nařízením vymezit na svém území místa, kde je provozování osobního přepravníku na chodníku, stezce pro chodce, stezce pro chodce a cyklisty, na odděleném pruhu pro chodce na stezce pro chodce a cyklisty, na pěších, obytných a sdílených zónách nebo vozovce zakázáno. (6) V případě vymezení území místa, kde je provozování osobního přepravníku na chodníku, stezce pro chodce, stezce pro chodce a cyklisty, na odděleném pruhu pro chodce na stezce pro chodce a cyklisty, na pěších, obytných a sdílených zónách nebo vozovce zakázáno, je obecobec povinna vyznačit území dopravní značkou. (7) Zákaz provozování osobního přepravníku uložený nařízením obceobce se nevztahuje na Policii České republiky a obecní policii při plnění jejich povinností; osoba užívající osobní přepravník je však povinna neohrozit bezpečnost a plynulost na pozemních komunikacích. Díl 4 Úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích Oddíl 1 Úprava provozu na pozemních komunikacích § 61 Obecná, místní a přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích (1) Obecná úprava provozu na pozemních komunikacích je stanovena tímto zákonem. (2) Místní úprava provozu na pozemních komunikacích je úprava provozu na pozemních komunikacích provedená dopravními značkami, světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály nebo dopravními zařízeními. (3) Přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích je úprava provozu na pozemních komunikacích provedená přenosnými dopravními značkami svislými, přechodnými dopravními značkami vodorovnými, světelnými signály a dopravními zařízeními. (4) Přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích a užití zařízení pro provozní informace pro vybrané nebo opakované činnosti spojené se správou, údržbou, měřením, opravami nebo výstavbou pozemní komunikace nebo k zajištění bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích může být stanovena obecnými schématy. Platnost obecného schématu musí být časově omezena, nejdéle však na dobu jednoho roku. § 62 Dopravní značky (1) Rozlišují se dopravní značky svislé a vodorovné. (2) Svislé dopravní značky jsou stálé, proměnné a přenosné. Proměnná svislá dopravní značka je dopravní značka, jejíž činná plocha se může měnit. Přenosnou svislou dopravní značkouPřenosnou svislou dopravní značkou se rozumí dopravní značka umístěná na červenobíle pruhovaném sloupku (stojánku) nebo na vozidlevozidle. (3) Vodorovné dopravní značky jsou stálé a přechodné. Vodorovné dopravní značky mohou být doplněny dopravními knoflíky. (4) Tvary symbolů dopravních značek se nesmějí měnit; to neplatí pro dopravní značky se symboly, které mohou být obráceny, a se symboly, které jsou uvedeny jen jako vzory, a pro svislé dopravní značky proměnné. (5) Prováděcí právní předpis stanoví význam, užití, provedení a tvary dopravních značek a jejich symbolů. (6) Dopravní značky, světelné a akustické signály, dopravní zařízení a zařízení pro provozní informace musí svými rozměry, barvami a technickými požadavky odpovídat zvláštním technickým předpisům.22) § 63 Svislé dopravní značky (1) Svislé dopravní značky jsou a) výstražné značky, které upozorňují na místa, kde účastníku provozu na pozemních komunikacích hrozí nebezpečí a kde musí dbát zvýšené opatrnosti, b) značky upravující přednost, které stanoví přednost v jízdě v provozu na pozemních komunikacích, c) zákazové značky, které ukládají účastníku provozu na pozemních komunikacích zákazy nebo omezení, d) příkazové značky, které ukládají účastníku provozu na pozemních komunikacích příkazy, e) informativní značky, které poskytují účastníku provozu na pozemních komunikacích nutné informace, slouží k jeho orientaci nebo mu ukládají povinnosti stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem,23) f) dodatkové tabulky, které zpřesňují, doplňují nebo omezují význam dopravní značky, pod kterou jsou umístěny. (2) Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti dělení informativních značek. § 64 Vodorovné dopravní značky Vodorovné dopravní značky se užívají samostatně nebo ve spojení se svislými dopravními značkami, popřípadě s dopravními zařízeními, jejichž význam zdůrazňují nebo zpřesňují. Vodorovné dopravní značky jsou vyznačeny barvou nebo jiným srozumitelným způsobem; přechodná změna místní úpravy provozu na pozemních komunikacích je vyznačena žlutou nebo oranžovou barvou. § 65 Světelné, doprovodné akustické signály a výstražná světla (1) Světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály se řídí provoz na pozemních komunikacích nebo se jimi upozorňuje na nutnost dbát zvýšené opatrnosti. (2) Provedení a tvary symbolů světelných signálů a charakter akustických signálů provedených podle prováděcího právního předpisu se nesmějí měnit; to neplatí pro světelné signály se symboly, které mohou být obráceny, a se symboly, které jsou uvedeny jen jako vzory. Doprovodné akustické signály použité pro řízení provozu na pozemních komunikacích nesmějí být použity k jinému účelu. (3) Prováděcí právní předpis stanoví druhy, význam, užití, provedení a tvary symbolů světelných a akustických signálů. (4) Světelné signály musí svými rozměry, barvami a technickými požadavky odpovídat zvláštním technickým předpisům.22) § 66 Dopravní zařízení (1) Dopravní zařízení doplňuje dopravní značky a světelné a akustické signály, usměrňuje provoz na pozemních komunikacích a ochraňuje účastníky provozu na pozemních komunikacích. (2) Provedení a tvary symbolů dopravních zařízení provedených podle prováděcího právního předpisu se nesmějí měnit; to neplatí pro dopravní zařízení se symboly, které mohou být obráceny, a se symboly, které jsou uvedeny jen jako vzory. (3) Prováděcí právní předpis stanoví druhy, význam, užití, provedení a tvary dopravních zařízení. (4) Dopravní zařízení musí svými rozměry, barvami a technickými požadavky odpovídat zvláštním technickým předpisům.22) § 67 Speciální označení vozidel a osob (1) Parkovací průkaz označující vozidlovozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou (dále jen „parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením“), označení vozidlavozidla řízeného osobou sluchově postiženou (dále jen „označení O 2“), označení vozidlavozidla lékaře konajícího návštěvní službu, označení vozidlavozidla poskytovatele domácí zdravotní péče nebo označení vozidlavozidla poskytovatele terénních sociálních služeb smějí užívat jen osoby, které toto označení obdrží od příslušného obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo od oprávněného orgánu v zahraničí. (2) Parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením vydá příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností osobě, která je držitelem průkazu ZTP s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou nebo držitelem průkazu ZTP/P podle jiného právního předpisu24). (3) Označení O 2 vydá příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností držiteli řidičského oprávnění, který je držitelem průkazu ZTP z důvodu postižení úplnou nebo praktickou hluchotou. (4) VozidloVozidlo lze označit parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením pouze v případě, řídí-li vozidlovozidlo nebo je-li ve vozidlevozidle přepravována osoba, která je držitelem parkovacího průkazu pro osoby se zdravotním postižením podle odstavce 1. Přepravovaná osoba je povinna prokázat na výzvu policisty nebo strážníka obecní policiepolicie, že je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle jiného právního předpisu24), který ji opravňuje k užívání vozidlavozidla označeného parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením. (5) V jednotlivých případech a je-li to naléhavě nutné, nemusí po dobu nezbytně potřebnou řidičiřidiči motorového vozidlamotorového vozidla označeného parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením, lékaři konající návštěvní službu a řidičiřidiči vozidlavozidla poskytovatele domácí zdravotní péče nebo poskytovatele terénních sociálních služeb podle odstavce 1 dodržovat zákaz stání a zákaz stání vyplývající z dopravní značky „zákaz stání“; přitom nesmí být ohrožena bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. (6) V jednotlivých případech a je-li to naléhavě nutné, mohou vozidlavozidla označená parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením vjíždět i tam, kde je značka „Zákaz vjezdu“ omezena dodatkovými tabulkami „JEN ZÁSOBOVÁNÍ“, „MIMO ZÁSOBOVÁNÍ“, „JEN DOPRAVNÍ OBSLUHA“ a „MIMO DOPRAVNÍ OBSLUHU“. (7) V jednotlivých případech a je-li to naléhavě nutné, mohou vozidlavozidla označená parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením vjíždět i do oblasti označené dopravní značkou „Pěší zóna“. (8) Na vyhrazeném parkovišti pro vozidlovozidlo označené parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením je vozidlůmvozidlům bez tohoto označení zakázáno zastavení a stání. (9) Silniční úřad může na základě žádosti osoby, které byl vydán parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením, vydat rozhodnutí o zřízení vyhrazeného parkoviště v místě bydliště podle jiného právního předpisu25). Silniční správní úřad vykonává podle jiného právního předpisu1) dohled nad řádným užíváním vyhrazeného parkoviště. (10) Ke svému označení jako účastníci provozu na pozemních komunikacích užívají osoby nevidomé bílé hole a osoby hluchoslepé červenobílé hole. (11) Prováděcí právní předpis stanoví druhy, vzory a provedení speciálních označení vozidelvozidel a osob. § 68 Zařízení pro provozní informace (1) Zařízení pro provozní informace uvádí aktuální údaje, které jsou pro bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích významné, například nehoda, smog, doba jízdy k určenému cíli, orientace na záchytné parkoviště, teplota vozovky nebo vzduchu. (2) Provedení a tvary symbolů zařízení pro provozní informace se mohou měnit; to neplatí, jsou-li na tabulích pro provozní informace užity symboly dopravních značek, světelných signálů nebo dopravních zařízení; ustanovení § 62 odst. 4 není tímto dotčeno. (3) Prováděcí právní předpis stanoví význam, užití, provedení a tvary symbolů určených pro užití na zařízení pro provozní informace. (4) Zařízení pro provozní informace musí svými rozměry, barvami a technickými požadavky odpovídat zvláštním technickým předpisům.22) Oddíl 2 § 69 Řízení provozu na pozemních komunikacích Provoz na pozemních komunikacích se řídí světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály nebo pokyny policisty nebo osob oprávněných k řízení nebo usměrňování provozu na pozemních komunikacích podle § 75 odst. 5, 8, 9 nebo 10 nebo zvláštního právního předpisu12). Řízení provozu světelnými signály § 70 (1) Při řízení provozu na křižovatcekřižovatce se užívá zejména světelných signálů tříbarevné soustavy s plnými signály nebo se směrovými signály. (2) Při řízení provozu na křižovatcekřižovatce znamená pro řidičeřidiče a) signál s červeným světlem „Stůj!“ povinnost zastavitzastavit vozidlovozidlo před dopravní značkou „Příčná čára souvislá“, „Příčná čára souvislá se symbolem Dej přednost v jízdě!“ a „Příčná čára souvislá s nápisem STOP“, a kde taková dopravní značka není, před světelným signalizačním zařízením, b) signál se současně svítícím červeným a žlutým světlem „Pozor!“ povinnost připravit se k jízdě, c) signál se zeleným plným kruhovým světlem „Volno“ možnost pokračovat v jízdě, a dodrží-li ustanovení o odbočování, může odbočit vpravo nebo vlevo, přičemž musí dát přednost chodcům přecházejícím ve volném směru po přechodu pro chodce a cyklistům přejíždějícím ve volném směru po přejezdu pro cyklisty. Svítí-li signál „Signál pro opuštění křižovatkykřižovatky“ umístěný v protilehlém rohu křižovatkykřižovatky, neplatí pro odbočování vlevo § 21 odst. 5, d) signál se žlutým světlem „Pozor!“ povinnost zastavitzastavit vozidlovozidlo před dopravní značkou „Příčná čára souvislá“, „Příčná čára souvislá se symbolem Dej přednost v jízdě!“ a „Příčná čára souvislá s nápisem STOP“, a kde taková dopravní značka není, před světelným signalizačním zařízením; je-li však toto vozidlovozidlo při rozsvícení tohoto signálu již tak blízko, že by řidičřidič nemohl vozidlovozidlo bezpečně zastavitzastavit, smí pokračovat v jízdě. Svítí-li světlo tohoto signálu přerušovaně, nejde o křižovatkukřižovatku s provozem řízeným světelnými signály, e) signál se zelenou směrovou šipkou nebo šipkami (například „Signál pro přímý směr“, „Kombinovaný signál pro přímý směr a odbočování vpravo“) možnost pokračovat v jízdě jen ve směru, kterým šipka nebo šipky ukazují. Směřuje-li zelená šipka vlevo, neplatí pro odbočování vlevo § 21 odst. 5, f) signály „Signál žlutého světla ve tvaru chodce“, „Signál žlutého světla ve tvaru cyklisty“ nebo „Signál žlutého světla ve tvaru chodce a cyklisty“, jimiž je doplněn signál se zelenou šipkou směřující vpravo nebo vlevo, upozorňují řidičeřidiče, že při jízdě směrem, kterým tato šipka ukazuje, křižuje směr chůze přecházejících chodců, směr jízdy přejíždějících cyklistů nebo směr chůze přecházejících chodců a směr jízdy přejíždějících cyklistů, g) signál „Doplňková zelená šipka“ svítící současně se signálem s červeným světlem „Stůj!“ nebo se žlutým světlem „Pozor!“ možnost pokračovat v jízdě jen ve směru, kterým šipka nebo šipky ukazují; přitom řidičřidič musí dát přednost v jízdě vozidlůmvozidlům a jezdcům na zvířatech jedoucím ve volném směru a útvarům chodců jdoucím ve volném směru; přitom nesmí ohrozit ani omezit přecházející chodce. (3) Při řízení provozu mimo křižovatkukřižovatku, například před přechodem pro chodce nebo před nepřehledným místem, platí obdobně odstavec 2. § 71 (1) Užívá-li se signálu „Rychlostní signál s proměnným signálním znakem“ nebo „Rychlostní signál s více signálními znaky“, označuje rozsvícené číslo doporučenou rychlost v km.h-1. (2) Svítí-li nad jízdním pruhemjízdním pruhem signál „Zakázaný vjezd vozidelvozidel do jízdního pruhujízdního pruhu“, nesmí řidičřidič tento jízdní pruhjízdní pruh užít. Svítí-li nad jízdním pruhemjízdním pruhem signál „Volný vjezd vozidelvozidel do jízdního pruhujízdního pruhu“, smí řidičřidič tento jízdní pruhjízdní pruh užít. (3) Svítí-li signál „Světelná šipka vlevo“ nebo „Světelná šipka vpravo“, musí řidičřidič opustit jízdní pruhjízdní pruh nebo objet překážku ve vyznačeném směru. (4) Při řízení provozu při uzavírkách pozemní komunikace, při práci na pozemní komunikaci nebo z jiných důvodů se užívá přenosných signalizačních zařízení tříbarevné nebo dvoubarevné soustavy s plnými kruhovými světly. Ustanovení § 70 odst. 2 platí obdobně. (5) Ve zvláštních případech, například k zabezpečení vjezdu tramvaje na pozemní komunikaci se užívá signálu „Stůj!“, jemuž předchází signál „Pozor!“; řidičřidič musí zastavitzastavit před dopravní značkou „Příčná čára souvislá“, „Příčná čára souvislá se symbolem Dej přednost v jízdě!“ a „Příčná čára souvislá s nápisem STOP“, a kde taková dopravní značka není, před světelným signalizačním zařízením. (6) Signál dvou vedle sebe umístěných střídavě přerušovaných červených světel znamená pro řidičeřidiče povinnost zastavitzastavit vozidlovozidlo před světelným signalizačním zařízením. (7) Není-li světelné signalizační zařízení vybaveno signálem „Pozor!“, platí při rozsvícení signálu k zastavení vozidlavozidla obdobně § 70 odst. 2 písm. d) první věta. (8) Signál „Přerušované žluté světlo“ užitý samostatně upozorňuje řidičeřidiče na nutnost dbát zvýšené opatrnosti. (9) Signál „Přerušované žluté světlo“ užitý společně s dopravní značkou nebo dopravním zařízením zdůrazňuje význam dopravní značky nebo dopravního zařízení. § 72 Provoz tramvají se řídí světelným signalizačním zařízením se signály „Signály pro tramvaje“. Těchto signálů se může užít i na jízdních pruzíchjízdních pruzích vyhrazených pro autobusy městské hromadné dopravy osob nebo trolejbusy. § 73 (1) Je-li na stezce pro cyklisty nebo cyklistickém pruhu zřízeno světelné signalizační zařízení se světelnými signály „Signál pro cyklisty se znamením Stůj!“, „Signál pro cyklisty se znamením Pozor!“, „Signál pro cyklisty se znamením Volno“, „Signál pro cyklisty se zelenou směrovou šipkou nebo šipkami“ nebo „Signál pro cyklisty Doplňková zelená šipka“, platí obdobně § 70 odst. 2 písm. a) až e) a g). To platí i tehdy, je-li signál s plnými kruhovými světly doplněn bílou tabulkou s vyobrazením jízdního kola. (2) Jsou-li signály pro cyklisty umístěny za pozemní komunikací, znamená signál a) „Signál pro cyklisty se znamením Stůj!“, že cyklista nesmí vjíždět na vozovku, b) „Signál pro cyklisty se znamením Stůj!“ spolu se signálem „Signál pro cyklisty se znamením Pozor!“, že cyklista je povinen připravit se k jízdě, c) „Signál pro cyklisty se znamením Volno“, že cyklista může přejíždět vozovku; rozsvítí-li se poté signál „Signál pro cyklisty se znamením Pozor!“, smí dokončit přejetí k světelnému signalizačnímu zařízení s tímto signálem. (3) Tam, kde jsou světelná signalizační zařízení pro cyklisty vybavena tlačítkem pro cyklisty, smí cyklista po stisknutí tlačítka vjet na vozovku teprve na znamení signálu „Signál pro cyklisty se znamením Volno“. § 74 (1) Pro chodce se užívá těchto signálů dvoubarevné soustavy, popřípadě i doprovodných akustických signálů, které znamenají a) „Signál pro chodce se znamením Volno“, že chodec může přecházet vozovku; rozsvítí-li se poté signál „Signál pro chodce se znamením Stůj!“, smí chodec dokončit přecházení k světelnému signalizačnímu zařízení s tímto signálem, b) „Signál pro chodce se znamením Stůj!“, že chodec nesmí vstupovat na vozovku. (2) Tam, kde jsou světelná signalizační zařízení pro chodce vybavena tlačítkem pro chodce, smí chodec po stisknutí tlačítka vstoupit na vozovku teprve na znamení signálu „Signál pro chodce se znamením Volno“. § 75 Řízení provozu pokyny policisty (1) Policista řídí provoz na pozemních komunikacích změnou postoje a pokyny paží; přitom zpravidla používá směrovku, kterou drží v pravé ruce. Jeho pokyny znamenají pro řidičeřidiče i chodce a) „Stůj!“ pro směr, ke kterému stojí policista čelem nebo zády; řidičřidič je povinen zastavitzastavit vozidlovozidlo, b) „Pozor!“, vztyčí-li policista paži nebo předloktí pravé paže se směrovkou; řidičřidič jedoucí ze směru, pro který byl provoz předtím zastaven, je povinen se připravit k jízdě; řidičřidič jedoucí ve směru předtím volném je povinen zastavitzastavit vozidlovozidlo; je-li však již tak blízko, že by nemohl bezpečně zastavitzastavit vozidlovozidlo, smí pokračovat v jízdě, c) „Volno“ pro směr, ke kterému stojí policista bokem; řidičřidič může pokračovat v jízdě, a dodrží-li ustanovení o odbočování, může odbočit vpravo nebo vlevo, d) má-li policista pravou paži předpaženou a levou upaženou, znamená to „Stůj!“ pro řidičeřidiče přijíždějícího směrem k zádům a pravému boku policisty a „Volno“ pro řidičeřidiče přijíždějícího směrem k levému boku policisty; řidičřidič přijíždějící směrem k zádům a pravému boku policisty je povinen zastavitzastavit vozidlovozidlo; řidičřidič přijíždějící k levému boku policisty může pokračovat v jízdě, a dodrží-li ustanovení o odbočování, může odbočit vpravo nebo vlevo; řidičřidič přijíždějící směrem k čelu policisty smí odbočovat jen vpravo; chodci smějí přecházet vozovku jen za zády policisty. (2) Zastavuje-li řidičřidič při řízení provozu podle odstavce 1 písm. a), b) a d) na křižovatcekřižovatce, je povinen zastavitzastavit před hranicí křižovatkykřižovatky. (3) Při pokynech „Stůj!“ a „Volno“ může policista upažit obě nebo jednu paži; obě paže může připažit, postačí-li k řízení provozu postoj. To neplatí pro pokyn uvedený v odstavci 1 písm. d). (4) Policista může při řízení provozu dávat kromě pokynů uvedených v odstavci 1 i jiné pokyny, například „Zrychlit jízdu!“ vodorovným kýváním paže přes střed těla nebo „Zpomalit jízdu!“ kýváním paže nahoru a dolů. K zdůraznění svého pokynu může policista užít znamení píšťalkou. (5) Odstavce 1 až 4 platí i pro řízení provozu na pozemních komunikacích vojenským policistou a příslušníkem vojenské pořádkové služby, který při řízení provozu na pozemních komunikacích užívá směrovku nebo zastavovací terč. (6) Na požádání je příslušník vojenské pořádkové služby při řízení provozu na pozemních komunikacích povinen prokázat se policistovi nebo vojenskému policistovi platným pověřením k řízení provozu na pozemních komunikacích. (7) Výstroj a označení příslušníka vojenské pořádkové služby při řízení provozu na pozemních komunikacích, vzor směrovky a zastavovacího terče, podobu a obsah pověření k řízení provozu na pozemních komunikacích podle odstavce 6 a vzor pokynů při řízení provozu na pozemních komunikacích podle odstavců 1 a 4 stanoví prováděcí právní předpis. (8) Strážník obecní policie je oprávněn pokyny usměrňovat provoz na pozemních komunikacích v případě, že je to nezbytné pro obnovení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, a není-li řízení provozu zajištěno policií nebo v součinnosti s policií. Při usměrňování provozu používá strážník pokyny stanovené pro řízení provozu policisty. (9) Celník ve stejnokroji je oprávněn pokyny usměrňovat provoz na pozemních komunikacích v případě, že je to nezbytné pro obnovení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, a není-li řízení provozu zajištěno policií. Při usměrňování provozu používá celník pokyny stanovené pro řízení provozu policisty. (10) Příslušník Hasičského záchranného sboru České republiky ve služebním stejnokroji s označením příslušnosti k Hasičskému záchrannému sboru České republiky je oprávněn pokyny usměrňovat provoz na pozemních komunikacích v případě, že je to nezbytné v souvislosti s řešením mimořádné události, a není-li řízení nebo usměrňování provozu zajištěno policií nebo obecní policií. Při usměrňování provozu používá pokyny stanovené pro řízení provozu policisty. Obdobné oprávnění má člen jednotky požární ochrany, která není součástí Hasičského záchranného sboru České republiky, při řešení mimořádných událostí. Oddíl 3 Vztahy mezi úpravami provozu na pozemních komunikacích, jejich stanovení a užití dopravních značek, světelných signálů, dopravních zařízení a provozních informací § 76 Vztahy mezi obecnou, místní a přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích (1) Místní úprava provozu na pozemních komunikacích je nadřazená obecné úpravě provozu na pozemních komunikacích. Přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích je nadřazena místní i obecné úpravě provozu na pozemních komunikacích. (2) Svislé stálé dopravní značky jsou nadřazeny vodorovným dopravním značkám. (3) Přechodné vodorovné dopravní značky jsou nadřazeny stálým vodorovným dopravním značkám. (4) Přenosné svislé dopravní značkyPřenosné svislé dopravní značky jsou nadřazeny všem dopravním značkám. (5) Pokyny dávané při řízení nebo usměrňování provozu na pozemních komunikacích podle § 75 jsou nadřazeny přechodné, místní i obecné úpravě provozu na pozemních komunikacích. (6) Světelné signály jsou nadřazeny svislým dopravním značkám upravujícím přednost. (7) Je-li užito vodorovné dopravní značky „Přechod pro chodce“, „Přejezd pro cyklisty“, „Zastávka autobusu nebo trolejbusu“, „Zákaz stání“, „Zákaz zastavení“ nebo „Šikmé rovnoběžné čáry“, je tato vodorovná dopravní značka v místě užití nadřazena svislé dopravní značce „Parkoviště“ nebo svislé dopravní značce „Zóna s dopravním omezením“ se symbolem upravujícím zastavení, stání nebo parkoviště. § 77 Místní a přechodná úprava provozu na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích (1) Místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích a užití zařízení pro provozní informace stanoví a) na dálnicidálnici ministerstvo, b) na silnici I. třídy krajský úřad, c) na silnici II. a III. třídy, místní komunikaci a na veřejně přístupné účelové komunikaci obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, d) drážní správní úřad11), jde-li o užití dopravní značky „Výstražný kříž pro železniční přejezd jednokolejný“ a „Výstražný kříž pro železniční přejezd vícekolejný“, světelný signál „Signál pro zabezpečení železničního přejezdu“ a signálů pro tramvaje na pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací, které nejsou veřejně přístupné. (2) Dotčenými orgány při stanovení místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích a užití zařízení pro provozní informace jsou a) Ministerstvo vnitra, jde-li o dálnicedálnice, b) policie, jde-li o silnice, místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace, c) drážní správní úřad11), jde-li o užití dopravní značky „Stůj, dej přednost v jízdě!“ před železničním přejezdem a dopravní značky „Železniční přejezd se závorami“, „Železniční přejezd bez závor“, „Návěstní deska“, „Tramvaj“ a „Dej přednost v jízdě tramvaji!“, d) krajský úřad, jde-li o stanovení podle odstavce 1 písm. d) na silnici I. třídy, a e) obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, jde-li o stanovení podle odstavce 1 písm. d) na silnici II. a III. třídy, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci. (3) Návrh stanovení místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích nebo užití zařízení pro provozní informace podle odstavce 1 projedná příslušný správní orgán s dotčenými orgány. Nevyjádří-li se dotčený orgán do 30 dnů ode dne doručení návrhu stanovení, má se za to, že s návrhem stanovení souhlasí. (4) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, může příslušný správní orgán stanovit přechodnou úpravu provozu na dálnicíchdálnicích, silnicích, místních komunikacích nebo veřejně přístupných účelových komunikacích bez projednání s dotčenými orgány a bez předchozího řízení o návrhu opatření obecné povahy, nejdéle však na dobu 60 dnů. (5) Místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích stanoví příslušný správní orgán opatřením obecné povahy, jde-li o světelné signály, příkazové a zákazové dopravní značky, dopravní značky upravující přednost a dodatkové tabulky k nim nebo jiné dopravní značky ukládající účastníku silničního provozu povinnosti odchylné od obecné úpravy provozu na pozemních komunikacích. Opatření obecné povahy nebo jeho návrh zveřejní příslušný správní orgán na úředních deskách obecních úřadů v obcíchobcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká, jen vztahuje-li se stanovení místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích k provozu v zastavěném územízastavěném území dotčené obceobce nebo může-li stanovením místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích dojít ke zvýšení hustoty provozu v zastavěném územízastavěném území dotčené obceobce. Jde-li o stanovení přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích, nedoručuje příslušný správní úřad návrh opatření obecné povahy a nevyzývá dotčené osoby k podávání připomínek nebo námitek; opatření obecné povahy nabývá účinnosti pátým dnem po vyvěšení. (6) Na veřejně přístupné účelové komunikaci se místní nebo přechodná úprava provozu stanoví pouze na návrh nebo se souhlasem jejího vlastníka; to neplatí, jde-li o stanovení místní nebo přechodné úpravy opatřením obecné povahy. (7) Výjimku z místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích povoluje na žádost správní orgán, který úpravu stanovil. Dotčeným orgánem v řízení je policie. Výjimku lze povolit, prokáže-li žadatel vážný zájem na jejím povolení a nedojde-li k ohrožení bezpečnosti nebo plynulosti silničního provozu. Na udělení výjimky není právní nárok. Z místní a přechodné úpravy, kterou je stanovena nejvyšší dovolená rychlost, nelze výjimku povolit. § 77a Místní a přechodná úprava provozu na účelových komunikacích, které nejsou veřejně přístupné (1) Místní a přechodnou úpravu provozu a zařízení pro provozní informace umisťuje na účelové komunikaci, která není veřejně přístupná, její vlastník. Vlastník pozemní komunikace oznámí umístění místní nebo přechodné úpravy provozu nebo zařízení pro provozní informace do 5 pracovních dnů obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. (2) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nařídí odstranění místní nebo přechodné úpravy provozu nebo zařízení pro provozní informace, není-li splněna podmínka bezpečnosti podle § 78 odst. 2. Pro účely posouzení zajištění bezpečnosti silničního provozu si obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vyžádá stanovisko policie. (3) Od místní a přechodné úpravy provozu na účelové komunikaci, která není veřejně přístupná, se účastník silničního provozu může odchýlit na základě předchozího souhlasu vlastníka účelové komunikace, není-li tím ohrožena bezpečnost silničního provozu. § 78 Užití dopravních značek, světelných signálů, dopravních zařízení a provozních informací (1) Dopravní značky, světelné a akustické signály, dopravní zařízení a zařízení pro provozní informace musí tvořit ucelený systém. (2) Dopravní značky, světelné a akustické signály, dopravní zařízení a zařízení pro provozní informace se smějí užívat jen v takovém rozsahu a takovým způsobem, jak to nezbytně vyžaduje bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích nebo jiný důležitý veřejný zájem. (3) Přenosné svislé dopravní značkyPřenosné svislé dopravní značky, přechodné vodorovné dopravní značky, světelné signály, dopravní zařízení a zařízení pro provozní informace smějí být užívány jen po nezbytně nutnou dobu a jen z důvodů uvedených v odstavci 2. (4) Svislé dopravní značky proměnné se užívají zejména v systému řízení provozu na pozemních komunikacích, který reaguje na konkrétní situaci v provozu na pozemních komunikacích nebo povětrnostní podmínky. (5) Prováděcí právní předpis stanoví způsob a rozsah užití přenosných svislých dopravních značekpřenosných svislých dopravních značek, přechodných vodorovných dopravních značek, světelných signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace. (6) V bezprostřední blízkosti pozemní komunikace v obciobci je zakázáno umísťovat cokoliv, co by bylo možno zaměnit s dopravní značkou, světelným a akustickým signálem, dopravním zařízením nebo zařízením pro dopravní informace nebo co by mohlo snižovat jejich viditelnost, rozpoznatelnost nebo účinnost, oslňovat účastníky provozu na pozemních komunikacích nebo rozptylovat jejich pozornost způsobem ovlivňujícím bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Oddíl 4 Zastavování vozidel § 79 (1) Zastavovat vozidlavozidla je oprávněn a) policista, b) vojenský policista, c) strážník obecní policie 1. před přechodem pro chodce k zajištění bezpečného přechodu osob, jestliže to situace na přechodu či stav přecházejících osob vyžaduje, 2. jestliže řidičřidič vozidlavozidla nebo přepravovaná osoba je podezřelá ze spáchání přestupkupřestupku týkajícího se bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, d) zaměstnanec provozovatele dráhy v blízkosti železničního přejezdu, e) účastník dopravní nehody, vyžadují-li to okolnosti podle § 47, f) dopravce podle § 49 odst. 4, g) vedoucí organizovaného útvaru školní mládeže, vedoucí organizované skupiny dětí, které dosud nepodléhají povinné školní docházce, a průvodce zdravotně postižených osob při přecházení vozovky, h) průvodce vedených nebo hnaných zvířat podle § 60 odst. 6, i) zaměstnanec vykonávající práce spojené se správou, údržbou, měřením, opravami a výstavbou pozemní komunikace a k zajištění bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, označený podle prováděcího právního předpisu, j) osoba pověřená obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností k zajištění bezpečného přechodu dětí a školní mládeže přes pozemní komunikaci v blízkosti školního zařízení (dále jen „pověřená osoba“); pověřená osoba je povinna při výkonu činnosti být označena podle prováděcího právního předpisu, k) celník9d) ve stejnokroji při výkonu činností v rozsahu oprávnění stanovených zvláštními právními předpisy12a), l) příslušník Generální inspekce bezpečnostních sborů s vnějším označením podle zvláštního právního předpisu45), m) ten, kdo je uveden v povolení zvláštního užívání pozemní komunikace spočívajícího v pořádání sportovní, kulturní, náboženské, zábavní nebo obdobné akce podle zákona o pozemních komunikacích, dosáhl-li věku 18 let, n) ten, kdo je uveden v povolení zvláštního užívání podle zákona o pozemních komunikacích jako doprovod při přepravě zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů. (2) VozidloVozidlo se zastavuje dáváním znamení k zastavení vozidlavozidla. Osoby uvedené v odstavci 1 dávají znamení k zastavení vozidlavozidla vztyčenou paží nebo zastavovacím terčem a za snížené viditelnostisnížené viditelnosti červeným světlem, kterým pohybují v horním půlkruhu. Z jedoucího vozidlavozidla dávají toto znamení kýváním paže nahoru a dolů nebo vysunutým zastavovacím terčem. Policista, vojenský policista, celník, příslušník Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo strážník obecní policie může z jedoucího vozidlavozidla zastavovat vozidlavozidla i rozsvícením nápisu „STOP“ podle zvláštního právního předpisu13) ze směru jízdy zastavovaného vozidlavozidla, a to zepředu i zezadu. (3) Znamení k zastavení vozidlavozidla se musí dávat včas a zřetelně s ohledem na okolnosti provozu na pozemních komunikacích tak, aby řidičřidič mohl bezpečně zastavitzastavit vozidlovozidlo a aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. (4) Pověřenou osobou může být pouze osoba starší 18 let, která je k činnosti podle odstavce 1 písm. j) dostatečně způsobilá. (5) Pověřená osoba musí mít při činnosti podle odstavce 1 písm. j) u sebe pověření vydané obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností. Pověření musí být časově omezeno, nejdéle na dobu jednoho roku. Na požádání je pověřená osoba povinna prokázat se policistovi platným pověřením. (6) Pověřená osoba může zastavovat vozidlavozidla pouze na přechodu pro chodce; kde přechod pro chodce není nebo je neschůdný, smí zastavovat vozidlavozidla i na jiném místě na vozovce. (7) Pověřená osoba nesmí zastavovat vozidlavozidla v blízkosti křižovatky s řízeným provozemkřižovatky s řízeným provozem, a to ani na přechodu pro chodce. (8) Osoba podle odstavce 1 písm. m) a n) musí mít u sebe při výkonu oprávnění kopii povolení zvláštního užívání, ve kterém je uvedena jako osoba odpovědná za průběh zvláštního užívání pozemní komunikace nebo jako doprovod při přepravě zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů, a musí být viditelným způsobem označena. Na požádání je tato osoba povinna prokázat se policistovi kopií povolení zvláštního užívání. (9) Prováděcí právní předpis stanoví způsob označení osob podle odstavce 1 písm. i), j), m) a n) a vzor pověření podle odstavce 1 písm. j). § 79a Měření rychlosti vozidel Za účelem zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích je policiepolicie a obecní policiepolicie oprávněna měřit rychlost vozidelvozidel. Obecní policiepolicie tuto činnost vykonává výhradně na místech určených policiípolicií, přitom postupuje v součinnosti s policiípolicií5). HLAVA III ŘIDIČSKÉ OPRÁVNĚNÍ A ŘIDIČSKÝ PRŮKAZ Díl 1 Řidičské oprávnění § 80 Základní ustanovení Řidičské oprávnění opravňuje jeho držitele k řízení motorového vozidlamotorového vozidla zařazeného do skupiny vozidelvozidel, pro kterou mu bylo řidičské oprávnění uděleno. § 80a Skupiny vozidel (1) Do skupiny a) AM jsou zařazena 1. dvoukolová motorová vozidlamotorová vozidla s konstrukční rychlostí převyšující 25 km.h-1 a nepřevyšující 45 km.h-1, jejichž technické parametry odpovídají parametrům vozidelvozidel kategorie L1e podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidelvozidel kategorie L50), 2. tříkolová motorová vozidlamotorová vozidla s konstrukční rychlostí převyšující 25 km.h-1 a nepřevyšující 45 km.h-1, jejichž technické parametry odpovídají parametrům vozidelvozidel kategorie L2e podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidelvozidel kategorie L50), a 3. čtyřkolová motorová vozidlamotorová vozidla s konstrukční rychlostí nepřevyšující 45 km.h-1, jejichž technické parametry odpovídají parametrům vozidelvozidel kategorie L6e podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidelvozidel kategorie L50), b) A1 jsou zařazeny 1. lehké motocykly s postranním vozíkem nebo bez něj o výkonu nejvýše 11 kW a s poměrem výkonu/hmotnosti nejvýše 0,1 kW/kg a se zdvihovým objemem spalovacího motoru nepřevyšujícím 125 cm3, 2. tříkolová motorová vozidlamotorová vozidla o výkonu nejvýše 15 kW, c) A2 jsou zařazeny motocykly s postranním vozíkem nebo bez něj s výkonem motoru nejvýše 35 kW a s poměrem výkonu/hmotnosti nejvýše 0,2 kW/kg, které nebyly upraveny z motocyklu s více než dvojnásobným výkonem, d) A jsou zařazeny 1. motocykly s postranním vozíkem nebo bez něj, 2. tříkolová motorová vozidlamotorová vozidla s výkonem převyšujícím 15 kW, e) B1 jsou zařazena čtyřkolová motorová vozidlamotorová vozidla, jejichž technické parametry odpovídají parametrům vozidelvozidel kategorie L7e podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidelvozidel kategorie L50), s výjimkou vozidelvozidel uvedených v písmeni a), f) B jsou zařazena motorová vozidlamotorová vozidla s výjimkou vozidelvozidel uvedených v písmenech a) až e), jejichž největší povolená hmotnost nepřevyšuje 3 500 kg, určená pro přepravu nejvýše 8 osob kromě řidičeřidiče, ke kterým smí být připojeno přípojné vozidlovozidlo o největší povolené hmotnosti 1. nepřevyšující 750 kg, 2. převyšující 750 kg, pokud největší povolená hmotnost této jízdní soupravyjízdní soupravy nepřevyšuje 3 500 kg, nebo 3. převyšující 750 kg, pokud největší povolená hmotnost této jízdní soupravyjízdní soupravy převyšuje 3 500 kg, ale nepřevyšuje 4 250 kg, jedná-li se o řidičské oprávnění v rozšířeném rozsahu, g) C1 jsou zařazena motorová vozidlamotorová vozidla s výjimkou traktorů a vozidelvozidel uvedených v písmeni i), jejichž největší povolená hmotnost převyšuje 3 500 kg, ale nepřevyšuje 7 500 kg, určená pro přepravu nejvýše 8 osob kromě řidičeřidiče, ke kterým smí být připojeno přípojné vozidlovozidlo o největší povolené hmotnosti nepřevyšující 750 kg, h) C jsou zařazena motorová vozidlamotorová vozidla s výjimkou traktorů a vozidelvozidel uvedených v písmenech g) a i), jejichž největší povolená hmotnost převyšuje 3 500 kg, určená pro přepravu nejvýše 8 osob kromě řidičeřidiče, ke kterým smí být připojeno přípojné vozidlovozidlo o největší povolené hmotnosti nepřevyšující 750 kg, i) D1 jsou zařazena motorová vozidlamotorová vozidla s výjimkou vozidelvozidel uvedených v písmenech a) až f), určená pro přepravu osob, jejichž počet nepřesahuje 16 kromě řidičeřidiče a jejichž délka nepřesahuje 8 metrů, ke kterým smí být připojeno přípojné vozidlovozidlo o největší povolené hmotnosti nepřevyšující 750 kg, j) D jsou zařazena motorová vozidlamotorová vozidla s výjimkou vozidelvozidel uvedených v písmeni i), určená pro přepravu více než 8 osob kromě řidičeřidiče, ke kterým smí být připojeno přípojné vozidlovozidlo o největší povolené hmotnosti nepřevyšující 750 kg, k) B+E jsou zařazeny jízdní soupravyjízdní soupravy složené z vozidlavozidla uvedeného v písmeni f) a přípojného vozidlavozidla o největší povolené hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg, l) C1+E jsou zařazeny jízdní soupravyjízdní soupravy, jejichž největší povolená hmotnost nepřevyšuje 12 000 kg, složené 1. z vozidlavozidla uvedeného v písmeni g) a přípojného vozidlavozidla o největší povolené hmotnosti vyšší než 750 kg, nebo 2. z vozidlavozidla uvedeného v písmeni f) a přípojného vozidlavozidla o největší povolené hmotnosti vyšší než 3 500 kg, m) C+E jsou zařazeny jízdní soupravyjízdní soupravy složené z vozidlavozidla uvedeného v písmeni h) a přípojného vozidlavozidla o největší povolené hmotnosti vyšší než 750 kg, n) D1+E jsou zařazeny jízdní soupravyjízdní soupravy složené z vozidlavozidla uvedeného v písmeni i) a přípojného vozidlavozidla o největší povolené hmotnosti vyšší než 750 kg, o) D+E jsou zařazeny jízdní soupravyjízdní soupravy složené z vozidlavozidla uvedeného v písmeni j) a přípojného vozidlavozidla o největší povolené hmotnosti vyšší než 750 kg. (2) Do skupiny T jsou zařazeny traktory a pracovní stroje samojízdné, ke kterým smí být připojeno přípojné vozidlovozidlo. § 81 Rovnocennost řidičských oprávnění (1) Řidičské oprávnění udělené pro skupinu a) A2 opravňuje také k řízení vozidelvozidel zařazených do skupiny A1, b) A opravňuje také k řízení vozidelvozidel zařazených do skupin A1 a A2, c) B opravňuje také k řízení vozidelvozidel zařazených do skupiny A1 s automatickou převodovkou a vozidelvozidel zařazených do skupiny B1, d) C opravňuje také k řízení vozidelvozidel zařazených do skupiny C1 a T, e) D opravňuje také k řízení vozidelvozidel zařazených do skupiny D1, f) C+E opravňuje také k řízení vozidelvozidel zařazených do skupin B+E a C1+E, g) D+E opravňuje také k řízení vozidelvozidel zařazených do skupin B+E a D1+E, h) C1+E nebo D1+E opravňuje také k řízení vozidelvozidel zařazených do skupiny B+E, i) C+E opravňuje také k řízení vozidelvozidel zařazených do skupiny D+E, pokud má držitel řidičské oprávnění pro skupinu D. (2) Řidičské oprávnění udělené pro kteroukoli skupinu s výjimkou skupiny T opravňuje také k řízení vozidelvozidel zařazených do skupiny AM. (3) Řidičské oprávnění udělené pro skupinu B opravňuje držitele, který dosáhl věku 21 let, také k řízení tříkolových vozidelvozidel zařazených do skupiny A a sněžných skútrů. (4) Řidičské oprávnění udělené pro skupinu B osobě, která je jeho držitelem nejméně 2 roky, opravňuje také k řízení vozidelvozidel bez přípojného vozidlavozidla, která jsou určena pro přepravu nákladu a jejichž největší povolená hmotnost převyšuje 3 500 kg, ale nepřevyšuje 4 250 kg, pokud a) jde o vozidlavozidla používající alespoň zčásti jako palivo nebo zdroj energie elektřinu, vodík, stlačený nebo zkapalněný zemní plyn, včetně biometanu, zkapalněný ropný plyn nebo mechanickou energii ze zásobníku nebo zdroje ve vozidlevozidle, včetně odpadního tepla, b) je hmotnost převyšující 3 500 kg způsobena výlučně hmotností pohonného systému vozidlavozidla používajícího palivo nebo zdroj energie podle písmene a) ve srovnání s hmotností pohonného systému vozidlavozidla stejných rozměrů, které nepoužívá takovéto palivo nebo takovýto zdroj energie, a c) hmotnost přepravitelného nákladu ve vozidlevozidle používajícím palivo nebo zdroj energie podle písmene a) není zvýšena oproti hmotnosti přepravitelného nákladu ve vozidlevozidle stejných rozměrů, které nepoužívá takovéto palivo nebo takovýto zdroj energie. (5) Řidičské oprávnění udělené pro skupinu A opravňuje také k řízení čtyřkolových vozidelvozidel o výkonu motoru do 15 kW a hmotnosti v nenaloženém stavu do 400 kg. Řidičské oprávnění udělené pro skupinu A1 opravňuje také k řízení čtyřkolových vozidelvozidel o výkonu motoru do 15 kW, s hmotností v nenaloženém stavu do 400 kg a se zdvihovým objemem spalovacího motoru do 125 cm3. § 82 Podmínky udělení a držení řidičského oprávnění (1) Řidičské oprávnění lze udělit pouze osobě, která a) dosáhla věku stanoveného tímto zákonem, b) je zdravotně způsobilá k řízení motorových vozidelmotorových vozidel, c) je odborně způsobilá k řízení motorových vozidelmotorových vozidel, d) má na území České republiky obvyklé bydliště nebo zde alespoň 6 měsíců studuje, e) splnila další podmínky stanovené tímto zákonem, f) není ve výkonu správního trestu nebo trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel, není povinným v exekuciexekuci pozastavením řidičského oprávnění, osobě, které nebylo uloženo v trestním řízenítrestním řízení přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidelmotorových vozidel a která v období předcházejícího 1 roku nedosáhla počtu 12 bodů v bodovém hodnocení, g) není držitelem platného řidičského oprávnění uděleného jiným členským státem, h) nevykonává závazek zdržet se řízení motorových vozidelmotorových vozidel, ke kterému se zavázala pro účely podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání. (2) Řidičské oprávnění nelze udělit osobě, jejíž řidičské oprávnění bylo v jiném členském státě pozastaveno nebo odejmuto, nebo jí byl uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel, pokud neuplynula lhůta pro opětovné udělení řidičského oprávnění. Řidičské oprávnění dále nelze udělit osobě, která jej pozbyla a nesplňuje podmínky pro jeho vrácení. (3) Podmínky podle odstavce 1 písm. b), c) a e) musí splňovat držitel řidičského oprávnění po celou dobu držení řidičského oprávnění. (4) StudiemStudiem se rozumí základní vzdělávání, střední vzdělávání a vyšší odborné vzdělávání v denní formě v oborech vzdělání v základní škole, střední škole, konzervatoři nebo vyšší odborné škole, zapsané do rejstříku škol a školských zařízení, a prezenční studiumstudium v akreditovaných studijních programech na vysoké škole. Místem studiastudia se rozumí adresa místa, kde probíhá výuka nebo její podstatná část. (5) Za účelem zjištění, zda osoba uvedená v odstavci 1 splňuje podmínku bezúhonnostibezúhonnosti podle odstavce 1 písm. f), si příslušný orgán uvedený v § 92 odst. 1 vyžádá podle zvláštního právního předpisu27a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 83 Věk (1) Řidičské oprávnění lze udělit jen osobě, která dosáhla věku a) 15 let, jedná-li se o skupinu AM, b) 16 let, jedná-li se o skupinu A1, c) 17 let, jedná-li se o skupiny B1 a T, d) 18 let, jedná-li se o skupiny A2, B, B+E, C1 a C1+E, e) 21 let, jedná-li se o skupiny C, C+E, D1, D1+E, f) 24 let, jedná-li se o skupiny A, D a D+E. (2) Řidičské oprávnění pro skupinu A lze udělit rovněž osobě, která dosáhla a) věku 21 let, pokud je řidičské oprávnění omezeno jen na tříkolová motorová vozidlamotorová vozidla, nebo b) věku 20 let, pokud je tato osoba nejméně 2 roky držitelem řidičského oprávnění pro skupinu A2. (3) Osobě uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) lze řidičské oprávnění k řízení motorových vozidelmotorových vozidel udělit jen s písemným souhlasem jejího zákonného zástupce. (4) Řidičské oprávnění pro skupinu C lze udělit rovněž osobě, která dosáhla věku 18 let, a pro skupinu D osobě, která dosáhla věku 21 let. Tato řidičská oprávnění omezí obecní úřad obceobce s rozšířenou působností do dosažení věku stanoveného v odstavci 1 písm. e) a f) pouze k řízení vozidelvozidel a) Ministerstva vnitra používaných policiípolicií, b) Vězeňské službyVězeňské služby České republiky, c) ozbrojených sil České republiky, d) obecní policiepolicie, e) Hasičského záchranného sboru České republiky nebo jednotek požární ochrany, které nejsou součástí Hasičského záchranného sboru České republiky, f) celní správy, g) při zkušební jízdě v souvislosti s jejich opravou nebo údržbou. (5) Řidičské oprávnění pro skupiny C a C+E lze udělit rovněž osobě, která dosáhla věku 18 let, a pro skupiny D a D+E osobě, která dosáhla věku 21 let nebo 23 let. Toto řidičské oprávnění opravňuje do dosažení věku stanoveného v odstavci 1 písm. e) a f) jeho držitele k řízení a) v rámci vstupního školení podle zvláštního právního předpisu9b), b) je-li profesně způsobilý a podrobil se vstupnímu školení podle zvláštního právního předpisu9b) 1. v rozšířeném rozsahu, nebo 2. v základním rozsahu, jedná-li se o řidičské oprávnění pro skupiny D a D+E a jeho držitel dosáhl věku 23 let, nebo, řídí-li vozidlovozidlo linkové osobní dopravy a trasa linky nepřesahuje 50 km, 21 let. § 83a Řízení s mentorem (1) Řidičské oprávnění pro skupinu B lze s písemným souhlasem jejího zákonného zástupce udělit rovněž osobě, která dosáhla věku 17 let. Držitel tohoto řidičského oprávnění před dosažením věku 18 let (dále jen „sedmnáctiletý řidičsedmnáctiletý řidič“) je oprávněn k řízení motorového vozidlamotorového vozidla zařazeného do skupiny B pouze s doprovodem osoby, která je zapsána v registru řidičůřidičů jako jeho mentor. (2) Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zapíše na žádost sedmnáctiletého řidičesedmnáctiletého řidiče s písemným souhlasem jeho zákonného zástupce do registru řidičůřidičů jako mentora tohoto řidičeřidiče osobu, a) které bylo uděleno řidičské oprávnění pro skupinu B před více než 10 lety, b) která je posledních 5 let nepřetržitě držitelem řidičského oprávnění pro skupinu B, c) která v posledních 5 letech nepozbyla právo k řízení motorového vozidlamotorového vozidla na území České republiky a nebyla ve výkonu správního trestu nebo trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel, jde-li o držitele řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu podle § 104 odst. 2 písm. b), c) nebo d), d) která nemá zadržený řidičský průkaz, e) která nemá v bodovém hodnocení zaznamenán žádný bod a f) která s takovým zápisem souhlasí. (3) V registru řidičůřidičů mohou být zapsáni nejvýše 4 mentoři sedmnáctiletého řidičesedmnáctiletého řidiče. (4) Má-li být jako mentor zapsán držitel řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu podle § 104 odst. 2 písm. b), c) nebo d), za účelem prokázání splnění podmínek podle odstavce 2 písm. a) a b) musí být k žádosti přiloženo potvrzení vydané příslušným orgánem státu, který mu vydal řidičský průkaz; nevydává-li takový stát potvrzení, prokáže se splnění uvedených podmínek čestným prohlášením osoby, která má být zapsána jako mentor. Toto potvrzení nebo čestné prohlášení nesmí být starší než 3 měsíce. (5) O vyřízení žádosti o zápis mentora do registru řidičůřidičů příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností bezodkladně vyrozumí sedmnáctiletého řidičesedmnáctiletého řidiče a mentora. (6) Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zruší zápis mentora v registru řidičůřidičů, a) požádal-li o to sedmnáctiletý řidičsedmnáctiletý řidič, nebo b) přestal-li mentor splňovat některou z podmínek podle odstavce 2 písm. b) až f). (7) O zrušení zápisu mentora v registru řidičůřidičů příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností bezodkladně vyrozumí sedmnáctiletého řidičesedmnáctiletého řidiče a mentora. Zrušení zápisu mentora v registru řidičůřidičů je účinné od doručení tohoto vyrozumění sedmnáctiletému řidičisedmnáctiletému řidiči. (8) Řídí-li sedmnáctiletý řidičsedmnáctiletý řidič motorové vozidlomotorové vozidlo zařazené do skupiny B, mentor je povinen sedět na sedadle vedle řidičeřidiče, sledovat situaci v provozu na pozemních komunikacích a chování řidičeřidiče a v případě potřeby poskytnout řidičiřidiči radu. (9) Mentor nesmí vykonávat doprovod a) bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by mohl být ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky; pro posouzení ovlivnění mentora jinou návykovou látkou se použije § 5 odst. 2 písm. b) obdobně, nebo b) v případě, že je jeho schopnost k výkonu této činnosti snížena v důsledku jeho zdravotního stavu. (10) Mentor je na výzvu policisty, vojenského policisty, strážníka obecní policie nebo celníka povinen prokázat svou totožnost. Mentor je dále povinen se na výzvu policisty, vojenského policisty nebo strážníka obecní policie podrobit vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou. Zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel § 84 (1) Zdravotní způsobilostí k řízení motorových vozidelZdravotní způsobilostí k řízení motorových vozidel se rozumí tělesná a duševní schopnost k řízení motorových vozidelmotorových vozidel (dále jen „zdravotní způsobilost“). (2) Zdravotní způsobilost posuzuje a posudek o zdravotní způsobilosti vydává posuzující lékař na základě prohlášení žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele řidičského oprávnění, výsledku lékařské prohlídky a dalších potřebných odborných vyšetření. (3) Zdravotně způsobilý k řízení motorového vozidlamotorového vozidla není ten, kdo má poruchy chování způsobené závislostí na alkoholu nebo jiných psychoaktivních látkách podle posudku o zdravotní způsobilosti. (4) Posuzujícím lékařem se pro účely tohoto zákona rozumí a) lékař se způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktický lékař pro děti a dorost registrujícího poskytovatele ambulantní zdravotní péče (dále jen „registrující poskytovatel“), b) lékař poskytovatele pracovnělékařských služeb, c) lékař uvedený v písmenu a) kteréhokoliv poskytovatele této ambulantní zdravotní péče, jde-li o posuzovanou osobu, která nemá registrujícího poskytovatele nebo poskytovatele pracovnělékařských služeb. (5) Lékař registrujícího poskytovatele je povinen předat lékaři poskytovatele pracovnělékařských služeb na jeho vyžádání výpis ze zdravotnické dokumentace obsahující údaje podstatné pro zjištění zdravotní způsobilosti. (6) U osoby, která nemá registrujícího poskytovatele, musí posuzující lékař vyloučit nemoci, vady nebo stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidelzdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel. (7) Prováděcí právní předpis upraví podmínky zdravotní způsobilosti, rozsah lékařské prohlídky a odborného vyšetření, obsah prohlášení žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele řidičského oprávnění, nemoci, vady nebo stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidelzdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel. § 85 (1) Posouzení zdravotní způsobilosti provádí posuzující lékař na žádost žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele řidičského oprávnění. Náklady na posouzení zdravotní způsobilosti hradí žadatel. (2) Po provedení lékařské prohlídky, popřípadě odborného vyšetření vydá posuzující lékař žadateli posudek o zdravotní způsobilosti. (3) Posudek o zdravotní způsobilosti musí mít písemnou formu. (4) Posuzující lékař v posudku o zdravotní způsobilosti uvede zjištěný zdravotní stav z hlediska zdravotní způsobilosti žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele řidičského oprávnění a hodnocení jeho zdravotní způsobilosti. (5) Žadatel o řidičské oprávnění nebo držitel řidičského oprávnění je a) zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidelmotorových vozidel, b) zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidelmotorových vozidel s podmínkou, c) zdravotně nezpůsobilý k řízení motorových vozidelmotorových vozidel. (6) V hodnocení zdravotní způsobilosti podle odstavce 5 písm. b) se uvede důvod a podmínka zdravotní způsobilosti a v hodnocení zdravotní způsobilosti podle odstavce 5 písm. c) se uvede důvod zdravotní nezpůsobilosti k řízení motorových vozidelmotorových vozidel. (7) Prováděcí právní předpis stanoví obsah a vzor posudku o zdravotní způsobilosti a upraví podrobnosti hodnocení zdravotní způsobilosti. § 86 Je-li žadatel o řidičské oprávnění nebo držitel řidičského oprávnění podle posouzení zdravotní způsobilosti zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidelmotorových vozidel s podmínkou nebo zdravotně nezpůsobilý k řízení motorových vozidelmotorových vozidel, oznámí posuzující lékař neprodleně tuto skutečnost obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému podle obvyklého bydliště nebo místa studiastudia žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele řidičského oprávnění a zašle mu kopii posudku o zdravotní způsobilosti. Pravidelné lékařské prohlídky § 87 (1) Pravidelným lékařským prohlídkám je povinen se podrobovat a) řidičřidič vozidlavozidla, který při plnění úkolů souvisejících s výkonem zvláštních povinností užívá zvláštního výstražného světla modré nebo modré a červené barvy,2) případně doplněného o zvláštní zvukové výstražné znamení, b) řidičřidič, který řídí motorové vozidlomotorové vozidlo v pracovněprávním vztahu a u něhož je řízení motorového vozidlamotorového vozidla druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě, c) řidičřidič, u kterého je řízení motorového vozidlamotorového vozidla předmětem samostatné výdělečné činnosti prováděné podle zvláštního právního předpisu,28) d) držitel řidičského oprávnění pro skupinu C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D nebo D+E, pokud řídí motorové vozidlomotorové vozidlo zařazené do některé z těchto skupin vozidelvozidel, e) držitel osvědčení pro učitele řidičůřidičů pro výcvik v řízení motorových vozidelmotorových vozidel podle zvláštního právního předpisu.4) (2) Vstupní lékařské prohlídce je osoba uvedená v odstavci 1 povinna se podrobit před zahájením výkonu činnosti uvedené v odstavci 1, dalším pravidelným lékařským prohlídkám pak do dovršení 50 let věku každé dva roky a po dovršení 50 let věku každoročně. (3) Držitel řidičského oprávnění, který není osobou uvedenou v odstavci 1, je povinen se podrobit pravidelné lékařské prohlídce nejdříve šest měsíců před dovršením 65 a 68 let věku a nejpozději v den dovršení stanoveného věku, po dovršení 68 let věku pak každé dva roky. (4) Posuzující lékař může na základě výsledku pravidelné lékařské prohlídky v odůvodněných případech, zejména s přihlédnutím k aktuálnímu zdravotnímu stavu, určit osobě uvedené v odstavci 1 nebo 3 (dále jen „povinná osoba“) termín další pravidelné lékařské prohlídky kratší, než jsou lhůty uvedené v odstavci 2 nebo 3. (5) Je-li to potřebné pro zjištění zdravotní způsobilosti povinné osoby, může posuzující lékař nařídit provedení odborného vyšetření. (6) Náklady na pravidelnou lékařskou prohlídku osob uvedených v odstavci 1 hradí u osob v pracovněprávním vztahu zaměstnavatel. U osob uvedených v odstavci 1, které nejsou v pracovněprávním vztahu, a u osob uvedených v odstavci 3 hradí náklady na pravidelnou lékařskou prohlídku tyto osoby. (7) Prováděcí právní předpis upraví rozsah pravidelné lékařské prohlídky. § 87a Dopravně psychologické vyšetření (1) Dopravně psychologickému vyšetření je povinen se podrobovat a) držitel řidičského oprávnění pro skupinu C1+E, C nebo C+E, pokud řídí nákladní automobil o největší povolené hmotnosti převyšující 7 500 kg nebo speciální automobil o největší povolené hmotnosti převyšující 7 500 kg nebo jízdní soupravujízdní soupravu, která je složena z nákladního automobilu a přípojného vozidlavozidla nebo ze speciálního automobilu a přípojného vozidlavozidla a jejíž největší povolená hmotnost převyšuje 7 500 kg, b) držitel řidičského oprávnění pro skupinu D1+E, D nebo D+E, pokud řídí motorové vozidlomotorové vozidlo zařazené do některé z těchto skupin vozidelvozidel. (2) Dopravně psychologickému vyšetření je držitel řidičského oprávnění uvedený v odstavci 1 povinen se podrobit před zahájením výkonu činnosti uvedené v odstavci 1, a dalšímu dopravně psychologickému vyšetření nejdříve šest měsíců před dovršením 50 let a nejpozději v den dovršení 50 let a dále pak každých pět let. Povinnost podrobit se dopravně psychologickému vyšetření před zahájením výkonu činnosti nevzniká, podrobil-li se držitel řidičského oprávnění uvedený v odstavci 1 dopravně psychologickému vyšetření před získáním tohoto řidičského oprávnění, a ode dne provedení vyšetření neuplynulo ke dni zahájení výkonu činnosti více než 6 měsíců. (3) Dopravně psychologickému vyšetření je povinna se podrobit osoba, která žádá o vrácení řidičského oprávnění, které pozbyla v důsledku a) dosažení celkového počtu 12 bodů v bodovém hodnocení, b) soudem uloženého trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel, c) správním orgánem uloženého správního trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel, byl-li tento správní trest uložen na dobu nejméně 6 měsíců, nebo d) podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, pro jehož účely se zavázala zdržet se řízení motorových vozidelmotorových vozidel. (4) Dopravně psychologické vyšetření provádí psycholog, kterému ministerstvo udělilo akreditaci. (5) Ministerstvo udělí akreditaci k provádění dopravně psychologického vyšetření na žádost fyzické osobě, která a) absolvovala akreditované magisterské studium v oboru psychologie, b) absolvovala postgraduální studium v oboru dopravní psychologie akreditovaného studijního programu nebo programu celoživotního vzdělávání prováděného vysokou školou, c) má alespoň 3 roky praxe v oblasti dopravní psychologie a d) má k dispozici vybavení nezbytné pro řádné provádění dopravně psychologického vyšetření. (6) Ministerstvo odejme akreditaci k provádění dopravně psychologického vyšetření, nesplňuje-li její držitel podmínku pro její udělení uvedenou v odstavci 5 písm. d) nebo porušil-li opakovaně nebo zvlášť závažným způsobem svou povinnost podle tohoto zákona, která se vztahuje k činnosti držitele akreditace. (7) Náklady na dopravně psychologické vyšetření osob uvedených v odstavci 1 hradí u osob v pracovněprávním vztahu zaměstnavatel. U osob uvedených v odstavci 1, které nejsou v pracovněprávním vztahu, a u osob uvedených v odstavci 3 hradí náklady na dopravně psychologické vyšetření tyto osoby. (8) Povinnost dopravně psychologického vyšetření podle odstavce 1 se netýká řidičeřidiče, který provádí silniční dopravu soukromé povahy, pokud není prováděna za úplatu, a dále řidičůřidičů vozidelvozidel požární ochrany, řidičůřidičů vozidelvozidel policie, celní správy, Vězeňské službyVězeňské služby České republiky, zpravodajských služeb a řidičůřidičů vozidelvozidel ozbrojených sil České republiky. (9) Vybavení nezbytné pro řádné provádění dopravně psychologického vyšetření stanoví prováděcí právní předpis. § 87b (1) Dopravně psychologickým vyšetřením se zjišťuje psychická způsobilost k řízení motorových vozidelmotorových vozidel (dále jen „psychická způsobilost“). (2) Osoba podrobující se dopravně psychologickému vyšetření podle § 87a odst. 3 předloží psychologovi provádějícímu vyšetření posudek o zdravotní způsobilosti, který není starší než 30 dní, a výpis svých údajů z registru řidičůřidičů, který není starší než 30 dní. (3) O výsledku provedeného dopravně psychologického vyšetření vydá psycholog posuzované osobě písemný posudek. Ze závěru posudku musí být zřejmé, zda je posuzovaná osoba psychicky způsobilá k řízení motorových vozidelmotorových vozidel, psychicky způsobilá k řízení motorových vozidelmotorových vozidel s podmínkou nebo psychicky nezpůsobilá k řízení motorových vozidelmotorových vozidel. Stejnopis posudku zašle psycholog do 5 pracovních dnů ode dne provedení vyšetření obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému podle obvyklého bydliště nebo místa studiastudia posuzované osoby. (4) Psycholog vede evidenci o provedených dopravně psychologických vyšetřeních, ve které eviduje alespoň jméno, popřípadě jména (dále jen „jméno“), příjmení, adresu bydliště a rodné číslo posuzované osoby nebo datum narození, pokud jí rodné číslo nebylo přiděleno, datum a čas zahájení a ukončení dopravně psychologického vyšetření, doklady a záznamy o průběhu a výsledcích dopravně psychologického vyšetření, kopii vydaného posudku a případně údaje o zaslání kopie posudku obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. Údaje, doklady a záznamy o dopravně psychologickém vyšetření se evidují po dobu alespoň 5 let ode dne jeho provedení. (5) Rozsah, obsah a způsob provádění dopravně psychologického vyšetření a vzor posudku o výsledku dopravně psychologického vyšetření stanoví prováděcí právní předpis. § 87c (1) Je-li posuzovaná osoba podle vydaného posudku o výsledku dopravně psychologického vyšetření psychicky způsobilá k řízení motorových vozidelmotorových vozidel s podmínkou nebo psychicky nezpůsobilá k řízení motorových vozidelmotorových vozidel, nebere se zřetel na dopravně psychologické vyšetření provedené před uplynutím 3 měsíců ode dne jeho vydání, s výjimkou přezkumu vydaného posudku. (2) Nesouhlasí-li posuzovaná osoba se závěry posudku o výsledku dopravně psychologického vyšetření, může do 10 pracovních dnů ode dne jeho vydání podat návrh na jeho přezkoumání ministerstvu. Ministerstvo určí do 15 pracovních dnů od doručení návrhu na přezkoumání vydaného posudku komisi složenou ze 3 akreditovaných psychologů, která provedené dopravně psychologické vyšetření přezkoumá a jeho výsledky potvrdí nebo vydá nový posudek. Členem komise nesmí být psycholog, který vydal přezkoumávaný posudek. (3) Psycholog, který přezkoumávaný posudek vydal, předloží na výzvu ministerstva komisi veškeré údaje, doklady a záznamy o provedeném dopravně psychologickém vyšetření do 5 pracovních dnů ode dne doručení výzvy. Komise provedené dopravně psychologické vyšetření přezkoumá do 10 pracovních dnů ode dne předání podkladů. Nelze-li na základě předaných podkladů zhodnotit psychickou způsobilost posuzované osoby, provede komise v nezbytném rozsahu nové dopravně psychologické vyšetření. (4) Nebyla-li splněna povinnost předat podklady podle odstavce 3, provede komise v rámci přezkumu do 10 pracovních dnů ode dne uplynutí lhůty pro předání podkladů nové dopravně psychologické vyšetření. (5) Náklady na přezkum posudku o výsledku dopravně psychologického vyšetření hradí posuzovaná osoba. Náklady na dopravně psychologické vyšetření podle odstavce 4 hradí psycholog, který přezkoumávaný posudek vydal. § 88 (1) Po provedení pravidelné lékařské prohlídky vydá posuzující lékař povinné osobě posudek o zdravotní způsobilosti. Posudek o zdravotní způsobilosti musí mít písemnou formu. (2) Povinná osoba je a) zdravotně způsobilá k řízení motorových vozidelmotorových vozidel, b) zdravotně způsobilá k řízení motorových vozidelmotorových vozidel s podmínkou, c) zdravotně nezpůsobilá k řízení motorových vozidelmotorových vozidel. (3) V hodnocení zdravotní způsobilosti podle odstavce 4 písm. b) se uvede podmínka zdravotní způsobilosti. (4) Je-li povinná osoba podle výsledku pravidelné lékařské prohlídky zdravotně způsobilá s podmínkou nebo zdravotně nezpůsobilá, oznámí posuzující lékař tuto skutečnost obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému podle obvyklého bydliště nebo místa studiastudia povinné osoby a u osob uvedených v § 87 odst. 1, které jsou v pracovněprávním vztahu, i zaměstnavateli. (5) Povinná osoba se musí podrobit pravidelné lékařské prohlídce nejpozději den před dnem ukončení platnosti posudku o zdravotní způsobilosti. (6) Prováděcí právní předpis stanoví vzor posudku o zdravotní způsobilosti a upraví podrobnosti hodnocení zdravotní způsobilosti povinné osoby. § 89 Povinná osoba, která nemá platný posudek o zdravotní způsobilosti, je zdravotně nezpůsobilá k řízení motorových vozidelmotorových vozidel. § 89a Lékař, který zjistí, že žadatel o řidičské oprávnění nebo držitel řidičského oprávnění je zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidelmotorových vozidel s podmínkou nebo není zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidelmotorových vozidel, je povinen o této skutečnosti neprodleně informovat obecní úřad obceobce s rozšířenou působností příslušný podle obvyklého bydliště nebo místa studiastudia žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele řidičského oprávnění. § 89b Zjistí-li policista, vojenský policista, strážník obecní policie nebo celník skutečnost důvodně nasvědčující tomu, že je držitel řidičského oprávnění zdravotně nezpůsobilý k řízení motorových vozidelmotorových vozidel, oznámí ji obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému podle jeho obvyklého bydliště nebo místa studiastudia. § 90 Odborná způsobilost k řízení motorových vozidel (1) Řidičské oprávnění může být uděleno pouze osobě, která získala odbornou způsobilost k řízení motorových vozidelmotorových vozidel podle zvláštního právního předpisu4) (dále jen „odborná způsobilost“). (2) Absolvoval-li žadatel o řidičské oprávnění výcvik a zkoušku z praktické jízdy4) s motorovým vozidlem vybaveným automatickou převodovkouvozidlem vybaveným automatickou převodovkou, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností omezí řidičské oprávnění pro příslušnou skupinu pouze na vozidlavozidla s tímto druhem převodovky. Vozidlem vybaveným automatickou převodovkouVozidlem vybaveným automatickou převodovkou se rozumí vozidlovozidlo, ve kterém není pedál spojky, popřípadě u vozidelvozidel, k jejichž řízení opravňuje řidičské oprávnění pro skupinu A1, A2 nebo A, ruční páka spojky. Omezení řidičského oprávnění se neprovede, jde-li o řidičské oprávnění a) pro skupinu AM, nebo b) pro skupinu B+E, C, C+E, C1, C1+E, D, D+E, D1 nebo D1+E, je-li žadatel již držitelem řidičského oprávnění uděleného pro řízení vozidelvozidel zařazených alespoň do jedné ze skupin B, B+E, C, C+E, C1, C1+E, D, D+E, D1 nebo D1+E, které není omezeno pouze na řízení vozidel vybavených automatickou převodovkouvozidel vybavených automatickou převodovkou. (3) Při řízení drážních vozidelvozidel,11) která jsou používána v provozu na pozemních komunikacích, musí být řidičřidič tohoto vozidlavozidla držitelem oprávnění k řízení drážního vozidlavozidla podle zvláštního právního předpisu.11) ŘidičŘidič trolejbusu musí být držitelem řidičského oprávnění skupiny D. § 91 Další podmínky k udělení řidičského oprávnění Řidičské oprávnění pro a) skupinu D nebo D1 lze udělit jen žadateli, který je již držitelem řidičského oprávnění pro skupinu B, b) skupinu C nebo C1 lze udělit jen žadateli, který je již držitelem řidičského oprávnění pro skupinu B, c) skupinu B+E lze udělit jen žadateli, který je již držitelem řidičského oprávnění pro skupinu B, d) skupinu C+E lze udělit jen žadateli, který je již držitelem řidičského oprávnění pro skupinu C, e) skupinu C1+E lze udělit jen žadateli, který je již držitelem řidičského oprávnění pro skupinu C1, f) skupinu D+E lze udělit jen žadateli, který je již držitelem řidičského oprávnění pro skupinu D, g) skupinu D1+E lze udělit jen žadateli, který je již držitelem řidičského oprávnění pro skupinu D1. § 92 Udělení a rozšíření řidičského oprávnění (1) Řidičské oprávnění udělí žadateli o řidičské oprávnění příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. (2) Řidičské oprávnění se uděluje na základě žádosti o řidičské oprávnění, která musí mít písemnou formu. (3) V žádosti o řidičské oprávnění musí být uvedeno a) jméno a příjmení žadatele o řidičské oprávnění, b) adresa obvyklého bydliště žadatele o řidičské oprávnění na území České republiky, nebo místo studiamísto studia, c) datum a místo narození a rodné číslo žadatele o řidičské oprávnění, pokud mu bylo přiděleno, d) skupina vozidelvozidel, pro kterou žadatel žádá o udělení řidičského oprávnění, a zda žádá o udělení řidičského oprávnění podle § 83 odst. 4 nebo 5, e) předchozí obvyklá bydliště od dosažení věku stanoveného v § 83, pokud se nacházela mimo území České republiky, a současné obvyklé bydliště mimo území České republiky, pokud žadatel v České republice pouze studuje. (4) K žádosti musí být přiložen a) platný doklad totožnosti žadatele, b) posudek o zdravotní způsobilosti, c) doklad o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do příslušné skupiny vozidelvozidel, který nesmí být starší než 6 měsíců, d) doklad prokazující obvyklé bydliště žadatele, který nemá na území České republiky trvalý pobyt, nebo návrh jiného důkazního prostředku k jeho prokázání, nebo potvrzení o studiustudiu podle § 82 odst. 4; dokladem prokazujícím obvyklé bydliště žadatele je zejména 1. osvědčení o registraci podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, 2. výpis z katastru nemovitostínemovitostí potvrzující vlastnická práva k nemovitostinemovitosti, 3. nájemní smlouva k nemovitostinemovitosti, 4. potvrzení o zaměstnání, 5. výpis z živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku, e) čestné prohlášení žadatele, že 1. není držitelem platného řidičského oprávnění uděleného jiným členským státem a 2. jiným členským státem mu nebyl uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel nebo že jeho řidičské oprávnění nebylo pozastaveno nebo odejmuto, nebo že již uplynula doba, na kterou byl zákaz činnosti uložen, nebo doba pro opětovné udělení řidičského oprávnění, f) doklad o splnění dalších podmínek podle § 91. (5) Po podání žádosti příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje podle odstavce 3, které jsou v něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí žadateli. Má-li obecní úřad obceobce s rozšířenou působností pochybnost o pravdivosti údajů uvedených v čestném prohlášení podle odstavce 4, ověří si jejich pravdivost u příslušného úřadu státu, ve kterém měl žadatel předchozí obvyklé bydliště. (6) Podle ustanovení odstavců 1 až 5 se postupuje i v případě rozšíření řidičského oprávnění pro další skupinu vozidelvozidel. (7) Splňuje-li žadatel o řidičské oprávnění nebo o rozšíření řidičského oprávnění všechny podmínky podle § 82, má právní nárok na udělení řidičského oprávnění nebo na jeho rozšíření. (8) Vzor žádosti o řidičské oprávnění stanoví prováděcí právní předpis. § 93 Podmínění a omezení řidičského oprávnění (1) Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností řidičské oprávnění podmíní, jestliže držitel řidičského oprávnění je zdravotně nebo psychicky způsobilý k řízení motorových vozidelmotorových vozidel s podmínkou. (2) Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností řidičské oprávnění omezí, jestliže držitel řidičského oprávnění a) pozbyl částečně odbornou způsobilost, b) přestal splňovat některou z dalších podmínek podle § 91, c) se vzdal řidičského oprávnění pro některou skupinu vozidelvozidel. (3) Skutečnost podle odstavce 2 písm. c) musí držitel řidičského oprávnění písemně oznámit příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. V oznámení musí být uvedeno a) jméno a příjmení držitele řidičského oprávnění, b) adresa obvyklého bydliště držitele řidičského oprávnění, c) datum a místo narození a rodné číslo držitele řidičského oprávnění, pokud mu bylo přiděleno, d) skupina vozidelvozidel, pro kterou se držitel řidičského oprávnění vzdává. (4) K oznámení podle odstavce 3 musí být přiložen platný doklad totožnosti držitele řidičského oprávnění. Po podání oznámení příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje podle odstavce 2, které jsou v něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí držiteli řidičského oprávnění. (5) V rozhodnutí o podmínění řidičského oprávnění podle odstavce 1 nebo o omezení řidičského oprávnění podle odstavce 2 písm. a) a b) příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností uvede rozsah podmínění nebo omezení řidičského oprávnění a popřípadě další podmiňující nebo omezující podmínky pro výkon řidičského oprávnění, které musí držitel řidičského oprávnění splňovat. Omezení řidičského oprávnění podle odstavce 2 písm. c) vezme příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na základě oznámení podle odstavce 3 na vědomí a nerozhoduje o omezení řidičského oprávnění. § 94 Odnětí řidičského oprávnění a vzdání se řidičského oprávnění (1) Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností řidičské oprávnění odejme, pokud jeho držitel a) pozbyl zcela zdravotní způsobilost, b) pozbyl zcela odbornou způsobilost, nebo c) nesplňoval při udělení řidičského oprávnění podmínky uvedené v § 82; v případě nesplnění podmínky uvedené v § 82 odst. 1 písm. d) se řidičské oprávnění neodejme, pokud v řízení vyjde najevo, že držitel řidičského oprávnění již tuto podmínku splňuje. (2) Držitel řidičského oprávnění se může vzdát řidičského oprávnění. (3) Vzdání se řidičského oprávnění musí držitel řidičského oprávnění písemně oznámit příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. V oznámení musí být uvedeno a) jméno a příjmení držitele řidičského oprávnění, b) adresa obvyklého bydliště držitele řidičského oprávnění nebo místo studiastudia, c) datum a místo narození a rodné číslo držitele řidičského oprávnění, pokud mu bylo přiděleno, d) datum udělení řidičského oprávnění. (4) K oznámení podle odstavce 3 musí být přiložen platný doklad totožnosti držitele řidičského oprávnění. Po podání oznámení příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje podle odstavce 3, které jsou v něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí držiteli řidičského oprávnění. (5) Vzdání se řidičského oprávnění podle odstavce 2 vezme příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na základě oznámení podle odstavce 3 na vědomí a nerozhoduje o odnětí řidičského oprávnění. § 94a Pozbytí řidičského oprávnění (1) Držitel řidičského oprávnění pozbývá řidičské oprávnění dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým a) mu byl soudem uložen trest nebo příslušným správním úřadem uložen správní trest zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel, b) mu bylo v trestním řízenítrestním řízení uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidelmotorových vozidel, nebo c) bylo rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání, pro jehož účely se držitel řidičského oprávnění zavázal zdržet se řízení motorových vozidelmotorových vozidel, nebo kterým bylo rozhodnuto o přijetí nového závazku zdržet se řízení motorových vozidelmotorových vozidel během zkušební doby podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání. (2) Řidičský průkaz je povinen odevzdat držitel řidičského průkazu příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností do 5 pracovních dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí podle odstavce 1. (3) Pro odevzdání řidičského průkazu platí obdobně § 113 odst. 5. (4) Pokud řidičské oprávnění, které držitel pozbyl podle odstavce 1 nebo kterého se vzdal, podmiňuje udělení řidičského oprávnění pro jinou skupinu vozidelvozidel, pozbývá držitel současně i řidičské oprávnění pro tuto skupinu vozidelvozidel. § 95 Pozastavení řidičského oprávnění (1) V rámci řízení o podmínění, omezení nebo odnětí řidičského oprávnění může příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností rozhodnout o pozastavení řidičského oprávnění jako o předběžném opatření podle zvláštního právního předpisu.31) (2) Pozastavení řidičského oprávnění znamená, že držitel řidičského oprávnění nesmí po dobu platnosti tohoto pozastavení řídit motorová vozidlamotorová vozidla. § 96 Přezkoumání zdravotní způsobilosti (1) Podmínění zdravotní způsobilosti podle § 93 odst. 1 nebo pozbytí zdravotní způsobilosti podle § 94 odst. 1 písm. a) se zjišťuje přezkoumáním zdravotní způsobilosti. (2) Pro přezkoumání zdravotní způsobilosti platí obdobně ustanovení § 84 až 86. (3) Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností v rámci řízení o podmínění, omezení nebo odnětí řidičského oprávnění nařídí držiteli řidičského oprávnění, aby se ve stanovené lhůtě podrobil přezkoumání zdravotní způsobilosti podle odstavce 2, vyjdou-li najevo skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že držitel řidičského oprávnění je zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidelmotorových vozidel s podmínkou nebo zdravotně nezpůsobilý k řízení motorových vozidelmotorových vozidel. (4) Držitel řidičského oprávnění je povinen podrobit se přezkoumání zdravotní způsobilosti ve stanovené lhůtě. Nemůže-li se držitel řidičského oprávnění ze závažného důvodu podrobit přezkoumání zdravotní způsobilosti ve stanovené lhůtě, oznámí tuto skutečnost neprodleně příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, který mu stanoví lhůtu náhradní. (5) Nepodrobí-li se držitel řidičského oprávnění bez závažného důvodu přezkoumání zdravotní způsobilosti ve stanovené lhůtě ani ve lhůtě náhradní, považuje se za zdravotně nezpůsobilého k řízení motorových vozidelmotorových vozidel. (6) Stanovená lhůta pro přezkoumání zdravotní způsobilosti podle odstavce 3 nesmí být kratší než 15 dní, náhradní lhůta podle odstavce 4 nesmí být kratší než 10 dní. § 97 Přezkoušení z odborné způsobilosti (1) Pozbytí odborné způsobilosti podle § 93 odst. 2 písm. a) nebo § 94 odst. 1 písm. b) se zjišťuje přezkoušením z odborné způsobilosti. Přezkoušením z odborné způsobilosti se rovněž ověřuje trvání odborné způsobilosti žadatele o řidičské oprávnění, jehož doklad o odborné způsobilosti je starší než 6 měsíců. (2) Přezkoušení z odborné způsobilosti se provádí podle zvláštního právního předpisu.4) (3) Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností v rámci řízení o omezení nebo odnětí řidičského oprávnění nařídí držiteli řidičského oprávnění, aby se ve stanovené lhůtě podrobil přezkoušení z odborné způsobilosti podle odstavce 2, vyjdou-li najevo skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že držitel řidičského oprávnění pozbyl částečně nebo zcela odbornou způsobilost. (4) Držitel řidičského oprávnění je povinen podrobit se přezkoušení z odborné způsobilosti ve stanovené lhůtě. Nemůže-li se držitel řidičského oprávnění ze závažného důvodu podrobit přezkoušení z odborné způsobilosti ve stanovené lhůtě, oznámí tuto skutečnost neprodleně příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, který mu stanoví lhůtu náhradní. (5) Nepodrobí-li se držitel řidičského oprávnění bez závažného důvodu přezkoušení z odborné způsobilosti ve stanovené lhůtě ani se nepodrobí přezkoušení z odborné způsobilosti ve lhůtě náhradní, považuje se za odborně nezpůsobilého k řízení motorových vozidelmotorových vozidel. (6) Stanovená lhůta pro přezkoušení z odborné způsobilosti podle odstavce 3 nesmí být kratší než 30 dní, náhradní lhůta podle odstavce 4 nesmí být kratší než 15 dní. Zrušení podmínění nebo omezení řidičského oprávnění § 98 (1) Pokud pominuly důvody pro podmínění řidičského oprávnění podle § 93 odst. 1, rozhodne příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na základě žádosti o zrušení podmínění řidičského oprávnění. (2) Žádost o zrušení podmínění řidičského oprávnění podává držitel řidičského oprávnění, kterému bylo řidičské oprávnění podmíněno, u příslušného obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností. (3) Žádost podle odstavce 2 musí mít písemnou formu a musí v ní být uvedeno a) jméno a příjmení žadatele, b) adresa obvyklého bydliště žadatele na území České republiky nebo místo studiamísto studia, c) datum a místo narození a rodné číslo žadatele, pokud mu bylo přiděleno, d) datum nabytí právní moci rozhodnutí o podmínění řidičského oprávnění, e) podmínění řidičského oprávnění, o jehož zrušení je žádáno. (4) K žádosti podle odstavců 2 a 3 musí být přiložen a) platný doklad totožnosti žadatele, b) posudek o zdravotní způsobilosti žadatele vydaný posuzujícím lékařem, který nesmí být ke dni podání žádosti starší než 30 dní. (5) Po podání žádosti příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje podle odstavce 3, které jsou v něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí žadateli. (6) Pro zjištění, zda pominuly důvody pro podmínění řidičského oprávnění podle § 93 odst. 1, platí obdobně ustanovení § 84 až 86. § 99 (1) Pokud pominuly důvody pro omezení řidičského oprávnění pro částečnou ztrátu odborné způsobilosti podle § 93 odst. 2 písm. b), rozhodne příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na základě žádosti o zrušení omezení řidičského oprávnění. (2) Žádost o zrušení omezení řidičského oprávnění podává držitel řidičského oprávnění, kterému bylo řidičské oprávnění pro částečnou ztrátu odborné způsobilosti omezeno, u příslušného obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností. Žádost může podat nejdříve po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o omezení řidičského oprávnění pro částečnou ztrátu odborné způsobilosti se stalo vykonatelným nebo kdy se rozhodnutí o pozastavení řidičského oprávnění stalo vykonatelným. (3) Žádost podle odstavce 2 musí mít písemnou formu a musí v ní být uvedeno a) jméno a příjmení žadatele, b) adresa obvyklého bydliště žadatele na území České republiky nebo místo studiamísto studia, c) datum a místo narození a rodné číslo žadatele, pokud mu bylo přiděleno, d) datum vykonatelnosti rozhodnutí o omezení řidičského oprávnění pro částečnou ztrátu odborné způsobilosti, e) skupina vozidelvozidel, pro kterou se žádá o vrácení řidičského oprávnění. (4) K žádosti podle odstavců 2 a 3 musí být přiložen a) platný doklad totožnosti žadatele, b) doklad o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do příslušné skupiny, který nesmí být ke dni podání žádosti starší než 30 dní. (5) Po podání žádosti příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje podle odstavce 3, které jsou v něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí žadateli. (6) Pominutí důvodů pro omezení řidičského oprávnění pro částečnou ztrátu odborné způsobilosti se zjišťuje přezkoušením z odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu.4) Vrácení řidičského oprávnění § 100 (1) Pokud zcela nebo zčásti pominuly důvody pro odnětí řidičského oprávnění pro ztrátu zdravotní způsobilosti podle § 94 odst. 1 písm. a), rozhodne příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na základě žádosti o vrácení řidičského oprávnění. (2) Žádost o vrácení řidičského oprávnění podává osoba, které bylo řidičské oprávnění pro ztrátu zdravotní způsobilosti odňato, u příslušného obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností. (3) Pokud od právní moci rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění pro ztrátu zdravotní způsobilosti uplynuly více než tři roky, musí žadatel podle odstavce 2 prokázat odbornou způsobilost. (4) Žádost podle odstavce 2 musí mít písemnou formu a musí v ní být uvedeno a) jméno a příjmení žadatele, b) adresa obvyklého bydliště žadatele na území České republiky nebo místo studiamísto studia, c) datum a místo narození a rodné číslo žadatele, pokud mu bylo přiděleno, d) datum nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění pro ztrátu zdravotní způsobilosti, e) skupina vozidelvozidel, pro kterou se žádá o vrácení řidičského oprávnění. (5) K žádosti podle odstavců 2 a 4 musí být přiložen a) platný doklad totožnosti žadatele, b) posudek o zdravotní způsobilosti vydaný posuzujícím lékařem, který nesmí být ke dni podání žádosti starší než 30 dní, c) doklad o odborné způsobilosti žadatele, který nesmí být ke dni podání žádosti starší než 30 dní, je-li žádost podávána v době podle odstavce 3. (6) Po podání žádosti příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje podle odstavce 4, které jsou v něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí žadateli. (7) Pro zjištění, zda zcela nebo zčásti pominuly důvody pro odnětí řidičského oprávnění pro ztrátu zdravotní způsobilosti, platí obdobně ustanovení § 84 až 86. (8) Odborná způsobilost podle odstavce 3 se zjišťuje přezkoušením z odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu.4) (9) Pokud se zjištěním podle odstavce 7 nebo přezkoušením z odborné způsobilosti podle odstavce 8 prokáže, že žadatel o vrácení řidičského oprávnění je zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidelmotorových vozidel pouze s podmínkou nebo pouze zčásti odborně způsobilý k řízení motorových vozidelmotorových vozidel, příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vrácené řidičské oprávnění podmíní nebo omezí. Pro toto podmínění nebo omezení platí ustanovení § 93 odst. 5 obdobně. § 101 (1) Pokud zcela nebo zčásti pominuly důvody pro odnětí řidičského oprávnění pro ztrátu odborné způsobilosti podle § 94 odst. 1 písm. b), rozhodne příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na základě žádosti o vrácení řidičského oprávnění. (2) Žádost o vrácení řidičského oprávnění podává osoba, které bylo řidičské oprávnění pro ztrátu odborné způsobilosti odňato, u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Žádost může podat nejdříve po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění pro ztrátu odborné způsobilosti se stalo vykonatelným nebo kdy se rozhodnutí o pozastavení řidičského oprávnění stalo vykonatelným. (3) Žádost podle odstavce 2 musí mít písemnou formu a musí v ní být uvedeno a) jméno a příjmení žadatele, b) adresa obvyklého bydliště žadatele na území České republiky nebo místo studiamísto studia, c) datum a místo narození a rodné číslo žadatele, pokud mu bylo přiděleno, d) datum vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění pro ztrátu odborné způsobilosti, e) skupina vozidelvozidel, pro kterou se žádá o vrácení řidičského oprávnění. (4) K žádosti podle odstavců 2 a 3 musí být přiložen a) platný doklad totožnosti žadatele, b) doklad o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do příslušné skupiny, který nesmí být ke dni podání žádosti starší než 30 dní. (5) Po podání žádosti příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje podle odstavce 3, které jsou v něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí žadateli. (6) Plné nebo částečné pominutí důvodů pro odnětí řidičského oprávnění pro ztrátu odborné způsobilosti se zjišťuje přezkoušením z odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu.4) (7) Pokud se přezkoušením z odborné způsobilosti podle odstavce 6 prokáže, že žadatel o vrácení řidičského oprávnění je pouze zčásti odborně způsobilý k řízení motorových vozidelmotorových vozidel, příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vrácené řidičské oprávnění omezí. Pro toto omezení platí ustanovení § 93 odst. 5 obdobně. § 102 (1) Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností rozhodne na žádost osoby, která pozbyla řidičské oprávnění podle § 94a, o jeho vrácení po a) výkonu trestu nebo správního trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel, b) upuštění nebo podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu nebo správního trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel, c) výkonu trestu nebo po uplynutí zkušební doby podmíněného upuštění od potrestání s dohledem, v jehož rámci bylo uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidelmotorových vozidel, nebo po rozhodnutí o upuštění od tohoto přiměřeného omezení, d) rozhodnutí o neosvědčení ve zkušební době podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, e) uplynutí doby závazku zdržet se řízení motorových vozidelmotorových vozidel pro účely podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, nebo f) rozhodnutí o tom, že zbytek závazku zdržet se řízení motorových vozidelmotorových vozidel pro účely podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání nebude vykonán. (2) Žádost o vrácení řidičského oprávnění podává osoba uvedená v odstavci 1 u příslušného obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností. Žádost musí mít písemnou formu a musí v ní být uvedeno: a) jméno a příjmení žadatele, b) adresa obvyklého bydliště žadatele na území České republiky nebo místo studiamísto studia, c) datum, místo narození a rodné číslo žadatele, pokud mu bylo přiděleno, d) datum 1. ukončení výkonu trestu nebo správního trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel, 2. nabytí právní moci rozhodnutí o upuštění nebo o podmíněném upuštění od výkonu zbytku tohoto trestu nebo správního trestu, 3. ukončení výkonu trestu, v jehož rámci bylo uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidelmotorových vozidel, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí o upuštění od tohoto přiměřeného omezení, 4. nabytí právní moci rozhodnutí o osvědčení ve zkušební době podmíněného upuštění od potrestání s dohledem, v jehož rámci bylo uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidelmotorových vozidel, nebo datum, ke kterému se má za to, že došlo k osvědčení, 5. nabytí právní moci rozhodnutí o neosvědčení ve zkušební době podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, nebo 6. ukončení doby trvání závazku zdržet se řízení motorových vozidelmotorových vozidel pro účely podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí o tom, že zbytek tohoto závazku nebude vykonán, e) skupina vozidelvozidel, pro kterou se žádá o vrácení řidičského oprávnění. (3) K žádosti podle odstavce 2 musí být přiložen a) platný doklad totožnosti žadatele, b) doklad spočívající v 1. rozhodnutí, kterým byl žadateli uložen správní trest zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel nebo rozhodnutí, kterým bylo upuštěno od výkonu zbytku tohoto správního trestu, 2. rozhodnutí, kterým byl žadateli uložen trest zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel nebo trest, v jehož rámci bylo žadateli uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidelmotorových vozidel, rozhodnutí, kterým bylo upuštěno od potrestání s dohledem, v jehož rámci bylo uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidelmotorových vozidel, nebo rozhodnutí, kterým bylo upuštěno nebo podmíněně upuštěno od výkonu zbytku tohoto trestu nebo od přiměřeného omezení spočívajícího ve zdržení se řízení motorových vozidelmotorových vozidel, nebo 3. rozhodnutí o neosvědčení ve zkušební době podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání nebo rozhodnutí o tom, že zbytek závazku zdržet se řízení motorových vozidelmotorových vozidel pro účely podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání nebude vykonán, a v případě, že toto rozhodnutí nebylo vydáno, rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání, c) v případě žádosti podle odstavce 5 doklad o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do příslušné skupiny vozidelvozidel, který nesmí být ke dni podání žádosti starší než 60 dní. (4) Po podání žádosti příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje žadatele a doklad totožnosti vrátí žadateli. (5) Pokud ode dne právní moci rozsudku nebo rozhodnutí, jímž došlo k uložení trestu nebo správního trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel, trestu, v jehož rámci bylo žadateli uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidelmotorových vozidel, nebo jímž bylo upuštěno od potrestání s dohledem, v jehož rámci bylo uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidelmotorových vozidel, nebo rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání, pro jehož účely se zavázal zdržet se řízení motorových vozidelmotorových vozidel, uplynul více než jeden rok, musí žadatel prokázat zdravotní a odbornou způsobilost. Pokud se rozsudek nebo rozhodnutí vztahuje ke skutku, za který byl žadateli zadržen řidičský průkaz, plyne tato doba ode dne zadržení řidičského průkazu. Žadatel, kterému byl uložen trest nebo správní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel na dobu nejméně 18 měsíců, který se v rámci podmíněného zastavení trestního stíhání nebo podmíněného odložení návrhu na potrestání zavázal, že po dobu nejméně 18 měsíců nebude takovou činnost vykonávat, nebo kterému byl uložen správní trest zákazu činnosti za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. d), musí prokázat též absolvování terapeutického programu podle § 102a. Prokázat absolvování terapeutického programu musí žadatel též v případě, bylo-li státním zástupcem nebo soudem uloženo jeho absolvování podle zvláštního právního předpisu. (6) Žadatel musí prokázat psychickou způsobilost, pokud žádá vrácení řidičského oprávnění, které pozbyl v důsledku a) soudem uloženého trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel, b) správním orgánem uloženého správního trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel, byl-li tento správní trest uložen na dobu nejméně 6 měsíců, nebo c) podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, pro jehož účely se zavázal zdržet se řízení motorových vozidelmotorových vozidel. (7) Žadatel, kterému vznikla povinnost podle § 102f, je povinen prokázat, že absolvoval dopravně psychologický pohovor a školení začínajících řidičůřidičů podle zvláštního právního předpisu4); absolvování dopravně psychologického pohovoru neprokazuje, vznikla-li mu povinnost prokázat absolvování terapeutického programu. § 102a Terapeutický program (1) Terapeutický program je program sociálního výcviku určený zejména pro osoby, které pozbyly řidičské oprávnění podle § 94a. Absolvování terapeutického programu je podmínkou vrácení řidičského oprávnění v případech uvedených v § 102 odst. 5. Absolvování terapeutického programu může dále nařídit státní zástupce nebo soud podle zvláštního právního předpisu. (2) Organizaci terapeutických programů zajišťuje Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. (dále jen „Metodické centrum“). Nadřízeným správním orgánem Metodického centra je ministerstvo. (3) Terapeutický program spočívá ve skupinové terapii vedené lektorem, jemuž byla udělena akreditace podle § 102c odst. 1. Obsahem terapeutického programu je rozbor témat zaměřených na riziková jednání v dopravě a jejich prevenci, práva a povinnosti účastníků provozu na pozemních komunikacích a pravidla provozu na pozemních komunikacích a jejich dodržování. Terapeutický program je rozdělen do 5 částí, z nichž každá trvá 4 hodiny. Další podrobnosti obsahu a provádění terapeutického programu a počet účastníků terapeutického programu stanoví prováděcí právní předpis. (4) Podmínkou účasti v terapeutickém programu je zaplacení úhrady, jejíž výši stanoví prováděcí právní předpis. Úhrada je příjmem Metodického centra. (5) Dokladem o absolvování terapeutického programu je certifikát, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. § 102b Metodické centrum (1) Metodické centrum zajišťuje financování terapeutických programů. Za každý uskutečněný terapeutický program poskytuje lektorovi paušální částkou stanovenou náhradu nákladů zahrnující veškeré náklady spojené s uskutečněním terapeutického programu a odměnu lektora. Paušální částku náhrady nákladů a bližší podrobnosti jejího poskytování stanoví prováděcí právní předpis. (2) Metodické centrum a) uděluje a odnímá akreditaci lektorům, b) zajišťuje vstupní a průběžné vzdělávání lektorů, c) uděluje certifikát, d) provádí kontrolu uskutečňování terapeutických programů, e) zajišťuje metodické vedení terapeutických programů. (3) Metodické centrum zajišťuje dostupnost terapeutických programů. (4) Nemůže-li být terapeutický program dokončen v plánovaném termínu z důvodu překážky na straně lektora, na žádost některého z jeho účastníků určí Metodické centrum jiného lektora, který je povinen bez zbytečného odkladu dokončit tento terapeutický program. Při určení lektora zohlední Metodické centrum územní dostupnost terapeutického programu pro jeho účastníky a kapacitní možnosti lektora. § 102c Lektor (1) Metodické centrum udělí akreditaci lektora fyzické osobě, která a) získala vysokoškolské vzdělání studiemstudiem v magisterském studijním programu, b) úspěšně absolvovala na vlastní náklady kvalifikační kurz pro lektory zakončený zkouškou a pořádaný Metodickým centrem nebo veřejnou vysokou školou ve spolupráci s Metodickým centrem a c) doloží nejméně 3 roky terapeutické praxe nebo absolvování akreditovaného psychoterapeutického výcviku. (2) Podrobnosti o obsahu a provádění kvalifikačního kurzu pro lektory a zkoušky a požadavky na akreditovaný psychoterapeutický výcvik, jehož absolvováním lze prokázat splnění podmínky podle odstavce 1 písm. c), stanoví prováděcí právní předpis. (3) Lektor, jemuž byla udělena akreditace podle odstavce 1, je povinen se na vlastní náklady průběžně vzdělávat v kurzu pořádaném Metodickým centrem. Rozsah a obsah průběžného vzdělávání stanoví prováděcí právní předpis. Lektor je povinen doložit k 31. lednu kalendářního roku absolvování povinného vzdělávání v předchozím kalendářním roce; to neplatí, byla-li mu v předchozím kalendářním roce udělena akreditace. (4) Metodické centrum odejme akreditaci lektorovi, který nesplní povinnost průběžného vzdělávání podle odstavce 3. O udělení akreditace lze opětovně požádat po absolvování průběžného vzdělávání. (5) Při vedení terapeutického programu je lektor povinen dodržovat metodiku terapeutického programu vydanou Metodickým centrem a zveřejněnou prostřednictvím informačního internetového portálu. § 102d Informační internetový portál (1) Informační internetový portál je informačním systémem veřejné správy, jehož prostřednictvím je zajišťována organizace terapeutických programů. Správcem informačního internetového portálu je Metodické centrum. Součástí informačního internetového portálu je a) registr účastníků terapeutického programu (dále jen „registr účastníků“), b) seznam akreditovaných lektorů, c) databáze terapeutických programů, d) portál pro přihlašování do terapeutických programů. (2) Registr účastníků obsahuje strukturované údaje o účastnících terapeutického programu v rozsahu a) jméno a příjmení, b) adresa místa pobytu, c) datum narození, d) důvod účasti na terapeutickém programu, e) záznam o účasti na terapeutickém programu, včetně údaje o jeho absolvování, f) certifikát v elektronické podobě. (3) Seznam akreditovaných lektorů obsahuje jméno a příjmení, datum narození a adresu místa pobytu a dále údaje o vstupním a průběžném vzdělávání lektora, seznam uskutečňovaných terapeutických programů a adresu jejich konání. (4) V databázi terapeutických programů se vedou údaje o plánovaných a probíhajících terapeutických programech. Konání terapeutického programu vyhlašuje a prostřednictvím databáze terapeutických programů zveřejňuje lektor. (5) Osoba, která se hodlá účastnit terapeutického programu, se do terapeutického programu přihlašuje prostřednictvím portálu pro přihlašování do terapeutických programů. Neučiní-li tak, přihlásí ji lektor nejpozději před zahájením terapeutického programu prostřednictvím portálu pro přihlašování do terapeutických programů; za tím účelem lektor ověří totožnost této osoby. (6) Obsah informačního internetového portálu je přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup a) obecním úřadům obcíobcí s rozšířenou působností, orgánům činným v trestním řízeníorgánům činným v trestním řízení a Probační a mediační službě, b) účastníkovi terapeutického programu v rozsahu údajů o něm vedených, c) lektorovi v rozsahu údajů o něm vedených a v rozsahu údajů vedených o účastnících jím vedeného terapeutického programu, d) veřejnosti v rozsahu databáze terapeutických programů. (7) Editorem údajů v registru účastníků podle odstavce 2 a v seznamu akreditovaných lektorů podle odstavce 3 je Metodické centrum. Údaje se v informačním internetovém portálu uchovávají po dobu 10 let. Editorem údajů v databázi terapeutických programů je lektor, který terapeutický program vyhlásil. § 102e Kontrola uskutečňování terapeutických programů (1) Metodické centrum kontroluje činnost lektorů při uskutečňování terapeutických programů. Při kontrole zjišťuje zejména soulad uskutečňování terapeutického programu s údaji vyhlášenými v databázi terapeutických programů a dodržování požadavků kladených na rozsah, obsah a vedení terapeutického programu. Metodické centrum dále posuzuje, zda je terapeutický program veden odborně a odpovídá metodice terapeutických programů. (2) Zjistí-li Metodické centrum při kontrole nedostatky při uskutečňování terapeutického programu, uloží opatření ke zjednání nápravy, kterou je třeba provést bez zbytečného odkladu nebo ve lhůtě stanovené Metodickým centrem. (3) Metodické centrum může odejmout akreditaci lektorovi, který nezjedná nápravu podle odstavce 2. O udělení akreditace lze opětovně požádat nejdříve po uplynutí 2 let od jejího odnětí. (4) Při kontrole činnosti lektorů při uskutečňování terapeutických programů postupuje Metodické centrum podle kontrolního řádu. Povinnost absolvovat dopravně psychologický pohovor a školení začínajících řidičů § 102f (1) ŘidičŘidič, který ve lhůtě 2 let ode dne udělení řidičského oprávnění spáchal přestupek nebo trestný čintrestný čin, za který mu bylo v registru řidičůřidičů zaznamenáno 6 bodů, je povinen absolvovat dopravně psychologický pohovor a školení začínajících řidičůřidičů podle zvláštního právního předpisu4). (2) Dopravně psychologický pohovor a školení začínajících řidičůřidičů podle zvláštního právního předpisu4) je dále povinna absolvovat osoba, která žádá o vrácení řidičského oprávnění, jež pozbyla podle § 94a v souvislosti s přestupkem nebo trestným činemtrestným činem, který spáchala ve lhůtě 2 let ode dne udělení řidičského oprávnění. Dopravně psychologický pohovor neabsolvuje osoba, které vznikla povinnost absolvovat terapeutický program. (3) Po dobu pozbytí, pozastavení nebo odnětí řidičského oprávnění nebo zadržení řidičského průkazu se běh lhůty podle odstavce 1 nebo 2 staví. (4) K absolvování dopravně psychologického pohovoru nebo školení začínajících řidičůřidičů podle zvláštního právního předpisu4) přede dnem spáchání přestupku nebo trestného činutrestného činu podle odstavce 1 nebo 2 se nepřihlíží. § 102g (1) Zaznamená-li příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností v registru řidičůřidičů body za trestný čintrestný čin nebo přestupek podle § 102f odst. 1, vyzve řidičeřidiče k absolvování dopravně psychologického pohovoru a školení začínajících řidičůřidičů podle zvláštního právního předpisu4) a k předložení potvrzení o jejich absolvování; to neplatí, není-li řidičřidič v okamžiku provedení záznamu bodů držitelem řidičského oprávnění. (2) Nepředloží-li řidičřidič potvrzení do 3 měsíců ode dne doručení výzvy podle odstavce 1, pozbývá uplynutím posledního dne této lhůty řidičské oprávnění a je povinen nejpozději v tento den odevzdat příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností řidičský průkaz; o tom ho příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností ve výzvě poučí. Pro odevzdání řidičského průkazu platí obdobně § 113 odst. 5. (3) Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností rozhodne na žádost osoby, která pozbyla řidičské oprávnění podle odstavce 2, o jeho vrácení, absolvoval-li žadatel dopravně psychologický pohovor a školení začínajících řidičůřidičů podle zvláštního právního předpisu4). Pokud ode dne pozbytí řidičského oprávnění uplynul více než 1 rok, je žadatel povinen prokázat odbornou, zdravotní a psychickou způsobilost. § 102h (1) Předmětem dopravně psychologického pohovoru je získání a prohloubení znalostí o nejčastějších příčinách dopravních nehod a jejich předcházení a o prevenci a řešení mimořádných situací v provozu na pozemních komunikacích. (2) Dopravně psychologický pohovor provádí psycholog, který je držitelem akreditace k provádění dopravně psychologického vyšetření, v rozsahu 4 hodin. (3) Účastník dopravně psychologického pohovoru předloží psychologovi výpis svých údajů z registru řidičůřidičů, který není starší než 30 dní. (4) O absolvování dopravně psychologického pohovoru vydá psycholog potvrzení. (5) Psycholog vede evidenci o provedených dopravně psychologických pohovorech, ve které eviduje alespoň jméno, příjmení, adresu bydliště a datum narození účastníka dopravně psychologického pohovoru a datum a čas zahájení a ukončení dopravně psychologického pohovoru. Údaje o dopravně psychologickém pohovoru psycholog eviduje po dobu alespoň 5 let ode dne jeho provedení. (6) Obsah dopravně psychologického pohovoru, způsob jeho provádění, nejvyšší počet účastníků dopravně psychologického pohovoru a vzor potvrzení o jeho absolvování stanoví prováděcí právní předpis. Díl 2 Řidičský průkaz § 103 (1) Řidičský průkaz je veřejná listinaveřejná listina, která osvědčuje řidičské oprávnění držitele a jeho rozsah a kterou držitel prokazuje své jméno, příjmení a podobu, jakož i další údaje v ní zapsané podle tohoto zákona. (2) Řidičský průkaz nesmí být ponecháván a přijímán jako zástava a odebírán při vstupu do objektů nebo na pozemky. § 104 Druhy řidičských průkazů (1) V České republice se vydává řidičský průkaz České republiky (dále jen „řidičský průkaz“) a mezinárodní řidičský průkaz vydaný Českou republikou (dále jen „mezinárodní řidičský průkaz“). (2) Řidičské oprávnění na území České republiky osvědčuje a) řidičský průkaz, b) řidičský průkaz vydaný jiným členským státem, c) řidičský průkaz vydaný cizím státem podle Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968) a Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949) (dále jen „řidičský průkaz vydaný cizím státem“), d) mezinárodní řidičský průkaz vydaný cizím státem podle Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968) a Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949) (dále jen „mezinárodní řidičský průkaz vydaný cizím státem“), e) řidičský průkaz člena diplomatického personálu zastupitelského úřadu cizího státu, který požívá výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva, případně jiných osob požívajících výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva, jsou-li v době řízení motorového vozidlamotorového vozidla na území České republiky platné. (3) Mezinárodní řidičský průkaz neosvědčuje řidičské oprávnění na území České republiky. (4) Mezinárodní řidičský průkaz vydaný cizím státem podle Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968) platí pro řízení motorových vozidelmotorových vozidel na území České republiky po dobu tří let ode dne vydání, mezinárodní řidičský průkaz vydaný cizím státem podle Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949) platí pro řízení motorových vozidelmotorových vozidel na území České republiky po dobu jednoho roku ode dne vydání. (5) Prováděcí právní předpis stanoví vzor řidičského průkazu, mezinárodního řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem a náležitosti řidičského průkazu vydaného cizím státem. § 105 Údaje zapisované do řidičského průkazu (1) Řidičský průkaz obsahuje tyto údaje: a) jméno a příjmení držitele, b) datum a místo narození držitele, c) rodné číslo držitele, pokud mu bylo přiděleno, d) fotografii držitele, e) podpis držitele, f) skupiny vozidelvozidel, které je držitel oprávněn řídit, a datum vzniku řidičského oprávnění pro každou z těchto skupin vozidelvozidel, g) datum vydání řidičského průkazu, h) datum platnosti řidičského průkazu, i) název a sídlo úřadu, který řidičský průkaz vydal, j) sérii a číslo řidičského průkazu, k) záznamy o podmínění, omezení nebo rozšíření rozsahu řidičského oprávnění nebo o profesní způsobilosti řidičeřidiče. (2) Do řidičského průkazu je možno na žádost držitele řidičského oprávnění zapsat označení absolventa vyšší odborné školy (dále jen „označení“), akademický titul, stavovské označení, jiný titul absolventa vysoké školy (dále jen „titul“) nebo vědeckou hodnost.32) Získal-li občan více označení, titulů nebo vědeckých hodností, zapíše se na jeho návrh pouze jedno označení, jeden titul nebo jedna vědecká hodnost, kterou občan určí. (3) Řidičský průkaz obsahuje místo pro datový čip, do kterého se zapisují strojově čitelné údaje o názvu dokladu, kódu České republiky jako vydávajícího státu, jménu a příjmení držitele, čísle a sérii řidičského průkazu, skupinách vozidelvozidel, které je držitel oprávněn řídit, a o podmínění, omezení nebo rozšíření rozsahu řidičského oprávnění nebo o profesní způsobilosti řidičeřidiče. (4) Prováděcí právní předpis upraví způsob zápisu údajů podle odstavců 1 a 2 v řidičském průkazu a podrobnosti o velikosti a umístění místa pro datový čip v řidičském průkazu. Údaje zapisované do mezinárodního řidičského průkazu § 106 (1) Mezinárodní řidičský průkaz obsahuje tyto údaje: a) jméno a příjmení držitele, b) datum a místo narození držitele, c) fotografii držitele, d) obecobec obvyklého bydliště držitele na území České republiky, e) skupiny vozidelvozidel, která je držitel oprávněn řídit, f) datum vydání mezinárodního řidičského průkazu, g) datum platnosti mezinárodního řidičského průkazu, h) název, sídlo a otisk razítka úřadu, který mezinárodní řidičský průkaz vydal, i) sérii a číslo mezinárodního řidičského průkazu, j) sérii a číslo řidičského průkazu, na základě kterého byl mezinárodní řidičský průkaz vydán, k) záznamy o podmínění nebo omezení řidičského oprávnění. (2) Do mezinárodního řidičského průkazu je možno na žádost držitele řidičského oprávnění zapsat označení, titul nebo vědeckou hodnost. Získal-li občan více označení, titulů nebo vědeckých hodností, zapíše se na jeho návrh pouze jedno označení, jeden titul nebo jedna vědecká hodnost, kterou občan určí. (3) Platnost mezinárodního řidičského průkazu se stanoví shodně s dobou platnosti řidičského průkazu, na jehož základě byl mezinárodní řidičský průkaz vydán, nejdéle však na dobu tří let ode dne vydání, jde-li o mezinárodní řidičský průkaz vydaný podle Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968), a na dobu jednoho roku ode dne vydání, jde-li o mezinárodní řidičský průkaz vydaný podle Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949). (4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob zápisu údajů podle odstavců 1 a 2. § 107 (1) Byl-li držiteli mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem uložen soudem nebo příslušným správním úřadem trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel nebo bylo-li mu pravomocným rozhodnutím obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností podmíněno nebo omezeno podle § 93 nebo odňato podle § 94 řidičské oprávnění, zapíše obecní úřad obceobce s rozšířenou působností tuto skutečnost do mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem; obecní úřad obceobce s rozšířenou působností současně oznámí tuto skutečnost orgánu cizího státu, který mezinárodní řidičský průkaz vydal. (2) Obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností příslušným k provedení zápisu a oznámení podle odstavce 1 je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který vydal rozhodnutí o podmínění, omezení nebo odnětí řidičského oprávnění nebo který uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel nebo v jehož územním obvodu je soud, který uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel. (3) Prováděcí právní předpis upraví způsob zápisu trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel a zápisu o podmínění, omezení nebo odnětí řidičského oprávnění do mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem a formu a způsob oznámení podle odstavce 1. § 108 Změna údajů v řidičském průkazu nebo mezinárodním řidičském průkazu (1) Změnu údajů, které jsou zaznamenávány v řidičském průkazu, je držitel řidičského průkazu povinen do pěti pracovních dnů ode dne, kdy ke změně došlo, oznámit příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. (2) Při změně údajů zaznamenávaných v řidičském průkazu vydá příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností držiteli řidičského průkazu nový řidičský průkaz. (3) Podle ustanovení odstavců 1 a 2 se postupuje i v případě změny údajů zaznamenávaných v mezinárodním řidičském průkazu. Vydání řidičského průkazu § 109 (1) Řidičský průkaz se vydá osobě, které bylo uděleno řidičské oprávnění. (2) Řidičský průkaz se rovněž vydá držiteli řidičského oprávnění, a) kterému bylo rozšířeno řidičské oprávnění o další skupinu vozidelvozidel, b) kterému bylo podmíněno nebo omezeno řidičské oprávnění nebo který se vzdal řidičského oprávnění pro některou skupinu vozidelvozidel, c) kterému bylo zrušeno podmínění nebo omezení řidičského oprávnění podle § 98 nebo § 99, d) kterému končí platnost řidičského průkazu nebo jehož řidičský průkaz je neplatný podle § 118, e) který žádá o výměnu řidičského průkazu členského státu, řidičského průkazu vydaného cizím státem nebo řidičského průkazu vydaného jiným než členským státem, který neodpovídá požadavkům Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968) ani Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949) (dále jen „řidičský průkaz neodpovídající úmluvám“) za řidičský průkaz, f) který žádá o vydání řidičského průkazu z důvodu změny údajů uvedených v řidičském průkazu podle § 108, g) který žádá o vydání řidičského průkazu náhradou za řidičský průkaz členského státu ztracený, odcizený, zničený nebo poškozený. (3) Řidičský průkaz vydá příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na žádost držitele řidičského oprávnění. (4) Podkladem pro vydání řidičského průkazu pro držitele řidičského oprávnění podle odstavce 2 písm. b) je rozhodnutí, kterým bylo řidičské oprávnění podmíněno nebo omezeno. (5) Podkladem pro vydání řidičského průkazu pro držitele řidičského oprávnění podle odstavce 2 písm. c) je rozhodnutí o zrušení podmínění nebo omezení řidičského oprávnění podle § 98 a 99. (6) Podkladem pro vydání řidičského průkazu pro držitele řidičského oprávnění podle odstavce 2 písm. b) až g) je žádost o vydání řidičského průkazu. (7) Žádost o vydání řidičského průkazu podle odstavce 6 musí mít písemnou formu a musí v ní být uvedeno a) jméno a příjmení žadatele, b) adresa obvyklého bydliště žadatele na území České republiky nebo místo studiamísto studia, c) datum a místo narození a rodné číslo žadatele, pokud mu bylo přiděleno. (8) K žádosti o vydání řidičského průkazu podle odstavců 6 a 7 musí být přiložen a) platný doklad totožnosti žadatele, b) řidičský průkaz, jde-li o vydání řidičského průkazu podle odstavce 2 písm. d), c) řidičský průkaz členského státu, řidičský průkaz vydaný cizím státem nebo řidičský průkaz neodpovídající úmluvám, o jehož výměnu je žádáno, jde-li o vydání řidičského průkazu podle odstavce 2 písm. e), d) řidičský průkaz žadatele, jde-li o vydání řidičského průkazu podle odstavce 2 písm. f), e) poškozený řidičský průkaz členského státu, jde-li o vydání řidičského průkazu podle odstavce 2 písm. g), f) doklad prokazující obvyklé bydliště žadatele, který nemá na území České republiky trvalý pobyt, nebo návrh jiného důkazního prostředku k jeho prokázání; dokladem prokazujícím obvyklé bydliště žadatele je zejména 1. osvědčení o registraci podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, 2. výpis z katastru nemovitostínemovitostí potvrzující vlastnická práva k nemovitostinemovitosti, 3. nájemní smlouva k nemovitostinemovitosti, 4. potvrzení zaměstnavatele o zaměstnání, 5. výpis z živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku, g) čestné prohlášení žadatele, že mu jiným členským státem nebyl uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel a jeho řidičské oprávnění nebylo pozastaveno nebo odejmuto, nebo že již uplynula doba, na kterou byl zákaz činnosti uložen, nebo doba pro opětovné udělení řidičského oprávnění, jde-li o vydání řidičského průkazu podle odstavce 2 písm. e) a g); bylo-li řidičské oprávnění žadateli jiným členským státem omezeno nebo podmíněno, uvede tuto skutečnost a rozsah omezení nebo podmínění v čestném prohlášení. (9) Po podání žádosti o vydání řidičského průkazu příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností bezodkladně a) ověří podle dokladu totožnosti údaje podle odstavce 7, které jsou v něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí žadateli, b) zaznamená z přiloženého řidičského průkazu, řidičského průkazu členského státu, řidičského průkazu vydaného cizím státem nebo řidičského průkazu neodpovídajícího úmluvám údaje potřebné pro vydání řidičského průkazu a vrátí doklad žadateli. (10) Prováděcí právní předpis stanoví obsah a vzor žádosti o vydání řidičského průkazu. § 110 (1) Řidičský průkaz vydá držiteli řidičského oprávnění příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. (2) Jsou-li splněny podmínky pro vydání řidičského průkazu, vydá příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností řidičský průkaz nejpozději do 20 dnů ode dne podání žádosti o vydání řidičského průkazu. (3) Řidičský průkaz vydaný podle odstavce 2 platí pro řízení motorových vozidelmotorových vozidel po dobu a) 5 let ode dne jeho vydání, pokud osvědčuje i řidičské oprávnění udělené pro skupinu C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D nebo D+E, b) 10 let ode dne jeho vydání v ostatních případech. (4) Výměna řidičského průkazu v případě uplynutí jeho platnosti se provádí bezplatně. Žádá-li držitel řidičského oprávnění o vydání řidičského průkazu ve lhůtě kratší, než je lhůta uvedená v odstavci 2, lze mu vydat řidičský průkaz do 5 pracovních dnů. (5) Držitel řidičského oprávnění je povinen převzít řidičský průkaz osobně nebo prostřednictvím zmocněné osoby na základě plné moci u obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, u kterého podal žádost; plná moc musí být zapsána v informačním systému oprávnění k zastupování54) nebo podepsána úředně ověřeným podpisem zmocnitele. Držitel řidičského oprávnění je povinen při převzetí řidičského průkazu odevzdat řidičský průkaz, řidičský průkaz členského státu, řidičský průkaz vydaný cizím státem nebo řidičský průkaz neodpovídající úmluvám, jehož je držitelem, pokud jej neodevzdal dříve nebo pokud neohlásil jeho ztrátu, odcizení nebo zničení. (6) Držitel řidičského oprávnění nesmí mít více než jeden platný řidičský průkaz, řidičský průkaz členského státu, řidičský průkaz vydaný cizím státem nebo řidičský průkaz neodpovídající úmluvám. (7) Držitel řidičského průkazu ani jiná neoprávněná osoba nesmí v řidičském průkazu provádět žádné zápisy, změny, opravy nebo úpravy. (8) Prováděcí předpis upraví způsob nakládání s tiskopisy řidičských průkazů při vydávání řidičských průkazů. § 110a Karta řidiče (1) Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vydá do 15 pracovních dnů ode dne podání žádosti kartu řidičeřidiče podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího tachografy v silniční dopravě32b) žadateli, který a) má na území České republiky obvyklé bydliště, b) je držitelem řidičského oprávnění, s výjimkou řidičského oprávnění pro skupiny vozidelvozidel AM, A1, A2, A nebo B1 a c) není držitelem platné karty řidičeřidiče vydané Českou republikou, jiným členským státem nebo jiným smluvním státem Evropské dohody o práci osádek vozidelvozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR)49). (2) Nemá-li žadatel o vydání karty řidičeřidiče na území České republiky trvalý pobyt, přiloží k žádosti doklad prokazující obvyklé bydliště podle § 92 odst. 4 písm. d) nebo návrh jiného důkazního prostředku k jeho prokázání. Nebylo-li řidičské oprávnění podle odstavce 1 písm. b) uděleno žadateli Českou republikou, přiloží k žádosti řidičský průkaz. Bylo-li řidičské oprávnění uděleno žadateli Českou republikou, ověří se splnění podmínky podle odstavce 1 písm. b) v registru řidičůřidičů. (3) Pokud žadatel o vydání karty řidičeřidiče současně žádá u téhož obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností o udělení nebo rozšíření řidičského oprávnění nebo o vydání řidičského průkazu, vydá obecní úřad obceobce s rozšířenou působností kartu řidičeřidiče současně s řidičským průkazem ve lhůtě pro vydání karty řidičeřidiče, jsou-li pro to splněny podmínky. (4) Kartu řidičeřidiče je žadatel povinen převzít osobně nebo prostřednictvím zmocněné osoby na základě plné moci u obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, u kterého podal žádost; plná moc musí být zapsána v informačním systému oprávnění k zastupování54) nebo podepsána úředně ověřeným podpisem zmocnitele. (5) Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vydá podle přímo použitelného právního předpisu Evropské unie upravujícího tachografy v silniční dopravě32b) kartu řidičeřidiče v případě poškození, ztráty, odcizení nebo uplynutí doby platnosti karty řidičeřidiče nebo vzniku obvyklého bydliště řidičeřidiče na území České republiky, pokud a) jsou splněny podmínky podle odstavce 1 písm. a) a b) a b) byla karta řidičeřidiče odevzdána příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, jde-li o vydání karty řidičeřidiče v případě poškození karty řidičeřidiče nebo vzniku obvyklého bydliště řidičeřidiče na území České republiky. (6) Žádost o vydání karty řidičeřidiče z důvodu uplynutí doby platnosti karty řidičeřidiče lze podat nejdříve 2 měsíce před koncem doby její platnosti. (7) Držitel karty řidičeřidiče je povinen oznámit do 5 pracovních dnů příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, že došlo ke změně údajů na ní uvedených, a kartu řidičeřidiče odevzdat do 2 měsíců ode dne podání tohoto oznámení. (8) Údaje o vydání karty řidičeřidiče a jejím odevzdání zapíše obecní úřad obceobce s rozšířenou působností do informačního systému digitálního tachografu. § 111 Vydání mezinárodního řidičského průkazu (1) Mezinárodní řidičský průkaz se vydává držiteli řidičského oprávnění na základě jeho žádosti. (2) S žádostí o vydání mezinárodního řidičského průkazu musí držitel řidičského oprávnění předložit a) platný doklad totožnosti žadatele, b) platný řidičský průkaz žadatele nebo platný řidičský průkaz žadatele vydaný cizím státem, c) jednu fotografii, která svým provedením odpovídá požadavkům zákona o občanských průkazech. (3) Držitel řidičského oprávnění má při splnění podmínek podle odstavce 2 právní nárok na vydání mezinárodního řidičského průkazu osvědčujícího řidičské oprávnění k řízení motorových vozidelmotorových vozidel v rozsahu jeho řidičského oprávnění. (4) Mezinárodní řidičský průkaz vydá držiteli řidičského oprávnění příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. (5) Jsou-li splněny podmínky pro vydání mezinárodního řidičského průkazu, příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vydá mezinárodní řidičský průkaz bezodkladně po podání žádosti o vydání mezinárodního řidičského průkazu. (6) Žadatel o vydání mezinárodního řidičského průkazu je povinen převzít mezinárodní řidičský průkaz osobně u příslušného obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností. (7) Držitel řidičského oprávnění nesmí mít více než jeden platný mezinárodní řidičský průkaz vydaný podle Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968) a více než jeden platný mezinárodní řidičský průkaz vydaný podle Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949). (8) Držitel mezinárodního řidičského průkazu ani jiná neoprávněná osoba nesmí v mezinárodním řidičském průkazu provádět žádné zápisy, změny, opravy nebo úpravy. (9) Prováděcí právní předpis upraví způsob nakládání s tiskopisy mezinárodních řidičských průkazů při vydávání mezinárodních řidičských průkazů. § 113 Odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu (1) Držitel řidičského oprávnění, kterému bylo řidičské oprávnění podmíněno, omezeno nebo odňato nebo pozastaveno podle § 95 nebo podle exekučního řádu, je povinen odevzdat řidičský průkaz příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností do 5 pracovních dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o podmínění, omezení, odnětí nebo pozastavení řidičského oprávnění nebo kdy mu byl doručen exekuční příkazexekuční příkaz. (2) Neplatný řidičský průkaz je jeho držitel povinen bez zbytečného odkladu odevzdat příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. (3) V případě vzdání se řidičského oprávnění pro některou skupinu vozidelvozidel nebo vzdání se řidičského oprávnění podle § 94 odst. 2 je držitel řidičského průkazu povinen odevzdat řidičský průkaz zároveň s oznámením o vzdání se řidičského oprávnění pro některou skupinu vozidelvozidel podle § 93 odst. 3 nebo s oznámením o vzdání se řidičského oprávnění podle § 94 odst. 3. (4) Zemřel-li držitel řidičského oprávnění, jsou pozůstalí nebo osoba, která pozůstalost zemřelého vyřizuje, povinni odevzdat bez zbytečného odkladu řidičský průkaz zemřelého obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému podle místa posledního obvyklého bydliště zemřelého. (5) Při odevzdání řidičského průkazu vydá příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností doklad o odevzdání řidičského průkazu. V dokladu musí být uvedeno a) jméno a příjmení držitele řidičského průkazu, b) obecobec obvyklého bydliště držitele na území České republiky, c) datum a místo narození a rodné číslo držitele řidičského průkazu, d) série, číslo a datum vydání odevzdaného řidičského průkazu, e) datum odevzdání řidičského průkazu. (6) Odstavce 1 až 5 platí i pro odevzdání mezinárodního řidičského průkazu nebo pro odevzdání Potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu. (7) Prováděcí právní předpis upraví postup obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností při odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu, nakládání s odevzdanými řidičskými průkazy a mezinárodními řidičskými průkazy a stanoví vzor dokladu o odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu. § 114 Vrácení řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu (1) Bylo-li rozhodnuto o vrácení řidičského oprávnění podle § 100, 101, 102 nebo 123d, nebo bylo-li zrušeno nebo pozbylo-li účinnosti pozastavení řidičského oprávnění podle § 95 nebo zanikl-li účinek exekučního příkazuexekučního příkazu v exekuciexekuci pozastavením řidičského oprávnění, příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vrátí držiteli řidičského oprávnění řidičský průkaz odevzdaný podle § 113 odst. 1 nebo podle § 123c bezodkladně poté, co rozhodnutí o vrácení řidičského oprávnění nebo zrušení pozastavení řidičského oprávnění nabylo právní moci, po doručení oznámení o zrušení exekučního příkazuexekučního příkazu nebo o skončení exekuceexekuce pozastavením řidičského oprávnění nebo poté, co pozastavení řidičského oprávnění pozbylo účinnosti. Řidičský průkaz se nevrací, je-li neplatný. (2) Odstavec 1 platí i pro vrácení mezinárodního řidičského průkazu. § 115 Ztráta, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu (1) Ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu je držitel řidičského oprávnění povinen neprodleně ohlásit příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. (2) Zároveň s ohlášením podle odstavce 1 je držitel řidičského oprávnění povinen předložit příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností platný doklad totožnosti a odevzdat řidičský průkaz, jde-li o ohlášení jeho poškození. (3) Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vydá držiteli řidičského oprávnění bezodkladně po ohlášení podle odstavce 1 potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu. V potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu musí být uvedeno a) jméno a příjmení držitele řidičského oprávnění, b) obecobec obvyklého bydliště držitele řidičského oprávnění na území České republiky, c) datum a místo narození a rodné číslo držitele řidičského oprávnění, pokud mu bylo přiděleno, d) skupiny vozidelvozidel, které je držitel řidičského oprávnění oprávněn řídit, a datum vzniku řidičského oprávnění pro každou z těchto skupin vozidelvozidel, e) datum ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu, f) datum vydání potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu. (4) Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností v případě uvedeném v odstavci 3 bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje podle odstavce 3, které jsou v něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí držiteli řidičského oprávnění. (5) Potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu platí 30 dní ode dne jeho vydání, po tuto dobu nahrazuje držiteli řidičského oprávnění řidičský průkaz. (6) Odstavce 1 a 2 platí i pro ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení mezinárodního řidičského průkazu. (7) Prováděcí právní předpis stanoví vzor potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu. § 116 Výměna řidičského průkazu členského státu, řidičského průkazu vydaného cizím státem (1) Držitel platného řidičského průkazu členského státu, který má na území České republiky obvyklé bydliště, může požádat příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností o vydání řidičského průkazu výměnou za řidičský průkaz členského státu. Má-li obecní úřad obceobce s rozšířenou působností pochybnost o platnosti řidičského průkazu členského státu nebo o pravdivosti údajů uvedených v čestném prohlášení podle § 109 odst. 8 písm. h), ověří si u příslušného úřadu členského státu, který řidičský průkaz členského státu vydal, platnost tohoto řidičského průkazu a zda žadateli nebylo řidičské oprávnění pozastaveno nebo odejmuto. (2) Držitel platného řidičského průkazu členského státu, který má na území České republiky obvyklé bydliště, může požádat příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností o vydání řidičského průkazu náhradou za řidičský průkaz členského státu ztracený, odcizený, zničený nebo poškozený. Žadatel o vydání řidičského průkazu náhradou za řidičský průkaz členského státu ztracený, odcizený, zničený nebo poškozený poskytne příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností všechny údaje potřebné k vydání řidičského průkazu. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností ověří poskytnuté údaje u příslušného úřadu členského státu, který tento řidičský průkaz členského státu vydal, a oznámí mu ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení tohoto řidičského průkazu. (3) Držitel platného řidičského průkazu vydaného cizím státem, který má na území České republiky trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dobu delší než 1 rok podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky33), je povinen požádat příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností o vydání řidičského průkazu výměnou za řidičský průkaz vydaný cizím státem, a to do 3 měsíců ode dne návratu do České republiky, jde-li o občana České republiky, nebo ode dne, kdy mu byl povolen trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dobu delší než 1 rok33), jde-li o cizince. (4) Má-li držitel řidičského průkazu neodpovídajícího úmluvám na území České republiky obvyklé bydliště, může požádat příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností o vydání řidičského průkazu výměnou za tento řidičský průkaz. Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností řidičský průkaz vydá, pokud skupiny vozidelvozidel uvedené v řidičském průkazu neodpovídajícím úmluvám nebo v mezinárodním řidičském průkazu vydaném cizím státem, jehož držitelem je žadatel, odpovídají skupinám vozidelvozidel podle tohoto zákona a žadatel se úspěšně podrobil přezkoušení z odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu4) a prokázal zdravotní způsobilost; k žádosti žadatel přiloží doklad o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do příslušné skupiny a posudek o zdravotní způsobilosti vydaný posuzujícím lékařem, které nesmějí být ke dni podání žádosti starší než 30 dní, a popřípadě mezinárodní řidičský průkaz vydaný cizím státem, jehož je držitelem. (5) Má-li držitel řidičského průkazu neodpovídajícího úmluvám, který byl vydán státem, jenž na základě vzájemnosti uznává řidičské průkazy, na území České republiky obvyklé bydliště, může požádat příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností o vydání řidičského průkazu výměnou za tento řidičský průkaz. Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností řidičský průkaz vydá, pokud žadatel prokázal zdravotní způsobilost; k žádosti žadatel přiloží posudek o zdravotní způsobilosti vydaný posuzujícím lékařem, který nesmí být ke dni podání žádosti starší než 30 dní. Seznam států, které na základě vzájemnosti uznávají řidičské průkazy, a skupiny vozidelvozidel, které odpovídají skupinám vozidelvozidel podle tohoto zákona, stanoví prováděcí právní předpis. (6) Při výměně řidičského průkazu podle odstavců 1 až 5 zapíše příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností do řidičského průkazu řidičské oprávnění pro skupiny vozidelvozidel, které jsou shodné se skupinami vozidelvozidel uvedenými ve vyměňovaném řidičském průkazu nebo v mezinárodním řidičském průkazu nebo těmto skupinám odpovídají. Má-li obecní úřad obceobce s rozšířenou působností pochybnost o platnosti řidičského průkazu vyměňovaného podle odstavců 3 až 5, ověří si jeho platnost na zastupitelském úřadu státu, který tento řidičský průkaz vydal. Pro vydání řidičského průkazu podle odstavců 1 až 5 se použije § 109 odst. 7 až 9 a § 110 obdobně. (7) Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vrátí vyměňovaný řidičský průkaz státu, který jej vydal. Na žádost držitele podle odstavce 3, 4 nebo 5 příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností uschová vyměňovaný řidičský průkaz do doby jeho opětovné výměny za vydaný řidičský průkaz. (8) Povinnost výměny řidičského průkazu vydaného cizím státem podle odstavce 3, 4 nebo 5 se nevztahuje na člena diplomatického personálu zastupitelského úřadu cizího státu, který požívá výsad a imunit podle mezinárodního práva. Řidičský průkaz vydaný cizím státem nebo řidičský průkaz neodpovídající úmluvám, jehož držitelem je pracovník diplomatické mise a za který byl výměnou vydán řidičský průkaz, uschovává ministerstvo do doby jeho opětovné výměny za vydaný řidičský průkaz. § 117 Žádosti a oznámení podle § 92 až 94, § 98 až 102, § 108 až 111, § 114 až 116, § 123b odst. 7, § 123d a 123e může podat žadatel nebo držitel řidičského oprávnění i poštou nebo elektronickou formou. V takovém případě musí být podpis žadatele nebo držitele řidičského oprávnění na žádosti nebo oznámení v listinné podobě úředně ověřen. Doklad totožnosti žadatel nebo držitel řidičského oprávnění nepřikládá. § 118 Neplatnost řidičských průkazů (1) Řidičský průkaz nebo mezinárodní řidičský průkaz je neplatný, jestliže a) uplynula doba jeho platnosti, b) údaje o řidičském oprávnění v něm uvedené neodpovídají skutečnosti, c) jsou v něm neoprávněně provedeny zápisy, změny, opravy nebo úpravy, d) je poškozený tak, že záznamy v něm uvedené jsou nečitelné, e) byla ohlášena jeho ztráta, odcizení, poškození nebo zničení. (2) Řidičský průkaz vydaný cizím státem, jehož držitel má na území České republiky trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dlouhodobé vízum33) na dobu delší než 1 rok, neopravňuje k řízení motorového vozidlamotorového vozidla na území České republiky, jestliže tento držitel nepožádal o výměnu řidičského průkazu vydaného cizím státem za řidičský průkaz podle § 116 odst. 2 nebo odst. 3; toto neplatí, jestliže se na držitele řidičského průkazu vydaného cizím státem vztahuje výjimka podle § 116 odst. 8. Díl 3 Zabránění v jízdě a zadržení řidičského průkazu § 118a Zabránění v jízdě (1) Policista může při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích přikázat řidičiřidiči motorového vozidlamotorového vozidla jízdu na nejbližší, z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, vhodné místo k odstavení vozidlavozidla a zabránit mu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidlavozidla (dále jen „technický prostředek“) nebo odtažením vozidlavozidla, jestliže a) jeho řidičřidič 1. je podezřelý, že bezprostředně předtím zavinil dopravní nehodu, při které došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdravítěžké újmě na zdraví jiné osoby, 2. ujel z místa dopravní nehody, na které měl bezprostředně předtím účast a kterou byl povinen oznámit policii podle § 47 odst. 3 písm. b), 3. je podezřelý, že řídil motorové vozidlomotorové vozidlo bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy ještě byl pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, 4. se přes výzvu podle § 5 odst. 1 písm. f) odmítl podrobit vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem, 5. se přes výzvu podle § 5 odst. 1 písm. g) odmítl podrobit vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou, 6. řídil motorové vozidlomotorové vozidlo, aniž by byl držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidelvozidel, nebo 7. řídil motorové vozidlomotorové vozidlo, přestože mu byl soudem uložen trest nebo správním orgánem30) uložen správní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel, nebo b) provoz vozidlavozidla nesplňuje podmínku pojištění odpovědnosti podle zákona upravujícího pojištění odpovědnosti z provozu vozidlavozidla, jde-li o vozidlovozidlo, k jehož provozu se vztahuje povinnost sjednat toto pojištění. (2) Policista může při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích zabránit v jízdě motorovému vozidlumotorovému vozidlu použitím technického prostředku nebo odtažením vozidlavozidla, jestliže, a) je důvodné podezření, že vozidlovozidlo bylo odcizeno, b) vozidlovozidlo je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích34a) z důvodu nebezpečné závady2), c) řidičřidič odmítl podrobit vozidlovozidlo technické silniční kontroletechnické silniční kontrole, nebo d) je důvodné podezření, že vozidlovozidlo bylo užito v rozporu s § 47a. (3) Policista může při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích zabránit v jízdě vozidluvozidlu autoškoly použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidlavozidla nebo odtažením vozidlavozidla, jestliže učitel autoškoly a) požil alkoholický nápoj nebo užil jinou návykovou látku během jízdy nebo bezprostředně před jízdou anebo v takové době před zahájením jízdy, že by v době jízdy ještě mohl být pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, b) se přes výzvu podle § 8a odst. 2 písm. a) odmítl podrobit vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem, c) se přes výzvu podle § 8a odst. 2 písm. b) odmítl podrobit vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou. (4) Strážník obecní policiepolicie je povinen v případech uvedených v odstavcích 1 a 2 přivolat policiipolicii a řidičřidič je povinen setrvat na místě do příchodu policiepolicie. (5) Policista zajistí zabránění v jízdě vozidlavozidla na náklady řidičeřidiče nebo provozovatele vozidlaprovozovatele vozidla. (6) Policie zajistí uvolnění vozidlavozidla, jestliže pominuly důvody pro zabránění v jízdě vozidlavozidla. Pokud důvody pro zabránění v jízdě byly na straně řidičeřidiče, může s vozidlemvozidlem pokračovat v jízdě jiný způsobilý řidičřidič. Došlo-li k zabránění v jízdě podle odstavce 2 písm. c), policie uvolní vozidlovozidlo nejpozději po 48 hodinách. Došlo-li k zabránění v jízdě podle odstavce 2 písm. d), policie uvolní vozidlovozidlo teprve v okamžiku, kdy odpadne nebezpečí jeho dalšího užití v rozporu s § 47a, nejpozději však po uplynutí 48 hodin od zabránění v jízdě. (7) Technický prostředek k zabránění v jízdě nelze použít, pokud by vozidlovozidlo tvořilo překážku provozu na pozemních komunikacích. (8) Při nesprávném postupu policisty může poškozený postupovat podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Zadržení řidičského průkazu § 118b (1) Policista může zadržet řidičský průkaz, je-li řidič podezřelý z přestupku nebo trestného činutrestného činu spáchaného tím, že a) řídil vozidlovozidlo bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, po kterou byl ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, b) se přes výzvu podle § 5 odst. 1 písm. f) nebo g) odmítl podrobit vyšetření, zda při řízení vozidlavozidla nebyl ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, c) řídil motorové vozidlomotorové vozidlo, aniž by byl držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidelvozidel, d) při řízení vozidlavozidla překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obciobci o 40 km.h-1 a více nebo mimo obecobec o 50 km.h-1 a více, nebo e) způsobil dopravní nehodu, při které došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdravítěžké újmě na zdraví jiné osoby. (2) Po dobu zadržení řidičského průkazu nesmí držitel řidičského oprávnění řídit motorové vozidlomotorové vozidlo. (3) Policista, který zadržel řidičský průkaz, poučí držitele řidičského průkazu o důsledku zadržení řidičského průkazu a vydá držiteli řidičského průkazu písemné potvrzení o zadržení řidičského průkazu. (4) Policie písemně oznámí zadržení řidičského průkazu obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému podle místa spáchání skutku; oznámení odešle spolu se zadrženým řidičským průkazem bez zbytečného odkladu, nejpozději následující pracovní den po dni zadržení řidičského průkazu. U řidičeřidiče, který nemá na území České republiky pobyt, zašle policie zadržený řidičský průkaz obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému podle místa spáchání skutku, který jej neprodleně zašle příslušnému orgánu státu, který řidičský průkaz vydal. Zadržení řidičského průkazu oznámí policie bez zbytečného odkladu rovněž obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému k vedení údajů o řidičiřidiči v registru řidičůřidičů, který o tom provede v registru řidičůřidičů záznam. (5) Je-li zadržen řidičský průkaz příslušníku zpravodajské služby, policiepolicie písemně oznámí zadržení řidičského průkazu příslušnému orgánu; oznámení odešle spolu se zadrženým řidičským průkazem bez zbytečného odkladu, nejpozději následující pracovní den ode dne zadržení řidičského průkazu. (6) Je-li dán důvod pro zadržení řidičského průkazu podle odstavce 1 a řidič jej policistovi nepředložil, může policista tento řidičský průkaz prohlásit za zadržený. Odstavce 2 až 5 se použijí obdobně s tím, že řidičský průkaz se k oznámení nepřikládá a jeho držitel má povinnost jej do 5 pracovních dnů ode dne jeho prohlášení za zadržený odevzdat obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému podle místa spáchání skutku. (7) Vzor a náležitosti potvrzení o zadržení řidičského průkazu stanoví prováděcí právní předpis. § 118c (1) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností příslušný podle místa spáchání skutku do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení o zadržení řidičského průkazu podle § 118b učiní úkon k zahájení řízení o zadržení řidičského průkazu do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku nebo o trestném činutrestném činu; tímto úkonem může být vydání rozhodnutí. Jde-li o podezření ze spáchání trestného činutrestného činu, zahájí řízení po předchozím souhlasu státního zástupce. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností řízení podle věty první nezahájí nebo zastaví, pokud by zadržení řidičského průkazu bylo nepřiměřené vzhledem k okolnostem, za nichž byl zadržen podle § 118b. (2) Rozhodl-li obecní úřad obceobce s rozšířenou působností o zadržení řidičského průkazu, oznámí to bez zbytečného odkladu obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému k vedení údajů o řidičiřidiči v registru řidičůřidičů a postoupí mu zadržený řidičský průkaz k úschově. (3) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vrátí zadržený řidičský průkaz bez zbytečného odkladu jeho držiteli, jestliže a) řízení podle odstavce 1 nebylo zahájeno nebo bylo zastaveno, b) v pravomocně skončeném řízení o skutku, pro který byl řidičský průkaz zadržen, nebyl uložen trest nebo správní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel, nebo c) nebylo pravomocně skončeno řízení o skutku, pro který byl řidičský průkaz zadržen, a ode dne zadržení řidičského průkazu uplynula doba, na kterou 1. byl rozhodnutím vydaným v prvním stupni řízení o tomto skutku uložen trest nebo správní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel, nebo 2. lze uložit trest nebo správní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel za tento skutek. (4) Doba zadržení řidičského průkazu se započítává do doby výkonu správního trestu nebo trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel, pokud byl tento správní trest nebo trest řidičiřidiči uložen za skutek, za který mu byl zadržen řidičský průkaz. HLAVA IV REGISTR ŘIDIČŮ § 119 (1) Evidence údajů o řidičíchřidičích je vedena v registru řidičůřidičů, který je informačním systémem, jehož správcem je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. Registr řidičůřidičů je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona.34a) (2) Registr řidičůřidičů obsahuje a) osobní údaje o řidičiřidiči motorového vozidlamotorového vozidla uvedené v řidičském průkazu a v mezinárodním řidičském průkazu, včetně digitalizované fotografie a digitalizovaného podpisu řidičeřidiče, b) evidenci vydaných řidičských průkazů, c) evidenci skupin vozidelvozidel, pro které byla udělena řidičská oprávnění, d) evidenci vydaných mezinárodních řidičských průkazů, e) evidenci řidičských průkazů vydaných výměnou za řidičský průkaz vydaný cizím státem nebo řidičský průkaz členského státu, f) evidenci odevzdaných řidičských průkazů a mezinárodních řidičských průkazů, g) evidenci spáchaných přestupků podle tohoto zákona, h) záznamy o počtu bodů dosažených řidičemřidičem v bodovém hodnocení a záznamy o odečtu bodů, i) údaje o odnětí řidičských oprávnění pro ztrátu zdravotní nebo odborné způsobilosti k řízení motorových vozidelmotorových vozidel a jejich navrácení, j) údaje o zákazech činnosti spočívajících v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel uložených soudem za spáchané trestné činytrestné činy nebo správním orgánem za spáchané přestupky, o přiměřených omezeních spočívajících ve zdržení se řízení motorových vozidelmotorových vozidel uložených v trestním řízenítrestním řízení a údaje o závazku zdržet se řízení motorových vozidelmotorových vozidel pro účely podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, k) evidenci ztracených, odcizených, poškozených a zničených řidičských průkazů a mezinárodních řidičských průkazů, l) evidenci vyrobených a nevydaných tiskopisů mezinárodních řidičských průkazů a vyrobených a nevydaných tiskopisů potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu, m) evidenci vydaných řidičských průkazů za průkazy ztracené, zničené nebo neupotřebitelné, n) údaje o pozbytí řidičského oprávnění a údaje o vrácení řidičského oprávnění, o) údaje o pozbytí práva k řízení motorového vozidlamotorového vozidla na území České republiky po dobu jednoho roku dosažením počtu 12 bodů v bodovém hodnocení, jedná-li se o řidičeřidiče, který je držitelem řidičského průkazu členského státu, řidičského průkazu vydaného cizím státem, mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem, p) evidenci vydaných průkazů profesní způsobilosti řidičeřidiče podle zvláštního právního předpisu4), q) evidenci vydaných osvědčení pro učitele výuky a výcviku podle zvláštního právního předpisu4), r) záznamy o účasti na pravidelném školení řidičůřidičů, s) údaje o exekučním příkazuexekučním příkazu v exekuciexekuci pozastavením řidičského oprávnění doručeném správci registru řidičůřidičů, t) záznamy o provedených dopravně psychologických vyšetřeních, u) údaje o zadržení řidičského průkazu a v) údaje o mentorovi v rozsahu údajů, které jsou uvedeny v jeho řidičském průkazu. § 120 (1) V případě řidičeřidiče, který je držitelem řidičského průkazu, který nemá na území České republiky trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dlouhodobé vízum33) na dobu delší než jeden rok, vede registr řidičůřidičů obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu byl poprvé spáchán skutek, na základě kterého byl řidičřidič zařazen do registru řidičůřidičů. (2) Záznamy o spáchaných přestupcíchpřestupcích proti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, záznamy o odnětí řidičského oprávnění pro ztrátu zdravotní nebo odborné způsobilosti a záznamy o zákazech činnosti spočívajících v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel uložených soudem nebo správním orgánem se do registru řidičůřidičů zapisují až po nabytí právní moci příslušných rozhodnutí. Příslušná rozhodnutí uvedená v předchozí větě jsou orgány, které je vydaly, povinny zaslat obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému podle místa trvalého pobytu občana. § 121 Výdej dat z registru řidičů (1) Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností je oprávněn poskytnout údaje z registru řidičůřidičů na základě písemné žádosti pouze a) orgánům státní správy v rozsahu potřebném k plnění jejich úkolů, b) soudům všech stupňů, státním zastupitelstvím všech stupňů, c) orgánům a organizacím, které jsou pověřeny zvláštními předpisy k práci s těmito údaji, například pojišťovně ke zjištění údajů o řidičiřidiči, který byl účastníkem dopravní nehody nebo takovou nehodu zavinil, d) orgánům činným v trestním řízeníorgánům činným v trestním řízení, e) obcímobcím v rozsahu potřebném pro jejich činnost, f) fyzickým osobám, pokud jde o údaje o nich vedené; podávají-li žádost prostřednictvím zmocněné osoby na základě plné moci, musí být plná moc zapsána v informačním systému oprávnění k zastupování54) nebo podepsána úředně ověřeným podpisem zmocnitele, g) jiným fyzickým nebo právnickým osobám na základě písemného souhlasu osoby, o jejíž údaje fyzická nebo právnická osoba žádá, ověřeného příslušným orgánem. (2) Výpis údajů z registru řidičůřidičů se řídí, pokud není v tomto zákoně stanoveno jinak, zvláštním právním předpisem.35) § 122 Centrální registr řidičů (1) Evidence údajů o řidičíchřidičích, shromažďovaných z registru řidičůřidičů, je vedena v centrálním registru řidičůřidičů (dále jen „centrální registr“), který je informačním systémem, jehož správcem je ministerstvo. Centrální registr je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona.34a) (2) Ministerstvo v centrálním registru zpracovává údaje předávané obecními úřady obcíobcí s rozšířenou působností z registru řidičůřidičů způsobem stanoveným zvláštním zákonem.35a) (3) Ministerstvo poskytuje údaje z centrálního registrucentrálního registru na základě písemné žádosti pouze subjektům a za podmínek uvedených v § 121. (4) Z centrálního registrucentrálního registru poskytuje ministerstvo pouze ty osobní údajeosobní údaje řidičeřidiče, které jsou vedeny v řidičském průkazu, vyjma rodného čísla. (5) Ministerstvo vnitra, Generální inspekce bezpečnostních sborů, policie, Vojenská policie, obecní policie, soudy, státní zastupitelství a Bezpečnostní informační služba musí mít zajištěn přímý přístup do centrálního registrucentrálního registru řidičůřidičů. (6) Výpis z údajů z centrálního registrucentrálního registru se řídí, pokud tento zákon nestanoví jinak, zvláštním právním předpisem.35) (7) Z centrálního registrucentrálního registru se vydávají ověřené výstupy z informačního systému veřejné správy35b). § 122b Prováděcí právní předpis stanoví technické prostředky a způsob zpracování údajů v registru řidičůřidičů a v centrálním registrucentrálním registru a způsob předávání údajů z registru řidičůřidičů do centrálního registrucentrálního registru. § 122c Informační systém digitálního tachografu (1) Informační systém digitálního tachografu je informačním systémem veřejné správy35b), jehož správcem je ministerstvo. (2) Informační systém digitálního tachografu obsahuje údaje o vydaných a odevzdaných kartách řidičeřidiče, kartách podniku21), kartách dílny2) a kontrolních kartách21), kterými jsou a) jméno a příjmení, obchodní firma nebo název držitele karty nebo jiné osoby uvedené na kartě a adresa pobytu nebo sídla držitele karty, b) datum a místo narození a digitalizovaná fotografie držitele karty, číslo jeho řidičského průkazu a údaj o správním orgánu a státu, který jej vydal, jde-li o kartu řidičeřidiče, c) údaje o platnosti a stavu karty a úředních postupech s kartou souvisejících, d) číslo karty, e) označení správního orgánu, který kartu vydal, f) digitalizovaný podpis držitele karty, jde-li o kartu řidičeřidiče. (3) Ministerstvo zajistí dálkový a nepřetržitý přístup k údajům obsaženým v informačním systému digitálního tachografu obecním úřadům obcíobcí s rozšířenou působností, krajským úřadům, policii, orgánům celní správy a Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. (4) Údaje se v informačním systému digitálního tachografu vedou za účelem výkonu kontroly a ověřování podmínek pro vydání karty řidičeřidiče, karty podniku, karty dílny nebo kontrolní karty po dobu 10 let ode dne konce platnosti karty. (5) Ministerstvo zabezpečuje automatizovanou výměnu údajů o kartách řidičeřidiče a jejich držitelích způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. Za tímto účelem ministerstvo zajistí a) výdej údajů o kartách řidičeřidiče a jejich držitelích z informačního systému digitálního tachografu příslušnému orgánu jiného členského státu nebo jiného smluvního státu Evropské dohody o práci osádek vozidelvozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR)49) na základě jeho požadavku a b) předání požadavku obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, policie nebo celního úřadu na poskytnutí údajů o kartách řidičeřidiče a jejich držitelích z příslušného registru jiného členského státu nebo jiného smluvního státu Evropské dohody o práci osádek vozidelvozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR)49) příslušnému orgánu tohoto státu a předání poskytnutých údajů příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, policii nebo celnímu úřadu. (6) Údaje o kartách řidičeřidiče a jejich držitelích lze podle odstavce 5 požadovat a vydat pouze pro účely výkonu kontroly a ověřování podmínek pro vydání karty řidičeřidiče. § 122d (1) Ministerstvo zabezpečuje automatizovanou výměnu údajů o řidičíchřidičích, řidičských oprávněních, řidičských průkazech a profesní způsobilosti řidičůřidičů způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. Za tímto účelem ministerstvo zajistí a) výdej údajů podle § 119 odst. 2 písm. a), b), c), e), f), i), j), k), m), n), o), p), r) nebo s) z centrálního registru příslušnému orgánu jiného členského státu na základě jeho požadavku a b) předání požadavku obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo policie na poskytnutí údajů podle písmene a) z příslušného registru jiného členského státu příslušnému orgánu tohoto členského státu a předání poskytnutých údajů příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo policii. (2) Údaje o řidičíchřidičích, řidičských oprávněních, řidičských průkazech nebo profesní způsobilosti řidičůřidičů lze požadovat a vydat pouze pro účely výkonu kontroly a vedení správních řízení týkajících se řidičského oprávnění, řidičského průkazu nebo profesní způsobilosti řidičeřidiče. § 123 Evidence dopravních nehod (1) Evidenci dopravních nehod vede policiepolicie. (2) Evidence dopravních nehod obsahuje a) údaje o účastnících dopravní nehody, b) údaje o vozidlechvozidlech, která měla účast na dopravní nehodě, c) údaje o místu a době dopravní nehody, d) údaje o příčinách dopravní nehody. (3) Pro výdej údajů z evidence dopravních nehod platí obdobně ustanovení § 121. (4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob vedení záznamů v evidenci dopravních nehod a podrobnosti o údajích vedených v evidenci dopravních nehod. HLAVA V BODOVÉ HODNOCENÍ PORUŠENÍ POVINNOSTÍ STANOVENÝCH ZÁKONEM § 123a Bodovým hodnocením se zajišťuje sledování opakovaného páchání přestupků, jednání, které má znaky přestupku podle jiného právního předpisu, nebo trestných činůtrestných činů, spáchaných porušením vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích řidičemřidičem motorového vozidlamotorového vozidla nebo že se řidičřidič porušování těchto povinností nedopouští. Přehled jednání spočívajícího v porušení vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích a počet bodů za tato jednání je stanoven v příloze k tomuto zákonu. Započítávání bodů § 123b (1) Řidiči motorového vozidla, kterému byl příslušným správním orgánem uložen správní trest za přestupek nebo za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, nebo mu byl uložen kázeňský trest za jednání mající znaky přestupku anebo mu byl soudem uložen trest za trestný čin nebo jehož trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno nebo u něhož bylo rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání, a přestupek, jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, jednání mající znaky přestupku anebo trestný čin, za který mu byl uložen trest nebo pro nějž bylo trestní řízení vedeno, spáchal jednáním zařazeným do bodového hodnocení, se zaznamená v registru řidičů stanovený počet bodů. (2) Záznam v registru řidičůřidičů provede příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení správního trestu za přestupek nebo za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku anebo rozhodnutí, kterým se ukládá trest za trestný čintrestný čin, nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání, a to nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno a) oznámení o uložení pokuty za přestupek příkazem na místě, b) rozhodnutí o uložení správního trestu za přestupek nebo za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise anebo rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku, nebo c) rozhodnutí, kterým byl uložen trest za trestný čintrestný čin, d) rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání. (3) Oznámení nebo rozhodnutí uvedená v odstavci 2 příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností doručí a) policie, obecní policie nebo Vojenská policie, jde-li o oznámení uvedené v odstavci 2 písm. a), a to do 3 pracovních dnů ode dne uložení pokuty příkazem na místě, b) orgán, který uložil správní trest za přestupek nebo za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise anebo trest za kázeňský přestupek v prvním stupni řízení, jde-li o rozhodnutí uvedená v odstavci 2 písm. b), a to do 1. 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, nabylo-li rozhodnutí právní moci v prvním stupni řízení, nebo 2. 5 pracovních dnů ode dne, kdy obdržel rozhodnutí opatřené doložkou právní moci od orgánu, který věc projednal ve druhém stupni řízení, c) soud nebo státní zástupce, který rozhodl v prvním stupni řízení, jde-li o rozhodnutí uvedená v odstavci 2 písm. c) a d), a to do 1. 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, nabylo-li rozhodnutí právní moci v prvním stupni řízení, nebo 2. 5 pracovních dnů ode dne, kdy obdržel rozhodnutí opatřené doložkou právní moci od orgánu, který věc projednal ve druhém stupni řízení. (4) Oznámení nebo rozhodnutí uvedená v odstavci 2 se považují za doručená dnem, kdy je příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností obdrží. Není-li rozhodnutí opatřeno doložkou právní moci, považuje se za nedoručené. Místo rozhodnutí lze doručit oznámení o nabytí právní moci rozhodnutí, které má být doručeno. Neobsahuje-li oznámení podle věty třetí údaje potřebné k provedení záznamu do registru řidičůřidičů, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností požádá o doručení rozhodnutí. (5) Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vydá na žádost řidičeřidiče výpis z registru řidičůřidičů o jeho záznamech bodového hodnocení. (6) Kontaktní místo veřejné správy vydá na žádost řidičeřidiče ověřený výstup z registru řidičůřidičů o jeho záznamech bodového hodnocení podle zvláštního právního předpisu35g). (7) Na žádost řidičeřidiče podanou u příslušného obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností se řidičiřidiči zasílají informace o každé změně v jeho bodovém hodnocení. Žádost lze podat rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného ministerstvem; v tomto případě musí být žadatel ztotožněn prostřednictvím prostředků elektronické identifikace podle právních předpisů upravujících elektronickou identifikaci53). (8) Jde-li o řidičeřidiče, který je příslušníkem zpravodajské služby, odstavce 1 až 4 se nepoužijí. (9) Způsob zasílání informací o každé změně v bodovém hodnocení stanoví prováděcí právní předpis. § 123c (1) Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zaznamenává řidičemřidičem dosažený počet bodů pouze do celkového počtu 12 bodů. (2) Dopustil-li se řidičřidič více přestupkůpřestupků nebo trestných činůtrestných činů, spáchaných jednáním zařazeným do bodového hodnocení a projednaných ve společném řízení, zaznamená příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností počet bodů stanovených pro nejzávažnější z nich. (3) Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností při provedení záznamu bodů, kterým řidičřidič dosáhl celkového počtu 12 bodů, neprodleně písemně nebo elektronickou cestou oznámí tuto skutečnost řidičiřidiči a vyzve jej k odevzdání řidičřidičského průkazu a mezinárodního řidičřidičského průkazu nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Řidič pozbývá řidičské oprávnění uplynutím 5 pracovních dnů ode dne, v němž mu bylo toto oznámení doručeno. Dosáhl-li řidič celkového počtu 12 bodů provedením záznamu bodů za skutek, pro který pozbyl řidičské oprávnění podle § 94a, považuje se za den pozbytí řidičského oprávnění den, kdy došlo k pozbytí řidičského oprávnění podle § 94a. (4) Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností při provedení záznamu bodů, kterým řidičřidič, který je držitelem řidičského průkazu členského státu, řidičského průkazu vydaného cizím státem, mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem, dosáhl celkového počtu 12 bodů, neprodleně písemně oznámí tuto skutečnost řidičiřidiči a ministerstvu. (5) ŘidičŘidič, který dosáhl celkového počtu 12 bodů, je povinen výzvu podle odstavce 3 splnit. (6) Pro odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu podle odstavce 3 platí obdobně § 113 odst. 5. (7) Dosáhne-li řidičřidič, který je držitelem řidičského průkazu členského státu, řidičského průkazu vydaného cizím státem, mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem, celkového počtu 12 bodů, pozbývá právo k řízení motorového vozidlamotorového vozidla na území České republiky po dobu jednoho roku. Ministerstvo sdělí, po obdržení podkladů zaslaných příslušným obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností, tuto skutečnost orgánu, který řidičský průkaz vydal. (8) Lhůta jednoho roku uvedená v odstavci 7 počíná běžet ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku nebo trestném činutrestném činu, spáchaným jednáním zařazeným do bodového hodnocení, na jehož základě řidičřidič dosáhl celkového počtu 12 bodů. (9) Ke dni pozbytí řidičského oprávnění podle odstavce 3 nebo práva k řízení motorového vozidlamotorového vozidla podle odstavce 7 zaznamená příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností v registru řidičůřidičů odečtení všech dosažených bodů. K bodům za jednání zařazené do bodového hodnocení, kterým byl přede dnem pozbytí řidičského oprávnění podle odstavce 3 nebo práva k řízení motorového vozidlamotorového vozidla podle odstavce 7 spáchán přestupek nebo trestný čintrestný čin, zaznamenaným do registru řidičůřidičů po dni pozbytí řidičského oprávnění podle odstavce 3 nebo práva k řízení motorového vozidlamotorového vozidla podle odstavce 7, se nepřihlíží; k bodům zaznamenaným v případě podle odstavce 3 věty poslední se však přihlíží. (10) Pokud není řidičřidič, který dosáhl celkového počtu 12 bodů, držitelem řidičřidičského oprávnění, zaznamená ke dni provedení záznamu bodů, kterým řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů, příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností v registru řidičůřidičů odečtení všech dosažených bodů. § 123d Vrácení řidičského oprávnění (1) ŘidičŘidič, který podle § 123c odst. 3 pozbyl řidičské oprávnění, je oprávněn požádat o vrácení řidičského oprávnění nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne pozbytí řidičského oprávnění podle § 123c odst. 3. (2) Byl-li řidičiřidiči za přestupek nebo trestný čintrestný čin, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení, na základě kterého dosáhl celkového počtu 12 bodů, uložen trest nebo správní trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel, je řidičřidič oprávněn požádat o vrácení řidičského oprávnění nejdříve po vykonání trestu nebo správního trestu zákazu činnosti, pokud je uložená doba zákazu činnosti delší než doba podle odstavce 1. (3) Žádost o vrácení řidičského oprávnění podává žadatel písemně u příslušného obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností. Podmínkou vrácení řidičského oprávnění je prokázání, že se žadatel úspěšně podrobil přezkoušení z odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu4) a dále prokázání zdravotní a psychické způsobilosti. Vznikla-li žadateli povinnost podle § 102f, je podmínkou vrácení řidičského oprávnění rovněž prokázání absolvování dopravně psychologického pohovoru a školení začínajících řidičůřidičů podle zvláštního právního předpisu4). Pro vrácení řidičského oprávnění platí přiměřeně § 101. (4) Řidičské oprávnění nelze vrátit osobě, která v období předcházejícího 1 roku dosáhla počtu 12 bodů v bodovém hodnocení. § 123e Odečítání bodů (1) ŘidičiŘidiči, kterému nebyl ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, na jehož základě mu byl v registru řidičůřidičů zaznamenán naposled stanovený počet bodů, pravomocně uložen správní trest za přestupek nebo za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, kázeňský trest za jednání mající znaky přestupku nebo trest za trestný čintrestný čin, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení, a) po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou 4 body z celkového počtu dosažených bodů, b) po dobu 24 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou 4 body z celkového počtu dosažených bodů zbývajících po odečtení bodů podle písmene a), c) po dobu 36 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou všechny zbývající body. K tomuto dni provede příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností záznam v registru řidičůřidičů o odečtení bodů z dosaženého počtu stanovených bodů řidičiřidiči, a to nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne, kdy vznikl řidičiřidiči nárok na odečtení bodů. (2) ŘidičiŘidiči se rovněž odečtou body, které mu byly zaznamenány na základě pravomocného rozhodnutí o a) přestupkupřestupku nebo trestném činutrestném činu po pravomocném zrušení tohoto rozhodnutí, nebo b) podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání, pokud v trestním řízenítrestním řízení, ve kterém se pokračovalo, nedošlo k odsouzení řidičeřidiče pro trestný čintrestný čin, který spáchal jednáním zařazeným do bodového hodnocení. (3) Po dobu výkonu trestu nebo správního trestu zákazu činnosti, spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel, nebo po dobu výkonu závazku zdržet se řízení motorových vozidelmotorových vozidel pro účely podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání neběží doba pro odečítání bodů podle odstavce 1. (4) Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností rovněž provede záznam v registru řidičůřidičů o odečtení 4 bodů z dosaženého počtu bodů řidičiřidiči, který podal písemnou žádost o odečtení bodů a a) doložil žádost potvrzením o ukončeném školení bezpečné jízdy ve středisku bezpečné jízdy podle zvláštního právního předpisu4), které není starší než 1 měsíc od podání žádosti, a b) neměl ke dni ukončení školení bezpečné jízdy ve středisku bezpečné jízdy v registru řidičůřidičů zaznamenáno více než 10 bodů za porušení právních předpisů ohodnocená méně než 6 body. (5) Příslušný úřad obceobce s rozšířenou působností provede záznam o odečtení bodů ke dni ukončení školení ve středisku bezpečné jízdy, a to nejpozději do 3 pracovních dnů od podání žádosti. Příslušný úřad obceobce s rozšířenou působností může provést záznam o odečtení bodů řidičiřidiči na základě potvrzení o ukončeném školení bezpečné jízdy pouze jednou za kalendářní rok. § 123f (1) Nesouhlasí-li řidičřidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičůřidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. (2) Shledá-li obecní úřad obceobce s rozšířenou působností námitky důvodnými, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly námitky doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v registru řidičůřidičů a neprodleně písemně vyrozumí o provedené opravě záznamu řidičeřidiče. (3) Shledá-li příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností námitky řidičeřidiče nedůvodnými, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí. Vydání rozhodnutí může být prvním úkonem správního orgánu v řízení. (4) Podá-li řidičřidič po dosažení celkového počtu 12 bodů námitky proti provedenému záznamu bodů, běh lhůt stanovených v § 123c odst. 3 se přerušuje ode dne doručení námitek příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností do dne, v němž rozhodnutí podle odstavce 3 nabude právní moci. HLAVA VI STÁTNÍ SPRÁVA § 124 Působnost (1) Státní správu ve věcech provozu na pozemních komunikacích vykonává ministerstvo, které je ústředním orgánem státní správy ve věcech provozu na pozemních komunikacích, krajský úřad, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, Ministerstvo vnitra a policie. (2) Ministerstvo a) povoluje výjimky podle § 43 odst. 5 nebo 6, b) stanoví po písemném vyjádření Ministerstva vnitra místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích na dálnicidálnici a užití zařízení pro provozní informace na dálnicidálnici, c) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí krajského úřadu vydaného podle tohoto zákona, d) vede centrální registr řidičůřidičů a informační systém digitálního tachografu, e) zabezpečuje výrobu a distribuci řidičských průkazů, mezinárodních řidičských průkazů a dalších dokladů stanovených tímto zákonem, f) zabezpečuje výrobu a na základě požadavků obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností i distribuci karet řidičeřidiče, g) provádí prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, h) na žádost příslušného orgánu jiného členského státu ověřuje a sděluje údaje o platnosti a rozsahu řidičských oprávnění. (3) Ministerstvo nebo jím pověřená osoba zajišťuje informovanost veřejnosti o situacích v provozu na pozemních komunikacích, které mají vliv na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. Za tím účelem jsou policie, obecní policie, silniční správní úřady, správci pozemních komunikací a Hasičský záchranný sbor České republiky povinni poskytovat ministerstvu aktuální informace, které mají vliv na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. Prováděcí právní předpis stanoví druh informací, které mají vliv na bezpečnost a plynulost silničního provozu, způsob předávání informací, způsob sběru informací a způsob zveřejňování informací pro potřeby dopravní veřejnosti. (4) Krajský úřad a) povoluje výjimky podle § 43 odst. 5, b) stanoví místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích na silnici I. třídy a užití zařízení pro provozní informace na silnici I. třídy; místně příslušný je krajský úřad, v jehož územním obvodu se silnice I. třídy nachází, c) provádí prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. (5) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností a) pověřuje osoby oprávněné k zastavování vozidelvozidel podle § 79 odst. 1 písm. j), b) uděluje, podmiňuje, omezuje, odnímá a vrací řidičské oprávnění a zrušuje podmínění nebo omezení řidičského oprávnění, c) nařizuje přezkoumání zdravotní způsobilosti držitele řidičského oprávnění, d) nařizuje přezkoušení z odborné způsobilosti držitele řidičského oprávnění, e) vydává a vyměňuje řidičské průkazy a mezinárodní řidičské průkazy, f) vyměňuje řidičské průkazy členského státu, řidičské průkazy vydané cizím státem a řidičské průkazy neodpovídající úmluvám podle § 116, g) zapisuje do mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem skutečnosti podle § 107 a oznamuje je orgánu cizího státu, který tento mezinárodní řidičský průkaz vydal, h) vede registr řidičůřidičů a vydává data z registru řidičůřidičů, i) vydává karty řidičeřidiče a přijímá odevzdané karty řidičeřidiče, j) vydává speciální označení vozidelvozidel podle § 67, k) projednává přestupky podle tohoto zákona a vede řízení o zadržení řidičského průkazu, l) provádí v registru řidičůřidičů záznamy o počtech bodů dosažených řidičiřidiči v bodovém hodnocení a o odečtu bodů, m) projednává námitky a rozhoduje ve věci záznamu o počtu řidičemřidičem dosažených bodů v bodovém hodnocení, n) provádí prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, o) informuje orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení, který rozhodl o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání, 1. o odevzdání řidičského průkazu držitelem řidičského průkazu, který se zavázal zdržet se řízení motorových vozidelmotorových vozidel pro účely tohoto podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, 2. o žádosti o řidičské oprávnění osoby, která se zavázala zdržet se řízení motorových vozidelmotorových vozidel pro účely podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, která byla podána v průběhu výkonu tohoto závazku; zároveň obecní úřad obceobce s rozšířenou působností informuje orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení o tom, zda žadatel doložil odbornou způsobilost. (6) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností stanoví místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích na silnici II. a III. třídy, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci a užití zařízení pro provozní informace na silnici II. a III. třídy, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci. Místně příslušný je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu se pozemní komunikace nachází. (7) Kterýkoli obecní úřad obceobce s rozšířenou působností je příslušný k a) vedení řízení o 1. udělení nebo rozšíření řidičského oprávnění, 2. vydání řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu, 3. výměně řidičského průkazu členského státu nebo řidičského průkazu vydaného cizím státem, b) přijetí vzdání se řidičského oprávnění podle § 93 odst. 2 písm. c) nebo § 94 odst. 2, přijetí oznámení změny údajů v řidičském průkazu nebo mezinárodním řidičském průkazu, přijetí ohlášení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu a k dalším souvisejícím úkonům, c) poskytnutí údajů z registru řidičůřidičů nebo k vydání výpisu z registru řidičůřidičů o záznamech bodového hodnocení řidičeřidiče, d) vydání karty řidičeřidiče a přijetí odevzdané karty řidičeřidiče a e) zápisu mentora do registru řidičůřidičů a zrušení tohoto zápisu na žádost sedmnáctiletého řidičesedmnáctiletého řidiče. (8) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který vedl řízení nebo provedl úkon podle odstavce 7, zapíše související údaje do registru řidičůřidičů. (9) K činnostem uvedeným v hlavě III, IV a V tohoto zákona, které vykonává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, s výjimkou činností uvedených v odstavci 7 nebo 8, je příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu se nachází obvyklé bydliště žadatele o řidičské oprávnění, žadatele o vrácení řidičského oprávnění, držitele řidičského oprávnění nebo držitele řidičského průkazu nebo, jde-li o osoby bez obvyklého bydliště na území České republiky, místo studiamísto studia. Ke zrušení zápisu mentora podle § 83a odst. 6 písm. b) je příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu se nachází obvyklé bydliště mentora; nemá-li mentor na území České republiky obvyklé bydliště, příslušný je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který provedl první záznam údajů o této osobě v registru řidičůřidičů. (10) Ministerstvo vnitra spolupracuje s ministerstvem při provádění prevence v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. (11) Policie vykonává dohled na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích tím, že a) kontroluje dodržování povinností účastníků a pravidel provozu na pozemních komunikacích a podílí se na jeho řízení, b) objasňuje dopravní nehody, c) vede evidenci dopravních nehod, d) projednává příkazem na místě přestupky podle tohoto zákona, e) provádí prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. (12) Při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích jsou policisté oprávněni zejména a) dávat pokyny k řízení provozu na pozemních komunikacích, b) zastavovat vozidlavozidla, c) zabránit v jízdě řidičiřidiči podle § 118a, d) zadržet řidičský průkaz podle § 118b, e) zakázat řidičiřidiči jízdu na nezbytně nutnou dobu nebo mu přikázat směr jízdy, vyžaduje-li to bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, popřípadě jiný veřejný zájem, f) vyzvat řidičeřidiče a učitele autoškoly k vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem, g) vyzvat řidičeřidiče a učitele autoškoly k vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou, h) vyzvat řidičeřidiče motorového vozidlamotorového vozidla k předložení dokladů k řízení a provozu vozidlavozidla, i) vyzvat řidičeřidiče vozidlavozidla, aby podrobil vozidlovozidlo technické silniční kontroletechnické silniční kontrole, kontrole umístění, upevnění nebo zajištění nákladu, kontrole hmotnosti vozidlavozidla nebo jízdní soupravyjízdní soupravy, kontrole poměru hmotností vozidelvozidel v jízdní soupravějízdní soupravě, kontrole rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol, kontrole rozměrů vozidlavozidla nebo jízdní soupravyjízdní soupravy včetně nákladu nebo kontrole dodržení podmínek spojitelnosti vozidelvozidel v jízdní soupravujízdní soupravu, j) rozhodnout o odstranění vozidlavozidla, je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci, postupem dle § 45 odst. 4, nebo vozidlavozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, k) použít technických prostředků k zabránění odjezdu vozidlavozidla podle zvláštního právního předpisu13), l) vybírat kauce podle § 124a, m) zadržet osvědčení o registraci vozidlavozidla podle § 6b, n) zajistit vozidlovozidlo nebo tabulky registrační značky vozidlavozidla podle § 124c. (13) Příkazem na místě může obecní policie projednat přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bodů 1, 3 až 14 a § 125c odst. 1 písm. g). Příkazem na místě může obecní policie dále projednat přestupek podle tohoto zákona spáchaný a) porušením místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích, b) nedovoleným zastavením nebo stáním vozidlavozidla na pozemní komunikaci, c) užitím vyhrazeného jízdního pruhujízdního pruhu v rozporu s § 14 odst. 1 nebo nesplněním povinností stanovených v § 14 odst. 2, d) porušením pravidel pro chůzi, jízdu na jízdním kole, jízdu nemotorových vozidelnemotorových vozidel, jízdu na zvířatech, vedení a hnaní zvířat nebo užívání osobního přepravníku, e) porušením povinnosti přepravované osoby, která se může aktivně podílet na jízdě vozidlavozidla, během jízdy nebo bezprostředně před jejím zahájením nepožít alkoholický nápoj nebo neužít jinou návykovou látku nebo nezahájit jízdu v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by mohla být ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, nebo f) porušením pravidel pro provoz v obytné, pěší, cyklistické nebo sdílené zóně. (14) Příkazem na místě může Vojenská policie projednat přestupek podle tohoto zákona, jde-li o osobu provádějící výcvik řidičůřidičů vozidelvozidel ozbrojených sil nebo osobu, vůči které provádí úkony podle § 9 zákona o Vojenské policii, s výjimkou vojáků v činné službě. § 124a Vybírání kauce (1) Policista je při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích oprávněn vybrat kauci v rozmezí od 3 500 Kč do 50 000 Kč od řidičeřidiče, který je podezřelý ze spáchání přestupkupřestupku podle tohoto zákona, je-li důvodné podezření, že se bude vyhýbat řízení o přestupkupřestupku nebo že by případné vymáhání uložené pokuty bylo spojeno s nepřiměřenými náklady, popřípadě nebylo vůbec možné. (2) Výše kauce nesmí překročit nejvyšší výměru pokuty, kterou lze za daný přestupekpřestupek uložit. (3) Při výběru kauce policista poučí řidičeřidiče o účelu vybrání kauce a podmínkách jejího vrácení a vystaví ve 3 vyhotoveních písemné potvrzení o vybrání kauce, ve kterém musí být uveden důvod vybrání kauce, její výše a správní orgán, který je příslušný k vedení řízení o přestupkupřestupku. (4) Policista ponechá 1 vyhotovení potvrzení o vybrání kauce pro evidenční účely policie, 1 vyhotovení předá řidičiřidiči a 1 vyhotovení předá spolu s kaucí nejpozději následující pracovní den správnímu orgánu, který je příslušný k vedení řízení o přestupkupřestupku. (5) Kauci nelze vybrat od osoby a) požívající imunit a výsad podle zákona nebo mezinárodního práva, b) jejíž jednání mající znaky přestupkupřestupku se neprojednává podle zákona o přestupcích, c) podezřelé ze spáchání přestupkupřestupku, nedosahuje-li nejvyšší výměra pokuty za tento přestupekpřestupek alespoň 5 000 Kč. § 124b Vrácení, započtení a propadnutí kauce (1) Kauce se vrátí v plné výši, nebyl-li řidičřidič v řízení o přestupkupřestupku shledán vinným z jeho spáchání. (2) Je-li v řízení o přestupkupřestupku uložena řidičiřidiči pokuta a povinnost k úhradě nákladů řízení, rozhodne správní orgán o započtení složené kauce na zaplacení uložené pokuty a nákladů řízení. Je-li vybraná kauce vyšší než uložená pokuta a náklady řízení, vrátí se řidičiřidiči část kauce zbývající po započtení kauce na zaplacení uložené pokuty a nákladů řízení. (3) Kauce propadne, jestliže nelze a) řízení ukončit rozhodnutím ve věci proto, že podezřelý z přestupkupřestupku je nedosažitelný nebo nečinný, nebo b) rozhodnutí ve věci, kterým byl řidičřidič shledán vinným, nelze doručit z důvodů uvedených v písmeni a). (4) Vrací-li se kauce nebo její část, vyzve správní orgán bez zbytečného odkladu řidičeřidiče k vyzvednutí kauce nebo její části nebo ke sdělení potřebných údajů o bankovním účtu, na který lze kauci nebo její část vrátit. Výzva se doručuje do vlastních rukou. Kauce nebo její část propadá, nevyzvedne-li si ji řidičřidič do 1 roku ode dne doručení výzvy nebo nesdělí-li v této lhůtě potřebné údaje o bankovním účtu. Nepodaří-li se výzvu doručit, kauce nebo její část propadá, nevyzvedne-li si ji řidičřidič do 2 let ode dne odeslání výzvy nebo nesdělí-li v této lhůtě potřebné údaje o bankovním účtu. (5) Propadlá kauce je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správního orgánu, který je příslušný k vedení řízení o přestupkupřestupku. § 124c Zajištění vozidla a zadržení tabulek registrační značky (1) Je-li policista oprávněn vybrat kauci a řidičřidič kauci na výzvu nesloží, přikáže policista řidičiřidiči jízdu na nejbližší místo z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích vhodné k odstavení vozidlavozidla a a) zajistí vozidlovozidlo použitím technického prostředku nebo jeho odtažením, nebo b) zakáže pokračovat v jízdě a zadrží tabulky registrační značky vozidlavozidla; pokud je řidičřidič vozidlavozidla odmítne na výzvu policisty vydat, tabulky registrační značky odejme. (2) Škody způsobené v souvislosti se zajištěním vozidlavozidla nebo zadržením tabulek registrační značky vozidlavozidla, zejména škody způsobené omezením užívání vozidlavozidla a náklady spojené s jízdou vozidlavozidla do místa odstavení a s odstavením tohoto vozidlavozidla, jdou k tíži řidičeřidiče. Odpovědnost řidičeřidiče nebo provozovatele vozidlaprovozovatele vozidla za vozidlovozidlo, náklad a přepravované osoby není zajištěním vozidlavozidla nebo zadržením tabulek registrační značky vozidlavozidla dotčena. (3) Při postupu podle odstavce 1 poučí policista řidičeřidiče o podmínkách uvolnění vozidlavozidla nebo vrácení tabulek registrační značky vozidlavozidla a vystaví ve 3 vyhotoveních potvrzení o zajištění vozidlavozidla nebo zadržení tabulek registrační značky vozidlavozidla. V potvrzení uvede důvod zajištění nebo zadržení, důvod uložení kauce a její výši a správní orgán příslušný k vedení řízení o přestupku. Pro nakládání s potvrzením se § 124a odst. 4 použije obdobně. (4) V případě zajištění vozidlavozidla nebo zadržení tabulek registrační značky vozidlavozidla lze kauci složit u policie nebo u správního orgánu příslušného k vedení řízení o přestupku. Orgán, který kauci vybral, o tom vydá řidičiřidiči písemné potvrzení; na obsah potvrzení se § 124a odst. 3 použije obdobně. Policie předá složenou kauci nejpozději následující pracovní den správnímu orgánu, který je příslušný k vedení řízení o přestupku. O složení kauce u správního orgánu příslušného k vedení řízení o přestupku tento správní orgán bezodkladně informuje policii. (5) Policie neprodleně vrátí zadržené tabulky registrační značky vozidlavozidla nebo uvolní zajištěné vozidlovozidlo řidičiřidiči nebo jeho provozovateli, jestliže a) byla složena kauce, b) řidičřidič nebyl v řízení o přestupkupřestupku shledán vinným z jeho spáchání, c) byla zaplacena pokuta a náklady řízení uložené v řízení o přestupkupřestupku, nebo d) zanikla odpovědnost za přestupekpřestupek. (6) Nevrátila-li policie zadržené tabulky registrační značky vozidlavozidla do 3 let ode dne jejich zadržení, řidičiřidiči nebo provozovateli vozidlaprovozovateli vozidla se tyto tabulky již nevrací a policie je předá správnímu orgánu příslušnému k vedení registru vozidelvozidel nebo cizímu státu, který je vydal. (7) O zadržení nebo vrácení tabulek registrační značky vozidlavozidla zapsaného v registru silničních vozidelvozidel informuje policie ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. § 125b Státní odborný dozor a vrchní státní odborný dozor (1) Státní odborný dozor a vrchní státní odborný dozor (dále jen „státní dozor“) nad výkonem působností ve věcech provozu na pozemních komunikacích podle tohoto zákona a zvláštního právního předpisu (dále jen „výkon působností“) vykonávají krajské úřady38a) a ministerstvo. (2) Ministerstvo vykonává vrchní státní odborný dozor nad výkonem působností obecními úřady obcíobcí s rozšířenou působností a krajskými úřady. (3) Pověření k výkonu státního odborného dozoru nebo vrchního státního odborného dozoru ve věcech silničního provozu ve formě průkazu vydává správní orgán, do jehož působnosti výkon dozoru spadá. Náležitosti průkazu a jeho vzor stanoví prováděcí právní předpis. Přestupky § 125c Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích a) řídí vozidlovozidlo, 1. na němž není v rozporu s § 5 odst. 2 písm. k) umístěna tabulka registrační značky nebo je umístěna tabulka registrační značky, která nebyla vozidluvozidlu přidělena, 2. jehož tabulka registrační značky je v rozporu s § 5 odst. 2 písm. l) zakryta, nečitelná nebo upravena anebo umístěna tak, že je znemožněna nebo podstatně ztížena její čitelnost, 3. které je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích34a) z důvodu nebezpečné závady2), nebo 4. jehož osvědčení o registraci vozidlavozidla bylo zadrženo nebo prohlášeno za zadržené podle § 6b a nebyl vydán protokol o technické prohlídce podle § 6c odst. 1, b) v rozporu s § 6a odst. 2 při technické silniční kontrole nezajede k zařízení pro provedení kontroly technického stavu nebo se neřídí pokyny osoby obsluhující toto zařízení, c) v rozporu s § 5 odst. 2 písm. b) řídí vozidlovozidlo nebo jede na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, po kterou je ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, d) se v rozporu s § 5 odst. 1 písm. f) nebo g) odmítne podrobit vyšetření, zda při řízení vozidlavozidla nebo jízdě na zvířeti nebyla ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou, e) řídí motorové vozidlomotorové vozidlo a 1. v rozporu s § 3 odst. 3 písm. a) není držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidelvozidel, 2. řidičský průkaz jí byl zadržen podle § 118b odst. 1 nebo byl prohlášen za zadržený podle § 118b odst. 6, 3. v rozporu s § 3 odst. 4 není k jeho řízení profesně způsobilá podle zvláštního právního předpisu nebo na základě rozhodnutí příslušného orgánu jiného členského státu nebo Švýcarské konfederace, 4. jako držitel řidičského průkazu členského státu, řidičského průkazu vydaného cizím státem nebo mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem pozbyla právo k řízení motorového vozidlamotorového vozidla na území České republiky podle § 123c odst. 7 nebo je ve výkonu správního trestu nebo trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel, 5. řidičské oprávnění jí bylo pozastaveno podle § 95 nebo exekučním příkazemexekučním příkazem podle exekučního řádu, nebo 6. v rozporu s § 83a odst. 1 nemá doprovod mentora, f) při řízení vozidlavozidla 1. v rozporu s § 7 odst. 1 písm. c) drží v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení, 2. překročí nejvyšší dovolenou rychlost v obciobci o 40 km.h-1 a více nebo mimo obecobec o 50 km.h-1 a více, 3. překročí nejvyšší dovolenou rychlost v obciobci o 20 km.h-1 a více nebo mimo obecobec o 30 km.h-1 a více, 4. překročí nejvyšší dovolenou rychlost o 10 km.h-1 a více, 5. v rozporu s § 4 písm. b) nebo c) nezastaví vozidlovozidlo na signál, který jí přikazuje zastavitzastavit vozidlovozidlo, nebo na pokyn k zastavení vozidlavozidla daný osobou k tomu oprávněnou při řízení nebo usměrňování provozu na pozemních komunikacích anebo při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, 6. v rozporu s § 5 odst. 2 písm. f) ohrozí nebo omezí chodce, který přechází pozemní komunikaci po přechodu pro chodce, nebo nezastaví vozidlovozidlo před přechodem pro chodce v případech, kde je povinna tak učinit, nebo v rozporu s § 5 odst. 2 písm. g) ohrozí chodce přecházejícího pozemní komunikaci, na kterou odbočuje, nebo ohrozí chodce při odbočování na místo ležící mimo pozemní komunikaci, při vjíždění na pozemní komunikaci nebo při otáčení nebo couvání, 7. předjíždí vozidlovozidlo v případě, kdy je to obecnou, místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích zakázáno, 8. nedá přednost v jízdě v případě, kdy je k tomu povinna, 9. v rozporu s § 29 odst. 1 vjíždí na železniční přejezd v případě, kdy je to zakázáno, 10. na dálnicidálnici nebo na silnici pro motorová vozidlasilnici pro motorová vozidla jede v protisměru nebo v rozporu s § 36 odst. 1 písm. b) otáčí nebo couvá, 11. v rozporu s § 67 odst. 4 neoprávněně označí vozidlovozidlo parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením nebo v rozporu s § 67 odst. 8 neoprávněně stojí s vozidlemvozidlem na parkovišti vyhrazeném pro vozidlovozidlo označené parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením, 12. v rozporu s § 6 odst. 1 písm. a) není připoutána na sedadle bezpečnostním pásem nebo při přepravě dítěte nepoužije dětskou autosedačku nebo bezpečnostní pás podle § 6 odst. 1, 13. v rozporu s § 6 odst. 1 písm. h) nemá za jízdy na motocyklu nebo na mopedu na hlavě nasazenou nebo řádně připevněnou ochrannou přílbu, 14. v rozporu s § 12 odst. 5 při přejíždění z jednoho jízdního pruhujízdního pruhu do druhého ohrozí řidičeřidiče jedoucího v jízdním pruhujízdním pruhu, do kterého přejíždí, 15. v rozporu s § 4 písm. b) neuposlechne zákaz jízdy nebo příkaz směru jízdy podle § 124 odst. 12 písm. e), 16. v rozporu s § 43 poruší omezení jízdy některých vozidelvozidel, nebo 17. poruší zákaz zastavení nebo stání vozidlavozidla a způsobí tím překážku provozu na pozemních komunikacích, g) jako přepravovaná osoba v rozporu s § 9 odst. 1 písm. a) není za jízdy připoutána na sedadle bezpečnostním pásem nebo v rozporu s § 9 odst. 1 písm. b) nemá za jízdy na motocyklu nebo mopedu na hlavě nasazenou nebo řádně připevněnou ochrannou přílbu, h) jako mentor 1. v rozporu s § 83a odst. 8 nesedí na sedadle vedle řidičeřidiče nebo nesleduje situaci v provozu na pozemních komunikacích nebo chování řidičeřidiče, 2. v rozporu s § 83a odst. 9 vykonává doprovod bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by mohla být ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, nebo ačkoliv je její schopnost k výkonu této činnosti snížena v důsledku jeho zdravotního stavu, nebo 3. se přes výzvu podle § 83a odst. 10 odmítne podrobit vyšetření ke zjištění, zda při výkonu doprovodu nebyla ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou, i) při dopravní nehodě 1. v rozporu s § 47 odst. 2 písm. a) neprodleně nezastaví vozidlovozidlo, 2. v rozporu s § 47 odst. 3 písm. b) neoznámí dopravní nehodu policii, 3. v rozporu s § 47 odst. 3 písm. f) neprokáže totožnost ostatním účastníkům nehody včetně sdělení údajů o vozidlevozidle, které mělo účast na dopravní nehodě, nebo 4. v rozporu s § 47 odst. 4 písm. c) nebo odst. 5 opustí místo dopravní nehody nebo se neprodleně nevrátí na místo dopravní nehody po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo po ohlášení dopravní nehody, j) v rozporu s § 3 odst. 6 použije antiradar nebo v rozporu s § 41 odst. 10 neoprávněně užije nebo napodobuje zvláštní výstražné světlo nebo zvláštní zvukové výstražné znamení, nebo k) jiným jednáním, než které je uvedeno pod písmeny a) až j), nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v hlavě II tohoto zákona. (2) Fyzická osoba se dopustí jako provozovatel vozidlaprovozovatel vozidla přestupkupřestupku tím, že v rozporu s § 10 odst. 1 písm. d) přikáže nebo svěří samostatné řízení vozidlavozidla osobě, o níž nezná údaje potřebné k určení její totožnosti. (3) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku jako učitel autoškoly při výkonu dohledu nad řidičemřidičem motorového vozidlamotorového vozidla podle § 3 odst. 3 písm. b) nebo c) tím, že v provozu na pozemních komunikacích a) v rozporu s § 8a odst. 1 písm. a) požije alkoholický nápoj nebo užije jinou návykovou látku během jízdy ve výcvikovém vozidlevozidle, b) v rozporu s § 8a odst. 1 písm. b) vykonává činnost učitele autoškoly bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy ještě je pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, c) v rozporu s § 8a odst. 1 písm. c) vykonává činnost učitele autoškoly, ačkoliv je jeho schopnost k výkonu této činnosti snížena v důsledku jeho zdravotního stavu, d) se přes výzvu dle § 8a odst. 2 písm. a) a b) odmítne podrobit vyšetření, zda při výkonu činnosti učitele autoškoly nebyl ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou. (4) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) se v rozporu s § 87a odst. 1 nebo 2 nepodrobí dopravně psychologickému vyšetření, b) v rozporu s § 94a odst. 2, § 102g odst. 2, § 113 odst. 1 nebo 2, § 118b odst. 6 nebo § 123c odst. 5 neodevzdá řidičský průkaz, mezinárodní řidičský průkaz nebo potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození anebo zničení řidičského průkazu nebo v rozporu s § 6b odst. 4 neodevzdá osvědčení o registraci vozidlavozidla. (5) Za přestupek se uloží pokuta a) od 25 000 Kč do 75 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo písm. e) bodu 1 nebo 4, b) od 7 000 Kč do 25 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 4, písm. c), písm. e) bodu 2, 3 nebo 5, písm. f) bodu 2, 5, 7, 9, 10 nebo 15, písm. h) bodu 2 nebo 3, písm. i) bodu 1 nebo 4 nebo písm. j) nebo odstavce 2 nebo 3, c) od 4 000 Kč do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 1, 2 nebo 3, písm. b), písm. f) bodu 1, 3, 6, 8, 11, 16 nebo 17, písm. h) bodu 1 nebo písm. i) bodu 2 nebo 3, nebo d) od 2 000 Kč do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) bodu 6, písm. f) bodu 4, 12, 13 nebo 14, písm. g) nebo k) nebo odstavce 4. (6) Zákaz činnosti se uloží na dobu a) od 18 měsíců do 3 let za přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo písm. e) bodu 1 nebo 4, b) od 6 do 18 měsíců za přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 nebo 2, písm. c), písm. e) bodu 2, 3 nebo 5 nebo písm. f) bodu 2 nebo odstavce 3, c) od 6 do 12 měsíců za přestupek podle odstavce 1 písm. e) bodu 6, nebo d) od 4 do 6 měsíců 1. tomu, kdo spáchal přestupek podle odstavce 1 písm. f) bodu 5 úmyslně tím, že nezastavil vozidlovozidlo na pokyn k zastavení vozidlavozidla daný při řízení nebo usměrňování provozu na pozemních komunikacích anebo při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích osobou k tomu oprávněnou, nebo 2. za přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 4, písm. f) bodu 15, písm. i) bodu 1 nebo 4 nebo písm. j). (7) Příkazem na místě lze uložit pokutu a) do 1 500 Kč za přestupek podle odstavce 1 písm. k), b) od 1 500 Kč do 2 000 Kč za přestupek podle odstavce 1 písm. f) bodu 4, 12, 13, 14 nebo 16 nebo písm. g), c) od 2 500 Kč do 3 500 Kč za přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 3, písm. b), písm. f) bodu 1, 3, 6, 8, 11 nebo 17, písm. h) bodu 1 nebo písm. i) bodu 2 nebo 3, nebo d) od 4 500 Kč do 5 500 Kč za přestupek podle odstavce 1 písm. f) bodu 5, 7, 9 nebo 10 nebo písm. h) bodu 2 nebo 3. (8) Je-li spácháním přestupku způsobena dopravní nehoda, navyšuje se horní hranice sazby pokuty podle odstavce 5 za tento přestupek na dvojnásobek, s výjimkou pokuty podle odstavce 5 písm. a), která se uloží od 25 000 Kč do 100 000 Kč. (9) Je-li spácháním přestupku způsobena dopravní nehoda, při níž je jinému ublíženo na zdraví, uloží se za tento přestupek vedle pokuty zákaz činnosti na dobu od 6 do 18 měsíců, neukládá-li se za něj zákaz činnosti podle odstavce 6 písm. a) až c); to neplatí, došlo-li k ublížení na zdraví pouze u osoby, která je ve vztahu k pachateli přestupku osobou blízkou. § 125d Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako provozovatel vozidlaprovozovatel vozidla a) v rozporu s § 10 odst. 1 písm. a) přikáže nebo dovolí, aby bylo v provozu na pozemních komunikacích použito vozidlavozidla, které nesplňuje podmínky stanovené jiným právním předpisem2), b) v rozporu s § 10 odst. 1 písm. b) svěří řízení vozidlavozidla osobě, která nesplňuje podmínky podle § 3 odst. 2 a § 5 odst. 2 písm. b) a c), c) v rozporu s § 10 odst. 1 písm. c) svěří řízení motorového vozidlamotorového vozidla osobě, která nesplňuje podmínky podle § 3 odst. 3, d) v rozporu s § 10 odst. 2 nezajistí, aby barevné provedení a označení vozidlavozidla bylo provedeno tak, aby nebylo zaměnitelné se zvláštním barevným provedením a označením vozidelvozidel Vojenské policie12), policie13), celní správy14), obecní policie14a), Vězeňské službyVězeňské služby14b), zdravotnické záchranné služby52) a jednotek požární ochrany14c), e) v rozporu s § 10 odst. 1 písm. d) přikáže řízení vozidlavozidla nebo svěří vozidlovozidlo osobě, o níž nezná údaje potřebné k určení její totožnosti, f) v rozporu s § 6b odst. 4 neodevzdá osvědčení o registraci vozidlavozidla. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako odesílatel nepředá náklad k přepravě ve stavu nebo způsobem stanoveným v § 52 odst. 8. (3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 se uloží pokuta od 10 000 Kč do 100 000 Kč. § 125e Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností podle působnosti stanovené v § 124 odst. 5 písm. k). K projednávání přestupků a vedení řízení o zadržení řidičského průkazu jsou na území hlavního města Prahy příslušné úřady městských částí určené Statutem hlavního města Prahy. (2) Přestupky podle tohoto zákona nelze vyřešit domluvou, s výjimkou přestupků podle § 125c odst. 1 písm. k). Příkazem na místě lze projednat pouze přestupky uvedené v § 125c odst. 7 nebo přestupek podle § 125f odst. 1. Přestupek, za který se ukládá zákaz činnosti, nelze projednat příkazem na místě. (3) Od uložení správního trestu podle tohoto zákona nelze v rozhodnutí o přestupku upustit nebo podmíněně upustit; ustanovení zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich upravující upuštění od uložení správního trestu, který by jinak měl být uložen ve společném řízení, tím není dotčeno. (4) Zákaz činnosti lze uložit na dobu kratší, než je její dolní hranice stanovená tímto zákonem, jestliže by byl zákaz činnosti uložený na této hranici vzhledem k poměrům řidičeřidiče nepřiměřeně přísný. Zákaz činnosti musí být v takovém případě uložen alespoň na dobu odpovídající jedné polovině dolní hranice stanovené tímto zákonem. (5) Pokuty vybírá orgán, který je uložil. (6) Pokuta uložená za přestupek podle tohoto zákona, která byla předána obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností obecnému správci daně k vymáhání a nebyla vybrána nebo vymožena tímto obecním úřadem, je z 30 % příjmem státního rozpočtu a ze 70 % příjmem obceobce, jejíž orgán pokutu uložil. § 125f Přestupek provozovatele vozidla (1) Provozovatel vozidlaProvozovatel vozidla se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 10 odst. 3 nezajistí, aby při užití vozidlavozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidičeřidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem. (2) Provozovatel vozidlaProvozovatel vozidla za přestupek podle odstavce 1 odpovídá, pokud a) porušení pravidel bylo zjištěno prostřednictvím automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo se jedná o neoprávněné zastavení nebo stání, b) porušení povinností řidičeřidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje znaky přestupkupřestupku podle tohoto zákona a c) porušení pravidel nemá za následek dopravní nehodu. (3) K odpovědnosti fyzické osoby za přestupek podle odstavce 1 se nevyžaduje zavinění. (4) Za přestupek podle odstavce 1 se uloží pokuta. Pro určení výše pokuty se použije rozmezí pokuty pro přestupek, jehož znaky porušení povinností řidičeřidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje; pokuta však nepřevýší 10 000 Kč. Je-li ukládána pokuta za více přestupků podle odstavce 1 projednaných ve společném řízení, horní hranice sazby pokuty se navyšuje na pětinásobek horní hranice sazby pokuty ukládané za přestupek nejpřísněji trestný; výše pokuty ukládané příkazem na místě nepřevýší 10 000 Kč. (5) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností přestupek podle odstavce 1 projedná, pouze pokud učinil nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku, jehož znaky porušení povinností řidičeřidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje, a a) nezahájil řízení o tomto přestupku a věc odložil, protože nezjistil skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě, nebo b) řízení o tomto přestupku zastavil, protože obviněnému z přestupku nebylo spáchání skutku prokázáno. (6) Provozovatel vozidlaProvozovatel vozidla za přestupek podle odstavce 1 neodpovídá, jestliže prokáže, že v době před porušením povinnosti řidičeřidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích a) bylo vozidlovozidlo, jehož je provozovatelem, odcizeno nebo byla odcizena jeho tabulka s přidělenou registrační značkou, nebo b) podal žádost o zápis změny provozovatele vozidlaprovozovatele vozidla v registru silničních vozidelvozidel, jíž bylo následně vyhověno. § 125g (1) Je-li zahájeno řízení o uložení pokuty za přestupek podle § 125f odst. 1, nelze již zahájit řízení o přestupku pro stejné porušení povinností řidičeřidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích; to neplatí, pokud se provozovatel vozidlaprovozovatel vozidla zprostí odpovědnosti za přestupek podle § 125f odst. 6. (2) Do promlčecí doby přestupku podle § 125f odst. 1 se nezapočítává doba, po kterou bylo vedeno řízení o přestupku podle § 125f odst. 5 písm. b). (3) Do promlčecí doby přestupku, jehož znaky porušení povinností řidičeřidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje, se nezapočítává doba, po kterou bylo pro stejné porušení povinností řidičeřidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vedeno řízení o přestupku podle § 125f odst. 1. (4) Bylo-li porušení povinností řidičeřidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích zjištěno prostřednictvím automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy, v řízení o přestupku podle § 125f odst. 1 se ústní jednání nenařídí. (5) Jde-li o projednání přestupků podle § 125f odst. 1 v návaznosti na postup podle § 125f odst. 5, ve společném řízení lze projednat pouze přestupky, které se vztahují k věcem odloženým nebo věcem, o nichž bylo řízení zastaveno, do 1 měsíce od odložení nebo zastavení první z nich. § 125h (1) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností bezodkladně po zjištění nebo oznámení přestupkupřestupku vyzve provozovatele vozidlaprovozovatele vozidla, s nímž došlo ke spáchání přestupkupřestupku, k uhrazení určené částky, pokud a) jsou splněny podmínky podle § 125f odst. 2, b) totožnost řidičeřidiče vozidlavozidla není známa nebo není zřejmá z podkladu pro zahájení řízení o přestupkupřestupku a c) porušení je možné projednat uložením pokuty příkazem na místě. (2) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností určenou částku stanoví ve výši jedné poloviny dolní hranice sazby pokuty, kterou lze uložit příkazem na místě za přestupek, jehož znaky porušení povinností řidičeřidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje. Vykazuje-li porušení povinností řidičeřidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích znaky přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k), obecní úřad obceobce s rozšířenou působností stanoví určenou částku do 750 Kč; při stanovení výše určené částky přihlédne k závažnosti porušení povinností řidičeřidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích. (3) Určená částka je splatná do 30 dnů ode dne doručení výzvy podle odstavce 1. (4) Výzva podle odstavce 1 musí obsahovat popis skutku s označením místa a času jeho spáchání, označení přestupku, jehož znaky skutek vykazuje, výši určené částky, datum splatnosti určené částky a další údaje nezbytné pro provedení platby a poučení podle odstavců 5 a 6. Doručuje-li se výzva podle odstavce 1 prostřednictvím provozovatele poštovních služeb do ciziny, považuje se za doručenou třicátým dnem ode dne jejího odeslání. (5) Je-li určená částka uhrazena nejpozději v den splatnosti, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností věc odloží. V opačném případě obecní úřad s rozšířenou působností pokračuje v šetření přestupkupřestupku. O tomto postupu poučí obecní úřad obceobce s rozšířenou působností provozovatele vozidlaprovozovatele vozidla ve výzvě podle odstavce 1. (6) Neuhradí-li provozovatel vozidlaprovozovatel vozidla určenou částku, může obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, který jej vyzval k uhrazení určené částky, písemně sdělit údaje o totožnosti řidičeřidiče vozidlavozidla v době spáchání přestupkupřestupku ve lhůtě podle odstavce 3. Toto sdělení se považuje za podání vysvětlení. O tomto postupu poučí obecní úřad obceobce s rozšířenou působností provozovatele vozidlaprovozovatele vozidla ve výzvě podle odstavce 1. (7) Určená částka je příjmem rozpočtu obceobce, jejíž obecní úřad vyzval provozovatele vozidlaprovozovatele vozidla k uhrazení určené částky. Pro správu placení určené částky se použije daňový řád. (8) Byla-li částka určená na úhradu určené částky poukázána v cizí měně, považuje se určená částka za uhrazenou ve stanovené výši také v případě, že byla uhrazena v nižší výši a rozdíl mezi určenou částkou a uhrazenou částkou nepřevyšuje 1 % z určené částky. (9) Přeplatkem provozovatele vozidlaprovozovatele vozidla se stává částka určená na úhradu určené částky a) uhrazená po dni splatnosti určené částky, a to ke dni její platby, b) v rozsahu převyšujícím stanovenou výši určené částky, a to ke dni splatnosti určené částky, nebo c) uhrazená v nižší výši, než je stanovená výše určené částky, a to ke dni splatnosti určené částky. (10) Je-li přeplatek podle a) odstavce 9 písm. b) vratitelným přeplatkem, vrátí jej obecní úřad obceobce s rozšířenou působností do 2 měsíců ode dne jeho vzniku, nebo b) odstavce 9 písm. a) nebo c) vratitelným přeplatkem, vrátí jej obecní úřad obceobce s rozšířenou působností do 1 roku ode dne jeho vzniku; tato lhůta neběží po dobu, kdy je obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností vedeno řízení o přestupku podle § 125f odst. 1, ve vztahu k němuž byla určená částka uhrazena. (11) Vratitelný přeplatek vrací obecní úřad obceobce s rozšířenou působností bezhotovostním převodem na účet vedený u poskytovatele platebních služeb, z něhož byla částka určená na úhradu určené částky poukázána. Nebyla-li tato částka poukázána bezhotovostním převodem, vyzve obecní úřad obceobce s rozšířenou působností provozovatele vozidlaprovozovatele vozidla ke sdělení údajů potřebných pro vrácení přeplatku. Ve výzvě stanoví obecní úřad obceobce s rozšířenou působností lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů. Vratitelný přeplatek nižší než 200 Kč se nevrací. (12) Vratitelný přeplatek zaniká a stává se příjmem rozpočtu obceobce s rozšířenou působností uplynutím 3 měsíců ode dne a) marného uplynutí lhůty stanovené ve výzvě podle odstavce 11; o tomto následku musí být provozovatel vozidlaprovozovatel vozidla ve výzvě poučen, nebo b) vzniku přeplatku, pokud se nevrací z důvodu, že nedosahuje výše 200 Kč. § 125i Pokud správní orgán rozhodne o uložení správního trestu za přestupek spáchaný protiprávním jednáním uvedeným v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti43), dopravci provozujícímu silniční dopravu velkými vozidlyvozidly pro cizí potřeby podle zákona o silniční dopravě21) nebo jeho odpovědnému zástupci, zašle kopii pravomocného rozhodnutí dopravnímu úřadu podle zákona o silniční dopravě21), v jehož správním obvodu a) je sídlo dopravce, jde-li o dopravce, který je usazen v České republice, nebo b) má tento správní orgán sídlo, jde-li o dopravce, který není usazen v České republice. § 125j (1) Pokud je podezřelým z přestupkupřestupku osoba s bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie, zašle obecní úřad obceobce s rozšířenou působností této osobě spolu s oznámením o zahájení řízení informační formulář v úředním jazyce členského státu Evropské unie, ve kterém má podezřelý bydliště. Tento postup se použije v případě, že se jedná o přestupekpřestupek a) podle § 125c odst. 1 písm. c), d), písm. f) bodů 1 až 5, 12 nebo 13 nebo písm. g), b) podle § 125c odst. 1 písm. k) v případě, že byla překročena nejvyšší dovolená rychlost, byl užit vyhrazený jízdní pruhjízdní pruh v rozporu s § 14 nebo § 27 odst. 1 písm. i) nebo byl porušen zákaz užít jízdní pruhjízdní pruh stanovený v § 71 odst. 2. (2) Informační formulář musí obsahovat popis skutku s označením místa a času jeho spáchání, označení přestupku, jehož znaky skutek vykazuje, vymezení správních trestů, které lze za přestupek uložit, a odkaz na tento zákon. V případě, že jde o skutek zjištěný prostřednictvím automatizovaného technického prostředku, musí informační formulář obsahovat identifikační údaje o tomto prostředku. (3) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností poskytne ministerstvu vždy do 31. března údaje o počtu zahájených řízení, ve kterých v předchozím kalendářním roce postupoval podle odstavce 1. (4) Vzor informačního formuláře stanoví prováděcí právní předpis. HLAVA VII SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 126 (1) Podle tohoto zákona se vydávají řidičské průkazy též osobám, které plní úkoly podle zvláštních právních předpisů.39) (2) U osob, které jsou členy zastupitelských úřadů cizích států nebo zahraničních služeb akreditovaných v České republice, plní funkci příslušného obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností ministerstvo. § 127 (1) Zaměstnanci ministerstva, krajů a obcíobcí a další osoby, které zabezpečují výrobu a vyplňování řidičských průkazů, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli při provádění tohoto zákona nebo v přímé souvislosti s ním. Povinnost mlčenlivosti jim trvá i po skončení pracovního nebo služebního poměru. (2) Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být osoby uvedené v odstavci 1 zproštěny a) pouze občanem, jehož se skutečnosti, které jsou předmětem povinnosti zachovávat mlčenlivost, týkají, nebo b) vedoucím zaměstnancem, a to ve veřejném zájmu a písemnou formou s uvedením rozsahu a účelu zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost. (3) Ustanoveními odstavců 1 a 2 není dotčena povinnost osob uvedených v odstavci 1 oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle zvláštních právních předpisů. § 128 (1) Kopii nebo opis pravomocného rozsudku, kterým byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel, jsou povinny soudy všech stupňů zaslat příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. (2) Kopii nebo opis pravomocného rozhodnutí správního orgánu, kterým byl uložen správní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel, jsou povinny správní orgány, které je vydaly, zaslat příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. (3) Oznámení o uložení pokuty příkazem na místě za přestupek podle tohoto zákona, s výjimkou přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k), je orgán, který pokutu uložil, povinen zaslat do 3 pracovních dnů po projednání přestupku příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. § 128a Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti. § 129 Vztah ke správnímu řádu (1) Jestliže se žadateli o udělení řidičského oprávnění anebo o rozšíření řidičského oprávnění podle § 92 vyhoví v plném rozsahu, místo rozhodnutí se žadateli vydá řidičský průkaz s uděleným nebo s rozšířeným řidičským oprávněním. (2) Jestliže se žadateli o výjimku ze zákazu jízdy podle § 43 odst. 5 vyhoví v plném rozsahu, místo písemného vyhotovení rozhodnutí se žadateli vydá doklad o udělení výjimky ze zákazu jízdy. Proti rozhodnutí o udělení výjimky se nelze odvolat. (3) Odvolání proti rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění, omezení řidičského oprávnění nebo o zadržení řidičského průkazu nemá odkladný účinek. (4) Pro účely vedení v registru řidičůřidičů a vyhotovení řidičského průkazu nebo karty řidičeřidiče si obecní úřad obceobce s rozšířenou působností při podání žádosti o udělení řidičského oprávnění, rozšíření řidičského oprávnění nebo o vydání řidičského průkazu nebo karty řidičeřidiče opatří digitalizovanou fotografii žadatele a digitalizovaný vlastnoruční podpis žadatele. Nelze-li digitalizovanou fotografii žadatele získat z registru řidičůřidičů, z informačního systému digitálního tachografu, z evidence občanských průkazů, z evidence cestovních dokladů nebo z agendového informačního systému cizinců nebo došlo-li k podstatné změně podoby žadatele, pořídí ji obecní úřad obceobce s rozšířenou působností při podání žádosti. § 130 Pracovněprávní vztahy Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců k zaměstnavateli podle zvláštního právního předpisu,40) kteří ke dni účinnosti zákona vykonávají převážně činnost ve věcech stanovení místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích, řidičských oprávnění a řidičských průkazů, evidencí uvedených v registru řidičůřidičů podle § 119 a přestupků proti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, přecházejí ke dni účinnosti zákona z Ministerstva vnitra a z policie na ministerstvo a na okresní úřady. § 131 Předání agendy dopravním úřadům Útvary Ministerstva vnitra a policie, které ke dni účinnosti zákona vykonávají správní činnosti ve věcech stanovení místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích, řidičských průkazů a řidičských oprávnění, evidencí uvedených v registru řidičůřidičů podle § 119 a projednávání přestupků proti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, jsou povinny předat spisovou agendu příslušným útvarům ministerstva a okresním úřadům nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti zákona. § 132 (1) Řízení zahájená před nabytím účinnosti zákona se ukončí podle dosavadních právních předpisů. (2) Doklady týkající se řidičských oprávnění a řidičských průkazů vydané před účinností zákona se považují za doklady vydané podle tohoto zákona. § 133 Rozsah platnosti dosavadních řidičských oprávnění (1) Řidičská oprávnění udělená na základě předpisů platných do 30. června 1964 platí po nabytí účinnosti zákona v tomto rozsahu: a) řidičské oprávnění řidičeřidiče I. nebo II. třídy opravňuje k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do všech skupin a podskupin řidičských oprávnění, b) řidičské oprávnění řidičeřidiče III. třídy opravňuje k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do všech skupin a podskupin řidičských oprávnění s výjimkou skupin D, D + E a podskupin D1 a D1 + E, c) řidičské oprávnění řidičeřidiče osobního automobilu opravňuje k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupin AM, B a podskupiny B1 a podskupiny A1 s omezením do 50 cm3, d) řidičské oprávnění řidičeřidiče motocyklu opravňuje k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupin A, AM a podskupiny A1, e) řidičské oprávnění řidičeřidiče traktoru opravňuje k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupin AM a T a podskupiny A1 s omezením do 50 cm3, f) řidičské oprávnění k řízení malých motocyklů opravňuje k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do řidičského oprávnění skupiny AM a podskupiny A1 s omezením do 50 cm3. (2) Řidičská oprávnění udělená na základě předpisů platných po 1. červenci 1964 platí po nabytí účinnosti zákona v tomto rozsahu: a) řidičské oprávnění skupiny A opravňuje k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupin A, AM a podskupiny A1, b) řidičské oprávnění skupiny B opravňuje k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupin B, AM a podskupiny B1 a podskupiny A1 s omezením do 50 cm3, c) řidičské oprávnění skupiny C opravňuje k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupin AM, B, C, T a podskupin B1, C1 a podskupiny A1 s omezením do 50 cm3, d) řidičské oprávnění skupiny D opravňuje k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupin AM, B, C, D, T a podskupin B1, C1, D1 a podskupiny A1 s omezením do 50 cm3, e) řidičské oprávnění skupiny E u řidičského oprávnění skupiny B opravňuje k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupiny B + E, f) řidičské oprávnění skupiny E u řidičského oprávnění skupiny C opravňuje k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupiny C + E a podskupiny C1 + E, g) řidičské oprávnění skupiny E u řidičského oprávnění skupiny D opravňuje k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupiny D + E a podskupiny D1 + E, h) řidičské oprávnění skupiny M a A/50 opravňuje k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do řidičského oprávnění skupiny AM a podskupiny A1 s omezením do 50 cm3, i) řidičské oprávnění skupiny T opravňuje k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupin T a AM a podskupiny A1 s omezením do 50 cm3. (3) Omezení řidičského oprávnění zapsané v řidičském průkazu na základě předpisů platných před nabytím účinnosti zákona zůstávají v platnosti i po nabytí účinnosti zákona. (4) Průkaz způsobilosti k řízení hnacího vozidlavozidla na trolejbusové dráze41) vydaný před účinností tohoto zákona s řidičským oprávněním skupiny C pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2003. § 134 Výměna dosavadních řidičských průkazů (1) Řidičské průkazy vydané a) od 1. ledna 1994 do 31. prosince 2000 jsou jejich držitelé povinni vyměnit do 31. prosince 2010, b) od 1. ledna 2001 do 30. dubna 2004 jsou jejich držitelé povinni vyměnit do 31. prosince 2013. (2) Řidičské průkazy podle odstavce 1 pozbývají platnosti uplynutím příslušné doby stanovené pro jejich výměnu. Platnost řidičského průkazu omezená podle předchozí věty se prodlužuje o lhůtu vydání řidičského průkazu podle § 110 odst. 2, prokáže-li držitel řidičského průkazu, že podal příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností žádost o vydání řidičského průkazu před uplynutím lhůty stanovené podle odstavce 1. § 135 Platnost dosavadních mezinárodních řidičských průkazů Mezinárodní řidičský průkaz vydaný podle dosavadních právních předpisů platí po dobu jeho platnosti i po nabytí účinnosti zákona. § 136 Platnost dosavadních speciálních označení Označení vozidlavozidla přepravujícího osobu těžce postiženou na zdraví, označení vozidlavozidla přepravujícího osobu těžce pohybově postiženou nebo označení vozidlavozidla řízeného osobou sluchově postiženou, která byla vydána podle stávajících právních předpisů, platí do 30. června 2001. § 137 (1) Vláda vydá nařízení k provedení § 5 odst. 2 písm. b) a § 41 odst. 3. (2) Ministerstvo vydá prováděcí právní předpis k provedení § 5 odst. 1 písm. d), § 6 odst. 6, § 6a odst. 7, § 6b odst. 6, § 10 odst. 5, § 43 odst. 7, § 43a odst. 6, § 45 odst. 6, § 52 odst. 10, § 56 odst. 8, § 62 odst. 5, § 63 odst. 2, § 65 odst. 3, § 66 odst. 3, § 67 odst. 11, § 68 odst. 3, § 75 odst. 7, § 78 odst. 5, § 79 odst. 9, § 87a odst. 9, § 87b odst. 5, § 92 odst. 8, § 102a odst. 3 až 5, § 102b odst. 1, § 102c odst. 2 a 3, § 104 odst. 5, § 105 odst. 4, § 106 odst. 4, § 107 odst. 3, § 109 odst. 10, § 110 odst. 8, § 111 odst. 9, § 113 odst. 7, § 115 odst. 7, § 116 odst. 5, § 118b odst. 7, § 122b, § 123 odst. 4, § 123b odst. 9, § 124 odst. 3, § 125b odst. 3 a § 125j odst. 4. (3) Ministerstvo zdravotnictví vydá prováděcí právní předpis k provedení § 6 odst. 6, § 84 odst. 7, § 85 odst. 7, § 87 odst. 7 a § 88 odst. 6. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích § 138 Zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 168/1999 Sb. a zákona č. 247/2000 Sb., se mění takto: 1. § 2 se zrušuje. 2. § 3 zní: „§ 3 Ředitelství služby dopravní policie vykonává působnost okresního dopravního inspektorátu ve vztahu k zastupitelským úřadům cizích států ve věcech evidencí silničních vozidel a schvalování technické způsobilosti silničních vozidel.“. 3. § 4 se zrušuje. 4. V § 5 odst. 1 se písmena a), b), c), d), e), g) a k) zrušují. Dosavadní písmena f), h), i) a j) se označují jako písmena a), b), c) a d). 5. V § 5 se odstavce 2 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 6. § 6 až 8 včetně poznámek pod čarou č. 5), 6), 7), 8), 9) a 10) se zrušují. 7. § 9 až 11 se zrušují. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o silniční dopravě § 139 Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb., zákona č. 304/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 150/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 21 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 5 až 7. 2. V § 40b se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 1 až 5. ČÁST ŠESTÁ § 142 Zrušuje se § 7 vyhlášky č. 87/1964 Sb., o řidičských průkazech, ve znění pozdějších předpisů. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST § 143 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001 s výjimkou části šesté, která nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. Příloha k zákonu č. 361/2000 Sb. Přehled jednání spočívajících v porušení vybraných povinností a počet bodů za tato jednání Porušení vybraných povinností\| Počet bodů ---\|--- 1.\| řízení motorového vozidlamotorového vozidla bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo v takové době po jeho požití, po kterou je řidičřidič ještě pod vlivem alkoholu, je-li zjištěný obsah alkoholu u řidičeřidiče vyšší než 0,3 promile, nebo řízení motorového vozidlamotorového vozidla bezprostředně po užití jiné návykové látky nebo v takové době po jejím užití, po kterou je řidičřidič ještě pod jejím vlivem\| 6 2.\| řízení motorového vozidlamotorového vozidla ve stavu vylučujícím způsobilost, který si řidičřidič přivodil požitím alkoholického nápoje nebo užitím jiné návykové látky\| 6 3.\| odmítnutí řidičeřidiče podrobit se vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou\| 6 4.\| způsobení dopravní nehody, při které došlo k usmrcení nebo k těžké újmě na zdravítěžké újmě na zdraví jiné osoby\| 6 5.\| otáčení, couvání nebo jízda v protisměru na dálnicidálnici nebo na silnici pro motorová vozidlasilnici pro motorová vozidla\| 6 6.\| vjíždění na železniční přejezd v případě, kdy je to zakázáno\| 6 7.\| předjíždění vozidlavozidla v případě, kdy je to zakázáno\| 6 8.\| překročení nejvyšší dovolené rychlosti o 40 km.h-1 a více v obciobci nebo o 50 km.h-1 a více mimo obecobec\| 6 9.\| nezastavení vozidlavozidla na signál, který přikazuje řidičiřidiči zastavitzastavit vozidlovozidlo, nebo nezastavení vozidlavozidla na pokyn k zastavení vozidlavozidla daný při řízení nebo usměrňování provozu na pozemních komunikacích anebo při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích osobou k tomu oprávněnou\| 6 10.\| ohrožení chodce přecházejícího pozemní komunikaci po přechodu pro chodce nebo ohrožení chodce přecházejícího pozemní komunikaci, na kterou řidičřidič odbočuje, nebo ohrožení chodce při odbočování s vozidlemvozidlem na místo ležící mimo pozemní komunikaci, při vjíždění na pozemní komunikaci nebo při otáčení nebo couvání\| 6 11.\| řízení motorového vozidlamotorového vozidla, které je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích z důvodu nebezpečné závady2)\| 6 12.\| omezení chodce, který přechází pozemní komunikaci po přechodu pro chodce\| 4 13.\| neprodlené nezastavení vozidlavozidla při dopravní nehodě nebo nedovolené opuštění místa dopravní nehody nebo neprodlené nevrácení se na místo dopravní nehody po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo po ohlášení nehody\| 4 14.\| nedání přednosti v jízdě\| 4 15.\| řízení motorového vozidlamotorového vozidla bez držení řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidelvozidel\| 4 16.\| porušení povinnosti použít dětskou autosedačku nebo bezpečnostní pás při přepravě dětí\| 4 17.\| překročení nejvyšší dovolené rychlosti o 20 km.h-1 a více v obciobci nebo o 30 km.h-1 a více mimo obecobec\| 4 18.\| řízení motorového vozidlamotorového vozidla řidičemřidičem, kterému byl řidičský průkaz zadržen nebo prohlášen za zadržený\| 4 19.\| řízení motorového vozidlamotorového vozidla řidičemřidičem, který je držitel řidičského průkazu členského státu, řidičského průkazu vydaného cizím státem nebo mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem a pozbyl právo k řízení motorového vozidlamotorového vozidla na území České republiky nebo je ve výkonu správního trestu nebo trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel\| 4 20.\| ohrožení jiného řidičeřidiče při přejíždění z jednoho jízdního pruhujízdního pruhu do druhého\| 4 21.\| porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním pásem nebo užít ochrannou přílbu\| 4 22.\| držení telefonního přístroje nebo jiného hovorového nebo záznamového zařízení v ruce nebo jiným způsobem při jízdě vozidlemvozidlem\| 4 23.\| překročení nejvyšší dovolené rychlosti o 10 km.h-1 a více\| 2 24.\| řízení motorového vozidlamotorového vozidla bez profesní způsobilosti\| 2 25.\| nezastavení vozidlavozidla před přechodem pro chodce v případech, kdy je řidičřidič povinen tak učinit\| 2 26.\| neoprávněné stání s vozidlemvozidlem na parkovišti vyhrazeném pro vozidlovozidlo označené parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením nebo neoprávněné použití parkovacího průkazu pro osoby se zdravotním postižením při stání nebo při jízdě\| 2 1) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech). Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. 4) Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4a) § 45 zákona č. 247/2000 Sb. 5) Například § 17b zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů. 6) Vyhláška č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. 7) Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. 8a) § 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 9a) § 46 odst. 3 zákona č. 247/2000 Sb. 9b) § 47 odst. 3 a 4 zákona č. 247/2000 Sb. 9c) § 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. 9d) Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky. Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 10) § 2 odst. 10 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 150/2000 Sb. 11) Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), ve znění pozdějších předpisů. 12a) Například zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 13) Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 14a) Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů. 14b) § 24b zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění zákona č. 436/2003 Sb. 14c) Vyhláška č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany. 15) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 16) Například zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 17) § 9 vyhlášky č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah. 18) Zákon č. 54/1946 Sb., o letním čase. Nařízení vlády č. 41/1998 Sb., o zavedení letního času v letech 1998 až 2001. 18a) § 21 odst. 3 vyhlášky č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 19) Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu. 20) Vyhláška č. 61/1983 Sb., o Dohodě o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP), ve znění pozdějších předpisů. 20a) § 12 a 13 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb. a zákona č. 80/2006 Sb. 21) Zákon č. 111/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 22) Například ČSN 01 8020 Dopravní značky na pozemních komunikacích, ČSN 36 560-1-1 Světelná signalizační zařízení, technické a funkční požadavky, ČSN 73 6021 Světelná signalizační zařízení, umístění a použití návěstidel. 23) Například § 23 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění zákona č. 102/2000 Sb. 24) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů. 25) § 25 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění zákona č. 102/2000 Sb. 27) Zákon č. 553/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 27a) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 28) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 29) ČSN 66 6416. 31) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. 32) § 27a zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 138/1995 Sb. 32b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy. 33) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb. 34a) § 3 odst. 1 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů. 34a) § 37 zákona č. 56/2001 Sb. 35) § 12 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 177/2001 Sb. 35a) Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 35b) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 35b) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 35c) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb. 35d) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 35e) § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb. 35f) § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 439/2004 Sb. 35g) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 38a) § 69 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 39) Například § 33 zákona č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 13 zákona č. 154/1994 Sb. 40) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 41) Vyhláška č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní a odbornou způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy. 42) Nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 ze dne 20. prosince 1985 o harmonizaci určitých sociálních právních předpisů v silniční dopravě. Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR), vyhlášená pod č. 108/1976 Sb. Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky. Vyhláška č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě, ve znění vyhlášky č. 55/2003 Sb. 43) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES, v platném znění. Nařízení Komise (EU) 2016/403 ze dne 18. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009, pokud jde o klasifikaci závažných porušení pravidel Unie, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti podnikatele v silniční dopravě, a kterým se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES. 44) Například Úmluva o silničním provozu (Vídeň 1968), Úmluva o silničním provozu (Ženeva 1949). 45) Zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů. 46) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 47) Směrnice Rady 91/671/EHS ze dne 16. prosince 1991 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se povinného používání bezpečnostních pásů ve vozidlech s hmotností do 3,5 tuny. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/20/ES ze dne 8. dubna 2003, kterou se mění směrnice Rady 91/671/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se povinného používání bezpečnostních pásů ve vozidlech s hmotností do 3,5 tuny. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES ze dne 20. prosince 2006 o řidičských průkazech. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/413 ze dne 11. března 2015 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/59/ES ze dne 15. července 2003 o výchozí kvalifikaci a pravidelném školení řidičů některých silničních vozidel pro nákladní nebo osobní dopravu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a směrnice Rady 91/439/EHS a zrušení směrnice Rady 76/914/EHS. Směrnice Komise 2014/85/EU ze dne 1. července 2014, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/47/EU ze dne 3. dubna 2014 o silničních technických kontrolách užitkových vozidel provozovaných v Unii a o zrušení směrnice 2000/30/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/719 ze dne 29. dubna 2015, kterou se mění směrnice Rady 96/53/ES, kterou se pro určitá silniční vozidla provozovaná v rámci Společenství stanoví maximální přípustné rozměry pro vnitrostátní a mezinárodní provoz a maximální přípustné hmotnosti pro mezinárodní provoz. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/645 ze dne 18. dubna 2018, kterou se mění směrnice 2003/59/ES o výchozí kvalifikaci a pravidelném školení řidičů některých silničních vozidel pro nákladní nebo osobní dopravu a směrnice 2006/126/ES o řidičských průkazech. Směrnice Komise (EU) 2020/612 ze dne 4. května 2020, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech. 48) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy, v platném znění. 49) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 62/2010 Sb. m. s., kterým se nahrazují sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 108/1976 Sb., č. 82/1984 Sb. a č. 80/1994 Sb., o vyhlášení přijetí změn a dodatků Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR), ve znění sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 82/2010 Sb. m. s. 50) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly, v platném znění. 51) § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. 52) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů. 53) Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, v platném znění. 54) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 362/2000 Sb.	Zákon č. 362/2000 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 23. 10. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 99/2000 * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o Komisi pro cenné papíry * ČÁST PÁTÁ - Změna živnostenského zákona * ČÁST ŠESTÁ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 18. 10. 2016 (323/2016 Sb.) 362 ZÁKON ze dne 14. září 2000, kterým se mění zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST TŘETÍ Změna zákona o Komisi pro cenné papíry Čl. V Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 5 se odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 3) a 4) zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3. 2. V § 5 odst. 2 se za slova „obchodník s cennými papíry,“ vkládají slova, která včetně poznámky pod čarou č. 4a) znějí: „pobočka zahraničního obchodníka s cennými papíry, osoba provádějící přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních instrumentů za podmínek stanovených zvláštním zákonem,4a) 4a) § 45a zákona č. 591/1992 Sb.“. 3. V § 5 odst. 3 se slova „uvedených v odstavci 1 písm. a) až c)“ zrušují. 4. V § 12 odst. 1 písm. d) se slova „uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) a b)“ zrušují. 5. V § 12 odst. 3 větě třetí se slova „uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) a b)“ zrušují. ČÁST PÁTÁ Změna živnostenského zákona Čl. VII Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. 309/2000 Sb., se mění takto: V § 3 odst. 3 se na konci písmene a) doplňují slova, která včetně poznámky pod čarou č. 13b) znějí: „činnosti osob provádějících přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních instrumentů za podmínek stanovených zvláštním zákonem,13b) 13b) § 45a zákona č. 591/1992 Sb.“. ČÁST ŠESTÁ ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA Čl. VIII Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, jak vyplývá z pozdějších zákonů, a úplné znění zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, jak vyplývá z pozdějších zákonů. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST Čl. IX Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodu 129, které nabývá účinnosti dnem 1. července 2002, a s výjimkou ustanovení části první čl. I bodu 78 § 45b a § 45c odst. 13, bodu 110 § 48b až 48i, bodu 164 § 72 odst. 12, § 78b, § 78d odst. 2 písm. d) a j) a odst. 3 a § 78f, bodu 168 § 80b odst. 6 a 7, § 80c odst. 7 a 8 a § 81c odst. 13 a ustanovení části druhé čl. III bodu 11 § 35n odst. 7, § 35r a 35s, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 364/2000 Sb.	Zákon č. 364/2000 Sb. Zákon o zrušení Fondu dětí a mládeže a o změnách některých zákonů Vyhlášeno 23. 10. 2000, datum účinnosti 1. 12. 2000, částka 99/2000 * ČÁST PRVNÍ - ZRUŠENÍ FONDU DĚTÍ A MLÁDEŽE * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Fondu dětí a mládeže * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích * ČÁST PÁTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2014 (340/2013 Sb., 344/2013 Sb.) 364 ZÁKON ze dne 14. září 2000 o zrušení Fondu dětí a mládeže a o změnách některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZRUŠENÍ FONDU DĚTÍ A MLÁDEŽE Čl. I 1. Ke dni 1. prosince 2000 se Fond dětí a mládeže zrušuje, tímto dnem vstupuje do likvidace a vláda k tomuto dni jmenuje na návrh Poslanecké sněmovny likvidátora. Vláda na návrh Poslanecké sněmovny likvidátora odvolá, a to i bez udání důvodu. Je-li likvidátor odvolán, vláda likvidátora jmenuje na návrh Poslanecké sněmovny. Ke dni vstupu do likvidace končí funkční období všech členů výboru a dozorčí rady Fondu dětí a mládeže a oprávnění ředitele Fondu dětí a mládeže přecházejí na likvidátora. 2. Ke dni 1. prosince 2000 soud bez návrhu zapíše do obchodního rejstříku vstup Fondu dětí a mládeže do likvidace a po dobu likvidace se Fond dětí a mládeže označuje jako Fond dětí a mládeže „v likvidaci“ (dále jen „Fond“). 3. Likvidátor je povinen každých 6 měsíců počínaje 1. prosincem 2000 předkládat Poslanecké sněmovně a Ministerstvu financí zprávu o průběhu likvidace. 4. Likvidátor jedná jménem Fondu navenek ve všech věcech a při výkonu své působnosti spravuje majetek České republiky spravovaný Fondem, plní závazky Fondu, uplatňuje pohledávky Fondu, přijímá za Fond plnění, zastupuje Fond před soudy a jinými orgány, uzavírá smíry a dohody o změně a zániku práv a závazků Fondu. Nové závazky Fondu může likvidátor převzít jménem Fondu jen v přímé souvislosti s ukončením nevyřízených závazků. 5. Likvidátor postupuje při vypořádání majetku České republiky, práv a závazků Fondu existujících ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona v součinnosti s vládou a Ministerstvem financí takto: a) sestaví ke dni vstupu Fondu do likvidace likvidační účetní rozvahu. Likvidační účetní rozvaha musí být předložena do 60 dnů ode dne vstupu Fondu do likvidace Ministerstvu financí k vyjádření. Likvidační účetní rozvaha musí být ověřena auditorem, b) část majetku ve správě Fondu bezúplatně převede na občanská sdružení dětí a mládeže, školy a školská zařízení, popřípadě na územní samosprávné celky, a to v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny přijatým na návrh vlády, o který tyto osoby písemně požádají likvidátora do 28. února 2001. Likvidátor za tímto účelem vypíše výběrové řízení do 15. prosince 2000. Podmínky pro výběrové řízení stanoví vláda svým usnesením, c) zbývající část majetku ve správě Fondu a podíly Fondu v jiných právnických osobách úplatně převede na jiné osoby na základě veřejné soutěže, d) část majetku, se kterou přísluší Fondu hospodařit a která přede dnem 1. března 2002 nebyla převedena podle písmena b) nebo c), bezúplatně převede na občanská sdružení dětí a mládeže, občanská sdružení zabývající se tělovýchovou a sportem, školy a školská zařízení, popřípadě na územní samosprávné celky, a to v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny přijatým na návrh vlády, pokud tyto osoby písemně požádají likvidátora o převod tohoto majetku do 30. dubna 2002. Likvidátor za tímto účelem vypíše nové výběrové řízení do 31. března 2002. Podmínky pro výběrové řízení stanoví vláda usnesením. Pro zbývající část majetku, se kterou přísluší Fondu hospodařit, platí po rozhodnutí Poslanecké sněmovny o bezúplatných převodech písmeno c) obdobně, e) nemovitostnemovitost Senovážné náměstí čp. 977, Praha 1, včetně pozemku parcelní č. 142 v k. ú. Nové město, nemovitostnemovitost Česká ul. čp. 166, Brno, včetně pozemku parcelní č. 609 v k. ú. Město Brno, se kterými přísluší Fondu hospodařit, bezúplatně převede za účelem využití pro práci s dětmi a mládeží zejména občanských sdružení dětí a mládeže na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v souladu se zvláštním zákonem,1) f) část majetku, se kterou přísluší Fondu hospodařit a která přede dnem 1. října 2003 nebyla převedena podle písmen b), c), d) nebo e), bezúplatně převede na občanská sdružení dětí a mládeže, občanská sdružení zabývající se tělovýchovou a sportem, školy a školská zařízení, popřípadě na územní samosprávné celky, a to v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny přijatým na návrh vlády, pokud tyto osoby písemně požádají likvidátora o převod tohoto majetku do 29. února 2004. Likvidátor za tímto účelem vypíše nové výběrové řízení do 31. ledna 2004. Podmínky pro výběrové řízení stanoví vláda usnesením. Pro zbývající část majetku, se kterou přísluší Fondu hospodařit, platí po rozhodnutí Poslanecké sněmovny o bezúplatných převodech písmeno c) obdobně, g) akcieakcie ve správě Fondu zpeněží na veřejném trhu, půjde-li o akcieakcie veřejně obchodovatelné; ostatní akcieakcie po předchozím souhlasu Ministerstva financí zpeněží prostřednictvím obchodníka s cennými papírycennými papíry ve veřejné dražbě, h) vypořádá pohledávky a závazky Fondu, i) převede likvidační zůstatek na zvláštní účet vedený Ministerstvem financí, kde bude uložen do vydání zvláštního právního předpisu, kterým vláda na návrh Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy určí jeho využití na podporu práce s dětmi a mládeží, j) ke dni skončení likvidace Fondu sestaví likvidační účetní závěrku a zprávu o průběhu likvidace Fondu a předloží je Ministerstvu financí. 6. Nezanikne-li Fond po skončení likvidace výmazem z obchodního rejstříku na návrh likvidátora do 31. prosince 2004, přecházejí dnem 1. ledna 2005 práva a povinnosti Fondu, včetně práv a povinností z nedokončených právních sporů, na Českou republiku, jejímž jménem v těchto věcech bude jednat Ministerstvo financí, a týmž dnem vznikne k majetku ve správě Fondu Ministerstvu financí právo nakládat s tímto majetkem v souladu se zvláštním právním předpisem upravujícím nakládání s majetkem České republiky. V tomto případě likvidátor k témuž dni zpracuje účetní závěrku a zprávu o dosavadním průběhu a stavu likvidace. Náklady spojené s dokončením vypořádání práv a povinností Fondu uhradí Ministerstvo financí. 7. Výši odměny likvidátora stanoví Ministerstvo financí; jeho odměna je hrazena z prostředků Fondu. Činnost likvidátora kontroluje Ministerstvo financí. Nejméně jednou ročně předkládá ministr financí vládě zprávu o průběhu likvidace. 8. Do 1 měsíce po ukončení likvidace Fondu předloží vláda Poslanecké sněmovně zprávu o průběhu a výsledku likvidace Fondu. 9. Nestanoví-li tento zákon jinak, vztahují se na likvidaci Fondu ustanovení § 70 až 75 obchodního zákoníku. 10. Od 1. ledna 2001 má Fond postavení státní organizace, a pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se od tohoto data na majetek ve správě Fondu zvláštní právní předpisy upravující nakládání s majetkem České republiky. 11. Nezanikne-li Fond po skončení likvidace výmazem z obchodního rejstříku na návrh likvidátora do 31. prosince 2004, provede soud bez návrhu ke dni 1. ledna 2005 výmaz Fondu z obchodního rejstříku. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o Fondu dětí a mládeže Čl. II V zákoně č. 113/1993 Sb., o Fondu dětí a mládeže, ve znění zákona č. 307/1997 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb., se § 2, 5 a 6 zrušují. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích Čl. III V zákoně č. 220/2000 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, se část dvacátá první čl. XXIII zrušuje. ČÁST PÁTÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ Čl. V Zrušují se: a) zákon č. 113/1993 Sb., o Fondu dětí a mládeže, b) zákon č. 307/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 113/1993 Sb., o Fondu dětí a mládeže. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2000, s výjimkou části třetí a části páté, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2005. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 1) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 365/2000 Sb.	Zákon č. 365/2000 Sb. Zákon o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů Vyhlášeno 23. 10. 2000, datum účinnosti 23. 10. 2000, částka 99/2000 * ČÁST PRVNÍ - INFORMAČNÍ SYSTÉMY VEŘEJNÉ SPRÁVY (§ 1 — § 12) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 12 — § 12) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (§ 13 — § 13) * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 14 — § 14) Aktuální znění od 20. 1. 2024 (1/2024 Sb.) 365 ZÁKON ze dne 14. září 2000 o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉMY VEŘEJNÉ SPRÁVY HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon stanoví práva a povinnosti, které souvisejí s vytvářením, správou, provozem, užíváním a rozvojem informačních systémů veřejné správy spravovaných státními orgány, orgány územních samosprávných celků nebo státními právnickými osobami (dále jen „orgán veřejné správy“). (2) Tento zákon se nevztahuje na informační systémy veřejné správyinformační systémy veřejné správy spravované a) pro potřeby nakládání s utajovanými informacemiutajovanými informacemi, b) zpravodajskými službami, c) Národním bezpečnostním úřadem, d) Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost. (3) Tento zákon se s výjimkou vazeb na jiné informační systémy veřejné správyinformační systémy veřejné správy nevztahuje na informační systémy veřejné správyinformační systémy veřejné správy spravované a) pro potřeby zajišťování obrany státu, b) pro potřeby podpory krizového řízení, c) orgány činnými v trestním řízeníorgány činnými v trestním řízení pro potřeby trestního řízenítrestního řízení; zákon se vztahuje na evidenci Rejstříku trestů, d) bezpečnostními sbory, e) ozbrojenými silami České republiky nebo Vojenskou policií, f) Českou národní bankoubankou, g) Finančním analytickým úřadem pro potřeby boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, h) Ministerstvem vnitra pro potřeby provádění bezpečnostního řízení a vedení evidencí podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informacíutajovaných informací a bezpečnostní způsobilost, i) Ministerstvem vnitra, Ministerstvem financí nebo Ministerstvem spravedlnosti pro potřeby zpracování osobních údajů příslušníků bezpečnostních sborů. (4) Tento zákon se nevztahuje na provozní informační systémyprovozní informační systémy s výjimkou státními orgány spravovaných a) informačních systémů pro řízení a rozvoj lidských zdrojů a odměňování, b) elektronických systémů spisové služby, c) informačních systémů pro vedení účetnictví nebo řízení finančních zdrojů, d) systémů elektronické pošty. (5) Tento zákon se nevztahuje na vazby provozních informačních systémůprovozních informačních systémů; to neplatí, jedná-li se o vazby provozních informačních systémůprovozních informačních systémů na jiné informační systémy veřejné správyinformační systémy veřejné správy, které nejsou provozními informačními systémyprovozními informačními systémy. § 2 Vymezení pojmů (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) informační činností získávání a poskytování informací, reprezentace informací daty, shromažďování, vyhodnocování a ukládání dat na nosiče a uchovávání, vyhledávání, úprava nebo pozměňování dat, jejich předávání, šíření, zpřístupňování, výměna, třídění nebo kombinování, blokování a likvidace dat ukládaných na nosičích. Informační činnost je prováděna správci, provozovateli a uživateli informačních systémů veřejné správy prostřednictvím technických a programových prostředků, b) informačním systémem veřejné správy funkční celek nebo jeho část zabezpečující cílevědomou a systematickou informační činnost pro účely výkonu veřejné správy nebo plnění jiných funkcí státu anebo dalších veřejnoprávních korporací. Každý informační systém veřejné správy zahrnuje data, která jsou uspořádána tak, aby bylo možné jejich zpracování a zpřístupnění, provozní údaje a dále technické a programové prostředky, případně jiné nástroje umožňující výkon informačních činností, c) správcem informačního systému veřejné správy osoba nebo její součást, která poskytuje služby informačního systému veřejné správy a za informační systém veřejné správy odpovídá, d) provozovatelem informačního systému veřejné správy osoba nebo její součást, která zajišťuje funkčnost technických a programových prostředků tvořících informační systém veřejné správy. Provozováním informačního systému veřejné správy může správce pověřit jiné osoby nebo jejich součásti, pokud to jiný zákon nevylučuje, e) uživatelem informačního systému veřejné správy osoba nebo její součást, která do informačního systému veřejné správy zapisuje data nebo data, případně i provozní údaje obsažené v informačním systému veřejné správy, využívá; uživatelem informačního systému veřejné správy je i správce nebo provozovatel informačního systému veřejné správy, pokud informační systém veřejné správy užívá při výkonu veřejné správy v oblasti, pro kterou informační systém veřejné správy poskytuje službu informačního systému veřejné správy, f) vytvářením informačních systémů veřejné správy proces zavádění informačních systémů veřejné správy, včetně jeho právního, organizačního, znalostního a technického zajištění, g) rozvojem informačních systémů veřejné správy proces zlepšování vlastností informačních systémů veřejné správy nebo zlepšování služeb informačních systémů veřejné správy, včetně jeho právního, organizačního, znalostního a technického zajištění; rozvojem je i modernizace technických nebo programových prostředků anebo jiných nástrojů umožňujících výkon informační činnosti nebo částečná anebo úplná náhrada technických nebo programových prostředků anebo jiných nástrojů umožňujících výkon informační činnosti za účelem zlepšení vlastností informačních systémů veřejné správy nebo zlepšení služeb informačních systémů veřejné správy, h) službou informačního systému veřejné správy činnost informačního systému veřejné správy uspokojující dané požadavky oprávněné osoby nebo její součásti spojená s funkcí informačního systému veřejné správy, i) referenčním, sdíleným a bezpečným rozhraním informačních systémů veřejné správy (dále jen „referenční rozhraní“) souhrn právních, technických, organizačních a jiných opatření vytvářejících jednotné integrační prostředí informačních systémů veřejné správy, které poskytuje kvalitní soustavu společných služeb informačních systémů veřejné správy, včetně služeb výměny oprávněně vyžadovaných informací mezi jednotlivými informačními systémy, a to i se systémy mimo Českou republiku, j) atestacemi stanovení shody dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy s výjimkou provozních informačních systémů uvedených v § 1 odst. 4 písm. a) až d) s požadavky tohoto zákona a prováděcích právních předpisů k tomuto zákonu, k) produktem souhrnný název pro technické a programové prostředky, dokumentaci informačních systémů veřejné správy nebo služby informačního systému veřejné správy nebo jejich kombinaci, l) atestem doklad osvědčující kladný výsledek atestace, m) atestačním střediskem právnická nebo fyzická osoba, kteří jsou podnikateli, provádějící atestace, n) dálkovým přístupem přístup prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací (například s využitím internetu), o) sdílením dat umožnění přístupu k daným datům prostřednictvím referenčního rozhraní, případně i mimo referenční rozhraní více osobám nebo jejich součástem současně, p) vazbou mezi informačními systémy veřejné správy vzájemné nebo jednostranné poskytování služeb informačních systémů veřejné správy, například sdílení dat, q) provozním informačním systémem informační systém veřejné správy zajišťující informační činnosti nutné pro vnitřní provoz příslušného orgánu, r) atestačními podmínkami obchodní podmínky vydané atestačním střediskem, obsahující zejména vymezení předmětu atestace a postupy atestačního střediska při provádění atestací schválené Digitální a informační agenturou (dále jen „Agentura“), s) akreditací postup, na jehož základě se vydává osvědčení o tom, že právnické nebo fyzické osoby, které jsou podnikateli, splňují ve vymezeném rozsahu technické, organizační, ekonomické a personální předpoklady k provádění atestací, t) provozní dokumentací dokumentace informačního systému veřejné správy nebo centrálního místa služeb komunikační infrastruktury veřejné správy (dále jen „centrální místo služeb“), která popisuje funkční a technické vlastnosti informačního systému veřejné správy nebo centrálního místa služeb a blíže rozpracovává oprávnění a povinnosti jeho správce, provozovatele a uživatele, u) přístupem se zaručenou identitou přístup do informačního systému veřejné správy nebo elektronické aplikace s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci, při jehož vydání nebo v souvislosti s ním anebo v souvislosti s umožněním jeho využití byla totožnost osoby ověřena státním orgánem, orgánem územního samosprávného celku nebo orgánem veřejné moci, který není státním orgánem ani orgánem územního samosprávného celku, (dále jen „veřejný orgán“) nebo který byl vydán v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace, v) určeným informačním systémem informační systém veřejné správy, který 1. využívá služby referenčního rozhraní nebo poskytuje služby referenčnímu rozhraní, 2. má vazby na informační systém veřejné správyinformační systém veřejné správy podle bodu 1, nebo 3. je určený k poskytování služby informačního systému veřejné správy fyzickým nebo právnickým osobám s předpokládaným počtem uživatelů, kteří využívají přístup se zaručenou identitou, alespoň 5 000 ročně. (2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí a) bezpečnostní úrovní cloud computingu bezpečnostní úroveň pro využívání cloud computingu orgány veřejné moci podle právního předpisu upravujícího kybernetickou bezpečnost, b) cloud computingem způsob zajištění provozu informačního systému veřejné správy nebo jeho části prostřednictvím dálkového přístupu k sdílenému technickému nebo programovému prostředku, který je zpřístupněný poskytovatelem cloud computingu a nastavitelný správcem informačního systému veřejné správy, c) poptávkou cloud computingu právní jednání orgánu veřejné správy, 1. jehož předmětem je projev vůle využít cloud computing poskytovaný osobou nebo její součástí, které jsou odlišné od tohoto orgánu veřejné správy, pro potřebu tohoto nebo jiného orgánu veřejné správy a mimo rámec vertikální nebo horizontální spolupráce podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek nebo obecné výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek, 2. který obsahuje charakteristiku poptávaného cloud computingu a 3. který předchází právnímu jednání tohoto nebo jiného orgánu veřejné správy podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek, má-li být cloud computing zadán podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek, d) nabídkou cloud computingu právní jednání poskytovatele cloud computingu, 1. jehož předmětem je projev vůle poskytnout cloud computing orgánu veřejné správy mimo rámec vertikální nebo horizontální spolupráce podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek nebo obecné výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek, 2. který obsahuje charakteristiku nabízeného cloud computingu a 3. který předchází právnímu jednání tohoto poskytovatele cloud computingu podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek, má-li být cloud computing zadán podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek, e) státní právnickou osobou státní fond a právnická osoba zřízená nebo založená státem, pokud byla zřízena nebo založena za zvláštním účelem spočívajícím v uspokojování potřeb obecného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a je financována převážně státem nebo podléhá řídícímu dohledu státu anebo je v jejím správním, řídícím nebo dozorčím orgánu více než polovina členů jmenována státem, f) architektonickou změnou technické zhodnocení informačního systému veřejné správy spočívající ve změně jeho vnitřní struktury, části informačního systému veřejné správy nebo jejích vlastností, vazby na jiný informační systém veřejné správy nebo vazby mezi částmi téhož informačního systému veřejné správy. HLAVA II PŮSOBNOST A POVINNOSTI V OBLASTI VYTVÁŘENÍ, SPRÁVY, PROVOZU, UŽÍVÁNÍ A ROZVOJE INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY § 3 Vláda Vláda a) schvaluje informační koncepci České republiky, b) rozhoduje o programech obsahujících pořízení nebo architektonické změny určených informačních systémů vypracovaných podle zvláštního právního předpisu7a) v případě nesouhlasného vyjádření Agentury k návrhům dokumentací těchto programů, c) rozhoduje o investičních záměrech akcí pořízení nebo architektonických změn určených informačních systémů v případě nesouhlasného vyjádření Agentury k těmto investičním záměrům, d) rozhoduje o projektech určených informačních systémů nebo jejich architektonických změn, jde-li o určené informační systémy spravované státními orgány nebo státními právnickými osobami, v případě nesouhlasného vyjádření Agentury k těmto projektům. § 3a Rada vlády pro informační společnost (1) Vláda zřizuje jako svůj poradní orgán Radu vlády pro informační společnost. V jejím čele stojí člen vlády. (2) Rada vlády pro informační společnost a) zpracovává návrhy strategických dokumentů v oblasti informačních systémů veřejné správy, a to i z hlediska bezpečnosti těchto systémů, a předkládá tyto dokumenty vládě, sleduje a analyzuje informační potřeby veřejné správy a stav informačních systémů veřejné správy, b) připravuje nebo koordinuje přípravu záměrů pro vytváření nebo rozvoj informačních systémů veřejné správy spravovaných státními orgány nebo státními právnickými osobami anebo informačních systémů veřejné správy spravovaných orgány územních samosprávných celků, které slouží k výkonu přenesené působnosti, vyvolané společnou potřebou více správců informačních systémů veřejné správy nebo potřebou spolupráce a koordinace na mezinárodní úrovni a c) předkládá vládě k rozhodnutí programy obsahující pořízení nebo architektonické změny určených informačních systémů, investiční záměry akcí pořízení nebo architektonických změn určených informačních systémů a projekty určených informačních systémů nebo jejich architektonických změn v případě nesouhlasného vyjádření Agentury, nesouhlasí-li orgán veřejné správy s tímto vyjádřením. § 4 Agentura (1) Agentura ve spolupráci s orgány veřejné správy a) vyhledává, zpracovává, ukládá a vytváří nové informace, které jsou znalostní základnou pro kvalitní vytváření a rozvoj informačních systémů veřejné správy, b) se vyjadřuje k návrhům dokumentací programů obsahujících pořízení nebo architektonické změny určených informačních systémů vypracovaných podle zvláštního právního předpisu7a); Agentura přitom přihlíží zejména k oprávněným zájmům předkladatele dokumentace programu, architektuře určených informačních systémů, technickému, ekonomickému a projektovému hledisku, práci s daty, uživatelskému zážitku a k potřebám zajištění řádného výkonu veřejné správy, c) zajišťuje tvorbu metodických pokynů pro výkon odborných činností spojených s vytvářením, správou, provozem, užíváním a rozvojem informačních systémů veřejné správy, d) koordinuje a vytváří podmínky pro činnost veřejné správy prostřednictvím veřejně přístupných informačních systémů veřejné správy, včetně dálkového přístupu, e) koordinuje a vytváří podmínky pro činnost kontaktních míst veřejné správy. (2) Agentura a) kontroluje u orgánů veřejné správy dodržování povinností stanovených tímto zákonem, b) se vyjadřuje k investičním záměrům akcí pořízení nebo architektonických změn určených informačních systémů; Agentura přitom přihlíží zejména k oprávněným zájmům předkladatele investičního záměru akce, architektuře určených informačních systémů, technickému, ekonomickému a projektovému hledisku, práci s daty, uživatelskému zážitku a k potřebám zajištění řádného výkonu veřejné správy, c) vykonává působnost stanovenou tímto zákonem v oblasti akreditace a atestací, d) stanoví a spravuje referenční rozhraní a stanoví a ve Věstníku Agentury zveřejní pravidla užívání referenčního rozhraní, e) ukládá správní tresty za přestupky podle § 7, f) ukládá opatření směřující k nápravě nedostatků, g) vyjadřuje se k projektům určených informačních systémů nebo jejich architektonických změn, jde-li o určené informační systémy spravované státními orgány nebo státními právnickými osobami anebo určené informační systémy spravované orgány územních samosprávných celků, které slouží k výkonu přenesené působnosti, h) posuzuje, zda informační systémy veřejné správy splňují požadavky kladené na ně právními předpisy upravujícími informační nebo komunikační technologie, informační koncepcí orgánu veřejné správy a provozní dokumentací, a jde-li o informační systémy veřejné správy spravované orgány veřejné správy, pro něž jsou závazná usnesení vlády, rovněž informační koncepcí České republiky a jinými usneseními vlády týkajícími se informačních nebo komunikačních technologií, i) vydává Věstník Agentury, v němž uveřejňuje metodické pokyny [odstavec 1 písm. f)], seznam atestačních středisek, udělení osvědčení o akreditaci a udělení atestů a další dokumenty vztahující se k informačním systémům veřejné správy; vydávání Věstníku Agentury zabezpečuje Agentura prostřednictvím portálu veřejné správy, j) konzultuje návrhy metodických pokynů zejména s dotčenými osobami nebo jejich součástmi formou veřejné konzultace, jejímž cílem je získání stanovisek a připomínek dotčených osob nebo jejich součástí k předmětnému návrhu, a za tímto účelem zřídí a spravuje informační systém, kde způsobem umožňujícím dálkový přístupdálkový přístup uveřejňuje návrhy metodických pokynů, umožňuje předkládání připomínek a uveřejňuje výsledek konzultace, k) kontroluje výkon působnosti kontaktních míst veřejné správy. § 5 Orgány veřejné správy (1) Orgány veřejné správy v rozsahu své zákonné působnosti provádějí výběr technických a programových prostředků a dalších produktů pro provoz jimi vytvářených a spravovaných informačních systémů veřejné správy; to neplatí pro orgány veřejné správy, pro něž jsou závazná usnesení vlády, předpokládá-li informační koncepce České republiky užití produktu určitých vlastností. (2) Orgány veřejné správy jsou v rámci informačních systémů veřejné správyinformačních systémů veřejné správy povinny a) spolupracovat s Agenturou při plnění jejích úkolů podle § 4, b) předložit Agentuře k vyjádření návrhy dokumentací programů obsahujících pořízení nebo architektonické změny určených informačních systémů vypracovaných podle zvláštního právního předpisu7a) a investiční záměry akcí pořízení nebo architektonických změn určených informačních systémů, c) předložit Agentuře před zahájením poskytování služby informačního systému veřejné správy jimi spravovaným určeným informačním systémem nebo na žádost Agentury provozní dokumentaci určeného informačního systému k posouzení, zda určený informační systém odpovídá jeho projektu nebo projektu jeho architektonických změn, v podobě, v jaké k nim bylo učiněno souhlasné vyjádření Agentury nebo souhlasné rozhodnutí vlády; část věty před středníkem se použije pouze v případě určených informačních systémů spravovaných státními orgány nebo státními právnickými osobami anebo určených informačních systémů spravovaných orgány územních samosprávných celků, které slouží k výkonu přenesené působnosti, d) zajistit, aby vazby jimi spravovaného informačního systému veřejné správy s výjimkou provozního informačního systému uvedeného v § 1 odst. 4 písm. a) až d) na informační systémy veřejné správy jiného správce byly uskutečňovány prostřednictvím referenčního rozhraní. Toto ustanovení se nevztahuje na vazby mezi jimi spravovanými informačními systémy veřejné správy a informačními systémy veřejné správy vedenými zpravodajskými službami, e) odstranit zjištěné nedostatky ve lhůtě stanovené Agenturou, f) předložit Agentuře k vyjádření a v případě určených informačních systémů spravovaných orgány územních samosprávných celků, které slouží výlučně k výkonu samostatné působnosti, na vědomí projekty určených informačních systémů nebo jejich architektonických změn, g) uskutečnit programy obsahující pořízení nebo architektonické změny určených informačních systémů, jejichž návrhy dokumentace jsou povinny předložit Agentuře k vyjádření, investiční záměry akcí pořízení nebo architektonických změn určených informačních systémů, které jsou povinny předložit Agentuře k vyjádření, a projekty určených informačních systémů nebo jejich architektonických změn, které jsou povinny předložit Agentuře k vyjádření, až po souhlasném vyjádření Agentury nebo souhlasném rozhodnutí vlády, h) oznámit Agentuře zahájení zkušebního provozu určeného informačního systému souvisejícího s jeho pořízením nebo architektonickými změnami před tím, než tato skutečnost nastane, vést záznam o průběhu zkušebního provozu a zpřístupnit záznam Agentuře dálkovým přístupem, i) zahájit poskytování služby informačního systému veřejné správy jím spravovaným určeným informačním systémem až po vyjádření Agentury, že určený informační systém odpovídá jeho projektu nebo projektu jeho architektonických změn, v podobě, v jaké k nim bylo učiněno souhlasné vyjádření Agentury nebo souhlasné rozhodnutí vlády; část věty před středníkem se nepoužije na službu informačního systému veřejné správy, která se týká výlučně výkonu samostatné působnosti, j) provádět hodnocení ekonomické výhodnosti způsobu provozu jimi spravovaných informačních systémů veřejné správy, k) provádět před pořízením informačního systému veřejné správy nebo v rámci architektonických změn anebo rozvoje jimi spravovaného informačního systému veřejné správy hodnocení ekonomické výhodnosti jeho provozu. (3) Ústřední správní úřady zveřejňují věstníky vydávané ve své působnosti na portálu veřejné správyportálu veřejné správy. (4) Orgány veřejné správy vykonávají informační činnost tak, aby nebyla ohrožena činnost zpravodajské služby. (5) Orgány veřejné správy mohou při zkušebním provozu informačního systému veřejné správy využívat v nezbytném rozsahu údaje, které se v informačním systému veřejné správy vedou nebo povedou nebo které jsou nebo budou v souvislosti s poskytováním služby informačního systému veřejné správy využívány. § 5a Dlouhodobé řízení informačních systémů veřejné správy (1) Rada vlády pro informační společnost vytváří a předkládá vládě ke schválení informační koncepci České republiky. Informační koncepce České republiky stanoví cíle České republiky v oblasti informačních systémů veřejné správy a obecné principy pořizování, architektonických změn, vytváření, správy, provozování, užívání a rozvoje informačních systémů veřejné správy v České republice na období 5 let. (2) Orgány veřejné správy vytvářejí a vydávají informační koncepci orgánu veřejné správy, uplatňují ji v praxi a vyhodnocují její dodržování. V informační koncepci orgánu veřejné správy orgány veřejné správy stanoví své dlouhodobé cíle v oblasti řízení spravovaných informačních systémů veřejné správy a vymezí obecné principy pořizování, architektonických změn, vytváření, správy, provozování, užívání a rozvoje svých informačních systémů veřejné správy. V případě orgánů téhož územního samosprávného celku se vytváří jedna informační koncepce pro všechny orgány územního samosprávného celku. Orgány veřejné správy předkládají informační koncepci orgánu veřejné správy do 3 měsíců ode dne jejího vydání nebo aktualizace Agentuře. Strukturu a náležitosti informační koncepce orgánu veřejné správy, jakož i postupy orgánů veřejné správy při jejím vytváření, vydávání a při vyhodnocování jejího dodržování, požadavky na řízení informačních systémů veřejné správy, včetně bezpečnostních úrovní a dekomponování informačních systémů veřejné správy, technické požadavky na informační systémy veřejné správy, pravidla pro strukturování dat v informačních systémech veřejné správy a bezpečnostní požadavky na zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací zpracovávaných v informačních systémech veřejné správy spravovaných orgány veřejné správy, které nejsou orgány nebo osobami, kterým se ukládají povinnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti podle zákona upravujícího kybernetickou bezpečnost, stanoví prováděcí právní předpis. (3) Na základě vydané informační koncepce orgánu veřejné správy orgány veřejné správy vytvářejí a vydávají provozní dokumentaci k jednotlivým informačním systémům veřejné správy, uplatňují ji v praxi a vyhodnocují její dodržování. Strukturu a náležitosti provozní dokumentace stanoví prováděcí právní předpis. (4) Orgány veřejné správy si zajistí atestaciatestaci dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správyinformačních systémů veřejné správy s výjimkou provozních informačních systémůprovozních informačních systémů uvedených v § 1 odst. 4 písm. a) až d) a prokáží splnění povinností podle odstavců 2 a 3 atestematestem dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správyinformačních systémů veřejné správy. Rozsah provozní dokumentaceprovozní dokumentace předkládané při atestaciatestaci stanoví prováděcí právní předpis. Povinnost podle věty první se nevztahuje na obceobce, které vykonávají přenesenou působnost pouze v základním rozsahu9a). § 5b (1) Orgány veřejné správy uplatňují opatření odpovídající bezpečnostním požadavkům na zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací zpracovávaných v informačních systémech veřejné správy. (2) Orgány veřejné správy při využívání cloud computingucloud computingu postupují podle bezpečnostních pravidel pro orgány veřejné moci využívající služby cloud computingucloud computingu podle právního předpisu upravujícího kybernetickou bezpečnost. § 5c Kontrola dodržování povinností orgánů veřejné správy (1) Zjistí-li Agentura při kontrole podle § 4 odst. 2 písm. a) u orgánu veřejné správy nedostatky, uloží orgánu veřejné správy, aby přijal opatření k nápravě těchto nedostatků. (2) Agentura při ukládání opatření podle odstavce 1 specifikuje zjištěné nedostatky a stanoví opatření, která mají být orgánem veřejné správy přijata k nápravě těchto nedostatků, a určí orgánu veřejné správy přiměřenou lhůtu k přijetí těchto opatření. Tato lhůta nesmí přesáhnout 6 měsíců a v případě nedostatku v podobě nesouladu informační koncepce orgánu veřejné správy s informační koncepcí České republiky 3 měsíce. (3) Realizace programů obsahujících pořízení nebo architektonické změny určených informačních systémů, investičních záměrů akcí pořízení nebo architektonických změn určených informačních systémů anebo projektů určených informačních systémů nebo jejich architektonických změn bez souhlasného vyjádření Agentury nebo souhlasného rozhodnutí vlády, jsou-li vyžadovány, se považuje za porušení rozpočtové kázně. § 5d (1) V případech, kdy byl z informačního systému veřejné správy poskytnut nebo využit údaj anebo bylo do informačního systému veřejné správy přistoupeno na základě umožnění zvláštního přístupu a ten, komu byl zvláštní přístup umožněn, písemně prohlásí, že zpřístupnění záznamu o umožnění zvláštního přístupu další osobě nebo její součásti by mohlo ohrozit zajištění účelu, pro který byl zvláštní přístup umožněn, nelze po dobu trvání tohoto ohrožení záznam zpřístupnit. To neplatí pro zpřístupnění záznamu orgánu činnému v trestním řízeníorgánu činnému v trestním řízení, jde-li o trestný čintrestný čin související s účelem, pro který byl umožněn zvláštní přístup, nebo orgánu vykonávajícímu dozor nad zpracováním osobních údajů v rámci jeho působnosti. Zvláštním přístupem se pro účely tohoto zákona rozumí přístup do informačního systému veřejné správy v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku nebo vnitřní bezpečnosti, s předcházením, vyhledáváním nebo odhalováním trestné činnosti anebo stíháním trestných činůtrestných činů, se zajišťováním významného hospodářského nebo finančního zájmu České republiky anebo Evropské unie, včetně měnové, rozpočtové a daňové oblasti, nebo se zajišťováním ochrany subjektu údajů. (2) Ten, kdo učinil prohlášení podle odstavce 1, je povinen správci informačního systému veřejné správy bez zbytečného odkladu oznámit, že pominuly důvody pro znepřístupnění záznamu o umožnění zvláštního přístupu. § 5e Správce informačního systému veřejné správy poskytuje Ministerstvu vnitra, Policii České republiky nebo zpravodajským službám za účelem provádění opatření k evidenční ochraně údajů na základě jejich požadavku záznamy o poskytnutí a využití údajů a o přístupu do informačního systému veřejné správy, včetně záznamů, které obsahují neveřejné nebo znepřístupněné údaje, a to způsobem umožňujícím nepřetržitý a dálkový přístup. HLAVA III AKREDITACE A ATESTACE V OBLASTI INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY § 6 Pověření k provádění akreditace (1) Akreditaci provádí právnická nebo fyzická osoba, která je členem mezinárodních sdružení zabývajících se akreditací a určených Agenturou podle odstavce 6 a která byla na základě žádosti o pověření k provádění akreditace rozhodnutím Agentury k provádění akreditace pověřena (dále jen „akreditující osoba“). Pověření k provádění akreditace je nepřevoditelné. (2) K žádosti o pověření k provádění akreditaceakreditace žadatel přikládá a) zakladatelský dokument, jde-li o právnickou osobu, b) doklad o věcných, personálních a organizačních předpokladech pro činnost akreditující osoby, c) doklad o členství v mezinárodních sdruženích zabývajících se akreditací a určených Agenturou podle odstavce 6 a způsob a rozsah plnění povinností z členství vyplývajících, d) doklad o zajištění zdrojů potřebných pro výkon činností akreditující osoby, e) podmínky a postupy posuzování žadatelů o akreditaci (dále jen „akreditační pravidla“), které musí být v souladu s pravidly mezinárodních sdružení zabývajících se akreditací určených Agenturou podle odstavce 6. (3) Splňuje-li žadatel všechny podmínky předepsané tímto zákonem pro pověření k provádění akreditace, vydá Agentura rozhodnutí, jímž jej prováděním akreditace pověří. V opačném případě žádost o pověření k provádění akreditace zamítne. V rozhodnutí, kterým Agentura pověřuje akreditující osobu prováděním akreditace, vysloví Agentura souhlas s akreditačními pravidly. Žadatel je akreditován též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb. (4) Akreditující osoba je povinna a) postupovat při provádění akreditace v souladu s akreditačními pravidly, s nimiž Agentura vyslovila souhlas, b) plnit povinnosti vyplývající z členství v mezinárodních sdruženích zabývajících se akreditací určených Agenturou podle odstavce 6, c) mít zajištěné zdroje potřebné pro výkon svých činností, d) personálně zajišťovat své činnosti osobami, které mají odborné znalosti, zkušenosti a kvalifikaci nezbytnou pro provádění akreditacíakreditací a které jsou obeznámeny s akreditačními pravidly, e) jednat v průběhu akreditaceakreditace nestranně a nepodjatě, zejména se zdržet všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v její nestrannost, f) ohlásit bezodkladně Agentuře, že není schopna po dobu delší než 3 měsíce plnit povinnosti podle písmene c). (5) Neplní-li akreditující osoba povinnosti stanovené v tomto zákoně a a) byla jí v uplynulém kalendářním roce nejméně dvakrát Agenturou uložena pokuta podle § 7, nebo b) porušení zákona je natolik závažné, že již nelze očekávat nápravu závadného stavu a řádné plnění povinností akreditující osoby, rozhodne Agentura o odnětí pověření k provádění akreditace; Agentura vždy rozhodne o odnětí pověření k provádění akreditace, pokud o to akreditující osoba písemně požádá. (6) Seznam určených mezinárodních sdružení zabývajících se akreditací, rozhodnutí o pověření akreditující osoby k provádění akreditace a rozhodnutí o odnětí pověření k provádění akreditace uveřejní Agentura ve Věstníku Agentury. (7) Kontrolu akreditující osoby při plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona vykonává Agentura. § 6a Osvědčení o akreditaci (1) AkreditaciAkreditaci zahájí akreditující osoba na žádost právnické nebo fyzické osoby, pokud jsou podnikateli. AkreditaceAkreditace se provádí za úplatu. Cena se sjednává podle zvláštního právního předpisu10). (2) Na základě provedené akreditaceakreditace vydá akreditující osoba osvědčení o akreditaciakreditaci, pokud má žadatel o akreditaciakreditaci oprávnění podnikat v oblasti atestacíatestací a splňuje podmínky akreditačních pravidel. Osvědčení o akreditaciakreditaci vymezuje předmět, rozsah a podmínky zabezpečení předpokladů podle věty první a dobu, na kterou bylo vydáno. (3) Akreditující osoba předá v elektronické podobě Agentuře informace o vydaném osvědčení o akreditaci ve lhůtě 7 pracovních dnů ode dne jeho vydání. (4) Akreditující osoba dohlíží u atestačních středisek nad dodržováním podmínek v akreditačních pravidlech. Zjistí-li nedostatky v jejich plnění, podle závažnosti nedostatků v souladu s akreditačními pravidly, osvědčení o akreditaci odejme. Tuto skutečnost akreditující osoba bezodkladně sdělí Agentuře v elektronické podobě. § 6b Pověření k provádění atestací (1) Atestace provádí atestační středisko podle § 2 písm. l), které bylo na základě žádosti o pověření k provádění atestací rozhodnutím Agentury pověřeno k provádění atestací. (2) Agentura vydá rozhodnutí o pověření atestačního střediska k provádění atestací, pokud k žádosti o pověření k provádění atestací předloží a) návrh atestačních podmínekatestačních podmínek, jež obsahují náležitosti podle § 2 písm. r), b) osvědčení o akreditaciakreditaci podle § 6a a c) potvrzení příslušných orgánů, že nemá splatný nedoplatek na pojistném na veřejné zdravotní pojištění, na pojistném na sociální zabezpečení, na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky. (3) V pověření k provádění atestací Agentura stanoví období, na které se pověření uděluje, a schválí postupy atestačního střediska při provádění atestací obsažené v atestačních podmínkách, které žadatel o pověření k provádění atestací předložil. (4) Atestační střediskoAtestační středisko je pověřeno k provádění atestaceatestace též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb. (5) Pověření k provádění atestací nelze bez souhlasu Agentury převést na jinou osobu. Pověření k provádění atestací se uděluje na období nejvýše 5 let. Agentura rozhodnutím prodlouží období, na které bylo pověření k provádění atestací uděleno, nejvýše však o 5 let, a to i opakovaně, pokud atestační středisko splňuje podmínky stanovené v odstavci 2. § 6c (1) Agentura odejme pověření k provádění atestací, jestliže atestační středisko a) pozbylo osvědčení o akreditaciakreditaci, na jehož základě mu bylo pověření k provádění atestacíatestací uděleno, b) pozbylo oprávnění k podnikání, na základě kterého bylo oprávněno podnikat v oblasti atestacíatestací, c) neplní povinnosti stanovené tímto zákonem, nepostupuje podle atestačních podmínek, nebo nedodržuje ustanovení prováděcích právních předpisů k tomuto zákonu, ačkoliv bylo na možnost odnětí pověření k provádění atestací z těchto důvodů Agenturou písemně upozorněno a nápravu nezjednalo ani v přiměřené lhůtě stanovené Agenturou, nebo d) ve stanovené lhůtě nepředložilo Agentuře upravené znění atestačních podmínek podle odstavce 4. (2) Agentura odejme pověření k provádění atestací, jestliže o to atestační středisko písemně požádá. (3) Agentura může z vlastního podnětu zrušit rozhodnutí o schválení postupů atestačního střediska podle § 6b odst. 3, a) dojde-li k ohrožení nebo omezení provozu informačních systémů veřejné správy, b) je-li to nezbytné k dodržení mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. (4) Jestliže Agentura zruší rozhodnutí o schválení postupů atestačního střediska při provádění atestací, sdělí atestačnímu středisku důvody, proč bylo rozhodnutí zrušeno, a vyzve ho, aby ve stanovené přiměřené lhůtě předložilo Agentuře upravené znění atestačních podmínek ke schválení postupů atestačního střediska při provádění atestací. (5) Agentura schvaluje postupy atestačního střediska při provádění atestací, jestliže atestační středisko předloží návrh jejich nového znění. § 6d Provádění atestací (1) Atestační střediskaAtestační střediska jsou při provádění atestacíatestací povinna a) postupovat podle atestačních podmínekatestačních podmínek a b) provádět posuzování dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správyinformačních systémů veřejné správy v souladu s tímto zákonem a postupy stanovenými prováděcím právním předpisem. (2) Atestační středisko není oprávněno provádět atestace dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správyinformačních systémů veřejné správy, na jejichž vývoji, přípravě, výrobě nebo na obchodu se jakkoliv podílelo samo nebo s ním ekonomicky nebo personálně spojená osoba, kdy a) ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob anebo fyzické osoby blízké11), b) účastí na kontrole nebo jměníúčastí na kontrole nebo jmění se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoli podíl na základním kapitálu nebo podíl s hlasovacím právem. (3) Atestační střediskoAtestační středisko provádí atestaceatestace na základě smlouvy uzavřené s žadatelem o atestaciatestaci za úplatu. Cena se sjednává podle zvláštního právního předpisu10). (4) Atestační střediskoAtestační středisko vydá žadateli o atestaciatestaci protokol o provedené zkoušce ve lhůtě 7 pracovních dnů ode dne ukončení této zkoušky. Atestační střediskoAtestační středisko vydá o kladném výsledku atestaceatestace žadateli atestatest. AtestAtest musí obsahovat podmínky platnosti atestuatestu. (5) AtestAtest se vydává na dobu nejvýše 5 let. (6) Atestační střediskoAtestační středisko, které vystavilo atestatest, může na základě žádosti držitele atestuatestu před uplynutím platnosti atestuatestu prodloužit jeho platnost o 2 roky, a to i opakovaně. Žadatel i atestační střediskoatestační středisko při prodlužování platnosti atestuatestu postupují obdobně jako při provádění atestacíatestací. (7) Atestační středisko předá v elektronické podobě prostřednictvím automatizovaného ohlašovacího procesu přístupného dálkovým přístupem na elektronické adrese, kterou Agentura uveřejní ve Věstníku Agentury, Agentuře informace o provedené atestaci ve lhůtě 7 pracovních dnů ode dne jejího provedení. Informaci o vydání atestu Agentura uveřejní ve Věstníku Agentury. (8) Kontrolu atestačních středisek při plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona vykonává Agentura. § 6e Uzavření smlouvy o provedení atestace (1) Atestační středisko zveřejní atestační podmínky, každou jejich změnu, odejmutí pověření k provádění atestací (§ 6c odst. 1 a 2) nebo zrušení rozhodnutí o schválení postupů atestačního střediska (§ 6c odst. 3) ve své provozovně a způsobem umožňujícím dálkový přístup do 7 pracovních dnů od vydání příslušného rozhodnutí Agentury. (2) Atestační střediskoAtestační středisko navrhne uzavření smlouvy a provedení atestaceatestace každému, kdo jej způsobem stanoveným v atestačních podmínkáchatestačních podmínkách vyzve k uzavření smlouvy podle zveřejněných atestačních podmínekatestačních podmínek. (3) Odchylky od atestačních podmínekatestačních podmínek lze pro jednotlivý případ sjednat jen tehdy, jestliže to atestační podmínkyatestační podmínky připouštějí a jestliže se těmito změnami nemění povaha nabízené atestační službyslužby. (4) Atestačnímu střediskuAtestačnímu středisku nevzniká povinnost navrhnout uzavření smlouvy o provedení atestaceatestace, jestliže jejím obsahem mají být také odchylky od atestačních podmínekatestačních podmínek podle odstavce 3. § 6f Zvláštní ustanovení o účastenství v řízení (1) Účastníkem řízení o udělení pověření k provádění akreditaceakreditace je žadatel o pověření k provádění akreditaceakreditace. Účastníkem řízení o odnětí pověření k provádění akreditaceakreditace je akreditující osoba, které má být rozhodnutím pověření odňato. (2) Účastníkem řízení o udělení pověření k provádění atestacíatestací je žadatel o pověření k provádění atestacíatestací. Účastníkem řízení o odnětí pověření k provádění atestacíatestací je atestační střediskoatestační středisko, kterému má být rozhodnutím pověření odňato. (3) Účastníkem řízení o vyslovení souhlasu se změnou postupů atestačního střediskaatestačního střediska a o zrušení rozhodnutí o schválení postupů atestačního střediskaatestačního střediska je atestační střediskoatestační středisko, jehož postupů se řízení týká. HLAVA IV PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY § 6g (1) Portálem veřejné správy je informační systém veřejné správy zajišťující přístup k informacím veřejných orgánů a komunikaci s veřejnými orgány. Správcem portálu veřejné správy je Agentura. (2) Portál veřejné správy zajišťuje přístup k informacím získaným na základě informační činnostiinformační činnosti [§ 2 písm. a)] veřejných orgánů zejména v oblasti sociálního zabezpečení, zdravotnického zabezpečení, správy veřejných financí, dotací, veřejných zakázek, státní statistické služby, evidence a identifikace osob, jejich součástí a práv a povinností těchto osob či jejich součástí a tvorby a publikace právních předpisů. (3) Portál veřejné správy zajišťuje komunikaci s veřejnými orgány prostřednictvím datových schránek, prostřednictvím přístupu se zaručenou identitou do informačních systémů veřejné správyinformačních systémů veřejné správy nebo elektronických aplikací spravovaných těmito veřejnými orgány a prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy. (4) Portál veřejné správy dále zajišťuje přístup k informacím fyzických osob a právnických osob, zejména k formulářům v elektronické podobě těchto osob, a komunikaci s fyzickými osobami a právnickými osobami. Portál veřejné správy zajišťuje přístup k informacím fyzických osob a právnických osob na základě písemné smlouvy mezi správcem portálu veřejné správy a fyzickou osobou, k jejímž informacím je zajištěn přístup, nebo právnickou osobou, k jejímž informacím je zajištěn přístup; písemná smlouva se nevyžaduje, stanoví-li fyzické osobě nebo právnické osobě povinnost zpřístupnit informaci prostřednictvím portálu veřejné správy zákon. Fyzická osoba, k jejímž informacím je zajištěn přístup, a právnická osoba, k jejímž informacím je zajištěn přístup, hradí za zajištění tohoto přístupu úplatu; to neplatí, stanoví-li fyzické osobě nebo právnické osobě povinnost zpřístupnit informaci prostřednictvím portálu veřejné správy zákon. Úplata je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji správce portálu veřejné správy. Správce portálu veřejné správy stanoví podmínky, za kterých budou informace fyzických osob nebo právnických osob prostřednictvím portálu veřejné správy zpřístupněny, a pravidla pro stanovení výše úplaty a způsob její úhrady a zveřejní je na portálu veřejné správy. (5) Portál veřejné správy umožňuje fyzické osobě zápis dokladu, průkazu, osvědčení nebo jiné veřejné listinyveřejné listiny za účelem zasílání informace o končící platnosti této veřejné listinyveřejné listiny na kontaktní údaj a zápis sériového čísla, vydavatele a platnosti kvalifikovaného certifikátu pro elektronický podpis. (6) Portál veřejné správy zajišťuje poskytování digitálního stejnopisu průkazu k prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti prostřednictvím mobilní aplikace pro prokazování a elektronické aplikace pro ověřování. HLAVA V CENTRÁLNÍ MÍSTO SLUŽEB § 6h (1) Centrálním místem služeb se rozumí soubor technických a programových prostředků, jehož prostřednictvím jsou poskytovány nebo využívány služby informačních systémů veřejné správy a jehož prostřednictvím jsou využívány a propojovány sítě elektronických komunikací. (2) Centrální místo služeb spravuje Ministerstvo vnitra. Ministerstvo vnitra může svěřit provozování centrálního místa služeb právnické osobě nebo fyzické osobě. (3) Správce centrálního místa služeb vytváří a vydá provozní dokumentaci centrálního místa služeb, uplatňuje ji v praxi a vyhodnocuje její dodržování. (4) Orgány veřejné správy zajistí, aby jimi spravované informační systémy veřejné správy s výjimkou provozních informačních systémů uvedených v § 1 odst. 4 písm. a) až d) uskutečňovaly vazbu mezi informačními systémy veřejné správy na informační systémy veřejné správy spravované jinými orgány veřejné správy nebo na informační systémy soukromoprávních uživatelů údajů prostřednictvím centrálního místa služeb. (5) Poskytují-li nebo využívají-li orgány veřejné správy služby informačních systémů veřejné správy s využitím sítě elektronických komunikací, zajistí, aby se tak stalo prostřednictvím centrálního místa služeb. (6) Správce centrálního místa služeb a správce referenčního rozhraní zajistí, aby přístup k referenčnímu rozhraní byl možný výlučně prostřednictvím centrálního místa služeb. HLAVA VI VYUŽÍVÁNÍ CLOUD COMPUTINGU ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY § 6i Působnost v oblasti využívání cloud computingu orgány veřejné správy (1) Vláda a) pověřuje osobu nebo jiné právní uspořádání, které jsou zřízené nebo založené státem a které splňují požadavky podle § 6m odst. 1, poskytováním cloud computingucloud computingu orgánům veřejné správy (dále jen „poskytovatel státního cloud computingucloud computingu“), b) schvaluje plán zajištění potřebné kapacity pro poskytování cloud computingucloud computingu poskytovatelem státního cloud computingucloud computingu orgánům veřejné správy, včetně rozpočtového výhledu na 5 let. (2) Agentura a) koordinuje využívání cloud computingucloud computingu orgány veřejné správy, b) vydává metodické pokyny pro využívání cloud computingucloud computingu orgány veřejné správy, c) zpracovává plán zajištění potřebné kapacity pro poskytování cloud computingucloud computingu poskytovatelem státního cloud computingucloud computingu orgánům veřejné správy, včetně rozpočtového výhledu na 5 let a předkládá ho vládě, d) navrhuje opatření k zajištění dlouhodobě udržitelného financování využívání cloud computingucloud computingu orgány veřejné správy, e) kontroluje, zda cloud computingcloud computing poskytovaný orgánům veřejné správy splňuje požadavky podle § 6n a kvalitu tohoto cloud computingucloud computingu, f) spravuje informační systém cloud computingucloud computingu pro orgány veřejné správy (dále jen „informační systém cloud computingucloud computingu“), g) vede katalog cloud computingucloud computingu pro orgány veřejné správy (dále jen „katalog cloud computingucloud computingu“), h) vykonává působnost správního orgánu příslušného k uplatňování, regulaci a kontrole cen podle právního předpisu upravujícího ceny v případě cen za poskytování cloud computingucloud computingu orgánům veřejné správy. (3) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost kontroluje, zda cloud computingcloud computing poskytovaný orgánům veřejné správy splňuje požadavky podle § 6n, v případě, že je využíván k provozování informačního systému veřejné správy, který je informačním nebo komunikačním systémem kritické informační infrastruktury, významným informačním systémem nebo informačním systémem základní služby podle právního předpisu upravujícího kybernetickou bezpečnost. (4) Orgán veřejné správy poskytne na žádost Agentury podklady pro zpracování plánu zajištění potřebné kapacity pro poskytování cloud computingu poskytovatelem státního cloud computingu orgánům veřejné správy. § 6j Informační systém cloud computingu (1) Zřizuje se informační systém cloud computingucloud computingu, který je informačním systémem veřejné správy sloužícím k podpoře řízení využívání cloud computingucloud computingu orgány veřejné správy. (2) Správcem informačního systému cloud computingu je Agentura. (3) Správce informačního systému cloud computingucloud computingu může prostřednictvím informačního systému cloud computingucloud computingu poskytovat službu dynamického nákupního systému podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek. (4) Správce informačního systému cloud computingucloud computingu může prostřednictvím informačního systému cloud computingucloud computingu poskytovat službu elektronického nástroje podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek. § 6k Katalog cloud computingu (1) Katalog cloud computingucloud computingu je seznam, ve kterém se vedou údaje o poptávkách cloud computingupoptávkách cloud computingu, poskytovatelích cloud computingucloud computingu, nabídkách cloud computingunabídkách cloud computingu a o cloud computingu využívaném orgány veřejné správy. (2) Údaji vedenými v katalogu cloud computingucloud computingu o a) poptávkách cloud computingupoptávkách cloud computingu jsou 1. údaje identifikující poptávku cloud computingupoptávku cloud computingu, 2. údaje identifikující orgán veřejné správy, který cloud computingcloud computing poptává, 3. údaje charakterizující poptávaný cloud computingcloud computing, včetně údajů o základních parametrech poptávaného cloud computingucloud computingu a požadované bezpečnostní úrovni, b) poskytovatelích cloud computingucloud computingu jsou údaje identifikující poskytovatele cloud computingucloud computingu, c) nabídkách cloud computingunabídkách cloud computingu jsou 1. údaje identifikující nabídku cloud computingunabídku cloud computingu, 2. údaje identifikující poskytovatele cloud computingucloud computingu, který cloud computingcloud computing nabízí, 3. údaje charakterizující nabízený cloud computingcloud computing, včetně údajů o základních parametrech nabízeného cloud computingucloud computingu a jeho bezpečnostní úrovni a údaje o předpokládaném místu zpracování informací orgánu veřejné správy a předpokládané době, předpokládaném rozsahu a předpokládaném účelu zpracování informací orgánu veřejné správy v tomto místě, případně o tom, že nabízený cloud computing vyžaduje dlouhodobé uložení informací orgánu veřejné správy mimo území Evropské unieúzemí Evropské unie, d) využívaném cloud computingucloud computingu jsou 1. údaje identifikující využívaný cloud computingcloud computing, 2. údaje identifikující orgán veřejné správy, který cloud computingcloud computing využívá, 3. údaje identifikující poskytovatele cloud computingucloud computingu, který cloud computingcloud computing poskytuje, 4. údaje charakterizující využívaný cloud computingcloud computing, včetně údajů o základních parametrech využívaného cloud computingucloud computingu, jeho bezpečnostní úrovni a finančním objemu nákladů vynaložených v souvislosti s využíváním cloud computingucloud computingu. (3) Údaje podle odstavce 2 jsou veřejné s výjimkou údajů charakterizujících poptávaný, nabízený nebo využívaný cloud computing, jejichž zveřejnění by mohlo ohrozit kybernetickou bezpečnost a které určí u konkrétního cloud computingu Agentura na základě požadavku orgánu veřejné správy, který cloud computing poptává nebo využívá. Po jejich vymazání z katalogu cloud computingu Agentura uchová údaje po dobu 5 let v informačním systému cloud computingu. (4) Katalog cloud computingucloud computingu je součástí informačního systému cloud computingucloud computingu. § 6l Základní pravidla využívání cloud computingu orgánem veřejné správy (1) Orgán veřejné správy může využívat pouze cloud computingcloud computing, který splňuje požadavky podle § 6n a je poskytovaný a) poskytovatelem státního cloud computingucloud computingu nebo poskytovatelem cloud computingucloud computingu zapsaným v katalogu cloud computingucloud computingu na základě nabídky cloud computingunabídky cloud computingu tohoto poskytovatele zapsané v okamžiku jejího přijetí orgánem veřejné správy v katalogu cloud computingucloud computingu, b) v rámci vertikální nebo horizontální spolupráce podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek nebo c) v rámci obecné výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek. (2) Přestane-li cloud computingcloud computing využívaný orgánem veřejné správy splňovat podmínky podle odstavce 1, orgán veřejné správy ukončí jeho využívání nejpozději do 12 měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděl. (3) Orgán veřejné správy využívá cloud computingcloud computing poskytovaný poskytovatelem cloud computingucloud computingu na základě písemné smlouvy o poskytování cloud computingucloud computingu orgánu veřejné správy. (4) Odstavce 1 až 3 se nepoužijí v případě cloud computingucloud computingu, který slouží výlučně a) ke správě a řešení technických potíží nebo diagnostice programových anebo technických prostředků, případně k zabezpečení nebo přenosu s tím souvisejících signálů, b) ke správě nebo využívání prostředků pro elektronickou identifikaci využívajících vícefaktorové autentizace, c) k aktualizaci nebo opravě programového prostředku, nebo d) ke shromažďování nebo výměně provozních údajů, e) ke zkušebnímu provozu informačního systému veřejné správy, pokud při něm nebudou využity údaje, které se v informačním systému veřejné správy vedou nebo povedou anebo které jsou nebo budou v souvislosti s poskytováním služby informačního systému veřejné správy využívány. (5) Je-li poskytování cloud computingucloud computingu poskytovatelem státního cloud computingucloud computingu závislé na využití cloud computingucloud computingu jiného poskytovatele cloud computingucloud computingu, použijí se na toto využití ustanovení tohoto zákona o využívání cloud computingucloud computingu orgány veřejné správy. § 6m Požadavky na poskytovatele cloud computingu poskytujícího cloud computing orgánu veřejné správy (1) Poskytovatelem cloud computingucloud computingu poskytujícím cloud computingcloud computing orgánu veřejné správy může být pouze osoba nebo jiné právní uspořádání, které jsou a) způsobilé zajistit základní úroveň ochrany důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací orgánu veřejné správy, b) bezúhonné v rozsahu bezúhonnosti požadované po kvalifikovaném správci kvalifikovaného systému elektronické identifikace, c) způsobilé pro poskytnutí cloud computingucloud computingu orgánu veřejné správy z hlediska veřejného pořádku, bezpečnosti a dodržování práv třetích osob. (2) Poskytovatelem cloud computingucloud computingu poskytujícím orgánu veřejné správy cloud computingcloud computing zařazený do nejvyšší bezpečnostní úrovně může být pouze poskytovatel státního cloud computingucloud computingu. § 6n Požadavky na cloud computing využívaný orgánem veřejné správy Orgán veřejné správy může využívat a poskytovatel cloud computingucloud computingu může orgánu veřejné správy nebo poskytovateli státního cloud computingucloud computingu poskytovat pouze cloud computingcloud computing, a) který umožňuje splnění požadavků kladených na informační systém veřejné správy informační koncepcí České republiky, b) který umožňuje dosažení alespoň základní úrovně ochrany důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací orgánu veřejné správy, c) který umožňuje orgánu veřejné správy postupovat podle bezpečnostních pravidel pro orgány veřejné moci využívající služby cloud computingucloud computingu podle právního předpisu upravujícího kybernetickou bezpečnost, d) jehož bezpečnostní úroveň je stejná nebo vyšší než bezpečnostní úroveň informačního systému veřejné správy nebo jeho části, k zajištění jehož provozu je využíván, e) který v případě, že je jeho poskytování závislé na jiném cloud computingucloud computingu, je poskytovaný s využitím cloud computingucloud computingu splňujícího požadavky podle písmen b) až d) a poskytovaného poskytovatelem státního cloud computingucloud computingu nebo poskytovatelem cloud computingucloud computingu zapsaným v katalogu cloud computingucloud computingu; část věty před středníkem se nepoužije v případě cloud computingucloud computingu poskytovaného podle § 6l odst. 1 písm. c), f) u něhož v případě, že je jeho poskytování závislé na více poskytovatelích cloud computingucloud computingu, je každý poskytovatel cloud computingucloud computingu poskytovatelem státního cloud computingucloud computingu nebo poskytovatelem cloud computingucloud computingu zapsaným v katalogu cloud computingucloud computingu; část věty před středníkem se nepoužije v případě cloud computingucloud computingu poskytovaného podle § 6l odst. 1 písm. c). § 6o Zápis poptávky cloud computingu do katalogu cloud computingu (1) Agentura zapíše poptávku cloud computingu do katalogu cloud computingu na základě požadavku orgánu veřejné správy, který poptává poskytnutí cloud computingu, a to do 15 dnů ode dne uplatnění požadavku. Agentura dále zapíše poptávku cloud computingu do katalogu cloud computingu na základě vlastního vyhodnocení potřeby využívání cloud computingu orgány veřejné správy. (2) Orgán veřejné správy uplatňuje požadavek elektronicky ve strojově čitelném formátu. (3) Orgán veřejné správy uvede v požadavku údaje o poptávce cloud computingupoptávce cloud computingu v rozsahu údajů, které se o poptávce cloud computingupoptávce cloud computingu vedou v katalogu cloud computingucloud computingu. (4) Orgán veřejné správy připojí k požadavku hodnocení ekonomické výhodnosti využití poptávaného cloud computingucloud computingu. (5) Odpovídá-li poptávka cloud computingu zapsaná v katalogu cloud computingu charakteristikou poptávaného cloud computingu jiné poptávce cloud computingu zapsané v katalogu cloud computingu, Agentura tyto poptávky sdruží. § 6p Výmaz poptávky cloud computingu z katalogu cloud computingu (1) Agentura vymaže z katalogu cloud computingu poptávku cloud computingu, a) o jejíž zápis do katalogu cloud computingu požádal orgán veřejné správy, na základě požadavku tohoto orgánu veřejné správy, a to do 15 dnů ode dne uplatnění požadavku, b) o jejíž zápis do katalogu cloud computingu požádal orgán veřejné správy, po uplynutí doby 1 roku ode dne, kdy byla poptávka cloud computingupoptávka cloud computingu do katalogu cloud computingucloud computingu zapsána, c) o jejíž zápis do katalogu cloud computingucloud computingu požádal orgán veřejné správy, na základě zápisu cloud computingu, který je předmětem poptávky cloud computingupoptávky cloud computingu, do katalogu cloud computingucloud computingu podle § 6x, d) kterou zapsalo do katalogu cloud computingucloud computingu podle § 6o odst. 1 věty druhé, na základě vlastního vyhodnocení potřeby využívání cloud computingucloud computingu orgány veřejné správy. (2) Agentura vyrozumí prostřednictvím informačního systému cloud computingu orgán veřejné správy, na základě jehož požadavku byla poptávka cloud computingu do katalogu cloud computingu zapsána, o výmazu poptávky cloud computingu podle odstavce 1 písm. a) a b). Zápis poskytovatele cloud computingu do katalogu cloud computingu § 6q (1) Agentura rozhodne o zápisu poskytovatele cloud computingu do katalogu cloud computingu na základě jeho žádosti, splňuje-li poskytovatel cloud computingu požadavky podle § 6m odst. 1. O žádosti rozhodne Agentura do 45 dnů ode dne jejího podání; proti rozhodnutí o žádosti není rozklad přípustný. (2) Je-li žádosti v plném rozsahu vyhověno, písemné vyhotovení rozhodnutí se nevydává. Takové rozhodnutí nabývá právní moci dnem zápisu poskytovatele cloud computingu do katalogu cloud computingu. O zápisu do katalogu cloud computingu Agentura vyrozumí poskytovatele cloud computingu, který o zápis požádal. (3) Poskytovatel cloud computingucloud computingu podává žádost elektronicky ve strojově čitelném formátu. (4) Poskytovatel cloud computingucloud computingu uvede v žádosti a) údaje o sobě v rozsahu údajů, které se o poskytovateli cloud computingucloud computingu vedou v katalogu cloud computingucloud computingu, b) adresu svého sídla, má-li jej mimo území České republiky. (5) Poskytovatel cloud computingucloud computingu k žádosti připojí a) doklad vydaný orgánem státu, v němž má sídlo, obsahující identifikační údaje osob, které jsou jeho skutečným majitelem; část věty před středníkem se nepoužije, má-li poskytovatel cloud computingucloud computingu sídlo na území České republiky, b) doklad o svých zkušenostech s poskytováním cloud computingucloud computingu za posledních 5 let, c) doklad o tom, že splňuje požadavky pro certifikaci nebo audit pro oblast ochrany důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací, pokud jsou požadovány právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost, d) doklad o své bezúhonnosti, nelze-li bezúhonnost potvrdit postupem podle § 12 zákona o Rejstříku trestů; ustanovení právního předpisu upravujícího elektronickou identifikaci o dokladech prokazujících bezúhonnost kvalifikovaného správce kvalifikovaného systému elektronické identifikace se použijí obdobně, e) doklad vydaný orgánem státu, v němž má sídlo, a doklad vydaný orgánem státu, na jehož území předpokládá dlouhodobé uložení informací orgánu veřejné správy, že nemá evidován nedoplatek vůči žádnému z orgánů těchto států; část věty před středníkem se ve vztahu k dokladu vydanému orgánem státu, v němž má poskytovatel cloud computingucloud computingu sídlo, nepoužije, má-li poskytovatel cloud computingu sídlo na území České republiky. (6) Nevydává-li orgán státu doklad podle odstavce 5 písm. a) nebo e), poskytovatel cloud computingucloud computingu jej může nahradit čestným prohlášením. § 6r (1) Agentura si vyžádá pro účely posouzení splnění požadavků podle § 6m odst. 1 písm. a) závazné stanovisko Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydá závazné stanovisko do 3 měsíců od jeho vyžádání. (2) Agentura si vyžádá pro účely posouzení splnění požadavku podle § 6m odst. 1 písm. c) informace o tom, zda poskytovatel cloud computingu nemá evidovaný nedoplatek u a) orgánu Finanční správy České republiky, b) orgánu Celní správy České republiky, c) orgánu sociálního zabezpečení na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a d) zdravotní pojišťovny na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění. (3) Pro rozsah údajů poskytnutých podle odstavce 2 se přiměřeně použijí ustanovení daňového řádu o rozsahu údajů v potvrzení o stavu osobního daňového účtu. Poskytnutí těchto údajů není porušením mlčenlivosti podle daňového řádu. (4) Agentura si vyžádá pro účely posouzení splnění požadavku podle § 6m odst. 1 písm. c) údaje o skutečném majiteli poskytovatele cloud computingu z evidence údajů o skutečných majitelích; pro tento účel umožní Ministerstvo spravedlnosti Agentuře dálkový přístup k údajům o skutečném majiteli podle právního předpisu upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob. (5) Agentura je oprávněna si vyžádat pro účely posouzení splnění požadavku podle § 6m odst. 1 písm. c) informace Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, Policie České republiky, zpravodajské služby nebo jiného orgánu. (6) Po dobu od vyžádání vyjádření nebo informace podle odstavců 2, 4 a 5 do jejich poskytnutí lhůta podle § 6q odst. 1 neběží, nejdéle však po dobu 3 měsíců. (7) Dokumenty týkající se posuzování splnění požadavků podle § 6m odst. 1, které obsahují utajované informaceutajované informace nebo jiné informace, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti, se uchovávají odděleně mimo spis. § 6s Výmaz poskytovatele cloud computingu z katalogu cloud computingu (1) Agentura rozhodne o výmazu poskytovatele cloud computingu z katalogu cloud computingu, a) požádá-li o to poskytovatel cloud computingucloud computingu, a to do 15 dnů ode dne podání žádosti, nebo b) zjistí-li, že poskytovatel cloud computingu přestal splňovat požadavek podle § 6m odst. 1 písm. a) a nezjednal-li nápravu ve lhůtě stanovené Agenturou, která nesmí být kratší než 30 dnů, nebo zjistí-li, že poskytovatel cloud computingu přestal splňovat požadavek podle § 6m odst. 1 písm. b) nebo c). (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 není rozklad přípustný. (3) Agentura vyrozumí prostřednictvím informačního systému cloud computingu o výmazu poskytovatele cloud computingu z katalogu cloud computingu orgán veřejné správy, který využívá cloud computing tohoto poskytovatele cloud computingu; ve vyrozumění uvede datum výmazu a jeho důvody. (4) Ustanovení § 6r se na výmaz poskytovatele cloud computingucloud computingu z katalogu cloud computingucloud computingu použijí obdobně. Zápis nabídky cloud computingu do katalogu cloud computingu § 6t (1) Agentura rozhodne o zápisu nabídky cloud computingu zařazeného do jiné než nejnižší bezpečnostní úrovně do katalogu cloud computingu na základě žádosti poskytovatele státního cloud computingu nebo poskytovatele cloud computingu zapsaného v katalogu cloud computingu, splňuje-li nabízený cloud computing požadavky podle § 6n písm. a), b), d) a f) a požadavek podle § 6n písm. e), pokud jde o požadavky podle § 6n písm. b) a d) a požadavek na poskytování podpůrného cloud computingu poskytovatelem státního cloud computingu nebo poskytovatelem cloud computingu zapsaným v katalogu cloud computingu. Agentura rozhodne o zápisu nabídky cloud computingu zařazeného do nejnižší bezpečnostní úrovně do katalogu cloud computingu na základě žádosti poskytovatele podle věty první, splňuje-li nabízený cloud computing požadavky podle § 6n písm. a) a f) a požadavek podle § 6n písm. e), pokud jde o požadavek na poskytování podpůrného cloud computingu poskytovatelem státního cloud computingu nebo poskytovatelem cloud computingu zapsaným v katalogu cloud computingu. O žádosti podle vět první a druhé rozhodne Agentura do 30 dnů ode dne jejího podání; proti rozhodnutí o žádosti není rozklad přípustný. (2) Je-li žádosti v plném rozsahu vyhověno, písemné vyhotovení rozhodnutí se nevydává. Takové rozhodnutí nabývá právní moci dnem zápisu nabídky cloud computingu do katalogu cloud computingu. Agentura o zápisu do katalogu cloud computingu vyrozumí poskytovatele cloud computingu, který o zápis požádal. (3) Poskytovatel cloud computingucloud computingu podává žádost elektronicky ve strojově čitelném formátu. (4) Poskytovatel cloud computingucloud computingu může v žádosti uvést pouze jednu nabídku jednoho cloud computingucloud computingu nebo jednu nabídku více cloud computingů zařazených do stejné bezpečnostní úrovně. (5) Poskytovatel cloud computingucloud computingu uvede v žádosti a) údaje o nabídce cloud computingunabídce cloud computingu v rozsahu údajů, které se o nabídce cloud computingunabídce cloud computingu vedou v katalogu cloud computingucloud computingu, b) údaj, zda je poskytování nabízeného cloud computingucloud computingu závislé na využití jiného cloud computingucloud computingu, identifikaci tohoto cloud computingucloud computingu a jeho poskytovatele a popis využití jiného cloud computingucloud computingu, včetně rozsahu využití, c) údaj, zda je poskytování nabízeného cloud computingucloud computingu závislé na více poskytovatelích cloud computingucloud computingu, identifikaci těchto poskytovatelů cloud computingucloud computingu a popis jejich zapojení do poskytování nabízeného cloud computingucloud computingu, včetně rozsahu zapojení. (6) Poskytovatel cloud computingucloud computingu k žádosti připojí a) seznam svých dodavatelů, u kterých předpokládá zpracovávání informací orgánu veřejné správy, b) doklad o tom, že nabízený cloud computing splňuje požadavky pro certifikaci nebo audit pro oblast ochrany důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací, pokud jsou požadovány právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost, c) dokumentaci nabízeného cloud computingucloud computingu, d) zprávu o provedení penetračního testu nabízeného cloud computingucloud computingu, pokud je požadována právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost, e) plán zajištění kontinuity provozu nabízeného cloud computingucloud computingu a plán na obnovu poskytování nabízeného cloud computingucloud computingu po havárii, pokud jsou požadovány právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost; namísto plánů lze připojit auditní zprávu osvědčující jejich existenci, f) doklad o zhodnocení zdrojů rizik nabízeného cloud computingucloud computingu, pokud je požadován právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost, g) podklady k ověření splnění požadavku na zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací nabízeným cloud computingemcloud computingem, pokud jsou požadovány právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost. (7) Je-li poskytování nabízeného cloud computingucloud computingu závislé na využití jiného cloud computingucloud computingu a není-li jiný cloud computingcloud computing ke dni podání žádosti předmětem nabídky cloud computingunabídky cloud computingu zapsané v katalogu cloud computingucloud computingu, poskytovatel cloud computingucloud computingu k žádosti dále připojí a) smlouvu s poskytovatelem cloud computingucloud computingu, který poskytuje cloud computingcloud computing, na jehož využití je závislé poskytování nabízeného cloud computingucloud computingu, (dále jen „podpůrný cloud computingcloud computing“), b) seznam dodavatelů poskytovatele podpůrného cloud computingucloud computingu, u kterých poskytovatel podpůrného cloud computingucloud computingu předpokládá zpracovávání informací orgánu veřejné správy, c) doklad o tom, že podpůrný cloud computing splňuje požadavky pro certifikaci nebo audit pro oblast ochrany důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací podpůrným cloud computingemcloud computingem, pokud jsou požadovány právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost, d) dokumentaci podpůrného cloud computingucloud computingu, e) zprávu o provedení penetračního testu podpůrného cloud computingucloud computingu, pokud je požadována právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost, f) plán zajištění kontinuity provozu podpůrného cloud comutingu a plán na obnovu poskytování podpůrného cloud computingucloud computingu po havárii, pokud jsou požadovány právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost; namísto plánů lze připojit auditní zprávu osvědčující jejich existenci, g) doklad o zhodnocení zdrojů rizik podpůrného cloud computingucloud computingu, pokud je požadován právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost, h) podklady k ověření splnění požadavku na zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací podpůrným cloud computingemcloud computingem, pokud jsou požadovány právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost. (8) Je-li poskytování nabízeného cloud computingucloud computingu závislé na více poskytovatelích cloud computingucloud computingu, poskytovatel cloud computingucloud computingu k žádosti dále připojí a) smlouvu o poskytování nabízeného cloud computingucloud computingu s těmito poskytovateli cloud computingucloud computingu, b) seznam dodavatelů těchto poskytovatelů cloud computingucloud computingu, u kterých tito poskytovatelé cloud computingucloud computingu předpokládají zpracovávání informací orgánu veřejné správy. § 6u (1) Agentura si vyžádá pro účely posouzení splnění požadavků podle § 6n písm. b) a e) závazné stanovisko Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost; část věty před středníkem se nepoužije v případě žádosti o zápis nabídky cloud computingu zařazeného do nejnižší bezpečnostní úrovně. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydá závazné stanovisko podle věty první do 30 dnů od jeho vyžádání. (2) Ustanovení § 6r odst. 7 se na zápis nabídky cloud computingunabídky cloud computingu do katalogu cloud computingu použije obdobně. § 6v Aktualizace nabídky cloud computingu zapsané v katalogu cloud computingu (1) Agentura rozhodne o zápisu aktualizace nabídky cloud computingu zapsané v katalogu cloud computingu na základě žádosti poskytovatele cloud computingu, který požádal o její zápis do katalogu cloud computingu, je-li splněna podmínka podle odstavce 4. O žádosti rozhodne Agentura do 30 dnů ode dne jejího podání; proti rozhodnutí o žádosti není rozklad přípustný. (2) Je-li žádosti v plném rozsahu vyhověno, písemné vyhotovení rozhodnutí se nevydává. Takové rozhodnutí nabývá právní moci dnem zápisu aktualizace nabídky cloud computingu do katalogu cloud computingu. O zápisu do katalogu cloud computingu Agentura vyrozumí poskytovatele cloud computingu, který o zápis požádal. (3) Poskytovatel cloud computingucloud computingu uvede v žádosti údaje o nabídce cloud computingunabídce cloud computingu v rozsahu údajů, které se o nabídce cloud computingunabídce cloud computingu vedou v katalogu cloud computingucloud computingu a které jsou aktualizací dotčeny. Poskytovatel cloud computingucloud computingu k žádosti připojí podklady podle § 6t odst. 6 až 8, v nichž jsou vyjádřeny skutečnosti, jež jsou aktualizací dotčeny. (4) Podmínkou aktualizace nabídky cloud computingunabídky cloud computingu zapsané v katalogu cloud computingucloud computingu je, že a) nabízený cloud computingcloud computing bude po aktualizaci nadále splňovat podmínky pro zápis do katalogu cloud computingucloud computingu, b) aktualizace se nedotýká údajů charakterizujících nabízený cloud computingcloud computing s výjimkou objemu, rámcové ceny nebo názvu konkrétní cloudové služby. (5) Ustanovení § 6r odst. 7 a § 6u odst. 1 se na aktualizaci nabídky cloud computingunabídky cloud computingu zapsané v katalogu cloud computingucloud computingu použijí obdobně. § 6w Výmaz nabídky cloud computingu z katalogu cloud computingu (1) Agentura rozhodne o výmazu nabídky cloud computingu z katalogu cloud computingu, a) požádá-li o výmaz poskytovatel cloud computingucloud computingu, o jehož nabídku se jedná, a to do 15 dnů ode dne podání žádosti, b) zjistí-li, že nabízený cloud computing přestal splňovat požadavky podle § 6n a nezjednal-li poskytovatel cloud computingu nápravu ve lhůtě stanovené Agenturou, která nesmí být kratší než 15 dnů, c) uplyne-li doba 3 let ode dne, kdy byla nabídka cloud computingu do katalogu cloud computingu zapsána, pokud poskytovatel cloud computingu nepotvrdil Agentuře, že nabídka cloud computingu je stále platná, nebo uplyne-li doba 3 let ode dne, kdy poskytovatel cloud computingu naposledy potvrdil Agentuře, že nabídka cloud computingu je stále platná; Agentura vyzve prostřednictvím informačního systému cloud computingu poskytovatele cloud computingu, aby potvrdil platnost nabídky cloud computingu po uplynutí doby 30 měsíců ode dne, kdy byla nabídka cloud computingu do katalogu cloud computingu zapsána, a dále vždy po uplynutí doby 30 měsíců ode dne, kdy mu poskytovatel cloud computingu potvrdil, že nabídka cloud computingu je stále platná, d) o jejíž zápis do katalogu cloud computingucloud computingu požádal poskytovatel cloud computingucloud computingu, u něhož došlo k výmazu z katalogu cloud computingucloud computingu, a to současně s výmazem poskytovatele cloud computingucloud computingu; je-li poskytování nabízeného cloud computingucloud computingu závislé na více poskytovatelích cloud computingucloud computingu zapsaných do katalogu cloud computingucloud computingu, postačí výmaz kteréhokoliv z těchto poskytovatelů cloud computingu, e) o jejíž zápis do katalogu cloud computingucloud computingu požádal poskytovatel cloud computingucloud computingu, a u níž došlo k výmazu poskytovatele podpůrného cloud computingucloud computingu z katalogu cloud computingucloud computingu, a to současně s výmazem poskytovatele podpůrného cloud computingu. (2) Týká-li se žádost o výmaz nabídky cloud computingu podle odstavce 1 písm. a), zjištění podle odstavce 1 písm. b) nebo potvrzení platnosti nabídky cloud computingu podle odstavce 1 písm. c) nabídky cloud computingu obsahující více cloud computingů zařazených do stejné bezpečnostní úrovně, Agentura vymaže z katalogu cloud computingu u nabídky cloud computingu pouze cloud computing, jehož se žádost, zjištění nebo potvrzení platnosti týká. (3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 není rozklad přípustný. (4) Agentura vyrozumí prostřednictvím informačního systému cloud computingu o výmazu nabídky cloud computingu nebo její části z katalogu cloud computingu orgán veřejné správy, který využívá cloud computing, který je předmětem nabídky; ve vyrozumění uvede datum výmazu a jeho důvody. (5) Ustanovení § 6r odst. 7 se na výmaz nabídky cloud computingunabídky cloud computingu nebo její části z katalogu cloud computingucloud computingu použije obdobně. § 6x Zápis využívaného cloud computingu do katalogu cloud computingu Orgán veřejné správy zapíše cloud computingcloud computing, který využívá, do katalogu cloud computingucloud computingu, a to do 45 dnů ode dne nabytí platnosti smlouvy o poskytnutí cloud computingucloud computingu. Věta první se nepoužije v případě cloud computingu poskytovaného podle § 6l odst. 1 písm. c). § 6y Poskytování informací a podkladů týkajících se poskytovatelů cloud computingu, nabídky cloud computingu nebo využívaného cloud computingu (1) Dojde-li v době, kdy je cloud computing předmětem nabídky cloud computingu zapsané v katalogu cloud computingu nebo kdy je poskytován orgánu veřejné správy, ke změně údajů vedených v katalogu cloud computingu, které poskytuje poskytovatel cloud computingu, anebo skutečností vyjádřených v podkladech podle § 6q odst. 5 nebo § 6t odst. 6 až 8, poskytovatel cloud computingu o této změně bezodkladně vyrozumí Agenturu a současně mu předloží aktuální podklady. (2) Poskytovatel cloud computingu předkládá po dobu, kdy je cloud computing předmětem nabídky cloud computingu zapsané v katalogu cloud computingu nebo kdy je poskytován orgánu veřejné správy, v intervalech stanovených prováděcím právním předpisem Agentuře doklady o splnění požadavku pro certifikaci nebo audit pro oblast ochrany důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací podle § 6q odst. 5 písm. c), § 6t odst. 6 písm. b) a § 6t odst. 7 písm. c) a zprávu o provedení penetračního testu podle § 6t odst. 6 písm. d) a § 6t odst. 7 písm. e). (3) Orgán veřejné správy zapíše do katalogu cloud computingucloud computingu vždy do 3 měsíců od skončení rozpočtového období údaje o finančním objemu nákladů vynaložených v souvislosti s využívaním cloud computingucloud computingu za uplynulé rozpočtové období za každý informační systém veřejné správy, pro který orgán veřejné správy využívá nebo využíval cloud computingcloud computing. § 6z Výmaz využívaného cloud computingu z katalogu cloud computingu Orgán veřejné správy vymaže cloud computingcloud computing, jehož využívání ukončil, z katalogu cloud computingucloud computingu, a to do 45 dnů ode dne pozbytí platnosti smlouvy o poskytnutí cloud computingucloud computingu. HLAVA VII PŘESTUPKY § 7 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Akreditující osobě, která a) neprovádí akreditaci podle akreditačních pravidel, s nimiž Agentura vyslovila souhlas [§ 6 odst. 4 písm. a)], b) vydá osvědčení o akreditaciakreditaci, aniž by splňovala personální požadavky [§ 6 odst. 4 písm. d)], c) neohlásí bezodkladně Agentuře, že nemá po dobu delší než 3 měsíce zajištěné zdroje potřebné pro výkon svých činností [§ 6 odst. 4 písm. f)], d) nepostupuje při provádění akreditaceakreditace nestranně [§ 6 odst. 4 písm. e)], nebo e) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost předání informací Agentuře (§ 6a odst. 3), lze uložit pokutu do 100 000 Kč. (2) Atestační střediskoAtestační středisko se dopustí přestupku tím, že a) neprovádí atestaci podle postupů atestačního střediska schválených Agenturou (§ 6b odst. 3), b) vyhodnotilo způsob dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy v rozporu s osvědčením o akreditaci (§ 6a) nebo tímto zákonem, c) vydá atest na dlouhodobé řízení informačních systémů veřejné správy, na jejichž vývoji, přípravě, výrobě nebo na obchodu se jakkoliv podílelo samo nebo s ním ekonomicky nebo personálně spojená osoba (§ 6d odst. 2), d) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost vydání protokolu o provedené zkoušce (§ 6d odst. 4), e) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost předání informací Agentuře (§ 6d odst. 7), nebo f) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost zveřejnění atestačních podmínekatestačních podmínek (§ 6e odst. 1). (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel informačního systému veřejné správyprovozovatel informačního systému veřejné správy dopustí přestupku tím, že a) nepředá data a provozní údaje na vyžádání správce informačního systému veřejné správysprávce informačního systému veřejné správy podle § 9e odst. 1, nebo b) v rozporu s § 9e odst. 2 nebo 3 1. nepředá data a provozní údaje po ukončení provozování informačního systému veřejné správyinformačního systému veřejné správy, 2. nezlikviduje kopie dat a provozních údajů, nebo 3. neumožní správci informačního systému veřejné správysprávci informačního systému veřejné správy dohled nad průběhem likvidace kopií dat a provozních údajů. (4) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) až c) nebo odstavce 3 písm. b) bodu 1 nebo 2, b) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. a) nebo písm. b) bodu 3, c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. d) až f). § 7a Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Agentura. (2) Pokuty vybírá Agentura. HLAVA VIII ÚČINKY PODPISU § 8 Úkon, jehož náležitostí má být podpis toho, kdo jej činí, učiněný prostřednictvím informačního systému veřejné správy se považuje za podepsaný, umožňuje-li informační systém veřejné správy prokázání totožnosti toho, kdo úkon činí, s využitím elektronické identifikace, autorizaci úkonu tím, kdo úkon činí, a zpětné prokázání projevu vůle toho, kdo úkon činí. HLAVA IX KONTAKTNÍ MÍSTA VEŘEJNÉ SPRÁVY § 8a (1) Podání správním orgánům lze činit v rozsahu a za podmínek stanovených jinými právními předpisy prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy (Českého podacího ověřovacího informačního národního terminálu - Czech POINT). Kontaktní místo veřejné správy může dále doručovat dokumenty veřejných orgánů. (2) Kontaktními místy veřejné správy jsou a) notáři, b) krajské úřady, c) matriční úřady, d) obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a úřady městských částí hlavního města Prahy, jejichž seznam stanoví prováděcí právní předpis, e) zastupitelské úřady určené ministrem zahraničních věcí; Ministerstvo zahraničních věcí zveřejní seznam takových zastupitelských úřadů na svých internetových stránkách, f) držitel poštovní licence15), Hospodářská komora České republiky a Agrární komora České republiky, g) bankabanka, pojišťovna, zdravotní pojišťovna a poskytovatel univerzální služby podle právního předpisu upravujícího elektronické komunikace, kterým byla Agenturou udělena autorizace k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy (dále jen „osoba autorizovaná Agenturou“). (3) Držitel poštovní licence, Hospodářská komora České republiky, Agrární komora České republiky a osoba autorizovaná Agenturou mohou za provedení správního úkonu kontaktního místa veřejné správy nebo jiného správního úkonu svěřeného jim zvláštním zákonem požadovat poplatek, jehož výše nesmí přesáhnout sazbu správního poplatku stanovenou pro tento správní úkon v právním předpisu upravujícím správní poplatky. (4) Nestanoví-li tento zákon nebo jiný právní předpis jinak, je působnost kontaktního místa veřejné správy výkonem přenesené působnosti krajských a obecních úřadů. (5) Označení Český podací ověřovací informační národní terminál nebo Czech POINT lze užít jen pro kontaktní místo veřejné správy. (6) Informační systém, jehož prostřednictvím je zajišťován výkon působnosti kontaktních míst veřejné správy, spravuje Agentura. Tento informační systém je informačním systémem veřejné správy. § 8b (1) Agentura udělí na žádost bankybanky, pojišťovny, zdravotní pojišťovny nebo poskytovatele univerzální služby podle právního předpisu upravujícího elektronické komunikace autorizaci k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy, splňuje-li věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro výkon této působnosti. Agentura rozhodne o žádosti o udělení autorizace do 3 měsíců ode dne jejího podání. Autorizace se uděluje na dobu 5 let. (2) Agentura stanovuje věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro výkon působnosti kontaktního místa veřejné správy a zveřejňuje je ve Věstníku Agentury a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Stanoví-li Agentura nové podmínky podle věty první, povinnost osoby autorizované Agenturou splňovat tyto podmínky nastane nejdříve prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž došlo k jejich zveřejnění, nestanoví-li Agentura delší dobu. (3) Osoba autorizovaná Agenturou je povinna uhradit za autorizaci k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy poplatek 200 000 Kč. Osoba autorizovaná Agenturou uhradí poplatek do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí Agentury o udělení autorizace nabylo právní moci. Poplatek je příjmem státního rozpočtu, vybírá jej Agentura. (4) Osoba autorizovaná Agenturou odpovídá za škodu způsobenou v souvislosti s výkonem působnosti kontaktního místa veřejné správy. Osoba autorizovaná Agenturou se odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na ní požadovat. (5) Agentura kontroluje u osoby autorizované Agenturou plnění věcných, personálních, technických, bezpečnostních a organizačních podmínek pro výkon působnosti kontaktního místa veřejné správy. (6) Agentura je oprávněna omezit osobě autorizované Agenturou na nezbytně nutnou dobu přístup do informačního systému, jehož prostřednictvím je zajišťován výkon působnosti kontaktních míst veřejné správy, porušila-li osoba autorizovaná Agenturou věcné, personální, technické, bezpečnostní nebo organizační podmínky pro výkon působnosti kontaktního místa veřejné správy způsobem vážně ohrožujícím funkčnost informačního systému, jehož prostřednictvím je zajišťován výkon působnosti kontaktních míst veřejné správy. (7) Agentura odejme autorizaci k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy, a) nesplňuje-li osoba autorizovaná Agenturou věcné, personální, technické, bezpečnostní nebo organizační podmínky pro výkon působnosti kontaktního místa veřejné správy a nedojde-li do 3 měsíců ode dne, kdy Agentura na tuto skutečnost upozornila, k nápravě, b) požádá-li o to osoba autorizovaná Agenturou, nebo c) nezaplatí-li osoba autorizovaná Agenturou poplatek za autorizaci k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy ve stanovené lhůtě. (8) Agentura vede seznam osob autorizovaných Agenturou a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pro potřeby vedení seznamu osoba autorizovaná Agenturou bezodkladně informuje Agenturu o počtu pracovišť, jejichž prostřednictvím vykonává působnost kontaktního místa veřejné správy, adresách těchto pracovišť a o změnách počtu těchto pracovišť a jejich adres. HLAVA X VYDÁVÁNÍ VÝPISŮ A OVĚŘENÝCH VÝSTUPŮ Z INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY § 9 (1) Z informačních systémů veřejné správyinformačních systémů veřejné správy nebo jejich částí, které jsou veřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy, vydávají orgány veřejné správy, které jsou správci těchto systémů, na požádání úplný nebo částečný výpis ze zápisu vedeného v elektronické podobě v tomto informačním systému. Z informačních systémů veřejné správyinformačních systémů veřejné správy nebo jejich částí, které jsou neveřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy, vydávají správci, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, na požádání úplný nebo částečný výpis ze zápisu vedeného v elektronické podobě v tomto informačním systému osobě, které se zápis přímo týká, nebo osobě, která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna žádat informaci uvedenou v zápisu, a to v rozsahu tímto zvláštním právním předpisem stanoveném. (2) Stanoví-li tak zvláštní právní předpis, výpis podle odstavce 1 nebo potvrzení o tom, že určitý údaj v informačním systému veřejné správyinformačním systému veřejné správy není, v elektronické podobě zabezpečené způsobem zajišťujícím integritu, případně původ dat (dále jen „výstup z informačního systému veřejné správyinformačního systému veřejné správy“), ověřují a ověřené výstupy z informačních systémů veřejné správyinformačních systémů veřejné správy na žádost vydávají kontaktní místa veřejné správy. S přihlédnutím k současným technickým podmínkám mohou kontaktní místa veřejné správy vydávat ověřené výstupy i z ostatních informačních systémů veřejné správyinformačních systémů veřejné správy, které jsou veřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy. (3) Ověřeným výstupem z informačního systému veřejné správy (dále jen „ověřený výstup“) se rozumí listina, která vznikla úplným převodem výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby (§ 9a). (4) Osoba, která je držitelem prostředku pro elektronickou identifikaci, který umožňuje přístup se zaručenou identitou, je oprávněna obstarat si s využitím tohoto prostředku výstup z informačního systému veřejné správy, který je neveřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem, který se jí přímo týká, nebo údaje vedené o ní v tomto informačním systému veřejné správy, a to alespoň prostřednictvím portálu veřejné správy nebo s využitím národního bodu pro identifikaci a autentizaci, anebo poskytnout tento výstup nebo údaje jiné osobě anebo veřejnému orgánu. Správce portálu veřejné správy zveřejní na portálu veřejné správy seznam informačních systémů veřejné správy, z nichž lze výstup nebo údaje takto obstarat anebo poskytnout. Vydání výstupu nebo údajů anebo poskytnutí výstupu nebo údajů zajistí orgán veřejné správy, který je správcem informačního systému veřejné správy; po dohodě s ním může vydání výstupu nebo údajů zajistit správce portálu veřejné správy nebo správce národního bodu pro identifikaci a autentizaci. (5) Výpis v listinné podobě, výstup z informačního systému veřejné správy a ověřený výstup podle odstavce 3 jsou veřejnými listinamiveřejnými listinami. § 9a (1) Ověřením výstupu z informačního systému veřejné správyOvěřením výstupu z informačního systému veřejné správy se rozumí ověření té skutečnosti, že listina vznikla převedením výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby. Ověření se provede ověřovací doložkou, která obsahuje a) údaj o ověření toho, že ověřený výstup odpovídá výstupu z informačního systému veřejné správy, b) údaj o tom, z kolika listů se skládá ověřený výstup, c) údaj o tom, že ověřený výstup obsahuje částečný výpis z informačního systému veřejné správy, pokud neobsahuje výstup úplný, d) místo a datum vyhotovení doložky o ověření, e) pořadové číslo, pod kterým je ověření vedeno v evidenci ověření výstupu z informačního systému veřejné správyověření výstupu z informačního systému veřejné správy, f) otisk úředního razítka a podpis ověřujícího. (2) Ověřovací doložku vyhotoví ověřující na listině, která vznikla převedením výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby, nebo ověřovací doložku vyhotoví zvlášť a s touto listinou ji pevně spojí. Listina, která vznikla převedením výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby, a na ní vyhotovená nebo s ní pevně spojená ověřovací doložka, se považují za jednu listinu. § 9b Povinnosti ověřujícího (1) Ti, kteří vydávají ověřené výstupy (dále jen „ověřující“), jsou povinni při ověřování výstupu z informačního systému veřejné správy používat pouze takové technické zařízení, které výstup z informačního systému veřejné správy, který má být ověřen, zobrazí do formy, v níž je jeho obsah pro fyzickou osobu čitelný tak, aby jeho interpretace odpovídala zápisu v informačním systému veřejné správy. (2) Ověřující je povinen provést veškeré úkony potřebné k tomu, aby ověřil tu skutečnost, že výstup z informačního systémuinformačního systému veřejné správy je zabezpečen způsobem zajišťujícím integritu, případně původ dat. (3) Při vydávání ověřených výstupů na základě výpisů podle § 9 odst. 1 věty druhé je ověřující povinen prověřit oprávnění žadatele a zjistit jeho totožnost. Jde-li o právnickou osobu, zjišťuje její existenci a totožnost osob jednajících jejím jménem. (4) Ověřující je povinen vést evidenci vydaných ověřených výstupů. Evidence obsahuje alespoň tyto údaje: a) pořadové číslo, pod kterým je ověření vedeno v evidenci ověření výstupu z informačního systému veřejné správyověření výstupu z informačního systému veřejné správy, b) datum vyhotovení doložky o ověření, c) je-li žadatelem fyzická osoba jméno, příjmení, datum narození a dále jméno, příjmení a datum narození osoby, jejíž totožnost byla pro účely vydání ověřeného výstupu ověřena, včetně druhu a čísla průkazu, jímž byla totožnost zjištěna, je-li ověření totožnosti předepsáno; je-li žadatelem právnická osoba, její obchodní firmu nebo název, adresu sídla, identifikační číslo, je-li přiděleno, a jméno, příjmení, datum narození osoby nebo osob, jednajících jménem této právnické osoby, nebo osoby jednající za právnickou osobu jejím jménem na základě zastoupení. § 9c Povinnosti orgánů veřejné správy, které jsou správci informačních systémů veřejné správy (1) Správci informačních systémů veřejné správySprávci informačních systémů veřejné správy jsou povinni předat ověřující osobě na požádání bezodkladně výstup z informačního systému veřejné správyinformačního systému veřejné správy opatřený datem a časem s uvedením hodiny, minuty a sekundy, kdy byl výstup vytvořen, a datem a časem s uvedením hodiny, minuty a sekundy okamžiku, ke kterému správce odpovídá za soulad výstupu se stavem zápisu v informačním systému veřejné správyinformačním systému veřejné správy (dále jen „okamžik platnosti údajů“), a zabezpečený způsobem zajišťujícím integritu, případně původ dat. (2) Správci informačních systémů veřejné správySprávci informačních systémů veřejné správy odpovídají za soulad výpisu, který vydávají podle § 9, nebo výstupu z informačního systému veřejné správyinformačního systému veřejné správy se stavem zápisu v informačním systému veřejné správyinformačním systému veřejné správy k okamžiku platnosti údajů. (3) Správci informačních systémůinformačních systémů veřejné správy, které jsou neveřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy, jsou povinni předat ověřující osobě výstup z informačního systémuinformačního systému veřejné správy tak, aby byl tento výstup z informačního systémuinformačního systému veřejné správy v průběhu předání odpovídajícím způsobem skryt před třetími osobami. § 9d Zpoplatnění ověřování výstupu z informačního systému veřejné správy (1) Správce informačního systému veřejné správySprávce informačního systému veřejné správy je oprávněn požadovat za poskytnutí výstupu z informačního systému veřejné správyinformačního systému veřejné správy ověřujícímu úplatu, a to za každý poskytnutý výstup z informačního systému veřejné správyinformačního systému veřejné správy částku, která je stanovena zvláštním právním předpisem jako poplatek za vydání výpisu z předmětného záznamu, jenž má jednu stránku16). (2) Správní poplatek za vydání ověřeného výstupu vydaného ověřujícím podle § 8a odst. 2 písm. b) až e) stanoví zvláštní právní předpis16). (3) Odměnu notáře za vydávání ověřených výstupů stanoví zvláštní právní předpis17). HLAVA XI SOUČINNOST PROVOZOVATELE INFORMAČNÍHO SYSTÉMU VEŘEJNÉ SPRÁVY § 9e (1) Provozovatel informačního systému veřejné správyProvozovatel informačního systému veřejné správy předá bezodkladně na vyžádání správce informačního systému veřejné správysprávce informačního systému veřejné správy data a provozní údaje týkající se provozovaného informačního systému veřejné správyinformačního systému veřejné správy. (2) Provozovatel informačního systému veřejné správyProvozovatel informačního systému veřejné správy předá bezodkladně po ukončení provozování informačního systému veřejné správyinformačního systému veřejné správy data a provozní údaje týkající se provozovaného informačního systému veřejné správyinformačního systému veřejné správy správci informačního systému veřejné správysprávci informačního systému veřejné správy a kopie těchto dat a provozních údajů zlikviduje. (3) Provozovatel informačního systému veřejné správy postupuje při likvidaci kopií dat a provozních údajů týkajících se provozovaného informačního systému veřejné správy podle pravidel stanovených právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost pro likvidaci dat, provozních údajů, informací a jejich kopií správci a provozovateli významného informačního systému. Provozovatel informačního systému veřejné správy umožní správci informačního systému veřejné správy dohled nad průběhem likvidace kopií dat a provozních údajů, nevylučuje-li to způsob provozování informačního systému veřejné správy. (4) Provozovatel informačního systému veřejné správy má právo na úhradu účelně vynaložených nákladů za předání dat a provozních údajů podle odstavců 1 a 2. (5) Ustanovení právního předpisu upravujícího práva k duševnímu vlastnictví nejsou předáním dat a provozních údajů podle odstavců 1 a 2 dotčena. HLAVA XII SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ § 10 Přechodná ustanovení (1) Informační systémy, které orgány veřejné správy ke dni účinnosti tohoto zákona již spravují, provozují nebo budují, musí orgány veřejné správy nejpozději do 2 let ode dne účinnosti tohoto zákona uvést do souladu s tímto zákonem nebo ukončit jejich činnost. (2) V případě informačních systémů veřejné správyinformačních systémů veřejné správy, jejichž správci jsou orgány územní samosprávy, které nevykonávají státní správu v přenesené působnosti, se na tyto správce povinnosti uvedené v § 5 odst. 2 písm. c), f), g) a h) vztahují po uplynutí doby 2 let ode dne nabytí účinnosti těchto ustanovení zákona. § 11 Zrušení Úřadu pro státní informační systém (1) Úřad pro státní informační systém se zrušuje. (2) Dosavadní působnost Úřadu pro státní informační systém stanovená zvláštními zákony13) přechází na Úřad. (3) Práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných právních vztahů přecházejí z Úřadu pro státní informační systém na Úřad. Zmocňovací ustanovení § 12 (1) Agentura stanoví vyhláškou a) požadavky na strukturu a náležitosti hodnocení ekonomické výhodnosti způsobu provozu informačních systémů veřejné správy podle § 5 odst. 2 písm. j), hodnocení ekonomické výhodnosti provozu informačního systému veřejné správy podle § 5 odst. 2 písm. k) a hodnocení ekonomické výhodnosti využití poptávaného cloud computingucloud computingu podle § 6o odst. 4 a postup při jejich provádění, b) požadavky na strukturu a náležitosti informační koncepce orgánu veřejné správy, postupy orgánů veřejné správy při jejím vytváření, vydávání, při vyhodnocování jejího dodržování, požadavky na řízení informačních systémů veřejné správy, včetně bezpečnostních úrovní a dekomponování informačních systémů veřejné správy, technické požadavky na informační systémy veřejné správy, pravidla pro strukturování dat v informačních systémech veřejné správy a bezpečnostní požadavky na zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací zpracovávaných v informačních systémech veřejné správy spravovaných orgány veřejné správy, které nejsou orgány nebo osobami, kterým se ukládají povinnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti podle zákona upravujícího kybernetickou bezpečnost, podle § 5a odst. 2, c) požadavky na strukturu a náležitosti provozní dokumentace podle § 5a odst. 3 a na rozsah provozní dokumentace předkládané při atestaci podle § 5a odst. 4, d) postupy atestačních středisek při posuzování dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy podle § 6d odst. 1 písm. b), e) údaje o poptávkách cloud computingupoptávkách cloud computingu, poskytovatelích cloud computingucloud computingu, nabídkách cloud computingunabídkách cloud computingu a o cloud computingucloud computingu využívaném orgány veřejné správy podle § 6k odst. 2, f) požadavky na náležitosti smlouvy o poskytování cloud computingucloud computingu orgánu veřejné správy podle § 6l odst. 3, g) požadavky na náležitosti dokladu o zkušenostech poskytovatele cloud computingucloud computingu s poskytováním cloud computingucloud computingu podle § 6q odst. 5 písm. b), h) požadavky na strukturu a náležitosti dokumentace nabízeného cloud computingucloud computingu podle § 6t odst. 6 písm. c) a dokumentace podpůrného cloud computingucloud computingu podle § 6t odst. 7 písm. d), i) seznam obecních úřadů, úřadů městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a úřadů městských částí hlavního města Prahy podle § 8a odst. 2 písm. d), j) náležitosti a vzor formuláře žádosti o vyjádření podle § 5 odst. 2 písm. b) a f) a žádosti o posouzení podle § 5 odst. 2 písm. c). (2) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost stanoví vyhláškou a) požadavky na zajištění základní úrovně ochrany důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací orgánu veřejné správy podle § 6m odst. 1 písm. a) a § 6n písm. b), b) seznam certifikací a auditů pro oblast ochrany důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací podle § 6q odst. 5 písm. c), § 6t odst. 6 písm. b) a § 6t odst. 7 písm. c), doklady o jejich splnění a intervaly pro předkládání těchto dokladů podle § 6y odst. 2, c) požadavky na strukturu a náležitosti zprávy o provedení penetračního testu podle § 6t odst. 6 písm. d) a § 6t odst. 7 písm. e) a intervaly pro její předkládání, d) požadavky na náležitosti auditní zprávy osvědčující existenci plánu zajištění kontinuity provozu nabízeného cloud computingucloud computingu a plánu na obnovu poskytování nabízeného cloud computingucloud computingu po havárii podle § 6t odst. 6 písm. e) a § 6t odst. 7 písm. f), e) požadavky na strukturu a náležitosti dokladu o zhodnocení zdrojů rizik podle § 6t odst. 6 písm. f) a § 6t odst. 7 písm. g), f) požadavky na strukturu a náležitosti podkladů k ověření splnění požadavku na zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací podle § 6t odst. 6 písm. g) a § 6t odst. 7 písm. h). (3) Agentura a Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou požadavky na strukturu a náležitosti záznamů o poskytnutí a využití údajů a o přístupu do informačního systému veřejné správy podle § 5e. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích § 12 1. V sazebníku správních poplatků uvedeném v příloze k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb. a zákona č. 307/2000 Sb., se doplňuje část XIV, která zní: „ČÁST XIV Řízení podle zákona o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů Položka 164 Podání žádosti o udělení statutu atestačního střediska \| Kč \| 100 000“. ---\|---\|--- 2. REJSTŘÍK K SAZEBNÍKU se doplňuje o část XIV, která zní: „ČÁST XIV Řízení podle zákona o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů\| 164“. ---\|--- 3. Tečka za částí XIII se zrušuje. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky § 13 V § 2 odst. 1 bodu 6 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 272/1996 Sb., se slova „Úřad pro státní informační systém“ nahrazují slovy „Úřad pro veřejné informační systémy“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST § 14 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou ustanovení a) § 5 odst. 2 písm. c), které nabývá účinnosti dnem 1. července 2001; b) § 5 odst. 2 písm. f), které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001; c) § 5 odst. 2 písm. g), které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002; d) § 5 odst. 2 písm. h), které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001 a pro zveřejňování informací dálkovým přístupem nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002; e) § 6, které nabývá účinnosti dnem 1. července 2001. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 7a) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 9a) § 61 odst. 1 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 11) § 116 a násl. občanského zákoníku. 11a) Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 11c) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. 13) § 64d zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 28/2000 Sb. § 62 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. 15) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů. 16) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 17) Vyhláška č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví, ve znění vyhlášky č. 42/2002 Sb.
Zákon č. 366/2000 Sb.	Zákon č. 366/2000 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění zákona č. 543/1991 Sb., a zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 23. 10. 2000, datum účinnosti 22. 11. 2000, částka 99/2000 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu * ČÁST DRUHÁ - Změna horního zákona * ČÁST TŘETÍ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2001 366 ZÁKON ze dne 14. září 2000, kterým se mění zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění zákona č. 543/1991 Sb., a zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu Čl. I Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění zákona č. 543/1991 Sb., se mění takto: 1. § 2 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1) a 1a) zní: „§ 2 Geologické práce (1) Geologickými pracemi se podle tohoto zákona rozumí geologický výzkum a geologický průzkum na území České republiky, který zahrnuje a) zkoumání, hodnocení, dokumentování a zobrazování vývoje a složení geologické stavby území a jejích zákonitostí, b) vyhledávání a průzkum ložisek nerostů, ověřování jejich zásob a zpracovávání geologických podkladů pro jejich využívání a ochranu, c) vyhledávání a průzkum zdrojů podzemních vod včetně přírodních vod léčivých, stolních minerálních a termálních, ověřování jejich využitelných zásob, zkoumání negativních vlivů na jejich jakost a množství, jakož i zpracovávání geologických podkladů pro jejich využívání a ochranu, d) zjišťování a ověřování inženýrskogeologických a hydrogeologických poměrů území, zejména pro účely územního plánování, dokumentace a provádění staveb včetně stabilizace sesuvných území, e) zjišťování a ověřování geologických podmínek pro zřizování, provoz a likvidaci zařízení k uskladňování plynů, kapalin a odpadů v horninovém prostředí a podzemních prostorech, pro průmyslové využívání tepelné energie zemské kůry a pro zajišťování a likvidaci starých důlních děl,1) f) zjišťování a hodnocení geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí, g) zjišťování a odstraňování antropogenního znečištění v horninovém prostředí. (2) Geologický výzkum zahrnuje soubor prací, jimiž se zkoumá vznik a působení geologických procesů, zkoumá, hodnotí a dokumentuje geologická stavba území, její prvky a zákonitosti. Geologický výzkum se na další etapy nečlení. (3) Geologický průzkum zahrnuje účelově zaměřené geologické práce, jimiž se zkoumá území v podrobnostech přesahujících geologický výzkum. Geologický průzkum se podle účelu prací člení na ložiskový, průzkum pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologický, inženýrskogeologický a průzkum geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí. (4) Ložiskový průzkum se člení na etapu a) vyhledávání, která představuje soubor geologických prací, jejichž účelem je zhodnotit území z hlediska možného výskytu ložisek nerostů, nalézt je, ověřit jejich přibližný rozsah a význam, provést výpočet vyhledaných zásob a vymezit střety zájmů pro následný průzkum. U rozsáhlých ložisek může být ověřena výpočtem zásob pouze část ložiska umožňující samostatné využití a zbytek je možno ocenit vymezením prognózního zdroje. Vyhledávání se provádí na území, kde dosud ložisko vyhledávaného nerostu nebylo nalezeno a evidováno, b) průzkumu, který se provádí na již známém a evidovaném ložisku, na kterém dosud nebyl stanoven dobývací prostor, v rozsahu potřebném pro získání podkladů ke zpracování dokumentace podle zvláštních právních předpisů,1a) pro výpočet prozkoumaných zásob a prokázání jejich využitelnosti a pro řešení střetů zájmů s uvažovaným dobýváním ložiska, c) těžebního průzkumu, který se provádí ve stanoveném dobývacím prostoru v rozsahu a podrobnostech potřebných pro účelné vydobytí ložiska. (5) Členění průzkumných geologických prací v rámci průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologického, inženýrskogeologického, geofyzikálního a geochemického průzkumu a průzkumu geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí stanoví Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) vyhláškou. (6) V pochybnostech ministerstvo rozhodne, zda některá činnost je geologickou prací, popřípadě zda jde o geologický výzkum nebo geologický průzkum a jakou jeho etapu. 1) § 35 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb. 1a) § 27 zákona č. 44/1988 Sb.“. 2. Název části druhé zní: „OPRÁVNĚNÍ K PROVÁDĚNÍ GEOLOGICKÝCH PRACÍ“. 3. § 3 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 2a) a 2b) zní: „§ 3 Oprávnění k projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací a osvědčení o odborné způsobilosti (1) Projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce jsou oprávněny právnické a fyzické osoby, které splňují podmínky stanovené právními předpisy, (dále jen „organizace“), a u nichž tyto práce řídí a za jejichž výkon odpovídá osoba s osvědčením odborné způsobilosti geologické práce projektovat, provádět a vyhodnocovat (dále jen „odpovědný řešitel geologických prací“). (2) Na geologické práce, které nejsou spojeny se zásahem do pozemků, se nevztahuje povinnost projektovat, provádět a vyhodnocovat je prostřednictvím odpovědného řešitele geologických prací. (3) O odborné způsobilosti odpovědného řešitele geologických prací rozhoduje ministerstvo. Rozhodnutí, kterým se vydává osvědčení o odborné způsobilosti odpovědného řešitele geologických prací, se vydává na dobu neurčitou. Ministerstvo může rozhodnutí o odborné způsobilosti zrušit tomu, kdo závažným způsobem nebo opakovaně porušil ustanovení tohoto zákona nebo předpisy vydané na jeho základě. (4) Podmínkou odborné způsobilosti je vysokoškolské vzdělání s geologickým zaměřením prokázaným výpisem zkoušek nebo odborné středoškolské vzdělání s minimální pětiletou praxí v oboru, praxe v oboru minimálně tři roky zahrnující podíl na řešení geologických úkolů, odborná úroveň dosavadních prací, složení zkoušky ze znalosti potřebných předpisů2a) a bezúhonnost.2b) K posouzení odborné úrovně dosavadních prací pověří ministerstvo odborné garanty z řad odborníků doporučených profesními organizacemi. Doklady potřebné k prokázání odborné způsobilosti, obory a specializace, pro něž se osvědčuje odborná způsobilost, rozsah potřebných znalostí právních předpisů souvisejících s geologickou činností, postup při ověřování odborné způsobilosti a způsob evidence a zveřejňování vydaných osvědčení stanoví ministerstvo vyhláškou. (5) Odpovědný řešitel geologických prací opatřuje projekty, dílčí a závěrečné zprávy geologických prací vlastnoručním podpisem a otiskem kulatého razítka, které obsahuje malý státní znak České republiky, jméno odpovědného řešitele geologických prací, vyznačený obor nebo specializaci a pořadové číslo, pod kterým mu bylo osvědčení odborné způsobilosti vydáno. 2a) Například zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 2b) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 4. Poznámka pod čarou č. 2) se zrušuje. 5. § 4 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 3a) až 3e) zní: „§ 4 Stanovení průzkumného území pro ložiskový průzkum (1) Geologické práce pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů a průzkum výhradních ložisek nevyhrazených nerostů je možné provádět pouze na průzkumném území, které je stanoveno právnické osobě nebo fyzické osobě, která má oprávnění k hornické činnosti,3a) (dále jen „zadavatel“). (2) Žádost o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum výhradních ložisek (dále jen „průzkumné území“) se předkládá ve dvojím vyhotovení a obsahuje a) návrh průzkumného území s jeho zákresem do mapy povrchové situace ve vhodném měřítku, ne však v menším než 1 : 25 000 u území do 50 km2 a 1 : 50 000 nad 50 km2, s výpočtem plošného obsahu území, a souřadnice vrcholů průzkumného území vymezeného přímými čarami, b) nerost v případě vyhledávání a výhradní ložisko nerostu v případě průzkumu, c) zákres hranic dobývacích prostorů, chráněných ložiskových území, popřípadě jiných chráněných území nebo ochranných pásem v navrhovaném průzkumném území a výčet těchto území, d) údaje o žadateli a jeho bezúhonnosti2b) a doklady o jeho oprávnění pro podnikání v oboru hornické činnosti; bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší tří měsíců, e) etapu prací, cíl, rozsah a způsob provádění prací a dobu, na kterou se o stanovení průzkumného území žádá, f) u vyhledávání nebo průzkumu ložisek ropy nebo zemního plynu doložení technické a finanční způsobilosti žadatele, g) rozdělení plošného obsahu území pro průzkum do území jednotlivých obcí. V případě, že navrhované průzkumné území výhradního ložiska nevyhrazeného nerostu přesahuje jeho rozsah vymezený zvláštním právním předpisem,3b) musí žádost obsahovat také písemný souhlas vlastníků dotčených pozemků.3c) (3) Na průzkumném území má zadavatel výhradní právo na vyhledávání a průzkum výhradního ložiska v souladu se stanovením průzkumného území. (4) Stanovení průzkumného území může zadavatel převést na jinou fyzickou osobu nebo právnickou osobu jen na základě písemné smlouvy a s písemným souhlasem ministerstva. Bez tohoto souhlasu je převod neplatný. Touto smlouvou přecházejí na nového zadavatele veškeré povinnosti a závazky vzniklé původnímu zadavateli v souvislosti s projektováním, prováděním a vyhodnocováním geologických prací od počátku platnosti průzkumného území před uzavřením smlouvy. Ministerstvo souhlas udělí osobě, na kterou má být průzkumné území převedeno, pokud tato osoba prokáže, že je schopna dostát přebíraným závazkům a povinnostem. (5) Povrchové hranice průzkumného území jsou dány uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou definovány souřadnicemi v platném souřadnicovém systému. Hranice pod povrchem jsou dány svislými rovinami procházejícími stranami povrchového obrazce. (6) Organizace, která bude realizovat veřejnou zakázku3d) zadávanou ministerstvem pro vyhledání nebo průzkum ložiska vyhrazeného nerostu, podává žádost podle odstavce 2. (7) Pro žádost o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry3e) platí obdobný postup jako pro vyhledávání nebo průzkum ložisek vyhrazených nerostů. (8) Pokud se v průběhu platnosti stanovení průzkumného území zadavatel písemně vzdá stanovení průzkumného území nebo se vzdá oprávnění k využití části tohoto území, platí tato skutečnost dnem doručení tohoto oznámení ministerstvu. (9) Ministerstvo vede souhrnnou evidenci stanovených průzkumných území. Údaje o umístění a rozsahu průzkumného území, nerostu nebo ložisku, termín platnosti stanovení průzkumného území a údaje o osobě, na jejíž žádost bylo stanovení tohoto území provedeno, jsou veřejně přístupné. 3a) § 5 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 3b) § 43a zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb. 3c) § 7 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb. 3d) Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. 3e) § 34 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb.“. 6. § 4a včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 4a) zní: „§ 4a (1) Průzkumné území se stanoví za účelem vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska. (2) Žádost o stanovení průzkumného území se podává ministerstvu. Účastníkem řízení je žadatel, obec, na jejímž území je návrh průzkumného území nebo jeho část situována, popřípadě osoba, které zvláštní zákon4a) postavení účastníka řízení přiznává. Na výhradní ložisko může být stanoveno jenom jedno průzkumné území. (3) Příjem žádosti podle odstavce 2, která se týká průzkumu ložiska nalezeného za prostředky ze státního rozpočtu, oznámí ministerstvo v Obchodním věstníku. Do 30 dní od oznámení žádosti je možné podat konkurenční žádost; do této doby není zahájeno správní řízení. V případě dvou nebo více žádostí rozhodne ministerstvo na základě jejich posouzení a přihlédne k tomu, která žádost zajišťuje získání úplnějších geologických informací a lepší ochranu zákonem chráněných zájmů. (4) V rozhodnutí o stanovení průzkumného území se souřadnicemi vymezí území, popřípadě výhradní ložisko, pro jehož průzkum se průzkumné území stanoví, doba platnosti území a podmínky pro provádění prací. V případě, že je průzkumné území situováno na území více obcí, vymezí se i podíl jednotlivých obcí v km2. (5) Žádost o stanovení průzkumného území ministerstvo zamítne v případě, že a) navržené průzkumné území se zcela nebo zčásti překrývá s územím již stanoveným pro stejný nerost jinému zadavateli nebo se stanoveným dobývacím prostorem, b) na ložisko byl udělen předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru podle zvláštních právních předpisů3b) jiné osobě než žadateli, c) žadatel neprokáže požadovanou bezúhonnost nebo oprávnění k hornické činnosti, d) u vyhledávání ložisek ropy nebo zemního plynu žadatel neprokáže technickou nebo finanční způsobilost, e) žadateli bylo v posledních deseti letech zrušeno průzkumné území podle § 21 tohoto zákona. (6) Ministerstvo žádost o stanovení průzkumného území dále zamítne zejména v případě, že průzkum je v rozporu se státní surovinovou politikou, státní politikou životního prostředí, zájmy obrany státu, zahraničními závazky státu nebo pokud další veřejný zájem převýší zájem na dalším průzkumu a následném využití výhradního ložiska. 4a) Například § 70 zákona č. 114/1992 Sb. 7. § 4b včetně nadpisu zní: „§ 4b Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum (1) Na základě rozhodnutí o stanovení průzkumného území zadavatel hradí poplatek, jehož výše se odvozuje z plochy tohoto území, který činí v prvním roce 2 000 Kč za každý i započatý rok a každý i započatý km2 stanoveného průzkumného území. Tento poplatek se každý další rok zvyšuje o 1 000 Kč za každý km2. (2) Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum, jehož výše byla stanovena podle odstavce 1, je za první rok splatný do tří měsíců od začátku platnosti stanovení průzkumného území, pro další léta vždy v ročním intervalu od začátku platnosti stanovení průzkumného území. (3) Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum, jehož výše byla stanovena podle odstavce 1, je příjmem obce, na jejímž území se průzkumné území nachází. Leží-li průzkumné území na území více obcí, rozdělí zadavatel poplatek podle poměru ploch průzkumného území nacházejících se na území jednotlivých obcí.“. 8. § 5 se zrušuje. 9. § 6 odstavec 3 zní: „(3) Projekt geologických prací a jeho změny obsahující strojní vrtné práce hlubší než 30 m nebo strojní vrtné práce, jejichž celková délka přesahuje 100 m, je organizace povinna zaslat okresnímu úřadu, v jehož územní působnosti mají být práce spojené se zásahem do pozemku prováděny, a to nejméně 30 dní před zahájením prací spojených se zásahem do pozemku. Okresní úřad se k projektu do 30 dnů vyjádří z hlediska zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.2a) V odůvodněných případech může zadavateli uložit opatření expertního posouzení Českou geologickou službou, biologického hodnocení nebo jiného odborného posouzení nebo podkladu. V takovém případě se zahájení těchto prací na přiměřenou dobu odloží.“. 10. V § 6 se zrušuje odstavec 4 a odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 11. § 7 včetně nadpisu zní: „§ 7 Evidence geologických prací (1) K zajištění přehledu o geologických pracích a organizacích, které je provádějí, se geologické práce před jejich realizací evidují. Podklady k evidenci zpracovává organizace provádějící geologické práce. Ta je povinna tyto podklady do 30 dnů před zahájením těchto prací odevzdat České geologické službě, která projekt zaeviduje a vydá o tom organizaci potvrzení. (2) Evidenci nepodléhají geologické práce prováděné organizacemi při těžebním průzkumu. (3) Jestliže se evidované geologické práce neuskuteční nebo se jejich zaměření, popřípadě rozsah podstatným způsobem v průběhu provádění prací změní, je organizace, která podala žádost o jejich evidenci, povinna oznámit tuto skutečnost České geologické službě do třiceti dnů od rozhodnutí o změně prací nebo o jejich neuskutečnění. (4) Rozsah evidovaných údajů a postup evidence geologických prací stanoví ministerstvo vyhláškou.“. 12. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu zní: „§ 9a Podávání návrhů a oznámení (1) Při provádění geologických prací je organizace povinna podat a) ministerstvu 1. hlášení o zjištění výhradního ložiska s uvedením množství jeho zásob, 2. oznámení o rizikových geofaktorech životního prostředí v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Vymezení rizikových geofaktorů a podrobnosti o jejich oznamování stanoví ministerstvo vyhláškou, 3. do 31. ledna následujícího roku roční zprávu o rozsahu a výsledcích geologických prací prováděných při vyhledávání nebo průzkumu výhradního ložiska, b) Ministerstvu zdravotnictví oznámení o zjištění zdroje termální nebo minerální vody, plynu, emanací a peloidu, c) Českému hydrometeorologickému ústavu v Praze oznámení o zjištění zdroje podzemní vody s vydatností větší než 1,0 l.s-1 nebo zdroje podzemní vody s napjatou hladinou (artéské vody) s vydatností větší než 0,5 l.s-1. (2) Návrh nebo oznámení podle odstavce 1 je organizace povinna podat do třiceti dnů od zjištění skutečnosti, na kterou se povinnost vztahuje. (3) Nejméně patnáct dní před zahájením geologických prací spojených se zásahem do pozemku je organizace povinna oznámit účel, rozsah a očekávanou dobu provádění uvedených prací obci, na jejímž území mají být provedeny. (4) Zjistí-li organizace provádějící geologické práce, že jsou dotčeny zájmy chráněné zvláštními právními předpisy,2a) které jsou překážkou využití výsledků těchto prací nebo jejich využití vylučují, je povinna neprodleně tuto skutečnost oznámit zadavateli nebo objednavateli těchto geologických prací.“. 13. § 11 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 4b) a 4c) zní: „§ 11 Návratnost prostředků za geologické práce Ten, kdo využije k podnikatelské činnosti výsledky geologických prací hrazených z prostředků ze státního rozpočtu, je povinen tyto prostředky uhradit ve výši, lhůtě a způsobem, který stanoví ministerstvo při rozhodování o žádosti o předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru podle zvláštního právního předpisu.4b) Vybírání a vymáhání těchto odvodů zajišťuje ministerstvo podle zvláštního právního předpisu.4c) 4b) § 24 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb. 4c) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. 14. V § 12 odst. 1 se slova „právnické osobě pověřené ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky“ nahrazují slovy „České geologické službě“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 6) se označuje jako poznámka pod čarou č. 5a) a poznámka pod čarou č. 7) se označuje jako poznámka pod čarou č. 5b), a to včetně odkazů na uvedené poznámky pod čarou. 15. V § 12 odst. 2 a 3 se slova „pověřená právnická osoba“ nahrazují slovy „Česká geologická služba“ a slova „pověřené právnické osobě“ se nahrazují slovy „České geologické službě“. 16. V § 12 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Organizace, na které se nevztahuje povinnost podle odstavce 1, jsou povinny odevzdat písemnou a grafickou geologickou dokumentaci provedených geologických prací České geologické službě do dvou měsíců od schválení výsledků prací, nejpozději však do šesti měsíců od ukončení prací. U geologických prací končících výpočtem zásob podzemních vod je organizace povinna odevzdat také tento výpočet.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 17. V § 12 novém odstavci 5 se za slova „geologických prací“ vkládají slova „a geologické dokumentace“. 18. V § 13 odst. 2 a 3 se slova „životního prostředí“ zrušují a v odstavci 3 se slova „Federálním ministerstvem obrany“ nahrazují slovy „Ministerstvem obrany“. 19. § 14 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 7a), 8a) a 8b) zní: „§ 14 Vstup na cizí nemovitosti a jejich využívání (1) Při záměru provádět geologické práce spojené se zásahem do pozemku jsou organizace povinny před vstupem na cizí pozemek uzavřít s vlastníkem pozemku nebo, není-li možné zjistit vlastníka, s nájemcem pozemku písemnou dohodu o provádění geologických prací, zřizování pracovišť, přístupových cest, přívodu vody a energie, jakož i provádění nezbytných úprav půdy a odstraňování porostů, popřípadě zřizování staveb; ustanovení zvláštních právních předpisů2a) zůstávají nedotčena. (2) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, rozhodne příslušný okresní úřad o omezení vlastnických práv vlastníka nebo nájemce nemovitosti uložením povinnosti strpět provedení geologických prací. Rozhodnutí o omezení práv vlastníka nebo nájemce nemovitosti lze vydat pouze ve veřejném zájmu, není-li v rozporu se státní surovinovou politikou, v nezbytném rozsahu, na dobu určitou, za náhradu, a pokud tento zákon nestanoví jinak, podle zvláštního právního předpisu,7a) pro a) vyhledávání ložisek ropy nebo zemního plynu, b) vyhledávání ložisek vyhrazených nerostů hrazené plně z prostředků státního rozpočtu, c) vyhledávání a průzkum zdrojů podzemních vod pro hromadné zásobování pitnou vodou nebo přírodních léčivých zdrojů (minerálních a termálních vod, plynů a emanací), d) zjišťování a hodnocení geologických údajů pro tvorbu a ochranu životního prostředí, e) vyhledávání a průzkum geologických struktur vhodných pro ukládání rizikových a radioaktivních odpadů, f) vyhledávání a průzkum geologických struktur vhodných pro budování podzemních zásobníků zemního plynu a ropy, g) geologické práce potřebné pro jiné činnosti prováděné ve veřejném zájmu, h) zjišťování a vyhodnocování geologických údajů nezbytných pro prevenci nebo likvidaci stavů veřejného ohrožení zdraví a bezpečnosti obyvatelstva, i) geologické práce prováděné při výkonu státní geologické služby. (3) Vstup do prostorů a objektů užívaných ozbrojenými silami nebo ozbrojenými sbory, dále vstup na místa, kde jsou umístěna zařízení sloužící obraně a bezpečnosti státu, a na území, pro které lze vydat územní rozhodnutí nebo stavební povolení jen se souhlasem příslušných správních úřadů,8a) upravují zvláštní právní předpisy.8b) 7a) § 108 až 116 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8a) § 125 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb. 8b) Například zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 20. V § 15 se zrušují slova „, která určí ministerstvo životního prostředí České republiky," a slova „pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky“. 21. V § 16 odst. 1, 2 a 4 se slova „podle § 14 odst. 1“ nahrazují slovy „podle § 14 odst. 2“. 22. V § 16 odst. 4 se v první větě zrušuje slovo „jednorázovou“. Ve druhé větě se zrušuje slovo „jednorázovou“ a slova „příslušného ústředního orgánu státní správy republiky“ se nahrazují slovem „ministerstva“. 23. V § 16 se zrušuje odstavec 5. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 24. § 17 včetně nadpisu zní: „§ 17 Státní geologická služba (1) Výkonem státní geologické služby se shromažďují a poskytují údaje o geologickém složení území, ochraně a využití přírodních nerostných zdrojů a zdrojů podzemních vod a o geologických rizicích. (2) Pro výkon státní geologické služby zřídí ministerstvo Českou geologickou službu.“. 25. V § 19 odst. 1 se zrušují slova „životního prostředí České republiky a ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky“, slovo „kontrolují“ se nahrazuje slovem „kontroluje“ a slova „jsou oprávněna“ se nahrazují slovy „je oprávněno“. 26. V § 19 odst. 2 se slova „orgány uvedenými“ nahrazují slovy „orgánem uvedeným“ a slova „zvláštními průkazy orgánů uvedených v odstavci 1“ se nahrazují slovy „služebním průkazem ministerstva“. 27. V § 19 odst. 3 se zrušují slova „pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky“. 28. § 20 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 10a) zní: „§ 20 Sankce (1) Ministerstvo může uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč tomu, kdo poruší ustanovení tohoto zákona tím, že a) provádí geologické práce a nesplňuje podmínky podle § 3 odst. 1, b) provádí bez evidence geologické práce podléhající evidenci, c) nezabezpečil řádně a včas geologickou dokumentaci a její předepsané uchovávání, d) neodevzdal výsledky geologických prací pro vyhledávání nebo průzkum výhradního ložiska, popřípadě písemnou a grafickou geologickou dokumentaci České geologické službě podle § 12 odst. 1 nebo 4, e) provádí geologické práce pro vyhledávání nebo průzkum ložisek vyhrazených nerostů bez stanovení průzkumného území podle § 4 nebo porušuje stanovené podmínky, f) neodstranil ve stanovené lhůtě závažné nedostatky, jejichž odstranění bylo uloženo podle § 19 odst. 1, g) neodevzdal projekt okresnímu úřadu podle § 6, h) nesplnil oznamovací povinnost podle § 9a, i) neuhradil ve stanoveném termínu, stanovené výši a stanoveným způsobem prostředky ze státního rozpočtu vynaložené na dosažení výsledků geologických prací podle § 11, j) nezajistil v zákonem stanovené lhůtě podklady pro zpracování návrhu na odpis zásob podle zvláštního právního předpisu,10a) k) nesplní povinnosti vyplývající z ustanovení § 14. (2) Pokuty podle odstavce 1 vymáhají finanční úřady podle zvláštního právního předpisu.4c) (3) Nezjedná-li organizace, které byla uložena pokuta, ve stanovené lhůtě nápravu, může jí být uložena další pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty. (4) Řízení o uložení pokuty lze zahájit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ministerstvo zjistilo porušení povinnosti podle tohoto zákona, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Porušení povinnosti podle odstavce 1 však nelze projednat, uplynuly-li od porušení této povinnosti tři roky. 10a) § 14b zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb.“. 29. § 21 včetně poznámky pod čarou č. 11) zní: „§ 21 Zrušení průzkumného území Ministerstvo může zadavateli zrušit stanovení průzkumného území, poruší-li organizace opakovaně nebo se závažnými důsledky povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím vydaným na jeho základě nebo zákony vydanými k ochraně veřejného zdraví a k ochraně životního prostředí.11) 11) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 334/1992 Sb., ve znění zákona č. 10/1993 Sb. a zákona č. 98/1999 Sb. Zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 86/1995 Sb., o ochraně ozónové vrstvy Země. Zákon č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 30. V § 22 se odkaz na poznámku pod čarou č. 15) označuje jako odkaz na poznámku pod čarou č. 2a) a poznámka pod čarou č. 15) se zrušuje. 31. Za § 22 se vkládá nový § 22a, který zní: „§ 22a (1) Při vyhledávání a průzkumu území vhodného pro zvláštní zásah do zemské kůry podle zvláštních právních předpisů se postupuje obdobně jako podle § 4a a 4b. (2) V případě časového souběhu řízení o stanovení průzkumného území podle tohoto zákona a udělení předchozího souhlasu k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru podle horního zákona na stejné výhradní ložisko je přednostně dokončeno řízení, které bylo zahájeno dříve. Druhé řízení je přerušeno do doby potřebné k ukončení prvního řízení. Tento postup se nevztahuje na případy, kdy má žadatel o udělení předchozího souhlasu k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru přednostní nárok podle zvláštního zákona.3b) (3) V případě časového souběhu řízení o stanovení chráněného ložiskového území a stanovení průzkumného území pro průzkum výhradního ložiska se postupuje současně a nezávisle v obou řízeních. (4) V případě časového souběhu řízení o stanovení průzkumného území s řízením o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry se nejdříve rozhodne o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry, přičemž žadatel o stanovení průzkumného území je účastníkem řízení o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry.“. 32. § 25 zní: „§ 25 Obecné předpisy o správním řízení se nevztahují na řízení podle § 7.“. 33. V § 26 odstavec 1 zní: „(1) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti k provedení § 2 odst. 5, § 3 odst. 4, § 6 odst. 4, § 7 odst. 4, § 9 odst. 3, § 9a odst. 1, § 10 odst. 2 a § 12 odst. 5.“. 34. V § 26 odst. 2 se zrušují slova „§ 6 odst. 5,“ a slova „pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Placení úhrad podle povolení vydaných do účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadním právním předpisem. Žádosti o povolení vyhledávání nebo průzkumu ložisek vyhrazených nerostů a žádosti o prodloužení již vydaných povolení podané a dosud nevyřízené do účinnosti tohoto zákona se posuzují podle právní úpravy platné před nabytím účinnosti tohoto zákona. 2. Do zřízení České geologické služby vykonávají její působnost právnické osoby pověřené ministerstvem podle dosavadních předpisů. ČÁST DRUHÁ Změna horního zákona Čl. III Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb. a zákona č. 168/1993 Sb., se mění takto: 1. V § 30 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Při úpravě a zušlechťování nerostů, z nichž lze průmyslově vyrábět kovy, je zakázáno využití technologie kyanidového loužení nebo i jiných postupů využívajících kyanidové sloučeniny. Tento zákaz platí pro samostatné použití kyanidového loužení v jakémkoli měřítku i pro jeho použití v kombinaci s jinými metodami úpravy a zušlechťování nerostů.“. Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8. 2. V § 32a odstavec 4 zní: „(4) Z výnosu úhrady podle odstavce 2 převede obvodní báňský úřad 25 % do státního rozpočtu České republiky, ze kterého budou tyto prostředky účelově použity k nápravě škod na životním prostředí způsobených dobýváním výhradních i nevyhrazených ložisek, a zbývajících 75 % převede obvodní báňský úřad do rozpočtu obce.“. ČÁST TŘETÍ ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA Čl. IV Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, jak vyplývá z pozdějších předpisů. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem ode dne vyhlášení, s výjimkou čl. I bodu 7, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 367/2000 Sb.	Zákon č. 367/2000 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 23. 10. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 99/2000 * ČÁST DRUHÁ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST PÁTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.) 367 ZÁKON ze dne 14. září 2000, kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna občanského soudního řádu Čl. II Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb. a zákona č. 227/2000 Sb., se mění takto: Za § 200x se vkládají nové § 200y až 200aa, které včetně nadpisu znějí: „Řízení o soudním prodeji zástavy § 200y (1) Návrh na soudní prodej zástavy podává zástavní věřitel. (2) Místně příslušný k rozhodnutí o tomto návrhu je obecný soud zástavního dlužníka. Jestliže však zástavou nebo její součástí je nemovitost, příslušný je soud, v jehož obvodu se nemovitost nachází; jestliže je zástavou více nemovitostí, lze návrh podat u kteréhokoli z příslušných soudů. (3) Účastníky řízení jsou zástavní věřitel, dlužník a zástavní dlužník (zástavce). § 200z (1) Soud nařídí jednání, jestliže zástavou nebo její součástí je nemovitost; jinak může rozhodnout bez jednání. (2) Soud povolí prodej zástavy, je-li prokázána existence zástavního práva k zástavě a jsou-li osvědčeny další skutečnosti nutné k uspokojení ze zástavy. (3) Usnesení, kterým se prodej zástavy povoluje, je vykonatelné po uplynutí lhůty jednoho měsíce od jeho právní moci. § 200aa Po vykonatelnosti usnesení, jímž se povoluje prodej zástavy, soud provede její prodej; postupuje přitom způsobem upraveným v ustanoveních o výkonu rozhodnutí.“. ČÁST PÁTÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ Čl. V 1. Zástavní práva, jejichž rozsah byl vymezen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachována se všemi účinky podle dosavadní právní úpravy i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Uspokojení ze zástavy se však řídí tímto zákonem. 2. K zajištění daňových pohledávek, ke kterým nebyl vymezen rozsah zákonného zástavního práva podle dosavadní právní úpravy do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze postupovat pouze podle ustanovení § 72 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění tohoto zákona. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 370/2000 Sb.	Zákon č. 370/2000 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 25. 10. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 100/2000 * ČÁST DRUHÁ - Změna notářského řádu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o Komisi pro cenné papíry * ČÁST PÁTÁ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST SEDMÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ * ČÁST OSMÁ - Čl. XI Aktuální znění od 1. 7. 2017 (250/2016 Sb.) 370 ZÁKON ze dne 14. září 2000, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna notářského řádu Čl. II Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb. a zákona č. 30/2000 Sb., se mění takto: 1. V části VI se za § 80 vkládají nové § 80a až 80f, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 5a) znějí: „Oddíl čtvrtý Notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby § 80a (1) Notář sepíše na žádost notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby, pokud zvláštní právní předpis pořízení takového notářského zápisu vyžaduje. (2) Notář je povinen osvědčit existenci právních jednání a formalit, ke kterým je právnická osoba, popřípadě její orgán povinen a při kterých byl notář přítomen, včetně jeho vyjádření o souladu s právními předpisy, a současně je povinen osvědčit, zda rozhodnutí orgánu právnické osoby, o němž sepisuje notářský zápis, bylo přijato, a uvést své vyjádření, zda obsah rozhodnutí je či není v souladu s právními předpisy a zakladatelskými dokumenty5a) právnické osoby. § 80b (1) Notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby musí obsahovat a) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo, b) místo, den a rok, kdy notář notářský zápis sepsal, c) obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo právnické osoby a označení orgánu právnické osoby, o jehož rozhodnutí se pořizuje notářský zápis, d) údaj, jak byla ověřena existence právnické osoby, působnost a způsobilost jejího orgánu přijímat rozhodnutí, e) místo, den a rok, kdy došlo k rozhodnutí orgánu právnické osoby, f) jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo, a není-li, datum narození předsedajícího, popřípadě svědků, důvěrníků a tlumočníků, g) prohlášení předsedajícího, že orgán právnické osoby je způsobilý přijímat rozhodnutí, popřípadě vznesené protesty proti tomuto prohlášení nebo protesty proti výkonu hlasovacího práva osobou přítomnou na jednání orgánu právnické osoby a protest osoby, jejíž účast nebyla na jednání orgánu připuštěna nebo jíž nebyl umožněn výkon hlasovacího práva, s uvedením jména, příjmení a bydliště osoby, která protest podává, s údajem o tom, jménem koho protest podává, a tytéž údaje týkající se osoby, vůči níž byl protest vznesen, h) údaj, jak byla ověřena totožnost osob uvedených v písmenech f) a g), i) obsah rozhodnutí právnické osoby, j) údaj o výsledku hlasování o rozhodnutí orgánu právnické osoby s uvedením rozhodného počtu hlasů a údaj o tom, jakým způsobem byl výsledek hlasování a rozhodný počet hlasů zjištěn, k) prohlášení notáře obsahující údaje podle § 80a odst. 2, popřípadě prohlášení, že tyto předpoklady splněny nejsou, a přesto je na notáři vyžadováno sepsání notářského zápisu, l) údaj o tom, že notářský zápis byl po přečtení schválen předsedajícím, popřípadě, že schválen nebyl, a důvody jeho neschválení, popřípadě údaj o tom, že předsedající notáři důvody nesdělil, m) podpis předsedajícího, popřípadě údaj o tom, že předsedající notářský zápis odmítl podepsat s uvedením důvodů, proč notářský zápis nepodepsal, popřípadě údaj o tom, že předsedající důvody notáři nesdělil, n) otisk úředního razítka notáře a jeho podpis, o) další údaje, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. (2) Je-li v průběhu jednoho jednání orgánu právnické osoby přijímáno více rozhodnutí, o nichž musí být pořízen notářský zápis, notář sepíše jeden notářský zápis o všech těchto rozhodnutích, pokud povaha přijatých rozhodnutí tento postup nevylučuje nebo pokud žadatel nepožaduje pořídit o každém nebo několika rozhodnutích samostatný notářský zápis. § 80c (1) Právnická osoba je povinna notáři předložit nejpozději do 5 pracovních dnů přede dnem jednání orgánu právnické osoby a) aktuální výpis z obchodního rejstříku právnické osoby; nezapisuje-li se právnická osoba do obchodního rejstříku, jiný doklad prokazující existenci právnické osoby, b) zakladatelské dokumenty v úplném znění5a) (dále jen „zakladatelské dokumenty“), c) doklad o změnách v orgánech právnické osoby, došlo-li k těmto změnám a nejsou-li dosud zapsány v obchodním rejstříku, d) doklad prokazující oprávnění jednat jménem právnické osoby, která je společníkem nebo členem právnické osoby, jejíž orgán přijímá rozhodnutí, a jde-li o orgán, na jehož rozhodnutí se společník nebo člen podílí, e) kopii pozvánky na jednání orgánu právnické osoby nebo kopii oznámení o tomto jednání, pokud zvláštní právní předpis pozvánku nebo oznámení vyžaduje, doklad o jejich rozeslání nebo uveřejnění, f) návrhy předpokládaných rozhodnutí, nejde-li o návrhy, které podle právních předpisů jsou osoby zákonem oprávněné uplatnit až přímo na jednání tohoto orgánu. (2) Předsedající je povinen a) vést jednání orgánu právnické osoby takovým způsobem, který umožní pořízení notářského zápisu předepsaným způsobem, b) neschválí-li nebo nepodepíše-li notářský zápis, uvést notáři důvody, pro které neschválil notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby, popřípadě důvody, pro které tento notářský zápis nepodepsal. § 80d (1) Notář může odmítnout sepsat notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby, a) pokud mu právnická osoba nepředloží dokumenty podle § 80c odst. 1, b) pokud předsedající, i přes upozornění notáře, vede jednání orgánu právnické osoby způsobem, který neumožňuje notářský zápis o rozhodnutí pořídit. (2) Odmítne-li notář notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby sepsat z důvodů uvedených v odstavci 1, platí ustanovení § 55 odst. 1 a 3. Důvody odmítnutí provedení úkonu sdělí písemně žadateli o úkon i bez jeho žádosti o toto sdělení. § 80e (1) Zjistí-li notář v průběhu jednání orgánu právnické osoby, který přijímá rozhodnutí, o kterém má být pořízen notářský zápis, že nejsou splněny předpoklady pro přijetí rozhodnutí vyžadované právními předpisy nebo zakladatelskými dokumenty, poučí o tom předsedajícího a tuto skutečnost uvede do notářského zápisu. Totéž platí, pokud je obsah navrhovaného usnesení nebo přijatého usnesení v rozporu s právními předpisy nebo zakladatelskými dokumenty. (2) Nedojde-li k hlasování orgánu právnické osoby o jeho rozhodnutí na základě poučení notáře podle odstavce 1, notář sepíše notářský zápis s náležitostmi podle § 80b písm. a), b), c), d), f), l), m) a n), ve kterém dále uvede prohlášení předsedajícího podle § 80b písm. g), údaj o tom, jak byla zjištěna jeho totožnost, obsah svého poučení a údaj o tom, že na základě tohoto poučení k hlasování o rozhodnutí orgánu právnické osoby nedošlo. § 80f Ustanovení § 71 platí obdobně a ustanovení § 64 až 69 platí přiměřeně. 5a) § 27a odst. 2 písm. a) obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. Dosavadní oddíly čtvrtý a pátý v části šesté se označují jako oddíly pátý a šestý. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o Komisi pro cenné papíry Čl. III Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 362/2000 Sb., se mění takto: 1. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně poznámky pod čarou č. 9a) zní: „§ 7a (1) Státnímu dozoru Komise podléhá plnění povinností stanovených obchodním zákoníkem a) při úpravě nabídky převzetí a v případech, kdy se použijí obdobně či přiměřeně ustanovení o nabídce převzetí, b) při nabytí podílu na hlasovacích právech společností, jejichž akcie jsou registrovány, c) pro koupi vlastních akcií akciovou společností nebo jí ovládanou osobou, d) při veřejné nabídce upisování akcií. (2) Při výkonu státního dozoru podle odstavce 1 postupuje Komise podle tohoto zákona a je oprávněna ukládat opatření a sankce stanovené tímto zákonem a obchodním zákoníkem. (3) Komise je oprávněna i bez návrhu pozastavit výkon hlasovacích práv osobě, která řádně a včas nesplnila povinnost oznámit podíl na hlasovacích právech nebo neučinila nabídku převzetí, ačkoliv jí zákon takovou povinnost ukládá, až na dobu jednoho roku ode dne, v němž rozhodnutí nabude právní moci, je-li to potřebné k ochraně zájmů ostatních akcionářů, věřitelů nebo zaměstnanců společnosti. Opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Vykonatelné rozhodnutí o pozastavení výkonu hlasovacích práv zašle Komise rovněž společnosti, v níž byl výkon hlasovacích práv povinné osoby pozastaven, a Středisku cenných papírů, které jej uveřejní způsobem stanoveným obchodním zákoníkem pro uveřejňování informací o podílu na hlasovacích právech společností, jejichž akcie jsou registrované. (4) Komise je oprávněna ve svém stanovisku k nabídce převzetí nebo nabídce odkoupení předložených jí podle obchodního zákoníku doporučit nebo rozhodnutím uložit, aby navrhovatel nebo cílová společnost9a) až do uveřejnění výsledků nabídky uveřejňovaly doplňující informace k již uveřejněným informacím podle zvláštního právního předpisu a o uveřejnění informace informovali Komisi. 9a) § 183a odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 9 odst. 3 větě první se slova „za porušení povinností podle tohoto zákona“ nahrazují slovy „za zjištěné porušení povinnosti“. 3. V § 9 se na konci odstavce 3 doplňuje tato věta: „Vykonává-li Komise státní dozor podle zvláštního právního předpisu a je oprávněna uložit opatření a sankci jak podle zvláštního právního předpisu, tak podle tohoto zákona, je oprávněna uložit sankci ve formě pokuty jen podle tohoto zákona.“. ČÁST PÁTÁ Změna občanského soudního řádu Čl. V Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 329/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb. a zákona č. 367/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 109 odst. 2 písm. c) se na konci tečka nahrazuje středníkem a vkládají se tato slova: „to neplatí v řízení o povolení zápisu usnesení o zvýšení základního kapitálu nebo snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku podle zvláštního právního předpisu.33c)“. 2. V § 200d odst. 5 se za slova „sbírky listin73)“ vkládají slova „anebo jestliže nepodal návrh na povolení zápisu do obchodního rejstříku, ač byl k jeho podání podle zvláštního právního předpisu povinen“. ČÁST SEDMÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Čl. VII Společná ustanovení 1. Užívají-li právní předpisy pojem „základní jmění“, rozumí se tím „základní kapitál“. 2. Užívají-li právní předpisy pojem „zapisované základní jmění“, rozumí se tím „zapisovaný základní kapitál“. 3. Užívají-li právní předpisy účinné před 1. lednem 2001 pojem „obchodní jméno“, rozumí se tím podle povahy věci „obchodní firma“ nebo „firma, jméno a příjmení fyzické osoby včetně dodatku, nebo název právnické osoby“. 4. Užívá-li tento zákon pojem „roční účetní závěrka“, rozumí se tím „řádná účetní závěrka“. Čl. VIII Přechodná ustanovení k části první 1. Změny pojmů vyplývající z části první, které se týkají údajů zapsaných v obchodním rejstříku, provede rejstříkový soud v obchodním rejstříku i bez návrhu a bez řízení nejpozději do dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Ukládá-li tento zákon osobě, která nevzniká ke dni zápisu do obchodního rejstříku, povinnost zapsat se do obchodního rejstříku, je tato osoba povinna podat návrh na zápis do obchodního rejstříku do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Ukládá-li tento zákon povinnost provést v obchodním rejstříku zápis skutečnosti, jež se dosud nezapisovala, nebo do sbírky listin uložit listinu, jež se dosud neukládala, musí ten, komu taková povinnost svědčí, podat návrh na zápis do obchodního rejstříku nebo uložit listinu do sbírky listin do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud tento zákon nestanoví jinak. Tyto povinnosti neplatí ohledně zápisů a listin týkajících se přeměn právnických osob, k nimž došlo podle dosavadních právních předpisů. 4. Dosavadní předtištěné obchodní listiny (§ 13a), jež nemají náležitosti stanovené tímto zákonem, lze používat nejdéle po dobu šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona. Podnikatelé jsou povinni přizpůsobit svoji firmu požadavkům tohoto zákona do dvou let ode dne nabytí jeho účinnosti. 5. Byla-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona společnost již založena, postupuje se až do vzniku společnosti podle dosavadních právních předpisů, pokud se zakladatelé nedohodnou na postupu podle tohoto zákona. 6. Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnuto o zvýšení nebo snížení základního kapitálu společnosti, postupuje se až do zápisu zvýšení nebo snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku podle dosavadních právních předpisů, pokud valná hromada do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona nerozhodne, že má být postupováno podle tohoto zákona. 7. Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnuto o zrušení nebo přeměně společnosti, postupuje se podle dosavadních právních předpisů, pokud společníci nebo příslušný orgán společnosti nerozhodnou do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona o tom, že bude uplatněn postup podle tohoto zákona. Důvody vylučující možnost podání žaloby na neplatnost usnesení valné hromady se použijí i na rozhodnutí o zrušení společnosti bez likvidace, jež byla přijata přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení tohoto zákona na ochranu věřitelů a ustanovení týkající se doplatků na dorovnání se použijí i na případy, kdy rozhodnutí o zrušení společnosti bylo přijato přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nebylo ještě zapsáno do obchodního rejstříku. 8. Jestliže byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona učiněn veřejný návrh smlouvy o koupi akciíakcií, postupuje se podle dosavadních právních předpisů. 9. Jestliže bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přijato rozhodnutí podle § 186a, postupuje se podle dosavadních právních předpisů. 10. Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona společnosti doručeno oznámení o odstoupení z funkce podle § 66 odst. 1, postupuje se podle dosavadních právních předpisů. 11. Byla-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uzavřena ovládací smlouva nebo smlouva o převodu zisku, smlouva o nájmu podniku nebo jeho části, jsou účastníci smlouvy povinni přizpůsobit ji požadavkům tohoto zákona, podat návrh na zápis do obchodního rejstříku a uložit smlouvu do sbírky listin do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ovládací smlouva nebo smlouva o převodu zisku anebo o nájmu podniku nebo jeho části musí být schválena valnou hromadou podle tohoto zákona do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak zaniká. 12. Ustanovení § 66a odst. 14 a 15 o ručení a odpovědnosti se vztahují na závazky po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 13. Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení o zrušení společnosti podle § 69b, soud pokračuje v řízení podle ustanovení tohoto zákona o neplatnosti společnosti. 14. Ustanovení o ručení společníků společnosti s ručením omezeným podle tohoto zákona se nepoužije na závazky, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 15. Ustanovení tohoto zákona o formě společenské smlouvy, zakladatelské smlouvy, stanov a jejich změn se nevztahují na společenské smlouvy, zakladatelské smlouvy, stanovy a jejich změny, které byly dohodnuty nebo usneseny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 16. Ustanovení § 120 odst. 2 a 3 se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vztahují i na obchodní podíly nabyté společností nebo jí ovládanou osobou před účinností tohoto zákona. 17. Pokud bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení podle § 131, 183 nebo 242, pokračuje soud v řízení podle tohoto zákona. 18. Společnosti s ručením omezeným a akciové společnostiakciové společnosti, jež vznikly podle dosavadních právních předpisů, nejsou povinny zvýšit základní kapitál do výše stanovené tímto zákonem, nemohou však rozhodnout o snížení základního kapitálu pod částku stanovenou tímto zákonem. Budou-li však tyto společnosti po účinnosti tohoto zákona zvyšovat základní kapitál, zvýší jej alespoň tak, aby dosáhly výše základního kapitálu vyžadované tímto zákonem. 19. Je-li ke dni účinnosti tohoto zákona jedna fyzická osoba jediným společníkem ve více než třech společnostech s ručením omezeným nebo je-li společnost s jediným společníkem jediným společníkem jiné společnosti, je povinna uvést své právní postavení do souladu s tímto zákonem do dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak může soud i bez návrhu všechny tyto společnosti zrušit a nařídit jejich likvidaci. 20. Společnosti jsou povinny uvést společenské smlouvy a stanovy do souladu s ustanoveními tohoto zákona do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud z ustanovení tohoto zákona nevyplývá něco jiného, jinak může soud i bez návrhu společnost zrušit a nařídit její likvidaci. Společník, který zneužije svého postavení ve společnosti nebo bude vázat přizpůsobení společenské smlouvy nebo stanov na neoprávněné výhody a v důsledku toho zmaří přizpůsobení společenské smlouvy nebo stanov požadavkům tohoto zákona, odpovídá ostatním společníkům a věřitelům společnosti za škodu, jež jim v důsledku tohoto jednání vznikla. 21. Nestanoví-li tento zákon jinak, ustanovení společenských smluv a stanov upravujících práva a povinnosti společníků nebo společnosti v rozporu s donucujícími ustanoveními tohoto zákona pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. To neplatí pro pravidla o svolávání valné hromady. 22. Pokud byly akcieakcie na jméno zastaveny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí se na prodej takto zastavených akciíakcií ustanovení tohoto zákona. 23. Pokud majitel akcieakcie na jméno požádal orgán společnosti o udělení souhlasu s převodem akcieakcie přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a příslušný orgán společnosti nerozhodne o žádosti do dvou měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí, že souhlas byl dán. 24. Pokud přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vzniklo akcionáři právo na odkoupení akciíakcií na jméno podle § 156 odst. 4 obchodního zákoníku, postupuje se podle dosavadních právních předpisů, pokud se účastníci nedohodnou do jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na použití tohoto zákona. 25. Dosavadní zaměstnanecké akcieakcie přestávají být zvláštním druhem akciíakcií dnem, kdy valná hromada rozhodne o změně zaměstnaneckých akciíakcií na kmenové akcieakcie bez zvláštních práv podle § 158 nebo rozhodne o změně stanov, jež upraví podmínky pro nabývání kmenových akciíakcií zaměstnanci společnosti podle § 158 tohoto zákona, nejpozději však uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té doby se použijí na zaměstnanecké akcieakcie dosavadní právní předpisy. 26. V případě, že v důsledku použití tohoto zákona vznikne mezi určitými osobami vztah ovládající a ovládané osoby, ačkoliv podle dosavadní právní úpravy takovými osobami nebyly, jsou povinny uvést své vzájemné vztahy do souladu s tímto zákonem do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže takovou povinnost dosud neměly. Ovládaná osoba je povinna zcizit obchodní podíl nebo akcieakcie ovládající osoby, jež má ve svém majetku, do 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak ji soud může i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci. 27. Ovládaná osoba je povinna vytvořit rezervní fond vyžadovaný podle tohoto zákona do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud ke dni účinnosti tohoto zákona má ve svém majetku obchodní podíl nebo akcieakcie ovládající osoby a tuto povinnost dosud neměla, jinak je povinna bez zbytečného odkladu tyto akcieakcie nebo obchodní podíl zcizit. 28. Kdo ke dni účinnosti tohoto zákona splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro vznik povinnosti učinit nabídku převzetí, ačkoliv ji podle dosavadní právní úpravy neměl, není povinen učinit nabídku převzetí podle tohoto zákona. 29. Osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona splňují podmínky pro vznik oznamovací povinnosti podílu na hlasovacích právech podle ustanovení tohoto zákona, jsou povinny splnit oznamovací povinnost uloženou tímto zákonem do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud jim nevznikne povinnost oznámit zvýšení nebo snížení podílu na hlasovacích právech před uplynutím této doby. 30. Pokud byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona svolána valná hromada na den po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a text pozvánky na valnou hromadu již nelze změnit, použijí se na náležitosti pozvánky na valnou hromadu nebo oznámení o jejím konání dosavadní právní předpisy. 31. Ustanovení tohoto zákona o dohodách o výkonu hlasovacích práv se použijí i na dohody o výkonu hlasovacích práv, jež byly uzavřeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 32. Ustanovení tohoto zákona o důkazním břemenu ve vztahu k prokazování splnění povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře se nepoužijí na jednání, k nimž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 33. Jestliže jsou ke dni účinnosti tohoto zákona členy dozorčí rady akciové společnostiakciové společnosti zvolenými zaměstnanci osoby, jež nesplňují požadavky tohoto zákona, končí jejich funkční období nejpozději uplynutím 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 34. Jestliže jsou ke dni účinnosti tohoto zákona statutárním orgánem, jeho členem nebo členem jiného orgánu právnické osoby, která je podnikatelem, osoby, jež nesplňují požadavky tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu, končí jejich funkce nejpozději uplynutím 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 35. Platnost smluv o obchodním zastoupení, jež byly uzavřeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Práva a povinnosti smluvních stran z takto uzavřených smluv se řídí tímto zákonem, pokud zákon nedovoluje, aby si smluvní strany sjednaly něco jiného. 36. Ustanovení tohoto zákona, jež stanoví, kdo může být společníkem veřejné obchodní společnosti a komplementářem, se nevztahují na osoby, jež jsou takovými společníky ke dni účinnosti tohoto zákona, ledaže po účinnosti tuto způsobilost po nabytí účinnosti tohoto zákona ztratí. 37. Průkazy živnostenských nebo jiných podnikatelských oprávnění vydané ke dni účinnosti tohoto zákona ani jiná povolení, souhlasy, popřípadě obdobné dokumenty znějící na obchodní jméno fyzických osob nepozbývají platnosti a nemusí být uvedeny do souladu s § 8 a násl. obchodního zákoníku. 38. Ustanovení smluv o tichém společenství, které jsou v rozporu s donucujícími ustanoveními tohoto zákona, pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 39. Ustanovení § 369 odst. 1 o úroku z prodlení se použije i na vztahy vzniklé před účinností tohoto zákona, nastalo-li prodlení kdykoliv počínaje dnem účinnosti tohoto zákona. Čl. X Závěrečné ustanovení Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, jak vyplývá ze zákonů jej měnících. ČÁST OSMÁ Čl. XI Účinnost 1. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001, s výjimkou § 21 odst. 5, § 27a odst. 4, § 28 odst. 4 a § 31a obchodního zákoníku, ve znění tohoto zákona, a § 109 odst. 2 písm. c) občanského soudního řádu, ve znění tohoto zákona, čl. VI části šesté, čl. IX a čl. X části sedmé tohoto zákona. 2. Ustanovení § 21 odst. 5 obchodního zákoníku, ve znění tohoto zákona, nabývá účinnosti dnem 1. února 2001. 3. Ustanovení § 27a odst. 4 a § 28 odst. 4 obchodního zákoníku, ve znění tohoto zákona, nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. 4. Ustanovení § 183b odst. 3 písm. a) obchodního zákoníku, ve znění tohoto zákona, pozbývá platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. 5. Ustanovení § 31a obchodního zákoníku, ve znění tohoto zákona, § 109 odst. 2 písm. c) občanského soudního řádu, ve znění tohoto zákona, čl. VI části šesté, čl. IX a čl. X části sedmé tohoto zákona nabývají účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Nařízení vlády č. 375/2000 Sb.	Nařízení vlády č. 375/2000 Sb. Nařízení vlády, kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 1999 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 1999 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu Vyhlášeno 26. 10. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 103/2000 * § 1 - Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 1999 činí 12 655 Kč. * § 2 - Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 1999 činí 1,0620. * § 3 - Částky pro stanovení výpočtového základu uvedené v § 15 zákona č. 155/1995 Sb. a naposledy zvýšené nařízením vlády č. 228/1999 Sb. se upravují takto: * § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Aktuální znění od 1. 1. 2001 375 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 27. září 2000, kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 1999 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 1999 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu Vláda nařizuje podle § 17 odst. 2 a 4 a § 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb. a zákona č. 289/1997 Sb.: § 1 Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 1999 činí 12 655 Kč. § 2 Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 1999 činí 1,0620. § 3 Částky pro stanovení výpočtového základu uvedené v § 15 zákona č. 155/1995 Sb. a naposledy zvýšené nařízením vlády č. 228/1999 Sb. se upravují takto: a) částky 6 300 Kč se zvyšují na 6 600 Kč, b) částky 14 200 Kč se zvyšují na 15 300 Kč. § 4 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Předseda vlády: Ing. Zeman v. r. 1\\. místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: PhDr. Špidla v. r.
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 378/2000 Sb.	Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 378/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů o poplachové činnosti na námořní obchodní lodi Vyhlášeno 30. 10. 2000, datum účinnosti 30. 10. 2000, částka 104/2000 * Druhy a způsob vyhlašování poplachů * § 1 - (1) Dojde-li k nouzové situaci, vyhlašuje se na námořní obchodní lodi (dále jen „loď“) v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána,1) signalizačními prostředky poplach * § 2 - (1) Poplach podle § 1 odst. 1 je vyhlašován signalizačními prostředky signálního vybavení lodě, a to lodní sirénou, elektrickým zvonkovým zařízením, signalizačním světlem na stožáru a signalizačními světly s otáčecím reflektorem. * § 3 - Poplachové rozpisy * Cvičné poplachy a praktické cvičení nouzových situací * § 4 - Úplnost a správnost poplachového rozpisu a účinnost předepsaných opatření se ověřuje organizováním nácviku cvičných poplachů nejméně jednou měsíčně a praktickým cvičením nouzových situací podle § 33 odst. 1 písm. c) zákona. * § 5 - Cvičný poplach „OPUŠTĚNÍ LODĚ“ podle § 4 odst. 1 písm. a) zahrnuje * § 6 - Cvičný poplach „MUŽ PŘES PALUBU“ podle § 4 odst. 1 zahrnuje * § 7 - Cvičný poplach „POŽÁR NA LODI“ vyhlášený podle § 4 odst. 1 písm. c) zahrnuje * § 8 - (1) Velitel lodě zajistí počátkem kalendářního roku vypracování ročního plánu praktických cvičení nouzových situací v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.1) * § 9 - (1) Velitel lodě zajistí do 24 hodin po vyplutí lodě z přístavu seznámení přepravovaných osob a nově naloděných členů posádky lodě s poplachovým rozpisem a jejich povinnostmi při vyhlášení poplachu instruktáží. Školící důstojník provede zápis o uskutečnění * § 10 - Před vyhlášením cvičného poplachu podle § 4 odst. 1 během postoje lodě v přístavu nebo na rejdě zajistí velitel lodě vyvěšení signálních vlajek U a Y podle Mezinárodního signálního kódu a oznámí záměr vyhlásit cvičný poplach radiotelefonem kapitánovi příst * § 11 - Praktické cvičení nouzových situací při cvičném poplachu „OPUŠTĚNÍ LODĚ“ vyhlašovaném podle § 1 odst. 1 písm. a) obsahuje seznámení * § 12 - Praktické cvičení nouzových situací při cvičném poplachu „MUŽ PŘES PALUBU“ vyhlašovaném podle § 1 odst. 1 písm. b) obsahuje seznámení * § 13 - Praktické cvičení nouzových situací při poplachu „POŽÁR NA LODI“ vyhlášeném podle § 1 odst. 1 písm. c) obsahuje seznámení * § 14 - (1) Velitel lodě zajistí, aby po vyhodnocení cvičného poplachu a praktického cvičení nouzových situací byl jeho průběh zapsán do lodního deníku. * § 15 - Plán protipožární ochrany * § 16 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 30. 10. 2000 378 VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů ze dne 9. října 2000 o poplachové činnosti na namořní obchodní lodi Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 85 odst. 1 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, (dále jen „zákon“) k provedení ustanovení § 33 odst. 1 písm. c) zákona: Druhy a způsob vyhlašování poplachů § 1 (1) Dojde-li k nouzové situaci, vyhlašuje se na námořní obchodní lodi (dále jen „loď“) v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána,1) signalizačními prostředky poplach a) „OPUŠTĚNÍ LODĚ“, v případě hrozby neodvratitelné zkázy lodě, vydáváním nejméně osmi krátkých a následujícího jednoho dlouhého zvukového a optického signálu 3kB ; tato signalizace se provádí bezprostředně za sebou nejméně třikrát, b) „MUŽ PŘES PALUBU“, v případě objevení trosečníka nebo pádu člověka přes palubu, vydáváním tří prodloužených zvukových a optických signálů 2kB ; tato signalizace se provádí bezprostředně za sebou nejméně třikrát, c) „POŽÁR NA LODI“, v případě požáru na lodi, vydáváním dvou krátkých a následujícího jednoho prodlouženého zvukového a optického signálu 2kB ; tato signalizace se provádí bezprostředně za sebou nejméně třikrát, d) „VŠEOBECNÝ“, v případě nutnosti rychlého shromáždění posádky lodě (např. při přepadení lodě piráty, přetečení paliva a nebezpečí znečištění moře, havárii helikoptéry s lodivodem, neodvratitelné srážce s jiným plavidlem), vydáváním dlouhého zvukového a optického signálu 2kB . (2) Poplach vyhlašuje ihned po zjištění důvodu k jeho vyhlášení velitel lodě a s výjimkou poplachu „OPUŠTĚNÍ LODĚ“ též strážní palubní důstojník ve službě. (3) Vyhlášení poplachu podle odstavce 1 se podle potřeby opakuje a musí být dobře slyšitelné ve všech přístupných prostorách lodě. § 2 (1) Poplach podle § 1 odst. 1 je vyhlašován signalizačními prostředky signálního vybavení lodě, a to lodní sirénou, elektrickým zvonkovým zařízením, signalizačním světlem na stožáru a signalizačními světly s otáčecím reflektorem. (2) Signály, které se vydávají při vyhlašování poplachu, mají časovou míru trvání a) 1 - 2 sekundy pro vydávání krátkého zvukového signálu, b) 3 - 4 sekundy pro vydávání prodlouženého zvukového signálu, c) 8 - 10 sekund pro vydávání dlouhého zvukového signálu. § 3 Poplachové rozpisy (1) Loď musí být vybavena poplachovými rozpisy, které upravují postup posádky lodě a přepravovaných osob při vyhlášení poplachu. Tyto rozpisy musí být vyvěšeny na můstku lodě, ve velínu strojovny lodě a na trvale přístupných a dobře viditelných místech v chodbách nástavby lodě s kabinami posádky lodě a přepravovaných osob. (2) Poplachový rozpis obsahuje a) charakteristiku signálů, kterými se vyhlašuje poplach, b) jmenný rozpis činností a postupu členů posádky lodě vykonávajících při poplachu hlavní činnosti, jejich zástupců a přepravovaných osob při vyhlášení poplachu, c) určení místa, kde se bude shromažďovat posádka lodě a přepravované osoby. (3) Jmenný rozpis činností členů posádky lodě a přepravovaných osob při vyhlášení poplachu obsahuje pokyny týkající se a) velení při vyhlášení poplachů a určení velitelů záchranných člunů a protipožárních družstev, b) způsobu použití komunikačního, záchranného a protipožárního vybavení lodě, zahrnující uzavření vodotěsných a protipožárních dveří, oken, světlíků a jiných otvorů lodě, zajištění teplých přikrývek a dodatečných zásob do záchranných člunů a vorů, c) rozdělení posádky lodě do záchranných člunů a do protipožárních družstev, d) přípravy a spuštění záchranných člunů a vorů na vodu, e) předepsané výstroje a výzbroje posádky lodě a přepravovaných osob, f) zajištění povinných listinných dokladů a pokladní hotovosti, g) obsluhy a údržby člunového motoru, h) dalších činností souvisejících s poskytnutím první pomoci postiženým osobám a s určením cest a způsobu evakuace. (4) V kabinách členů posádky lodě a přepravovaných osob musí být vyvěšen dílčí poplachový rozpis obsahující charakteristiku signálů, kterými se vyhlašuje poplach, a činnosti jednotlivých členů posádky lodě nebo přepravovaných osob při vyhlášení poplachu. (5) Před vyplutím lodě z přístavu provede velitel lodě nebo jím pověřený důstojník změny v poplachovém rozpisu vyplývající ze změn ve složení posádky lodě. Správnost provedených změn v poplachovém rozpisu ověří velitel lodě svým podpisem a lodním razítkem. (6) Určený velitel záchranného člunu musí před vyplutím lodě z přístavu obdržet jmenný seznam posádky svého člunu s popisem činnosti každého jejího člena vyhotovený odpovědným důstojníkem. Cvičné poplachy a praktické cvičení nouzových situací § 4 Úplnost a správnost poplachového rozpisu a účinnost předepsaných opatření se ověřuje organizováním nácviku cvičných poplachů nejméně jednou měsíčně a praktickým cvičením nouzových situací podle § 33 odst. 1 písm. c) zákona. § 5 Cvičný poplach „OPUŠTĚNÍ LODĚ“ podle § 4 odst. 1 písm. a) zahrnuje a) vyhlášení cvičného poplachu způsobem uvedeným v § 1 odst. 1 písm. a), b) prověrku znalostí podle jmenného rozpisu činností a postupu členů posádky lodě a přepravovaných osob při vyhlášení poplachu podle § 3 odst. 2 písm. b), c) nástup posádky lodě a přepravovaných osob na určené shromažďovací místo podle § 3 odst. 2 písm. d), d) prověrku předepsané výstroje a záchranných vest, e) přípravu záchranných člunů a vorů ke spuštění, kontrolu vybavení záchranných člunů a jejich spuštění na úroveň člunové paluby nebo na vodu, při spuštění záchranného člunu na vodu vyzkoušení všech druhů jeho pohonu, vytažení a zajištění záchranných člunů a vorů, f) spuštění a kontrolu chodu člunového motoru a havarijního agregátu lodě, g) kontrolu nouzového osvětlení lodě, h) instruktáž dle ročního plánu na téma opuštění lodě, i) vyhodnocení cvičného poplachu. § 6 Cvičný poplach „MUŽ PŘES PALUBU“ podle § 4 odst. 1 zahrnuje a) vyhození zkušební trojrozměrné figuríny do moře, b) vyhlášení cvičného poplachu způsobem uvedeným v § 1 odst. 1 písm. b), c) zajištění nepřetržitého sledování figuríny a vodní hladiny kolem lodi, d) prověrku předepsané výstroje a záchranných vest, e) prověrku znalostí podle jmenného rozpisu činností a postupu členů posádky lodě a přepravovaných osob při vyhlášení poplachu podle § 3 odst. 2 písm. b), f) přípravu záchranného člunu ke spuštění, kontrolu jeho vybavení, spuštění člunu na vodu, vyzkoušení všech druhů jeho pohonu, g) přípravu šplhacích lan a sítí na závětrné straně lodi, h) přípravu vybraného výložníku nebo jeřábu do pracovní polohy, i) uvolnění přistávací plochy pro vrtulník, j) vytažení a záchranu postiženého, k) návrat k lodi, vytažení a zajištění záchranného člunu, l) instruktáž dle ročního plánu na téma muž přes palubu, m) vyhodnocení cvičného poplachu. § 7 Cvičný poplach „POŽÁR NA LODI“ vyhlášený podle § 4 odst. 1 písm. c) zahrnuje a) vyhlášení cvičného poplachu způsobem uvedeným v § 1 odst. 1 písm. c), b) prověrku předepsané výstroje, výzbroje a záchranných vest, c) prověrku znalostí podle jmenného rozpisu činností a postupu členů posádky lodě a přepravovaných osob při vyhlášení poplachu podle § 3 odst. 2 písm. b), d) kontrolu protipožárního vybavení lodě, e) spuštění a kontrolu chodu havarijního čerpadla s použitím dvou požárních hadic, f) kontrolu nouzového osvětlení, g) kontrolu lodní požární magistrály, h) kontrolu lodní stanice CO2 a jejího telefonního spojení s velitelským stanovištěm, i) kontrolu kouřového hlásiče požáru a zvonků elektrického signalizačního zařízení, j) instruktáž dle ročního plánu na téma požár na lodi, k) vyhodnocení cvičného poplachu. § 8 (1) Velitel lodě zajistí počátkem kalendářního roku vypracování ročního plánu praktických cvičení nouzových situací v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.1) (2) Spuštění každého záchranného člunu s určenou posádkou záchranného člunu během cvičného poplachu na vodu musí být provedeno nejméně jednou za tři měsíce. Spuštění záchranného člunu spouštěného volným pádem během cvičného poplachu na vodu musí být provedeno nejméně jednou za šest měsíců. § 9 (1) Velitel lodě zajistí do 24 hodin po vyplutí lodě z přístavu seznámení přepravovaných osob a nově naloděných členů posádky lodě s poplachovým rozpisem a jejich povinnostmi při vyhlášení poplachu instruktáží. Školící důstojník provede zápis o uskutečnění instruktáže do lodního deníku. (2) Dojde-li během postoje lodě v přístavu k výměně více než 25 % členů posádky lodě, zajistí velitel lodě do 24 hodin po vyplutí lodě z přístavu vyhlášení cvičných poplachů podle § 4 odst. 1. § 10 Před vyhlášením cvičného poplachu podle § 4 odst. 1 během postoje lodě v přístavu nebo na rejdě zajistí velitel lodě vyvěšení signálních vlajek U a Y podle Mezinárodního signálního kódu a oznámí záměr vyhlásit cvičný poplach radiotelefonem kapitánovi přístavu a v okolí se nacházejícím lodím. K vyhlášení cvičného poplachu během postoje lodě v přístavu nebo na rejdě se použije pouze elektrické zvonkové zařízení lodě. § 11 Praktické cvičení nouzových situací při cvičném poplachu „OPUŠTĚNÍ LODĚ“ vyhlašovaném podle § 1 odst. 1 písm. a) obsahuje seznámení a) s organizací, zajištěním a způsobem použití záchranných prostředků, b) s vybavením, použitím a spouštěním záchranných člunů a záchranných vorů, c) s požadavky na používání pyrotechniky a ostatních prostředků pro upoutání pozornosti,2) d) s požadavky na obsluhu zařízení na vystřelování lanka, e) s požadavky na spouštění a provoz nouzového agregátu a nouzového osvětlení, f) se zásadami pro přežití na moři v záchranných člunech, vorech a v extrémních podmínkách a při podchlazení organismu, g) s postupem v případě evakuace helikoptérou. § 12 Praktické cvičení nouzových situací při cvičném poplachu „MUŽ PŘES PALUBU“ vyhlašovaném podle § 1 odst. 1 písm. b) obsahuje seznámení a) s organizací, zajištěním a způsobem použití záchranných prostředků, b) s vybavením, použitím a spouštěním záchranných člunů a záchranných vorů, c) s požadavky na obsluhu zařízení na vystřelování lanka, d) s organizací a zajištěním vyhledávání, záchrany a první pomoci trosečníkům, e) s postupem v případě evakuace helikoptérou. § 13 Praktické cvičení nouzových situací při poplachu „POŽÁR NA LODI“ vyhlášeném podle § 1 odst. 1 písm. c) obsahuje seznámení a) s používáním předepsané výstroje a výzbroje požárníka a dýchacích přístrojů, b) s používáním ručních hasicích přístrojů a hasicích agregátů, c) s popisem a vysvětlením funkce lodní stanice CO2, d) s hašením různých materiálů, e) s postupy při hašení požáru v různých částech lodě, f) s používáním havarijního čerpadla. § 14 (1) Velitel lodě zajistí, aby po vyhodnocení cvičného poplachu a praktického cvičení nouzových situací byl jeho průběh zapsán do lodního deníku. (2) Zápis o průběhu cvičného poplachu obsahuje a) datum, čas a druh cvičného poplachu, b) stručný popis průběhu cvičného poplachu, c) počet osob, které se zúčastnily cvičného poplachu, d) dobu od vyhlášení cvičného poplachu do nástupu všech členů posádky lodě, e) vyhodnocení cvičného poplachu. (3) Zápis o průběhu praktického cvičení nouzových situací obsahuje a) datum, čas a druh praktického cvičení nouzových situací, b) stručný popis průběhu praktického cvičení nouzových situací, c) počet osob, které se zúčastnily praktického cvičení nouzových situací. § 15 Plán protipožární ochrany (1) Nezbytným předpokladem nácviku poplachu „ POŽÁR NA LODI “ je plán protipožární ochrany lodě. Plán protipožární ochrany lodě obsahuje schéma potrubí požární magistrály, rozmístění požárních hydrantů, ručních hasicích přístrojů a ostatních protipožárních prostředků na lodi, umístění mezinárodní břehové přípojky,1) vyznačení únikových cest a další aktuální informace potřebné pro úspěšný boj s požárem na lodi. Součástí plánu protipožární ochrany lodě jsou aktuální instrukce pro obsluhu a použití lodních prostředků a zařízení pro boj s požárem. Tyto informace a instrukce jsou uvedené v jazyce českém a anglickém. (2) Plány protipožární ochrany jsou vyvěšovány na můstku lodě, ve velínu strojovny lodě a v chodbách nástavby lodě a jsou uloženy ve vodotěsných pouzdrech označených „FIRE PLAN“ u lodních schodů. § 16 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Schling v. r. 1) Protokol 1978 k Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského života na moři, 1974, oznámený pod č. 52/1995 Sb. 2) Úmluva o mezinárodních Pravidlech pro zabránění srážkám na moři (COLREG), 1972, oznámená pod č. 263/1995 Sb.
Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 379/2000 Sb.	Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 379/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví podmínky pro určování jednotlivých druhů křišťálového skla, jejich vlastností a způsoby označování výrobků z křišťálového skla Vyhlášeno 30. 10. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 104/2000 * § 1 - (1) Vyhláška stanoví podmínky pro určování jednotlivých druhů křišťálového skla včetně názvů těchto druhů, vlastností, které je charakterizují, jim přidaných symbolů a metod stanovení příslušných chemických a fyzikálních vlastností, jakož i podmínky pro oz * § 2 - Název druhu a symbol podle přílohy č. 1 lze použít pouze pro jednotlivé druhy křišťálového skla, pokud splňují podmínky stanovené v této příloze. * § 3 - Názvy druhů křišťálového skla a symboly uvedené v příloze č. 1 mohou být umístěny společně na jedné etiketě. * § 4 - Tam, kde obchodní označení, název výrobce, dovozce nebo prodávajícího nebo kterékoliv jiné označení nebo jeho část by bylo shodné nebo podobné s označením jednotlivých druhů křišťálového skla podle této vyhlášky nebo by mohlo s nimi vést k jakékoli záměně, * § 5 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 379/2000 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 379/2000 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2001 379 VYHLÁŠKA Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 10. října 2000, kterou se stanoví podmínky pro určování jednotlivých druhů křišťálového skla, jejich vlastností a způsoby označování výrobků z křišťálového skla Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 28a písm. f) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 104/1995 Sb. a zákona č. 64/2000 Sb.: § 1 (1) Vyhláška stanoví podmínky pro určování jednotlivých druhů křišťálového sklakřišťálového skla včetně názvů těchto druhů, vlastností, které je charakterizují, jim přidaných symbolů a metod stanovení příslušných chemických a fyzikálních vlastností, jakož i podmínky pro označování výrobkůvýrobků z křišťálového sklakřišťálového skla včetně stanovení výrobkůvýrobků z křišťálového sklakřišťálového skla, které označování podléhají. (2) Označování se vztahuje na výrobkyvýrobky z jednotlivých druhů křišťálového sklakřišťálového skla zařazené do číselného kódu 7013 Harmonizovaného systému celní nomenklatury.1) (3) Jednotlivé druhy křišťálového sklakřišťálového skla se označují těmito názvy: a) vysoce olovnaté křišťálové sklokřišťálové sklo 30 % PbO, b) olovnaté křišťálové sklokřišťálové sklo 24 % PbO, c) křišťálové sklokřišťálové sklo krystalin, nebo d) křišťálové sklokřišťálové sklo. (4) Podmínky pro určování jednotlivých druhů křišťálového sklakřišťálového skla a způsob jejich označování jsou uvedeny v příloze č. 1. (5) Metody stanovení chemických a fyzikálních vlastností jednotlivých druhů křišťálového sklakřišťálového skla jsou uvedeny v příloze č. 2. § 2 Název druhu a symbol podle přílohy č. 1 lze použít pouze pro jednotlivé druhy křišťálového sklakřišťálového skla, pokud splňují podmínky stanovené v této příloze. § 3 Názvy druhů křišťálového sklakřišťálového skla a symboly uvedené v příloze č. 1 mohou být umístěny společně na jedné etiketě. § 4 Tam, kde obchodní označení, název výrobcevýrobce, dovozcedovozce nebo prodávajícího nebo kterékoliv jiné označení nebo jeho část by bylo shodné nebo podobné s označením jednotlivých druhů křišťálového sklakřišťálového skla podle této vyhlášky nebo by mohlo s nimi vést k jakékoli záměně, a to jak při nabídce a v obchodní dokumentaci, tak i při reklamě těchto výrobkůvýrobků, označí se před uvedením na trh takovým způsobem, aby a) u jednotlivých druhů křišťálového sklakřišťálového skla bylo možno jednoznačně určit, zda odpovídají požadavkům uvedeným v § 2, a b) výrobkyvýrobky, které nesplňují požadavky uvedené pod písmenem a), nebyly opatřeny symbolem a názvem druhu křišťálového sklakřišťálového skla podle přílohy č. 1; takový výrobekvýrobek se označí v souladu s jeho vlastnostmi. § 5 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Ministr: doc. Ing. Grégr v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 379/2000 Sb. Podmínky pro určování jednotlivých druhů křišťálového skla a způsob jejich označování č.\| Druh a název křišťálového skla\| Chemické a fyzikální vlastnosti\| Označování\| Poznámky ---\|---\|---\|---\|--- \| vysvětlivky\| oxidy kovů (%)\| hustota (g.cm-3)\| index lomu\| tvrdost povrchu\| symbol a\| b\| c\| d\| e\| f\| g\| h\| i 1\| Vysoce olovnaté křišťálové sklokřišťálové sklo 30 %\| Údaj v procentech udává obsah oxidu olovnatého\| PbO ≥30%\| ≥ 3,00\| x\| \| 3kB\| Kulatá nálepka, barva zlatá průměr ≥1 cm 2\| Olovnaté křišťálové sklokřišťálové sklo 24 %\| PbO ≥24%\| ≥ 2,90\| x\| 3\| Křišťálové skloKřišťálové sklo krystalin\| Údaj v procentech udává hodnotu součtu obsahu oxidů, uvedených ve sloupci d\| Jednotlivě nebo v kombinaci ZnO BaO PbO K2O ≥ 10%\| ≥ 2,45\| nD ≥1,520\| \| 3kB\| Čtvercová nálepka, barva stříbrná, délka strany ≥ 1 cm 4\| Křišťálové skloKřišťálové sklo\| Jednotlivě nebo v kombinaci BaO PbO K2O ≥ 10%\| ≥ 2,40\| \| Vickers — 550 ± 20\| 3kB\| Nálepka ve tvaru rovnostranného trojúhelníku, barva stříbrná, délka strany ≥ 1 cm x nD ≥ 1,545 jako kritérium pro další nedestruktivní zkoušení (v době provozu) Příloha č. 2 k vyhlášce č. 379/2000 Sb. METODY STANOVENÍ CHEMICKÝCH A FYZIKÁLNÍCH VLASTNOSTÍ JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ KŘIŠŤÁLOVÉHO SKLA 1. CHEMICKÉ ANALÝZY 1.1 BaO a PbO 1.1.1 Stanovení kombinace BaO + PbO Do platinové misky se s přesností na 0,0001 g naváží přibližně 0,5 g jemně rozetřeného skla. Po zvlhčení vodou se přidá 10 ml 15% roztoku kyseliny sírové a 10 ml kyseliny fluorovodíkové. Potom se zahřívá na pískové lázni, až se začnou vyvíjet bílé dýmy. Po vychladnutí se znovu přidá 10 ml kyseliny fluorovodíkové a zahřívá se, dokud nezačne vývin bílých dýmů. Nechá se zchladnout, stěny misky se opláchnou vodou a zahřívá se, až se začnou vyvíjet bílé dýmy. Po zchladnutí se opatrně přidá 10 ml vody a obsah misky se převede do kádinky 400 ml. Miska se několikrát vypláchne 10% roztokem kyseliny sírové a zředí se stejným roztokem na objem 100 ml. Roztok se sraženinou se vaří 2 až 3 minuty. Pak se nechá stát po dobu nejméně 12 hodin. Sraženina se zfiltruje filtračním kelímkem o porozitě 4 a promyje se nejprve 10% roztokem kyseliny sírové, potom dvakrát až třikrát ethylalkoholem. Kelímek se sraženinou se suší 1 hodinu v sušárně při 150 °C. Zváží se BaSO4 \\+ PbSO4. 1.1.2 Stanovení BaO Do platinové misky se s přesností na 0,0001 g naváží přibližně 0,5 g jemně rozetřeného skla. Po zvlhčení vodou se přidá 10 ml kyseliny fluorovodíkové a 5 ml kyseliny chloristé a zahřívá se na pískové lázni, až se začnou vyvíjet bílé dýmy. Po ochlazení se přidá dalších 10 ml kyseliny fluorovodíkové a zahřívá se, dokud znovu nenastane vývin bílých dýmů. Nechá se vychladnout a stěny misky se opláchnou destilovanou vodou. Znovu se zahřívá a odpařuje se téměř do sucha. Odparek se rozpustí v 50 ml 10% roztoku kyseliny chlorovodíkové a opatrně se zahřívá, aby se usnadnilo rozpouštění. Roztok se převede do kádinky 400 ml a zředí se vodou na objem 200 ml. Zahřeje se k varu a za horka se vhání proud sirovodíku. Přívod sirovodíku se ukončí, jakmile sraženina sulfidu olovnatého klesne ke dnu kádinky. Sraženina se zfiltruje přes hustý filtrační papír a promyje se studenou vodou nasycenou sirovodíkem. Filtrát se přivede k varu a potom, je-li to nutné, sníží se jeho objem odpařováním na 300 ml. K vroucí směsi se přidá 10 ml 10% roztoku kyseliny sírové a odstaví se od tepelného zdroje. Po nejméně čtyřhodinovém stání se sraženina zfiltruje přes hustý filtrační papír a promyje se studenou vodou. Sraženina se vyžíhá při 1050 °C a zváží se BaSO4. 1.2 Stanovení ZnO Filtrát po oddělení BaSO4 se odpaří na objem 200 ml. Zneutralizuje se amoniakem na methylčerveň, přidá se 20 ml kyseliny sírové c(1/2 H2SO4) = 0,1 mol/l [dříve 0,1N]. Přídavkem kyseliny sírové c (1/2 H2SO4) = 0,1 mol/l [dříve 0,1N], případně hydroxidu sodného c (NaOH) = 0,1 mol/l [dříve 0,1N], se upraví pH roztoku na hodnotu 2 za kontroly pH metrem. Za studena se uváděním proudu sirovodíku vysráží sulfid zinečnatý. Po 4 hodinách stání se sraženina filtruje přes hustý filtrační papír a promyje se studenou vodou nasycenou sirovodíkem. Sraženina na filtru se rozpustí přidáním 25 ml horkého 10% roztoku kyseliny chlorovodíkové. Filtr se promývá vroucí vodou, až se získá asi 150 ml filtrátu. Filtrát se zneutralizuje amoniakem na lakmusový papírek, potom se přidá 1 - 2 g pevného urotropinu, aby pH roztoku mělo hodnotu přibližně 5. Přidá se několik kapek čerstvě připraveného 0,5% vodného roztoku xylenolové oranže a titruje se roztokem komplexonu III c (C10H14N2O8Na2.2H2O) = 0,1 mol/l [dříve 0,1N] až do barevného přechodu z růžové do citrónové žluti. 1.3 Stanovení K2O K2O se stanoví srážením a vážením jako tetrafenylboritan draselný. Do platinové misky se s přesností na 0,0001 g naváží přibližně 2 g rozdrceného a prosátého skla, přidají se 2 ml koncentrované HNO3 (kyseliny dusičné), 15 ml HClO4 (kyseliny chloristé) a 25 ml HF (kyseliny fluorovodíkové). Zahřívá se na vodní a následně na pískové lázni. Po ukončení vývinu hustých bílých dýmů kyseliny chloristé se odpařuje do sucha. Odparek se rozpustí přídavkem 20 ml horké vody a 2 - 3 ml koncentrované HCl. Roztok se převede do odměrné baňky 200 ml a doplní destilovanou vodou po značku. Činidla: 6% roztok tetrafenylboritanu sodného: rozpustí se 1,5 g činidla ve 250 ml destilované vody, případný lehký zákal se odstraní přidáním 1 g hydratovaného oxidu hlinitého. Protřepává se po dobu 5 minut a zfiltruje se, přičemž prvních získaných 20 ml se znovu zfiltruje. Promývací roztok pro sraženinu: Malé množství draselné soli se připraví tak, že se do roztoku 0,1 g KCl v 50 ml kyseliny chlorovodíkové c (HCl)=0,1 mol/l [dříve 0,1N] přidává za stálého míchání roztok tetrafenylboritanu sodného do ukončení tvorby sraženiny. Sraženina se zfiltruje na fritě, promyje destilovanou vodou a vysuší se v exsikátoru při teplotě místnosti. Potom se přidá 20 - 30 mg této sraženiny do 250 ml destilované vody a občas se zamíchá. Po 30 minutách se přidá 0,5 - 1 g hydratovaného oxidu hlinitého, několik minut se míchá a pak se zfiltruje. Pracovní postup: Alikvotní podíl po kyselinovém rozkladu odpovídající přibližně 10 mg K2O se zředí na přibližně 100 ml. Za mírného míchání se pomalu přilévá přibližně 10 ml srážecího činidla na každých předpokládaných 5 mg K2O. Nechá se stát nejvýše 15 minut, potom se zfiltruje na předem zváženém filtračním kelímku o porozitě 3 nebo 4. Promyje se promývacím roztokem a suší se 30 minut při 120 °C. Přepočítávací faktor pro K2O je 0,13143. 1.4 Dovolené odchylky 1.4.1 Pro stanovení kterékoliv složky je dovolená odchylka ± 0,1 absolutní hodnoty. 1.4.2 Jestliže analýza poskytne, v rámci dovolených odchylek, hodnotu nižší než je pevně stanovený limit (30, 24 nebo 10%), počítá se průměr alespoň ze 3 analýz. Je-li tento průměr vyšší nebo roven 29,95, sklo se zařadí do kategorie odpovídající 30%, je-li vyšší nebo roven 23,95, sklo se zařadí do kategorie odpovídající 24% a je-li vyšší nebo roven 9,95, sklo se zařadí do kategorie odpovídající 10%. 1.5 Jiné metody chemické analýzy Pro chemické analýzy křišťálového sklakřišťálového skla se mohou použít i jiné vhodné analytické metody, pokud budou prokazatelně splňovat požadavky na přesnost a správnost výsledků stanovení, definované dle podbodu 1.4.1. Při použití více způsobů měření nebo v případě zpochybnění měření dle věty první je rozhodujícím výsledkem ten, který byl získán pomocí metod uvedených v bodech 1.1 až 1.3. 2. STANOVENÍ FYZIKÁLNÍCH VLASTNOSTÍ 2.1 Hustota Stanoví se metodou hydrostatického vážení s přesností ± 0,01. Vzorek o hmotnosti nejméně 20 g se zváží na vzduchu a potom se zváží ponořený v destilované vodě při teplotě 20 °C. 2.2 Index lomu Index se měří refraktometrem s přesností na ± 0,001. 2.3 Mikrotvrdost Stanoví se zkouškou tvrdosti podle Vickerse se zatížením 50 g. Jako výsledek se bere průměr z 15 stanovení. 1) Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 160/1988 Sb., o Mezinárodní úmluvě o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží a Protokolu o její změně. § 56 a násl. zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon. Nařízení vlády č. 318/1999 Sb., kterým se provádí celní sazebník.
Vyhláška České národní banky č. 382/2000 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 382/2000 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k počátku nového tisíciletí Vyhlášeno 31. 10. 2000, datum účinnosti 29. 11. 2000, částka 105/2000 * § 1 - (1) K počátku nového tisíciletí v roce 2001 se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je pod horním okrajem umístěn stylizovaný velký státní znak České republiky bez štítu. Název státu je v neuzavřeném opisu při pravé a spodní straně dvousetkoruny. Za názvem státu je při levém horním okraji dvousetkoruny v opisu ro * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 29. listopadu 2000. Aktuální znění od 29. 11. 2000 382 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 4. října 2000 o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k počátku nového tisíciletí Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) K počátku nového tisíciletí v roce 2001 se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,40 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *“. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. § 2 (1) Na líci dvousetkoruny je pod horním okrajem umístěn stylizovaný velký státní znak České republiky bez štítu. Název státu je v neuzavřeném opisu při pravé a spodní straně dvousetkoruny. Za názvem státu je při levém horním okraji dvousetkoruny v opisu ročník ražby dvousetkoruny „2000“. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je umístěno ve dvou řádcích pod státním znakem. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je umístěna v řádku při levém okraji dvousetkoruny mezi názvem státu a ročníkem ražby. (2) Na rubu dvousetkoruny je stylizovaná podoba bájného ptáka Fénixe v plamenech, symbolizující nové tisíciletí rodící se z tisíciletí končícího a současně naději na šťastnou budoucnost Země. Při pravém, spodním a levém okraji dvousetkoruny je neuzavřený opis „POČÁTEK NOVÉHO TISÍCILETÍ“, jehož jednotlivá slova jsou od sebe oddělena tečkami. Letopočet „2001“, který je prvním rokem třetího tisíciletí, je umístěn pod Fénixem. Autorem návrhu dvousetkoruny je akademický sochař Jiří Harcuba. Iniciála jeho příjmení „H“ je umístěna při levém horním okraji dvousetkoruny za opisem. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 29. listopadu 2000. Guvernér: doc. Ing. Tošovský v. r. 11kB 14kB
Zákon č. 404/2000 Sb.	Zákon č. 404/2000 Sb. Zákon o zřízení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Vyhlášeno 29. 11. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 115/2000 * § 1 - (1) Zřizuje se veřejná vysoká škola1) s názvem Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Sídlem této veřejné vysoké školy je Zlín. * § 2 - (1) Do vlastnictví Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně přecházejí bezúplatně ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona * § 3 - (1) Studenti, kteří ke dni 31. prosince 2000 studovali v akreditovaných studijních programech uskutečňovaných Fakultou technologickou ve Zlíně nebo Fakultou managementu a ekonomiky ve Zlíně Vysokého učení technického v Brně, se dnem nabytí účinnosti tohoto * § 4 - Účinnost č. 1 k zákonu č. 404/2000 Sb. č. 2 k zákonu č. 404/2000 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2001 404 ZÁKON ze dne 19. října 2000 o zřízení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 (1) Zřizuje se veřejná vysoká škola1) s názvem Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Sídlem této veřejné vysoké školy je Zlín. (2) Z Vysokého učení technického v Brně se vyčleňuje Fakulta technologická ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky ve Zlíně a Koleje a menza ve Zlíně, které se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona stávají součástmi Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. § 2 (1) Do vlastnictví Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně přecházejí bezúplatně ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona a) nemovité věci a byty z vlastnictví Vysokého učení technického v Brně, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu, jakož i práva a závazky s těmito nemovitými věcmi a byty spojené, b) nemovité věci z vlastnictví státu, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu, jakož i práva a závazky s těmito nemovitými věcmi spojené. (2) Do vlastnictví Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně přecházejí z vlastnictví Vysokého učení technického v Brně bezúplatně i věci movité tvořící příslušenství nemovitých věcí a bytů uvedených v příloze č. 1 a dále movité věci sloužící k činnosti Fakulty technologické ve Zlíně, Fakulty managementu a ekonomiky ve Zlíně a Kolejí a menzy ve Zlíně. Soupis movitých věcí přecházejících podle ustanovení tohoto odstavce je součástí předávacího protokolu. (3) Na Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně přecházejí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona práva a závazky z pracovněprávních vztahů zaměstnanců Vysokého učení technického v Brně, kteří jsou přiděleni k výkonu práce na Fakultě technologické ve Zlíně, Fakultě managementu a ekonomiky ve Zlíně a v Kolejích a menze ve Zlíně, jakož i ostatní práva a závazky týkající se uvedených fakult a Kolejí a menzy. § 3 (1) Studenti, kteří ke dni 31. prosince 2000 studovali v akreditovaných studijních programech uskutečňovaných Fakultou technologickou ve Zlíně nebo Fakultou managementu a ekonomiky ve Zlíně Vysokého učení technického v Brně, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají studenty Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. (2) Akreditované studijní programy, které byly uskutečňovány ke dni 31. prosince 2000 Fakultou technologickou ve Zlíně nebo Fakultou managementu a ekonomiky ve Zlíně Vysokého učení technického v Brně, se stávají studijními programy Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně; jsou akreditovány do 31. prosince 2002. § 4 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 404/2000 Sb. Nemovité věci a byty přecházející z vlastnictví Vysokého učení technického v Brně do vlastnictví Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Poř. číslo\| Okres\| Obec\| Katastrální území\| Popis\| Čp.\| Parcelní číslo\| Poznámka ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1.\| Zlín\| Zlín\| Zlín 635561\| stavba na pozemku pozemek\| 275\| st. 3292 st. 3292\| Zlín, nám. TGM 275, děkanát, učebny 2.\| Zlín\| Zlín\| Zlín 635561\| pozemek – zeleň\| \| 1119/101\| Zlín, nám. TGM 275 3.\| Zlín\| Zlín\| Zlín 635561\| stavba na pozemku pozemek\| 150\| st. 5108 st. 5108\| Zlín, Štefánikova 150, koleje 4.\| Zlín\| Zlín\| Zlín 635561\| stavba na pozemku pozemek\| 4046\| st. 5117 st. 5117\| Zlín, Růmy 4046, učebny 5.\| Zlín\| Zlín\| Zlín 635561\| stavba na pozemku pozemky\| 4379\| st. 6739 st. 6739\| Zlín, Antonínova 4379, koleje 6.\| Zlín\| Zlín\| Zlín 635561\| pozemek – zeleň\| \| 1090/69\| Zlín, Růmy 4046 7.\| Zlín\| Zlín\| Zlín 635561\| pozemek – komunikace\| \| 1119/1\| Zlín, nám. TGM 275 8.\| Zlín\| Zlín\| Zlín 635561\| stavba na pozemku pozemek\| 5139\| st. 7136 st. 7136\| Zlín, Mostní 5139, učebny, děkanát 9.\| Zlín\| Zlín\| Zlín 635561\| stavba na pozemku – garáž pozemek\| \| st. 7741 st. 7741\| Zlín, Mostní, 2 podlažní parking 10.\| Vsetín\| Nový Hrozenkov\| Nový Hrozenkov 707384\| stavba na pozemku pozemek\| ev. 47\| st. 2325 st. 2325\| rekr. objekt Portáš 11.\| Vsetín\| Nový Hrozenkov\| Nový Hrozenkov 707384\| pozemek – ost. plocha\| \| 8886/12\| Portáš 12.\| Vsetín\| Nový Hrozenkov\| Nový Hrozenkov 707384\| pozemek – ost. plocha\| \| 8886/13\| Portáš 13.\| Byty č. 9, 10, 11, 12, 13 a 14 v budově č. p. 3849 postavené na pozemku parcelní číslo st. 4732 v katastrálním územíkatastrálním území Zlín s odpovídajícím spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemku, který činí v souhrnu 3519/8792. Příloha č. 2 k zákonu č. 404/2000 Sb. Nemovité věci přecházející z vlastnictví státu do vlastnictví Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně 1.\| Pozemek parcelní číslo st. 2643 v katastrálním územíkatastrálním území Zlín s budovou občanské vybavenosti na tomto pozemku postavenou. ---\|--- 2.\| Pozemek parcelní číslo st. 6752 v katastrálním územíkatastrálním území Zlín s budovou občanské vybavenosti na tomto pozemku postavenou. 3.\| Pozemek parcelní číslo st. 6950 v katastrálním územíkatastrálním území Zlín s budovou občanské vybavenosti na tomto pozemku postavenou. 1) § 5 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
Zákon č. 406/2000 Sb.	Zákon č. 406/2000 Sb. Zákon o hospodaření energií Vyhlášeno 29. 11. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 115/2000 * ČÁST PRVNÍ - HLAVA I (§ 1 — § 14) * ČÁST DRUHÁ - ÚČINNOST (§ 15 — § 15) Aktuální znění od 1. 1. 2024 (284/2021 Sb., 152/2023 Sb., 465/2023 Sb., 469/2023 Sb.) 406 ZÁKON ze dne 25. října 2000 o hospodaření energií Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět zákona Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) (dále jen „Unie“) a v návaznosti na přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na štítkování22) stanoví: a) některá opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energiínakládání s energií, b) pravidla pro tvorbu Státní energetické koncepceStátní energetické koncepce, Územní energetické koncepce a Státního programu na podporu úspor energieúspor energie, c) požadavky na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energievýrobků spojených se spotřebou energie, d) požadavky na uvádění spotřeby energie a jiných hlavních zdrojůjiných hlavních zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energievýrobků spojených se spotřebou energie, e) požadavky na informování a vzdělávání v oblasti úspor energieúspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů, f) některá pravidla pro poskytování energetických služeb. § 2 Základní pojmy (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) nakládáním s energií výroba, přenos, přeprava, distribuce, rozvod, spotřeba energie a uskladňování energie, včetně souvisejících činností, b) systémem hospodaření s energiísystémem hospodaření s energií soubor vzájemně souvisejících nebo vzájemně působících prvků plánu, který stanoví cíl v oblasti účinnosti užití energieúčinnosti užití energie a strategii k dosažení tohoto cíle, c) tepelným čerpadlemtepelným čerpadlem zařízení, které přenáší teplo ze vzduchu, vody nebo půdy do budovbudov nebo průmyslových zařízení nebo z budovbudov nebo průmyslových zařízení do okolního prostředí tak, že odebírá teplo z prostředí s nižší teplotou a předává jej do prostředí s vyšší teplotou proti směru jeho přirozeného sdílení, d) energetickým hospodářstvím budova nebo provoz, jestliže lze u nich stanovit spotřebu energie na základě měřitelného vstupu a výstupu; ucelenou částí energetického hospodářství je územně nebo procesně oddělená část energetického hospodářství, kterou je možno na základě měřitelného vstupu a výstupu energie vyčlenit, e) účinností užití energie míra efektivnosti nakládání s energií, vyjádřená poměrem mezi úhrnnými energetickými výstupy a vstupy téhož způsobu nakládání s energií, vyjádřená v procentech, f) energetickou náročností budovyenergetickou náročností budovy vypočtené množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovybudovy, zejména na vytápěnívytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení, g) automatizačním a řídicím systémem budovy systém sestávající ze všech výrobků, softwaru a inženýrských služeb, které podporují energeticky účinný, hospodárný a bezpečný provoz technických systémů budovy pomocí automatického ovládání a umožňují ruční zásah pro nastavení některých vstupních parametrů, h) systémem klimatizace zařízení sloužící pro úpravu vnitřního prostředí chlazenímchlazením nebo úpravou vlhkosti, které je součástí budovy, i) systémem vytápění zařízení sloužící pro úpravu vnitřního prostředí, při níž dochází ke zvyšování teploty, které je součástí budovy, j) ústředním vytápěním nebo chlazenímústředním vytápěním nebo chlazením vytápěnívytápění nebo chlazení, kde zdroj tepla nebo chladu je umístěn mimo vytápěné nebo chlazené prostory a slouží pro vytápěnívytápění nebo chlazení více bytových či nebytových prostor, k) jmenovitým výkonemjmenovitým výkonem nejvyšší tepelný výkon, vyjádřený v kW, uvedený výrobcemvýrobcem, kterého lze dosáhnout při trvalém provozu a při účinnosti uvedené výrobcemvýrobcem, l) jmenovitým chladicím výkonem systému klimatizace jmenovitý elektrický příkon pohonu zdroje chladu udaný výrobcemvýrobcem, m) průkazem energetické náročnostiprůkazem energetické náročnosti dokument, který obsahuje stanovené informace o energetické náročnosti budovyenergetické náročnosti budovy nebo ucelené části budovyucelené části budovy, n) energetickým auditem systematická kontrola a analýza spotřeby energie za účelem získání dostatečných znalostí o stávajícím nakládání s energií v energetickém hospodářství, která identifikuje a kvantifikuje možnosti nákladově efektivních úspor energieúspor energie a podává zprávy o zjištěních, o) energetickým posudkemenergetickým posudkem písemná zpráva obsahující informace o posouzení plnění předem stanovených technických, ekologických a ekonomických parametrů určených zadavatelem energetického posudkuenergetického posudku včetně výsledků a vyhodnocení, p) budovou nadzemní stavba a její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazeníchlazení, q) ucelenou částí budovyucelenou částí budovy podlaží, byt nebo jiná část budovybudovy, která je určena k samostatnému používání nebo byla za tímto účelem upravena, r) celkovou energeticky vztažnou plochou budovy nebo ucelené části budovyucelené části budovy vnější půdorysná plocha všech prostorů s upravovaným vnitřním prostředím ve všech podlažíchpodlažích budovy nebo její ucelené části, s) větší změnou dokončené budovyvětší změnou dokončené budovy změna dokončené budovybudovy na více než 25 % celkové plochy obálky budovyobálky budovy, t) obálkou budovy soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé budovy, které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru nebo sousední budově, u) technickým systémem budovy zařízení určené k prostorovému vytápění, prostorovému chlazeníchlazení, větrání, úpravě vlhkosti vzduchu a osvětlení vnitřního prostoru budovy, přípravě teplé vody, automatizaci a řízení, místní výrobě elektřiny nebo kombinace těchto systémů včetně těch, které využívají energii z obnovitelných zdrojů, v) nákladově optimální úrovní stanovené požadavky na energetickou náročnost budovenergetickou náročnost budov nebo jejich stavebních nebo technických prvků, která vede k nejnižším nákladům na investice v oblasti užití energií, na údržbu, provoz a likvidaci budovbudov nebo jejich prvků v průběhu odhadovaného ekonomického životního cyklu, w) budovou s téměř nulovou spotřebou energie budova s velmi nízkou energetickou náročností, jejíž spotřeba energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, x) upravovaným vnitřním prostředím prostředí uvnitř obálky budovy, které je definováno návrhovými hodnotami teploty na vytápění nebo chlazeníchlazení, y) podstatnou rekonstrukcípodstatnou rekonstrukcí změna dokončené stavby, jejíž předpokládané náklady by přesáhly 50 % investičních nákladů na novou srovnatelnou stavbu, z) ústřední institucí ministerstvo, jiný ústřední správní úřad, Česká národní bankabanka, Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soudÚstavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Nejvyšší státní zastupitelství a Vězeňská službaVězeňská služba. (2) Dále se pro účely tohoto zákona rozumí a) výrobkem spojeným se spotřebou energievýrobkem spojeným se spotřebou energie výrobek, jenž má při používání dopad na spotřebu energie a jenž je uveden na trh nebo do provozu, a dále části, které jsou určeny k zabudování do výrobku spojeného se spotřebou energie a které jsou uváděny na trh anebo do provozu jako jednotlivé části pro konečné uživatele a jejichž vliv na životní prostředí lze posoudit samostatně, b) součástmi a podsestavamisoučástmi a podsestavami části určené k zabudování do výrobku spojeného se spotřebou energie, jež nejsou uváděny na trh nebo do provozu jako jednotlivé části pro konečné uživatele, anebo u nichž nelze posoudit vliv na životní prostředí samostatně, c) ekodesignem začlenění prvků nebo funkcí výrobku spojeného se spotřebou energie, které mohou mít vliv na životní prostředí během životního cyklu tohoto výrobku, do návrhu výrobku spojeného se spotřebou energie s cílem zlepšit vliv výrobku na životní prostředí během celého životního cyklu, d) uvedením na trhuvedením na trh první zpřístupnění výrobku spojeného se spotřebou energie na trhu Unie za účelem jeho distribuce nebo používání v Unii za úplatu, bez ohledu na způsob prodeje, nebo bezúplatně, e) uvedením do provozuuvedením do provozu první použití výrobku spojeného se spotřebou energie uživatelem v členském státě Unie k účelu, pro který byl zhotoven, f) výrobcemvýrobcem osoba vyrábějící výrobek spojený se spotřebou energievýrobek spojený se spotřebou energie a která hodlá uvést výrobek na trh nebo do provozu, a to pod svým jménem, popřípadě obchodním označením, g) zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem osoba usazená v Unii, která byla výrobcemvýrobcem písemně pověřena k tomu, aby jeho jménem plnila zcela nebo zčásti povinnosti vyplývající z tohoto zákona, h) dovozcemdovozcem osoba usazená v Unii, která uvádí na trh nebo do provozu v Unii výrobek spojený se spotřebou energievýrobek spojený se spotřebou energie ze třetí země, i) zvýšením účinnosti užití energiezvýšením účinnosti užití energie nárůst účinnosti užití energie v důsledku technologických nebo ekonomických změn nebo v důsledku změn v lidském chování, j) poskytovatelem energetických služebposkytovatelem energetických služeb fyzická nebo právnická osoba, která dodává energetické služby nebo provádí jiná opatření ke zvýšení účinnosti užití energiezvýšení účinnosti užití energie zařízení konečného uživatele, či v rámci jeho budovy, k) úsporami energieúsporami energie množství ušetřené energie určené měřením nebo výpočtem spotřeby energie před provedením jednoho či více opatření ke zvýšení účinnosti užití energiezvýšení účinnosti užití energie a po něm, při zajištění normalizace vnějších podmínek, které spotřebu energie ovlivňují, l) účinným vytápěním a chlazenímúčinným vytápěním a chlazením způsob vytápění nebo chlazeníchlazení, který nákladově efektivně snižuje množství vstupní primární energie nezbytné k dodání jednotky energie do stavby v porovnání s výchozím stavem při zohlednění energie potřebné pro získání vstupní primární energie, její přeměnu, přepravu a distribuci, m) chlazenímchlazením proces odvodu tepla z ochlazovaného prostoru zajišťovaný příslušným technickým zařízením za účelem vytváření tepelné pohody či požadovaného stavu vnitřního prostředí, n) podlažím přístupný prostor vymezený dvěma nad sebou následujícími nosnými konstrukcemi stropu nebo hrubé podlahy na terénu nebo konstrukcí střechy včetně podkroví, o) datovým centrem budova ve smyslu katastrálního zákona nebo její funkčně ucelená část, ve které je umístěna a provozována výpočetní technika serverového typu a další datová infrastruktura určená pro provádění informační činnosti s daty. HLAVA II ENERGETICKÉ KONCEPCE § 3 Státní energetická koncepce (1) Státní energetická koncepceStátní energetická koncepce je strategickým dokumentem vyjadřujícím cíle státu v nakládání s energiínakládání s energií v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje, zajištěním bezpečnosti dodávek energie, konkurenceschopnosti hospodářství a sociální přijatelnosti pro obyvatelstvo a je přijímána na období 25 let. (2) Státní energetická koncepceStátní energetická koncepce je závazná pro výkon státní správy v oblasti nakládání s energiínakládání s energií. (3) Státní energetickou koncepciStátní energetickou koncepci schvaluje na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) vláda. Vláda předkládá pro informaci státní energetickou koncepcistátní energetickou koncepci Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky. (4) Naplňování státní energetické koncepcestátní energetické koncepce vyhodnocuje ministerstvo nejméně jedenkrát za 5 let a o vyhodnocení informuje vládu. Vyhodnocení je podkladem pro případnou aktualizaci státní energetické koncepcestátní energetické koncepce. (5) Podklady v rozsahu nezbytném pro zpracování a vyhodnocení státní energetické koncepcestátní energetické koncepce poskytuje bezplatně ministerstvu, pokud je k tomu vyzván, ústřední orgán státní správy, vlastník energetického zařízení nebo držitel licence na podnikání v energetických odvětvích2). (6) Státní energetická koncepceStátní energetická koncepce je podkladem pro politiku územního rozvoje a územní rozvojový plán. Součástí státní energetické koncepcestátní energetické koncepce je vymezení strategických oblastí celorepublikového významu pro umisťování staveb pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury; přitom se přihlíží zejména k předpokládané poptávce po energiích, dostupnosti příslušné síťové infrastruktury a potřebnému instalovanému výkonu jednotlivých druhů výroben do těchto oblastí umisťovaných, který je nezbytný ke splnění cílů České republiky v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů a výroby energie z nízkouhlíkových zdrojů. (7) Obsah a způsob zpracování státní energetické koncepcestátní energetické koncepce a obsah a strukturu podkladů pro její zpracování a vyhodnocení stanoví vláda nařízením. § 4 Územní energetická koncepce (1) Územní energetická koncepce stanoví cíle a zásady nakládání s energiínakládání s energií na území kraje, hlavního města Prahy, jeho městských částí nebo obceobce. Územní energetická koncepce vytváří podmínky pro hospodárné nakládání s energiínakládání s energií v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji energie. Územní energetická koncepce obsahuje vymezené a předpokládané plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby pro rozvoj energetického hospodářstvíenergetického hospodářství, přitom zohledňuje potenciál využití systémů účinného vytápění a chlazeníúčinného vytápění a chlazení, zejména pokud využívají vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, a vytápěnívytápění a chlazení využívající obnovitelné zdroje energie tam, kde je to vhodné. Součástí územní energetické koncepce je vyhodnocení ukazatelů bezpečnosti, konkurenceschopnosti a udržitelnosti nakládání s energiínakládání s energií. Územní energetická koncepce se zpracovává na období 25 let a vychází ze státní energetické koncepcestátní energetické koncepce. (2) Územní energetická koncepce v širších územních souvislostech řešeného území zpřesňuje a rozvíjí cíle státní energetické koncepcestátní energetické koncepce a určuje strategii pro jejich naplňování. (3) Územní energetickou koncepci jsou povinni přijmout na vlastní náklady pro svůj územní obvod kraj a hlavní město Praha. (4) Návrh územní energetické koncepce zpracovaný podle odstavce 3 posuzuje před jejím vydáním ministerstvo. Ministerstvo posoudí, zda návrh územní energetické koncepce splňuje požadavky tohoto zákona a je v souladu se státní energetickou koncepcístátní energetickou koncepcí a sdělí předkladateli své stanovisko do 90 dnů ode dne předložení návrhu. Pokud ministerstvo nesdělí své stanovisko ve stanovené lhůtě, platí, že s předloženým návrhem územní energetické koncepce souhlasí. (5) Územní energetickou koncepci může, pokud se nejedná o povinnost podle odstavce 3, přijmout obecobec pro svůj územní obvod nebo jeho část nebo městská část hlavního města Prahy. Územní energetická koncepce přijatá obcíobcí musí být v souladu s územní energetickou koncepcí přijatou krajem nebo hlavním městem Prahou. (6) Územní energetická koncepce je podkladem pro zpracování zásad územního rozvoje nebo územního plánu4). (7) Kraj a hlavní město Praha nejméně jednou za 5 let zpracuje zprávu o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období a předloží ji ministerstvu, které ji použije pro vyhodnocení nebo aktualizaci státní energetické koncepcestátní energetické koncepce. ObecObec v případě, že územní energetickou koncepci přijala, zpracuje nejméně jednou za 5 let zprávu o jejím uplatňování v uplynulém období a předloží ji kraji. Zpráva je podkladem pro případnou aktualizaci příslušné územní energetické koncepce. (8) Zpráva o uplatňování územní energetické koncepce zpracovaná krajem nebo hlavním městem Prahou obsahuje vyhodnocení souladu územní energetické koncepce s právními předpisy, vyhodnocení souladu územní energetické koncepce se státní energetickou koncepcístátní energetickou koncepcí, vyhodnocení změn podmínek, na jejichž základě byla územní energetická koncepce vydána, a vyhodnocení naplňování cílů, nástrojů a opatření územní energetické koncepce v uplynulém období. Zpráva dále obsahuje požadavky na zpracování návrhu aktualizace územní energetické koncepce. Přílohou zprávy jsou podklady použité pro její zpracování. (9) Zpráva o uplatňování územní energetické koncepce zpracovaná obcíobcí obsahuje vyhodnocení souladu územní energetické koncepce s právními předpisy, vyhodnocení souladu územní energetické koncepce s územní energetickou koncepcí přijatou krajem, vyhodnocení změn podmínek, na jejichž základě byla územní energetická koncepce vydána, a vyhodnocení naplňování cílů, nástrojů a opatření územní energetické koncepce v uplynulém období. Zpráva dále obsahuje požadavky na zpracování návrhu aktualizace územní energetické koncepce. Přílohou zprávy jsou podklady použité pro její zpracování. (10) Podklady v rozsahu nezbytném pro zpracování územní energetické koncepce a zpracování zprávy o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období v řešeném území bezplatně poskytuje ústřední orgán státní správy nebo vlastník energetického zařízení nebo držitel licence na podnikání v energetických odvětvích2), pokud je k tomu vyzván. (11) Obsah a způsob zpracování územní energetické koncepce a obsah a strukturu podkladů pro zpracování územní energetické koncepce a zprávy o uplatňování územní energetické koncepce stanoví vláda nařízením. HLAVA III STÁTNÍ PROGRAM NA PODPORU ÚSPOR ENERGIE § 5 (1) Státní program na podporu úspor energieúspor energie (dále jen „Program“) je jedním z nástrojů plnění cílů v oblasti zvyšování účinnosti užití energie, snižování energetické náročnosti včetně využití kombinované výroby elektřiny a tepla, obnovitelných a druhotných zdrojů v souladu se schválenou státní energetickou koncepcístátní energetickou koncepcí. (2) Program zpracovává a jeho naplňování vyhodnocuje ministerstvo. (3) K uskutečnění Programu mohou být poskytovány dotace ze státního rozpočtu na a) energeticky úsporná opatření ke zvyšování účinnosti užití energieúčinnosti užití energie a snižování energetické náročnosti budovenergetické náročnosti budov včetně rozvoje budov s téměř nulovou spotřeboubudov s téměř nulovou spotřebou energie, b) rozvoj využívání vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, c) modernizaci výrobních a rozvodných zařízení energie, d) moderní technologie a materiály pro energeticky úsporná opatření, e) rozvoj využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie, f) osvětu, výchovu, vzdělávání a poradenství v oblasti nakládání s energií, využívání a přínosů obnovitelných a druhotných zdrojů energie, g) vědu, výzkum a vývoj v oblasti nakládání s energií, energetických úspor a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie, h) zpracování územní energetické koncepce a nástrojů na její realizaci, i) zavádění systémů hospodaření s energiísystémů hospodaření s energií, průkazu energetické náročnostiprůkazu energetické náročnosti budov a provádění energetických auditů a energetických posudkůenergetických posudků, j) pobídky malým a středním podnikatelům18) vyrábějícím výrobky spojené se spotřebou energievýrobky spojené se spotřebou energie k zavádění nových postupů vedoucích ke splnění požadavků na ekodesign, k) přípravu energeticky úsporných projektů zaměřených na snižování energetické náročnosti budovenergetické náročnosti budov a energetického hospodářství, l) podporu informování domácností o přínosech energetických auditů, průkazů energetické náročnostiprůkazů energetické náročnosti a energetických posudkůenergetických posudků, m) podporu účinného užití energie pro malé a střední podnikatele a domácnosti, n) poradenství a propagaci energetických služeb a energetických služeb se zaručeným výsledkem. (4) Ministerstvo program uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. HLAVA IV NĚKTERÁ OPATŘENÍ PRO ZVYŠOVÁNÍ HOSPODÁRNOSTI UŽITÍ ENERGIE § 6 Účinnost užití energie zdrojů a rozvodů energie (1) Stavebník nebo vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie2) je povinen u nově zřizované výrobny elektřiny nebo zdroje tepelné energie a při obnově výrobny elektřiny nebo zdroje tepelné energie, při kterém dochází k úplné nebo částečné výměně zařízení s dopadem na instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny nebo instalovaný tepelný výkon zdroje tepelné energie, zajistit alespoň minimální účinnost užití energie výroben elektřiny nebo zdrojů tepelné energie stanovenou prováděcím právním předpisem. (2) Stavebník nebo vlastník rozvodného tepelného zařízení je povinen u nově zřizovaných rozvodných tepelných zařízení a u rozvodných tepelných zařízení, u nichž se provádí změna dokončené stavby spočívající ve změně teplonosné látky, zajistit účinnost užití energie rozvodného tepelného zařízení stanovenou prováděcím právním předpisem. (3) Dodavatel kotlůkotlů a kamen na biomasu, solárních fotovoltaických a solárních tepelných systémů, mělkých geotermálních systémů a tepelných čerpadel (dále jen „vybraná zařízení vyrábějící energii z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů“) je povinen uvést pravdivé, nezkreslené a úplné informace o předpokládaných přínosech a ročních provozních nákladech těchto zařízení a jejich energetickou účinnost v technické dokumentaci nebo návodu na použití. (4) Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na regulaci a řízení dodávek tepelné energie, vybavení rozvodných tepelných zařízení tepelnou izolací a regulačními prvky, požadavky na tepelnou izolaci zásobníků tepelné energie, způsob zjišťování tepelných ztrát rozvodných tepelných zařízení, parametry teplonosné látky pro přenos tepelné energie a parametry chladicí látky pro chlazeníchlazení. Prováděcí právní předpis dále stanoví požadavky na předávací stanice, jejich regulace a vybavení. § 6a Kontrola systémů vytápění a systémů klimatizace (1) Vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce5) jsou u provozovaného systému vytápění budovy nebo kombinovaného systému vytápění a větrání budovy se jmenovitým výkonemjmenovitým výkonem nad 70 kW povinni a) zajistit pravidelnou kontrolu přístupných částí tohoto systému, jejímž výsledkem je písemná zpráva o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání, b) předložit na vyžádání zprávu o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2, c) oznámit ministerstvu provedení kontroly osobou podle odstavce 4 písm. b) a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie. (2) Vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce5) jsou u provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání se jmenovitým výkonemjmenovitým výkonem nad 70 kW povinni a) zajistit pravidelnou kontrolu přístupných částí tohoto systému, jejímž výsledkem je písemná zpráva o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání, b) předložit na vyžádání zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2, c) oznámit ministerstvu provedení kontroly osobou podle odstavce 4 písm. b) a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie. (3) Zpráva o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání podle odstavce 1 a zpráva o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání podle odstavce 2 musí být zpracována v souladu s prováděcím právním předpisem podle odstavce 6. (4) Kontrolu provozovaného systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a kontrolu provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání může provádět pouze a) energetický specialista podle § 10 odst. 1 písm. c) nebo osoba podle písm. d), nebo b) osoba usazená v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu této činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a). (5) Povinnost zajištění kontroly podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na systémy vytápění, kombinované systémy vytápění a větrání, systémy klimatizace a kombinované systémy klimatizace a větrání a) pro jejichž řízení je instalován automatizační a řídicí systém budovy, který splňuje požadavky stanovené prováděcím právním předpisem, b) na jejichž provozování se vztahuje smlouva o energetických službách podle § 10e, nebo c) umístěné v budovách uvedených v § 7 odst. 5 písm. g) až j). (6) Prováděcí právní předpis stanoví a) způsob určení jmenovitého výkonujmenovitého výkonu provozovaného systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání, b) rozsah, četnost a způsob provádění kontroly, c) vzor a obsah zprávy o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání a zprávy o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání, d) požadavky na automatizační a řídicí systém budovy. (7) Státní energetická inspekce každoročně kontroluje zprávy podle odstavce 3; jejich počet musí odpovídat alespoň jedné dvacetině zpráv vydaných v předchozím kalendářním roce. § 7 Snižování energetické náročnosti budov (1) V případě výstavby nové budovy je stavebník povinen plnit požadavky na energetickou náročnost budovyenergetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou energie stanovené prováděcím právním předpisem, a to podle jeho právního stavu účinného ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona. Stavebník rovněž na vyžádání stavebního úřadu nebo kontrolního orgánu podle tohoto zákona dokládá splnění požadavků na energetickou náročnost budovyenergetickou náročnost budovy v průběhu provádění stavby, a to průkazem energetické náročnostiprůkazem energetické náročnosti budovy zpracovaným podle dokumentace pro provádění stavby. Splnění požadavků na energetickou náročnost budovyenergetickou náročnost budovy dokládá stavebník k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí průkazem energetické náročnostiprůkazem energetické náročnosti budovy zpracovaným podle skutečného provedení stavby. (2) V případě větší změny dokončené budovyvětší změny dokončené budovy jsou stavebník, vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovyenergetickou náročnost budovy stanovené prováděcím právním předpisem, a to podle jeho právního stavu účinného ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona nebo ke dni zahájení větší změny dokončené budovyvětší změny dokončené budovy podle stavebního zákona, pokud změna dokončené stavby nepodléhá povolení záměru. Splnění požadavků na energetickou náročnost budovyenergetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni pro budovu nebo pro měněné stavební prvky obálky budovy a měněné technické systémy podle prováděcího právního předpisu dokládá stavebník a ostatní osoby podle věty první průkazem energetické náročnostiprůkazem energetické náročnosti budovy v průběhu provádění větší změny dokončené budovyvětší změny dokončené budovy na vyžádání stavebního úřadu nebo kontrolního orgánu podle tohoto zákona. (3) V případě jiné než větší změny dokončené budovyvětší změny dokončené budovy nebo větší změny dokončené budovyvětší změny dokončené budovy, při které jsou hodnoceny požadavky na snížení energetické náročnosti pro měněné stavební prvky obálky budovy nebo technické systémy, a která je provedena do 10 let od vyhotovení průkazu energetické náročnostiprůkazu energetické náročnosti této budovy, jsou vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovyenergetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a pro stavbu splnit požadavky na energetickou náročnost pro měněné stavební prvky obálky budovy nebo měněné technické systémy podle prováděcího právního předpisu; kopie dokladů, které se vztahují k měněným stavebním prvkům obálky budovy nebo měněným technickým systémům jsou povinni uchovávat 5 let. (4) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce jsou dále povinni a) vybavit vnitřní tepelná zařízení budov, s výjimkou případů podle písmene f), přístroji regulujícími dodávku tepelné energie; vlastníci a uživatelé bytů nebo nebytových prostor jsou povinni umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů, b) zajistit v případě instalace vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, která jsou financována z programů podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, v budověbudově, aby tuto instalaci provedly pouze osoby podle § 10d; zajištění se prokazuje předložením kopie daňových dokladů týkajících se příslušné instalace, c) řídit se pravidly pro vytápění a dodávku teplé vody; pravidly pro vytápění a dodávku teplé vody se pro účely tohoto zákona rozumí 1. stanovené otopné období a podmínky zahájení a přerušení dodávek tepelné energie, 2. stanovený časový úsek, ve kterém jsou dodávky tepelné energie a teplé vody v průběhu dne uskutečňovány, 3. stanovené průměrné teploty vnitřního vzduchu ve vytápěných prostorech, které jsou v průběhu dne v otopném období dosahovány, a nepřekročitelné limity průměrných teplot vnitřního vzduchu, 4. stanovené teploty dodávané teplé vody a 5. stanovené omezení a krátkodobé přerušení dodávek tepelné energie a teplé vody, pokud to vyžadují objektivní okolnosti zajišťování dodávek tepelné energie a teplé vody, d) vybavit fyzickým nebo právnickým osobám, jež nakupují teplo, chlad nebo teplou vodu pro své vlastní konečné užití (dále jen „konečný zákazník“), vnitřní tepelná zařízení budov stanovenými měřidly podle zákona o metrologii; konečný zákazník má právo na instalaci těchto měřidel a zároveň je povinen umožnit jejich instalaci, údržbu a kontrolu, e) vybavit, v případě bytových domů a víceúčelových staveb s dodávkou tepla nebo chladu ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo s ústředním vytápěním nebo chlazenímústředním vytápěním nebo chlazením anebo společnou přípravou teplé vody každý byt a nebytový prostor přístroji registrujícími dodávku tepelné energie, kterými jsou stanovená měřidla podle zákona o metrologii anebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, v rozsahu a způsobem podle prováděcího právního předpisu; vlastníci a uživatelé bytů nebo nebytových prostor jsou povinni na základě výzvy vlastníka budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů, f) vybavit v případě výstavby nové budovy nebo výměny zdroje tepla v technicky a ekonomicky proveditelných případech systémy vytápění a klimatizace přístroji, které individuálně regulují teplotu v každé místnosti, prostoru nebo zónově v souboru místností se shodnými požadavky na regulaci vnitřní teploty; vlastníci a uživatelé bytů nebo nebytových prostor jsou povinni umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů. (5) Požadavky na energetickou náročnost budovyenergetickou náročnost budovy podle odstavců 1 až 3 nemusí být splněny a) u budovbudov s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 50 m2, b) u budov, které jsou kulturní památkou, anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci nebo památkové zóně12), pokud by s ohledem na zájmy státní památkové péče splnění některých požadavků na energetickou náročnost těchto budov výrazně změnilo jejich charakter nebo vzhled; tuto skutečnost stavebník, vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce doloží závazným stanoviskem orgánu státní památkové péče, c) u budovbudov navrhovaných a obvykle užívaných jako místa bohoslužeb a pro náboženské účely, d) u staveb pro rodinnou rekreaci13), které jsou užívány jen část roku a jejichž odhadovaná spotřeba energie je nižší než 25 % spotřeby energie, k níž by došlo při celoročním užívání, e) u průmyslových a výrobních provozů, dílenských provozoven a zemědělských budov se spotřebou energie do 195 MWh za rok, f) při větší změně dokončené budovyvětší změně dokončené budovy v případě, že stavebník, vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce zajistí energetický audit, který prokáže, že to není technicky nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy a její provozní účely, g) u budovbudov zpravodajských služeb, h) u budovbudov důležitých pro obranu státu, které jsou určeny ke speciálnímu využití, i) u budovbudov, které jsou stanoveny objektem nebo ve kterých je stanoven objekt sloužící k ochraně utajovaných informacíutajovaných informací stupně utajení Přísně tajné nebo Tajné, j) u vybraných budovbudov k zajištění bezpečnosti státu, určených vedoucím organizační složky státu, která je s nimi příslušná hospodařit nebo je užívá. (6) Povinnosti podle odstavce 4 písm. a) a c) se nevztahují na rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci. (7) Prováděcí právní předpis stanoví nákladově optimální úroveň požadavků na energetickou náročnost budovyenergetickou náročnost budovy, větší změny dokončených budovvětší změny dokončených budov, pro jiné než větší změny dokončených budovvětší změny dokončených budov, pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie, dále stanoví metodu výpočtu energetické náročnosti budovyenergetické náročnosti budovy, vzor posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie a vzor stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovyenergetické náročnosti budovy. (8) Prováděcí právní předpis dále stanoví a) pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, b) zvláštní pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody v případech předcházení stavu nouze v teplárenství nebo v případě stavu nouze v teplárenství vyhlášeném pro celé území státu podle energetického zákona2), c) pravidla pro měření množství tepelné energie a teplé vody spotřebované v budově, d) rozsah vybavení každého bytu a nebytového prostoru přístroji registrujícími dodávku tepelné energie, technické parametry těchto přístrojů a podmínky jejich instalace, e) postup provedení regulace vytápění a přípravy teplé vody v budově, f) rozsah vybavení vnitřních tepelných zařízení budovy přístroji regulujícími dodávku tepelné energie pro plnění povinnosti podle odstavce 4 písm. a), technické parametry těchto přístrojů a podmínky jejich instalace, g) rozsah vybavení systémů vytápění a systémů klimatizace přístroji pro účely plnění povinnosti podle odstavce 4 písm. f), technické parametry těchto přístrojů a podmínky jejich instalace, h) kritéria a postupy pro účely posouzení technické a ekonomické proveditelnosti plnění povinností podle odstavce 4 písm. f). (9) Změna způsobu vytápění budovy připojené na soustavu zásobování tepelnou energií může být provedena pouze na základě povolení podle stavebního zákona a za podmínky, že nedojde ke zvýšení hodnot ukazatele energetické náročnosti budovyenergetické náročnosti budovy celkové dodané energie nebo primární energie z neobnovitelných zdrojů energie; to neplatí, pokud stávající způsob vytápění není možné nadále využívat. Splnění podmínky podle věty předchozí dokládá stavebník průkazem energetické náročnostiprůkazem energetické náročnosti budov k žádosti o povolení. V případě budovy s více bytovými jednotkami, která je připojena na soustavu zásobování tepelnou energií, lze změnu způsobu vytápění povolit pouze pro celou budovu. (10) Požadavky podle odstavce 4 písm. e) nemusí být splněny v případě a) budov, kde je instalován sálavý systém vytápění s konstrukcí podlahového, stropního nebo stěnového vytápění a existují technické překážky k instalaci a vhodnému používání přístrojů registrujících dodávku tepelné energie nebo regulujících takový systém vytápění, b) budov, kde je instalováno ústřední vytápění ze zdroje tepelné energie s násypným kotlem na tuhá paliva, a to za podmínky, že není instalována regulace podle zvláštního právního předpisu28), c) víceúčelových staveb, kde jednotlivé využívané prostory nejsou od sebe ani od společných prostor budovy uzavřeny pevnou stavební konstrukcí, která by pro potřeby vytápění jednotlivé prostory uživatelů vymezovala a tím omezovala dodávku tepelné energie pouze do vymezeného prostoru, nebo kde je v budově instalováno několik technických systémů budovy, d) budov, kdy ukazatel energetické náročnosti budovyenergetické náročnosti budovy celkové dodané energie nebo primární energie z neobnovitelných zdrojů energie je zařazen do klasifikační třídy mimořádně úsporná podle zvláštního právního předpisu29). (11) Veškerá stanovená měřidla a přístroje registrující dodávku tepelné energie podle odstavce 4 písm. d) nebo e) instalovaná po účinnosti tohoto zákona musí být dálkově odečitatelnými stanovenými měřidly a dálkově odečitatelnými přístroji registrujícími dodávku tepelné energie v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Veškerá stávající místa osazená stanovenými měřidly nebo přístroji registrujícími dodávku tepelné energie podle odstavce 4 písm. d) nebo e) musí být osazena dálkově odečitatelnými stanovenými měřidly nebo dálkově odečitatelnými přístroji registrujícími dodávku tepelné energie do 1. ledna 2027 v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. (12) Dálkově odečitatelným stanoveným měřidlem a přístrojem registrujícím dodávku tepelné energieDálkově odečitatelným stanoveným měřidlem a přístrojem registrujícím dodávku tepelné energie se rozumí takové stanovené měřidlo a přístroj registrující dodávku tepelné energie, pro které k provedení odečtu není nutný přístup do jednotlivých bytů nebo nebytových prostor. Za dálkově odečitatelné stanovené měřidlo a přístroj registrující dodávku tepelné energiedálkově odečitatelné stanovené měřidlo a přístroj registrující dodávku tepelné energie nelze považovat stanovené měřidlo a přístroj registrující dodávku tepelné energie, který byl instalován před datem účinnosti tohoto zákona a splňuje kritérium podle věty první, ale není nastaven na dálkový odečet minimálně v měsíčním intervalu. Tato skutečnost se prokazuje technickou dokumentací daného stanoveného měřidla nebo přístroje registrujícího dodávku tepelné energie. § 7a Průkaz energetické náročnosti (1) Stavebník, vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce jsou povinni a) opatřit si průkaz energetické náročnostiprůkaz energetické náročnosti (dále jen „průkaz“) při výstavbě nových budovbudov nebo při větších změnách dokončených budovvětších změnách dokončených budov, b) opatřit si průkaz u budovybudovy užívané orgánem veřejné moci od 1. července 2013 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 500 m2 a od 1. července 2015 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 250 m2, c) oznámit ministerstvu zpracování průkazu osobou podle odstavce 4 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie, d) umístit průkaz v budově způsobem podle prováděcího právního předpisu, pro kterou nastala povinnost si ho opatřit podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 a jejíž energeticky vztažná plocha je rovna nebo větší než 500 m2, nebo podle odstavce 1 písm. b) a jejíž energeticky vztažná plocha je rovna nebo větší než 250 m2, a zároveň se jedná o budovu určenou k užívání veřejností, e) předkládat na vyžádání průkazy ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2. (2) Vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce jsou povinni a) opatřit si průkaz 1. při prodeji budovybudovy nebo ucelené části budovyucelené části budovy, 2. při pronájmu budovybudovy, 3. od 1. ledna 2016 při pronájmu ucelené části budovyucelené části budovy, b) předložit průkaz nebo jeho kopii 1. možnému kupujícímu budovybudovy nebo ucelené části budovyucelené části budovy před uzavřením smluv týkajících se koupě budovybudovy nebo ucelené části budovyucelené části budovy, 2. možnému nájemci budovybudovy nebo ucelené části budovyucelené části budovy před uzavřením smluv týkajících se nájmu budovybudovy nebo ucelené části budovyucelené části budovy, c) předat průkaz nebo jeho kopii 1. kupujícímu budovybudovy nebo ucelené části budovyucelené části budovy nejpozději při podpisu kupní smlouvy, 2. nájemci budovybudovy nebo ucelené části budovyucelené části budovy nejpozději při podpisu nájemní smlouvy, d) zajistit uvedení klasifikační třídy ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího právního předpisu v informačních a reklamních materiálech při 1. prodeji budovybudovy nebo ucelené části budovyucelené části budovy, 2. pronájmu budovybudovy nebo ucelené části budovyucelené části budovy, e) v případě prodeje nebo pronájmu budovy nebo ucelené části budovyucelené části budovy prostřednictvím zprostředkovatele mu předat grafickou část průkazu nebo její kopii; zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu uvede klasifikační třídu ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího právního předpisu z předané grafické části průkazu, kterou uchová po dobu 3 let, v informačních a reklamních materiálech, pokud zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu neobdrží grafickou část průkazu, uvede v reklamních a informačních materiálech nejhorší klasifikační třídu, f) předat vlastníkovi jednotky na jeho žádost podle odstavce 3 průkaz nebo jeho kopii, a to do 1. 30 dnů ode dne podání žádosti v případě, že si průkaz již opatřil, nebo 2. 60 dnů ode dne podání žádosti v případě, že si průkaz dosud neopatřil. (3) Vlastník jednotky5) je povinen prokazatelným způsobem pro naplnění povinnosti podle tohoto odstavce si vyžádat průkaz od společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce a a) předložit průkaz nebo jeho kopii 1. možnému kupujícímu jednotky před uzavřením smluv týkajících se koupě jednotky, 2. od 1. ledna 2016 možnému nájemci jednotky před uzavřením smluv týkajících se nájmu jednotky, b) předat průkaz nebo jeho kopii 1. kupujícímu jednotky nejpozději při podpisu kupní smlouvy, 2. od 1. ledna 2016 nájemci jednotky nejpozději při podpisu nájemní smlouvy, c) zajistit uvedení klasifikační třídy ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího právního předpisu v informačních a reklamních materiálech při 1. prodeji jednotky, 2. od 1. ledna 2016 pronájmu jednotky, d) v případě prodeje jednotky nebo od 1. ledna 2016 pronájmu jednotky prostřednictvím zprostředkovatele mu předat grafickou část průkazu nebo její kopii; zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu uvede klasifikační třídu ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího právního předpisu z předané grafické části průkazu, kterou uchovává po dobu 3 let, v informačních a reklamních materiálech, pokud zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu neobdrží grafickou část průkazu, uvede v reklamních a informačních materiálech nejhorší klasifikační třídu. (4) Průkaz platí 10 let ode dne jeho vyhotovení nebo do provedení větší změny dokončené budovyvětší změny dokončené budovy, pro kterou byl zpracován, anebo do provedení změny způsobu vytápěnívytápění, chlazení nebo přípravy teplé vody v této budověbudově a musí a) být zpracován pouze 1. příslušným energetickým specialistouenergetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. b), nebo 2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a), b) být součástí dokladů předkládaných stavebníkem ke kolaudaci stavby při prokazování dodržení technických požadavků na stavby15), c) být zpracován v souladu s prováděcím právním předpisem podle odstavce 6, d) obsahovat protokol a grafické znázornění, jehož součástí je přiřazení klasifikačních tříd ukazatelům energetické náročnosti, e) obsahovat doporučená opatření pro snížení energetické náročnosti budovyenergetické náročnosti budovy; tato povinnost se nevztahuje na průkaz, který u budovy prokáže dosažení mimořádně úsporné klasifikační třídy u celkové dodané energie budovy a neobnovitelné primární energie podle prováděcího právního předpisu podle odstavce 6, f) obsahovat posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti místního systému dodávky energie využívajícího energii z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla, soustavy zásobování tepelnou energií a tepelného čerpadlatepelného čerpadla (dále jen „alternativní systém dodávek energie“). (5) Povinnosti podle odstavců 1 až 3 se nevztahují na případy uvedené v § 7 odst. 5 písm. a), c), d), e), g), h), i) a j) a na budovybudovy, které jsou kulturní památkou, anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci. (6) Vzor a obsah průkazu, způsob jeho zpracování a umístění průkazu v budověbudově stanoví prováděcí právní předpis. (7) Pokud vlastníkovi jednotky nebyl na písemné vyžádání předán průkaz podle odstavce 1 nebo 2, může jej nahradit vyúčtováním dodávek elektřiny, plynu a tepelné energie pro příslušnou jednotku za uplynulé 3 roky; v tom případě pro něj neplatí povinnost podle odstavce 3 písm. c). (8) Průkaz zpracovaný pro budovu je také průkazem pro ucelenou část této budovy. (9) Průkaz pro ucelenou část budovyucelenou část budovy je možné zpracovat pouze v případě, že tato ucelená část budovyucelená část budovy má vlastní zdroj tepla nebo chladu nezávislý na zbývající části budovy nebo má samostatně měřenou a centrálně regulovanou dodávku energie nezávislou na zbývající části budovy. (10) Průkaz se neopatřuje při prodeji nebo pronájmu budovy nebo ucelené části budovyucelené části budovy, pokud se tak obě strany písemně dohodnou a jde o budovu, která byla vystavěna a poslední větší změna dokončené budovyvětší změna dokončené budovy na ní byla provedena před 1. lednem 1947. § 8 Energetické štítky (1) Výrobky spojené se spotřebou energieVýrobky spojené se spotřebou energie, na které se vztahují požadavky označování energetickými štítky, náležitosti označování těchto výrobků energetickými štítky, provedení a obsah energetických štítků a informačních listů, metody a postupy měření, určení třídy energetické účinnosti, podrobnosti obsahu technické dokumentace a údaje požadované při prodeji na dálku stanoví prováděcí právní předpis10) nebo přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na štítkování22). (2) Dodavatel je povinen dodávat informační list v českém jazyce a energetický štítek. § 8a Ekodesign (1) Seznam výrobků spojených se spotřebou energievýrobků spojených se spotřebou energie, na které se vztahují požadavky na ekodesign, požadavky na ekodesign, náležitosti označování CE, obsah ES prohlášení o shodě, postupy posuzování shody a předpoklad shody výrobků spojených se spotřebou energievýrobků spojených se spotřebou energie, postupy ověřování požadavků na ekodesign, poskytování informací o výrobku spojeném se spotřebou energievýrobku spojeném se spotřebou energie a jeho užívání stanoví prováděcí právní předpis10) nebo přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na ekodesign23). (2) VýrobceVýrobce nebo jeho zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce je povinen a) uvádět na trh nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energievýrobky spojené se spotřebou energie, pouze pokud splňují požadavky na ekodesign, po posouzení shody s požadavky na ekodesign, po označení CE a po vydání ES prohlášení o shodě s požadavky na ekodesign, a to podle prováděcího právního předpisu10) nebo přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na ekodesign23), b) nepřipojovat k výrobku spojenému se spotřebou energievýrobku spojenému se spotřebou energie jakékoli jiné označení, které by mohlo uvádět uživatele v omyl nebo vést k záměně, pokud jde o význam a tvar označení CE, c) vyhotovovat dokumenty týkající se posouzení shody a ES prohlášení o shodě v českém jazyce. (3) VýrobceVýrobce nebo jeho zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce je po uvedení výrobku spojeného se spotřebou energievýrobku spojeného se spotřebou energie na trh nebo do provozu dále povinen a) uchovávat příslušné dokumenty týkající se provedeného posouzení shody a vydaných ES prohlášení o shodě po dobu 10 let od vyrobení posledního uvedeného výrobku spojeného se spotřebou energievýrobku spojeného se spotřebou energie, b) poskytovat Státní energetické inspekci veškeré potřebné informace uvedené v tomto zákoně a v prováděcím právním předpise vztahující se k ověření označení CE, k posouzení a předpokladu shody a k ES prohlášení o shodě, a to do 10 dnů po obdržení žádosti Státní energetické inspekce, c) poskytovat Státní energetické inspekci vzorky výrobků spojených se spotřebou energievýrobků spojených se spotřebou energie k ověření označení CE, k posouzení a předpokladu shody a k ES prohlášení o shodě, d) v případě, že uvádí na trh nebo do provozu součásti a podsestavysoučásti a podsestavy, poskytnout výrobcivýrobci výrobku spojeného se spotřebou energievýrobku spojeného se spotřebou energie, na nějž se vztahuje toto ustanovení, údaje o materiálovém složení a spotřebě energie, materiálů nebo zdrojů těchto součástí nebo podsestav, pokud tak stanoví prováděcí právní předpis nebo přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na ekodesign, e) poskytnout konečným uživatelům výrobků spojených se spotřebou energievýrobků spojených se spotřebou energie nezbytné informace o tom, jak mohou přispět k udržitelnému užívání výrobku spojeného se spotřebou energievýrobku spojeného se spotřebou energie a ekologický profil výrobku spojeného se spotřebou energievýrobku spojeného se spotřebou energie a výhody ekodesignu podle prováděcího právního předpisu nebo přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na ekodesign. (4) Není-li výrobcevýrobce usazen v Unii a neexistuje-li zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, je povinnosti uvedené v odstavcích 2 a 3 povinen zajistit dovozcedovozce. Neexistuje-li dovozcedovozce, považuje se za osobu povinnou podle tohoto ustanovení osoba, která uvádí na trh nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energievýrobky spojené se spotřebou energie stanovené v odstavci 1. (5) Požadavky na označování CE a na ES prohlášení o shodě se nevztahují na dopravní prostředky pro přepravu osob, zvířat nebo věcí a na výrobky spojené se spotřebou energievýrobky spojené se spotřebou energie vystavené na veletrzích, výstavách nebo předváděcích akcích, pokud jsou opatřeny oznámením, že nesmějí být uváděny na trh nebo do provozu na území Unie, dokud nesplní požadavky stanovené tímto zákonem a prováděcím právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na ekodesign. (6) Požadavky na ekodesign, náležitosti označování CE, obsah ES prohlášení o shodě, postupy posuzování a předpoklad shody, postupy ověřování požadavků na ekodesign a poskytování informací o výrobku a jeho užívání stanoví prováděcí právní předpis nebo přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na ekodesign. § 9 Energetický audit (1) Podnikatel, který s podnikatelem nebo podnikateli, kteří se podílejí na jeho základním kapitálu nebo hlasovacích právech alespoň 25 %, zaměstnává 250 a více osob nebo vykazuje roční obrat vyšší než 1 300 000 000 Kč nebo roční bilanční sumu rozvahy vyšší než 1 100 000 000 Kč, je povinen jednou za 4 roky zajistit pro jím užívané nebo vlastněné energetické hospodářství provedení energetického auditu. Tato povinnost se vztahuje na podnikatele, který splňuje podmínku podle věty první 2 po sobě jdoucí kalendářní roky. Způsob stanovení počtu zaměstnanců, výše ročního obratu a roční bilanční sumy rozvahy stanoví prováděcí právní předpis. (2) Podnikatel, který nemá povinnost zajistit provedení energetického auditu podle odstavce 1, je povinen zajistit pro jím užívané energetické hospodářství provedení energetického auditu v případě, že hodnota průměrného ročního nakládání s energií za poslední 2 po sobě jdoucí kalendářní roky je vyšší než 5 000 MWh. (3) Česká republika, kraj, obecobec, příspěvková organizace státu, kraje nebo obceobce, státní organizace založená zákonem24), státní a veřejná vysoká škola a Česká národní bankabanka jsou povinny zajistit pro jimi vlastněné energetické hospodářství provedení energetického auditu v případě, že hodnota průměrné roční spotřeby energie energetického hospodářství za poslední 2 po sobě jdoucí kalendářní roky je vyšší než 500 MWh. (4) Povinnost zajistit provedení energetického auditu podle odstavce 1 se nevztahuje na podnikatele, jehož energetické hospodářství má spotřebu energie nižší než 200 MWh ročně. (5) Povinnost zajistit provedení energetického auditu podle odstavců 1 až 3 se nevztahuje na osobu, která má pro své energetické hospodářství zavedený a akreditovanou osobou certifikovaný systém hospodaření s energiísystém hospodaření s energií podle harmonizované technické normy upravující systém managementu hospodaření s energií19), jehož rozsah odpovídá rozsahu energetického auditu. (6) Energetický audit provedený podle odstavců 2 a 3 platí 10 let nebo do provedení změny energetického hospodářství, po které došlo za 2 po sobě jdoucí roky ke změně o více než 25 % při nakládání s energií energetického hospodářství ročně oproti stavu z platného energetického auditu. Před uplynutím platnosti energetického auditu posoudí dotčená osoba podle odstavce 2 data o nakládání s energií a osoba podle odstavce 3 data o spotřebě energie za 2 roky předcházející ukončení platnosti energetického auditu. (7) Rozsah energetického auditu zahrnuje veškeré ucelené části energetického hospodářství auditované osoby. Do energetického auditu osoby podle odstavce 3 se nezahrnují budovy uvedené v § 7 odst. 5 písm. g) až j). Způsob provedení energetického auditu se provádí v souladu s harmonizovanou technickou normou upravující zásady provádění energetických auditů, požadavky na běžné procesy během energetických auditů a výstupy energetických auditů25). Zjištění energetického auditu jsou zpracována ve formě písemné zprávy o provedeném energetickém auditu, jejíž obsah a způsob zpracování stanoví prováděcí právní předpis. (8) Energetický audit musí a) být proveden pouze 1. příslušným energetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. a), nebo 2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a) a b) být proveden do 1 roku od vzniku povinnosti na základě dat o nakládání s energií za 2 roky předcházející vzniku povinnosti a musí být proveden v souladu s právními předpisy. Česká republika, kraj, obecobec, příspěvková organizace státu, kraje nebo obceobce, státní organizace založená zákonem24), státní a veřejná vysoká škola a Česká národní bankabanka s hodnotou průměrné roční spotřeby energie energetického hospodářství za poslední 2 po sobě jdoucí kalendářní roky 35 000 MWh a vyšší provedou energetický audit do 3 let od vzniku povinnosti, c) být proveden v souladu s prováděcím právním předpisem a harmonizovanou technickou normou upravující energetické audity25). (9) Ten, komu nastala povinnost zajistit provedení energetického auditu podle odstavců 1 až 3, dále musí a) předložit na vyžádání energetický audit ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2, b) oznámit ministerstvu provedení energetického auditu osobou podle odstavce 8 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie. § 9a Energetický posudek (1) Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce, vlastník budovy nebo energetického hospodářství zajistí energetický posudekenergetický posudek pro a) posouzení nákladů a přínosů zajištění vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla v případě výstavby nové výrobny elektřiny nebo podstatné rekonstrukcepodstatné rekonstrukce stávající výrobny elektřiny o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW s výjimkou výroben elektřiny s dobou provozu nižší než 1500 hodin za rok a jaderných elektráren, b) posouzení nákladů a přínosů využití odpadního tepla pro uspokojení ekonomicky odůvodněné poptávky po teple včetně kombinované výroby elektřiny a tepla a připojení zařízení minimálně na soustavu zásobování tepelnou energií, která se nachází do vzdálenosti 1000 metrů od zdroje tepelné energie, v případě výstavby nového nebo podstatné rekonstrukcepodstatné rekonstrukce stávajícího průmyslového provozu o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW, které produkuje odpadní teplo o využitelné teplotě, c) posouzení nákladů a přínosů využití odběru odpadního tepla minimálně z průmyslových provozů, které se nachází do vzdálenosti 500 metrů od rozvodného tepelného zařízení, v případě výstavby nové nebo podstatné rekonstrukcepodstatné rekonstrukce stávající soustavy zásobování tepelnou energií se zdroji o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW, d) posouzení proveditelnosti projektů týkajících se snižování energetické náročnosti budovenergetické náročnosti budov, zvyšování účinnosti užití energie, snižování emisí ze spalovacích zdrojů znečištění nebo využití obnovitelných nebo druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla financovaných z programů podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, pokud poskytovatel podpory nestanoví s přihlédnutím k nárokům jednotlivého programu podpory jinak, e) vyhodnocení plnění parametrů projektů realizovaných v rámci programů podle písmene d), pokud poskytovatel podpory nestanoví s přihlédnutím k nárokům jednotlivého programu jinak, f) stanovení vnitřního výnosového procenta projektu, pokud vznikne nárok na podporu podle zákona o podporovaných zdrojích energie a projekt je financovaný z programů podpory ze státních nebo evropských finančních prostředků anebo z finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů. (2) Energetický posudekEnergetický posudek je možné zajistit také pro a) posouzení ekonomické přijatelnosti využití tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, v souladu se zvláštním právním předpisem26), b) doporučená opatření pro snížení energetické náročnosti budovyenergetické náročnosti budovy při větší změně dokončené budovyvětší změně dokončené budovy, c) podklad v oblasti zvyšování účinnosti energie, snižování emisí ze spalovacích zdrojů znečištění nebo využití obnovitelných nebo druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla, d) vyhodnocení provedených opatření navržených v energetickém auditu, e) posouzení technické a ekonomické proveditelnosti instalace vybraných zařízení, f) posouzení technické a ekonomické proveditelnosti využití odpadního tepla. (3) Energetický posudekEnergetický posudek musí a) být zpracován pouze 1. příslušným energetickým specialistouenergetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. a), nebo 2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a), b) být zpracován v souladu s prováděcím právním předpisem podle odstavce 5, c) být, v případech podle odstavce 1 písm. b) až d), součástí dokladové části dokumentace pro provádění stavby podle jiného právního předpisu; to neplatí v případě nové výrobny elektřiny, na kterou byla vydána státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny podle energetického zákona. (4) Další povinnosti stavebníka, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce, vlastníka budovy nebo energetického hospodářství jsou a) oznámit ministerstvu zpracování energetického posudkuenergetického posudku osobou podle odstavce 3 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie, b) na vyžádání předložit energetický posudekenergetický posudek ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2. (5) Obsah energetického posudkuenergetického posudku, způsob zpracování energetického posudkuenergetického posudku a jeho rozsah stanoví prováděcí právní předpis. § 9b Hospodárné užití energie ústředními institucemi (1) V případě nadlimitních veřejných zakázek ústředních institucíústředních institucí na dodávky nebo na služby musí zadavatel stanovit zvláštní technické podmínky, kterými jsou a) pro dodávky výrobku spojeného se spotřebou energievýrobku spojeného se spotřebou energie, na který se vztahují požadavky na označování energetickými štítky, nejvyšší dostupná třída energetické účinnosti stanovená podle přímo použitelných předpisů Unie o požadavcích na označování energetickými štítky, b) pro dodávky výrobku spojeného se spotřebou energievýrobku spojeného se spotřebou energie, na který se vztahují požadavky na ekodesign, pokud se na takový výrobek zároveň nevztahují požadavky na označování energetickými štítky, nejvyšší dostupná účinnost užití energieúčinnost užití energie stanovená podle přímo použitelných předpisů Unie o požadavcích na ekodesign, c) pro dodávky kancelářských přístrojů vymezených Rozhodnutím Rady 2013/107/EU ze dne 13. listopadu 2012, o podpisu a uzavření Dohody mezi vládou Spojených států amerických a Unií o koordinaci programů označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky, minimální účinnost užití energieúčinnost užití energie podle přílohy C této dohody, d) pro dodávky pneumatik vymezených nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1222/2009 ze dne 25. listopadu 2009, o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry, nejvyšší třída palivové účinnosti podle tohoto nařízení, e) pro nákup nového zboží vymezeného v písmenech a) až d) pro účel zakázky na služby, nákup zboží splňujícího podmínky podle písmen a) až d), f) pro nabytí budov s výjimkou nabytí budov za účelem větší změny dokončené budovy nebo demolice nebo nabytí budov, které jsou kulturní památkou, anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci nebo památkové zóně, úsporná klasifikační třída energetické náročnosti budov a g) pro nájem budovbudov lepší než méně úsporná klasifikační třída energetické náročnosti budovenergetické náročnosti budov. (2) Zvláštní technické podmínky podle odstavce 1 se uplatní, pokud jsou nákladově efektivní a zároveň jsou v souladu s pravidly hospodářské soutěže. Nákladovou efektivitou se v případě zboží rozumí určení poměru mezi náklady a přínosy spojenými s užíváním zboží podle odstavce 1 s nejvyšší účinností ve srovnání s užíváním takového zboží s nižší účinností a v případě budovbudov určení poměru mezi náklady a přínosy spojenými s užíváním budovbudov podle odstavce 1 s nižší třídou energetické náročnosti ve srovnání s užíváním takové budovybudovy s vyšší třídou energetické náročnosti. (3) Systém monitoringu spotřeby energie je neveřejným informačním systémem veřejné správy, který slouží k vedení údajů o budováchbudovách vlastněných a užívaných ústředními institucemiústředními institucemi o celkové energeticky vztažné ploše nad 250 m2 a jejich spotřebě energie. Systém monitoringu spotřeby energie vede ministerstvo. Ústřední instituceÚstřední instituce každoročně nejpozději do konce prvního čtvrtletí následujícího kalendářního roku zadávají způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje do Systému monitoringu spotřeby energie. Údaje vedené v Systému monitoringu spotřeby energie stanoví prováděcí právní předpis. (4) Povinnost podle odstavce 3 se nevztahuje na budovybudovy zpravodajských služeb, budovybudovy důležité pro obranu státu, které jsou určeny ke speciálnímu využití, a budovybudovy, které jsou stanoveny objektem nebo ve kterých je stanoven objekt sloužící k ochraně utajovaných informacíutajovaných informací stupně utajení Přísně tajné nebo Tajné, a na vybrané budovybudovy k zajištění bezpečnosti státu, určené vedoucím organizační složky státu, která je s nimi příslušná hospodařit nebo je užívá. § 9c Hospodárné užití energie datovými centry (1) Vlastník nebo provozovatel datového centra o celkovém příkonu nad 500 kW každoročně nejpozději do 31. ledna kalendářního roku zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup souhrnnou informaci o datovém centru obsahující zejména a) název datového centra, b) název, obchodní firmu nebo jméno, popřípadě připojené dodatky charakterizující blíže osobu podnikatele nebo obchodní závodobchodní závod, vlastníka nebo provozovatele datového centra, c) adresu místa umístění datového centra, d) datum zahájení provozu datového centra, e) údaj o rozloze podlahové plochy datového centra uvedený v metrech čtverečných, f) údaj o celkovém příkonu datového centra, g) údaje o ročním objemu odeslaných, přijatých, zpracovaných a uložených dat v souvislosti s provozováním datového centra, h) údaj o spotřebě energie a vody v souvislosti s provozováním datového centra, i) provozní teploty výpočetní techniky datového centra, j) informaci o způsobu zpětného využití energie odpadního tepla vyprodukovaného při provozování výpočetní techniky datového centra a k) informaci o využití zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů energie v zájmu zajištění provozu datového centra. (2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na datová centra využívaná pro účely zajišťování obrany České republiky a zajišťování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku České republiky. (3) Seznam datových center podle odstavce 1 obsahující název datového centra, adresu místa umístění datového centra a identifikaci jeho vlastníka nebo provozovatele podle odstavce 1 písm. b) vede ministerstvo. Vlastník nebo provozovatel datového centra oznámí ministerstvu nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy celkový příkon datového centra dosáhl hodnoty 500 kW, že se stal povinnou osobou k plnění informační povinnosti podle odstavce 1. (4) Vlastník nebo provozovatel datového centra o celkovém příkonu vyšším než 1 MW je povinen při jeho výstavbě nebo navýšení příkonu o více než 25 % zajistit zpracování energetického posudkuenergetického posudku podle § 9a odst. 2 písm. f), který obsahuje a) objem energie odpadního tepla vyprodukovaného výpočetní technikou datového centra, b) posouzení technické proveditelnosti možnosti využití odpadního tepla vyprodukovaného při provozování datového centra, c) posouzení nákladů a přínosů využití odpadního tepla vyprodukovaného v rámci provozování datového centra, d) návrh opatření pro využití odpadního tepla vyprodukovaného v rámci provozu datového centra a e) identifikaci potenciálních míst odběru zohledňující možnosti dodávek tepla do soustavy zásobování tepelnou energií. (5) Povinnost podle odstavce 4 neplatí v případě, že vlastník nebo provozovatel zajistil využití energie odpadního tepla vyprodukovaného výpočetní technikou datového centra podle odstavce 6. (6) Stavebník nebo vlastník datového centra o celkovém příkonu vyšším než 1 MW je povinen zajistit využití energie odpadního tepla vyprodukovaného výpočetní technikou datového centra a) dodávkami tepelné energie do soustavy zásobování tepelnou energií, b) dodávkou tepelné energie odběrateli za podmínek stanovených energetickým zákonem2), nebo c) přímou spotřebou této energie v energetickém hospodářství vlastníka nebo provozovatele datového centra nebo jeho ucelené části. (7) Stavebník nebo vlastník datového centra podle odstavce 6 je povinen zajistit využití energie odpadního tepla vyprodukovaného výpočetní technikou datového centra ke dni zahájení provozu datového centra s plánovaným celkovým příkonem vyšším než 1 MW nebo ke dni, kdy datové centrum dosáhne celkového příkonu vyššího než 1 MW. Povinnost podle odstavce 6 neplatí v případech, kdy využití energie odpadního tepla vyprodukovaného výpočetní technikou datového centra není technicky proveditelné nebo kdy náklady související s plněním této povinnosti by převyšovaly předpokládané přínosy. (8) Existenci překážek znemožňujících vlastníkovi nebo stavebníkovi datového centra postupovat podle odstavce 6 dokládá stavebník nebo vlastník datového centra energetickým posudkemenergetickým posudkem zpracovaným pro posouzení technické a ekonomické proveditelnosti využití odpadního tepla podle § 9a odst. 2 písm. f), který je součástí dokladové části dokumentace pro provádění stavby podle stavebního zákona. (9) Do celkového příkonu podle odstavců 1, 3, 4 a 6 se započítá příkon výpočetní techniky. § 10 Energetický specialista (1) Energetický specialista na základě oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty uděleného ministerstvem a) provádí energetický audit a zpracovává energetický posudekenergetický posudek, b) zpracovává průkaz, c) provádí kontroly provozovaných systémů vytápění a kombinovaných systémů vytápění a větrání, nebo d) provádí kontroly provozovaných systémů klimatizace a kombinovaných systémů klimatizace a větrání. (2) Ministerstvo na žádost udělí oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty a) fyzické osobě, která 1. složí odbornou zkoušku podle § 10a; odbornou zkoušku musí fyzická osoba složit též v případě, jestliže jí bylo zrušeno oprávnění podle § 10b odst. 2, 2. je plně svéprávná, 3. je bezúhonná a 4. je odborně způsobilá, nebo b) právnické osobě, která 1. je bezúhonná a 2. určí alespoň 1 fyzickou osobu, která je k žadateli v pracovním nebo obdobném poměru a která podepsala souhlas s výkonem činnosti pro právnickou osobu (dále jen „určená osoba“); určená osoba musí být držitelem oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty k činnosti podle odstavce 1. (3) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně v souvislosti s předmětem činnosti energetického specialisty, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Ministerstvo si za účelem prokázání bezúhonnosti žadatele vyžádá podle zvláštního právního předpisu7) způsobem umožňujícím dálkový přístup výpis z evidence Rejstříku trestů. (4) Dále se bezúhonnost prokazuje a) u fyzické osoby s místem trvalého nebo jiného pobytu mimo území České republiky a u osoby, která se v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala mimo území České republiky po dobu delší než 3 měsíce, dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů, který není ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce a který je vydaný k tomu oprávněným orgánem státu trvalého nebo jiného pobytu této osoby a států, ve kterých se tato osoba v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 3 měsíce; pokud stát trvalého nebo jiného pobytu této osoby není totožný se státem, jehož je tato osoba občanem, též dokladem vydaným státem, jehož je občanem; za účelem doložení bezúhonnosti fyzické osoby, která je nebo byla občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měla adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, lze bezúhonnost prokázat též výpisem z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činytrestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci tohoto státu, který není ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce, b) u právnické osoby se sídlem mimo území České republiky dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů, který není ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce a který je vydaný k tomu oprávněným orgánem státu sídla právnické osoby, nebo c) čestným prohlášením splnění podmínek bezúhonnosti podle odstavce 3, které není ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce, nevydává-li stát, ve kterém má fyzická osoba trvalý nebo jiný pobyt nebo právnická osoba sídlo, doklad podle písmene a) nebo b). (5) Fyzická osoba je odborně způsobilá, získala-li a) vysokoškolské vzdělání studiem v bakalářských, magisterských nebo doktorských studijních programech v oblasti technických věd a jejich oborech energetiky, energetických zařízení, stavebnictví nebo v oblasti vzdělávání elektrotechnika, energetika, stavebnictví podle právního předpisu upravujícího oblasti vzdělávání ve vysokém školství21) nebo ve studijních oborech obdobných těmto oblastem a má 3 roky praxe v oboru, b) střední vzdělání s maturitní zkouškou absolvováním vzdělávacího programu v oborech energetiky, energetických zařízení nebo stavebnictví a má 6 let praxe v oboru, nebo c) vyšší odborné vzdělání absolvováním akreditovaného vzdělávacího programu v oborech vzdělávání zaměřených na energetiku, energetická zařízení nebo stavebnictví a má 5 let praxe v oboru. (6) Žádost o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty se podává na formuláři stanoveném prováděcím právním předpisem a obsahuje kromě náležitostí stanovených správním řádem v případě a) fyzické osoby kopie dokladů prokazujících odbornou způsobilost, b) právnické osoby kopii rozhodnutí o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty určené osobě, kopii dokladu o pracovním nebo obdobném poměru s určenou osobou a písemný souhlas s výkonem činnosti určené osoby. (7) Energetický specialista je povinen a) předat zprávu o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání, průkaz, písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu nebo energetický posudekenergetický posudek zadavateli, b) zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech týkajících se fyzické nebo právnické osoby, o kterých se dozvěděl v souvislosti s prováděním činností podle § 6a, 7a, 9 a 9a; získané skutečnosti nesmí použít ke svému prospěchu nebo k prospěchu nebo újmě třetí osoby; zprostit energetického specialistu mlčenlivosti může pouze fyzická nebo právnická osoba, která zadala energetickému specialistovi provedení činností podle § 6a, 7a, 9 a 9a, ministerstvo v případě § 10b nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis, c) opatřit písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu, energetický posudekenergetický posudek, průkaz nebo zprávu o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání nebo zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání, vlastnoručním podpisem, případně podpisem osoby pověřené k jednání, svým jménem, svým identifikačním číslem, je-li mu přiděleno, číslem dokumentu vygenerovaným z evidence ministerstva o provedených činnostech energetického specialisty a číslem oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty uděleným ministerstvem a datem zpracování; v případě právnické osoby jménem a podpisem osoby určené podle odstavce 2 písm. b) bodu 3, d) průběžně předávat způsobem umožňujícím dálkový přístup do evidence ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu a dále údaje týkající se energetického posudkuenergetického posudku, průkazu, zprávy o kontrole systémů vytápění a kombinovaných systémů vytápění a větrání a zprávy o kontrole systémů klimatizace a kombinovaných systémů klimatizace a větrání minimálně v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, e) předkládat na vyžádání ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2 dokumenty a informace vztahující se k činnostem podle § 6a, 7a, 9 a 9a a podklady pro zpracování zprávy o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a zprávy o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání, průkazu, energetického auditu a energetického posudkuenergetického posudku stanovené prováděcím právním předpisem, f) v případě, že se jedná o energetického specialistu oprávněného provádět energetický audit a zpracovávat energetický posudekenergetický posudek, být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem jeho činnosti, a to tak, aby rozsah pojistného plnění byl úměrný možným škodám, které lze reálně předpokládat; pojištění musí trvat po celou dobu výkonu činnosti, g) neprovádět činnost podle § 6a, 7a, 9 a 9a, pokud 1. je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo má majetkovou účast v právnické osobě, která je vlastníkem nebo provozovatelem systémů vytápění, kombinovaných systémů vytápění a větrání, systémů klimatizace nebo kombinovaných systémů klimatizace a větrání budovy nebo její části nebo energetického hospodářství, které jsou předmětem kontroly nebo u kterých se provádí energetický audit, anebo na které zpracovává energetický posudekenergetický posudek nebo průkaz, nebo 2. je osobou blízkou k osobám podle bodu 1 nebo je osobou ovládající osobu podle bodu 1, h) uchovávat po dobu 5 let zprávy o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a zprávy o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání, průkazu, provedení energetického auditu a vypracování energetického posudkuenergetického posudku včetně podkladů pro jejich zpracování stanovené v prováděcím právním předpise, i) oznámit ministerstvu do 1 měsíce od doby, kdy nastala, změnu skutečností rozhodných pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty podle odstavce 2, j) oznámit do evidence ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem informaci o své účasti na vzdělávací akci zařazené do průběžného aktualizačního vzdělávání podle § 10a odst. 6 (dále jen „průběžné vzdělávání“) s uvedením jejího názvu a data konání, a to nejpozději do 3 dnů po ukončení této vzdělávací akce, a k) po celou dobu tříletého cyklu, ve kterém plní povinnosti podle odstavce 8, uchovávat osvědčení o absolvování všech vzdělávacích akcí zařazených do průběžného vzdělávání, jichž se zúčastnil, a na vyžádání je předkládat ministerstvu nebo Státní energetické inspekci k provedení kontroly jeho účasti na vzdělávacích akcích zařazených do průběžného vzdělávání. (8) Energetický specialista je dále povinen absolvovat v tříletých průběžných vzdělávacích cyklech vzdělávací akce zařazené do průběžného vzdělávání a za toto období účastí na vzdělávacích akcích průběžného vzdělávání získat potřebný počet kreditů stanovený prováděcím právním předpisem; tříleté průběžné vzdělávací cykly začínají plynout prvním dnem po udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty, popřípadě prvním dnem po ukončení posledního tříletého vzdělávacího cyklu průběžného vzdělávání. (9) Energetický specialista, který je držitelem oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty jako právnická osoba, splňuje povinnost podle odstavce 8 prostřednictvím jím určené osoby. (10) Formulář žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty a rozsah údajů předávaných energetickým specialistou do evidence ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů stanoví prováděcí právní předpis. (11) Povinnosti energetického specialisty podle odstavce 7 se nevztahují na energetického specialistu, který vykonává činnost pro právnickou osobu jako osoba určená, s výjimkou povinnosti podle odstavce 7 písm. b), c), g) až k); informační povinnost podle písmene i) plní určená osoba v rozsahu podle odstavce 2 písm. a). Osoba určená je povinna zpracovat písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu, energetický posudekenergetický posudek, průkaz nebo zprávu o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání nebo zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání v souladu s prováděcími právními předpisy. § 10a Odborná zkouška a průběžné vzdělávání energetických specialistů (1) Odborná zkouška je pořádána Státní energetickou inspekcí. (2) Odborná zkouška se provádí před zkušební komisí jmenovanou Státní energetickou inspekcí, skládá se z ústní a písemné části a je zakončena protokolem o výsledku zkoušky, který Státní energetická inspekce bez zbytečného odkladu po vykonání zkoušky předá ministerstvu. Odbornou zkouškou je povinen žadatel o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty, který je fyzickou osobou, vykonat do 12 měsíců po podání žádosti. Státní energetická inspekce na svých internetových stránkách uveřejňuje termíny konání odborných zkoušek. (3) Prováděcí právní předpis stanoví a) pravidla pro zpracování zkušebních otázek odborné zkoušky, b) dobu trvání písemné a ústní části odborné zkoušky, organizaci provedení odborné zkoušky a podmínky jejího průběhu, c) kritéria pro složení zkušební komise, minimální počet jejích členů a pravidla jejich jmenování, četnost zasedání zkušební komise v kalendářním roce a organizaci a podmínky jednání zkušební komise, d) podmínky a formu uplatnění omluvy nebo odstoupení od odborné zkoušky a nejvyšší přípustný počet omluv nebo odstoupení od odborné zkoušky, e) formu a lhůty pro pozvání k účasti na odborné zkoušce Státní energetickou inspekcí, f) vzor protokolu o výsledku odborné zkoušky. (4) Tematické zkušební okruhy pro ověření odborné způsobilosti žadatele o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty v rámci ústní části odborné zkoušky v členění podle jednotlivých specializací výkonu činností energetického specialisty podle § 10 odst. 1 a tematické okruhy průběžného vzdělávání zaměřené podle jeho cílů uvedených v odstavci 6 stanoví ministerstvo v součinnosti se Státní energetickou inspekcí a uveřejňuje je na svých internetových stránkách. Společně s tematickými zkušebními okruhy podle věty první ministerstvo na svých internetových stránkách uveřejňuje přehled právních předpisů, technických norem a technických dokumentů z oblastí souvisejících s výkonem činností energetického specialisty podle § 10 odst. 1, v jejichž rozsahu je ověřována odborná způsobilost žadatele o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty v rámci odborné zkoušky. (5) Průběžné vzdělávání zajišťuje Státní energetická inspekce. Průběžné vzdělávání upevňuje, prohlubuje a aktualizuje odborné znalosti v oblasti nakládání s energií a jejího užití pro zajištění provozu budov, úspor energieúspor energie, energetické náročnosti budovenergetické náročnosti budov a energetického hospodářství, účinnosti užití energie zdrojů tepla a výroben elektřiny včetně těch, které využívají obnovitelné zdroje energie a druhotné zdroje energie a kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Státní energetická inspekce zveřejňuje na svých internetových stránkách výzvu k podávání žádostí o výběr vzdělávací akce a její zařazení do průběžného vzdělávání a tematické okruhy vzdělávacích akcí průběžného vzdělávání, jichž se výzva týká. Prováděcí právní předpis stanoví formu a způsob, jakými se energetický specialista přihlašuje na vzdělávací akci zařazenou do průběžného vzdělávání. Prováděcí právní předpis dále stanoví a) náležitosti žádosti o výběr vzdělávací akce a její zařazení do průběžného vzdělávání, formulář této žádosti, lhůty a technické podmínky podání této žádosti, b) kritéria složení odborné komise, pravidla pro jmenování jejích členů, četnost zasedání odborné komise v kalendářním roce a organizaci a podmínky jednání odborné komise, c) kritéria výběru vzdělávací akce pro její zařazení do průběžného vzdělávání, d) počty kreditů, které je možné přidělit vybrané vzdělávací akci zařazené do průběžného vzdělávání, a kritéria přidělování kreditů vzdělávací akci, e) podmínky absolvování vzdělávací akce zařazené do průběžného vzdělávání. (6) O výběru vzdělávacích akcí zařazených do průběžného vzdělávání a přidělení počtu kreditů vybrané vzdělávací akci zařazené do průběžného vzdělávání rozhoduje Státní energetická inspekce na návrh odborné komise, jejíž členy jmenuje ředitel Státní energetické inspekce. (7) Vybrané vzdělávací akce zařazené do průběžného vzdělávání, termíny jejich uskutečnění, identifikaci osob zajišťujících jednotlivé vzdělávací akce a počet kreditů přidělených jednotlivým vzdělávacím akcím uveřejňuje Státní energetická inspekce neprodleně po rozhodnutí o jejich výběru podle odstavce 6 v evidenci ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů. (8) O absolvování vzdělávací akce zařazené do průběžného vzdělávání vydá Státní energetická inspekce každému jejímu účastníku osvědčení. § 10b Udělení a zrušení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty a zápis energetického specialisty do seznamu energetických specialistů (1) Ministerstvo udělí oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty žadateli, který splňuje podmínky pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty, a zapíše jej do seznamu energetických specialistů. Ode dne podání žádosti do dne předání protokolu o výsledku odborné zkoušky Státní energetickou inspekcí ministerstvu neběží lhůta pro vydání rozhodnutí. (2) Ministerstvo oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty zruší v případě, že energetický specialista a) přestal splňovat podmínky pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty, b) opakovaně spáchá přestupek podle § 12 odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4 anebo podle § 12a odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4; přestupek je spáchán opakovaně, pokud před uplynutím 5 let ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek nabylo právní moci, byl znovu spáchán přestupek, který naplňuje stejnou skutkovou podstatu; v tomto případě může být podána žádost o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty po 1 roce od doručení rozhodnutí o zrušení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty, c) se neúčastní vzdělávacích akcí zařazených do průběžného vzdělávání podle § 10 odst. 8 v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, d) neoznámí ministerstvu do 1 měsíce od doby, kdy nastala, změnu skutečností rozhodných pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty podle § 10 odst. 7 písm. i), nebo e) požádá o zrušení oprávnění k výkonu energetického specialisty. (3) Oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty zaniká a) fyzické osobě její smrtí nebo jejím prohlášením za mrtvou, b) právnické osobě jejím zánikem, zveřejněním rozhodnutí o vyhlášení moratoria, nabytím právní moci rozhodnutí o úpadku nebo nabytím právní moci rozhodnutí o zavedení nucené správy, nebo c) právní mocí rozhodnutí o zrušení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty. (4) Jestliže oprávnění k výkonu energetického specialisty podle odstavce 3 zanikne, ministerstvo energetického specialistu ze seznamu energetických specialistů bez zbytečného odkladu vyškrtne. (5) Energetický specialista je po doručení rozhodnutí ministerstva o zrušení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty povinen okamžitě tuto činnost ukončit; rozklad proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. § 10c Seznam energetických specialistů (1) Do seznamu energetických specialistů vedeného ministerstvem se zapisují u oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty uděleného fyzické osobě následující údaje a) číslo oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty, b) jméno a příjmení, c) druh oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty a datum zápisu, popřípadě datum zániku oprávnění k výkonu energetického specialisty, d) adresa místa trvalého pobytu, popřípadě adresa místa bydliště mimo území České republiky, pokud fyzická osoba nemá trvalý pobyt na území České republiky, e) další kontaktní údaje, zejména telefonní číslo, adresa elektronické pošty, f) identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, g) obchodní firma nebo jméno a příjmení podnikatele, identifikační číslo osoby, adresa sídla nebo místa podnikání, pokud energetický specialista není osobou samostatně výdělečně činnou. (2) Do seznamu energetických specialistů vedeného ministerstvem se zapisují u oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty uděleného právnické osobě následující údaje a) číslo oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty, b) obchodní firma nebo název, sídlo právnické osoby a jméno a příjmení osoby pověřené jednáním, c) identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, d) adresa sídla, e) druh oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty a datum zápisu, popřípadě datum zániku oprávnění k výkonu energetického specialisty, f) další kontaktní údaje, zejména telefonní číslo, adresa elektronické pošty, g) jméno a příjmení osob určených pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty. (3) Údaje ze seznamu energetických specialistů podle odstavců 1 a 2 jsou veřejně přístupné na internetových stránkách ministerstva. § 10d Osoba oprávněná provádět instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů (1) Osoba oprávněná provádět instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů energie (dále jen „osoba oprávněná provádět instalaci“) je fyzická nebo právnická osoba, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru a) vodoinstalatérství, b) topenářství, c) montáž, opravy a rekonstrukce chladicích zařízení a tepelných čerpadeltepelných čerpadel, d) montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení, e) montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny, f) montáž, opravy, revize a zkoušky tlakových zařízení a nádob na plyny, nebo g) kamnářství. (2) Osoba oprávněná provádět instalaci je povinna zajistit výkon odborných činností spočívajících v instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů pouze fyzickými osobami, které jsou držiteli osvědčení o profesní kvalifikaci pro příslušnou činnost podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání ne staršího než 5 let. (3) Přeshraničně může vybraná zařízení vyrábějící energii z obnovitelných zdrojů instalovat osoba usazená v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a). (4) Ministerstvo jako autorizující orgán zveřejňuje na svých internetových stránkách údaje z evidence vydaných osvědčení podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, kterými jsou a) jméno, popřípadě jména, a příjmení a případný akademický titul a vědecká hodnost uchazeče, b) datum narození, c) datum konání zkoušky a datum vydání osvědčení, d) název profesní kvalifikace pro instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, jejíž dosažení je na základě ověření odborné způsobilosti potvrzováno. § 10e Energetická služba (1) Účelem energetické služby je ověřitelné a měřitelné nebo výpočtem stanovené zvýšení účinnosti užití energiezvýšení účinnosti užití energie nebo úspory spotřeby energie prostřednictvím energeticky účinných technologií nebo provozních činností, údržby nebo kontroly. (2) Energetická služba je poskytována na základě smlouvy o energetických službách, která je smluvním ujednáním mezi příjemcem a poskytovatelem energetických služebposkytovatelem energetických služeb o opatření ke zvýšení účinnosti užití energiezvýšení účinnosti užití energie, ověřované a kontrolované během celého trvání smluvního závazku, kdy jsou náklady na toto opatření placeny ve vztahu ke smluvně stanovené míře zvýšení účinnosti užití energiezvýšení účinnosti užití energie nebo k jinému dohodnutému kritériu energetické náročnosti, například finančním úsporám. (3) Smlouva o energetických službách musí být písemná. Pro její náležitosti platí odstavec 5 písm. a) až e) a g) obdobně. (4) Energetická služba může být poskytována jako energetická služba se zaručeným výsledkem. Tato služba je poskytována za účelem dosažení předem stanovené úspory energieúspory energie a s tím související úspory nákladů za stanovené období, při kterém nese poskytovatel energetických služebposkytovatel energetických služeb smluvně dohodnutou míru finančního rizika či sankcí pro případ nedosažení úspor. Odstavec 2 platí pro energetickou službu se zaručeným výsledkem obdobně. (5) Smlouva o energetických službách se zaručeným výsledkem musí být písemná a musí dále obsahovat a) výčet opatření v oblasti účinnosti užití energieúčinnosti užití energie, která mají být prováděna, nebo výčet výsledků v oblasti účinnosti užití energieúčinnosti užití energie, kterých má být dosaženo, b) specifikaci zaručených úspor nákladů nebo úspor energieúspor energie, jichž má být dosaženo prováděním opatření obsažených ve smlouvě, včetně velikosti zaručených úspor, jichž bude dosaženo v jednotlivých obdobích po dobu trvání smluvního závazku při standardních podmínkách provozu, c) dobu, na kterou se smlouva uzavírá, podmínky odstoupení od smlouvy, termíny a období významné pro zjišťování dosažené úspory nákladů nebo úspory energieúspory energie, d) výchozí údaje umožňující zjistit dosažené úspory nákladů nebo úspory energieúspory energie, které zahrnují minimálně 1. výchozí spotřebu energie a výchozí výši nákladů, oproti kterým je počítána dosažená úspora, a 2. výchozí ceny energií, na základě kterých je vypočtena referenční výše nákladů podle bodu 1, e) seznam kroků, které je třeba učinit pro provedení opatření nebo souboru opatření, popřípadě doplněné o související náklady, f) podmínky pro případné zapojení třetích stran v rámci subdodavatelských vztahů s poskytovatelem energetických služebposkytovatelem energetických služeb, g) stanovení odměny pro poskytovatele energetických služebposkytovatele energetických služeb za poskytnuté plnění včetně rozdělení podílu smluvních stran na dosažených finančních úsporách, h) podmínky dokumentování, měření a ověřování dosažených zaručených úspor nákladů nebo úspor energieúspor energie, kontrol kvality a záruk, i) postup, jakým bude reagováno na měnící se rámcové podmínky, které se dotýkají obsahu a výsledku smlouvy, zejména na změny v cenách energie, změny v intenzitě využívání objektů a zařízení, j) ujednání míry finančního rizika nebo sankcí pro případ nedosažení sjednaného zvýšení účinnosti užití energiezvýšení účinnosti užití energie a k) sankce za porušení smluvních povinností. § 10f Seznam poskytovatelů energetických služeb (1) Seznam poskytovatelů energetických služebposkytovatelů energetických služeb je veřejný informační systém veřejné správy, který slouží k evidenci poskytovatelů energetických služebposkytovatelů energetických služeb. (2) Správcem seznamu poskytovatelů energetických služebposkytovatelů energetických služeb je ministerstvo. Ministerstvo zveřejní údaje ze seznamu poskytovatelů energetických služebposkytovatelů energetických služeb na svých internetových stránkách. (3) V seznamu poskytovatelů energetických služebposkytovatelů energetických služeb se vedou tyto údaje o fyzických osobách a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) datum narození, c) identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, d) adresa místa trvalého pobytu a e) kontaktní údaje, minimálně telefonní číslo a elektronická adresa. (4) V seznamu poskytovatelů energetických služebposkytovatelů energetických služeb se vedou tyto údaje o právnických osobách a) název nebo obchodní firma, b) identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, c) adresa sídla, d) u zahraniční osoby také adresa sídla pobočky nebo jiné organizační složky jejího obchodního závoduobchodního závodu na území České republiky, pokud ji zřizuje, a e) kontaktní údaje, minimálně telefonní číslo a elektronická adresa. (5) Poskytovatel energetických služebPoskytovatel energetických služeb je povinen ministerstvu bez zbytečného odkladu oznámit změny v evidovaných údajích, s výjimkou údajů, které jsou vedeny v základních registrech. § 10g Výmaz ze seznamu poskytovatelů energetických služeb Ministerstvo ze seznamu poskytovatelů energetických služebposkytovatelů energetických služeb vymaže osobu, která a) o výmaz ze seznamu požádala, b) zemřela, byla prohlášena za mrtvou, nebo zanikla, c) byla omezena ve svéprávnosti, nebo d) přestala být poskytovatelem energetických služebposkytovatelem energetických služeb. § 11 Působnost ministerstva (1) Ministerstvo a) zpracovává návrhy Státní energetické koncepceStátní energetické koncepce, provádí její aktualizaci a vyhodnocování, b) zpracovává Plán renovace budov ústředních institucí, který vychází ze Systému monitoringu spotřeby energie podle § 9b odst. 3, a Národní akční plán energetické účinnosti, jehož součástí jsou Národní akční plán na zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie a Strategie renovace fondu obytných a komerčních budov v České republice, provádí jejich aktualizaci a vyhodnocení, c) vydává stanovisko k návrhu územní energetické koncepce, d) rozhoduje o přidělování dotací z Programu, e) sleduje vývoj účinnosti užití energieúčinnosti užití energie a energetické náročnosti budovenergetické náročnosti budov a působí na snižování její spotřeby a snížení negativních dopadů na životní prostředí při nakládání s energiínakládání s energií a využívání energie z obnovitelných a druhotných zdrojů, f) vyhodnocuje a propaguje výsledky Programu, g) zabezpečuje činnosti spojené s poradenstvím, vzděláváním a propagací efektivního využívání energie, propagací využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie, propagací zvyšování účinnosti užití energieúčinnosti užití energie a energetických služeb, včetně informovanosti spotřebitelůspotřebitelů o dostupnosti kvalifikačních či certifikačních systémů poskytovatelů energetických služebposkytovatelů energetických služeb, h) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oblasti nakládání s energiínakládání s energií za účelem zahraniční pomoci, účasti České republiky v mezinárodních organizacích a prezentace dosažených výsledků, i) vydává a zrušuje oprávnění energetického specialisty, vede seznam energetických specialistů, je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a) a vede seznam osob, kterým byla uznána odborná kvalifikace podle zvláštního právního předpisu5a), j) uplatňuje stanovisko k územnímu rozvojovému plánu, zásadám územního rozvoje a územnímu opatření o stavební uzávěře pořizovaného Ministerstvem pro místní rozvoj, k) informuje Evropskou komisi o plnění závazků vyplývajících ze směrnic a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, l) zveřejňuje a aktualizuje informace ohledně jednotlivých forem podpory pro úspory energieúspory energie a pro zařízení využívající energii z obnovitelných a druhotných zdrojů energie, m) vede Systém monitoringu spotřeby energie, n) vede evidenci ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů, o) vede seznam poskytovatelů energetických služebposkytovatelů energetických služeb, p) zpracovává a předává Evropské komisi zprávu o pokroku dosaženém při plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti, q) zpracovává a předává Evropské komisi statistické údaje týkající se kombinované výroby elektřiny a tepla, r) připravuje metodiku vyhodnocování statistických údajů týkajících se energetické účinnosti v rámci programů financovaných z veřejných prostředkůveřejných prostředků, provádí jejich sběr a zpracování a předává je Evropské komisi. (2) Činnostmi podle odstavce 1 může ministerstvo pověřit organizační složku státu. HLAVA V PŘESTUPKY § 12 Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) vykonává bez příslušného oprávnění činnost energetického specialisty, b) jako stavebník nebo vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie nezajistí minimální účinnost užití energieúčinnost užití energie podle § 6 odst. 1, c) jako stavebník nebo vlastník zařízení na distribuci tepelné energie a vnitřní distribuci tepelné energie a chladu nezajistí účinnost užití rozvodů energie podle § 6 odst. 2, d) jako vlastník budovy nebo v případě, že nevzniklo společenství vlastníků jednotek, správce nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 1, e) jako vlastník budovy nebo v případě, že nevzniklo společenství vlastníků jednotek, správce nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 2, f) jako stavebník při výstavbě nové budovy nesplní povinnost podle § 7 odst. 1, g) jako stavebník, vlastník budovy nebo v případě, že nevzniklo společenství vlastníků jednotek, správce nebo vlastník energetického hospodářství nesplní 1. některou z povinností při změnách dokončených budovbudov podle § 7 odst. 2 nebo 3, 2. některou z povinností podle § 7 odst. 4 nebo § 7a odst. 1, nebo 3. některou z povinností podle § 9a odst. 1 nebo 4, h) jako vlastník budovy, v případě, že nevzniklo společenství vlastníků jednotek, správce nesplní některou z povinností podle § 7a odst. 2, i) jako vlastník jednotky nesplní některou z povinností podle § 7a odst. 3 nebo 7, j) jako vlastník nebo uživatel bytu nebo nebytových prostor neumožní instalaci, údržbu nebo kontrolu přístrojů 1. regulujících dodávku tepelné energie podle § 7 odst. 4 písm. a), nebo 2. registrujících dodávku tepelné energie podle § 7 odst. 4 písm. e) na základě výzvy vlastníka budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce, k) jako konečný zákazník neumožní instalaci, údržbu nebo kontrolu stanoveného měřidla podle § 7 odst. 4 písm. d), l) jako vlastník energetického zařízení neposkytne na výzvu podklady 1. pro zpracování nebo vyhodnocení státní energetické koncepcestátní energetické koncepce podle § 3 odst. 5, 2. pro zpracování územní energetické koncepce podle § 4 odst. 10, nebo 3. zpracování zprávy o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období podle § 4 odst. 10, m) jako energetický specialista nebo osoba určená 1. zpracuje zprávu o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání nebo zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání v rozporu s § 6a odst. 3, 2. zpracuje průkaz v rozporu s § 7a odst. 4 písm. c), 3. zpracuje písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu v rozporu s § 9 odst. 7 nebo 8, 4. zpracuje energetický posudekenergetický posudek v rozporu s § 9a odst. 3 písm. b), 5. nesplní některou z povinností podle § 10 odst. 7, nebo 6. okamžitě neukončí činnost podle § 10b odst. 5, nebo n) jako stavebník, vlastník budovy nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce 1. nezajistí, aby veškerá stanovená měřidla podle zákona o metrologii a přístroje registrující dodávku tepelné energie podle § 7 odst. 4 písm. d) nebo e) instalovaná podle odstavce 11 věty první byla dálkově odečitatelná v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem, nebo 2. nezajistí, aby po 1. lednu 2027 byla veškerá zařízení, budovy a prostory podle § 7 odst. 4 písm. d) nebo e) před tímto datem osazena dálkově odečitatelnými stanovenými měřidly nebo dálkově odečitatelnými přístroji registrujícími dodávku tepelné energie v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem. (2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo e), odstavce 1 písm. g) bodu 2 nebo 3, odstavce 1 písm. h), i), j), k), l) nebo n) nebo odstavce 1 písm. m) bodu 5, nebo b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c) nebo f), odstavce 1 písm. g) bodu 1 nebo odstavce 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4 nebo 6. § 12a Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) vykonává bez příslušného oprávnění činnost energetického specialisty, b) jako vlastník energetického zařízení nebo držitel licence na podnikání v energetických odvětvích neposkytne na výzvu podklady pro 1. zpracování nebo vyhodnocení státní energetické koncepcestátní energetické koncepce podle § 3 odst. 5, 2. zpracování územní energetické koncepce podle § 4 odst. 10, nebo 3. zpracování zprávy o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období podle § 4 odst. 10, c) jako stavebník nebo vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie nezajistí minimální účinnost užití energieúčinnost užití energie podle § 6 odst. 1, d) jako stavebník nebo vlastník zařízení na distribuci tepelné energie a vnitřní distribuci tepelné energie a chladu nezajistí účinnost užití rozvodů energie podle § 6 odst. 2, e) jako dodavatel zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů v rozporu s § 6 odst. 3 uvede v technické dokumentaci nebo návodu na použití nesprávné, zkreslené nebo neúplné informace, f) jako vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 1, g) jako vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 2, h) jako stavebník při výstavbě nové budovy nesplní povinnost podle § 7 odst. 1, i) jako stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce 1. nesplní některou z povinností při změnách dokončených budovbudov podle § 7 odst. 2 nebo 3, nebo 2. nesplní některou z povinností podle § 7 odst. 4 nebo § 7a odst. 1, j) jako vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nesplní některou z povinností podle § 7a odst. 2, k) jako stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nebo vlastník budovy nebo energetického hospodářství 1. nezajistí energetický posudekenergetický posudek pro některý z účelů podle § 9a odst. 1, nebo 2. neoznámí ministerstvu provedení energetického posudkuenergetického posudku podle § 9a odst. 4 písm. a), l) jako vlastník jednotky nesplní některou z povinností podle § 7a odst. 3 nebo 7, m) jako energetický specialistaenergetický specialista 1. zpracuje zprávu o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání nebo zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání v rozporu s § 6a odst. 3, 2. zpracuje průkaz v rozporu s § 7a odst. 4 písm. c), 3. zpracuje písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu v rozporu s § 9 odst. 7 nebo 8, 4. zpracuje energetický posudekenergetický posudek v rozporu s § 9a odst. 3 písm. b), 5. nesplní některou z povinností podle § 10 odst. 7, nebo 6. okamžitě neukončí činnost podle § 10b odst. 5, n) jako zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu neuvede klasifikační třídu ukazatele energetické náročnosti v informačních a reklamních materiálech podle § 7a odst. 2 písm. e) nebo § 7a odst. 3 písm. d) nebo neuchová po dobu 3 let předanou grafickou část průkazu, o) jako podnikatel, 1. nezajistí provedení energetického auditu podle § 9 odst. 1 nebo 2, nebo 2. nesplní některou z povinností podle § 9 odst. 7, 8 nebo 9, p) v rozporu s § 10d odst. 2 nezajistí výkon odborných činností spočívajících v instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů energie pouze fyzickými osobami, které jsou držiteli příslušného osvědčení o získání profesní kvalifikace, q) jako poskytovatel energetických služebposkytovatel energetických služeb neoznámí bez zbytečného odkladu změny v evidovaných údajích podle § 10f odst. 5, r) jako zadavatel nesplní některou z povinností podle § 9b odst. 1, s) jako stavebník, vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce 1. nezajistí, aby veškerá stanovená měřidla podle zákona o metrologii a přístroje registrující dodávku tepelné energie podle § 7 odst. 4 písm. d) nebo e) instalovaná podle odstavce 11 věty první byla dálkově odečitatelná v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem, nebo 2. nezajistí, aby po 1. lednu 2027 byla veškerá zařízení, budovy a prostory podle § 7 odst. 4 písm. d) nebo e) před tímto datem osazena dálkově odečitatelnými stanovenými měřidly nebo dálkově odečitatelnými přístroji registrujícími dodávku tepelné energie v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem, t) jako vlastník nebo provozovatel datového centra 1. nezveřejnil ve stanovené lhůtě souhrnnou informaci podle § 9c odst. 1, nebo 2. nezajistil zpracování energetického posudkuenergetického posudku způsobem stanoveným v § 9c odst. 4, pokud se jedná o vlastníka nebo provozovatele datového centra o celkovém příkonu vyšším než 1 MW, nebo u) jako stavebník nebo vlastník datového centra nezajistil využití energie odpadního tepla podle § 9c odst. 6. (2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku dále tím, že a) jako dodavatel výrobků spojených se spotřebou energievýrobků spojených se spotřebou energie uvedených v § 8 odst. 1 1. poruší některou z povinností podle § 8 odst. 2, 2. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování nezajistí, aby k výrobkům uváděným na trh byly bezplatně poskytnuty energetické štítky a informační listy výrobku, 3. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování neuvede v informačním listu výrobku nebo na energetickém štítku údaje podle přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování, 4. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování na žádost obchodníků bezplatně neposkytne do 5 pracovních dnů od podání žádosti energetické štítky a informační listy výrobků v tištěné podobě, 5. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování nezajistí, aby údaje na energetických štítcích a v informačních listech výrobků, které poskytuje, byly přesné, nebo nevyhotoví technickou dokumentaci, která umožní přesnost posoudit, 6. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování uvede na trh výrobky navržené tak, aby byla výkonnost modelu výrobku spojeného se spotřebou energievýrobku spojeného se spotřebou energie ve zkušebních podmínkách automaticky uzpůsobena za účelem vylepšení kteréhokoliv z údajů uvedených na energetickém štítku nebo informačním listu výrobku nebo obsažených v dokumentaci poskytované spolu s výrobkem, 7. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování před uvedením modelu výrobku na trh nezanese do databáze výrobků informace uvedené v příloze I přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování, 8. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování do 30. června 2019 nezanese do databáze výrobků úplné a pravdivé informace uvedené v příloze I přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování, a to informaci o modelu výrobku spojeného se spotřebou energie, pokud tento výrobek je uveden na trh od 1. srpna 2017 do 1. ledna 2019, 9. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování neuchová po uvedení posledního kusu modelu výrobku spojeného se spotřebou energievýrobku spojeného se spotřebou energie na trh informace týkající se tohoto modelu v části databáze výrobků po dobu 15 let, nebo 10. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování neposkytne energetický štítek se změněnou stupnicí způsobem a v termínech uvedených v přímo použitelném předpise Unie upravujícím požadavky na štítkování, b) jako obchodník obchodující s výrobky spojenými se spotřebou energievýrobky spojenými se spotřebou energie uvedenými v § 8 odst. 1 v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování 1. u výrobku, na nějž se vztahuje přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na štítkování, viditelným způsobem nevystaví dodavatelem poskytnutý nebo jinak zpřístupněný štítek, 2. si nevyžádá štítek nebo štítek se změněnou stupnicí od dodavatele, pokud štítek nebo štítek se změněnou stupnicí nemá, 3. nezpřístupní zákazníkům informační list výrobku, nebo 4. nenahradí u výrobku spojeného se spotřebou energievýrobku spojeného se spotřebou energie vystaveného v obchodě nebo na internetu energetický štítek energetickým štítkem se změněnou stupnicí v termínu uvedeném v přímo použitelném předpise Unie upravujícím požadavky na štítkování nebo jej zpřístupní dříve, c) jako dodavatel výrobků spojených se spotřebou energievýrobků spojených se spotřebou energie uvedených v § 8 odst. 1 nebo jako obchodník obchodující s těmito výrobky v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování 1. neodkazuje ve všech reklamách nebo propagačních technických materiálech vztahujících se k určitému modelu výrobku na třídu energetické účinnosti daného výrobku nebo na rozpětí tříd energetické účinnosti, nebo 2. u výrobků, na něž se vztahuje přímo použitelný předpis upravující požadavky na štítkování, poskytuje nebo vystavuje jiné energetické štítky, značky, symboly nebo nápisy, které nesplňují požadavky přímo použitelného předpisu upravujícího požadavky na štítkování a které mohou uvádět zákazníky v omyl nebo vést k nejasnostem, pokud jde o spotřebu energie nebo jiných zdrojů během jejich používání, d) jako výrobcevýrobce, jeho zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce nebo dovozcedovozce uvádějící na trh nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energievýrobky spojené se spotřebou energie uvedené v § 8a odst. 1 poruší některou z povinností podle § 8a odst. 2, nebo e) jako výrobcevýrobce, zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce nebo dovozcedovozce uvádějící na trh nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energievýrobky spojené se spotřebou energie uvedené v § 8a odst. 1 poruší některou z povinností podle § 8a odst. 3. (3) Právnická osoba podle § 9 odst. 3 vlastnící energetické hospodářství se dopustí přestupku tím, že a) nezajistí provedení energetického auditu podle § 9 odst. 3, nebo b) nesplní některou z povinností podle § 9 odst. 7, § 9 odst. 8 písm. b) nebo § 9 odst. 9. (4) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g), odstavce 1 písm. i) bodu 2, odstavce 1 písm. j), k) nebo l), odstavce 1 písm. m) bodu 5 nebo odstavce 1 písm. n), p), q), r), s) nebo t), nebo b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d) nebo h), odstavce 1 písm. i) bodu 1, odstavce 1 písm. m) bodu 1, 2, 3, 4 nebo 6, odstavce 1 písm. o) nebo u) nebo odstavce 2 nebo 3. § 12b Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Státní energetická inspekce. V prvním stupni územní inspektorát, v jehož územní působnosti se nachází místo spáchání přestupku. O odvolání rozhoduje ústřední inspektorát. (2) Pokuty vybírá Státní energetická inspekce. § 13 Ochrana zvláštních zájmů (1) Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem v řízeních o povolení záměrů výroben tepla o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW, která vedou stavební úřady podle stavebního zákona, s výjimkou řízení vedených jinými stavebními úřady podle stavebního zákona. Státní energetická inspekce je dále dotčeným orgánem státní správy při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem při kolaudačním řízení, která vedou stavební úřady podle stavebního zákona k výstavbě nové budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 750 m2 a větší změně dokončené budovyvětší změně dokončené budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 750 m2 a v řízení o povolení záměru změny způsobu vytápění budovy připojené na soustavu zásobování tepelnou energií, která vedou stavební úřady podle stavebního zákona. Státní energetická inspekce vydává v těchto řízeních vyjádření. (2) Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem státní správy při pořizování územně plánovací dokumentace, pokud se jí vymezují plochy nebo pozemky výrobny elektřiny nebo výrobny tepla o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW. Státní energetická inspekce je dále dotčeným orgánem při pořizování územního opatření o stavební uzávěře obdobně podle věty první. (3) Ministerstvo obrany jako dotčený orgán státní správy uplatňuje stanoviska a vyjádření podle tohoto zákona pro rozhodnutí a pro jiné úkony stavebního úřadu u staveb důležitých pro obranu státu17). (4) Ministerstvo vnitra jako dotčený orgán státní správy uplatňuje stanoviska a vyjádření podle tohoto zákona pro rozhodnutí a pro jiné úkony stavebního úřadu u staveb určených k zajišťování bezpečnosti státu. (5) Ministerstvo spravedlnosti jako dotčený orgán uplatňuje stanoviska a vyjádření podle tohoto zákona pro rozhodnutí a pro jiné úkony stavebního úřadu u staveb pro účely Vězeňské službyVězeňské služby České republiky a jejích organizačních jednotek. (6) Stanoviska a vyjádření vydává územní inspektorát Státní energetické inspekce. § 13a Kontrola (1) Kontrolu dodržování ustanovení tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování a přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na ekodesign provádí Státní energetická inspekce. (2) Kontrolu dodržování tohoto zákona v objektech důležitých pro obranu státu17) provádí Ministerstvo obrany, v objektech sloužících k plnění úkolů Ministerstva vnitra, PoliciePolicie České republiky, Policejní akademie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační služby a v objektech organizačních složek státu a příspěvkových organizací zřízených Ministerstvem vnitra provádí Ministerstvo vnitra a u staveb, u kterých Ministerstvo spravedlnosti vykonává působnost stavebního úřadu, provádí Ministerstvo spravedlnosti. HLAVA VI STÁTNÍ ENERGETICKÁ INSPEKCE § 13b (1) Státní energetická inspekce je správním úřadem se sídlem v Praze. (2) Státní energetická inspekce je podřízena ministerstvu a člení se na ústřední inspektorát a územní inspektoráty. Územní inspektoráty mají tato sídla a) v Praze s působností pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj, b) v Českých Budějovicích s působností pro Jihočeský kraj a Kraj Vysočina, c) v Plzni s působností pro Plzeňský a Karlovarský kraj, d) v Liberci s působností pro Liberecký a Ústecký kraj, e) v Hradci Králové s působností pro Královéhradecký a Pardubický kraj, f) v Brně s působností pro Jihomoravský a Zlínský kraj, g) v Ostravě s působností pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj. (3) Státní energetická inspekce je účetní jednotkou. Pro účely hospodaření s majetkem státu včetně prostředků státního rozpočtu mají územní inspektoráty postavení vnitřních organizačních jednotek Státní energetické inspekce. (4) V čele ústředního inspektorátu je ústřední ředitel. V čele územního inspektorátu je ředitel. Výběr, jmenování a odvolání ústředního ředitele a ředitele se řídí zákonem o státní službě. § 13c (1) Státní energetická inspekce je oprávněna a) informovat objednatele písemné zprávy o provedeném energetickém auditu, energetickém posudkuenergetickém posudku nebo průkazu, objednatele zprávy o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání nebo objednatele zprávy o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání o spáchání přestupku energetickým specialistou podle § 12 odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4 nebo § 12a odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4, b) na základě výzvy ministerstva při vyhodnocování Plánu renovace budov ústředních institucí rozhodovat o povinnosti provést opatření navržená energetickým auditem provedeným podle § 9 odst. 3 a o lhůtách, c) kontrolovat, zda příjemci dotací v rámci programů podpory ze státních nebo evropských finančních prostředků anebo z finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů splňují podmínky a účel poskytované dotace, d) ověřovat úspory energieúspory energie plynoucí z energetických služeb a dalších opatření ke zvýšení účinnosti užití energiezvýšení účinnosti užití energie včetně stávajících vnitrostátních opatření ke zvýšení účinnosti užití energiezvýšení účinnosti užití energie, e) předávat účastníkům trhu informace o mechanismech na zvýšení účinnosti užití energiezvýšení účinnosti užití energie, f) vyžadovat od osob povinných podle tohoto zákona informace potřebné k výkonu její činnosti. (2) Státní energetická inspekce vykonává dozor nad tím, zda jsou výrobky spojené se spotřebou energievýrobky spojené se spotřebou energie uváděny na trh, do provozu nebo dále distribuovány v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování a přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na ekodesign. (3) Státní energetická inspekce shromažďuje a vyhodnocuje připomínky spotřebitelůspotřebitelů a jiných dotčených stran týkající se shody výrobků spojených se spotřebou energievýrobků spojených se spotřebou energie. (4) Pokud Státní energetická inspekce zahajuje kontrolu na návrh ministerstva, je povinna ho seznámit s výsledky šetření. (5) Rozhodnutí v prvním stupni vydává územní inspektorát. O odvolání proti rozhodnutí územního inspektorátu rozhoduje ústřední inspektorát. HLAVA VII SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 14 (1) Povinnost podle § 4 zpracovat územní energetickou koncepci musí být splněna do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Povinnost podle § 6a odst. 10 vybavit vnitřní tepelná zařízení budovbudov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie musí být splněna do 7 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (3) Organizační složky státu, organizační složky krajů a obcíobcí, příspěvkové organizace uvedené v § 9 odst. 3 písm. b) a fyzické a právnické osoby uvedené v § 9 odst. 3 písm. c) jsou povinny do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nechat si zpracovat na jimi provozované energetické hospodářství a budovy energetický audit. Tato lhůta nemusí být dodržena, je-li celková roční spotřeba energie vyšší než desetinásobek vyhláškou stanovených hodnot; v tomto případě se lhůta prodlužuje na 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona s tím, že energetický audit musí být zahájen do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (4) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 6 až 10a. (5) Práce na zpracování územní energetické koncepce musí být zahájeny do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona. (6) Povinnost zpracovávat energetický auditenergetický audit se nevztahuje na energetické hospodářstvíenergetické hospodářství a budovybudovy, u kterých bylo vydáno stavební povolení, nebo byla zahájena nebo ukončena výstavba nebo změna dokončené stavby a) do 31. prosince 2001 se státní dotací poskytnutou ministerstvem v rámci programu, nebo b) do 31. prosince 2001 se státní dotací nebo půjčkou Státním fondem životního prostředí, Ministerstvem pro místní rozvoj, nebo Ministerstvem zemědělství. ČÁST DRUHÁ ÚČINNOST § 15 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES. 1a) Vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve znění vyhlášky č. 570/2002 Sb. 2) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 4b) Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů. 4c) § 15 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. 5) § 1190 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 5a) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států, a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. 6c) Vyhláška č. 442/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování energetických spotřebičů energetickými štítky a zpracování technické dokumentace, jakož i minimální účinnost užití energie pro elektrické spotřebiče uváděné na trh. 6d) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 291/2000 Sb., kterým se stanoví grafická podoba označení CE. 6e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1980/2000 ze dne 17. července 2000 o revidovaném systému Společenství pro udělování ekoznačky. 6f) Vyhláška č. 213/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti náležitostí energetického auditu, ve znění pozdějších předpisů. 6f) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 10) Vyhláška č. 442/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování energetických spotřebičů energetickými štítky a zpracování technické dokumentace, jakož i minimální účinnost užití energie pro elektrické spotřebiče uváděné na trh. 11) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. 13) Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. 15) Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. 16) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 17) § 29 a 43 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. 18) Hlava I přílohy doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků, Úřední věstník L 124, 20. 5. 2003, s. 36. 19) ČSN EN ISO 50001 – Systém managementu hospodaření s energií. 20) ČSN EN ISO 14001 – Systémy environmentálního managementu. 21) Nařízení vlády č. 275/2016 Sb., o oblastech vzdělávání ve vysokém školství. 22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU. 23) Například nařízení Komise (ES) č. 1275/2008 ze dne 17. prosince 2008, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign z hlediska spotřeby elektrické energie elektrických a elektronických zařízení určených pro domácnosti a kanceláře v pohotovostním režimu a ve vypnutém stavu, nařízení Komise (ES) č. 107/2009 ze dne 4. února 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign jednoduchých set-top-boxů, nařízení Komise (ES) č. 244/2009 ze dne 18. března 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign nesměrových světelných zdrojů pro domácnost. 24) Například zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 25) ČSN ISO 50002 – Energetické audity – Požadavky s návodem pro použití. 26) Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. 28) Vyhláška č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie, ve znění pozdějších předpisů. 29) Vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov.
Zákon č. 408/2000 Sb.	Zákon č. 408/2000 Sb. Zákon o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám) Vyhlášeno 29. 11. 2000, datum účinnosti 1. 2. 2001, částka 115/2000 * ČÁST PRVNÍ - HLAVA I (§ 1 — § 31) * ČÁST TŘETÍ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 33 — § 33) * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 34 — § 34) č. 1 k zákonu č. 408/2000 Sb. č. 2 k zákonu č. 408/2000 Sb. Aktuální znění od 1. 11. 2023 (277/2023 Sb.) 408 ZÁKON ze dne 25. října 2000 o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 (1) Tento zákon upravuje a) práva a povinnosti k odrůdám rostlin chráněným podle tohoto zákona, b) pravomoc a působnost orgánů vykonávajících státní správu v oblasti ochranných právochranných práv k odrůdám, c) řízení o udělení ochranných právochranných práv, d) kontrolu udržování odrůd, a e) ukládání správních trestů za nedodržení povinností stanovených tímto zákonem, které přímo použitelný předpis Evropských společenství1) svěřuje do působnosti jednotlivým členským státům Evropské unie (dále jen „členský stát“). (2) Tento zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství1a) ukládání sankcí za porušení odrůdových práv Evropských společenství1a) (dále jen „odrůdové právo Společenství“) a zapracovává příslušný předpis Evropských společenství1b). § 2 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí a) odrůdou odrůda vymezená Mezinárodní úmluvou na ochranu nových odrůd rostlin2), b) ochrannými právyochrannými právy práva a povinnosti k odrůdám rostlin vyplývající z pravomocného rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „Ústav“), c) držitelem šlechtitelských právdržitelem šlechtitelských práv šlechtitelšlechtitel, kterému byla udělena ochranná právaochranná práva k odrůdě, nebo jeho právní nástupce, d) šlechtitelemšlechtitelem fyzická nebo právnická osoba, která odrůdu vyšlechtila nebo ji objevila a zdokonalila (dále jen „vytvořila“), anebo osoba, pro níž někdo odrůdu vytvořil v rámci plnění úkolů vyplývajících z pracovněprávního nebo jiného obdobného vztahu, pokud písemnou smlouvou mezi nimi není stanoveno jinak; za šlechtitelešlechtitele se považuje rovněž právní nástupce šlechtitelešlechtitele, e) chráněnou odrůdouchráněnou odrůdou odrůda, na niž se vztahují udělená ochranná právaochranná práva podle tohoto zákona, f) členem Uniečlenem Unie stát nebo mezivládní organizace, které jsou členy Uniečleny Unie pro ochranu nových odrůd rostlin,2) g) seznamem seznam žádostí o udělení ochranných právochranných práv k odrůdě, do kterého se zapisují údaje podle § 9 písm. a) až c), h) malým pěstitelemmalým pěstitelem pěstitel, který podniká v zemědělské výrobě na orné půdě o maximální výměře 22 hektarů. HLAVA II PODMÍNKY UDĚLENÍ OCHRANNÝCH PRÁV § 3 (1) Ochranná právaOchranná práva mohou být udělena k odrůdám všech rodů a druhů rostlin, včetně jejich hybridů (dále jen „odrůdy“). (2) Ochranná právaOchranná práva lze udělit k odrůdě, která splňuje podmínky a) novosti, b) odlišnosti, c) uniformity, a d) stálosti. (3) Název odrůdy musí splňovat podmínky stanovené tímto zákonem (§ 7). (4) Ochranná právaOchranná práva přiznává a povinnosti související s jejich udělením stanoví Ústav, jestliže jsou splněna kritéria stanovená tímto zákonem. (5) Ochranná právaOchranná práva nelze udělit k odrůdě, které je uděleno odrůdové právo Společenství1a). § 4 Novost odrůdy (1) Odrůda splňuje podmínku novosti, jestliže ke dni podání žádosti o udělení ochranných právochranných práv nebyl její rozmnožovací materiál3) nebo materiál ze sklizně odrůdy (dále jen „sklizený materiál“) šlechtitelemšlechtitelem, popřípadě s jeho souhlasem prodán nebo jiným způsobem poskytnut k využití jiným osobám a) na území České republiky před více než jedním rokem před podáním žádosti, nebo b) mimo území České republiky před více než čtyřmi roky před podáním žádosti nebo, jde-li o odrůdu dřevin nebo révy vinné, před více než šesti roky před podáním žádosti. (2) Za poskytnutí odrůdy k využití jinými osobami podle odstavce 1 se nepokládá, a) dodá-li šlechtitelšlechtitel rozmnožovací materiál nebo sklizený materiál odrůdy 1. za účelem splnění povinností vyplývajících ze zvláštního právního předpisu,4) nebo 2. jiné osobě na základě smluvního vztahu výlučně k výrobě, množení, úpravě nebo uskladnění, pokud si šlechtitelšlechtitel zachová výlučné právo k dalšímu nakládání s tímto materiálem odrůdy; jestliže se však rozmnožovací materiál odrůdy opakovaně použil pro výrobu hybridní odrůdy, jejíž materiál byl prodán nebo jinak poskytnut, považuje se takové použití rozmnožovacího materiálu odrůdy za poskytnutí odrůdy k využití jiným osobám, nebo b) jestliže šlechtitelšlechtitel jiné osobě prodá nebo jinak bez označení odrůdy poskytne rozmnožovací materiál anebo sklizený materiál, který byl získán z rostlin pěstovaných pro výzkumné účely nebo pro vytvoření jiných odrůd a který není využit pro další množení, anebo c) jestliže šlechtitelšlechtitel odrůdu vystavil podle mezinárodní smlouvy5) na mezinárodní výstavě. § 5 Odlišnost odrůdy (1) Odrůda splňuje podmínku odlišnosti, jestliže se zřetelně odlišuje od každé jiné odrůdy, která je v den podání žádosti o udělení ochranných právochranných práv obecně známa, projevem nejméně jednoho znaku vyplývajícího z jejího genotypu nebo kombinace genotypů. (2) Za obecně známé se považují odrůdy a) chráněné v České republice nebo v zahraničí, b) zapsané do úředního seznamu6) v České republice nebo do obdobného seznamu v zahraničí, c) u kterých byla v České republice podána žádost o udělení ochranných právochranných práv nebo o zápis do úředního seznamu, a to za předpokladu, že žádosti bude vyhověno, d) u kterých byla v zahraničí podána žádost o udělení ochranných právochranných práv nebo o zápis do úředního seznamu, a to za předpokladu, že žádosti bude vyhověno, anebo e) nabízené k prodeji nebo prodávané v České republice nebo v zahraničí. § 6 Uniformita a stálost odrůdy Odrůda splňuje podmínky uniformity a stálosti, jestliže vyhovuje požadavkům na uniformitu a stálost odrůdy, stanoveným zvláštním právním předpisem4). § 7 Název odrůdy (1) Pro stejnou odrůdu se v České republice užije shodný název, jaký se pro ni užívá v jiném členském státu, nebo jiným členem Uniečlenem Unie. To neplatí, pokud je název v rozporu s ustanovením odstavce 2. (2) Případy, kdy název odrůdy není přípustný, upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie15). HLAVA III ŘÍZENÍ VE VĚCECH OCHRANNÝCH PRÁV K ODRŮDÁM ROSTLIN § 8 (1) K podání žádosti o udělení ochranných právochranných práv k odrůdě (dále jen „žádost“) je oprávněn šlechtitelšlechtitel, který je občanem České republiky, jiného členského státu nebo jiného člena Uniečlena Unie nebo osobou usazenou na území České republiky, jiného členského státu nebo jiného člena Uniečlena Unie (dále jen „žadatel“). Žádost může podat i více žadatelů společně. (2) Žádost může rovněž podat fyzická osoba, která je občanem státu nebo je usazená na území státu, který poskytuje osobám z členského státu nebo z členů Uniečlenů Unie obdobnou ochranu pro odrůdy téhož stupně botanického třídění, jakož i právnická osoba, mající sídlo na území takového státu. § 9 Žádost musí obsahovat a) jméno, popřípadě jména, příjmení a trvalý pobyt žadatele, je-li občanem České republiky, adresu bydliště v jiném členském státě nebo ve státu, který je členem Uniečlenem Unie, je-li občanem jiného členského státu nebo státu, který je členem Uniečlenem Unie, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě adresu organizační složky na území České republiky, označení právní formy, jde-li o právnickou osobu, b) latinský a český název druhu, popřípadě jiný stupeň botanického třídění, c) návrh názvu nebo předběžné označení odrůdy, d) údaje o všech předchozích žádostech o udělení ochranných právochranných práv v souvislosti s předmětnou odrůdou, e) údaje o předchozím využívání odrůdy, f) popis odrůdy, g) informaci o tom, kdo je udržovatelem odrůdy a kde je udržovací šlechtění prováděno. § 10 Ochranná právaOchranná práva k odrůdě mohou být udělena šlechtitelišlechtiteli, který podal u Ústavu žádost o udělení těchto práv. Jestliže se na vytvoření odrůdy podílelo společně více šlechtitelůšlechtitelů, sdílejí udělená ochranná právaochranná práva k chráněné odrůděchráněné odrůdě rovným dílem, pokud se mezi sebou písemnou smlouvou nedohodli jinak. § 11 Ústav zapíše žádost do seznamu žádostí v pořadí, v jakém mu byla doručena. § 12 (1) Pokud je podáno u Ústavu více žádostí o udělení ochranných právochranných práv k téže odrůdě, mohou být tato práva udělena jen tomu žadateli, který podal žádost nejdříve; přitom je třeba při splnění dále v tomto zákoně uvedených podmínek uznat právo přednosti vyplývající z dřívějšího podání žádosti v kterémkoli státu, který je členem Uniečlenem Unie. (2) Podá-li žadatel před podáním žádosti v České republice žádost v jiném členu Unie, požívá po podání žádosti k téže odrůdě v České republice po dobu 12 měsíců od podání dřívější žádosti v jiném členu Unie právo přednosti2), jestliže toto právo uplatnil v žádosti podané Ústavu. K právu přednosti Ústav nepřihlédne, pokud žadatel do 3 měsíců od podání žádosti Ústavu nedoloží úředně ověřenou kopii dřívější žádosti podané v jiném státu, který je členem Uniečlenem Unie. § 12a Žádost o udělení odrůdového práva Společenství7) lze podat prostřednictvím Ústavu. Ústav na žádosti vyznačí den, v němž mu byla žádost podána. § 13 (1) Ústav uveřejní ve Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „Věstník“) a) oznámení o podaných žádostech v pořadí podle data podání žádosti a údaje o osobě žadatele [§ 9 písm. a)], b) změnu návrhu názvu odrůdy nebo návrh názvu odrůdy v případě, že žádost obsahovala pouze předběžné označení odrůdy [§ 9 písm. c)]. (2) Kdokoliv může u Ústavu podat námitky proti a) podané žádosti nejpozději do vydání rozhodnutí, b) návrhu názvu odrůdy nejpozději do 3 měsíců od jeho uveřejnění ve Věstníku. (3) Námitky se mohou podat pouze z důvodu, že a) nejsou splněny podmínky uvedené v § 4 až 6 nebo v § 8, b) se vyskytuje překážka přípustnosti návrhu názvu podle § 7 odst. 2. (4) Námitky musí být podány písemně a musí obsahovat a) jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště fyzické osoby, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě adresu organizační složky na území České republiky a označení právní formy právnické osoby, které námitky podávají, b) identifikaci předmětu námitky, c) odůvodnění uplatněné námitky, včetně doložení důkazů osvědčujících opodstatněnost uplatněné námitky. (5) Námitky podle odstavce 2 Ústav vypořádá nejpozději do dne vydání rozhodnutí. O námitkách rozhoduje Ústav. § 14 (1) Ústav přezkoumá, zda odrůda vyhovuje požadavkům na novost, odlišnost, uniformitu, stálost a zda navržený název splňuje podmínky stanovené v § 7. Odlišnost, uniformita a stálost se zjišťují polními a laboratorními zkouškami. Ústav může při posuzování odrůd využívat výsledky zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti zjištěné odbornými pracovišti v zahraničí. (2) Žadatel je povinen a) Ústavu bezplatně dodat materiál odrůdy nezbytný k přezkoumání odrůdy podle odstavce 1 v přiměřené lhůtě stanovené Ústavem, b) Ústavu uhradit vynaložené nezbytné náklady za odborné úkony spojené s řízením o udělení ochranných právochranných práv. (3) Vyskytnou-li se překážky, které brání dalšímu řízení, Ústav vyzve žadatele, aby překážky odstranil, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu; současně žadatele upozorní, že v případě neodstranění překážek žádost zamítne. § 15 Změna osoby žadatele V průběhu řízení o udělení ochranných právochranných práv k odrůdě lze provést změnu v osobě žadatele pouze s jeho souhlasem. § 16 Šlechtitelské osvědčení (1) Ústav udělí žadateli ochranná právaochranná práva k odrůdě a schválí návrh názvu odrůdy vydáním šlechtitelského osvědčení, jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem. (2) Šlechtitelské osvědčení obsahuje označení druhu, ke kterému odrůda náleží, název odrůdy, jméno, příjmení, trvalý pobyt nebo obchodní jméno, sídlo a právní formu držitele šlechtitelských právdržitele šlechtitelských práv. Součástí šlechtitelského osvědčení je popis odrůdy vyhotovený na základě výsledků zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti odrůdy. § 17 Používání názvu odrůdy (1) Každý, kdo nabízí nebo poskytuje k využití materiál chráněné odrůdychráněné odrůdy nebo odrůdy podle § 19 odst. 4, je povinen používat schválený název odrůdy. Pokud je tento název používán v písemné formě společně s ochrannou známkou, obchodní značkou nebo jiným obdobným označením, musí být zřetelně rozeznatelný od takového označení. (2) Název chráněné odrůdychráněné odrůdy nebo odrůdy chráněné v jiném členském státu nebo v jiném státu, který je členem Uniečlenem Unie, anebo název s tímto názvem zaměnitelný, nesmí být používán pro jinou odrůdu stejného nebo příbuzného druhu. (3) Ustanovení odstavce 1 platí i pro období po skončení doby trvání ochranných právochranných práv. Ustanovení odstavce 2 platí i pro období po skončení doby trvání ochranných právochranných práv pouze v případě názvu odrůdy, jež dosáhla zvláštního významu. § 18 Kontrola udržování odrůdy (1) Držitel šlechtitelských právDržitel šlechtitelských práv je povinen zajistit udržování chráněné odrůdychráněné odrůdy po celou dobu trvání ochranných právochranných práv tak, aby znaky, jimiž je vymezena, zůstaly nezměněny. (2) Kontrolu udržování chráněné odrůdychráněné odrůdy provádí Ústav ověřovacími zkouškami. (3) Na vyzvání Ústavu je držitel šlechtitelských právdržitel šlechtitelských práv povinen v přiměřené lhůtě Ústavem stanovené bezplatně dodat materiál chráněné odrůdychráněné odrůdy nezbytný pro provedení ověřovacích zkoušek a sdělit veškeré informace nezbytné pro posouzení další existence chráněné odrůdychráněné odrůdy. HLAVA IV ROZSAH OCHRANNÝCH PRÁV § 19 (1) Držitel šlechtitelských právDržitel šlechtitelských práv má výlučné právo k využívání chráněné odrůdychráněné odrůdy na území České republiky, které spočívá v oprávnění nakládat s rozmnožovacím materiálem takové odrůdy těmito způsoby: a) výroba nebo množení, b) úprava pro účely množení, c) nabízení k prodeji, d) prodej nebo jiné uvádění do oběhu,9) e) uvedení na trh do členských států a vývoz do třetích zemí, f) uvedení na trh z členských států a dovoz ze třetích zemí, g) skladování pro účely uvedené v písmenech a) až f). (2) Držitel šlechtitelských právDržitel šlechtitelských práv může poskytnout souhlas s využíváním chráněné odrůdychráněné odrůdy (dále jen „licence“) jiné osobě; licence se poskytuje písemnou smlouvou, která musí obsahovat ujednání o ceně licence. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují i na sklizený materiál chráněné odrůdychráněné odrůdy, včetně celých rostlin a částí rostlin, pokud byl získán z rozmnožovacího materiálu chráněné odrůdychráněné odrůdy bez licence držitele šlechtitelských právdržitele šlechtitelských práv, který nemohl uplatnit tato práva k uvedenému rozmnožovacímu materiálu. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují rovněž na a) odrůdy, které jsou v podstatě odvozené z chráněné odrůdychráněné odrůdy, b) odrůdy, které nejsou odlišné od chráněné odrůdychráněné odrůdy, c) odrůdy, jejichž výroba vyžaduje opakované používání chráněné odrůdychráněné odrůdy. (5) Pokud je chráněná odrůdachráněná odrůda sama v podstatě odvozenou odrůdou, nevztahuje se výlučné právo držitele šlechtitelských právdržitele šlechtitelských práv k takové odrůdě na odrůdy z ní odvozené. (6) Odrůdy se považují za v podstatě odvozené z jiné odrůdy (dále jen „původní odrůda“), jestliže a) jsou převážně odvozeny z původní odrůdy nebo z odrůdy, která je sama v podstatě odvozena z původní odrůdy, b) jsou odlišné od původní odrůdy, a c) s výjimkou rozdílů, které vyplývají z odvození, se podstatně shodují s původní odrůdou v projevu znaků vyplývajících z genotypu nebo kombinace genotypů původní odrůdy. (7) V podstatě odvozené odrůdy mohou být získány zejména výběrem přirozené nebo indukované mutace nebo somaklonální odchylky, výběrem odlišného jedince z rostlin původní odrůdy, zpětným křížením nebo transformací metodami genetického inženýrství. (8) Pokud je v podstatě odvozená odrůda chráněnou odrůdouchráněnou odrůdou, je právo držitele šlechtitelských právdržitele šlechtitelských práv odrůdy původní vůči této v podstatě odvozené odrůdě omezeno pouze na právo poskytovat držiteli šlechtitelských právdržiteli šlechtitelských práv této odrůdy licenci k jejímu využívání. Držitel šlechtitelských právDržitel šlechtitelských práv odrůdy v podstatě odvozené může s touto odrůdou nakládat pouze s licencí držitele šlechtitelských právdržitele šlechtitelských práv odrůdy původní. (9) Porušováním ochranných právochranných práv (odstavec 1) není nakládání s rozmnožovacím materiálem prováděné a) pro výzkum, b) pro vytvoření dalších odrůd a rovněž na nakládání s těmito odrůdami s výjimkou odrůd podle odstavce 4, c) pro vlastní potřebu fyzické osoby. § 19a (1) Osoba podnikající v zemědělské výrobě10) (dále jen „pěstitel“) je oprávněna u druhů rostlin uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu využívat bez souhlasu držitele šlechtitelských právdržitele šlechtitelských práv k zemědělské výrobě ve vlastním podniku10a) na orné půdě, kterou má ve vlastnictví, nájmu nebo podnájmu, materiál, který získala na této půdě pěstováním rozmnožovacího materiálu3) chráněné odrůdychráněné odrůdy, jestliže tento rozmnožovací materiál pochází z uznaného rozmnožovacího materiálu10b), a to buď bezprostředně nebo z opakovaného rozmnožování, s výjimkou odrůdy hybridní nebo syntetické (dále jen „farmářské osivo, popřípadě sadba“). Farmářskou sadbou bramborFarmářskou sadbou brambor se rozumí rozmnožovací materiál chráněné odrůdychráněné odrůdy, získaný bezprostředně z pěstování uznaného rozmnožovacího materiálu chráněné odrůdychráněné odrůdy. (2) Při využívání farmářského osiva, popřípadě sadby podle odstavce 1 pěstitel a) není množstevně omezen v rozsahu své pěstitelské činnosti na jím užívaných pozemcích pro potřeby jeho podniku, b) může farmářské osivo, popřípadě sadbu upravit pro další výsev a výsadbu buď sám nebo prostřednictvím osoby, která provádí úpravu takového materiálu podnikatelsky10) (dále jen „zpracovatel“); zpracovatel musí úpravu provést tak, aby zajistil totožnost produktu daného k úpravě s produktem vzešlým z úpravy, c) je povinen za využití farmářského osiva, popřípadě sadby výsevem nebo výsadbou zaplatit držiteli šlechtitelských právdržiteli šlechtitelských práv přiměřenou úhradu10c), která zpravidla činí 50 % z obvyklé ceny licence certifikovaného rozmnožovacího materiálu příslušné odrůdy; přiměřenou úhradu uhradí pěstitel nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku povinnosti. Povinnost zaplatit přiměřenou úhradu za užití farmářského osiva, popřípadě sadby, se nevztahuje na malého pěstitelemalého pěstitele. (3) Držitel šlechtitelských právDržitel šlechtitelských práv je oprávněn od pěstitele a zpracovatele požadovat potřebné informace, které se vztahují k jimi využívanému nebo upravovanému farmářskému osivu, popřípadě k sadbě odrůdy, k níž byla držiteli šlechtitelských právdržiteli šlechtitelských práv udělena ochranná právaochranná práva, a to písemně. (4) Pěstitel i zpracovatel je povinen sdělit držiteli šlechtitelských právdržiteli šlechtitelských práv na jeho žádost jméno, popřípadě jména, příjmení, místo podnikání a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), pokud bylo přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, a právní formu, jde-li o právnickou osobu, a to písemně. (5) Zpracovatel je dále povinen sdělit držiteli šlechtitelských právdržiteli šlechtitelských práv na jeho žádost množství farmářského osiva, popřípadě sadby, které mu bylo dodáno k úpravě, jakož i výsledné množství takto upraveného osiva, popřípadě sadby, a údaje o datu, místu úpravy a identifikační údaje o osobě, pro kterou byla úprava provedena, a to písemně. (6) Pěstitel je povinen sdělit písemně držiteli šlechtitelských právdržiteli šlechtitelských práv na jeho žádost a) údaje o rozsahu použití farmářského osiva, popřípadě sadby, včetně údajů o rozsahu použití certifikovaného rozmnožovacího materiálu dotčené odrůdy, b) údaje o zpracovateli, který pro něj provedl úpravu podle odstavce 2 písm. b) v případě, že neupravoval farmářské osivo, popřípadě sadbu sám. (7) Držitel šlechtitelských právDržitel šlechtitelských práv je povinen poskytnout pěstiteli na jeho žádost písemnou informaci o výši a) úhrady, kterou bude požadovat podle odstavce 2 písm. c), b) obvyklé ceny licence v příslušném kalendářním roce u dané odrůdy. (8) Držitel šlechtitelských právDržitel šlechtitelských práv je oprávněn požadovat od Ústavu nebo Ministerstva zemědělství (dále jen „ministerstvo“) informace, které se vztahují k výrobě, k úpravě nebo k využívání farmářského osiva, popřípadě sadby u odrůdy, u níž je držitelem šlechtitelských právdržitelem šlechtitelských práv; poskytnutí informace může být odepřeno, pokud by a) informaci nebylo možno získat v rámci běžné činnosti příslušného správního úřadu, b) informaci bylo možno získat pouze s vynaložením dodatečných nákladů, nebo c) jejím poskytnutím byl porušen zvláštní právní předpis11a). (9) Rozmnožovací materiál chráněné odrůdychráněné odrůdy nesmí být přemístěn od pěstitele za účelem jeho zpracování bez předchozího souhlasu držitele šlechtitelských právdržitele šlechtitelských práv; souhlasu není třeba, jedná-li se o přemístění rozmnožovacího materiálu za účelem úpravy farmářského osiva ke zpracovateli, který je zapsán podle § 19b odst. 2. (10) Pěstitel i zpracovatel je povinen poskytnout držiteli šlechtitelských právdržiteli šlechtitelských práv na jeho písemnou žádost doklad, kterým potvrzuje jím sdělenou informaci podle odstavců 4 až 6. (11) Držitel šlechtitelských právDržitel šlechtitelských práv je oprávněn vyžadovat informace podle odstavců 3 až 6 a 8 a plnění povinnosti podle odstavce 10, v běžném kalendářním roce a za nejvýše 3 předcházející kalendářní roky. (12) Držitel šlechtitelských právDržitel šlechtitelských práv, který obdrží informaci podle odstavců 3 až 6 a 8, není oprávněn bez předchozího souhlasu toho, kdo mu ji poskytnul, postoupit ji jiné osobě nebo ji využít k jinému účelu než k výkonu práva chráněného tímto zákonem. § 19b Ohlašování (1) Zpracovatel, který hodlá provádět úpravu rozmnožovacího materiálu chráněných odrůdchráněných odrůd podle § 19a odst. 2 písm. b), musí tuto činnost před jejím zahájením písemně ohlásit Ústavu. (2) Ústav vede seznam zpracovatelů podle odstavce 1 na základě písemného ohlášení, které obsahuje a) u fyzických osob jméno, popřípadě jména, příjmení, identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, místo trvalého pobytu, popřípadě adresu bydliště v zahraničí a místo podnikání, b) u právnických osob obchodní firmu nebo název, identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, a sídlo. (3) Ústav každoročně zveřejňuje seznam zpracovatelů ve Věstníku. § 20 (1) Ochranná právaOchranná práva se nevztahují na nakládání s materiálem chráněné odrůdychráněné odrůdy nebo odrůdy podle § 19 odst. 4, který byl na území České republiky prodán nebo jinak uveden do oběhu držitelem šlechtitelských právdržitelem šlechtitelských práv nebo s jeho licencí, ani na nakládání, které se týká každého z něj odvozeného materiálu, pokud se nejedná o a) další množení uvedených odrůd, nebo b) vývoz materiálu těchto odrůd, který umožňuje jejich další množení, do země, která nechrání odrůdy rostlinného rodu nebo druhu, k němuž odrůda náleží; to neplatí, jestliže je tento materiál určen ke konečné spotřebě. (2) Materiálem odrůdy podle odstavce 1 se rozumí a) jakýkoli rozmnožovací materiál chráněné odrůdychráněné odrůdy, b) sklizený materiál chráněné odrůdychráněné odrůdy. (3) Jestliže bylo k odrůdě chráněné podle tohoto zákona uděleno odrůdové právo Společenství, nemohou být po dobu trvání platného odrůdového práva Společenství uplatňována ochranná právaochranná práva udělená podle tohoto zákona. § 21 Nucená licence (1) Ministerstvo zemědělství může jedné nebo více osobám na jejich návrh udělit nucenou licenci k využívání chráněné odrůdychráněné odrůdy způsoby podle § 19 odst. 1, jestliže držitel šlechtitelských právdržitel šlechtitelských práv odmítne poskytnout k tomuto využívání licenci nebo licenci v potřebném rozsahu a je-li toto využívání ve veřejném zájmu. Udělení nucené licence ministerstvo oznamuje Ústavu. (2) Při udělení nucené licence stanoví ministerstvo podmínky, dobu a rozsah výkonu využívání, včetně obvyklé ceny licence, která náleží držiteli šlechtitelských právdržiteli šlechtitelských práv. (3) Každý účastník řízení o udělení nucené licence může po uplynutí 1 roku od udělení nucené licence písemně požádat ministerstvo o zrušení nebo změnu rozhodnutí o udělení nucené licence. Důvodem této žádosti může být pouze změna okolností, na jejichž základě bylo rozhodnutí vydáno. (4) Ministerstvo může udělit nucenou licenci k v podstatě odvozené odrůdě na návrh držitele šlechtitelských právdržitele šlechtitelských práv této odrůdy, jestliže držitel šlechtitelských právdržitel šlechtitelských práv původní odrůdy odmítne poskytnout licenci k využívání v podstatě odvozené odrůdy a je-li toto využívání ve veřejném zájmu. (5) Nemůže-li vlastník patentu na biotechnologický vynález11b) tento patent využívat, aniž by porušil dříve přiznané právo k chráněné odrůděchráněné odrůdě, může požádat o nucenou licenci na nevýlučné využívání této odrůdy. Ministerstvo nucenou licenci udělí, jestliže vlastník patentu neúspěšně žádal držitele šlechtitelských právdržitele šlechtitelských práv o souhlas k využívání chráněné odrůdychráněné odrůdy a jestliže vynález chráněný patentem představuje důležitý technický pokrok značného ekonomického významu ve srovnání s chráněnou odrůdouchráněnou odrůdou. Důvody, proč daný vynález v porovnání s chráněnou odrůdouchráněnou odrůdou představuje významný technický pokrok značného ekonomického významu, mohou být zejména zlepšení kultivačních postupů, životního prostředí, postupů usnadňujících využití genetické rozmanitosti, zlepšení kvality, výnosu, rezistence, nebo zlepšení přizpůsobení se specifickým klimatickým podmínkám anebo podmínkám životního prostředí. Výši odpovídajícího licenčního poplatku určí ministerstvo. V tomto případě má držitel šlechtitelských právdržitel šlechtitelských práv právo na křížovou licenci (protilicenci) k využívání biotechnologického vynálezu11b). (6) Byla-li držiteli šlechtitelských právdržiteli šlechtitelských práv udělena nucená licence k využívání biotechnologického vynálezu, má vlastník patentu právo na křížovou licenci (protilicenci) k využívání chráněné odrůdychráněné odrůdy. HLAVA V PŘESTUPKY § 22 (1) Pěstitel nebo zpracovatel se dopustí přestupku tím, že a) nesdělí držiteli šlechtitelských právdržiteli šlechtitelských práv na jeho žádost údaje uvedené v § 19a odst. 4, nebo b) neposkytne držiteli šlechtitelských právdržiteli šlechtitelských práv doklady uvedené v § 19a odst. 10. (2) Zpracovatel se dopustí přestupku tím, že nesdělí držiteli šlechtitelských právdržiteli šlechtitelských práv na jeho žádost údaje uvedené v § 19a odst. 5. (3) Zpracovatel, který provádí úpravu rozmnožovacího materiálu chráněných odrůdchráněných odrůd podle § 19a odst. 2 písm. b) se dopustí přestupku tím, že tuto činnost neohlásí Ústavu. (4) Pěstitel se dopustí přestupku tím, že nesdělí písemně držiteli šlechtitelských právdržiteli šlechtitelských práv na jeho žádost údaje uvedené v § 19a odst. 6. (5) Držitel šlechtitelských právDržitel šlechtitelských práv se dopustí přestupku tím, že neposkytne pěstiteli písemně informace uvedené v § 19a odst. 7. (6) Za přestupek podle odstavců 1 až 5 lze uložit pokutu do 500 000 Kč. § 22a (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Ústav. (2) Pokuty vybírá Ústav. HLAVA VI SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 23 Trvání ochranných práv (1) Ochranná právaOchranná práva k chráněné odrůděchráněné odrůdě trvají do konce 25. roku následujícího po roce, ve kterém byla ochranná právaochranná práva pravomocně udělena; u chráněných odrůdchráněných odrůd dřevin, chmele, révy vinné, brambor, chřestu a květinových cibulí ochranná právaochranná práva trvají do konce 30. roku následujícího po roce, ve kterém byla ochranná právaochranná práva pravomocně udělena. (2) Za období od podání žádosti do pravomocného udělení ochranných právochranných práv k odrůdě vzniká držiteli šlechtitelských právdržiteli šlechtitelských práv právo na přiměřenou náhradu od každé osoby, která v tomto období s odrůdou nakládala způsoby, které po udělení ochranných právochranných práv vyžadují licenci držitele šlechtitelských právdržitele šlechtitelských práv. Poplatky za trvání ochranných práv k chráněné odrůdě § 23a Za trvání ochranných právochranných práv k chráněné odrůděchráněné odrůdě je držitel šlechtitelských právdržitel šlechtitelských práv povinen platit po celou dobu trvání ochranných právochranných práv k chráněné odrůděchráněné odrůdě poplatky (dále jen „udržovací poplatky“), které vybírá Ústav. § 23b Sazby Sazby udržovacích poplatků jsou stanoveny v sazebníku udržovacích poplatků, který je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu. § 23c Poplatník Poplatníkem udržovacích poplatků je držitel šlechtitelských právdržitel šlechtitelských práv. § 23d Osvobození od poplatků Od placení udržovacích poplatků je osvobozena Česká republika. § 23e Splatnost udržovacího poplatku (1) Udržovací poplatky se platí za každý jednotlivý rok trvání ochranných právochranných práv k chráněné odrůděchráněné odrůdě, počínaje dnem udělení ochranných právochranných práv k chráněné odrůděchráněné odrůdě (§ 16). (2) Udržovací poplatek se platí bez vyměření a je splatný každoročně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, který se svým názvem shoduje s názvem kalendářního měsíce, ve kterém byla ochranná právaochranná práva k chráněné odrůděchráněné odrůdě udělena. § 23f Placení udržovacího poplatku (1) Poplatník je povinen u každé platby udržovacího poplatku uvést, které chráněné odrůdychráněné odrůdy se platba udržovacího poplatku týká. Nelze-li jednoznačně zjistit účel platby, Ústav poplatníka vyzve, aby ve stanovené lhůtě tento účel písemně sdělil. Nevyhoví-li poplatník této výzvě, platí, že k platbě nedošlo a Ústav platbu vrátí. (2) Není-li splatný udržovací poplatek zaplacen ve stanovené výši, vyzve Ústav poplatníka k jeho doplacení; k tomu stanoví lhůtu 15 dnů ode dne doručení výzvy. Po marném uplynutí této lhůty se má za to, že udržovací poplatek nebyl zaplacen. Ústav platbu, kterou neobdržel v plné výši, poplatníkovi vrátí do 30 dnů ode dne marného uplynutí stanovené lhůty. Ustanovení odstavce 4 tím není dotčeno. (3) Udržovací poplatek lze řádně zaplatit nejdříve 1 rok přede dnem jeho splatnosti. Udržovací poplatek, který byl zaplacen předčasně, Ústav uzná za řádně zaplacený jen na základě písemné žádosti poplatníka, je-li zaplacen ve výši stanovené tímto zákonem. (4) Nebyl-li udržovací poplatek zaplacen ve stanovené lhůtě nebo platí-li, že nebyl zaplacen podle odstavce 2, může jej poplatník dodatečně uhradit ve lhůtě 6 měsíců ode dne jeho splatnosti. V tomto případě je poplatník povinen zaplatit udržovací poplatek ve výši dvojnásobku příslušné sazby. § 23g (1) Ústav zaplacený udržovací poplatek vrátí, jestliže nevznikla povinnost jej platit; to neplatí, jestliže na základě žádosti poplatníka podle § 23f odst. 3 Ústav uznal udržovací poplatek, který dosud nebyl splatný, za řádně zaplacený. (2) Ústav vrátí bez žádosti poplatníkovi částku, o kterou zaplatil za udržovací poplatek více, než byl povinen, převyšuje-li tato částka 50 Kč. (3) Ústav zaplacený udržovací poplatek nevrátí, došlo-li po jeho zaplacení k zániku nebo zrušení ochranných právochranných práv, a to včetně udržovacího poplatku zaplaceného předčasně podle § 23f odst. 3. § 23h Způsob placení udržovacího poplatku (1) Udržovací poplatek se platí a) bezhotovostním převodem z účtu vedeného u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky nebo spořitelního a úvěrního družstva anebo držitele poštovní licence na příslušný účet Ústavu, b) složením hotovosti v pokladně Ústavu; o přijetí platby Ústav vydá potvrzení. (2) Ústav ve Věstníku zveřejní číslo příslušného účtu pro placení udržovacích poplatků. § 23i Řízení (1) U udržovacího poplatku nelze a) prominout zmeškání lhůty k jeho zaplacení, b) povolit posečkání s jeho zaplacením, c) povolit jeho zaplacení ve splátkách. (2) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, platí pro řízení ve věcech udržovacích poplatků ustanovení zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků.13) § 23j Rozpočtové určení udržovacích poplatků Udržovací poplatky jsou příjmem státního rozpočtu. § 24 Převod ochranných práv (1) Držitel šlechtitelských právDržitel šlechtitelských práv může ochranná právaochranná práva k chráněné odrůděchráněné odrůdě převést písemnou smlouvou na jinou osobu. V případě, že ochranná právaochranná práva k téže chráněné odrůděchráněné odrůdě přísluší více osobám, lze podíl na těchto právech převést na kteréhokoli ze spoludržitelů šlechtitelských práv bez souhlasu ostatních; na třetí osobu může spoludržitel převést svůj podíl jen v případě, že žádný z ostatních spoludržitelů nepřijme jeho písemnou nabídku k převodu do 1 měsíce od jejího doručení. (2) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro vztahy mezi spoludržiteli šlechtitelských práv občanský zákoník. (3) Smlouva o převodu ochranných právochranných práv k chráněné odrůděchráněné odrůdě nebo smlouva o převodu podílu ochranných právochranných práv k chráněné odrůděchráněné odrůdě nabývá účinnosti dnem zápisu do rejstříku chráněných odrůdchráněných odrůd vedeného Ústavem, který provede zápis po úhradě správního poplatku podle zvláštního právního předpisu.14) § 25 Zánik a zrušení ochranných práv (1) Ochranná právaOchranná práva zanikají uplynutím doby stanovené tímto zákonem, nebo pokud držitel šlechtitelských právdržitel šlechtitelských práv neuhradí včas udržovací poplatek ani po výzvě Ústavu ve lhůtě jím stanovené nebo písemně Ústavu oznámí, že se udělených ochranných právochranných práv vzdává. (2) Před uplynutím doby trvání ochranných právochranných práv Ústav tato práva zruší, pokud chráněná odrůdachráněná odrůda již nesplňuje podmínky uniformity a stálosti nebo nesplní-li držitel šlechtitelských právdržitel šlechtitelských práv povinnost podle § 18 odst. 1 nebo 3. (3) Vyjde-li dodatečně najevo, že v době vydání šlechtitelského osvědčení, kterým byla pravomocně udělena ochranná právaochranná práva, nebyly splněny podmínky pro jejich udělení, Ústav šlechtitelské osvědčení zruší; v takovém případě se na udělená ochranná právaochranná práva hledí, jako by nebyla udělena. § 26 Vznik, zánik, zrušení ochranných právochranných práv, převod i jakýkoli přechod ochranných právochranných práv k chráněné odrůděchráněné odrůdě, nucená licence, změny jména, příjmení, obchodního jména, trvalého pobytu nebo sídla držitele šlechtitelských právdržitele šlechtitelských práv se zapisují do rejstříku chráněných odrůdchráněných odrůd, který vede Ústav; údaje o těchto skutečnostech uveřejňuje Ústav ve Věstníku. § 26a (1) Vymáhat práva chráněná tímto zákonem je oprávněn a) držitel šlechtitelských právdržitel šlechtitelských práv, b) nabyvatel licence k chráněné odrůděchráněné odrůdě, nebo c) profesní organizace oprávněná zastupovat držitele šlechtitelských právdržitele šlechtitelských práv. Nabyvatel licence může vymáhat práva jen se souhlasem držitele šlechtitelských právdržitele šlechtitelských práv. Souhlas se nevyžaduje, jestliže držitel šlechtitelských právdržitel šlechtitelských práv sám nezahájil řízení ve věci porušení nebo ohrožení práva ve lhůtě 1 měsíce od doručení oznámení nabyvatele o porušení nebo ohrožení práva. (2) Osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) až c) (dále jen „oprávněná osoba“) může požadovat informace o původu a distribučních sítích rozmnožovacího materiálu nebo sklizeného materiálu odrůdy anebo služeb, kterými je porušováno právo vůči osobě, která porušila práva chráněná tímto zákonem nebo vůči osobě, která za účelem přímého či nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu a) držela rozmnožovací materiál nebo sklizený materiál odrůdy porušující právo, b) užívala služby porušující právo, c) poskytovala služby používané při činnostech porušujících právo, nebo d) byla označena osobou uvedenou v písmenech a), b) nebo c) jako osoba účastnící se na výrobě, zpracování, skladování nebo distribuci rozmnožovacího materiálu nebo sklizeného materiálu odrůdy nebo poskytování služeb. (3) Informace podle odstavce 2 obsahují a) u fyzické osoby jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu14a), místo trvalého pobytu14b) nebo pobytu14b) a místo podnikání dodavatele, liší-li se od místa trvalého pobytu14b) nebo pobytu14b), u právnické osoby obchodní firmu14a) a sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky výrobce, zpracovatele, skladovatele, distributora, dodavatele nebo jiného předchozího držitele rozmnožovacího materiálu nebo sklizeného materiálu odrůdy, b) údaje o vyrobeném, zpracovaném, dodaném, skladovaném, přijatém nebo objednaném množství a o ceně obdržené za daný rozmnožovací materiál nebo sklizený materiál odrůdy nebo služby. (4) Ustanoveními odstavců 2 a 3 zůstávají nedotčena ustanovení zvláštních právních předpisů, upravujících zejména poskytování, užití a ochranu informací11a). § 27 Rozhodování sporů (1) Spory vzniklé z právních vztahů na základě tohoto zákona projednávají a rozhodují soudy. (2) V případě neoprávněného zásahu do práva chráněného tímto zákonem se může oprávněná osoba, jejíž právo bylo ohroženo nebo porušeno, domáhat proti rušiteli, aby se tohoto jednání zdržel a odstranil závadný stav. Byla-li tímto zásahem způsobena škoda, má poškozený právo na její náhradu. Při nemajetkové újmě má poškozený právo na přiměřené zadostiučinění, které může spočívat i v peněžitém plnění. (3) Na návrh oprávněné osoby může příslušný soud rozhodnout, aby rozmnožovací materiál nebo sklizený materiál odrůdy, s nímž bylo nakládáno v rozporu s výlučným právem držitele šlechtitelských právdržitele šlechtitelských práv, byl stažen z trhu nebo zničen, ledaže by porušení práva mohlo být odstraněno jinak a zničení by bylo nepřiměřené tomuto porušení. Jestliže budou opatření k nápravě směřovat k rozmnožovacímu materiálu nebo sklizenému materiálu odrůdy, který není ve vlastnictví osoby porušující výlučné právo držitele šlechtitelských právdržitele šlechtitelských práv, soud přihlédne k zájmům třetích osob, zejména spotřebitelůspotřebitelů a osob jednajících v dobré víře. (4) Oprávněná osoba se může u soudu domáhat nároků uvedených v odstavcích 2 a 3 rovněž vůči zprostředkovatelům, jejichž prostředky nebo služby jsou užívány třetími osobami k porušování práv. (5) Soud může v rozsudku přiznat oprávněné osobě, jejímuž návrhu bylo vyhověno, právo uveřejnit rozsudek na náklady porušovatele, který ve sporu neuspěl, a podle okolností určit i rozsah, formu a způsob zveřejnění. § 28 V případě rozhodování o udělení ochranných právochranných práv Ústav vydá rozhodnutí nejpozději do 3 měsíců a) po ukončení zkoušek nezbytných pro rozhodnutí nebo po obdržení výsledků těchto zkoušek provedených jinými odbornými pracovišti, a b) po uplynutí lhůty pro podání námitek podle § 13 odst. 2 písm. b). Přechodná ustanovení § 29 (1) Řízení ve věcech ochrany odrůd, která neskončila před nabytím účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle tohoto zákona. (2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé před nabytím jeho účinnosti; vznik těchto právních vztahů a nároky z nich vzniklé před nabytím účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. (3) Nabytím účinnosti tohoto zákona vznikají majiteli šlechtitelského osvědčení, kterému bylo šlechtitelské osvědčení uděleno podle dosavadních právních předpisů, práva a povinnosti podle tohoto zákona; platnost doby takového šlechtitelského osvědčení se však počítá podle zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb. Na odrůdy, na které bylo uděleno šlechtitelské osvědčení podle dosavadních právních předpisů a které lze podle tohoto zákona považovat za odrůdy v podstatě odvozené, se nevztahuje výlučné právo držitele šlechtitelských právdržitele šlechtitelských práv odrůdy, která je podle tohoto zákona považována za odrůdu původní. § 30 Ochranná právaOchranná práva mohou být též udělena k odrůdám, jejichž rozmnožovací materiál nebo sklizený materiál nebyl šlechtitelemšlechtitelem, popřípadě s jeho souhlasem prodán nebo jiným způsobem poskytnut k využití jiným osobám před více než 4 roky a v případě odrůd dřevin před více než 6 roky před nabytím účinnosti tohoto zákona, a to jedná-li se o odrůdy rodů nebo druhů, případně hybridů těchto rodů nebo druhů, na které se nevztahovaly dosavadní předpisy. V takovémto případě žádost o udělení ochranných právochranných práv však musí být podána nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a odrůda musí být v době podání žádosti zapsána ve Státní odrůdové knize podle zvláštního právního předpisu6) nebo musí požívat ochrany práv v členu Unie. Doba trvání ochranných právochranných práv stanovená v § 23 odst. 1 se v takovém případě zkracuje o dobu počítanou ode dne zápisu odrůdy do Státní odrůdové knihy do pravomocného udělení ochranných právochranných práv k odrůdě nebo o dobu počítanou ode dne udělení ochranných právochranných práv k odrůdě v členu Unie do pravomocného udělení ochranných právochranných práv k odrůdě podle tohoto zákona. § 31 Pokud před nabytím účinnosti tohoto zákona došlo třetí osobou k využívání odrůdy rodů nebo druhů rostlin, případně hybridů těchto rodů nebo druhů, na kterou se nevztahovaly dosavadní předpisy o ochraně práv k odrůdám rostlin, je držitel šlechtitelských právdržitel šlechtitelských práv podle tohoto zákona povinen této třetí osobě umožnit bezplatně další využívání této odrůdy po dobu do konce roku a u odrůd dřevin do konce druhého roku následujícího po roce, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti; po uplynutí uvedené doby je držitel šlechtitelských právdržitel šlechtitelských práv povinen této třetí osobě umožnit další využívání odrůdy za obvyklou cenu licence. ČÁST TŘETÍ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ § 33 Zrušují se: 1. Zákon č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb. a zákona č. 206/2000 Sb. 2. Vyhláška č. 133/1989 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění vyhlášky č. 514/1991 Sb. 3. Vyhláška č. 134/1989 Sb., kterou se vydává seznam hospodářsky významných druhů a rodů rostlin a zvířat, ve znění vyhlášky č. 515/1991 Sb. a vyhlášky č. 118/1998 Sb. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST § 34 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 2001. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 408/2000 Sb. Seznam druhů rostlin (§ 19a odst. 1) a) obilniny: Avena sativa L. \| oves ---\|--- Hordeum vulgare L. \| ječmen Secale cereale L. \| žito × Triticosecale Wittm. ex A. Camus \| tritikale Triticum aestivum L. \| pšenice setá Triticum durum Desf. \| pšenice tvrdá Triticum spelta L. \| pšenice špalda b) krmné plodiny: Lupinus luteus L. \| lupina žlutá ---\|--- Medicago sativa L. \| vojtěška setá Pisum sativum L. \| hrách Trifolium alexandrinum L. \| jetel alexandrijský Trifolium resupinatum L. \| jetel zvrácený (perský) Vicia faba L. \| bob Vicia sativa L. \| vikev setá c) brambor: Solanum tuberosum L. \| brambor ---\|--- d) olejniny a přadné rostliny: Brassica napus L. var. napus \| řepka ---\|--- Brassica rapa L. \| řepice Linum usitatissimum L. \| len (vyjma lnu přadného) Příloha č. 2 k zákonu č. 408/2000 Sb. Sazebník udržovacích poplatků Udržovací poplatek za trvání ochranných právochranných práv k chráněné odrůděchráněné odrůdě činí a) za první rok trvání ochranných právochranných práv 800 Kč, b) za druhý rok trvání ochranných právochranných práv 800 Kč, c) za třetí rok trvání ochranných právochranných práv 800 Kč, d) za čtvrtý rok trvání ochranných právochranných práv 800 Kč, e) za pátý rok trvání ochranných právochranných práv 1 000 Kč, f) za šestý rok trvání ochranných právochranných práv 1 000 Kč, g) za sedmý rok trvání ochranných právochranných práv 1 000 Kč, h) za osmý rok trvání ochranných právochranných práv 1 000 Kč, i) za devátý rok trvání ochranných právochranných práv 1 200 Kč, j) za desátý rok trvání ochranných právochranných práv 1 200 Kč, k) za jedenáctý rok trvání ochranných právochranných práv 1 200 Kč, l) za dvanáctý rok trvání ochranných právochranných práv 1 200 Kč, m) za třináctý rok trvání ochranných právochranných práv 1 500 Kč, n) za čtrnáctý rok trvání ochranných právochranných práv 1 500 Kč, o) za patnáctý rok trvání ochranných právochranných práv 1 500 Kč, p) za šestnáctý rok trvání ochranných právochranných práv 1 500 Kč, r) za sedmnáctý rok trvání ochranných právochranných práv 2 000 Kč, s) za osmnáctý rok trvání ochranných právochranných práv 2 000 Kč, t) za devatenáctý rok trvání ochranných právochranných práv 2 000 Kč, u) za dvacátý rok trvání ochranných právochranných práv 2 000 Kč, v) za každý další rok trvání ochranných právochranných práv 4 000 Kč. 1) Čl. 3 nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství, v platném znění. 1a) Nařízení Rady (ES) č. 2100/94. Nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 2470/96 ze dne 17. prosince 1996, kterým se pro brambory prodlužuje doba platnosti odrůdového práva Společenství. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1873 ze dne 20. října 2021 o prodloužení doby trvání odrůdových práv Společenství pro odrůdy druhu Asparagus officinalis L. a skupiny druhů květinových cibulí, dřevin s drobným ovocem a okrasných dřevin. 1b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví. 2) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 109/2004 Sb. m. s., o přístupu České republiky k Mezinárodní úmluvě na ochranu nových odrůd rostlin, z 2. prosince 1961, ve znění revidovaném v Ženevě 10. listopadu 1972, 23. října 1978 a 19. března 1991. 3) § 2 písm. b) zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby). 4) § 26 zákona č. 219/2003 Sb. 5) Úmluva o mezinárodních výstavách sjednaná v Paříži dne 22. listopadu 1928, uveřejněná ve Sbírce zákonů a nařízení státu československého pod č. 46/1932. 6) § 32 zákona č. 219/2003 Sb. 7) Čl. 49 nařízení Rady (ES) č. 2100/94. 9) Například § 151b, 628 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 10) § 2 odst. 2 písm. d) obchodního zákoníku. 10a) § 5 obchodního zákoníku. 10b) § 4 zákona č. 219/2003 Sb. 10c) Čl. 14 nařízení Rady (ES) č. 2100/94 o odrůdových právech Společenství. 11) § 5 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 11a) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb., zákona č. 350/2001 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 439/2004 Sb. 11b) Zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb. Čl. 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/44/ES ze dne 6. července 1998 o právní ochraně biotechnologických vynálezů. 13) Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 14a) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 14b) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 15) Čl. 63 nařízení Rady (ES) č. 2100/94.
Zákon č. 409/2000 Sb.	Zákon č. 409/2000 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 11. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 115/2000 * ČÁST DRUHÁ - Změna živnostenského zákona * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 31. 5. 2004 (326/2004 Sb.) 409 ZÁKON ze dne 25. října 2000, kterým se mění zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna živnostenského zákona Čl. III Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb., se mění takto: V příloze č. 2 Vázané živnosti, skupina 214: Ostatní, obor Ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům přípravky na ochranu rostlin se ve sloupci 2 na konci doplňují tato slova: „a odborná způsobilost podle § 10 a § 18 až 20 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů“. Čl. IV Nepředložila-li osoba, která získala živnostenské oprávnění pro živnost „Ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům přípravky na ochranu rostlin“, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona doklad o získání odborné způsobilosti, živnostenský úřad jí živnostenské oprávnění neprodleně zruší. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001, s výjimkou čl. I bodů 7, 8 a bodu 10, pokud se týká § 8 odst. 3, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2001. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 15) Zákon č. 71/1967 Sb. 22) Zákon č. 157/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 411/2000 Sb.	Zákon č. 411/2000 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 11. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 115/2000 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o státní statistické službě * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2001 411 ZÁKON ze dne 26. října 2000, kterým se mění zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o státní statistické službě Čl. I Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb. a zákona č. 256/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odstavec 1 zní: „(1) Státní statistická služba je činnost, která zahrnuje získávání údajů, vytváření statistických informací o sociálním, ekonomickém a ekologickém vývoji České republiky a jejích jednotlivých částí, poskytování statistických informací a jejich zveřejňování. Její součástí je též zajišťování srovnatelnosti statistických informací a plnění závazků z mezinárodních smluv v oblasti statistiky, kterými je Česká republika vázána.“. 2. V § 2 odst. 3 se za slovo „číselný“ vkládá čárka a slova „nebo slovní“ se nahrazují slovy „slovní nebo grafický“. 3. V § 2 odst. 6 se slovo „všechna“ zrušuje. 4. V § 2 odstavec 8 zní: „(8) Identifikační číslo je číselný kód, který slouží k identifikaci ekonomického subjektu.“. 5. V § 2 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Zemědělskou činností se rozumí pro účely tohoto zákona zemědělská výroba (rostlinná a živočišná) včetně zelinářství, zahradnictví, včelařství, rybářství, chovu kožešinových a jiných zvířat, dále lov a odchyt zvěře, výroba zemědělských výrobků, pěstování lesa a těžba dřeva, jakož i poskytování služeb pro zajištění těchto činností.“. 6. V § 3 odstavec 2 zní: „(2) Za podmínek a v rozsahu stanovených tímto zákonem mohou státní statistickou službu vykonávat ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen „ministerstva“). Postupují přitom podle metodiky stanovené Českým statistickým úřadem.“. 7. V § 3 odst. 3 se za slova „způsobem stanoveným“ vkládají slova „zvláštním zákonem2a)“ a současně se vkládá nová poznámka pod čarou č. 2a), která zní: „2a) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb.“. 8. V § 4 odst. 1 větě první se za slovo „samosprávy“ vkládá čárka a slova „a veřejnosti“ se nahrazují slovy „veřejnosti a do zahraničí“. 9. V § 4 odst. 1 písm. a) se slovo „stanovuje“ nahrazuje slovem „stanoví“. 10. V § 4 odst. 1 písmena g) a h) znějí: „g) sestavuje statistiky stavu a pohybu obyvatelstva (dále jen „statistika obyvatelstva“) a zpracovává demografické projekce, h) provádí konjunkturální průzkumy,“. 11. V § 4 odst. 1 písm. i) se slova „i jednotlivých správních celků“ nahrazují slovy „a jejích jednotlivých částí,“. 12. V § 4 odst. 1 se za písmeno k) vkládají nová písmena l) a m), která znějí: „l) poskytuje statistické informace do zahraničí, m) spolupracuje s mezinárodními organizacemi při sjednocování mezinárodních doporučení a standardů v oblasti statistiky,“. Dosavadní písmeno l) se označuje jako písmeno n). 13. V § 4 odst. 2 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d). 14. V § 4 odst. 2 písmeno c) zní: „c) zajišťuje na základě zvláštního právního předpisu zpracování výsledků voleb a referenda,“. 15. V § 4 odst. 3 se slovo „zajišťují“ nahrazuje slovem „vykonávají“. 16. V § 4 odst. 3 písm. c) se slova „při obsahovém vymezení statistických ukazatelů“ zrušují. 17. V § 5 písm. b) se ve větě první slovo „určování“ nahrazuje slovem „vytváření“ a věta druhá zní: „Při získávání údajů a zpracování a vyhodnocování statistických informací postupuje tak, aby nebyla narušena objektivita informací a nebyly omezeny nebo zkresleny zveřejňované údaje.“. 18. V § 8 písmena d) a e) znějí: „d) zemědělské činnosti, i když není provozována jako podnikatelská činnost, e) technických prostředcích využívaných pro zemědělskou činnost,“. 19. V § 8 se doplňuje písmeno f), které zní: „f) výměře a využití zemědělské půdy sloužící mimoprodukčním funkcím zemědělství.“. 20. V § 9 odstavce 1 až 4 včetně poznámek pod čarou č. 4), 4a), 5), 5a), 5b), 5c) a 5d) znějí: „(1) Orgány vykonávající státní statistickou službu využívají údaje, které ministerstva a jiné správní úřady získávají nebo shromažďují na základě zvláštních právních předpisů.4) Ministerstva a jiné správní úřady jsou povinny potřebné údaje na jejich žádost včas a bezplatně poskytnout, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Český statistický úřad může požadovat a) z údajů získaných v daňovém řízení4a) údaje pro statistické registry, údaje o výkonech a aktivech ekonomických subjektů s určením místa výkonu a předmětu činnosti; b) z údajů získaných v celním řízení5) tyto údaje: 1. obchodní firmu, u právnických osob sídlo, u fyzických osob bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, a identifikační číslo vývozce nebo dovozce nebo deklaranta,5a) 2. druh zboží,5b) 3. druh obchodu a celní režim,5c) 4. zemi určení, zemi původu, popřípadě zemi obchodní, 5. hmotnost zboží, 6. měrné jednotky, 7. hodnotu zboží; c) z údajů získaných při provádění sociálního zabezpečení5d) tyto údaje: 1. obchodní firmu, u právnických osob sídlo, u fyzických osob bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, a identifikační číslo plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který je právnickou osobou nebo osobou samostatně výdělečně činnou, 2. počet fyzických osob, za něž je povinen odvádět pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. (3) Orgány územní samosprávy poskytují pro statistické účely a vedení statistických registrů Českému statistickému úřadu na požádání bezplatně údaje ze svých informačních systémů. Ministerstva vykonávající státní statistickou službu mohou od orgánů územní samosprávy požadovat bezplatné poskytnutí údajů pro statistické účely jen po předchozím souhlasu Českého statistického úřadu. (4) Údaje poskytované podle odstavců 1 až 3 se předávají ve formě, která neumožňuje přímé určení fyzické nebo právnické osoby, které se týkají, pokud tím nebude zmařen účel, pro který se tyto údaje poskytují. 4) Například zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikaní, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona č. 83/1998 Sb. 4a) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších přepisů. 5) Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 5a) § 2 písm. n) zákona č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5b) § 2 písm. d) zákona č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5c) § 2 písm. m) zákona č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5d) Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.“. 21. V § 10 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 5e) zní: „(1) Program statistických zjišťování stanoví Český statistický úřad vyhláškou, kterou vypracovává v součinnosti s ministerstvy a jinými správními úřady a vyhlásí5e) vždy nejpozději do 30. listopadu předcházejícího roku. 5e) Zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv.“. 22. V § 15 odstavec 2 zní: „(2) Orgány vykonávající státní statistickou službu jsou povinny pro provedení statistických zjišťování zaslat zpravodajské jednotce bezplatně tiskopisy, popřípadě technické nosiče informací a poskytnout jí potřebnou metodickou pomoc.“. 23. § 16 a 17 včetně nadpisu znějí: „Povinnost mlčenlivosti a ochrana individuálních údajů § 16 (1) Zaměstnanci orgánů vykonávajících státní statistickou službu a jiné fyzické osoby, které zajišťují zpracování statistických zjišťování nebo sběr údajů pro zemědělské soupisy, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o individuálních údajích, se kterými se seznámí; povinnost mlčenlivosti mají i fyzické osoby, které se seznámí s individuálními údaji poskytnutými pro účely vědeckých prací. Za tím účelem jsou povinni při nástupu do zaměstnání nebo před zahájením příslušných prací složit slib mlčenlivosti. (2) Slib mlčenlivosti zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že nezveřejním, nikomu nesdělím ani neumožním seznámit se s individuálními údaji získanými pro statistické účely, se kterými se seznámím v souladu s ustanoveními zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, a že tyto údaje využiji jen pro účel, pro který byly určeny.“ Slib mlčenlivosti se skládá do rukou příslušného ministra, vedoucího příslušného správního úřadu nebo orgánu nebo osoby jím pověřené. (3) Slib je složen, jestliže po jeho přečtení prohlásí ten, kdo slib skládá, „Tak slibuji.“ a stvrdí složení slibu vlastnoručním podpisem na příslušné listině. Na listině musí být uvedeno též datum složení slibu. (4) Poskytnutí nebo uveřejnění individuálního údaje za podmínek stanovených tímto zákonem (§ 17) není porušením povinnosti mlčenlivosti. (5) Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení zaměstnání nebo příslušných prací. (6) Osobám, které nesloží slib mlčenlivosti, nesmějí orgány vykonávající státní statistickou službu umožnit seznámit se s individuálními údaji. § 17 (1) Orgány vykonávající státní statistickou službu a) mohou si poskytnout navzájem individuální údaje za podmínek stanovených zvláštním zákonem,2a) pokud je potřebují pro zajištění státní statistické služby, b) mohou, jestliže je to nezbytné pro plnění jejich úkolů při vytváření statistických informací, předat individuální údaje jiné osobě, která na základě smlouvy zajišťuje jejich zpracování pro statistické účely, c) mohou předat individuální údaj do zahraničí, jestliže je to nezbytné ke splnění závazků z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, a jestliže přejímající strana zajistí alespoň takovou ochranu tohoto údaje, jaká je mu poskytována v České republice, d) poskytnou individuální údaj soudu, je-li to nezbytné pro rozhodnutí o porušení povinnosti mlčenlivosti stanovené tímto zákonem. (2) Ve výjimečných případech mohou orgány vykonávající státní statistickou službu individuální údaj uveřejnit, poskytnout nebo využít k jinému než statistickému účelu, jestliže osoba, jíž se tento údaj týká, dala k takovému zveřejnění, poskytnutí nebo využití souhlas. Jde-li o údaj o právnické osobě, musí být souhlas podepsán statutárním orgánem. Souhlas musí mít písemnou formu a musí z něho být zřejmé, o jaký individuální údaj jde, jak a kým má být využit. Osoba, jíž se údaj týká, může souhlas kdykoliv odvolat, odvolání nemůže mít zpětnou účinnost. (3) Pro účely vědeckých prací mohou orgány vykonávající státní statistickou službu poskytnout individuální údaje Akademii věd České republiky nebo vysoké škole nebo jiné právnické osobě, jejímž základním posláním je vědecký výzkum, jestliže právnická osoba, které budou tyto údaje poskytnuty, zajistí podmínky pro jejich ochranu a jestliže všechny fyzické osoby, které se budou s těmito údaji seznamovat, složí slib mlčenlivosti podle tohoto zákona. Údaje se předávají ve formě, která neumožňuje přímé určení osoby, jíž se předávané údaje týkají. (4) Nelze-li v určitém souboru stanoveném metodikou statistického zjišťování získat více než jeden údaj, orgány vykonávající státní statistickou službu mohou zveřejnit nebo poskytnout i údaj týkající se jediného případu, pokud s přihlédnutím k okolnostem nelze určit nebo zjistit, které osoby se tento údaj týká. (5) Na činnost osob uvedených v § 17 se při zpracování individuálních údajů o fyzických osobách pro účely statistické nebo vědecké vztahuje zvláštní zákon,2a) s výjimkou § 5 odst. 1 písm. c).“. 24. V § 18 se na konci odstavce 4 doplňují tyto věty: „Mezinárodním organizacím poskytují ministerstva statistické informace zveřejněné Českým statistickým úřadem. Pokud ministerstva poskytují jiné statistické informace, informují o poskytnutí statistických informací Český statistický úřad.“. 25. V § 18 se odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 7) zrušuje. 26. Nadpis § 19 zní: „Statistické klasifikace a statistické číselníky“. 27. V § 19 odstavec 1 zní: „(1) Český statistický úřad ve spolupráci s ministerstvy vytváří statistické klasifikace a statistické číselníky (dále jen „klasifikace“) a poskytuje z nich informace.“. 28. V § 19 se odstavce 4 a 5 zrušují. 29. Za § 19 se vkládá nový § 19a, který včetně nadpisu zní: „§ 19a Statistické registry (1) Český statistický úřad vede registr ekonomických subjektů. V rozsahu stanoveném tímto zákonem je registr veřejným seznamem. (2) Pro potřeby státní statistické služby, zejména pro přípravu statistických zjišťování, vytváří Český statistický úřad tyto další statistické registry: a) registr sčítacích obvodů, b) zemědělský registr, c) registr ubytovacích zařízení. (3) Pro vedení registrů uvedených v odstavcích 1 a 2 může Český statistický úřad využívat údaje získané z jiných evidencí.“. 30. V § 20 se odstavce 1 a 6 zrušují. Dosavadní odstavce 2 až 5, 7 a 8 se označují jako odstavce 1 až 6. 31. V § 20 odst. 2 písmeno b) zní: „b) obchodní firma (název),“. 32. V § 20 odst. 2 písmeno d) zní: „d) územní identifikace sídla a místa podnikání, poštovní adresa, popřípadě telekomunikační spojení,“. 33. V § 20 odst. 2 se na konci písmene k) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) až r), která včetně poznámek pod čarou č. 9a) až 9d) znějí: „l) počet zaměstnanců, m) výše příjmu (výnosu),9a) n) výše základního jmění9b) nebo nadačního jmění9c) nebo kmenového jmění,9d) o) výměra obhospodařované zemědělské a lesní půdy, p) výměra obhospodařované orné půdy, r) skutečnost, zda subjekt skutečně podniká, či nikoliv. 9a) § 24 odst. 6 písm. e) zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9b) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 9c) Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech). 9d) Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.“. 34. V § 20 odst. 5 se v první větě číslice „3“ nahrazuje číslicí „2“. 35. V § 20 odst. 6 věta první zní: „Údaje uvedené v odstavci 2 písm. k) až r) a v odstavci 3 jsou neveřejné.“. 36. Za § 20 se vkládají nové § 20a až 20d, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 9e) a 9f) znějí: „§ 20a Registr sčítacích obvodů V registru sčítacích obvodů se vedou sčítací obvody9e) z celého území České republiky. Registr obsahuje a) hranice a slovní popis sčítacího obvodu, b) územní identifikaci domů9f) v obvodu, včetně adresy a souřadnicového umístění, c) počet bytů v jednotlivých domech. § 20b Zemědělský registr (1) V zemědělském registru se vedou informace o osobách, které provozují zemědělskou činnost, a to za předpokladu, že rozsah této jejich činnosti odpovídá některému z kritérií stanovených prováděcím právním předpisem. (2) Registr obsahuje a) obchodní firmu, u právnických osob sídlo, u fyzických osob bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, b) identifikační číslo, c) u fyzických osob rodné číslo, d) údaje získané ve statistickém zjišťování, e) kategorii hospodářské velikosti a výrobního zaměření, f) údaje o výrobních kvótách, subvencích a dotacích. (3) Je-li zapsaná osoba ekonomickým subjektem, vedou se v registru též její vnitřní jednotky (§ 20 odst. 3). § 20c Registr ubytovacích zařízení (1) V registru ubytovacích zařízení se vedou údaje o ubytovacích zařízeních sloužících k přechodnému ubytování osob a provozovaných za účelem zisku a o osobách, které je provozují, (provozovatelích). (2) V registru podle odstavce 1 se vedou tyto údaje: a) obchodní firmu, u právnických osob sídlo, u fyzických osob bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, b) identifikační číslo, c) u fyzických osob rodné číslo, d) adresa (umístění) ubytovacího zařízení, e) kategorie ubytovacího zařízení, f) počet pokojů a lůžek využívaných pro přechodné ubytování osob, g) počet osob zabezpečujících provoz ubytovacího zařízení, h) služby poskytované ubytovacím zařízením. § 20d Registry uvedené v § 20a až 20c jsou neveřejné. Pro poskytování údajů z nich platí ustanovení § 20 odst. 6 věty druhé obdobně. 9e) § 2 písm. f) zákona č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001. 9f) § 2 písm. a) zákona č. 158/1999 Sb.“. 37. V § 21 odst. 1 věta první zní: „Identifikační číslo slouží k jednoznačné identifikaci ekonomického subjektu a má pouze evidenční význam.“. 38. V § 21 odst. 3 věta první zní: „Každému ekonomickému subjektu se přiděluje pouze jedno identifikační číslo.“. 39. V § 21 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 9g) zní: „(4) K jednoznačné identifikaci odštěpného závodu a jiné organizační složky s obdobným postavením9g) se použije identifikační číslo ekonomického subjektu, jehož je součástí, k němuž se do závorky připojí číslice vyjadřující pořadí tohoto závodu v obchodním rejstříku. 9g) § 7 odst. 1 obchodního zákoníku.“. 40. V § 22 odst. 1 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 10) zní: „a) právnickým osobám zapsaným do obchodního rejstříku, zahraničním osobám a organizačním složkám zahraničních osob, nadacím a nadačním fondům a obecně prospěšným společnostem rejstříkový soud,10) 10) § 28 odst. 6 obchodního zákoníku.“. 41. V § 22 odst. 1 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) a d), která včetně poznámek pod čarou č. 11a), 11b) a 11c) znějí: „c) sdružením11a) a politickým stranám a politickým hnutím11b) Ministerstvo vnitra, d) církvím, náboženským společnostem a jiným právnickým osobám, které odvozují svou právní subjektivitu od církví a náboženských společností,11c) Ministerstvo kultury, 11a) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. 11b) Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů. 11c) Zákon č. 161/1992 Sb., o registraci církví a náboženských společností.“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno e). 42. V § 22 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Identifikační čísla pro potřeby rejstříkových soudů, živnostenských úřadů, Ministerstva vnitra a Ministerstva kultury zajišťuje Český statistický úřad. (4) Právnická osoba, které není přiděleno identifikační číslo podle odstavce 1 písm. a), c) a d), nebo organizační složka státu jsou povinny ohlásit svůj vznik, jakož i další údaje nezbytné k přidělení identifikačního čísla a zapsání do registru Českému statistickému úřadu, a to do 10 dnů po svém vzniku. Obdobnou povinnost mají, pokud jde o změnu nebo zánik uvedených skutečností.“. 43. V § 23 se číslice „4“ nahrazuje číslicí „3“. 44. § 27 zní: „§ 27 Český statistický úřad vyhláškou stanoví a) postup při přípravě programu statistických zjišťování (§ 10), b) program statistických zjišťování (§ 10), c) kritéria pro zápis do zemědělského registru podle § 20b odst. 1.“. Čl. II Přechodné ustanovení Příprava a vyhlášení programu statistických zjišťování na rok 2001 a statistická zjišťování v roce 2001 se provedou podle dosavadních ustanovení. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. III V § 14 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 159/2000 Sb., písmeno g) včetně poznámky pod čarou č. 50a) zní: „g) Českému statistickému úřadu údaje stanovené zvláštním zákonem,50a) 50a) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 50a) se označuje jako poznámka pod čarou č. 50b), a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Nařízení vlády č. 412/2000 Sb.	Nařízení vlády č. 412/2000 Sb. Nařízení vlády o poplatku za právo plout pod státní vlajkou České republiky Vyhlášeno 1. 12. 2000, datum účinnosti 1. 12. 2000, částka 116/2000 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Výše poplatku pro námořní jachtu * § 3 - Výše poplatku pro námořní obchodní loď * § 4 - Pokud právo plout pod státní vlajkou České republiky vznikne nebo zanikne v průběhu kalendářního roku, činí výše poplatku jednu dvanáctinu ročního poplatku (§ 2 nebo § 3) za každý započatý kalendářní měsíc, ve kterém trvalo právo plout pod státní vlajkou Č * § 5 - (1) Vlastník6) námořní jachty3) nebo námořní obchodní lodě4) platí poplatek ve výši podle § 2, 3 nebo § 4 nejpozději do 31. ledna kalendářního roku bezprostředně následujícího po roce, na jehož konci trvalo právo plout pod státní vlajkou České republiky. Z * § 6 - Sankce za neplacení poplatku * § 7 - Způsob prokazování zaplacení poplatku * § 8 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 1. 12. 2000 412 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 1. listopadu 2000 o poplatku za právo plout pod státní vlajkou České republiky Vláda nařizuje k provedení zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě: § 1 Předmět úpravy Toto nařízení stanoví a) výši ročního poplatku1) za právo plout pod státní vlajkou České republiky2) (dále jen „poplatek“) pro námořní jachtu3) a pro námořní obchodní loď,4) b) způsob placení poplatku, a c) způsob prokazování zaplacení poplatku. § 2 Výše poplatku pro námořní jachtu Výše poplatku na 1 kalendářní rok činí pro námořní jachty,3) a) jejichž délka trupu nepřesahuje 12 metrů 1.\| s vymezenou oblastí povolené plavby I5)\| 3 000 Kč, ---\|---\|--- 2.\| s vymezenou oblastí povolení plavby II5)\| 3 000 Kč, 3.\| s vymezenou oblastí povolení plavby III5)\| 2 500 Kč, 4.\| s vymezenou oblastí povolené plavby IV5)\| 2 500 Kč, 5.\| s vymezenou oblastí plavby V5)\| 2 000 Kč; b) jejichž délka trupu je 12 metrů a více 1.\| s vymezenou oblastí povolení plavby I5)\| 6 000 Kč, ---\|---\|--- 2.\| s vymezenou oblastí povolení plavby II5)\| 6 000 Kč, 3.\| s vymezenou oblastí povolení plavby III5)\| 5 000 Kč, 4.\| s vymezenou oblastí povolení plavby IV5)\| 5 000 Kč, 5.\| s vymezenou oblastí plavby V5)\| 4 000 Kč. § 3 Výše poplatku pro námořní obchodní loď Výše poplatku na 1 kalendářní rok činí pro námořní obchodní lodě4) a) jejichž vybavení zahrnuje plachty, součet základního poplatku ve výši 30 000 Kč a poplatku za tonáž námořní obchodní lodě, který činí při čisté prostornosti námořní obchodní lodě 1.\| do\| 500 čistých rejstříkových tun (NRT)\| 20 Kč za 1 NRT, ---\|---\|---\|--- 2.\| od\| 501 NRT\| 18 Kč za 1 NRT, do\| 5 000 NRT 3.\| od\| 5 001 NRT\| 16 Kč za 1 NRT, do\| 25 000 NRT 4.\| nad \| 25 001 NRT\| 15 Kč za 1 NRT; b) konstruované pro přepravu kusového zboží součet základního poplatku ve výši 50 000 Kč a poplatku za tonáž námořní obchodní lodě, který činí při čisté prostornosti námořní obchodní lodě 1.\| do\| 500 NRT\| 30 Kč za 1 NRT, ---\|---\|---\|--- 2.\| od \| 501 NRT\| 28 Kč za 1 NRT, do\| 5 000 NRT 3.\| od \| 5 001 NRT\| 25 Kč za 1 NRT, do\| 25 000 NRT 4.\| nad\| 25 001 NRT\| 23 Kč za 1 NRT; c) konstruované pro přepravu hromadného nákladu součet základního poplatku ve výši 50 000 Kč a poplatku za tonáž námořní obchodní lodě, který činí při čisté prostornosti námořní obchodní lodě 1.\| do\| 500 NRT\| 32 Kč za 1 NRT, ---\|---\|---\|--- 2.\| od \| 501 NRT\| 30 Kč za 1 NRT, do\| 5 000 NRT 3.\| od \| 5 001 NRT\| 28 Kč za 1 NRT, do\| 25 000 NRT 4.\| nad\| 25 001 NRT\| 25 Kč za 1 NRT; d) konstruované pro přepravu ropných produktů součet základního poplatku ve výši 50 000 Kč a poplatku za tonáž námořní obchodní lodě, který činí při čisté prostornosti námořní obchodní lodě 1.\| do\| 500 NRT\| 34 Kč za 1 NRT, ---\|---\|---\|--- 2.\| od\| 501 NRT\| 32 Kč za 1 NRT, do\| 5 000 NRT 3.\| od\| 5 001 NRT\| 30 Kč za 1 NRT, do\| 25 000 NRT 4.\| nad\| 25 001 NRT\| 28 Kč za 1 NRT; e) ostatní, které nelze zařadit podle písmen a) až d), součet základního poplatku ve výši 50 000 Kč a poplatku za tonáž námořní obchodní lodě, který činí při čisté prostornosti námořní obchodní lodě 1.\| do\| 500 NRT\| 38 Kč za 1 NRT, ---\|---\|---\|--- 2.\| od\| 501 NRT\| 36 Kč za 1 NRT, do\| 5 000 NRT 3.\| od\| 5 001 NRT\| 34 Kč za 1 NRT, do\| 25 000 NRT 4.\| nad \| 25 001 NRT\| 32 Kč za 1 NRT. § 4 Pokud právo plout pod státní vlajkou České republiky vznikne nebo zanikne v průběhu kalendářního roku, činí výše poplatku jednu dvanáctinu ročního poplatku (§ 2 nebo § 3) za každý započatý kalendářní měsíc, ve kterém trvalo právo plout pod státní vlajkou České republiky. § 5 (1) Vlastník6) námořní jachty3) nebo námořní obchodní lodě4) platí poplatek ve výši podle § 2, 3 nebo § 4 nejpozději do 31. ledna kalendářního roku bezprostředně následujícího po roce, na jehož konci trvalo právo plout pod státní vlajkou České republiky. Zanikne-li právo plout pod státní vlajkou České republiky v průběhu kalendářního roku, je poplatek ve výši podle § 4 splatný nejpozději do 30 dnů ode dne zániku7) práva plout pod státní vlajkou České republiky. (2) Poplatek je příjmem státního rozpočtu. Poplatek vybírá podle zvláštního právního předpisu8) Ministerstvo dopravy a spojů. § 6 Sankce za neplacení poplatku Nebyl-li poplatek ve výši podle § 2, 3 nebo § 4 zaplacen ve lhůtách stanovených v § 5, je vlastník6) námořní jachty3) nebo námořní obchodní lodě4) povinen zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,1 % z nezaplacené částky, a to počínaje dnem následujícím po dni splatnosti poplatku až do dne zaplacení včetně. Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu částku 100 Kč. § 7 Způsob prokazování zaplacení poplatku (1) Zaplacení poplatku se prokazuje písemným potvrzením vydaným vlastníkovi6) námořní jachty3) nebo námořní obchodí lodě4) Ministerstvem dopravy a spojů. (2) Písemné potvrzení o zaplacení poplatku obsahuje a) identifikační číslo námořní obchodní lodě4) nebo trupu námořní jachty,3) b) vyznačení kalendářního roku, za který je poplatek zaplacen, a vznikla-li povinnost zaplatit poplatek v průběhu kalendářního roku, vyznačení období kalendářního roku, za které je poplatek zaplacen, c) délku trupu námořní jachty a oblast povolené plavby,5) jde-li o poplatek pro námořní jachtu,3) d) účel, pro který je námořní obchodní loď konstruovaná, a údaj o čisté prostornosti námořní obchodní lodě, jde-li o poplatek pro námořní obchodní loď,4) e) výši poplatku podle § 2, 3 nebo § 4. § 8 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Předseda vlády: Ing. Zeman v. r. Ministr dopravy a spojů: Ing. Schling v. r. 1) § 4 odst. 4 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě. 2) § 4 odst. 1 až 3 zákona č. 61/2000 Sb. 3) § 2 odst. 5 zákona č. 61/2000 Sb. 4) § 2 odst. 4 zákona č. 61/2000 Sb. 5) Vyhláška č. 315/2000 Sb., o technickém a záchranném vybavení námořní jachty a prokazování způsobilosti k vedení námořní jachty. 6) § 6 odst. 1 zákona č. 61/2000 Sb. 7) § 19 zákona č. 61/2000 Sb. 8) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 418/2000 Sb.	Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 418/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 329/1997 Sb., kterou se provádí §18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro škrob a výrobky ze škrobu, luštěniny a olejnatá semena Vyhlášeno 1. 12. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 116/2000 * Čl. I - Vyhláška č. 329/1997 Sb. se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2001 418 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 10. listopadu 2000, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 329/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro škrob a výrobky ze škrobu, luštěniny a olejnatá semena Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb., (dále jen „zákon“) pro škrob a výrobky ze škrobu, luštěniny a olejnatá semena: Čl. I Vyhláška č. 329/1997 Sb. se mění takto: 1. V § 3 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Přípustné záporné hmotnostní odchylky balení škrobu a výrobků ze škrobu jsou uvedeny v příloze č. 2 tabulce 4.“. 2. V § 5 písm. d) se za slova „mleté na stejnorodý prášek,“ vkládají slova „popřípadě tříděné podle velikosti částic,“. 3. V § 11 odst. 1 písm. b) se slova „u slunečnice a tykve se označí,“ zrušují. 4. V příloze č. 2 tabulce 1 se řádek „Reakce jodem zbarvení“ zrušuje. 5. V příloze č. 2 tabulce 1 se řádek „Rozpustnost“ zrušuje. 6. V příloze č. 2 se doplňuje tabulka 4, která zní: „Tabulka 4 - Přípustné záporné hmotnostní odchylky balení škrobu a výrobků ze škrobu hmotnost balení v g\| maximální přípustná záporná hmotnostní odchylka od hmotnosti deklarované na obalu v % ---\|--- do 100\| 5 nad 100 do 250\| 3 nad 250 do 500\| 2 nad 500 do 1000\| 1 “. 7. V příloze č. 6 tabulka 3 zní: „Tabulka 3 Sójový výrobek\| Bílkovina v % min.\| Tuk v sušině v % max.\| Sušina v % min. ---\|---\|---\|--- Sójový nápoj\| 0,2\| 5,0\| 5,0 Sójový nápoj v prášku\| 2,0\| 30,0\| 90,0 Zakysaný sójový výrobek\| 0,4\| 15,0\| 13,0 Tofu\| 7,5\| 40,0\| 16,0 Sojanéza\| 1,0\| -\| - Tempeh\| 8,0\| 50,0\| 27,0 “. Čl. II Přechodná ustanovení (1) PotravinyPotraviny uvedené do oběhu přede dnem účinnosti této vyhlášky se posuzují podle dosavadních právních předpisů. (2) Označení potravinpotravin podle dosavadních právních předpisů lze používat nejpozději do 31. prosince 2001. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Ministr: Ing. Fencl v. r.
Nařízení vlády č. 420/2000 Sb.	Nařízení vlády č. 420/2000 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky pro poskytnutí státní finanční podpory ke zmírnění následků škod na porostech způsobených suchem v roce 2000 Vyhlášeno 8. 12. 2000, datum účinnosti 8. 12. 2000, částka 117/2000 * § 1 - Finanční podpora státu (dále jen „podpora“) se poskytuje ke zmírnění následků škod způsobených na porostech nedostatkem vodních srážek. * § 2 - Podporu lze poskytnout osobám, které obhospodařují zemědělské pozemky, kterými se pro účely tohoto nařízení rozumějí pozemky využívané jako orná půda, chmelnice, vinice, zahrady nebo trvalé travní porosty, k nimž mají právní vztah na základě vlastnického p * § 3 - Podpora podle § 1 se týká zemědělských pozemků uvedených v § 2, pokud porosty na nich byly poškozeny nedostatkem vodních srážek v období od 1. dubna 2000 do 26. června 2000 a nebyly v tomto období zavlažovány. * § 4 - (1) Žádost o poskytnutí podpory (dále jen „žádost“) podává osoba uvedená v § 2 (dále jen „žadatel“) územnímu odboru Ministerstva zemědělství (dále jen „ministerstvo“) příslušnému podle sídla žadatele, jestliže je žadatelem právnická osoba, nebo podle místa * § 5 - (1) Na rozhodování o poskytnutí podpory podle tohoto nařízení se ustanovení správního řádu nepoužijí. * § 6 - (1) Výše podpory se vypočte podle počtu bodů, kterými se ohodnotí zemědělské pozemky tak, že každý dotčený zemědělský pozemek je ohodnocen v případě * § 7 - (1) Částka podpory připadající na jeden bod se vypočte tak, že částka 5 000 000 000 Kč stanovená zvláštním právním předpisem3) jako rozsah státního dluhopisového programu na částečnou náhradu škod zemědělským subjektům postiženým suchem v roce 2000 se vydě * § 8 - (1) Podpora je poukazována na bankovní účet žadatele a žadatel ji účtuje podle zvláštního právního předpisu.4) * § 9 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. č. 1 k nařízení vlády č. 420/2000 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 420/2000 Sb. č. 3 k nařízení vlády č. 420/2000 Sb. č. 4 k nařízení vlády č. 420/2000 Sb. č. 5 k nařízení vlády č. 420/2000 Sb. č. 6 k nařízení vlády č. 420/2000 Sb. Aktuální znění od 8. 12. 2000 420 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. listopadu 2000, kterým se stanoví podmínky pro poskytnutí státní finanční podpory ke zmírnění následků škod na porostech způsobených suchem v roce 2000 Vláda nařizuje k provedení zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona č. 579/1991 Sb., zákona č. 166/1992 Sb., zákona č. 321/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona č. 57/1995 Sb., zákona č. 154/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 160/1997 Sb. a zákona č. 360/1999 Sb.: § 1 Finanční podpora státu (dále jen „podpora“) se poskytuje ke zmírnění následků škod způsobených na porostech nedostatkem vodních srážek. § 2 Podporu lze poskytnout osobám, které obhospodařují zemědělské pozemky, kterými se pro účely tohoto nařízení rozumějí pozemky využívané jako orná půda, chmelnice, vinice, zahrady nebo trvalé travní porosty, k nimž mají právní vztah na základě vlastnického práva, nájemní smlouvy nebo jiného právního titulu,1) pokud a) splňují podmínky stanovené tímto nařízením, b) výměra zemědělských pozemků činí nejméně 2 ha, c) na zemědělských pozemcích byly zaorány porosty (dále jen „zemědělské pozemky zaorané“) nebo na zemědělských pozemcích byly prokazatelně poškozeny porosty v rozsahu přesahujícím 70 % (dále jen „zemědělské pozemky značně poškozené“), d) se zemědělské pozemky, na nichž byly porosty poškozeny, ale nebyly zaorány nebo byly poškozeny v rozsahu menším, než je uvedeno v písmenu c), nacházejí v katastrálních územíchkatastrálních územích okresů uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení (dále jen „ostatní poškozené zemědělské pozemky“). § 3 Podpora podle § 1 se týká zemědělských pozemků uvedených v § 2, pokud porosty na nich byly poškozeny nedostatkem vodních srážek v období od 1. dubna 2000 do 26. června 2000 a nebyly v tomto období zavlažovány. § 4 (1) Žádost o poskytnutí podpory (dále jen „žádost“) podává osoba uvedená v § 2 (dále jen „žadatel“) územnímu odboru Ministerstva zemědělství (dále jen „ministerstvo“) příslušnému podle sídla žadatele, jestliže je žadatelem právnická osoba, nebo podle místa trvalého pobytu žadatele, jestliže je žadatelem fyzická osoba. Žádost musí být doručena ministerstvu nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. Není-li žádost podána ve stanovené lhůtě, podporu nelze poskytnout. (2) Žádost musí obsahovat údaje podle příslušného vzoru žádosti uvedeného v příloze č. 2 k tomuto nařízení a musí být doložena doklady podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení a čestným prohlášením podle přílohy č. 6 k tomuto nařízení. (3) Je-li žádost neúplná nebo obsahuje-li zjevně nesprávné údaje, ministerstvo ji vrátí žadateli do 10 dnů od jejího doručení spolu s uvedením vad žádosti a s výzvou k jejich odstranění. Nedojde-li k odstranění vad žádosti do 7 kalendářních dnů ode dne doručení výzvy, považuje se žádost za žádost podanou po lhůtě a podporu nelze poskytnout. (4) Podporu nelze rovněž poskytnout, jestliže a) žadatel nemá vypořádány splatné závazky ve vztahu ke státnímu rozpočtu, České správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně, Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu, Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, a. s., Pozemkovému fondu České republiky, Fondu národního majetku České republiky nebo jinému státnímu fondu; tuto skutečnost ověří ministerstvo v rozsahu, v jakém mu to umožňují zvláštní právní předpisy, b) žadatel je v likvidaci, c) na majetek žadatele byl prohlášen konkurs, nebo d) žadatel je subjektem v působnosti Ministerstva obrany. (5) Podpora poskytnutá podle tohoto nařízení nebrání poskytnutí podpory či pomoci podle zvláštních právních předpisů.2) § 5 (1) Na rozhodování o poskytnutí podpory podle tohoto nařízení se ustanovení správního řádu nepoužijí. (2) Dojde-li ministerstvo k závěru, že podmínky pro poskytnutí podpory nejsou splněny, sdělí toto bez zbytečného odkladu písemně žadateli spolu s uvedením důvodů, pro které nelze podporu poskytnout. § 6 (1) Výše podpory se vypočte podle počtu bodů, kterými se ohodnotí zemědělské pozemky tak, že každý dotčený zemědělský pozemek je ohodnocen v případě a) zemědělských pozemků zaoraných 80 body na 1 ha, b) zemědělských pozemků značně poškozených 60 body na 1 ha, c) ostatních poškozených zemědělských pozemků způsobem uvedeným v příloze č. 4 k tomuto nařízení. (2) Žadatel vypočte celkový počet bodů podle vzoru uvedeného v příloze č. 5 k tomuto nařízení a každý dílčí provedený výpočet zaokrouhlí na celé body dolů. (3) Pro účely tohoto nařízení se považují za a) jařiny veškeré zemědělské plodiny na zemědělských pozemcích seté nebo sázené a sklizené v roce 2000 s výjimkou okopanin, b) ozimy veškeré zemědělské plodiny na zemědělských pozemcích, které nesplňují podmínky uvedené v písmenu a), s výjimkou okopanin. § 7 (1) Částka podpory připadající na jeden bod se vypočte tak, že částka 5 000 000 000 Kč stanovená zvláštním právním předpisem3) jako rozsah státního dluhopisového programu na částečnou náhradu škod zemědělským subjektům postiženým suchem v roce 2000 se vydělí celkovým počtem bodů zjištěným na základě všech oprávněných a ve lhůtě podaných žádostí a zaokrouhlí se na celé koruny dolů. Částku podpory připadající na jeden bod zveřejní ministerstvo ve Věstníku Ministerstva zemědělství. (2) Výše podpory se vypočte jako násobek hodnoty bodu a počtu bodů, kterým byly ohodnoceny podle § 6 odst. 1 zemědělské pozemky obhospodařované žadatelem, a zaokrouhlí se na celé koruny dolů. § 8 (1) Podpora je poukazována na bankovní účet žadatele a žadatel ji účtuje podle zvláštního právního předpisu.4) (2) Podporu lze poskytnout zálohově. (3) Neoprávněně použité nebo zadržené prostředky státního rozpočtu vyplacené ve formě podpory podle tohoto nařízení včetně penále podle zvláštního právního předpisu5) vrátí příjemce podpory na účet příslušného územního finančního orgánu. § 9 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Předseda vlády: Ing. Zeman v. r. Ministr zemědělství: Ing. Fencl v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 420/2000 Sb. Seznam katastrálních území v členění podle pásem sucha A) Katastrální územíKatastrální území \\- „1. pásmo sucha“ Kód okresu\| Název okresu\| Kód katastrálního území\| Název katastrálního území ---\|---\|---\|--- 3100\| PRAHA HL.M.\| 729582\| BŘEVNOV 3100\| PRAHA HL.M.\| 731765\| HRDLOŘEZY 3100\| PRAHA HL.M.\| 730955\| KARLÍN 3100\| PRAHA HL.M.\| 731641\| KBELY 3100\| PRAHA HL.M.\| 731439\| LETŇANY 3100\| PRAHA HL.M.\| 729795\| LIBOC 3100\| PRAHA HL.M.\| 727091\| MALÁ STRANA 3100\| PRAHA HL.M.\| 727181\| NOVÉ MĚSTO 3100\| PRAHA HL.M.\| 729051\| SMÍCHOV 3100\| PRAHA HL.M.\| 727024\| STARÉ MĚSTO 3100\| PRAHA HL.M.\| 729302\| STŘEŠOVICE 3100\| PRAHA HL.M.\| 730866\| STŘÍŽKOV 3202\| BEROUN\| 760269\| SVATÝ JAN POD SKALOU 3206\| MĚLNÍK\| 675806\| KŘENEK 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 705837\| NOVÁ VES U BAKOVA 3208\| NYMBURK\| 742694\| ZÁMOSTÍ U ROŽĎALOVIC 3209\| PRAHA - východ\| 632937\| DŘEVČICE U BRANDÝSA NAD LABEM 3209\| PRAHA - východ\| 609234\| OSTROV U BRANDÝSA NAD LABEM 3209\| PRAHA - východ\| 724149\| PODOLANKA 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 626180\| DÍVČICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 636797\| HAKLOVY DVORY 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 746690\| LÉKAŘOVA LHOTA 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 721107\| PAŠICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 746711\| PLÁSTOVICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 746720\| SEDLEC U ČESKÝCH BUDĚJOVIC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 746738\| VLHLAVY 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 625680\| DANČOVICE 3306\| PRACHATICE\| 689769\| MAHOUŠ 3306\| PRACHATICE\| 691232\| MALOVIČKY 3306\| PRACHATICE\| 689777\| NĚMČICE U NETOLIC 3306\| PRACHATICE\| 691241\| PODEŘIŠTĚ 3306\| PRACHATICE\| 689793\| SEDLOVICE 3307\| STRAKONICE\| 681946\| ČERNĚVES U LIBĚJOVIC 3307\| STRAKONICE\| 681954\| LIBĚJOVICE 3401\| DOMAŽLICE\| 641375\| BABICE U HOLUBČE 3401\| DOMAŽLICE\| 641383\| HOLUBEC 3505\| LIBEREC\| 735752\| PODHORA U PĚNČÍNA 3603\| CHRUDIM\| 618331\| ČANKOVICE 3603\| CHRUDIM\| 632830\| DŘENICE 3603\| CHRUDIM\| 648299\| HROCHŮV TÝNEC 3603\| CHRUDIM\| 666165\| KLEŠICE 3603\| CHRUDIM\| 648311\| STÍČANY 3603\| CHRUDIM\| 777625\| VEJVANOVICE 3605\| NÁCHOD\| 612812\| BENEŠOV U BROUMOVA 3605\| NÁCHOD\| 612821\| ROŽMITÁL 3606\| PARDUBICE\| 755087\| TŘEBOŠICE 3609\| SVITAVY\| 603376\| BEZDĚČÍ U TRNÁVKY 3609\| SVITAVY\| 604763\| BISKUPICE U JEVÍČKA 3609\| SVITAVY\| 614181\| BŘEZINKY 3609\| SVITAVY\| 652725\| CHORNICE 3609\| SVITAVY\| 679437\| LÁZY 3609\| SVITAVY\| 693341\| MĚSTEČKO TRNÁVKA 3609\| SVITAVY\| 693359\| MEZIHOŘÍ U MĚSTEČKA TRNÁVKY 3609\| SVITAVY\| 718793\| PĚČÍKOV 3609\| SVITAVY\| 720381\| PETRŮVKA U MĚSTEČKA TRNÁVKY 3609\| SVITAVY\| 693367\| STARÁ TRNÁVKA 3609\| SVITAVY\| 603384\| UNERÁZKA 3609\| SVITAVY\| 785458\| VRANOVÁ 3701\| BLANSKO\| 600041\| ADAMOV 3701\| BLANSKO\| 605018\| BLANSKO 3701\| BLANSKO\| 614092\| BŘEZINA U KŘTIN 3701\| BLANSKO\| 616079\| BUKOVINA 3701\| BLANSKO\| 616117\| BUKOVINKA 3701\| BLANSKO\| 619825\| ČERNÁ HORA 3701\| BLANSKO\| 629529\| DOLNÍ LHOTA 3701\| BLANSKO\| 636452\| HABRŮVKA 3701\| BLANSKO\| 643271\| HORNÍ LHOTA U BLANSKA 3701\| BLANSKO\| 710300\| HOŘICE U BLANSKA 3701\| BLANSKO\| 658154\| JEDOVNICE 3701\| BLANSKO\| 738891\| JESTŘEBÍ 3701\| BLANSKO\| 666157\| KLEPAČOV 3701\| BLANSKO\| 676730\| KŘTINY 3701\| BLANSKO\| 679453\| LAŽÁNKY U BLANSKA 3701\| BLANSKO\| 679496\| LAŽANY 3701\| BLANSKO\| 681148\| LHOTA RAPOTINA 3701\| BLANSKO\| 684830\| LIPŮVKA 3701\| BLANSKO\| 690112\| MALÁ LHOTA 3701\| BLANSKO\| 695076\| MILONICE U LIPŮVKY 3701\| BLANSKO\| 710318\| OLEŠNÁ U BLANSKA 3701\| BLANSKO\| 710954\| OLOMUČANY 3701\| BLANSKO\| 614106\| PROSEČ U BŘEZINY 3701\| BLANSKO\| 738905\| RÁJEC NAD SVITAVOU 3701\| BLANSKO\| 738913\| RÁJEČKO 3701\| BLANSKO\| 743232\| RUDICE U BLANSKA 3701\| BLANSKO\| 752827\| SPEŠOV 3701\| BLANSKO\| 762253\| SVATÁ KATEŘINA 3701\| BLANSKO\| 760889\| SVINOŠICE 3701\| BLANSKO\| 762261\| ŠEBROV 3701\| BLANSKO\| 765520\| TĚCHOV 3701\| BLANSKO\| 773913\| ÚJEZD U ČERNÉ HORY 3701\| BLANSKO\| 695084\| ZÁVIST 3701\| BLANSKO\| 796557\| ŽERNOVNÍK U ČERNÉ HORY 3702\| BRNO - MĚSTO\| 612006\| BOHUNICE 3702\| BRNO - MĚSTO\| 608505\| BOSONOHÝ 3702\| BRNO - MĚSTO\| 612227\| BRNĚNSKE IVANOVICE 3702\| BRNO - MĚSTO\| 611778\| BYSTRC 3702\| BRNO - MĚSTO\| 610771\| ČERNÁ POLE 3702\| BRNO - MĚSTO\| 611263\| ČERNOVICE 3702\| BRNO - MĚSTO\| 612111\| DOLNÍ HERŠPICE 3702\| BRNO - MĚSTO\| 633895\| DVORSKA 3702\| BRNO - MĚSTO\| 612243\| HOLÁSKY 37 02\| BRNO - MĚSTO\| 612065\| HORNÍ HERŠPICE 3702\| BRNO - MĚSTO\| 610844\| HUSOVICE 3702\| BRNO - MĚSTO\| 654132\| CHRLICE 3702\| BRNO - MĚSTO\| 655856\| IVANOVICE 3702\| BRNO - MĚSTO\| 658201\| JEHNICE 3702\| BRNO - MĚSTO\| 610542\| JUNDROV 3702\| BRNO - MĚSTO\| 611905\| KNÍNIČKY 3702\| BRNO - MĚSTO\| 610313\| KOHOUTOVICE 3702\| BRNO - MĚSTO\| 611026\| KOMÁROV 3702\| BRNO - MĚSTO\| 610585\| KOMÍN 3702\| BRNO - MĚSTO\| 611484\| KRÁLOVO POLE 3702\| BRNO - MĚSTO\| 610887\| LESNÁ 3702\| BRNO - MĚSTO\| 612405\| LÍŠEŇ 3702\| BRNO - MĚSTO\| 612499\| MALOMĚŘICE 3702\| BRNO - MĚSTO\| 611743\| MEDLÁNKY 3702\| BRNO - MĚSTO\| 610003\| MĚSTO BRNO 3702\| BRNO - MĚSTO\| 611701\| MOKRÁ HORA 3702\| BRNO - MĚSTO\| 610283\| NOVÝ LÍSKOVEC 3702\| BRNO - MĚSTO\| 612553\| OBŘANY 3702\| BRNO - MĚSTO\| 712680\| OŘEŠÍN 3702\| BRNO - MĚSTO\| 610208\| PISÁRKY 3702\| BRNO - MĚSTO\| 611379\| PONAVA 3702\| BRNO - MĚSTO\| 612146\| PŘÍZŘENICE 3702\| BRNO - MĚSTO\| 611646\| ŘEČKOVICE 3702\| BRNO - MĚSTO\| 611565\| SADOVÁ 3702\| BRNO - MĚSTO\| 612286\| SLATINA 3702\| BRNO - MĚSTO\| 751910\| SOBĚŠICE 3702\| BRNO - MĚSTO\| 610089\| STARÉ BRNO 3702\| BRNO - MĚSTO\| 612014\| STARÝ LÍSKOVEC 3702\| BRNO - MĚSTO\| 610330\| STRÁNICE 3702\| BRNO - MĚSTO\| 610186\| ŠTÝŘICE 3702\| BRNO - MĚSTO\| 610950\| TRNITÁ 3702\| BRNO - MĚSTO\| 612171\| TUŘANY 3702\| BRNO - MĚSTO\| 775550\| ÚTĚCHOV U BRNA 3702\| BRNO - MĚSTO\| 610372\| VEVEŘÍ 3702\| BRNO - MĚSTO\| 610704\| ZÁBRDOVICE 3702\| BRNO - MĚSTO\| 610470\| ŽABOVŘESKY 3702\| BRNO - MĚSTO\| 795674\| ŽEBĚTÍN 3702\| BRNO - MĚSTO\| 611115\| ŽIDENICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 655821\| ALEXOVICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 600695\| BABICE NAD SVITAVOU 3703\| BRNO - VENKOV\| 600709\| BABICE U ROSIC 3703\| BRNO - VENKOV\| 601381\| BEDŘICHOVICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 604551\| BÍLOVICE NAD SVITAVOU 3703\| BRNO - VENKOV\| 604755\| BISKOUPKY NA MORAVĚ 3703\| BRNO - VENKOV\| 605573\| BLAŽOVICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 605808\| BLUČINA 3703\| BRNO - VENKOV\| 609340\| BRANÍŠKOV 3703\| BRNO - VENKOV\| 609561\| BRATČICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 614114\| BŘEZINA U TIŠNOVA 3703\| BRNO - VENKOV\| 615595\| BUDKOVICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 618764\| ČEBÍN 3703\| BRNO - VENKOV\| 621226\| ČESKÁ 3703\| BRNO - VENKOV\| 775452\| ČÍŽKY 3703\| BRNO - VENKOV\| 624373\| ČUČICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 629286\| DOLNÍ KOUNICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 630799\| DOMAŠOV U BRNA 3703\| BRNO - VENKOV\| 632104\| DRÁSOV 3703\| BRNO - VENKOV\| 636541\| HAJANY 3703\| BRNO - VENKOV\| 638412\| HEROLTICE U TIŠNOVA 3703\| BRNO - VENKOV\| 639184\| HLÍNA U IVANČIC 3703\| BRNO - VENKOV\| 640778\| HOLASICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 679461\| HOLASICE U VEVERSKÉ BÍTÝŠKY 3703\| BRNO - VENKOV\| 641847\| HORÁKOV 3703\| BRNO - VENKOV\| 645664\| HOSTĚNICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 646687\| HRADČANY U TIŠNOVA 3703\| BRNO - VENKOV\| 648639\| HRUBŠICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 648833\| HRUŠOVANY U BRNA 3703\| BRNO - VENKOV\| 650307\| HVOZDEC 3703\| BRNO - VENKOV\| 654591\| CHUDČICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 655724\| IVANČICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 657972\| JAVŮREK 3703\| BRNO - VENKOV\| 660272\| JINAČOVICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 661091\| JIŘÍKOVICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 663000\| KANICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 664855\| KETKOVICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 667471\| KOBYLNICE U BRNA 3703\| BRNO - VENKOV\| 655741\| KOUNICKÉ PŘEDMĚSTÍ 3703\| BRNO - VENKOV\| 671282\| KOVALOVICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 674133\| KRATOCHVILKA 3703\| BRNO - VENKOV\| 677582\| KUPAŘOVICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 677655\| KUŘIM 3703\| BRNO - VENKOV\| 679470\| LAŽÁNKY U VEVERSKÉ BÍTÝŠKY 3703\| BRNO - VENKOV\| 679682\| LEDCE U ŽIDLOCHOVIC 3703\| BRNO - VENKOV\| 679895\| LELEKOVICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 680192\| LESNÍ HLUBOKÉ 3703\| BRNO - VENKOV\| 655830\| LETKOVICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 689041\| LUKOVANY 3703\| BRNO - VENKOV\| 690872\| MALEŠOVICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 690911\| MALHOSTOVICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 691941\| MARŠOV U VEVERSKÉ BÍTÝŠKY 3703\| BRNO - VENKOV\| 692590\| MEDLOV 3703\| BRNO - VENKOV\| 692786\| MĚLČANY U IVANČIC 3703\| BRNO - VENKOV\| 693090\| MĚNÍN 3703\| BRNO - VENKOV\| 697931\| MODŘICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 698199\| MOKRÁ U BRNA 3703\| BRNO - VENKOV\| 698504\| MORAVANY U BRNA 3703\| BRNO - VENKOV\| 698890\| MORAVSKÉ BRÁNICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 699055\| MORAVSKÉ KNÍNICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 699985\| MOUTNICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 701831\| NEBOVIDY U BRNA 3703\| BRNO - VENKOV\| 655813\| NĚMČICE U IVANČIC 3703\| BRNO - VENKOV\| 703052\| NĚMČIČKY 3703\| BRNO - VENKOV\| 703729\| NESLOVICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 703834\| NESVAČILKA 3703\| BRNO - VENKOV\| 704865\| NOSISLAV 3703\| BRNO - VENKOV\| 705659\| NOVÁ VES U OSLAVAN 3703\| BRNO - VENKOV\| 706043\| NOVÉ BRÁNICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 690929\| NUZÍŘOV 3703\| BRNO - VENKOV\| 709077\| ODROVICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 709433\| OCHOZ U BRNA 3703\| BRNO - VENKOV\| 711195\| OMICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 711527\| OPATOVICE U RAJHRADU 3703\| BRNO - VENKOV\| 712612\| OŘECHOV 3703\| BRNO - VENKOV\| 713180\| OSLAVANY 3703\| BRNO - VENKOV\| 713392\| OSTOPOVICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 716103\| OSTROVAČICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 738948\| OTMAROV 3703\| BRNO - VENKOV\| 717371\| PADOCHOV 3703\| BRNO - VENKOV\| 718840\| PEJŠKOV U TIŠNOVA 3703\| BRNO - VENKOV\| 724254\| PODOLÍ U BRNA 3703\| BRNO - VENKOV\| 725641\| PONĚTOVICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 725854\| POPOVICE U RAJHRADU 3703\| BRNO - VENKOV\| 725871\| POPŮVKY U BRNA 3703\| BRNO - VENKOV\| 726907\| POZOŘICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 726915\| PRACE 3703\| BRNO - VENKOV\| 733016\| PRAVLOV 3703\| BRNO - VENKOV\| 733954\| PRŠTICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 735639\| PŘÍBRAM NA MORAVĚ 3703\| BRNO - VENKOV\| 736261\| PŘISNOTICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 738310\| RADOSTICE U BRNA 3703\| BRNO - VENKOV\| 738921\| RAJHRAD 3703\| BRNO - VENKOV\| 738956\| RAJHRADICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 740004\| REBEŠOVICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 741221\| ROSICE U BRNA 3703\| BRNO - VENKOV\| 742236\| ROZDROJOVICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 743291\| RUDKA 3703\| BRNO - VENKOV\| 745421\| ŘEZNOVICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 745448\| ŘÍCMANICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 745545\| ŘÍČANY U BRNA 3703\| BRNO - VENKOV\| 630802\| ŘÍČKY U BRNA 3703\| BRNO - VENKOV\| 747581\| SENTICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 747815\| SILŮVKY 3703\| BRNO - VENKOV\| 747840\| SIVICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 787060\| SKALIČKA U TIŠNOVA 3703\| BRNO - VENKOV\| 752142\| SOBOTICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 752193\| SOKOLNICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 757438\| STŘELICE U BRNA 3703\| BRNO - VENKOV\| 761834\| SYROVICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 762792\| ŠLAPANICE U BRNA 3703\| BRNO - VENKOV\| 765767\| TELNICE U BRNA 3703\| BRNO - VENKOV\| 766674\| TĚŠANY 3703\| BRNO - VENKOV\| 766861\| TETČICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 767379\| TIŠNOV 3703\| BRNO - VENKOV\| 768057\| TRBOUŠANY 3703\| BRNO - VENKOV\| 768715\| TROUBSKO 3703\| BRNO - VENKOV\| 771970\| TVAROŽNÁ 3703\| BRNO - VENKOV\| 773905\| ÚJEZD U BRNA 3703\| BRNO - VENKOV\| 774642\| UNKOVICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 777633\| VELATICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 781304\| VEVERSKÁ BÍTÝŠKA 3703\| BRNO - VENKOV\| 781312\| VEVERSKÉ KNÍNICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 782360\| VINIČNÉ ŠUMICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 784419\| VOHANČICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 784567\| VOJKOVICE U ŽIDLOCHOVIC 3703\| BRNO - VENKOV\| 785407\| VRANOV U BRNA 3703\| BRNO - VENKOV\| 787078\| VŠECHOVICE U TIŠNOVA 3703\| BRNO - VENKOV\| 788325\| VYSOKÉ POPOVICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 790478\| ZAKŘANY 3703\| BRNO - VENKOV\| 790583\| ZÁLESNÁ ZHOŘ 3703\| BRNO - VENKOV\| 791113\| ZASTÁVKA 3703\| BRNO - VENKOV\| 791806\| ZBRASLAV NA MORAVĚ 3703\| BRNO - VENKOV\| 792110\| ZBÝŠOV U OSLAVAN 3703\| BRNO - VENKOV\| 794121\| ŽABČICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 794724\| ŽATČANY 3703\| BRNO - VENKOV\| 795968\| ŽELEŠICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 796701\| ŽIDLOCHOVICE 3704\| BŘECLAV\| 601209\| BAVORY 3704\| BŘECLAV\| 606383\| BOHUMILICE 3704\| BŘECLAV\| 607118\| BOLERADICE 3704\| BŘECLAV\| 607592\| BORKOVANY 3704\| BŘECLAV\| 608157\| BOŘETICE U HUSTOPEČÍ 3704\| BŘECLAV\| 612642\| BROD NAD DYJÍ 3704\| BŘECLAV\| 613096\| BRUMOVICE 3704\| BŘECLAV\| 613584\| BŘECLAV 3704\| BŘECLAV\| 613908\| BŘEZÍ U MIKULOVA 3704\| BŘECLAV\| 616168\| BULHARY 3704\| BŘECLAV\| 618152\| CVRČOVICE O POHOŘELIC 3704\| BŘECLAV\| 626139\| DIVÁKY 3704\| BŘECLAV\| 627259\| DOBRÉ POLE 3704\| BŘECLAV\| 628964\| DOLNÍ DUNAJOVICE 3704\| BŘECLAV\| 630331\| DOLNÍ VĚSTONICE 3704\| BŘECLAV\| 632520\| DRNHOLEC 3704\| BŘECLAV\| 639435\| HLOHOVEC 3704\| BŘECLAV\| 642444\| HORNÍ BOJANOVICE 3704\| BŘECLAV\| 644579\| HORNÍ VĚSTONICE 3704\| BŘECLAV\| 648701\| HRUŠKY 3704\| BŘECLAV\| 649864\| HUSTOPEČE U BRNA 3704\| BŘECLAV\| 650684\| CHARVÁTSKÁ NOVÁ VES 3704\| BŘECLAV\| 655708\| IVAŇ 3704\| BŘECLAV\| 659363\| JEVIŠOVKA 3704\| BŘECLAV\| 664359\| KAŠNICE 3704\| BŘECLAV\| 666149\| KLENTNICE 3704\| BŘECLAV\| 666408\| KLOBOUKY U BRNA 3704\| BŘECLAV\| 667455\| KOBYLÍ NA MORAVĚ 3704\| BŘECLAV\| 670588\| KOSTICE 3704\| BŘECLAV\| 675211\| KRUMVÍŘ 3704\| BŘECLAV\| 675946\| KŘEPICE U HUSTOPEČÍ 3704\| BŘECLAV\| 677591\| KURDĚJOV 3704\| BŘECLAV\| 678872\| LADNÁ 3704\| BŘECLAV\| 679119\| LANŽHOT 3704\| BŘECLAV\| 679828\| LEDNICE NA MORAVĚ 3704\| BŘECLAV\| 694193\| MIKULOV NA MORAVĚ 3704\| BŘECLAV\| 695211\| MILOVICE U MIKULOVA 3704\| BŘECLAV\| 698792\| MORAVSKÁ NOVÁ VES 3704\| BŘECLAV\| 699250\| MORAVSKÝ ŽIŽKOV 3704\| BŘECLAV\| 699284\| MORKŮVKY 3704\| BŘECLAV\| 700401\| MUŠOV 3704\| BŘECLAV\| 679836\| NEJDEK U LEDNICE 3704\| BŘECLAV\| 703061\| NĚMČIČKY U HUSTOPEČÍ 3704\| BŘECLAV\| 704555\| NIKOLČICE 3704\| BŘECLAV\| 705667\| NOVÁ VES U POHOŘELIC 3704\| BŘECLAV\| 736325\| NOVÉ MLÝNY 3704\| BŘECLAV\| 706973\| NOVOSEDLY NA MORAVĚ 3704\| BŘECLAV\| 707864\| NOVÝ PŘEROV 3704\| BŘECLAV\| 718220\| PASOHLÁVKY 3704\| BŘECLAV\| 718394\| PAVLOV U DOLNÍCH VĚSTONIC 3704\| BŘECLAV\| 719242\| PERNÁ 3704\| BŘECLAV\| 723835\| PODIVÍN 3704\| BŘECLAV\| 724866\| POHOŘELICE NAD JIHLAVOU 3704\| BŘECLAV\| 725757\| POPICE 3704\| BŘECLAV\| 726346\| POŠTORNÁ 3704\| BŘECLAV\| 726729\| POUZDŘANY 3704\| BŘECLAV\| 735311\| PŘIBICE 3704\| BŘECLAV\| 736333\| PŘÍTLUKY 3704\| BŘECLAV\| 739201\| RAKVICE 3704\| BŘECLAV\| 746789\| SEDLEC U MIKULOVA 3704\| BŘECLAV\| 751090\| SMOLÍN 3704\| BŘECLAV\| 754871\| STAROVICE 3704\| BŘECLAV\| 754889\| STAROVIČKY 3704\| BŘECLAV\| 755893\| STRACHOTÍN 3704\| BŘECLAV\| 761915\| ŠAKVICE 3704\| BŘECLAV\| 762687\| ŠITBOŘICE 3704\| BŘECLAV\| 772020\| TVRDONICE 3704\| BŘECLAV\| 772321\| TÝNEC NA MORAVĚ 3704\| BŘECLAV\| 772810\| UHERČICE U HUSTOPEČÍ 3704\| BŘECLAV\| 776688\| ÚVALY U VALTIC 3704\| BŘECLAV\| 776696\| VALTICE 3704\| BŘECLAV\| 778672\| VELKÉ BÍLOVICE 3704\| BŘECLAV\| 778800\| VELKÉ HOSTĚRÁDKY 3704\| BŘECLAV\| 779229\| VELKÉ NĚMČICE 3704\| BŘECLAV\| 779245\| VELKÉ PAVLOVICE 3704\| BŘECLAV\| 783307\| VLASATICE 3704\| BŘECLAV\| 785512\| VRANOVICE NAD SVRATKOU 3704\| BŘECLAV\| 785962\| VRBICE U VELKÝCH PAVLOVIC 3704\| BŘECLAV\| 790346\| ZAJEČÍ 3705\| ZLÍN\| 689882\| MACHOVÁ 3705\| ZLÍN\| 700703\| MYSLOČOVICE 3705\| ZLÍN\| 767590\| TLUMAČOV NA MORAVĚ 3706\| HODONÍN\| 600407\| ARCHLEBOV 3706\| HODONÍN\| 678520\| BORŠOV U KYJOVA 3706\| HODONÍN\| 615919\| BUKOVANY U KYJOVA 3706\| HODONÍN\| 617270\| BZENEC 3706\| HODONÍN\| 618942\| ČEJČ 3706\| HODONÍN\| 619001\| ČEJKOVICE 3706\| HODONÍN\| 624632\| DAMBOŘICE 3706\| HODONÍN\| 628701\| DOLNÍ BOJANOVICE 3706\| HODONÍN\| 632368\| DRAŽŮVKY 3706\| HODONÍN\| 633585\| DUBŇANY 3706\| HODONÍN\| 640417\| HODONÍN 3706\| HODONÍN\| 646377\| HOVORANY 3706\| HODONÍN\| 648540\| HROZNOVÁ LHOTA 3706\| HODONÍN\| 648604\| HRUBÁ VRBKA 3706\| HODONÍN\| 661490\| JOSEFOV U HODONÍNA" 3706\| HODONÍN\| 663263\| KARLÍN NA MORAVĚ 3706\| HODONÍN\| 664774\| KELČANY 3706\| HODONÍN\| 666840\| KNĚŽDUB 3706\| HODONÍN\| 671959\| KOZOJÍDKY 3706\| HODONÍN\| 678431\| KYJOV 3706\| HODONÍN\| 784192\| LIDÉŘOVICE NA MORAVĚ 3706\| HODONÍN\| 687642\| LOVČICE U KYJOVA 3706\| HODONÍN\| 694142\| MIKULČICE 3706\| HODONÍN\| 780791\| MILOKOŠŤ 3706\| HODONÍN\| 695157\| MILOTICE U KYJOVA 3706\| HODONÍN\| 760081\| MISTŘÍN 3706\| HODONÍN\| 699233\| MORAVSKÝ PÍSEK 3706\| HODONÍN\| 700444\| MUTĚNICE 3706\| HODONÍN\| 701653\| NÁSEDLOVICE 3706\| HODONÍN\| 702595\| NECHVÁLÍN 3706\| HODONÍN\| 703362\| NENKOVICE 3706\| HODONÍN\| 678511\| NĚTČICE U KYJOVA 3706\| HODONÍN\| 707856\| NOVÝ PODDVOROV 3706\| HODONÍN\| 716111\| OSTROVÁNKY 3706\| HODONÍN\| 719773\| PETROV U HODONÍNA 3706\| HODONÍN\| 734021\| PRUŠÁNKY 3706\| HODONÍN\| 737461\| RADĚJOV U STRÁŽNICE 3706\| HODONÍN\| 740381\| ROHATEC 3706\| HODONÍN\| 752151\| SOBŮLKY 3706\| HODONÍN\| 755168\| STARÝ PODDVOROV 3705\| HODONÍN\| 755362\| STAVĚŠICE 3706\| HODONÍN\| 756652\| STRÁŽNICE NA MORAVĚ 3706\| HODONÍN\| 756865\| STRÁŽOVICE 3706\| HODONÍN\| 758817\| SUDOMĚŘICE 3706\| HODONÍN\| 760099\| SVATOBOŘICE 3706\| HODONÍN\| 762059\| ŠARDICE 3706\| HODONÍN\| 765091\| TASOV NAD VELIČKOU 3706\| HODONÍN\| 766542\| TEREZÍN U ČEJČE 3706\| HODONÍN\| 771988\| TVAROŽNÁ LHOTA 3706\| HODONÍN\| 773379\| UHŘICE U KYJOVA 3705\| HODONÍN\| 780723\| VESELÍ NAD MORAVOU 3705\| HODONÍN\| 780731\| VESELÍ - PŘEDMĚSTÍ 3706\| HODONÍN\| 781096\| VĚTEŘOV 3706\| HODONÍN\| 784206\| VNOROVY 3706\| HODONÍN\| 780804\| ZARAZICE 3706\| HODONÍN\| 794627\| ŽAROŠICE 3706\| HODONÍN\| 794961\| ŽDÁNICE 3706\| HODONÍN\| 796018\| ŽELETICE U KYJOVA 3706\| HODONÍN\| 796450\| ŽERAVINY 3707\| JIHLAVA\| 620131\| ČERNÍČ 3707\| JIHLAVA\| 753882\| NEPOMUKY NA MORAVĚ 3707\| JIHLAVA\| 736759\| PETROVICE U JIHLAVY 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 602019\| BĚLOV 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 604038\| BÍLANY 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 613797\| BŘEST 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 649309\| HULÍN 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 789763\| CHRÁŠŤANY U HULÍNA 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 654230\| CHROPYNĚ 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 670286\| KARLOVICE U HOLEŠOVA 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 668141\| KOLIČÍN 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 675008\| KOTOJEDY 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 674834\| KROMĚŘÍŽ 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 677639\| KUROVICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 678180\| KVASICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 678708\| KYSELOVICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 679852\| LECHOTICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 688495\| LUDSLAVICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 696161\| MÍŠKOVICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 703036\| NĚMČICE U HOLEŠOVA 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 717193\| PACETLUKY 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 732974\| PRAVČICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 733997\| PRUSINOVCE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 744638\| RYMICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 748226\| SKAŠTICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 758132\| STŘÍŽOVICE U KVASIC 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 766810\| TRÁVNÍK 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 769703\| TŘEBĚTICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 789771\| ZÁHLINICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 791032\| ZÁŘÍČÍ 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 794350\| ŽALKOVICE 3709\| PROSTĚJOV\| 604801\| BISKUPICE NA HANÉ 3709\| PROSTĚJOV\| 606499\| BOHUSLAVICE U KONICE 3709\| PROSTĚJOV\| 785229\| ČECHŮVKY 3709\| PROSTĚJOV\| 619311\| ČELČICE 3709\| PROSTĚJOV\| 619345\| ČELECHOVICE NA HANÉ 3709\| PROSTĚJOV\| 632783\| DRŽOVICE NA MORAVĚ 3709\| PROSTĚJOV\| 785806\| DUBANY NA HANÉ 3709\| PROSTĚJOV\| 711101\| HABLOV 3709\| PROSTĚJOV\| 648027\| HRDIBOŘICE 3709\| PROSTĚJOV\| 648612\| HRUBČICE 3709\| PROSTĚJOV\| 655716\| IVAŇ NA HANÉ 3709\| PROSTĚJOV\| 666122\| KLENOVICE NA HANÉ 3709\| PROSTĚJOV\| 666564\| KLOPOTOVICE 3709\| PROSTĚJOV\| 672441\| KRALICE NA HANÉ 3709\| PROSTĚJOV\| 679208\| LAŠKOV 3709\| PROSTĚJOV\| 711110\| OLŠANY U PROSTĚJOVA 3709\| PROSTĚJOV\| 606511\| POLOMÍ 3709\| PROSTĚJOV\| 739197\| RAKŮVKA 3709\| PROSTĚJOV\| 756547\| RŮŽOV NA MORAVĚ 3709\| PROSTĚJOV\| 749826\| SLATINKY 3709\| PROSTĚJOV\| 751243\| SMRŽICE 3709\| PROSTĚJOV\| 619361\| STUDENEC 3709\| PROSTĚJOV\| 785814\| ŠTĚTOVICE 3709\| PROSTĚJOV\| 672467\| VITONICE NA HANÉ 3709\| PROSTĚJOV\| 785237\| VRAHOVICE 3709\| PROSTĚJOV\| 785822\| VRBÁTKY 3710\| TŘEBÍČ\| 600768\| BAČICE 3710\| TŘEBÍČ\| 600814\| BAČKOVICE 3710\| TŘEBÍČ\| 604810\| BISKUPICE U HROTOVIC 3710\| TŘEBÍČ\| 605328\| BLATNICE 3710\| TŘEBÍČ\| 606600\| BOHUŠICE 3710\| TŘEBÍČ\| 617733\| CIDLINA NA MORAVĚ 3710\| TŘEBÍČ\| 780448\| ČASTOHOSTICE 3710\| TŘEBÍČ\| 625329\| DĚDICE 3710\| TŘEBÍČ\| 629430\| DOLNÍ LAŽANY 3710\| TŘEBÍČ\| 630543\| DOMAMIL 3710\| TŘEBÍČ\| 633810\| DUKOVANY 3710\| TŘEBÍČ\| 638536\| HEŘMANICE U ROUCHOVAN 3710\| TŘEBÍČ\| 672475\| HORNÍ LHOTICE 3710\| TŘEBÍČ\| 644757\| HORNICE 3710\| TŘEBÍČ\| 656429\| JACKOV 3710\| TŘEBÍČ\| 656551\| JAKUBOV U MORAVSKÝCH BUDĚJOVIC 3710\| TŘEBÍČ\| 657506\| JAROMĚŘICE NAD ROKYTOU 3710\| TŘEBÍČ\| 664651\| KDOUSOV 3710\| TŘEBÍČ\| 664901\| KLADERUBY NAD OSLAVOU 3710\| TŘEBÍČ\| 667803\| KOJATICE 3710\| TŘEBÍČ\| 668737\| KOMÁROVICE U MORAVSKÝCH BUDĚJ. 3710\| TŘEBÍČ\| 670596\| KOSTNÍKY 3710\| TŘEBÍČ\| 673102\| KRAMOLÍN 3710\| TŘEBÍČ\| 706779\| KRNČICE 3710\| TŘEBÍČ\| 614459\| KUROSLEPY 3710\| TŘEBÍČ\| 706787\| LÁZ U NOVÝCH SYROVIC 3710\| TŘEBÍČ\| 780456\| LAŽÍNKY 3710\| TŘEBÍČ\| 680206\| LESNÍ JAKUBOV 3710\| TŘEBÍČ\| 680362\| LESŮŇKY 3710\| TŘEBÍČ\| 680851\| LHÁNICE 3710\| TŘEBÍČ\| 748846\| LIPŇANY U SKRYJÍ 3710\| TŘEBÍČ\| 685372\| LITOHOŘ 3710\| TŘEBÍČ\| 685895\| LITOVANY 3710\| TŘEBÍČ\| 688983\| LUKOV U MORAVSKÝCH BUDĚJOVIC 3710\| TŘEBÍČ\| 625736\| MALÝ DEŠOV 3710\| TŘEBÍČ\| 762237\| MILATICE 3710\| TŘEBÍČ\| 697117\| MLADOŇOVICE NA MORAVĚ 3710\| TŘEBÍČ\| 698059\| MOHELNO 3710\| TŘEBÍČ\| 698903\| MORAVSKÉ BUDĚJOVICE 3710\| TŘEBÍČ\| 700592\| MYSLIBOŘICE 3710\| TŘEBÍČ\| 704610\| NIMPŠOV 3710\| TŘEBÍČ\| 791172\| NOVÁ BRTNICE 3710\| TŘEBÍČ\| 706795\| NOVÉ SYROVICE 3710\| TŘEBÍČ\| 605336\| OHRAZENICE NA MORAVĚ 3710\| TŘEBÍČ\| 725285\| POLICE U JEMNICE 3710\| TŘEBÍČ\| 657514\| POPOVICE NAD ROKYTNOU 3710\| TŘEBÍČ\| 735205\| PŘEŠOVICE 3710\| TŘEBÍČ\| 736317\| PŘÍŠTPO 3710\| TŘEBÍČ\| 604828\| PULKOV 3710\| TŘEBÍČ\| 769479\| RÁCOVICE 3710\| TŘEBÍČ\| 738042\| RADKOVICE U HROTOVIC 3710\| TŘEBÍČ\| 738603\| RADOTICE 3710\| TŘEBÍČ\| 741868\| ROUCHOVANY 3710\| TŘEBÍČ\| 747530\| SENORADY 3710\| TŘEBÍČ\| 748854\| SKRYJE NAD JIHLAVOU 3710\| TŘEBÍČ\| 749931\| SLAVĚTICE 3710\| TŘEBÍČ\| 741876\| ŠEMÍKOVICE 3710\| TŘEBÍČ\| 769487\| TŘEBELOVICE 3710\| TŘEBÍČ\| 600776\| UDEŘICE 3710\| TŘEBÍČ\| 625728\| VELKÝ DEŠOV 3710\| TŘEBÍČ\| 667811\| VELKÝ ÚJEZD U KOJATIC 3710\| TŘEBÍČ\| 780464\| VESCE U MORAVSKÝCH BUDĚJOVIC 3710\| TŘEBÍČ\| 629448\| VÍCENICE U DOLNÍCH LAŽAN 3710\| TŘEBÍČ\| 785326\| VRANÍN 3710\| TŘEBÍČ\| 793809\| ZVĚRKOVICE U MORAVSKÝCH BUDĚJ. 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 716189\| CHYLICE 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 773115\| KVAČICE 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 773123\| OSTROŽSKÉ PŘEDMĚSTÍ 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 773131\| UHERSKÝ OSTROH 3712\| VYŠKOV\| 606006\| BOHATÉ MÁLKOVICE 3712\| VYŠKOV\| 606031\| BOHDALICE 3712\| VYŠKOV\| 608599\| BOŠOVICE 3712\| VYŠKOV\| 615161\| BUČOVICE 3712\| VYŠKOV\| 618934\| ČECHYNĚ 3712\| VYŠKOV\| 620076\| ČERNČÍN 3712\| VYŠKOV\| 788759\| DĚDICE U VYŠKOVA 3712\| VYŠKOV\| 632350\| DRAŽOVICE 3712\| VYŠKOV\| 632554\| DRNOVICE U VYŠKOVA 3712\| VYŠKOV\| 636401\| HABROVANY 3712\| VYŠKOV\| 704741\| HERŠPICE 3712\| VYŠKOV\| 639486\| HLUBOČANY 3712\| VYŠKOV\| 640239\| HODĚJICE 3712\| VYŠKOV\| 777871\| HOLUBICE 3712\| VYŠKOV\| 645702\| HOSTĚRÁDKY 3712\| VYŠKOV\| 648728\| HRUŠKY U BRNA 3712\| VYŠKOV\| 659487\| JEŽKOVICE NA MORAVĚ 3712\| VYŠKOV\| 666394\| KLOBOUČKY 3712\| VYŠKOV\| 667331\| KOBEŘICE U BRNA 3712\| VYŠKOV\| 667820\| KOJÁTKY 3712\| VYŠKOV\| 668907\| KOMOŘANY NA MORAVĚ 3712\| VYŠKOV\| 671606\| KOZLANY U VYŠKOVA 3712\| VYŠKOV\| 777315\| KRÁLOVOPOLSKÉ VÁŽANY 3712\| VYŠKOV\| 675083\| KROUŽEK 3712\| VYŠKOV\| 675881\| KŘENOVICE U SLAVKOVA 3712\| VYŠKOV\| 676489\| KŘIŽANOVICE U BUČOVIC 3712\| VYŠKOV\| 676896\| KUČEROV 3712\| VYŠKOV\| 680699\| LETONICE 3712\| VYŠKOV\| 703737\| LETOŠOV 3712\| VYŠKOV\| 687651\| LOVČIČKY 3712\| VYŠKOV\| 689084\| LULEČ 3712\| VYŠKOV\| 689670\| LYSOVICE 3712\| VYŠKOV\| 691551\| MAREFY 3712\| VYŠKOV\| 694657\| MILEŠOVICE 3712\| VYŠKOV\| 695041\| MILONICE 3712\| VYŠKOV\| 734012\| MORAVSKÉ PRUSY 3712\| VYŠKOV\| 699977\| MOUŘíNOV 3712\| VYŠKOV\| 702901\| NĚMČANY 3712\| VYŠKOV\| 703184\| NEMOJANY 3712\| VYŠKOV\| 703745\| NESOVICE 3712\| VYŠKOV\| 704334\| NEVOJICE 3712\| VYŠKOV\| 704768\| NÍŽKOVICE 3712\| VYŠKOV\| 650145\| NOVÉ HVĚZDLICE 3712\| VYŠKOV\| 636410\| OLŠANY 3712\| VYŠKOV\| 711535\| OPATOVICE U VYŠKOVA 3712\| VYŠKOV\| 716570\| OTNICE 3712\| VYŠKOV\| 606057\| PAVLOVICE 3712\| VYŠKOV\| 737364\| PÍSTOVICE 3712\| VYŠKOV\| 668915\| PODBŘEŽICE 3712\| VYŠKOV\| 737372\| RAČICE 3712\| VYŠKOV\| 739561\| RAŠOVICE U BUČOVIC 3712\| VYŠKOV\| 741396\| ROSTĚNICE 3712\| VYŠKOV\| 741922\| ROUSÍNOV U VYŠKOVA 3712\| VYŠKOV\| 743640\| RUPRECHTOV 3712\| VYŠKOV\| 750301\| SLAVKOV U BRNA 3712\| VYŠKOV\| 650153\| STARÉ HVĚZDLICE 3712\| VYŠKOV\| 762041\| ŠARATICE 3712\| VYŠKOV\| 798444\| ŠARDIČKY 3712\| VYŠKOV\| 767751\| TOPOLANY U VYŠKOVA 3712\| VYŠKOV\| 771236\| TUČAPY U VYŠKOVA 3712\| VYŠKOV\| 695068\| UHŘICE 3712\| VYŠKOV\| 777331\| VÁŽANY NAD LITAVOU 3712\| VYŠKOV\| 777307\| VÁŽANY U VYŠKOVA 3712\| VYŠKOV\| 777897\| VELEŠOVICE 3712\| VYŠKOV\| 615170\| VÍCEMILICE 3712\| VYŠKOV\| 777323\| VÍTOVICE 3712\| VYŠKOV\| 788571\| VYŠKOV 3712\| VYŠKOV\| 792128\| ZBÝŠOV 3712\| VYŠKOV\| 741400\| ZVONOVICE 3713\| ZNOJMO\| 600881\| BANTICE 3713\| ZNOJMO\| 601420\| BĚHAŘOVICE 3713\| ZNOJMO\| 603791\| BEZKOV 3713\| ZNOJMO\| 604861\| BÍTOV 3713\| ZNOJMO\| 605000\| BLANNÉ 3713\| ZNOJMO\| 606677\| BOHUTICE 3713\| ZNOJMO\| 606880\| BOJANOVICE U ZNOJMA 3713\| ZNOJMO\| 607657\| BOROTICE NAD JEVIŠOVKOU 3713\| ZNOJMO\| 608491\| BOSKOVŠTEJN 3713\| ZNOJMO\| 608882\| BOŽICE 3713\| ZNOJMO\| 609374\| BRANIŠOVICE 3713\| ZNOJMO\| 614921\| BŘEŽANY U ZNOJMA 3713\| ZNOJMO\| 617831\| CITONICE 3713\| ZNOJMO\| 618047\| CTIDRUŽICE 3713\| ZNOJMO\| 619019\| ČEJKOVICE U ZNOJMA 3713\| ZNOJMO\| 619698\| ČERMÁKOVICE 3713\| ZNOJMO\| 620246\| ČERNÍN 3713\| ZNOJMO\| 608904\| ČESKÉ KŘÍDLOVICE 3713\| ZNOJMO\| 642606\| ČÍŽOV 3713\| ZNOJMO\| 624675\| DAMNICE 3713\| ZNOJMO\| 625540\| DERFLICE 3713\| ZNOJMO\| 626821\| DOBELICE 3713\| ZNOJMO\| 765236\| DOBRONICE 3713\| ZNOJMO\| 627917\| DOBŘÍNSKO 3713\| ZNOJMO\| 628123\| DOBŠICE U ZNOJMA 3713\| ZNOJMO\| 628492\| DOLENICE 3713\| ZNOJMO\| 628956\| DOLNÍ DUBŇANY 3713\| ZNOJMO\| 642851\| DOMČICE 3713\| ZNOJMO\| 634140\| DYJÁKOVICE 3713\| ZNOJMO\| 634166\| DYJÁKOVIČKY 3713\| ZNOJMO\| 634174\| DYJE 3713\| ZNOJMO\| 634310\| DŽBÁNICE 3713\| ZNOJMO\| 636215\| GREŠLOVÉ MÝTO 3713\| ZNOJMO\| 638056\| HAVRANÍKY 3713\| ZNOJMO\| 638781\| HEVLÍN 3713\| ZNOJMO\| 639664\| HLUBOKÉ MAŠŮVKY 3713\| ZNOJMO\| 640000\| HNANICE 3713\| ZNOJMO\| 640395\| HODONICE 3713\| ZNOJMO\| 642614\| HORNÍ BŘEČKOV 3713\| ZNOJMO\| 642843\| HORNÍ DUBŇANY 3713\| ZNOJMO\| 642860\| HORNÍ DUNAJOVICE 3713\| ZNOJMO\| 643106\| HORNÍ KOUNICE 3713\| ZNOJMO\| 645672\| HOSTĚRADICE NA MORAVĚ 3713\| ZNOJMO\| 645745\| HOSTIM 3713\| ZNOJMO\| 646431\| HRABĚTICE 3713\| ZNOJMO\| 647349\| HRÁDEK U ZNOJMA 3713\| ZNOJMO\| 648809\| HRUŠOVANY NAD JEVIŠOVKOU 3713\| ZNOJMO\| 645681\| CHLUPICE 3713\| ZNOJMO\| 654884\| CHVALATICE 3713\| ZNOJMO\| 655287\| CHVALOVICE 3713\| ZNOJMO\| 656674\| JAMOLICE 3713\| ZNOJMO\| 657531\| JAROSLAVICE 3713\| ZNOJMO\| 755109\| JAZOVICE 3713\| ZNOJMO\| 798835\| JEČMENIŠTĚ 3713\| ZNOJMO\| 659355\| JEVIŠOVICE 3713\| ZNOJMO\| 659428\| JEZEŘANY 3713\| ZNOJMO\| 661058\| JIŘICE U MIROSLAVI 3713\| ZNOJMO\| 645753\| JIŘICE U MORAVSKÝCH BUDĚJOVIC 3713\| ZNOJMO\| 661961\| KADOV 3713\| ZNOJMO\| 669113\| KONICE U ZNOJMA I 3713\| ZNOJMO\| 740152\| KORDULA 3713\| ZNOJMO\| 669539\| KOROLUPY 3713\| ZNOJMO\| 674257\| KRAVSKO 3713\| ZNOJMO\| 674419\| KRHOVICE 3713\| ZNOJMO\| 675954\| KŘEPICE 3713\| ZNOJMO\| 776734\| KŘIDLŮVKY 3713\| ZNOJMO\| 676888\| KUBŠICE 3713\| ZNOJMO\| 676951\| KUCHAŘOVICE 3713\| ZNOJMO\| 678554\| KYJOVICE 3713\| ZNOJMO\| 678899\| LANČOV 3713\| ZNOJMO\| 679861\| LECHOVICE 3713\| ZNOJMO\| 680176\| LESNÁ U ZNOJMA 3713\| ZNOJMO\| 680249\| LESONICE U MORAVSKÉHO KRUMLOVA 3713\| ZNOJMO\| 685356\| LITOBRATŘICE 3713\| ZNOJMO\| 686344\| LODĚNICE U MORAVSKÉHO KRUMLOVA 3713\| ZNOJMO\| 688045\| LUBNICE 3713\| ZNOJMO\| 688991\| LUKOV NAD DYJÍ 3713\| ZNOJMO\| 689718\| MACKOVICE 3713\| ZNOJMO\| 659436\| MARŠOVICE 3713\| ZNOJMO\| 692247\| MARŠOVICE U ZNOJMA 3713\| ZNOJMO\| 692581\| MEDLICE 3713\| ZNOJMO\| 605697\| MĚSTYS BLÍŽKOVICE 3713\| ZNOJMO\| 785571\| MEŠOVICE 3713\| ZNOJMO\| 755877\| MICMANICE 3713\| ZNOJMO\| 694398\| MIKULOVICE U ZNOJMA 3713\| ZNOJMO\| 694908\| MILÍČOVICE 3713\| ZNOJMO\| 695378\| MIROSLAV 3713\| ZNOJMO\| 695394\| MIROSLAVSKÉ KNÍNICE 3713\| ZNOJMO\| 645699\| MÍŠOVICE 3713\| ZNOJMO\| 698466\| MORAŠICE 3713\| ZNOJMO\| 699128\| MORAVSKÝ KRUMLOV 3713\| ZNOJMO\| 700100\| MRAMOTICE 3713\| ZNOJMO\| 701025\| NAČERATICE 3713\| ZNOJMO\| 701661\| NAŠIMĚŘICE 3713\| ZNOJMO\| 703079\| NĚMČIČKY NAD JEVIŠOVKOU 3713\| ZNOJMO\| 755117\| NOVÝ PETŘÍN 3713\| ZNOJMO\| 707988\| NOVÝ ŠALDORF 3713\| ZNOJMO\| 708615\| OBLEKOVICE 3713\| ZNOJMO\| 709816\| OLBRAMKOSTEL 3713\| ZNOJMO\| 709930\| OLBRAMOVICE U MORAVSKÉHO KRUM. 3713\| ZNOJMO\| 710121\| OLEKSOVICE 3713\| ZNOJMO\| 750778\| OLEKSOVIČKY 3713\| ZNOJMO\| 711373\| ONŠOV NA MORAVĚ 3713\| ZNOJMO\| 713201\| OSLNOVICE 3713\| ZNOJMO\| 718319\| PAVLICE 3713\| ZNOJMO\| 720178\| PETROVICE U MORAVSKÉHO KRUM. 3713\| ZNOJMO\| 721557\| PLAVEČ 3713\| ZNOJMO\| 674265\| PLENKOVICE 3713\| ZNOJMO\| 723789\| PODHRADÍ NAD DYJÍ 3713\| ZNOJMO\| 724114\| PODMOLÍ 3713\| ZNOJMO\| 724122\| PODMYČE 3713\| ZNOJMO\| 725064\| POLÁNKA U MORAVSKÉHO KRUMLOVA 3713\| ZNOJMO\| 669121\| POPICE U ZNOJMA 3713\| ZNOJMO\| 726966\| PRÁČE 3713\| ZNOJMO\| 732991\| PRAVICE 3713\| ZNOJMO\| 733148\| PROKOPOV 3713\| ZNOJMO\| 733466\| PROSIMĚŘICE 3713\| ZNOJMO\| 765244\| PŘESKAČE 3713\| ZNOJMO\| 736121\| PŘÍMĚTICE 3713\| ZNOJMO\| 601438\| RATIŠOVICE 3713\| ZNOJMO\| 740161\| REŠICE 3713\| ZNOJMO\| 699225\| ROKYTNÁ 3713\| ZNOJMO\| 742287\| ROZKOŠ U JEVIŠOVIC 3713\| ZNOJMO\| 743305\| RUDLICE 3713\| ZNOJMO\| 744026\| RYBNÍKY NA MORAVĚ 3713\| ZNOJMO\| 707996\| SEDLEŠOVICE 3713\| ZNOJMO\| 747947\| SKALICE U ZNOJMA 3713\| ZNOJMO\| 749699\| SLATINA U JEVIŠOVIC 3713\| ZNOJMO\| 750786\| SLUP 3713\| ZNOJMO\| 753475\| STÁLKY 3713\| ZNOJMO\| 755125\| STARÝ PETŘÍN 3713\| ZNOJMO\| 755648\| STOŠÍKOVICE NA LOUCE 3713\| ZNOJMO\| 755885\| STRACHOTICE 3713\| ZNOJMO\| 757446\| STŘELICE U JEVIŠOVIC 3713\| ZNOJMO\| 601446\| STUPEŠICE 3713\| ZNOJMO\| 759210\| SUCHOHRDLY U MIROSLAVI 3713\| ZNOJMO\| 759228\| SUCHOHRDLY U ZNOJMA 3713\| ZNOJMO\| 761907\| ŠAFOV 3713\| ZNOJMO\| 762016\| ŠANOV NAD JEVIŠOVKOU 3713\| ZNOJMO\| 762075\| ŠATOV 3713\| ZNOJMO\| 763870\| ŠTÍTARY NA MORAVĚ 3713\| ZNOJMO\| 764248\| ŠUMICE 3713\| ZNOJMO\| 764256\| ŠUMNÁ 3713\| ZNOJMO\| 765121\| TASOVICE NAD DYJÍ 3713\| ZNOJMO\| 765252\| TAVÍKOVICE 3713\| ZNOJMO\| 766691\| TĚŠEVICE U ZNOJMA 3713\| ZNOJMO\| 768421\| TRNOVÉ POLE 3713\| ZNOJMO\| 768553\| TROSKOTOVICE 3713\| ZNOJMO\| 768863\| TRSTĚNICE U MORAVSKÉHO KRUM. 3713\| ZNOJMO\| 771449\| TULEŠICE 3713\| ZNOJMO\| 772003\| TVOŘIHRÁZ 3713\| ZNOJMO\| 772836\| UHERČICE U ZNOJMA 3713\| ZNOJMO\| 773719\| ÚJEZD NAD ROKYTNOU 3713\| ZNOJMO\| 774308\| ÚNANOV 3713\| ZNOJMO\| 776742\| VALTROVICE 3713\| ZNOJMO\| 777536\| VEDROVICE 3713\| ZNOJMO\| 634158\| VELKÝ KARLOV 3713\| ZNOJMO\| 779971\| VÉMYSLICE 3713\| ZNOJMO\| 605689\| VES BLÍŽKOVICE 3713\| ZNOJMO\| 781282\| VEVČICE 3713\| ZNOJMO\| 782602\| VIŠŇOVÉ 3713\| ZNOJMO\| 783145\| VÍTONICE U ZNOJMA 3713\| ZNOJMO\| 642622\| VRACOVICE U HORNÍHO BŘEČKOVA 3713\| ZNOJMO\| 785415\| VRANOV NAD DYJÍ 3713\| ZNOJMO\| 785555\| VRANOVSKÁ VES 3713\| ZNOJMO\| 785580\| VRATĚNÍN 3713\| ZNOJMO\| 786128\| VRBOVEC 3713\| ZNOJMO\| 787701\| VÝROVICE 3713\| ZNOJMO\| 787850\| VYSOČINA U ZNOJMA 3713\| ZNOJMO\| 798754\| ZÁBRDOVICE U VEDROVIC 3713\| ZNOJMO\| 790575\| ZÁLESÍ U BÍTOVA 3713\| ZNOJMO\| 791571\| ZBLOVICE 3713\| ZNOJMO\| 793426\| ZNOJMO-HRADIŠTĚ 3713\| ZNOJMO\| 793574\| ZNOJMO-LOUKA 3713\| ZNOJMO\| 793418\| ZNOJMO-MĚSTO 3713\| ZNOJMO\| 796026\| ŽELETICE U ZNOJMA 3713\| ZNOJMO\| 796603\| ŽEROTICE 3713\| ZNOJMO\| 796662\| ŽERŮTKY U ZNOJMA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 604941\| BLAHOŇOV 3801\| BRUNTÁL\| 713309\| SLEZSKÉ PAVLOVICE 3801\| BRUNTÁL\| 713317\| STUDNICE U OSOBLAHY 3805\| OLOMOUC\| 710881\| BĚLIDLA 3805\| OLOMOUC\| 601977\| BĚLKOVICE 3805\| OLOMOUC\| 603953\| BÍLÁ LHOTA 3805\| OLOMOUC\| 604585\| BÍLSKO 3805\| OLOMOUC\| 605204\| BLATEC 3805\| OLOMOUC\| 608696\| BOUZOV 3805\| OLOMOUC\| 763411\| BŘEZCE 3805\| OLOMOUC\| 675628\| BŘUCHOTÍN 3805\| OLOMOUC\| 615927\| BUKOVANY U OLOMOUCE 3805\| OLOMOUC\| 616672\| BYTROČICE 3805\| OLOMOUC\| 616699\| BYSTROVANY 3805\| OLOMOUC\| 604593\| CAKOV 3805\| OLOMOUC\| 618845\| ČECHOVICE 3805\| OLOMOUC\| 710571\| ČERNOVÍR 3805\| OLOMOUC\| 745596\| ČERVENÁ LHOTA U ŘIMIC 3805\| OLOMOUC\| 621030\| ČERVENKA 3805\| OLOMOUC\| 624551\| DALOV 3805\| OLOMOUC\| 624764\| DASKABÁT 3805\| OLOMOUC\| 740136\| DĚTŘICHOV 3805\| OLOMOUC\| 628468\| DOLANY U OLOMOUCE 3805\| OLOMOUC\| 630501\| DOLOPLAZY U OLOMOUCE 3805\| OLOMOUC\| 631477\| DRAHANOVICE 3805\| OLOMOUC\| 632635\| DROŽDÍN 3805\| OLOMOUC\| 633275\| DUB NAD MORAVOU 3805\| OLOMOUC\| 652342\| DUBČANY U CHOLINY 3805\| OLOMOUC\| 636266\| GRYGOV 3805\| OLOMOUC\| 637131\| HAŇOVICE 3805\| OLOMOUC\| 710644\| HEJČÍN 3805\| OLOMOUC\| 639524\| HLUBOČKY 3805\| OLOMOUC\| 639940\| HLUŠOVICE 3805\| OLOMOUC\| 640158\| HNĚVOTÍN 3805\| OLOMOUC\| 640166\| HNOJICE 3805\| OLOMOUC\| 710873\| HODOLANY 3805\| OLOMOUC\| 641227\| HOLICE U OLOMOUCE 3805\| OLOMOUC\| 642061\| HORKA NAD MORAVOU 3805\| OLOMOUC\| 644412\| HORNÍ SUKOLOM 3805\| OLOMOUC\| 759252\| HOSTKOVICE 3805\| OLOMOUC\| 603970\| HRADEČNÁ U BÍLÉ LHOTY 3805\| OLOMOUC\| 608718\| HVOZDEČKO 3805\| OLOMOUC\| 735990\| HYNKOV 3805\| OLOMOUC\| 650714\| CHARVÁTY 3805\| OLOMOUC\| 652351\| CHOLINA 3805\| OLOMOUC\| 652415\| CHOMOUTOV 3805\| OLOMOUC\| 652784\| CHOŘELICE 3805\| OLOMOUC\| 637157\| CHUDOBÍN 3805\| OLOMOUC\| 710911\| CHVÁLKOVICE 3805\| OLOMOUC\| 688673\| JAVOŘÍČKO 3805\| OLOMOUC\| 608726\| JEŘMAŇ 3805\| OLOMOUC\| 710555\| KLÁŠTERNÍ HRADISKO 3805\| OLOMOUC\| 672033\| KOZOV 3805\| OLOMOUC\| 672106\| KOŽUŠANY 3805\| OLOMOUC\| 674338\| KRČMAŇ 3805\| OLOMOUC\| 683264\| KRNOV 3805\| OLOMOUC\| 675636\| KŘELOV 3805\| OLOMOUC\| 710598\| LAZCE 3805\| OLOMOUC\| 701386\| LHOTA NAD MORAVOU 3805\| OLOMOUC\| 683272\| LIBOŠ 3805\| OLOMOUC\| 684121\| LIPŇANY 3805\| OLOMOUC\| 684848\| LÍPY 3805\| OLOMOUC\| 685909\| LITOVEL 3805\| OLOMOUC\| 686875\| LOŠOV 3805\| OLOMOUC\| 686921\| LOUČANY NA HANÉ 3805\| OLOMOUC\| 604607\| LOUČKA U BÍLSKA 3805\| OLOMOUC\| 687952\| LUBĚNICE 3805\| OLOMOUC\| 631507\| LUDÉŘOV 3805\| OLOMOUC\| 688681\| LUKÁ 3805\| OLOMOUC\| 689122\| LUTÍN 3805\| OLOMOUC\| 689351\| LUŽICE U ŠTERNBERKA 3805\| OLOMOUC\| 689921\| MAJETÍN 3805\| OLOMOUC\| 701394\| MEZICE 3805\| OLOMOUC\| 696854\| MLADEČ 3805\| OLOMOUC\| 696978\| MLADĚJOVICE U ŠTERNBERKA 3805\| OLOMOUC\| 698750\| MORAVSKÁ HUZOVÁ 3805\| OLOMOUC\| 606448\| MORAVSKÁ LODĚNICE 3805\| OLOMOUC\| 700151\| MRSKLESY NA MORAVĚ 3805\| OLOMOUC\| 637165\| MYSLECHOVICE 3805\| OLOMOUC\| 701408\| NÁKLO 3805\| OLOMOUC\| 701548\| NÁMĚŠŤ NA HANÉ 3805\| OLOMOUC\| 637173\| NASOBŮRKY 3805\| OLOMOUC\| 702358\| NEDVĚZÍ U OLOMOUCE 3805\| OLOMOUC\| 703109\| NEMILANY 3805\| OLOMOUC\| 710687\| NEŘEDÍN 3805\| OLOMOUC\| 710717\| NOVÁ ULICE 3805\| OLOMOUC\| 710814\| NOVÉ SADY U OLOMOUCE 3805\| OLOMOUC\| 710920\| NOVÝ SVĚT U OLOMOUCE 3805\| OLOMOUC\| 747467\| ODRLICE 3805\| OLOMOUC\| 781991\| OLBRAMICE U VILÉMOVA 3805\| OLOMOUC\| 724297\| OLEŠNICE U BOUZOVA 3805\| OLOMOUC\| 710504\| OLOMOUC - MĚSTO 3805\| OLOMOUC\| 603988\| PATEŘÍN 3805\| OLOMOUC\| 710938\| PAVLOVIČKY 3805\| OLOMOUC\| 722855\| PŇOVICE 3805\| OLOMOUC\| 724858\| POHOŘANY NA MORAVĚ 3805\| OLOMOUC\| 726109\| POSLUCHOV 3805\| OLOMOUC\| 710784\| POVEL 3805\| OLOMOUC\| 734110\| PŘÁSLAVICE U OLOMOUCE 3805\| OLOMOUC\| 759261\| PŘESTAVLKY 3805\| OLOMOUC\| 736007\| PŘÍKAZY 3805\| OLOMOUC\| 739642\| RATAJE U OLOMOUCE 3805\| OLOMOUC\| 740144\| RENOTY 3805\| OLOMOUC\| 774332\| ROZVADOVICE 3805\| OLOMOUC\| 710946\| ŘEPČÍN 3805\| OLOMOUC\| 745626\| ŘIMICE 3805\| OLOMOUC\| 746037\| SAMOTÍŠKY 3805\| OLOMOUC\| 746142\| SAVÍN 3805\| OLOMOUC\| 747459\| SENICE NA HANÉ 3805\| OLOMOUC\| 747475\| SENIČKA 3805\| OLOMOUC\| 748617\| SKRBEŇ 3805\| OLOMOUC\| 749818\| SLATINICE NA HANÉ 3805\| OLOMOUC\| 750387\| SLAVONÍN 3805\| OLOMOUC\| 696862\| SOBÁČOV 3805\| OLOMOUC\| 701416\| STŘEŇ 3805\| OLOMOUC\| 759279\| SUCHONICE 3805\| OLOMOUC\| 760315\| SVÉSEDLICE 3805\| OLOMOUC\| 763161\| ŠTARNOV 3805\| OLOMOUC\| 763438\| ŠTĚPÁNOV U OLOMOUCE 3805\| OLOMOUC\| 672114\| TÁZALY 3805\| OLOMOUC\| 766704\| TĚŠETICE U OLOMOUCE 3805\| OLOMOUC\| 767760\| TOPOLANY U OLOMOUCE 3805\| OLOMOUC\| 628484\| TOVÉŘ 3805\| OLOMOUC\| 768871\| TRŠICE 3805\| OLOMOUC\| 606456\| TRUSOVICE 3805\| OLOMOUC\| 769363\| TŘEBČÍN 3805\| OLOMOUC\| 621056\| TŘI DVORY U LITOVLE 3805\| OLOMOUC\| 772411\| TÝNEČEK 3805\| OLOMOUC\| 774341\| UNČOVICE 3805\| OLOMOUC\| 774502\| UNIČOV 3805\| OLOMOUC\| 775428\| ÚSTÍN 3805\| OLOMOUC\| 775924\| VACANOVICE 3805\| OLOMOUC\| 778281\| VELKÁ BYSTŘICE 3805\| OLOMOUC\| 779784\| VELKÝ TÝNEC 3805\| OLOMOUC\| 779792\| VELKÝ ÚJEZD 3805\| OLOMOUC\| 780260\| VĚROVANY 3805\| OLOMOUC\| 782009\| VILÉMOV U LITOVLE 3805\| OLOMOUC\| 637190\| VÍSKA U LITOVLE 3805\| OLOMOUC\| 784583\| VOJNICE U OLOMOUCE 3805\| OLOMOUC\| 786977\| VSISKO 3805\| OLOMOUC\| 790486\| ZÁKŘOV 3805\| OLOMOUC\| 795852\| ŽELECHOVICE U UNIČOVA 3805\| OLOMOUC\| 796620\| ŽEROTÍN 3805\| OLOMOUC\| 616681\| ŽERŮVKY 3806\| OPAVA\| 609382\| BRANKA 3806\| OPAVA\| 777170\| DRŽKOVICE 3806\| OPAVA\| 711845\| KOMÁROV U OPAVY 3806\| OPAVA\| 711811\| KYLEŠOVICE 3806\| OPAVA\| 711578\| OPAVA - PŘEDMĚSTÍ 3806\| OPAVA\| 763888\| ŠTÍTINA 3806\| OPAVA\| 778826\| VELKÉ HOSTICE 3808\| PŘEROV\| 602604\| BEŇOV 3808\| PŘEROV\| 603830\| BEZUCHOV 3808\| PŘEROV\| 606596\| BOHUSLÁVKY 3808\| PŘEROV\| 606723\| BOCHOŘ 3808\| PŘEROV\| 612758\| BRODEK U PŘEROVA 3808\| PŘEROV\| 615731\| BUK 3808\| PŘEROV\| 617784\| CÍSAŘOV 3808\| PŘEROV\| 617857\| CITOV 3808\| PŘEROV\| 630837\| ČECHY 3808\| PŘEROV\| 619108\| ČEKYNĚ 3808\| PŘEROV\| 619337\| ČELECHOVICE U PŘEROVA 3808\| PŘEROV\| 626708\| DLUHONICE 3808\| PŘEROV\| 627186\| DOBČICE 3808\| PŘEROV\| 630322\| DOLNÍ ÚJEZD U LIPNÍKA NAD BEČ. 3808\| PŘEROV\| 630845\| DOMAŽELICE 3808\| PŘEROV\| 631949\| DRAHOTUŠE 3808\| PŘEROV\| 633020\| DŘEVOHOSTICE 3808\| PŘEROV\| 636274\| GRYMOV 3808\| PŘEROV\| 638277\| HENČLOV 3808\| PŘEROV\| 639401\| HLINSKO 3808\| PŘEROV\| 643572\| HORNÍ MOŠTĚNICE 3808\| PŘEROV\| 646695\| HRADČANY 3808\| PŘEROV\| 659401\| JEZERNICE 3808\| PŘEROV\| 784044\| KANOVSKO 3808\| PŘEROV\| 664952\| KLADNÍKY 3808\| PŘEROV\| 667978\| KOKORY 3808\| PŘEROV\| 734985\| KOZLOVICE U PŘEROVA 3808\| PŘEROV\| 684627\| KŘTOMIL 3808\| PŘEROV\| 679399\| LAZNÍČKY 3808\| PŘEROV\| 679411\| LÁZNÍKY 3808\| PŘEROV\| 681008\| LHOTA U LIPNÍKA NAD BEČVOU 3808\| PŘEROV\| 681415\| LHOTKA U PŘEROVA 3808\| PŘEROV\| 684261\| LIPNÍK NAD BEČVOU 3808\| PŘEROV\| 684635\| LIPOVÁ U PŘEROVA 3808\| PŘEROV\| 685038\| LÍŠNÁ U PŘEROVA 3808\| PŘEROV\| 686298\| LOBOTICE 3808\| PŘEROV\| 687014\| LOUČKA 3808\| PŘEROV\| 735001\| LOVĚŠICE U PŘEROVA 3808\| PŘEROV\| 689033\| LUKOVÁ U PŘEROVA 3808\| PŘEROV\| 782335\| LÝSKY 3808\| PŘEROV\| 633038\| NAHOŠOVICE 3808\| PŘEROV\| 702838\| NELEŠOVICE 3808\| PŘEROV\| 706141\| NOVÉ DVORY NAD BEČVOU 3808\| PŘEROV\| 709999\| OLDŘICHOV NA MORAVĚ 3808\| PŘEROV\| 711918\| OPLOCANY 3808\| PŘEROV\| 712043\| OPROSTOVICE 3808\| PŘEROV\| 713015\| OSEK NAD BEČVOU 3808\| PŘEROV\| 718581\| PAVLOVICE U PŘEROVA 3808\| PŘEROV\| 719056\| PENČICE 3808\| PŘEROV\| 719064\| PENČIČKY 3808\| PŘEROV\| 724319\| PODOLÍ U PŘEROVA 3808\| PŘEROV\| 725480\| POLKOVICE 3808\| PŘEROV\| 782343\| POPOVICE U PŘEROVA 3808\| PŘEROV\| 733288\| PROSENICE 3808\| PŘEROV\| 733296\| PROSENIČKY 3808\| PŘEROV\| 718599\| PRUSINKY 3808\| PŘEROV\| 602612\| PRUSY 3808\| PŘEROV\| 734977\| PŘEDNOSTI 3808\| PŘEROV\| 734713\| PŘEROV 3808\| PŘEROV\| 735167\| PŘESTAVLKY U PŘEROVA 3808\| PŘEROV\| 738026\| RADKOVA LHOTA 3808\| PŘEROV\| 738051\| RADKOVANY 3808\| PŘEROV\| 738638\| RADOTÍN U LIPNÍKA NAD BEČVOU 3808\| PŘEROV\| 738816\| RADŠLAVICE U PŘEROVA 3808\| PŘEROV\| 738859\| RADVANICE U LIPNÍKA NAD BEČVOU 3808\| PŘEROV\| 740896\| ROKYTNICE U PŘEROVA 3808\| PŘEROV\| 745588\| ŘÍKOVICE U PŘEROVA 3808\| PŘEROV\| 750042\| SLAVÍČ 3808\| PŘEROV\| 752029\| SOBÍŠKY 3808\| PŘEROV\| 753491\| STAMĚŘICE 3808\| PŘEROV\| 753939\| STARÁ VES U PŘEROVA 3808\| PŘEROV\| 759791\| SUŠICE U PŘEROVA 3808\| PŘEROV\| 679402\| SVRČOV 3808\| PŘEROV\| 762679\| ŠIŠMA 3808\| PŘEROV\| 768014\| TOVAČOV 3808\| PŘEROV\| 768316\| TRNÁVKA U LIPNÍKA NAD BEČVOU 3808\| PŘEROV\| 768685\| TROUBKY NAD BEČVOU 3808\| PŘEROV\| 771244\| TUČÍN 3808\| PŘEROV\| 780855\| TUPEC 3808\| PŘEROV\| 633046\| TUROVICE 3808\| PŘEROV\| 773387\| UHŘIČICE 3808\| PŘEROV\| 774073\| ÚJEZDEC U PŘEROVA 3808\| PŘEROV\| 780863\| VESELÍČKO U LIPNÍKA NAD BEČVOU 3808\| PŘEROV\| 606740\| VĚŽKY U PŘEROVA 3808\| PŘEROV\| 782351\| VINARY U PŘEROVA 3808\| PŘEROV\| 784052\| VLKOŠ U PŘEROVA 3808\| PŘEROV\| 787604\| VÝKLEKY 3808\| PŘEROV\| 789054\| ZÁBEŠTNÍ LHOTA 3808\| PŘEROV\| 795801\| ŽELATOVICE 3808\| PŘEROV\| 796441\| ŽERAVICE 3809\| ŠUMPERK\| 606537\| BOHUSLAVICE NAD MORAVOU 3809\| ŠUMPERK\| 631302\| DOUBRAVICE NAD MORAVOU 3809\| ŠUMPERK\| 718459\| LECHOVICE U PAVLOVA 3809\| ŠUMPERK\| 686883\| LOŠTICE 3809\| ŠUMPERK\| 717479\| PALONÍN 3809\| ŠUMPERK\| 738131\| RADNICE 3809\| ŠUMPERK\| 686891\| ŽÁDLOVICE B) Katastrální územíKatastrální území \\- „2. pásmo sucha“ Kód okresu\| Název okresu\| Kód katastrálního území\| Název katastrálního území ---\|---\|---\|--- 3100\| PRAHA HL.M.\| 601527\| BĚCHOVICE 3100\| PRAHA HL.M.\| 602582\| BENICE 3100\| PRAHA HL.M.\| 730556\| BOHNICE 3100\| PRAHA HL.M.\| 727873\| BRANÍK 3100\| PRAHA HL.M.\| 614131\| BŘEZINĚVES 3100\| PRAHA HL.M.\| 730165\| BUBENEČ 3100\| PRAHA HL.M.\| 731561\| ČAKOVICE 3100\| PRAHA HL.M.\| 731676\| ČERNÝ MOST 3100\| PRAHA HL.M.\| 730394\| ČIMICE 3100\| PRAHA HL.M.\| 730629\| ĎÁBLICE 3100\| PRAHA HL.M.\| 729272\| DEJVICE 3100\| PRAHA HL.M.\| 730599\| DOLNÍ CHABRY 3100\| PRAHA HL.M.\| 732541\| DOLNÍ MĚCHOLUPY 3100\| PRAHA HL.M.\| 629952\| DOLNÍ POČERNICE 3100\| PRAHA HL.M.\| 633330\| DUBEC 3100\| PRAHA HL.M.\| 728233\| HÁJE 3100\| PRAHA HL.M.\| 773395\| HÁJEK U UHŘÍNĚVSI 3100\| PRAHA HL.M.\| 731234\| HLOUBĚTÍN 3100\| PRAHA HL.M.\| 728837\| HLUBOCEPY 3100\| PRAHA HL.M.\| 727857\| HODKOVIČKY 3100\| PRAHA HL.M.\| 730122\| HOLEŠOVICE 3100\| PRAHA HL.M.\| 750573\| HOLYNÉ 3100\| PRAHA HL.M.\| 732583\| HORNÍ MĚCHOLUPY 3100\| PRAHA HL.M.\| 643777\| HORNÍ POČERNICE 3100\| PRAHA HL.M.\| 731722\| HOSTAVICE 3100\| PRAHA HL.M.\| 732052\| HOSTIVAŘ 3100\| PRAHA HL.M.\| 727121\| HRADČANY 3100\| PRAHA HL.M.\| 728225\| CHODOV 3100\| PRAHA HL.M.\| 652393\| CHOLUPICE 3100\| PRAHA HL.M.\| 728730\| JINONICE 3100\| PRAHA HL.M.\| 728438\| KAMÝK 3100\| PRAHA HL.M.\| 730475\| KOBYLISY 3100\| PRAHA HL.M.\| 728519\| KOMOŘANY 3100\| PRAHA HL.M.\| 728764\| KOŠÍŘE 3100\| PRAHA HL.M.\| 672629\| KRÁLOVICE 3100\| PRAHA HL.M.\| 727598\| KRČ 3100\| PRAHA HL.M.\| 676071\| KŘESLICE 3100\| PRAHA HL.M.\| 728314\| KUNRATICE 3100\| PRAHA HL.M.\| 731226\| KYJE 3100\| PRAHA HL.M.\| 729248\| LAHOVICE 3100\| PRAHA HL.M.\| 728071\| LHOTKA 3100\| PRAHA HL.M.\| 730891\| LIBEŇ 3100\| PRAHA HL.M.\| 728390\| LIBUŠ 3100\| PRAHA HL.M.\| 668605\| LIPANY 3100\| PRAHA HL.M.\| 683973\| LIPENCE 3100\| PRAHA HL.M.\| 686425\| LOCHKOV 3100\| PRAHA HL.M.\| 729931\| LYSOLAJE 3100\| PRAHA HL.M.\| 729183\| MALÁ CHUCHLE 3100\| PRAHA HL.M.\| 732451\| MALEŠICE 3100\| PRAHA HL.M.\| 727750\| MICHLE 3100\| PRAHA HL.M.\| 731552\| MIŠKOVICE 3100\| PRAHA HL.M.\| 728616\| MODŘANY 3100\| PRAHA HL.M.\| 728951\| MOTOL 3100\| PRAHA HL.M.\| 729876\| NEBUŠICE 3100\| FRAHA HL.M.\| 728161\| NUSLE 3100\| PRAHA HL.M.\| 732613\| PETROVICE 3100\| PRAHA HL.M.\| 720984\| PÍSNICE 3100\| PRAHA HL.M.\| 773417\| PITKOVICE 3100\| PRAHA HL.M.\| 728152\| PODOLÍ 3100\| PRAHA HL.M.\| 731382\| PROSEK 3100\| PRAHA HL.M.\| 734373\| PŘEDNÍ KOPANINA 3100\| PRAHA HL.M.\| 728641\| RADLICE 3100\| PRAHA HL.M.\| 738620\| RADOTÍN 3100\| PRAHA HL.M.\| 729710\| RUZYNĚ 3100\| PRAHA HL.M.\| 745251\| ŘEPORYJE 3100\| PRAHA HL.M.\| 729701\| ŘEPY 3100\| PRAHA HL.M.\| 746134\| SATALICE 3100\| PRAHA HL.M.\| 730041\| SEDLEC 3100\| PRAHA HL.M.\| 750590\| SLIVENEC 3100\| PRAHA HL.M.\| 793256\| SOBÍN 3100\| PRAHA HL.M.\| 755541\| STODŮLKY 3100\| PRAHA HL.M.\| 731943\| STRAŠNICE 3100\| PRAHA HL.M.\| 729981\| SUCHDOL 3100\| PRAHA HL.M.\| 762130\| ŠEBEROV 3100\| PRAHA HL.M.\| 732516\| ŠTĚRBOHOLY 3100\| PRAHA HL.M.\| 652407\| TOČNÁ 3100\| PRAHA HL.M.\| 730190\| TRÓJA 3100\| PRAHA HL.M.\| 770353\| TŘEBONICE 3100\| PRAHA HL.M.\| 731528\| TŘEBORADICE 3100\| PRAHA HL.M.\| 773425\| UHŘÍNĚVES 3100\| PRAHA HL.M.\| 773999\| ÚJEZD U PRŮHONIC 3100\| PRAHA HL.M.\| 729353\| VELESLAVÍN 3100\| PRAHA HL.M.\| 729213\| VELKÁ CHUCHLE 3100\| PRAHA HL.M.\| 727164\| VINOHRADY 3100\| PRAHA HL.M.\| 782378\| VINOŘ 3100\| PRAHA HL.M.\| 729418\| VOKOVICE 3100\| PRAHA HL.M.\| 732257\| VRŠOVICE 3100\| PRAHA HL.M.\| 731285\| VYSOČANY 3100\| PRAHA HL.M.\| 727300\| VYŠEHRAD 3100\| PRAHA HL.M.\| 732117\| ZÁBĚHLICE 3100\| PRAHA HL.M.\| 745278\| ZADNÍ KOPANINA 3100\| PRAHA HL.M.\| 791733\| ZBRASLAV 3100\| PRAHA HL.M.\| 793264\| ZLIČÍN 3100\| PRAHA HL.M.\| 727415\| ŽIŽKOV 3201\| BENEŠOV\| 702919\| ALBEROVICE 3201\| BENEŠOV\| 601951\| BĚLICE 3201\| BENEŠOV\| 602655\| BERNARTICE U DOLNÍCH KRÁLOVIC 3201\| BENEŠOV\| 786993\| BEZDĚKOV U DOLNÍCH KRÁLOVIC 3201\| BENEŠOV\| 605514\| BLAŽEJOVICE 3201\| BENEŠOV\| 737216\| BLAŽENICE 3201\| BENEŠOV\| 605531\| BLAŽÍM NAD VLTAVOU 3201\| BENEŠOV\| 607801\| BOROVNICE 3201\| BENEŠOV\| 607932\| BOROVSKO 3201\| BENEŠOV\| 613495\| BRZOTICE 3201\| BENEŠOV\| 618888\| ČECHTICE 3201\| BENEŠOV\| 620165\| ČERNICÍ 3201\| BENEŠOV\| 624543\| DÁLKOVÍCE 3201\| BENEŠOV\| 625426\| DĚKANOVICE 3201\| BENEŠOV\| 629332\| DOLNÍ KRÁLOVICE 3201\| BENEŠOV\| 633348\| DUBĚJOVICE 3201\| BENEŠOV\| 633836\| DUNÍCE 3201\| BENEŠOV\| 649287\| HULÍCE 3201\| BENEŠOV\| 651427\| CHLUM U VLAŠIMI 3201\| BENEŠOV\| 651885\| CHMELNÁ U VLAŠIMI 3201\| BENEŠOV\| 656151\| JABLONNÁ NAD VLTAVOU 3201\| BENEŠOV\| 657832\| JAVORNÍK U VLAŠIMI 3201\| BENEŠOV\| 658316\| JENÍKOV U VLAŠIMI 3201\| BENEŠOV\| 702927\| KAČEROV 3201\| BENEŠOV\| 664707\| KEBLOV 3201\| BENEŠOV\| 665312\| KLADRUBY U VLAŠIMI 3201\| BENEŠOV\| 674427\| KRCHLEBY 3201\| BENEŠOV\| 676411\| KŘIVSOUDOV 3201\| BENEŠOV\| 676594\| KŘÍŽOV POD BLANÍKEM 3201\| BENEŠOV\| 677337\| KUNOVICE 3201\| BENEŠOV\| 629341\| LIBČICE U DOLNÍCH KRÁLOVIC 3201\| BENEŠOV\| 686492\| LOKET U DOLNÍCH KRÁLOVIC 3201\| BENEŠOV\| 692123\| MARTINICE U DOLNÍCH KRÁLOVIC 3201\| BENEŠOV\| 695858\| MIŘETICE 3201\| BENEŠOV\| 697524\| MNICHOVICE 3201\| BENEŠOV\| 701131\| NAHORUBY 3201\| BENEŠOV\| 702935\| NĚMČÍCE U DOLNÍCH KRÁLOVIC 3201\| BENEŠOV\| 716634\| OTROČÍCE 3201\| BENEŠOV\| 718505\| PAVLOVICE U VLAŠIMI 3201\| BENEŠOV\| 736431\| PSÁŘE 3201\| BENEŠOV\| 737267\| RABYNĚ 3201\| BENEŠOV\| 739570\| RATAJE U VLAŠIMI 3201\| BENEŠOV\| 747092\| SEDMPÁNY 3201\| BENEŠOV\| 751375\| SNĚT 3201\| BENEŠOV\| 752541\| SOUŠICE 3201\| BENEŠOV\| 752576\| SOUTICE 3201\| BENEŠOV\| 756971\| STROJETICE 3201\| BENEŠOV\| 757411\| STŘECHOV NAD SÁZAVOU 3201\| BENEŠOV\| 758469\| STUDENÝ 3201\| BENEŠOV\| 762423\| ŠETĚJOVICE 3201\| BENEŠOV\| 765295\| TEHOV 3201\| BENEŠOV\| 767026\| TICHONICE 3201\| BENEŠOV\| 733041\| TISEK 3201\| BENEŠOV\| 767727\| TOMICE U DOLNÍCH KRÁLOVIC 3201\| BENEŠOV\| 768251\| TRHOVÝ ŠTĚPÁNOV 3201\| BENEŠOV\| 605522\| VÍTONICE U BLAŽEJOVIC 3201\| BENEŠOV\| 785199\| VRACOVICE 3201\| BENEŠOV\| 629375\| VRAŽDOVY LHOTICE 3201\| BENEŠOV\| 787019\| VŠEBOŘICE U DOLNÍCH KRÁLOVIC 3201\| BENEŠOV\| 788431\| VYSOKÝ ÚJEZD 3201\| BENEŠOV\| 629383\| ZAHRÁDČICE 3201\| BENEŠOV\| 792578\| ZDlSLAVICE U VLAŠIMI 3201\| BENEŠOV\| 762431\| ŽIBŘIDOVICE 3202\| BEROUN\| 602868\| BEROUN 3202\| BEROUN\| 612871\| BROUMY 3202\| BEROUN\| 615137\| BUBOVICE 3202\| BEROUN\| 617318\| BZOVÁ U HOŘOVIC 3202\| BEROUN\| 648931\| HŘEDLE U ZDIC 3202\| BEROUN\| 649252\| HUDLICE 3202\| BEROUN\| 650471\| HÝSKOV 3202\| BEROUN\| 652113\| CHODOUŇ 3202\| BEROUN\| 655449\| CHYŇAVA 3202\| BEROUN\| 671967\| KOZOLUPY 3202\| BEROUN\| 672947\| KRÁLŮV DVŮR 3202\| BEROUN\| 676861\| KUBLOV 3202\| BEROUN\| 676942\| KUCHAŘ 3202\| BEROUN\| 680796\| LEVÍN U BEROUNA 3202\| BEROUN\| 796034\| LHOTKA U BEROUNA 3202\| BEROUN\| 681881\| LIBEČOV 3202\| BEROUN\| 686328\| LODĚNICE U BEROUNA 3202\| BEROUN\| 689246\| LUŽCE 3202\| BEROUN\| 690538\| MALÉ PŘÍLEPY 3202\| BEROUN\| 693863\| MEZOUŇ 3202\| BEROUN\| 699306\| MOŘINA 3202\| BEROUN\| 699322\| MOŘINKA 3202\| BEROUN\| 703354\| NENAČOVICE 3202\| BEROUN\| 704687\| NIŽBOR 3202\| BEROUN\| 707406\| NOVÝ JÁCHYMOV 3202\| BEROUN\| 716715\| OTROČINĚVES 3202\| BEROUN\| 672971\| POČAPLY 3202\| BEROUN\| 672963\| POPOVICE U KRÁLOVA DVORA 3202\| BEROUN\| 755311\| STAŠOV U ZDIC 3202\| BEROUN\| 755788\| STRADONICE U NIŽBORU 3202\| BEROUN\| 795704\| TOČNÍK 3202\| BEROUN\| 768324\| TRNĚNÝ ÚJEZD 3202\| BEROUN\| 768961\| TRUBÍN 3202\| BEROUN\| 768979\| TRUBSKÁ 3202\| BEROUN\| 785717\| VRÁŽ U BEROUNA 3202\| BEROUN\| 788449\| VYSOKÝ ÚJEZD U BEROUNA 3202\| BEROUN\| 789593\| ZADNÍ TŘEBAŇ 3202\| BEROUN\| 789844\| ZAHOŘANY U BEROUNA 3202\| BEROUN\| 790770\| ZÁLUŽÍ U HOŘOVIC 3202\| BEROUN\| 603074\| ZDEJCINA 3202\| BEROUN\| 792446\| ZDICE 3202\| BEROUN\| 796042\| ŽELEZNÁ 3203\| KLADNO\| 601888\| BĚLEČ 3203\| KLADNO\| 601993\| BĚLOKY 3203\| KLADNO\| 604194\| BÍLICHOV 3203\| KLADNO\| 749516\| BLAHOTICE 3203\| KLADNO\| 605590\| BLEVICE 3203\| KLADNO\| 609285\| BRANDÝSEK 3203\| KLADNO\| 609536\| BRAŠKOV 3203\| KLADNO\| 609617\| BRATRONICE U KLADNA 3203\| KLADNO\| 616397\| BUŠTĚHRAD 3203\| KLADNO\| 616605\| BYSEŇ 3203\| KLADNO\| 618128\| CVRČOVICE 3203\| KLADNO\| 619329\| ČELECHOVICE 3203\| KLADNO\| 628191\| DOKSY U KLADNA 3203\| KLADNO\| 628301\| DOLANY U KLADNA 3203\| KLADNO\| 628689\| DOLNÍ BEZDĚKOV U KLADNA 3203\| KLADNO\| 632511\| DRNEK 3203\| KLADNO\| 632716\| DRUŽEC 3203\| KLADNO\| 632929\| DŘETOVICE 3203\| KLADNO\| 665169\| DUBÍ U KLADNA 3203\| KLADNO\| 764558\| HNIDOUSY 3203\| KLADNO\| 755559\| HONÍCE 3203\| KLADNO\| 642371\| HORNÍ BEZDĚKOV 3203\| KLADNO\| 645125\| HOŘEŠOVIČKY 3203\| KLADNO\| 645923\| HOSTOUŇ U PRAHY 3203\| KLADNO\| 647250\| HRADEČNO 3203\| KLADNO\| 648884\| HŘEBEC 3203\| KLADNO\| 658243\| JEMNÍKY 3203\| KLADNO\| 661678\| KAČICE 3203\| KLADNO\| 662844\| KAMENNÉ ŽEHROVICE 3203\| KLADNO\| 704181\| KAMENNÝ MOST 3203\| KLADNO\| 665061\| KLADNO 3203\| KLADNO\| 666424\| KLOBUKY 3203\| KLADNO\| 667188\| KNOVÍZ 3203\| KLADNO\| 666432\| KOBYLNÍKY 3203\| KLADNO\| 668044\| KOLEC 3203\| KLADNO\| 790443\| KOVÁRY 3203\| KLADNO\| 665126\| KROČEHLAVY 3203\| KLADNO\| 749532\| KVÍC 3203\| KLADNO\| 678376\| KVÍLÍCE 3203\| KLADNO\| 678716\| KYŠICE 3203\| KLADNO\| 679615\| LEDCE U KLADNA 3203\| KLADNO\| 680923\| LHOTA U KAMENNÝCH ŽEHROVIC 3203\| KLADNO\| 683132\| LIBOCHOVIČKY 3203\| KLADNO\| 683477\| LIBOVICE U SLANÉHO 3203\| KLADNO\| 683582\| LIBUŠÍN 3203\| KLADNO\| 683701\| LIDICE 3203\| KLADNO\| 689947\| MAKOTŘASY 3203\| KLADNO\| 690554\| MALÉ PŘÍTOČNO 3203\| KLADNO\| 690961\| MALÍKOVICE 3203\| KLADNO\| 764540\| MOTYČÍN 3203\| KLADNO\| 678040\| NEPROBYLICE U KUTROVIC 3203\| KLADNO\| 711039\| OLOVNICE 3203\| KLADNO\| 749508\| OTRUBY 3203\| KLADNO\| 716987\| OTVOVICE 3203\| KLADNO\| 718351\| PAVLOV U UNHOŠTĚ 3203\| KLADNO\| 720542\| PCHERY 3203\| KLADNO\| 721751\| PLETENÝ ÚJEZD 3203\| KLADNO\| 721816\| PLCHOV 3203\| KLADNO\| 723983\| PODLEŠÍN 3203\| KLADNO\| 734551\| PŘELÍC 3203\| KLADNO\| 664961\| ROZDĚLOV 3203\| KLADNO\| 745782\| ŘISUTY U SLANÉHO 3203\| KLADNO\| 769991\| SAKY 3203\| KLADNO\| 749362\| SLANÝ 3203\| KLADNO\| 749621\| SLATINA U VELVAR 3203\| KLADNO\| 750841\| SMEČNO 3203\| KLADNO\| 752991\| SRBY U TUCHLOVIC 3203\| KLADNO\| 755443\| STEHELČEVES 3203\| KLADNO\| 755567\| STOCHOV 3203\| KLADNO\| 758311\| STUDENĚVES 3203\| KLADNO\| 759899\| SVÁROV U UNHOŠTĚ 3203\| KLADNO\| 760803\| SVINAŔOV U KLADNA 3203\| KLADNO\| 790451\| TRNĚNÝ ÚJEZD U ZÁKOLAN 3203\| KLADNO\| 768812\| TRPOMĚCHY 3203\| KLADNO\| 770001\| TŘEBICHOVICE 3203\| KLADNO\| 770531\| TŘEBUSICE 3203\| KLADNO\| 771317\| TUCHLOVICE 3203\| KLADNO\| 774499\| UNHOŠŤ 3203\| KLADNO\| 778303\| VELKÁ DOBRÁ 3203\| KLADNO\| 779377\| VELKÉ PŘÍTOČNO 3203\| KLADNO\| 782271\| VINAŘÍCE U KLADNA 3203\| KLADNO\| 665177\| VRAPICE 3203\| KLADNO\| 790401\| ZÁJEZD U BUŠTĚHRADU 3203\| KLADNO\| 794104\| ZVOLENĚVES 3203\| KLADNO\| 795917\| ŽELENICE 3203\| KLADNO\| 796948\| ŽILINA 3204\| KOLÍN\| 601292\| BEČVÁRY 3204\| KOLÍN\| 721361\| BLINKA 3204\| KOLÍN\| 606294\| BOHOUŇOVICE I 3204\| KOLÍN\| 606308\| BOŘETICE U KOLÍNA 3204\| KOLÍN\| 614939\| BŘEŽANY I 3204\| KOLÍN\| 617555\| CERHÝNKY 3204\| KOLÍN\| 620947\| ČERVENÉ PEČKY 3204\| KOLÍN\| 601306\| ČERVENÝ HRÁDEK U BEČVÁŘ 3204\| KOLÍN\| 627801\| DOBŘICHOV 3204\| KOLÍN\| 620963\| DOLANY U ČERVENÝCH PEČEK 3204\| KOLÍN\| 629154\| DOLNÍ CHVATLINY 3204\| KOLÍN\| 709191\| DOMÁNOVICE 3204\| KOLÍN\| 631647\| DRAHOBUDICE 3204\| KOLÍN\| 681971\| GRUNTA 3204\| KOLÍN\| 631655\| HATĚ 3204\| KOLÍN\| 629162\| HORNÍ CHVATLINY 3204\| KOLÍN\| 721379\| HRADENÍN 3204\| KOLÍN\| 614947\| CHOCENICE 3204\| KOLÍN\| 669717\| CHOTOUCHOV 3204\| KOLÍN\| 653993\| CHOTOUŇ 3204\| KOLÍN\| 653497\| CHOTUTICE 3204\| KOLÍN\| 739685\| KBEL U RATBOŘE 3204\| KOLÍN\| 668150\| KOLÍN 3204\| KOLÍN\| 669725\| KOŘENICE 3204\| KOLÍN\| 761265\| KRYCHNOV 3204\| KOLÍN\| 675512\| KŘEČHOŘ 3204\| KOLÍN\| 675521\| KUTLÍŘE 3204\| KOLÍN\| 681989\| LIBENICE 3204\| KOLÍN\| 683094\| LIBODŘICE 3204\| KOLÍN\| 686859\| LOŠÁNKY 3204\| KOLÍN\| 686867\| LOŠANY 3204\| KOLÍN\| 629171\| MANČICE 3204\| KOLÍN\| 701823\| NEBOVIDY 3204\| KOLÍN\| 606316\| OPATOVICE 3204\| KOLÍN\| 739707\| PASINKA 3204\| KOLÍN\| 718823\| PEČKY 3204\| KOLÍN\| 721387\| PLAŇANY 3204\| KOLÍN\| 761281\| POBOŘÍ 3204\| KOLÍN\| 601314\| POĎOUSY 3204\| KOLÍN\| 725170\| POLEPY U KOLÍNA 3204\| KOLÍN\| 629189\| POLNÍ VODĚ RADY 3204\| KOLÍN\| 725986\| POŘÍČANY 3204\| KOLÍN\| 669733\| PUČERY 3204\| KOLÍN\| 737780\| RADIM U KOLÍNA 3204\| KOLÍN\| 738743\| RADOVESNICE I 3204\| KOLÍN\| 739715\| RATBOŔ 3204\| KOLÍN\| 739723\| SEDLOV 3204\| KOLÍN\| 748587\| SKRAMNÍKY 3204\| KOLÍN\| 755052\| STARÝ KOLÍN 3204\| KOLÍN\| 761290\| SVOJŠICE U KOUŘIMI 3204\| KOLÍN\| 668249\| ŠTÍTARY U KOLÍNA 3204\| KOLÍN\| 767875\| TOUŠICE 3204\| KOLÍN\| 778842\| VELKÉ CHVALOVICE 3204\| KOLÍN\| 778044\| VÍTĚZOV 3204\| KOLÍN\| 785873\| VRBČANY 3204\| KOLÍN\| 791091\| VRŠICE 3204\| KOLÍN\| 601322\| ZADNÍ HRÁDEK 3204\| KOLÍN\| 790613\| ZALEŠANY 3204\| KOLÍN\| 791105\| ZÁSMUKY 3204\| KOLÍN\| 738751\| ZIBOHLAVY 3204\| KOLÍN\| 721395\| ŽABONOSY 3204\| KOLÍN\| 748595\| ŽHERY 3205\| KUTNÁ HORA\| 620254\| BAHNO 3205\| KUTNÁ HORA\| 620840\| BLUDOV V ČECHÁCH 3205\| KUTNÁ HORA\| 606103\| BOHDANEČ U ZBRASLAVIC 3205\| KUTNÁ HORA\| 795747\| BOJMANY 3205\| KUTNÁ HORA\| 762148\| BŘEZÍ U ŠEBESTĚNIC 3205\| KUTNÁ HORA\| 783331\| BŘEZINA NAD SÁZAVOU 3205\| KUTNÁ HORA.\| 774227\| BŘEZOVÁ U ÚMONÍNA 3205\| KUTNÁ HORA\| 676004\| BYKÁŇ 3205\| KUTNÁ HORA\| 695963\| BYLANY U KUTNÉ HORY 3205\| KUTNÁ HORA\| 617750\| CÍRKVICE U KUTNÉ HORY 3205\| KUTNÁ HORA\| 618349\| ČÁSLAV 3205\| KUTNÁ HORA\| 792012\| ČEJKOVICE U ZBÝŠOVA 3205\| KUTNÁ HORA\| 623385\| ČENOVICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 620262\| ČERNÍNY 3205\| KUTNÁ HORA\| 620858\| ČERVENÉ JANOVICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 623393\| ČEŠTÍN 3205\| KUTNÁ HORA\| 792021\| DAMÍROV 3205\| KUTNÁ HORA\| 792039\| DĚDICE U ZBÝŠOVA 3205\| KUTNÁ HORA\| 792047\| DOBROVÍTOV 3205\| KUTNÁ HORA\| 759058\| DOBŘEŇ U KUTNÉ HORY 3205\| KUTNÁ HORA\| 719439\| DOLNÍ POHLEĎ 3205\| KUTNÁ HORA\| 606111\| DVORECKO 3205\| KUTNÁ HORA\| 620271\| HETLÍN 3205\| KUTNÁ HORA\| 706051\| HLÍZOV 3205\| KUTNÁ HORA\| 640298\| HODKOV 3205\| KUTNÁ HORA\| 720194\| HOLOŠINY 3205\| KUTNÁ HORA\| 642037\| HORKA NAD SÁZAVOU 3205\| KUTNÁ HORA\| 695971\| HOŘANY U KUTNÉ HORY 3205\| KUTNÁ HORA\| 769711\| HOSTKOVICE U TŘEBĚTÍNA 3205\| KUTNÁ HORA\| 646423\| HRABĚŠÍN 3205\| KUTNÁ HORA\| 642045\| HRÁDEK NAD ŽELIVKOU 3205\| KUTNÁ HORA\| 750417\| HRANICE U SLAVOŠOVA 3205\| KUTNÁ HORA\| 650528\| CHABEŘICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 674435\| CHEDRBÍ 3205\| KUTNÁ HORA\| 651346\| CHLÍSTOVICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 719447\| CHLÍSTOVICE U PERTOLTIC 3205\| KUTNÁ HORA\| 792055\| CHLUM U ZBÝŠOVA 3205\| KUTNÁ HORA\| 777200\| CHMELIŠTĚ 3205\| KUTNÁ HORA\| 653489\| CHOTUSICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 676021\| CHRÁST U KŘESETIC 3205\| KUTNÁ HORA\| 651354\| CHROUSTKOV 3205\| KUTNÁ HORA\| 620866\| CHVALOV U ČERVENÝCH JANOVIC 3205\| KUTNÁ HORA\| 617768\| JAKUB 3205\| KUTNÁ HORA\| 773204\| JANOVICKÁ LHOTA 3205\| KUTNÁ HORA\| 660299\| JINDICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 661635\| KÁCOV 3205\| KUTNÁ HORA\| 758710\| KAMENNÁ LHOTA U ČESTÍNA 3205\| KUTNÁ HORA\| 678015\| KAŇK 3205\| KUTNÁ HORA\| 623407\| KASANICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 792063\| KLUCKÉ CHVALOVICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 666688\| KLUKY U ČÁSLAVÍ 3205\| KUTNÁ HORA\| 623415\| KNĚŽ U ČESTÍNA 3205\| KUTNÁ HORA\| 789330\| KOBYLNICE NAD DOUBRAVOU 3205\| KUTNÁ HORA\| 774243\| KOROTICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 703419\| KOŠICE U NEPOMĚŘIC 3205\| KUTNÁ HORA\| 606120\| KOTOUČOV 3205\| KUTNÁ HORA\| 783358\| KOUNICE NAD SÁZAVOU 3205\| KUTNÁ HORA\| 672386\| KRALICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 640301\| KRASOŇOVICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 792071\| KRVHLEBSKÁ LHOTA 3205\| KUTNÁ HORA\| 674443\| KRCHLEBY U ČÁSLAVÍ 3205\| KUTNÁ HORA\| 676039\| KŘUPÁ U KŘESETIC 3205\| KUTNÁ HORA\| 711306\| KŘEČOVICE U ONOMYŠLE 3205\| KUTNÁ HORA\| 676047\| KŘESETICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 677710\| KUTNÁ HORA 3205\| KUTNÁ HORA\| 719455\| LAZIŠTĚ U PERTOLTIC 3205\| KUTNÁ HORA\| 640310\| LIPINA U ZRUČE NAD SÁZAVOU 3205\| KUTNÁ HORA\| 759546\| LIŠICE U SULOVIC 3205\| KUTNÁ HORA\| 774251\| LOMEC U ÚMONÍNA 3205\| KUTNÁ HORA\| 720267\| LOSINY 3205\| KUTNÁ HORA\| 719463\| MACHOVICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 791849\| MALÁ SKALICE U ZBRASLAVIC 3205\| KUTNÁ HORA\| 759066\| MALENOVICE U KUTNÉ HORY 3205\| KUTNÁ HORA\| 690830\| MALEŠOV 3205\| KUTNÁ HORA\| 678023\| MALÍN 3205\| KUTNÁ HORA\| 739529\| MANČICE U RAČOVIC 3205\| KUTNÁ HORA\| 695980\| MEZHOLEZY U KUTNÉ HORY 3205\| KUTNÁ HORA\| 720208\| MICHALOVICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 719471\| MILANOVICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 703427\| MILETICE U NEPOMĚŘIC 3205\| KUTNÁ HORA\| 711314\| MILETÍN U ONOMYŠLE 3205\| KUTNÁ HORA\| 783366\| MILOŠOVICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 695998\| MISKOVICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 674451\| MOČOVICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 703435\| NEPOMĚŘICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 793647\| NESMĚŘICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 677922\| NEŠKAREDICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 705071\| NOVÁ LHOTA 3205\| KUTNÁ HORA\| 706078\| NOVÉ DVORY U KUTNÉ HORY 3205\| KUTNÁ HORA\| 711047\| OLŠANY U ČÁSLAVÍ 3205\| KUTNÁ HORA\| 711322\| ONOMYŠL 3205\| KUTNÁ HORA\| 620882\| OPATOVICE I 3205\| KUTNÁ HORA\| 792080\| OPATOVICE U ZBÝŠOVA 3205\| KUTNÁ HORA\| 715735\| OSTROV U ZBOHDANČE 3205\| KUTNÁ HORA\| 720216\| PABĚNICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 783374\| PAVLOVICE U VLASTĚJOVIC 3205\| KUTNÁ HORA\| 677906\| PERŠTEJNEC 3205\| KUTNÁ HORA\| 719480\| PERTOLTICE U ZRUČE NAD SÁZAVOU 3205\| KUTNÁ HORA\| 720224\| PETROVICE I 3205\| KUTNÁ HORA\| 690856\| POLÁNKA U MALEŠOVA 3205\| KUTNÁ HORA\| 677850\| POLIČANY 3205\| KUTNÁ HORA\| 623431\| POLIPSY 3205\| KUTNÁ HORA\| 606146\| PROSTŘEDNÍ VES 3205\| KUTNÁ HORA\| 620297\| PŘEDBOŘICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 696005\| PŘÍTOKY 3205\| KUTNÁ HORA\| 711055\| PUCHEŘ 3205\| KUTNÁ HORA\| 791865\| RÁPOŠOV 3205\| KUTNÁ HORA\| 739537\| RAŠOVICE U UHLÍŘSKÝCH JANOVIC 3205\| KUTNÁ HORA\| 694100\| ROHOREC U ŽEHUŠIC 3205\| KUTNÁ HORA\| 711331\| ROZKOŠ U ONOMYŠLE 3205\| KUTNÁ HORA\| 781592\| ROZTĚŽ 3205\| KUTNÁ HORA\| 745120\| ŘENDĚJOV 3205\| KUTNÁ HORA\| 606154\| REPLICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 677973\| SEDLEC U KUTNÉ HORY 3205\| KUTNÁ HORA\| 720232\| SENETÍN 3205\| KUTNÁ HORA.\| 771481\| SCHOŘOV 3205\| KUTNÁ HORA\| 750425\| SLAVOŠOV U ZRUČE NAD SÁZAVOU 3205\| KUTNÁ HORA\| 759074\| SOLOPYSKY U KUTNÉ HORY 3205\| KUTNÁ HORA\| 752487\| SOUŇOV 3205\| KUTNÁ HORA\| 720305\| STARÉ NESPEŘICE 3205\| KUTNÁ HORA.\| 758728\| SUDĚJOV 3205\| KUTNÁ HORA\| 759082\| SUCHDOL U KUTNÉ HORY 3205\| KUTNÁ HORA\| 694088\| SVATÁ KATEŘINA U SV. MIKULÁŠE 3205\| KUTNÁ HORA\| 694096\| SVATÝ MIKULÁŠ 3205\| KUTNÁ HORA\| 762156\| ŠEBESTĚNICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 620301\| ŠTIPOKLASY U ČERNÍN 3205\| KUTNÁ HORA\| 617776\| TŘEBEŠICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 769720\| TŘEBĚTÍN 3205\| KUTNÁ HORA\| 770361\| TŘEBONÍN 3205\| KUTNÁ HORA\| 781606\| TUCHOTICE 3205\| KUTNÁ HORA.\| 771490\| TUPADLY U ČÁSLAVI 3205\| KUTNÁ HORA.\| 690864\| TÝNIŠTĚ U MALEŠOVA 3205\| KUTNÁ HORA\| 773212\| UHLÍŘSKÉ JANOVICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 720241\| ÚJEZDEC 3205\| KUTNÁ HORA\| 774278\| ÚMONÍN 3205\| KUTNÁ HORA.\| 791873\| ÚTĚŠENOVICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 777218\| VAVŘINEC 3205\| KUTNÁ HORA\| 791881\| VELKÁ SKALICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 672416\| VERNÝŘOV 3205\| KUTNÁ HORA.\| 620891\| VÍCKOVICE 3205\| KUTNÁ HORA.\| 781614\| VIDÍCE U KUTNÉ HORY 3205\| KUTNÁ HORA\| 620904\| VILÉMOVICE U ČERVENÝCH JANOVIC 3205\| KUTNÁ HORA\| 783218\| VLÁČÍCE 3205\| KUTNÁ HORA\| 783382\| VLASTĚJOVICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 783978\| VLKANEČ 3205\| KUTNÁ HORA\| 674460\| VODRANTY 3205\| KUTNÁ HORA\| 783391\| VOLAVÁ LHOTA 3205\| KUTNÁ HORA\| 672424\| VŠESOKY 3205\| KUTNÁ HORA\| 789348\| ZÁBOŘÍ NAD LABEM 3205\| KUTNÁ HORA\| 791890\| ZBRASLAVICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 792098\| ZBÝŠOV V ČECHÁCH 3205\| KUTNÁ HORA\| 661627\| ZDERADINKY 3205\| KUTNÁ HORA\| 661651\| ZDERADINY 3205\| KUTNÁ HORA\| 620327\| ZDESLAVICE U ČERNÍN 3205\| KUTNÁ HORA\| 651362\| ZDESLAVICE U CHLÍSTOVIC 3205\| KUTNÁ HORA\| 620912\| ZHOŘ U ČERVENÝCH JANOVIC 3205\| KUTNÁ HORA\| 793655\| ZRUČ NAD SÁZAVOU 3205\| KUTNÁ HORA\| 794295\| ŽÁKY 3205\| KUTNÁ HORA\| 672432\| ŽANDOV 3205\| KUTNÁ HORA\| 640336\| ŽELIVEC 3205\| KUTNÁ HORA\| 777226\| ŽÍŠOV 3206\| MĚLNÍK\| 607517\| BOREK NAD LABEM 3206\| MĚLNÍK\| 703656\| BYŠKOVICE 3206\| MĚLNÍK\| 633089\| DŘÍNOV 3206\| MĚLNÍK\| 633119\| DŘÍSY 3206\| MĚLNÍK\| 651842\| CHLUMÍN 3206\| MĚLNÍK\| 767344\| CHRÁST U TIŠÍC 3206\| MĚLNÍK\| 655368\| CHVATĚRUBY 3206\| MĚLNÍK\| 661031\| JIŘICE U KOSTELCE NAD LABEM 3206\| MĚLNÍK\| 666777\| KLY 3206\| MĚLNÍK\| 703991\| KOPEČ 3206\| MĚLNÍK\| 669644\| KORYCANY 3206\| MĚLNÍK\| 670171\| KOSTELEC NAD LABEM 3206\| MĚLNÍK\| 767352\| KOZLY U TIŠÍC 3206\| MĚLNÍK\| 672009\| KOZOMÍN 3206\| MĚLNÍK\| 672718\| KRALUPY NAD VLTAVOU 3206\| MĚLNÍK\| 680931\| LHOTA U DŘÍS 3206\| MĚLNÍK\| 703621\| LIBIŠ 3206\| MĚLNÍK\| 672912\| LOBEČ 3206\| MĚLNÍK\| 703664\| LOBKOVICE 3206\| MĚLNÍK\| 691437\| MALÝ ÚJEZD 3206\| MĚLNÍK\| 791008\| MARTINOV 3206\| MĚLNÍK\| 672742\| MIKOVICE U KRALUP NAD VLTAVOU 3206\| MĚLNÍK\| 672751\| MINICE U KRALUP NAD VLTAVOU 3206\| MĚLNÍK\| 703672\| MLÉKOJEDY U NERATOVIC 3206\| MĚLNÍK\| 703567\| NERATOVICE 3206\| MĚLNÍK\| 704008\| NETŘEBA 3206\| MĚLNÍK\| 708828\| OBŘÍSTVÍ 3206\| MĚLNÍK\| 736376\| PŘÍVORY 3206\| MĚLNÍK\| 670189\| RUDEČ 3206\| MĚLNÍK\| 779555\| SKRUHROV U MĚLNÍKA 3206\| MĚLNÍK\| 767361\| TIŠICE 3206\| MĚLNÍK\| 771261\| TUHAŇ 3206\| MĚLNÍK\| 774014\| ÚJEZDEC U MĚLNÍKA 3206\| MĚLNÍK\| 708836\| ÚPOR 3206\| MĚLNÍK\| 775886\| ÚŽICE U KRALUP NAD VLTAVOU 3206\| MĚLNÍK\| 787485\| VŠETATY 3206\| MĚLNÍK\| 666785\| ZÁBOŘÍ U KEL 3206\| MĚLNÍK\| 790630\| ZÁBEZLICE 3206\| MĚLNÍK\| 791016\| ZÁRYBY 3206\| MĚLNÍK\| 792799\| ZEMĚCHY U KRALUP NAD VLTAVOU 3206\| MĚLNÍK\| 655376\| ZLONČICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 600831\| BAKOV NAD JIZEROU 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 696579\| BEZDĚČÍN U MLADÉ BOLESLAVI 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 603821\| BEZNO 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 642649\| BÍLÁ HLÍNA 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 604836\| BÍTOUCHOV U MLADÉ BOLESLAVI 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 606928\| BOJETICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 661279\| BOROVICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 608271\| BOSEN 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 608980\| BRADLEC 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 609501\| BRANŽEŽ 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 609625\| BRATRONICE U LUŠTĚNIC 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 612685\| BRODCE NAD JIZEROU 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 614017\| BŘEZINA U MNICHOVA HRADIŠTĚ 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 614467\| BŘEZNO U MLADÉ BOLESLAVI 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 780481\| BUDA 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 616150\| BUKOVNO 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 618055\| CTIMĚŘICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 618195\| ČACHOVICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 696641\| ČEJETICE U MLADÉ BOLESLAVI 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 623954\| ČISTÁ U MLADÉ BOLESLAVI 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 604844\| DALEŠICE U BAKOVA NAD JIZEROU 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 624578\| DALOVICE U MLADÉ BOLESLAVI 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 696692\| DEBŘ 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 626384\| DLOUHÁ LHOTA U MLADÉ BOLESLAVI 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 626767\| DNEBOH 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 627470\| DOBROVICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 628239\| DOLANKY 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 740845\| DOLNÍ ROKYTÁ 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 630195\| DOLNÍ STAKORY 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 631370\| DOUBRAVIČKA 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 631876\| DRAHOTICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 632147\| DRAŽICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 638960\| HLAVENEC 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 640905\| HOLÉ VRCHY 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 780499\| HORKA U BAKOVA NAD JIZEROU 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 642126\| HORKY NAD JIZEROU 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 642665\| HORNÍ BUKOVINA 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 644137\| HORNÍ STAKORY 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 697567\| HOŠKOVICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 648051\| HRDLOŘEZY U MLADÉ BOLESLAVI 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 648736\| HRUŠOV NAD JIZEROU 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 649171\| HŘIVNO 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 649660\| HUSÍ LHOTA 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 650641\| CHARVATCE U JABKENIC 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 651371\| CHLOUMEK U MLADÉ BOLESLAVI 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 652083\| CHOCNĚJOVICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 653233\| CHOTĚTOV 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 696587\| CHRÁST U MLADÉ BOLESLAVI 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 654795\| CHUDÍŘ 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 654809\| CHUDOPLESY 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 655864\| JABKENICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 696455\| JEMNÍKY U MLADÉ BOLESLAVI 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 661287\| JIVINA 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 66145.7\| JIZERNÍ VTELNO 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 661503\| JOSEFŮV DŮL U MLADÉ BOLESLAVI 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 664561\| KBEL 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 665517\| KLÁŠTER HRADIŠTĚ NAD JIZEROU 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 667056\| KNĚŽMOST 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 667463\| KOBYLNICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 667731\| KOCHÁNKY 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 668541\| KOLOMUTY 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 669351\| KOPRNÍK 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 669679\| KORYTA U MNICHOVA HRADIŠTĚ 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 669857\| KOSMONOSY 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 669989\| KOSOŘICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 670511\| KOSTELNÍ HLAVNO 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 671321\| KOVANEC 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 661295\| KOZMICE U JIVINY 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 673676\| KRÁSNÁ VES 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 674788\| KRNSKO 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 67 9623\| LEDCE U MLADÉ BOLESLAVI 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 608297\| LHOTICE U BOSNĚ 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 681466\| LHOTKY U MLADÉ BOLESLAVI 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 682799\| LIBICHOV 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 683892\| LÍNY 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 684244\| LIPNÍK 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 708771\| LÍTKOVICE U KNĚŽMOSTU 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 687235\| LOUKOV U MNICHOVA HRADIŠTĚ 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 687278\| LOUKOVEC 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 689106\| LUŠTĚNICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 690023\| MALÁ BĚLÁ 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 690571\| MALÉ VŠELISY 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 752347\| MALOBRATŘICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 696293\| MLADÁ BOLESLAV 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 697575\| MNICHOVO HRADIŠTĚ 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 661309\| MOHELNICE NAD JIZEROU 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 661317\| MUKAŘOV U JIVINY 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 608301\| MUŽSKÝ 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 669369\| NÁSEDLNICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 702943\| NĚMČÍCE U LUŠTĚNIC 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 703281\| NEMYSLOVÍCE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 703559\| NEPŘEVAZKA 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 661325\| NEVEKLOVICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 704601\| NIMĚŘICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 705276\| NOVÁ TELIB 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 602108\| NOVÉ BENÁTKY 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 602116\| OBODŘ 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 708798\| OBRUBCE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 708801\| OBRUBY 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 748366\| OTRADOVICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 718742\| PĚČICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 719552\| PĚTIKOZLY 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 719609\| PĚTKOVÝ 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 720968\| PÍSKOVÁ LHOTA 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 721590\| PLAZY 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 900125\| PODLÁZKY 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 724190\| PODOLÍ U MNICHOVA HRADIŠTĚ 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 733121\| PRODAŠICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 736651\| PTÝROV 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 737089\| RABAKOV 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 740055\| REJŠICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 741124\| ROKYTOVEC 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 741426\| ROSTKOV 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 674818\| ŘEHNICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 745286\| ŘEPOV 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 745812\| ŘITONICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 746665\| SEDLEC U BENÁTEK NAD JIZEROU 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 747165\| SEMČICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 747645\| SEZENICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 745821\| SKYŠICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 751014\| SMILOVICE U LUŠTĚNIC 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 752355\| SOLEC 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 752606\| SOVENICE U MNICHOVA HRADIŠTĚ 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 752673\| SOVÍNKY 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 609528\| SRBSKO 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 602124\| STARÉ BENÁTKY 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 756300\| STRAŠNOV 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 661333\| STRÁŽIŠTĚ U JIVINY 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 756873\| STRENICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 757098\| STRUHY 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 758892\| SUDOVO HLAVNO 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 667064\| SUHROVICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 759350\| SUKORADY U MLADÉ BOLESLAVI 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 675059\| SUŠNO 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 761630\| SÝČINA 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 724203\| SYCHROV NAD JIZEROU 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 771856\| TUŘICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 772267\| TÝNEC U DOBROVICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 772771\| ÚHELNICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 772780\| ÚHERCE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 773581\| ÚJEZD U LUŠTĚNIC 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 773590\| ÚJEZDEC U LUŠTĚNIC 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 774103\| UJKOVICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 779415\| VELKÉ VŠELISY 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 780502\| VESELÁ U MNICHOVA HRADIŠTĚ 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 661341\| VICMANOV 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 782297\| VINAŘICE U DOBROVICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 782327\| VINEC 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 784010\| VLKAVA 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 689114\| VODĚRADY U LUŠTĚNIC 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 787108\| VŠEJANY 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 792373\| ZDĚTÍN U BENÁTEK NAD JIZEROU 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 794015\| ZVÍŘEZICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 795046\| ŽĎÁR U MNICHOVA HRADIŠTĚ 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 796468\| ŽERČICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 796786\| ŽIDNĚVES 3208\| NYMBURK\| 602060\| BENÁTECKÁ VRUTICE 3208\| NYMBURK\| 605841\| BOBNICE 3208\| NYMBURK\| 676284\| BOŠÍN 3208\| NYMBURK\| 615404\| BUDIMĚŘICE 3208\| NYMBURK\| 634239\| ČERNÁ HORA U DYMOKUR 3208\| NYMBURK\| 623792\| ČILEC 3208\| NYMBURK\| 623920\| ČINĚVES 3208\| NYMBURK\| 626651\| DLHOUPOLSKO 3208\| NYMBURK\| 670618\| DOUBRAVA U KOSTOMLAT NAD LABEM 3208\| NYMBURK\| 670821\| DOUBRAVANY 3208\| NYMBURK\| 708381\| DRAHELICE 3208\| NYMBURK\| 633909\| DVORY U NYMBURKA 3208\| NYMBURK\| 634247\| DYMOKURY 3208\| NYMBURK\| 637483\| HASINA 3208\| NYMBURK\| 645028\| HOŘÁTEV 3208\| NYMBURK\| 647519\| HRADÍŠTKO U SADSKÉ 3208\| NYMBURK\| 648353\| HRONĚTICE 3208\| NYMBURK\| 648647\| HRUBÝ JESENÍK 3208\| NYMBURK\| 651184\| CHLEBY 3208\| NYMBURK\| 652792\| CHOŤANKY 3208\| NYMBURK\| 671339\| CHVALOVICE U NYMBURKA 3208\| NYMBURK\| 659932\| JÍ KE V 3208\| NYMBURK\| 602078\| JIŘICE 3208\| NYMBURK\| 661422\| JIZBICE U NYMBURKA 3208\| NYMBURK\| 662828\| KAMENNÉ ZBOŽÍ 3208\| NYMBURK\| 670600\| KOSTOMLÁTKY 3208\| NYMBURK\| 670626\| KOSTOMLATY NAD LABEM 3208\| NYMBURK\| 670839\| KOŠÍK 3208\| NYMBURK\| 671266\| KOUTY U PODĚBRAD 3208\| NYMBURK\| 671347\| KOVÁNICE 3208\| NYMBURK\| 671355\| KOVANSKO 3208\| NYMBURK\| 674478\| KRCHLEBY U NYMBURKA 3208\| NYMBURK\| 675539\| KŘEČKOV 3208\| NYMBURK\| 676292\| KŘINEC 3208\| NYMBURK\| 670634\| LÁNY U KOSTOMLAT NAD LABEM 3208\| NYMBURK\| 679771\| LEDEČKY 3208\| NYMBURK\| 686930\| LOUČEŇ 3208\| NYMBURK\| 689505\| LYSÁ NAD LABEM 3208\| NYMBURK\| 692344\| MCELY 3208\| NYMBURK\| 692514\| MEČÍŘ 3208\| NYMBURK\| 694533\| MILČICE U PEČEK 3208\| NYMBURK\| 695190\| MILOVICE NAD LABEM 3208\| NYMBURK\| 704016\| NETŘEBICE U NYMBURKA 3208\| NYMBURK\| 704920\| NOUZOV U DYMOKUR 3208\| NYMBURK\| 706841\| NOVÉ ZÁMKY 3208\| NYMBURK\| 707287\| NOVÝ DVÔR U OSKOŘÍNKA 3208\| NYMBURK\| 708232\| NYMBURK 3208\| NYMBURK\| 711926\| OPOČNICE 3208\| NYMBURK\| 711993\| OPOLANY 3208\| NYMBURK\| 713163\| OSKOŘÍNEK 3208\| NYMBURK\| 713406\| OSTRÁ 3208\| NYMBURK\| 774286\| OSTROV U PODĚBRAD 3208\| NYMBURK\| 718262\| PÁTEK U PODĚBRAD 3208\| NYMBURK\| 686948\| PATŘÍN 3208\| NYMBURK\| 721026\| PÍSTY U NYMBURKA 3208\| NYMBURK\| 723495\| PODĚBRADY 3208\| NYMBURK\| 742660\| PODLUŽANY 3208\| NYMBURK\| 742678\| PODOLÍ U ROŽĎALOVIC 3208\| NYMBURK\| 797278\| POJEDY 3208\| NYMBURK\| 723541\| POLABEC 3208\| NYMBURK\| 722791\| PŘEDHRADÍ 3208\| NYMBURK\| 734381\| PŘEDNÍ LHOTA U PODĚBRAD 3208\| NYMBURK\| 739545\| RASOVICE U NYMBURKA 3208\| NYMBURK\| 742686\| ROŽĎALOVICE 3208\| NYMBURK\| 745928\| SADSKÁ 3208\| NYMBURK\| 670855\| SELETICE 3208\| NYMBURK\| 747441\| SENICE 3208\| NYMBURK\| 752614\| SOVENICE 3208\| NYMBURK\| 670863\| SOVOLUSKY U KOŠÍKU 3208\| NYMBURK\| 753807\| STARÁ LYSÁ 3208\| NYMBURK\| 756059\| STRAKY 3208\| NYMBURK\| 756326\| STRATOV 3208\| NYMBURK\| 686956\| STUDCE 3208\| NYMBURK\| 760684\| SVÍDNICE U DYMOKUR 3208\| NYMBURK\| 615412\| ŠLOTAVA 3208\| NYMBURK\| 769649\| TŘEBESTOVICE 3208\| NYMBURK\| 670871\| TUCHOM 3208\| NYMBURK\| 774294\| ÚMYSLOVICE 3208\| NYMBURK\| 777765\| VE LENÍCE 3208\| NYMBURK\| 723550\| VELKÉ ZBOŽÍ 3208\| NYMBURK\| 781011\| VESTEC NAD MRLINOU 3208\| NYMBURK\| 785881\| VRBICE U PODĚBRAD 3208\| NYMBURK\| 787051\| VŠECHLAPY U NYMBURKA 3208\| NYMBURK\| 676306\| ZÁBRDOVICE U KŘINCE 3208\| NYMBURK\| 789828\| ZÁHORNICE U MĚSTCE KRÁLOVÉ 3208\| NYMBURK\| 791687\| ZBOŽÍČKO 3208\| NYMBURK\| 795739\| ŽEHUŇ 3208\| NYMBURK\| 797286\| ŽITOVLICE 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 601128\| BAŠŤ 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 608076\| BOŘANOVICE 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 609048\| BRANDÝS NAD LABEM 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 609773\| BRÁZDIM 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 792390\| BRNKY 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 705403\| ČAKOVIČKY 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 619159\| ČELÁKOVICE 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 708976\| ČENKOV 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 623440\| ČESTLICE 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 658481\| DEHTÁRY 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 627640\| DOBŘEJOVICE 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 666017\| DRASTY 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 627666\| HERINK 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 784354\| HOSTICE U VODOCHOD 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 646385\| HOVORCOVICE 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 649678\| HUSINEC U ŘEŽE 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 658499\| JENŠTEJN 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 666033\| KLECANY 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 666203\| KLÍČANY 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 667854\| KOJETICE U PRAHY 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 670308\| KOSTELEC U KŘÍŽKŮ 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 788490\| KOZOVAZY 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 676551\| KŘÍKOVÝ ÚJEZDEC 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 767859\| LÁZNĚ TOUŠEŇ 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 682667\| LÍBEZNICE 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 692221\| MÁSLOVICE 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 693448\| MEŠICE U PRAHY 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 627682\| MODLETICE U DOBREJOVIC 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 700118\| MRATÍN 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 792764\| MSTĚTICE 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 705411\| NOVÁ VES U PRAHY 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 708038\| NOVÝ VESTEC 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 623458\| NUPAKY 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 708992\| ODOLENA VODA 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 717550\| PANENSKÉ BŘEZANY 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 725218\| POLERADY U PRAHY 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 609251\| POPOVICE U BRANDÝSA NAD LABEM 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 627704\| POPOVICKÝ 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 726206\| POSTŘIŽÍN 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 734209\| PŘEDBOJ 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 792403\| PŘEMYŠLENÍ 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 735302\| PŘEZLETICE 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 737488\| RADĚJOVICE 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 738247\| RADONICE U PRAHY 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 619213\| SEDLČÁNKY 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 746673\| SEDLEC U LÍBEZNIC 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 750751\| SLUHY 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 609170\| STARÁ BOLESLAV 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 609269\| STRÁNKA U BRANDÝSA NAD LABEM 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 759431\| SULICE 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 792772\| SVÉMYSLICE 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 762385\| ŠESTÁJOVICE U PRAHY 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 662500\| TĚPTÍN 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 777757\| VELEŇ 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 777960\| VELIKÁ VES U PRAHY 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 781126\| VĚTRUŠICE U KLECAN 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 784362\| VODOCHODY U PRAHY 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 619230\| ZÁLUŽÍ U ČELÁKOVIC 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 609226\| ZÁPY 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 792411\| ŽDIBY 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 792781\| ZELENEČ 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 793345\| ZLONÍN 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 606863\| BOJANOVICE 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 660078\| BOREK NAD SÁZAVOU 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 609722\| BRATŘÍNOV 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 616257\| BUŠ 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 620351\| ČERNOLICE 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 620386\| ČERNOŠICE 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 621200\| ČERVENÝ ÚJEZD 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 623946\| ČISOVICE 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 628310\| DEBRNO 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 627488\| DOBROVÍZ 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 627763\| DOBŘIČ U PRAHY 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 627810\| DOBŘICHOVICE 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 628328\| DOLANY U PRAHY 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 628794\| DOLNÍ BŘEZANY 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 736414\| DOLNÍ JIRČANY 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 631531\| DRAHÉLČICE 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 743313\| DUŠNÍKY U RUDNÉ 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 793213\| HODKOVICE U ZLATNÍKŮ 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 733962\| HOLE U PRŮHONIC 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 761591\| HOLE U SVRKYNE 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 641456\| HOLUBICE V ČECHÁCH 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 644773\| HOROMĚŘICE 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 743321\| HOŘELICE 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 662861\| HOŠTĚRADICE 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 645834\| HOSTIVICE 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 650323\| HVOZDNICE 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 652989\| CHOTEČ U PRAHY 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 654019\| CHRÁŠŤANY U PRAHY 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 655465\| CHÝNĚ 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 652997\| CHÝNICE 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 681814\| CHÝNOV 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 658260\| JENEČ U PRAHY 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 658618\| JESENICE U PRAHY 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 660175\| JILOVIŠTĚ 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 660744\| JINOČANY 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 662879\| KAMENNÝ PŘÍVOZ 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 779351\| KAMÝK U VELKÝCH PŘÍLEP 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 627828\| KARLÍK 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 666343\| KLÍNEC 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 666858\| KNĚŽEVES U PRAHY 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 771350\| KNĚŽÍVKA 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 669971\| KOSOŘ 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 641464\| KOZINEC 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 681822\| LETKY 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 680761\| LETY U DOBŘICHOVIC 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 628808\| LHOTA U DOLNÍCH BŘEŽAN 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 681831\| LIBČICE NAD VLTAVOU 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 682551\| LIBEŇ U LIBEŘE 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 682560\| LIBEŘ 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 683795\| LICHOCEVES 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 645842\| LITOVICE 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 623547\| MALÉ ČIČOVICE 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 692719\| MĚCHENICE 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 683809\| NOUTONICE 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 708062\| MUČICE U RUDNÉ 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 709352\| OHROBECOBEC 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 683817\| OKOŘ 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 709719\| OKROUHLO 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 712604\| OŘECH 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 713279\| OSNICE 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 724904\| POHOŘÍ U PRAHY 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 733971\| PRŮHONICE 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 749605\| PŘESTAVLKY U SLAP 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 736422\| PSÁRY 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 736635\| PTICE 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 740195\| ROBLÍN 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 742503\| ROZTOKY U PRAHY 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 745804\| ŘITKA 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 749613\| SLAPY NAD VLTAVOU 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 755346\| STATENICE 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 757381\| STŘEDOKLUKY 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 761605\| SVRKYNĚ 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 763250\| ŠTĚCHOVICE U PRAHY 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 764825\| TACHLOVICE 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 770396\| TŘEBOTOV 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 771341\| TUCHOMĚŘICE 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 771759\| TURSKO 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 773239\| ÚHOLIČKY 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 773247\| ÚHONICE 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 774413\| ÚNĚTICE U PRAHY 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 623555\| VELKÉ ČÍČOVICE 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 779369\| VELKÉ PŘÍLEPY 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 781029\| VESTEC U PRAHY 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 784982\| VONOKLASY 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 785318\| VRANÉ NAD VLTAVOU 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 787272\| VŠENORY 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 791962\| ZBUZANY 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 713287\| ZDIMĚŘICE U PRAHY 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 793221\| ZLATNÍKY U PRAHY 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 794058\| ZVOLE U PRAHY 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 742511\| ŽALOV 3211\| PŘÍBRAM\| 607240\| BOR U BŘEZNICE 3211\| PŘÍBRAM\| 614271\| BŘEZNICE 3211\| PŘÍBRAM\| 784800\| BUBOVICE U BŘEZNICE 3211\| PŘÍBRAM\| 619451\| ČENKOV U PŘÍBRAMĚ 3211\| PŘÍBRAM\| 623806\| ČÍM 3211\| PŘÍBRAM\| 639702\| HLUBYNĚ 3211\| PŘÍBRAM\| 653284\| HNÉVŠÍN 3211\| PŘÍBRAM\| 641944\| HORČÁPSKO 3211\| PŘÍBRAM\| 767701\| HOŘEJANY 3211\| PŘÍBRAM\| 649236\| HUDČICE 3211\| PŘÍBRAM\| 653292\| CHOTILSKO 3211\| PŘÍBRAM\| 669512\| KORKYNĚ 3211\| PŘÍBRAM\| 653306\| KŘENIČNÁ 3211\| PŘÍBRAM\| 676616\| KŘÍŽOV 3211\| PŘÍBRAM\| 681806\| LIBČICE 3211\| PŘÍBRAM\| 692085\| MARTINICE U BŘEZNICE 3211\| PŘÍBRAM\| 761320\| NESTRAŠOVICE 3211\| PŘÍBRAM\| 733784\| PROSTŘEDNÍ LHOTA 3211\| PŘÍBRAM\| 754862\| STAROSEDLSKÝ HRÁDEK 3211\| PŘÍBRAM\| 707651\| SUDOVICE 3211\| PŘÍBRAM\| 761338\| SVOJŠICE 3211\| PŘÍBRAM\| 785288\| TĚCHAŘOVICE 3211\| PŘÍBRAM\| 767719\| TOCHOVICE 3211\| PŘÍBRAM\| 761346\| TUŠOVICE 3211\| PŘÍBRAM\| 785059\| VOZNICE 3211\| PŘÍBRAM\| 789259\| ZÁBORNÁ LHOTA 3211\| PŘÍBRAM\| 654094\| ZBENICE 3212\| RAKOVNÍK\| 662313\| KALUBICE 3212\| RAKOVNÍK\| 663310\| KARLOVA VES 3212\| RAKOVNÍK\| 676390\| KŘIVOKLÁT 3212\| RAKOVNÍK\| 679046\| LÁNY 3212\| RAKOVNÍK\| 686336\| LODENICE 3212\| RAKOVNÍK\| 693316\| MĚSTEČKO U KŘIVOKLÁTU 3212\| RAKOVNÍK\| 700231\| MŠEC 3212\| RAKOVNÍK\| 700240\| MŠECKÉ ŽEHROVICE 3212\| RAKOVNÍK\| 706744\| NOVÉ STRAŠECÍ 3212\| RAKOVNÍK\| 735051\| PŘERUBENICE 3212\| RAKOVNÍK\| 737313\| RAČICE NAD BEROUNKOU 3212\| RAKOVNÍK\| 742554\| ROZTOKY U KŘIVOKLÁTU 3212\| RAKOVNÍK\| 743178\| RUDA U NOVÉHO STRAŠECÍ 3212\| RAKOVNÍK\| 744671\| RYNHOLEC 3212\| RAKOVNÍK\| 752894\| SRBEČ 3212\| RAKOVNÍK\| 761737\| SÝKOŘICE 3212\| RAKOVNÍK\| 771171\| TŘTICE U NOVÉHO STRAŠECÍ 3212\| RAKOVNÍK\| 773794\| ÚJEZD NAD ZBEČNEM 3212\| RAKOVNÍK\| 679062\| VAŠÍROV 3212\| RAKOVNÍK\| 778257\| VELKÁ BUKOVÁ 3212\| RAKOVNÍK\| 791377\| ZBEČNO 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 639583\| BAVOROVICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 797014\| BEČICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 787175\| BOHUNICE NAD VLTAVOU 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 607525\| BOREK U ČESKÝCH BUDĚJOVIC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 702056\| BOROVNICE U ČESKÝCH BUDĚJOVIC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 608025\| BORŠOV NAD VLTAVOU 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 608572\| BOŠILEC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 633615\| BRANÍŠOV U DUBNÉHO 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 745642\| BRANIŠOVICE U ŘÍMOVA 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 794147\| BŘEHOV 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 613941\| BŘEZÍ U TÝNA NAD VLTAVOU 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 763772\| BZÍ U DOLNÍHO BUKOVSKA 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 656747\| ČAKOV U ČESKÝCH BUDĚJOVIC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 656755\| ČAKOVEC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 618993\| ČEJKOVICE U HLUBOKÉ NAD VLTAV. 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 668460\| ČERVENÝ ÚJEZDEC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 621919\| ČESKÉ BUDĚJOVICE 1 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 621943\| ČESKÉ BUDĚJOVICE 2 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 622052\| ČESKÉ BUDĚJOVICE 3 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 622222\| ČESKÉ BUDĚJOVICE 4 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 622281\| ČESKÉ BUDĚJOVICE 5 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 622346\| ČESKÉ BUDĚJOVICE 6 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 622486\| ČESKÉ BUDĚJOVICE 7 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 622729\| ČESKÉ VRBNÉ 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 721093\| ČEŠNOVICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 624781\| DASNÝ 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 794155\| DEHTÁŘE U ČESKÝCH BUDĚJOVIC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 622320\| DOBRÁ VODA U ČESKÝCH BUDĚJOVIC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 645524\| DOBŘEJOVICE U HOSÍNA 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 628077\| DOBŠICE U TÝNA NAD VLTAVOU 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 628824\| DOLNÍ BUKOVSKO 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 750727\| DOLNÍ SLOVĚNICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 745651\| DOLNÍ STROPNICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 631124\| DOUBRAVA NAD VLTAVOU 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 654043\| DOUBRAVKA U TÝNA NAD VLTAVOU 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 631400\| DOUDLEBY 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 631833\| DRAHOTĚŠICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 633135\| DŘÍTEŇ 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 633534\| DUBIČNÉ 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 633623\| DUBNÉ 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 634255\| DYNÍN 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 683990\| HABŘÍ U LIPÍ 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 797031\| HARTMANICE U ŽIMUTIC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 702072\| HEŘMAŇ U ČESKÝCH BUDĚJOVIC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 746681\| HLAVATCE U ČESKÝCH BUDĚJOVIC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 639192\| HLINCOVÁ HORA 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 785679\| HLINSKO U VRÁTA 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 639605\| HLUBOKÁ NAD VLTAVOU 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 772194\| HNĚVKOVICE U TÝNA NAD VLTAVOU 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 641588\| HOMOLE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 642673\| HORNÍ BUKOVSKO 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 685151\| HORNÍ MILETÍN 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 645532\| HOSÍN 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 646016\| HOSTY 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 648001\| HRDĚJOVICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 670049\| HROZNĚJOVICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 649589\| HŮRKY U LISOVA 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 649651\| HŮRY 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 793914\| HVOZDEC U LIŠOVA 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 760218\| CHLUM NAD MALŠÍ 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 653501\| CHOTÝČANY 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 654051\| CHRÁŠŤANY U TÝNA NAD VLTAVOU 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 654981\| CHVALEŠOVICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 633631\| JARONICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 670057\| JAROSLAVICE U KOSTELCE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 780880\| JEDOVARY 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 683027\| JELMO 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 659452\| JEZNICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 743461\| JIVNO 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 662208\| KALIŠTĚ U ČESKÝCH BUDĚJOVIC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 684007\| KALIŠTĚ U LIPÍ 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 662925\| KAMENNÝ ÚJEZD 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 613959\| KNÍN 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 613967\| KOČÍN 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 668478\| KOLNÝ 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 668516\| KOLODĚJE NAD LUŽNICÍ 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 654060\| KOLOMĚŘICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 670065\| KOSTELEC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 797057\| KRAKOVČICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 673111\| KRASEJOVKA 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 633640\| KŘENOVÍCE U DUBNÉHO 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 613975\| KŘTĚNOV 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 684015\| KVÍTKOVICE U LIPÍ 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 679798\| LEDENICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 685160\| LEVÍN U LIŠOVA 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 765783\| LHOTA POD HORAMI 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 634271\| LHOTA U DYNÍNA 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 668486\| LHOTICE U ČESKÝCH BUDĚJOVIC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 683035\| LIBNÍČ 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 684023\| LIPÍ 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 670073\| LÍŠNICE U KOSTELCE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 685178\| LI ŠOV 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 685828\| LITORADLICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 686204\| LITVÍNOVICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 686301\| LOČENICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 746703\| MALÉ CHRÁŠŤANY 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 762440\| MAZELOV 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 763802\| MODRÁ HŮRKA 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 745707\| MOKRÝ LOM 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 639613\| MUNICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 626210\| MYDLOVARY U DÍVČIC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 633151\| NÁKŘÍ 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 702102\| NEDABYLE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 703389\| NEPLACHOV 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 686310\| NESMĚN U LOČENIC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 703907\| NETĚCHOVICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 702111\| NOVÁ VES U ČESKÝCH BUDĚJOVIC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 708143\| NUZICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 791628\| OHRAZENÍ 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 710491\| OLEŠNÍK 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 673137\| OTMANKA 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 668761\| PAŠINOVICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 646032\| PAŠOVICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 628841\| PELEJOVICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 721115\| PIŠTÍN 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 641618\| PLANÁ U ČESKÝCH BUDĚJOVIC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 721549\| PLAV 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 670081\| PONĚŠICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 628859\| POPOVICE U DOLNÍHO BUKOVSKA 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 725960\| POŘEŽANY 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 628093\| PŘEDČICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 736791\| PURKAREC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 631841\| RADONICE U DRAHOTĚŠIC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 738557\| RADOŠOVICE U ČESKÝCH BUDĚJOVIC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 741612\| ROUDNÉ 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 743470\| RUDOLFOV U ČESKÝCH BUDĚJOVIC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 745723\| ŘÍMOV 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 760226\| SEDLCE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 765791\| SEDLEC U TEMELÍNA 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 628867\| SEDLÍKOVICE U DOLNÍHO BUKOVSKA 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 668770\| SEDLO U KOMÁŘIC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 785091\| SLAVČE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 787205\| SLAVĚTICE U VŠEMYSLIC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 628107\| SMILOVÍCE U TÝNA NAD VLTAVOU 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 797065\| SOBĚTICE U ŽIMUTIC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 753131\| SRUBEC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 754331\| STARÉ HODĚJOVICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 756598\| STRÁŽKOVICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 738565\| STRÝČICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 758035\| STŘÍŽOV NAD MALŠÍ 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 760234\| SVATÝ JAN NAD MALŠÍ 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 762458\| ŠEVĚTÍN 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 763829\| ŠTIPOKLASY 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 765805\| TEMELÍN 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 765813\| TEMELINEC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 702528\| TODNĚ 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 768448\| TROCNOV 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 633658\| TŘEBÍN 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 662216\| TŘEBOTOVICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 628115\| TŘITIM 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 725978\| TUCHONICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 738573\| TUPESY 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 772127\| TÝN NAD VLTAVOU 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 774731\| ÚSILNÉ 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 777382\| VČELNÁ 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 668494\| VELECHVÍN 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 741621\| VIDOV 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 782882\| VITÍN 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 631850\| VLKOV U DRAHOTĚŠIC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 793922\| VLKOVICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 785105\| VRÁBČE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 785687\| VRÁŤO 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 787213\| VŠEMYSLICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 787221\| VŠETEČ 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 789089\| ZÁBLATÍ 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 789283\| ZÁBOŘÍ U ČESKÝCH BUDĚJOVIC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 789755\| ZAHÁJÍ U HLUBOKÉ NAD VLTAVOU 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 785121\| ZAHORČICE U VRÁBČE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 662224\| ZALINY 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 641626\| ZÁVRATY 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 791644\| ZBOROV 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 793272\| ZLIV U ČESKÝCH BUDĚJOVIC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 614009\| ZVĚRKOVICE U TÝNA NAD VLTAVOU 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 793931\| ZVÍKOV U LIŠOVA 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 794163\| ŽABOVŘESKY U ČESKÝCH BUDĚJOVIC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 797073\| ŽIMUTICE 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 603210\| BESEDNICE 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 630241\| DOLNÍ SVINCE 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 790796\| CHLUMEC 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 675768\| KŘEMŽE 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 630284\| PROSTŘEDNÍ SVINCE 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 777820\| PROSTŘEDNÍ SVINCE-HOLKOV 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 751677\| SOBĚNOV 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 698156\| ZÁHORKOVICE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 600873\| BÁŇOVICE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 655074\| BĚLČOVICE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 604372\| BÍLKOV 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 607533\| BOREK U DAČIC 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 615218\| BUDEČ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 615455\| BUDÍŠKOVICE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 617865\| ClZKRAJOV 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 621064\| ČERVENÝ HRÁDEK U DAČIC 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 624403\| DAČICE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 625698\| DEŠNÁ u DAČIC 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 604381\| DOBROHOŠŤ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 617873\| DOLNÍ BOLÍKOV 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 629847\| DOLNÍ NĚMČÍCE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 639532\| HLUBOKÁ U DAČIC 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 617881\| HOLEŠICE u CIZKRAJOVA 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 644030\| HORNÍ SLATINA 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 629855\| HOSTKOVICE U DOLNÍCH NĚMČÍC 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 651770\| HRADÍŠŤKO U DAČIC 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 649074\| HŘÍŠICE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 651788\| CHLUMEC U DAČIC 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 655023\| CHVALETÍN 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 655082\| CHVALKOVICE U DEŠNÉ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 621072\| JERSICE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 666009\| KLEC 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 670553\| KOSTELNÍ VYDŘÍ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 718718\| LIDÉŘOVICE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 684325\| LIPOLEC 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 705357\| MALÁ ROSIČKA 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 691411\| MALÝ PĚČÍN 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 769681\| MÁNESOVICE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 691704\| MARKÉTA 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 750344\| MAŘÍ Ž 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 691712\| MODLETICE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 750352\| MUTISOV 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 617890\| MUTNÁ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 663221\| NÍTOVICE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 706116\| NOVÉ DVORY 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 754315\| NOVÉ HOBZÍ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 720712\| NOVÉ SADY U PÍSEČNÉHO 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 713384\| OSTOJKOVICE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 718726\| PEČ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 720721\| PÍSEČNÉ U SLAVONIC 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 625701\| PLAČOVICE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 637530\| POLŠTĚ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 725617\| PONĚDRAŽ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 725625\| PONĚDRÁŽKA 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 670561\| PROSTŘEDNÍ VYDŘÍ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 739278\| RANCÍŘOV 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 744816\| ŘEČICE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 749974\| SLAVĚTÍN U SLAVONIC 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 750361\| SLAVONICE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 686701\| SMRŽOV U LOMNICE NAD LUŽNICÍ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 754323\| STARÉ HOBZÍ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 769690\| TŘEBĚTICE U DAČIC 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 718734\| URBANEČ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 655031\| VÁCLAVOV U CHVALETÍNA 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 779695\| VELKÝ PĚČÍN 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 780391\| VESCE U DAČIC 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 784184\| VNOROVICE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 784923\| VOLFÍŘOV 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 725633\| ZÁBLATÍ U PONĚDRAŽE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 655091\| ŽUPANOVICE U DEŠNÉ 3304\| PELHŘIMOV\| 609692\| BRATŘÍCE 3304\| PELHŘIMOV\| 645061\| BŘEZINA U HOŘEPNÍKU 3304\| PELHŘIMOV\| 618527\| ČÁSLAVSKO 3304\| PELHŘIMOV\| 634433\| EŠ 3304\| PELHŘIMOV\| 645079\| HOŘEPNÍK 3304\| PELHŘIMOV\| 655490\| CHÝSTOVICE 3304\| PELHŘIMOV\| 692131\| CHYŠNÁ 3304\| PELHŘIMOV\| 659207\| JETŘICHOVEC 3304\| PELHŘIMOV\| 670758\| KOŠETICE 3304\| PELHŘIMOV\| 676136\| KRAMOLÍN U KŘEŠÍNA 3304\| PELHŘIMOV\| 676144\| KŘEŠÍN U PACOVA 3304\| PELHŘIMOV\| 688771\| LUKAVEC U PACOVA 3304\| PELHŘIMOV\| 692140\| MARTINICE U ONŠOVA 3304\| PELHŘIMOV\| 717215\| PACOV 3304\| PELHŘIMOV\| 721051\| PÍŠŤ U HUMPOLCE 3304\| PELHŘIMOV\| 616249\| RADĚJOV U BUŘENIC 3304\| PELHŘIMOV\| 741574\| ROUČKOVICE 3304\| PELHŘIMOV\| 745936\| SALAČOVA LHOTA 3304\| PELHŘIMOV\| 746045\| SAMŠÍN 3304\| PELHŘIMOV\| 692158\| SKORANOVICE 3304\| PELHŘIMOV\| 618551\| ŠTĚDROVICE 3304\| PELHŘIMOV\| 711365\| TĚŠKOVICE U ONŠOVA 3304\| PELHŘIMOV\| 787591\| VYKLANTICE 3304\| PELHŘIMOV\| 792969\| ZHOŘEC U PACOVA 3305\| PÍSEK\| 607789\| BOROVANY U MILEVSKA 3305\| PÍSEK\| 632198\| DRAŽÍC 3305\| PÍSEK\| 654442\| CHŘEŠTOVICE 3305\| PÍSEK\| 654451\| JEHNĚDNO 3305\| PÍSEK\| 733849\| MILENOVÍCE 3305\| PÍSEK\| 749265\| NĚMĚJICE 3305\| PÍSEK\| 795097\| NOVÁ VES U PROTIVÍNA 3305\| PÍSEK\| 749273\| PÍSECKÁ SMOLEČ 3305\| PÍSEK\| 733857\| PROTIVÍN 3305\| PÍSEK\| 760064\| RAKOV U SVATKOVIC 3305\| PÍSEK\| 749281\| SLABČICE 3305\| PÍSEK\| 760072\| SVATKOVICE 3305\| PÍSEK\| 674311\| TĚŠÍNOV U PROTIVÍNA 3305\| PÍSEK\| 600261\| ÚDRAŽ 3305\| PÍSEK\| 674320\| ZÁBOŘÍ U PROTIVÍNA 3305\| PÍSEK\| 795101\| ŽĎÁR U PROTIVÍNA 3306\| PRACHATICE\| 655244\| BABICE U NETOLIC 3306\| PRACHATICE\| 642959\| DOLNÍ CHRÁŠŤANY 3306\| PRACHATICE\| 655252\| CHVALOVICE U NETOLIC 3306\| PRACHATICE\| 691216\| KRTELY 3306\| PRACHATICE\| 655261\| LUŽICE U NETOLIC 3306\| PRACHATICE\| 691224\| MALOVICE U NETOLIC 3306\| PRACHATICE\| 703940\| NETOLICE 3306\| PRACHATICE\| 689785\| OLŠOVICE 3306\| PRACHATICE\| 655279\| ZVĚŘETICE 3307\| STRAKONICE\| 605247\| BLATNÁ 3307\| STRAKONICE\| 789291\| BRATRONICE 3307\| STRAKONICE\| 784338\| ČAVYNĚ 3307\| STRAKONICE\| 623482\| ČÍČENICE 3307\| STRAKONICE\| 636533\| HAJANY U BLATNÉ 3307\| STRAKONICE\| 645796\| HOSTIŠOVICE 3307\| STRAKONICE\| 773603\| HVOŽĎANY U VODŇAN 3307\| STRAKONICE\| 651117\| CHELČICE 3307\| STRAKONICE\| 651494\| CHLUM U BLATNÉ 3307\| STRAKONICE\| 775754\| CHOBOT 3307\| STRAKONICE\| 667579\| KOCELOVÍCE 3307\| STRAKONICE\| 605239\| LAŽÁNKY 3307\| STRAKONICE\| 689734\| MAČKOV 3307\| STRAKONICE\| 681962\| NESTANICE 3307\| STRAKONICE\| 725111\| POLE 3307\| STRAKONICE\| 737402\| RADČICE U VODŇAN 3307\| STRAKONICE\| 755745\| STOŽICE 3307\| STRAKONICE\| 766976\| TCHOŘOVICE 3307\| STRAKONICE\| 651125\| TRUSKOVICE 3307\| STRAKONICE\| 773611\| ÚJEZD U VODŇAN 3307\| STRAKONICE\| 784281\| VODŇANY 3308\| TÁBOR\| 601543\| BECHYNĚ 3308\| TÁBOR\| 758825\| BECHYŇSKÁ SMOLEČ 3308\| TÁBOR\| 758833\| BEŽEROVICE 3308\| TÁBOR\| 605174\| BLATEC U HODĚTÍNA 3308\| TÁBOR\| 607606\| BORKOVICE 3308\| TÁBOR\| 614386\| BŘEZNICE U BECHYNĚ 3308\| TÁBOR\| 619477\| ČENKOV U BECHYNĚ 3308\| TÁBOR\| 619485\| ČENKOV U MALŠIC 3308\| TÁBOR\| 758841\| ČERNÝŠOVICE 3308\| TÁBOR\| 627372\| DOBRONICE U BECHYNĚ 3308\| TÁBOR\| 619493\| DOBŘEJICE 3309\| TÁBOR\| 748722\| DUDOV 3308\| TÁBOR\| 739588\| HAŠKOVCOVA LHOTA 3308\| TÁBOR\| 640263\| HODĚTÍN 3308\| TÁBOR\| 640387\| HODONICE U BECHYNĚ 3308\| TÁBOR\| 650358\| HVOŽĎANY U BECHYNĚ 3308\| TÁBOR\| 790702\| KLEČATY 3308\| TÁBOR\| 753203\| KŘÍDA U STÁDLCE 3308\| TÁBOR\| 790711\| MAŽICE 3308\| TÁBOR\| 691925\| OBORA U MARŠOVÁ 3308\| TÁBOR\| 724211\| PODOLÍ U RATIBOŘSKÝCH HOR 3308\| TÁBOR\| 737593\| RADĚTICE U BECHYNĚ 3308\| TÁBOR\| 739600\| RATAJE U BECHYNĚ 3308\| TÁBOR\| 601560\| SENOŽATY U BECHYNĚ 3308\| TÁBOR\| 758876\| SUDOMĚŘICE U BECHYNĚ 3308\| TÁBOR\| 760901\| SVINY 3308\| TÁBOR\| 619515\| VŠECHLAPY U MALŠIC 3308\| TÁBOR\| 638943\| VYHNÁNICE 3308\| TÁBOR\| 790044\| ZÁHOŘÍ U BECHYNĚ 3308\| TÁBOR\| 790729\| ZÁLŠÍ 3401\| DOMAŽLICE\| 600717\| BABYLON 3401\| DOMAŽLICE\| 601624\| BĚLÁ NAD RADBUZOU 3401\| DOMAŽLICE\| 700479\| BEZVĚROV I 3401\| DOMAŽLICE\| 605620\| BLÍŽEJOV 3401\| DOMAŽLICE\| 608181\| BOŘÍCE U DOMAŽLIC 3401\| DOMAŽLICE\| 770060\| BOZDÍŠ 3401\| DOMAŽLICE\| 692352\| BŘEZÍ U MECLOVA 3401\| DOMAŽLICE\| 615781\| BUKOVÁ U SEMNĚVIC 3401\| DOMAŽLICE\| 601632\| BYSTŘICE U BĚLÉ NAD RADBUZOU 3401\| DOMAŽLICE\| 601641\| ČEČÍN 3401\| DOMAŽLICE\| 601659\| ČERNÁ HORA U BĚLÉ NAD RADBUZOU 3401\| DOMAŽLICE\| 644935\| DOLNÍ METELSKO 3401\| DOMAŽLICE\| 630853\| DOMAŽLICE 3401\| DOMAŽLICE\| 601667\| DOUBRAVKA U BĚLÉ NAD RADBUZOU 3401\| DOMAŽLICE\| 631884\| DRAHOTíN 3401\| DOMAŽLICE\| 632112\| DRAŽENOV 3401\| DOMAŽLICE\| 763837\| HAŠOV 3401\| DOMAŽLICE\| 637980\| HAVLOVICE U DOMAŽLIC 3401\| DOMAŽLICE\| 644927\| HORNÍ METELSKO 3401\| DOMAŽLICE\| 645931\| HOROUŠANY U HOSTOUNĚ 3401\| DOMAŽLICE\| 644960\| HORŠOV 3401\| DOMAŽLICE\| 644871\| HORŠOVSKÝ TÝN 3401\| DOMAŽLICE\| 645940\| HOSTOUŇ U HORŠOVSKÉHO TÝNA 3401\| DOMAŽLICE\| 649031\| HŘÍCHOVICE 3401\| DOMAŽLICE\| 697451\| HVOŽĎANY U POBĚŽOVIC 3401\| DOMAŽLICE\| 653900\| CHRASTAVÍCE 3401\| DOMAŽLICE\| 781622\| CHŘEBŘANY 3401\| DOMAŽLICE\| 770078\| JENÍKOVICE U HORŠOVSKÉHO TÝNA 3401\| DOMAŽLICE\| 644943\| KOCOUROV U HORŠOVSKÉHO TÝNA 3401\| DOMAŽLICE\| 671231\| KOUT NA ŠUMAVĚ 3401\| DOMAŽLICE\| 747335\| KRAKOV 3401\| DOMAŽLICE\| 781631\| LIBOSVÁRY 3401\| DOMAŽLICE\| 689319\| LUŽENIČKY 3401\| DOMAŽLICE\| 692361\| MAŠOVICE U MECLOVA 3401\| DOMAŽLICE\| 692379\| MECLOV 3401\| DOMAŽLICE\| 753009\| MEDNÁ 3401\| DOMAŽLICE\| 641391\| MĚLNÍCE 3401\| DOMAŽLICE\| 693561\| MEZHOLEZY U HORŠOVSKÉHO TÝNA 3401\| DOMAŽLICE\| 694509\| MILAVČE 3401\| DOMAŽLICE\| 645958\| MIRKOVICE 3401\| DOMAŽLICE\| 695S55\| MÍŘKOV 3401\| DOMAŽLICE\| 743950\| MOSTEK U RYBNÍKU 3401\| DOMAŽLICE\| 700070\| MRAKOV 3401\| DOMAŽLICE\| 700461\| MUTĚNÍN 3401\| DOMAŽLICE\| 770094\| NĚMČÍCE U TŘEBNIC 3401\| DOMAŽLICE\| 704342\| NEVOLIČE 3401\| DOMAŽLICE\| 743968\| NOVOSEDLY U RYBNÍKU 3401\| DOMAŽLICE\| 707767\| OHNIŠŤOVICE 3401\| DOMAŽLICE\| 781649\| OPLOTEC 3401\| DOMAŽLICE\| 707775\| OTOV U NOVÉHO KRAMOLÍNA 3401\| DOMAŽLICE\| 707759\| PAŘEZOV 3401\| DOMAŽLICE\| 719951\| PETROVICE U DOMAŽLIC 3401\| DOMAŽLICE\| 751189\| PLEŠ 3401\| DOMAŽLICE\| 722863\| POBĚŽOVICE U DOMAŽLIC 3401\| DOMAŽLICE\| 753017\| POLŽICE U HORŠOVSKÉHO TÝNA 3401\| DOMAŽLICE\| 72616B\| POSTREKOV 3401\| DOMAŽLICE\| 641405\| PŘES 3401\| DOMAŽLICE\| 738255\| RADONICE U MILAVČÍ 3401\| DOMAŽLICE\| 722871\| SEDLEC U POBĚŽOVIC 3401\| DOMAŽLICE\| 746908\| SEDLICE U DOMAŽLIC 3401\| DOMAŽLICE\| 747343\| SEMNĚVICE 3401\| DOMAŽLICE\| 675911\| SEMOŠICE 3401\| DOMAŽLICE\| 641413\| SKAŘEZ 3401\| DOMAŽLICE\| 645966\| SLATINA U HOSTOUNĚ 3401\| DOMAŽLICE\| 751162\| SMOLOV 3401\| DOMAŽLICE\| 752771\| SPÁŇOV 3401\| DOMAŽLICE\| 753033\| SRBY U HORŠOVSKÉHO TÝNA 3401\| DOMAŽLICE\| 700487\| STARÝ KRAMOLÍN 3401\| DOMAŽLICE\| 763845\| SVINNÁ U ŠTÍTAR 3401\| DOMAŽLICE\| 645974\| SVRŽNO 3401\| DOMAŽLICE\| 631922\| ŠIBANOV 3401\| DOMAŽLICE\| 631931\| ŠIDLÁKOV 3401\| DOMAŽLICE\| 707783\| ŠITBOŘ 3401\| DOMAŽLICE\| 763853\| ŠTÍTARY NAD RADBUZOU 3401\| DOMAŽLICE\| 763861\| TASNOVICE 3401\| DOMAŽLICE\| 768065\| TRHANOV 3401\| DOMAŽLICE\| 770108\| TŘEBNICE U DOMAŽLIC 3401\| DOMAŽLICE\| 601675\| ÚJEZD SVATÉHO KŘÍŽE 3401\| DOMAŽLICE\| 747351\| VĚVROV 3401\| DOMAŽLICE\| 781657\| VIDÍCE 3401\| DOMAŽLICE\| 753041\| VÍTÁNÍ 3401\| DOMAŽLICE\| 707791\| VLKANOV U NOVÉHO KRAMOLÍNA 3401\| DOMAŽLICE\| 789925\| ZAHOŘANY U DOMAŽLIC 3401\| DOMAŽLICE\| 722880\| ZÁMĚLIČ 3401\| DOMAŽLICE\| 743925\| ZÁVIST U RYBNÍKU 3401\| DOMAŽLICE\| 794996\| ŽDÁNOV 3401\| DOMAŽLICE\| 751171\| ŽELEZNÁ U SMOLOVÁ 3402\| CHEB\| 669202\| BOR U KOPANINY 3402\| CHEB\| 694771\| DĚVÍN 3402\| CHEB\| 768880\| DLOUHÉ MOSTY 3402\| CHEB\| 681598\| DOBROŠOV U LIBÉ 3402\| CHEB\| 694789\| DOLNÍ ČÁSTKOV 3402\| CHEB\| 769495\| DOUBÍ U TŘEBENĚ 3402\| CHEB\| 694835\| DOUBRAVA 3402\| CHEB\| 769509\| DVOREK 3402\| CHEB\| 634646\| FRANTIŠKOVY LÁZNĚ 3402\| CHEB\| 694797\| HLUBOKÁ U MILHOSTOVA 3402\| CHEB\| 701734\| HNĚVÍN 3402\| CHEB\| 694801\| HORKA U MILHOSTOVA 3402\| CHEB\| 634654\| HORNÍ LOMANY 3402\| CHEB\| 769517\| HORNÍ VES U TŘEBENĚ 3402\| CHEB\| 707686\| HRZÍN U NOVÉHO KOSTELA 3402\| CHEB\| 650919\| CHEB 3402\| CHEB\| 769525\| CHOCOVICE 3402\| CHEB\| 634638\| JEDLIČNÁ 3402\| CHEB\| 768898\| JINDŘICHOV U TRŠNIC 3402\| CHEB\| 634662\| KRAPICE 3402\| CHEB\| 676632\| KŘIŽOVATKA 3402\| CHEB\| 769533\| LESINA 3402\| CHEB\| 707694\| LESNÁ U NOVÉHO KOSTELA 3402\| CHEB\| 721611\| LOMNICKÁ U pLESNÉ 3402\| CHEB\| 726435\| LOUŽEK 3402\| CHEB\| 681636\| LUŽNÁ U FRANTIŠKOVÝCH LÁZNÍ 3402\| CHEB\| 694813\| MILHOSTOV 3402\| CHEB\| 669229\| MLÝNEK 3402\| CHEB\| 676667\| MOSTEK U KŘIŽOVATKY 3402\| CHEB\| 726591\| MÝTINKA U POUSTKY 3402\| CHEB\| 701742\| NEBANICE 3402\| CHEB\| 676641\| NOVÁ VES U KŘIŽOVATKY 3402\| CHEB\| 698296\| NOVÝ ŽĎÁR 3402\| CHEB\| 726605\| OSTROH 3402\| CHEB\| 748102\| SKALNÁ 3402\| CHEB\| 634689\| SLATINA U FRANTIŠKOVÝCH LÁZNÍ 3402\| CHEB\| 748111\| STARÝ RYBNÍK 3402\| CHEB\| 650871\| STŘÍŽOV U CHEBU 3402\| CHEB\| 748137\| SUCHÁ U SKALNÉ 3402\| CHEB\| 721646\| ŠNEKY 3402\| CHEB\| 768901\| TRŠNICE 3402\| CHEB\| 721654\| VACKOV 3402\| CHEB\| 694827\| VACKOVÉC 3402\| CHEB\| 676659\| VELKÝ LUH 3402\| CHEB\| 748145\| VELKÝ RYBNÍK U SKALNÉ 3402\| CHEB\| 784630\| VOJTANOV 3402\| CHEB\| 769576\| VOKOV U TŘEBENĚ 3402\| CHEB\| 748129\| VONŠOV 3402\| CHEB\| 634697\| ŽÍROVICE 3403\| KARLOVY VARY\| 663581\| BOHATÍCE 3403\| KARLOVY VARY\| 663701\| DRÁHOVÍCE 3403\| KARLOVY VARY\| 663549\| DVORY 3403\| KARLOVY VARY\| 716596\| OTOVICE U KARLOVÝCH VAR 3403\| KARLOVY VARY\| 663557\| RYBÁŘE 3403\| KARLOVY VARY\| 753858\| STARÁ ROLE 3403\| KARLOVY VARY\| 631060\| TAŠOVICE 3403\| KARLOVY VARY\| 663492\| TUHNICE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 703460\| DVOREC 3406\| PLZEŇ - JIH\| 665495\| KLÁŠTER U NEPOMUKA 3406\| PLZEŇ - JIH\| 786187\| SRBY NAD ÚSLAVOU 3406\| PLZEŇ - JIH\| 697991\| TŘEBČICE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 795569\| ŽĎÁR U BLOVIC 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 619434\| ČEMINY 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 722812\| DOLANY U STŘÍBRA 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 638684\| DOLNÍ SEKYŘANY 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 631141\| DOUBRAVA U PLZNĚ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 774171\| HRACHOLUSKY NADE MŽÍ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 774197\| KNÍ JE 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 702706\| LHOTKA U NEKMÍŘE 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 774383\| LÍPA U ÚNEŠOVA 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 649503\| LIPNO U HUNČIC 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 693430\| MĚSTO TOUŠKOV 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 685208\| NÁKLOV 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 721522\| NEBŘEZINY 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 721735\| PLEŠNICE 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 722804\| PŇOVANY 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 679640\| PŘÍŠOV 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 740551\| ROCHLOV 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 685216\| TŘEBOBUZ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 774219\| ÚLICE 3408\| ROKYCANY\| 662402\| KAMENEC U RADNIC 3408\| ROKYCANY\| 681369\| LHOTKA U RADNIC 3409\| SOKOLOV\| 685861\| HORNÍ ČÁSTKOV 3409\| SOKOLOV\| 672254\| HRÁDEK U KRAJKOVÉ 3409\| SOKOLOV\| 661601\| KACEŘOV U KYNŠPERKA NAD OHŘÍ 3409\| SOKOLOV\| 685879\| LÍTOV 3409\| SOKOLOV\| 672301\| MARKVAREC U KRAJKOVÉ 3409\| SOKOLOV\| 710962\| OLOVÍ 3410\| TACHOV\| 602531\| BENEŠOVICE 3410\| TACHOV\| 602701\| BERNARTICE 3410\| TACHOV\| 770655\| BEZDĚKOV U TŘEMEŠNÉHO 3410\| TACHOV\| 607291\| BOJEČNICE 3410\| TACHOV\| 710261\| BONĚTICE 3410\| TACHOV\| 710270\| BONĚTIČKY 3410\| TACHOV\| 607304\| BOR U TACHOVA 3410\| TACHOV\| 602710\| BOREK U TACHOVA 3410\| TACHOV\| 607312\| BOROVANY U BORU 3410\| TACHOV\| 667927\| BŘETISLAV 3410\| TACHOV\| 617385\| CEBIV 3410\| TACHOV\| 754731\| DARMYŠL 3410\| TACHOV\| 602728\| DEHETNÁ 3410\| TACHOV\| 680281\| DOLNÍ VÍSKA 3410\| TACHOV\| 770663\| DUBEC 3410\| TACHOV\| 778702\| JADRUŽ 3410\| TACHOV\| 607347\| KOŠOV U BORU 3410\| TACHOV\| 620416\| KRÁSNÉ ÚDOLÍ U ČERNOŠÍNA 3410\| TACHOV\| 778711\| KUNDRATICE U PŘIMDY 3410\| TACHOV\| 678830\| LABUŤ 3410\| TACHOV\| 607355\| LUŽNÁ U BORU 3410\| TACHOV\| 778729\| MALÉ DVORCE 3410\| TACHOV\| 736104\| NOVÁ VES POD PŘIMDOU 3410\| TACHOV\| 710288\| OLEŠNÁ 3410\| TACHOV\| 770671\| PAVLÍKOV U TŘEMEŠNÉHO 3410\| TACHOV\| 733717\| PROSTIBOŘ 3410\| TACHOV\| 736112\| PŘIMDA 3410\| TACHOV\| 754749\| RACOV 3410\| TACHOV\| 771112\| RÁJOV U TŘÍŠKOLUP 3410\| TACHOV\| 756351\| SOUMĚŘ 3410\| TACHOV\| 754757\| STARÉ SEDLO U TACHOVA 3410\| TACHOV\| 602736\| STRACHOVICE U BERNARTIC 3410\| TACHOV\| 756369\| STRÁŽ U TACHOVA 3410\| TACHOV\| 742601\| SVATÁ KATEŘINA U ROZVADOVA 3410\| TACHOV\| 761451\| SVOJŠÍN 3410\| TACHOV\| 792888\| TELÍCE 3410\| TACHOV\| 770680\| TŘEMEŠNÉ 3410\| TACHOV\| 771121\| TŘÍSKOLUPY POD PŘIMDOU 3410\| TACHOV\| 612677\| TUNĚCHODY U STŘÍBRA 3410\| TACHOV\| 773824\| ÚJEZD POD PŘIMDOU 3410\| TACHOV\| 778737\| VELKÉ DVORCE 3410\| TACHOV\| 607398\| VYSOČANY U BORU 3410\| TACHOV\| 790290\| ZÁCHLUMÍ U STŘÍBRA 3502\| DĚČÍN\| 625230\| BYNOV 3502\| DĚČÍN\| 624926\| DĚČÍN 3502\| DĚČÍN\| 625035\| DĚČÍN-STARÉ MĚSTO 3502\| DĚČÍN\| 614211\| FOLKNÁŘE 3502\| DĚČÍN\| 672700\| FUKOV 3502\| DĚČÍN\| 625221\| HORNÍ OLDŘICHOV 3502\| DĚČÍN\| 625086\| CHROCHVICE 3502\| DĚČÍN\| 607185\| KŘEŠICE U DĚČÍNA 3502\| DĚČÍN\| 600458\| LABSKÁ STRÁŇ 3502\| DĚČÍN\| 660051\| MARTINĚVES U DĚČÍNA 3502\| DĚČÍN\| 625141\| PODMOKLY 3502\| DĚČÍN\| 686280\| SEVERNÍ 3502\| DĚČÍN\| 781886\| VILÉMOV U ŠLUKNOVA 3503\| CHOMUTOV\| 614491\| BŘEZNO U CHOMUTOVA 3503\| CHOMUTOV\| 614505\| DENĚTICE 3503\| CHOMUTOV\| 692255\| DOBŘENEC 2 3503\| CHOMUTOV\| 782416\| HÁJ 2 U VINTÍŘOVA 3503\| CHOMUTOV\| 614513\| HOLETICE 3503\| CHOMUTOV\| 648779\| HRUŠOVANY U CHOMUTOVA 3503\| CHOMUTOV\| 650722\| CHBANY 3503\| CHOMUTOV\| 661686\| KADAŇ 3503\| CHOMUTOV\| 782432\| KOJETÍN 2 U RADONIC 3503\| CHOMUTOV\| 692271\| KONICE 2 U MAŠŤOVA 3503\| CHOMUTOV\| 648787\| LAŽANY U CHOMUTOVA 3503\| CHOMUTOV\| 681903\| LIBĚDICE 3503\| CHOMUTOV\| 692280\| MAŠŤOV 3503\| CHOMUTOV\| 772593\| NEZABYLICE 3503\| CHOMUTOV\| 773255\| PASTVINY 1 3503\| CHOMUTOV\| 719561\| PĚTI PSY 3503\| CHOMUTOV\| 725048\| POLÁKY 3503\| CHOMUTOV\| 650731\| PŘESKAKY 3503\| CHOMUTOV\| 719579\| RAČETICE 3503\| CHOMUTOV\| 738280\| RADONICE U KADANĚ 3503\| CHOMUTOV\| 740675\| ROKLE 3503\| CHOMUTOV\| 650749\| ROZTYLY 3503\| CHOMUTOV\| 782475\| SEDLEC I U RADONIC 3503\| CHOMUTOV\| 650757\| SOBĚSUKY NAD OHŘÍ 3503\| CHOMUTOV\| 614548\| STRANNÁ U NECHRÁNÍC 3503\| CHOMUTOV\| 759597\| SUŠANY 3503\| CHOMUTOV\| 604160\| ŠKRLE 3503\| CHOMUTOV\| 771899\| TUŠIMICE 3503\| CHOMUTOV\| 773280\| ÚHOŠŤ 3503\| CHOMUTOV\| 773271\| ÚHOŠŤANY 3503\| CHOMUTOV\| 650765\| VADKOVICE 3503\| CHOMUTOV\| 778001\| VELIKÁ VES 3503\| CHOMUTOV\| 650773\| VIKLETICE 3503\| CHOMUTOV\| 781894\| VILÉMOV U KADANĚ 3503\| CHOMUTOV\| 782238\| VINAŘE U KADANĚ 3503\| CHOMUTOV\| 782441\| VINTÍŘOV U RADONIC 3503\| CHOMUTOV\| 782459\| VOJNÍN 3503\| CHOMUTOV\| 787035\| VŠEHRDY 3503\| CHOMUTOV\| 648795\| VYSOČANY U CHOMUTOVA 3505\| LIBEREC\| 667498\| KOBYLY 3505\| LIBEREC\| 735744\| NESVAČILY U VŠELIBIC 3505\| LIBEREC\| 736309\| PŘÍŠOVICE 3505\| LIBEREC\| 751847\| STŘÍŽOVICE U PĚNČÍNA 3505\| LIBEREC\| 760731\| SVIJANSKÝ ÚJEZD 3505\| LIBEREC\| 760749\| SVIJANY 3506\| LITOMĚŘICE\| 606669\| BOHUŠOVICE NAD OHŘÍ 3506\| LITOMĚŘICE\| 609919\| BRŇANY 3506\| LITOMĚŘICE\| 723339\| BRNÍKOV 3506\| LITOMĚŘICE\| 612898\| BROZANY 3506\| LITOMĚŘICE\| 614971\| BŘEŽANY NAD OHŘÍ 3506\| LITOMĚŘICE\| 620335\| ČERNIV 3506\| LITOMĚŘICE\| 622583\| ČESKÉ KOPISTY 3506\| LITOMĚŘICE\| 628182\| DOKSANY 3506\| LITOMĚŘICE\| 633321\| DUBANY 3506\| LITOMĚŘICE\| 634441\| EVAŇ 3506\| LITOMĚŘICE\| 634450\| HORKA U LIBOCHOVIC 3506\| LITOMĚŘICE\| 612901\| HOSTĚNICE U BROZAN 3506\| LITOMĚŘICE\| 648086\| HRDLY 3506\| LITOMĚŘICE\| 653225\| CHOTĚŠOV U VRBIČAN 3506\| LITOMĚŘICE\| 664693\| KEBLICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 741795\| KOSTELEC NAD OHŘÍ 3506\| LITOMĚŘICE\| 639273\| LBÍN 3506\| LITOMĚŘICE\| 676063\| LEVOUSY 3506\| LITOMĚŘICE\| 683124\| LIBOCHOVICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 685429\| LITOMĚŘICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 706337\| NOVÉ KOPISTY 3506\| LITOMĚŘICE\| 725773\| POPLZE 3506\| LITOMĚŘICE\| 733482\| PROSMYKY 3506\| LITOMĚŘICE\| 738701\| RADOVESICE U LIBOCHOVIC 3506\| LITOMĚŘICE\| 740560\| ROCHOV 3506\| LITOMĚŘICE\| 747831\| SIŘEJOVICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 749648\| SLATINA POD HAZMBURKEM 3506\| LITOMĚŘICE\| 724840\| STAŇKOVICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 766470\| TEREZÍN 3506\| LITOMĚŘICE\| 785997\| VRBIČANY U LOVOSIC 3506\| LITOMĚŘICE\| 794171\| ŽABOVŘESKY NAD OHŘÍ 3507\| LOUNY\| 605786\| BLŠANY 3507\| LOUNY\| 614904\| BŘEŽANY U ŽATCE 3507\| LOUNY\| 616320\| BUŠKOVICE 3507\| LOUNY\| 619621\| ČERADICE U ŽATCE 3507\| LOUNY\| 614912\| ČÍŇOV 3507\| LOUNY\| 664456\| DOLANKY U KAŠTIC 3507\| LOUNY\| 684945\| DOLEJŠÍ HŮRKY 3507\| LOUNY\| 723282\| HLUBANY 3507\| LOUNY\| 797499\| HOŘETICE U ŽIŽELIC 3507\| LOUNY\| 703508\| CHMELÍŠTNÁ 3507\| LOUNY\| 706701\| CHUDEŘÍN 3507\| LOUNY\| 664464\| KAŠTICE 3507\| LOUNY\| 619639\| KLIČÍN 3507\| LOUNY\| 682616\| KLUČEK 3507\| LOUNY\| 666947\| KNĚŽICE U PODBOŘAN 3507\| LOUNY\| 673862\| KRÁSNÝ DVŮR 3507\| LOUNY\| 723304\| LETOV 3507\| LOUNY\| 682641\| LIBĚŠOVICE 3507\| LOUNY\| 683230\| LIBOŘICE 3507\| LOUNY\| 682632\| LÍČKOV 3507\| LOUNY\| 690066\| MALÁ ČERNOC 3507\| LOUNY\| 692751\| MĚCHOLUPY U ŽATCE 3507\| LOUNY\| 737691\| MILČEVES 3507\| LOUNY\| 692760\| MILOŠICE 3507\| LOUNY\| 777706\| MINICE 3507\| LOUNY\| 702374\| NEHASICE 3507\| LOUNY\| 703516\| NEPOMYŠL 3507\| LOUNY\| 664472\| NEPROBYLICE U KAŠTIC 3507\| LOUNY\| 723215\| NOVÁ VES U PODBOŘAN 3507\| LOUNY\| 706710\| NOVÉ SEDLO U ŽATCE 3507\| LOUNY\| 708917\| OČIHOV 3507\| LOUNY\| 708925\| OČIHOVEC 3507\| LOUNY\| 723223\| PODBOŘANSKÝ ROHOZEC 3507\| LOUNY\| 723231\| PODBOŘANY 3507\| LOUNY\| 757004\| PŘÍVLAKY 3507\| LOUNY\| 736538\| PŠOV U PODBOŘAN 3507\| LOUNY\| 737704\| RADÍČEVES 3507\| LOUNY\| 625906\| SÁDEK U DEŠTNICE 3507\| LOUNY\| 746495\| SEDČICE 3507\| LOUNY\| 682659\| SIŘEM 3507\| LOUNY\| 751561\| SOBĚCHLEBY U PODBOŘAN 3507\| LOUNY\| 605794\| STACHOV U BLŠAN 3507\| LOUNY\| 753629\| STAŇKOVICE U ŽATCE 3507\| LOUNY\| 736546\| SÝROVÍCE 3507\| LOUNY\| 771139\| TŘÍŠKOLUPY 3507\| LOUNY\| 772046\| TVRŠICE 3507\| LOUNY\| 619647\| VĚTRUŠICE 3507\| LOUNY\| 746509\| ŽABOKLIKY 3507\| LOUNY\| 795836\| ŽELEČ U ŽATCE 3507\| LOUNY\| 683248\| ŽELEZNÁ U LIBOŘIC 3507\| LOUNY\| 797502\| ŽIŽELICE U ŽATCE 3508\| MOST\| 638021\| HAVRAN 3508\| MOST\| 796816\| STRÁNCE 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 775096\| BUKOV 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 775053\| KLÍŠE 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 774871\| ÚSTÍ NAD LABEM 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 709620\| BABICE U OKROUHLICE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 600784\| BAČKOV 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 695734\| BARTOUŠOV 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 672076\| BOHUMILICE U KOŽLÍ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 606936\| BOJIŠTĚ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 612839\| BROUMOVA LHOTA 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 640077\| BUDEČ NAD ŽELIVKOU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 621277\| ČESKÁ JABLONNÁ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 623661\| ČÍHOŠŤ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 626571\| DLOUHÁ VES U HAVLÍČKOVA BRODU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 626961\| DOBRÁ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 680532\| DOBRNICE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 760471\| DOLNÍ BOHUŠICE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 628778\| DOLNÍ BŘEZINKA 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 626716\| DOLNÍ DLUŽINY 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 629197\| DOLNÍ JABLONNÁ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 629740\| DOLNÍ MĚSTO 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 781398\| DOLNÍ VĚZNICE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 632660\| DRUHANOV 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 635197\| FRÝDNAVA 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 636363\| HABREK 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 640085\| HABROVČICE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 636479\| HABRY 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 623679\| HLOHOV 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 640093\| HNĚVKOVICE U LEDČE NAD SÁZAVOU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 760480\| HORNÍ BOHUŠICE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 626724\| HORNÍ DLUŽINY 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 736236\| HORNÍ POHLEĎ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 781401\| HORNÍ VĚŽNÍCE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 646792\| HRADEC U LEDČE NAD SÁZAVOU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 623687\| HROZNĚTÍN U ČÍHOŠTĚ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 649121\| HŘIŠTĚ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 640107\| CHOTĚMĚŘICE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 654272\| CHRTNÍČ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 658014\| CHŘENOVICE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 662381\| KÁMEN U HABRŮ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 662810\| KAMENNÁ LHOTA 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 767042\| KNĚŽ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 762806\| KNĚŽSKÁ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 635499\| KOBYLÍ HLAVA 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 684210\| KOCHÁNOV U LIPNÍČKY 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 606944\| KOUTY U BOJIŠTĚ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 671665\| KOZLOV U LEDČE NAD SÁZAVOU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 672084\| KOŽLÍ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 746274\| KUNEMIL 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 678571\| KYNICE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 679712\| LEDEČ NAD SÁZAVOU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 680541\| LEŠTINA U SVĚTLÉ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 700185\| LEŠTINKA U SVĚTLÉ NAD SÁZAVOU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 684228\| LIPNIČKA 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 600792\| LUBNO U BAČKOVA 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 688282\| LUČÍCE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 690431\| MALČÍN 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 629766\| MEZIKLASÍ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 673498\| MOZOĽOV U KRÁSNÉ HORY 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 700193\| MRZKOVICE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 606952\| MSTISLAVICE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 640115\| NOVÁ VES U DOLNÍCH KRÁLOVIC 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 705896\| NOVÁ VES U LEŠTINY 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 705985\| NOVÁ VES U SVĚTLÉ NAD SÁZAVOU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 636371\| OBRVAŇ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 709654\| OKROUHLICE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 709697\| OKROUHLIČKA 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 710130\| OLEŠENKA 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 671681\| OLEŠNÁ U LEDČE NAD SÁZAVOU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 709662\| OLEŠNICE U OKROUHLICE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 783986\| OPATOVICE U SVĚTLÉ NAD SÁZAVOU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 646806\| OSTROV U LEDČE NAD SÁZAVOU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 717126\| OVESNÁ LHOTA 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 718378\| PAVLOV U LEDČE NAD SÁZAVOU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 683914\| PETRKOV 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 726010\| POŘÍČÍ U PŘIBYSLAVI 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 750999\| POZOVICE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 662399\| PROSEČ U KAMENE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 735698\| PŘIBYSLAV 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 736244\| PŘÍSEKA U SVĚTLÉ NAD SÁZAVOU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 684236\| RADOSLOVICE U LIPNIČKY 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 746282\| SÁZAVKA 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 672092\| SECHOV 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 736252\| SLUŽÁTKY 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 751006\| SMILOV U ŠTOKŮ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 636380\| SOUBOŘ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 757705\| STŘÍBRNÉ HORY U PŘIBYSLAVU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 764043\| STUDÉNKA U ŠTOKŮ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 760510\| SVĚTLÁ NAD SÁZAVOU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 762814\| ŠACHOTÍN 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 762822\| ŠLAPANOV 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 680559\| ŠTĚPÁNOV U LEŠTINY 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 764051\| ŠTOKY 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 767051\| TIS U HABRŮ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 623695\| TUNOCHODY 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 606961\| VELIKÁ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 782017\| VILÉMOVICE U LEDČE NAD SÁZAVOU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 783994\| VLKANOV 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 680567\| VRBICE U LEŠTINY 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 640131\| ZAHÁJÍ U HNĚVKOVIC 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 760536\| ZÁVIDKOVICE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 600806\| ZBOŽÍ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 623709\| ZDESLAVICE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 760544\| ŽEBRÁKOV U SVĚTLÉ NAD SÁZAVOU 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 600890\| BARCHOV 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 601934\| BĚLEČ NAD ORLICÍ 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 605581\| BLEŠNO 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 605972\| BOHARYNĚ 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 613878\| BŘEZHRAD 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 787400\| BŘÍZA U VŠESTAR 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 616044\| BUKOVINA U HRADCE KRÁLOVÉ 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 620238\| ČERNILOV 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 620629\| ČERNOŽICE NAD LABEM 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 626252\| DIVEC 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 626627\| DLOUHÉ DVORY 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 627747\| DOBŘENICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 628166\| DOHALICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 702226\| DOLNÍ NEDĚLIŠTĚ 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 630039\| DOLNÍ PŘÍM 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 636487\| HABŘINA 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 641294\| HOLOHAVÝ 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 702218\| HORNÍ NEDĚLIŠTĚ 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 643866\| HORNÍ PŘÍM 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 646873\| HRADEC KRÁLOVÉ 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 647322\| HRÁDEK U NECHANIC 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 649023\| HŘIBSKO 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 649198\| HUBENICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 681717\| HVOZDNICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 653021\| CHOTĚLICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 647225\| KLUKY 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 669831\| KOSICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 669849\| KOSIČKY 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 746916\| KRÁSNICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 67 4141\| KRATONOHY 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 769410\| KRŇOVICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 647209\| KUKLENY 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 677051\| KUNČICE U NECHANIC 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 681105\| LHOTA POD LIBČANY 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 681725\| LIBČANY 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 683485\| LIBRANTICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 683922\| LÍPA U HRADCE KRÁLOVÉ 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 686387\| LODÍN 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 686417\| LOCHENICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 702463\| LUBNO U NECHANIC 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 689220\| LUŽANY NAD TROTINOU 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 691305\| MALŠOVA LHOTA 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 646997\| MALŠOVICE U HRADCE KRÁLOVÉ 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 693073\| MĚNíK U NOVÉHO BYDŽOVA 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 674150\| MICHNOVKA 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 697311\| MLÉKOSRBY 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 698261\| MOKROVOUSY 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 700959\| MŽANY 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 702471\| NECHANICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 703371\| NEPASICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 703711\| NEROŠOV 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 706396\| NOVÉ MĚSTO NAD CIDLINOU 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 647187\| NOVÝ HRADEC KRÁLOVÉ 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 674168\| OBĚDOVÍCE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 713058\| OSICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 713091\| OSIČKY 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 717533\| PAMĚTNÍK 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 720127\| PETROVICE U NOVÉHO BYDŽOVA 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 720917\| PÍSEK U CHLUMCE NAD CIDLINOU 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 721204\| PLÁCKY 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 721212\| PLAČICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 721930\| PLOTIŠTĚ NAD LABEM 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 769436\| POLÁNKY NAD DĚDINOU 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 725471\| POLIZY 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 725820\| POPOVICE U NECHANIC 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 732915\| PRASKAČKA 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 647101\| PRAŽSKÉ PŘEDMĚSTÍ 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 733091\| PROBLUZ 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 734292\| PŘEDMĚŘICE NAD LABEM 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 605999\| PUCHLOVICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 737381\| RAČICE NAD TROTINOU 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 737763\| RADÍKOVICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 738450\| RADOSTOV 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 740306\| RODOV 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 787418\| ROSNICE U VŠESTAR 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 741639\| ROUDNICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 741825\| ROUDNICKÁ 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 742228\| ROZBĚŘICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 746924\| SEDLICE U HRADCE KRÁLOVÉ 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 747939\| SKALICE U SMIŘIC 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 748331\| SKOCHOVICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 749656\| SLATINA U HRADCE KRÁLOVÉ 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 646971\| SLEZSKÉ PŘEDMĚSTÍ 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 750948\| SMIDARY 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 751081\| SMIŘICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 751987\| SOBĚTUŠ 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 752649\| SOVĚTICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 702480\| STARÉ NECHANICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 755451\| STĚŽERY 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 755478\| STĚŽÍRKY 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 755770\| STRAČOV 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 700967\| STRAČOVSKÁ LHOTA 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 757586\| STŘEZETICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 758981\| SUCHÁ U NECHANIC 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 787426\| SVĚTÍ 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 760765\| SVINARY 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 761125\| SVOBODNÉ DVORY 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 761826\| SYROVÁTKA 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 769444\| ŠTĚNKOV 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 765431\| TĚCHLOVÍCE U HRADCE KRÁLOVÉ 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 713066\| TRÁVNÍK U OSIC 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 768260\| TRNAVA 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 769452\| TŘEBECHOVICE POD OREBEM 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 647047\| TŘEBEŠ 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 770752\| TŘESOVICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 771457\| TŮNĚ U NECHANIC 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 773654\| ÚJEZD U HRADCE KRÁLOVÉ 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 732923\| URBANICE U PRASKAČKY 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 726583\| VĚKOŠE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 600610\| VELKÉ BABICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 732931\| VLČKOVICE U PRASKAČKY 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 787434\| VŠESTARY 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 790320\| VYSOČANY U NOVÉHO BYDŽOVA 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 788082\| VYSOKÁ NAD LA3EM 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 793957\| ZVÍKOV NAD BYSTŘICÍ 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 681733\| ŽELÍ 3603\| CHRUDIM\| 604895\| BÍTOVANY 3603\| CHRUDIM\| 648281\| BLANSKO U HROCHOVA TÝNCE 3603\| CHRUDIM\| 618322\| BLÍŽŇOVICE 3603\| CHRUDIM\| 761761\| BOR U CHROUSTOVIC 3603\| CHRUDIM\| 608190\| BOŘÍCE U HROCHOVA TÝNCE 3603\| CHRUDIM\| 761770\| BRČEKOLY 3603\| CHRUDIM\| 616567\| BYLANY 3603\| CHRUDIM\| 627267\| DOBRKOV 3603\| CHRUDIM\| 628697\| DOLNÍ BEZDĚKOV 3603\| CHRUDIM\| 777617\| DVAKAČOVICE 3603\| CHRUDIM\| 638731\| HEŘMANŮV MĚSTEC 3603\| CHRUDIM\| 641111\| HOLEŠOVICE 3603\| CHRUDIM\| 641723\| HONBICE 3603\| CHRUDIM\| 641987\| HORKA U CHRUDIMI 3603\| CHRUDIM\| 648477\| HROUBOVICE 3603\| CHRUDIM\| 638749\| CHOTĚNICE 3603\| CHRUDIM\| 653799\| CHRAST 3603\| CHRUDIM\| 654264\| CHROUSTOVICE 3603\| CHRUDIM\| 654299\| CHRUDIM 3603\| CHRUDIM\| 658448\| JENIŠOVICE U CHRUDIMI 3603\| CHRUDIM\| 662666\| KAMENÍČKY 3603\| CHRUDIM\| 667633\| KOČÍ 3603\| CHRUDIM\| 758485\| KOŠINOV 3603\| CHRUDIM\| 616583\| LÁNY U BYLAN 3603\| CHRUDIM\| 681164\| LHOTA U CHROUSTOVIC 3603\| CHRUDIM\| 784991\| LHOTY 3603\| CHRUDIM\| 641731\| LIBANICE 3603\| CHRUDIM\| 687847\| LOZICE 3603\| CHRUDIM\| 689254\| LUŽE 3603\| CHRUDIM\| 692573\| MEDLEŠICE 3603\| CHRUDIM\| 693278\| MĚSTEC 3603\| CHRUDIM\| 698369\| MORAŠICE U CHRUDIMI 3603\| CHRUDIM\| 700983\| NABOČANY 3603\| CHRUDIM\| 712086\| OREL 3603\| CHRUDIM\| 723622\| PODĚČELY 3603\| CHRUDIM\| 723860\| PODLAŽICE 3603\| CHRUDIM\| 735159\| PŘESTAVLKY U CHRUDIMI 3603\| CHRUDIM\| 737798\| RADIM 3603\| CHRUDIM\| 741191\| ROSICE U CHRASTI 3603\| CHRUDIM\| 742244\| ROZHOVÍCE 3603\| CHRUDIM\| 745324\| ŘESTOKY 3603\| CHRUDIM\| 747866\| SKÁLA U CHRASTI 3603\| CHRUDIM\| 698377\| SKUPICE U CHRUDIMI 3603\| CHRUDIM\| 749176\| SKUTÍČKO 3603\| CHRUDIM\| 749796\| SLATIŇANY 3603\| CHRUDIM\| 751961\| SOBĚTUCHY 3603\| CHRUDIM\| 751979\| STOLANY 3603\| CHRUDIM\| 761788\| SYNČANY 3603\| CHRUDIM\| 667641\| TOPOL 3603\| CHRUDIM\| 768529\| TROJOVICE 3603\| CHRUDIM\| 632856\| TŘIBŘICHY 3603\| CHRUDIM\| 771465\| TUNĚCHODY 3603\| CHRUDIM\| 773298\| ÚHŘETICE 3603\| CHRUDIM\| 654361\| VESTEC U CHRUDIMI 3603\| CHRUDIM\| 712094\| VLČNOV U CHRUDIMI 3603\| CHRUDIM\| 785008\| VORTOVÁ 3603\| CHRUDIM\| 790362\| ZAJEČICE U CHRUDIMI 3603\| CHRUDIM\| 790419\| ZÁJEZDEC 3603\| CHRUDIM\| 658464\| ZALAŽANY 3604\| JIČÍN\| 615188\| BUDČEVES 3604\| JIČÍN\| 617474\| CEREKVICE NAD BYSTŘICÍ 3604\| JIČÍN\| 627071\| DOLNÍ DOBRÁ VODA 3604\| JIČÍN\| 740861\| DOLNÍ ROKYTŇANY 3604\| JIČÍN\| 746312\| HROBIČANY 3604\| JIČÍN\| 652334\| CHOLENICE 3604\| JIČÍN\| 669296\| KOPIDLNO 3604\| JIČÍN\| 797677\| KOZOJEDY U ŽLUNIC 3604\| JIČÍN\| 749842\| MILÍČEVES 3604\| JIČÍN\| 695203\| MILOVICE U HOŘIC 3604\| JIČÍN\| 625931\| OSENICE 3604\| JIČÍN\| 615072\| PETROVIČKY U HOŘIC 3604\| JIČÍN\| 797685\| SEKEŘICE 3604\| JIČÍN\| 723754\| STARÉ MÍSTO 3604\| JIČÍN\| 770451\| TŘEBOVĚTICE 3604\| JIČÍN\| 797707\| ŽLUNICE 3605\| NÁCHOD\| 608769\| BOŽANOV 3605\| NÁCHOD\| 612766\| BROUMOV 3605\| NÁCHOD\| 638226\| HEJTMÁNKOVICE 3605\| NÁCHOD\| 638609\| HEŘMÁNKOVÍCE 3605\| NÁCHOD\| 743623\| HYNCICE U BROUMOVA 3605\| NÁCHOD\| 638625\| JANOVIČKY U BROUMOVA 3605\| NÁCHOD\| 676314\| KŘINICE 3605\| NÁCHOD\| 692166\| MARTÍNKOVICE 3605\| NÁCHOD\| 742911\| NEZNÁŠOV 3605\| NÁCHOD\| 716600\| OTOVICE U BROUMOVA 3605\| NÁCHOD\| 790672\| RTYNĚ 3605\| NÁCHOD\| 762903\| ŠONOV U BROUMOVA 3605\| NÁCHOD\| 777951\| VELICHOVKY 3605\| NÁCHOD\| 612782\| VELKÁ VES U BROUMOVA 3606\| PARDUBICE\| 600903\| BARCHOV U PARDUBIC 3606\| PARDUBICE\| 601942\| BÉLÉČKO 3606\| PARDUBICE\| 750468\| BĚLEŠOVICE 3606\| PARDUBICE\| 603571\| BEZDĚKOV 3606\| PARDUBICE\| 694363\| BLATO 3606\| PARDUBICE\| 606359\| BOHUMILEČ 3606\| PARDUBICE\| 607584\| BOREK 3606\| PARDUBICE\| 754340\| BROZANY NAD LABEM 3606\| PARDUBICE\| 616052\| BUKOVINA NAD LABEM 3606\| PARDUBICE\| 616125\| BUKOVKA 3606\| PARDUBICE\| 617237\| BÝŠŤ 3606\| PARDUBICE\| 653004\| ČASY 3606\| PARDUBICE\| 619558\| ČEPERKA 3606\| PARDUBICE\| 619582\| ČEPÍ 3606\| PARDUBICE\| 619655\| ČERADICE NAD LOUČNOU 3606\| PARDUBICE\| 743844\| ČERNÁ U BOHDANČE 3606\| PARDUBICE\| 619965\| ČERNÁ ZA BORY 3606\| PARDUBICE\| 624799\| DAŠICE 3606\| PARDUBICE\| 628450\| DOLANY U PARDUBIC 3606\| PARDUBICE\| 630136\| DOLNÍ ŘEDÍCE 3606\| FARDUBICE\| 632244\| DRAŽKOV NAD LABEM 3606\| PARDUBICE\| 632252\| DRÁŽKOVÍCE 3606\| PARDUBICE\| 619973\| DROZDICE 3606\| PARDUBICE\| 633127\| DŘÍTEČ 3606\| PARDUBICE\| 755061\| DUBANY NAD BYLANKOU 3606\| PARDUBICE\| 640255\| HODĚŠOVICE 3606\| PARDUBICE\| 644013\| HORNÍ ŘEDÍCE 3606\| PARDUBICE\| 645991\| HOSTOVICE U PARDUBIC 3606\| PARDUBICE\| 647331\| HRÁDEK U PARDUBIC 3606\| PARDUBICE\| 617245\| HRACHOVÍŠTĚ U BÝŠTĚ 3606\| PARDUBICE\| 648230\| HROBICE 3606\| PARDUBICE\| 652369\| CHOLTICE 3606\| PARDUBICE\| 653012\| CHOTEČ U HOLIC 3606\| PARDUBICE\| 652377\| CHRTNÍKY 3606\| PARDUBICE\| 655384\| CHVOJENEC 3606\| PARDUBICE\| 658375\| JENÍKOVICE U CHOLTIC 3606\| PARDUBICE\| 659371\| JEZBOŘICE 3606\| PARDUBICE\| 664278\| KASALIČKY 3606\| PARDUBICE\| 664910\| KLADINA 3606\| PARDUBICE\| 668699\| KOMÁROV U HOLIC 3606\| PARDUBICE\| 67 057 0\| KOSTĚNICE 3606\| PARDUBICE\| 676187'\| KŘIČEN 3606\| PARDUBICE\| 737178\| KUNĚTICE 3606\| PARDUBICE\| 679071\| LÁNY NA DŮLKU 3606\| PARDUBICE\| 679101\| LÁNY U DAŠIC 3606\| PARDUBICE\| 606171\| LÁZNĚ BOHDANEČ 3606\| PARDUBICE\| 682918\| LIBIŠANY 3606\| PARDUBICE\| 750476\| LIPEC U SLEPOTIC 3606\| PARDUBICE\| 686409\| LOHENICE U PŘELOUČE 3606\| PARDUBICE\| 689076\| LUKOVNA 3606\| PARDUBICE\| 692794\| MĚLICE 3606\| PARDUBICE\| 694371\| MIKULOVÍCE U PARDUBIC 3606\| PARDUBICE\| 619981\| MNĚTICE 3606\| PARDUBICE\| 698474\| MORAVANSKÝ 3606\| PARDUBICE\| 698482\| MORAVANY NAD LOUČNOU 3606\| PARDUBICE\| 737186\| NĚMČÍCE NAD LABEM 3606\| PARDUBICE\| 703249\| NEMOŠICE 3606\| PARDUBICE\| 709328\| OHRAZENICE 3606\| PARDUBICE\| 711551\| OPATOVICE NAD LABEM 3606\| PARDUBICE\| 679089\| OPOČÍNEK 3606\| PARDUBICE\| 716324\| OSTŘEŠANY 3606\| PARDUBICE\| 717657\| PARDUBICE 3606\| PARDUBICE\| 698491\| PLATĚNICE 3606\| PARDUBICE\| 721808\| PLCH 3606\| PARDUBICE\| 747661\| POČAPLY NAD LOUČNOU 3606\| PARDUBICE\| 724513\| PODŮLŠANY 3606\| PARDUBICE\| 753068\| POHRÁNOV 3606\| PARDUBICE\| 724947\| POHŘEBAČKA 3606\| PARDUBICE\| 718068\| POPKOVICE 3606\| PARDUBICE\| 624802\| PRACHOVÍCE U DAŠIC 3606\| PARDUBICE\| 664286\| PRAVÝ 3606\| PARDUBICE\| 737194\| RÁBY 3606\| PARDUBICE\| 760820\| RAŠKOVICE U PŘELOUČE 3606\| PARDUBICE\| 740527\| ROHOZNICE 3606\| PARDUBICE\| 741078\| ROKYTNO 3606\| PARDUBICE\| 741205\| ROSICE NAD LABEM 3606\| PARDUBICE\| 743852\| RYBITVÍ 3606\| PARDUBICE\| 747670\| SEZEMICE NAD LOUČNOU 3606\| PARDUBICE\| 750492\| SLEPOTICE 3606\| PARDUBICE\| 753076\| SRCH 3606\| PARDUBICE\| 679097\| SRNOJEDY 3606\| PARDUBICE\| 754170\| STARÉ ČÍVICE 3606\| PARDUBICE\| 754366\| STARÉ HRADIŠTĚ 3606\| PARDUBICE\| 754412\| STARÉ JESENČANY 3606\| PARDUBICE\| 754781\| STARÉ ŽDÁNICE 3606\| PARDUBICE\| 755079\| STARÝ MATEŘOV 3606\| PARDUBICE\| 755371\| STÉBLOVÁ 3606\| PARDUBICE\| 755583\| STOJÍCE 3606\| PARDUBICE\| 760854\| SVINČANY 3606\| PARDUBICE\| 718033\| SVÍTKOV 3606\| PARDUBICE\| 773301\| ÚHŘETICKÁ LHOTA 3606\| PARDUBICE\| 773662\| ÚJEZD U SEZEMIC 3606\| PARDUBICE\| 776769\| VALY NAD LABEM 3606\| PARDUBICE\| 779041\| VELKÉ KOLODĚJE 3606\| PARDUBICE\| 780979\| VESKÁ 3606\| PARDUBICE\| 793388\| ZMINNÝ 3606\| PARDUBICE\| 797332\| ŽIVANICE 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 720135\| PETROVICE NAD ORLICÍ 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 600202\| ŠTĚPÁNOVSKO 3608\| SEMILY\| 787256\| VŠEŇ 3609\| SVITAVY\| 600857\| BANÍN 3609\| SVITAVY\| 601683\| BĚLÁ NAD SVITAVOU 3609\| SVITAVY\| 601799\| BĚLÁ U JEVÍČKA 3609\| SVITAVY\| 606073\| BOHDALOV U MĚSTEČKA TRNÁVKY 3609\| SVITAVY\| 606391\| BOHUŇOV NAD KŘETÍNKOU 3609\| SVITAVY\| 742252\| BRADLNÉ 3609\| SVITAVY\| 609927\| BRNĚNEC 3609\| SVITAVY\| 614076\| BŘEZINA U MORAVSKÉ TŘEBOVÉ 3609\| SVITAVY\| 749664\| BŘEZINKA 3609\| SVITAVY\| 614726\| BŘEZOVÁ NAD SVITAVOU 3609\| SVITAVY\| 616664\| BYSTRÉ U POLIČKY 3609\| SVITAVY\| 614734\| ČESKÁ DLOUHÁ 3609\| SVITAVY\| 662798\| ČESKÁ KAMENNÁ HORKA 3609\| SVITAVY\| 761001\| ČTYŘICET LÁNŮ 3609\| SVITAVY\| 626431\| DLOUHÁ LOUČKA 3609\| SVITAVY\| 743330\| DOLNÍ RUDNÁ 3609\| SVITAVY\| 636231\| GRUNA 3609\| SVITAVY\| 637092\| HAMRY NAD KŘETÍNKOU 3609\| SVITAVY\| 637254\| HARTINKOV 3609\| SVITAVY\| 637441\| HARTMANICE U POLIČKY 3609\| SVITAVY\| 638927\| HLÁSNICE 3609\| SVITAVY\| 796280\| HORÁKOVA LHOTA 3609\| SVITAVY\| 724661\| HORNÍ HYNČINA 3609\| SVITAVY\| 743348\| HORNÍ RUDNÁ 3609\| SVITAVY\| 647233\| HRADEC NAD SVITAVOU 3609\| SVITAVY\| 651877\| CHMELÍK 3609\| SVITAVY\| 653888\| CHRASTAVEC 3609\| SVITAVY\| 698776\| CHRASTOVÁ LHOTA 3609\| SVITAVY\| 657255\| JANŮVKY 3609\| SVITAVY\| 657484\| JAROMĚŘICE 3609\| SVITAVY\| 657867\| JAVORNÍK U SVITAV 3609\| SVITAVY\| 658081\| JEDLOVÁ U POLIČKY 3609\| SVITAVY\| 659321\| JEVÍČKO-MĚSTO 3609\| SVITAVY\| 659339\| JEVÍČKO-PŘEDMĚSTÍ 3609\| SVITAVY\| 663247\| KARLE 3609\| SVITAVY\| 669555\| KOROUHEV 3609\| SVITAVY\| 675873\| KŘENOV 3609\| SVITAVY\| 694169\| KUKLE 3609\| SVITAVY\| 678279\| KVĚTNÁ 3609\| SVITAVY\| 679259\| LAVIČNÉ 3609\| SVITAVY\| 683868\| LINHARTICE 3609\| SVITAVY\| 690945\| MALÍKOV 3609\| SVITAVY\| 601802\| MALONÍN 3609\| SVITAVY\| 694177\| MIKULEČ 3609\| SVITAVY\| 697907\| MODŘEC 3609\| SVITAVY\| 614742\| MORAVSKÁ DLOUHÁ 3609\| SVITAVY\| 698784\| MORAVSKÁ CHRASTOVÁ 3609\| SVITAVY\| 662801\| MORAVSKÁ KAMENNÁ HORKA 3609\| SVITAVY\| 760994\| MORAVSKÝ LAČNOV 3609\| SVITAVY\| 614751\| MUZLOV 3609\| SVITAVY\| 702331\| NEDVĚZÍ U POLIČKY 3609\| SVITAVY\| 711501\| OPATOVEC 3609\| SVITAVY\| 663255\| OSTRÝ KÁMEN 3609\| SVITAVY\| 717274\| PACOV U MORAVSKÉ TŘEBOVÉ 3609\| SVITAVY\| 724670\| POHLEDY 3609\| SVITAVY\| 725552\| POMEZÍ 3609\| SVITAVY\| 734322\| PŘEDMĚSTÍ 3609\| SVITAVY\| 734357\| PŘEDNÍ ARNOŠTOV 3609\| SVITAVY\| 737852\| RADIMĚŘ 3609\| SVITAVY\| 737976\| RADKOV U MORAVSKÉ TŘEBOVÉ 3609\| SVITAVY\| 740471\| ROHOZNÁ U POLIČKY 3609\| SVITAVY\| 742261\| ROZHRANÍ 3609\| SVITAVY\| 742473\| ROZSTÁNÍ U MORAVSKÉ TŘEBOVÉ 3609\| SVITAVY\| 748242\| SKLENÉ U SVITAV 3609\| SVITAVY\| 749672\| SLATINA U JEVÍČKA 3609\| SVITAVY\| 601811\| SMOLNÁ U JEVÍČKA 3609\| SVITAVY\| 753874\| STARÁ ROVEŇ 3609\| SVITAVY\| 755206\| STARÝ SVOJANOV 3609\| SVITAVY\| 755320\| STAŠOV 3609\| SVITAVY\| 760951\| SVITAVY-MĚSTO 3609\| SVITAVY\| 760960\| SVITAVY-PŘE dměstÍ 3609\| SVITAVY\| 761141\| SVOJANOV 3609\| SVITAVY\| 608068\| SVOJANOV U BORUŠOVA 3609\| SVITAVY\| 614084\| ŠNEKOV 3609\| SVITAVY\| 764124\| ŠTUDLOV U VÍTĚJEVSI 3609\| SVITAVY\| 768740\| TRPÍN 3609\| SVITAVY\| 775541\| ÚTĚCHOV U MORAVSKÉ TŘEBOVÉ 3609\| SVITAVY\| 779989\| VENDOLÍ 3609\| SVITAVY\| 742279\| VILÉMOV U ROZHRANÍ 3609\| SVITAVY\| 782521\| VÍSKA U JEVÍČKA 3609\| SVITAVY\| 782645\| VÍTĚJEVES 3609\| SVITAVY\| 785466\| VRÁNOVÁ LHOTA 3609\| SVITAVY\| 785750\| VRÁŽNÉ 3609\| SVITAVY\| 787981\| VYSOKÁ U JEVÍČKA 3609\| SVITAVY\| 789551\| ZADNÍ ARNOŠTOV 3609\| SVITAVY\| 604771\| ZÁLESÍ U JEVÍČKA 3609\| SVITAVY\| 614769\| ZÁŘEČÍ NAD SVITAVOU 3609\| SVITAVY\| 796298\| ŽELÍVSKO 3610\| TRUTNOV\| 649007\| HVĚZDA 3701\| BLANSKO\| 651575\| BABOLKY 3701\| BLANSKO\| 600822\| BAČOV 3701\| BLANSKO\| 748625\| BAHNA 3701\| BLANSKO\| 603392\| BEZDĚČÍ U VELKÝCH OPATOVIC 3701\| BLANSKO\| 607703\| BOROTÍN U BOSKOVIC 3701\| BLANSKO\| 608262\| BOŘITOV 3701\| BLANSKO\| 608327\| BOSKOVICE 3701\| BLANSKO\| 613002\| BRŤOV 3701\| BLANSKO\| 613029\| BRŤOV U VELKÝCH OPATOVIC 3701\| BLANSKO\| 616010\| BUKOVICE U ROHOŽCE 3701\| BLANSKO\| 616524\| BÝKOVICE 3701\| BLANSKO\| 617661\| CETKOVICE 3701\| BLANSKO\| 617920\| CRHOV U OLEŠNICE 3701\| BLANSKO\| 625761\| DEŠTNÁ 3701\| BLANSKO\| 626414\| DLOUHÁ LHOTA 3701\| BLANSKO\| 676161\| DOLNÍ POŘÍČÍ NAD KŘETÍNKOU 3701\| BLANSKO\| 748641\| DOLNÍ SMRŽOV 3701\| BLANSKO\| 631329\| DOUBRAVICE NAD SVITAVOU 3701\| BLANSKO\| 632538\| DRNOVÍCE 3701\| BLANSKO\| 776823\| DRVALOVICE 3701\| BLANSKO\| 639656\| HLUBOKÉ DVORY 3701\| BLANSKO\| 640409\| HODONÍN U KUNŠTÁTU 3701\| BLANSKO\| 640964\| HOLEŠÍN 3701\| BLANSKO\| 643840\| HORNÍ POŘÍČÍ U LETOVIC 3701\| BLANSKO\| 625779\| HORNÍ SMRŽOV 3701\| BLANSKO\| 787833\| HOUSKO 3701\| BLANSKO\| 651583\| CHLUM U LETOVIC 3701\| BLANSKO\| 654281\| CHRUDICHROMÝ 3701\| BLANSKO\| 655899\| JABLOŇANY 3701\| BLANSKO\| 657697\| JASINOV 3701\| BLANSKO\| 613011\| JENEČ 3701\| BLANSKO\| 663751\| KAROLÍN 3701\| BLANSKO\| 665274\| KLADORUBY 3701\| BLANSKO\| 631337\| KLEMOV 3701\| BLANSKO\| 666882\| KNĚŽEVES 3701\| BLANSKO\| 789224\| KNĚŽEVÍSKO 3701\| BLANSKO\| 667765\| KOCHOV 3701\| BLANSKO\| 613037\| KORBELOVÁ LHOTA 3701\| BLANSKO\| 671126\| KOTVRDOVICE 3701\| BLANSKO\| 674044\| KRASOVÁ 3701\| BLANSKO\| 674389\| KRHOV 3701\| BLANSKO\| 676179\| KŘETÍN 3701\| BLANSKO\| 676691\| KŘTĚNOV U OLEŠNICE 3701\| BLANSKO\| 677043\| KULÍROV 3701\| BLANSKO\| 677264\| KUNICE 3701\| BLANSKO\| 677272\| KUNIČKY 3701\| BLANSKO\| 677434\| KUNŠTÁT NA MORAVE 3701\| BLANSKO\| 679275\| LAZINOV 3701\| BLANSKO\| 6807H\| LETOVICE 3701\| BLANSKO\| 680729\| LHOTA U LETOVIC 3701\| BLANSKO\| 684694\| LIPOVEC U BLANSKA 3701\| BLANSKO\| 687189\| LOUKA 3701\| BLANSKO\| 687871\| LUBĚ 3701\| BLANSKO\| 689661\| LYSICE 3701\| BLANSKO\| 690244\| MALÁ ROUDKA 3701\| BLANSKO\| 693740\| MEZIŘÍČKO U LETOVIC 3701\| BLANSKO\| 694045\| MÍCHOV U BOSKOVIC 3701\| BLANSKO\| 608483\| MLADKOV U BOSKOVIC 3701\| BLANSKO\| 787841\| MOLENBURK 3701\| BLANSKO\| 706850\| NOVIČÍ 3701\| BLANSKO\| 708411\| NÝROV 3701\| BLANSKO\| 708640\| OBORA U BOSKOVIC 3701\| BLANSKO\| 710415\| OLEŠNICE NA MORAVE 3701\| BLANSKO\| 657701\| ORECHOV U LETOVIC 3701\| BLANSKO\| 716065\| OSTROV U MACOCHY 3701\| BLANSKO\| 719765\| PETROV 3701\| BLANSKO\| 720151\| PETROVICE U BLANSKA 3701\| BLANSKO\| 694053\| PODOLÍ U MÍCHOVA 3701\| BLANSKO\| 733814\| PROSTŘEDNÍ POŘÍČÍ 3701\| BLANSKO\| 740454\| ROHOZEC U TIŠNOVA 3701\| BLANSKO\| 625795\| ROUBANÍNA 3701\| BLANSKO\| 742317\| ROZSEČ NAD KUNŠTÁTEM 3701\| BLANSKO\| 742368\| ROZSÍČKA 3701\| BLANSKO\| 743283\| RUDKA U KUNŠTÁTU 3701\| BLANSKO\| 625809\| RUMBERK 3701\| BLANSKO\| 613347\| ŘEPKA 3701\| BLANSKO\| 746401\| SEBRANICE U BOSKOVIC 3701\| BLANSKO\| 747432\| SENETÁŘOV 3701\| BLANSKO\| 747998\| SKALICE NAD SVITAVOU 3701\| BLANSKO\| 690252\| SKOČOVA LHOTA 3701\| BLANSKO\| 748650\| SKRCHOV 3701\| BLANSKO\| 758698\| SKŘIB 3701\| BLANSKO\| 680737\| SLATINKA 3701\| BLANSKO\| 750662\| SLOUP V MORAVSKÉM KRASU 3701\| BLANSKO\| 758680\| STVOLOVÁ 3701\| BLANSKO\| 758736\| SUDICE U BOSKOVIC 3701\| BLANSKO\| 777251\| SUCHDOL V MORAVSKÉM KRASU 3701\| BLANSKO\| 759317\| SUCHÝ 3701\| BLANSKO\| 759457\| SULÍKOV 3701\| BLANSKO\| 759902\| SVÁROV U VELKÝCH OPATOVIC 3701\| BLANSKO\| 762172\| SVETLÁ U ŠEBETOVA 3701\| BLANSKO\| 760943\| SVITÁVKA 3701\| BLANSKO\| 677442\| SYCHOTÍN 3701\| BLANSKO\| 762181\| ŠEBETOV 3701\| BLANSKO\| 767794\| TOUBOŘ 3701\| BLANSKO\| 665282\| TRÁVNÍK U KLADORUB 3701\| BLANSKO\| 680745\| TŘEBĚTÍN U LETOVIC 3701\| BLANSKO\| 773336\| UHŘICE U BOSKOVIC 3701\| BLANSKO\| 773875\| ÚJEZD U BOSKOVIC 3701\| BLANSKO\| 677451\| ÚJEZD U KUNŠTÁTU 3701\| BLANSKO\| 774634\| UNÍN 3701\| BLANSKO\| 774774\| ÚSOBRNO 3701\| BLANSKO\| 742376\| ÚSTUP 3701\| BLANSKO\| 776602\| VALCHOV 3701\| BLANSKO\| 776831\| VANOVICE 3701\| BLANSKO\| 777269\| VAVŘINEC NA MORAVĚ 3701\| BLANSKO\| 777285\| VÁŽANY U BOSKOVIC 3701\| BLANSKO\| 778605\| VELKÁ ROUDKA 3701\| BLANSKO\| 779237\| VELKÉ OPATOVICE 3701\| BLANSKO\| 777277\| VESELICE NA MORAVĚ 3701\| BLANSKO\| 666891\| VESELKA U OLEŠNICE 3701\| BLANSKO\| 782033\| VILÉMOVICE U MACOCHY 3701\| BLANSKO\| 758701\| VLKOV U LETOVIC 3701\| BLANSKO\| 784249\| VODĚRADY U KUNŠTÁTU 3701\| BLANSKO\| 785431\| VRÁNOVÁ U LETOVIC 3701\| BLANSKO\| 759465\| VŘESICE 3701\| BLANSKO\| 789232\| ZÁBLUDOV 3701\| BLANSKO\| 680753\| ZBONĚK 3701\| BLANSKO\| 791814\| ZBRASLAVEC 3701\| BLANSKO\| 792918\| ZHOŘ U ROHOŽCE 3701\| BLANSKO\| 795194\| ŽĎÁR U BLANSKA 3701\| BLANSKO\| 796654\| ŽERŮTKY 3703\| BRNO - VENKOV\| 624853\| DEBLÍN 3703\| BRNO - VENKOV\| 636711\| HÁJEK U TIŠNOVA 3703\| BRNO - VENKOV\| 656607\| JAMNÉ U TIŠNOVA 3703\| BRNO - VENKOV\| 685836\| LITOSTROV 3703\| BRNO - VENKOV\| 686808\| LOMNICKÁ U TIŠNOVA 3703\| BRNO - VENKOV\| 702811\| NELEPEČ 3703\| BRNO - VENKOV\| 767492\| PŘEDKLÁŠTEŘÍ 3703\| BRNO - VENKOV\| 735787\| PŘIBYSLAVICE U VELKÉ BÍTEŠE 3703\| BRNO - VENKOV\| 735795\| RADOŠKOV 3703\| BRNO - VENKOV\| 753653\| STANOVIŠTĚ NA MORAVĚ 3703\| BRNO - VENKOV\| 760102\| SVATOSLAV U TIŠNOVA 3703\| BRNO - VENKOV\| 762377\| ŠERKOVICE 3703\| BRNO - VENKOV\| 763501\| ŠTĚPÁNOVICE U TIŠNOVA 3703\| BRNO - VENKOV\| 774006\| ÚJEZD U ROSIC 3703\| BRNO - VENKOV\| 775461\| ÚSUŠÍ 3703\| BRNO - VENKOV\| 796107\| ŽELEZNÉ 3703\| BRNO - VENKOV\| 702820\| ŽERNŮVKA 3705\| ZLÍN\| 635341\| DOLNÍ VES 3705\| ZLÍN\| 645788\| HOSTIŠOVÁ 3705\| ZLÍN\| 663379\| KARLOVICE U ZLÍNA 3705\| ZLÍN\| 716766\| KVÍTKOVÍCE U OTROKOVIC 3705\| ZLÍN\| 680982\| LHOTA U ZLÍNA 3705\| ZLÍN\| 636053\| LHOTKA U ZLÍNA 3705\| ZLÍN\| 636118\| LOUKY NAD DŘEVNÍCÍ 3705\| ZLÍN\| 689050\| LUKOVEČEK 3705\| ZLÍN\| 635987\| MALENOVICE U ZLÍNA 3705\| ZLÍN\| 636177\| MLADCOVÁ 3705\| ZLÍN\| 716731\| OTROKOVICE 3705\| ZLÍN\| 636142\| PRŠTNÉ 3705\| ZLÍN\| 737283\| RAČKOVÁ 3705\| ZLÍN\| 746304\| SAZOVICE 3705\| ZLÍN\| 762067\| ŠAROVY 3705\| ZLÍN\| 636029\| TEČOVICE 3705\| ZLÍN\| 635561\| ZLÍN 3705\| ZLÍN\| 797723\| ŽLUTAVA 3706\| HODONÍN\| 605310\| BLATNICE POD SVATÝM ANTONÍNKEM 3706\| HODONÍN\| 605344\| BLATNIČKA 3706\| HODONÍN\| 606588\| BOHUŠLAVICE U KYJOVA 3706\| HODONÍN\| 619426\| ČELOŽNICE 3706\| HODONÍN\| 630608\| DOMANÍN 3706\| HODONÍN\| 650480\| HÝSLY 3706\| HODONÍN\| 657905\| JAVORNÍK NAD VELIČKOU 3706\| HODONÍN\| 659509\| JEŽOV 3706\| HODONÍN\| 670316\| KOSTELEC U KYJOVA 3706\| HODONÍN\| 678058\| KUŽELOV 3706\| HODONÍN\| 678856\| LABUTY 3706\| HODONÍN\| 684368\| LIPOV 3706\| HODONÍN\| 687201\| LOUKA U OSTROHU 3706\| HODONÍN\| 689343\| LUŽICE U HODONÍNA 3706\| HODONÍN\| 690422\| MALÁ VRBKA 3706\| HODONÍN\| 698521\| MORAVANY U KYJOVA 3706\| HODONÍN\| 739901\| RATÍŠKOVICE 3706\| HODONÍN\| 748048\| SKALKA U KYJOVA 3706\| HODONÍN\| 748404\| SKORONICE 3706\| HODONÍN\| 761842\| SYROVÍN 3706\| HODONÍN\| 765872\| TĚMICE U HODONÍNA 3706\| HODONÍN\| 775932\| VACENOVICE U KYJOVA 3706\| HODONÍN\| 778583\| VELKÁ NAD VELIČKOU 3706\| HODONÍN\| 784036\| VLKOŠ U KYJOVA 3706\| HODONÍN\| 785172\| VRACOV 3706\| HODONÍN\| 794261\| ŽÁDOVICE 3706\| HODONÍN\| 796425\| ŽERAVICE U KYJOVA 3707\| JIHLAVA\| 757900\| ANTONÍNŮV DŮL 3707\| JIHLAVA\| 659878\| BEDŘICHOV U JIHLAVY 3707\| JIHLAVA\| 758990\| BERANOVEC 3707\| JIHLAVA\| 604615\| BÍLÝ KÁMEN 3707\| JIHLAVA\| 606481\| BOHUSLAVICE 3707\| JIHLAVA\| 607797\| BOROVNÁ 3707\| JIHLAVA\| 779466\| BRADLO 3707\| JIHLAVA\| 617521\| CEREKVIČKA 3707\| JIHLAVA\| 645711\| ČÁSTKOVICE U HOSTĚTIC 3707\| JIHLAVA\| 781835\| ČÍŽOV U JIHLAVY 3707\| JIHLAVA\| 627402\| DOBRONÍN 3707\| JIHLAVA\| 634182\| DOLNÍ DVORCE U TELČE 3707\| JIHLAVA\| 630187\| DOLNÍ SMRČNÉ 3707\| JIHLAVA\| 630357\| DOLNÍ VILÍMEČ 3707\| JIHLAVA\| 617415\| DVORCE U JIHLAVY 3707\| JIHLAVA\| 634191\| DYJICE 3707\| JIHLAVA\| 634212\| DYJIČKA 3707\| JIHLAVA\| 648680\| HENČOV 3707\| JIHLAVA\| 638421\| HEROLTICE U JIHLAVY 3707\| JIHLAVA\| 640271\| HODÍCE 3707\| JIHLAVA\| 604909\| HORNÍ BÍTOVČICE 3707\| JIHLAVA\| 643084\| HORNÍ KOSOV 3707\| JIHLAVA\| 643581\| HORNÍ MYSLOVÁ 3707\| JIHLAVA\| 645729\| HOSTĚTICE 3707\| JIHLAVA\| 647951\| HRBOV 3707\| JIHLAVA\| 648698\| HRUŠKOVÉ DVORY 3707\| JIHLAVA\| 650366\| HYBRÁLEC 3707\| JIHLAVA\| 656615\| JAMNÉ U JIHLAVY 3707\| JIHLAVA\| 779474\| JECLOV 3707\| JIHLAVA\| 659673\| JIHLAVA 3707\| JIHLAVA\| 660493\| JINDŘICHOVICE NA MORAVĚ 3707\| JIHLAVA\| 662551\| KAMENICE U JIHLAVY 3707\| JIHLAVA\| 662658\| KAMENÍČKA 3707\| JIHLAVA\| 662747\| KAMENNÁ U JIHLAVY 3707\| JIHLAVA\| 667137\| KNÍNICE 3707\| JIHLAVA\| 668729\| KOMÁROVICE U JIHLAVY 3707\| JIHLAVA\| 691372\| KOSOV U JIHLAVY 3707\| JIHLAVA\| 670120\| KOSTELEC U JIHLAVY 3707\| JIHLAVA\| 617431\| KOSTELECKÝ DVŮR 3707\| JIHLAVA\| 670537\| KOSTELNÍ MYSLOVÁ 3707\| JIHLAVA\| 671711\| KOZLOV U JIHLAVY 3707\| JIHLAVA\| 674010\| KRASONICE 3707\| JIHLAVA\| 681385\| LHOTKA U MRÁKOTÍNA 3707\| JIHLAVA\| 781843\| LOUČKY U JIHLAVY 3707\| JIHLAVA\| 688703\| LUKA NAD JIHLAVOU 3707\| JIHLAVA\| 691879\| MARKVARTICE 3707\| JIHLAVA\| 693481\| MĚŠÍN 3707\| JIHLAVA\| 700541\| MYSLETICE 3707\| JIHLAVA\| 700584\| MYSLIBOŘ 3707\| JIHLAVA\| 620149\| MYSLŮVKA 3707\| JIHLAVA\| 701106\| NADĚJOV 3707\| JIHLAVA\| 705268\| NOVÁ ŘÍŠE 3707\| JIHLAVA\| 711080\| OLŠANY U TELČE 3707\| JIHLAVA\| 712647\| ORECHOV U TELČE 3707\| JIHLAVA\| 688711\| OTÍN NAD JIHLAVOU 3707\| JIHLAVA\| 716511\| OTÍN U STONAŘOVA 3707\| JIHLAVA\| 717614\| PANSKÁ LHOTA 3707\| JIHLAVA\| 718416\| PAVLOV U STONAŘOVA 3707\| JIHLAVA\| 659916\| PÁVOV 3707\| JIHLAVA\| 721000\| PÍSTOV U JIHLAVY 3707\| JIHLAVA\| 721409\| FLANDRY 3707\| JIHLAVA\| 700061\| PRÁSKOLEZY U MRÁKOTÍNA 3707\| JIHLAVA\| 758060\| PŘÍMĚLKOV 3707\| JIHLAVA\| 736767\| FUKLICE 3707\| JIHLAVA\| 737984\| RADKOV U TELČE 3707\| JIHLAVA\| 739286\| RANČIROV 3707\| JIHLAVA\| 617539\| ROSICE U CEREKVIČKY 3707\| JIHLAVA\| 742295\| ROZSEČ U TŘESTÍ 3707\| JIHLAVA\| 634204\| ROZSIČKY U TELČE 3707\| JIHLAVA\| 743887\| RYBNÉ 3707\| JIHLAVA\| 671720\| RYTÍŘSKO 3707\| JIHLAVA\| 744760\| ŘÁSNÁ 3707\| JIHLAVA\| 745049\| ŘEHOŘOV 3707\| JIHLAVA\| 745561\| ŘÍDELOV 3707\| JIHLAVA\| 746835\| SEDLEJOV 3707\| JIHLAVA\| 620157\| SLAVÍBOŘ 3707\| JIHLAVA\| 753891\| STARÁ ŘÍŠE 3707\| JIHLAVA\| 755869\| STRACHOŇOVICE 3707\| JIHLAVA\| 634221\| STRANNÁ U TELČE 3707\| JIHLAVA\| 627429\| STŘELECKÁ 3707\| JIHLAVA\| 757918\| STŘÍTEŽ U JIHLAVY 3707\| JIHLAVA\| 758078\| STŘÍŽOV 3707\| JIHLAVA\| 736775\| STUDÉNKY 3707\| JIHLAVA\| 758574\| STUDNICE U TELČE 3707\| JIHLAVA\| 688738\| SVATOSLAV NAD JIHLAVOU 3707\| JIHLAVA\| 761231\| SVOJKOVICE NA MORAVĚ 3707\| JIHLAVA\| 765546\| TELČ 3707\| JIHLAVA\| 770761\| TŘEŠŤ 3707\| JIHLAVA\| 770779\| TŘEŠTICE 3707\| JIHLAVA\| 774693\| URBANOV 3707\| JIHLAVA\| 776815\| VANOV 3707\| JIHLAVA\| 776840\| VANŮVEK 3707\| JIHLAVA\| 776963\| VÁPOVICE 3707\| JIHLAVA\| 779491\| VELKÝ BERANOV 3707\| JIHLAVA\| 781410\| VĚŽNICE 3707\| JIHLAVA\| 781428\| VĚŽNIČKA 3707\| JIHLAVA\| 781851\| VÍLANEC 3707\| JIHLAVA\| 784885\| VOLEVČICE U TELČE 3707\| JIHLAVA\| 662569\| VRŽANOV 3707\| JIHLAVA\| 788333\| VYSOKÉ STUDNICE 3707\| JIHLAVA\| 788465\| VYSTRČENOVICE 3707\| JIHLAVA\| 700568\| ZADNÍ VYDŘÍ 3707\| JIHLAVA\| 791610\| ZBORNÁ 3707\| JIHLAVA\| 792292\| ZDEŇKOV 3707\| JIHLAVA\| 792926\| ZHOŘ U JIHLAVY 3707\| JIHLAVA\| 794112\| ZVOLENOVICE 3707\| JIHLAVA\| 794945\| ŽATEC NA MORAVĚ 3707\| JIHLAVA\| 795607\| ŽDÍREC NA MORAVĚ 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 601047\| BAŘICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 603805\| BEZMEŘOV 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 604046\| BÍLAVSKO 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 605450\| BLAZICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 793299\| BOJANOVICE U ZLOBIC 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 608131\| BOŘENOVICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 613363\| BRUSNÉ 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 617113\| BYSTŘICE POD HOSTÝNEM 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 627453\| DOBROTICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 657301\| DRAHLOV U JAROHNĚVIC 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 639419\| HLINSKO POD HOSTÝNEM 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 640972\| HOLEŠOV 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 643246\| HORNÍ LAPAČ 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 647446\| HRADISKO 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 652695\| CHOMÝŽ 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 656836\| JANKOVICE U HOLEŠOVA 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 657310\| JAROHNĚVICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 659053\| JESTŘABICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 759473\| KAROLÍN U SULIMOVA 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 670294\| KOSTELEC U HOLEŠOVA 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 717347\| LHOTA U PAČLAVIC 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 683256\| LIBOSVÁRY U BYSTŘICE POD HOST. 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 687251\| LOUKOV U BYSTŘICE POD HOSTÝNEM 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 688029\| LUBNÁ U KROMĚŘÍŽE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 689149\| LUTOPECNY 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 692107\| MARTINICE U HOLEŠOVA 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 689157\| MĚRŮTKY 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 726133\| MIŇŮVKY 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 699268\| MORKOVICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 700126\| MRLÍNEK 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 705039\| NOVÁ DĚDINA 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 717355\| PAČLAVICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 717363\| PORNICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 726141\| POSTOUPKY 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 773344\| PRASKLICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 736058\| PŘÍLEPY U HOLEŠOVA 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 741485\| ROŠTĚNÍ 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 617121\| RYCHLOV U BYSTŘICE POD HOSTÝN. 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 751871\| SKRŽICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 750298\| SLAVKOV POD HOSTÝNEM 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 739634\| SOBĚLICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 752584\| SOVADINA 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 759481\| SULIMOV 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 657328\| ŠELEŠOVICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 766798\| TĚŠNOVICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 771210\| TUČAPY U HOLEŠOVA 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 773352\| UHŘICE U KROMĚŘÍŽE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 674991\| VÁŽANY U KROMĚŘÍŽE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 601055\| VELKÉ TĚŠANY 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 783137\| VÍTONICE U BYSTŘICE POD HOST. 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 7594 90\| VRBKA U SULIMOVA 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 641057\| VŠETULY 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 789780\| ZAHNAŠOVICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 793302\| ZLOBICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 796417\| ŽERANOVICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 797782\| ŽOPY 3709\| PROSTĚJOV\| 601331\| BEDIHOŠŤ 3709\| PROSTĚJOV\| 604534\| BÍLOVICE 3709\| PROSTĚJOV\| 612731\| BRODEK U PROSTĚJOVA 3709\| PROSTĚJOV\| 614815\| BŘEZSKO 3709\| PROSTĚJOV\| 615323\| BUDĚTSKO 3709\| PROSTĚJOV\| 615803\| BUKOVÁ U PROTIVANOVA 3709\| PROSTĚJOV\| 618829\| ČEHOVICE 3709\| PROSTĚJOV\| 618853\| ČECHOVICE U PROSTĚJOVA 3709\| PROSTĚJOV\| 618870\| ČECHOVICE-ZÁHOŘÍ 3709\| PROSTĚJOV\| 618926\| ČECHY POD KOSÍŘEM 3709\| PROSTĚJOV\| 624381\| ČUNÍN 3709\| PROSTĚJOV\| 625949\| DĚTKOVICE U PROSTĚJOVA 3709\| PROSTĚJOV\| 627348\| DOBROCHOV 3709\| PROSTĚJOV\| 627364\| DOBROMILICE 3709\| PROSTĚJOV\| 716448\| DOLNÍ OTASLAVICE 3709\| PROSTĚJOV\| 630489\| DOLOPLAZY 3709\| PROSTĚJOV\| 618861\| DOMAMYSLICE 3709\| PROSTĚJOV\| 634301\| DZBEL 3709\| PROSTĚJOV\| 606502\| HÁČKY 3709\| PROSTĚJOV\| 794651\| HAMRY 3709\| PROSTĚJOV\| 639893\| HLUCHOV 3709\| PROSTĚJOV\| 716456\| HORNÍ OTASLAVICE 3709\| PROSTĚJOV\| 644439\| HORNÍ ŠTĚPÁNOV 3709\| PROSTĚJOV\| 646709\| HRADČANY U PROSTĚJOVA 3709\| PROSTĚJOV\| 648671\| HRUŠKA 3709\| PROSTĚJOV\| 650242\| HVOZD U KONICE 3709\| PROSTĚJOV\| 658596\| JESENEC 3709\| PROSTĚJOV\| 785521\| KELČICE 3709\| PROSTĚJOV\| 664928\| KLADKY 3709\| PROSTĚJOV\| 650251\| KLUŽÍNEK 3709\| PROSTĚJOV\| 646717\| KOBEŘICE 3709\| PROSTĚJOV\| 700517\| KOBYLNIČKY 3709\| PROSTĚJOV\| 669091\| KONICE 3709\| PROSTĚJOV\| 670154\| KOSTELEC NA HANÉ 3709\| PROSTĚJOV\| 671291\| KOVÁLOVICE U TIŠTÍNA 3709\| PROSTĚJOV\| 679194\| KRAKOVEC NA MORAVĚ 3709\| PROSTĚJOV\| 733695\| KRÁSÍCE 3709\| PROSTĚJOV\| 675202\| KRUMSÍN 3709\| PROSTĚJOV\| 624390\| KŘEMENEC 3709\| PROSTĚJOV\| 700525\| KŘENŮVKY 3709\| PROSTĚJOV\| 614823\| LADÍN 3709\| PROSTĚJOV\| 680427\| LEŠANY U PROSTĚJOVA 3709\| PROSTĚJOV\| 612723\| LHOTA U KONICE 3709\| PROSTĚJOV\| 688461\| LUDMÍROV 3709\| PROSTĚJOV\| 604542\| LUTOTÍN 3709\| PROSTĚJOV\| 756539\| MALENY 3709\| PROSTĚJOV\| 688479\| MILKOV NA MORAVĚ 3709\| PROSTĚJOV\| 699292\| MOŘICE 3709\| PROSTĚJOV\| 699870\| MOSTKOVICE 3709\| PROSTĚJOV\| 700533\| MYSLEJOVICE 3709\| PROSTĚJOV\| 703044\| NĚMČICE NAD HANOU 3709\| PROSTĚJOV\| 704393\| NEZAMYSLICE NAD HANOU 3709\| PROSTĚJOV\| 705047\| NOVÁ DĚDINA U KONICE 3709\| PROSTĚJOV\| 708577\| OBĚDKOVICE 3709\| PROSTĚJOV\| 709361\| OHROZIM 3709\| PROSTĚJOV\| 709417\| OCHOZ U KONICE 3709\| PROSTĚJOV\| 711268\| ONDRATICE 3709\| PROSTĚJOV\| 671304\| OSÍČANY 3709\| PROSTĚJOV\| 688487\| OSPĚLOV 3709\| PROSTĚJOV\| 719200\| PĚNČÍN NA MORAVĚ 3709\| PROSTĚJOV\| 721166\| PIVÍN 3709\| PROSTĚJOV\| 721964\| PLUMLOV 3709\| PROSTĚJOV\| 630497\| POLIČKY 3709\| PROSTĚJOV\| 725650\| PONIKEV 3709\| PROSTĚJOV\| 733491\| PROSTĚJOV 3709\| PROSTĚJOV\| 734659\| PŘEMYSLOVICE 3709\| PROSTĚJOV\| 736589\| PTENÍ 3709\| PROSTĚJOV\| 739073\| RAKOVÁ U KONICE 3709\| PROSTĚJOV\| 743615\| RUNÁŘOV 3709\| PROSTĚJOV\| 684619\| SEČ U LIPOVÉ 3709\| PROSTĚJOV\| 774715\| SELOUTKY 3709\| PROSTĚJOV\| 748056\| SKALKA U PROSTĚJOVA 3709\| PROSTĚJOV\| 748927\| SKŘÍPOV 3709\| PROSTĚJOV\| 755273\| SLUŽÍN 3709\| PROSTĚJOV\| 612740\| SNĚHOTICE 3709\| PROSTĚJOV\| 751898\| SOBĚSUKY U PLUMLOVA 3709\| PROSTĚJOV\| 755281\| STAŘECHOVICE 3709\| PROSTĚJOV\| 699888\| STICHOVICE 3709\| PROSTĚJOV\| 755494\| STÍNAVA 3709\| PROSTĚJOV\| 756555\| STRAŽISKO 3709\| PROSTĚJOV\| 734667\| ŠTARNOV U PŘEMYSLOVIC 3709\| PROSTĚJOV\| 764159\| ŠUBÍŘOV 3709\| PROSTĚJOV\| 704407\| TĚŠICE U NEZAMYSLIC 3709\| PROSTĚJOV\| 767549\| TIŠTÍN 3709\| PROSTĚJOV\| 771996\| TVOROVICE 3709\| PROSTĚJOV\| 774723\| URČÍCE 3709\| PROSTĚJOV\| 781452\| VÍCEMĚŘICE 3709\| PROSTĚJOV\| 781495\| VÍCOV 3709\| PROSTĚJOV\| 716464\| VINCENCOV 3709\| PROSTĚJOV\| 782637\| VITČICE NA MORAVĚ 3709\| PROSTĚJOV\| 650277\| VOJTĚCHOV U KONICE 3709\| PROSTĚJOV\| 785539\| VRANOV1CE 3709\| PROSTĚJOV\| 786381\| VRCHOSLAVICE 3709\| PROSTĚJOV\| 786756\| VŘESOVICE U PROSTĚJOVA 3709\| PROSTĚJOV\| 788937\| VÝŠOVICE 3709\| PROSTĚJOV\| 792381\| ZDĚTÍN NA MORAVĚ 3709\| PROSTĚJOV\| 794660\| ŽÁROVICE 3709\| PROSTĚJOV\| 795844\| ŽELEČ NA HANÉ 3709\| PROSTĚJOV\| 796671\| ŽEŠOV 3710\| TŘEBÍČ\| 600636\| BABICE U LESONIC 3710\| TŘEBÍČ\| 795976\| BÍTOVÁNKY 3710\| TŘEBÍČ\| 600644\| BOLÍKOVICE 3710\| TŘEBÍČ\| 607231\| BOŇOV 3710\| TŘEBÍČ\| 614441\| BŘEZNÍK 3710\| TŘEBÍČ\| 615587\| BUDKOV 3710\| TŘEBÍČ\| 618501\| ČÁSLAVICE 3710\| TŘEBÍČ\| 790214\| ČASTOTICE 3710\| TŘEBÍČ\| 618837\| ČECHOČOVICE 3710\| TŘEBÍČ\| 623890\| ČÍMĚŘ NAD JIHLAVOU 3710\| TŘEBÍČ\| 624527\| DALEŠICE 3710\| TŘEBÍČ\| 630349\| DOLNÍ VILEMOVÍCE 3710\| TŘEBÍČ\| 637459\| HARTVÍKOVICE 3710\| TŘEBÍČ\| 639648\| HLUBOKÉ 3710\| TŘEBÍČ\| 795984\| HORKY U ŽELETAVY 3710\| TŘEBÍČ\| 680222\| HORNÍ LAŽANY U LESONIC 3710\| TŘEBÍČ\| 738506\| HORNÍ SMRČNÉ 3710\| TŘEBÍČ\| 644528\| HORNÍ ÚJEZD U TŘEBÍČE 3710\| TŘEBÍČ\| 648469\| HROTOVICE 3710\| TŘEBÍČ\| 650188\| HVĚZDOŇOVICE 3710\| TŘEBÍČ\| 651591\| CHLUM NAD JIHLAVOU 3710\| TŘEBÍČ\| 652946\| CHOTĚBUDICE 3710\| TŘEBÍČ\| 769614\| CHROUSTOV U TŘEBENIC 3710\| TŘEBÍČ\| 657654\| JASENICE 3710\| TŘEBÍČ\| 658146\| JEDOV 3710\| TŘEBÍČ\| 658227\| JEMNICE 3710\| TŘEBÍČ\| 660752\| JINOŠOV 3710\| TŘEBÍČ\| 725277\| JIRATICE 3710\| TŘEBÍČ\| 666661\| KLUČOV 3710\| TŘEBÍČ\| 667862\| KOJETICE NA MORAVĚ 3710\| TŘEBÍČ\| 669041\| KONĚŠÍN 3710\| TŘEBÍČ\| 671274\| KOUTY U TŘEBÍČE 3710\| TŘEBÍČ\| 671592\| KOZLANY 3710\| TŘEBÍČ\| 672050\| KOŽICHOVICE 3710\| TŘEBÍČ\| 755257\| KRACOVICE 3710\| TŘEBÍČ\| 672220\| KRAHULOV 3710\| TŘEBÍČ\| 672483\| KRALICE NAD OSLAVOU 3710\| TŘEBÍČ\| 674397\| KRHOV U HROTOVIC 3710\| TŘEBÍČ\| 674826\| KROKOČÍN 3710\| TŘEBÍČ\| 680168\| LESNÁ U ŽELETAVY 3710\| TŘEBÍČ\| 680231\| LESONICE 3710\| TŘEBÍČ\| 681296\| LHOTICE U JEMNICE 3710\| TŘEBÍČ\| 684252\| LIPNÍK U HROTOVIC 3710\| TŘEBÍČ\| 686816\| LOMY U JEMNICE 3710\| TŘEBÍČ\| 687197\| LOUKA U JEMNICE 3710\| TŘEBÍČ\| 687286\| LOUKOVICE 3710\| TŘEBÍČ\| 693031\| LOVCOVICE 3710\| TŘEBÍČ\| 691887\| MARKVARTICE U TŘEBÍČE 3710\| TŘEBÍČ\| 656569\| MARTÍNKOV 3710\| TŘEBÍČ\| 692239\| MASTNÍK 3710\| TŘEBÍČ\| 693049\| MENHARTICE 3710\| TŘEBÍČ\| 693766\| MEZIŘÍČKO U MORAVSKÝCH BUDĚJ. 3710\| TŘEBÍČ\| 694380\| MIKULOVICE 3710\| TŘEBÍČ\| 709182\| ODUNEC 3710\| TŘEBÍČ\| 709450\| OKAREC 3710\| TŘEBÍČ\| 750093\| OKRAŠOVICE 3710\| TŘEBÍČ\| 709778\| OKŘÍŠKY 3710\| TŘEBÍČ\| 711471\| OPATOV NA MORAVĚ 3710\| TŘEBÍČ\| 712019\| OPONEŠICE 3710\| TŘEBÍČ\| 713376\| OSTAŠOV NA MORAVĚ 3710\| TŘEBÍČ\| 716618\| OTRADIČE 3710\| TŘEBÍČ\| 717487\| PÁLOVICE 3710\| TŘEBÍČ\| 717495\| PANENSKÁ 3710\| TŘEBÍČ\| 720160\| PETROVICE U TŘEBÍČE 3710\| TŘEBÍČ\| 720402\| PETRŮVKY 3710\| TŘEBÍČ\| 769622\| PLEŠICE 3710\| TŘEBÍČ\| 769916\| PODKLÁŠTEŘÍ 3710\| TŘEBÍČ\| 638382\| POKOJOVICE 3710\| TŘEBÍČ\| 725889\| POPŮVKY NAD JIHLAVOU 3710\| TŘEBÍČ\| 726842\| POZĎATÍN 3710\| TŘEBÍČ\| 750107\| POZĎÁTKY 3710\| TŘEBÍČ\| 734268\| PŘEDÍN 3710\| TŘEBÍČ\| 736066\| PŘÍLOŽANY 3710\| TŘEBÍČ\| 736708\| PUCOV 3710\| TŘEBÍČ\| 737348\| RAČICE U HROTOVIC 3710\| TŘEBÍČ\| 738034\| RADKOVICE U BUDČE 3710\| TŘEBÍČ\| 738514\| RADOŠOV 3710\| TŘEBÍČ\| 739324\| RAPOTICE 3710\| TŘEBÍČ\| 739871\| RATIBOŘÍCE NA MORAVĚ 3710\| TŘEBÍČ\| 740993\| ROKYTNICE NAD ROKYTNOU 3710\| TŘEBÍČ\| 745731\| ŘÍMOV NA MORAVĚ 3710\| TŘEBÍČ\| 769886\| ŘÍPOV 3710\| TŘEBÍČ\| 746801\| SEDLEC U NÁMĚŠTĚ NAD OSLAVOU 3710\| TŘEBÍČ\| 750034\| SLAVICE 3710\| TŘEBÍČ\| 750115\| SLAVÍČKY 3710\| TŘEBÍČ\| 750212\| SLAVÍKOVICE U JEMNICE 3710\| TŘEBÍČ\| 751227\| SMRK NA MORAVĚ 3710\| TŘEBÍČ\| 752185\| SOKOLÍ 3710\| TŘEBÍČ\| 755265\| STAŘEC 3710\| TŘEBÍČ\| 624535\| STROPEŠÍN 3710\| TŘEBÍČ\| 757926\| STŘÍTEŽ U TŘEBÍČE 3710\| TŘEBÍČ\| 623903\| STŘÍŽOV U TŘEBÍČE 3710\| TŘEBÍČ\| 758299\| STUDENEC U TŘEBÍČE 3710\| TŘEBÍČ\| 758744\| SUDICE U NÁMĚŠTĚ NAD OSLAVOU 3710\| TŘEBÍČ\| 795992\| ŠAŠOVI CE 3710\| TŘEBÍČ\| 762245\| ŠEBKOVICE 3710\| TŘEBÍČ\| 763314\| ŠTĚMĚCHY 3710\| TŘEBÍČ\| 787515\| ŠTĚPÁNOVICE U JAROMĚŘIC NAD R. 3710\| TŘEBÍČ\| 763519\| ŠTĚPKOV 3710\| TŘEBÍČ\| 769631\| TŘEBENICE NA MORAVĚ 3710\| TŘEBÍČ\| 769738\| TŘEBÍČ 3710\| TŘEBÍČ\| 623768\| TŘEBÍČSKÝ ČÍCHOV 3710\| TŘEBÍČ\| 637467\| TŘESOV 3710\| TŘEBÍČ\| 769941\| TÝN U TŘEBÍČE 3710\| TŘEBÍČ\| 644536\| VACENOVICE 3710\| TŘEBÍČ\| 776599\| VALEČ U HROTOVIC 3710\| TŘEBÍČ\| 737011\| VANEČ 3710\| TŘEBÍČ\| 781487\| VÍCENICE U NÁMĚŠTĚ NAD OSLAVOU 3710\| TŘEBÍČ\| 667030\| VÍSKA U KNĚŽIC 3710\| TŘEBÍČ\| 787523\| VÝČAPY 3710\| TŘEBÍČ\| 790982\| ZÁRUBICE 3710\| TŘEBÍČ\| 793396\| ZŇÁTKY 3710\| TŘEBÍČ\| 7 96000\| ŽELETAVA 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 639907\| HLUK 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 657565\| JAROŠOV U UHERSKÉHO HRADIŠTĚ 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 667102\| KNĚŽPOLE U UHERSKÉHO HRADIŠTĚ 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 670031\| KOSTELANY NAD MORAVOU 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 677345\| KUNOVICE U UHERSKÉHO HRADIŠTĚ 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 772925\| MAŘATICE 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 694070\| MÍKOVICE NAD OLŠAVOU 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 696099\| MISTŘICE II 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 702145\| NEDAKONICE 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 712655\| ORECHOV U UHERSKÉHO HRADIŠTĚ 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 716171\| OSTROŽSKÁ LHOTA 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 716201\| OSTROŽSKÁ NOVÁ VES 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 725251\| POLEŠOVICE 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 772917\| SADY 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 754617\| STARÉ MĚSTO U UHERSKÉHO HRAD 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 772844\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 774057\| ÚJEZDEC U OSVĚTIMAN 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 777293\| VÁŽANY U UHERSKÉHO HRADIŠTĚ 3712\| VYŠKOV\| 734004\| BOŠKŮVKY 3712\| VYŠKOV\| 609391\| BRANKOVÍCE 3712\| VYŠKOV\| 625957\| DĚTKOVICE 3712\| VYŠKOV\| 627305\| DOBROČKOVICE 3712\| VYŠKOV\| 632724\| DRYSICE 3712\| VYŠKOV\| 646211\| HEROLTICE 3712\| VYŠKOV\| 646229\| HOŠTICE 3712\| VYŠKOV\| 655171\| CHVALKOVICE 3712\| VYŠKOV\| 655180\| CHVALKOVICE NA HANÉ 3712\| VYŠKOV\| 655848\| IVANOVICE NA HANÉ 3712\| VYŠKOV\| 673188\| KRÁSENSKO 3712\| VYŠKOV\| 676497\| KŘIŽANOVICE U VYŠKOVA 3712\| VYŠKOV\| 744409\| LHOTA 3712\| VYŠKOV\| 690970\| MALÍNKY 3712\| VYŠKOV\| 692654\| MEDLOVICE 3712\| VYŠKOV\| 699063\| MORAVSKÉ MÁLKOVICE 3712\| VYŠKOV\| 699969\| MOUCHNICE 3712\| VYŠKOV\| 703176\| NEMOCHOVICE 3712\| VYŠKOV\| 703257\| NĚMOTICE 3712\| VYŠKOV\| 712591\| ORLOVICE 3712\| VYŠKOV\| 723827\| PODIVÍCE NA MORAVĚ 3712\| VYŠKOV\| 673196\| PODOMÍ 3712\| VYŠKOV\| 736911\| PUSTIMĚŘ 3712\| VYŠKOV\| 738794\| RADŠLAVICE U VYŠKOVA 3712\| VYŠKOV\| 738808\| RADŠLAVIČKY 3712\| VYŠKOV\| 692662\| RYBNÍČEK 3712\| VYŠKOV\| 744425\| RYCHTÁŘOV 3712\| VYŠKOV\| 751481\| SNOVÍDKY 3712\| VYŠKOV\| 614122\| STŘÍBRNÁ 3712\| VYŠKOV\| 758604\| STUDNICE U VYŠKOVA 3712\| VYŠKOV\| 764523\| ŠVÁBENICE 3712\| VYŠKOV\| 792721\| ZELENÁ HORA NA MORAVĚ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 603589\| BEZDĚKOV U VELKÉ BÍTEŠE 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 781037\| BOLEŠÍN 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 607428\| BORAČ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 763446\| BOROVEC 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 607886\| BOROVNICE U JIMRAMOVA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 607894\| BOROVNÍK 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 733407\| BRŤOVÍ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 613916\| BŘEZÍ U OSOVÉ BÍTÝŠKY 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 614246\| BŘEZKA U VELKÉ BÍTEŠE 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 614807\| BŘEZSKÉ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 704717\| BUKOVÁ U NÍŽKOVA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 624462\| DALEČÍN 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 629669\| DOLNÍ LOUČKY 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 638668\| HEŘMANOV U KŘIŽANOVA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 641430\| HOLUBÍ ZHOŘ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 643416\| HORNÍ LOUČKY 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 651605\| CHLUM 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 651834\| CHLUMĚTÍN 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 657719\| JAVOREK 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 660302\| JESTŘÁBÍ U VELKÉ BÍTEŠE 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 660230\| JIMRAMOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 777447\| JIMRAMOVSKÉ PAVLOVICE 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 660311\| JINDŘICHOV U VELKÉ BÍTEŠE 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 662321\| KALY 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 676519\| KATOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 651613\| KOROUHVICE 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 669598\| KOROUŽNÉ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 778192\| KOŠÍKOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 676527\| KŘIŽÍNKOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 676683\| KŘOVÍ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 677680\| KUŘIMSKÁ NOVÁ VES 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 677698\| KUŘIMSKÉ JESTŘÁBÍ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 680265\| LESOŇOVICE 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 684864\| LÍSEK 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 688037\| LUBNÉ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 778206\| LUDVÍKOV U VELKÉ BÍTEŠE 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 741981\| MALÉ TŘESNÉ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 777455\| MÍCHOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 638676\| MILEŠÍN 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 704547\| NÍ HOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 778559\| NOVÉ DVORY U VELKÉ LOSENICE 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 706639\| NOVÉ SADY U VELKÉ BÍTEŠE 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 707597\| NOVÝ JIMRAMOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 708224\| NYKLOVICE 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 613924\| ONDRUŠKY 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 712663\| OŘECHOV U KŘIŽANOVA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 713341\| OSOVÁ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 713350\| OSOVÁ BÍTÝŠKA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 676535\| PÁNOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 723657\| PODĚŠÍN 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 759511\| POLOM U SULKOVCE 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 604950\| PROSATÍN 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 733423\| PROSETÍN U BYSTŘICE NAD PERN 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 740578\| ROJETÍN 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 741990\| ROVEČNÉ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 742309\| ROZSEČ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 777471\| ROŽENECKÉ PASEKY 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 745570\| ŘIKONÍN 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 660248\| SEDLIŠTĚ U JIMRAMOVA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 748901\| SKŘINÁŘOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 755907\| STRACHUJOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 629677\| STŘEMCHOVÍ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 759520\| SULKOVEC 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 761567\| SVRATKA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 704733\| ŠPINOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 669601\| ŠVAŘEC 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 660256\| TRHONICE 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 660264\| UBUŠÍN 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 759538\| UBUŠÍNEK 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 643432\| ÚJEZD U TIŠNOVA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 774316\| UNČÍN 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 777480\| VÉCOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 778214\| VELKÁ BÍTEŠ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 778877\| VELKÉ JANOVICE 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 742007\| VELKÉ TŘESNÉ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 781045\| VĚSTÍN 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 781754\| VIDONÍN 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 782491\| VÍR 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 784087\| VLKOV U OSOVÉ BÍTÝŠKY 3801\| BRUNTÁL\| 650099\| ARNOLTICE U HUZOVÉ 3801\| BRUNTÁL\| 660329\| ARNULTOVICE U JINDŘICHOVA 3801\| BRUNTÁL\| 604054\| BÍLČICE 3801\| BRUNTÁL\| 606618\| BOHUŠOV 3801\| BRUNTÁL\| 699071\| ČABOVÁ 3801\| BRUNTÁL\| 626066\| DĚTŘICHOV NAD BYSTŘICÍ 3801\| BRUNTÁL\| 626147\| DÍVČÍ HRAD 3801\| BRUNTÁL\| 630021\| DOLNÍ POVELICE 3901\| BRUNTÁL\| 633879\| DVORCE U BRUNTÁLU 3801\| BRUNTÁL\| 639249\| HLINKA 3901\| BRUNTÁL\| 648558\| HROZOVÁ 3801\| BRUNTÁL\| 650102\| HUZOVÁ 3801\| BRUNTÁL\| 661082\| JIŘÍKOV U RÝMAŘOVA 3801\| BRUNTÁL\| 606626\| KARLOV U BOHUŠOVA 3801\| BRUNTÁL\| 663280\| KARLOVEC 3801\| BRUNTÁL\| 606642\| KAŠNICE U BOHUŠOVA 3801\| BRUNTÁL\| 667111\| KNĚZPOLE 3801\| BRUNTÁL\| 750514\| KOBERNO 3801\| BRUNTÁL\| 672211\| KRAHULČÍ 3801\| BRUNTÁL\| 674737\| KRNOV - HORNÍ PŘEDMĚSTÍ 3801\| BRUNTÁL\| 676357\| KŘIŠŤANOVICE 3801\| BRUNTÁL\| 752657\| KŘÍŽOV U SOVINCE 3801\| BRUNTÁL\| 680010\| LESKOVEC NAD MORAVICÍ 3801\| BRUNTÁL\| 686662\| LOMNICE U RÝMAŘOVA 3801\| BRUNTÁL\| 689939\| MÁJŮVKA 3801\| BRUNTÁL\| 692328\| MATĚJOVICE 3801\| BRUNTÁL\| 750549\| MĚ STYS RUDOLTICE 3801\| BRUNTÁL\| 699080\| MORAVSKÝ BEROUN 3801\| BRUNTÁL\| 704776\| NORBERČANY 3801\| BRUNTÁL\| 663298\| NOVÁ PLÁŇ 3801\| BRUNTÁL\| 606651\| NOVÁ VES U BOHUŠOVA 3801\| BRUNTÁL\| 706035\| NOVÁ VÉSKA 3801\| BRUNTÁL\| 699098\| NOVÉ VALTEŘICE 3801\| BRUNTÁL\| 699101\| ONDRÁŠOV 3801\| BRUNTÁL\| 674630\| OPAVSKÉ PŘEDMĚSTÍ 3801\| BRUNTÁL\| 713295\| OSOBLAHA 3801\| BRUNTÁL\| 788007\| PITÁRNĚ 3801\| BRUNTÁL\| 633887\| REJCHARTICE 3801\| BRUNTÁL\| 741841\| ROUDNO 3801\| BRUNTÁL\| 743682\| RUSÍN 3801\| BRUNTÁL\| 626155\| SÁDEK U DÍVČÍHO HRADU 3801\| BRUNTÁL\| 699110\| SEDM DVORŮ 3801\| BRUNTÁL\| 752479\| SOSNOVÁ 3801\| BRUNTÁL\| 753785\| STARÁ LIBAVÁ 3801\| BRUNTÁL\| 775711\| ÚVALNO 3801\| BRUNTÁL\| 750522\| VES RUDOLTICE 3801\| BRUNTÁL\| 650111\| VEVEŘÍ U HUZOVÉ 3802\| FRÝDEK - MÍSTEK\| 670723\| KOŠATKA NAD ODROU 3803\| KARVINÁ\| 707139\| KOPYTOV 3803\| KARVINÁ\| 707031\| NOVÝ BOHUMÍN 3803\| KARVINÁ\| 736716\| PUDLOV 3803\| KARVINÁ\| 664197\| STARÉ MĚSTO U KARVINÉ 3803\| KARVINÁ\| 754897\| STARÝ BOHUMÍN 3803\| KARVINÁ\| 720372\| ZÁVADA NAD OLŠÍ 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 600300\| ALBRECHTICKY 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 600971\| BARTOŠOVICE 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 602850\| BERNARTICE NAD ODROU 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 604402\| BÍLOV 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 604445\| BÍLOVEC - DOLNÍ PŘEDMĚSTÍ 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 604429\| BÍLOVEC - MĚSTO 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 609749\| BRAVINNÉ 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 758442\| BUTOVICE 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 625558\| DĚRNÉ 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 635448\| FULNEK 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 720518\| HARTY 3904\| NOVÝ JIČÍN\| 656500\| HEŘMÁNKY NAD ODROU 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 638790\| HLADKÉ ŽIVOTICE 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 658944\| HRABĚTICE NAD ODROU 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 649279\| HUKOVICE 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 649562\| HŮRKA 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 656518\| JAKUBCOVICE NAD ODROU 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 635456\| JERLOCHOVICE 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 658952\| JESENÍK NAD ODROU 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 660132\| JÍLOVEC 3904\| NOVÝ JIČÍN\| 676969\| KUJAVY 3904\| NOVÝ JIČÍN\| 677281\| KUNÍN 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 905038\| LABUŤ U BÍLOVCE 3904\| NOVÝ JIČÍN\| 682683\| LIBHOŠŤ 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 687006\| LOUČKA U NOVÉHO JIČÍNA 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 656534\| LOUČKY NAD ODROU 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 688118\| LUBOMĚŘ 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 688801\| LUKAVEC U BÍLOVCE 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 691534\| MANKOVICE 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 784133\| MORAVSKÉ VLKOVICE 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 699934\| MOŠNOV 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 600318\| NOVÁ HORKA 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 707465\| NOVÝ JIČÍN - DOLNÍ PŘEDMĚSTÍ 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 707431\| NOVÝ JIČÍN - HORNÍ PŘEDMĚSTÍ 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 707414\| NOVÝ JIČÍN - MĚSTO 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 709085\| ODRY 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 720526\| PETŘVALDÍK 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 676977\| POHOŘÍLKY U KUJAV 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 733067\| PRCHALOV 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 736902\| PUSTĚJOV 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 747009\| SEDLNICE 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 784141\| SLEZSKÉ VLKOVICE 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 752754\| SPÁLOV 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 753246\| STACHOVICE 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 753963\| STARÁ VES U BÍLOVCE 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 758396\| STUDÉNKA NAD ODROU 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 759163\| SUCHDOL NAD ODROU 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 707546\| ŠENOV U NOVÉHO JIČÍNA 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 778664\| VELKÉ ALBRECHTICE 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 785768\| VRAŽNÉ U ODER 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 707511\| ŽILINA U NOVÉHO JIČÍNA 3805\| OLOMOUC\| 600661\| BABICE U ŠTERNBERKA 3805\| OLOMOUC\| 757454\| BENKOV U STŘELÍC 3805\| OLOMOUC\| 608688\| BEZDĚKOV NAD TŘEBŮVKOU 3805\| OLOMOUC\| 672017\| BLAŽOV 3805\| OLOMOUC\| 606430\| BOHUŇOVICE 3805\| OLOMOUC\| 774596\| BRNÍČKO 3805\| OLOMOUC\| 688665\| BŘEZINA 3805\| OLOMOUC\| 768642\| DĚDINKA 3805\| OLOMOUC\| 626449\| DOLNÍ DLOUHÁ LOUČKA 3805\| OLOMOUC\| 630225\| DOLNÍ SUKOLOM 3805\| OLOMOUC\| 608700\| DOLY U BOUZOVA 3805\| OLOMOUC\| 630811\| DOMAŠOV NAD BYSTŘICÍ 3805\| OLOMOUC\| 630829\| DOMAŠOV U ŠTERNBERKA 3805\| OLOMOUC\| 650536\| HLÁSNICE U ŠTERNBERKA 3805\| OLOMOUC\| 672564\| HLIVICE 3805\| OLOMOUC\| 626457\| HORNÍ DLOUHÁ LOUČKA 3805\| OLOMOUC\| 643378\| HORNÍ LODĚNICE 3805\| OLOMOUC\| 603961\| HRÁBÍ 3805\| OLOMOUC\| 647900\| HRANIČNÉ PETROVICE 3805\| OLOMOUC\| 648591\| HRUBÁ VODA 3805\| OLOMOUC\| 650544\| CHABÍČOV 3805\| OLOMOUC\| 750000\| JEŠOV 3805\| OLOMOUC\| 661406\| JÍVOVÁ 3805\| OLOMOUC\| 672025\| KADEŘÍN 3805\| OLOMOUC\| 718149\| KARLOV U PASEKY 3805\| OLOMOUC\| 696960\| KOMÁROV U MLADĚJOVIC 3805\| OLOMOUC\| 671487\| KOVÁŘOV U BOUZOVA 3805\| OLOMOUC\| 600679\| KRÁKOŘÍCE 3805\| OLOMOUC\| 672572\| KRÁLOVÁ 3805\| OLOMOUC\| 601985\| LAŠŤANY 3805\| OLOMOUC\| 768651\| LAZCE U TROUBĚLIC 3805\| OLOMOUC\| 631493\| LHOTA POD KOSÍŘEM 3805\| OLOMOUC\| 763578\| LHOTA U ŠTERNBERKA 3805\| OLOMOUC\| 766739\| LIPINA U ŠTERNBERKA 3805\| OLOMOUC\| 692611\| MEDLOV U UNIČOVA 3805\| OLOMOUC\| 745600\| MĚNÍ K 3805\| OLOMOUC\| 696846\| MÉROTÍN 3805\| OLOMOUC\| 693421\| MĚSTO LIBAVÁ 3805\| OLOMOUC\| 718157\| MUTKOV 3805\| OLOMOUC\| 644421\| NOVA DĚDINA U UNIČOVA 3805\| OLOMOUC\| 705063\| NOVÁ HRADEČNÁ 3805\| OLOMOUC\| 637181\| NOVÁ VES U LITOVLE 3805\| OLOMOUC\| 643386\| NOVÉ DVORCE 3805\| OLOMOUC\| 724289\| OBECTOV 3805\| OLOMOUC\| 718165\| PASEKA U ŠTERNBERKA 3805\| OLOMOUC\| 720950\| PÍSKOV 3805\| OLOMOUC\| 724301\| PODOLÍ U BOUZOVA 3805\| OLOMOUC\| 737747\| RADÍKOV U OLOMOUCE 3805\| OLOMOUC\| 696986\| ŘÍDEČ 3805\| OLOMOUC\| 750018\| SLAVĚTÍN U LITOVLE 3805\| OLOMOUC\| 698768\| STÁDLO 3805\| OLOMOUC\| 766747\| STACHOV U ŠTERNBERKA 3805\| OLOMOUC\| 796611\| STRUKOV 3805\| OLOMOUC\| 757462\| STŘELÍCE U LITOVLE 3805\| OLOMOUC\| 757501\| STŘEMENÍČKO 3805\| OLOMOUC\| 669288\| SVATÝ KOPEČEK 3805\| OLOMOUC\| 672041\| SVOJANOV U BOUZOVA 3805\| OLOMOUC\| 763527\| ŠTERNBERK 3805\| OLOMOUC\| 764515\| ŠUMVALD 3805\| OLOMOUC\| 766755\| TĚŠíKOV 3805\| OLOMOUC\| 768669\| TROUBELICE 3805\| OLOMOUC\| 773751\| ÚJEZD U UNIČOVA 3805\| OLOMOUC\| 688690\| VESELÍČKO 3805\| OLOMOUC\| 780987\| VÉSKA U OLOMOUCE 3805\| OLOMOUC\| 692620\| ZADNÍ ÚJEZD 3806\| OPAVA\| 601616\| BĚLÁ VE SLEZSKU 3806\| OPAVA\| 602591\| BENKOVICE 3806\| OPAVA\| 606529\| BOHUSLAVICE U HLUČÍNA 3806\| OPAVA\| 606987\| BOLATICE 3806\| OPAVA\| 613100\| BRUMOVICE U OPAVY 3806\| OPAVA\| 614718\| BŘEZOVÁ U VÍTKOVA 3806\| OPAVA\| 615501\| BUDIŠOV NAD BUDIŠOVKOU 3806\| OPAVA\| 628638\| DOLNÍ BENEŠOV 3806\| OPAVA\| 630454\| DOLNÍ ŽIVOTICE 3806\| OPAVA\| 615510\| GUNTRÁMOVICE 3806\| OPAVA\| 639036\| HLAVNICE 3806\| OPAVA\| 640140\| HNĚVOŠICE 3806\| OPAVA\| 640786\| HOLASOVICE 3806\| OPAVA\| 646580\| HRABSTVÍ 3806\| OPAVA\| 646601\| HRABYNĚ 3806\| OPAVA\| 646814\| HRADEC NAD MORAVICÍ 3806\| OPAVA\| 6364 95\| CHABÍČOV VE SLEZSKU 3806\| OPAVA\| 651141\| CHLEBIČOV 3806\| OPAVA\| 654876\| CHUCHELNÁ 3806\| OPAVA\| 655040\| CHVALÍKOVICE 3806\| OPAVA\| 711730\| JAKTAŘ 3806\| OPAVA\| 656496\| JAKUBČOVICE 3806\| OPAVA\| 656631\| JAMNICE 3806\| OPAVA\| 656691\| JANČÍ 3806\| OPAVA\| 783595\| JARKOVICE 3806\| OPAVA\| 659380\| JEZDKOVICE 3806\| OPAVA\| 660035\| JILEŠOVICE 3806\| OPAVA\| 640794\| KAMENEC 3806\| OPAVA\| 711756\| KATEŘINKY U OPAVY 3806\| OPAVA\| 783081\| KLOKOČOV U VÍTKOVA 3806\| OPAVA\| 667340\| KOBEŘICE VE SLEZSKU 3806\| OPAVA\| 674231\| KRAVAŘE VE SLEZSKU 3806\| OPAVA\| 679992\| LESKOVEC U VÍTKOVA 3806\| OPAVA\| 615544\| LESY 3906\| OPAVA\| 680991\| LHOTA U OPAVY 3806\| OPAVA\| 686018\| LITULTOVICE 3806\| OPAVA\| 640808\| LODĚNICE 3806\| OPAVA\| 711870\| MALÉ HOŠTICE 3806\| OPAVA\| 694061\| MIKOLAJICE 3806\| OPAVA\| 695149\| MILOSTOVICE 3806\| OPAVA\| 698237\| MOKRÉ LAZCE 3806\| OPAVA\| 640816\| NEPLACHOVICE 3806\| OPAVA\| 798371\| NOVÉ OLDŘŮVKY 3806\| OPAVA\| 706647\| NOVÉ SEDLICE 3806\| OPAVA\| 707309\| NOVÝ DVŮR U OPAVY 3806\| OPAVA\| 710113\| OLDŘIŠOV 3906\| OPAVA\| 711560\| OPAVA - MĚSTO 3806\| OPAVA\| 716481\| OTICE 3806\| OPAVA\| 777188\| PALHANEC 3806\| OPAVA\| 721085\| PÍŠŤ 3806\| OPAVA\| 723916\| PODLESÍ NAD ODROU 3806\| OPAVA\| 724637\| PODVIHOV 3806\| OPAVA\| 738824\| RADUŇ 3806\| OPAVA\| 740438\| ROHOV 3806\| OPAVA\| 745863\| SÁDEK U OPAVY 3806\| OPAVA\| 613142\| SKROCHOVICE 3806\| OPAVA\| 750280\| SLAVKOV U OPAVY 3806\| OPAVA\| 750832\| SLUŽOVICE 3806\| OPAVA\| 636509\| SMOLKOV 3806\| OPAVA\| 754625\| STARÉ OLDŘŮVKY 3806\| OPAVA\| 755435\| STĚBOŘICE 3806\| OPAVA\| 755826\| STRAHOVICE 3806\| OPAVA\| 758752\| SUDICE 3806\| OPAVA\| 759180\| SUCHÉ LAZCE 3806\| OPAVA\| 615536\| SVATOŇOVICE 3806\| OPAVA\| 763110\| ŠTÁBLOVICE 3806\| OPAVA\| 640824\| ŠTEMPLOVEC 3806\| OPAVA\| 763390\| ŠTĚPÁNKOVICE 3806\| OPAVA\| 764817\| TÁBOR VE SLEZSKU 3806\| OPAVA\| 770205\| TŘEBOM 3806\| OPAVA\| 773166\| UHLÍŘOV 3806\| OPAVA\| 777196\| VÁVROVICE 3806\| OPAVA\| 778770\| VELKÉ HERALTICE 3806\| OPAVA\| 782998\| VÍTKOV 3806\| OPAVA\| 783609\| VLAŠTOVIČKY 3806\| OPAVA\| 786021\| VRBKA U OPAVY 3806\| OPAVA\| 786624\| VRŠOVICE U OPAVY 3806\| OPAVA\| 789411\| ZÁBŘEH U HLUČÍNA 3806\| OPAVA\| 793230\| ZLATNÍKY U OPAVY 3806\| OPAVA\| 797006\| ŽIMROVICE 3807\| OSTRAVA\| 600393\| ANTOŠOVICE 3808\| PŘEROV\| 602001\| BĚLOTÍN 3808\| PŘEROV\| 711179\| BOŇKOV U HRANIC 3808\| PŘEROV\| 608581\| BOŠKOV 3808\| PŘEROV\| 617202\| BÝŠKOVICE 3808\| PŘEROV\| 620483\| ČERNOTÍN 3808\| PŘEROV\| 629863\| DOLNÍ NĚTČICE 3808\| PŘEROV\| 643611\| HORNÍ NĚTČICE 3808\| PŘEROV\| 644544\| HORNÍ ÚJEZD 3808\| PŘEROV\| 646598\| HRABŮVKA U HRANIC 3808\| PŘEROV\| 647683\| HRANICE 3808\| PŘEROV\| 666459\| KLOKOČÍ 3808\| PŘEROV\| 667897\| KOJETÍN 3808\| PŘEROV\| 671312\| KOVALOVICE U KOJETÍNA 3808\| PŘEROV\| 671495\| KOVÁŘOV U POTŠTÁTU 3808\| PŘEROV\| 675890\| KŘENOVÍCE U KOJETÍNA 3808\| PŘEROV\| 778176\| LHOTKA U HRANIC 3808\| PŘEROV\| 684112\| LIPNÁ 3808\| PŘEROV\| 693219\| MĚROVICE NAD HANOU 3808\| PŘEROV\| 694592\| MILENOV 3808\| PŘEROV\| 702676\| NEJDEK U HRANIC 3808\| PŘEROV\| 711187\| OLŠOVEC 3808\| PŘEROV\| 711543\| OPATOVICE U HRANIC 3808\| PŘEROV\| 718106\| PARŠOVICE 3908\| PŘEROV\| 723711\| PODHOŘÍ NA MORAVĚ 3808\| PŘEROV\| 725897\| POPŮVKY U KOJETÍNA 3808\| PŘEROV\| 726478\| POTŠTÁT - DOLNÍ PŘEDMĚSTÍ 3808\| PŘEROV\| 726486\| POTŠTÁT - HORNÍ PŘEDMĚSTÍ 3808\| PŘEROV\| 737755\| RADÍKOV U HRANIC 3808\| PŘEROV\| 739057\| RAKOV U HRANIC 3808\| PŘEROV\| 748021\| SKALICKÁ U HRANIC 3808\| PŘEROV\| 753483\| SKOKY U STAMĚŘIC 3808\| PŘEROV\| 751588\| SOBĚCHLEBY 3808\| PŘEROV\| 757390\| STŘEDOLESÍ 3808\| PŘEROV\| 757748\| STŘÍBRNÍCE NAD HANOU 3808\| PŘEROV\| 766283\| TEPLICE NAD BEČVOU 3808\| PŘEROV\| 772119\| TÝN NAD BEČVOU 3808\| PŘEROV\| 773450\| UHŘÍNOV U HRANIC 3808\| PŘEROV\| 774839\| ÚSTÍ 3808\| PŘEROV\| 776645\| VALŠOVICE 3808\| PŘEROV\| 778184\| VELKÁ U HRANIC 3808\| PŘEROV\| 794279\| ŽÁKOVICE 3809\| ŠUMPERK\| 725293\| BEZDĚKOV U ÚSOVA 3809\| ŠUMPERK\| 758205\| BUKOVÁ U STUDENÉ LOUČKY 3809\| ŠUMPERK\| 674486\| DOLNÍ BUŠÍNOV 3809\| ŠUMPERK\| 633526\| DUBICKO 3809\| ŠUMPERK\| 646547\| HRABOVÁ U DUBICKA 3809\| ŠUMPERK\| 656852\| JANOŠLAVICE 3809\| ŠUMPERK\| 690881\| JAVOŘÍ U MALETÍNA 3809\| ŠUMPERK\| 666548\| KLOPÍNA 3809\| ŠUMPERK\| 675725\| KŘEMAČOV 3809\| ŠUMPERK\| 678244\| KVĚTíN 3809\| ŠUMPERK\| 680524\| LEŠTINA U ZÁBŘEHA 3809\| ŠUMPERK\| 682926\| LÍBIVÁ 3809\| ŠUMPERK\| 684104\| LIPINKA 3809\| ŠUMPERK\| 685119\| LÍŠNICE U MOHELNICE 3809\| ŠUMPERK\| 688878\| LUKAVICE NA MORAVĚ 3809\| ŠUMPERK\| 695530\| MÍROVEČEK 3809\| ŠUMPERK\| 695548\| MÍROVSKÝ GRUNT 3809\| ŠUMPERK\| 698032\| MOHELNICE 3809\| ŠUMPERK\| 698610\| MORAVIČANY 3809\| ŠUMPERK\| 718467\| PAVLOV U LOŠTIC 3809\| ŠUMPERK\| 724327\| PODOLÍ U MOHELNICE 3809\| ŠUMPERK\| 725307\| POLICE 3809\| ŠUMPERK\| 738883\| RÁJEC U ZÁBŘEHA 3809\| ŠUMPERK\| 740420\| ROHLE 3809\| ŠUMPERK\| 690902\| STARÝ MALETÍN 3809\| ŠUMPERK\| 755354\| STAVENICE 3809\| ŠUMPERK\| 758221\| STUDENÁ LOUČKA 3809\| ŠUMPERK\| 718475\| SVINOV U PAVLOVA 3809\| ŠUMPERK\| 764264\| ŠUMPERK 3809\| ŠUMPERK\| 770795\| TŘEŠTINA 3809\| ŠUMPERK\| 773760\| ÚJEZD U MOHELNICE 3809\| ŠUMPERK\| 774782\| ÚSOV - MĚSTO 3809\| ŠUMPERK\| 774791\| ÚSOV - ŽIDOVSKÁ OBEC 3809\| ŠUMPERK\| 780651\| VACETÍN 3809\| ŠUMPERK\| 666556\| VELEBOŘ 3809\| ŠUMPERK\| 780669\| VESELÍ U MOHELNICE 3809\| ŠUMPERK\| 688894\| VLACHOV 3809\| ŠUMPERK\| 685127\| VYŠEHORKY 3809\| ŠUMPERK\| 718483\| ZAVADÍLKA 3809\| ŠUMPERK\| 794091\| ZVOLE U ZÁBŘEHA 3811\| JESENÍK\| 602825\| BERNARTICE U JAVORNÍKA 3811\| JESENÍK\| 753696\| DOLNÍ ČERVENÁ VODA 3811\| JESENÍK\| 778451\| FOJTOVA KRAŠ 3811\| JESENÍK\| 602841\| HORNÍ HEŘMANICE U BERNARTIC 3811\| JESENÍK\| 778460\| HUKOVICE U VELKÉ KRAŠE 3811\| JESENÍK\| 778478\| MALÁ KRAŠ 3811\| JESENÍK\| 778486\| VELKÁ KRAŠ 3811\| JESENÍK\| 781711\| VIDNAVA C) Katastrální územíKatastrální území \\- „3. pásmo sucha“ Kód okresu\| Název okresu\| Kód katastrálního území\| Název katastrálního území ---\|---\|---\|--- 3100\| PRAHA HL.M.\| 665444\| KLÁNOVICE 3100\| PRAHA HL.M.\| 668508\| KOLODĚJE 3100\| PRAHA HL.M.\| 668591\| KOLOVRATY 3100\| PRAHA HL.M.\| 702323\| NEDVĚZÍ U ŘÍČAN 3100\| PRAHA HL.M.\| 773778\| ÚJEZD NAD LESY 3201\| BENEŠOV\| 600466\| ARNOŠTOVICE 3201\| BENEŠOV\| 716278\| BĚLČICE U OSTŘEDKA 3201\| BENEŠOV\| 602191\| BENEŠOV U PRAHY 3201\| BENEŠOV\| 784435\| BEZMÍŘ 3201\| BENEŠOV\| 692034\| BEZTAHOV 3201\| BENEŠOV\| 764965\| BÍLKOVICE 3201\| BENEŠOV\| 626279\| BOLECHOVICE I 3201\| BENEŠOV\| 607207\| BOLÍNA 3201\| BENEŠOV\| 607223\| BONKOVICE 3201\| BENEŠOV\| 608084\| BOŘEŇOVICE 3201\| BENEŠOV\| 683434\| BOŘKOVICE 3201\| BENEŠOV\| 632015\| BOŽKOVICE 3201\| BENEŠOV\| 612847\| BROUMOVICE 3201\| BENEŠOV\| 680371\| BŘEŽANY 3201\| BENEŠOV\| 615234\| BUDENÍN 3201\| BENEŠOV\| 615820\| BUKOVANY U TÝNCE NAD SÁZAVOU 3201\| BENEŠOV\| 608092\| BÝKOVICE U BOŘEŇOVIC 3201\| BENEŠOV\| 687367\| BÝKOVICE U LOUŇOVIC 3201\| BENEŠOV\| 616770\| BYSTŘICE U BENEŠOVA 3201\| BENEŠOV\| 618004\| CTIBOŘ 3201\| BENEŠOV\| 708933\| ČEČKOV 3201\| BENEŠOV\| 619400\| ČELIVO 3201\| BENEŠOV\| 619531\| ČEŇOVICE 3201\| BENEŠOV\| 619663\| ČERČANY 3201\| BENEŠOV\| 621153\| ČERVENÝ ÚJEZD U MILIČÍNA 3201\| BENEŠOV\| 623156\| ČESKÝ ŠTENBERG 3201\| BENEŠOV\| 623377\| ČEŠTÍN U JANKOVA 3201\| BENEŠOV\| 624331\| ČTYŘKOLY 3201\| BENEŠOV\| 624519\| DALEŠICE NAD VLTAVOU 3201\| BENEŠOV\| 624624\| DALOVY 3201\| BENEŠOV\| 624641\| DAMĚNICE 3201\| BENEŠOV\| 626261\| DIVIŠOV U BENEŠOVA 3201\| BENEŠOV\| 626287\| DIVIŠOVICE 3201\| BENEŠOV\| 660949\| DOLNÍ BOREK 3201\| BENEŠOV\| 762415\| DOLNÍ RÁPOTICE 3201\| BENEŠOV\| 630641\| DOMAŠÍN 3201\| BENEŠOV\| 631621\| DRAHŇOVICE 3201\| BENEŠOV\| 632023\| DRACHKOV 3201\| BENEŠOV\| 668966\| DUB U KONDRACE 3201\| BENEŠOV\| 704105\| DUNÁVICE 3201\| BENEŠOV\| 735086\| DVORCE U SEDLCE 3201\| BENEŠOV\| 638587\| HEŘMANIČKY 3201\| BENEŠOV\| 621161\| HORNÍ BOREK 3201\| BENEŠOV\| 643262\| HORNÍ LHOTA 3201\| BENEŠOV\| 615242\| HORY U VOTIC 3201\| BENEŠOV\| 645133\| HOŘETICE 3201\| BENEŠOV\| 615251\| HOSTIŠOV 3201\| BENEŠOV\| 703788\| HRADIŠTĚ 3201\| BENEŠOV\| 630659\| HRAZENÁ LHOTA 3201\| BENEŠOV\| 778061\| HRZÍN 3201\| BENEŠOV\| 723631\| CHÁŘOVICE 3201\| BENEŠOV\| 651168\| CHLEBY U TÝNCE NAD SÁZAVOU 3201\| BENEŠOV\| 651273\| CHLÍSTOV U BENEŠOVA 3201\| BENEŠOV\| 652024\| CHOCERADY 3201\| BENEŠOV\| 652709\| CHORATICE 3201\| BENEŠOV\| 653551\| CHOTÝŠANY 3201\| BENEŠOV\| 653969\| CHRÁŠŤANY U BENEŠOVA 3201\| BENEŠOV\| 656704\| JANKOV 3201\| BENEŠOV\| 656712\| JANKOVSKÁ LHOTA 3201\| BENEŠOV\| 726231\| JEMNIŠTĚ 3201\| BENEŠOV\| 659134\| JEŠETICE 3201\| BENEŠOV\| 659215\| JETŘICHOVICE 3201\| BENEŠOV\| 616818\| JINOŠICE 3201\| BENEŠOV\| 616826\| JÍROVICE 3201\| BENEŠOV\| 660965\| JIŘETICE U NEUSTUPOVA 3201\| BENEŠOV\| 793124\| KAMBERK 3201\| BENEŠOV\| 667421\| KOBYLÍ 3201\| BENEŠOV\| 668974\| KONDRAC 3201\| BENEŠOV\| 750956\| KOUTY U SMILKOVA 3201\| BENEŠOV\| 737038\| KOVÁŘOVICE 3201\| BENEŠOV\| 674362\| KRHANICE 3201\| BENEŠOV\| 674516\| KRŇANY 3201\| BENEŠOV\| 675407\| KRUSIČANY 3201\| BENEŠOV\| 675547\| KŘEČOVICE U NEVEKLOVA 3201\| BENEŠOV\| 679593\| KŘEŠICE U DIVIŠOVA 3201\| BENEŠOV\| 709859\| KŘEŠICE U OLBRAMOVIC 3201\| BENEŠOV\| 678104\| KVASEJOVICE 3201\| BENEŠOV\| 683442\| LABY 3201\| BENEŠOV\| 693821\| LAŽANY U MEZNA 3201\| BENEŠOV\| 67 9607\| LBOSÍN 3201\| BENEŠOV\| 680389\| LEŠANY 3201\| BENEŠOV\| 682675\| LIBEŽ 3201\| BENEŠOV\| 683451\| LIBOUŇ 3201\| BENEŠOV\| 616834\| LIŠNO 3201\| BENEŠOV\| 685330\| LITICHOVICE 3201\| BENEŠOV\| 687375\| LOUŇOVICE POD BLANÍKEM 3201\| BENEŠOV\| 624357\| LŠTĚNÍ 3201\| BENEŠOV\| 694843\| MALOVICE U MILIČÍNA 3201\| BENEŠOV\| 786446\| MANĚLOVICE 3201\| BENEŠOV\| 691976\| MARŠOVICE U BENEŠOVA 3201\| BENEŠOV\| 692051\| MARTINICE U VOTIC 3201\| BENEŠOV\| 704113\| MAŠKOVICE 3201\| BENEŠOV\| 692727\| MĚCHNOV 3201\| BENEŠOV\| 653578\| MĚSTEČKO U CHOTÝŠAN 3201\| BENEŠOV\| 678139\| MĚŠETICE 3201\| BENEŠOV\| 693839\| MEZNO 3201\| BENEŠOV\| 694851\| MILIČÍN 3201\| BENEŠOV\| 726265\| MILOVANICE 3201\| BENEŠOV\| 784451\| MINARTICE 3201\| BENEŠOV\| 693847\| MITROVICE 3201\| BENEŠOV\| 697346\| MLÉKOVICE U NEVEKLOVA 3201\| BENEŠOV\| 700002\| MRAČ 3201\| BENEŠOV\| 757055\| MYSLÍČ 3201\| BENEŠOV\| 700991\| NAČERADEC 3201\| BENEŠOV\| 701432\| NAKVASOVICE 3201\| BENEŠOV\| 719820\| NASAVRKY U MILIČÍNA 3201\| BENEŠOV\| 703168\| NEMÍŽ 3201\| BENEŠOV\| 703770\| NESPEKY 3201\| BENEŠOV\| 703800\| NESPERSKÁ LHOTA 3201\| BENEŠOV\| 778079\| NESPERY 3201\| BENEŠOV\| 616869\| NESVAČILY U BYTŘICE 3201\| BENEŠOV\| 703885\| NEŠTĚTICE 3201\| BENEŠOV\| 704121\| NETVOŘICE 3201\| BENEŠOV\| 704245\| NEUSTUPOV 3201\| BENEŠOV\| 704288\| NEVEKLOV 3201\| BENEŠOV\| 708941\| NOSÁKOV 3201\| BENEŠOV\| 678155\| NOVÉ DVORY U KVASEJOVIC 3201\| BENEŠOV\| 708950\| ODLOCHOVICE 3201\| BENEŠOV\| 709875\| OLBRAMOVICE U VOTIC 3201\| BENEŠOV\| 701009\| OLEŠNÁ U NAČERADCE 3201\| BENEŠOV\| 778087\| OSTROV U VELÍŠE 3201\| BENEŠOV\| 717002\| OBĚNICE U VOTIC 3201\| BENEŠOV\| 718661\| PECERADY 3201\| BENEŠOV\| 719846\| PETROVICE U MILIČÍNA 3201\| BENEŠOV\| 656739\| PIČÍN U JANKOVA 3201\| BENEŠOV\| 723649\| PODĚLUSY 3201\| BENEŠOV\| 725803\| POPOVICE U BENEŠOVA 3201\| BENEŠOV\| 726036\| POŘÍČÍ NAD SÁZAVOU 3201\| BENEŠOV\| 726273\| POSTUPICE 3201\| BENEŠOV\| 705381\| POZOV 3201\| BENEŠOV\| 732982\| PRAVĚTICE 3201\| BENEŠOV\| 733032\| PRAVONÍN 3201\| BENEŠOV\| 746819\| PRČICE 3201\| BENEŠOV\| 735108\| PŘESTAVLKY U SEDLCE 3201\| BENEŠOV\| 735817\| PŘIBYŠICE 3201\| BENEŠOV\| 737054\| PYŠELY 3201\| BENEŠOV\| 738549\| RADOŠOVICE U VLAŠIMI 3201\| BENEŠOV\| 739910\| RATMĚŘICE 3201\| BENEŠOV\| 786462\| RUDOLTICE U VRCHOTOVÝCH JANOV. 3201\| BENEŠOV\| 745758\| ŘÍMOVICE 3201\| BENEŠOV\| 749940\| ŘÍŠNICE 3201\| BENEŠOV\| 746827\| SEDLEC U VOTIC 3201\| BENEŠOV\| 798231\| SEDLEČKO U JIŘETIC 3201\| BENEŠOV\| 778095\| SEDLEČKO U VELIŠE 3201\| BENEŠOV\| 757063\| SKALICE U BENEŠOVA 3201\| BENEŠOV\| 749958\| SLAVĚTÍN U NAČERADCE 3201\| BENEŠOV\| 750719\| SLOVĚNICE 3201\| BENEŠOV\| 750981\| SMILKOV 3201\| BENEŠOV\| 756202\| STRANNÝ 3201\| BENEŠOV\| 762105\| STRNADICE 3201\| BENEŠOV\| 757071\| STRUHAŘOV U BENEŠOVA 3201\| BENEŠOV\| 757624\| STŘEŽIMÍR 3201\| BENEŠOV\| 659223\| SUŠETICE 3201\| BENEŠOV\| 687383\| SVĚTLÁ POD BLANÍKEM 3201\| BENEŠOV\| 659231\| ŠANOVICE 3201\| BENEŠOV\| 762113\| ŠEBÁŇOVICE 3201\| BENEŠOV\| 674524\| TELETÍN 3201\| BENEŠOV\| 767140\| TISEM 3201\| BENEŠOV\| 767735\| TOMICE U VOTIC 3201\| BENEŠOV\| 769657\| TŘEBEŠICE U DIVIŠOVA 3201\| BENEŠOV\| 674532\| TŘEBSÍN 3201\| BENEŠOV\| 770710\| TŘEMOŠNICE 3201\| BENEŠOV\| 704130\| TUCHYNĚ 3201\| BENEŠOV\| 616893\| TVORŠOVICE 3201\| BENEŠOV\| 772399\| TÝNEC NAD SÁZAVOU 3201\| BENEŠOV\| 659240\| UHŘICE U SEDLCE 3201\| BENEŠOV\| 651290\| ÚROČNICE 3201\| BENEŠOV\| 775959\| VÁCLAVICE U BENEŠOVA 3201\| BENEŠOV\| 678171\| VELETÍN 3201\| BENEŠOV\| 778109\| VELIŠ 3201\| BENEŠOV\| 778796\| VELKÉ HEŘMANICE 3201\| BENEŠOV\| 798428\| VESTEC U MEZNA 3201\| BENEŠOV\| 783544\| VLAŠIM 3201\| BENEŠOV\| 789631\| VLKONICE U NEVEKLOVA 3201\| BENEŠOV\| 618292\| VLKOV U ČAKOVA 3201\| BENEŠOV\| 784486\| VOJKOV U VOTIC 3201\| BENEŠOV\| 785041\| VOTICE 3201\| BENEŠOV\| 701017\| VRAČKOVICE 3201\| BENEŠOV\| 785351\| VRANOV U ČERČAN 3201\| BENEŠOV\| 785369\| VRANOVSKÁ LHOTA 3201\| BENEŠOV\| 786411\| VRCHOTICE 3201\| BENEŠOV\| 786489\| VRCHOTOVY JANOVICE 3201\| BENEŠOV\| 787043\| VŠECHLAPY NAD BLANICÍ 3201\| BENEŠOV\| 704148\| VŠETICE 3201\| BENEŠOV\| 652717\| XAVEROV 3201\| BENEŠOV\| 789640\| ZÁDOLÍ U NEVEKLOVA 3201\| BENEŠOV\| 694878\| ZÁHOŘÍ U MILIČÍNA 3201\| BENEŠOV\| 790133\| ZAHRÁDKA U BENEŠOVA 3201\| BENEŠOV\| 709921\| ZAHRADNICE 3201\| BENEŠOV\| 737071\| ZAJEČICE 3201\| BENEŠOV\| 792187\| ZDEBUZEVES 3201\| BENEŠOV\| 792331\| ZDERADICE 3201\| BENEŠOV\| 749966\| ZDIMĚŘICE U NAČERADCE 3201\| BENEŠOV\| 630675\| ZNOSÍM 3201\| BENEŠOV\| 793876\| ZVĚSTOV 3201\| BENEŠOV\| 751553\| ŽÍŇANY 3201\| BENEŠOV\| 701157\| ŽIVOHOSŤ 3202\| BEROUN\| 601217\| BAVORYŇE 3202\| BEROUN\| 685232\| BĚLEČ U LITNĚ 3202\| BEROUN\| 603368\| BĚŠTÍN 3202\| BEROUN\| 645877\| BEZDĚDICE U HOSTOMIC 3202\| BEROUN\| 669024\| BÍTOV U KONĚPRUS 3202\| BEROUN\| 614602\| BŘEZOVÁ U HOŘOVIC 3202\| BEROUN\| 663719\| BUDŇANY 3202\| BEROUN\| 616494\| BYKOŠVICE 3202\| BEROUN\| 617610\| CERHOVICE 3202\| BEROUN\| 792420\| ČERNÍN U ZDÍC 3202\| BEROUN\| 632601\| DROZDOV V ČECHÁCH 3202\| BEROUN\| 634468\| FELBABKA 3202\| BEROUN\| 638901\| HLÁSNÁ TŘEBAŇ 3202\| BEROUN\| 748994\| HODYŇE U SKUMROVA 3202\| BEROUN\| 645371\| HOŘOVICE 3202\| BEROUN\| 645737\| HOSTÍM U BEROUNA 3202\| BEROUN\| 645885\| HOSTONICE U BRDY 3202\| BEROUN\| 650285\| HVOZDEC 3202\| BEROUN\| 650579\| CHALOUPKY 3202\| BEROUN\| 651869\| CHLUSTINA 3202\| BEROUN\| 654400\| CHRUSTENICE 3202\| BEROUN\| 603091\| JAROV U BEROUNA 3202\| BEROUN\| 661261\| JIVINA U HOŘOVIC 3202\| BEROUN\| 668630\| KLEŠTĚNICE 3202\| BEROUN\| 792438\| KNÍŽKOVICE 3202\| BEROUN\| 668648\| KOMÁROV U HOŘOVIC 3202\| BEROUN\| 669032\| KONĚPRUSY 3202\| BEROUN\| 693006\| KORNO 3202\| BEROUN\| 671070\| KOTOPEKY 3202\| BEROUN\| 678082\| KVAŇ 3202\| BEROUN\| 679577\| LÁŽOVICE 3202\| BEROUN\| 681300\| LHOTA U HOŘOVIC 3202\| BEROUN\| 683205\| LIBOMYŠL 3202\| BEROUN\| 685267\| LITEŇ 3202\| BEROUN\| 686468\| LOCHOVICE 3202\| BEROUN\| 767611\| LOUNÍN 3202\| BEROUN\| 690414\| MALÁ VÍSKA 3202\| BEROUN\| 690996\| MÁLKOV U SUCHOMAST 3202\| BEROUN\| 693014\| MĚŇANY 3202\| BEROUN\| 703842\| NESVAČILY U BEROUNA 3202\| BEROUN\| 704202\| NEUMĚTELY 3202\| BEROUN\| 710199\| OLEŠNÁ O HOŘOVIC 3202\| BEROUN\| 712841\| OSEK U HOŘOVIC 3202\| BEROUN\| 713325\| OSOV 3202\| BEROUN\| 716561\| OTMÍČE 3202\| BEROUN\| 723363\| PODBRDY 3202\| BEROUN\| 724033\| PODLUHY 3202\| BEROUN\| 663743\| POUČNÍK 3202\| BEROUN\| 732940\| PRASKOLESY 3202\| BEROUN\| 738697\| RADOUŠ 3202\| BEROUN\| 743062\| RPETY 3202\| BEROUN\| 795691\| SEDLEC U ŽEBRÁKU 3202\| BEROUN\| 748919\| SKŘIPĚL 3202\| BEROUN\| 749010\| SKUHROV POD BRDY 3202\| BEROUN\| 752983\| SRBSKO U KARLŠTEJNA 3202\| BEROUN\| 759244\| SUCHOMASTY 3202\| BEROUN\| 759961\| SVATÁ 3202\| BEROUN\| 760790\| SVINAŘE 3202\| BEROUN\| 766917\| TETÍN U BEROUNA 3202\| BEROUN\| 767603\| TLUSTICE 3202\| BEROUN\| 767620\| TMAŇ 3202\| BEROUN\| 693022\| TOBOLKA 3202\| BEROUN\| 770744\| TŘENICE 3202\| BEROUN\| 773573\| ÚZEJD U HOŘOVIC 3202\| BEROUN\| 645389\| VELKÁ VÍSKA 3202\| BEROUN\| 779598\| VELKÝ CHLUMEC 3202\| BEROUN\| 782246\| VINAŘICE U SUCHOMAST 3202\| BEROUN\| 783200\| VIŽINA 3202\| BEROUN\| 787299\| VŠERADICE 3202\| BEROUN\| 790389\| ZAJEČOV 3202\| BEROUN\| 795712\| ŽEBRÁK 3202\| BEROUN\| 683213\| ŽELKOVICE U LIBOMYŠLE 3202\| BEROUN\| 797669\| ŽLOUKOVICE 3203\| KLADNO\| 603198\| BAKOV 3203\| KLADNO\| 603201\| BEŘOVICE 3203\| KLADNO\| 609579\| BRATKOVICE U VELVAR 3203\| KLADNO\| 613827\| BŘEŠŤANY U ZLONIC 3203\| KLADNO\| 654418\| BUDIHOSTICE 3203\| KLADNO\| 717401\| ČERADICE U PÁLEČKU 3203\| KLADNO\| 620637\| ČERNUC 3203\| KLADNO\| 628506\| DOLÍN 3203\| KLADNO\| 654426\| DOLNÍ KAMENICE U VELVAR 3203\| KLADNO\| 633054\| DRCHKOV 3203\| KLADNO\| 797511\| DRNOV 3203\| KLADNO\| 633062\| DŘÍNOV U ZLONIC 3203\| KLADNO\| 640204\| HOBŠOVICE 3203\| KLADNO\| 688932\| HORNÍ KAMENICE U LUKOVA 3203\| KLADNO\| 645117\| HOŘEŠOVICE 3203\| KLADNO\| 645575\| HOSPOZÍN 3203\| KLADNO\| 648035\| HRDÍV 3203\| KLADNO\| 648965\| HŘEŠICE 3203\| KLADNO\| 654434\| CHRŽÍN 3203\| KLADNO\| 657646\| JARPICE 3203\| KLADNO\| 658103\| JEDOMĚLICE 3203\| KLADNO\| 659169\| JEŠÍN 3203\| KLADNO\| 666793\| KMETINĚVES 3203\| KLADNO\| 666441\| KOKOVICE 3203\| KLADNO\| 633071\| KRÁLOVICE U ZLONIC 3203\| KLADNO\| 678031\| KULTROVICE 3203\| KLADNO\| 684911\| LÍSKÝ 3203\| KLADNO\| 793311\| LÍSOVICE 3203\| KLADNO\| 686905\| LOTOUŠ 3203\| KLADNO\| 620645\| LOUCKÁ 3203\| KLADNO\| 688941\| LUKOV 3203\| KLADNO\| 797529\| LUNÍKOV 3203\| KLADNO\| 690520\| MALÉ KYŠICE 3203\| KLADNO\| 620653\| MILETICE U VELVAR 3203\| KLADNO\| 609587\| NABDÍN 3203\| KLADNO\| 749524\| NETOVICE 3203\| KLADNO\| 704199\| NEUMĚŘICE 3203\| KLADNO\| 797545\| OSLUCHOV 3203\| KLADNO\| 717398\| PÁLEČ U ZLONIC 3203\| KLADNO\| 717410\| PÁLEČEK 3203\| KLADNO\| 666807\| POŠTOVICE 3203\| KLADNO\| 726869\| POZDEŇ 3203\| KLADNO\| 746291\| SAZENÁ 3203\| KLADNO\| 640221\| SKŮRY 3203\| KLADNO\| 755796\| STRADONICE U ZLONIC 3203\| KLADNO\| 762784\| ŠLAPANICE V ČECHÁCH 3203\| KLADNO\| 767638\| TMÁŇ 3203\| KLADNO\| 770035\| TŘEBÍZ 3203\| KLADNO\| 773506\| UHY 3203\| KLADNO\| 779954\| VELKÁ BUČINA 3203\| KLADNO\| 779962\| VELVARY 3203\| KLADNO\| 797553\| VÍTOV 3203\| KLADNO\| 785563\| VRANÝ 3203\| KLADNO\| 785989\| VRBIČANY 3203\| KLADNO\| 793329\| VYŠÍNEK 3203\| KLADNO\| 792985\| ZICHOVEC 3203\| KLADNO\| 793337\| ZLONICE 3203\| KLADNO\| 797561\| ŽIŽICE 3204\| KOLÍN\| 600911\| BARCHOVICE 3204\| KOLÍN\| 602027\| BĚLUŠIE 3204\| KOLÍN\| 643190\| BOHOUŇOVICE II 3204\| KOLÍN\| 761249\| BOŠICE U KOUŘIMI 3204\| KOLÍN\| 672343\| BOŽEC 3204\| KOLÍN\| 710148\| BRNÍK 3204\| KOLÍN\| 614955\| BŘEŽANY II 3204\| KOLÍN\| 616443\| BÝCHORY 3204\| KOLÍN\| 653985\| BYLANY U ČESKÉHO BRODU 3204\| KOLÍN\| 617547\| CERHENICE 3204\| KOLÍN\| 749184\| CIRKVICE U KOLÍNA 3204\| KOLÍN\| 620084\| ČERNÉ VODĚRADY 3204\| KOLÍN\| 622737\| ČESKÝ BROD 3204\| KOLÍN\| 782785\| DOBRÉ POLE U VITIC 3204\| KOLÍN\| 643203\| DOLNÍ KRUTY 3204\| KOLÍN\| 791067\| DOUBRAVČANY 3204\| KOLÍN\| 631205\| DOUBRAVČICE 3204\| KOLÍN\| 770477\| HLAVÁČOVA LHOTA 3204\| KOLÍN\| 631663\| HORNÍ JELČANY 3204\| KOLÍN\| 643211\| HORNÍ KRUTY 3204\| KOLÍN\| 757667\| HRADEC U STŘÍBRNÉ SKALICE 3204\| KOLÍN\| 736287\| HRADEŠÍN 3204\| KOLÍN\| 647560\| HRADIŠŤKO I 3204\| KOLÍN\| 797430\| HRADIŠŤKO II 3204\| KOLÍN\| 757675\| HRADOVÉ STŘIMELICE 3204\| KOLÍN\| 600920\| HRYZELY 3204\| KOLÍN\| 782793\| HŘÍBY 3204\| KOLÍN\| 782807\| CHOTÝŠ 3204\| KOLÍN\| 654001\| CHRÁŠŤANY U ČESKÉHO BRODU 3204\| KOLÍN\| 659011\| JESTŘÁBÍ LHOTA 3204\| KOLÍN\| 659312\| JEVANY 3204\| KOLÍN\| 770485\| KLÁŠTERNÍ SKALICE 3204\| KOLÍN\| 666645\| KLUČOV U ČESKÉHO BRODU 3204\| KOLÍN\| 668958\| KONÁROVICE 3204\| KOLÍN\| 797448\| KONČICE 3204\| KOLÍN\| 708097\| KONOJEDY U NUČIC 3204\| KOLÍN\| 670162\| KOSTELEC NAD ČERNÝMI LESY 3204\| KOLÍN\| 757683\| KOSTELNÍ STŘIMELICE 3204\| KOLÍN\| 671215\| KOUŘIM 3204\| KOLÍN\| 671886\| KOZOJEDY U KOSTELCE NAD ČER.L. 3204\| KOLÍN\| 672351\| KRAKOVANY 3204\| KOLÍN\| 675229\| KŘUPÁ U KOSTELCE NAD ČERN.L. 3204\| KOLÍN\| 710172\| KRYMLOV 3204\| KOLÍN\| 782815\| KŠELY 3204\| KOLÍN\| 797456\| KUNDRATICE U ŽIŽELIC NAD CIDL. 3204\| KOLÍN\| 691178\| LHOTKY U MALOTIC 3204\| KOLÍN\| 622826\| LIBLICE U ČESKÉHO BRODU 3204\| KOLÍN\| 767158\| LIMUZY 3204\| KOLÍN\| 683957\| LIPANY 3204\| KOLÍN\| 738760\| LIPEC 3204\| KOLÍN\| 797464\| LOUKONOSY 3204\| KOLÍN\| 666653\| LSTIBOŘ 3204\| KOLÍN\| 772330\| LŽOVICE 3204\| KOLÍN\| 691186\| MALOTICE 3204\| KOLÍN\| 631213\| MASOJEDY 3204\| KOLÍN\| 770507\| MIŠKOVICE U KOUŘIMI 3204\| KOLÍN\| 767867\| MLÉKOVICE 3204\| KOLÍN\| 767166\| MRZKY 3204\| KOLÍN\| 616451\| NĚMČICE U KOLÍNA 3204\| KOLÍN\| 791075\| NESMĚŇ U ZÁSMUK 3204\| KOLÍN\| 705713\| NOVÁ VES I 3204\| KOLÍN\| 741434\| NOVÁ VES II 3204\| KOLÍN\| 708101\| MUČICE 3204\| KOLÍN\| 709204\| OHAŘE 3204\| KOLÍN\| 710181\| OLEŠKA 3204\| KOLÍN\| 708119\| OPLANY 3204\| KOLÍN\| 717096\| OVČÁRY U KOLÍNA 3204\| KOLÍN\| 709212\| POLNÍ CHRČICE 3204\| KOLÍN\| 708127\| PRUSICE 3204\| KOLÍN\| 790605\| PŘEBOZY 3204\| KOLÍN\| 771376\| PŘEHVOZDÍ 3204\| KOLÍN\| 736279\| PŘISTOUPIM 3204\| KOLÍN\| 736295\| PŘIŠIMASY 3204\| KOLÍN\| 600938\| RADLICE U BARCHOVIC 3204\| KOLÍN\| 738778\| RADOVÉ SNICE II 3204\| KOLÍN\| 773174\| RASOCHY 3204\| KOLÍN\| 739740\| RATENICE 3204\| KOLÍN\| 741442\| ROSTOKLATY 3204\| KOLÍN\| 738786\| ROZEHNALY 3204\| KOLÍN\| 747394\| SENDRAŽICE U KOLÍNA 3204\| KOLÍN\| 749192\| SKVŇOV 3204\| KOLÍN\| 791083\| SOBOČICE 3204\| KOLÍN\| 757691\| STŘÍBRNÁ SKALICE 3204\| KOLÍN\| 675237\| SVATBÍN 3204\| KOLÍN\| 631221\| ŠTÍHLICE 3204\| KOLÍN\| 622818\| ŠTOLMÍŘ 3204\| KOLÍN\| 767174\| TISMICE 3204\| KOLÍN\| 771414\| TLUSTOVOUSY 3204\| KOLÍN\| 770515\| TŘEBOVLE 3204\| KOLÍN\| 770809\| TŘI DVORY 3204\| KOLÍN\| 771384\| TUCHORAZ 3204\| KOLÍN\| 771422\| TUKLATY 3204\| KOLÍN\| 772356\| TÝNEC NAD LABEM 3204\| KOLÍN\| 773182\| UHLÍŘSKÁ LHOTA 3204\| KOLÍN\| 643238\| ÚJEZDEC U HORNÍCH LHUT 3204\| KOLÍN\| 777927\| VELETOV 3204\| KOLÍN\| 778036\| VELÍM 3204\| KOLÍN\| 779687\| VELKÝ OSEK 3204\| KOLÍN\| 779865\| VELTRUBY 3204\| KOLÍN\| 772364\| VINAŘICE U TÝNCE NAD LABEM 3204\| KOLÍN\| 782831\| VITICE 3204\| KOLÍN\| 783943\| VLKANČICE 3204\| KOLÍN\| 784672\| VOLÁRNA 3204\| KOLÍN\| 767182\| VRÁTKOV 3204\| KOLÍN\| 786101\| VRBOVÁ LHOTA 3204\| KOLÍN\| 708135\| VÝŽERKY 3204\| KOLÍN\| 789046\| VYŽLOVKA 3204\| KOLÍN\| 794953\| ŽDÁNICE U KOUŘIMI 3204\| KOLÍN\| 797481\| ŽIŽELICE NAD CIDLINOU 3205\| KUTNÁ HORA\| 771473\| ADAMOV U TUPADEL 3205\| KUTNÁ HORA\| 746151\| BĚLOKOZLY 3205\| KUTNÁ HORA\| 602647\| BERNARDOV 3205\| KUTNÁ HORA\| 604062\| BÍLÉ PODOLÍ 3205\| KUTNÁ HORA\| 773191\| BLÁTO 3205\| KUTNÁ HORA\| 604071\| BRAMBORY 3205\| KUTNÁ HORA\| 726389\| BRATŘICE U POTĚH 3205\| KUTNÁ HORA\| 775801\| ČEKANOV 3205\| KUTNÁ HORA\| 746169\| ČERNÉ BUDY 3205\| KUTNÁ HORA\| 746177\| ČEŘENICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 746185\| DOJETŘICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 786217\| DOLNÍ BUČICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 726397\| DROBOVICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 618497\| FILIPOV U ČÁSLAVÍ 3205\| KUTNÁ HORA\| 789321\| HABRKOVICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 795763\| HORKA U ŽEHUŠIC 3205\| KUTNÁ HORA\| 726401\| HORKY 3205\| KUTNÁ HORA\| 786225\| HORNÍ BUČICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 795771\| HORUŠICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 646008\| HOSTOVLICE U ČÁSLAVÍ 3205\| KUTNÁ HORA\| 716901\| JEŽOVICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 696234\| KOCHÁNOV U MITROVA 3205\| KUTNÁ HORA\| 783951\| KOZOHLODY 3205\| KUTNÁ HORA\| 679755\| LEDEČKO 3205\| KUTNÁ HORA\| 604097\| LOVČICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 791539\| MAKOLUSKY 3205\| KUTNÁ HORA\| 739651\| MALOVIDY 3205\| KUTNÁ HORA\| 775827\| MĚLNÍK NAD SÁZAVOU 3205\| KUTNÁ HORA\| 739669\| MIROŠOVICE U RATAJ NAD SÁZAVOU 3205\| KUTNÁ HORA\| 696251\| MITROV U UHLÍŘSKÝCH JANOVIC 3205\| KUTNÁ HORA\| 709735\| OKŘESANEČ 3205\| KUTNÁ HORA\| 696269\| OPATOVICE II 3205\| KUTNÁ HORA\| 716928\| PODVEKY 3205\| KUTNÁ HORA\| 726419\| POTĚHY 3205\| KUTNÁ HORA\| 783960\| PŘIBYSLAVICE U VLKANČE 3205\| KUTNÁ HORA\| 775843\| RADVANICE NAD SÁZAVOU 3205\| KUTNÁ HORA\| 739677\| RATAJE NAD SÁZAVOU 3205\| KUTNÁ HORA\| 746002\| SAMOPŠE 3205\| KUTNÁ HORA\| 746193\| SÁZAVA 3205\| KUTNÁ HORA\| 604101\| SEMTĚŠ U BÍLÉHO PODOLÍ 3205\| KUTNÁ HORA\| 753602\| SMILOVICE U STAŇKOVIC 3205\| KUTNÁ HORA\| 775851\| SMRK U ÚŽIC 3205\| KUTNÁ HORA\| 716936\| SOBĚŠÍN 3205\| KUTNÁ HORA\| 753611\| STAŇKOVICE U UHLÍŘSKÝCH JANOV. 3205\| KUTNÁ HORA\| 604119\| STARKOČ U BÍLÉHO PODOLÍ 3205\| KUTNÁ HORA\| 759554\| ŠULOVICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 746011\| TALMBERK 3205\| KUTNÁ HORA\| 775860\| ÚŽICE U KUTNÉ HORY 3205\| KUTNÁ HORA\| 782203\| VINAŘE 3205\| KUTNÁ HORA\| 791547\| VLKOVÁ 3205\| KUTNÁ HORA\| 791555\| VRANICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 786233\| VRDY 3205\| KUTNÁ HORA\| 604127\| ZAŘÍČANY 3205\| KUTNÁ HORA\| 791563\| ZBIZUBY 3205\| KUTNÁ HORA\| 762164\| ZBUDOVICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 786241\| ZBYSLAV 3205\| KUTNÁ HORA\| 797642\| ZEHUBY 3205\| KUTNÁ HORA\| 795798\| ŽEHUŠICE 3205\| KUTNÁ HORA\| 797651\| ŽLEBY 3206\| MĚLNÍK\| 787922\| BOSYNĚ 3206\| MĚLNÍK\| 645320\| BROZÁNKY 3206\| MĚLNÍK\| 615749\| BUKOL 3206\| MĚLNÍK\| 616460\| BÝKEV 3206\| MĚLNÍK\| 617172\| BYŠICE 3206\| MĚLNÍK\| 617849\| CÍTOV 3206\| MĚLNÍK\| 618772\| ČEČELICE 3206\| MĚLNÍK\| 616478\| DAMINĚVES 3206\| MĚLNÍK\| 628654\| DOLNÍ BEŘKOVICE 3206\| MĚLNÍK\| 787442\| DUŠNÍKY NAD VLTAVOU 3206\| MĚLNÍK\| 658294\| HLEĎSEBE 3206\| MĚLNÍK\| 643751\| HORNÍ POČAPLY 3206\| MĚLNÍK\| 645338\| HOŘÍN 3206\| MĚLNÍK\| 617181\| HOSTÍN U MĚLNÍKA 3206\| MĚLNÍK\| 645761\| HOSTÍN U VOJKOVIC 3206\| MĚLNÍK\| 652733\| CHOROUŠKY 3206\| MĚLNÍK\| 652741\| CHOTUŠICE 3206\| MĚLNÍK\| 689289\| CHRAMOSTEK 3206\| MĚLNÍK\| 667986\| JANOVA VES 3206\| MĚLNÍK\| 691429\| JELENICE U MĚLNÍKA 3206\| MĚLNÍK\| 658308\| JENICHOV 3206\| MĚLNÍK\| 616486\| JENIŠOVICE U MĚLNÍKA 3206\| MĚLNÍK\| 659347\| JEVINĚVES 3206\| MĚLNÍK\| 756148\| KADLÍN 3206\| MĚLNÍK\| 663026\| KANINA 3206\| MĚLNÍK\| 667994\| KOKOŘÍN 3206\| MĚLNÍK\| 669059\| KONĚTOPY 3206\| MĚLNÍK\| 643769\| KŘIVENICE 3206\| MĚLNÍK\| 784516\| KŘIVOUSY 3206\| MĚLNÍK\| 756156\| LEDCE U STRÁNKY 3206\| MĚLNÍK\| 679691\| LEDČICE 3206\| MĚLNÍK\| 702781\| LEŠANY U NELAHOZEVSI 3206\| MĚLNÍK\| 681326\| LHOTKA U MĚLNÍKA 3206\| MĚLNÍK\| 681920\| LIBĚCHOV 3206\| MĚLNÍK\| 617199\| LIBLICE 3206\| MĚLNÍK\| 686263\| LOBEČ U MŠENA 3206\| MĚLNÍK\| 672866\| LOBEČEK 3206\| MĚLNÍK\| 689297\| LUŽEC NAD VLTAVOU 3206\| MĚLNÍK\| 796310\| MEDONOSY 3206\| MĚLNÍK\| 779547\| MĚLNICKÁ VRUTICE 3206\| MĚLNÍK\| 692808\| MĚLNICKÉ VTELNO 3206\| MĚLNÍK\| 692816\| MĚLNÍK 3206\| MĚLNÍK\| 785245\| MLČECHVOSTY 3206\| MĚLNÍK\| 700274\| MŠENO 3206\| MĚLNÍK\| 701866\| NEBUŽELY 3206\| MĚLNÍK\| 717100\| NEDOMICE 3206\| MĚLNÍK\| 702790\| NELAHOZEVES 3206\| MĚLNÍK\| 704806\| NOSÁLOV 3206\| MĚLNÍK\| 705390\| NOVÁ VES U NELAHOZEVSI 3206\| MĚLNÍK\| 706582\| NOVÉ OUHOLICE 3206\| MĚLNÍK\| 756164\| OSTRÝ 3206\| MĚLNÍK\| 717118\| OVČÁRY U DŘÍS 3206\| MĚLNÍK\| 702803\| PODHOŘANY 3206\| MĚLNÍK\| 788058\| RADOUŇ 3206\| MĚLNÍK\| 745171\| ŘEPÍN 3206\| MĚLNÍK\| 748609\| SKRAMOUŠ 3206\| MĚLNÍK\| 752843\| SPOMYSL 3206\| MĚLNÍK\| 756172\| STRÁNKA U MŠENA 3206\| MĚLNÍK\| 787957\| STRÁŽNICE U MĚLNÍKA 3206\| MĚLNÍK\| 787965\| STŘEDNICE 3206\| MĚLNÍK\| 757535\| STŘEMY 3206\| MĚLNÍK\| 756181\| TAJNÁ 3206\| MĚLNÍK\| 692999\| VELHOVICE 3206\| MĚLNÍK\| 779563\| VELKÝ BOREK 3206\| MĚLNÍK\| 652750\| VELKÝ ÚJEZD U CHORUŠIC 3206\| MĚLNÍK\| 779873\| VELTRUSY 3206\| MĚLNÍK\| 706604\| VEPŘEK 3206\| MĚLNÍK\| 628671\| VLÍNĚVES 3206\| MĚLNÍK\| 784524\| VOJKOVICE U KRALUP NAD VLTAVOU 3206\| MĚLNÍK\| 785253\| VRAŇANY 3206\| MĚLNÍK\| 645346\| VRBNO U MĚLNÍKA 3206\| MĚLNÍK\| 787451\| VŠESTUDY U VELTRUS 3206\| MĚLNÍK\| 788066\| VYSOKÁ LIBEŇ 3206\| MĚLNÍK\| 787973\| VYSOKÁ U MĚLNÍKA 3206\| MĚLNÍK\| 652768\| ZAHÁJÍ U CHORUŠIC 3206\| MĚLNÍK\| 645354\| ZELČÍN 3206\| MĚLNÍK\| 793353\| ZLOSYŇ 3206\| MĚLNÍK\| 796352\| ŽELÍZY 3206\| MĚLNÍK\| 797359\| ŽIVONÍN 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 601501\| BECHOV 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 601705\| BĚLÁ POD BEZDĚZEM 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 603449\| BEZDĚDICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 607461\| BOREC 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 614173\| BŘEZINKA POD BEZDĚZEM 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 614777\| BŘEZOVICE POD BEZDĚDEM 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 628131\| DOBŠÍN 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 628735\| DOLNÍ BOUSOV 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 629391\| DOLNÍ KRUPÁ U MNICHOVA HRAD. 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 630152\| DOLNÍ SLIVNO 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 631001\| DOMOUSNICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 631230\| DOUBRAVICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 642487\| HORNÍ BOUSOV 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 740853\| HORNÍ ROKYTÁ 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 644111\| HORNÍ SLIVNO 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 664537\| KATUSICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 666696\| KLUKY U MLADÉ BOLESLAVI 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 667919\| KOJOVICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 670740\| KOSÁTKY 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 673668\| KOVÁŇ 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 675041\| KROPÁČOVA VRUTICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 675091\| KRPY 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 692395\| MEČEŘÍŽ 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 721972\| PLUŽNÁ 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 734284\| PŘEDMĚŘICE NAD JIZEROU 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 734675\| PŘEPEŘE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 740411\| ROHATSKO 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 748153\| SKALSKO 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 748382\| SKORKOV 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 630161\| SLIVÍNKO 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 752169\| SOJOVICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 664545\| SPIKALY 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 758086\| STŘÍŽOVICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 758795\| SUDOMĚR 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 768383\| TRNOVÁ U KATUSIC 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 780812\| VESELICE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 614785\| VÍSKA U BŘEZOVIC 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 783731\| VLČÍ POLE 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 785661\| VRÁTNO 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 918121\| VRCHBĚLÁ 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 790907\| ZAMACHY 3207\| MLADÁ BOLESLAV\| 795054\| ŽEHROV 3208\| NYMBURK\| 603104\| BĚRUNICE 3208\| NYMBURK\| 603112\| BĚRUNIČKY 3208\| NYMBURK\| 653063\| BŘÍSTEV 3208\| NYMBURK\| 615056\| BŘÍSTVÍ 3208\| NYMBURK\| 620220\| ČERNÍKY 3208\| NYMBURK\| 628042\| DOBŠICE U ŽEHUNĚ 3208\| NYMBURK\| 666912\| DUBEČNO 3208\| NYMBURK\| 712868\| DVOŘIŠTĚ 3208\| NYMBURK\| 645001\| HOŘANY U POŘÍČAN 3208\| NYMBURK\| 646628\| HRADČANY U ŽEHUNĚ 3208\| NYMBURK\| 653071\| CHOTĚŠICE 3208\| NYMBURK\| 795721\| CHOŤOVICE 3208\| NYMBURK\| 653748\| CHRÁST U POŘÍČAN 3208\| NYMBURK\| 654248\| CHROUSTOV 3208\| NYMBURK\| 750689\| KAMILOV 3208\| NYMBURK\| 711977\| KANÍN 3208\| NYMBURK\| 722774\| KLIPEC 3208\| NYMBURK\| 666670\| KLUK 3208\| NYMBURK\| 666921\| KNĚŽICE U MĚSTCE KRÁLOVÉ 3208\| NYMBURK\| 603121\| KNĚŽIČKY 3208\| NYMBURK\| 668010\| KOLAJE 3208\| NYMBURK\| 670529\| KOSTELNÍ LHOTA 3208\| NYMBURK\| 671142\| KOUNICE 3208\| NYMBURK\| 682691\| LIBICE NAD CIDLINOU 3208\| NYMBURK\| 689556\| LITOL 3208\| NYMBURK\| 653080\| MALÁ STRANA U CHOTĚŠIC 3208\| NYMBURK\| 693286\| MĚSTEC KRÁLOVÉ 3208\| NYMBURK\| 653098\| NOVÁ VES U CHOTĚŠIC 3208\| NYMBURK\| 709174\| ODŘEPSY 3208\| NYMBURK\| 709751\| OKŘÍNEK 3208\| NYMBURK\| 711985\| OPOLÁNKY 3208\| NYMBURK\| 712744\| OSEČEK 3208\| NYMBURK\| 712876\| OSEK 3208\| NYMBURK\| 712001\| OŠKOBRH 3208\| NYMBURK\| 720976\| PÍSKOVÁ LHOTA U PODĚBRAD 3208\| NYMBURK\| 722782\| PŇOV 3208\| NYMBURK\| 724084\| PODMOKY U MĚSTCE KRÁLOVÉ 3208\| NYMBURK\| 735035\| PŘEROV NAD LABEM 3208\| NYMBURK\| 746126\| SÁNY 3208\| NYMBURK\| 747211\| SEMICE NAD LABEM 3208\| NYMBURK\| 603155\| SLIBOVICE 3208\| NYMBURK\| 750697\| SLOVEC 3208\| NYMBURK\| 752177\| SOKOLEČ 3208\| NYMBURK\| 709760\| SRBCE U OKŘÍNKA 3208\| NYMBURK\| 755231\| STARÝ VESTEC 3208\| NYMBURK\| 750701\| STŘIHOV 3208\| NYMBURK\| 765171\| TATCE 3208\| NYMBURK\| 777781\| VE LENKA 3208\| NYMBURK\| 603163\| VELKÉ VÝKLEKY 3208\| NYMBURK\| 693308\| VINICE U MĚSTCE KRÁLOVÉ 3208\| NYMBURK\| 603171\| VLKOV NAD LESY 3208\| NYMBURK\| 784095\| VLKOV POD OŠKOBRHEM 3208\| NYMBURK\| 787559\| VYKAŇ 3208\| NYMBURK\| 793833\| ZVĚŘÍNEK 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 600601\| BABICE 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 744930\| BABICE U ŘEHENIC 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 697532\| BOŽKOV U MNICHOVIC 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 613886\| BŘEZÍ U ŘÍČAN 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 744956\| ČAKOVICE U ŘEHENIC 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 676543\| ČENĚTICE 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 627313\| DOBROČOVICE 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 708984\| DOLÍNEK 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 677213\| DOLNÍ LOMNICE U KUNIC 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 631035\| DOUBEK 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 644803\| HOROUŠANY 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 648655\| HRUSICE 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 627674\| CHOMUTOVICE U DOBŘEJOVIC 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 745537\| JAŽLOVÍCE 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 660922\| JIRNY 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 662178\| KALIŠTĚ U ONDŘEJOVA 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 708020\| KÁRANÝ 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 666467\| KLOKOČNÁ 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 675814\| KŘENICE U PRAHY 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 677230\| KUNICE U ŘÍČAN 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 677647\| KUŘÍ U ŘÍČAN 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 747751\| KVĚTNÍCE 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 662445\| LÁDVÍ 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 662186\| LENSEDLY 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 779318\| LOJOVÍCE 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 687359\| LOUŇOVICE 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 744972\| MALEŠÍN 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 695475\| MIROŠOVICE U ŘÍČAN 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 697541\| MNICHOVICE U ŘÍČAN 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 698067\| MOCHOV 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 779326\| MOKŘANY U VELKÝCH POPOVIC 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 700321\| MUKAŘOV U ŘÍČAN 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 697559\| MYŠLÍN 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 702404\| NEHVIZDY 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 737470\| OLEŠKY 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 711276\| ONDŘEJOV U PRAHY 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 761460\| OTICE U SVOJŠOVIC 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 717207\| PACOV U ŘÍČAN 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 747491\| PĚTIHOSTY 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 720411\| PETŘÍKOV U VELKÝCH POPOVIC 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 734225\| PŘEDBOŘ U PRAHY 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 720429\| RADIMOVICE U VELKÝCH POPOVIC 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 745456\| ŘÍČANY U PRAHY 3209\| PRAHA- VÝCHOD\| 745511\| ŘíČANY-RADOŠOVICE 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 747505\| SENOHRABY 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 747769\| SÍBŘINA 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 750808\| SLUŠTICE 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 752967\| SRBÍN 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 756067\| STRANČICE 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 756237\| STRAŠÍN U ŘÍČAN 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 757080\| STRUHAŘOV U MNICHOVIC 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 747785\| STUPICE 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 760391\| SVĚTICE U ŘÍČAN 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 761176\| SVOJETICE 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 761478\| SVOJŠOVICE 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 762733\| ŠKVOREC 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 662496\| ŠTIŘÍN 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 765309\| TEHOV U ŘÍČAN 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 765317\| TEHOVEC 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 762741\| TŘEBOHOSTICE U ŠVORCE 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 770612\| TŘEMBAT 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 711284\| TURKOVICE U ONDŘEJOV 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 775738\| ÚVALY U PRAHY 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 779342\| VELKÉ POPOVICE 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 745529\| VODĚRÁDKY 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 787094\| VŠECHROMY 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 787396\| VŠESTARY U ŘÍČAN 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 677256\| VŠEŠÍMY 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 788503\| VYŠEHOŘOVICE 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 793019\| ZLATÁ 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 793795\| ZVÁNOVICE 3209\| PRAHA - VÝCHOD\| 700339\| ŽERNOVKA 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 794023\| BŘEZOVÁ U ZVOLE 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 624811\| DAVLE 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 658600\| HORNÍ JIRČANY 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 647543\| HRADIŠŤKO POD MEDNÍKEM 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 660094\| JÍLOVÉ U PRAHY 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 678759\| KYTÍN 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 685054\| LÍŠNICE U PRAHY 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 688754\| LUKA POD MEDNÍKEM 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 690104\| MALÁ LEŠICE 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 692204\| MASEČÍN 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 697621\| MNÍŠEK POD BRDY 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 794040\| OLEŠKO U ZVOLE 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 719757\| PETROV U PRAHY 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 697630\| RYMANĚ 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 745375\| ŘEVNICE 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 624837\| SÁZAVA I U DAVLE 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 719749\| SÁZAVA II U PETROVA 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 747424\| SENEŠNICE 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 697648\| STŘÍBRNÁ LHOTA 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 660183\| TRNOVÁ U JÍLOVIŠTĚ 3210\| PRAHA - ZÁPAD\| 697656\| ZAHOŘANY U MNÍŠKU POD BRDY 3211\| PŘÍBRAM\| 603180\| BĚŘÍN 3211\| PŘÍBRAM\| 603601\| BEZDĚKOV POD TŘEMŠÍNEM 3211\| PŘÍBRAM\| 606260\| BOHOSTICE 3211\| PŘÍBRAM\| 606685\| BOHUTÍN 3211\| PŘÍBRAM\| 798479\| BOLECHOVICE II 3211\| PŘÍBRAM\| 702234\| BOR U SEDLČAN 3211\| PŘÍBRAM\| 607631\| BOROTICE 3211\| PŘÍBRAM\| 609595\| BRATKOVICE 3211\| PŘÍBRAM\| 702536\| BRATŘEJOV 3211\| PŘÍBRAM\| 760129\| BRAŽNÁ 3211\| PŘÍBRAM\| 612634\| BROD U PŘÍBRAMĚ 3211\| PŘÍBRAM\| 633569\| BŘEKOVÁ LHOTA 3211\| PŘÍBRAM\| 735515\| BŘEZOVÉ HORY 3211\| PŘÍBRAM\| 615811\| BUKOVÁ U PŘÍBRAMĚ 3211\| PŘÍBRAM\| 781061\| BUKOVÁ U ROŽMITÁLU POD TŘEMŠ. 3211\| PŘÍBRAM\| 615838\| BUKOVANY U KOZÁROVIC 3211\| PŘÍBRAM\| 633356\| BYTÍZ 3211\| PŘÍBRAM\| 617687\| CETYNĚ 3211\| PŘÍBRAM\| 619370\| ČELINA 3211\| PŘÍBRAM\| 670006\| ČERVENÝ HRÁDEK 3211\| PŘÍBRAM\| 624497\| DALEKÉ DUŠNÍKY 3211\| PŘÍBRAM\| 658626\| DIVIŠOVICE II 3211\| PŘÍBRAM\| 626392\| DLOUHÁ LHOTA U DOBŘÍŠE 3211\| PŘÍBRAM\| 627968\| DOBŘÍŠ 3211\| PŘÍBRAM\| 629057\| DOLNÍ HBITY 3211\| PŘÍBRAM\| 752371\| DOLNÍ LÍŠNICE 3211\| PŘÍBRAM\| 609609\| DOMINIKÁLNÍ PASEKY 3211\| PŘÍBRAM\| 682802\| DOUBRAVICE U SEDLČAN 3211\| PŘÍBRAM\| 631540\| DRAHENICE 3211\| PŘÍBRAM\| 631604\| DRAHLÍN 3211\| PŘÍBRAM\| 632074\| DRÁSOV U PŘÍBRAMĚ 3211\| PŘÍBRAM\| 632139\| DRAŽETICE I 3211\| PŘÍBRAM\| 632121\| DRAŽETICE II 3211\| PŘÍBRAM\| 760145\| DRÁŽKOV 3211\| PŘÍBRAM\| 632376\| DREVNÍKY 3211\| PŘÍBRAM\| 632481\| DRHOVY 3211\| PŘÍBRAM\| 632651\| DRSNÍK 3211\| PŘÍBRAM\| 624501\| DRUHLICE 3211\| PŘÍBRAM\| 633364\| DUBENEC U PŘÍBRAMĚ 3211\| PŘÍBRAM\| 633577\| DUBLOVICE 3211\| PŘÍBRAM\| 633682\| DUBNO 3211\| PŘÍBRAM\| 636550\| HÁJE U PŘÍBRAMĚ 3211\| PŘÍBRAM\| 639681\| HLUBOŠ 3211\| PŘÍBRAM\| 785482\| HODĚMYŠL 3211\| PŘÍBRAM\| 760153\| HOJŠÍN 3211\| PŘÍBRAM\| 615846\| HOLUŠICE U KOZÁROVIC 3211\| PŘÍBRAM\| 702412\| HOMOLE U NECHALOVA 3211\| PŘÍBRAM\| 656178\| HORNÍ HBITY 3211\| PŘÍBRAM\| 646563\| HRABŘÍ 3211\| PŘÍBRAM\| 760161\| HRACHOV 3211\| PŘÍBRAM\| 649058\| HŘIMĚŽDICE 3211\| PŘÍBRAM\| 607649\| HUBENOV U BOROTIC 3211\| PŘÍBRAM\| 650005\| HUTĚ POD TŘEMŠÍNEM 3211\| PŘÍBRAM\| 650331\| HVOŽĎANY 3211\| PŘÍBRAM\| 653667\| CHRAMOSTY 3211\| PŘÍBRAM\| 653756\| CHRÁST U TOCHOVIC 3211\| PŘÍBRAM\| 654078\| CHRASTICE 3211\| PŘÍBRAM\| 656186\| JABLONNÁ 3211\| PŘÍBRAM\| 658219\| JELENCE 3211\| PŘÍBRAM\| 658651\| JESENICE U SEDLČAN 3211\| PŘÍBRAM\| 660281\| JINCE 3211\| PŘÍBRAM\| 661619\| KÁCIŇ 3211\| PŘÍBRAM\| 702242\| KAMENICE U NEDRAHOVIC 3211\| PŘÍBRAM\| 606278\| KAMENNÁ U BOHOSTIC 3211\| PŘÍBRAM\| 662691\| KAMENNÁ U PŘÍBRAMĚ 3211\| PŘÍBRAM\| 662984\| KAMÝK NAD VLTAVOU 3211\| PŘÍBRAM\| 639699\| KARDAVEC 3211\| PŘÍBRAM\| 761311\| KLETICE 3211\| PŘÍBRAM\| 666602\| KLUČENICE 3211\| PŘÍBRAM\| 667153\| KŇOVICE 3211\| PŘÍBRAM\| 719854\| KOJETÍN U PETROVIC 3211\| PŘÍBRAM\| 669083\| KONĚTOPY U PŘÍBRAMĚ 3211\| PŘÍBRAM\| 669954\| KOSOBUDY 3211\| PŘÍBRAM\| 670014\| KOSOVA HORA 3211\| PŘÍBRAM\| 671045\| KOTENČICE 3211\| PŘÍBRAM\| 671207\| KOUPĚ 3211\| PŘÍBRAM\| 671525\| KOZÁROVICE 3211\| PŘÍBRAM\| 707627\| KOZÍ HORY 3211\| PŘÍBRAM\| 671576\| KOZIČÍN 3211\| PŘÍBRAM\| 706086\| KRÁMY 3211\| PŘÍBRAM\| 673528\| KRÁSNÁ HORA NAD VLTAVOU 3211\| PŘÍBRAM\| 702552\| KŘEMENICE 3211\| PŘÍBRAM\| 675938\| KŘEPENICE 3211\| PŘÍBRAM\| 676101\| KŘEŠÍN 3211\| PŘÍBRAM\| 677205\| KUNÍ 3211\| PŘÍBRAM\| 679267\| LÁZ 3211\| PŘÍBRAM\| 671584\| LAZEC 3211\| PŘÍBRAM\| 679429\| LAZSKO 3211\| PŘÍBRAM\| 679917\| LELETICE 3211\| PŘÍBRAM\| 680435\| LEŠETICE 3211\| PŘÍBRAM\| 681211\| LHOTA U PŘÍBRAMĚ 3211\| PŘÍBRAM\| 708674\| LHOTKA U DOBŘÍŠE 3211\| PŘÍBRAM\| 702561\| LIBČICE U NECHVALIC 3211\| PŘÍBRAM\| 744000\| LIBICE 3211\| PŘÍBRAM\| 682811\| LIBÍŇ 3211\| PŘÍBRAM\| 759198\| LÍHA 3211\| PŘÍBRAM\| 683825\| LÍCHOVY 3211\| PŘÍBRAM\| 701912\| LIPINY 3211\| PŘÍBRAM\| 688606\| LUHY 3211\| PŘÍBRAM\| 733326\| LUHY U PROSENICKÉ LHOTY 3211\| PŘÍBRAM\| 690074\| MALÁ HRAŠTICE 3211\| PŘÍBRAM\| 772232\| MEZIHOŘÍ U TÝNČAN 3211\| PŘÍBRAM\| 694622\| MILEŠOV NAD VLTAVOU 3211\| PŘÍBRAM\| 694975\| MILÍN 3211\| PŘÍBRAM\| 697966\| MODŘOVICE 3211\| PŘÍBRAM\| 698202\| MOKROVRATY 3211\| PŘÍBRAM\| 702579\| MOKŘANY U NECHVÁLIC 3211\| PŘÍBRAM\| 785270\| MÝŠLOVICE 3211\| PŘÍBRAM\| 701491\| NALŽOVICE 3211\| PŘÍBRAM\| 701505\| NALŽOVICKÉ PODHÁJÍ 3211\| PŘÍBRAM\| 701629\| NARYSOV 3211\| PŘÍBRAM\| 701921\| NEČÍN 3211\| PŘÍBRAM\| 702251\| NEDRAHOVICE 3211\| PŘÍBRAM\| 702269\| NEDRAHOVICKÉ PODHÁJÍ 3211\| PŘÍBRAM\| 702421\| NECHALOV 3211\| PŘÍBRAM\| 702587\| NECHVÁLICE 3211\| PŘÍBRAM\| 703443\| NEPOMUK POD TŘEMŠÍNEM 3211\| PŘÍBRAM\| 703541\| NEPŘEJOV 3211\| PŘÍBRAM\| 703851\| NESVAČILY POD TŘEMŠÍNEM 3211\| PŘÍBRAM\| 705811\| NOVÁ VES POD PLEŠÍ 3211\| PŘÍBRAM\| 706094\| NOVÉ DVORY U DOBŘÍŠE 3211\| PŘÍBRAM\| 707635\| NOVÝ KNÍN 3211\| PŘÍBRAM\| 708526\| OBČOV 3211\| PŘÍBRAM\| 708569\| OBECNICE 3211\| PŘÍBRAM\| 708658\| OBORY 3211\| PŘÍBRAM\| 708682\| OBOŘIŠTĚ 3211\| PŘÍBRAM\| 709310\| OHRAZENICE U JINEC 3211\| PŘÍBRAM\| 694614\| ORLICKÉ ZLÁKOVICE 3211\| PŘÍBRAM\| 712272\| ORLOV 3211\| PŘÍBRAM\| 646571\| OŘÍKOV 3211\| PŘÍBRAM\| 712698\| OSEČ 3211\| PŘÍBRAM\| 712701\| OSEČANY 3211\| PŘÍBRAM\| 653772\| OSLÍ 3211\| PŘÍBRAM\| 717037\| OSTROV U OUBĚNIC 3211\| PŘÍBRAM\| 715743\| OSTROV U TOCHOVIC 3211\| PŘÍBRAM\| 717045\| OUBĚNICE U DOBŘÍŠE 3211\| PŘÍBRAM\| 609811\| PADRŤ 3211\| PŘÍBRAM\| 718769\| PEČICE 3211\| PŘÍBRAM\| 718785\| PEČIČKY 3211\| PŘÍBRAM\| 719889\| PETROVICE U SEDLČAN 3211\| PŘÍBRAM\| 720551\| PIČÍN 3211\| PŘÍBRAM\| 666629\| PLANÁ U KLUČENIC 3211\| PŘÍBRAM\| 673536\| PLEŠIŠTĚ 3211\| PŘÍBRAM\| 722839\| PŇOVICE POD TŘEMŠÍNEM 3211\| PŘÍBRAM\| 722952\| POČAPLY U BŘEZNICE 3211\| PŘÍBRAM\| 723151\| POČEPICE 3211\| PŘÍBRAM\| 723886\| PODLESÍ NAD LITAVKOU 3211\| PŘÍBRAM\| 724092\| PODMOKY 3211\| PŘÍBRAM\| 671533\| PODSKALÍ I 3211\| PŘÍBRAM\| 725927\| POŘEŠICE 3211\| PŘÍBRAM\| 726621\| POUŠTĚ 3211\| PŘÍBRAM\| 650340\| POZDYNĚ 3211\| PŘÍBRAM\| 784818\| POČEVILY 3211\| PŘÍBRAM\| 733342\| PROSENICKÁ LHOTA 3211\| PŘÍBRAM\| 724106\| FOUDKOVICE 3211\| PŘÍBRAM\| 694631\| PŘEDNÍ CHLUM 3211\| PŘÍBRAM\| 614319\| PŘEDNÍ POŘÍČÍ 3211\| PŘÍBRAM\| 735426\| PŘÍBRAM 3211\| PŘÍBRAM\| 735833\| PŘÍČOVY 3211\| PŘÍBRAM\| 702277\| RADEČ U NEDRAHOVIC 3211\| PŘÍBRAM\| 737585\| RADĚTICE 3211\| PŘÍBRAM\| 737674\| RADÍČ 3211\| PŘÍBRAM\| 740047\| REJKOVICE 3211\| PŘÍBRAM\| 741370\| ROSOVICE 3211\| PŘÍBRAM\| 742091\| ROVINA 3211\| PŘÍBRAM\| 742724\| ROŽELOV 3211\| PŘÍBRAM\| 742848\| ROŽMITÁL POD TŘEMŠÍNEM 3211\| PŘÍBRAM\| 743071\| RTIŠOVICE 3211\| PŘÍBRAM\| 744018\| RYBNÍKY 3211\| PŘÍBRAM\| 744913\| ŘEDICE 3211\| PŘÍBRAM\| 745839\| SÁDEK 3211\| PŘÍBRAM\| 746533\| SEDLČANY 3211\| PŘÍBRAM\| 653314\| SEJCKÁ LHOTA 3211\| PŘÍBRAM\| 746568\| SESTROUŇ 3211\| PŘÍBRAM\| 747874\| SKALICE U DOBŘÍŠE 3211\| PŘÍBRAM\| 772241\| SKOUPÝ 3211\| PŘÍBRAM\| 760188\| SKRÝŠOV U SVATÉHO JANA 3211\| PŘÍBRAM\| 722847\| SKUHROV POD TŘEMŠÍNEM 3211\| PŘÍBRAM\| 723169\| SKUHROV U POČEPIC 3211\| PŘÍBRAM\| 632384\| SLOVANSKÁ LHOTA 3211\| PŘÍBRAM\| 751138\| SMOLOTELY 3211\| PŘÍBRAM\| 752398\| SOLENICE 3211\| PŘÍBRAM\| 770043\| SOLOPYSKY U TŘEBNIC 3211\| PŘÍBRAM\| 753751\| STARÁ HUŤ 3211\| PŘÍBRAM\| 707643\| STARÝ KNÍN 3211\| PŘÍBRAM\| 742856\| STARÝ ROŽMITÁL 3211\| PŘÍBRAM\| 755486\| STĚŽOV 3211\| PŘÍBRAM\| 722961\| STRAŽIŠTĚ 3211\| PŘÍBRAM\| 757357\| STRÝČKOVY 3211\| PŘÍBRAM\| 733351\| SUCHDOL U PROSENICKÉ LHOTY 3211\| PŘÍBRAM\| 759201\| SUCHODOL 3211\| PŘÍBRAM\| 760056\| SVATÉ POLE 3211\| PŘÍBRAM\| 763730\| ŠTĚTKOVICE 3211\| PŘÍBRAM\| 673544\| ŠVASTALOVA LHOTA 3211\| PŘÍBRAM\| 603627\| TĚCHTICE 3211\| PŘÍBRAM\| 606693\| TISOVÁ U BOHUTÍNA 3211\| PŘÍBRAM\| 673552\| TISOVNICE 3211\| PŘÍBRAM\| 768146\| TRHOVÉ DUŠNÍKY 3211\| PŘÍBRAM\| 770116\| TŘEBNICE 3211\| PŘÍBRAM\| 770523\| TŘEBSKO 3211\| PŘÍBRAM\| 688614\| TŘTÍ 3211\| PŘÍBRAM\| 775941\| VACÍKOV 3211\| PŘÍBRAM\| 788406\| VÁPENICE U VYSOKÉHO CHLUMCE 3211\| PŘÍBRAM\| 712728\| VELBĚHY 3211\| PŘÍBRAM\| 690091\| VELKÁ HRAŠTICE 3211\| PŘÍBRAM\| 778494\| VELKÁ LEČICE 3211\| PŘÍBRAM\| 778150\| VALKÁ NAD VLTAVOU 3211\| PŘÍBRAM\| 649066\| VESTEC U HŘIMĚŽDIC 3211\| PŘÍBRAM\| 781088\| VĚŠÍN 3211\| PŘÍBRAM\| 752401\| VĚTROV U SOLENIC 3211\| PŘÍBRAM\| 782548\| VIŠŇOVÁ 3211\| PŘÍBRAM\| 723177\| VITÍN U POČEPIC 3211\| PŘÍBRAM\| 673561\| VLETICE 3211\| PŘÍBRAM\| 784826\| VOLENICE U BŘEZNICE 3211\| PŘÍBRAM\| 784931\| VOLTUŠ 3211\| PŘÍBRAM\| 785296\| VRANČICE 3211\| PŘÍBRAM\| 785504\| VRANOVICE POD TŘEMŠÍNEM 3211\| PŘÍBRAM\| 603619\| VŠEVILY 3211\| PŘÍBRAM\| 606707\| VYSOKÁ PEC U BOUTÍNA 3211\| PŘÍBRAM\| 788180\| VYSOKÁ U KOSOVY HORY I 3211\| PŘÍBRAM\| 788198\| VYSOKÁ U KOSOVY HORY II 3211\| PŘÍBRAM\| 788201\| VYSOKÁ U PŘÍBRAMĚ 3211\| PŘÍBRAM\| 788414\| VYSOKÝ CHLUMEC 3211\| PŘÍBRAM\| 790761\| ZALUŽANY 3211\| PŘÍBRAM\| 662704\| ZAVRŽICE 3211\| PŘÍBRAM\| 606286\| ZBENICKÉ ZLÁKOVICE 3211\| PŘÍBRAM\| 735566\| ZDABOŘ 3211\| PŘÍBRAM\| 792705\| ZDUCHOVICE 3211\| PŘÍBRAM\| 673579\| ZHOŘ NAD VLTAVOU 3211\| PŘÍBRAM\| 793990\| ZVÍROTICE 3211\| PŘÍBRAM\| 701939\| ŽEBRÁK U NEČÍNA 3211\| PŘÍBRAM\| 796689\| ŽEŽICE 3211\| PŘÍBRAM\| 632392\| ŽUPANOVICE 3212\| RAKOVNÍK\| 601225\| BDÍN 3212\| RAKOVNÍK\| 653110\| BEDLNO 3212\| RAKOVNÍK\| 609455\| BRANOV 3212\| RAKOVNÍK\| 614874\| BŘEŽANY U RAKOVNÍKA 3212\| RAKOVNÍK\| 668087\| BUKOV U HOŘOVIČEK 3212\| RAKOVNÍK\| 623962\| ČISTÁ U RAKOVNÍKA 3212\| RAKOVNÍK\| 625434\| DĚKOV 3212\| RAKOVNÍK\| 631965\| DRAHOUŠ 3212\| RAKOVNÍK\| 645486\| HOKOV 3212\| RAKOVNÍK\| 645109\| HOŘESEDLY 3212\| RAKOVNÍK\| 645494\| HOŘOVIČKY 3212\| RAKOVNÍK\| 645869\| HOSTOKRYJE 3212\| RAKOVNÍK\| 647594\| HRACHOLUSKY NAD BEROUNKOU 3212\| RAKOVNÍK\| 648906\| HŘEBEČNÍKY 3212\| RAKOVNÍK\| 648949\| HŘEDLE 3212\| RAKOVNÍK\| 650196\| HVOZD 3212\| RAKOVNÍK\| 651443\| CHLUM U RAKOVNÍKA 3212\| RAKOVNÍK\| 653128\| CHOTEŠOV U RAKOVNÍKA 3212\| RAKOVNÍK\| 654027\| CHRÁŠŤANY U RAKOVNÍKA 3212\| RAKOVNÍK\| 656879\| JANOV 3212\| RAKOVNÍK\| 658693\| JESENICE U RAKOVNÍKA 3212\| RAKOVNÍK\| 662275\| KALIVODY 3212\| RAKOVNÍK\| 712060\| KLEČETNÉ 3212\| RAKOVNÍK\| 666866\| KNĚŽEVES U RAKOVNÍKA 3212\| RAKOVNÍK\| 668095\| KOLEŠOV 3212\| RAKOVNÍK\| 668125\| KOLEŠOVICE 3212\| RAKOVNÍK\| 658707\| KOSOBODY 3212\| RAKOVNÍK\| 697915\| KOSTELIK 3212\| RAKOVNÍK\| 671151\| KOUNOV U RAKOVNÍKA 3212\| RAKOVNÍK\| 671894\| KOZOJEDY 3212\| RAKOVNÍK\| 672335\| KRAKOV 3212\| RAKOVNÍK\| 672360\| KRAKOVEC U RAKOVNÍKA 3212\| RAKOVNÍK\| 675067\| KROUČOVÁ 3212\| RAKOVNÍK\| 675164\| KRTY 3212\| RAKOVNÍK\| 675253\| KŘUPÁ 3212\| RAKOVNÍK\| 675415\| KRUŠOVICE 3212\| RAKOVNÍK\| 792349\| KŘEKOVICE 3212\| RAKOVNÍK\| 679216\| LAŠOVICE 3212\| RAKOVNÍK\| 700410\| LHOTA POD DŽBÁNEM 3212\| RAKOVNÍK\| 705438\| LHOTA U RAKOVNÍKA 3212\| RAKOVNÍK\| 684929\| LIŠANY U RAKOVNÍKA 3212\| RAKOVNÍK\| 688002\| LUBNÁ U RAKOVNÍKA 3212\| RAKOVNÍK\| 689378\| LUŽNÁ U RAKOVNÍKA 3212\| RAKOVNÍK\| 690988\| MALINOVÁ 3212\| RAKOVNÍK\| 762601\| MILÍČOV 3212\| RAKOVNÍK\| 695122\| MILOSTÍN 3212\| RAKOVNÍK\| 695246\| MILÝ 3212\| RAKOVNÍK\| 697923\| MODŘEJOVICE 3212\| RAKOVNÍK\| 700428\| MUTĚJOVICE 3212\| RAKOVNÍK\| 703826\| NESUCHYNĚ 3212\| RAKOVNÍK\| 704377\| NEZABUDICE 3212\| RAKOVNÍK\| 747513\| NOUZOV U SENOMAT 3212\| RAKOVNÍK\| 705446\| NOVÁ VES U RAKOVNÍKA 3212\| RAKOVNÍK\| 706884\| NOVOSEDLY U RAKOVNÍKA 3212\| RAKOVNÍK\| 707279\| NOVÝ DŮM 3212\| RAKOVNÍK\| 710202\| OLEŠNÁ U RAKOVNÍKA 3212\| RAKOVNÍK\| 712078\| ORÁČOV 3212\| RAKOVNÍK\| 795062\| OTĚVĚKY 3212\| RAKOVNÍK\| 717592\| PANOŠÍ ÚJEZD 3212\| RAKOVNÍK\| 718327\| PAVLÍKOV 3212\| RAKOVNÍK\| 719927\| PETROVICE U RAKOVNÍKA 3212\| RAKOVNÍK\| 795071\| PODBOŘANKY 3212\| RAKOVNÍK\| 724955\| POCHVALOV 3212\| RAKOVNÍK\| 735825\| PŘÍČINA 3212\| RAKOVNÍK\| 736040\| PŘÍLEPY 3212\| RAKOVNÍK\| 736554\| PŠOVLKY 3212\| RAKOVNÍK\| 736961\| PUSTOVĚTY 3212\| RAKOVNÍK\| 739081\| RAKOVNÍK 3212\| RAKOVNÍK\| 741914\| ROUSINOV U RAKOVNÍKA 3212\| RAKOVNÍK\| 651451\| RYŠÍN 3212\| RAKOVNÍK\| 745316\| ŘEŘICHY 3212\| RAKOVNÍK\| 745383\| ŘEVNIČOV 3212\| RAKOVNÍK\| 747416\| SENEC U RAKOVNÍKA 3212\| RAKOVNÍK\| 747521\| SENOMATY 3212\| RAKOVNÍK\| 748790\| SKRYJE NAD BEROUNKOU 3212\| RAKOVNÍK\| 748951\| SKŘIVAŇ 3212\| RAKOVNÍK\| 749117\| SKUPÁ 3212\| RAKOVNÍK\| 749257\| SLABCE 3212\| RAKOVNÍK\| 751022\| SMILOVICE 3212\| RAKOVNÍK\| 658715\| SOSEŇ 3212\| RAKOVNÍK\| 623971\| STRACHOVICE 3212\| RAKOVNÍK\| 760811\| SVINAŘOV 3212\| RAKOVNÍK\| 761184\| SVOJETÍN 3212\| RAKOVNÍK\| 761958\| ŠANOV U RAKOVNÍKA 3212\| RAKOVNÍK\| 762610\| ŠÍPY 3212\| RAKOVNÍK\| 764566\| ŠVIHOV U RAKOVNÍKA 3212\| RAKOVNÍK\| 631981\| TLESTKY 3212\| RAKOVNÍK\| 770159\| TŘEBOČ 3212\| RAKOVNÍK\| 648922\| TÝŘOVICE NAD BEROUNKOU 3212\| RAKOVNÍK\| 772453\| TYTRY 3212\| RAKOVNÍK\| 774022\| ÚJEZDEC U RAKOVNÍKA 3212\| RAKOVNÍK\| 776050\| VÁCLAVY 3212\| RAKOVNÍK\| 761192\| VECLOV U SVOJETÍNA 3212\| RAKOVNÍK\| 778354\| VELKÁ CHMELIŠTNÁ 3212\| RAKOVNÍK\| 625451\| VLKOV U RAKOVNÍKA 3212\| RAKOVNÍK\| 645516\| VRBICE U HOŘOVIČEK 3212\| RAKOVNÍK\| 787477\| VŠESULOV 3212\| RAKOVNÍK\| 787493\| VŠETATY U RAKOVNÍKA 3212\| RAKOVNÍK\| 791245\| ZAVIDOV 3212\| RAKOVNÍK\| 668133\| ZDERAZ U KOLEŠOVIC 3212\| RAKOVNÍK\| 792357\| ZDESLAV U RAKOVNÍKA 3212\| RAKOVNÍK\| 795089\| ŽĎÁR U RAKOVNÍKA 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 600032\| ADAMOV U ČESKÝCH BUDĚJOVIC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 607746\| BOROVANY 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 702498\| BŘEZÍ U TRHOVÝCH SVINŮ 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 768201\| BUKVICE U TRHOVÝCH SVINŮ 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 624128\| ČÍŽKRAJICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 749869\| DOBRKOVSKÁ LHOTKA 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 685143\| DOLNÍ MILETÍN 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 702064\| DOUBRAVICE U NEDABYLE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 769371\| DVOREC U TŘEBČE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 607754\| HLUBOKÁ U BOROVAN 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 656763\| HOLAŠOVICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 750735\| HORNÍ SLOVĚNICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 641596\| HRADCE U HOMOL 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 656780\| JANKOV U ČESKÝCH BUDĚJOVIC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 660141\| JÍLOVICE U TRHOVÝCH SVINŮ 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 749885\| KEBLANY 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 667773\| KOJÁKOVICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 668753\| KOMÁŘICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 711381\| KOŠOV U OPALIC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 667781\| KRAMOLÍN U KOJÁKOVIC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 783242\| LHOTA U VLACHNOVIC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 769380\| LHOTKA U TŘEBČE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 682829\| LIBÍN 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 789275\| LIPANOVICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 667790\| LIPNICE U KOJÁKOVIC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 756571\| LOMEC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 697125\| MLADOŠOVICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 749907\| MOHUŘICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 702501\| NĚCHOV 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 710334\| OLEŠNICE U TRHOVÝCH SVINŮ 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 711390\| OPÁLICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 780898\| OSTROLOVSKÝ ÚJEZD 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 780901\| OTĚVĚK 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 719935\| PETROVICE U BOROVAN 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 768430\| RADOSTICE U TROCNOVA 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 780910\| RANKOV U TRHOVÝCH SVINŮ 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 749915\| SLAVČE U TRHOVÝCH SVINŮ 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 750441\| SLAVOŠOVICE U LIŠOVA 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 752835\| SPOLÍ U LEDENIC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 761940\| ŠALMANOVICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 763489\| ŠTĚPÁNOVICE U ČES. BUDĚJOVIC 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 766771\| TĚŠÍNOV 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 768154\| TRHOVÉ SVINY 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 769398\| TŘEBEČ 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 783251\| VLACHNOVICE 3301\| ČESKÉ BUDĚJOVICE\| 607771\| VRCOV 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 663140\| BLANSKO U KAPLICE 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 609846\| BRLOH POD KLETÍ 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 683621\| DĚKANSKÉ SKALINY 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 704024\| DLOUHÁ 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 630250\| DOLNÍ TŘEBONÍN 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 691151\| HODONICE 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 641472\| HOLUBOV 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 663158\| HRADIŠTĚ U KAPLICE 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 695297\| CHABIČOVICE 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 651460\| CHLUM U KŘEMŽE 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 777838\| CHODEC 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 704067\| CHODEČ-ZVÍKOV 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 663069\| KAPLICE 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 602426\| KLENÍ 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 683655\| LIČOV 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 603228\| MALČE 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 695319\| MIRKOVICE 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 698148\| MOJNÉ 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 777846\| MOJNÉ-SKŘIDLA 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 663166\| MOSTKY 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 704041\| NETŘEBICE 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 705497\| NOVÁ VES U BRLOHA 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 7 93027\| PLEŠOVICE 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 725943\| POŘEŠÍN 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 736147\| PŘÍSEČNÁ 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 793035\| RÁJOV 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 698130\| RÁJOV-ČERNICE 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 740624\| ROJŠÍN 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 736155\| SRNÍN 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 711233\| STRADOV U KAPLICE 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 739961\| STŘÍTEŽ U KAPLICE 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 790818\| ŠTĚKŘE 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 641529\| TŘÍSOV 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 777854\| VELEŠÍN 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 793680\| VĚŽOVATÁ PLÁNĚ 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 695335\| ZAHRÁDKA U MIRKOVIC 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 790826\| ZÁLUŽÍ NAD VLTAVOU 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 793043\| ZLATÁ KORUNA 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 793698\| ZUBČICE 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 695343\| ŽALČICE 3302\| ČESKÝ KRUMLOV\| 739979\| ŽĎÁR U KAPLICE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 600075\| ALBEŘ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 704962\| ARTOLEC 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 601349\| BEDNÁREC 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 601357\| BEDNÁREČEK 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 747017\| BÍLÁ U SEDLA 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 649597\| BLATO U HŮREK 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 605468\| BLAŽEJOV 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 608165\| BOŘETÍN U STRMILOVA 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 609021\| BRANDLÍN 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 609421\| BRANNÁ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 614050\| BŘEZINA U DEŠTNÉ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 615021\| BŘILICE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 758094\| BUDKOV U STŘÍŽOVIC 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 660647\| BUK U JINDŘICHOVA HRADCE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 617466\| CEP 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 621650\| ČESKÁ OLEŠNÁ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 623105\| ČESKÝ RUDOLEC 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 623865\| ČÍMĚŘ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 624306\| ČLUNEK 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 624861\| DĚBOLÍN 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 625744\| DEŠTNÁ U JINDŘICHOVA HRADCE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 798533\| DĚTŘIŠ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 705292\| DÍVČÍ KOPY 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 623873\| DOBRÁ VODA U ČÍMĚŘE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 754552\| DOBROTĺN 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 623113\| DOLNÍ BOLÍKOV-NOVÁ VES 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 798827\| DOLNÍ BOLÍKOV-RUBÁŠOV 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 629456\| DOLNÍ LHOTA U STRÁŽE NAD NEŽ. 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 643653\| DOLNÍ PĚNA 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 737712\| DOLNÍ RADÍKOV 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 630071\| DOLNÍ RADOUŇ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 630144\| DOLNÍ SKRÝCHOV 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 630438\| DOLNÍ ŽĎÁR U LÁSENICE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 630586\| DOMANÍN U TŘEBONĚ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 630683\| DOMAŠÍN U STUDENÉ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 631027\| DOŇOV 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 632686\| DRUNČE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 633828\| DUNAJOVICE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 629464\| DVORCE U STRÁŽE NAD NEŽÁRKOU 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 605476\| DVOREČEK 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 686689\| FRAHELŽ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 705306\| HADRAVOVA ROSIČKA 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 637017\| HAMR 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 637513\| HATÍN 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 638455\| HEŘMANEČ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 753742\| HOLIČKY U STARÉ HLÍNY 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 642452\| HORNÍ BOLÍKOV 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 790231\| HORNÍ DVORCE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 630446\| HORNÍ LHOTA U LÁSENICE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 643564\| HORNÍ MEZIŘÍČKO 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 643602\| HORNÍ NĚMČÍCE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 643629\| HORNÍ OLEŠNÁ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 643661\| HORNÍ PĚNA 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 643815\| HORNÍ POLE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 737721\| HORNÍ RADÍKOV 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 643912\| HORNÍ RADOUŇ 3503\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 740322\| HORNÍ SKRÝCHOV 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 660701\| HORNÍ ŽĎÁR U JINDŘ.HRADCE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 645583\| HOSPŘÍZ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 645621\| HOSTĚJEVES 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 705004\| HRADIŠTĚ U NOVÉ BYSTŘICE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 647632\| HRACHOVÍŠTĚ U TŘEBONĚ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 645591\| HRUTKOV 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 649601\| HŮRKY 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 651630\| CHLUM U TŘEBONĚ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 657573\| JAROŠOV NAD NEŽÁRKOU 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 659941\| JÍLEM 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 660523\| JINDŘICHŮV HRADEC 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 740331\| JINDŘIŠ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 661481\| JIŽNÁ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 645605\| KAČLEHY 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 750336\| KADOLEC U SLAVONIC 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 662852\| KAMENNÝ MALÍKOV 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 663204\| KARDAŠOVA ŘEČICE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 665461\| KLÁŠTER 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 666092\| KLENOV 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 706981\| KOLENCE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 665479\| KONRAC 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 670545\| KOSTELNÍ RADOUŇ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 798541\| KOŠLÁK 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 798550\| KOŠŤÁLKOV 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 798568\| KUNÍ POD LANDŠTEJNEM 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 679160\| LÁSENICE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 756946\| LEŠTINA U STRMILOVA 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 798525\| LÉŠTNICE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 747025\| LHOTA U SEDLA 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 683221\| LIBOŘEZY 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 691755\| LIPNICE U MARKVARCE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 684716\| LIPOVKA 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 686352\| LODHÉŘOV 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 686697\| LOMNICE NAD LUŽNICÍ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 624322\| LOMY U KUNŽAKU 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 687685\| LOVĚTÍN 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 689165\| LUTOVÁ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 689459\| LUŽNICE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 689904\| MAJDALENA 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 643670\| MALÍKOV NAD NEŽÁRKOU 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 691402\| MALÝ JENÍKOV 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 605484\| MALÝ RATMÍROV 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 691763\| MARKVAREC 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 638463\| MARŠOV U HEŘMANČE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 692301\| MATĚJOVEC 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 657581\| MATĚJOVEC NAD NEŽÁRKOU 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 624870\| MATNÁ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 695351\| MIROCHOV 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 706990\| MLÁKA 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 663212\| MNICH U KARDAŠOVY ŘEČICE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 798622\| MNICH U NOVÉ BYSTŘICE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 697583\| MNÍŠEK 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 721948\| MOSTEČNÝ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 677540\| MOSTY 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 605492\| MUTYNĚVES 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 686361\| NAJDEK U LODHÉŘOVA 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 777404\| NÁVARY 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 645630\| NEKRASÍN 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 704971\| NOVÁ BYSTŘICE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 756954\| NOVÁ OLEŠNÁ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 705322\| NOVÁ VČELNICE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 705527\| NOVÁ VES U SEDLA 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 707007\| NOVOSEDLY NAD NEŽÁRKOU 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 708046\| NOVÝ VOJÍŘOV 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 643939\| OKROUHLÁ RADOUŇ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 605506\| OLDŘIŠ U BLAŽEJOVA 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 711071\| OLŠANY U DAČIC 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 716502\| OTÍN U JINDŘICHOVA HRADCE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 717509\| PALUPÍN 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 798576\| PERNÁREC 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 720992\| PÍSTINA 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 721492\| PLASNÁ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 721565\| PLAVSKO 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 721697\| PLEŠE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 721956\| PLUHŮV ŽĎÁR 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 754561\| PODLESÍ POD LANDŠTEJNEM 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 724921\| POHOŘÍ U KARDÁŠOVY ŘEČICE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 660698\| POLÍKNO U JINDŘICHOVA HRADCE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 754579\| POMEZÍ POD LANDŠTEJNEM 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 725722\| POPELÍN 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 623881\| POTOČNÁ U ČÍMĚŘE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 735060\| PŘESEKA 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 735663\| PŘÍBRAZ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 738069\| RADLICE U VOLFÍŘOVA 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 738689\| RADOUŇKA 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 798584\| RAJCHÉŘOV 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 739758\| RATIBOŘ U JINDŘICHOVA HRADCE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 740349\| RODVÍNOV 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 798592\| ROMAVA 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 741183\| ROSEČ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 645648\| ROSIČKA 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 741353\| ROSIČKA U DEŠTNÉ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 746029\| SAMOSOLY 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 747033\| SEDLO U ČÍMĚŘE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 649635\| SENOTÍN 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 754587\| SKALKA U NOVÉ BYSTŘICE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 748714\| SKRÝCHOV 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 637548\| STAJKA 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 753459\| STÁLKOV 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 753548\| STAŇKOV 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 753726\| STARÁ HLÍNA 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 798606\| STARÉ HUTĚ U VECLOVA 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 754595\| STARÉ MĚSTO POD LANDŠTEJNEM 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 643947\| STARÝ BOZDÉCHOV 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 623130\| STOJEČÍN 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 756377\| STRÁŽ NAD NEŽÁRKOU 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 756962\| STRMÍLOV 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 757853\| STŘÍBŘEC 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 758108\| STŘÍŽOVICE U KUNŽAKU 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 758191\| STUDENÁ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 758477\| STUDNICE U LODHÉŘOVA 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 677558\| SUCHDOL U KUNŽAKU 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 759562\| SUMRAKOV 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 760323\| SVĚTCE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 760404\| SVĚTLÁ POD JAVOŘICÍ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 784915\| ŠACH 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 770230\| TŘEBOŇ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 721701\| ÚJEZDEC U KARDAŠOVY ŘEČICE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 776700\| VALTÍNOV 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 777412\| VECLOV 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 778516\| VELKÁ LHOTA U DAČIC 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 779601\| VELKÝ JENÍKOV 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 779709\| VELKÝ RATMÍROV 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 781479\| VÍCEMIL 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 721719\| VIŠŇOVÁ U KARDAŠOVY ŘEČICE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 754609\| VITÍNĚVES 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 750379\| VLASTKOVEC 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 705331\| VLČETÍNEC 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 758116\| VLČICE U STŘÍŽOVIC 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 787531\| VYDŘÍ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 721727\| ZÁHOŘÍ 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 790249\| ZAHRÁDKY 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 792365\| ZDEŠOV 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 705349\| ŽĎÁR U NOVÉ VČELNICE 3303\| JINDŘICHŮV HRADEC\| 797171\| ŽITEC 3304\| PELHŘIMOV\| 600415\| ARNEŠTOVICE 3304\| PELHŘIMOV\| 765821\| BABÍN 3304\| PELHŘIMOV\| 600725\| BÁCOVICE 3304\| PELHŘIMOV\| 792934\| BEDŘICHOV U ZHOŘCE 3304\| PELHŘIMOV\| 601586\| BĚLÁ U HORNÍ CEREKVE 3304\| PELHŘIMOV\| 646300\| BENÁTKY U HOUSEROVKY 3304\| PELHŘIMOV\| 602353\| BENEŠOV 3304\| PELHŘIMOV\| 708691\| BEZDĚČÍN U OBRATANĚ 3304\| PELHŘIMOV\| 684040\| BITĚTICE 3304\| PELHŘIMOV\| 606065\| BOHDALÍN 3304\| PELHŘIMOV\| 607061\| BOLECHOV 3304\| PELHŘIMOV\| 757993\| BOR U BOŽEJOVA 3304\| PELHŘIMOV\| 608149\| BOŘETICE 3304\| PELHŘIMOV\| 608173\| BOŘETÍN 3304\| PELHŘIMOV\| 608777\| BOŽEJOV 3304\| PELHŘIMOV\| 609358\| BRANIŠOV POD KŘEMEŠNÍKEM 3304\| PELHŘIMOV\| 609897\| BRNÁ 3304\| PELHŘIMOV\| 612944\| BRTNÁ 3304\| PELHŘIMOV\| 615358\| BUDÍKOV 3304\| PELHŘIMOV\| 616214\| BUŘENICE 3304\| PELHŘIMOV\| 616621\| BYSTRÁ 3304\| PELHŘIMOV\| 617679\| CETORAZ 3304\| PELHŘIMOV\| 618691\| CTIBOŘ U ČASTROVA 3304\| PELHŘIMOV\| 618314\| ČAKOVICE U PELHŘIMOVA 3304\| PELHŘIMOV\| 618616\| ČÁSTKOVICE 3304\| PELHŘIMOV\| 618675\| ČASTONÍN 3304\| PELHŘIMOV\| 618705\| ČASTROV 3304\| PELHŘIMOV\| 618985\| ČEJKOV 3304\| PELHŘIMOV\| 619043\| ČEJOV 3304\| PELHŘIMOV\| 619388\| ČELISTNÁ 3304\| PELHŘIMOV\| 620521\| ČERNOV 3304\| PELHŘIMOV\| 620530\| ČERNOVICE U TÁBORA 3304\| PELHŘIMOV\| 620718\| ČERVENÁ ŘEČICE 3304\| PELHŘIMOV\| 623717\| ČÍHOVICE 3304\| PELHŘIMOV\| 624063\| ČÍŽKOV 3304\| PELHŘIMOV\| 625370\| DEHTÁŘE 3304\| PELHŘIMOV\| 626830\| DOBEŠOV U ČERNOVIC 3304\| PELHŘIMOV\| 627119\| DOBRÁ VODA U PACOVA 3304\| PELHŘIMOV\| 626996\| DOBRÁ VODA U PELHŘIMOVA 3304\| PELHŘIMOV\| 765830\| DRAHOŇOV 3304\| PELHŘIMOV\| 765848\| DRÁCHOV 3304\| PELHŘIMOV\| 633691\| DUBOVICE 3304\| PELHŘIMOV\| 726290\| DŮL 3304\| PELHŘIMOV\| 640069\| HNĚVKOVICE U HUMPOLCE 3304\| PELHŘIMOV\| 640247\| HODĚJOVICE 3304\| PELHŘIMOV\| 640638\| HOJANOVICE 3304\| PELHŘIMOV\| 640719\| HOJOVICE 3304\| PELHŘIMOV\| 641537\| HOLUŠICE 3304\| PELHŘIMOV\| 642681\| HORNÍ CEREKEV 3304\| PELHŘIMOV\| 643963\| HORNÍ RÁPOTICE 3304\| PELHŘIMOV\| 644552\| HORNÍ VES 3304\| PELHŘIMOV\| 722987\| HORNÍ VILÍMEČ 3304\| PELHŘIMOV\| 645150\| HOŘICE U HUMPOLCE 3304\| PELHŘIMOV\| 646318\| HOUSEROVKA 3304\| PELHŘIMOV\| 708704\| HROBSKÁ ZAHRÁDKA 3304\| PELHŘIMOV\| 648493\| HROZNĚTICE 3304\| PELHŘIMOV\| 648981\| HŘÍBĚČÍ 3304\| PELHŘIMOV\| 649325\| HUMPOLEC 3304\| PELHŘIMOV\| 711349\| CHLOVY 3304\| PELHŘIMOV\| 651893\| CHMELNÁ U PELHŘIMOVA 3304\| PELHŘIMOV\| 797146\| CHOLUNNÁ 3304\| PELHŘIMOV\| 653942\| CHRÁSTOV U HORNÍ CEREKVE 3304\| PELHŘIMOV\| 655066\| CHVÁLKOV U KAMENICE NAD LIPOU 3304\| PELHŘIMOV\| 710211\| CHVÁLOV U PELHŘIMOVA 3304\| PELHŘIMOV\| 655392\| CHVOJNOV 3304\| PELHŘIMOV\| 618713\| JAKUBÍN 3304\| PELHŘIMOV\| 656798\| JANKOV U PELHŘIMOVA 3304\| PELHŘIMOV\| 646326\| JANOVICE U HOUSEROVKY 3304\| PELHŘIMOV\| 756920\| JELCOVY LHOTKY 3304\| PELHŘIMOV\| 659495\| JEŽOV NAD ŽELIVKOU 3304\| PELHŘIMOV\| 661040\| JIŘIČE U HUMPOLCE 3304\| PELHŘIMOV\| 675644\| JIŘIČKY 3304\| PELHŘIMOV\| 662241\| KALIŠTĚ 3304\| PELHŘIMOV\| 662348\| KÁMEN U PACOVA 3304\| PELHŘIMOV\| 662577\| KAMENICE NAD LIPOU 3304\| PELHŘIMOV\| 664731\| KEJŽLICE 3304\| PELHŘIMOV\| 666181\| KLETEČNÁ U HUMPOLCE 3304\| PELHŘIMOV\| 667242\| KOBEROVICE 3304\| PELHŘIMOV\| 667838\| KOJČICE 3304\| PELHŘIMOV\| 668851\| KOMOROVÍCE 3304\| PELHŘIMOV\| 673218\| KRASÍKOVICE 3304\| PELHŘIMOV\| 674028\| KRASOŇOV 3304\| PELHŘIMOV\| 758001\| KRUMVALD 3304\| PELHŘIMOV\| 675491\| KŘEČ 3304\| PELHŘIMOV\| 675652\| KŘELOVÍCE U PELHŘIMOVA 3304\| PELHŘIMOV\| 744867\| KŘEPINY 3304\| PELHŘIMOV\| 616231\| KYJOV U BUŘENIC 3304\| PELHŘIMOV\| 680036\| LESKOVÍCE 3304\| PELHŘIMOV\| 778362\| LESNÁ U VELKÉ CHYŠKY 3304\| PELHŘIMOV\| 680460\| LEŠOV 3304\| PELHŘIMOV\| 681172\| LHOTA U KAMENICE NAD LIPOU 3304\| PELHŘIMOV\| 681270\| LHOTICE 3304\| PELHŘIMOV\| 681342\| LHOTKA U HUMPOLCE 3304\| PELHŘIMOV\| 682951\| LIBKOVA VODA 3304\| PELHŘIMOV\| 683728\| LIDMAŇ 3304\| PELHŘIMOV\| 683736\| LIDMAŇKA 3304\| PELHŘIMOV\| 684058\| LIPICE 3304\| PELHŘIMOV\| 782840\| LÍSKOVICE 3304\| PELHŘIMOV\| 641545\| LÍSKY U HOLUŠIC 3304\| PELHŘIMOV\| 685348\| LÍTKOVICE 3304\| PELHŘIMOV\| 775584\| LITOHOŠŤ 3304\| PELHŘIMOV\| 686395\| LOHENICE 3304\| PELHŘIMOV\| 691771\| MARKVAREC U NOVÉ CEREKVE 3304\| PELHŘIMOV\| 775568\| MAŠOVICE U HOŘEPNÍKU 3304\| PELHŘIMOV\| 618721\| METÁNOV 3304\| PELHŘIMOV\| 693669\| MEZILESÍ 3304\| PELHŘIMOV\| 693774\| MEZNÁ U PELHŘIMOVA 3304\| PELHŘIMOV\| 681288\| MILETÍN U HUMPOLCE 3304\| PELHŘIMOV\| 625388\| MILOTICE 3304\| PELHŘIMOV\| 600733\| MILOTIČKY 3304\| PELHŘIMOV\| 697419\| MIROTÍN 3304\| PELHŘIMOV\| 696765\| MLADÉ BŘÍŠTĚ 3304\| PELHŘIMOV\| 697427\| MNICH 3304\| PELHŘIMOV\| 698580\| MORAVEC 3304\| PELHŘIMOV\| 782386\| MOUDROV 3304\| PELHŘIMOV\| 700576\| MYSLETÍN 3304\| PELHŘIMOV\| 700711\| MYSLOTÍN 3304\| PELHŘIMOV\| 651907\| MYSLOV 3304\| PELHŘIMOV\| 747548\| NEČICE 3304\| PELHŘIMOV\| 703192\| NEMOJOV 3304\| PELHŘIMOV\| 662356\| NÍZKÁ LHOTA 3304\| PELHŘIMOV\| 704954\| NOVÁ BUKOVÁ 3304\| PELHŘIMOV\| 705012\| NOVÁ CEREKEV 3304\| PELHŘIMOV\| 707881\| NOVÝ RYCHNOV 3304\| PELHŘIMOV\| 708712\| OBRATAŇ 3304\| PELHŘIMOV\| 710229\| OLEŠNÁ U PELHŘIMOVA 3304\| PELHŘIMOV\| 711292\| ONDŘEJOV U PELHŘIMOVA 3304\| PELHŘIMOV\| 711357\| ONŠOV 3304\| PELHŘIMOV\| 625396\| ONŠOVICE U DEHTÁŘŮ 3304\| PELHŘIMOV\| 646334\| OSTROVEC U HOUSEROVKY 3304\| PELHŘIMOV\| 718360\| PAVLOV U RYNÁRCE 3304\| PELHŘIMOV\| 684066\| PEJŠKOV 3304\| PELHŘIMOV\| 618730\| FELEC 3304\| PELHŘIMOV\| 718912\| PELHŘIMOV 3304\| PELHŘIMOV\| 719943\| PETROVICE U HUMPOLCE 3304\| PELHŘIMOV\| 721221\| PLAČKOV 3304\| PELHŘIMOV\| 710237\| FLEVNÍCE 3304\| PELHŘIMOV\| 673226\| POBISTRÝCE 3304\| PELHŘIMOV\| 723819\| PODIVICE 3304\| PELHŘIMOV\| 725242\| POLESÍ U POČÁTEK 3304\| PELHŘIMOV\| 725731\| POPELIŠTNÁ 3304\| PELHŘIMOV\| 607070\| POŘÍČÍ U BOLECHOVA 3304\| PELHŘIMOV\| 726320\| POŠNÁ 3304\| PELHŘIMOV\| 733008\| PRAVÍKOV 3304\| PELHŘIMOV\| 733253\| PROSEČ POD KŘEMEŠNÍKEM 3304\| PELHŘIMOV\| 733156\| PROSEČ U HUMPOLCE 3304\| PELHŘIMOV\| 726338\| PROSEČ U POŠNÉ 3304\| PELHŘIMOV\| 733202\| PROSEČ-OBOŘIŠTĚ 3304\| PELHŘIMOV\| 723011\| PROSTÝ 3304\| PELHŘIMOV\| 734098\| PŘÁSLAVICE 3304\| PELHŘIMOV\| 736996\| PUTIMOV 3304\| PELHŘIMOV\| 673234\| RADĚTÍN 3304\| PELHŘIMOV\| 738158\| RADŇOV U RYNÁRCE 3304\| PELHŘIMOV\| 740276\| RODINOV 3304\| PELHŘIMOV\| 627011\| ROHOVKA 3304\| PELHŘIMOV\| 645087\| ROVNÁ U HOŘEPNÍKU 3304\| PELHŘIMOV\| 649406\| ROZKOŠ U HUMPOLCE 3304\| PELHŘIMOV\| 744646\| RYNÁREC 3304\| PELHŘIMOV\| 744859\| ŘEČICE U HUMPOLCE 3304\| PELHŘIMOV\| 710245\| ŘEMENOV 3304\| PELHŘIMOV\| 745430\| ŘEŽENČICE 3304\| PELHŘIMOV\| 746215\| SÁZAVA POD KŘEMEŠNÍKEM 3304\| PELHŘIMOV\| 746878\| SEDLICE U ŽELIVI 3304\| PELHŘIMOV\| 618683\| SEDLIŠTĚ U ČASTONÍNA 3304\| PELHŘIMOV\| 747564\| SENOŽATY 3304\| PELHŘIMOV\| 748862\| SKRÝŠOV U PELHŘIMOVA 3304\| PELHŘIMOV\| 667846\| SLUŽÁTKY U PELHŘIMOVA 3304\| PELHŘIMOV\| 752819\| SPEŘICE 3304\| PELHŘIMOV\| 705021\| STANOVÍCE U NOVÉ CEREKVE 3304\| PELHŘIMOV\| 754129\| STARÉ BŘÍŠTĚ 3304\| PELHŘIMOV\| 755095\| STARÝ PELHŘIMOV 3304\| PELHŘIMOV\| 723029\| STOJČÍN 3304\| PELHŘIMOV\| 756199\| STRANNÁ U ŽIROVNICE 3304\| PELHŘIMOV\| 756938\| STRMĚCHY 3304\| PELHŘIMOV\| 757985\| STŘÍTEŽ POD KŘEMEŠNÍKEM 3304\| PELHŘIMOV\| 758019\| STŘÍTEŽ U BOŽEJOVA 3304\| PELHŘIMOV\| 758027\| STŘÍTEŽ U ČERNOVIC 3304\| PELHŘIMOV\| 758787\| SUDKŮV DŮL 3304\| PELHŘIMOV\| 620564\| SVATAVA U ČERNOVIC 3304\| PELHŘIMOV\| 760293\| SVÉPRAVICE 3304\| PELHŘIMOV\| 760587\| SVĚTLICE 3304\| PELHŘIMOV\| 747572\| SYROV 3304\| PELHŘIMOV\| 708721\| ŠIMPACH 3304\| PELHŘIMOV\| 763977\| ŠTÍTNÉ 3304\| PELHŘIMOV\| 765449\| TĚCHOBUZ 3304\| PELHŘIMOV\| 765503\| TĚCHORAZ 3304\| PELHŘIMOV\| 765864\| TĚMICE U KAMENICE NAD LIPOU 3304\| PELHŘIMOV\| 766682\| TĚŠENOV 3304\| PELHŘIMOV\| 771431\| TUKLEKY 3304\| PELHŘIMOV\| 688789\| TÝMOVÁ VES 3304\| PELHŘIMOV\| 775444\| ÚSTRAŠÍN 3304\| PELHŘIMOV\| 778371\| ÚTĚCHOVICE POD STRAŽIŠTĚM 3304\| PELHŘIMOV\| 775576\| ÚTĚCHOVICE U HOŘEPNÍKU 3304\| PELHŘIMOV\| 775592\| ÚTĚCHOVIČKY 3304\| PELHŘIMOV\| 625400\| VADČICE 3304\| PELHŘIMOV\| 777391\| VČELNIČKA 3304\| PELHŘIMOV\| 778389\| VELKÁ CHYŠKA 3304\| PELHŘIMOV\| 792942\| VELKÁ ROVNÁ 3304\| PELHŘIMOV\| 778656\| VELKÁ VES 3304\| PELHŘIMOV\| 779717\| VELKÝ RYBNÍK U HUMPOLCE 3304\| PELHŘIMOV\| 723037\| VESCE U POČÁTEK 3304\| PELHŘIMOV\| 780511\| VESELÁ U ČASTROVA 3304\| PELHŘIMOV\| 781355\| VĚŽNÁ 3304\| PELHŘIMOV\| 649414\| VILÉMOV U HUMPOLCE 3304\| PELHŘIMOV\| 782394\| VINTÍŘOV 3304\| PELHŘIMOV\| 782858\| VITICE U HUMPOLCE 3304\| PELHŘIMOV\| 783315\| VLASENICE U KAMENICE NAD LIPOU 3304\| PELHŘIMOV\| 783323\| VLÁSENICE U PELHŘIMOVA 3304\| PELHŘIMOV\| 619396\| VLÁSENICE-DRBOHLAVY 3304\| PELHŘIMOV\| 783625\| VLČETÍN 3304\| PELHŘIMOV\| 626864\| VLKOSOVICE 3304\| PELHŘIMOV\| 784621\| VOJSLAVICE NAD ŽELIVKOU 3304\| PELHŘIMOV\| 744654\| VOKOV NA RYNÁRCE 3304\| PELHŘIMOV\| 721069\| VRATICE U HUMPOLCE 3304\| PELHŘIMOV\| 693782\| VRATIŠOV U MEZNÉ 3304\| PELHŘIMOV\| 782866\| VŘESNÍK 3304\| PELHŘIMOV\| 787752\| VYSKYTNÁ 3304\| PELHŘIMOV\| 788040\| VYSOKÁ LHOTA 3304\| PELHŘIMOV\| 668869\| VYSTRKOV U HUMPOLCE 3304\| PELHŘIMOV\| 789950\| ZÁHOŘÍ U HUMPOLCE 3304\| PELHŘIMOV\| 775606\| ZAHRÁDKA U POŠNÉ 3304\| PELHŘIMOV\| 790311\| ZACHOTÍN 3304\| PELHŘIMOV\| 790435\| ZAJÍČKOV 3304\| PELHŘIMOV\| 792951\| ZHOŘ U PACOVA 3304\| PELHŘIMOV\| 793205\| ZLÁTENKA 3304\| PELHŘIMOV\| 725749\| ZMIŠOVICE 3304\| PELHŘIMOV\| 796271\| ŽELIV 3304\| PELHŘIMOV\| 797138\| ŽIROV 3304\| PELHŘIMOV\| 797154\| ŽIROVNICE 3305\| PÍSEK\| 600229\| ALBRECHTICE NAD VLTAVOU 3305\| PÍSEK\| 602663\| BERNARTICE U MILEVSKA 3305\| PÍSEK\| 780821\| BILINA 3305\| PÍSEK\| 602671\| BILINKA 3305\| PÍSEK\| 602680\| BOJENICE 3305\| PÍSEK\| 606898\| BOJEŠICE 3305\| PÍSEK\| 624152\| BOREČNICE 3305\| PÍSEK\| 756822\| BOŘICE U MILOTIC 3305\| PÍSEK\| 624161\| BOŠOVICE U ČÍŽOVÉ 3305\| PÍSEK\| 695483\| BOUDY 3305\| PÍSEK\| 608840\| BOŽETICE 3305\| PÍSEK\| 609307\| BRÁNICE 3305\| PÍSEK\| 632406\| BRLOH U DRHOVLE 3305\| PÍSEK\| 792870\| BŘEZÍ U MILEVSKA 3305\| PÍSEK\| 617571\| CERHONICE 3305\| PÍSEK\| 623822\| ČIMELICE 3305\| PÍSEK\| 666700\| DOBEŠICE 3305\| PÍSEK\| 703699\| DOLNÍ NERESTCE 3305\| PÍSEK\| 789968\| DOLNÍ NOVOSEDLY 3305\| PÍSEK\| 716138\| DOLNÍ OSTROVEC 3305\| PÍSEK\| 632414\| DRHOVLE 3305\| PÍSEK\| 735213\| DRŽKRAJOV 3305\| PÍSEK\| 786136\| DRŽOV 3305\| PÍSEK\| 791393\| HANOV 3305\| PÍSEK\| 638447\| HEŘMAN 3305\| PÍSEK\| 703702\| HORNÍ NERESTCE 3305\| PÍSEK\| 716146\| HORNÍ OSTROVEC 3305\| PÍSEK\| 789992\| HORNÍ ZÁHOŘÍ U PÍSKU 3305\| PÍSEK\| 644781\| HOROSEDLY 3305\| PÍSEK\| 720909\| HRADIŠTĚ U PÍSKU 3305\| PÍSEK\| 790001\| CHRASTINY 3305\| PÍSEK\| 655007\| CHVALETICE U PROTIVÍNA 3305\| PÍSEK\| 656640\| JAMNÝ 3305\| PÍSEK\| 756831\| JAROTICE 3305\| PÍSEK\| 791407\| JESTŘEBICE 3305\| PÍSEK\| 659185\| JETĚTICE 3305\| PÍSEK\| 696170\| KAKOVICE 3305\| PÍSEK\| 656658\| KASINA HORA 3305\| PÍSEK\| 666734\| KLUKY U PÍSKU 3305\| PÍSEK\| 791415\| KOLIŠOV 3305\| PÍSEK\| 724408\| KOŽLÍ U ČÍŽOVÉ 3305\| PÍSEK\| 712230\| KOŽLÍ U ORLÍKA 3305\| PÍSEK\| 624187\| KRASOVÍCE U ČÍŽOVÉ 3305\| PÍSEK\| 674303\| KRČ U PROTIVÍNA 3305\| PÍSEK\| 623831\| KRSICE 3305\| PÍSEK\| 724343\| KŘENOVÍCE 3305\| PÍSEK\| 724416\| KŘEŠICE U ČÍŽOVÉ 3305\| PÍSEK\| 609315\| KŘIŽANOV U BRÁNIC 3305\| PÍSEK\| 676918\| KUČEŘ 3305\| PÍSEK\| 678317\| KVĚTOV 3305\| PÍSEK\| 672599\| LAZIŠTĚ 3305\| PÍSEK\| 680770\| LETY 3305\| PÍSEK\| 747599\| LÍŠNICE U SEPEKOVA 3305\| PÍSEK\| 786144\| LOUKA NAD OTAVOU 3305\| PÍSEK\| 695491\| LUČKOVICE 3305\| PÍSEK\| 724424\| MALČICE U MIROTIC 3305\| PÍSEK\| 700771\| MALETICE 3305\| PÍSEK\| 694673\| MILEVSKO 3305\| PÍSEK\| 696188\| MINICE 3305\| PÍSEK\| 695505\| MIROTICE 3305\| PÍSEK\| 695726\| MIROVICE 3305\| PÍSEK\| 696196\| MIŠOVICE 3305\| PÍSEK\| 632457\| MLADOTICE U DRHOVLE 3305\| PÍSEK\| 700631\| MYSLÍN 3305\| PÍSEK\| 700789\| MYŠENEC 3305\| PÍSEK\| 626911\| NEPODŘICE 3305\| PÍSEK\| 704849\| NOSETÍN 3305\| PÍSEK\| 624195\| NOVÁ VES U ČÍŽOVÉ 3305\| PÍSEK\| 747220\| NOVÝ DVŮR U PÍSKU 3305\| PÍSEK\| 617598\| OBORA U RADOBYTEC 3305\| PÍSEK\| 606901\| OHAŘ 3305\| PÍSEK\| 609323\| OKROUHLÁ U BRÁNIC 3305\| PÍSEK\| 626902\| OLDŘICHOV U PÍSKU 3305\| PÍSEK\| 724351\| OLEŠNÁ NAD VLTAVOU 3305\| PÍSEK\| 712884\| OSEK U MILEVSKA 3305\| PÍSEK\| 713228\| OSLOV 3305\| PÍSEK\| 632473\| PAMĚŤICE U DRHOVLE 3305\| PÍSEK\| 765007\| PASEKY U TÁLíNA 3305\| PÍSEK\| 720755\| PÍSEK 3305\| PÍSEK\| 721875\| PLÍŠKOVICE 3305\| PÍSEK\| 724360\| PODOLÍ I 3305\| PÍSEK\| 724432\| PODOLÍ II 3305\| PÍSEK\| 696200\| POHOŘÍ U MIROVIC 3305\| PÍSEK\| 791423\| POPOVEC U ZBĚŠIČEK 3305\| PÍSEK\| 735230\| PŘEŠTĚNICE 3305\| PÍSEK\| 736970\| PUTIM 3305\| PÍSEK\| 608858\| RADIHOŠŤ 3305\| PÍSEK\| 617601\| RADOBYTCE 3305\| PÍSEK\| 623849\| RAKOVICE 3305\| PÍSEK\| 721883\| RÁZTELY 3305\| PÍSEK\| 739995\| RAŽICE 3305\| PÍSEK\| 694762\| RUKÁVEC 3305\| PÍSEK\| 700797\| SELIBOV 3305\| PÍSEK\| 747238\| SEMICE U PÍSKU 3305\| PÍSEK\| 747602\| SEPEKOV 3305\| PÍSEK\| 748161\| SKÁLY U PROTIVÍNA 3305\| PÍSEK\| 750867\| SMETANOVA LHOTA 3305\| PÍSEK\| 751235\| SMRKOVICE 3305\| PÍSEK\| 724441\| SOBĚŠICE 3305\| PÍSEK\| 791431\| SRLÍN 3305\| PÍSEK\| 626881\| STARÁ DOBEV 3305\| PÍSEK\| 664821\| STARÉ KESTŘANY 3305\| PÍSEK\| 609331\| STEHLOVICE 3305\| PÍSEK\| 756849\| STRÁŽ U MIROTIC 3305\| PÍSEK\| 756857\| STRÁŽOVICE U MIROTIC 3305\| PÍSEK\| 790028\| SVATONICE 3305\| PÍSEK\| 761621\| SVUČICE 3305\| PÍSEK\| 724459\| ŠAMONICE 3305\| PÍSEK\| 680788\| ŠERKOV 3305\| PÍSEK\| 765015\| TÁLÍN 3305\| PÍSEK\| 656666\| TEMEŠVÁR 3305\| PÍSEK\| 767743\| TOPĚLEC 3305\| PÍSEK\| 767883\| TOUŠKOV 3305\| PÍSEK\| 724467\| TŘEBKOV 3305\| PÍSEK\| 790036\| TŘEŠNĚ 3305\| PÍSEK\| 713244\| TUKLEKY U OSLOVA 3305\| PÍSEK\| 735248\| TÝNICE 3305\| PÍSEK\| 750883\| VARVAŽOV 3305\| PÍSEK\| 778168\| VELKÁ U MILEVSKA 3305\| PÍSEK\| 780839\| VESELÍČKO U MILEVSKA 3305\| PÍSEK\| 713252\| VLASTEC 3305\| PÍSEK\| 784176\| VLKSICE 3305\| PÍSEK\| 786152\| VOJNÍKOV 3305\| PÍSEK\| 786161\| VRCOVICE 3305\| PÍSEK\| 678325\| VŮSÍ 3305\| PÍSEK\| 747611\| ZÁLŠÍ U SEPEKOVA 3305\| PÍSEK\| 664847\| ZÁTAVÍ 3305\| PÍSEK\| 791385\| ZBELÍTOV 3305\| PÍSEK\| 602698\| ZBĚŠICE 3305\| PÍSEK\| 791440\| ZBĚSIČKY 3305\| PÍSEK\| 624209\| ZLIVICE 3305\| PÍSEK\| 793981\| ZVÍKOVSKÉ PODHRADÍ 3306\| PRACHATICE\| 642967\| HORNÍ CHRÁŠŤANY 3306\| PRACHATICE\| 680877\| HRBOV U LHENIC 3306\| PRACHATICE\| 680885\| LHENICE 3306\| PRACHATICE\| 647616\| OBORA U HRACHOLUSK 3306\| PRACHATICE\| 779512\| VELKÝ BOR U STRUNKOVIC 3306\| PRACHATICE\| 680915\| VODICE U LHENIC 3306\| PRACHATICE\| 797260\| ŽITNÁ U NETOLIC 3307\| STRAKONICE\| 600083\| ALBTECHTICE 3307\| STRAKONICE\| 601870\| BĚLČICE 3307\| STRAKONICE\| 603457\| BEZDĚDOVICE 3307\| STRAKONICE\| 605212\| BLATENKA 3307\| STRAKONICE\| 613371\| BRUSY 3307\| STRAKONICE\| 613894\| BŘEZÍ U BLATNÉ 3307\| STRAKONICE\| 616401\| BUZICE 3307\| STRAKONICE\| 618781\| ČEČELOVICE 3307\| STRAKONICE\| 619060\| ČEKANICE 3307\| STRAKONICE\| 632562\| ČERNÍKOV U STRAKONIC 3307\| STRAKONICE\| 725994\| DOLNÍ POŘÍČÍ 3307\| STRAKONICE\| 631248\| DOUBRAVICE U STRAKONIC 3307\| STRAKONICE\| 631558\| DRAHENICKÝ MÁLKOV 3307\| STRAKONICE\| 726923\| DRACHKOV U STRAKONIC 3307\| STRAKONICE\| 755940\| DRAŽEJOV U STRAKONIC 3307\| STRAKONICE\| 639915\| HLUPÍN 3307\| STRAKONICE\| 689726\| HNĚVKOV U MACKOVA 3307\| STRAKONICE\| 700495\| HOLUŠICE U MIŽETIC 3307\| STRAKONICE\| 726001\| HORNÍ ROŘÍČÍ 3307\| STRAKONICE\| 644765\| HORNOSÍN 3307\| STRAKONICE\| 770167\| HUBENOV U TŘEBOHOSTIC 3307\| STRAKONICE\| 654108\| CHRÁŠŤOVICE 3307\| STRAKONICE\| 605221\| JINDŘICHOVICE U BLATENKY 3307\| STRAKONICE\| 661929\| KADOV U BLATNÉ 3307\| STRAKONICE\| 662151\| KALENICE 3307\| STRAKONICE\| 738239\| KALETICE 3307\| STRAKONICE\| 664529\| KATOVICE 3307\| STRAKONICE\| 665321\| KLADRUBY U STRAKONIC 3307\| STRAKONICE\| 654116\| KLÍNOVICE 3307\| STRAKONICE\| 676705\| KLOUB 3307\| STRAKONICE\| 706892\| KOCLOV 3307\| STRAKONICE\| 671614\| KOZLOV NAD OTAVOU 3307\| STRAKONICE\| 700835\| KOŽLÍ U MYŠTIC 3307\| STRAKONICE\| 674052\| KRAŠLOVICE 3307\| STRAKONICE\| 675181\| KRTY U STRAKONIC 3307\| STRAKONICE\| 755729\| KŘEPICE U VODŇAN 3307\| STRAKONICE\| 676713\| KŘTĚTICE 3307\| STRAKONICE\| 740586\| LAZ U RADOMYŠLE 3307\| STRAKONICE\| 631256\| LAŽANY U DOUBRAVICE 3307\| STRAKONICE\| 738212\| LESKOVICE U RADOMYŠLE 3307\| STRAKONICE\| 674061\| LIDMOVICE 3307\| STRAKONICE\| 686247\| LNÁŘE 3307\| STRAKONICE\| 661937\| LNÁŘSKÝ MÁLKOV 3307\| STRAKONICE\| 686549\| LOM U BLATNÉ 3307\| STRAKONICE\| 726931\| MAKAROV 3307\| STRAKONICE\| 712906\| MALÁ TURNÁ 3307\| STRAKONICE\| 692409\| MEČICHOV 3307\| STRAKONICE\| 693537\| METLY 3307\| STRAKONICE\| 619078\| MILČICE U ČEKANIC 3307\| STRAKONICE\| 686557\| MÍREČ 3307\| STRAKONICE\| 697443\| MNICHOV 3307\| STRAKONICE\| 661945\| MRAČOV 3307\| STRAKONICE\| 700509\| MUŽETICE 3307\| STRAKONICE\| 700851\| MYŠTICE 3307\| STRAKONICE\| 631264\| NAHOŠÍN 3307\| STRAKONICE\| 746886\| NĚMČICE U SEDLICE 3307\| STRAKONICE\| 706906\| NOVOSEDLY U STRAKONIC 3307\| STRAKONICE\| 712914\| OSEK U RADOMYŠLE 3307\| STRAKONICE\| 762750\| PACELICE 3307\| STRAKONICE\| 712922\| PETROVICE U OSEKU 3307\| STRAKONICE\| 632589\| PODOLÍ U STRAKONIC 3307\| STRAKONICE\| 645818\| PODRUHLÍ 3307\| STRAKONICE\| 676721\| POHOROVICE 3307\| STRAKONICE\| 726940\| PRACEJOVICE 3307\| STRAKONICE\| 734349\| PŘEDMÍŘ 3307\| STRAKONICE\| 738221\| RADOMYŠL 3307\| STRAKONICE\| 742104\| ROHOZNÁ U ROVNÉ 3307\| STRAKONICE\| 740594\| ROJICE 3307\| STRAKONICE\| 745791\| ŘÍŠTĚ 3307\| STRAKONICE\| 746894\| SEDLICE U BLATNÉ 3307\| STRAKONICE\| 747041\| SEDLO U HORAŽĎOVIC 3307\| STRAKONICE\| 748005\| SKALIČANY 3307\| STRAKONICE\| 748315\| SKOČICE 3307\| STRAKONICE\| 706914\| SLOUČÍN 3307\| STRAKONICE\| 755958\| STŘELA 3307\| STRAKONICE\| 757489\| STŘELSKÉ HOŠTICE 3307\| STRAKONICE\| 747050\| STŘELSKOHOŠTICKÁ LHOTA 3307\| STRAKONICE\| 762768\| ŠKVOŘETICE 3307\| STRAKONICE\| 763276\| ŠTĚCHOVICE 3307\| STRAKONICE\| 767191\| TISOV 3307\| STRAKONICE\| 770175\| TŘEBOHOSTICE 3307\| STRAKONICE\| 774031\| ÚJEZDEC U BĚLČIC 3307\| STRAKONICE\| 770183\| ÚNICE 3307\| STRAKONICE\| 775771\| UZENICE 3307\| STRAKONICE\| 775789\| UZENIČKY 3307\| STRAKONICE\| 700894\| VAHLOVICE 3307\| STRAKONICE\| 712931\| VELKÁ TURNÁ 3307\| STRAKONICE\| 674079\| VITICE U VODŇAN 3307\| STRAKONICE\| 784834\| VOLENICE 3307\| STRAKONICE\| 661953\| VRBNO 3307\| STRAKONICE\| 700908\| VÝŠICE 3307\| STRAKONICE\| 789313\| ZÁBOŘÍ U BLATNÉ 3307\| STRAKONICE\| 770191\| ZADNÍ ZBOROVICE 3307\| STRAKONICE\| 686255\| ZAHORČICE U LNÁŘŮ 3307\| STRAKONICE\| 790281\| ZÁHROBÍ 3307\| STRAKONICE\| 790923\| ZÁMLYNÍ 3307\| STRAKONICE\| 791288\| ZÁVIŠÍN U BĚLČIC 3308\| TÁBOR\| 630551\| BABCICE 3308\| TÁBOR\| 737925\| BALKOVA LHOTA 3308\| TÁBOR\| 691267\| BEČICE NAD LUŽNICÍ 3308\| TÁBOR\| 601896\| BĚLĚČ U MLADÉ VOŽICE 3308\| TÁBOR\| 604976\| BENDOVO ZÁHOŘÍ 3308\| TÁBOR\| 658049\| BERANOVA LHOTA 3308\| TÁBOR\| 795810\| BEZDĚČÍN 3308\| TÁBOR\| 737500\| BÍTOV U RADENÍNA 3308\| TÁBOR\| 604984\| BLANICE U MLADÉ VOŽICE 3308\| TÁBOR\| 724718\| BLANICKÁ 3308\| TÁBOR\| 607665\| BOROTÍN U TÁBORA 3308\| TÁBOR\| 608793\| BOŽEJOVICE 3308\| TÁBOR\| 608963\| BRADÁČOV 3308\| TÁBOR\| 771180\| BRANDLÍN U TUČAP 3308\| TÁBOR\| 658278\| BROUČKOVA LHOTA 3308\| TÁBOR\| 612910\| BRTEC 3308\| TÁBOR\| 615421\| BUDISLAV 3308\| TÁBOR\| 661139\| CUNKOV 3308\| TÁBOR\| 619086\| ČEKANICE U TÁBORA 3308\| TÁBOR\| 619418\| CELKOVICE 3308\| TÁBOR\| 780405\| ČERAZ 3308\| TÁBOR\| 653403\| ČERVENÉ ZÁHOŘÍ 3308\| TÁBOR\| 624888\| DEBRNÍK 3308\| TÁBOR\| 703290\| DĚDICE U NEMYŠLE 3308\| TÁBOR\| 626091\| DÍRNÁ 3308\| TÁBOR\| 626406\| DLOUHÁ LHOTA U TÁBORA 3308\| TÁBOR\| 627399\| DOBRONICE U CHÝNOVA 3308\| TÁBOR\| 629103\| DOLNÍ HOŘICE 3308\| TÁBOR\| 630560\| DOMAMYŠL 3308\| TÁBOR\| 670804\| DOUBÍ NAD LUŽNICÍ 3308\| TÁBOR\| 608815\| DRAHNĚTICE 3308\| TÁBOR\| 631990\| DRAHOV 3308\| TÁBOR\| 632066\| DRÁCHOV 3308\| TÁBOR\| 632163\| DRAŽICE U TÁBORA 3308\| TÁBOR\| 632236\| DRAŽIČKY 3308\| TÁBOR\| 632171\| DRHOVICE 3308\| TÁBOR\| 633259\| DUB U RATIBOŘSKÝCH HOR 3308\| TÁBOR\| 771198\| DVORCE U TUČAP 3308\| TÁBOR\| 776122\| HAMR NAD NEŽÁRKOU 3308\| TÁBOR\| 708585\| HARTVÍKOV 3308\| TÁBOR\| 638838\| HLASIVO 3308\| TÁBOR\| 638935\| HLAVATCE 3308\| TÁBOR\| 639044\| HLAVŇOV U BUDISLAVÍ 3308\| TÁBOR\| 639231\| HLINICE 3308\| TÁBOR\| 737879\| HNOJNÁ LHOTKA 3308\| TÁBOR\| 642096\| HORKY TÁBORA 3308\| TÁBOR\| 724696\| HORNÍ HRACHOVICE 3308\| TÁBOR\| 705900\| HORNÍ STŘÍTEŽ 3308\| TÁBOR\| 608971\| HORNÍ SVĚTLÁ U BRADÁČOVA 3308\| TÁBOR\| 644978\| HORUSICE 3308\| TÁBOR\| 646199\| HOSTICE U NEMYŠLE 3308\| TÁBOR\| 648256\| HROBY 3308\| TÁBOR\| 648761\| HRUŠOVÁ LHOTA 3308\| TÁBOR\| 650552\| CHABROVICE 3308\| TÁBOR\| 751804\| CHLEBOV 3308\| TÁBOR\| 661155\| CHLUM U JISTEBNICE 3308\| TÁBOR\| 652814\| CHOTČINY 3308\| TÁBOR\| 653039\| CHOTĚMICE 3308\| TÁBOR\| 653411\| CHOTOVINY 3308\| TÁBOR\| 653594\| CHOUSTNÍK 3308\| TÁBOR\| 654124\| CHRBONÍN 3308\| TÁBOR\| 655473\| CHÝNOV U TÁBORA 3308\| TÁBOR\| 656909\| JANOV U MLADÉ VOŽICE 3308\| TÁBOR\| 658057\| JEDLANY 3308\| TÁBOR\| 658286\| JENÍČKOVA LHOTA 3308\| TÁBOR\| 661171\| JISTEBNICE 3308\| TÁBOR\| 653608\| KAJETÍN 3308\| TÁBOR\| 607681\| KAMENNÁ LHOTA U BOROTÍNA 3308\| TÁBOR\| 615439\| KATOV U BUDlSLAVÍ 3308\| TÁBOR\| 629120\| KLADRUBY 3308\| TÁBOR\| 666106\| KLENOVÍCE U SOBĚSLAVI 3308\| TÁBOR\| 666513\| KLOKOTY 3308\| TÁBOR\| 666572\| KLOUŽOVICE 3308\| TÁBOR\| 668664\| KOMÁROV U SOBĚSLAVI 3308\| TÁBOR\| 670812\| KOŠICE U SOBĚSLAVI 3308\| TÁBOR\| 670910\| KOŠÍN 3308\| TÁBOR\| 648264\| KOZMICE U CHÝNOVA 3308\| TÁBOR\| 674176\| KRÁTOŠICE 3308\| TÁBOR\| 604992\| KRCHOVA LOMNÁ 3308\| TÁBOR\| 675156\| KRTOV 3308\| TÁBOR\| 675580\| KŘEKOVICE U VYŠETIC 3308\| TÁBOR\| 705918\| KŘTÉNOVICE 3308\| TÁBOR\| 760897\| KUNDRATICE U SVINŮ 3308\| TÁBOR\| 734501\| KVASEJOVICE U SOBĚSLAVI 3308\| TÁBOR\| 648272\| LAŽANY U CHÝNOVA 3308\| TÁBOR\| 629138\| LEJČKOV 3308\| TÁBOR\| 737887\| LIBĚJICE 3308\| TÁBOR\| 682012\| LIBENICE U TÁBORA 3308\| TÁBOR\| 653420\| LIDEROVICE 3308\| TÁBOR\| 737895\| LOM 3308\| TÁBOR\| 689700\| LŽÍN 3308\| TÁBOR\| 689963\| MAKOV U JISTEBNICE 3308\| TÁBOR\| 784265\| MALEŠÍN U VODICE 3308\| TÁBOR\| 691275\| MALŠICE 3308\| TÁBOR\| 779610\| MALÝ JEŽOV 3308\| TÁBOR\| 691917\| MARŠOV U TÁBORA 3308\| TÁBOR\| 652822\| MAŠOVICE 3308\| TÁBOR\| 693456\| MĚŠICE U TÁBORA 3308\| TÁBOR\| 632180\| MEZIŘÍČÍ 3308\| TÁBOR\| 693791\| MEZNÁ U SOBĚSLAVI 3308\| TÁBOR\| 696722\| MLADÁ VOŽICE 3308\| TÁBOR\| 697389\| MLÝNY U CHOUSTNÍKU 3308\| TÁBOR\| 780413\| MOKRÁ U SOBĚSLAVI 3308\| TÁBOR\| 653438\| MORAVEC U CHOTOVIN 3308\| TÁBOR\| 749567\| MORAVEC U MLADÉ VOŽICE 3308\| TÁBOR\| 724726\| MOSTEK U RATIBOŘSKÝCH HOR 3308\| TÁBOR\| 720437\| MOZOLOV 3308\| TÁBOR\| 705926\| MUTICE 3308\| TÁBOR\| 700690\| MYSLKOVICE 3308\| TÁBOR\| 701084\| NADĚJKOV 3308\| TÁBOR\| 740284\| NAHOŘANY U MLADÉ VOŽICE 3308\| TÁBOR\| 701254\| NÁCHOD U TÁBORA 3308\| TÁBOR\| 761516\| NASAVRKY U TÁBORA 3308\| TÁBOR\| 780421\| NEDVĚDICE U SOBĚSLAVI 3308\| TÁBOR\| 703311\| NEMYŠL 3308\| TÁBOR\| 704881\| NOSKOV 3308\| TÁBOR\| 626104\| NOVÁ VES U DÍRNÉ 3308\| TÁBOR\| 705870\| NOVÁ VES U CHÝNOVA 3308\| TÁBOR\| 705934\| NOVÁ VES U MLADÉ VOŽICE 3308\| TÁBOR\| 748757\| NOVÉ DVORY U OPAŘAN 3308\| TÁBOR\| 726079\| NOVÉ DVORY U POŘÍNA 3308\| TÁBOR\| 708607\| OBLAJOVICE 3308\| TÁBOR\| 709956\| OLDŘICHOV U MLADÉ VOŽICE 3308\| TÁBOR\| 748765\| OLŠÍ U OPAŘAN 3308\| TÁBOR\| 745154\| OLTYNĚ 3308\| TÁBOR\| 711438\| OPAŘANY 3308\| TÁBOR\| 712302\| ORLOV U JISTEBNICE 3308\| TÁBOR\| 689971\| PADAŘOV 3308\| TÁBOR\| 720453\| PETŘÍKOVICE 3308\| TÁBOR\| 607690\| PIKOV 3308\| TÁBOR\| 721336\| PLANÁ NAD LUŽNICÍ 3308\| TÁBOR\| 661198\| PLECHOV 3308\| TÁBOR\| 711446\| PODBOŘÍ 3308\| TÁBOR\| 724700\| POHNÁNEC 3308\| TÁBOR\| 724734\| POHNÁNÍ 3308\| TÁBOR\| 661201\| POHOŘÍ U JISTEBNICE 3308\| TÁBOR\| 724980\| POJBUKY 3308\| TÁBOR\| 726087\| POŘÍN 3308\| TÁBOR\| 732907\| PRASETÍN 3308\| TÁBOR\| 703320\| PRUDICE 3308\| TÁBOR\| 653616\| PŘEDBOŘ U CHOUSTNÍKU 3308\| TÁBOR\| 734519\| PŘEHOŘOV U SOBĚSLAVI 3308\| TÁBOR\| 736392\| PSÁROV 3308\| TÁBOR\| 737518\| RADENÍN 3308\| TÁBOR\| 737950\| RADIMOVICE U TÁBORA 3308\| TÁBOR\| 737909\| RADIMOVICE U ŽELČE 3308\| TÁBOR\| 737968\| RADKOV U TÁBORA 3308\| TÁBOR\| 738484\| RADOSTOVICE U SMILOVÝCH HOR 3308\| TÁBOR\| 738875\| RADVANOV U MLADÉ VOŽICE 3308\| TÁBOR\| 638854\| RAŠOVICE U HLASIVA 3308\| TÁBOR\| 739863\| RATIBOŘICE U TÁBORA 3308\| TÁBOR\| 739880\| RATIBOŘSKÉ HORY 3308\| TÁBOR\| 740292\| RODNÁ 3308\| TÁBOR\| 741591\| ROUDNÁ NAD LUŽNICÍ 3308\| TÁBOR\| 747882\| RYBOVÁ LHOTA 3308\| TÁBOR\| 745073\| ŘEMÍČOV 3308\| TÁBOR\| 745162\| ŘEPEČ 3308\| TÁBOR\| 745413\| ŘEVNOV 3308\| TÁBOR\| 745766\| ŘÍPEC 3308\| TÁBOR\| 653462\| SEDLEČKO U CHOTOVIN 3308\| TÁBOR\| 793817\| SEDLEČKO U SOBĚSLAVĚ 3308\| TÁBOR\| 747688\| SEZIMOVO ÚSTÍ 3308\| TÁBOR\| 747891\| SKALICE NAD LUŽNICÍ 3308\| TÁBOR\| 748358\| SKOPYTCE 3308\| TÁBOR\| 748731\| SKRÝCHOV U MALŠIC 3308\| TÁBOR\| 748773\| SKRÝCHOV U OPAŘAN 3308\| TÁBOR\| 749575\| SLAPSKO 3308\| TÁBOR\| 737917\| SLAPY U TÁBORA 3308\| TÁBOR\| 753211\| SLAVŇOVICE 3308\| TÁBOR\| 751065\| SMILOVY HORY 3308\| TÁBOR\| 751707\| SOBĚSLAV 3308\| TÁBOR\| 753220\| STÁDLEC 3308\| TÁBOR\| 754064\| STARÁ VOŽICE 3308\| TÁBOR\| 701092\| STARCOVA LHOTA 3308\| TÁBOR\| 753238\| STARÉ SEDLO U STÁDLCE 3308\| TÁBOR\| 751073\| STOJSLAVICE 3308\| TÁBOR\| 619094\| STOKLASNÁ LHOTA 3308\| TÁBOR\| 758884\| SUDOMĚŘICE U TÁBORA 3308\| TÁBOR\| 783404\| SVINKY 3308\| TÁBOR\| 608831\| SVOŘÍŽ 3308\| TÁBOR\| 761524\| SVRABOV 3308\| TÁBOR\| 762211\| ŠEBÍŘOV 3308\| TÁBOR\| 764701\| TÁBOR 3308\| TÁBOR\| 779636\| TÉCHOBUZ II 3308\| TÁBOR\| 769461\| TŘEBĚJICE 3308\| TÁBOR\| 619507\| TŘEBELICE 3308\| TÁBOR\| 770019\| TŘEBIŠTĚ 3308\| TÁBOR\| 736406\| TŘÍKLASOVICE 3308\| TÁBOR\| 771201\| TUČAPY U SOBĚSLAVI 3308\| TÁBOR\| 705888\| TUROVEC 3308\| TÁBOR\| 775436\| ÚSTRAŠICE 3308\| TÁBOR\| 776131\| VAL U VESELÍ NAD LUŽNICÍ 3308\| TÁBOR\| 779628\| VELKÝ JEŽOV 3308\| TÁBOR\| 666581\| VELMOVICE 3308\| TÁBOR\| 780430\| VESCE U SOBĚSLAVI 3308\| TÁBOR\| 780685\| VESELÍ NAD LUŽNICÍ 3308\| TÁBOR\| 782050\| VILICE 3308\| TÁBOR\| 689998\| VLÁSENICE U MAKOVÁ 3308\| TÁBOR\| 783412\| VLASTIBOŘ U SOBĚSLAVI 3308\| TÁBOR\| 783641\| VLČEVES 3308\| TÁBOR\| 784061\| VLKOV NAD LUŽNICÍ 3308\| TÁBOR\| 784273\| VODICE U TÁBORA 3308\| TÁBOR\| 653471\| VRAŽNÁ 3308\| TÁBOR\| 786667\| VŘESCE 3308\| TÁBOR\| 788546\| VYŠETICE 3308\| TÁBOR\| 724998\| ZADNÍ LOMNÁ 3308\| TÁBOR\| 725005\| ZADNÍ STŘÍTEŽ 3308\| TÁBOR\| 655481\| ZÁHOSTICE 3308\| TÁBOR\| 790851\| ZÁLUŽÍ U 3UDISLAVÍ 3308\| TÁBOR\| 783421\| ZÁLUŽÍ U VLASTIBOŘE 3308\| TÁBOR\| 790991\| ZÁRY3NIČNÁ LHOTA 3308\| TÁBOR\| 626112\| ZÁŘÍCÍ U DÍRNÉ 3308\| TÁBOR\| 762229\| ZÁŘÍCÍ U MLADÉ VOŽICE 3308\| TÁBOR\| 626121\| ZÁVSÍ 3308\| TÁBOR\| 709981\| ZHOŘ U MLADÉ VOŽICE 3308\| TÁBOR\| 691933\| ZHOŘ U TÁBORA 3308\| TÁBOR\| 793361\| ZLUKOV 3308\| TÁBOR\| 793825\| ZVĚROTICE 3308\| TÁBOR\| 661228\| ZVĚSTONÍN 3308\| TÁBOR\| 795828\| ŽELEČ U TÁBORA 3308\| TÁBOR\| 780693\| ŽÍŠOV U VESELÍ NAD LUŽNICÍ 3401\| DOMAŽLICE\| 798401\| BEZVĚROV II 3401\| DOMAŽLICE\| 747327\| BOROVICE U HORŠOVSKÉHO TÝNA 3401\| DOMAŽLICE\| 627844\| BRANÍŠOV NA ŠUMAVĚ 3401\| DOMAŽLICE\| 609951\| BRNÍŘOV 3401\| DOMAŽLICE\| 613045\| BRŮDEK 3401\| DOMAŽLICE\| 615935\| BUKOVEC U HORŠOVSKÉHO TÝNA 3401\| DOMAŽLICE\| 615943\| ČEČOVICE U BUKOVCE 3401\| DOMAŽLICE\| 619701\| ČERMNÁ U STAŇKOVA 3401\| DOMAŽLICE\| 620190\| ČERNÍKOV 3401\| DOMAŽLICE\| 615951\| ČERNOVICE U BUKOVCE 3401\| DOMAŽLICE\| 621366\| ČESKÁ KUBICE 3401\| DOMAŽLICE\| 626082\| DÍLY 3401\| DOMAŽLICE\| 627852\| DOBŘÍKOV NA ŠUMAVĚ 3401\| DOMAŽLICE\| 634557\| DOLNÍ FOLMAVA 3401\| DOMAŽLICE\| 643068\| DOLNÍ KAMENICE U STAŇKOVA 3401\| DOMAŽLICE\| 736678\| DOUBRAVA U PUCLIC 3401\| DOMAŽLICE\| 636673\| HÁJEK U VŠERUB 3401\| DOMAŽLICE\| 639427\| HLOHOVÁ 3401\| DOMAŽLICE\| 752908\| HLOHOVCICE 3401\| DOMAŽLICE\| 664669\| HLUBOKÁ U KDYNĚ 3401\| DOMAŽLICE\| 641553\| HOLÝŠOV 3401\| DOMAŽLICE\| 631892\| HORA SVATÉHO VÁCLAVA 3401\| DOMAŽLICE\| 634565\| HORNÍ FOLMAVA 3401\| DOMAŽLICE\| 643076\| HORNÍ KAMENICE U STAŇKOVA 3401\| DOMAŽLICE\| 647454\| HRADIŠTĚ U DOMAŽLIC 3401\| DOMAŽLICE\| 650421\| HYRŠOV 3401\| DOMAŽLICE\| 650439\| CHALUPY 3401\| DOMAŽLICE\| 652105\| CHOCOMYŠL 3401\| DOMAŽLICE\| 652130\| CHODOV 3401\| DOMAŽLICE\| 652253\| CHODSKÁ LHOTA 3401\| DOMAŽLICE\| 605646\| CHOTIMĚŘ U BLÍŽEJOVA 3401\| DOMAŽLICE\| 619841\| JINDŘICHOVA HORA 3401\| DOMAŽLICE\| 779644\| JIVJANY 3401\| DOMAŽLICE\| 662992\| KANICE U DOMAŽLIC 3401\| DOMAŽLICE\| 663018\| KANIČKY 3401\| DOMAŽLICE\| 664677\| KDYNĚ 3401\| DOMAŽLICE\| 666068\| KLENČÍ POD ČERCHOVEM 3401\| DOMAŽLICE\| 666238\| KLÍČOV U MRÁKOVA 3401\| DOMAŽLICE\| 668515\| KOLOVEČ 3401\| DOMAŽLICE\| 743941\| KORYTANY 3401\| DOMAŽLICE\| 675903\| KŘENOVY 3401\| DOMAŽLICE\| 678333\| KVÍČOVICE 3401\| DOMAŽLICE\| 682934\| LIBKOV 3401\| DOMAŽLICE\| 666076\| LÍSKOVÁ U NEMANÍC 3401\| DOMAŽLICE\| 686972\| LOUČIM 3401\| DOMAŽLICE\| 687855\| LŠTĚNÍ NAD ZUBŘINOU 3401\| DOMAŽLICE\| 702889\| LUČINA U NEMANIC 3401\| DOMAŽLICE\| 689301\| LUŽENICE 3401\| DOMAŽLICE\| 687863\| MALONICE NAD ZUBŘINOU 3401\| DOMAŽLICE\| 736686\| MALÝ MALAHOV 3401\| DOMAŽLICE\| 692336\| MAXOV 3401\| DOMAŽLICE\| 693553\| MEZHOLEZY U ČERNÍKOVA 3401\| DOMAŽLICE\| 697460\| MNICHOV U POBĚŽOVIC 3401\| DOMAŽLICE\| 697672\| MOČERADY 3401\| DOMAŽLICE\| 692387\| MRAČNICE 3401\| DOMAŽLICE\| 770086\| MRCHOJEDY 3401\| DOMAŽLICE\| 787353\| MYSLÍV U VŠERUB 3401\| DOMAŽLICE\| 798380\| MÝTNICE 3401\| DOMAŽLICE\| 631906\| NAČETÍN U DRAHOTÍNA 3401\| DOMAŽLICE\| 694517\| NAHOŠICE 3401\| DOMAŽLICE\| 702846\| NEMANICE 3401\| DOMAŽLICE\| 702960\| NĚMČICE U KDYNĚ 3401\| DOMAŽLICE\| 615960\| NEMNĚNICE 3401\| DOMAŽLICE\| 704164\| NEUMĚŘ 3401\| DOMAŽLICE\| 750191\| NEVDĚK 3401\| DOMAŽLICE\| 705543\| NOVÁ VES U KDYNĚ 3401\| DOMAŽLICE\| 697681\| NOVÉ DVORY U MOČERAD 3401\| DOMAŽLICE\| 702897\| NOVOSEDLY U NEMANIC 3401\| DOMAŽLICE\| 707741\| NOVÝ KRAMOLÍN 3401\| DOMAŽLICE\| 752720\| NOVÝ SPÁLENEC 3401\| DOMAŽLICE\| 753564\| CHŮČOV 3401\| DOMAŽLICE\| 712027\| OPRECHTICE NA ŠUMAVĚ 3401\| DOMAŽLICE\| 779652\| OSTROMEČ 3401\| DOMAŽLICE\| 716391\| OSVRAČÍN 3401\| DOMAŽLICE\| 718131\| PASEČNICE 3401\| DOMAŽLICE\| 718629\| PEC 3401\| DOMAŽLICE\| 756334\| PELECHY 3401\| DOMAŽLICE\| 697478\| PIVOŇ 3401\| DOMAŽLICE\| 650447\| PLÁNĚ NA ŠUMAVĚ 3401\| DOMAŽLICE\| 615978\| POCINOVICE U SEMNĚVIC 3401\| DOMAŽLICE\| 619710\| PODĚVOUSY 3401\| DOMAŽLICE\| 644951\| PODRÁŽNICE 3401\| DOMAŽLICE\| 609960\| PODZÁMČÍ 3401\| DOMAŽLICE\| 650455\| POMEZÍ NA ŠUMAVĚ 3401\| DOMAŽLICE\| 732851\| PRÁPOŘIŠTĚ 3401\| DOMAŽLICE\| 605654\| PŘÍVOZEC 3401\| DOMAŽLICE\| 736694\| PUCLICE 3401\| DOMAŽLICE\| 753025\| ROUDNÁ U HORŠOVSKÉHO TÝNA 3401\| DOMAŽLICE\| 743496\| RUDOLTICE U ČERNÍKOVA 3401\| DOMAŽLICE\| 743917\| RYBNÍK NAD RADBUZOU 3401\| DOMAŽLICE\| 631914\| SEZEMÍN 3401\| DOMAŽLICE\| 697494\| SKLÁŘE U MNICHOVA 3401\| DOMAŽLICE\| 750204\| SLAVÍKOVICE 3401\| DOMAŽLICE\| 700088\| SMOLOV U DOMAŽLIC 3401\| DOMAŽLICE\| 751294\| SMRŽOVICE 3401\| DOMAŽLICE\| 752916\| SRBICE U KOLOVČE 3401\| DOMAŽLICE\| 650463\| SRUBY NA ŠUMAVĚ 3401\| DOMAŽLICE\| 753505\| STANĚTICE 3401\| DOMAŽLICE\| 753572\| STAŇKOV-MĚSTO 3401\| DOMAŽLICE\| 798711\| STAŇKOV-VES 3401\| DOMAŽLICE\| 754790\| STAREC 3401\| DOMAŽLICE\| 752746\| STARÝ SPÁLENEC 3401\| DOMAŽLICE\| 756342\| STRÁŽ U DOMAŽLIC 3401\| DOMAŽLICE\| 757349\| STRÝČKOVICE 3401\| DOMAŽLICE\| 787337\| STUDÁNKY U VŠERUB 3401\| DOMAŽLICE\| 615986\| ŠLOVICE U BUKOVCE 3401\| DOMAŽLICE\| 678341\| ŠTICHOV 3401\| DOMAŽLICE\| 743933\| ŠVARCAVA 3401\| DOMAŽLICE\| 752924\| TĚŠOVICE 3401\| DOMAŽLICE\| 767573\| TLUMAČOV U DOMAŽLIC 3401\| DOMAŽLICE\| 772551\| ÚBOČ 3401\| DOMAŽLICE\| 773620\| ÚJEZD U DOMAŽLIC 3401\| DOMAŽLICE\| 772569\| ÚLIKOV 3401\| DOMAŽLICE\| 774359\| ÚNĚJOVICE 3401\| DOMAŽLICE\| 774740\| ÚSILOV 3401\| DOMAŽLICE\| 707805\| VALTÍŘOV U NOVÉHO KRAMOLÍNA 3401\| DOMAŽLICE\| 743976\| VELKÝ HORŠÍN 3401\| DOMAŽLICE\| 779661\| VELKÝ MALAHOV 3401\| DOMAŽLICE\| 782076\| VÍLOV 3401\| DOMAŽLICE\| 675920\| VRÁNOV 3401\| DOMAŽLICE\| 697486\| VRANOV U MNICHOVA 3401\| DOMAŽLICE\| 704172\| VŠEKARY 3401\| DOMAŽLICE\| 787281\| VŠEPADLY 3401\| DOMAŽLICE\| 787345\| VŠERUBY U KDYNÉ 3401\| DOMAŽLICE\| 694525\| VÝROV U MILAVČÍ 3401\| DOMAŽLICE\| 668583\| ZíCHOV 3402\| CHEB\| 600521\| AŠ 3402\| CHEB\| 707660\| BOŽETÍN 3402\| CHEB\| 650820\| BŘÍZA NAD OHŘÍ 3402\| CHEB\| 650838\| CETNOV 3402\| CHEB\| 707678\| ČIŽEBNÁ 3402\| CHEB\| 709026\| DOBROŠE 3402\| CHEB\| 651052\| DOLNÍ DVORY 3402\| CHEB\| 725561\| DOLNÍ HRANIČNÁ 3402\| CHEB\| 684384\| DOLNÍ LIPINA 3402\| CHEB\| 688126\| DOLNÍ LUBY 3402\| CHEB\| 780162\| DOLNÍ PASEKY 3402\| CHEB\| 636568\| DOLNÍ PELHŘIMOV 3402\| CHEB\| 669237\| DOUBRAVA U AŠE 3402\| CHEB\| 684392\| DOUBRAVA U LIPOVÉ 3402\| CHEB\| 651079\| DŘENICE U CHEBU 3402\| CHEB\| 681644\| DUBINA 3402\| CHEB\| 636576\| HÁJE U CHEBU 3402\| CHEB\| 701726\| HARTOUŠOV 3402\| CHEB\| 638072\| HAZLOV 3402\| CHEB\| 651061\| HORNÍ DVORY 3402\| CHEB\| 684414\| HORNÍ LIPINA 3402\| CHEB\| 688142\| HORNÍ LUBY 3402\| CHEB\| 780171\| HORNÍ PASEKY 3402\| CHEB\| 651028\| HRADIŠTĚ U CHEBU 3402\| CHEB\| 647641\| HRANICE U AŠE 3402\| CHEB\| 681601\| HŮRKA U LIBÉ 3402\| CHEB\| 726427\| CHVOJEČNÁ 3402\| CHEB\| 709522\| JESENICE U CHEBU 3402\| CHEB\| 650854\| KLEST 3402\| CHEB\| 669211\| KOPANINA 3402\| CHEB\| 669253\| KOPANINY 3402\| CHEB\| 684422\| KOZLY U LIPOVÉ 3402\| CHEB\| 673340\| KRÁSNÁ 3402\| CHEB\| 681610\| LIBÁ 3402\| CHEB\| 638081\| LIPNÁ U HAZLOVA 3402\| CHEB\| 771805\| LIPOLTOV 3402\| CHEB\| 684431\| LIPOVÁ U CHEBU 3402\| CHEB\| 688151\| LUBY I 3402\| CHEB\| 688193\| LUBY II 3402\| CHEB\| 684449\| MECHOVÁ 3402\| CHEB\| 771813\| MOKŘINA 3402\| CHEB\| 698270\| MOKŘINY 3402\| CHEB\| 709042\| MOSTOV 3402\| CHEB\| 684503\| MÝTINA I 3402\| CHEB\| 698288\| NEBESA 3402\| CHEB\| 769541\| NOVÝ DRAHOV 3402\| CHEB\| 707708\| NOVÝ KOSTEL 3402\| CHEB\| 709051\| OBILNÁ 3402\| CHEB\| 709069\| ODRAVA 3402\| CHEB\| 709531\| OKROUHLÁ U CHEBU 3402\| CHEB\| 688169\| OPÁTOV U LUBŮ 3402\| CHEB\| 638153\| OTOV U HAZLOVA 3402\| CHEB\| 758159\| PASTVINY U STUDÁNKY 3402\| CHEB\| 721620\| PLESNÁ 3402\| CHEB\| 650846\| PODHOŘÍ U CHEBU 3402\| CHEB\| 723720\| PODHRAD. 3402\| CHEB\| 669261\| PODHRADÍ U AŠE 3402\| CHEB\| 638111\| POLNÁ U HAZLOVA 3402\| CHEB\| 725587\| POMEZÍ NAD OHŘÍ 3402\| CHEB\| 681628\| POMEZNÁ 3402\| CHEB\| 726443\| POTOČIŠTĚ 3402\| CHEB\| 726613\| POUSTKA U FRANTIŠKOVÝCH LÁZNÍ 3402\| CHEB\| 769550\| POVODÍ 3402\| CHEB\| 681652\| RYBÁŘE U LIBÉ 3402\| CHEB\| 638129\| SKALKA U HAZLOVA 3402\| CHEB\| 650862\| SKALKA U CHEBU 3402\| CHEB\| 707724\| SMRČÍ U NOVÉHO KOSTELA 3402\| CHEB\| 721638\| SMRČINA 3402\| CHEB\| 755028\| STARÝ HROZŇATOV 3402\| CHEB\| 684481\| STEBNICE 3402\| CHEB\| 758167\| STUDÁNKA U AŠE 3402\| CHEB\| 707732\| SVAŽEC 3402\| CHEB\| 673366\| ŠTÍTARY U KRÁSNÉ 3402\| CHEB\| 638137\| TÁBORSKÁ 3402\| CHEB\| 647675\| TROJMEZÍ 3402\| CHEB\| 769568\| TŘEBEŇ 3402\| CHEB\| 725595\| TÓNĚ 3402\| CHEB\| 771830\| TUŘANY U KYNŠPERKU NAD OHŘÍ 3402\| CHEB\| 673374\| ÚJEZD U KRÁSNÉ 3402\| CHEB\| 780189\| VERNÉŘOV U AŠE 3402\| CHEB\| 701751\| VRBOVÁ 3402\| CHEB\| 638145\| VÝHLEDY 3402\| CHEB\| 688177\| VÝSPA 3402\| CHEB\| 784648\| ZELENÝ HÁJ 3403\| KARLOVY VARY\| 600369\| ANDĚLSKÁ HORA 3403\| KARLOVY VARY\| 601268\| BEČOV NAD TEPLOU 3403\| KARLOVY VARY\| 606758\| BOCHOV 3403\| KARLOVY VARY\| 607274\| BOR U KARLOVÝCH VAR 3403\| KARLOVY VARY\| 736481\| BOREK U ŠTĚDRÉ 3403\| KARLOVY VARY\| 608939\| BOŽIČANY 3403\| KARLOVY VARY\| 798720\| BRAŽEC I 3403\| KARLOVY VARY\| 663697\| BŘEZOVÁ 3403\| KARLOVY VARY\| 780278\| BUDOV 3403\| KARLOVY VARY\| 631043\| CIHELNY 3403\| KARLOVY VARY\| 746746\| ČANKOV 3403\| KARLOVY VARY\| 673731\| ČESKÝ CHLOUMEK 3403\| KARLOVY VARY\| 657727\| ČÍHANÁ U JAVORNÉ 3403\| KARLOVY VARY\| 623725\| ČICHALOV 3403\| KARLOVY VARY\| 655511\| ČICHOŘICE 3403\| KARLOVY VARY\| 624586\| DALOVICE 3403\| KARLOVY VARY\| 625515\| DĚPOLTOVICE 3403\| KARLOVY VARY\| 626422\| DLOUHÁ LOMNICE 3403\| KARLOVY VARY\| 631051\| DOUBÍ U KARLOVÝCH VAR 3403\| KARLOVY VARY\| 632325\| DRAŽOV 3403\| KARLOVY VARY\| 668559\| HÁJE U KARLOVÝCH VAR 3403\| KARLOVY VARY\| 636681\| HÁJEK U OSTROVA 3403\| KARLOVY VARY\| 772623\| HERSTOŠICE 3403\| KARLOVY VARY\| 632317\| HLINKY 3403\| KARLOVY VARY\| 757250\| HORNÍ TAŠOVICE 3403\| KARLOVY VARY\| 658383\| HORY U JENIŠOVA 3403\| KARLOVY VARY\| 647462\| HRADIŠTĚ U KARLOVÝCH VAR 3403\| KARLOVY VARY\| 648515\| HROZNĚTÍN 3403\| KARLOVY VARY\| 780286\| HŘIVÍNOV 3403\| KARLOVY VARY\| 706922\| CHLUM U NOVOSEDEL 3403\| KARLOVY VARY\| 652148\| CHODOV U BEČOVA NAD TEPLOU 3403\| KARLOVY VARY\| 655538\| CHYŠE 3403\| KARLOVY VARY\| 655619\| JABLONNÁ U CHYŠÍ 3403\| KARLOVY VARY\| 657735\| JAVORNÁ U TOUŽIMI 3403\| KARLOVY VARY\| 658391\| JENIŠOV 3403\| KARLOVY VARY\| 776572\| JEŘEŇ 3403\| KARLOVY VARY\| 606804\| JESÍNKY 3403\| KARLOVY VARY\| 608947\| JIMLÍKOV 3403\| KARLOVY VARY\| 663433\| KARLOVY VARY 3403\| KARLOVY VARY\| 780936\| KNÍNICE U ŽLUTIC 3403\| KARLOVY VARY\| 736490\| KOBYLÉ 3403\| KARLOVY VARY\| 736503\| KOLEŠOV U ŽLUTIC 3403\| KARLOVY VARY\| 668567\| KOLOVÁ 3403\| KARLOVY VARY\| 670685\| KOSTRČANY 3403\| KARLOVY VARY\| 623733\| KOVÁŘOV U ŽLUTIC 3403\| KARLOVY VARY\| 673749\| KRÁSNÉ ÚDOLÍ 3403\| KARLOVY VARY\| 601276\| KRÁSNÝ JEZ 3403\| KARLOVY VARY\| 797847\| KYSELKA 3403\| KARLOVY VARY\| 745880\| LESOV 3403\| KARLOVY VARY\| 688622\| LUKA U VERUŠIČEK 3403\| KARLOVY VARY\| 705241\| MEZIROLÍ 3403\| KARLOVY VARY\| 671631\| MIROTICE U KOZLOVA 3403\| KARLOVY VARY\| 695556\| MÍROVÁ 3403\| KARLOVY VARY\| 797774\| MLYŇANY 3403\| KARLOVY VARY\| 706931\| MOČIDLEC 3403\| KARLOVY VARY\| 655554\| MOKRÁ U CHÝŠI 3403\| KARLOVY VARY\| 670693\| NAHOŘEČICE 3403\| KARLOVY VARY\| 657743\| NĚMECKÝ CHLOUMEK 3403\| KARLOVY VARY\| 625523\| NIVY 3403\| KARLOVY VARY\| 678686\| NOVÁ KYSELKA 3403\| KARLOVY VARY\| 705250\| NOVÁ ROLE 3403\| KARLOVY VARY\| 636690\| NOVÁ VÍSKA U OSTROVA 3403\| KARLOVY VARY\| 657751\| NOVÉ KOUNICE 3403\| KARLOVY VARY\| 706949\| NOVOSEDLY U ŽLUTIC 3403\| KARLOVY VARY\| 625531\| ODEŘ 3403\| KARLOVY VARY\| 663654\| OLŠOVÁ VRATA 3403\| KARLOVY VARY\| 671649\| PÁVICE 3403\| KARLOVY VARY\| 720593\| PILA 3403\| KARLOVY VARY\| 753831\| POČERNÝ 3403\| KARLOVY VARY\| 745898\| PODLESÍ U SADOVA 3403\| KARLOVY VARY\| 655571\| PODŠTĚLY 3403\| KARLOVY VARY\| 772631\| POLOM U ÚDRČE 3403\| KARLOVY VARY\| 733831\| PROTIVEC U ŽLUTIC 3403\| KARLOVY VARY\| 673765\| PŘÍLEZY 3403\| KARLOVY VARY\| 736511\| PŠOV U ŽLUTIC 3403\| KARLOVY VARY\| 762296\| PULOVICE 3403\| KARLOVY VARY\| 655597\| RADOTÍN U CHYŠÍ 3403\| KARLOVY VARY\| 620033\| RÁJEC U ČERNAVY 3403\| KARLOVY VARY\| 780944\| RATIBOŘ U ŽLUTIC 3403\| KARLOVY VARY\| 753840\| ROSNICE U STARÉ ROLE 3403\| KARLOVY VARY\| 648523\| RUPRECHTOV U HROZNĚTÍNA 3403\| KARLOVY VARY\| 657760\| RYBNIČNÁ 3403\| KARLOVY VARY\| 745901\| SADOV 3403\| KARLOVY VARY\| 746754\| SEDLEC U KARLOVÝCH VAR 3403\| KARLOVY VARY\| 762300\| SEDLEČKO U KARLOVÝCH VAR 3403\| KARLOVY VARY\| 736520\| SEMTĚŠ U ŽLUTIC 3403\| KARLOVY VARY\| 785903\| SKŘIPOVÁ 3403\| KARLOVY VARY\| 634531\| SMOLNÉ PECE 3403\| KARLOVY VARY\| 753645\| STANOVICE 3403\| KARLOVY VARY\| 607282\| STRÁŇ 3403\| KARLOVY VARY\| 757276\| STRUŽNÁ 3403\| KARLOVY VARY\| 775690\| SVINOV U TOUŽIMI 3403\| KARLOVY VARY\| 762318\| ŠEMNICE 3403\| KARLOVY VARY\| 623741\| ŠTOUTOV 3403\| KARLOVY VARY\| 606782\| TELEČ 3403\| KARLOVY VARY\| 766402\| TEPLIČKA 3403\| KARLOVY VARY\| 606791\| TĚŠETICE U BOCHOVA 3403\| KARLOVY VARY\| 780294\| TÝNIŠTČ 3403\| KARLOVY VARY\| 772640\| ÚDRČ 3403\| KARLOVY VARY\| 780308\| VAHANEČ 3403\| KARLOVY VARY\| 776581\| VALEČ V ČECHÁCH 3403\| KARLOVY VARY\| 688631\| VELKÝ HLAVÁKOV 3403\| KARLOVY VARY\| 797758\| VERUŠICE 3403\| KARLOVY VARY\| 780316\| VERUŠIČKY 3403\| KARLOVY VARY\| 780952\| VESELOV 3403\| KARLOVY VARY\| 706957\| VLADOŘICE 3403\| KARLOVY VARY\| 601284\| VODNÁ U BEČOVA NAD TEPLOU 3403\| KARLOVY VARY\| 785911\| VRBICE U VALČE 3403\| KARLOVY VARY\| 624594\| VŠEBOROVICE 3403\| KARLOVY VARY\| 624608\| VYSOKÁ U DALOVIC 3403\| KARLOVY VARY\| 780324\| ZÁHOŘÍ U VERUŠIČEK 3403\| KARLOVY VARY\| 706965\| ZÁHOŘÍCE 3403\| KARLOVY VARY\| 754714\| ZAHRÁDKA U STARÉHO SEDLA 3403\| KARLOVY VARY\| 757284\| ŽALMANOV 3403\| KARLOVY VARY\| 655601\| ŽĎÁREK U CHYŠÍ 3403\| KARLOVY VARY\| 797766\| ŽLUTÍCE 3404\| KLATOVY\| 641871\| BABÍN U HORAŽĎOVIC 3404\| KLATOVY\| 628336\| BALKOVY 3404\| KLATOVY\| 603317\| BĚŠINY 3404\| KLATOVY\| 603481\| BEZDĚKOV U KLATOV 3404\| KLATOVY\| 654604\| BEZPRAVOVICE 3404\| KLATOVY\| 675822\| BIŘKOV 3404\| KLATOVY\| 607941\| BOROVÝ 3404\| KLATOVY\| 782688\| BOŽTĚŠICE NA ŠUMAVE 3404\| KLATOVY\| 626325\| BUKOVÁ U KLATOV 3404\| KLATOVY\| 617083\| BYSTŘICE NAD ÚHLAVOU 3404\| KLATOVY\| 625345\| ČERNICE U DEFUROVÝCH LAŽAN 3404\| KLATOVY\| 620980\| ČERVENÉ POŘÍČÍ 3404\| KLATOVY\| 625353\| DEFUROVY LAŽANY 3404\| KLATOVY\| 767646\| DEHTÍN 3404\| KLATOVY\| 650617\| DOBROTICE U CHANOVIC 3404\| KLATOVY\| 677299\| DOBŘEMILICE 3404\| KLATOVY\| 628344\| DOLANY U KLATOV 3404\| KLATOVY\| 629481\| DOLNÍ LHOTA U KLATOV 3404\| KLATOVY\| 700720\| DOMAŽLICKY 3404\| KLATOVY\| 771503\| DRSLAVICE U TUPADEL 3404\| KLATOVY\| 601403\| DUBOVÁ LHOTA 3404\| KLATOVY\| 650625\| HOLKOVICE 3404\| KLATOVY\| 641855\| HORAŽĎOVICE 3404\| KLATOVY\| 770213\| HORAŽĎOVICKÁ LHOTA 3404\| KLATOVY\| 608238\| HRADIŠTĚ U BOŘÍKOV 3404\| KLATOVY\| 650633\| CHÁNOVICE 3404\| KLATOVY\| 659517\| CHLUMSKÁ 3404\| KLATOVY\| 654612\| CHUDENICE 3404\| KLATOVY\| 657131\| JANOVICE NAD ÚHLAVOU 3404\| KLATOVY\| 779521\| JETENOVICE 3404\| KLATOVY\| 659525\| JEŽOVY 3404\| KLATOVY\| 620998\| JÍNO 3404\| KLATOVY\| 665983\| KAL U KLATOV 3404\| KLATOVY\| 621005\| KALIŠTĚ U ČERVENÉHO POŘÍČÍ 3404\| KLATOVY\| 675831\| KÁMEN U KŘENIC 3404\| KLATOVY\| 764574\| KAMÝK U ŠVIHOVÁ 3404\| KLATOVY\| 665797\| KLATOVY 3404\| KLATOVY\| 772291\| KLENOVÁ 3404\| KLATOVY\| 764582\| KOKŠÍN 3404\| KLATOVY\| 668923\| KOMUŠÍN 3404\| KLATOVY\| 603490\| KORYTA U BEZDĚKOVA 3404\| KLATOVY\| 671541\| KOVČÍN 3404\| KLATOVY\| 603333\| KOZÍ 3404\| KLATOVY\| 675849\| KŘENICE 3404\| KLATOVY\| 678228\| KVÁŠŇOVICE 3404\| KLATOVY\| 764591\| LHOVICE 3404\| KLATOVY\| 654671\| LIŠČÍ U CHUDENÍNA 3404\| KLATOVY\| 629499\| LOMEC U KLATOV 3404\| KLATOVY\| 772305\| LOUČANY 3404\| KLATOVY\| 665975\| LUBY 3404\| KLATOVY\| 654621\| LUČICE U CHUDENIC 3404\| KLATOVY\| 756768\| LUKAVICE 3404\| KLATOVY\| 734411\| MAKOV U PŘEDSLAVI 3404\| KLATOVY\| 786250\| MALÁ VÍSKA U KLATOV 3404\| KLATOVY\| 628352\| MALECHOV 3404\| KLATOVY\| 717282\| MAŇOVICE U PAČEJOVA 3404\| KLATOVY\| 692441\| MĚČÍN 3404\| KLATOVY\| 734420\| MĚCHOLUPY U PŘEDSLAVI 3404\| KLATOVY\| 764604\| MEZIHOŘÍ U ŠVIHOVÁ 3404\| KLATOVY\| 671550\| MILČICE 3404\| KLATOVY\| 725137\| MLÝNEC 3404\| KLATOVY\| 700665\| MYSLÍV 3404\| KLATOVY\| 692450\| NEDANICE 3404\| KLATOVY\| 692468\| NEDANIČKY 3404\| KLATOVY\| 607959\| NEZDICE NAD ÚHLAVOU 3404\| KLATOVY\| 786268\| NEZNAŠOVY 3404\| KLATOVY\| 629502\| NOVÁKOVICE 3404\| KLATOVY\| 700681\| NOVÝ DVŮR U MYSLÍVÁ 3404\| KLATOVY\| 678236\| OLŠANY U KVÁŠŇOVIC 3404\| KLATOVY\| 756776\| OPÁLKA 3404\| KLATOVY\| 607134\| OSTŘETICE 3404\| KLATOVY\| 767654\| OTÍN U TOČNÍKU 3404\| KLATOVY\| 617091\| PETROVICE NAD ÚHLAVOU 3404\| KLATOVY\| 692484\| PETROVICE U MĚČÍNA 3404\| KLATOVY\| 725145\| POLEŇ 3404\| KLATOVY\| 725153\| POLEŇKA 3404\| KLATOVY\| 734446\| PŘEDSLAV 3404\| KLATOVY\| 675857\| PŘETÍN 3404\| KLATOVY\| 725129\| PUŠPERK 3404\| KLATOVY\| 692492\| RADKOVICE U MĚČÍNA 3404\| KLATOVY\| 657166\| ROHOZNO 3404\| KLATOVY\| 756784\| ROVNÁ 3404\| KLATOVY\| 628361\| ŘAKOM 3404\| KLATOVY\| 749630\| SLATINA U HORAŽĎOVIC 3404\| KLATOVY\| 654639\| SLATINA U CHUDENIC 3404\| KLATOVY\| 668931\| SLIVONICE 3404\| KLATOVY\| 691062\| SLUHOV 3404\| KLATOVY\| 665959\| SOBĚTICE U KLATOV 3404\| KLATOVY\| 657174\| S PŮLE 3404\| KLATOVY\| 756806\| STRÁŽOV NA ŠUMAVĚ 3404\| KLATOVY\| 621013\| STROPČICE 3404\| KLATOVY\| 603503\| STRUHADLO 3404\| KLATOVY\| 691071\| STŘÍTEŽ U MALONIC 3404\| KLATOVY\| 641910\| SVATÉ POLE U HORAŽĎOVIC 3404\| KLATOVY\| 760307\| SVÉRADICE 3404\| KLATOVY\| 628379\| SVRČOVEC 3404\| KLATOVY\| 767662\| ŠTĚPÁNOVICE U KLATOV 3404\| KLATOVY\| 764621\| ŠVIHOV U KLATOV 3404\| KLATOVY\| 771511\| TAJANOV U TUPÁDEL 3404\| KLATOVY\| 603511\| TETĚTICE U BEZDĚKOVA 3404\| KLATOVY\| 767671\| TOČNÍK U KLATOV 3404\| KLATOVY\| 659533\| TRNČÍ 3404\| KLATOVY\| 724246\| TRŽEK 3404\| KLATOVY\| 692506\| TŘEBÝCINA 3404\| KLATOVY\| 621021\| TŘEBÝCINKA 3404\| KLATOVY\| 771520\| TUPADLY U KLATOV 3404\| KLATOVY\| 772313\| TÝNEC U JANOVIC NAD ÚHLAVOU 3404\| KLATOVY\| 717321\| TYŘOVICE U PAČEJOVA 3404\| KLATOVY\| 601411\| ÚBORSKO 3404\| KLATOVY\| 625361\| ÚJEZD U CHÁNOVIC 3404\| KLATOVY\| 698121\| ÚJEZDEC U MOCHTÍNA 3404\| KLATOVY\| 603350\| ÚLOH 3404\| KLATOVY\| 629511\| VACOVY 3404\| KLATOVY\| 771538\| VĚCKOVICE U JANOVIC NAD ÚHL 3404\| KLATOVY\| 779539\| VELKÝ BOR U HORAŽĎOVIC 3404\| KLATOVY\| 780341\| VEŘECHOV 3404\| KLATOVY\| 657182\| VESELÍ NAD ÚHLAVOU 3404\| KLATOVY\| 767689\| VÍCENICE U KLATOV 3404\| KLATOVY\| 607967\| VŘESKOVICE 3404\| KLATOVY\| 725161\| ZDESLAV 3405\| PLZEŇ - MĚSTO\| 722120\| BOLEVEC 3405\| PLZEŇ - MĚSTO\| 722294\| BOŽKOV 3405\| PLZEŇ - MĚSTO\| 722367\| BRUČNÁ 3405\| PLZEŇ - MĚSTO\| 722707\| BUKOVEC 3405\| PLZEŇ - MĚSTO\| 620106\| ČERNICE 3405\| PLZEŇ - MĚSTO\| 621081\| ČERVENÝ HRÁDEK U PLZNĚ 3405\| PLZEŇ - MĚSTO\| 722677\| DOUBRAVKA 3405\| PLZEŇ - MĚSTO\| 722464\| DOUDLEVCE 3405\| PLZEŇ - MĚSTO\| 722341\| HRADIŠTĚ U PLZNĚ 3405\| PLZEŇ - MĚSTO\| 671053\| KOTEROV 3405\| PLZEŇ - MĚSTO\| 676195\| KŘIMICE 3405\| PLZEŇ - MĚSTO\| 722740\| LITICE U PLZNĚ 3405\| PLZEŇ - MĚSTO\| 722618\| LOBZY 3405\| PLZEŇ - MĚSTO\| 721981\| PLZEŇ 3 3405\| PLZEŇ - MĚSTO\| 722731\| PLZEŇ 4 3405\| PLZEŇ - MĚSTO\| 737411\| RADČICE U PLZNĚ 3405\| PLZEŇ - MĚSTO\| 620122\| RADOBYČICE 3405\| PLZEŇ - MĚSTO\| 722596\| SKVRŇANY 3405\| PLZEŇ - MĚSTO\| 722685\| ÚJEZD 3405\| PLZEŇ - MĚSTO\| 722472\| VALCHA 3406\| PLZEŇ - JIH\| 603538\| BEZDĚKOV U KASEJOVIC 3406\| PLZEŇ - JIH\| 694541\| BEZDĚKOVEC 3406\| PLZEŇ - JIH\| 605735\| BLOVICE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 741884\| BOLKOV U ROUPOVA 3406\| PLZEŇ - JIH\| 607908\| BOROVNO 3406\| PLZEŇ - JIH\| 797081\| BŘEZÍ U ŽINKOV 3406\| PLZEŇ - JIH\| 697184\| BUDISLAVICE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 693162\| BUKOVÁ U MERKLÍNA 3406\| PLZEŇ - JIH\| 617300\| BZÍ 3406\| PLZEŇ - JIH\| 618799\| ČEČOVICE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 792802\| ČELÁKOVY 3406\| PLZEŇ - JIH\| 626775\| ČERNOTÍN U DNEŠIC 3406\| PLZEŇ - JIH\| 623512\| ČÍČOV 3406\| PLZEŇ - JIH\| 624071\| ČÍŽKOV U BLOVIC 3406\| PLZEŇ - JIH\| 697974\| ČMELÍNY 3406\| PLZEŇ - JIH\| 689173\| DLOUHÁ LOUKA U LUŽAN 3406\| PLZEŇ - JIH\| 626783\| DNEŠICE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 627615\| DOBŘANY 3406\| PLZEŇ - JIH\| 644820\| DOLCE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 629685\| DOLNÍ LUKAVICE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 631469\| DOŽICE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 631582\| DRAHKOV 3406\| PLZEŇ - JIH\| 641758\| HONEZOVICE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 629693\| HORNÍ LUKAVICE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 644838\| HORŠÍCE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 751596\| HORUŠANY 3406\| PLZEŇ - JIH\| 765902\| HOŘEHLEDY 3406\| PLZEŇ - JIH\| 623521\| HOŘICE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 671088\| HOŘÍKOVICE U CHOTĚŠOVA 3406\| PLZEŇ - JIH\| 646750\| HRADEC U STODA 3406\| PLZEŇ - JIH\| 641766\| HRADIŠŤANY 3406\| PLZEŇ - JIH\| 605751\| HRADIŠTĚ U BLOVIC 3406\| PLZEŇ - JIH\| 647471\| HRADIŠTĚ U KASEJOVIC 3406\| PLZEŇ - JIH\| 647578\| HRADIŠŤSKÁ LHOTKA 3406\| PLZEŇ - JIH\| 647586\| HRADIŠŤSKÝ ÚJEZD 3406\| PLZEŇ - JIH\| 664294\| CHLOUMEK U KASEJOVIC 3406\| PLZEŇ - JIH\| 651516\| CHLUM U BLOVIC 3406\| PLZEŇ - JIH\| 651737\| CHLUMČANY U PŘEŠTIC 3406\| PLZEŇ - JIH\| 651851\| CHLUMY 3406\| PLZEŇ - JIH\| 651982\| CHOCENICE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 652008\| CHOCEŇICKÁ LHOTA 3406\| PLZEŇ - JIH\| 652016\| CHOCENICKÝ ÚJEZD 3406\| PLZEŇ - JIH\| 653161\| CHOTĚŠOV 3406\| PLZEŇ - JIH\| 654949\| CHOUZOVY 3406\| PLZEŇ - JIH\| 796239\| CHYNÍN 3406\| PLZEŇ - JIH\| 657603\| JAROV U BLOVIC 3406\| PLZEŇ - JIH\| 664308\| KASEJOVICE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 664588\| KBEL U PŘEŠTIC 3406\| PLZEŇ - JIH\| 680583\| KBELNICE U LETIN 3406\| PLZEŇ - JIH\| 665291\| KLADRUBCE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 704211\| KLIKAŘOV 3406\| PLZEŇ - JIH\| 693171\| KLOUŠOV 3406\| PLZEŇ - JIH\| 784389\| KNIHY 3406\| PLZEŇ - JIH\| 797103\| KOKOŘOV 3406\| PLZEŇ - JIH\| 668842\| KOMORNO 3406\| PLZEŇ - JIH\| 713023\| KOTOUŇ 3406\| PLZEŇ - JIH\| 651991\| KOTOUSOV 3406\| PLZEŇ - JIH\| 671096\| KOTOVICE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 671746\| KOZLOVICE U NEPOMUKA 3406\| PLZEŇ - JIH\| 673099\| KRAMOLÍN U NEPOMUKA 3406\| PLZEŇ - JIH\| 629707\| KRASAVCE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 735931\| KUCÍNY 3406\| PLZEŇ - JIH\| 755508\| LELOV 3406\| PLZEŇ - JIH\| 680605\| LETINY 3406\| PLZEŇ - JIH\| 680621\| LETKOV 3406\| PLZEŇ - JIH\| 680940\| LHOTA U DOBŘAN 3406\| PLZEŇ - JIH\| 772089\| LHŮTA U TYMÁKOVA 3406\| PLZEŇ - JIH\| 745081\| LIBÁKOVICE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 646768\| LISOV 3406\| PLZEŇ - JIH\| 629715\| LIŠICE U DOLNÍ LUKAVICE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 684996\| LÍŠINA 3406\| PLZEŇ - JIH\| 618802\| LIŠKOV 3406\| PLZEŇ - JIH\| 653179\| LOSINA 3406\| PLZEŇ - JIH\| 686841\| LOSINÁ U PLZNĚ 3406\| PLZEŇ - JIH\| 687341\| LOUŇOVÁ 3406\| PLZEŇ - JIH\| 765911\| LUČIŠTĚ 3406\| PLZEŇ - JIH\| 689181\| LUŽANY U PŘEŠTIC 3406\| PLZEŇ - JIH\| 664596\| MALINEC 3406\| PLZEŇ - JIH\| 694550\| MAŇOVICE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 653187\| MANTOV 3406\| PLZEŇ - JIH\| 692743\| MĚCHOLUPY U BLOVIC 3406\| PLZEŇ - JIH\| 618811\| MĚRČÍN 3406\| PLZEŇ - JIH\| 693197\| MERKLÍN U PŘEŠTIC 3406\| PLZEŇ - JIH\| 694568\| MILEČ 3406\| PLZEŇ - JIH\| 780375\| MÍŘOVICE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 607924\| MÍŠOV 3406\| PLZEŇ - JIH\| 706540\| MÍTOV 3406\| PLZEŇ - JIH\| 697192\| MLADÝ SMOLIVEC 3406\| PLZEŇ - JIH\| 697982\| MOHELNICE U NEPOMUKA 3406\| PLZEŇ - JIH\| 772097\| MOKROUŠE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 702447\| NECHANICE U NOVÝCH MITROVIC 3406\| PLZEŇ - JIH\| 702757\| NEKVASOVÝ 3406\| PLZEŇ - JIH\| 703478\| NEPOMUK 3406\| PLZEŇ - JIH\| 704458\| NEZDŘEV 3406\| PLZEŇ - JIH\| 713031\| NOVÁ VES U HORAŽĎOVIC 3406\| PLZEŇ - JIH\| 705942\| NOVÁ VES U NEPOMUKA 3406\| PLZEŇ - JIH\| 705551\| NOVÁ VES U PLZNĚ 3406\| PLZEŇ - JIH\| 706558\| NOVÉ MITROVICE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 726974\| NOVOTNÍKY 3406\| PLZEŇ - JIH\| 626805\| OPLOT 3406\| PLZEŇ - JIH\| 784397\| OSEK U VODOKRT 3406\| PLZEŇ - JIH\| 713040\| OSELCE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 716472\| OTĚŠICE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 706566\| PLANINY 3406\| PLZEŇ - JIH\| 745090\| PLEVŇOV 3406\| PLZEŇ - JIH\| 723801\| PODHŮŘÍ U NEPOMUKA 3406\| PLZEŇ - JIH\| 664316\| POLANKA U KASEJOVIC 3406\| PLZEŇ - JIH\| 725056\| POLANKA U NEPOMUKA 3406\| PLZEŇ - JIH\| 726982\| PRÁDLO 3406\| PLZEŇ - JIH\| 665304\| PŘEBUDOV 3406\| PLZEŇ - JIH\| 626813\| PŘESTAVLKY U DNEŠIC 3406\| PLZEŇ - JIH\| 796247\| PŘEŠÍN 3406\| PLZEŇ - JIH\| 735256\| PŘEŠTICE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 735949\| PŘÍCHOVICE U PŘESTIC 3406\| PLZEŇ - JIH\| 736601\| PTENÍN 3406\| PLZEŇ - JIH\| 735957\| RADKOVICE U PŘESTIC 3406\| PLZEŇ - JIH\| 738492\| RADOŠICE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 775657\| ROBČICE U ŠTĚNOVIC 3406\| PLZEŇ - JIH\| 741892\| ROUPOV 3406\| PLZEŇ - JIH\| 745103\| ŘENČE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 664324\| ŘESANICE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 746436\| SEČ U BLOVIC 3406\| PLZEŇ - JIH\| 755141\| SEDLEC U STARÉHO PLZENCE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 786179\| SEDLIŠTĚ NAD ÚSLAVOU 3406\| PLZEŇ - JIH\| 748218\| SKAŠOV 3406\| PLZEŇ - JIH\| 748323\| SKOČICE U PŘEŠTIC 3406\| PLZEŇ - JIH\| 795551\| SMEDEROV 3406\| PLZEŇ - JIH\| 629723\| SNOPOUŠOVY 3406\| PLZEŇ - JIH\| 751600\| SOBĚKURY 3406\| PLZEŇ - JIH\| 751855\| SOBĚSUKY U NEPOMUKA 3406\| PLZEŇ - JIH\| 752703\| SPÁLENÉ POŘÍČÍ 3406\| PLZEŇ - JIH\| 755150\| STARÝ PLZENEC 3406\| PLZEŇ - JIH\| 697206\| STARÝ SMOLIVEC 3406\| PLZEŇ - JIH\| 755516\| STOD 3406\| PLZEŇ - JIH\| 757021\| STRUHAŘE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 646776\| STŘELICE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 680613\| SVÁRKOV 3406\| PLZEŇ - JIH\| 762831\| ŠLOVICE U PLZNĚ 3406\| PLZEŇ - JIH\| 763152\| ŠŤÁHLAVY 3406\| PLZEŇ - JIH\| 763349\| ŠTĚNOVICE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 763985\| ŠTÍTOV U BLOVIC 3406\| PLZEŇ - JIH\| 765929\| TĚŇOVICE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 786195\| TOJICE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 772101\| TYMÁKOV 3406\| PLZEŇ - JIH\| 653217\| TÝNEC U CHOTĚŠOVA 3406\| PLZEŇ - JIH\| 644846\| TÝNIŠTĚ U HORŠIC 3406\| PLZEŇ - JIH\| 644854\| ÚJEZD U HORŠIC 3406\| PLZEŇ - JIH\| 664332\| ÚJEZD U KASEJOVIC 3406\| PLZEŇ - JIH\| 774421\| ÚNĚTICE U BLOVIC 3406\| PLZEŇ - JIH\| 775665\| ÚTUŠICE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 780383\| VES TOUŠKOV 3406\| PLZEŇ - JIH\| 698008\| VÍSKA 3406\| PLZEŇ - JIH\| 783650\| VLČÍ 3406\| PLZEŇ - JIH\| 783757\| VLČICE U BLOVIC 3406\| PLZEŇ - JIH\| 752711\| VLKOV U SPÁLENÉHO POŘÍČÍ 3406\| PLZEŇ - JIH\| 627623\| VODNÍ ÚJEZD 3406\| PLZEŇ - JIH\| 784401\| VODOKRTY 3406\| PLZEŇ - JIH\| 784613\| VOJOVICE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 786209\| VRČEŇ 3406\| PLZEŇ - JIH\| 786985\| VSTIŠ 3406\| PLZEŇ - JIH\| 789801\| ZÁHORČIČKY 3406\| PLZEŇ - JIH\| 694576\| ZÁHOŘÍ U MILČE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 624098\| ZAHRÁDKA U ČIŽKOVA 3406\| PLZEŇ - JIH\| 735965\| ZÁLESÍ U PŘÍCHOVIC 3406\| PLZEŇ - JIH\| 671118\| ZÁLUŽÍ 3406\| PLZEŇ - JIH\| 765937\| ZÁLUŽÍ U SPÁLENÉHO POŘÍČÍ 3406\| PLZEŇ - JIH\| 792276\| ZDEMYSLICE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 689203\| ZELENÉ 3406\| PLZEŇ - JIH\| 792829\| ZEMĚTICE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 657611\| ZHŮŘ 3406\| PLZEŇ - JIH\| 795577\| ŽDÍREC U BLOVIC 3406\| PLZEŇ - JIH\| 796255\| ŽELEZNÝ ÚJEZD 3406\| PLZEŇ - JIH\| 694584\| ŽELVICE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 796638\| ŽEROVICE 3406\| PLZEŇ - JIH\| 797111\| ŽINKOVY 3406\| PLZEŇ - JIH\| 797367\| ŽIVOTICE U KASEJOVIC 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 721506\| BABINA 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 767069\| BALKOVÁ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 671975\| BDENĚVES 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 604399\| BíLOV V ČECHÁCH 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 734527\| BÍTOV U PŘEHÝŠOVA 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 605301\| BLATNICE U NÝŘAN 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 716022\| BLAŽÍM U BEZDRUŽIC 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 671908\| BOHY 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 671916\| BOREK U KOZOJED 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 691453\| BRDO U MANĚTÍNA 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 671924\| BRODESLAVY 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 719269\| BŘEZÍ U PERNARCE 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 615099\| BŘÍZSKO 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 632961\| BUČEK 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 615145\| BUČÍ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 623628\| BUDEČ U ČÍHANÉ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 616036\| BUKOVINA U MLADOTIC 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 774367\| ČBÁN 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 697133\| ČERNÁ HAŤ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 632970\| ČERNÍKOVICE U DŘEVCE 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 620581\| ČERŇOVICE 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 791938\| ČERVENÝ ÚJEZD U ZBŮCHU 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 621251\| ČESKÁ BŘÍZA 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 691461\| ČESKÁ DOUBRAVICE 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 623636\| ČÍHANÁ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 624021\| ČIVICE 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 627771\| DOBŘÍC 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 628395\| DOLANY U PLZNĚ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 628590\| DOLNÍ BĚLÁ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 629146\| DOLNÍ HRADIŠTĚ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 690813\| DOLNÍ VLKÝŠ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 650218\| DRAŽEŇ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 632708\| DRUZTOVÁ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 632988\| DŘEVEC 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 634280\| DÝŠINA 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 632996\| HEDČANY 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 654531\| HLINCE 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 796841\| HLUBOKÁ U ŽIHLE 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 638692\| HNĚVNICE 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 650226\| HODOVÍZ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 633003\| HODYNĚ U DŘEVCE 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 654540\| HOLOVOUSY 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 642312\| HORNÍ BĚLÁ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 642631\| HORNÍ BŘÍZA 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 642941\| HORNÍ HRADIŠTĚ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 638706\| HORNÍ SEKYŘANY 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 647241\| HRADECKO 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 691470\| HRÁDEK U MANĚTÍNA 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 648329\| HROMNICE 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 642321\| HUBENOV U HORNÍ BĚLÉ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 649473\| HUNČICE 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 790150\| HŮRKY U ZAHRÁDKY 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 650234\| HVOZD U MANĚTÍNA 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 774375\| HVOŽĎANY U ÚNEŠOVA 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 653276\| CHOTÍKOV 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 648337\| CHOTINÁ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 653675\| CHRANČOVICE 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 653781\| CHRÁST U PLZNĚ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 653683\| CHRÁSTOV 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 697141\| CHRÁŠŤOVICE U MLADOTIC 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 654558\| CHŘÍČ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 657620\| JAROV 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 661589\| KACEŘOV 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 796859\| KALEC 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 708470\| KAMENNÝ ÚJEZD U NÝRAN 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 664553\| KAZNĚJOV 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 740543\| KBELANY 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 653691\| KLENOVICE U CHRANČOVIC 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 667650\| KOČÍN U KRÁLOVIC 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 669318\| KOPIDLO 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 669687\| KORYTA 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 721417\| KORÝTKA 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 701114\| KOSTELEC U NADRYB 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 649490\| KOŠETICE U HUNČIC 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 737127\| KOTANEČ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 671932\| KOZOJEDY U KRÁLOVIC 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 671983\| KOZOLUPY U PLZNĚ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 672068\| KOŽLANY 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 767077\| KRAČÍN 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 672645\| KRÁLOVICE U RAKOVNÍKA 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 674117\| KRASOVÍCE U PLZNĚ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 716031\| KRSOV 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 719277\| KRUKANICE 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 763748\| KŘEČOV 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 675661\| KŘELOVICE U PERNARCE 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 677191\| KUNĚJOVICE 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 619442\| KŮŠTÍ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 678724\| KYŠICE U PLZNĚ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 67 9631\| LEDCE U PLZNĚ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 679810\| LEDNICE 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 654566\| LHOTA U CHŔÍČE 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 683850\| LÍNĚ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 685186\| LÍŠŤANY 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 628603\| LÍTÉ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 686441\| LOCHOUSICE 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 721514\| LOMNÍČKA U PLAS 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 628611\| LOZA 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 685194\| LUHOV U LÍŠŤAN 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 693570\| LUKOVÁ U MANĚTÍNA 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 690821\| MALEŠICE 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 719285\| MÁLKOVICE U PERNARCE 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 697150\| MLADOTICE 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 790168\| MOSTICE 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 700169\| MRTNÍK 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 675679\| MYDLOVARY 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 671991\| MYSLINKA 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 701122\| NADRYBY 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 702714\| NEKMÍŔ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 675687\| NĚŠOV 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 704351\| NEVŘEŇ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 796867\| NOVÝ DVŮR U ŽIHLE 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 708399\| NYNICE 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 708496\| NÝŘANY 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 708623\| OBORA U KAZNĚJOVA 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 796875\| ODLEZLY 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 721425\| ONDREJOV NAD STŘELOU 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 716049\| OSTROV U BEZDRUŽIC 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 675695\| PAKOSLAV 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 777650\| PASTUCHOVICE 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 719293\| PERNAREC 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 702030\| PLACHTÍN 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 716057\| PLAŇ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 708402\| PLANÁ U NYNIC 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 721433\| PLÁNĚ U PLAS 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 721531\| PLASY 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 774391\| PODMOKLY U ÚNEŠOVA 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 653705\| POPOVICE U CHRANČOVIC 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 726532\| POTVOROV 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 796883\| PŘEHOŘOV U ŽIHLE 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 734535\| PŘEHÝŠOV 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 737135\| RABŠTEJN 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 691500\| RADĚJOV U MANĚTÍNA 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 734543\| RADĚJOVICE U PŘEHÝŠOVA 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 787361\| RADIMOVICE U VŠERUB 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 671941\| RAKOLUSKY 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 615102\| ROBČICE 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 675709\| ROZNĚVICE 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 743895\| RYBNIČE U KAZNĚJOVA 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 768502\| REMEŠÍN 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 746762\| SEDLEC U KRÁLOVIC 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 793612\| SENEC U PLZNĚ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 675717\| SKUPEČ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 654574\| SLATINA U CHŘÍČE 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 697168\| STRÁŽIŠTĚ U MLADOTIC 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 654582\| STUDENÁ U CHŘÍČE 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 758671\| STVOLNY 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 763756\| ŠTICHOVICE 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 623644\| ŠTIPOKLASY U ČÍHANÉ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 796964\| TATINÁ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 649481\| TĚCHODĚLY 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 767085\| TIS U BLATNÁ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 767557\| TLUČNÁ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 768391\| TRNOVÁ U PLZNĚ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 768511\| TROJANY U MLADOTIC 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 770698\| TŘEMOŠNÁ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 791946\| ÚHERCE U NÝŘAN 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 773808\| ÚJEZD NADE MŽÍ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 774405\| ÚNĚŠOV 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 777552\| VEJPRNICE 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 777668\| VELEČÍN 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 691518\| VLADMÉŘICE 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 638714\| VLKÝŠ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 784427\| VOCHOV 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 623652\| VOJTĚŠÍN 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 721441\| VRÁŽNÉ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 787027\| VŠEHRDY U KRÁLOVIC 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 787370\| VŠERUBY U PLZNĚ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 787698\| VÝROV U KRÁLOVIC 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 691526\| VYSOČANY U MANĚTÍNA 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 788074\| VYSOKÁ LIBYNĚ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 790176\| ZAHRÁDKA U VŠERUB 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 770701\| ZÁLUŽÍ U TŘEMOŠNÉ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 791954\| ZBŮCH 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 793621\| ZRUČ 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 795682\| ŽEBNICE 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 796891\| ŽIHLE 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 648345\| ŽICHLICE U HROMNÍC 3407\| PLZEŇ - SEVER\| 796972\| ŽÍLOV 3408\| ROKYCANY\| 736341\| BEZDĚKOV U RADNIC 3408\| ROKYCANY\| 746347\| BISKOUPKY 3408\| ROKYCANY\| 740829\| BOREK U ROKYCAN 3408\| ROKYCANY\| 613517\| BŘASY 3408\| ROKYCANY\| 614068\| BŘEZINA U ROKYCAN 3408\| ROKYCANY\| 615722\| BUJESILY 3408\| ROKYCANY\| 616338\| BUŠOVICE 3408\| ROKYCANY\| 617440\| CEKOV 3408\| ROKYCANY\| 724050\| ČILÁ 3408\| ROKYCANY\| 628000\| DOBŘÍV 3408\| ROKYCANY\| 631779\| DRAHOŇŮV ÚJEZD 3408\| ROKYCANY\| 634344\| EJPOVICE 3408\| ROKYCANY\| 639443\| HLOHOVICE 3408\| ROKYCANY\| 639451\| HLOHOVIČKY 3408\| ROKYCANY\| 647306\| HRÁDEK U ROKYCAN 3408\| ROKYCANY\| 724068\| HRADIŠTĚ NAD BEROUNKOU 3408\| ROKYCANY\| 648973\| HŘEŠIHLAVY 3408\| ROKYCANY\| 649643\| HŮRKY U ROKYCAN 3408\| ROKYCANY\| 651133\| CHEZNOVICE 3408\| ROKYCANY\| 651524\| CHLUM NAD BEROUNKOU 3408\| ROKYCANY\| 681351\| CHOCKOV 3408\| ROKYCANY\| 777587\| CHOMLE 3408\| ROKYCANY\| 631787\| CHOTĚTÍN 3408\| ROKYCANY\| 655872\| JABLEČNO 3408\| ROKYCANY\| 693502\| KAKEJCOV 3408\| ROKYCANY\| 662968\| KAMENNÝ ÚJEZD U ROKYCAN 3408\| ROKYCANY\| 664227\| KÁŘE Z 3408\| ROKYCANY\| 664235\| KAŘÍZEK 3408\| ROKYCANY\| 664880\| KLABAVA 3408\| ROKYCANY\| 665347\| KLADRUBY U RADNIC 3408\| ROKYCANY\| 693511\| KORNATICE 3408\| ROKYCANY\| 613533\| KŘÍŠE 3408\| ROKYCANY\| 681130\| LHOTA POD RÁDCEM 3408\| ROKYCANY\| 716154\| LHOTKA U TEREŠOVA 3408\| ROKYCANY\| 682993\| LIBLÍN 3408\| ROKYCANY\| 685011\| LÍŠNÁ U ZBIROHA 3408\| ROKYCANY\| 685364\| LITOHLAVY 3408\| ROKYCANY\| 693529\| MEŠNO 3408\| ROKYCANY\| 695424\| MIROŠOV 3408\| ROKYCANY\| 697290\| MLÉČICE 3408\| ROKYCANY\| 639460\| MOSTIŠTĚ U HLOHOVIC 3408\| ROKYCANY\| 700932\| MÝTO V ČECHÁCH 3408\| ROKYCANY\| 703087\| NĚMCOVICE 3408\| ROKYCANY\| 704326\| NEVIĎ 3408\| ROKYCANY\| 647314\| NOVÁ HUŤ 3408\| ROKYCANY\| 710253\| OLEŠNÁ U RADNIC 3408\| ROKYCANY\| 712949\| OSEK U ROKYCAN 3408\| ROKYCANY\| 716162\| OSTROVEC U TEREŠOVA 3408\| ROKYCANY\| 628026\| PAVLOVSKO 3408\| ROKYCANY\| 721867\| PLÍSKOV 3408\| ROKYCANY\| 724076\| PODMOKLY NAD BEROUNKOU 3408\| ROKYCANY\| 732958\| PRAŠNÝ ÚJEZD 3408\| ROKYCANY\| 736015\| PŘÍKOSICE 3408\| ROKYCANY\| 655881\| PŘÍSEDNICE 3408\| ROKYCANY\| 736350\| PŘÍVĚTICE 3408\| ROKYCANY\| 738107\| RADNICE U ROKYCAN 3408\| ROKYCANY\| 739065\| RAKOVÁ U ROKYCAN 3408\| ROKYCANY\| 740691\| ROKYCANY 3408\| ROKYCANY\| 746355\| SEBEČICE 3408\| ROKYCANY\| 617458\| SIRÁ 3408\| ROKYCANY\| 736368\| SKLENÁ HUŤ 3408\| ROKYCANY\| 738115\| SKOMELNO 3408\| ROKYCANY\| 748544\| SKOŘICE 3408\| ROKYCANY\| 616354\| SMĚDČICE 3408\| ROKYCANY\| 756229\| STRAŠÍCE 3408\| ROKYCANY\| 616362\| STŘAPOLE 3408\| ROKYCANY\| 613550\| STUPNO 3408\| ROKYCANY\| 639478\| SVINNÁ U HLOHOVIC 3408\| ROKYCANY\| 761222\| SVOJKOVICE 3408\| ROKYCANY\| 736023\| ŠTÍTOV 3408\| ROKYCANY\| 765899\| TĚNĚ 3408\| ROKYCANY\| 766453\| TEREŠOV 3408\| ROKYCANY\| 768537\| TROKAVEC 3408\| ROKYCANY\| 631795\| TŘEBNUŠKA 3408\| ROKYCANY\| 770884\| TŘÍMANÝ 3408\| ROKYCANY\| 791491\| TÝČEK 3408\| ROKYCANY\| 738123\| ÚJEZD U SVATÉHO KŘÍŽE 3408\| ROKYCANY\| 777609\| VEJVANOV 3408\| ROKYCANY\| 780529\| VESELÁ U ROKYCAN 3408\| ROKYCANY\| 768545\| VÍSKY 3408\| ROKYCANY\| 782939\| VITINKA 3408\| ROKYCANY\| 784770\| VOLDUCHY 3408\| ROKYCANY\| 613576\| VRÁNOVICE U BŘAS 3408\| ROKYCANY\| 616371\| VŠENICE 3408\| ROKYCANY\| 791504\| ZBIROH 3408\| ROKYCANY\| 793973\| ZVÍKOVEC 3409\| SOKOLOV\| 670421\| ARNOLTOV 3409\| SOKOLOV\| 644048\| BOŠÍŘANY 3409\| SOKOLOV\| 629871\| BOUČÍ 3409\| SOKOLOV\| 614611\| BŘEZOVÁ U SOKOLOVA 3409\| SOKOLOV\| 615889\| BUKOVANY U SOKOLOVA 3409\| SOKOLOV\| 617792\| CITICE 3409\| SOKOLOV\| 670367\| ČERNÁ U KRASLIC 3409\| SOKOLOV\| 670375\| ČIRÁ 3409\| SOKOLOV\| 742163\| ČISTÁ U ROVNÉ 3409\| SOKOLOV\| 760005\| ČISTÁ U SVATAVY 3409\| SOKOLOV\| 624772\| DASNICE 3409\| SOKOLOV\| 672246\| DOLINA U KRAJKOVÉ 3409\| SOKOLOV\| 673781\| DOLNÍ HLUBOKÁ 3409\| SOKOLOV\| 652172\| DOLNÍ CHODOV 3409\| SOKOLOV\| 629880\| DOLNÍ NIVY 3409\| SOKOLOV\| 678589\| DOLNÍ POCHLOVICE 3409\| SOKOLOV\| 752304\| DOLNÍ RYCHNOV 3409\| SOKOLOV\| 686506\| DVORY U LOKTE 3409\| SOKOLOV\| 636339\| HABARTOV 3409\| SOKOLOV\| 660400\| HÁJ U JINDŘICHOVIC 3409\| SOKOLOV\| 673790\| HÁJE NAD TEPLOU 3409\| SOKOLOV\| 617806\| HLAVNO 3409\| SOKOLOV\| 629898\| HORNÍ NIVY 3409\| SOKOLOV\| 661597\| HORNÍ POCHLOVICE 3409\| SOKOLOV\| 629901\| HORNÍ ROZMYSL 3409\| SOKOLOV\| 644056\| HORNÍ SLAVKOV 3409\| SOKOLOV\| 711004\| HORY U OLOVÍ 3409\| SOKOLOV\| 782947\| HRUŠKOVÁ 3409\| SOKOLOV\| 651621\| CHLUM SVATÉ MAŘÍ 3409\| SOKOLOV\| 678601\| CHOTÍKOV U KYNŠPERKA NAD OHŘÍ 3409\| SOKOLOV\| 653713\| CHRANIŠOV 3409\| SOKOLOV\| 670383\| KÁMEN U KRASLIC 3409\| SOKOLOV\| 614629\| KAMENICE U BŘEZOVÉ 3409\| SOKOLOV\| 678619\| KAMENNÝ DVŮR 3409\| SOKOLOV\| 644064\| KFELY U HORNÍHO SLAVKOVA 3409\| SOKOLOV\| 670391\| KOSTELNÍ 3409\| SOKOLOV\| 670430\| KOSTELNÍ BŘÍZA 3409\| SOKOLOV\| 672262\| KRAJKOVÁ 3409\| SOKOLOV\| 672688\| KRÁLOVSKÉ POŘÍČÍ 3409\| SOKOLOV\| 673811\| KRÁSNO NAD TEPLOU 3409\| SOKOLOV\| 672271\| KVĚTNÁ U KRAJKOVÉ 3409\| SOKOLOV\| 678627\| KYNŠPERK NAD OHŘÍ 3409\| SOKOLOV\| 672289\| LEOPOLDOVY HAMRY 3409\| SOKOLOV\| 644072\| LEŽNICE 3409\| SOKOLOV\| 644081\| LEŽNIČKA 3409\| SOKOLOV\| 681695\| LIBAVSKÉ ÚDOLÍ 3409\| SOKOLOV\| 672297\| LIBNOV 3409\| SOKOLOV\| 678643\| LIBOC 3409\| SOKOLOV\| 751383\| LIBOC U KRASLIC 3409\| SOKOLOV\| 614653\| LOBZY U BŘEZOVÉ 3409\| SOKOLOV\| 686514\| LOKET 3409\| SOKOLOV\| 686620\| LOMNICE U SOKOLOVA 3409\| SOKOLOV\| 706663\| LOUČKY U LOKTE 3409\| SOKOLOV\| 688550\| LUH NAD SVATAVOU 3409\| SOKOLOV\| 673820\| MILEŠOV 3409\| SOKOLOV\| 742180\| MILÍŘE U ROVNÉ 3409\| SOKOLOV\| 751391\| MLÝNSKÁ 3409\| SOKOLOV\| 686522\| NADLESÍ 3409\| SOKOLOV\| 705578\| NOVÁ VES U SOKOLOVA 3409\| SOKOLOV\| 711021\| NOVĚ DOMY 3409\| SOKOLOV\| 706680\| NOVÉ SEDLO U LOKTE 3409\| SOKOLOV\| 782955\| NOVINA U SOKOLOVA 3409\| SOKOLOV\| 614661\| PASEKA U BŘEZOVÉ 3409\| SOKOLOV\| 670405\| POČÁTKY U KRASLIC 3409\| SOKOLOV\| 688568\| RADVANOV 3409\| SOKOLOV\| 670448\| RUDOLEC U BŘEZOVÉ 3409\| SOKOLOV\| 752223\| SOKOLOV 3409\| SOKOLOV\| 660485\| STARÁ 3409\| SOKOLOV\| 753777\| STARÁ CHODOVSKÁ 3409\| SOKOLOV\| 754722\| STARÉ SEDLO U SOKOLOVA 3409\| SOKOLOV\| 710997\| STUDENEC U OLOVÍ 3409\| SOKOLOV\| 760021\| SVATAVA 3409\| SOKOLOV\| 681709\| SABINA 3409\| SOKOLOV\| 678651\| ŠTĚDRÁ U KYNŠPERKA NAD OHŘÍ 3409\| SOKOLOV\| 752312\| TĚŠOVICE 3409\| SOKOLOV\| 614645\| TISOVÁ U SOKOLOVA 3409\| SOKOLOV\| 644102\| TŘÍDOMÍ 3409\| SOKOLOV\| 686638\| TÝN U LOMNICE 3409\| SOKOLOV\| 686531\| ÚDOLÍ U LOKTE 3409\| SOKOLOV\| 670413\| VALTÉŘOV U KRASLIC 3409\| SOKOLOV\| 782408\| VINTÍŘOV U SOKOLOVA 3409\| SOKOLOV\| 782963\| VÍTKOV U SOKOLOVA 3409\| SOKOLOV\| 786721\| VŘESOVÁ 3410\| TACHOV\| 680109\| BAŽANTOV 3410\| TACHOV\| 624705\| BEZDĚKOV U DAMNOVA 3410\| TACHOV\| 603694\| BEZDRUŽICE 3410\| TACHOV\| 617377\| BEZEMÍN 3410\| TACHOV\| 634395\| BLAHOUSTY 3410\| TACHOV\| 678848\| BOHUSLAV 3410\| TACHOV\| 636967\| BRANKA U TACHOVA 3410\| TACHOV\| 612669\| BROD U STŘÍBRA 3410\| TACHOV\| 785377\| BUTOV 3410\| TACHOV\| 618560\| ČÁSTKOV U TACHOVA 3410\| TACHOV\| 607321\| ČEČKOVICE 3410\| TACHOV\| 667935\| ČELIV 3410\| TACHOV\| 620408\| ČERNOŠÍN 3410\| TACHOV\| 680044\| ČESKÁ VES U LESNÉ 3410\| TACHOV\| 624713\| DAMNOV 3410\| TACHOV\| 709590\| DLOUHÉ HRADIŠTĚ 3410\| TACHOV\| 626694\| DLOUHÝ ÚJEZD 3410\| TACHOV\| 716405\| DOLNÍ PLEZOM 3410\| TACHOV\| 607339\| DOLY U BORU 3410\| TACHOV\| 680290\| DOMASLAV 3410\| TACHOV\| 694029\| DOMASLAVIČKY 3410\| TACHOV\| 634409\| ERPUŽICE 3410\| TACHOV\| 680303\| HANOV U LESTKOVA 3410\| TACHOV\| 641308\| HOLOSTŘEVY 3410\| TACHOV\| 761427\| HOLYNĚ U SVOJŠÍNA 3410\| TACHOV\| 643114\| HORNÍ KOZOLUPY 3410\| TACHOV\| 716413\| HORNÍ PLEZOM 3410\| TACHOV\| 646237\| HOŠTKA 3410\| TACHOV\| 680052\| JEDLINA 3410\| TACHOV\| 767204\| JEMNICE U TISOVÉ 3410\| TACHOV\| 765341\| JEZERCE 3410\| TACHOV\| 665355\| KLADRUBY U STŘÍBRA 3410\| TACHOV\| 667668\| KLÍČOV 3410\| TACHOV\| 667676\| KOČOV 3410\| TACHOV\| 603724\| KOHOUTOV 3410\| TACHOV\| 667943\| KOKAŠICE 3410\| TACHOV\| 669199\| KONSTANTINOVY LÁZNĚ 3410\| TACHOV\| 680311\| KOŘEN 3410\| TACHOV\| 670090\| KOSTELEC U STŘÍBRA 3410\| TACHOV\| 748188\| KRTÍN 3410\| TACHOV\| 721255\| KŘÍNOV 3410\| TACHOV\| 603732\| KŘIVCE 3410\| TACHOV\| 676748\| KŠICE 3410\| TACHOV\| 767212\| KUMPOLEC 3410\| TACHOV\| 677604\| KUROJEDY 3410\| TACHOV\| 665363\| LAZ U KLADRUB 3410\| TACHOV\| 620424\| LAŽANY U ČERNOŠÍNA 3410\| TACHOV\| 680061\| LESNÁ U TACHOVA 3410\| TACHOV\| 680320\| LESTKOV 3410\| TACHOV\| 761885\| LHOTA U STŘÍBRA 3410\| TACHOV\| 715964\| LHOTA U TACHOVA 3410\| TACHOV\| 716421\| LOBZY U OSELÍNA 3410\| TACHOV\| 602540\| LOM U STŘÍBRA 3410\| TACHOV\| 634417\| LOMNICKÁ 3410\| TACHOV\| 667951\| LOMY U DOMASLAVI 3410\| TACHOV\| 670103\| LŠELÍN 3410\| TACHOV\| 688312\| LUČINA U TACHOVA 3410\| TACHOV\| 736091\| MÁLKOV U PŘIMDY 3410\| TACHOV\| 677612\| MÁLKOVICE 3410\| TACHOV\| 634425\| MALOVICE U ERPUŽIC 3410\| TACHOV\| 764922\| MALÝ RAPOTÍN 3410\| TACHOV\| 618578\| MARŠOVÝ CHODY 3410\| TACHOV\| 754641\| MCHOV 3410\| TACHOV\| 665371\| MILEVO 3410\| TACHOV\| 757799\| MILÍKOV U STŘÍBRA 3410\| TACHOV\| 688321\| MILÍŘE U TACHOVA 3410\| TACHOV\| 773816\| MLÝNEC POD PŘIMDOU 3410\| TACHOV\| 688339\| MÝTO U TACHOVA 3410\| TACHOV\| 670111\| NEDRAŽICE 3410\| TACHOV\| 603741\| NOVÁ VES U BEZDRUŽIC 3410\| TACHOV\| 742627\| NOVÉ DOMKY 3410\| TACHOV\| 754650\| NOVÉ SEDLIŠTĚ 3410\| TACHOV\| 761435\| NYNKOV 3410\| TACHOV\| 688347\| OBORA U TACHOVA 3410\| TACHOV\| 643122\| OČÍ N 3410\| TACHOV\| 709603\| OKROUHLÉ HRADIŠTĚ 3410\| TACHOV\| 709824\| OLBRAMOV 3410\| TACHOV\| 764949\| OLDŘICHOV U TACHOVA 3410\| TACHOV\| 716073\| OSTROV U STŘÍBRA 3410\| TACHOV\| 715972\| OSTROV U TACHOVA 3410\| TACHOV\| 620441\| OSTROVCE 3410\| TACHOV\| 716430\| OŠELÍN 3410\| TACHOV\| 765350\| OTROČÍN U STŘÍBRA 3410\| TACHOV\| 718521\| PAVLOVICE NAD MŽÍ 3410\| TACHOV\| 680079\| PAVLŮV STUDENEC 1 3410\| TACHOV\| 688355\| PAVLŮV STUDENEC 2 3410\| TACHOV\| 618586\| PERNOLEC 3410\| TACHOV\| 680087\| PÍSAŘOVA VESCE 3410\| TACHOV\| 709611\| POLOUČANY 3410\| TACHOV\| 603708\| POLŽICE U BEZDRUŽIC 3410\| TACHOV\| 716081\| POPOV U STŘÍBRA 3410\| TACHOV\| 646253\| POŘEJOV 3410\| TACHOV\| 603767\| POTÍ N 3410\| TACHOV\| 665380\| POZORKA U KLADRUB 3410\| TACHOV\| 620459\| PYTLOV 3410\| TACHOV\| 742643\| ROZVADOV 3410\| TACHOV\| 761443\| ŘEBŘÍ 3410\| TACHOV\| 603775\| ŘEŠÍN 3410\| TACHOV\| 748196\| SKAPCE 3410\| TACHOV\| 607380\| SKVIŘÍN 3410\| TACHOV\| 643131\| SLAVICE U HORNÍCH KOZOLUP 3410\| TACHOV\| 680338\| STAN U LESTKOVA 3410\| TACHOV\| 680095\| STARÁ KNÍŽECÍ HUŤ 3410\| TACHOV\| 754668\| STARÉ SEDLIŠTĚ 3410\| TACHOV\| 643149\| STRAHOV 3410\| TACHOV\| 742651\| STŘEBLE 3410\| TACHOV\| 757837\| STŘÍBRO 3410\| TACHOV\| 758175\| STUDÁNKA U TACHOVA 3410\| TACHOV\| 759503\| SULISLAV 3410\| TACHOV\| 759856\| SVAHY 3410\| TACHOV\| 785385\| SVINNÁ U STŘÍBRA 3410\| TACHOV\| 768758\| SVIŇOMAZY 3410\| TACHOV\| 761893\| SYTNO 3410\| TACHOV\| 764914\| TACHOV 3410\| TACHOV\| 765368\| TĚCHLOVICE U STŘÍBRA 3410\| TACHOV\| 767221\| TISOVÁ U TACHOVA 3410\| TACHOV\| 767239\| TRNOVÁ U TACHOVA 3410\| TACHOV\| 768766\| TRPÍSTY 3410\| TACHOV\| 620467\| TŘEBEL 3410\| TACHOV\| 676756\| ÚNEHLE 3410\| TACHOV\| 667684\| ÚSTÍ NAD MŽÍ 3410\| TACHOV\| 754676\| ÚŠAVA 3410\| TACHOV\| 624721\| VELKÁ VES U DAMNOVA 3410\| TACHOV\| 618594\| VELKÝ RAPOTÍN 3410\| TACHOV\| 765376\| VÍCHOV 3410\| TACHOV\| 764833\| VÍTKOV U TACHOVA 3410\| TACHOV\| 718530\| VÍTOVICE U PAVLOVIC 3410\| TACHOV\| 759864\| VÍŽKA 3410\| TACHOV\| 785393\| VRANOV U STŘÍBRA 3410\| TACHOV\| 680346\| VRBICE U BEZDRUŽIC 3410\| TACHOV\| 665398\| VRBICE U STŘÍBRA 3410\| TACHOV\| 716090\| VRHAVEČ 3410\| TACHOV\| 636983\| VÝŠINA 3410\| TACHOV\| 709832\| ZÁDUB U OLBRAMOVA 3410\| TACHOV\| 680117\| ZAHÁJÍ U LESNÉ 3410\| TACHOV\| 620475\| ZÁHOŘÍ U ČERNOŠÍNA 3410\| TACHOV\| 792896\| ZHOŘ U STŘÍBRA 3410\| TACHOV\| 603783\| ZHOŘEC U BEZDRUŽIC 3410\| TACHOV\| 646245\| ŽEBRÁKY 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 603686\| BEZDĚZ 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 605662\| BLÍŽEVEDLY 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 609978\| BRNIŠTĚ 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 613851\| BŘEVNIŠTĚ POD RALSKEM 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 656208\| ČESKÁ VES V PODJEŠTĚDÍ 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 790508\| DEŠTNÁ U DUBÉ 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 794473\| DOLNÍ POLICE 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 630624\| DOMAŠICE 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 633666\| DUBNICE POD RALSKEM 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 637033\| HAMR POD RALSKEM 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 638579\| HEŘMANICE U ŽANDOVA 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 632953\| HEŘMÁNKY 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 918415\| HORNÍ KŘUPÁ 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 605140\| HOUSKA 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 918423\| HRADČANY NAD PLOUČNICÍ 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 605671\| HVĚZDA POD VLHOŠTĚM 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 799106\| JABLONECEK 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 656216\| JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 657034\| JANOVICE U KRAVAŘ 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 657191\| JANOVICE V PODJEŠTĚDÍ 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 757306\| JEZVÉ 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 666939\| KNĚŽICE V LUŽICKÝCH HORÁCH 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 671819\| KOZLY U ČESKÉ LÍPY 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 674184\| KRAVAŘE V ČECHÁCH 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 795127\| KRUH V PODBEZDĚZÍ 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 739227\| KUŘÍVODY 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 685291\| LITICE 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 640751\| LOUBÍ POD VLHOŠTĚM 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 689475\| LVOVÁ 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 656232\| MARKVARTICE V PODJEŠTĚDÍ 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 695254\| MIMOŇ 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 918440\| NÁHLOV 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 706868\| NOVINY POD RALSKEM 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 709468\| OBORA V PODBEZDĚZÍ 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 709476\| OKNA V PODBEZDĚZÍ 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 771287\| PAVLIČKY 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 695262\| PERTOLTICE POD RALSKEM 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 918458\| PLOUŽNICE POD RALSKEM 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 726192\| POSTŘELNÁ 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 674192\| RANÉ 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 748030\| SKALKA U BLÍŽEVEDEL 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 756466\| STRÁŽ POD RALSKEM 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 758647\| STVOLÍNECKÉ PETROVICE 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 758655\| STVOLÍNKY 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 799114\| SVÉBOŘICE 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 771295\| TUHAŇ U DUBÉ 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 771309\| TUHANEC 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 776653\| VALTEŘICE U ŽANDOVA 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 778337\| VELKÁ JAVORSKÁ 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 779571\| VELKÝ GRUNOV 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 779822\| VELKÝ VALTINOV 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 795135\| VOJETÍN 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 695289\| VRANOV POD RALSKEM 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 790516\| ZAKŠÍN 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 791229\| ZÁTYNÍ 3501\| ČESKÁ LÍPA\| 795143\| ŽĎÁR V PODBEZDĚZÍ 3502\| DĚČÍN\| 600431\| ARNOLTICE 3502\| DĚČÍN\| 765384\| BABĚTÍN 3502\| DĚČÍN\| 625248\| BĚLÁ U DĚČÍNA 3502\| DĚČÍN\| 602451\| BENEŠOV NAD PLOUČNICÍ 3502\| DĚČÍN\| 638633\| BLANKARTICE 3502\| DĚČÍN\| 607169\| BOLETICE NAD LABEM 3502\| DĚČÍN\| 626929\| BOREK U DĚČÍNA 3502\| DĚČÍN\| 627283\| BRLOŽEC 3502\| DĚČÍN\| 612987\| BRTNÍKY 3502\| DĚČÍN\| 614190\| BŘEZINY U DĚČÍNA 3502\| DĚČÍN\| 600440\| BYNOVEC 3502\| DĚČÍN\| 762849\| CÍSAŘSKÝ 3502\| DĚČÍN\| 780090\| ČÁSLAV U VERNEŘIC 3502\| DĚČÍN\| 626937\| DOBKOVICE 3502\| DĚČÍN\| 627291\| DOBRNÁ 3502\| DĚČÍN\| 629049\| DOLNÍ HABARTICE 3502\| DĚČÍN\| 621293\| DOLNÍ KAMENICE 3502\| DĚČÍN\| 743607\| DOLNÍ KŘEČANY 3502\| DĚČÍN\| 629979\| DOLNÍ PODLUŽÍ 3502\| DĚČÍN\| 629987\| DOLNÍ POUSTEVNA 3502\| DĚČÍN\| 630471\| DOLNÍ ŽLEB 3502\| DĚČÍN\| 631116\| DOUBICE 3502\| DĚČÍN\| 661066\| FILIPOV U JIŘÍKOVA 3502\| DĚČÍN\| 638641\| FOJTOVICE U HEŘMANOVA 3502\| DĚČÍN\| 634603\| FRANTIŠKOV NAD PLOUČNICÍ 3502\| DĚČÍN\| 638650\| HEŘMANOV 3502\| DĚČÍN\| 691313\| HLINĚNÁ 3502\| DĚČÍN\| 642916\| HORNÍ HABARTICE 3502\| DĚČÍN\| 743593\| HORNÍ JINDŘICHOV 3502\| DĚČÍN\| 629995\| HORNÍ POUSTEVNA 3502\| DĚČÍN\| 680125\| HOŠTICE NAD LABEM 3502\| DĚČÍN\| 648957\| HŘENSKO 3502\| DĚČÍN\| 649520\| HUNTÍŘOV U DĚČÍNA 3502\| DĚČÍN\| 614203\| CHLUM U DĚČÍNA 3502\| DĚČÍN\| 743763\| JANOV U HŘENSKA 3502\| DĚČÍN\| 657204\| JANSKÁ 3502\| DĚČÍN\| 691330\| JAVORY 3502\| DĚČÍN\| 660043\| JÍLOVÉ U DĚČÍNA 3502\| DĚČÍN\| 661074\| JIŘÍKOV 3502\| DĚČÍN\| 688509\| KÁMEN 3502\| DĚČÍN\| 780600\| KAMENICKÁ NOVÁ VÍSKA 3502\| DĚČÍN\| 743771\| KAMENICKÁ STRÁŇ 3502\| DĚČÍN\| 778265\| KARLOVKA 3502\| DĚČÍN\| 664791\| KERHARTICE 3502\| DĚČÍN\| 779733\| KNÍŽECÍ 3502\| DĚČÍN\| 612995\| KOPEC 3502\| DĚČÍN\| 762857\| KRÁLOVKA 3502\| DĚČÍN\| 672696\| KRÁLOVSTVÍ 3502\| DĚČÍN\| 673617\| KRÁSNÁ LÍPA 3502\| DĚČÍN\| 673625\| KRÁSNÝ BUK 3502\| DĚČÍN\| 674001\| KRÁSNÝ STUDENEC 3502\| DĚČÍN\| 762865\| KUNRATICE U ŠLUKNOVA 3502\| DĚČÍN\| 673633\| KYJOV U KRÁSNÉ LÍPY 3502\| DĚČÍN\| 680133\| LESNÁ U DĚČÍNA 3502\| DĚČÍN\| 684511\| LIPOVÁ U ŠLUKNOVA 3502\| DĚČÍN\| 684520\| LIŠČÍ 3502\| DĚČÍN\| 686271\| LOBENDAVA 3502\| DĚČÍN\| 625311\| LOUBÍ U DĚČÍNA 3502\| DĚČÍN\| 780103\| LOUČKY U VERNEŘIC 3502\| DĚČÍN\| 688517\| LUDVÍKOVICE 3502\| DĚČÍN\| 690031\| MALÁ BUKOVINA 3502\| DĚČÍN\| 690392\| MALÁ VELEŇ 3502\| DĚČÍN\| 691348\| MALŠOVICE 3502\| DĚČÍN\| 755214\| MALÝ ŠACHOV 3502\| DĚČÍN\| 691780\| MARKVARTICE U DĚČÍNA 3502\| DĚČÍN\| 625272\| MAXIČKY 3502\| DĚČÍN\| 693111\| MERBOLTICE 3502\| DĚČÍN\| 693804\| MEZNÁ U HŘENSKA 3502\| DĚČÍN\| 694126\| MIKULÁŠOVICE 3502\| DĚČÍN\| 697834\| MODRÁ U DĚČÍNA 3502\| DĚČÍN\| 607193\| NEBOČADY 3502\| DĚČÍN\| 649546\| NOVÁ OLEŠKA 3502\| DĚČÍN\| 630012\| NOVÁ VÍSKA U DOLNÍ POUSTEVNY 3502\| DĚČÍN\| 762873\| NOVÉ HRABĚCÍ 3502\| DĚČÍN\| 634620\| OLDŘICHOV NAD PLOUČNICÍ 3502\| DĚČÍN\| 602469\| OVESNÁ 3502\| DĚČÍN\| 754421\| PANSKÝ 3502\| DĚČÍN\| 626953\| PROSETÍN U DOBKOVIC 3502\| DĚČÍN\| 625302\| PROSTŘEDNÍ ŽLEB 3502\| DĚČÍN\| 765392\| PŘEDNÍ LHOTA U TĚCHLOVIC 3502\| DĚČÍN\| 765406\| PŘEROV U TĚCHLOVIC 3502\| DĚČÍN\| 780111\| PŘÍBRAM POD BUKOVOU HOROU 3502\| DĚČÍN\| 762881\| ROŽANY 3502\| DĚČÍN\| 743518\| RUMBURK 3502\| DĚČÍN\| 743780\| RŮŽOVÁ 3502\| DĚČÍN\| 780120\| RYCHNOV U VERNEŘIC 3502\| DĚČÍN\| 780138\| RYTÍŘOV 3502\| DĚČÍN\| 751472\| SNĚŽNÍK 3502\| DĚČÍN\| 752975\| SRBSKÁ KAMENICE 3502\| DĚČÍN\| 691364\| STARÁ BOHYNĚ 3502\| DĚČÍN\| 649554\| STARÁ OLEŠKA 3502\| DĚČÍN\| 779750\| STARÉ HRABĚCÍ 3502\| DĚČÍN\| 754439\| STARÉ KŘEČANY 3502\| DĚČÍN\| 755222\| STARÝ ŠACHOV 3502\| DĚČÍN\| 758183\| STUDÁNKA U RUMBURKU 3502\| DĚČÍN\| 762890\| ŠLUKNOV 3502\| DĚČÍN\| 765414\| TĚCHLOVICE NAD LABEM 3502\| DĚČÍN\| 776629\| VALKEŘICE 3502\| DĚČÍN\| 776971\| VARNSDORF 3502\| DĚČÍN\| 778273\| VELKÁ BUKOVINA 3502\| DĚČÍN\| 778648\| VELKÁ VELEŇ 3502\| DĚČÍN\| 780154\| VELKÉ STÍNKY 3502\| DĚČÍN\| 779768\| VELKÝ ŠENOV 3502\| DĚČÍN\| 780618\| VESELÉ 3502\| DĚČÍN\| 625078\| VILSNICE 3502\| DĚČÍN\| 783714\| VLČÍ HORA 3502\| DĚČÍN\| 659282\| VŠEMILY 3502\| DĚČÍN\| 659291\| VYSOKÁ LÍPA 3502\| DĚČÍN\| 783722\| ZAHRADY 3503\| CHOMUTOV\| 691003\| AHNÍKOV 3503\| CHOMUTOV\| 604151\| BÍLENCE 3503\| CHOMUTOV\| 660809\| BŘEZENEC 3503\| CHOMUTOV\| 661899\| BYSTŘICE U KADANĚ 3503\| CHOMUTOV\| 620599\| ČERNOVICE U CHOMUTOVA 3503\| CHOMUTOV\| 660876\| ČERVENÝ HRÁDEK U JIRKOVA 3503\| CHOMUTOV\| 630691\| DOMAŠÍN U KLÁŠTERCE NAD OHŘÍ 3503\| CHOMUTOV\| 632597\| DROUŽKOVICE 3503\| CHOMUTOV\| 780197\| HRADIŠTĚ U VERNÉŘOVA 3503\| CHOMUTOV\| 652458\| CHOMUTOV I 3503\| CHOMUTOV\| 652636\| CHOMUTOV II 3503\| CHOMUTOV\| 660761\| JIRKOV 3503\| CHOMUTOV\| 782424\| KADAŇSKÝ ROHOZEC 2 3503\| CHOMUTOV\| 665622\| KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ 3503\| CHOMUTOV\| 709484\| KOTVINA 2 3503\| CHOMUTOV\| 672921\| KRALUPY U CHOMUTOVA 3503\| CHOMUTOV\| 676217\| KRÁSNÁ LÍPA U KŘIMOVA 3503\| CHOMUTOV\| 674273\| KRBICE 3503\| CHOMUTOV\| 677167\| KUNDRATICE U CHOMUTOVA 3503\| CHOMUTOV\| 786551\| KYJICE 3503\| CHOMUTOV\| 665649\| LESTKOV 2 U KLÁŠTERCE NAD OHŘÍ 3503\| CHOMUTOV\| 696021\| LI DEŇ 3503\| CHOMUTOV\| 630705\| LOUCHOV 3503\| CHOMUTOV\| 691011\| MÁLKOV U CHOMUTOVA 3503\| CHOMUTOV\| 694355\| MIKULOVICE U VERNÉŘOVA 3503\| CHOMUTOV\| 665657\| MIŘETICE U KLÁŠTERCE NAD OHŘÍ 3503\| CHOMUTOV\| 696030\| MÍSTO 3503\| CHOMUTOV\| 706728\| NOVÉ SEDLO NAD BÍLINOU 3503\| CHOMUTOV\| 709514\| OSLOVICE 2 3503\| CHOMUTOV\| 716961\| OTVICE 3503\| CHOMUTOV\| 780201\| PAVLOV U VERNÉŘOVA 3503\| CHOMUTOV\| 716979\| PESVICE 3503\| CHOMUTOV\| 630713\| PETLERY 3503\| CHOMUTOV\| 661813\| POKUTICE 3503\| CHOMUTOV\| 661864\| PRUNÉŘOV 3503\| CHOMUTOV\| 772607\| PŘEČAPLY 3503\| CHOMUTOV\| 665665\| RASOVICE U KLÁŠTERCE NAD OHŘÍ 3503\| CHOMUTOV\| 752851\| SPOŘÍCE 3503\| CHOMUTOV\| 676233\| STRÁŽKY U KŘIMOVA 3503\| CHOMUTOV\| 757195\| STRUPČICE 3503\| CHOMUTOV\| 665673\| SUCHÝ DŮL 2 U KLÁŠTERCE N. OH. 3503\| CHOMUTOV\| 772615\| ÚDLICE 3503\| CHOMUTOV\| 665690\| VELKÁ LESNÁ 1 3503\| CHOMUTOV\| 780227\| VERNÉŘOV 3503\| CHOMUTOV\| 786586\| VRSKMAŇ 3503\| CHOMUTOV\| 787469\| VŠESTUDY 3503\| CHOMUTOV\| 696048\| VYSOKÁ U CHOMUTOVA 3503\| CHOMUTOV\| 661821\| ZÁSADA U KADANĚ 3503\| CHOMUTOV\| 691038\| ZELENÁ 3504\| JABLONEC NAD NISOU\| 658413\| JENIŠOVICE U JABLONCE NAD NIS. 3504\| JABLONEC NAD NISOU\| 658430\| -ODOLENOVICE U JENIŠOVIC 3504\| JABLONEC NAD NISOU\| 635227\| ONDŘÍKOVICE 3505\| LIBEREC\| 600326\| ANDĚLKA 3505\| LIBEREC\| 653811\| ANDĚLSKÁ HORA U CHRASTAVÝ 3505\| LIBEREC\| 616176\| ARNOLTICE U BULOVKY 3505\| LIBEREC\| 735728\| BENEŠOVICE U VŠELIBIC 3505\| LIBEREC\| 603881\| BÍLÁ U ČESKÉHO DUBU 3505\| LIBEREC\| 604623\| BÍLÝ KOSTEL NAD NISOU 3505\| LIBEREC\| 620491\| BOLESLAV 3505\| LIBEREC\| 787116\| BŘEZOVÁ U VŠELIBIC 3505\| LIBEREC\| 617636\| CETENOV 3505\| LIBEREC\| 620505\| ČERNOUSY 3505\| LIBEREC\| 622842\| ČESKÝ DUB 3505\| LIBEREC\| 761648\| ČTVEŘÍN 3505\| LIBEREC\| 682268\| DOLNÍ HANYCHOV 3505\| LIBEREC\| 653829\| DOLNÍ CHRASTAVÁ 3505\| LIBEREC\| 719498\| DOLNÍ PERTOLTICE 3505\| LIBEREC\| 647365\| DOLNÍ SEDLO 3505\| LIBEREC\| 653527\| DOLNÍ SUCHÁ U CHOTYNÉ 3505\| LIBEREC\| 647373\| DONÍN U HRÁDKU NAD NISOU 3505\| LIBEREC\| 631086\| DOUBÍ U LIBERCE 3505\| LIBEREC\| 632694\| DRUZCOV 3505\| LIBEREC\| 682233\| FRANTIŠKOV U LIBERCE 3505\| LIBEREC\| 653535\| GRÁBŠTEJN 3505\| LIBEREC\| 636312\| HABARTICE U FRÝDLANTU 3505\| LIBEREC\| 636321\| HÁJ U HABARTIC 3505\| LIBEREC\| 638978\| HLAVICE 3505\| LIBEREC\| 631094\| HLUBOKÁ U LIBERCE 3505\| LIBEREC\| 640344\| HODKOVICE NAD MOHELKOU 3505\| LIBEREC\| 682462\| HORNÍ HANYCHOV 3505\| LIBEREC\| 719501\| HORNÍ PERTOLTICE 3505\| LIBEREC\| 682250\| HORNÍ RŮŽODOL 3505\| LIBEREC\| 682489\| HORNÍ SUCHÁ U LIBERCE 3505\| LIBEREC\| 646644\| HRADČANY U ČESKÉHO DUBU 3505\| LIBEREC\| 647390\| HRÁDEK NAD NISOU 3505\| LIBEREC\| 638986\| HRUBÝ LESNOV 3505\| LIBEREC\| 653845\| CHRASTAVÁ I 3505\| LIBEREC\| 653853\| CHRASTAVÁ II 3505\| LIBEREC\| 712752\| CHRASTNÁ 3505\| LIBEREC\| 646652\| CHVALČOVICE 3505\| LIBEREC\| 742457\| JANŮV DŮL 3505\| LIBEREC\| 682241\| JANŮV DŮL U LIBERCE 3505\| LIBEREC\| 733229\| JAVORNÍK U ČESKÉHO DUBU 3505\| LIBEREC\| 626686\| JAVORNÍK U DLOUHÉHO MOSTU 3505\| LIBEREC\| 603414\| JÍLOVÉ U HODKOVIC NAD MOHELKOU 3505\| LIBEREC\| 744689\| JÍTRAVA 3505\| LIBEREC\| 719161\| KAMENÍ 3505\| LIBEREC\| 682497\| KARLINKY 3505\| LIBEREC\| 712761\| KOTEL 3505\| LIBEREC\| 675474\| KRYŠTOFOVO ÚDOLÍ 3505\| LIBEREC\| 676501\| KŘIŽANY 3505\| LIBEREC\| 677418\| KUNRATICE U FRÝDLANTU 3505\| LIBEREC\| 712779\| LÁZNĚ KUNDRATICE 3505\| LIBEREC\| 761672\| LAŽANY U SYCHROVA 3505\| LIBEREC\| 682781\| LIBÍČ 3505\| LIBEREC\| 647403\| LOUČNÁ 3505\| LIBEREC\| 622877\| LOUKOVIČKY 3505\| LIBEREC\| 689823\| MACHNÍN 3505\| LIBEREC\| 787132\| MALCICE U VŠELIBIC 3505\| LIBEREC\| 762504\| MINKOVICE 3505\| LIBEREC\| 697796\| MODLIBOHOV 3505\| LIBEREC\| 675482\| NOVINA U LIBERCE 3505\| LIBEREC\| 710008\| OLDŘICHOV NA HRANICÍCH 3505\| LIBEREC\| 712787\| OSEČNÁ 3505\| LIBEREC\| 682471\| OSTAŠOV U LIBERCE 3505\| LIBEREC\| 761681\| PACEŘICE 3505\| LIBEREC\| 604631\| PANENSKÁ HŮRKA 3505\| LIBEREC\| 719170\| PÉNČÍN 3505\| LIBEREC\| 719641\| PETRAŠOVICE 3505\| LIBEREC\| 631108\| PILÍNKOV 3505\| LIBEREC\| 782564\| POUSTKA U FRÝDLANTU 3505\| LIBEREC\| 733245\| PROSEČ POD JEŠTĚDEM 3505\| LIBEREC\| 782572\| PŘEDLÁNCE 3505\| LIBEREC\| 735761\| PŘIBYSLAVICE 3505\| LIBEREC\| 761699\| RADIMOVICE U SYCHROVA 3505\| LIBEREC\| 738328\| RADOSTÍN U SYCHROVA 3505\| LIBEREC\| 762512\| RAŠOVKA 3505\| LIBEREC\| 682314\| ROCHLICE U LIBERCE 3505\| LIBEREC\| 742465\| ROZSTÁNÍ POD JEŠTĚDEM 3505\| LIBEREC\| 682209\| RŮŽODOL I 3505\| LIBEREC\| 744719\| RYNOLTICE 3505\| LIBEREC\| 622893\| SMRŽOV U ČESKÉHO DUBU 3505\| LIBEREC\| 697800\| SOBÁKOV 3505\| LIBEREC\| 751839\| SOBĚSLAVICE 3505\| LIBEREC\| 682179\| STARÉ PAVLOVICE 3505\| LIBEREC\| 697818\| STARÝ DUB 3505\| LIBEREC\| 756393\| STRÁŽ NAD NISOU 3505\| LIBEREC\| 756407\| SVÁROV U LIBERCE 3505\| LIBEREC\| 760579\| SVĚTLÁ POD JEŠTĚDEM 3505\| LIBEREC\| 762521\| ŠIMONOVICE 3505\| LIBEREC\| 639010\| VÁPNO 3505\| LIBEREC\| 620513\| VES 3505\| LIBEREC\| 782581\| VÍSKA U FRÝDLANTU 3505\| LIBEREC\| 782599\| VIŠŇOVÁ U FRÝDLANTU 3505\| LIBEREC\| 783463\| VLASTIBOŘÍCE 3505\| LIBEREC\| 603902\| VLČETÍN U BÍLÉ 3505\| LIBEREC\| 787159\| VŠELIBICE 3505\| LIBEREC\| 712795\| ZÁBRDÍ U OSEČNÉ 3505\| LIBEREC\| 792560\| ZDlSLÁVA 3505\| LIBEREC\| 761729\| ŽDÁREK U SYCHROVA 3505\| LIBEREC\| 796697\| ŽIBŘIDICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 601471\| BECHLÍN 3506\| LITOMĚŘICE\| 669148\| BÍLÝ KOSTELEC 3506\| LITOMĚŘICE\| 604691\| BÍLÝ ÚJEZD 3506\| LITOMĚŘICE\| 607495\| BOREČ U LOVOSIC 3506\| LITOMĚŘICE\| 650781\| BROCNO 3506\| LITOMĚŘICE\| 632759\| BRUSOV 3506\| LITOMĚŘICE\| 678732\| BRZÁNKY 3506\| LITOMĚŘICE\| 631671\| BŘEHORYJE 3506\| LITOMĚŘICE\| 615081\| BŘÍZA 3506\| LITOMĚŘICE\| 615617\| BUDYNĚ NAD OHŘÍ 3506\| LITOMĚŘICE\| 616427\| BÝČKOVICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 755842\| BYLOCHOV 3506\| LITOMĚŘICE\| 618063\| CTINĚVES 3506\| LITOMĚŘICE\| 738646\| ČAKOVICE U RADOUNĚ 3506\| LITOMĚŘICE\| 620092\| ČERNĚVES 3506\| LITOMĚŘICE\| 618071\| ČERNOUČEK 3506\| LITOMĚŘICE\| 624101\| ČÍŽKOVICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 624896\| DĚČANY 3506\| LITOMĚŘICE\| 626317\| DLAŽKOVICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 653331\| DOBKOVIČKY 3506\| LITOMĚŘICE\| 627887\| DOBŘÍŇ 3506\| LITOMĚŘICE\| 628247\| DOLÁNKY NAD OHŘÍ 3506\| LITOMĚŘICE\| 651931\| DOLNÍ CHOBOLICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 767808\| DOLNÍ ŠEBÍŘOV 3506\| LITOMĚŘICE\| 770558\| DOLNÍ TÝNEC 3506\| LITOMĚŘICE\| 775479\| DOLNÍ VYSOKÉ I 3506\| LITOMĚŘICE\| 798819\| DOLNÍ VYSOKÉ II 3506\| LITOMĚŘICE\| 631680\| DRAHOBUZ 3506\| LITOMĚŘICE\| 632767\| DRŽOVICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 632813\| DŘEMČICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 754072\| DŘEVCE 3506\| LITOMĚŘICE\| 669156\| DUBIČNÁ 3506\| LITOMĚŘICE\| 633861\| DUŠNÍKY 3506\| LITOMĚŘICE\| 634379\| ENCOVANY 3506\| LITOMĚŘICE\| 775487\| HABŘINA U ÚŠTĚKU 3506\| LITOMĚŘICE\| 639257\| HLINNÁ 3506\| LITOMĚŘICE\| 767816\| HLUPICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 737321\| HNĚVICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 642363\| HORNÍ BEŘKOVICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 651940\| HORNÍ CHOBOLICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 751634\| HORNÍ NEZLÝ 3506\| LITOMĚŘICE\| 644021\| HORNÍ ŘEPČICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 770566\| HORNÍ TÝNEC 3506\| LITOMĚŘICE\| 646261\| HOŠTKA U ROUDNICE NAD LABEM 3506\| LITOMĚŘICE\| 648159\| HROBCE 3506\| LITOMĚŘICE\| 725188\| HRUŠOVANY 3506\| LITOMĚŘICE\| 692018\| CHARVATCE U MARTINÉVSI 3506\| LITOMĚŘICE\| 650790\| CHCEBUZ 3506\| LITOMĚŘICE\| 652121\| CHODOUNY 3506\| LITOMĚŘICE\| 652245\| CHODOVLICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 653349\| CHOTIMĚŘ 3506\| LITOMĚŘICE\| 653365\| CHOTINĚVES 3506\| LITOMĚŘICE\| 632821\| CHRÁŠŤANY U DŘEMČIC 3506\| LITOMĚŘICE\| 654817\| CHUDOSLAVICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 706124\| CHVÁLÍN 3506\| LITOMĚŘICE\| 723347\| JEČOVICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 658251\| JENČICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 653373\| JIŠTĚRPY 3506\| LITOMĚŘICE\| 662283\| KALOVICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 662976\| KAMÝK 3506\| LITOMĚŘICE\| 665452\| KLAPÝ 3506\| LITOMĚŘICE\| 666084\| KLENEC 3506\| LITOMĚŘICE\| 653357\| KLETEČNÁ 3506\| LITOMĚŘICE\| 767824\| KNÍNICE U TOUCHOŘIN 3506\| LITOMĚŘICE\| 646270\| KOCHOVICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 769584\| KOLOLEČ 3506\| LITOMĚŘICE\| 669164\| KONOJEDY 3506\| LITOMĚŘICE\| 670677\| KOSTOMLATY POD ŘÍPEM 3506\| LITOMĚŘICE\| 770574\| KOTELICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 672131\| KRABČICE U ROUDNICE NAD LABEM 3506\| LITOMĚŘICE\| 676055\| KŘESÍN 3506\| LITOMĚŘICE\| 676080\| KŘEŠICE U LITOMĚŘIC 3506\| LITOMĚŘICE\| 751341\| KŘEŠOV 3506\| LITOMĚŘICE\| 678741\| KYŠKOVICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 754081\| LESKÁ 3506\| LITOMĚŘICE\| 680800\| LEVÍN U LITOMĚŘIC 3506\| LITOMĚŘICE\| 687669\| LEVÍNSKÉ PETROVICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 775495\| LHOTA U ÚŠTĚKU 3506\| LITOMĚŘICE\| 681431\| LHOTKA NAD LABEM 3506\| LITOMĚŘICE\| 682578\| LIBĚŠICE U LITOMĚŘIC 3506\| LITOMĚŘICE\| 682861\| LIBÍNKY 3506\| LITOMĚŘICE\| 682977\| LIBKOVICE POD ŘÍPEM 3506\| LITOMĚŘICE\| 683108\| LIBOCHOVANY 3506\| LITOMĚŘICE\| 683370\| LIBOTENICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 669172\| LIČENICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 685411\| LITOCHOVICE NAD LABEM 3506\| LITOMĚŘICE\| 686239\| LKÁŇ 3506\| LITOMĚŘICE\| 687332\| LOUNKY 3506\| LITOMĚŘICE\| 687677\| LOVEČKOVICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 687707\| LOVOSICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 688797\| LUKAVEC U LOVOSIC 3506\| LITOMĚŘICE\| 624900\| LUKOHOŘANY 3506\| LITOMĚŘICE\| 775509\| LUKOV U ÚŠTĚKU 3506\| LITOMĚŘICE\| 690589\| MALÉ ŽERNOSEKY 3506\| LITOMĚŘICE\| 646288\| MALEŠOV U HOŠTKY 3506\| LITOMĚŘICE\| 779431\| MALÍ Č 3506\| LITOMĚŘICE\| 692026\| MARTINĚVES U LIBOCHOVIC 3506\| LITOMĚŘICE\| 785920\| MASTÍŘOVICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 724823\| MAŠKOVICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 779440\| MICHALOVICE U VELKÝCH ŽERNOSEK 3506\| LITOMĚŘICE\| 695793\| MIŘEJOVICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 651966\| MLADÉ 3506\| LITOMĚŘICE\| 697303\| MLÉKOJEDY U LITOMĚŘIC 3506\| LITOMĚŘICE\| 697397\| MNETĚŠ 3506\| LITOMĚŘICE\| 759368\| MOŠNICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 700258\| MŠENÉ LÁZNĚ 3506\| LITOMĚŘICE\| 680818\| MUCKOV 3506\| LITOMĚŘICE\| 700371\| NÁČKOVICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 704709\| NÍŽEBOHY 3506\| LITOMĚŘICE\| 706132\| NOVÉ DVORY U DOKSAN 3506\| LITOMĚŘICE\| 676098\| NUČNICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 768031\| NUČNIČKY 3506\| LITOMĚŘICE\| 724483\| OBŘICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 725196\| OKNA U POLEP 3506\| LITOMĚŘICE\| 740365\| OLEŠKO U ROHATCŮ 3506\| LITOMĚŘICE\| 711411\| OPARNO 3506\| LITOMĚŘICE\| 715719\| OSTRÉ 3506\| LITOMĚŘICE\| 721042\| PÍSTY 3506\| LITOMĚŘICE\| 794333\| PÍŠŤANY 3506\| LITOMĚŘICE\| 721905\| PLOSKOVICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 622591\| POČAPLY U TEREZÍNA 3506\| LITOMĚŘICE\| 763675\| POČEPLICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 723355\| PODBRADEC 3506\| LITOMĚŘICE\| 741779\| PODLUSKY 3506\| LITOMĚŘICE\| 724505\| PODSEDICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 724831\| POHOŘANY 3506\| LITOMĚŘICE\| 685569\| POKRATICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 725200\| POLEPY 3506\| LITOMĚŘICE\| 726958\| PRACKOVICE NAD LABEM 3506\| LITOMĚŘICE\| 601497\| PŘEDONÍN 3506\| LITOMĚŘICE\| 735141\| PŘESTAVLKY U ROUDNICE NAD LAB 3506\| LITOMĚŘICE\| 737330\| RAČICE U ŠTĚTÍ 3506\| LITOMĚŘICE\| 737399\| RAČINĚVES 3506\| LITOMĚŘICE\| 737542\| RADEŠÍN U MARTINĚVSI 3506\| LITOMĚŘICE\| 781436\| RADOSTICE U VCHYNICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 738654\| RADOUŇ U ŠTĚTÍ 3506\| LITOMĚŘICE\| 662291\| RAŠOVICE U KALOVIC 3506\| LITOMĚŘICE\| 662305\| ROBEČ 3506\| LITOMĚŘICE\| 740373\| ROHATCE 3506\| LITOMĚŘICE\| 766879\| ROCHOV U TETČINĚVSI 3506\| LITOMĚŘICE\| 741647\| ROUDNICE NAD LABEM 3506\| LITOMĚŘICE\| 741809\| ROUDNÍČEK 3506\| LITOMĚŘICE\| 672149\| ROVNÉ POD ŘÍPEM 3506\| LITOMĚŘICE\| 744905\| ŘEDHOŠŤ 3506\| LITOMĚŘICE\| 770582\| ŘEPČICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 683116\| ŘEPNÍCE 3506\| LITOMĚŘICE\| 746771\| SEDLEC U LIBOCHOVIC 3506\| LITOMĚŘICE\| 789933\| SEDLEC U LITOMĚŘIC 3506\| LITOMĚŘICE\| 624918\| SEMEČ 3506\| LITOMĚŘICE\| 797189\| SKALICE U ŽITENIC 3506\| LITOMĚŘICE\| 751359\| SNĚDOVICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 751642\| SOBĚNICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 752321\| SOLANY 3506\| LITOMĚŘICE\| 753050\| SRDOV 3506\| LITOMĚŘICE\| 754102\| STARÉ 3506\| LITOMĚŘICE\| 632775\| STARÝ TÝN 3506\| LITOMĚŘICE\| 755851\| STRACHALY 3506\| LITOMĚŘICE\| 756288\| STRAŠKOV 3506\| LITOMĚŘICE\| 631701\| STRAŽ IŠTĚ U DRAHOBUZE 3506\| LITOMĚŘICE\| 751367\| STŘÍŽOVICE U SNĚDOVIC 3506\| LITOMĚŘICE\| 759376\| SUKORADY 3506\| LITOMĚŘICE\| 759414\| SULEJOVICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 786641\| SVAŘENICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 754111\| ŠEPETELY 3506\| LITOMĚŘICE\| 763691\| ŠTĚTÍ I 3506\| LITOMĚŘICE\| 721913\| TÉCHOBUZICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 769592\| TEPLÁ 3506\| LITOMĚŘICE\| 766887\| TETČINĚVES 3506\| LITOMĚŘICE\| 639281\| TLUČEN 3506\| LITOMĚŘICE\| 767832\| TOUCHOŘINY 3506\| LITOMĚŘICE\| 768049\| TRAVČICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 682586\| TRNOBRANY 3506\| LITOMĚŘICE\| 682870\| TRNOVÁ U POLEP 3506\| LITOMĚŘICE\| 768413\| TRNOVANY U LITOMĚŘIC 3506\| LITOMĚŘICE\| 769606\| TŘEBENICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 770027\| TŘEBÍVLICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 770442\| TŘEBOUTICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 770591\| TŘEBUŠÍN 3506\| LITOMĚŘICE\| 634387\| TŘEBUTIČKY 3506\| LITOMĚŘICE\| 650803\| ÚJEZD U CHCEBUZE 3506\| LITOMĚŘICE\| 774669\| ÚPOHLAVY 3506\| LITOMĚŘICE\| 775533\| ÚŠTĚK 3506\| LITOMĚŘICE\| 777501\| VĚDLICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 777510\| VĚDOMICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 646296\| VELEŠICE U HOŠTKY 3506\| LITOMĚŘICE\| 779458\| VELKÉ ŽERNOSEKY 3506\| LITOMĚŘICE\| 759384\| VELKÝ HUBENOV 3506\| LITOMĚŘICE\| 616435\| VELKÝ ÚJEZD U LITOMĚŘIC 3506\| LITOMĚŘICE\| 672157\| VESCE POD ŘÍPEM 3506\| LITOMĚŘICE\| 785938\| VETLÁ 3506\| LITOMĚŘICE\| 781444\| VCHYNICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 721921\| VINNÉ 3506\| LITOMĚŘICE\| 756296\| VODOCHODY 3506\| LITOMĚŘICE\| 785741\| VRAŽKOV 3506\| LITOMĚŘICE\| 700266\| VRBICE U MŠENÉHO-LÁZNÍ 3506\| LITOMĚŘICE\| 785946\| VRBICE U ROUDNICE NAD LABEM 3506\| LITOMĚŘICE\| 741817\| VRBKA U ROUDNÍČKU 3506\| LITOMĚŘICE\| 786659\| VRUTICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 789941\| ZÁHOŘANY U LITOMĚŘIC 3506\| LITOMĚŘICE\| 627909\| ZÁLUŽÍ U ROUDNICE NAD LABEM 3506\| LITOMĚŘICE\| 682594\| ZIMOŘ 3506\| LITOMĚŘICE\| 794341\| ŽALHOSTICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 774677\| ŽELECHOVICE 3506\| LITOMĚŘICE\| 796794\| ŽIDOVICE NAD LABEM 3506\| LITOMĚŘICE\| 797197\| ŽITENICE 3507\| LOUNY\| 649082\| BEDŘICHOVICE U HŘÍŠKOVA 3507\| LOUNY\| 756989\| BŠSNO 3507\| LOUNY\| 603546\| BEZDĚKOV U ŽATCE 3507\| LOUNY\| 719676\| BÍLENEC 3507\| LOUNY\| 604925\| BITOZEVES 3507\| LOUNY\| 605433\| BLATNO U PODBOŘAN 3507\| LOUNY\| 605549\| BLAŽÍM 3507\| LOUNY\| 651745\| BLŠANY U LOUN 3507\| LOUNY\| 617814\| BRLOH 3507\| LOUNY\| 612693\| BRODEC 3507\| LOUNY\| 614572\| BŘEZNO U LOUN 3507\| LOUNY\| 740233\| BŘÍNKOV 3507\| LOUNY\| 615111\| BŘVANY 3507\| LOUNY\| 617822\| CÍTOLIBY 3507\| LOUNY\| 620041\| ČERNČICE U LOUN 3507\| LOUNY\| 719684\| ČERNČICE U PETROHRADU 3507\| LOUNY\| 620343\| ČERNOCHOV 3507\| LOUNY\| 625892\| DEŠTNICE 3507\| LOUNY\| 703486\| DĚTAŇ 3507\| LOUNY\| 782301\| DIVÍCE 3507\| LOUNY\| 627356\| DOBROMĚŘICE 3507\| LOUNY\| 627780\| DOBŘÍČANY 3507\| LOUNY\| 740241\| DOLNÍ ROČOV 3507\| LOUNY\| 687944\| DOLNÍ ZÁHOŘÍ 3507\| LOUNY\| 631019\| DOMOUŠICE 3507\| LOUNY\| 767891\| DONÍN 3507\| LOUNY\| 684287\| DRAHOMYŠL 3507\| LOUNY\| 631728\| DRAHONICE U LUBENCE 3507\| LOUNY\| 682608\| DUBČANY U LIBĚŠIC 3507\| LOUNY\| 703494\| DVÉRCE 3507\| LOUNY\| 640174\| HNOJNÍCE 3507\| LOUNY\| 640913\| HOLEDEČ 3507\| LOUNY\| 740250\| HORNÍ ROČOV 3507\| LOUNY\| 687880\| HORNÍ ZÁHOŘÍ 3507\| LOUNY\| 791903\| HOŘANY U ZBRAŠÍNA 3507\| LOUNY\| 681741\| HOŘENEC 3507\| LOUNY\| 739235\| HRÁDEK U LOUN 3507\| LOUNY\| 756903\| HRADIŠTĚ NAD OHŘÍ 3507\| LOUNY\| 649091\| HŘÍŠKOV 3507\| LOUNY\| 649139\| HŘIVČICE 3507\| LOUNY\| 649147\| HŘIVICE 3507\| LOUNY\| 650668\| CHARVATCE U LOUN 3507\| LOUNY\| 651753\| CHLUMČANY U LOUN 3507\| LOUNY\| 653659\| CHOŽOV 3507\| LOUNY\| 701891\| CHRABERCE 3507\| LOUNY\| 681750\| JABLONEC U LIBČEVSI 3507\| LOUNY\| 660191\| JIMLÍN 3507\| LOUNY\| 722758\| KONĚTOPY U PNĚTLUK 3507\| LOUNY\| 670987\| KOŠTICE 3507\| LOUNY\| 671827\| KOZLY U LOUN 3507\| LOUNY\| 675466\| KRYRY 3507\| LOUNY\| 749982\| KYSTRA 3507\| LOUNY\| 681768\| LAHOVICE U LIBČEVSI 3507\| LOUNY\| 679925\| LENEŠICE 3507\| LOUNY\| 684953\| LEVONICE 3507\| LOUNY\| 680834\| LEŽKY 3507\| LOUNY\| 701874\| LHOTA U NEČEMIC 3507\| LOUNY\| 681776\| LIBČEVES 3507\| LOUNY\| 682624\| LIBĚŠICE U ŽATCE 3507\| LOUNY\| 687898\| LIBKOVICE 3507\| LOUNY\| 683086\| LIBOČANY 3507\| LOUNY\| 687901\| LIBYNĚ 3507\| LOUNY\| 683981\| LIPENEC 3507\| LOUNY\| 684295\| LIPNO 3507\| LOUNY\| 684961\| LIŠANY U ŽATCE 3507\| LOUNY\| 685224\| LÍŠŤANY U CÍTOLIB 3507\| LOUNY\| 687391\| LOUNY 3507\| LOUNY\| 687910\| LUBENEC 3507\| LOUNY\| 631736\| LUŽEC 3507\| LOUNY\| 605441\| MALMĚŘICE 3507\| LOUNY\| 749125\| MALNICE 3507\| LOUNY\| 649155\| MARKVAREC U HŘIVIC 3507\| LOUNY\| 650676\| MNICHOV U LOUN 3507\| LOUNY\| 771155\| MNICHOVSKÝ TÝNEC 3507\| LOUNY\| 700011\| MRADICE 3507\| LOUNY\| 781550\| MUKODĚLY 3507\| LOUNY\| 701882\| NEČEMICE 3507\| LOUNY\| 701904\| NEČICHY 3507\| LOUNY\| 649112\| NOVÁ VES U HŘÍŠKOVA 3507\| LOUNY\| 620050\| OBORA U LOUN 3507\| LOUNY\| 660205\| OPOČNO U LOUN 3507\| LOUNY\| 723096\| ORASICE 3507\| LOUNY\| 717568\| PANENSKÝ TÝNEC 3507\| LOUNY\| 718271\| PÁTEK U LOUN 3507\| LOUNY\| 719528\| PERUC 3507\| LOUNY\| 719692\| PETROHRAD 3507\| LOUNY\| 722766\| PNĚTLUKY 3507\| LOUNY\| 723100\| POČEDĚLICE 3507\| LOUNY\| 723185\| POČERADY 3507\| LOUNY\| 726117\| POSTOLOPRTY 3507\| LOUNY\| 680842\| PŘIBENICE 3507\| LOUNY\| 718289\| RADONICE NAD OHŘÍ 3507\| LOUNY\| 739243\| RANÁ U LOUN 3507\| LOUNY\| 747190\| RVENICE 3507\| LOUNY\| 790869\| RYBŇANY 3507\| LOUNY\| 681784\| ŘISUTY U LIBČEVSI 3507\| LOUNY\| 772038\| SELIBICE 3507\| LOUNY\| 747203\| SEMÉNKOVICE 3507\| LOUNY\| 791911\| SENKOV 3507\| LOUNY\| 671835\| SINUTEC 3507\| LOUNY\| 749133\| SKUPICE U POSTOLOPRT 3507\| LOUNY\| 749222\| SKYTALY 3507\| LOUNY\| 749991\| SLAVĚTÍN NAD OHŘÍ 3507\| LOUNY\| 751111\| SMOLNICE U LOUN 3507\| LOUNY\| 752436\| SOLOPYSKY U LOUN 3507\| LOUNY\| 755389\| STEBNO U PETROHRADU 3507\| LOUNY\| 790877\| STEKNÍK 3507\| LOUNY\| 718297\| STRADONICE U PÁTKU 3507\| LOUNY\| 640921\| STRÁNKY 3507\| LOUNY\| 756911\| STRKOVICE 3507\| LOUNY\| 756997\| STROJETICE U PODBOŘAN 3507\| LOUNY\| 757012\| STOUPEČ 3507\| LOUNY\| 702382\| TATINNÁ 3507\| LOUNY\| 765538\| TELCE 3507\| LOUNY\| 767841\| TOUCHOVICE 3507\| LOUNY\| 767913\| TOUŽETÍN 3507\| LOUNY\| 627798\| TRNOVANY U ŽATCE 3507\| LOUNY\| 771392\| TŘESKONICE 3507\| LOUNY\| 771163\| TŘTĚNO 3507\| LOUNY\| 771406\| TUCHOŘICE 3507\| LOUNY\| 717576\| UHERCE U PANENSKÉHO TÝNCE 3507\| LOUNY\| 740268\| ÚLOVICE 3507\| LOUNY\| 723321\| VALOV 3507\| LOUNY\| 777722\| VELEMYŠLEVES 3507\| LOUNY\| 640930\| VELETICE 3507\| LOUNY\| 794902\| VELICHOV U ŽATCE 3507\| LOUNY\| 778290\| VELKÁ ČERNOC 3507\| LOUNY\| 779857\| VELTĚŽE 3507\| LOUNY\| 631752\| VESCE U DRAHONIC 3507\| LOUNY\| 781568\| VIDHOSTICE 3507\| LOUNY\| 604933\| VIDOVLE 3507\| LOUNY\| 782319\| VINAŘICE U LOUN 3507\| LOUNY\| 687936\| VÍTKOVICE U LUBENCE 3507\| LOUNY\| 651761\| VLČÍ U CHLUMČAN 3507\| LOUNY\| 670995\| VOJNICE U KOŠTIC 3507\| LOUNY\| 671002\| VOJNIČKY 3507\| LOUNY\| 723118\| VOLENICE U POČEDĚLIC 3507\| LOUNY\| 749231\| VRBIČKA 3507\| LOUNY\| 726125\| VRBKA U POSTOLOPRT 3507\| LOUNY\| 786039\| VRBNO NAD LESY 3507\| LOUNY\| 786543\| VROUTEK 3507\| LOUNY\| 786616\| VRŠOVICE U LOUN 3507\| LOUNY\| 681792\| VŠECHLAPY U LIBČEVSI 3507\| LOUNY\| 788554\| VÝŠKOV U POČERAD 3507\| LOUNY\| 777731\| ZÁLEZLY 3507\| LOUNY\| 790885\| ZÁLUŽICE NAD OHŘÍ 3507\| LOUNY\| 791920\| ZBRAŠÍN 3507\| LOUNY\| 660213\| ZEMĚCHY U LOUN 3507\| LOUNY\| 794732\| ŽATEC 3507\| LOUNY\| 671011\| ŽELEVICE 3507\| LOUNY\| 796361\| ŽELKOVICE U LOUN 3507\| LOUNY\| 717584\| ŽEROTÍN U PANENSKÉHO TÝNCE 3507\| LOUNY\| 640182\| ŽIDOVICE U HNOJNIC 3508\| MOST\| 601233\| BEČOV U MOSTU 3508\| MOST\| 602035\| BEDŘICHŮV SVĚTEC 3508\| MOST\| 602043\| BELUŠICE U MOSTU 3508\| MOST\| 609005\| BRAŇANY 3508\| MOST\| 616532\| BYLANY U MOSTU 3508\| MOST\| 619591\| ČEPIROHY 3508\| MOST\| 708739\| ČESKÉ ZLATNÍKY 3508\| MOST\| 748684\| DOBRČICE U SKRŠÍNA 3508\| MOST\| 668885\| ERVĚNICE 3508\| MOST\| 640956\| HOLEŠICE 3508\| MOST\| 645010\| HOŘANY 3508\| MOST\| 708747\| CHANOV 3508\| MOST\| 748692\| CHRÁMCE 3508\| MOST\| 796808\| KAMENNÁ VODA 3508\| MOST\| 609013\| KAŇKOV 3508\| MOST\| 668893\| KOMOŘANY U MOSTU 3508\| MOST\| 669326\| KONOBRŽE 3508\| MOST\| 669334\| KOPISTY 3508\| MOST\| 669610\| KOROZLUKY 3508\| MOST\| 795925\| LIBĚŠICE U ŽELENIC 3508\| MOST\| 682969\| LIBKOVICE U MOSTU 3508\| MOST\| 685071\| LIŠNICE 3508\| MOST\| 689327\| LUŽICE U MOSTU 3508\| MOST\| 690449\| MALÉ BŘEZNO 3508\| MOST\| 601241\| MILÁ 3508\| MOST\| 699357\| MOST I 3508\| MOST\| 699594\| MOST II 3508\| MOST\| 708755\| OBRNICE 3508\| MOST\| 602051\| ODOLICE 3508\| MOST\| 669342\| PAŘIDLA 3508\| MOST\| 718301\| PATOKRYJE 3508\| MOST\| 725226\| POLERADY 3508\| MOST\| 699691\| RUDOLICE NAD BÍLINOU 3508\| MOST\| 686191\| RŮŽODOL 3508\| MOST\| 669628\| SEDLEC U OBRNÍC 3508\| MOST\| 748706\| SKRŠÍN 3508\| MOST\| 749206\| SKYŘICE 3508\| MOST\| 616559\| SLATINICE U MOSTU 3508\| MOST\| 903337\| SOUŠ 3508\| MOST\| 699748\| STŘIMICE 3508\| MOST\| 689335\| SVINČICE 3508\| MOST\| 770540\| TŘEBUŠICE 3508\| MOST\| 749214\| VELEBUDICE 3508\| MOST\| 725234\| VOLEVČICE 3508\| MOST\| 787507\| VTELNO 3508\| MOST\| 601250\| ZAJEČICE U BEČOVA 3508\| MOST\| 795933\| ŽELENICE U MOSTU 3508\| MOST\| 796824\| ŽIDOVICE U BEČOVA 3509\| TEPLICE\| 604208\| BÍLINA 3509\| TEPLICE\| 604283\| BÍLINA ÚJEZD 3509\| TEPLICE\| 608246\| BÍLKA 3509\| TEPLICE\| 675288\| BOHOSUDOV 3509\| TEPLICE\| 608254\| BOŘISLAV 3509\| TEPLICE\| 614858\| BŘEŠŤANY 3509\| TEPLICE\| 614866\| BŘEŽÁNKY 3509\| TEPLICE\| 616702\| BYSTŘANY 3509\| TEPLICE\| 616737\| BYSTŘANY-SVĚTICE 3509\| TEPLICE\| 617342\| BŽANY 3509\| TEPLICE\| 794309\| ČERNČICE U ŽALAN 3509\| TEPLICE\| 700380\| ČERVENÝ ÚJEZD U MUKOVA 3509\| TEPLICE\| 738719\| DŘÍNEK 3509\| TEPLICE\| 675385\| FOJTOVICE U KRUPKY 3509\| TEPLICE\| 675377\| HABARTICE U KRUPKY 3509\| TEPLICE\| 738727\| HETOV 3509\| TEPLICE\| 675334\| HORNÍ KRUPKA 3509\| TEPLICE\| 645915\| HOSTOMICE NAD BÍLINOU 3509\| TEPLICE\| 648167\| HROBČICE 3509\| TEPLICE\| 649228\| HUDCOV 3509\| TEPLICE\| 760331\| CHOTĚJOVICE 3509\| TEPLICE\| 760340\| CHOTOVENKA 3509\| TEPLICE\| 648175\| CHOUČ 3509\| TEPLICE\| 604348\| CHUDEŘICE U BÍLINY 3509\| TEPLICE\| 658472\| JENIŠŮV ÚJEZD 3509\| TEPLICE\| 665401\| KLADRUBY U TEPLIC 3509\| TEPLICE\| 675261\| KRUPKA 3509\| TEPLICE\| 709221\| KŘEMYŽ 3509\| TEPLICE\| 648183\| KUČLÍN 3509\| TEPLICE\| 697702\| KVÍTKOV U MODLAN 3509\| TEPLICE\| 679844\| LEDVÍCE 3509\| TEPLICE\| 617351\| LHENICE U BŽAN 3509\| TEPLICE\| 684821\| LIPTICE 3509\| TEPLICE\| 689653\| LYSEC 3509\| TEPLICE\| 743097\| MALHOSTICE 3509\| TEPLICE\| 675300\| MARSOV U KRUPKY 3509\| TEPLICE\| 693227\| MĚRUNICE 3509\| TEPLICE\| 648191\| MIROŠOVICE 3509\| TEPLICE\| 697711\| MODLANY 3509\| TEPLICE\| 675393\| MOHELNICE U KRUPKY 3509\| TEPLICE\| 648205\| MRZLICE 3509\| TEPLICE\| 700398\| MUKOV 3509\| TEPLICE\| 6167H\| NECHVÁLÍCE U BYSTŘAN 3509\| TEPLICE\| 911780\| NOVÁ VES U TEPLIC 3509\| TEPLICE\| 675296\| NOVÉ MODLANY 3509\| TEPLICE\| 706876\| NOVOSEDLICE 3509\| TEPLICE\| 709239\| OHNÍČ 3509\| TEPLICE\| 760382\| POHRADICE 3509\| TEPLICE\| 733105\| PROBOŠTOV U TEPLIC 3509\| TEPLICE\| 766208\| PROSETICE 3509\| TEPLICE\| 738735\| RADOVESICE U BÍLINY 3509\| TEPLICE\| 648213\| RAZÍCE 3509\| TEPLICE\| 743101\| RTYNĚ NAD BÍLINOU 3509\| TEPLICE\| 751502\| SOBĚDRUHY 3509\| TEPLICE\| 751570\| SOBĚCHLEBY U KRUPKY 3509\| TEPLICE\| 752941\| SRBICE 3509\| TEPLICE\| 697729\| SUCHÉ 3509\| TEPLICE\| 760366\| SVĚTEC 3509\| TEPLICE\| 760374\| ŠTRBICE 3509\| TEPLICE\| 766003\| TEPLICE 3509\| TEPLICE\| 766135\| TEPLICE-ŘETENICE 3509\| TEPLICE\| 766259\| TEPLICE-TRNOVANY 3509\| TEPLICE\| 648221\| TVRDÍN 3509\| TEPLICE\| 774090\| ÚJEZDEČEK 3509\| TEPLICE\| 675318\| UNČÍN U KRUPKY 3509\| TEPLICE\| 743127\| VELVĚTY 3509\| TEPLICE\| 697737\| VÉŠŤANY 3509\| TEPLICE\| 675351\| VRCHOSLAV 3509\| TEPLICE\| 789381\| VŠECHLAPY U ZABRUŠAN 3509\| TEPLICE\| 789399\| ZABRUŠANY 3509\| TEPLICE\| 794325\| ZALANÝ 3509\| TEPLICE\| 789402\| ŽELÉNKY 3509\| TEPLICE\| 697745\| ŽICHLICE U MODLAN 3509\| TEPLICE\| 693235\| ŽICHOV 3509\| TEPLICE\| 796999\| ŽIM 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 688380\| ARNULTOVICE U LUČNÍHO CHVOJNA 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 641715\| BABINY I 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 641693\| BABINY II 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 641634\| BLÁHOV 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 608955\| BOŽTĚŠICE 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 609901\| BRNÁ NAD LABEM 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 690678\| BŘEZÍ U MALEČOVA 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 759805\| BUDOV U SVÁDOVA 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 746410\| CÍRKVICE 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 683396\| ČERMNÁ U LIBOUCHCE 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 765139\| ČEŘENIŠTĚ 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 726753\| ČESKÝ BUKOV 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 623270\| ČESKÝ ÚJEZD 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 775894\| DĚLOUŠ 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 757772\| DOBĚTICE 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 630365\| DOLNÍ ZÁLEZLY 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 633496\| DUBICE NAD LABEM 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 636398\| HABROVANY U ŘEHLOVIC 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 636436\| HABROVÍCE 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 641677\| HOMOLE U PANNY 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 765147\| HORNÍ ZÁLEZLY 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 645982\| HOSTOVICE U ÚSTÍ NAD LABEM 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 647985\| HRBOVICE 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 650498\| CHABAŘOVICE 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 651796\| CHLUMEC U CHABAŘOVIC 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 654736\| CHUDEROV 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 654744\| CHUDEROVEC 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 630373\| CHVALOV 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 795151\| KNÍNICE U LIBOUCHCE 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 690686\| KOJETICE U MALEČOVA 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 671029\| KOŠTOV 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 775266\| KRÁSilÉ BŘEZNO 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 673986\| KRÁSNÝ LES V KRUŠNÝCH HORÁCH 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 690465\| LEŠTINA U MALÉHO BŘEZNA 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 641685\| LHOTA POD PANNOU 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 683418\| LIBOUCHEC 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 684546\| LIBOV 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 684554\| LIPOVÁ POD BLANSKEM 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 686433\| LOCHOČICE 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 688398\| LUČNÍ CHVOJNO 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 726761\| LUŽEC 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 726770\| LYSÁ 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 690481\| MALÉ BŘEZNO NAD LABEM 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 778851\| MALÉ CHVOJNO 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 690694\| MALEČOV 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 726788\| MAŠOVICE 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 726796\| MIRKOV 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 688401\| MNICHOV U LUČNÍHO CHVOJNA 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 698164\| MOJŽÍŘ 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 633500\| MORAVANY U DUBIC 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 673994\| NAKLÉŘOV 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 690708\| NĚMČÍ U MALEČOVA 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 726800\| NEŠTĚDICE 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 703869\| NEŠTĚMICE 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 705616\| NOVÁ VES 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 759813\| OLEŠNICE U SVÁDOVA 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 767093\| OSTROV U TISÉ 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 720097\| PETROVICE U CHABAŘOVIC 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 755401\| PODLEŠÍN U STEBNA 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 690716\| POHOŘÍ U MALEČOVA 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 726818\| POVRLY 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 765155\| PROBOŠTOV U TAŠOVA 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 775002\| PŘEDLICE 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 735078\| PŘESTANOV 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 633518\| RADEJČÍN 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 684562\| RADEŠÍN U LIPOVÉ 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 741833\| ROUDNÍKY 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 726826\| ROZTOKY NAD LABEM 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 744051\| RÝDEČ 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 744450\| RYJÍCE 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 745031\| ŘEHLOVÍCE 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 744069\| ŘETOUŇ 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 746428\| SEBUZÍN 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 748480\| SKOROTICE U ÚSTÍ NAD LABEM 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 684571\| SLAVOŠOV 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 753181\| STADICE 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 755419\| STEBNO U DUBIC 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 755818\| STRADOV U CHABAŘOVIC 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 636444\| STRÁŽKY U HABROVIC 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 775258\| STŘEKOV 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 623288\| STŘÍŽOVICE U ÚSTÍ NAD LABEM 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 755427\| SUCHÁ U STEBNA 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 641707\| SULETICE 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 759830\| SVÁDOV 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 726834\| ŠACHOV 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 765163\| TAŠOV 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 767115\| TISÁ 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 774979\| TRMICE 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 771368\| TUCHOMYŠL 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 793710\| TÝNIŠTĚ U ZUBRNIC 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 776726\| VALTÍŘOV NAD LABEM 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 776807\| VAŇOV 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 765732\| VARVAŽOV U TELNICE 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 778681\| VELKÉ BŘEZNO 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 778869\| VELKÉ CHVOJNO 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 673978\| VĚTROV U KRÁSNÉHO LESA 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 690473\| VITÍN U MALÉHO BŘEZNA 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 778699\| VÍTOV U VELKÉHO BŘEZNA 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 775118\| VŠEBOŘICE 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 787621\| VYKLICE 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 787639\| ZALUŽANY U VYKLIČ 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 793728\| ZUBRNICE 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 794490\| ŽANDOV U CHLUMCE 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 795160\| ŽĎÁR U VELKÉHO CHVOJNA 3510\| ÚSTÍ NAD LABEM\| 654779\| ŽEŽICE U CHUDEROVA 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 657999\| BĚLÁ U JEDLÉ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 795615\| BENÁTKY U ŽDÍRCE NAD DOUBRAVOU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 700177\| BENETICE U SVĚTLÉ NAD SÁZAVOU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 603554\| BEZDĚKOV U KRÁSNÉ HORY 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 652873\| BÍLEK 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 638285\| BOŇKOV 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 673447\| BRATROŇOV 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 613843\| BŘEVNICE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 723410\| BŘEZINKA U HAVLÍČKOVA BRODU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 621234\| CIBOTÍN 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 618187\| ČACHOTÍN 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 673455\| ČEKÁNOV 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 621242\| ČESKÁ BĚLÁ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 667196\| ČESKÝ DVŮR 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 672165\| DÁLČICE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 740012\| DOBRÁ VODA LIPNICKÁ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 658006\| DOBRÁ VODA U JEDLÉ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 627321\| DOBROHOSTOV 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 768782\| DOBROVÍTOVA LHOTA 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 629405\| DOLNÍ KŘUPÁ U HAVLÍČKOVA BRODU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 792586\| DUBÍ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 635481\| GOLČŮV JENíKOV 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 637963\| HAVLÍČKOVA BOROVÁ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 637823\| HAVLÍČKŮV BROD 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 638293\| HERÁLEC 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 639541\| HLUBOKÁ U KRUCEMBURKU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 643157\| HORNÍ KŘUPÁ U HAVLÍČKOVA BRODU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 790192\| HORNÍ PASEKA 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 644358\| HORNÍ STUDENEC 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 781932\| HOSTOVLICE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 723444\| HURTOVA LHOTA 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 709638\| CHLÍSTOV U OKROUHLICE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 627330\| CHVÁLKOV 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 655627\| CHYŠKA 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 658022\| JEDLÁ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 658111\| JEDOUCHOV 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 746843\| JÍLEM U SEDLETÍNA 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 660019\| JILEMNÍK 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 662372\| JIŘÍKOV U KAMENE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 717061\| JITKOV 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 662542\| KAMENICE U HERÁLCE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 723452\| KLANEČNÁ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 781959\| KLÁŠTER U VILÉMOVA 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 667200\| KNYK 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 795623\| KOHOUTOV U ŽDÍRCE NAD DOUBRAV. 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 667749\| KOCHÁNOV 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 638315\| KOJEČÍN 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 667871\| KOJETÍN U HAVLÍČKOVA BRODU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 673463\| KOJKOVICE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 673471\| KOJKOVIČKY 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 768791\| KOŇKOVICE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 673480\| KRÁSNÁ HORA 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 674125\| KRÁTKÁ VES 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 676624\| KRUCEMBURK 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 678252\| KVASETICE U KVĚTINOVÁ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 678261\| KVĚTINOV 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 758949\| KVĚTNOV 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 678422\| KYJOV U HAVLÍČKOVA BRODU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 680443\| LEŠKOVICE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 680478\| LEŠTINA U HERÁLCE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 671673\| LEŠTINA U LEDČE NAD SÄZAVOU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 683906\| LÍPA U HAVLÍČKOVA BRODU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 684198\| LIPNICE NAD SÁZAVOU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 797570\| MACOUROV 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 603651\| MALOCHYNĚ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 693979\| MICHALOVICE U HAVLÍČKOVA BRODU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 694118\| MIKULÁŠOV 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 695769\| MÍROVKA 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 780031\| MIŘÁTKY 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 697826\| MODLÍKOV U PŘIBYSLAVI 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 635502\| NASAVRKY U GOLČOVA JENÍKOVA 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 733458\| NEZDÍN 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 710296\| OLEŠNÁ U HAVLÍČKOVA BRODU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 717070\| OUDOLEŇ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 718491\| PAVLOV U HERÁLCE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 637955\| PERKNOV 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 637971\| PERŠÍKOV 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 720101\| PETROVICE U ŠTOKŮ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 772747\| PETROVICE U UHELNÉ PŘÍBRAMĚ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 723053\| POČÁTKY U CHOTĚBOŘE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 723479\| PODĚBABY 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 635537\| PODMOKY U GOLČOVA JENÍKOVA 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 724645\| POHLED 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 733431\| PROSÍČKA 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 738166\| RADŇOV U KVĚTINOVÁ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 738361\| RADOSTÍN U HAVLÍČKOVA BRODU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 739294\| RANKOV U CHOTĚBOŘE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 740021\| REJČKOV 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 735701\| RONOV NAD SÁZAVOU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 742392\| ROZSOCHATEC 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 743909\| RYBNÍČEK U HABRŮ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 635545\| ŘÍMOVICE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 746851\| SEDLETÍN 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 724653\| SIMTANY 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 748811\| SIRAKOVICE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 747858\| SKÁLA U HAVLÍČKOVA BRODU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 748391\| SKORKOV U HERÁLCE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 748820\| SKRYJE U GOLČOVA JENÍKOVA 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 749036\| SKUHROV U HAVLÍČKOVA BRODU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 717088\| SLAVĚTÍN U OUDOLENĚ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 750328\| SLAVNÍČ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 752002\| SOBÍŇOV 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 754633\| STARÉ RANSKO 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 772577\| STRUŽINEC 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 758051\| STŘÍŽOV U CHOTĚBOŘE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 748838\| STUPÁROVÍCE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 758965\| SUCHÁ U HAVLÍČKOVA BRODU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 786004\| SYCHROV U LEDČE NAD SÁZAVOU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 693987\| ŠMOLOVY U HAVLÍČKOVA BRODU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 766631\| TERMESIVY 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 768804\| TRPIŠOVICE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 667757\| ÚHOŘILKA 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 774766\| ÚSOBÍ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 775649\| UTÍN 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 709671\| VADÍN 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 780049\| VEPŘÍKOV 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 746860\| VESELÁ U SEDLETÍNA 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 723487\| VESELICE U HAVLÍČKOVA BRODU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 780961\| VESELÝ ŽĎÁR 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 781321\| VĚŽ 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 673501\| VOLICHOV 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 786012\| VRBKA U LEDČE NAD SÁZAVOU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 635553\| VRTĚŠICE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 695785\| VYSOKÁ U HAVLÍČKOVA BRODU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 667234\| ZBOŽICE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 792608\| ZDISLAVICE U HERÁLCE 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 781941\| ZHOŘ U VILÉMOVA 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 795640\| ŽDÍREC NAD DOUBRAVOU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 660027\| ŽDÍREC U POHLEDU 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 796115\| ŽELEZNÉ HORKY 3601\| HAVLÍČKŮV BROD\| 797596\| ŽIŽKOVO POLE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 600946\| BARCHŮVEK 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 602086\| BENÁTKY 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 693057\| BYDŽOVSKÁ LHOTKA 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 750913\| ČERVENĚVES 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 747921\| ČÍBUZ 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 624012\| ČÍŠTĚVES 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 700941\| BUD U MŽAN 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 639923\| HLUŠICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 639931\| HLUŠIČKY 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 640026\| HNĚVČEVES 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 752622\| HORNÍ ČERNŮTKY 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 628174\| HORNÍ DOHALICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 645362\| HOŘÍNĚVES 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 751251\| HUBÍLES 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 649317\| HUMBURKY 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 651541\| CHLUM U HRADCE KRÁLOVÉ 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 651800\| CHLUMEC NAD CÍDLINOU 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 672491\| CHMELOVICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 654787\| CHUDEŘICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 707198\| CHUDONICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 782157\| JANOVICE U VÍNAŘ 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 658367\| JENÍKOVICE U HRADCE KRÁLOVÉ 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 658529\| JEŘÍČKY 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 720119\| KANICE U PETROVIC 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 663182\| KÁRANICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 665428\| KLAMOŠ 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 755761\| KLENICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 732869\| KOBYLICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 782165\| KOZOJÍDKY U VINAR 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 672505\| KRÁLIKY U NOVÉHO BYDŽOVA 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 750921\| KŘIČOV 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 679887\| LEJŠOVKA 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 710342\| LEVÍN NAD CIDLINOU 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 683078\| LIBNÍKOVICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 683493\| LIBŘICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 684970\| LIŠICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 750930\| LOUČNÁ HORA 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 687634\| LOVČICE U NOVÉHO BYDŽOVA 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 688291\| LUČICE U CHLUMCE NAD CIDLINOU 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 689009\| LUKOVÁ NAD CIDLINOU 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 689271\| LUŽEC NAD CIDLINOU 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 692212\| MÁSLOJEDY 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 700801\| MYŠTĚVES 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 703397\| NEPOLISY 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 707163\| NOVÝ BYDŽOV 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 709280\| OHNIŠŤANY 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 710351\| OLEŠNICE NAD CIDLINOU 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 726541\| PILETICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 672513\| PODOLIBY 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 726559\| POUCHOV 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 732885\| PRASEK 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 735299\| PŘEVÝŠOV 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 736473\| PŠÁNKY 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 743674\| RUSEK 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 752631\| SADOVÁ U SOVĚTIC 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 747408\| SENDRAŽICE U SMIŘIC 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 748013\| SKALICKÁ NAD LABEM 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 754927\| SKŘENĚŘ 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 748960\| SKŘIVANY 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 750671\| SLOUPNO NAD CIDLINOU 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 782173\| SMIDARSKÁ LHOTA 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 751260\| SMRŽOV U SMIŘIC 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 754056\| STARÁ VODA 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 754943\| STARÝ BYDŽOV 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 762032\| ŠAPLAVA 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 665436\| ŠTÍT 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 782181\| VINARY U SMIDAR 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 797405\| VRCHOVNICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 787671\| VÝRAVA 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 707210\| ZÁBĚDOV 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 789674\| ZADRAŽANY 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 790338\| ZACHRAŠŤANY 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 732893\| ZDECHOVICE U NOVÉHO BYDŽOVA 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 797413\| ŽELKOVICE 3602\| HRADEC KRÁLOVÉ\| 797421\| ŽÍŽELEVES 3603\| CHRUDIM\| 777358\| BABÁKOV 3603\| CHRUDIM\| 601594\| BĚLÁ 3603\| CHRUDIM\| 639346\| BLATNO U HLINSKÁ 3603\| CHRUDIM\| 607410\| BOR U SKUTČE 3603\| CHRUDIM\| 646130\| BŘEZINKA U HOŠŤALOVIC 3603\| CHRUDIM\| 776921\| CÍTKOV 3603\| CHRUDIM\| 618179\| ČACHNOV 3603\| CHRUDIM\| 697036\| ČEJKOVICE U MLADOŇOVIC 3603\| CHRUDIM\| 621668\| ČESKÁ RYBNÁ 3603\| CHRUDIM\| 697044\| DEBLOV 3603\| CHRUDIM\| 625337\| DĚDOVÁ 3603\| CHRUDIM\| 641120\| DOLNÍ HOLETÍN 3603\| CHRUDIM\| 630527\| DOLY 3603\| CHRUDIM\| 680486\| DOUBRAVICE U LEŠTINY 3603\| CHRUDIM\| 634476\| FILIPOV 3603\| CHRUDIM\| 634701\| FRANTIŠKY 3603\| CHRUDIM\| 637084\| HAMRY U HLINSKÁ 3603\| CHRUDIM\| 695891\| HAVLOVICE U MIŘETIC 3603\| CHRUDIM\| 641979\| HLÍNA 3603\| CHRUDIM\| 639303\| HLINSKO V ČECHÁCH 3603\| CHRUDIM\| 639559\| HLUBOKÁ U SKUTČE 3603\| CHRUDIM\| 640034\| HNĚVĚTICE 3603\| CHRUDIM\| 641138\| HOLETÍN 3603\| CHRUDIM\| 698342\| HOLIČKY U CHRUDIMI 3603\| CHRUDIM\| 646148\| HOŠŤALOVICE 3603\| CHRUDIM\| 650561\| CHACHOLICE 3603\| CHRUDIM\| 651559\| CHLUM U HLINSKÁ 3603\| CHRUDIM\| 698351\| JANOVICE U CHRUDIMI 3603\| CHRUDIM\| 658359\| JENÍKOV U HLINSKÁ 3603\| CHRUDIM\| 665266\| KLADNO U HLINSKÁ 3603\| CHRUDIM\| 670260\| KOSTELEC U HEŘMANOVA MĚSTCE 3603\| CHRUDIM\| 675075\| KROUNA 3603\| CHRUDIM\| 749788\| KUNČÍ 3603\| CHRUDIM\| 767298\| KVASÍN 3603\| CHRUDIM\| 679488\| LAŽANY U SKUTČE 3603\| CHRUDIM\| 680419\| LEŠANY 3603\| CHRUDIM\| 680508\| LEŠTINA 3603\| CHRUDIM\| 680575\| LEŠTINKA 3603\| CHRUDIM\| 791695\| LHOTA U SKUTČE 3603\| CHRUDIM\| 683159\| LIBOMĚŘICE 3603\| CHRUDIM\| 683167\| LICIBOŘICE 3603\| CHRUDIM\| 701033\| LICOMĚLICE 3603\| CHRUDIM\| 785857\| LOUKA U VRBATOVA KOSTELCE 3603\| CHRUDIM\| 688908\| LUKAVICE 3603\| CHRUDIM\| 692093\| MARTINICE U SKUTČE 3603\| CHRUDIM\| 693103\| MENTOUR 3603\| CHRUDIM\| 695921\| MIŘETICE U NASAVRK 3603\| CHRUDIM\| 695947\| MIŘETÍN 3603\| CHRUDIM\| 706299\| MOKRA LHOTA 3603\| CHRUDIM\| 700029\| MRÁKOTfN U SKUTČE 3603\| CHRUDIM\| 763322\| MRAVÍN 3603\| CHRUDIM\| 701041\| NAČEŠICE 3603\| CHRUDIM\| 776939\| NEROZHOVICE 3603\| CHRUDIM\| 749141\| NOVÁ VES U SKUTČE 3603\| CHRUDIM\| 706302\| NOVÉ HRADY U SKUTČE 3603\| CHRUDIM\| 709395\| OCHOZ U NASAVRK 3603\| CHRUDIM\| 709948\| OLDŘETICE 3603\| CHRUDIM\| 710075\| OLDŘIŠ U HLINSKÁ 3603\| CHRUDIM\| 715981\| OSTROV 3603\| CHRUDIM\| 716626\| OTRADOV 3603\| CHRUDIM\| 718173\| PASEKY U PROSEČE 3603\| CHRUDIM\| 719226\| PERÁLEC 3603\| CHRUDIM\| 745219\| PĚŠICE 3603\| CHRUDIM\| 697079\| PETŘÍKOVICE U MLADOŇOVIC 3603\| CHRUDIM\| 680516\| PODHOŘANY U NOVÝCH HRADŮ 3603\| CHRUDIM\| 723703\| PODHOŘANY U RONOVA 3603\| CHRUDIM\| 724009\| PODLÍŠŤANY 3603\| CHRUDIM\| 733172\| PODMĚSTÍ 3603\| CHRUDIM\| 697087\| POHLED U MLADOŇOVIC 3603\| CHRUDIM\| 725021\| POKŘIKOV 3603\| CHRUDIM\| 745227\| POPOVEC U ŘEPNÍKU 3603\| CHRUDIM\| 733181\| PROSEČ U SKUTČE 3603\| CHRUDIM\| 733393\| PROSETÍN U HLINSKÁ 3603\| CHRUDIM\| 734241\| PŘEDHRADÍ U SKUTČE 3603\| CHRUDIM\| 777366\| PŘÍKRAKOV 3603\| CHRUDIM\| 737151\| RABŠTEJNSKÁ LHOTA 3603\| CHRUDIM\| 737437\| RADČICE U SKUTČE 3603\| CHRUDIM\| 739260\| RANÁ U HLINSKÁ 3603\| CHRUDIM\| 744085\| RYCHNOV 3603\| CHRUDIM\| 745235\| ŘEPNÍKY 3603\| CHRUDIM\| 749168\| SKUTEČ 3603\| CHRUDIM\| 642002\| SMRČEK U ŽUMBERKU 3603\| CHRUDIM\| 737160\| SMRKOVÝ TÝNEC 3603\| CHRUDIM\| 752878\| SRBCE U LUŽE 3603\| CHRUDIM\| 639397\| SRNÍ U HLINSKA 3603\| CHRUDIM\| 782611\| STAN U HLINSKA 3603\| CHRUDIM\| 755800\| STRADOUŇ 3603\| CHRUDIM\| 757527\| STŘEMOŠICE 3603\| CHRUDIM\| 639575\| STŘÍTEŽ U SKUTČE 3603\| CHRUDIM\| 758493\| STUDNICE U HLINSKA 3603\| CHRUDIM\| 760706\| SVÍDNICE U SLATIŇAN 3603\| CHRUDIM\| 761583\| SVRATOUCH 3603\| CHRUDIM\| 749800\| ŠKROVÁD 3603\| CHRUDIM\| 763331\| ŠTĚNEC 3603\| CHRUDIM\| 791709\| ŠTĚPÁNOV U SKUTČE 3603\| CHRUDIM\| 764680\| ŠVIHOV 3603\| CHRUDIM\| 767310\| TISOVEC 3603\| CHRUDIM\| 760714\| TRPIŠOV 3603\| CHRUDIM\| 772798\| ÚHERČICE 3603\| CHRUDIM\| 777374\| VČELÁKOV 3603\| CHRUDIM\| 782190\| VINARY U VYSOKÉHO MÝTA 3603\| CHRUDIM\| 782629\| VÍTANOV 3603\| CHRUDIM\| 724025\| VÍŽKY 3603\| CHRUDIM\| 784656\| VOJTĚCHOV U HLINSKÁ 3603\| CHRUDIM\| 784851\| VOLETICE 3603\| CHRUDIM\| 785865\| VRBATŮV KOSTELEC 3603\| CHRUDIM\| 688924\| VÝSONÍN 3603\| CHRUDIM\| 789038\| VYŽICE 3603\| CHRUDIM\| 733199\| ZÁBOŘÍ U PROSEČE 3603\| CHRUDIM\| 758507\| ZALÍBENÉ 3603\| CHRUDIM\| 791717\| ZBOŽNOV 3603\| CHRUDIM\| 698385\| ZBYHNĚVICE 3603\| CHRUDIM\| 719234\| ZDERAZ 3603\| CHRUDIM\| 689262\| ZDISLAV 3603\| CHRUDIM\| 795500\| ŽĎAREC U SKUTČE 3603\| CHRUDIM\| 797839\| ŽUMBERK 3604\| JIČÍN\| 694991\| BAČALKY 3604\| JIČÍN\| 659631\| BARTOUŠOV U JIČÍNĚVSI 3604\| JIČÍN\| 601101\| BAŠNICE 3604\| JIČÍN\| 601462\| BÉCHARY 3604\| JIČÍN\| 601829\| BĚLÁ U PECKY 3604\| JIČÍN\| 603813\| BEZNÍK 3604\| JIČÍN\| 627101\| BÍLSKO U HOŘIC 3604\| JIČÍN\| 772658\| BÍLSKO U KOPIDLNA 3604\| JIČÍN\| 605930\| BOHÁŇKA 3604\| JIČÍN\| 607568\| BOREK U MILETÍNA 3604\| JIČÍN\| 724521\| BRADA 3604\| JIČÍN\| 609790\| BRDO 3604\| JIČÍN\| 625914\| BRODEK 3604\| JIČÍN\| 679283\| BRTEV 3604\| JIČÍN\| 638871\| BŘEZINA U JIČÍNA 3604\| JIČÍN\| 683515\| BŘEZKA 3604\| JIČÍN\| 614793\| BŘEZOVÍCE 3604\| JIČÍN\| 615064\| BŘÍŠŤANY 3604\| JIČÍN\| 778117\| BUKVICE 3604\| JIČÍN\| 771767\| BUTOVES 3604\| JIČÍN\| 616907\| BYSTŘICE 3604\| JIČÍN\| 617709\| CIDLINA 3604\| JIČÍN\| 752070\| ČÁLOVICE 3604\| JIČÍN\| 723738\| ČEJKOVICE U JIČÍNA 3604\| JIČÍN\| 688819\| ČERNÍN U LUKAVCE 3604\| JIČÍN\| 620726\| ČERVENÁ TŘEMEŠNÁ 3604\| JIČÍN\| 772461\| ČESKÁ PROSEČ 3604\| JIČÍN\| 623466\| ČEŠOV 3604\| JIČÍN\| 625922\| DĚTENICE 3604\| JIČÍN\| 724530\| DÍLCE 3604\| JIČÍN\| 688827\| DOBEŠ 3604\| JIČÍN\| 683281\| DOBŠICE 3604\| JIČÍN\| 655422\| DOLANY U CHYJIC 3604\| JIČÍN\| 628891\| DOLNÍ ČERNŮTKY 3604\| JIČÍN\| 629596\| DOLNÍ LOCHOV 3604\| JIČÍN\| 679291\| DOLNÍ NOVÁ VES 3604\| JIČÍN\| 630985\| DOMOSLAVICE 3604\| JIČÍN\| 631159\| DOUBRAVA 3604\| JIČÍN\| 631809\| DRAHORAZ 3604\| JIČÍN\| 746070\| DRŠTĚKRYJE 3604\| JIČÍN\| 737801\| DŘEVĚNICE 3604\| JIČÍN\| 638889\| HLÁSNÁ LHOTA U JIČÍNA 3604\| JIČÍN\| 641243\| HOLÍN 3604\| JIČÍN\| 641332\| HOLOVOUSY V PODKRKONOŠÍ 3604\| JIČÍN\| 627089\| HORNÍ DOBRÁ VODA 3604\| JIČÍN\| 641251\| HORNÍ LOCHOV 3604\| JIČÍN\| 679305\| HORNÍ NOVÁ VES 3604\| JIČÍN\| 740870\| HORNÍ ROKYTŇANY 3604\| JIČÍN\| 645168\| HOŘICE V PODKRKONOŠÍ 3604\| JIČÍN\| 796484\| HRADÍŠTKO 3604\| JIČÍN\| 679313\| HŘÍDELEC 3604\| JIČÍN\| 649180\| HŘMENÍN 3604\| JIČÍN\| 771775\| HUBÁLOV 3604\| JIČÍN\| 696871\| HUBOJEDY 3604\| JIČÍN\| 605948\| CHLOUMEK U HOŘIC 3604\| JIČÍN\| 651567\| CHLUM U HOŘIC 3604\| JIČÍN\| 652423\| CHOMUTICE 3604\| JIČÍN\| 652431\| CHOMUTIČKY 3604\| JIČÍN\| 697214\| CHOTEČ U LÁZNÍ BĚLOHRADU 3604\| JIČÍN\| 654256\| CHROUSTOV U MILETÍNA 3604\| JIČÍN\| 645222\| CHVALINA 3604\| JIČÍN\| 655431\| CHYJICE 3604\| JIČÍN\| 658511\| JEŘICE 3604\| JIČÍN\| 659541\| JIČÍN 3604\| JIČÍN\| 659649\| JIČÍNĚVES 3604\| JIČÍN\| 724564\| JINOLICE 3604\| JIČÍN\| 771783\| KACÁKOVA LHOTA 3604\| JIČÍN\| 668991\| KAMENICE U KONECCHLUMÍ 3604\| JIČÍN\| 741451\| KARLOV U ROŠKOPOVA 3604\| JIČÍN\| 724572\| KBELNICE U JIČÍNA 3604\| JIČÍN\| 664634\| KDANICE 3604\| JIČÍN\| 631817\| KETEŇ 3604\| JIČÍN\| 667081\| KNÉŽNICE 3604\| JIČÍN\| 669008\| KONECCHLUMÍ 3604\| JIČÍN\| 659657\| KOSTELEC U JIČÍNĚVSI 3604\| JIČÍN\| 669016\| KOVÁČ 3604\| JIČÍN\| 609803\| KRSMOL 3604\| JIČÍN\| 736449\| KŘEŠICE U PSINIC 3604\| JIČÍN\| 758337\| KUMBURSKÝ ÚJEZD 3604\| JIČÍN\| 678813\| LABOUŇ 3604\| JIČÍN\| 679321\| LÁNY U LÁZNÍ BĚLOHRADU 3604\| JIČÍN\| 752088\| LAVICE 3604\| JIČÍN\| 679330\| LÁZNĚ BĚLOHRAD 3604\| JIČÍN\| 737810\| LHÁŇ 3604\| JIČÍN\| 681679\| LI BÁŇ 3604\| JIČÍN\| 623474\| LIBĚŠICE 3604\| JIČÍN\| 645214\| . LIBONICE 3604\| JIČÍN\| 683299\| LIBOSOVICE 3604\| JIČÍN\| 695009\| LIČNO U MILKOVIC 3604\| JIČÍN\| 684902\| LÍSKOVÍCE U OSTROMĚŘE 3604\| JIČÍN\| 688835\| LUKAVEC U HOŘIC 3604\| JIČÍN\| 689238\| LUŽANY U JIČÍNA 3604\| JIČÍN\| 683311\| MÁLECHOVICE 3604\| JIČÍN\| 691801\| MARKVARTICE U SOBOTKY 3604\| JIČÍN\| 694665\| MILETÍN 3604\| JIČÍN\| 696897\| MLADĚJOV V ČECHÁCH 3604\| JIČÍN\| 697249\| MLÁZOVICE 3604\| JIČÍN\| 697371\| MLÝNEC U KOPIDLNA 3604\| JIČÍN\| 740217\| MORAVCICE 3604\| JIČÍN\| 757551\| NADSLAV 3604\| JIČÍN\| 615196\| NEČAS 3604\| JIČÍN\| 703273\| NEMYČEVES 3604\| JIČÍN\| 683337\| NEPŘÍVĚC 3604\| JIČÍN\| 754765\| NEVRAŤICE 3604\| JIČÍN\| 706736\| NOVÉ SMRKOVÍCE 3604\| JIČÍN\| 652440\| OBORA U CHOMUTIC 3604\| JIČÍN\| 746096\| OHAŘICE 3604\| JIČÍN\| 641260\| OHAVEČ 3604\| JIČÍN\| 713007\| OSEK U SOBOTKY 3604\| JIČÍN\| 715727\| OSTROMĚŘ 3604\| JIČÍN\| 770124\| OSTROV V PODKRKONOŠÍ 3604\| JIČÍN\| 716260\| OSTRUŽNO U JIČÍNA 3604\| JIČÍN\| 641278\| PAŘEZSKÁ LHOTA 3604\| JIČÍN\| 721786\| PLHOV 3604\| JIČÍN\| 723665\| PODHORNÍ ÚJEZD 3604\| JIČÍN\| 723746\| PODHRADÍ U JIČÍNA 3604\| JIČÍN\| 723851\| PODKOST 3604\| JIČÍN\| 724556\| PODŮLŠÍ 3604\| JIČÍN\| 725838\| POPOVICE U JIČÍNA 3604\| JIČÍN\| 641286\| PRACHOV 3604\| JIČÍN\| 679348\| PROSTŘEDNÍ NOVÁ VES 3604\| JIČÍN\| 691836\| PŘÍCHVOJ 3604\| JIČÍN\| 736457\| PSINICE 3604\| JIČÍN\| 631825\| PŠEVES 3604\| JIČÍN\| 776556\| PUSTÁ PROSEČ 3604\| JIČÍN\| 737828\| RADIM U JIČÍNA 3604\| JIČÍN\| 691844\| RAKOV U MARKVARTIC 3604\| JIČÍN\| 739456\| RAŠÍN 3604\| JIČÍN\| 740225\| ROBOUSY 3604\| JIČÍN\| 740501\| ROHOZNICE U HOŘIC 3604\| JIČÍN\| 741469\| ROŠKOPOV 3604\| JIČÍN\| 742023\| ROVEŇ U SOBOTKY 3604\| JIČÍN\| 683353\| RYTÍŘOVA LHOTA 3604\| JIČÍN\| 774154\| ŘEHEČ 3604\| JIČÍN\| 746100\| SAMŠINA 3604\| JIČÍN\| 746321\| SBĚŘ 3604\| JIČÍN\| 754374\| SEDLIŠTĚ U STARÝCH HRADŮ 3604\| JIČÍN\| 691852\| SKUŘINA 3604\| JIČÍN\| 749851\| SLATINY 3604\| JIČÍN\| 797693\| SLAVHOSTICE 3604\| JIČÍN\| 751499\| SOBČICE 3604\| JIČÍN\| 751685\| SOBĚRAZ 3604\| JIČÍN\| 752096\| SOBOTKA 3604\| JIČÍN\| 752100\| SPYŠOVÁ 3604\| JIČÍN\| 752118\| STAŇKOVA LHOTA 3604\| JIČÍN\| 753823\| STARÁ PAKA 3604\| JIČÍN\| 754382\| STARÉ HRADY 3604\| JIČÍN\| 754773\| STARÉ SMRKOVÍCE 3604\| JIČÍN\| 772496\| STAV 3604\| JIČÍN\| 752126\| STÉBLOVICE 3604\| JIČÍN\| 757420\| STŘELEC 3604\| JIČÍN\| 757560\| STŘEVAČ 3604\| JIČÍN\| 757713\| STŘÍBRNÍCE V ČECHÁCH 3604\| JIČÍN\| 737836\| STUDEŇANY 3604\| JIČÍN\| 758345\| STUDÉNKA U NOVÉ PAKY 3604\| JIČÍN\| 759406\| SUKORADY U HOŘIC 3604\| JIČÍN\| 697257\| SVATOJANSKÝ ÚJEZD 3604\| JIČÍN\| 630993\| SYLVÁRŮV ÚJEZD 3604\| JIČÍN\| 697265\| ŠÁROVCOVA LHOTA 3604\| JIČÍN\| 766551\| TEREZINY DARY 3604\| JIČÍN\| 751693\| TĚŠÍN 3604\| JIČÍN\| 766925\| TETÍN 3604\| JIČÍN\| 770132\| TŘEBNOUŠEVES 3604\| JIČÍN\| 771147\| TŘTĚNICE 3604\| JIČÍN\| 771791\| TUŘ 3604\| JIČÍN\| 737844\| TUŽÍN 3604\| JIČÍN\| 772518\| ÚBISLAVICE 3604\| JIČÍN\| 772666\| ÚDRNICE 3604\| JIČÍN\| 772674\| ÚDRNICKÁ LHOTA 3604\| JIČÍN\| 773158\| ÚHLEJOV 3604\| JIČÍN\| 774162\| ÚLIBICE 3604\| JIČÍN\| 772682\| ÚNĚTICE 3604\| JIČÍN\| 741477\| ÚSTÍ U STARÉ PAKY 3604\| JIČÍN\| 776530\| VALDICE 3604\| JIČÍN\| 616915\| VAŽICE 3604\| JIČÍN\| 746339\| VELEŠICE 3604\| JIČÍN\| 778133\| VELÍŠ U JIČÍNA 3604\| JIČÍN\| 778141\| VESEC U JIČÍNA 3604\| JIČÍN\| 683361\| VESEC U SOBOTKY 3604\| JIČÍN\| 788341\| VESELSKÁ LHOTA 3604\| JIČÍN\| 770141\| VINICE V PODKRKONOŠÍ 3604\| JIČÍN\| 782912\| VITINĚVES 3604\| JIČÍN\| 796492\| VLHOŠŤ 3604\| JIČÍN\| 723673\| VOJICE 3604\| JIČÍN\| 784664\| VOLÁNICE 3604\| JIČÍN\| 605964\| VOTUZ 3604\| JIČÍN\| 785954\| VRBICE NAD CIDLINOU 3604\| JIČÍN\| 786608\| VRŠCE 3604\| JIČÍN\| 766950\| VŘESNÍK U TETÍNA 3604\| JIČÍN\| 788350\| VYSOKÉ VESELÍ 3604\| JIČÍN\| 695025\| ZÁHUBY 3604\| JIČÍN\| 617725\| ZÁMEZÍ 3604\| JIČÍN\| 746118\| ZÁMOSTÍ 3604\| JIČÍN\| 772526\| ZBOŽÍ U NOVÉ PAKY 3604\| JIČÍN\| 695033\| ZELENECKÁ LHOTA 3604\| JIČÍN\| 793281\| ZLIV U LIBÁNĚ 3604\| JIČÍN\| 607576\| ŽELEJOV 3604\| JIČÍN\| 796123\| ŽELEZNICE 3604\| JIČÍN\| 796506\| ŽERETICE 3604\| JIČÍN\| 796832\| ŽIDOVICE 3604\| JIČÍN\| 659665\| ŽITĚTÍN 3605\| NÁCHOD\| 701301\| BĚLOVES 3605\| NÁCHOD\| 689831\| BĚLÝ 3605\| NÁCHOD\| 750395\| BLAŽKOV U SLAVOŇOVA 3605\| NÁCHOD\| 606464\| BOHUSLAVICE NAD METUJÍ 3605\| NÁCHOD\| 607711\| BOROVÁ 3605\| NÁCHOD\| 638498\| BROD NAD LABEM 3605\| NÁCHOD\| 613436\| BRZICE 3605\| NÁCHOD\| 614670\| BŘEZOVÁ U BROUMOVA 3605\| NÁCHOD\| 628409\| ČÁSLAVKY 3605\| NÁCHOD\| 620068\| ČERNČICE 3605\| NÁCHOD\| 796565\| ČERVENÁ HORA 3605\| NÁCHOD\| 621269\| ČESKÁ ČERMNÁ 3605\| NÁCHOD\| 621684\| ČESKÁ SKALICE 3605\| NÁCHOD\| 707317\| DLOUHÉ 3605\| NÁCHOD\| 627445\| DOBROŠOV 3605\| NÁCHOD\| 628417\| DOLANY U JAROMĚŘE 3605\| NÁCHOD\| 630063\| DOLNÍ RADECHOVÁ 3605\| NÁCHOD\| 701190\| DOLSKO 3605\| NÁCHOD\| 733911\| DOMKOV 3605\| NÁCHOD\| 744379\| DOUBRAVICE U ČESKÉ SKALICE 3605\| NÁCHOD\| 613479\| HARCOV 3605\| NÁCHOD\| 638501\| HEŘMANICE NAD LABEM 3605\| NÁCHOD\| 718891\| HONY 3605\| NÁCHOD\| 790664\| HORNÍ DOLCE 3605\| NÁCHOD\| 789356\| HORNÍ RYBNÍKY 3605\| NÁCHOD\| 638510\| HOŘENICE 3605\| NÁCHOD\| 645281\| HOŘIČKY 3605\| NÁCHOD\| 648370\| HRONOV 3605\| NÁCHOD\| 649856\| HUSTÍŘANY 3605\| NÁCHOD\| 645290\| CHLÍSTOV U HOŘIČEK 3605\| NÁCHOD\| 655104\| CHVALKOVICE V ČECHÁCH 3605\| NÁCHOD\| 657336\| JAROMĚŘ 3605\| NÁCHOD\| 657671\| JASENNÁ 3605\| NÁCHOD\| 659088\| JESTŘEBÍ NAD METUJÍ 3605\| NÁCHOD\| 659193\| JETŘICHOV 3605\| NÁCHOD\| 657441\| JEZBINY 3605\| NÁCHOD\| 661449\| JIZBICE U NÁCHODA 3605\| NÁCHOD\| 657425\| JOSEFOV U JAROMĚŘE 3605\| NÁCHOD\| 733873\| KLENY 3605\| NÁCHOD\| 628425\| KRABČICE 3605\| NÁCHOD\| 768910\| KRAMOLNA 3605\| NÁCHOD\| 706434\| KRČÍN 3605\| NÁCHOD\| 681059\| LHOTA POD HOŘIČKAMI 3605\| NÁCHOD\| 701211\| LHOTA U NAHOŘAN 3605\| NÁCHOD\| 768928\| LHOTKY 3605\| NÁCHOD\| 659096\| LIBCHYNĚ 3605\| NÁCHOD\| 684031\| LIPÍ U NÁCHODA 3605\| NÁCHOD\| 645303\| LITOBOŘ 3605\| NÁCHOD\| 689840\| MACHOV 3605\| NÁCHOD\| 689858\| MÁCHOVSKÁ LHOTA 3605\| NÁCHOD\| 655121\| MALÁ BUKOVINA U CHVALKOVIC 3605\| NÁCHOD\| 648451\| MALÁ ČERMNÁ 3605\| NÁCHOD\| 621692\| MALÁ SKALICE 3605\| NÁCHOD\| 701378\| MALÉ POŘÍČÍ 3605\| NÁCHOD\| 701220\| MĚSTEC U NAHOŘAN 3605\| NÁCHOD\| 768936\| MĚSTSKÁ KRAMOLNA 3605\| NÁCHOD\| 693634\| MEZILEČÍ 3605\| NÁCHOD\| 693685\| MEZILESÍ U NÁCHODA 3605\| NÁCHOD\| 693693\| MEZIMĚSTÍ 3605\| NÁCHOD\| 655139\| MISKOLEZY 3605\| NÁCHOD\| 701238\| NAHOŘANY NAD METUJÍ 3605\| NÁCHOD\| 701262\| NÁCHOD 3605\| NÁCHOD\| 689866\| NÍZKÁ SRBSKÁ 3605\| NÁCHOD\| 706442\| NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ 3605\| NÁCHOD\| 707848\| NOVÝ PLES 3605\| NÁCHOD\| 710369\| OLEŠNICE U ČERVENÉHO KOSTELCE 3605\| NÁCHOD\| 693642\| POSADOV 3605\| NÁCHOD\| 733881\| PROVODOV 3605\| NÁCHOD\| 735710\| PŘIBYSLAV NAD METUJÍ 3605\| NÁCHOD\| 739413\| RASOŠKY 3605\| NÁCHOD\| 621706\| RATIBOŘÍCE U ČESKÉ SKALICE 3605\| NÁCHOD\| 762393\| ROZTOKY NAD METUJÍ 3605\| NÁCHOD\| 742929\| ROŽNOV 3605\| NÁCHOD\| 743631\| RUPRECHTICE U BROUMOVA 3605\| NÁCHOD\| 744387\| RYCHNOVEK 3605\| NÁCHOD\| 758531\| ŘEŠETOVÁ LHOTA 3605\| NÁCHOD\| 621714\| ŘÍKOV 3605\| NÁCHOD\| 747360\| SEMONICE 3605\| NÁCHOD\| 659100\| SENDRAŽ 3605\| NÁCHOD\| 749761\| SLATINA NAD ÚPOU 3605\| NÁCHOD\| 750026\| SLAVĚTÍN NAD METUJÍ 3605\| NÁCHOD\| 759325\| SLAVNÝ 3605\| NÁCHOD\| 750409\| SLAVOŇOV 3605\| NÁCHOD\| 638528\| SLOTOV 3605\| NÁCHOD\| 621722\| SPYTA 3605\| NÁCHOD\| 701335\| STARÉ MĚSTO NAD METUJÍ 3605\| NÁCHOD\| 788384\| STARKOČ U VYSOKOVA 3605\| NÁCHOD\| 755133\| STARÝ PLES 3605\| NÁCHOD\| 655147\| STŘEZIMĚŘICE 3605\| NÁCHOD\| 758540\| STUDNICE U NÁCHODA 3605\| NÁCHOD\| 759333\| SUCHÝ DŮL 3605\| NÁCHOD\| 681067\| SVĚTLÁ U HOŘIČEK 3605\| NÁCHOD\| 628441\| SVINIŠŤANY 3605\| NÁCHOD\| 733890\| ŠEŘEČ 3605\| NÁCHOD\| 762407\| ŠESTAJOVICE U JAROMĚŘE 3605\| NÁCHOD\| 762920\| ŠONOV U NOVÉHO MĚSTA NAD MET. 3605\| NÁCHOD\| 768952\| TRUBĚJOV 3605\| NÁCHOD\| 758558\| TŘTICE NAD OLEŠNICÍ 3605\| NÁCHOD\| 681075\| ÚJEZDEC U HOŘIČEK 3605\| NÁCHOD\| 655155\| VELKÁ BUKOVINA U CHVALKOVIC 3605\| NÁCHOD\| 778419\| VELKÁ JESENICE 3605\| NÁCHOD\| 648426\| VELKÉ POŘÍČÍ 3605\| NÁCHOD\| 779776\| VELKÝ TŘEBEŠOV 3605\| NÁCHOD\| 614688\| VERNÉŘOVICE 3605\| NÁCHOD\| 778427\| VESELICE NAD METUJÍ 3605\| NÁCHOD\| 681083\| VESTEC U HOŘIČEK 3605\| NÁCHOD\| 790681\| VESTEC U JAROMĚŘE 3605\| NÁCHOD\| 693723\| VIŽŇOV 3605\| NÁCHOD\| 784079\| VLKOV U JAROMĚŘE 3605\| NÁCHOD\| 778443\| VOLOVKA 3605\| NÁCHOD\| 786527\| VRCHOVINY 3605\| NÁCHOD\| 796581\| VŠELIBY 3605\| NÁCHOD\| 788121\| VYSOKÁ SRBSKÁ 3605\| NÁCHOD\| 788392\| VYSOKOV- 3605\| NÁCHOD\| 621731\| ZÁJEZD U ČESKÉ SKALICE 3605\| NÁCHOD\| 790699\| ZALOŇOV 3605\| NÁCHOD\| 621749\| ZLÍČ 3605\| NÁCHOD\| 788147\| ZLÍČKO 3605\| NÁCHOD\| 744395\| ZVOLE 3605\| NÁCHOD\| 648418\| ŽABOKRKY 3605\| NÁCHOD\| 795526\| ŽDÁRKY 3605\| NÁCHOD\| 796590\| ŽERNOV U ČESKÉ SKALICE 3606\| PARDUBICE\| 609871\| BENEŠOVICE U PŘELOUČE 3606\| PARDUBICE\| 604143\| BÍLÉ VCHYNICE 3606\| PARDUBICE\| 609889\| BRLOH U PŘELOUČE 3606\| PARDUBICE\| 613771\| BŘEHY 3606\| PARDUBICE\| 616061\| BUKOVINA U PŘELOUČE 3606\| PARDUBICE\| 771571\| BUMBÁLKA 3606\| PARDUBICE\| 642975\| DOLNÍ JELENÍ 3606\| PARDUBICE\| 630080\| DOLNÍ ROVEŇ 3606\| PARDUBICE\| 638951\| HLAVEČNÍK 3606\| PARDUBICE\| 641146\| HOLICE V ČECHÁCH 3606\| PARDUBICE\| 755575\| HOLOTĺN 3606\| PARDUBICE\| 642983\| HORNÍ JELENÍ 3606\| PARDUBICE\| 643971\| HORNÍ ROVEŇ 3606\| PARDUBICE\| 655015\| CHVALETICE 3606\| PARDUBICE\| 655686\| CHÝŠŤ 3606\| PARDUBICE\| 656801\| JANKOVICE U PŘELOUČE 3606\| PARDUBICE\| 657522\| JAROSLAV 3606\| PARDUBICE\| 658120\| JEDOUSOV 3606\| PARDUBICE\| 664260\| KASALICE 3606\| PARDUBICE\| 665410\| KLADRUBY NAD LABEM 3606\| PARDUBICE\| 666131\| KLENOVKA 3606\| PARDUBICE\| 667901\| KOJICE 3606\| PARDUBICE\| 668079\| KOLESA 3606\| PARDUBICE\| 668702\| KOMÁROV U PŘELOUČE 3606\| PARDUBICE\| 656810\| KOZAŠICE 3606\| PARDUBICE\| 744778\| LABĚTÍN 3606\| PARDUBICE\| 678821\| LABSKÉ CHRČÍCE 3606\| PARDUBICE\| 679704\| LEDEC 3606\| PARDUBICE\| 681113\| LHOTA POD PŘELOUČÍ 3606\| PARDUBICE\| 684333\| LIPOLTÍCE 3606\| PARDUBICE\| 685283\| LITĚTINY 3606\| PARDUBICE\| 685852\| LITOŠICE 3606\| PARDUBICE\| 655694\| MALÉ VÝKLEKY 3606\| PARDUBICE\| 698181\| MOKOŠÍN 3606\| PARDUBICE\| 792233\| MORAŠICE V ŽELEZNÝCH HORÁCH 3606\| PARDUBICE\| 797308\| NERAD 3606\| PARDUBICE\| 797316\| NERATOV 3606\| PARDUBICE\| 718084\| NOVÉ JESENČANY 3606\| PARDUBICE\| 768995\| OPOČNO NAD LOUČNOU 3606\| PARDUBICE\| 716332\| OSTŘETÍN 3606\| PARDUBICE\| 717835\| PARDUBICKY 3606\| PARDUBICE\| 722898\| POBĚŽOVICE U HOLIC 3606\| PARDUBICE\| 722901\| POBĚŽOVICE U PŘELOUČE 3606\| PARDUBICE\| 734560\| PŘELOUČ 3606\| PARDUBICE\| 734641\| PŘELOVÍCE 3606\| PARDUBICE\| 734691\| PŘEPYCHY 3606\| PARDUBICE\| 737640\| RADHOŠŤ 3606\| PARDUBICE\| 771589\| RASOVY 3606\| PARDUBICE\| 740446\| ROHOVLÁDOVA BĚLÁ 3606\| PARDUBICE\| 744786\| ŘEČANY NAD LABEM 3606\| PARDUBICE\| 737658\| SEDLÍŠŤKA 3606\| PARDUBICE\| 747149\| SELMICE 3606\| PARDUBICE\| 747319\| SEMÍN 3606\| PARDUBICE\| 747386\| SEMTÍN 3606\| PARDUBICE\| 656828\| SENÍK 3606\| PARDUBICE\| 752452\| SOPŘEČ 3606\| PARDUBICE\| 684350\| SOVOLUSKÁ LHOTA 3606\| PARDUBICE\| 752681\| SOVOLUSKY U PŘELOUČE 3606\| PARDUBICE\| 717851\| SPOJIL 3606\| PARDUBICE\| 792241\| SPYTOVICE 3606\| PARDUBICE\| 619990\| STAROČERNSKO 3606\| PARDUBICE\| 756318\| STRAŠOV 3606\| PARDUBICE\| 717843\| STUDÁNKA 3606\| PARDUBICE\| 761401\| SVOJŠICE U CHOLTIC 3606\| PARDUBICE\| 681121\| ŠKUDLY 3606\| PARDUBICE\| 763403\| ŠTĚPÁNOV U PŘELOUČE 3606\| PARDUBICE\| 765694\| TELČICE 3606\| PARDUBICE\| 766968\| TETOV 3606\| PARDUBICE\| 744794\| TRNÁVKA 3606\| PARDUBICE\| 717959\| TRNOVÁ 3606\| PARDUBICE\| 769002\| TRUSNOV 3606\| PARDUBICE\| 771546\| TUPESY U PŘELOUČE 3606\| PARDUBICE\| 771597\| TURKOVICE U PŘELOUČE 3606\| PARDUBICE\| 771732\| TUROV NAD LOUČNOU 3606\| PARDUBICE\| 772437\| TÝNIŠŤKO 3606\| PARDUBICE\| 772976\| UHERSKO 3606\| PARDUBICE\| 773689\| ÚJEZD U PŘELOUČE 3606\| PARDUBICE\| 774685\| URBANICE 3606\| PARDUBICE\| 776955\| VÁPENO U PŘELOUČE 3606\| PARDUBICE\| 778052\| VELINY 3606\| PARDUBICE\| 780642\| VESELÍ U PŘELOUČE 3606\| PARDUBICE\| 783692\| VLČÍ HABŘINA 3606\| PARDUBICE\| 784796\| VOLEČ 3606\| PARDUBICE\| 716341\| VYSOKÁ U HOLIC 3606\| PARDUBICE\| 788210\| VYSOKÉ CHVOJNO 3606\| PARDUBICE\| 788473\| VYŠELNĚVICE 3606\| PARDUBICE\| 792250\| ZDECHOVICE 3606\| PARDUBICE\| 794597\| ŽÁRAVICE 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 600172\| ALBRECHTICE NAD ORLICÍ 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 607045\| BOLEHOŠŤ 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 607614\| BOROHRÁDEK 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 711934\| ČÁNKA 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 618624\| ČASTOLOVICE 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 620203\| ČERNÍKOVICE 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 622656\| ČESKÉ MEZIŘÍČÍ 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 623351\| ČEŠTICE U ČASTOLOVIC 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 623539\| ČÍČOVÁ 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 631426\| DOUDLEBY NAD ORLICÍ 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 710377\| HODĚČÍN 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 656925\| JANOV V ORLICKÝCH HORÁCH 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 659479\| JEŽKOVICE 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 660167\| JÍLOVICE U ČESKÉHO MEZIŘÍČÍ 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 679658\| KLÁŠTER NAD DĚDINOU 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 670197\| KOSTELEC NAD ORLICÍ 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 672611\| KRÁLOVA LHOTA U ČESKÉHO MEZ. 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 676365\| KŘIVICE 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 679666\| LEDCE 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 681539\| LHOTY U POTŠTEJNA 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 769665\| LIBEL 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 683591\| LIČNO 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 683949\| LÍPA NAD ORLICÍ 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 619787\| MALÁ ČERMNÁ NAD ORLICÍ 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 708895\| MĚSTEC 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 698211\| MOKRÉ 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 600199\| NOVÁ VES U ALBRECHTIC 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 705624\| NOVÁ VES U VODĚRAD 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 708909\| OČELICE 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 710385\| OLEŠNICE U RYCHNOVA N. KNĚŽNOU 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 711951\| OPOČNO POD ORLICKÝMI HORAMI 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 683604\| OSTAŠOVICE 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 724939\| POHOŘÍ U DOBRUŠKY 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 734705\| PŘEPYCHY U OPOČNA 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 683612\| RADOSTOVICE U LIČNA 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 622699\| ROHELNICE 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 748668\| SKRŠICE 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 761818\| SYNKOV 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 607622\| ŠACHOV U BOROHRÁDKU 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 769673\| TŘEBEŠOV 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 772429\| TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 784214\| UHŘÍNOVICE U VODĚRAD 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 619795\| VELKÁ ČERMNÁ NAD ORLICÍ 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 784222\| VODĚRADY U RYCHNOVA N. KNĚŽKOU 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 705632\| VOJENICE 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 787540\| VYHNANICE U VODĚRAD 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 788457\| VYSOKÝ ÚJEZD NAD DĚDINOU 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 768367\| ZÁDOLÍ U TRNOVÁ 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 768375\| ZÁHORNICE 3607\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 795224\| ŽĎÁR NAD ORLICÍ 3608\| SEMILY\| 695572\| BĚLÁ U TURNOVA 3608\| SEMILY\| 608998\| BRADLECKÁ LHOTA 3608\| SEMILY\| 628255\| BUKOVINA U TURNOVA 3608\| SEMILY\| 771627\| DALIMĚŘICE 3608\| SEMILY\| 639982\| HNANICE POD TROSKAMI 3608\| SEMILY\| 648574\| HRUBÁ SKÁLA 3608\| SEMILY\| 661571\| KACANOVY 3608\| SEMILY\| 663328\| KARLOVICE 3608\| SEMILY\| 628280\| MALÝ ROHOZEC 3608\| SEMILY\| 771686\| MAŠOV U TURNOVA 3608\| SEMILY\| 697940\| MODŘIŠICE 3608\| SEMILY\| 705802\| NOVÁ VES NAD POPELKOU 3608\| SEMILY\| 709336\| OHRAZENICE U TURNOVA 3608\| SEMILY\| 710393\| OLEŠNICE U TURNOVA 3608\| SEMILY\| 734683\| PŘEPEŘE U TURNOVA 3608\| SEMILY\| 695670\| SEKERKOVÝ LOUČKY 3608\| SEMILY\| 761851\| SYŘENOV 3608\| SEMILY\| 768588\| TROŠKOVÍCE 3608\| SEMILY\| 771601\| TURNOV 3608\| SEMILY\| 787744\| VYSKEŘ 3608\| SEMILY\| 761877\| ŽĎÁR U KUMBURKU 3608\| SEMILY\| 710458\| ŽĎÁR U STARÉ PAKY 3609\| SVITAVY\| 602094\| BENÁTKY U LITOMYŠLE 3609\| SVITAVY\| 606421\| BOHUŇOVICE U LITOMYŠLE 3609\| SVITAVY\| 607720\| BOROVÁ U POLIČKY 3609\| SVITAVY\| 607991\| BORŠOV U MORAVSKÉ TŘEBOVÉ 3609\| SVITAVY\| 608041\| BORUŠOV 3609\| SVITAVY\| 614238\| BŘEZINY U POLIČKY 3609\| SVITAVY\| 615447\| BUDISLAV U LITOMYŠLE 3609\| SVITAVY\| 617491\| CEREKVIČE NAD LOUČNOU 3609\| SVITAVY\| 624004\| ČISTÁ U LITOMYŠLE 3609\| SVITAVY\| 625639\| DESNÁ U LITOMYŠLE 3609\| SVITAVY\| 626074\| DĚTŘICHOV U MORAVSKÉ TŘEBOVÉ 3609\| SVITAVY\| 626031\| DĚTŘICHOV U SVITAV 3609\| SVITAVY\| 630292\| DOLNÍ ÚJEZD U LITOMYŠLE 3609\| SVITAVY\| 642118\| HORKY 3609\| SVITAVY\| 644501\| HORNÍ ÚJEZD U LITOMYŠLE 3609\| SVITAVY\| 653047\| CHOTĚNOV 3609\| SVITAVY\| 653390\| CHOŤOVICE 3609\| SVITAVY\| 656950\| JANOV U LITOMYŠLE 3609\| SVITAVY\| 657549\| JAROŠOV U LITOMYŠLE 3609\| SVITAVY\| 746363\| KALIŠTĚ U SEBRANIC 3609\| SVITAVY\| 662411\| KAMENEC U POLIČKY 3609\| SVITAVY\| 667595\| KOCLÍŘOV 3609\| SVITAVY\| 669521\| KORNICE 3609\| SVITAVY\| 669636\| KORUNA 3609\| SVITAVY\| 677141\| KUNČINA 3609\| SVITAVY\| 669563\| LAČNOV U KOROUHVE 3609\| SVITAVY\| 685682\| LÁNY U LITOMYŠLE 3609\| SVITAVY\| 698393\| LAŽANY U LITOMYŠLE 3609\| SVITAVY\| 680826\| LEZNÍK 3609\| SVITAVY\| 685674\| LITOMYŠL 3609\| SVITAVY\| 688011\| LUBNÁ U POLIČKY 3609\| SVITAVY\| 690007\| MAKOV U LITOMYŠLE 3609\| SVITAVY\| 696927\| MLADĚJOV NA MORAVĚ 3609\| SVITAVY\| 726044\| MLADOČOV 3609\| SVITAVY\| 698407\| MORAŠICE U LITOMYŠLE 3609\| SVITAVY\| 698806\| MORAVSKÁ TŘEBOVÁ 3609\| SVITAVY\| 685747\| NEDOŠÍN 3609\| SVITAVY\| 702340\| NEDVĚZÍČKO 3609\| SVITAVY\| 698415\| NOVÁ SÍDLA 3609\| SVITAVY\| 657557\| NOVÁ VES U JAROŠOVA 3609\| SVITAVY\| 724742\| NOVÁ VES U LITOMYŠLE 3609\| SVITAVY\| 705641\| NOVÁ VES U MORAVSKÉ TŘEBOVÉ 3609\| SVITAVY\| 710091\| OLDŘIŠ U POLIČKY 3609\| SVITAVY\| 653055\| OLŠANY U CHOTĚNOVA 3609\| SVITAVY\| 711454\| OPÁTOV V ČECHÁCH 3609\| SVITAVY\| 713104\| OSÍK 3609\| SVITAVY\| 718611\| PAZUCHA 3609\| SVITAVY\| 617504\| PEKLA 3609\| SVITAVY\| 754463\| PETRUŠOV 3609\| SVITAVY\| 724751\| POHODLÍ 3609\| SVITAVY\| 746371\| POHORA 3609\| SVITAVY\| 725358\| POLIČKA 3609\| SVITAVY\| 726052\| POŘÍČÍ U LITOMYŠLE 3609\| SVITAVY\| 608050\| PRKLIŠOV 3609\| SVITAVY\| 736074\| PŘÍLUKA 3609\| SVITAVY\| 736821\| PUSTÁ KAMENICE 3609\| SVITAVY\| 736899\| PUSTÁ RYBNÁ 3609\| SVITAVY\| 754471\| RADIŠOV 3609\| SVITAVY\| 744093\| RYCHNOV NA MORAVĚ 3609\| SVITAVY\| 617512\| ŘÍDKÝ 3609\| SVITAVY\| 698423\| ŘIKOVICE U LITOMYŠLE 3609\| SVITAVY\| 745847\| SÁDEK U POLIČKY 3609\| SVITAVY\| 746380\| SEBRANICE U LITOMYŠLE 3609\| SVITAVY\| 746941\| SEDLIŠTĚ U LITOMYŠLE 3609\| SVITAVY\| 754480\| STARÉ MĚSTO U MORAVSKÉ TŘEBOVÉ 3609\| SVITAVY\| 756041\| STRAKOV 3609\| SVITAVY\| 757870\| STŘÍTEŽ U POLIČKY 3609\| SVITAVY\| 759023\| SUCHÁ LHOTA 3609\| SVITAVY\| 762661\| ŠIROKÝ DŮL 3609\| SVITAVY\| 765708\| TELECÍ 3609\| SVITAVY\| 768855\| TRSTĚNICE U LITOMYŠLE 3609\| SVITAVY\| 698440\| TRŽEK U LITOMYŠLE 3609\| SVITAVY\| 769355\| TŘEBAŘOV 3609\| SVITAVY\| 774049\| ÚJEZDEC U LITOMYŠLE 3609\| SVITAVY\| 781690\| VIDLATÁ SEČ 3609\| SVITAVY\| 685704\| ZÁHRAĎ 3609\| SVITAVY\| 636258\| ŽIPOTÍN 3610\| TRUTNOV\| 604003\| BÍLÁ TŘEMEŠNÁ 3610\| TRUTNOV\| 604135\| BÍLÉ POLIČANY 3610\| TRUTNOV\| 628751\| DOLNÍ BRUSNICE 3610\| TRUTNOV\| 703206\| DOLNÍ NEMOJOV 3610\| TRUTNOV\| 783862\| DOLNÍ VLČKOVICE 3610\| TRUTNOV\| 631272\| DOUBRAVICE U DVORA KRÁLOVÉ 3610\| TRUTNOV\| 633372\| DUBENEC 3610\| TRUTNOV\| 633968\| DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM 3610\| TRUTNOV\| 642592\| HORNÍ BRUSNICE 3610\| TRUTNOV\| 642754\| HORNÍ DEHTOV 3610\| TRUTNOV\| 703214\| HORNÍ NEMOJOV 3610\| TRUTNOV\| 783871\| HORNÍ VLČKOVICE 3610\| TRUTNOV\| 644692\| HORNÍ ŽĎÁR 3610\| TRUTNOV\| 648990\| HŘIBOJEDY 3610\| TRUTNOV\| 782742\| HUNTÍŘOV 3610\| TRUTNOV\| 653641\| CHOUSTNÍKOVO HRADIŠTĚ 3610\| TRUTNOV\| 677001\| KAŠOV 3610\| TRUTNOV\| 667692\| KLADRUBY U KOHOUTOVA 3610\| TRUTNOV\| 667544\| KOCBEŘE 3610\| TRUTNOV\| 782751\| KOCLÉŘOV 3610\| TRUTNOV\| 667706\| KOHOUTOV 3610\| TRUTNOV\| 782769\| KOMÁROV U DVORA KRÁLOVÉ 3610\| TRUTNOV\| 677019\| KUKS 3610\| TRUTNOV\| 679127\| LANŽOV 3610\| TRUTNOV\| 683388\| LIBOTOV 3610\| TRUTNOV\| 684171\| LIPNICE U DVORA KRÁLOVÉ 3610\| TRUTNOV\| 685313\| LITÍČ 3610\| TRUTNOV\| 699799\| MOSTEK 3610\| TRUTNOV\| 706353\| NOVÉ LESY 3610\| TRUTNOV\| 703222\| NOVÝ NEMOJOV 3610\| TRUTNOV\| 679151\| SEDLEC U LANŽOVA 3610\| TRUTNOV\| 699811\| SOUVRAŤ 3610\| TRUTNOV\| 677035\| STANOVÍCE U KUKSU 3610\| TRUTNOV\| 703231\| STAROBUCKÉ DEBRNÉ 3610\| TRUTNOV\| 634123\| SYLVÁROV 3610\| TRUTNOV\| 768618\| TROTINA 3610\| TRUTNOV\| 769975\| TŘEBIHOŠŤ 3610\| TRUTNOV\| 779831\| VELKÝ VŘEŠŤOV 3610\| TRUTNOV\| 780073\| VERDEK 3610\| TRUTNOV\| 781878\| VILANTICE 3610\| TRUTNOV\| 782777\| ZABOŘÍ U DVORA KRÁLOVÉ 3610\| TRUTNOV\| 768626\| ZÁBŘEZÍ 3610\| TRUTNOV\| 631299\| ZÁLESÍ U DVORA KRÁLOVÉ 3610\| TRUTNOV\| 634077\| ZBOŽÍ U DVORA KRÁLOVÉ 3610\| TRUTNOV\| 768634\| ZDOBÍN 3610\| TRUTNOV\| 769983\| ZVIČINA 3610\| TRUTNOV\| 634093\| ŽIRECKÁ PODSTRÁŇ 3610\| TRUTNOV\| 634085\| ŽIREČ MĚSTYS 3610\| TRUTNOV\| 634131\| ŽIREČ VES 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 600113\| ALBRECHTICE U LANŠKROUNA 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 600377\| ANENSKÁ STUDÁNKA 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 603236\| BĚSTOVICE 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 748510\| BOŠÍN U CHOCNĚ 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 609277\| BRANDÝS NAD ORLICÍ 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 612936\| BRTEČ 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 615153\| BUČINA 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 620611\| ČERNOVÍR U ÚSTÍ NAD ORLICÍ 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 621757\| ČESKÁ TŘEBOVÁ 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 622567\| ČESKÉ HEŘMANICE 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 622630\| ČESKÉ LIBCHAVY 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 624683\| DAMNÍKOV 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 626503\| DLOUHÁ TŘEBOVÁ 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 712108\| DOBRÁ VODA U ORLICKÉHO PODHŮŘÍ 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 627861\| DOBŘÍKOV 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 666815\| DOLNÍ HOUŽOVEC 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 629553\| DOLNÍ LIBCHAVY 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 630179\| DOLNÍ SLOUPNICE 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 679020\| DOLNÍ TŘEŠŇOVEC 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 630942\| DOMORADICE 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 634328\| DŽBÁNOV U LITOMYŠLE 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 634336\| DŽBÁNOV U VYSOKÉHO MÝTA 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 775410\| GERHARTICE 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 600385\| HELVÍKOV 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 638269\| HEMŽE 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 638391\| HERBORTICE 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 640018\| HNÁTNICE 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 642771\| HORNÍ DOBROUČ 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 666823\| HORNÍ HOUŽOVEC 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 643327\| HORNÍ LIBCHAVY 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 644129\| HORNÍ SLOUPNICE 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 644480\| HORNÍ TŘEŠŇOVEC 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 658189\| HRÁDEK U JEHNĚDÍ 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 648752\| HRUŠOVÁ 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 775339\| HYLVÁTY 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 653101\| CHOTĚŠINY 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 790931\| JANOVIČKY U ZÁMRSKU 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 681849\| JAVORNÍČEK 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 657883\| JAVORNÍK U VYSOKÉHO MÝTA 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 658197\| JEHNĚDÍ 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 775347\| KERHARTICE NAD ORLICÍ 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 666831\| KNAPOVEC 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 668036\| KOLDÍN 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 671690\| KOZLOV U ČESKÉ TŘEBOVÉ 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 673200\| KRÁSÍKOV 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 689017\| KVĚTNÁ U LUKOVÉ 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 678929\| LANŠKROUN 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 681377\| LHOTKA U ČESKÉ TŘEBOVÉ 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 681580\| LHŮTA U VYSOKÉHO MÝTY 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 681857\| LIBECINA 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 685305\| LITICE NAD ORLICÍ 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 687031\| LOUČKY 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 688053\| LUBNÍK 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 689025\| LUKOVÁ 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 699837\| MOSTEK NAD ORLICÍ 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 701645\| NASAVRKY U CHOCNĚ 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 723894\| NĚMČI 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 703001\| NĚMČICE U ČESKÉ TŘEBOVÉ 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 642703\| NEPOMUKY 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 775355\| OLDŘICHOVICE U ÚSTÍ NAD ORLICÍ 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 715999\| OSTROV U LANŠKROUNA 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 717053\| OUCMANICE 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 621820\| PARNÍK 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 721824\| PLCHOVICE 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 643335\| PROSTŘEDNÍ LIBCHAVY 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 736384\| PŘÍVRAT 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 736937\| PUSTINA 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 743500\| RUDOLTICE U LANŠKROUNA 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 712141\| RVIŠTĚ 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 743984\| RYBNÍK U ČESKÉ TŘEBOVÉ 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 627879\| RZY 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 745359\| ŘETOVÁ 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 745367\| ŘETŮVKA 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 712159\| ŘÍČKY U ORLICKÉHO PODHŮŘÍ 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 746223\| SÁZAVA U LANŠKROUNA 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 746487\| SEČ U BRANDÝSA NAD ORLICÍ 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 785148\| SEDLEC U VRACLAVÍ 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 747157\| SEMANÍN 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 749044\| SKUHROV U ČESKÉ TŘEBOVÉ 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 749681\| SLATINA U VYSOKÉHO MÝTA 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 752444\| SOPOTNICE 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 756636\| STRÁŽNÁ 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 789658\| STŘIHANOV 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 758761\| SUDISLAV NAD ORLICÍ 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 758906\| SUDSLAVA 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 759953\| SVAŘEN 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 707601\| SVATÝ JIŘÍ 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 671703\| SVINNÁ U ČESKÉ TŘEBOVÉ 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 765180\| TATENICE 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 767263\| TISOVÁ U VYSOKÉHO MÝTA 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 624691\| TRPÍK 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 770469\| TŘEBOVICE 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 723908\| TUROV 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 775274\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 776793\| VÁNICE 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 783838\| VLČKOV 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 784231\| VODĚRADY U ČESKÝCH HEŘMANIC 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 785164\| VRACLAV 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 785211\| VRAČOVICE 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 788228\| VYSOKÉ MÝTO 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 789666\| ZÁDOLÍ U VYSOKÉHO MÝTA 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 790745\| ZÁLŠÍ U CHOCNĚ 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 790958\| ZÁMRSK 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 791024\| ZÁŘECKÁ LHOTA 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 792900\| ZHOŘ U ČESKÉ TŘEBOVÉ 3611\| ÚSTÍ NAD ORLICÍ\| 796913\| ŽICHLÍNEK 3701\| BLANSKO\| 601373\| BEDŘICHOV 3701\| BLANSKO\| 601918\| BĚLEČ U LOMNICE 3701\| BLANSKO\| 602361\| BENEŠOV U BOSKOVIC 3701\| BLANSKO\| 613053\| BRUNOV U LOMNICE 3701\| BLANSKO\| 613339\| BRUSNÁ 3701\| BLANSKO\| 620602\| ČERNOVICE U KUNŠTÁTU 3701\| BLANSKO\| 639672\| HLUBOKÉ U KUNŠTÁTU 3701\| BLANSKO\| 641367\| HOLŠTEJN 3701\| BLANSKO\| 608475\| HRÁDKOV 3701\| BLANSKO\| 680702\| KLEVETOV 3701\| BLANSKO\| 667145\| KNÍNICE U BOSKOVIC 3701\| BLANSKO\| 669709\| KOŘENEC 3701\| BLANSKO\| 671517\| KOZÁROV 3701\| BLANSKO\| 601926\| KŘEPTOV 3701\| BLANSKO\| 677159\| KUNČINA VES 3701\| BLANSKO\| 763233\| LAČNOV U LYSIC 3701\| BLANSKO\| 681199\| LHOTA U LYSIC 3701\| BLANSKO\| 681202\| LHOTA U OLEŠNICE 3701\| BLANSKO\| 686654\| LOMNICE U TIŠNOVA 3701\| BLANSKO\| 688436\| LUDÍKOV 3701\| BLANSKO\| 690015\| MAKOV 3701\| BLANSKO\| 703028\| NĚMČÍCE 3701\| BLANSKO\| 709441\| OCHOZ U TIŠNOVA 3701\| BLANSKO\| 709581\| OKROUHLÁ U BOSKOVIC 3701\| BLANSKO\| 713112\| OSIKY 3701\| BLANSKO\| 717525\| PAMĚŤICE NA MORAVĚ 3701\| BLANSKO\| 739511\| RAŠOV 3701\| BLANSKO\| 760935\| SASINA 3701\| BLANSKO\| 756881\| STRHAŘE 3701\| BLANSKO\| 761753\| SYNALOV 3701\| BLANSKO\| 762938\| ŠOŠŮVKA 3701\| BLANSKO\| 763241\| ŠTĚCHOV 3701\| BLANSKO\| 765112\| TASOVICE 3701\| BLANSKO\| 777790\| VELENOV 3701\| BLANSKO\| 613355\| VESELÍ U LOMNICE 3701\| BLANSKO\| 782530\| VÍSKY U LETOVIC 3701\| BLANSKO\| 785598\| VRATÍKOV 3701\| BLANSKO\| 795534\| ŽĎÁRNÁ 3705\| ZLÍN\| 606570\| BOHUSLAVICE U ZLÍNA 3705\| ZLÍN\| 614408\| BŘEZNICE U ZLÍNA 3705\| ZLÍN\| 614831\| BŘEZŮVKY 3705\| ZLÍN\| 631396\| DOUBRAVY 3705\| ZLÍN\| 635359\| FRYŠTÁK 3705\| ZLÍN\| 636908\| HALENKOVÍCE 3705\| ZLÍN\| 635367\| HORNÍ VES U FRYŠTÁKU 3705\| ZLÍN\| 649163\| HŘIVÍNŮV ÚJEZD 3705\| ZLÍN\| 650315\| HVOZDNÁ 3705\| ZLÍN\| 635863\| JAROSLAVICE U ZLÍNA 3705\| ZLÍN\| 664782\| KELNÍKY 3705\| ZLÍN\| 668711\| KOMÁROV U NAPAJEDEL 3705\| ZLÍN\| 670138\| KOSTELEC U ZLÍNA 3705\| ZLÍN\| 635898\| KUDLOV 3705\| ZLÍN\| 795887\| LUŽKOVICE 3705\| ZLÍN\| 701572\| NAPAJEDLA 3705\| ZLÍN\| 710024\| OLDŘICHOVICE U NAPAJEDEL 3705\| ZLÍN\| 724882\| POHOŘELICE U NAPAJEDEL 3705\| ZLÍN\| 733938\| PROVODOV NA MORAVĚ 3705\| ZLÍN\| 635812\| PŘÍLUKY U ZLÍNA 3705\| ZLÍN\| 745952\| SALAŠ U ZLÍNA 3705\| ZLÍN\| 752860\| SPYTIHNĚV 3705\| ZLÍN\| 670146\| ŠTÍPA 3705\| ZLÍN\| 779679\| VELKÝ OŘECHOV 3705\| ZLÍN\| 635405\| VÍTOVÁ 3705\| ZLÍN\| 795909\| ŽELECHOVICE NAD DŘEVNICÍ 3706\| HODONÍN\| 705098\| NOVÁ LHOTA U VESELÍ NAD MOR. 3706\| HODONÍN\| 759287\| SUCHOV 3706\| HODONÍN\| 786748\| VŘESOVÍCE 3707\| JIHLAVA\| 600423\| ARNOLEC 3707\| JIHLAVA\| 601144\| BATELOV 3707\| JIHLAVA\| 603431\| BEZDÉČÍN NA MORAVĚ 3707\| JIHLAVA\| 718408\| BEZDĚKOV U TŘEŠTI 3707\| JIHLAVA\| 608009\| BORŠOV 3101\| JIHLAVA\| 609366\| BRANIŠOV U JIHLAVY 3707\| JIHLAVA\| 612952\| BRTNICE 3707\| JIHLAVA\| 613487\| BRZKOV 3707\| JIHLAVA\| 615790\| BUKOVÁ U TŘEŠTI 3707\| JIHLAVA\| 662259\| BÝKOVEC 3707\| JIHLAVA\| 617407\| CEJLE 3707\| JIHLAVA\| 619469\| ČENKOV U TŘEŠTI 3707\| JIHLAVA\| 626376\| DLOUHÁ BRTNICE 3707\| JIHLAVA\| 627461\| DOBROUTOV 3707\| JIHLAVA\| 604917\| DOLNÍ BÍTOVČICE 3707\| JIHLAVA\| 628875\| DOLNÍ CEREKEV 3707\| JIHLAVA\| 631451\| DOUPĚ 3707\| JIHLAVA\| 633704\| DUDÍN 3707\| JIHLAVA\| 633852\| DUŠEJOV 3707\| JIHLAVA\| 659827\| HELENÍN 3707\| JIHLAVA\| 638811\| HLADOV 3707\| JIHLAVA\| 639028\| HLÁVKOV 3707\| JIHLAVA\| 640697\| HOJKOV 3707\| JIHLAVA\| 642827\| HORNÍ DUBENKY 3707\| JIHLAVA\| 643092\| HOSOV 3707\| JIHLAVA\| 649210\| HUBENOV 3707\| JIHLAVA\| 617423\| HUTĚ 3707\| JIHLAVA\| 657069\| JANOVICE U POLNĚ 3707\| JIHLAVA\| 658502\| JERSÍN 3707\| JIHLAVA\| 612961\| JESTŘEBÍ U BRTNICE 3707\| JIHLAVA\| 659398\| JEZDOVICE 3707\| JIHLAVA\| 659461\| JEŽENÁ 3707\| JIHLAVA\| 659924\| JIHLÁVKA 3707\| JIHLAVA\| 661112\| JIŘÍN 3707\| JIHLAVA\| 662160\| KALHOV 3707\| JIHLAVA\| 662267\| KALIŠTĚ U HORNÍCH DUBENEK 3707\| JIHLAVA\| 665762\| KLATOVEC 3707\| JIHLAVA\| 672203\| KRAHULČÍ U TELČE 3707\| JIHLAVA\| 687693\| LOVĚTÍN U TŘEŠTI 3707\| JIHLAVA\| 691381\| MALÝ BERANOV 3707\| JIHLAVA\| 693758\| MEZIŘÍČKO U JIHLAVY 3707\| JIHLAVA\| 694894\| MILÍČOV U JIHLAVY 3707\| JIHLAVA\| 695459\| MIROŠOV U JIHLAVY 3707\| JIHLAVA\| 700053\| MRÁKOTÍN U TELČE 3707\| JIHLAVA\| 704261\| NEVCEHLE 3707\| JIHLAVA\| 705675\| NOVÁ VES U TŘEŠTI 3707\| JIHLAVA\| 662755\| NOVÉ DVORY U KAMENNÉ 3707\| JIHLAVA\| 700550\| OLŠÍ U TELČE 3707\| JIHLAVA\| 711462\| OPÁTOV U JIHLAVY 3707\| JIHLAVA\| 659835\| PANČAVA 3707\| JIHLAVA\| 717541\| PANENSKÁ ROZSÍČKA 3707\| JIHLAVA\| 717631\| PANSKÉ DUBENKY 3707\| JIHLAVA\| 725498\| POLNÁ 3707\| JIHLAVA\| 725765\| POPICE U JIHLAVY 3707\| JIHLAVA\| 759007\| PROSTŘEDKOVICE 3707\| JIHLAVA\| 688720\| PŘEDBOŘ NAD JIHLAVOU 3707\| JIHLAVA\| 736228\| PŘÍSEKA 3707\| JIHLAVA\| 737291\| RÁCOV 37 07\| JIHLAVA\| 739316\| RANTÍŘOV 3707\| JIHLAVA\| 740497\| ROHOZNÁ U JIHLAVY 3707\| JIHLAVA\| 787761\| ROUNEK 3707\| JIHLAVA\| 743755\| RŮŽENÁ 3707\| JIHLAVA\| 745979\| SALAVICE 3707\| JIHLAVA\| 659843\| SASOV 3707\| JIHLAVA\| 746517\| SEDLATICE 3707\| JIHLAVA\| 657077\| SKRÝŠOV U POĽNÉ 3707\| JIHLAVA\| 751197\| SMRČNÁ NA MORAVĚ 3707\| JIHLAVA\| 755591\| SOKOLÍČKO 3707\| JIHLAVA\| 752801\| SPĚLOV 3707\| JIHLAVA\| 753441\| STÁJ 3707\| JIHLAVA\| 718424\| STAJIŠTĚ 3707\| JIHLAVA\| 659860\| STARÉ HORY 3707\| JIHLAVA\| 755605\| STONAŘOV 3707\| JIHLAVA\| 759015\| SUCHA U JIHLAVY 3707\| JIHLAVA\| 762482\| ŠIMANOV NA MORAVĚ 3707\| JIHLAVA\| 764531\| ŠVÁBOV 3707\| JIHLAVA\| 773492\| UHŘÍNOVICE U JIHLAVY 3707\| JIHLAVA\| 774821\| ÚSTÍ U HUMPOLCE 3707\| JIHLAVA\| 781100\| VELEŠOV 3707\| JIHLAVA\| 781118\| VĚTRNÝ JENÍKOV 3707\| JIHLAVA\| 787779\| VYSKYTNÁ NAD JIHLAVOU 3707\| JIHLAVA\| 721018\| VYSOKÁ U JIHLAVY 3707\| JIHLAVA\| 789241\| ZÁBORNÁ 3707\| JIHLAVA\| 791458\| ZBILIDY 3707\| JIHLAVA\| 791466\| ZBINOHY 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 669652\| BLIŠICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 617628\| CETECHOVICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 618161\| CVRČOVICE U ZDOUNEK 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 766640\| DIVOKÝ 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 633101\| DŘÍNOV U KROMĚŘÍŽE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 641740\| HONĚTICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 646202\| HOŠTICE U LITENČIC 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 654892\| CHVALČOV 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 654906\| CHVALČOVA LHOTA 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 655198\| CHVALNOV 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 668621\| KOMÁRNO 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 669661\| KORYČANY 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 654507\| KOSTELANY 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 677329\| KUNKOVICE U LITENČIC 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 766658\| LEBEDOV 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 654515\| LHOTKA U KROMĚŘÍŽE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 684881\| LÍSKOVEC 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 655201\| LÍSKY 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 685275\| LITENČICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 791661\| MEDLOV U ZBOROVÍC 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 751863\| MILOVICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 703893\| NĚTČICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 704652\| NÍTKOVICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 713074\| OSÍČKO 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 721743\| PLEŠOVEC 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 723126\| POČENICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 723797\| PODHRADNÍ LHOTA 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 739618\| POPOVICE U KROMĚŘÍŽE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 713082\| PŘÍKAZY U OSÍČKA 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 739626\| RATAJE U KROMĚŘÍŽE 37 08\| KROMĚŘÍŽ\| 741507\| ROŠTÍN 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 743666\| RUSAVA 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 699276\| SLÍŽANY 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 751880\| SOBĚSUKY 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 755753\| STRABENICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 757861\| STŘÍLKY 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 766666\| TĚŠÁNKY 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 723134\| TETĚTICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 768693\| TROUBKY 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 654523\| ÚJEZDSKO 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 781339\| VĚŽKY 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 781347\| VLČÍ DOLY 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 791148\| ZASTŘIZLY 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 791679\| ZBOROVICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 768707\| ZDISLAVICE 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 792683\| ZDOUNKY 3708\| KROMĚŘÍŽ\| 793001\| ZLÁMANKA 3709\| PROSTĚJOV\| 774707\| ALOJZOV U PROSTĚJOVA 3709\| PROSTĚJOV\| 608645\| BOUSÍN 3709\| PROSTĚJOV\| 612707\| BRODEK U KONICE 3709\| PROSTĚJOV\| 612715\| DEŠNÁ 3709\| PROSTĚJOV\| 631523\| DRAHANY 3709\| PROSTĚJOV\| 633011\| DŘEVNOVICE 3709\| PROSTĚJOV\| 684597\| HROCHOV 3709\| PROSTĚJOV\| 759112\| LABUŤICE 3709\| PROSTĚJOV\| 684601\| LIPOVÁ 3709\| PROSTĚJOV\| 690503\| MALÉ HRADISKO 3709\| PROSTĚJOV\| 704661\| NIVA 3709\| PROSTĚJOV\| 716553\| OTINOVES 3709\| PROSTĚJOV\| 718564\| PAVLOVICE U KOJETÍNA 3709\| PROSTĚJOV\| 733709\| PROSTĚJOVIČKY 3709\| PROSTĚJOV\| 733822\| PROTIVANOV 3709\| PROSTĚJOV\| 608653\| REPECHY 3709\| PROSTĚJOV\| 742490\| ROZSTÁNÍ POD KOJÁLEM 3709\| PROSTĚJOV\| 752886\| SRBCE NA MORAVĚ 3709\| PROSTĚJOV\| 759121\| SUCHDOL U KONICE 3710\| TŘEBÍČ\| 606812\| BATOUCHOVICE 3710\| TŘEBÍČ\| 602566\| BENETICE 3710\| TŘEBÍČ\| 606821\| BOCHOVICE 3710\| TŘEBÍČ\| 609471\| BRANSOUZE 3710\| TŘEBÍČ\| 666998\| BRODCE 3710\| TŘEBÍČ\| 623750\| BRTNICKÝ ČÍCHOV 3710\| TŘEBÍČ\| 612979\| BRTNIČKA 3710\| TŘEBÍČ\| 615382\| BUDÍKOVICE 3710\| TŘEBÍČ\| 615463\| BUDIŠOV 3710\| TŘEBÍČ\| 618918\| ČECHTÍN 3710\| TŘEBÍČ\| 620700\| ČERVENÁ LHOTA 3710\| TŘEBÍČ\| 623563\| ČÍHALÍN 3710\| TŘEBÍČ\| 623784\| ČIKOV 3710\| TŘEBÍČ\| 638366\| HERALTICE 3710\| TŘEBÍČ\| 640611\| HODOV 3710\| TŘEBÍČ\| 642932\| HORNÍ HEŘMANICE 3710\| TŘEBÍČ\| 644587\| HORNÍ VILÉMOVICE 3710\| TŘEBÍČ\| 734250\| HORY U PŘEDÍNA 3710\| TŘEBÍČ\| 783226\| HOSTÁKOV 3710\| TŘEBÍČ\| 743259\| HROZNATÍN 3710\| TŘEBÍČ\| 648876\| HRUTOV 3710\| TŘEBÍČ\| 651338\| CHLÍSTOV U ROKYTNICE NAD ROK. 3710\| TŘEBÍČ\| 662763\| KAMENNÁ NAD OSLAVOU 3710\| TŘEBÍČ\| 662771\| KLEMENTICE 3710\| TŘEBÍČ\| 667005\| KNĚŽICE U TŘEBÍČE 3710\| TŘEBÍČ\| 751219\| KOJATÍN 3710\| TŘEBÍČ\| 701467\| NALOUČANY 3710\| TŘEBÍČ\| 701564\| NÁMĚŠŤ NAD OSLAVOU 3710\| TŘEBÍČ\| 701599\| NÁRAMEČ 3710\| TŘEBÍČ\| 705683\| NOVÁ VES U TŘEBÍČE 3710\| TŘEBÍČ\| 798762\| NOVÉ PETROVICE 3710\| TŘEBÍČ\| 708003\| NOVÝ TELEČKOV 3710\| TŘEBÍČ\| 708887\| OCMANICE 3710\| TŘEBÍČ\| 615391\| OKŘEŠICE U TŘEBÍČE 3710\| TŘEBÍČ\| 708011\| OSLAVIČKA 3710\| TŘEBÍČ\| 722944\| POCOUCOV 3710\| TŘEBÍČ\| 734161\| PŘECKOV 3710\| TŘEBÍČ\| 735809\| PŘIBYSLAVICE NAD JIHLAVOU 3710\| TŘEBÍČ\| 736562\| PTÁČOV 3710\| TŘEBÍČ\| 737003\| PYŠEL 3710\| TŘEBÍČ\| 737305\| RAČEROVICE 3710\| TŘEBÍČ\| 738301\| RADONíN 3710\| TŘEBÍČ\| 740535\| ROHY 3710\| TŘEBÍČ\| 743267\| RUDÍKOV 3710\| TŘEBÍČ\| 667013\| RYCHLOV U KNĚŽIC 3710\| TŘEBÍČ\| 758582\| STUDNICE 3710\| TŘEBÍČ\| 760111\| SVATOSLAV U TŘEBÍČE 3710\| TŘEBÍČ\| 765104\| TASOV 3710\| TŘEBÍČ\| 768286\| TRNAVA U TŘEBÍČE 3710\| TŘEBÍČ\| 701602\| VALDÍKOV 3710\| TŘEBÍČ\| 602574\| VĚSTOŇOVICE 3710\| TŘEBÍČ\| 783234\| VLADISLAV 3710\| TŘEBÍČ\| 783617\| VLČATÍN 3710\| TŘEBÍČ\| 790222\| ZAHRÁDKA NA MORAVĚ 3710\| TŘEBÍČ\| 791181\| ZAŠOVICE 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 600652\| BABICE U UHERSKÉHO HRADIŠTĚ 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 604518\| BÍLOVICE U UHERSKÉHO HRADIŠTĚ 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 607975\| BORŠICE U BLATNICE 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 607983\| BORŠICE U BUCHLOVIC 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 613801\| BŘESTEK 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 614599\| BŘEZOLUPY 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 615625\| BUCHLOVICE 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 618608\| ČÁSTKOV 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 629839\| DOLNÍ NĚMČÍ 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 632643\| DRSLAVICE 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 645656\| HOSTĚJOV 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 646725\| HRADČOVICE 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 649996\| HUŠTĚNOVICE 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 656593\| JALUBÍ 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 656844\| JANKOVICE U UHERSKÉHO HRADIŠTĚ 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 696072\| JAVOROVEC 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 670880\| KOŠÍKY 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 676934\| KUDLOVICE 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 646733\| LHOTKA U HRADČOVIC 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 692638\| MEDLOVICE U UHERSKÉHO HRADIŠTĚ 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 696081\| MISTŘICE I 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 697842\| MODRÁ U VELEHRADU 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 702137\| NEDACHLEBICE 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 716359\| OSVĚTIMANY 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 724262\| PODOLÍ NAD OLŠAVOU 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 725862\| POPOVICE U UHERSKÉHO HRADIŠTĚ 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 745961\| SALAŠ U VELEHRADU 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 750271\| SLAVKOV U UHERSKÉHO BRODU 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 754404\| STARÉ HUTĚ NA MORAVĚ 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 757730\| STŘÍBRNÍCE U UHERSKÉHO HRAD. 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 758612\| STUPAVA 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 759783\| SUŠICE U UHERSKÉHO HRADIŠTĚ 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 759911\| SVÁROV U UHERSKÉHO HRADIŠTĚ 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 767778\| TOPOLNÁ 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 768022\| TRAPLICE 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 771228\| TUČAPY 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 771554\| TUPESY NA MORAVĚ 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 604526\| VČELARY 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 777676\| VELEHRAD 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 777919\| VELETINY 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 780995\| VÉSKY 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 783897\| VLČNOV 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 792993\| ZLÁMANEC 3711\| UHERSKÉ HRADIŠTĚ\| 793248\| ZLECHOV 3712\| VYŠKOV\| 672122\| KOŽUŠICE 3712\| VYŠKOV\| 706621\| NOVÉ SADY 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 742406\| ALBRECHTICE U ROZSOCH 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 600849\| BALINY 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 751421\| BLATINY 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 742414\| BLAŽEJOVICE U ROZSOCH 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 605557\| BLAŽKOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 605603\| BLÍZKOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 605883\| BOBRŮVKA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 606022\| BOHDALEC 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 606081\| BOHDALOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 606405\| BOHUŇOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 629561\| BOJANOV U DOLNÍ LIBOCHOVÉ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 747114\| BOR U NEDVĚDlCE 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 794066\| BRANÍŠOV NAD PERNŠTEJNEM 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 617008\| BRATRUŠÍN 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 613860\| BŘEZEJC 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 613932\| BŘEZÍ NAD OSLAVOU 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 615226\| BUDEČ U ŽĎÁRU NAD SÁZAVOU 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 615757\| BUKOV NA MORAVĚ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 616958\| BYSTŘICE NAD PERNŠTEJNEM 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 617211\| BÝŠOVEC 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 760650\| CIKHÁJ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 619809\| ČERNÁ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 620661\| ČERNVÍR 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 761532\| ČESKÁ CIKÁNKA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 746231\| ČESKÁ MEZ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 676438\| ČESKÉ KŘIŽÁNKY 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 695220\| ČESKÉ MILOVY 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 638323\| ČESKÝ HERÁLEC 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 733415\| ČTYŘI DVORY 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 624730\| DAŇKOVICE 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 605611\| DĚDKOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 742201\| DIVIŠOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 626619\| DLOUHÉ NA MORAVĚ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 627062\| DOBRÁ VODA U KŘIŽANOVA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 605859\| DOLNÍ BOBROVÁ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 628719\| DOLNÍ BORY 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 773514\| DOLNÍ ČEPÍ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 629081\| DOLNÍ HEŘMANICE 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 629570\| DOLNÍ LIBOCHOVÁ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 681482\| DOLNÍ RADŠLAVICE 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 605565\| DOLNÍ ROZSÍČKA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 630098\| DOLNÍ ROŽÍNKA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 630616\| DOMANÍN U BYSTŘICE NAD PERN. 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 617075\| DOMANÍNEK 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 631388\| DOUBRAVNÍK 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 631761\| DRAHONÍN 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 616982\| DVOŘIŠTĚ U BYSTŘICE NAD PERN. 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 756075\| FRANKŮV ZHOŘEC 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 635324\| FRYŠAVA POD ŽÁKOVOU HOROU 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 716529\| GERŠOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 756474\| HABŘÍ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 637106\| HAMRY NAD SÁZAVOU 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 638358\| HERÁLEC NA MORAVĚ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 639290\| HLINNÉ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 624471\| HLUBOKÉ U DALEČÍNA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 640280\| HODÍŠKOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 605867\| HORNÍ BOBROVÁ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 642479\| HORNÍ BORY 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 773522\| HORNÍ ČEPÍ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 643343\| HORNÍ LIBOCHOVÁ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 643955\| HORNÍ RADŠLAVICE 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 630101\| HORNÍ ROZSÍČKA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 643980\| HORNÍ ROŽÍNKA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 647969\| HRBOV U VELKÉHO MEZIŘÍČÍ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 782483\| HRDÁ VES 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 719331\| HUSLE 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 748498\| CHLÉBSKÉ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 651826\| CHLUMEK 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 606090\| CHROUSTOV U BOHDALOVÁ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 781363\| JABLOŇOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 656259\| JABLOŇOV U VELKÉHO MEZIŘÍČÍ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 656682\| JÁMY 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 606413\| JANOVIČKY U BOHUŇOVA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 658235\| JEMNICE U MORAVCE 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 719340\| JILMOVÍ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 661104\| JIŘÍKOVICE U NOVÉHO MĚSTA N.M. 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 661414\| JÍVOVÍ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 742881\| JOSEFOV U ROŽNÉ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 661911\| KADOLEC 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 661970\| KADOV U SNĚŽNÉHO 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 794970\| KARASíN 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 663271\| KARLOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 711128\| KLOKOČÍ U OLŠÍ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 666904\| KNĚŽEVES NAD OSLAVOU 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 669580\| KOBYLNICE NAD SVRATKOU 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 638340\| KOCANDA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 756083\| KOCHÁNOV U STRÁNECKÉ ZHOŘE 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 777439\| KONÍKOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 671061\| KOTLASY 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 773549\| KOVÁŘOVÁ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 671738\| KOZLOV U KŘIŽANOVA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 680257\| KOZLOV U LESOŇOVIC 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 673714\| KRÁSNÉ NAD SVRATKOU 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 673773\| KRÁSNĚVES 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 661988\| KRÁTKÁ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 705951\| KŘÍDLA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 676454\| KŘIŽANOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 676675\| KŘÍŽOVICE 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 676993\| KUKLÍK 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 677183\| KUNDRATICE U KŘIŽANOVA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 742422\| KUNDRATICE U ROZSOCH 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 681491\| KÚSKY 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 678546\| KYJOV U ČERNÉ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 679232\| LAVIČKY 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 684856\| LHOTA U LÍSKU 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 743186\| LHOTKA U VELKÉHO MEZIŘÍČÍ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 681393\| LHOTKA U ŽĎÁRU NAD SÁZAVOU 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 681504\| LHOTKY U VELKÉHO MEZIŘÍČÍ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 773557\| LÍSKOVEC U NEDVĚDICE 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 685020\| LÍŠNÁ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 711136\| LITAVA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 690147\| MALÁ LOSENICE 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 719358\| MAŇOVÁ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 706400\| MARŠOVÍCE U NOVÉHO MĚSTA NA M 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 692115\| MARTINICE U VELKÉHO MEZIŘÍČÍ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 692298\| MATĚJOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 693243\| MĚŘÍN 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 795232\| MĚSTO ŽĎÁR 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 756491\| MEZIBOŘÍ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 615765\| MILASÍN 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 619817\| MILÍKOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 695467\| MIROŠOV U BOBROVÉ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 756504\| MITROV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 698539\| MORAVEC 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 756512\| MORAVECKÉ JANOVICE 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 698571\| MORAVECKÉ PAVLOVICE 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 761541\| MORAVSKÁ CIKÁNKA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 761559\| MORAVSKÁ SVRATKA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 676446\| MORAVSKÉ KŘIŽÁNKY 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 699853\| MOSTIŠTĚ U VELKÉHO MEZIŘÍČÍ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 693260\| NA POUŠTÍCH 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 637114\| NAJDEK NA MORAVĚ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 702307\| NEDVĚDICE POD PERNŠTEJNEM 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 703915\| NETÍN 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 704725\| NÍŽKOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 705691\| NOVÁ VES U HEŘMANOVA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 756091\| NOVÁ ZHOŘ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 706418\| NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 706833\| NOVÉ VESELÍ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 708844\| OBYČTOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 777463\| ODRANEC 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 794074\| OLEŠÍNKY 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 710326\| OLEŠNÁ NA MORAVĚ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 763454\| OLEŠNIČKA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 711161\| OLŠÍ NAD OSLAVOU 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 711144\| OLŠÍ U TIŠNOVA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 629090\| OSLAVA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 713198\| OSLAVICE 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 713368\| OSOVÉ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 716006\| OSTROV NAD OSLAVOU 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 716537\| OTÍN U MĚŘÍNA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 718335\| PAVLÍNOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 718432\| PAVLOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 702315\| PERNŠTEJN 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 719366\| PERNŠTEJNSKÉ JESTŘÁBÍ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 719668\| PETRÁVEČ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 698547\| PIKAREC 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 720739\| PÍSEČNÉ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 680273 \| PIVONICE U LESOŇOVIC 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 723193\| POČÍTKY 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 751448\| PODLESÍ U SNĚŽNÉHO 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 724271\| PODOLÍ NAD BOBRŮVKOU 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 607436\| PODOLÍ U BORAČE 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 706426\| POHLEDEC 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 716545\| POHOŘÍLKY U OTÍNA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 725013\| POKOJOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 725501\| POLNIČKA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 778567\| POŘEŽÍN 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 693251\| PUSTINA U MĚŘÍNA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 737356\| RAČICE U DLOUHÉHO 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 725510\| RAČÍN U POLNIČKY 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 737496\| RADENICE 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 737551\| RADEŠÍN NAD BOBRŮVKOU 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 737569\| RADEŠÍNSKÁ SVRATKA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 698555\| RADKOV U MORAVCE 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 738174\| RADŇOVES 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 738387\| RADOSTÍN NAD OSLAVOU 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 738379\| RADOSTÍN U VOJNOVÁ MĚSTCE 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 711152\| RAKOVÉ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 630110\| RODKOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 741086\| ROKYTNO NA MORAVĚ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 746258\| ROSIČKA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 741973\| ROUSMĚROV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 742210\| ROVNÉ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 742431\| ROZSOCHY 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 742899\| ROŽNÁ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 743194\| RUDA U VELKÉHO MEZIŘÍČÍ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 743453\| RUDOLEC 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 744883\| ŘEČICE NAD BOBRŮVKOU 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 661996\| SAMOTÍN 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 746266\| SÁZAVA U ŽĎÁRU NAD SÁZAVOU 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 777153\| SAZOMÍN 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 747131\| SEJŘEK 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 747823\| ŠIRÁKOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 748269\| SKLENÉ NAD OSLAVOU 3714\| ŽĎÁR.NAD SÁZAVOU\| 748251\| SKLENÉ U ŽĎÁRU NAD SÁZAVOU 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 748501\| SKOROTICE 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 643424\| SKRYJE 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 750310\| SLÁVKOVÍCE 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 617229\| SMRČEK 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 751456\| SNĚŽNÉ NA MORAVĚ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 752789\| SPĚLKOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 718441\| STARÝ TELEČKOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 756105\| STRÁNEČKA ZHOŘ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 756521\| STRÁŽEK 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 725528\| STRŽANOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 615773\| STŘÍTEŽ U BUKOVÁ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 741094\| STUDNICE U ROKYTNA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 716014\| SUKY 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 647977\| SVAŘENOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 760668\| SVĚTNOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 760927\| SVINY U KŘIŽANOVA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 773433\| ŠEBOROV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 762709\| ŠKRDLOVICE 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 763462\| ŠTĚPÁNOV NAD SVRATKOU 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 767531\| TIŠNOVSKÁ NOVÁ VES 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 635332\| TŘI STUDNĚ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 773441\| UHŘÍNOV U VELKÉHO MEZIŘÍČÍ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 773565\| UJČOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 773727\| ÚJEZD U ŽĎÁRU NAD SÁZAVOU 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 777161\| VATÍN 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 777544\| VĚCHNOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 778575\| VELKÁ LOSENICE 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 779091\| VELKÉ MEZIŘÍČÍ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 780057\| VEPŘOVÁ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 624489\| VESELÍ U DALEČÍNA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 781053\| VÉSTÍNEK 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 781380\| VĚŽNÁ NA MORAVĚ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 795470\| VÍCKOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 781541\| VÍDEŇ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 720747\| VÍTOCHOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 741108\| VLACHOVICE U ROKYTNA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 742449\| VOJETÍN U ROZSOCH 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 784605\| VOJNŮV MĚSTEC 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 684872\| VOJTĚCHOV U LÍSKU 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 785652\| VRATISLÁVKA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 763471\| VRTĚŽÍŘ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 751464\| VŘÍŠŤ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 789208\| ZÁBLATÍ U OSOVÉ BÍTÝŠKY 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 789607\| ZADNÍ ZHOŘEC 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 662330\| ZAHRADA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 738395\| ZAHRADÍŠTĚ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 795453\| ZÁMEK ŽĎÁR 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 703923\| ZÁSEKA 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 679241\| ZÁVIST U VELKÉHO MEZIŘÍČÍ .3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 742902\| ZLATKOV 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 793400\| ZNĚTÍNEK 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 793736\| ZUBŘÍ U NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 794082\| ZVOLE NAD PERNŠTEJNEM 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 794988\| ŽDÁNICE U BYSTŘICE NAD PERN. 3714\| ŽĎÁR NAD SÁZAVOU\| 795488\| ŽĎÁREC 3801\| BRUNTÁL\| 614980\| ALBRECHTICE U RÝMAŘOVA 3801\| BRUNTÁL\| 787990\| BARTULTOVICE 3801\| BRUNTÁL\| 609480\| BRANTICE 3801\| BRUNTÁL\| 613169\| BRUNTÁL-MĚSTO 3801\| BRUNTÁL\| 614998\| BŘIDLIČNÁ 3801\| BRUNTÁL\| 684805\| BUČÁVKA 3801\| BRUNTÁL\| 616508\| BÝKOV 3801\| BRUNTÁL\| 6264 90\| DLOUHÁ STRÁŇ 3801\| BRUNTÁL\| 776017\| DOLNÍ VÁCLAVOV 3801\| BRUNTÁL\| 633674\| DUBNICE 3801\| BRUNTÁL\| 642355\| HORNÍ BENEŠOV 3801\| BRUNTÁL\| 643548\| HORNÍ MĚSTO 3801\| BRUNTÁL\| 643858\| HORNÍ POVELICE 3801\| BRUNTÁL\| 644714\| HORNÍ ŽIVOTICE 3801\| BRUNTÁL\| 646091\| HOŠŤÁLKOVY 3801\| BRUNTÁL\| 650382\| HYNČICE U KRNOVA 3801\| BRUNTÁL\| 744603\| JAMARTICE 3801\| BRUNTÁL\| 656976\| JANOV U KRNOVA 3801\| BRUNTÁL\| 695173\| JELENÍ U BRUNTÁLU 3801\| BRUNTÁL\| 660337\| JINDŘICHOV VE SLEZSKU 3801\| BRUNTÁL\| 674770\| KRÁSNÉ LOUČKY 3801\| BRUNTÁL\| 683752\| LICHNOV U BRUNTÁLU 3801\| BRUNTÁL\| 683876\| LINHARTOVY 3801\| BRUNTÁL\| 684813\| LIPTAŇ 3801\| BRUNTÁL\| 791199\| LOUČKY U ZÁTORU 3801\| BRUNTÁL\| 693391\| MĚSTO ALBRECHTICE 3801\| BRUNTÁL\| 693731\| MEZINA 3801\| BRUNTÁL\| 695181\| MILOTICE NAD OPAVOU 3801\| BRUNTÁL\| 695513\| MIROTÍNEK 3801\| BRUNTÁL\| 613304\| MORAVSKÝ KOČOV 3801\| BRUNTÁL\| 706183\| NOVÉ HEŘMINOVY 3801\| BRUNTÁL\| 750557\| NOVÝ LES 3801\| BRUNTÁL\| 744611\| ONDREJOV U RÝMAŘOVA 3801\| BRUNTÁL\| 683884\| OPAVICE 3801\| BRUNTÁL\| 750565\| PELHŘIMOVY 3801\| BRUNTÁL\| 656984\| PETROVICE VE SLEZSKU 3801\| BRUNTÁL\| 693405\| PISKOŘOV 3801\| BRUNTÁL\| 609498\| RADIM U BRANTIC 3801\| BRUNTÁL\| 739987\| RAZOVÁ 3801\| BRUNTÁL\| 740179\| REŠOV 3801\| BRUNTÁL\| 743208\| RUDA U RÝMAŘOVA 3801\| BRUNTÁL\| 770639\| RUDÍKOVY 3801\| BRUNTÁL\| 744468\| RÝMAŘOV 3801\| BRUNTÁL\| 744751\| RYŽOVIŠTĚ 3801\| BRUNTÁL\| 680028\| SLEZSKÁ HARTA 3801\| BRUNTÁL\| 752665\| SOVINEC 3801\| BRUNTÁL\| 754307\| STARÉ HEŘMINOVY 3801\| BRUNTÁL\| 613312\| STARÉ MĚSTO U BRUNTÁLU 3801\| BRUNTÁL\| 744620\| STRÁNSKÉ 3801\| BRUNTÁL\| 761133\| SVOBODNÉ HEŘMANICE 3801\| BRUNTÁL\| 765333\| TĚCHANOV 3801\| BRUNTÁL\| 704784\| TRHAVICE 3801\| BRUNTÁL\| 770647\| TŘEMEŠNÁ 3801\| BRUNTÁL\| 772011\| TVRDKOV 3801\| BRUNTÁL\| 686671\| TYLOV 3801\| BRUNTÁL\| 615005\| VAJGLOV 3801\| BRUNTÁL\| 776637\| VALŠOV 3801\| BRUNTÁL\| 650391\| VALŠTEJN 3801\| BRUNTÁL\| 615013\| VELKÁ ŠTÁHLE 3801\| BRUNTÁL\| 750531\| VÍNO 3801\| BRUNTÁL\| 646121\| VRACLÁVEK 3801\| BRUNTÁL\| 788015\| VYSOKÁ VE SLEZSKU 3801\| BRUNTÁL\| 791202\| ZÁTOR 3801\| BRUNTÁL\| 650404\| ZTRACENÁ VODA 3801\| BRUNTÁL\| 626163\| ŽIVOTICE U DÍVČÍHO HRADU 3802\| FRÝDEK - MÍSTEK\| 613380\| BRUŠPERK 3802\| FRÝDEK - MÍSTEK\| 613398\| BRUZOVICE 3802\| FRÝDEK - MÍSTEK\| 751944\| DOLNÍ SOBĚŠOVICE 3802\| FRÝDEK - MÍSTEK\| 634808\| FRYČOVICE 3802\| FRÝDEK - MÍSTEK\| 634956\| FRÝDEK 3802\| FRÝDEK - MÍSTEK\| 642401\| HORNÍ BLUDOVICE 3802\| FRÝDEK - MÍSTEK\| 642720\| HORNÍ DATYNĚ 3802\| FRÝDEK - MÍSTEK\| 651150\| CHLEBOVÍCE 3802\| FRÝDEK - MÍSTEK\| 663051\| KAŇOVICE 3802\| FRÝDEK - MÍSTEK\| 671771\| KOZLOVICE 3802\| FRÝDEK - MÍSTEK\| 674508\| KRMELÍN 3802\| FRÝDEK - MÍSTEK\| 684899\| LÍSKOVEC U FRÝDKU - MÍSTKU 3802\| FRÝDEK - MÍSTEK\| 689688\| LYSŮVKY 3802\| FRÝDEK - MÍSTEK\| 671789\| MĚRKOVÍCE 3802\| FRÝDEK - MÍSTEK\| 700606\| MYSLÍK 3802\| FRÝDEK - MÍSTEK\| 712035\| OPRECHTICE VE SLEZSKU 3802\| FRÝDEK - MÍSTEK\| 717452\| PÁLKOVICE 3802\| FRÝDEK - MÍSTEK\| 635081\| PANSKÉ NOVÉ DVORY 3802\| FRÝDEK - MÍSTEK\| 718211\| PASKOV 3802\| FRÝDEK - MÍSTEK\| 751928\| PITROV 3802\| FRÝDEK - MÍSTEK\| 642410\| PROSTŘEDNÍ BLUDOVICE 3802\| FRÝDEK - MÍSTEK\| 748307\| RYCHALTICE 3802\| FRÝDEK - MÍSTEK\| 745197\| ŘEPIŠTĚ 3802\| FRÝDEK - MÍSTEK\| 746983\| SEDLIŠTĚ VE SLEZSKU 3802\| FRÝDEK - MÍSTEK\| 748293\| SKLENOV 3802\| FRÝDEK - MÍSTEK\| 753947\| STARÁ VES NAD ONDŘEJNICÍ 3802\| FRÝDEK - MÍSTEK\| 755290\| STAŘÍČ 3802\| FRÝDEK - MÍSTEK\| 762342\| ŠENOV U OSTRAVY 3802\| FRÝDEK - MÍSTEK\| 776033\| VÁCLAVOVICE U FRÝDKU - MÍSTKU 3802\| FRÝDEK - MÍSTEK\| 785601\| VRATIMOV 3802\| FRÝDEK - MÍSTEK\| 794139\| ŽABEŇ 3802\| FRÝDEK - MÍSTEK\| 796514\| ŽERMANICE 3803\| KARVINÁ\| 600121\| ALBRECHTICE U ČESKÉHO TĚŠÍNA 3803\| KARVINÁ\| 637696\| BLUDOVICE 3803\| KARVINÁ\| 664014\| DARKOV 3803\| KARVINÁ\| 625965\| DĚTMAROVICE 3803\| KARVINÁ\| 628905\| DOLNÍ DATYNĚ 3803\| KARVINÁ\| 629731\| DOLNÍ LUTYNĚ 3803\| KARVINÁ\| 720321\| DOLNÍ MARKLOVICE 3803\| KARVINÁ\| 637777\| DOLNÍ SUCHÁ 3803\| KARVINÁ\| 766607\| DOLNÍ TĚRLICKO 3803\| KARVINÁ\| 631167\| DOUBRAVA U ORLOVÉ 3803\| KARVINÁ\| 637556\| HAVÍŘOV - MĚSTO 3803\| KARVINÁ\| 712531\| HORNÍ LUTYNĚ 3803\| KARVINÁ\| 644404\| HORNÍ SUCHÁ 3803\| KARVINÁ\| 766577\| HORNÍ TĚRLICKO 3803\| KARVINÁ\| 664103\| KARVINÁ - DOLY 3803\| KARVINÁ\| 663824\| KARVINÁ - MĚSTO 3803\| KARVINÁ\| 625973\| KOUKOLNÁ 3803\| KARVINÁ\| 712434\| LAZY U ORLOVÉ 3803\| KARVINÁ\| 687308\| LOUKY NAD OLŠÍ 3803\| KARVINÁ\| 712361\| ORLOVÁ 3803\| KARVINÁ\| 720356\| PETROVICE U KARVINÉ 3803\| KARVINÁ\| 720488\| PETŘVALD U KARVINÉ 3803\| KARVINÁ\| 712493\| PORUBA U ORLOVÉ 3803\| KARVINÁ\| 637742\| PROSTŘEDNÍ SUCHÁ 3803\| KARVINÁ\| 720364\| PRSTNÁ 3803\| KARVINÁ\| 663981\| RÁJ 3803\| KARVINÁ\| 744441\| RYCHVALD 3803\| KARVINÁ\| 748871\| SKŘEČOŇ 3803\| KARVINÁ\| 755630\| STONAVA 3803\| KARVINÁ\| 637734\| ŠUMBARK 3803\| KARVINÁ\| 780359\| VĚŘNOVICE 3803\| KARVINÁ\| 785971\| VRBICE NAD ODROU 3803\| KARVINÁ\| 789216\| ZÁBLATÍ U BOHUMÍNA 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 604470\| BÍLOVEC - HORNÍ PŘEDMĚSTÍ 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 604879\| BÍTOV U BÍLOVCE 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 604968\| BLAHUTOVICE 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 605832\| BLUDOVICE U NOVÉHO JIČÍNA 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 607444\| BORDOVÍCE 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 609731\| BRAVANTICE 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 626872\| DOBEŠOV 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 784125\| DOLEJŠÍ KUNČICE 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 687961\| DRNHOLEC NAD LUBINOU 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 633267\| DUB U NOVÉHO JIČÍNA 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 634719\| FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 636771\| HÁJOV 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 638544\| HEŘMANICE U ODER 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 638561\| HEŘMANICE U POLOMÍ 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 645613\| HOSTAŠOVICE 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 785792\| HYNČICE U VRAŽNÉHO 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 657115\| JANOVICE U NOVÉHO JIČÍNA 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 659002\| JESTŘÁBÍ U FULNEKU 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 659622\| JIČÍNA 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 661236\| JISTEBNÍK 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 662682\| KAMÉNKA 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 664481\| KATEŘINICE 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 666190\| KLETNÉ 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 666319\| KLIMKOVICE 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 735370\| KLOKOČOV U PŘÍBORA 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 656526\| KLOKOCŮVEK 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 667889\| KOJETÍN U STARÉHO JIČÍNA 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 669393\| KOPŘIVNICE 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 683787\| LICHNOV U NOVÉHO JIČÍNA 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 688096\| LUBOJATY 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 697664\| MNIŠÍ 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 709808\| OLBRAMICE 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 717380\| PALAČOV 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 720461\| PETŘKOVICE U STARÉHO JIČÍNA 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 720500\| PETŘVALD U NOVÉHO JIČÍNA 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 724815\| POHOŘ 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 725544\| POLOUVSÍ 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 735329\| PŘÍBOR 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 604453\| RADOTÍN U BÍLOVCE 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 743828\| RYBÍ 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 748561\| SKOTNICE 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 749729\| SLATINA U BÍLOVCE 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 754854\| STAROJICKÁ LHOTA 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 755036\| STARÝ JIČÍN 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 756130\| STRANÍK 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 764116\| ŠTRAMBERK 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 766992\| TICHÁ NA MORAVĚ 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 767131\| TÍSEK 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 767786\| TOŠOVICE 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 768308\| TRNÁVKA U NOVÉHO JIČÍNA 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 780367\| VEŘOVICE 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 709158\| VESELÍ U ODER 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 638552\| VÉSKA U ODER 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 687987\| VĚTŘKOVICE U LUBINY 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 755044\| VLČNOV U STARÉHO JIČÍNA 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 783901\| VLČOVICE 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 786535\| VRCHY 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 786683\| VŘESINA U BÍLOVCE 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 749737\| VÝŠKOVICE U SLATINY 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 791261\| ZÁVIŠICE 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 792004\| ZBYSLAVICE 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 796409\| ŽENKLAVA 3804\| NOVÝ JIČÍN\| 797375\| ŽIVOTICE U NOVÉHO JIČÍNA 3805\| OLOMOUC\| 613835\| BŘEVENEC 3805\| OLOMOUC\| 626465\| KŘIVÁ 3805\| OLOMOUC\| 626473\| PLINKOUT 3806\| OPAVA\| 605875\| BOBROVNÍKY 3806\| OPAVA\| 606189\| BOHDANOVICE 3806\| OPAVA\| 606332\| BOHUČOVICE 3806\| OPAVA\| 609714\| BRATŘÍKOVICE 3806\| OPAVA\| 615552\| BUDIŠOVICE 3806\| OPAVA\| 618756\| ČAVISOV 3806\| OPAVA\| 619761\| ČERMNÁ VE SLEZSKU 3806\| OPAVA\| 624756\| DÁRKOVÍCE 3806\| OPAVA\| 639869\| DÁRKOVÍČKY 3806\| OPAVA\| 625418\| DĚHYLOV 3806\| OPAVA\| 625876\| DEŠTNÉ 3806\| OPAVA\| 627437\| DOBROSLAVICE 3806\| OPAVA\| 629545\| DOLNÍ LHOTA U OSTRAVY 3806\| OPAVA\| 630951\| DOMORADOVICE 3806\| OPAVA\| 630969\| FILIPOVICE 3806\| OPAVA\| 636223\| GRUČOVICE 3806\| OPAVA\| 637491\| HAŤ 3806\| OPAVA\| 639508\| HLUBOČEC 3806\| OPAVA\| 639711\| HLUČÍN 3806\| OPAVA\| 643297\| HORNÍ LHOTA U OSTRAVY 3806\| OPAVA\| 645036\| HOŘEJŠÍ KUNČICE 3806\| OPAVA\| 656488\| JAKARTOVICE 3806\| OPAVA\| 781134\| JELENICE 3806\| OPAVA\| 646822\| KAJL0VEC 3806\| OPAVA\| 645044\| KERHARTICE U BUDIŠOVA NAD BUĽ 3806\| OPAVA\| 670782\| KOŠETICE VE SLEZSKU 3806\| OPAVA\| 671878\| KOZMICE 3806\| OPAVA\| 675431\| KRUŽBERK 3806\| OPAVA\| 678562\| KYJOVICE VE SLEZSKU 3806\| OPAVA\| 680184\| LESNÍ ALBRECHTICE 3806\| OPAVA\| 681440\| LHOTKA U LITULTOVIC 3806\| OPAVA\| 706809\| LHOTKA U VÍTKOVA 3806\| OPAVA\| 684074\| LIPINA U OPAVY 3806\| OPAVA\| 688410\| LUDGEŘOVICE 3806\| OPAVA\| 690490\| MALÉ HERALTICE 3806\| OPAVA\| 691895\| MARKVARTOVICE 3806\| OPAVA\| 645052\| MEDLICE U BUDIŠOVA NAD BUDIŠ. 3806\| OPAVA\| 692778\| MELČ 3806\| OPAVA\| 696820\| MLADECKO 3806\| OPAVA\| 698601\| MORAVICE 3806\| OPAVA\| 706388\| NOVÉ LUBLICE 3806\| OPAVA\| 706817\| NOVÉ TĚCHANOVICE 3806\| OPAVA\| 781142\| NOVÉ VRBNO 3806\| OPAVA\| 736830\| PUSTÁ POLOM 3806\| OPAVA\| 738018\| RADKOV U VÍTKOVA 3806\| OPAVA\| 748943\| SKŘIPOV 3806\| OPAVA\| 675440\| STARÉ LUBLICE 3806\| OPAVA\| 675458\| STARÉ TĚCHANOVICE 3806\| OPAVA\| 762474\| ŠILHEŘOVICE 3806\| OPAVA\| 766780\| TĚŠKOVICE 3806\| OPAVA\| 613151\| ÚBLO 3806\| OPAVA\| 778591\| VELKÁ POLOM 3806\| OPAVA\| 781151\| VĚTŘKOVICE U VÍTKOVA 3806\| OPAVA\| 786691\| VŘESINA U OPAVY 3806\| OPAVA\| 791237\| ZÁVADA U HLUČÍNA 3807\| OSTRAVA\| 715085\| BÁRTOVICE 3807\| OSTRAVA\| 798894\| DUBINA 3807\| OSTRAVA\| 714691\| HEŘMANICE 3807\| OSTRAVA\| 646075\| HOŠŤÁLKOVICE 3307\| OSTRAVA\| 714534\| HRABOVÁ 3807\| OSTRAVA\| 714585\| HRABŮVKA 3807\| OSTRAVA\| 714917\| HRUŠOV 3807\| OSTRAVA\| 667366\| KOBLOV 3807\| OSTRAVA\| 673722\| KRÁSNÉ POLE 3807\| OSTRAVA\| 714224\| KUNČICE NAD OSTRAVICÍ 3807\| OSTRAVA\| 714241\| KUNČIČKY 3807\| OSTRAVA\| 681458\| LHOTKA U OSTRAVY 3807\| OSTRAVA\| 713830\| MARIÁNSKÉ HORY 3807\| OSTRAVA\| 715379\| MARTINOV VE SLEZSKU 3807\| OSTRAVA\| 714747\| MICHÁLKOVICE 3807\| OSTRAVA\| 713520\| MORAVSKÁ OSTRAVA 3807\| OSTRAVA\| 714941\| MUGLINOV 3807\| OSTRAVA\| 704946\| NOVÁ BĚLÁ 3807\| OSTRAVA\| 721671\| NOVÁ PLESNÁ 3807\| OSTRAVA\| 713937\| NOVÁ VES U OSTRAVY 3807\| OSTRAVA\| 720470\| PETŘKOVICE U OSTRAVY 3807\| OSTRAVA\| 725081\| POLANKA NAD ODROU 3807\| OSTRAVA\| 715174\| PORUBA 3807\| OSTRAVA\| 715221\| PORUBA-SEVER 3807\| OSTRAVA\| 733474\| PROSKOVICE 3807\| OSTRAVA\| 713767\| PŘÍVOZ 3307\| OSTRAVA\| 715301\| PUSTKOVEC 3907\| OSTRAVA\| 715018\| RADVANICE 3307\| OSTRAVA\| 714828\| SLEZSKÁ OSTRAVA 3807\| OSTRAVA\| 753661\| STARÁ BĚLÁ 3807\| OSTRAVA\| 721689\| STARÁ PLESNÁ 3807\| OSTRAVA\| 715506\| SVINOV 3807\| OSTRAVA\| 715433\| TŘEBOVICE VE SLEZSKU 3807\| OSTRAVA\| 714071\| VÍTKOVICE 3807\| OSTRAVA\| 715620\| VÝŠKOVICE U OSTRAVY 3807\| OSTRAVA\| 714305\| ZÁBŘEH NAD ODROU 3807\| OSTRAVA\| 713970\| ZÁBŘEH-HULVÁKY 3907\| OSTRAVA\| 714089\| ZÁBŘEH-VŽ 3908\| PŘEROV\| 766712\| DOLNÍ TĚŠICE 3308\| PŘEROV\| 639958\| HLUZOV 3808\| PŘEROV\| 766721\| HORNÍ TĚŠICE 3808\| PŘEROV\| 762946\| HRANICKÉ LOUČKY 3808\| PŘEROV\| 649988\| HUSTOPEČE NAD BEČVOU 3808\| PŘEROV\| 660345\| JINDŘICHOV U HRANIC 3808\| PŘEROV\| 677078\| KUNČICE 3808\| PŘEROV\| 678805\| KYŽLÍŘOV 3808\| PŘEROV\| 688304\| LUČÍCE NA MORAVĚ 3808\| PŘEROV\| 690937\| MALHOTICE 3808\| PŘEROV\| 695165\| MILOTICE NAD BEČVOU 3808\| PŘEROV\| 726451\| PADESÁT LÁNU 3808\| PŘEROV\| 718122\| PARTUTOVICE 3808\| PŘEROV\| 725536\| POLOM U HRANIC 3808\| PŘEROV\| 725901\| PORUBA NAD BEČVOU 3808\| PŘEROV\| 726460\| POTŠTÁT - MĚSTO 3808\| PŘEROV\| 733946\| PROVODOVICE 3808\| PŘEROV\| 741957\| ROUSKÉ 3808\| PŘEROV\| 757969\| STŘÍTEŽ NAD LUDINOU 3808\| PŘEROV\| 762954\| ŠPIČKY 3808\| PŘEROV\| 787086\| VŠECHOVICE 3808\| PŘEROV\| 788023\| VYSOKÁ U HUSTOPEČÍ NAD BEČVOU 3808\| PŘEROV\| 790974\| ZÁMRSKY 3809\| ŠUMPERK\| 600954\| BARTOŇOV 3809\| ŠUMPERK\| 626635\| BENKOV 3809\| ŠUMPERK\| 605816\| BLUDOV 3809\| ŠUMPERK\| 606715\| BOHUTÍN NAD MORAVOU 3809\| ŠUMPERK\| 609650\| BRATRUŠOV 3809\| ŠUMPERK\| 609935\| BRNÍČKO U ZÁBŘEHA 3809\| ŠUMPERK\| 616028\| BUKOVÍCE U VELKÝCH LOSIN 3809\| ŠUMPERK\| 616303\| BUŠÍN 3809\| ŠUMPERK\| 758213\| BUŠÍN U STUDENÉ LOUČKY 3809\| ŠUMPERK\| 626643\| DLOUHOMILOV 3809\| ŠUMPERK\| 606227\| DOLNÍ BOHDÍKOV 3809\| ŠUMPERK\| 682837\| DOLNÍ LIBINA 3809\| ŠUMPERK\| 630209\| DOLNÍ STUDÉNKY 3809\| ŠUMPERK\| 764442\| DOLNÍ TEMENICE 3809\| ŠUMPERK\| 632619\| DROZDOV 3809\| ŠUMPERK\| 703133\| FILIPOV U ZABŘEHA 3809\| ŠUMPERK\| 687065\| FILIPOVÁ 3809\| ŠUMPERK\| 637203\| HANUŠOVICE 3809\| ŠUMPERK\| 640051\| HNĚVKOV 3809\| ŠUMPERK\| 682845\| HORNÍ LIBINA 3809\| ŠUMPERK\| 764469\| HORNÍ TEMENICE 3809\| ŠUMPERK\| 743216\| HOSTÍCE 3809\| ŠUMPERK\| 646393\| HRABENOV 3809\| ŠUMPERK\| 646521\| HRABIŠÍN 3809\| ŠUMPERK\| 637211\| HYNČICE NAD MORAVOU 3809\| ŠUMPERK\| 650412\| HYNČINA 3809\| ŠUMPERK\| 654221\| CHROMEČ 3809\| ŠUMPERK\| 659118\| JESTŘEBÍ U ZÁBŘEHA 3809\| ŠUMPERK\| 659126\| JESTŘEBÍČKO 3809\| ŠUMPERK\| 662780\| KAMENNÁ 3809\| ŠUMPERK\| 665606\| KLÁŠTEREC 3809\| ŠUMPERK\| 752045\| KLEPÁČOV 3809\| ŠUMPERK\| 687081\| KOCIÁNOV 3809\| ŠUMPERK\| 668613\| KOLŠOV 3809\| ŠUMPERK\| 606243\| KOMŇÁTKA 3809\| ŠUMPERK\| 669377\| KOPŘIVNÁ 3809\| ŠUMPERK\| 669997\| KOSOV 3809\| ŠUMPERK\| 674494\| KRCHLEBY NA MORAVĚ 3809\| ŠUMPERK\| 676471\| KŘÍŽANOV U ZÁBŘEHA 3809\| ŠUMPERK\| 680214\| LESNICE 3809\| ŠUMPERK\| 703117\| LUPĚNÉ 3809\| ŠUMPERK\| 669385\| LUŽNÁ U HANUŠOVIC 3809\| ŠUMPERK\| 691909\| MARŠÍKOV 3809\| ŠUMPERK\| 695521\| MÍ ROV 3809\| ŠUMPERK\| 697010\| MLADOŇOV U OSKAVY 3809\| ŠUMPERK\| 713139\| MOSTKOV 3809\| ŠUMPERK\| 702366\| NEDVĚZÍ U ZÁBŘEHA 3809\| ŠUMPERK\| 703125\| NEMILE 3809\| ŠUMPERK\| 798193\| NEMRLOV 3809\| ŠUMPERK\| 706370\| NOVÉ LOSINY 3809\| ŠUMPERK\| 690899\| NOVÝ MALETÍN 3809\| ŠUMPERK\| 707813\| NOVÝ MALÍN 3809\| ŠUMPERK\| 682853\| OBĚDNÉ 3809\| ŠUMPERK\| 711098\| OLŠANY NAD MORAVOU 3809\| ŠUMPERK\| 609668\| OSIKOV 3809\| ŠUMPERK\| 713147\| OSKAVA 3809\| ŠUMPERK\| 660370\| PEKAŘOV 3809\| ŠUMPERK\| 719790\| PETROV NAD DESNOU 3809\| ŠUMPERK\| 721191\| PIVONÍN 3809\| ŠUMPERK\| 660388\| PLECE 3809\| ŠUMPERK\| 722910\| POBUČÍ 3809\| ŠUMPERK\| 726176\| POSTŘELMOV 3809\| ŠUMPERK\| 726184\| POSTŘELMŮVEK 3809\| ŠUMPERK\| 637220\| POTŮČNÍK 3809\| ŠUMPERK\| 798363\| PRAMENY U ŽÁROVÉ 3809\| ŠUMPERK\| 687090\| PŘEMYSLOV 3809\| ŠUMPERK\| 660396\| PUSTÉ ŽIBŘIDOVICE 3809\| ŠUMPERK\| 600962\| RADOMILOV 3809\| ŠUMPERK\| 739359\| RAPOTÍN 3809\| ŠUMPERK\| 606235\| RAŠKOV DVŮR 3809\| ŠUMPERK\| 606251\| RAŠKOV VES 3809\| ŠUMPERK\| 687103\| REJHOTICE 3809\| ŠUMPERK\| 740039\| REJCHARTICE U ŠUMPERKA 3809\| ŠUMPERK\| 742058\| ROVENSKO 3809\| ŠUMPERK\| 743224\| RUDA NAD MORAVOU 3809\| ŠUMPERK\| 745294\| ŘEPOVÁ 3809\| ŠUMPERK\| 798355\| SKLENÁ 3809\| ŠUMPERK\| 688886\| SLAVOŇOV U LUKAVICE 3809\| ŠUMPERK\| 752061\| SOBOTÍN 3809\| ŠUMPERK\| 757209\| STRUPŠÍN 3809\| ŠUMPERK\| 758779\| SUDKOV 3809\| ŠUMPERK\| 760285\| SVÉBOHOV 3809\| ŠUMPERK\| 697028\| VÁCLAVOV U OSKAVY 3809\| ŠUMPERK\| 776009\| VÁCLAVOV U ZÁBŘEHA 3809\| ŠUMPERK\| 779083\| VELKÉ LOSINY 3809\| ŠUMPERK\| 780235\| VERNÍŘOVICE U SOBOTÍNA 3809\| ŠUMPERK\| 781827\| VIKÝŘOVICE 3809\| ŠUMPERK\| 788481\| VYŠEHOŘÍ 3809\| ŠUMPERK\| 789429\| ZÁBŘEH NA MORAVĚ 3809\| ŠUMPERK\| 791652\| ZBOROV NA MORAVĚ 3809\| ŠUMPERK\| 794643\| ŽÁROVÁ 3810\| VSETÍN\| 600687\| BABICE U KELČE 3810\| VSETÍN\| 609404\| BRANKY 3810\| VSETÍN\| 744727\| HÁŽOVICE 3810\| VSETÍN\| 652776\| CHORYNĚ 3810\| VSETÍN\| 657662\| JASENICE U VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ 3810\| VSETÍN\| 664758\| KELČ NOVÉ MĚSTO 3810\| VSETÍN\| 664766\| KELČ STARÉ MĚSTO 3810\| VSETÍN\| 664898\| KLADERUBY 3810\| VSETÍN\| 668745\| KOMÁROVICE 3810\| VSETÍN\| 677353\| KUNOVICE 3810\| VSETÍN\| 680451\| LEŠNÁ 3810\| VSETÍN\| 681156\| LHOTA U CHORYNĚ 3810\| VSETÍN\| 681181\| LHOTA U KELČE 3810\| VSETÍN\| 681423\| LHOTKA NAD BEČVOU 3810\| VSETÍN\| 687022\| LOUČKA U VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ 3810\| VSETÍN\| 700312\| MŠTĚNOVICE 3810\| VSETÍN\| 703095\| NĚMETICE 3810\| VSETÍN\| 719251\| PERNÁ U VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ 3810\| VSETÍN\| 724335\| PODOLÍ U VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ 3810\| VSETÍN\| 725315\| POLICE U VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ 3810\| VSETÍN\| 736082\| PŘÍLUKY 3810\| VSETÍN\| 742937\| ROŽNOV POD RADHOŠTĚM 3810\| VSETÍN\| 744743\| TYLOVICE 3810\| VSETÍN\| 788031\| VYSOKÁ U VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ 3810\| VSETÍN\| 793787\| ZUBŘÍ 3811\| JESENÍK\| 604011\| BÍLÁ VODA U JAVORNÍKA 3811\| JESENÍK\| 604666\| BÍLÝ POTOK 3811\| JESENÍK\| 602833\| BUKOVÁ U BERNARTIC 3811\| JESENÍK\| 619922\| ČERNÁ VODA 3811\| JESENÍK\| 772721\| DOLNÍ FOŘT 3811\| JESENÍK\| 783790\| DOLNÍ LES 3811\| JESENÍK\| 748447\| DOLNÍ SKOROŠICE 3811\| JESENÍK\| 604674\| HORNÍ HOŠTICE 3811\| JESENÍK\| 748471\| HORNÍ SKOROŠICE 3811\| JESENÍK\| 798347\| HUNDORF 3811\| JESENÍK\| 657921\| JAVORNÍK - MĚSTO 3811\| JESENÍK\| 657956\| JAVORNÍK - VES 3811\| JESENÍK\| 604020\| KAMENÍČKA U BÍLÉ VODY 3811\| JESENÍK\| 667404\| KOBYLÁ 3811\| JESENÍK\| 694401\| KOLNOVICE 3811\| JESENÍK\| 694410\| MIKULOVICE U JESENÍKA 3811\| JESENÍK\| 753670\| NOVÁ ČERVENÁ VODA 3811\| JESENÍK\| 772704\| NOVÉ VILÉMOVICE 3811\| JESENÍK\| 748421\| PETROVICE U SKOROŠIC 3811\| JESENÍK\| 619949\| ROKLINY 3811\| JESENÍK\| 753688\| STARÁ ČERVENÁ VODA 3811\| JESENÍK\| 759571\| SUPÍKOVICE 3811\| JESENÍK\| 748455\| TOMÍKOVICE 3811\| JESENÍK\| 657948\| TRAVNÁ U JAVORNÍKA 3811\| JESENÍK\| 772712\| UHELNÁ 3811\| JESENÍK\| 779075\| VELKÉ KUNĚTICE 3811\| JESENÍK\| 783811\| VLČICE U JAVORNÍKA 3811\| JESENÍK\| 783820\| VOJTOVICE 3811\| JESENÍK\| 657964\| ZÁLESÍ U JAVORNÍKA 3811\| JESENÍK\| 793191\| ZLATÉ HORY V JESENÍKÁCH 3811\| JESENÍK\| 797804\| ŽULOVÁ Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 420/2000 Sb. Žádost o poskytnutí podpory (podle nařízení vlády č. 420/2000 Sb.) 1.2MB Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 420/2000 Sb. Doklady k žádosti o poskytnutí podpory a podklady pro kontrolu K žádosti o poskytnutí podpory podle tohoto nařízení se přikládají a podkladem pro kontrolu jsou: 1. a) doklad o vlastnictví zemědělského pozemku, nebo b) doklad o nájmu zemědělského pozemku, a to 1.1. jde-li o nájem na základě písemné nájemní smlouvy, přikládá se tato nájemní smlouva, 1.2. jde-li o nájem na základě ústní nájemní smlouvy, přikládá se kopie posledního daňového přiznání nebo, došlo-li ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně, dílčího daňového přiznání,1) podaného příslušnému správci daně k přiznání daně z pozemků, současně se přikládá doklad(y) o zaplacení daně z pozemků za poslední zdaňovací období, 1.3. jde-li o nájem ze zákona, přikládá se například kupní smlouva o prodeji zemědělských objektů2) uzavřená s Pozemkovým fondem ČR nebo výpis z obchodního rejstříku,3) dále kopie posledního daňového přiznání nebo, došlo-li ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně, dílčího daňového přiznání,1) podaného příslušnému správci daně k přiznání daně z pozemků, současně se přikládá doklad(y) o zaplacení daně z pozemků za poslední zdaňovací období, nebo c) doklad o jiném právním důvodu hospodaření na zemědělských pozemcích podle § 2, anebo d) seznam dokladů, který nahrazuje doklady uvedené pod písmeny a) až c). Úplnost a pravdivost seznamu dokladů musí být stvrzena v čestném prohlášení při podání žádosti o poskytnutí podpory. Seznam dokladů obsahuje: 1.1. právní titul hospodaření na zemědělských pozemcích, 1.2. název okresu, 1.3. název katastrálního územíkatastrálního území, 1.4. typ užívání pozemků v rámci daného katastrálního územíkatastrálního území, například takto: V = vlastní parcela, N1 = nájem na základě písemné nájemní smlouvy, N2 = nájem na základě ústní nájemní smlouvy, N3 = nájem ze zákona, P1 = podnájem na základě písemné podnájemní smlouvy, P2 = podnájem na základě ústní podnájemní smlouvy, P3 = podnájem ze zákona, PÚ = pozemkové úpravy, O = ostatní, 1.5. druh zemědělského pozemku (kultura) – u travních porostů na zemědělských pozemcích s výjimkou chmelnic, vinic, zahrad a ovocných sadů bez ohledu na označení druhu pozemku v katastru nemovitostínemovitostí, 1.6. žadatelem uplatněná výměra (v hektarech na čtyři desetinná místa) u daného druhu zemědělského pozemku v rámci daného katastrálního územíkatastrálního území, 2. základní mapa v měřítku 1 : 10 000 nebo podrobnější se zákresem obhospodařovaných zemědělských pozemků v rozlišení na zemědělskou půdu s ornou půdou, zemědělskou půdu s travními porosty, trvalé kultury, pozemky s rychle rostoucími dřevinami a zatravňované pozemky. Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 420/2000 Sb. Počet bodů připadajících na 1 ha v jednotlivých pásmech sucha na ostatních poškozených zemědělských pozemcích [§ 2 písm. d)] Pásmo sucha\| Počet bodů Jařiny\| Počet bodů Ozimy ---\|---\|--- „1. pásmo sucha“\| 32\| 21 „2. pásmo sucha“\| 17\| 10 „3. pásmo sucha“\| 10\| 6 Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 420/2000 Sb. Výpočet počtu bodů 1.8MB Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 420/2000 Sb. Čestné prohlášení při podání žádosti o poskytnutí podpory podle nařízení vlády č. 420/2000 Sb. 512kB 1) Například občanský zákoník, § 8 odst. 10 a 11 zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, § 22 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. 2) Například zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 344/1999 Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny a programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí. 3) Zákon č. 407/2000 Sb., o státním dluhopisovém programu na částečnou náhradu škod zemědělským subjektům postiženým suchem v roce 2000. 4) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice, ve znění pozdějších předpisů. 1) § 13a zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 15 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. § 17 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. 3) § 27 a násl. obchodního zákoníku.
Zákon č. 422/2000 Sb.	Zákon č. 422/2000 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 13. 12. 2000, datum účinnosti 13. 12. 2000, částka 119/2000 * Čl. I - Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění nálezu Ústavního soudu České a Sloven * Čl. II Aktuální znění od 13. 12. 2000 422 ZÁKON ze dne 25. října 2000, kterým se mění zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 26. listopadu 1992, vyhlášeného dne 15. prosince 1992 v částce 116/1992 Sb., a zákona č. 254/1995 Sb., se mění takto: 1. § 20 zní: „§ 20 Ustanovení § 1 až 3 se nevztahuje na občany narozené po 1. prosinci 1971. Po těchto občanech se nevyžaduje osvědčení ani čestné prohlášení podle § 4 tohoto zákona.“. 2. V § 23 se zrušují slova „a pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2000“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 424/2000 Sb.	Zákon č. 424/2000 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 279/1992 Sb., o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 13. 12. 2000, datum účinnosti 13. 12. 2000, částka 119/2000 * Čl. I - Zákon č. 279/1992 Sb., o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky, ve znění zákona č. 256/1995 Sb., se mění * Čl. II Aktuální znění od 13. 12. 2000 424 ZÁKON ze dne 25. října 2000, kterým se mění zákon č. 279/1992 Sb., o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 279/1992 Sb., o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky, ve znění zákona č. 256/1995 Sb., se mění takto: 1. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který zní: „§ 10a Ustanovení tohoto zákona se nevztahuje na občany narozené po 1. prosinci 1971.“. 2. V § 11 se zrušují slova „a pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2000“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Zeman v. r.
Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 432/2000 Sb.	Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 432/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 6/1991 Sb., o zřízení státních přírodních rezervací Borek u Velhartic, Čtyři palice, Kralický Sněžník, Rejvíz, V rašelinách a jejich ochranných pásem a o zřízení státních přírodních rezervací Bukové kopce, Holina, Fajmanovy skály a Klenky, Chynínské buky, Kokšín, Lopata, Míšovské buky, Lípa, Třímanské skály, Habrová seč, Žákova hora, Praděd, Suchý vrch a Jelení bučina, a výnos Ministerstva kultury České socialistické republiky č. j. 14.200/88-SÚOP ze dne 29. listopadu 1988 a kterou se zrušuje vyhláška Ministerstva školství a osvěty ze dne 6. listopadu 1946 č. j. B-200.716-III/1 a výnos Ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne 6. října 1975 č. j. 16 235/75 Vyhlášeno 14. 12. 2000, datum účinnosti 14. 12. 2000, částka 120/2000 * Čl. I - Vyhláška č. 6/1991 Sb., o zřízení státních přírodních rezervací Borek u Velhartic, Čtyři palice, Králický Sněžník, Rejvíz, V rašelinách a jejich ochranných pásem a o zřízení státních přírodních rezervací Bukové kopce, Holina, Fajmanovy skály a Klenky, Chyn * Čl. II - Výnos Ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne 29. listopadu 1988 č. j. 14.200/88-SÚOP o prohlášení některých území v České socialistické republice za chráněná, oznámený v částce 49/1988 Sb., se mění takto: * Čl. III - Zrušují se: * Čl. IV Aktuální znění od 14. 12. 2000 432 VYHLÁŠKA Ministerstva životního prostředí ze dne 22. listopadu 2000, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 6/1991 Sb., o zřízení státních přírodních rezervací Borek u Velhartic, Čtyři palice, Králický Sněžník, Rejvíz, V rašelinách a jejich ochranných pásem a o zřízení státních přírodních rezervací Bukové kopce, Holina, Fajmanovy skály a Klenky, Chynínské buky, Kokšín, Lopata, Míšovské buky, Lípa, Třímanské skály, Habrová seč, Žákova hora, Praděd, Suchý vrch a Jelení bučina, a výnos Ministerstva kultury České socialistické republiky č. j. 14.200/88-SÚOP ze dne 29. listopadu 1988 a kterou se zrušuje vyhláška Ministerstva školství a osvěty ze dne 6. listopadu 1946 č. j. B-200.716-III/1 a výnos Ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne 6. října 1975 č. j. 16 235/75 Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 90 odst. 11 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 161/1999 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 6/1991 Sb., o zřízení státních přírodních rezervací Borek u Velhartic, Čtyři palice, Králický Sněžník, Rejvíz, V rašelinách a jejich ochranných pásem a o zřízení státních přírodních rezervací Bukové kopce, Holina, Fajmanovy skály a Klenky, Chynínské buky, Kokšín, Lopata, Míšovské buky, Lípa, Třímanské skály, Habrová seč, Žákova hora, Praděd, Suchý vrch a Jelení bučina, se mění takto: 1. V názvu vyhlášky se zrušují slova „Fajmanovy skály a Klenky, Chynínské buky“ a slova „Míšovské buky,“. 2. V § 1 odst. 1 se zrušují slova „Fajmanovy skály a Klenky“, slova „Chynínské buky“ a slova „Míšovské buky,“. 3. V § 1 odst. 3 se zrušují písmena h), i) a l). Dosavadní písmena j) a k) se označují jako h) a i) a písmena m) až t) se označují jako j) až p). 4. Přílohy č. 8, 9 a 12 se zrušují. Dosavadní přílohy č. 10 a 11 se označují jako přílohy č. 8 a 9, přílohy č. 13 až 19 se označují jako přílohy č. 10 až 16. Čl. II Výnos Ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne 29. listopadu 1988 č. j. 14.200/88-SÚOP o prohlášení některých území v České socialistické republice za chráněná, oznámený v částce 49/1988 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 5 se zrušují slova „SPR Lipovka,“. 2. V příloze č. II se zrušuje položka „SPR „Lipovka,“ k. ú. Káraný v okrese Praha-východ; vyhláška MŠO č. B-200.716/46-III/1 ze dne 6. 11. 1946“. Čl. III Zrušují se: 1. Vyhláška Ministerstva školství a osvěty ze dne 6. listopadu 1946 č. j. B-200.716-III/1 o zřízení lesní reservace „Lipovky“ pp K. č. 869/13 k. ú. Káraný. 2. Výnos Ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne 6. října 1975 č. j. 16 235/75, o zřízení Státní přírodní rezervace „Holý kopec“, katastrální území Buchlovice, okres Uherské Hradiště, kraj Jihomoravský, oznámený v částce 28/1975 Sb. Čl. IV Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: RNDr. Kužvart v. r.
Vyhláška České národní banky č. 433/2000 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 433/2000 Sb. Vyhláška České národní banky o ukončení platnosti bankovek po 1 000 Kč vzoru 1993 a po 5 000 Kč vzoru 1993 Vyhlášeno 14. 12. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 120/2000 * § 1 - (1) Dnem 30. června 2001 se ukončuje platnost bankovek po 1 000 Kč vzoru 19931) a bankovek po 5 000 Kč vzoru 1993.2) * § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Aktuální znění od 1. 1. 2001 433 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 24. října 2000 o ukončení platnosti bankovek po 1 000 Kč vzoru 1993 a po 5 000 Kč vzoru 1993 Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. d) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) Dnem 30. června 2001 se ukončuje platnost bankovek po 1 000 Kč vzoru 19931) a bankovek po 5 000 Kč vzoru 1993.2) (2) Bankovky uvedené v odstavci 1 vyměňují v době od 1. července 2001 do 30. června 2004 všechny bankybanky3) provádějící pokladní operace, od 1. července 2004 pouze Česká národní bankaČeská národní banka. § 2 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Guvernér: doc. Ing. Tošovský v. r. 1) Vyhláška č. 112/1993 Sb., o vydání bankovek po 1 000 Kč, o ukončení platnosti bankovek po 1 000 Kčs opatřených kolkem a jejich výměně. 2) Vyhláška č. 289/1993 Sb., o vydání bankovek po 5 000 Kč. 3) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 434/2000 Sb.	Vyhláška Českého báňského úřadu č. 434/2000 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 104/1988 Sb. o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění vyhlášky č. 242/1993 Sb., a o změně některých dalších předpisů Vyhlášeno 14. 12. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 120/2000 * ČÁST PRVNÍ - Změna vyhlášky o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem * ČÁST DRUHÁ - Změna vyhlášky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí * ČÁST TŘETÍ - Změna vyhlášky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu * ČÁST ČTVRTÁ - Změna vyhlášky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2001 434 VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu ze dne 15. listopadu 2000, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění vyhlášky č. 242/1993 Sb., a o změně některých dalších předpisů Český báňský úřad stanoví podle § 30 odst. 7 a § 32 odst. 5 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., a podle § 5 odst. 4, § 9 odst. 2, § 10 odst. 8, § 11 odst. 3 a § 13 odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě: ČÁST PRVNÍ Změna vyhlášky o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem Vyhláška č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění vyhlášky č. 242/1993 Sb., se mění takto: 1. § 1 včetně poznámky pod čarou č. 1a) se zrušuje. 2. V § 3 první větě se za slovo „složek“ vkládá tečka a část věty za tečkou se zrušuje. 3. V § 4 odst. 1 se slova „v rozsahu plánu“ zrušují a za slovo „odkalištích“ se vkládají slova „a dále“. 4. § 6 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 9) a 9c) zní: „§ 6 Žádost o povolení hornické činnosti (1) Žádost o povolení hornické činnosti (dále jen „žádost“) obsahuje a) název (obchodní jméno), identifikační číslo organizace a sídlo organizace, b) druh hornické činnosti, pro kterou se žádá povolení, c) název a identifikační číslo katastrálního území,3) název a kód okresu,4) bližší označení místa činnosti, parcelní čísla pozemků dotčených plánovanou hornickou činností, d) při hornické činnosti podle § 5 písm. b) údaje o stanovení chráněného ložiskového území a dobývacího prostoru a jejich změnách, e) při hornické činnosti podle § 5 písm. c) údaje o stanovení chráněného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry, f) plánované zahájení a ukončení, popřípadě přerušení hornické činnosti, g) název (obchodní jméno) a sídlo zpracovatele plánu, popřípadě dokumentace a organizace, která bude provádět některé práce hornické činnosti pro organizaci uvedenou v písmenu a), h) názvy (obchodní jména) a adresy účastníků řízení o povolení hornické činnosti.5) (2) Organizace vyhotoví a předloží se žádostí pro a) vyhledávání a průzkum výhradního ložiska důlními díly dokumentaci podle přílohy č. 1, b) zajištění a likvidaci důlních děl při vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska důlními díly dokumentaci podle přílohy č. 2, c) otvírku, přípravu a dobývání výhradního ložiska 1. hlubinným a povrchovým způsobem plán otvírky, přípravy a dobývání podle přílohy č. 3, 2. ropy, hořlavého zemního plynu a technicky využitelného přírodního plynu plán těžební otvírky a těžby podle přílohy č. 4, 3. loužením pomocí vrtů z povrchu plán přípravy, otvírky a dobývání loužicího pole podle přílohy č. 5, d) zajištění důlních děl a lomů a likvidace hlavních důlních děl a lomů 1. při hlubinném a povrchovém způsobu dobývání plán zajištění důlních děl a lomů a likvidace hlavních důlních děl a lomů podle přílohy č. 6, 2. při těžbě ropy, hořlavého zemního plynu a technicky využitelného přírodního plynu plán zajištění a likvidace vrtů a sond podle přílohy č. 7, 3. při dobývání loužením pomocí vrtů z povrchu plán zajištění a likvidace loužicího pole podle přílohy č. 8, e) zvláštní zásahy do zemské kůry dokumentaci podle příloh č. 9 a 10, f) zajištění a likvidace starých důlních děl plán zajištění a likvidace starých důlních děl podle přílohy č. 11. (3) Organizace přiloží k žádosti a) doklady o vyřešení střetu zájmů, jestliže hornickou činností jsou ohroženy objekty a zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů,6) b) seznam výjimek, které byly pro plánovanou hornickou činnost organizaci povoleny příslušným orgánem, c) zhodnocení vlivu hornické činnosti na povrch, d) závěrečnou zprávu o výsledcích ložiskového průzkumu, nebo doklad o povolení prací v případě, že tento průzkum nebyl ukončen,9) e) výsledek hospodaření se zásobami výhradního ložiska, jde-li o povolení k zajištění důlních děl a lomů nebo likvidace hlavních důlních děl a lomů, f) stanovisko vydané podle zvláštního právního předpisu,9a) pokud podle tohoto předpisu má být zpracováno, g) vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání očekávaných důlních škod dotčených vlivem dobývání výhradního ložiska a návrh na vytvoření potřebných finančních rezerv včetně časového průběhu jejich vytváření, h) vyčíslení předpokládaných nákladů na sanaci a rekultivaci pozemků9b) dotčených vlivem dobývání výhradního ložiska a návrh na vytvoření potřebných finančních rezerv včetně časového průběhu jejich vytváření, i) výpis z obchodního rejstříku a kopii oprávnění k hornické činnosti. (4) Vyčíslení předpokládaných nákladů podle odstavce 3 písm. g) a h) a návrh na vytvoření potřebných finančních rezerv nepředkládá organizace, pokud při splnění podmínek uvedených v zákoně9c) souhrnná výše finančních prostředků na sanaci a rekultivaci a souhrnná výše finančních prostředků na vypořádání důlních škod odpovídá měrným nákladům na sanaci a rekultivaci a nákladům na důlní škody vyplývající z předpokládané výše těžby a zahrnuje hornickou činnost, o jejíž povolení se žádá. (5) Žádost se předkládá obvodnímu báňskému úřadu ve dvou vyhotoveních. 9) § 4 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona č. 543/1991 Sb. 9c) § 37a zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb.“. 5. § 8 včetně nadpisu zní: „§ 8 Rozhodnutí o povolení hornické činnosti a přípustnost změn v plánech a dokumentaci (1) Obvodní báňský úřad v řízení o povolení hornické činnosti přezkoumá a) úplnost žádosti, b) vyřešení střetů zájmů chráněných podle zvláštních právních předpisů,6) c) dodržení zásad báňské technologie při zajištění hospodárného využívání výhradního ložiska. (2) V rozhodnutí o povolení hornické činnosti obvodní báňský úřad stanoví podle potřeby podmínky hornické činnosti a rozhodne o námitkách účastníka řízení. (3) Obvodní báňský úřad zašle organizaci spolu s rozhodnutím o povolení hornické činnosti jedno ověřené vyhotovení plánu, popřípadě dokumentace. (4) Změny v plánech a dokumentaci, kterými nedojde ke zhoršení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu, nebudou dotčeny objekty a zájmy právnických a fyzických osob chráněné podle zvláštních právních předpisů nad rozsah uvedený v rozhodnutí o povolení hornické činnosti, organizace ohlásí obvodnímu báňskému úřadu. V ohlášení uvede a) název (obchodní jméno), identifikační číslo organizace a sídlo organizace, b) popis a důvody změny s jejich vyznačením v plánu a dokumentaci.“. 6. V § 10 odstavec 1 zní: „(1) Organizace ohlašuje zahájení hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem (dále jen „činnost“), jakož i její přerušení na dobu delší než 30 dnů obvodnímu báňskému úřadu.“. 7. V § 10 odst. 2 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c). 8. V § 11 odst. 1 písm. a) se za slovo „název“ vkládá čárka a slova „identifikační čísla“. 9. V § 11 odst. 1 písm. b) se za slovo „činnosti“ vkládá čárka a část věty za čárkou se zrušuje. 10. V § 11 odst. 1 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) rozhodnutí, kterým byla povolena činnost prováděná hornickým způsobem podle zvláštních právních předpisů.“. 11. § 12 se zrušuje. 12. V § 13 odst. 1 se na konci první věty tečka nahrazuje středníkem a doplňují se tato slova: „v téže lhůtě organizace ohlašuje změnu v plánech a dokumentaci podle § 8 odst. 4.“. 13. V příloze č. 2 bodě 2 se tečka na konci věty vypouští a doplňují se tato slova: „v případě, že zásoby byly zjištěny.“. 14. V příloze č. 3 bodě 1.3.2 se na konci doplňuje věta, která zní: „Na dolech ostravsko-karvinského revíru výpočet objemového průtoku množství větrů vedeného porubem, provedený na základě prognózy plynodajnosti, a to při rozvíjení porubu, provozování porubu a jeho likvidaci.“. 15. V příloze č. 6 bodě 1.3.2 se za slova „využitelnosti zásob“ vkládá čárka, slovo „a“ se zrušuje a za slovy „jiné změny“ se na konci věty vypouští tečka a doplňují slova „a konečný stav zásob.“. ČÁST DRUHÁ Změna vyhlášky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí Vyhláška č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění vyhlášky č. 477/1991 Sb., vyhlášky č. 340/1992 Sb., vyhlášky č. 3/1994 Sb., vyhlášky č. 54/1996 Sb. a vyhlášky č. 109/1998 Sb., se mění takto: § 25 až 29 se zrušují. ČÁST TŘETÍ Změna vyhlášky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu Vyhláška č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, ve znění vyhlášky č. 340/1992 Sb., vyhlášky č. 8/1994 Sb. a vyhlášky č. 236/1998 Sb., se mění takto: § 23 až 27 se zrušují. ČÁST ČTVRTÁ Změna vyhlášky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů Vyhláška č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů, ve znění vyhlášky č. 340/1992 Sb., vyhlášky č. 9/1994 Sb. a vyhlášky č. 237/1998 Sb., se mění takto: § 22 až 26 se zrušují. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Předseda: prof. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r.
Zákon č. 442/2000 Sb.	Zákon č. 442/2000 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 22. 12. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 123/2000 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o České národní bance * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 17. 8. 2013 (227/2013 Sb.) 442 ZÁKON ze dne 27. října 2000, kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o České národní bance Čl. I Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb. a zákona č. 15/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 se za slova „právnickou osobou“ vkládají slova „, která má postavení veřejnoprávního subjektu,“. 2. V § 1 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 1) zní: „(3) České národní bance jsou svěřeny kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.1) 1) Například zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon.“. 3. V § 1 odstavec 4 zní: „(4) Česká národní banka hospodaří samostatně s odbornou péčí s majetkem, který jí byl svěřen státem.“. 4. § 2 zní: „§ 2 (1) Hlavním cílem České národní banky je zabezpečovat cenovou stabilitu. Pokud tím není dotčen její hlavní cíl, Česká národní banka podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu. Česká národní banka jedná v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství. (2) V souladu se svým hlavním cílem Česká národní banka a) určuje měnovou politiku, b) vydává bankovky a mince, c) řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, pečuje o jejich plynulost a hospodárnost a podílí se na zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a efektivnosti platebních systémů a na jejich rozvoji, d) vykonává bankovní dohled nad činností bank, poboček zahraničních bank a konsolidačních celků, jejichž součástí je banka se sídlem v České republice, a pečuje o bezpečné fungování a účelný rozvoj bankovního systému v České republice, e) provádí další činnosti podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů.1) (3) Česká národní banka při plnění svých úkolů spolupracuje s ústředními bankami jiných zemí, orgány dohledu nad bankami a finančními trhy jiných zemí a s mezinárodními finančními organizacemi a mezinárodními organizacemi zabývajícími se dohledem nad bankami a finančními trhy.“. 5. V § 3 odstavec 1 zní: „(1) Česká národní banka je povinna podávat Poslanecké sněmovně nejméně dvakrát ročně k projednání zprávu o měnovém vývoji. Usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna, Česká národní banka předloží nejpozději do 30 dnů mimořádnou zprávu o měnovém vývoji. V usnesení Poslanecké sněmovny musí být uvedeno, co má mimořádná zpráva obsahovat.“. 6. V § 3 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2, 3 a 4, které včetně poznámky pod čarou č. 1a) znějí: „(2) Zprávu o měnovém vývoji předkládá Poslanecké sněmovně guvernér České národní banky, který je v tomto případě oprávněn účastnit se schůze Poslanecké sněmovny a musí mu být uděleno slovo.1a) (3) Poslanecká sněmovna zprávu o měnovém vývoji vezme na vědomí nebo si vyžádá její doplnění. (4) Vyžádá-li si sněmovna doplnění zprávy, je Česká národní banka povinna do 6 týdnů předložit zprávu doplněnou podle požadavku Poslanecké sněmovny. 1a) § 52 odst. 2 zákona č. 90/1990 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 5 až 8. 7. V § 5 odst. 2 písmeno b) zní: „b) schvaluje rozpočet pro činnosti vykonávané při zabezpečování hlavního cíle České národní banky a sestavuje návrh provozního a investičního rozpočtu,“. 8. V § 5 odst. 2 písmeno e) zní: „e) vykonává práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů vůči zaměstnancům České národní banky. Těmito úkony může pověřit jiné osoby z řad zaměstnanců,“. 9. V § 5 odst. 2 se písmeno f) zrušuje. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno f). 10. § 6 zní: „§ 6 (1) Bankovní rada je sedmičlenná. Jejími členy jsou guvernér České národní banky, 2 viceguvernéři České národní banky a další 4 členové bankovní rady České národní banky. (2) Guvernéra, viceguvernéry a ostatní členy jmenuje a odvolává prezident republiky. (3) Guvernéra, viceguvernéry a ostatní členy bankovní rady navrhuje vláda. (4) Nikdo nesmí zastávat funkci člena bankovní rady více než dvakrát. (5) Členové bankovní rady jsou jmenováni na dobu 6 roků. (6) S členstvím v bankovní radě je neslučitelná funkce poslance zákonodárného sboru, člena vlády a členství v řídících, dozorčích a kontrolních orgánech jiných bank a podnikatelských subjektů a výkon samostatně výdělečné činnosti. (7) Členem bankovní rady může být jmenován občan České republiky, který a) je plně způsobilý k právním úkonům, b) má ukončené vysokoškolské vzdělání, c) je bezúhonný a splňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem, d) je v měnových a bankovních záležitostech uznávanou a zkušenou osobností. (8) Bezúhonnou se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin. (9) Členové bankovní rady jsou zaměstnanci České národní banky. (10) Členové bankovní rady nesmějí zastávat jinou placenou funkci ani vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činností vědecké, literární, publicistické, umělecké a pedagogické. Při těchto činnostech a při nevýdělečných činnostech jsou členové povinni dbát, aby nedocházelo ke střetu zájmů nebo využití informací získaných při výkonu funkce člena bankovní rady. Ustanovení § 2 odst. 3 tímto není dotčeno. (11) Výkon funkce člena bankovní rady končí a) uplynutím jeho funkčního období, b) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemného odvolání z funkce nebo písemně učiněného vzdání se funkce a nebo pozdějším dnem uvedeným v doručeném odvolání nebo vzdání se funkce. (12) Prezident republiky odvolá člena bankovní rady a) při porušení odstavce 6 nebo odstavce 7 písm. c), b) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jímž byla způsobilost k právním úkonům omezena. (13) Prezident republiky může odvolat člena bankovní rady, nevykonává-li funkci po dobu delší než 6 měsíců.“. 11. V nadpisu části třetí se na konci doplňují slova „A DALŠÍM ORGÁNŮM“. 12. § 9 zní: „§ 9 (1) Česká národní banka a bankovní rada je při plnění svých úkolů nezávislá na pokynech vlády, prezidenta republiky, Parlamentu, jiných správních úřadů či orgánů územní samosprávy. (2) Záležitosti týkající se kursového režimu a stanovení inflačního cíle Česká národní banka konzultuje s vládou a na její vyžádání jí předkládá o těchto záležitostech zprávy.“. 13. § 11 zní: „§ 11 (1) Ministr financí nebo jiný pověřený člen vlády je oprávněn zúčastnit se s hlasem poradním zasedání bankovní rady a může jí předkládat návrhy k projednání. (2) Guvernér České národní banky nebo jím určený viceguvernér je oprávněn zúčastnit se s hlasem poradním schůze vlády.“. 14. V úvodní části § 22 se slova „právním předpisem“ nahrazují slovem „vyhláškami“. 15. V § 23 se odstavce 2 a 3 včetně poznámky pod čarou č. 2) zrušují a zároveň se ruší označení odstavce 1. 16. § 24 zní: „§ 24 Česká národní banka stanoví a) opatřením vyhlášeným ve Věstníku České národní banky pravidla obezřetného podnikání bank, b) vyhláškou pravidla obezřetného podnikání dalších osob na peněžním trhu a podmínky, za kterých lze obchodovat na peněžním trhu.“. 17. V § 25 odst. 1 se za závorkou čárka nahrazuje tečkou a slova „které se zpravidla neúročí.“ se zrušují. 18. V § 25 odst. 2 se za slovem „bankám“ čárka nahrazuje tečkou a slova „s výjimkou případů uvedených v odstavci 3.“ se zrušují. 19. V § 25 se odstavec 3 zrušuje. 20. V § 26 odst. 1 se slova „až trojnásobku“ nahrazují slovem „dvojnásobku“. 21. V § 29 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Při poskytnutí tohoto úvěru Česká národní banka požaduje odpovídající zajištění.“. 22. § 30 zní: „§ 30 (1) Česká národní banka vede účty podle zákona o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů. (2) Česká národní banka nesmí poskytovat návratné finanční prostředky ani jinou finanční podporu České republice ani jejím orgánům, územním samosprávným celkům, veřejnoprávním subjektům a právnickým osobám pod kontrolou státu, územního samosprávného celku nebo veřejnoprávního subjektu, s výjimkou bank, a to ani nákupem dluhopisů od těchto subjektů, jsou-li tyto subjekty jejich emitenty. Stejně tak s těmito subjekty nesmí provádět obchody, v důsledku kterých by mohly vzniknout pohledávky České národní banky vůči těmto subjektům.“. 23. § 32 zní: „§ 32 Česká národní banka může k usměrnění peněžního trhu kupovat a prodávat cenné papíry, pokud tento zákon nestanoví jinak.“. 24. V § 34 odst. 1 se za slova „Česká národní banka může“ vkládají slova „, za podmínek obvyklých v bankovním sektoru“. 25. V § 34 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Seznam těchto právnických osob zveřejňuje Česká národní banka v roční zprávě o výsledku hospodaření.“. 26. V § 35 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) po dohodě s vládou stanovuje inflační cíl a režim kursu české měny k cizím měnám,“. Dosavadní písmena a) až c) se označují jako písmena b) až d). 27. V § 36 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d). 28. V § 36 písmeno b) zní: „b) stanoví vyhláškou podmínky pro obchod se zlatem a ostatními devizovými hodnotami a podmínky pro výkon směnárenské činnosti prováděný bankami a jinými osobami podle zvláštního právního předpisu,5)“. 29. V § 38 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Česká národní banka je oprávněna provozovat systémy pro mezibankovní platební styk.“. Dosavadní text se označuje jako odstavec 2. 30. V § 38 odst. 2 se slova „právním předpisem“ nahrazují slovem „vyhláškou“. 31. V § 41 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 8) a 9) zní: „(2) Česká národní banka vyžaduje k zabezpečení svých úkolů potřebné informace a podklady od a) bank a poboček zahraničních bank, b) jiných osob, které jsou finančními institucemi8) nebo v nichž má banka kvalifikovanou účast9) anebo které disponují informacemi potřebnými pro sestavení platební bilance České republiky. 8) § 17a odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění zákona č. 16/1998 Sb. 9) § 17a odst. 4 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění zákona č. 16/1998 Sb.“. 32. V § 41 se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí: „(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou okruh jiných osob uvedených v odstavci 2 písm. b) a obsah, formu, termíny a způsob předkládání od nich vyžadovaných informací a podkladů. Česká národní banka stanoví opatřením vyhlášeným ve Věstníku České národní banky obsah, formu, termíny a způsob předkládání informací a podkladů vyžadovaných od bank a poboček zahraničních bank a závaznou metodiku k sestavování a organizační a komunikační podmínky pro předávání veškerých informací a podkladů. (4) Pokud předložené informace a podklady neodpovídají stanoveným pravidlům podle odstavce 3 nebo pokud vzniknou důvodné pochybnosti o jejich správnosti nebo úplnosti, je Česká národní banka oprávněna vyžádat si odpovídající upřesnění nebo vysvětlení. Jestliže banka, pobočka zahraniční banky nebo jiná osoba uvedená v odstavci 2 písm. b) požadované informace a podklady nepředloží nebo tyto informace a podklady jsou opakovaně neúplné nebo nesprávné, postupuje Česká národní banka podle zvláštního právního předpisu4) vůči bankám a pobočkám zahraničních bank a vůči jiným osobám zahrnutým do konsolidačního celku v případě, jde-li o povinnost těchto osob poskytovat informace pro účely bankovního dohledu na konsolidovaném základě vůči jiným osobám podle § 46. (5) Česká národní banka stanoví vyhláškou podmínky pro označování účelu úhrad potřebných pro sestavování platební bilance České republiky.“. 33. Název části deváté zní: „DOHLED“. 34. § 44 včetně poznámky pod čarou č. 9a) zní: „§ 44 (1) Česká národní banka vykonává dohled nad a) činností bank, poboček zahraničních bank a konsolidačních celků, jejichž součástí je banka se sídlem v České republice, a nad bezpečným fungováním bankovního systému (bankovní dohled) podle § 2 odst. 2 písm. d), b) činností jiných osob než bank, které mají povolení podle zvláštních právních předpisů,5) c) bezpečným, spolehlivým a efektivním fungováním platebních systémů. (2) Dohled zahrnuje a) posuzování žádostí o udělení licencí a povolení podle zvláštních právních předpisů,9a) b) dohled nad dodržováním podmínek stanovených udělenými licencemi a povoleními, c) kontrolu dodržování zákonů, jestliže je k této kontrole Česká národní banka tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy1) zmocněna, a kontrolu dodržování vyhlášek a opatření vydaných Českou národní bankou, d) ukládání opatření k nápravě a pokut při zjištění nedostatků podle tohoto zákona nebo podle zvláštního právního předpisu.4) 9a) Například zákon č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1995 Sb., zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 35. V § 45 se slovo „bankovního“ zrušuje. 36. V § 46 odst. 3 písmeno b) zní: „b) osobám, které porušily povinnosti vyplývající z § 41 odst. 2 až 4,“. 37. § 47 zní: „§ 47 (1) Rozpočet, který se týká činností vykonávaných při zabezpečování hlavního cíle České národní banky, schvaluje bankovní rada. (2) V části provozních a investičních výdajů hospodaří Česká národní banka podle rozpočtu schváleného Poslaneckou sněmovnou. Návrh tohoto rozpočtu sestavuje bankovní rada České národní banky a předkládá jej předsedovi Poslanecké sněmovny nejpozději 3 měsíce před začátkem rozpočtového roku. (3) Odmítne-li Poslanecká sněmovna návrh rozpočtu České národní banky, je bankovní rada povinna do 6 týdnů předložit návrh doplněný a zpřesněný podle požadavku Poslanecké sněmovny. (4) Není-li Poslaneckou sněmovnou vysloven souhlas s rozpočtem České národní banky na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření v době od prvního dne rozpočtového roku do dne schválení rozpočtu na tento rozpočtový rok objemem příjmů a výdajů rozpočtu České národní banky schváleného pro předchozí rozpočtový rok. (5) Česká národní banka ze svých výnosů hradí nezbytné náklady na svoji činnost. Vytvořený zisk používá k doplňování rezervního fondu a dalších fondů vytvářených ze zisku a k ostatnímu použití v rozpočtované výši. Zbývající zisk odvádí do státního rozpočtu. (6) Roční zprávu o výsledku svého hospodaření Česká národní banka předkládá nejpozději do 3 měsíců po skončení kalendářního roku k projednání Poslanecké sněmovně. (7) Poslanecká sněmovna může zprávu o výsledku hospodaření České národní banky a) schválit, b) vzít na vědomí, nebo c) odmítnout. (8) Odmítne-li Poslanecká sněmovna zprávu o výsledku hospodaření České národní banky, je Česká národní banka povinna do 6 týdnů předložit zprávu zpřesněnou a doplněnou podle požadavků Poslanecké sněmovny.“. 38. V § 48 odstavce 1 a 2 včetně poznámky pod čarou č. 12a) znějí: „(1) Česká národní banka vede účetnictví podle zvláštního právního předpisu.12a) (2) Účetní závěrka České národní banky je ověřována jedním nebo více auditory, kteří jsou určeni po dohodě bankovní rady s ministrem financí. 12a) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.“. 39. V § 48 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Jakmile je účetní uzávěrka schválena a ověřena auditory, bankovní rada ji předá Poslanecké sněmovně a zveřejní.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 40. Za § 49 se vkládá nový § 49a, který včetně poznámek pod čarou č. 24) a 25) zní: „§ 49a Platy, požitky a náhrady (1) Guvernér České národní banky má nárok na plat, další plat, náhradu výdajů, naturální plnění a odchodné jako předseda vlády podle zvláštního právního předpisu. (2) Viceguvernér České národní banky má nárok na plat, další plat, náhradu výdajů, naturální plnění a odchodné jako místopředseda vlády podle zvláštního právního předpisu. (3) Ostatní členové bankovní rady České národní banky mají nárok na plat, další plat, náhradu výdajů, naturální plnění a odchodné jako ministr vlády podle zvláštního právního předpisu.24) (4) Platové poměry ostatních zaměstnanců České národní banky stanoví bankovní rada s přihlédnutím k platovým poměrům zaměstnanců orgánů státní správy,25) je-li vykonávána činnost vzájemně srovnatelná. 24) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů. 25) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu Čl. III Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 58/1995 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., zákona č. 296/1995 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 1c) zní: „(3) Úřad vykonává kontrolu hospodaření České národní banky, nejedná-li se o činnosti vykonávané při zabezpečování hlavního cíle České národní banky stanoveného zvláštním právním předpisem.1c) 1c) § 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.“. 2. V § 30 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Schválený kontrolní závěr neprodleně zasílá prezident Úřadu také České národní bance, je-li kontrolovanou osobou.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001 s výjimkou čl. II, který nabývá účinnosti ke dni vstupu České republiky do Evropské unie. Klaus v. r. Zeman v. r.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 449/2000 Sb.	Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 449/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 22. 12. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 124/2000 * Čl. I - Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění vyhlášky č. 55/2000 Sb. a vyhlášky č. 135/2000 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 2001 449 VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví ze dne 7. prosince 2000, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 17 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů: Čl. I Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění vyhlášky č. 55/2000 Sb. a vyhlášky č. 135/2000 Sb., se mění takto: 1. V příloze k vyhlášce č. 134/1998 Sb. Kapitola 2 Obecná pravidla pro vykazování výkonů části 6 Nositelé výkonů se poslední věta zrušuje. 2. V Kapitole 205 - tuberkulóza a respirační nemoci položka 25213 zní: „25213 SPIROMETRIE (OBVYKLE METODOU PRŮTOK - OBJEM) Měření minimálně FVC, FEV1, MEF 25 - 75, FEV%, event. MEF 25, 50, 75. Při hospitalizaci lze vykázat 1krát za den. Nelze kombinovat s ošetřovacími dny intenzívní péče. Omezení frekvencí: 1/1 týden, 3/1 týden při bronchodilatačních testech, 6/1 týden při bronchoprovokačních testech. Kategorie: P - hrazen plně OM: N - bez omezení čas výkonu: 30 body: 61 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- A2 \| 5 \| 10 ZUM: ne ZULP: ne“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Ministr: prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r.
Zákon č. 458/2000 Sb.	Zákon č. 458/2000 Sb. Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) Vyhlášeno 29. 12. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 131/2000 * ČÁST PRVNÍ - PODMÍNKY PODNIKÁNÍ A VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V ENERGETICKÝCH ODVĚTVÍCH (§ 1 — § 99) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (§ 100 — § 100) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna živnostenského zákona (§ 102 — § 102) * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 104 — § 104) k zákonu č. 458/2000 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2025 (427/2023 Sb., 265/2024 Sb.) 458 ZÁKON ze dne 28. listopadu 2000 o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PODMÍNKY PODNIKÁNÍ A VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V ENERGETICKÝCH ODVĚTVÍCH HLAVA I OBECNÁ ČÁST § 1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1a) podmínky podnikání a výkon státní správy v energetických odvětvích, kterými jsou elektroenergetika, plynárenství a teplárenství, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené. § 2 Vymezení pojmů (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) vymezeným územímvymezeným územím území, na němž držitel licence na distribuci elektřiny, distribuci plynuplynu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie vykonává licencovanou činnost, b) kontroloukontrolou možnost vykonávat na základě právních nebo faktických skutečností rozhodující vliv na činnost jiné osoby, zejména na základě 1. vlastnického práva nebo práva užívání k obchodnímu závoduobchodnímu závodu kontrolované osoby anebo jeho části, nebo 2. práva anebo jiné právní skutečnosti, které poskytují rozhodující vliv na složení, hlasování a rozhodování orgánů kontrolované osoby, c) certifikací řízenícertifikací řízení, v němž se zjišťuje, zda provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nebo osoba, která hodlá provozovat přenosovou nebo přepravní soustavupřepravní soustavu, splňuje podmínky nezávislosti provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy podle tohoto zákona a zda získání nebo výkon kontrolykontroly ze strany osoby nebo osob, které mají sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo podnikatelské činnosti ve státě, který není členským státem Evropské unie (dále jen „osoba z třetí země“), nad provozovatelem přenosové nebo přepravní soustavypřepravní soustavy neohrozí bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynuplynu v České republice a Evropské unii, d) chráněnou informacíchráněnou informací informace v jakékoliv podobě, která má charakter obchodního tajemství nebo jiná zákonem chráněná informace nebo informace charakteru obchodního, technického nebo finančního získaná při výkonu činnosti držitele licence, která není veřejně dostupná, e) podnikem ve skupině podnik, který má právo kontrolykontroly nad jiným podnikem nebo který je kontrolován jiným podnikem, f) energeticky strategickým celkem prvek nebo systém prvků kritické infrastruktury v odvětví energetika57) v oblasti elektřiny, zemního plynuplynu nebo centrálního zásobování teplem, g) účinnou mírou kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem 1. možnost subjektu nakládat s vlastnickými či spoluvlastnickými právy k energeticky strategickému celku, 2. možnost subjektu nakládat s vlastnickými či spoluvlastnickými právy k takové části energeticky strategického celku, bez které by tento celek nebyl způsobilý plnit svoji funkci, popřípadě by se bez této části tato způsobilost energeticky strategického celku zhoršila, 3. možnost vykonávat dispoziční práva k energeticky strategickému celku, nebo 4. jiný způsob vlivu na energeticky strategický celek nebo jiná práva k němu, jejichž důsledkem je schopnost subjektu získat přístup k informacím, systémům nebo technologiím souvisejícím s energeticky strategickým celkem, které jsou důležité z hlediska energetické bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku v souvislosti s energeticky strategickým celkem, h) účinnou mírou kontrolykontroly nad společností s účinnou mírou kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem 1. možnost subjektu přímo či nepřímo nakládat nejméně s 10% podílem na hlasovacích právech nebo s vkladem nejméně 10 % základního kapitálu nebo možnost uplatnit tomu odpovídající vliv ve společnosti s účinnou mírou kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem; do tohoto podílu nebo vkladu se započítávají rovněž podíly nebo vklady osob, které jsou s tímto subjektem podrobeny jednotnému řízení, a podíly osob, které s tímto subjektem jednají ve shodě, 2. členství subjektu nebo osoby jemu blízké v orgánu společnosti s účinnou mírou kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem, nebo 3. jiný způsob vlivu na společnosti s účinnou mírou kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem, jehož důsledkem je schopnost subjektu získat přístup k informacím, systémům nebo technologiím souvisejícím s energeticky strategickým celkem, které jsou důležité z hlediska ochrany energetické bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku v souvislosti s energeticky strategickým celkem, i) vlivem nad energeticky strategickým celkem 1. účinná míra kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem, nebo 2. účinná míra kontrolykontroly nad společností s účinnou mírou kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem, j) dynamickým určením ceny způsob určení ceny za dodávku elektřiny nebo plynuplynu tak, že se v průběhu doby trvání závazku ze smlouvy mění v závislosti na změnách cen elektřiny nebo plynuplynu na krátkodobých trzích s elektřinou nebo plynemplynem v časových intervalech, které odpovídají nejméně obchodní periodě vypořádání obchodů na těchto trzích. (2) Dále se pro účely tohoto zákona rozumí a) v elektroenergetice 1. distribuční soustavoudistribuční soustavou vzájemně propojený soubor vedení a zařízení o napětí 110 kV, s výjimkou vybraných vedení a zařízení o napětí 110 kV, která jsou součástí přenosové soustavypřenosové soustavy, a vedení a zařízení o napětí 0,4/0,23 kV, 1,5 kV, 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV, 25 kV nebo 35 kV provozovaný držitelem licence na distribuci elektřiny a sloužící k zajištění distribuce elektřiny na vymezeném územívymezeném území České republiky, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky včetně elektrických přípojekelektrických přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy; distribuční soustavadistribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu, 2. elektrickou přípojkouelektrickou přípojkou zařízení, které začíná odbočením od spínacích prvků nebo přípojnic v elektrické stanicielektrické stanici a mimo ní odbočením od vedení přenosové nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, a je určeno k připojení odběrného elektrického zařízení, 3. elektrickou stanicíelektrickou stanicí soubor staveb a zařízení elektrizační soustavyelektrizační soustavy, který umožňuje transformaci, kompenzaci, přeměnu nebo přenos a distribuci elektřiny, včetně prostředků nezbytných pro zajištění jejich provozu, 4. elektrizační soustavouelektrizační soustavou vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přenos, transformaci a distribuci elektřiny, včetně elektrických přípojekelektrických přípojek, přímých vedenípřímých vedení, a systémy měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, a to na území České republiky, 5. měřicím zařízenímměřicím zařízením veškerá zařízení pro měření, přenos a zpracování naměřených hodnot, 6. odběrným místemodběrným místem místo, které je připojeno k přenosové nebo k distribuční soustavědistribuční soustavě a kde je instalováno odběrné elektrické zařízení jednoho zákazníkazákazníka, v němž dochází ke spotřebě elektřiny, včetně měřicích transformátorů, do něhož se uskutečňuje dodávka elektřiny, 7. odchylkouodchylkou součet rozdílů skutečných a sjednaných dodávek nebo odběrů elektřiny v daném časovém úseku, 8. podpůrnými službamipodpůrnými službami činnosti fyzických či právnických osob, jejichž zařízení jsou připojena k elektrizační soustavěelektrizační soustavě, které jsou určeny k zajištění systémových služebsystémových služeb, a po jejichž aktivaci zpravidla dochází k dodávce regulační energieregulační energie, 9. přímým vedenímpřímým vedením vedení elektřiny spojující výrobnu elektřinyvýrobnu elektřiny, která není připojena k přenosové soustavěpřenosové soustavě nebo k distribuční soustavědistribuční soustavě, a místo odběru elektřiny, které není elektricky propojeno s přenosovou soustavoupřenosovou soustavou nebo s distribuční soustavoudistribuční soustavou, nebo elektrické vedení zabezpečující přímé zásobování vlastních provozoven výrobce elektřiny, jeho ovládaných společností nebo zákazníkůzákazníků, a není vlastněno provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy ani provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy, 10. přenosovou soustavoupřenosovou soustavou vzájemně propojený soubor vedení a zařízení 400 kV, 220 kV a vybraných vedení a zařízení 110 kV, uvedených v příloze Pravidel provozování přenosové soustavypřenosové soustavy, sloužící pro zajištění přenosu elektřiny pro celé území České republiky a propojení s elektrizačními soustavamielektrizačními soustavami sousedních států, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky; přenosová soustavapřenosová soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu, 11. regulační energiíregulační energií elektřina zajišťovaná aktivací podpůrných služebpodpůrných služeb nebo na vyrovnávacím trhu s regulační energiívyrovnávacím trhu s regulační energií nebo elektřina obstaraná provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy v zahraničí, 12. subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování fyzická nebo právnická osoba, pro kterou operátor trhu na základě smlouvy o zúčtování odchylekodchylek provádí vyhodnocení, zúčtování a vypořádání odchylekodchylek, 13. systémovými službamisystémovými službami činnosti provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy pro zajištění spolehlivého provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy s ohledem na provoz v rámci propojených elektrizačních soustavelektrizačních soustav, 14. typovým diagramemtypovým diagramem diagram charakterizující roční průběh spotřeby elektřiny u zákazníkazákazníka, který se používá pro vyhodnocování odchylekodchylek, 15. vertikálně integrovaným podnikatelem držitel licencí nebo skupina držitelů licencí na přenos elektřiny, distribuci elektřiny, obchod s elektřinou nebo výrobu elektřiny, nad kterými je tatáž osoba oprávněna nebo jsou tytéž osoby oprávněny, a to přímo nebo nepřímo, vykonávat kontrolukontrolu, a z nichž alespoň 1 držitel licence vykonává činnost přenosu elektřiny nebo distribuce elektřiny a alespoň 1 držitel licence vykonává činnost výroby elektřiny nebo obchodu s elektřinou, 16. vyrovnávacím trhem s regulační energiívyrovnávacím trhem s regulační energií trh s regulační energiíregulační energií vypořádaný a organizovaný operátorem trhu v součinnosti s provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy, 17. zákazníkemzákazníkem osoba, která nakupuje elektřinu pro své vlastní konečné užití v odběrném místěodběrném místě, 18. výrobnou elektřinyvýrobnou elektřiny energetické zařízení pro přeměnu různých forem energie na elektřinu, zahrnující všechna nezbytná zařízení; výrobna elektřinyvýrobna elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více, s možností poskytovat podpůrné službypodpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy, výrobna elektřinyvýrobna elektřiny z obnovitelných zdrojů energie o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 1 MW a více a nízkouhlíková výrobna elektřinyvýrobna elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 1 MW a více je zřizována a provozována ve veřejném zájmu, 19. související službou v elektroenergeticesouvisející službou v elektroenergetice služba přenosové soustavyslužba přenosové soustavy nebo služba distribuční soustavyslužba distribuční soustavy, 20. službou přenosové soustavyslužbou přenosové soustavy zajišťování přenosu elektřiny, systémových služebsystémových služeb a služeb souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu přenosové soustavypřenosové soustavy, 21. službou distribuční soustavyslužbou distribuční soustavy zajišťování distribuce elektřiny a služeb souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavydistribuční soustavy, 22. místem připojení místo v přenosové soustavěpřenosové soustavě nebo v distribuční soustavědistribuční soustavě, ve kterém je připojeno odběrné místoodběrné místo, výrobna elektřinyvýrobna elektřiny nebo distribuční soustavadistribuční soustava, a to přímo, prostřednictvím elektrické přípojkyelektrické přípojky, společné domovní instalace nebo prostřednictvím elektrické přípojkyelektrické přípojky a společné domovní instalace, 23. předávacím místempředávacím místem místo předání a převzetí elektřiny mezi přenosovou soustavoupřenosovou soustavou nebo distribuční soustavoudistribuční soustavou a odběrným místemodběrným místem, výrobnou elektřinyvýrobnou elektřiny nebo distribuční soustavoudistribuční soustavou prostřednictvím jednoho nebo více míst připojení na jedné napěťové hladině jednoho provozovatele soustavy nebo místo předání a převzetí elektřiny mezi přenosovou soustavoupřenosovou soustavou a zahraniční přenosovou soustavoupřenosovou soustavou, přičemž za samostatné předávací místopředávací místo se považuje jedno nebo více míst připojení záložního napájení na jedné napěťové hladině, jednoho provozovatele soustavy, 24. regionální distribuční soustavouregionální distribuční soustavou distribuční soustavadistribuční soustava, která je přímo připojena na přenosovou soustavupřenosovou soustavu, b) v plynárenství 1. distribuční soustavoudistribuční soustavou vzájemně propojený soubor vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodůplynovodů, plynovodních přípojekplynovodních přípojek a těžebních plynovodůtěžebních plynovodů ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy a souvisejících technologických objektůobjektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi a na kterém zajišťuje distribuci plynuplynu držitel licence na distribuci plynuplynu; distribuční soustavadistribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu, 2. hlavním uzávěrem plynuhlavním uzávěrem plynu uzavírací armatura odběrného plynového zařízeníodběrného plynového zařízení, která odděluje odběrné plynové zařízeníodběrné plynové zařízení od plynovodní přípojkyplynovodní přípojky, 3. měřicím zařízenímměřicím zařízením veškerá zařízení pro měření, přenos a zpracování naměřených hodnot, 4. odběrným místemodběrným místem místo, kde je instalováno odběrné plynové zařízeníodběrné plynové zařízení jednoho zákazníkazákazníka, do něhož se uskutečňuje dodávka plynuplynu měřená měřicím zařízenímměřicím zařízením, 5. odběrným plynovým zařízenímodběrným plynovým zařízením veškerá zařízení počínaje hlavním uzávěrem plynuhlavním uzávěrem plynu včetně zařízení pro konečné využití plynuplynu; není jím měřicí zařízeníměřicí zařízení, 6. odchylkouodchylkou rozdíl skutečných a sjednaných dodávek, odběrů plynuplynu za daný celý obchodní den, 7. plynárenskou soustavouplynárenskou soustavou vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladnění plynuplynu, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, které slouží k provozování těchto zařízení, 8. plynárenským zařízenímplynárenským zařízením zařízení výrobny plynuvýrobny plynu, přepravní soustavypřepravní soustavy, distribuční soustavydistribuční soustavy, zásobníku plynuzásobníku plynu, těžebního plynovodutěžebního plynovodu a přímého plynovodupřímého plynovodu, 9. plynemplynem zemní plynplyn, biometan, syntetický metan, vodík, směsi těchto plynůplynů, a případně další druhy plynůplynů, jestliže nejsou používány pro pohon motorových vozidel a pro jejich přepravu, distribuci nebo uskladnění jsou využívána zařízení plynárenské soustavyplynárenské soustavy, 10. plynovodem zařízení k potrubní dopravě plynuplynu přepravní, distribuční soustavoudistribuční soustavou a přímé a těžební plynovodytěžební plynovody, 11. plynovodní přípojkouplynovodní přípojkou zařízení začínající odbočením z plynovoduplynovodu distribuční soustavydistribuční soustavy a ukončené před hlavním uzávěrem plynuhlavním uzávěrem plynu; toto zařízení slouží k připojení odběrného plynového zařízeníodběrného plynového zařízení, 12. plynovým zařízenímplynovým zařízením plynárenská zařízeníplynárenská zařízení, plynovodní přípojkyplynovodní přípojky, které nejsou ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, odběrná plynová zařízeníodběrná plynová zařízení, zásobníky zkapalněných plynůplynů, plynojemy, plnírny, zkapalňovací a odpařovací stanice, 13. zásobníkem plynuzásobníkem plynu podzemní, nadzemní plynové zařízeníplynové zařízení, včetně souvisejících technologických objektůobjektů a systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, sloužící k uskladňování zemního plynuplynu v plynné, kapalné formě přímo propojené s plynárenskou soustavouplynárenskou soustavou České republiky, se zahraniční plynárenskou soustavouplynárenskou soustavou; zásobník plynuzásobník plynu je zřizován a provozován ve veřejném zájmu, 14. přepravní soustavoupřepravní soustavou vzájemně propojený soubor vysokotlakých plynovodůplynovodů a kompresních stanic a souvisejících technologických objektůobjektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, propojený s plynárenskými soustavamiplynárenskými soustavami v zahraničí, na kterém zajišťuje přepravu plynuplynu držitel licence na přepravu plynuplynu; přepravní soustavapřepravní soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu, 15. přímým plynovodem plynovod, který není součástí přepravní soustavypřepravní soustavy, distribuční soustavydistribuční soustavy a který je dodatečně zřízený pro dodávku plynuplynu zákazníkovizákazníkovi, a slouží pouze pro vlastní potřebu zákazníkazákazníka, 16. rozhodujícím zdrojem plynuplynu stát, na jehož území se vytěžilo více jak 50 % celkové roční spotřeby plynuplynu v České republice, 17. společným odběrným plynovým zařízenímspolečným odběrným plynovým zařízením odběrné plynové zařízeníodběrné plynové zařízení v nemovitosti vlastníka, jehož prostřednictvím je plynplyn dodáván zákazníkůmzákazníkům v této nemovitosti, 18. subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování fyzická, právnická osoba, pro kterou operátor trhu na základě smlouvy o zúčtování odchylekodchylek provádí vyhodnocení, zúčtování a vypořádání odchylekodchylek, 19. technickým pravidlemtechnickým pravidlem pravidlo vyjadřující stav technického poznání a techniky v odvětví plynárenství, 20. těžebním plynovodemtěžebním plynovodem plynovod připojující výrobnu plynuvýrobnu plynu k přepravní soustavěpřepravní soustavě, distribuční soustavědistribuční soustavě, jinému těžebnímu plynovodutěžebnímu plynovodu; těžební plynovodtěžební plynovod je zřizován a provozován ve veřejném zájmu, 21. tlakovou úrovní maximální provozní tlak pro plynová zařízeníplynová zařízení uvedený v technických normách, technických pravidlechtechnických pravidlech, 22. typovým diagramem dodávektypovým diagramem dodávek diagram charakterizující roční průběh spotřeby plynuplynu u zákazníkůzákazníků, jejichž odběrná místaodběrná místa nejsou vybavena průběhovým měřením, používaný pro vyhodnocování spotřeby, 23. vertikálně integrovaným plynárenským podnikatelem držitel licencí, skupina držitelů licencí na přepravu plynuplynu, distribuci plynuplynu, uskladňování plynuplynu, obchod s plynemplynem, výrobu plynuplynu, nad kterými je tatáž osoba oprávněna, jsou tytéž osoby oprávněny, a to přímo, nepřímo, vykonávat kontrolukontrolu, a z nichž alespoň 1 držitel licence vykonává činnost přepravy plynuplynu, distribuce plynuplynu, uskladnění plynuplynu a alespoň 1 držitel licence vykonává činnost výroby plynuplynu, obchodu s plynemplynem, 24. volnou kapacitouvolnou kapacitou rozdíl mezi technickou kapacitou přepravní soustavypřepravní soustavy, distribuční soustavydistribuční soustavy, zásobníku plynuzásobníku plynu, těžebního plynovodutěžebního plynovodu a souhrnem všech smluvně zajišťovaných kapacit v daném časovém období při dodržení smluvních tlaků a kapacit nezbytných pro příslušného držitele licence k zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu příslušného plynárenského zařízeníplynárenského zařízení, 25. zákazníkemzákazníkem osoba, která nakupuje plynplyn pro své vlastní konečné užití v odběrném místěodběrném místě, 26. výrobnou plynuvýrobnou plynu zařízení na výrobu, těžbu plynuplynu, terminál zkapalněného zemního plynuplynu včetně stavební části a nezbytných pomocných zařízení, kde uskutečňuje svoji činnost držitel licence na výrobu plynuplynu; výrobna plynuvýrobna plynu je zřizována a provozována ve veřejném zájmu, 27. související službou v plynárenstvísouvisející službou v plynárenství služba přepravy plynuslužba přepravy plynu nebo služba distribuční soustavyslužba distribuční soustavy, 28. službou přepravy plynuslužbou přepravy plynu zajišťování přepravy plynuplynu přepravní soustavoupřepravní soustavou, včetně činností souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu přepravní soustavypřepravní soustavy, 29. službou distribuční soustavyslužbou distribuční soustavy zajišťování distribuce plynuplynu distribuční soustavoudistribuční soustavou, včetně činností souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavydistribuční soustavy, 30. službou uskladňováníslužbou uskladňování zajišťování uskladňování plynuplynu provozovatelem zásobníku plynuzásobníku plynu v jím provozovaném zásobníku plynuzásobníku plynu, 31. mezinárodní pomocí v krizových situacích v plynárenství situace, kdy Česká republika přijímá, poskytuje solidární opatření podle článku 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938, 32. skladovacím rokemskladovacím rokem časový úsek, který začíná 1. dubna a končí 31. března následujícího kalendářního roku, 33. službou přeshraničního využití zásobníku plynuzásobníku plynu, využití zásobníku plynuzásobníku plynu k předání plynuplynu mezi plynárenskou soustavouplynárenskou soustavou České republiky a zahraniční plynárenskou soustavouplynárenskou soustavou; toto není považováno za přepravu plynuplynu, 34. plynárenským dnemplynárenským dnem časový úsek trvající od 06:00:00 hodin kalendářního dne do 06:00:00 hodin následujícího kalendářního dne, 35. skladovací kapacitouskladovací kapacitou provozní objem části nebo celého zásobníku plynuzásobníku plynu určený v m3 nebo v energetických jednotkách, těžební nebo vtláčecí výkon zásobníku plynuzásobníku plynu v energetických jednotkách/den nebo těžební nebo vtláčecí křivka zásobníku plynuzásobníku plynu v energetických jednotkách/den, 36. úpravou složení plynuplynu změna složení plynuplynu za účelem splnění požadavků na technickou připravenost příslušné části plynárenské soustavyplynárenské soustavy, prováděná v plynárenském zařízeníplynárenském zařízení provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu nebo výrobce plynuplynu, c) v teplárenství 1. distributorem tepelné energiedistributorem tepelné energie osoba, která má vlastnické nebo užívací právo k rozvodnému tepelnému zařízenírozvodnému tepelnému zařízení, kterým se tepelná energie dopravuje nebo transformuje a dodává k dalšímu využití jiné fyzické nebo právnické osobě, 2. dodavatelem tepelné energiedodavatelem tepelné energie výrobce nebo distributor tepelné energiedistributor tepelné energie, který dodává tepelnou energii jiné osobě, 3. dodávkou tepelné energiedodávkou tepelné energie dodávka energie tepla nebo chladu k dalšímu využití jinou fyzickou či právnickou osobou; dodávka energie tepla k dalšímu využití se uskutečňuje ve veřejném zájmu, 4. zákazníkemzákazníkem osoba, která nakupuje tepelnou energii pro její konečné využití a odebírá nakoupenou tepelnou energii odběrným tepelným zařízenímodběrným tepelným zařízením, které je přímo připojeno k rozvodnému tepelnému zařízenírozvodnému tepelnému zařízení nebo zdroji tepelné energiezdroji tepelné energie, 5. odběratelem tepelné energieodběratelem tepelné energie distributor tepelné energiedistributor tepelné energie nebo zákazníkzákazník, 6. odběrem tepelné energieodběrem tepelné energie převzetí tepelné energie od výrobce nebo distributora tepelné energiedistributora tepelné energie ke konečné spotřebě nebo dalšímu využití, 7. odběrným místemodběrným místem místo plnění stanovené ve smlouvě o dodávce tepelné energiedodávce tepelné energie, v němž přechází tepelná energie z vlastnictví dodavatele tepelné energiedodavatele tepelné energie do vlastnictví odběratele tepelné energieodběratele tepelné energie, 8. odběrným tepelným zařízenímodběrným tepelným zařízením zařízení připojené ke zdroji tepelné energiezdroji tepelné energie nebo k rozvodnému tepelnému zařízenírozvodnému tepelnému zařízení a určené pro odběr tepelné energieodběr tepelné energie a spotřebu tepelné energie v objektuobjektu nebo jeho části, 9. rozvodem tepelné energierozvodem tepelné energie doprava, akumulace, přeměna teplonosné látky nebo jejích parametrů a dodávka tepelné energiedodávka tepelné energie rozvodným tepelným zařízenímrozvodným tepelným zařízením, 10. předávací stanicípředávací stanicí zařízení pro přeměnu parametrů tepelné energie pro potřeby jednoho nebo více objektůobjektů; předávací stanicepředávací stanice je samostatnou věcí a není součástí budovy, ve které je umístěna, 11. rozvodným tepelným zařízenímrozvodným tepelným zařízením zařízení pro dopravu tepelné energie tvořené tepelnými sítěmi, předávacími stanicemipředávacími stanicemi a tepelnými přípojkamitepelnými přípojkami; předávací stanicepředávací stanice nebo tepelná přípojkatepelná přípojka jsou částí rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení v případě, že k nim má distributor tepelné energiedistributor tepelné energie vlastnické nebo užívací právo; částí rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení jsou s ním související řídicí a zabezpečovací systémy a systémy přenosu dat, 12. objektemobjektem stavba nebo stavby propojené společným odběrným tepelným zařízenímodběrným tepelným zařízením, 13. zdrojem tepelné energiezdrojem tepelné energie zařízení včetně nezbytných pomocných zařízení a stavebních částí, v němž se využíváním paliv nebo jiné formy energie získává tepelná energie, která se předává teplonosné látce, 14. soustavou zásobování tepelnou energiísoustavou zásobování tepelnou energií soustava tvořená vzájemně propojeným zdrojem nebo zdroji tepelné energiezdroji tepelné energie a rozvodným tepelným zařízenímrozvodným tepelným zařízením sloužící pro dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie pro vytápění, chlazení, ohřev teplé vody a technologické procesy, je-li provozována na základě licence na výrobu tepelné energie a licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie; soustava zásobování tepelnou energiísoustava zásobování tepelnou energií je zřizována a provozována ve veřejném zájmu, 15. tepelnou přípojkoutepelnou přípojkou část tepelné sítě, která umožňuje dodávku tepelné energiedodávku tepelné energie pouze pro jeden objektobjekt. § 3 Podnikání v energetických odvětvích (1) Předmětem podnikání v energetických odvětvích je výroba elektřiny, přenos elektřiny, distribuce elektřiny a obchod s elektřinou, činnosti operátora trhu, činnost Elektroenergetického datového centra (dále jen „datové centrum“), výroba plynuplynu, přeprava plynuplynu, distribuce plynuplynu, uskladňování plynuplynu a obchod s plynemplynem, výroba tepelné energie a rozvod tepelné energierozvod tepelné energie a zprostředkovatelská činnost v energetických odvětvíchzprostředkovatelská činnost v energetických odvětvích. (2) Přenos elektřiny, přeprava plynuplynu, distribuce elektřiny, výroba elektřiny ve výrobně elektřinyvýrobně elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné službypodpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy, výroba elektřiny ve výrobně elektřinyvýrobně elektřiny z obnovitelných zdrojů energie o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 1 MW a více, výroba elektřiny, tepelné energie nebo vodíku ve stavbě pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury a výroba elektřiny v nízkouhlíkové výrobně elektřinyvýrobně elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 1 MW a více distribuce plynuplynu, uskladňování plynuplynu, výroba plynuplynu, provozování těžebního plynovodutěžebního plynovodu, výroba tepelné energie a rozvod tepelné energierozvod tepelné energie se uskutečňují ve veřejném zájmu. Stavby sloužící pro činnosti podle věty první a stavby s nimi související jsou zřizovány a provozovány ve veřejném zájmu. Pro zřízení a provozování stavby přenosové soustavypřenosové soustavy, přepravní soustavypřepravní soustavy, distribuční soustavydistribuční soustavy, výrobny elektřinyvýrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné službypodpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy, stavby pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, zásobníku plynuzásobníku plynu, těžebního plynovodutěžebního plynovodu, rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení nebo zdroje tepelné energiezdroje tepelné energie připojeného k rozvodnému tepelnému zařízenírozvodnému tepelnému zařízení anebo pro zřízení a provozování stavby související lze odejmout nebo omezit vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě podle jiného právního předpisu4e). (3) Podnikat v energetických odvětvích na území České republiky mohou za podmínek stanovených tímto zákonem osoby pouze na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem. Licence se dále bez ohledu na povahu činnosti vyžaduje na výrobu elektřiny ve výrobnách elektřinyvýrobnách elektřiny s instalovaným výkonem nad 50 kW, pokud je výrobna elektřinyvýrobna elektřiny propojena s přenosovou soustavoupřenosovou soustavou nebo s distribuční soustavoudistribuční soustavou. (4) Licence se nevyžaduje a) na obchod, výrobu, distribuci a uskladňování koksárenského plynuplynu čistého, degazačního a generátorového plynuplynu, propanu, butanu a jejich směsí, pokud se nejedná o distribuci potrubními systémy, k nimž je připojeno více než 50 odběrných místodběrných míst, b) na výrobu tepelné energie určené pro jeden objektobjekt jednoho zákazníkazákazníka, c) na využití elektřiny při provozování dobíjecí stanice podle zákona o pohonných hmotách, d) na výkon zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvíchzprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích. (5) Fyzické a právnické osoby, jejichž předmětem podnikání je plnění propanu, butanu a jejich směsí do propan-butanových lahví, jsou povinny zajistit pravidelné provádění tlakových zkoušek, kontrolukontrolu a opravy jimi vlastněných lahví. Plnit propan, butan a jejich směsi do lahví s nevyhovující periodickou zkouškou, nebo do lahví neodpovídajících technickým požadavkům na lahve určené pro plnění propanu, butanu a jejich směsí podle zvláštních předpisů25) je zakázáno. (6) Zprostředkovatelskou činnost v energetických odvětvíchZprostředkovatelskou činnost v energetických odvětvích mohou vykonávat osoby pouze na základě oprávnění k činnosti zprostředkovatele v energetických odvětvích (dále jen „zprostředkovatel“) udělovaného Energetickým regulačním úřadem. Tím není dotčeno právo držitele licence jednat jako zástupce zákazníkazákazníka při změně nebo zrušení závazku ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynuplynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynuplynu, je-li k tomu zákazníkemzákazníkem zmocněn. (7) Zprostředkovatelskou činností v energetických odvětvíchZprostředkovatelskou činností v energetických odvětvích se rozumí činnost vykonávaná ve prospěch držitele licence, spotřebitelespotřebitele, podnikající fyzické osoby odebírající elektřinu z hladiny nízkého napětí nebo podnikající fyzické osoby s roční spotřebou plynuplynu do 630 MWh, spočívající v a) obstarání příležitosti k uzavření, změně nebo zrušení smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynuplynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynuplynu mezi držitelem licence a zákazníkemzákazníkem podle tohoto odstavce, nebo b) sjednání smlouvy podle písmene a), nebo c) provádění přípravných jednání a prací směřujících k činnostem podle písmen a) a b). (8) Zprostředkovatelskou činností v energetických odvětvíchZprostředkovatelskou činností v energetických odvětvích není jednorázové bezúplatné jednání zmocněnce jednajícího mimo rámec podnikání, jehož účelem je uzavření, změna nebo ukončení smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynuplynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynuplynu na základě vystavené plné moci. § 3a Souhlas s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem (1) Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) rozhoduje o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem. Nabytí vlivu nad energeticky strategickým celkem a změna subjektu s vlivem nad energeticky strategickým celkem bez souhlasu ministerstva jsou zakázány. (2) Žádost se podává ministerstvu elektronicky prostřednictvím datové schránky. (3) Ministerstvo vydá rozhodnutí o žádosti nejpozději do 60 dnů od zahájení řízení. (4) Pokud ministerstvo nevydá rozhodnutí ve lhůtě podle odstavce 3, uplynutím této lhůty platí, že ministerstvo souhlas s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem udělilo. To neplatí, pokud ministerstvo rozhoduje o žádosti podle § 3d. § 3b Žádost o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem (1) Žádost o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem fyzickou osobou musí kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat a) obchodní firmu, je-li žadatel zapsán do obchodního rejstříku, a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno, b) informace o výrobcích nebo službách a obchodní a podnikatelské činnosti, včetně informací o vybraných ekonomických ukazatelích žadatele, případně i o oborové regulaci a zvláštní zákonné regulaci upravující podnikání žadatele v zemi sídla, na jejímž základě obdržel v této zemi povolení pro podnikání v oboru, pokud je takové povolení v této zemi nutné, c) seznam států, ve kterých žadatel vykonává podnikatelskou činnost, včetně informací o pobočkách a provozovnách v těchto státech, d) zdroje financování žadatele. (2) Žádost o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem právnickou osobou musí kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat a) obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a právo, podle něhož byla právnická osoba žadatele založena, b) jméno a příjmení, adresu místa pobytu, popřípadě také bydliště, telefonní číslo, adresu elektronické pošty a datum a místo narození členů statutárních a dozorčích orgánů právnické osoby nebo jiných orgánů obchodního vedení právnické osoby, c) údaje týkající se odpovědného zástupce, d) informace o vlastnické struktuře žadatele, včetně informací o konečném vlastníkovi a o tom, kdo žadatele ovládá, výši jejich podílu a změny těchto skutečností za poslední rok; tyto informace žadatel může doložit také výpisem z obchodního rejstříku, pokud výpis výčet informací obsahuje, e) informace o výrobcích nebo službách a obchodní a podnikatelské činnosti, včetně informací o vybraných ekonomických ukazatelích žadatele, případně i o oborové regulaci a zvláštní zákonné regulaci upravující podnikání žadatele v zemi sídla, na jejímž základě obdržel v této zemi povolení pro podnikání v oboru, pokud je takové povolení v této zemi nutné, f) seznam států, ve kterých žadatel vykonává podnikatelskou činnost, včetně informací o dceřiných společnostech a pobočkách v těchto státech, g) zdroje financování žadatele. (3) K žádosti podle odstavců 1 a 2 se připojí a žadatel dále uvede a) obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a právo, podle něhož byla společnost s účinnou mírou kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem založena, b) údaje týkající se odpovědného zástupce společnosti s účinnou mírou kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem, c) informace o vlastnické struktuře společnosti s účinnou mírou kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem, včetně informací o tom, kdo společnost s účinnou mírou kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem ovládá, a výši jeho podílu, d) seznam států, ve kterých společnost s účinnou mírou kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem vykonává podnikatelskou činnost, včetně informací o dceřiných společnostech a pobočkách v těchto státech, e) přímý či nepřímý podíl žadatele na vlastnických a hlasovacích právech ve společnosti s účinnou mírou kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem nebo tomu odpovídající vliv před a po uskutečnění převodu, včetně informace o podílech osob podrobených jednotnému řízení a osob jednajících ve shodě. (4) Je-li to nezbytné pro posouzení žádosti, může si ministerstvo od žadatele vyžádat i další informace a podklady neuvedené v odstavcích 1, 2 a 3. § 3c Posouzení žádosti (1) Ministerstvo žádost o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem zamítne, pokud by nabytí kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem, který je předmětem žádosti, ohrozilo energetickou bezpečnost České republiky, a to zejména tím, že by ohrozilo a) bezpečnost dodávek elektřiny, plynuplynu nebo tepla v České republice, b) bezpečnost energeticky strategického celku, c) přístup k nemovitým věcem, které jsou nezbytné pro zajištění funkčnosti energeticky strategického celku, d) bezpečnost informací nebo technologií, které jsou důležité z hlediska energetické bezpečnosti České republiky. (2) V případě, že je žádost neúplná, vyzve ministerstvo žadatele, aby žádost doplnil v souladu s § 3b; nedoplní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, ministerstvo řízení o žádosti zastaví. (3) Ministerstvo odmítne žádost o udělení souhlasu s nabytím kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem, pokud žádost obsahuje nepravdivé informace. (4) Pokud ministerstvo zamítne žádost podle odstavce 1, má převodce, od kterého měl žadatel podle žádosti nabýt vliv nad energeticky strategickým celkem, povinnost nabídnout ministerstvu převod vlivu nad energeticky strategickým celkem podle žádosti postupem podle ustanovení § 3e. (5) Ministerstvo rozhodne o udělení souhlasu s nabytím kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem, pokud žádost splňuje náležitosti podle § 3b, udělení souhlasu není v rozporu s odstavcem 1 a žádost neobsahuje nepravdivé informace. § 3d Nabytí vlivu nad energeticky strategickým celkem bez souhlasu ministerstva (1) Kdo nabude účinnou míru vlivu nad energeticky strategickým celkem, má povinnost požádat ministerstvo o dodatečné udělení souhlasu s nabytím kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem. Na žádost o dodatečné udělení souhlasu s nabytím kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem a její posouzení se obdobně použijí § 3a až 3c. (2) Pokud ministerstvo zamítne žádost o dodatečné udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem podle odstavce 1, má nabyvatel vlivu nad energeticky strategickým celkem povinnost nabídnout ministerstvu postupem podle ustanovení § 3e převod vlivu nad energeticky strategickým celkem. (3) Dispoziční práva spojená s účinnou mírou kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem a hlasovací práva spojená s účinnou mírou kontrolykontroly nad společností s účinnou mírou kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem nabytá bez souhlasu ministerstva nesmějí být vykonávána, a to do dodatečného udělení souhlasu s nabytím kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem ministerstvem podle odstavce 1. (4) Došlo-li k výkonu hlasovacích práv v rozporu s odstavcem 3, lze se dovolávat neplatnosti rozhodnutí přijatého společností na základě výkonu takovýchto hlasovacích práv, a to podle pravidel o neplatnosti rozhodnutí podle zákona upravujícího právní poměry obchodních korporací. Došlo-li k výkonu dispozičních práv v rozporu s odstavcem 3, lze se dovolávat neplatnosti takového právního jednání. § 3e Povinnost nabídnout státu převod vlivu nad energeticky strategickým celkem (1) Kdo vykonává vliv nad energeticky strategickým celkem, je v případech podle § 3c odst. 4 a § 3d odst. 2 povinen nabídnout ministerstvu převod vlivu nad energeticky strategickým celkem za cenu obvyklou. Platnost nabídky podle věty první musí být nejméně 6 měsíců. Pokud je energeticky strategickým celkem stavba, která není samostatnou věcí, vztahuje se povinnost nabídnout převod na nemovitou věc, jíž je energeticky strategický celek součástí. (2) Vliv nad energeticky strategickým celkem, který byl nabídnut podle odstavce 1, nesmí být předmětem zřízení zástavního práva. (3) Ministerstvo může nabýt vliv nad energeticky strategickým celkem přímo nebo prostřednictvím organizací zřizovaných ministerstvem. (4) Nesplní-li osoba umožňující nabytí vlivu nad energeticky strategickým celkem povinnost podle odstavce 1, je právní úkon, kterým umožnila nabytí kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem jiné osobě, neplatný, pokud se této neplatnosti ministerstvo dovolá do 3 let ode dne provedení uvedeného právního úkonu. § 4 Licence (1) Licence se uděluje a) nejvýše na 25 let, a to na 1. výrobu elektřiny, 2. výrobu plynuplynu, 3. výrobu tepelné energie, b) na dobu neurčitou, a to na 1. přenos elektřiny, 2. přepravu plynuplynu, 3. distribuci elektřiny, 4. distribuci plynuplynu, 5. uskladňování plynuplynu, 6. rozvod tepelné energierozvod tepelné energie, 7. činnosti operátora trhu, 8. činnost datového centra, c) na dobu 5 let, a to na 1. obchod s elektřinou, 2. obchod s plynemplynem. (2) Pro celé území České republiky jsou vydávány jako výlučné a) licence na přenos elektřiny, b) licence na přepravu plynuplynu, c) licence na činnosti operátora trhu a d) licence na činnost datového centra. (3) V případě, že žadatel o udělení licence podle odstavce 1 doloží vlastnické nebo užívací právo k energetickému zařízení, které má sloužit k výkonu licencované činnosti na dobu kratší než je doba platnosti licence stanovená v odstavci 1, licence spojená s tímto zařízením se uděluje nejvýše na dobu trvání vlastnického nebo užívacího práva. § 5 Podmínky udělení licence (1) Podmínkou pro udělení licence fyzické osobě je a) plná svéprávnost, b) bezúhonnost, c) odborná způsobilost nebo ustanovení odpovědného zástupce podle § 6. (2) Žádá-li o udělení licence právnická osoba, musí podmínky podle odstavce 1 písm. a) a b) splňovat členové statutárního orgánu. Je-li členem statutárního orgánu právnická osoba, musí tyto podmínky splňovat její zástupce. Právnická osoba je také povinna splnit podmínku bezúhonnosti. Dále je podmínkou pro udělení licence právnické osobě ustanovení odpovědného zástupce; to neplatí v případě licence na činnost operátora trhu a licence na činnost datového centra. (3) Fyzická nebo právnická osoba, která žádá o udělení licence, musí dále prokázat, že má finanční a technické předpoklady k zajištění výkonu licencované činnosti. Fyzická nebo právnická osoba žádající o udělení licence je povinna doložit vlastnické nebo užívací právo k energetickému zařízení, které má sloužit k výkonu licencované činnosti. Není-li žadatel o licence vlastníkem energetického zařízení, je povinen doložit i souhlas vlastníka energetického zařízení s jeho použitím k účelům vymezeným tímto zákonem, a to nejméně po dobu, na kterou má být licence udělena. Finanční předpokladyFinanční předpoklady není povinen prokazovat žadatel o licenci na výrobu elektřiny, pokud bude instalovaný elektrický výkon výrobny elektřinyvýrobny elektřiny nižší než 200 kW, nebo žadatel o licenci na výrobu tepelné energie, pokud bude instalovaný tepelný výkon zdroje tepelné energiezdroje tepelné energie nižší než 1 MW. (4) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena a) pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku, b) pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním a na který se nevztahuje písmeno a), nebo c) pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání v energetických odvětvích, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. (5) Odbornou způsobilostí pro udělení licence podle § 4 odst. 1 se rozumí ukončené vysokoškolské vzdělání technického směru a 3 roky praxe v oboru nebo úplné střední odborné vzdělání technického směru s maturitou a 6 roků praxe v oboru. U výroby elektřiny nebo tepelné energie do instalovaného výkonu výrobny 1 MW včetně a samostatného distribučního zařízení elektřiny nebo rozvodného zařízení tepelné energie s instalovaným výkonem do 1 MW včetně postačuje vyučení v oboru a 3 roky praxe v oboru nebo osvědčení o rekvalifikaci k provozování malých energetických zdrojů nebo obdobné osvědčení vydané v jiném státě. U výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů do instalovaného výkonu výrobny 50 kW není povinnost prokazovat odbornou způsobilost. (6) Finančními předpokladyFinančními předpoklady se rozumí schopnost žadatele finančně zabezpečit provozování činnosti, na kterou je vyžadována licence, a schopnost zabezpečit závazky nejméně na období 5 let. Finanční předpokladyFinanční předpoklady žadatel nesplňuje, pokud v průběhu uplynulých 3 let soud zrušil konkurs vedený na majetek žadatele proto, že bylo splněno rozvrhové usnesení, nebo soud zamítl insolvenční návrh proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, nebo rozhodl o zrušení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující. Žadatel o licenci není finančně způsobilý, jestliže má evidovány nedoplatky na daních, clech a poplatcích, pojistném na sociálním zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a na pokutách. (7) Technické předpoklady se považují za splněné u energetického zařízení, u kterého je osvědčena jeho bezpečnost v rozsahu a za podmínek stanovených právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v souladu s technickou dokumentací. Pokud je energetické zařízení stavbou, musí žadatel o udělení licence rovněž prokázat, že je oprávněn stavbu užívat nebo jinak provozovat. (8) Předpokladem pro udělení licence na činnost datového centra je dále splnění požadavků na formu a vnitřní systém řízení obchodní korporace, požadavků na akcionáře, formu a druh akcií a požadavků na způsobilost k výkonu funkce člena představenstva a vedoucích zaměstnanců datového centra stanovených tímto zákonem pro datové centrum. (9) K udělení licence na výrobu elektřiny nebo tepla v jaderných zařízeních je nezbytný souhlas Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. (10) Bez licence na výrobu elektřiny, licence na výrobu plynuplynu nebo licence na výrobu tepelné energie může osoba provozovat výrobnu elektřinyvýrobnu elektřiny, výrobnu plynuvýrobnu plynu nebo zdroj tepelné energiezdroj tepelné energie v nezbytném rozsahu přiměřeném technické povaze zařízení za účelem ověření technických předpokladů podle odstavce 7 (dále jen „provoz pro ověření technologie“); podmínkou je připojení výrobny elektřinyvýrobny elektřiny v souladu se smlouvou o připojení a sjednání smlouvy, jejímž předmětem je dodávka elektřiny nebo plynuplynu vyrobených v průběhu provozu pro ověření technologie jinému účastníkovi trhu s elektřinou nebo plynemplynem, nebo dodávka tepelné energiedodávka tepelné energie odběrateli tepelné energieodběrateli tepelné energie. Provoz pro ověření technologie a jeho předpokládanou délku osoba oznámí nejméně 30 dnů před zahájením nebo případným prodloužením provozu pro ověření technologie Energetickému regulačnímu úřadu. Provoz pro ověření technologie trvající déle než 1 rok je možný pouze na základě souhlasu uděleného Energetickým regulačním úřadem na žádost osoby provozující výrobnu elektřinyvýrobnu elektřiny, výrobnu plynuvýrobnu plynu nebo zdroje tepelné energiezdroje tepelné energie. Energetický regulační úřad souhlas udělí, pokud žadatel prokáže, že provoz pro ověření technologie delší než 1 rok je nezbytný vzhledem k povaze technologického zařízení, předpokládané složitosti nebo dosavadnímu průběhu provozu pro ověření technologie. Po dobu provozu pro ověření technologie se na osobu provozující výrobnu elektřinyvýrobnu elektřiny, výrobnu plynuvýrobnu plynu nebo zdroj tepelné energiezdroj tepelné energie obdobně použijí ustanovení tohoto zákona, která se vztahují na výrobce elektřiny, výrobce plynuplynu nebo výrobce tepelné energie. § 6 Odpovědný zástupce (1) Odpovědný zástupce, je-li ustanoven, odpovídá za výkon licencované činnosti podle tohoto zákona. (2) Odpovědný zástupce musí splňovat podmínky pro udělení licence podle § 5 odst. 1. (3) Je-li držitel licence právnickou osobou, je vždy povinen ustanovit odpovědného zástupce. Je-li držitel licence fyzickou osobou, je povinen ustanovit odpovědného zástupce, nesplňuje-li sám podmínku odborné způsobilosti. (4) Odpovědným zástupcem právnické osoby nesmí být člen dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgánu této právnické osoby. (5) Ustanovení odpovědného zástupce držitele licence schvaluje Energetický regulační úřad. (6) Přestane-li v průběhu výkonu licencované činnosti odpovědný zástupce svou funkci vykonávat nebo přestane-li splňovat podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce, má držitel licence povinnost do 15 dnů navrhnout nového odpovědného zástupce. Do doby schválení nového odpovědného zástupce odpovídá za výkon licencované činnosti držitel licence. § 7 Žádost o licenci (1) Licence se uděluje na základě písemné žádosti. (2) Žádost o udělení licence fyzické osobě obsahuje a) jméno a příjmení, trvalý pobyt, rodné číslo, pokud bylo přiděleno, nebo datum narození; ustanoví-li odpovědného zástupce, též tyto údaje týkající se odpovědného zástupce, b) předmět a rozsah podnikání, seznam provozoven, u licencí na distribuci a rozvod též vymezené územívymezené území, c) obchodní firmu, je-li žadatel zapsán do obchodního rejstříku, a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno, d) požadovanou dobu, na kterou má být licence udělena, a navrhovaný termín zahájení výkonu licencované činnosti, e) u zahraniční fyzické osoby bydliště mimo území České republiky, místo pobytu v České republice, pokud byl povolen, umístění organizační složky v České republice a údaje uvedené podle písmene a) týkající se vedoucího organizační složky; je-li odpovědným zástupcem nebo vedoucím organizační složky osoba s bydlištěm mimo území České republiky, místo jejího pobytu v České republice, pokud na území České republiky pobývá. (3) Žádost o udělení licence právnické osobě obsahuje a) obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, jméno a příjmení, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, a bydliště osoby nebo osob, které vykonávají funkci člena statutárního orgánu, a způsob, jakým jednají jménem právnické osoby, b) předmět a rozsah podnikání, seznam provozoven, u licence na distribuci a rozvod též vymezené územívymezené území, c) identifikační číslo, bylo-li přiděleno, d) údaje týkající se odpovědného zástupce, e) požadovanou dobu, na kterou má být licence udělena, a navrhovaný termín zahájení výkonu licencované činnosti, f) u zahraniční právnické osoby umístění organizační složky v České republice a údaje uvedené v písmeni a) týkající se vedoucího organizační složky; je-li odpovědným zástupcem nebo vedoucím organizační složky osoba s bydlištěm mimo území České republiky, též místo jejího pobytu v České republice, pokud na území České republiky pobývá. (4) K žádosti podle odstavců 2 a 3 se připojí a) kopie listiny prokazující vznik právnické osoby, není-li tato osoba zapsána ve veřejném rejstříku; zahraniční právnická osoba připojí výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla a doklad o provozování obchodního závoduobchodního závodu v zahraničí, b) v případě fyzické osoby, osoby, která je členem statutárního orgánu, a odpovědného zástupce, výpis z cizozemské evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný orgánem státu, jehož je občanem, jakož i státu, kde se naposledy osoba v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu nejméně 6 měsíců; nevydává-li stát takové doklady, pak prohlášení o bezúhonnosti učiněné před příslušným orgánem takového státu; tyto doklady nebo prohlášení nesmí být starší než 6 měsíců, c) doklady prokazující odbornou způsobilost fyzické osoby a odpovědného zástupce, d) doklady prokazující finanční a technické předpoklady, e) doklady prokazující vlastnické nebo užívací právo k energetickému zařízení, f) prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce, g) u zahraniční fyzické osoby doklady o trvalém pobytu, nejedná-li se o fyzickou osobu, která je občanem členského státu Evropské unie; zahraniční fyzická osoba, která zřizuje na území České republiky organizační složku obchodního závoduobchodního závodu, doklad prokazující, že má obchodní závodobchodní závod mimo území České republiky, a doklady o jeho provozování, h) doklady o umístění provozovny nebo vymezeného územívymezeného území. (5) Energetický regulační úřad si za účelem prokázání a) bezúhonnosti žadatele vyžádá podle zvláštního právního předpisu1d) výpis z rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z rejstříku trestů a výpis z rejstříku trestů se předává v elektronické podobě, a to prostřednictvím veřejných datových sítí, b) zápisu do veřejného rejstříku žadatele vyžádá výpis z veřejného rejstříku nebo takovou skutečnost ověří v informačním systému veřejné správy, pokud žadatel tyto doklady k žádosti o udělení licence nebo žádosti o změnu rozhodnutí o udělení licence nepřipojil. Je-li k žádosti o udělení licence požadován výpis z katastrukatastru nemovitostí, Energetický regulační úřad si vyžádá výpis z katastrukatastru nemovitostí nebo takovou skutečnost ověří v informačním systému veřejné správy, pokud žadatel tyto doklady k žádosti o udělení licence nebo žádosti o změnu rozhodnutí o udělení licence nepřipojil. (6) Energetický regulační úřad si za účelem prokázání finančních předpokladůfinančních předpokladů, že žadatel nemá evidovány nedoplatky na daních, poplatcích, cle nebo nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, vyžádá od finančního orgánu, orgánu správy sociálního zabezpečení a orgánu celní správy vydání dokladů nebo takovou skutečnost ověří v informačním systému veřejné správy, pokud žadatel tyto doklady k žádosti o udělení licence nebo žádosti o změnu rozhodnutí o udělení licence nepřipojil. (7) Žádost o vydání dokladů se předává v elektronické podobě a to prostřednictvím veřejných datových sítí. Finanční orgán, orgán správy sociálního zabezpečení a orgán celní správy vydají vyžádané doklady do 7 dnů ode dne doručení žádosti. (8) Byla-li licence zrušena podle § 10 odst. 2 písm. b) nebo c) tohoto zákona, lze licenci pro podnikání v témže odvětví takové osobě udělit nejdříve po uplynutí 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení licence. (9) Žadatel o licenci je povinen neprodleně ohlásit Energetickému regulačnímu úřadu změny údajů uvedených v žádosti o licenci a v dokladech připojených k žádosti o licenci, které nastaly po podání žádosti o licenci. § 7a Uznání oprávnění podnikat (1) Osoba, která hodlá podnikat v energetických odvětvích na území České republiky na základě oprávnění k podnikání pro obchod s elektřinou nebo pro obchod s plynemplynem uděleného příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie, musí požádat Energetický regulační úřad o uznání tohoto oprávnění. (2) Energetický regulační úřad rozhodne o uznání oprávnění podle odstavce 1, jestliže na základě oprávnění vydaného jiným členským státem Evropské unie má žadatel právo vykonávat činnost obchodu s elektřinou nebo obchodu s plynemplynem. Rozhodne-li Energetický regulační úřad o uznání oprávnění k podnikání pro obchod s elektřinou nebo pro obchod s plynemplynem, považuje se osoba oprávněná k podnikání za držitele licence podle tohoto zákona. (3) Oprávnění podnikat v oblasti obchodu s elektřinou nebo obchodu s plynemplynem v České republice na základě rozhodnutí o uznání oprávnění podle odstavce 2 zaniká, zanikne-li oprávnění vydané v jiném členském státě, nebo rozhodne-li Energetický regulační úřad o zrušení rozhodnutí o uznání takového oprávnění. Pro zrušení rozhodnutí o uznání oprávnění se uplatní ustanovení § 10 odst. 2 písm. b) až d). Osoba podnikající v energetických odvětvích podle odstavce 1 je povinna Energetickému regulačnímu úřadu oznámit zánik předloženého oprávnění. § 8 Udělení licence (1) Energetický regulační úřad rozhodne o udělení licence na základě splnění podmínek pro její udělení podle § 5. Licence na obchod s elektřinou a obchod s plynemplynem vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb. (2) Rozhodnutí o udělení licence obsahuje a) obchodní firmu fyzické nebo právnické osoby, jíž se licence uděluje, zapisuje-li se do obchodního rejstříku; jinak jméno a příjmení, jde-li o fyzickou osobu, nebo název, jde-li o právnickou osobu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození, sídlo nebo bydliště, b) předmět a rozsah podnikání; u licencí na distribuci elektřiny, distribuci plynuplynu a rozvod tepelné energierozvod tepelné energie též vymezené územívymezené území, c) technické podmínky, které je držitel licence při výkonu licencované činnosti povinen dodržovat, d) termín zahájení výkonu licencované činnosti, e) dobu, na kterou je licence udělena, a den vzniku oprávnění k licencované činnosti, f) schválení odpovědného zástupce podle § 6, g) seznam provozoven, pro něž se licence uděluje, nebo seznam vymezených územívymezených území či specifikaci distribučních či rozvodných zařízení, pro něž se licence uděluje, h) u zahraniční fyzické osoby jméno a příjmení, rodné číslo a identifikační číslo, byla-li přidělena, jinak datum narození, bydliště mimo území České republiky, místo pobytu v České republice, byl-li povolen, umístění organizační složky v České republice, byla-li zřízena, a údaje týkající se odpovědného zástupce, byl-li ustanoven; u zahraniční právnické osoby název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, umístění organizační složky v České republice a údaje týkající se odpovědného zástupce. (3) Na každé výrobní, přenosové, přepravní, distribuční nebo rozvodné zařízení a na každé zařízení na uskladňování plynu lze vydat pouze jednu licenci. (4) Vyžádá-li si Energetický regulační úřad u orgánu státní správy potvrzení nebo jiný doklad podle § 7 odst. 5, ode dne odeslání žádosti do dne doručení potvrzení nebo jiného dokladu, lhůta pro vydání rozhodnutí neběží. (5) Energetický regulační úřad rozhodne při splnění podmínek podle tohoto zákona o udělení licence zahraniční osobě i před zápisem do obchodního rejstříku. (6) Na žádost zakladatele, popřípadě orgánu nebo osoby nebo osob, oprávněných podat návrh na zápis české právnické osoby do obchodního rejstříku, rozhodne Energetický regulační úřad o udělení licence před zápisem do tohoto rejstříku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla založena. (7) Nepodá-li osoba uvedená v odstavci 5 nebo 6 návrh na zápis do obchodního rejstříku ve lhůtě 90 dnů od doručení rozhodnutí o udělení licence nebo není-li takovému návrhu vyhověno, platnost rozhodnutí o udělení licence zaniká. (8) Seznam rozhodnutí o udělení, změně nebo zrušení licence a obsah těchto rozhodnutí s výjimkou chráněných informacíchráněných informací uveřejňuje Energetický regulační úřad v Energetickém regulačním věstníku. § 9 Změny rozhodnutí o udělení licence (1) Držitel licence je povinen neprodleně oznámit Energetickému regulačnímu úřadu změny podmínek pro udělení licence podle § 5 a všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o udělení licence podle § 7, předložit o nich doklady a požádat o změnu rozhodnutí o udělení licence. Povinnost předložit doklady a požádat o změnu podle předchozí věty se nevztahuje na změny již zapsané v základních registrech a na nová energetická zařízení provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy a držitele licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie, která byla vybudována v rámci území, na nichž je příslušný provozovatel energetického zařízení držitelem odpovídající licence. Provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy a držitel licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie oznámí nejpozději do 30. dubna v rámci regulačních výkazů Energetickému regulačnímu úřadu souhrnné změny jím provozovaných energetických zařízení za uplynulý kalendářní rok u nově vybudovaných energetických zařízení, získaných energetických zařízení nebo energetických zařízení, která přestal využívat pro svoji licencovanou činnost, a to včetně odstraněných energetických zařízení na svých vymezených územíchvymezených územích. Energetický regulační úřad na základě změn podle předchozí věty zahájí řízení o změně licence z moci úřední. (2) Na základě žádosti podle odstavce 1 Energetický regulační úřad rozhodne o změně rozhodnutí o udělení licence. (3) O změnách rozhodnutí o udělení licence může Energetický regulační úřad rozhodnout i z vlastního podnětu v případech, kdy se dozví o skutečnostech, které tuto změnu odůvodňují. (4) Na rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence se vztahuje ustanovení § 8. V případě rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence na činnosti uvedené v § 3 odst. 2, jehož důsledkem je zmenšení vymezeného územívymezeného území, zúžení seznamu provozoven, pro něž byla licence udělena, nebo omezení rozsahu podnikání, se přiměřeně použijí ustanovení § 10 odst. 4 až 9. (5) V případě rozšíření počtu provozoven, změny technických parametrů stávajících provozoven nebo změny rozsahu vymezeného územívymezeného území je držitel licence oprávněn zahájit výkon licencované činnosti v těchto provozovnách nebo na vymezeném územívymezeném území dnem právní moci rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence. (6) Požádá-li držitel licence na obchod s elektřinou nebo plynemplynem nejdříve 6 měsíců a nejpozději 90 dní před uplynutím doby, na kterou byla licence udělena, o její prodloužení, Energetický regulační úřad rozhodne o prodloužení doby, na kterou byla licence udělena, nejvýše však o dobu stanovenou podle § 4 odst. 1 písm. c). Licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynemplynem nezaniká do právní moci rozhodnutí o žádosti o její prodloužení. (7) Žádost fyzické osoby o prodloužení doby, na kterou byla licence udělena, obsahuje náležitosti podle § 7 odst. 2. Žádost právnické osoby o prodloužení doby, na kterou byla licence udělena, obsahuje náležitosti podle § 7 odst. 3. Doklady podle § 7 odst. 4 se nevyžadují, ledaže si jejich doložení v případě důvodných pochybností o splnění podmínek pro udělení licence Energetický regulační úřad vyžádá. Ustanovení § 7 odst. 5 a 6 se použije obdobně. § 10 Zánik licence (1) Licence zaniká a) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého; to neplatí, pokud dědic nebo správce dědictví pokračuje ve výkonu licencované činnosti podle odstavců 8 až 10, b) zánikem nebo přeměnou právnické osoby, nejde-li o případy podle odstavce 11, c) uplynutím doby, na kterou byla licence udělena, d) rozhodnutím Energetického regulačního úřadu o zrušení licence, e) rozhodnutím soudu o zrušení licence. (2) Energetický regulační úřad licenci zruší, pokud její držitel a) přestal splňovat podmínky pro její udělení podle tohoto zákona, b) porušováním povinností stanovených tímto zákonem ohrožuje život, zdraví nebo majetek osob, c) při výkonu licencované činnosti závažným způsobem porušuje právní předpisy s touto činností související, d) požádal písemně o její zrušení. (3) Energetický regulační úřad může licenci zrušit, zjistí-li, že a) její držitel nezahájil výkon licencované činnosti v termínu stanoveném v rozhodnutí o udělení licence, nebo nevykonává licencovanou činnost po dobu delší než 24 měsíců, b) ohledně majetku držitele licence bylo vydáno rozhodnutí o úpadku nebo držitel licence vstoupil do likvidace, c) její držitel nezaplatil příspěvek do Energetického regulačního fondu podle § 14, d) držitel licence řádně neuhradil ani po upozornění regulovanou cenu služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy, regulovanou cenu služby přenosové soustavyslužby přenosové soustavy nebo regulovanou cenu služby přepravy plynuslužby přepravy plynu příslušnému provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy, provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy. (4) Požádá-li držitel licence na činnosti uvedené v § 3 odst. 2, činnosti operátora trhu nebo činnost datového centra o zrušení licence, je povinen pokračovat ve výkonu licencované činnosti po dobu stanovenou Energetickým regulačním úřadem, nejvýše však po dobu 12 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí o zrušení licence. Tuto povinnost nemá, prokáže-li, že není schopen plnit své závazky vyplývající z udělené licence pro překážky, jež nastaly nezávisle na jeho vůli a které není s to vlastními silami překonat. (5) O zkrácení lhůty uvedené v odstavci 4 a o termínu zrušení licence rozhodne Energetický regulační úřad. (6) Současně s podáním žádosti o zrušení licence předloží žadatel návrh na řešení vzniklé situace a doklady o tom, že se zamýšleným ukončením své činnosti seznámil všechny dotčené účastníky trhu, se kterými má uzavřené smlouvy podle tohoto zákona. (7) Energetický regulační úřad stanoví na základě znaleckého posudku úhradu za poskytnutí energetických zařízení. (8) Zemře-li držitel licence, mohou ve výkonu licencované činnosti pokračovat až do skončení řízení o dědictví a) dědicové ze zákona, pokud není dědiců ze závěti, b) dědicové ze závěti a pozůstalý manžel, i když není dědicem, je-li vlastníkem nebo spoluvlastníkem energetického zařízení, které slouží k výkonu licencované činnosti, c) pozůstalý manžel splňující podmínku uvedenou v písmenu b), pokud ve výkonu licencované činnosti nepokračují dědicové, nebo d) správce pozůstalosti nebo vykonavatel závěti, pokud byl k výkonu licencované činnosti ustanoven orgánem projednávajícím dědictví. (9) Pokud osoba nebo osoby pokračují do skončení řízení o dědictví ve výkonu licencované činnosti, jsou povinny oznámit tuto skutečnost Energetickému regulačnímu úřadu písemně ve lhůtě 3 měsíců ode dne smrti držitele licence nebo ode dne prohlášení za mrtvého nebo zahájení řízení o prohlášení za mrtvého. Správce pozůstalosti nebo vykonavatel závěti je povinen oznámit Energetickému regulačnímu úřadu pokračování ve výkonu licencované činnosti ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy se ujme funkce. (10) Osoba uvedená v odstavci 8 písm. a) až c), která hodlá pokračovat ve výkonu licencované činnosti po skončení řízení o dědictví, oznámí tuto skutečnost Energetickému regulačnímu úřadu ve lhůtě 1 měsíce ode dne právní moci usnesení, jímž bylo řízení o dědictví skončeno, a současně předloží Energetickému regulačnímu úřadu žádost o udělení licence. Do doby vydání rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o žádosti taková osoba pokračuje ve výkonu licencované činnosti na základě rozhodnutí o udělení licence zemřelého držitele licence. Vydáním rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o žádosti o udělení licence zaniká licence udělená zemřelému držiteli licence; je-li rozhodnutím udělena licence pouze na některé z provozoven, vymezená územívymezená území či distribuční nebo rozvodná zařízení, na která byla udělena licence zemřelému držiteli licence, zaniká licence zemřelého držitele licence pouze v tomto rozsahu. (11) Při přeměně právnické osoby může právní nástupce držitele licence nebo právnická osoba vzniklá odštěpením pokračovat v provozování licencované činnosti na základě rozhodnutí o udělení licence přeměňované právnické osoby za předpokladu, že do 1 měsíce ode dne právních účinků přeměny oznámí pokračování v licencované činnosti Energetickému regulačnímu úřadu a současně mu předloží žádost o udělení licence na činnost, kterou vykonává na základě rozhodnutí o udělení licence přeměňované právnické osoby. Do doby vydání rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o udělení licence pro přeměněnou právnickou osobu nebo právnickou osobu vzniklou odštěpením pokračuje právní nástupce nebo právnická osoba vzniklá odštěpením ve výkonu licencované činnosti s tím, že datum prvního uvedení výrobny do provozu zůstává zachováno. Vydáním rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o žádosti o udělení licence právnímu nástupci nebo právnické osobě vzniklé odštěpením zaniká licence přeměňované právnické osobě. Certifikace § 10a (1) Provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy a provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy může provozovat přenosovou soustavupřenosovou soustavu nebo přepravní soustavupřepravní soustavu pouze tehdy, je-li držitelem certifikátu nezávislosti vydaného Energetickým regulačním úřadem. (2) Provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je povinen oznámit Energetickému regulačnímu úřadu každou změnu skutečnosti, o které se dozví a v důsledku které přestal splňovat některou z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2 nebo § 58a až 58n. (3) Provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je povinen oznámit Energetickému regulačnímu úřadu veškeré okolnosti, které vedou k tomu, že nad ním nabude kontrolukontrolu osoba nebo osoby z třetí země, nebo že dojde ke změně osoby nebo osob z třetí země vykonávajících kontrolukontrolu nad provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy nebo přepravní soustavypřepravní soustavy, nebo změnu jiných podstatných okolností. O této skutečnosti je Energetický regulační úřad povinen informovat Evropskou Komisi (dále jen „Komise“). § 10b (1) Certifikace se zahajuje na žádost provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nebo osoby, která hodlá provozovat přenosovou soustavupřenosovou soustavu nebo přepravní soustavupřepravní soustavu. (2) Energetický regulační úřad zahájí certifikaci z moci úřední a) má-li důvodně za to, že provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy přestal nebo přestane splňovat některou z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2 nebo § 58a až 58n, nebo b) z podnětu Komise. (3) Pokud Energetický regulační úřad neshledá důvody k zahájení certifikace na základě oznámení provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy podle § 10a odst. 2, sdělí to do 30 dnů ode dne, kdy oznámení obdržel, Komisi a provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy. (4) Energetický regulační úřad vyhotoví koncept výrokové části rozhodnutí a odůvodnění a oznámí jej Komisi a účastníkovi řízení. Před oznámením konceptu výrokové části rozhodnutí a odůvodnění Komisi umožní Energetický regulační úřad účastníkovi řízení se k němu vyjádřit. Energetický regulační úřad vyhotoví koncept výrokové části rozhodnutí a odůvodnění do 4 měsíců od a) zahájení certifikace na žádost, b) obdržení podnětu Komise, nebo c) obdržení oznámení provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy. (5) Pokud v certifikaci zahájené na žádost nevyhotoví Energetický regulační úřad koncept výrokové části rozhodnutí a odůvodnění do 4 měsíců ode dne jejího zahájení, platí, že do vydání rozhodnutí žadatel splňuje podmínku pro provozování přenosové nebo přepravní soustavypřepravní soustavy podle § 10a odst. 1. Pokud v certifikaci zahájené z moci úřední nevyhotoví Energetický regulační úřad koncept výrokové části rozhodnutí a odůvodnění do 4 měsíců od obdržení podnětu Komise nebo od oznámení provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, platí, že Energetický regulační úřad neprokázal důvody pro zrušení certifikátu nezávislosti. Tuto skutečnost Energetický regulační úřad neprodleně oznámí Komisi a předá jí veškeré použité podklady. Dále se v certifikaci postupuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie. (6) Energetický regulační úřad udělí certifikát nezávislosti, jestliže v certifikaci zahájené na žádost žadatel prokáže, že splňuje podmínky nezávislosti podle § 24a odst. 2 nebo § 58a až 58n. (7) V certifikaci zahájené z moci úřední Energetický regulační úřad certifikát nezávislosti zruší, pokud se v certifikaci prokáže, že provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy opakovaně závažným způsobem porušil některou z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2, § 58b až 58m nebo § 58n odst. 2 a opatření uložená Energetickým regulačním úřadem podle tohoto zákona nevedla k nápravě. V opačném případě Energetický regulační úřad certifikaci zastaví. O výsledku řízení informuje Energetický regulační úřad bezodkladně Komisi. § 10c (1) Certifikace provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy kontrolovaného osobou nebo osobami z třetí země se zahajuje na žádost provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, nad nímž vykonává kontrolukontrolu osoba nebo osoby z třetí země, nebo osoby kontrolované osobou nebo osobami z třetí země, která hodlá provozovat přenosovou soustavupřenosovou soustavu nebo přepravní soustavupřepravní soustavu. Energetický regulační úřad neprodleně informuje o zahájení certifikace Komisi. (2) Energetický regulační úřad zahájí certifikaci z moci úřední, dozví-li se o skutečnostech, které vedou nebo mohou vést k tomu, že osoba nebo osoby z třetí země získají kontrolukontrolu nad provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy, a informuje o tom neprodleně Komisi. Pokud Energetický regulační úřad neshledá důvody k zahájení certifikace na základě oznámení provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy podle § 10a odst. 3, sdělí to do 30 dnů ode dne, kdy oznámení obdržel, Komisi a provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy. (3) Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu je podmíněno závazným stanoviskem Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) o tom, zda získání nebo výkon kontrolykontroly ze strany osoby nebo osob ze třetí země nad provozovatelem přenosové nebo přepravní soustavypřepravní soustavy může ohrozit bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynuplynu v České republice a Evropské unii. Ministerstvo vydá závazné stanovisko do 2 měsíců ode dne doručení žádosti Energetického regulačního úřadu o jeho vydání. Nevydá-li ministerstvo závazné stanovisko ve lhůtě podle věty druhé, platí, že získání nebo výkon kontrolykontroly ze strany osoby nebo osob ze třetí země nad provozovatelem přenosové nebo přepravní soustavypřepravní soustavy neohrozí bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynuplynu v České republice a Evropské unii. Závazné stanovisko ministerstvo vydává na základě posouzení a) práv a závazků Evropské unie ve vztahu k dané třetí zemi nebo zemím, které vyplývají z mezinárodního práva, včetně dohod uzavřených s jednou nebo několika třetími zeměmi, jichž je Evropská unie smluvní stranou a které upravují bezpečnost dodávek energií, b) práv a závazků České republiky ve vztahu k dané třetí zemi nebo zemím, které vyplývají z dohod uzavřených s touto třetí zemí nebo zeměmi, c) jiných skutečností nebo okolností hodných zvláštního zřetele. (4) Energetický regulační úřad vyhotoví koncept výrokové části rozhodnutí a odůvodnění do 4 měsíců ode dne zahájení certifikace a oznámí jej Komisi, ministerstvu a účastníkovi řízení. Před oznámením tohoto konceptu Komisi umožní Energetický regulační úřad účastníkovi řízení se k němu vyjádřit. Současně s oznámením konceptu výrokové části rozhodnutí a odůvodnění požádá Energetický regulační úřad Komisi o vydání stanoviska, zda a) žadatel nebo provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy splňuje podmínky nezávislosti podle § 24a odst. 2 nebo § 58a až 58n, b) udělení certifikátu nezávislosti neohrozí bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynuplynu do Evropské unie. (5) Nevydá-li Komise stanovisko do 2 měsíců ode dne obdržení žádosti o jeho vydání nebo do 4 měsíců v případě, že Komise požádá o vyjádření Agenturu pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „Agentura“)20), orgány jiných členských států nebo dotčené osoby, platí, že nemá proti konceptu výrokové části rozhodnutí a odůvodnění námitky. (6) Energetický regulační úřad vydá rozhodnutí ve věci do 2 měsíců ode dne, kdy obdržel stanovisko Komise nebo kdy lhůta pro vydání stanoviska Komise uplynula. Přitom v co největší míře zohlední stanovisko Komise. (7) Energetický regulační úřad udělí certifikát nezávislosti, jestliže v certifikaci zahájené na žádost žadatel prokáže, že splňuje podmínky nezávislosti podle § 24a odst. 2, § 58b až 58m nebo § 58n odst. 2, a zároveň bylo zjištěno, že získání nebo výkon kontrolykontroly ze strany osoby nebo osob ze třetí země nad provozovatelem přenosové nebo přepravní soustavypřepravní soustavy neohrozí bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynuplynu v České republice a Evropské unii. (8) V certifikaci zahájené z moci úřední Energetický regulační úřad certifikát nezávislosti zruší, pokud se prokáže, že provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nesplňuje některou z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2, § 58b až 58m anebo § 58n odst. 2, nebo v důsledku změn osoby anebo osob z třetí země vykonávajících kontrolukontrolu nad provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy anebo provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy, nebo změn jiných podstatných okolností může dojít k ohrožení bezpečnosti dodávek elektřiny nebo plynuplynu v České republice a Evropské unii, jinak Energetický regulační úřad certifikaci zastaví. Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu je podmíněno závazným stanoviskem ministerstva; ustanovení odstavce 3 se použije přiměřeně. (9) Výrokovou část rozhodnutí Energetického regulačního úřadu a stanovisko Komise uveřejní Energetický regulační úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup a v Energetickém regulačním věstníku. Pokud Energetický regulační úřad rozhodl odlišně od stanoviska Komise, uveřejní rovněž odůvodnění rozhodnutí. § 11 Práva a povinnosti držitelů licencí (1) Držitel licence je povinen a) vykonávat licencovanou činnost tak, aby byla zajištěna spolehlivá a trvale bezpečná dodávka energie, pokud je mu tato povinnost uložena ve zvláštní části tohoto zákona, b) předkládat Energetickému regulačnímu úřadu údaje pro rozhodnutí o cenách a údaje pro přípravu a provádění programů zvýšení energetické účinnostizvýšení energetické účinnosti a podporu a sledování energetických služebenergetických služeb a jiných opatření ke zvýšení energetické účinnostizvýšení energetické účinnosti, c) zajistit, aby k výkonu licencované činnosti byla používána technická zařízení, která splňují požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené právními předpisy a technickými normami, v plynárenství i technickými pravidlytechnickými pravidly, která jsou registrována u Hospodářské komory České republiky, d) zajistit, aby práce spojené s výkonem licencované činnosti byly prováděny osobami s odbornou způsobilostí, e) poskytovat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu pravdivé a úplné informace a podklady nezbytné pro výkon jejich zákonem stanovených oprávnění a umožnit jim přístup k zařízením, která k výkonu licencované činnosti slouží, f) bezplatně vyúčtovávat dodávku elektřiny, plynuplynu, tepelné energie a související službu v elektroenergeticesouvisející službu v elektroenergetice a související službu v plynárenstvísouvisející službu v plynárenství a poskytovat bezplatně informace o vyúčtování dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergeticesouvisejících služeb v elektroenergetice a dodávek tepelné energiedodávek tepelné energie, g) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech charakteru obchodního, technického a finančního, o kterých se dozvěděl od svých zákazníků, h) dodržovat stanovené parametry kvality dodávek a služeb a v případě jejich nedodržení poskytovat náhradu, i) vykonávat licencovanou činnost tak, aby nedošlo k ohrožení života a zdraví osob, majetku či zájmu na ochranu životního prostředí, j) při výkonu licencované činnosti uvádět pravdivé a úplné informace o podmínkách dodávek energie, k) zdržet se všech činností, které mohou bránit poptávce po energetických službách5a) nebo dalších opatřeních zaměřených na zvyšování energetické účinnosti a jejich poskytování nebo které by mohly brzdit rozvoj trhů těchto služeb, l) zajistit, aby byly splněny povinnosti držitele licence podle tohoto zákona a jiných právních předpisů i v případech, kdy držitel licence zajišťuje výkon činnosti spojené s právy a povinnostmi držitele licence prostřednictvím třetí osoby na základě smluvních vztahů, uzavřených podle obecně závazných právních předpisů, m) mít k plnění svých práv a povinností k dispozici potřebné lidské, technické a finanční zdroje, n) předkládat Energetickému regulačnímu úřadu podklady nezbytné pro zpracování čtvrtletních a ročních zpráv o provozu soustav v energetických odvětvích, o) na žádost spotřebitelespotřebitele zpřístupnit jím určenému poskytovateli energetických služeb údaje z vyúčtování dodávky energie a údaje o jeho spotřebě energie za alespoň 3 předcházející zúčtovací období, p) nabízet zákazníkůmzákazníkům možnost předávání informací o vyúčtování dodávek energie a souvisejících služeb v elektronické podobě a na požádání poskytnout jasné a srozumitelné vysvětlení způsobu, jakým bylo jejich vyúčtování vypracováno, q) předkládat operátorovi trhu podklady pro zpracování zprávy o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a plynuplynu a o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynuplynu, r) poskytnout údaje z evidence technické infrastruktury vedené podle stavebního zákona na žádost osobě, která prokáže právní zájem. (2) Držitel licence podle § 4 odst. 1 postupuje při výkonu licencované činnosti při řešení mimořádných situací1e) a krizových situací1d) podle havarijního plánu a spolupracuje při tom se stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému1e) a s orgány krizového řízení; havarijní plán je součástí plánu krizové připravenosti1e). (3) Držitel licence na výrobu elektřiny, výrobu plynuplynu, obchod s elektřinou nebo obchod s plynemplynem je povinen uchovávat po dobu 5 let údaje o plnění podle smluv uzavřených s účastníky velkoobchodního trhu s elektřinou nebo plynemplynem, s provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy, provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy nebo s provozovateli zásobníků plynuzásobníků plynu, jejichž předmětem je dodávka elektřiny nebo plynuplynu nebo deriváty vztažené k elektřině nebo plynuplynu, a na vyžádání těchto orgánů uchovávané údaje poskytovat. (4) Držitel licence na přenos elektřiny, distribuci elektřiny, přepravu plynuplynu nebo distribuci plynuplynu a držitel licence na činnosti operátora trhu je povinen provést úkony nezbytné k uskutečnění volby nebo změny dodavatele elektřiny nebo plynuplynu, pokud zákazníkzákazník takové právo uplatní. Uplatněním práva na změnu dodavatele elektřiny nebo plynuplynu v rozporu se sjednanými podmínkami ukončení smlouvy se stávajícím dodavatelem elektřiny nebo plynuplynu není dotčena odpovědnost zákazníkazákazníka za způsobenou škodu. (5) Držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynuplynu nebo obchod s plynemplynem je povinen umožnit zákazníkovizákazníkovi platit za dodávku elektřiny nebo plynuplynu způsobem, který jej nediskriminuje. (6) Držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynuplynu nebo obchod s plynemplynem nebo dodavatel tepelné energiedodavatel tepelné energie stanoví zálohové platby na dodávku elektřiny, plynuplynu nebo tepelné energie nejvýše v rozsahu důvodně předpokládané spotřeby elektřiny, plynuplynu nebo tepelné energie v následujícím zúčtovacím období. (7) Nestanoví-li tento zákon jinak, vyúčtovává držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynuplynu nebo obchod s plynemplynem dodávky elektřiny nebo plynuplynu za zúčtovací období, jehož délka nesmí přesáhnout 14 kalendářních měsíců po sobě následujících. U zákazníkůzákazníků, jejichž odběrné místoodběrné místo je vybaveno průběhovým měřením dodávek elektřiny nebo plynuplynu, je zúčtovacím obdobím 12 kalendářních měsíců po sobě následujících, nedohodnou-li se držitel licence a zákazníkzákazník na kratším zúčtovacím období. U zákazníkůzákazníků v plynárenství kategorie střední odběratel nebo velkoodběratel a u zákazníkůzákazníků v elektroenergetice, jejichž odběrné místoodběrné místo je připojeno k přenosové soustavěpřenosové soustavě nebo k distribuční soustavědistribuční soustavě na hladině vysokého nebo velmi vysokého napětí, je zúčtovacím obdobím kalendářní měsíc, není-li sjednaná jiná délka zúčtovacího období, nejdéle však 12 kalendářních měsíců po sobě následujících. Zúčtovací období končí vždy dnem účinnosti změny dodavatele elektřiny nebo plynuplynu nebo dnem ukončení dodávky elektřiny nebo plynuplynu. (8) Nestanoví-li tento zákon jinak, vyúčtovává držitel licence na distribuci elektřiny nebo distribuci plynuplynu související služby v elektroenergeticesouvisející služby v elektroenergetice nebo související služby v plynárenstvísouvisející služby v plynárenství za zúčtovací období, jehož délka nesmí přesáhnout 14 kalendářních měsíců po sobě následujících. Zúčtovacím obdobím, za které držitel licence na přenos elektřiny, distribuci elektřiny, přepravu plynuplynu nebo distribuci plynuplynu vyúčtovává související služby v elektroenergeticesouvisející služby v elektroenergetice nebo související služby v plynárenstvísouvisející služby v plynárenství, zajišťuje-li související službu v elektroenergeticesouvisející službu v elektroenergetice nebo související službu v plynárenstvísouvisející službu v plynárenství do odběrného místaodběrného místa vybaveného průběhovým měřením, je kalendářní měsíc, není-li sjednaná jiná délka zúčtovacího období, nejdéle však 12 kalendářních měsíců po sobě následujících. Zúčtovací období končí vždy dnem ukončení zajišťování služby přenosové soustavyslužby přenosové soustavy, přepravní soustavypřepravní soustavy nebo distribuční soustavydistribuční soustavy. (9) Zajišťuje-li držitel licence na distribuci elektřiny související službu v elektroenergetice do předávacího místa přiřazeného do skupiny sdílení, je povinen vyúčtovávat související službu v elektroenergetice a její cenu i za množství elektřiny sdílené do předávacího místa s využitím distribuční soustavy. (10) Držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynuplynu nebo obchod s plynemplynem je povinen poskytnout vyúčtování nejpozději do 15 dnů od obdržení údajů pro vyúčtování dodávky elektřiny nebo plynuplynu za zúčtovací období. Držitel licence na přenos elektřiny, distribuci elektřiny, přepravu plynuplynu nebo distribuci plynuplynu je povinen poskytnout vyúčtování nejpozději do 15 dnů od vyhodnocení údajů z měření nebo obdržení vyhodnocených údajů z měření za zúčtovací období. (11) Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie vyúčtovává dodávku tepelné energiedodávku tepelné energie za zúčtovací období, jehož délka nesmí přesáhnout 12 kalendářních měsíců po sobě následujících, vždy však k 31. prosinci kalendářního roku, který je posledním dnem zúčtovacího období. Zúčtovací období končí vždy dnem ukončení dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie. Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie je povinen poskytnout vyúčtování dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie za zúčtovací období nejpozději do 28. února následujícího roku, pokud se s odběratelem nedohodne jinak. Končí-li zúčtovací období k jinému dni než k 31. prosinci, provede dodavatel tepelné energiedodavatel tepelné energie vyúčtování dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie vždy k poslednímu dni tohoto zúčtovacího období a poskytne vyúčtování dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce. (12) Držitel licence na výrobu elektřiny, výrobu plynuplynu, obchod s elektřinou, obchod s plynemplynem, výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie je povinen nabízet zákazníkůmzákazníkům možnost bezplatného poskytování vyúčtování dodávek energie a souvisejících služeb v elektronické podobě. Pokud si zákazníkzákazník nezvolí poskytování vyúčtování dodávek energie a souvisejících služeb nebo informací o vyúčtování v listinné podobě, je držitel licence povinen poskytovat zákazníkovizákazníkovi vyúčtování nebo informace o vyúčtování v elektronické podobě; to neplatí, pokud zákazníkzákazník ani na písemnou výzvu nesdělí držiteli licence elektronický kontakt pro doručování vyúčtování nebo informací o vyúčtování. (13) Poskytnutím vyúčtování podle odstavců 10 až 12 se rozumí vyhotovení dokladu o vyúčtování a jeho odeslání, předání nebo zpřístupnění příjemci plnění. Některá opatření na ochranu zákazníka § 11a (1) Držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynuplynu nebo obchod s plynemplynem je povinen uveřejnit na svých internetových stránkách a) podmínky dodávek plynuplynu a ceny za dodávku plynuplynu pro 1. spotřebitelespotřebitele, 2. podnikající fyzické osoby s roční spotřebou plynuplynu do 630 MWh, b) podmínky dodávek elektřiny a ceny za dodávku elektřiny pro 1. spotřebitelespotřebitele, 2. podnikající fyzické osoby odebírající elektřinu z hladiny nízkého napětí. (2) Zvýšení ceny za dodávku elektřiny nebo plynuplynu nebo změnu jiných smluvních podmínek dodávek elektřiny nebo plynuplynu je držitel licence povinen prokazatelně a adresně oznámit spotřebitelispotřebiteli a podnikající fyzické osobě uvedené v odstavci 1 nejpozději třicátý den přede dnem její účinnosti způsobem uvedeným ve smlouvě o dodávce elektřiny nebo plynuplynu nebo smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynuplynu. Součástí oznámení je poučení o právu druhé smluvní strany odmítnout změny a vypovědět závazek ze smlouvy bez postihu podle odstavce 4. (3) Nebude-li změna oznámena podle odstavce 2, nevyvolá právní účinky. (4) Nesouhlasí-li spotřebitelspotřebitel nebo podnikající fyzická osoba uvedená v odstavci 1 se zvýšením ceny nebo se změnou jiných smluvních podmínek, jsou oprávněni bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy kdykoliv do desátého dne přede dnem účinnosti zvýšení ceny nebo změny jiných smluvních podmínek, přičemž taková výpověď je účinná ke dni bezprostředně předcházejícímu den účinnosti zvýšení ceny nebo změny jiných smluvních podmínek. Lhůta je zachována, je-li v jejím průběhu odesláno oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence. (5) Právo vypovědět závazek ze smlouvy nevzniká, je-li důvodem změny podmínek a) zvýšení regulované složky ceny, daní nebo poplatků, b) změna právního předpisu. § 11b (1) SpotřebitelSpotřebitel je oprávněn bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynuplynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynuplynu, kterou při změně dodavatele uzavřel distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory držitele licence, kdykoliv do patnáctého dne po zahájení dodávky elektřiny nebo plynuplynu. Lhůta je zachována, je-li v jejím průběhu odesláno oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence. Výpovědní doba činí 15 dnů a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi. (2) Odstavcem 1 není dotčeno právo spotřebitelespotřebitele na odstoupení od smlouvy uzavřené distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory podle občanského zákoníku, přičemž čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení od smlouvy běží ode dne jejího uzavření. (3) Je na držiteli licence, aby prokázal, že smlouva nebyla uzavřena distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory držitele licence. § 11c (1) Uzavře-li spotřebitelspotřebitel smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynuplynu nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynuplynu na dobu určitou, ve které je sjednáno prodloužení doby trvání závazku ze smlouvy bez jeho výslovného souhlasu, je oprávněn závazek ze smlouvy bez postihu vypovědět kdykoliv až do dvacátého dne před uplynutím sjednané doby trvání závazku ze smlouvy s účinností ke dni uplynutí sjednané doby trvání závazku ze smlouvy. (2) Dodavatel elektřiny nebo plynuplynu je povinen nejpozději třicátý den před uplynutím sjednané doby trvání závazku ze smlouvy podle odstavce 1 spotřebitelispotřebiteli prokazatelně a adresně oznámit pro další trvání závazku ze smlouvy a) výši ceny za dodávku elektřiny nebo plynuplynu nebo způsob jejího určení, b) platební podmínky, c) výši smluvní pokuty nebo jiného finančního plnění pro případ porušení povinnosti odebírat elektřinu nebo plynplyn po sjednanou dobu nebo způsob jejich určení a d) dobu trvání závazku ze smlouvy, na kterou se doba trvání závazku prodlužuje. Pokud smlouva sjednaná se spotřebitelemspotřebitelem odkazuje na obchodní podmínky dodavatele elektřiny nebo plynuplynu, poskytne dodavatel elektřiny nebo plynuplynu současně s oznámením podle věty první spotřebitelispotřebiteli dále znění těchto obchodních podmínek nebo odkaz na internetové stránky, kde jsou obchodní podmínky uveřejněny. Součástí oznámení podle věty první je dále poučení o právu spotřebitelespotřebitele vypovědět závazek ze smlouvy bez postihu podle odstavce 1. (3) Pokud dodavatel elektřiny nebo plynuplynu nesplní některou z povinností podle odstavce 2 nebo nepoučí spotřebitelespotřebitele o právu vypovědět závazek ze smlouvy bez postihu, hledí se na smlouvu po uplynuplynutí doby trvání závazku jako na smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou s cenou za dodávku elektřiny nebo plynuplynu platnou k poslednímu dni trvání závazku ze smlouvy uzavřené na dobu určitou. Je-li nejnižší cena za dodávku elektřiny nebo plynuplynu uveřejněná dodavatelem elektřiny nebo plynuplynu k poslednímu dni trvání závazku ze smlouvy na dobu určitou pro smlouvy uzavírané na dobu neurčitou nižší než cena podle věty první, použije se pro dodávky elektřiny nebo plynuplynu nejnižší uveřejněná cena za dodávku elektřiny nebo plynuplynu. Tím není dotčeno právo dodavatele elektřiny nebo plynuplynu zvýšit cenu za dodávku elektřiny nebo plynuplynu za podmínek podle § 11a odst. 2, je-li takové právo ujednáno ve smlouvě o dodávce elektřiny nebo plynuplynu nebo smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu. (4) Smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynuplynu nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynuplynu uzavřenou na dobu neurčitou je možné vypovědět s výpovědní dobou 3 měsíce, která začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. K ujednání, podle kterého je spotřebitelspotřebitel nebo zákazníkzákazník, který uzavírá smlouvu adhezním způsobem, oprávněn vypovědět smlouvu s delší výpovědní dobou, se nepřihlíží. § 11ca (1) Dodavatel elektřiny nebo plynuplynu je povinen v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy s dynamickým určením ceny nebo před učiněním závazné nabídky na uzavření smlouvy s dynamickým určením ceny poskytnout spotřebitelispotřebiteli v písemné formě informace o způsobu dynamického určení ceny elektřiny nebo plynuplynu podle navrhované smlouvy a výhodách a rizicích spojených s uzavřením smlouvy s dynamickým určením ceny, zejména o riziku mimořádných výkyvů cen dodávané elektřiny nebo plynuplynu, a poučit jej o tom, že dodávku elektřiny nebo plynuplynu je možné zahájit pouze v případě, že je odběrné místoodběrné místo vybaveno průběhovým měřením. (2) Sjednal-li spotřebitelspotřebitel smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynuplynu nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynuplynu s dynamickým určením ceny, je oprávněn vypovědět závazek ze smlouvy s výpovědní dobou v trvání 1 měsíce, která počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi dodavateli elektřiny nebo plynuplynu. (3) Smlouva o dodávce elektřiny nebo plynuplynu nebo smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynuplynu s dynamickým určením ceny uzavřená se spotřebitelemspotřebitelem nenabude účinnosti dříve, než bude odběrné místoodběrné místo spotřebitelespotřebitele vybaveno průběhovým měřením elektřiny nebo plynuplynu. Právo spotřebitelespotřebitele vypovědět závazek ze smlouvy podle odstavce 2 tím není dotčeno. (4) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně pro smlouvy s jiným způsobem určení ceny závislým na změnách ceny elektřiny nebo plynuplynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynemplynem. Odstavec 3 se použije obdobně pro smlouvy s jiným způsobem určení ceny závislým na změnách ceny elektřiny nebo plynuplynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynemplynem, ledaže sjednané podmínky umožňují spotřebitelispotřebiteli reagovat na oznámení určené ceny zrušením závazku ze smlouvy nebo zahájením odběru elektřiny nebo plynuplynu za jinou než určenou cenu nejpozději ke dni účinnosti určené ceny. (5) K ujednání, které opravňuje dodavatele elektřiny nebo plynuplynu změnit sjednanou cenu na dynamické určení ceny nebo jiné určení ceny závislé na změnách ceny elektřiny nebo plynuplynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynemplynem nebo změnit dobu trvání závazku ze smlouvy bez výslovného souhlasu spotřebitelespotřebitele, se nepřihlíží. § 11d Smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynuplynu nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynuplynu na dobu určitou lze se spotřebitelemspotřebitelem uzavřít nejdéle na dobu 36 měsíců od zahájení dodávky. Byla-li smlouva uzavřena na dobu delší než 36 měsíců od zahájení dodávky, považuje se za smlouvu uzavřenou na dobu 36 měsíců od zahájení dodávky. Tím není dotčena možnost sjednat se spotřebitelemspotřebitelem ve smlouvě podle věty první prodloužení doby trvání závazku ze smlouvy na další dobu určitou. § 11e Zaniklo-li zákazníkovizákazníkovi odebírajícímu elektřinu z hladiny nízkého napětí nebo s roční spotřebou plynuplynu do 630 MWh vlastnické nebo užívací právo k odběrnému místuodběrnému místu, je oprávněn bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynuplynu nebo závazek ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynuplynu. Výpovědní doba činí 15 dnů a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení oznámení výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence. § 11ea SpotřebitelSpotřebitel má právo na poskytnutí informace o opatřeních, kterými je možné předejít přerušení nebo ukončení dodávek elektřiny, plynuplynu nebo tepelné energie při neoprávněném odběru elektřiny, plynuplynu nebo tepelné energie z důvodu neplnění platebních povinností podle § 51 odst. 1 písm. b), § 74 odst. 1 písm. b) nebo § 89 odst. 1 písm. b), a informace o podmínkách přiznání nároku na dávky státní sociální podpory a dávky pomoci v hmotné nouzi určené k pokrytí nákladů na bydlení a živobytí, jejíž vzor zveřejní Ministerstvo práce a sociálních věcí na svých internetových stránkách. Informace o dostupných opatřeních musí zahrnovat alespoň informaci o tom, zda dodavatel elektřiny, plynuplynu nebo tepelné energie umožní spotřebitelispotřebiteli dohodnout splnění platebních povinností ve splátkách, a podmínky plnění platebních povinností ve splátkách. Informace podle věty první musí dodavatel elektřiny, plynuplynu nebo tepelné energie poskytnout spotřebitelispotřebiteli společně s upozorněním na neplnění smluvených platebních povinností alespoň 30 dní před požadovaným dnem přerušení dodávek z důvodu neoprávněného odběru elektřiny, plynuplynu nebo tepelné energie. § 11f Podmínky pro činnost zprostředkovatele (1) Energetický regulační úřad udělí oprávnění k činnosti zprostředkovatele a zapíše do registru zprostředkovatelů žadatele, který a) je plně svéprávný, b) je bezúhonný podle § 5 odst. 4, c) je spolehlivý a d) má ukončené alespoň střední vzdělání a nejméně 5 let praxe v oblasti výroby nebo obchodu s elektřinou nebo plynemplynem nebo ustanovil odpovědného zástupce, který splňuje tuto podmínku. (2) Za spolehlivého se nepovažuje ten, kdo byl v posledních 3 letech před podáním žádosti pravomocně uznán vinným z přestupku podle tohoto zákona nebo zákona o ochraně spotřebitele. (3) Na osobu, která byla členem statutárního orgánu právnické osoby v době, kdy tato právnická osoba spáchala čin, pro který neplní podmínku bezúhonnosti nebo spolehlivosti, se pro účely posouzení podmínek uvedených v odstavci 1 písm. b) a c) hledí, jako by také nebyla bezúhonná nebo spolehlivá. (4) Je-li žadatelem o oprávnění k činnosti zprostředkovatele právnická osoba, musí splnit podmínky podle odstavce 1 písm. b) a c). Podmínky podle odstavce 1 písm. a) až c) musí splnit též členové statutárního orgánu této právnické osoby; je-li členem statutárního orgánu právnická osoba, musí tyto podmínky splnit fyzická osoba, která ji zastupuje. (5) Právnická osoba je dále povinna ustanovit odpovědného zástupce, který jí odpovídá za řádný výkon zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvíchzprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích a je k ní ve smluvním vztahu. Nikdo nemůže být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více než 4 zprostředkovatele. Odpovědný zástupce musí splňovat podmínky pro udělení oprávnění k činnosti zprostředkovatele podle odstavce 1 písm. a) až c) a mít dokončené alespoň střední vzdělání a nejméně 5 let praxe v oblasti výroby nebo obchodu s elektřinou nebo plynemplynem. Ustanovení § 6 odst. 6 se použije obdobně. § 11g Řízení o žádosti o udělení oprávnění k činnosti zprostředkovatele (1) Žádost o udělení oprávnění k činnosti zprostředkovatele se podává na formuláři a obsahuje vedle náležitostí stanovených správním řádem též údaje o splnění podmínek pro činnost zprostředkovatele stanovených tímto zákonem. (2) Splnění podmínky plné svéprávnosti a spolehlivosti se dokládá písemným prohlášením. Splnění podmínky požadovaného vzdělání a odborné praxe se prokazuje dokladem o dosaženém vzdělání a dokumenty, které osvědčují formu, obsah a dobu vykonávané odborné praxe. (3) Splnění podmínky bezúhonnosti se osvědčuje výpisem z rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce. Energetický regulační úřad si za účelem ověření, zda je podmínka bezúhonnosti splněna, může vyžádat od Ministerstva spravedlnosti výpis z rejstříku trestů; žádost se podává v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo spravedlnosti poskytne na žádost Energetického regulačního úřadu výpis z rejstříku trestů. Splnění podmínky bezúhonnosti osoby, která není státním občanem České republiky nebo nemá sídlo na území České republiky, se osvědčuje též obdobným dokladem, který nesmí být starší než 3 měsíce, osvědčujícím bezúhonnost, vydaným státem, jehož je tato osoba státním občanem nebo ve kterém sídlí, jakož i státy, v nichž tato osoba v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců pobývala nebo sídlila (dále jen „domovský stát“), a doloženým úředním překladem do českého jazyka; pokud takový doklad domovský stát nevydává, doloží se bezúhonnost písemným čestným prohlášením. (4) Vyhoví-li Energetický regulační úřad žádosti podle odstavce 1, zapíše žadatele do registru zprostředkovatelů a zašle mu osvědčení o registraci, které obsahuje jeho jméno a příjmení nebo název, registrační číslo, datum registrace, adresu sídla, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno a příjmení odpovědného zástupce, je-li ustanoven, a datum jeho ustanovení a ukončení funkce a dobu platnosti oprávnění. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu do registru zprostředkovatelů a písemně se nevyhotovuje. (5) Oprávnění se uděluje na dobu 5 let ode dne zápisu zprostředkovatele do registru zprostředkovatelů. § 11h Prodloužení platnosti oprávnění k činnosti zprostředkovatele (1) Platnost oprávnění k činnosti zprostředkovatele lze prodloužit o 5 let, a to i opakovaně. (2) Žádost o prodloužení platnosti oprávnění lze podat nejdříve 6 měsíců a nejpozději 90 dnů před uplynutím doby jeho platnosti. Ustanovení § 11g odst. 1 až 3 se použijí obdobně. (3) Energetický regulační úřad při rozhodování o žádosti postupuje obdobně jako při rozhodování o žádosti o udělení oprávnění k činnosti zprostředkovatele. § 11i Oznamovací povinnost zprostředkovatele Zprostředkovatel je povinen bezodkladně oznámit Energetickému regulačnímu úřadu, že a) přestal splňovat podmínky pro činnost zprostředkovatele, nebo b) došlo ke změně údajů uvedených v žádosti. § 11j Zánik a odejmutí oprávnění k činnosti zprostředkovatele (1) Oprávnění k činnosti zprostředkovatele zaniká a) smrtí fyzické osoby nebo jejím prohlášením za mrtvou, b) zánikem právnické osoby, c) oznámením o ukončení činnosti zprostředkovatele, d) uplynutím doby platnosti oprávnění, e) rozhodnutím Energetického regulačního úřadu o odejmutí oprávnění, nebo f) uložením trestu zákazu činnosti. (2) Energetický regulační úřad oprávnění k činnosti zprostředkovatele odejme, pokud jeho držitel a) přestal splňovat podmínky pro činnost zprostředkovatele, b) při výkonu zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvíchzprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích závažným způsobem porušil tento zákon nebo jiný právní předpis s touto činností související, nebo c) uvedl v žádosti o udělení nebo o prodloužení oprávnění nepravdivé údaje. (3) Bylo-li oprávnění odňato, je možné podat opětovnou žádost o udělení oprávnění nejdříve po uplynutí lhůty 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí oprávnění. § 11k Registr zprostředkovatelů (1) Energetický regulační úřad vede elektronický registr zprostředkovatelů, který je informačním systémem veřejné správy. Do registru zprostředkovatelů se zapisuje a) registrační číslo a datum registrace, b) jméno a příjmení nebo název osoby, c) adresa sídla, d) identifikační číslo, bylo-li přiděleno, e) jméno a příjmení odpovědného zástupce, je-li ustanoven, a datum jeho ustanovení a ukončení funkce, f) doba platnosti oprávnění a g) datum zániku oprávnění. (2) Údaje podle odstavce 1 se z registru zprostředkovatelů vymažou po uplynutí doby 3 let ode dne zániku oprávnění. (3) Údaje uvedené v registru zprostředkovatelů zveřejňuje Energetický regulační úřad na svých internetových stránkách. § 11l Povinnosti zprostředkovatele Zprostředkovatel je povinen a) informovat spotřebitelespotřebitele o skutečnosti, že s ním jedná jako zprostředkovatel, a to již od prvního kontaktu s ním, zejména prokázat se osvědčením a sdělit mu svou totožnost, adresu sídla, identifikační číslo, bylo-li mu přiděleno, a registrační číslo, b) provozovat svou činnost poctivě a s odbornou péčí, c) zohledňovat při své činnosti účinně práva a oprávněné zájmy spotřebitelespotřebitele a dávat jim přednost před zájmy vlastními, zejména včas respektovat projevenou vůli spotřebitelespotřebitele a bez zbytečného odkladu jej pravdivě informovat o všech podstatných skutečnostech včetně hrozící škody. § 11m Smlouva o zprostředkování v energetických odvětvích uzavřená se spotřebitelem (1) Smlouvou o zprostředkování v energetických odvětvích se zprostředkovatel zavazuje vykonat zprostředkovatelskou činnost v energetických odvětvíchzprostředkovatelskou činnost v energetických odvětvích pro spotřebitelespotřebitele. (2) Smlouva o zprostředkování v energetických odvětvích uzavřená se spotřebitelemspotřebitelem musí mít písemnou formu a zprostředkovatel musí její vyhotovení předat spotřebitelispotřebiteli v listinné podobě. V elektronické podobě může být předána jen tehdy, udělil-li písemně spotřebitelspotřebitel k tomu souhlas. (3) Smlouva o zprostředkování v energetických odvětvích uzavřená se spotřebitelemspotřebitelem musí obsahovat a) jméno a příjmení nebo název zprostředkovatele, adresu sídla, identifikační číslo, bylo-li mu přiděleno, a jeho registrační číslo, b) výši odměny zprostředkovatele, má-li být placena spotřebitelemspotřebitelem; pokud není výše odměny v okamžiku uzavření smlouvy známa, uvede se způsob jejího výpočtu, c) splatnost odměny zprostředkovatele, má-li být placena spotřebitelemspotřebitelem, d) obsah smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynuplynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynuplynu, o jejíž uzavření má spotřebitelspotřebitel zájem, a to alespoň 1. zda se týká dodávky elektřiny nebo plynuplynu, 2. zda se jedná o smlouvu na dobu určitou nebo neurčitou, 3. celkovou cenu, kterou je spotřebitelspotřebitel ochoten platit za dodávku elektřiny nebo plynuplynu, e) obsah dohody o zastoupení, zmocnil-li spotřebitelspotřebitel zprostředkovatele k obstarání příležitosti k uzavření, změně nebo zrušení smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynuplynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynuplynu pro zákazníkazákazníka nebo sjednání takové smlouvy na účet zákazníkazákazníka nebo držitele licence nebo provádění přípravných prací směřujících k obstarání příležitosti nebo uzavření smlouvy, f) informaci o právu spotřebitelespotřebitele vypovědět závazek ze smlouvy a případně o právu odvolat zmocnění podle § 11o, g) dobu, na kterou byla uzavřena, h) podmínky ukončení závazku a i) informaci o právu spotřebitelespotřebitele odstoupit od smlouvy o zprostředkování v energetických odvětvích. (4) Zmocní-li spotřebitelspotřebitel zprostředkovatele nebo držitele licence k uzavření smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynuplynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynuplynu, ke změně nebo zrušení závazku z takové smlouvy, zmocnění zanikne nejpozději do 12 měsíců ode dne uzavření dohody o zastoupení. Tím není dotčeno právo zmocnitele novým právním jednáním udělit téže osobě novou plnou moc s týmž obsahem. Je-li obsah dohody o zastoupení včetně dne jejího uzavření uveden v plné moci, postačí, aby byla v písemné formě udělena plná moc. (5) Zprostředkovatel je povinen předat spotřebitelispotřebiteli písemné vyhotovení smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynuplynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynuplynu, kterou za něho uzavřel, bezodkladně, nejpozději do 14 dnů od jejího uzavření, ne však později než ke dni zahájení dodávky dle takové smlouvy. (6) Při zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvíchzprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích se na zprostředkovatele vztahují povinnosti podle § 11 odst. 1 písm. g), j) a k) a m) obdobně. Při zprostředkovatelské činnosti se na držitele licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynuplynu a obchod s plynemplynem vztahují povinnosti podle odstavců 2 až 5 a § 11l obdobně. § 11n SpotřebitelSpotřebitel je oprávněn kdykoliv bez postihu a finančního plnění a) vypovědět bez výpovědní doby závazek ze smlouvy o zprostředkování v energetických odvětvích, nebo b) odvolat zmocnění k uzavření smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynuplynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynuplynu, ke změně nebo zrušení závazku z takové smlouvy. Za finanční plnění se pro účely věty první nepovažuje odměna zprostředkovatele uvedená ve zprostředkovatelské smlouvě podle § 11m odst. 3 písm. b) nebo její poměrná část za již poskytnutou službu. § 11o Uzavřel-li zprostředkovatel za spotřebitelespotřebitele smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynuplynu nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynuplynu, je spotřebitelspotřebitel oprávněn bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy kdykoliv do patnáctého dne po zahájení dodávky elektřiny nebo plynuplynu. Lhůta je zachována, je-li v jejím průběhu odesláno oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence. Výpovědní doba činí 15 dnů a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence. § 11p Regulace nařízením obce ObecObec může nařízením obceobce53) stanovit, že některé formy prodeje zboží nebo poskytování služeb prováděné mimo obchodní prostory jsou při výkonu licencované činnosti držitelem licence nebo při výkonu zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvíchzprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích dle tohoto zákona v obciobci nebo v její části zakázány. § 11q (1) SpotřebitelSpotřebitel je oprávněn podat Energetickému regulačnímu úřadu návrh na řešení sporu o splnění povinnosti ze smlouvy o zprostředkování v energetických odvětvích. (2) Na řešení sporů před Energetickým regulačním úřadem podle odstavce 1 se použije postup podle části čtvrté zákona o ochraně spotřebitele obdobně. (3) Zprostředkovatel je povinen Energetickému regulačnímu úřadu ve lhůtě 15 pracovních dnů od doručení výzvy Energetického regulačního úřadu poskytnout vyjádření ke skutečnostem uvedeným spotřebitelemspotřebitelem. Zprostředkovatel je povinen úzce spolupracovat a poskytnout Energetickému regulačnímu úřadu součinnost potřebnou k efektivnímu průběhu řešení sporu. Příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu a plyn § 11r (1) Příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu a zemní plynplyn (dále jen „příspěvek“) je peněžní částka, která je výdajem státního rozpočtu, určená na úhradu části plateb za elektřinu nebo zemní plynplyn dodané obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynemplynem na odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka v domácnosti nebo zákazníka v domě s bytyzákazníka v domě s byty. Zákazníkem v domě s bytyZákazníkem v domě s byty se pro účely tohoto zákona rozumí osoba odebírající elektřinu nebo zemní plynplyn pro vytápění nebo společnou přípravu teplé vody jako poskytovatel služeb podle jiného právního předpisu56) nebo dodavatel tepelné energiedodavatel tepelné energie, který není držitelem licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie. V případě zákazníka v domě s bytyzákazníka v domě s byty je příspěvek určen pro osoby užívající byty výhradně pro účely bydlení (dále jen „příjemce služeb“). (2) Pro účely zákona o státní sociální podpoře, zákona o pomoci v hmotné nouzi, zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a zákona o sociálních službách se příspěvek nepovažuje za příjem a na náklady na elektřinu a zemní plynplyn kryté příspěvkem se hledí, jako by byly uhrazeny zákazníkemzákazníkem v domácnosti nebo v případě elektřiny nebo zemního plynuplynu odebíraného na poskytování služeb v domě s byty příjemcem služeb. (3) Vláda může nařízením na kalendářní rok nebo jeho část stanovit a) kategorie odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků v domácnosti a zákazníků v domě s bytyzákazníků v domě s byty, u kterých se příspěvek zohledňuje, specifikovaných distribuční sazbou v elektroenergetice a plánovanou roční spotřebou v plynárenství, výší spotřeby v odběrném místěodběrném místě nebo kritérii zohledňujícími úspory energie u zákazníkazákazníka, b) výši příspěvku na jednotlivá odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků, u kterých se příspěvek zohledňuje, přičemž maximální výše příspěvku na jednotlivé odběrné místoodběrné místo pro elektřinu nebo plynplyn zákazníkazákazníka v domácnosti a na byt v domě s byty nesmí překročit 30 000 Kč, c) rozhodný den, ke kterému odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka v domácnosti, a rozhodný den, ke kterému odběrné místoodběrné místo zákazníka v domě s bytyzákazníka v domě s byty splňují podmínky pro zohlednění příspěvku, d) rozhodný den, od kterého obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynemplynem zohledňuje příspěvek zákazníkazákazníka v domácnosti, a rozhodný den, od kterého obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynemplynem zohledňuje příspěvek zákazníka v domě s bytyzákazníka v domě s byty, e) termín podání a náležitosti žádosti operátora trhu ministerstvu o poskytnutí finančních prostředků na příspěvek poskytovaný obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynemplynem, f) termíny, rozsah a způsob předávání údajů mezi provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy a operátorem trhu a mezi operátorem trhu a obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynemplynem, g) termíny pro poskytnutí finančních prostředků operátorovi trhu a termíny pro poskytnutí platby na zohlednění příspěvku obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynemplynem, h) termíny, rozsah a způsob předávání údajů mezi zákazníkem v domě s bytyzákazníkem v domě s byty a provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy. (4) Příspěvek, jeho poskytnutí a zohlednění musí být v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie. § 11s (1) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno zařízení zákazníkazákazníka, u něhož má být zohledněn příspěvek, je povinen předat operátorovi trhu údaje nezbytné pro poskytnutí příspěvku obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynemplynem. Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je povinen uchovávat údaje obdržené od zákazníkazákazníka po dobu 5 let. Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy předá údaje, které jsou aktuální k rozhodnému dni podle § 11r odst. 3 písm. c). Má se za to, že předané údaje jsou správné a spolehlivé. (2) Operátor trhu je povinen zpracovat a předat obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynemplynem údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku, které jsou platné k rozhodnému dni podle § 11r odst. 3 písm. c). Má se za to, že předané údaje jsou správné a spolehlivé. (3) Operátor trhu je povinen poskytnout obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynemplynem platbu na zohlednění příspěvku před rozhodným dnem pro jeho zohlednění podle § 11r odst. 3 písm. d). (4) Operátor trhu má právo na poskytnutí finančních prostředků ministerstvem, které je poskytovatelem příspěvku, před poskytnutím platby na zohlednění příspěvku obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynemplynem. Tyto finanční prostředky musí pokrýt celkové náklady na příspěvek. Ministerstvo poskytne finanční prostředky operátorovi trhu na základě jeho žádosti o poskytnutí finančních prostředků na příspěvek pro jednotlivé obchodníky. (5) Operátor trhu je povinen ve spolupráci s ministerstvem vypořádat rozdíl mezi přijatými finančními prostředky ze státního rozpočtu a jím poskytnutým příspěvkem obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynemplynem bez zbytečného odkladu. § 11t (1) Obchodník s elektřinou a obchodník s plynemplynem nejsou příjemci příspěvku a jsou povinni účtovat o peněžních prostředcích na zohlednění příspěvku odděleně. Obchodník s elektřinou a obchodník s plynemplynem jsou povinni zohlednit příspěvek v nejbližších zálohových platbách zákazníkazákazníka a nejbližším následném vyúčtování, jsou-li zálohové platby uplatňovány, nebo v ostatních případech v nejbližším vyúčtování, nejdéle však do 14 měsíců od rozhodného dne podle § 11r odst. 3 písm. d). (2) Z vyúčtování služeb musí být zřejmá výše zohledněného příspěvku. Peněžní prostředky na zohlednění příspěvku nelze zahrnout do majetkové podstaty obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynemplynem podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení a nepodléhají výkonu rozhodnutí a exekuciexekuci. (3) Obchodník s elektřinou a obchodník s plynemplynem jsou povinni na svých internetových stránkách uveřejnit informace o výši příspěvku pro jednotlivé kategorie zákazníkůzákazníků. (4) Jestliže v rozporu s předanými údaji dojde k poskytnutí finančních prostředků nebo příspěvku v nesprávné výši, jsou operátor trhu, obchodník s elektřinou a obchodník s plynemplynem povinni vypořádat rozdíl bez zbytečného odkladu. (5) Operátor trhu a obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynemplynem jsou povinni bez zbytečného odkladu vzájemně vypořádat rozdíl mezi přijatými finančními prostředky od operátora trhu a zohledněným příspěvkem zákazníkovizákazníkovi v domácnosti nebo zákazníkovi v domě s bytyzákazníkovi v domě s byty. (6) V rozsahu zohledněného příspěvku zaniká dluh zákazníkazákazníka za dodanou elektřinu nebo plynplyn. Tím není dotčeno právo obchodníka s elektřinou a obchodníka s plynemplynem na přerušení distribuce elektřiny nebo plynuplynu v případě, kdy jsou splněny předpoklady neoprávněného odběru podle § 51 nebo 74 a příspěvek nepokrývá jistinu dluhu dotčeného zákazníkazákazníka. (7) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se při poskytování příspěvku a vracení neoprávněně uhrazeného příspěvku právní předpis upravující rozpočtová pravidla, přičemž pro tyto účely je příjemcem příspěvku zákazníkzákazník v domácnosti nebo zákazník v domě s bytyzákazník v domě s byty. § 11u (1) Zákazník v domě s bytyZákazník v domě s byty je povinen předat provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno jeho odběrné zařízení, úplné a pravdivé údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku. Nepředá-li zákazníkzákazník údaje ve stanoveném termínu, právo na zohlednění příspěvku zaniká. (2) Zákazník v domě s bytyZákazník v domě s byty je povinen zohlednit příspěvek příjemci služeb nejpozději v nejbližším vyúčtování služeb jako mimořádnou zálohu uhrazenou příjemcem služeb, přičemž pro účely rozúčtování nákladů na služby podle zákona upravujícího některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty se k zohledněnému příspěvku nepřihlíží. Z vyúčtování služeb musí být zřejmá výše zohledněného příspěvku. (3) Zákazník v domě s bytyZákazník v domě s byty má pro účel vytápění nebo společnou přípravu teplé vody pro byty v domě právo buď na zohlednění příspěvku podle § 11r, nebo na zohlednění příspěvku na teplo podle § 11v. Byl-li zákazníkovi v domě s bytyzákazníkovi v domě s byty pro daný dům zohledněn příspěvek podle § 11r, nemá nárok na příspěvek a nesmí tento zákazníkzákazník podat žádost na příspěvek na teplo podle § 11w odst. 1 pro tento dům pro daný kalendářní rok nebo jeho část, na kterou se příspěvek vztahuje. Příspěvek na úhradu nákladů za teplo § 11v (1) Příspěvek na úhradu nákladů za teplo (dále jen „příspěvek na teplo“) je peněžní částka, která je výdajem státního rozpočtu, určená zákazníkovizákazníkovi na úhradu části jeho plateb za teplo dodané držitelem licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie do odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka v domácnosti v rodinném domě nebo zákazníka v domě s bytyzákazníka v domě s byty. Zákazníkem v domě s bytyZákazníkem v domě s byty se pro účely tohoto zákona rozumí osoba odebírající teplo pro vytápění nebo společnou přípravu teplé vody jako poskytovatel služeb podle jiného právního předpisu56). V případě zákazníka v domě s bytyzákazníka v domě s byty je příspěvek určen pro osoby užívající byty výhradně pro účely bydlení (dále jen „příjemce služeb“). (2) Pro účely zákona o státní sociální podpoře, zákona o pomoci v hmotné nouzi, zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a zákona o sociálních službách se příspěvek na teplo nepovažuje za příjem a na náklady na teplo kryté příspěvkem na teplo se hledí, jako by byly uhrazeny příjemcem služeb nebo zákazníkemzákazníkem v domácnosti. (3) Vláda může nařízením na kalendářní rok nebo jeho část stanovit a) výši příspěvku na teplo pro byt nebo rodinný dům, přičemž maximální výše příspěvku na teplo nesmí překročit 30 000 Kč; výše příspěvku na teplo může zohlednit uplatnění přechodné transformační podpory tepla pro výrobnu tepelné energie podle jiného právního předpisu, b) termíny, rozsah a způsob registrace držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie u operátora trhu, c) termíny, rozsah a způsob předávání údajů zákazníkemzákazníkem držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie a žádosti o příspěvek na teplo, d) termíny, rozsah a způsob předávání údajů mezi držitelem licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie a operátorem trhu, e) termín podání a náležitosti žádosti operátora trhu ministerstvu o poskytnutí finančních prostředků na příspěvek na teplo, f) termín pro poskytnutí finančních prostředků operátorovi trhu a termíny pro poskytnutí platby na zohlednění příspěvku na teplo držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie, g) rozhodný den, ke kterému zákazníkzákazník splňuje podmínky pro zohlednění příspěvku na teplo, h) rozhodný den, od kterého držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie zohledňuje příspěvek na teplo. (4) Příspěvek na teplo, jeho poskytnutí a zohlednění musí být v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie. § 11w (1) ZákazníkZákazník je oprávněn požádat o zohlednění příspěvku na teplo podle § 11v odst. 1 držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie, k jehož zařízení je připojeno jeho odběrné zařízení. ZákazníkZákazník je povinen požádat o zohlednění příspěvku na teplo a předat úplné a pravdivé údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie způsobem a v termínu stanoveném v nařízení vlády. Nepožádá-li zákazníkzákazník o zohlednění příspěvku na teplo nebo nedoloží předané údaje ve stanoveném termínu, právo na zohlednění příspěvku na teplo zaniká. Zákazník v domě s bytyZákazník v domě s byty je povinen požádat o zohlednění příspěvku na teplo podle věty první. (2) Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie, k jehož zdroji tepelné energiezdroji tepelné energie nebo rozvodnému tepelnému zařízenírozvodnému tepelnému zařízení je připojeno odběrné zařízení zákazníkazákazníka, u něhož má být zohledněn příspěvek na teplo, je povinen se zaregistrovat u operátora trhu a předat mu údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku na teplo, které jsou aktuální k rozhodnému dni podle § 11v odst. 3 písm. g). Má se za to, že předané údaje jsou správné a spolehlivé. (3) Operátor trhu je povinen poskytnout držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie platbu na zohlednění příspěvku na teplo a předat mu údaje nezbytné pro jeho zohlednění zákazníkovizákazníkovi, které jsou platné k rozhodnému dni podle § 11v odst. 3 písm. g). Má se za to, že předané údaje jsou správné a spolehlivé. Operátor trhu je povinen poskytnout příspěvek na teplo držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie před termínem zohlednění příspěvku na teplo ve prospěch zákazníkazákazníka podle § 11v odst. 3 písm. h). (4) Operátor trhu má právo na poskytnutí finančních prostředků ministerstvem, které je poskytovatelem příspěvku, na teplo před poskytnutím platby na zohlednění příspěvku na teplo držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie. Tyto finanční prostředky musí pokrýt celkové náklady na příspěvek na teplo. Ministerstvo poskytne finanční prostředky operátorovi trhu na základě jeho žádosti o poskytnutí finančních prostředků na příspěvek na teplo pro jednotlivé držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie. (5) Operátor trhu je povinen ve spolupráci s ministerstvem vypořádat rozdíl mezi přijatými finančními prostředky ze státního rozpočtu a jím poskytnutým příspěvkem na teplo držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie bez zbytečného odkladu. § 11x (1) Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie není příjemcem příspěvku na teplo a je povinen účtovat o peněžních prostředcích na zohlednění příspěvku na teplo odděleně. Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie je povinen zohlednit příspěvek na teplo v nejbližších zálohových platbách zákazníkazákazníka a nejbližším následném vyúčtování, jsou-li zálohové platby uplatňovány, nebo v ostatních případech v nejbližším vyúčtování, nejdéle však do 14 měsíců od rozhodného dne podle § 11v odst. 3 písm. h). (2) Z vyúčtování dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie musí být zřejmá výše zohledněného příspěvku na teplo. Peněžní prostředky na zohlednění příspěvku na teplo nelze zahrnout do majetkové podstaty držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení a nepodléhají výkonu rozhodnutí a exekuciexekuci. (3) Jestliže v rozporu s předanými údaji dojde k poskytnutí finančních prostředků nebo příspěvku na teplo v nesprávné výši, jsou operátor trhu a držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie povinni vypořádat rozdíl bez zbytečného odkladu. (4) V rozsahu zohledněného příspěvku na teplo zaniká dluh zákazníkazákazníka za dodané teplo. Tím není dotčeno právo držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie na přerušení dodávek tepla v případě, kdy jsou splněny předpoklady neoprávněného odběru podle § 89 a příspěvek nepokrývá jistinu dluhu dotčeného zákazníkazákazníka. (5) Operátor trhu a držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie jsou povinni bez zbytečného odkladu vzájemně vypořádat rozdíl mezi přijatými finančními prostředky od operátora trhu a zohledněným příspěvkem na teplo zákazníkovizákazníkovi. (6) Zákazník v domě s bytyZákazník v domě s byty je povinen zohlednit příspěvek na teplo příjemci služeb nejpozději v nejbližším vyúčtování služeb jako mimořádnou zálohu uhrazenou příjemcem služeb, přičemž pro účely rozúčtování nákladů na služby podle zákona upravujícího některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty se k zohledněnému příspěvku na teplo nepřihlíží. Z vyúčtování služeb musí být zřejmá výše zohledněného příspěvku na teplo. (7) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se při poskytování příspěvku na teplo a vracení neoprávněně uhrazeného příspěvku na teplo právní předpis upravující rozpočtová pravidla, přičemž pro tyto účely je příjemcem příspěvku na teplo zákazníkzákazník v domácnosti nebo zákazník v domě s bytyzákazník v domě s byty. § 12 Povinnosti nad rámec licence (1) Povinností dodávek tepelné energiedodávek tepelné energie a povinností distribuce elektřiny a distribuce plynuplynu nad rámec licence se rozumí převzetí povinností držitele licence, který přestal provádět výkon licencované činnosti, jiným držitelem licence. V případě, kdy držiteli licence zanikne právo užívat dotčené energetické zařízení, rozumí se povinností dodávek tepelné energiedodávek tepelné energie, povinností distribuce elektřiny nebo distribuce plynuplynu nad rámec licence pokračování ve výkonu licencované činnosti tímto držitelem licence. Vlastník dotčeného energetického zařízení je v tomto případě povinen energetické zařízení poskytnout a výkon licencované činnosti umožnit. Je-li tepelná energie vyráběna v zařízení s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, vztahuje se povinnost poskytnutí energetického zařízení a umožnění výkonu licencované činnosti na zařízení s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. (2) V případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu vzniká držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie povinnost poskytovat dodávky nad rámec licence na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Je-li tepelná energie pro dodávky nad rámec licence vyráběna v zařízení s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, má držitel licence na výrobu tepelné energie právo vyrábět a dodávat elektřinu vyrobenou v tomto zařízení. (3) V případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu vzniká držiteli licence na distribuci elektřiny nebo na distribuci plynu povinnost zajišťovat distribuci elektřiny nebo distribuci plynu nad rámec licence na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. (4) Na návrh vlastníka nebo provozovatele dotčeného energetického zařízení nebo z moci úřední vydá Energetický regulační úřad rozhodnutí podle odstavců 2 a 3 na dobu určitou, nejdéle však na 12 měsíců. Energetický regulační úřad je v případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu oprávněn dobu platnosti rozhodnutí prodloužit na návrh vlastníka nebo provozovatele dotčeného energetického zařízení nebo z moci úřední. Rozklad proti těmto rozhodnutím nemá odkladný účinek. (5) Vlastník energetického zařízení má právo na peněžní náhradu za jeho poskytnutí a užívání pro plnění povinnosti dodávek tepelné energiedodávek tepelné energie a povinnosti distribuce elektřiny a distribuce plynuplynu nad rámec licence. Výši náhrady stanoví Energetický regulační úřad. Energetický regulační úřad může rovněž rozhodnout o schválení výše náhrady, dohodnou-li se na ní vlastník zařízení a držitel licence vykonávající povinnost nad rámec licence a není-li taková výše náhrady zjevně nepřiměřená. (6) Prokazatelná ztráta vzniklá držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie převzetím povinnosti dodávek nad rámec licence se hradí z prostředků Energetického regulačního fondu (dále jen „fond“) podle § 14. Prokazatelná ztráta vzniklá držiteli licence na distribuci elektřiny nebo distribuci plynuplynu nebo dodavateli poslední instance je důvodem pro úpravu regulovaných cen. (7) Vykonává-li držitel licence mimo plnění povinnosti nad rámec licence ještě jinou činnost, je povinen vést samostatné účty vztahující se k plnění povinnosti nad rámec licence odděleně. § 12a Dodavatel poslední instance (1) Povinnost dodavatele poslední instance má uvnitř vymezeného územívymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynuplynu, jehož zařízení je připojeno k přenosové nebo k přepravní soustavěpřepravní soustavě a k jehož distribuční soustavědistribuční soustavě je připojeno nejméně 90 000 odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků, držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynemplynem, který je nebo byl součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jako je držitel licence na distribuci elektřiny nebo na distribuci plynuplynu ve vymezeném územívymezeném území, kde se nachází odběrné místoodběrné místo. Je-li takových držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynemplynem více, může zajišťovat každý z těchto obchodníků s elektřinou nebo obchodníků s plynemplynem dodávku elektřiny nebo plynuplynu v jimi dohodnutém rozsahu. Informaci o tom, v jakém rozsahu zajišťuje dodávku elektřiny nebo plynuplynu, obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynemplynem zveřejňuje na svých internetových stránkách a poskytuje ji Energetickému regulačnímu úřadu bezodkladně. Pokud nedojde mezi obchodníky s elektřinou nebo obchodníky s plynemplynem k dohodě, má pro kalendářní rok povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného územívymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynuplynu ten z držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynemplynem podle věty první, který k 1. lednu kalendářního roku uvnitř vymezeného územívymezeného území dodává elektřinu nebo plynplyn do největšího množství odběrných místodběrných míst spotřebitelůspotřebitelů. Energetický regulační úřad zveřejňuje na svých internetových stránkách informaci o tom, který držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynemplynem má povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného územívymezeného území jednotlivých provozovatelů distribučních soustavdistribučních soustav. (2) Dodavatel poslední instance je povinen dodávat elektřinu nebo plynplyn zákazníkovizákazníkovi, jehož dodavatel a) pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plynplyn, b) nesplňuje finanční podmínky zúčtování odchylekodchylek nebo nepřenesl odpovědnost za odchylkuodchylku na jiný subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování, nebo c) nemá zajištěnu související službu 1. v elektroenergetice v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, nebo 2. v plynárenství v případě dodávky plynuplynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynuplynu. (3) Dodavatel poslední instance dále odpovídá po dobu nejdéle 1 měsíce za odchylkuodchylku předávacího místapředávacího místa výrobce, jehož obchodník s elektřinou pozbyl oprávnění nebo možnost vykupovat elektřinu nebo u kterého nastala skutečnost podle odstavce 2 písm. b) a v jeho předávacím místěpředávacím místě nikdo neodpovídá za odchylkuodchylku. Dodavatel poslední instance po tuto dobu nabývá elektřinu, kterou výrobce dodal do elektrizační soustavyelektrizační soustavy, bezúplatně. (4) Dodavatel poslední instance je dále povinen dodávat elektřinu nebo plynplyn provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy na krytí ztrát v distribuční soustavědistribuční soustavě, u jehož dodavatele elektřiny nebo plynuplynu nastala skutečnost podle odstavce 2 písm. a) nebo b). (5) Dodávka elektřiny nebo plynuplynu od dodavatele poslední instance zákazníkovizákazníkovi zahrnuje rovněž související službu v elektroenergeticesouvisející službu v elektroenergetice nebo plynárenství. To neplatí v případě, že zákazníkzákazník měl uzavřenou smlouvu o dodávce elektřiny podle § 50 odst. 1 nebo smlouvu o dodávce plynuplynu podle § 72 odst. 1. (6) Povinnost dodavatele poslední instance dodávat plynplyn se nevztahuje na zákazníkazákazníka, jehož spotřeba plynuplynu v odběrném místěodběrném místě byla za posledních 12 měsíců vyšší než 630 MWh, s výjimkou odběru k zajištění zásobování obyvatel pitnou vodou nebo čištění odpadních vod. Dodavatel poslední instance není povinen dodávat elektřinu nebo plynplyn při zjištění neoprávněného odběru v daném odběrném místěodběrném místě. (7) Dodavatel poslední instance dodává elektřinu nebo plynplyn po dobu nejdéle 6 měsíců domácnosti, která má nové odběrné místoodběrné místo, do něhož elektřina nebo plynplyn nebyly ještě dodávány, a to v případě, byl-li o dodávku touto domácností požádán. § 12b Podmínky dodávky poslední instance (1) Dodavatel poslední instance je povinen zveřejnit na svých internetových stránkách podmínky dodávky elektřiny nebo plynuplynu nebo odběru elektřiny nebo plynuplynu od výrobce. Energetický regulační úřad rozhodne o uložení povinnosti změny podmínek podle věty první, jestliže podmínky stanovené dodavatelem poslední instance zakládají značnou nerovnováhu v právech a povinnostech v neprospěch zákazníkazákazníka nebo výrobce. (2) ZákazníkZákazník a provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy jsou povinni hradit dodavateli poslední instance platbu za dodanou elektřinu nebo plynplyn, včetně záloh na dodávku elektřiny nebo plynuplynu stanovených dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní podmínky dodávky elektřiny nebo plynuplynu stanovené dodavatelem poslední instance. Četnost zálohové platby pro zákazníkazákazníka v postavení spotřebitelespotřebitele je měsíční a splatnost zálohové platby činí nejméně 14 kalendářních dní. (3) Je-li důvodná obava, že dodavatel poslední instance uvnitř vymezeného územívymezeného území provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nebude schopen zajistit své povinnosti, Energetický regulační úřad neprodleně rozhodne o uložení povinnosti dodavatele poslední instance jinému dodavateli poslední instance nebo jinému držiteli licence na obchod s elektřinou nebo plynemplynem. (4) Energetický regulační úřad uloží povinnost dodavatele poslední instance podle odstavce 3 takovému dodavateli poslední instance nebo jinému držiteli licence na obchod s elektřinou či plynemplynem, u kterého s přihlédnutím k okolnostem existuje důvodný předpoklad, že bude schopen zajistit spolehlivé plnění povinnosti dodavatele poslední instance. Neodůvodňují-li okolnosti jiný postup, uloží Energetický regulační úřad povinnost dodavatele poslední instance držiteli licence na obchod s elektřinou či plynemplynem, který dodává ve vymezeném územívymezeném území elektřinu nebo plynplyn do nejvíce odběrných místodběrných míst. Rozhodnutí o uložení povinnosti dodavatele poslední instance může být prvním úkonem v řízení. Rozklad proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. (5) Pominou-li důvody, pro které Energetický regulační úřad uložil povinnost dodavatele poslední instance, Energetický regulační úřad rozhodnutí o uložení povinnosti dodavatele poslední instance zruší nebo stanoví dobu, jejímž uplynutím uložená povinnost zanikne. V takovém případě dodává držitel licence na obchod s elektřinou či plynemplynem, kterému Energetický regulační úřad uložil povinnost dodavatele poslední instance, elektřinu nebo plynplyn do odběrného místaodběrného místa, ve kterém došlo k zahájení dodávek poslední instance, až do doby ukončení dodávky poslední instance podle § 12d. § 12c Zahájení dodávky poslední instance (1) Povinnosti dodavatele poslední instance vznikají dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místaodběrného místa nebo výrobny zákazníkazákazníka podle § 12a odst. 2 nebo výrobce podle § 12a odst. 3 nebo místa určeného pro krytí ztrát provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy. (2) Dodavatel elektřiny nebo plynuplynu, u kterého nastala některá ze skutečností podle § 12a odst. 2, je povinen neprodleně informovat o této skutečnosti operátora trhu a zároveň předat dotčenému dodavateli poslední instance identifikační a kontaktní údaje o dotčeném zákazníkovizákazníkovi nebo výrobci a další údaje o odběrném nebo předávacím místěpředávacím místě, které jsou potřebné pro zahájení dodávky nebo převzetí odpovědnosti za odchylkuodchylku. (3) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, uvnitř jehož vymezeného územívymezeného území se nachází odběrné místoodběrné místo, pro které není zajištěna služba distribuční soustavyslužba distribuční soustavy v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo v případě dodávky plynuplynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynuplynu, je povinen informovat o této skutečnosti neprodleně operátora trhu. Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je povinen předat dodavateli poslední instance kontaktní a identifikační údaje o zákazníkovizákazníkovi nebo výrobci a další údaje o odběrném nebo předávacím místěpředávacím místě, které jsou potřebné pro zahájení dodávky nebo převzetí odpovědnosti za odchylkuodchylku. (4) Dodavatel poslední instance je povinen oznámit dotčenému zákazníkovizákazníkovi termín zahájení dodávky, výši ceny a ostatní podmínky dodávky. Věta první se obdobně použije při zahájení odběru od výrobce. Zahájení dodávky nebo odběru je dodavatel poslední instance povinen oznámit také provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy. (5) Okamžikem zahájení dodávky elektřiny nebo plynuplynu, nebo odběru elektřiny dodavatelem poslední instance dochází k zániku závazků založených smlouvami sjednanými mezi zákazníkemzákazníkem nebo výrobcem a původním dodavatelem nebo obchodníkem, jejichž předmětem byla dodávka elektřiny nebo plynuplynu. Tím nejsou dotčena práva a povinnosti plynoucí z plnění nebo porušení z tohoto závazku. § 12d Ukončení dodávky poslední instance (1) Povinnost dodávky poslední instance podle § 12a odst. 2 a 4 zaniká uplynutím 3 měsíců od jejího vzniku, jestliže zákazníkzákazník nezmění dodavatele elektřiny nebo plynuplynu před uplynutím této doby. (2) Jestliže zákazníkzákazník podle § 11a odst. 1 písm. a) nebo b) během trvání dodávky elektřiny nebo plynuplynu dodavatelem poslední instance nezměnil dodavatele elektřiny nebo plynuplynu, odebírá elektřinu nebo plynplyn a není v prodlení s úhradou žádné z plateb za dodávku elektřiny nebo plynuplynu vůči dodavateli poslední instance, vzniká uplynuplynutím doby podle odstavce 1 závazek na dobu neurčitou, jehož předmětem je dodávka elektřiny nebo plynu a zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství za cenu dodávky elektřiny nebo plynuplynu a podmínek, které dodavatel poslední instance zaslal na adresu zákazníkazákazníka, kterou obdržel podle § 12c odst. 2 nebo 3 před uplynutím doby podle odstavce 1; § 50 odst. 2 a § 72 odst. 2 o povinné písemné formě smlouvy se v tomto případě nepoužije. § 12e Prokazatelná ztráta (1) Jestliže Energetický regulační úřad rozhodne o cenách dodavatele poslední instance jako o cenách maximálních, má dodavatel poslední instance právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, pokud maximální ceny nepokrývají náklady na zajištění dodávky elektřiny nebo plynuplynu a přiměřený zisk. (2) Prokazatelná ztráta a přiměřený zisk se hradí dotací ze státního rozpočtu. O poskytnutí dotace ze státního rozpočtu rozhoduje na žádost dodavatele poslední instance ministerstvo. Výši prokazatelné ztráty a přiměřený zisk prokazuje dodavatel poslední instance. § 13 Prokazatelná ztráta a přiměřený zisk při povinnosti zajištění dodávky elektřiny nebo plynu (1) Ukládá-li tento zákon nebo rozhodnutí na jeho základě vydané dodavateli elektřiny nebo plynuplynu povinnost zajištění dodávky elektřiny nebo plynuplynu určené kategorii zákazníkůzákazníků nebo ukládá-li tento zákon nebo rozhodnutí na jeho základě vydané dodavateli elektřiny povinnost zdržet se ukončení smlouvy, podle níž dodává elektřinu do určeného odběrného místaodběrného místa, nebo ukončení nebo přerušení dodávky elektřiny a neupravuje-li tento zákon nebo jiný právní předpis jiný způsob úhrady prokazatelné ztráty, má dodavatel elektřiny nebo plynuplynu právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, pokud cena dodávky nepokrývá oprávněné náklady na zajištění dodávky elektřiny nebo plynuplynu a přiměřený zisk. (2) Prokazatelná ztráta a přiměřený zisk se hradí dotací ze státního rozpočtu. O poskytnutí dotace ze státního rozpočtu rozhoduje na žádost dodavatele elektřiny nebo plynuplynu ministerstvo. Výši vzniklé ztráty prokazuje dodavatel elektřiny nebo plynuplynu. (3) Způsob výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku stanoví vláda nařízením. § 14 Fond (1) Prostředky určené k úhradě prokazatelných ztrát držitelů licence, kteří plní povinnost dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie nad rámec licence, vede Energetický regulační úřad na zvláštním běžném účtu. Příjmy účtu tvoří platby povinného subjektu, úroky a úrok z prodlení. (2) Držitelé licencí podle § 4 odst. 1 písm. a) bodu 3 a § 4 odst. 1 písm. b) bodu 6 jsou povinni finančně přispívat do fondu. Prostředky fondu jsou jinými peněžními prostředky státu a jsou účelově vázány k úhradě prokazatelné ztráty držitele licence plnícího povinnost dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie nad rámec licence. (3) Povinnost držitelů licencí k příspěvkům do fondu vznikne, nedosahuje-li výše příspěvků na účtu ke konci zúčtovacího období výše 50 000 000 Kč. Při správě příspěvků Energetický regulační úřad postupuje podle daňového řádu. Vypořádáním přeplatků a nedoplatků, včetně dodatečně vyměřeného příspěvku není dotčena již stanovená výše příspěvků držitelů licencí. Příspěvky do fondu se vyměří za účetní období fondu, ve kterém klesne zůstatek fondu nejméně o 5 000 000 Kč. Přeplatky do výše 100 Kč Energetický regulační úřad nevrací. (4) Postup pro stanovení výše příspěvku jednotlivých držitelů licence je určen součinem jejich podílu na celkovém ročním objemu dosažených tržeb jimi provozovaných licencovaných činností za uplynulý kalendářní rok a částky vyplývající z odstavce 3 pro příslušný rok. Osvobozeni od povinnosti placení příspěvku jsou ti držitelé licencí, jejichž výše příspěvků nedosahuje 100 Kč. Celková částka, o kterou se tak snížila celková výše tržeb oznámená držiteli licencí, se rozpočítá na držitele licencí, na které se osvobození nevztahuje, a o tento podíl se zvýší vyměřovaný příspěvek, který jsou povinni přispět do fondu. (5) Podle výsledků vyměřovacích řízení stanoví Energetický regulační úřad výši příspěvku pro jednotlivé držitele licencí a vyrozumí o tom příslušného držitele licence. Držitelé licencí jsou povinni příspěvek do fondu odvést nejpozději do 31. října příslušného kalendářního roku. Zjistí-li Energetický regulační úřad po vyměření příspěvku, že takto stanovený příspěvek je nižší oproti zákonné povinnosti, dodatečně příspěvek vyměří ve výši rozdílu mezi příspěvkem původně vyměřeným a příspěvkem nově stanoveným. Dodatečně vyměřený příspěvek je splatný do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru. (6) Držitel licence, kterému byla uložena povinnost dodávek tepelné energiedodávek tepelné energie nad rámec licence, je povinen předložit Energetickému regulačnímu úřadu nejpozději do 30. června kalendářního roku vyúčtování prokazatelné ztráty vzniklé plněním povinnosti nad rámec licence v uplynulém kalendářním roce. Energetický regulační úřad ověří vyúčtování prokazatelné ztráty a stanoví pro držitele licence výši úhrady této ztráty z finančních prostředků fondu. (7) Přesáhne-li prokazatelná ztráta držitelů licencí prostředky fondu, může být tento rozdíl hrazen formou návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu splatné nejpozději do konce následujícího kalendářního roku. (8) Nevyčerpané prostředky fondu se na konci kalendářního roku převádějí do následujícího kalendářního roku. (9) Držitel licence, kterému byla uložena povinnost dodávek tepelné energiedodávek tepelné energie nad rámec licence, odpovídá za použití finančních prostředků fondu na hrazení prokazatelné ztráty a za správnost vyúčtování prokazatelné ztráty za příslušný kalendářní rok. (10) Došlo-li k čerpání finančních prostředků z fondu na základě nesprávných nebo neúplných údajů držitele licence, je tento držitel licence povinen neoprávněně čerpané nebo zadržené finanční prostředky vrátit nejpozději do 15 dnů ode dne výzvy učiněné Energetickým regulačním úřadem nebo ode dne zjištění příjemcem do fondu. Zároveň je držitel licence povinen zaplatit úrok z prodlení ve výši 1 promile denně z neoprávněně čerpaných nebo zadržených prostředků, nejvýše však do výše této částky. Úrok z prodlení je příjmem fondu. Energetický regulační úřad může z důvodu zamezení tvrdosti úrok z prodlení snížit nebo prominout. Neoprávněně čerpané nebo zadržené prostředky včetně úroku z prodlení vybírá a vymáhá Energetický regulační úřad. (11) Energetický regulační úřad je povinen předložit audit fondu a zveřejnit zprávu o hospodaření s prostředky fondu za příslušný kalendářní rok v Energetickém regulačním věstníku. Zprávu o stavu fondu předloží jako přílohu zprávy ke státnímu závěrečnému účtu kapitoly Energetický regulační úřad za příslušný rok zároveň s návrhem rozpočtu fondu na další kalendářní rok. § 15a Poskytování informací orgánům státní správy (1) Držitel licence nebo jiná právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jsou povinni poskytnout ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu na písemnou žádost ve stanovené přiměřené lhůtě úplné, správné a pravdivé podklady a informace nezbytné pro výkon jejich působnosti podle tohoto zákona. (2) Účastník trhu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího integritu a transparentnost velkoobchodního trhu s energií (dále jen „Nařízení o velkoobchodním trhu s energií“) nebo jiná osoba v pracovněprávním, v obchodním nebo obdobném vztahu k účastníkovi trhu podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií jsou povinni poskytnout ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu na písemnou žádost ve stanovené přiměřené lhůtě úplné, správné a pravdivé podklady a informace nezbytné pro výkon jejich působnosti podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií. (3) Držitel licence je dále povinen poskytnout Komisi na písemnou žádost ve lhůtě jí stanovené úplné, správné a pravdivé podklady a informace nezbytné pro výkon její působnosti v oblasti certifikace. (4) Při vyžádání podkladů a informací uvede ministerstvo nebo Energetický regulační úřad právní důvod a účel vyžádání podkladů a informací a poučí o možnosti uložení pokuty v případě jejich neposkytnutí. § 15b Povinnost uchovávání údajů oznamovaných Agentuře Má-li účastník trhu podle čl. 8 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií povinnost oznamovat Agentuře transakce na velkoobchodních trzích s energií, je povinen uchovávat záznamy o transakcích oznámených podle prováděcího nařízení k čl. 8 odst. 2 a 6 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií po dobu 3 let od uskutečnění transakce nebo od přijetí záměru transakci uskutečnit. § 16 Působnost ministerstva (1) Ministerstvo jako ústřední orgán státní správy pro energetická odvětví2) a) vydává státní autorizace na výstavbu výroben elektřinyvýroben elektřiny a na výstavbu vybraných plynových zařízeníplynových zařízení podle podmínek uvedených ve zvláštní části tohoto zákona, b) zpracovává a zveřejňuje státní energetickou koncepci a integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu České republiky a navrhuje jejich změny, c) zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, nebo závazků vyplývajících z členství v mezinárodních organizacích, d) informuje Komisi o 1. opatřeních přijatých ke splnění dodávky poslední instance, ochrany zákazníkůzákazníků a ochrany životního prostředí a o jejich vlivu na hospodářskou soutěž, 2. přijatých ochranných opatřeních v případě náhlé krize na trhu s energií, v případě ohrožení bezpečnosti osob a zařízení a ohrožení celistvosti energetických soustav; informuje rovněž všechny členské státy Evropské unie, 3. dovozech elektrické energie z hlediska fyzikálních toků, ke kterým došlo během předchozích 3 měsíců ze třetích zemí, a to jednou za 3 měsíce, 4. důvodech zamítnutí žádostí o udělení státní autorizace, 5. skutečnostech, týkajících se kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla, 6. roční statistice výkonu v kombinované výrobě a k tomu užitých palivech a o primárních energetických úsporách dosažených uplatněním kombinované výroby elektřiny a tepla z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a z kombinované výroby elektřiny a tepla s nízkou účinností ve vztahu k celkovým kapacitám pro výrobu tepla a elektřiny, kapacit kombinované výroby elektřiny a tepla, paliva pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a výroby tepla a kapacit soustav zásobování tepelnou energiísoustav zásobování tepelnou energií a chlazení ve vztahu k celkové výrobě a kapacitám pro teplo a elektřinu a úspor primární energie dosažených uplatňováním kombinované výroby elektřiny a tepla, 7. schopnosti elektrizační soustavyelektrizační soustavy zajišťovat dodávky pokrývající současnou a předpokládanou poptávku po elektřině, 8. provozním zabezpečení přenosové soustavypřenosové soustavy a distribučních soustavdistribučních soustav, 9. předpokládané rovnováze nabídky a poptávky během období příštích 5 let, 10. vyhlídkách na zabezpečení dodávek elektřiny v období 5 až 15 let ode dne informování Komise, 11. investičních záměrech provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy a záměrech jiných osob, které jsou mu známy a které se týkají poskytování přeshraniční propojovací kapacity během následujících 5 nebo více kalendářních let, 12. investičních projektech do energetické infrastruktury, 13. opatřeních k řešení nedostatku zdrojů pro výrobu elektřiny v České republice, e) zajišťuje v případě potřeby nabídkové řízení na nové výrobní kapacity a nové skladovací kapacity zásobníku plynuzásobníku plynu, f) má právo z důvodů zabezpečení dodávky rozhodnout, aby byla dána přednost připojení výroben elektřinyvýroben elektřiny a plynuplynu, které využívají domácí primární energetické palivové zdroje, do míry nepřesahující v kalendářním roce 15 % celkové primární energie nezbytné na výrobu elektřiny a výrobu plynuplynu, g) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje, územnímu rozvojovému plánu, zásadám územního rozvoje a územnímu plánuúzemnímu plánu, h) předává zprávu o bezpečnosti dodávek plynuplynu Komisi, i) zpracovává analýzy zavedení inteligentních měřicích systémů v oblasti elektroenergetiky a plynárenství, j) spolupracuje s příslušnými orgány ostatních členských států za účelem zajištění podpory regionální a dvoustranné solidarity pro zajištění bezpečných a spolehlivých dodávek elektřiny a plynuplynu, a to zejména v době stavu nouze nebo jeho předcházení, k) sleduje 1. dodržování požadavků na bezpečnost a spolehlivost elektrizační a plynárenské soustavyplynárenské soustavy a přezkoumává dosažené výsledky, 2. investice do nových kapacit ve vztahu k bezpečnosti dodávek elektřiny a plynuplynu, 3. provádění přijatých ochranných opatření v elektroenergetice, plynárenství a teplárenství v případě předcházení stavu nouze, stavu nouze a odstraňování jeho následků, náhlé krize na trhu s energií, v případě ohrožení bezpečnosti osob a zařízení a ohrožení celistvosti energetických soustav, l) vydává vyjádření k desetiletému plánu rozvoje přenosové soustavypřenosové soustavy a k desetiletému plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy, m) předává Energetickému regulačnímu úřadu a Státní energetické inspekci informace a údaje nezbytné pro výkon jejich působnosti, n) je příslušným orgánem k provádění opatření stanovených Nařízením o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu, pokud není podle tohoto zákona k provádění takových opatření oprávněn provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy21), a příslušným orgánem k vyhlašování a zrušení mimořádného stavu nouze v plynárenství a k rozhodování o uložení opatření a o udělení výjimek při mimořádném stavu nouze podle § 73d, o) provádí výpočet podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie včetně vypracování všech souvisejících informací a předkládá je Komisi, p) zabezpečuje sjednávání dvoustranných a mnohostranných mezinárodních dohod o statistickém převodu energie z obnovitelných zdrojů nebo o vytvoření společného projektu zabývajícího se využitím energie z obnovitelných zdrojů k dosažení závazného cíle a stanovených cílů včetně vypracování souvisejících informací a jejich předkládání Komisi a spolupracujícímu státu, q) zveřejňuje informace týkající se jednotlivých forem podpory elektřiny z podporovaných zdrojů a podpory tepla z obnovitelných zdrojů, r) vypracovává zprávy a ve stanovených termínech je předkládá Komisi, s) eviduje množství elektřiny z podporovaných zdrojů, biometanu a decentrální výroby elektřiny a množství tepla z obnovitelných zdrojů, t) zveřejňuje informace o dostupnosti všech obnovitelných zdrojů pro dopravu a jejich výhodách z hlediska ochrany životního prostředí, u) vydává osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřiny z druhotných zdrojů, v) vykonává působnost České republiky při mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu21). (2) Ministerstvo jako ústřední orgán státní správy pro energetická odvětví2) dále a) přijímá nebo podává sousedním členským státům Evropské unie žádosti o mezinárodní pomoc v krizových situacích v plynárenství, b) přejímá nebo předává sousedním členským státům Evropské unie a účastníkům trhu s plynemplynem za úplatu plynplyn poskytnutý při mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství; toto není považováno za obchod s plynemplynem, c) rozhoduje o vyhrazení zásobníku plynuzásobníku plynu výlučně pro provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a o určení zásobníku plynuzásobníku plynu, který má být vyhrazen, a době vyhrazení zásobníku plynuzásobníku plynu a na základě závazného stanoviska Energetického regulačního úřadu i o ceně za využívání vyhrazeného zásobníku plynuzásobníku plynu nebo o způsobu jejího určení, jakož i o způsobu nákupu a prodeje plynuplynu, d) vykonává působnost členského státu Evropské unie a je příslušným orgánem podle nařízení o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky48); provozní úkoly týkající se plánování rizikové připravenosti a řízení rizik, stanovené v tomto nařízení, může ministerstvo přenést na provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy a provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, e) vykonává působnost členského státu Evropské unie a plní úkoly v oblasti energetiky vyplývající pro něj z nařízení o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu54), f) uděluje souhlas k výkonu dalších činností operátora trhu nebo datového centra. § 17 Energetický regulační úřad a jeho působnost (1) Zřizuje se Energetický regulační úřad jako správní úřad pro výkon regulace v energetických odvětvích se samostatnou kapitolou státního rozpočtu České republiky. (2) Sídlem Energetického regulačního úřadu je Jihlava. (3) Při výkonu působnosti postupuje Energetický regulační úřad nezávisle a řídí se pouze zákony a ostatními právními předpisy. Energetický regulační úřad nesmí při výkonu své působnosti přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu České republiky, vlády ani od jakéhokoliv jiného orgánu výkonné moci nebo fyzické nebo právnické osoby. Energetický regulační úřad postupuje tak, aby byla zajištěna transparentnost a předvídatelnost výkonu jeho pravomocí. (4) Energetický regulační úřad zejména chrání oprávněné zájmy zákazníkůzákazníků a spotřebitelůspotřebitelů v energetických odvětvích. V působnosti Energetického regulačního úřadu je regulace cen, podpora hospodářské soutěže v energetických odvětvích, výkon dohledu nad trhy v energetických odvětvích, podpora využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie, podpora kombinované výroby elektřiny a tepla, podpora biometanu, podpora decentrální výroby elektřiny a ochrana zájmů zákazníkůzákazníků a spotřebitelůspotřebitelů s cílem uspokojení všech přiměřených požadavků na dodávku energií a ochrana oprávněných zájmů držitelů licencí, jejichž činnost podléhá regulaci. Energetický regulační úřad vykonává působnost regulačního úřadu a dotčeného orgánu a je příslušným orgánem podle Nařízení o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou2a) a Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavámpřepravním soustavám2b), Nařízení o velkoobchodním trhu s energií a regulačním orgánem podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu21). (5) Energetický regulační úřad v mezích své působnosti podporuje rozvoj vnitřního trhu s elektřinou a plynemplynem v rámci Evropské unie a rozvoj regionálních trhů s energií, ve spolupráci s regulačními orgány dalších členských států podporuje koordinované přidělování přeshraničních kapacit, koordinaci tvorby pravidel provozování přenosových soustavpřenosových soustav v elektroenergetice a přepravních soustavpřepravních soustav v plynárenství. (6) Energetický regulační úřad rozhoduje o a) udělení, změně, prodloužení nebo zrušení licence, b) uložení povinnosti dodávek nad rámec licence, c) uložení povinnosti poskytnout v naléhavých případech energetické zařízení pro výkon povinnosti dodávek nad rámec licence, d) regulaci cen podle tohoto zákona, zákona o cenách a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plynplyn49), e) dočasném pozastavení povinnosti umožnit přístup třetích stran podle § 61a, f) dočasném omezení povinnosti přístupu pro nové plynové zařízeníplynové zařízení a schválení pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity nového plynového zařízeníplynového zařízení podle § 67a, g) udělení nebo zrušení certifikátu nezávislosti, h) uznání oprávnění k podnikání zahraniční osoby v České republice podle § 7a. (7) Energetický regulační úřad dále a) rozhoduje spory o uzavření smlouvy podle tohoto zákona mezi držiteli licencí nebo mezi držitelem licence a zákazníkemzákazníkem a spory o omezení, přerušení nebo obnovení dodávek nebo distribuce elektřiny, plynuplynu nebo tepelné energie z důvodu neoprávněného odběru nebo neoprávněné distribuce, b) rozhoduje spory o splnění povinností ze smluv mezi držiteli licencí nebo mezi držitelem licence a zákazníkemzákazníkem podle tohoto zákona v případech, ve kterých by jinak byla k rozhodnutí sporu dána příslušnost soudu, pokud s pravomocí Energetického regulačního úřadu rozhodovat vzniklý spor souhlasí všichni účastníci řízení, c) rozhoduje spory o připojení nebo přístupu k přenosové soustavěpřenosové soustavě nebo distribuční soustavědistribuční soustavě, přepravní soustavěpřepravní soustavě, zásobníkům plynuzásobníkům plynu a těžebním plynovodůmtěžebním plynovodům, včetně sporů o přístupu k přeshraniční kapacitě pro přenos elektřiny, přepravu plynuplynu nebo distribuci elektřiny nebo plynuplynu, d) rozhoduje spory jejichž předmětem je určení výše náhrady při dispečerském řízení výrobny elektřinyvýrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů energie podle § 26 odst. 6, e) na návrh spotřebitelespotřebitele odebírajícího elektřinu, plynplyn nebo tepelnou energii pro spotřebu v domácnosti nebo zákazníkazákazníka, který je fyzickou osobou podnikající, rozhoduje 1. spory mezi zákazníkemzákazníkem a držitelem licence o splnění povinností ze smluv, jejichž předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny, plynuplynu nebo tepelné energie, 2. o určení, zda právní vztah mezi zákazníkemzákazníkem a držitelem licence, jehož předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny, plynuplynu nebo tepelné energie, vznikl, trvá nebo zanikl, a kdy se tak stalo, f) vykonává dozor v energetických odvětvích v rozsahu podle § 18 a dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem o ochraně spotřebitele v oblasti podnikání v energetických odvětvích, g) schvaluje nebo stanovuje Pravidla provozování přenosové soustavypřenosové soustavy a Pravidla provozování distribučních soustavdistribučních soustav v elektroenergetice, obchodní podmínky operátora trhu, Řád datového centra, Řád provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, Řád provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu a Řád provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy v plynárenství, h) provádí šetření týkající se fungování trhů s elektřinou nebo plynemplynem a v případě zjištění nedostatků ukládá opatření k zajištění řádného fungování těchto trhů, i) schvaluje desetiletý plán rozvoje přenosové soustavypřenosové soustavy a desetiletý plán rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy, j) monitoruje 1. uplatňování omezujících nebo nepřiměřených podmínek ve smlouvách na trhu s elektřinou, plynemplynem a v odvětví teplárenství, omezujících nebo vylučujících práva spotřebitelespotřebitele, 2. technickou spolupráci mezi provozovateli přenosových nebo přepravních soustavpřepravních soustav v Evropské unii a ve vztahu k třetím zemím, 3. stav hospodářské soutěže na velkoobchodním a maloobchodním trhu s elektřinou a s plynemplynem, k) monitoruje a prověřuje podmínky přístupu k zásobníkům plynuzásobníkům plynu a souvisejícím službám, l) zveřejňuje doporučení ohledně tvorby cen elektřiny a plynuplynu pro domácnosti, m) zveřejňuje roční zprávu o výsledcích monitorovací činnosti v energetických odvětvích a roční a čtvrtletní zprávu o provozu soustav v energetických odvětvích způsobem umožňujícím dálkový přístup, n) zveřejňuje přehledy o cenách tepelné energie včetně jejich srovnání, a to v členění podle lokalit a technických parametrů výroby a rozvodu tepelné energierozvodu tepelné energie, o) spolupracuje s regulačními orgány dalších členských států a Agenturou, konzultuje s nimi připravovaná rozhodnutí týkající se přeshraniční a regionální spolupráce a poskytuje jim informace a jinou nezbytnou součinnost pro plnění jejich úkolů, p) spolupracuje s Komisí a Agenturou, s ministerstvem a jinými správními úřady, q) spolupracuje s občanskými sdruženími a jinými právnickými osobami založenými za účelem ochrany práv spotřebitelůspotřebitelů energií, r) vyžaduje stanovisko Agentury nebo podává podnět Komisi k přezkoumání rozhodnutí jiných regulačních orgánů členských států Evropské unie, má-li za to, že rozhodnutí jiného regulačního orgánu členského státu Evropské unie není v souladu s předpisy Evropské unie22) v oblasti vnitřního trhu s elektřinou nebo s plynemplynem, s) monitoruje a vyhodnocuje dodržování kvality dodávek a služeb v elektroenergetice a plynárenství, t) vede registr zprostředkovatelů a registr společenství, rozhoduje o udělení a odejmutí oprávnění k činnosti zprostředkovatele, zapisuje a vymazává údaje o zprostředkovatelích v registru zprostředkovatelů, zapisuje společenství do registru společenství, mění údaje zapsané v registru společenství, rozhoduje o výmazu společenství z registru společenství a vymazává společenství z registru společenství, u) vydává závazné stanovisko o ceně za využívání vyhrazeného zásobníku plynuzásobníku plynu nebo o způsobu jejího určení, jakož i o způsobu nákupu a prodeje plynuplynu, v) na návrh spotřebitelespotřebitele řeší spory o splnění povinnosti ze smlouvy o zprostředkování v energetických odvětvích, w) stanovuje a zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup hodiny představující dobu špičky pro účely snížení spotřeby elektřiny podle nařízení Rady (EU) 2022/185457). (8) Je-li provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, Energetický regulační úřad dále a) sleduje poskytování informací mezi provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu, za účelem zjištění, zda provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy plní povinnosti nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, b) sleduje smluvní vztahy mezi provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu, včetně průběhu jejich plnění, a vyžaduje záznamy o těchto vztazích, c) rozhoduje spory mezi provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem, d) provádí šetření v objektechobjektech, místnostech a dopravních prostředcích, které provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy a ostatní osoby, které jsou součástí téhož koncernu, užívají při své podnikatelské činnosti (dále jen „obchodní prostory“), e) schvaluje uzavírání smluv mezi provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu, f) uděluje souhlas s poskytováním služeb provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, g) schvaluje po jednání valné hromady jmenování, volbu a odvolání člena statutárního orgánu a člena dozorčí rady nebo správní rady provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a schvaluje po jednání valné hromady uzavření smlouvy o výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady a jiné smlouvy, která upravuje podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady, a jejich změny, h) schvaluje jmenování nebo jiné ustanovení do funkce a odvolání nebo jiné předčasné ukončení výkonu funkce auditora programu rovného zacházení nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy (dále jen „auditor programu“) a schvaluje uzavření, změnu nebo ukončení smlouvy, která upravuje podmínky výkonu funkce auditora programu, nebo smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní vztah auditora programu, i) schvaluje program rovného zacházení nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, j) konzultuje desetiletý plán rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy a posuzuje jeho soulad s uplatněnými požadavky na realizaci investic do přepravní soustavypřepravní soustavy a s plánem rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii, k) rozhoduje o nařízení změny nebo odstranění vad desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, l) sleduje a vyhodnocuje provádění desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy a rozhoduje o uložení opatření k uskutečnění investic do přepravní soustavypřepravní soustavy. (9) Energetický regulační úřad vydává Energetický regulační věstník, ve kterém uveřejňuje cenové výměry a metodiku cenové regulace. Energetický regulační úřad zveřejňuje Energetický regulační věstník na portálu veřejné správy. Dnem zveřejnění Energetického regulačního věstníku se rozumí den jeho zpřístupnění na portálu veřejné správy. (10) Energetický regulační úřad předkládá jednou ročně Parlamentu České republiky, vládě, Komisi a Agentuře zprávu o své činnosti a hospodaření. Ve zprávě o činnosti a hospodaření Energetický regulační úřad uvede rovněž opatření přijatá při výkonu činností Energetického regulačního úřadu a dosažené výsledky, výsledky posouzení souladu plánů rozvoje přenosové soustavypřenosové soustavy a plánů rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy s plány rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii podle Nařízení o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavámpřepravním soustavám a výsledky provedených šetření týkajících se fungování trhů s elektřinou a s plynemplynem. Zprávu o své činnosti Energetický regulační úřad zveřejní. Energetický regulační úřad předává jednou ročně Komisi národní zprávu o stavu elektroenergetiky a plynárenství, kterou současně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (11) Energetický regulační úřad reguluje ceny za související službu v elektroenergeticesouvisející službu v elektroenergetice, související službu v plynárenstvísouvisející službu v plynárenství, cenu za službu přeshraničního využití zásobníku plynuzásobníku plynu49) a ceny elektřiny a plynuplynu dodavatele poslední instance. Energetický regulační úřad je oprávněn na návrh provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy rozhodnout o odlišném postupu tvorby ceny za mezinárodní přepravu plynuplynu, založeném na tržním způsobu. Energetický regulační úřad dále věcně usměrňuje ceny tepelné energie. Energetický regulační úřad dále pro případ vyhlášení mimořádného stavu nouze v plynárenství a po dobu jeho trvání reguluje cenu plynuplynu pro zúčtování odchylkyodchylky v mimořádném stavu nouze, výši stálého měsíčního platu v Kč/odběrné místoodběrné místo a výši marže dodavatele plynuplynu v Kč/MWh. (12) Energetický regulační úřad může kromě činností uvedených v odstavci 11 rozhodnout o regulaci cen dalších činností vykonávaných nebo obstarávaných provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy, provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy, provozovatelem zásobníku plynuzásobníku plynu, činností operátora trhu nebo činností datového centra, souvisejících s přenosem elektřiny, přepravou plynuplynu, distribucí elektřiny nebo plynuplynu, uskladněním plynuplynu, činnostmi operátora trhu nebo činností datového centra, jestliže je to nezbytné k zajištění spolehlivého a bezpečného provozu elektrizační či plynárenské soustavyplynárenské soustavy, zajištění nediskriminačního přístupu účastníků trhu do elektrizační či plynárenské soustavyplynárenské soustavy nebo je-li trh ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže nebo vyžaduje-li to mimořádná tržní situace. (13) Zaměstnanec zařazený do Energetického regulačního úřadu nebo osoba v jiném právním vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu (dále jen „zaměstnanec Energetického regulačního úřadu“), na jehož základě vykonává pro Energetický regulační úřad činnost, při níž se dozví chráněnou informacichráněnou informaci, je povinna o nich zachovat mlčenlivost. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu. Povinnost mlčenlivosti neplatí, jestliže tyto osoby podávají o takových skutečnostech a údajích svědectví orgánům činným v trestním řízeníorgánům činným v trestním řízení nebo v řízení před soudem, popřípadě jestliže na výzvu těchto orgánů nebo soudu podávají písemné vyjádření. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není poskytnutí chráněných informacíchráněných informací Komisi, Agentuře, regulačním orgánům členských států, ministerstvu, jiným správním orgánům, datovému centru a operátorovi trhu pro účely výkonu jejich působnosti nebo povinností a pro plnění úkolů Energetického regulačního úřadu. V takovém případě je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň ochrany chráněných informacíchráněných informací jako předávající. (14) Energetický regulační úřad předává ministerstvu a Státní energetické inspekci informace a údaje nezbytné pro výkon jejich působnosti. § 17b Organizace Energetického regulačního úřadu (1) Energetický regulační úřad má pětičlennou Radu (dále jen „Rada“). Jeden z členů Rady je předsedou Rady. Předseda řídí činnost Rady, v jeho nepřítomnosti řídí její činnost jím pověřený člen Rady. Předseda Rady jedná jménem Úřadu a stojí v jeho čele. Ve stanovených případech rozhoduje Rada. (2) Členy Rady a jejího předsedu jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Funkční období členů Rady je 5 let a začíná dnem 1. ledna. Každý rok je jmenován jeden člen Rady. Do funkce předsedy Rady je člen Rady jmenován na dobu zbývající do konce jeho členství v Radě. Nikdo nemůže být členem Rady jmenován více než dvakrát za sebou. (3) Do funkce člena Rady může být jmenován občan České republiky, který a) je plně svéprávný, b) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje občan, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin, pokud jeho odsouzení pro trestné činytrestné činy nebylo zahlazeno anebo se na něj z jiného důvodu hledí, jako by nebyl odsouzen; za bezúhonného se dále nepovažuje občan, který nesplňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem46), c) má nejméně 7 let praxe v energetických odvětvích, z toho alespoň 3 roky v řídící nebo vedoucí funkci; za praxi v energetických odvětvích se považuje trvalá činnost ve výrobě, přenosu, přepravě, distribuci, rozvodu či dodávce elektřiny, plynuplynu nebo tepla, činnost v obchodu s elektřinou, plynemplynem nebo teplem, činnost akademického pracovníka50) nebo činnost v orgánech státní správy a operátora trhu v těchto oborech, d) má ukončené vysokoškolské studium v magisterském studijním programu, e) nevykonává funkci nebo činnost neslučitelnou s výkonem funkce člena Rady, f) je v energetických odvětvích uznávanou a zkušenou osobností. (4) Funkce člena Rady je neslučitelná s funkcí poslance nebo senátora, soudce, státního zástupce, jakoukoliv funkcí ve veřejné správě, s funkcí člena orgánů územní samosprávy a s členstvím v politické straně nebo v politickém hnutí. (5) Funkce člena Rady zaniká a) uplynutím funkčního období, b) odvoláním, c) vzdáním se funkce, d) dnem, kdy se ujal funkce neslučitelné s funkcí člena Rady, e) nabytím právní moci rozsudku soudu o omezení jeho svéprávnosti nebo o spáchání úmyslného trestného činutrestného činu, nebo f) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého. (6) Člen Rady nesmí být držitelem licence nebo vykonávat jinou podnikatelskou činnost v energetických odvětvích, nesmí se podílet na podnikání držitele licence nebo jiné osoby působící v energetických odvětvích, být členem jakýchkoli orgánů takové osoby nebo se jinak podílet na obchodním vedení takové osoby, ani poskytovat přímo nebo zprostředkovaně poradenskou nebo obdobnou činnost držiteli licence nebo jiné osobě působící v energetických odvětvích. Člen Rady nesmí zastávat jinou placenou funkci, být v pracovním poměru nebo jiném pracovněprávním vztahu ani vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké. (7) Člena Rady vláda odvolá, pokud porušil některý ze zákazů uvedených v odstavci 6 nebo jedná v rozporu s § 17 odst. 3, svým jednáním naruší řádný výkon pravomocí Energetického regulačního úřadu, nebo pokud nevykonává svou funkci po dobu delší než 6 měsíců. Ministr průmyslu a obchodu bezodkladně navrhne vládě jmenovat nového člena Rady na zbývající část funkčního období odvolaného člena Rady. (8) Funkce předsedy Rady zaniká v okamžiku zániku jeho funkce člena Rady, jeho odstoupením nebo jeho odvoláním vládou z funkce předsedy Rady. Ministr průmyslu a obchodu bezodkladně navrhne vládě jmenovat nového předsedu Rady. (9) Rada rozhoduje hlasováním. Každý člen Rady má jeden hlas. Rozhodnutí Rady je přijato, pokud pro něj hlasovali alespoň 3 její členové. O hlasování se vede protokol, který podepisují všichni přítomní členové Rady a osoba, která byla pověřena sepsáním protokolu; při nahlížení do spisu je vyloučeno nahlížet do tohoto protokolu. (10) Rada a) schvaluje 1. plán činnosti Energetického regulačního úřadu, 2. rozpočet Energetického regulačního úřadu a závěrečný účet Energetického regulačního úřadu, 3. jednací řád Rady, 4. zprávu o činnosti a hospodaření Energetického regulačního úřadu, 5. vyhlášky Energetického regulačního úřadu, 6. metodiku cenové regulace, 7. cenové výměry, b) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným Energetickým regulačním úřadem, c) jmenuje a odvolává členy rozkladové komise. (11) V prvním stupni rozhoduje v řízení Energetický regulační úřad. (12) Předseda Rady má nárok na plat, náhradu výdajů a naturální plnění jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má nárok na plat, náhradu výdajů a na naturální plnění jako člen Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má po zániku funkce nárok na odchodné ve výši trojnásobku měsíčního platu, který mu náležel v době zániku funkce. Nárok na odchodné nevzniká, pokud byl člen Rady z funkce odvolán nebo jeho funkce zanikla proto, že se ujal funkce neslučitelné s funkcí člena Rady, nebo pokud byl po uplynutí funkčního období znovu jmenován členem Rady anebo pokud byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin. (13) Předseda Rady se považuje za vedoucího služebního úřadu a za služební orgán podle zákona o státní službě; rozhodování ve věcech státní služby může přenést na jiného člena Rady. Předseda Rady nebo jím pověřený člen Rady je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu služby podle zákona o státní službě. Předseda Rady jedná jménem státu v pracovněprávních vztazích. § 17c Spolupráce s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a Českou národní bankou (1) Energetický regulační úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Česká národní bankabanka si vzájemně poskytují podněty, informace a jiné formy součinnosti potřebné k plnění svých úkolů. Při předávání informací je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající. (2) Energetický regulační úřad informuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže o a) jednáních účastníků trhu, o nichž lze mít důvodně za to, že narušují nebo omezují hospodářskou soutěž nebo k takovému omezení nebo narušení vedou, b) uplatňování omezujících nebo nepřiměřených podmínek ve smlouvách na trhu s elektřinou, plynemplynem nebo v odvětví teplárenství, c) způsobech tvorby cen elektřiny, plynuplynu a tepelné energie pro domácnosti. § 17d Poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu (1) Účastníci trhu s elektřinou, kteří v souladu s cenovými předpisy hradí cenu za provoz nesíťové infrastruktury, a účastníci trhu s plynemplynem, kteří v souladu s cenovými předpisy hradí cenu za činnosti operátora trhu, jsou povinni v těchto cenách hradit poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu. Tento poplatek je příjmem státního rozpočtu, kapitoly Energetický regulační úřad. (2) Sazbu poplatku v odvětví elektroenergetiky stanoví vláda svým nařízením tak, aby pokrýval náklady na činnosti Energetického regulačního úřadu a činil nejméně 1,70 Kč za měsíc a nejvýše však 4,40 Kč za měsíc na každé odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka odebírajícího elektřinu. (3) Sazbu poplatku v odvětví plynárenství stanoví vláda svým nařízením tak, aby pokrýval náklady na činnosti Energetického regulačního úřadu a činil nejméně 1 Kč/MWh a nejvýše však 2,60 Kč/MWh za množství spotřebovaného plynuplynu. (4) Roční výše poplatku se stanoví jako dvanáctinásobek sazby podle odstavce 2 a celkového počtu odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků v elektroenergetice a jako násobek sazby podle odstavce 3 a celkového množství plynuplynu spotřebovaného v České republice a dodaného plynárenskou soustavouplynárenskou soustavou, a to podle údajů k 31. 12. předaných provozovateli soustav operátorovi trhu v České republice za kalendářní rok, který předchází kalendářnímu roku, ve kterém se sestavuje návrh rozpočtové kapitoly Energetický regulační úřad pro následující rozpočtový rok. (5) Celkové počty odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků odebírajících elektřinu a celkové množství spotřebovaného plynuplynu v České republice podle odstavce 4 uveřejní Energetický regulační úřad do 30. června kalendářního roku formou sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. (6) Operátor trhu je v průběhu roku povinen odvádět poplatek na příjmový účet státního rozpočtu do desátého dne kalendářního měsíce ve výši jedné dvanáctiny ročního poplatku stanoveného podle odstavce 4. Rozdíl mezi příjmy a výdaji z poplatku v daném roce se operátorovi trhu zohlední při tvorbě ceny za činnosti operátora trhu. (7) Správu poplatku vykonává Energetický regulační úřad. § 17e Zveřejňování a konzultace (1) Energetický regulační úřad zveřejňuje a) organizační strukturu Energetického regulačního úřadu včetně působnosti jednotlivých útvarů, b) pravomocná rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vydaná při výkonu dozoru v energetických odvětvích a dozoru v oblasti ochrany spotřebitelespotřebitele na úseku podnikání v elektroenergetice a plynárenství, c) další pravomocná rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, pokud mají po právní stránce zásadní význam, d) výsledky monitorovací činnosti v energetických odvětvích, e) etický kodex zaměstnanců zařazených do Energetického regulačního úřadu, f) metodiku cenové regulace. (2) Energetický regulační úřad je při výkonu své působnosti povinen konzultovat a) návrh metodiky cenové regulace a návrhy cenových výměrů, b) návrhy prováděcích právních předpisů v oblasti jeho působnosti, c) návrh Pravidel provozování přenosové soustavypřenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavydistribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, Řádu provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu, obchodních podmínek operátora trhu a Řádu datového centra nebo návrhy jejich změn a dále návrh metodik a postupů, jejichž schválení Energetickým regulačním úřadem stanoví přímo použitelné předpisy Evropské unie, d) desetiletý plán rozvoje přenosové soustavypřenosové soustavy a desetiletý plán rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy, e) další návrhy opatření nebo postupů Energetického regulačního úřadu, pokud povinnost konzultace stanoví tento zákon, jiný právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie nebo pokud tak Energetický regulační úřad rozhodne. (3) Pro účely konzultací podle odstavce 2 Energetický regulační úřad zřídí a spravuje diskusní místo, kde způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejňuje návrhy opatření, umožňuje předkládání připomínek a uveřejňuje výsledky konzultace. Energetický regulační úřad stanoví pravidla pro vedení konzultací na diskusním místě, pokud nejsou stanovena tímto zákonem, jiným právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie. (4) Každý, jehož oprávněné zájmy mohou být návrhem podle odstavce 2 písm. a), b) nebo e) nebo plánem podle odstavce 2 písm. d) přímo dotčeny, může u Energetického regulačního úřadu uplatnit připomínky s jejich odůvodněním. Připomínkami, které se návrhu nebo plánu netýkají, připomínkami, které uplatní osoba, jejíž oprávněné zájmy nemohou být návrhem nebo plánem přímo dotčeny, nebo připomínkami bez odůvodnění nebo uplatněnými po lhůtě se Energetický regulační úřad není povinen zabývat. (5) Připomínky lze uplatnit ve lhůtě 15 dnů ode dne uveřejnění návrhu podle odstavce 2 písm. a), b) nebo e) nebo plánu podle odstavce 2 písm. d). Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je Energetický regulační úřad oprávněn tuto dobu přiměřeně zkrátit. Lhůta k uplatnění připomínek však nesmí být kratší než 5 pracovních dnů. (6) Výsledky vypořádání připomínek zveřejní Energetický regulační úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů po uplynutí lhůty podle odstavce 5. Energetický regulační úřad může návrh podle odstavce 2 písm. a), b) nebo e) nebo plán podle odstavce 2 písm. d) upravit s přihlédnutím k vyhodnocení připomínek. Pokud by takovou úpravou došlo k podstatné změně návrhu nebo plánu, může Energetický regulační úřad rozhodnout o opakované konzultaci návrhu nebo plánu. (7) Při konzultaci návrhu metodiky cenové regulace se dále postupuje podle odstavců 8 až 11; postup podle odstavců 5 a 6 se nepoužije. (8) Energetický regulační úřad zveřejní nejpozději 16 měsíců před začátkem regulačního období způsobem umožňujícím dálkový přístup návrh metodiky cenové regulace a stanoví lhůtu pro podání připomínek veřejnosti, která nesmí být kratší než 60 dnů. Energetický regulační úřad umožní podávání připomínek prostřednictvím diskusního místa podle odstavce 3. K připomínkám podaným po této lhůtě se nepřihlíží. (9) Zveřejnění návrhu metodiky cenové regulace Energetický regulační úřad oznámí provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy, provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatelům distribučních soustavdistribučních soustav a operátorovi trhu, vyzve je k uplatnění připomínek a stanoví lhůtu pro jejich podání, která nesmí být kratší než 60 dnů. K připomínkám podaným po této lhůtě se nepřihlíží. (10) K projednání připomínek veřejnosti a subjektů podle odstavců 8 a 9 uspořádá Energetický regulační úřad do 30 dnů po uplynutí lhůt pro podání připomínek veřejné projednání. Informaci o místu a čase konání veřejného projednání Energetický regulační úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup nejméně 14 dnů před jeho konáním. Veřejného projednání se mohou účastnit subjekty uvedené v odstavcích 8 a 9 a ten, kdo ve stanovené lhůtě podal k návrhu metodiky cenové regulace připomínky. O průběhu veřejného projednání vede Energetický regulační úřad písemný záznam. (11) Po veřejném projednání připomínek provede Energetický regulační úřad písemné vypořádání připomínek podaných k návrhu metodiky cenové regulace a zveřejní jej včetně jeho odůvodnění způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů od uskutečnění veřejného projednání. Součástí písemného vypořádání připomínek je písemný záznam o průběhu veřejného projednání. (12) Energetický regulační úřad je povinen cenové výměry vydávané podle tohoto zákona, s výjimkou věcně usměrňovaných cen tepelné energie, vydat nejpozději do 30. listopadu roku předcházejícího roku, pro který v cenovém výměru Energetický regulační úřad regulované ceny stanoví. Cenové výměry týkající se věcně usměrňovaných cen tepelné energie a regulovaných cen podle zákona o podporovaných zdrojích energie je Energetický regulační úřad povinen vydat nejpozději do 30. září roku předcházejícího roku, pro který v cenovém výměru Energetický regulační úřad regulované ceny stanoví. § 17f Vztah k Parlamentu České republiky (1) Energetický regulační úřad předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky po projednání vládou zprávu o činnosti a hospodaření. Na vyžádání je Energetický regulační úřad povinen poskytnout Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky vysvětlení a dodatečné informace k obsahu zprávy o činnosti a hospodaření. Projednávání zprávy o činnosti a hospodaření v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky nebo určených orgánech je povinen zúčastnit se předseda Rady Energetického regulačního úřadu. (2) Projednává-li Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, Senát Parlamentu České republiky nebo jejich orgány věc spadající do oblasti působnosti Energetického regulačního úřadu, jsou oprávněny vyžádat si na jednání účast předsedy Rady Energetického regulačního úřadu. Energetický regulační úřad je povinen poskytnout Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, Senátu Parlamentu České republiky nebo jejich orgánům k projednávané věci stanovisko a nezbytné informace nebo vysvětlení. (3) Na vyžádání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Senátu Parlamentu České republiky nebo určených orgánů je Energetický regulační úřad povinen do 30 dnů od vyžádání informovat o připravovaných opatřeních v oblasti regulace a poskytnout k nim nezbytné informace a vysvětlení. (4) Ustanovením odstavců 2 a 3 není dotčena povinnost mlčenlivosti podle § 17 odst. 13. § 17g Registr Národní registr účastníků trhu podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií (dále jen „registr“) je neveřejným informačním systémem veřejné správy. § 17h Námitka proti návrhu metodiky cenové regulace (1) Každý, jehož oprávněné zájmy mohou být metodikou cenové regulace dotčeny, může u Energetického regulačního úřadu proti návrhu metodiky cenové regulace podat písemnou námitku. Podmínky a postup podání a vyřízení námitky se řídí tímto zákonem. (2) Námitka musí obsahovat označení toho, kdo ji podává, uvedení jeho oprávněného zájmu, který může být návrhem metodiky cenové regulace dotčen, vymezení předmětu námitky a odůvodnění, v čem podle stěžovatele nesprávnost nebo nezákonnost návrhu metodiky cenové regulace spočívá. (3) Námitka se podává ve lhůtě do 60 dnů od zveřejnění návrhu metodiky cenové regulace. Námitku lze doplňovat nebo měnit pouze ve lhůtě pro její podání. (4) Námitka, která po uplynutí určené lhůty nesplňuje předepsané náležitosti, nebo námitku podanou opožděně Energetický regulační úřad vyřídí jako nepřípustnou. (5) Byla-li námitka shledána důvodnou, Energetický regulační úřad provede opatření k nápravě, jinak námitku vyřídí jako nedůvodnou. (6) O způsobu vyřízení námitky a o opatřeních k nápravě vyrozumí Energetický regulační úřad písemně toho, kdo námitku podal. § 17i Změna návrhu metodiky cenové regulace Dojde-li k podstatné změně návrhu metodiky cenové regulace, může Energetický regulační úřad provést jeho opakovanou konzultaci. § 18 Dozor v energetických odvětvích (1) Energetický regulační úřad vykonává dozor nad dodržováním a) tohoto zákona v odvětvích elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství a povinností stanovených zákonem o ochraně spotřebitele v elektroenergetice a plynárenství, b) zákona o cenách, c) Nařízení o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou, Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavámpřepravním soustavám a Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu a Nařízení o velkoobchodním trhu s energií a přímo použitelných předpisů vydaných na jejich základě nebo k jejich provedení, d) povinností vyplývajících z rozhodnutí Komise nebo Agentury vydaných na základě právních předpisů podle písmene c) nebo povinností vyplývajících z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vydaného podle § 18 odst. 3 nebo § 18a odst. 3. (2) Energetický regulační úřad provádí kontrolykontroly z vlastního podnětu nebo na návrh ministerstva. Pokud Energetický regulační úřad vykonal kontrolukontrolu na návrh ministerstva, je povinen jej seznámit s výsledky kontrolykontroly a předat mu protokol o kontrolekontrole. (3) Energetický regulační úřad na základě zjištění porušení právních předpisů podle odstavce 1 nebo porušení povinností z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu nebo rozhodnutí Komise nebo Agentury ukládá a) pokuty, b) opatření k nápravě, jejichž účelem je odstranění protiprávního stavu, a stanoví přiměřenou lhůtu nebo jiné nutné podmínky k zajištění jejich splnění; povinnosti plynoucí z opatření k nápravě původci protiprávního stavu přecházejí na jeho právního nástupce. Je-li právních nástupců více, odpovídají za splnění povinnosti vyplývající z opatření k nápravě společně a nerozdílně. (4) Zaměstnanci Energetického regulačního úřadu vykonávající dozor v energetických odvětvích se prokazují služebním průkazem vydaným Energetickým regulačním úřadem. (5) Při výkonu kontrolykontroly podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií je Energetický regulační úřad dále oprávněn a) vyžadovat od osoby, která je v pracovněprávním nebo obdobném vztahu ke kontrolované osobě, objasnění skutečností týkajících se údajů, dokumentů nebo věcí vztahujících se k předmětu kontrolykontroly; tato osoba může takové objasnění odepřít, pokud by si tím způsobila nebezpečí stíhání pro trestný čintrestný čin nebo přestupek, b) vyžadovat od povinné osoby podle zákona o kontrolekontrole předložení existujících záznamů, zpráv nebo s nimi spojených údajů přenášených prostřednictvím sítě elektronických komunikací, záznamů o telefonních hovorech nebo záznamů dat na paměťových médiích, a týkajících se předmětu kontrolykontroly, c) pečetit obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky nebo obchodní záznamy v nich se nacházející na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení kontrolykontroly. (6) Lhůta pro vyřízení námitek kontrolované osoby proti kontrolnímu protokolu nadřízenou osobou kontrolujícího činí 30 dnů a ve zvláště složitých případech 60 dnů ode dne jejich doručení. (7) Za účelem provedení kontrolykontroly podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií na místě v obchodních prostorech jsou zaměstnanci Energetického regulačního úřadu provádějící kontrolukontrolu, pokud jim není poskytnuta součinnost, oprávněni zjednat si do těchto prostor a k dokumentům přístup. § 18a Šetření týkající se fungování trhů s elektřinou nebo plynem a rozhodování o uložení opatření (1) Energetický regulační úřad provádí šetření na trzích s elektřinou nebo plynemplynem za účelem zjištění, zda na těchto trzích existuje účinná hospodářská soutěž. (2) Pro účely šetření si před jeho zahájením Energetický regulační úřad vyžádá vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ministerstva a České národní bankybanky, je-li to vhodné a účelné. (3) Je-li výsledkem šetření zjištění, že na trhu s elektřinou nebo plynemplynem neexistuje účinná hospodářská soutěž, a k rozhodnutí ve věci není příslušný Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Energetický regulační úřad rozhodnutím ve správním řízení nebo opatřením obecné povahy uloží opatření, která s přihlédnutím k okolnostem nejlépe povedou k odstranění příčin takového stavu. Energetický regulační úřad uloží opatření podle věty první formou opatření obecné povahy v případě, pokud nelze uložit opatření rozhodnutím konkrétní osobě. Osobami, jejichž práva, povinnosti nebo oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy dotčeny, jsou pouze držitelé licencí a osoby zřízené za účelem organizace burzovních obchodů s elektřinou nebo plynemplynem nebo deriváty vztahujícími se k elektřině nebo plynuplynu. (4) Pominou-li důvody, pro které Energetický regulační úřad opatření uložil, rozhodne Energetický regulační úřad o jejich změně nebo zrušení, popřípadě stanoví lhůtu, kdy uložená opatření zaniknou. § 18b Šetření na místě v obchodních prostorách (1) Provádí-li Energetický regulační úřad šetření na trhu s elektřinou nebo plynemplynem, je účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem, fyzická nebo právnická osoba, jejíž předmětem podnikání je plnění propanu, butanu a jejich směsí, a účastník trhu podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií povinen podrobit se šetření Energetického regulačního úřadu v obchodních prostorách. (2) Byl-li ustanoven nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, jsou provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy a další osoby, které jsou součástí téhož koncernu, povinni podrobit se šetření Energetického regulačního úřadu v obchodních prostorách. (3) V rámci šetření na místě v obchodních prostorách jsou zaměstnanci Energetického regulačního úřadu, případně další Energetickým regulačním úřadem pověřené osoby, oprávněni a) vstupovat do obchodních prostor osoby, u které šetření probíhá, b) ověřit, zda se v případě dokumentů a záznamů jedná o obchodní záznamy, c) nahlížet do obchodních záznamů, které se v obchodních prostorách nacházejí nebo jsou z nich přístupné, bez ohledu na to, v jaké formě jsou uloženy, d) kopírovat nebo získávat v jakékoli formě kopie nebo výpisy z obchodních záznamů, e) pečetit obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky nebo obchodní záznamy v nich se nacházející na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení šetření, f) požadovat od osob, u kterých šetření probíhá, a osob v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k nim, případně osob, které byly pověřeny vykonávat v jejich prospěch činnosti související s předmětem šetření, v nezbytném rozsahu součinnost potřebnou k provedení šetření, jakož i vysvětlení k obchodním záznamům. (4) Osoby, u kterých šetření na místě v obchodních prostorách probíhá, jsou povinny poskytnout Energetickému regulačnímu úřadu při provádění šetření nezbytnou součinnost k výkonu jeho oprávnění podle odstavce 3 a výkon těchto oprávnění strpět. (5) Za účelem šetření na místě v obchodních prostorách jsou zaměstnanci Energetického regulačního úřadu oprávněni zjednat si do těchto prostor přístup, otevřít uzavřené skříně nebo schránky, popřípadě si jiným způsobem zjednat přístup k obchodním záznamům. Každý, v jehož objektuobjektu se takové obchodní prostory nalézají, je povinen strpět šetření v těchto prostorách; nesplní-li tuto povinnost, jsou zaměstnanci Energetického regulačního úřadu oprávněni zjednat si k nim přístup. (6) Šetření na místě v obchodních prostorách se provádí na základě písemného pověření předsedou Rady nebo jím pověřeného člena Rady. Pověření musí obsahovat alespoň jméno, popřípadě jména, příjmení, funkci a podpis osoby oprávněné k jeho vystavení, datum vyhotovení a otisk úředního razítka, dále ustanovení právního předpisu, podle kterého má být šetření provedeno, označení obchodních prostor osoby, u níž má být šetření provedeno, předmět šetření a datum jeho zahájení, jakož i jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnanců Energetického regulačního úřadu, případně dalších Energetickým regulačním úřadem pověřených osob, které mají šetření provést. (7) Před zahájením šetření na místě v obchodních prostorách písemně sdělí Energetický regulační úřad osobě, v jejíž obchodních prostorách má šetření na místě proběhnout, právní důvod a účel šetření a poučí ji o jejích právech a povinnostech podle tohoto zákona, včetně možnosti uložení pořádkové pokuty. § 19a Regulace cen (1) Při regulaci ceny související služby v elektroenergeticesouvisející služby v elektroenergetice a ceny související služby v plynárenstvísouvisející služby v plynárenství postupuje Energetický regulační úřad transparentním a předvídatelným způsobem v souladu s metodikou cenové regulace tak, aby regulované ceny pokrývaly ekonomicky oprávněné náklady na zajištění spolehlivého, bezpečného a efektivního výkonu licencované činnosti, dále odpisy a přiměřený zisk zajišťující návratnost realizovaných investic do zařízení sloužících k výkonu licencované činnosti a oprávněné náklady na zvyšování energetické účinnosti při výstavbě a provozu přenosové soustavypřenosové soustavy, přepravní soustavypřepravní soustavy a distribučních soustavdistribučních soustav. To neplatí v případě cen za mezinárodní přepravu plynuplynu, pokud Energetický regulační úřad rozhodne o odlišném postupu tvorby těchto cen založeném na tržním způsobu. Energetický regulační úřad bere v úvahu jím schválený plán rozvoje přenosové soustavypřenosové soustavy, plán rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy a předvídatelnou budoucí poptávku a požadavky na provozní zabezpečení přenosové soustavypřenosové soustavy, přepravní soustavypřepravní soustavy a distribučních soustavdistribučních soustav a opatření provedená za účelem zajištění bezpečnosti dodávek plynuplynu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie21). (2) Cenou související služby v elektroenergeticesouvisející služby v elektroenergetice se rozumí cena služby přenosové soustavyslužby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy, které zahrnují i cenu za systémové službysystémové služby, cenu za provoz nesíťové infrastruktury a složku ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie podle zákona o podporovaných zdrojích energie. (3) Cenou související služby v plynárenstvísouvisející služby v plynárenství se rozumí cena služby přepravy plynuslužby přepravy plynu nebo služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy, které zahrnují i cenu za činnosti operátora trhu včetně poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu. Cenou za službu přeshraničního využití zásobníku plynuzásobníku plynu se rozumí vyrovnání slevy za službu přepravy plynuslužbu přepravy plynu poskytnuté na vstupních a výstupních bodech zásobníků plynuzásobníků plynu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plynplyn49). (4) Energetický regulační úřad postupuje obdobně podle odstavce 1 věty první při věcném usměrňování ceny tepelné energie. Věcné usměrnění ceny tepelné energie se nevztahuje na stanovení ceny nižší, než je limitní cena, kterou Energetický regulační úřad stanoví prováděcím právním předpisem. Při stanovení limitní ceny podle věty druhé se zohlední úplné náklady včetně nákladů na cizí a vlastní kapitál konkurenčního zdroje vytápění majícího shodný nebo obdobný dopad na životní prostředí. (5) Cenu dodavatele poslední instance reguluje Energetický regulační úřad stanovením závazného postupu pro tvorbu ceny dodavatele poslední instance tak, aby ceny tímto postupem stanovené pokrývaly ekonomicky oprávněné náklady na zajištění činnosti dodávky poslední instance, dále odpisy a přiměřený zisk. Postup tvorby ceny dodavatele poslední instance zahrnuje způsob určení výše ceny energie v Kč/MWh odrážející aktuální výši ceny elektřiny nebo plynuplynu na velkoobchodních trzích, určení nebo způsob určení maximální výše dodatečných nákladů, rizikových přirážek, přiměřeného zisku v Kč/MWh a určení nebo způsob určení maximální výše stálého měsíčního platu v Kč/odběrné místoodběrné místo/měsíc. Pokud vláda stanoví rozsah prostředků státního rozpočtu na poskytnutí dotace na úhradu prokazatelné ztráty, Energetický regulační úřad stanoví ceny dodavatele poslední instance jako ceny maximální. V tomto případě postupuje Energetický regulační úřad tak, aby stanovené ceny pokrývaly rozdíl mezi předpokládanými náklady na zajištění dodávky elektřiny nebo plynuplynu společně s přiměřeným ziskem dodavatele poslední instance a předpokládanou výši dotace na úhradu prokazatelné ztráty dodavatele poslední instance. (6) Při regulaci ostatních cen postupuje Energetický regulační úřad tak, aby stanovené ceny byly alespoň nákladové. Pro stanovení stálého měsíčního platu a marže dodavatele plynuplynu při mimořádném stavu nouze v plynárenství platí věta první obdobně. Cenu plynuplynu za zúčtování kladné odchylkyodchylky stanoví Energetický regulační úřad tak, aby odpovídala obvyklé ceně plynuplynu dosahované na velkoobchodním trhu s plynemplynem. Cenu plynuplynu za zúčtování záporné odchylkyodchylky stanoví Energetický regulační úřad tak, aby stanovená cena zohledňovala cenu plynuplynu poskytnutého České republice v rámci mezinárodní pomoci v plynárenství, kterou za něj ministerstvo, včetně kompenzace zahraničním zákazníkůmzákazníkům, jejichž odběr plynuplynu byl omezen z důvodu poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství České republice, uhradilo sousedním členským státům Evropské unie. Cena plynuplynu za zúčtování záporné odchylkyodchylky musí být stanovena alespoň ve výši ceny plynuplynu za zúčtování kladné odchylkyodchylky. (7) Na žádost dodavatele tepelné energiedodavatele tepelné energie nebo držitele licence na distribuci elektřiny nebo distribuci plynuplynu, jehož distribuční soustavadistribuční soustava není přímo připojena k přenosové soustavěpřenosové soustavě nebo k přepravní soustavěpřepravní soustavě, může Energetický regulační úřad rozhodnout o odlišném stanovení podmínek pro sjednání ceny tepelné energie nebo stanovení povolených výnosů a proměnných nákladů provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy. Energetický regulační úřad žádosti zcela nebo zčásti vyhoví, prokáže-li žadatel, že stanovený způsob regulace ceny mu dlouhodobě neumožňuje alespoň pokrytí oprávněných nákladů podle odstavce 1. Po právní moci rozhodnutí, kterým žádosti zcela nebo zčásti vyhoví, Energetický regulační úřad upraví stanovený způsob regulace nebo jeho jednotlivé podmínky nebo stanoví cenu za službu distribuční soustavyslužbu distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství. (8) Regulovaným rokemRegulovaným rokem se rozumí kalendářní rok, pro který Energetický regulační úřad rozhoduje o cenách. Regulačním obdobím je časové období vymezené nejméně pěti po sobě následujícími regulovanými rokyregulovanými roky. (9) Metodika cenové regulace stanoví postupy regulace cen související služby v elektroenergeticesouvisející služby v elektroenergetice a související služby v plynárenstvísouvisející služby v plynárenství pro regulační období a způsoby stanovení cen pro provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, povinně vykupujícího, datového centra a operátora trhu. Energetický regulační úřad zpracovává metodiku cenové regulace vždy pro každé regulační období tak, aby vytvořil podmínky pro transparentní, předvídatelné a dlouhodobě stabilní investiční prostředí v odvětví elektroenergetiky a plynárenství. § 19b Metodika cenové regulace (1) Energetický regulační úřad stanoví pro regulační období metodiku cenové regulace, a to nejpozději do 28. února před začátkem regulačního období. (2) V metodice cenové regulace stanoví Energetický regulační úřad metody, podmínky a postupy regulace cen pro celé regulační období tak, aby vytvořil podmínky pro transparentní, předvídatelné a dlouhodobě stabilní investiční prostředí v odvětvích elektroenergetiky a plynárenství. (3) Energetický regulační úřad v metodice cenové regulace alespoň a) popíše aktuální regulační období, b) stanoví a odůvodní délku regulačního období, c) stanoví a odůvodní základní východiska a obecné principy cenové regulace v regulačním období včetně vazby na předcházející regulační období, d) stanoví metody cenové regulace, e) stanoví a popíše parametry cenové regulace, jejich složky a rozdělení na parametry pro regulační období a na parametry pro regulovaný rokregulovaný rok, f) stanoví způsob určení výchozích hodnot parametrů cenové regulace a jejich složek a pravidla a postupy změn hodnot parametrů cenové regulace a jejich složek v průběhu regulačního období, g) stanoví a odůvodní druhy nákladů, které nelze vzhledem k charakteru činností vykonávaných příslušnými držiteli licencí zahrnout do ekonomicky oprávněných nákladů, a h) stanoví způsob vypořádání regulačního rozdílu. (4) Změna metodiky cenové regulace je v průběhu regulačního období možná jen v případě a) změny právní úpravy, která na ni má vliv, nebo b) mimořádné změny na trhu s elektřinou nebo na trhu s plynemplynem nebo jiné mimořádné změny v národním hospodářství hodné zvláštního zřetele. (5) V případě změny metodiky cenové regulace Energetický regulační úřad postupuje podle § 17e odst. 8 a 9. § 19c Hodnoty parametrů cenové regulace související služby v elektroenergetice a související služby v plynárenství (1) Při regulaci ceny související služby v elektroenergeticesouvisející služby v elektroenergetice a související služby v plynárenstvísouvisející služby v plynárenství stanoví Energetický regulační úřad hodnoty parametrů pro regulační období a hodnoty parametrů pro regulovaný rokregulovaný rok pro provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatele regionální distribuční soustavyregionální distribuční soustavy a pro operátora trhu a na jejich základě následně vydává cenový výměr. (2) Při stanovení hodnot parametrů postupuje Energetický regulační úřad v souladu s metodikou cenové regulace. Hodnoty parametrů stanoví Energetický regulační úřad do 30. září; v případě provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy se hodnoty parametrů stanoví ve lhůtě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plynplyn49). § 19ca Cena za provoz nesíťové infrastruktury (1) Cena za provoz nesíťové infrastruktury se skládá z ceny za činnosti operátora trhu, ceny za činnost datového centra a poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu. (2) Cenu za provoz nesíťové infrastruktury v části, kterou tvoří poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu a cena za činnosti operátora trhu, hradí účastníci trhu s elektřinou operátorovi trhu v ceně za související služby v elektroenergeticesouvisející služby v elektroenergetice prostřednictvím provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy a provozovatele regionální distribuční soustavyregionální distribuční soustavy. (3) Cenu za provoz nesíťové infrastruktury v části, kterou tvoří cena za činnost datového centra, hradí účastníci trhu s elektřinou v ceně za související služby v elektroenergeticesouvisející služby v elektroenergetice prostřednictvím provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele regionální distribuční soustavyregionální distribuční soustavy datovému centru. § 19d Mimořádná tržní situace (1) Nastane-li mimořádná tržní situace na trhu s elektřinou nebo plynemplynem, může vláda nařízením stanovit ceny elektřiny nebo plynuplynu dodávaného zákazníkůmzákazníkům nebo jiným účastníkům trhu s elektřinou nebo plynemplynem. (2) Vláda při mimořádné tržní situaci může dále v nezbytném rozsahu nařízením a) uložit povinnost výroby elektřiny nebo plynuplynu nebo dodávky elektřiny nebo plynuplynu pro zákazníkyzákazníky nebo jiné účastníky trhu s elektřinou nebo plynemplynem nebo výrobce tepelné energie za stanovených podmínek, b) uložit povinnost nabídky elektřiny nebo plynuplynu nebo podpůrných služebpodpůrných služeb na organizovaných trzích nebo určeným osobám za stanovených podmínek, c) omezit nebo zakázat obchodování s elektřinou nebo plynemplynem na organizovaných trzích nebo jiné způsoby obchodování s elektřinou nebo plynemplynem. (3) Vláda vydává nařízení podle odstavců 1 a 2 na dobu nejvýše 12 měsíců. Pokud mimořádná tržní situace přetrvává, může vláda vydat nařízení opakovaně. Pomine-li mimořádná tržní situace, vláda nařízení neprodleně zruší i před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno. (4) Vláda může nařízením současně se stanovením cen podle odstavce 1 stanovit rovněž rozsah odběru nebo dodávky elektřiny nebo plynuplynu a kategorie účastníků trhu s elektřinou nebo plynemplynem, na které se stanovené ceny uplatní, rozsah a způsob poskytnutí informací a podkladů účastníkem trhu s elektřinou nebo plynemplynem, na kterého se stanovené ceny uplatní, dodavateli elektřiny nebo plynuplynu, a další podmínky pro uplatnění stanovených cen. Tyto podmínky se považují za další věcné podmínky pro uplatnění stanovené formy regulace cen podle zákona o cenách. Vláda může dále současně se stanovením cen stanovit nejvyšší přípustný rozsah majetkového prospěchu, který může účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem, který není spotřebitelemspotřebitelem, získat dodávkou nebo odběrem elektřiny nebo plynuplynu za stanovenou cenu. (5) Stanoví-li vláda nařízením podle odstavce 4 věcné podmínky pro uplatnění stanovených cen, jejichž splnění závisí na poskytnutí vládou stanovených informací nebo podkladů dodavateli elektřiny nebo plynuplynu, je účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem, který tyto informace nebo podklady poskytuje, povinen poskytnout je úplně, správně a pravdivě. (6) Ustanovení § 17 odst. 12 o regulaci cen při mimořádné tržní situaci není dotčeno. (7) Za mimořádné tržní situace může Ministerstvo financí účastníkovi trhu s elektřinou nebo plynemplynem poskytnout k odvrácení škod v národním hospodářství nebo k řešení mimořádné tržní situace zápůjčku nebo úvěr. Podmínky pro poskytnutí zápůjčky nebo úvěru stanoví vláda nařízením. O poskytnutí zápůjčky nebo úvěru rozhoduje vláda. K financujícím operacím zápůjčky nebo úvěru se pro omezení úrokových, měnových či jiných rizik nesjednávají obchody s investičními nástroji, včetně derivátů. (8) Zápůjčky a úvěry poskytnuté podle odstavce 7 nejsou výdajem státního rozpočtu, splátky těchto zápůjček a úvěrů nejsou příjmem státního rozpočtu a úroky a jiné příjmy z těchto zápůjček a úvěrů jsou příjmem státního rozpočtu. (9) Za mimořádné tržní situace může vláda účastníkovi s elektřinou nebo plynemplynem poskytnout k odvrácení škod v národním hospodářství nebo k řešení mimořádné tržní situace státní záruku. Podmínky pro poskytnutí státní záruky stanoví vláda nařízením. § 19e Ceny elektřiny nebo plynu v mimořádné tržní situaci (1) Je-li ve smlouvě sjednána cena elektřiny nebo plynuplynu, která je vyšší než cena stanovená vládou, platí po dobu účinnosti nařízení vlády za ujednanou cena stanovená vládou. (2) Je-li ve smlouvě sjednaný způsob určení ceny přímo závislý nebo odvozený od změn ceny elektřiny nebo plynuplynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynemplynem a cena elektřiny nebo plynuplynu dodaného za zúčtovací období, které alespoň zčásti spadá do doby účinnosti nařízení vlády, je vyšší než cena za energetickou jednotku stanovená vládou, platí po tuto část zúčtovacího období za ujednanou cena stanovená vládou. (3) Pokud vláda stanovila rozsah odběru nebo dodávky elektřiny nebo plynuplynu, na který se uplatní stanovené ceny, platí za ujednanou cena podle odstavce 1 nebo 2 pouze na stanovený rozsah odběru nebo dodávky elektřiny nebo plynuplynu; pro ostatní odběr nebo dodávku elektřiny nebo plynuplynu platí nadále cena ujednaná. (4) V případech podle odstavce 1 nebo 2 se ustanovení § 7 zákona o cenách nepoužije. (5) Dodavatel elektřiny nebo plynuplynu je povinen do 30 dnů ode dne vyhlášení nařízení vlády stanovit novou výši zálohových plateb a zaslat spotřebitelispotřebiteli nebo podnikající fyzické osobě odebírající elektřinu z hladiny nízkého napětí nebo s roční spotřebou plynuplynu do 630 MWh nový předpis zálohových plateb. Nová výše zálohových plateb musí zohledňovat dodávku elektřiny nebo plynuplynu za cenu stanovenou vládou. § 19f Úhrada prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v mimořádné tržní situaci (1) Nepokrývá-li stanovená cena v mimořádné tržní situaci oprávněné náklady na zajištění dodávky elektřiny nebo plynuplynu, má účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem dodávající elektřinu nebo plynplyn právo na úhradu prokazatelné ztráty vzniklé z důvodu dodávky elektřiny nebo plynuplynu za stanovenou cenu a přiměřeného zisku. (2) Prokazatelnou ztrátu a přiměřený zisk hradí operátor trhu. Operátor trhu je povinen hradit prokazatelnou ztrátu a přiměřený zisk na základě žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a poskytnutí stanovených podkladů za stanovené období. Žádost podle věty první a poskytnuté podklady předá operátor trhu neprodleně Energetickému regulačnímu úřadu k vyjádření. (3) Stanoví-li nařízení vlády postup vypořádání plateb na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku poskytnutých v průběhu stanoveného období, považují se platby operátora trhu na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku poskytnuté před vypořádáním plateb za zálohové platby. Operátor trhu a účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem, který žádá o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, jsou povinni po skončení stanoveného období vypořádat rozdíly mezi zálohovými platbami na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a výší prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období. Nepožádá-li účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období, je povinen vrátit operátorovi trhu v termínu stanoveném nařízením vlády všechny poskytnuté zálohové platby. (4) Účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem je povinen uvést v žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a v podkladech poskytnutých operátorovi trhu úplné, správné a pravdivé údaje. Stanoví-li nařízení vlády postup vypořádání plateb na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku poskytnutých v průběhu stanoveného období, je účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem povinen se žádostí o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období současně doložit zprávu auditora o ověření správnosti vybraných údajů uváděných v žádosti; to neplatí v případě účastníka trhu s elektřinou nebo plynemplynem, který nemá za stanovené období zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Zprávu auditora poskytuje účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem Energetickému regulačnímu úřadu. (5) Má-li Energetický regulační úřad po ověření údajů z žádosti a poskytnutých podkladů pochybnosti o správnosti výpočtu prokazatelné ztráty nebo přiměřeného zisku, sdělí tuto skutečnost ve stanovené lhůtě společně s důvody operátorovi trhu a účastníkovi trhu s elektřinou nebo plynemplynem, který žádost operátorovi trhu podal. Operátor trhu vyzve účastníka trhu s elektřinou nebo plynemplynem k úpravě výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo k prokázání správnosti výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. Operátor trhu neprodleně předá novou žádost účastníka trhu s elektřinou nebo plynemplynem s upraveným výpočtem prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo podklady prokazující správnost výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku Energetickému regulačnímu úřadu. Pokud má Energetický regulační úřad i nadále pochybnosti o správnosti výpočtu prokazatelné ztráty nebo přiměřeného zisku, poskytnutí úhrady zcela nebo zčásti zakáže rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení. Rozklad proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. To nebrání podání nové žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období i po uplynutí stanoveného termínu. (6) Operátor trhu má právo na úhradu finančních prostředků poskytovaných na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podle odstavce 1 dotací ze státního rozpočtu. O poskytnutí dotace rozhoduje ministerstvo na základě žádosti operátora trhu. Ministerstvo poskytuje dotaci v rozsahu předpokládaných finančních prostředků na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku účastníkům trhu s elektřinou nebo plynemplynem podle odstavce 1 před úhradou plateb účastníkům trhu za stanovené období. (7) Při úhradě prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v nesprávné výši se postupuje podle § 97. (8) Vláda nařízením stanoví a) rozsah oprávněných nákladů na zajištění dodávky elektřiny nebo plynuplynu, způsob výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, rozhodný den pro výpočet prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a období, za které se prokazatelná ztráta a přiměřený zisk hradí, b) postup a termíny vypořádání rozdílu mezi zálohovými platbami a výší prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období, c) termíny pro podávání a náležitosti žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, rozsah podkladů poskytovaných operátorovi trhu a způsob podávání žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku operátorovi trhu, d) pravidla a termíny pro úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, e) pravidla a termíny pro poskytování dotace na úhradu finančních prostředků operátorovi trhu, f) okruh údajů ověřovaných auditorem a rozsah ověření auditorem. § 19g Zajištění dodávek elektřiny nebo plynu v mimořádné tržní situaci za stanovenou cenu (1) Pokud zákazníkzákazník, který nemá pro období účinnosti nařízení vlády o stanovení cen zajištěnu dodávku elektřiny nebo plynuplynu, požádá obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynemplynem, který je dodavatelem poslední instance uvnitř vymezeného územívymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynuplynu podle § 12a odst. 1, o zajištění dodávek elektřiny nebo plynuplynu, je obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynemplynem povinen neprodleně sjednat se zákazníkemzákazníkem smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynuplynu nebo smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynuplynu na dobu neurčitou za cenu a věcných podmínek stanovených vládou. (2) Povinnost obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynemplynem sjednat smlouvu podle odstavce 1 se nevztahuje na dodávky elektřiny nebo plynuplynu zákazníkůmzákazníkům, na které se neuplatní cena stanovená vládou nebo s roční spotřebou plynuplynu nad 630 MWh. Povinnost obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynemplynem sjednat smlouvu podle odstavce 1 se dále nevztahuje na dodávky elektřiny nebo plynuplynu zákazníkůmzákazníkům, kteří jsou vůči tomuto obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynemplynem v prodlení s úhradou jakékoliv platby za dodávku elektřiny nebo plynuplynu nebo související služby. (3) Nastane-li v období, pro které vláda stanovila ceny, některá ze skutečností podle § 12a odst. 2, je dodavatel poslední instance povinen v tomto období dodávat elektřinu nebo plynplyn za cenu stanovenou vládou. Ustanovení tohoto zákona o povinnosti zajištění dodávky poslední instance za cenu regulovanou Energetickým regulačním úřadem se po dobu účinnosti nařízení vlády o stanovení cen nepoužijí. § 20 Regulační výkazy (1) Držitel licence na přenos elektřiny, přepravu plynuplynu, uskladňování plynuplynu nebo distribuci elektřiny nebo plynuplynu, k jehož distribuční soustavědistribuční soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků nebo jehož distribuční soustavadistribuční soustava je přímo připojena k přenosové soustavěpřenosové soustavě nebo k přepravní soustavěpřepravní soustavě, držitel licence na činnost datového centra a držitel licence na činnosti operátora trhu, je povinen uvést v účtovém rozvrhu účty pro účtování o nákladech a výnosech, výsledku hospodaření, aktivech a pasivech odděleně za každou z těchto licencovaných činností. Držitel licence na obchod s elektřinou, který je povinně vykupujícím podle zákona o podporovaných zdrojích energie, a držitel licence na činnosti operátora trhu jsou povinni účtovat o nákladech a výnosech a výsledku hospodaření odděleně za činnosti související s podporou elektřiny z podporovaných zdrojů energie. (2) Držitel licence na přepravu plynuplynu, uskladňování plynuplynu a distribuci plynuplynu, k jehož distribuční soustavědistribuční soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků, je povinen v příloze v účetní závěrce uvést veškeré smluvní vztahy, s výjimkou smluvních vztahů uzavíraných podle tohoto zákona, s vymezením jejich předmětu, uskutečněné s osobou, se kterou držitel licence tvoří holding nebo je součástí téhož holdingu nebo jiného podnikatelského seskupení, a jejichž hodnota převyšuje hodnotu nadlimitní veřejné zakázky9a). (3) Držitel licence na distribuci elektřiny nebo plynuplynu, k jehož soustavě je připojeno méně než 90 000 odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků nebo jehož distribuční soustavadistribuční soustava je přímo připojena k přenosové soustavěpřenosové soustavě nebo k přepravní soustavěpřepravní soustavě, a držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie účtuje o nákladech a výnosech a výsledku hospodaření odděleně zvlášť za každou z licencovaných činností v souladu se zvláštním právním předpisem9b). (4) Pokud auditor při ověřování účetní závěrky9b) držitele licence uvedeného v odstavci 1 zjistí křížové subvence mezi jednotlivými licencovanými činnostmi vykonávanými týmž držitelem licence nebo mezi licencovanou činností a jinými podnikatelskými činnostmi vykonávanými týmž držitelem licence, které vedou k diskriminaci, uvede tuto skutečnost ve zprávě auditora. (5) Vlastník nebo propachtovatel energetického zařízení, který s držitelem licence, který používá k výkonu licencované činnosti toto energetické zařízení, tvoří holding nebo je členem téhož holdingu nebo jiného podnikatelského seskupení, je povinen uvést v účtovém rozvrhu účty pro účtování o nákladech a výnosech z vlastnictví nebo pachtu tohoto energetického zařízení. Takový vlastník nebo propachtovatel energetického zařízení je povinen poskytovat Energetickému regulačnímu úřadu na vyžádání úplné a pravdivé informace a podklady potřebné pro výkon jejich zákonem stanovených oprávnění, umožnit jim nahlížet do účetních a jiných dokladů, pořídit z nich kopie nebo opisy a poskytnout k nim vysvětlení. (6) Držitel licence na přenos elektřiny, přepravu plynuplynu, uskladňování plynuplynu, činnosti operátora trhu, činnost datového centra, distribuci elektřiny, distribuci plynuplynu, na obchod s elektřinou, který je povinně vykupujícím podle zákona o podporovaných zdrojích energie, držitel licence na výrobu tepelné energie a držitel licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie, jehož celkový roční objem tržeb za všechny dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie přesahuje 2 500 000 Kč, je povinen sestavovat regulační výkazy a předkládat je Energetickému regulačnímu úřadu. Na žádost Energetického regulačního úřadu je osoba předkládající regulační výkazy povinna předložit jedno vyhotovení regulačních výkazů, ze kterého byly odstraněny údaje mající charakter obchodního tajemství nebo důvěrné informacedůvěrné informace. (7) Držitel licence uvedený v odstavci 1 je povinen každoročně předkládat do 30. června Energetickému regulačnímu úřadu ověřenou účetní závěrku a zprávu auditora za předcházející účetní období. Držitel licence na distribuci elektřiny nebo plynuplynu, k jehož soustavě je připojeno méně než 90 000 odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků, výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie je povinen předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ověřenou účetní závěrku a zprávu auditora za předcházející účetní období pouze na vyžádání. § 20a Operátor trhu (1) Operátor trhu je akciová společnostakciová společnost založená státem, jejíž akcieakcie znějí na jméno. (2) Akcie operátora trhu vlastní stát nebo provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy. (3) Operátor trhu musí mít ke své činnosti licenci podle § 4 odst. 1 písm. b) bodu 7. Operátor trhu ani právnické osoby, v nichž má operátor trhu majetkový podíl, nesmí být držitelem jiné licence uvedené v § 4. Členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady nebo vedoucím zaměstnancem operátora trhu nemůže být fyzická osoba, která je současně členem statutárního orgánu nebo zaměstnancem držitele licence uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) a písm. b) bodech 2 až 6 a 8 a v § 4 odst. 1 písm. c). (4) Operátor trhu je povinen a) organizovat krátkodobý trh s plynemplynem a krátkodobý trh s elektřinou a ve spolupráci s provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy vyrovnávací trh s regulační energiívyrovnávací trh s regulační energií, b) vyhodnocovat odchylkyodchylky za celé území České republiky a toto vyhodnocení předávat jednotlivým subjektům zúčtovánísubjektům zúčtování a provozovateli přenosové nebo přepravní soustavypřepravní soustavy, c) na základě vyhodnocení odchylekodchylek zajišťovat zúčtování a vypořádání odchylekodchylek subjektů zúčtovánísubjektů zúčtování, které jsou povinny je uhradit, d) informovat provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a provozovatele zásobníků plynuzásobníků plynu nebo provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy o neplnění platebních povinností účastníků trhu a subjektů zúčtovánísubjektů zúčtování vůči operátorovi trhu, e) zpracovávat a zveřejňovat měsíční a roční zprávu o trhu s elektřinou a měsíční a roční zprávu o trhu s plynemplynem v České republice, f) zpracovávat a předávat ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy a provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy alespoň jednou ročně zprávu o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a plynuplynu a o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynuplynu, g) zajistit ochranu chráněných informacíchráněných informací, h) zpracovávat podklady pro návrh Pravidel trhu s elektřinou a Pravidel trhu s plynemplynem a předávat je ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu, i) zajišťovat a poskytovat účastníkům trhu s elektřinou nebo plynemplynem skutečné hodnoty dodávek a odběrů elektřiny nebo plynuplynu a další nezbytné informace související s vyúčtováním dodávek a odběrů elektřiny nebo plynuplynu a s právem zákazníkazákazníka na změnu dodavatele, j) zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem zveřejňovat obchodní podmínky operátora trhu pro elektroenergetiku a pro plynárenství způsobem umožňujícím dálkový přístup, k) zajišťovat v součinnosti s provozovateli distribučních soustavdistribučních soustav zpracovávání typových diagramů dodávektypových diagramů dodávek, a to na základě údajů od provozovatelů distribučních soustavdistribučních soustav, l) na základě údajů předaných provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy zajišťovat zúčtování a vypořádání regulační energieregulační energie nebo vyrovnávacího plynuplynu včetně zúčtování při stavech nouze, m) účtovat odděleně za činnosti vykonávané v elektroenergetice a v plynárenství, n) uzavřít smlouvu o zúčtování odchylekodchylek a umožnit obchodovat s elektřinou nebo plynemplynem na jím organizovaných trzích každému, kdo o to požádá a splňuje obchodní podmínky operátora trhu pro elektroenergetiku nebo obchodní podmínky operátora trhu pro plynárenství, o) v případech podle § 12a oznamovat dodavateli poslední instance registrační čísla odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků a jejich předávacích místpředávacích míst, p) sledovat množství skladovaného plynuplynu v jednotlivých zásobnících plynuzásobnících plynu a jejich kapacitu a bilanci služby přeshraničního využití zásobníku plynuzásobníku plynu, pokud ji provozovatel zásobníku poskytuje, q) zpracovávat statistiku dovozu plynuplynu ze zahraničí a jeho vývozu do zahraničí, a statistiku zákazníkůzákazníků, kteří změnili dodavatele plynuplynu, r) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu alespoň jednou měsíčně zprávu s vyhodnocením dodávek a spotřeb plynárenské soustavyplynárenské soustavy včetně vyhodnocení dovozu plynuplynu do České republiky a vývozu plynuplynu z České republiky, s) zpracovávat měsíční bilance o plnění bezpečnostního standardu dodávek plynuplynu a předávat je ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu, t) zpracovávat a vést evidenci výroben elektřinyvýroben elektřiny, kterým provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy stanovil termín a podmínky připojení, a poskytovat evidované údaje ministerstvu a úřadu, u) hradit výrobcům elektřiny zelený bonus a aukční bonus na elektřinu z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, v) hradit povinně vykupujícímu rozdíl mezi výkupní cenou a hodinovou cenou a cenu za jeho činnost, w) hradit výrobcům tepla zelený bonus na teplo, výrobcům tepla z neobnovitelného zdroje bonus k transformaci výroby tepla a výrobcům biometanu zelený bonus na biometan, x) vydávat záruky původu energie, zajišťovat jejich evidenci včetně jejich převodů, uplatnění, vyřazení a zrušení v elektronické podobě a uznávat záruky původu vydané v zahraničí a zahrnovat záruky původu, jejichž platnost skončila, do výpočtu zbytkového energetického mixu, y) zpracovávat na základě požadavku ministerstva nebo Energetického regulačního úřadu analýzy týkající se budoucí očekávané spotřeby elektřiny a plynuplynu, vývoje trhu s elektřinou a plynemplynem, způsobů zabezpečení dodávek elektřiny a plynuplynu a rozvoje zdrojů, z) účastníkům trhu, kteří mají podle čl. 8 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií povinnost oznamovat Agentuře transakce na velkoobchodních trzích s energií, poskytovat na základě smlouvy údaje z evidence o jejich obchodních transakcích včetně příkazů z obchodování, a to nejpozději ke dni vzniku vykazovací povinnosti podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií, aa) sestavovat a zveřejňovat zbytkový energetický mix, který reprezentuje celkovou roční skladbu zdrojů energie při spotřebě elektřiny v České republice, bb) na základě údajů předávaných ministerstvem pravidelně aktualizovat seznam provozovatelů čerpacích stanic, vlastníků výdejních jednotek a provozovatelů dobíjecích stanic, v rozsahu nezbytném pro plnění svých povinností podle tohoto zákona, zákona o podporovaných zdrojích energie a zákona o ochraně ovzduší, poskytnutých ministerstvem podle zákona o pohonných hmotách, a v rámci vedení seznamu 1. evidovat informace o množství pohonných hmot použitých v dopravě, 2. evidovat informace na základě údajů pravidelně předávaných Celní správou České republiky o množství biopaliv, které bylo uvedeno do volného daňového oběhu pro dopravní účely nebo dodáno na daňové území České republiky pro dopravní účely v pohonných hmotách uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě Evropské unie, 3. evidovat informace o množství elektřiny, která byla spotřebována v dobíjecí stanici pro dopravní účely a doložena uplatněnými zárukami původu prokazujícími původ této elektřiny z obnovitelného zdroje energie, 4. evidovat informace o množství elektřiny, která byla vyrobena a spotřebována pro dopravní účely přímo v odběrném místěodběrném místě, ve kterém je připojena dobíjecí stanice, bez využití přenosové nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, 5. evidovat informace o množství biometanu, který byl spotřebován v čerpací stanici nebo výdejní jednotce a doložen uplatněnými zárukami původu prokazujícími původ tohoto biometanu z obnovitelného zdroje energie, 6. evidovat informace o množství biometanu, který byl spotřebován v čerpací stanici nebo výdejní jednotce bez využití plynárenské soustavyplynárenské soustavy včetně informací a dokladů o surovinách využitých pro výrobu tohoto biometanu, cc) poskytovat nebo zpřístupňovat registrovanému účastníkovi trhu s elektřinou naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny, dd) poskytovat datovému centru informaci o přiřazení dodavatele elektřiny, subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování a provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy k předávacím místůmpředávacím místům přiřazeným do skupiny sdílení. (5) Operátor trhu je dále povinen a) na výzvu ministerstva zahájit činnosti jménem České republiky a na její účet dodávat subjektům zúčtovánísubjektům zúčtování nebo od nich odebírat za úplatu plynplyn, a to v případě, že Česká republika na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu21) přijme nebo poskytne mezinárodní pomoc v krizových situacích v plynárenství; toto není považováno za obchod s plynemplynem, b) na základě rozhodnutí ministerstva vyplácet finanční kompenzace nepřímých nákladů podle zákona upravujícího podmínky obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynůplynů, c) v rozsahu stanoveném ve smlouvě o vyrovnávacím režimu administrovat a vyplácet úhradu vyrovnávací platby podle zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a plnit své případné další povinnosti podle smlouvy o vyrovnávacím režimu. (6) Operátor trhu má právo a) na údaje nezbytné pro plnění svých povinností od subjektů zúčtovánísubjektů zúčtování a registrovaných účastníků trhu s elektřinou nebo trhu s plynemplynem a údaje nezbytné pro zpracování zprávy o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a plynuplynu a o zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynuplynu, b) na naměřené a vyhodnocené údaje od provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy a provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a provozovatelů distribučních soustavdistribučních soustav a zásobníků plynuzásobníků plynu a další údaje nezbytné pro plnění svých povinností, c) zrušit registraci subjektu na zúčtování, který neplní platební povinnosti vůči operátorovi trhu, d) vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynemplynem údaje pro zpracování bilancí, e) vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynemplynem jednou až dvakrát ročně údaje ke zpracování kontrolního hodinového odečtu dodávek a spotřeb plynárenské soustavyplynárenské soustavy, f) vyžadovat od zákazníkůzákazníků s roční spotřebou plynuplynu vyšší než 400 tis. m3 a od obchodníků s plynemplynem informace o změnách dodavatele plynuplynu, g) vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynemplynem údaje o kapacitách a výkonech jednotlivých částí plynárenské soustavyplynárenské soustavy České republiky, h) na úhradu složky ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů podle zákona o podporovaných zdrojích energie od účastníků trhu s elektřinou, i) na naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny a naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny v předávacích místechpředávacích místech přiřazených do skupiny sdílení od datového centra, j) na úhradu ceny za činnosti operátora trhu a poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu od provozovatelů distribučních soustavdistribučních soustav, provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy. (7) Operátor trhu má právo po schválení ministerstvem vykonávat další činnosti, jejichž ceny nepodléhají regulaci. (8) Operátor trhu vede evidenci využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě. (9) Operátor trhu zpracovává a předává ministerstvu alespoň jednou ročně zprávu o dosaženém podílu elektřiny a biometanu na hrubé konečné spotřebě energie v dopravě. § 20b Energetické společenství a společenství pro obnovitelné zdroje (1) Společenstvími jsou energetické společenství a společenství pro obnovitelné zdroje. (2) Energetickým společenstvím je právnická osoba s formou spolku, družstva nebo jiná korporace, jejíž vnitřní poměry podle zakladatelského právního jednání jsou co do obsahu a účelu v podstatných rysech obdobné zákonem vymezeným vnitřním poměrům spolku nebo družstva, a a) jejímž účelem je poskytovat environmentální, hospodářské nebo sociální přínosy svým členům nebo na území, na kterém provozuje svou činnost, b) jejímž předmětem činnosti je výroba elektřiny, sdílení elektřiny, dodávka elektřiny nebo výkon jiných činností nebo poskytování jiných služeb souvisejících se zajišťováním energetických potřeb jejích členů, c) v níž hlasovací práva náleží jen členům, kterými jsou fyzické osoby, malé podniky60), územní samosprávné celky nebo dobrovolné svazky obcíobcí nebo jiné příspěvkové organizace územních samosprávných celků, a ani nikdo jiný než tito členové v ní nesmí přímo nebo nepřímo jinak uplatňovat rozhodující vliv, d) v níž je možné ukončit členství jednostranným právním jednáním vůči energetickému společenství, a to kdykoliv a bezplatně, a e) která je registrována jako energetické společenství v registru společenství vedeném Energetickým regulačním úřadem. (3) Společenstvím pro obnovitelné zdroje je právnická osoba s formou spolku, družstva nebo jiná korporace, jejíž vnitřní poměry podle zakladatelského právního jednání jsou co do obsahu a účelu v podstatných rysech obdobné zákonem vymezeným vnitřním poměrům spolku nebo družstva, a a) jejímž účelem je poskytovat environmentální, hospodářské nebo sociální přínosy svým členům nebo na území, na kterém provozuje svou činnost, b) jejímž předmětem činnosti je výroba elektřiny nebo jiných forem energie z obnovitelných zdrojů energie, dodávka elektřiny, sdílení elektřiny nebo výkon jiných činností nebo poskytování jiných služeb souvisejících se zajišťováním energetických potřeb jejích členů, c) jejímiž členy jsou jen fyzické osoby, malé nebo střední podniky60), územní samosprávné celky nebo dobrovolné svazky obcíobcí nebo jiné příspěvkové organizace územních samosprávných celků, d) v níž hlasovací práva náleží jen členům, kteří se nacházejí v blízkosti energetických zařízení provozovaných touto právnickou osobou, a ani nikdo jiný než tito členové v ní nesmí přímo nebo nepřímo jinak uplatňovat rozhodující vliv, e) v níž je možné ukončit členství jednostranným právním jednáním vůči společenství pro obnovitelné zdroje, a to kdykoliv a bezplatně, a f) která je registrována jako společenství pro obnovitelné zdroje v registru vedeném Energetickým regulačním úřadem. (4) Název energetického společenství může obsahovat označení „energetické společenství“ a název společenství pro obnovitelné zdroje může obsahovat označení „společenství pro obnovitelné zdroje“. Ten, kdo není společenstvím, nesmí používat označení „energetické společenství“ a „společenství pro obnovitelné zdroje“. (5) Zakladatelské právní jednání společenství obsahuje také vymezení účelu společenství. Zakladatelské právní jednání společenství pro obnovitelné zdroje obsahuje dále vymezení území, na kterém má společenství pro obnovitelné zdroje vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů energie a které je právně významné pro určení postavení člena v blízkosti energetických zařízení. Toto území může zahrnovat souvislé území správních obvodů nejvýše 3 obcíobcí s rozšířenou působností nebo území hlavního města Prahy. (6) Členem v blízkosti energetických zařízení se rozumí člen, který má bydliště nebo sídlo nebo provozovnu na území vymezeném v zakladatelském právním jednání podle odstavce 5. (7) Společenství je povinné vést seznam členů, který obsahuje také následující údaje: a) jméno a příjmení, název nebo obchodní firma člena, bydliště nebo sídlo a den narození v případě fyzické osoby, sídlo právnické osoby a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) druh členství, c) počet hlasů člena s hlasovacími právy, d) u členů energetického společenství s hlasovacím právem údaj o tom, zda je člen fyzickou osobou, malým podnikem, územním samosprávným celkem, dobrovolným svazkem obcíobcí nebo jinou příspěvkovou organizací územního samosprávného celku, která není podnikem, e) u členů společenství pro obnovitelné zdroje údaj o tom, zda je člen fyzickou osobou, malým nebo středním podnikem, územním samosprávným celkem, dobrovolným svazkem obcíobcí nebo jinou příspěvkovou organizací územního samosprávného celku, která není podnikem, f) u členů společenství pro obnovitelné zdroje v blízkosti energetických zařízení adresa bydliště nebo sídla nebo provozovny na území vymezeném v zakladatelském právním jednání podle odstavce 5. (8) Má-li společenství formu družstva nebo jiné obdobné obchodní korporace, může, připouští-li to zakladatelské právní jednání, rozdělit nejvýše 33 % zisku a jiných vlastních zdrojů pouze mezi své členy, a) neohrozí-li naplňování účelu společenství a zajišťování potřeb členů společenství, b) vytvoří-li fond ze zisku ve výši nejméně 30 % základního kapitálu, který nelze rozdělit mezi členy. (9) Má-li společenství formu spolku nebo jiné obdobné korporace, která není obchodní korporací, rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů se zakazuje. § 20c Některé požadavky na členství a opatření na ochranu členů společenství (1) Členství členů společenství s hlasovacími právy má stejný obsah, ledaže v zakladatelském právním jednání jsou určeny různé druhy členství členů společenství s hlasovacími právy v závislosti na rozdílném druhu potřeb členů zajišťovaných společenstvím nebo je-li dán jiný spravedlivý důvod. Pro určení obsahu členství členů společenství bez hlasovacích práv platí věta druhá obdobně. (2) Ukončí-li členství člen společenství, který je fyzickou osobou, do 1 měsíce po vzniku členství na základě přihlášky, platí, že se členem společenství nestal, pokud již nezačal vykonávat práva spojená s členstvím ve společenství. (3) Společenství je povinno všem členům, do jejichž práv a povinností se zasahuje, doručit rozhodnutí o změně obsahu členství. Rozhodne-li společenství o změně obsahu členství, nejsou takové změny účinné vůči členovi společenství, který pro takovou změnu nehlasoval a nejpozději do 1 měsíce ode dne doručení rozhodnutí o změně obsahu členství společenství písemně oznámil, že ukončuje členství. (4) Členství přechází na právního nástupce, jestliže splňuje podmínky členství podle tohoto zákona a zakladatelského právního jednání. Člen společenství je oprávněn své členství převést na jiného, splňuje-li taková osoba podmínky členství podle tohoto zákona a zakladatelského právního jednání. K zákazu nebo omezení převodu členství v zakladatelském právním jednání se nepřihlíží. Převodem nebo přechodem členství nesmí dojít ke změně obsahu členství. (5) Určuje-li zakladatelské právní jednání společenství výpovědní dobu pro ukončení členství, nesmí být výpovědní doba delší než 3 měsíce. Zaniklo-li členovi společenství vlastnické nebo užívací právo k odběrnému místuodběrnému místu, jehož předávací místopředávací místo je součástí skupiny sdílení, je výpovědní doba 1 měsíc. Výpovědní doba počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi. K ustanovení zakladatelského právního jednání určujícímu delší výpovědní dobu se nepřihlíží. (6) Nejvyšším orgánem společenství, které má formu spolku, je členská schůze. (7) Člen společenství s hlasovacími právy nemůže na nejvyšším orgánu vykonávat hlasovací právo s hlasy převyšujícími 10 % všech hlasů ve společenství. Při posuzování schopnosti nejvyššího orgánu společenství se usnášet a při přijímání usnesení se nepřihlíží k hlasům, s nimiž člen společenství nemůže vykonávat hlasovací právo. § 20d Registrace společenství (1) Registrace společenství se provádí na žádost. (2) Žádost o registraci společenství obsahuje a) název nebo obchodní firmu žadatele, jeho sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) předmět činnosti, c) jméno a příjmení, bydliště a den narození členů žadatele, jedná-li se o fyzické osoby, a název nebo obchodní firmu a sídlo členů žadatele, kteří jsou právnickými osobami, a identifikační číslo členů, bylo-li přiděleno, s uvedením skutečnosti, kterým z těchto členů mají náležet hlasovací práva a který z těchto členů je malým nebo středním podnikem, d) jméno a příjmení, bydliště a den narození, jedná-li se o fyzické osoby, a název nebo obchodní firmu a sídlo, jedná-li se o právnické osoby, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě rovněž adresy provozoven členů v blízkosti energetických zařízení, jedná-li se o žádost o registraci společenství pro obnovitelné zdroje, e) prohlášení žadatele o tom, který člen nebo členové vykonávají rozhodující vliv. (3) Součástí žádosti o registraci společenství je kopie a) zakladatelského právního jednání, b) dokladu o založení právnické osoby, c) dokladů, ze kterých vyplývá, že je člen žadatele malým nebo středním podnikem, nebo prohlášení člena žadatele o tom, že je malým nebo středním podnikem. (4) Energetický regulační úřad zapíše žadatele do registru společenství, pokud jsou splněny podmínky podle § 20b odst. 2 písm. a) až d) nebo odst. 3 písm. a) až e) a žadatel nebyl v posledních 3 letech vymazán z registru společenství podle § 20g odst. 3. O provedené registraci Energetický regulační úřad žadatele vyrozumí nejpozději do 7 dní od zápisu do registru společenství. (5) Nejsou-li splněny podmínky podle § 20b odst. 2 písm. a) až d) nebo odst. 3 písm. a) až e), Energetický regulační úřad rozhodne o tom, že žadatel nesplňuje některou z podmínek pro společenství podle § 20b odst. 2 písm. a) až d) nebo odst. 3 písm. a) až e), a žadatele do registru společenství nezapíše. Rozhodnutí podle věty první je prvním úkonem v řízení. Energetický regulační úřad žadatele do registru společenství nezapíše rovněž v případě, že žadatel neuhradil správní poplatek nebo byl v posledních 3 letech vymazán z registru společenství podle § 20g odst. 3, a vyrozumí o tom žadatele. (6) Před zápisem společenství do veřejného rejstříku mohou žádost o registraci podat osoby oprávněné podat návrh na zápis společenství jako právnické osoby do veřejného rejstříku. Energetický regulační úřad provede registraci založené právnické osoby před jejím zápisem do veřejného rejstříku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla založena, a lze-li důvodně předpokládat, že k okamžiku svého vzniku bude splňovat podmínky podle § 20b odst. 2 písm. a) až d) nebo odst. 3 písm. a) až e). (7) Nedojde-li k zápisu založené právnické osoby do veřejného rejstříku do 90 dnů od zápisu do registru společenství, Energetický regulační úřad ji z registru společenství vymaže. § 20e Oznamovací povinnost společenství Společenství je povinné bezodkladně oznámit Energetickému regulačnímu úřadu změnu údajů zapsaných v registru společenství, nebo že společenství přestalo splňovat některou z podmínek podle § 20b odst. 2 písm. a) až d) nebo odst. 3 písm. a) až e). § 20f Změna údajů v registru společenství (1) Energetický regulační úřad zapíše změnu údajů v registru společenství, pokud o to společenství požádá a doloží změnu zapsaných údajů. Ustanovení § 20d se použije obdobně. (2) Zjistí-li Energetický regulační úřad, že došlo ke změně údajů zapsaných v registru společenství, provede změnu zápisu údajů v registru společenství a vyrozumí o tom společenství. § 20g Výmaz z registru společenství (1) Energetický regulační úřad vymaže společenství z registru společenství, pokud a) o to společenství požádá, nebo b) společenství zanikne. (2) Energetický regulační úřad rozhodne o výmazu společenství z registru společenství, pokud a) energetické společenství přestalo splňovat některou z podmínek podle § 20b odst. 2 písm. a) až d), nebo b) společenství pro obnovitelné zdroje přestalo splňovat některou z podmínek podle § 20b odst. 3 písm. a) až e). (3) Energetický regulační úřad může rozhodnout o výmazu společenství z registru společenství, pokud a) společenství vykonává činnost v rozporu s účelem, pro který bylo založeno, b) ve společenství vykonává rozhodující vliv osoba nebo osoby, které nejsou členy společenství s hlasovacími právy, c) společenství pro obnovitelné zdroje porušilo nebo porušuje zákaz podle § 20i odst. 3, d) společenství poruší závažným způsobem zákonné povinnosti uložené společenství jako právnické osobě nebo povinnosti související s činností společenství. (4) Řízení o výmazu společenství z registru společenství zahajuje Energetický regulační úřad z moci úřední. (5) Lze-li důvod, pro který lze vydat rozhodnutí o výmazu společenství z registru společenství, odstranit, vyzve Energetický regulační úřad společenství před zahájením řízení k jeho odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. § 20h Registr společenství (1) Energetický regulační úřad vede v elektronické podobě registr společenství, který je informačním systémem veřejné správy. Do registru společenství se zapisuje a) registrační číslo společenství přidělené Energetickým regulačním úřadem, b) datum registrace společenství, c) název nebo obchodní firma společenství, d) adresa sídla a identifikační číslo společenství, e) právní forma společenství, f) informace, zda jde o energetické společenství nebo o společenství pro obnovitelné zdroje, g) předmět činnosti společenství, h) v případě společenství pro obnovitelné zdroje území, na kterém má společenství pro obnovitelné zdroje vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů energie a které je právně významné pro určení postavení člena v blízkosti energetických zařízení, i) datum výmazu společenství z registru společenství. (2) Energetický regulační úřad zveřejňuje údaje zapsané v registru společenství na svých internetových stránkách. Energetický regulační úřad vede registr společenství způsobem, který v něm umožní vyhledávat podle údajů zapisovaných do registru společenství. § 20i Práva a povinnosti společenství (1) Společenství je oprávněno za podmínek stanovených tímto zákonem a) odebírat elektřinu v odběrném místěodběrném místě pro vlastní spotřebu, b) vyrábět elektřinu, c) dodávat elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřinyvýrobně elektřiny provozované společenstvím, d) sdílet elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřinyvýrobně elektřiny provozované společenstvím do předávacího místapředávacího místa člena společenství. (2) Provozuje-li energetické společenství v odběrném místěodběrném místě výrobnu elektřinyvýrobnu elektřiny s výkonem do 50 kW bez licence na výrobu elektřiny v souladu s § 28 odst. 5, je oprávněno dodávat elektřinu z této výrobny elektřinyvýrobny elektřiny pouze obchodníkovi s elektřinou. (3) Společenství pro obnovitelné zdroje má mimo území podle § 20b odst. 5 právo vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů pouze ve výrobnách elektřinyvýrobnách elektřiny, jejichž celkový instalovaný výkon nepřesahuje jednu třetinu celkového instalovaného výkonu všech jím provozovaných výroben elektřinyvýroben elektřiny. HLAVA II ZVLÁŠTNÍ ČÁST Díl 1 Elektroenergetika § 22 Účastníci trhu s elektřinou (1) Účastníky trhu s elektřinou jsou a) výrobci elektřiny, b) provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy, c) provozovatelé distribučních soustavdistribučních soustav, d) operátor trhu, e) obchodníci s elektřinou, f) zákaznícizákazníci, g) společenství, h) datové centrum. (2) Účastníci trhu s elektřinou a) nesou odpovědnost za odchylkuodchylku a jsou subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování odchylekodchylek, a b) mohou přenášet na základě smlouvy odpovědnost za odchylkuodchylku na jiný subjekt zúčtování odchyleksubjekt zúčtování odchylek. (3) Účastník trhu s elektřinou je povinen hradit cenu za systémové službysystémové služby, cenu za provoz nesíťové infrastruktury a složku ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie podle zákona o podporovaných zdrojích energie i v případě, kdy není uzavřena smlouva o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy, využívá-li k odběru elektřiny jím provozovanou distribuční soustavudistribuční soustavu. § 23 Výrobce elektřiny (1) Výrobce elektřiny má právo a) připojit své zařízení k elektrizační soustavěelektrizační soustavě, pokud splňuje podmínky připojení k přenosové soustavěpřenosové soustavě nebo k distribučním soustavámdistribučním soustavám a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavypřenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavydistribuční soustavy, b) dodávat elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřinyvýrobně elektřiny ostatním účastníkům trhu s elektřinou nebo do jiných států prostřednictvím přenosové soustavypřenosové soustavy nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, nebo přímým vedenímpřímým vedením, c) dodávat elektřinu vyrobenou ve vlastní výrobně elektřinyvýrobně elektřiny pro vlastní potřebu, pokud mu to podmínky provozování přenosové soustavypřenosové soustavy a distribučních soustavdistribučních soustav umožňují, d) nabízet a poskytovat podpůrné službypodpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavypřenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavydistribuční soustavy, e) omezit, přerušit nebo ukončit dodávku elektřiny svým zákazníkůmzákazníkům při neoprávněném odběru elektřiny, f) nakupovat elektřinu pro technologickou vlastní spotřebu své výrobny elektřinyvýrobny elektřiny, g) sdílet s využitím distribuční nebo přenosové soustavypřenosové soustavy elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřinyvýrobně elektřiny do jiného předávacího místapředávacího místa výrobce elektřiny, h) sdílet elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřinyvýrobně elektřiny zákazníkovizákazníkovi, jestliže mají tito účastníci trhu s elektřinou předávací místapředávací místa připojená k distribuční soustavědistribuční soustavě prostřednictvím jedné společné hlavní domovní pojistkové skříně nebo hlavní domovní kabelové skříně, nebo sdílet takto vyrobenou elektřinu s využitím distribuční nebo přenosové soustavypřenosové soustavy do předávacích místpředávacích míst zákazníkůzákazníků nebo do předávacího místapředávacího místa výrobny, i) na poskytnutí informací od operátora trhu nezbytných k vyúčtování dodávek elektřiny zákazníkůmzákazníkům, jejichž odběrné místoodběrné místo je registrováno u operátora trhu, j) na informaci o způsobu alokace sdílené elektřiny do předávacích místpředávacích míst přiřazených do skupiny sdílení, ve kterých zajišťuje dodávku elektřiny, souhrnnou informaci o způsobu alokace sdílené elektřiny a informaci o průběhu výroby elektřiny a technických parametrech výrobny elektřinyvýrobny elektřiny, z níž je elektřina sdílena, od datového centra. (2) Výrobce elektřiny je povinen si zajistit vlastnické právo nebo zřídit věcné břemeno k cizí nemovitosti nebo její části umožňující zřízení nebo provozování výrobny elektřinyvýrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné službypodpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy, stavby pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury a stavby související, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu47), pokud se strany nedohodnou jinak; v případě, že vlastník nemovitosti není znám nebo určen nebo je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro odejmutí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), rozhodne příslušný vyvlastňovací úřad na návrh příslušného výrobce elektřiny o odejmutí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle jiného právního předpisu4e). (3) Výrobce elektřiny je povinen a) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k přenosové soustavěpřenosové soustavě nebo k distribuční soustavědistribuční soustavě, b) umožnit a uhradit instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je výrobna elektřinyvýrobna elektřiny připojena, c) zpřístupnit měřicí zařízeníměřicí zařízení provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je výrobna elektřinyvýrobna elektřiny připojena, d) instalovat u nově budovaných výroben o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 30 MW a více a provozovat zařízení pro poskytování podpůrných služebpodpůrných služeb, e) řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je výrobna elektřinyvýrobna elektřiny připojena, f) předávat operátorovi trhu technické údaje vyplývající ze smluv o dodávce elektřiny prostřednictvím subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování, který převzal odpovědnost za jeho odchylkuodchylku, nebo přímo, pokud je subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování, údaje k uplatnění ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou a další nezbytné informace pro plnění povinností operátora trhu, g) poskytovat provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je výrobna elektřinyvýrobna elektřiny připojena, potřebné údaje pro provoz a rozvoj přenosové soustavypřenosové soustavy nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, a operátorovi trhu údaje potřebné pro plnění jejich povinností, h) předávat provozovateli soustavy, ke které je výrobna elektřinyvýrobna elektřiny připojena, informace nezbytné pro dispečerské řízení, i) dodržovat parametry kvality dodávané elektřiny stanovené Pravidly provozování přenosové soustavypřenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavydistribuční soustavy, j) podílet se na úhradě oprávněných nákladů provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy spojených s připojením výrobny elektřinyvýrobny elektřiny, k) informovat účastníky trhu s elektřinou způsobem umožňujícím dálkový přístup 1. o podílu zdrojů elektřiny použitých pro výrobu elektřiny v uplynulém roce, 2. o množství emisí CO2 a o množství radioaktivního odpadu vyprodukovaného při výrobě elektřiny v uplynulém roce, l) za účelem zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy, při předcházení stavu nouze a při stavech nouze a za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavypřenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavydistribuční soustavy, na pokyn provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, nabízet provozně a obchodně nevyužité výrobní kapacity, m) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na výrobu elektřiny u operátora trhu; zaregistrováním se výrobce elektřiny stává registrovaným účastníkem trhu, n) dodržovat ustanovení § 30 odst. 2 v případech, kdy dodává elektřinu zákazníkůmzákazníkům, o) poskytovat provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy informace nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu a rozvoje elektrizační soustavyelektrizační soustavy, p) vybavit výrobnu elektřinyvýrobnu elektřiny s instalovaným výkonem 100 kW a více zařízením umožňujícím dispečerské řízení výrobny elektřinyvýrobny elektřiny a udržovat toto zařízení v provozuschopném stavu; tato povinnost se nevztahuje na výrobny elektřinyvýrobny elektřiny využívající obnovitelné zdroje elektřiny poprvé uvedené do provozu do roku 2000 o instalovaném výkonu do 10 MW včetně a na průtočné malé vodní elektrárny s instalovaným výkonem do 10 MW včetně, q) vypracovat havarijní plán do 6 měsíců od udělení licence a dále jej každoročně upřesňovat; při jeho tvorbě a upřesňování spolupracovat s provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy nebo s provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy, k níž je výrobna elektřinyvýrobna elektřiny připojena; tato povinnost se nevztahuje na výrobce elektřiny, jehož výrobna elektřinyvýrobna elektřiny má instalovaný výkon nižší než 10 MW, r) při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad svá zařízení tak, aby vyhovovala těmto změnám, s) splnit požadavky na bezpečnou instalaci v případě výroben elektřinyvýroben elektřiny z obnovitelných zdrojů energie s instalovaným výkonem do 50 kW připojených k distribuční soustavědistribuční soustavě, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení podle stavebního zákona, t) hradit provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy nebo distribuční soustavydistribuční soustavy cenu za provoz nesíťové infrastruktury, zajišťuje-li dodávku elektřiny do předávacího místapředávacího místa zákazníkazákazníka podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. (4) Výrobce neodpovídá za odchylkuodchylku vzniklou v souvislosti s dispečerským řízením výrobny elektřinyvýrobny elektřiny podle § 26 odst. 5. § 24 Provozovatel přenosové soustavy (1) Provozovatel přenosové soustavy a) zajišťuje bezpečný, spolehlivý a efektivní provoz, obnovu a rozvoj přenosové soustavypřenosové soustavy a zajišťuje propojení přenosové soustavypřenosové soustavy s jinými soustavami, a za tím účelem zabezpečuje podpůrné službypodpůrné služby a dlouhodobou schopnost přenosové soustavypřenosové soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po přenosu elektřiny, spolupracuje s provozovateli propojených přenosových soustavpřenosových soustav a spolupracuje na integraci vnitřního evropského trhu s elektřinou, b) poskytuje službu přenosové soustavyslužbu přenosové soustavy, c) řídí toky elektřiny v přenosové soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi propojenými soustavami ostatních států a ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav v elektrizační soustavě, d) odpovídá za zajištění systémových služebsystémových služeb pro elektrizační soustavuelektrizační soustavu na úrovni přenosové soustavypřenosové soustavy, e) účastní se vyrovnávacího mechanismu a uskutečňuje platby podle vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosových soustavpřenosových soustav v souladu s Nařízením o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a při zachování bezpečnosti a spolehlivosti přenosové soustavypřenosové soustavy poskytuje přeshraniční přenos elektřiny účastníkům trhu s elektřinou, f) v případě existujícího či hrozícího nedostatku kapacity přenosové soustavypřenosové soustavy informuje dotčené účastníky trhu s elektřinou na základě jejich žádosti o důvodech, pro které neuskutečnil přenos elektřiny. (2) Provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy nesmí být držitelem jiné licence udělované podle tohoto zákona než licence na přenos elektřiny. (3) Provozovatel přenosové soustavy má právo a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu přenosové soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů, b) obstarávat za nejnižší náklady podpůrné službypodpůrné služby a elektřinu pro krytí ztrát elektřiny v přenosové soustavěpřenosové soustavě a pro vlastní potřebu; pro řízení rovnováhy mezi výrobou a spotřebou a pro řízení toků elektřiny podle odstavce 1 písm. c) obstarávat regulační energiiregulační energii, c) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům trhu s elektřinou 1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů, 2. při předcházení stavu nouze nebo při stavech nouze, 3. při neoprávněném přenosu elektřiny podle § 53, 4. jestliže mu zákazníkzákazník neumožní přístup k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení, 5. jestliže se jedná o neoprávněný odběr podle § 51, 6. při provádění plánovaných prací na zařízení přenosové soustavy nebo v jeho ochranném pásmuochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí, 7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přenosové soustavy nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, 8. při odběru elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob, 9. při odběru elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch účastníků trhu s elektřinou a zákazníkzákazník nevybavil tato odběrná zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů, nebo 10. v důsledku omezení nebo přerušení přenosu elektřiny provozovateli propojených přenosových soustavpřenosových soustav, d) změnit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny z výroben, přeshraniční výměnu elektřiny a dovoz elektřiny ze zahraničí nebo vývoz elektřiny do zahraničí k zajištění spolehlivého provozu přenosové soustavypřenosové soustavy 1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů, 2. při předcházení stavu nouze nebo při stavech nouze, 3. při neoprávněném přenosu elektřiny podle § 53, 4. při neoprávněné dodávce elektřiny do přenosové soustavypřenosové soustavy podle § 52, 5. jestliže mu výrobce neumožní přístup k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení, 6. při provádění plánovaných prací na zařízení přenosové soustavy nebo v jeho ochranném pásmuochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí, 7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přenosové soustavy nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, 8. při dodávce elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob, 9. při dodávce elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a výrobce nevybavil tato zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů, 10. v důsledku omezení nebo přerušení přenosu elektřiny nebo v důsledku jiných provozních stavů způsobených provozovateli propojených přenosových soustavpřenosových soustav, nebo 11. při provádění dispečerského řízení podle § 26 odst. 5, e) v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostechnemovitostech zařízení přenosové soustavypřenosové soustavy, přetínat tyto nemovitostinemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení, f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitostinemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním přenosové soustavypřenosové soustavy, g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové soustavypřenosové soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel, h) vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat a vjíždět na nemovitosti, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti, i) pro zajištění integrace vnitřního evropského trhu s elektřinou nabývat vlastnické právo k elektřině, (4) Provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu47), pokud se strany nedohodnou jinak; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy. (5) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) bodu 6 a písmenu d) bodu 6 je provozovatel přenosové soustavy povinen oznámit započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny způsobem v místě obvyklým, nejméně však 50 dnů předem. (6) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je provozovatel přenosové soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení. (7) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je právo na náhradu škody vyloučeno. Toto neplatí, nesplní-li provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy. (8) Provozovatel přenosové soustavy je povinen při výkonu oprávnění podle odstavce 3 písm. e) až g) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostínemovitostí a vstup na jejich nemovitostinemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitostinemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitostinemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitostinemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě. (9) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy podle odstavce 3 písm. e) a f) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká. (10) Provozovatel přenosové soustavy je dále povinen a) každému, kdo požádá o připojení k přenosové soustavěpřenosové soustavě, stanovit podmínky a termín připojení a poskytnout přenos každému, kdo o to požádá, je připojen a splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavypřenosové soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro přenos nebo při ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu přenosové soustavypřenosové soustavy, b) zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro připojení jejich zařízení k přenosové soustavě, c) zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro přenos elektřiny přenosovou soustavoupřenosovou soustavou, d) zajistit zřízení technického dispečinku pro výkon činností podle odstavce 1 písm. c) a d) a zajistit jeho řádnou činnost, e) zajišťovat měření v přenosové soustavěpřenosové soustavě včetně jejich vyhodnocování a předávat operátorovi trhu naměřené a vyhodnocené údaje a další nezbytné informace pro plnění jeho povinností, f) zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem zveřejňovat Pravidla provozování přenosové soustavypřenosové soustavy a vykonávat licencovanou činnost v souladu s těmito pravidly, g) poskytovat provozovatelům jiných přenosových soustavpřenosových soustav a provozovatelům distribučních soustavdistribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné spolupráce při provozu a rozvoji sítí, h) informovat ministerstvo a Energetický regulační úřad o omezení dovozu nebo vývozu elektřiny, i) zpracovávat ve spolupráci s provozovateli distribučních soustavdistribučních soustav roční přípravu provozu přenosové soustavypřenosové soustavy, a to zejména rozsah a termíny odstávek zařízení pro přenos a předpokládané omezení přenosu, a zveřejňovat ji, j) každý druhý rok zpracovávat desetiletý plán rozvoje přenosové soustavypřenosové soustavy a po jeho schválení jej zveřejňovat, k) průběžně zveřejňovat informace o možnostech přenosu elektřiny přenosovou soustavou způsobem stanoveným v Pravidlech provozování přenosové soustavy, l) provádět ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav hodnocení provozu přenosové soustavy z technického hlediska, m) účtovat odděleně za přenos a za systémové služby, n) zpracovávat údaje potřebné pro rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o cenách za přenos a o cenách za systémové služby, o) zajišťovat ochranu chráněných informacíchráněných informací, včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu a datovému centru, a zajišťovat, aby nebyly chráněné informacechráněné informace o jeho vlastních činnostech poskytovány diskriminačním způsobem, p) vypracovat havarijní plány do 6 měsíců od udělení licence a dále je každoročně upřesňovat; při jejich tvorbě a upřesňování spolupracovat s provozovateli distribučních soustavdistribučních soustav, jejichž zařízení je připojeno k přenosové soustavěpřenosové soustavě, r) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím dálkový přístup, s) informovat ministerstvo nejpozději do konce druhého týdne měsíce následujícího po uplynutí čtvrtletí o fyzikálních tocích dovozu elektřiny ze států, které nejsou členy Evropské unie, t) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně nejpozději do 1. března zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení přenosové soustavypřenosové soustavy a o opatřeních na pokrytí špičkové spotřeby elektřiny a řešení výpadku výroben elektřinyvýroben elektřiny, u) poskytovat součinnost operátorovi trhu při organizování vnitrodenního trhu s elektřinou a vyrovnávacího trhu s regulační energiívyrovnávacího trhu s regulační energií, v) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na přenos elektřiny u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy stává registrovaným účastníkem trhu, w) poskytovat všem účastníkům trhu s elektřinou informace týkající se provozování přenosové soustavypřenosové soustavy nezbytné pro řádné fungování trhu s elektřinou; touto povinností není dotčena povinnost provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy dodržovat mlčenlivost podle písmene o), x) hradit operátorovi trhu ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou, y) registrovat u operátora trhu jednotlivá předávací místapředávací místa výroben elektřinyvýroben elektřiny, odběrných místodběrných míst a distribučních soustavdistribučních soustav připojených k přenosové soustavěpřenosové soustavě a odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků připojená k přenosové soustavěpřenosové soustavě, z) zajistit neznevýhodňující podmínky pro poskytovatele podpůrných služebpodpůrných služeb. (11) Provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy je dále povinen a) nezneužívat chráněné informacechráněné informace získané od třetích osob v souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k přenosové soustavěpřenosové soustavě při prodeji nebo nákupu elektřiny realizovaným podnikem ve skupině a b) zajišťovat, aby chráněné informacechráněné informace nebyly přeneseny a zaměstnanci nebyli převedeni k výrobci elektřiny, obchodníkovi s elektřinou nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy; to neplatí pro chráněné informacechráněné informace, které jsou provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy poskytovány podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, c) bezplatně a způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytovat na vyžádání oprávněného žadatele údaje z měření elektřiny51), a to do 6 pracovních dnů následujícího měsíce; provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy takto poskytuje údaje za požadované období, nejvýše však za období posledních 36 měsíců, d) hradit datovému centru cenu za činnost datového centra. (12) Nelze-li připojit výrobnu elektřinyvýrobnu elektřiny z důvodu podle odstavce 10 písm. a), umožní provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy připojení výrobny elektřinyvýrobny elektřiny s možností omezení využití rezervovaného výkonu bez náhrady za takové omezení při předcházení nebo řešení přetížení v přenosové soustavěpřenosové soustavě. § 24a Vlastnické oddělení provozovatele přenosové soustavy (1) Provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy musí být z hlediska své společnické struktury nezávislý na výrobě elektřiny nebo výrobě plynuplynu nebo na obchodu s elektřinou nebo s plynemplynem. (2) K zajištění nezávislosti provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy musejí být splněny tyto podmínky nezávislosti: a) provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy je vlastníkem přenosové soustavypřenosové soustavy, b) nad provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy nebo nad jeho obchodním závodemobchodním závodem nevykonává přímo ani nepřímo kontrolukontrolu osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které 1. vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem nebo ve vztahu k nim uplatňují jiné právo, 2. vyrábí elektřinu nebo plynplyn nebo obchodují s elektřinou nebo s plynemplynem, c) ve vztahu k provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy neuplatňuje jakékoliv jiné právo osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které 1. vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolukontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynuplynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynemplynem, 2. vyrábí elektřinu nebo plynplyn nebo obchodují s elektřinou nebo s plynemplynem, d) provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy 1. sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami nevykonává přímo ani nepřímo kontrolukontrolu nad výrobcem elektřiny nebo výrobcem plynuplynu nebo nad obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynemplynem ani ve vztahu k nim neuplatňuje jiné právo, 2. nevyrábí elektřinu nebo plynplyn nebo neobchoduje s elektřinou nebo s plynemplynem, e) členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady nebo správní rady nebo členy jiného orgánu provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy určeného stanovami není oprávněna jmenovat, volit nebo jinak ustanovit osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které 1. vykonávají kontrolukontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynuplynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynemplynem nebo ve vztahu k nim uplatňují jiné právo, 2. vyrábí elektřinu nebo plynplyn nebo obchodují s elektřinou nebo s plynemplynem, f) členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady nebo správní rady nebo členem jiného orgánu provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy určeného stanovami nesmí být osoba, která je členem dozorčí rady nebo správní rady, členem statutárního orgánu nebo členem jiného orgánu společnosti určeného stanovami výrobce elektřiny, výrobce plynuplynu, obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynemplynem. (3) Je-li osobou nebo jednou z osob podle odstavce 2 písm. b), c) nebo e) Česká republika, územní samosprávný celek nebo jiná osoba veřejného práva, nepovažují se za tutéž osobu dva odlišné státní orgány, orgány územního samosprávného celku nebo jiné osoby veřejného práva, z nichž jedna vykonává kontrolukontrolu nebo jiné právo nad provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy a druhá vykonává kontrolukontrolu nebo jiné právo nad výrobcem elektřiny nebo výrobcem plynuplynu nebo obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynemplynem. Státní orgán, orgán územního samosprávného celku nebo jiná osoba veřejného práva, která vykonává kontrolukontrolu nebo jiné právo nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynuplynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynemplynem, musí být nezávislá na státním orgánu, orgánu územního samosprávného celku nebo jiné osobě veřejného práva, která vykonává kontrolukontrolu nebo jiné právo nad provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy. (4) Podmínky nezávislosti podle odstavce 2 se považují za splněné i tehdy, jestliže se provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy účastní na založení právnické osoby za účelem provozování přenosových soustavpřenosových soustav v jednom nebo více státech nebo v takové osobě získá účast, a přenechá takové osobě přenosovou soustavupřenosovou soustavu k jejímu provozování společně s dalšími přenosovými soustavamipřenosovými soustavami. To neplatí, pokud by se na podnikání právnické osoby založené za účelem provozování přenosových soustavpřenosových soustav podle předchozí věty účastnily jiné osoby, které nebyly příslušnými orgány členských států určeny jako vlastnicky oddělení provozovatelé přenosových soustavpřenosových soustav nebo nezávislí provozovatelé přenosových soustavpřenosových soustav. (5) Výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou, výrobce plynuplynu, obchodník s plynemplynem nesmí sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami nabýt ani vykonávat přímou nebo nepřímou kontrolukontrolu nad provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy, ani ve vztahu k němu vykonávat hlasovací právo spojené s vlastnictvím podílu v provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy, ustanovovat nebo odvolávat členy dozorčí rady, správní rady nebo členy statutárního orgánu nebo vlastnit většinový podíl. (6) Jiným právem podle odstavců 2 a 3 se rozumí a) právo vykonávat hlasovací práva ve společnosti, b) vlastnictví účastnických cenných papírůcenných papírů, jejichž souhrnná jmenovitá nebo účetní hodnota přesahuje 50 % základního kapitálu společnosti, c) právo jmenovat, volit nebo jinak ustanovit a odvolávat členy dozorčí rady nebo správní rady, členy statutárního orgánu nebo členy jiného orgánu společnosti určeného stanovami, d) jiné obdobné právo, jehož výkon vyvolává podstatný konflikt zájmů mezi provozováním přenosové soustavypřenosové soustavy a výrobou elektřiny nebo plynuplynu nebo obchodem s elektřinou nebo plynemplynem. § 25 Provozovatel distribuční soustavy (1) Provozovatel distribuční soustavy a) zajišťuje spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavydistribuční soustavy na území vymezeném licencí, b) poskytuje služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy, c) řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavou ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy. (2) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků, nesmí být souběžným držitelem licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo obchod s plynemplynem. (3) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy má právo a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavydistribuční soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů, b) nakupovat s nejnižšími náklady podpůrné službypodpůrné služby a elektřinu pro krytí ztrát elektřiny v distribuční soustavědistribuční soustavě, c) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům trhu s elektřinou 1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů, 2. při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze, 3. při neoprávněné distribuci elektřiny podle § 53, 4. při neoprávněném odběru elektřiny podle § 51, 5. při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy nebo v jeho ochranném pásmuochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí, 6. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavydistribuční soustavy nebo přenosové soustavypřenosové soustavy, 7. při odběru elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob, 8. při odběru elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a zákazníkzákazník nevybavil tato odběrná zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů, nebo 9. při odběru elektřiny, kdy zákazníkzákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného elektrického zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontrolykontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízeníměřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván. d) změnit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny z výroben a dovoz elektřiny ze zahraničí nebo vývoz elektřiny do zahraničí s ohledem na spolehlivý provoz distribuční soustavydistribuční soustavy 1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů, 2. při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze, 3. při neoprávněné distribuci elektřiny podle § 53, 4. jestliže mu výrobce neumožní přístup k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení, 5. při neoprávněné dodávce do distribuční soustavydistribuční soustavy podle § 52, 6. při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy nebo v jeho ochranném pásmuochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí, 7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavydistribuční soustavy nebo přenosové soustavy, 8. při dodávce elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob, 9. při dodávce elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a výrobce nevybavil tato zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů, 10. při provádění dispečerského řízení podle § 26 odst. 5, nebo 11. neumožnil-li výrobce elektřiny opakovaně bez vážného důvodu přístup k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontrolykontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízeníměřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván, e) v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostechnemovitostech zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy, přetínat tyto nemovitostinemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení, f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitostinemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním distribuční soustavydistribuční soustavy, g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel, h) vstupovat nebo vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat nebo vjíždět na nemovitosti, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti, i) na naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny a naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny v předávacích místechpředávacích místech přiřazených do skupiny sdílení od datového centra, j) zrušit rezervaci výkonu nebo rezervaci příkonu, pokud žadatel o připojení prokazatelně neplní podmínky a termíny připojení podle odstavce 10 písm. a). (4) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu47), pokud se strany nedohodnou jinak; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh příslušného provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy. (5) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) bodu 5 a písm. d) bodu 6 je provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy povinen oznámit započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny způsobem v místě obvyklým nebo s využitím elektronických komunikací a uveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup, nejméně však 15 dnů předem. Ohlašovací povinnost nevzniká při provádění nutných provozních manipulací, při nichž omezení nebo přerušení dodávky elektřiny nepřekročí 20 minut. (6) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení; v případech uvedených v odstavci 3 písm. c) bodu 4 a písm. d) bodu 5 je povinen obnovit dodávku po úhradě náhrady škody. (7) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je právo na náhradu škody vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy. (8) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je povinen při výkonu oprávnění podle odstavce 3 písm. e) až g) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim bezprostředně oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě. (9) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy podle odstavce 3 písm. e) a f) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká. (10) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je dále povinen a) každému, kdo požádá o připojení k distribuční soustavědistribuční soustavě, stanovit místo, způsob, včetně určení napěťové hladiny, termín a podmínky připojení v souladu se zásadou hospodárnosti rozvoje a provozu distribuční soustavydistribuční soustavy a umožnit distribuci elektřiny každému, kdo o to požádá, je připojen a splňuje podmínky připojení a podmínky stanovené Pravidly provozování distribuční soustavydistribuční soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro distribuci nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavydistribuční soustavy nebo přenosové soustavypřenosové soustavy; nedostatek kapacity zařízení pro distribuci elektřiny nebo ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavydistribuční soustavy musí provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy žadateli písemně zdůvodnit s uvedením předběžného termínu a předběžných podmínek budoucího připojení, b) na základě žádosti obchodníka s elektřinou nebo výrobce elektřiny přerušit distribuci elektřiny v případě neoprávněného odběru elektřiny, c) zajišťovat neznevýhodňující podmínky pro připojení zařízení k distribuční soustavědistribuční soustavě, u zákazníkůzákazníků odebírajících elektřinu ze sítí nízkého napětí, kteří nejsou vybaveni průběhovým měřením, přiřadit odpovídající typový diagram dodávektypový diagram dodávek, d) zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro distribuci elektřiny distribuční soustavoudistribuční soustavou, e) zajistit zřízení technického dispečinku pro výkon činností podle odstavce 1 písm. c) v případě, že provozuje zařízení s napětím 110 kV a odpovídat za jeho činnost, f) zajišťovat měření v distribuční soustavědistribuční soustavě včetně jejich vyhodnocování a předávat operátorovi trhu a datovému centru naměřené a vyhodnocené údaje a další nezbytné informace pro plnění jeho povinností, g) zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup Pravidla provozování distribuční soustavydistribuční soustavy a vykonávat licencovanou činnost v souladu s těmito pravidly, h) poskytovat provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy a provozovatelům jiných distribučních soustavdistribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění bezpečného a spolehlivého provozu a vzájemné spolupráce, i) zpracovávat v souladu s dispečerským řádem ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustavdistribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy roční přípravu provozu distribuční soustavydistribuční soustavy, a to zejména rozsah a termíny odstávek zařízení pro distribuci a předpokládané omezení distribuce, a zveřejňovat ji, j) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj distribuční soustavydistribuční soustavy, a to nejméně na 5 let, k) průběžně zveřejňovat informace o možnostech distribuce elektřiny v distribuční soustavědistribuční soustavě způsobem stanoveným v Pravidlech provozování distribuční soustavydistribuční soustavy, l) provádět hodnocení provozu distribuční soustavydistribuční soustavy z technického hlediska, m) zpracovávat údaje nezbytné pro rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o cenách za distribuci elektřiny, n) zajišťovat ochranu chráněných informacíchráněných informací, včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu a datovému centru, a zajišťovat, aby nebyly chráněné informacechráněné informace o jeho vlastních činnostech poskytovány diskriminačním způsobem, o) vypracovat havarijní plány do 6 měsíců od udělení licence a dále je každoročně upřesňovat; při jejich tvorbě a upřesňování spolupracovat s provozovateli soustav, s jejichž zařízením je jeho zařízení propojeno, p) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím dálkový přístup, r) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k jiné distribuční soustavědistribuční soustavě, umožnit instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení k měření elektřiny mezi distribučními soustavamidistribučními soustavami, zajistit přístup k tomuto zařízení a podílet se na úhradě oprávněných nákladů provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy spojených s připojením svého zařízení k této distribuční soustavědistribuční soustavě, s) poskytnout na vyžádání dodavateli poslední instance údaje o zákazníkovizákazníkovi, jeho odběrném místěodběrném místě a jeho předávacích místechpředávacích místech v rozsahu nezbytném pro zajištění dodávky poslední instance, t) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k přenosové soustavěpřenosové soustavě, umožnit instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení k měření elektřiny mezi přenosovou a distribuční soustavoudistribuční soustavou, zajistit přístup k tomuto zařízení a podílet se na úhradě oprávněných nákladů provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy spojených s připojením svého zařízení k přenosové soustavěpřenosové soustavě, u) nezneužívat chráněné informacechráněné informace získané od třetích osob v souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k distribuční soustavědistribuční soustavě při prodeji nebo nákupu elektřiny realizovaným podnikem ve skupině, v) bezplatně a způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytovat na vyžádání oprávněného žadatele údaje z měření elektřiny51), a to do 6 pracovních dnů následujícího měsíce; provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy takto poskytuje údaje za požadované období, nejvýše však za období posledních 36 měsíců. (11) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je rovněž povinen a) informovat ministerstvo nejpozději do konce druhého týdne měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí o fyzikálních tocích dovozu elektřiny ze států, které nejsou členy Evropské unie, b) zpracovávat a předávat operátorovi trhu údaje z měření pro potřeby tvorby typových diagramů dodávektypových diagramů dodávek a potřebné údaje k uplatnění ceny za systémové službysystémové služby a ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou, c) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy, d) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na distribuci elektřiny u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy stává registrovaným účastníkem trhu, e) řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo pokyny technického dispečinku provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je jeho soustava připojena, při stavech nouze vyhlášeném tímto provozovatelem nebo při předcházení stavům nouze oznámeném tímto provozovatelem, f) zajistit přenos elektřiny a v případě provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nepřipojené přímo k přenosové soustavěpřenosové soustavě distribuci elektřiny, g) provést technická opatření k ochraně ptactva na nově instalovaných stožárech venkovního vedení vysokého napětí a při výměně stávajících stožárů, h) zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky zákazníkůmzákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb, i) při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad svá zařízení tak, aby vyhovovala těmto změnám, j) zajistit si dodávku elektřiny na krytí ztrát v distribuční soustavědistribuční soustavě a pro vlastní potřebu, k) hradit operátorovi trhu ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou, l) registrovat u operátora trhu jednotlivá předávací místapředávací místa výroben elektřinyvýroben elektřiny, odběrných místodběrných míst a distribučních soustavdistribučních soustav připojených k distribuční soustavědistribuční soustavě a odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků připojená k distribuční soustavědistribuční soustavě, m) zveřejňovat a jednou za měsíc aktualizovat na svých internetových stránkách údaje o počtu přijatých a odmítnutých žádostí o připojení k distribuční soustavědistribuční soustavě a interaktivní mapu, která obsahuje následující informace pro všechna území vymezené licencí: 1. pro napěťovou hladinu velmi vysokého a vysokého napětí údaje o volné distribuční kapacitě v jím provozované distribuční soustavědistribuční soustavě, 2. pro napěťovou hladinu nízkého napětí údaje o volné kapacitěvolné kapacitě elektrických stanicelektrických stanic v jím provozované distribuční soustavědistribuční soustavě, n) hradit datovému centru cenu za činnost datového centra, jedná-li se o provozovatele regionální distribuční soustavyregionální distribuční soustavy, o) nejméně jednou za čtyři roky ve spolupráci s držiteli licence na výrobu tepelné energie vykonávajícími činnost v rámci jeho vymezeného územívymezeného území vyhodnotit a zveřejnit na základě údajů poskytnutých držiteli licence na výrobu tepelné energie celkový potenciál flexibility na straně výroby i na straně spotřeby v rámci celého vymezeného územívymezeného území a posoudit, zda by využití zjištěného potenciálu flexibility bylo zdrojově a nákladově efektivnější pro zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy. (12) Pokud provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, která není přímo připojena k přenosové soustavěpřenosové soustavě, nemá schválena vlastní Pravidla provozování distribuční soustavydistribuční soustavy, použijí se Pravidla provozování distribuční soustavydistribuční soustavy provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy přímo připojené k přenosové soustavěpřenosové soustavě, na jehož vymezeném územívymezeném území se nachází. (13) Nelze-li připojit výrobnu elektřinyvýrobnu elektřiny z důvodu podle odstavce 10 písm. a), umožní provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy připojení výrobny elektřinyvýrobny elektřiny s možností omezení využití rezervovaného výkonu bez náhrady za takové omezení při předcházení nebo řešení přetížení v distribuční soustavědistribuční soustavě. § 25a Oddělení provozovatelů distribuční soustavy (1) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, je-li součástí vertikálně integrovaného podnikatele, musí být od 1. ledna 2007 z hlediska své právní formy, organizace a rozhodování nezávislý na jiných činnostech netýkajících se distribuce elektřiny. Tento požadavek neznamená požadavek na oddělení vlastnictví majetku. (2) K zajištění nezávislosti provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy podle odstavce 1 se od 1. ledna 2007 uplatní tato minimální kritéria: a) osoby odpovědné za řízení provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy se nesmí přímo ani nepřímo podílet na organizačních strukturách vertikálně integrovaného podnikatele, jenž je odpovědný, přímo nebo nepřímo, za běžný provoz výroby elektřiny, přenosu elektřiny a obchod s elektřinou nebo plynemplynem; členem statutárního orgánu nebo vedoucím zaměstnancem provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nemůže být fyzická osoba, která je současně členem statutárním orgánem nebo vedoucím zaměstnancem držitele licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo plynemplynem, který je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele, b) musí být přijata veškerá vhodná opatření, aby k profesionálním zájmům člena statutárního orgánu nebo vedoucích zaměstnanců odpovědných za řízení provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy bylo přihlíženo způsobem, který zajišťuje jejich nezávislé jednání; člen statutárního orgánu nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nesmí přijímat žádné odměny a jiná majetková plnění od držitelů licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo plynemplynem v rámci téhož vertikálně integrovaného podnikatele; odměňování člena statutárního orgánu nebo vedoucího zaměstnance provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nesmí být závislé na hospodářských výsledcích dosahovaných těmito ostatními držiteli licencí v rámci téhož vertikálně integrovaného podnikatele, c) provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy musí disponovat skutečnými rozhodovacími právy ve vztahu k majetku nezbytnému k provozování, údržbě a rozvoji distribuční soustavydistribuční soustavy, jež jsou nezávislá na vertikálně integrovaném podnikateli; mateřská společnost nesmí udělovat provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy jakékoliv pokyny ohledně běžného provozu nebo údržby distribuční soustavydistribuční soustavy, a rovněž nesmí jakýmkoliv jiným způsobem zasahovat do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí distribuční soustavydistribuční soustavy, pokud takové rozhodnutí nejde nad rámec schváleného finančního plánu, či jiného obdobného nástroje; tím není dotčeno oprávnění mateřské společnosti schvalovat roční finanční plán či jiný obdobný nástroj provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy a schvalovat jeho maximální limity zadlužení. (3) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy musí přijmout vnitřním předpisem program rovného zacházení k vyloučení diskriminačního chování (dále jen „program rovného zacházení“), kterým stanoví a) opatření k vyloučení diskriminačního jednání provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy ve vztahu k účastníkům trhu s elektřinou, kteří nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele s provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy, b) povinnosti a práva zaměstnanců provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy ke splnění účelů programu rovného zacházení. (4) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy jmenuje nebo jinak obsazuje auditora programu. Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je povinen zajistit, aby auditor programu měl vytvořeny podmínky pro nezávislý výkon své funkce, zejména dostatečné pravomoci k plnění své funkce a dostatečné materiální a organizační podmínky. Způsob odměňování auditora programu nesmí být na újmu nezávislého výkonu jeho funkce. (5) Auditor programu je povinen dohlížet na provádění programu rovného zacházení. Auditor programu zpracovává a předkládá do 30. dubna následujícího kalendářního roku Energetickému regulačnímu úřadu a ministerstvu výroční zprávu o opatřeních přijatých k provádění programu rovného zacházení za uplynulý rok a zároveň ji zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je povinen poskytnout auditorovi programu veškeré informace a podklady nezbytné pro řádný výkon jeho činnosti a poskytnout jinou nezbytnou součinnost. Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je povinen seznámit s programem rovného zacházení členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady nebo správní rady a všechny zaměstnance. (6) Člen statutárního orgánu nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nesmí od 1. ledna 2007 držet podíly převyšující 1 % základního kapitálu v jiné právnické osobě v rámci téhož vertikálně integrovaného podnikatele, která je držitelem licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo plynemplynem. (7) Od 1. ledna 2007 nesmí provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy uzavírat ovládací smlouvy k podrobení jednotnému řízení jiného držitele licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo plynem ani v takovém řízení podle již uzavřených ovládacích smluv pokračovat. (8) Pokud je povinnost oddělení činností podle tohoto zákona provedena pachtem obchodního závoduobchodního závodu nebo jeho části, je pachtýř povinen převzít propachtovaný obchodní závodobchodní závod nebo jeho část do svého účetnictví. Pokud je povinnost oddělení podle tohoto zákona provedena pachtem jednotlivého majetku, je propachtovatel povinen sdělit pachtýři informace o hodnotě propachtovaného majetku v rozsahu požadovaném Energetickým regulačním úřadem pro účely cenové regulace. (9) Oddělení podle tohoto zákona není povinen provést vertikálně integrovaný podnikatel, který poskytuje služby pro méně než 90 000 připojených odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků. (10) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, je-li součástí vertikálně integrovaného podnikatele, musí jednat tak, aby neuvedl v omyl jiného účastníka trhu s elektřinou, pokud se jedná o možnost záměny s obchodníkem s elektřinou nebo s výrobcem elektřiny, který je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele. § 26 Technické dispečinky (1) Technický dispečink provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy a) provádí dispečerské řízení přenosu elektřiny v přenosové soustavěpřenosové soustavě a dispečerské řízení zdrojů poskytujících podpůrné službypodpůrné služby k zajištění systémových služebsystémových služeb v přenosové soustavěpřenosové soustavě a v distribučních soustaváchdistribučních soustavách v součinnosti s provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy, b) zajišťuje dodržování pravidel propojení s elektrizačními soustavamielektrizačními soustavami ostatních států včetně rozhodování o využití přeshraničních vedení propojujících přenosovou soustavupřenosovou soustavu s jinými soustavami v zahraničí; při rozhodování o využití přeshraničních vedení propojujících přenosovou soustavupřenosovou soustavu s jinými soustavami v zahraničí musí technický dispečink provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy přihlížet k technickým omezením přenosové soustavypřenosové soustavy a propojených soustav v zahraničí, c) spolupracuje při provádění dispečerského řízení přenosu elektřiny v přenosové soustavěpřenosové soustavě s provozovateli propojených soustav v zahraničí. (2) Technický dispečink provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy provádí dispečerské řízení výroben elektřinyvýroben elektřiny a distribuce elektřiny v distribuční soustavědistribuční soustavě v souladu s § 25 odst. 1 písm. c). (3) Technické dispečinky provozovatelů distribučních soustavdistribučních soustav a technický dispečink provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy jsou povinny spolupracovat a poskytovat si nezbytné údaje pro dispečerské řízení. (4) Při dispečerském řízení předávaných výkonů a) mezi přenosovou soustavoupřenosovou soustavou a distribučními soustavamidistribučními soustavami v reálném čase je technický dispečink provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy povinen uposlechnout pokynů technického dispečinku provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy, b) mezi distribučními soustavamidistribučními soustavami v reálném čase je technický dispečink provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, která není přímo připojena k přenosové soustavěpřenosové soustavě, povinen uposlechnout pokynů technického dispečinku provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy přímo připojené k přenosové soustavěpřenosové soustavě, c) mezi distribučními soustavamidistribučními soustavami v reálném čase, pokud nejsou ve vztahu podle písmene b), jsou technické dispečinky provozovatelů distribučních soustavdistribučních soustav povinny vzájemně spolupracovat. (5) Technický dispečink provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy a technické dispečinky provozovatelů distribučních soustavdistribučních soustav jsou v případě ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy a po využití sjednaných možností omezování využití rezervovaných výkonů výroben elektřinyvýroben elektřiny a poté dostupných tržních mechanismů provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy oprávněny za účelem odstraňování nevyrovnané bilance elektrizační soustavyelektrizační soustavy nebo její části, nebo za účelem řízení přetížení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vnitřní trh s elektřinou52) při dispečerském řízení v nezbytné míře dočasně měnit výrobu elektřiny ve výrobnách elektřinyvýrobnách elektřiny. Omezení výroby elektřiny ve výrobnách s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla může být prováděno nejvýše v rozsahu neohrožujícím dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie. (6) Provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, jehož technický dispečink změnil při dispečerském řízení, prováděném mimo stavy nouze nebo předcházení stavu nouze, výrobu elektřiny ve výrobně elektřinyvýrobně elektřiny a nejednalo-li se o změnu výroby elektřiny ve výrobně elektřinyvýrobně elektřiny, pro kterou bylo sjednané připojení s možností omezení rezervovaného výkonu bez náhrad, je povinen poskytnout a) příslušnému výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů, který je příjemcem podpory podle jiného právního předpisu28), při omezení výroby elektřiny náhradu za neodebranou elektřinu ve výši odpovídající celkovému příjmu výrobce po odečtu nákladů za nevyrobenou elektřinu, kterého by dosáhl v případě neomezení výroby, nebo b) příslušnému výrobci elektřiny náhradu za změnu výroby elektřiny z výrobny elektřinyvýrobny elektřiny, s výjimkou případů podle písmene a), ve výši sjednané ve smlouvě nebo stanovené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vnitřní trh s elektřinou52). V případě sporu o výši náhrady rozhoduje Energetický regulační úřad. (7) Účastník trhu s elektřinou, jehož zařízení je připojeno k přenosové soustavěpřenosové soustavě nebo distribuční soustavědistribuční soustavě, je povinen předávat technickému dispečinku nezbytné údaje potřebné k dispečerskému řízení. (8) Dispečerské řízení napětí a jalových výkonů výroben elektřinyvýroben elektřiny prováděné technickým dispečinkem provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo technickým dispečinkem provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy se nepovažuje za omezení výroby elektřiny. § 27 Datové centrum (1) Datové centrum je akciová společnostakciová společnost s dualistickým systémem vnitřní struktury, která je držitelem licence na činnost datového centra a jejíž akcie smí vlastnit pouze a) provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy, b) provozovatelé regionálních distribučních soustavregionálních distribučních soustav, k jejichž distribučním soustavámdistribučním soustavám je připojeno nejméně 100 000 odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků, nebo c) Česká republika. (2) Obchodní firma datového centra musí obsahovat označení „elektroenergetické datové centrum“. Ten, kdo není datovým centrem, nesmí používat označení „elektroenergetické datové centrum“. (3) Akcionáři datového centra se při založení akciové společnostiakciové společnosti podílí na základním kapitálu stejným rozsahem. (4) Datové centrum smí vydat jen akcie na jméno stejného druhu. (5) Akcie datového centra lze převést jen s jednomyslným souhlasem dozorčí rady datového centra. Dozorčí rada datového centra je povinna odmítnout souhlas, mají-li být akcie datového centra převedeny na jinou osobu než uvedenou v odstavci 1. Omezení převoditelnosti akcií datového centra se zapisuje do obchodního rejstříku. (6) Zakazuje se a) přenechat akcie datového centra k užívání nebo požívání jiné osobě než uvedené v odstavci 1, b) převést práva spojená s akciemi datového centra na jinou osobu než uvedenou v odstavci 1, c) přenechat výkon práv spojených s akciemi datového centra jiné osobě než uvedené v odstavci 1. (7) Stanovy datového centra musí upravovat způsob ukončení účasti v datovém centru, pokud akcionář přestane být osobou podle odstavce 1. § 27a Další požadavky na způsobilost k výkonu funkce člena představenstva, člena dozorčí rady a vedoucího zaměstnance datového centra Členem představenstva, členem dozorčí rady nebo vedoucím zaměstnancem datového centra v řídící působnosti představenstva nebo jeho členů nesmí být osoba, která je současně členem statutárního orgánu nebo dozorčí rady nebo zaměstnancem jiného držitele licence podle tohoto zákona než toho, kdo je akcionářem datového centra. § 27b Dozorčí rada datového centra (1) Dozorčí rada datového centra musí mít nejméně tři členy. (2) Česká republika jmenuje a odvolává třetinu členů dozorčí rady. (3) Odstavec 2 se nepoužije, je-li jediným akcionářem datového centra Česká republika. § 27c Práva a povinnosti datového centra (1) Datové centrum má za podmínek stanovených tímto zákonem právo na a) úhradu ceny za činnost datového centra od provozovatelů regionálních distribučních soustavregionálních distribučních soustav a provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy, b) údaje nezbytné pro plnění svých povinností od operátora trhu a účastníků trhu s elektřinou s přístupem do informačního systému datového centra, c) údaje nezbytné pro plnění svých povinností z licencí udělených podle tohoto zákona a registru společenství od Energetického regulačního úřadu, pokud nejsou osobními údaji, chráněnou informacíchráněnou informací nebo informací chráněnou jiným právním předpisem. (2) Datové centrum je povinno a) zpracovávat Řád datového centra a po schválení Energetickým regulačním úřadem jej zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup, b) vykonávat činnost datového centra v souladu se schváleným Řádem datového centra, c) zajistit ochranu chráněných informacíchráněných informací, d) uzavřít smlouvu o přístupu do informačního systému datového centra s každým, kdo o to požádá, splní podmínky přístupu do informačního systému datového centra stanovené Řádem datového centra a komu tento zákon vůči datovému centru zakládá práva nebo povinnosti nebo komu tento zákon ukládá povinnost zajistit za jiného účastníka trhu s elektřinou předávání údajů datovému centru. (3) Datové centrum umožní každému, komu tento zákon nebo jiný právní předpis ukládá povinnost předávat nebo poskytovat údaje datovému centru, činit tak elektronicky prostřednictvím informačního systému datového centra, a to přímo, nebo prostřednictvím účastníka trhu s elektřinou s přístupem do informačního systému datového centra, se kterým uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Předává nebo poskytuje-li datové centrum údaje účastníkovi trhu s elektřinou, činí tak rovněž prostřednictvím informačního systému datového centra. (4) Datové centrum je oprávněno vykonávat další činnosti odlišné od činností datového centra podle tohoto zákona nebo činností vykonávaných podle jiného právního předpisu pouze s předchozím souhlasem ministerstva. Řízení o udělení souhlasu se zahajuje na žádost datového centra. Ministerstvo souhlas udělí, jestliže se nejedná o činnosti vyhrazené tímto zákonem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a datové centrum v řízení prokáže, že výkon takových činností a) neohrozí řádné plnění zákonných povinností datového centra nebo nepovede k diskriminaci ostatních účastníků trhu s elektřinou a b) nenaruší nebo neomezí hospodářskou soutěž na trhu s elektřinou ani takové soutěži nebrání. § 27d Práva a povinnosti datového centra při sdílení elektřiny (1) Datové centrum má právo a) na naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny v předávacích místechpředávacích místech přiřazených do skupiny sdílení od provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, b) na informaci o přiřazení dodavatele elektřiny, subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování a provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy k předávacím místůmpředávacím místům přiřazeným do skupiny sdílení od operátora trhu. (2) Datové centrum je povinno a) registrovat na žádost účastníka trhu s elektřinou přiřazení předávacích místpředávacích míst do skupiny sdílení u datového centra a předávat informace o registraci přiřazení operátorovi trhu, provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy, obchodníkovi s elektřinou a zákazníkovizákazníkovi nebo výrobci elektřiny, jehož předávací místopředávací místo je přiřazené do skupiny sdílení, b) zpracovávat naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny pro zohlednění sdílené elektřiny v předávacím místěpředávacím místě přiřazeném do skupiny sdílení, c) poskytovat nebo zpřístupňovat operátorovi trhu, provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy, výrobci elektřiny, obchodníkovi s elektřinou, zákazníkovizákazníkovi nebo společenství naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny a naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny, d) poskytovat dodavateli elektřiny informaci o způsobu alokace sdílené elektřiny do předávacích místpředávacích míst přiřazených do skupiny sdílení, ve kterých zajišťuje dodávku elektřiny, souhrnnou informaci o způsobu alokace sdílené elektřiny a informaci o průběhu výroby elektřiny a technických parametrech výrobny elektřinyvýrobny elektřiny, z níž je elektřina sdílena. § 27e Sdílení elektřiny společenstvím nebo jeho členy ve společenství (1) Při sdílení elektřiny mají společenství a jeho členové právo využívat distribuční a přenosovou soustavupřenosovou soustavu. Člen společenství má právo sdílet elektřinu společenství nebo jinému členu společenství. (2) Předpokladem pro sdílení elektřiny je registrace přiřazení předávacích místpředávacích míst společenství nebo členů společenství do skupiny sdílení u datového centra, včetně přiřazení způsobu alokace sdílené elektřiny. Sdílet elektřinu lze pouze z předávacích místpředávacích míst a do předávacích místpředávacích míst s průběhovým měřením. Registrace přiřazení a ukončení přiřazení předávacích místpředávacích míst jsou bezúplatné. (3) O registraci přiřazení a ukončení přiřazení předávacích místpředávacích míst podle odstavce 1 žádá společenství u datového centra. Registrace přiřazení předávacího místapředávacího místa člena společenství do skupiny sdílení je přípustná jen se souhlasem člena společenství. Společenství je povinno na žádost člena ukončit přiřazení jeho předávacího místapředávacího místa. (4) Ve společenství je možné vytvořit jednu nebo více skupin sdílení. Předávací místoPředávací místo společenství nebo členů společenství je možné přiřadit pouze do jedné skupiny sdílení bez ohledu na to, zda se jedná o přiřazení předávacího místapředávacího místa do skupiny sdílení ve společenství nebo mimo společenství. (5) Společenství má právo na naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny a naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny v předávacích místechpředávacích místech přiřazených do skupiny sdílení, od datového centra. (6) Sdílí-li společenství elektřinu úplatně, je povinno vyúčtovávat sdílenou elektřinu a poskytovat členovi společenství vyúčtování a informace o vyúčtování sdílené elektřiny. Ustanovení § 11 odst. 7 a 10 se použijí obdobně. Sdílí-li společenství elektřinu bezúplatně, je povinno poskytovat členovi společenství údaje o množství sdílené elektřiny za vyhodnocované období, nejvýše však za období 12 měsíců po sobě následujících. Není-li délka vyhodnocovaného období sjednaná, stanoví ji společenství. § 27f Sdílení elektřiny výrobcem elektřiny nebo zákazníkem v jiném předávacím místě a sdílení elektřiny zákazníkovi mimo společenství (1) Za sdílení elektřiny se považuje rovněž odběr elektřiny výrobcem elektřiny nebo zákazníkemzákazníkem v jiném předávacím místěpředávacím místě. (2) Pro sdílení elektřiny výrobcem elektřiny nebo zákazníkemzákazníkem v jiném předávacím místěpředávacím místě a sdílení elektřiny zákazníkovizákazníkovi mimo společenství se ustanovení § 27e odst. 1 až 3 a 5 použijí přiměřeně. Výrobce elektřiny nebo zákazníkzákazník, který registroval přiřazení předávacího místapředávacího místa výrobce elektřiny nebo zákazníkazákazníka do skupiny sdílení, je povinen na žádost výrobce elektřiny nebo zákazníkazákazníka ukončit přiřazení předávacího místapředávacího místa. (3) Předávací místaPředávací místa výrobce elektřiny nebo zákazníkazákazníka je možné přiřadit pouze do jedné skupiny sdílení bez ohledu na to, zda se jedná o přiřazení předávacího místapředávacího místa do skupiny sdílení mimo společenství nebo ve společenství. Nejedná-li se o předávací místapředávací místa připojená k distribuční soustavědistribuční soustavě prostřednictvím jedné společné hlavní domovní pojistkové skříně nebo hlavní domovní kabelové skříně, může skupina sdílení zahrnovat nejvýše 11 registračních čísel předávacích místpředávacích míst. § 28 Zákazník (1) ZákazníkZákazník má právo a) na uzavření smlouvy o připojení a na připojení svého odběrného elektrického zařízení k přenosové soustavěpřenosové soustavě nebo k distribuční soustavědistribuční soustavě, pokud splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavypřenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavydistribuční soustavy a má k připojení souhlas vlastníka dotčené nemovitostinemovitosti, b) nakupovat elektřinu od držitelů licence na výrobu elektřiny a od držitelů licence na obchod s elektřinou, nakupovat elektřinu z jiných států nebo na krátkodobém trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu, c) na dopravu dohodnutého množství elektřiny do odběrného místaodběrného místa za cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací, d) na informace o celkové směsi paliv dodavatele a informace o dopadu na životní prostředí, e) na bezplatnou volbu a změnu dodavatele elektřiny, f) nabízet a poskytovat podpůrné službypodpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavypřenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavydistribuční soustavy, g) poskytovat a rozúčtovat jiné osobě elektřinu odebranou zákazníkemzákazníkem prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného elektrického zařízení o napětí do 52 kV včetně, h) na bezplatné vyúčtování dodávky elektřiny a související služby v elektroenergeticesouvisející služby v elektroenergetice, i) uzavřít smlouvu s dynamickým určením ceny elektřiny pro dodávky elektřiny do odběrného místaodběrného místa, je-li vybaveno průběhovým měřením. (2) ZákazníkZákazník je povinen a) řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo technického dispečinku provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je jeho zařízení připojeno, a Pravidly provozování přenosové soustavypřenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavydistribuční soustavy, b) umožnit instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy, c) umožnit přístup k měřicím zařízenímměřicím zařízením provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy, d) udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám, e) předávat operátorovi trhu technické údaje ze smluv o dodávce elektřiny, pokud je subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování, f) provádět dostupná technická opatření zamezující ovlivňování kvality elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou, g) podílet se podle výše odebíraného příkonu na úhradě oprávněných nákladů provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy spojených s připojením svého zařízení a se zajištěním požadovaného příkonu, h) při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad svá odběrná elektrická zařízení tak, aby vyhovovala těmto změnám, i) zaregistrovat se u operátora trhu před uskutečněním dodávky elektřiny od jiného výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou, j) uhradit dodavateli poslední instance dodávku elektřiny podle § 12b, a to od okamžiku zahájení této dodávky, k) při stavebních úpravách distribuční soustavydistribuční soustavy anebo její části, včetně přípojek, umožnit změnu místa připojení, včetně změny umístění měřicího zařízeníměřicího zařízení na veřejně přístupná místa; dojde-li v důsledku stavebních úprav ke změně umístění měřicího zařízeníměřicího zařízení, považuje se elektrické zařízení za ním za odběrné elektrické zařízení v majetku vlastníka nemovitostinemovitosti; veškeré náklady na provedené změny hradí provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, l) při uplatnění práva na volbu dodavatele podle odstavce 1 písm. e) dodržovat sjednanou délku výpovědní doby, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou. (3) Na odběrných elektrických zařízeních, kterými prochází neměřená elektřina, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy. (4) ZákazníkZákazník může provozovat vlastní náhradní zdroj, pokud je propojen s přenosovou soustavoupřenosovou soustavou nebo s distribuční soustavoudistribuční soustavou, pouze po dohodě s provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy. (5) ZákazníkZákazník má právo provozovat v odběrném místěodběrném místě výrobnu elektřinyvýrobnu elektřiny, je-li propojena s přenosovou soustavoupřenosovou soustavou nebo distribuční soustavoudistribuční soustavou a není-li ve stejném odběrném místěodběrném místě připojena jiná výrobna elektřinyvýrobna elektřiny, pouze v případě, že se jedná o výrobnu elektřinyvýrobnu elektřiny s instalovaným výkonem do 50 kW a pro její připojení byla uzavřena smlouva o připojení. ZákazníkZákazník má dále právo v odběrném místěodběrném místě na základě oznámení provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy připojit a provozovat výrobnu elektřinyvýrobnu elektřiny s instalovaným výkonem do 10,8 kW, pokud záměr připojit výrobnu elektřinyvýrobnu elektřiny oznámí provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy na elektronický kontakt určený provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy, při připojení výrobny elektřinyvýrobny elektřiny splní technické podmínky připojení stanovené provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy, splnění těchto podmínek provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy doloží a provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy do 30 dnů od oznámení připojení neodmítne z důvodů, pro které je oprávněn odmítnout připojení výrobny elektřinyvýrobny elektřiny do distribuční soustavydistribuční soustavy podle § 25 odst. 10 písm. a). Splní-li zákazníkzákazník podmínky pro připojení a provozování výrobny elektřinyvýrobny elektřiny podle věty druhé, platí, že marným uplynutím doby podle věty druhé se mění obsah závazku ze smlouvy o připojení odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka tak, že předmětem závazku ze smlouvy o připojení je také připojení výrobny elektřinyvýrobny elektřiny s rezervovaným výkonem ve výši uvedené v oznámení, nejvýše však do hodnoty instalovaného výkonu. Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy změnu obsahu závazku ze smlouvy o připojení zákazníkovizákazníkovi bez zbytečného odkladu písemně potvrdí. (6) V případě provozování výrobny elektřinyvýrobny elektřiny podle odstavce 5 je zákazníkzákazník dále povinen a) zajistit, aby k výrobě elektřiny byla používána technická zařízení, která splňují požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené právními předpisy a technickými normami, b) zajistit, aby práce spojené s instalací a provozem výrobny elektřinyvýrobny elektřiny byly prováděny osobami s odbornou způsobilostí, c) vyrábět elektřinu tak, aby nedošlo k ohrožení života a zdraví osob, majetku nebo zájmu na ochranu životního prostředí. (7) ZákazníkZákazník je oprávněn sdílet s využitím distribuční nebo přenosové soustavypřenosové soustavy elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřinyvýrobně elektřiny v odběrném místěodběrném místě do jeho odběrného místaodběrného místa nebo do odběrných místodběrných míst jiných zákazníkůzákazníků. (8) ZákazníkZákazník je oprávněn dále sdílet elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřinyvýrobně elektřiny jinému zákazníkovizákazníkovi, jestliže mají tito zákaznícizákazníci předávací místapředávací místa připojená k distribuční soustavědistribuční soustavě prostřednictvím jedné společné hlavní domovní pojistkové skříně nebo hlavní domovní kabelové skříně. (9) ZákazníkZákazník podle odstavce 5 je oprávněn dodávat obchodníkovi s elektřinou elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřinyvýrobně elektřiny. (10) Vlastník nemovitosti, do které je zákazníkůmzákazníkům dodávána elektřina podle smlouvy, je povinen a) tuto dodávku zákazníkůmzákazníkům umožnit, b) udržovat společnou domovní elektrickou instalaci sloužící pro tuto dodávku ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám, c) poskytovat technické údaje o společné domovní elektrické instalaci držiteli licence na distribuci elektřiny, d) umožnit držiteli licence na distribuci elektřiny přístup k této společné domovní instalaci. § 29 Zranitelná osoba, zranitelný zákazník a určené odběrné místo (1) Zranitelnou osobou je osoba využívající ve svém bydlišti některé určené zařízení, které nelze provozovat bez nepřetržité dodávky elektřiny, pokud je jeho využívání nezbytné pro zachování základních životních funkcí této osoby. Druhy určených zařízení podle věty první stanoví vláda nařízením jako stanovený prostředek pro terapii nebo stanovený prostředek pro kompenzaci onemocnění. (2) Zranitelným zákazníkemzákazníkem je a) zranitelná osoba, která uzavřela smlouvu o dodávce elektřiny nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, nebo b) zákazníkzákazník, který uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a v odběrném místěodběrném místě, do kterého dodávku elektřiny sjednal, má bydliště zranitelná osoba. (3) Určeným odběrným místemodběrným místem se rozumí odběrné místoodběrné místo zranitelného zákazníkazákazníka, v němž se nachází bydliště zranitelné osoby a které je připojené na hladině nízkého napětí s hodnotou plánovaného ročního odběru elektřiny do 30 MWh včetně. (4) Zranitelný zákazníkzákazník uplatňuje svá práva vždy pouze ve vztahu k jednomu určenému odběrnému místuodběrnému místu nebo samostatně k více určeným odběrným místůmodběrným místům různých zranitelných osob, vždy však v bydlišti zranitelné osoby. (5) Není-li zranitelná osoba ve vztahu k určenému odběrnému místuodběrnému místu zároveň zákazníkemzákazníkem ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, vykonává svoje práva a povinnosti prostřednictvím zákazníkazákazníka, jenž je k určenému odběrnému místuodběrnému místu smluvní stranou smlouvy o dodávce elektřiny nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, a to podle písemné dohody mezi těmito osobami. Zranitelná osoba nebo zranitelný zákazníkzákazník doloží tuto dohodu dodavateli elektřiny spolu s potvrzením podle odstavce 6. (6) Zranitelný zákazníkzákazník nebo zranitelná osoba je povinna pro přiznání zvláštních práv zranitelného zákazníkazákazníka (dále jen „zvláštní práva zranitelného zákazníkazákazníka“) doložit dodavateli elektřiny potvrzení o splnění podmínek pro přiznání zvláštních práv zranitelného zákazníkazákazníka (dále jen „potvrzení“). V potvrzení vydaném lékařem v oboru všeobecné praktické lékařství, u něhož je zranitelná osoba v postavení pacienta registrována, nebo lékařem, který dotčený stanovený prostředek zranitelné osobě v postavení pacienta předepsal, lékař osvědčuje splnění podmínek podle odstavce 1. Potvrzení se vydává na dobu nejdéle 2 let. (7) Potvrzení musí dále obsahovat kontaktní a identifikační údaje zranitelného zákazníkazákazníka a zranitelné osoby, pokud není zároveň zranitelným zákazníkemzákazníkem, určení prostředku pro terapii nebo pro kompenzaci onemocnění, registrační číslo určeného odběrného místaodběrného místa a bydliště zranitelné osoby, ve kterém se určené odběrné místoodběrné místo nachází, prohlášení, že zranitelný zákazníkzákazník nebo zranitelná osoba, která není zranitelným zákazníkemzákazníkem, a) využívá některý z prostředků pro terapii nebo pro kompenzaci onemocnění a b) má bydliště a zdržuje se v místě, ve kterém se určené odběrné místoodběrné místo nachází. (8) Nařízení vlády stanoví a) prostředky pro terapii a prostředky pro kompenzaci onemocnění, b) další náležitosti potvrzení, jeho vzor a délku platnosti potvrzení, c) vzor písemné dohody podle odstavce 5. § 29a Ochrana a zvláštní práva zranitelného zákazníka nebo zranitelné osoby (1) Zvláštními právy zranitelného zákazníkazákazníka jsou právo na a) bezplatné upozornění na neplnění platebních povinností ze smlouvy, jejímž předmětem je dodávka elektřiny, v písemné podobě nejpozději 15 dní před předpokládaným dnem ukončení smlouvy nebo před předpokládaným dnem ukončení nebo přerušení dodávky elektřiny při neoprávněném odběru podle § 51 odst. 1 písm. b), b) bezplatné adresné upozornění na omezení nebo přerušení dodávky elektřiny z důvodu plánovaných prací na zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy nebo v jeho ochranném pásmu nejpozději 15 dní předem, c) bezplatné adresné upozornění na omezení nebo přerušení dodávky elektřiny z důvodu poruchy podle § 25 odst. 3 písm. c) bodu 6, d) uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny za podmínek podle § 29d odst. 1, e) zajištění dodávky elektřiny po dobu 3 měsíců za podmínek podle § 29d odst. 3 a f) bezplatné adresné upozornění na ukončení platnosti potvrzení podle § 29 odst. 6, a to nejméně 2 měsíce před uplynutím platnosti potvrzení. (2) Dodavatel elektřiny je povinen ve vztahu k určenému odběrnému místuodběrnému místu, do kterého dodává elektřinu, a) plnit vůči zranitelnému zákazníkovizákazníkovi informační povinnosti podle odstavce 1 písm. a) a f), b) učinit podnět vůči orgánům pomoci v hmotné nouzi, nasvědčují-li jemu známé skutečnosti tomu, že je zranitelný zákazníkzákazník nebo zranitelná osoba ohrožena hmotnou nouzí v souvislosti s neplněním smluvených platebních povinností za dodávku elektřiny do určeného odběrného místaodběrného místa, c) učinit podnět vůči Úřadu práce - krajské pobočce nebo pobočce pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) za účelem provedení šetření v místě nebo poskytnutí krizové pomoci zranitelné osobě v případě, kdy zranitelnému zákazníkovizákazníkovi hrozí přerušení nebo ukončení dodávky elektřiny do určeného odběrného místaodběrného místa z důvodu neoprávněného odběru podle § 51 odst. 1 písm. b), d) zdržet se ukončení smlouvy, podle níž dodává elektřinu do určeného odběrného místaodběrného místa, nebo ukončení nebo přerušení dodávky elektřiny do doby, než obdrží informaci o vyřízení svého podnětu podle písmene c), nejdéle však do 30 dnů od učinění takového podnětu. (3) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je povinen vůči zranitelnému zákazníkovizákazníkovi plnit ve vztahu k určenému odběrnému místuodběrnému místu, které je připojeno k jeho distribuční soustavědistribuční soustavě, informační povinnosti podle odstavce 1 písm. b) a c). (4) Je-li zranitelnou osobou jiná osoba než zranitelný zákazníkzákazník, plní dodavatel elektřiny povinnosti týkající se zranitelné osoby vůči zákazníkovizákazníkovi, se kterým má uzavřenu smlouvu na dodávku elektřiny do určeného odběrného místaodběrného místa, a provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy plní povinnosti týkající se zranitelné osoby vůči zákazníkovizákazníkovi, do jehož určeného odběrného místaodběrného místa poskytuje službu distribuční soustavyslužbu distribuční soustavy. § 29b Povinnosti zranitelného zákazníka (1) Zranitelný zákazníkzákazník je povinen sdělit určené odběrné místoodběrné místo a potvrzením doložit splnění podmínek pro přiznání zvláštních práv zranitelného zákazníkazákazníka a) dodavateli elektřiny, který dodává elektřinu do určeného odběrného místaodběrného místa, b) dodavateli elektřiny při sjednávání smlouvy o dodávce elektřiny nebo o sdružených službách dodávky elektřiny, nebo c) dodavateli elektřiny při zahájení dodávky podle § 29d odst. 3. (2) Zranitelný zákazníkzákazník je dále povinen bezodkladně sdělit dodavateli elektřiny, který dodává elektřinu do určeného odběrného místaodběrného místa, všechny okolnosti, které mají vliv na podmínky pro přiznání zvláštních práv zranitelného zákazníkazákazníka. § 29c Evidence a předávání údajů o zranitelném zákazníkovi nebo zranitelné osobě (1) Dodavatel elektřiny vede pro účely plnění povinností na ochranu zranitelného zákazníkazákazníka evidenci údajů o zranitelném zákazníkovizákazníkovi nebo zranitelné osobě, ve které eviduje a) datum oznámení nebo zjištění splnění podmínek pro přiznání zvláštních práv zranitelného zákazníkazákazníka, b) kontaktní a identifikační údaje zranitelného zákazníkazákazníka nebo zranitelné osoby, pokud není zároveň zranitelným zákazníkemzákazníkem, c) obdržená potvrzení a dohody podle § 29 odst. 5 a 6, d) určená odběrná místaodběrná místa, do kterých realizuje dodávku elektřiny, e) datum, ke kterému zranitelný zákazníkzákazník nebo zranitelná osoba přestala splňovat podmínky pro přiznání zvláštních práv zranitelného zákazníkazákazníka, a datum, kdy se dozvěděl o této skutečnosti. (2) Dodavatel elektřiny předává provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy zprávu o tom, že došlo k určení odběrného místaodběrného místa. Tato zpráva dále obsahuje kontaktní a identifikační údaje zranitelného zákazníkazákazníka a zranitelné osoby, pokud není zároveň zranitelným zákazníkemzákazníkem. (3) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy vede evidenci určených odběrných místodběrných míst, která jsou připojena do jeho soustavy. Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy dále v evidenci vede identifikační a kontaktní údaje zranitelných zákazníkůzákazníků a zranitelných osob. (4) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy předává elektronicky operátorovi trhu identifikaci určených odběrných místodběrných míst. (5) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy a operátor trhu předávají v nezbytném rozsahu dodavateli elektřiny údaje o dodávce elektřiny v určeném odběrném místěodběrném místě pro účely ověřování splnění podmínky podle § 29 odst. 3. § 29d Bezpečnost dodávky elektřiny zranitelnému zákazníkovi (1) Pokud zranitelný zákazníkzákazník, který nemá zajištěnu dodávku elektřiny do určeného odběrného místaodběrného místa, požádá obchodníka s elektřinou, který je dodavatelem poslední instance uvnitř vymezeného územívymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny podle § 12a odst. 1, ve kterém se toto určené odběrné místoodběrné místo nachází, o zajištění dodávek elektřiny a zároveň doloží splnění podmínek podle § 29, je tento obchodník s elektřinou povinen se zranitelným zákazníkemzákazníkem bez zbytečného odkladu sjednat smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do určeného odběrného místaodběrného místa za podmínek zveřejněných obchodníkem s elektřinou podle § 11a odst. 1 pro dodávky elektřiny na dobu neurčitou. (2) Je-li zranitelný zákazníkzákazník v prodlení s úhradou jakékoliv platby za dodávku elektřiny nebo související službu v elektroenergeticesouvisející službu v elektroenergetice nebo má-li se jednat o zajištění dodávky elektřiny do určeného odběrného místaodběrného místa, u kterého existuje dluh za dodávku elektřiny nebo související službu v elektroenergeticesouvisející službu v elektroenergetice, může obchodník s elektřinou před uzavřením smlouvy podle odstavce 1 požadovat poskytnutí přiměřené jistoty. (3) Obchodník s elektřinou, který je dodavatelem poslední instance uvnitř vymezeného územívymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny podle § 12a odst. 1, je povinen dodávat po dobu 3 měsíců elektřinu zranitelnému zákazníkovizákazníkovi do určeného odběrného místaodběrného místa uvnitř dotčeného vymezeného územívymezeného území, pokud ve vztahu k určenému odběrnému místuodběrnému místu došlo k ukončení smlouvy o dodávce elektřiny nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny s předchozím dodavatelem elektřiny a zranitelný zákazníkzákazník nemá zajištěnu navazující dodávku elektřiny do určeného odběrného místaodběrného místa. (4) Povinnost podle odstavce 3 vzniká dnem, kdy operátor trhu oznámí obchodníkovi s elektřinou s povinností dodávky elektřiny podle odstavce 3 registrační číslo určeného odběrného místaodběrného místa. Zranitelný zákazníkzákazník doloží obchodníkovi s elektřinou splnění podmínek podle § 29 bez zbytečného odkladu po zahájení dodávky, nejpozději však do 30 dnů od zahájení dodávky elektřiny, jinak povinnost dodávky elektřiny do určeného odběrného místaodběrného místa podle odstavce 3 zaniká. (5) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je povinen předat bez zbytečného odkladu obchodníkovi s elektřinou s povinností dodávky elektřiny podle odstavce 3 kontaktní a identifikační údaje zákazníkazákazníka a další údaje o určeném odběrném místěodběrném místě, které jsou potřebné pro zahájení dodávky elektřiny nebo převzetí odpovědnosti za odchylkuodchylku, a to včetně identifikačních a kontaktních údajů zranitelné osoby, pokud se liší od osoby zákazníkazákazníka. Dodávka elektřiny podle odstavce 3 zahrnuje rovněž související službu v elektroenergeticesouvisející službu v elektroenergetice. To neplatí v případě, že zákazníkzákazník uzavřel smlouvu o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy podle § 50 odst. 6. (6) Zranitelný zákazníkzákazník je povinen obchodníkovi s elektřinou hradit zálohy a cenu za dodávku elektřiny a související službu v elektroenergeticesouvisející službu v elektroenergetice podle odstavce 3, které obchodník s elektřinou spolu s cenou a dalšími podmínkami dodávky zákazníkovizákazníkovi oznámí bez zbytečného odkladu po zahájení této dodávky. § 30 Obchodník s elektřinou (1) Obchodník s elektřinou má právo a) na poskytnutí přenosu nebo distribuce elektřiny, b) nakupovat elektřinu od držitelů licence na výrobu elektřiny a od držitelů licence na obchod s elektřinou nebo z jiných států a prodávat ji ostatním účastníkům trhu s elektřinou nebo do jiných států, c) na poskytnutí informací od operátora trhu nezbytných k vyúčtování dodávek elektřiny zákazníkůmzákazníkům, jejichž odběrné místoodběrné místo je registrováno u operátora trhu, d) ukončit nebo přerušit dodávku elektřiny zákazníkůmzákazníkům při neoprávněném odběru elektřiny, e) vykonávat činnost agregátora, který sdružuje zatížení sítě nebo vyrobenou elektřinu od více zákazníkůzákazníků nebo výrobců elektřiny za účelem účasti na trhu s elektřinou, trhu s podpůrnými službamipodpůrnými službami nebo pro řízení odchylekodchylek, v odběrných nebo předávacích místechpředávacích místech účastníků trhu s elektřinou, s nimiž má uzavřenu smlouvu, jejímž předmětem je dodávka elektřiny nebo odběr elektřiny, f) na poskytnutí dat a informací od datového centra pro jiného účastníka trhu s elektřinou, se kterým se dohodl na zajištění povinnosti předávání údajů datovému centru, g) na naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny a naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny v předávacích místechpředávacích místech přiřazených do skupiny sdílení, ve kterých zajišťuje dodávku elektřiny podle smlouvy o dodávce elektřiny nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, od datového centra, h) na informaci o způsobu alokace sdílené elektřiny do předávacích místpředávacích míst přiřazených do skupiny sdílení, ve kterých zajišťuje dodávku elektřiny, souhrnnou informaci o způsobu alokace sdílené elektřiny a hodnoty odběrů a dodávek elektřiny zákazníkůzákazníků a výrobců elektřiny s předávacími místypředávacími místy přiřazenými do stejné skupiny sdílení a informaci o průběhu výroby elektřiny a technických parametrech výrobny elektřinyvýrobny elektřiny, z níž je elektřina sdílena, od datového centra. (2) Obchodník s elektřinou je povinen a) řídit se Pravidly provozování přenosové soustavypřenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribučních soustavdistribučních soustav, b) předávat operátorovi trhu technické údaje ze smluv o dodávce elektřiny a další nezbytné informace pro plnění povinností operátora trhu v případě, že je subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování, c) účtovat odděleně o dodávce elektřiny poslední instance, d) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím dálkový přístup, e) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na obchod s elektřinou u operátora trhu; zaregistrováním se obchodník s elektřinou stává registrovaným účastníkem trhu, f) vykonávat činnost dodavatele poslední instance podle § 12a až § 12c, g) zajišťovat propagaci energetických služebenergetických služeb a jejich nabídky zákazníkůmzákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služebenergetických služeb, h) informovat neprodleně operátora trhu a zákazníkazákazníka o tom, že pozbyl oprávnění nebo možnost uskutečňovat dodávku elektřiny, i) poskytnout provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy identifikační údaje o zákazníkovizákazníkovi, jemuž dodává elektřinu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, j) poskytovat provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy informace nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu, k) strpět opatření prováděná provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy při předcházení stavu nouze nebo při stavu nouze, l) zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup Kontrolní seznam evropského spotřebitelespotřebitele energie o právech spotřebitelespotřebitele vypracovaný Komisí a zveřejněný Energetickým regulačním úřadem a informovat své zákazníkyzákazníky o možnosti se s Kontrolním seznamem evropského spotřebitelespotřebitele energie seznámit, m) sdělit neprodleně na žádost zákazníkovizákazníkovi dobu trvání závazku ze smlouvy, případný postih a vymezení lhůty, ve které je oprávněn učinit projev vůle směřující k ukončení závazku ze smlouvy, včetně jednoznačně vymezeného data ukončení závazku ze smlouvy, n) uvádět pravdivé a úplné informace při provádění úkonů prostřednictvím informačního systému operátora trhu, které jsou nezbytné k uskutečnění volby nebo změny dodavatele elektřiny nebo jinak souvisí s plněním závazku ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, o) hradit provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy cenu za provoz nesíťové infrastruktury, zajišťuje-li dodávku elektřiny do předávacích místpředávacích míst zákazníkůzákazníků podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, p) uvádět ve vyúčtování dodávek elektřiny podíly jednotlivých zdrojů elektřiny v souladu se zbytkovým energetickým mixem zveřejněným operátorem trhu; podíl některého zdroje elektřiny může obchodník navýšit pouze o množství elektřiny podložené zárukami původu z odpovídajícího zdroje energie, uplatněnými ve prospěch svých zákazníkůzákazníků za podmínek stanovených zákonem o podporovaných zdrojích energie, q) uzavřít smlouvu s jiným účastníkem trhu s elektřinou, se kterým má uzavřenou smlouvu o dodávce elektřiny nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, o zajištění jeho povinnosti předávání údajů datovému centru, pokud jej takový účastník trhu s elektřinou o zajištění jeho povinnosti za podmínek tohoto zákona požádá, r) uvádět pravdivé a úplné informace při provádění úkonů prostřednictvím informačního systému datového centra, pokud jsou prováděny za jiného účastníka trhu s elektřinou, se kterým uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. (3) Obchodník s elektřinou, který dodává elektřinu do nejméně 200 000 odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků, je povinen nabízet dodávku elektřiny s dynamickým určením ceny a uzavřít smlouvu s dynamickým určením ceny elektřiny s každým zákazníkemzákazníkem, který jej o to požádá a jehož odběrné místoodběrné místo je vybaveno průběhovým měřením. § 30a Výstavba výrobny elektřiny (1) Výstavba výrobny elektřinyvýrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 1 MW a více je možná pouze na základě udělené státní autorizace na výstavbu výrobny elektřinyvýrobny elektřiny (dále jen „autorizace“). Za celkový instalovaný elektrický výkon výrobny elektřinyvýrobny elektřiny se považuje součet hodnot instalovaných výkonů výrobních jednotek v místě připojení do elektrizační soustavyelektrizační soustavy. (2) O udělení autorizace rozhoduje ministerstvo na základě písemné žádosti. Žadatel je jediným účastníkem řízení. (3) Autorizaci ministerstvo neudělí, pokud předpokládaná výrobna elektřinyvýrobna elektřiny není v souladu a) se státní energetickou koncepcí, b) s Národním akčním plánem pro energii z obnovitelných zdrojů, pokud jde o výrobu elektřiny z výrobny, která je předmětem podpory podle zvláštních právních předpisů, c) s územně plánovací dokumentací, d) se surovinovou politikou státu, e) s požadavky na energetickou účinnost, bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavyelektrizační soustavy, bezpečnost osob a majetku, bezpečnost dodávek elektřiny, očekávanou budoucí poptávku po elektřině, zajištění rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny v České republice, f) s energetickým posudkem pro zajištění vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla podle zákona o hospodaření energií, je-li pro danou výrobnu elektřinyvýrobnu elektřiny energetický posudek podle zákona o hospodaření energií zpracováván. (4) Autorizaci lze převést na jinou osobu pouze se souhlasem ministerstva za předpokladu splnění ustanovení odstavce 3 a postupem podle § 30b. (5) Autorizace není podkladem pro vydání rozhodnutí o povolení záměru ani jiného rozhodnutí podle stavebního zákona nebo podle jiného právního předpisu. § 30b Žádost o udělení autorizace (1) Písemná žádost o udělení autorizace obsahuje a) harmonogram přípravy výstavby výrobny elektřinyvýrobny elektřiny obsahující předpokládané termíny vydání rozhodnutí o povolení záměru, připojení k přenosové soustavěpřenosové soustavě nebo přepravní soustavěpřepravní soustavě nebo distribuční soustavědistribuční soustavě elektřiny nebo distribuční soustavědistribuční soustavě plynuplynu, případně zahájení zkušebního provozu a kolaudačního rozhodnutí, b) základní údaje o výrobně elektřinyvýrobně elektřiny včetně instalovaného výkonu, druhu výrobny a energetické účinnosti, c) předpokládané umístění výrobny elektřinyvýrobny elektřiny, d) údaje o palivu nebo o jiných použitých zdrojích energie, e) vyjádření provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy o zajištění systémových služebsystémových služeb a o vlivu na bezpečnost a spolehlivost provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy včetně termínu a podmínek připojení, f) údaje o charakteru provozu výrobny elektřinyvýrobny elektřiny a o předpokládaném ročním využití instalovaného výkonu, g) vyjádření operátora trhu o vlivu výrobny elektřinyvýrobny elektřiny na zajištění rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynuplynu, h) energetický posudek podle zákona o hospodaření energií v případě výrobny elektřinyvýrobny elektřiny o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW s výjimkou výroben elektřinyvýroben elektřiny s dobou ročního provozu nižší než 1500 hodin za rok a jaderných elektráren. (2) Je-li předmětem žádosti o udělení autorizace výstavba jaderné elektrárny, může být údaj o instalovaném výkonu a údaj o energetické účinnosti podle odstavce 1 písm. b) uveden mezní hodnotou. Ministerstvo může vyhláškou stanovit, že v žádosti o udělení autorizace na výstavbu jaderné elektrárny mohou být mezní hodnotou uvedeny rovněž další údaje. § 30c Rozhodnutí o udělení autorizace (1) Rozhodnutí o udělení autorizace obsahuje a) základní údaje o výrobně elektřinyvýrobně elektřiny včetně instalovaného výkonu, druhu výrobny a energetické účinnosti, b) údaj o umístění výrobny elektřinyvýrobny elektřiny, c) údaje o palivu nebo jiných použitých zdrojích energie, d) podmínky platnosti autorizace, zejména k zajištění podpůrných služebpodpůrných služeb včetně vlivu výrobny elektřinyvýrobny elektřiny na bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavyelektrizační soustavy. (2) Držitel autorizace je povinen bezodkladně oznámit ministerstvu veškeré změny údajů podle odstavce 1 písm. a) až c) uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace. (3) Na základě oznámení podle odstavce 2 ministerstvo rozhodne z moci úřední o změně rozhodnutí o udělení autorizace. (4) V případech podle § 30b odst. 2 obsahuje rozhodnutí o udělení autorizace mezní hodnotu údaje takto uvedeného v žádosti o udělení autorizace. V těchto případech držitel autorizace oznámí ministerstvu konkrétní hodnoty daných údajů před zahájením výstavby předmětné výrobny elektřinyvýrobny elektřiny. Rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení autorizace se v těchto případech nevydává, pokud upřesněná hodnota údaje nepřekračuje mezní hodnotu uvedenou v rozhodnutí o udělení autorizace. (5) Ministerstvo vede evidenci vydaných autorizací. § 30d Zánik autorizace (1) Autorizace zaniká a) v případě, že držitel autorizace nepožádá o vydání rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona nejpozději 1. do 3 let od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení autorizace u výroben elektřinyvýroben elektřiny s instalovaným výkonem do 100 MW, nebo 2. do 5 let od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení autorizace u výroben elektřinyvýroben elektřiny s instalovaným výkonem 100 MW a více, b) v případě zastavení řízení o povolení záměru nebo zamítnutí žádosti na vydání rozhodnutí o povolení záměru dnem nabytí právní moci takového rozhodnutí, c) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého, pokud držitel autorizace dosud nepožádal o vydání rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona, d) vydáním rozhodnutí o úpadku ohledně majetku držitele autorizace nebo jestliže byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek držitele autorizace nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení včetně vstupu držitele autorizace do likvidace, dnem nabytí právní moci takového rozhodnutí, nebo e) zánikem právnické osoby, která je držitelem autorizace. (2) Ministerstvo autorizaci zruší a) pro závažné neplnění podmínek autorizace, nebo b) na základě žádosti držitele autorizace. (3) Pro účely odstavce 1 písm. a) je v případě podle § 30c odst. 4 rozhodující údaj o maximálním instalovaném výkonu stanovený v rozhodnutí o udělení autorizace. Odstavec 1 písm. a) se nepoužije v případě, že držitel autorizace požádal o vydání rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona již před nabytím právní moci rozhodnutí o udělení autorizace. § 31 Bezpečnostní standard pro zásoby čerstvého jaderného paliva (1) Provozovatel jaderné elektrárny je povinen udržovat zásobu čerstvého jaderného paliva, která umožní při výpadku plánované dodávky čerstvého jaderného paliva provoz každého jaderného reaktoru po dobu nejméně následujících 36 měsíců. (2) Má-li provozovatel jaderné elektrárny prokazatelně zajištěnou možnost dodání náhradního čerstvého jaderného paliva, které odpovídá charakteristikám obvykle používaného čerstvého jaderného paliva v jaderné elektrárně a současně vyhovuje požadavkům na takové palivo stanoveným atomovým zákonem, s termínem dodávky do 15 měsíců, zkracuje se doba podle odstavce 1 na 18 měsíců. (3) Provozovatel jaderné elektrárny není povinen postupovat podle odstavců 1 a 2, pokud stanovené požadavky nelze splnit z důvodů, které nejsou na straně provozovatele jaderné elektrárny nebo které provozovatel jaderné elektrárny nemohl odvrátit ani při vynaložení veškeré péče, která je rozumně proveditelná. Tyto důvody je provozovatel jaderné elektrárny povinen neprodleně oznámit ministerstvu. V takovém případě může ministerstvo rozhodnutím uložit opatření k zajištění náhradního plnění požadavků podle odstavců 1 a 2 a provozovatel jaderné elektrárny je povinen postupovat podle uloženého opatření. (4) Provozovatel jaderné elektrárny oznamuje do 31. prosince ministerstvu plnění povinnosti podle odstavce 1 nebo 2. (5) Oznámení podle odstavce 4 musí obsahovat a) plány výměny jaderného paliva v jaderném reaktoru a jeho plánovaného zajištění na období nejméně 36 měsíců od 1. ledna roku následujícího po oznámení, jde-li o případ podle odstavce 1, b) plány výměny jaderného paliva v jaderném reaktoru a jeho plánovaného zajištění na období nejméně 18 měsíců od 1. ledna roku následujícího po oznámení a doklad prokazující možnost dodání náhradního čerstvého jaderného paliva, pokud provozovatel splňuje podmínky podle odstavce 2. § 43 Povinnosti vlastníka přímého vedení Vlastník přímého vedenípřímého vedení je v případě, že přímé vedenípřímé vedení je elektricky propojeno s přenosovou soustavoupřenosovou soustavou nebo s distribuční soustavoudistribuční soustavou, povinen a) provádět dostupná technická opatření zamezující ovlivnění kvality elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou, b) umožnit při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze využití přímého vedenípřímého vedení pro potřeby provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy a řídit se pokyny technického dispečinku. § 45 Elektrická přípojka (1) Elektrická přípojkaElektrická přípojka musí být zřízena a provozována v souladu se smlouvou o připojení a s Pravidly provozování přenosové soustavypřenosové soustavy nebo Pravidly provozování příslušné distribuční soustavydistribuční soustavy. (2) Elektrickou přípojkuElektrickou přípojku nízkého napětí zřizuje na své náklady a) v zastavěném územízastavěném území podle zvláštního právního předpisu4d) provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, b) mimo zastavěné územízastavěné území podle zvláštního právního předpisu4d), je-li její délka do 50 m včetně, provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, c) mimo zastavěné územízastavěné území podle zvláštního právního předpisu4d), je-li její délka nad 50 m, žadatel o připojení. (3) Ostatní elektrické přípojkyelektrické přípojky zřizuje na své náklady žadatel o připojení. (4) Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení. (5) Vlastník elektrické přípojkyelektrické přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života a zdraví osob či poškození majetku. (6) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je povinen za úplatu elektrickou přípojkuelektrickou přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník písemně požádá. (7) Při připojení odběrného zařízení pomocí smyčky se nejedná o přípojku. (8) Elektrická přípojkaElektrická přípojka nízkého napětí slouží k připojení jedné nemovitosti; na základě souhlasu vlastníka přípojky a provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy lze připojit i více nemovitostí. Elektrická přípojkaElektrická přípojka nízkého napětí končí u venkovního vedení hlavní domovní pojistkovou skříní, u kabelového vedení hlavní domovní kabelovou skříní. Tyto skříně jsou součástí přípojky. Hlavní domovní pojistková skříň, popřípadě hlavní domovní kabelová skříň se umísťuje na objektuobjektu zákazníkazákazníka nebo na hranici jeho nemovitosti. (9) Není-li na nemovitostinemovitosti zákazníkazákazníka zřízena hlavní domovní pojistková skříň, končí venkovní přípojka nízkého napětí posledním kotevním bodem umístěným na této nemovitostinemovitosti nebo na svorkách hlavního jističe objektuobjektu. Tento kotevní bod je součástí přípojky. (10) Není-li na nemovitostinemovitosti zákazníkazákazníka zřízena hlavní domovní kabelová skříň, končí elektrická přípojkaelektrická přípojka nízkého napětí na svorkách hlavního jističe objektuobjektu nebo v kabelové skříni uvnitř objektuobjektu. (11) Elektrická přípojkaElektrická přípojka jiného než nízkého napětí končí při venkovním vedení kotevními izolátory na stanici zákazníkazákazníka, při kabelovém vedení kabelovou koncovkou v odběratelově stanici. Kotevní izolátory a kabelové koncovky jsou součástí přípojky. (12) Společné domovní elektrické instalace v domech sloužící pro připojení více zákazníkůzákazníků z jedné elektrické přípojkyelektrické přípojky nejsou součástí elektrické přípojkyelektrické přípojky. Společná domovní elektrická instalace je součástí nemovitostinemovitosti. § 46 Ochranná pásma (1) Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavyelektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona, a pokud není takové povolení vyžadováno, potom dnem uvedení zařízení elektrizační soustavyelektrizační soustavy do provozu. (2) Ochrannými pásmyOchrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky. (3) Ochranné pásmoOchranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany a) \| u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně\| ---\|---\|--- \| 1\\. pro vodiče bez izolace\| 7 m, \| 2\\. pro vodiče s izolací základní\| 2 m, \| 3\\. pro závěsná kabelová vedení\| 1 m, b)\| u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně\| \| 1. pro vodiče bez izolace\| 12 m, \| 2. pro vodiče s izolací základní\| 5 m, c)\| u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně\| 15 m, d) \| u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně \| 20 m, e) \| u napětí nad 400 kV \| 30 m, f) \| u závěsného kabelového vedení 110 kV \| 2 m, g) \| u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence \| 1 m. (4) V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení podle odstavce 3 písm. a) bodu 1 a písm. b), c), d) a e), pokud je takový volný pruh třeba; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostínemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit. (5) Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavyelektrizační soustavy je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách krajního kabelu vedení, která činí od krajního kabelu vedení na obě jeho strany: a)\| u podzemního vedení o napětí do 110 kV\| 1 m ---\|---\|--- b)\| u podzemního vedení o napětí nad 110 kV\| 3 m ---\|---\|--- c)\| u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence\| 0,5 m. ---\|---\|--- (6) Ochranné pásmoOchranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti a) u venkovních elektrických stanicelektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m vně od oplocení nebo v případě, že stanice není oplocena, 20 m nebo od vnějšího líce obvodového zdiva, b) u stožárových elektrických stanicelektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m od vnější hrany půdorysu stanice ve všech směrech, c) u kompaktních a zděných elektrických stanicelektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m od vnějšího pláště stanice ve všech směrech, d) u vestavěných elektrických stanicelektrických stanic 1 m vně od obestavění. (7) Ochranné pásmoOchranné pásmo výrobny elektřinyvýrobny elektřiny je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými v kolmé vzdálenosti a) 20 m vně oplocení, nebo v případě, že výrobna elektřinyvýrobna elektřiny není oplocena, 20 m od vnějšího líce obvodového zdiva výrobny elektřinyvýrobny elektřiny připojené k přenosové soustavěpřenosové soustavě, nebo distribuční soustavědistribuční soustavě s napětím větším než 52 kV, b) 7 m vně oplocení, nebo v případě, že výrobna elektřinyvýrobna elektřiny není oplocena, 7 m od vnějšího líce obvodového zdiva výrobny elektřinyvýrobny elektřiny připojené k distribuční soustavědistribuční soustavě s napětím nad 1 kV do 52 kV včetně, c) 1 m vně oplocení výrobny elektřinyvýrobny elektřiny s instalovaným výkonem nad 50 kW a připojené k distribuční soustavědistribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně, d) v případě, že výrobna elektřinyvýrobna elektřiny není oplocena, 1 m od vnějšího líce obvodového zdiva, nebo od obalové křivky vedené vnějšími líci krajních komponentů výrobny elektřinyvýrobny elektřiny s instalovaným výkonem nad 50 kW a připojené k distribuční soustavědistribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně, e) 1 m od vnějšího líce obvodového zdiva budovy, na které je výrobna elektřinyvýrobna elektřiny umístěna, u výroben elektřinyvýroben elektřiny připojených k distribuční soustavědistribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně s instalovaným výkonem nad 50 kW. Pro výrobnu elektřinyvýrobnu elektřiny připojenou k distribuční soustavědistribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně s instalovaným výkonem do 50 kW včetně se ochranné pásmoochranné pásmo nestanovuje. (8) V ochranném pásmuochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno a) zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky, b) provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce, c) provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob, d) provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením. (9) V ochranném pásmuochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m. (10) V ochranném pásmuochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a vedení bez ochranných prvků přejíždět mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t. (11) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, vlastník příslušné části elektrizační soustavyelektrizační soustavy a) stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmuochranném pásmu, b) udělí písemný souhlas se stavbou neuvedenou v písmenu a) nebo s činností v ochranném pásmuochranném pásmu, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen. (12) V ochranném pásmuochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit elektrizační soustavuelektrizační soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny činnosti tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení. (13) Fyzické či právnické osoby zřizující zařízení napájená stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásmaochranného pásma s možností vzniku bludných proudů poškozujících podzemní vedení jsou povinny tyto skutečnosti oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy a provést opatření k jejich omezení. (14) Vzdálenost mezi nejbližším vodičem nadzemního vedení o napětí vyšším než 52 kV a koncem listu rotoru větrné elektrárny v nejbližší vzdálenosti od vedení musí být v případě, že a) na vedení není realizováno opatření proti kmitání vodičů nejméně trojnásobkem průměru rotoru, b) na vedení je realizováno opatření proti kmitání vodičů nejméně rovnající se průměru rotoru nebo výšce větrné elektrárny. (15) Vzdálenost mezi oplocením elektrické staniceelektrické stanice o napětí vyšším než 52 kV a koncem listu rotoru větrné elektrárny v nejbližší vzdálenosti od vedení za bezvětří musí být minimálně rovna výšce větrné elektrárny. (16) Ochranné pásmo zařízení elektrizační soustavyelektrizační soustavy zaniká trvalým odstraněním stavby. § 47 Přeložky zařízení (1) Přeložkou zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavyPřeložkou zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy se rozumí dílčí změna trasy vedení nebo přemístění některých prvků tohoto zařízení. (2) Přeložku zařízení přenosové soustavypřenosové soustavy nebo zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy zajišťuje provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, není-li dohodnuto jinak. V zastavěném územízastavěném území podle zvláštního právního předpisu4d) nese náklady na provedení přeložky zařízení nízkého napětí provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, pokud provedení přeložky vyplývá z rozhodnutí o odstranění stavby, na níž je zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy umístěno, nebo technický stav zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy nedovoluje jeho bezpečné provozování nebo poškozuje stavbu, pokud vlastník zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy nezajistí nápravu. (3) Náklady na provedení přeložky mohou zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady. Provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je povinen seznámit toho, kdo nese náklady na provedení přeložky, se způsobem provedení přeložky a předpokládanými náklady po jednotlivých položkách na její provedení. (4) Vlastnictví zařízení přenosové soustavypřenosové soustavy a zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy po provedení přeložky se nemění. § 48 Styk zařízení (1) Zařízení přenosové soustavypřenosové soustavy, distribučních soustavdistribučních soustav a elektrických přípojekelektrických přípojek může za předpokladu, že neohrozí život, zdraví či majetek osob, křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační vedení, veškeré potrubní systémy a ostatní zařízení, při dodržení podmínek stanovených zvláštními právními předpisy nebo být s nimi v souběhusouběhu, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. SouběhemSouběhem se rozumí stav, kdy jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmemochranným pásmem do ochranného, případně bezpečnostního pásmabezpečnostního pásma druhého zařízení. (2) Při opravách poruch a při stavebních úpravách zařízení je provozovatel těchto zařízení povinen plně respektovat vyjádření ostatních uživatelů trasy, zejména předepsaný technologický postup při zemních pracích, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků zařízení a nemovitostínemovitostí. § 49 Měření (1) Měření v přenosové soustavěpřenosové soustavě zajišťuje provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy a v distribuční soustavědistribuční soustavě příslušný provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy. Měřením se zjišťuje množství dodané nebo odebrané činné nebo jalové elektřiny a jeho časový průběh. U zákazníkůzákazníků odebírajících elektřinu ze sítí nízkého napětí může být časový průběh nahrazen typovým diagramem dodávektypovým diagramem dodávek. (2) Výrobci elektřiny, provozovatelé jiných distribučních soustavdistribučních soustav a zákaznícizákazníci jsou povinni na svůj náklad zajistit technické podmínky pro instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení v souladu se smlouvou o připojení a s podmínkami obsaženými v Pravidlech provozování přenosové soustavypřenosové soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné distribuční soustavydistribuční soustavy. (3) Výrobci elektřiny, provozovatelé jiných distribučních soustavdistribučních soustav, zákaznícizákazníci a obchodníci s elektřinou mohou se souhlasem provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy pro vlastní potřebu a na svůj náklad osadit vlastní kontrolní měřicí zařízeníměřicí zařízení. Toto měřicí zařízeníměřicí zařízení musí být zřetelně označeno. (4) Výrobci elektřiny, provozovatelé jiných distribučních soustavdistribučních soustav a zákaznícizákazníci jsou povinni závady na měřicích zařízeníchměřicích zařízeních, včetně porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci, které zjistí, neprodleně oznámit provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy. Jakýkoliv zásah do měřicího zařízeníměřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy se zakazuje. (5) Provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavydistribuční soustavy zajistí jednotlivé části měřicího zařízeníměřicího zařízení proti neoprávněné manipulaci. (6) Výrobci elektřiny, provozovatelé jiných distribučních soustavdistribučních soustav či zákaznícizákazníci jsou povinni umožnit provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy přístup k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného elektrického zařízení za účelem provedení kontrolykontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízeníměřicího zařízení. (7) Provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy na svůj náklad zajišťuje instalaci vlastního měřicího zařízeníměřicího zařízení typu stanoveného prováděcím právním předpisem, jeho udržování a pravidelné ověřování správnosti měření a pro účely provedení odečtu, pokud je měřicí zařízeníměřicí zařízení bez napětí, má právo uvést měřicí zařízeníměřicí zařízení pod napětí na nezbytně nutnou dobu. ZákazníkZákazník má právo na instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení pro měření dodávky elektřiny do svého odběrného místaodběrného místa. Pokud zákazníkzákazník požádá provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy o instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení vyššího typu než měřicí zařízeníměřicí zařízení stanoveného typu, provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy požadované měřicí zařízeníměřicí zařízení instaluje. ZákazníkZákazník je v takovém případě povinen uhradit provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy rozdíl nákladů na měřicí zařízeníměřicí zařízení, jeho instalaci, provoz a odečty požadovaného měřicího zařízeníměřicího zařízení oproti měřicímu zařízeníměřicímu zařízení stanoveného typu. (8) Každý, kdo hodlá využít právo na sdílení elektřiny, má právo na instalaci průběhového měření provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy ve lhůtě 3 měsíců ode dne podání žádosti. Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy na svůj náklad zajišťuje instalaci průběhového měření, jeho udržování a pravidelné ověřování správnosti měření, jestliže jde o odběrné místoodběrné místo bez výrobny elektřinyvýrobny elektřiny nebo odběrné místoodběrné místo s výrobnou elektřinyvýrobnou elektřiny s instalovaným výkonem do 50 kW. Ustanovení odstavce 2 platí obdobně. (9) Vznikla-li pochybnost o správnosti údajů měření nebo byla-li zjištěna závada na měřicím zařízeníměřicím zařízení, je provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy povinen na základě písemné žádosti dotčeného účastníka trhu s elektřinou do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízeníměřicí zařízení a do 60 dnů zajistit ověření správnosti měření. (10) Je-li na měřicím zařízeníměřicím zařízení, které je ve vlastnictví provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a ověřením správnosti měření provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady ten, kdo písemně požádal o přezkoušení měřicího zařízeníměřicího zařízení a o ověření správnosti měření. § 50 Smlouvy mezi účastníky trhu s elektřinou (1) Smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Součástí smlouvy o dodávce elektřiny musí být ujednání o odpovědnosti za odchylkuodchylku. Smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkemzákazníkem musí dále obsahovat a) výčet odběrných místodběrných míst a jejich předávacích místpředávacích míst, b) způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny, c) délku výpovědní doby, d) oprávnění zákazníkazákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, e) způsoby vyrozumění zákazníkazákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníkazákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, f) dobu trvání závazku, g) je-li zákazníkemzákazníkem spotřebitelspotřebitel, ujednání o možnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsob oznámení těchto změn; smlouva musí být uzavřena písemně. (2) Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavědistribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovizákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazníkzákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergeticesouvisející služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylkuodchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníkazákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných místodběrných míst a jejich předávacích místpředávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergeticesouvisející služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby, oprávnění zákazníkazákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníkazákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníkazákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelemspotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn. (3) Smlouvou o připojení se zavazuje provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy připojit k přenosové soustavěpřenosové soustavě nebo k distribuční soustavědistribuční soustavě zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny a zajistit dohodnutý rezervovaný příkon nebo výkon v místě připojení a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení. Smlouva o připojení musí obsahovat technické podmínky připojení zařízení, umístění měřicího zařízeníměřicího zařízení, termín připojení, místo připojenímísto připojení zařízení, specifikaci místa připojení a rezervovaný příkon předávacího místapředávacího místa. V případě připojení zařízení pro výrobu elektřiny přímo k přenosové soustavěpřenosové soustavě nebo k distribuční soustavědistribuční soustavě nebo prostřednictvím odběrného místaodběrného místa nebo prostřednictvím jiné výrobny elektřinyvýrobny elektřiny musí smlouva o připojení také obsahovat jeho druh a skutečný instalovaný výkon. V případě připojení distribuční soustavydistribuční soustavy k nadřazené distribuční soustavědistribuční soustavě musí smlouva o připojení také obsahovat druh a instalovaný výkon připojených výroben elektřinyvýroben elektřiny a údaje o zařízení s významným vlivem na nadřazenou distribuční soustavudistribuční soustavu, které stanoví prováděcí právní předpis55). Smlouva o připojení zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny k přenosové soustavěpřenosové soustavě nebo distribuční soustavědistribuční soustavě vyžaduje písemnou formu. (4) Smlouvou o zajištění služby přenosové soustavyslužby přenosové soustavy se zavazuje provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy zajišťovat službu přenosové soustavyslužbu přenosové soustavy a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit cenu služby přenosové soustavyslužby přenosové soustavy. Smlouva o zajištění služby přenosové soustavyslužby přenosové soustavy musí obsahovat ujednání o závaznosti Pravidel provozování přenosové soustavypřenosové soustavy, termín zahájení přenosu elektřiny, způsob měření elektřiny a výčet odběrných místodběrných míst a jejich předávacích místpředávacích míst, předávacích místpředávacích míst výrobny elektřinyvýrobny elektřiny nebo předávacích místpředávacích míst mezi přenosovou soustavoupřenosovou soustavou a distribuční soustavoudistribuční soustavou. Smlouva o zajištění služby přenosové soustavyslužby přenosové soustavy vyžaduje písemnou formu. (5) Smlouvou o přeshraničním přenosu elektřiny se provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy zavazuje za podmínek stanovených pro přeshraniční přenosy elektřiny a pravidel spolupráce provozovatelů přenosových soustavpřenosových soustav přenést pro druhou smluvní stranu do zahraničí nebo ze zahraničí sjednané množství elektřiny a druhá smluvní strana se zavazuje dodržovat podmínky stanovené pro přeshraniční přenosy elektřiny; druhou smluvní stranou může být subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování nebo operátor trhu, nebo zahraniční fyzická nebo právnická osoba, která nenakupuje ani nedodává elektřinu na území České republiky a uzavře s operátorem trhu smlouvu, jejímž předmětem je zúčtování odchylekodchylek. Smlouva o přeshraničním přenosu elektřiny vyžaduje písemnou formu. (6) Smlouvou o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy se zavazuje provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy zákazníkovizákazníkovi, výrobci elektřiny, obchodníkovi s elektřinou pro dodávku elektřiny zákazníkovizákazníkovi nebo výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavědistribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy nepřipojené přímo k přenosové soustavěpřenosové soustavě služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy zajišťovat službu distribuční soustavyslužbu distribuční soustavy a zákazníkzákazník, výrobce elektřiny, obchodník s elektřinou nebo provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy se zavazuje zaplatit cenu služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy musí obsahovat termín zahájení poskytování služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy, hodnotu rezervovaného příkonu nebo výkonu sjednanou ve smlouvě o připojení, způsob měření elektřiny a jejího průběhu a výčet odběrných místodběrných míst a jejich předávacích místpředávacích míst, předávacích místpředávacích míst výrobny elektřinyvýrobny elektřiny nebo předávacích místpředávacích míst mezi distribučními soustavamidistribučními soustavami. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy musí dále obsahovat opatření přijímaná při předcházení stavu nouze a ve stavu nouze. (7) Smlouvou o zúčtování regulační energieregulační energie se zavazuje operátor trhu finančně vypořádat dodávku regulační energieregulační energie uskutečněnou v rozsahu určeném provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy poskytovateli regulační energieregulační energie. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky operátora trhu. Smlouva o zúčtování regulační energieregulační energie vyžaduje písemnou formu. (8) Smlouvou o přístupu na organizovaný krátkodobý trh s elektřinou se zavazuje operátor trhu umožnit účastníkovi trhu s elektřinou účast na organizovaném krátkodobém trhu s elektřinou a vypořádávat uskutečněné obchody a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit dohodnutou cenu. Smlouva o přístupu na organizovaný krátkodobý trh s elektřinou vyžaduje písemnou formu. (9) Smlouvou o přístupu na vyrovnávací trh s regulační energiívyrovnávací trh s regulační energií se zavazuje operátor trhu umožnit účastníkovi trhu s elektřinou bezplatný přístup na vyrovnávací trh s regulační energiívyrovnávací trh s regulační energií a finančně vypořádávat uskutečněné obchody. Smlouva o přístupu na vyrovnávací trh s regulační energiívyrovnávací trh s regulační energií vyžaduje písemnou formu. (10) Smlouvou o poskytování podpůrných služebpodpůrných služeb se zavazuje poskytovatel podpůrných služebpodpůrných služeb dodat sjednané množství podpůrných služebpodpůrných služeb ve stanovené kvalitě a provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy se zavazuje zaplatit cenu. Smlouva o poskytování podpůrných služebpodpůrných služeb vyžaduje písemnou formu. (11) Smlouvou o zúčtování odchylekodchylek se operátor trhu zavazuje vyhodnocovat, zúčtovávat a vypořádávat odchylkyodchylky subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování a subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování se zavazuje zaplatit regulovanou cenu. Uzavřením smlouvy o zúčtování odchylekodchylek se fyzická nebo právnická osoba stává subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování. Smlouva o zúčtování odchylekodchylek musí obsahovat ujednání o závaznosti obchodních podmínek operátora trhu a dobu trvání závazku. Smlouva o zúčtování odchylekodchylek vyžaduje písemnou formu. (12) Pokud smlouva uzavřená podle odstavců 1, 2, 4 a 6 neobsahuje některou ze stanovených náležitostí, považuje se za platnou, pokud se zákazníkzákazník nedovolá její neplatnosti. § 51 Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy (1) Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavyelektrizační soustavy je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízeníměřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízeníměřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízenímměřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízeníměřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízeníměřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníkazákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízeníměřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedenípřímém vedení či na zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavypřenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylekodchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylkuodchylku na subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. (2) Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavyelektrizační soustavy se zakazuje. (3) Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. (4) V případě, že při změně dodavatele elektřiny probíhá odběr elektřiny v odběrném místěodběrném místě zákazníkazákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dní bez smluvního subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování evidovaného pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr elektřiny a odpovědnost za odchylkuodchylku nese budoucí subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování. § 52 Neoprávněná dodávka elektřiny do elektrizační soustavy (1) Neoprávněnou dodávkou elektřiny do elektrizační soustavyelektrizační soustavy je a) dodávka bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) dodávka bez měřicího zařízeníměřicího zařízení, pokud dodávka bez měřicího zařízeníměřicího zařízení nebyla smluvně sjednána, c) dodávka do té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, d) dodávka měřená měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo dodávku nebo zaznamenalo dodávku nesprávně v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízeníměřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství nebo byly v měřicím zařízeníměřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné dodávce změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo příslušným provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy nebo nesplňuje podmínky obsažené v Pravidlech provozování přenosové soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné distribuční soustavydistribuční soustavy, 3. na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci, e) dodávka v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedenípřímém vedení či na zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy nebo zařízení přenosové soustavypřenosové soustavy. (2) Při neoprávněné dodávce je výrobce povinen uhradit vzniklou škodu. (3) Neoprávněná dodávka elektřiny do elektrizační soustavyelektrizační soustavy se zakazuje. (4) Při neoprávněné dodávce nemá účastník trhu s elektřinou nárok na úhradu neoprávněně dodané elektřiny do přenosové nebo distribuční soustavydistribuční soustavy. § 53 Neoprávněný přenos a neoprávněná distribuce elektřiny (1) Neoprávněným přenosem a neoprávněnou distribucí elektřiny je a) využití služby přenosové soustavyslužby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy v rozporu s dispečerským řádem, b) využití služby přenosové soustavyslužby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy vznikající v souvislosti s neoprávněnou dodávkou nebo neoprávněným odběrem elektřiny, c) využití služby přenosové soustavyslužby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. (2) Při neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny je fyzická nebo právnická osoba, která neoprávněně využívala službu přenosové soustavyslužbu přenosové soustavy nebo službu distribuční soustavyslužbu distribuční soustavy povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. (3) Neoprávněný přenos a neoprávněná distribuce elektřiny se zakazují. § 54 Stav nouze (1) Stavem nouze je stav, který vznikl v elektrizační soustavěelektrizační soustavě v důsledku a) živelních událostí, b) opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu10), c) havárií nebo kumulace poruch na zařízeních pro výrobu, přenos a distribuci elektřiny, d) smogové situace podle zvláštních předpisů, e) teroristického činu, f) nevyrovnané bilance elektrizační soustavyelektrizační soustavy nebo její části, g) přenosu poruchy ze zahraniční elektrizační soustavyelektrizační soustavy, nebo h) je-li ohrožena fyzická bezpečnost nebo ochrana osob a způsobuje významný a náhlý nedostatek elektřiny nebo ohrožení celistvosti elektrizační soustavyelektrizační soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu na celém území státu, vymezeném územívymezeném území nebo jeho části. (2) Předcházení stavu nouze je soubor opatření a činností prováděných v situaci, kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze. (3) Pro celé území státu provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy a) vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy, b) oznamuje předcházení stavu nouze nejpozději do 1 hodiny po zahájení činností podle odstavce 2 a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy, c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze. (4) Pro vymezené územívymezené území nebo jeho část provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy a) vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy, b) oznamuje předcházení stavu nouze, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 hodiny po zahájení činností podle odstavce 2 a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy, c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze. (5) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze jsou všichni účastníci trhu s elektřinou povinni podřídit se omezení spotřeby elektřiny nebo změně dodávky elektřiny. (6) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze je právo na náhradu škody vyloučeno. (7) Při stavu nouze a předcházení stavu nouze s výjimkou stavu nouze podle odstavce 1 písm. d) mohou být provozovatelem soustavy využity pro výrobu elektřiny i výrobny elektřinyvýrobny elektřiny, které nesplňují limity podle zákona upravujícího oblast ochrany ovzduší10a). Díl 2 Plynárenství § 56 Účastníci trhu s plynem (1) Účastníky trhu s plynemplynem jsou a) výrobci plynuplynu, b) provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, c) provozovatelé distribučních soustavdistribučních soustav, d) provozovatelé zásobníků plynuzásobníků plynu, e) obchodníci s plynemplynem, f) zákaznícizákazníci, g) operátor trhu. Účastníky trhu s plynemplynem jsou rovněž provozovatelé přímých plynovodů a zahraniční fyzické či právnické osoby, které mají uzavřenou platnou smlouvu o poskytnutí služby přepravy plynuslužby přepravy plynu nebo smlouvu o uskladňování plynuplynu. (2) Účastník trhu s plynemplynem s právem regulovaného přístupu k přepravní soustavěpřepravní soustavě nebo distribuční soustavědistribuční soustavě a) odpovídá za odchylkuodchylku a je subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování odchylekodchylek, nebo b) může přenášet na základě smlouvy odpovědnost za odchylkuodchylku na jiný subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování odchylekodchylek. (3) Ve stavu nouze vyhlášeném provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy se zúčtování odchylekodchylek provádí ve zvláštním režimu zúčtování, a to pouze v časovém období, pro které byl stav nouze vyhlášen. Zvláštní režim zúčtování se uplatní pro celou plynárenskou soustavuplynárenskou soustavu a pro všechny subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování. (4) Účastník trhu s plynemplynem má právo rezervovat přepravní kapacitu ze zásobníku plynuzásobníku plynu a do zásobníku plynuzásobníku plynu pouze do výše rezervované skladovací kapacityskladovací kapacity, kterou disponuje, a dále má povinnost strpět odebrání rezervované přepravní kapacity ze strany provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy v případě, že disponuje nižší rezervovanou skladovací kapacitouskladovací kapacitou než rezervovanou přepravní kapacitou. Povinnost účastníka trhu s plynemplynem platit za rezervaci pevné přepravní kapacity provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy cenu v rozsahu kapacity nepřidělené jinému účastníku trhu s plynemplynem tím není dotčena. § 57 Výrobce plynu (1) Výrobce plynuplynu má právo a) na zřízení a provozování těžebních plynovodůtěžebních plynovodů, na připojení a přístup výrobny plynuvýrobny plynu nebo těžebního plynovodutěžebního plynovodu k přepravní nebo distribuční soustavědistribuční soustavě nebo těžebnímu plynovodutěžebnímu plynovodu jiného výrobce plynuplynu nebo k zásobníku plynuzásobníku plynu, b) prodávat plynplyn vyrobený v jím provozované výrobně plynuplynu ostatním účastníkům trhu s plynemplynem a do jiných států, c) omezit nebo přerušit provoz výrobny plynuplynu a těžebních plynovodůtěžebních plynovodů v nezbytném rozsahu v těchto případech: 1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů, 2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku, 3. při vzniku a odstraňování poruch na těžebních plynovodechtěžebních plynovodech nebo na zařízeních sloužících pro výrobu nebo těžbu plynuplynu, 4. při provádění plánovaných stavebních úprav a oprav těžebních plynovodůtěžebních plynovodů nebo zařízení, sloužících pro výrobu nebo těžbu plynuplynu, d) na informace od ostatních účastníků trhu s plynemplynem, nezbytné pro plnění svých povinností, e) omezit, přerušit nebo ukončit dodávku plynuplynu svým zákazníkůmzákazníkům při neoprávněném odběru plynuplynu, f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitostinemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním těžebních plynovodůtěžebních plynovodů nebo výrobny plynuplynu a to i v případě stavebních úprav a oprav, g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz těžebních plynovodůtěžebních plynovodů nebo výrobny plynuplynu v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel, h) v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech těžební plynovodytěžební plynovody nebo výrobny plynuvýrobny plynu, i) zřizovat a provozovat zařízení na úpravu složení plynůplynů. (2) Výrobce plynuplynu je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. h), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu47), pokud se strany nedohodnou jinak; v případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh výrobce plynuplynu o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil výrobce plynuplynu. (3) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv výrobce plynuplynu podle odstavce 1 písm. f) a g) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u výrobce plynuplynu do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká. (4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) a g) je výrobce plynuplynu povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostínemovitostí a vstup na jejich nemovitostnemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitostnemovitost do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitostinemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitostinemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě. (5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) bodu 4 je výrobce plynuplynu povinen písemně oznámit svým zákazníkůmzákazníkům započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávky plynuplynu, nejméně však 30 dnů předem. (6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) je výrobce plynuplynu povinen obnovit dodávku plynuplynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení. (7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) je právo na náhradu škody vyloučeno. To neplatí, nesplní-li výrobce plynuplynu oznamovací povinnost podle odstavce 5 nebo poruchu prokazatelně zavinil výrobce plynuplynu. (8) Výrobce plynuplynu je dále povinen a) uhradit provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynuzásobníku plynu nebo jinému výrobci plynuplynu stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení k přepravní soustavěpřepravní soustavě nebo distribuční soustavědistribuční soustavě nebo těžebnímu plynovodutěžebnímu plynovodu jiného výrobce plynuplynu nebo k zásobníku plynuzásobníku plynu, b) zajistit bezpečný a spolehlivý provoz výrobny plynuplynu a těžebního plynovodutěžebního plynovodu a neznevýhodňující podmínky pro přístup do těžebního plynovodutěžebního plynovodu, c) poskytovat jinému výrobci plynuplynu nebo provozovateli zásobníku plynuzásobníku plynu, provozovateli přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, na kterou jsou jeho těžební plynovodytěžební plynovody napojeny, informace nutné k zajištění vzájemné provozuschopnosti, d) zajistit měření plynuplynu dopravovaného jím provozovaným těžebním plynovodemtěžebním plynovodem, včetně jeho vyhodnocování a takto vyhodnocené údaje předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynemplynem, pro které zajišťuje dopravu plynuplynu těžebním plynovodemtěžebním plynovodem, e) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci výroby plynuplynu, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy, f) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na výrobu plynuplynu havarijní plány výroben plynuplynu, zaslat je ministerstvu a každoročně je upřesňovat, g) zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za dispečerské řízení výroby plynuplynu, h) vyhlašovat stav nouze v rámci výrobny plynuplynu a těžebních plynovodůtěžebních plynovodů, i) vést samostatné účty za výrobu plynuplynu, j) připojit k těžebnímu plynovodutěžebnímu plynovodu každého, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení s výjimkou prokazatelného nedostatku volné kapacityvolné kapacity; odmítnutí připojení k těžebnímu plynovodutěžebnímu plynovodu musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno, k) předávat operátorovi trhu údaje o výši a průběhu dodávky plynuplynu vyplývající ze smluv o dodávce plynuplynu a další nezbytné informace pro plnění povinnosti operátora trhu, l) dodržovat ustanovení § 61 odst. 2 v případech, kdy dodává plynplyn zákazníkůmzákazníkům, m) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na výrobu plynuplynu u operátora trhu, zaregistrováním se výrobce plynuplynu stává registrovaným účastníkem trhu, n) poskytovat provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynuzásobníku plynu, ke které je výrobna plynuvýrobna plynu připojena, potřebné údaje pro provoz a rozvoj přepravní soustavypřepravní soustavy, distribuční soustavydistribuční soustavy nebo zásobníku plynuzásobníku plynu a operátorovi trhu údaje potřebné pro plnění jejich povinností, zejména hodnoty nezbytné pro vyúčtování plateb za služby operátora trhu, o) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na výrobu plynuplynu a každý druhý rok do 31. března upřesňovat podklady pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze a zasílat je ministerstvu, p) každoročně zpracovávat a do 31. března předávat provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy za účelem zpracování desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy údaje o plánovaném rozvoji kapacity výroby plynuplynu, a to na období nejméně 10 let. (9) Výrobce plynuplynu, který provozuje výrobnu plynuvýrobnu plynu, je povinen provozovateli plynárenského zařízeníplynárenského zařízení, k němuž je jím provozovaná výrobna připojena, umožnit v prostoru výrobny plynuvýrobny plynu instalaci nezbytných zařízení pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu distribuční soustavydistribuční soustavy, a to včetně zařízení potřebných pro úpravu složení plynuplynu. § 58 Provozovatel přepravní soustavy (1) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy má právo a) na přístup do zásobníků plynuzásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem pro zajištění rovnováhy mezi množstvím plynuplynu vstupujícím do plynárenské soustavyplynárenské soustavy a množstvím plynuplynu vystupujícím z plynárenské soustavyplynárenské soustavy a pro zajištění bezpečného a spolehlivého zásobování České republiky zemním plynemplynem z přepravní soustavypřepravní soustavy a plnění dalších povinností stanovených tímto zákonem a přímo použitelnými předpisy Evropské unie, b) na informace od ostatních účastníků trhu s plynemplynem, nezbytné pro plnění svých povinností, c) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu plynárenské soustavyplynárenské soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů, d) v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostechnemovitostech plynárenská zařízeníplynárenská zařízení, e) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitostinemovitosti v souvislosti se zřizováním, stavebními úpravami, opravami a provozováním přepravní soustavypřepravní soustavy, f) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz přepravní soustavypřepravní soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel, g) vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat a vjíždět do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu i způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti, h) při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynárenská zařízeníplynárenská zařízení zákazníkůzákazníků, pro něž přepravuje plynplyn, i) omezit nebo přerušit přepravu plynuplynu v těchto případech: 1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů, 2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku a při poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu21), 3. při provádění plánovaných stavebních úprav a plánovaných oprav na zařízení přepravní soustavypřepravní soustavy, 4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přepravní soustavypřepravní soustavy, 5. při odběru plynuplynu zařízeními, která ohrožují životy, zdraví nebo majetek osob, 6. při neoprávněném odběru plynuplynu nebo neoprávněné přepravě plynuplynu, 7. při odběru plynuplynu, kdy zákazníkzákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného plynového zařízeníodběrného plynového zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontrolykontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízeníměřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván, nebo 8. v důsledku omezení nebo přerušení přepravy plynuplynu provozovateli propojených přepravních soustavpřepravních soustav, j) nakupovat a prodávat plynplyn pro krytí ztrát v přepravní soustavěpřepravní soustavě nebo pro vlastní spotřebu nebo pro účely zajištění rovnováhy mezi množstvím plynuplynu vstupujícím a vystupujícím z plynárenské soustavyplynárenské soustavy a pro zajištění bezpečného a spolehlivého zásobování České republiky zemním plynemplynem z přepravní soustavypřepravní soustavy; toto není považováno za obchod s plynemplynem, k) zřizovat a provozovat zařízení na úpravu složení plynůplynů. (2) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. d), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu47), pokud se strany nedohodnou jinak; v případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy. (3) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy podle odstavce 1 písm. d) až i) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká. (4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. d) až i) je provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostínemovitostí a vstup na jejich nemovitostnemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitostnemovitost do předchozího stavu nebo, není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitostinemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitostinemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě. (5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) bodu 3 je provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy povinen oznámit zákazníkůmzákazníkům, pro něž přepravuje plynplyn, započetí a skončení omezení nebo přerušení přepravy plynuplynu, nejméně však 30 dnů předem. (6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy povinen obnovit přepravu plynuplynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení. (7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je právo na náhradu škody vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo poruchu prokazatelně zavinil provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy. Při poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství se náhrada škody poskytuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu21). (8) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je dále povinen a) zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a rozvoj přepravní soustavypřepravní soustavy, b) poskytovat službu přepravy plynuslužbu přepravy plynu na základě uzavřených smluv, c) připojit k přepravní soustavěpřepravní soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení stanovené provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy a stanovit mu termín připojení, d) poskytnout službu přepravy plynuslužbu přepravy plynu každému, kdo o to požádá a splňuje podmínky přístupu třetích stran k přepravní soustavěpřepravní soustavě s výjimkou prokazatelného nedostatku volné kapacityvolné kapacity pro službu přepravy plynuslužbu přepravy plynu nebo při ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu přepravní soustavypřepravní soustavy; odmítnutí přístupu třetích stran k přepravní soustavěpřepravní soustavě musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno, e) zajišťovat neznevýhodňující podmínky pro připojení a přístup třetích stran k přepravní soustavěpřepravní soustavě za podmínek stanovených tímto zákonem, f) zajišťovat měření plynuplynu v přepravní soustavěpřepravní soustavě včetně vyhodnocování a předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynemplynem, kterým poskytuje službu přepravy plynuslužbu přepravy plynu, naměřené a vyhodnocené údaje, g) poskytovat provozovatelům distribučních soustavdistribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné provozuschopnosti soustav, h) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím dálkový přístup, i) zpracovávat a předávat Energetickému regulačnímu úřadu údaje potřebné pro cenový výměr o cenách za přepravu plynuplynu, j) vést samostatné účty za službu přepravy plynuslužbu přepravy plynu, a to pro účely regulace, k) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci přepravní soustavypřepravní soustavy, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu, l) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na přepravu plynuplynu havarijní plán přepravní soustavypřepravní soustavy, zaslat jej ministerstvu a každoročně jej upřesňovat, m) oznamovat v dostatečném předstihu účastníkům trhu, jejichž plynárenská zařízeníplynárenská zařízení jsou přímo připojena k přepravní soustavěpřepravní soustavě, rozsah a termíny odstávek zařízení pro přepravu plynuplynu a upozorňovat na předpokládané snížení přepravní kapacity, n) zřídit a provozovat technický dispečink, který zajišťuje dispečerské řízení přepravní soustavypřepravní soustavy, o) zřídit a provozovat místa pro sledování kvality plynuplynu, p) vytvořit technické podmínky pro zajištění dovozu plynuplynu z různých zdrojů, q) řídit plynárenskou soustavuplynárenskou soustavu České republiky za stavu nouze, r) zajišťovat ochranu chráněných informacíchráněných informací a zajišťovat, aby nebyly chráněné informacechráněné informace o jeho vlastních činnostech poskytovány diskriminačním způsobem, s) každoročně zpracovávat desetiletý plán rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy v rozsahu podle § 58k odst. 3 a po jeho schválení jej zveřejňovat; ustanovení § 58k odst. 10 první věty a § 58l odst. 5 se použije obdobně, t) zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení Řád provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, zajistit jeho zveřejnění a vykonávat licencovanou činnost v souladu s Řádem provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, u) vypracovat v součinnosti s provozovateli distribučních soustavdistribučních soustav a zásobníků plynuzásobníků plynu havarijní plán plynárenské soustavyplynárenské soustavy, každoročně jej aktualizovat a předkládat ministerstvu, v) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení přepravní soustavypřepravní soustavy, w) budovat dostatečnou přeshraniční kapacitu v souladu s desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy a zajišťovat standard infrastruktury podle přímo použitelného předpisu Evropské unie21), x) spolupracovat s jinými provozovateli přepravních soustavpřepravních soustav na regionální úrovni zahrnující dva nebo více členských států za účelem přidělování přepravních kapacit a výměny informací týkajících se bezpečnosti provozování přepravní soustavypřepravní soustavy, y) nabízet odděleně vstupní a výstupní kapacitu na jednotlivých vstupních bodech do přepravní soustavypřepravní soustavy a výstupních bodech z přepravní soustavypřepravní soustavy, z) účtovat odděleně platby za vstupní a výstupní kapacitu na jednotlivých vstupních bodech do přepravní soustavypřepravní soustavy a výstupních bodech z přepravní soustavypřepravní soustavy. (9) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je dále povinen a) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na přepravu plynuplynu u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy stává registrovaným účastníkem trhu, b) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na přepravu plynuplynu a každý druhý rok do 31. března upřesňovat podklady pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze a zasílat je ministerstvu, c) hradit operátorovi trhu cenu za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s plynemplynem, d) registrovat odběrná místaodběrná místa a předávací místapředávací místa u operátora trhu, e) nezneužívat chráněné informacechráněné informace získané od třetích osob v souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k přepravní soustavěpřepravní soustavě při prodeji nebo nákupu plynuplynu realizovaným podnikem ve skupině, f) zajišťovat, aby chráněné informacechráněné informace nebyly přeneseny a zaměstnanci nebyli převedeni k výrobci plynuplynu, obchodníkovi s plynemplynem, provozovateli zásobníku plynuzásobníku plynu nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy, g) nabízet přepravní kapacitu, ke které zaniklo účastníkovi trhu s plynemplynem právo na její využívání podle § 56 odst. 4, jako volnou přepravní kapacitu. (10) Právnická osoba založená za účelem spolupráce podle odstavce 8 písm. x) je povinna přijmout a provádět vnitřním předpisem program rovného zacházení, pokud se na založení nebo činnosti této právnické osoby účastní provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, který je součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele. Ustanovení § 58i a 58j se použijí obdobně. § 58a Oddělení provozovatele přepravní soustavy (1) Na provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, který je součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, se dále použijí ustanovení § 58b až 58m o nezávislém provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy. Tím není dotčeno právo provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy postupovat podle ustanovení § 58n upravující vlastnické oddělení provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy. (2) Vedle ustanovení § 58 se na provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, na něhož se nevztahuje odstavec 1, použije ustanovení § 58n. § 58b Nezávislý provozovatel přepravní soustavy (1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy musí mít právní formu akciové společnostiakciové společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo evropské společnosti. (2) Má-li nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy právní formu akciové společnostiakciové společnosti, a) vydává akcie na jméno jako cenný papírcenný papír nebo akcie na jméno nebo na majitele jako zaknihovaný cenný papírcenný papír, b) jeho statutární orgán má nejméně tři členy, přičemž jednání jménem společnosti se uskutečňuje nejméně dvěma členy společně; to neplatí, má-li akciová společnostakciová společnost nebo evropská společnost monistický systém, c) stanovy vedle obecných náležitostí stanovených zákonem o obchodních korporacích musí obsahovat rovněž úpravu základní organizační struktury, organizačního zajištění vnitřního řídicího a kontrolního systému. (3) Má-li nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy právní formu společnosti s ručením omezeným, a) je povinen zřídit dozorčí radu, b) má nejméně 2 jednatele, přičemž k rozhodnutí o obchodním vedení společnosti se vyžaduje souhlas většiny jmenovaných jednatelů a jednání jménem společnosti se uskutečňuje alespoň dvěma jednateli společně, c) musí upravit základní organizační strukturu, organizační zajištění vnitřního řídicího a kontrolního systému. § 58c Ustanovení členů statutárního orgánu nezávislého provozovatele přepravní soustavy a jejich odvolání (1) Členy statutárního orgánu jmenuje nebo volí a odvolává dozorčí rada nebo správní rada nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy. Dozorčí rada nebo správní rada dále schvaluje uzavření smluv o výkonu funkce člena statutárního orgánu a uzavření jiných smluv, kterými se upravují podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu. (2) Funkční období člena statutárního orgánu nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy je 5 let. Stanovy nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy mohou zkrátit délku funkčního období člena statutárního orgánu, nejvýše však o dva roky. Odvolat člena statutárního orgánu před uplynutím funkčního období je možné pouze z důvodu hrubého porušení povinností spojených s výkonem jeho funkce. (3) Ke jmenování nebo volbě a odvolání člena statutárního orgánu nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy podle odstavce 1 je třeba schválení Energetického regulačního úřadu. Pokud Energetický regulační úřad jmenování nebo volbu člena statutárního orgánu neschválí, taková osoba se členem statutárního orgánu nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nestane, i když tak rozhodla dozorčí rada nebo správní rada. Pokud Energetický regulační úřad neschválí odvolání člena statutárního orgánu, jeho funkce rozhodnutím dozorčí rady nebo správní rady nezaniká. (4) Energetický regulační úřad rozhoduje o schválení uzavření smlouvy o výkonu funkce člena statutárního orgánu a uzavření jiné smlouvy, kterou se upravují podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu podle odstavce 1, a o schválení jejich změn. (5) Ve smlouvě o výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo v jiné smlouvě, která upravuje podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu, musí být sjednány podmínky výkonu funkce člena statutárního orgánu, a to včetně odměňování nebo poskytování jiného plnění ve prospěch člena statutárního orgánu nebo podmínek výkonu funkce. (6) Poskytování jiného plnění ve prospěch členů statutárních orgánů než sjednaného ve smlouvách podle odstavce 5 se zakazuje. § 58d Nezávislost členů statutárních orgánů a zaměstnanců nezávislého provozovatele přepravní soustavy (1) Členem statutárního orgánu nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nemůže být osoba, která v posledních 3 letech přede dnem jejího jmenování a) vykonávala kteroukoli ze srovnatelných funkcí v jiné osobě odlišné od nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, která je součástí téhož koncernu nebo pro takovou jinou osobu vykonávala jinou práci v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu, b) vykonávala kteroukoli ze srovnatelných funkcí v jiné osobě odlišné od nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nebo se účastnila na podnikání osoby, která vstupovala do obchodních vztahů s jinými osobami, které jsou součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy; obchodním vztahem není nákup plynuplynu pro vlastní spotřebu, c) vykonávala podnikatelskou činnost, při které přímo či zprostředkovaně vstupovala do obchodních vztahů s jinými osobami odlišnými od nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, které jsou součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy; obchodním vztahem není nákup plynuplynu pro vlastní spotřebu, d) zprostředkovávala nebo obstarávala obchody pro jiné osoby odlišné od nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, které jsou součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy. (2) Omezení podle odstavce 1 se vztahují na nadpoloviční většinu všech členů statutárního orgánu a nadpoloviční většinu všech osob přímo podřízených vedoucím zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy. Ostatními členy statutárního orgánu nebo osobami přímo podřízenými vedoucím zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy nemohou být osoby, které v posledních 6 měsících přede dnem jmenování nebo jiného ustavení do funkce vykonávaly kteroukoli ze srovnatelných funkcí v jiné osobě odlišné od nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, nebo pro takovou osobu vykonávaly jinou práci v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu. (3) Ustanovení odstavce 1 se obdobně použije pro člena statutárního orgánu nebo osobu přímo podřízenou vedoucím zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy po dobu výkonu jejich funkčního období nebo trvání pracovněprávního vztahu k nezávislému provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy. (4) Členové statutárního orgánu, osoby přímo podřízené vedoucím zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy a zaměstnanci nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy se dále nesmí účastnit na podnikání jiné osoby, která je součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, nebo nabýt vůči takové osobě právo na podíl na zisku či jiné obdobné plnění. Plnění ve prospěch člena statutárního orgánu nebo osoby přímo podřízené vedoucím zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy ani odměna za práci zaměstnanců nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nesmí jakýmkoli způsobem záviset na hospodářských výsledcích jiných osob než nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy. (5) Členové statutárního orgánu nebo osoby přímo podřízené vedoucím zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy, jsou povinni se po dobu 4 let ode dne odvolání z funkce nebo pracovního místa nebo jiného ukončení výkonu funkce zdržet a) výkonu kterékoli ze srovnatelných funkcí v jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nebo která vykonává kontrolukontrolu nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, nebo výkonu jiné práce pro takovou osobu v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu, b) výkonu kterékoli ze srovnatelných funkcí v osobě, která vstupuje do obchodních vztahů s jinými osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, nebo s osobou vykonávající kontrolukontrolu nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, c) účasti jako společník nebo akcionář na podnikání osoby, která vstupuje do obchodních vztahů s jinými osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, nebo s osobou vykonávající kontrolukontrolu nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, d) výkonu podnikatelské činnosti, při které by jako podnikatel vstupoval přímo či zprostředkovaně do obchodních vztahů s jinými osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, nebo s osobou vykonávající kontrolukontrolu nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, e) zprostředkování nebo obstarávání jakýchkoliv obchodů pro jiné osoby, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, nebo pro osobu vykonávající kontrolukontrolu nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy. (6) Za obchodní vztah podle odstavců 1 a 5 se nepovažuje smluvní vztah uzavřený podle § 72. § 58e Dozorčí rada nebo správní rada nezávislého provozovatele přepravní soustavy (1) Do působnosti dozorčí rady nebo správní rady nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy vedle působnosti stanovené zákonem o obchodních korporacích náleží rozhodování o všech záležitostech společnosti, které mají podstatný dopad na hodnotu podílů společníků nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy. Dozorčí rada nebo správní rada zejména a) schvaluje roční a dlouhodobé finanční plány, b) stanoví možnou úroveň zadluženosti, c) schvaluje návrh na rozdělení zisku určeného k výplatě společníkům předkládaný valné hromadě. (2) Rozhodnutí přijatá dozorčí radou nebo správní radou v rozsahu její působnosti podle odstavce 1 jsou pro členy statutárního orgánu nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy závazná. Dozorčí rada nebo správní rada však nesmí udělovat členu statutárního orgánu pokyny ohledně obchodního vedení společnosti, provozu nebo údržby přepravní soustavypřepravní soustavy a v záležitostech týkajících se přípravy desetiletého plánu rozvoje soustavy podle § 58k. Ustanovení stanov, kterými se vyhrazuje rozhodování o těchto záležitostech společnosti do působnosti dozorčí rady nebo správní rady, jsou neplatná. (3) K volbě takového počtu členů dozorčí rady nebo správní rady, který je o jeden nižší než polovina všech členů dozorčí rady nebo správní rady, a k uzavření smluv o výkonu funkce těchto členů dozorčí rady nebo správní rady nebo uzavření jiných smluv, které upravují podmínky při výkonu funkce těchto členů dozorčí rady nebo správní rady, a k jejich změně je třeba schválení Energetického regulačního úřadu. Schválení Energetickým regulačním úřadem podléhá volba těch členů dozorčí rady nebo správní rady nebo v případě evropské společnosti členů správní rady, kteří jsou voleni valnou hromadou. (4) Pokud Energetický regulační úřad volbu člena dozorčí rady nebo správní rady podle odstavce 3 za podmínek stanovených tímto zákonem neschválí, taková osoba se členem dozorčí rady nebo správní rady nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nestane, i když tak rozhodla valná hromada nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy. (5) Dozorčí rada se skládá z členů zastupujících vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele a z nezávislých odborníků z členů zastupujících podílníky třetích osob. Je-li složení členů dozorčí rady nebo správní rady v rozporu s odstavcem 3, má se za to, že dozorčí rada, správní rada není schopna plnit funkce dozorčí rady nebo správní rady. (6) Pro délku funkčního období člena dozorčí rady nebo správní rady, možnost jejího zkrácení prostřednictvím stanov a odvolání člena dozorčí rady nebo správní rady před uplynutím funkčního období platí ustanovení § 58c odst. 2 obdobně. (7) Pro členy dozorčí rady nebo správní rady, k jejichž volbě je třeba schválení Energetického regulačního úřadu, platí ustanovení § 58d odst. 1, 3 až 6 obdobně. (8) K odvolání člena dozorčí rady nebo správní rady je třeba schválení Energetického regulačního úřadu. Pokud Energetický regulační úřad odvolání člena dozorčí rady nebo správní rady neschválí, jeho funkce rozhodnutím valné hromady nezaniká. § 58f Řízení o schválení ustavení členů statutárního orgánu a členů dozorčí rady nebo správní rady nezávislého provozovatele přepravní soustavy a jejich odvolání (1) V řízení o schválení jmenování, volby nebo odvolání člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady nebo schválení uzavření smlouvy o výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady nebo uzavření jiné smlouvy, která upravuje podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady, nebo jejich změny vydá Energetický regulační úřad rozhodnutí do 3 týdnů od doručení úplné žádosti. (2) Pokud Energetický regulační úřad nevydá rozhodnutí ve lhůtě podle odstavce 1, platí, že uplynutím této lhůty Energetický regulační úřad jmenování, volbu nebo odvolání člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady anebo smlouvu podle odstavce 1 schválil. (3) Energetický regulační úřad neschválí jmenování nebo volbu člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady, u kterého vzhledem k jeho dosavadní odborné činnosti a navrhovaným podmínkám výkonu funkce existují důvodné pochybnosti, zda by vykonával funkci řádně a nezávisle, zejména na jiných zájmech netýkajících se plnění povinností nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy. (4) Energetický regulační úřad neschválí uzavření smlouvy o výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady nebo uzavření jiné smlouvy, která upravuje podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady, nebo jejich změnu tehdy, jestliže s přihlédnutím ke všem okolnostem lze mít za to, že navrhované podmínky výkonu funkce nebo jejich změny neumožní členovi statutárního orgánu nebo členovi dozorčí rady nebo správní rady, aby vykonával funkci řádně a nezávisle. (5) Energetický regulační úřad odvolání člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady před uplynutím jejich funkčního období neschválí, existují-li důvodné pochybnosti o splnění podmínek pro odvolání z funkce podle tohoto zákona. § 58g Nezávislost provozovatele přepravní soustavy (1) Osoba, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, je oprávněna sama nebo prostřednictvím ovládané osoby držet podíl v nezávislém provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy, jen pokud sama nevyrábí plynplyn ani neobchoduje s plynemplynem. (2) Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je oprávněn sám nebo prostřednictvím ovládané osoby držet podíl v dceřiné společnosti nebo vůči ní nabýt právo na podíl na zisku či jiné obdobné plnění, jen pokud tato dceřiná společnost nevyrábí plynplyn, neobchoduje s plynemplynem a nevlastní zařízení na výrobu plynuplynu. (3) Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy rozhoduje nezávisle na jiných osobách, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, o majetku nezbytném k provozu, udržování a rozvoji přepravní soustavypřepravní soustavy, včetně financování. Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je povinen zajistit dostatečné finanční zdroje pro řádnou a efektivní přepravu plynuplynu. Oprávnění dozorčí rady nebo správní rady podle § 58e tím není dotčeno. (4) Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je povinen nastavit svoji strukturu a organizaci, pravomoci a povinnosti vedoucích členů statutárních orgánů, práva a povinnosti vedoucích zaměstnanců, systém řízení a vnitřní kontrolykontroly tak, aby byla zajištěna nezávislost výkonu práv a povinností nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy na ostatních osobách, které jsou součástí téhož koncernu. Vnitřní předpisy podle věty první je nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy povinen předložit Energetickému regulačnímu úřadu bez zbytečného odkladu po jejich přijetí. (5) Osoba nebo osoby, které jsou součástí téhož koncernu, jsou povinny ve vztahu k nezávislému provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy zdržet se jednání nebo udělování pokynů ohledně činností nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a provozu přepravní soustavypřepravní soustavy, kterým by a) přímo nebo nepřímo ovlivňovaly chování nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, které má dopad na soutěž na trhu s plynemplynem, b) přímo nebo nepřímo ovlivňovaly přípravu a zpracování desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy podle § 58k, nebo c) jiným způsobem ohrozily nezávislost provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy anebo plnění jeho povinností. (6) Uzavření jakékoli obchodní smlouvy mezi nezávislým provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy a jinou osobou, která je součástí téhož koncernu, podléhá schválení Energetickým regulačním úřadem. Energetický regulační úřad uzavření smlouvy schválí, pokud provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy prokáže, že smlouva byla sjednána za podmínek obvyklých v obchodním styku a sjednání smlouvy nemůže vést k porušení povinnosti podle § 58h odst. 9. Pokud nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy uzavře smlouvu s jinou osobou, která je součástí téhož koncernu, v zadávacím řízení podle zákona o veřejných zakázkách, má se za to, že je smlouva sjednána za podmínek obvyklých v obchodním styku. (7) Ustanovení odstavce 6 se nepoužije pro smlouvy, jejichž předmětem jsou služby podle § 58h odst. 6 a činnosti podle § 58 odst. 1 písm. j). (8) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je povinen vést záznamy o obchodních smlouvách uzavřených s jinými osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, a průběhu jejich plnění, a na vyžádání je zpřístupnit nebo poskytnout Energetickému regulačnímu úřadu. § 58h Požadavky na zdroje nezávislého provozovatele přepravní soustavy a jeho samostatnost (1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy musí mít dostatečné lidské, technické, materiální a finanční zdroje potřebné pro provádění přepravy plynuplynu a plnění všech souvisejících povinností. Za tímto účelem je nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy povinen zejména: a) vlastnit přepravní soustavupřepravní soustavu a další majetek nezbytný pro provádění přepravy plynuplynu, s výjimkou zařízení, pro která byla udělena výjimka podle § 67a, b) zaměstnávat takový počet zaměstnanců, který umožňuje řádné provádění přepravy plynuplynu, c) mít v rozsahu schváleném dozorčí radou nebo správní radou přístup k finančním zdrojům osob, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, z nichž plánuje financovat rozvoj nebo obnovu přepravní soustavypřepravní soustavy, a to v přiměřené lhůtě po podání příslušné žádosti. (2) Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy informuje Energetický regulační úřad o finančních zdrojích, které má k dispozici pro plánovaný rozvoj nebo obnovu přepravní soustavypřepravní soustavy, a podmínkách jejich využití, a to vždy k 30. červnu kalendářního roku. (3) Provádění přepravy plynuplynu podle odstavce 1 dále zahrnuje: a) zastupování nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy navenek včetně jednání vůči Energetickému regulačnímu úřadu, b) jednání nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy ve všech věcech souvisejících s jeho účastí v Evropské síti provozovatelů přepravních soustavpřepravních soustav podle Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavámpřepravním soustavám, c) výkon činností spojených s umožněním přístupu do přepravní soustavypřepravní soustavy, d) vybírání plateb souvisejících s provozováním přepravní soustavypřepravní soustavy, včetně plateb za přístup do přepravní soustavypřepravní soustavy a za pomocné služby, zejména za vyrovnávání odchylekodchylek, e) provoz, údržbu a rozvoj přepravní soustavypřepravní soustavy, f) investiční plánování, zajišťující dlouhodobou bezpečnost a dlouhodobou schopnost přepravní soustavypřepravní soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku, g) výkon činností spojených s případnou účastí provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy v právnické osobě založené společně s jinými provozovateli přepravních soustavpřepravních soustav, subjekty organizujícími burzy pro obchodování s plynemplynem nebo jinými subjekty za účelem vytváření a rozvoje regionálních trhů nebo jiných činností podporujících liberalizaci trhu s plynemplynem a h) výkon vnitropodnikových činností včetně právních služeb, vedení účetnictví nebo provozu informačních systémů. (4) Nezávislému provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy se zakazuje vykonávat přepravu plynuplynu s využitím služeb jiné osoby, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, nebo jejích zaměstnanců, s výjimkou služeb sloužících k zajištění provozuschopnosti přepravní soustavypřepravní soustavy zadaných jako veřejná zakázka. (5) Nezávislému provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy se zakazuje přidělovat své zaměstnance k výkonu práce k jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele. (6) Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je oprávněn poskytovat služby jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele pouze s předchozím souhlasem Energetického regulačního úřadu. Energetický regulační úřad souhlas udělí, pokud nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy doloží, že a) poskytování takových služeb nevede k diskriminaci ostatních účastníků trhu s plynemplynem nebo jiných osob, které nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, b) využití služeb je za stejných podmínek dostupné i jiným účastníkům trhu s plynemplynem nebo jiným osobám, které nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, c) poskytování takových služeb nenaruší nebo neomezí hospodářskou soutěž na trhu s plynemplynem ani takové soutěži nebrání. (7) K posouzení splnění předpokladu podle odstavce 6 písm. c) si Energetický regulační úřad vyžádá vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. (8) Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nesmí svou firmou, ve svých sděleních nebo v rámci uplatňování své ochranné známky jednat tak, aby docházelo k jeho záměně s jinou osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele. Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nesmí vykonávat činnost v obchodních prostorách, ve kterých vykonává činnost jiná osoba, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele. (9) Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy musí být informačně oddělen od jiných osob, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele. (10) Nezávislému provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy se zakazuje sdílet s jinou osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, bezpečnostní systémy, systémy pro kontrolukontrolu přístupu a jiné informační systémy. Tento zákaz se nevztahuje na systémy, jejichž provozovatelem je nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nebo osoba, která není součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, a u nichž nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy zajistí, aby při provozu těchto systémů byla dodržována povinnost podle odstavce 9. (11) Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nesmí využívat službu poskytovatele služeb souvisejících s provozem nebo správou bezpečnostních systémů, systémů pro kontrolukontrolu přístupu nebo jiných informačních systémů, jestliže tuto službu stejného poskytovatele užívá jiná osoba, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele. Tento zákaz se nevztahuje na služby, jejichž poskytovatel není součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, a u nichž nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy zajistí, aby při poskytování těchto služeb byla dodržována povinnost podle odstavce 9. (12) Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je povinen zajistit provedení povinného auditu pouze auditorem, který ve stejném účetním období neprovádí povinné audity jiných osob, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele. § 58i Program rovného zacházení nezávislého provozovatele přepravní soustavy a dohled nad jeho prováděním (1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je povinen přijmout vnitřním předpisem program rovného zacházení a zveřejnit jej způsobem umožňujícím dálkový přístup. Program rovného zacházení stanoví a) opatření k vyloučení diskriminačního jednání nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy ve vztahu k účastníkům trhu s plynemplynem, kteří nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele s provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy, b) povinnosti a práva zaměstnanců nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy ke splnění účelů programu rovného zacházení. (2) Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je povinen zajistit řádné provádění programu rovného zacházení. (3) Program rovného zacházení schvaluje Energetický regulační úřad. Energetický regulační úřad program rovného zacházení schválí, pokud na základě posouzení jeho obsahu má za to, že povede k vyloučení diskriminačního jednání nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy. (4) Na provádění programu rovného zacházení a na dodržování právních povinností souvisejících s jeho prováděním dohlíží auditor programu. § 58j Auditor programu nezávislého provozovatele přepravní soustavy (1) Auditora programu jmenuje nebo jinak ustanoví a odvolává dozorčí rada nebo správní rada. O uzavření smlouvy, která upravuje podmínky výkonu funkce auditora programu včetně délky funkčního období a podmínky odvolání z funkce, rozhoduje dozorčí rada nebo správní rada. Jmenování nebo jiné ustanovení auditora programu do funkce a jeho odvolání z funkce a uzavření smlouvy podle předchozí věty podléhá schválení Energetickým regulačním úřadem. (2) Energetický regulační úřad jmenování nebo jiné ustanovení auditora programu neschválí v případě, že auditor programu není odborně způsobilý k výkonu funkce nebo nezávislý na provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy a jiných zájmech netýkajících se plnění povinností nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy; v případě jmenování nebo jiného ustanovení právnické osoby se má za to, že právnická osoba je odborně způsobilá, pokud podmínku odborné způsobilosti splňuje ustanovený odpovědný zástupce. Energetický regulační úřad neschválí uzavření smlouvy, která upravuje podmínky výkonu funkce auditora programu, pokud navrhované podmínky výkonu funkce neumožní nezávislý výkon jeho funkce na provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy nebo na jiných zájmech netýkajících se plnění povinností nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy. (3) Energetický regulační úřad odvolání auditora programu neschválí, existují-li důvodné pochybnosti ohledně splnění podmínek pro odvolání z funkce podle schválené smlouvy, která upravuje podmínky výkonu funkce auditora programu. (4) Pokud Energetický regulační úřad jmenování nebo jiné ustanovení auditora programu neschválí, platí, že auditor programu nebyl ustaven. Pokud Energetický regulační úřad odvolání auditora programu neschválí, jeho funkce rozhodnutím dozorčí rady nebo správní rady nezaniká. (5) Pro auditora programu nebo odpovědného zástupce auditora programu, je-li auditor programu právnická osoba, platí ustanovení § 58d odst. 1, 3 až 6 obdobně. Auditor programu, jedná-li se o právnickou osobu, nesmí být součástí téhož koncernu jako provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy. (6) Auditor programu je povinen a) dohlížet nad prováděním programu rovného zacházení, b) dohlížet nad plněním povinnosti nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy podle § 58 odst. 8 písm. r) a podle § 58h odst. 9, c) vyhotovit a zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup výroční zprávu o opatřeních přijatých k provádění programu rovného zacházení a předložit ji Energetickému regulačnímu úřadu a ministerstvu, d) podávat Energetickému regulačnímu úřadu, nejméně jednou za půl roku, zprávy o provádění programu rovného zacházení a o plnění povinností auditora programu, e) podávat dozorčí radě nebo správní radě zprávy a doporučení týkající se programu rovného zacházení a jeho provádění, f) oznámit Energetickému regulačnímu úřadu závažná porušení právních předpisů a vnitřních předpisů upravujících program rovného zacházení a jeho provádění, g) podávat Energetickému regulačnímu úřadu zprávy o obchodních a finančních vztazích mezi nezávislým provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, h) předkládat Energetickému regulačnímu úřadu návrhy předkládané k rozhodnutí dozorčí radě nebo správní radě nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy týkající se desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy a konkrétních investic do soustavy a rozhodnutí dozorčí rady nebo správní rady o těchto návrzích, i) sledovat dodržování programu rovného zacházení právnické osoby podle § 58 odst. 10. (7) Pokud ovládající osoba nebo osoby, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, hlasováním na valné hromadě nebo prostřednictvím hlasování členů dozorčí rady nebo správní rady prosadí odmítnutí nebo odložení realizace investice do soustavy, která měla být podle desetiletého plánu rozvoje soustavy podle § 58k realizována v období následujících 3 let, je auditor programu povinen takovou skutečnost oznámit Energetickému regulačnímu úřadu. (8) Auditor programu má právo účastnit se jednání valné hromady, zasedání členů statutárního orgánu nebo schůze jednatelů, na nichž se rozhoduje o záležitostech náležejících do obchodního vedení, a zasedání dozorčí rady nebo správní rady, popřípadě jiných orgánů zřízených stanovami. Auditor programu je povinen účastnit se jednání a zasedání orgánů společnosti podle věty první, je-li předmětem jednání nebo zasedání orgánů společnosti projednávání a rozhodování o a) podmínkách přístupu do soustavy podle Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavámpřepravním soustavám, zejména pokud jde o tarify, služby přístupu třetích stran, přidělování kapacit a řešení nedostatku kapacity, transparentnost, vyrovnávání a sekundární trhy, b) opatřeních ohledně provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy, včetně investic do nových připojení k přepravní soustavěpřepravní soustavě, rozšíření přepravní kapacity a efektivnějšího využití stávající přepravní kapacity přepravní soustavypřepravní soustavy, c) pořízení nebo prodeji plynuplynu k zajištění rovnováhy mezi množstvím plynuplynu vstupujícím a vystupujícím z plynárenské soustavyplynárenské soustavy. (9) Auditor programu má právo nahlížet do všech dokladů a zápisů týkajících se činnosti nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nezbytných k výkonu jeho funkce. Auditor programu má právo bez předchozího ohlášení vstupovat do všech obchodních prostor nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy. Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je povinen poskytnout auditorovi programu veškeré informace a podklady nezbytné pro řádný výkon jeho funkce a jinou nezbytnou součinnost. Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je povinen seznámit s programem rovného zacházení statutární orgán nebo jeho členy, členy dozorčí rady a všechny zaměstnance. § 58k Desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy nezávislého provozovatele přepravní soustavy (1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je povinen každoročně do 31. října zpracovávat a předkládat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu desetiletý plán rozvoje soustavy. (2) Při zpracování návrhu desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy vychází nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy z dosavadní a předvídatelné budoucí nabídky plynuplynu a poptávky po něm. Za tímto účelem nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy provede analýzu vývoje výroby, dodávek, dovozu a vývozu plynuplynu, přičemž zohlední plánovaný rozvoj distribučních soustavdistribučních soustav připojených k přepravní soustavěpřepravní soustavě, plánovaný rozvoj zásobníků plynuzásobníků plynu a plán rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy pro celou Evropskou unii podle Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavámpřepravním soustavám. (3) Předmětem desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy jsou opatření přijímaná s cílem zajistit přiměřenou kapacitu přepravní soustavypřepravní soustavy, aby odpovídala požadavkům nezbytným pro zajištění bezpečnosti dodávek plynuplynu. Desetiletý plán rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy a) uvádí, které části přepravní soustavypřepravní soustavy je třeba v následujících deseti letech vybudovat nebo rozšířit, b) vymezuje veškeré investice do přepravní soustavypřepravní soustavy, o jejichž realizaci nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy rozhodl, a nové investice, které je nutno realizovat v následujících třech letech, c) stanoví termíny realizace investic podle písmene b). (4) Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je povinen konzultovat návrh desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy se stávajícími a případnými budoucími uživateli přepravní soustavypřepravní soustavy, jejichž oprávněné zájmy mohou být desetiletým plánem rozvoje soustavy přímo dotčeny, a umožnit jim předkládat k návrhu připomínky. O konzultaci vede nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy záznam. (5) Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy předkládá desetiletý plán rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy zpracovaný podle odstavců 2 a 3 spolu se záznamem konzultace podle odstavce 4 Energetickému regulačnímu úřadu. (6) Energetický regulační úřad konzultuje desetiletý plán rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy. Za tímto účelem jej bez zbytečného odkladu po jeho obdržení zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejméně na 10 pracovních dnů. Oznámení o zveřejnění vyvěsí Energetický regulační úřad na úřední desce spolu s uvedením, kde je možné se s desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy seznámit a do kdy je možné uplatnit připomínky. (7) Stávající nebo případný budoucí uživatel přepravní soustavypřepravní soustavy, jehož oprávněné zájmy mohou být desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy přímo dotčeny, může u Energetického regulačního úřadu uplatnit k desetiletému plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy připomínky s jejich odůvodněním. Připomínkami, které se desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy netýkají nebo které uplatní osoba, jejíž oprávněné zájmy nemohou být desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy přímo dotčeny, nebo připomínkami bez odůvodnění nebo uplatněnými po lhůtě se Energetický regulační úřad nezabývá. Výsledky vypořádání připomínek zveřejní Energetický regulační úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup. (8) Energetický regulační úřad posuzuje soulad desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy s požadavky na realizaci investic do přepravní soustavypřepravní soustavy uplatněnými v konzultačním procesu podle odstavců 6 a 7 a soulad s plánem rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii podle Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavámpřepravním soustavám. Při posuzování souladu desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy s plánem rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii může Energetický regulační úřad konzultovat desetiletý plán rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy s Agenturou. (9) Nezahrnuje-li desetiletý plán rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy opodstatněné požadavky na realizaci investic do přepravní soustavypřepravní soustavy, je-li v rozporu s plánem rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii nebo trpí-li jinými vadami, může Energetický regulační úřad provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy nařídit, aby desetiletý plán rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy změnil nebo odstranil vady, a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu. Rozhodnutí o nařízení změny desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy nebo odstranění jiných vad obsahuje odůvodnění a je prvním úkonem v řízení. (10) Nerozhodne-li Energetický regulační úřad o nařízení změny desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy nebo odstranění jiných vad do 2 měsíců ode dne jeho předložení Energetickému regulační úřadu, platí, že desetiletý plán rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy je úplný a bez vad. Po dobu vedení konzultace s Agenturou podle odstavce 8 lhůta neběží. § 58l Opatření k uskutečnění investic podle desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy nezávislého provozovatele přepravní soustavy (1) Energetický regulační úřad sleduje a vyhodnocuje provádění desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy. (2) Pokud nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy neuskuteční investici do přepravní soustavypřepravní soustavy, která měla být podle desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy uskutečněna ve stanoveném termínu podle § 58k odst. 3 písm. c) a je stále relevantní podle aktuálního plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy, může Energetický regulační úřad rozhodnout o a) nařízení uskutečnění této investice ve lhůtě stanovené Energetickým regulačním úřadem, b) provedení výběrového řízení na poskytnutí úvěru pro financování investice do přepravní soustavypřepravní soustavy a stanovení podmínek tohoto řízení nebo o provedení emise dluhopisů nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a stanovení podmínek takové emise, c) nařízení navýšení základního kapitálu nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a stanovení podmínek navýšení základního kapitálu; ustanovení zákona o obchodních korporacích o přednostním právu akcionáře na upsání nových akcií se nepoužijí. (3) Energetický regulační úřad uloží taková opatření podle odstavce 2, která s přihlédnutím k okolnostem jsou přiměřená a nejlépe povedou k uskutečnění investice do přepravní soustavypřepravní soustavy. Podle povahy věci může Energetický regulační úřad rozhodnout o uložení jednoho opatření nebo uložení více opatření současně. (4) Energetický regulační úřad opatření podle odstavce 2 neuloží, pokud nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy prokáže, že uskutečnění investice brání překážka, jež nastala nezávisle na vůli nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy vyvinul veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby k uskutečnění investice došlo. (5) Náklady vzniklé nezávislému provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy v souvislosti s uskutečněním investice v souladu s desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy se považují za náklady na zajištění efektivního výkonu licencované činnosti podle tohoto zákona. § 58m Připojení k přepravní soustavě nezávislého provozovatele přepravní soustavy (1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je povinen připojit k přepravní soustavěpřepravní soustavě zařízení jiné přepravní soustavypřepravní soustavy, distribuční soustavydistribuční soustavy, zásobník plynuzásobník plynu nebo odběrné plynové zařízeníodběrné plynové zařízení, jestliže žadatel uplatnil požadavek na realizaci investice do přepravní soustavypřepravní soustavy při přípravě desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy nebo konzultaci vedené Energetickým regulačním úřadem a investice vyvolaná připojením do přepravní soustavypřepravní soustavy je v desetiletém plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy zahrnuta. Ustanovení tohoto zákona o právu nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy odmítnout připojení do přepravní soustavypřepravní soustavy se nepoužijí. (2) Povinnost připojení podle odstavce 1 zaniká, pokud uskutečnění investice do přepravní soustavypřepravní soustavy brání překážka, pro kterou není Energetický regulační úřad oprávněn uložit nezávislému provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy opatření k uskutečnění investic podle desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy. (3) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro zvyšování přepravní kapacity z důvodu zvýšení výkonu připojeného zařízení. § 58n Vlastnické oddělení provozovatele přepravní soustavy (1) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, který není součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, musí být z hlediska své společnické struktury nezávislý na výrobě elektřiny nebo výrobě plynuplynu nebo na obchodu s elektřinou nebo s plynemplynem. (2) K zajištění nezávislosti provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy musí být splněny tyto podmínky nezávislosti: a) provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je vlastníkem přepravní soustavypřepravní soustavy, b) nad provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy nebo nad jeho obchodním závodemobchodním závodem nevykonává přímo ani nepřímo kontrolukontrolu osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které 1. vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolukontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynuplynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynemplynem nebo ve vztahu k nim uplatňují jakékoliv jiné právo, 2. vyrábí elektřinu nebo plynplyn nebo obchodují s elektřinou nebo s plynemplynem, c) ve vztahu k provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy neuplatňuje jakékoliv jiné právo osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které 1. vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolukontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynuplynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynemplynem, 2. vyrábí elektřinu nebo plynplyn nebo obchodují s elektřinou nebo s plynemplynem, d) provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy 1. sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami nevykonává přímo ani nepřímo kontrolukontrolu nad výrobcem elektřiny nebo plynuplynu nebo nad obchodníkem s elektřinou nebo plynemplynem ani ve vztahu k nim neuplatňuje jakékoli jiné právo, 2. nevyrábí elektřinu nebo plynplyn nebo neobchoduje s elektřinou nebo s plynemplynem, ani není vlastníkem výrobny elektřinyvýrobny elektřiny nebo plynuplynu, e) členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady, členy správní rady nebo členy jiného orgánu provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy určeného stanovami není oprávněna jmenovat, volit nebo jinak ustanovit osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které 1. vykonávají kontrolukontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynuplynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynemplynem nebo ve vztahu k nim uplatňují jakékoli jiné právo, 2. vyrábí elektřinu nebo plynplyn nebo obchodují s elektřinou nebo s plynemplynem, f) členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady, členem správní rady nebo členem jiného orgánu provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy určeného stanovami není osoba, která je členem dozorčí rady, členem statutárního orgánu, členem správní rady nebo členem jiného orgánu společnosti určeného stanovami výrobce elektřiny, výrobce plynuplynu, obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynemplynem. (3) Je-li osobou nebo jednou z osob podle odstavce 2 písm. b), c) nebo e) Česká republika, územní samosprávný celek nebo jiná osoba veřejného práva, nepovažují se za tutéž osobu dva odlišné státní orgány, orgány územního samosprávného celku nebo jiné osoby veřejného práva, z nichž jedna vykonává kontrolukontrolu nebo jiné právo nad provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy a druhá vykonává kontrolukontrolu nebo jiné právo nad výrobcem elektřiny či plynuplynu nebo obchodníkem s elektřinou či s plynemplynem, a které jsou vzájemně nezávislé. (4) Podmínky nezávislosti podle odstavce 2 se považují za splněné i tehdy, jestliže se provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy účastní na založení právnické osoby za účelem provozování přepravních soustavpřepravních soustav v jednom nebo více státech nebo v takové osobě získá účast a přenechá takové osobě přepravní soustavupřepravní soustavu k jejímu provozování společně s dalšími přepravními soustavamipřepravními soustavami. To neplatí, pokud by se na podnikání právnické osoby založené za účelem provozování přepravních soustavpřepravních soustav podle předchozí věty účastnily jiné osoby, které nebyly příslušnými orgány členských států určeny jako vlastnicky oddělení provozovatelé přepravních soustavpřepravních soustav, nezávislí provozovatelé soustav nebo nezávislí provozovatelé přepravních soustavpřepravních soustav. (5) Výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou, výrobce plynuplynu, obchodník s plynemplynem nesmí sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami vykonávat přímou nebo nepřímou kontrolukontrolu nad provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy, ani ve vztahu k němu vykonávat hlasovací právo spojené s vlastnictvím podílu provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, ustanovovat nebo odvolávat členy dozorčí rady, členy správní rady, členy statutárního orgánu nebo vlastnit většinový podíl. (6) Jiným právem podle odstavců 2 a 3 se rozumí a) právo vykonávat hlasovací práva ve společnosti, b) vlastnictví účastnických cenných papírůcenných papírů, jejichž souhrnná jmenovitá nebo účetní hodnota přesahuje 50 % základního kapitálu společnosti, c) právo jmenovat, volit nebo jinak ustanovit a odvolávat členy dozorčí rady nebo správní rady, členy statutárního orgánu nebo členy jiného orgánu společnosti určeného stanovami, d) jiné obdobné právo, jehož výkon vyvolává podstatný konflikt zájmů mezi provozováním přenosové soustavypřenosové soustavy a výrobou elektřiny nebo plynuplynu nebo obchodem s elektřinou nebo plynemplynem. § 59 Provozovatel distribuční soustavy (1) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy má právo a) na připojení k přepravní soustavěpřepravní soustavě nebo k jiné distribuční soustavědistribuční soustavě, pokud jsou splněny podmínky připojení, b) na informace od ostatních účastníků trhu s plynemplynem nezbytné pro plnění svých povinností, c) na přístup do přepravní soustavypřepravní soustavy, jiné distribuční soustavydistribuční soustavy a zásobníků plynuzásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem a pro zajištění rovnováhy mezi množstvím plynuplynu vstupujícího do distribuční soustavydistribuční soustavy a množstvím plynuplynu vystupujícího z distribuční soustavydistribuční soustavy, d) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavydistribuční soustavy a k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, e) v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostechnemovitostech plynárenská zařízeníplynárenská zařízení, f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitostinemovitosti v souvislosti se zřizováním, stavebními úpravami, opravami a provozováním distribuční soustavydistribuční soustavy a plynovodních přípojekplynovodních přípojek, g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů, ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz distribuční soustavydistribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel, h) vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat a vjíždět do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu i způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti, i) při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynová zařízeníplynová zařízení zákazníkůzákazníků, pro něž provádí distribuci plynuplynu, j) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynuplynu v těchto případech: 1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů, 2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku a při poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu21), 3. při provádění plánovaných stavebních úprav, přeložek a plánovaných oprav na zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy, 4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavydistribuční soustavy, 5. při odběru plynuplynu zařízeními, která ohrožují životy, zdraví nebo majetek osob, 6. při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynuplynu nebo při neoprávněné přepravě plynuplynu, 7. při odběru plynuplynu, kdy zákazníkzákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného plynového zařízeníodběrného plynového zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontrolykontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízeníměřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván, 8. v důsledku omezení nebo přerušení přepravy plynuplynu provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy, 9. v případě dodávky plynuplynu z výroben plynuvýroben plynu, která by ohrožovala bezpečný a spolehlivý provoz plynových zařízeníplynových zařízení, k) nakupovat plynplyn pro krytí ztrát v distribuční soustavědistribuční soustavě nebo pro vlastní spotřebu; toto není považováno za obchod s plynemplynem, l) uzavřít hlavní uzávěr plynuhlavní uzávěr plynu při odvracení nebezpečí bezprostředního ohrožení života, m) zřizovat a provozovat zařízení na úpravu složení plynůplynů. (2) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu47), pokud se strany nedohodnou jinak; toto neplatí, pokud vlastníkem dotčeného plynárenského zařízeníplynárenského zařízení není provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy; v takovém případě plní tuto povinnost vlastník plynárenského zařízeníplynárenského zařízení. V případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy nebo vlastník plynárenského zařízeníplynárenského zařízení. (3) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy podle odstavce 1 písm. e) až i) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká. (4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. d) až i) je provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostínemovitostí a vstup na jejich nemovitostnemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitostnemovitost do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitostinemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitostinemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě. (5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) bod 3 je provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy povinen oznámit účastníkům trhu, pro něž provádí distribuci plynuplynu, započetí a skončení omezení nebo přerušení distribuce plynuplynu, nejméně však 15 dnů předem, pokud se s dotčenými účastníky trhu nedohodne na lhůtě kratší. Plánované stavební úpravy, přeložky a opravy v období od 1. září do 31. května následujícího kalendářního roku lze provádět výhradně po písemném oznámení dotčeným zákazníkůmzákazníkům. (6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) bodě 6 je provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy povinen obnovit distribuci plynuplynu nejpozději po úhradě náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem nebo neoprávněnou distribucí bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení. (7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) je právo na náhradu škody vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy oznamovací povinnost podle odstavce 5 nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy. Při poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství se náhrada škody poskytuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu21). (8) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je dále povinen a) zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a rozvoj distribuční soustavydistribuční soustavy na území vymezeném licencí, b) poskytnout službu distribuční soustavyslužbu distribuční soustavy, c) uhradit provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovateli jiné distribuční soustavydistribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení k přepravní nebo distribuční soustavědistribuční soustavě, d) připojit k distribuční soustavědistribuční soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje stanovené podmínky, a oznámit termín, kdy bude možné žádosti o připojení k distribuční soustavědistribuční soustavě vyhovět; pokud není připojení možné z důvodů na straně provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, oznámit žadateli důvody nemožnosti připojení, e) poskytnout službu distribuční soustavyslužbu distribuční soustavy každému, kdo o to požádá, je připojen a splňuje podmínky připojení a podmínky stanovené Řádem provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, s výjimkou prokazatelného nedostatku volné kapacityvolné kapacity zařízení pro distribuci plynuplynu nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavydistribuční soustavy nebo přepravní soustavypřepravní soustavy; odmítnutí služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno, f) zajistit neznevýhodňující podmínky pro připojení a přístup třetích stran k distribuční soustavědistribuční soustavě za podmínek stanovených tímto zákonem, g) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu dodržování úrovně kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím dálkový přístup, h) poskytovat provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy a provozovatelům distribučních soustavdistribučních soustav, provozovatelům zásobníků plynuzásobníků plynu a výrobcům plynuplynu informace nezbytné k zajištění vzájemné provozuschopnosti, i) zajišťovat měření plynuplynu v distribuční soustavědistribuční soustavě, včetně vyhodnocování a předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynemplynem, který poskytuje službu distribuční soustavyslužbu distribuční soustavy, naměřené a vyhodnocené údaje, j) zpracovávat a předávat Energetickému regulačnímu úřadu údaje potřebné pro cenový výměr o cenách za distribuci plynuplynu, k) vést samostatné účty za službu distribuční soustavyslužbu distribuční soustavy pro účely regulace, l) poskytnout službu distribuční soustavyslužbu distribuční soustavy pro provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nepřipojené přímo k přepravní soustavěpřepravní soustavě, m) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci distribuční soustavydistribuční soustavy, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy, n) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na distribuci plynuplynu havarijní plány distribuční soustavydistribuční soustavy, zaslat ministerstvu a každoročně je upřesňovat, o) oznamovat rozsah a termíny odstávek zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy a upozorňovat na snížení distribuční kapacity, p) zřídit a provozovat technický dispečink, který zajišťuje dispečerské řízení distribuční soustavydistribuční soustavy, q) zřídit a provozovat místa pro sledování kvality plynuplynu, pokud nebudou pro sledování kvality plynuplynu dostačovat místa zřízená a provozovaná provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy, r) poskytnout na vyžádání dodavateli poslední instance údaje o zákazníkovizákazníkovi a jeho odběrném místěodběrném místě v rozsahu nezbytném pro zajištění dodávky poslední instance, s) vyhlašovat stav nouze v rámci své distribuční soustavydistribuční soustavy, t) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj distribuční soustavydistribuční soustavy, a to na období nejméně 5 let, u) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k jiné distribuční soustavědistribuční soustavě, v) zajišťovat ochranu chráněných informacíchráněných informací včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu a zajišťovat, aby nebyly chráněné informacechráněné informace o jeho vlastních činnostech poskytovány diskriminačním způsobem, w) zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení Řád provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, zajistit jeho zveřejnění a vykonávat licencovanou činnost v souladu s Řádem provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, x) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy, y) zajišťovat propagaci energetických služebenergetických služeb a jejich nabídky zákazníkůmzákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služebenergetických služeb, z) na základě žádosti obchodníka s plynemplynem nebo výrobce plynuplynu přerušit v případě neoprávněného odběru dodávku plynuplynu. (9) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je dále povinen a) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na distribuci plynuplynu u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy stává registrovaným účastníkem trhu, b) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na distribuci plynuplynu a každý druhý rok do 31. března upřesňovat podklady pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze a zasílat je ministerstvu, c) každoročně zpracovávat a do 31. března předávat provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy údaje o plánovaném rozvoji kapacity souborů předávacích místpředávacích míst mezi distribuční a přepravní soustavoupřepravní soustavou v členění potřebném pro zpracování desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy, d) hradit operátorovi trhu cenu za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s plynemplynem, e) zpracovávat a předávat operátorovi trhu údaje z měření pro potřeby tvorby typových diagramů dodávektypových diagramů dodávek, f) nezneužívat chráněné informacechráněné informace získané od třetích osob v souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k distribuční soustavědistribuční soustavě při prodeji nebo nákupu plynuplynu realizovaným podnikem ve skupině. (10) V případě, že provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, která není přímo připojena k přepravní soustavěpřepravní soustavě, nemá schválený vlastní Řád provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy podle odstavce 8 písm. w), použije se Řád provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy přímo připojené k přepravní soustavěpřepravní soustavě, na jehož vymezeném územívymezeném území se nachází. (11) Pokud o to výrobce plynuplynu, který provozuje výrobnu plynuvýrobnu plynu z obnovitelných zdrojů energie, požádá, je provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je výrobna plynuvýrobna plynu z obnovitelných zdrojů energie připojena, povinen těžební plynovodtěžební plynovod a související technologické objektyobjekty od výrobce plynuplynu odkoupit, a to za cenu odpovídající hodnotě zařízení zahrnované do ceny související služby v plynárenstvísouvisející služby v plynárenství. Povinnost odkupu těžebního plynovodutěžebního plynovodu a souvisejících technologických objektůobjektů podle věty první nevzniká, pokud byl těžební plynovodtěžební plynovod nebo související technologické objektyobjekty zřízeny v rozporu s podmínkami připojení nebo technickými požadavky na výstavbu těžebního plynovodutěžebního plynovodu stanovenými prováděcím právním předpisem. § 59a Oddělení provozovatelů distribuční soustavy (1) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, je-li součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, musí být od 1. ledna 2007 z hlediska své právní formy, organizace a rozhodování nezávislý na jiných činnostech netýkajících se distribuce plynu, přepravy plynu a uskladňování plynu. Tento požadavek neznamená požadavek na oddělení vlastnictví majetku. (2) K zajištění nezávislosti provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy podle odstavce 1 se od 1. ledna 2007 uplatní tato minimální kritéria: a) osoby odpovědné za řízení provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy se nesmí přímo ani nepřímo podílet na organizačních strukturách vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jenž je odpovědný, přímo nebo nepřímo, za běžný provoz výroby plynu a obchod s plynem nebo elektřinou; statutárním orgánem nebo jeho členem, prokuristou nebo vedoucím zaměstnancem provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nemůže být fyzická osoba, která je současně statutárním orgánem nebo jeho členem, prokuristou nebo vedoucím zaměstnancem držitele licence na výrobu plynu, obchod s plynem nebo s elektřinou, který je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, b) musí být přijata veškerá vhodná opatření, aby k profesionálním zájmům statutárního orgánu nebo jeho člena, prokuristy nebo vedoucích zaměstnanců odpovědných za řízení provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy bylo přihlíženo způsobem, který zajišťuje jejich nezávislé jednání; statutární orgán nebo jeho člen, prokurista nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nesmí přijímat žádné odměny a jiná majetková plnění od držitelů licence na výrobu plynu, obchod s plynem nebo elektřinou v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele; odměňování statutárního orgánu nebo jeho člena, prokuristy nebo vedoucího zaměstnance provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nesmí být závislé na hospodářských výsledcích dosahovaných těmito ostatními držiteli licencí v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, c) provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy musí disponovat skutečnými rozhodovacími právy ve vztahu k majetku nezbytnému k provozování, údržbě a rozvoji distribuční soustavydistribuční soustavy, jejichž výkon je nezávislý na vertikálně integrovaném plynárenském podnikateli; mateřská společnost nesmí udělovat provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy jakékoliv pokyny ohledně běžného provozu nebo údržby distribuční soustavydistribuční soustavy, a rovněž nesmí jakýmkoliv jiným způsobem zasahovat do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí distribuční soustavydistribuční soustavy, pokud takové rozhodnutí nejde nad rámec schváleného finančního plánu, či jiného obdobného nástroje; tím není dotčeno oprávnění mateřské společnosti schvalovat roční finanční plán či jiný obdobný nástroj provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy a schvalovat jeho maximální limity zadlužení. (3) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy musí přijmout vnitřním předpisem program rovného zacházení, kterým stanoví a) opatření k vyloučení diskriminačního jednání provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy ve vztahu k účastníkům trhu s plynemplynem, kteří nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele s provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy, b) povinnosti a práva zaměstnanců provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy ke splnění účelů programu rovného zacházení. (4) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy jmenuje nebo jinak ustanoví auditora programu. Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je povinen zajistit, aby auditor programu měl vytvořeny podmínky pro nezávislý výkon své funkce, zejména dostatečné pravomoci k plnění své funkce a dostatečné materiální a organizační podmínky. Způsob odměňování auditora programu nesmí být na újmu nezávislého výkonu jeho funkce. (5) Auditor programu je povinen dohlížet na provádění programu rovného zacházení. Auditor programu zpracovává a předkládá do 30. dubna následujícího kalendářního roku Energetickému regulačnímu úřadu a ministerstvu výroční zprávu o opatřeních přijatých k provádění programu rovného zacházení za uplynulý rok. Výroční zprávu zároveň zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je povinen poskytnout auditorovi programu veškeré informace a podklady nezbytné pro řádný výkon jeho činnosti a jinou nezbytnou součinnost. Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je povinen seznámit s programem rovného zacházení statutární orgán nebo jeho členy, členy dozorčí rady a všechny zaměstnance. (6) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy nesmí od 1. ledna 2007 držet podíly v jiné právnické osobě, která je držitelem licence na výrobu plynuplynu, obchod s plynemplynem nebo elektřinou. (7) Statutární orgán nebo jeho člen, prokurista nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nesmí od 1. ledna 2007 držet podíly převyšující 1 % základního kapitálu v jiné právnické osobě v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, která je držitelem licence na výrobu plynuplynu, obchod s plynemplynem nebo s elektřinou. (8) Od 1. ledna 2007 nesmí provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy uzavírat ovládací smlouvy k podrobení jednotnému řízení jiného držitele licence na výrobu plynuplynu, obchod s plynemplynem nebo elektřinou ani v takovém řízení podle již uzavřených ovládacích smluv pokračovat. (9) Pokud je povinnost oddělení činností podle tohoto zákona provedena pachtem obchodního závoduobchodního závodu nebo jeho části, je pachtýř povinen převzít propachtovaný obchodní závodobchodní závod nebo jeho část do svého účetnictví. Pokud je povinnost oddělení podle tohoto zákona provedena pachtem jiného majetku, je propachtovatel povinen sdělit pachtýři informace o hodnotě propachtovaného majetku v rozsahu požadovaném Energetickým regulačním úřadem pro účely cenové regulace. (10) Oddělení činností podle tohoto zákona není vyžadováno u vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, který poskytuje služby pro méně než 90 000 připojených zákazníkůzákazníků. (11) O možnosti zahrnutí prokazatelných minimálních oprávněných nákladů vzniklých držiteli licence na distribuci plynuplynu v souvislosti s plněním povinnosti oddělení provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy do regulovaných cen může rozhodnout Energetický regulační úřad. (12) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, je-li součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, musí jednat tak, aby neuvedl v omyl jiného účastníka trhu s plynemplynem, pokud se jedná o možnost záměny s obchodníkem s plynemplynem nebo s výrobcem plynuplynu, který je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele. § 60 Provozovatel zásobníku plynu (1) Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu má právo a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu zásobníku plynuzásobníku plynu a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů, b) v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostechnemovitostech plynárenská zařízeníplynárenská zařízení, c) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitostinemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním zásobníku plynuzásobníku plynu, d) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz zásobníku plynuzásobníku plynu v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel, e) vstupovat v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva spravedlnosti a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostínemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti, f) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu činnosti spojené s uskladňováním plynuplynu v těchto případech: 1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů, 2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku, 3. při provádění plánovaných rekonstrukcí a plánovaných oprav na zařízení pro uskladňování plynuplynu, 4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních pro uskladňování plynuplynu, 5. při neoprávněném odběru nebo neoprávněném uskladnění plynu, g) připojit své zařízení k přepravní soustavěpřepravní soustavě nebo k distribuční soustavědistribuční soustavě za stanovených podmínek připojení, h) nakupovat plynplyn pro krytí vlastních ztrát v zásobníku plynuzásobníku plynu nebo pro vlastní spotřebu nebo za účelem vytváření a udržování základní náplně zásobníku plynuzásobníku plynu, prodávat plynplyn v rozsahu povinností uložených tímto zákonem a nakupovat a prodávat plynplyn pro účely poskytování služby uskladňováníslužby uskladňování plynuplynu v množství stanoveném prováděcím právním předpisem; toto není považováno za obchod s plynemplynem, i) na informace nezbytné pro plnění svých povinností od ostatních účastníků trhu s plynemplynem, j) zřizovat a provozovat zařízení na úpravu složení plynůplynů. (2) Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. b), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu47), pokud se strany nedohodnou jinak; v případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu. (3) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu podle odstavce 1 písm. a) až e) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká. (4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až e) je provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostínemovitostí a vstup na jejich nemovitostinemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitostinemovitosti do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitostinemovitosti a oznámit tuto skutečnost bezprostředně vlastníku nemovitostinemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě. (5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) bodu 3 je provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu povinen písemně oznámit zákazníkůmzákazníkům, pro něž uskladňuje plynplyn, započetí a skončení omezení nebo přerušení činností spojených s uskladňováním plynuplynu, nejméně však 30 dnů předem. (6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) je provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu povinen obnovit činnosti spojené s uskladňováním plynuplynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení. (7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) je právo na náhradu škody vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu oznamovací povinnost podle odstavce 5 nebo poruchu prokazatelně zavinil provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu. (8) Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu je dále povinen a) zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a rozvoj zásobníku plynuzásobníku plynu, b) zajistit uskladňování plynuplynu na základě uzavřených smluv, c) uhradit provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení svého zařízení k této soustavě, d) poskytovat provozovateli přepravní nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy, na kterou jsou jeho zařízení pro uskladňování plynuplynu napojena, informace nutné k zajištění vzájemné provozuschopnosti, e) vést samostatné účty za uskladňování plynuplynu, f) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci kapacit a výkonů zásobníku plynuzásobníku plynu, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy, g) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na uskladňování plynuplynu havarijní plán zásobníku plynuzásobníku plynu podle tohoto zákona, zaslat jej ministerstvu a každoročně upřesňovat, h) zveřejňovat rozsah a termíny odstávek zařízení pro uskladňování plynuplynu a upozorňovat na předpokládané snížení uskladňovací kapacity, i) zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za dispečerské řízení zásobníku plynuzásobníku plynu, j) zajistit neznevýhodňující podmínky pro přístup do zásobníku plynuzásobníku plynu za podmínek stanovených tímto zákonem a umožnit přístup k zásobníku plynuzásobníku plynu každému, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení a podmínky stanovené Řádem provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku volné kapacityvolné kapacity zařízení pro uskladňování plynuplynu nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu zásobníků plynuzásobníků plynu; případné odmítnutí připojení a podmínky stanovené Řádem provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu k zásobníku plynuzásobníku plynu musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno, k) prodat plynplyn účastníka trhu s plynemplynem, nebyl-li takto uskladněný plynplyn z důvodů na straně tohoto účastníka trhu s plynemplynem vytěžen ze zásobníku plynuzásobníku plynu do zániku závazku podle smlouvy o uskladnění plynuplynu; toto není považováno za obchod s plynemplynem, l) vyhlašovat stav nouze v rámci zásobníku plynuzásobníku plynu, m) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj zásobníku plynuzásobníku plynu, a to na období nejméně 5 let, n) zajišťovat ochranu chráněných informacíchráněných informací a zajišťovat, aby nebyly chráněné informacechráněné informace o jeho vlastních činnostech poskytovány diskriminačním způsobem, o) zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení Řád provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu, po schválení zajistit jeho zveřejnění a vykonávat licencovanou činnost v souladu s Řádem provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu, p) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení zásobníku plynuzásobníku plynu, q) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup, r) zveřejňovat informace týkající se provozování zásobníku plynuzásobníku plynu, jež jsou nezbytné pro účinnou hospodářskou soutěž a účinné fungování trhu s plynemplynem a které nejsou předmětem obchodního tajemství; tím není dotčena povinnost podle písmene n), s) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na provozování zásobníku plynuzásobníku plynu u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu stává registrovaným účastníkem trhu, t) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na uskladňování plynuplynu podklady pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze, zaslat je ministerstvu a každý druhý rok je upřesňovat, u) každoročně zpracovávat a do 31. března předávat provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy za účelem zpracování desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy údaje o plánovaném rozvoji provozního objemu a maximálního vtláčecího a těžebního výkonu zásobníku plynuzásobníku plynu, a to na období nejméně 10 let, v) nezneužívat chráněné informacechráněné informace získané od třetích osob v souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k zásobníku plynuzásobníku plynu při prodeji nebo nákupu zemního plynuplynu realizovaným podnikem ve skupině, w) vypracovávat denní, měsíční a roční bilanci služby přeshraničního využití zásobníku plynuzásobníku plynu, pokud ji provozovatel zásobníku poskytuje, a předávat ji operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy, x) vybrat od účastníka trhu s plynemplynem nebo zahraniční fyzické či právnické osoby cenu za službu přeshraničního využití zásobníku plynuzásobníku plynu stanovenou podle § 19a odst. 3 a uhradit ji provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy, byla-li účastníkovi trhu s plynemplynem nebo zahraniční fyzické či právnické osobě provozovatelem zásobníku plynuzásobníku plynu poskytnuta služba přeshraničního využití zásobníku plynuzásobníku plynu, y) v případě zásobníku plynuzásobníku plynu umožňujícího službu přeshraničního využití zásobníku plynuzásobníku plynu zajišťovat měření plynuplynu na vstupu a výstupu z tohoto zásobníku plynuzásobníku plynu, včetně vyhodnocování a předávání těchto dat spolu s agregovanými denními stavy účtů zásobníku plynuzásobníku plynu pro jednotlivé tržní zóny operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy, z) předávat provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy informace o velikosti a době trvání skladovacích kapacitskladovacích kapacit rezervovaných jednotlivými účastníky trhu s plynemplynem. § 60a Oddělení provozovatele zásobníku plynu (1) Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu, pokud je součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, musí být z hlediska své právní formy, organizace a rozhodování nezávislý na jiných činnostech netýkajících se přepravy, uskladňování a distribuce plynuplynu. Tento požadavek neznamená požadavek na oddělení vlastnictví majetku. (2) K zajištění nezávislosti provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu podle odstavce 1 se uplatní tato minimální kritéria: a) osoby odpovědné za řízení provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu se nesmí přímo ani nepřímo podílet na organizačních strukturách vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jenž je odpovědný, přímo nebo nepřímo, za běžný provoz výroby plynuplynu a obchod s plynemplynem nebo elektřinou; členem statutárního orgánu nebo vedoucím zaměstnancem provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu nemůže být fyzická osoba, která je současně členem statutárního orgánu nebo vedoucím zaměstnancem držitele licence na výrobu plynuplynu, obchod s plynemplynem nebo s elektřinou, který je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, b) musí být přijata veškerá vhodná opatření, aby k profesionálním zájmům člena statutárního orgánu nebo vedoucích zaměstnanců odpovědných za řízení provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu bylo přihlíženo způsobem, který zajišťuje jejich nezávislé jednání; člen statutárního orgánu nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu nesmí přijímat žádné odměny a jiná majetková plnění od držitelů licence na výrobu plynuplynu, obchod s plynemplynem nebo elektřinou v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele; odměňování člena statutárního orgánu nebo vedoucího zaměstnance provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu nesmí být závislé na hospodářských výsledcích dosahovaných těmito ostatními držiteli licencí v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, c) provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu musí disponovat skutečnými rozhodovacími právy ve vztahu k majetku nezbytnému k provozování, údržbě a rozvoji zásobníku plynuzásobníku plynu, jejichž výkon je nezávislý na vertikálně integrovaném plynárenském podnikateli; mateřská společnost nesmí udělovat provozovateli zásobníku plynuzásobníku plynu jakékoliv pokyny ohledně běžného provozu nebo údržby zásobníku plynuzásobníku plynu, a rovněž nesmí jakýmkoliv jiným způsobem zasahovat do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí zásobníku plynuzásobníku plynu, pokud takové rozhodnutí nejde nad rámec schváleného finančního plánu, či jiného obdobného nástroje; tím není dotčeno oprávnění mateřské společnosti schvalovat roční finanční plán či jiný obdobný nástroj provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu a schvalovat jeho maximální limity zadlužení. (3) Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu musí přijmout vnitřním předpisem program rovného zacházení, kterým stanoví a) opatření k vyloučení diskriminačního jednání provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu ve vztahu k účastníkům trhu s plynemplynem, kteří nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele s provozovatelem zásobníku plynuzásobníku plynu, b) povinnosti a práva zaměstnanců provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu za splnění programu rovného zacházení. (4) Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu jmenuje nebo jinak ustanoví auditora programu. Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu je povinen zajistit, aby auditor programu měl vytvořeny podmínky pro nezávislý výkon své funkce, zejména dostatečné pravomoci k plnění své funkce a dostatečné materiální a organizační podmínky. Způsob odměňování auditora programu nesmí být na újmu nezávislého výkonu jeho funkce. (5) Auditor programu je povinen dohlížet nad prováděním programu rovného zacházení. Auditor programu zpracovává a předkládá do 30. dubna následujícího kalendářního roku Energetickému regulačnímu úřadu a ministerstvu výroční zprávu o opatřeních přijatých k provádění programu rovného zacházení za uplynulý rok. Výroční zprávu zároveň zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu je povinen poskytnout auditorovi programu veškeré informace a podklady nezbytné pro řádný výkon jeho činnosti a jinou nezbytnou součinnost. Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu je povinen seznámit s programem rovného zacházení členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady nebo správní rady a všechny zaměstnance. § 60b Vyhrazení zásobníku plynu výlučně pro provozovatele přepravní soustavy (1) V případě, že je pro zajištění spolehlivého a bezpečného zásobování České republiky zemním plynemplynem z přepravní soustavypřepravní soustavy nezbytné, aby výstupní kapacita přepravní soustavypřepravní soustavy byla doplněna těžbou ze zásobníku plynuzásobníku plynu, rozhodne ministerstvo na základě odůvodněné písemné žádosti podané společně provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy a dotčeným provozovatelem zásobníku plynuzásobníku plynu o vyhrazení tohoto zásobníku plynuzásobníku plynu výlučně pro provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy. Žádost musí být podána nejpozději 2 měsíce před začátkem skladovacího rokuskladovacího roku, pro nějž je požadováno vyhrazení. Účastníky řízení jsou provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy a provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu. (2) V rozhodnutí o vyhrazení zásobníku plynuzásobníku plynu výlučně pro provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy určí ministerstvo konkrétní zásobník plynuzásobník plynu, který bude vyhrazen, stanoví dobu jeho vyhrazení, která bude nejvýše 3 skladovací rokyskladovací roky, a na základě závazného stanoviska Energetického regulačního úřadu stanoví cenu za využívání vyhrazeného zásobníku plynuzásobníku plynu nebo způsob jejího určení, jakož i způsob nákupu a prodeje plynuplynu. (3) Závazné stanovisko vydá Energetický regulační úřad ve lhůtě 20 dnů od doručení žádosti ministerstva. Závazné stanovisko musí obsahovat stanovení ceny za využívání vyhrazeného zásobníku plynuzásobníku plynu nebo způsob jejího určení, jakož i stanovení způsobu nákupu a prodeje plynuplynu. Při jeho zpracování postupuje Energetický regulační úřad tak, aby cena za využívání vyhrazeného zásobníku plynuzásobníku plynu byla alespoň nákladová, přičemž se posuzují údaje ve vztahu k vyhrazenému zásobníku. Povinnost využívání skladovací kapacity a postup v případě nevyužití skladovací kapacity v zásobníku plynu § 60c (1) Účastník trhu s plynemplynem, který sjednal smlouvu o uskladňování plynuplynu v zásobníku plynuzásobníku plynu přímo připojeném do přepravní soustavypřepravní soustavy, jejímž předmětem je rezervace skladovací kapacityskladovací kapacity s pevným výkonem, je povinen využívat rezervovanou skladovací kapacituskladovací kapacitu a uskladňovat plynplyn v zásobníku plynuzásobníku plynu minimálně v množství stanoveném pro časové úseky v průběhu skladovacího rokuskladovacího roku. (2) Neuskladnil-li účastník trhu s plynemplynem požadované minimální množství plynuplynu v některém ze stanovených časových úseků, zaniká mu do konce skladovacího rokuskladovacího roku právo využívat skladovací kapacituskladovací kapacitu společně s poměrnou částí těžebního a vtláčecího výkonu, a to v rozsahu odpovídajícím rozdílu mezi požadovaným minimálním množstvím a skutečným množstvím uskladněného plynuplynu k časovému okamžiku, ke kterému nesplnil povinnost podle odstavce 1 (dále jen „nevyužitá skladovací kapacitaskladovací kapacita“). Současně s nevyužitou skladovací kapacitouskladovací kapacitou zaniká účastníkovi trhu s plynemplynem právo využívat rezervovanou přepravní kapacitu ze zásobníku plynuzásobníku plynu a do zásobníku plynuzásobníku plynu v rozsahu odpovídajícím množství nevyužité skladovací kapacityskladovací kapacity. Povinnost účastníka trhu s plynemplynem platit za rezervaci skladovací kapacityskladovací kapacity a s tím spojené rezervované přepravní kapacity sjednanou cenu tím není dotčena. (3) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je povinen nabídnout přepravní kapacitu ze zásobníku plynuzásobníku plynu a do zásobníku plynuzásobníku plynu, u níž zanikne právo na její využití podle odstavce 2, jako volnou přepravní kapacitu tomu účastníkovi trhu s plynemplynem, který postupem podle § 60d rezervuje nevyužitou skladovací kapacituskladovací kapacitu. (4) Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu je povinen informovat provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, ministerstvo a Energetický regulační úřad o množství uskladněného plynuplynu podle smluv na uskladňování plynuplynu a nevyužité skladovací kapacitěskladovací kapacitě vždy nejpozději do 5 dnů po uplynutí stanoveného časového úseku. § 60d (1) Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu je povinen umožnit přístup do zásobníku plynuzásobníku plynu k nevyužité skladovací kapacitěskladovací kapacitě prostřednictvím aukce s nulovou vyvolávací cenou za službu uskladňováníslužbu uskladňování plynuplynu. (2) Nerezervoval-li žádný účastník trhu s plynemplynem v aukci nevyužitou skladovací kapacituskladovací kapacitu nebo byla-li rezervovaná pouze její část, provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu o tom neprodleně informuje ministerstvo. Je-li důvodný předpoklad, že by opakování aukce podle odstavce 1 nevedlo k rezervaci zbývající části nevyužité skladovací kapacityskladovací kapacity, může ministerstvo uložit provozovateli zásobníku plynuzásobníku plynu povinnost umožnit účastníkům trhu s plynemplynem přístup do zásobníku plynuzásobníku plynu k nevyužité skladovací kapacitěskladovací kapacitě prostřednictvím aukce za zápornou cenu za službu uskladňováníslužbu uskladňování plynuplynu stanovenou ministerstvem v rozhodnutí. Ministerstvo může s výší záporné ceny za službu uskladňováníslužbu uskladňování plynuplynu stanovit podmínky nezbytné pro splnění uložené povinnosti. Rozhodnutí podle věty druhé může být prvním úkonem v řízení a rozklad proti takovému rozhodnutí nemá odkladný účinek. (3) Účastník trhu s plynemplynem, který rezervoval nevyužitou skladovací kapacituskladovací kapacitu postupem podle odstavce 1 nebo 2, je povinen do konce skladovacího rokuskladovacího roku uskladnit v zásobníku plynuzásobníku plynu plynplyn minimálně v množství stanoveném pro časové úseky v průběhu skladovacího rokuskladovacího roku. (4) Stát je povinen nahradit provozovateli zásobníku plynuzásobníku plynu škodu vzniklou z důvodu uložení povinnosti rezervace skladovací kapacityskladovací kapacity za zápornou cenu za uskladňování plynuplynu. Nárok na náhradu škody uplatňuje provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu u ministerstva nejpozději do 6 měsíců od skončení kalendářního měsíce, ve kterém škoda vznikla, jinak nárok zaniká. Přizná-li ministerstvo nárok na náhradu škody, je třeba ji nahradit do 30 dnů od uplatnění nároku. Pokud o to provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu požádá, je ministerstvo povinno poskytovat provozovateli zásobníku plynuzásobníku plynu zálohy v rozsahu předpokládané škody za kalendářní měsíc, a to do 15 dnů od doložení výše předpokládané škody. Uplatnění nároku na náhradu škody je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. § 60e Pokud vláda schválí nákup plynuplynu nebo uskladnění plynuplynu v zásobníku plynuzásobníku plynu do hmotných rezerv podle zákona upravujícího působnost Správy státních hmotných rezerv, je provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu povinen Správě státních hmotných rezerv nebo obchodníkovi s plynemplynem, který pro Správu státních hmotných rezerv plynplyn pořídí, nabídnout pro období do konce skladovacího rokuskladovacího roku nevyužitou skladovací kapacituskladovací kapacitu nerezervovanou podle § 60d za nulovou cenu za službu uskladňováníslužbu uskladňování plynuplynu. V případě nabídky nevyužité skladovací kapacityskladovací kapacity podle věty první se postup podle § 60c nepoužije. § 61 Obchodník s plynem (1) Obchodník s plynemplynem má právo a) nakupovat plynplyn a prodávat jej ostatním účastníkům trhu s plynemplynem, b) nakupovat plynplyn z jiných států a prodávat plynplyn do jiných států, c) na přístup do těžebního plynovodutěžebního plynovodu, přepravní soustavypřepravní soustavy, distribučních soustavdistribučních soustav, zásobníků plynuzásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem, d) ukončit nebo přerušit dodávku plynuplynu zákazníkovizákazníkovi při neoprávněném odběru plynuplynu, e) na poskytnutí informací od operátora trhu, provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a provozovatelů distribučních soustavdistribučních soustav nezbytných k vyúčtování dodávek plynuplynu zákazníkůmzákazníkům, jejichž odběrné plynové zařízeníodběrné plynové zařízení je připojeno k přepravní nebo distribuční soustavědistribuční soustavě, f) na poskytnutí nezbytných informací pro plnění svých povinností od ostatních účastníků trhu s plynemplynem, g) na využití služby přepravy plynuslužby přepravy plynu nebo služby uskladňováníslužby uskladňování nebo služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy pro dodávku sjednaného množství plynuplynu zákazníkovizákazníkovi, h) uvádět ve vyúčtování dodávek plynuplynu podíl plynuplynu vyrobeného v daném období z obnovitelných zdrojů energie pouze v případě, že obchodník s plynemplynem uplatnil záruky původu biometanu za podmínek stanovených zákonem o podporovaných zdrojích energie. (2) Obchodník s plynemplynem je povinen a) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou obchodní bilanci, a to včetně údajů o vývozech plynuplynu z České republiky a dovozech plynuplynu do České republiky s uvedením zdrojů plynuplynu, vyhodnocovat je a předávat společně s měsíčními údaji o počtech svých zákazníkůzákazníků s roční spotřebou nižší než 4 200 MWh, kteří změnili dodavatele plynuplynu operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy, b) řídit se v případě vyhlášení stavu nouze pokyny dispečinků příslušných provozovatelů, c) dodržovat rovnováhu mezi množstvím plynuplynu, který je mu do plynárenské soustavyplynárenské soustavy dodáván, a množstvím plynuplynu, který z plynárenské soustavyplynárenské soustavy odebírá, d) zajistit zákazníkůmzákazníkům, kterým dodává plynplyn, jeho bezpečnou a spolehlivou dodávku při dodržení bezpečnostního standardu, e) poskytovat provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynuzásobníku plynu informace nezbytné pro zajištění provozu a rozvoje plynárenské soustavyplynárenské soustavy, f) vykonávat činnost dodavatele poslední instance podle § 12a až § 12c, g) účtovat odděleně za dodávku plynuplynu poslední instance, h) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup, i) předávat operátorovi trhu nezbytné informace pro plnění povinností operátora trhu podle § 20a, j) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na obchod s plynemplynem u operátora trhu; zaregistrováním se obchodník s plynemplynem stává registrovaným účastníkem trhu, k) zajišťovat propagaci energetických služebenergetických služeb a jejich nabídky zákazníkůmzákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služebenergetických služeb, l) zajistit svým zákazníkůmzákazníkům informaci, způsobem umožňujícím dálkový přístup, o Kontrolním seznamu evropského spotřebitelespotřebitele energie vypracovaném Komisí a zveřejněném Energetickým regulačním úřadem, m) sdělit neprodleně na žádost zákazníkovizákazníkovi dobu trvání závazku ze smlouvy, případný postih a vymezení lhůty, ve které je oprávněn učinit projev vůle směřující k ukončení závazku ze smlouvy včetně jednoznačně vymezeného data ukončení závazku ze smlouvy, n) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na obchod s plynemplynem podklady pro analýzu rizik pro zpracování plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze, zaslat je ministerstvu a každý druhý rok je upřesňovat, o) hradit cenu za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s plynemplynem, p) uvádět pravdivé a úplné informace při provádění úkonů prostřednictvím informačního systému operátora trhu, které jsou nezbytné k uskutečnění volby nebo změny dodavatele plynuplynu nebo jinak souvisí s plněním závazku ze smlouvy o dodávce plynuplynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky plynuplynu. § 61a Dočasné pozastavení povinnosti umožnit přístup třetích stran (1) Mohou-li obchodníkovi s plynemplynem v důsledku použití ustanovení tohoto zákona, které se týkají povinnosti držitele licence na výrobu plynuplynu, přepravu plynuplynu, distribuci plynuplynu, uskladňování plynuplynu, umožnit přístup třetích stran k zařízením, na kterých vykonává licencovanou činnost, vzniknout závažné ekonomické problémy, jež mají původ v jím uzavřené smlouvě, ve které se obchodník s plynemplynem zavazuje uhradit nasmlouvané množství plynuplynu bez ohledu na to, jestli je skutečně odebral (dále jen „smlouva odeber nebo plať“), má právo podat Energetickému regulačnímu úřadu žádost o vydání rozhodnutí o dočasném pozastavení povinnosti provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu nebo výrobce umožnit přístup třetích stran do přepravní soustavypřepravní soustavy, distribuční soustavydistribuční soustavy, zásobníku plynuzásobníku plynu nebo do těžebního plynovodutěžebního plynovodu (dále jen „dočasné pozastavení“). (2) Písemná žádost o dočasné pozastavení musí obsahovat a) obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické osoby jméno a příjmení, nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození, a bydliště, b) označení zařízení nebo určení vymezeného územívymezeného území, pro něž je vydání rozhodnutí o dočasném pozastavení požadováno, rozsah, v jakém je pro označené zařízení nebo vymezené územívymezené území vydání rozhodnutí o dočasném pozastavení požadováno a požadovanou dobu platnosti rozhodnutí o dočasném pozastavení, c) úředně ověřenou kopii příslušné smlouvy odeber nebo plať, d) specifikaci ekonomických a finančních problémů, které pro žadatele o dočasné pozastavení vyplývají nebo by mohly vyplynout ze smlouvy odeber nebo plať, e) popis kroků, které žadatel o dočasné pozastavení učinil před podáním žádosti, aby snížil nebo odvrátil nebezpečí ekonomických a finančních problémů, které pro něj vyplývají nebo by mohly vyplynout ze smlouvy odeber nebo plať. (3) Žadatel o dočasné pozastavení je povinen předložit Energetickému regulačnímu úřadu písemnou žádost podle odstavce 2 nejpozději 4 měsíce před požadovaným termínem uplatnění dočasného pozastavení. U každé smlouvy odeber nebo plať může Energetický regulační úřad po posouzení žádosti rozhodnout o dočasném pozastavení pouze jednou. Vzniknou-li však nebo mohou-li vzniknout závažné ekonomické nebo finanční problémy jiného charakteru, jež mají původ v téže smlouvě odeber nebo plať, pro kterou bylo dočasné pozastavení již uděleno, může Energetický regulační úřad rozhodnout o dočasném pozastavení pro jednu smlouvu odeber nebo plať i vícekrát. (4) Na udělení dočasného pozastavení není právní nárok. Energetický regulační úřad při posuzování žádosti přihlíží vždy k těmto kritériím: a) souladu se státní energetickou koncepcí, b) závažnosti hospodářských a finančních obtíží, kterým žadatel o dočasné pozastavení čelí, c) cíli dosáhnout konkurenčního prostředí na trhu s plynem v České republice, skutečnému stavu hospodářské soutěže na tomto trhu a vlivu, který by případné rozhodnutí o dočasném pozastavení mělo na otevírání trhu s plynem v České republice, d) postavení žadatele o dočasné pozastavení na plynárenském trhu, e) datu podpisu a podmínkám dotčené smlouvy odeber nebo plať, včetně rozsahu, v němž tato smlouva pamatuje na možné změny na trhu s plynem v České republice, f) krokům žadatele o dočasné pozastavení vedoucím k odvrácení nebezpečí ekonomických a finančních problémů, vyplývajících ze smlouvy odeber nebo plať, g) rozsahu, v němž v době uzavírání smlouvy odeber nebo plať mohl žadatel o dočasné pozastavení předpokládat vznik závažných ekonomických nebo finančních problémů z ní vyplývajících, h) stupni technického a funkčního propojení dotčené soustavy nebo zásobníku plynuzásobníku plynu nebo těžebního plynovodutěžebního plynovodu s ostatními částmi plynárenské soustavyplynárenské soustavy České republiky, i) stanoviskům ministerstva, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a provozovatelů dotčených soustav, zásobníků plynuzásobníků plynu a těžebních plynovodůtěžebních plynovodů, kteří jsou neopomenutelnými účastníky správního řízení ve věci dočasného pozastavení. (5) Rozhodnutí o udělení dočasného pozastavení musí mít formu správního rozhodnutí a musí obsahovat zejména: a) obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické osoby jméno a příjmení nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození, a bydliště, b) dobu platnosti dočasného pozastavení, c) rozsah uplatnění dočasného pozastavení, d) odůvodnění dočasného pozastavení. (6) Rozhodnutí o udělení dočasného pozastavení oznamuje Energetický regulační úřad účastníkům řízení a Komisi. (7) Požádá-li Komise do 8 týdnů ode dne doručení rozhodnutí o udělení dočasného pozastavení o jeho změnu nebo zrušení, Energetický regulační úřad takové rozhodnutí o udělení dočasného pozastavení zruší nebo změní. Při zrušení nebo změně rozhodnutí dbá Energetický regulační úřad na to, aby práva nabytá v dobré víře byla co nejméně dotčena. § 62 Zákazník (1) ZákazníkZákazník má právo na a) připojení svého odběrného plynového zařízeníodběrného plynového zařízení k přepravní nebo distribuční soustavědistribuční soustavě při dodržení podmínek připojení, pokud má k připojení souhlas vlastníka dotčené nemovitostinemovitosti, b) volbu a bezplatnou změnu dodavatele plynuplynu, c) využití služby přepravy plynuslužby přepravy plynu nebo služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy ve svém odběrném místěodběrném místě za cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací, pokud to technické podmínky přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy umožňují, d) zřízení přímého plynovodupřímého plynovodu za podmínek stanovených tímto zákonem, e) přístup do přepravní soustavypřepravní soustavy, distribuční soustavydistribuční soustavy, k zásobníku plynuzásobníku plynu za podmínek stanovených tímto zákonem, f) poskytovat jiné osobě odebraný plynplyn, a to prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného plynového zařízeníodběrného plynového zařízení; náklady na nákup plynuplynu na tyto osoby pouze rozúčtuje dohodnutým způsobem, g) na bezplatné vyúčtování dodávky plynuplynu a související služby v plynárenstvísouvisející služby v plynárenství. (2) ZákazníkZákazník je povinen a) uhradit výrobci plynuplynu nebo provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení, b) umožnit instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení provozovateli přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je připojen, c) zajistit přístup k měřicím zařízenímměřicím zařízením provozovateli příslušné soustavy, ke které je připojen, d) řídit se pokyny technických dispečinků provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nebo výrobce plynuplynu, k jehož zařízení je plynové zařízeníplynové zařízení zákazníkazákazníka připojeno, a Řádem provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nebo Řádem provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, e) předávat operátorovi trhu měsíční údaje o dodávce plynuplynu, kterou si zajišťuje v zahraničí nebo u výrobce plynuplynu, f) udržovat odběrné plynové zařízeníodběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob, a v případě zjištění závady tuto bez zbytečného odkladu odstranit, g) v případě, že si zajišťuje dodávku plynuplynu sám a nejedná se o domácnost, poskytovat provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynuzásobníku plynu informace nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu plynárenské soustavyplynárenské soustavy, h) uhradit dodavateli poslední instance dodávku plynuplynu podle § 12b, a to od okamžiku zahájení této dodávky, i) při uplatnění práva na volbu dodavatele dodržovat sjednanou délku výpovědní doby, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou. (3) ZákazníkZákazník, který si obstarává plynplyn sám, je povinen a) dodržovat rovnováhu mezi množstvím plynuplynu, které si do plynárenské soustavyplynárenské soustavy dodává, a množstvím plynuplynu, které z plynárenské soustavyplynárenské soustavy odebírá, b) předávat operátorovi trhu nezbytné informace pro plnění povinnosti operátora trhu podle § 20a. (4) Vlastník nemovitosti, do které je zákazníkůmzákazníkům v této nemovitosti dodáván plynplyn podle smlouvy, je povinen a) tuto dodávku zákazníkůmzákazníkům umožnit, b) udržovat společné odběrné plynové zařízeníspolečné odběrné plynové zařízení sloužící pro tuto dodávku ve stavu, který odpovídá právním předpisům, technickým normám a technickým pravidlůmtechnickým pravidlům a umožňuje bezpečnou a spolehlivou dodávku plynuplynu tak, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob a v případě zjištění závady tuto neprodleně odstranit, c) umožnit provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy přístup k odběrnému zařízení nacházejícímu se v nemovitosti vlastníka, kterým prochází neměřený plynplyn, d) při stavebních úpravách distribuční soustavydistribuční soustavy nebo její části včetně přípojek umožnit změnu místa připojení, změnu tlakové hladiny části distribuční soustavydistribuční soustavy včetně instalace regulátoru tlaku plynuplynu za hlavní uzávěr plynuhlavní uzávěr plynu, změnu umístění hlavního uzávěru plynuhlavního uzávěru plynu a měřicího zařízeníměřicího zařízení na veřejně přístupná místa; po provedených změnách se plynové zařízeníplynové zařízení za hlavním uzávěrem plynuhlavním uzávěrem plynu považuje za odběrné plynové zařízeníodběrné plynové zařízení v majetku vlastníka nemovitosti; náklady na provedené změny hradí provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy. (5) Společné odběrné plynové zařízeníSpolečné odběrné plynové zařízení pro dodávku plynuplynu v jedné nemovitostinemovitosti je součástí této nemovitostinemovitosti. (6) Vlastník odběrného plynového zařízeníodběrného plynového zařízení připojeného k těžebnímu plynovodutěžebnímu plynovodu, přepravní soustavěpřepravní soustavě nebo distribuční soustavědistribuční soustavě je v případě ukončení provozu tohoto odběrného plynového zařízeníodběrného plynového zařízení povinen uhradit příslušnému provozovateli těžebního plynovodutěžebního plynovodu, provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy veškeré náklady prokazatelně vzniklé v souvislosti s odpojením odběrného plynového zařízeníodběrného plynového zařízení od těžebního plynovodutěžebního plynovodu, přepravní soustavypřepravní soustavy nebo distribuční soustavydistribuční soustavy. § 64 Technické plynárenské dispečinky (1) Bezpečný a spolehlivý provoz plynárenské soustavyplynárenské soustavy zajišťují dispečinky plynárenských podnikatelů. (2) Dispečinky plynárenských podnikatelů jsou povinny vzájemně spolupracovat a poskytovat nezbytné údaje pro dispečerské řízení. (3) Při stavech nouze na celém území státu a činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku jsou pokyny dispečinku provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nadřazeny pokynům dispečinků provozovatelů distribučních soustavdistribučních soustav a provozovatelů zásobníků a dispečinků výrobců plynuplynu. Pokyny dispečinku provozovatele místně příslušné distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je připojeno více než 90 000 zákazníkůzákazníků, jsou nadřazeny pokynům dispečinku provozovatelů distribučních soustavdistribučních soustav, pokynům dispečinku provozovatelů zásobníků plynuzásobníků plynu a pokynům dispečinku výrobců plynuplynu na tuto soustavu připojených. § 65 Přímý plynovod (1) ZákazníkoviZákazníkovi je možné dodávat plynplyn přímo z přepravní soustavypřepravní soustavy nebo výrobny plynuplynu nebo z plynárenského zařízeníplynárenského zařízení mimo plynárenskou soustavuplynárenskou soustavu České republiky, a to přímým plynovodempřímým plynovodem. (2) ZákazníkZákazník je oprávněn zřizovat přímé plynovodypřímé plynovody pouze tehdy, pokud mu byl odmítnut přístup k distribuční soustavědistribuční soustavě nebo přepravní soustavěpřepravní soustavě. (3) Provozovatel přímého plynovodupřímého plynovodu je povinen a) umožnit provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy instalovat měřicí zařízeníměřicí zařízení a uhradit náklady na tuto instalaci, b) řídit se pokyny příslušných technických plynárenských dispečinků, c) zajistit provoz, údržbu a opravy přímého plynovodupřímého plynovodu tak, aby se nestal příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob. § 66 Plynovodní přípojka (1) Plynovodní přípojkaPlynovodní přípojka musí být zřízena a provozována v souladu se smlouvou o připojení. (2) Náklady na zřízení plynovodní přípojkyplynovodní přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena. Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení. (3) Vlastník plynovodní přípojkyplynovodní přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy buď držitelem licence na distribuci plynuplynu nebo oprávněnou osobou29) podle zákona o státním odborném dozoru nad bezpečností práce tak, aby se nestala příčinou ohrožení života, zdraví nebo majetku osob. Splnění této povinnosti musí vlastník na vyžádání prokázat provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy, k jehož zařízení je přípojka připojena; vlastník ani jím zmocněná osoba na plynovodní přípojceplynovodní přípojce nesmí provádět žádné zásahy bez vědomí tohoto provozovatele a musí zajistit splnění povinností vyplývajících z § 68 odst. 4 a § 69 odst. 3 tohoto zákona a ze zvláštního právního předpisu. (4) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, k jehož distribuční soustavědistribuční soustavě je plynovodní přípojkaplynovodní přípojka připojena, je povinen za úplatu plynovodní přípojkuplynovodní přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud jej o to její vlastník písemně požádá. § 67 Výstavba vybraných plynových zařízení (1) Výstavba vybraných plynových zařízeníplynových zařízení je možná pouze na základě státní autorizace (dále jen „autorizace“), o jejímž udělení rozhoduje ministerstvo. Na přeložku vybraného plynového zařízeníplynového zařízení nebo při jeho stavební úpravě, při které nedochází ke změně technických parametrů, se autorizace nevyžaduje. (2) Vybranými plynovými zařízeními jsou a) přímé plynovody, b) zásobníky plynuzásobníky plynu, c) plynovody spojující plynárenskou soustavu se zahraničními plynárenskými soustavami, d) plynovodyplynovody o tlakové úrovni vyšší než 0,4 MPa, e) výrobny plynuvýrobny plynu. (3) Autorizace je nepřenosná na jinou právnickou či fyzickou osobu a uděluje se na dobu uvedenou v žádosti, maximálně však na 5 let ode dne udělení s možností jejího prodloužení na základě žádosti držitele. Žádost o prodloužení platnosti autorizace je nutné podat nejméně 6 měsíců před skončením její platnosti. (4) Na udělení autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízeníplynových zařízení není právní nárok. Při udělování autorizace se posuzuje zejména efektivnost a hospodárnost dostupných energetických zdrojů11) a význam projektu pro vnitřní trh s plynemplynem11). (5) Písemná žádost o udělení autorizace, kterou předkládá ministerstvu žadatel o udělení autorizace, musí obsahovat a) obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické osoby jméno a příjmení nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození, a bydliště, b) požadovanou dobu platnosti autorizace, c) požadovanou charakteristiku vybraného plynového zařízeníplynového zařízení, d) předpokládané umístění vybraného plynového zařízeníplynového zařízení, e) stanovisko Ministerstva životního prostředí, že vybrané plynové zařízeníplynové zařízení odpovídá, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, zákonu o posuzování vlivů na ochranu životního prostředí,8) f) stanovisko příslušného provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, že jsou dohodnuty podmínky připojení k této soustavě, g) prokázání odmítnutí přístupu do přepravní soustavypřepravní soustavy nebo distribuční soustavydistribuční soustavy v případě výstavby přímého plynovodupřímého plynovodu, h) doklady prokazující finanční předpokladyfinanční předpoklady k výstavbě vybraného plynového zařízeníplynového zařízení, i) u plynovodůplynovodů spojujících plynárenskou soustavuplynárenskou soustavu se zahraničními plynárenskými soustavamiplynárenskými soustavami doklady prokazující zajištění obousměrné kapacity nebo odůvodněnou žádost o udělení výjimky z tohoto požadavku. (6) Finančními předpokladyFinančními předpoklady je schopnost fyzické či právnické osoby žádající o udělení autorizace zabezpečit řádné zahájení a dokončení výstavby vybraného plynového zařízeníplynového zařízení a schopnost zabezpečit plnění z toho plynoucích závazků. (7) Finanční předpokladyFinanční předpoklady se prokazují zejména obchodním majetkem a objemem dostupných finančních prostředků, účetní závěrkou ověřenou auditorem včetně její přílohy v plném rozsahu v případě, že fyzická nebo právnická osoba v předchozím účetním období vykonávala podnikatelskou činnost. (8) Držitel autorizace je povinen bezodkladně písemně oznámit ministerstvu veškeré změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace či jiné závažné údaje vztahující se k autorizaci. (9) Na základě oznámení podle odstavce 8 ministerstvo rozhodne z moci úřední o změně rozhodnutí o udělení autorizace. (10) Rozhodnutí o udělení autorizace musí mít formu správního rozhodnutí a musí obsahovat zejména a) obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické osoby jméno a příjmení nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození, a bydliště, b) dobu platnosti autorizace, c) dobu výstavby a předpokládaný termín zahájení provozu, d) základní údaje o vybraném plynovém zařízeníplynovém zařízení, e) umístění vybraného plynového zařízeníplynového zařízení. (11) Ministerstvo vede evidenci udělených autorizací. (12) Autorizace zaniká a) uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě žádosti držitele autorizace k jejímu prodloužení, b) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého držitele autorizace, c) vydáním rozhodnutí o úpadku ohledně majetku držitele autorizace nebo byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek držitele autorizace nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, d) zánikem právnické osoby, která je držitelem autorizace, e) na základě žádosti držitele autorizace o zrušení udělené autorizace, f) rozhodnutím ministerstva o odnětí autorizace pro závažné neplnění podmínek pro udělení této autorizace včetně vstupu držitele autorizace do likvidace. § 67a Výjimky z povinností přístupu pro nová plynová zařízení (1) V případě výstavby části přepravní soustavypřepravní soustavy, která má sloužit výhradně k propojení přepravní soustavypřepravní soustavy se zahraniční přepravní soustavoupřepravní soustavou nebo propojení zahraničních přepravních soustavpřepravních soustav mezi sebou (dále jen „propojovací plynovodplynovod“), výstavby zásobníku plynuzásobníku plynu nebo v případě podstatného zvýšení přepravní nebo skladovací kapacity již provozovaného propojovacího plynovoduplynovodu nebo zásobníku plynuzásobníku plynu může Energetický regulační úřad rozhodnout o dočasném omezení povinnosti umožnění připojení k takovému zařízení, umožnění přístupu k soustavě za regulované ceny, plnění povinností provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy podle § 58a až 58n tohoto zákona nebo omezení povinnosti umožnění přístupu do zásobníku plynuzásobníku plynu za podmínek stanovených tímto zákonem (dále jen „dočasné omezení“). Dočasné omezení se může vztahovat k celé kapacitě nebo pouze části kapacity plynového zařízeníplynového zařízení, které je předmětem posuzování. Energetický regulační úřad informuje Komisi o podání žádosti o výjimku a předá kopii žádosti o výjimku pořízenou neprodleně poté, co žádost o výjimku Energetickému regulačnímu úřadu došla. (2) Součástí žádosti o dočasné omezení je návrh pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity plynového zařízeníplynového zařízení. (3) Návrh pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity plynového zařízeníplynového zařízení lze podat Energetickému regulačnímu úřadu též samostatně před podáním žádosti o dočasné omezení. Pokud Energetický regulační úřad schválí návrh pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity plynového zařízeníplynového zařízení před podáním návrhu na dočasné omezení a žadatel uskuteční nabídku plynového zařízeníplynového zařízení v souladu s rozhodnutím Energetického regulačního úřadu nejpozději 3 měsíce před podáním návrhu na dočasné omezení, ustanovení odstavce 2 se nepoužije. V takovém případě je součástí žádosti o dočasné omezení vyhodnocení výsledků nabídky kapacity plynového zařízeníplynového zařízení. Při rozhodování o schválení pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity plynového zařízeníplynového zařízení před podáním návrhu na dočasné omezení se ustanovení odstavce 4 použije přiměřeně. (4) Žadatel o dočasné omezení musí prokázat, že a) výstavba propojovacího plynovoduplynovodu nebo zásobníku plynuzásobníku plynu nebo podstatné zvýšení jejich kapacit povede ke zlepšení hospodářské soutěže v oblasti plynárenství a ke zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek plynuplynu, b) riziko spojené s investicí je takové, že k investici by bez udělení výjimky nedošlo, zejména existuje-li důvodná obava, že by bez dočasného omezení nemohlo být v přiměřeném časovém období dosaženo návratnosti investice, c) vlastníkem propojovacího plynovoduplynovodu nebo zásobníku plynuzásobníku plynu bude fyzická nebo právnická osoba, která není zároveň provozovatelem některé z propojovaných soustav nebo provozovatelem soustavy, do které má být zásobník plynuzásobník plynu připojen, d) užívání propojovacího plynovoduplynovodu nebo zásobníku plynuzásobníku plynu bude za úhradu, e) dočasným omezením nedojde k ohrožení nebo omezení hospodářské soutěže v oblasti plynárenství nebo řádného fungování a rozvoje vnitřního trhu s plynemplynem a rovněž nedojde k ohrožení bezpečnosti a spolehlivosti provozování soustavy nebo soustav, ke kterým má být propojovací plynovodplynovod nebo zásobník plynuzásobník plynu připojen. (5) Energetický regulační úřad návrh podle odstavce 2 rozhodnutím v části věci schválí, jestliže navržená pravidla pro přidělování a správu kapacity a pro řízení překročení kapacity plynového zařízeníplynového zařízení neznevýhodňujícím způsobem umožní a) zájemcům o kapacitu plynového zařízeníplynového zařízení o tuto kapacitu žádat a rezervovat ji, a to včetně kapacity plynového zařízeníplynového zařízení pro vlastní potřebu, b) nabízet nevyužitou kapacitu plynového zařízeníplynového zařízení na trhu s kapacitou a c) uživatelům plynového zařízeníplynového zařízení obchodovat s kapacitami na sekundárním trhu s kapacitou. (6) Na žádost žadatele Energetický regulační úřad řízení o dočasném omezení přeruší na dobu nezbytně nutnou k uskutečnění nabídky kapacity plynového zařízeníplynového zařízení zájemcům a vyhodnocení jejího výsledku podle pravidel schválených podle odstavce 5. (7) Energetický regulační úřad rozhodne o dočasném omezení na základě posouzení splnění předpokladů podle odstavce 4, posouzení potřeby výstavby propojovacího plynovoduplynovodu nebo zásobníku plynuzásobníku plynu pro rozvoj plynárenské soustavyplynárenské soustavy, výsledků nabídky kapacity plynového zařízeníplynového zařízení podle odstavce 6, a v případě propojovacích plynovodůplynovodů rovněž na základě výsledků projednání žádosti o dočasné omezení s věcně příslušnými orgány členských států, k jejichž přepravní soustavěpřepravní soustavě má být propojovací plynovodplynovod připojen nebo jejichž přepravní soustavypřepravní soustavy má propojovací plynovodplynovod propojit. Přitom může zohlednit stanovisko Agentury. Podmínkou pro vydání rozhodnutí, kterým Energetický regulační úřad žádosti o dočasné omezení vyhoví, je souhlasné stanovisko ministerstva ohledně bezpečnosti a spolehlivosti dodávek plynuplynu v České republice. Ministerstvo vydá stanovisko do 20 dnů ode dne obdržení žádosti. (8) Nachází-li se příslušný propojovací plynovodplynovod, který je předmětem jednoho stavebního projektu, na území více než jednoho členského státu, Energetický regulační úřad konzultuje žádost o dočasné omezení se všemi dotčenými regulačními orgány, a a) pokud regulační orgány dosáhly shody ohledně posouzení žádosti o dočasné omezení do 6 měsíců ode dne, kdy ji obdržel poslední z nich, Energetický regulační úřad rozhodne o žádosti a o rozhodnutí informuje Agenturu, b) pokud regulační orgány dotčených států dosáhly dohody ohledně posouzení žádosti o dočasné omezení do 6 měsíců ode dne, kdy ji obdržel poslední z nich, nebo pokud regulační orgány dotčených států požádají Agenturu o rozhodnutí ve věci, Energetický regulační úřad žádost o dočasné omezení postoupí Agentuře. (9) Po dobu konzultací s dotčenými regulačními orgány lhůty pro vydání rozhodnutí neběží. Energetický regulační úřad může společně s ostatními regulačními orgány dotčených států požádat Agenturu o prodloužení lhůty podle odstavce 8 písm. a), nejvýše však o 3 měsíce. (10) Energetický regulační úřad v rozhodnutí o dočasném omezení stanoví dobu trvání dočasného omezení a výši kapacity, na niž se dočasné omezení nevztahuje. Je-li to důvodné s ohledem na velikost dodatečné kapacity, která má být vybudována, nebo změnu velikosti stávající kapacity, časový horizont projektu a podmínky na trhu s plynemplynem v České republice, stanoví Energetický regulační úřad rovněž podmínky přístupu k propojovacímu plynovoduplynovodu. (11) Pokud Energetický regulační úřad rozhodne o dočasném omezení, je povinen neprodleně předat Komisi stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí včetně shrnutí případu. Vyžádá-li si Komise doplňující informace nebo podklady a Energetický regulační úřad takové informace nebo podklady ve lhůtě stanovené Komisí neposkytne, má se za to, že Energetický regulační úřad stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o žádosti o dočasné omezení Komisi nepředal, ledaže před uplynutím takové lhůty došlo k jejímu prodloužení na základě dohody Komise a Energetického regulačního úřadu nebo Energetický regulační úřad před uplynutím lhůty Komisi sdělí, že se stejnopisem písemného vyhotovení rozhodnutí předal všechny informace a podklady nezbytné pro rozhodnutí Komise, a tuto skutečnost doloží. (12) Rozhodne-li Komise ve lhůtě 2 měsíců od obdržení stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí nebo ve lhůtě prodloužené podle odstavce 11, že má být rozhodnutí o dočasném omezení změněno, Energetický regulační úřad provede nové řízení a vydá nové rozhodnutí ve věci. Rozhodne-li Komise ve lhůtě podle věty první o tom, že má být rozhodnutí o dočasném omezení zrušeno, Energetický regulační úřad rozhodnutí o dočasném omezení zruší. Lhůta pro vydání nového rozhodnutí ve věci nebo zrušení rozhodnutí o dočasném omezení je 1 měsíc od doručení rozhodnutí Komise. (13) Rozhodnutí o dočasném omezení pozbývá platnosti, jestliže stavba propojovacího plynovoduplynovodu nebo zásobníku plynuzásobníku plynu nebo zvýšení jejich kapacity nebyla zahájena do 2 let ode dne, kdy Komise udělila souhlas s rozhodnutím Energetického regulačního úřadu o dočasném omezení. Byla-li stavba zahájena v době podle věty první, pozbývá rozhodnutí o dočasném omezení platnosti, jestliže do 5 let ode dne, kdy Komise udělila souhlas s rozhodnutím Energetického regulačního úřadu o dočasném omezení, nebyl propojovací plynovodplynovod nebo zásobník plynuzásobník plynu nebo jejich změna uvedeny do provozu. To neplatí, pokud Komise rozhodne o prodloužení doby platnosti souhlasu s rozhodnutím Energetického regulačního úřadu s dočasným omezením. (14) Energetický regulační úřad může zrušit rozhodnutí o dočasném omezení, pokud žadatel o dočasné omezení neplní podmínky, které Energetický regulační úřad v rozhodnutí o dočasném omezení stanovil. Řízení o zrušení rozhodnutí o dočasném omezení může Energetický regulační úřad zahájit do 1 roku od zjištění skutečností podle věty první, nejpozději však do 5 let, kdy k těmto skutečnostem došlo. § 68 Ochranná pásma (1) Plynárenská zařízeníPlynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona, a pokud není takové povolení vyžadováno, potom dnem uvedení plynárenského zařízeníplynárenského zařízení do provozu. (2) Ochranným pásmemOchranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynárenského zařízeníplynárenského zařízení měřeno kolmo na jeho obrys, který činí: a) u plynovodůplynovodů a plynovodních přípojekplynovodních přípojek o tlakové úrovni do 4 bar včetně, umístěných v zastavěném územízastavěném území obceobce 1 m na obě strany a umístěných mimo zastavěné územízastavěné území obceobce 2 m na obě strany, b) u plynovodůplynovodů a plynovodních přípojekplynovodních přípojek nad 4 bar do 40 bar včetně 2 m na obě strany, c) u plynovodůplynovodů nad 40 bar 4 m na obě strany, d) u technologických objektůobjektů 4 m na každou stranu od objektuobjektu, e) u sond zásobníku plynuzásobníku plynu 30 m od osy jejich ústí, f) u zásobníků plynuzásobníků plynu 30 m vně od jejich oplocení, g) u zařízení katodické protikorozní ochrany 1 m na obě strany, h) u vlastní telekomunikační sítě držitele licence umístěné v zastavěném územízastavěném území obceobce 0,5 m na obě strany a umístěné mimo zastavěné územízastavěné území obceobce 1 m na obě strany. (3) V ochranném pásmuochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit plynárenskou soustavuplynárenskou soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení. (4) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, fyzická nebo právnická osoba provozující příslušnou plynárenskou soustavuplynárenskou soustavu nebo přímý plynovodpřímý plynovod, těžební plynovodtěžební plynovod, plynovodní přípojkuplynovodní přípojku nebo zásobník plynuzásobník plynu a) stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmuochranném pásmu, b) udělí písemný souhlas se stavební činností, umísťováním staveb, neuvedených v písmenu a), zemními pracemi, zřizováním skládek a uskladňováním materiálu v ochranném pásmuochranném pásmu; souhlas musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen. (5) V lesních průsecích udržuje provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovoduplynovodu; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit; provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu dále na vlastní náklad udržuje volný prostor pozemku o poloměru 15 m od osy ústí sondy zásobníku plynuzásobníku plynu. (6) Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovoduplynovodu ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovoduplynovodu, vlastní telekomunikační sítě nebo plynovodní přípojkyplynovodní přípojky a ve volném prostoru pozemku o poloměru 15 m od osy ústí sondy zásobníku plynuzásobníku plynu lze pouze na základě souhlasu provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu nebo provozovatele přípojky. (7) Ochranné pásmoOchranné pásmo plynárenského zařízeníplynárenského zařízení zaniká trvalým odpojením zařízení od plynárenské soustavyplynárenské soustavy nebo odstraněním stavby. § 69 Bezpečnostní pásma (1) Bezpečnostní pásmaBezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízeníplynových zařízení a k ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob. Bezpečnostní pásmoBezpečnostní pásmo vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona, a pokud není takové povolení vyžadováno, potom dnem uvedení plynového zařízeníplynového zařízení do provozu. (2) Bezpečnostním pásmemBezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynového zařízeníplynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys. (3) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo zdraví osob, lze v bezpečnostním pásmubezpečnostním pásmu a) realizovat veřejně prospěšnou stavbu, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v bezpečnostním pásmubezpečnostním pásmu, jen na základě podmínek stanovených fyzickou nebo právnickou osobou, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízeníplynového zařízení, b) umístit stavbu, neuvedenou v písmenu a), pouze po předchozím písemném souhlasu fyzické nebo právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízeníplynového zařízení. (4) Rozsah bezpečnostních pásembezpečnostních pásem je uveden v příloze tohoto zákona. Rozsah bezpečnostních pásembezpečnostních pásem uvedený v příloze tohoto zákona se nevztahuje na plynová zařízeníplynová zařízení sloužící pro zkapalněný zemní plynplyn nebo zkapalněný biometan, pro které se provádí na posouzení rizik podle technických norem. (5) Bezpečnostní pásmoBezpečnostní pásmo plynového zařízeníplynového zařízení zaniká trvalým odpojením zařízení od plynárenské soustavyplynárenské soustavy nebo trvalým ukončením provozu plynového zařízeníplynového zařízení nebo odstraněním stavby. § 70 Přeložky plynárenských zařízení (1) Přeložkou plynárenských zařízeníPřeložkou plynárenských zařízení se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí změna trasy plynovodu nebo přípojky či přemístění plynárenského zařízení nebo některých jeho prvků. (2) Přeložky zajišťuje vlastník plynárenského zařízeníplynárenského zařízení na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, pokud se smluvně nedohodnou jinak. Vlastník plynárenského zařízeníplynárenského zařízení je povinen seznámit toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem provedení přeložky a předpokládanými náklady na její provedení. Náklady na provedení přeložky mohou zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady. (3) Vlastnictví plynárenského zařízení se po provedení přeložky nemění. § 71 Měření (1) Odběr plynuplynu je měřen měřicím zařízenímměřicím zařízením. (2) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustavdistribučních soustav jsou povinni vybavit měřicím zařízenímměřicím zařízením odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků připojená k jimi provozované soustavě a předávací místa mezi jimi provozovanou soustavou a jinou distribuční soustavoudistribuční soustavou. Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je dále povinen vybavit měřicím zařízenímměřicím zařízením předávací místa zásobníků plynuzásobníků plynu. Výrobce plynuplynu je povinen vybavit měřicím zařízenímměřicím zařízením předávací místa mezi výrobnou plynuvýrobnou plynu a přepravní soustavoupřepravní soustavou, distribuční soustavoudistribuční soustavou nebo zásobníkem plynuzásobníkem plynu, těžebním plynovodemtěžebním plynovodem jiného výrobce a odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků připojená k jím provozovanému těžebnímu plynovodutěžebnímu plynovodu. (3) Způsob měření a typ měřicího zařízeníměřicího zařízení určuje provozovatel přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je plynové zařízeníplynové zařízení připojeno, s výjimkou předávacích míst zásobníků plynuzásobníků plynu, kde je určuje provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, předávacích míst výrobny plynuvýrobny plynu připojené k zásobníku plynuzásobníku plynu, kde je určuje provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu, a odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků připojených k těžebnímu plynovodutěžebnímu plynovodu, kde je určuje výrobce plynuplynu. (4) ZákazníciZákazníci, provozovatelé zásobníků plynuzásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustavdistribučních soustav jsou povinni na svůj náklad upravit odběrné nebo předávací místo pro instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení v souladu se smlouvou o připojení a s podmínkami obsaženými v Řádu provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nebo v Řádu provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy. V odůvodněných případech při změně měřicího zařízeníměřicího zařízení jsou zákaznícizákazníci, provozovatelé zásobníků plynuzásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustavdistribučních soustav povinni upravit odběrné nebo předávací místo pro instalaci nového měřicího zařízeníměřicího zařízení v přiměřené lhůtě stanovené provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy nebo výrobcem plynuplynu. (5) Jakýkoliv zásah do měřicího zařízeníměřicího zařízení bez souhlasu toho, kdo určuje způsob měření a typ měřicího zařízeníměřicího zařízení, se zakazuje. (6) ZákazníciZákazníci, provozovatelé zásobníků plynuzásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustavdistribučních soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy nebo výrobci plynuplynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízenímměřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení za účelem provedení kontrolykontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízeníměřicího zařízení. Výrobci plynuplynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynuzásobníku plynu, k jehož zařízení je výrobna plynuvýrobna plynu připojena, kdykoliv přístup k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení za účelem provedení jeho kontrolykontroly nebo odečtu. (7) Ten, kdo určuje způsob měření a typ měřicího zařízeníměřicího zařízení, má právo jednotlivé části měřicího zařízeníměřicího zařízení zajistit proti neoprávněné manipulaci. Zjistí-li zákazníkzákazník, výrobce plynuplynu, provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu nebo provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy porušení měřicího zařízeníměřicího zařízení nebo jeho zajištění, je povinen neprodleně to oznámit tomu, kdo určuje způsob měření a typ měřicího zařízeníměřicího zařízení. (8) Ten, kdo je povinen vybavit odběrné nebo předávací místo měřicím zařízenímměřicím zařízením, zajišťuje instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení na svůj náklad a na svůj náklad jej udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření. (9) Má-li zákazníkzákazník, provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu nebo provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí závadu na měřicím zařízeníměřicím zařízení, má právo nechat jej přezkoušet. Stejné právo má provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, k jehož soustavě je připojena výrobna plynuvýrobna plynu. Ten, kdo odběrné nebo předávací místo měřicím zařízenímměřicím zařízením vybavil, je povinen na základě jejich písemné žádosti do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízeníměřicí zařízení nebo zajistit ověření správnosti měření. (10) Je-li na měřicím zařízeníměřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a ověřením správnosti měření podle odstavce 8 ten, kdo odběrné nebo předávací místo měřicím zařízenímměřicím zařízením vybavil. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady ten, kdo o ověření správnosti měření požádal. (11) Na odběrném plynovém zařízeníodběrném plynovém zařízení před měřicím zařízenímměřicím zařízením nebo na těžebním plynovodutěžebním plynovodu za měřicím zařízenímměřicím zařízením nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího písemného souhlasu provozovatele přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je odběrné plynové zařízeníodběrné plynové zařízení nebo těžební plynovodtěžební plynovod připojen. (12) U zákazníkůzákazníků, jejichž roční odběr plynuplynu na jednom odběrném místěodběrném místě nepřesáhne 2 100 MWh, je časový průběh měření, pokud nemají instalováno průběhové měření, nahrazen typovým diagramem dodávektypovým diagramem dodávek. § 72 Smlouvy mezi účastníky trhu s plynem (1) Smlouvou o dodávce plynuplynu se zavazuje výrobce plynuplynu nebo obchodník s plynemplynem dodávat účastníkovi trhu s plynemplynem plynplyn a účastník trhu s plynemplynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. Součástí smlouvy o dodávce plynuplynu musí být ujednání o odpovědnosti za odchylkuodchylku. Smlouva o dodávce plynuplynu se zákazníkemzákazníkem musí dále obsahovat a) výčet odběrných místodběrných míst, b) způsob úhrady plateb za dodávku plynuplynu, c) délku výpovědní doby, d) oprávnění zákazníkazákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, e) způsoby vyrozumění zákazníkazákazníka o navrhované změně smluvních podmínek, f) dobu trvání závazku, g) je-li zákazníkemzákazníkem spotřebitelspotřebitel, ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změny ceny, případně jiných smluvních podmínek, a způsobu oznámení těchto změn, jsou-li přípustné; smlouva musí být uzavřena písemně. (2) Smlouvou o sdružených službách dodávky plynuplynu se zavazuje výrobce plynuplynu nebo obchodník s plynemplynem dodávat zákazníkovizákazníkovi plynplyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazníkzákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynuplynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynuplynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynuplynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylkuodchylku na výrobce plynuplynu nebo na obchodníka s plynemplynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynuplynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynuplynu se zákazníkemzákazníkem. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelemspotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změny ceny, případně jiných smluvních podmínek, a způsobu oznámení těchto změn, jsou-li přípustné. (3) Smlouvou o připojení se zavazuje výrobce plynuplynu, provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nebo distribuční soustavydistribuční soustavy nebo zásobníku plynuzásobníku plynu připojit k jím provozovanému těžebnímu plynovodutěžebnímu plynovodu, přepravní nebo distribuční soustavědistribuční soustavě nebo zásobníku plynuzásobníku plynu zařízení žadatele pro výrobu, distribuci plynuplynu, uskladnění plynuplynu nebo odběr plynuplynu a zajistit požadovanou kapacitu a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení. Smlouva o připojení musí dále obsahovat technické podmínky, termín a místo připojení zařízení a umístění měřicího zařízeníměřicího zařízení. (4) Smlouvou o dopravě plynuplynu těžebním plynovodemtěžebním plynovodem se zavazuje výrobce plynuplynu dopravit pro jiného výrobce plynuplynu, obchodníka s plynemplynem nebo zákazníkazákazníka sjednané množství plynuplynu a výrobce plynuplynu, obchodník s plynemplynem nebo zákazníkzákazník se zavazuje zaplatit dohodnutou cenu. Smlouva o dopravě plynuplynu těžebním plynovodemtěžebním plynovodem musí dále obsahovat dobu trvání závazku, velikost kapacity, výčet předávacích míst, způsobu měření dopravovaného plynuplynu a způsobu úhrady plateb za dopravu plynuplynu. (5) Smlouvou o poskytnutí služby přepravy plynuslužby přepravy plynu se zavazuje provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy poskytovat službu přepravy plynuslužbu přepravy plynu pro účastníka trhu s plynemplynem nebo zahraniční fyzickou nebo právnickou osobu a tento účastník trhu s plynemplynem nebo zahraniční fyzická nebo právnická osoba se zavazuje zaplatit za službu přepravy plynuslužbu přepravy plynu regulovanou cenu nebo cenu stanovenou na základě schváleného tržního způsobu stanovení ceny za mezinárodní přepravu plynuplynu. Smlouva o poskytnutí služby přepravy plynuslužby přepravy plynu musí dále obsahovat ujednání o závaznosti Řádu provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, dobu trvání závazku, určení vstupních a výstupních bodů přepravní soustavypřepravní soustavy, velikost přepravní kapacity, termín zahájení přepravy plynuplynu a způsob měření plynuplynu. Smlouva o poskytnutí služby přepravy plynuslužby přepravy plynu se zákazníkemzákazníkem musí dále obsahovat a) výčet odběrných místodběrných míst, b) způsob úhrady plateb za službu přepravy plynuslužbu přepravy plynu, c) oprávnění zákazníkazákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, d) způsob vyrozumění zákazníkazákazníka o změně smluvních podmínek. (6) Smlouvou o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy se zavazuje provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy zajišťovat zákazníkovizákazníkovi, obchodníkovi s plynemplynem, výrobci plynuplynu nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy a v případě provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nepřipojené přímo na přepravní soustavupřepravní soustavu poskytnout službu distribuční soustavyslužbu distribuční soustavy, ke které je distribuční soustavadistribuční soustava připojena, a účastník trhu s plynemplynem se zavazuje zaplatit cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací za služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy. Výrobce plynuplynu nebo obchodník s plynemplynem zajišťuje služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy zákazníkovizákazníkovi nebo výrobci s plynemplynem, se kterým má uzavřenu smlouvu o sdružených službách dodávky plynuplynu, vlastním jménem a na vlastní účet. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy musí obsahovat ujednání o závaznosti Řádu provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, dobu trvání závazku, termín zahájení distribuce plynuplynu, velikost rezervované kapacity, výčet předávacích nebo odběrných místodběrných míst, způsob měření distribuce plynuplynu a jejího průběhu. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy se zákazníkemzákazníkem musí dále obsahovat a) způsob úhrady plateb za služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy, b) oprávnění zákazníkazákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, c) způsob vyrozumění zákazníkazákazníka o změně smluvních podmínek. (7) Smlouvou o uskladňování plynuplynu se zavazuje provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu uskladnit pro účastníka trhu s plynemplynem nebo zahraniční fyzickou či právnickou osobu dohodnuté množství plynuplynu a účastník trhu s plynemplynem nebo zahraniční fyzická či právnická osoba se zavazuje zaplatit za uskladnění dohodnutou cenu. Smlouva o uskladňování plynuplynu musí obsahovat ujednání o závaznosti Řádu provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu, době trvání smlouvy, velikosti skladovací kapacity, provozní objem, denní vtláčecí výkon a těžební výkon. Smlouva o uskladňování plynuplynu se zákazníkemzákazníkem musí dále obsahovat a) způsob úhrady plateb za uskladnění plynuplynu, b) oprávnění zákazníkazákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, c) způsob vyrozumění zákazníkazákazníka o změně smluvních podmínek. (8) Smlouvou o zúčtování odchylekodchylek se operátor trhu zavazuje vyhodnocovat, zúčtovávat a vypořádávat odchylkyodchylky subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování a subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování se zavazuje platit cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Uzavřením závazku o zúčtování odchylekodchylek se fyzická nebo právnická osoba stává subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování. Smlouva o zúčtování odchylekodchylek musí obsahovat ujednání o závaznosti obchodních podmínek operátora trhu a dobu trvání závazku. Smlouva o zúčtování odchylekodchylek vyžaduje písemnou formu. (9) Pokud smlouva uzavřená podle odstavců 1, 2 a 4 až 7 neobsahuje některou ze stanovených náležitostí, považuje se za platnou, pokud se zákazníkzákazník nedovolá její neplatnosti. § 73 Stav nouze (1) Stavem nouze je stav, který vznikl v plynárenské soustavěplynárenské soustavě v důsledku a) živelních událostí, b) opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu10), c) havárií na zařízeních pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladňování plynuplynu, d) nevyrovnané bilance plynárenské soustavyplynárenské soustavy nebo její části, e) teroristického činu, f) je-li ohrožena fyzická bezpečnost nebo ochrana osob, a způsobuje významný nedostatek plynuplynu nebo ohrožení celistvosti plynárenské soustavyplynárenské soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu na celém území státu, vymezeném územívymezeném území nebo jeho části. (2) Stav nouze nastává také v případě, oznámí-li písemně ministerstvo provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy, že sousední členský stát Evropské unie přijal nabídku České republiky na poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, ale poskytnutí pomoci není možné zajistit na základě tržních opatření. (3) Předcházení stavu nouze je soubor činností prováděných provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy v situaci, kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze, k jehož vyhlášení je provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy oprávněn. Skládá se ze dvou fází, a to z včasného varování, kdy existují takové informace, že může nastat stav nouze, a z výstrahy, kdy skutečně ke zhoršení zásobování zákazníkůzákazníků dochází, avšak není ještě nutné přistoupit k plošnému omezení spotřeby. (4) Pro celé území státu provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy a) vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy, b) oznamuje předcházení stavu nouze, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 hodiny po zahájení činností podle odstavce 3 a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy, c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze. (5) Pro vymezené územívymezené území nebo jeho část provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy a) vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy, b) oznamuje předcházení stavu nouze, nejpozději do 1 hodiny po zahájení činností podle odstavce 3 a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy, c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze. (6) Dojde-li v důsledku stavu nouze k nevyrovnané bilanci, zejména při rozsáhlých haváriích zařízení pro jeho výrobu, přepravu, distribuci a uskladnění, jsou plynárenští podnikatelé, jejichž technické podmínky to umožňují, povinni podílet se na odstranění havárií a obnovení dodávek, a to bez ohledu na smlouvy uzavřené mezi účastníky trhu s plynemplynem. (7) Plynárenští podnikatelé jsou povinni bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze zahájit likvidaci následků v souladu s havarijními plány. (8) Odstranění havárií a obnovení dodávek plynuplynu v případě stavu nouze vyhlášeném pro celé území státu koordinuje provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy a v případě vyhlášení stavu nouze pro část území státu provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy. (9) Při vyhlášení stavu nouze provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy pro celé území státu nebo v průběhu jeho trvání může ministerstvo vydat opatření, kterým v nezbytném rozsahu a) uloží povinnost omezení nebo přerušení spotřeby plynuplynu nebo změny dodávky plynuplynu nebo určí skupinu zákazníkůzákazníků, kterým je možné dodávat plynplyn, odlišně od vyhlášeného odběrového stupně podle právního předpisu upravujícího odběrové stupně v plynárenství, b) omezí přepravu plynuplynu do sousedních plynárenských soustavplynárenských soustav; to neplatí pro mezinárodní přepravu plynuplynu a přepravu plynuplynu v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, nebo c) omezí nebo zakáže vtláčení plynuplynu do zásobníku plynuzásobníku plynu nebo těžbu plynuplynu ze zásobníku plynuzásobníku plynu přímo připojeného k přepravní soustavěpřepravní soustavě. (10) Pokud vláda schválí uvolnění plynuplynu pořízeného do státních hmotných rezerv podle zákona upravujícího působnost Správy státních hmotných rezerv a nerozhodne současně o způsobu uvolnění plynuplynu, může ministerstvo vydat opatření, kterým v nezbytně nutném rozsahu uloží Správě státních hmotných rezerv povinnost prodeje plynuplynu ze státních hmotných rezerv na vnitrodenním organizovaném trhu s plynemplynem. V takovém případě je provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu povinen poskytnout Správě státních hmotných rezerv nebo osobě, která pro ni uskladnění plynuplynu ve státních hmotných rezervách zajišťuje, nevyužitý těžební výkon jiných účastníků trhu s plynemplynem. (11) Na žádost provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy rozhodne ministerstvo o výjimce z omezení nebo přerušení spotřeby nebo změny dodávky plynuplynu stanovených provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy pro výrobu elektřiny za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu. Účastníkem řízení je pouze žadatel. Pokud ministerstvo žádosti podle věty první vyhoví a je-li to potřebné pro splnění účelu udělené výjimky, ministerstvo může současně stanovit dobu platnosti výjimky a podmínky odběru plynuplynu podle udělené výjimky. § 73a Bezpečnostní standard (1) Obchodník s plynemplynem nebo výrobce plynuplynu je povinen zajistit bezpečnostní standard požadované dodávky plynuplynu při dodávce zákazníkůmzákazníkům podle přímo použitelného předpisu Evropské unie21), přičemž část bezpečnostního standardu stanovená prováděcím právním předpisem se zajišťuje uskladněním plynuplynu v zásobnících na území členského státu Evropské unie tak, aby byly zajištěny bezpečné a spolehlivé dodávky plynuplynu do České republiky. Tuto povinnost může obchodník s plynemplynem nebo výrobce plynuplynu zajistit prostřednictvím jiného účastníka trhu s plynemplynem. (2) Obchodník s plynemplynem nebo výrobce plynuplynu, na kterého se vztahuje povinnost zajistit bezpečnostní standard dodávky plynuplynu podle odstavce 1, prokazuje bezpečnostní standard na daný měsíc vždy od prvého dne tohoto měsíce a předkládá údaje o rozsahu bezpečnostního standardu a o způsobu jeho zajištění vždy do patnáctého dne následujícího měsíce operátorovi trhu a Energetickému regulačnímu úřadu. Povinnost předložit údaje o rozsahu a způsobu zajištění bezpečnostního standardu se vztahuje na obchodníka s plynemplynem podle odstavce 1 věty první i na účastníky trhu s plynemplynem, prostřednictvím kterých je povinnost podle odstavce 1 zajišťována. (3) Bezpečnostní standard dodávky plynuBezpečnostní standard dodávky plynu se zajišťuje zejména: a) využitím zásobníků plynuzásobníků plynu, b) diverzifikací zdrojů dodávek plynuplynu, c) prostřednictvím dlouhodobých smluv na dodávky plynuplynu, d) prostřednictvím smluv, podle kterých lze přerušit dodávku plynuplynu, e) využíváním alternativních paliv. (4) Povinnost zajistit bezpečnostní standard dodávky plynuplynu se neuplatní pro případ zajišťování dodávky poslední instance a zajišťování dodávky plynuplynu v mimořádné tržní situaci podle § 19g odst. 1. § 73b Přijímání mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství (1) Ministerstvo žádá po předchozím stanovisku provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy sousední členské státy Evropské unie, s jejichž soustavami je propojena přepravní soustavapřepravní soustava, o poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu21) a následně na základě rozhodnutí vlády sděluje sousedním členským státům Evropské unie, zda jejich nabídku přijímá nebo odmítá. (2) Žádat o poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství je možné pouze ve výjimečných případech, které stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu21). (3) O poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství lze požádat pouze na dobu 24 hodin; o poskytnutí této pomoci lze žádat opakovaně. (4) PlynPlyn poskytnutý sousedními členskými státy Evropské unie v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství přijímá a hradí Česká republika, která jej za úplatu prostřednictvím operátora trhu na své jméno a účet dále poskytuje subjektům zúčtovánísubjektům zúčtování, které ke dni vyhlášení krizové situace mají v systému operátora trhu registrováno alespoň 1 odběrné místoodběrné místo, za které převzaly odpovědnost za odchylkuodchylku, pro dodávky plynuplynu zákazníkůmzákazníkům podle odstavce 7; toto není považováno za obchod s plynemplynem. Je-li vyhlášen mimořádný stav nouze, poskytuje Česká republika plynplyn poskytnutý sousedními členskými státy Evropské unie podle věty první provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy na vyrovnávání plynárenské soustavyplynárenské soustavy za cenu, za kterou Česká republika plynplyn v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství získala. (5) V rámci úplaty, za níž je přejímán plynplyn od sousedních členských států Evropské unie v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, hradí ministerstvo i kompenzaci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu21). (6) Neprodleně po rozhodnutí vlády o přijetí nabídky podle odstavce 1 ministerstvo zveřejní cenu za jednotku dodávané energie způsobem umožňujícím dálkový přístup na svých internetových stránkách. (7) PlynemPlynem poskytnutým v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství je možné zásobovat pouze zákazníkyzákazníky chráněné v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu21). § 73c Poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství (1) Ministerstvo přijímá žádosti sousedních členských států Evropské unie, s jejichž soustavami je propojena přepravní soustavapřepravní soustava, o poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu21) a po projednání vládou zasílá na tyto žádosti odpověď, ve které je uveden rozsah a cena možného poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství ze strany České republiky, včetně kompenzace tuzemským zákazníkůmzákazníkům, jejichž odběr plynuplynu by byl omezen kvůli vyhlášení stavu nouze z důvodu poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, a dotčeným držitelům licence. (2) Mezinárodní pomoc v krizových situacích v plynárenství lze poskytnout pouze na dobu 24 hodin. Tuto pomoc lze poskytnout opakovaně. (3) V případě, že sousední členský stát Evropské unie přijme buď v plném, nebo v částečném rozsahu nabídku České republiky na poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, jsou, pokud plnění této nabídky nebude možné zajistit od subjektů zúčtovánísubjektů zúčtování na základě tržních opatření, všichni účastníci trhu s plynemplynem s výjimkou zákazníkůzákazníků chráněných v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství a provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy určených kriticky důležitých výroben elektřinyvýroben elektřiny povinni podřídit se omezení spotřeby plynuplynu na základě vyhlášení stavu nouze. (4) Česká republika poskytuje za úplatu plynplyn sousedním členským státům Evropské unie v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynplynárenství. Tento plyn přejímá od subjektů zúčtovánísubjektů zúčtování za úplatu prostřednictvím operátora trhu na své jméno a účet; toto není považováno za obchod s plynemplynem. (5) Úplata, za níž je poskytován sousedním členským státům Evropské unie plynplyn v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, zahrnuje i kompenzaci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu21). (6) Ministerstvo bez zbytečného odkladu uhradí kompenzaci zákazníkůmzákazníkům, jejichž odběr plynuplynu byl omezen z důvodu poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, a zároveň uhradí náklady vynaložené v souvislosti s poskytováním mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství dotčeným držitelům licence. (7) Obchodníci s plynemplynem jsou povinni plynplyn pořízený za účelem zásobování těch svých zákazníkůzákazníků, kteří se podle odstavce 3 musí podřídit omezení nebo přerušení spotřeby plynuplynu, poskytnout za úplatu ministerstvu. § 73d Mimořádný stav nouze (1) Mimořádným stavem nouze je stav krizové úrovně, kdy je pro celé území státu vyhlášen poslední odběrový stupeň podle právního předpisu upravujícího odběrové stupně v plynárenství, ve kterém je ještě plyn dodáván určené skupině zákazníkůzákazníků, a nastalou situaci nelze řešit postupy pro řešení stavu nouze podle § 73. (2) O vyhlášení mimořádného stavu nouze rozhoduje ministerstvo po předchozím projednání s provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy. Ministerstvo vyhlášení mimořádného stavu nouze zveřejňuje na úřední desce ministerstva a o vyhlášení mimořádného stavu nouze informuje v hromadných sdělovacích prostředcích. Vyhlášení mimořádného stavu nouze nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce ministerstva nebo pozdějším okamžikem stanoveným ministerstvem ve vyhlášení mimořádného stavu nouze. (3) Je-li vyhlášen mimořádný stav nouze, zůstává zachovaný odběrový stupeň vyhlášený provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy, pokud při vyhlášení mimořádného stavu nouze nebo v jeho průběhu ministerstvo nestanoví jiné opatření k omezení nebo přerušení spotřeby plynuplynu nebo změny dodávky plynuplynu. Stav nouze vyhlášený provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy se tím neruší. (4) Po dobu trvání mimořádného stavu nouze a) jsou provozovatelé zásobníků plynuzásobníků plynu přímo připojených k přepravní soustavěpřepravní soustavě povinni těžit plynplyn uložený účastníky trhu s plynemplynem, a to minimálně ve výši určené provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy, maximálně však ve výši technicky dostupného těžebního výkonu, b) je účastník trhu s plynemplynem, který uzavřel smlouvu o uskladňování plynuplynu v zásobníku plynuzásobníku plynu přímo připojeném k přepravní soustavěpřepravní soustavě, povinen strpět navýšení těžby plynuplynu ve výši stanovené provozovatelem zásobníku plynuzásobníku plynu podle odstavce 5, c) je provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy povinen zajišťovat službu přepravy pro vytěžený plynplyn ze zásobníku plynuzásobníku plynu bez ohledu na sjednané rezervace přepravních kapacit a odchylkuodchylku účastníka trhu s plynemplynem, d) je vtláčení plynuplynu do zásobníku plynuzásobníku plynu přímo připojeného k přepravní soustavěpřepravní soustavě zakázáno, e) jsou výrobci plynuplynu povinni vyrábět plynplyn v nejvyšším možném množství, které výrobna plynuvýrobna plynu nebo těžební plynovodtěžební plynovod umožňuje dopravit do přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy. (5) Při těžbě plynuplynu podle odstavce 4 písm. a) provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu navýší údaj v oznámení o těžbě plynuplynu účastníků trhu s plynemplynem poměrně o množství plynuplynu stanovené jako součin minimálního procenta těžby plynuplynu a objemu plynuplynu uskladněného účastníkem trhu s plynemplynem, od kterého se odečte množství plynuplynu uvedené v oznámení o těžbě plynuplynu účastníka trhu s plynemplynem. Minimální procento těžby plynuplynu provozovatel zásobníku stanoví jako rozdíl mezi minimální výší těžby plynuplynu určené provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy a sumou oznámení o těžbě plynuplynu účastníků trhu s plynemplynem, vydělený rozdílem celkového objemu plynuplynu uskladněného v zásobníku plynuzásobníku plynu účastníky trhu s plynemplynem v rozhodný plynárenský denplynárenský den a sumou oznámení o těžbě plynuplynu účastníků trhu s plynemplynem v rozhodný plynárenský denplynárenský den. Pokud účastník trhu s plynemplynem nepodal v rozhodný plynárenský denplynárenský den oznámení o těžbě plynuplynu účastníka trhu s plynemplynem, má se za to, že oznámení o těžbě plynuplynu účastníka trhu s plynemplynem bylo podáno s nulovou hodnotou. Při těžbě plynuplynu podle odstavce 4 písm. a) se do skončení skladovacího rokuskladovacího roku, v jehož průběhu byl mimořádný stav nouze vyhlášen, ustanovení § 60c a § 60d odst. 3 nepoužijí. (6) Při vyhlášení mimořádného stavu nouze nebo v průběhu jeho trvání může ministerstvo vydat opatření, kterými v odůvodněných případech udělí výjimku z povinností či zákazů podle odstavce 4. Ministerstvo může dále v nezbytném rozsahu určit skupinu zákazníkůzákazníků, kterým je možné dodávat plynplyn, nebo stanovit povinnost omezení nebo přerušení spotřeby plynuplynu nebo změny dodávky plynuplynu, odlišně od vyhlášeného odběrového stupně podle právního předpisu upravujícího odběrové stupně v plynárenství, nebo omezit nebo zakázat přepravu plynuplynu do sousedních plynárenských soustavplynárenských soustav s výjimkou mezinárodní přepravy plynuplynu a přepravy plynuplynu v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství. Ministerstvo může současně stanovit dobu platnosti výjimky a podmínky odběru plynuplynu podle udělené výjimky podle věty první. (7) Ministerstvo mimořádný stav nouze zruší, pokud pominuly důvody, pro které jej vyhlásilo. Pro zrušení mimořádného stavu nouze se § 73d použije obdobně. § 73e Postup vydání, změny a zrušení opatření ministerstva ve stavu nouze a v mimořádném stavu nouze a pozbytí účinků opatření provozovatele přepravní soustavy (1) Opatření podle § 73 odst. 9 a 10 a § 73d odst. 6 ukládá ministerstvo opatřením obecné povahy, a to bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Je-li takovým opatřením ukládána povinnost nebo přiznáno právo konkrétní osobě nebo osobám, ministerstvo ukládá opatření rozhodnutím. V takovém případě může být rozhodnutí prvním úkonem v řízení a rozklad proti takovému rozhodnutí nemá odkladný účinek. Rozhodnutí podle věty druhé se doručuje vyvěšením na úřední desce ministerstva a považuje se za doručené následující den po vyvěšení na úřední desce ministerstva. (2) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 nabývá účinnosti následující den po vyvěšení na úřední desce ministerstva, nestanoví-li ministerstvo v opatření pozdější den nabytí účinnosti. Opatření se vyvěšuje po celou dobu jeho trvání. Pokud pominuly nebo se změnily důvody k uložení opatření, ministerstvo opatření změní nebo zruší postupem obdobným jako při ukládání opatření. (3) Pokud Komise postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu požádá ministerstvo o zrušení nebo změnu opatření uložených ve stavu nouze nebo v mimořádném stavu nouze, ministerstvo přezkoumá uložená opatření v přezkumném řízení a vydá rozhodnutí ve lhůtě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu. (4) V rozsahu, ve kterém jsou omezení nebo přerušení dodávek plynuplynu nebo změna dodávky plynuplynu vyhlášené provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy v rozporu s opatřením ministerstva vydaným ve stavu nouze nebo v mimořádném stavu nouze, pozbývají účinků. (5) Zrušením mimořádného stavu nouze pozbývají účinků opatření uložená za jeho trvání ministerstvem. § 73f Omezení nebo přerušení spotřeby, změna dodávky plynu a vyloučení práva na náhradu škody (1) Při stavu nouze, předcházení stavu nouze a při mimořádném stavu nouze jsou všichni účastníci trhu s plynemplynem povinni podřídit se ve stanoveném rozsahu omezení nebo přerušení spotřeby plynuplynu nebo změně dodávky plynuplynu. (2) Je-li účastník trhu s plynemplynem podle odstavce 1 povinen podřídit se přerušení spotřeby plynuplynu, zaniká po dobu takového přerušení spotřeby plynuplynu povinnost úhrady ceny související služby v plynárenstvíceny související služby v plynárenství. (3) Při stavu nouze, při předcházení stavu nouze a při mimořádném stavu nouze je právo na náhradu škody vyloučeno, s výjimkou vyhlášení stavu nouze z důvodu poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství. Právo na náhradu za omezení vlastnického práva podle § 73g tím není dotčeno. § 73g Náhrada za omezení vlastnického práva, náhrada při mimořádném stavu nouze a náhrada příjmů z poskytování související služby v plynárenství (1) Bylo-li oznámení o těžbě plynuplynu účastníka trhu s plynemplynem postupem podle § 73d odst. 4 písm. b) navýšeno na minimální výši těžby, má účastník trhu s plynemplynem, který je povinný takové navýšení těžby strpět, v rozsahu tohoto navýšení, nejvýše však v úrovni kladné odchylkyodchylky tohoto účastníka trhu s plynemplynem, právo na náhradu za omezení vlastnického práva ve výši odpovídající kladnému rozdílu mezi pořizovací cenou plynuplynu a cenou plynuplynu pro zúčtování kladné odchylkyodchylky. (2) Nárok na náhradu za omezení vlastnického práva podle odstavce 1 musí být uplatněn u ministerstva nejpozději do 6 měsíců od okamžiku, kdy bylo vlastnické právo omezeno, jinak nárok zaniká. Přizná-li ministerstvo nárok na náhradu podle věty první, je třeba ji uhradit do 30 dnů od uplatnění nároku. Náhrada se hradí ze státního rozpočtu. Uplatnění nároku na náhradu za omezení vlastnického práva podle věty první je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu u soudu. (3) Pokud stanovená cena plynuplynu pro zúčtování odchylkyodchylky v mimořádném stavu nouze nepokrývá náklady na pořízení vyrovnávacího plynuplynu provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy, má provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy právo na náhradu ve výši rozsahu nákladů vynaložených na pořízení vyrovnávacího plynuplynu a příjmů z plateb za zúčtování záporné odchylkyodchylky účastníků trhu s plynemplynem. Pro uplatňování nároku na náhradu a poskytování náhrady se odstavec 2 použije přiměřeně. (4) Pokud stanovená cena plynuplynu za zúčtování záporné odchylkyodchylky v mimořádném stavu nouze nepokrývá náklady dodavatele plynuplynu na pořízení plynuplynu pro zákazníkazákazníka, má dodavatel plynuplynu právo na náhradu ve výši rozdílu mezi pořizovací cenou plynuplynu a cenou plynuplynu za zúčtování záporné odchylkyodchylky. Pro uplatňování nároku na náhradu a poskytování náhrady se odstavec 2 použije přiměřeně. (5) Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu má právo na náhradu nákladů spojených s navýšením těžby podle § 73d, odst. 4 písm. a) nad rámec sjednaných těžebních výkonů s účastníky trhu s plynemplynem. Pro uplatňování nároku na náhradu a poskytování náhrady se odstavec 2 použije přiměřeně. (6) Je-li při stavu nouze nebo při mimořádném stavu nouze účastník trhu s plynemplynem povinen podřídit se přerušení spotřeby plynuplynu, má provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy a provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy právo na náhradu ve výši neuhrazených příjmů za kapacitní složku ceny za poskytování související služby v plynárenství. Náhrada se hradí ze státního rozpočtu. Náhradu ze státního rozpočtu poskytne na žádost provozovatele přepravní či distribuční soustavydistribuční soustavy ministerstvo. Ministerstvo vyplatí náhradu v oprávněné výši provozovateli přepravní či distribuční soustavydistribuční soustavy do 30 dnů od uplatnění nároku. Ministerstvo může po konzultaci s Energetickým regulačním úřadem rozhodnout o vrácení poskytnuté náhrady nebo její části provozovatelem přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy. Tuto skutečnost oznámí nejpozději do 6 měsíců po skončení stavu nouze Energetickému regulačnímu úřadu. Energetický regulační úřad rozhodne o způsobu a postupu zahrnutí vratné části náhrady do ceny za související službu v plynárenstvísouvisející službu v plynárenství v regulovaných letech následujících po roce skončení stavu nouze. Provozovatel přepravní či distribuční soustavydistribuční soustavy odvádí do státního rozpočtu příslušný měsíční podíl vratné části náhrady vždy do 30 dnů po skončení kalendářního měsíce regulovaného rokuregulovaného roku, ve kterém byla vratka náhrady zahrnuta do ceny za související službu v plynárenstvísouvisející službu v plynárenství. § 73h Cena dodávky plynu při stavu nouze, mimořádném stavu nouze a po jejich ukončení (1) Při stavu nouze vyhlášeném provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy pro celou plynárenskou soustavuplynárenskou soustavu je dodavatel plynuplynu oprávněn zvýšit, a to i opakovaně, na dobu trvání stavu nouze cenu za dodávku plynuplynu sjednanou se zákazníkemzákazníkem tak, aby zvýšení ceny dodávky plynuplynu zohledňovalo nejvýše změnu nákladů dodavatele plynuplynu na pořízení plynuplynu v době trvání stavu nouze. (2) Zvýšení ceny za dodávku plynuplynu je dodavatel plynuplynu povinen uveřejnit na svých internetových stránkách. Součástí uveřejnění zvýšení ceny za dodávku plynuplynu a jeho oznámení je poučení o právu zákazníkazákazníka vypovědět závazek podle odstavce 4. Zvýšení ceny za dodávku plynuplynu je účinné následující den po uveřejnění změny ceny dodávky plynuplynu podle věty první. Platí, že zveřejněním zvýšení ceny za dodávku plynuplynu podle věty první je zvýšení ceny za dodávku plynuplynu oznámeno zákazníkovizákazníkovi. (3) Dodavatel plynuplynu je povinen oznámit uveřejnění zvýšení ceny za dodávku plynuplynu podle odstavce 2 a doložit způsob zohlednění změny nákladů na koupi plynuplynu v době trvání stavu nouze ve zvýšených cenách za dodávku plynuplynu Energetickému regulačnímu úřadu, a to nejpozději do 3 dnů od uveřejnění zvýšení ceny za dodávku plynuplynu. (4) ZákazníkZákazník je oprávněn vypovědět závazek ze smlouvy do 10 pracovních dnů ode dne uveřejnění zvýšení ceny za dodávku plynuplynu podle odstavce 2 s výpovědní dobou v trvání dvou týdnů, která počíná běžet dnem následujícím po doručení výpovědi zákazníkazákazníka dodavateli plynuplynu. Lhůta pro výpověď je zachována, je-li v jejím průběhu odesláno oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy dodavateli plynuplynu. (5) Při mimořádném stavu nouze se po dobu jeho trvání ujednání o ceně dodávky plynuplynu ze smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynuplynu zákazníkůmzákazníkům, nepoužijí. ZákazníkZákazník je povinen za dodávku plynuplynu zaplatit cenu za zúčtování záporné odchylkyodchylky navýšenou o stálý měsíční plat a marži stanovené Energetickým regulačním úřadem. Dodavatel plynuplynu má právo na dobu trvání mimořádného stavu nouze stanovit nebo změnit sjednanou nebo jím stanovenou výši záloh na platby za dodávku plynuplynu v míře odpovídající ceně za dodávku plynuplynu při mimořádném stavu nouze; ustanovení § 11 odst. 6 se použije přiměřeně. ZákazníkZákazník je povinen po dobu trvání mimořádného stavu nouze hradit zálohy na platby za dodávku plynuplynu stanovené dodavatelem plynuplynu. Při mimořádném stavu nouze je zákazníkzákazník oprávněn vypovědět závazek ze smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynuplynu, s výpovědní dobou v trvání dvou týdnů, která počíná běžet dnem následujícím po doručení výpovědi zákazníkazákazníka dodavateli plynuplynu. (6) V případě, že po ukončení stavu nouze vyhlášeném provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy pro celou plynárenskou soustavuplynárenskou soustavu nebo po zrušení mimořádného stavu nouze, není-li současně vyhlášen stav nouze, dojde ke zvýšení nákladů dodavatele plynuplynu na pořízení plynuplynu ve srovnání se stavem před vyhlášením stavu nouze nebo mimořádného stavu nouze, je dodavatel plynuplynu povinen vyvinout maximální úsilí k zajištění plynuplynu a učinit i další kroky tak, aby mohl i nadále dodávat svým zákazníkůmzákazníkům plynplyn za ceny se zákazníkyzákazníky sjednané. Není-li takový postup objektivně možný, je dodavatel plynuplynu oprávněn do jednoho měsíce po ukončení stavu nouze vyhlášeném provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy pro celou plynárenskou soustavuplynárenskou soustavu nebo po zrušení mimořádného stavu nouze, není-li současně vyhlášen stav nouze, oznámit zvýšení ceny za dodávku plynuplynu sjednanou se zákazníkemzákazníkem tak, aby zvýšení ceny dodávky plynuplynu zohledňovalo nejvýše zvýšení nákladů dodavatele plynuplynu na pořízení plynuplynu. (7) Zvýšení ceny za dodávku plynuplynu podle odstavce 6 je dodavatel plynuplynu povinen prokazatelně a adresně oznámit zákazníkovizákazníkovi nejpozději třicátý den přede dnem její účinnosti. Součástí oznámení je poučení o právu druhé smluvní strany odmítnout změny a vypovědět závazek ze smlouvy bez postihu podle odstavce 9. Dodavatel plynuplynu je dále povinen doložit zvýšení nákladů dodavatele plynuplynu na pořízení plynuplynu a způsob zohlednění změny nákladů na koupi plynuplynu ve zvýšených cenách za dodávku plynuplynu Energetickému regulačnímu úřadu, a to nejpozději do 3 dnů od oznámení zvýšení ceny za dodávku plynuplynu prvnímu zákazníkovizákazníkovi. (8) Nebude-li zvýšení ceny plynuplynu oznámeno podle odstavce 7, nevyvolá právní účinky. (9) Nesouhlasí-li zákazníkzákazník se zvýšením ceny podle odstavce 6, je oprávněn bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy kdykoliv do desátého dne přede dnem účinnosti zvýšení ceny, přičemž taková výpověď je účinná ke dni bezprostředně předcházejícímu dni účinnosti zvýšení ceny. Lhůta je zachována, je-li v jejím průběhu odesláno oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence. § 74 Neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu (1) Neoprávněným odběrem plynuplynu je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynuplynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění, c) odběr bez měřicího zařízeníměřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízeníměřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřený plynplyn, e) odběr měřený měřicím zařízenímměřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynemplynem, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízeníměřicího zařízení nebo do jeho součásti nebo příslušenství nebo byly v měřicím zařízeníměřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno plynárenským podnikatelem nebo jehož připojení jím nebylo schváleno, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníkazákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízeníměřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém plynovodupřímém plynovodu nebo na zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy, zařízení přepravní soustavypřepravní soustavy, zařízení pro výrobu nebo těžbu plynuplynu nebo zařízení pro uskladňování plynuplynu, g) odběr plynuplynu bez smlouvy o zúčtování odchylekodchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylkuodchylku na subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. (2) V případě, že při změně dodavatele plynuplynu probíhá odběr plynuplynu v odběrném místěodběrném místě zákazníkazákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dnů bez smluvního subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování evidovaného pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr plynuplynu a odpovědnost za odchylkuodchylku nese budoucí subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování. (3) Neoprávněnou přepravou plynuplynu je a) využití služby přepravy plynuslužby přepravy plynu bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) využití služby přepravy plynuslužby přepravy plynu při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností, c) využití služby přepravy plynuslužby přepravy plynu uskutečněné v rozporu s podmínkami obsaženými v Řádu provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy. (4) Neoprávněnou distribucí plynuplynu je a) využití služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) využití služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností, c) využití služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy uskutečněné v rozporu s podmínkami obsaženými v Řádu provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, d) využití služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy bez umožnění přístupu k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného plynového zařízeníodběrného plynového zařízení za účelem provedení kontrolykontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízeníměřicího zařízení. (5) Neoprávněným uskladněním plynuplynu je a) uskladnění bez uzavřené smlouvy na uskladnění plynuplynu nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou na uskladnění plynuplynu, b) uskladnění při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností. (6) Neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynuplynu se zakazují. (7) Při neoprávněném odběru plynuplynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plynplyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynuplynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynuplynu. (8) Při neoprávněné přepravě plynuplynu, neoprávněné distribuci plynuplynu nebo uskladnění plynuplynu je osoba, která neoprávněně využívá službu přepravy plynuslužbu přepravy plynu, službu distribuční soustavyslužbu distribuční soustavy nebo uskladnění plynuplynu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Díl 3 Teplárenství § 76 Výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie (1) Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie je povinen, pokud mu odběratel tepelné energieodběratel tepelné energie poskytne nezbytné technické údaje, uzavřít smlouvu o dodávce tepelné energiedodávce tepelné energie, na základě které zajistí dodávku tepelné energiedodávku tepelné energie, každému, kdo a) o to požádá a dodávka tepelné energiedodávka tepelné energie je v souladu s územní energetickou koncepcí11), b) má rozvodné tepelné zařízenírozvodné tepelné zařízení nebo tepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízeníodběrné tepelné zařízení, které zajišťují hospodárnost, bezpečnost a spolehlivou dodávku nebo spotřebu v souladu s technickými a bezpečnostními předpisy, c) splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení stanovené držitelem licence. (2) Dodávat tepelnou energii jiné fyzické nebo právnické osobě lze pouze na základě smlouvy o dodávce tepelné energiedodávce tepelné energie nebo jako plnění poskytované v rámci smlouvy jiné. Dodavatel tepelné energieDodavatel tepelné energie, který není držitelem licence na výrobu tepelné energie nebo licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie, je povinen poskytovat vyúčtování dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie; pro stanovení délky zúčtovacího období a termín poskytnutí vyúčtování dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie se ustanovení § 11 odst. 11 použije obdobně. (3) Smlouva o dodávce tepelné energiedodávce tepelné energie musí obsahovat pro každé odběrné místoodběrné místo a) výkon, množství, časový průběh odběru tepelné energieodběru tepelné energie a místo předání, b) základní parametry dodávané a vracené teplonosné látky, kterými jsou teplota a tlak, c) místo a způsob měření a náhradní způsob vyhodnocení dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie, dojde-li k poruše měřicího zařízeníměřicího zařízení nebo při jeho pravidelném ověřování, a dohodu o přístupu k měřicím a ovládacím zařízením, d) cenu tepelné energie stanovenou v místě měření, termíny a způsob platby za odebranou tepelnou energii včetně záloh, e) při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu teplé vody pro více odběrných místodběrných míst způsob rozdělení nákladů za dodávku tepelné energiedodávku tepelné energie na jednotlivá odběrná místaodběrná místa včetně získávání a ověřování vstupních údajů pro toto rozdělování, f) v případě, že z odběrného místaodběrného místa jsou zásobovány tepelnou energií nebo teplou vodou objektyobjekty nebo části objektůobjektů různých vlastníků, kteří uzavírají smlouvu o dodávce tepelné energiedodávce tepelné energie, způsob rozdělení nákladů mezi ně. (4) Dodavatel tepelné energieDodavatel tepelné energie má právo přerušit nebo omezit dodávku tepelné energiedodávku tepelné energie v nezbytném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu v těchto případech: a) při bezprostředním ohrožení zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů, b) při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku, c) při provádění plánovaných stavebních úprav, oprav, údržbových a revizních prací a při připojování nového odběrného místaodběrného místa, pokud jsou oznámeny nejméně 15 dní předem, d) při provádění nezbytných provozních manipulací na dobu 4 hodin, e) při havarijním přerušení či omezení nezbytných provozních dodávek teplonosné látky nebo paliv a energií poskytovaných jinými dodavateli tepelné energiedodavateli tepelné energie, f) při nedodržení povinností odběratele podle § 77 odst. 4, g) při vzniku a odstraňování havárií a poruch na zařízeních pro rozvod a výrobu tepelné energie na dobu nezbytně nutnou, h) jestliže odběratel tepelné energieodběratel tepelné energie používá zařízení, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob nebo ovlivňují kvalitu dodávek v neprospěch dalších odběratelů tepelné energieodběratelů tepelné energie, i) při neoprávněném odběru. (5) Držitel licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie má právo a) v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostechnemovitostech rozvodná tepelná zařízenírozvodná tepelná zařízení, stavět podpěrné body a přetínat tyto nemovitostinemovitosti potrubními trasami, b) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozem rozvodných tepelných zařízenírozvodných tepelných zařízení, c) odstraňovat porosty ohrožující provoz rozvodných tepelných zařízenírozvodných tepelných zařízení, pokud tak neučinil po předchozím upozornění a stanovení rozsahu vlastník dotčené nemovitosti, d) vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat na nemovitosti, kde jsou umístěna zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti, e) vyžadovat zabezpečení ochrany rozvodných tepelných zařízenírozvodných tepelných zařízení při provádění prací ohrožujících jejich bezpečný provoz; v případě poškození žádat náhradu veškerých nákladů spojených s neprodleným provedením oprav a uvedení do provozu, f) na náhradu škody při nedodržení základních parametrů dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie podle odstavce 3 písm. b), g) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu tepelných sítítepelných sítí a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů. (6) V případech uvedených v odstavci 4 je právo na náhradu škody vyloučeno. Toto neplatí, nesplní-li dodavatel tepelné energiedodavatel tepelné energie oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 4 písm. c) nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil dodavatel tepelné energiedodavatel tepelné energie. (7) Držitel licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 5 písm. a), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu47), pokud se strany nedohodnou jinak; to neplatí, pokud držitel licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie není vlastníkem dotčeného rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení; v takovém případě plní tuto povinnost vlastník rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení. V případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil držitel licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie nebo vlastník rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení. (8) Držitel licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie je povinen při výkonu oprávnění podle odstavce 5 písm. a) až d) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup nebo vjezd na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do původního stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě. (9) Držitel licence na výrobu tepelné energietepelné energie a držitel licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie je povinen a) provádět činnosti spojené s udělenou licencí a vyžadující odbornou způsobilost podle zvláštních právních předpisů pouze kvalifikovanými pracovníky, b) zřizovat, provozovat a udržovat zařízení pro dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie tak, aby splňovala požadavky stanovené pro zajištění bezpečného, hospodárného a spolehlivého provozu, c) poskytovat na vyžádání pověřeným pracovníkům ministerstva, Energetického regulačního úřadu pravdivé informace nezbytné pro výkon jejich práv a povinností a umožnit jim přístup k zařízením, která k výkonu licencované činnosti slouží, d) bilancovat pro každou teplonosnou látku výrobu, náklady, ztráty, vlastní spotřebu a dodávky odděleně pro výrobu tepelné energietepelné energie a rozvod tepelné energierozvod tepelné energie a poskytovat údaje pro účely regulace podle tohoto zákona a statistiky, e) stanovit podmínky připojení k rozvodnému tepelnému zařízenírozvodnému tepelnému zařízení nebo zdroji tepelné energiezdroji tepelné energie, f) v případech podle odstavce 4 obnovit dodávku tepelné energiedodávku tepelné energie bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu přerušení či omezení, g) vypracovat havarijní plán pro předcházení a řešení stavů nouze s výjimkou soustav zásobování tepelnou energiísoustav zásobování tepelnou energií do výkonu 10 MW do 6 měsíců po obdržení licence, h) zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o podílu tepla z obnovitelných zdrojů energie v dodávce tepla za předchozí kalendářní rok, i) poskytnout provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy, na jehož vymezeném územívymezeném území vyrábí tepelnou energii, údaje vyžádané provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy nezbytné pro vyhodnocení potenciálu tepelných zařízení pro poskytování flexibility pro zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy. (10) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv držitele licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie podle odstavce 5 písm. a) nebo b) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u držitele licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká. (11) Rozvodné tepelné zařízeníRozvodné tepelné zařízení nebo jeho část může za předpokladu, že neohrozí jejich spolehlivost nebo bezpečnost provozu nebo že neohrozí život, zdraví či majetek osob, křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační vedení, veškeré potrubní systémy a ostatní zařízení nebo s nimi být v souběhusouběhu, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. SouběhemSouběhem je, když jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmemochranným pásmem do ochranného, případně bezpečnostního pásma druhého zařízení. Při opravách poruch a při stavebních úpravách zařízení je provozovatel rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení povinen respektovat vyjádření ostatních uživatelů trasy, zejména předepsaný technologický postup při zemních pracích tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. § 77 Odběratel tepelné energie (1) Odběratel tepelné energieOdběratel tepelné energie má právo na připojení ke zdroji tepelné energiezdroji tepelné energie nebo rozvodnému tepelnému zařízenírozvodnému tepelnému zařízení v případě, že a) se nachází v místě výkonu licencované činnosti, b) má zřízenou tepelnou přípojkutepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízeníodběrné tepelné zařízení v souladu s technickými předpisy, c) splňuje podmínky týkající se výkonu, místa, způsobu, základních parametrů teplonosné látky a termínu připojení stanovené dodavatelem, a d) dodávka tepelné energiedodávka tepelné energie je v souladu se schválenou územní energetickou koncepcí.11) (2) Odběratel tepelné energieOdběratel tepelné energie má právo na náhradu škody při nedodržení základních parametrů dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie. Právo na náhradu škody je vyloučeno v případech podle § 76 odst. 4. (3) Oznámí-li dodavatel tepelné energiedodavatel tepelné energie odběrateli tepelné energieodběrateli tepelné energie změnu teplonosné látky nebo jejích parametrů vyžadující úpravu odběrného tepelného zařízeníodběrného tepelného zařízení nebo rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení, má odběratel tepelné energieodběratel tepelné energie právo od smlouvy o dodávkách tepelné energiedodávkách tepelné energie odstoupit s účinky k oznámenému termínu změn. Změnu teplonosné látky nebo jejích parametrů vyžadující úpravu odběrného tepelného zařízeníodběrného tepelného zařízení nebo rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení je povinen dodavatel tepelné energiedodavatel tepelné energie oznámit písemně nejméně 12 měsíců předem. Neodstoupí-li odběratel tepelné energieodběratel tepelné energie od smlouvy o dodávce tepelné energiedodávce tepelné energie, je povinen upravit na svůj náklad odběrné tepelné zařízeníodběrné tepelné zařízení nebo rozvodné tepelné zařízenírozvodné tepelné zařízení tak, aby odpovídalo oznámeným změnám. Odběratel tepelné energieOdběratel tepelné energie je dále povinen na svůj náklad upravit odběrné tepelné zařízeníodběrné tepelné zařízení pro instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení v souladu s technickými podmínkami výrobce měřicího zařízeníměřicího zařízení po předchozím projednání s dodavatelem tepelné energiedodavatelem tepelné energie. (4) Odběratel tepelné energieOdběratel tepelné energie může zřídit a provozovat náhradní nebo jiný zdroj tepelné energiezdroj tepelné energie, který je propojen s rozvodným tepelným zařízenímrozvodným tepelným zařízením nebo může ovlivnit jeho provoz, teplonosnou látku v rozvodném tepelném zařízenírozvodném tepelném zařízení nebo její parametry, pouze po písemné dohodě s držitelem licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie. (5) Veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení změny způsobu dodávky nebo změny způsobu vytápění a rovněž náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení včetně odstranění tepelné přípojkytepelné přípojky nebo předávací stanicepředávací stanice uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení požaduje. Náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení zahrnují rovněž zůstatkovou cenu tepelné přípojkytepelné přípojky a předávací stanicepředávací stanice evidovanou v účetnictví dodavatele tepelné energiedodavatele tepelné energie ke dni odpojení od rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení, pokud slouží k dodávce tepelné energiedodávce tepelné energie výhradně tomu, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení požaduje. (6) Vlastníci nemovitostínemovitostí, v nichž je umístěno rozvodné tepelné zařízenírozvodné tepelné zařízení nebo jeho část nezbytná pro dodávku třetím osobám, jsou povinni umístění a provozování tohoto zařízení nadále strpět. (7) Na odběrném tepelném zařízeníodběrném tepelném zařízení nebo jeho částech, kterými prochází neměřená tepelná energie, je zakázáno provádět jakékoliv úpravy bez souhlasu držitele licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie. Odběratel tepelné energieOdběratel tepelné energie je na žádost dodavatele tepelné energiedodavatele tepelné energie povinen umožnit přístup k částem odběrného tepelného zařízeníodběrného tepelného zařízení, kterými prochází neměřená tepelná energie. (8) ZákazníkZákazník má právo poskytovat jiné osobě odebranou tepelnou energii, a to prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného tepelného zařízeníodběrného tepelného zařízení; náklady na nákup tepelné energie na tyto osoby pouze rozúčtuje dohodnutým způsobem. (9) ZákazníkZákazník má právo na bezplatné vyúčtování dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie. § 78 Měření (1) Povinností dodavatele tepelné energiedodavatele tepelné energie je dodávku tepelné energiedodávku tepelné energie měřit, vyhodnocovat a vyúčtovat odběrateli tepelné energieodběrateli tepelné energie podle skutečných parametrů teplonosné látky a údajů měřicího zařízeníměřicího zařízení, které na svůj náklad osadí, zapojí, udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření v souladu se zvláštním právním předpisem12). Odběratel tepelné energieOdběratel tepelné energie má právo na ověření správnosti odečtu naměřených hodnot. V případě, že předávací stanicepředávací stanice slouží pro dodávku tepelné energiedodávku tepelné energie pouze pro jeden objektobjekt, lze instalovat měření12) tepelné energie na vstupu nebo na výstupu z této předávací stanicepředávací stanice. (2) Vznikla-li pochybnost o správnosti údajů měření nebo byla-li zjištěna závada na měřicím zařízeníměřicím zařízení, je dodavatel tepelné energiedodavatel tepelné energie povinen na základě písemné žádosti zákazníkazákazníka do 30 dnů ověřit správnost měření a v případě zjištěné závady měřicí zařízeníměřicí zařízení vyměnit. ZákazníkZákazník je povinen poskytnout k výměně měřicího zařízeníměřicího zařízení nezbytnou součinnost. Je-li zjištěna závada měřicího zařízeníměřicího zařízení, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a výměnou dodavatel tepelné energiedodavatel tepelné energie. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady zákazníkzákazník. Toto ustanovení se použije obdobně též na dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie distributorům tepelné energiedistributorům tepelné energie, pokud smlouva o dodávce tepelné energiedodávce tepelné energie nestanoví jinak. (3) Jakýkoli zásah do měřicího zařízeníměřicího zařízení bez souhlasu dodavatele tepelné energiedodavatele tepelné energie se zakazuje. (4) Dodavatel tepelné energieDodavatel tepelné energie má právo měřicí zařízeníměřicí zařízení osadit a zajistit proti neoprávněné manipulaci a provádět pravidelné odečty naměřených hodnot, odběratel tepelné energieodběratel tepelné energie je povinen to umožnit. Zjistí-li odběratel tepelné energieodběratel tepelné energie porušení měřicího zařízeníměřicího zařízení nebo jeho zajištění, je povinen to neprodleně oznámit dodavateli tepelné energiedodavateli tepelné energie. (5) Odběratel tepelné energieOdběratel tepelné energie je v případech společné dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie do více odběrných místodběrných míst povinen poskytnout dodavateli tepelné energiedodavateli tepelné energie údaje ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo údaje ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a další údaje potřebné pro rozdělování nákladů na vytápění a dodávku teplé vody. (6) Instalované měřicí zařízeníměřicí zařízení musí umožňovat provedení odečtu naměřených hodnot bez nutnosti přístupu k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení (dále jen „měřicí zařízeníměřicí zařízení s dálkovým přenosem údajů“). § 79 Tepelná přípojka a předávací stanice (1) Předávací staniciPředávací stanici určenou pro odběr tepelné energieodběr tepelné energie pouze pro jeden objektobjekt nebo tepelnou přípojkutepelnou přípojku zřizuje na vlastní náklady odběratel tepelné energieodběratel tepelné energie, není-li dohodnuto jinak. (2) Vlastníkem tepelné přípojkytepelné přípojky nebo předávací stanicepředávací stanice je ten, kdo ji zřídil, není-li dohodnuto jinak. (3) Opravy a údržbu tepelné přípojkytepelné přípojky nebo předávací stanicepředávací stanice zajišťuje na své náklady její vlastník. (4) Dodavatel tepelné energieDodavatel tepelné energie je povinen za úhradu předávací stanicipředávací stanici určenou pouze pro jeden objektobjekt nebo tepelnou přípojkutepelnou přípojku udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník písemně požádá. § 86 Přeložky rozvodných tepelných zařízení (1) Přeložkou rozvodného tepelného zařízeníPřeložkou rozvodného tepelného zařízení se rozumí dílčí změna trasy vedení či přemístění některého souboru nebo prvku tohoto zařízení. (2) Přeložky rozvodných tepelných zařízeníPřeložky rozvodných tepelných zařízení zajišťuje jejich vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, pokud nedojde k jiné dohodě. Vlastník rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení je povinen seznámit toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem provedení přeložky a náklady na její provedení. Náklady na provedení přeložky mohou zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady. (3) Vlastnictví rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení se po provedení přeložky nemění. § 87 Ochranná pásma (1) Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energierozvod tepelné energie, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona, a pokud není takové povolení vyžadováno, potom dnem uvedení zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energierozvod tepelné energie do provozu. (2) Ochranné pásmoOchranné pásmo je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energierozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení a vodorovnou rovinou, vedenou pod zařízením pro výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie ve svislé vzdálenosti, měřené kolmo k tomuto zařízení a činí 2,5 m. (3) U předávacích stanicpředávacích stanic, které jsou umístěny v samostatných budovách, je ochranné pásmoochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys těchto stanic a vodorovnou rovinou, vedenou pod těmito stanicemi ve svislé vzdálenosti 2,5 m. (4) V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie nebo omezit nebo ohrozit jeho bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie. Pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud se prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu, stanoví provozovatel tohoto zařízení podmínky. Ostatní stavební činnosti, umisťování staveb, zemní práce, uskladňování materiálu, zřizování skládek a vysazování trvalých porostů v ochranných pásmech je možno provádět pouze po předchozím písemném souhlasu provozovatele tohoto zařízení. Podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby nebo souhlas, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen, se připojují k žádosti na vydání rozhodnutí o povolení záměru; orgán, který je příslušný k vydání rozhodnutí o povolení záměru, podmínky nepřezkoumává. (5) Prochází-li zařízení pro rozvod tepelné energierozvod tepelné energie budovami, ochranné pásmoochranné pásmo se nevymezuje. Při provádění stavebních činností musí vlastník dotčené stavby dbát na zajištění bezpečnosti tohoto zařízení. (6) Vlastníci nemovitostínemovitostí jsou povinni umožnit provozovateli zařízení přístup k pravidelné kontrole a provádění nezbytných prací na zařízení pro rozvod tepelné energierozvod tepelné energie umístěném v jejich nemovitostechnemovitostech. Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, je provozovatel zařízení před zahájením prací povinen vlastníka nebo správce nemovitostinemovitosti o rozsahu a době trvání prací informovat a po ukončení prací uvést dotčené prostory do původního stavu, a není-li to s ohledem na povahu provedených prací možné, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání nemovitostinemovitosti. (7) Ochranné pásmo zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie zaniká trvalým odstraněním stavby. § 88 Stav nouze (1) Stavem nouze je stav, který vznikl v soustavě zásobování tepelnou energiísoustavě zásobování tepelnou energií v důsledku a) živelní události, b) opatření státního orgánu za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu10), c) havárie na zařízení soustavy zásobování tepelnou energiísoustavy zásobování tepelnou energií, d) smogové situace podle zvláštních předpisů10a), e) teroristického činu, f) nevyrovnané bilance v soustavě zásobování tepelnou energiísoustavě zásobování tepelnou energií, nebo g) ohrožení fyzické bezpečnosti nebo ochrany osob, h) a způsobuje významný a náhlý nedostatek tepelné energie nebo ohrožení celistvosti soustavy zásobování tepelnou energiísoustavy zásobování tepelnou energií, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu. (2) Předcházení stavu nouze je soubor činností prováděných v situaci, kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze. (3) Při předcházení stavu nouze a při stavu nouze jsou držitelé licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie a odběratelé tepelné energieodběratelé tepelné energie povinni se podřídit omezení spotřeby tepelné energie bez ohledu na uzavřené smlouvy. Držitelé licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie mohou v nezbytném rozsahu využívat zařízení odběratelů tepelné energieodběratelů tepelné energie. (4) Stav nouze a jeho ukončení pro celé území státu vyhlašuje ministerstvo, pro jeho část krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy prostřednictvím sdělovacích prostředků nebo jiným vhodným způsobem. Orgán, který stav nouze vyhlásil, je povinen neprodleně informovat Ministerstvo vnitra a příslušné hasičské záchranné sbory krajů o předpokládaném trvání omezení dodávek tepelné energiedodávek tepelné energie. Ministerstvo může pro celé území státu vyhlásit předcházení stavu nouze na období nejvýše 12 kalendářních měsíců. Předcházení stavu nouze může ministerstvo prodloužit o nejvýše 12 kalendářních měsíců, pokud trvají důvody pro jeho vyhlášení, a to i opakovaně. (5) U tepelných sítí zásobovaných z více než 50 % z jednoho zdroje je držitel licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie povinen přezkoumat účinky výpadku tohoto zdroje a podle výsledku zřídit vstupy do tepelné sítě pro připojení náhradních zdrojů. (6) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze je právo na náhradu škody vyloučeno. (7) Při předcházení stavu nouze nebo stavu nouze, který ministerstvo vyhlásilo, může přijímat opatření a ukládat povinnosti držitelům licence na výrobu tepelné energie nebo licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie pro snížení rizika vzniku stavu nouze, řešení vzniklého stavu v soustavách zásobování tepelnou energiísoustavách zásobování tepelnou energií podle odstavce 1, omezení jeho následků nebo obnovení dodávek tepelné energiedodávek tepelné energie. (8) Držitelé licence na výrobu tepelné energie nebo na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie jsou povinni plnit povinnosti uložené ministerstvem podle odstavce 7 a případné omezení dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie nebo využívání zařízení odběratelů tepelné energieodběratelů tepelné energie provádět pouze na základě povinnosti uložené ministerstvem. To neplatí, pokud je předcházení stavu nouze v dané soustavě zásobování tepelnou energiísoustavě zásobování tepelnou energií nezbytné z jiných důvodů, než pro které bylo vyhlášeno ministerstvem nebo pokud byl pro soustavu zásobování tepelnou energiísoustavu zásobování tepelnou energií vyhlášen stav nouze krajským úřadem nebo Magistrátem hlavního města Prahy. § 89 Neoprávněný odběr tepelné energie a neoprávněná dodávka tepelné energie (1) Neoprávněným odběrem tepelné energieodběrem tepelné energie je a) odběr tepelné energieodběr tepelné energie bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr tepelné energieodběr tepelné energie při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem tepelné energieodběrem tepelné energie, které nejsou splněny ani po upozornění, c) připojení nebo odběr tepelné energieodběr tepelné energie z té části odběrného tepelného zařízeníodběrného tepelného zařízení nebo rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení, kterou prochází neměřená tepelná energie, d) odběr tepelné energieodběr tepelné energie měřený měřicím zařízenímměřicím zařízením, které 1. nezaznamenalo odběr tepelné energieodběr tepelné energie nebo zaznamenalo odběr tepelné energieodběr tepelné energie nesprávně ke škodě dodavatele tepelné energiedodavatele tepelné energie v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízeníměřicího zařízení nebo jeho součástí či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízeníměřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě tepelné energie změnily, 2. nebylo osazeno dodavatelem tepelné energiedodavatelem tepelné energie, nebo jehož osazení jím nebylo schváleno, 3. vykazuje chyby měření ve prospěch odběratele tepelné energieodběratele tepelné energie a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci, nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízeníměřicího zařízení, e) odběr tepelné energieodběr tepelné energie v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na rozvodném tepelném zařízenírozvodném tepelném zařízení, f) odběr tepelné energieodběr tepelné energie bez umožnění přístupu k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného tepelného zařízeníodběrného tepelného zařízení za účelem provedení kontrolykontroly, odečtu, údržby, výměny či odpojení měřicího zařízeníměřicího zařízení, přestože byl odběratel tepelné energieodběratel tepelné energie k umožnění přístupu alespoň 15 dnů předem písemně vyzván. (2) Neoprávněnou dodávkou tepelné energiedodávkou tepelné energie je dodávka tepelné energiedodávka tepelné energie do rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení provozovaného držitelem licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie bez smlouvy o dodávce tepelné energiedodávce tepelné energie nebo v rozporu s ní nebo bez písemného souhlasu tohoto držitele licence. (3) Neoprávněný odběr a neoprávněná dodávka tepelné energiedodávka tepelné energie se zakazuje. (4) Při neoprávněném odběru tepelné energieodběru tepelné energie je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá tepelnou energii, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonu spotřebičů tepla a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelně nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru tepelné energieodběru tepelné energie. HLAVA TŘETÍ PŘESTUPKY § 90 Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) podniká v energetických odvětvích bez licence nebo bez oprávnění k podnikání uznaného Energetickým regulačním úřadem podle § 7a, b) poskytuje odebranou elektřinu, plynplyn nebo tepelnou energii jiné fyzické či právnické osobě v rozporu s § 3 odst. 3 nebo poruší zákaz stanovený v § 3 odst. 5, c) jako vlastník energetického zařízení neumožní určenému držiteli licence výkon licencované činnosti podle § 12 odst. 1, d) nepředá nezbytné údaje potřebné k dispečerskému řízení podle § 26 odst. 6, e) poruší některou z povinností stanovených v § 22 odst. 3, § 28 odst. 2 písm. a) až f), h), j) nebo k) nebo některou z povinností stanovených v § 62 odst. 2 písm. b) až i) nebo v § 62 odst. 4, f) provede zásah na odběrném elektrickém zařízení, kterým prochází neměřená elektřina, bez souhlasu provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy v rozporu s § 28 odst. 3 nebo provede zásah na odběrném plynovém zařízeníodběrném plynovém zařízení před měřicím zařízenímměřicím zařízením bez předchozího písemného souhlasu provozovatele přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy v rozporu s § 71 odst. 11, g) provozuje vlastní náhradní zdroj bez dohody s provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy v rozporu s § 28 odst. 4 nebo provozuje výrobnu elektřinyvýrobnu elektřiny, která je propojena s přenosovou soustavoupřenosovou soustavou nebo s distribuční soustavoudistribuční soustavou v rozporu s § 28 odst. 5 nebo 6, h) jako provozovatel přímého vedenípřímého vedení nebo přímého plynovodupřímého plynovodu poruší některou z povinností stanovených v § 43 nebo § 65 odst. 3, i) nezajistí provoz, údržbu nebo opravy elektrické nebo plynovodní přípojkyplynovodní přípojky podle § 45 odst. 5 nebo § 66 odst. 3 nebo nezajistí jako vlastník opravy nebo údržbu tepelné přípojkytepelné přípojky nebo předávací stanicepředávací stanice podle § 79 odst. 3, j) jako vlastník či uživatel nemovitostinemovitosti neumožní provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy, provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy výkon činností v ochranném pásmuochranném pásmu podle § 46 odst. 4 nebo § 68 odst. 5 nebo jako vlastník nemovitostinemovitosti neumožní provozovateli zařízení přístup k zařízení pro rozvod tepelné energierozvod tepelné energie podle § 87 odst. 6, k) poruší některý ze zákazů stanovených v § 46 odst. 8, 9, 10 nebo v § 68 odst. 3 nebo 5, l) nesplní některou z povinností stanovených v § 46 odst. 12 nebo 13 nebo § 68 odst. 5 nebo umístí stavbu v ochranném pásmuochranném pásmu v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 4 nebo provede jinou činnost v ochranném pásmuochranném pásmu v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 4 nebo vysadí trvalé porosty v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 6 nebo umístí stavbu v bezpečnostním pásmubezpečnostním pásmu v rozporu s ustanoveními § 69 odst. 3, m) poruší zákaz neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny uvedený v § 53 odst. 3 nebo zákaz neoprávněné přepravy plynuplynu nebo neoprávněné distribuce plynuplynu uvedený v § 74 odst. 6, n) nezajistí technické podmínky pro instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení podle § 49 odst. 2 nebo neupraví odběrné místoodběrné místo pro instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení podle § 71 odst. 4, o) neoznámí provozovateli přenosové, přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy zjištěné závady na měřicím zařízeníměřicím zařízení nebo zajištění proti neoprávněné manipulaci neprodleně po jejich zjištění podle § 49 odst. 4 nebo podle § 71 odst. 7 nebo neoznámí zjištěné porušení měřicího zařízeníměřicího zařízení nebo jeho zajištění podle § 78 odst. 4, p) zasáhne do měřicího zařízeníměřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové, přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy v rozporu s § 49 odst. 4, § 71 odst. 5 nebo zasáhne do měřicího zařízeníměřicího zařízení bez souhlasu dodavatele tepelné energiedodavatele tepelné energie v rozporu s § 78 odst. 3, q) neumožní provozovateli přenosové nebo distribuční soustavydistribuční soustavy přístup k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného elektrického zařízení podle § 49 odst. 6 nebo provozovateli přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy přístup k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení podle § 71 odst. 6 nebo neumožní dodavateli tepelné energiedodavateli tepelné energie osazení měřicího zařízeníměřicího zařízení nebo přístup k němu podle § 78 odst. 4 nebo neumožní dodavateli tepelné energiedodavateli tepelné energie přístup k částem odběrného tepelného zařízeníodběrného tepelného zařízení, kterými prochází neměřená tepelná energie, podle § 77 odst. 7, r) nepodřídí se omezení spotřeby elektřiny, plynuplynu nebo změně dodávek elektřiny nebo plynuplynu podle § 54 odst. 5 nebo § 73f odst. 1 nebo uloženým opatřením obecné povahy podle § 73 odst. 9 písm. a) nebo se nepodřídí omezení spotřeby tepelné energie podle § 88 odst. 3, s) vysadí trvalé porosty bez souhlasu provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nebo provozovatele přípojky v rozporu s § 68 odst. 6, t) neupraví odběrné tepelné zařízeníodběrné tepelné zařízení nebo rozvodné tepelné zařízenírozvodné tepelné zařízení při změně teplonosné látky nebo jejích parametrů nebo neupraví odběrné tepelné zařízeníodběrné tepelné zařízení pro instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení po předchozím projednání s dodavatelem tepelné energiedodavatelem tepelné energie podle § 77 odst. 3, u) zřídí a provozuje náhradní či jiný zdroj tepelné energiezdroj tepelné energie, který je propojen s rozvodným tepelným zařízenímrozvodným tepelným zařízením, nebo může ovlivnit provoz tohoto zařízení, teplonosnou látku v rozvodném tepelném zařízenírozvodném tepelném zařízení nebo její parametry bez písemné dohody s držitelem licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie v rozporu s § 77 odst. 4, v) jako vlastník nemovitosti poruší povinnost podle § 28 odst. 10 nebo nestrpí umístění nebo provozování rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení nebo jeho části podle § 77 odst. 6, w) provede úpravy na odběrném tepelném zařízeníodběrném tepelném zařízení nebo jeho částech, kterými prochází neměřená dodávka tepelné energiedodávka tepelné energie, bez souhlasu držitele licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie v rozporu s § 77 odst. 7, x) poruší zákaz stanovený v § 87 odst. 4 nebo provádí v ochranných pásmechochranných pásmech činnosti bez předchozího písemného souhlasu provozovatele zařízení, které slouží pro výrobu či rozvod tepelné energierozvod tepelné energie v rozporu s § 87 odst. 4, y) jako vlastník dotčené stavby při provádění stavebních činností nezajistí bezpečnost zařízení pro rozvod tepelné energierozvod tepelné energie podle § 87 odst. 5, z) jako člen statutárního orgánu, člen dozorčí rady nebo správní rady nebo zaměstnanec přímo podřízený vedoucímu zaměstnanci v záležitostech týkajících se provozu, údržby nebo rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy se účastní na podnikání jiné osoby, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, nebo nabude vůči takové osobě právo na podíl na zisku nebo jiné obdobné plnění v rozporu s § 58d odst. 4 nebo poruší povinnost uvedenou v § 58d odst. 5, aa) jako auditor programu poruší některou z povinností auditora programu stanovených v § 25a odst. 5, § 58d odst. 4 nebo 5, § 58i odst. 4, § 58j odst. 6 až 8, § 59a odst. 5 nebo § 60a odst. 5, ab) jako účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem, který odebíral elektřinu nebo plynplyn za stanovenou cenu v určeném období, nezpracoval zprávu podle § 96e odst. 3 nebo ji nepodal ministerstvu podle § 96e odst. 3, nebo ac) v rozporu s § 27f odst. 2 neukončí přiřazení předávacího místapředávacího místa do skupiny sdílení. (2) Fyzická osoba se dále dopustí přestupkupřestupku tím, že a) neposkytne v případech společné dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie do více odběrných místodběrných míst dodavateli tepelné energiedodavateli tepelné energie údaje ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nebo další údaje potřebné pro rozdělování nákladů na vytápění a dodávku teplé vody v rozporu s § 78 odst. 5, b) poruší některou z povinností uvedenou v § 66 odst. 3, c) jako člen statutárního orgánu nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy poruší zákaz v § 25a odst. 6 nebo v § 59a odst. 7, d) neposkytne ministerstvu nebo Energetickému regulačnímu úřadu ve stanovené přiměřené lhůtě požadované podklady nebo informace podle § 15a odst. 2, e) manipuluje nebo se pokusí o manipulaci s trhem v rozporu s čl. 5 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií, f) použije důvěrné informacedůvěrné informace v rozporu se zákazem podle čl. 3 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií, g) nezajistí zveřejnění důvěrné informacedůvěrné informace podle čl. 4 bodu 3 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií, h) neoznámí podezření podle čl. 15 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií, i) znemožní nebo závažně ztíží výkon dozoru podle § 18 odst. 1 tím, že neumožní Energetickému regulačnímu úřadu výkon jeho oprávnění podle § 18 odst. 5 nebo nesplní některou z povinností podle kontrolního řádu, j) neumožní Energetickému regulačnímu úřadu výkon jeho oprávnění podle § 18b nebo neposkytne Energetickému regulačnímu úřadu součinnost, ač je k tomu podle tohoto zákona povinen, nebo k) vykoná zprostředkovatelskou činnost v energetických odvětvíchzprostředkovatelskou činnost v energetických odvětvích v rozporu s § 3 odst. 6, l) jako zákazník v domě s bytyzákazník v domě s byty nepředá pravdivé údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku podle § 11u odst. 1 nebo § 11w odst. 1 nebo poruší některou z povinností uvedenou v § 11u odst. 2 nebo 3 nebo v § 11x odst. 6, m) jako zákazníkzákazník poruší povinnost uvedenou v § 11w odst. 1. (3) Fyzická osoba se jako zaměstnanec Energetického regulačního úřadu nebo po skončení pracovněprávního nebo jiného vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu dopustí přestupkupřestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 17 odst. 13. (4) Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a) až y), ab) nebo ac) nebo odstavci 2 písm. c) nebo k) nebo odstavci 3 lze uložit pokutu až do výše 100 000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. z) nebo aa) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 2 písm. a), b) a d) lze uložit pokutu až do výše 50 000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 2 písm. e) až j), l) nebo m) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč. § 91 Přestupky držitele licence (1) Držitel licence se dopustí přestupku tím, že a) nenavrhne nového odpovědného zástupce ve stanovené lhůtě podle § 6 odst. 6, b) neoznámí neprodleně změny podmínek pro udělení licence nebo změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o udělení licence, nepředloží o nich doklady nebo neoznámí nejpozději do 30. dubna Energetickému regulačnímu úřadu souhrnné změny svých energetických zařízení za uplynulý kalendářní rok u nově vybudovaných nebo získaných energetických zařízení na svých vymezených územíchvymezených územích nebo nepožádá o změnu rozhodnutí o udělení licence podle § 9 odst. 1, c) nesplní některou z povinností podle § 11 odst. 1 až 4 nebo 9, d) neuveřejní stanoveným způsobem uplatňované podmínky dodávek plynuplynu nebo elektřiny nebo ceny za dodávku plynuplynu nebo elektřiny podle § 11a odst. 1 nebo neumožní zákazníkovizákazníkovi platit za dodávku elektřiny nebo plynuplynu způsobem uvedeným v § 11 odst. 5, e) neposkytne ministerstvu nebo Energetickému regulačnímu úřadu ve stanovené lhůtě požadované podklady nebo informace podle § 15a odst. 1 nebo neposkytne Komisi ve stanovené lhůtě požadované podklady nebo informace podle § 15a odst. 3, f) poruší některou z povinností podle § 20 odst. 1 až 3 nebo podle § 20 odst. 6 nebo 7, g) poruší některý ze zákazů uvedených v § 53 odst. 3 nebo v § 74 odst. 6, h) zahájí výkon licencované činnosti v rozporu s § 9 odst. 5, i) nevede samostatné účty vztahující se k povinnosti nad rámec licence podle § 12 odst. 6, j) nepředloží regulační výkazy podle § 20 odst. 6 ve struktuře, obsahu a termínech stanovených prováděcím právním předpisem, k) nesplní povinnost podle § 22 odst. 3, l) při uplatňování záloh za dodávky elektřiny, plynuplynu nebo tepelné energie nestanovil jejich výši nejvýše v rozsahu důvodně předpokládané spotřeby elektřiny, plynuplynu nebo tepelné energie v následujícím zúčtovacím období podle § 11 odst. 6, m) poruší některou z povinností, omezení nebo zákazů stanovených vládou při mimořádné tržní situaci podle § 19d odst. 2, n) nevypořádá rozdíl nebo nevrátí ve stanoveném termínu poskytnuté zálohové platby podle § 19f odst. 3, o) neuvede v žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo podkladech poskytnutých operátorovi trhu úplné, správné nebo pravdivé údaje podle § 19f odst. 4, p) neposkytne vyúčtování dodávky elektřiny nebo plynuplynu nebo související služby v elektroenergeticesouvisející služby v elektroenergetice nebo plynárenství v termínu podle § 11 odst. 10, neposkytne vyúčtování dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie v termínu podle § 11 odst. 11 nebo nenabízí zákazníkůmzákazníkům možnost bezplatného poskytování vyúčtování dodávek energie a souvisejících služeb v elektronické podobě podle § 11 odst. 12, q) neposkytne spotřebitelispotřebiteli informace o způsobu dynamického určení ceny elektřiny nebo plynuplynu nebo jej nepoučí podle § 11ca odst. 1, nebo r) dodává elektřinu nebo plynplyn před nabytím účinnosti smlouvy v rozporu s § 11ca odst. 3. (2) Držitel licence na výrobu elektřiny se dopustí přestupku tím, že a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3, b) omezí, přeruší nebo ukončí dodávku elektřiny v rozporu s § 23 odst. 1 písm. e), c) poruší některou z povinností uvedených v § 23 odst. 3 písm. a) až i) nebo písm. k) až s), d) poruší některý ze zákazů uvedených v § 24a odst. 5 nebo v § 58n odst. 5, e) nepředá nezbytné údaje potřebné k dispečerskému řízení podle § 26 odst. 6, f) neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace podle § 30c odst. 2, g) nezajistí technické podmínky pro instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení podle § 49 odst. 2, h) neoznámí provozovateli přenosové nebo distribuční soustavydistribuční soustavy zjištěné závady na měřicím zařízeníměřicím zařízení nebo zajištění proti neoprávněné manipulaci neprodleně po jejich zjištění podle § 49 odst. 4 nebo zasáhne do měřicího zařízeníměřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové nebo distribuční soustavydistribuční soustavy v rozporu s § 49 odst. 4, i) neumožní provozovateli přenosové nebo distribuční soustavydistribuční soustavy přístup k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení podle § 49 odst. 6, j) nepodřídí se omezení spotřeby elektřiny nebo změně dodávky elektřiny podle § 54 odst. 5, k) nehradí cenu za činnost nesíťové infrastruktury podle § 23 odst. 3 písm. t), l) v rozporu s § 27f odst. 2 neukončí přiřazení předávacího místapředávacího místa do skupiny sdílení, m) nesplní povinnost podle § 29a odst. 2 písm. a), n) neučiní podnět podle § 29a odst. 2 písm. b) nebo c), nebo o) nezdrží se ukončení smlouvy podle § 29a odst. 2 písm. d). (3) Držitel licence na přenos elektřiny se dopustí přestupku tím, že a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3, b) provozuje přenosovou soustavupřenosovou soustavu, aniž by byl držitelem certifikátu nezávislosti, podle § 10a nebo nesplní oznamovací povinnost podle § 10a odst. 2 nebo 3, c) neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny podle § 24 odst. 5 nebo neobnoví dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení, podle § 24 odst. 6, d) poruší některou z povinností uvedených v § 24 odst. 1 písm. a), c), d), e) nebo f) nebo odst. 10 písm. a) až d), f) až l), o), s), t) nebo w) až z) nebo v § 24 odst. 11 písm. a) nebo b), e) poruší některou z povinností uvedených v § 24 odst. 10 písm. e), m), n), p), r), u) nebo v), f) poruší některou z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2, g) při výkonu činností technického dispečinku provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy poruší některou z povinností technického dispečinku provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy uvedených v § 26 odst. 1, 3 nebo 5, h) neseznámí toho, kdo nese náklady na provedení přeložky, se způsobem jejího provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 47 odst. 3, i) nezajistí na svůj náklad instalaci vlastního měřicího zařízeníměřicího zařízení, jeho udržování nebo pravidelné ověřování správnosti měření podle § 49 odst. 7, j) nevymění měřicí zařízeníměřicí zařízení nebo nezajistí ověření správnosti měření podle § 49 odst. 9, k) poruší některou z povinností při stavu nouze uvedených v § 54 odst. 3, l) překročí některé z oprávnění uvedených v § 24 odst. 3 písm. c) nebo d), m) nesplní některou z povinností provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy podle Nařízení o podmínkách pro přístup k sítím pro přeshraniční obchod s elektřinou nebo podle přímo použitelného předpisu vydaného na jeho základě nebo k jeho provedení, nebo n) nehradí cenu za činnost datového centra podle § 24 odst. 11 písm. d). (4) Držitel licence na distribuci elektřiny se dopustí přestupku tím, že a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3, b) neinformuje operátora trhu podle § 12c odst. 3, nepředá operátorovi trhu nezbytné údaje podle § 11s odst. 1, neuchovává údaje podle § 11s odst. 1 nebo nepředá dodavateli poslední instance některý z údajů podle § 12c odst. 3, c) neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny podle § 25 odst. 5 nebo neobnoví dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení, podle § 25 odst. 6, d) poruší některou z povinností uvedených v § 25 odst. 1 písm. a) nebo c), 10 nebo 11, e) poruší některé z kritérií nebo poruší některou z povinností uvedených v § 25a odst. 2, f) poruší některou z povinností uvedených v § 25a odst. 3 nebo 4, nebo neposkytne auditorovi programu informace nebo podklady nebo jinou nezbytnou součinnost nebo neseznámí s programem rovného zacházení členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady nebo správní rady nebo zaměstnance podle § 25a odst. 5, g) jako nájemce nepřevezme propachtovaný obchodní závodobchodní závod nebo jeho část do svého účetnictví nebo nesdělí pachtýři informace o hodnotě propachtovaného majetku v rozporu s § 25a odst. 8, h) jedná v rozporu s § 25a odst. 10, i) při výkonu činností technického dispečinku provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy poruší některou z povinností technického dispečinku provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy uvedených v § 26 odst. 2 až 5, j) poruší povinnost vůči vlastníku elektrické přípojkyelektrické přípojky uvedenou v § 45 odst. 6, k) neseznámí toho, kdo nese náklady na provedení přeložky, se způsobem jejího provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 47 odst. 3, l) nezajistí technické podmínky pro instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení podle § 49 odst. 2, m) neoznámí provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy nebo jinému provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy zjištěné závady na měřicím zařízeníměřicím zařízení nebo zajištění proti neoprávněné manipulaci neprodleně po jejich zjištění podle § 49 odst. 4 nebo zasáhne do měřicího zařízeníměřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo jiného provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy v rozporu s § 49 odst. 4, n) neumožní provozovateli přenosové nebo distribuční soustavydistribuční soustavy přístup k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení podle § 49 odst. 6, o) nezajistí na svůj náklad instalaci vlastního měřicího zařízeníměřicího zařízení, jeho udržování a pravidelné ověřování správnosti měření podle § 49 odst. 7, p) nevymění měřicí zařízeníměřicí zařízení nebo nezajistí ověření správnosti měření podle § 49 odst. 9, q) poruší některou z povinností při stavu nouze uvedených v § 54 odst. 4, r) překročí některé z oprávnění uvedených v § 25 odst. 3 písm. b) až d), s) nezveřejní informace podle § 25 odst. 11 písm. m), t) v případě, že se jedná o provozovatele regionální distribuční soustavyregionální distribuční soustavy, nehradí cenu za činnost datového centra podle § 25 odst. 11 písm. n), u) nesplní povinnost podle § 29a odst. 3, nebo v) nepředá údaje podle § 29d odst. 5. (5) Držitel licence na obchod s elektřinou se dopustí přestupku tím, že a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3, b) jako dodavatel poslední instance nedodá elektřinu podle § 12a odst. 2 nebo 4 nebo § 19g odst. 3 nebo neoznámí dotčenému zákazníkovizákazníkovi nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy zahájení dodávky, výši ceny nebo jiné podmínky dodávky podle § 12c odst. 4, c) poruší některý ze zákazů uvedených v § 24a odst. 5 nebo v § 58n odst. 5, d) poruší některou z povinností uvedených v § 12c odst. 2 nebo § 30 odst. 2, e) přeruší nebo ukončí dodávku elektřiny zákazníkovizákazníkovi v rozporu s § 30 odst. 1 písm. d), f) neuvede ve vyúčtování dodávek elektřiny podíly jednotlivých zdrojů elektřiny v souladu se zbytkovým energetickým mixem zveřejněným operátorem trhu podle § 30 odst. 2 písm. o), g) použije příspěvek v rozporu s § 11r odst. 1, h) neúčtuje nebo nezohlední příspěvek podle § 11t odst. 1, i) neuveřejní informaci o výši příspěvku pro jednotlivé kategorie zákazníkůzákazníků podle § 11t odst. 3, j) nevypořádá rozdíl podle § 11t odst. 4, k) poruší některou z povinností uvedených v § 19e odst. 5, l) nesjedná se zákazníkemzákazníkem smlouvu podle § 19g odst. 1, m) nesplní povinnost podle § 29a odst. 2 písm. a), n) neučiní podnět podle § 29a odst. 2 písm. b) nebo c), o) nezdrží se ukončení smlouvy podle § 29a odst. 2 písm. d), p) nesdělí všechny rozhodné údaje podle § 29c odst. 6, q) nesjedná smlouvu podle § 29d odst. 1, r) jako dodavatel poslední instance nedodává elektřinu zranitelnému zákazníkovizákazníkovi podle § 29d odst. 3, nebo s) nenabízí dodávku elektřiny s dynamickým určením ceny elektřiny nebo neuzavře smlouvu s dynamickým určením ceny elektřiny podle § 30 odst. 3. (6) Držitel licence na výrobu plynuplynu se dopustí přestupku tím, že a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3, b) omezí, přeruší nebo ukončí dodávku plynuplynu v rozporu s § 57 odst. 1 písm. e), c) omezí nebo přeruší provoz výrobny plynuvýrobny plynu nebo těžebních plynovodůtěžebních plynovodů v rozporu s § 57 odst. 1 písm. c), d) neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení dodávky plynuplynu podle § 57 odst. 5 nebo neobnoví dodávku plynuplynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení, podle § 57 odst. 6, e) poruší některou z povinností uvedených v § 57 odst. 8 písm. b) až p), f) poruší některý ze zákazů uvedených v § 24a odst. 5 nebo v § 58n odst. 5, g) při výkonu činností technického dispečinku poruší některou z povinností uvedenou v § 64 odst. 2, h) neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace podle § 67 odst. 8, i) neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem jejího provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 70 odst. 2, j) neupraví na svůj náklad předávací místo pro instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení podle § 71 odst. 4 nebo zasáhne do měřicího zařízeníměřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy v rozporu s § 71 odst. 5, k) neumožní provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy přístup k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení podle § 71 odst. 6, l) nepodřídí se omezení spotřeby plynuplynu nebo změně dodávky plynuplynu podle § 73f odst. 1 nebo uloženým opatřením obecné povahy podle § 73 odst. 9 písm. a) nebo § 73d odst. 6. m) nepodílí se na odstranění havárií nebo obnovení dodávek podle § 73 odst. 8 nebo bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze nezahájí likvidaci následků podle § 73 odst. 9, n) nezajistí bezpečnostní standard dodávky plynuplynu podle § 73a odst. 1 nebo nepředá operátorovi trhu a Energetickému regulačnímu úřadu údaje o rozsahu a způsobu zajištění bezpečnostního standardu podle § 73a odst. 2, nebo o) nesplní některou z povinností výrobce plynuplynu podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu, p) neumožní jako provozovatel výrobny biometanu provozovateli plynárenského zařízeníplynárenského zařízení, k němuž je jím provozovaná výrobna biometanu připojena, umožnit instalaci nezbytných zařízení podle § 57 odst. 9, q) neuskladní v zásobníku plynuzásobníku plynu ve stanovený časový úsek minimální požadované množství plynuplynu v rozporu s § 60d odst. 3, r) poruší povinnost vyrábět plynplyn v nejvyšším možném množství, které výrobna plynuvýrobna plynu nebo těžební plynovodtěžební plynovod umožňuje dopravit do přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, podle § 73d odst. 4 písm. e). (7) Držitel licence na přepravu plynuplynu se dopustí přestupku tím, že a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3 nebo § 73 odst. 9 písm. b) nebo § 73d odst. 6, b) provozuje přepravní soustavupřepravní soustavu, aniž by byl držitelem certifikátu nezávislosti podle § 10a odst. 1, nebo nesplní oznamovací povinnost podle § 10a odst. 2 nebo 3, c) neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení přepravy plynuplynu podle § 58 odst. 5 nebo podle § 58 odst. 6 neobnoví přepravu plynuplynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení, d) poruší některou z povinností uvedených v § 58 odst. 8 písm. a) až e), g), m) nebo n), r) až t), v), w) nebo v § 58 odst. 9, e) poruší některou z povinností uvedených v § 58 odst. 8 písm. f), h) až l), o) až q), u), x), y) nebo z), f) poruší některou z podmínek nezávislosti podle § 58n odst. 2, g) při výkonu činností technického dispečinku poruší některou z povinností uvedenou v § 64 odst. 2, h) neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace podle § 67 odst. 9, i) neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem jejího provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 70 odst. 2, j) nevybaví zákazníkazákazníka, jehož odběrné plynové zařízeníodběrné plynové zařízení je připojeno k přepravní soustavěpřepravní soustavě, měřicím zařízenímměřicím zařízením podle § 71 odst. 2, k) nezajistí instalaci vlastního měřicího zařízeníměřicího zařízení, jeho udržování nebo pravidelné ověřování správnosti měření podle § 71 odst. 8, l) nevymění měřicí zařízeníměřicí zařízení nebo nezajistí ověření správnosti měření podle § 71 odst. 9, m) poruší některou z povinností při stavu nouze uvedených v § 73 odst. 4, n) nepodílí se na odstranění havárií nebo obnovení dodávek podle § 73 odst. 8 nebo bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze nezahájí likvidaci následků podle § 73 odst. 9, o) nekoordinuje odstranění havárií nebo obnovení dodávek plynuplynu v případě stavu nouze vyhlášeného pro celé území státu podle § 73 odst. 10, p) překročí některé z oprávnění uvedených v § 58 odst. 1 písm. h) nebo i), q) nesplní některou z povinností provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy podle Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavámpřepravním soustavám nebo podle přímo použitelného předpisu vydaného na jeho základě nebo k jeho provedení, r) nesplní některou z povinností provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu, nebo s) neplní rozhodnutí o vyhrazení zásobníku plynuzásobníku plynu výlučně pro provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy podle § 60b odst. 2, t) poruší povinnost zajistit službu přepravy pro vytěžený plynplyn ze zásobníku plynuzásobníku plynu podle § 73d odst. 4 písm. c). (8) Je-li provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, dopustí se držitel licence na přepravu plynuplynu dále přestupku tím, že a) nemá právní formu společnosti podle § 58b odst. 1, b) nevydá akcie na jméno jako cenný papírcenný papír nebo akcie na jméno nebo na majitele jako zaknihovaný cenný papírcenný papír podle § 58b odst. 2 písm. a), nezřídí statutární orgán podle § 58b odst. 2 písm. b) nebo nevydá stanovy podle § 58b odst. 2 písm. c), c) nezřídí dozorčí radu podle § 58b odst. 3 písm. a), nejmenuje stanovený počet jednatelů podle § 58b odst. 3 písm. b) nebo neupraví základní organizační strukturu, organizační zajištění vnitřního řídícího a kontrolního systému podle § 58b odst. 3 písm. c), d) nejmenuje nebo nezvolí členy statutárního orgánu podle § 58b odst. 4, e) poskytne plnění ve prospěch člena statutárního orgánu v rozporu s § 58c odst. 6, f) jmenuje nebo zvolí členem statutárního orgánu osobu v rozporu s § 58d odst. 1 nebo 2, g) zvolí členem dozorčí rady, k jehož volbě je třeba schválení Energetického regulačního úřadu, nebo zaměstnává v pracovněprávním vztahu na pozici přímo podřízené vedoucímu zaměstnanci ve výkonné řídící funkci v nejvyšší linii řízení v záležitostech týkajících se provozu, údržby nebo rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy, osobu, která nesplňuje podmínky podle § 58d odst. 1 až 3, h) poskytne ve prospěch člena statutárního orgánu, člena dozorčí rady nebo správní rady, k jehož volbě je třeba schválení Energetického regulačního úřadu, nebo zaměstnance přímo podřízeného vedoucímu zaměstnanci ve výkonné řídící funkci v nejvyšší linii řízení provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy v záležitostech týkajících se provozu, údržby nebo rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy plnění v rozporu s § 58d odst. 4, i) poruší zákaz uvedený v § 58e odst. 2, j) sám nebo prostřednictvím ovládané osoby drží podíl v dceřiné společnosti, která vyrábí plynplyn, obchoduje s plynemplynem nebo vlastní zařízení na výrobu plynuplynu, nebo vůči takové dceřiné společnosti nabude právo na podíl na zisku nebo jiné obdobné plnění v rozporu s § 58g odst. 2, k) poruší některou z povinností uvedených v § 58g odst. 3 nebo 4, l) poruší některou z povinností uvedených v § 58h odst. 1 nebo 2, m) poruší některý ze zákazů uvedených v § 58h odst. 4, 5, 10 nebo 11 nebo některou z povinností uvedených v § 58h odst. 9 nebo 12, n) poskytne službu jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, v rozporu s § 58h odst. 6, o) jedná v rozporu s § 58h odst. 8 nebo vykonává činnost v obchodních prostorách, ve kterých vykonává činnost jiná osoba, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, v rozporu s § 58h odst. 8, p) nepřijme program rovného zacházení nebo jej nezveřejní podle § 58i odst. 1 nebo nezajistí řádné provádění programu rovného zacházení podle § 58i odst. 2, q) nejmenuje nebo jinak neustanoví do funkce auditora programu podle § 58j odst. 1 nebo jmenuje nebo jinak ustanoví do funkce auditora programu osobu, která nesplňuje podmínky podle § 58d odst. 1, r) neposkytne auditorovi programu informace nebo podklady nebo jinou nezbytnou součinnost nebo neseznámí s programem rovného zacházení statutární orgán nebo jeho členy, členy dozorčí rady nebo zaměstnance podle § 58j odst. 8 nebo 9, s) nezpracuje nebo nepředloží ministerstvu nebo Energetickému regulačnímu úřadu desetiletý plán rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy podle § 58k odst. 1, nebo t) nepřipojí k přepravní soustavěpřepravní soustavě zařízení jiné přepravní soustavypřepravní soustavy, distribuční soustavydistribuční soustavy, zásobníku plynuzásobníku plynu nebo odběrné plynové zařízeníodběrné plynové zařízení podle § 58m odst. 1, u) poruší některou z povinností uvedenou v § 58g odst. 8. (9) Držitel licence na distribuci plynuplynu se dopustí přestupku tím, že a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3, b) neinformuje operátora trhu podle § 12c odst. 3, nepředá operátorovi trhu nezbytné údaje podle § 11s odst. 1, neuchovává údaje podle § 11s odst. 1 nebo nepředá dodavateli poslední instance některý z údajů podle § 12c odst. 3, c) neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení distribuce plynuplynu podle § 59 odst. 5 nebo neobnoví distribuci plynuplynu bezprostředně po odstranění příčin podle § 59 odst. 6, d) poruší některou z povinností uvedených v § 59 odst. 8 písm. a), b), d) až z) nebo v § 59 odst. 9, e) poruší některé z kritérií nebo poruší některou z povinností uvedených v § 59a odst. 2, f) poruší některou z povinností uvedených v § 59a odst. 3 nebo 4, nebo neposkytne auditorovi programu informace nebo podklady nebo jinou nezbytnou součinnost nebo neseznámí s programem rovného zacházení členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady nebo správní rady nebo zaměstnance podle § 59a odst. 5, g) jako nájemce nepřevezme propachtovaný obchodní závodobchodní závod nebo jeho část do svého účetnictví nebo nesdělí pachtýři informace o hodnotě propachtovaného majetku v rozporu s § 59a odst. 9, h) jedná v rozporu s § 59a odst. 12, i) při výkonu činností technického dispečinku poruší některou z povinností uvedenou v § 64 odst. 2, j) neprovozuje, neudržuje nebo neopraví plynovodní přípojkuplynovodní přípojku na žádost jejího vlastníka podle § 66 odst. 4, k) neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace podle § 67 odst. 8, l) neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem jejího provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 70 odst. 2, m) nevybaví všechny zákazníkyzákazníky, jejichž odběrné plynové zařízeníodběrné plynové zařízení je připojeno k jím provozované soustavě, měřicím zařízenímměřicím zařízením podle § 71 odst. 2, n) nezajistí instalaci vlastního měřicího zařízeníměřicího zařízení, jeho udržování nebo pravidelné ověřování správnosti měření podle § 71 odst. 8, o) nevymění měřicí zařízeníměřicí zařízení nebo nezajistí ověření správnosti měření podle § 71 odst. 9, p) poruší některou z povinností při stavu nouze uvedených v § 73 odst. 5, q) nepodílí se na odstranění havárií nebo obnovení dodávek podle § 73 odst. 8 nebo bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze nezahájí likvidaci následků podle § 73 odst. 9, r) nekoordinuje odstranění havárií nebo obnovení dodávek plynuplynu v případě stavu nouze vyhlášeného pro část území státu podle § 73 odst. 10, s) překročí některé z oprávnění uvedených v § 59 odst. 1 písm. i), j) nebo l), nebo t) nesplní některou z povinností provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu, u) poruší povinnost uvedenou v § 59a odst. 6 nebo v § 59a odst. 8. (10) Držitel licence na uskladňování plynuplynu se dopustí přestupku tím, že a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3 nebo § 73 odst. 9 písm. c) nebo § 73d odst. 6, b) neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení činností spojených s uskladňováním plynuplynu podle § 60 odst. 5 nebo neobnoví činnosti spojené s uskladňováním plynuplynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení, podle § 60 odst. 6, c) poruší některou z povinností uvedených v § 60 odst. 8 písm. a), b) nebo d) až z), d) poruší některé z kritérií nebo poruší některou z povinností uvedených v § 60a odst. 2, e) poruší některou z povinností uvedených v § 60a odst. 3 nebo 4, nebo neposkytne auditorovi programu informace nebo podklady nebo jinou nezbytnou součinnost nebo neseznámí s programem rovného zacházení členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady nebo správní rady nebo zaměstnance podle § 60a odst. 5, f) při výkonu činností technického dispečinku poruší některou z povinností uvedenou v § 64 odst. 2, g) neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace podle § 67 odst. 8, h) neupraví na svůj náklad předávací místo pro instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení podle § 71 odst. 4 nebo zasáhne do měřicího zařízeníměřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy v rozporu s § 71 odst. 5, i) neumožní provozovateli přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy přístup k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení podle § 71 odst. 6, j) nepodřídí se omezení spotřeby plynuplynu nebo změně dodávky plynuplynu podle § 73f odst. 1 nebo uložené opatřením obecné povahy podle § 73 odst. 9 písm. a) nebo § 73d odst. 6. k) nepodílí se na odstranění havárií nebo obnovení dodávek podle § 73 odst. 8 nebo bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze nezahájí likvidaci následků podle § 73 odst. 9, l) omezí nebo přeruší činnosti spojené s uskladňováním plynuplynu v rozporu s § 60 odst. 1 písm. f), m) nesplní některou z povinností provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu podle Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavámpřepravním soustavám nebo podle přímo použitelného předpisu vydaného na jeho základě nebo k jeho provedení, n) nesplní některou z povinností provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu, nebo o) neplní rozhodnutí o vyhrazení zásobníku plynuzásobníku plynu výlučně pro provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy podle § 60b odst. 2, p) neinformuje provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, ministerstvo nebo Energetický regulační úřad o množství uskladněného plynuplynu podle smluv o uskladnění plynuplynu v rozporu s § 60c odst. 4 nebo neinformuje ministerstvo o neprovedení rezervace skladovací kapacityskladovací kapacity nebo o zarezervování pouze části skladovací kapacityskladovací kapacity v rozporu s § 60d odst. 2, q) neumožní účastníkům trhu s plynemplynem přístup do zásobníku plynuzásobníku plynu k nevyužité skladovací kapacitěskladovací kapacitě v rozporu s § 60d odst. 1, r) nenabídne nevyužitou skladovací kapacituskladovací kapacitu podle § 60e, s) v rozporu s § 73 odst. 10 neposkytne Správě státních hmotných rezerv nebo osobě, která pro ni uskladnění plynuplynu ve státních hmotných rezervách zajišťuje, nevyužitý těžební výkon jiných účastníků trhu s plynemplynem, t) poruší povinnost těžit plynplyn ze zásobníků plynuzásobníků plynu přímo připojených k přepravní soustavěpřepravní soustavě v nezbytné výši určené provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy podle § 73d odst. 4 písm. a), u) poruší zákaz vtláčení plynuplynu do zásobníku plynuzásobníku plynu přímo připojeného k přepravní soustavěpřepravní soustavě stanovený v § 73d odst. 4 písm. d), v) stanoví minimální výši těžby účastníka trhu s plynemplynem v rozporu s § 73 odst. 5. (11) Držitel licence na obchod s plynemplynem se dopustí přestupku tím, že a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3, b) jako dodavatel poslední instance nedodává plynplyn podle § 12a odst. 2 nebo 4 nebo § 19g odst. 3 nebo neoznámí dotčenému zákazníkovizákazníkovi nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy zahájení dodávky, výši ceny nebo ostatní podmínky dodávky podle § 12c odst. 4, c) poruší některý ze zákazů stanovených v § 24a odst. 5 nebo § 58n odst. 5, d) poruší některou z povinností uvedených v § 12c odst. 2 nebo § 61 odst. 2, e) nezajistí bezpečnostní standard dodávky plynuplynu podle § 73a odst. 1 nebo nepředá operátorovi trhu a Energetickému regulačnímu úřadu údaje o rozsahu a způsobu zajištění bezpečnostního standardu podle § 73a odst. 2, f) omezí nebo přeruší dodávku plynuplynu zákazníkovizákazníkovi v rozporu s § 61 odst. 1 písm. d), g) nesplní některou z povinností obchodníka s plynemplynem podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu, h) v rozporu s § 73c odst. 7 neposkytne ministerstvu plynplyn pořízený za účelem zásobování zákazníkůzákazníků, kteří se podle § 73c odst. 3 musí podřídit omezení nebo přerušení spotřeby plynuplynu. h) neuvedl ve vyúčtování dodávek plynuplynu podíl plynuplynu vyrobeného v daném období z obnovitelných zdrojů energie podle § 61 odst. 1 písm. h), i) zvýší cenu za dodávku plynuplynu sjednanou se zákazníkemzákazníkem v rozporu s § 73h odst. 1, j) neoznámí uveřejnění zvýšení ceny za dodávku plynuplynu nebo nedoloží způsob zohlednění změny nákladů na koupi plynuplynu v době trvání stavu nouze Energetickému regulačnímu úřadu podle § 73h odst. 3, k) poruší některou z povinností uvedených v § 19e odst. 5, nebo l) nesjedná se zákazníkemzákazníkem smlouvu podle § 19g odst. 1. (12) Držitel licence na výrobu tepelné energie nebo licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie se dopustí přestupku tím, že a) neuzavře smlouvu o dodávce tepelné energiedodávce tepelné energie, ačkoli mu odběratel poskytne nezbytné technické údaje, nebo nezajistí dodávku tepelné energiedodávku tepelné energie podle § 76 odst. 1, b) překročí některé z oprávnění uvedených v § 76 odst. 4, c) poruší některou z povinností uvedených v § 76 odst. 9, d) neměří, nevyhodnocuje nebo neúčtuje dodávku tepelné energiedodávku tepelné energie podle skutečných hodnot teplonosné látky nebo údajů měřicího zařízeníměřicího zařízení nebo neosadí, nezapojí nebo neudržuje měřicí zařízeníměřicí zařízení nebo pravidelně neověřuje správnost měření podle § 78 odst. 1 a 6, e) neověří správnost měření nebo nevymění měřicí zařízeníměřicí zařízení podle § 78 odst. 2, f) neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal se způsobem jejího provedení nebo náklady na její provedení, podle § 86 odst. 2, g) neinformuje vlastníka nebo správce nemovitostinemovitosti o rozsahu nebo době trvání provádění nezbytných prací na zařízení pro rozvod tepelné energierozvod tepelné energie podle § 87 odst. 6, h) nepodřídí se omezení spotřeby tepelné energie při předcházení stavu nouze nebo při stavu nouze podle § 88 odst. 3, nebo i) nepřezkoumal účinky výpadku zdroje nebo nezřídil vstupy do tepelné sítě pro připojení náhradních zdrojů podle § 88 odst. 5, j) nezveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o podílu tepla z obnovitelných zdrojů energie v dodávce tepla za předchozí kalendářní rok podle § 76 odst. 9 písm. h), l) použije příspěvek v rozporu s § 11v odst. 1, m) nezaregistruje se u operátora trhu nebo nepředá operátorovi trhu nezbytné údaje podle § 11w odst. 2, n) neúčtuje nebo nezohlední příspěvek podle § 11x odst. 1, o) nevypořádá rozdíl podle § 11x odst. 3 nebo nevrátí přeplatek podle § 11x odst. 3. (13) Držitel licence na činnosti operátora trhu se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 11s odst. 2 nebo 3, § 11t odst. 5, § 11w odst. 3, § 11x odst. 3 nebo 5, § 19f odst. 2 nebo 3 nebo § 20a odst. 3. (14) Držitel licence na obchod s plynemplynem se dopustí přestupku tím, že a) neuskladní v zásobníku plynuzásobníku plynu ve stanovený časový úsek minimální požadované množství plynuplynu v rozporu s § 60d odst. 3, b) použije příspěvek v rozporu s § 11r odst. 1, c) neúčtuje nebo nezohlední příspěvek podle § 11t odst. 1, d) neuveřejní informaci o výši příspěvku pro jednotlivé kategorie zákazníkůzákazníků podle § 11t odst. 3, nebo e) nevypořádá rozdíl podle § 11t odst. 4. (15) Držitel licence na činnost datového centra se dopustí přestupku tím, že a) se v rozporu s § 27a vedoucím zaměstnancem v řídící působnosti představenstva nebo jeho členů stane osoba, která je současně členem statutárního orgánu nebo dozorčí rady nebo zaměstnancem jiného držitele licence podle tohoto zákona než toho, kdo je akcionářem datového centra, b) poruší povinnost podle § 27c odst. 2, nebo c) poruší povinnost podle § 27d odst. 2. (16) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 100 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy za poslední ukončené účetní období, jde-li o přestupek uvedený v odstavci 3 písm. b), d) nebo m), odstavci 7 písm. b), d), q), r) nebo t) nebo odstavci 8, b) 50 000 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého držitelem licence za poslední ukončené účetní období, jde-li o přestupek uvedený v odstavci 1 písm. o), odstavci 2, odstavci 3 písm. a), c), e) až l) nebo n), odstavci 4 až 6, odstavci 7 písm. a), c), e) až p) nebo s) nebo odstavci 9 až 11 a 14, c) 15 000 000 Kč, jde-li o přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a) až n), p) až r) nebo odstavci 12, d) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek uvedený v odstavci 13 nebo 15. § 91a Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) podniká v energetických odvětvích bez licence nebo bez oprávnění k podnikání uznaného Energetickým regulačním úřadem podle § 7a nebo neoznámí Energetickému regulačnímu úřadu zánik oprávnění podle § 7a odst. 3, b) poskytuje odebranou elektřinu, plynplyn nebo tepelnou energii jiné osobě v rozporu s § 3 odst. 3, c) poruší zákaz stanovený v § 3 odst. 5, d) jako vlastník energetického zařízení neumožní určenému držiteli licence výkon licencované činnosti podle § 12 odst. 1, e) neposkytne ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu nebo Státní energetické inspekci ve stanovené lhůtě požadované podklady nebo informace podle § 15a odst. 1, f) jako vlastník nebo propachtovatel energetického zařízení nevede v účtovém rozvrhu účty pro účtování o nákladech a výnosech z vlastnictví nebo pachtu energetického zařízení podle § 20 odst. 5, g) neposkytne operátorovi trhu údaje nezbytné pro plnění jeho povinností nebo neposkytne informace o změnách dodavatele plynuplynu podle § 20a odst. 6 písm. a) nebo f) nebo nepředá nezbytné údaje potřebné k dispečerskému řízení podle § 26 odst. 6, h) poruší povinnost podle § 22 odst. 3, i) poruší některou z povinností stanovených v § 28 odst. 2 písm. a) až f), h), j) nebo k) nebo některou z povinností stanovených v § 62 odst. 2 písm. b) až i), v § 62 odst. 3 nebo 4, j) provede zásah na odběrném elektrickém zařízení, kterým prochází neměřená elektřina, bez souhlasu provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy v rozporu s § 28 odst. 3 nebo provede zásah na odběrném plynovém zařízeníodběrném plynovém zařízení před měřicím zařízenímměřicím zařízením bez předchozího písemného souhlasu provozovatele přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy v rozporu s § 71 odst. 11, k) v rozporu s § 28 odst. 5 nebo 6 provozuje výrobnu elektřinyvýrobnu elektřiny, která je propojena s přenosovou soustavoupřenosovou soustavou nebo s distribuční soustavoudistribuční soustavou, l) jako vlastník přímého vedenípřímého vedení nebo provozovatel přímého plynovodupřímého plynovodu poruší některou z povinností stanovených v § 43 nebo § 65 odst. 3 nebo jako vlastník příslušné části elektrizační soustavyelektrizační soustavy nebo osoba provozující plynárenské zařízeníplynárenské zařízení bezdůvodně nestanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby nebo neudělí bezdůvodně písemný souhlas s jinou stavbou nebo stavební nebo jinou činností v ochranném pásmuochranném pásmu podle § 46 odst. 11 nebo § 68 odst. 4, m) nezajistí provoz, údržbu nebo opravy elektrické nebo plynovodní přípojkyplynovodní přípojky podle § 45 odst. 5 nebo § 66 odst. 3 nebo nezajistí jako vlastník opravy nebo údržbu tepelné přípojkytepelné přípojky nebo předávací stanicepředávací stanice podle § 79 odst. 3, n) jako vlastník či uživatel nemovitosti neumožní provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy, provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy výkon činností v ochranném pásmuochranném pásmu podle § 46 odst. 4 nebo § 68 odst. 5 nebo jako vlastník nemovitosti neumožní provozovateli zařízení přístup k zařízení pro rozvod tepelné energierozvod tepelné energie podle § 87 odst. 6, o) poruší některý ze zákazů stanovených v § 46 odst. 8, 9, 10 nebo § 68 odst. 3 nebo 5, p) nesplní některou z povinností stanovených v § 46 odst. 12 nebo 13 nebo § 68 odst. 5 nebo umístí stavbu v ochranném pásmuochranném pásmu v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 4 nebo provede jinou činnost v ochranném pásmuochranném pásmu v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 4 nebo vysadí trvalé porosty v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 6 nebo umístí stavbu v bezpečnostním pásmubezpečnostním pásmu v rozporu s ustanoveními § 69 odst. 3, q) nezajistí technické podmínky pro instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení podle § 49 odst. 2 nebo § 71 odst. 4, r) neoznámí provozovateli přenosové, přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy zjištěné závady na měřicím zařízeníměřicím zařízení nebo zajištění proti neoprávněné manipulaci neprodleně po jejich zjištění podle § 49 odst. 4 nebo § 71 odst. 7 nebo neoznámí zjištěné porušení měřicího zařízeníměřicího zařízení nebo jeho zajištění podle § 78 odst. 4, s) zasáhne do měřicího zařízeníměřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové, přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy v rozporu s § 49 odst. 4, § 71 odst. 5 nebo zasáhne do měřicího zařízeníměřicího zařízení bez souhlasu dodavatele tepelné energiedodavatele tepelné energie v rozporu s § 78 odst. 3, t) neumožní provozovateli přenosové nebo distribuční soustavydistribuční soustavy přístup k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného elektrického zařízení podle § 49 odst. 6 nebo provozovateli přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy přístup k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení podle § 71 odst. 6 nebo neumožní dodavateli tepelné energiedodavateli tepelné energie osazení měřicího zařízeníměřicího zařízení a přístup k němu podle § 78 odst. 4 nebo neumožní dodavateli tepelné energiedodavateli tepelné energie přístup k částem odběrného tepelného zařízeníodběrného tepelného zařízení, kterými prochází neměřená tepelná energie, podle § 77 odst. 7, u) poruší zákaz neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny uvedený v § 53 odst. 3 nebo zákaz neoprávněné přepravy plynuplynu nebo neoprávněné distribuce plynuplynu uvedený v § 74 odst. 6, v) nepodřídí se omezení spotřeby elektřiny, plynuplynu nebo změně dodávek elektřiny nebo plynuplynu podle § 54 odst. 5 nebo § 73f odst. 1 nebo uložené opatřením obecné povahy podle § 73 odst. 9 písm. a) nebo § 73d odst. 6 nebo se nepodřídí omezení spotřeby tepelné energie podle § 88 odst. 3, w) vysadí trvalé porosty bez souhlasu provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nebo provozovatele přípojky v rozporu s § 68 odst. 6, x) neupraví odběrné tepelné zařízeníodběrné tepelné zařízení nebo rozvodné tepelné zařízenírozvodné tepelné zařízení při změně teplonosné látky nebo jejích parametrů nebo neupraví odběrné tepelné zařízeníodběrné tepelné zařízení pro instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení po předchozím projednání s dodavatelem tepelné energiedodavatelem tepelné energie podle § 77 odst. 3, y) zřídí a provozuje náhradní či jiný zdroj tepelné energiezdroj tepelné energie, který je propojen s rozvodným tepelným zařízenímrozvodným tepelným zařízením nebo může ovlivnit provoz tohoto zařízení, teplonosnou látku v rozvodném tepelném zařízenírozvodném tepelném zařízení nebo její parametry bez písemné dohody s držitelem licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie v rozporu s § 77 odst. 4, z) jako vlastník nemovitosti poruší povinnost podle § 28 odst. 10 nebo nestrpí umístění nebo provozování rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení nebo jeho části podle § 77 odst. 6, aa) v rozporu s § 27 odst. 2 použije označení „elektroenergetické datové centrum“ nebo v rozporu s § 20b odst. 4 použije označení „energetické společenství“ nebo „společenství pro obnovitelné zdroje“, ab) jako účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem, který odebíral elektřinu nebo plynplyn za stanovenou cenu v určeném období, nezpracoval zprávu podle § 96e odst. 3 nebo ji nepodal ministerstvu podle § 96e odst. 3, nebo ac) v rozporu s § 27f odst. 2 neukončí přiřazení předávacího místapředávacího místa do skupiny sdílení. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že a) provede úpravy na odběrném tepelném zařízeníodběrném tepelném zařízení nebo jeho částech, kterými prochází neměřená dodávka tepelné energiedodávka tepelné energie, bez souhlasu držitele licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie v rozporu s § 77 odst. 7, b) poruší zákaz stanovený v § 87 odst. 4 nebo provádí v ochranných pásmechochranných pásmech činnosti bez předchozího písemného souhlasu provozovatele zařízení, které slouží pro výrobu či rozvod tepelné energierozvod tepelné energie v rozporu s § 87 odst. 4, c) jako vlastník dotčené stavby při provádění stavebních činností nezajistí bezpečnost zařízení pro rozvod tepelné energierozvod tepelné energie podle § 87 odst. 5, d) neposkytne v případech společné dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie do více odběrných místodběrných míst dodavateli tepelné energiedodavateli tepelné energie údaje ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a další údaje podle § 78 odst. 5, e) jako člen statutárního orgánu provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy poruší zákaz v § 25a odst. 6 nebo v § 59a odst. 6, f) znemožní nebo závažně ztíží výkon dozoru podle § 18 odst. 1 tím, že neumožní Energetickému regulačnímu úřadu výkon jeho oprávnění podle § 18 odst. 5 nebo nesplní některou z povinností podle kontrolního řádu, g) neumožní Energetickému regulačnímu úřadu výkon jeho oprávnění podle § 18b nebo neposkytne Energetickému regulačnímu úřadu součinnost, ač je k tomu podle tohoto zákona povinen, h) vykoná zprostředkovatelskou činnost v energetických odvětvíchzprostředkovatelskou činnost v energetických odvětvích v rozporu s § 3 odst. 6, i) jako zákazník v domě s bytyzákazník v domě s byty nepředá pravdivé údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku podle § 11u odst. 1 nebo § 11w odst. 1 nebo poruší některou z povinností uvedenou v § 11u odst. 2 nebo 3, § 11w odst. 1 nebo v § 11x odst. 6, j) poskytne neúplné, nesprávné nebo nepravdivé informace v rozporu s § 19d odst. 5, nebo k) nabude účinnou míru kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem nebo účinnou míru kontrolykontroly nad společností s účinnou mírou kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem bez souhlasu ministerstva podle § 3a. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako auditor programu poruší některou z povinností auditora programu stanovených v § 25a odst. 5, § 58i odst. 8 až 10, § 59a odst. 5 nebo § 60a odst. 5. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dodavatel tepelné energiedodavatel tepelné energie, který není držitelem licence na výrobu tepelné energie nebo licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie, dopustí přestupku tím, že a) omezí nebo přeruší dodávku tepelné energiedodávku tepelné energie v rozporu s § 76 odst. 4 písm. i), b) neprovozuje, neudržuje nebo neopravuje tepelnou přípojkutepelnou přípojku na žádost jejího vlastníka podle § 79 odst. 4, c) nedodává tepelnou energii na základě smlouvy nebo neposkytne vyúčtování dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie v termínu podle § 76 odst. 2, d) v rozporu s § 11 odst. 6 při uplatňování záloh za dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie nestanovil jejich výši nejvýše v rozsahu důvodně předpokládané spotřeby tepelné energie v následujícím zúčtovacím období, e) neměří, nevyhodnocuje nebo nevyúčtuje dodávku tepelné energiedodávku tepelné energie podle skutečných hodnot teplonosné látky nebo údajů měřicího zařízeníměřicího zařízení nebo neosadí, nezapojí nebo neudržuje měřicí zařízeníměřicí zařízení nebo pravidelně neověřuje správnost měření podle § 78 odst. 1 a 6. (5) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neposkytne Energetickému regulačnímu úřadu vysvětlení, nepředloží požadované doklady nebo se neúčastní jednání nebo neumožní Energetickému regulačnímu úřadu nahlédnout do svých obchodních záznamů podle § 96a, je-li účastníkem sporu rozhodovaného Energetickým regulačním úřadem. (6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako účastník trhu podle Nařízení REMIT26) dopustí přestupku tím, že a) neposkytne ministerstvu nebo Energetickému regulačnímu úřadu ve stanovené lhůtě požadované podklady nebo informace podle § 15a odst. 2, b) poruší povinnost uloženou opatřením obecné povahy podle § 18a odst. 4, c) manipuluje nebo se pokusí o manipulaci s trhem v rozporu s čl. 5 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií, d) použije důvěrné informacedůvěrné informace v rozporu se zákazem podle čl. 3 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií, e) nezveřejní nebo neposkytne důvěrné informacedůvěrné informace podle čl. 4 bodu 3 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií, f) neposkytne záznamy nebo informace podle čl. 8 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií, g) provádí transakce bez registrace podle čl. 9 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií, h) neoznámí podezření podle čl. 15 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií, i) nesplní povinnost podle § 15b. (7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neuskladní v zásobníku plynuzásobníku plynu ve stanovený časový úsek minimální požadované množství plynuplynu v rozporu s § 60d odst. 3. (8) Právnická osoba, která je energetickým společenstvím nebo společenstvím pro obnovitelné zdroje, se dopustí přestupku tím, že a) nevede seznam podle § 20b odst. 7, b) rozdělí zisk nebo jiné vlastní zdroje v rozporu s § 20b odst. 8 nebo 9, c) poruší některou z oznamovacích povinností podle § 20e, nebo d) v rozporu s § 27e odst. 3 neukončí přiřazení předávacího místapředávacího místa do skupiny sdílení, nebo e) v rozporu s § 27e odst. 6 neposkytne členovi společenství vyúčtování nebo informace o vyúčtování sdílené elektřiny nebo údaje o množství sdílené elektřiny. (9) Za přestupek uvedený v odstavcích 1 až 4, 7 nebo 8 lze uložit pokutu do 15 000 000 Kč s výjimkou přestupku podle odstavce 1 písm. v), odstavce 2 písm. k) a odstavce 6, kdy lze uložit pokutu až do 50 000 000 Kč s výjimkou přestupku podle odstavce 2 písm. f) nebo g), kdy lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 5 lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč. § 91b Přestupky osoby, která je součástí vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele nebo koncernu (1) Osoba, která je součástí vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele nebo koncernu, se dopustí přestupku tím, že a) sama nebo prostřednictvím ovládané osoby drží podíl v provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy a současně vyrábí plynplyn nebo obchoduje s plynemplynem v rozporu s § 58g odst. 1, b) nezdrží se jednání nebo udělování pokynů ohledně každodenních činností provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a provozu přepravní soustavypřepravní soustavy v rozporu s § 58g odst. 5, c) jako mateřská společnost udělí provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy pokyn ohledně běžného provozu nebo údržby distribuční soustavydistribuční soustavy nebo jiným způsobem zasáhne do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí distribuční soustavydistribuční soustavy v rozporu s § 25a odst. 2 písm. c) nebo § 59a odst. 2 písm. c), nebo d) jako mateřská společnost v rozporu s § 60a odst. 2 písm. c) udělí provozovateli zásobníku plynuzásobníku plynu pokyn ohledně běžného provozu nebo údržby zásobníku plynuzásobníku plynu nebo jiným způsobem zasáhne do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí zásobníku plynuzásobníku plynu. (2) Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a) nebo b) lze uložit pokutu až do výše 100 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého osobou, která je součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele nebo koncernu společně s provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy, za poslední ukončené účetní období. Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. c) nebo d) lze uložit pokutu až do výše 50 000 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého osobou, která je součástí vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele nebo koncernu společně s provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy nebo zásobníku plynuzásobníku plynu, za poslední ukončené účetní období. § 91c Přestupky držitele oprávnění k činnosti zprostředkovatele (1) Zprostředkovatel se dopustí přestupku tím, že a) poruší mlčenlivost o skutečnostech podle § 11 odst. 1 písm. g), b) neuvede pravdivé a úplné informace podle § 11 odst. 1 písm. j), c) poruší povinnost zdržet se všech činností podle § 11 odst. 1 písm. k), d) bezodkladně neoznámí Energetickému regulačnímu úřadu skutečnosti podle § 11i, e) poruší povinnost informovat spotřebitelespotřebitele podle § 11l odst. 1 písm. a), f) poruší povinnost provozovat činnost poctivě a s odbornou péčí podle § 11l odst. 1 písm. b), g) poruší povinnost zohledňovat práva a oprávněné zájmy spotřebitelespotřebitele podle § 11l odst. 1 písm. c), h) nepředá spotřebitelispotřebiteli vyhotovení smlouvy podle § 11m odst. 2, nebo i) bezodkladně nepředá spotřebitelispotřebiteli písemné vyhotovení smlouvy podle § 11m odst. 5, j) neposkytne Energetickému regulačnímu úřadu potřebnou součinnost nebo neposkytne vyjádření ve lhůtě podle § 11p odst. 3. (2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek uvedený v odstavci 1 písm. d) nebo j), nebo b) 15 000 000 Kč, jde-li o přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a), b), c), e), f), g), h) nebo i). § 91d Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Energetický regulační úřad. (2) Pokuty vybírá Energetický regulační úřad. HLAVA IV ODVOD Z NADMĚRNÝCH PŘÍJMŮ Díl 1 Odvod § 92 Poplatník odvodu (1) Poplatníkem odvodu z nadměrných příjmů je osoba nebo jednotka bez právní osobnosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (EU) 2022/185457). (2) Poplatníkem odvodu je dále osoba nebo jednotka bez právní osobnosti, které a) jsou přímo nebo nepřímo propojené podle čl. 6 odst. 3 nařízení Rady (EU) 2022/185457) s jiným poplatníkem odvodu a b) dodávají elektřinu na velkoobchodní trh s elektřinou. § 93 Předmět odvodu (1) Předmětem odvodu z nadměrných příjmů je nadměrný příjem. (2) Nadměrným příjmem se pro účely odvodu z nadměrných příjmů rozumí kladný rozdíl mezi tržním příjmem a stropem tržního příjmu za odvodové období. (3) Tržním příjmem z prodeje elektřiny se pro účely odvodu z nadměrných příjmů rozumí tržní příjem podle nařízení Rady (EU) 2022/185457), pokud jde o elektřinu vyrobenou na území České republiky dodanou do elektrizační soustavyelektrizační soustavy s výjimkou dodané regulační energieregulační energie. (4) Vláda stanoví nařízením způsob, jakým se určí výše nadměrného příjmu na základě čistých tržeb z prodeje vyrobené elektřiny včetně vlivu zajišťovacích obchodů předmětných příjmů z prodeje elektřiny. (5) Při určení, zda tržní příjem spadá do odvodového období, se zohlední také veškeré tržní příjmy z prodeje elektřiny dodané v tomto období, a to bez ohledu na to, kdy má dojít k úhradě za toto dodání. § 94 Vyloučení z předmětu odvodu (1) Předmětem odvodu z nadměrných příjmů není nadměrný příjem z prodeje elektřiny vyrobené a) ve výrobně elektřinyvýrobně elektřiny s instalovaným elektrickým výkonem do 1 MW včetně, b) z podporovaného zdroje energie s registrovanou podporou elektřiny podle zákona upravujícího podporované zdroje energie formou 1. výkupní ceny, 2. aukčního bonusu, nebo 3. zeleného bonusu na elektřinu v hodinovém režimu u zdroje uvedeného do provozu nebo modernizovaného ode dne 1. ledna 2022, c) v přečerpávací vodní elektrárně nebo ve výrobně elektřinyvýrobně elektřiny využívající energii vody s registrovanou podporou elektřiny podle zákona upravujícího podporované zdroje energie, kterým je stanoven špičkový nebo pološpičkový provoz v povolení k nakládání s vodami nebo jiném rozhodnutí, nebo d) z biometanu. (2) Předmětem odvodu dále není nadměrný příjem za redispečink podle přímo použitelného předpisu upravujícího vnitřní trh s elektřinou a náhrady za neodebranou elektřinu. § 95 Zvláštní ustanovení o propojených poplatnících odvodu (1) Předmětem odvodu z nadměrných příjmů není nadměrný příjem z prodeje elektřiny dosažený poplatníkem odvodu, pokud tuto elektřinu na velkoobchodní trh s elektřinou následně dodal jiný poplatník odvodu, který je s tímto poplatníkem přímo nebo nepřímo propojený, a to v rozsahu odvodové povinnosti vzniklé v souvislosti s touto elektřinou tomuto jinému poplatníkovi. (2) Poplatník odvodu, jímž vyrobená elektřina byla na velkoobchodní trh s elektřinou následně dodána jiným poplatníkem odvodu, který je s tímto poplatníkem přímo nebo nepřímo propojený, ručí za odvod z nadměrných příjmů nebo zálohu k tomuto odvodu hrazené tímto jiným poplatníkem. (3) Výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle zákona upravujícího daně z příjmů je v případě poplatníka odvodu také částka odpovídající výši odvodu z nadměrných příjmů, který by vznikl z nadměrného příjmu podle odstavce 1, pokud by nebyl vyňat z předmětu odvodu z nadměrných příjmů, a to v rozsahu, v jakém tuto částku hradí jinému poplatníkovi odvodu, kterému dodal elektřinu a který je s tímto poplatníkem přímo nebo nepřímo propojený. § 95a Výše odvodu Odvod z nadměrných příjmů činí 90 % nadměrného příjmu vyčísleného v české měně. § 95b Strop tržního příjmu (1) Strop tržního příjmu činí v případě tržního příjmu získaného z prodeje 1 MWh elektřiny vyrobené a) využitím energie větru 180 eur, b) využitím energie slunečního záření 180 eur, c) využitím geotermální energie 180 eur, d) využitím energie vody bez využití přehradní nádrže 180 eur, e) z plynného paliva z biomasy 240 eur, f) z pevného paliva z biomasy 210 eur, g) energetickým využitím odpadu s výjimkou biomasy 100 eur, h) z jaderné energie 70 eur, i) z hnědého uhlí v případě elektřiny vyrobené ve výrobně elektřinyvýrobně elektřiny s instalovaným elektrickým výkonem největšího výrobního zdroje ve výrobně elektřinyvýrobně elektřiny 1. do 140 MW včetně 230 eur, 2. nad 140 MW 170 eur, j) z minerálních olejů 180 eur, k) z rašeliny 180 eur. (2) V případě, kdy je elektřina vyráběna ve výrobně elektřinyvýrobně elektřiny využitím více druhů paliv podle odstavce 1, použije se strop tržního příjmu stanovený pro převažující druh paliva. Pokud poplatník odvodu vyrábí elektřinu ve více výrobnách elektřinyvýrobnách elektřiny, použije se vážený průměr stropů tržního příjmu jednotlivých výroben, kde váhami jsou množství elektřiny vyrobené v jednotlivých výrobnách elektřinyvýrobnách elektřiny za odvodové období. Pokud pro některou výrobnu elektřinyvýrobnu elektřiny strop tržního příjmu stanoven není, použije se pro výpočet váženého průměru průměrná prodejní cena elektřiny v odvodovém období a vahou je množství vyrobené elektřiny v této výrobně. (3) Dojde-li ke zvýšení ceny povolenky na emise skleníkových plynůplynů nad 90 eur za 1 povolenku, může vláda pro zdroje uvedené v odstavci 1 písm. i) nařízením stanovit odpovídající vyšší strop tržního příjmu. § 95c Odvodové období (1) Prvním odvodovým obdobím odvodu z nadměrných příjmů je prosinec 2022. (2) Druhým odvodovým obdobím odvodu z nadměrných příjmů je kalendářní rok 2023. (3) Ustanovení nařízení Rady (EU) 2022/185457) týkající se odvodu z nadměrných příjmů se obdobně použijí i po 30. červnu 2023. § 95d Přepočet měny (1) Pro účely odvodu z nadměrných příjmů se pro přepočet cizí měny na českou měnu použije způsob určení kurzu podle zákona upravujícího daně z příjmů. (2) Pro přepočet české nebo cizí měny na euro se pro účely odvodu z nadměrných příjmů použije obdobně způsob určení kurzu podle zákona upravujícího daně z příjmů. Při tom se použijí kurzy vyhlášené Evropskou centrální bankoubankou. § 95e Rozpočtové určení odvodu (1) Odvod z nadměrných příjmů je příjmem státního rozpočtu, kapitoly Energetický regulační úřad. (2) Pro účely povinnosti organizační složky státu vázat prostředky státního rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla se na odvod z nadměrných příjmů hledí jako na daňový příjem. § 95f Stanovení rozhodného instalovaného elektrického výkonu V případě výrobny elektřinyvýrobny elektřiny uvedené do provozu přede dnem 8. října 2022 je pro účely odvodu z nadměrných příjmů rozhodný instalovaný elektrický výkon k tomuto dni. V ostatních případech je pro účely odvodu z nadměrných příjmů rozhodný instalovaný elektrický výkon ke dni uvedení výrobny elektřinyvýrobny elektřiny do provozu. Díl 2 Správa odvodu § 95g Obecná ustanovení (1) Správu odvodu z nadměrných příjmů vykonává Energetický regulační úřad. (2) Správce odvodu může za podmínek podle daňového řádu dožádat o provedení úkonů nebo dílčích řízení nebo jiných postupů orgán Finanční správy České republiky. Spory mezi správci odvodu o provedení dožádaných úkonů rozhoduje Ministerstvo financí. (3) Při správě odvodu se postupuje podle daňového řádu. § 95h Zálohy (1) Odvod z nadměrných příjmů za druhé odvodové období se platí prostřednictvím záloh na odvod. (2) Záloha na odvod se vypočte za zálohové období, kterým je kalendářní měsíc. (3) Při stanovení zálohy na odvod se postupuje obdobně jako při stanovení odvodu. § 95i Hlášení (1) Poplatník odvodu z nadměrných příjmů je povinen podat hlášení zálohy na odvod do 25 dnů po uplynutí zálohového období a ve stejné lhůtě ji zaplatit. (2) Před uplynutím lhůty pro podání hlášení může poplatník odvodu nahradit již podané hlášení opravným hlášením; k předchozímu hlášení se dále nepřihlíží. § 95j Vyúčtování (1) Poplatník odvodu z nadměrných příjmů je povinen podat vyúčtování odvodu z nadměrných příjmů za a) první odvodové období do 2 měsíců po uplynutí tohoto odvodového období, b) druhé odvodové období do 6 měsíců po uplynutí tohoto odvodového období. (2) Poplatník odvodu, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen zajistit, aby auditor provedl ověření správnosti a úplnosti vybraných údajů uváděných ve vyúčtování odvodu za druhé odvodové období. Vláda stanoví nařízením okruh těchto údajů a minimální rozsah jejich ověření. § 95k Společná ustanovení o hlášení a vyúčtování (1) Hlášení nebo vyúčtování odvodu z nadměrných příjmů není povinen podat poplatník odvodu, kterému nevznikla v zálohovém nebo odvodovém období povinnost k úhradě zálohy nebo odvodu. (2) Na hlášení zálohy a vyúčtování odvodu se použijí ustanovení daňového řádu o hlášení a vyúčtování plátce daně. (3) Hlášení zálohy a vyúčtování odvodu lze podat pouze elektronicky. (4) Vláda pro účely odvodu z nadměrných příjmů stanoví nařízením formát a vzor formulářového podání. (5) Nevznikla-li poplatníku odvodu z nadměrných příjmů ve druhém odvodovém období povinnost k úhradě odvodu, sdělí tuto skutečnost správci daně ve lhůtě pro podání vyúčtování odvodu z nadměrných příjmů. HLAVA PÁTÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Společná ustanovení § 96 (1) Energetický regulační úřad je příslušný k rozhodování sporů o právech či povinnostech vyplývajících z právního vztahu podle § 17 odst. 7 písm. b) tehdy, pokud současně s podáním návrhu na rozhodnutí ve sporu nebo ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení oznámení o podání návrhu rozhodovat ve sporu vyjádří odpůrce s pravomocí Energetického regulačního úřadu souhlas. Řízení je zahájeno dnem, v němž je souhlas odpůrce s pravomocí Energetického regulačního úřadu doručen tomuto úřadu. V opačném případě Energetický regulační úřad návrh usnesením odloží. (2) V řízeních vedených Energetickým regulačním úřadem se nepoužije ustanovení správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu. Při vedení sporných správních řízení ve smyslu § 141 správního řádu a řízení schvalovacích a o stanovení řádu ve smyslu § 97a činí lhůta pro vydání rozhodnutí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve sporu o připojení nebo přístup výrobny elektřinyvýrobny elektřiny k přenosové soustavěpřenosové soustavě, přepravní soustavěpřepravní soustavě nebo distribuční soustavědistribuční soustavě činí 3 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve sporu zahájeném na návrh spotřebitelespotřebitele činí 90 dnů, ve zvláště složitých případech 120 dnů. (3) Rozhoduje-li Energetický regulační úřad spor o uzavření nebo změnu smlouvy, jejímž předmětem je připojení nebo přístup k přenosové soustavěpřenosové soustavě, přepravní soustavěpřepravní soustavě nebo distribuční soustavědistribuční soustavě, těžebnímu plynovodutěžebnímu plynovodu nebo zásobníku plynuzásobníku plynu nebo o uzavření jiné smlouvy podle § 17 odst. 7, rozhodne Energetický regulační úřad o úpravě vzájemných práv a povinností stran sporu. Při rozhodování dbá, aby nedošlo k založení nerovnováhy v právech a povinnostech stran sporu. (4) V řízeních vedených Energetickým regulačním úřadem jsou při nahlížení do spisu zákonem vyloučeny chráněné informacechráněné informace. Spis musí zahrnovat vedle listin obsahujících takové skutečnosti i listiny, ze kterých byly chráněné informacechráněné informace odstraněny, případně dostatečně podrobný výpis, který chráněné informacechráněné informace neobsahuje. Na žádost Energetického regulačního úřadu je osoba, které ochrana těchto skutečností svědčí, povinna vedle listin obsahujících takové skutečnosti předložit i listiny, ze kterých byly takové skutečnosti odstraněny, případně pořídit z takových listin dostatečně podrobný výtah, který takové skutečnosti neobsahuje. (5) Smlouvy upravené tímto zákonem se v ostatním řídí právní úpravou závazků a úpravou smluvních typů jim nejbližších podle občanského zákoníku, pokud z tohoto zákona nebo povahy věci nevyplývá něco jiného. (6) Dodavatel paliva, energie a surovin, které jsou nezbytné pro plnění povinnosti nad rámec licence, je povinen v rozsahu požadovaném dodavatelem nad rámec licence pokračovat v plnění smluv uzavřených s držitelem licence i vůči dodavateli nad rámec licence po dobu vykonatelnosti rozhodnutí o uložení povinnosti nad rámec licence, pokud dodavatel nad rámec licence plní závazky vzniklé z těchto smluv od právní moci rozhodnutí o uložení povinnosti nad rámec licence. (7) Povinnost vyplývající z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle § 12 odst. 2 nebo 3, povinnost vyplývající z opatření uloženého rozhodnutím Energetického regulačního úřadu podle § 18a odst. 3 nebo § 58l odst. 2 přechází na právního nástupce. Povinnost vyplývající z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle § 10 odst. 7 nebo § 12 odst. 7 tohoto zákona přechází podle povahy na právního nástupce nebo na nabyvatele energetického zařízení, k němuž je rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vázáno. Je-li právních nástupců nebo nabyvatelů energetického zařízení více, odpovídají za splnění povinnosti společně a nerozdílně. (8) Dozor nad dodržováním tohoto zákona, zákona o hospodaření energií a zákona o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů v objektechobjektech důležitých pro obranu státu provádí Ministerstvo obrany, v objektechobjektech sloužících k plnění úkolů Ministerstva vnitra, PoliciePolicie České republiky, Policejní akademie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační služby a v objektechobjektech organizačních složek státu a příspěvkových organizací zřízených Ministerstvem vnitra provádí Ministerstvo vnitra, v objektechobjektech Ministerstva spravedlnosti provádí Ministerstvo spravedlnosti. Při výkonu dozoru postupuje Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti podle § 18 tohoto zákona a v případě uložení pokuty podle hlavy třetí tohoto zákona nebo podle hlavy páté zákona o hospodaření energií nebo podle hlavy desáté zákona o podporovaných zdrojích energie. (9) Na oprávnění k cizím nemovitostem, pokud jde o energetická zařízení, jakož i omezení jejich užívání, které se nezapisovalo podle předchozích právních předpisů do veřejného seznamu, se nevztahuje zásada přednosti věcného práva k cizím nemovitostem zapsaného do veřejného seznamu před věcným právem, které není z veřejného seznamu zřejmé. V případě zápisu takového oprávnění k cizím nemovitostem do veřejného seznamu se při stanovení jeho pořadí vychází z okamžiku, kdy takové oprávnění k cizím nemovitostem vzniklo. (10) Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání vzniklá podle předchozích právních úprav nebo z věcného břemene vzniklá podle tohoto zákona přechází na nového držitele licence provozujícího příslušnou soustavu, zařízení nebo jejich část, na které se daná oprávnění vztahují. (11) Kdo nabude vlastnické právo k nemovitosti, k níž se vztahuje oprávnění k cizím nemovitostem, které vzniklo na základě zákona, přejímá i povinnosti odpovídající tomuto oprávnění. (12) Pokud se pro stanovení náhrady za zřízení věcného břemene podle tohoto zákona zpracovává znalecký posudek, určí se náhrada ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu zjištěné podle oceňovacího předpisu47). (13) Při zřizování věcného břemene umožňujícího využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v tomto zákoně se nepřihlíží k rozsahu ochranného pásma a bezpečnostního pásmabezpečnostního pásma zřizované stavby. § 96a V průběhu řízení o rozhodnutí sporu je Energetický regulační úřad oprávněn vyžadovat od účastníků řízení předložení veškerých důkazů na podporu jejich tvrzení, a to včetně podání ústního vysvětlení. Účastník řízení je povinen na výzvu a ve lhůtě stanovené Energetickým regulačním úřadem a) poskytnout vysvětlení, předložit požadované doklady vztahující se k předmětu sporu a účastnit se jednání, b) umožnit Energetickému regulačnímu úřadu nahlédnout do svých obchodních záznamů, které se týkají vedeného sporu. § 96b (1) V řízení podle § 17 odst. 7 písm. e) má podání návrhu na rozhodnutí sporu tytéž právní účinky, jako kdyby byla v téže věci podána žaloba u soudu. (2) V řízení podle § 17 odst. 7 písm. e) je návrh nepřípustný, jestliže a) ve věci samé již rozhodl soud nebo řízení ve věci samé bylo před soudem zahájeno, nebo b) spor je nebo již byl předmětem rozhodčího řízení. § 96ba Výjimky z požadavků na připojení výroben elektřiny k elektrizační soustavě (1) Energetický regulační úřad rozhoduje za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím kodex sítě pro požadavky na připojení výroben elektřinyvýroben elektřiny k elektrizační soustavěelektrizační soustavě58) (dále jen „Nařízení o kodexu sítě pro připojení výroben elektřinyvýroben elektřiny“) o žádosti výrobce elektřiny, provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy o udělení výjimky z požadavků na připojení výroben elektřinyvýroben elektřiny stanovených Nařízením o kodexu sítě pro připojení výroben elektřinyvýroben elektřiny. (2) Energetický regulační úřad může stanovit výjimku z požadavků na připojení výroben elektřinyvýroben elektřiny stanovených Nařízením o kodexu sítě pro připojení výroben elektřinyvýroben elektřiny a dobu její platnosti opatřením obecné povahy. Stanoví-li Energetický regulační úřad výjimku z požadavků na připojení výroben elektřinyvýroben elektřiny podle věty první a je-li to účelné, může rovněž stanovit, jaké požadavky na připojení výroben elektřinyvýroben elektřiny k elektrizační soustavěelektrizační soustavě se použijí místo požadavků, pro které stanovil výjimku z požadavků na připojení výroben elektřinyvýroben elektřiny stanovených Nařízení o kodexu sítě pro připojení výroben elektřinyvýroben elektřiny. (3) Současně s návrhem opatření obecné povahy podle odstavce 2 zveřejní Energetický regulační úřad analýzu nákladů a přínosů zpracovanou podle článku 39 Nařízení o kodexu sítě pro připojení výroben elektřinyvýroben elektřiny. (4) Vede-li Energetický regulační úřad řízení o žádosti o udělení výjimky z požadavků na připojení výroben elektřinyvýroben elektřiny podle odstavce 1 a v téže věci stanovil Energetický regulační úřad výjimku opatřením obecné povahy, řízení o žádosti zastaví. (5) Pokud pominuly nebo se změnily důvody pro stanovení výjimek opatřením obecné povahy podle odstavce 2, Energetický regulační úřad opatření obecné povahy změní nebo zruší. § 96c Přezkum souladu rozhodnutí Energetického regulačního úřadu s předpisem Evropské unie (1) Rozhodne-li Komise o tom, že rozhodnutí vydané Energetickým regulačním úřadem je v rozporu s předpisem Evropské unie22), provede Energetický regulační úřad přezkumné řízení a vydá rozhodnutí do 2 měsíců ode dne, kdy Komise takové rozhodnutí vydala. Energetický regulační úřad o vydání rozhodnutí informuje bez zbytečného odkladu Komisi. (2) Pro přezkoumání souladu rozhodnutí vydaného Energetickým regulačním úřadem s předpisem Evropské unie platí obdobně ustanovení správního řádu o přezkumném řízení s tím, že Energetický regulační úřad není vázán lhůtami pro vydání usnesení o zahájení přezkumného řízení a pro vydání rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení. (3) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně v případech, kdy Komise rozhodla o tom, že opatření obecné povahy vydané Energetickým regulačním úřadem je v rozporu s předpisem Evropské unie nebo kdy Komise nebo Agentura vydala v případech stanovených předpisem Evropské unie doporučení ke zrušení nebo změně rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydané Energetickým regulačním úřadem. § 96d Donucovací pokuty (1) Energetický regulační úřad vymáhá ukládáním donucovacích pokut splnění a) povinnosti pokračovat ve výkonu licencované činnosti po dobu stanovenou v rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle § 10 odst. 4, b) povinnosti poskytnout energetické zařízení držiteli licence pro výkon povinnosti nad rámec licence podle rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle § 12 odst. 1, c) povinnosti poskytovat dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie nad rámec licence nebo distribuci elektřiny nebo distribuci plynuplynu nad rámec licence podle rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle § 12 odst. 2 nebo 3, d) povinnosti vyplývající z opatření k nápravě nebo podmínek stanovených k zajištění splnění opatření k nápravě uložených rozhodnutím Energetického regulačního úřadu podle § 18 odst. 3, e) povinnosti vyplývající z opatření uloženého rozhodnutím Energetického regulačního úřadu podle § 18a odst. 3 nebo § 58l odst. 2, f) povinnosti vyplývající z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, Komise nebo Agentury vydaného podle Nařízení o podmínkách přístupu do sítě pro příhraniční obchod s elektřinou nebo Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavámpřepravním soustavám nebo podle přímo použitelného předpisu vydaného na jejich základě nebo k jejich provedení nebo splnění povinnosti vyplývající z rozhodnutí ministerstva vydaného podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu. (2) Ministerstvo vymáhá ukládáním donucovacích pokut splnění povinnosti provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu umožnit přístup účastníkům trhu s plynemplynem do zásobníku plynuzásobníku plynu k nevyužité skladovací kapacitěskladovací kapacitě za cenu nebo jiných podmínek stanovených rozhodnutím ministerstva podle § 60d odst. 2. Ministerstvo dále vymáhá ukládáním donucovacích pokut splnění povinností nebo zákazů vyplývajících z opatření uloženého rozhodnutím ministerstva podle § 73 odst. 9 nebo § 73d odst. 6. (3) Ustanovení § 105 odst. 2 správního řádu není dotčeno. (4) Donucovací pokuty lze ukládat opakovaně. Výše jednotlivé donucovací pokuty ukládané a) fyzické osobě nesmí přesahovat 100 000 Kč, b) držiteli licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie nebo jiné právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající nesmí přesahovat 1 000 000 Kč, c) jinému držiteli licence neuvedenému v písmeni b) nesmí přesahovat 5 000 000 Kč. § 96e Odvod neoprávněného majetkového prospěchu nebo nadměrného majetkového prospěchu (1) Majetkovým prospěchem se rozumí prospěch získaný dodávkou nebo odběrem elektřiny nebo plynuplynu za cenu stanovenou vládou oproti ceně za dodávku nebo odběr elektřiny nebo plynuplynu, za kterou by účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem podle smlouvy s dodavatelem elektřiny nebo plynuplynu odebíral elektřinu nebo plynplyn, pokud by za ujednanou cenu neplatila cena stanovená vládou. (2) Stanovila-li vláda nejvyšší přípustný rozsah majetkového prospěchu a účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem získal dodávkou nebo odběrem elektřiny nebo plynuplynu za stanovenou cenu majetkový prospěch, který přesahuje nejvyšší přípustný rozsah majetkového prospěchu stanoveného vládou (dále jen „nadměrný majetkový prospěch“), je takový účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem povinen nadměrný majetkový prospěch odvést do státního rozpočtu. (3) Povinnost odvodu nadměrného majetkového prospěchu vzniká uplynutím období, na které vláda stanovila ceny elektřiny nebo plynu, nebo uplynutím jiného období pro posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu, stanoví-li tak nařízením vláda. Účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem, který odebíral elektřinu nebo plynplyn za stanovenou cenu, je povinen po uplynutí období podle věty první zpracovat zprávu o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu a ve lhůtě stanovené nařízením vlády ji podat ministerstvu. Účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem, který získal nadměrný majetkový prospěch, je povinen odvést nadměrný majetkový prospěch do státního rozpočtu postupem sděleným ministerstvem. Odvod nadměrného majetkového prospěchu je splatný do šesti měsíců od vzniku povinnosti odvodu nadměrného majetkového prospěchu nebo v jiné lhůtě, stanoví-li tak nařízením vláda. (4) Pokud účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem neodvedl nadměrný majetkový prospěch do státního rozpočtu nebo odvedl pouze jeho část, rozhodne ministerstvo o tom, že došlo ke vzniku nadměrného majetkového prospěchu, stanoví jeho výši a uloží povinnost odvodu nadměrného majetkového prospěchu ve stanovené lhůtě do státního rozpočtu. (5) Účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem, který získal majetkový prospěch v důsledku nesplnění věcných podmínek pro uplatnění stanovených cen elektřiny nebo plynuplynu (dále jen „neoprávněný majetkový prospěch“), je povinen takový majetkový prospěch odvést do státního rozpočtu ve lhůtě a postupem sděleným Energetickým regulačním úřadem. Pokud účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem neodvedl neoprávněný majetkový prospěch do státního rozpočtu nebo odvedl pouze jeho část, rozhodne Energetický regulační úřad o tom, že došlo ke vzniku neoprávněného majetkového prospěchu, stanoví jeho výši a uloží povinnost odvodu neoprávněného majetkového prospěchu ve stanovené lhůtě do státního rozpočtu. Neoprávněný majetkový prospěch, o jehož odvodu rozhodl Energetický regulační úřad nebo který odvedl účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem podle věty první, je příjmem státního rozpočtu. (6) Účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem, kterému vznikla povinnost odvodu nadměrného majetkového prospěchu nebo neoprávněného majetkového prospěchu, je povinen uhradit penále ve výši 0,1 % denně z odvodu od splatnosti odvodu podle odstavce 3 nebo uložení povinnosti odvodu podle odstavce 5 až do doby úhrady odvodu do státního rozpočtu. (7) Povinnost odvodu neoprávněného majetkového prospěchu a nadměrného majetkového prospěchu přechází na právní nástupce. Je-li právních nástupců více, jsou povinni společně a nerozdílně. (8) Správu placení odvodu neoprávněného majetkového prospěchu a nadměrného majetkového prospěchu vykonává celní úřad. § 97 Prokazatelná ztráta a přiměřený zisk poskytnuté v nesprávné výši (1) Došlo-li k poskytnutí platby na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo její části v nesprávné výši, je účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem, který ji obdržel, povinen vrátit takovou platbu nebo její část operátorovi trhu. Operátor trhu je oprávněn započítat platbu poskytnutou v nesprávné výši na úhradu jakékoliv další platby na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. (2) Pokud nedošlo k vrácení platby na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo její části poskytnuté v nesprávné výši nebo započtení podle odstavce 1, rozhodne Energetický regulační úřad z moci úřední o tom, že došlo k úhradě prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v nesprávné výši, stanoví rozsah, v jakém byly prokazatelná ztráta a přiměřený zisk nesprávně uhrazeny, a uloží povinnost platbu nebo její část ve stanovené lhůtě vrátit do státního rozpočtu. (3) Účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem, kterému byla platba na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo její část v nesprávné výši poskytnuta, je povinen takovou platbu nebo její část odvést ve lhůtě určené v rozhodnutí Energetického regulačního úřadu do státního rozpočtu. Platba na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v nesprávné výši nebo její část, o které tak rozhodl Energetický regulační úřad, je příjmem státního rozpočtu. (4) Došlo-li k poskytnutí platby na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v nesprávné výši v důsledku nesprávných, neúplných nebo nepravdivých údajů uvedených v žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo v podkladech poskytovaných se žádostí, je účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem, který takovou platbu obdržel, povinen uhradit penále ve výši 0,1 % denně z částky rovnající se rozsahu, v jakém byly prokazatelná ztráta a přiměřený zisk podle rozhodnutí Energetického regulačního úřadu nesprávně uhrazeny, a to až do doby úhrady této platby do státního rozpočtu. O tom, zda k poskytnutí platby na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v nesprávné výši došlo v důsledku nesprávných, neúplných nebo nepravdivých údajů, rozhodne Energetický regulační úřad v rozhodnutí podle odstavce 2. (5) Správu odvodů z plateb na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a penále vykonává Energetický regulační úřad podle zákona upravujícího správu daní. Účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem, kterému byla platba na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v nesprávné výši poskytnuta, má při správě odvodů podle věty první postavení daňového subjektu. Odvod z plateb na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a penále lze vyměřit do 10 let od počátku kalendářního roku následujícího po roce, v němž k úhradě platby na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku došlo. (6) Podle odstavců 1 až 5 se postupuje obdobně v případě, kdy účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem neuhradí operátorovi trhu platbu vyplývající z vypořádání rozdílů mezi zálohovými platbami a výší prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období nebo neuhradí operátorovi trhu všechny poskytnuté zálohové platby, pokud mu vznikla povinnost vrátit poskytnuté zálohové platby. § 97a Schvalovací řízení a řízení o stanovení řádu (1) Řízení o schválení Pravidel provozování přenosové soustavypřenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavydistribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, Řádu provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu, obchodních podmínek operátora trhu, Řádu datového centra nebo jiných obdobných podmínek či postupů, jejichž schválení Energetickým regulačním úřadem ukládá právní předpis, nebo jejich změn (dále jen „řád“) se zahajuje na žádost držitele licence. Řízení o stanovení řádu se zahajuje z moci úřední. (2) Účastníkem řízení je držitel licence, jehož řád je předmětem řízení. (3) Dostane-li se schválený řád vlivem změny právní úpravy do rozporu s právním předpisem, je držitel licence povinen předložit do 3 měsíců od nabytí účinnosti takového právního předpisu Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení návrh nového řádu nebo návrh změny schváleného řádu, kterým se rozpor s právním předpisem odstraní. V ostatních případech je držitel licence povinen návrh nového řádu nebo návrh změny schváleného řádu předložit nejméně 3 měsíce přede dnem navrhované účinnosti nového řádu nebo změny schváleného řádu. To neplatí v případech podle § 25 odst. 12 nebo podle § 59 odst. 10. (4) Nepředloží-li držitel licence Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení návrh řádu ve lhůtě stanovené tímto zákonem nebo ve lhůtě podle odstavce 3 a nejde-li o případy podle § 25 odst. 12 nebo podle § 59 odst. 10, Energetický regulační úřad vyzve držitele licence k jeho předložení a stanoví přiměřenou lhůtu. Po marném uplynutí lhůty stanovené ve výzvě Energetický regulační úřad zahájí řízení o stanovení řádu. (5) Pokud zvláštní právní předpis ukládá projednání návrhu řádu s dotčenými osobami, musí držitel licence projednání a jeho výsledky doložit současně s návrhem řádu na jeho schválení. Pokud držitel licence nedoloží projednání návrhu řádu a jeho výsledky ani po zahájení řízení ve lhůtě stanovené Energetickým regulačním úřadem, postupuje Energetický regulační úřad podle odstavce 6. (6) Energetický regulační úřad po zahájení řízení zveřejní návrh řádu způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejméně na 10 pracovních dnů, není-li právním předpisem stanovena jiná lhůta. Oznámení o zveřejnění vyvěsí Energetický regulační úřad na úřední desce spolu s uvedením, o jaký návrh se jedná, kde je možné se s ním seznámit a do kdy je možné uplatnit připomínky. To neplatí v případě, kdy držitel licence projednal návrh řádu s dotčenými osobami podle odstavce 5 věty první. (7) Každý, jehož oprávněné zájmy mohou být schválením nebo stanovením řádu přímo dotčeny, může u Energetického regulačního úřadu uplatnit připomínky s jejich odůvodněním. Připomínkami, které se návrhu řádu netýkají, připomínkami, které uplatní osoba, jejíž oprávněné zájmy nemohou být schválením řádu přímo dotčeny, nebo připomínkami bez odůvodnění nebo uplatněnými po lhůtě se Energetický regulační úřad nezabývá. Výsledky vypořádání připomínek zveřejní Energetický regulační úřad před vydáním rozhodnutí způsobem umožňujícím dálkový přístup. Energetický regulační úřad může návrh řádu upravit s přihlédnutím k vyhodnocení připomínek. Pokud by takovou úpravou došlo k podstatné změně návrhu řádu, může Energetický regulační úřad rozhodnout o opakovaném zveřejnění návrhu řádu podle odstavce 6. (8) Na postup Energetického regulačního úřadu podle odstavce 6 a uplatňování připomínek a jejich vypořádání podle odstavce 7 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Po dobu zveřejnění návrhu řádu způsobem umožňujícím dálkový přístup neběží lhůta pro vydání rozhodnutí. V řízení o schválení návrhu řádu se § 45 odst. 4 správního řádu nepoužije. (9) Energetický regulační úřad návrh řádu, popřípadě návrh řádu upravený podle odstavce 7 schválí, není-li v rozporu s právním předpisem a pokud schválením návrhu řádu nedojde k založení značné nerovnováhy v právech a povinnostech účastníků trhu, jinak návrh řádu zamítne. V případě, kdy návrh řádu nebyl zcela nebo zčásti schválen, může Energetický regulační úřad stanovit řád nebo jeho část v řízení zahájeném z moci úřední. (10) V řízení o stanovení řádu postupuje Energetický regulační úřad tak, aby stanovením řádu nedošlo k založení značné nerovnováhy v právech a povinnostech účastníků trhu. Stanovený řád je držitel licence povinen bez zbytečného odkladu zveřejnit. § 97b Věcná břemena k nemovitostem ve vlastnictví státu, státní příspěvkové organizace, státního fondu a státního podniku (1) Držiteli licence provozujícímu příslušnou soustavu nebo zařízení v elektroenergetice vzniká právní mocí povolení záměru umožňujícího umístit příslušnou soustavu nebo zařízení na nemovitostech ve vlastnictví České republiky, státní příspěvkové organizace, státního fondu nebo státního podniku ve veřejném zájmu věcné břemeno v nezbytném rozsahu podle příslušné technické normy62) opravňující a) zřizovat a provozovat příslušnou soustavu nebo zařízení, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení nebo zařízení, jakož i souvisejících staveb a zařízení, b) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu příslušné soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů. (2) Návrh na vklad věcného břemene do katastrukatastru nemovitostí po dokončení stavby příslušné soustavy nebo zařízení podává oprávněný z věcného břemene. (3) Za zřízení věcného břemene podle odstavce 1 poskytne oprávněný z věcného břemene vlastníkovi nemovitosti jednorázovou náhradu až ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu47), pokud jej o to vlastník nemovitosti požádá. (4) Žádost podle odstavce 3 musí být podána do 3 let ode dne, kdy byla dokončena stavba příslušné soustavy nebo zařízení na nemovitosti, jinak nárok zaniká. Oprávněný z věcného břemene zajistí odhad, který stanoví výši náhrady za věcné břemeno, kterou oprávněný z věcného břemene uhradí vlastníkovi nemovitosti do 6 měsíců od podání žádosti. (5) Věcné břemeno zaniká uplynutím 5 let od jeho vzniku, pokud nedojde k zahájení stavby na nemovitosti, a dále v případě trvalého odstranění příslušné soustavy nebo zařízení z nemovitosti. Oprávněný z věcného břemene zajistí bez zbytečného odkladu výmaz věcného břemene z katastrukatastru nemovitostí. § 98 Přechodná ustanovení (1) Fyzické či právnické osoby, které podnikají v energetických odvětvích podle dosavadních předpisů, musí do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona požádat o udělení licence, jinak jejich oprávnění k podnikání zaniká. (2) Ochranná pásmaOchranná pásma stanovená v elektroenergetice a teplárenství podle dosavadních právních předpisů se nemění po nabytí účinnosti tohoto zákona. Výjimky z ustanovení o ochranných pásmechochranných pásmech udělené podle dosavadních právních předpisů zůstávají zachovány i po dni účinnosti tohoto zákona. (3) Bezpečnostní pásmaBezpečnostní pásma plynových zařízeníplynových zařízení stanovená podle dosavadních právních předpisů a předchozí písemné souhlasy se zřízením stavby v těchto pásmech zůstávají zachovány i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. (4) Oprávnění k cizím nemovitostemnemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčena. (5) Pokud fyzické či právnické osoby provádějící nákup, prodej a skladování uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, včetně jejich dopravy, nepožádají o vydání živnostenského oprávnění na tuto činnost do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jejich oprávnění k podnikání zaniká. (9) Při změně napětí elektřiny, při změně tlaku nebo druhu plynu a při změně teplonosné látky nebo jejích parametrů zahájené před dnem nabytí účinností tohoto zákona se postupuje podle dosavadních právních předpisů. (10) O autorizaci na výstavbu musí požádat každá fyzická či právnická osoba, která podá žádost na vydání rozhodnutí o povolení záměru na novou výstavbu po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. (11) Inspekce podle zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., je Státní energetickou inspekcí podle tohoto zákona. (12) Řízení o uložení pokuty zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. § 98a Zmocňovací ustanovení (1) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) druhy měřicích zařízeníměřicích zařízení, a typy průběhového měření při sdílení elektřiny, umístění měřicích zařízeníměřicích zařízení a způsoby a podmínky jejich instalace, způsoby a typy měření, podmínky odběru bez měřicího zařízeníměřicího zařízení, údaje z měření a rozsah a podmínky přístupu k údajům z měření, předávání výsledků měření elektřiny a jejich uchovávání, technické a další podmínky měření, minimální funkční a technické požadavky na měřicí zařízeníměřicí zařízení, postup a podmínky instalace inteligentního měření podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vnitřní trh s elektřinou52), požadavky na kybernetickou bezpečnost měřicích zařízeníměřicích zařízení, způsoby vyhodnocování a určení množství odebrané elektřiny nebo plynuplynu v případě závady měřicího zařízeníměřicího zařízení a způsob stanovení výše náhrady skutečně vzniklé škody a způsob určení výše náhrady škody, nelze-li zjistit skutečně vzniklou škodu při neoprávněném odběru, dodávce, přenosu nebo distribuci elektřiny a při neoprávněném odběru, dodávce, uskladňování, přepravě nebo distribuci plynuplynu a neoprávněném odběru tepelné energieodběru tepelné energie, termíny a rozsah předávání údajů operátorovi trhu potřebných pro plnění jeho povinností, b) způsoby dispečerského řízení, rozsah a postup při dispečerském řízení výroben elektřinyvýroben elektřiny, pravidla spolupráce technických dispečinků, termíny a rozsah údajů předávaných provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy, přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovateli zásobníku plynuzásobníku plynu nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy pro dispečerské řízení, přípravu provozu přenosové nebo přepravní soustavypřepravní soustavy nebo distribuční soustavydistribuční soustavy a pro provoz a rozvoj elektrizační nebo plynárenské soustavyplynárenské soustavy, vyhodnocování provozu elektrizační a plynárenské soustavyplynárenské soustavy a způsob využívání zařízení pro poskytování podpůrných služebpodpůrných služeb, způsob a postup stanovení neodebrané elektřiny a náhrady za neodebranou elektřinu při dispečerském řízení podle § 26 odst. 5 a požadavky na technické vybavení výroben elektřinyvýroben elektřiny pro účely dispečerského řízení, při případném omezování výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů přihlédnout k technické a organizační náročnosti regulace jednotlivých typů obnovitelných zdrojů, c) způsoby tvorby bilancí plynárenské soustavyplynárenské soustavy, postupy pro sledování kapacit a výkonů v plynárenské soustavěplynárenské soustavě a termíny a rozsah údajů včetně technicko-provozních údajů předávaných účastníky trhu s plynemplynem operátorovi trhu a ministerstvu pro tvorbu bilancí, strategií a sledování kapacit a výkonů v plynárenské soustavěplynárenské soustavě, d) náležitosti žádosti o udělení, změnu, prodloužení a zrušení autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízeníplynových zařízení včetně vzorů žádostí a podmínky pro posuzování těchto žádostí, e) opatření a postupy vykonávané při předcházení stavu nouze, při stavu nouze a při odstraňování následků stavu nouze, způsob vyhlašování stavu nouze a oznamování předcházení stavu nouze a postupy při omezování výroby elektřiny, spotřeby elektřiny, plynuplynu a tepla včetně regulačního, vypínacího a frekvenčního plánu, bezpečnostní standard požadované dodávky plynuplynu a obsahové náležitosti havarijních plánů, způsob zajištění bezpečnostních standardů plynuplynu, obsahové náležitosti podkladů pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze podle přímo použitelného předpisu Evropské unie a termíny pro jejich zaslání ministerstvu, rozsah chráněných zákazníkůzákazníků včetně způsobu určení jejich spotřeby plynuplynu, jejichž dodavatelé mají povinnost plnit bezpečnostní standard dodávky plynuplynu, a opatření a postupy vykonávané při přijímání a poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, minimální požadovaná množství uskladněného plynuplynu pro časové úseky v průběhu skladovacího rokuskladovacího roku a postup stanovení rozdílu mezi minimálním požadovaným množstvím a skutečným množstvím uskladněného plynuplynu v zásobníku plynuzásobníku plynu, f) způsob a postup registrace technických pravideltechnických pravidel v plynárenství u Hospodářské komory České republiky, g) rozsah a termíny předávání údajů o dodávce tepelné energiedodávce tepelné energie dodavateli tepelné energiedodavateli tepelné energie ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo údajů ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a dalších údajů potřebných pro rozdělování nákladů na vytápění a dodávku teplé vody a způsob dělení nákladů za dodávku tepelné energiedodávku tepelné energie při společném měření odebíraného množství tepelné energie pro více odběrných místodběrných míst nebo v případě, že z odběrného místaodběrného místa jsou zásobovány tepelnou energií objektyobjekty nebo části objektůobjektů různých vlastníků, kteří uzavírají smlouvu o dodávce tepelné energiedodávce tepelné energie, a kdy nedojde k dohodě o způsobu rozdělení nákladů, h) vzory žádostí o udělení autorizace na výstavbu výrobny elektřinyvýrobny elektřiny a postup ministerstva při jejich posuzování, i) pravidla pro sestavení zbytkového energetického mixu, j) požadavky na bezpečnou instalaci v případě výroben elektřinyvýroben elektřiny z obnovitelných zdrojů energie s instalovaným výkonem do 50 kW, k) vzor žádosti o souhlas s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem. (2) Energetický regulační úřad stanoví vyhláškou a) způsoby prokazování finančních a technických předpokladů a odborné způsobilosti pro jednotlivé druhy licencí, způsoby určení vymezeného územívymezeného území a provozovny, prokázání vlastnického nebo užívacího práva k užívání energetického zařízení, náležitosti prohlášení odpovědného zástupce, a vzory žádostí k udělení, změně a zrušení licence a žádostí o uznání oprávnění k podnikání uděleného v jiném členském státě Evropské unie, b) obsahové náležitosti Pravidel provozování přenosové soustavypřenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavydistribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, Řádu provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu a obchodních podmínek operátora trhu a Řádu datového centra, c) požadovanou kvalitu dodávek a služeb v elektroenergetice a plynárenství, výši náhrad za její nedodržení, postupy a lhůty pro uplatnění nároku na náhradu, postupy a lhůty pro zveřejňování a vykazování dodržování kvality dodávek a služeb, d) postup stanovení výše finančního příspěvku držitelů licence do fondu, postup čerpání finančních prostředků z fondu, způsob výpočtu prokazatelné ztráty při plnění povinností nad rámec licence a doklady, kterými musí být výpočty prokazatelné ztráty doloženy a vymezeny, e) náležitosti a členění regulačních výkazů včetně jejich vzorů, odpisové sazby pro účely regulace a pravidla pro sestavování regulačních výkazů a termíny pro jejich předkládání, f) způsob regulace cen v energetických odvětvích, postupy pro regulaci cen a termíny a rozsah údajů předávaných držiteli licencí pro cenový výměr, stanovení limitní ceny pro věcné usměrňování cen v teplárenství, přípravu a provádění programů zvýšení energetické účinnosti, podporu a sledování energetických služeb a jiných opatření ke zvýšení energetické účinnosti, g) podmínky připojení výroben elektřinyvýroben elektřiny, výroben plynuvýroben plynu, distribučních soustavdistribučních soustav, zásobníků plynuzásobníků plynu a odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků k elektrizační nebo plynárenské soustavěplynárenské soustavě, včetně podmínek sjednávání připojení výroben elektřinyvýroben elektřiny s možností omezení využití rezervovaného výkonu bez náhrady za takové omezení, způsob stanovení podílu nákladů spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu nebo výkonu elektřiny nebo plynuplynu, technické požadavky na výstavbu těžebního plynovodutěžebního plynovodu odkupovaného provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy a postup a podmínky pro sjednávání rezervovaného příkonu v předávacím místěpředávacím místě, pravidla pro posuzování souběžných požadavků na připojení, a postup a podmínky pro sjednávání rezervovaného příkonu v předávacím místěpředávacím místě a podmínky instalace zařízení ve výrobnách plynuvýrobnách plynu podle § 57 odst. 9, h) Pravidla trhu s elektřinou, která stanoví 1. podmínky přístupu k přenosové soustavěpřenosové soustavě a k distribučním soustavámdistribučním soustavám, rozsah zveřejňovaných informací pro umožnění přístupu k přenosové a k distribuční soustavědistribuční soustavě a způsoby řešení nedostatku kapacit v elektrizační soustavěelektrizační soustavě, 2. termíny pro předkládání žádostí o uzavření smluv na trhu s elektřinou a termíny uzavírání smluv a jejich registrace u operátora trhu, 3. postupy a podmínky pro přenesení a převzetí odpovědnosti za odchylkuodchylku, 4. rozsah a termíny předávání údajů pro vyhodnocování sdílené elektřiny, vyhodnocování odchylekodchylek a vyúčtování dodávek elektřiny, postupy pro vyhodnocování, zúčtování a vypořádání odchylekodchylek, včetně zúčtování a vypořádání regulační energieregulační energie ve stavu nouze a při předcházení stavu nouze a postupy pro zohlednění sdílené elektřiny, 5. postupy pro obstarávání regulační energieregulační energie a způsoby zúčtování regulační energieregulační energie, 6. pravidla organizace krátkodobého trhu s elektřinou a vyrovnávacího trhu a způsoby jejich vypořádání, 7. pravidla tvorby, přiřazení a užití typových diagramů dodávektypových diagramů dodávek elektřiny, 8. termíny a postup při volbě a změně dodavatele elektřiny, 9. postup při přerušení, omezení a obnovení dodávky elektřiny při neoprávněném odběru, neoprávněné distribuci a neoprávněném přenosu, 10. postup při zajištění dodávky elektřiny dodavatelem poslední instance, 11. skladbu ceny služby přenosové soustavyslužby přenosové soustavy, skladbu ceny služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy a ostatních regulovaných cen v elektroenergetice a způsob a termíny předávání údajů mezi účastníky trhu s elektřinou pro vyúčtování regulovaných cen a způsob a termíny účtování a hrazení regulovaných cen mezi účastníky trhu s elektřinou, 12. technické požadavky na provoz pro ověření technologie, 13. rozsah údajů a informací zveřejňovaných, poskytovaných nebo zpřístupňovaných operátorem trhu a datovým centrem, 14. postup pro stanovení zálohových plateb, 15. termíny a postup registrace odběrných místodběrných míst a jejich předávacích místpředávacích míst, předávacích místpředávacích míst výroben elektřinyvýroben elektřiny, přenosové soustavypřenosové soustavy a distribučních soustavdistribučních soustav, 16. podmínky, termíny a postup registrace přiřazení a ukončení přiřazení registračních čísel předávacích místpředávacích míst do skupiny sdílení, postup vytváření skupiny sdílení a počet předávacích místpředávacích míst ve skupině sdílení nebo územní vymezení skupiny sdílení, 17. způsoby alokace sdílené elektřiny, 18. rozsah, termíny a postup předávání údajů o zranitelném zákazníkovizákazníkovi, zranitelné osobě a dále údajů pro vyhodnocení splnění podmínky hodnoty odběru elektřiny pro stanovení určeného odběrného místaodběrného místa zranitelného zákazníkazákazníka, 19. rozsah poskytovaných informací o způsobu dynamického určení ceny elektřiny nebo jiného určení ceny závislého na změnách ceny elektřiny na organizovaných trzích s elektřinou a výhodách a rizicích spojených s uzavřením smlouvy s takovým určením ceny, i) Pravidla trhu s plynemplynem, která stanoví 1. pravidla přístupu k přepravní soustavěpřepravní soustavě, k distribučním soustavámdistribučním soustavám a k zásobníku plynuzásobníku plynu, rozsah zveřejňovaných informací pro umožnění přístupu k přepravní soustavěpřepravní soustavě, distribuční soustavědistribuční soustavě a zásobníku plynuzásobníku plynu a způsoby řešení nedostatku kapacit v plynárenské soustavěplynárenské soustavě, 2. termíny pro předkládání žádostí o uzavření smluv na trhu s plynemplynem a termíny uzavírání smluv, 3. postupy a podmínky pro přenesení a převzetí odpovědnosti za odchylkuodchylku, 4. rozsah a termíny předávání údajů pro vyhodnocování odchylekodchylek a vyúčtování dodávek plynuplynu a ostatních služeb, postupy pro vyhodnocování, zúčtování a vyrovnávání odchylekodchylek a zúčtování a vypořádání vyrovnávacího plynuplynu ve stavu nouze a při předcházení stavu nouze, 5. postupy a termíny pro předkládání nominací a renominací, 6. postup provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu při prodeji neoprávněně uskladněného plynuplynu, 7. pravidla organizace krátkodobých trhů a způsoby jejich vypořádání, 8. pravidla tvorby, přiřazení a užití typových diagramů dodávektypových diagramů dodávek plynuplynu, 9. termíny a postup při volbě a změně dodavatele plynuplynu včetně registrace odběrných a předávacích míst, 10. postup při přerušení, omezení a obnovení dodávky plynuplynu při neoprávněném odběru, neoprávněné distribuci a neoprávněné přepravě, 11. postup při zajištění dodávky plynuplynu dodavatelem poslední instance, 12. skladbu ceny služby přepravy plynuslužby přepravy plynu, skladbu ceny služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy a ostatních regulovaných cen v plynárenství a způsob a termíny předávání údajů mezi účastníky trhu s plynemplynem pro vyúčtování regulovaných cen a způsob a termíny účtování a hrazení regulovaných cen mezi účastníky trhu s plynemplynem, 13. technické požadavky na provoz pro ověření technologie, 14. postup pro stanovení zálohových plateb, 15. pravidla a podmínky pro poskytování služby přeshraničního využití zásobníku plynuzásobníku plynu, 16. množství plynuplynu, které je provozovatel zásobníku oprávněn koupit nebo prodat pro účely poskytování služby uskladňováníslužby uskladňování plynuplynu, 17. pravidla aukce na rezervaci nevyužité skladovací kapacityskladovací kapacity, 18. rozsah, způsob a termíny předávání informací o velikosti a době trvání skladovacích kapacitskladovacích kapacit rezervovaných jednotlivými účastníky trhu s plynemplynem mezi provozovatelem zásobníku plynuzásobníku plynu a provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy, 19. rozsah poskytovaných informací o způsobu dynamického určení ceny plynuplynu nebo jiného určení ceny závislého na změnách ceny plynuplynu na organizovaných trzích s plynemplynem a výhodách a rizicích spojených s uzavřením smlouvy s takovým určením ceny, j) rozsah a náležitosti vyúčtování dodávek elektřiny, plynuplynu nebo tepelné energie a souvisejících služeb v elektroenergeticesouvisejících služeb v elektroenergetice a souvisejících služeb v plynárenstvísouvisejících služeb v plynárenství, a rozsah a náležitosti informací o vyúčtování dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergeticesouvisejících služeb v elektroenergetice a dodávek tepelné energiedodávek tepelné energie, a termíny poskytování informací o vyúčtování, k) rozsah uchovávaných údajů o plnění podle smluv na dodávky elektřiny nebo plynuplynu nebo jejich derivátů, l) náležitosti žádosti o schválení jmenování, volby a odvolání členů statutárního orgánu nebo členů dozorčí rady nebo správní rady nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, náležitosti žádosti o schválení jmenování nebo jiného ustanovení do funkce a odvolání z funkce auditora programu nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a způsoby prokazování odborné způsobilosti auditora programu, m) náležitosti a členění výkazů nezbytných pro zpracování zpráv o provozu soustav v energetických odvětvích, včetně termínů, rozsahu a pravidel pro sestavování výkazů, n) náležitosti zpráv o kvalitě a úrovni údržby zařízení v elektroenergetice a v plynárenství, včetně termínů, rozsahu a pravidel pro sestavování zpráv, o) vzor formuláře na podávání žádosti o udělení nebo prodloužení platnosti oprávnění k činnosti zprostředkovatele, p) podmínky pro zřizování a provozování zařízení na úpravu složení plynuplynu. § 99 Závěrečná ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci. 2. Článek V zákona č. 83/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších zákonů. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky § 100 V § 2 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 125/1973 Sb., zákona č. 25/1976 Sb., zákona č. 118/1983 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/2000 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb., se za bodem 10 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 11, který zní: „11. Energetický regulační úřad.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna živnostenského zákona § 102 V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 207: chemická výroba zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb. a zákona č. 362/2000 Sb., se doplňuje obor živnosti takto: Text ve sloupci 1 zní: „Nákup, prodej a skladování zkapalněných uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, včetně jejich dopravy“, text ve sloupci 2 zní: „úplné střední vzdělání na střední odborné škole technického směru zakončené maturitní zkouškou a 5 let praxe v oboru“. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST § 104 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. Příloha k zákonu č. 458/2000 Sb. Bezpečnostní pásma plynových zařízení druh zařízení:\| velikost pásma: ---\|--- Zásobníky (vzdálenost od vnějšího okraje areálu zásobníku) mimo samostatně umístěných sond\| 250 m Sondy zásobníku plynuzásobníku plynu (vzdálenost od osy jejich ústí)\| s tlakem do 100 barů\| 80 m s tlakem nad 100 barů\| 150 m Tlakové zásobníky zkapalněných plynůplynů do vnitřního objemu (vzdálenost od vnějšího obvodu technologických objektůobjektů)\| nad 5 m3 do 20 m3\| 20 m nad 20 m3 do 100 m3\| 40 m nad 100 m3 do 250 m3\| 60 m nad 250 m3 do 500 m3\| 100 m nad 500 m3 do 1 000 m3\| 150 m nad 1 000 m3 do 3 000 m3\| 200 m nad 3 000 m3\| 300 m Plynojemy (vzdálenost od vnějšího obvodu technologických objektůobjektů)\| do 100 m3\| 30 m nad 100 m3\| 50 m Technologické objektyobjekty (vzdálenost od vnějšího obvodu technologických objektůobjektů)\| Plnírny plynůplynů\| 100 m Zkapalňovací stanice stlačených plynůplynů\| 100 m Odpařovací stanice zkapalněných plynůplynů\| 100 m Kompresorové stanice\| 200 m Regulační stanice vysokotlaké o tlakové úrovni 4 až 40 barů včetně\| 10 m Regulační stanice s tlakem nad 40 barů\| 20 m Vysokotlaké plynovodyplynovody a plynovodní přípojkyplynovodní přípojky o tlakové úrovni 4 až 40 barů včetně\| do DN 100 včetně\| 8 m nad DN 100 do DN 300 včetně\| 10 m nad DN 300 do DN 500 včetně\| 15 m nad DN 500\| 20 m Vysokotlaké plynovodyplynovody a plynovodní přípojkyplynovodní přípojky s tlakem nad 40 barů\| do DN 100 včetně\| 8 m nad DN 100 do DN 300 včetně\| 15 m nad DN 300 do DN 500 včetně\| 70 m nad DN 500 do DN 700 včetně\| 110 m nad DN 700\| 160 m 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU. 1) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií. Nařízení Komise (EU) 2017/460 ze dne 16. března 2017, kterým se zavádí kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 ze dne 25. října 2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/941 ze dne 5. června 2019 o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky a o zrušení směrnice 2005/89/ES. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013, v platném znění. 1c) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 1d) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 1d) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. 1e) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 2a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003. 2b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005. 4) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích. Vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích. 4c) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 4d) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). 4e) Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění). 5a) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. 6) Vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie. Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. 6) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb. 6a) Vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie. 9a) § 25 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. 9b) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 10) Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. 10a) Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb. 12a) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 13) Zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů. 15) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). § 13 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. 17) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 18) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. 20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů. 21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938. 22) Čl. 39 Směrnice 2009/72/ES. Čl. 43 Směrnice 2009/73/ES. 24) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 25) Zákon č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 208/2011 Sb. Mezinárodní dohoda o přepravě nebezpečných věcí po silnici (ADR) v platném znění. ČSN EN 1439. 29) § 6c zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů. 46) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů. 47) § 16b zákona č. 151/1997 Sb., ve znění zákona č. 303/2013 Sb. 48) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/941. 49) Nařízení Komise (EU) 2017/460 ze dne 16. března 2017, kterým se zavádí kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn. 50) § 70 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 51) Vyhláška č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny. 52) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou. 53) § 11 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 54) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999, v platném znění. 55) Vyhláška č. 16/2016 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě. 56) Zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů. 57) Nařízení Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie. 57) Bod I písm. A, B a D přílohy k nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury. 58) Nařízení Komise (EU) 2016/631 ze dne 14. dubna 2016, kterým se stanoví kodex sítě pro požadavky na připojení výroben k elektrizační soustavě. 60) Sdělení Ministerstva průmyslu a obchodu č. 7/2023 Sb., o vyhlášení českého znění doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků. 62) ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání vedení technického vybavení.
Zákon č. 459/2000 Sb.	Zákon č. 459/2000 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 12. 2000, datum účinnosti 31. 12. 2000, částka 131/2000 * Čl. I - Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 31. 12. 2000 459 ZÁKON ze dne 28. listopadu 2000, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 17 odstavec 5 zní: „(5) Hodnoty bodu a výše úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění se dohodnou v dohodovacím řízení zástupců Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a ostatních zdravotních pojišťoven a příslušných profesních sdružení poskytovatelů jako zástupců smluvních zdravotnických zařízení. Podrobné podmínky svolání a průběhu jednání stanoví účastníci dohodovacího řízení v jednacím řádu.“. 2. V § 17 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 až 11, které znějí: „(6) Svolavatel dohodovacího řízení je povinen předat výsledek dohodovacího řízení Ministerstvu zdravotnictví do 60 dnů před ukončením platnosti cen bodu a výše úhrad, včetně regulačních mechanismů hrazené zdravotní péče, platných pro předchozí období. (7) Nedojde-li dohodovací řízení k výsledku do 60 dnů před skončením období, pro které byly sjednány ceny bodu a sjednány nebo stanoveny výše úhrad hrazené zdravotní péče včetně regulačních omezení, zůstávají v platnosti a) ceny bodu sjednané v rámci platné regulace cen i po skončení období, na které byly sjednány, b) výše úhrad včetně regulačních omezení i po skončení období, na které byly sjednány nebo stanoveny, do doby, než dohodovací řízení sjedná nové výše úhrad včetně regulačních omezení, nebo do doby, než Ministerstvo zdravotnictví stanoví nové výše úhrad včetně regulačních omezení pro kalendářní pololetí vyhláškou. (8) Je-li výsledkem dohodovacího řízení podle odstavce 5 dohoda o cenách bodu v rámci platné regulace cen a o výši úhrad včetně regulačních omezení pro příslušné období, posoudí Ministerstvo zdravotnictví tento výsledek z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem. (9) Neshledá-li Ministerstvo zdravotnictví při posuzování výsledku dohodovacího řízení podle odstavce 5 nesoulad s právními předpisy a veřejným zájmem, vyhlásí jej ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví; tento výsledek je pro zdravotnická zařízení a pro zdravotní pojišťovny závazný. (10) Odporuje-li dohoda uzavřená v rámci dohodovacího řízení právním předpisům nebo veřejnému zájmu, vrátí Ministerstvo zdravotnictví dohodu s popisem rozporu zpět k dohodovacímu řízení. Účastníci dohodovacího řízení předloží přepracovaný výsledek Ministerstvu zdravotnictví k posouzení do 10 kalendářních dnů ode dne vrácení. (11) Není-li dohoda uzavřená v rámci dohodovacího řízení předložena ve lhůtě stanovené v odstavci 10 nebo odporuje-li právním předpisům nebo veřejnému zájmu, a) zůstávají ceny bodu sjednané v rámci platné regulace cen v platnosti i po skončení období, na které byly sjednány, b) Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou výši úhrad hrazené péče včetně regulačních omezení pro kalendářní pololetí.“. Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 12 až 14. 3. V § 40 odst. 2 větě první se slova „(§ 17 odst. 7)“ nahrazují slovy „(§ 17 odst. 13)“. 4. Za § 55 se vkládá nový § 55a, který včetně nadpisu zní: „§ 55a Vztah k mezinárodním smlouvám Ustanovení tohoto zákona se nepoužijí, pokud mezinárodní smlouva, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena, stanoví jinak.“. 5. V § 61 se slova „, a pozbývá účinnosti dnem 31. prosince 2000“ zrušují. Čl. II Přechodné ustanovení Hodnoty bodu a výše úhrad hrazené zdravotní péče, včetně regulačních omezení, stanovené podle dosavadních právních předpisů, se použijí pro 1. pololetí 2001; nedojde-li po nabytí účinnosti tohoto zákona k dohodě o cenách podle § 17 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění tohoto zákona, zůstávají v platnosti ceny stanovené pro 1. pololetí 2001. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2000. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 460/2000 Sb.	Zákon č. 460/2000 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 12. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 131/2000 * Čl. I - Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění zákona č. 169/1999 Sb. a zákona č. 30/2000 Sb., se mění takto: * Čl. III Aktuální znění od 1. 1. 2007 (362/2003 Sb.) 460 ZÁKON ze dne 28. listopadu 2000, kterým se mění zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění zákona č. 169/1999 Sb. a zákona č. 30/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se slova „při výkonu a správě soudnictví“ nahrazují slovy „při výkonu soudnictví a správě soudů a při činnosti státních zastupitelství a Ministerstva spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“)“. 2. V § 1 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 1) zní: „(2) Generální ředitelství Vězeňské služby, vazební věznice a věznice, pokud rozhodují ve správním řízení, mají postavení správních úřadů. Vězeňská služba hospodaří s majetkem státu, který potřebuje k plnění svých úkolů1) a je účetní jednotkou. 1) § 9 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.“. 3. § 2 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2) zní: „§ 2 Úkoly Vězeňské služby (1) Vězeňská služba a) spravuje a střeží vazební věznice a věznice, střeží věznice pro místní výkon trestu a odpovídá za dodržování zákonem stanovených podmínek výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody, b) střeží, předvádí a eskortuje osoby ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody, c) prostřednictvím programů zacházení soustavně působí na osoby ve výkonu trestu odnětí svobody a obdobně i na některé skupiny osob ve výkonu vazby s cílem vytvořit předpoklady pro jejich nekonfliktní způsob života po propuštění, d) zabezpečuje úkoly při předcházení a odhalování trestné činnosti osob ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody, e) provádí výzkum v oboru penologie a využívá jeho výsledky a vědecké poznatky ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody, f) vytváří podmínky pro pracovní a jinou účelnou činnost osob ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody, g) zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách soudů a státních zastupitelství a v jiných místech činnosti soudů a ministerstva a v rozsahu stanoveném tímto zákonem zajišťuje bezpečnost výkonu pravomoci soudů a státních zastupitelství, h) vede evidenci osob ve výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody na území České republiky, i) provozuje hospodářskou činnost za účelem zaměstnávání osob ve výkonu trestu odnětí svobody, případně i osob ve výkonu vazby. (2) Vězeňská služba plní další úkoly podle zvláštních právních předpisů.2) 2) Například § 16 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, § 63 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.“. 4. § 3 zní: „§ 3 (1) Vězeňská služba se člení na vězeňskou stráž, justiční stráž a správní službu. (2) Vězeňská stráž a justiční stráž mají postavení ozbrojeného sboru. (3) Vězeňská stráž střeží, předvádí a eskortuje osoby ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody, střeží vazební věznice, věznice a věznice pro místní výkon trestu a při této činnosti a v uvedených místech zajišťuje stanovený pořádek a kázeň. (4) Justiční stráž plní úkoly uvedené v § 2 odst. 1 písm. g). (5) Správní služba rozhoduje ve správním řízení podle zvláštních právních předpisů a zabezpečuje organizační, ekonomickou, výchovnou a další odbornou činnost. Součástí správní služby je i zdravotnická služba. Činnost správní služby zajišťují občanští zaměstnanci a příslušníci. (6) Příslušníci Vězeňské služby (dále jen „příslušníci“) zařazení do správní služby mohou být pověřeni plněním úkolů vězeňské stráže. (7) Příslušníci zařazení v justiční stráži mohou být dočasně povoláni k plnění úkolů vězeňské stráže v místech výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody jen v mimořádných případech, nemůže-li vězeňská stráž zajistit vlastními prostředky pořádek a bezpečnost v těchto místech, a to pouze se souhlasem ministra spravedlnosti České republiky (dále jen „ministr“).“. 5. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který zní: „§ 3a (1) Základními články organizace Vězeňské služby jsou generální ředitelství, vazební věznice a věznice. Jednotlivé věznice a vazební věznice zřizuje a zrušuje ministr. V jejich čele stojí ředitelé, které jmenuje a odvolává generální ředitel Vězeňské služby (dále jen „generální ředitel“). (2) Generální ředitelství Vězeňské služby řídí, organizuje a kontroluje činnost ostatních článků organizace Vězeňské služby.“. 6. § 4 zní: „§ 4 (1) Ministr řídí Vězeňskou službu prostřednictvím generálního ředitele, kterého jmenuje a odvolává. Za činnost Vězeňské služby odpovídá generální ředitel ministrovi. (2) Právní úkony jménem státu činí za Vězeňskou službu generální ředitel. Ředitelé vazebních věznic, věznic a dalších organizačních článků Vězeňské služby jsou oprávněni jednat a činit právní úkony za Vězeňskou službu ve všech věcech, kromě těch, které podle tohoto zákona nebo rozhodnutí ministra nebo generálního ředitele patří do jejich pravomoci.“. 7. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který zní: „§ 4a Ministerstvo při výkonu státní správy vytváří Vězeňské službě podmínky k řádnému výkonu její činnosti zejména tím, že a) stanoví Vězeňské službě prostředky státního rozpočtu v rámci rozpočtu kapitoly ministerstva, b) provádí kontrolu dodržování povinností stanovených zvláštními právními předpisy při hospodaření s majetkem státu a kontrolu dodržování ostatních právních předpisů, pokud nepatří do působnosti jiného orgánu, c) na úsecích obranného a civilního nouzového plánování, ochrany utajovaných skutečností, požární ochrany a ochrany bezpečnosti a zdraví při práci stanoví resortní koncepce činnosti v těchto oblastech a v nezbytném rozsahu provádí analytickou a kontrolní činnost, d) usměrňuje a koordinuje výkon služby justiční stráže s technickými a režimovými opatřeními u soudů, státních zastupitelství a na ministerstvu, e) na úseku informatiky vypracovává analýzy a navrhuje koncepce rozvoje informačních technologií, systémů a počítačových sítí.“. 8. V § 7 odst. 1 písmeno c) zní: „c) je-li narušován pořádek nebo ohrožována bezpečnost v prostorách Vězeňské služby, věznice pro místní výkon trestu, soudu, státního zastupitelství nebo ministerstva, nebo při předvádění a eskortách osob z výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody.“. 9. V § 8 odstavec 1 zní: „(1) Příslušník koná službu zpravidla ve služebním stejnokroji s identifikačním číslem. Příslušník, který koná službu v občanském oděvu, je označen identifikačním štítkem s číslem.“. 10. V § 8 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 11. § 13 zní: „§ 13 (1) Při střežení objektů je příslušník oprávněn zjišťovat totožnost osob, které vstupují do objektu nebo se v něm nacházejí, prohlížet jejich zavazadla i věci a prohlížet dopravní prostředky při vjezdu i výjezdu. Při důvodném podezření, že osoba má u sebe zbraň nebo jinou věc, kterou by mohla narušit výkon vazby nebo výkon trestu odnětí svobody nebo bezpečnost v budovách soudů, státních zastupitelství nebo ministerstva nebo kterou neoprávněně vynáší ze střeženého objektu, může příslušník provést její osobní prohlídku a takovou zbraň nebo jinou věc odebrat. Může přijímat i jiná opatření nezbytná k tomu, aby do objektu nebyly vnášeny nebo dopravovány věci, které by mohly narušit výkon vazby nebo výkon trestu odnětí svobody nebo bezpečnost v budovách soudů, státních zastupitelství nebo ministerstva. (2) Příslušník uvedený v odstavci 1 je oprávněn zjišťovat totožnost osob a zakročit proti osobám, které se zdržují v bezprostřední blízkosti střežených objektů a chovají se způsobem, který narušuje výkon vazby nebo výkon trestu odnětí svobody nebo ohrožuje bezpečnost střežených objektů.“. 12. V § 16 odstavec 1 zní: „(1) Na žádost nebo se souhlasem ministra používají orgány oprávněné podle zvláštního zákona a za podmínek tímto zákonem stanovených operativně pátrací prostředky a operativní techniku ve vazebních věznicích, věznicích nebo ve věznicích pro místní výkon trestu vůči osobám ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody.“. 13. V § 17 odst. 1 se slova „v místech výkonu nebo správy soudnictví“ nahrazují slovy „ve věznici pro místní výkon trestu, v budovách soudů, jakož i jiných místech činnosti soudů, budovách státních zastupitelství nebo ministerstva“. 14. V § 18 odst. 1 písm. c) se za slova „ze střeženého objektu“ vkládají slova „nebo při eskortě“. 15. V § 18 odst. 1 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e). 16. V § 19 odstavec 1 zní: „(1) Při služebním zákroku nelze proti a) těhotné ženě, osobě vysokého věku a osobě se zjevným zdravotním postižením nebo osobě zjevně mladší 15 let použít úderů a kopů sebeobrany, pout s poutacím opaskem, slzotvorných prostředků, obušku, služebního psa, vodního stříkače, zásahové výbušky, úderu střelnou zbraní, varovného výstřelu a střelné zbraně, b) ženě použít služebního psa a střelné zbraně; to neplatí, pokud útok těchto osob bezprostředně ohrožuje život nebo zdraví příslušníka nebo jiné osoby anebo hrozí větší škoda na majetku a nebezpečí nelze odvrátit jinak, a v případech uvedených v § 18 odst. 1 písm. c).“. 17. § 22 zní: „§ 22 (1) Příslušník, který vykonává službu justiční stráže, má povinnosti a oprávnění uvedené v hlavě druhé s výjimkou povinností a oprávnění uvedených v § 15 a 16. Při doručování písemností soudu a státního zastupitelství a při provádění dalších úkonů je oprávněn zjišťovat totožnost osob, vůči nimž úkon směřuje. (2) Příslušník, který vykonává službu justiční stráže, je oprávněn činit i jiná nezbytná opatření k zajištění pořádku a bezpečnosti v budovách soudů, státního zastupitelství a ministerstva, jakož i v jiných místech činnosti soudu a ministerstva a plynulého a nerušeného průběhu soudního řízení. (3) Při plnění svých úkolů se justiční stráž řídí pokyny předsedy soudu, ředitele správního útvaru soudu, předsedy senátu, vedoucího státního zástupce, případně jiného pověřeného zaměstnance soudu, státního zastupitelství nebo ministerstva. (4) Na pokyn předsedy senátu justiční stráž zejména a) provádí rozhodnutí o vykázání konkrétních osob z jednací síně nebo jiného místa činnosti soudu, jakož i o vyklizení takových prostor, b) chrání úřední a další osoby přítomné v jednací síni nebo jiném místě činnosti soudu před fyzickými útoky, c) vykonává pořádkovou službu při vstupu do jednací síně, pokud bylo rozhodnuto o vyloučení veřejnosti nebo bylo přijato opatření proti přeplňování jednací síně, d) poskytuje doprovod a chrání před fyzickými útoky zaměstnance soudu a další osoby přítomné při výkonu rozhodnutí a při jiných úkonech mimo budovu soudu. (5) Na pokyn ostatních osob uvedených v odstavci 3 justiční stráž zejména a) zabraňuje vstupu nepovolaných osob do určených prostor v místech uvedených v odstavci 2, b) zabezpečuje přepravu cenností v úschově soudu nebo státního zastupitelství a přepravu vyšších peněžních částek, c) zajišťuje doručování písemností soudu nebo státního zastupitelství v případě, že tento způsob doručení nařídil předseda senátu nebo státní zástupce. (6) Bez pokynu oprávněné osoby uvedené v odstavci 3 provede justiční stráž služební zákrok jen tehdy, jestliže zákrok nesnese odkladu a pokynu oprávněné osoby nelze dosáhnout. (7) V případě potřeby může příslušník, který vykonává službu justiční stráže, vyrozumět nejbližší útvar Policie České republiky a požádat o součinnost.“. 18. Za hlavu čtvrtou se vkládají nové hlavy pátá a šestá, které znějí: „HLAVA PÁTÁ VEDENÍ EVIDENCE OSOB VE VÝKONU VAZBY A TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY § 23a (1) Evidence osob ve výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody na území České republiky obsahuje a) údaje převzaté z rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení oznámených Vězeňské službě, b) údaje umožňující určení totožnosti každé uvězněné osoby, c) údaje o průběhu výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody včetně údajů o přesném místě a době, kdy taková osoba vykonávala vazbu nebo trest odnětí svobody, přehledu o udělených odměnách a uložených kázeňských trestech a údajů o výsledcích zdravotních prohlídek. (2) Na zpracování osobních údajů v evidenci uvedené v odstavci 2 se užije zvláštní zákon6) s těmito výjimkami: a) ke zpracování osobních údajů v této evidenci není třeba souhlasu osoby, jíž se údaje týkají, b) Vězeňská služba nemá povinnost informovat osobu, jíž se údaje týkají, o obsahu své evidence, c) k předání osobních údajů z této evidence do jiných států, pokud se tak děje v rámci spolupráce v trestních věcech uskutečňované na základě vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, není nutný předchozí souhlas Úřadu pro ochranu osobních údajů, d) osobní údaje se v evidenci uchovávají do doby, než osoba, jíž se tyto údaje týkají, dovrší nebo by dovršila 80 let, nejméně však 10 let od propuštění takové osoby z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. (3) Údaje z evidence osob ve výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody Vězeňská služba poskytuje a) orgánům činným v trestním řízení, b) soudům a státním zastupitelstvím při výkonu jejich další působnosti, c) správním orgánům a Rejstříku trestů, pokud je potřebují pro svou činnost, d) jiným osobám, pokud na poskytnutí informace osvědčí právní zájem a jejímu sdělení nebrání zvláštní zákon. (4) V rozsahu potřebném pro plnění úkolů je Vězeňská služba oprávněna požadovat informace z evidence obyvatel, a to i způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. Příslušný správce evidence nebo zpracovatel je povinen takové žádosti bez zbytečného odkladu vyhovět. (5) Neskončilo-li trestní stíhání, ve kterém byl obviněný ve vazbě, pravomocným odsouzením, může Vězeňská služba osobní údaje takové osoby dále zpracovávat a poskytovat podle odstavců 3 a 4 jen s jejím souhlasem. HLAVA ŠESTÁ HOSPODÁŘSKÁ ČINNOST VĚZEŇSKÉ SLUŽBY § 23b (1) Vězeňská služba může provozovat hospodářskou činnost mimo svoji činnost hlavní, pro kterou byla zřízena, za předpokladu, že ve své hlavní činnosti plní úkoly stanovené tímto zákonem. (2) Zisk dosažený hospodářskou činností je mimorozpočtovým zdrojem, se kterým je možné nakládat způsobem uvedeným ve zvláštním právním předpise.6a) Finanční hospodaření této činnosti je vedeno odděleně od hospodaření s prostředky rozpočtu Vězeňské služby na zvláštním, k tomu účelu zřízeném běžném účtu. Rozsah a podmínky hospodářské činnosti stanoví ministerstvo vyhláškou. (3) Výdaje na hospodářskou činnost musí být v plné výši pokryté příjmy z této činnosti. Na zahájení nové pracovní činnosti v rámci hospodářské činnosti bude za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem6b) poskytnuta návratná finanční výpomoc z rozpočtu kapitoly ministerstva. Vězeňská služba je povinna návratnou finanční výpomoc vypořádat do konce kalendářního roku následujícího po roce, v němž byla poskytnuta. (4) Zisk dosažený hospodářskou činností se dále může použít na krytí potřeb investičního a neinvestičního charakteru v rámci hospodářské činnosti. 6) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb. 6a) § 45 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). 6b) Zákon č. 218/2000 Sb.“. Dosavadní hlava pátá se označuje jako hlava sedmá. 19. V § 24 odst. 2 se slova „být ke splnění tohoto úkolu povolána Policie“ nahrazují slovy „Vězeňská služba požádat o zásah Policii“. 20. V § 25 odst. 2 se slova „pravomoci vojenských soudů a“ zrušují. 21. V § 25 odstavec 3 zní: „(3) Ustanovení § 5, § 6 odst. 1 a 2, § 8, § 11 odst. 1, § 12 odst. 1 a § 14 se obdobně užijí i na občanské zaměstnance Vězeňské služby. Jejich pracovní poměr se jinak řídí zákoníkem práce. Při výkonu oprávnění požívají stejné ochrany jako příslušníci.“. 22. V § 27 se zrušuje odstavec 1 a zároveň se ruší označení odstavce 2. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Nařízení vlády č. 462/2000 Sb.	Nařízení vlády č. 462/2000 Sb. Nařízení vlády k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) Vyhlášeno 29. 12. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 132/2000 * Označování, evidence, manipulace a ukládání písemností a jiných materiálů obsahujících zvláštní skutečnosti a postup při určování osob ke styku se zvláštními skutečnostmi * § 1 - Podrobnosti o označování písemností a jiných materiálů obsahujících zvláštní skutečnosti * § 2 - Stanovení režimu evidence písemností * § 3 - Stanovení režimu manipulace s písemností * § 4 - Stanovení režimu ukládání písemností * § 5 - Postup při určování osob ke styku se zvláštními skutečnostmi * Obsah činnosti a složení bezpečnostní rady a krizového štábu kraje a obce s rozšířenou působností * § 6 - Obsah činnosti bezpečnostní rady kraje * § 7 - Složení bezpečnostní rady kraje * § 8 - Obsah činnosti bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností * § 9 - Složení bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností * § 12 - Obsah činnosti krizového štábu kraje a obce s rozšířenou působností * § 13 - Složení krizového štábu kraje a obce s rozšířenou působností * § 14 - Společné ustanovení * Náležitosti a způsob zpracování krizového plánu * § 15 - Náležitosti krizového plánu * § 15a - Náležitosti krizového plánu ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České národní banky nebo jiného státního orgánu, jemuž krizový zákon ukládá povinnost zpracovat krizový plán * § 15b - Náležitosti krizového plánu kraje * § 15c - Náležitosti krizového plánu obce s rozšířenou působností * § 16 - Způsob zpracování krizového plánu kraje a obce s rozšířenou působností * Náležitosti a způsob zpracování plánu krizové připravenosti * § 17 - Náležitosti plánu krizové připravenosti * § 17a - Náležitosti plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury * § 18 - Způsob zpracování plánu krizové připravenosti a plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury * § 19 - Společné ustanovení * § 20 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 462/2000 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 462/2000 Sb. č. 3 k nařízení vlády č. 462/2000 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2011 (431/2010 Sb.) 462 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 22. listopadu 2000 k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) Vláda nařizuje podle § 40 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 tohoto zákona: Označování, evidence, manipulace a ukládání písemností a jiných materiálů obsahujících zvláštní skutečnosti a postup při určování osob ke styku se zvláštními skutečnostmi § 1 Podrobnosti o označování písemností a jiných materiálů obsahujících zvláštní skutečnosti (1) Označení krizových plánů nebo jejich částí, ostatních listin, nosných médií a jiných materiálů obsahujících zvláštní skutečnostizvláštní skutečnosti (dále jen „písemnosti“), které se označují podle zvláštního právního předpisu,2) se uvádí na přední straně prvního listu v pravé horní části, na popisném štítku nebo obalu. (2) Je-li písemnost určena k doručení adresátovi mimo objekt orgánu krizového řízeníkrizového řízení nebo je přenášena mimo budovu z jiného vážného důvodu (dále jen „přeprava“), označuje se také v pravé horní části obálky. § 2 Stanovení režimu evidence písemností (1) Samostatný jednací protokol3) pro evidenci písemností vede pracoviště krizového řízení;4) není-li zřízeno, vede tento protokol jiné pracoviště, které určí vedoucí příslušného orgánu krizového řízení, statutární zástupce právnické osoby nebo podnikající fyzická osoba (dále jen „pověřené pracoviště“). (2) Písemnosti se při příjmu pověřenou osobou nebo osobou určenou k tomuto převzetí (podatelna) neotevírají a předávají se nejkratší cestou adresátovi. Adresát předloží písemnosti po jejich otevření pracovišti krizového řízení nebo pověřenému pracovišti k doplnění údajů v samostatném jednacím protokolu. § 3 Stanovení režimu manipulace s písemností (1) Opis, kopii nebo výpis z písemnosti lze pořídit jen se souhlasem vedoucího pracoviště krizového řízení nebo pověřeného pracoviště. (2) Na písemnost, ze které se vyhotovuje opis, kopie nebo výpis, se vyznačí datum a důvod vyhotovení, počet výtisků a jejich rozdělovník, jméno, příjmení a podpis osoby, která vydala souhlas podle odstavce 1, a dále jméno, příjmení a podpis osoby, která opis, kopii nebo výpis vyhotovila. (3) Vadné nebo nadpočetné výtisky písemnosti se předají osobě oprávněné seznamovat se s písemnostmi (§ 5), která neprodleně zabezpečí jejich zničení.5) (4) Písemnosti určené k přepravě vybavuje pracoviště krizového řízení nebo pověřené pracoviště; k odeslání je předává pověřené osobě nebo osobě určené k tomuto převzetí (podatelna) proti podpisu. (5) Přeprava písemností se provádí a) kurýrní službou, b) technickými prostředky, c) držitelem poštovní licence, nebo d) osobou určenou ke styku se zvláštními skutečnostmi. (6) Písemnosti se přepravují způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem6) pro přepravu písemností obsahujících utajované skutečnosti stupně utajení „Vyhrazené“. (7) Vedoucí pracoviště krizového řízeníkrizového řízení nebo pověřeného pracoviště písemně oznámí vedoucímu orgánu krizového řízeníkrizového řízení nebo jím pověřenému pracovníkovi neoprávněnou manipulaci s písemnostmi ihned, jakmile se o ní dozví; zároveň zajistí objektivní zjištění všech okolností této neoprávněné manipulace, zejména rozsah nastalých či hrozících následků. Po provedení úkonů přijme bez zbytečného odkladu opatření k zamezení nebo zmírnění následků neoprávněné manipulace s písemnostmi. § 4 Stanovení režimu ukládání písemností (1) Písemnosti se po jejich vyřízení ukládají způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem7) pro ukládání písemností obsahujících utajované skutečnosti stupně utajení „Vyhrazené“. (2) Vyřazování, archivování a skartace písemností se provádí podle zvláštních právních předpisů.8) § 5 Postup při určování osob ke styku se zvláštními skutečnostmi (1) Určení ke styku se zvláštními skutečnostmizvláštními skutečnostmi se provádí schválením zvláštního seznamu9). Vzor zvláštního seznamu je uveden v příloze č. 1. (2) O určení ke styku se zvláštními skutečnostmi se zpracovává písemný záznam, který se ukládá na pracovišti krizového řízení nebo na pověřeném pracovišti. Vzor písemného záznamu je uveden v příloze č. 2. (3) Určený pracovník se při jednání k zabezpečení úkolů krizového řízení prokazuje zmocněním, které se vydává na dobu 2 let. Zmocnění se nevyžaduje u vedoucího orgánu krizového řízení a osob určených ke styku s utajovanými skutečnostmi.10) Vzor zmocnění je uveden v příloze č. 3. (4) Při ukončení určení ke styku se zvláštními skutečnostmi pracovníka se provede záznam ve sloupcích 6 a 7 zvláštního seznamu podle odstavce 1. Obsah činnosti a složení bezpečnostní rady a krizového štábu kraje a obce s rozšířenou působností § 6 Obsah činnosti bezpečnostní rady kraje Bezpečnostní rada kraje projednává a posuzuje a) přehled možných zdrojů rizik a analýzu ohrožení, b) krizový plán kraje, c) havarijní plán kraje, d) vnější havarijní plán, pokud je schvalován hejtmanem kraje, e) finanční zabezpečení připravenosti kraje a složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému na krizové situacekrizové situace a jejich řešení na území krajeúzemí kraje, f) návrhy dohod s územními celky sousedního státu o spolupráci při řešení krizových situacíkrizových situací s jinými kraji a při poskytování pomoci, g) stav připravenosti složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému11) v kraji, h) závěrečnou zprávu o hodnocení krizové situacekrizové situace v kraji, i) návrh ročního plánu kontrol prováděných v rámci prověřování krizové připravenosti kraje u obcíobcí s rozšířenou působností, obcíobcí, právnických osob a podnikajících fyzických osob a závěrů těchto kontrol, j) návrh ročního plánu cvičení složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a orgánů krizového řízeníkrizového řízení v kraji, k) další dokumenty a záležitosti související s připraveností kraje na krizové situacekrizové situace a jejich řešení. § 7 Složení bezpečnostní rady kraje Bezpečnostní rada kraje má nejvýše 10 členů a hejtman jejími členy jmenuje a) náměstka hejtmana, který zastupuje předsedu bezpečnostní rady kraje v době jeho nepřítomnosti, b) ředitele krajského úřadu, c) ředitele krajského ředitelství PoliciePolicie České republiky, d) ředitele hasičského záchranného sboru kraje, e) příslušníka ArmádyArmády České republiky určeného náčelníkem Generálního štábu ArmádyArmády České republiky, f) ředitele zdravotnické záchranné služby kraje, g) zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu, který je zároveň tajemníkem bezpečnostní rady kraje, h) vedoucího útvaru zdravotnictví krajského úřadu, i) další osobu, která je nezbytná k posouzení stavu zabezpečení a stavu připravenosti na krizové situacekrizové situace. § 8 Obsah činnosti bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností Bezpečnostní rada obceobce s rozšířenou působností projednává a posuzuje a) přehled možných zdrojů rizik a analýzu ohrožení, b) krizový plán obceobce s rozšířenou působností, c) vnější havarijní plán, pokud je schvalován starostou obceobce s rozšířenou působností, d) finanční zabezpečení připravenosti obceobce s rozšířenou působností na mimořádné události nebo krizové situacekrizové situace a jejich řešení ve správním obvodu obceobce s rozšířenou působností, e) závěrečnou zprávu o hodnocení krizové situacekrizové situace v rámci správního obvodu obceobce s rozšířenou působností, f) stav připravenosti složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému11) dislokovaných ve správním obvodu obceobce s rozšířenou působností, g) způsob seznámení obcíobcí, právnických a fyzických osob s charakterem možného ohrožení ve správním obvodu obceobce s rozšířenou působností, s připravenými krizovými opatřenímikrizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení, h) další dokumenty a záležitosti související s připraveností správního obvodu obceobce s rozšířenou působností na krizové situacekrizové situace a jejich řešení. § 9 Složení bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností Bezpečností rada obceobce s rozšířenou působností má nejvýše 8 členů a starosta obceobce s rozšířenou působností jejími členy jmenuje a) místostarostu, b) tajemníka obecního úřadu, c) příslušníka PoliciePolicie České republiky určeného ředitelem krajského ředitelství PoliciePolicie České republiky, d) příslušníka hasičského záchranného sboru kraje určeného ředitelem hasičského záchranného sboru kraje, e) zaměstnance obceobce s rozšířenou působností zařazeného do obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, který je zároveň tajemníkem bezpečnostní rady obceobce s rozšířenou působností, f) další osoby, které jsou nezbytné k posouzení stavu zabezpečení a stavu připravenosti na krizové situacekrizové situace. § 12 Obsah činnosti krizového štábu kraje a obce s rozšířenou působností (1) Krizový štáb kraje svolává hejtman a krizový štáb obceobce s rozšířenou působností svolává starosta obceobce s rozšířenou působností v případě, že a) je vyhlášen krizový stav pro celé území státu nebo pro jeho část patřící do působnosti orgánu krizového řízení, b) je vyhlášen stav nebezpečí pro celé území patřící do působnosti orgánu krizového řízení nebo pro jeho část, c) jej použije ke koordinaci záchranných a likvidačních prací, d) je k tomu vyzván Ministerstvem vnitra při ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací,12) e) jde o úkol prováděný při cvičení orgánů krizového řízeníkrizového řízení nebo cvičení složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, nebo f) je tento postup nezbytný pro řešení mimořádné události a není splněna některá z podmínek uvedených v písmenech a) až e). (2) Krizový štáb kraje nebo obceobce s rozšířenou působností projednává možnost řešení krizové situacekrizové situace a navrhuje opatření hejtmanovi nebo starostovi obceobce s rozšířenou působností, a to zejména na základě podkladů členů bezpečnostní rady kraje nebo obceobce s rozšířenou působností a stálé pracovní skupiny krizového štábu kraje nebo obceobce s rozšířenou působností (dále jen „stálá pracovní skupina“). (3) Stálá pracovní skupina při řešení krizové situacekrizové situace nebo při koordinaci záchranných a likvidačních prací12) jedná nepřetržitě a připravuje podklady pro jednání krizového štábu, jehož je součástí. § 13 Složení krizového štábu kraje a obce s rozšířenou působností (1) Členy krizového štábu kraje nebo obceobce s rozšířenou působností jsou a) členové příslušné bezpečnostní rady, b) členové příslušné stálé pracovní skupiny. (2) Členy stálé pracovní skupiny jsou a) tajemník krizového štábu, b) pracovníci krajského úřadu nebo obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, c) zástupci základních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému11) a odborníci s ohledem na druh řešené mimořádné události nebo krizové situacekrizové situace. § 14 Společné ustanovení (1) Tajemníkem krizového štábu je tajemník příslušné bezpečnostní rady. (2) Pokud starosta obceobce zřídí k přípravě na krizové situacekrizové situace a jejich řešení krizový štáb obceobce,12a) platí přiměřeně § 12 a 13. (3) Jednání bezpečnostní rady kraje a obceobce s rozšířenou působností se uskutečňuje nejméně dvakrát ročně. (4) Organizační a administrativní podmínky pro činnost bezpečnostní rady a krizového štábu zajišťuje příslušné pracoviště krizového řízeníkrizového řízení. Náležitosti a způsob zpracování krizového plánu § 15 Náležitosti krizového plánu (1) Krizový plán se skládá ze základní části, operativní části a pomocné části. (2) Základní část obsahuje a) charakteristiku organizace krizového řízeníkrizového řízení, b) přehled možných zdrojů rizik a analýzy ohrožení, c) přehled právnických osob a podnikajících fyzických osob, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizového plánu. (3) Operativní část obsahuje a) přehled krizových opatřeníkrizových opatření a způsob zajištění jejich provedení, b) plán nezbytných dodávek zpracovaný podle zvláštního právního předpisu15), c) způsob plnění regulačních opatření podle zvláštních právních předpisů18), d) přehled spojení na subjekty podílející se na připravenosti na krizové situacekrizové situace a jejich řešení, e) rozpracování typových plánů na postupy pro řešení konkrétních druhů hrozících krizových situacíkrizových situací identifikovaných v analýze ohrožení, f) přehled plánů zpracovávaných podle zvláštních právních předpisů19) využitelných při řešení krizových situacíkrizových situací. (4) Pomocná část obsahuje a) přehled právních předpisů využitelných při přípravě na krizové situacekrizové situace a jejich řešení, b) zásady manipulace s krizovým plánem, c) geografické podklady, d) další dokumenty související s připraveností na krizové situacekrizové situace a jejich řešením. § 15a Náležitosti krizového plánu ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České národní banky nebo jiného státního orgánu, jemuž krizový zákon ukládá povinnost zpracovat krizový plán (1) Základní část krizového plánu ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České národní bankybanky nebo státního orgánu uvedeného v § 28 odst. 2 krizového zákona obsahuje náležitosti podle § 15 odst. 2 a dále přehled prvků kritické infrastrukturyprvků kritické infrastruktury a prvků evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury určených příslušným ministerstvem, jiným ústředním správním úřadem nebo Českou národní bankoubankou. (2) Operativní část krizového plánu ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České národní bankybanky nebo státního orgánu uvedeného v § 28 odst. 2 krizového zákon obsahuje náležitosti podle § 15 odst. 3 a dále plán hospodářské mobilizace zpracovávaný podle zvláštního předpisu16). (3) Pomocná část krizového plánu ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České národní bankybanky nebo státního orgánu uvedeného v § 28 odst. 2 krizového zákon obsahuje náležitosti podle § 15 odst. 4 a dále typový plán, který příslušné ministerstvo, jiný ústřední správní úřad nebo Česká národní bankabanka zpracovává ve své působnosti a kterým stanoví pro konkrétní druh krizové situacekrizové situace doporučené typové postupy, zásady a opatření pro jejich řešení. § 15b Náležitosti krizového plánu kraje (1) Základní část krizového plánu kraje obsahuje náležitosti podle § 15 odst. 2 a dále přehled prvků kritické infrastrukturyprvků kritické infrastruktury a evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury nacházejících se na území krajeúzemí kraje. (2) Operativní část krizového plánu kraje obsahuje náležitosti podle § 15 odst. 3. (3) Pomocná část krizového plánu kraje obsahuje náležitosti podle § 15 odst. 4 a dále vzor rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí. § 15c Náležitosti krizového plánu obce s rozšířenou působností (1) Základní část krizového plánu obceobce s rozšířenou působností obsahuje náležitosti podle § 15 odst. 2 a dále přehled prvků kritické infrastrukturyprvků kritické infrastruktury a evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury nacházejících se ve správním obvodu obceobce s rozšířenou působností. (2) Operativní část krizového plánu obceobce s rozšířenou působností obsahuje náležitosti podle § 15 odst. 3. (3) Pomocná část krizového plánu obceobce s rozšířenou působností obsahuje náležitosti podle § 15 odst. 4. § 16 Způsob zpracování krizového plánu kraje a obce s rozšířenou působností Hasičský záchranný sbor kraje před zpracováním krizového plánu kraje nebo krizového plánu obceobce s rozšířenou působností předloží k projednání v příslušné bezpečnostní radě a) zaměření a rozsah krizového plánu kraje nebo krizového plánu obceobce s rozšířenou působností, b) určení osoby odpovědné za koordinaci zpracování krizového plánu kraje nebo krizového plánu obceobce s rozšířenou působností, c) návrh rozdělení odpovědnosti za zpracování podkladů pro dílčí části krizového plánu kraje nebo krizového plánu obceobce s rozšířenou působností a harmonogram jeho zpracování, d) rozsah spolupráce s dalšími subjekty, které se na zpracování krizového plánu kraje nebo krizového plánu obceobce s rozšířenou působností podílejí, e) termín projednání krizového plánu kraje nebo krizového plánu obceobce s rozšířenou působností v příslušné bezpečnostní radě, f) pravidla manipulace s krizovým plánem kraje nebo krizovým plánem obceobce s rozšířenou působností při jeho zpracování, g) termíny průběžných kontrol a termín zpracování krizového plánu kraje nebo krizového plánu obceobce s rozšířenou působností. Náležitosti a způsob zpracování plánu krizové připravenosti § 17 Náležitosti plánu krizové připravenosti (1) Plán krizové připravenostiPlán krizové připravenosti se skládá ze základní části, operativní části a pomocné části. (2) Základní část obsahuje a) vymezení předmětu činnosti právnické nebo podnikající fyzické osoby a úkolů a opatření, které byly důvodem zpracování plánu krizové připravenostiplánu krizové připravenosti, b) charakteristiku krizového řízeníkrizového řízení, c) přehled a hodnocení možných zdrojů rizik a analýzy ohrožení a jejich možný dopad na činnost právnické nebo podnikající fyzické osoby. (3) Operativní část obsahuje a) přehled opatření vyplývajících z krizového plánu příslušného orgánu krizového řízeníkrizového řízení a způsob zajištění jejich provedení, b) způsob zabezpečení akceschopnosti právnické nebo podnikající fyzické osoby pro zajištění provedení krizových opatřeníkrizových opatření a ochrany činnosti právnické nebo podnikající fyzické osoby, c) postupy řešení krizových situacíkrizových situací identifikovaných v analýze ohrožení, d) plán opatření hospodářské mobilizace u dodavatelů mobilizační dodávky17), e) přehled spojení na příslušné orgány krizového řízeníkrizového řízení, f) přehled plánů zpracovávaných podle zvláštních právních předpisů19) využitelných při řešení krizových situacíkrizových situací. (4) Pomocná část obsahuje a) přehled právních předpisů využitelných při přípravě na mimořádné události nebo krizové situacekrizové situace a jejich řešení, b) přehled uzavřených smluv k zajištění provedení opatření, které byly důvodem zpracování plánu krizové připravenostiplánu krizové připravenosti, c) zásady manipulace s plánem krizové připravenostiplánem krizové připravenosti, d) geografické podklady, e) další dokumenty související s připraveností na mimořádné události nebo krizové situacekrizové situace a jejich řešením. § 17a Náležitosti plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury (1) Plán krizové připravenostiPlán krizové připravenosti subjektu kritické infrastrukturysubjektu kritické infrastruktury se skládá ze základní části, operativní části a pomocné části. (2) Základní část plánu krizové připravenostiplánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastrukturysubjektu kritické infrastruktury obsahuje náležitosti podle § 17 odst. 2 a dále a) seznam prvků kritické infrastrukturyprvků kritické infrastruktury, b) identifikaci možných ohrožení funkce prvku kritické infrastrukturyprvku kritické infrastruktury. (3) Operativní část plánu krizové připravenostiplánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastrukturysubjektu kritické infrastruktury obsahuje náležitosti podle § 17 odst. 3 zaměřené na ochranu funkce prvku kritické infrastrukturyprvku kritické infrastruktury s doplněním stanovených opatření na jeho ochranu. (4) Pomocná část plánu krizové připravenostiplánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastrukturysubjektu kritické infrastruktury obsahuje náležitosti podle § 17 odst. 4 zaměřené na ochranu funkce prvku kritické infrastrukturyprvku kritické infrastruktury. § 18 Způsob zpracování plánu krizové připravenosti a plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba při přípravě plánu krizové připravenostiplánu krizové připravenosti projedná s příslušným orgánem krizového řízeníkrizového řízení, který zpracovává krizový plán, a) zaměření a rozsah plánu krizové připravenostiplánu krizové připravenosti zpracovávaného ve své působnosti, b) podíl a rozsah spolupráce s dalšími subjekty na zpracování plánu krizové připravenostiplánu krizové připravenosti a způsob jejího zajištění, c) termíny pro průběžnou kontrolu prací, závěrečný termín zpracování plánu krizové připravenostiplánu krizové připravenosti, a d) způsob manipulace s plánem krizové připravenostiplánem krizové připravenosti. (2) Subjekt kritické infrastrukturySubjekt kritické infrastruktury při přípravě plánu krizové připravenostiplánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastrukturysubjektu kritické infrastruktury postupuje při jeho projednání s příslušným ministerstvem, jiným ústředním správním úřadem nebo Českou národní bankoubankou obdobně podle odstavce 1 písm. a) až d); současně s příslušným ministerstvem, jiným ústředním správním úřadem nebo Českou národní bankoubankou projedná možná ohrožení funkce prvku kritické infrastrukturyprvku kritické infrastruktury a opatření na jeho ochranu. § 19 Společné ustanovení (1) Krizový plán a plán krizové připravenosti se zpracují nejdéle do 4 let po nabytí účinnosti tohoto nařízení. (2) Souhrnná aktualizace krizového plánu, plánu krizové připravenostiplánu krizové připravenosti a plánu krizové připravenostiplánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastrukturysubjektu kritické infrastruktury se provádí v čtyřletých cyklech od jejich schválení. Dojde-li ke změně, která má dopad na obsah krizového plánu, plánu krizové připravenostiplánu krizové připravenosti a plánu krizové připravenostiplánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastrukturysubjektu kritické infrastruktury, provádí se jejich aktualizace bezodkladně. § 20 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Předseda vlády: Ing. Zeman v. r. Ministr vnitra: Mgr. Gross v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 462/2000 Sb. ZVLÁŠTNÍ SEZNAM 370kB Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 462/2000 Sb. ZÁZNAM o určení ke styku se zvláštními skutečnostmi v oblasti krizového řízení 330kB Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 462/2000 Sb. ZMOCNĚNÍ 44kB 2) § 27 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb. 3) § 27 odst. 3 zákona č. 240/2000 Sb. 4) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb. 5) § 26 odst. 5 vyhlášky č. 244/1998 Sb., o podrobnostech stanovení a označení stupně utajení a o postupech při tvorbě, evidenci, přenášení, přepravě, zapůjčování, ukládání a jiné manipulaci a skartaci utajovaných písemností, ve znění vyhlášky č. 338/1999 Sb. 6) § 17 vyhlášky č. 244/1998 Sb. 7) § 23 vyhlášky č. 244/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 338/1999 Sb. 8) Vyhláška č. 117/1974 Sb., kterou se stanoví kritéria na posuzování písemností jako archiválií a podrobnosti skartačního řízení. § 26 vyhlášky č. 244/1988 Sb. 9) § 27 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb. 10) § 43 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 18/2000 Sb. 11) § 4 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2000 Sb. 12) § 7 odst. 3, § 11 písm. c) a § 13 písm. a) zákona č. 239/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 12a) § 23 odst. 2 zákona č. 240/2000 Sb. 15) § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů. 16) § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 241/2000 Sb. 17) § 15 zákona č. 241/2000 Sb., ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb. 18) Například zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 19) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 463/2000 Sb.	Nařízení vlády č. 463/2000 Sb. Nařízení vlády o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva Vyhlášeno 29. 12. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 132/2000 * Pravidla zapojování do mezinárodních záchranných operací * § 1 - Formy zapojování do mezinárodních záchranných operací * § 2 - Příprava na zapojování do mezinárodních záchranných operací * § 3 - Vysílání záchranné jednotky * § 4 - Finanční a hmotné zabezpečení * Pravidla poskytování a přijímání humanitární pomoci * § 5 - Poskytování a přijímání humanitární pomoci * § 6 - Organizování humanitární pomoci * Náhrady výdajů vynaložených právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva * § 7 - Náhrady výdajů * § 8 - Náhrady výdajů k zabezpečení činnosti zařízení civilní ochrany * § 9 - Poskytování náhrad výdajů * § 10 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2003 (527/2002 Sb.) 463 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 27. listopadu 2000 o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva Vláda nařizuje podle § 35 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, k provedení § 7 odst. 7 písm. a) a b) a § 23 odst. 4 tohoto zákona: Pravidla zapojování do mezinárodních záchranných operací § 1 Formy zapojování do mezinárodních záchranných operací Česká republika se zapojuje do mezinárodních záchranných operací při mimořádných událostechmimořádných událostech v zahraničí formou a) vyslání záchranné jednotky pro provádění záchranných pracízáchranných prací nebo k hašení požárů, b) vyslání odborníků, c) poskytování odborných informací, nebo d) poskytování humanitární pomocihumanitární pomoci. § 2 Příprava na zapojování do mezinárodních záchranných operací Ministerstvo vnitra a) vybavuje a cvičí záchrannou jednotku, b) vede 1. seznam odborníků z řad příslušníků a zaměstnanců Hasičského záchranného sboru České republiky, 2. přehled vyčleněných sil a prostředků dalších složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému1) určených k zapojování do mezinárodních záchranných operací, 3. seznam dalších odborníků, které lze zařadit do záchranné jednotky vysílané do zahraničí, vyslat do zahraničí samostatně nebo využít pro poskytování odborných informací včetně komunikace se zahraničními záchrannými jednotkami nebo odborníky. § 3 Vysílání záchranné jednotky Do záchranné jednotky se povolávají odborně a zdravotně způsobilí příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky, členové dalších složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a odborníci zapsaní do seznamu podle § 2 písm. b) bodů 1 a 3. Jednotka se vybavuje technickými prostředky Ministerstva vnitra, Hasičského záchranného sboru České republiky nebo prostředky poskytovanými ArmádouArmádou České republiky nebo dalšími složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému. § 4 Finanční a hmotné zabezpečení (1) Ministerstvo zahraničních věcí v rámci své působnosti zajišťuje povolení k průjezdu, k přeletu nebo ke vstupu na území cizích států a k pobytu na tomto území z důvodu zapojení do mezinárodních záchranných operací v zahraničí. (2) Náklady spojené se zapojením České republiky do mezinárodních záchranných operací se hradí z finanční rezervy na humanitární pomochumanitární pomoc vytvořené v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí. (3) Finanční náhrady, pojištění léčebných výloh pro cesty a pobyt v zahraničí a očkování pro členy záchranné jednotky vysílané do zahraničí z jednotlivých složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému zabezpečují v okamžiku zapojení do mezinárodní záchranné operace tyto složky. Tyto náklady jim uhradí Ministerstvo zahraničních věcí způsobem uvedeným v odstavci 2. Pravidla poskytování a přijímání humanitární pomoci § 5 Poskytování a přijímání humanitární pomoci (1) Humanitární pomocHumanitární pomoc lze poskytovat a přijímat k uspokojování základních životních potřeb obyvatelstva a k obnově území postižených mimořádnou událostímimořádnou událostí formou věcných nebo finančních prostředků, služeb nebo speciálních prací. (2) Humanitární pomocHumanitární pomoc je poskytována bezplatně orgány státní správy a orgány územních samosprávných celků, právnickými osobami, podnikajícími fyzickými osobami, nevládními organizacemi, neziskovými organizacemi a sdruženími občanů, skupinami osob a jednotlivci na základě výzev nebo z vlastní iniciativy formou nabídek. § 6 Organizování humanitární pomoci (1) Přehled nabídek a požadavků na humanitární pomochumanitární pomoc vedou státní orgány, orgány územních samosprávných celků a humanitární organizace. (2) Sbírky pro humanitární pomochumanitární pomoc2) konají humanitární organizace na základě aktuálních požadavků z postižených oblastí. Humanitární pomocHumanitární pomoc z těchto sbírek je soustřeďována ve skladech organizačních složek státu; v konkrétním případě lze z důvodu účelnosti humanitarní pomocpomoc soustředit ve skladech humanitárních organizací. (3) Nakládání s humanitární pomocíhumanitární pomocí od oznámení nabídky poskytovatelem po její výdej příjemci orgány státní správy, orgány územních samosprávných celků nebo humanitární organizace zajišťují tak, aby bylo vyloučeno její zneužití a zabráněno jejímu znehodnocení. Přitom se bezodkladně řeší místo určení, způsob doručení adresátům a výdej příjemcům humanitární pomocihumanitární pomoci. Náhrady výdajů vynaložených právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva § 7 Náhrady výdajů Právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám se nahrazují tyto výdaje vynaložené v souvislosti s ochranou obyvatelstvaochranou obyvatelstva: a) mzdy, platy, cestovní náhrady, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění zaměstnanců zabezpečujících skladování materiálu civilní ochrany a údržbu stálých úkrytů určených k ochraně obyvatelstvaochraně obyvatelstva při mimořádných událostechmimořádných událostech, b) cestovní náhrady při přípravě a výcviku osob, které se se souhlasem nebo na výzvu hasičského záchranného sboru kraje podílejí na ochraně obyvatelstvaochraně obyvatelstva, c) výdaje spojené se skladováním a ošetřováním ochranných masek, dětských ochranných vaků, dětských ochranných kazajek, ochranných oděvů, filtrů pro ochranu dýchacích cest a dalších ochranných prostředků, při provozování školských, zdravotnických, sociálních nebo obdobných zařízení,3) d) výdaje na odběr energií ve stálých úkrytech určených k ochraně obyvatelstvaochraně obyvatelstva při mimořádných událostechmimořádných událostech a skladech materiálu civilní ochrany. § 8 Náhrady výdajů k zabezpečení činnosti zařízení civilní ochrany Zřizovatelům zařízení civilní ochrany bez právní subjektivityzařízení civilní ochrany bez právní subjektivity4) při plnění úkolů havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu přísluší náhrady výdajů na a) pořízení, opravy a údržbu hmotného a nehmotného investičního majetku, b) vyplacení cestovních náhrad,5) nákladů na mzdy a platy a náhrad mezd účastníků přípravy a výcviku ve výši průměrného výdělku, c) organizování cvičení.6) § 9 Poskytování náhrad výdajů Náhrady výdajů poskytuje hasičský záchranný sbor kraje, který zahrnul právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu do havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu. § 10 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Předseda vlády: Ing. Zeman v. r. Ministr vnitra: Mgr. Gross v. r. 1) § 4 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. 2) Zákon č. 37/1973 Sb., o veřejných sbírkách a o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb. a zákona č. 68/1993 Sb. 3) § 23 odst. 2 písm. e) zákona č. 239/2000 Sb. 4) § 2 písm. f) zákona č. 239/2000 Sb. 5) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb., zákona č. 125/1998 Sb., zákona č. 36/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb. 6) § 17 zákona č. 239/2000 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 474/2000 Sb.	Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 474/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství o stanovení požadavků na hnojiva Vyhlášeno 29. 12. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 137/2000 * § 1 - Rizikové prvky a jejich limitní hodnoty v hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech a přípustné odchylky * § 2 - Typy hnojiv, pomocných půdních látek a substrátů * § 3 - Označování hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátů * § 5 - Zrušovací ustanovení * § 6 - Účinnost č. 1 č. 2 č. 3 č. 4 Aktuální znění od 1. 12. 2024 (309/2024 Sb.) 474 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 13. prosince 2000 o stanovení požadavků na hnojiva Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 3 odst. 5 a § 16 písm. b) zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb.: § 1 Rizikové prvky a jejich limitní hodnoty v hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech a přípustné odchylky (1) Limitní hodnoty rizikových prvků v hnojivechhnojivech, pomocných půdních látkáchpomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátechsubstrátech jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce. Při jejich stanovení již byly zohledněny neovlivnitelné chyby vznikající při výrobě, při odběru nebo chemickém rozboru kontrolního vzorku. (2) Přípustné odchylky od hodnot chemických a fyzikálních vlastností hnojivhnojiv a přípustné odchylky od hodnot a obsahu jednotlivých součástí hnojivhnojiv jsou stanoveny v příloze č. 2. (3) Přípustné odchylky uvedené v příloze č. 2 představují odchylku naměřené hodnoty obsahu živin od její deklarované hodnoty a nelze je použít, pokud jsou obsahy živin uvedeny v příloze č. 3 nebo v označení hnojivahnojiva jako minimální nebo maximální. Pokud není uvedeno maximum, mohou naměřené hodnoty obsahu živin překročit přípustnou odchylku. (4) Aplikovaná dávka mědi, přepočtená na elementární formu, použitými minerálními a organominerálními hnojivyorganominerálními hnojivy, pomocnými půdními látkamipomocnými půdními látkami, rostlinnými biostimulanty a substrátysubstráty může být maximálně 28 kg/ha v průběhu 7 let. Do tohoto limitu se započítává množství mědi vnesené použitými přípravky na ochranu rostlin. (5) Podíl odpadů z čistíren odpadních vod v surovinové skladbě konečné šarže hnojiva, vyráběného při kompostování nebo anaerobní digesci, může být maximálně 40 % z celkové hmotnosti zakládky hnojiva. Při kompostování je tento podíl stanoven pro každou zakládku hnojiva a při anaerobní digesci je stanoven podle bilance přijatých a použitých surovin za období 1 roku. (6) Maximální počet klíčivých semen nebo částí rostlin se schopností vegetativního rozmnožování, například oddenky a kořenové výběžky, jsou celkově 3 kusy v 1 litru kompostu. § 2 Typy hnojiv, pomocných půdních látek a substrátů Typy hnojivTypy hnojiv, pomocných půdních látekpomocných půdních látek a substrátůsubstrátů jsou stanoveny v příloze č. 3. § 3 Označování hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátů (1) Označení živin je stanoveno v příloze č. 4, je slovní a v chemických symbolech. (2) Obsah živin u jednosložkových hnojivhnojiv musí být v označení hnojivahnojiva uveden v procentech hmotnosti jako celé číslo nebo na jedno desetinné místo; pro vícesložková hnojivahnojiva v pořadí N, P2O5 (P), K2O (K). (3) Formy a rozpustnosti živin musí být v označení hnojivahnojiva uvedeny v procentech hmotnosti hnojivahnojiva, pokud příloha č. 3 nestanoví jiný způsob. (4) Hmotností nebo objemem uváděnými v označení obalové jednotky či dodávky hnojivahnojiva se rozumí čistá hmotnost nebo čistý objem hnojivahnojiva. (5) Ustanovení odstavců 1 až 4 platí pro pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substrátysubstráty obdobně. § 5 Zrušovací ustanovení Zrušuje se vyhláška č. 271/1998 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva. § 6 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Ministr: Ing. Fencl v. r. Příloha č. 1 Limitní hodnoty rizikových prvků v hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech 1. Minerální hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a) minerální hnojiva s fosforečnou složkou, u nichž je hmotnostní zlomek celkového fosforu jako P2O5 5 % a více: mg/kg P2O5\| mg/kg hnojiva ---\|--- kadmium\| olovo\| rtuť\| arsen\| chrom 50\| 100\| 1,0\| 30\| 150 b) minerální hnojiva s fosforečnou složkou, u nichž je hmotnostní zlomek celkového fosforu jako P2O5 menší než 5 %, ostatní minerální hnojiva neobsahující fosfor, pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty: mg/kg hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinného biostimulantu --- kadmium\| olovo\| rtuť\| arsen\| chrom 11)\| 100\| 1,0\| 30\| 100 c) minerální vápenatá a hořečnatovápenatá hnojiva: mg/kg sušiny --- kadmium\| olovo\| rtuť\| arsen\| chrom 1,5\| 100\| 0,5\| 30\| 100 d) popele ze samostatného spalováni biomasy, produkty získané procesem pyrolýzy: mg/kg sušiny --- kadmium\| olovo\| rtuť\| arsen\| chrom\| PAU2) 5\| 100\| 0,5\| 30\| 100\| 20 2. Organická hnojiva, substráty, statková hnojiva a) substráty mg/kg sušiny --- kadmium\| olovo\| rtuť\| arsen\| chrom\| měď\| nikl\| zinek 23)\| 100\| 1,0\| 30\| 100\| 100\| 50\| 300 b) organická a statková hnojiva se sušinou 13 % a více mg/kg sušiny --- kadmium\| olovo\| rtuť\| arsen\| chrom\| měď\| nikl\| zinek 2\| 100\| 1,0\| 30\| 100\| 150\| 50\| 600 c) organická a statková hnojiva se sušinou menší než 13 % mg/kg sušiny --- kadmium\| olovo\| rtuť\| arsen\| chrom\| měď\| nikl\| zinek 2\| 100\| 1,0\| 30\| 100\| 250\| 50\| 1200 d) organická hnojiva a substráty, při jejichž výrobě byly použity odpady z čistíren odpadních vod Přípustné množství mikroorganismů (KTJ4)) --- Salmonella sp. (v 50 g vzorku – 5 zkoušených vzorků)\| Escherichia coli nebo enterokoky (v 1 g – 5 zkoušených vzorků) 5 vzorků\| 4 vzorky\| 1 vzorek negativní\| 103\| 5 x 103 3. Organominerální hnojiva U organominerálních hnojiv podle složení hnojiva a způsobu jeho použití se uplatní limity pro minerální nebo pro organická hnojiva. Pokud je při výrobě použit jako jedna ze složek popel ze spalování biomasy nebo produkt získaný procesem pyrolýzy, uplatní se poměrné limity rizikových prvků podle zastoupení všech jednotlivých složek konečného výrobku. Poznámky: 1) 5 mg/kg hnojiva u hnojiv obsahujících pouze zinek jako součást určující typ. 2) PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, benzo(a)pyrenu, benzo(ghi)perylenu, fenantrenu, fluoranthenu, chrysenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu). 3) 1 mg/kg sušiny pro substráty určené pro pěstování zeleniny a ovoce. 4) kolonie tvořící jednotky. Metody odběru vzorků a stanovení mikrobiologických analýz budou prováděny podle zásad uvedených v AHEM 7/2001 (Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica) a AHEM 1/2008 (Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica). Příloha č. 2 Přípustné odchylky od hodnot a obsahu jednotlivých součástí hnojiv Odchylky uvedené v této příloze jsou zápornými odchylkami (vyjma inhibitorů nitrifikace a ureázy) v hmotnostních procentech. Přípustné odchylky od deklarovaného obsahu živin u různých typů hnojiv jsou tyto: 1. Minerální jednosložková hnojiva a) dusíkatá hnojiva \| N\| CaO\| MgO\| S ---\|---\|---\|---\|--- ledek vápenatohořečnatý\| 0,4\| 0,9\| 0,9\| ledek vápenatý, dusičnan sodný, ledek chilský\| 0,4\| 0,9\| \| síran amonný\| 0,3\| \| \| 1,0 dusičnan amonný se síranem amonným a síranem hořečnatým\| 0,8\| \| 0,9\| 1,0 ledek amonný\| 0,8\| \| \| dusičnan amonný\| 0,6\| \| \| směs síranu amonného s dusičnanem amonným\| 0,8\| \| \| 1,0 dusíkaté vápno, dusíkaté vápno s dusičnanem\| 1,0\| 0,9\| \| močovina\| 0,4\| \| \| močovina se síranem amonným\| 0,5\| \| \| 1,0 kapalná dusíkatá hnojiva, kapalný čpavek\| 0,6\| \| \| roztok dusičnanu amonného s močovinou\| 0,6\| \| \| ledek vápenatý – suspenze\| 0,4\| 0,9\| \| roztoková dusíkatá hnojiva s močovinoformaldehydem\| 0,4\| \| \| suspenzní dusíkatá hnojiva s močovinoformaldehydem\| 0,4\| \| \| Pokud je uvedena v označení více než jedna forma dusíku, činí přípustná odchylka pro obsah každé formy dusíku jednu pětinu obsahu od deklarované hodnoty, nejvýše 2,0 %. b) fosforečná hnojiva \| celkový P2O5\| vodorozpustný podíl P2O5 ---\|---\|--- superfosfát, obohacený superfosfát\| 0,8\| 0,9 trojitý superfosfát\| 0,8\| 1,3 dikalcium fosfát, kalcinovaný fosfát\| 0,8\| Thomasova moučka\| 1,0\| surový fosfát částečně obohacený\| 0,8\| 0,9 fosforečnan hlinitovápenatý\| 0,8\| přírodní měkký fosforit\| 0,8\| Pokud je uvedena v označení více než jedna rozpustnost fosforu, činí přípustná odchylka pro obsah každé rozpustnosti fosforu jednu pětinu obsahu od deklarované hodnoty, nejvýše 2,0 %. Toto ustanovení neplatí pro podíl vodorozpustného P2O5, který musí být uváděn. c) draselná hnojiva \| K2O\| MgO ---\|---\|--- surová Draselná sůl (kainit)\| 1,5\| 0,9 obohacená surová Draselná sůl\| 1,0\| 0,9 chlorid draselný do 55 % K2O\| 1,0\| chlorid draselný nad 55 % K2O\| 0,5\| chlorid draselný s hořčíkem\| 1,5\| 0,9 síran draselný\| 0,5\| síran draselný s hořčíkem\| 1,5\| 0,9 kieserit se síranem draselným\| 1,0\| 0,9 Pokud je uvedena v označení více než jedna rozpustnost draslíku, činí přípustná odchylka pro obsah každé rozpustnosti draslíku jednu pětinu obsahu od deklarované hodnoty, nejvýše 2,0 %. d) hnojiva s vápníkem, hořčíkem a sírou (hnojiva s druhotnými živinami) \| CaO\| MgO\| S ---\|---\|---\|--- chlorid vápenatý – roztok\| 0,9\| \| síran hořečnatý\| \| 0,9\| 1,0 kieserit\| \| 0,9\| 1,0 chlorid hořečnatý – roztok\| \| 0,5\| elementární síra\| \| \| 1,0 síran vápenatý\| 0,9\| \| 1,0 e) další složky chloridy\| 0,2\| Cl- ---\|---\|--- 2. Minerální vícesložková hnojiva a) pro jednotlivou živinu N\| 1,1 ---\|--- P2O5\| 1,1 K2O\| 1,1 b) záporné odchylky od uvedeného celkového obsahu živin nejvýše hnojivo NP\| 1,5 ---\|--- hnojivo NK\| 1,5 hnojivo PK\| 1,5 hnojivo NPK\| 1,9 c) pro obsahy jednotlivých forem dusíku a rozpustnost fosforu a draslíku činí přípustná odchylka vždy podle formy živiny nebo rozpustnosti živiny jednu pětinu od deklarované hodnoty v hnojivu, nejvýše 2,0 %. d) další složky chloridy\| 0,2\| Cl- ---\|---\|--- e) druhotné živiny CaO\| 25 % z uváděného obsahu, max. 0,9 % ---\|--- MgO\| 25 % z uváděného obsahu, max. 0,9 % S\| 25 % z uváděného obsahu, max. 1,0 % Na\| 25 % z uváděného obsahu, max. 0,67 % U deklarace obsahu vápníku, musí být uvedeno, zda se jedná o celkový obsah nebo vodorozpustný podíl. 3. Hnojiva se stopovými živinami stopové živiny s deklarovaným obsahem méně než 2 %\| 50 % uváděného obsahu ---\|--- stopové živiny s deklarovaným obsahem 2 % a více\| 0,4 4. Minerální netypová hnojiva (jednosložková, vícesložková) a) \| kapalná\| pevná ---\|---\|--- N\| 10 % z uváděného obsahu\| 15 % z uváděného obsahu P2O5\| 10 % z uváděného obsahu\| 15 % z uváděného obsahu K2O\| 10 % z uváděného obsahu\| 15 % z uváděného obsahu CaO\| 25 % z uváděného obsahu, max. 0,9 % MgO\| 25 % z uváděného obsahu, max. 0,9 % S\| 25 % z uváděného obsahu, max. 1,0 % Na\| 25 % z uváděného obsahu, max. 0,67 % U deklarace obsahu vápníku, musí být uvedeno, zda se jedná o celkový obsah nebo vodorozpustný podíl. b) pro obsahy jednotlivých forem dusíku, rozpustnost fosforu a draslíku činí přípustná odchylka vždy podle formy živiny nebo rozpustnosti živiny jednu pětinu od deklarované hodnoty v hnojivu, nejvýše 2,0 %. 5. Minerální hnojiva vápenatá a hořečnatá \| CaO\| CaCO3\| MgO\| MgCO3 ---\|---\|---\|---\|--- a) vápenec, dolomitický vápenec, vápnitý dolomit, dolomit\| \| 3,0\| \| 1,0 b) vápno vzdušné bílé, vápno vzdušné dolomitické\| 3,0\| \| 1,0\| 6. Organická a organominerální hnojiva a) pro jednotlivou živinu s deklarovaným obsahem menším než 3 % N\| 0,2 ---\|--- P2O5\| 0,2 K2O\| 0,2 záporné odchylky od uvedeného celkového obsahu živin\| 0,5 b) pro jednotlivou živinu s deklarovaným obsahem 3 % a více N\| 1,0 ---\|--- P2O5\| 2,0 K2O\| 1,0 záporné odchylky od uvedeného celkového obsahu\| 2,0 c) pro druhotné živiny CaO\| 25 % z uváděného obsahu, max. 0,9 % ---\|--- MgO\| 25 % z uváděného obsahu, max. 0,9 % S\| 25 % z uváděného obsahu, max. 1,0 % Na\| 25 % z uváděného obsahu, max. 0,67 % U deklarace obsahu vápníku, musí být uvedeno, zda se jedná o celkový obsah nebo vodorozpustný podíl. 7. Inhibitory nitrifikace a ureázy Inhibitory nitrifikace a ureázy uvedené v tabulkách a) a b) mohou být přidány do dusíkatých typů hnojiv 1.1.1–1.23 a 5.1–7.4. a) inhibitory nitrifikace Složení a označení inhibitoru nitrifikace\| Minimální a maximální obsah inhibitoru ---\|--- Dikyandiamid\| 2,25–4,5 Výrobek obsahující dikyandiamid (DCD) a 1,2,4-triazol (TZ) Poměr (DCD:TZ) ve směsi 10:1\| 2,0–4,0 Výrobek obsahující 1,2,4-triazol (TZ) a 3-methylpyrazol (MP) Poměr (TZ:MP) ve směsi 2:1\| 0,2–1,0 3,4-dimethyl-1H-pyrazol fosfát (DMPP)\| 0,8–1,6 Izomerní směs 2-(3,4-dimethylpyrazol-1-yl)-jantarové kyseliny a 2-(4,5-dimethylpyrazol-1-yl)-jantarové kyseliny (DMPSA)\| 0,8–1,6 Obsah inhibitoru jako hmotnostní procento celkového dusíku přítomného jako amonný dusík a močovinový dusík. b) inhibitory ureázy Složení a označení inhibitoru ureázy\| Minimální a maximální obsah inhibitoru ---\|--- N-butylthiofosfortriamid (NBPT)\| 0,09–0,2 Triamid kyseliny N-(2-nitrofenyl)fosforečné (2-NPT)\| 0,04–0,15 Směs N-butylthiofosforečnantriamidu (NBPT) a N-propylthiofosforečnantriamidu (NPPT)1) Poměr (NBPT:NPPT) ve směsi 3:1\| 0,02–0,3 Obsah inhibitoru jako hmotnostní procento celkového dusíku přítomného jako močovinový dusík (hmotnostní procento dusíku močovinového ve směsi násobené hmotnostním zlomkem součtu obsahů inhibitorů). 1) Odchylka podílu NPPT 20 %. Příloha č. 3 Typy hnojiv, pomocných půdních látek a substrátů 1. Minerální jednosložková hnojiva a) dusíkatá hnojiva typ\| označení typu\| požadovaná hodnota\| součásti určující typ, formy a rozpustnost živin\| hodnocené součásti a další požadavky\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 1.1.1\| ledek vápenatý\| min. 15 % N\| celkový dusík\| dusík hodnocený jako celkový nebo jako dusičnanový a amonný dusík; maximální obsah amonného dusíku 1,5 %\| dusičnan vápenatý současně s dusičnanem amonným\| může být uváděn obsah dusičnanového a amonného dusíku 1.1.2\| ledek vápenatohořečnatý\| min. 13 % N\| dusičnanový dusík\| dusík hodnocený jako dusičnanový dusík\| dusičnan vápenatý; dusičnan hořečnatý\| min. 5 % MgO\| vodorozpustný oxid hořečnatý\| hořčík ve formě vodorozpustné soli hodnocený jako oxid hořečnatý 1.1.3\| roztok ledku hořečnatého\| min. 6 % N\| dusičnanový dusík\| dusík hodnocený jako dusičnanový dusík\| dusičnan hořečnatý rozpuštěný ve vodě\| minimální hodnota pH 4 min. 9 % MgO\| vodorozpustný oxid hořečnatý\| hořčík ve formě vodorozpustné soli hodnocený jako oxid hořečnatý 1.1.4\| dusičnan sodný\| min. 15 % N\| dusičnanový dusík\| dusík hodnocený jako dusičnanový dusík\| dusičnan sodný získaný chemickou reakcí\| 1.1.5\| ledek chilský\| min. 15 % N\| dusičnanový dusík\| dusík hodnocený jako dusičnanový dusík\| přírodní dusičnan sodný\| 1.2.1\| dusíkaté vápno (kyanamid vápenatý)\| min. 18 % N\| celkový dusík\| dusík hodnocený jako celkový dusík; min. 75 % uvedeného dusíku je vázáno jako kyanamid\| kyanamid vápenatý; oxid vápenatý spolu s amonnými solemi, močovina\| 1.2.2\| dusíkaté vápno s dusičnanem\| min. 18 % N\| celkový dusík\| dusík hodnocený jako celkový dusík; min. 75 % dusíku vázaného jako kyanamid; obsah dusičnanového dusíku max. 3 %\| kyanamid vápenatý, oxid vápenatý, dusičnan, spolu s amonnými solemi, močovina\| 1.3\| síran amonný\| min. 20 % N\| amonný dusík\| dusík hodnocený jako amonný dusík\| síran amonný\| 1.4.1\| dusičnan amonný\| min. 28 % N\| celkový dusík; amonný dusík; dusičnanový dusík\| dusík hodnocený jako celkový dusík; nebo jako amonný a dusičnanový dusík, pokud každá z forem se podílí polovinou na celkovém obsahu dusíku\| dusičnan amonný\| 1.4.2\| ledek amonný\| min. 20 % N\| celkový dusík; amonný dusík; dusičnanový dusík\| dusík hodnocený jako celkový dusík; nebo jako amonný a dusičnanový dusík, pokud každá z forem se podílí polovinou na celkovém obsahu dusíku\| dusičnan amonný s uhličitanem vápenatým, uhličitanem hořečnatovápenatým (dolomit), uhličitanem hořečnatým (magnezit), síranem vápenatým nebo síranem hořečnatým\| hnojivo je možné označit jako ledek amonný s vápencem, s dolomitem nebo se sírou pouze, obsahuje-li kromě dusičnanu amonného též uhličit13 13an vápenatý, uhličitan hořečnatovápenatý (dolomit), uhličitan hořečnatý (magnezit), síran vápenatý nebo hořečnatý min. z 20 %; čistota použitých uhličitanů a síranů min. 90 % 1.5\| síran amonný s dusičnanem amonným\| min. 25 % N\| celkový dusík; amonný dusík; dusičnanový dusík\| dusík hodnocený jako celkový dusík\| dusičnan amonný se síranem amonným; min. 5 % dusičnanového dusíku\| 1.6\| dusičnan amonný se síranem amonným a síranem hořečnatým\| min. 19 % N\| celkový dusík; amonný dusík; dusičnanový dusík\| dusík hodnocený jako celkový dusík nebo jako amonný a dusičnanový dusík\| dusičnan amonný se síranem amonným a síranem hořečnatým; min. 6 % dusičnanového dusíku\| min. 5 % MgO\| vodorozpustný oxid hořečnatý\| hořčík ve formě vodorozpustné soli hodnocený jako oxid hořečnatý 1.7\| dusičnan amonný se síranem amonným a síranem hořečnatým\| min. 19 % N\| celkový dusík; amonný dusík; dusičnanový dusík\| dusík hodnocený jako celkový dusík nebo jako amonný a dusičnanový dusík\| dusičnan amonný se síranem amonným a hořečnaté sloučeniny (uhličitanem hořečnatovápenatým – dolomit, uhličitan hořečnatý –magnezit nebo síran hořečnatý)\| v označení hnojiva může být uváděn obsah vodorozpustného hořčíku min. 5 % MgO\| celkový hořčík\| hořčík ve formě soli rozpustné v minerálních kyselinách hodnocený jako oxid hořečnatý 1.8\| močovina\| min. 44 % N\| močovinový dusík\| dusík hodnocený jako močovinový dusík\| močovina\| maximální obsah biuretu 1,2 % 1.9.1\| roztok dusičnanu vápenatého\| min. 8 % N\| celkový dusík\| dusík hodnocený jako celkový dusík nebo jako amonný a dusičnanový dusík\| dusičnan vápenatý rozpuštěný ve vodě; amonný dusík max. 1 %\| 1.9.2\| kapalné dusíkaté hnojivo\| min. 15 % N\| celkový dusík; amonný dusík; dusičnanový dusík; močovinový dusík\| dusík hodnocený jako celkový dusík nebo jako močovinový, amonný a dusičnanový dusík\| výrobek získaný chemickou reakcí a rozpuštěním ve vodě; stálý za atmosférického tlaku; bez přídavku živin organického původu\| maximální obsah biuretu = obsah močovinového dusíku x 0,026; hnojivo může být označeno údajem „s nízkým obsahem biuretu“, pokud obsah biuretu nepřekročí 0,2 % 1.9.3\| roztok dusičnanu amonného s močovinou\| min. 26 % N\| celkový dusík; amonný dusík; dusičnanový dusík; močovinový dusík\| dusík hodnocený jako celkový dusík nebo jako močovinový, amonný a dusičnanový dusík; z celkového dusíku tvoři min. polovinu močovinový dusík\| výrobek získaný chemickou reakcí a rozpuštěním ve vodě; stálý za atmosférického tlaku; bez přídavku živin organického původu\| maximální obsah biuretu 0,5 % 1.10\| kapalný amoniak\| min. 80 % N\| amonný dusík\| dusík hodnocený jako amonný dusík\| amoniak\| hnojivo musí být označeno údajem „není vhodné pro povrchovou aplikaci“ 1.11\| dusičnan hořečnatý\| min. 10 % N\| dusičnanový dusík\| dusík hodnocený jako dusičnanový dusík\| získaný chemickou cestou obsahující jako hlavní složku hexahydrát dusičnanu hořečnatého\| hnojivo může být označeno údajem „v krystalické formě“ pokud je ve formě krystalů min. 14 % MgO\| vodorozpustný oxid hořečnatý\| hořčík ve formě vodorozpustné soli hodnocený jako oxid hořečnatý 1.12\| síran amonný s inhibitorem nitrifikace (dikyandiamid)\| min. 20 % N\| celkový dusík; amonný dusík; dikyandiamidový dusík\| dusík hodnocený jako celkový dusík; min. obsah amonného dusíku 18 %; min. obsah dikyandiamidového dusíku 1,5 %\| získaný chemickou cestou obsahující síran amonný a dikyandiamid\| 1.13\| dusičnan amonný se síranem amonným s inhibitorem nitrifikace (dikyandiamid)\| min. 24 % N\| celkový dusík; amonný dusík; dusičnanový dusík; dikyandiamidový dusík\| dusík hodnocený jako celkový dusík; min. obsah dusičnanového dusíku 3 %; min. obsah dikyandiamidového dusíku 1,5 %\| získaný chemickou cestou obsahující dusičnan amonný se síranem amonným a dikyandiamid\| 1.14\| močovina se síranem amonným\| min. 30 % N\| celkový dusík; amonný dusík; močovinový dusík\| dusík hodnocený jako celkový dusík nebo jako močovinový a amonný dusík; min. obsah amonného dusíku 4%\| získaný chemickou cestou obsahující močovinu a síran amonný\| maximální obsah biuretu 0,9 % min. 14 % SO4-2\| vodorozpustný síranový anion\| sloučeniny síry ve formě soli rozpustné ve vodě hodnocené jako vodorozpustný síranový anion 1.15\| močovinoformaldehyd\| min. 36 % N\| celkový dusík; močovinoformaldehydový dusík rozpustný ve studené vodě; močovinoformaldehydový dusík rozpustný v horké vodě\| dusík hodnocený jako celkový dusík; min. 20 % z celkového obsahu dusíku musí být rozpustné v horké vodě; min. 33 % z celkového obsahu dusíku musí pocházet z močovinoformaldehydu; max. 5 % močovinového dusíku;\| získaný reakcí močoviny s formaldehydem obsahující jako hlavní složky molekuly močovinoformaldehydu\| 1.16\| dusíkaté hnojivo obsahující krotonylidendimočovinu\| min. 18 % N\| celkový dusík; krotonylidendimočovinový dusík; amonný, dusičnanový a močovinový dusík, pokud jejich obsah je min. 1 %\| dusík hodnocený jako celkový dusík; min. 33 % z celkového obsahu dusíku musí pocházet z krotonylidendimočoviny; min. 3 % dusíku ve formě amonné, dusičnanové nebo močovinové\| výrobek získaný chemickou cestou obsahující krotonylidendimočovinu a dusíkaté jednosložkové hnojivo ze seznamu typových dusíkatých hnojiv, mimo výrobků 1.2.1, 1.2.2, 1.4.1 a 1.4.2\| maximální obsah biuretu = obsah močovinového a krotonylidendimočovinového dusíku x 0,026 1.17\| dusíkaté hnojivo obsahující isobutylidendimočovinu\| min. 18 % N\| celkový dusík; isobutylidendimočovinový dusík; amonný, dusičnanový, a močovinový dusík, pokud jejich obsah je min. 1 %\| dusík hodnocený jako celkový dusík; min. 33 % z celkového obsahu dusíku musí pocházet z isobutylidendimočoviny; min. 3 % dusíku ve formě amonné, dusičnanové nebo močovinové;\| výrobek získaný chemickou cestou obsahující isobutylidendimočovinu a dusíkaté jednosložkové hnojivo ze seznamu typových dusíkatých hnojiv, mimo výrobků 1.2.1, 1.2.2, 1.4.1 a 1.4.2\| maximální obsah biuretu = obsah močovinového a isobutylidendimočovinového dusíku x 0,026 1.18\| dusíkaté hnojivo obsahující močovinoformaldehyd\| min. 18 % N\| celkový dusík; močovinoformaldehydový dusík rozpustný ve studené vodě; močovinoformaldehydový dusík rozpustný v horké vodě; amonný, dusičnanový, a močovinový dusík, pokud jejich obsah je min. 1 %\| dusík hodnocený jako celkový dusík; min. 33 % z celkového obsahu dusíku musí pocházet z močovinoformaldehydu; min. 20 % z celkového obsahu dusíku musí být rozpustné v horké vodě; min. 3 % dusíku ve formě amonné, dusičnanové nebo močovinové;\| výrobek získaný chemickou cestou obsahující močovinoformaldehyd a dusíkaté jednosložkové hnojivo ze seznamu typových dusíkatých hnojiv, mimo výrobků 1.2.1, 1.2.2, 1.4.1 a 1.4.2\| maximální obsah biuretu = obsah močovinového a močovinoformaldehydového dusíku x 0,026 1.19\| krotonylidendimočovina\| min. 28 % N\| celkový dusík; krotonylidendimočovinový dusík;\| dusík hodnocený jako celkový dusík; min. 25 % z celkového obsahu dusíku musí pocházet z krotonylidendimočoviny; max. 3 % močovinového dusíku\| výrobek získaný chemickou cestou reakcí močoviny s krotonaldehydem\| 1.20\| isobutylidendimočovina\| min. 28 % N\| celkový dusík; isobutylidendimočovinový dusík;\| dusík hodnocený jako celkový dusík; min. 25 % z celkového obsahu dusíku musí pocházet z isobutylidendimočoviny; max. 3 % močovinového dusíku\| výrobek získaný chemickou cestou reakcí močoviny s isobutylaldehydem\| 1.21\| dusičnan vápenatý – suspenze\| min. 8 % N\| celkový dusík dusičnanový dusík\| dusík hodnocený jako celkový dusík;\| suspenze dusičnanu vápenatého ve vodě\| min. 14 % CaO\| vodorozpustný oxid vápenatý\| vápník ve formě vodorozpustné soli hodnocený jako oxid vápenatý 1.22\| roztokové dusíkaté hnojivo s močovinoformaldehydem\| min. 18 % N\| celkový dusík; močovinoformaldehydový dusík; amonný, dusičnanový, a močovinový dusík, pokud jejich obsah je min. 1 %\| dusík hodnocený jako celkový dusík; min. 33 % z celkového obsahu dusíku musí pocházet močovinoformaldehydu;\| výrobek získaný chemickou rozpuštěním močovinoformaldehydu a dusíkatého jednosložkového hnojiva ze seznamu typových dusíkatých hnojiv, mimo výrobků 1.2.1, 1.2.2, 1.4.1 a 1.4.2\| maximální obsah biuretu = obsah močovinového a močovinoformaldehydového dusíku x 0,026 1.23\| suspenzní dusíkaté hnojivo s močovinoformaldehydem\| min. 18 % N\| celkový dusík; močovinoformaldehydový dusík; amonný, dusičnanový, a močovinový dusík, pokud jejich obsah je min. 1 %\| dusík hodnocený jako celkový dusík; min. 33 % z celkového obsahu dusíku musí pocházet z močovinoformaldehydu, z něhož musí být min. 60 % rozpustných v horké vodě;\| výrobek získaný chemickou cestou suspenzí močovinoformaldehydu a dusíkatého jednosložkového hnojiva ze seznamu typových dusíkatých hnojiv, mimo výrobků 1.2.1, 1.2.2, 1.4.1 a 1.4.2\| maximální obsah biuretu = obsah močovinového a močovinoformaldehydového dusíku x 0,026 Inhibitory nitrifikace a ureázy povolené podle přímo použitelných předpisů Evropské unie v oblasti hnojiv mohou být přidány do dusíkatých typů hnojiv v souladu se schváleným rozsahem jejich použití. b) fosforečná hnojiva typ\| označení typu\| požadovaná hodnota\| součásti určující typ, formy a rozpustnost živin\| hodnocené součásti a další požadavky\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 2.1.1\| Thomasova moučka\| min. 10 % P2O5\| fosforečnan rozpustný ve 2% kyselině citrónové\| sloučeniny fosforu hodnocené jako oxid fosforečný rozpustný ve 2% kyselině citrónové; prosev: 96 % částic pod 0,63 mm 75 % částic pod 0,16 mm\| silikofosfát vápenatý; mletá struska obsahující fosfor, získaná při výrobě oceli\| výši obsahu fosforu lze uvést v rozpětí 2 % hmotnostních 2.1.2\| superfosfát\| min. 16 % P2O5\| fosforečnan rozpustný v neutrálním citranu amonném a ve vodě\| sloučeniny fosforu hodnocené jako oxid fosforečný rozpustný v neutrálním citranu amonném; minimálně 93 % uvedeného obsahu ve vodorozpustné formě\| monokalciumfosfát, síran vápenatý; vyrobeno z mletého přírodního fosfátu rozkladem kyselinou sírovou\| 2.1.3\| obohacený superfosfát\| min. 25 % P2O5\| fosforečnan rozpustný v neutrálním citranu amonném a ve vodě\| sloučeniny fosforu hodnocené jako oxid fosforečný rozpustný v neutrálním citranu amonném; minimálně 93 % uvedeného obsahu ve vodorozpustné formě\| monokalciumfosfát, síran vápenatý; vyrobeno z mletého přírodního fosfátu rozkladem kyselinou sírovou a fosforečnou\| 2.1.4\| trojitý superfosfát\| min. 38 % P2O5\| fosforečnan rozpustný v neutrálním citranu amonném a ve vodě\| sloučeniny fosforu hodnocené jako oxid fosforečný rozpustný v neutrálním citranu amonném; minimálně 93 % uvedeného obsahu ve vodorozpustné formě\| monokalciumfosfát; vyrobený z mletého přírodního fosfátu rozkladem kyselinou fosforečnou\| 2.2\| částečně rozložený fosfát, popřípadě obohacený\| min. 20 % P2O5\| fosforečnan rozpustný v minerálních kyselinách a ve vodě\| sloučeniny fosforu hodnocený jako oxid fosforečný rozpustný v minerálních kyselinách; minimálně 40 % uvedeného obsahu je rozpustných ve vodě; prosev: 98 % částic pod 0,63 mm, 90 % částic pod 0,16 mm\| mono- a trikalciumfosfát, síran vápenatý; částečný rozklad mletého surového fosfátu kyselinou sírovou nebo fosforečnou\| 2.3\| dikalciumfosfát\| min. 38 % P2O5\| fosforečnan rozpustný v alkalickém citranu amonném\| sloučeniny fosforu hodnocené jako oxid fosforečný rozpustný v alkalickém citranu amonném; prosev: 98 % částic pod 0,63 mm, 90 % částic pod 0,16 mm\| dihydrát dikalciumfosfátu; příprava rozkladem minerálních fosforečnanů\| 2.4\| kalcinovaný fosfát\| min. 25 % P2O5\| fosforečnan rozpustný v alkalickém citranu amonném\| sloučeniny fosforu hodnocené jako oxid fosforečný rozpustný v alkalickém citranu amonném; prosev: 96 % částic pod 0,63 mm, 75 % částic pod 0,16 mm\| alkalický fosforečnan vápenatý, křemičitan vápenatý; termický rozklad surového fosfátu s přísadou sloučenin alkálii a křemičité kyseliny\| 2.5\| fosforečnan hlinitovápenatý\| min. 30 % P2O5\| fosforečnan rozpustný v minerálních kyselinách a fosforečnan rozpustný v alkalickém citranu amonném\| sloučeniny fosforu hodnocené jako oxid fosforečný rozpustný v minerálních kyselinách; min. 75 % uvedeného obsahu je rozpustných v alkalickém citranu amonném; prosev: 98 % částic pod 0,63 mm, 90 % částic pod 0,16 mm\| fosforečnan hlinitovápenatý; termický rozklad surového fosfátu\| 2.6\| přírodní měkký fosforit\| min. 25 % P2O5\| fosforečnan rozpustný v minerálních kyselinách a ve 2 % kyselině mravenčí\| sloučeniny fosforu hodnocené jako oxid fosforečný rozpustný v minerálních kyselinách; min. 55 % uvedeného obsahu je rozpustných ve 2 % kyselině mravenčí; prosev: 99 % částic pod 0,125 mm, 90 % částic pod 0,063 mm\| trikalcium fosfát a uhličitan vápenatý; mletí měkkého fosforitu\| v označení hnojiva musí být uveden propad sítem 0,063 mm c) draselná hnojiva typ\| označení typu\| požadovaná hodnota\| součásti určující typ, formy a rozpustnost živin\| hodnocené součásti a další požadavky\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 3.1\| kainit – surová Draselná sůl\| min. 10 % K2O\| vodorozpustný oxid draselný\| draslík ve formě vodorozpustné soli hodnocený jako oxid draselný\| surová draselná sůl (KCl + MgSO4)\| min. 5 % MgO\| vodorozpustný oxid hořečnatý\| hořčík ve formě soli rozpustné ve vodě hodnocený jako oxid hořečnatý 3.2\| obohacená surová Draselná sůl\| min. 18 % K2O\| vodorozpustný oxid draselný\| draslík ve formě vodorozpustné soli hodnocený jako oxid draselný\| surová draselná sůl (KCl + MgSO4) a chlorid draselný\| obsah ve vodě rozpustného oxidu hořečnatého se může uvést, pokud je obsah MgO min. 5 % 3.3\| chlorid draselný\| min. 37 % K2O\| vodorozpustný oxid draselný\| draslík ve formě vodorozpustné soli hodnocený jako oxid draselný\| chlorid draselný získaný ze surové draselné soli\| 3.4\| chlorid draselný s hořčíkem\| min. 37 % K2O\| vodorozpustný oxid draselný\| draslík ve formě vodorozpustné soli hodnocený jako oxid draselný\| chlorid draselný získaný ze surové draselné soli s přídavkem hořečnatých solí\| min. 5 % MgO\| vodorozpustný oxid hořečnatý\| hořčík ve formě soli rozpustné ve vodě hodnocený jako oxid hořečnatý 3.5\| síran draselný\| min. 47 % K2O\| vodorozpustný oxid draselný\| draslík ve formě vodorozpustné soli hodnocený jako oxid draselný\| síran draselný\| obsah chloridů může být uveden; obsah max. 3 % chloridů 3.6\| síran draselný s hořčíkem\| min. 22 % K2O\| vodorozpustný oxid draselný\| draslík ve formě vodorozpustné soli hodnocený jako oxid draselný\| síran draselný a síran hořečnatý\| obsah chloridů může být uveden; obsah max. 3 % chloridů min. 8 % MgO\| vodorozpustný oxid hořečnatý\| hořčík ve formě soli rozpustné ve vodě hodnocený jako oxid hořečnatý 3.7\| síran draselný s kieseritem\| min. 6 % K2O\| vodorozpustný oxid draselný\| draslík ve formě vodorozpustné soli hodnocený jako oxid draselný\| monohydrát síranu hořečnatého (Kieserit) s přídavkem síranu draselného\| obsah chloridů může být uveden; maximální obsah chloridů 3 % min. 8 % MgO\| vodorozpustný oxid hořečnatý\| hořčík ve formě soli rozpustné ve vodě hodnocený jako oxid hořečnatý živiny celkem 20 %\| \| d) hnojiva s vápníkem, hořčíkem a sírou (hnojiva s druhotnými živinami) typ\| označení typu\| požadovaná hodnota\| součásti určující typ, formy a rozpustnost živin\| hodnocené součásti a další požadavky\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 4.1\| síran vápenatý\| min. 14 % S\| celková síra\| síra ve formě sloučeniny rozpustné v minerálních kyselinách hodnocená jako celková elementární síra\| síran vápenatý v různých hydratačních stupních z přírodních nebo průmyslových zdrojů\| min. 25 % CaO\| celkový oxid vápenatý\| vápník hodnocený jako celkový oxid vápenatý 4.2\| chlorid vápenatý – roztok\| min. 12 % CaO\| vodorozpustný oxid vápenatý\| vápník ve formě vodorozpustné soli hodnocený jako vodorozpustný oxid vápenatý\| chlorid vápenatý rozpuštěný ve vodě\| označení hnojiva musí obsahovat upozornění na herbicidní vlastnosti hnojiva 4.3\| síra\| min. 98 % S\| celková síra\| elementární síra\| síra z přírodních nebo průmyslových zdrojů\| 4.4\| kieserit – síran hořečnatý\| min. 24 % MgO\| vodorozpustný oxid hořečnatý\| sloučeniny hořčíku ve formě soli rozpustné ve vodě hodnocené jako vodorozpustný oxid hořečnatý\| monohydrát síranu hořečnatého\| min. 54 % SO4-2\| vodorozpustný síranový anion\| sloučeniny síry ve formě soli rozpustné ve vodě hodnocené jako vodorozpustný síranový anion 4.5\| hořká sůl – síran hořečnatý\| min. 15 % MgO\| vodorozpustný oxid hořečnatý\| sloučeniny hořčíku ve formě soli rozpustné ve vodě hodnocené jako vodorozpustný oxid hořečnatý\| heptahydrát síranu hořečnatého (hořká sůl)\| min. 33 % SO4-2\| vodorozpustný síranový anion\| sloučeniny síry ve formě soli rozpustné ve vodě hodnocené jako vodorozpustný síranový anion 4.6\| chlorid hořečnatý – roztok\| min. 13 % MgO\| vodorozpustný oxid hořečnatý\| hořčík ve formě vodorozpustné soli hodnocený jako vodorozpustný oxid hořečnatý; maximální obsah vápníku: 2 %\| chlorid hořečnatý společně s chloridem vápenatým rozpuštěný ve vodě\| 4.7\| síran hořečnatý – roztok\| min. 5 % MgO\| vodorozpustný oxid hořečnatý\| sloučeniny hořčíku ve formě soli rozpustné ve vodě hodnocené jako vodorozpustný oxid hořečnatý\| síran hořečnatý rozpuštěný ve vodě\| min. 12 % SO4-2\| vodorozpustný síranový anion\| sloučeniny síry ve formě soli rozpustné ve vodě hodnocený jako vodorozpustný síranový anion 4.8\| hydroxid hořečnatý\| min. 60 % MgO\| celkový oxid hořečnatý\| hydroxid hořečnatý hodnocený jako celkový oxid hořečnatý; prosev: 99 % částic pod 0,063 mm\| získaný chemickou cestou, jehož hlavní složkou je hydroxid hořečnatý\| 4.9\| hydroxid hořečnatý – suspenze\| min. 24 % MgO\| celkový oxid hořečnatý\| hydroxid hořečnatý hodnocený jako celkový oxid hořečnatý\| vodní suspenze z typu 4.8\| 2. Minerální vícesložková hnojiva a) NPK hnojiva typ\| označení typu\| požadovaná hodnota\| součásti určující typ, formy a rozpustnost živin\| hodnocené součásti a další požadavky\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 5.1\| NPK hnojivo\| min. 3 % N\| dusík ve formách 1 až 5\| formy dusíku 2 až 5 (podle tabulky č. 1) smí být uváděny v označení výrobku pouze, jeli jejich obsah v hnojivu více než 1 %;\| výrobek získaný chemickou reakcí nebo mícháním; bez přídavku živin organického původu\| min. 5 % P2O5\| fosforečnan ve formách rozpustnosti 1 až 8\| údaje o obsahu a další požadavky podle tabulky č. 4; jemnost mletí fosfátu podle tabulky č. 3 min. 5 % K2O\| vodorozpustný oxid draselný\| vodorozpustné sloučeniny draslíku hodnocené jako oxid draselný živiny celkem 20 %\| \| 5.2\| NPK hnojivo\| min. 3 % N\| dusík ve formách 1 až 9\| formy dusíku 2 až 9 (podle tabulky č. 1) smí být uváděny v označení výrobku pouze, jeli jejich obsah v hnojivu více než 1 %;\| výrobek získaný chemickou reakcí nebo mícháním; bez přídavku živin organického původu\| min. 5 % P2O5\| fosforečnan ve formách rozpustnosti 1 až 3, 8 a 9\| údaje o obsahu a další požadavky podle tabulky č. 4; min. 5 % K2O\| vodorozpustný oxid draselný\| vodorozpustné sloučeniny draslíku hodnocené jako oxid draselný živiny celkem 20 %\| \| 5.3\| NPK hnojivo - obalované\| min. 3 % N\| dusík ve formách 1 až 5\| formy dusíku 2 až 5 (podle tabulky č. 1) smí být uváděny v označení produktu, pouze je-li jejich obsah v hnojivu více než 1 %;\| výrobek získaný chemickou reakcí nebo mícháním; bez přídavku živin organického původu; granulované hnojivo; granule musí být pokryty zdravotně nezávadnou hmotou (nejméně 70 % granulí musí být takto upraveno);\| min. 5 % P2O5\| fosforečnan ve formách rozpustnosti 1 až 3\| údaje o obsahu a další požadavky podle tabulky č. 4 min. 5 % K2O\| vodorozpustný oxid draselný\| vodorozpustné sloučeniny draslíku hodnocené jako oxid draselný živiny celkem 20 %\| \| 5.4\| NPK hnojivo – roztokové\| min. 2 % N\| dusík ve formách 1 až 4\| formy dusíku 2 až 4 (podle tabulky č. 1) smí být uváděny v označení produktu pouze, je-li jejich obsah v hnojivu více než 1 %; nejvyšší obsah biuretu: obsah močovinového dusíku x 0,026\| výrobek získaný chemickou reakcí a rozpuštěním ve vodě; stálý za atmosférického tlaku; bez přídavku živin organického původu\| hnojivo může být označeno údajem „s nízkým obsahem biuretu“, pokud obsah biuretu nepřekročí 0,2 % min. 3 % P2O5\| fosforečnan ve formě rozpustnosti 1\| údaje o obsahu a další požadavky podle tabulky č. 4 min. 3 % K2O\| vodorozpustný oxid draselný\| vodorozpustné sloučeniny draslíku hodnocené jako oxid draselný živiny celkem 15 %\| \| 5.5\| NPK hnojivo - suspenzní\| min. 3 % N\| dusík ve formách 1 až 4\| formy dusíku 2 až 4 (podle tabulky č. 1) smí být uváděny v označení výrobku pouze, jeli jejich obsah v hnojivu více než 1 %; nejvyšší obsah biuretu: obsah močovinového dusíku x 0,026\| výrobek získaný chemickou reakcí nebo mícháním; bez přídavku živin organického původu;\| hnojivo může být označeno údajem „s nízkým obsahem biuretu“, pokud obsah biuretu nepřekročí 0,2 % min. 4 % P2O5\| fosforečnan ve formách rozpustnosti 1 až 3\| údaje o obsahu a další požadavky podle tabulky č. 4 min. 4 % K2O\| vodorozpustný oxid draselný\| vodorozpustné sloučeniny draslíku hodnocené jako oxid draselný živiny celkem 20 %\| \| 5.6\| NPK hnojivo s krotonyliden dimočovinou nebo isobutylidendimočovinou nebo močovinoformaldehydem\| min. 5 % N\| dusík ve formách 1 až 8 s výjimkou formy 5\| formy dusíku 2 až 4 (podle tabulky č. 1) smí být uváděny v označení výrobku pouze, jeli jejich obsah v hnojivu více než 1 %; minimálně 25 % celkového obsahu dusíku musí být vázáno ve formách 6, 7 nebo 8 (podle tabulky č. 1); minimálně 60 % dusíku ve formě 7 musí být rozpustné v horké vodě\| výrobek získaný chemickou reakcí nebo mícháním; bez přídavku živin organického původu; obsahující krotonylidendimočovinu nebo isobutylidendimočovinu nebo močovinoformaldehyd\| min. 5 % P2O5\| fosforečnan ve formách rozpustnosti 1 až 3\| údaje o obsahu a další požadavky podle tabulky č. 4 min. 5 % K2O\| vodorozpustný oxid draselný\| vodorozpustné sloučeniny draslíku hodnocené jako oxid draselný živiny celkem 20 %\| \| b) NP hnojiva typ\| označení typu\| požadovaná hodnota\| součásti určující typ, formy a rozpustnost živin\| hodnocené součásti a další požadavky\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 6.1\| NP hnojivo\| min. 3 % N\| dusík ve formách 1 až 5\| formy dusíku 2 až 5 (podle tabulky č. 1) smí být uváděny v označení výrobku pouze, jeli jejich obsah v hnojivu více než 1 %;\| výrobek získaný chemickou reakcí nebo mícháním; bez přídavku živin organického původu\| min. 5 % P2O5\| fosforečnan ve formách rozpustnosti 1 až 8\| údaje o obsahu a další požadavky podle tabulky č. 4 živiny celkem 18 %\| \| 6.2\| NP hnojivo - roztokové\| min. 3 % N\| dusík ve formách 1 až 4\| formy dusíku 2 až 4 (podle tabulky č. 1) smí být uváděny v označení výrobku pouze, jeli jejich obsah v hnojivu více než 1 %;\| výrobek získaný chemickou reakcí a rozpuštěním ve vodě; stálý za atmosférického tlaku; bez přídavku živin organického původu\| nejvyšší obsah biuretu: obsah močovinového dusíku x 0,026; hnojivo může být označeno údajem „s nízkým obsahem biuretu“, pokud obsah biuretu nepřekročí 0,2 % min. 5 % P2O5\| fosforečnan ve formě rozpustnosti 1\| živiny celkem 18 %\| \| 6.3\| NP hnojivo - suspenzní\| min. 3 % N\| dusík ve formách 1 až 4\| formy dusíku 2 až 4 (podle tabulky č. 1) smí být uváděny v označení produktu pouze, je-li jejich obsah v hnojivu více než 1 %;\| výrobek získaný chemickou reakcí nebo mícháním; bez přídavku živin organického původu\| nejvyšší obsah biuretu: obsah močovinového dusíku x 0,026; hnojivo může být označeno údajem „s nízkým obsahem biuretu“, pokud obsah biuretu nepřekročí 0,2 %; min. 5 % P2O5\| fosforečnan ve formách rozpustnosti 1 až 3\| údaje o obsahu a další požadavky podle tabulky č. 4 živiny celkem 18 %\| \| 6.4\| NP hnojivo s krotonylidendi močovinou nebo isobutylidendi močovinou nebo močovinoformaldehydem\| min. 5 % N\| dusík ve formách 1 až 8 s výjimkou formy 5\| formy dusíku 2 až 4 (podle tabulky č. 1) smí být uváděny v označení produktu pouze, je-li jejich obsah v hnojivu více než 1 %; minimálně 25 % celkového obsahu dusíku musí být vázáno ve formách 6, 7 nebo 8 (podle tabulky č. 1); minimálně 60 % dusíku ve formě 7 musí být rozpustné v horké vodě\| výrobek získaný chemickou reakcí nebo mícháním; bez přídavku živin organického původu; obsahující krotonylidendimočovinu nebo isobutylidendimočovinu nebo močovinoformaldehyd\| min. 5 % P2O5\| fosforečnan ve formách rozpustnosti 1 až 9\| údaje o obsahu a další požadavky podle tabulky č. 4\| \| živiny celkem 18 %\| \| \| \| c) NK hnojiva typ\| označení typu\| požadovaná hodnota\| součásti určující typ, formy a rozpustnost živin\| hodnocené součásti a další požadavky\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 7.1\| NK hnojivo\| min. 3 % N\| dusík ve formách 1 až 5\| formy dusíku 2 až 5 (podle tabulky č. 1) smí být uváděny v označení produktu pouze, je-li jejich obsah v hnojivu více než 1 %;\| výrobek získaný chemickou reakcí nebo mícháním; bez přídavku živin organického původu\| min. 5 % K2O\| vodorozpustný oxid draselný\| vodorozpustné sloučeniny draslíku hodnocené jako oxid draselný živiny celkem 18 %\| \| 7.2\| NK hnojivo - roztokové\| min. 3 % N\| dusík ve formách 1 až 4\| formy dusíku 2 až 4 (podle tabulky č. 1) smí být uváděny v označení produktu pouze, je-li jejich obsah v hnojivu více než 1 %;\| výrobek získaný chemickou reakcí nebo mícháním; bez přídavku živin organického původu\| nejvyšší obsah biuretu: obsah močovinového dusíku x 0,026 min. 5 % K2O\| vodorozpustný oxid draselný\| vodorozpustné sloučeniny draslíku hodnocené jako oxid draselný živiny celkem 15 %\| \| 7.3\| NK hnojivo - suspenzní\| min. 3 % N\| dusík ve formách 1 až 4\| formy dusíku 2 až 4 (podle tabulky č. 1) smí být uváděny v označení produktu pouze, je-li jejich obsah v hnojivu více než 1 %;\| výrobek získaný chemickou reakcí nebo mícháním; bez přídavku živin organického původu\| nejvyšší obsah biuretu: obsah močovinového dusíku x 0,026 min. 5 % K2O\| vodorozpustný oxid draselný\| vodorozpustné sloučeniny draslíku hodnocené jako oxid draselný živiny celkem 15 %\| \| 7.4\| NK hnojivo s krotonylidendimočovinou nebo isobutylidendimočovinou nebo močovinoformaldehydem\| min. 5 % N\| dusík ve formách 1 až 8 s výjimkou formy 5\| formy dusíku 2 až 4 (podle tabulky č. 1) smí být uváděny v označení produktu pouze, je-li jejich obsah v hnojivu více než 1 %; minimálně 25 % celkového obsahu dusíku musí být vázáno ve formách 6, 7 nebo 8 (podle tabulky č. 1); minimálně 60 % dusíku ve formě 7 musí být rozpustné v horké vodě\| výrobek získaný chemickou reakcí nebo mícháním; bez přídavku živin organického původu; obsahující krotonylidendimočovinu nebo isobutylidendimočovinu nebo močovinoformaldehyd\| min. 5 % K2O\| vodorozpustný oxid draselný\| vodorozpustné sloučeniny draslíku hodnocené jako oxid draselný\| živiny celkem 18 %\| \| \| d) PK hnojiva typ\| označení typu\| požadovaná hodnota\| součásti určující typ, formy a rozpustnost živin\| hodnocené součásti a další požadavky\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 8.1\| PK hnojivo\| min. 5 % P2O5\| fosforečnan ve formách rozpustnosti 1 až 9\| údaje o obsahu a další požadavky podle tabulky č. 4\| výrobek získaný chemickou reakcí nebo mícháním; bez přídavku živin organického původu\| min. 5 % K2O\| vodorozpustný oxid draselný\| vodorozpustné sloučeniny draslíku hodnocené jako oxid draselný živiny celkem 18 %\| \| 8.2.\| PK hnojivo - roztokové\| min. 5 % P2O5\| fosforečnan ve formě rozpustnosti 1\| \| výrobek získaný chemickou reakcí nebo mícháním; bez přídavku živin organického původu\| min. 5 % K2O\| vodorozpustný oxid draselný\| vodorozpustné sloučeniny draslíku hodnocené jako oxid draselný živiny celkem 18 %\| \| 8.3\| PK hnojivo - suspenzní\| min. 5 % P2O5\| fosforečnan ve formách rozpustnosti 1 až 3\| údaje o obsahu a další požadavky podle tabulky č. 4\| výrobek získaný chemickou reakcí nebo mícháním; bez přídavku živin organického původu\| min. 5 % K2O\| vodorozpustný oxid draselný\| vodorozpustné sloučeniny draslíku hodnocené jako oxid draselný živiny celkem 18 %\| \| Inhibitory nitrifikace a ureázy povolené podle přímo použitelných předpisů Evropské unie v oblasti hnojiv mohou být přidány do typů vícesložkových minerálních hnojiv (5.1–7.4) v souladu se schváleným rozsahem jejich použití. 3. Minerální hnojiva, která jako součásti určující typ obsahují jen stopové živiny a) Pevné nebo kapalné směsi hnojiv na bázi stopových živin typ\| označení typu\| požadovaná hodnota\| součásti určující typ, formy a rozpustnost živin\| hodnocené součásti a další požadavky\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 9.1\| směs stopových živin v pevné formě\| stopové živiny celkem 5 %\| celkový obsah každé stopové živiny; obsah vodorozpustného podílu každé stopové živiny, činí-li tento rozpustný podíl nejméně polovinu celkového obsahu; pokud je stopová živina zcela rozpustná ve vodě, deklaruje se pouze obsah vodorozpustného podílu\| celkový a/nebo vodorozpustný obsah každé stopové živiny\| výrobek získaný smíšením dvou nebo více hnojiv typu 3 b)\| je-li stopová živina vázána v chelátu, musí být uvedeno chelátotvorné činidlo a podíl vodorozpustného obsahu vázaného v chelátové formě 9.2\| směs stopových živin v kapalné formě\| stopové živiny celkem 2 %\| celkový obsah každé stopové živiny; obsah vodorozpustného podílu každé stopové živiny, činí-li tento rozpustný podíl nejméně polovinu celkového obsahu; pokud je stopová živina zcela rozpustná ve vodě, deklaruje se pouze obsah vodorozpustného podílu\| celkový a/nebo vodorozpustný obsah každé stopové živiny\| výrobek získaný rozpuštěním a/nebo suspenzí dvou nebo více hnojiv typu 3 b) ve vodě\| je-li stopová živina vázána v chelátu, musí být uvedeno chelátotvorné činidlo a podíl vodorozpustného obsahu vázaného v chelátové formě. b) Hnojiva obsahující pouze jednu stopovou živinu Bór typ\| označení typu\| požadovaná hodnota\| součásti určující typ, formy a rozpustnost živin\| hodnocené součásti a další požadavky\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 10.1\| kyselina boritá\| min. 14 % B\| vodorozpustný bór\| bór hodnocený jako vodorozpustný bór\| kyselina boritá vyrobená z boritanu působením kyselin\| označení hnojiva musí obsahovat informaci: „Pouze pro profesionální použití“. 10.2\| boritan sodný\| min. 10 % B\| vodorozpustný bór\| bór hodnocený jako vodorozpustný bór\| boritan sodný nebo tetraboritan sodný nebo oktaboritan sodný\| označení hnojiva musí obsahovat informaci: „Pouze pro profesionální použití“. 10.3\| boritan vápenatý\| min. 7 % B\| celkový bór\| bór hodnocený jako celkový bór; min. 98 % částic pod 0,063 mm\| boritan vápenatý z kolemanitu nebo pandermitu\| 10.4\| boretanolamin\| min. 8 % B\| vodorozpustný bór\| bór hodnocený jako vodorozpustný bór\| vyrobený reakcí kyseliny borité s etanolaminem\| 10.5\| bór – roztokové hnojivo\| min. 2 % B\| vodorozpustný bór\| bór hodnocený jako vodorozpustný bór\| boretanolamin, boritan sodný nebo kyselina boritá rozpuštěná ve vodě\| označení hnojiva musí obsahovat informaci: „Pouze pro profesionální použití“; vyjma hnojiv s obsahem boretanolaminu. 10.6\| bór – suspenzní hnojivo\| min. 2 % B\| vodorozpustný bór\| bór hodnocený jako vodorozpustný bór\| suspenze z boretanolaminu, boritanu sodného nebo kyseliny borité ve vodě\| označení hnojiva musí obsahovat informaci: „Pouze pro profesionální použití“; vyjma hnojiv s obsahem boretanolaminu. Kobalt typ\| označení typu\| požadovaná hodnota\| součásti určující typ, formy a rozpustnost živin\| hodnocené součásti a další požadavky\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 11.1\| kobaltová sůl\| min. 19 % Co\| vodorozpustný kobalt\| kobalt hodnocený jako vodorozpustný kobalt\| sůl kobaltu\| označení hnojiva musí obsahovat použitý anion soli 11.2\| chelát kobaltu\| min. 2 % Co\| vodorozpustný kobalt\| kobalt hodnocený jako vodorozpustný kobalt; min. 80 % z uvedeného obsahu kobaltu musí být v chelátové formě\| chelát kobaltu\| označení hnojiva musí obsahovat chelátotvorné činidlo a podíl vodorozpustného obsahu vázaného v chelátové formě 11.3\| kobalt – roztokové hnojivo\| min. 2 % Co\| vodorozpustný kobalt\| kobalt hodnocený jako vodorozpustný kobalt\| roztok kobaltové soli nebo chelátu kobaltu ve vodě\| musí být uveden anion soli; musí být uvedeno chelátotvorné činidlo a podíl vodorozpustného obsahu vázaného v chelátové formě Měď typ\| označení typu\| požadovaná hodnota\| součásti určující typ, formy a rozpustnost živin\| hodnocené součásti a další požadavky\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 12.1\| sůl mědi\| min. 20 % Cu\| vodo rozpustná měď\| měď hodnocená jako vodorozpustná měď\| měďnatá sůl\| označení hnojiva musí obsahovat použitý anion soli 12.2\| oxid měďnatý\| min. 70 % Cu\| celková měď\| měď hodnocená jako celková měď; min. 98 % částic pod 0,063 mm\| oxid měďnatý\| 12.3\| hydroxid měďnatý\| min. 45 % Cu\| celková měď\| měď hodnocená jako celková měď; min. 98 % částic pod 0,063 mm\| hydroxid měďnatý\| 12.4\| chelát mědi\| min. 9 % Cu\| vodo rozpustná měď\| měď hodnocená jako vodorozpustná měď; min. 80 % uvedeného obsahu mědi musí být v chelátové formě\| chelát mědi\| v označení hnojiva musí být uvedeno chelátotvorné činidlo a podíl vodorozpustného obsahu vázaného v chelátové formě 12.5\| hnojivo na bázi mědi\| min. 5 % Cu\| celková měď\| měď hodnocená jako celková měď; min. 98 % částic pod 0,063 mm\| směs solí mědi, oxidu měďnatého, hydroxidu nebo chelátu mědi a nezávadného nosiče\| v označení hnojiva musí být uvedeno chelálotvorné činidlo a podíl z celkového obsahu vázaného v chelátové formě; může být uveden obsah vodorozpustné mědi, činí-li alespoň 25 % z celkového obsahu 12.6\| měď-roztokové hnojivo\| min. 3 % Cu\| vodo rozpustná měď\| měď hodnocená jako vodorozpustná měď\| rozpuštění soli mědi, nebo chelátu mědi ve vodě\| v označení hnojiva musí být uvedeno chelátotvorné činidlo a podíl vodorozpustného obsahu vázaného v chelátové formě 12.7\| oxychlorid mědi\| min. 50 % Cu\| celková měď\| měď hodnocená jako celková měď; min. 98 % částic pod 0,063 mm\| oxychlorid mědi\| označení hnojiva musí obsahovat upozornění na herbicidní vlastnosti 12.8\| oxychlorid mědi – suspenze\| min. 17 % Cu\| celková měď\| měď hodnocená jako celková měď\| suspenze oxychloridu mědi ve vodě\| Železo typ\| označení typu\| požadovaná hodnota\| součásti určující typ, formy a rozpustnost živin\| hodnocené součásti a další požadavky\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 13.1\| sůl železa\| min. 12 % Fe\| vodo rozpustné železo\| železo hodnocené jako vodorozpustné železo\| sůl dvojmocného železa\| v označení hnojiva musí být uveden anion použité soli; označení hnojiva musí obsahovat upozornění na herbicidní vlastnosti 13.2\| chelát železa\| min. 5 % Fe\| vodo rozpustné železo\| železo hodnocené jako vodorozpustné železo; minimálně 80 % uvedeného obsahu železa musí být v chelátové formě\| chelát železa\| v označení hnojiva musí být uvedeno chelátotvorné činidlo a podíl vodorozpustného obsahu vázaného v chelátové formě 13.3\| železo roztokové hnojivo\| min. 2 % Fe\| vodo rozpustné železo\| železo hodnocené jako vodorozpustné železo\| roztok soli železa nebo chelátu železa ve vodě\| v označení hnojiva musí být uvedeno chelátotvorné činidlo a podíl vodorozpustného obsahu vázaného v chelátové formě Mangan typ\| označení typu\| požadovaná hodnota\| součásti určující typ, formy a rozpustnost živin\| hodnocené součásti a další požadavky\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 14.1\| sůl manganu\| min. 17 % Mn\| vodorozpustný mangan\| mangan hodnocený jako vodorozpustný mangan\| sůl manganu (s dvojmocným manganem)\| v označení hnojiva musí být uveden anion použité soli 14.2\| chelát manganu\| min. 5 % Mn\| vodorozpustný mangan\| mangan hodnocený jako vodorozpustný mangan; min. 80 % uvedeného obsahu manganu musí být v chelátové formě\| chelát manganu\| v označení hnojiva musí být uvedeno chelátotvorné činidlo a podíl vodorozpustného obsahu vázaného v chelátové formě 14.3\| oxid manganu\| min. 40 % Mn\| celkový mangan\| mangan hodnocený jako celkový mangan; min. 80 % částic pod 0,063 mm\| oxid manganu\| 14.4\| hnojivo na bázi manganu\| min. 17 % Mn\| celkový mangan\| mangan hodnocený jako celkový mangan\| směs soli manganu a oxidu manganu\| může být uveden obsah vodorozpustného manganu, činí-li alespoň 25 % z celkového obsahu 14.5\| mangan – roztokové hnojivo\| min. 3 % Mn\| vodorozpustný mangan\| mangan hodnocený jako vodorozpustný mangan\| roztok manganu nebo chelátu manganu ve vodě\| v označení hnojiva musí být uvedeno chelátotvorné činidlo a podíl vodorozpustného obsahu vázaného v chelátové formě Molybden typ\| označení typu\| požadovaná hodnota\| součásti určující typ, formy a rozpustnost živin\| hodnocené součásti a další požadavky\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 15.1\| molybdenan sodný\| min. 35 % Mo\| vodorozpustný molybden\| molybden hodnocený jako vodorozpustný molybden\| molybdenan sodný\| 15.2\| molybdenan amonný\| min. 50 % Mo\| vodorozpustný molybden\| molybden hodnocený jako vodorozpustný molybden\| molybdenan amonný\| 15.3\| hnojivo na bázi molybdenu\| min. 35 % Mo\| vodorozpustný molybden\| molybden hodnocený jako vodorozpustný molybden\| směs molybdenanu sodného a molybdenu amonného\| 15.4\| molybden roztokové hnojivo\| min. 3 % Mo\| vodorozpustný molybden\| molybden hodnocený jako vodorozpustný molybden\| roztok molybdenanu sodného nebo molybdenanu amonného ve vodě\| Zinek typ\| označení typu\| požadovaná hodnota\| součásti určující typ, formy a rozpustnost živin\| hodnocené součásti a další požadavky\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 16.1\| sůl zinku\| min. 15 % Zn\| vodorozpustný zinek\| zinek hodnocený jako vodorozpustný zinek\| sůl zinku\| v označení hnojiva musí být uveden anion použité soli 16.2\| chelát zinku\| min. 5 % Zn\| vodorozpustný zinek\| zinek hodnocený jako vodorozpustný zinek\| chelát zinku\| v označení hnojiva musí být uvedeno chelátotvorné činidlo a podíl vodorozpustného obsahu vázaného v chelátové formě 16.3\| oxid zinečnatý\| min. 70 % Zn\| celkový zinek\| zinek hodnocený jako celkový zinek; min. 80 % částic pod 0,063 mm\| oxid zinečnatý\| 16.4\| hnojivo na bázi zinku\| min. 30 % Zn\| celkový zinek\| zinek hodnocený jako celkový zinek\| směs soli zinku a oxidu zinečnatého\| obsah vodorozpustného zinku je možné uvést, tvoří-li alespoň 25 % z celkového obsahu 16.5\| zinek – roztokové hnojivo\| min. 3 % Zn\| vodorozpustný zinek\| zinek hodnocený jako vodorozpustný zinek\| roztok soli zinku nebo chelátu zinku ve vodě\| v označení hnojiva musí být uvedeno chelátotvorné činidlo a podíl vodorozpustného obsahu vázaného v chelátové formě 4. Vápenatá a hořečnatovápenatá hnojiva typ\| označení typu\| požadovaná hodnota\| součásti určující typ, formy a rozpustnost živin\| hodnocené součásti a další požadavky\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 17.1.1\| vápenec\| 65 % CaCO3 \\+ MgCO3 z toho MgCO3, max. 4,6 % relativních\| uhličitan vápenatý a uhličitan hořečnatý\| vápník hodnocen v CaCO3; hořčík hodnocen v MgCO3; Velikost částic: druh A: částice od 0,09 do 0,5 mm min. 90 % druh B: částice pod 0,5 mm min. 90 % druh C: částice pod 1 mm min. 90 %\| uhličitan vápenatý a uhličitan hořečnatý upravený mletím z uhličitanové horniny (přírodní vápenec)\| Maximální aplikační dávka 3,4 tuny. ha-1.rok-1 Druh B a C nelze použití pro pneumatické rozmetání autocisternami. 17.1.2\| dolomitický vápenec\| 65 % CaCO3 \\+ MgCO3 z toho MgCO3 4,6 až 22,9 % relativních\| uhličitan vápenatý a uhličitan hořečnatý\| vápník hodnocen v CaCO3; hořčík hodnocen v MgCO3; Velikost částic:\| uhličitan vápenatý a uhličitan hořečnatý upravený mletím z uhličitanové horniny (přírodní dolomitický vápenec)\| Maximální aplikační dávka 3,4 tuny. ha-1.rok-1 Druh B a C nelze použití pro pneumatické rozmetání autocisternami. druh A: částice od 0,09 do 0,5 mm min. 90 % druh B: částice pod 0,5 mm min. 90 % druh C: částice pod 1 mm min. 90 % 17.1.3\| vápnitý dolomit\| 65 % CaCO3 \\+ MgCO3 z toho MgCO3 22,9 až 41,2 % relativních\| uhličitan vápenatý a uhličitan hořečnatý\| vápník hodnocen v CaCO3; hořčík hodnocen v MgCO3; Velikost částic: druh A: částice od 0,09 do 0,5 mm min. 90 % druh B: částice pod 0,5 mm min. 90 % druh C: částice pod 1 mm min. 90 %\| uhličitan vápenatý a uhličitan hořečnatý upravený mletím z uhličitanové horniny (přírodní vápnitý dolomit)\| Maximální aplikační dávka 3,4 tuny. ha-1.rok-1 Druh B a C nelze použití pro pneumatické rozmetání autocisternami. 17.1.4\| dolomit\| 65 % CaCO3 \\+ MgCO3 z toho MgCO3 min. 41, 2 % relativních\| uhličitan vápenatý a uhličitan hořečnatý\| vápník hodnocen v CaCO3; hořčík hodnocen v MgCO3 Velikost částic: druh A: částice od 0,09 do 0,5 mm min. 90 % druh B: částice pod 0,5 mm min. 90 % druh C: částice pod 1 mm min. 90 %\| uhličitan vápenatý a uhličitan hořečnatý upravený mletím z uhličitanové horniny (přírodní dolomit)\| Maximální aplikační dávka 3,4 tuny. ha-1.rok-1 Druh B a C nelze použití pro pneumatické rozmetání autocisternami. 17.1.5\| dolomit\| 95 % CaCO3 \\+ MgCO3 z toho MgCO3 min. 35,0 % relativních\| uhličitan vápenatý a uhličitan hořečnatý\| vápník hodnocen v CaCO3; hořčík hodnocen v MgCO3 Velikost částic: částice nad 3,15 mm max. 1,0 % částice nad 1,0 mm max. 30 %\| uhličitan vápenatý a uhličitan hořečnatý upravený těžením (bez sušení) z uhličitanové horniny (přírodní dolomit)\| Maximální aplikační dávka 3,4 tuny. ha-1.rok-1 17.2.1\| vápno vzdušné bílé\| 55 % CaO + MgO z toho MgO max. 7,0 %\| oxid vápenatý a oxid hořečnatý\| vápník hodnocen v CaCO3; hořčík hodnocen v MgCO3 Velikost částic: druh A: částice od 0,5 do 1,0 mm min. 90 % druh B: částice pod 1,0 mm min. 90 %\| oxid vápenatý a hořečnatý, z přírodní uhličitanové horniny upravený pálením a mletím\| Maximální aplikační dávka 1,7 tuny. ha-1.rok-1 Druh B nelze použití pro pneumatické rozmetání autocisternami. 17.2.2\| vápno vzdušné dolomitické\| 55 % CaO + MgO z toho MgO min. 7,0 %\| oxid vápenatý a oxid hořečnatý\| vápník hodnocen v CaCO3; hořčík hodnocen v MgCO3 Velikost částic: druh A: částice od 0,5 do 1,0 mm min. 90 %\| oxid vápenatý a hořečnatý, z přírodní uhličitanové horniny upravený pálením a mletím\| Maximální aplikační dávka 1,7 tuny. ha-1.rok-1 Druh B nelze použití pro pneumatické rozmetání autocisternami. druh B: částice pod 1,0 mm min. 90 % 17.3\| cukrovarnická šáma\| max. 42,0 %\| vlhkost\| neutralizační hodnota v % CaO hodnocená v sušině\| Výrobek z cukrovarnického průmyslu získaný karbonizací za výhradního použití páleného vápna z přírodních zdrojů a obsahující jako hlavní složku jemně mletý uhličitan vápenatý\| Maximální aplikační dávka 20 tun. ha-1.rok-1 min. 35,0 %\| neutralizační hodnota 17.4\| křída\| 65 % CaCO3 \\+ MgCO3 z toho MgCO3, max. 4,6 % relativních\| uhličitan vápenatý a uhličitan hořečnatý\| vápník hodnocen v CaCO3; hořčík hodnocen v MgCO3 Velikost částic: částice pod 3,15 mm min. 90 % částice pod 2 mm min. 70 % částice pod 0,3 mm min. 40 %\| Výrobek obsahující jako hlavní složku uhličitan vápenatý, získaný mletím přírodních usazenin křídy\| Maximální aplikační dávka 3,4 tuny. ha-1.rok-1 Hnojiva odpovídající typům 17.1.1 – 17.2.2 a 17.4 jsou považována za typová i v granulované formě, pokud se granule po rozmíchání ve vodě rozpadnou na částice s velikostním rozdělením odpovídajícím příslušnému typu. 5. Organická hnojiva typ\| označení typu\| požadovaná hodnota\| součásti určující typ, formy a rozpustnost živin\| hodnocené součásti a další požadavky\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 18.1\| vermikompost\| min. 35 %\| spalitelné látky\| spalitelné látky v sušině hodnocené jako ztráta žíháním\| Zpracování bioodpadu žížalami Seznam povolených surovin: statková hnojiva seno sláma tráva listí ovoce zelenina matolina ovocné výlisky rostlinná biomasa štěpka, piliny a hobliny z chemicky neošetřeného dřeva použitý kokosový a rašelinový substrát bez obsahu zeminy cukrovarnické řízky separát digestátu odpovídající typu 18.6\| pokud jsou použity vedlejší produkty živočišného původu, podléhá schválení Krajskou veterinární správou SVS min. 1 %\| celkový dusík\| dusík hodnocený jako celkový v sušině min. 0,7 %\| celkový fosfor\| fosfor hodnocený jako celkový oxid fosforečný v sušině min. 1 %\| celkový draslík\| draslík hodnocený jako celkový oxid draselný v sušině 18.2\| melasové výpalky\| min. 65 %\| spalitelné látky\| spalitelné látky v sušině hodnocené jako ztráta žíháním\| min. 3 %\| celkový dusík\| dusík hodnocený jako celkový v sušině\| min. 8 %\| celkový draslík\| draslík hodnocený jako celkový oxid draselný v sušině\| 18.3\| lihovarnické výpalky\| 3-13 %\| sušina\| \| hnojivo vzniklé jako zbytek po vykvašení a vypálení ovoce, jako zbytek po destilaci z odpadních škrobů, jako zbytek po destilaci z výroby lihu z obilovin; hodnota pH je upravena vápněním min. 0,1 %\| celkový dusík\| dusík hodnocený jako celkový ve vzorku min. 0,2 %\| celkový draslík\| draslík hodnocený jako celkový oxid draselný ve vzorku 6,0 – 8,0\| pH\| pH ve vodném výluhu 18.4\| digestát\| 3-13 %\| sušina\| \| hnojivo vzniklé anaerobní fermentací při výrobě bioplynu\| výhradně z krmiv a statkových hnojiv pokud jsou použity vedlejší produkty živočišného původu, podléhá schválení Krajskou veterinární správou SVS min. 0,3 %\| celkový dusík\| dusík hodnocený jako celkový ve vzorku 18.5\| fugát digestátu\| méně než 3 %\| sušina\| \| hnojivo vzniklé anaerobní fermentací při výrobě bioplynu, tekutý podíl po separaci, svým charakterem může vykazovat působení minerálního hnojiva\| výhradně z krmiv a statkových hnojiv pokud jsou použity vedlejší produkty živočišného původu, podléhá schválení Krajskou veterinární správou SVS min. 0,1 %\| celkový dusík\| dusík hodnocený jako celkový ve vzorku 18.6\| tuhý digestát separát digestátu\| více než 13 %\| sušina\| \| hnojivo vzniklé anaerobní fermentací při výrobě bioplynu, v případě separátu digestátu se jedná o tuhý podíl po separaci\| výhradně z krmiv a statkových hnojiv pokud jsou použity vedlejší produkty živočišného původu, podléhá schválení Krajskou veterinární správou SVS min. 0,5 %\| celkový dusík\| dusík hodnocený jako celkový ve vzorku 18.7\| sušený hnůj skotu\| min. 85 %\| sušina\| \| granulovaný nebo peletovaný hnůj skotu\| obsah kyseliny močové max. 0,2 % ve vzorku podléhá schválení Krajskou veterinární správou SVS min. 70 %\| spalitelné látky\| spalitelné látky v sušině hodnocené jako ztráta žíháním min. 2 %\| celkový dusík\| dusík hodnocený jako celkový v sušině min. 1 %\| celkový fosfor\| fosfor hodnocený jako celkový oxid fosforečný v sušině min. 2 %\| celkový draslík\| draslík hodnocený jako celkový oxid draselný v sušině 18.8\| sušený drůbeží hnůj\| min. 85 %\| sušina\| \| granulovaný nebo peletovaný drůbeží hnůj\| podléhá schválení Krajskou veterinární správou SVS min. 70 %\| spalitelné látky\| spalitelné látky v sušině hodnocené jako ztráta žíháním min. 4 %\| celkový dusík\| dusík hodnocený jako celkový v sušině min. 2,5 %\| celkový fosfor\| fosfor hodnocený jako celkový oxid fosforečný v sušině min. 2,5 %\| celkový draslík\| draslík hodnocený jako celkový oxid draselný v sušině 18.9\| sušený koňský hnůj\| min. 85 %\| sušina\| \| granulovaný nebo peletovaný koňský hnůj\| obsah kyseliny močové max. 0,2 % ve vzorku podléhá schválení Krajskou veterinární správou SVS min. 70 %\| spalitelné látky\| spalitelné látky v sušině hodnocené jako ztráta žíháním min. 2 %\| celkový dusík\| dusík hodnocený jako celkový v sušině min. 1 %\| celkový fosfor\| fosfor hodnocený jako celkový oxid fosforečný v sušině min. 2 %\| celkový draslík\| draslík hodnocený jako celkový oxid draselný v sušině 18.10\| hmyzí trus potemníka moučného (moučný červ)\| min. 80 %\| sušina\| \| sypký nebo peletovaný materiál obsahující směs exkrementů, krmného substrátu, částí hmyzu a mrtvých vajíček potemníka moučného\| materiál pocházející výhradně ze zpracování rostlinného materiálu potemníkem moučným Tenebrio molitor (moučný červ) podléhá schválení Krajskou veterinární správou SVS min. 80 %\| spalitelné látky\| spalitelné látky v sušině hodnocené jako ztráta žíháním min. 3 %\| celkový dusík\| dusík hodnocený jako celkový v sušině min. 3 %\| celkový fosfor\| fosfor hodnocený jako celkový oxid fosforečný v sušině min. 2,5 %\| celkový draslík\| draslík hodnocený jako celkový oxid draselný v sušině 6. Substráty typ\| označení typu\| požadovaná hodnota\| součásti určující typ\| hodnocené součásti a další požadavky\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 19.1\| rašelina\| max. 0,2 mS/cm\| elektrická vodivost\| elektrická vodivost dle ČSN EN 13038\| \| 3,0–5,0\| pH\| pH ve vodním výluhu dle ČSN EN 13037 min. 55 %\| spalitelné látky ve vysušeném vzorku\| spalitelné látky v sušině hodnocené jako ztráta žíháním 19.2\| substráty množárenské, výsevní a pro rostliny s nízkými nároky na živiny\| max. 0,35 mS/cm\| elektrická vodivost\| elektrická vodivost dle ČSN EN 13038\| Seznam povolených surovin: Rašelina Upravená dřevní hmota Rýžové slupky Kakaové slupky Kokosové produkty (např. kokosová vlákna a chipsy) Jíly a jílové minerály Expandované jíly (např. keramické kamenivo) Perlit\| Pro obohacení substrátů a dodání živin je přípustné použít všechna hnojiva a pomocné půdní látky, které je možno legálně uvádět do oběhu v ČR. 5,0–7,5\| pH\| pH ve vodním výluhu dle ČSN EN 13037 min. 45,0 %\| spalitelné látky ve vysušeném vzorku\| spalitelné látky v sušině hodnocené jako ztráta žíháním 19.3\| substráty pro rostliny se středními nebo vyššími nároky na živiny\| 0,2–0,65 mS/cm\| elektrická vodivost\| elektrická vodivost dle ČSN EN 13038 5,0–7,5\| pH\| pH ve vodním výluhu dle ČSN EN 13037 min. 45,0 %\| spalitelné látky ve vysušeném vzorku\| spalitelné látky v sušině hodnocené jako ztráta žíháním 19.4\| substráty pro kyselomilné rostliny\| max. 0,5 mS/cm\| elektrická vodivost\| elektrická vodivost dle ČSN EN 13038\| Vermikulit Láva Pemza Minerální plsti Písek Kamenné drtě a moučky Zeolit Zeminy Kůra Kompostovaná kůra Kompost vzniklý kompostováním výhradně rostlinné hmoty a/nebo statkových hnojiv Korek Sláma Spongilit Suroviny rostlinného původu (len, juta, bavlna, rostlinná vlákna) Vápenec Guáno Separát digestátu odpovídající typu 18.6\| 3,0–5,5\| pH\| pH ve vodním výluhu dle ČSN EN 13037 min. 45,0 %\| spalitelné látky ve vysušeném vzorku\| spalitelné látky v sušině hodnocené jako ztráta žíháním 19.5\| substráty pro orchideje\| max. 0,4 mS/cm\| elektrická vodivost\| elektrická vodivost dle ČSN EN 13038 5,0–7,5\| pH\| pH ve vodním výluhu dle ČSN EN 13037 min. 50,0 %\| spalitelné látky ve vysušeném vzorku\| spalitelné látky v sušině hodnocené jako ztráta žíháním 19.6\| substráty pro kaktusy, sukulenty a suchomilné rostliny\| max. 0,5 mS/cm\| elektrická vodivost\| elektrická vodivost dle ČSN EN 13038 5,0– 8,5\| pH\| pH ve vodním výluhu dle ČSN EN 13037 min. 30,0 %\| spalitelné látky ve vysušeném vzorku\| spalitelné látky v sušině hodnocené jako ztráta žíháním 19.7\| substráty s vyšším podílem minerálních komponentů\| max. 0,6 mS/cm\| elektrická vodivost\| elektrická vodivost dle ČSN EN 13038 5,0–7,5\| pH\| pH ve vodním výluhu dle ČSN EN 13037 10,0–55,0 %\| spalitelné látky ve vysušeném vzorku\| spalitelné látky v sušině hodnocené jako ztráta žíháním 19.8\| substráty na bázi minerálních komponentů\| max. 0,65 mS/cm\| elektrická vodivost\| elektrická vodivost dle ČSN EN 13038 5,5–9,0\| pH\| pH ve vodním výluhu dle ČSN EN 13037 5,0–8,5\| pH\| pH ve výluhu roztoku CaCl2 dle ČSN EN 10390 max. 15,0 %\| spalitelné látky ve vysušeném vzorku\| spalitelné látky v sušině hodnocené jako ztráta žíháním 19.9\| substráty s přídavkem hnojiv s dlouhodobým účinkem\| zahrnuje typy 19.2-19.8; hodnoty pH a spalitelných látek odpovídají vždy příslušnému typu; nutno uvést název použitého hnojiva, dávku hnojiva na kg/m3 substrátu a termín aplikace hnojiva\| \| 19.10\| zeminy\| max. 0,5 mS/cm\| elektrická vodivost\| elektrická vodivost dle ČSN EN 13038\| \| 5,5–9,0\| pH\| pH ve vodním výluhu dle ČSN EN 13037 5,0–8,5\| pH\| pH ve výluhu roztoku CaCl2 dle ČSN EN 10390 max. 15,0 %\| spalitelné látky ve vysušeném vzorku\| spalitelné látky v sušině hodnocené jako ztráta žíháním max. 10,0 %\| částice nad 31,5 mm\| \| \| 7. Pomocné půdní látky typ\| označení typu\| požadovaná hodnota\| součásti určující typ, formy živin\| hodnocené součásti a další požadavky\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 20.1\| technologické vody\| max. 1,5 %\| sušina\| \| vzniklé výhradně při chovu hospodářských zvířat a jednoduchém zpracování rostlinných produktů, bez přidaných látek\| maximální aplikační dávka 50 tun. ha-1.rok-1 max. 0,1 %\| celkový dusík\| dusík hodnocený jako celkový ve vzorku 20.2\| keramické kamenivo (keramzit)\| max. 0,3 mS/cm\| elektrická vodivost\| elektrická vodivost dle ČSN EN 13038\| expandovaný cyprisový jíl a jílovec vzniklý při velmi vysokých teplotách\| nevztahuje se na mulčovací materiály 6,0–10,5\| pH\| pH ve vodním výluhu dle ČSN EN 13037 5,5-9,5\| pH\| pH ve výluhu roztoku CaCl2 dle ČSN EN 10390 20.3\| keramické kamenivo drcené\| max. 0,3 mS/cm\| elektrická vodivost\| elektrická vodivost dle ČSN EN 13038\| expandovaný cyprisový jíl a jílovec vzniklý při velmi vysokých teplotách s následným drcením\| nevztahuje se na mulčovací materiály 6,0–10,5\| pH\| pH ve vodním výluhu dle ČSN EN 13037 5,5–10,0\| pH\| pH ve výluhu roztoku CaCl2 dle ČSN EN 10390 20.4\| láva\| max. 0,1 mS/cm\| elektrická vodivost\| elektrická vodivost dle ČSN EN 13038\| vyvřelá hornina sopečného původu upravená drcením\| nevztahuje se na mulčovací materiály 6,0–9,0\| pH\| pH ve vodním výluhu dle ČSN EN 13037 5,5–8,5\| pH\| pH ve výluhu roztoku CaCl2 dle ČSN EN 10390 20.5\| pemza\| max. 0,1 mS/cm\| elektrická vodivost\| elektrická vodivost dle ČSN EN 13038\| vysoce porézní vyvřelá hornina (sopečné sklo) upravená drcením\| nevztahuje se na mulčovací materiály 6,0–9,0\| pH\| pH ve vodním výluhu dle ČSN EN 13037 5,5–8,5\| pH\| pH ve výluhu roztoku CaCl2 dle ČSN EN 10390 20.6\| perlit\| max. 0,1 mS/cm\| elektrická vodivost\| elektrická vodivost dle ČSN EN 13038\| porézní expandovaná vyvřelá hornina (sopečné sklo) s vysokým obsahem vody upravená drcením\| nevztahuje se na mulčovací materiály 6,0–9,0\| pH\| pH ve vodním výluhu dle ČSN EN 13037 5,5–8,5\| pH\| pH ve výluhu roztoku CaCl2 dle ČSN EN 10390 20.7\| vermikulit\| max. 0,3 mS/cm\| elektrická vodivost\| elektrická vodivost dle ČSN EN 13038\| termicky exfoliovaný fylosilikátový minerál získaný expanzí neexfoliovaného vermikulitu s případnou úpravou drcením\| nevztahuje se na mulčovací materiály 4,0–6,0\| pH\| pH ve vodním výluhu dle ČSN EN 13037 3,0–5,5\| pH\| pH ve výluhu roztoku CaCl2 dle ČSN EN 10390 20.8\| zeolit\| max. 0,5 mS/cm\| elektrická vodivost\| elektrická vodivost dle ČSN EN 13038\| hydratovaný hlinitokřemičitý minerál přírodního původu vzniklý drcením a sušením\| nevztahuje se na mulčovací materiály 6,0–8,5\| pH\| pH ve vodním výluhu dle ČSN EN 13037 5,5–8,0\| pH\| pH ve výluhu roztoku CaCl2 dle ČSN EN 10390 Pro hnojiva typu 1.1.1 - 1.23 a 5.1–7.4 se použije tabulka č. 1: Tabulka č. 1 Formy dusíku pořadové číslo\| forma ---\|--- 1\| celkový dusík 2\| dusičnanový dusík 3\| amonný dusík 4\| močovinový dusík 5\| kyanamidový dusík 6\| isobutylidendimočovinový dusík 7\| močovinoformaldehydový dusík 8\| krotonylidendimočovinový dusík 9\| dikyandiamidový dusík Pro hnojiva typu 2.1.1–2.6, 5.1 - 6.4 a 8.1 - 8.3 se použijí tabulky č. 2 a 3: Tabulka č. 2 rozpustnosti fosforečnanů (jako P2O5) pořadové číslo\| forma ---\|--- 1\| rozpustný ve vodě jako P2O5 2\| rozpustný v neutrálním citranu amonném jako P2O5 3\| rozpustný ve vodě a neutrálním citranu amonném jako P2O5 4\| rozpustný pouze v minerální kyselině jako P2O5 5\| rozpustný v alkalickém citranu amonném (Petermann) jako P2O5 6\| rozpustný ve 2% kyselině citrónové jako P2O5 7\| rozpustný v minerální kyselině z tohoto množství nejméně 75 % je rozpustných v alkalickém citranu amonném (Joulie) jako P2O5 8\| rozpustný v minerální kyselině z tohoto množství nejméně 55 % je rozpustných ve 2% kyselině mravenčí jako P2O5 9\| rozpustný v minerální kyselině z tohoto množství nejméně 55 % je rozpustných ve 2% kyselině mravenčí a nejméně 20 % rozpustných ve vodě jako P2O5 10\| rozpustný ve 2% kyselině citrónové a v alkalickém citranu amonném (Petermann) jako P2O5 Tabulka č. 3 Jemnost mletí (vyjádřená podsítným podílem) název\| podsítný podíl v hmotnostních %\| velikost otvorů síta v mm ---\|---\|--- fosforečnan hlinitovápenatý\| 90\| 0,16 termofosfát\| 75\| 0,16 částečně rozložený fosfát\| 90\| 0,16 Thomasova moučka\| 75\| 0,16 přírodní měkký fosforit\| 90\| 0,063 Pro hnojiva typu 5.1 - 6.4 a 8.1 - 8.3 se použije tabulka č. 4: Tabulka č. 4 Údaje o obsahu a další požadavky na fosforečnou složku minerálních vícesložkových hnojiv. 1\| 2\| 3\| 4\| 5 ---\|---\|---\|---\|--- vícesložková hnojiva s:\| k označení typu musí být připojen údaj:\| údaj o rozpustnosti podle tab. č. 2 (poř. číslo)\| min. hodnota obsahu rozpustnosti v % hmot.\| Hnojivo nesmí obsahovat méně než 2 % vodorozpustného fosforečnanu jako P2O5\| \| 2\| \| Thomasovu moučku, termofosfát, fosforečnan hlinitovápenatý, částečně rozložený fosfát 2 % a více vodorozpustného fosforečnanu jako P2O5\| \| 1, 3\| \| přírodní měkký fosforit přírodním měkkým fosforitem s vodorozpustným podílem\| „přírodní měkký fosforit s vodorozpustným podílem“\| 9\| rozpustnost 1:2\| jiné druhy fosfátů Thomasovou moučkou vedle termofosfátu, monokalciumfosfátu, nebo dikalciumfosfátu\| „s upotřebitelným fosfátem“\| 10\| \| jiné než ve sloupci 1 uvedené druhy fosfátů dikalciumfosfátem\| „s dikalciumfosfátem“\| 5\| \| jiné druhy fosfátů Pro hnojiva typu 1 až 8.3 se použije tabulka č. 5: Tabulka č. 5 Přídavek stopových živin k minerálním jednosložkovým a vícesložkovým hnojivům Stopové živiny smějí být deklarovány pouze v případě, že mají minimálně následující obsah: pro ornou půdu a pastviny\| pro zahradnictví nebo hnojení na list ---\|--- 0,01 % B\| 0,01 % B 0,002 % Co\| 0,002 % Co 0,01 % Cu\| 0,002 % Cu 0,5 % Fe\| 0,02 % Fe 0,1 % Mn\| 0,01 % Mn 0,001 % Mo\| 0,001 % Mo 0,01 % Zn\| 0,002 % Zn Tabulka č. 6 Chelátotvorná činidla Chelátotvorná činidla (tj. kyseliny nebo jejich sodné, draselné nebo amonné soli) uvedené v tabulce mohou být použita do typů hnojiv 5.1–9.2, 11.2–14.5 a 16.2–16.5. Složení a označení chelátotvorného činidla --- ethylendiamintetraoctová kyselina\| EDTA N'-(2-hydroxyethyl)ethylendiamin-N,N,N'-trioctová kyselina\| HEEDTA diethylentriaminpentaoctová kyselina\| DTPA ethylendiamin-N,N-bis[(2-hydroxyfenyl)octová kyselina]\| [o,o]-EDDHA ethylendiamin-N-[(2-hydroxyfenyl)octová kyselina]-N'-[(4-hydroxyfenyl)octová kyselina]\| [o,p]-EDDHA ethylendiamin-N,N'-bis[(2-hydroxy-methylfenyl)octová kyselina]\| [o,o]-EDDHMA ethylendiamin-N-[(2-hydroxy-methylfenyl)octová kyselina]-N'-[(4-hydroxy-methylfenyl)octová kyselina]\| [o,p]-EDDHMA ethylendiamin-N,N'-bis[(2-hydroxy-5-karboxyfenyl)octová kyselina]\| EDDCHA ethylendiamin-di-(2-hydroxy-5-sulfofenyloctová) kyselina a její kondenzační produkty\| EDDHSA iminodibutandiová kyselina\| IDHA N,N'-di(2-hydroxybenzyl)ethylendiamin-N,N'-dioctová kyselina\| HBED [S,S]-ethylendiamindijantarová kyselina\| [S, S]-EDDS Příloha č. 4 Označení živin 1. slovně:\| chemickým symbolem:\| slovně:\| chemickým symbolem: ---\|---\|---\|--- Dusík\| N\| Anion síranový\| SO42- Fosfor\| P\| Bór\| B Oxid fosforečný\| P2O5\| Železo\| Fe Draslík\| K\| Kobalt\| Co Oxid draselný\| K2O\| Měď\| Cu Vápník\| Ca\| Mangan\| Mn Oxid vápenatý\| CaO\| Molybden\| Mo Uhličitan vápenatý\| CaCO3\| Zinek\| Zn Hořčík\| Mg\| Sodík\| Na Oxid hořečnatý\| MgO\| Oxid sodný\| Na2O Uhličitan hořečnatý\| MgCO3\| Síra\| S Oxid křemičitý\| SiO2\| Oxid sírový\| SO3 Křemík\| Si\| \| 2. U fosforu, draslíku, vápníku, hořčíku a síry se může uvést v názvu vedle oxidové nebo uhličitanové formy i obsah prvku. Obsahy prvků mají tyto přepočty: --- P2O5\| 0,436\| P\| (fosfor) K2O\| 0,830\| K\| (draslík) CaO\| 0,715\| Ca\| (vápník) CaCO3\| 0,400\| Ca\| (vápník) CaCO3\| 0,560\| CaO\| (oxid vápenatý) MgO\| 0,603\| Mg\| (hořčík) MgCO3\| 0,288\| Mg\| (hořčík) MgCO3\| 0,478\| MgO\| (oxid hořečnatý) SO42-\| 0,333\| S\| (síra) SO3\| 0,4\| S\| (síra) Na2O\| 0,742\| Na\| (sodík) SiO2\| 0,467\| Si\| (křemík)
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 477/2000 Sb.	Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 477/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků Vyhlášeno 29. 12. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 137/2000 * Čl. I - Vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2001 477 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 13. prosince 2000, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 16 písm. d) a e) zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, se mění takto: 1. V § 1 odst. 4 písm. a) se za slovo „provádí“ vkládají slova „vždy na hloubku ornice, nejhlouběji však“. 2. V příloze č. 2 se na konci bodu 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se značka „Tl.“. 3. V příloze č. 3 bodu 1 písm. d) se slovo „spektrofometrie“ nahrazuje slovem „spektrofotometrie“ a slovo „spektrofometricky“ se nahrazuje slovem „spektrofotometricky“. 4. V příloze č. 3 bodu 2 písm. a) se slovo „spektofometrie“ nahrazuje slovem „spektrofotometrie“. 5. V příloze č. 3 bodu 2 písm. b) se slovo „spektofometricky“ nahrazuje slovem „spektrofotometricky“. 6. V příloze č. 3 bodu 3 písm. a) se v poslední větě slovo „metodou“ nahrazuje slovem „metodu“. 7. Příloha č. 5 zní: „Příloha č. 5 k vyhlášce č. 275/1998 Sb. Kritéria pro hodnocení výsledků chemických rozborů zemědělských půd 1. Kritéria hodnocení obsahu fosforu, draslíku a hořčíku (Mehlich III) Orná půda obsah\| FOSFOR (mg. kg-1)\| DRASLÍK (mg.kg-1)\| HOŘČÍK (mg.kg-1) ---\|---\|---\|--- \| \| půda\| \| \| půda\| \| lehká\| střední\| těžká\| lehká\| střední\| těžká nízký\| do 50\| do 100\| do 105\| do 170\| do 80\| do 105\| do 120 vyhovující\| 51 - 80\| 101 - 160\| 106 - 170\| 171 - 260\| 81 - 135\| 106 - 160\| 121 - 220 dobrý\| 81 - 115\| 161 - 275\| 171 - 310\| 261 - 350\| 136 - 200\| 161 - 265\| 221 - 330 vysoký\| 116 - 185\| 276 - 380\| 311 - 420\| 351 - 510\| 201 - 285\| 266 - 330\| 331 - 460 velmi vysoký\| nad 185\| nad 380\| nad 420\| nad 510\| nad 285\| nad 330\| nad 460 Trvalé travní porosty obsah\| FOSFOR (mg. kg-1)\| DRASLÍK (mg. kg-1)\| HOŘČÍK (mg. kg-1) ---\|---\|---\|--- \| \| půda\| \| \| půda\| \| lehká\| střední\| těžká\| lehká\| střední\| těžká nízký\| do 25\| do 70\| do 80\| do 110\| do 60\| do 85\| do 120 vyhovující\| 26 - 50\| 71 - 150\| 81 - 160\| 111- 210\| 61 - 90\| 86 - 130\| 121 - 170 dobrý\| 51 - 90\| 151 - 240\| 161 - 250\| 211 - 300\| 91 - 145\| 131 - 170\| 171 - 230 vysoký\| 91 - 150\| 241 - 350\| 251 - 400\| 301 - 470\| 146 - 220\| 171 - 245\| 231 - 310 velmi vysoký\| nad 150\| nad 350\| nad 400\| nad 470\| nad 220\| nad 245\| nad 310 Sady a vinice (speciální kultury) obsah\| FOSFOR (mg. kg-1)\| DRASLÍK (mg. kg-1)\| HOŘČÍK (mg. kg-1) ---\|---\|---\|--- \| \| půda\| \| \| půda\| \| lehká\| střední\| těžká\| lehká\| střední\| těžká nízký\| do 55\| do 100\| do 125\| do 180\| do 80\| do 105\| do 170 vyhovující\| 56 - 100\| 101 - 220\| 126 - 250\| 181 - 310\| 81 - 180\| 106 - 225\| 171 - 300 dobrý\| 101 - 170\| 221 - 340\| 251 - 400\| 311 - 490\| 181 - 320\| 226 - 365\| 301 - 435 vysoký\| 171 - 245\| 341 - 500\| 401 - 560\| 491 - 680\| 321 - 425\| 366 - 480\| 436 - 580 velmi vysoký\| nad 245\| nad 500\| nad 560\| nad 680\| nad 425\| nad 480\| nad 580 Chmelnice obsah\| FOSFOR (mg. kg-1)\| DRASLÍK (mg.kg-1)\| HOŘČÍK (mg.kg-1) ---\|---\|---\|--- \| \| půda\| \| \| půda\| \| lehká\| střední\| těžká\| lehká\| střední\| těžká nízký\| do 155\| do 170\| do 220\| do 290\| do 135\| do 160\| do 210 vyhovující\| 156 - 220\| 171 - 275\| 221 - 370\| 291 - 400\| 136 - 210\| 161 - 250\| 211 - 300 dobrý\| 221 - 290\| 276 - 400\| 371 - 515\| 401 - 570\| 211 - 300\| 251 - 350\| 301 - 395 vysoký\| 291 - 390\| 401 - 560\| 516 - 650\| 571 - 680\| 301 - 400\| 351 - 460\| 396 - 530 velmi vysoký\| nad 390\| nad 560\| nad 650\| nad 680\| nad 400\| nad 460\| nad 530 2. Kritéria pro hodnocení obsahu uhličitanů v půdách % uhličitanů\| hodnocení obsahu uhličitanů ---\|--- 0\| žádný 0,1 - 0,5\| nízký 0,6 - 3,0\| střední 3,1 - 5,0\| vysoký nad 5,0\| velmi vysoký 3. Kritéria pro hodnocení půdní reakce hodnota pH\| půdní reakce ---\|--- do 4,5\| extrémně kyselá 4,6 - 5,0\| silně kyselá 5,1 - 5,5\| kyselá 5,6 - 6,5\| slabě kyselá 6,6 - 7,2\| neutrální 7,3 - 7,7\| alkalická nad 7,7\| silně alkalická 4. Potřeba vápnění Orná půda a ovocné sady lehká půda\| střední půda\| těžká půda ---\|---\|--- pH\| t CaO.ha-1\| pH\| t CaO.ha-1\| pH\| t CaO.ha-1 do 4,4\| 1,20\| do 4,5\| 1,50\| do 4,5\| 1,70 4,6 - 5,0\| 0,80\| 4,6 - 5,0\| 1,00\| 4,6 - 5,0\| 1,25 5,1 - 5,5\| 0,60\| 5,1 - 5,5\| 0,70\| 5,1 - 5,5\| 0,85 5,6 - 5,7\| 0,30\| 5,6 - 6,0\| 0,40\| 5,6 - 6,0\| 0,50 \| \| 6,1 - 6,5\| 0,20\| 6,1 - 6,5\| 0,25 \| \| \| \| 6,6 - 6,7\| 0,20 Trvalé travní porosty lehká půda\| střední půda\| těžká půda ---\|---\|--- pH\| t CaO.ha-1\| pH\| t CaO.ha-1\| pH\| t CaO.ha-1 do 4,5\| 0,50\| do 4,5\| 0,70\| do 4,5\| 0,90 4,6 - 5,0\| 0,30\| 4,6 - 5,0\| 0,50\| 4,6 - 5,0\| 0,70 Vinice lehká půda\| střední půda\| těžká půda ---\|---\|--- pH\| t CaO.ha-1\| pH\| t CaO.ha-1\| pH\| t CaO.ha-1 do 4,5\| 0,60\| do 4,5\| 1,00\| do 4,5\| 1,30 4,6 - 5,0\| 0,45\| 4,6 - 5,0\| 0,70\| 4,6 - 5,0\| 0,90 5,1 - 5,5\| 0,30\| 5,1 - 5,5\| 0,50\| 5,1 - 5,5\| 0,60 5,6 - 6,0\| 0,20\| 5,6 - 6,5\| 0,30\| 5,6 - 6,5\| 0,40 \| \| \| \| 6,6 - 6,9\| 0,20 Chmelnice PH\| lehká půda\| střední půda\| těžká půda ---\|---\|---\|--- \| t CaO.ha-1 do 4,5\| 0,60\| 1,00\| 1,30 4,6 - 5,0\| 0,45\| 0,70\| 0,90 5,1 - 5,5\| 0,30\| 0,50\| 0,60 5,6 - 6,5\| 0,20\| 0,30\| 0,40 6,6 - 6,9\| 0,20\| 0,20\| 0,20 “. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Ministr: Ing. Fencl v. r.
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 478/2000 Sb.	Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 478/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, kterou se provádí zákon o silniční dopravě Vyhlášeno 29. 12. 2000, datum účinnosti 29. 12. 2000, částka 138/2000 * § 1 - Náležitosti dokladu o nákladu * § 1a - Způsob zaznamenávání údajů o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku u přeprav uvedených v § 3a odst. 3 zákona * § 1b - Způsob zaznamenávání údajů o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku u přeprav uvedených v § 3a odst. 5 zákona * § 2 - Způsob vedení záznamu o době výkonu činností u přeprav podle § 9b zákona * Odborná způsobilost - (K § 8a zákona) * § 8 - Postup skládání zkoušky * § 9 - Hodnocení zkoušky * § 10 - Opakování zkoušky * Taxislužba - (K § 21 odst. 9 a k § 21c odst. 4 zákona) * § 11 - Evidenční nálepka vozidla taxislužby * § 12 - Náležitosti záznamu o přepravě, dokladu o přepravě a potvrzení o přepravě * § 13 - Náležitosti knihy taxametru * § 14 - Způsob řádné obsluhy taxametru * § 15 - Průkaz řidiče taxislužby * Náležitosti záznamu objednávky * § 15a - (K § 21f odst. 1 zákona) * Přeprava nebezpečných věcí - (K § 22 odst. 5 zákona) * § 16 - (1) Pověření právnickým nebo fyzickým osobám k činnostem souvisejícím s prováděním Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)8) (dále jen „dohoda“), uděluje ministerstvo na základě žádosti, jejíž součástí je doklad o splnění po * § 17 - Bezpečnostní poradci pro přepravu nebezpečných věcí * § 17a - Školení bezpečnostních poradců * § 17b - Zkoušky bezpečnostních poradců * § 17c - Osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce * § 17d - Řidiči vozidel přepravujících nebezpečné věci * § 17e - Školení řidičů vozidel přepravujících nebezpečné věci * § 17f - Zkoušky řidičů vozidel přepravujících nebezpečné věci * § 17g - Osvědčení o školení řidiče vozidel přepravujících nebezpečné věci * Podmínky přidělování zahraničních vstupních povolení - (K § 30 odst. 2 zákona) * § 19 - (1) Zahraniční vstupní povolení předaná hromadně a neadresně pro dopravce přiděluje ministerstvo nebo jím pověřená právnická osoba (dále jen „výdejní místo“) na základě žádosti dopravce. * § 20 - Žádost o přidělení zahraničního vstupního povolení se předkládá výdejnímu místu v termínu * § 21 - (1) Jednorázové zahraniční vstupní povolení se přiděluje dopravci čtvrtletně. Výdej těchto povolení musí být zahájen nejpozději první pracovní den příslušného čtvrtletí a ukončen poslední pracovní den prvního měsíce čtvrtletí. * § 22 - (1) Podmínkou přidělení trvalého zahraničního vstupního povolení je řádné využití takového povolení přiděleného v minulém období. * § 23 - (1) Dopravcům, kteří * § 23a - (K § 34d odst. 9 zákona) * § 24a - Společné ustanovení * § 25 - Zrušují se: * § 26 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. č. 1 k vyhlášce č. 478/2000 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 478/2000 Sb. Aktuální znění od 1. 2. 2023 (26/2023 Sb.) 478 VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů ze dne 14. prosince 2000, kterou se provádí zákon o silniční dopravě Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 41 odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 304/1997 Sb. a zákona č. 150/2000 Sb., (dále jen „zákon“): § 1 Náležitosti dokladu o nákladu [K § 3 písm. b) zákona] (1) V případě provozování silniční dopravy pro cizí potřebu doklad o nákladu obsahuje a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firmu nebo název dopravce, jeho sídlo a identifikační číslo, b) státní poznávací značku vozidla, které přepravuje náklad, c) jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firmu nebo název osoby, která je objednatelem přepravy, d) jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firmu nebo název osoby, které je náklad určen, e) druh a hmotnost nákladu, f) místo a datum nakládky a g) místo a předpokládané datum vykládky. (2) V případě provozování silniční dopravy pro vlastní potřebu doklad o nákladu obsahuje a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firmu nebo název dopravce, jeho sídlo a identifikační číslo a b) druh a hmotnost nebo množství nákladu. § 1a Způsob zaznamenávání údajů o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku u přeprav uvedených v § 3a odst. 3 zákona (K § 3a odst. 8 zákona) (1) Při vedení záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku podle § 3a odst. 6 písm. a) bodu 1 zákona se u vozidla vybaveného digitálním tachografem podle čl. 2 písm. h) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího tachografy v silniční dopravě1) (dále jen „digitální tachograf“) využije režim mimo působnost (OUT)4), který se zadá do digitálního tachografu před zahájením přepravy. (2) Při vedení záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku podle § 3a odst. 6 písm. a) bodu 1 zákona se u vozidla vybaveného analogovým tachografem podle čl. 2 písm. g) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího tachografy v silniční dopravě1) (dále jen „analogový tachograf“) na záznamový list před zahájením přepravy ručně uvede režim mimo působnost (OUT)4) s uvedením času zahájení této přepravy. Bezprostředně po ukončení přepravy v režimu mimo působnost (OUT)4) se na záznamový list ručně uvede čas ukončení této přepravy. (3) Při vedení záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku podle § 3a odst. 6 písm. a) bodu 2 zákona ručně nebo jiným záznamovým zařízením se uvede a) před zahájením přepravy 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení řidiče vozidla, 2. státní poznávací značka vozidla, kterým je zajišťována přeprava, a 3. místo, datum a stav počítadla kilometrů vozidla na počátku záznamu, b) po ukončení přepravy místo, datum a stav počítadla kilometrů vozidla na konci záznamu, c) při každé změně režimu činnosti údaj o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách nebo době odpočinku. § 1b Způsob zaznamenávání údajů o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku u přeprav uvedených v § 3a odst. 5 zákona (K § 3a odst. 8 zákona) (1) Při vedení záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku podle § 3a odst. 7 písm. a) bodu 1 zákona se u vozidla vybaveného digitálním tachografem využije režim mimo působnost (OUT)4), který se zadá do digitálního tachografu před zahájením přepravy. (2) Při vedení záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku podle § 3a odst. 7 písm. a) bodu 1 zákona se u vozidla vybaveného analogovým tachografem na záznamový list před zahájením přepravy ručně uvede režim mimo působnost (OUT)4) s uvedením času zahájení této přepravy. Bezprostředně po ukončení přepravy v režimu mimo působnost (OUT)4) se na záznamový list ručně uvede čas ukončení této přepravy. (3) Při vedení záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku podle § 3a odst. 7 písm. a) bodu 2 zákona ručně nebo jiným záznamovým zařízením se uvede a) před zahájením přepravy 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení řidiče vozidla, 2. státní poznávací značka vozidla, kterým je zajišťována přeprava, a 3. místo, datum a stav počítadla kilometrů vozidla na počátku záznamu, b) po ukončení přepravy místo, datum a stav počítadla kilometrů vozidla na konci záznamu, c) při každé změně režimu činnosti údaj o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách nebo době odpočinku. (4) Při vedení záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku podle § 3a odst. 7 písm. a) bodu 2 zákona ručně nebo jiným záznamovým zařízením ve veřejné linkové osobní dopravě, u které délka žádného ze spojů nepřesahuje 50 km, může dopravce vést namísto záznamu podle odstavce 3 zjednodušený záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, ve kterém řidič uvede odchylky skutečného dopravního výkonu od vzorového záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, zpracovaného ve veřejné linkové osobní dopravě v návaznosti na schválený jízdní řád, nebo vyznačí, že odchylky nenastaly. V případě vedení zjednodušeného záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku musí být ve vozidle k dispozici i příslušný vzorový záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, na který se ve zjednodušeném záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku řidič odkazuje. § 2 Způsob vedení záznamu o době výkonu činností u přeprav podle § 9b zákona (K § 9b odst. 4 zákona) Podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidly vede záznamy o době výkonu činností uvedených v § 9b odst. 1 zákona způsobem a s náležitostmi stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím tachografy v silniční dopravě1). Odborná způsobilost (K § 8a zákona) § 8 Postup skládání zkoušky (1) Termíny konání zkoušek stanoví dopravní úřad. (2) Zkušební komise rozhoduje hlasováním. Rozhodnutí je přijato, hlasuje-li pro něj většina členů zkušební komise. (3) Před zahájením zkoušky člen zkušební komise ověří totožnost zkoušeného podle jeho dokladu totožnosti. Neprokáže-li zkoušený svoji totožnost, nemůže zkoušku vykonat. (4) V průběhu zkoušky nelze používat takové věci, jejichž používání během zkoušky by bylo v rozporu s jejím účelem. Zkoušeného, který takové věci použil nebo narušoval průběh zkoušky, zkušební komise ze zkoušky vyloučí a učiní o tom záznam do protokolu o průběhu zkoušky. (5) Součástí protokolu o průběhu zkoušky jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresa místa trvalého pobytu, případně obvyklého bydliště každého zkoušeného, b) čas zahájení a ukončení zkoušky u každého zkoušeného, c) odevzdané písemné testy a případové studie včetně jejich bodového ohodnocení, d) výsledek zkoušky u každého zkoušeného a e) jména, příjmení a podpisy všech členů zkušební komise. § 9 Hodnocení zkoušky (1) Zkouška se skládá ze 2 částí, kterými jsou test a případová studie. (2) Test je tvořen celkem 60 otázkami tak, aby obsahoval otázky z každého oboru uvedeného v příloze I bodě I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES. Z každého z oborů uvedených pod body A, C, F a G přílohy I bodu I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 musí test obsahovat 10 otázek, přičemž správná odpověď na každou z těchto otázek bude hodnocena 2 body. Ze zbývajících oborů musí test obsahovat celkem 20 otázek, přičemž správná odpověď na každou z těchto otázek bude hodnocena 1 bodem. Celkem lze u testu dosáhnout nejvýše 100 bodů, k úspěšnému složení testu je nutné dosáhnout nejméně 50 % z celkového možného počtu bodů. (3) U případové studie hodnotí zkušební komise správnost a úplnost jejího zpracování přidělením bodů v rozmezí 0 až 100 bodů. K úspěšnému složení této části zkoušky je nutné dosáhnout nejméně 50 % z celkového možného počtu bodů. (4) Výsledek celé zkoušky se hodnotí stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl“. U zkoušky prospěl zkoušený, který úspěšně složil test a případovou studii a dosáhl nejméně 60 % z celkového možného počtu bodů za test a případovou studii. Zkoušený vyloučený ze zkoušky podle § 8 odst. 4 se hodnotí stupněm „neprospěl“. § 10 Opakování zkoušky (1) V případě, že zkoušený u zkoušky neprospěl, může celou zkoušku opakovat v kterémkoliv termínu. (2) V případě, že zkoušený u zkoušky neprospěl, avšak u části zkoušky dosáhl alespoň 50 % z celkového možného počtu bodů, opakuje pouze zbývající část zkoušky, avšak nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy takto neúspěšně skládal zkoušku. Po uplynutí této doby lze opakovat pouze celou zkoušku. (3) Zkoušený, který dosáhl u obou částí zkoušky alespoň 50 % z celkového možného počtu bodů, avšak nedosáhl 60 % z celkového možného počtu bodů za obě části zkoušky, opakuje zkoušku tak, že sám zvolí, kterou část zkoušky bude opakovat. Takto lze opakovat zkoušku nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy zkoušený takto neúspěšně skládal zkoušku. Po uplynutí této doby lze opakovat pouze celou zkoušku. Taxislužba (K § 21 odst. 9 a k § 21c odst. 4 zákona) § 11 Evidenční nálepka vozidla taxislužby (K § 21a odst. 8 zákona) (1) Evidenční nálepka vozidla taxislužby (dále jen „evidenční nálepka“) má tvar kruhu o průměru 90 mm žluté barvy s černým ohraničením. Nálepka je opatřena celoplošným ochranným násekem. (2) Na přední straně evidenční nálepky viditelné z vnější strany vozidla jsou tyto prvky a) logo Ministerstva dopravy (dále jen „ministerstvo“) tištěné opticky variabilní barvou, b) symbol vozidla taxislužby, c) sériové číslo evidenční nálepky v čirém obdélníkovém poli, d) ohraničený dvouřadý šachovnicový pruh tvořený černými čtverci o velikosti 8 x 8 mm, e) nápis „VOZIDLO TAXISLUŽBY“. (3) Na zadní straně evidenční nálepky viditelné z vnitřní strany vozidla jsou tyto prvky a) symbol vozidla taxislužby, b) sériové číslo evidenční nálepky viditelné zrcadlové obráceně, c) ohraničený dvouřadý šachovnicový pruh tvořený černými čtverci o velikosti 8 x 8 mm, d) rámeček pro zápis státní poznávací značky vozidla dopravním úřadem, e) rámeček pro zápis identifikačního čísla osoby dopravce dopravním úřadem. (4) Evidenční nálepka se nalepuje přímo na vnitřní stranu čirého skla předního okna vozidla na pravém dolním okraji tak, aby výhled řidiče z vozidla byl co nejméně omezen a evidenční nálepka byla dobře viditelná z vnější strany vozidla. (5) V případě, že vozidlo není vybaveno předním sklem, se evidenční nálepka nalepuje přímo na pravou přední část vozidla pevně spojenou s jeho nosnými částmi. Evidenční nálepka musí být umístěna tak, aby byla kontrolovatelná a aby byla chráněna před přímým ostřikem způsobeným koly vozidla. (6) Vzor evidenční nálepky je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. § 12 Náležitosti záznamu o přepravě, dokladu o přepravě a potvrzení o přepravě (1) Záznam o přepravě obsahuje a) pořadové číslo záznamu o přepravě, b) typ a výrobní číslo taxametru, c) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě obchodní firmu nebo název, a identifikační číslo osoby dopravce, d) státní poznávací značku vozidla, jímž je poskytována přeprava, e) datum přepravy, f) čas zahájení a čas ukončení přepravy, g) výchozí a cílové místo přepravy, h) počet kilometrů ujetých při přepravě, i) čísla použitých sazeb včetně všech dílčích položek, z nichž jsou sazby složeny, j) cenu účtovanou za poskytnutou přepravu včetně uvedení všech složek, z nichž se tato cena sestává, k) jméno, popřípadě jména, a příjmení řidiče a l) podpis řidiče. (2) Doklad o přepravě obsahuje náležitosti podle odstavce 1. V případě provozování taxislužby vozidlem cestujícího doklad o přepravě obsahuje pořadové číslo dokladu a náležitosti podle odstavce 1 písm. c) až g) a j) až l). (3) Údaje podle odstavce 1 písm. g), pokud nebyly vytištěny tiskárnou taxametru, doplní řidič na záznam o přepravě a doklad o přepravě ručně. (4) Potvrzení o přepravě obsahuje a) evidenční číslo potvrzení o přepravě, b) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě obchodní firmu nebo název, a identifikační číslo osoby zprostředkovatele taxislužby a označení, že jde o zprostředkovatele, je-li přeprava zprostředkována zprostředkovatelem taxislužby, c) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě obchodní firmu nebo název, a identifikační číslo osoby dopravce, d) státní poznávací značku vozidla, jímž je poskytována přeprava, e) datum přepravy, f) čas zahájení a ukončení přepravy, g) výchozí a cílové místo přepravy, h) konečnou cenu za přepravu, i) jméno, popřípadě jména, a příjmení řidiče. § 13 Náležitosti knihy taxametru Kniha taxametru obsahuje a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě obchodní firmu nebo název, a identifikační číslo osoby dopravce, b) státní poznávací značku vozidla taxislužby, c) typ a výrobní číslo taxametru, d) záznamy o nastavených sazbách a konstantách, e) záznamy o vstupech do taxametru, f) záznamy o stavech odečtu registru taxametru subjektem registrovaným podle zvláštního zákona6), který provedl opravu nebo montáž taxametru, g) záznamy o ověření taxametru podle zvláštního zákona6) a h) záznamy o stavech odečtu registru taxametru při jeho ověření podle zvláštního zákona6). § 14 Způsob řádné obsluhy taxametru (1) V době, kdy je vozidlo taxislužby užito k provozování taxislužby, nejedná-li se o taxislužbu podle § 21 odst. 5 a 6 zákona, řidič zajistí, aby taxametr byl zapnutý v pracovní poloze „VOLNÝ“. Při zahájení přepravy řidič přepne taxametr z pracovní polohy „VOLNÝ“ do pracovní polohy „OBSAZENO“ a při ukončení přepravy přepne taxametr z pracovní polohy „OBSAZENO“ do pracovní polohy „JÍZDNÉ“ a neprodleně vytiskne záznam o přepravě. Po vytištění záznamu o přepravě a dokladu o přepravě, pokud o něj cestující požádal, řidič přepne taxametr z pracovní polohy „JÍZDNÉ“ do pracovní polohy „VOLNÝ“. (2) V době, kdy je vozidlo taxislužby užito k jinému účelu než k provozování taxislužby, dopravce zajistí, aby taxametr nebyl v pracovní poloze „VOLNÝ“, „OBSAZENO“ ani „JÍZDNÉ“. § 15 Průkaz řidiče taxislužby Vzor průkazu řidiče taxislužby je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. Náležitosti záznamu objednávky § 15a (K § 21f odst. 1 zákona) Záznam objednávky obsahuje a) jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu nebo název, místo podnikání, popřípadě sídlo, a identifikační číslo osoby dopravce v příležitostné osobní silniční dopravě, b) evidenční číslo objednávky, c) datum a čas přijetí objednávky, d) jméno, příjmení a podpis osoby, která objednávku přijala, e) jméno a příjmení, adresu pobytu a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, je-li objednatelem fyzická osoba, nebo obchodní firmu, popřípadě název, sídlo a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, je-li objednatelem právnická osoba, f) datum a čas přepravy, g) výchozí a cílové místo přepravy a h) jména a příjmení, popřípadě jiné vymezení přepravovaných osob. Přeprava nebezpečných věcí (K § 22 odst. 5 zákona) § 16 (1) Pověření právnickým nebo fyzickým osobám k činnostem souvisejícím s prováděním Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)8) (dále jen „dohoda“), uděluje ministerstvo na základě žádosti, jejíž součástí je doklad o splnění podmínek pro danou činnost určených dohodou a též podmínek určených ministerstvem. (2) Pověření se vydává na dobu určitou, nejdéle však na dobu 5 let a stanoví se v něm podmínky pro výkon činnosti. Před uplynutím platnosti pověření je lze prodloužit, nejvýše však na dobu 5 let. (3) Ministerstvo vykonává nad činnostmi, kterými pověřilo osoby, dohled. Tento dohled vykonává vůči osobám pověřeným stejnou činností jednotně, a to formou, kterou v pověření určí. (4) Ministerstvo může pověření odebrat, pokud pověřená osoba nedodržuje podmínky v pověření nebo dohodě stanovené. § 17 Bezpečnostní poradci pro přepravu nebezpečných věcí (1) Povinnosti právnických a fyzických osob týkající se bezpečnostních poradců pro přepravu nebezpečných věcí silniční dopravou (dále jen „bezpečnostní poradci“), jak jsou uvedeny v dohodě, se nevztahují na osoby, jejichž činnost se týká přepravovaných množství nebezpečných věcí, která jsou v každé dopravní jednotce menší než limity uvedené v dohodě, příloze A, části 1 kapitole 1.1 pododdílu 1.1.3.6, kapitole 1.7 pododdílu 1.7.1.4, části 3 kapitolách 3.3, 3.4 a 3.5. (2) Činnost bezpečnostního poradce může v souladu s dohodou vykonávat pouze fyzická osoba, která má platné osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce vydané v České republice nebo některém ze států Evropské unie. Podmínkou získání tohoto osvědčení je absolvování školení podle § 17a a úspěšné složení zkoušky podle § 17b. § 17a Školení bezpečnostních poradců Školení bezpečnostních poradců musí splňovat obsah daný přílohou A, částí 1 kapitolou 1.8 pododdílem 1.8.3.9 dohody. Toto školení musí zahrnovat všeobecnou část, která obsahuje znalosti nutné pro všechny bezpečnostní poradce, a jednu nebo více zvláštních částí podle druhů nebezpečných věcí, pro které bude bezpečnostní poradce ustanoven. Těmito zvláštními částmi jsou: a) třídy 2, 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 5.2, 6.1, 6.2, 8 a 9 nebezpečných věcí, b) třída 1 nebezpečných věcí, c) třída 7 nebezpečných věcí. § 17b Zkoušky bezpečnostních poradců (1) Zkoušky bezpečnostních poradců, a to jak pro získání osvědčení, tak i pro prodloužení jeho platnosti, organizuje v souladu s přílohou A, částí 1 kapitolou 1.8 pododdíly 1.8.3.10, 1.8.3.11, 1.8.3.12 a 1.8.3.16 dohody ministerstvo nebo jím pověřená osoba. Ministerstvo jmenuje a odvolává tříčlennou zkušební komisi, která se usnáší většinou hlasů, dále ministerstvo schvaluje zkušební řád, který zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zkušební řád stanoví zejména případy, kdy písemná zkouška musí být doplněna ústní zkouškou, a způsob hodnocení celé zkoušky. (2) Uchazeč podá přihlášku ke zkoušce bezpečnostních poradců ministerstvu nebo osobě pověřené ministerstvem, jejíž jméno a příjmení, obchodní firmu, nebo název právnické osoby ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo zároveň zveřejní též adresu, na které budou přihlášky přijímány. (3) Po obdržení přihlášky ministerstvo nebo osoba pověřená ministerstvem vyrozumí uchazeče o termínu a místě konání zkoušky a určí způsob úhrady nákladů za zkoušky bezpečnostních poradců. (4) Náklady spojené s organizací zkoušek hradí uchazeč o získání osvědčení bezpečnostního poradce. Úhrada nákladů za zkoušku bezpečnostních poradců bude stanovena podle účelně vynaložených nákladů spojených s organizací těchto zkoušek. (5) Podmínkou připuštění ke zkoušce bezpečnostních poradců je absolvování školení podle § 17a a prokázání totožnosti uchazeče. (6) V případě, že uchazeč u zkoušky neuspěl, může celou zkoušku nebo část, ve které neuspěl, opakovat pouze jednou, bez absolvování nového školení. Další opakování zkoušky je možné až po absolvování nového školení. V případě, že uchazeč neuspěl u zkoušky pro prodloužení platnosti osvědčení, může ji opakovat pouze jednou, nejpozději však do data skončení platnosti osvědčení. § 17c Osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce (1) Na základě úspěšného složení zkoušky vydá ministerstvo osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce, jehož platnost je 5 let ode dne vydání. V tomto osvědčení, vydaném podle vzoru v příloze A, části 1 kapitole 1.8 pododdílu 1.8.3.18 dohody, se vyznačí druh dopravy a druhy nebezpečných věcí, pro které je bezpečnostní poradce odborně způsobilý. (2) Ministerstvo na základě žádosti prodlouží platnost osvědčení o 5 let, pokud jeho držitel během posledního roku před uplynutím jeho platnosti složil zkoušku podle § 17b. § 17d Řidiči vozidel přepravujících nebezpečné věci Řidičem vozidla přepravujícího nebezpečné věci může být pouze držitel platného osvědčení o školení řidiče vozidla přepravujícího nebezpečné věci. Podmínkou získání tohoto osvědčení je absolvování školení podle § 17e a úspěšné složení zkoušky podle § 17f. § 17e Školení řidičů vozidel přepravujících nebezpečné věci Školení řidičů vozidel přepravujících nebezpečné věci musí splňovat požadavky uvedené v příloze B, části 8 kapitole 8.2 dohody. Toto školení musí zahrnovat základní část, která obsahuje znalosti nutné pro všechny řidiče vozidel přepravujících nebezpečné věci, a může obsahovat jednu nebo více specializačních částí podle druhů nebezpečných věcí, které bude řidič přepravovat. Těmito specializačními částmi jsou: a) přeprava nebezpečných věcí v cisternách, b) přeprava látek a předmětů třídy 1 nebezpečných věcí, c) přeprava radioaktivních látek třídy 7 nebezpečných věcí. § 17f Zkoušky řidičů vozidel přepravujících nebezpečné věci (1) Zkoušky řidičů vozidel přepravujících nebezpečné věci, a to jak pro získání osvědčení, tak i pro prodloužení jeho platnosti, organizuje v souladu s přílohou B, částí 8 kapitolou 8.2 pododdílem 8.2.2.7 dohody ministerstvo nebo jím pověřená osoba. Ministerstvo jmenuje zkušební komisaře a schvaluje zkušební řád, který zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Uchazeč podá přihlášku ke zkoušce řidičů vozidel přepravujících nebezpečné věci ministerstvu nebo osobě pověřené ministerstvem, jejíž jméno a příjmení, obchodní firmu, nebo název ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup též adresu, na které budou přihlášky přijímány. (3) Po obdržení přihlášky ministerstvo nebo osoba pověřená ministerstvem vyrozumí uchazeče o termínu a místě konání zkoušky. (4) Podmínkou připuštění ke zkoušce řidičů vozidel přepravujících nebezpečné věci je absolvování školení podle § 17e a prokázání totožnosti uchazeče. (5) V případě, že uchazeč u zkoušky neuspěl, může celou zkoušku nebo specializační část, ve které neuspěl, opakovat pouze jednou, bez absolvování nového školení. Další opakování zkoušky je možné až po absolvování nového školení. V případě, že uchazeč neuspěl u zkoušky pro prodloužení platnosti osvědčení, může ji opakovat pouze jednou, nejpozději do data skončení platnosti osvědčení. § 17g Osvědčení o školení řidiče vozidel přepravujících nebezpečné věci (1) Na základě úspěšného složení zkoušky vydá ministerstvo osvědčení o školení řidiče vozidla přepravujícího nebezpečné věci, jehož platnost je 5 let ode dne vydání. V tomto osvědčení, vydaném podle vzoru v příloze B, části 8 kapitole 8.2 pododdílu 8.2.2.8 odstavce 8.2.2.8.5 dohody, se uvede druh a způsob přepravy nebezpečných věcí, pro které je řidič vozidla přepravujícího nebezpečné věci odborně způsobilý. (2) Ministerstvo prodlouží platnost osvědčení o 5 let od konce jeho platnosti, pokud jeho držitel během posledního roku před uplynutím jeho platnosti složil zkoušku podle § 17f. Podmínky přidělování zahraničních vstupních povolení (K § 30 odst. 2 zákona) § 19 (1) Zahraniční vstupní povolení předaná hromadně a neadresně pro dopravce přiděluje ministerstvo nebo jím pověřená právnická osoba (dále jen „výdejní místo“) na základě žádosti dopravce. (2) Žádost o přidělení zahraničního vstupního povolení musí obsahovat a) obchodní firmu, popřípadě název, sídlo, popřípadě též adresu pro doručování, není-li shodná s adresou sídla, a identifikační číslo dopravce, pokud bylo přiděleno, je-li dopravcem právnická osoba, nebo obchodní firmu, popřípadě jméno a příjmení, případně odlišující dodatek, adresu místa trvalého pobytu, popřípadě též adresu pro doručování, není-li shodná s místem trvalého pobytu, a adresu místa podnikání, liší-li se od trvalého pobytu, a identifikační číslo fyzické osoby, pokud bylo přiděleno, je-li dopravcem fyzická osoba, b) druh a počet požadovaných zahraničních vstupních povolení do jednotlivých států, c) v případě osobní dopravy též důvod žádosti. (3) Žádost o přidělení zahraničního vstupního povolení musí být doložena a) kopií platné koncese k provozování mezinárodní silniční dopravy nebo povolení podle § 7 zákona, pokud je dopravce jejich držitelem, b) kopií technického průkazu silničního motorového vozidla podle zvláštního právního předpisu4a); v případě, že dopravce není vlastníkem vozidla, též dokladem o tom, že je oprávněn vozidlo užívat. § 20 Žádost o přidělení zahraničního vstupního povolení se předkládá výdejnímu místu v termínu a) nejpozději 25 dní před prvním dnem čtvrtletí, jedná-li se o žádost o přidělení jednorázového zahraničního vstupního povolení, b) do 30. listopadu předchozího kalendářního roku, jedná-li se o žádost o přidělení trvalého zahraničního vstupního povolení, c) vyhlášeném výdejním místem, jedná-li se o přidělení zahraničního vstupního povolení v průběhu kalendářního roku. § 21 (1) Jednorázové zahraniční vstupní povolení se přiděluje dopravci čtvrtletně. Výdej těchto povolení musí být zahájen nejpozději první pracovní den příslušného čtvrtletí a ukončen poslední pracovní den prvního měsíce čtvrtletí. (2) V případě nedostatečného počtu zahraničních vstupních povolení pro jednotlivé státy se zahraniční vstupní povolení přednostně přidělí dopravcům pro přepravy a) vozidly, která z hlediska ochrany životního prostředí a bezpečnosti provozu splňují nejpřísnější požadavky stanovené zvláštními předpisy a mezinárodními dohodami, b) prováděné v režimu kombinované dopravy, nebo c) sloužící k humanitárním účelům. (3) S ohledem na výsledky mezinárodních jednání a vývoj požadavků dopravního trhu stanoví ministerstvo podrobné podmínky přidělování zahraničních vstupních povolení do jednotlivých států. Změny ve stanovených podmínkách se zveřejňují ve Věstníku dopravy. (4) Přidělené vstupní povolení dopravce řádně vyplní. § 22 (1) Podmínkou přidělení trvalého zahraničního vstupního povolení je řádné využití takového povolení přiděleného v minulém období. (2) Řádným využitím trvalého zahraničního vstupního povoleníŘádným využitím trvalého zahraničního vstupního povolení se rozumí provedení nejméně 3 jízd měsíčně. (3) Využití trvalého zahraničního vstupního povolení dopravce dokládá záznamovým sešitem tak, že doloží kopie vyplněných záznamových stránek z tohoto sešitu v průběhu 2 týdnů po skončení každého kalendářního měsíce u ročních povolení nebo v průběhu 2 týdnů po skončení doby platnosti u měsíčních povolení. (4) Výdejní místo je oprávněno do nákladů spojených s přidělením zahraničních vstupních povolení zahrnout a) přímé náklady spojené s přidělením zahraničních vstupních povolení včetně nákladů na přípravu a tisk dokumentů a nákladů spojených s převzetím a předáním zahraničních vstupních povolení mezi Českou republikou a ostatními státy, b) nepřímé náklady zahrnující provozní a správní režii a přiměřené náklady na další rozvoj přidělovacího systému. (5) Náklady spojené s přidělením zahraničních vstupních povolení rozpočte výdejní místo na jednotlivé druhy zahraničních vstupních povolení v závislosti na počtu rozdělovaných povolení. Stanovenou úhradu nákladů hradí dopravci, kterým byla zahraniční vstupní povolení přidělena, a to při jejich výdeji. § 23 (1) Dopravcům, kteří a) použili padělané, neoprávněně pozměňované zahraniční vstupní povolení či jeho kopii, nebo použili bez souhlasu ministerstva nebo výdejního místa zahraniční vstupní povolení, které jim nebylo přiděleno, b) opakovaně porušují mezivládní dohody v oblasti silniční dopravy, c) poskytli jinému zahraniční vstupní povolení, které jim bylo přiděleno, se další zahraniční vstupní povolení opravňující ke vstupu do příslušného státu v následujícím rozdělovacím období nepřidělí. (2) Dopravcům, kteří nevrátili na výzvu ministerstva trvalé zahraniční vstupní povolení nebo trvalé mnohostranné zahraniční vstupní povolení, se další zahraniční vstupní povolení v následujícím rozdělovacím období nepřidělí. Shodně se postupuje i v případě, že dopravce nedoloží řádné využití trvalého zahraničního vstupního povolenířádné využití trvalého zahraničního vstupního povolení. (3) Ustanovení § 19, § 21 odst. 2 až 4, § 22 odst. 4 a 5 a § 23 se vztahují rovněž na mezinárodní osobní dopravu. § 23a (K § 34d odst. 9 zákona) (1) Dopravní úřad zapisuje údaje a jejich změny přímo v Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě formou elektronického zápisu údajů nebo jejich změn. (2) Dopravní úřad zapisuje údaje a jejich změny v Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy se o povinnosti zápisu nebo aktualizace údajů dozví. § 24a Společné ustanovení Pro účely této vyhlášky se užitečnou hmotností rozumí rozdíl mezi největší povolenou hmotností a provozní hmotností vozidla. § 25 Zrušují se: 1. Vyhláška č. 187/1994 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě. 2. Vyhláška č. 48/1998 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva dopravy č. 187/1994 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě. § 26 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Schling v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 478/2000 Sb. Vzor evidenční nálepky VNĚJŠÍ STRANA 4.6MB VNITŘNÍ STRANA 4.6MB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 478/2000 Sb. Vzor průkazu řidiče taxislužby 1. Popis a) Průkaz řidiče taxislužby je plastová karta žluté barvy o velikosti 54 x 85,6 mm se zaoblenými rohy. b) Na přední straně průkazu řidiče taxislužby je u levé kratší strany průkazu umístěn dvouřadý šachovnicový pruh tvořený střídavě žlutými a černými čtverci. V levé horní části průkazu je uveden nápis „PRŮKAZ ŘIDIČE TAXISLUŽBY“ a pod ním v druhém řádku nápis „TAXI DRIVER LICENCE“. Pod ním je v levé části průkazu umístěno digitální zpracování fotografie řidiče taxislužby. Přes pravý spodní roh fotografie je umístěn dvouvrstvý číslovaný hologram kruhového tvaru o průměru 16 mm. V pravé horní části průkazu je uveden nápis „Číslo průkazu / Licence No.“ a pod ním šestimístné číslo průkazu řidiče taxislužby. Vpravo ve střední části průkazu je uvedeno jméno, popřípadě jména, a příjmení řidiče, a to nejvýše ve 3 řádcích s maximální délkou řádku 13 znaků. Přesahují-li jména a příjmení řidiče maximální počet znaků, uvedou se na vyhotovení průkazu některá jména zkratkou nebo dojde k rozdělení příjmení do dvou řádků. V pravé spodní části průkazu je uveden nápis „Platnost do / Expires“ a pod ním na dalším řádku datum konce platnosti průkazu. c) Na zadní straně průkazu řidiče taxislužby je u levé kratší strany průkazu umístěn dvouřadý šachovnicový pruh tvořený střídavě žlutými a černými čtverci. Ve spodní části průkazu uveden ve dvou řádcích nápis „Průkaz řidiče taxislužby je vydán na základě § 21c odst. 4 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a je veřejnou listinouveřejnou listinou.“ a pod ním ve dvou řádcích nápis „Nalezený průkaz zašlete Ministerstvu dopravy, nábř. L. Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1.“ 2. Vyobrazení průkazu řidiče taxislužby přední strana 488kB zadní strana 258kB 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy. 4) Příloha IB nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 ze dne 20. prosince 1985 o záznamovém zařízení v silniční dopravě, v platném znění. 6) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. 8) Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění pozdějších předpisů, a aktuální znění příloh uveřejňovaných ve Sbírce mezinárodních smluv. 9) Conférence Européenne des Ministres des Transports – CEMT.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 482/2000 Sb.	Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 482/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 12. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 140/2000 * Čl. I - Vyhláška č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění vyhlášky č. 584/1992 Sb., vyhlášky č. 194/1993 Sb., vyhlášky č. 246/1995 Sb., vyhlášky č. 278/1996 Sb. a vyhlášky č. 234/1997 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III Aktuální znění od 1. 1. 2001 482 VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 18. prosince 2000, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 391a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, podle § 374 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, podle § 20 zákona č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, a podle § 71 písm. a) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 105/2000 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění vyhlášky č. 584/1992 Sb., vyhlášky č. 194/1993 Sb., vyhlášky č. 246/1995 Sb., vyhlášky č. 278/1996 Sb. a vyhlášky č. 234/1997 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se slova „vytvořená podle senátů (samosoudců)“ nahrazují slovy „, která se vytvářejí pro jednotlivé senáty a samosoudce“. 2. § 2 včetně nadpisu zní: „§ 2 Rozvrh práce (1) Rozvrh práce vydá předseda soudu nejpozději do konce každého roku pro příští kalendářní rok. (2) V rozvrhu práce musí být vždy a) jmenovitě určeni soudci a vyšší soudní úředníci, kteří budou působit v jednotlivých soudních odděleních, b) stanoven způsob rozdělení věcí mezi jednotlivá soudní oddělení, c) určeno zastupování jednotlivých soudních oddělení pro případ, že v určeném oddělení věc nemůže být z důvodu dlouhodobé nepřítomnosti soudce nebo vyloučení soudce anebo z jiných důvodů stanovených zákonem projednána a rozhodnuta, d) určeno zastupování vyšších soudních úředníků působících v jednotlivých soudních odděleních pro případ, že nemohou provést úkony ve věci z důvodu dlouhodobé nepřítomnosti nebo vyloučení anebo z jiných vážných důvodů. (3) Způsob rozdělení věcí mezi jednotlivá soudní oddělení musí být stanoven tak, aby nejpozději v den, kdy věc soudu došla, bylo bez využití rejstříků nebo jiných evidenčních pomůcek soudu nepochybné, do kterého soudního oddělení náleží. (4) Změna rozvrhu práce je účinná ode dne jejího vydání, nebyla-li stanovena její pozdější účinnost. (5) Rozvrhem práce pro příští kalendářní rok nebo změnou rozvrhu práce nesmí být dotčeno rozdělení věcí, a pokud je to možné, ani zařazení soudců do jednotlivých soudních oddělení, provedené před jejich účinností.“. 3. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní: „§ 2a (1) Nemůže-li věc projednat a rozhodnout žádný senát nebo samosoudce určený rozvrhem práce podle § 2, přidělí předseda soudu věc jinému senátu (samosoudci); obdobně postupuje, nemůže-li ve věci provést úkony žádný z vyšších soudních úředníků určených rozvrhem práce. (2) Brání-li náhlá překážka soudci nebo vyššímu soudnímu úředníku provést ve věci jednotlivé úkony, určí předseda soudu, kdo místo něj potřebné úkony provede.“. 4. V § 4 se slovo „pracovníci“ nahrazuje slovem „zaměstnanci“. 5. V § 5 odst. 1 se slovo „pracovníci“ nahrazuje slovem „zaměstnanci“. 6. V § 5 odst. 2 se slovo „pracovníka“ nahrazuje slovem „zaměstnance“. 7. V § 6 odst. 1 písm. e) se za slovy „s výkonem vazby“ doplňuje čárka a vkládají se slova „o povinnosti odsouzeného k náhradě nákladů poškozeného“. 8. V § 6 odstavec 2 zní: „(2) Předseda soudu může pověřit justiční čekatele a soudní tajemníky, aby ve věcech projednávaných v občanském soudním řízení samostatně vykonávali tyto jednoduché úkony příslušející podle zákonů o soudním řízení předsedovi senátu (samosoudci): a) sepisování jednoduchých podání, včetně návrhů, b) vyřizování dožádání v jednoduchých věcech s výjimkou dožádání ve styku s cizinou, c) úkony při odstraňování vad podání podle § 43 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), d) řízení o určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů, e) úkony při přípravě jednání podle § 114a o. s. ř., f) vyžádání spisů žalovaného správního orgánu podle § 250d o. s. ř., doručení stejnopisu žaloby žalovanému a nařízení žalovanému, aby se k obsahu žaloby vyjádřil podle § 250e o. s. ř., a vyžádání vyjádření k případnému projednání věci bez nařízení jednání podle § 250f odst. 2 o. s. ř., g) rozhodování o osvobození od soudních poplatků podle § 138 o. s. ř., nejde-li o rozhodování při jednání, h) rozhodování ve věcech soudních poplatků, nejde-li o rozhodování při jednání, i) rozhodování o vrácení záloh složených v občanském soudním řízení, j) rozhodování v řízení o návrzích na vydání platebního rozkazu, bylo-li výslovně vydání platebního rozkazu navrženo v žalobě, k) úkony a rozhodování v řízení o dědictví, nejde-li o ustanovení správce dědictví nebo jeho části podle § 175e odst. 4 o. s. ř., o postup podle § 175k o. s. ř., o přenechání předluženého dědictví věřitelům k úhradě dluhů podle § 175p odst. 1 o. s. ř., o likvidaci dědictví podle § 175t o. s. ř., o rozvrh výtěžku zpeněžení majetku zůstavitele podle § 175v o. s. ř., o odnětí věci podle § 175zb o. s. ř., o vrácení věci podle § 175zd o. s. ř., o dědictví, jehož obecná cena je vyšší než 5 miliónů Kč, o dědictví, které se nachází v cizině, nebo o dědictví po zůstaviteli, který žil v cizině, l) úkony ve věcech nezletilých, ve věcech určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení, v opatrovnických věcech osob zbavených způsobilosti k právním úkonům a osob nepřítomných nebo neznámých, jakož i úkony v těchto věcech směřující k přípravě rozhodnutí soudce vydávaného bez jednání, m) úkony a rozhodování v řízení o úschovách, n) úkony a rozhodování v řízení o umořování listin, o) vyřizování jednoduchých věcí obchodního rejstříku, nadačního rejstříku a rejstříku obecně prospěšných společností (dále jen „obchodní rejstřík“), p) vydávání úředních opisů, výpisů nebo potvrzení, q) úkony soudu podle § 260 odst. 2 o. s. ř., r) úkony při prohlášení o majetku povinného s výjimkou postupu podle § 260e o. s. ř., s) výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo prodejem movitých věcí s výjimkou odkladu výkonu rozhodnutí podle § 266 o. s. ř. a zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. g) a h) o. s. ř., t) úkony v řízení konkursním a vyrovnacím s výjimkou jednání a s výjimkou usnesení o prohlášení konkursu, zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu, usnesení o zrušení konkursu a rozvrhového usnesení, u) protesty směnek a šeků.“. 9. V § 6 se zrušuje odstavec 3 a dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 3 až 8. 10. V § 6 odst. 4 se slovo „pracovníky“ nahrazuje slovem „zaměstnance“. 11. V § 6 odst. 6 se slovo „pracovník“ nahrazuje slovem „zaměstnanec“ a slova „odstavců 1 až 3 a 6“ se nahrazují slovy „odstavců 1, 2 a 5“. 12. V § 6 odst. 8 písm. c) se za slovo „doložku“ vkládají slova „právní moci a doložku“ a tečka se nahrazuje čárkou. 13. V § 6 odst. 8 se doplňuje písmeno d), které zní: „d) oznamují příslušnému katastrálnímu úřadu, že byl podán návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti nebo návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitosti.“. 14. § 8 včetně nadpisu zní: „ČÁST TŘETÍ Nahlížení do soudních spisů a do obchodního rejstříku § 8 Do soudního spisu nebo obchodního rejstříku lze u soudu nahlížet a pořizovat z nich opisy a výpisy v úředních hodinách pod dozorem pověřeného zaměstnance soudu. Místnosti k tomu určené musí být zřetelně označeny a uvedeny na orientační tabuli soudu.“. 15. Název části čtvrté zní: „Příprava jednání, jednání a další úkony soudu“. 16. V § 10 větě první se za slova „na týž den“ vkládají slova „nebo v nichž bude vyhlášen rozsudek“. 17. V § 10 větě druhé se za slova „se uvedou“ vkládají slova „příslušné soudní oddělení, jméno, příjmení a akademické tituly členů senátu (samosoudce),“. 18. V § 11 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Před zahájením jednání se na místech určených v jednací síni pro členy senátu (samosoudce) a zapisovatele viditelně umístí štítky uvádějící jména, příjmení a akademické tituly soudců a přísedících, kteří věc projednají, a jméno a příjmení zapisovatele a ponechají se tam po celou dobu jednání.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 19. V § 13 odst. 7 se slova „právním zástupcům“ nahrazují slovy „zástupcům nebo zmocněncům“. 20. V § 15 odst. 1 se ve větě druhé za slova „jednací síň“ vkládají slova „se všemi svými věcmi“. 21. V § 16 odstavec 2 zní: „(2) Po vyhlášení výrokové části rozsudku vyzve předseda senátu (samosoudce) přítomné, aby usedli, a sám, rovněž vsedě, rozsudek odůvodní, poučí účastníky o odvolání (dovolání) a o možnosti výkonu rozhodnutí a zpravidla účastníky vyzve, aby se vyjádřili, zda se vzdávají odvolání proti vyhlášenému rozsudku. Jde-li o trestní řízení, poučí předseda senátu oprávněné osoby o odvolání a vyzve je, aby se vyjádřily, zda se vzdávají práva odvolání proti vyhlášenému rozsudku nebo zda odvolání podávají anebo zda si ponechávají zákonnou lhůtu k případnému podání odvolání po doručení písemného vyhotovení rozsudku.“. 22. V § 16 odst. 3 se slova „výroku a odůvodnění“ zrušují a za slovo „vsedě“ se doplňují slova „a že usnesení o vedení řízení nemusí být odůvodněno“. 23. § 18 včetně nadpisu zní: „§ 18 Přibrání tlumočníka Ustanoví-li soud tlumočníka, může být tlumočník zároveň zapisovatelem. Tato okolnost se poznamená v protokolu.“. 24. § 19 včetně nadpisu zní: „§ 19 Předvolání některých osob k soudu (1) Vojáci v činné službě se k soudu předvolávají prostřednictvím jejich velitele. Není-li znám útvar, ve kterém voják koná službu, předvolává se prostřednictvím příslušné územní vojenské správy. (2) Osoba ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě se předvolává a předvádí prostřednictvím příslušného orgánu Vězeňské služby. Je-li předvolaná osoba ve vazbě v jiné věci, je třeba k žádosti připojit písemný souhlas příslušného orgánu činného v trestním řízení s předvedením. (3) Osoba v ústavní péči, která v ní byla umístěna bez svého souhlasu nebo která je v ní z důvodů, pro něž by mohla být umístěna i bez svého souhlasu, se předvolává prostřednictvím ústavu (zdravotnického zařízení), který také zajistí její předvedení. Vyžaduje-li to bezpečnost zaměstnanců ústavu (zdravotnického zařízení), učiní ústav (zdravotnické zařízení) sám opatření, aby byla při předvedení osoby v ústavní péči zajištěna bezpečnost jeho zaměstnanců.“. 25. § 20 včetně nadpisu zní: „§ 20 Úkony soudu při přípravě jednání Ukazuje-li se, že postupem podle § 114a odst. 2 písm. a) až c) o. s. ř. nemůže být jednání připraveno tak, aby bylo možné věc rozhodnout při jediném jednání, může předseda senátu (samosoudce) předvolat všechny účastníky řízení a jejich zástupce nebo zmocněnce k soudu, poskytnout jim potřebná poučení a vyzvat je, aby splnili své procesní povinnosti, zejména aby do protokolu doplnili svá dosavadní skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazů, popřípadě může účastníky předběžně vyslechnout, vyžádat zprávy o skutečnostech, které mají význam pro řízení a rozhodnutí, ustanovit znalce a provést i jiná podobná opatření.“. 26. V § 21 odst. 2 se slovo „pracovníka“ nahrazuje slovem „zaměstnance“. 27. V § 21 odstavec 3 zní: „(3) Byl-li při jednání, o němž je pořizován protokol podle odstavce 2, uzavřen smír, dohoda rodičů o výchově a výživě nezletilého dítěte, dohoda o styku s nezletilým dítětem, dohoda o vypořádání dědictví nebo dohoda o přenechání předluženého dědictví k úhradě dluhů, nadiktuje předseda senátu jeho znění do záznamu. Zároveň musí být při jednání vyhotovena příloha protokolu o jednání, která obsahuje označení soudu, spisovou značku projednávané věci, datum, úplné znění smíru nebo dohody a podpisy předsedy senátu (samosoudce), účastníků smíru nebo dohody a zapisovatele, pokud byl k jejímu vyhotovení přizván. Příloha se po přepisu protokolu o jednání k němu trvale připojí.“. 28. V § 21 odst. 4 věta druhá zní: „Zároveň musí být při jednání vyhotovena příloha protokolu o jednání, která obsahuje označení soudu, spisovou značku projednávané věci, datum, úplné znění uznávacího prohlášení žalovaného a podpisy předsedy senátu (samosoudce), žalovaného a zapisovatele, pokud byl k jejímu vyhotovení přizván.“. 29. V § 21 odstavec 7 zní: „(7) Protokol o hlasování smí otevřít jen předseda nebo člen senátu, který jedná o opravném prostředku podaném proti rozhodnutí, o jehož přijetí byl protokol vyhotoven. Po nahlédnutí musí být protokol o hlasování ihned zalepen a opatřen otiskem kulatého úředního razítka soudu, u něhož byl otevřen, a podpisem soudce, který tyto úkony provedl.“. 30. V § 21 se doplňuje odstavec 9, který včetně poznámky pod čarou č. 1) zní: „(9) O poučení, které je povinen předseda senátu (samosoudce) poskytnout k zajištění tajnosti utajovaných skutečností podle zvláštního zákona1) a o trestních následcích porušení tajnosti utajovaných skutečností, se sepíše zvláštní protokol, a jde-li o trestní řízení, učiní záznam do protokolu; postup podle odstavce 2 je vyloučen. Protokol nebo záznam musí obsahovat rovněž jména a příjmení, povolání, zaměstnavatele a bydliště všech osob, kterým bylo poučení poskytnuto. Protokol podepíší předseda senátu (samosoudce), poučené osoby a zapisovatel, který byl k jeho vyhotovení přizván. 1) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 31. V § 22 se za slovo „opatrovníkem“ vkládají slova „nebo poručníkem“. 32. V § 25 odst. 2 se věta druhá zrušuje a ve větě první se slova „může tyto stejnopisy vyhotovit soud na účastníkův náklad“ nahrazují slovy „vyhotoví tyto stejnopisy soud a účastníku vyměří soudní poplatek podle zvláštního zákona1a)“. Poznámka pod čarou č. 1a) zní: „1a) položka 24 přílohy č. 1 Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“. 33. Za § 28 se vkládají nové § 28a až 28g, které včetně nadpisů znějí: „ČÁST PÁTÁ Doručování § 28a Doručování při jednání nebo jiném soudním úkonu (1) Doručuje-li soud písemnost při jednání nebo při jiném soudním úkonu, uvede se to v protokolu o jednání nebo v protokolu, který byl sepsán o jiném soudním úkonu. (2) V protokolu musí být uvedeno, kdo doručení provedl, jaká písemnost byla doručena a jak byla zjištěna totožnost adresáta nebo toho, kdo jemu určenou písemnost převzal. Protokol podepíše ten, kdo doručení provedl, a adresát, popřípadě ten, kdo za něho písemnost převzal. Doručování mimo úkony soudu § 28b (1) Nebyla-li písemnost doručena při jednání nebo při jiném soudním úkonu, odevzdá se k doručení soudním doručovatelem nebo orgány justiční stráže nebo prostřednictvím držitele poštovní licence anebo prostřednictvím policejního orgánu (dále jen „doručovatel“). (2) Doručování písemností prostřednictvím ministerstva upravují zvláštní právní předpisy. (3) Případy, v nichž lze písemnost doručit prostřednictvím policejního orgánu, stanoví zvláštní právní předpisy. § 28c (1) Je-li pro řízení před soudem třeba doklad o doručení písemnosti, odevzdá soudní oddělení písemnost k doručení soudnímu doručovateli nebo orgánu justiční stráže anebo policejnímu orgánu s tím, aby její doručení bylo vyznačeno na doručence, kterou k ní připojí. Odevzdá-li se písemnost k doručení prostřednictvím držitele poštovní licence, podá soud u držitele poštovní licence písemnost jako zásilku s doručenkou. (2) Má-li být písemnost doručena do vlastních rukou, vyznačí se na doručence poznámka „do vlastních rukou“. Je-li vyloučeno náhradní doručení, vyznačí se na doručence též poznámka „náhradní doručení vyloučeno“. Má-li být na doručence uvedena též hodina a minuta doručení, vyznačí se na doručence poznámka „přesný čas doručení“. (3) Právnickým osobám, státním orgánům, státu, advokátům, notářům, zástupcům notáře, náhradníkovi notáře, obcím a vyšším územně samosprávným celkům se doručuje mimo dny pracovního klidu a zpravidla v době od 9 do 15 hodin. Doručování fyzickým osobám doručovatel provádí mimo dny pracovního klidu a zpravidla v době od 15 do 22 hodin; v odůvodněných případech jim mohou být písemnosti doručovány i ve dnech pracovního klidu. § 28d (1) Není-li dále stanoveno jinak, musí doručenka obsahovat označení doručované písemnosti, den doručení, jméno doručovatele a jeho podpis, popřípadě též úřední razítko, jméno osoby, která písemnost převzala, a její podpis. (2) Při doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, přikázáním jiných peněžitých pohledávek a postižením jiných majetkových práv se na doručence vyznačí také hodina a minuta doručení. (3) Byla-li písemnost uložena, musí doručenka obsahovat označení doručované písemnosti, jméno doručovatele a jeho podpis, popřípadě též úřední razítko a den uložení. (4) Odepřel-li adresát, popřípadě osoba oprávněná za něj písemnost převzít, písemnost přijmout, musí doručenka obsahovat označení doručované písemnosti, jméno doručovatele a jeho podpis, popřípadě též úřední razítko, den, v němž bylo přijetí písemnosti odepřeno, a údaj o tom, že bylo poskytnuto poučení o následcích odepření přijetí písemnosti (§ 50 o. s. ř., § 64 odst. 2 tr. ř. ). Na doručence se též uvede, čím bylo odepření přijetí písemnosti odůvodněno. § 28e (1) Fyzické osobě lze písemnost doručit nejen v určeném místě doručení, ale i na kterékoliv jiné známé adrese nebo kdekoliv bude zastižena. (2) Nebyla-li fyzická osoba nebo právnická osoba v místě doručování zastižena, provede doručovatel způsobem v místě obvyklým šetření, zda se tam zdržuje; výsledek šetření stručně uvede na doručence nebo na zásilce. Zjistí-li doručovatel, že se fyzická osoba nebo právnická osoba v místě doručování nezdržuje a že není známa jiná adresa nebo jiné místo doručení, vrátí písemnost se zprávou o tom soudu. (3) Jestliže adresát nebyl zastižen a náhradní doručení písemnosti je podle vyznačené poznámky nepřípustné, vrátí doručovatel písemnost se zprávou o tom soudu. § 28f (1) Doručovatel písemnost uloží, jestliže a) fyzická osoba nebyla v místě doručení zastižena, ačkoliv se tam zdržuje, a doručení nebylo možné provést na jiném místě nebo jiné osobě, jde-li o doručování podle § 46 o. s. ř., b) právnická osoba se v určeném místě doručování zdržuje, avšak nebyl zastižen nikdo, kdo by byl za ni oprávněn písemnost převzít, jde-li o doručování podle § 47 o. s. ř., c) v určeném místě doručování nebyl zastižen advokát a ani jiná osoba, která by byla oprávněna za něj písemnost převzít, jde-li o doručování podle § 48b o. s. ř., d) v určeném místě doručování nebyl zastižen notář, zástupce notáře nebo náhradník notáře a ani jiná osoba, která by byla oprávněna za něj písemnost převzít, jde-li o doručování podle § 48c o. s. ř. (2) Uloží-li doručovatel písemnost, zanechá v místě doručování adresátu výzvu, aby si písemnost vyzvedl. Výzva musí obsahovat údaj o tom, kdo je adresátem, označení doručované písemnosti, u koho, kde a v který den byla písemnost uložena a do kdy a v jaké době si může písemnost vyzvednout. (3) Vyzvedne-li si písemnost adresát, popřípadě osoba oprávněná za něj písemnost převzít, uvede se na doručence též jméno toho, kdo mu písemnost předal, a jeho podpis, popřípadě též úřední razítko, jméno osoby, která písemnost převzala, a její podpis. V případě, že písemnost byla vyzvednuta až po uplynutí dne, kterým se považuje za doručenou, poskytne se osobě, která písemnost převzala, poučení o tom, kterým dnem se písemnost považuje za doručenou. (4) Nevyzvedne-li si písemnost adresát, popřípadě osoba oprávněná za něj písemnost převzít, do 5 dnů ode dne, kdy se zásilka považuje za doručenou, vrátí se písemnost soudu do soudního oddělení, které ji odevzdalo k doručení. § 28g Doručování v některých zvláštních případech (1) Osobám ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě písemnosti doručuje soudní doručovatel nebo orgán justiční stráže. Umožňuje-li to povaha doručované písemnosti, může soud požádat o doručení příslušný orgán Vězeňské služby. Zvláštní předpisy stanoví, kdy se doručení těmto osobám provede prostřednictvím příslušného policejního orgánu. (2) Osobám, které jsou umístěny v zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, lze písemnosti doručit také prostřednictvím příslušného ústavu. (3) Písemnost určená tomu, kdo požívá diplomatické výsady a imunity, nebo tomu, kdo je v jeho bytě, anebo komu má být písemnost doručena v budově nebo místnosti chráněné diplomatickou imunitou, předloží se ministerstvu k dalšímu opatření. (4) Není-li možné doručit písemnost vojákům v činné službě jinak, doručí se prostřednictvím příslušné územní vojenské správy. (5) Není-li možné doručit písemnost policistovi jinak, doručí se prostřednictvím Ministerstva vnitra.". Dosavadní části pátá až šestnáctá se označují jako části šestá až sedmnáctá. 34. V § 29 odst. 2 se slovo „čistý“ a slovo „čistého“ zrušují. 35. V § 30 odstavec 2 zní: „(2) Účastníku se hradí skutečné, účelné a hospodárné cestovní výdaje veřejným hromadným dopravním prostředkem. Použil-li účastník vlastního motorového vozidla, poskytne se mu náhrada podle zvláštního právního předpisu.6)“. 36. § 32 zní: „§ 32 Stravné a nocležné náleží účastníku podle zvláštního právního předpisu.6)“. 37. V § 34 odst. 1 se za slova „správcem konkursní podstaty,“ vkládají slova „předběžným správcem,“ a slova „(dále jen „správce“)“ se zrušují. 38. V § 34 odstavec 2 zní: „(2) Při výběru správce uvedeného v odstavci 1 soud dbá, aby povaha případu byla přiměřená jeho schopnostem.“. 39. Za § 34 se vkládají nové § 34a až 34e, které znějí: „§ 34a Správce konkursní podstaty (dále jen „správce“) uvede v seznamu přihlášených pohledávek v konkursním řízení zvlášť pohledávky s právem na oddělené uspokojení [§ 28 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o konkursu a vyrovnání“)], pohledávky první třídy (§ 32 odst. 4 zákona o konkursu a vyrovnání) a pohledávky druhé třídy (§ 32 odst. 4 zákona o konkursu a vyrovnání). § 34b (1) V písemné výzvě k uplatnění popřené nevykonatelné pohledávky (§ 23 odst. 4 zákona o konkursu a vyrovnání) musí být uvedeno, komu je určena, kdo ji činí, které konkursní věci se týká (označením úpadce, soudu, který prohlásil konkurs, a spisové značky, pod kterou se konkursní věc u tohoto soudu vede), a musí být podepsána a datována. Výzva musí dále obsahovat jméno, příjmení a bydliště (jde-li o právnickou osobu, její obchodní jméno nebo název, sídlo a identifikační číslo) popírajícího koukursního věřitele, údaj o výši přihlášené pohledávky a o tom, zda ji konkursní věřitel popřel co do pravosti, výše nebo pořadí. U pohledávky popřené co do výše musí být ve výzvě uvedeno, v jaké výši ji konkursní věřitel popřel, a u pohledávky popřené co do pořadí musí být ve výzvě uvedeno, jaké pořadí má pohledávka podle popírajícího konkursního věřitele. (2) Výzva musí rovněž obsahovat poučení, že nepodá-li konkursní věřitel, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena, do 30 dnů od doručení výzvy u soudu, který prohlásil konkurs, vůči správci konkursní podstaty a všem popírajícím konkursním věřitelům žalobu na určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky, nebude k pohledávce popřené co do pravosti nadále v konkursu přihlíženo; pohledávka popřená co do výše se bude pokládat za zjištěnou pouze ohledně částky, která nebyla popřena, a pohledávka popřená co do pořadí bude mít pořadí, které při popření uvedl popírající konkursní věřitel. Ve výzvě musí být obsaženo i poučení, že konkursní věřitel, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena, se v podané žalobě může dovolávat jen právního důvodu uvedeného v přihlášce nebo při přezkumném jednání a pohledávku může uplatnit jen do výše uvedené v přihlášce (§ 23 odst. 2 zákona o konkursu a vyrovnání), jakož i poučení podle § 24 odst. 4 zákona o konkursu a vyrovnání. § 34c (1) Jakmile soud doručí správci stejnopis přihlášky včetně příloh, správce založí na každý stejnopis přihlášky spolu s přílohami, které k němu náležejí, samostatný spis. Do tohoto spisu správce též zaznamenává všechny úkony, které ve věci provedl, a zakládá do něj doklady o doručení písemností. (2) Správce po uplynutí pěti měsíců od právní moci usnesení o zrušení konkursu skartuje kopie listin a vyzve ty, jimž náležejí originály listin, aby si je u něj vyzvedli ve lhůtě 30 dnů s poučením, že po marném uplynutí této lhůty listiny skartuje. Bylo-li proti usnesení o zrušení konkursu podáno dovolání nebo žaloba pro zmatečnost, provede správce tyto úkony až po skončení příslušného řízení a jen tehdy, nebude-li napadené usnesení zrušeno. § 34d Správce do konce lhůty uvedené v § 13 odst. 2 písm. c) zákona o konkursu a vyrovnání oznámí příslušnému soudu, kde a kdy jsou účastníci oprávněni u něj nahlížet do seznamu přihlášených pohledávek, který vyhotoví, a do dokladů o těchto pohledávkách. § 34e (1) Doručuje-li správce písemnosti týkající se konkursního nebo vyrovnacího řízení osobně, má při tom postavení soudního doručovatele. (2) Písemnosti doručované držitelem poštovní licence správce zasílá, je-li pro konkursní nebo vyrovnací řízení třeba doklad o doručení písemnosti, jako doporučenou zásilku s doručenkou a poznámkou „do vlastních rukou“. (3) Nepodaří-li se správci písemnost doručit osobně nebo prostřednictvím držitele poštovní licence, může požádat o doručení soud, u něhož je vedeno příslušné konkursní nebo vyrovnací řízení.“. 40. § 40 včetně nadpisu se zrušuje. 41. V § 45 odst. 1 se slovo „pracovník“ nahrazuje slovem „zaměstnanec“. 42. V § 45 odst. 2 se ve větě první nahrazuje slovo „pracovníci“ slovem „zaměstnanci“ a ve větě druhé se slovo „Jednotlivými“ nahrazuje slovem „Jednoduchými“ a slovo „pracovníci“ slovem „zaměstnanci“. 43. V § 46 odstavec 2 zní: „(2) Vykonavatelé provádějí zejména tyto úkony: a) prohlídku povinného a prohlídku jeho místností, skříní a jiných schránek (§ 325a o. s. ř.), b) soupis movitých věcí (§ 326 o. s. ř.), c) prodej věcí, které se rychle kazí, mimo dražbu (§ 326b o. s. ř.), d) zajištění sepsaných věcí (§ 327 odst. 1 a 2 o. s. ř.), e) označení sepsaných věcí, které nebyly zajištěny (§ 327 odst. 3 o. s. ř.), f) odhad sepsaných movitých věcí, nebyl-li přibrán znalec (§ 328 o. s. ř.), g) prodej sepsaných věcí v dražbě (§ 328b o. s. ř.), h) vydání výtěžku z prodaných věcí oprávněným nebo jiným věřitelům, popř. složení výtěžku u soudu (§ 331 a 331a o. s. ř.), i) výběr vymáhané částky z vkladní knížky nebo jí obdobné jiné formy vkladu a úkony potřebné k uplatnění práv z vkladních listů, akcií, směnky, šeku, jiného listinného cenného papíru nebo jiné listiny, jejíž předložení je třeba k uplatnění práva (§ 334 o. s. ř.), j) úkony potřebné ke zpeněžení sepsaných zaknihovaných a imobilizovaných cenných papírů (§ 334a o. s. ř.), k) vyklizení nemovitostí, staveb, bytů a jiných místností, odevzdání vyklizených věcí povinnému nebo zletilému příslušníku jeho domácnosti, předání vyklizených věcí do úschovy obci nebo jinému vhodnému schovateli, uložení klíče od bytové náhrady u orgánu obce nebo u soudu, prodej nevyzvednutých věcí a rozdělení výtěžku tohoto prodeje (§ 340 až 344 o. s. ř.), l) odebrání movitých věcí se vším, co k nim patří, povinnému nebo tomu, kdo je ochoten je vydat, a jejich odevzdání oprávněnému (§ 345 o. s. ř.), m) provedení výkonu rozhodnutí o nařízení předběžného opatření (§ 273a odst. 2 o. s. ř.), n) prodej movitých věcí při likvidaci dědictví prováděný podle ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí (§ 175u odst. 1 o. s. ř.).“. 44. V § 47 odstavec 1 zní: „(1) Vykonavatel vždy vyrozumí oprávněného, kdy a kde bude jednotlivý úkol proveden.“. 45. V § 49 odst. 2 písm. b) se slovo „jednání“ nahrazuje slovem „úkonu“. 46. V § 49 odst. 2 písm. c) se slova „soudních pracovníků“ nahrazují slovy „zaměstnanců soudu“. 47. V § 49 odst. 2 písmeno e) zní: „e) doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nebo jiných písemností (§ 28a),“. 48. V § 49 odst. 2 písm. f) se za slovo „povinného“ doplňují slova „nebo spoluvlastníků povinného“. 49. § 50 včetně nadpisu zní: „§ 50 Soupis (1) Sepsány mohou být movité věci, které jsou v bytě, sídle, místě podnikání nebo na jiném místě, kde má povinný své věci umístěny, jakož i věci povinného, které má u sebe někdo jiný, jestliže byly současně vykonavateli odevzdány. Vykonavatel nesepíše věci, o nichž je nepochybné, že na místo soupisu byly přineseny těmi, kdo jsou tam pouze na návštěvě. Sepsány nemohou být movité věci, které tvoří příslušenství nemovitosti. (2) Vykonavatel sepíše především hotové peníze, cennosti a jiné věci, které lze snadno prodat a které může povinný nejspíše postrádat. Věci se sepíší v takovém rozsahu, v jakém výtěžek z jejich prodeje zřejmě postačí k uspokojení vymáhané pohledávky. Byl-li výkon rozhodnutí nařízen prodejem jen určitých věcí, lze sepsat jen tyto věci. (3) Sepsány nemohou být věci, o nichž to výslovně prohlásí oprávněný. Prohlášení oprávněného se uvede v protokolu.“. 50. V § 51 odst. 1 se slova „někdo, že má k věcem povinného“ nahrazují slovy „manžel povinného nebo jiná osoba, že má k věcem“. 51. V § 51 odst. 2 větě třetí se v závorce zrušuje text „odst. 1“. 52. V § 51 se zrušuje odstavec 3. 53. § 52 včetně nadpisu zní: „§ 52 Označení věcí (1) Věci, které nebyly zajištěny, vykonavatel ponechá na místě, kde byly sepsány, a označí je štítkem nebo nálepkou. Označení je třeba na věc umístit tak, aby tím věc nebyla poškozena a aby bylo možné věc nadále užívat k účelu, jemuž slouží. Označení musí být na věci připevněno tak, aby nemohlo být odstraněno bez jeho poškození nebo znehodnocení. (2) V označení se uvede, který soud věc sepsal, kdo je oprávněným, spisová značka věci, den soupisu a pořadové číslo, pod nímž byla věc pojata do soupisu. (3) Označení bude z věci odstraněno, jakmile věc bude prodána, vyloučena z výkonu rozhodnutí nebo vyloučena ze soupisu, výkon rozhodnutí zastaven nebo dražba skončena podle § 330 odst. 1 o. s. ř.“. 54. § 53 včetně nadpisu zní: „§ 53 Prohlídka bytu a jiných místností povinného a osobní prohlídka povinného (1) Vyžaduje-li zjednání přístupu do bytu nebo jiné místnosti povinného nebo k bytu povinného nebo jiné jeho místnosti otevření dveří, přibere vykonavatel k otevření zámku zámečníka. Po skončení prohlídky musí být dveře opět uzamčeny a klíče od zámku předány dotčeným osobám, popřípadě musí být vyrozuměny, kde si mohou klíče od zámku vyzvednout. (2) K otevření skříně nebo jiné schránky povinného je třeba přibrat zámečníka. Je-li to možné, po otevření se skříně nebo jiné schránky opět uzavřou. (3) Osobní prohlídku povinného je třeba provádět šetrně, zejména jde-li o prohlídku šatů, které má povinný na sobě. Není-li vykonavatel stejného pohlaví jako povinný, přibere si k prohlídce šatů osobu stejného pohlaví jako povinný, která prohlídku provede.“. 55. V § 54 se slovo „Vykonavatel“ nahrazuje slovy „Je-li to potřebné, vykonavatel“. 56. V § 56 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) V soupisu se věci uvedou jednotlivě pod pořadovými čísly a stručně se popíší. (2) V soupisu se kromě obecných náležitostí uvede zejména, a) pro které oprávněné se soupis provádí, b) jakého výtěžku lze prodejem jednotlivých sepsaných věcí zřejmě dosáhnout, c) zda sepsané věci nebyly již podle označení, prohlášení povinného nebo někoho, kdo byl při soupisu přítomen, postiženy při výkonu rozhodnutí prováděném soudem nebo jiným státním orgánem, d) které ze sepsaných věcí byly zajištěny a které byly ponechány na místě a označeny, e) zda věc byla zastavena, zadržena nebo převedena k zajištění závazku povinného a kdo je oprávněným z těchto práv, f) jaké jsou podle zběžného zjištění vykonavatele osobní, majetkové a rodinné poměry povinného v rozsahu nutném pro posouzení postižitelnosti jednotlivých věcí, g) zda sepsané věci pravděpodobně stačí k uspokojení pohledávky oprávněného, včetně příslušenství.“. 57. V § 56 odstavec 4 zní: „(4) Jestliže věc byla již dříve sepsána pro jiného věřitele, lze ji až do prodeje v dražbě pojmout do soupisu věcí ve prospěch jiného věřitele.“. 58. V § 56 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Byla-li sepsána věc, která podle § 321 a 322 o. s. ř. nepodléhá výkonu rozhodnutí, může ji vykonavatel vyloučit ze soupisu, souhlasí-li s tím oprávněný, v jehož prospěch byla sepsána.“. 59. § 57 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 11), 11a) a 12) zní: „§ 57 Postup při soupisu devizových hodnot, zlata a zlatých mincí (1) Devizové hodnoty11) vykonavatel převezme a odevzdá neprodleně soudu, který je urychleně nabídne devizovému místu11a) ke koupi. (2) Zlato v jiné formě než ve slitcích světově obchodovatelných12) a zlaté mince se sepíší a prodají ve dražbě. 11) § 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon. 11a) § 1 písm. m) zákona č. 219/1995 Sb. 12) § 1 písm. e) zákona č. 219/1995 Sb.“. 60. § 58 včetně nadpisu zní: „§ 58 Zajištění movitých věcí (1) Navrhne-li to oprávněný, převezmou se sepsané movité věci a uloží se u vhodného schovatele. Pokud se sepsané věci k tomu hodí, uloží se u soudu. Se souhlasem oprávněného a povinného lze sepsané věci též uložit do místnosti povinného nebo oprávněného, která se uzamkne a klíč se uloží u soudu. (2) Pokud si zajištění věcí vyžádá náklady, provede vykonavatel jejich zajištění jen tehdy, složí-li oprávněný na tyto náklady zálohu.“. 61. Za § 59 se vkládají nové § 59a až 59c, které včetně nadpisů znějí: „§ 59a Postup při soupisu vkladních knížek, vkladních listů a jiných forem vkladů, cenných papírů a listin, jejichž předložení je třeba k uplatnění práva (1) Vkladní knížky, vkladní listy a jiné formy vkladů, akcie, směnky, šeky nebo jiné listinné cenné papíry a jiné listiny, jejichž předložení je třeba k uplatnění práva, vykonavatel sepíše, i bez návrhu je vždy odebere povinnému a odevzdá je u soudu. (2) O soupisu vkladních knížek a jiných podobných forem vkladů znějících na jméno vyrozumí soud právnické osoby, které je vystavily. (3) Výplata z vkladní knížky a jiných podobných forem vkladů, sepsaných při výkonu rozhodnutí, se provede, i když je vázána (vinkulována) na heslo, na průkazní lístek, na přivolení třetí osoby nebo na skutečnost, o které je jisto, že nastane. (4) Zaknihované nebo imobilizované cenné papíry vykonavatel sepíše, jakmile se z listin nalezených u povinného, z jeho sdělení nebo na základě zprávy Střediska cenných papírů nebo orgánu vedoucího jinou evidenci dozví, že pro povinného jsou takové cenné papíry evidovány. Ihned po soupisu vykonavatel vyrozumí Středisko cenných papírů nebo orgán vedoucí jinou evidenci o tom, jaké cenné papíry byly sepsány a kdy a že povinný s nimi ode dne soupisu nesmí nakládat. § 59b Zpeněžení cenných papírů (1) Odebrané vkladní listy, akcie, směnky, šeky nebo jiné listinné cenné papíry anebo jiné listiny, jejichž předložení je třeba k uplatnění práva, vykonavatel neprodleně odevzdá soudci nebo v rámci jeho oprávnění vyššímu soudnímu úředníkovi, aby posoudil, je-li třeba nějakého úkonu k zachování nebo výkonu práva z listiny, a vyžádá si jeho pokyn pro další postup. (2) Je-li nutno právo uplatnit návrhem u soudu nebo jiného orgánu, učiní tak vykonavatel jménem státu. Za stát jedná před soudem nebo jiným orgánem vykonavatel; je přitom vázán pokyny soudce. (3) Zpeněžení hodnot uvedených v odstavci 1 a zaknihovaných nebo imobilizovaných cenných papírů provede vykonavatel způsobem, který určí soudce. § 59c Hotové peníze (1) Nalezne-li vykonavatel při soupisu hotové peníze přesahující 1 000 Kč, uvede je v soupisu, povinnému je odebere a odevzdá je u soudu. Povinnému na odebranou částku současně vystaví potvrzení. (2) Je-li povinný ochoten dobrovolně zaplatit vymáhanou pohledávku zcela nebo zčásti, avšak oprávněný není přítomen, převezme vykonavatel hotové peníze, uvede to v protokolu o soupisu a odevzdá je oprávněnému. Na odevzdanou částku vykonavatel vystaví povinnému potvrzení. (3) Vykonavatel nesmí odmítnout částečné placení splatné směnky nebo šeku. Při částečném placení splatné směnky nebo šeku vyznačí se to na listině a tomu, kdo platil, vydá se potvrzení. Byla-li zaplacena celá pohledávka, vydá se tomu, kdo platil, listina opatřená potvrzením o zaplacení.“. 62. § 60 včetně nadpisu zní: „Výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti § 60 Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovité věci musí obsahovat přesné označení nemovitosti, která má být prodána, a upozornění, že nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje i na příslušenství a součásti nemovitosti, včetně movitých věcí, které tvoří příslušenství nemovitosti.“. 63. § 61 zní: „§ 61 V bytě nacházejícím se v prodávané nemovitosti může být uskutečněna dražba, jen když v něm jsou vhodné prostory a souhlasí-li s tím všechny osoby, které v něm trvale bydlí.“. 64. V § 62 odst. 1 se slova „(§ 336f až 336h o. s. ř.)“ nahrazují slovy „(§ 336i a 336j o. s. ř.)“ a slovo „vykonavatel“ slovem „soudce“. 65. § 63 zní: „§ 63 (1) Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti se vyvěsí na úřední desku soudu v den, kdy bylo zjištěno, že nabylo právní moci, a sejme se z ní v den, kdy na ní byla vyvěšena dražební vyhláška. (2) Dražební vyhláška se vyvěsí na úřední desce soudu v den, kdy byla vydána, a sejme se z ní v den následující po dražbě nemovitosti. (3) Předvolání k rozvrhovému jednání se vyvěsí na úřední desce soudu, jakmile bylo vydáno, a sejme se z ní po skončení rozvrhového jednání. (4) Byl-li výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti zastaven, sejmou se po jeho právní moci z úřední desky soudu všechna rozhodnutí, která se týkají této nemovitosti.“. 66. Za § 63 se vkládají nové § 63a až 63e, které včetně nadpisu znějí: „Prodej podniku § 63a Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem podniku musí obsahovat přesné označení podniku, který má být prodán, a upozornění, že nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje na všechny věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit, a to podle stavu, jaký tu bude ke dni příklepu. § 63b (1) Správcem podniku ustanoví soud zpravidla osobu zapsanou v seznamu správců konkursní podstaty podle zvláštního právního předpisu7) s přihlédnutím k sídlu nebo bydlišti takové osoby ve vztahu k místu, kde je prodávaný podnik. Jinou osobu soud ustanoví správcem, není-li tu vhodná osoba zapsaná v seznamu správců konkursní podstaty, jestliže splňuje podmínky pro zapsání do seznamu správců konkursní podstaty podle zvláštního právního předpisu7) a jestliže s ustanovením správcem podniku souhlasí. (2) Při výběru správce podniku soud dbá, aby povaha případu byla přiměřená jeho schopnostem. § 63c V prodávaném podniku může být uskutečněna dražba, jen když v něm jsou vhodné prostory a nebude-li tím narušen provoz podniku. § 63d (1) Při dražbě podniku (§ 338w a 338x o. s. ř.) mohou dražitelé zvyšovat podání nejméně o částku, která se rovná 5 % nejnižšího podání. Dražba podniku pokračuje, dokud dražitelé na vyzvání slovy „poprvé, podruhé“ činí vyšší podání. Není-li další podání, soudce upozorní dražitele, že nebude-li učiněno vyšší podání, udělí po vyzvání slovy „potřetí“ příklep. (2) Jestliže bezprostředně po skončení postupu podle odstavce 1 neučiní žádný z dražitelů vyšší podání, soudce udělí příklep tomu dražiteli, který učinil nejvyšší podání. § 63e (1) Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem podniku se vyvěsí na úřední desku soudu v den, kdy bylo zjištěno, že nabylo právní moci, a sejme se z ní v den, kdy na ni byla vyvěšena dražební vyhláška. (2) Dražební vyhláška se vyvěsí na úřední desce soudu v den, kdy byla vydána, a sejme se z ní v den následující po dražbě podniku. (3) Předvolání k rozvrhovému jednání se vyvěsí na úřední desce soudu, jakmile bylo vydáno, a sejme se z ní po skončení rozvrhového jednání. (4) Byl-li výkon rozhodnutí prodejem podniku zastaven, sejmou se po jeho právní moci z úřední desky soudu všechna rozhodnutí, která se týkají tohoto podniku.“. 67. V § 64 se slova „náhradní byt (náhradní ubytování)“ nahrazují slovy „bytová náhrada nebo přístřeší“. 68. V § 65 se slova „vyklizení bytu“ nahrazují slovy „vyklizení nemovitosti, stavby, bytu nebo místnosti (dále jen „vyklizení bytu“)“. 69. § 66 zní: „§ 66 (1) Jde-li o vyklizení bytu se zajištěním bytové náhrady nebo přístřeší, postupuje vykonavatel podle § 341 odst. 1 o. s. ř. s tím, že odstraněné věci přestěhuje do určené bytové náhrady (přístřeší). Pokud zjistí, že bytová náhrada (přístřeší) není pro povinného zajištěna, upustí od provedení výkonu, tuto skutečnost uvede v protokolu o úkonu a předloží spis soudci k dalšímu opatření. (2) Nevyzvedne-li si povinný ani žádný ze zletilých příslušníků jeho domácnosti klíče od bytové náhrady, které byly uloženy u soudu nebo u orgánu obce, do šesti měsíců poté, co byl povinný o tomto uložení vyrozuměn, vrátí soud klíče tomu, kdo je vykonavateli poskytl.“. 70. § 68 a 69 se zrušují. 71. V § 71 odst. 1 se slova „péče o děti“ nahrazují slovy „sociálně-právní ochrany dětí“. 72. V § 72 odst. 2 se slova „péče o děti“ nahrazují slovy „sociálně-právní ochrany dětí“. 73. § 74 až 77 znějí: „§ 74 Po zahájení řízení pověří soud notáře příslušného podle § 99, aby jako soudní komisař (dále jen „soudní komisař“) provedl úkony v řízení o dědictví, a postoupí mu spis. § 75 Soudní komisař provede v Centrální evidenci závětí, vedené Notářskou komorou České republiky (dále jen „Komora“), šetření, zda je evidována závěť zůstavitele, listina o vydědění nebo listina o odvolání těchto úkonů (dále jen „závěť“) a doklad o výsledku šetření, opatřený datem vyhotovení a podpisem, založí do spisu. § 76 (1) Zjistí-li se šetřením podle § 75, že zůstavitel zanechal závěť, soudní komisař zjistí její stav a obsah, je-li závěť u něho uložena, jinak o provedení tohoto úkonu požádá notáře nebo soud, u nichž je závěť uložena. (2) O zjištění stavu a obsahu sepíše ten, u něhož je závěť uložena, protokol, k němuž připojí ověřený opis nebo ověřenou kopii závěti, a závěť nebo ověřený opis notářského zápisu o závěti zašle soudu, který vede řízení o dědictví po zůstaviteli, k uložení do sbírky prohlášených závětí. (3) Bylo-li v řízení o dědictví zjištěno, že zůstavitel zanechal několik závětí, které nejsou totožné, je třeba zjistit stav a obsah všech; jsou-li totožné, sepíše se o stavu a obsahu závěti jen jeden protokol, v němž se uvede počet jejich vyhotovení. § 77 (1) Vyjde-li v řízení o dědictví najevo závěť zůstavitele jinak než způsobem uvedeným v § 75, postupuje soudní komisař podle § 76. V protokolu o zjištění stavu a obsahu závěti uvede, kdo závěť předal, popřípadě za jakých okolností byla nalezena. (2) V případě, že se soudní komisař v průběhu řízení o dědictví dozví o tom, že zůstavitel pravděpodobně zanechal závěť, provede šetření za účelem vypátrání místa jejího uložení nebo osoby, která ji má v držení. Držitele závěti vyzve, aby mu závěť neprodleně odevzdal. (3) Soudní komisař zjistí stav a obsah i takové listiny, o jejíž povaze jako závěti má pochybnosti, jestliže ten, kdo ji předal, prohlásil, že v listině je obsažena závěť zůstavitele.“. 74. V § 78 odst. 2 se ve větě první zrušují slova „soudu, který vede řízení o dědictví,“ a slovo „prokurátorovi“ nahrazuje slovy „státnímu zastupitelství“. 75. V § 91 se slova „§ 76, 77“ nahrazují slovy „§ 75 až 77“. 76. Za § 93 se vkládá nový § 93a, který zní: „§ 93a (1) Usnesení, kterým se upravuje vedení dědického řízení, vydává soudní komisař jménem soudu, který jej pověřil, aby provedl úkony v řízení o dědictví. (2) V písemném vyhotovení usnesení podle odstavce 1 se uvede, který soud je vydal, jméno a příjmení soudního komisaře, označení účastníků, jejich zástupců a věci, výrok, poučení o tom, zda je přípustné odvolání, a o lhůtě a místu k jeho podání a den a místo vydání usnesení. Odůvodnění nemusí obsahovat. (3) Písemné vyhotovení usnesení podle odstavce 1 podepisuje soudní komisař a opatří se úředním razítkem notáře. (4) K vydání usnesení podle odstavce 1 nepotřebuje soudní komisař souhlas soudu. (5) Stejnopis usnesení je třeba účastníkům, popřípadě jejich zástupcům odeslat ve lhůtě třiceti dnů od jejich vyhlášení nebo vydání a při jeho doručení se postupuje stejně jako při doručování jiných soudních písemností; to neplatí, není-li třeba usnesení doručovat (§ 168 odst. 2 o. s. ř.).“. 77. V § 94 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 78. V § 94 odst. 1 se slova „podle odstavce 1“ nahrazují slovy „vydané v řízení o dědictví, které se týká věcných práv k nemovitostem,“. 79. Za § 96 se vkládá nový § 96a, který zní: „§ 96a (1) Zpeněžení zůstavitelova majetku při likvidaci dědictví prodejem mimo dražbu provádí soudní komisař. Potřebné úkony vykonává jako soudní komisař. (2) Zpeněžení zůstavitelových věcí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí provede při likvidaci dědictví na žádost soudního komisaře vykonavatel působící u soudu, který jej pověřil, aby provedl úkony v řízení o dědictví. (3) Zpeněžení zůstavitelových věcí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti provede při likvidaci dědictví soud, který soudního komisaře pověřil, aby provedl úkony v tomto řízení o dědictví; § 93 odst. 1 tím není dotčen.“. 80. V § 97 odst. 1 se slovo „jedenácté“ nahrazuje slovem „dvanácté“. 81. V § 99 odst. 2 písm. c) se slova „§ 17 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 17a odst. 1“. 82. V § 100 písm. a) se slova „písm. l)“ nahrazují slovy „písm. k)“. 83. V § 103 odst. 1 se slovo „pracovníka“ nahrazuje slovem „zaměstnance“ a za slovo „zejména“ se vkládají slova „šetření podle § 175c o. s. ř.,“. 84. V § 103 odst. 2 se slovo „pracovníka“ nahrazuje slovem „zaměstnance“. 85. V § 103 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Písemné vyhotovení usnesení podle § 93a může vydat jen soudní komisař.“. 86. V § 104 se slovo „pracovníci“ nahrazuje slovem „zaměstnanci“ a slovo „pracovníků“ se nahrazuje slovem „zaměstnanců“. 87. § 110 až 112 znějí: „§ 110 (1) Soudní komisař přijímá do úschovy v souvislosti s prováděním úkonů v řízení o dědictví a) peníze v jedné věci přesahující částku 2 000 Kč tím, že je uloží na účet soudu u peněžního ústavu, b) peníze do částky 2 000 Kč, vkladní knížky, cenné papíry a cennosti tím, že je uloží do bezpečnostní schránky ve své kanceláři nebo do své bezpečnostní schránky u peněžního ústavu, c) ostatní movité věci tím, že je uloží do kovové skříně ve své kanceláři, a nehodí-li se pro tuto úschovu, tím, že je uloží u vhodného schovatele. (2) Do úschovy nelze přijmout věci podléhající rychlé zkáze a věci, které pro jejich povahu, počet nebo velikost nelze uložit v kovové skříni soudního komisaře a nepodaří se pro ně nalézt schovatele. Má-li být úschova uložena u schovatele, vyhledá soudní komisař vhodného schovatele především mezi právnickými a fyzickými osobami zabývajícími se úschovou věcí. (3) Věci uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) lze uložit v kovové skříni v kanceláři soudního komisaře, nemá-li soudní komisař bezpečnostní schránku ve své kanceláři a nebylo je možno uložit v úředních hodinách u peněžního ústavu. Následující pracovní den však musí být uloženy předepsaným způsobem. (4) Do bezpečnostní schránky notáře v jeho kanceláři nebo do bezpečnostní schránky notáře u peněžního ústavu lze peníze trvale uložit jen do celkové výše 50 000 Kč ve všech věcech řízení o dědictví. § 111 (1) Peníze uložené na účtu soudu u peněžního ústavu vydá soud. (2) Úschovy u soudního komisaře vydá soudní komisař neprodleně poté, co obdrží poukaz k vydání úschovy opatřený kulatým úředním razítkem soudu a podpisem soudce, který věc vyřizuje. Tento poukaz soudní komisař založí do dokladů ke své knize úschov soudního komisaře. (3) Schovatel úschovu vydá poté, co mu soud nařídí vydání úschovy. Soud schovatele současně vyzve k vyúčtování nákladů spojených s úschovou, nebudou-li mu při vydání úschovy tyto náklady příjemcem při vydání úschovy zaplaceny. § 112 (1) Zjistí-li soudní komisař v době, kdy na základě pověření soudu provádí úkony v řízení o dědictví, že věc přijatá do úschovy nepatřila zůstaviteli, vydá úschovu oprávněné osobě sám. (2) Přijal-li úschovu v řízení o dědictví soud, postupuje podle § 105 až 109.“. 88. § 114 zní: „§ 114 (1) Jestliže navrhovatel vyvlastňovacího řízení složí u soudu náhradu za vyvlastnění, protože nedošlo mezi dosavadním vlastníkem a těmi, kterým na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě váznou práva zanikající vyvlastněním, k dohodě o rozdělení náhrady,20) uspokojí se nároky těch, jejichž práva zanikají vyvlastněním, přiměřeně podle § 337c a 337d o. s. ř. a zbytek náhrady připadne dosavadnímu vlastníku. (2) Rozsudek podle odstavce 1 nahrazuje rozsudek soudu podle § 185e o. s. ř.; na jeho základě soud předmět úschovy vydá.21)“. 89. V § 116a odst. 1 se slova „§ 75 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 75 odst. 4“, slovo „stanoví“ nahrazuje slovem „dohodne“ a za slova „péče o nezletilé“ se vkládají slova „nebo ve věcech předběžných opatření“. 90. V § 116a odst. 2 se slovo „stanoví“ nahrazuje slovem „dohodne“ a slovo „pracovníka“ nahrazuje slovem „zaměstnance“. Část věty za středníkem zní: „dosažitelnost není třeba dohodnout v případě, kdy soudce, jehož dosažitelnost byla dohodnuta podle odstavce 1, výslovně prohlásí, že zabezpečí výkon předběžného opatření sám.“. 91. V § 116a se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Vyžaduje-li povaha navrženého předběžného opatření, aby o něm soud rozhodl neprodleně, pokud možno již v den, kdy byl návrh podán, předseda soudu na žádost soudce, který věc vyřizuje, zabezpečí, aby o předběžném opatření bylo možné rozhodnout, usnesení písemně vyhotovit a účastníkům nebo jejich zástupcům doručit soudním doručovatelem i mimo rozvrženou pracovní dobu nebo ve dnech pracovního klidu. (4) Odůvodňují-li okolnosti případu, aby navržené zajištění důkazu bylo provedeno již v den, kdy byl návrh podán, zabezpečí předseda soudu, aby k zajištění důkazu mohlo dojít i mimo rozvrženou pracovní dobu.“. 92. § 116d zní: „§ 116d (1) Nařídí-li soud předběžným opatřením, aby nezletilé dítě bylo předáno do péče určené osoby, soudce přikáže vykonavateli, popřípadě jinému pověřenému zaměstnanci soudu, aby provedl úkony výkonu rozhodnutí, pokud je neprovede sám. (2) Nebyl-li výkon rozhodnutí proveden na základě vyhlášeného předběžného opatření, soudce usnesení o předběžném opatření uvedené v odstavci 1 po jeho vydání neprodleně písemně vyhotoví, vyznačí na něm doložku vykonatelnosti a postará se, aby bylo doručeno při provedení výkonu rozhodnutí přítomným účastníkům řízení.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Kopii své evidence neprohlášených závětí soud vyhotoví buď na nosič pomocí programu výpočetní techniky, je-li vedena výpočetní technikou, nebo tím, že vyhotoví kopie kartotéčních lístků těchto závětí. Zápis neprohlášených závětí podle této evidence provede do Centrální evidence závětí Komora. 2. Po vložení dat podle bodu 1 do Centrální evidence závětí zašle Komora soudu písemný seznam jeho evidence závětí zapsaných do centrální evidence; soud provede kontrolu a potvrdí úplnost a správnost všech údajů, popřípadě sdělí Komoře, jaké chyby mají být opraveny, a vrátí jí seznam. 3. Komora zašle každému notáři v sídle příslušného soudu seznam závětí sepsaných notářským zápisem v jeho notářském úřadu a závětí, které má ve své úschově; notář provede kontrolu a potvrdí úplnost a správnost všech údajů, popřípadě sdělí Komoře, jaké chyby mají být opraveny, a vrátí jí seznam. 4. Jakmile budou data evidence neprohlášených závětí vložena do centrální evidence a bude ověřena jejich správnost a úplnost podle bodů 2 a 3, popřípadě provedena oprava chyb, oznámí Komora soudu založení evidence neprohlášených závětí pro obvod příslušného okresního soudu do Centrální evidence závětí. 5. V řízeních o dědictví zahájených do dne, v němž bude příslušnému okresnímu soudu doručeno oznámení Komory o založení evidence neprohlášených závětí podle bodu 4, provádí soud šetření v evidenci závětí podle dosavadních předpisů; zemřel-li zůstavitel po účinnosti této vyhlášky, provede soudní komisař šetření v evidenci závětí vedené Komorou. 6. Soud oznámí všem notářům, kteří mají sídlo v obvodu příslušného okresního soudu, k jakému datu ukončil provádění šetření v evidenci závětí podle bodu 5. Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Ministr: JUDr. Rychetský v. r.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 483/2000 Sb.	Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 483/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se stanoví případy, v nichž nelze povolit nahlédnutí do spisu, neboť jeho obsah musí zůstat utajen Vyhlášeno 29. 12. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 140/2000 * § 1 - (1) Není-li stanoveno jinak, jiným osobám než účastníkům řízení a jejich zástupcům nelze povolit nahlédnout do soudního spisu týkajícího se * § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Aktuální znění od 1. 1. 2001 483 VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 18. prosince 2000, kterou se stanoví případy, v nichž nelze povolit nahlédnutí do spisu, neboť jeho obsah musí zůstat utajen Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 374a písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb. a zákona č. 30/2000 Sb.: § 1 (1) Není-li stanoveno jinak, jiným osobám než účastníkům řízení a jejich zástupcům nelze povolit nahlédnout do soudního spisu týkajícího se a) řízení o určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení, b) řízení o osvojení. (2) Nahlédnout do spisu týkajícího se řízení podle odstavce 1 písm. a) může též státní zástupce, jde-li o řízení, do něhož státní zastupitelství vstoupilo. § 2 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Ministr: JUDr. Rychetský v. r.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 485/2000 Sb.	Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 485/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o výši odměny správce obchodního závodu a správce nemovité věci, způsobu jejího určení a určení náhrady jejich hotových výdajů a o paušálně stanovené náhradě nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu Vyhlášeno 29. 12. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 140/2000 * § 2 - (1) Rozhodne-li soud ve výkonu rozhodnutí postižením závodu, že bude nařízen prodej závodu v dražbě, základem pro určení odměny správce závodu je zjištěná cena závodu (§ 338n odst. 1 a 2 zákona). Odměna činí z částky * § 3 - Pokud v řízení o výkon rozhodnutí prodejem závodu bylo činno několik správců závodu, náleží každému z nich podíl odměny odpovídající rozsahu a délce doby jeho činnosti. * § 4 - (1) Správce závodu má vedle nároku na odměnu také nárok na náhradu hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s výkonem své funkce, zejména na cestovní výdaje, poštovné, znalecké posudky, překlady, opisy a fotokopie. Aktuální znění od 1. 1. 2022 (517/2021 Sb.) 485 VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 18. prosince 2000 o výši odměny správce obchodního závodu a správce nemovité věci, způsobu jejího určení a určení náhrady jejich hotových výdajů a o paušálně stanovené náhradě nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 374a písm. d) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb. a zákona č. 30/2000 Sb., (dále jen „zákon“): Odměna a náhrada hotových výdajů správce závodu § 2 (1) Rozhodne-li soud ve výkonu rozhodnutí postižením závodu, že bude nařízen prodej závodu v dražbě, základem pro určení odměny správce závodu je zjištěná cena závodu (§ 338n odst. 1 a 2 zákona). Odměna činí z částky do 1 000 000 Kč\| 10 %, ---\|--- z přebývající částky až do 10 000 000 Kč\| 5 %, z přebývající částky až do 50 000 000 Kč\| 2 %, z přebývající částky až do 100 000 000 Kč\| 1 %, z přebývající částky nad 100 000 000 Kč \| 0,5 %. (2) Rozhodne-li soud, že výkon rozhodnutí postižením závodu bude pokračovat správou závodu, použije se na odměnu správce závodu § 4a odst. 1 a 2 obdobně. (3) Odměna správce závodu činí nejméně 45 000 Kč. § 3 Pokud v řízení o výkon rozhodnutí prodejem závodu bylo činno několik správců závodu, náleží každému z nich podíl odměny odpovídající rozsahu a délce doby jeho činnosti. § 4 (1) Správce závodu má vedle nároku na odměnu také nárok na náhradu hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s výkonem své funkce, zejména na cestovní výdaje, poštovné, znalecké posudky, překlady, opisy a fotokopie. (2) Výše náhrady cestovních výdajů se řídí výší této náhrady stanovené zvláštními právními předpisy o cestovních náhradách.1) (3) Náhrada nákladů vynaložených na znalecké posudky se řídí zvláštními právními předpisy o odměnách znalců a tlumočníků.2) (4) Účelně vynaložené náklady na poštovné, překlady, opisy a fotokopie se hradí v prokázané výši. Odměna a náhrada hotových výdajů správce nemovité věci § 4a (1) Základem pro určení měsíční odměny správce nemovité věci je jedna třetina výše příjmů, které soud získal správou nemovité věci v průběhu 3 po sobě jdoucích měsíců. Netrvala-li správa celé 3 po sobě jdoucí měsíce, je základem pro určení měsíční odměny výše příjmů získaných správou nemovité věci za celé měsíce dělená počtem těchto měsíců. Netrvala-li správa ani celý měsíc, je základem pro určení odměny výše příjmů získaných správou nemovité věci. (2) Odměna správce nemovité věci činí 10 % ze základu. (3) Odměna správce nemovité věci činí nejméně 5 000 Kč. § 4b Pokud v řízení o výkon rozhodnutí správou nemovité věci bylo činno několik správců, použije se § 3 obdobně. § 4c Na náhradu hotových výdajů správce nemovité věci se § 4 použije obdobně. Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu § 4d Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu činí za 1 kalendářní měsíc, v němž plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky ze mzdy nebo jiného příjmu vypláceného jednomu povinnému, 50 Kč; to platí i v případě, že plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky z více mezd nebo jiných příjmů, které vyplácí povinnému. § 4e Výše paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu nesmí přesáhnout třetinu částky sražené ze mzdy nebo jiného příjmu povinného zaokrouhlenou na celé koruny nahoru. § 5 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Ministr: JUDr. Rychetský v. r. 1) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů. 2) Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 490/2000 Sb.	Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 490/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o rozsahu znalostí a dalších podmínkách k získání odborné způsobilosti v některých oborech ochrany veřejného zdraví Vyhlášeno 29. 12. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 141/2000 * § 1 - Úvodní ustanovení * Zkoušky odborné způsobilosti a obsah a rozsah kursů v oboru speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace * § 2 - Obsah a rozsah kursů k získání znalostí pro výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, jejichž absolvování je jednou z podmínek výkonu odborných činností v oblasti speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, upravuje příloha * § 3 - (1) V přihlášce ke zkoušce odborné způsobilosti se uvede * § 4 - (1) Zkouška odborné způsobilosti sestává z písemné a ústní části; jejím obsahem je ověření znalostí získaných v rozsahu stanoveném v příloze č. 1. * § 5 - (1) Zkušební komise je tříčlenná. Skládá se z předsedy a dvou dalších členů, které jmenuje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, který komisi zřídil (§ 60 odst. 1 zákona). Předsedou zkušební komise může být jmenována jen vysokoškolsky vzdělaná osoba či * § 6 - Zkušební komise nejméně 14 dní před konáním zkoušky odborné způsobilosti vyrozumí uchazeče o jejím termínu, časovém rozvrhu a místě konání. * § 7 - (1) O průběhu zkoušky odborné způsobilosti vyhotoví předseda zkušební komise protokol, ve kterém uvede * § 8 - Vzor osvědčení o odborné způsobilosti podle § 58 odst. 1 až 3 zákona je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce. * Zkouška znalostí nutných k ochraně veřejného zdraví při výkonu činností epidemiologicky závažných * § 10 - (1) Zkouška znalostí nutných k ochraně veřejného zdraví při výkonu činností epidemiologicky závažných2) sestává pouze z ústní části. Rozsah znalostí nutných k ochraně veřejného zdraví při výkonu činností epidemiologicky závažných je upraven v příloze č. 3. * § 11 - Pro zkoušku a její průběh platí § 5 odst. 2 a § 7 odst. 1 a 3 obdobně. * § 11a - Zkouška odborné způsobilosti k provádění hodnocení zdravotních rizik * § 11b - Vzor osvědčení o autorizaci podle § 83e odst. 1 zákona je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce. * § 12 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 490/2000 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 490/2000 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 490/2000 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 490/2000 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 490/2000 Sb. Aktuální znění od 15. 2. 2016 (41/2016 Sb.) 490 VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví ze dne 15. prosince 2000 o rozsahu znalostí a dalších podmínkách k získání odborné způsobilosti v některých oborech ochrany veřejného zdraví Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen „zákon“) k provedení § 19 odst. 3, § 59 odst. 2, § 60 odst. 1 a 3 a § 83e odst. 2 zákona: § 1 Úvodní ustanovení Tato vyhláška upravuje a) obsah a rozsah kursů v oboru speciální ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace, rozsah znalostí nutných k ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví při výkonu činností epidemiologicky závažných a znalosti, které musí osoba prokázat při zkoušce odborné způsobilosti k provádění hodnocení zdravotních rizik, b) náležitosti přihlášky ke zkoušce odborné způsobilosti v oboru speciální ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace a základní obsah této zkoušky, c) složení zkušebních komisí, podmínky provedení zkoušky v oborech podle písmene a), vzory osvědčení o odborné způsobilosti a vzor osvědčení o autorizaciautorizaci k hodnocení zdravotních rizik. Zkoušky odborné způsobilosti a obsah a rozsah kursů v oboru speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace § 2 Obsah a rozsah kursů k získání znalostí pro výkon speciální ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace, jejichž absolvování je jednou z podmínek výkonu odborných činností v oblasti speciální ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace, upravuje příloha č. 1. § 3 (1) V přihlášce ke zkoušce odborné způsobilosti se uvede a) jméno, popřípadě jména, příjmení, akademický titul, datum narození a adresa místa trvalého pobytu, popřípadě bydliště, nemá-li osoba trvalý pobyt na území České republiky, b) délka a obsah odborné praxe, c) obor činnosti, pro kterou žádá uchazeč o provedení zkoušky odborné způsobilosti. (2) K přihlášce ke zkoušce odborné způsobilosti podle § 58 odst. 1 až 3 zákona musí být připojena úředně ověřená kopie dokladu o absolvování příslušného odborného kursu, pokud ho osoba absolvovala. § 4 (1) Zkouška odborné způsobilosti sestává z písemné a ústní části; jejím obsahem je ověření znalostí získaných v rozsahu stanoveném v příloze č. 1. (2) Podmínkou pro připuštění k ústní části zkoušky odborné způsobilosti je úspěšné vykonání písemného testu, čímž se rozumí správné zodpovězení alespoň dvou třetin otázek. (3) Zkouška odborné způsobilosti je neveřejná. § 5 (1) Zkušební komise je tříčlenná. Skládá se z předsedy a dvou dalších členů, které jmenuje příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, který komisi zřídil (§ 60 odst. 1 zákona). Předsedou zkušební komise může být jmenována jen vysokoškolsky vzdělaná osoba činná na úseku hygieny práce nebo speciální ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace nebo jejího odborného usměrňování nejméně 5 let. Členy zkušební komise mohou být jmenovány jen vysokoškolsky nebo středoškolsky vzdělané osoby činné na úseku hygieny práce nebo speciální ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace nebo jejího odborného usměrňování nejméně 5 let. Členství ve zkušební komisi je neslučitelné s výkonem živnostiživnosti v oboru speciální ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace. (2) Zkušební komise hodnotí zvlášť výsledky zkoušky odborné způsobilosti v jejích jednotlivých oborech, kterými jsou speciální ochranná dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace. Pokud uchazeč uspěl ve všech těchto oborech, hodnotí zkušební komise výsledek zkoušky odborné způsobilosti výrokem „zkoušku odborné způsobilosti úspěšně složil“. Pokud uchazeč v jednom nebo více oborech zkoušky odborné způsobilosti neuspěl, hodnotí komise výsledek výrokem „zkoušku odborné způsobilosti nesložil“. Zkušební komise se usnáší většinou hlasů. § 6 Zkušební komise nejméně 14 dní před konáním zkoušky odborné způsobilosti vyrozumí uchazeče o jejím termínu, časovém rozvrhu a místě konání. § 7 (1) O průběhu zkoušky odborné způsobilosti vyhotoví předseda zkušební komise protokol, ve kterém uvede a) jména a příjmení členů zkušební komise, b) datum a místo konání písemné a ústní části zkoušky odborné způsobilosti a dobu jejich zahájení a ukončení, c) seznam uchazečů a výsledky jejich hodnocení, d) datum vyhotovení protokolu. (2) Přílohou protokolu jsou odevzdané písemné testy. (3) Protokol podepisují všichni členové zkušební komise. Protokol se ukládá na příslušné krajské hygienické stanici.1) § 8 Vzor osvědčení o odborné způsobilosti podle § 58 odst. 1 až 3 zákona je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce. Zkouška znalostí nutných k ochraně veřejného zdraví při výkonu činností epidemiologicky závažných § 10 (1) Zkouška znalostí nutných k ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví při výkonu činností epidemiologicky závažných2) sestává pouze z ústní části. Rozsah znalostí nutných k ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví při výkonu činností epidemiologicky závažných je upraven v příloze č. 3. (2) Na zkušební komisi a na její složení a členství v ní se vztahuje § 5 odst. 1 s tím rozdílem, že kvalifikace předsedy a členů komise se zakládá na činnosti na úseku epidemiologie, hygieny výživy a předmětů běžného užívání nebo hygieny všeobecné a komunální vykonávané po dobu nejméně 5 let. § 11 Pro zkoušku a její průběh platí § 5 odst. 2 a § 7 odst. 1 a 3 obdobně. § 11a Zkouška odborné způsobilosti k provádění hodnocení zdravotních rizik (1) Zkouška znalostí nutných k provádění hodnocení zdravotních rizik se sestává a) z písemné části, ve které má žadatel prokázat obecné znalosti o zásadách hodnocení zdravotních rizik podle části A přílohy č. 4 k této vyhlášce, a b) z ústní části, ve které má žadatel prokázat obecné znalosti metod hodnocení zdravotních rizik a znalosti v rozsahu hodnocení zdravotních rizik expozic ve specifických oblastech podle přílohy č. 4 k této vyhlášce. Písemnou část zkoušky žadatel vykoná před ústní zkouškou. Podmínkou pro připuštění k ústní části zkoušky odborné způsobilosti k provádění hodnocení zdravotních rizik je úspěšné vykonání její písemné části, které spočívá ve správných odpovědích alespoň na dvě třetiny položených otázek. Zkouška je neveřejná. (2) Zkušební komise ustavená ke zkoušce odborné způsobilosti k získání autorizaceautorizace pro hodnocení zdravotních rizik je tříčlenná. Skládá se z předsedy a dvou dalších členů. Předsedou zkušební komise a jejími členy může být jmenována jen vysokoškolsky vzdělaná osoba činná nejméně 5 let na úseku hodnocení zdravotních rizik. (3) Pro vyrozumění žadatele o konání zkoušky a o průběhu zkoušky platí ustanovení § 6 a 7 obdobně. Protokol o průběhu zkoušky se ukládá u autorizující osoby po dobu 10 let. (4) Znalosti, které musí žadatel prokázat při zkoušce odborné způsobilosti k získání autorizaceautorizace pro provádění hodnocení zdravotních rizik, jsou upraveny v příloze č. 4 k této vyhlášce. § 11b Vzor osvědčení o autorizaciautorizaci podle § 83e odst. 1 zákona je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce. § 12 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Ministr: prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 490/2000 Sb. Kursy v oboru speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace 1. Odborný kurs podle § 58 odst. 1 zákona. Celkový rozsah kursu je 82 hodin teoretické výuky a 18 hodin praktické výuky. Obsah kursu:\| Rozsah kursu: ---\|--- 1\\. Úkoly speciální ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace\| 2 hodiny 2\\. Zásady hygieny a bezpečnosti práce, ochrana životního prostředí při práci\| 2 hodiny 3\\. Základy epidemiologie a mikrobiologie\| 2 hodiny 4\\. Obsah právní úpravy v ochranné dezinfekcidezinfekci, dezinsekci a deratizaci podle zákona v rozsahu povinností osob v oblasti speciální ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace \| 4 hodiny 5\\. Toxikologie - vlastnosti látek a přípravků, používaných v ochranné dezinfekcidezinfekci, dezinsekci a deratizaci\| 2 hodiny 6\\. Zásady první pomoci\| 2 hodiny 7\\. DezinfekceDezinfekce\| 22 hodin a 6 hod. praktické výuky 8\\. Dezinsekce a entomologie\| 24 hodin a 6 hod. praktické výuky 9\\. Deratizace a hlodavci a další obratlovci\| 18 hodin a 6 hodin praktické výuky 10\\. Způsoby komunikace s orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, způsoby hlášení zásahu\| 1 hodina 11\\. Doplnění výuky s ohledem na pracovní zaměření účastníků kursu\| 2 hodiny 12\\. Zhodnocení kursu, organizace zkoušek\| 1 hodina 2. Speciální mistrovský kurs podle § 58 odst. 2 zákona. Celkový rozsah kursu je 91 hodin teoretické výuky a 11 hodin praktické výuky. Obsah kursu:\| Rozsah kursu: ---\|--- 1\\. Úkoly vedoucích pracovníků při provádění speciální ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace\| 1 hodina 2\\. Zásady hygieny a bezpečnosti práce, ochrana životního prostředí při práci\| 1 hodina 3\\. Rozšířené základy epidemiologie a mikrobiologie\| 1 hodina 4\\. Právní předpisy v ochranné dezinfekcidezinfekci, dezinsekci a deratizaci\| 4 hodiny 5\\. Způsoby bezpečného používání přípravků speciální ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace\| 15 hodin 6\\. Zásady první pomoci\| 2 hodiny 7\\. DezinfekceDezinfekce, způsoby kontroly prováděných zásahů a účinnosti\| 15 hodin a 3 hodiny praktické výuky 8\\. Dezinsekce, entomologie, způsoby kontroly prováděných zásahů a účinnosti\| 30 hodin a 5 hodin praktické výuky 9\\. Hlodavci a další obratlovci, deratizace, způsoby kontroly prováděných zásahů a účinnosti\| 18 hodin a 3 hodiny praktické výuky 10\\. Dokumentace, způsoby komunikace a spolupráce s orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, způsoby hlášení zásahu\| 1 hodina 11\\. Doplnění výuky s ohledem na pracovní zaměření účastníků kurzu\| 2 hodiny 12\\. Zhodnocení kursu, organizace zkoušek\| 1 hodina 3. Odborný kurs pro práci s toxickými a vysoce toxickými chemickými látkami a chemickými přípravky podle § 58 odst. 3 zákona. Celkový rozsah kursu je 83 hodin teoretické výuky a 16 hodin praktické výuky. Obsah kursu:\| Rozsah kursu: ---\|--- 1\\. Účel a specifikace používání toxických přípravků v ochranné speciální dezinfekcidezinfekci, dezinsekci a deratizaci\| 2 hodiny 2\\. Toxické přípravky pro dezinfekcidezinfekci a metody jejich použití\| 12 hodin a 3 hodiny praktické výuky 3\\. Toxické přípravky pro dezinsekci a metody jejich použití\| 12 hodin a 3 hodiny praktické výuky 4\\. Metody a způsoby použití plynných jedovatých přípravků v dezinsekci\| 25 hodin a 6 hodin praktické výuky 5\\. Metody a způsoby použití inertních plynů jako řízených atmosfér v dezinfekcidezinfekci, dezinsekci a deratizaci\| 5 hodin a 2 hodiny praktické výuky 6\\. Toxické látky v deratizaci, příprava nástrah\| 10 hodin a 5 hodin praktické výuky 7\\. Zásady bezpečnosti práce a hygieny\| 7 hodin 8\\. První pomoc při otravách, poleptání a úrazech\| 7 hodin Příloha č. 3 k vyhlášce č. 490/2000 Sb. Rozsah znalostí nutných k ochraně veřejného zdraví při výkonu činnosti epidemiologicky závažné 1. Znalosti nutné k ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví z hlediska prevence alimentárních nákaz u osob vykonávajících pracovní činnosti při výrobě a oběhu potravin a ve stravovacích službáchstravovacích službách jsou: a) požadavky na zdravotní stav osob vykonávajících příslušnou činnost, b) zásady osobní hygieny při práci, c) zásady hygienicky nezávadného čištění a dezinfekcedezinfekce, technologie výroby, hygienicky nezávadný režim přepravy, skladování a uvádění do oběhu epidemiologicky rizikových výrobků, d) alimentární nákazy a otravy z potravin (základní znalosti o jejich epidemiologii a zásadách předcházení jejich vzniku a šíření), e) speciální hygienická problematika podle příslušné pracovní činnosti. 2. Znalosti nutné k ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví z hlediska prevence raných kožních a pohlavních nákaz u osob vykonávajících pracovní činnosti při kterých přicházejí do styku s tělem zákazníka, dále osob činných v provozovnách masérských, regeneračních a rekondičních služeb, v provozovnách kadeřnictví, pedikúry, manikúry, kosmetické péče a výrobě kosmetických prostředkůkosmetických prostředků, jsou: a) požadavky na zdravotní stav osob vykonávajících příslušnou činnost, b) základní hygienické zásady při práci, c) základy dezinfekcedezinfekce a sterilizacesterilizace, d) rané a kožní nákazy (základní znalosti o jejich epidemiologii a prevenci), e) zacházení s prádlem a jeho ukládání, f) pohlavní nákazy (základní znalosti o jejich epidemiologii a prevenci), g) speciální hygienická problematika podle pracovní činnosti v rozsahu provozního řádu. 3. Znalosti nutné k ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví z hlediska prevence nemocí způsobených vodou u osob přicházejících při pracovních činnostech v úpravnách vod a při provozování vodovodů do přímého styku s vodou jsou: a) požadavky na zdravotní stav osob vykonávajících příslušnou činnost, b) zásady osobní hygieny při práci, c) zásady hygienicky nezávadné obsluhy a údržby vodárenských zařízení, d) 1. základní znalosti o příčinách, epidemiologii a zásadách předcházení vzniku a šíření nákaz, na kterých se může podílet voda, 2. základní znalosti o příčinách otravy z vody, e) speciální hygienická problematika podle pracovní činnosti v rozsahu provozního řádu úpravny vody nebo vodovodu. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 490/2000 Sb. Náležitosti osvědčení o úspěšném složení zkoušky znalostí nutných k ochraně veřejného zdraví při výkonu činností epidemiologicky závažných Znalosti nutné ke zkoušce odborné způsobilosti k získání autorizace pro hodnocení zdravotních rizik A. Obecné znalosti o zásadách hodnocení zdravotních rizik: 1. Základy systému hodnocení zdravotních rizik a jeho návaznost na epidemiologii. 2. Nebezpečné vlastnosti hlukuhluku a vztah expozice a biologického účinku. 3. Nebezpečné vlastnosti neionizujícího záření a vztah expozice a biologického účinku. 4. Nebezpečné vlastnosti chemických látek a prachu. 5. Nebezpečné vlastnosti biologických agens a vztah expozice a biologického účinku. 6. Identifikace nebezpečnosti a vybrané kapitoly z toxikologie, tj. reprodukční a vývojová toxicita, neurotoxicita, genotoxicita, karcinogenita, alergická hypersenzitivita, hepatotoxicita, nefrotoxicita, imunotoxicita, lokální a systémové účinky, akutní a chronické účinky látek. 7. Vztah dávky (expozice) a účinku (odezvy) chemických látek. 8. Odhad expozice biologickým agens v prostředí, charakterizace zdravotních rizik. 9. Odhad expozice hlukuhluku v životním prostředí a vnitřním prostředí, charakterizace zdravotních rizik. 10. Odhad expozice neionizujícímu zářeníneionizujícímu záření v životním prostředí a vnitřním prostředí, charakterizace zdravotních rizik. 11. Odhad expozice chemickým látkám v ovzduší a půdě, charakterizace zdravotních rizik. 12. Odhad expozice chemickým a biologickým agens ve vodách, charakterizace zdravotních rizik. 13. Odhad expozice chemickým látkám z výrobků a materiálů, charakterizace zdravotních rizik. 14. Odhad expozice chemickým a biologickým agens z potravin a pokrmůpokrmů, charakterizace zdravotních rizik. 15. Odhad expozice vyšetřením biomarkerů. 16. Odhad expozice a zdravotních rizik z pracovního prostředí. 17. Vybrané statistické metody, modelování dat, expoziční modely používané v hodnocení zdravotních rizik. 18. Vztah laboratorních dat na hodnocení expozice. 19. Zásady pro popis a charakterizaci zdravotního rizika. B. Obecné znalosti metod hodnocení zdravotních rizik. 1. Identifikace nebezpečnosti agens – základní nebezpečné vlastnosti a nepříznivé účinky fyzikálních, chemických a biologických agens. 2. Posouzení vztahu mezi dávkou a odezvou – stanovení vztahu mezi expozicí a projevem anebo intenzitou účinku. 3. Odhad expozice – posouzení zdrojů nebezpečných agens, expozičních cest a míst interakce s organismem, stanovení veličin popisujících expozice nebo dávky, u chemických látek jejich osud v organismu, jejich přeměny a vylučování; popis exponované populace. 4. Charakterizace zdravotního rizika – odhad výskytu a intenzity nepříznivých účinků agens, které se mohou projevit v populaci osob v důsledku skutečné nebo předpokládané expozice, a který zahrnuje kvantitativní odhad nebo hodnocení zdravotního rizika. 5. Posuzování vlivu na veřejné zdravíveřejné zdraví, negativní a pozitivní vlivy, vliv socioekonomických faktorů, vnímání zdravotních rizik a komunikace v oblasti zdravotních rizik. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 490/2000 Sb. A. Vzor osvědčení o odborné způsobilosti podle § 58 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví 350kB B. Vzor osvědčení o odborné způsobilosti podle § 58 odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví 318kB C. Vzor osvědčení o odborné způsobilosti podle § 58 odst. 3 zákona o ochraně veřejného zdraví 329kB Příloha č. 6 k vyhlášce č. 490/2000 Sb. Vzor osvědčení o autorizaci podle § 83e odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví 293kB 1) § 82 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2003 Sb. a zákona č. 392/2005 Sb. 2) § 19 zákona č. 258/2000 Sb.
Zákon č. 491/2000 Sb.	Zákon č. 491/2000 Sb. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2001 Vyhlášeno 29. 12. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 142/2000 * § 1 - (1) Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2001 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 636 197 400 000 Kč, celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 685 177 300 000 Kč (příloha č. 1). Schodek státního rozpočtu, který čin * § 2 - (1) Součástí finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí (§ 1 odst. 6) je i příspěvek na výkon státní správy.1) * § 3 - (1) Ministr financí se zmocňuje zajistit, aby prostředky státních rozpočtů let 1997 až 2000, které byly poskytnuty prostřednictvím kapitol státního rozpočtu a okresních úřadů obcím na řešení povodňových škod vzniklých v letech 1997 a 1998 a nebyly vyčerpán * § 4 - Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2001 a způsobu kontroly jejich využití jsou uvedena v příloze č. 9. * § 5 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. č. 1 k zákonu č. 491/2000 Sb. č. 2 k zákonu č. 491/2000 Sb. č. 3 k zákonu č. 491/2000 Sb. č. 4 k zákonu č. 491/2000 Sb. č. 5 k zákonu č. 491/2000 Sb. č. 6 k zákonu č. 491/2000 Sb. č. 7 k zákonu č. 491/2000 Sb. č. 8 k zákonu č. 491/2000 Sb. č. 9 k zákonu č. 491/2000 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2001 491 ZÁKON ze dne 5. prosince 2000 o státním rozpočtu České republiky na rok 2001 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 (1) Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2001 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 636 197 400 000 Kč, celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 685 177 300 000 Kč (příloha č. 1). Schodek státního rozpočtu, který činí 48 979 900 000 Kč, bude vypořádán těmito financujícími položkami a) vydáním státních dluhopisů podle zvláštního právního předpisu do výše 40 000 000 000 Kč, b) změnou stavů na účtech státních finančních aktiv do výše 8 979 900 000 Kč. (2) Celkový přehled příjmů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 2. (3) Celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 3. (4) Ukazatele státního rozpočtu podle kapitol jsou uvedeny v příloze č. 4. (5) Výdaje státního rozpočtu na financování programů jsou uvedeny v příloze č. 5. (6) Ve státním rozpočtu jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtům obcíobcí v úhrnech po jednotlivých okresech, a to dotacemi a transfery v celkové výši 15 616 549 000 Kč uvedenými v příloze č. 6. (7) Ve státním rozpočtu jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtům krajů, a to dotacemi v celkové výši 903 040 000 Kč uvedenými v příloze č. 7. Jejich součástí je i příspěvek na plnění úkolů v přenesené působnosti (dále jen „příspěvek na výkon státní správy“). (8) Ve státním rozpočtu je obsažena dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu ve výši 4 230 000 000 Kč. Z této dotace je částka ve výši 22 430 000 Kč určena na krytí správních výdajů Státního zemědělského intervenčního fondu. (9) Ve státním rozpočtu je obsažena dotace Státnímu fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie ve výši 10 000 000 Kč. § 2 (1) Součástí finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcíobcí (§ 1 odst. 6) je i příspěvek na výkon státní správy.1) (2) Výše příspěvku na výkon státní správy pro jednotlivé obceobce v každém okrese se stanoví podle postupu uvedeného v příloze č. 8. § 3 (1) Ministr financí se zmocňuje zajistit, aby prostředky státních rozpočtů let 1997 až 2000, které byly poskytnuty prostřednictvím kapitol státního rozpočtu a okresních úřadů obcímobcím na řešení povodňových škod vzniklých v letech 1997 a 1998 a nebyly vyčerpány do 31. prosince 2000, byly těmito obcemiobcemi použity v roce 2001 ke stejným účelům, na které byly vyčleněny v letech 1997 až 2000. (2) Ministr financí se zmocňuje zajistit, aby finanční prostředky účelové rezervy na národní podíl financování předstrukturálních nástrojů politiky Evropské unie rozpočtované v kapitole Všeobecná pokladní správa ve státním rozpočtu České republiky na rok 2000, které nebyly vyčerpány do 31. prosince 2000, byly převedeny na účty Národního fondu podle zvláštního právního předpisu.2) (3) Ministr financí se zmocňuje zajistit, aby prostředky státního rozpočtu roku 2000 rozpočtované na financování programu reprodukce investičního majetku v kapitole Všeobecná pokladní správa evidenční číslo 398 090 a rozpočtovým opatřením přesunuté do kapitoly Ministerstva vnitra na financování výstavby sídel krajských úřadů, které nebyly vyčerpány do 31. prosince 2000, byly použity v roce 2001 ke stejným účelům, na které byly vyčleněny v roce 2000. (4) Ministr financí se zmocňuje překročit ukazatele „Financování opatření k odstranění následků povodní“, „Výdaje vyvolané zánikem věcných břemen na restituovaném majetku“, „Financování řešení důsledků kosovské krize“ a „Výdaje na reformu veřejné správy“ rozpočtované v kapitole Operace státních finančních aktiv o prostředky, které nebyly v roce 2000 vyčerpány z prostředků určených na stejné účely. O toto překročení se zvyšují i celkové rozpočtované výdaje státního rozpočtu a financující položka „Změna stavů na účtech státních finančních aktiv“ uvedená v § 1 odst. 1 písm. b). § 4 Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2001 a způsobu kontroly jejich využití jsou uvedena v příloze č. 9. § 5 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 491/2000 Sb. ÚHRNNÁ BILANCE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU Ukazatel \| v tis. Kč ---\|--- Příjmy státního rozpočtu celkem \| 636 197 400 Výdaje státního rozpočtu celkem \| 685 177 300 \| z toho:\| finanční vztahy k rozpočtům\| \| \\- obcíobcí v úhrnech po jednotlivých okresech\| 15 616 549 \| \\- krajů\| 903 040 Schodek \| 48 979 900 Financování: \| Vydání státních dluhopisů podle zvláštního předpisu \| 40 000 000 Změna stavů na účtech státních finančních aktiv \| 8 979 900 Příloha č. 2 k zákonu č. 491/2000 Sb. CELKOVÝ PŘEHLED PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL v tisících Kč --- Číslo kapitoly\| Kapitola\| daňové příjmy\| z toho:\| nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace pojistné na důchodové pojištění 301\| Kancelář prezidenta republiky\| \| \| 30 670 302\| Poslanecká sněmovna Parlamentu\| \| \| 14 000 303\| Senát Parlamentu\| \| \| 8 275 304\| Úřad vlády České republiky\| \| \| 8 600 305\| Bezpečnostní informační služba\| \| \| 77 000 306\| Ministerstvo zahraničních věcí\| \| \| 747 940 307\| Ministerstvo obrany\| 2 241 304 )\| 1 713 938\| 694 168 308\| Národní bezpečnostní úřad\| \| \| 0 309\| Kancelář Veřejného ochránce práv\| \| \| 0 312\| Ministerstvo financí\| 602 865 )\| 461 014\| 158 550 313\| Ministerstvo práce a sociálních věcí\| 226 476 770 )\| 173 807 407\| 248 592 314\| Ministerstvo vnitra\| 4 512 862 )\| 3 451 012\| 293 500 315\| Ministerstvo životního prostředí\| \| \| 47 475 317\| Ministerstvo pro místní rozvoj\| \| \| 32 100 321\| Grantová agentura České republiky\| \| \| 1 020 322\| Ministerstvo průmyslu a obchodu\| \| \| 274 700 327\| Ministerstvo dopravy a spojů\| \| \| 92 266 328\| Český telekomunikační úřad\| \| \| 20 390 000 329\| Ministerstvo zemědělství\| \| \| 129 000 333\| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy\| \| \| 305 000 334\| Ministerstvo kultury\| \| \| 149 959 335\| Ministerstvo zdravotnictví\| \| \| 119 690 336\| Ministerstvo spravedlnosti\| 584 299 )\| 446 817\| 372 395 341\| Úřad pro veřejné informační systémy\| \| \| 2 200 343\| Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů\| \| \| 0 344\| Úřad průmyslového vlastnictví\| \| \| 24 000 345\| Český statistický úřad\| \| \| 12 700 346\| Český úřad zeměměřický a katastrální\| \| \| 164 030 347\| Komise pro cenné papírycenné papíry\| \| \| 0 348\| Český báňský úřad\| \| \| 4 000 353\| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže\| \| \| 0 358\| Ústavní soudÚstavní soud\| \| \| 35 361\| Akademie věd České republiky\| \| \| 39 000 372\| Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání\| \| \| 63 374\| Správa státních hmotných rezerv\| \| \| 850 000 375\| Státní úřad pro jadernou bezpečnost\| \| \| 1 000 380\| Okresní úřady\| \| \| 1 082 078 381\| Nejvyšší kontrolní úřad\| \| \| 2 500 396\| Státní dluh\| \| \| 0 397\| Operace státních finančních aktiv\| 700 000\| \| 4 779 400 398\| Všeobecná pokladní správa\| 359 400 000\| \| 10 523 394 \| CELKEM\| 594 518 100\| 179 880 188\| 41 679 300 \| \| PŘÍJMY CELKEM (daňové, nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace)\| 636 197 400 ---\|---\|--- ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je podle rozpočtové skladby platné od 1. ledna 1997 součástí daňových příjmů Příloha č. 3 k zákonu č. 491/2000 Sb. CELKOVÝ PŘEHLED VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL v tisících Kč --- Číslo kapitoly\| Kapitola\| Výdaje celkem 301\| Kancelář prezidenta republiky\| 312 737 302\| Poslanecká sněmovna Parlamentu\| 896 495 303\| Senát Parlamentu\| 483 300 304\| Úřad vlády České republiky\| 361 224 305\| Bezpečnostní informační služba\| 873 591 306\| Ministerstvo zahraničních věcí\| 4 596 057 307\| Ministerstvo obrany\| 45 078 319 308\| Národní bezpečnostní úřad\| 544 274 309\| Kancelář Veřejného ochránce práv\| 152 554 312\| Ministerstvo financí\| 12 022 341 313\| Ministerstvo práce a sociálních věcí\| 238 538 952 314\| Ministerstvo vnitra\| 35 705 007 315\| Ministerstvo životního prostředí\| 3 142 099 317\| Ministerstvo pro místní rozvoj\| 6 438 298 321\| Grantová agentura České republiky\| 1 072 735 322\| Ministerstvo průmyslu a obchodu\| 9 531 497 327\| Ministerstvo dopravy a spojů\| 3 595 847 328\| Český telekomunikační úřad\| 246 578 329\| Ministerstvo zemědělství\| 13 920 360 333\| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy\| 80 458 372 334\| Ministerstvo kultury\| 5 157 053 335\| Ministerstvo zdravotnictví\| 4 883 331 336\| Ministerstvo spravedlnosti\| 13 548 061 341\| Úřad pro veřejné informační systémy\| 65 565 343\| Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů\| 76 446 344\| Úřad průmyslového vlastnictví\| 130 887 345\| Český statistický úřad\| 2 308 394 346\| Český úřad zeměměřický a katastrální\| 2 015 315 347\| Komise pro cenné papírycenné papíry\| 100 310 348\| Český báňský úřad\| 116 674 353\| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže\| 57 422 358\| Ústavní soudÚstavní soud\| 70 220 361\| Akademie věd České republiky\| 3 047 532 372\| Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání\| 30 480 374\| Správa státních hmotných rezerv\| 1 970 396 375\| Státní úřad pro jadernou bezpečnost\| 272 886 380\| Okresní úřady\| 34 272 599 381\| Nejvyšší kontrolní úřad\| 336 796 396\| Státní dluh\| 21 329 000 397\| Operace státních finančních aktiv\| 33 259 300 398\| Všeobecná pokladní správa\| 104 157 996 \| CELKEM\| 685 177 300 Příloha č. 4 k zákonu č. 491/2000 Sb. Ukazatele kapitoly 301 Kancelář prezidenta republiky v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 30 670 Výdaje celkem\| 312 737 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 34 610 z toho: platy zaměstnanců\| 31 893 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 11 442 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 638 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 131 000 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 0 v tom:\| institucionální prostředky\| 0 \| účelové prostředky\| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 34 610 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 31 893 Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (z.č. 236/1995 Sb.)\| 1 655 Celkové výdaje na areál Pražského hradu a zámku Lány\| 235 348 Celkové výdaje na lesní hospodářství\| 18 000 Výdaje na konzultační, poradenské a právní služby\| 230 \| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 302 Poslanecká sněmovna Parlamentu v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 14 000 Výdaje celkem\| 896 495 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 239 458 z toho: platy zaměstnanců\| 105 568 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 83 811 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 112 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 110 178 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy poslanců\| 130 000 Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (podle z. č. 236/1995 Sb.)\| 68 030 Výdaje na konzultační, poradenské a právní služby\| 57 140 \| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 303 Senát Parlamentu v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 8 275 Výdaje celkem\| 483 300 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 127 490 z toho: platy zaměstnanců\| 67 550 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 44 622 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 364 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 125 300 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy senátorů\| 57 330 Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (podle z. č. 236/1995 Sb.)\| 25 923 Výdaje na konzultační, poradenské a právní služby\| 3 000 \| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 304 Úřad vlády České republiky v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 8 600 Výdaje celkem\| 361 224 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 145 601 z toho: platy zaměstnanců\| 126 284 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 49 698 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 526 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 118 536 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 8 269 v tom:\| institucionální prostředky\| 6 019 \| účelové prostředky\| 2 250 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 145 601 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 126 284 \| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 92 090 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoIy 305 Bezpečnostní informační služba v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 77 000 Výdaje celkem\| 873 591 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 169 370 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 5 100 v tom:\| institucionální prostředky\| 0 \| účelové prostředky\| 5 100 \| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 2 900 Ukazatele kapitoly 306 Ministerstvo zahraničních věcí v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 747 940 Výdaje celkem\| 4 596 057 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 415 914 z toho: platy zaměstnanců\| 412 774 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 145 570 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 8 255 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 1 096 651 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 18 000 v tom:\| institucionální prostředky\| 7 000 \| účelové prostředky\| 11 000 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 415 914 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 412 774 Výdaje zastupitelských úřadů\| 3 744 898 Náhrady zvýšených životních výdajů zaměstnanců v zahraničí\| 1 527 708 Koncepce vízové politiky a modernizace vízového procesu\| 321 190 Rozvojová zahraniční pomoc\| 0 Vrcholné státní návštěvy\| 0 Zahraniční vysílání rozhlasu\| 0 Neinvestiční transfery do zahraničí\| 0 Visegrádský fond\| 0 Humanitární pomoc\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 5 000 Výdaje na sčítání lidu, domů a bytů\| 1 000 \| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 66 500 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 307 Ministerstvo obrany v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 694 168 Příjmy z pojistného na soc. zabezpečení a příspěvku na stát. politiku zaměstnanosti\| 2 241 304 z toho: pojistné na důchodové pojištění\| 1 713 938 Výdaje celkem\| 45 078 319 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 10 478 519 z toho: platy zaměstnanců\| 9 629 075 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem )\| 3 389 493 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 192 583 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 12 055 007 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 498 205 v tom:\| institucionální prostředky\| 107 400 \| účelové prostředky\| 390 805 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě )\| 2 007 381 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě )\| 1 832 064 Rozvojová zahraniční pomoc\| 0 Program protidrogové politiky\| 2 846 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 20 080 Výdaje na sčítání lidu, domů a bytů\| 7 500 Důchody\| 2 774 440 Ostatní sociální dávky\| 1418 250 Výdaje na sportovní reprezentaci\| 0 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Výdaje na civilní ochranu\| 463 438 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 463 436 \| Dotace podnikatelským subjektům\| 101 000 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění *) včetně správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany Ukazatele kapitoly 308 Národní bezpečnostní úřad v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 0 Výdaje celkem\| 544 274 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 63 736 z toho: platy zaměstnanců\| 62 818 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 21 987 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 256 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 366 780 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 20 005 v tom:\| institucionální prostředky\| 10 000 \| účelové prostředky\| 10 005 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě)\| 63 736 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě)\| 62 818 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 0 \| Výdaje na mezinárodní konference\| 0 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění ) včetně správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany Ukazatele kapitoly 309 Kancelář Veřejného ochránce práv v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 0 Výdaje celkem\| 152 554 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 23 497 z toho: platy zaměstnanců\| 16 444 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 8 224 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 329 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 95 160 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy funkcionářů\| 2 253 Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (z. č. 349/1999 Sb.)\| 2 332 \| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 95 160 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 312 Ministerstvo financí v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 158 550 Příjmy z pojistného na soc. zabezpečení a příspěvku na stát. politiku zaměstnanosti\| 602 865 z toho: pojistné na důchodové pojištění\| 461 014 Výdaje celkem\| 12 022 341 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 5 247 557 z toho: platy zaměstnanců\| 5 227 057 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 1 836 641 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 104 544 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 2 600 306 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě)\| 5 247 557 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě)\| 5 227 057 Rozvojová zahraniční pomoc\| 0 Program protidrogové politiky\| 36 665 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 0 Ostatní sociální dávky\| 21 524 Ostatní věcné výdaje celkem:**)\| 2 764 953 v tom:\| Ministerstvo financí\| 651 612 \| Uzemní finanční orgány\| 1 248 986 \| Generální ředitelství cel\| 864 355 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 1 361 770 \| Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z. č.240/2000 Sb.)\| 1 000 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění ) včetně správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany ) běžné výdaje celkem bez platů zaměstnanců a ostatních plateb za vykonanou práci, pojistného placeného zaměstnavatelem, převodu FKSP a bez ostatních sociálních dávek Ukazatele kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 248 592 Příjmy z pojistného na soc. zabezpečení a příspěvku na stát. politiku zaměstnanosti\| 226 476 770 z toho: pojistné na důchodové pojištění\| 173 807 407 Výdaje celkem\| 238 538 952 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 2 377 359 z toho: platy zaměstnanců\| 2 371 143 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 832 075 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 47 426 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 2 227 952 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 51 850 v tom:\| institucionální prostředky\| 36 050 \| účelové prostředky\| 15 800 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 2 222 727 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 2 217 490 Rozvojová zahraniční pomoc\| 0 Program protidrogové politiky\| 28 315 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 87 500 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 4 362 773 Důchody\| 188 322 000 Ostatní sociální dávky\| 30 192 000 Pasivní politika zaměstnanosti\| 5 900 000 Aktivní politika zaměstnanosti\| 4 273 000 Výplaty mezd za insolventní zaměstnavatele podle zákona č. 118/2000 Sb.\| 500 000 Výdaje ústavů sociální péče řízených ministerstvem\| 371 225 Zabezpečení systému státní sociální podpory - běžné výdaje\| 225 150 Výdaje na spoje související s výplatou důchodů a ostatních dávek\| 570 958 Dotace nestátním subjektům poskytujícím sociální služby\| 1 000 960 Dotace České katolické charitě na domovy důchodců duchovních a řeholnic\| 101 500 \| Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z. č.240/2000 Sb.)\| 400 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 314 Ministerstvo vnitra v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 293 500 Příjmy z pojistného na soc. zabezpečení a příspěvku na stát. politiku zaměstnanosti\| 4 512 862 z toho: pojistné na důchodové pojištění\| 3 451 012 Výdaje celkem\| 35 705 007 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 16 340 363 z toho: platy zaměstnanců\| 15 967 838 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 5 588 743 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 319 357 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 2 403 527 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 19 100 v tom:\| institucionální prostředky\| 9 634 \| účelové prostředky\| 9 466 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě)\| 15 936 022 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě)\| 15 577 918 Rozvojová zahraniční pomoc\| 0 Program protidrogové politiky\| 0 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 3 900 Důchody\| 2 053 000 Ostatní sociální dávky\| 1 406 000 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 1 260 930 Výdaje na sportovní reprezentaci\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 30 100 Výdaje na mezinárodní konference\| 80 \| Výdaje na sčítání lidu, domů a bytů\| 1800 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění ) včetně správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany Ukazatele kapitoly 315 Ministerstvo životního prostředí v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 47 475 Výdaje celkem\| 3 142 099 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 332 796 z toho: platy zaměstnanců\| 329 419 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 116 581 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 6 588 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 892 095 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 412 556 v tom:\| institucionální prostředky\| 201 707 \| účelové prostředky\| 210 849 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 228 140 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 225 882 Rozvojová zahraniční pomoc\| 0 Program péče o krajinu\| 238 105 Sanace lokalit po Sovětské armáděarmádě\| 75 046 Dotace občanským sdružením\| 19 350 Příspěvky zoologickým zahradám\| 55 000 Příspěvky na činnost národních parků KRNAP, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko\| 280 452 Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím\| 34 700 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 134 932 \| Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z. č.240/2000 Sb.)\| 780 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 317 Ministerstvo pro místní rozvoj v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 32 100 Výdaje celkem\| 6 438 298 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 102 941 z toho: platy zaměstnanců\| 99 906 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 36 030 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 037 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 5 460 789 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 0 v tom:\| institucionální prostředky\| 0 \| účelové prostředky\| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 90 436 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 88 481 Státní finanční podpora k hypotečním úvěrům na bytovou výstavbu\| 600 000 Půjčky obcímobcím na opravy a modernizaci bytového fondu\| 200 000 Příspěvek na činnost České centrály cestovního ruchu\| 128 052 Výdaje na územní plánování\| 45 000 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 2 310 300 Výdaje na sčítání lidu, domů a bytů\| 1 600 \| Regionální programy podnikání (ČMZRB)\| 300 000 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 321 Grantová agentura České republiky v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 1 020 Výdaje celkem\| 1 072 735 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 11 476 z toho: platy zaměstnanců\| 6 414 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 3 342 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 128 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 142 200 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 1 072 735 v tom:\| institucionální prostředky\| 21 235 \| účelové prostředky\| 1 051 500 \| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 274 700 Výdaje celkem\| 9 531 497 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 382 025 z toho: platy zaměstnanců\| 376 759 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 133 709 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 7 536 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 1 209 699 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 1 200 000 v tom:\| institucionální prostředky\| 0 \| účelové prostředky\| 1 200 000 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 378 086 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 373 323 Rozvojová zahraniční pomoc\| 0 Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím\| 14 929 Útlum hornictví včetně sanace těžby uranu\| 4 300 000 v tom:\| uhelné a rudné\| 2 800 000 \| z toho: obligatorní sociálně zdravotní náklady\| 1 650 000 \| uranové včetně sanace těžby uranu\| 1 500 000 \| z toho: obligatorní sociálně zdravotní náklady\| 490 000 Programy zateplování a úspor energie\| 102 200 Dotace na nakládání s radioaktivními odpady dle atomového zákona\| 15 000 Správa skládek pro s. p. Diamo\| 22 000 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 6 989 806 \| Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 797 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 327 Ministerstvo dopravy a spojů v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 92 266 Výdaje celkem\| 3 595 847 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 196 218 z toho: platy zaměstnanců\| 193 317 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 68 676 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 3 867 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 1 523 300 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 94 084 v tom:\| institucionální prostředky\| 24 550 \| účelové prostředky\| 69 534 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 188 074 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 186 246 Rozvojová zahraniční pomoc\| 0 Příspěvek na ztrátu dopravce z provozu osobní železniční dopravy\| 500 000 Dotace pro kombinovanou dopravu\| 91 000 Splátka jistiny úvěru ČD\| 800 000 Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím\| 2 850 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 \| Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z. č.240/2000 Sb.)\| 0 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 328 Český telekomunikační úřad v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 20 390 000 Výdaje celkem\| 246 578 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 102 558 z toho: platy zaměstnanců\| 101 291 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 35 895 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 025 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 20 000 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 0 v tom:\| institucionální prostředky\| 0 \| účelové prostředky\| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 102 558 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 101 291 Rozvojová zahraniční pomoc\| 0 Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím\| 2 000 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 2 200 \| Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z. č.240/2000 Sb.)\| 0 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 129 000 Výdaje celkem\| 13 920 360 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 1 126 011 z toho: platy zaměstnanců\| 1 118 713 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 394 104 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 22 374 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 1 569 295 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 475 291 v tom:\| institucionální prostředky\| 244 056 \| účelové prostředky\| 231 235 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 979 943 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 973 878 Rozvojová zahraniční pomoc\| 0 Podpora agrokomplexu celkem*)\| 6 840 000 Podpora lesnímu hospodářství\| 530 000 Podpora vodnímu hospodářství\| 328 385 Státní podpora zdravotně postiženým občanům na bezlepkové a bezbílkovinné potraviny\| 7 000 Prostředky na činnost učňovských zařízení\| 1 466 850 Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím\| 2 300 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 682 302 \| Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 700 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění *) v tom: - podpůrné programy - podle § 2 odst. 1 zákona o zemědělství č. 252/1997 Sb. a zásad Ministerstva zemědělství \\- posílení příjmů zemědělských výrobců - podle § 2 odst. 3 a 4 zákona o zemědělství č. 252/1997 Sb. a nařízení vlády \\- majetková újma podle § 16 odst. 2 zákona č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči \\- dotace Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, a. s. Ukazatele kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 305 000 Výdaje celkem\| 80 458 372 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 11 568 197 z toho: platy zaměstnanců\| 11 498 769 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 4 048 174 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 229 976 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 7 793 531 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem)\| 4 733 582 v tom:\| institucionální prostředky \| 3 408 159 \| účelové prostředky\| 1 325 423 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 240 549 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 238 469 Vybrané okruhy výdajů:\| \| \\- program protidrogové politiky\| 10 000 \| \\- program sociální prevence a prevence kriminality\| 10 000 \| \\- rozvojová zahraniční pomoc\| 0 \| \\- výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 1 356 500 \| \\- sportovní reprezentace\| 811 131 \| \\- mezinárodní konference, semináře a sympózia\| 2 820 \| \\- program podpory vzdělávání národnostních menšin\| 15 000 \| \\- Český institut sociální a ekonomické strategie při UK\| 9 800 \| \\- zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z. č. 240/2000 Sb.)\| 10 Běžné výdaje kapitoly bez výzkumu a vývoje, vybraných okruhů výdajů a běžných výdajů souvisejících s reprodukcí investičního majetku\| 67 254 828 v tom:\| neinvestiční transfery vysokým školám)\| 9 832 521 \| běžné výdaje regionálního školství\| 55 922 152 \| ostatní přímo řízené organizace a společné úkoly\| 503 783 \| podpora činnosti v oblasti mládeže a tělovýchovy\| 561 039 \| \| běžné výdaje státní správy\| 435 333 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění ) vč. Výdajů na V. rámcový program (720 mil. Kč), které jsou rovněž zahrnuty v programech v rámci EU ) dotace veřejným vysokým školám dle § 18 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů; finanční prostředky pro policejní VŠ jsou zahrnuty do kapitoly MV, pro vojenské VŠ do kapitoly MO Ukazatele kapitoly 334 Ministerstvo kultury v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 149 959 Výdaje celkem\| 5 157 053 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 53 200 z toho: platy zaměstnanců\| 51 153 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 18 620 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 023 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 1 281 275 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 116 106 v tom:\| institucionální prostředky\| 31 104 \| účelové prostředky\| 85 002 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 53 200 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 51 153 Výdaje na církve a náboženské společnosti (CNS) celkem\| 916 963 z toho:\| výdaje na činnost registrovaných CNS\| 739 943 \| v tom:\| platy duchovních\| 470 323 \| \| pojistné duchovních\| 165 123 \| \| platy administrativy\| 33 334 \| \| pojistné administrativy\| 11 667 \| \| prostředky na věcné náklady CNS\| 37 000 \| \| prostředky na údržbu církevního majetku\| 22 496 Výdaje na konzultační, poradenské a právní služby\| 1 972 Vybrané okruhy výdajů:\| \| Podpora českých divadel\| 0 \| Program záchrany architektonického dědictví\| 464 800 \| Havarijní - střešní program\| 50 000 \| Program restaurování movitých kulturních památek\| 25 000 \| Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví\| 7 525 \| Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón\| 300 000 \| Program péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny\| 25 000 \| Program podpory záchranných archeologických výzkumů\| 10 000 \| Program podpory aktivit národnostních a etnických menšin\| 7 000 \| Veřejné informační služby knihoven\| 0 \| Program na podporu stálých symfonických orchestrů a pěveckých sborů\| 5 000 \| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 58 300 \| Kulturní aktivity\| 186 233 \| \| Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z. č. 240/2000 Sb.)\| 100 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 335 Ministerstvo zdravotnictví v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 119 690 Výdaje celkem\| 4 883 331 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 294 833 z toho: platy zaměstnanců\| 286 464 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 103 605 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 5 897 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 1 522 769 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 712 558 v tom:\| institucionální prostředky\| 253 229 \| účelové prostředky\| 459 329 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 134 101 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 126 300 Rozvojová zahraniční pomoc\| 0 Program protidrogové politiky\| 20 000 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 0 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 89 900 Ústavní péče celkem\| 307 891 Zvláštní zdravotnická zařízení a služby celkem\| 1 527 619 Zdravotnické programy celkem\| 96 048 z toho: Národní program zdraví\| 15 000 Ostatní činnosti ve zdravotnictví\| 560 176 z toho: dotace občanským sdružením\| 254 000 \| Národní plán pomoci zdravotně postiženým\| 28 000 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 336 Ministerstvo spravedlnosti v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 372 395 Příjmy z pojistného na soc. zabezpečení a příspěvku na stát. politiku zaměstnanosti\| 584 299 z toho: pojistné na důchodové pojištění\| 446 817 Výdaje celkem\| 13 548 061 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 6 402 993 z toho: platy zaměstnanců\| 4 356 545 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 2 241 047 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 127 640 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 1 418 932 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 12 073 v tom:\| institucionální prostředky\| 12 073 \| účelové prostředky\| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě),\| 6 341 820 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě)\| 4 296 968 Platy soudců\| 1 883 151 Platy státních zástupců\| 615 010 Program protidrogové politiky\| 6 480 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 4 700 Důchody\| 253 000 Ostatní sociální dávky\| 313 000 z toho: odchodné\| 48 000 Neinvestiční transfery do zahraničí\| 20 Výdaje justice\| 7 745 761 Výdaje vězeňství\| 5 222 970 Odměny odsouzených\| 128 782 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 939 858 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 650 \| Výdaje na sčítání lidu, domů a bytů\| 1 500 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění ) včetně správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany (tj. soudy, státní zastupitelství a vězeňství) Ukazatele kapitoly 341 Úřad pro veřejné informační systémy v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 2 200 Výdaje celkem\| 65 565 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 25 001 z toho: platy zaměstnanců\| 23 582 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 8 750 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 472 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 10 840 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 25 001 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 23 582 \| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 343 Úřad pro ochranu osobních údajů v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 0 Výdaje celkem\| 76 446 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 23 112 z toho: platy zaměstnanců\| 21 358 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 8 089 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 427 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 11 304 \| Specifické dílčí ukazatele\| \| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 344 Úřad průmyslového vlastnictví v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 24 000 Výdaje celkem\| 130 887 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 57 552 z toho: platy zaměstnanců\| 57 105 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 20 143 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 142 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 25 860 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 57 552 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 57 105 \| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 22 900 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 345 Český statistický úřad v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 12 700 Výdaje celkem\| 2 308 394 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 1 534 379 z toho: platy zaměstnanců\| 572 908 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 224 308 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 11 459 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 271 600 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 0 v tom:\| institucionální prostředky\| 0 \| účelové prostředky\| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 1 530 683 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 570 693 Výdaje na sčítání lidu, domů a bytů\| 1 590 651 \| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 79 600 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 346 Český úřad zeměměřický a katastrální v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 164 030 Výdaje celkem\| 2 015 315 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 992 744 z toho: platy zaměstnanců\| 992 030 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 347 460 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 19 841 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 330 900 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 20 805 v tom:\| institucionální prostředky\| 16 555 \| účelové prostředky\| 4 250 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 992 744 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 992 030 Výdaje na sčítání lidu, domů a bytů\| 1 000 \| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 347 Komise pro cenné papíry v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 0 Výdaje celkem\| 100 310 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 39 398 z toho: platy zaměstnanců\| 33 403 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 13 789 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 668 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 24 500 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 39 398 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 33 403 \| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 22 000 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 348 Český báňský úřad v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 4 000 Výdaje celkem\| 116 674 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 54 347 z toho: platy zaměstnanců\| 54 297 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 19 021 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 086 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 7 100 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 23 000 v tom:\| institucionální prostředky\| 0 \| účelové prostředky\| 23 000 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 54 347 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 54 297 Výdaje na činnost ústředí ČBÚ\| 50 476 Výdaje na činnost obvodních báňských úřadů\| 66 198 \| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 0 Výdaje celkem\| 57 422 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 28 948 z toho: platy zaměstnanců\| 28 545 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 10 131 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 571 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 25 969 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 28 948 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 28 545 \| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 21 769 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 358 Ústavní soud v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 35 Výdaje celkem\| 70 220 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 36 216 z toho: platy zaměstnanců\| 19 715 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 12 676 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 724 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 2 000 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 36 216 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 19 715 Platy soudců\| 16 108 Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (z.č. 236/1995 Sb.)\| 2 203 \| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 361 Akademie věd České republiky v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 39 000 Výdaje celkem\| 3 047 532 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 39 775 \| z toho: platy zaměstnanců\| 38 941 \| Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 13 921 \| Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 779 \| Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 385 470 \| \| \| Specifické dílčí ukazatele\| \| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 3 047 532 \| v tom:\| institucionální prostředky\| 2 465 845 \| \| účelové prostředky\| 581 687 \| Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím\| 2 700 \| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 372 Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nezdaňované příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 63 Výdaje celkem\| 30 480 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 12 002 z toho: platy zaměstnanců\| 6 543 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 4 201 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 131 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 1 200 \| Specifické dílčí ukazatele\| \| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 374 Správa státních hmotných rezerv v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 850 000 Výdaje celkem\| 1 970 396 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 76 120 z toho: platy zaměstnanců\| 75 700 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 26 642 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 514 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 348 005 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 76 120 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 75 700 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 951 156 \| Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z. č.240/2000 Sb.)\| 1 419 429 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 1 000 Výdaje celkem\| 272 886 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 72 053 z toho: platy zaměstnanců\| 71 931 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 25 218 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 438 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 37 042 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 37 140 v tom:\| institucionální prostředky\| 16 500 \| účelové prostředky\| 20 640 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 53 393 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 53 298 Rozvojová zahraniční pomoc\| 0 Radonový program\| 9 000 \| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 23 000 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady celkem v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 1 082 078 Výdaje celkem\| 34 272 599 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 4 338 147 z toho: platy zaměstnanců\| 4 276 455 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 1 518 353 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 85 529 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 1 301 531 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 3 326 831 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 3 281 000 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 84 432 Dávky sociální péče\| 1 400 000 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 2 185 420 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 1 829 800 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 12 006 222 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 BE-Beroun v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 25 618 Výdaje celkem\| 269 256 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 55 473 z toho: platy zaměstnanců\| 54 773 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 19 416 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 095 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 15 744 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 33 774 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 33 201 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 682 Dávky sociální péče\| 13 365 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 17 100 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 25 600 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 58 762 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 Bl-Brno venkov v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 45 191 Výdaje celkem\| 578 609 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 58 054 z toho: platy zaměstnanců\| 56 842 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 20 319 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 137 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 40 848 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 58 054 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 56 842 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 600 Dávky sociální péče\| 21 431 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 34 500 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 34 400 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 150 875 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 BK-Blansko v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 1 762 Výdaje celkem\| 387 903 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 55 277 z toho: platy zaměstnanců\| 54 540 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 19 347 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 091 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 10 138 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 48 073 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 47 343 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z. č.240/2000 Sb.)\| 1 156 Dávky sociální péče\| 24 229 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 33 100 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 5 900 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 131 379 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 BN-Benešov v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 7 189 Výdaje celkem\| 318 441 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 41 391 z toho: platy zaměstnanců\| 40 998 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 14 487 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 820 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 17 800 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 41 391 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 40 998 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 568 Dávky sociální péče\| 15 265 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 44 950 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 17 900 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 55 279 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 BR-Bruntál v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 790 Výdaje celkem\| 608 144 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 52 065 z toho: platy zaměstnanců\| 51 392 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 18 223 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 028 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 15 498 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 52 065 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 51 392 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 1 029 Dávky sociální péče\| 25 752 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 47 800 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 43 800 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 241 608 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 BV-Břeclav v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 3911 Výdaje celkem\| 481 231 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 52 570 z toho: platy zaměstnanců\| 51 443 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 18 400 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 029 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 24 637 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 46 422 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 45 316 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 900 Dávky sociální péče\| 9 844 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 33 200 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 29 100 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 187 741 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady380 CB-České Budějovice v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 4 271 Výdaje celkem\| 562 527 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 72 320 z toho: platy zaměstnanců\| 70 554 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 25 312 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 411 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 24 230 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 59 185 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 57 768 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 1 050 Dávky sociální péče\| 35 650 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 52 900 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 24 800 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 145 047 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 CH-Cheb v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 32 023 Výdaje celkem\| 391 430 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 75 893 z toho: platy zaměstnanců \| 75 692 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 26 563 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 514 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 7 440 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 38 846 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 38 760 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 530 Dávky sociální péče\| 11 097 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 21 900 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 21 700 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 104 360 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 CK-Český Krumlov v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 10 873 Výdaje celkem\| 236 805 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 36 367 z toho: platy zaměstnanců\| 36 238 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 12 728 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 725 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 6 380 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 36 367 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 36 238 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 320 Dávky sociální péče\| 7 947 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 31 000 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 10 300 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 67 519 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 CL-Česká Lípa v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 13 853 Výdaje celkem\| 401 928 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 51 205 z toho: platy zaměstnanců\| 50 225 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 17 922 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 004 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 25 881 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 51 205 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 50 225 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 1 280 Dávky sociální péče\| 12 422 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 27 900 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 26 300 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 111 943 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 CR-Chrudim v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem \| 1 600 Výdaje celkem \| 460 929 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci \| 45 588 z toho: platy zaměstnanců \| 45 239 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 15 956 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb \| 905 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 9 310 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě \| 45 588 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě \| 45 239 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU \| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) \| 810 Dávky sociální péče \| 26 877 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě \| 26 100 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě \| 35 800 Pozemkové úpravy \| 0 Protiradonová opatření \| 0 Financování školství \| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů \| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím \| 170 698 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 CV-Chomutov v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 2 210 Výdaje celkem\| 653 525 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 55 513 z toho: platy zaměstnanců\| 54 739 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 19 430 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 095 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 16 963 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 47 755 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 47 149 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 1 150 Dávky sociální péče\| 13 467 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 26 400 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě \| 20 300 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 347 430 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 DC-Děčín v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 5 760 Výdaje celkem\| 600 989 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 61 180 z toho: platy zaměstnanců\| 60 682 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 21 413 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 214 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 20 700 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 51 264 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 50 808 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 1 237 Dávky sociální péče \| 16 940 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 20 630 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě \| 38 700 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření \| 0 Financování školství \| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím \| 268 336 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 DO-Domažlice v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem \| 10 054 Výdaje celkem \| 219 894 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní pla by za provedenou práci \| 51 200 z toho: platy zaměstnanců \| 50 868 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 17 920 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb \| 1 017 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 7 937 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě \| 37 826 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě \| 37 703 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU \| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) \| 400 Dávky sociální péče \| 12 929 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě \| 21 060 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě \| 21 200 Pozemkové úpravy \| 0 Protiradonová opatření \| 0 Financování školství \| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů \| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím \| 43 982 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 FM-Frýdek-Místek v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem \| 2 010 Výdaje celkem \| 909 671 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci \| 63 761 z toho: platy zaměstnanců \| 62 866 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 22 316 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb \| 1 257 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 23 900 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě \| 63 761 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě \| 62 866 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU \| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) \| 1 112 Dávky sociální péče \| 31 654 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě \| 46 300 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě \| 51 900 Pozemkové úpravy \| 0 Protiradonová opatření \| 0 Financování školství \| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů \| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím \| 499 140 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 HB-Havlíčkův Brod v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem \| 7 110 Výdaje celkem \| 339 347 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci \| 46 946 z toho: platy zaměstnanců \| 46 067 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 16 431 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb \| 921 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 23 470 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě \| 42 231 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě \| 41 647 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU \| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) \| 620 Dávky sociální péče \| 16 476 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě \| 25 100 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě \| 26 200 Pozemkové úpravy \| 0 Protiradonová opatření \| 0 Financování školství \| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů \| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím \| 93 251 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 HK-Hradec Králové v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem \| 9 603 Výdaje celkem \| 581 329 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci \| 55 924 z toho: platy zaměstnanců \| 54 615 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 19 573 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb \| 1 092 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 13 000 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě \| 55 924 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě \| 54 615 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU \| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) \| 1 733 Dávky sociální péče \| 32 684 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě \| 21 400 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě \| 24 400 Pozemkové úpravy \| 0 Protiradonová opatření \| 0 Financování školství \| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů \| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím \| 187 753 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 HO-Hodonín v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 17 836 Výdaje celkem\| 734 603 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 64 507 z toho: platy zaměstnanců \| 63 800 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 22 577 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 276 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 16 550 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 51 021 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 50 340 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 1 457 Dávky sociální péče\| 29 984 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 27 000 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 44 900 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 319 466 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 JC-Jičín v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 1 590 Výdaje celkem\| 285 355 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 43 629 z toho: platy zaměstnanců \| 42 833 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 15 270 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 857 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 12 960 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 38 793 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 37 997 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 910 Dávky sociální péče\| 15 030 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 26 870 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 32 300 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 93 608 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 JE-Jeseník v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 17 924 Výdaje celkem\| 243 689 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 51 567 z toho: platy zaměstnanců\| 51 065 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 18 048 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 021 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 6 400 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 31 312 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 31 061 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 100 Dávky sociální péče\| 4 846 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 15 200 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 18 400 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 85 297 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 JH-Jindřichův Hradec v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 40 630 Výdaje celkem\| 421 378 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 94 643 z toho: platy zaměstnanců \| 93 306 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 33 125 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 866 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 14 830 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 43 459 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 43 262 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 650 Dávky sociální péče\| 20 284 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 39 050 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 21 500 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 86 780 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 Jl-Jihlava v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 17 641 Výdaje celkem\| 396 034 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 54 894 z toho: platy zaměstnanců\| 54 430 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 19 213 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 089 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 11 905 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 46 981 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 46 724 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 1 263 Dávky sociální péče\| 19 656 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 26 900 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 24 800 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 144 225 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 JN-Jablonec nad Nisou v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 22 495 Výdaje celkem \| 375 766 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 65 403 z toho: platy zaměstnanců\| 64 021 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 22 891 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 280 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 43 799 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 39 659 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 39 261 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 470 Dávky sociální péče\| 30 083 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 19 500 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 21 000 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 89 609 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 KD-Kladno v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 60 500 Výdaje celkem\| 652 750 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 110 321 z toho: platy zaměstnanců\| 108 206 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 38 612 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 164 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 21 950 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 48 306 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 47 700 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 985 Dávky sociální péče\| 26 892 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 33 000 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 24 200 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 215 525 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 KH-Kutná Hora v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 1 662 Výdaje celkem\| 327 542 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 41 579 z toho: platy zaměstnanců\| 41 091 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 14 553 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 822 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 10 104 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 38 067 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 37 579 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 650 Dávky sociální péče\| 15 868 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 20 100 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 27 300 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 117 861 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 Kl-Karviná v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 23 552 Výdaje celkem\| 1 215 049 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 74 833 z toho: platy zaměstnanců\| 73 308 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 26 192 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 466 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 9 550 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 74 833 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 73 308 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 3 946 Dávky sociální péče\| 49 633 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 26 085 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 9 700 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 652 466 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 KM-Kroměříž v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 53 395 Výdaje celkem\| 581 645 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 104 199 z toho: platy zaměstnanců\| 102 753 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 36 470 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 055 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 27 010 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 44 053 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 43 577 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 800 Dávky sociální péče\| 36 787 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 27 100 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 28 700 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím \| 170 757 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 KO-Kolín v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 6 656 Výdaje celkem\| 331 483 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 49 798 z toho: platy zaměstnanců\| 49 219 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 17 429 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 984 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 7 805 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 42 776 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 42 247 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 783 Dávky sociální péče\| 16 970 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 22 000 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 4 900 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 117 508 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 KT-Klatovy v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 5 077 Výdaje celkem\| 374 982 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 42 249 z toho: platy zaměstnanců\| 41 824 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 14 787 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 836 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 18 100 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 42 249 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 41 824 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 417 Dávky sociální péče\| 18 158 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 46 000 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 41 000 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 98 120 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 KV-Karlovy Vary v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem \| 47 238 Výdaje celkem \| 505 334 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci \| 102 783 z toho: platy zaměstnanců \| 101 962 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 35 974 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb \| 2 039 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 27 570 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě \| 44 131 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě \| 44 044 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU \| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) \| 751 Dávky sociální péče \| 14 000 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě \| 28 600 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě \| 23 200 Pozemkové úpravy \| 0 Protiradonová opatření \| 0 Financování školství \| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů \| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím \| 164 500 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 Ll-Liberec v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem \| 14 270 Výdaje celkem \| 554 392 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci \| 56 181 z toho: platy zaměstnanců\| 55 232 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 19 663 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb \| 1 105 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 24 495 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě \| 56 181 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě \| 55 232 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU \| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) \| 3 500 Dávky sociální péče \| 22 993 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě \| 35 400 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě \| 45 200 Pozemkové úpravy \| 0 Protiradonová opatření \| 0 Financování školství \| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů \| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím \| 178 565 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 LN-Louny v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem \| 2 592 Výdaje celkem \| 441 711 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci \| 39 958 z toho: platy zaměstnanců \| 39 473 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 13 985 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb \| 789 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 14 276 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě \| 39 958 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě \| 39 473 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU \| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) \| 792 Dávky sociální péče \| 10 568 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě \| 39 200 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě \| 36 300 Pozemkové úpravy \| 0 Protiradonová opatření \| 0 Financování školství \| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů \| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím \| 210 444 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 LT-Litoměřice v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem \| 39 240 Výdaje celkem \| 592 662 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci \| 97 845 z toho: platy zaměstnanců\| 97 013 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 34 246 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb \| 1 940 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 19 369 z toho: platy zaměstnanců\| \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě \| 47 907 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě \| 47 371 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU \| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) \| 880 Dávky sociální péče \| 15 613 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě \| 30 000 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě \| 52 300 Pozemkové úpravy \| 0 Protiradonová opatření \| 0 Financování školství \| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů \| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím \| 217 926 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 MB-Mladá Boleslav v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem \| 11 803 Výdaje celkem \| 376 310 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci \| 53 579 z toho: platy zaměstnanců \| 53 014 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 18 753 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb \| 1 060 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 5 277 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě \| 46 116 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě \| 45 588 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU \| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) \| 364 Dávky sociální péče \| 19 963 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě \| 24 700 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě \| 26 700 Pozemkové úpravy \| 0 Protiradonová opatření \| 0 Financování školství \| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů \| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím \| 78 6211 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 ME-Mělník v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem \| 4 556 Výdaje celkem \| 375 007 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci \| 42 589 z toho: platy zaměstnanců \| 42 015 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 14 906 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb \| 840 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 16 470 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě \| 42 589 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě \| 42 015 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU \| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) \| 650 Dávky sociální péče \| 11 811 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě \| 26 550 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě \| 32 400 Pozemkové úpravy \| 0 Protiradonová opatření \| 0 Financování školství \| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů \| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím \| 114 501 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 MO-Most v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem \| 6 800 Výdaje celkem \| 694 601 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci \| 56 365 z toho: platy zaměstnanců \| 55 535 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 19 728 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb \| 1 111 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 10 685 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě \| 42 383 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě \| 41 779 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU \| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) \| 2 137 Dávky sociální péče \| 9 872 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě \| 24 000 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě \| 23 900 Pozemkové úpravy \| 0 Protiradonová opatření \| 0 Financování školství \| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů \| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím \| 362 126 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 NA-Náchod v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem \| 36 780 Výdaje celkem \| 476 590 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci \| 87 832 z toho: platy zaměstnanců\| 86 147 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 30 741 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb \| 1 723 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 24 304 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě \| 47 446 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě \| 46 508 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU \| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) \| 705 Dávky sociální péče \| 21 628 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě \| 28 000 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě \| 41 100 Pozemkové úpravy \| 0 Protiradonová opatření \| 0 Financování školství \| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů \| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím \| 136 937 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 NB-Nymburk v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem \| 7 281 Výdaje celkem \| 357 712 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci \| 43 562 z toho: platy zaměstnanců\| 43 422 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 15 247 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb \| 868 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 24 360 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě \| 40 113 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě \| 39 994 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU \| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) \| 487 Dávky sociální péče \| 20 809 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě \| 20 500 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě \| 10 000 Pozemkové úpravy \| 0 Protiradonová opatření \| 0 Financování školství \| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů \| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím \| 104 089 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 NJ-Nový Jičín v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 4 002 Výdaje celkem \| 686 440 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci \| 54 289 z toho: platy zaměstnanců\| 52 945 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 19 001 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb \| 1 059 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 26 876 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě \| 54 289 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě \| 52 945 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU \| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) \| 1 985 Dávky sociální péče \| 20 711 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě \| 32 960 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě \| 47 800 Pozemkové úpravy \| 0 Protiradonová opatření \| 0 Financování školství \| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů \| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím \| 311 882 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 OC-Olomouc v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem \| 78 317 Výdaje celkem \| 930 131 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci \| 156 513 z toho: platy zaměstnanců\| 154 337 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 54 780 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb \| 3 087 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 24 021 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě \| 63 646 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě \| 63 241 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU \| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) \| 2 000 Dávky sociální péče \| 32 390 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě \| 52 500 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě \| 39 600 Pozemkové úpravy \| 0 Protiradonová opatření \| 0 Financování školství \| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů \| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím \| 349 334 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 OP-Opava v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem \| 21 498 Výdaje celkem \| 865 024 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci \| 81 378 z toho: platy zaměstnanců\| 80 431 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 28 482 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb \| 1 609 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 21 000 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě \| 59 687 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě \| 58 740 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU \| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) \| 7 407 Dávky sociální péče \| 29 265 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě \| 64 402 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě \| 40 900 Pozemkové úpravy \| 0 Protiradonová opatření \| 0 Financování školství \| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů \| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím \| 294 084 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 PB-Příbram v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem \| 7 635 Výdaje celkem \| 411 419 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci \| 45 915 z toho: platy zaměstnanců \| 45 083 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 16 070 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb \| 902 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 10 600 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě \| 44 860 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě \| 44 185 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU \| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) \| 804 Dávky sociální péče \| 20 055 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě \| 31 730 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě \| 7 800 Pozemkové úpravy \| 0 Protiradonová opatření \| 0 Financování školství \| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů \| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím \| 119 309 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 PE-Pelhřimov v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem \| 3 961 Výdaje celkem \| 281 912 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci \| 48 445 z toho: platy zaměstnanců\| 47 720 Povinné pojistné placené zaměstnavatele)\| 16 956 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb \| 954 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 9 654 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě \| 41 285 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě \| 40 560 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU \| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) \| 469 Dávky sociální péče \| 12 819 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě \| 28 400 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě \| 9 600 Pozemkové úpravy \| 0 Protiradonová opatření \| 0 Financování školství \| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů \| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím \| 58 697 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 Pl-Písek v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem \| 17 375 Výdaje celkem \| 293 640 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci \| 61 288 z toho: platy zaměstnanců\| 60 500 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 21 451 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb \| 1 210 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 8 966 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě \| 38 511 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě \| 38 190 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU \| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) \| 605 Dávky sociální péče \| 14 919 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě \| 24 500 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě \| 22 100 Pozemkové úpravy \| 0 Protiradonová opatření \| 0 Financování školství \| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů \| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím \| 75 519 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 PJ-Plzeň jih v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem \| 1 490 Výdaje celkem \| 240 224 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci \| 40 625 z toho: platy zaměstnanců\| 40 533 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 14 219 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb \| 811 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 9 350 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě \| 37 286 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě \| 37 194 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU \| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) \| 260 Dávky sociální péče \| 13 052 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě \| 27 300 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě \| 8 200 Pozemkové úpravy \| 0 Protiradonová opatření \| 0 Financování školství \| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů \| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím \| 49 637 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 PR-Přerov v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem \| 1 680 Výdaje celkem \| 618 455 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci \| 48 055 z toho: platy zaměstnanců\| 47 304 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 16 819 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb \| 946 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 39 340 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě \| 48 055 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě \| 47 304 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU \| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) \| 1 280 Dávky sociální péče \| 15 445 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě \| 33 550 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě \| 32 400 Pozemkové úpravy \| 0 Protiradonová opatření \| 0 Financování školství \| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů \| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím \| 257 638 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 PS-Plzeň sever v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem \| 4 161 Výdaje celkem \| 286 938 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci \| 42 199 z toho: platy zaměstnanců\| 41 808 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 14 770 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb \| 836 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 13 850 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě \| 42 199 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě \| 41 808 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy CR na členství v EU \| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) \| 440 Dávky sociální péče \| 9 099 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě \| 22 240 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě \| 19 700 Pozemkové úpravy \| 0 Protiradonová opatření \| 0 Financování školství \| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů \| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím \| 68 159 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 PT-Prachatice v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem \| 1 420 Výdaje celkem \| 234 922 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci \| 37 987 z toho: platy zaměstnanců\| 37 385 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 13 295 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb \| 748 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 22 500 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě \| 34 650 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě \| 34 074 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU \| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) \| 440 Dávky sociální péče \| 16 006 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě \| 28 320 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě \| 14 800 Pozemkové úpravy \| 0 Protiradonová opatření \| 0 Financování školství \| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů \| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím \| 53 109 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 PU-Pardubice v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem \| 20 069 Výdaje celkem \| 560 334 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci \| 49 914 z toho: platy zaměstnanců\| 49 240 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 17 470 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb \| 985 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 16 000 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě \| 49 914 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě \| 49 240 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU \| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) \| 2 800 Dávky sociální péče \| 25 856 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě \| 15 300 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě \| 27 600 Pozemkové úpravy \| 0 Protiradonová opatření \| 0 Financování školství \| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů \| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím \| 163 324 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 PV-Prostějov v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem \| 11 050 Výdaje celkem \| 498 207 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci \| 53 455 z toho: platy zaměstnanců\| 52 287 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 18 709 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb \| 1 046 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 11 570 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě \| 44 181 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě \| 43 013 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU \| 0\| Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) \| 2 050 Dávky sociální péče \| 32 055 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě \| 36 600 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě \| 20 800 Pozemkové úpravy \| 0 Protíradonová opatření \| 0 Financování školství \| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů \| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím \| 181 982 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 PY-Praha východ v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 20 536 Výdaje celkem\| 322 970 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 66 908 z toho: platy zaměstnanců\| 65 715 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 23 418 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 314 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 8 720 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 40 381 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 39 496 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 845 Dávky sociální péče\| 12 460 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 35 700 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 6 200 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 54 272 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 PZ-Praha západ v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 7 448 Výdaje celkem\| 302 751 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 38 700 z toho: platy zaměstnanců\| 38 084 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 13 545 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 762 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 59 250 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 38 700 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 38 084 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 610 Dávky sociální péče\| 9 519 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 17 400 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 4 900 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 50 451 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 RA-Rakovník v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 20 393 Výdaje celkem\| 254 216 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 53 119 z toho: platy zaměstnanců\| 52 301 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 18 592 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 046 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 6 470 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 34 312 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 33 864 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 1 000 Dávky sociální péče\| 13 202 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 24 000 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 16 000 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 65 469 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 RK-Rychnov nad Kněžnou v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 2 297 Výdaje celkem\| 352 194 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 40 705 z toho: platy zaměstnanců\| 39 916 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 14 247 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 798 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 18 636 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 40 705 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 39 916 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 890 Dávky sociální péče\| 20 229 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 25 130 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 29 800 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 87 527 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 RO-Rokycany v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 6 080 Výdaje celkem\| 204 334 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 34 053 z toho: platy zaměstnanců\| 33 968 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 11 919 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 679 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 6 359 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 29 833 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 29 768 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 255 Dávky sociální péče\| 8 515 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 11 100 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 5 800 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 43 830 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 SM-Semily v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 2 960 Výdaje celkem\| 305 535 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 41 588 z toho: platy zaměstnanců\| 40 688 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 14 556 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 814 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 23 810 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 38 406 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 37 506 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 700 Dávky sociální péče\| 11 257 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 18 500 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 23 000 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 96 607 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 SO-Sokolov v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové přímý a přijaté dotace celkem\| 1 664 Výdaje celkem\| 379 608 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 40 437 z toho: platy zaměstnanců\| 39 308 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 14 153 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 786 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 22 300 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 40 437 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 39 308 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 1 608 Dávky sociální péče\| 9 206 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 16 800 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 20 000 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 137 974 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 ST-Strakonice v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 19 482 Výdaje celkem\| 338 308 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 66 925 z toho: platy zaměstnanců \| 66 283 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 23 424 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 326 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 26 000 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 37 876 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 37 579 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 682 Dávky sociální péče\| 15 049 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 28 020 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 22 700 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 87 621 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 SU-Šumperk v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 41 760 Výdaje celkem\| 599 470 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 104 906 z toho: platy zaměstnanců \| 102 978 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 36 717 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 060 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 16 075 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 48 720 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 48 436 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 2 200 Dávky sociální péče\| 19 714 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 34 100 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 19 300 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 226 779 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 SY-Svitavy v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 6 467 Výdaje celkem\| 463 587 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 58 358 z toho: platy zaměstnanců\| 57 414 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 20 425 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 148 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 17 495 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 44 216 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 43 653 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 709 Dávky sociální péče\| 18 072 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 32 600 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 21 600 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 181 854 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 TA-Tábor v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 25 752 Výdaje celkem\| 417 622 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 69 732 z toho: platy zaměstnanců\| 68 857 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 24 406 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 377 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 14 200 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 44 159 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 43 766 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 1 030 Dávky sociální péče\| 17 378 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 33 800 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 15 900 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 113 879 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 TC-Tachov v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 4 912 Výdaje celkem\| 247 238 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 35 337 z toho: platy zaměstnanců\| 34 952 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 12 368 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 699 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 4 830 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 35 337 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 34 952 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 200 Dávky sociální péče\| 11 065 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 26 000 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 14 300 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 64 636 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 TP-Teplice v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 2 230 Výdaje celkem\| 579 596 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 58 539 z toho: platy zaměstnanců\| 58 188 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 20 489 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 164 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 7 150 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 45 395 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 45 062 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 1 050 Dávky sociální péče\| 14 925 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 41 932 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 13 600 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 280 476 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 TR-Třebíč \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 50 019 Výdaje celkem\| 559 680 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 112 465 z toho: platy zaměstnanců\| 110 580 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 39 363 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 212 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 8 775 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 50 245 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 49 570 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 827 Dávky sociální péče\| 16 019 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 35 900 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 30 800 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 179 594 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 TU-Trutnov v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 8 111 Výdaje celkem\| 503 362 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 61 354 z toho: platy zaměstnanců\| 60 380 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 21 474 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 208 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 23 200 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 48 634 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 47 670 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 1 270 Dávky sociální péče\| 35 752 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 25 900 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 27 200 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 137 669 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 UH-Uherské Hradiště v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 5 143 Výdaje celkem\| 604 755 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 48 467 z toho: platy zaměstnanců\| 47 654 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 16 963 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 953 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 13 500 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 48 467 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 47 654 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 1 442 Dávky sociální péče\| 24 511 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 41 700 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 22 100 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 173 807 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 UL-Ústí nad Labem v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 32 426 Výdaje celkem\| 486 446 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 63 652 z toho: platy zaměstnanců\| 63 189 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 22 278 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 264 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 2 850 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 42 668 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 42 310 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 1 900 Dávky sociální péče\| 18 829 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 15 300 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 39 300 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 269 940 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 UO-Ústí nad Orlicí v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové pří my a přijaté dotace celkem\| 1 315 Výdaje celkem\| 508 464 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 52 051 z toho: platy zaměstnanců\| 51 143 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 18 218 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 023 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 19 400 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 52 051 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 51 143 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 1 922 Dávky sociální péče\| 17 515 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 24 820 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 35 300 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 238 580 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 VS-Vsetín v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 1 893 Výdaje celkem\| 584 964 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 48 840 z toho: platy zaměstnanců\| 48 413 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 17 094 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 968 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 15 357 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 48 840 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 48 413 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 1 449 Dávky sociální péče\| 27 920 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 33 000 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 32 700 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 230 355 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 VY-Vyškov v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 3 993 Výdaje celkem\| 400 865 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 48 907 z toho: platy zaměstnanců\| 48 324 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 17 117 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 966 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 33 800 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 42 725 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 42 158 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 1 000 Dávky sociální péče\| 10 420 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 25 700 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 20 400 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 137 855 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 ZL-Zlín v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 8 900 Výdaje celkem\| 702 974 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 61 114 z toho: platy zaměstnanců\| 59 836 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 21 390 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 197 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 46 107 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 61 114 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 59 836 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 2 547 Dávky sociální péče\| 27 962 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 36 000 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 23 700 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 234 880 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 ZN-Znojmo v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové pří my a přijaté dotace celkem\| 9 441 Výdaje celkem\| 482 177 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 52 867 z toho: platy zaměstnanců\| 52 282 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 18 503 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 046 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 9 925 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 46 966 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 46 381 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 592 Dávky sociální péče\| 11 549 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 46 821 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 24 800 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 159 890 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 ZR-Žďár nad Sázavou v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 2 852 Výdaje celkem\| 447 284 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 50 017 z toho: platy zaměstnanců\| 48 987 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 17 506 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 980 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 11 950 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 50 017 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 48 987 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)\| 1 290 Dávky sociální péče\| 27 783 Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě\| 40 300 Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě\| 21 000 Pozemkové úpravy\| 0 Protiradonová opatření\| 0 Financování školství\| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny financování okresních úřadů\| 0 \| Dotace a transfery obcímobcím\| 145 569 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 381 Nejvyšší kontrolní úřad v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 2 500 Výdaje celkem\| 336 796 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 157 341 z toho: platy zaměstnanců\| 140 660 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem)\| 55 069 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 813 Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 45 145 \| Specifické dílčí ukazatele\| Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím\| 80 Platy funkcionářů NKÚ\| 14 696 Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (z.č. 236/1995 Sb.)\| 2 510 \| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU\| 4 900 ) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 396 Státní dluh v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 0 Výdaje celkem\| 21 329 000 \| Financování\| Výnosy z emise státních dluhopisů\| 21 200 000 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| \| \| \| Specifické dílčí ukazatele\| Úroky státního dluhu\| 20 509 000 Poplatky spojené s obsluhou státního dluhu\| 200 000 \| Realizované kurzové ztráty\| 620 000 Ukazatele kapitoly 397 Operace státních finančních aktiv v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy na účtech státních finančních aktiv - odvody od původců radioaktivních odpadů na jaderný účet)\| 700 000 Příjmy na účtech státních finančních aktiv - ostatní příjmy\| 4 779 400 Výdaje z účtů státních finančních aktiv celkem\| 33 259 300 \| Financování\| Výnosy z emise státních dluhopisů\| 18 800 000 Změna stavu krátkodobých prostředků na bankovních účtech\| 8 979 900 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| \| \| \| Specifické dílčí ukazatele\| Financování opatření k odstranění následků povodní\| 396 800 Výdaje vyvolané zánikem věcných břemen na restituovaném majetku\| 4 398 900 Financování řešení důsledků kosovské krize\| 226 600 Výdaje na úhradu záporného salda pojistného na důchodové pojištění\| 4 384 000 Překlenovací půjčka pro Českou inkasní, s.r.o.\| 2 860 000 Výdaje na činnost Správy úložišť radioaktivních odpadů\| 110 000 Výdaje na činnost hasičských záchranných sborů\| 300 000 Výdaje na posílení výkonu státní správy územních samosprávných celků a okresních úřadů\| 240 000 Výdaje na krytí dopadu dosud nespecifikovaných změn financování okresních úřadů\| 130 000 Výdaje na vyplacení narostlých úroků z emisí středně a dlouhodobých státních dluhopisů\| 1 384 500 Výdaje na reformu veřejné správy\| 0 \| Výdaje na úhradu ztráty Konsolidační bankybanky Praha, s.p.ú.\| 18 800 000 ) zahrnuto v daňových příjmech Ukazatele kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa v tisících Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 10 523 394 Daňové příjmy celkem\| 359 400 000 Výdaje celkem\| 104 157 996 \| Dílčí ukazatele výdajů\| \| Jednotné dílčí ukazatele\| Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5\| 7 482 186 \| \| Specifické dílčí ukazatele\| Vládní rozpočtová rezerva\| 1 474 640 Rezerva na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků\| 180 000 Vrcholné státní návštěvy\| 60 000 Výdaje na protidrogovou politiku\| 117 000 Stavební spoření\| 8 900 000 Podpora exportu\| 1 352 000 Majetková újma\| 1 892 000 Ostatní podpora podnikům\| 2 598 600 Dotace a návratné finanční výpomoci neziskovým organizacím\| 668 350 Sociální výdaje; náhrady\| 36 601 600 Transfery mezinárodním organizacím, zahraniční pomoc\| 1 520 000 Finanční vztahy k rozpočtům krajů - viz příloha č. 7 zákona\| 903 040 Finanční vztahy k rozpočtům obcíobcí v úhrnech po jednotlivých okresech (pro magistrátní úřady) - viz příloha č. 6 zákona\| 3 610 327 Další prostředky pro územní samosprávy\| 436 560 Prostředky pro okresní úřady\| 836 010 Transfery veřejným rozpočtům centrální úrovně\| 32 252 000 \| Ostatní výdaje\| 3 273 683 Příloha č. 5 k zákonu č. 491/2000 Sb. Výdaje na financování programů v tisících Kč --- Evidenční číslo\| Název programu\| Výdaje na programy celkem 301 010\| Obnova a dostavba areálu Pražského Hradu\| 95 000 301 020\| Obnova a dostavba sídla prezidenta republiky v Lánech\| 31 000 301 030\| Pořízení a technická obnova strojů a zařízení Kanceláře prezidenta\| 5 000 301 810\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)\| 301 830\| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů\| 301 860\| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy\| Kancelář prezidenta republiky celkem\| 131 000 302 010\| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Poslanecké sněmovny Parlamentu\| 20 000 302 020\| Pořízení bytů pro poslance\| 90 178 302 810\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)\| 302 830\| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů\| 302 860\| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy\| Poslanecká sněmovna Parlamentu celkem\| 110 178 303 010\| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Senátu Parlamentu\| 125 300 303 810\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)\| 303 830\| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů\| 303 860\| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy\| Senát Parlamentu celkem\| 125 300 304 010\| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Úřadu vlády\| 116 486 304 810\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)\| 304 830\| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů\| 304 860\| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy\| 304 920\| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu\| 2 050 Úřad vlády celkem\| 118 536 305 010\| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Bezpečnostní informační služby\| 168 970 305 810\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)\| 305 830\| Pořízení, obnova a provozování vnitřních informačních systémů\| 305 920\| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu\| 400 Bezpečnostní informační služba celkem\| 169 370 306 010\| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Ministerstva zahraničních věcí na území ČR\| 175 673 306 020\| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Ministerstva zahraničních věcí v zahraničí\| 854 478 306 030\| Zabezpečení přípravy ČR na vstup do EU\| 66 500 306 810\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)\| 306 830\| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů\| 306 860\| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy\| 305 870\| Harmonizace informačních systémů ČR s informačními systémy EU\| Ministerstvo zahraničních věcí celkem\| 1 096 651 307 010\| Rozvoj mobilní komunikační infrastruktury\| 68 680 307 020\| Rozvoj operačně takt. systémů velení a řízení vzdušných a pozemních sil\| 31 500 307 040\| Rozvoj a modernizace senzorů, navigačních a identifikačních systémů\| 18 000 307 060\| Zabezpečení ochrany utajovaných skutečností\| 626 553 307 070\| Zabezpečení krizového řízení\| 21 000 307 080\| Rozvoj vojenské policie a prevence kriminality\| 70 380 307 110\| Rozvoj strategického zpravodajství\| 46 500 307 120\| Rozvoj sil speciálních operací\| 30 600 307 130\| Rozvoj taktického průzkumu\| 15 655 307 140\| Rozvoj vzdušného průzkumu\| 2 000 307 150\| Rozvoj pátracích senzorů\| 3 745 307 190\| Zkvalitnění výcviku a života vojsk vojenského zpravodajství\| 23 200 307 210\| Rozvoj a modernizace mechanizovaného vojska\| 247 240 307 220\| Rozvoj a modernizace dělostřelectva\| 183 520 307 230\| Rozvoj a modernizace protiletadlového vojska\| 5 000 307 240\| Rozvoj a modernizace chemického vojska\| 15 000 307 260\| Rozvoj sil územní obrany a záchranného systému\| 49 630 307 270\| Rozvoj výcvikových zařízení pozemních sil\| 28 980 307 280\| Zkvalitnění výcviku a života pozemních sil\| 187 418 307 290\| Civilní ochrana, nevojenská část\| 64 948 307 310\| Rozvoj a modernizace taktického letectva\| 8 389 700 307 320\| Rozvoj a modernizace vrtulníkového letectva\| 307 330\| Rozvoj a modernizace specielního letectva\| 307 340\| Rozvoj a modernizace PLRV\| 4 500 307 350\| Rozvoj systémů navigace a komunikace letectva a rozvoj meteorologie\| 6 670 307 370\| Rozvoj logistiky vzdušných sil a PLRV\| 27 900 307 380\| Plnění požadavků ICAO ve vojenském letectvu\| 129 350 307 390\| Zkvalitnění výcviku a života vojsk vzdušných sil a PLRV\| 91 851 307 410\| Výstavba a použití sil a prostředků AČR v mezinár. operacích\| 307 420\| Zřízení a provoz zahraničních pracovišť ČR\| 40 350 307 430\| Výcvikové aktivity se zahraniční účastí\| 48 140 307 440\| Zachování a obnova historických hodnot a tradic armády\| 10 800 307 450\| Bezpečnostní investice NATO\| 235 890 307 460\| Ostatní zahraniční aktivity\| 21 000 307 510\| Rozvoj mobilních zdravotnických prostředků a pracovišť AČR\| 4 160 307 520\| Rozvoj mírových zdravotnických a veterinárních zařízení\| 78 100 307 610\| Modernizace a rozvoj dopravních systémů\| 15 500 307 640\| Rozvoj opravárenství a zkušebnictví\| 307 650\| Rozvoj kontejnerizace a manipulačních prostředků\| 307 680\| Zabezpečení vojsk PHM, proviantním, výstrojním a ost. materiálem\| 11 260 307 710\| Racionalizace spotřeby paliv a energie a snižování emisí energetických zdrojů\| 11 000 307 720\| Výstavba a obnova zařízení k ochraně životního prostředí\| 13 000 307 730\| Snižování zatížení životního prostředí při výcviku vojsk\| 307 740\| Zabezpečení centralizovaných správních funkcí\| 217 700 307 750\| Rozvoj školství a vzdělávání\| 5 000 307 760\| Náhrada objektů vydaných v restitucích\| 166 947 307 770\| Rozvoj bytového programu\| 240 000 307 790\| Rozvoj vojenské lázeňské a rekreační péče\| 45 000 307 810\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)\| 83 600 307 820\| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů\| 178 600 307 870\| Harmonizace informačních systémů ČR s informačními systémy EU\| 307 910\| Národní program výzkumu v oblasti obrany a bezpečnosti\| 64 900 307 920\| Obranný výzkum a vývoj podpory výstavby sil AČR\| 106 260 307 930\| Rozvoj výzkumných pracovišť resortu obrany\| 21 500 Ministerstvo obrany celkem\| 12 055 007 308 010\| Pořízení a technická obnova investičního majetku NBÚ\| 356 080 308 810\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)\| 308 830\| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů\| 308 920\| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu\| 10 700 Národní bezpečnostní úřad celkem\| 366 780 309 010\| Pořízení a technická obnova invest. majetku Kanceláře veřejného ochránce práv\| 95 160 309 810\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)\| 309 830\| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů\| Kancelář Veřejného ochránce práv celkem\| 95 160 312 010\| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Ministerstva financí\| 33 165 312 020\| Pořízení a technická obnova informačních a výpočetních systémů Ministerstva financí\| 329 600 312 040\| Zabezpečení přípravy ČR na vstup do EU na centrální úrovni řízení\| 67 713 312 110\| Pořízení a technická obnova budov a staveb územních finančních orgánů\| 552 819 312 120\| Pořízení a technická obnova strojů a zařízení územních finančních orgánů\| 53 500 312 130\| Pořízení a technická obnova informačního systému správy daní (ADIS)\| 455 000 312 140\| Zabezpečení přípravy ČR na vstup do EU v územních finančních orgánech\| 371 871 312 210\| Výstavba a technická obnova budov a staveb správy cel\| 319 798 312 220\| Pořízení a technická obnova strojů a zařízení správy cel\| 74 640 312 230\| Pořízení a technická obnova informačního systému správy cel (CIS)\| 334 900 312 240\| Zabezpečení přípravy ČR na vstup do EU v orgánech správy cel\| 7 300 312 710\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury ICT ministerstva financí\| 312 720\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury ICT daňové správy\| 312 730\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury ICT správy cel\| 312 820\| Pořízení,obnova a provozování registrů a evidencí\| 312 830\| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů\| 312 840\| Pořízení,obnova a provozování IS podporujících činnosti vyplývající z kompetenčního zákona\| 312 860\| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy a WEB\| 312 870\| Harmonizace informačních systémů ČR s informačními systémy EU\| 312 880\| Systémová integrace informačních systémů resortu MF\| Ministerstvo financí celkem\| 2 600 306 313 010\| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Ministerstva práce a sociálních věcí\| 100 500 313 020\| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Správy sociálního zabezpečení\| 197 991 313 030\| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Správy služeb zaměstnanosti\| 31 500 313 040\| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě ústavů sociální péče\| 1 214 401 313 050\| Realizace informačního systému státní sociální podpory\| 231 000 313 060\| Realizace informačního systému MPSV\| 309 000 313 070\| Pořízení a tech. obnova invest. majetku charitativních organizací a občanských sdružení\| 37 460 313 410\| Podpora podnikatelských subjektů zaměstnávajících občany se ZPS\| 103 000 313 810\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)\| 313 830\| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů\| 313 840\| Pořízení,obnova a provozování IS podporujících činnosti vyplývající z kompetenčního zákona\| 313 860\| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy\| 313 870\| Harmonizace informačních systémů ČR s informačními systémy EU\| 313 910\| Pořízení a technická obnova invest. majetku organizací vědy a výzkumu\| 3 100 Ministerstvo práce a sociálních věcí celkem\| 2 227 952 314 010\| Reprodukce investičního majetku pracovišť MV\| 135 000 314 020\| Reprodukce investičního majetku v uprchlických táborech\| 3 000 314 030\| Reprodukce investičního majetku organizací zřízených MV k zajištění služeb\| 15 096 314 040\| Reforma veřejné správy\| 281 730 314 050\| Převod správních činností\| 10 000 314 060\| Dopady zákona č. 148/98 Sb. o ochraně utajovaných skutečností\| 60 000 314 070\| Národní program přípravy ČR na členství v EU\| 979 200 314 110\| Rozvoj a obnova infrastruktury komunikačních systémů rezortu - HELIOS\| 86 010 314 130\| Rozvoj a obnova centrálních informačních systémů\| 9 600 314 140\| Obnova koncových zařízeních informačních a komunikačních systémů\| 8 300 314 210\| Výstavba a obnova budov a staveb policejních útvarů\| 334 429 314 220\| Reprodukce movitého investičního majetku policejních útvarů\| 137 084 314 310\| Reprodukce investičního majetku školských a vzdělávacích zařízení\| 10 000 314 320\| Reprodukce investičního majetku tělovýchovných a sportovních zařízení\| 1 000 314 610\| Reprodukce investičního majetku v působnosti Ředitelství záchranného sboru\| 76 476 314 620\| Reprodukce investičního majetku jednotek záchranných sborů\| 225 202 314 710\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury ICT ministerstva vnitra\| 314 720\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury ICT - Policie ČR\| 314 730\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury ICT - územních orgánů státní správy\| 314 740\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury ICT - HELIOS\| 314 750\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury ICT - HSIZS - PEGAS\| 314 830\| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů\| 314 840\| Pořízení,obnova a provozování IS podporujících činnosti vyplývající z kompetenčního zákona\| 314 860\| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy\| 23 800 314 870\| Harmonizace informačních systémů ČR s informačními systémy EU\| 314 880\| Pořízení, obnova a provozování inform. systémů územních orgánů státní správy\| 314 910\| Rozvoj a obnova materiálně-technické základny vědeckovýzkumné činnosti\| 6 355 314 920\| Materielně-technické zabezpečení vědecko-výzkumných úkolů\| 1 245 Ministerstvo vnitra celkem\| 2 403 527 315 010\| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Ministerstva životního prostředí\| 87 860 315 020\| Pořízení a tech. obnova invest. majetku chráněných krajinných oblastí a národních parků\| 40 000 315 030\| Prevence v územích ohrožených povodněmi, sesuvy a dalšími klimatickými vlivy\| 315 050\| Revitalizace říčních systémů\| 253 249 315 060\| Drobné vodohospodářské ekologické akce\| 339 231 315 070\| Národní program přípravy ČR na členství v EU\| 134 932 315 810\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)\| 315 830\| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů\| 315 840\| Pořízení,obnova a provozování IS podporujících činnosti vyplývající z kompetenčního zákona\| 315 860\| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy\| 315 870\| Harmonizace informačních systémů ČR s informačními systémy EU\| 315 910\| Pořízení a technická obnova invest. majetku organizací vědy a výzkumu\| 28 100 315 920\| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu\| 8 723 Ministerstvo životního prostředí celkem\| 892 095 317 010\| Pořízení a technická obnova investičního majetku ve správě Ministerstva pro místní rozvoj\| 30 803 317 410\| Podpora obnovy bytového fondu\| 200 000 317 420\| Výstavba nájemních bytů a technické infrastruktury ve vlastnictví obcí\| 1 796 486 317 430\| Podpora hypotéčního úvěrování\| 600 000 317 530\| Výstavba a technická obnova domů s pečovatelskou službou\| 523 200 317 620\| Podpora regionálního rozvoje\| 1 990 300 317 710\| Obnova venkova\| 320 000 317810\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)\| 317 830\| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů\| 317 840\| Pořízení,obnova a provozování IS podporujících činnosti vyplývající z kompetenčního zákona\| 317 860\| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy\| 317 870\| Harmonizace informačních systémů ČR s informačními systémy EU\| Ministerstvo pro místní rozvoj celkem\| 5 460 789 321 910\| Pořízení a technická obnova invest.majetku organizací vědy a výzkumu\| 2 200 321 920\| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu\| 140 000 321 810\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)\| 321 830\| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů\| 321 860\| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy\| Grantová agentura celkem\| 142 200 322 010\| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Ministerstva průmyslu a obchodu\| 169 089 322 020\| Sanace těžby uranu ve s.p. DIAMO Stráž pod Ralskem\| 100 500 322 040\| Podpora opatření k úsporám energiíí\| 62 200 322 050\| Výstavba a technická obnova inženýrských sítí průmyslových zón\| 520 000 322 060\| Investice vyvolané útlumem uhelného, rudného a uranového hornictví\| 182 800 322 080\| Posílení konkurenceschopnosti průmyslu ČR\| 322 810\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)\| 322 830\| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů\| 322 840\| Pořízení,obnova a provozování IS podporujících činnosti vyplývající z kompetenčního zákona\| 322 860\| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy\| 322 870\| Harmonizace informačních systémů ČR s informačními systémy EU\| 322 920\| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu\| 175 110 Ministerstvo průmyslu a obchodu celkem\| 1 209 699 327 010\| Reprodukce investičního majetku MDS a organizací systému řízení resortu\| 39 000 327 170\| Výstavba a obnova místních komunikací\| 33 800 327 350\| Zajištění bezpečnosti železničního provozu a cestujících\| 15 000 327 410\| Podpora výstavby pražského metra\| 912 500 327 430\| Výstavba a technická obnova staveb MHD\| 10 000 327 620\| Podpora pořízení a obnovy vozidel městské hromadné dopravy\| 150 000 327 630\| Podpora pořízení a obnovy vozidel autobusové dopravní obslužnosti\| 363 000 327 810\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)\| 327 830\| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů\| 327 860\| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy\| Ministerstvo dopravy a spojů celkem\| 1 523 300 328 010\| Repodukce majetku ve správě ČTÚ\| 20 000 328 810\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)\| 328 830\| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů\| 328 860\| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy\| Český telekomunikační úřad celkem\| 20 000 329 010\| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Ministerstva zemědělství\| 209 454 329 020\| Pořízení a tech. obnova invest. majetku v zařízeních učňovského školství v působnosti MZe\| 26 152 329 030\| Výstavba a technická obnova vodovodů a úpraven vod\| 393 436 329 040\| Výstavba a technická obnova kanalizací a čistíren odpadních vod\| 312 053 329 050\| Podpora reprodukce investičního majetku lesního hospodářství a zemědělství\| 500 000 329 060\| Protipovodňová opatření\| 28 200 329 180\| Odstranění škod způsobených povodní 1997 - MZe\| 94 440 329 190\| Odstranění škod způsobených povodní 1998 - MZe\| 5 560 329 810\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)\| 329 830\| Pořízení, obnova a provozování vnitřních informačních systémů\| 329 840\| Pořízení, obnova a provozování IS podporujících činnosti vyplývající z kompetenčního zákona\| 329 860\| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy\| 329 870\| Harmonizace informačních systémů ČR s informačními systémy EU\| 329 910\| Pořízení a technická obnova invest. majetku organizací vědy a výzkumu\| 329 920\| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu\| Ministerstvo zemědělství celkem\| 1 569 295 333 010\| Reprodukce investičního majetku sektoru státní správy v působnosti MŠMT\| 209 200 333 020\| Reprodukce investičního majetku organizací zřízených MŠMT\| 236 400 333 110\| Výstavba a obnova budov a staveb základních škol\| 581 000 333 120\| Podpora koncepčního vzdělávacího rozvoje základních škol\| 447 000 333 210\| Výstavba a obnova budov a staveb středních škol\| 1 573 194 333 220\| Podpora koncepčního vzdělávacího rozvoje středních škol\| 631 800 333 310\| Výstavba a obnova budov a staveb vysokých škol\| 1 444 764 333 320\| Podpora koncepčního vzdělávacího rozvoje vysokých škol\| 1 260 000 333 410\| Rozvoj materielně tech. základny mimoškolních aktivit dětí a mládeže\| 10 720 333 510\| Výstavba a obnova sportovních zařízení\| 582 123 333 520\| Výstavba a obnova zařízení sportovní reprezentace\| 110 107 333 810\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)\| 333 830\| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů\| 333 840\| Pořízení,obnova a provozování IS podporujících činnosti vyplývající z kompetenčního zákona\| 333 860\| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy\| 333 870\| Harmonizace informačních systémů ČR s informačními systémy EU\| 333 880\| Podpora informační gramotnosti\| 333 910\| Podpora výzkumu a vývoje\| 707 223 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy celkem\| 7 793 531 334 010\| Reprodukce investičního majetku v působnosti MK\| 480 792 334 020\| Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví\| 7 525 334 030\| Záchrana architektonického dědictví\| 464 800 334 050\| Reprodukce majetku ve správě MK\| 158 247 334 060\| Zabezpečení přípravy ČR na vstup do EU\| 58 300 334 070\| Náhrada objektů vydaných v restitucích\| 30 656 334 110\| Podpora reprodukce majetku ve vlastnictví církví\| 41 020 334 120\| Rehabilitace památníků bojů za svobodu,nezávislost a demokracii\| 24 930 334 810\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)\| 334 830\| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů\| 334 840\| Pořízení,obnova a provozování IS podporujících činnosti vyplývající z kompetenčního zákona\| 334 860\| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy\| 334 870\| Harmonizace informačních systémů ČR s informačními systémy EU\| 334 920\| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu\| 15 005 Ministerstvo kultury celkem\| 1 281 275 335 010\| Výstavba a technická obnova nemocnic a léčebných zařízení v působnosti MZ\| 1 058 871 335 020\| Vybavení nemocnic, poliklinik a záchranné služby stroji a zařízeními\| 196 900 335 040\| Státní podpora humanitárních projektů\| 23 000 335 050\| Pořízení a tech. obnova invest. majetku organizací zřízených MZ\| 33 840 335 120\| Soubor projektů NPO podle usnesení vlády č.493/1993\| 27 000 335 130\| Státní podpora občanských sdružení\| 40 000 335 140\| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Národní lékařské knihovny\| 4 000 335 810\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)\| 335 830\| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů\| 335 840\| Pořízení,obnova a provozování IS podporujících činnosti vyplývající z kompetenčního zákona\| 335 860\| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy\| 335 870\| Harmonizace informačních systémů ČR s informačními systémy EU\| 335 920\| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu\| 139 158 Ministerstvo zdravotnictví celkem\| 1 522 769 336 010\| Reprodukce investičního majetku MS a organizací systému řízení resortu\| 99 458 336 110\| Výstavba soudů a státních zastupitelství\| 336 120\| Rekonstrukce, modernizace a opravy soudů a státních zastupitelství\| 764 996 336 210\| Výstavba objektů vazebních věznic a věznic\| 341 275 336 220\| Rekonstrukce, modernizace a opravy vazebních věznic a věznic\| 213 203 336 810\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)\| 336 830\| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů\| 336 840\| Pořízení,obnova a provozování IS podporujících činnosti vyplývající z kompetenčního zákona\| 336 860\| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy\| 336 870\| Harmonizace informačních systémů ČR s informačními systémy EU\| 336 910\| Reprodukce investičního majetku organizací vědy a výzkumu\| 336 920\| Podpora řešení úkolů vědy a výzkumu\| Ministerstvo spravedlnosti celkem\| 1 418 932 341 010\| Pořízení a tech. obnova investičního majetku ve správě Úřadu pro veřejné informační systémy\| 10 840 341 810\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)\| 341 830\| Pořízení,obnova a provozování resortních informačních systémů\| 341 860\| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy\| Úřad pro veřejné informační systémy celkem\| 10 840 343 010\| Pořízení a technická obnova invest. majetku Úřadu pro ochranu osobních údajů\| 11 304 343 810\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)\| 343 830\| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů\| 343 840\| Pořízení,obnova a provozování IS podporujících činnosti vyplývající z kompetenčního zákona\| 343 860\| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy\| 343 870\| Harmonizace informačních systémů ČR s informačními systémy EU\| Úřad pro ochranu osobních údajů celkem\| 11 304 344 010\| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Úřadu průmyslového vlastnictví\| 25 860 344 810\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)\| 344 830\| Pořízení,obnova a provozování resortních informačních systémů\| 344 860\| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy\| Úřad průmyslového vlastnictví celkem\| 25 860 345 010\| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Českého statistického úřadu\| 271 600 345 810\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)\| 345 830\| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů\| 345 840\| Pořízení,obnova a provozování IS podporujících činnosti vyplývající z kompetenčního zákona\| 345 860\| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy\| 345 870\| Harmonizace informačních systémů ČR s informačními systémy EU\| Český statistický úřad celkem\| 271 600 346 030\| Pořízení a technická obnova investičního majetku v působnosti ČÚZK\| 80 900 346 040\| Informační systém katastru nemovitostí\| 250 000 346 810\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)\| 346 830\| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů\| 345 840\| Pořízení,obnova a provozování IS podporujících činnosti vyplývající z kompetenčního zákona\| 346 860\| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy\| 346 870\| Harmonizace informačních systémů ČR s informačními systémy EU\| 346 910\| Pořízení a technická obnova invest. majetku organizací vědy a výzkumu\| Český úřad zeměměřický a katastrální celkem\| 330 900 347 010\| Pořízení a technická obnova investičního majetku ve správě Komise pro cenné papíry\| 24 500 347 810\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)\| 347 820\| Pořízení,obnova a provozování resortních informačních systémů\| 347 860\| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy\| Komise pro cenné papíry celkem\| 24 500 348 010\| Pořízení a tech.obnova investičního majetku ve správě ČBÚ\| 7 100 348 810\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)\| 348 830\| Pořízení, obnova a provozování vnitřních informačních systémů\| 348 860\| Pořízení, obnova a provozování informačních systémů veřejné správy\| 348 920\| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu\| Český báňský úřad celkem\| 7 100 353 010\| Pořízení a tech.obnova investičního majetku ve správě ÚOHS\| 25 969 353 810\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)\| 353 820\| Pořízení,obnova a provozování resortních informačních systémů\| 353 860\| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy\| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže celkem\| 25 969 358 010\| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Ústavního soudu\| 2 000 358 810\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)\| 358 830\| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů\| 358 860\| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy\| Ústavní soud celkem\| 2 000 361 810\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)\| 361 830\| Pořízení, obnova a provozování vnitřních informačních systémů\| 361 910\| Pořízení a technická obnova invest. majetku organizací vědy a výzkumu\| 293 470 361 920\| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu\| 92 000 Akademie věd celkem\| 385 470 372 010\| Pořízení a tech. obnova investičního majetku ve správě Rady pro rozhlas, a televizní vysílání\| 1 200 372 810\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)\| 372 830\| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů\| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání celkem\| 1 200 374 010\| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Správy státních hmotných rezerv\| 85 055 374 020\| Pořízení a tech. obnova invest. majetku systému hospodářské mobilizace\| 262 950 374 030\| Vytvoření a udržování nouzových zásob ropy a ropných produktů\| 374 810\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)\| 374 830\| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů\| Správa státních hmotných rezerv celkem\| 348 005 375 010\| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Státního úřadu pro jadernou bezpečnost\| 37 042 375 810\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)\| 375 830\| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů\| Státní úřad pro jadernou bezpečnost celkem\| 37 042 380 010\| Reprodukce majetku okresních úřadů\| 1 301 531 380 810\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)\| 380 830\| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů\| 380 860\| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy\| Okresní úřady celkem\| 1 301 531 381 010\| Realizace informačního systému Nejvyššího kontrolního úřadu\| 24 000 381 020\| Pořízení a tech. obnova invest. majetku NKÚ\| 21 145 381 810\| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)\| 381 830\| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů\| Nejvyšší kontrolní úřad celkem\| 45 145 397 010\| Náhrady objektů vydaných v restituci\| 3 794 400 397 020\| Reforma veřejné správy\| Operace státních finančních aktiv celkem\| 3 794 400 398 020\| Technická opatření v pásmech ochrany vod\| 20 488 398 060\| Akční plán realizace státní informační politiky\| 886 500 398 080\| Výstavba a obnova infrastruktury finanovaná úvěry přijatými KOB(ČMZRB)\| 772 378 398 090\| Ostatní účelově určené výdaje na financování reprodukce majetku\| 694 770 398 110\| Výstavba a technická obnova zdravotnických zařízení v působnosti OkÚ a obcí\| 2 809 833 398 210\| Výstavba a technická obnova školských zařízení v působnosti OkÚ a obcí\| 2 184 417 398 320\| Výstavba a technická obnova staveb komunálního hospodářství\| 40 000 398 810\| Dotace poskytované obcím\| 73 800 Všeobecná pokladní správa celkem\| 7 482 186 Výdaje na financování programů celkem\| 58 438 704 Příloha č. 6 k zákonu č. 491/2000 Sb. FINANČNÍ VZTAHY K ROZPOČTŮM OBCÍ V ÚHRNECH PO JEDNOTLIVÝCH OKRESECH v mil. Kč --- Okres\| Neinvestiční účelové dotace na: \| DOTACE ze SR celkem\| Transfer prostředků na sociální dávky vyplácené obcemi )\| Transfer prostředků z MŠMT na odbory školství ústavy sociální péče )\| domovy důchodců )\| dopravní obslužnost\| školství\| vybraná zdravotnická zařízení )\| výkon státní správy\| jednotky sborů dobrovolných hasičů ) siln. doprava )\| žel. doprava ) Praha\| 114,016\| 154,786\| 15,000\| 87,500\| 118,667\| \| 404,955\| 0,100\| 895,024\| 564,777\| 44,113 \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Benešov\| \| \| \| \| 11,303\| \| 21,373\| 0,700\| 33,376\| 21,903\| Beroun\| \| 3,672\| \| \| 8,699\| \| 17,470\| 0,500\| 30,341\| 28,421\| Kladno\| \| 8,585\| \| \| 17,146\| \| 34,778\| 0,500\| 61,009\| 154,516\| Kolín\| \| 10,188\| \| \| 11,060\| 1,260\| 22,091\| 0,400\| 44,999\| 72,509\| Kutná Hora\| \| 9,050\| \| \| 8,644\| \| 17,072\| 0,300\| 35,066\| 82,795\| Mělník\| \| 11,378\| \| \| 11,552\| \| 21,956\| 0,400\| 45,286\| 69,215\| Mladá Boleslav\| \| \| \| \| 13,236\| \| 25,933\| 0,400\| 39,569\| 39,052\| Nymburk\| \| \| \| \| 9,456\| 1,418\| 18,956\| 1,000\| 30,830\| 73,259\| Praha - východ\| \| \| \| \| 10,694\| \| 21,605\| 0,700\| 32,999\| 21,273\| Praha - západ\| \| 2,482\| \| \| 8,799\| \| 18,282\| 0,600\| 30,163\| 20,288\| Příbram\| \| \| \| \| 13,691\| \| 24,859\| 0,700\| 39,250\| 80,059\| Rakovník\| \| \| \| \| 6,681\| \| 12,449\| 0,300\| 19,430\| 46,039\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| České Budějovice\| \| 10,860\| \| \| 21,946\| \| 41,201\| 0,600\| 74,607\| 70,440\| Český Krumlov\| \| \| \| \| 8,025\| \| 13,638\| 0,400\| 22,063\| 45,456\| Jindřichův Hradec\| \| \| \| \| 11,600\| \| 21,639\| 0,500\| 33,739\| 53,041\| Písek\| \| \| \| \| 8,587\| \| 16,271\| 0,400\| 25,258\| 50,261\| Prachatice\| 5,292\| \| \| \| 6,564\| \| 11,855\| 0,900\| 24,611\| 28,498\| Strakonice\| 0,678\| 17,894\| \| \| 8,579\| \| 16,180\| 0,500\| 43,831\| 43,790\| Tábor\| \| 7,757\| \| \| 12,355\| \| 23,844\| 0,500\| 44,456\| 69,423\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Domažlice\| \| \| \| \| 7,388\| \| 13,490\| 0,700\| 21,578\| 22,404\| Klatovy\| \| 15,670\| \| \| 10,451\| \| 20,370\| 0,600\| 47,091\| 51,029\| Plzeň-město\| 10,172\| 14,170\| 1,300\| 38,200\| 17,223\| 3,371\| 57,162\| 0,200\| 141,798\| 132,117\| 7,400 Plzeň-jih\| \| \| \| \| 7,819\| \| 15,639\| 0,800\| 24,258\| 25,379\| Plzeň-sever\| \| \| \| \| 8,794\| \| 16,890\| 0,800\| 26,484\| 41,675\| Rokycany\| \| \| \| \| 5,321\| \| 10,547\| 0,600\| 16,468\| 27,362\| Tachov\| \| \| \| \| 6,849\| \| 11,885\| 0,600\| 19,334\| 45,302\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Cheb\| \| 4,654\| \| \| 10,671\| \| 20,068\| 0,300\| 35,693\| 68,667\| Karlovy Vary\| \| 1,034\| \| \| 14,232\| \| 28,291\| 1,200\| 44,757\| 119,743\| Sokolov\| \| \| \| \| 13,055\| \| 21,938\| 1,400\| 36,393\| 101,581\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Děčín\| 4,962\| 18,773\| \| \| 15,954\| \| 30,914\| 1,200\| 71,803\| 196,533\| Chomutov\| 18,527\| 33,047\| \| \| 17,282\| \| 28,986\| 1,600\| 99,442\| 247,988\| Litoměřice\| \| \| \| \| 13,795\| \| 26,387\| 0,500\| 40,682\| 177,244\| Louny\| 3,116\| 21,928\| \| \| 10,563\| \| 19,896\| 0,600\| 56,103\| 154,341\| Most\| 0,882\| 11,119\| \| \| 14,678\| \| 27,542\| 0,300\| 54,521\| 307,605\| Teplice\| \| 10,188\| \| \| 14,551\| \| 30,022\| 0,700\| 55,461\| 225,015\| Ústí nad Labem\| 9,561\| 32,064\| \| \| 13,719\| \| 27,407\| 0,300\| 83,051\| 186,889\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Česká Lípa\| \| 3,103\| \| \| 14,273\| \| 24,452\| 1,100\| 42,928\| 69,015\| Jablonec nad Nisou\| \| \| \| \| 10,134\| \| 20,404\| 0,500\| 31,038\| 58,571\| Liberec\| \| \| \| \| 19,002\| 2,520\| 36,848\| 0,600\| 58,970\| 119,595\| Semily\| 3,274\| 5,689\| \| \| 9,824\| \| 17,441\| 0,500\| 36,728\| 59,879\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Hradec Králové\| \| 1,500\| \| \| 18,471\| \| 37,224\| 1,400\| 58,595\| 129,158\| Jičín\| \| 23,272\| \| \| 9,716\| \| 17,861\| 0,500\| 51,349\| 42,259\| Náchod\| \| 4,603\| \| \| 13,885\| \| 26,072\| 1,000\| 45,560\| 91,377\| Rychnov n. Kněžnou\| \| 2,172\| \| \| 9,732\| \| 18,236\| 0,600\| 30,740\| 56,787\| Trutnov\| \| 1,862\| \| \| 14,629\| \| 28,095\| 0,500\| 45,086\| 92,583\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Chrudim\| 0,339\| \| \| \| 13,533\| \| 24,369\| 0,500\| 38,741\| 131,957\| Pardubice\| \| \| \| \| 18,685\| \| 37,350\| 0,500\| 56,535\| 106,789\| Svitavy\| \| 14,687\| \| \| 13,320\| \| 23,650\| 1,200\| 52,857\| 128,997\| Ústí nad Orlicí\| 1,197\| 27,771\| \| \| 17,752\| \| 32,202\| 0,700\| 79,622\| 158,958\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Pelhřimov\| \| 2,793\| \| \| 9,037\| \| 17,045\| 0,600\| 29,475\| 29,222\| Havlíčkův Brod\| \| 4,137\| \| \| 11,856\| \| 22,092\| 0,800\| 38,885\| 54,366\| Jihlava\| 2,781\| 11,481\| \| \| 13,483\| \| 25,166\| 0,400\| 53,311\| 90,914\| Třebíč\| \| \| \| \| 15,913\| \| 27,182\| 0,500\| 43,595\| 135,999\| Žďár nad Sázavou\| 1,119\| 3,930\| \| \| 17,418\| \| 29,028\| 0,900\| 52,395\| 93,174\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Blansko\| \| 8,585\| \| \| 13,435\| \| 24,913\| 0,500\| 47,433\| 83,946\| Brno-město\| 3,294\| 57,767\| 3,400\| 6,500\| 40,459\| 3,465\| 130,874\| 0,200\| 245,959\| 565,973\| 13,377 Brno-venkov\| \| \| \| \| 18,810\| \| 36,739\| 0,700\| 56,249\| 94,626\| Břeclav\| \| 13,394\| \| \| 15,959\| \| 28,871\| 0,700\| 58,924\| 128,817\| Hodonín\| \| \| \| \| 21,110\| \| 37,234\| 0,600\| 58,944\| 260,522\| Vyškov\| \| \| \| \| 11,104\| \| 20,040\| 0,500\| 31,644\| 106,211\| Znojmo\| \| \| \| \| 15,137\| \| 26,387\| 0,400\| 41,924\| 117,966\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Prostějov\| \| 1,810\| \| \| 13,095\| \| 25,448\| 0,700\| 41,053\| 140,929\| Olomouc\| \| 2,172\| \| \| 27,436\| \| 51,813\| 0,400\| 81,821\| 267,513\| Přerov\| 1,017\| 11,119\| \| \| 16,514\| \| 31,584\| 0,500\| 60,734\| 196,904\| Šumperk\| \| \| \| \| 16,224\| \| 29,362\| 0,600\| 46,186\| 180,593\| Jeseník\| \| 1,862\| \| \| 5,475\| \| 9,863\| 0,300\| 17,500\| 67,797\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Zlín\| \| \| \| \| 23,393\| \| 45,294\| 0,400\| 69,087\| 165,793\| Kroměříž\| \| 10,136\| \| \| 13,899\| \| 25,118\| 0,300\| 49,453\| 121,304\| Uherské Hradiště\| \| \| \| \| 18,282\| \| 33,608\| 0,600\| 52,490\| 121,317\| Vsetín\| 0,509\| \| \| \| 18,468\| \| 34,255\| 1,500\| 54,732\| 175,623\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Bruntál\| 2,520\| 17,583\| \| \| 13,983\| \| 24,423\| 1,700\| 60,209\| 181,399\| Frýdek-Místek\| 3,982\| 39,408\| \| \| 29,387\| \| 52,758\| 0,700\| 126,235\| 372,905\| Karviná\| 4,301\| \| \| \| 34,809\| \| 65,431\| 0,300\| 104,841\| 547,625\| Nový Jičín\| 0,509\| 2,896\| \| \| 20,792\| \| 37,299\| 1,900\| 63,396\| 248,486\| Opava\| \| 2,689\| \| \| 23,556\| \| 41,980\| 0,700\| 68,925\| 225,159\| Ostrava-město\| 21,578\| 75,040\| 3,800\| 38,000\| 37,676\| 4,316\| 109,615\| 0,200\| 290,225\| 695,903\| 13,661 Úhrn\| 213,626\| 750,760\| 23,500\| 170,200\| 1 229,295\| 16,350\| 2 601,467\| 50,000\| 5 055,198\| 10 482,800\| 78,551 ) Účelové dotace podléhají finančnímu vypořádání za rok 2001 *) § 24 odst. 1 písm. c) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 237/2000 Sb. Příloha č. 7 k zákonu č. 491/2000 Sb. FINANČNÍ VZTAHY K ROZPOČTŮM KRAJŮ v mil. Kč --- \| Neinvestiční účelové dotace na: zastupitele\| krajské úřady*\| celkem Praha\| \| 21,378\| 21,378 Středočeský\| 17,326\| 67,326\| 84,652 Budějovický\| 13,714\| 58,583\| 72,297 Plzeňský\| 11,148\| 50,485\| 61,633 Karlovarský\| 11,147\| 41,088\| 52,235 Ústecký\| 13,714\| 58,178\| 71,892 Liberecký\| 11,148\| 45,134\| 56,282 Královéhradecký\| 11,147\| 50,337\| 61,484 Pardubický\| 11,148\| 45,217\| 56,365 Jihlavský\| 11,148\| 45,993\| 57,141 Brněnský\| 17,326\| 66,885\| 84,211 Olomoucký\| 13,714\| 56,342\| 70,056 Zlínský\| 13,714\| 55,525\| 69,239 Ostravský\| 17,326\| 66,849\| 84,175 Celkem\| 173,720\| 729,320\| 903,040 Kritérium pro výši odměn a odvodů pojistného - obecně závazné předpisy (např. zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů; zákon č. 129/2000 Sb., o krajích; nařízení vlády č. 358/2000 Sb., o odměnách poskytovaných za výkon funkce členům zastupitelstev). * Kritérium pro výši ostatních provozních výdajů - celková částka 57,8 mil. Kč na provoz rozdělená dle počtu zastupitelů krajů. * Kritérium pro výdaje na vybavení kanceláří - celková částka 16,7 mil. Kč rozdělená dle počtu zastupitelů krajů. * Kritérium pro počet členů zastupitelstva - podle tří velikostních skupin krajů: 65 členů - Ostravský, Brněnský a Středočeský kraj, 55 členů - Ústecký, Olomoucký, Budějovický a Zlínský kraj, 45 členů - Plzeňský, Královéhradecký, Jihlavský, Pardubický, Liberecký a Karlovarský kraj. * Kritérium pro počet uvolněných zástupců hejtmana - podle tří velikostních skupin krajů: 5 zástupců hejtmana v případě 65 zastupitelů, 3 zástupci hejtmana v případě 55 zastupitelů, 2 zástupci hejtmana v případě 45 zastupitelů. Kritérium pro zaměstnance delimitované k 1.1.2001 - průměrné roční výdaje na 1 převáděného zaměstnance určené jednotlivými resorty. Kritérium pro nově přijaté zaměstnance - průměrné roční výdaje na 1 zaměstnance ve výši 444 tis. Kč, určené MV ČR. Příloha č. 8 k zákonu č. 491/2000 Sb. Postup pro stanovení výše příspěvku spojeného s výkonem státní správy Příspěvek na výkon státní správy Výše příspěvku na výkon státní správy pro každou obecobec v okrese se stanoví násobkem pevné sazby příspěvku na každých 100 obyvatel trvale bydlících na území, v němž obecní úřad vykonává státní správu, a jedné setiny celkového počtu obyvatel území. Sazby příspěvku na výkon státní správy ze státního rozpočtu stanovené v závislosti na rozsahu svěřené nebo přenesené působnosti k výkonu státní správy činí: Působnost\| Sazba v Kč na 100 obyvatel1) ---\|--- obceobce2)\| 1 230,- Kč obceobce s působností matričního úřadu2)\| 3 120,- Kč obceobce s působností stavebního úřadu2)\| 7 210,- Kč obceobce s pověřeným obecním úřadem2)\| 11 550,- Kč obceobce s působností okresního úřadu3)\| 11 010,- Kč Příloha č. 9 k zákonu č. 491/2000 Sb. Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2001 a způsobu kontroly jejich využití [podle § 46 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)] 1. Obecné podmínky (1) Podle těchto „Závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2001 a způsobu kontroly jejich využití“ (dále jen „pravidla“) se poskytují finanční příspěvky (dále jen „příspěvky“) na a) obnovu lesů poškozených imisemi, b) obnovu, zajištění a výchovu porostů, c) sdružování vlastníků lesů malých výměr, d) ekologické a k přírodě šetrné technologie, e) zajištění mimoprodukčních funkcí lesa, f) hrazení bystřin, g) podporu ohrožených druhů zvěře, h) vyhotovení lesních hospodářských plánů1) (dále jen „plán“) v digitální formě, i) ostatní hospodaření v lesích, j) programy spolufinancované s fondy EU. (2) Příspěvky podle odstavce 1 na základě žádosti poskytuje a) Ministerstvo životního prostředí, jde-li o pozemky v národních parcích a jejich ochranných pásmech,2) b) Ministerstvo obrany, jde-li o pozemky určené pro obranu státu,3) c) Ministerstvo zemědělství, jde-li o pozemky neuvedené pod písmeny a) a b) tohoto odstavce. (3) V případě, že pozemky jsou ve spoluvlastnictví více osob, je žadatelem o příspěvek vždy osoba, která a) má většinový spoluvlastnický podíl,4) nebo b) je zmocněna písemnou ověřenou plnou mocí dalšími spoluvlastníky, kteří mají spolu se žadatelem na pozemku většinový podíl počítaný podle velikosti podílů. (4) Žadatel vypočte požadovanou výši příspěvku způsobem uvedeným u příslušného předmětu příspěvku a zaokrouhluje ji vždy na celé koruny dolů. (5) Žádost o poskytnutí příspěvku a vyúčtování příspěvku podle těchto pravidel podává žadatel podacímu místu a) na pozemcích podle odstavce 2 písm. a), územnímu odboru Ministerstva životního prostředí, v jehož územním obvodu se nachází předmětný pozemek, b) na pozemcích podle odstavce 2 písm. b), Ministerstvu obrany, c) na pozemcích podle odstavce 2 písm. c), kraji5), do jehož působnosti spadá katastrální územíkatastrální území, ve kterém je majetek žadatele; leží-li lesní majetek žadatele v působnosti více sousedních krajů, žádost podává tam, kde leží větší část lesního majetku. (6) Podací místo zaeviduje žádost dnem přijetí. (7) Je-li předložená žádost neúplně nebo nesprávně vyplněna, vyzve podací místo žadatele k odstranění nedostatků. Pokud žadatel neodstraní nedostatky do 30 kalendářních dnů ode dne doručení, bude žádost zamítnuta. Zaregistrování žádosti do pořadí pro projednání bude provedeno až po odstranění všech nedostatků. (8) Žádosti jsou projednávány podacím místem v pořadí v jakém byly zaregistrovány, s výjimkou příspěvků poskytovaných podle části 2. písmen E a F, kde se postupuje podle stanovených kritérií a rozhoduje o příspěvku. (9) Příspěvky jsou přiznávány do vyčerpání finančních limitů stanovených pro jednotlivá písmena příspěvků příslušným ministerstvem podle odstavce 2. (10) O projednání žádostí se pořizuje zápis. (11) Žadatel je o výsledku projednání vyrozuměn podacím místem formou „Rozhodnutí“. Kopii „Rozhodnutí“ o přiznání příspěvku zasílá podací místo příslušnému finančnímu úřadu. Na toto rozhodování se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.6) (12) Příspěvky jsou poukazovány bezhotovostně přímo na účet žadatele, a to: a) u příspěvků poskytovaných podle části 2. písmen A, B, C, D, G písm. b), H a J po přiznání příspěvku, b) u příspěvků poskytovaných podle části 2. písmen E, F a I na základě předloženého vyúčtování po provedení prací, c) u příspěvků poskytovaných podle části 2. písmene G písm. a) po splnění podmínek stanovených pro přiznání příspěvku. (13) Je-li poskytnut příspěvek podle těchto pravidel, nelze na předmět příspěvku poskytnout v témže roce jinou podporu ze státních zdrojů. (14) Porušení lesního zákona může být důvodem k zamítnutí žádosti o příspěvek podle těchto pravidel. (15) Kontrola dodržení podmínek stanovených těmito pravidly je vykonávána podle zvláštních právních předpisů. (16) Při zjištění, že porušením těchto pravidel byl příspěvek získán neoprávněně, provedení prací neodpovídá uváděnému rozsahu, účelu nebo kvalitě nebo došlo k neohlášené změně v projektové dokumentaci nebo uvedení nepravdivých údajů, oznámí ten kdo kontrolu provádí písemně tuto skutečnost finančnímu úřadu. (17) Žadatel je povinen neoprávněně přijatou část příspěvku neprodleně vrátit a zaplatit penále ode dne připsání finančních prostředků na účet ve výši 0,05 % denně v případě, že skutečnosti uvedené v odstavci 12 zjistí sám, a ve výši 0,1 % v ostatních případech. Současně je povinen tuto skutečnost oznámit podacímu místu a příslušnému finančnímu úřadu. (18) Neoprávněně přijatou část příspěvku včetně penále odvede žadatel na účet stanovený příslušným finančním úřadem. (19) Fyzické osoby, které v rámci svého pracovního nebo obdobného poměru přicházejí do styku s osobními daty žadatelů uvedenými na žádostech, mají povinnost mlčenlivosti o těchto informacích podle zvláštního právního předpisu.7) (20) Příspěvek může být poskytnut pouze za předpokladu, že žadatel písemně potvrdí na žádosti o příspěvek svým podpisem souhlas se zveřejněním údajů v následujícím rozsahu: a) jméno a příjmení žadatele, popř. obchodní jméno, b) rodné číslo, popř. IČO, c) úplná adresa bydliště, popř. sídlo, d) předmět příspěvku, e) výše poskytnutého příspěvku v roce 2001. (21) V případě, že žadatel nemůže dodržet skutečnosti uvedené v žádosti a stanovené v „Rozhodnutí“, požádá podací místo o jejich změnu, kterou zdůvodní a doloží specifikací změn dokumentace dokladů. (22) U akcí, na něž byl příspěvek poskytnut podle písmen E a F, jejichž rozpočtová hodnota je vyšší než 1 mil. Kč, je žadatel povinen předložit dokumentaci závěrečného vyhodnocení akce příslušnému podacímu místu, které vydalo „Rozhodnutí“, ve lhůtě 6 měsíců ode dne dokončení stavby. Dokumentace musí obsahovat: a) zprávu o splnění závazných ukazatelů a dodržení podmínek čerpání prostředků státního rozpočtu na financování akce stanovených v „Rozhodnutí“, b) kolaudační rozhodnutí nebo rozhodnutí o uvedení stavby do zkušebního provozu, u akcí na něž bylo vydáno stavební povolení, c) zprávu z kontroly konané při jejím závěrečném vyhodnocení, provedené příslušným podacím místem, případně finančním úřadem, d) formuláře „Zásad pro financování programů z prostředků státního rozpočtu, fondů Evropské unie, fondů NATO a úvěrů se státní zárukou“ (dále jen „ISPROFIN“) RA 80 až 828) o skutečnosti. (23) Příslušné podací místo přezkoumá dokumentaci uvedenou v odstavci 22 a v případě, že a) zprávy uvedené v odstavci 22 nebudou konstatovat neoprávněné použití prostředků státního rozpočtu a byly dodrženy stanovené závazné ukazatele akce, závěrečné vyhodnocení ukončí zápisem, b) zprávy uvedené v odstavci 22 budou konstatovat neoprávněné použití prostředků státního rozpočtu nebo nebudou dodrženy závazné ukazatele, stanoví termín a postup k zabezpečení nápravy zjištěných nedostatků a závěrečné vyhodnocení ukončí po odstranění zjištěných nedostatků, případně jejich příčin. V tomto případě lze ukončit závěrečné vyhodnocení pouze se souhlasem Ministerstva financí. 2. Příspěvky A. Příspěvek na obnovu lesů poškozených imisemi Předmět příspěvku: a) přirozená obnova a umělá obnova síjí, b) umělá obnova sadbou - první, c) umělá obnova sadbou - opakovaná, d) ochrana mladých lesních porostů do stadia jejich zajištění (ochrana kultur proti buřeni, zvěři, klikorohu a myšovitým), e) zřizování nových oplocenek za účelem zajištění lesních porostů nebo jejich částí s plošným zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin 30 % a vyšším, f) hnojení a vápnění lesních porostů. Kritéria příspěvku: - pásmo9) ohrožení A, - pásmo ohrožení B. Sazba příspěvku: Čís. řád.\| Předmět příspěvku\| Technické jednotky\| Indikace\| Sazba v pásmu ohrožení ---\|---\|---\|---\|--- A\| B 1.\| Přirozená obnova a umělá obnova síjí\| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny10)\| Kč/ha\| A\| a\| 1\| 15 000\| 15 000 \\- ostatní dřeviny\| Kč/ha\| A\| a\| 2\| 10 000\| 10 000 2.\| Umělá obnova sadbou - první\| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny\| Kč/sazenici\| A\| b\| 1\| 12\| 12 \| Kč/poloodrostek\| A\| b\| 2\| 30\| 30 \| Kč/odrostek\| A\| b\| 3\| 40\| 40 \\- ostatní dřeviny\| Kč/sazenici\| A\| b\| 4\| 8\| 8 3.\| Umělá obnova sadbou - opakovaná\| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny\| Kč/sazenici\| A\| c\| 1\| 9\| 9 \\- ostatní dřeviny\| Kč/sazenici\| A\| c\| 2\| 7\| 7 4.\| Ochrana mladých lesních porostů\| \| \| \| \| \| \\- ochrana kultur proti buřeni\| Kč/ha\| A\| d\| 1\| 4 500\| 4 000 \\- ochrana kultur proti zvěři\| Kč/ha\| A\| d\| 2\| 3 500\| 2 500 \\- ochrana kultur proti klikorohu\| Kč/ha\| A\| d\| 3\| 1 000\| 700 \\- ochrana kultur proti myšovitým\| Kč/ha\| A\| d\| 4\| 2 500\| 2 000 5.\| Zřizování nových oplocenek o výšce minimálně 160 cm za účelem zajištění lesních porostů nebo jejich částí se zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin 30 % a vyšším\| Kč/km\| A\| e\| 1\| 70 000\| 70 000 6.\| Hnojení a vápnem lesních porostů\| \| \| \| \| \| \\- letecké\| Kč/ha\| A\| f\| 1\| 6 000\| 4 000 \\- pozemní\| Kč/ha\| A\| f\| 2\| 2 000\| 2 000 \\- k jednotlivým sazenicím při výsadbě\| Kč/ha\| A\| f\| 3\| 2 000\| 2 000 Způsob výpočtu příspěvku: - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (např. ha, počet sazenic, km). Podmínky přiznání příspěvku: - kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem, - žadatel hospodaří v souladu s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích, - přirozená a umělá obnova je pro účely těchto pravidel i zalesnění lesních pozemků, které jsou v plánu nebo osnově označeny jako bezlesí, - při obnově musí žadatel použít stanovištně a geneticky vhodného a výsadby schopného sadebního materiálu,11) - dodržení parametrů u stromků z náletu nebo sazenice,12) - příspěvek na přirozenou obnovu a síji se poskytuje za předpokladu, že na obnovované ploše je alespoň minimální počet jedinců na 1 hektar13) a pokud žádost byla podána do 2 let po smýcení hlavního porostu, - příspěvek na umělou obnovu lesa sadbou se poskytuje nejvýše na 1,3 násobek minimálního počtu jedinců na 1 hektar, - za první sadbu jsou považovány i podsadby jedlí bělokorou, bukem lesním a javorem klenem, pokud nejsou hlavní dřevinou, a dosadby nezajištěných lesních porostů poloodrostky a odrostky do 20 % obnovované plochy, - příspěvek na poloodrostky a odrostky se poskytuje u prostokořeného materiálu do 500 ks/ha redukované plochy a obalovaného materiálu do 400 ks/ha, za předpokladu provedení mechanické ochrany proti zvěři, - poloodrostkem se rozumí rostlina vypěstovaná dvojnásobným školkováním, podřezáním kořenů nebo přesazením do obalů, případně kombinací těchto pěstebních výkonů s případně tvarovanou nadzemní částí o výšce od 51 cm do 120 cm, - odrostkem se rozumí rostlina vypěstovaná minimálně dvojnásobným školkováním, podřezáním kořenů nebo přesazením do obalů, případně kombinací těchto pěstebních výkonů s případně tvarovanou nadzemní částí o výšce od 121 cm do 250 cm, - příspěvek se neposkytuje na veškeré podsíje a dále na umělou obnovu při výběrném způsobu hospodaření, - příspěvek na letecké vápnění lesních porostů se poskytuje při minimální hektarové dávce 2t/ha, - skutečným věkem porostu se rozumí jeho stáří uvedené v plánu nebo osnově14) s připočtením počtu let od začátku platnosti plánu, respektive osnovy do doby provedení prací, na které je požadován příspěvek. Žadatel: - vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu15) vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa. Obsah žádosti: - žádost podle vzoru v části 3., - příloha k žádosti podle vzoru v části 3., - smlouva o nájmu lesních pozemků, pokud je žadatelem nájemce, - list o původu použitých semen,16) respektive sazenic,17) pokud je předmětem příspěvku umělá obnova, - stanovisko správy národního parku, pokud je pozemek, na který je žádán příspěvek, na území národního parku. Termín podání žádosti o příspěvek: - na přirozenou obnovu a umělou obnovu síjí do 29.6.2001, - v ostatních případech do 3 měsíců po splnění předmětu příspěvku. Přechodná ustanovení: - žádosti podané podle platných předpisů pro rok 2000 po 30.9.2000 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2001, - žádosti roku 2001 podané podle těchto pravidel po 30.9.2001 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2002. B. Příspěvek na obnovu, zajištění a výchovu porostů Předmět příspěvku: - obnova a zajištění lesních porostů v lesích neuvedených v písmenu A: a) přirozená obnova a umělá obnova síjí, b) umělá obnova sadbou - první, c) umělá obnova sadbou - opakovaná, d) zajištění lesních porostů18) v zákonné lhůtě,19) - výchova lesních porostů: e) odstraňování lesních porostů v rámci rekonstrukce a přeměny porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou dle předpisu plánu nebo osnovy, f) výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku porostu (prořezávky a předmýtní úmyslná těžba). Kritéria příspěvku: - skupina souboru lesních typů dle tabulky „Zařazení souborů lesních typů do skupin“, - zařazení lesů do kategorie lesů ochranných20) (lesy ochranné), - zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení21) s výjimkou lesů v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích22) (lesy zvláštního určení), - zařazení do lesů určených pro obranu státu, které jsou v působnosti Ministerstva obrany, (lesy vojenské), - předání nezajištěných kultur při předání lesů nebo vrácení užívacího práva oprávněné osobě po 1.1.1999 (lesy restituční), - zařazení lesů do kategorie lesů hospodářských a do kategorie lesů zvláštního určení v uznaných oborách a samostatných bažantnicích (lesy hospodářské). Zařazení souborů lesních typů do skupin: Skupina\| Soubory lesních typů ---\|--- 1.\| 9Z, 9R, 9K, 8Z, 8Y, 8V, 8T, 8S, 8R, 8Q, 8P, 8N, 8M, 8K, 8F, 8A, 7Z, 7Y, 7T, 7R, 7Q, 7N, 7M, 7K, 6Z, 6Y, 6T, 6Q, 6M, 5Z, 5Y, 5R, 5M, 4Z, 4Y, 4X, 4Q, 4M, 3Z, 3Y, 3X, 3T, 3Q, 3P, 3N, 3M, 3K, 3J, 3C, 2Z, 2X, 2W, 2T, 2S, 2Q, 2P, 2N, 2M, 2K, 2I, 2C, 2A, 1Z, 1X, 1S, 1Q, 1P, 1N, 1M, 1K, 1J, 1I, 1H, 1C, 1B, 1A, 0Z, 0Y, 0X, 0R, 0Q, 0P, 0N, 0M, 0K, 0C 2.\| 7S, 7F, 6N, 6L, 6K, 5T, 5Q, 5N, 5K, 4N, 4K, 4C, 3R, 3I, 3A, 2O, 1T, 1O, 1G, 0O 3.\| 8G, 7V, 7P, 7O, 7G, 7D, 7B, 6V, 6S, 6R, 6P, 6O, 6I, 6H, 6G, 6F, 6D, 6B, 6A, 5W, 5V, 5U, 5S, 5P, 5O, 5L, 5J, 5I, 5H, 5G, 5F, 5D, 5C, 5B, 5A, 4W, 4V, 4S, 4R, 4P, 4O, 4I, 4H, 4G, 4F, 4D, 4B, 4A, 3W, 3V, 3U, 3S, 3O, 3L, 3H, 3G, 3F, 3D, 3B, 2V, 2L, 2H, 2G, 2D, 2B, 1V, 1U, 1L, ID, 0T, 0G Sazba příspěvku: Čís. řád.\| Předmět příspěvku\| Technické jednotky\| Indikace\| Skupina souborů lesních typů\| Lesy ---\|---\|---\|---\|---\|--- 1.\| 2.\| ochranné\| zvl. určení\| vojenské\| restituční\| hospo- dářské 1\| 2\| O\| U\| Z\| R\| H 1.\| Přirozená obnova a umělá obnova síjí\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny\| Kč/ha\| B\| a\| 1\| 12 000\| 12 000\| 12 000\| 12 000\| 12 000\| -\| 12 000 \\- hlavní dřeviny\| Kč/ha\| B\| a\| 2\| 10 000\| 10 000\| 10 000\| 10 000\| 10 000\| -\| - 2.\| Umělá obnova sadbou - první\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny\| Kč/sazenici\| B\| b\| 1\| 9\| 9\| 9\| 9\| 9\| -\| 9 Kč/poloodrostek\| B\| b\| 2\| 30\| 30\| 30\| 30\| 30\| -\| 30 Kč/odrostek\| B\| b\| 3\| 40\| 40\| 40\| 40\| 40\| -\| 40 \\- hlavní dřeviny\| Kč/sazenici\| B\| b\| 4\| 6\| 5\| 6\| 4\| 6\| -\| - 3.\| Umělá obnova sadbou - opakovaná\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny\| Kč/sazenici\| B\| c\| 1\| -\| -\| -\| -\| -\| 9\| - \\- hlavní dřeviny\| Kč/sazenici\| B\| c\| 2\| -\| -\| -\| -\| -\| 7\| - 4.\| Zajištění lesních porostů\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny\| Kč/ha\| B\| d\| 1\| 34 000\| 26 500\| 34 000\| 14 000\| 34 000\| -\| 10 500 \\- hlavní dřeviny\| Kč/ha\| B\| d\| 2\| 20 000\| 16 000\| 20 000\| 8 000\| 20 000\| -\| - 5.\| Odstraňování lesních porostů v rámci rekonstrukce\| Kč/ha\| B\| e\| 1\| -\| -\| 10 000\| 10 000\| 10 000\| -\| 10 000 6.\| Výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \\- prořezávky\| Kč/ha\| B\| f\| 1\| -\| -\| 4 000\| 4 000\| 4 000\| -\| 4 000 \\- předmýtní úmyslná těžba\| Kč/ha\| B\| f\| 2\| -\| -\| 3 200\| 3 200\| 3 200\| -\| 3 200 Způsob výpočtu příspěvku: - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (např. ha, počet sazenic). Podmínky přiznání příspěvku: - kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem, - žadatel hospodaří v souladu s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích, - přirozená a umělá obnova je pro účely těchto pravidel i zalesnění lesních pozemků, které jsou v plánu nebo osnově označeny jako bezlesí, - při obnově musí žadatel použít stanovištně a geneticky vhodného a výsadby schopného sadebního materiálu, - dodržení parametrů u stromků z náletu nebo sazenice, - příspěvek na přirozenou obnovu a síji se poskytuje za předpokladu, že na obnovované ploše je alespoň minimální počet jedinců na 1 hektar a pokud žádost byla podána do 2 let po smýcení hlavního porostu, - příspěvek na umělou obnovu lesa sadbou se poskytuje nejvýše na 1,3 násobek minimálního počtu jedinců na 1 hektar, - za první sadbu jsou považovány i podsadby jedlí bělokorou, bukem lesním a javorem klenem, pokud nejsou hlavní dřevinou, a dosadby nezajištěných lesních porostů poloodrostky a odrostky do 20 % obnovované plochy, - příspěvek na poloodrostky a odrostky se poskytuje u prostokořeného materiálu do 500 ks/ha redukované plochy a obalovaného materiálu do 400 ks/ha, za předpokladu provedení mechanické ochrany proti zvěři, - poloodrostkem se rozumí rostlina vypěstovaná dvojnásobným školkováním, podřezáním kořenů nebo přesazením do obalů, případně kombinací těchto pěstebních výkonů s případně tvarovanou nadzemní částí o výšce od 51 cm do 120 cm, - odrostkem se rozumí rostlina vypěstovaná minimálně dvojnásobným školkováním, podřezáním kořenů nebo přesazením do obalů, případně kombinací těchto pěstebních výkonů s případně tvarovanou nadzemní částí o výšce od 121 cm do 250 cm, - příspěvek se neposkytuje na veškeré podsíje a dále na umělou obnovu při výběrném způsobu hospodaření, - skutečným věkem porostu se rozumí jeho stáří uvedené v plánu nebo osnově s připočtením počtu let od začátku platnosti plánu, respektive osnovy do doby provedení prací, na které je požadován příspěvek, - příspěvek na zajištění lesních porostů se poskytuje i na porosty, na jejichž založení žadatel čerpal dotaci ve smyslu zásad,23) za předpokladu, že neobdržel podporu nebo pomoc na ochranu porostů ve smyslu zvláštního právního předpisu,24) - při splnění několika kritérií může žadatel použít výhodnější sazbu. Žadatel: - vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa. Obsah žádosti: - žádost podle vzoru v části 3., - příloha k žádosti podle vzoru v části 3., - smlouva o nájmu lesních pozemků, pokud je žadatelem nájemce, - list o původu použitých semen, respektive sazenic, pokud je předmětem příspěvku umělá obnova, - stanovisko správy národního parku, pokud je pozemek, na který je žádán příspěvek, na území národního parku. Termín podání žádosti o příspěvek: - na zajištění lesních porostů, přirozenou obnovu a umělou obnovu síjí do 29.6.2001, - v ostatních případech do 3 měsíců po splnění předmětu příspěvku. Přechodná ustanovení: - žádosti podané podle platných předpisů pro rok 2000 po 30.9.2000 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2001, - žádosti roku 2001 podané podle těchto pravidel po 30.9.2001 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2002. C. Příspěvek na sdružování vlastníků lesů malých výměr Předmět příspěvku: a) náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti od 150 do 500 hektarů, b) náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti nad 500 a do 1 000 hektarů, c) náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti nad 1 000 hektarů. Kritéria příspěvku: - velikost celkového sdruženého majetku k 1.1.2001, - velikost výměry jednotlivých sdružených lesních majetků k 1.1.2001 zaokrouhlená na celé hektary nahoru. Sazba příspěvku: Čís. řád\| Velikost sdruženého majetku v hektarech\| Technické jednotky\| Indikace\| Výměra jednotlivých sdružujících se vlastníků ---\|---\|---\|---\|--- do 5 ha\| do 50 ha\| do 150 ha\| do 300 ha A\| B\| C\| D 1.\| od 150 do 500\| Kč/ha\| C\| a\| 1\| 300\| 150\| 100\| - 2.\| nad 500 a do 1000\| Kč/ha\| C\| b\| 1\| 350\| 200\| 150\| 50 3.\| nad 1 000\| Kč/ha\| C\| c\| 1\| 400\| 250\| 200\| 100 Způsob výpočtu příspěvku: - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a velikosti výměry jednotlivých sdružených lesních majetků k 1.1.2001, zaokrouhlené na celé hektary nahoru, ve vztahu na velikost sdruženého majetku celkem. Podmínky přiznání příspěvku: - sdružení nejméně 5 vlastníků lesa, kteří společně hospodaří na sdruženém majetku, - minimální výměra sdruženého majetku 150 hektarů, - sdružení je otevřeným subjektem pro všechny vlastníky lesa v regionu, který je stanoven smlouvou o sdružení, - členem sdružení jsou pouze vlastníci lesa, - sdružené pozemky mají jednoho odborného lesního hospodáře. Žadatel: - člen sdružení bez právní subjektivity (vlastník lesa), který je smlouvou o sdružení k tomuto oprávněn, - sdružení s právní subjektivitou. Obsah žádosti: - žádost podle vzoru v části 3., - příloha k žádosti podle vzoru v části 3., - smlouva o sdružení vlastníků lesa. Termín podání žádosti o příspěvek: - do 30.3.2001. D. Příspěvek na ekologické a k přírodě šetrné technologie Předmět příspěvku: a) vyklizování nebo přibližování dříví lanovkou v lesním porostu, b) vyklizování nebo přibližování dříví koněm v lesním porostu, c) vyklizování nebo přibližování dříví strojem na kolopásovém nebo pásovém podvozku včetně železného koně v lesním porostu, d) likvidace klestu štěpkováním nebo drcením před obnovou lesa s rozptýlením hmoty v lesním porostu. Kritéria příspěvku: - zařazení lesů do kategorie lesů ochranných (lesy ochranné), - zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení s výjimkou lesů v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích (lesy zvláštního určení), - zařazení lesů do kategorie lesů hospodářských a do kategorie lesů zvláštního určení v uznaných oborách a samostatných bažantnicích (lesy hospodářské). Sazba příspěvku: Čís. řád.\| Předmět příspěvku\| Technické jednotky\| Indikace\| Lesy ---\|---\|---\|---\|--- ochranné\| zvl. určení\| hospodářské O\| U\| H 1.\| Vyklizování nebo přibližování dříví lanovkou [viz písm. a)]\| Kč/m3\| D\| a\| 1\| 80\| 80\| 50 2.\| Vyklizování nebo přibližování dříví koněm [viz písm. b)]\| Kč/m3\| D\| b\| 1\| 30\| 30\| 20 3.\| Vyklizování nebo přibližování strojem [viz písm. c)]\| Kč/m3\| D\| c\| 1\| 30\| 30\| 20 4.\| Likvidace klestu štěpkováním nebo drcením [viz písm. d)]\| Kč/ha\| D\| d\| 1\| 12 000\| 12 000\| 12 000 Způsob výpočtu příspěvku: - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (m3, ha). Podmínky přiznání příspěvku: - kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem, - žadatel hospodaří v souladu s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích, - v případě kombinace několika technologií použije žadatel pouze sazbu, která je pro něj výhodnější. Žadatel: - vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa. Obsah žádosti: - žádost podle vzoru v části 3., - příloha k žádosti podle vzoru v části 3., - smlouva o nájmu lesních pozemků, pokud je žadatelem nájemce, - stanovisko správy národního parku, pokud je pozemek, na který je žádán příspěvek, na území národního parku. Termín podání žádosti o příspěvek: - do 3 měsíců po splnění předmětu příspěvku. Přechodná ustanovení: - žádosti podané podle platných předpisů pro rok 2000 po 30.9.2000 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2001, - žádosti roku 2001 podané podle těchto pravidel po 30.9.2001 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2002. E. Příspěvek na zajištění mimoprodukčních funkcí lesa Předmět příspěvku: a) výstavba a opravy objektů lesotechnických meliorací v lesích, b) opatření zaměřená na ochranu půdy, vody a úpravu vodního režimu v lesích v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů nebo v chráněných oblastech přirozené akumulace vod,25) c) výstavba a opravy (včetně odbahnění) retenčních vodních nádrží do velikosti vodní plochy 2 hektarů při normální hladině, které jsou pozemky určenými k plnění funkcí lesa a souvisí s úpravou vodního režimu v lesích, d) výstavba a opravy (nevztahuje se na běžnou nebo pomístnou údržbu) lesních cest nutných z hlediska ochrany půdy, vody a vodního režimu včetně výstavby a opravy mostků, propustků a svodnic na nich, e) práce k posílení rekreační funkce lesa, k usměrňování návštěvnosti území, k zajištění bezpečnosti návštěvníků lesa a k údržbě lesního prostředí. Kritéria příspěvku: - rozpracované akce, na které byl poskytnut příspěvek v uplynulém období, - akce, které nebyly v minulém roce uspokojeny pro nedostatek prostředků, - ostatní akce. Výše příspěvku: - 100 % přímých nákladů na hlavní stavební výrobu (dále jen „HSV“) a pomocnou stavební výrobu (dále jen „PSV“) v souladu se schváleným rozpočtem, - příspěvek může být poskytnut pouze na práce provedené a vyúčtované v běžném roce s výjimkou uvedenou v přechodném ustanovení, - žadatel, který je plátcem daně z přidané hodnoty, uvádí výši příspěvku bez daně z přidané hodnoty. Podmínky přiznání příspěvku: - komplexnost řešení s ohledem na podmínky v dané lokalitě, - hospodárné využití prostředků, - akce, které nepodléhají stavebnímu povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, jsou považovány za běžnou údržbu a nejsou předmětem příspěvku, - lesní cesta, na jejíž opravu je příspěvek žádán, musí být hmotným investičním majetkem ve vlastnictví nebo v nájmu žadatele. Žadatel: - vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa. Obsah žádosti: - žádost podle vzoru v části 3., - projektová dokumentace pro provádění staveb v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy26) nebo zjednodušená dokumentace v ostatních případech, - položkový rozpočet s vyčíslením přímých nákladů na HSV a PSV, s rozdělením prostředků na investiční a neinvestiční, - formulář ISPROFIN, - stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, - stanovisko správy národního parku, pokud je pozemek, na který je žádán příspěvek, na pozemcích v národních parcích a jejich ochranných pásmech, - smlouva o nájmu lesních pozemků, pokud je žadatelem nájemce. Termín podání žádosti o příspěvek: - do 28.2.2001 - rozpracované akce, na které byl poskytnut příspěvek, - akce, které nebyly v minulém roce uspokojeny pro nedostatek finančních prostředků, - do 31.5.2001 - ostatní akce. Přechodná ustanovení: - žádosti z roku 2000 rozpracované a neuspokojené z důvodu nedostatku finančních prostředků budou projednány přednostně v původním pořadí, pokud žadatel písemně potvrdí příslušnému podacímu místu do 28.2.2001 platnost požadavku pro rok 2001 formou nově podané žádosti podle pravidel pro rok 2001 a aktualizovaných příloh s omezenou dobou platnosti (ISPROFIN, stavební povolení apod.), případně položkového rozpočtu a aktualizované technické zprávy, pokud došlo ke změně rozsahu prací, - práce provedené v měsících listopadu a prosinci 2001, které nebyly předmětem vyúčtování předloženého do 16.11.2001, mohou být, do výše stanovené „Rozhodnutím“, uhrazeny z prostředků roku 2002, a to za podmínky, že žadatel a) sdělí písemně do 16.11.2001 podacímu místu předpokládaný rozsah prací a výši příspěvku do konce roku 2001, b) předloží do 31.1.2002 podacímu místu vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů na tyto provedené práce. Termín předložení vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů v souladu se schváleným rozpočtem za účelem poskytnutí příspěvku: - do 16.11.2001. F. Příspěvek na hrazení bystřin Předmět příspěvku: - výstavba a opravy objektů hrazení bystřin. Kritéria příspěvku: - rozpracované akce, na které byl poskytnut příspěvek v uplynulém období, - akce, které nebyly v minulém roce uspokojeny pro nedostatek finančních prostředků, - ostatní akce. Výše příspěvku: - 100 % přímých nákladů na HSV a PSV v souladu se schváleným rozpočtem, - příspěvek může být poskytnut pouze na práce provedené a vyúčtované v běžném roce s výjimkou uvedenou v přechodném ustanovení, - žadatel, který je plátcem daně z přidané hodnoty, uvádí výši příspěvku bez daně z přidané hodnoty. Podmínky přiznání příspěvku: - hospodárné využití prostředků, - akce, které nepodléhají stavebnímu povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, jsou považovány za běžnou údržbu a nejsou předmětem příspěvku. Žadatel: - správce vodního toku,27) který - vykonává právo hospodaření ve státních lesích, - hospodaří v obecních lesích. Obsah žádosti: - žádost podle vzoru v části 3., - projektová dokumentace pro provádění staveb v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo zjednodušená dokumentace v ostatních případech, - položkový rozpočet přímých nákladů na akci, tj. nákladů na HSV a PSV s rozdělením prostředků na investiční a neinvestiční, - formulář ISPROFIN, - stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, - stanovisko správy národního parku, pokud je pozemek, na který je žádán příspěvek, na pozemcích v národních parcích a jejich ochranných pásmech. Termín podání žádosti o příspěvek: - do 28.2.2001 - rozpracované akce, na které byl poskytnut příspěvek, - akce, které nebyly v minulém roce uspokojeny pro nedostatek finančních prostředků, - do 31.5.2001 - ostatní akce. Přechodná ustanovení: - žádosti z roku 2000 rozpracované a neuspokojené z důvodu nedostatku finančních prostředků budou projednány přednostně v původním pořadí, pokud žadatel písemně potvrdí příslušnému podacímu místu do 28.2.2001 platnost požadavku pro rok 2001 formou nově podané žádosti podle pravidel pro rok 2001 a aktualizovaných příloh s omezenou dobou platnosti (ISPROFIN, stavební povolení apod.), případně položkového rozpočtu a aktualizované technické zprávy, pokud došlo ke změně rozsahu prací, - práce provedené v měsících listopadu a prosinci 2001, které nebyly předmětem vyúčtování předloženého do 16.11.2001, mohou být, do výše stanovené „Rozhodnutím“, uhrazeny z prostředků roku 2002, a to za podmínky, že žadatel a) sdělí písemně do 16.11.2001 podacímu místu předpokládaný rozsah prací a výši příspěvku do konce roku 2001, b) předloží do 31.1.2002 podacímu místu vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů na provedené práce. Termín předložení vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů v souladu se schváleným rozpočtem za účelem poskytnutí příspěvku: - do 16.11.2001. G. Příspěvek na podporu ohrožených druhů zvěře Předmět příspěvku: a) vypuštění nakoupených nebo odchovaných jedinců ohrožených druhů zvěře (tetřeva hlušce, tetřívka obecného, koroptve polní, dropa velkého) v lokalitách jejich přirozeného výskytu, pokud nákup nebo chov těchto jedinců nebyl předmětem příspěvku v minulém roce, b) oborní chov kozy bezoárové a bílého jelena. Sazba příspěvku: Čís. řád.\| Předmět příspěvku\| Technické jednotky\| Indikace\| Sazba ---\|---\|---\|---\|--- 1.\| Vypuštění nakoupených nebo odchovaných jedinců ohrožených druhů zvěře [viz písm. a)]\| \| \| \| \| \\- tetřev hlušec\| Kč/kus\| G\| a\| 1\| 14 000 \\- tetřívek obecný\| Kč/kus\| G\| a\| 2\| 11 000 \\- koroptev polní\| Kč/kus\| G\| a\| 3\| 200 \\- drop velký\| Kč/kus\| G\| a\| 4\| 20 000 2.\| Oborní chov\| \| \| \| \| \\- kozy bezoárové\| Kč/kus\| G\| b\| 1\| 1 500 \\- bílého jelena\| Kč/kus\| G\| b\| 2\| 2 500 Způsob výpočtu příspěvku: - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a počtu vypuštěných jedinců u příspěvku podle písm. a) nebo součinem sazby a skutečného počtu kusů k 31.3. běžného roku maximálně však do výše normovaného stavu, určeného okresním úřadem28) u příspěvku podle písm. b). Podmínky přiznání příspěvku: podle písm. a) - zvěř, na kterou je poskytnut příspěvek, nesmí být předmětem komerční činnosti (např. prodej, poplatkový odstřel), - všichni jedinci budou trvale označeni značkami a bude o nich vedena evidence o stavu, - vypuštění jedinců do honitby bude provedeno nejpozději do 1.11.2001 za účasti zástupce podacího místa a o provedeném vypuštění bude vypracován zápis, podle písm. b) - žadatel bude hospodařit podle plánu mysliveckého hospodaření a lovu29) na rok 2001 schváleného příslušným orgánem státní správy myslivosti, - vedení evidence chovných jedinců. Žadatel: - uživatel honitby. Obsah žádosti: - žádost podle vzoru v části 3., - formulář ISPROFIN, - rozhodnutí o výjimce30) [u příspěvku podle písm. a)], - koncepce podpory ohroženého druhu [u příspěvků podle písm. a)], - zpracovaný plán opatření a způsobu vypouštění na běžný rok [u příspěvků podle písm. a)], - koncepce podpory ohroženého druhu a v souladu s ní schválený plán mysliveckého hospodaření a lovu [u příspěvku podle písm. b)]. Termín podání žádosti o příspěvek: - do 29.6.2001. Termín předložení dokladu o splnění předmětu příspěvku podle písmene a): - do 16.11.2001. H. Příspěvek na vyhotovení lesních hospodářských plánů v digitální formě Předmět příspěvku: - zpracování plánu v digitální formě. Kritéria příspěvku: - rozsah zpracování plánu v digitální formě. Sazba příspěvku: Čís. řád\| Předmět příspěvku\| Technické jednotky\| Indikace\| Sazba ---\|---\|---\|---\|--- 1.\| numerická data plánu v digitální formě\| Kč/ha\| H\| 1\| 1\| 150 2.\| numerická a grafická data plánu v digitální formě\| Kč/ha\| H\| 2\| 1\| 350 Způsob výpočtu příspěvku: - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a rozlohy lesa v hektarech, které jsou uvedeny v Průvodním listu k LHP. Podmínky přiznání příspěvku: - platnost stávajícího plánu končí v roce 2000, v případě sloučení několika plánů žadatele končí platnost v roce 2000 alespoň jednoho z nich, - doba platnosti nově vyhotovovaného plánu nesmí být kratší než 10 let. - předání nově vyhotoveného plánu v digitální formě schvalujícímu orgánu státní správy lesů na technickém nosiči dat, - soulad výstupů s informačním standardem lesního hospodářství (dále jen „IS LH“) v platném znění, v rozsahu povinných položek IS LH, - příspěvek nemůže být poskytnut na plán na který byl poskytnut příspěvek v roce 2000. Žadatel: - vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa. Obsah žádosti: - žádost podle vzoru v části 3., - Průvodní list k LHP podle vzoru v části 3., - smlouva o nájmu lesních pozemků, pokud je žadatelem nájemce, - formulář ISPROFIN. Termín podání žádosti o příspěvek: - do 28.9.2001. I. Příspěvek na ostatní hospodaření v lesích Předmět příspěvku: a) práce související se zachováním a reprodukcí genových zdrojů lesních dřevin, b) zakládání a provoz semenných sadů (matečnic, klonových archivů), c) mimořádná opatření při kalamitách způsobených biotickými i abiotickými činiteli (nelze uplatnit na běžnou ochranu a prevenci). Výše příspěvku: - 100 % přímých nákladů v souladu se schválenou kalkulací, - žadatel, který je plátcem daně z přidané hodnoty, uvádí výši příspěvku bez daně z přidané hodnoty. Podmínky přiznání příspěvku: - hospodárné využití prostředků. Žadatel: - vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa. Obsah žádosti: - žádost podle vzoru v části 3., - smlouva o nájmu lesních pozemků, pokud je žadatelem nájemce, - kalkulace přímých nákladů podle jednotlivých výkonů s uvedením množství technických jednotek, - u kalamit stanovisko Lesní ochranné služby, - u žádostí podle písm. b) uznávací list semenného sadu (matečnic, klonových archivů), u semenných sadů (matečnic, klonových archivů) dosud neuznaných potvrzení pověřené právnické osoby, že je objekt registrován, u nově zakládaných semenných sadů (matečnic, klonových archivů) doložit odborný posudek pověřené právnické osoby, - formulář ISPROFIN, - stanovisko správy národního parku, pokud je pozemek, na který je žádán příspěvek, na pozemcích v národních parcích a jejich ochranných pásmech. Termín podání žádosti o příspěvek: - do 31.5.2001, - na kalamity do 1.11.2001. Termín předložení vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů v souladu se schválenou kalkulací za účelem poskytnutí příspěvku: - do 30.11.2001. J. Příspěvek na programy spolufinancované s fondy EU Předmět příspěvku: - programy EU související s lesním hospodářstvím. Výše příspěvku: - do 100 % přímých nákladů snížených o příspěvek z fondu EU. Podmínky přiznání příspěvku: - hospodárné využití prostředků. Další podmínky pro ponechání vyplaceného příspěvku: - předložení vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů v souladu se smlouvou do 3 měsíců po ukončení akce, - pokud žadatel poskytnutý příspěvek nevyčerpá, vrátí příslušnou část a případné penále se nevyměřuje. Žadatel: - předkladatel programu. Obsah žádosti: - žádost podle vzoru v části 3., - formulář ISPROFIN, - smlouva s pověřenou agenturou, - schválený projekt. Termín podání žádosti o příspěvek: - do 29.6.2001. 3. Vzory žádostí 7.1MB 1) § 62 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). 2) § 37 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých zákonů (rozpočtová pravidla). 1) Sazby příspěvku se podle rozsahu působnosti obce sčítají 2) § 62 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) 3) § 10 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech a § 10 zákona č. 131/2000 Sb, o hl. městě Praze 1) § 24 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) 2) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. 4) § 139 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb. 5) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). 6) § 46 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění zákona č. 132/2000 Sb. 7) § 15 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. 8) Finanční zpravodaj č. 3/2000, „Zásady pro financování programů z prostředků státního rozpočtu, fondů Evropské unie, fondů NATO a úvěrů se státní zárukou“. 9) Vyhláška č. 78/1996 Sb., o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí. 10) Vyhláška č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. 11) Vyhláška č. 82/1996 Sb., o genetické klasifikaci, obnově lesa, zalesňování a o evidenci při nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin. 12) Příloha č. 7 vyhlášky č. 82/1996 Sb. 13) Příloha č. 8 vyhlášky č. 82/1996 Sb. 14) § 25 zákona č. 289/1995 Sb. 15) § 58 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. 16) Příloha č. 9 vyhlášky č. 82/1996 Sb. 17) Příloha č. 10 vyhlášky č. 82/1996 Sb. 18) § 16 odst. 7 vyhlášky č. 82/1996 Sb. 19) § 31 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb. 20) § 7 a § 59 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb. 21) § 8 a § 59 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb. 22) Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 23) Zásady pro poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu Ministerstvem zemědělství (pro roky 1994 – 1997 včetně). 24) § 2 odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb.; o zemědělství. 25) Nařízení vlády č. 40/1978 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Šumava a Žďárské vrchy. Nařízení vlády č. 10/1979 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Brdy, Jablunkovsko, Krušné hory, Novohradské hory, Vsetínské vrchy a Žamberk - Králíky. Nařízení vlády č. 85/1981 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Policka pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy. 26) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 27) Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 28) § 13 odst. 2 zákona č. 23/1962 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 29) § 24 odst. 2 zákona č. 23/1962 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 30) § 56 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 16/1997 Sb.
Zákon č. 492/2000 Sb.	Zákon č. 492/2000 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 29. 12. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 143/2000 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o státní sociální podpoře * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o účetnictví * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o dani silniční * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o dani z nemovitostí * ČÁST TŘINÁCTÁ - ZMOCNĚNÍ * ČÁST ČTRNÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2011 (281/2009 Sb.) 492 ZÁKON ze dne 12. prosince 2000, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o daních z příjmů Čl. I Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb. a zákona č. 340/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 3 větě druhé se slova „a zahraniční odborníci (odstavec 5) zdržující se zde jen za účelem poskytnutí odborné pomoci, však“ zrušují. 2. V § 2 se odstavec 5 zrušuje. 3. V § 3 odst. 3 se za slovo „zvláštního“ vkládá slovo „právního“. 4. V § 3 odst. 4 písm. a) se slovo „zákona“, nahrazuje slovy „právního předpisu, který upravuje podmínky převodu majetku státu na jiné osoby“. 5. V § 3 odst. 4 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, s výjimkou příjmů věřitele z vrácené půjčky nebo úvěru, které nabyl úplatným postoupením pohledávky vzniklé na základě této půjčky nebo úvěru, a to ve výši rovnající se rozdílu mezi hodnotou půjčky nebo úvěru a cenou, za kterou byla pohledávka postoupena“. 6. V § 3 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které včetně poznámky pod čarou č. 1b) zní: „c) příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů.1b) 1b) § 143a občanského zákoníku.“. 7. V § 4 odst. 1 písmeno a) zní: „a) příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje tohoto bytu nebo domu, pokud je nebo byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, uskutečněného v době do 2 let od nabytí, a z budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejících pozemků, uskutečněného v době do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od nabytí nebo po 2 letech od vyřazení z obchodního majetku,“. 8. V § 4 odst. 1 písm. g) se slova „přijaté náhrady podle zvláštních“ nahrazují slovy „náhrady přijaté v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd podle zvláštních právních“. 9. V § 4 odst. 1 se na konci písmene g) čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se věta, která včetně poznámky pod čarou č. 1d) zní: „Příjmy z prodeje nemovitostí vydaných v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd podle zvláštních právních předpisů2) jsou osvobozeny i v případě, jestliže v době mezi nabytím a prodejem nemovitosti došlo k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením nemovitosti podle velikosti jejích podílů1d) nebo jestliže byly byty nebo nebytové prostory vymezeny jako jednotky podle zvláštního právního předpisu,“. 1d) § 141 a 142 občanského zákoníku.“. 10. V § 4 odst. 1 písm. h) se slova „důchodového pojištění43)“ nahrazují slovy „důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43)", slova „vypláceného důchodu (penze)“ se nahrazují slovy „vyplácených důchodů (penzí)“ a číslo „120 000“ se nahrazuje číslem „144 000“. 11. V § 4 odst. 1 se na konci textu písmene ch) doplňují slova „nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí“. 12. V § 4 odst. 1 se na konci textu písmene i) doplňují slova „nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí“. 13. V § 4 odst. 1 písm. k) se za slova „občanských sdružení48)“ vkládají slova „včetně obdobných plnění poskytovaných ze zahraničí“ a slovo „včetně“ se nahrazuje slovem „a“. 14. V § 4 odst. 1 písmeno t) včetně poznámky pod čarou č. 69) zní: „t) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu měst, obcí, vyšších územních samosprávných celků, státních fondů, z přidělených grantů nebo příspěvek ze státního rozpočtu poskytnutý podle zvláštního právního předpisu69) na pořízení hmotného investičního majetku,20) na jeho technické zhodnocení, s výjimkou dotací a příspěvků, které jsou účtovány do příjmů (výnosů) podle zvláštního právního předpisu,20) 69) § 7 odst. 1 písm. o) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).“. 15. V § 4 odst. 1 písm. u) se slova „obstarání bytu“ nahrazují slovy „uspokojení bytové potřeby“, na konci textu se čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se věta „Obdobně se postupuje i u příjmů z úplatného převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, pokud v souvislosti s tímto převodem bude zrušena nájemní smlouva k bytu, použije-li poplatník získané prostředky na uspokojení bytové potřeby.“. 16. V § 4 odst. 1 se na konci textu písmene v) doplňují tato slova: „nebo Českou republikou“. 17. § 4 odst. 1 písm. w) zní: „w) příjmy z prodeje cenných papírů nabytých poplatníkem v rámci kupónové privatizace; příjmy z prodeje ostatních cenných papírů nebo příjmy z vrácení zaměstnaneckých akcií, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů při jejich prodeji nebo vrácení dobu 6 měsíců, a dále příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 6 měsíců. Doba 6 měsíců mezi nabytím a převodem cenného papíru u téhož poplatníka se nepřerušuje při přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond, při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond, při změně obhospodařovatele podílového fondu, při sloučení a splynutí podílových fondů a při sloučení, splynutí a rozdělení investičního fondu. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), a na příjmy z kapitálového majetku (§ 8). Osvobození se dále nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které nabyl společník společnosti s ručením omezeným, komanditista komanditní společnosti nebo člen družstva při přeměně obchodní společnosti nebo družstva na akciovou společnost podle zvláštního zákona,13a) a to do 5 let od nabytí těchto cenných papírů. Osvobození se nevztahuje na příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení34c) podílového fondu nebo při změně investičního podílového fondu na otevřený podílový fond, který byl nebo je zahrnut do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7). Doba 6 měsíců nebo 5 let mezi nabytím a převodem cenného papíru se zkracuje o dobu, po kterou poplatník byl společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva před změnou právní formy této společnosti nebo družstva na akciovou společnost. Při výměně akcií emitentem za jiné akcie o celkové stejné jmenovité hodnotě se doba 6 měsíců nebo 5 let mezi nabytím a převodem cenných papírů u téhož poplatníka nepřerušuje,“. 18. V § 4 odst. 1 písm. x) se slovo „zákona“ nahrazuje slovy „právního předpisu upravujícího konkurs a vyrovnání“. 19. V § 4 odst. 1 se písmeno y) zrušuje. Dosavadní písmena z), za), zb) a zc) se označují jako písmena y), z), za) a zb). 20. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena zf), zg), zh) a zi), která včetně poznámek pod čarou č. 4c) a 4f) znějí: „zf) příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu,4c) zg) kursový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku, zh) příjmy plynoucí z grantu Evropského společenství poskytnutého podle zvláštního právního předpisu,4f) zi) příjem akcionáře, který není účastníkem smlouvy o převodu zisku plynoucí z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku podle § 190a obchodního zákoníku (dále jen „smlouva o převodu zisku“) nebo ovládací smlouvy podle § 190b obchodního zákoníku (dále jen „ovládací smlouva“), snížený o částku podléhající zvláštní sazbě daně podle § 36 odst. 1 písm. b) bodu 4 a odst. 2 písm. a) bodu 11. 4c) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 4f) Rámcová dohoda mezi vládou České republiky a Evropskou komisí o účasti České republiky na programu pomoci Evropského společenství, publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 207/1997 Sb.“. 21. V § 4 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 4g) zní: „(2) Doba mezi nabytím a prodejem podle odstavce 1 písm. a) nebo b) se nepřerušuje, pokud v době mezi nabytím a prodejem došlo a) k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky domu včetně příslušné poměrné části společných prostor nebo rodinného domu včetně souvisejících pozemků, rozdělením podle velikosti jejich podílů, b) k tomu, že v budově byly byty nebo nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zvláštního právního předpisu,60) c) k zániku nebo vypořádání společného jmění manželů.4g) 4g) § 149 a násl. občanského zákoníku.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 22. V § 5 odstavec 1 zní: „(1) Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle § 6 až 10 není stanoveno jinak.“. 23. V § 5 odstavec 3 zní: „(3) Pokud podle účetnictví nebo záznamů o příjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmy uvedené v § 7 a 9, je rozdíl ztrátou. O ztrátu upravenou podle § 23 (dále jen „daňová ztráta“) se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 s použitím ustanovení odstavce 1. Tuto daňovou ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 v následujících zdaňovacích obdobích podle § 34. Daňovou ztrátu (nebo její část), kterou neodečetl od svého základu daně zůstavitel s příjmy podle § 7 nebo § 9, může odečíst od základu daně dědic, bude-li dědic pokračovat v činnosti zůstavitele nejpozději do 6 měsíců po jeho smrti; daňovou ztrátu lze odečíst od základu daně nejdéle v 7 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím období, za které se daňová ztráta vyměřuje.“. 24. V § 5 odst. 6 se za větu první vkládá nová věta, která zní: „Obdobným způsobem se postupuje v případě výdajů (nákladů) uplatněných jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, při nedodržení stanovených podmínek pro jejich uplatnění jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.“. 25. V § 5 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Při přechodu z účtování v soustavě podvojného účetnictví na účtování v soustavě jednoduchého účetnictví se postupuje podle přílohy č. 2, která je nedílnou součástí tohoto zákona. Při přechodu z účtování v soustavě jednoduchého účetnictví na účtování v soustavě podvojného účetnictví se postupuje podle přílohy č. 3, která je nedílnou součástí tohoto zákona.“. 26. V § 6 odst. 1 písm. b) se slova „jiné osoby“ nahrazují slovy „plátce“. 27. V § 6 odst. 1 písmeno d) zní: „d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti podle písmen a) až c) nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává.“. 28. V § 6 odst. 3 věta druhá zní: „Příjmem se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva, služby nebo věci, kromě bytu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí, nižší, než je cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,1a) nebo cena, kterou účtuje jiným osobám, jakož i částka stanovená podle odstavce 6.“. 29. V § 6 odstavec 4 zní: „(4) Příjmy zúčtované nebo vyplacené zaměstnavatelem se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky a příjmy od plátců daně vymezených v § 38c jsou po snížení podle odstavce 13 samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně podle § 36 odst. 2 písm. c), jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 písm. a) a d) a podle odstavce 10, jejichž úhrnná výše u téhož zaměstnavatele nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 3 000 Kč. To platí u příjmů zúčtovaných nebo vyplacených zaměstnavatelem, u kterého zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odstavce 4 nebo 5.“. 30. V § 6 odst. 6 věta čtvrtá zní: „Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč.“. 31. V § 6 odst. 7 písm. a) se na konci textu před středníkem vkládají slova „, jakož i hodnota stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách“. 32. V § 6 odst. 9 písm. d) se slova „z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění,“ nahrazují slovy, která včetně poznámky pod čarou č. 6a) znějí: „z fondu kulturních a sociálních potřeb,6a) ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění a u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,“. 6a) Vyhláška č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.“. 33. V § 6 odst. 9 písm. h) se slova „a příjmů plynoucích ze zpětného odprodeje (vrácení) těchto akcií za vyšší než nabývací hodnotu, které se považují za příjmy z kapitálového majetku [§ 8 odst. 3 písm. a)]“ zrušují. 34. V § 6 odst. 9 písm. i) se za slova „nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění,“ vkládají slova „u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,“. 35. V § 6 odst. 9 písm. s) se za slova „příslušníkům ozbrojených sil“ vkládají slova „a bezpečnostních sborů“. 36. V § 6 odst. 9 písm. v) se slova „(ze zisku po zdanění)“ zrušují a za slova „na které se předpis o fondu kulturních a sociálních potřeb nevztahuje“ na konci textu písmene v) se doplňují slova „nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění a u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů“. 37. V § 6 se na konci odstavce 9 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena x), y) a z), která včetně poznámky pod čarou č. 6g) znějí: „x) naturální plnění a náhrada výdajů ve výši peněžité hodnoty naturálního plnění poskytovaná podle zvláštních právních předpisů6g) představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům, y) částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně34b) za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo plný invalidní důchod, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec plně invalidním podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti (dále jen „soukromé životní pojištění“), na základě pojistné smlouvy sjednané zaměstnancem jako pojistníkem za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, maximálně však do výše 12 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Toto platí v případech, kdy má právo na plnění z těchto pojistných smluv pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoby určené podle § 817 občanského zákoníku, kromě zaměstnavatele, který hradil pojistné, z) částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zaměstnanci, s placením příspěvku na pojistné (připojištění) ve prospěch zaměstnance, jakož i částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s poskytováním nepeněžitého plnění zaměstnanci. 6g) Například zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.“. 38. V § 6 odst. 10 písm. a) se slova „České národní rady“ nahrazují slovy „a senátorů Parlamentu České republiky“ a slovo „orgánů“ slovem „úřadů“. 39. V § 6 se na konci odstavce 13 doplňuje tato věta: „U poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 je základem daně jejich příjem ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí.“. 40. V § 7 odst. 2 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 6f) zní: „c) příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů6f) a správce konkursní podstaty za činnost podle zvláštního právního předpisu.19a) 6f) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. § 11 a § 13 odst. 1 až 4 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů. § 14 odst. 4 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony. Vyhláška č. 114/1991 Sb., o odměně zprostředkovateli a rozhodci, výši poplatku za stejnopis kolektivní smlouvy vyššího stupně a výši a způsobu úhrady nákladů řízení před rozhodcem, ve znění vyhlášky č. 210/1995 Sb.“. 41. V § 7 odst. 2 písm. c) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 66) zní: „d) příjmy z činností předběžného konkursního zvláštního zástupce správce a vyrovnávacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu.66) 66) § 8 odst. 3, § 9 odst. 3 a § 9b odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.“. 42. V § 7 odst. 9 písm. c) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) 25 % z příjmů z činností, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu66) uvedených v odstavci 2 písm. d).“. 43. V § 7 se na konci odstavce 10 doplňuje tato věta: „Poplatník, který uplatňuje výdaje podle odstavce 9, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností.“. 44. V § 7 se doplňuje odstavec 14, který zní: „(14) Pokud poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) uplatní jako účetní období hospodářský rok,20) je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou rozdíl mezi příjmy a výdaji za ukončený hospodářský rok. Při změně účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou podle § 7 rozdíl mezi příjmy a výdaji do posledního dne měsíce, kterým poplatník ukončil účtování v kalendářním roce. Při změně účtování v hospodářském roce na účtování v kalendářním roce je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) součet rozdílu mezi příjmy a výdaji v hospodářském roce a rozdílu mezi příjmy a výdaji od doby ukončení účtování v hospodářském roce do konce kalendářního roku. Dílčí základ daně se zahrne do daňového přiznání za kalendářní rok, ve kterém končí hospodářský rok nebo účtování přechodu z kalendářního roku na hospodářský rok a naopak. Pokud poplatník uplatní postup podle odstavců 9 a 10, § 7a, 12, 13 a 14 nebo má příjmy podle odstavce 1 písmene c) nebo písmene d) nebo odstavce 2, nelze změnit způsob účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce.“. 45. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 9d) a 9e) zní: „§ 7a Daň stanovená paušální částkou (1) Poplatníkovi, kterému kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdanitelných zvláštní sazbou daně plynou příjmy pouze podle § 7 odst. 1 písm. a) až c), pokud provozuje podnikatelskou činnost bez zaměstnanců nebo spolupracujících osob, u něhož roční výše těchto příjmů v bezprostředně předcházejících 3 zdaňovacích obdobích nepřesáhla 1 000 000 Kč, není účastníkem sdružení, které není právnickou osobou, ani není plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu,9d) může správce daně stanovit na žádost poplatníka podanou nejpozději do 31. ledna běžného zdaňovacího období daň paušální částkou. V žádosti poplatník uvede předpokládané příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) (dále jen „předpokládané příjmy“) a předpokládané výdaje k těmto příjmům (dále jen „předpokládané výdaje“) a další skutečnosti rozhodné pro stanovení daně paušální částkou uvedené v odstavcích 2 až 5. (2) Výše daně paušální částkou se určí v závislosti na výši předpokládaných příjmů, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou daně, a na výši předpokládaných výdajů, nejméně však ve výši podle § 7 odst. 9, a to sazbou daně podle § 16 odst. 1. Daň stanovená paušální částkou činí nejméně 600 Kč za zdaňovací období. Do předpokládaných příjmů se zahrnují i příjmy z prodeje majetku, který byl vložen do obchodního majetku, příjmy ze zrušení rezervy vytvořené podle zákona o rezervách22a) a do předpokládaných výdajů se zahrnuje i zůstatková cena prodaného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, a výše rezervy vytvořené pro příslušné zdaňovací období podle zákona o rezervách.22a) Rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji se upraví o výdaje uplatněné podle § 24, u kterých odpadl právní důvod pro jejich uplatnění, a o nezdanitelné části základu daně podle § 15. Správce daně stanoví daň paušální částkou po projednání s poplatníkem do 15. května běžného zdaňovacího období. Pokud stanovený termín nebude dodržen, nelze stanovit pro toto zdaňovací období daň paušální částkou. (3) Dosáhne-li poplatník v průběhu zdaňovacího období jiných příjmů podle § 6, § 7 odst. 1 písm. d), § 7 odst. 2, § 8 až 10 v úhrnné výši přesahující 4 000 Kč za zdaňovací období, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou daně, než při stanovení daně paušální částkou předpokládal, je povinen po skončení zdaňovacího období podat řádné daňové přiznání a příjmy a výdaje z činností podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) uplatní v přiznání ve výši, ze které správce daně vycházel při stanovení daně paušální částkou, a zaplacenou daň paušální částkou započte na výslednou daňovou povinnost. Podáním tohoto přiznání se rozhodnutí o dani stanovené paušální částkou ruší. Správce daně může daň paušální částkou stanovit i na více zdaňovacích období, nejdéle však na 3. (4) Správce daně může zrušit rozhodnutím daň stanovenou podle odstavce 1 pro zdaňovací období následující po zdaňovacím období, v němž bylo zjištěno, že její výše neodpovídá příjmu z činnosti, ze které byla stanovena daň paušální částkou, nebo došlo ke změně podmínek uvedených v odstavci 1 rozhodných pro stanovení daně paušální částkou daně. (5) O stanovení daně paušální částkou sepíše správce daně protokol o ústním jednání.9e) Součástí protokolu je i rozhodnutí vyhlášené při jednání, které musí obsahovat zejména předpokládanou výši příjmů, předpokládanou výši výdajů, rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji upravený podle odstavce 2, výši uplatněných částek podle § 15, výši daně a zdaňovací období, kterého se týká. Jestliže poplatník s takto stanovenou daní souhlasí, nelze se proti tomuto vyhlášenému rozhodnutí odvolat; v případě jeho nesouhlasu nebude daň paušální částkou stanovena. Takto stanovená daň se již nevyměřuje platebním výměrem. Poplatník je povinen vést jednoduchou evidenci o výši dosahovaných příjmů, výši pohledávek a o hmotném majetku používaném pro výkon činnosti. (6) Daň stanovená paušální částkou je splatná nejpozději do 31. května běžného zdaňovacího období. 9d) Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. 9e) § 12 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 255/1994 Sb.“. 46. V § 8 odst. 1 písmeno a) zní: „a) podíly na zisku (dividendy) z majetkového podílu na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti, podíly na zisku z členství v družstvu a dále úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů,“. 47. V § 8 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova, která včetně poznámky pod čarou č. 9f) znějí: „, s výjimkou úroků a jiných výnosů z vkladů přijímaných zaměstnavatelem od jeho zaměstnanců, není-li zaměstnavatel k přijímání vkladů od veřejnosti nebo od zaměstnanců oprávněn podle zvláštního právního předpisu,9f) 9f) Například § 1 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a § 34 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.“. 48. V § 8 odst. 1 písmeno e) zní: „e) dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem9a) po snížení podle odstavce 7,“. 49. V § 8 odst. 1 písmeno f) zní: „f) plnění ze soukromého životního pojištění po snížení podle odstavce 8,“. 50. V § 8 odst. 1 písm. g) se za slova „poplatek z prodlení,“ vkládají slova „úroky z práva na dorovnání,“ a slovo „veřejných“ se zrušuje. 51. V § 8 odst. 1 písmeno h) zní: „h) úrokové a jiné výnosy z držby směnek (např. diskont z částky směnky, úrok ze směnečné sumy).“. 52. V § 8 odst. 3 písm. a) se slova „anebo vyplacenou hodnotou zaměstnanecké akcie při jejím vrácení“ zrušují a slova „prodejní hodnotou“ se nahrazují slovy „emisním kursem“. 53. V § 8 odstavec 4 zní: „(4) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a v odstavci 3 písm. a) a úrokové příjmy a jiné výnosy z držby směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele [odstavec 1 písm. h)], plynoucí ze zdrojů na území České republiky, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Pokud úrokové příjmy podle odstavce 1 písm. c) a d) a dále úrokové příjmy podle odstavce 1 písm. a) z dluhopisů,20a) úrokové příjmy a jiné výnosy z držby směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele [odstavec 1 písm. h)] a úrokové příjmy z dluhopisů20a) podle odstavce 3 písm. a) uvedené v § 36 odst. 2 písm. a) bodu 1 a písm. c) bodu 1 plynou ze zdrojů na území České republiky a poplatník uvedený v § 2 odst. 2 je má zahrnuty v obchodním majetku (§ 4 odst. 4), jsou nesnížené o výdaje základem daně (dílčím základem daně) a sražená daň se započte na celkovou daňovou povinnost v daňovém přiznání (§ 36 odst. 6); to se nevztahuje na úpadce za období trvání konkursu.“. 54. V § 8 odst. 5 poslední věta zní: „Do samostatného základu daně se příjmy zahrnují ve výši včetně daně sražené v zahraničí.“. 55. V § 8 odst. 6 větě první se slovo „Příjmy“ nahrazuje slovy „Úrokové příjmy z dluhopisů vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 a příjmy“. 56. V § 8 odstavce 7 a 8 znějí: „(7) Dávka penzijního připojištění se státním příspěvkem se považuje za základ daně po snížení o zaplacené příspěvky a o státní příspěvky na penzijní připojištění. Jde-li o penzi, rozloží se tyto příspěvky rovnoměrně na vymezené období pobírání penze. Není-li období pobírání penze vymezeno, stanoví se jako střední délka života účastníka podle úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy penzi začne poprvé pobírat. Jednorázové vyrovnání nebo odbytné se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené penzijnímu fondu zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2000. (8) Plnění ze soukromého životního pojištění se považuje za základ daně po snížení o zaplacené pojistné. U plnění ve formě dohodnutého důchodu (penze) se považuje za základ daně plnění z pojištění snížené o zaplacené pojistné, rovnoměrně rozdělené na období pobírání důchodu. Není-li období pobírání důchodu vymezeno, stanoví se jako střední délka života účastníka podle úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy důchod začne poprvé pobírat. Odbytné se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2001.“. 57. V § 8 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Jedná-li se o příjem podle odstavce 1 nebo odstavce 3 plynoucí do společného jmění manželů ze zdroje, který je vložen do obchodního majetku jednoho z manželů, zdaňuje se jen u tohoto manžela.“. 58. V § 9 se na konci odstavce 5 doplňuje tato věta: „Poplatník, který uplatňuje výdaje podle odstavce 4, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s pronájmem.“. 59. V § 10 odst. 1 písmeno b) zní: „b) příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru nebo spoluvlastnického podílu na nich, movité věci a cenného papíru s výjimkou uvedenou v § 4,“. 60. V § 10 odst. 1 písm. c) se za slovo „omezeným,“ vkládají slova „komanditisty na“ a slova „podílu na základním jmění družstva včetně“ se nahrazují slovy „z převodu členských práv a povinností k družstvu a“. 61. V § 10 odst. 1 písmeno ch) zní: „ch) ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže, s výjimkou uvedenou v § 4,“. 62. V § 10 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) příjmy, které společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti obdrží v souvislosti s ukončením účasti na veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti od jiné osoby než od veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, v níž ukončil účast.“. 63. V § 10 odst. 4 se za větu čtvrtou vkládá nová věta, která zní: „Poplatník, který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 9 písm. a), je povinen vždy vést záznamy o příjmech.“. 64. V § 10 odst. 5 větě první se slova „vyplývající z ceny věci (práva)“ zrušují a za větu první se vkládá nová věta, která zní: „U příjmů z postoupení pohledávky nabyté postoupením, darem nebo zděděním je výdajem cena pořízení pohledávky nabyté postoupením nebo hodnota pohledávky nabyté darem nebo děděním.“. 65. V § 10 odst. 5 větě osmé se slova „podílu na základním jmění družstva nebo pohledávky,12a)“ nahrazují slovy „podílu na základním kapitálu družstva nebo pohledávky podle § 33a zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku“. Poznámka pod čarou č. 12a) se zrušuje. 66. V § 10 se na konci odstavce 6 doplňuje tato věta: „Při přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond, při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond, při změně obhospodařovatele podílového fondu, při sloučení a splynutí podílových fondů a při sloučení, splynutí a rozdělení investičního fondu se za nabývací cenu podílového listu u téhož poplatníka považuje nabývací cena podílového listu na původním investičním nebo podílovém fondu.“. 67. V § 10 odstavec 7 zní: „(7) Důchod podle občanského zákoníku11) se považuje za základ daně (dílčí základ daně) po snížení o částku ceny pořízení rovnoměrně rozdělenou na období pobírání důchodu. Toto období se stanoví jako střední délka života účastníka podle úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy důchod začne poprvé pobírat.“. 68. V § 10 odst. 8 větě třetí se slova „v samostatném přiznání k dani“ zrušují. 69. V § 11 se na konci doplňují tyto věty: „Plynou-li příjmy z užívání věci ve spoluvlastnictví nebo na základě písemné smlouvy jen určitým spoluvlastníkům, rozdělují se příjmy nebo výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle této smlouvy. Pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou uplatnit výdaje na ně připadající pouze v prokázané výši.“. 70. V § 14 odst. 1 se za druhou větu vkládá věta, která zní: „Příjmy z činností předběžného konkursního zvláštního zástupce správce a vyrovnávacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu,66) lze rozdělit nejvýše na pět poměrných částí.“. 71. V § 14 odst. 2 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) příjmy z činností předběžného konkursního zvláštního zástupce správce a vyrovnávacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu.66)“. 72. V § 15 odst. 1 písm. a) se částka „34 920 Kč“ nahrazuje částkou „38 040 Kč“. 73. V § 15 odst. 1 písm. b) se částka „21 600 Kč“ nahrazuje částkou „23 520 Kč“ a slova „průkazu ZTP-P (zvláště těžce postižený s průvodcem)“ se nahrazují slovy „průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) - průkaz ZTP/P (dále jen „ZTP/P“)“. 74. V § 15 odst. 1 písmeno c) zní: „c) 21 720 Kč ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období 38 040 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka 21 720 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky a služby sociální péče, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem,9a) státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebnímu spoření4a) a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů,“. 75. V § 15 odst. 1 písm. d) se částka „6 540 Kč“ nahrazuje částkou „7 140 Kč“ a za slova „pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod“ se vkládají slova „z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43)“. 76. V § 15 odst. 1 písm. e) se částka „13 080 Kč“ nahrazuje částkou „14 280 Kč“ a za slova „pobírá-li poplatník plný invalidní důchod nebo jiný důchod“ vkládají slova „z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43)“. 77. V § 15 odst. 1 písm. f) se částka „45 780 Kč“ nahrazuje částkou „50 040 Kč“ a slova „ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem)“ se nahrazují slovem „ZTP/P“. 78. V § 15 odst. 1 písmeno g) zní: „g) 11 400 Kč ročně u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů14d) pro účely státní sociální podpory.“. 79. V § 15 odstavec 2 zní: „(2) O částku podle odstavce 1 písm. a) se nesnižuje základ daně u poplatníka, u něhož starobní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43) nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu činí více než 38 040 Kč ročně. Nepřevyšuje-li starobní důchod 38 040 Kč ročně, přizná se částka podle odstavce 1 písm. a) jen ve výši snížené o vyplacené částky starobního důchodu. Podle tohoto odstavce se nepostupuje u poplatníků, kteří na počátku zdaňovacího období nejsou poživateli starobního důchodu a tento starobní důchod jim nebyl přiznán ani zpětně k počátku zdaňovacího období.“. 80. V § 15 odst. 4 písm. b) se za slova „jestliže nepobírá“ vkládá slovo „plný“. 81. V § 15 odst. 4 písm. b) bodu 1 se za slova „budoucí povolání“ vkládají slova „podle zákona o státní sociální podpoře“. 82. V § 15 odst. 10 větě první se slova „lze odečíst částku, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření4a) a úrokům z hypotečního úvěru,53) banky,54) sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů,55) popř. jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou56) a bankou“ nahrazují slovy „se odečte částka, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření,4a) úrokům z hypotečního úvěru53) poskytnutého bankou nebo pobočkou zahraniční banky, sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů,55) jakož i úvěru poskytnutého stavební spořitelnou,56) bankou nebo pobočkou zahraniční banky“. 83. V § 15 odst. 10 písm. a) se slova „za předpokladu, že kolaudační rozhodnutí stavby pro bytové potřeby nabude právní moci do 4 let od okamžiku uzavření smlouvy o úvěru na financování bytových potřeb“ zrušují. 84. V § 15 odst. 10 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a koupě pozemku v souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu c)“. 85. V § 15 odst. 10 písmeno d) zní: „d) splacení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu,“. 86. V § 15 odst. 10 písmeno g) zní: „g) úhrada za převod členských práv a povinností družstva nebo podílu na obchodní společnosti uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu.“. 87. V § 15 odst. 10 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g).“. 88. V § 15 se na konci odstavce 10 doplňuje tato věta: „Použije-li nebo používá-li poplatník bytovou potřebu podle písmen a) až h) nebo její část k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a nebo k pronájmu, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši.“. 89. V § 15 odst. 11 větě první se slova „žijících v jedné domácnosti,“ a věta druhá zrušují. 90. V § 15 odst. 12 ve větě druhé se slova „ve zdaňovacím období“ nahrazují slovy „na zdaňovací období“. 91. V § 15 se doplňuje odstavec 13, který zní: „(13) Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné na zdaňovací období na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojišťovnou za předpokladu, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let. Maximální částka, kterou lze podle tohoto odstavce odečíst za zdaňovací období činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a poplatník je povinen za zdaňovací období, ve kterém k této skutečnosti došlo, podat daňové přiznání a uvést v něm jako příjem podle § 10 částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen.“. 92. V § 16 odstavec 1 zní: „(1) Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí: Základ daně\| Daň\| Ze základu přesahujícího ---\|---\|--- od Kč\| do Kč\| \| 0 \| 109 200 \| 15 % \| 109 200 \| 218 400 \| 16 380 Kč + 20 % \| 109 200 Kč 218 400 \| 331 200 \| 38 220 Kč + 25 % \| 218 400 Kč 331 200 \| a více \| 66 420 Kč + 32 % \| 331 200 Kč.“. 93. V § 17 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 30b) zní: „(1) Poplatníky daně z příjmů jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami, a i organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu30b) (dále jen „poplatníci“). 30b) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.“. 94. V § 17 odst. 3 se za slovo „sídlo“ vkládají slova „nebo místo svého vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen (dále jen „sídlo“)“. 95. Za § 17 se vkládá nový § 17a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 70) zní: „§ 17a Zdaňovací období Zdaňovacím obdobím je a) kalendářní rok, b) hospodářský rok,20) c) období od rozhodného dne fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva70) do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém byly fúze nebo převod jmění na společníka anebo rozdělení zapsány v obchodním rejstříku, nebo d) účetní období, pokud je toto účetní období delší než kalendářní rok.20) 70) Obchodní zákoník.“. 96. V § 18 odst. 4 písmeno d) zní: „d) z úplatných převodů a úplatného užívání státního majetku mezi organizačními složkami státu a státními organizacemi30b) a z pronájmů a prodeje státního majetku, které jsou podle zvláštního právního předpisu17b) příjmem státního rozpočtu.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 17b) zní: „17b) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb.“. 97. V § 18 odst. 7 se slova „rozpočtovými organizacemi“ nahrazují slovy „organizačními složkami státu30b)“ a slova „a okresními úřady“ se vypouštějí. 98. V § 18 odstavec 8 včetně poznámek pod čarou č. 17d) a 17n) zní: „(8) Za poplatníky podle odstavce 3 se považují zejména zájmová sdružení právnických osob, pokud mají tato sdružení právní subjektivitu17c) a nejsou zřízena za účelem výdělečné činnosti, občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy, obce, organizační složky státu,30b) vyšší územní samosprávné celky,17d) příspěvkové organizace, státní fondy a subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon. Za tyto poplatníky se nepovažují obchodní společnosti a družstva, i když nebyly založeny za účelem podnikání. Tímto nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů.17n) 17d) Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. 17n) Například § 20 odst. 4 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb.“. 99. V § 18 se doplňuje odstavec 13, který včetně poznámek pod čarou č. 17e), 17f), 17g), 17h), 17ch), 17i), 17j), 17k), 17l) a 17m) zní: „(13) U zdravotních pojišťoven zřízených podle zvláštního právního předpisu17e) nejsou předmětem daně příjmy plynoucí a) z pojistného na veřejné zdravotní pojištění podle zvláštního právního předpisu,17f) b) z pokut uložených za neplnění povinností pojištěnců a plátců pojistného,17g) c) z penále od plátců pojistného,17h) d) z přirážek k pojistnému vyměřených zaměstnavatelům,17ch) e) z náhrad škod,17i) f) od zaměstnavatelů na úhradu plateb za výkony závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče,17j) g) z kauce,17k) h) z návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu,17l) ch) z účelové dotace ze státního rozpočtu.17m) 17e) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů. 17f) Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 17g) § 26 zákona č. 592/1992 Sb. § 44 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. 17h) § 18 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 17ch) § 45 zákona č. 48/1997 Sb. 17i) § 55 zákona č. 48/1997 Sb. 17j) § 4 písm. e) zákona č. 551/1991 Sb., ve znění zákona č. 127/1998 Sb. § 12 odst. 2 písm. a) zákona č. 280/1992 Sb. 17k) § 4a zákona č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 17l) § 8 zákona č. 551/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 6 zákona č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 17m) Například § 6 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 227/1998 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu tohoto limitu.“. 100. V § 19 odst. 1 písmeno g) zní: „g) příjmy z loterií a jiných podobných her, u nichž bylo povolení k provozování vydáno podle § 4 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů,“. 101. V § 19 odst. 1 písmeno ch) zní: „ch) příjem mimo stojícího společníka plynoucí z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy snížený o částku podléhající zvláštní sazbě daně podle § 36 odst. 1 písm. b) bodu 5 a odst. 2 písm. a) bodu 11,“. 102. V § 19 odst. 1 se na konci textu písmene i) doplňují tato slova: „nebo Českou republikou“. 103. V § 19 odst. 1 písmeno o) zní: „o) příjmy Fondu pojištění vkladů, Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, Zajišťovacího fondu družstevních záložen a Zajišťovacího fondu podle § 22a zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 48/1997 Sb.,“. 104. V § 19 odst. 1 písmeno p) zní: „p) výnosy z operací s prostředky jaderného účtu na finančním trhu podle § 27 odst. 1 písm. c) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.,“. 105. V § 19 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena t), u), v), w), x) a y), která včetně poznámek pod čarou č. 82), 85) a 86) znějí: „t) příjmy z úroků plynoucí zdravotní pojišťovně zřízené podle zvláštního právního předpisu17e) z vkladů u bank, pokud jsou vložené prostředky získány ze zdrojů veřejného zdravotního pojištění, u) příjmy z pronájmu vlastních nemovitostí, úrokových příjmů z vkladů u bank a dividendových příjmů plynoucích odborovým organizacím, a to jen do výše, v jaké budou ve zdaňovacím období jejich dosažení a 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích prokazatelně použity k úhradě výdajů nezbytných k uskutečňování činností spočívajících v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem,82) v) příjmy fondu Energetického regulačního úřadu z příspěvku na úhradu prokazatelné ztráty držitele licence plnícího povinnost dodávky nad rámec licence,85) w) příjmy garančního fondu tvořeného z příspěvků pojistitelů a pojistného za hraniční pojištění podle zvláštního právního předpisu,86) x) úrokové příjmy Česko-německého fondu budoucnosti, y) úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy, samosprávy a subjektu pověřenému Ministerstvem financí zabezpečováním realizace programů pomoci Evropských společenství, a to z vkladu na vkladovém účtu zřízeném pro uložení prostředků poskytnutých České republice Evropskými společenstvími, a dále úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy a samosprávy z vkladu na vkladovém účtu zřízeném pro uložení prostředků poskytnutých České republice Světovou bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a Evropskou investiční bankou. 82) § 18 a násl. zákoníku práce. 85) § 14 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). 86) § 24 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).“. 106. V § 20 odst. 3 ve větě třetí se slova „ve třech“ nahrazují slovy „v sedmi“ a na konci se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se text: „a to i v případě, kdy došlo k převodu obhospodařování podílového fondu na jinou investiční společnost. U otevřeného podílového fondu vzniklého z investičního fondu zaniklého bez provedení likvidace lze o vyměřenou daňovou ztrátu nebo její část neuplatněnou jako odčitatelnou položku od základu daně tímto investičním fondem snížit základ daně, a to ve zdaňovacích obdobích zbývajících do sedmi zdaňovacích období bezprostředně následujících po zdaňovacím období, za které byla daňová ztráta tomuto investičnímu fondu vyměřena.“. 107. V § 20 odstavec 7 zní: „(7) Poplatníci vymezení v § 18 odst. 3 tohoto zákona, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použijí-li takto získané prostředky ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích; přitom u veřejných vysokých škol pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti. V případě, že 30 % snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.“. 108. V § 20 odst. 8 ve větě „V úhrnu lze odečíst nejvýše 2 % ze základu daně sníženého podle § 34.“ se číslovka „2“ nahrazuje číslovkou „5“ a třetí věta se zrušuje. 109. § 20b včetně nadpisu zní: „§ 20b Samostatný základ daně (1) Do samostatného základu daně se zahrnují veškeré příjmy z dividend, podílů na zisku, vypořádacích podílů, podílů na likvidačním zůstatku nebo jim obdobná plnění, a to ve výši včetně daně sražené v zahraničí, plynoucí poplatníkům uvedeným v § 17 odst. 3 ze zdrojů v zahraničí v příslušném zdaňovacím období. Jednotlivý příjem z vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku anebo z obdobného plnění zahrnovaného do samostatného základu daně se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu. (2) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, je součástí samostatného základu daně i část příjmů veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, podle odstavce 1; přitom tato část samostatného základu se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.“. 110. § 21 včetně nadpisu zní: „§ 21 Sazba daně (1) Sazba daně činí 31 %, pokud v odstavcích 2 a 3 není stanoveno jinak. Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34 a § 20 odst. 7 a 8, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů. (2) Sazba daně činí 15 % a) u investičního fondu a penzijního fondu.9a) Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů, a b) u podílového fondu.16) Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený podle § 20 odst. 3, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů. (3) Sazba daně 15 % se vztahuje na samostatný základ daně podle § 20b zaokrouhlený na celé tisícikoruny dolů. (4) U investičního fondu, který v průběhu zdaňovacího období ukončil činnost,19d) se použije sazba daně podle odstavce 2 jen na část základu daně stanoveného podle § 20a. Obdobně se postupuje u akciové společnosti, ze které v průběhu zdaňovacího období vznikl investiční fond. (5) Pro stanovení daně se použije sazba daně podle předchozích odstavců platná k poslednímu dni zdaňovacího období nebo jeho části.“. 111. V § 22 odst. 1 písm. f) bodu 1 se slova „nebo zhodnocované“ zrušují. 112. V § 22 odst. 1 písm. g) bod 4 včetně poznámky pod čarou č. 71) zní: „4. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček a obdobné příjmy plynoucí z jiných obchodních vztahů, z vkladů a z investičních instrumentů podle zvláštního právního předpisu,71) 71) § 8b zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 362/2000 Sb.“. 113. V § 22 odst. 1 písm. g) bod 7 zní: „7. příjmy z prodeje movitých věcí, které jsou v obchodním majetku stálé provozovny, investičních instrumentů vymezených zvláštním právním předpisem,71) majetkových práv registrovaných na území České republiky a z prodeje podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se sídlem na území České republiky,“. 114. V § 22 odst. 1 písm. g) bod 9 zní: „9. výživné a důchody.11)“. 115. V § 22 odst. 2 se za slova „písm. c)“ vkládají slova „a f) bod 1“. 116. V § 22 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 19g) zní: „(3) Příjem společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti anebo účastníka ve sdružení bez právní subjektivity,19g) který je poplatníkem podle § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, plynoucí z účasti na této společnosti nebo na tomto sdružení a z úvěrů a půjček poskytnutých této společnosti se považuje za příjem dosahovaný prostřednictvím stálé provozovny. Pro zajištění daně z příjmů společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti platí ustanovení § 38e odst. 3 písm. b) a odst. 4 písm. b). 19g) § 829 a násl. občanského zákoníku.“. 117. V § 23 odst. 2 se věta poslední zrušuje. 118. V § 23 odstavec 3 zní: „(3) Hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 2 a) se zvyšuje o 1. částky neoprávněně zkracující příjmy, 2. částky, které nelze podle tohoto zákona zahrnout do výdajů (nákladů), 3. výdaje (náklady) uplatněné podle § 24 odst. 2 písm. za), částky dosud odečtené od základu daně podle § 34 odst. 3 při porušení podmínek stanovených tímto zákonem, 4. částky, o které byl snížen hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle písmene c) bodů 1 a 2 za předchozí zdaňovací období, a to ve zdaňovacím období, kdy je oprava nesprávností v účetnictví provedena, 5. částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních právních předpisů21) povinen platit zaměstnanec a byly zaměstnavatelem účtujícím v soustavě podvojného účetnictví sraženy, avšak neodvedeny do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části. Pokud je daňový subjekt povinen podat podle tohoto zákona nebo zvláštního zákona28b) daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění částkami, o které se zvýší hospodářský výsledek, nebudou-li odvedeny do termínu pro podání daňového přiznání, 6. přijaté úhrady závazkových pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze smluvních vztahů nebo o částky při ustoupení věřitele účtujícího v soustavě podvojného účetnictví od původně uplatněných nároků na ně, které byly podle písmene b) bodu 1 položkou snižující hospodářský výsledek v předchozích zdaňovacích obdobích, pokud se o částky při ustoupení od původně uplatněných nároků nezvyšuje hospodářský výsledek podle bodu 2. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, b) se snižuje o 1. rozdíl, o který smluvní pokuty a úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů zúčtované ve prospěch výnosů podle zvláštního právního předpisu20) u poplatníka účtujícího v soustavě podvojného účetnictví převyšují přijaté částky v tomto zdaňovacím období, 2. částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, o které byl zvýšen hospodářský výsledek u poplatníka účtujícího v soustavě podvojného účetnictví podle písmene a) bodu 5, dojde-li k jejich odvedení. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, pokud tyto částky pojistného a příspěvku odvede za poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, c) lze snížit o 1. částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy, 2. částky nezahrnuté do výdajů (nákladů), které lze podle tohoto zákona do výdajů (nákladů) zahrnout, 3. částky související s rozpouštěním rezerv a opravných položek, jejichž tvorba nebyla pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud jsou podle zvláštního právního předpisu20) zúčtovány ve prospěch výnosů, 4. částky související s pasivní opravnou položkou vytvořenou k majetku nabytému vkladem společníka nebo člena družstva, pokud jsou podle zvláštního právního předpisu zúčtovány ve prospěch výnosů.“. 119. V § 23 odst. 4 písm. b) se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 3“. 120. V § 23 odst. 4 písm. c) se slova „základního jmění“ nahrazují slovy „základního kapitálu“. 121. V § 23 odst. 4 písmeno d) zní: „d) částky, které již byly zdaněny podle tohoto zákona u téhož poplatníka nebo u poplatníka zaniklého bez provedení likvidace v případě, kdy jsou příjmem u jeho právního nástupce,“. 122. V § 23 odst. 4 písm. e) se bod 1 zrušuje a zároveň se ruší označení bodu 2. 123. V § 23 odst. 6 písm. b) se za slova „k ukončení nájmu“ vkládají slova „nebo k písemnému zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním doručenému nájemci“. 124. V § 23 odst. 7 se na konci věty první tečka nahrazuje středníkem a doplňují tato slova: „nelze-li určit cenu, která by byla sjednávána mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, použije se cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu.1a)“. 125. V § 23 odst. 7 se na konci věty druhé tečka nahrazuje středníkem a doplňují tato slova: „toto se nepoužije v případě, kdy sjednaná výše úroků u půjčky je nižší než úrok ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy, a věřitelem je osoba s bydlištěm nebo se sídlem v zahraničí nebo je věřitelem společník (člen družstva) uvedený v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3.“. 126. V § 23 odst. 7 se věta třetí zrušuje. 127. V § 23 odst. 7 se slova „základním jmění“ nahrazují slovy „základním kapitálu“. 128. V § 23 odst. 8 písm. b) bodu 1 se slova „a nehmotného majetku“ zrušují. 129. V § 23 odst. 8 písm. b) bodu 2 se slova „bodech 1 až 4“ a slova „a opravných položek“ zrušují a slova „, o částky příjmů a výdajů, které hospodářsky patří do následujícího zdaňovacího období podle § 5“ se nahrazují slovy „s výjimkou přijatých záloh“. 130. V § 23 odst. 8 písm. b) bodu 3 se slova „bodech 1 až 4“ a slova „, o částky příjmů, které hospodářsky patří do následujícího zdaňovacího období podle § 5" zrušují. 131. V § 23 odstavec 13 zní: „(13) U poplatníků neúčtujících v soustavě podvojného účetnictví při vložení pohledávky do obchodní společnosti nebo družstva a při postoupení pohledávky, s výjimkou pohledávky podle § 33a zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, je příjmem hodnota této pohledávky, a to i v případě, že se jedná o pohledávku postoupenou nebo pohledávku vloženou za cenu nižší, než je její hodnota. Pokud byla pohledávka postoupena za cenu vyšší, než je její hodnota, je příjmem tato vyšší cena. Při postoupení pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) je příjmem částka, za kterou byly pohledávky postoupeny.“. 132. V § 23 se doplňují odstavce 14 až 16, které znějí: „(14) Při přechodu z účtování v soustavě jednoduchého účetnictví na účtování v soustavě podvojného účetnictví u poplatníka s příjmy podle § 7 lze hodnotu zásob, které poplatník evidoval v době zahájení účtování v soustavě podvojného účetnictví, zahrnout do základu daně buď jednorázově v době zahájení účtování v soustavě podvojného účetnictví nebo rovnoměrně po 5 následujících zdaňovacích období, počínaje zdaňovacím obdobím zahájení účtování v soustavě podvojného účetnictví. Ukončí-li nebo přeruší-li poplatník činnost nebo ukončí-li účtování v soustavě podvojného účetnictví před uplynutím doby rovnoměrného zahrnování zásob do základu daně, zvýší ve zdaňovacím období, ve kterém byla činnost přerušena nebo ukončena nebo ve kterém bylo ukončeno účtování v soustavě podvojného účetnictví, základ daně o hodnotu zásob, které nezahrnul do základu daně. (15) Do základu daně se zahrnuje i opravná položka20) k souboru majetku nabytému koupí, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí a) rozdíl mezi pořizovací cenou a souhrnem účetních hodnot majetku u prodávajícího sníženým o převzaté závazky, pokud nabyvatel individuálně nepřeceňuje jednotlivé složky koupeného souboru majetku, nebo b) rozdíl mezi pořizovací cenou a souhrnem individuálně přeceněných složek souboru majetku v souladu se zvláštním právním předpisem.20) Zjištěný rozdíl podle písmene a) nebo b), je-li kladný, je aktivní opravnou položkou, a je-li záporný, je pasivní opravnou položkou. Aktivní opravná položka se zahrnuje do výdajů (nákladů) rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období. Pasivní opravná položka je částkou zvyšující hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období. Přitom u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví je při pořízení obchodního majetku příjmem jednorázově. Neodepsanou část pasivní opravné položky je poplatník povinen zahrnout do základu daně v případě prodeje či vkladu celého souboru majetku nebo poslední části hmotného majetku20) nebo nehmotného majetku,20) ke kterému byla opravná položka vytvořena; obdobně lze postupovat i u neodepsané části aktivní opravné položky. Při postupném vyřazování části souboru majetku se opravná položka nemění. Při nájmu podniku podle § 488b a následujících obchodního zákoníku, jehož součástí je i celý soubor majetku nabytý koupí, ke kterému byla vytvořena aktivní nebo pasivní opravná položka, může na základě písemné smlouvy s vlastníkem (pronajímatelem) pokračovat v odpisování opravné položky, obdobně nájemce po dobu trvání nájmu. Při fúzi nebo převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva70) se neodepsaná část aktivní nebo pasivní opravné položky zahrne do základu daně zanikající obchodní společnosti nebo družstva, pokud nebylo dohodnuto, že nástupnická společnost nebo družstvo pokračuje obdobně, jako by k přeměně nedošlo. (16) Při prodeji podniku nebo jeho části poplatníkem neúčtujícím v soustavě podvojného účetnictví vstupuje do základu daně příjem z prodeje zvýšený o účetní hodnotu všech postupovaných závazků. Jsou-li součástí prodeje podniku nebo jeho části i zásoby uplatněné jako výdaj, zvýší se základ daně o rozdíl mezi účetní hodnotou zásob a jejich cenou stanovenou při prodeji. Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto ustanovení účetní hodnotou závazků, jedná-li se o zdanitelné plnění podléhající dani z přidané hodnoty se sníženou nebo základní sazbou, hodnota včetně daně z přidané hodnoty. Pro účely tohoto ustanovení se nepoužije ustanovení odstavce 13.“. 133. V § 24 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Pokud poplatník účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem20) některé účetní operace kompenzovaně, posuzují se náklady, jejichž uznatelnost je limitována výší příjmů s nimi souvisejících, obdobně jako by byly účtovány odděleně náklady a výnosy.“. 134. V § 24 odst. 2 písm. a) se slova „a nehmotného majetku“ zrušují. 135. V § 24 odst. 2 písm. b) se slova „a nehmotného majetku“ zrušují a na konci se čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se tato věta: „Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle zvláštního právního předpisu,20) jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v),“. 136. V § 24 odst. 2 písm. b) bodu 1 se slovo „přílohy“ nahrazuje slovy „přílohy č. 1“. 137. V § 24 odst. 2 písm. c) se slova „a nehmotného majetku“ zrušují a na konci textu se čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se tato věta: „Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle zvláštního právního předpisu,20) jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v),“. 138. V § 24 odst. 2 písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 81) zní: „d) příspěvky právnickým osobám, pokud povinnost členství vyplývá ze zvláštního právního předpisu, nebo členství je nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání (činnosti), jakož i příspěvky placené zaměstnavatelem za zaměstnance v případě, kdy členství zaměstnance je podmínkou k provozování předmětu podnikání (činnosti)81) zaměstnavatele, 81) Například zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.“. 139. V § 24 odst. 2 písm. f) větě druhé se slova „31. ledna roku“ nahrazují slovy „konce měsíce“ a ve větě třetí se slova „podle zvláštního právního předpisu19f)“ nahrazují slovy „podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu28b)“. 140. V § 24 odst. 2 písm. h) bod 3 zní: „3. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí movitého hmotného majetku, u kterého vstupní cena nepřevýší částku stanovenou v § 26 odst. 2 písm. a).“. 141. V § 24 odst. 2 písm. h) na konci se doplňuje tato věta: „Nájemným podle bodů 2 a 3 je u postupníka i jím hrazená částka postupiteli ve výši rozdílu mezi nájemným, které bylo postupitelem zaplaceno, a nájemným, které je u postupitele výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 6 při postoupení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku,“. 142. V § 24 odst. 2 písm. ch) ve větě první se slova „a to i v případě, bude-li zaplacena za původního poplatníka při změně vlastnických práv k nemovitosti,26h)“ zrušují; ve větě druhé se za slova „do základu daně,“ vkládají slova „případně do samostatného základu daně podle § 16 odst. 2 nebo § 20b,“. Poznámka pod čarou č. 26h) se zrušuje. 143. Poznámka pod čarou č. 25a) se zrušuje. 144. V § 24 odst. 2 písm. s) bodu 1 se na konci doplňují slova „s výjimkou uvedenou v § 25 odst. 1 písm. zg),“. 145. V § 24 odst. 2 písmeno t) zní: „t) vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování, vstupní cena hmotného majetku využívaného k dosahování příjmů osvobozených od daně podle § 19 odst. 1 písm. g), pořizovací cena (vlastní náklady nebo reprodukční pořizovací cena) nehmotného majetku zjištěná podle zvláštního právního předpisu,20) jehož účetní odpisy nejsou výdajem (nákladem) podle písmene v), a pořizovací cena pozemku, s výjimkou pozemku nabytého vkladem, a to jen do výše příjmů z prodeje jednotlivého majetku. U pozemku nabytého vkladem je při jeho prodeji výdajem (nákladem) pořizovací cena evidovaná u společníka nebo člena družstva před jeho vložením, a to jen do výše příjmů z jeho prodeje. U pozemku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva, který je fyzickou osobou, který neměl pozemek zahrnut v obchodním majetku a jeho vklad uskutečnil do 5 let od nabytí pozemku, je při jeho prodeji výdajem (nákladem) společnosti nebo družstva pořizovací cena, byl-li společníkem nebo členem družstva pořízen úplatně, cena pro účely daně dědické nebo darovací, byl-li společníkem nebo členem družstva nabyt zděděním nebo darem, a to jen do výše příjmů z jeho prodeje. Zůstatková cena technického zhodnocení odpisovaného nájemcem při ukončení nájmu nebo při zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním je výdajem (nákladem) jen do výše náhrady výdajů vynaložených na toto technické zhodnocení,“. 146. V § 24 odst. 2 písmeno v) zní: „v) účetní odpisy,20) a to pouze u 1. hmotného majetku,20) který není vymezen pro účely zákona jako hmotný majetek (§ 26 odst. 2 a 3); přitom u tohoto majetku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, který byl zároveň u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku, nabytého vkladem obce, pokud tento majetek byl ve vlastnictví obce a byl zahrnut v jejím majetku, nabytého přeměnou70) (s výjimkou změny právní formy), jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen do výše zůstatkové ceny20) evidované u vkladatele ke dni vkladu nebo u zrušované obchodní společnosti (družstva) ke dni zrušení bez likvidace, 2. nehmotného majetku20) vymezeného zvláštními právními předpisy20) za podmínky, že byl poplatníkem pořízen úplatně nebo ve vlastní režii za účelem obchodování s ním anebo nabyt vkladem, přeměnou (s výjimkou změny právní formy), zděděním či darováním. U nehmotného majetku nabytého vkladem jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen v případě, že byl tento vkládaný nehmotný majetek u společníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky pořízen úplatně a zároveň byl u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku; přitom v úhrnu lze u nabyvatele uplatnit účetní odpisy jen do výše zůstatkové ceny20) prokázané u vkladatele ke dni jeho vkladu. U nehmotného majetku nabytého přeměnou (s výjimkou změny právní formy) jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) u nástupnické společnosti (družstva) jen do výše zůstatkové ceny20) evidované u zrušované obchodní společnosti (družstva) ke dni zrušení bez likvidace za podmínky, že byl tento nehmotný majetek u obchodní společnosti (družstva) zrušené bez likvidace pořízen úplatně. U nehmotného majetku20) vloženého poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 lze u nabyvatele uplatnit v úhrnu účetní odpisy jako výdaje (náklady) jen do výše úhrady prokázané vkladatelem,“. 147. V § 24 odst. 2 písm. z) se slova „a nehmotného majetku podle § 26 odst. 4“ zrušují. 148. V § 24 odst. 2 písmena zi) a zj) znějí: „zi) zaplacené smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů a dále zaplacené úroky z úvěrů a půjček v případě, kdy věřitelem je poplatník účtující v soustavě jednoduchého účetnictví nebo poplatník, který není účetní jednotkou, zj) příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu,9a) maximálně však do výše 3 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti21) za zdaňovací období nebo jeho část.“. 149. V § 24 na konci odstavce 2 se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena zl) až zo), která včetně poznámky pod čarou č. 80) znějí: „zl) výdaje (náklady) hrazené nájemcem, které podle zvláštního právního předpisu20) tvoří součást ocenění hmotného majetku pronajatého formou finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, pokud v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě nepřevýší u movitého majetku částku uvedenou v § 26 odst. 3 písm. c), zm) odvod do státního rozpočtu z titulu plnění povinného podílu zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností podle zvláštního právního předpisu,80) zn) úhrn účetních hodnot majetkových složek podniku nebo jeho části při prodeji (§ 476 až 488 obchodního zákoníku) upravený u poplatníka účtujícího v soustavě podvojného účetnictví o další související položky zúčtované do nákladů v souladu se zvláštními právními předpisy,20) a to jen do výše příjmů z jeho prodeje zvýšených o související částky zúčtované do příjmů (výnosů) v souladu se zvláštními právními předpisy.20) Prodává-li podnik nebo jeho část poplatník účtující v soustavě jednoduchého účetnictví, je výdajem součet zůstatkových cen hmotného a nehmotného majetku, který může být odpisován, účetní hodnoty peněžních prostředků a cenin, účetní hodnoty finančního majetku, vstupní ceny hmotného a nehmotného majetku vyloučeného z odpisování, pořizovací ceny pozemků, účetní hodnoty pohledávek, jejichž úhrada by nebyla zdanitelným příjmem, částka nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zaplaceného nájemcem, která převyšuje poměrnou část nájemného uznaného jako daňový výdaj podle písmene h), přechází-li nájemní smlouva na kupujícího, a účetní hodnoty závazků, jejichž úhrada by byla výdajem, a to do výše příjmů uvedených v § 23. Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto ustanovení účetní hodnotou závazků hodnota bez daně z přidané hodnoty, byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu, u pohledávek, jejichž úhrada by byla zdanitelným příjmem, je výdajem daň z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu. Pro účely tohoto ustanovení se nepoužijí ostatní ustanovení tohoto odstavce, která omezují uplatnění výdajů (nákladů) výší souvisejících příjmů u jednotlivě prodávaných majetků, zo) pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně34b) za zaměstnance na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, maximálně však do výše 8 000 Kč za zdaňovací období nebo jeho část za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let. 80) § 24 odst. 3 písm. c) zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.“. 150. V § 24 odst. 4 písmeno b) zní: „b) po ukončení doby nájmu podle písmene a) následuje bezprostředně převod vlastnických práv k předmětu nájmu mezi vlastníkem (pronajímatelem) a nájemcem; přitom kupní cena najatého hmotného majetku není vyšší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět nájmu měl při rovnoměrném odpisování podle § 31 tohoto zákona k datu prodeje, a“. 151. V § 24 odstavec 5 zní: „(5) Prodává-li se hmotný majetek, který byl předmětem nájemní smlouvy nebo smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, po jejím ukončení nájemci, v ostatních případech, než je uvedeno v odstavci 4, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena a) hmotného majetku, který lze odpisovat podle tohoto zákona, nebude nižší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka (pronajímatele) za dobu, po kterou mohl být tento majetek odpisován; přitom při výpočtu zůstatkové ceny osobního automobilu se vždy vychází ze vstupní ceny včetně daně z přidané hodnoty. Je-li vlastníkem (pronajímatelem) poplatník, který u pronajímaného hmotného majetku pokračoval v odpisování podle § 30 odst. 12, stanoví se zůstatková cena, jako by ke změně v osobě vlastníka nedošlo, b) pozemku nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu1a) platného ke dni prokazatelného sjednání dohody o budoucí koupi pozemku, c) hmotného majetku vyloučeného z odpisování nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu1a) platná ke dni sjednání kupní smlouvy. Za nájemní smlouvu se pro účely tohoto zákona považuje i smlouva, na základě níž nájemce užívající předmět nájmu podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného majetku přenechal tento předmět k užívání jiné osobě za úplatu.“. 152. V § 24 odst. 6 za slovy „hmotného majetku“ se slovo „majetku“ zrušuje. 153. V § 24 odst. 10 se slovo „Richterovy“ zrušuje. 154. V § 25 odst. 1 písmeno a) zní: „a) výdaje (náklady) na pořízení hmotného majetku20) a nehmotného majetku,20) s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2, včetně splátek a úroků z úvěrů a půjček spojených s jejich pořízením, jsou-li součástí jejich ocenění,20)“. 155. V § 25 odst. 1 písm. b) se slova „základního jmění“ nahrazují slovy „základního kapitálu“. 156. V § 25 odst. 1 písm. c) se slova „cena pořízení20)“ nahrazují slovy „pořizovací cenu20)“. 157. V § 25 odst. 1 písm. d) se za slova „právnických osob“ doplňují slova „, pojistné hrazené za člena statutárního orgánu a dalšího orgánu právnické osoby a za jednatele společnosti s ručením omezeným z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti při výkonu funkce,“. 158. V § 25 odst. 1 písm. f) se slova „smluvních pokut a úroků z prodlení (poplatků z prodlení)“ nahrazují slovy „uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zi)“. 159. V § 25 odst. 1 písmeno m) zní: „m) plnění ve prospěch vlastního kapitálu s výjimkou uvedenou v § 10 odst. 6 a § 24 odst. 2 písm. r) a w), převod zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, úhrada ztráty řízené osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy a dále vyrovnání poskytované mimo stojícím společníkům na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,“. 160. V § 25 odst. 1 písm. o) se za slovo „zvláštního“ vkládá slovo „právního“ a na konci se čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se tato věta: „Toto se vztahuje i na hmotný majetek a nehmotný majetek odpisovaný pouze podle zvláštního právního předpisu,20)“. 161. V § 25 odst. 1 písm. t) věta druhá zní: „Za dar se nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 200 Kč, nejde-li o zboží, které je předmětem spotřební daně,“. 162. V § 25 odst. 1 písm. w) se slova „či jmění“ nahrazují slovy „či kapitálu“, slova „vlastního jmění“ nahrazují slovy „vlastního kapitálu“ a slova „základním jmění“ se nahrazují slovy „základním kapitálu“. 163. V § 25 odst. 1 písm. z) se za slova „§ 24“ doplňují slova „a § 10“. 164. V § 25 odst. 1 písm. zd) se slova „a nehmotného“ zrušují. 165. V § 25 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena ze) až zg), která znějí: „ze) rozdíl, o který částka hrazená postupníkem postupiteli při změně osoby nájemce podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku převyšuje částku nájemného připadajícího u postupníka na zbývající dobu nájmu sníženou o nájemné jím hrazené pronajímateli v souladu se smlouvou, zf) plnění poskytnuté zahraničnímu státnímu úředníkovi nebo zahraničnímu veřejnému činiteli nebo s jejich souhlasem jiné osobě v souvislosti s výkonem jeho funkce, a to ani v případech, kdy se jedná o úředníka státu nebo veřejného činitele působícího ve státě, ve kterém je poskytnutí takového plnění tolerováno nebo není považováno za trestný čin anebo je obvyklé, zg) hodnota pohledávky vzniklé z titulu smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů při jejím postoupení v případě, že nebyla nabyta postoupením.“. 166. V nadpisu nad § 26 se slova „a nehmotného majetku“ zrušují. 167. V § 26 odst. 1 se slova „, a nehmotného majetku" zrušují. 168. V § 26 odst. 2 písm. c) bod 2 včetně poznámky pod čarou č. 28e) zní: „2. drobných staveb na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužících k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výšku 5 m,28e) 28e) § 139b odst. 8 písm. a) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.“. 169. V § 26 odst. 3 písm. a) se na konci doplňují slova „, s výjimkou uvedenou v § 29 odst. 1 písm. f)“. 170. V § 26 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 4. 171. V § 26 odst. 4 se slova „nebo odstavci 4“ zrušují. 172. V § 26 odst. 5 a 6 se slova „a nehmotného majetku“ zrušují. 173. V § 26 odst. 6 se slova „písm. b) a c)“ nahrazují slovy „písm. b) až d)“ a na konci odstavce se doplňuje tato věta: „Ročním odpisem u poplatníků uvedených v § 17 se rozumí odpis za zdaňovací období.“. 174. V § 26 odstavec 7 zní: „(7) Odpis pouze ve výši jedné poloviny ročního odpisu vypočteného podle § 31 a 32 lze uplatnit a) z hmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka na počátku příslušného zdaňovacího období, dojde-li v průběhu zdaňovacího období 1. k vyřazení majetku před koncem zdaňovacího období, pokud již v průběhu zdaňovacího období nebyl uplatněn odpis podle bodů 2 a 3, 2. k převedení majetku na jiné právnické nebo fyzické osoby podle zvláštních právních předpisů,29a) který je evidován v majetku poplatníka k datu předcházejícímu dni převodu majetku, 3. k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo k ukončení pronájmu, zrušení bez likvidace, zániku bez likvidace, zrušení s likvidací nebo prohlášení konkursu z majetku evidovaného ke dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ke dni ukončení pronájmu, ke dni zrušení bez likvidace předcházejícímu rozhodný den fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení společnosti nebo družstva,70) a v ostatních případech zrušení bez likvidace ke dni předcházejícímu den zániku, ke dni předcházejícímu první den hospodářského roku nebo kalendářního roku při změně účetního období, ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace nebo ke dni předcházejícímu den účinnosti prohlášení konkursu. Obdobně postupuje poplatník uvedený v § 2, který v průběhu zdaňovacího období přerušil podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost nebo pronájem a tuto činnost nezahájil do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byla činnost přerušena, 4. k ukončení nájemního vztahu při odpisování technického zhodnocení nájemcem (§ 28 odst. 3) nebo při ukončení výpůjčky movitého hmotného majetku (§ 28 odst. 4), b) z hmotného majetku nabytého v průběhu zdaňovacího období a evidovaného v majetku poplatníka na konci zdaňovacího období, u něhož poplatník pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem podle § 30 odst. 12 písm. a) až e), g) až l), a z hmotného movitého majetku, k němuž poplatník nabyl vlastnické právo v průběhu zdaňovacího období splněním závazku, který byl zajištěn převodem práva,29c) a má tento majetek evidován v majetku na konci zdaňovacího období, c) z hmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka po celé zdaňovací období u poplatníka, na kterého byl prohlášen konkurs v průběhu zdaňovacího období a nebo který vstoupil do likvidace v průběhu zdaňovacího období, d) u poplatníků uvedených v § 17 za zdaňovací období podle § 17a písm. c), je-li toto zdaňovací období kratší než 12 měsíců.“. 175. § 27 zní: „§ 27 Hmotným majetkem vyloučeným z odpisování je a) bezúplatně převedený majetek podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, pokud výdaje (náklady) související s jeho pořízením nepřevýší 40 000 Kč, b) pěstitelský celek trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, jež nedosáhl plodonosného stáří, c) hydromeliorace do 2 let po jejím dokončení, d) umělecké dílo,30) které je hmotným majetkem a není součástí stavby a budovy, předměty muzejní a galerijní hodnoty, popřípadě jejich soubory v muzeích a památkových objektech, stálé výstavní soubory a knihovní fondy knihoven jednotné soustavy, popřípadě jiné fondy, e) movitá kulturní památka a soubory movitých kulturních památek, f) hmotný majetek převzatý povinně bezúplatně podle zvláštních právních předpisů,26) g) inventarizační přebytky hmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu,20) h) hmotný movitý majetek nabytý věřitelem v důsledku zajištění závazku převodem práva,29c) a to po dobu zajištění tohoto závazku a za předpokladu, že jej po tuto dobu bude odpisovat původní vlastník, uzavře-li s věřitelem smlouvu o výpůjčce.23e)“. 176. V § 28 odstavec 1 zní: „(1) Hmotný majetek odpisuje poplatník, který má k tomuto majetku vlastnické právo, organizační složka státu příslušná hospodařit s majetkem státu30b) a státní organizace příslušná hospodařit s majetkem státu30b) (dále jen „vlastník“), s výjimkou uvedenou v odstavcích 2 až 4.“. 177. V § 28 se odstavce 2 a 5 zrušují. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2 a dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 4 a 5. 178. V § 28 odst. 2 se slova „, k němuž má vlastnické právo nebo právo hospodaření jiná osoba" nahrazují slovy „jinou osobou než vlastníkem“. 179. V § 28 odst. 3 se slovo „uhrazené“ nahrazuje slovem „hrazené“. 180. V § 28 odst. 5 se slova „a nehmotného majetku“ zrušují. 181. V § 29 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 72) zní: „(1) Vstupní cenou hmotného majetku se rozumí a) pořizovací cena,31) je-li pořízen úplatně. Při odkoupení najatého majetku, u něhož nájemce odpisoval technické zhodnocení podle § 28 odst. 3, je součástí vstupní ceny, s výjimkou uvedenou v odstavci 4, i zůstatková cena tohoto technického zhodnocení. Při bezprostředním odkoupení hmotného majetku po předčasném ukončení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, kdy nejsou dodrženy podmínky stanovené v § 24 odst. 5, lze do vstupní ceny zahrnout i nájemné (včetně záloh na ně) uhrazené nájemcem do data předčasného ukončení smlouvy, které není výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 5; přitom lze do vstupní ceny zahrnout nejvýše nájemné (včetně záloh na ně), o které byl poplatník povinen zvýšit základ daně za předchozí zdaňovací období včetně zdaňovacího období, v němž byla smlouva předčasně ukončena. U majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době delší než 5 let před jeho vložením do obchodního majetku nebo v době delší než 5 let před zahájením pronájmu, cena podle písmene d). U nemovitostí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době kratší než 5 let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než 5 let před zahájením pronájmu, se pořizovací cena zvyšuje o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení, b) vlastní náklady,31) je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii. Toto ustanovení se použije i u poplatníků, kteří nejsou účetní jednotkou. U nemovitostí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době delší než 5 let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době delší než 5 let před zahájením pronájmu, cena podle písmene d). U nemovitostí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době kratší než 5 let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než 5 let před zahájením pronájmu, se vlastní náklady zvyšují o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení, c) hodnota nesplacené pohledávky zajištěné převodem práva,29c) a to u hmotného movitého majetku, který zůstává ve vlastnictví věřitele, d) reprodukční pořizovací cena v ostatních případech zjištěná podle zvláštního právního předpisu;1a) přitom u nemovité kulturní památky se reprodukční pořizovací cena stanoví jako cena stavby zjištěná podle zvláštního právního předpisu31b) bez přihlédnutí ke kategorii kulturní památky, historickému stáří kulturní památky a k ceně uměleckých a uměleckořemeslných děl, která jsou součástí stavby. U poplatníka, který má příjmy z pronájmu podle § 9, je třeba reprodukční pořizovací cenu stanovit již při zahájení pronájmu, e) při nabytí majetku zděděním nebo darováním cena stanovená pro účely daně dědické, s výjimkou majetku odpisovaného podle § 30 odst. 12 písm. a), nebo daně darovací, pokud neuplynula od nabytí doba delší než 5 let, zvýšená u nemovitostí o náklady vynaložené na opravy a technické zhodnocení; je-li doba od nabytí delší než 5 let, rozumí se vstupní cenou cena podle písmene d), f) hodnota technického zhodnocení podle § 33 odst. 1 dokončeného počínaje 1. lednem 2001 na hmotném majetku, jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 2 písm. v) bodu 1, zvýšená o ocenění tohoto odpisovaného hmotného majetku; přitom odpisy pro účely tohoto zákona lze uplatnit jen do výše vstupní ceny snížené o dosud uplatněné účetní odpisy hmotného majetku podle § 24 odst. 2 písm. v) bodu 1. Součástí vstupní ceny podle písmen a) až f) je i technické zhodnocení provedené po zaevidování hmotného majetku v majetku poplatníka, s výjimkou technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce a na hmotném majetku vyloučeném z odpisování (§ 27), nejpozději však v prvním roce odpisování. Pokud původní vlastník v případech uvedených v § 30 odst. 12 nezapočal odpisování, je u nabyvatele vstupní cenou hmotného majetku vstupní cena, z níž by původní vlastník odpisy uplatňoval. Vstupní cena hmotného majetku se snižuje o poskytnuté dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtů měst, obcí a vyšších územních samosprávných celků, státních fondů, o poskytnuté prostředky (granty) přidělené podle zvláštního právního předpisu,72) o poskytnuté granty Evropských společenství, o poskytnuté dotace, příspěvky a podpory z veřejných rozpočtů a jiných peněžních fondů cizího státu (s výjimkou peněžních fondů spravovaných podnikatelskými subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí), poskytnuté na jeho pořízení nebo na jeho technické zhodnocení, pokud se tyto prostředky neúčtují podle zvláštního právního předpisu20) ve prospěch výnosů (příjmů). Obdobně se postupuje i u hmotného majetku vytvořeného vlastní činností. 72) Zákon č. 300/1992 Sb., o státní podpoře vědecké činnosti a vývoje technologií, ve znění pozdějších předpisů.“. 182. V § 29 odstavec 2 zní: „(2) Za zůstatkovou cenu se pro účely tohoto zákona považuje rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a celkovou výší odpisů stanovených podle § 26 a § 30 až 32 z tohoto majetku, a to i tehdy, když do výdajů na zajištění zdanitelných příjmů [§ 24 odst. 2 písm. a)] zahrnul poplatník pouze poměrnou část odpisů podle § 28 odst. 5 nebo uplatňoval v některých zdaňovacích obdobích výdaje procentem z příjmů.“. 183. V § 29 se na konci textu odstavce 3 slova „§ 30 odst. 7“ nahrazují slovy „§ 30 odst. 8“ a doplňují se slova „nebo u technického zhodnocení provedeného na hmotném majetku vyloučeném z odpisování“. 184. V § 29 odst. 5 se slova „a nehmotného majetku“ a slova „a nehmotném“ zrušují. 185. V § 29 odst. 6 větě uvozovací se za slova „v roce ukončení pronájmu“ vkládají slova „nebo zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním nájemcem“. 186. V § 29 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) U hmotného majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil v době kratší než 5 let před jeho vložením do obchodní společnosti nebo do družstva a nebyl zahrnut do obchodního majetku, je u nabyvatele vstupní cenou, byl-li pořízen úplatně, pořizovací cena, byl-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii, jsou vstupní cenou vlastní náklady, a při nabytí hmotného majetku zděděním nebo darováním, cena hmotného majetku pro účely daně dědické nebo darovací. Přitom u nemovitostí lze vstupní cenu u nabyvatele zvýšit o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení před vložením do obchodní společnosti nebo do družstva. Dnem vkladu do obchodní společnosti nebo družstva se pro účely tohoto zákona rozumí den uvedený ve smlouvě o vkladu.“. 187. V § 30 odst. 1 až 3 se slova „a nehmotný majetek“ zrušují. 188. V § 30 odst. 1 větě první se slova „v příloze“ nahrazují slovy „v příloze č. 1“, za větu první se vkládá nová věta, která zní: „Samostatně odpisované technické zhodnocení provedené na hmotném majetku vyloučeném z odpisování se zatřídí do odpisové skupiny, do které náleží hmotný majetek, na němž bylo technické zhodnocení provedeno.“ a ve větě poslední se slovo „přílohy“ nahrazuje slovy „přílohy č. 1“. 189. V § 30 odst. 7 se věta první zrušuje. 190. V § 30 odst. 7 se slova „U forem, modelů a šablon“ nahrazují slovy „U matric, zápustek, forem, modelů a šablon“. 191. V § 30 odstavec 8 zní: „(8) U technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce (§ 29 odst. 3) se roční odpis stanoví ve výši jedné patnáctiny vstupní ceny.“. 192. V § 30 odst. 12 písmeno b) zní: „b) obchodní společnost nebo družstvo u hmotného majetku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, který byl zároveň u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku, nabytého vkladem obce, pokud byl tento majetek ve vlastnictví obce a byl zahrnut v jejím majetku, a nabytého přeměnou70) (s výjimkou změny právní formy),“. 193. V § 30 odst. 12 písm. c) se slova „a nehmotného majetku“ zrušují. 194. V § 30 odst. 12 písm. d) se slova „a nehmotného“ zrušují. 195. V § 30 odst. 12 písm. e) se slova „a nehmotného majetku“ zrušují. 196. V § 30 odst. 12 písmeno f) zní: „f) poplatník uvedený v § 2, který vyřadil hmotný majetek z obchodního majetku a následně hmotný majetek do obchodního majetku opět zařadil. Obdobně se postupuje i v případě přerušení pronájmu (§ 9),“. 197. V § 30 odst. 12 písm. j) se slova „nebo nehmotný majetek“ zrušují. 198. V § 30 odst. 12 písm. k) se slova „a nehmotný majetek“ zrušují. 199. V § 30 odst. 12 věta poslední zní: „Obdobně pokračuje v odpisování i poplatník u hmotného majetku vráceného při ukončení nájmu a poplatník při rozpuštění sdružení bez právní subjektivity nebo při ukončení činnosti ve sdružení bez právní subjektivity u majetku určeného podle druhu, který jím byl do tohoto sdružení vnesen.“. 200. V § 31 odst. 1 se slova „a nehmotného majetku“ zrušují a za slovo „tyto“ se vkládá slovo „maximální“. 201. V § 31 odst. 2 se slova „a nehmotného majetku“ zrušují a na konci odstavce se doplňuje tato věta: „Poplatník může na základě svého rozhodnutí použít i sazby nižší než maximální sazby uvedené v odstavci 1.“. 202. V § 31 odst. 3 se slova „a nehmotného majetku“ zrušují. 203. V § 32 se slova „a nehmotného majetku“ zrušují. 204. Za § 33 se vkládá nový § 33a, který zní: „§ 33a U nájemce, který má najat podnik na základě smlouvy o nájmu podniku podle § 488b a násl. obchodního zákoníku a má písemný souhlas vlastníka (pronajímatele) k odpisování, platí pro uplatnění odpisu hmotného majetku přiměřeně ustanovení tohoto zákona o odpisování při zajištění závazků převodem práva.“. 205. V § 34 odst. 3 písm. a) se slovo „přílohy“ nahrazuje slovy „přílohy č. 1“. 206. V § 34 odst. 3 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámek pod čarou č. 74), 75), 76) a 77) zní: „f) 30 % výdajů (nákladů) vynaložených podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 3 na výuku žáků ve studijních a učebních oborech středních odborných učilišť74) a učebních oborech učilišť,75) které jsou součástí výchovně vzdělávací soustavy76) a tyto obory jsou uvedeny v obecně závazném právním předpisu.77) 74) § 7 odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 75) § 17a zákona č. 29/1984 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 76) § 1 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 77) § 20 odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb. Vyhláška č. 354/1991 Sb., o středních školách, ve znění pozdějších předpisů.“. 207. V § 34 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 32a) zní: „(4) Odpočet podle odstavce 3 lze uplatnit za to zdaňovací období, ve kterém je hmotný majetek a) evidován v majetku poplatníka; v případě nabytí vlastnického práva úplným zaplacením kupní ceny32a) až za to zdaňovací období, ve kterém je vlastnické právo nabyto, b) přenechán ve stavu způsobilém obvyklému užívání nájemci podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí movitého hmotného majetku. Evidováním majetku v majetku poplatníka se pro účely tohoto zákona rozumí uvedení majetku do užívání podle zvláštního právního předpisu20) a u poplatníka, který není účetní jednotkou, vystavení dokladu, který bude mít obdobné náležitosti jako účetní doklad. 32a) § 445 obchodního zákoníku.“. 208. V § 34 odst. 5 na konci písm. a) se doplňují slova, která včetně poznámky pod čarou č. 78) znějí: „nebo pokud se nejedná o osobní automobily v provedení speciální vozidlo podskupiny sanitní a pohřební podle zvláštního právního předpisu.78) 78) Vyhláška č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.“. 209. V § 34 odst. 5 písm. b) se za slova „parabolických antén všech druhů“ vkládají slova, která včetně poznámky pod čarou č. 79) znějí: „s výjimkou antén, které jsou využívány při provozování telekomunikačních zařízení a poskytování telekomunikačních služeb na základě povolení nebo pověření podle zvláštního právního předpisu79) 79) Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.“. 210. V § 34 odst. 5 písmeno e) zní: „e) technického zhodnocení (§ 33), s výjimkou technického zhodnocení provedeného v roce uvedení hmotného majetku do užívání a s výjimkou technického zhodnocení souboru movitých věcí, a to zařazením movitých věcí do souboru, které jsou pro účely zákona hmotným majetkem,“. 211. V § 34 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí: „g) hmotného majetku využívaného k dosahování příjmů osvobozených od daně podle § 19 odst. 1 písm. g), h) hmotného majetku, jehož vstupní cena je stanovena podle § 29 odst. 1 písm. f), s výjimkou technického zhodnocení provedeného v roce, v němž byl hmotný majetek,20) který není pro účely tohoto zákona vymezen jako hmotný majetek (§ 26 odst. 2 a 3), zaevidován v majetku poplatníka.“. 212. V § 34 odst. 6 se slova „tří let následujících po roce, kdy“ nahrazují slovy „36 měsíců následujících po konci zdaňovacího období, za které“, za slova „[§ 24 odst. 2 písm. l)]“ se vkládají slova „při převodu vlastnictví hmotného movitého majetku v důsledku zajištění závazku převodem práva29c) na věřitele“ a dále se na konci doplňuje tato věta: „Nárok na odpočet nezaniká, dojde-li ke zrušení nebo zániku bez likvidace obchodní společnosti nebo družstva.“. Poznámka pod čarou č. 29c) zní: „29c) § 553 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.“. 213. V § 34 se odstavec 11 zrušuje. Dosavadní odstavce 12 a 13 se označují jako odstavce 11 a 12. 214. V § 35 odstavec 1 zní: „(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň snižuje o a) částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností33) a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo, b) částku 60 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením33) a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo, c) polovinu daně u poplatníků uvedených v § 17, zaměstnávajících nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců se změněnou pracovní schopností činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců. Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle písmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost.“. 215. V § 35 odst. 2 se za větu první vkládá nová věta, která včetně poznámek pod čarou č. 83) a 84) zní: „U každého ze zaměstnanců lze pro účely výpočtu podle předchozí věty uplatnit nejvýše počet hodin vyplývající z rozvržení pracovní doby83) nebo z individuálně sjednané pracovní doby84) a délky trvání pracovního poměru v příslušném zdaňovacím období. 83) § 84 a 85 zákoníku práce. 84) § 86 zákoníku práce.“. 216. § 36 včetně nadpisu zní: „§ 36 Zvláštní sazba daně (1) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, s výjimkou stálé provozovny (§ 22 odst. 2 a 3), činí a) 25 %, a to 1. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech 1, 2 a 6, s výjimkou příjmů, pro které je stanovena zvláštní sazba daně v odstavci 2 písm. d), 2. z příjmů z nájemného [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 5], s výjimkou uvedenou v písmenu c), b) 15 %, a to 1. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. g) bodech 3 a 4, s výjimkou příjmu uvedeného v bodu 5 tohoto písmene; přičemž příjem z vypořádacího podílu nebo z podílu na likvidačním zůstatku se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána, 2. z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu,34c) sníženého o cenu pořízení20) podílového listu, je-li plátci poplatníkem prokázána, 3. z příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku ze zisku společnosti nebo fondu vytvořeného ze zisku, 4. ze zisku převedeného řídící osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, 5. z rozdílu, o který vyrovnání mimo stojícímu společníkovi převyšuje poměrnou část převedeného zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy připadajícího na jednu akcii nebo podíl na zisku. Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu komanditisty v komanditní společnosti nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva. Za dividendové příjmy nebo podíly na zisku se nepovažuje zvýšení základního kapitálu podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku, c) 1 % z nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci. (2) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, činí a) 15 %, a to 1. z dividendového příjmu či úrokového příjmu z dluhopisu,35a) ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému,35b) s výjimkou úrokových příjmů z dluhopisu vydaného v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a příjmů uvedených v odstavci 2 písm. c) bodu 1, 2. z podílu na zisku z účasti na společnosti s ručením omezeným, z účasti komanditisty na komanditní společnosti, 3. z podílu na zisku a obdobného plnění z členství v družstvu, 4. z podílu na zisku tichého společníka, 5. z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a při zániku členství v družstvu, s výjimkou uvedenou v písmenu c), sníženého o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána, 6. z podílu na likvidačním zůstatku společníka v akciové společnosti nebo ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a člena družstva ve družstvu, s výjimkou uvedenou v písmenu c), sníženého o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána, 7. z úroků, výher a jiných výnosů z vkladu na vkladní knížce a vkladovém účtu plynoucího poplatníkovi uvedenému v § 17, s výjimkou úroků plynoucích ze vzájemných úložek (depozit) bank v rámci mezibankovního finančního trhu a s výjimkou úroků z vkladu pojišťovny34b) u banky, 8. z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu,34c) sníženého o cenu pořízení20) podílového listu, je-li plátci poplatníkem prokázána, 9. z příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku ze zisku společnosti nebo z fondu vytvořeného ze zisku, 10. ze zisku převedeného řídící osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, 11. z rozdílu, o který vyrovnání mimo stojícímu společníkovi převyšuje poměrnou část převedeného zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy připadajícího na jednu akcii nebo podíl na zisku. Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu komanditisty v komanditní společnosti nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva. Za dividendové příjmy nebo podíly na zisku se nepovažuje zvýšení základního kapitálu podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku, b) 20 % z příjmů plynoucích fyzickým osobám, a to 1. z výher a cen v loteriích a jiných podobných hrách, v reklamních soutěžích a reklamním slosování [§ 10 odst. 1 písm. h)], s výjimkou výher a cen z loterií a jiných podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštního právního předpisu12) [§ 10 odst. 3 písm. b)] nebo od daně osvobozených podle § 4 odst. 1 písm. f), 2. z cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže a nebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže [§ 10 odst. 1 písm. ch)], s výjimkou cen ze soutěží a slosování, které jsou od daně osvobozeny [§ 4 odst. 1 písm. f)], c) 15 %, a to 1. z příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách, z úroků z peněžních prostředků na vkladových účtech, z úroků z peněžních prostředků na vkladních listech na jméno a vkladech na jméno jim na roveň postaveným, kdy majitelem vkladu je fyzická osoba, a to po celou dobu trvání vkladového vztahu,35c) z úroků z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání, např. sporožirové účty, devizové účty [§ 8 odst. 1 písm. c)], 2. z dávek penzijního připojištění se státním příspěvkem snížených podle § 8 odst. 7 a z plnění ze soukromého životního pojištění, sníženého podle § 8 odst. 8, s výjimkou uvedenou v písmenu d), 3. z vypláceného dalšího podílu v rámci transformace družstev podle zvláštního právního předpisu,13) a to i v případě, kdy je vyplácen členovi transformovaného družstva při zániku členství nebo společníkovi společnosti s ručením omezeným a komanditistovi v komanditní společnosti, které vznikly podle transformačního projektu, při zániku jejich účasti jako součást vypořádacího podílu nebo jako součást likvidačního zůstatku při likvidaci družstva, akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a u komanditní společnosti v případě komanditistů, 4. z příjmů z právního vztahu podle § 6 odst. 4, d) 25 % z příjmu plynoucího fyzické osobě při zániku smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem a smlouvy na soukromé životní pojištění ve formě odbytného, sníženého podle § 8 odst. 7 a 8, e) 10 % z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize (§ 7 odst. 8). (3) Základem daně pro zvláštní sazbu daně je pouze příjem, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak. Základ daně se stanoví samostatně za jednotlivé cenné papíry, a to i v případě držby cenných papírů stejného druhu od jednoho emitenta. Základ daně se nesnižuje o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a zaokrouhluje se na celé koruny dolů, s výjimkou dividendového příjmu, u něhož se základ daně zaokrouhluje na celé haléře dolů. Pokud plynou v cizí měně úroky z vkladového účtu, běžného účtu, který není podle podmínek banky určen k podnikání, a z vkladního listu, stanoví se základ daně v cizí měně, a to bez zaokrouhlení. U dividendového příjmu se sražená daň (§ 38d), připadající na jednotlivý cenný papír nezaokrouhluje, avšak celková částka daně sražená plátcem z veškerých dividendových příjmů plynoucích jednomu poplatníkovi z majetkové účasti v jedné akciové společnosti nebo z držby podílových listů jednoho podílového fondu se zaokrouhluje na celé koruny dolů. (4) U dividendových příjmů z majetkové účasti v investičním fondu a z podílových listů je základem daně pro zvláštní sazbu daně příjem snížený o poměrnou část příjmů a) podléhajících zvláštní sazbě daně a sazbě daně podle § 21 odst. 3, b) z úroků z hypotečních zástavních listů,4d) c) z úrokových příjmů plynoucích poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 z dluhopisů vydaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice nebo Českou republikou, připadající na tento základ daně, které byly zúčtovány ve prospěch výnosů investičního fondu nebo podílového fondu16) ve zdaňovacím období, s nímž dividendový příjem plynoucí od investičního fondu nebo podílového fondu souvisí. Pokud byly výše uvedené příjmy zúčtovány ve prospěch výnosů včetně daně, základ daně pro zvláštní sazbu daně se snižuje pouze o částku sníženou o daň. Obdobně se postupuje u podílového fondu vzniklého z investičního fondu zaniklého bez provedení likvidace, pokud byly výše uvedené příjmy prokazatelně zúčtovány ve prospěch výnosů tohoto investičního fondu. Poměrná část připadající na tento základ daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě dividendových příjmů mezi akcionáře nebo majitele podílových listů. (5) U dividendového příjmu, podílu na zisku nebo jiného obdobného plnění z členství v družstvu, příjmu mimo stojícího společníka plynoucího z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, u zisku převáděného na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, u příjmu ze snížení základního kapitálu uvedeného v odstavci 1 písm. b) bodu 3 a odstavci 2 písm. a) bodu 9 plynoucích od obchodní společnosti, s výjimkou investičního fondu, nebo od družstva, které mají nejméně 20% podíl na vlastním kapitálu jiné obchodní společnosti nebo družstva, se základ daně pro zvláštní sazbu daně snižuje o poměrnou část níže vymezených příjmů zúčtovaných ve prospěch výnosů v příslušném zdaňovacím období, pokud plynou z nejméně 20% účasti na jiné obchodní společnosti nebo družstvu, a to a) dividendového příjmu, podílu na zisku nebo jiného obdobného plnění z členství v družstvu, příjmu mimo stojícího společníka plynoucího z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, u zisku převáděného na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, u příjmu ze snížení základního kapitálu uvedeného v odstavci 1 písm. b) bodu 3 a odstavci 2 písm. a) bodu 9, b) rozdílu, o který zisk převedený na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy převyšuje vyrovnání mimo stojícím společníkům. Pokud byly výše uvedené příjmy zúčtovány ve prospěch výnosů včetně daně, základ daně pro zvláštní sazbu daně se snižuje pouze o částku sníženou o daň. Výše podílu na vlastním kapitálu obchodní společnosti nebo družstva se posuzuje k datu rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze této jiné obchodní společnosti nebo družstva o vyplacení příjmu vymezeného v písmenu a) a k datu převodu zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy. Poměrná část, o kterou se snižuje základ daně, se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě příjmů vymezených v písmenech a) a b). (6) Plynou-li a) úrokové příjmy z dluhopisu,35a) ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, z vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému,35b) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladu na vkladní knížce a vkladovém účtu,35d) poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2, pokud je zdroj těchto příjmů zahrnut v jeho obchodním majetku, poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3, s výjimkou penzijního fondu a veřejné obchodní společnosti, a dále stálé provozovně (§ 22 odst. 2), započte se sražená daň na celkovou daňovou povinnost; přitom u společníka veřejné obchodní společnosti nebo u komplementáře komanditní společnosti se započte na celkovou daňovou povinnost sražená daň připadající na něj, určená ve stejném poměru, v jakém je na něj rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem,9c) a u komanditní společnosti se započte sražená daň snížená o část připadající na komplementáře. Daň sraženou z úrokových příjmů po rozhodném dni fúze nebo rozdělení společnosti (družstva) si započte na celkovou daňovou povinnost nástupnická společnost (družstvo). Po převodu jmění společnosti na společníka70) si sraženou daň započte na celkovou daňovou povinnost poplatník, na kterého bylo jmění převedeno, b) příjmy uvedené v odstavci 2 penzijnímu fondu, započte se sražená daň na celkovou daňovou povinnost. Pokud nelze sraženou daň nebo její část započíst na celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi vznikla daňová povinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než daň sražená, vznikne ve výši daňové povinnosti, kterou nelze započíst, přeplatek.35e) Do celkové daňové povinnosti se pro účely zápočtu nebo vzniku přeplatku nezahrnuje daň připadající na samostatný základ daně podle § 8 odst. 5, § 10 odst. 8 a § 20b.“. 217. V § 38 odst. 1 větě třetí se slovo „roční“ zrušuje a na konci textu věty poslední se doplňují slova „nebo průměr směnného kursu stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce části zdaňovacího období, za kterou se daňové přiznání podává“. 218. V § 38 odst. 2 větě první se slova „odst. 2“ zrušují a na konci se doplňuje tato věta: „Toto ustanovení se nevztahuje na přepočet daně sražené z příjmů uvedených v § 36 odst. 6 při jejím započtení poplatníkem na celkovou daňovou povinnost.“. 219. V § 38 odst. 4 se za slovo „požitků“ vkládají slova „a pro účely ročního zúčtování“. 220. § 38a včetně nadpisu zní: „§ 38a Zálohy (1) Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Při stanovení výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti.39a) Za poslední známou daňovou povinnost se pro stanovení periodicity a výše záloh v zálohovém období považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání, a bylo-li daňové (dodatečné) přiznání podáno opožděně, s platností od následujícího dne po dni jeho podání, do účinnosti39b) další změny poslední známé daňové povinnosti podle tohoto ustanovení nebo zvláštního právního předpisu. Po skončení zdaňovacího období se zálohy na daň zaplacené v jeho průběhu započítávají na úhradu skutečné výše daně. Do poslední známé daňové povinnosti se nezahrnuje příjem podle § 10 a částka daně sražená z úrokových příjmů uvedených v § 36 odst. 6 písm. a) a započtená na celkovou daňovou povinnost. (2) Zálohy neplatí poplatníci,39) jejichž poslední známá daňová povinnost39a) nepřesáhla 30 000 Kč, a dále obce. (3) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období. (4) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období, druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období. (5) Poplatník, u něhož základ daně tvoří součet dílčích základů daně, zálohy podle odstavců 3 a 4 neplatí, pokud je jedním z nich i dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků a tento dílčí základ daně je roven nebo činí více než 50 % z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků méně než 15 %, platí se zálohy vypočtené podle odstavců 3 a 4 z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků 15 % a více, avšak méně než 50 %, platí se zálohy podle odstavců 3 a 4 v poloviční výši. (6) Jestliže se poslední známá daňová povinnost týkala jen části zdaňovacího období nebo zdaňovacího období delšího než 12 měsíců, je poplatník daně z příjmů právnických osob povinen si pro placení záloh dopočítat poslední známou daňovou povinnost tak, jako by se týkala zdaňovacího období v délce 12 měsíců. Propočet se provede tak, že poslední známá daňová povinnost, týkající se části zdaňovacího období nebo zdaňovacího období delšího než 12 měsíců, vydělí se počtem měsíců, za které poplatník pobíral příjmy podléhající dani, a násobí se 12. (7) Při změně poslední známé daňové povinnosti v průběhu zdaňovacího období se zálohy do té doby splatné nemění. (8) Poplatník není povinen platit zálohy na daň, jestliže ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy, nebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů, a to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností; tyto skutečnosti poplatník oznámí správci daně podle zvláštního právního předpisu.41) (9) Placení záloh podle odstavců 1 až 8 se nevztahuje na příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, pokud nejde o příjmy ze závislé činnosti plynoucí poplatníkovi ze zahraničí, nemá-li poplatník současně jiné příjmy podrobené dani.“. 221. V § 38b věta poslední zní: „To neplatí, byla-li z těchto příjmů vybrána daň nebo záloha na daň srážkou.“. 222. § 38d včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 39f) zní: „§ 38d Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně (1) Daň se vybírá srážkou z příjmů včetně záloh, pokud jejich poskytování není v rozporu se zvláštním právním předpisem,70) na které se vztahuje zvláštní sazba daně podle § 36. Srážku je povinen provést plátce daně, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, avšak u příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech 1, 2, 5 a 6 a u úroků a jiných výnosů z poskytnutých úvěrů a půjček, plynoucích poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, nejpozději v den, kdy o závazku účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem.20) (2) U dividendových příjmů plynoucích z účasti v akciové společnosti, s výjimkou dividendových příjmů plynoucích ze zaknihovaných akcií, a u podílů na zisku uvedených v § 36, je plátce daně povinen srazit daň při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodla valná hromada nebo členská schůze o rozdělení zisku. U dividendových příjmů plynoucích ze zaknihovaných akcií je plátce povinen srazit daň nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodla valná hromada nebo členská schůze o rozdělení zisku. Ve stejných lhůtách je plátce daně povinen srazit daň u příjmu uvedeného v § 36 odst. 1 písm. b) bodu 3 a odst. 2 písm. a) bodu 9. U příjmu uvedeného v § 36 odst. 1 písm. b) bodů 4 a 5 a odst. 2 písm. a) bodů 10 a 11 mimo stojícímu společníkovi nebo u zisku převáděného řídící osobě podle smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy je plátce daně povinen srazit daň při jeho výplatě, nejpozději však do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž měl být převod zisku v souladu se smlouvou o převodu zisku nebo ovládací smlouvou proveden. U dividendových příjmů plynoucích z podílových listů je plátce daně povinen srazit daň při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodla investiční společnost o rozdělení zisku podílového fondu. Při výplatě zálohy na tyto příjmy, pokud její poskytování není v rozporu se zvláštním právním předpisem,70) je plátce daně povinen srazit daň ke dni výplaty zálohy. (3) Plátce daně je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen provést srážku podle odstavců 1 a 2. U úroků a u rozdílu mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7), které jsou považovány za podíly na zisku podle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3, je plátce daně povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období. Pokud je plátce povinen podat podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu28b) daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně nejpozději do termínu pro podání tohoto daňového přiznání. Tuto skutečnost týkající se pouze zahraničních subjektů je současně povinen oznámit správci daně na tiskopise vydaném Ministerstvem financí, pokud místně příslušný správce daně na žádost plátce daně nestanoví jinak. Srážka daně se provádí ze základu daně stanoveného podle § 36. (4) Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy nebo zálohy na ně, z nichž je srážena daň, se považuje za splněnou řádným a včasným provedením srážky daně, kromě příjmů uvedených a) v § 36 odst. 2 písm. c) bodu 4, podepíše-li poplatník za období, za které byla ve zdaňovacím období z těchto příjmů daň sražena, dodatečně prohlášení k dani (§ 38k odst. 6), b) v § 36 odst. 6. (5) Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh. (6) Správce daně může plátci daně stanovit pro úhradu daně vybírané srážkou lhůtu delší. (7) Na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 vydá správce daně plátce „Potvrzení o sražení daně“. O potvrzení může poplatník požádat i prostřednictvím plátce. Plátce daně vydá také potvrzení na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a stálé provozovny (§ 22 odst. 2) o sražení daně vybírané srážkou, která se započte na celkovou daňovou povinnost (§ 36 odst. 6). Takovým potvrzením může být i kopie výpisu z bankovního účtu nebo jiného druhu účtu, na kterém bude uvedena srážka daně z příjmů. Obdobně postupuje právní nástupce poplatníka. (8) Poplatníkovi, kterému plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků srazí daň vyšší, než je stanoveno, vrátí plátce daně přeplatek, pokud neuplynuly 3 roky od konce zdaňovacího období, v němž přeplatek vznikl. O vrácený přeplatek daně sníží plátce nejbližší odvod daně vybírané srážkou správci daně. Poplatníkovi, kterému plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků nesrazil daň ve stanovené výši, může ji dodatečně srazit, pokud neuplynulo od doby, kdy byla daň nesprávně sražena, 12 měsíců. (9) Postup uvedený v § 36 odst. 6 se uplatní na základě seznamu potvrzení podle odstavce 7, členěného podle jednotlivých plátců, který daňový subjekt předloží současně s daňovým přiznáním. Seznam musí obsahovat údaje o obchodní firmě, identifikačním čísle a sídle plátce, o částkách sražené daně převzatých z jednotlivých potvrzení a souhrnnou výši sražených daní za všechny plátce. Přitom je daňový subjekt povinen na výzvu správce daně39d) prokázat kdykoliv ve lhůtě pro vyměření daně39e) oprávněnost nároku na zápočet sražené daně na celkovou daňovou povinnost nebo na posouzení této daně či její části jako daňového přeplatku35e) uplatněného v daňovém přiznání a doložit jej potvrzeními plátců podle odstavce 7, která měl k dispozici v zákonné lhůtě pro podání daňového přiznání. Obdrží-li daňový subjekt potvrzení plátce po podání daňového přiznání (popř. opravného či dodatečného) a přitom po uplynutí zákonné lhůty pro jeho podání, předloží při dodatečném uplatnění postupu podle § 36 odst. 6 dodatečně obdržená potvrzení správci daně; běh lhůt pro nakládání s daňovým přeplatkem podle zvláštního zákona35e) se počítá ode dne předložení potvrzení plátce místně příslušnému správci daně daňového subjektu. (10) Společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti doloží oprávněnost nároku na zápočet sražené daně připadající na jeho celkovou daňovou povinnost nebo na posouzení této daně či její části jako daňového přeplatku35e) uplatněného v daňovém přiznání kopií potvrzení podle odstavce 7 nebo kopií seznamu potvrzení podle odstavce 9. Poplatník nebo jeho právní nástupce vzniklý po fúzi nebo po rozdělení společnosti (družstva) doloží oprávněnost nároku na zápočet sražené daně připadající na jeho celkovou daňovou povinnost nebo na posouzení této daně či její části jako daňového přeplatku35e) uplatněného v daňovém přiznání kopií potvrzení vydaných plátcem zúčastněné společnosti podle odstavce 7 nebo kopií seznamu potvrzení vydaných plátcem zúčastněné společnosti podle odstavce 9. Obdobně doloží oprávněnost nároku poplatník nebo jeho právní nástupce na zápočet sražené daně po rozhodném dni převodu jmění na společníka kopií potvrzení (seznamu potvrzení) vydaných plátcem na společnost zaniklou bez provedení likvidace. (11) Pro účely tohoto zákona má organizační složka státu39f) stejné právní postavení jako plátce daně. 39f) § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.“. 223. V § 38e se v odstavci 3 vkládá nové písmeno b), které zní: „b) sazby daně podle § 16 odst. 1 ze základu daně veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti připadající na společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti; přitom tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem,9b),9c)“ a věta poslední se zrušuje. Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c). 224. V § 38e odst. 4 písmeno b) zní: „b) sazby daně podle § 21 ze základu daně veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti připadající na společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti; přitom tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem,9b),9c)“. 225. V § 38e odstavec 6 zní: „(6) Částky zajištění daně sražené plátcem daně poplatníkům podle předchozích odstavců se odvádějí do konce měsíce za předchozí kalendářní měsíc příslušnému správci daně plátce daně. Současně s platbou zajištěné daně je plátce daně povinen podat hlášení svému příslušnému správci daně. V hlášení uvede jméno, bydliště nebo sídlo poplatníka, jeho daňové identifikační číslo, popřípadě rodné číslo nebo identifikační číslo, výši a druh jeho příjmů a částku zajištěné daně. Na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 vydá správce daně „Potvrzení o zajištění daně sražené plátcem“. O potvrzení může poplatník požádat i prostřednictvím plátce daně.“. 226. V § 38f odstavec 1 zní: „(1) Při vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí, které plynou poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3, se postupuje podle příslušných ustanovení smluv o zamezení dvojího zdanění, které uzavřela Česká republika.“. 227. V § 38f se odstavce 2 a 3 zrušují. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 2 a 3. 228. V § 38g odst. 2 větě první se za slova „má příjmy ze závislé činnosti a“ vkládá slovo „z“. 229. V § 38g odst. 2 větě druhé se za slovy „podle § 38k“ slova „odst. 4“ zrušují a za slova „nemá jiné příjmy“ se vkládají slova „podle § 7 až 10“. 230. V § 38g odst. 3 se slova „, a příjmů, které poplatník uvede v samostatném daňovém přiznání" zrušují. 231. § 38ga se zrušuje. 232. Za § 38g se vkládá nový § 38gb, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 41c) a 41d) zní: „§ 38gb Daňové přiznání při prohlášení nebo zrušení konkursu (1) Poplatník uvedený v § 2 při prohlášení nebo zrušení konkursu41c) podává daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu,41d) ve kterém neuplatní nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) ani slevu na dani (§ 35). (2) Po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém došlo k prohlášení konkursu, poplatník podá daňové přiznání41d) za celé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) a slevu na dani (§ 35). (3) Po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém došlo ke zrušení konkursu, poplatník podá daňové přiznání41d) za celé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) a slevu na dani (§ 35). (4) Po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém došlo k prohlášení a současně ke zrušení konkursu, podá poplatník daňové přiznání41d) za celé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) a slevu na dani (§ 35). Dojde-li ke zrušení konkursu k poslednímu dni zdaňovacího období, podává poplatník pouze daňové přiznání za celé zdaňovací období s tím, že splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) a slevu na dani (§ 35). (5) Daňová povinnost vzniklá na základě daňového přiznání podle odstavce 1 se považuje za zálohu na daň po vyměření daňové povinnosti podle daňového přiznání podaného podle odstavců 2, 3 a 4. (6) Ve zdaňovacích obdobích, která následují po zdaňovacím období, ve kterém byl konkurs prohlášen a zároveň nebyl zrušen, podává poplatník daňové přiznání za každé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) a slevu na dani (§ 35). (7) Dojde-li ke zrušení konkursu k poslednímu dni zdaňovacího období a konkurs trval po celé zdaňovací období, podává poplatník pouze daňové přiznání za celé zdaňovací období s tím, že splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) a slevu na dani (§ 35). 41c) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. 41d) § 40 zákona č. 337/1992 Sb.“. 233. V § 38h se v nadpisu za slova „Vybírání a placení“ vkládají slova „záloh na daň a“. 234. V § 38h odst. 1 písm. b) se čárka na konci nahrazuje středníkem a doplňují se slova „u zaměstnanců, na které se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, o příspěvky na toto zahraniční pojištění,“. 235. V § 38h odst. 1 písm. c) se na konci textu doplňují slova „podle § 15 odst. 1 písm. a), b), d) až g)“. 236. V § 38h odst. 1 písm. d) větě první se slova „jedna dvanáctina předpokládané výše ročního úroku“ nahrazují slovy „jednu dvanáctinu předpokládané úhrnné výše ročního úroku“. 237. V § 38h odstavec 2 zní: „(2) Záloha ze zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplácené za kalendářní měsíc činí: Zdanitelná mzda\| Záloha\| Ze zdanitelné mzdy přesahující ---\|---\|--- od Kč\| do Kč\| \| 0 \| 9 100 \| 15 % \| 9 100 \| 18 200 \| 1 365 Kč + 20 % \| 9 100 Kč 18 200 \| 27 600 \| 3 185 Kč + 25 % \| 18 200 Kč 27 600 \| a více \| 5 535 Kč + 32 % \| 27 600 Kč.“. 238. V § 38h odstavec 4 zní: „(4) K prokázané nezdanitelné částce ze základu daně na manželku (manžela) [§ 15 odst. 1 písm c)], k nezdanitelné částce ze základu daně, o niž se snižuje základ daně u poživatele starobního důchodu (§ 15 odst. 2), k hodnotě darů (§ 15 odst. 8), k příspěvkům zaplaceným zaměstnancem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem (§ 15 odst. 12) a k pojistnému zaplacenému zaměstnancem na soukromé životní pojištění (§ 15 odst. 13) přihlédne plátce až při ročním zúčtování záloh za zdaňovací období.“. 239. V § 38h odst. 5 věta druhá zní: „Provádí-li plátce zúčtování mezd měsíčně nebo pravidelně za delší časové období, srazí zálohu při zúčtování mzdy.“. 240. V § 38h se na konci odstavce 9 doplňuje věta „Pokud však ve zdaňovacím období, za které poplatník není povinen podat přiznání podle § 38g, byl snížen základ pro výpočet zálohy na daň o částku podle odstavce 1 písm. d), která je v úhrnu za zdaňovací období vyšší než nezdanitelná částka podle § 15 odst. 10 ve výši skutečně zaplacených úroků ve zdaňovacím období o více než 100 Kč, nepovažuje se daňová povinnost za splněnou a plátce je povinen přepočítat výši sražených záloh s využitím § 38i odst. 2.“. 241. V § 38h odstavec 10 zní: „(10) Plátce odvede úhrn sražených záloh nebo úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla. Z příjmů vyplacených poplatníkovi prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí (§ 6 odst. 2) odvede plátce úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne po uplynutí kalendářního měsíce, v němž o závazku účtuje v souladu s platnými účetními předpisy. Správce daně může stanovit lhůtu pro odvod záloh jinak, lhůta však nesmí přesáhnout poslední den kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla.“. 242. V § 38h odst. 12 se věta první zrušuje. 243. V § 38h se doplňuje odstavec 13, který zní: „(13) U zaměstnavatelů, kteří provádějí zúčtování mezd pravidelně měsíčně, se příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet zaměstnance u penzijního fondu do 8 dnů po zúčtování mezd za uplynulý kalendářní měsíc považuje za příjem zaměstnance dosažený za uplynulý kalendářní měsíc.“. 244. V § 38i odst. 2 větě čtvrté se slovo „nevyplácí“ nahrazuje slovem „nezúčtovává“. 245. V § 38j odst. 3 větě první se za slova „byla vyplácena“ vkládají slova „nebo zúčtována“. 246. V § 38k odst. 1 větě druhé se za slova „plátci daně prokázány,“ vkládají slova „nejdříve však počínaje kalendářním měsícem, na jehož počátku byly skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu pro výpočet zálohy na daň splněny,“. 247. V § 38k odst. 5 se za slovy „ze základu daně na manželku“ spojka „a“ nahrazuje čárkou a za slova „poživatele starobního důchodu (§ 15 odst. 2)“ se vkládají slova „k odpočtu platby příspěvku na penzijní připojištění se státním příspěvkem (§ 15 odst. 12) a k pojistnému zaplacenému zaměstnancem na soukromé životní pojištění (§ 15 odst. 13)“. 248. V § 38k odst. 5 písm. c) se částka „34 920 Kč“ nahrazuje částkou „38 040 Kč“. 249. V § 38k odst. 5 písm. d) se částka „36 000 Kč“ nahrazuje částkou „38 040 Kč“. 250. V § 38k odstavec 7 zní: „(7) Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu pro výpočet zálohy na daň nebo nepodepíše-li prohlášení podle odstavce 4 ve stanovené lhůtě, přihlédne k nim plátce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tyto rozhodné skutečnosti poplatník prokáže a současně podepíše prohlášení podle odstavce 4. Dodatečně přihlédne plátce k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování záloh, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně a podepíše prohlášení podle odstavců 4 a 5 nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období.“. 251. V § 38l odst. 1 písm. f) bodu 1 se slova „ve společné“ nahrazují slovem „v“. 252. V § 38l odst. 1 písmeno h) bod 3 zní: „3. potvrzením právnické osoby, že je jejím členem nebo společníkem v případě úvěru poskytnutého na účel uvedený v § 15 odst. 10 písm. d) a g),“. 253. V § 38l se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena ch) a i), která znějí: „ch) smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem a potvrzením penzijního fondu o příspěvcích zaplacených poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem na uplynulé zdaňovací období, i) smlouvou o soukromém životním pojištění a potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na soukromé životní pojištění na uplynulé zdaňovací období.“. 254. V § 38l odstavec 2 zní: „(2) Doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) a písm. c) až i) platí trvale, nebyla-li jejich platnost časově omezena. Platnost dokladu uvedeného v odstavci 1 písm. c) a e) je podmíněna tím, že poplatník předloží každoročně nejpozději do 15. února doklad o výplatě důchodu. Platnost dokladu uvedeného v odstavci 1 písm. h) bodu 1 je podmíněna tím, že poplatník každoročně ve stejné lhůtě předloží potvrzení stavební spořitelny o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z úvěru ze stavebního spoření, popř. z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření a pro účely snížení zdanitelné mzdy podle § 38h odst. 1 písm. d), předloží-li poplatník každoročně ve stejné lhůtě a při každé změně výše stanovených úroků provedené stavební spořitelnou nebo bankou potvrzení stavební spořitelny nebo banky o předpokládané částce úroků z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru na běžný kalendářní rok snížených o státní příspěvek,55) popř. z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem. Platnost smlouvy uvedené v odstavci 1 písm. ch) a i) je podmíněna tím, že poplatník předloží každoročně ve stejné lhůtě potvrzení penzijního fondu nebo pojišťovny o příspěvku na penzijní připojištění se státním příspěvkem zaplaceném na uplynulé zdaňovací období nebo o pojistném na soukromé životní pojištění zaplaceném poplatníkem na uplynulé zdaňovací období.“. 255. § 38m včetně nadpisu zní: „§ 38m Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob (1) Daňové přiznání se podává i v případě, kdy je vykázán základ daně ve výši nula nebo je vykázána daňová ztráta. (2) Daňové přiznání se podává i v průběhu konkursu.19a) (3) Daňové přiznání se kromě případů stanovených zvláštním právním předpisem28b) podává také a) za období předcházející rozhodnému dni fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, není-li tento rozhodný den prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku, b) za období předcházející dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní společnost nebo družstvo a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, c) za období předcházející změně zdaňovacího období z kalendářního roku na hospodářský rok nebo naopak, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno. (4) Daňové přiznání podle odstavce 3 se podává nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, do něhož spadá den a) rozhodnutí valné hromady nebo společníků anebo členské schůze družstva o fúzi nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva, není-li rozhodný den fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku, b) předcházející dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní společnost nebo družstvo a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, c) předcházející prvnímu dni hospodářského roku nebo kalendářního roku, a to při změně účetního období. (5) Podáním daňového přiznání podle odstavce 3 písm. a) není povinnost podat daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu splněna,28b) pokud nedojde k zapsání přeměny společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku. (6) Investiční společnost vytvářející podílové fondy je povinna podat jako nedílnou součást daňového přiznání i daňová přiznání za jednotlivé podílové fondy, a to i v případě, že podílový fond vykáže základ daně ve výši nula nebo jeho výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují jeho příjmy upravené podle § 23. Pro účely stanovení celkové daně nelze kompenzovat základ daně nebo daňovou ztrátu za investiční společnost se základy daně nebo s rozdíly, o které výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, vykázanými jednotlivými podílovými fondy ani mezi jednotlivými fondy navzájem, a to v žádném zdaňovacím období. (7) Povinnost podat daňové přiznání nemá a) poplatník uvedený v § 18 odst. 3, pokud nemá příjmy, které jsou předmětem daně, nebo má pouze příjmy od daně osvobozené (§ 19) a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně podle § 36 odst. 2 kromě úrokových příjmů vymezených v § 36 odst. 6 písm. a), u kterých provedením srážky není daňová povinnost splněna, b) veřejná obchodní společnost.“. 256. V § 38n odstavec 2 zní: „(2) Při správě daňové ztráty se postupuje obdobně jako při správě daňové povinnosti. Daňová ztráta se vyměřuje. Při snižování daňové ztráty se postupuje obdobně jako při zvyšování daňové povinnosti. Při zvyšování daňové ztráty se postupuje obdobně jako při snižování daňové povinnosti. Daňová ztráta se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.“. 257. § 38p zní: „§ 38p (1) Vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 a položek snižujících základ daně podle § 20 odst. 7 a 8 může uplatnit poplatník nebo jeho právní nástupce pouze v dodatečném přiznání k dani z příjmů právnických osob na vyšší daňovou povinnost, a to jen v takové výši, aby rozdíl mezi nově stanoveným základem daně sníženým o tyto položky zaokrouhleným na celé tisícikoruny dolů a základem daně sníženým o odčitatelné položky podle § 34 a položky snižující základ daně podle § 20 odst. 7 a 8 zaokrouhleným na celé tisícikoruny dolů, z něhož byla daň pravomocně vyměřena (doměřena), činil alespoň 1 000 Kč. Investiční společnost vytvářející podílové fondy může za stejných podmínek uplatnit i vyšší položky snižující základ daně podle § 20 odst. 3 u jednotlivých podílových fondů. (2) Vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 a položek snižujících základ daně podle § 15 odst. 8 může uplatnit poplatník nebo jeho právní nástupce pouze v dodatečném přiznání k dani z příjmů fyzických osob na vyšší daňovou povinnost, a to jen v takové výši, aby rozdíl mezi nově stanoveným základem daně sníženým o tyto položky zaokrouhleným na celé stokoruny dolů a základem daně sníženým o odčitatelné položky podle § 34 a položky snižující základ daně podle § 15 odst. 8 zaokrouhleným na celé stokoruny dolů, z něhož byla daň pravomocně vyměřena (doměřena), činil alespoň 100 Kč.“. 258. V § 38r se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Obdobně se postupuje při uplatnění daňové ztráty (§ 38n odst. 1) při převedení podílového fondu do jiné investiční společnosti nebo při přeměně investičního fondu zaniklého bez provedení likvidace na otevřený podílový fond.“. 259. Za § 38r se vkládá nový § 38s, který zní: „§ 38s Pokud povinnost vybrat, srazit daň včetně záloh podle § 38d nebo zajistit úhradu na daň podle § 38e nebyla ve stanovené výši a lhůtě plátcem daně splněna, je základem pro výpočet této částky vybírané, sražené daně včetně záloh nebo zajištěné úhrady na daň částka, z níž by po vybrání, sražení, popř. zajištění úhrady zbyla částka, která byla plátcem daně poplatníkovi skutečně vyplacena.“. 260. V § 39 písm. b) se za slovo „případech“ vkládají slova „o daňovém rezidenství (domicilu) poplatníka,“. 261. V § 39 písm. c) se slova „60 % průměrného počtu pracovníků“ nahrazují slovy „50 % průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců“. 262. V § 39 písm. d) se čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 263. V označení přílohy se slovo „Příloha“ nahrazuje slovy „Příloha č. 1“ a v nadpisu se slova „a nehmotného majetku“ zrušují. 264. V příloze č. 1 v odpisové skupině 1 položka (1-25) zní: „(1-25) \| 32.20.11 \| Vysílací přístroje pro radiotelefonii, radiotelegrafii, rozhlasové nebo televizní vysílání kromě: rozhlasových a televizních vysílačů, televizních vysílacích provozních přístrojů – sestav jednotek a rozhlasových ústředen“. ---\|---\|--- 265. V příloze č. 1 v odpisové skupině 1 položka (1-31) zní: „(1-31) \| 34.10.4 \| Jen: motorová vozidla pro nákladní dopravu užitečné hmotnosti do 1,5 t včetně obsluhy (dodávková)“. ---\|---\|--- 266. V příloze č. 1 v odpisové skupině 1 položka (1-39) zní: „(1-39) \| 31.62.13 \| Jen: směšovací zvukové přístroje pro záznam a kombinování zvuku (mixážní pulty apod.)“. ---\|---\|--- 267. V příloze č. 1 v odpisové skupině 2 v položce (2-45) se číslice „31.10.31“ nahrazuje číslicí „31.10.32“. 268. V příloze č. 1 v odpisové skupině 2 položka (2-49) zní: „(2-49) \| 31.62 \| Ostatní elektrické vybavení zejména: – akustické, vizuální a signalizační zařízení – ochranná, zabezpečovací, návěstní apod. zařízení kromě: směšovacích zvukových přístrojů pro záznam a kombinování zvuku (mixážních pultů apod.) v SKP 31.62.13“. ---\|---\|--- 269. V příloze č. 1 v odpisové skupině 2 položka (2-50) zní: „(2-50) \| 32.20\| Televizní a rozhlasové vysílače a přístroje pro drátovou telefonii a telegrafii Jen: rozhlasové a televizní vysílače, televizní vysílací provozní přístroje - sestavy a jednotky a rozhlasové ústředny v SKP 32.20.11 kromě: – televizních kamer v SKP 32.20.11 – studiové záznamové a reprodukční techniky v SKP 32.20.11 – elektrických přístrojů pro drátovou telefonii a telegrafii v SKP32.20.20“. ---\|---\|--- 270. V příloze č. 1 v odpisové skupině 2 položka (2-57) zní: „(2-57) \| 34.10.4 \| Motorová vozidla pro nákladní dopravu kromě: motorových vozidel pro nákladní dopravu užitečné hmotnosti do 1,5 t včetně obsluhy (dodávkových)“. ---\|---\|--- 271. V příloze č. 1 v odpisové skupině 2 položka (2-73) zní: „(2-73) \| 31.20.31 \| Rozvaděče a rozvodné panely pro napětí 1 000 V a nižší“. ---\|---\|--- 272. V příloze č. 1 v odpisové skupině 3 položka (3-36) zní: „(3-36) \| 31.2 \| Elektrická rozvodná a spínací zařízení kromě: rozvaděčů a rozvodných panelů pro napětí 1 000 V a nižší v SKP 31.20.31“. ---\|---\|--- 273. V příloze č. 1 v odpisové skupině 3 položka (3-42) zní: „(3-42) \| 28.22.12 \| Kotle ústředního vytápění, pokud nejsou nedílnou součástí stavebního díla++++)“. ---\|---\|--- 274. V příloze č. 1 v odpisové skupině 4 se doplňuje položka (4-12), která zní: „(4-12) \| \| Jen: byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky zvláštním právním předpisem v domech a budovách ze dřeva a plastů“. ---\|---\|--- 275. V příloze č. 1 v odpisové skupině 5 se doplňuje položka (5-16), která zní: „(5-16) \| \| Byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky zvláštním právním předpisem kromě: jednotek uvedených v položce (4-12)“. ---\|---\|--- 276. Za přílohu č. 1 se doplňují přílohy č. 2 a 3, které včetně nadpisů znějí: „Příloha č. 2 k zákonu č. 586/1992 Sb. Postup při přechodu účtování ze soustavy podvojného účetnictví na účtování v soustavě jednoduchého účetnictví z hlediska daně z příjmů fyzických osob Při přechodu účtování ze soustavy podvojného účetnictví na účtování v soustavě jednoduchého účetnictví, je v návaznosti na zvláštní právní předpisy20) postup pro účely zákona tento: 1. Pohledávky a závazky za kalendářní (hospodářský) rok, v němž poplatník účtoval v soustavě podvojného účetnictví, které budou proplaceny v kalendářním (hospodářském) roce, ve kterém poplatník účtuje v soustavě jednoduchého účetnictví, se vyloučí ze základu daně kalendářního (hospodářského) roku, ve kterém poplatník účtuje v soustavě jednoduchého účetnictví, a to a) závazky zvýší základ daně, b) pohledávky sníží základ daně. Tento postup se nevztahuje na příjmy, které jsou od daně osvobozeny nebo se nezahrnují do základu daně nebo nejsou předmětem daně, a na výdaje, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů. 2. Stav zásob za kalendářní (hospodářský) rok, ve kterém poplatník účtoval v soustavě podvojného účetnictví, sníží základ daně z příjmů v kalendářním (hospodářském) roce, ve kterém poplatník účtuje v soustavě jednoduchého účetnictví. Příloha č. 3 k zákonu č. 586/1992 Sb. Postup při přechodu účtování ze soustavy jednoduchého účetnictví na účtování v soustavě podvojného účetnictví z hlediska daně z příjmů fyzických osob Při přechodu účtování ze soustavy jednoduchého účetnictví na účtování v soustavě podvojného účetnictví, je v návaznosti na zvláštní právní předpisy20) postup pro účely tohoto zákona tento: 1. Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno účtování v soustavě podvojného účetnictví, zvýší o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou záloh na hmotný a nehmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem. 2. Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno účtování v soustavě podvojného účetnictví, sníží o hodnotu přijatých záloh, hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto postupu hodnotou závazku hodnota bez daně z přidané hodnoty; byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty, hodnotou pohledávky se rozumí hodnota bez daně z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2000 platí dosavadní právní předpisy. Ustanovení článku I tohoto zákona se použijí poprvé pro zdaňovací období roku 2001, vyjma bodů 90 (§ 15 odst. 12), 148 [§ 24 odst. 2 písm. zj)], 238, 247, 253 a 254, které, pokud upravují uplatnění nároku na odpočet příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem ze základu daně, se poprvé použijí pro zdaňovací období roku 2000, s výjimkou dále uvedenou. 2. Pro nehmotný majetek evidovaný v majetku poplatníka do 31. prosince 2000 se použije zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném do 31. prosince 2000, a to až do doby vyřazení z majetku poplatníka. 3. U smlouvy o pronájmu movitých a nemovitých věcí zároveň, sjednané před 1. lednem 2001, podle které za podmínek uvedených v § 28 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném do 31. prosince 2000, uplatňuje daňové odpisy nájemce, může nájemce v odpisování pokračovat za stejných podmínek až do sjednaného termínu ukončení smlouvy, nejpozději do 31. prosince 2005. U nájemce, který měl rozdíl závazků a hodnoty vráceného majetku státnímu podniku zemědělské prvovýroby osvobozen od daně z příjmů podle § 19 odst. 1 písm. p) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném do 31. prosince 2000, zůstává osvobození zachováno při splnění podmínek pro odpisování, až do sjednaného termínu ukončení smlouvy, nejpozději do 31. prosince 2005. 4. Objekty hrazení a úpravy bystřin, lesnicko-technické meliorace, ložiska nerostných surovin evidovaná v majetku poplatníka před 1. lednem 1997, měřické značky, signály a jiná zařízení vybraných geodetických bodů a tiskové podklady státních mapových děl evidované v majetku poplatníka před 1. lednem 2001 jsou vyloučeny z odpisování až do jejich vyřazení z majetku poplatníka. 5. Při prodeji majetkových podílů na zahraničních právnických osobách nabytých poplatníky se sídlem na území České republiky (bývalými podniky zahraničního obchodu) do konce roku 1990 je ve zdaňovacím období 2001 a 2002 cena pořízení těchto majetkových podílů nákladem bez ohledu na výši příjmu z jejich prodeje. 6. Pro poplatníky vzniklé do 31. prosince 2000 se použije ustanovení § 25 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném do 31. prosince 2000. 7. Poplatník účtující v soustavě podvojného účetnictví může počínaje zdaňovacím obdobím 1995 uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů ročně nejvýše 10 %, ve zdaňovacích obdobích 1998 až 2000 včetně ročně nejvýše 20 % a počínaje rokem 2001 za zdaňovací období nejvýše 20 % z neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení u pohledávky nabyté postoupením, u nichž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) bodech 1 a 2 a počínaje zdaňovacím obdobím 1998 též s výjimkou pohledávek uvedených v předposlední větě § 24 odst. 2 písm. y). Celkově lze uplatnit jako výdaj (náklad) nejvýše neuhrazenou část hodnoty pohledávky nebo cenu pořízení pohledávky nabyté postoupením. Obdobně lze postupovat i u celého souboru těchto pohledávek. Toto ustanovení nelze uplatnit u pohledávek vzniklých a) za společníky, akcionáři, členy družstev za upsaný vlastní kapitál, b) mezi ekonomicky nebo personálně spojenými osobami. Ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob. Účastí na kontrole či jmění se rozumí vlastnictví více než 25 % podílu na základním kapitálu nebo podílu s hlasovacím právem; podíl na základním kapitálu nebo podíl s hlasovacím právem ve zdaňovacím období se stanoví jako podíl součtu stavů k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období, c) mezi osobami blízkými,20c) d) z titulu úvěrů a půjček nebo ručení za ně a z titulu záloh, nebo e) podle zvláštního právního předpisu.15b) Poplatník, u něhož došlo k přechodu z účtování v soustavě jednoduchého účetnictví na účtování v soustavě podvojného účetnictví, může ve zdaňovacím období, ve kterém účtuje v soustavě podvojného účetnictví, uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle tohoto ustanovení násobek 10 % neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky nabyté postoupením a počtu let, které uplynuly od roku 1995 včetně do konce roku 1997, a počínaje zdaňovacím obdobím 1998 nejvýše násobek 20 % neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky nabyté postoupením a počtu let, které uplynuly od roku 1998 včetně do konce roku předcházejícího roku, v němž došlo k přechodu na účtování v soustavě podvojného účetnictví. Obdobně postupuje poplatník při ukončení podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti a při ukončení pronájmu. Toto ustanovení se nevztahuje na neuhrazenou část hodnoty pohledávky, která byla odepsána na vrub hospodářského výsledku. 8. Pro odpisování technického zhodnocení dokončeného na drobném hmotném investičním majetku do 31. prosince 2000 se použije zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném do 31. prosince 2000, a to až do doby jeho vyřazení z majetku poplatníka. 9. Ustanovení čl. I bodu 106 (§ 20 odst. 3) lze uplatnit již pro zdaňovací období roku 2000. 10. Sazbu daně podle ustanovení čl. I bodu 110 (§ 21 odst. 2) lze uplatnit již pro zdaňovací období roku 2000. 11. Plátce daně, popř. plátcova pokladna uvede ve zvláštní příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků za rok 2000 podávanému podle § 69 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, údaje pro rozpočtové určení daně podle počtu poplatníků pracujících v obci. Toto vyúčtování daně za rok 2000 se zvláštní přílohou je plátce daně povinen podat do 20. února 2001 na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. 12. Na úrokové příjmy ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele emitované do 31. prosince 2000 se použije zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném do 31. prosince 2000. 13. Ustanovení čl. I bodu 220 (§ 38a odst. 2 až 6) se použije poprvé pro zálohové období začínající po lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 2000. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů Čl. III Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č. 333/1998 Sb. a zákona č. 363/1999 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odstavec 2 zní: „(2) Opravnými položkami podle § 1 se rozumí opravné položky vymezené v tomto zákoně, vytvořené k pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994 a řádně zaúčtovaným v účetnictví. Opravné položky se netvoří k pohledávkám vzniklým z titulu úvěrů, půjček, ručení, záloh, smluvních pokut, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů, není-li tímto zákonem stanoveno jinak.“. 2. § 3 včetně poznámek pod čarou č. 1a) a 2) zní: „§ 3 (1) Rezervy a opravné položky se tvoří způsobem a k účelům stanoveným tímto zákonem a uplatňují se za zdaňovací období, není-li v dalších ustanoveních stanoveno jinak. Zdaňovacím obdobím pro účely tohoto zákona se u právnických osob rozumí zdaňovací období vymezené v zákoně o daních z příjmů,1a) pokud trvá nejméně 12 kalendářních měsíců nebo pokud je kratší než 12 měsíců, ale začíná rozhodným dnem fúze nebo přechodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva. Zdaňovacím obdobím pro účely tohoto zákona se u fyzických osob rozumí kalendářní rok. (2) Způsob a výše tvorby rezerv a opravných položek musí být prokazatelné. Při inventarizaci2) se posuzuje výše a odůvodněnost rezerv a opravných položek. 1a) § 17a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. 2) § 29 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.“. 3. V § 4 odst. 1 se slova „ve prospěch výnosů (příjmů) ve stejném zdaňovacím období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny.“ nahrazují slovy „ve stejném období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny.“. 4. V § 4 odst. 3 se slova „ve prospěch výnosů ve stejném zdaňovacím období, kdy pominou důvody, pro které byly vytvořeny; výnos vyplývající z jejich zrušení zvyšuje základ daně z příjmů“ nahrazují slovy „ve stejném období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny.“. 5. V § 4 odstavec 4 zní: „(4) Zůstatek rezerv a opravných položek zjištěný na konci období, za které se podává daňové přiznání, se převádí do následujícího období.“. 6. V § 6 se slova „s výjimkou rezervy na nezasloužené pojistné“ zrušují a za slova „daně z příjmů“ se vkládají slova „v období, za které se podává daňové přiznání,“. 7. V § 7 odst. 1 písm. a) se slova „právo hospodaření“ nahrazují slovy „jsou organizační složkou státu příslušnou hospodařit s majetkem státu12a) anebo jsou státní organizací příslušnou hospodařit s majetkem státu12a)“ a doplňuje se poznámka pod čarou č. 12a), která zní: „12a) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.“. 8. V § 7 odstavec 4 zní: „(4) Výše rezervy na opravy hmotného majetku se stanoví podle jednotlivého hmotného majetku určeného k opravě a charakteru této opravy. Výše rezervy ve zdaňovacím období je rovna podílu rozpočtu nákladů na opravu a počtu zdaňovacích období, která uplynou od zahájení tvorby rezervy do předpokládaného termínu zahájení opravy. Do počtu zdaňovacích období rozhodných pro účely výpočtu výše rezervy se zahrnuje zdaňovací období, kdy dojde k zahájení tvorby rezervy. Do tohoto počtu zdaňovacích období se nezahrnuje předpokládané zdaňovací období, kdy dojde k zahájení opravy. U movitých věcí může být rezerva na opravu jednotlivého hmotného majetku tvořena ve vztahu k objemu jeho výkonu v technických jednotkách; v takovém případě je výše rezervy ve zdaňovacím období rovna součinu podílu rozpočtu nákladů na opravu na jednotku předpokládaného objemu výkonu a součtu objemů skutečných výkonů za zdaňovací období a za předcházející období, pokud nebylo zdaňovacím obdobím.“. 9. V § 7 odst. 5 se v první větě slova „zruší se rezerva ve prospěch výnosů (příjmů) tohoto následujícího zdaňovacího období.“ nahrazují slovy „rezerva se zruší v tomto následujícím zdaňovacím období.“ a ve druhé větě se slova „ve prospěch výnosů (příjmů)“ zrušují. 10. V § 7 odst. 8 se slova „po sobě jdoucí v každé odpisové skupině.“ nahrazují slovy „vymezených v zákoně o daních z příjmů1a) a po sobě jdoucích v každé odpisové skupině, přičemž k období, za které se podávalo daňové přiznání, ale zdaňovacím obdobím nebylo, se nepřihlíží.“. 11. V § 7 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) V započaté tvorbě rezervy může pokračovat poplatník daně z příjmů, který započal tvorbu rezervy na opravy najatého hmotného majetku a v průběhu tvorby rezervy se stal vlastníkem tohoto majetku, bude-li dodržena odůvodněnost a účelovost k původnímu předmětu tvorby.“. 12. V § 8 odst. 1 se v první větě slovo „pohledávek“ nahrazuje slovy „hodnoty pohledávek nebo ceny pořízení pohledávek nabytých postoupením“ a slova „ve zdaňovacím období,“ se nahrazují slovy „v období, za které se podává daňové přiznání a“. 13. V § 8 odst. 2 se slova „ve prospěch výnosů“ zrušují. 14. V § 8 odst. 3 se slova „ve prospěch výnosů“ zrušují. 15. V § 8 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) V případě, že pominou důvody pro existenci opravné položky vytvořené podle tohoto ustanovení nebo na základě rozhodnutí poplatníka, je možné snížit vytvořenou opravnou položku na úroveň, která by mohla být vytvořena podle ustanovení § 8a tohoto zákona. Poplatník pak pokračuje v tvorbě opravné položky podle § 8a.“. 16. V § 8a odst. 1 se za slovo „mohou“ vkládají slova „v období, za které se podává daňové přiznání,“. 17. V § 8a odst. 3 písmeno b) zní: „b) mezi ekonomicky nebo personálně nebo jinak spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů,13g)“. 18. V § 8a odst. 3 se písmeno d) zrušuje. 19. V § 9 odst. 2 se za slovo „mohou“ vkládají slova „v období, za které se podává daňové přiznání,“. 20. V § 10 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Pro účely zjištění základu daně z příjmů se uznává rezerva na odbahnění rybníka, kterým se rozumí odstraňování nánosů ze dna rybníka způsobených erozí okolních pozemků. Rezervu na odbahnění rybníka je možno tvořit maximálně 10 po sobě jdoucích zdaňovacích období; přitom pro způsob její tvorby, stanovení výše a použití se použijí obdobně ustanovení pro tvorbu rezervy na opravy podle tohoto zákona.“. Dosavadní text se označuje jako odstavec 2. 21. V § 11 odst. 2 se slova „ve prospěch výnosů“ zrušují. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Tvorbu rezervy na opravy hmotného majetku, která byla zahájena před 1. lednem 2001 a je tvořena i po nabytí účinnosti tohoto zákona, lze uplatnit pouze za zdaňovací období.1a) 2. Pro opravné položky vytvořené do 31. prosince 2000 podle § 8 k pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení se použijí ustanovení zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění platném do 31. prosince 2000. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Čl. VI Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 2 písm. c) bodu 6 se slova „, důchodové připojištění a pojištění pro případ dožití určitého věku" nahrazují slovy „a na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění“. 2. V § 3a se na konci odstavce 1 doplňují tyto věty: „Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se u osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou podle zvláštního právního předpisu, považuje, jde-li o příjmy z činnosti podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem a za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení se považují předpokládané výdaje za takový rok. U osoby samostatně výdělečně činné účtující v hospodářském roce se příjem ze samostatné výdělečné činnosti a výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení zúčtované v hospodářském roce zahrnují do kalendářního roku, do kterého jsou vykazovány pro účely daně z příjmů.“. 3. V § 24 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Osoba samostatně výdělečně činná, která podle zvláštního právního předpisu účtuje v hospodářském roce, je povinna vždy do 31. března kalendářního roku oznámit příslušné zdravotní pojišťovně, ke kterému datu bude podávat daňové přiznání, pokud tak učiní později než k tomuto datu.“. 4. V § 24 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Povinnost podat přehled o příjmech a výdajích příslušné zdravotní pojišťovně do 8. dubna následujícího roku má osoba samostatně výdělečně činná i v případě, kdy není povinna podle zvláštního právního předpisu daňové přiznání podávat.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Čl. VIII Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb. a zákona č. 238/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 2 písm. c) bodu 6 se slova „, důchodové připojištění a pojištění pro případ dožití určitého věku" nahrazují slovy „a na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění“. 2. V § 5a odst. 1 se za větu druhou vkládají nové věty, které včetně poznámky pod čarou č. 56a) znějí: „Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se u osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou podle zvláštního právního předpisu,56a) považuje, jde-li o příjmy z činnosti podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem a za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení se považují předpokládané výdaje za takový rok. U osoby samostatně výdělečně činné účtující v hospodářském roce se příjem ze samostatné výdělečné činnosti a výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení zúčtované v hospodářském roce zahrnují do kalendářního roku, do kterého jsou vykazovány pro účely daně z příjmů. 56a) § 7a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.“. 3. V § 5a odst. 3 se slova „4 a 5“ nahrazují slovy „4 až 6“. 4. V § 13a odst. 6 se slova „9 a 10“ nahrazují slovy „10 a 11“. 5. V § 13a se doplňuje odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č. 19a) zní: „(7) Osobě samostatně výdělečně činné, která předloží příslušné okresní správě sociálního zabezpečení protokol o ústním jednání o platbě daně z příjmů paušální částkou, jehož součástí je rozhodnutí vyhlášené při jednání obsahující předpokládanou výši příjmů, předpokládanou výši výdajů, výši daně a období, kterého se týká, (dále jen „protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou“) podle zvláštního právního předpisu19a) v průběhu kalendářního roku, ve kterém se stala poplatníkem daně z příjmů paušální částkou, zaniká na základě její písemné žádosti povinnost platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, jestliže rozdíl mezi výší předpokládaných příjmů a předpokládaných výdajů ze samostatné výdělečné činnosti za takový rok nezakládá účast na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění a osoba samostatně výdělečně činná nepodala přihlášku k účasti na důchodovém pojištění za takový rok; povinnost platit zálohy zaniká v uvedeném případě od kalendářního měsíce, ve kterém příslušná správa sociálního zabezpečení obdržela od osoby samostatně výdělečně činné písemnou žádost. 19a) § 7a odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.“. 6. V § 14 odst. 3 se slova „a 5“ nahrazují slovy „až 6“. 7. V § 14 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Osobě samostatně výdělečně činné, která předloží příslušné okresní správě sociálního zabezpečení protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou v průběhu kalendářního roku, ve kterém se stala poplatníkem daně z příjmů paušální částkou, je tato správa povinna stanovit novou výši nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, jestliže rozdíl mezi výší předpokládaných příjmů a předpokládaných výdajů ze samostatné výdělečné činnosti za takový rok je nižší, než příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, z něhož byl měsíční vyměřovací základ vypočten; nová výše měsíčního vyměřovacího základu platí pro stanovení výše záloh od kalendářního měsíce, ve kterém příslušná okresní správa sociálního zabezpečení obdržela uvedený protokol. Měsíční vyměřovací základ činí v těchto případech 35 % z jedné dvanáctiny rozdílu mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji takové osoby stanovenými v protokolu o platbě daně z příjmů paušální částkou.“. Dosavadní odstavce 4 až 10 se označují jako odstavce 5 až 11. 8. V § 14 odst. 6 se slova „a 4“ nahrazují slovy „, 4 a 5“. 9. V § 14 odst. 9 se slova „a 5“ nahrazují slovy „až 6“. 10. V § 14c odst. 1 se slova „odst. 7“ nahrazují slovy „odst. 8“. 11. V § 15 odst. 1 se na konci doplňují tyto věty, které včetně poznámky pod čarou č. 19b) znějí: „Osoba samostatně výdělečně činná, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou, je povinna příslušné okresní správě sociálního zabezpečení předložit nejpozději v den, ve kterém podává či má podat přehled o svých příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, za který je přehled podáván, protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou. Pokud je v předloženém protokole daň stanovena paušální částkou na více zdaňovacích období, povinnost jeho předložení za další kalendářní rok nebo roky uvedené v protokolu se považuje za splněnou v den, kdy osoba samostatně výdělečně činná za takový kalendářní rok podává či měla podat přehled o svých příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti. Rozhodnutí správce daně o zrušení platby daně paušální částkou podle zvláštního právního předpisu19b) je osoba samostatně výdělečně činná povinna předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději v den, kdy podává či měla podat přehled o svých příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, za který naposledy byla poplatníkem daně z příjmů paušální částkou. 19b) § 7a odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb.“. 12. V § 20 odst. 1 se slova „odst. 8“ nahrazují slovy „odst. 9“. 13. V § 20a odst. 2 se slova „odst. 10“ nahrazují slovy „odst. 11“. 14. V § 22a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Platbu zaplacenou zaměstnavatelem v období od prvního dne kalendářního měsíce do dne předcházejícího dni splatnosti pojistného za předcházející kalendářní měsíc nelze přede dnem jeho splatnosti použít na úhradu dlužného penále ani považovat za přeplatek podle § 17.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o státní sociální podpoře Čl. IX Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 155/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 písm. a) bodu 2 se na konci textu doplňují slova „a jde-li o uvedené příjmy podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem,“. 2. V § 5 odst. 1 písm. a) se slova „udržení a“ nahrazují slovy „udržení, přičemž jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, považují se za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení předpokládané výdaje, po odpočtu“. 3. V § 5 odst. 1 písm. b) se písmeno „z)“ nahrazuje písmenem „y)“. 4. V § 5 odstavec 5 zní: „(5) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu částka odpovídající a) měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), b) měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za období zahrnuté do daňového přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), došlo-li ke změně účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce a naopak podle § 7 odst. 14 a 15 zákona o daních z příjmů, nebo c) jedné dvanáctině příjmů, jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, ze kterých byla v kalendářním roce, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku (§ 51), stanovena daň paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů, nejméně však částka odpovídající životnímu minimu osoby podle § 8 odst. 1 věty třetí; měsíční průměr podle písmen a) a b) se stanoví za kalendářní měsíce, v nichž osoba vykonávala alespoň po část kalendářního měsíce činnost, z níž měla příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2. 5. V § 5 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2, avšak která podle svého prohlášení v kalendářním roce bezprostředně předcházejícím kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), činnost, z níž by měla příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) bodu 2, nevykonávala, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu částka odpovídající částce životního minima osoby podle § 8 odst. 1 věty třetí.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8. 6. V § 5 odst. 7 se slova „odstavce 5“ nahrazují slovy „odstavců 5 a 6“. 7. V § 8 odst. 1 se za slova „odst. 5“ vkládají slova „a 6“. 8. V § 10 odst. 3 se číslice „7“ nahrazuje číslicí „8“. 9. V § 30 odstavec 4 zní: „(4) Je-li rodič výdělečně činný podle § 10 odst. 1 písm. b), a) vyplácí se rodičovský příspěvek zálohově v kalendářním měsíci, v němž podle sdělení rodiče byl jeho příjem, včetně dávek nemocenského pojištění, které byly v tomto měsíci jejich plátcem zaúčtovány, nižší než částka na osobní potřeby rodiče, b) je nárok na výplatu rodičovského příspěvku v kalendářním měsíci spadajícím do období v kalendářním roce po vydání rozhodnutí o stanovení daně paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů, v němž je součet jedné dvanáctiny předpokládaných příjmů, jde-li o příjem, ze kterého byla v kalendářním roce stanovena uvedená paušální daň, a dávek nemocenského pojištění, které byly v tomto měsíci jejich plátcem zaúčtovány, nižší než částka na osobní potřeby rodiče; rodič je povinen oznámit okresnímu úřadu do 8 dnů vydání rozhodnutí o stanovení daně paušální částkou. Příjmem se rozumí příjem osoby samostatně výdělečně činné po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, přičemž jde-li o příjem podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, považují se za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení předpokládané výdaje, po odpočtu dalších výdajů odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy.“. 10. V § 30 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Vyplácel-li se rodičovský příspěvek při výdělečné činnosti rodiče podle § 10 odst. 1 písm. b) zálohově [odstavec 4 písm. a)], provede se v kalendářním roce následujícím po uplynutí zdaňovacího období podle zákona o daních z příjmů zúčtování rodičovského příspěvku, a to tak, že se znovu posoudí nárok na výplatu rodičovského příspěvku za jednotlivé kalendářní měsíce podle výše a) průměrného měsíčního příjmu dosahovaného v činnosti uvedené v § 10 odst. 1 písm. b) stanoveného jako průměr za kalendářní měsíce zahrnuté do daňového přiznání, nebo b) jedné dvanáctiny předpokládaných příjmů, jde-li o příjem, ze kterého byla v kalendářním roce stanovena daň paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů, jde-li o kalendářní měsíce spadající do období před vydáním rozhodnutí o stanovení uvedené paušální daně. Pro zúčtování zálohově vypláceného rodičovského příspěvku se dávky nemocenského pojištění započítávají jako příjem v těch kalendářních měsících, v nichž byly plátcem dávky nemocenského pojištění zaúčtovány. Pro účely zúčtování rodičovského příspěvku je rodič povinen nejpozději do 30. června kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za které se podává daňové přiznání, předložit potvrzení o příjmu z výdělečné činnosti uvedené v § 10 odst. 1 písm. b) za období, za které se zúčtování provádí. Zúčtování se provede nejpozději do 31. srpna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který se podává daňové přiznání.“. Dosavadní odstavce 5 až 10 se označují jako odstavce 6 až 11. 11. V § 30 se na konci odstavce 8 doplňuje tato věta: „Věta první platí obdobně pro případy, že byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek zálohově a na základě zúčtování rodičovského příspěvku bylo zjištěno, že rodič měl příjmy vyšší, než byla částka na osobní potřeby rodiče.“. 12. V § 31 odst. 2 se číslice „6“ nahrazuje číslicí „7“. 13. V § 68 odst. 1 písm. e) se číslice „4“ nahrazuje slovy „4 a 5“ a číslice „6“ se nahrazuje číslicí „7“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o účetnictví Čl. X Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb. a zákona č. 227/1997 Sb., se mění takto: 1. § 1 zní: „(1) Tento zákon stanoví rozsah a způsob vedení účetnictví a jeho průkaznosti. (2) Tento zákon se vztahuje na a) právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky, b) zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů, c) organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu, d) fyzické osoby, které podnikají nebo provozují jinou samostatnou výdělečnou činnost, pokud prokazují své výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů pro účely zjištění základu daně z příjmů, (dále jen „účetní jednotky“).“. 2. V § 3 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 1) zní: „(2) Účetním obdobím je nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, není-li dále stanoveno jinak. Účetní období se buď shoduje s kalendářním rokem nebo je hospodářským rokem. Hospodářským rokem je účetní období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden. Účetní období bezprostředně předcházející změně účetního období může být kratší nebo i delší než uvedených dvanáct měsíců. Účetní období při vzniku účetní jednotky v období tří měsíců před koncem kalendářního roku nebo při zániku účetní jednotky v období tří měsíců po skončení kalendářního roku může být o příslušnou dobu delší než uvedených dvanáct měsíců. V případech přeměn společností nebo družstev s výjimkou změny právní formy účetní období začíná rozhodným dnem podle zvláštního právního předpisu a končí posledním dnem účetního období, ve kterém byl proveden zápis uvedených skutečností do obchodního rejstříku, jde-li o nástupnickou účetní jednotku. U zanikající účetní jednotky končí účetní období dnem předcházejícím rozhodnému dni podle zvláštního právního předpisu. Účetní jednotky, které jsou podnikateli, mohou uplatnit hospodářský rok pouze se souhlasem příslušného správce daně.1) Ostatní účetní jednotky mohou uplatnit hospodářský rok pouze se souhlasem Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo“). 1) § 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 3 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) O změnu účetního období podle odstavce 2 může účetní jednotka požádat s uvedením předpokládaného dne a důvodu této změny příslušného správce daně nebo ministerstvo nejpozději tři měsíce přede dnem uvedeným v žádosti. Při rozhodování o žádosti účetní jednotky postupuje správce daně podle zákona o správě daní a poplatků nebo ministerstvo podle správního řádu; o žádosti rozhodnou bezodkladně, nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení. Správce daně nebo ministerstvo mohou svůj souhlas odmítnout, jen mají-li k tomu objektivní a zásadní hospodářské důvody. Účetní jednotka nesmí nově vymezené účetní období uplatnit dříve, než je jí doručeno souhlasné rozhodnutí správce daně. Pomine-li důvod, na základě kterého byl udělen souhlas s uplatněním nově vymezeného účetního období, musí o tom účetní jednotka informovat příslušného správce daně nebo ministerstvo a znovu požádat o změnu účetního období podle věty první.“. 4. V § 4 odstavec 1 zní: „(1) Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. a) a c) jsou povinny vést účetnictví podle tohoto zákona ode dne svého vzniku až do dne svého zániku; účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. b) a d) jsou povinny vést účetnictví podle tohoto zákona ode dne zahájení činnosti až do dne ukončení činnosti.“. 5. § 17 včetně nadpisu zní: „§ 17 Otevírání a uzavírání účetních knih (1) Není-li dále stanoveno jinak, účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) až c) otevírají účetní knihy ke dni svého vzniku, k prvnímu dni účetního období, ke dni vstupu do likvidace nebo ke dni účinnosti prohlášení konkursu, jakož i v ostatních případech, ve kterých podle zvláštních právních předpisů sestavují zahajovací rozvahu. (2) Účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d) otevírají účetní knihy ke dni zahájení činnosti, k prvnímu dni účetního období a ke dni účinnosti prohlášení konkursu. (3) Není-li dále stanoveno jinak, účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) až c) uzavírají účetní knihy k poslednímu dni účetního období, ke dni zrušení bez likvidace s výjimkou přeměn společností nebo družstev, ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace, ke dni předcházejícímu den účinnosti prohlášení konkursu, jakož i v ostatních případech, ve kterých sestavují podle zvláštních právních předpisů mimořádnou účetní závěrku. V případech přeměn společností nebo družstev s výjimkou změny právní formy zanikající účetní jednotky neuzavírají již účetní knihy ke dni svého zániku; v uvedených případech zanikající účetní jednotky v období od rozhodného dne do dne svého zániku vedou účetnictví jménem účetní jednotky, která je nástupnickou společností. (4) Účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d) uzavírají účetní knihy k poslednímu dni účetního období, ke dni skončení činnosti, ke dni předcházejícímu den účinnosti prohlášení konkursu. (5) Předchází-li zániku účetní jednotky zrušení s likvidací, účetní jednotka uzavírá účetní knihy ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku nebo ke dni zpracování zprávy o naložení s majetkem podle zvláštního právního předpisu. (6) Účetní jednotka uzavírá účetní knihy rovněž dnem, kdy bylo pravomocně rozhodnuto o zrušení konkursu. (7) Po schválení účetní závěrky nesmí účetní jednotka přidávat další účetní zápisy kdykoli později do uzavřených účetních knih s výjimkou případů přeměn společností nebo družstev uvedených v odstavci 3. Do okamžiku schválení účetní závěrky, nejpozději však do konce následujícího účetního období, může účetní jednotka již uzavřené účetní knihy opět otevřít a provést případnou opravu účetních zápisů a sestavit novou účetní závěrku, která se tímto stává účetní závěrkou podle tohoto zákona.“. 6. § 19 včetně nadpisu zní: „§ 19 Rozvahový den (1) Účetní jednotky sestavují účetní závěrku vždy, když uzavírají účetní knihy podle § 17 odst. 3 a 4, a to k poslednímu dni účetního období jako řádnou; v ostatních případech uzavírání účetních knih uvedených v § 17 odst. 3, 4, 5 a 6 jako mimořádnou (dále jen „rozvahový den“). Mimořádnou účetní závěrkou je i konečná účetní závěrka podle zvláštního právního předpisu. Rozvahu jako zahajovací sestavují účetní jednotky v případech uvedených v § 17 odst. 1 a 2 s výjimkou k prvnímu dni účetního období. (2) Účetní jednotky jsou povinny uvádět v účetní závěrce informace podle stavu ke konci rozvahového dne; to platí obdobně i pro všechny účetní záznamy, které se sestavují k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka. (3) V případech, kdy to vyžadují zvláštní právní předpisy, mohou účetní jednotky sestavit účetní závěrku v průběhu účetního období i k jinému okamžiku než ke konci rozvahového dne (dále jen „mezitímní účetní závěrka“). V případech sestavování mezitímní účetní závěrky účetní jednotky neuzavírají účetní knihy a provádějí inventarizaci jen pro účely vyjádření ocenění podle § 25 odst. 2; ostatní ustanovení tohoto zákona týkající se účetní závěrky platí obdobně.“. 7. Za § 21 se vkládá nový § 21a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 15) až 18) zní: „§ 21a Způsoby zveřejňování (1) Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 jsou povinny účetní závěrku i výroční zprávu zveřejnit ty, které se zapisují do obchodního rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis.14) Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena (§ 18 odst. 3). Povinnosti účetních jednotek ke zveřejnění či uveřejnění jiných informací stanovené ve zvláštních právních předpisech15) nejsou dotčeny. Ustanovení o účetních záznamech podle tohoto zákona se mohou použít obdobně i v uvedených případech. (2) Účetní jednotky uvedené v § 20 zveřejňují účetní závěrku i výroční zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem podle zvláštních právních předpisů,16) a to ve lhůtě do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví lhůtu jinou, nejpozději však do konce bezprostředně následujícího účetního období bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny. (3) Účetní jednotky jsou povinny zveřejnit i výrok auditora a informaci o tom, že zveřejňované účetní záznamy nebyly případně schváleny způsobem uvedeným v odstavci 2. (4) Účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin obchodního rejstříku podle zvláštního právního předpisu,17) přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy. Účetní jednotky, které podle zvláštního právního předpisu předávají výroční zprávu Komisi pro cenné papíry, předávají účetní závěrku a výroční zprávu do sbírky listin obchodního rejstříku prostřednictvím Komise pro cenné papíry. Povinnost zveřejnění uvedených účetních záznamů podle tohoto zákona účetní jednotka splnila okamžikem jejich předání rejstříkovému soudu; v případech podle věty druhé předáním Komisi pro cenné papíry. (5) Účetní jednotky, které mají povinnost ověřování podle § 20, nesmí zveřejnit informace, které předtím nebyly ověřeny auditorem, způsobem, který by mohl uživatele uvést v omyl, že auditorem ověřeny byly. (6) Povinnost zveřejnění podle tohoto ustanovení se vztahuje na všechny informace účetní závěrky i výroční zprávy s výjimkou těch, na které se vztahuje utajení podle zvláštního právního předpisu.18) (7) Ustanovení odstavců 1 až 6 platí pro konsolidovanou účetní závěrku a výroční zprávu obdobně. 15) Například § 80a zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. 16) Například § 125 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 17) § 27a odst. 2 písm. c) obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 18) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů.“. 8. § 28 včetně poznámek pod čarou č. 24) až 26) zní: „§ 28 (1) Účetní jednotky, které mají vlastnické nebo jiné právo k majetku, anebo které hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územně samosprávných celků, není-li dále stanoveno jinak, o něm účtují a odpisují v souladu s účetními metodami. V případech smlouvy o výpůjčce24) po dobu zajištění závazků převodem práva25) nebo v případech, kdy se vlastnické právo k movitým věcem nabývá na základě projevu vůle jiným způsobem než převzetím věci,26) jakož i v dalších případech stanovených právními předpisy, o majetku účtují a odpisují jej účetní jednotky, které jej používají. Pozemky a jiný majetek vymezený právními předpisy se neodpisuje. (2) Účetní jednotky uvedené v odstavci 1 jsou povinny sestavovat odpisový plán, na jehož podkladě provádějí odpisování majetku v průběhu jeho používání. Uvedený majetek se odpisuje jen do výše jeho ocenění v účetnictví. 24) § 659 občanského zákoníku. 25) § 553 občanského zákoníku. 26) Například § 133 odst. 1 občanského zákoníku, § 443 odst. 2, § 444 a 445 obchodního zákoníku.“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o dani silniční Čl. XI Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 243/1994 Sb., zákona č. 143/1996 Sb., zákona č. 61/1998 Sb., zákona č. 241/2000 Sb. a zákona č. 303/2000 Sb., se mění takto: V § 6 odst. 6 věta první zní: „U vozidel, u nichž údaj v technickém průkazu vozidla nebo v samostatném dokladu vydaném výrobcem vozidla či jeho pověřeným zástupcem (akreditovaným dovozcem) osvědčuje, že vozidla splňují limity úrovně Euro 2 stanovené předpisy Evropské hospodářské komise OSN 49-02 B (směrnice 91/542/B/EHS, směrnice 96/1/ES), Evropské hospodářské komise OSN 83-03 B, C (směrnice 94/12/ES, směrnice 96/44/ES) platící pouze pro kategorii vozidel M1 s celkovou hmotností do 2,5 tuny nebo určená pro přepravu nejvýše 6 osob včetně řidiče, a Evropské hospodářské komise OSN 83-04 B, C (směrnice 96/69/ES, směrnice 98/77/ES), se sazba daně podle odstavců 1 a 2 snižuje o 25 % do 31. 12. 2001.“. Čl. XII Přechodné ustanovení Změna zákona o dani silniční podle čl. XI se použije poprvé pro zdaňovací období roku 2000. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) Čl. XIII V § 4 odst. 1 písm. g) zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), se za druhou čárkou a spojkou „a“ slovo „výnos“ nahrazuje slovem „výnosu“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích Čl. XIV V § 55 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, se věta první nahrazuje větou, která zní: „Organizace nemají vlastní majetek; za podmínek stanovených tímto zákonem nabývají majetek pro stát a jejich příslušnost hospodařit s majetkem (§ 8) se řídí ustanovením § 9.“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o dani z nemovitostí Čl. XV Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb. a zákona č. 65/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 4a) a 4b) zní: „(1) Poplatníkem daně z pozemku je vlastník pozemku. U pozemku ve vlastnictví České republiky (dále jen „stát“) je poplatníkem daně a) organizační složka státu4a) nebo státní organizace zřízená podle zvláštních právních předpisů,4b) b) právnická osoba, která má právo trvalého užívání5) nebo které se právo trvalého užívání změnilo na výpůjčku podle zvláštního právního předpisu.4a) 4a) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. 4b) Například zákon č. 219/2000 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 3 odst. 4 věta první zní: „Má-li k pozemku více subjektů vlastnické právo, právo trvalého užívání5) nebo právo trvalého užívání se u těchto subjektů změnilo na výpůjčku podle zvláštního právního předpisu4a) nebo jim přísluší hospodaření s majetkem státu podle zvláštních právních předpisů,4b) jsou tyto subjekty povinny platit daň společně a nerozdílně.“. 3. V 4 odst. 3 větě první se slovo „rozpočtové“ nahrazuje slovy „organizační složce státu“. 4. V § 8 odstavec 5 zní: „(5) Jde-li o stavbu, byt nebo samostatný nebytový prostor ve vlastnictví státu, je poplatníkem daně a) organizační složka státu4a) nebo státní organizace zřízená podle zvláštních právních předpisů,4b) b) právnická osoba, které se právo trvalého užívání změnilo na výpůjčku podle zvláštního právního předpisu.4a)“. 5. V § 8 odstavec 6 zní: „(6) Má-li ke stavbě, bytu nebo samostatnému nebytovému prostoru více subjektů vlastnické právo, právo nájmu nebo právo trvalého užívání se u těchto subjektů změnilo na výpůjčku podle zvláštního právního předpisu4a) nebo jim přísluší hospodaření s majetkem státu podle zvláštních právních předpisů,4b) jsou tyto subjekty povinny platit daň společně a nerozdílně.“. 6. V § 9 odst. 5 větě první se slovo „rozpočtové“ nahrazuje slovy „organizační složce státu“. ČÁST TŘINÁCTÁ ZMOCNĚNÍ Čl. XVI Předseda vlády České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, jak vyplývají z pozdějších zákonů. ČÁST ČTRNÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XVII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 493/2000 Sb.	Zákon č. 493/2000 Sb. Zákon o státních dluhopisových programech na úhradu schodku státního rozpočtu České republiky za rok 1999 a na úhradu jistin státního dluhu splatných v letech 2001 a 2002 a o změně zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) Vyhlášeno 29. 12. 2000, datum účinnosti 29. 12. 2000, částka 143/2000 * ČÁST PRVNÍ - STÁTNÍ DLUHOPISOVÉ PROGRAMY (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) (§ 3 — § 3) * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 4 — § 4) Aktuální znění od 29. 12. 2000 493 ZÁKON ze dne 12. prosince 2000 o státních dluhopisových programech na úhradu schodku státního rozpočtu České republiky za rok 1999 a na úhradu jistin státního dluhu splatných v letech 2001 a 2002 a o změně zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ STÁTNÍ DLUHOPISOVÉ PROGRAMY § 1 Státní dluhopisový program na úhradu schodku státního rozpočtu České republiky za rok 1999 (1) Účelem státního dluhopisového programu je úhrada schodku státního rozpočtu České republiky za rok 1999. (2) Rozsah tohoto státního dluhopisového programu je 29 633 650 000 Kč. (3) Veškeré závazky vyplývající z tohoto státního dluhopisového programu budou splaceny nejpozději uplynutím 20 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. § 2 Státní dluhopisový program na úhradu jistin státního dluhu splatných v letech 2001 a 2002 (1) Účelem státního dluhopisového programu je úhrada jistin státního dluhu splatných v letech 2001 a 2002. (2) Rozsah státního dluhopisového programu je 82 050 000 000 Kč. (3) Veškeré závazky vyplývající z tohoto státního dluhopisového programu budou splaceny nejpozději uplynutím 40 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) § 3 Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), se mění takto: 1. V § 33 odstavec 3 zní: „(3) Účty podle odstavce 2 písm. a) až d) vede vždy Česká národní banka. Celkový součet netermínovaných prostředků na těchto účtech nesmí být záporný.“. 2. V § 33 odstavec 4 zní: „(4) Účty podle odstavce 2 písm. e) až h) mohou vést banky. Zůstatky těchto jednotlivých účtů nesmí být záporné. Banky jsou povinny sledovat zůstatky na těchto jednotlivých účtech a vždy k 31. prosinci oznámit České národní bance jejich saldo. V případě záporného zůstatku na těchto jednotlivých účtech jsou banky povinny ihned sdělit tuto skutečnost České národní bance.“. 3. V § 33 se zrušuje odstavec 6. Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 6 až 8. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST § 4 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Nařízení vlády č. 494/2000 Sb.	Nařízení vlády č. 494/2000 Sb. Nařízení vlády o podmínkách poskytování dotací ze státního rozpočtu na podporu regenerace panelových sídlišť Vyhlášeno 29. 12. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 144/2000 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení pojmů * § 3 - Podmínky pro získání dotace * § 4 - Výše dotace * § 5 - Postup při poskytování dotace * § 6 - Podmínky pro čerpání dotace * § 7 - Poskytování dotace podle tohoto nařízení musí být v souladu se zvláštním zákonem upravujícím postup při posuzování slučitelnosti veřejné podpory se závazky vyplývajícími z Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evro * § 8 - Kontrola a sankce * § 9 - Účinnost k nařízení vlády č. 494/2000 Sb. Aktuální znění od 9. 5. 2007 (99/2007 Sb.) 494 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 18. prosince 2000, o podmínkách poskytování dotací ze státního rozpočtu na podporu regenerace panelových sídlišť Vláda nařizuje k provedení zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla): § 1 Předmět úpravy (1) Toto nařízení upravuje podmínky poskytování dotacídotací ze státního rozpočtu (dále jen „dotacedotace“) na úpravy zaměřené na regeneraci stávajících panelových sídlišťpanelových sídlišť, kterou je jejich přeměna ve víceúčelové celky a všestranné zlepšení obytného prostředí. (2) DotaceDotace není určena na opravy bytových panelových domů.1) § 2 Vymezení pojmů V tomto nařízení se rozumí a) bytovým domem postaveným panelovou technologiíbytovým domem postaveným panelovou technologií stavba pro bydlení, ve které převažuje funkce bydlení, postavená v některé z typizovaných konstrukčních soustav uvedených ve zvláštním právním předpise, kterým se stanoví podmínky státní finanční podpory oprav, modernizací nebo rekonstrukcí bytových domů postavených panelovou technologiíbytových domů postavených panelovou technologií,1) s výjimkou stavby pro bydlení, která svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení a v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena k bydlení a má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví; b) panelovým sídlištěmpanelovým sídlištěm ucelená část území obceobce zastavěná bytovými domy postavenými panelovou technologiíbytovými domy postavenými panelovou technologií o celkovém počtu nejméně 150 bytů; c) úpravami práce plánovací a práce realizační v oblasti sociální, ekonomické, urbanistické a architektonické a v oblasti technických úprav a modernizace směřující k postupné regeneraci stávajících panelových sídlišťpanelových sídlišť ve víceúčelové celky a zahrnující 1. zpracování regulačního plánu panelového sídlištěpanelového sídliště nebo jeho části, 2. výstavbu dopravní a technické infrastruktury včetně sanace spojek místních automobilových komunikací, pěších komunikací, veřejných prostranstvíveřejných prostranství a cyklistických stezek, vybudování nových spojek místních automobilových komunikací, pěších komunikací, veřejných prostranstvíveřejných prostranství a cyklistických stezek, vybudování protihlukových stěn, vybudování odstavných a parkovacích stání včetně předepsaného počtu stání pro vozidla zdravotně postižených osob, opatření pro zachování nebo zvýšení celkového podílu nezpevněných ploch z důvodu ochrany mikroklimatu a zpomalení odtoku přívalových dešťových vod, odstranění vrchního vedení vysokého napětí a jeho nahrazení kabelovým vedením, sanace a doplnění veřejného osvětlení, přijetí místních protipovodňových opatření, přestavba sídlištních kotelen na ušlechtilá paliva, využívání obnovitelných zdrojů energie v sídlištních kotelnách a s tím související projektové práce, nebo 3. úpravu veřejných prostranstvíveřejných prostranství včetně sanace a doplnění ploch pro požární zásahy, ploch veřejné zeleně spojené s výsadbou vzrostlých stromů a zatravněním ploch, sanace stávajících a zřizování nových dětských hřišť s pískovišti, průlezkami a parkovými odpočinkovými plochami a lavičkami, úpravy a budování veřejných rekreačních ploch a s tím související projektové práce; d) projektem regenerace panelového sídlištěprojektem regenerace panelového sídliště projekt zpracovaný podle podmínek stanovených v Postupu při zpracování projektu regenerace panelového sídlištěprojektu regenerace panelového sídliště uvedeného v příloze k tomuto nařízení, sledující komplexní zlepšení obytného prostředí panelového sídlištěpanelového sídliště a zahrnující úpravy podle písmene c). § 3 Podmínky pro získání dotace (1) DotaciDotaci může získat obecobec, na jejímž území se nachází panelové sídlištěpanelové sídliště. (2) DotaciDotaci lze poskytnout, jsou-li splněny tyto podmínky: a) obecobec má vydaný územní plán obceobce2) a projekt regenerace panelového sídlištěprojekt regenerace panelového sídliště, b) obecobec se podílí na financování úprav podle § 2 písm. c) nejméně ve výši 30 % jejich rozpočtových nákladů, c) na úpravy nebyla poskytnuta státní finanční podpora podle zvláštních právních předpisů. (3) DotaceDotace na tentýž druh úprav může být v rámci jednoho sídliště poskytnuta pouze jednou. (4) DotaciDotaci lze poskytnout i na úpravy již zahájené, jsou-li splněny podmínky tohoto nařízení. § 4 Výše dotace DotaceDotace může být poskytnuta až do výše 70 % rozpočtových nákladů na úpravy uvedené v žádosti o její poskytnutí. § 5 Postup při poskytování dotace (1) DotaciDotaci lze poskytnout na základě žádosti obceobce podané Ministerstvu pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“). (2) K žádosti podané na formuláři ministerstva se přiloží a) projekt regenerace panelového sídlištěprojekt regenerace panelového sídliště, b) doklad o vydání územního plánu obceobce, c) doklad o schválení projektu regenerace panelového sídlištěprojektu regenerace panelového sídliště zastupitelstvem obceobce, d) doklad prokazující vlastnictví staveb a pozemků, e) vyplněné formuláře Ministerstva financí pro financování programů z prostředků státního rozpočtu, předvstupních a strukturálních fondů Evropských společenství, fondů NATO a úvěrů se státní zárukou, f) pravomocné územní rozhodnutí, doklad o vydání regulačního plánu, územní souhlas, pravomocné stavební povolení, veřejnoprávní smlouva o provedení stavby, certifikát autorizovaného inspektora, souhlas s provedením ohlášené stavby, nebo prohlášení, že v zákonné lhůtě nebylo stavebním úřadem vydáno rozhodnutí o zákazu provedení ohlášené stavby, g) povolení ke stavbě příslušné komunikace,4) h) doklad o vlastních finančních prostředcích ve výši minimálně 30 % rozpočtových nákladů, i) prohlášení obceobce, že ke dni podání žádosti o dotacidotaci nemá závazky po době splatnosti ve vztahu ke státnímu rozpočtu a státním fondům. (3) Ministerstvo provede výběr žádostí o poskytnutí dotacedotace a rozhodne o poskytnutí dotacedotace. Rozhodnutí bude neprodleně oznámeno žadateli. § 6 Podmínky pro čerpání dotace Čerpání dotacedotace je vázáno pouze na financování úprav, na které byla poskytnuta. § 7 Poskytování dotacedotace podle tohoto nařízení musí být v souladu se zvláštním zákonem upravujícím postup při posuzování slučitelnosti veřejné podpory se závazky vyplývajícími z Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé.5) § 8 Kontrola a sankce Pro kontrolu a dodržování podmínek čerpání dotacedotace podle tohoto nařízení a uplatnění sankcí při neoprávněném použití nebo zadržení dotacedotace platí zvláštní právní předpis.6) § 9 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Předseda vlády: Ing. Zeman v. r. Ministr pro místní rozvoj: Ing. Lachnit, CSc. v. r. Příloha k nařízení vlády č. 494/2000 Sb. Postup při zpracování projektu regenerace panelového sídliště a jeho obsahové náležitosti Postup při zpracování projektu regenerace panelového sídliště 1. Vyhodnocení podkladových materiálů z hlediska využitelnosti pro regeneraci panelového sídlištěpanelového sídliště. Podkladovými materiály jsou a) vydaná územně plánovací dokumentace; b) programy rozvoje územního obvodu obceobce; c) původní dokumentace sídliště, dokumentace následných změn sídliště, majetkoprávní identifikace pozemků, staveb, bytů; případně další podklady, zejména studie dostavby sídliště a úprav včetně úprav zajišťujících přístup a užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace; d) dokumentace dokončených nebo rozestavěných úprav regenerace některých částí sídliště. 2. Zajištění účasti obyvatel a všech místně dotčených fyzických a právnických osob, zejména: a) osvěta ve veřejných sdělovacích prostředcích (české i zahraniční zkušenosti); b) seznámení obyvatel se záměrem a důsledky navrhovaných úprav (včetně např. vystavení předběžných “motivačních skic“); c) anketa mezi obyvateli sídliště a přilehlého území a dotčenými fyzickými a právnickými osobami; d) posouzení výsledků ankety, připomínek a námětů občanů - dílčí sociologická studie apod. 3. Upřesnění zásad rozvojových programů obceobce (bytové politiky, sociálních otázek), zejména ve vztahu k řešeným problémům sídliště. 4. Zpracování projektu regenerace panelového sídlištěprojektu regenerace panelového sídliště, jehož součástí bude, kromě sociologické, urbanistické studie apod., také ekonomické vyhodnocení včetně návrhu financování (výběr všech vhodných podpůrných programů, předběžná jednání s budoucími investory a dalšími dotčenými fyzickými a právnickými osobami, které se budou na financování spolupodílet). 5. Projednávání projektu regenerace panelového sídlištěprojektu regenerace panelového sídliště zastupitelstvem obceobce, zapracování změn. 6. Schválení projektu regenerace panelového sídlištěprojektu regenerace panelového sídliště, stanovení etap zadání jednotlivých úprav. Obsahová stránka projektu regenerace panelového sídliště 1. Analytická část obsahuje vyhodnocení podkladových materiálů uvedených v písmenech a) až g) a jejich doplnění vlastním průzkumem zpracovatele projektu. Podklady pro analýzu jsou a) vydaná územně plánovací dokumentace; b) dříve zpracované záměry, strategie; c) vyhodnocení ankety mezi obyvateli sídliště; d) posouzení stavu sídliště z hledisek stavebně technického, funkčně provozního a prostorového; e) vývoj věkové a sociální skladby obyvatel, potřeba pracovních míst apod.; f) rozbor ekonomických podmínek úprav, uvedení stávajících zdrojů včetně státních programů podpory, možnosti soukromých investic a dalších zdrojů; g) charakteristika jednotlivých úprav. 2. Návrhová část sestává z textové, výkresové, ekonomické a dokladové části. Textová část obsahuje a) cíle, ke kterým povede realizace záměrů projektu regenerace panelového sídlištěprojektu regenerace panelového sídliště \\- úpravy, časové období, ve kterém by mělo být cílů dosaženo; b) cíle v pořadí podle naléhavosti; c) návrh na nezbytné změny územně plánovací dokumentace, změny nebo pořízení regulačního plánu; v návrhu budou zohledněny podmínky pro sociální a kulturní rozvoj a pro aktivity volného času; zvláštní pozornost bude věnována možnostem trávení volného času dětí a mladých lidí, řešeny budou i podmínky pro vznik pracovních míst a další aktuální otázky. Výkresová část obsahuje a) část vydané územně plánovací dokumentace; b) motivační náčrty a návrhy nezbytných změn územně plánovací dokumentace, popř. návrhy na pořízení regulačního plánu, návrhy jednotlivých úprav atd. Ekonomická část obsahuje a) seznam navrhovaných úprav; b) odhad nákladů na provedení jednotlivých úprav; vyčíslení možných následných zisků; c) časový postup úprav; d) návrh způsobu financování úprav v jednotlivých letech, upřesnění zdrojů financování. 1) Nařízení vlády č. 384/2000 Sb., kterým se stanoví podmínky státní finanční podpory oprav, modernizací nebo rekonstrukcí bytových domů postavených panelovou technologií. 2) § 84 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). 4) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře. 6) § 44 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
Vyhláška Správy státních hmotných rezerv č. 498/2000 Sb.	Vyhláška Správy státních hmotných rezerv č. 498/2000 Sb. Vyhláška Správy státních hmotných rezerv o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy Vyhlášeno 29. 12. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 144/2000 * § 1 - Postup zpracování plánu nezbytných dodávek * § 2 - Obsah plánu nezbytných dodávek * § 3 - Postup při vytváření pohotovostních zásob * § 4 - Plán opatření hospodářské mobilizace * § 5 - Obsah plánu opatření hospodářské mobilizace * § 6 - Postup zpracování plánu opatření hospodářské mobilizace * § 7 - Postup při uplatnění požadavku na přípravu * § 8 - Obsah požadavku na přípravu * § 9 - Obsah plánu hospodářské mobilizace * § 10 - Postup zpracování plánu hospodářské mobilizace * § 11 - Postup objednatele mobilizační dodávky při uplatnění požadavku na přípravu u Správy státních hmotných rezerv * § 12 - Výčet vybraných údajů, které objednatel a dodavatel mobilizační dodávky poskytují příslušným správním úřadům * § 13 - Kritéria výběru subjektu hospodářské mobilizace * § 14 - Postup při jmenování a odvolání subjektu hospodářské mobilizace * § 15 - Společná ustanovení * § 16 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2013 (394/2012 Sb.) 498 VYHLÁŠKA Správy státních hmotných rezerv ze dne 14. prosince 2000 o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy Správa státních hmotných rezerv v souladu se zmocněním podle § 29 písm. a) až e) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen „zákon“) stanoví: § 1 Postup zpracování plánu nezbytných dodávek [K § 29 písm. c) zákona] (1) Správní úřad18) na základě požadavků vyplývajících z postupů pro řešení konkrétních druhů hrozících krizových situací identifikovaných v analýze ohrožení krizových plánů2) zpracuje seznam nezbytných dodávek pro svůj správní obvod nebo pro okruh svěřené působnosti. Zpracovatel plánu nezbytných dodávekplánu nezbytných dodávek sestaví přehled dostupných dodavatelů nezbytných dodávekdodavatelů nezbytných dodávek ve svém správním obvodu a zahrne do něj všechny zjištěné dodavatele nezbytné dodávkydodavatele nezbytné dodávky; neomezuje se přitom svojí potřebou vyplývající z krizových plánů. (2) Správní úřad si vyžádá z obchodního nebo živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku3) údaje o možných dodavatelích nezbytných dodávekdodavatelích nezbytných dodávek; pokud údaj není v příslušném rejstříku uveden, vyžádá si ho podle zvláštního právního předpisu4). (3) Správní úřad vyžaduje postupem podle zvláštního právního předpisu5) od dodavatelů nezbytných dodávekdodavatelů nezbytných dodávek údaje pro zpracování svého plánu nezbytných dodávekplánu nezbytných dodávek. (4) Nemůže-li krajský úřad zčásti nebo zcela zajistit požadovanou nezbytnou dodávku od dodavatele ve svém správním obvodu, postupuje podle ustanovení § 10 odst. 3 zákona. V požadavku na její zajištění, kromě údajů podle § 2 odst. 2 písm. a), uvede požadované technické parametry, konkrétní použití požadované nezbytné dodávky a důsledky jejího nezajištění. Věcně příslušný ústřední správní úřad posoudí tyto požadavky a prověří možnosti jejich zajištění na celém území státu. V případě, že nenalezne dodavatele, nebo požadavky nemůže zabezpečit v dostatečném rozsahu, postupuje podle § 3. O svém rozhodnutí informuje krajský úřad, který požadavek uplatnil. (5) Správní úřad posoudí, zda nezbytnou dodávku zajistí ještě před vyhlášením krizového stavu uzavřením příslušné smlouvy s jejím dodavatelem, například tehdy, bude-li jejím odběratelem. (6) Správní úřad průběžně aktualizuje plán nezbytných dodávekplán nezbytných dodávek na základě změn v uplatněných požadavcích a podle možností zajištění nezbytných dodávek ve svém správním obvodu nebo v okruhu svěřené působnosti. § 2 Obsah plánu nezbytných dodávek [K § 29 písm. c) zákona] (1) Plán nezbytných dodávekPlán nezbytných dodávek vždy obsahuje seznam požadovaných nezbytných dodávek, seznam nezajištěných nezbytných dodávek a přehled dodavatelů nezbytných dodávekdodavatelů nezbytných dodávek. (2) Seznam požadovaných nezbytných dodávek vždy obsahuje a) přehled nezbytných dodávek s uvedením 1. názvu nezbytné dodávky, 2. číselného označení nezbytné dodávky podle číselníku nezbytných dodávek, 3. požadovaného množství s uvedením měrné jednotky, 4. názvu úřadu v případě, že nezbytná dodávka byla uplatněna jiným správním úřadem, b) přehled dodavatelů každé nezbytné dodávky s uvedením 1. obchodní firmy a bydliště, sídla, místa podnikání nebo sídla organizační složky podniku u podnikajících fyzických osobpodnikajících fyzických osob zapsaných do obchodního rejstříku, 2. obchodní firmy a sídla, místa podnikání nebo sídla organizační složky podniku u právnických osob zapsaných do obchodního rejstříku, 3. jména, příjmení a bydliště podnikajících fyzických osobpodnikajících fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku, 4. názvu a sídla nebo sídla organizační složky podniku právnických osob nezapsaných do obchodního rejstříku, 5. identifikačního čísla u podnikajících fyzických a právnických osob, 6. údaje o nejvyšší možnosti dodavatele nezbytné dodávkydodavatele nezbytné dodávky dodávat předmět nezbytné dodávky v určeném, v plánu uvedeném časovém období. (3) Přehled dodavatelů nezbytných dodávekdodavatelů nezbytných dodávek obsahuje údaje o všech zjištěných dodavatelích nezbytných dodávekdodavatelích nezbytných dodávek a kromě údajů uvedených v odstavci 2 písm. b) obsahuje a) jméno, popřípadě jména, a příjmení osob, které jsou statutárními orgány nebo jejich členy u dodavatele nezbytné dodávkydodavatele nezbytné dodávky, b) jméno, popřípadě jména, a příjmení zaměstnance nebo jiné osoby oprávněné jednat za dodavatele nezbytné dodávkydodavatele nezbytné dodávky v souvislosti s vyřizováním záležitostí nezbytné dodávky, včetně všech možností telekomunikačního spojení s ním v pracovní době, době nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, v době pracovního volna a pracovního klidu10). (4) Seznam nezajištěných nezbytných dodávek zahrnuje informace o nezajištěných nezbytných dodávkách v rozsahu podle odstavce 2 písm. a) a o způsobu jejich řešení. (5) Pokud je zpracovatelem plánu nezbytných dodávekplánu nezbytných dodávek ústřední správní úřad, uvede v seznamu požadovaných nezbytných dodávek kromě vlastních požadavků i všechny nezbytné dodávky pro daný okruh svěřené působnosti uplatněné ostatními správními úřady a přehled dodavatelů pro jejich zajištění podle odstavce 2 písm. b). (6) Pokud je zpracovatelem plánu nezbytných dodávekplánu nezbytných dodávek krajský úřad, uvede v seznamu požadovaných nezbytných dodávek kromě vlastních požadavků i nezbytné dodávky obcíobcí s rozšířenou působností svého správního obvodu, které předem posoudí z hlediska jejich účelnosti. O zahrnutí požadovaných nezbytných dodávek do plánu nezbytných dodávekplánu nezbytných dodávek kraje a o způsobu jejich zajištění informuje příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. (7) Ústřední správní úřad zapracuje do svého plánu nezbytných dodávekplánu nezbytných dodávek také seznam položek pohotovostních zásob vytvořených na základě jeho návrhu, v němž uvede jejich druh, množství a rozmístění. (8) Správní úřad může do plánu nezbytných dodávekplánu nezbytných dodávek zahrnout i další údaje, které mu po vyhlášení krizových stavů umožní zabezpečit nezbytnou dodávku. § 3 Postup při vytváření pohotovostních zásob [K § 29 písm. c) zákona] (1) Věcně příslušný ústřední správní úřad12) v návaznosti na analýzu předpokládaného dopadu krizové situace na celé území České republiky uplatní v nezbytném rozsahu požadavek na vytvoření pohotovostních zásob nebo uhrazení nákladů na uchování výrobních schopnostíuchování výrobních schopností. (2) Požadavek na vytvoření pohotovostních zásob obsahuje a) důvod vytvoření pohotovostních zásob, b) určení pohotovostních zásob 1. obchodním názvem a číslem podle číselníku Klasifikace produkce (CZ-CPA), 2. měrnou jednotkou, 3. množstvím v uvedené měrné jednotce, 4. předpokládanou cenou za měrnou jednotku, c) v případech, kdy zachování požadované jakosti pohotovostních zásob po dobu skladování vyžaduje jejich obměnu, také stanovení způsobu a intervalu této obměny s kalkulací nákladů, které si vyžádá jedna obměna, d) pořadí důležitosti, kterým ústřední správní úřad označuje pořadí návrhu na vytvoření pohotovostních zásob v rámci všech svých ostatních návrhů na vytvoření státních hmotných rezerv, které podal. (3) Věcně příslušný ústřední správní úřad současně s požadavkem na vytvoření pohotovostních zásob předloží k dalšímu projednání návrh ochraňování pohotovostních zásob, v němž uvede a) místo ochraňování, b) osobu, která je ochotna a schopna ochraňování zajistit, c) předpokládanou výši nákladů, které si vyžádá ochraňování za jeden kalendářní rok. (4) Pokud ze změn v krizových plánech vyplyne, že nezbytnou dodávku nadále není nutno zajišťovat prostřednictvím pohotovostních zásob, podá věcně příslušný ústřední správní úřad Správě státních hmotných rezerv návrh na uvolnění stávající položky pohotovostních zásob. (5) Požadavek na uhrazení nákladů na uchování výrobních schopnostíuchování výrobních schopností obsahuje a) předmět nezbytné dodávky a zdůvodnění potřeby uchování výrobních schopnostíuchování výrobních schopností, b) obchodní firmu, c) sídlo právnické osoby nebo místo podnikání fyzické osoby, d) identifikační číslo, e) jméno, popřípadě jména, a příjmení osob, které jsou statutárními orgány nebo jejich členy, f) jméno, popřípadě jména, a příjmení zaměstnance nebo jiné osoby oprávněné jednat za dodavatele nezbytné dodávkydodavatele nezbytné dodávky v souvislosti s vyřizováním nezbytné dodávky a údaje o všech možnostech telekomunikačního spojení s ním v pracovní době, v době nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, ve dnech pracovního volna a pracovního klidu, g) přehled výrobně technologických zařízení a dokumentace splňujících požadavek § 2 odst. 1 písm. i) zákona, h) kalkulaci průměrných ročních nákladů spojených s uchováním výrobních schopnostíuchováním výrobních schopností. (6) Věcně příslušný ústřední správní úřad může v požadavcích uvést další údaje, které považuje za důležité. (7) Požadavek na vytvoření pohotovostních zásob nebo na uhrazení nákladů na uchování výrobních schopnostíuchování výrobních schopností uplatní věcně příslušný ústřední správní úřad u Správy státních hmotných rezerv. § 4 Plán opatření hospodářské mobilizace [K § 29 písm. d) zákona] (1) Plán opatření hospodářské mobilizacePlán opatření hospodářské mobilizace13) zpracovává podle § 15 zákona právnická osoba nebo podnikající fyzická osobapodnikající fyzická osoba (dále jen „zpracovatel“), a to a) dodavatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky, s nímž objednatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky uzavřel smlouvu podle § 13 odst. 2 zákona, (dále jen „finální dodavatel“), b) dodavatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky, která podmiňuje nebo kompletuje předmět dodávky pro finálního dodavatele, (dále jen „poddodavatel“), c) subjekt hospodářské mobilizace jmenovaný podle § 16 odst. 1 věty druhé zákona. (2) Za odběratele mobilizační dodávkymobilizační dodávky se pro účely této vyhlášky považuje správní úřadsprávní úřad a právnická nebo podnikající fyzická osobapodnikající fyzická osoba, kterým zpracovatel dodává mobilizační dodávkumobilizační dodávku na základě smlouvy podle § 13 odst. 2 zákona. (3) Pro účely této vyhlášky jsou výrobky, práce a služby dodavatele, které jsou předmětem uzavřené smlouvy o mobilizační dodávcemobilizační dodávce podle § 13 odst. 2 zákona a) běžnou činností v běžném provozu, b) zvláštní činností za stavu ohrožení státu a válečného stavu, pokud dodavatel rozšiřuje nebo mění svoji běžnou činnost výlučně pro splnění předmětu mobilizační dodávkymobilizační dodávky. § 5 Obsah plánu opatření hospodářské mobilizace [K § 29 písm. d) zákona] (1) Zpracovatel v plánu opatření hospodářské mobilizaceplánu opatření hospodářské mobilizace uvádí údaje o svém odběrateli (dále jen „údaje o odběrateli“), které obsahují a) obchodní firmu, b) sídlo právnické osoby nebo místo podnikání fyzické osoby,7) c) identifikační číslo, d) označení statutárního orgánu nebo jméno a příjmení zástupce,8) e) jméno a příjmení osoby pověřené při provozování podniku činností9) spojenou s vyřizováním mobilizační dodávkymobilizační dodávky a údaje o všech možnostech telekomunikačního spojení s ní v pracovní době, v době nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami,10) ve dnech pracovního volna a pracovního klidu. (2) Je-li odběratelem zpracovatele objednatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky, uvede zpracovatel v plánu opatření hospodářské mobilizaceplánu opatření hospodářské mobilizace jeho název, sídlo, identifikační číslo, organizační útvar, který jedná jménem objednatele navenek, jméno a příjmení zaměstnance objednatele pověřeného vyřizováním mobilizační dodávkymobilizační dodávky a možnosti telekomunikačního spojení s ním. (3) Zpracovatel v plánu opatření hospodářské mobilizaceplánu opatření hospodářské mobilizace uvádí údaje o svém podniku, a to a) základní údaje o dodavateli mobilizační dodávkymobilizační dodávky (dále jen „základní údaje o dodavateli“), které mají stejnou strukturu a obsah jako údaje o odběrateli podle ustanovení odstavce 1, b) další údaje o dodavateli mobilizační dodávkymobilizační dodávky (dále jen „další údaje o dodavateli“), a to 1. údaj o tom, zda je jmenován subjektem hospodářské mobilizace; v kladném případě připojí údaje o osvědčení vydaném podle ustanovení § 16 odst. 3 zákona, 2. pokud zajišťuje mobilizační dodávkumobilizační dodávku jeho organizační složka zapsaná v obchodním rejstříku, údaje o ní podle struktury základních údajů o dodavateli a údaj podle odstavce 3 písm. a). (4) Zpracovatel v plánu opatření hospodářské mobilizaceplánu opatření hospodářské mobilizace uvádí údaje o předmětu mobilizační dodávkymobilizační dodávky, které obsahují a) základní údaje o předmětu mobilizační dodávkymobilizační dodávky (dále jen „údaje o dodávce“), a to 1. kódové označení mobilizační dodávkymobilizační dodávky finálního dodavatele (dále jen „kódové označení mobilizační dodávkymobilizační dodávky“), které tvoří 1.1. první tři znaky číselně označující objednatele mobilizační dodávkymobilizační dodávky; označení je totožné s označením rozpočtové kapitoly konkrétního objednatele v příslušném zákoně o státním rozpočtu, 1.2. další čtyři znaky představující číselné označení smlouvy objednatele mobilizační dodávkymobilizační dodávky s finálním dodavatelem; číselné označení určí nebo způsob jeho sestavení stanoví příslušný objednatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky podle svých zvyklostí, 1.3. dalších třináct znaků představujících číselné označení předmětu mobilizační dodávkymobilizační dodávky finálního dodavatele; číselné označení určí nebo způsob jeho sestavení stanoví příslušný objednatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky podle svých zvyklostí, 2. číselné označení dodávky zpracovatele, jehož odběratelem není objednatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky; číselné označení v rozsahu nejvýše 13 znaků určí každý zpracovatel podle svých zvyklostí, 3. pojmenování předmětu mobilizační dodávkymobilizační dodávky zpracovatele, 4. měrnou jednotku dodávky, 5. požadovaný celkový objem dodávky, 6. údaj o tom, zda zpracovatel předmět mobilizační dodávkymobilizační dodávky pokryje 6.1. obvyklou činností [§ 4 odst. 3 písm. a)], 6.2. zvláštní činností [§ 4 odst. 3 písm. b)], b) základní údaje o smluvním zajištění mobilizační dodávkymobilizační dodávky smlouvou podle § 13 odst. 2 zákona (dále jen „údaje o smlouvě“), a to 1. číselné označení smlouvy mezi zpracovatelem na kterémkoli dodavatelském stupni a jeho přímým odběratelem ve složení 1.1. první tři znaky tvoří číselné označení objednatele mobilizační dodávkymobilizační dodávky podle odstavce 4 písm. a) bodu 1 podbodu 1.1., 1.2. další čtyři znaky tvoří číselné označení smlouvy objednatele mobilizační dodávkymobilizační dodávky s finálním dodavatelem podle odstavce 4 písm. a) bodu 1 podbodu 1.2., 1.3. dalším znakem je číslo kooperačního stupně vyjadřující počet dodavatelů, kteří stojí v dodavatelském řetězci mezi zpracovatelem a objednatelem mobilizační dodávkymobilizační dodávky; kooperační stupeň finálního dodavatele je číslo 0, 1.4. další čtyři znaky tvoří číslo smlouvy, určené podle zvyklostí dodavatele, 2. potvrzený celkový objem plnění uvedený v měrných jednotkách dodávky, 3. časový průběh plnění dodávky po jejím zahájení ve čtyřech po sobě jdoucích čtvrtletích, c) údaje o všech poddodavatelích, vůči nimž zpracovatel vystupuje jako odběratel, (dále jen „údaje o poddodavateli“) podle odstavce 1 písm. a) až c) nebo prohlášení, že zpracovatel splní předmět mobilizační dodávkymobilizační dodávky bez dodávek poddodavatele. (5) Plán opatření hospodářské mobilizacePlán opatření hospodářské mobilizace tvoří a) základní údaje o zpracovateli, b) přehled dodávek k zajištění objednatelem požadované mobilizační dodávkymobilizační dodávky obsahující 1. kódové označení mobilizační dodávkymobilizační dodávky, 2. údaje o odběrateli a jeho požadavcích na mobilizační dodávkumobilizační dodávku a požadované časové plnění, 3. potvrzené množství v požadovaném časovém plnění, 4. číselné označení smlouvy podle odstavce 4 písm. b) bodu 1, c) přehled zajištění podpory mobilizační dodávkymobilizační dodávky obsahující 1. údaje o dodávce zajišťované zpracovatelem, 2. seznam mobilizačních dodávekmobilizačních dodávek poddodavatelů nutných k zajištění mobilizační dodávkymobilizační dodávky zpracovatele podle odstavce 5 písm. c) bodu 1 v členění název mobilizační dodávkymobilizační dodávky poddodavatele a její číselné označení podle zvyklostí zpracovatele, měrná jednotka, potřebné množství, 3. seznam poddodavatelů s uvedením smluvně zajištěného množství jejich mobilizační dodávkymobilizační dodávky, číselné označení smlouvy, d) přehled odběratelů a poddodavatelů, e) opatření k přechodu na zabezpečení mobilizačních dodávekmobilizačních dodávek, který uvádí formou popisu údaje o organizačních, technologických, personálních, materiálních a finančních opatřeních k zabezpečení mobilizační dodávkymobilizační dodávky, plánovaných nebo přijatých na základě zhodnocení a kalkulací potřeb věcných, lidských a finančních zdrojů, obzvláště oblastí s vazbou na tvorbu státních hmotných rezerv a zajištění věcných prostředků, o běžné činnosti a o změnách v činnosti zpracovatele v případě přechodu na zvláštní činnost. (6) Zpracovatel může do plánu zahrnout i další údaje, které mu umožní zpřehlednit vlastní připravenost k plnění mobilizační dodávkymobilizační dodávky a v případě potřeby operativně zahájit plnění mobilizační dodávkymobilizační dodávky. § 6 Postup zpracování plánu opatření hospodářské mobilizace [K § 29 písm. d) zákona] (1) Objednatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky zašle návrh smlouvy o uzavření budoucí smlouvy podnikající fyzické nebo právnické osobě přicházející v úvahu jako finální dodavatel. Tato podnikající fyzická nebo právnická osoba zašle svůj návrh smlouvy o uzavření budoucí smlouvy podnikající fyzické nebo právnické osobě přicházející v úvahu jako poddodavatel, pokud takovou poddodávku potřebuje. K návrhu smlouvy se připojí kódové označení mobilizační dodávkymobilizační dodávky [§ 5 odst. 4 písm a) bod 1]. (2) Osoba, které byl návrh smlouvy o uzavření budoucí smlouvy určen, může podmínit uzavření smlouvy požadavkem podle § 13 odst. 3 zákona (dále jen „požadavek na přípravu“). Požadavek na přípravu předkládá postupem podle § 7 objednateli mobilizační dodávkymobilizační dodávky; ten postupuje podle § 11. (3) Smlouvy o uzavření budoucí smlouvy uzavřené v celém dodavatelském řetězci jsou předpokladem pro projednání požadavků na přípravu. (4) Po schválení požadavku na přípravu Správou státních hmotných rezerv objednatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky a osoby v celém dodavatelském řetězci splní závazek ze smlouvy podle odstavce 1 uzavřením smlouvy o mobilizační dodávcemobilizační dodávce podle § 13 odst. 2 zákona. (5) Uzavřením smlouvy o mobilizační dodávcemobilizační dodávce podle § 13 odst. 2 zákona se právnická nebo podnikající fyzická osobapodnikající fyzická osoba stane dodavatelem mobilizační dodávkymobilizační dodávky a zpracuje do 60 dnů od podpisu uvedené smlouvy plán opatření hospodářské mobilizaceplán opatření hospodářské mobilizace. V případech, kdy není možné okamžité zabezpečení požadavků na přípravu v plném rozsahu, lze smluvně dohodnout variantní zajištění mobilizační dodávkymobilizační dodávky v závislosti na stupni plnění těchto požadavků. § 7 Postup při uplatnění požadavku na přípravu [K § 29 písm. d) zákona] (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osobapodnikající fyzická osoba je oprávněna podmínit plnění mobilizační dodávkymobilizační dodávky zabezpečované zvláštní činností požadavkem na přípravu spočívajícím v některém z následovných opatření: a) zabezpečení položkou státních hmotných rezerv, b) vybudování infrastruktury, c) uchování výrobních schopnostíuchování výrobních schopností, d) přidělení finančních prostředků, nebo v jejich kombinaci. (2) Požadavek na přípravu vypracuje příslušná právnická nebo podnikající fyzická osobapodnikající fyzická osoba v období jednání o návrhu smlouvy o budoucí smlouvě a předá ho postupem podle odstavce 3 v členění podle § 8. Bude-li zajišťovat několik mobilizačních dodávekmobilizačních dodávek, uvádí požadavek na přípravu pro každou z nich zvlášť. (3) Každá právnická nebo podnikající fyzická osobapodnikající fyzická osoba v celém dodavatelském řetězci shromáždí případné požadavky na přípravu svých v úvahu přicházejících dodavatelů, připojí k nim svůj požadavek na přípravu a předá je navrhovateli smlouvy, a to vzestupně až po úroveň objednatele mobilizační dodávkymobilizační dodávky. § 8 Obsah požadavku na přípravu [K § 29 písm. d) zákona] (1) Příslušná právnická nebo podnikající fyzická osobapodnikající fyzická osoba v každém požadavku na zajištění přípravy mobilizační dodávkymobilizační dodávky uvede a) základní a další údaje o dodavateli podle § 5 odst. 3, b) údaje o odběrateli podle § 5 odst. 1, c) údaje o dodávce podle § 5 odst. 4 písm. a), d) požadavek na státní hmotné rezervy v členění 1. zdůvodnění potřeby pořízení státních hmotných rezerv, 2. slovní pojmenování, 3. číselná identifikace státní hmotné rezervy s využitím číselníku Klasifikace produkce (CZ-CPA), 4. měrná jednotka státních hmotných rezerv, 5. požadované množství v měrných jednotkách dodávky, 6. cena za měrnou jednotku státních hmotných rezerv a celkové náklady, které si jejich pořízení vyžádá, 7. pokud to charakter státních hmotných rezerv navržených k pořízení vyžaduje, návrh intervalu jejich obměny tak, aby byla obměnou zaručena požadovaná jakost po celou dobu skladování; současně předloží kalkulaci nákladů spojených s jednou obměnou, e) požadavek na výstavbu a údržbu infrastruktury s uvedením předpokládaných výdajů na jejich pořízení ve skladbě 1. stavební objekty, 2. pozemky, 3. projektová dokumentace, 4. technologické vybavení, f) údaje o požadavcích na uchování výrobních schopnostíuchování výrobních schopností, zejména 1. přehled strojů a zařízení splňujících požadavek § 2 odst. 1 písm. j) zákona, 2. zdůvodnění potřeby uchování výrobních schopnostíuchování výrobních schopností, 3. průměrnou roční kalkulaci nákladů spojených s uchováním výrobních schopnostíuchováním výrobních schopností, g) požadavek na hmotný nebo nehmotný majetek nezbytný k organizačnímu zajištění mobilizační dodávkymobilizační dodávky, který není předmětem plnění podle odstavce 2; k požadavku, který neobsahuje slovní pojmenování příslušného majetku s uvedením ceny jeho pořízení, se nepřihlédne. (2) Požadavek na finanční krytí nutných výdajů spojených s přípravou mobilizační dodávkymobilizační dodávky zahrnuje a) výdaje na organizační zajištění mobilizační dodávkymobilizační dodávky, b) výdaje na opravy, údržbu, ošetřování a skladování státních hmotných rezerv nebo strojů a zařízení v rámci uchování výrobních schopnostíuchování výrobních schopností. (3) Příslušná právnická nebo podnikající fyzická osobapodnikající fyzická osoba může v požadavku uvést další údaje, které považuje za důležité. (4) Po uzavření smlouvy o mobilizační dodávcemobilizační dodávce doplní dodavatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky požadavek na zajištění přípravy mobilizační dodávkymobilizační dodávky zmocněním pro osoby, které budou nadále jednat jeho jménem o požadavku navenek. Stejnopis zmocnění zašle svému odběrateli a Správě státních hmotných rezerv. § 9 Obsah plánu hospodářské mobilizace [K § 29 písm. e) zákona] (1) Plán hospodářské mobilizacePlán hospodářské mobilizace14) zpracovává objednatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky. (2) V plánu hospodářské mobilizaceplánu hospodářské mobilizace se uvádějí a) údaje o dodávce, b) základní údaje o finálním dodavateli, c) další údaje o finálním dodavateli, d) údaje o smlouvě, e) údaje o všech poddodavatelích podle jednotlivých dodavatelských stupňů, f) rok prvního zařazení dodávky do plánu hospodářské mobilizaceplánu hospodářské mobilizace. (3) Plán hospodářské mobilizacePlán hospodářské mobilizace je tvořen a) přehledem zajištění mobilizačních dodávekmobilizačních dodávek, b) přehledem dodavatelů mobilizačních dodávekmobilizačních dodávek. (4) Zpracovatel plánu hospodářské mobilizaceplánu hospodářské mobilizace může do plánu zahrnout i další údaje nebo dokumenty, které mu umožní zpřehlednit zajištění mobilizačních dodávekmobilizačních dodávek a v případě potřeby operativně řešit možná narušení systému zajištění mobilizačních dodávekmobilizačních dodávek. § 10 Postup zpracování plánu hospodářské mobilizace [K § 29 písm. e) zákona] (1) Objednatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky posoudí oprávněnost požadavků uplatněných podle § 13 odst. 1 zákona. Oprávněné požadavky zahrne do plánu hospodářské mobilizace jako mobilizační dodávkumobilizační dodávku. (2) Pro zajištění mobilizační dodávkymobilizační dodávky osloví příslušné právnické nebo podnikající fyzické osobypodnikající fyzické osoby, jež mají předpoklady stát se finálním dodavatelem. Po vyhodnocení jejich nabídek předloží jedné z nich návrh na uzavření smlouvy o uzavření budoucí smlouvy. (3) Objednatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky vede přehled mobilizačních dodávekmobilizačních dodávek v okruhu své působnosti. § 11 Postup objednatele mobilizační dodávky při uplatnění požadavku na přípravu u Správy státních hmotných rezerv [K § 29 písm. e) zákona] (1) Objednatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky posoudí oprávněnost požadavků na přípravu předložených mu postupem podle § 7. Zároveň posoudí, zda některé materiální požadavky mohou být pokryty pomocí věcných prostředků.15) V kladném případě zajistí jejich pokrytí. (2) Pokud je oprávněnost předloženého požadavku na přípravu sporná, objednatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky projedná další uplatnění požadavku s příslušnou právnickou nebo podnikající fyzickou osoboupodnikající fyzickou osobou. K projednání může přizvat odborně příslušný ústřední správní úřadsprávní úřad a Správu státních hmotných rezerv. (3) Objednatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky předkládá oprávněné požadavky k projednání Správě státních hmotných rezerv v rozsahu a struktuře stanovené v § 8 a doplní je o a) zdůvodnění potřeby mobilizační dodávkymobilizační dodávky pro překonání krizových stavů, b) stanovení pořadí důležitosti, kterým určí pořadí, v jakém mají být uspokojovány požadavky jednotlivých dodavatelů mobilizační dodávkymobilizační dodávky mezi všemi jím dosud uplatněnými požadavky na přípravu mobilizačních dodávekmobilizačních dodávek; současně upraví pořadí důležitosti u požadavků uplatněných již dříve. (4) Správa státních hmotných rezerv zabezpečuje projednané a odsouhlasené požadavky na přípravu materiálního charakteru formou pořízení či doplnění položky státních hmotných rezerv nebo zahájením plnění uplatněného požadavku na infrastrukturu. Požadavky na přípravu finančního charakteru zajistí uzavřením smlouvy s příslušným dodavatelem mobilizační dodávkymobilizační dodávky. (5) Správa státních hmotných rezerv informuje objednatele mobilizační dodávkymobilizační dodávky o realizaci požadavku na přípravu ve prospěch dodavatele mobilizační dodávkymobilizační dodávky, který byl předložen postupem podle odstavce 3. § 12 Výčet vybraných údajů, které objednatel a dodavatel mobilizační dodávky poskytují příslušným správním úřadům [K § 29 písm. b) zákona] (1) Objednatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky poskytuje věcně příslušnému ústřednímu správnímu úřadu na vyžádání tyto vybrané údaje o mobilizační dodávcemobilizační dodávce: 1. údaje o dodávce, 2. základní údaje o finálním dodavateli a všech poddodavatelích, 3. údaje o ukončení účinnosti smlouvy o mobilizační dodávcemobilizační dodávce s finálním dodavatelem. (2) Dodavatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky poskytuje o předmětu mobilizační dodávkymobilizační dodávky vybrané údaje a) objednateli mobilizační dodávkymobilizační dodávky a Správě státních hmotných rezerv údaje podle jejich vyžádání, nejvýše však v rozsahu uvedeném v § 5 a 8, a b) územně příslušnému krajskému úřadu 1. základní údaje o dodavateli, 2. zda je jmenován subjektem hospodářské mobilizace, 3. přehled uplatněných požadavků na zajištění pracovních sil nezbytných pro plnění mobilizační dodávkymobilizační dodávky ve smyslu § 17 zákona, 4. přehled uplatněných požadavků na zajištění věcných prostředků,15) pokud již nejsou zajištěny věcnými prostředky ve vlastnictví státu, c) do informačního systému pro podporu hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy, nejvýše však v rozsahu uvedeném v § 5 a 8. (3) Dodavatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky oznámí podle § 15 zákona každou změnu vybraných údajů z plánu všem orgánům, kterým byly vybrané údaje poskytnuty. Změny vybraných údajů oznamuje podle zvláštního právního předpisu16) ve lhůtách podle § 15 zákona všem příslušným správním úřadůmsprávním úřadům rovněž objednatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky. Změnou vybraných údajů se pro účely této vyhlášky rozumí rovněž ukončení účinnosti smlouvy o dodávce mobilizační dodávkymobilizační dodávky. (4) Dodavatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky, který uskutečňuje mobilizační dodávkumobilizační dodávku prostřednictvím svých organizačních složek, předává údaje za tyto jednotlivé organizační složky územně příslušným krajským úřadům. § 13 Kritéria výběru subjektu hospodářské mobilizace [K § 29 písm. a) zákona] (1) Subjektem hospodářské mobilizace může být jmenován podle § 16 odst. 1 zákona dodavatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky, který a) je finálním dodavatelem mobilizační dodávkymobilizační dodávky nebo poddodavatelem, b) má potřebné technické vybavení, systém řízení a kontroly jakosti a potřebné kvalifikační předpoklady pro plnění mobilizační dodávkymobilizační dodávky v požadované době plnění, místě plnění, množství a kvalitě podle uzavřené smlouvy, c) má uzavřenu písemnou smlouvu podle § 13 odst. 2 zákona s odběratelem mobilizační dodávkymobilizační dodávky, a pokud to jeho dodávka vyžaduje, se svými poddodavateli, d) splňuje požadavky na ochranu utajovaných informacíutajovaných informací podle zvláštního právního předpisu,17) pokud mobilizační dodávkamobilizační dodávka tuto ochranu vyžaduje, e) není v likvidaci ani na jeho majetek nebyl prohlášen konkurs. (2) Splnění kritérií podle odstavce 1 doloží objednateli mobilizační dodávkymobilizační dodávky na svůj náklad dodavatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky, který se uchází o jmenování subjektem hospodářské mobilizace nebo jehož jmenování bylo navrženo. (3) Dodavatel nezbytné dodávkyDodavatel nezbytné dodávky, který ji zajišťuje pro stav ohrožení státu a válečný stav, smí být navržen ke jmenování subjektem hospodářské mobilizace podle § 16 odst. 1 věty druhé zákona jen v případě, že splňuje obdobně kritéria podle odstavce 1 ve vztahu k nezbytné dodávce. Pokud se uchází o jmenování subjektem hospodářské mobilizace, dokládá splnění kritérií podle odstavce 2. § 14 Postup při jmenování a odvolání subjektu hospodářské mobilizace [K § 29 písm. a) zákona] (1) Objednatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky navrhuje jmenovat subjektem hospodářské mobilizace dodavatele mobilizační dodávkymobilizační dodávky, který splňuje kritéria podle § 13 a podal za tím účelem objednateli písemnou žádost nebo se jmenováním vyslovil písemný souhlas. Žádost nebo souhlas dodavatele o jmenování subjektem hospodářské mobilizace přiloží objednatel k návrhu jako jeho součást. (2) Dodavatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky může objednateli mobilizační dodávkymobilizační dodávky doporučit, aby subjektem hospodářské mobilizace byl jmenován také poddodavatel. (3) Návrh na jmenování subjektu hospodářské mobilizace obsahuje a) základní údaje o dodavateli podle § 5 odst. 3 písm. a), b) údaje o dodávce podle § 5 odst. 4 písm. a), c) údaje o smlouvě podle § 5 odst. 4 písm. b). (4) K návrhu na jmenování subjektu hospodářské mobilizace objednatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky připojí výpis z obchodního rejstříku nebo oprávnění k podnikání navrhovaného subjektu, který nebude starší 3 měsíců. (5) Objednatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky v souladu s ustanovením § 16 odst. 4 zákona může navrhnout odvolání subjektu hospodářské mobilizace. V návrhu na odvolání subjektu hospodářské mobilizace uvede a) u podnikajících fyzických nebo právnických osob zapsaných do obchodního rejstříku obchodní firmu a sídlo nebo místo podnikání, u právnických osob nezapsaných do obchodního rejstříku název a sídlo, u fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku jméno a příjmení a místo podnikání či bydliště subjektu hospodářské mobilizace, b) důvod odvolání. (6) Návrhy na jmenování a odvolání subjektu hospodářské mobilizace předává objednatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky bez zbytečného odkladu Správě státních hmotných rezerv. (7) O každém rozhodnutí týkajícím se jmenování nebo odvolání subjektu hospodářské mobilizace Správa státních hmotných rezerv písemně vyrozumí objednatele mobilizační dodávkymobilizační dodávky. § 15 Společná ustanovení (1) U údajů o ceně se uvádí cena bez daně z přidané hodnoty, sazba daně z přidané hodnoty a cena včetně daně z přidané hodnoty. Údaje se uvádějí v hodnotách platných v době zpracování příslušného dokumentu. (2) Za údaj o telekomunikačním spojení s určitou osobou se považuje rovněž údaj o telekomunikačním spojení s jinou osobou, které byla příslušným vedoucím zaměstnancem uložena povinnost zmíněnou osobu bez zbytečného průtahu vyrozumět. (3) Pokud tato vyhláška hovoří o uplatnění požadavku a příslušný dodavatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky žádný požadavek neuplatňuje, předloží o tom písemné prohlášení. § 16 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. Předseda: Ing. Štrauch, CSc. v. r. 2) § 15 odst. 3 písm. e) nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění nařízení vlády č. 431/2010 Sb. 3) § 27 až 34 obchodního zákoníku. § 60 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb. a zákona č. 356/1999 Sb. 4) § 9 odst. 2 písm. f), § 10 odst. 1 písm. k) a § 15 odst. 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 430/2010 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. 5) § 10 odst. 1 písm. k) a § 15 odst. 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 430/2010 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. 10) Například § 90 až 92 zákoníku práce. 12) § 10 odst. 4 zákona č. 241/2000 Sb. 13) § 2 odst. 1 písm. f) zákona č. 241/2000 Sb. 14) § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 241/2000 Sb. 15) Například § 2 odst. 4 a § 13 až 20 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., § 2 písm. e) a § 29 odst. 3 a 5 zákona č. 240/2000 Sb. 16) § 27 zákona č. 2/1969 Sb. 17) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů. 18) § 1 odst. 2 písm. b) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 76/2012 Sb.

Subsets and Splits

No community queries yet

The top public SQL queries from the community will appear here once available.