law_id stringlengths 11 2.15k | law_text stringlengths 14 1.92M |
|---|---|
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 346/1999 Sb. | Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 346/1999 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 194/1996 Sb., kterou se provádí zákon o krmivech, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 30. 12. 1999, datum účinnosti 30. 12. 1999, částka 110/1999
* Čl. I - Vyhláška č. 194/1996 Sb., kterou se provádí zákon o krmivech, ve znění vyhlášky č. 256/1997 Sb., vyhlášky č. 208/1998 Sb. a vyhlášky č. 86/1999 Sb., se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 30. 12. 1999
346
VYHLÁŠKA
Ministerstva zemědělství
ze dne 13. prosince 1999,
kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 194/1996 Sb., kterou se provádí zákon o krmivech, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 4 odst. 7 zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech:
Čl. I
Vyhláška č. 194/1996 Sb., kterou se provádí zákon o krmivech, ve znění vyhlášky č. 256/1997 Sb., vyhlášky č. 208/1998 Sb. a vyhlášky č. 86/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 23 odstavec 2 zní:
„(2)
V označování kompletních a doplňkových krmiv obsahujících přidané doplňkové látky se uvádí
a)
u stimulátorů růstu, antikokcidik a chemoterapeutik druh použité látky podle názvu v příloze č. 6 ve sloupcích 1 a 2 a obsah látky,
b)
u antioxidantů, barviv a konzervantů u krmiv pro hospodářská zvířata druh použité látky podle názvu v příloze č. 6 ve sloupcích 1 a 2,
c)
u vitamínů A,D a E druh použité látky podle názvu v příloze č. 6 ve sloupcích 1 a 2 a obsah vitamínů (u vitamínu E jako obsah alfatokoferolu),
d)
u mikroorganismů druh použité látky podle názvu v příloze č. 6 ve sloupcích 1 a 2 a počet kolonie tvořících jednotek (CFU/g),
e)
u enzymů druh použité látky podle názvu v příloze č. 6 ve sloupcích 1 a 2 a jednotky aktivity,
f)
u mědi a selenu druh použité látky podle názvu v příloze č. 6 ve sloupci 3 a obsah mědi a selenu jako Cu a Se.“.
2.
V § 23 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 3 až 8.
3.
V příloze č. 4 ve skupině extrahované šroty se za pořadové číslo 3. 017 doplňují nová pořadová čísla 3. 018 druh krmné suroviny „Kakaový“ a 3. 019 druh krmné suroviny „Řepkový se sníženým obsahem kyseliny erukové a vinylthiooxazolidonu (goitrinu) - 00 s bentonitem“, která znějí:
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7
---|---|---|---|---|---|---
„3.018| Kakaový| vzniká jako vedlejší produkt při získávání tuku extrakcí z částečně loupaných, sušených a pražených kakaových bobů (Theobroma cacao L.) vláknina nejvýše 145 g/kg, tuk nejvýše 40 g/kg| vlhkost nejvýše 13,0 %| vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů| dusíkaté látky nejméně 230 g/kg|
3.019| Řepkový se sníženým obsahem kyseliny erukové a vinylthiooxa- zolidonu (goitrinu) - 00 s bentonitem| vyrábí se ze semen řepky olejky (Brassica napus L. var. napus) po extrakci s přidáním bentonitu, tuk nejvýše 40 g/kg, goitrin nejvýše 3,5 g/kg, bentonit nejvýše 29 g/kg| vlhkost nejvýše 13,0 %| vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina popel přítomnost škůdců výskyt cizích pachů| dusíkaté látky nejméně 320 g/kg“.|
4.
V příloze č. 4 ve skupině minerální anorganická a organická krmiva se za pořadové číslo 10.048 doplňuje nové pořadové číslo 10.049 „Dihydrogenfosforečnan vápenatý s uhličitanem vápenatým“, které zní:
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7
---|---|---|---|---|---|---
„10.049| Dihydrogen- fosforečnan vápenatý s uhličitanem vápenatým| technicky čistý, poměr Ca: P 1,0 - 1,3:1| | vápník fosfor| vápník nejméně 200 g/kg fosfor nejméně 180 g/kg“.|
5.
V příloze č. 6 ve skupině mikrobiologicky účinné látky - stimulátory růstu v pořadovém čísle 6. SALINOMYCINÁT SODNÝ ve sloupci 7 se u registrovaného výrobce doplňují slova „Pfizer Belgie“.
6.
V příloze č. 6 ve skupině mikrobiologicky účinné látky - antikokcidika v pořadovém čísle 3. HALOFUGINON ve sloupci 4 se slovo výkrm „krůťat“ nahrazuje slovem „kuřat“.
7.
V příloze č. 6 ve skupině mikrobiologicky účinné látky - antikokcidika v pořadovém čísle 11. SALINOMYCINÁT SODNÝ ve sloupci 3 se slova „40 g/kg“ nahrazují slovy „40 mg/kg“.
8.
V příloze č. 6 ve skupině mikrobiologicky účinné látky - mikroorganismy pořadové číslo 2. BACILLUS CEREUS č. EU 4 zní:
1+2| 3| 4| 5| 6| 7
---|---|---|---|---|---
„2. BACILLUS
CEREUS
č. EU 4| ATCC
14893/CIP
5832| chov králíků
výkrm králíků| | 0,5.109| 2.109| povoleno do 31. 12. 2000“.
selata| 4 měsíce| 5.109| 1.1010
výkrm prasat| | 2.108| 1.109
prasnice| 14 týdnů před porodem a v průběhu laktace| 8,5.108| 1,2.109
telata| 16 týdnů| 1.108| 1,2.109
9.
V příloze č. 6 ve skupině mikrobiologicky účinné látky - mikroorganismy v pořadovém čísle 3. BACILLUS SUBTILIS ve sloupci 3 se za slovy „CCM 4183“ doplňují slova „CCM 216“.
10.
V příloze č. 6 ve skupině stopové prvky v pořadovém čísle 1. JOD ve sloupci 3 se bod „1.6 Di-,tetra-, hexa-, okta- a dekajodované mastné kyseliny, C7-72H8-124O2I2“ zrušuje.
11.
V příloze č. 6 ve skupině konzervanty se za pořadové číslo 58. doplňuje nové pořadové číslo 59. LACTOCOCCUS LACTIS, které zní:
1+2| 3| 4| 5| 6| 7
---|---|---|---|---|---
„59. LACTOCOCCUS LACTIS ssp.lactis SR 354| NCIMB 30117| | | | povoleno do 31. 12. 2000 jen pro siláže“.
12.
V příloze č. 6 ve skupinách mikrobiologicky účinné látky - stimulátory růstu, mikrobiologicky účinné látky - antikokcidika, mikrobiologicky účinné látky - mikroorganismy, stopové prvky, konzervanty, varia a enzymy ve sloupci 7 u pořadových čísel, kde jsou uvedena slova „povoleno do 31. 12. 1999“, se nahrazují slovy „povoleno do 31. 12. 2000“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Fencl v. r. |
Zákon č. 349/1999 Sb. | Zákon č. 349/1999 Sb.
Zákon o Veřejném ochránci práv
Vyhlášeno 30. 12. 1999, datum účinnosti 28. 2. 2000, částka 111/1999
* ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 8)
* ČÁST DRUHÁ - ČINNOST OCHRÁNCE (§ 9 — § 21d)
* ČÁST TŘETÍ - ZVLÁŠTNÍ OPRÁVNĚNÍ A POVINNOSTI OCHRÁNCE (§ 22 — § 24)
* ČÁST ČTVRTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 25 — § 28)
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (448/2024 Sb.)
349
ZÁKON
ze dne 8. prosince 1999
o Veřejném ochránci práv
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
(1)
Veřejný ochránce práv (dále jen „ochránce“) působí k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v tomto zákoně, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívá k ochraně základních práv a svobod.
(2)
Působnost ochránce podle odstavce 1 se vztahuje na ministerstva a jiné správní úřady s působností pro celé území státu, správní úřady jim podléhající, Českou národní bankubanku, pokud působí jako správní úřad, Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, orgány územních samosprávných celků při výkonu státní správy, a není-li dále stanoveno jinak na PoliciiPolicii České republiky, ArmáduArmádu České republiky, Hradní stráž, Vězeňskou službuVězeňskou službu České republiky, dále na zařízení, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranná nebo ústavní výchova, ochranné léčení, zabezpečovací detence, jakož i na veřejné zdravotní pojišťovny (dále jen „úřad“).
(3)
Ochránce provádí systematické návštěvy míst, kde se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobodě veřejnou mocí nebo v důsledku závislosti na poskytované péči, s cílem posílit ochranu těchto osob před mučením, krutým, nelidským, ponižujícím zacházením nebo trestáním a jiným špatným zacházením.
(4)
Působnost ochránce podle odstavce 3 se vztahuje na
a)
zařízení, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranná nebo ústavní výchova, ochranné léčení anebo zabezpečovací detence,
b)
další místa, kde se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobodě veřejnou mocí, zejména policejní cely, zařízení pro zajištění cizinců a azylová zařízení,
c)
místa, kde se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobodě v důsledku závislosti na poskytované péči, zejména zařízení sociálních služeb a jiná zařízení poskytující obdobnou péči, zdravotnická zařízení a zařízení sociálně-právní ochrany dětí
(dále jen „zařízení“).
(5)
Ochránce vykonává působnost ve věcech práva na rovné zacházení a ochrany před diskriminací1).
(6)
Ochránce provádí sledování zajištění cizinců a výkonu správního vyhoštění, předání nebo průvozu zajištěných cizinců a trestu vyhoštění cizinců, kteří byli vzati do vyhošťovací vazby nebo kteří vykonávají trest odnětí svobody (dále jen „sledování vyhoštění“).
(7)
Ochránce sleduje naplňování mezinárodní smlouvy upravující práva osob se zdravotním postižením6).
(8)
Ochránce vykonává působnost ve věcech práva na volný pohyb občanů Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a jejich rodinných příslušníků9) (dále jen „občané Evropské unie“) v rozsahu podle § 21d10).
(9)
Působnost ochránce se nevztahuje na Parlament, prezidenta republiky a vládu, na Nejvyšší kontrolní úřad, na zpravodajské služby České republiky, na orgány činné v trestním řízeníorgány činné v trestním řízení, státní zastupitelství a na soudy, s výjimkou orgánů správy státního zastupitelství a státní správy soudů.
(10)
Ochránce je oprávněn podat návrh na zahájení řízení podle zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců1a) a zúčastnit se tohoto řízení.
(11)
Ochránce není oprávněn zasahovat do činnosti a rozhodování úřadů a zařízení jinak, než jak stanoví tento zákon.
§ 2
(1)
Ochránce je volen Poslaneckou sněmovnou na funkční období šesti let z kandidátů, z nichž po dvou navrhuje prezident republiky a Senát; shodné návrhy jsou přípustné. Ochránce může být zvolen pouze na dvě bezprostředně po sobě jdoucí funkční období.
(2)
Ochráncem může být zvolen každý, kdo je volitelný do Senátu.
(3)
Sídlem ochránce je Brno.
(4)
Zástupce ochránce zastupuje ochránce v plném rozsahu v době jeho nepřítomnosti. Ochránce ho může pověřit výkonem části své působnosti. Pro volbu, pozbytí funkce, odvolání z funkce a právní postavení zástupce ochránce platí ustanovení tohoto zákona o ochránci obdobně, pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 3
(1)
Funkce ochránce je neslučitelná s funkcí prezidenta republiky, poslance, senátora a soudce, jakož i s jakoukoliv činností ve veřejné správě.
(2)
Výkon funkce ochránce je neslučitelný s jinou výdělečnou činností, s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, publicistické, literární nebo umělecké, není-li taková činnost na újmu výkonu funkce a její důstojnosti a neohrožuje-li důvěru v nezávislost a nestrannost výkonu funkce.
(3)
Ochránce nesmí být členem politické strany nebo politického hnutí.
(4)
Po dobu výkonu funkce se ochránce, pokud podléhá branné povinnosti, nepovolává k vojenské činné službě nebo se mu vojenská činná služba přeruší; vojenské cvičení takto zameškané se promíjí.
§ 4
(1)
Ochránce se ujímá výkonu funkce složením slibu do rukou předsedy Poslanecké sněmovny, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy uplynulo funkční období dosavadního ochránce; do složení slibu nově zvoleného ochránce vykonává jeho působnost ochránce, jehož funkční období skončilo.
(2)
Slib ochránce zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že svou funkci budu vykonávat nezávisle a nestranně, v souladu s Ústavou a ostatními zákony a že budu chránit neporušitelnost práv.“.
(3)
Nesloží-li ochránce slib do 10 dnů ode dne zvolení nebo složí-li slib s výhradou, hledí se na něj, jako by nebyl zvolen.
§ 5
(1)
Ochránce vykonává svou funkci nezávisle a nestranně.
(2)
Za výkon funkce odpovídá ochránce Poslanecké sněmovně.
§ 6
(1)
Ochránce pozbývá funkci dnem následujícím po dni, kdy
a)
uplynulo jeho funkční období,
b)
nabyl právní moci rozsudek soudu, kterým byl ochránce odsouzen pro trestný čintrestný čin,
c)
přestal být volitelným do Senátu,
d)
se ujal výkonu funkce uvedené v § 3 odst. 1 nebo vykonává činnost ve veřejné správě, anebo
e)
předsedovi Poslanecké sněmovny bylo doručeno písemné prohlášení ochránce, že se této funkce vzdává.
(2)
Pozbytí funkce z důvodů uvedených v odstavci 1 vysloví předseda Poslanecké sněmovny a uvědomí o tom písemně osobu, která funkci ochránce pozbyla.
(3)
Vykonává-li ochránce činnost, která je podle § 3 odst. 2 neslučitelná s výkonem jeho funkce, nebo je-li členem politické strany nebo politického hnutí, Poslanecká sněmovna ho z funkce ochránce odvolá a písemně ho o tom vyrozumí; účinky odvolání nastávají dnem doručení písemného vyrozumění.
(4)
O odvolání z funkce uvědomí předseda Poslanecké sněmovny Senát, prezidenta republiky, jakož i veřejnost; o pozbytí funkce uvědomí též Poslaneckou sněmovnu.
(5)
Volba ochránce se koná ve lhůtě počínající šedesátým dnem před uplynutím funkčního období ochránce a končící dnem jeho uplynutí.
(6)
Uvolní-li se funkce ochránce před skončením jeho funkčního období, koná se volba ochránce do 60 dnů.
(7)
Nebyl-li ochránce ve lhůtě podle odstavce 5 nebo 6 zvolen, koná se nová volba ve lhůtě 60 dnů.
§ 7
(1)
Ochránce nelze trestně stíhat bez souhlasu Poslanecké sněmovny. Odepře-li Poslanecká sněmovna souhlas, je trestní stíhání ochránce vyloučeno po dobu výkonu působnosti ochránce.
(2)
Ochránce je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl při výkonu funkce, a to i po ukončení výkonu funkce, pokud zákon nestanoví jinak; stejnou povinnost mají i zaměstnanci Kanceláře Veřejného ochránce práv (dále jen „Kancelář“) (§ 25).
(3)
Povinnosti mlčenlivosti podle odstavce 2 může ochránce nebo zaměstnance Kanceláře z vážných důvodů zprostit předseda Poslanecké sněmovny.
(4)
Státní orgány, včetně orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení, jsou oprávněny nahlížet do spisů ochránce nebo mu tyto spisy odejmout jen na základě zákona a se souhlasem ochránce, a odepře-li ochránce souhlas, se souhlasem předsedy Poslanecké sněmovny.
§ 8
(1)
Funkce ochránce je veřejnou funkcí.
(2)
Ochránci náleží plat, odchodné, náhrada výdajů a naturální plnění jako prezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu. Zástupci ochránce náleží plat, odchodné, náhrada výdajů a naturální plnění jako viceprezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu.
ČÁST DRUHÁ
ČINNOST OCHRÁNCE
§ 9
Ochránce jedná
a)
na základě podnětu fyzické nebo právnické osoby (dále jen „podnět“) jemu adresovaného,
b)
na základě podnětu adresovaného poslanci nebo senátorovi, který jej ochránci postoupil,
c)
na základě podnětu adresovaného některé z komor Parlamentu, která jej ochránci postoupila, anebo
d)
z vlastní iniciativy.
§ 10
(1)
Každý má právo obrátit se s písemným podnětem na ochránce ve věci, která patří do jeho působnosti podle § 1 odst. 1 a 2; podnět lze učinit také ústně do protokolu.
(2)
Podnět nesmí být podroben úřední kontrole.
(3)
Podnět nepodléhá poplatku.
§ 11
(1)
Podnět musí obsahovat
a)
vylíčení podstatných okolností věci (§ 10 odst. 1), včetně sdělení, zda věc byla předložena také jinému státnímu orgánu, popřípadě s jakým výsledkem,
b)
označení úřadu, popřípadě jméno a příjmení nebo jiné údaje o totožnosti osoby, jíž se podnět týká,
c)
doklad o tom, že úřad, jehož se podnět týká, byl neúspěšně vyzván k nápravě,
d)
jméno, příjmení a bydliště, u právnické osoby název, sídlo a osoby oprávněné jejím jménem jednat, toho, kdo podnět podává (dále jen „stěžovatel“).
(2)
Pokud se podnět týká rozhodnutí, stěžovatel přiloží jeho stejnopis.
§ 12
(1)
Ochránce podnět odloží, jestliže věc, které se podnět týká, nespadá do jeho působnosti anebo se netýká osoby, která podnět podala.
(2)
Ochránce může podnět odložit, jestliže
a)
náležitosti podle § 11 nebyly doplněny ani ve stanovené lhůtě,
b)
je zjevně neopodstatněný,
c)
od právní moci rozhodnutí nebo od opatření či události, kterých se podnět týká, uplynula v den doručení podnětu doba delší jednoho roku,
d)
věc, které se podnět týká, je projednávána soudem nebo již byla soudem rozhodnuta, nebo
e)
jde o podnět ve věci, která již byla ochráncem přešetřena (§ 17 a 18) a opakovaný podnět nepřináší nové skutečnosti.
(3)
O odložení podnětu a důvodech odložení ochránce písemně vyrozumí stěžovatele.
§ 13
Je-li podnět podle svého obsahu opravným prostředkem podle předpisů o řízení ve věcech správních nebo soudních, žalobou nebo opravným prostředkem ve správním soudnictví, anebo ústavní stížností, ochránce o tom stěžovatele neprodleně vyrozumí a poučí jej o správném postupu.
§ 14
Pokud ochránce podnět neodloží (§ 12) nebo nepostupuje podle § 13, zahájí šetření a písemně o tom stěžovatele vyrozumí.
§ 15
(1)
Ochránce je oprávněn s vědomím vedoucích úřadů, a to i bez předchozího upozornění, vstupovat do všech prostor úřadů a provádět šetření spočívající v
a)
nahlížení do spisů,
b)
kladení otázek jednotlivým zaměstnancům úřadů,
c)
rozmluvě s osobami umístěnými v zařízeních, a to bez přítomnosti jiných osob.
(2)
Úřady jsou povinny na žádost ochránce a ve lhůtě jím stanovené
a)
poskytnout informace a vysvětlení,
b)
předložit spisy a jiné písemnosti,
c)
sdělit písemně stanovisko ke skutkovým a právním otázkám,
d)
provést důkazy, které ochránce navrhne,
e)
provést úkony dozoru, k nimž jsou podle zákona oprávněny a které ochránce navrhne.
(3)
Ochránce je oprávněn být přítomen při ústním jednání a provádění důkazů úřady a klást přítomným osobám otázky.
(4)
Pro účely šetření podle předchozích odstavců zprostí na žádost ochránce osoba k tomu oprávněná podle zvláštního zákona jednotlivé zaměstnance úřadu mlčenlivosti, je-li jim zvláštním zákonem uložena. Nestanoví-li zvláštní zákon, kdo je osobou oprávněnou zprostit povinnosti mlčenlivosti, je jí pro účely tohoto zákona v případě zaměstnance úřadu vedoucí úřadu, v případě vedoucího úřadu vedoucí úřadu jemu nadřízeného, a není-li takového úřadu, předseda vlády. Pro účely šetření podle tohoto zákona se vůči ochránci nelze dovolávat povinnosti mlčenlivosti uložené smlouvou.
§ 16
Všechny státní orgány a osoby vykonávající veřejnou správu jsou v mezích své působnosti povinny poskytovat ochránci při šetření pomoc, kterou si vyžádá.
§ 17
Jestliže ochránce šetřením nezjistí porušení právních předpisů ani jiná pochybení (§ 1 odst. 1), písemně o tom vyrozumí stěžovatele i úřad.
§ 18
(1)
Zjistí-li ochránce šetřením porušení právních předpisů či jiná pochybení (§ 1 odst. 1), vyzve úřad, aby se k jeho zjištěním ve lhůtě 30 dnů vyjádřil.
(2)
Pokud úřad na výzvu podle odstavce 1 sdělí, že provedl nebo provádí opatření k nápravě a ochránce tato opatření shledá dostatečnými, vyrozumí o tom stěžovatele i úřad. Jinak ochránce po obdržení vyjádření nebo marném uplynutí lhůty sdělí písemně své závěrečné stanovisko úřadu a stěžovateli; součástí tohoto stanoviska je návrh opatření k nápravě.
§ 19
Ochránce může navrhnout zejména tato opatření k nápravě:
a)
zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí, úkonu nebo postupu úřadu, lze-li je zahájit z úřední moci,
b)
provedení úkonů k odstranění nečinnosti,
c)
zahájení disciplinárního nebo obdobného řízení,
d)
zahájení stíhání pro trestný čintrestný čin, přestupekpřestupek nebo jiný správní delikt,
e)
poskytnutí náhrady škody nebo uplatnění nároku na náhradu škody.
§ 20
(1)
Úřad je povinen do 30 dnů od doručení závěrečného stanoviska sdělit ochránci, jaká opatření k nápravě provedl.
(2)
Jestliže úřad povinnost podle odstavce 1 nesplní, nebo jsou-li opatření k nápravě podle názoru ochránce nedostatečná, ochránce
a)
vyrozumí nadřízený úřad a není-li takového úřadu, vládu,
b)
může o svých zjištěních informovat veřejnost včetně sdělení jména a příjmení osob oprávněných jednat jménem úřadu.
(3)
Způsobem uvedeným v odstavci 2 může ochránce postupovat i tehdy, nesplní-li úřad povinnost vyplývající z § 15 a 16.
§ 21
Jedná-li ochránce z vlastní iniciativy, ustanovení § 15 až 20 se použijí obdobně.
§ 21a
(1)
Pro návštěvy zařízení a sledování vyhoštění platí ustanovení § 15 a 16 přiměřeně.
(2)
Pro účely sledování výkonu trestu vyhoštění cizince, který byl vzat do vyhošťovací vazby nebo který vykonává trest odnětí svobody, informuje PoliciePolicie České republiky s dostatečným předstihem ochránce o jeho výkonu.
(3)
Ochránce po návštěvě zařízení, po souvisejících návštěvách více zařízení nebo po provedeném sledování vyhoštění vypracuje zprávu o svých zjištěních. Součástí této zprávy mohou být doporučení nebo návrhy opatření k nápravě.
(4)
Ochránce vyzve zařízení, aby se k jeho zprávě, doporučením nebo návrhům na opatření k nápravě vyjádřilo ve lhůtě stanovené ochráncem. Takto může ochránce vyzvat i zřizovatele zařízení nebo příslušné úřady. Shledá-li ochránce jejich vyjádření dostatečnými, zařízení, popřípadě jeho zřizovatele nebo příslušné úřady o tom vyrozumí. Jinak ochránce po obdržení vyjádření nebo po marném uplynutí lhůty může postupovat obdobně podle § 20 odst. 2.
(5)
V případě nesplnění povinnosti součinnosti podle § 15 a 16 může ochránce postupovat podle § 20 odst. 2.
§ 21b
Ochránce přispívá k prosazování práva na rovné zacházení se všemi osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, národnost, pohlaví, sexuální orientaci, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání, víru nebo světový názor a za tím účelem
a)
poskytuje metodickou pomoc obětemobětem diskriminace při podávání návrhů na zahájení řízení z důvodů diskriminace,
b)
provádí výzkum,
c)
zveřejňuje zprávy a vydává doporučení k otázkám souvisejícím s diskriminací,
d)
zajišťuje výměnu dostupných informací s příslušnými evropskými subjekty.
§ 21c
(1)
Při sledování naplňování mezinárodní smlouvy upravující práva osob se zdravotním postižením6) se ochránce zabývá systematicky problematikou práv osob se zdravotním postižením a za tím účelem zejména
a)
podporuje naplňování práv osob se zdravotním postižením a navrhuje opatření směřující k jejich ochraně,
b)
provádí výzkum,
c)
zveřejňuje zprávy a vydává doporučení k otázkám souvisejícím s naplňováním práv osob se zdravotním postižením a
d)
zajišťuje výměnu dostupných informací s příslušnými zahraničními a mezinárodními subjekty.
(2)
Při plnění úkolů podle odstavce 1 se použijí přiměřeně § 15 a 16.
(3)
V případě nesplnění povinnosti poskytnout součinnost vyplývající z § 15 nebo 16 může ochránce o této skutečnosti informovat veřejnost včetně jména a příjmení osob oprávněných jednat jménem povinného orgánu.
§ 21d
(1)
Za účelem naplňování práva volného pohybu občanů Evropské unie v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti volného pohybu pracovníků11) ochránce
a)
poskytuje metodickou pomoc občanům Evropské unie při podávání návrhů na zahájení řízení z důvodů diskriminace,
b)
provádí průzkumy a analýzy výkonu práva volného pohybu občanů Evropské unie,
c)
zveřejňuje zprávy a vydává doporučení k otázkám souvisejícím s naplňováním práv občanů Evropské unie,
d)
zveřejňuje aktuální informace o právech občanů Evropské unie v češtině a alespoň jednom dalším úředním jazyce Evropské unie,
e)
zajišťuje výměnu dostupných informací s příslušnými národními, zahraničními a mezinárodními subjekty.
(2)
Úkoly podle odstavce 1 vykonává ochránce i ve věcech práva na volný pohyb těch občanů Evropské unie, na které se nevztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie v oblasti volného pohybu pracovníků11).
(3)
Při plnění úkolů podle odstavce 1 se použijí přiměřeně § 15 a 16.
(4)
V případě nesplnění povinnosti součinnosti může ochránce postupovat obdobně podle § 20 odst. 2 písm. b).
ČÁST TŘETÍ
ZVLÁŠTNÍ OPRÁVNĚNÍ A POVINNOSTI OCHRÁNCE
§ 22
(1)
Ochránce je oprávněn doporučit vydání, změnu nebo zrušení právního nebo vnitřního předpisu. Doporučení podává úřadu, jehož působnosti se týká, a jde-li o nařízení nebo usnesení vlády nebo zákon, vládě.
(2)
Úřad je povinen do 60 dnů sdělit své stanovisko k doporučení podle odstavce 1. Ustanovení § 20 odst. 2 platí obdobně.
(3)
Ochránce může navrhnout přísedící k zápisu do seznamu přísedících pro řízení ve věcech soudních exekutorů podle zvláštního právního předpisu.
(4)
Veřejný ochránce práv předkládá vládě návrh na jmenování člena služební komise podle zákona o státní službě.
§ 23
(1)
Ochránce podává každoročně do 31. března Poslanecké sněmovně souhrnnou písemnou zprávu o své činnosti za uplynulý rok; zpráva je sněmovní publikací. Zprávu současně zasílá Senátu, prezidentu republiky, vládě a ministerstvům a jiným správním úřadům s působností pro celé území státu a vhodným způsobem ji zveřejňuje.
(2)
Ochránce soustavně seznamuje veřejnost se svou činností podle tohoto zákona a s poznatky, které z jeho činnosti vyplynuly. Zprávy z návštěv zařízení, zprávy ze sledování vyhoštění včetně obdržených vyjádření a vybrané zprávy o ukončených šetřeních v jednotlivých věcech ochránce vhodným způsobem zveřejňuje; § 20 odst. 2 písm. b) platí obdobně.
§ 24
(1)
Ochránce Poslanecké sněmovně předkládá
a)
nejméně jednou za 3 měsíce informaci o své činnosti,
b)
zprávu o jednotlivých věcech, v nichž nebylo dosaženo dostatečných opatření k nápravě ani postupem podle § 20,
c)
doporučení podle § 22, pokud jde o právní předpisy.
(2)
Poslanecká sněmovna projednává zprávy a informace předložené ochráncem.
(3)
Ochránce je oprávněn zúčastnit se schůze Poslanecké sněmovny a jejího orgánu, jedná-li se o věcech týkajících se jeho působnosti, i když schůze nebo její část byla prohlášena za neveřejnou. Požádá-li o slovo, bude mu uděleno.
ČÁST ČTVRTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 25
(1)
Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti ochránce plní Kancelář, která je organizační složkou státu.
(2)
Podrobnosti o organizaci a úkolech Kanceláře upravuje statut, který vydá ochránce.
(3)
Ochránci mohou být pro plnění úkolů při výkonu jeho působnosti jmenováni asistenti.
(4)
Pracovní poměr asistenta vzniká jmenováním a řídí se zákoníkem práce, pokud tento zákon nestanoví jinak. Asistenta jmenuje a odvolává vedoucí Kanceláře na základě návrhu ochránce.
(5)
Asistentem může být jmenován bezúhonný občan, který má vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole a který vykonal přípravnou praxi v Kanceláři po dobu nejméně 12 měsíců. Podmínku bezúhonnostibezúhonnosti nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čintrestný čin, pokud se na něj hledí, jako by odsouzen nebyl.
(6)
Ochránce může pověřit asistenty a další zaměstnance Kanceláře, aby prováděli šetření ve věci podle § 15, 16 a § 21a odst. 1. Jednat jménem ochránce v příslušném řízení před soudem nebo Ústavním soudemÚstavním soudem4) však mohou pouze asistenti.
§ 25a
(1)
Ochránce k plnění úkolů podle § 21c zřizuje poradní orgán pro spolupráci při monitorování provádění mezinárodní smlouvy upravující práva osob se zdravotním postižením6).
(2)
Členy poradního orgánu jsou osoby se zdravotním postižením a osoby hájící jejich práva a zájmy. Členy poradního orgánu jmenuje ochránce po projednání s organizacemi osob se zdravotním postižením.
(3)
Podrobnosti o organizaci a úkolech poradního orgánu upravuje jeho statut, který vydá ochránce.
§ 26
Výdaje na činnost ochránce a jeho Kanceláře jsou hrazeny ze samostatné kapitoly státního rozpočtu.
§ 27
(1)
Na ochránce se vztahuje zákoník práce, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2)
Platové poměry zaměstnanců Kanceláře se řídí právními předpisy o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy.
§ 28
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti šedesátým dnem po jeho vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon).
2)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
1a)
Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
5)
Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, vyhlášená pod č. 10/2010 Sb. m. s.
9)
§ 15a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10)
Čl. 4 a čl. 7 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/54/EU ze dne 16. dubna 2014 o opatřeních usnadňujících výkon práv udělených pracovníkům v souvislosti s jejich volným pohybem.
11)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie. |
Zákon č. 351/1999 Sb. | Zákon č. 351/1999 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 267/1992 Sb.
Vyhlášeno 30. 12. 1999, datum účinnosti 30. 12. 1999, částka 111/1999
* Čl. I - Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 267/1992 Sb., se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 30. 12. 1999
351
ZÁKON
ze dne 8. prosince 1999,
kterým se mění zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 267/1992 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 267/1992 Sb., se mění takto:
V čl. II bodě 2 zákona č. 267/1992 Sb. se slova „do 31. prosince 1992“ nahrazují slovy „do 31. prosince 2000“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 352/1999 Sb. | Zákon č. 352/1999 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, a některé další zákony
Vyhlášeno 30. 12. 1999, datum účinnosti 30. 12. 1999, částka 111/1999
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST ČTVRTÁ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 5. 2004 (356/2003 Sb.)
352
ZÁKON
ze dne 9. prosince 1999,
kterým se mění zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. III
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb. a zákona č. 360/1999 Sb., se mění takto:
V sazebníku správních poplatků se v položce 131a zrušuje písmeno b) a dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).
ČÁST ČTVRTÁ
ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
Čl. V
Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, jak vyplývá ze změn provedených tímto zákonem.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 354/1999 Sb. | Zákon č. 354/1999 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů
Vyhlášeno 30. 12. 1999, datum účinnosti 30. 12. 1999, částka 111/1999
* Čl. I - Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 30. 12. 1999
354
ZÁKON
ze dne 9. prosince 1999,
kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, se mění takto:
1.
V příloze č. 1 k zákonu č. 167/1998 Sb. se za položku „Difenoxylát“ vkládá do sloupce „Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce“ slovo „Dihydroetorfin“ a do sloupce „Chemický název“ slova „7,8-dihydro-7-?-[1-(R)-hydroxy-1-methyl- butyl]-6,14-endo-ethantetrahydrooripavin“ a za položku „Racemorfan“ se vkládá do sloupce „Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce“ slovo „Remifentanil“ a do sloupce „Chemický název“ slova „methylester kyseliny 1-(2-methoxykarbonylethyl)-4-(fenylpropionylamino)-piperidin-4-karboxylové“.
2.
Text poznámky na konci přílohy č. 4 k zákonu č. 167/1998 Sb. zní: „Včetně stereoizomerů psychotropních látek, až na výslovné výjimky, uvedených v tomto seznamu ve všech případech, kdy tyto stereoizomery mohou existovat podle zvláštního chemického označení a solí psychotropních látek uvedených v tomto seznamu ve všech případech, kdy mohou existovat.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 356/1999 Sb. | Zákon č. 356/1999 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 30. 12. 1999, datum účinnosti 1. 3. 2000, částka 111/1999
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele
* ČÁST ŠESTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
* ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.)
356
ZÁKON
ze dne 9. prosince 1999,
kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
Čl. I
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb. a zákona č. 159/1999 Sb., se mění takto:
1.
V poznámce pod čarou č. 1) se slova „§ 3 a 6 zákona č. 63/1950 Sb., o úpravě hospodaření s tabákem, solí a lihem a o zrušení státních finančních monopolů“ zrušují.
2.
V § 3 odst. 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 2b) zní:
„d)
restaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi.2b)
2b)
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 2b) se označuje jako poznámka pod čarou č. 2c) včetně odkazů na poznámku pod čarou v textu.
3.
V § 3 odst. 2 písm. a) se za slovo „psychoterapeutů“ vkládají slova „přírodních léčitelů,“ a za slovo „protetiků“ se doplňují slova „ortopedických protetiků,2c) ortopedicko protetických techniků a zubních techniků,“.
4.
V § 3 odst. 2 písm. c) se slova „komerčních právníků,“ včetně poznámky pod čarou č. 5) zrušují.
5.
V § 3 odst. 2 písmeno g) včetně poznámek pod čarou č. 9) a 9a) zní:
„g)
zprostředkovatelů a rozhodců při řešení kolektivních sporů9) a rozhodců při rozhodování majetkových sporů,9a)
9)
§ 11 a § 13 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 155/1995 Sb.
9a)
Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.“.
6.
V § 3 odst. 3 písmeno f) se slova „a lesních plodin“ zrušují.
7.
V § 3 odst. 3 písmeno j) včetně poznámky pod čarou č. 20) zní:
„j)
výzkum, výroba a distribuce léčiv a výroba, distribuce a dovoz zdravotnických prostředků, které využívají jadernou energii nebo ionizující záření.20)
20)
Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů.
§ 62 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 548/1991 Sb. a zákona č. 79/1997 Sb.
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon).“.
8.
V § 3 odst. 3 písmeno l) včetně poznámky pod čarou č. 22) zní:
„l)
činnost autorizovaných nebo akreditovaných osob v oblasti státního zkušebnictví,22)
22)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.“.
9.
V § 3 odst. 3 písmeno v) včetně poznámky pod čarou č. 23d) zní:
„v)
výchova a vzdělávání ve školách, předškolních a školských zařízeních zařazených do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení, vzdělávání v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech podle zvláštního právního předpisu,23d)
23d)
Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů.Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.
§ 45 až 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).“.
10.
V § 3 odst. 3 se na konci písmene z) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno aa), které včetně poznámky pod čarou č. 23h) zní:
„aa) provozování veřejně přístupné expozice v muzeích a galeriích podléhajících zvláštnímu právnímu předpisu.23h)
23h)
Zákon č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích.“.
11.
V § 5 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 24a) zní:
„(4)
Zahraniční fyzická osoba, která v zahraničí nepodniká a hodlá provozovat živnost na území České republiky, musí mít k tomuto účelu povolen pobyt24a) na území České republiky, nejedná-li se o občana členského státu Evropské unie nebo státu, s nímž má Česká republika uzavřenu smlouvu, která toto omezení nepřipouští, nebo o občana České republiky, který nemá na území České republiky trvalý pobyt.
24a)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
12.
V § 6 odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 25a) zní:
„d)
předložení dokladu o tom, že fyzická osoba nemá vůči územním finančním orgánům státu daňové nedoplatky. Doklad vyhotoví místně příslušný finanční úřad.25a)
25a)
Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.“.
13.
V § 6 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 25b) zní:
„(2)
Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen
a)
pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň jednoho roku,
b)
pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním a na který se nevztahuje písmeno a), nebo
c)
pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání,
pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.25b)
25b)
Například § 60, 60a, 70 trestního zákona.“.
14.
V § 6 odstavec 3 zní:
„(3)
U právnické osoby musí všeobecné podmínky podle odstavce 1 splňovat odpovědný zástupce.“.
15.
V § 6 se na konci odstavce 4 doplňuje tato věta: „Tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců.“.
16.
V § 7 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 25c) zní:
„(3)
Podnikatel je povinen zajistit výkon činností, které jsou obsahem živností uvedených v nařízení vlády vydaném podle § 73a odst. 2, pouze fyzickými osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti, které toto nařízení stanoví. Podnikatel vede o osobách splňujících podmínky odborné způsobilosti evidenci a uchovává kopie dokladů prokazujících tuto způsobilost minimálně 3 roky ode dne ukončení výkonu činností těmito osobami; přitom je povinen dodržovat povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem.25c)
25c)
Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.“.
17.
V § 7a odst. 2 větě první se slovo „potřebných“ zrušuje a za slovo „dokladů“ se vkládají slova „prokazujících skutečnosti podle odstavce 1 písm. a) a b)“.
18.
V § 7a se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Vyžaduje-li některá z činností uvedených v odstavci 3 koncesi, může ji podnikatel provozovat jen v případě, že mu byla na tuto činnost koncese udělena.“.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.
19.
V § 7a se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Přílohou průkazu živnostenského oprávnění pro živnost provozovanou průmyslovým způsobem je seznam ohlašovacích živností vymezující podle odstavce 3 rozsah živnostenského oprávnění.“.
20.
V § 8 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs a konkursní řízení nebylo ukončeno, může učinit úkony související se vznikem, změnou nebo zrušením živnostenského oprávnění jen s písemným souhlasem správce konkursní podstaty.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.
21.
V § 8 odst. 6 se slova „(§ 22 odst. 3)“ nahrazují slovy „(§ 22 odst. 4)“.
22.
V § 10 odst. 1 se za slovo „vzniká“ vkládají slova „s výjimkou uvedenou v odstavci 7“.
23.
V § 10 odst. 1 písm. a) se slova „zahájení živnosti“ nahrazují slovy „vzniku živnostenského oprávnění“ a slova „poslední větě“ se nahrazují slovy „větě druhé“.
24.
V § 10 odst. 2 písm. a) se za slova „živností ohlašovacích“ vkládají slova „s údaji podle živnostenského rejstříku,“.
25.
V § 10 odst. 2 písmeno b) zní:
„b)
koncesní listina s údaji podle živnostenského rejstříku; do jejího vydání pravomocné rozhodnutí, jímž byla udělena koncese.“.
26.
V § 10 odst. 2 se věta poslední zrušuje.
27.
V § 10 odst. 3 písm. a) se za slova „datum narození,“ vkládají slova „bydliště, u zahraniční osoby bydliště mimo území České republiky, místo pobytu v České republice, pokud byl pobyt povolen, umístění a označení organizační složky na území České republiky, jméno, příjmení a rodné číslo vedoucího organizační složky a adresu jeho pobytu na území České republiky,“.
28.
V § 10 odst. 3 písm. b) se spojka „a“ za slovem „jméno“ nahrazuje čárkou a za slovo „příjmení“ se vkládají slova „a rodné číslo“ a za slova „právnické osoby“ se doplňují slova „, u zahraniční osoby umístění a označení organizační složky na území České republiky, jméno, příjmení a rodné číslo vedoucího organizační složky a adresu jeho pobytu na území České republiky,“.
29.
V § 10 odst. 3 se na konci za písmenem c) doplňuje tato věta: „Osvědčení lze vydat i pro více živností v působnosti téhož živnostenského úřadu.“.
30.
V § 10 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Živnostenský list, rozhodnutí o udělení koncese, koncesní listina a osvědčení podle odstavce 3 jsou veřejnými listinami.“.
Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 5 až 9.
31.
V § 10 odst. 7 se první věta nahrazuje tímto textem:„Osobám uvedeným v odstavci 5 vzniká živnostenské oprávnění dnem zápisu do obchodního rejstříku v rozsahu zapsaného předmětu podnikání. Osobám uvedeným v odstavci 6 vzniká živnostenské oprávnění dnem zápisu do obchodního rejstříku.“.
32.
§ 11 zní:
㤠11
(1)
Podnikatel může provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a která, nejde-li o manžela nebo manželku podnikatele, je v pracovněprávním vztahu k podnikateli. Odpovědný zástupce se musí zúčastňovat provozování živnosti v potřebném rozsahu. Nikdo nemůže být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více než dva podnikatele.
(2)
Odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti (§ 6 a 7), musí mít bydliště na území České republiky a musí prokázat pohovorem před živnostenským úřadem znalost českého jazyka nebo slovenského jazyka, nejedná-li se o občana České republiky. Znalost českého jazyka nebo slovenského jazyka prokáže, jestliže
a)
je schopen plynně a jazykově správně reagovat na otázky vztahující se k běžným situacím denního života a podnikání,
b)
umí ústně sdělit obsah textu z denního tisku.
(3)
Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůže být člen dozorčí rady či jiného kontrolního orgánu této právnické osoby, dále fyzická osoba, u níž trvá překážka provozování živnosti podle § 8. Odpovědným zástupcem v oboru nebo příbuzném oboru živnosti nemůže být ani osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2 až 4, a to po dobu jednoho roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění.
(4)
Odpovědného zástupce je povinen ustanovit
a)
podnikatel, který je fyzickou osobou a nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti (§ 7), nejedná-li se o ohlašovací živnost provozovanou průmyslovým způsobem,
b)
podnikatel, který je zahraniční fyzickou osobou a nemá na území České republiky povolen pobyt,
c)
podnikatel, který je právnickou osobou se sídlem v České republice. Do funkce odpovědného zástupce ustanoví člena statutárního orgánu nebo statutární orgán, který splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle tohoto zákona. Nelze-li odpovědného zástupce ustanovit z uvedených osob, ustanovuje podnikatel odpovědného zástupce z jiných osob,
d)
podnikatel, který je zahraniční právnickou osobou. Do funkce odpovědného zástupce ustanoví vedoucího organizační složky umístěné na území České republiky, který splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle tohoto zákona. Nesplňuje-li vedoucí organizační složky tyto podmínky, ustanovuje podnikatel odpovědného zástupce z jiných osob.
(5)
Ustanovení odpovědného zástupce pro živnost ohlašovací i ukončení výkonu jeho funkce je podnikatel povinen oznámit živnostenskému úřadu příslušnému podle § 45 do 15 dnů ode dne, kdy uvedená skutečnost nastala.
(6)
Odpovědný zástupce pro živnost ohlašovací může vykonávat svoji funkci ode dne ustanovení, splňuje-li podmínky vyžadované tímto zákonem.
(7)
Ustanovení odpovědného zástupce pro živnost koncesovanou předloží podnikatel ke schválení živnostenskému úřadu. Ustanovení nabývá účinnosti dnem, kdy rozhodnutí o schválení nabylo právní moci. Ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podnikatel oznámí živnostenskému úřadu příslušnému podle § 50 do 15 dnů od ukončení výkonu funkce.
(8)
Přestane-li odpovědný zástupce vykonávat funkci nebo nesplňuje-li podmínky, musí podnikatel nejpozději do 15 dnů ustanovit nového odpovědného zástupce. To neplatí, je-li živnostenské oprávnění pozastaveno nebo oznámí-li podnikatel živnostenskému úřadu, že provozování živnosti je dočasně přerušeno (§ 31 odst. 7).
(9)
Podnikatel může ustanovit odpovědného zástupce i v případech, kdy to tento zákon nevyžaduje. Na jeho ustanovení se vztahuje § 11 obdobně s výjimkou odstavce 8.
(10)
Živnostenský úřad může v průběhu provozování živnosti povolit provozování živnosti bez odpovědného zástupce na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na dobu 6 měsíců, nemůže-li tím dojít k ohrožení životů a zdraví lidí.“.
33.
V § 12 odst. 1 se na konci doplňuje tato věta: „Živnost ohlásí nebo o koncesi požádá jménem zastoupeného zákonný zástupce.“.
34.
V § 12 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 28a) zní:
„(2)
Zákonný zástupce ustanoví odpovědného zástupce podle § 11 se souhlasem soudu.28a)
28a)
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.“.
35.
V § 13 se na začátek odstavce 2 vkládají tyto věty: „Pokud osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) hodlají pokračovat v provozování živnosti, jsou povinny oznámit tuto skutečnost živnostenskému úřadu ve lhůtě 3 měsíců ode dne úmrtí podnikatele. Správce dědictví je povinen oznámit pokračování v provozování živnosti ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy byl do této funkce ustanoven.“.
36.
V § 13 odst. 4 větě první v části před středníkem se slova „podílu na živnosti“ nahrazují slovy „práva vztahujícího se k provozování živnosti“ a text odstavce za středníkem se nahrazuje tímto textem: „tuto skutečnost musí do 1 měsíce od skončení dědického řízení oznámit živnostenskému úřadu, který byl naposledy místně příslušný (§ 45 odst. 1, § 50 odst. 1) pro zůstavitele. Průkaz živnostenského oprávnění pro osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) vydá živnostenský úřad příslušný pro tyto osoby podle § 45 odst. 1 nebo § 50 odst. 1 na dobu 6 měsíců od skončení řízení o dědictví, není-li dále stanoveno jinak. Pokud tyto osoby ve lhůtě 6 měsíců nezískají vlastní živnostenské oprávnění, nemohou dále živnost provozovat.“.
37.
V § 13 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Pro náležitosti oznámení podle odstavců 2 a 4 platí § 45, 46 a 50 obdobně.“.
38.
V § 17 odst. 1 větě druhé se za slovo „stánek“ vkládají slova „, pojízdná prodejna“ a slova „zejména prodejní“ se nahrazují slovy „sloužící k prodeji zboží nebo k poskytování služeb“.
39.
V § 17 odstavce 2 až 4 včetně poznámky pod čarou č. 29a) znějí:
„(2)
Na základě průkazu živnostenského oprávnění může být živnost provozována ve více provozovnách, pokud k nim podnikatel má užívací nebo vlastnické právo. Na žádost živnostenského úřadu je podnikatel povinen prokázat vlastnické nebo užívací právo k objektům nebo místnostem provozovny. Je-li provozovna umístěna v bytě a není-li podnikatel vlastníkem tohoto bytu, může v něm provozovat živnost pouze se souhlasem vlastníka, spoluvlastníka nebo správce bytu nebo nemovitosti, jejíž je byt součástí, pokud je tento správce k udělování takového souhlasu zmocněn. Podnikatel je povinen zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně písemně oznámit živnostenskému úřadu příslušnému podle § 45 odst. 1 nebo § 50 odst. 1 nejméně 3 dny předem. To neplatí, jsou-li tyto provozovny uvedeny v ohlášení živnosti podle § 45 nebo v žádosti o koncesi podle § 50. V oznámení podnikatel uvede údaje podle odstavce 4.
(3)
Podnikatel je povinen zajistit, aby provozovna byla způsobilá pro provozování živnosti podle zvláštních předpisů,29a) byla řádně označena a aby pro každou provozovnu byla ustanovena osoba odpovědná za činnost provozovny.
(4)
V oznámení podle odstavce 2 podnikatel uvede
a)
obchodní jméno,
b)
identifikační číslo,
c)
sídlo (trvalý pobyt, zahraniční osoba adresu pobytu podle § 5 odst. 4 a umístění organizační složky),
d)
adresu provozovny podléhající kolaudačnímu řízení a předmět podnikání v této provozovně,
e)
druh provozovny nepodléhající kolaudačnímu řízení (odstavec 1 věta druhá), její umístění a předmět podnikání v provozovně,
f)
datum zahájení (ukončení) provozování živnosti v provozovně,
g)
právní titul užívání provozovny.
29a)
Například zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 29a) se označuje jako poznámka pod čarou č. 29d) včetně odkazů na poznámku pod čarou v textu.
40.
V § 17 se doplňují odstavce 5 až 11, které včetně poznámek pod čarou č. 29b) a 29c) znějí:
„(5)
Živnostenský úřad, který obdrží oznámení podle odstavce 2, je povinen zahájení a ukončení činnosti v provozovně oznámit neprodleně živnostenskému úřadu, v jehož územním obvodu se provozovna nachází. Živnostenský úřad, který vydá na základě ohlášení živnosti nebo žádosti o koncesi průkaz živnostenského oprávnění, a provozování živnosti v provozovně je podle údajů v ohlášení živnosti nebo v žádosti o koncesi zahájeno bezprostředně po vzniku živnostenského oprávnění, postupuje přiměřeně podle věty prvé.
(6)
Živnostenský úřad příslušný podle odstavce 2 informuje podnikatele o zápisu provozovny do živnostenského rejstříku.
(7)
Provozovna musí být trvale a zvenčí viditelně označena obchodním jménem podnikatele a jeho identifikačním číslem. Stánek a obdobné zařízení podle odstavce 1 musí být dále označen údajem o sídle nebo místě podnikání.
(8)
Provozovna určená pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům29b) musí být trvale a zvenčí viditelně označena také
a)
jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost provozovny,
b)
prodejní nebo provozní dobou určenou pro styk se spotřebiteli, nejedná-li se o stánek nebo obdobné zařízení,
c)
kategorií a třídou u ubytovacího zařízení29c) poskytujícího přechodné ubytování.
(9)
Při uzavření provozovny uvedené v odstavci 8 je podnikatel povinen, nebrání-li tomu závažné důvody, alespoň 3 dny předem na vhodném a zvenčí viditelném místě označit počátek a konec uzavření.
(10)
Podnikatel může prodávat zboží, pokud jeho prodej nevyžaduje koncesi, pomocí automatů obsluhovaných spotřebitelem. Podnikatel je povinen označit automat svým obchodním jménem a identifikačním číslem. Umístění automatů oznámí podnikatel předem živnostenskému úřadu, v jehož územním obvodu má být automat umístěn. Na oznámení se vztahuje ustanovení odstavce 4 přiměřeně. Prodej zboží pomocí automatů nesmí umožnit získat určité druhy zboží osobám chráněným zvláštním zákonem.
(11)
Podnikatel, který provozuje živnost v provozovně podléhající kolaudačnímu rozhodnutí, může při slavnostech, sportovních podnicích nebo při jiných podobných akcích konaných v obci, v níž se provozovna nachází, prodávat i mimo tuto provozovnu potraviny a jiné zboží, které se při těchto příležitostech obvykle nabízí a jejichž prodej je předmětem jeho podnikání. Takový prodej je podnikatel povinen oznámit písemně obci nebo v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech městské části nebo městskému obvodu, v nichž se akce koná, tak, aby obec oznámení obdržela nejpozději 3 dny před uskutečněním akce.
29b)
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
29c)
Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 29b) se označuje jako poznámka pod čarou č. 29e), a to včetně odkazů na poznámku pod čarou v textu.
41.
V § 18 odst. 1 druhá věta v části před dvojtečkou zní: „Pro nabídku, prodej zboží (dále jen „prodej“) a poskytování služeb mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona29e) tržní řád vymezí:“.
42.
V § 18 odst. 1 písm. a) se za slova „a jejich rozdělení“ vkládají slova „(např. podle druhu prodávaného zboží nebo poskytované služby),“.
43.
V § 18 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Obec může v obecně závazné vyhlášce vydané podle odstavce 1 stanovit, že se tato vyhláška nevztahuje na některé druhy prodeje zboží a poskytování služeb prováděné mimo provozovnu, a stanovit, že některé druhy prodeje zboží nebo poskytování služeb prováděné mimo provozovnu v obci nebo její části jsou zakázány.“.
44.
V § 19 písm. a) se slova „získaná vyučením v oboru“ nahrazují slovy „uvedená v § 21 a 22“.
45.
V § 19 písm. b) se slova „získaná jinak“ nahrazují slovy „uvedená v příloze č. 2“.
46.
§ 21 zní:
㤠21
Odborná způsobilost pro řemeslné živnosti se prokazuje, není-li v příloze č. 1 stanoveno jinak,
a)
výučním listem z příslušného tříletého učebního oboru nebo jiným dokladem o řádném ukončení příslušného tříletého učebního oboru30) a dokladem o vykonání tříleté praxe v oboru,
b)
vysvědčením o ukončení studia příslušného studijního oboru střední odborné školy, jehož délka je kratší než 4 roky, a dokladem o vykonání tříleté praxe v oboru,
c)
vysvědčením o maturitní zkoušce31) v příslušném studijním oboru střední odborné školy nebo středního odborného učiliště nebo gymnázia s předměty odborné přípravy a dokladem o vykonání dvouleté praxe v oboru, nebo
d)
diplomem nebo jiným dokladem o absolvování bakalářského nebo magisterského studijního programu příslušné vysoké školy a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru.“.
47.
V § 22 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 30a) zní:
„(1)
Doklady o odborné způsobilosti uvedené v § 21 mohou být nahrazeny
a)
výučním listem z příbuzného tříletého učebního oboru nebo jiným dokladem o řádném ukončení příbuzného tříletého učebního oboru nebo studia v příbuzném oboru a dokladem o vykonání čtyřleté praxe v oboru živnosti,
b)
vysvědčením o ukončení studia příbuzného studijního oboru střední odborné školy, jehož délka je kratší než čtyři roky, a dokladem o vykonání čtyřleté praxe v oboru,
c)
vysvědčením o maturitní zkoušce v příbuzném studijním oboru střední odborné školy nebo středního odborného učiliště a dokladem o vykonání tříleté praxe v oboru,
d)
diplomem nebo jiným dokladem o absolvování vysoké školy v příbuzném oboru a dokladem o vykonání dvouleté praxe v oboru,
e)
osvědčením o rekvalifikaci30a) nebo jiným dokladem o odborné způsobilosti vydaným institucí akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo příslušným ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a dokladem o vykonání čtyřleté praxe v oboru,
f)
dokladem o vykonání kvalifikační zkoušky před komisí složenou ze zástupců příslušného živnostenského úřadu, příslušné střední odborné školy nebo středního odborného učiliště, jakož i příslušného živnostenského společenstva, je-li zřízeno, a dokladem o vykonání čtyřleté praxe v oboru, nebo
g)
dokladem o vykonání šestileté praxe v oboru.
30a)
Vyhláška č. 21/1991 Sb., o bližších podmínkách zabezpečování rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců, ve znění vyhlášky č. 324/1992 Sb.“.
48.
V § 22 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Praxí v oboru se pro účely tohoto zákona rozumí výkon odborných činností náležejících do oboru nebo příbuzného oboru živnosti, zejména samostatné provozování živnosti v oboru nebo v příbuzném oboru, činnost osoby bezprostředně odpovědné za řízení činnosti, která je předmětem živnosti v oboru, nebo činnost osoby vykonávající samostatné odborné práce odpovídající oboru živnosti.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
49.
V § 22 odst. 5 se slova „Ministerstvem hospodářství a ministerstvy, do jejichž působnosti patří odvětví, v nichž jsou živnosti provozovány.“ nahrazují slovy „ústředním orgánem státní správy pro živnostenské podnikání a ústředními orgány státní správy, do jejichž působnosti patří odvětví, v nichž jsou živnosti provozovány.“.
50.
V § 24 se na konci doplňuje tato věta: „Je-li v příloze č. 2 uvedena odborná způsobilost spočívající ve vyučení v oboru nebo ve středoškolském vzdělání zakončeném maturitní zkouškou, splnění podmínky vzdělání se prokazuje též dokladem o rekvalifikaci podle § 22 odst. 1 písm. e) a dokladem o vykonání čtyřleté praxe v oboru.“.
51.
§ 25 zní:
㤠25
Obory živností volných stanoví vláda nařízením. K provozování živností volných se nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti (§ 7).“.
52.
V § 27 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Je-li v příloze č. 3 uvedena odborná způsobilost spočívající ve vyučení v oboru nebo ve středoškolském vzdělání zakončeném maturitní zkouškou, splnění podmínky vzdělání se prokazuje též dokladem o rekvalifikaci podle § 22 odst. 1 písm. e) a dokladem o vykonání čtyřleté praxe v oboru.“.
53.
V § 27 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
54.
V § 27 odst. 2 se slova „stanoviska orgánu státní správy uvedeného v § 52 odst. 1“ zrušují.
55.
§ 29 se včetně skupinového nadpisu a poznámky pod čarou č. 32) zrušuje.
56.
§ 31 včetně poznámky pod čarou č. 33) zní:
㤠31
(1)
Podnikatel, který provozuje živnost prostřednictvím odpovědného zástupce (§ 11), je povinen zajistit jeho účast při provozování živnosti v potřebném rozsahu.
(2)
Podnikatel je povinen pro účely doručování písemností podle odstavce 11 viditelně označit obchodním jménem a identifikačním číslem místo podnikání, liší-li se od bydliště (§ 5 odst. 2), sídlo a zahraniční osoba organizační složku.
(3)
Podnikatel je povinen zajistit, aby na provozovně, ve které je prodáváno zboží nebo poskytována služba, a nemá-li provozovnu, v místě podnikání, sídle nebo v místě organizační složky zahraniční osoby byly kontrolnímu orgánu na jeho žádost a ve lhůtě jím stanovené k dispozici doklady prokazující způsob nabytí prodávaného zboží nebo materiálu používaného k poskytování služeb.
(4)
Podnikatel je povinen zajistit, aby v provozovně určené pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům byla v prodejní nebo provozní době určené pro styk se spotřebiteli přítomna osoba splňující podmínku znalosti českého jazyka nebo slovenského jazyka. Splnění této podmínky se posuzuje podle § 11 odst. 2.
(5)
Podnikatel odpovídá za to, že jeho zaměstnanci prokázali splnění podmínky bezúhonnosti, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis podmínku bezúhonnosti zaměstnanců vyžaduje.
(6)
Podnikatel a fyzické osoby provozující činnost, která je předmětem živnosti, osoby jednající jejich jménem a odpovědný zástupce jsou povinni pracovníkům živnostenského úřadu prokázat totožnost.
(7)
Provozování živnosti lze přerušit nejdéle na dobu 2 let. Hodlá-li podnikatel přerušit provozování živnosti na dobu delší než 6 měsíců, je povinen tuto skutečnost předem písemně oznámit živnostenskému úřadu.
(8)
Pokračování v provozování živnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování živnosti přerušeno podle odstavce 7, je podnikatel povinen předem písemně oznámit živnostenskému úřadu.
(9)
Na základě oznámení podle odstavců 7 a 8 živnostenský úřad zapíše tyto skutečnosti v živnostenském rejstříku a o provedeném zápise vyrozumí podnikatele.
(10)
Podnikatel je povinen mít v provozovně pro účely kontroly podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu průkaz živnostenského oprávnění nebo osvědčení vydané podle § 10 odst. 3.
(11)
Podnikatel je povinen zajistit v místě podnikání, sídle a v místě organizační složky zapsané do obchodního rejstříku přijímání písemností.
(12)
Podnikatel je povinen vydávat doklady o prodeji zboží a o poskytnutí služby, není-li dále stanoveno jinak. Na dokladu musí být uvedeno označení podnikatele obchodním jménem a identifikačním číslem, datum prodeje zboží nebo poskytnutí služby, druh zboží nebo služby a cena, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Nepřesahuje-li účtovaná cena částku 20 Kč a při prodeji cenin, jízdenek hromadné dopravy, telefonních karet, denního a periodického tisku, zboží prodávaného prostřednictvím prodejních automatů a zboží souvisejícího s poskytováním doplňkových služeb v prostředcích železniční, autobusové, letecké a vodní dopravy, je podnikatel povinen doklad vydat pouze na žádost zákazníka, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Kopie dokladů je podnikatel povinen uschovávat po dobu 3 let ode dne jejich vydání, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
(13)
Podnikatel je povinen na žádost živnostenského úřadu sdělit, zda živnost provozuje, a doložit doklady prokazující provozování živnosti.
(14)
Podnikatel odpovídá za to, že jeho zaměstnanci splňují způsobilost pro výkon povolání stanovenou zvláštními právními předpisy, znalost hygienických a bezpečnostních předpisů. Vyžaduje-li to povaha práce nebo jiné činnosti, odpovídá i za to, že se zaměstnanci opakovaně účastní prohlídek podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem.33)
(15)
Podnikatel, který připravuje mládež na povolání, je povinen řídit se zvláštními právními předpisy.23d)
(16)
Podnikatel je povinen při provozování živnosti dodržovat povinnosti vyplývající z tohoto zákona a zvláštních právních předpisů.
33)
§ 11 vyhlášky č. 91/1984 Sb., o opatřeních proti přenosným nemocem.“.
57.
§ 33 zní:
㤠33
Všeobecné ustanovení
(1)
Obchodními živnostmi se pro účel tohoto zákona rozumí zejména:
a)
koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej (maloobchod nebo velkoobchod),
b)
provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy,
c)
provádění dražeb mimo výkon rozhodnutí.
(2)
Maloobchodem se pro účely tohoto zákona rozumí nákup a prodej zboží za účelem jeho prodeje přímému spotřebiteli.
(3)
Velkoobchodem se pro účely tohoto zákona rozumí nákup a prodej zboží za účelem jeho prodeje k další podnikatelské činnosti.“.
58.
V § 34 odst. 1 úvodní věta zní: „Podnikatel provozující obchodní živnost uvedenou v § 33 písm. a) je oprávněn, zůstane-li zachována povaha živnosti, také:“.
59.
§ 35, 36 a 37 se zrušují.
60.
§ 41 se zrušuje.
61.
V § 42 odst. 1 se za slova „oprávnění výrobky“ vkládají slova „vyrábět a dále“.
62.
V § 43 se za slovo „zboží“ vkládají slova „provozování cestovních kanceláří, poskytování ubytování, hostinská činnost, provozování zastaváren a“.
63.
V § 44 odst. 1 se slova „jakož i ustanovení § 36“ zrušují.
64.
V § 45 odstavec 1 zní:
„(1)
Fyzická osoba, která hodlá provozovat ohlašovací živnost, je povinna to ohlásit živnostenskému úřadu místně příslušnému podle jejího bydliště na území České republiky. Právnická osoba, která hodlá provozovat ohlašovací živnost, je povinna to oznámit živnostenskému úřadu místně příslušnému podle svého sídla. Zahraniční fyzická osoba, která za účelem podnikání nezřizuje na území České republiky organizační složku, ohlašuje živnost živnostenskému úřadu příslušnému podle místa povoleného pobytu na území České republiky; nelze-li místní příslušnost živnostenského úřadu pro tuto osobu určit podle místa povoleného pobytu v České republice, je místně příslušným živnostenský úřad podle jejího místa podnikání na území České republiky. Zahraniční fyzická osoba, která za účelem podnikání zřizuje na území České republiky organizační složku, ohlašuje živnost živnostenskému úřadu příslušnému podle umístění organizační složky na území České republiky. Zahraniční právnická osoba ohlašuje živnost živnostenskému úřadu příslušnému podle umístění organizační složky na území České republiky.“.
65.
V § 45 odst. 2 písm. a) se za slova „jméno a příjmení,“ vkládají slova „obchodní jméno“, za slovo „bydliště“ se vkládají slova "(název obce, její části, název ulice, číslo popisné a orientační, bylo-li přiděleno, poštovní směrovací číslo)", za slovy „zákaz činnosti“ se slovo „nebo“ zrušuje a za slovo „živnosti,“ se vkládají slova „nebo zda mu bylo v posledních 3 letech zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2, 3 nebo 4,“.
66.
V § 45 odst. 2 písm. c) se za slova „organizační složky v České republice“ vkládají slova „(název obce, její části, název ulice, číslo popisné a orientační, bylo-li přiděleno, poštovní směrovací číslo)“.
67.
V § 45 odst. 2 písmena d) a e) znějí:
„d)
místo podnikání (název obce, její části, název ulice, číslo popisné a orientační, bylo-li přiděleno, poštovní směrovací číslo),
e)
předmět podnikání,“.
68.
V § 45 odst. 2 písm. g) se slova „pokud jsou zřízeny“ nahrazují slovy „ve kterých bude provozování živnosti zahájeno bezprostředně po vzniku živnostenského oprávnění,“.
69.
V § 45 odst. 2 písm. h) se za slovo „živnosti“ vkládají slova „, pokud datum zahájení není shodné se vznikem živnostenského oprávnění,“.
70.
V § 45 odst. 2 písm. i) se za slovem „živnosti“ čárka nahrazuje středníkem a vkládají se tato slova: „osoba uvedená v § 5 odst. 4 může ohlásit provozování živnosti nejdéle na dobu povoleného pobytu,“.
71.
V § 45 odst. 2 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:
„k)
údaj o tom, zda pro provozování živnosti zaměstnává zaměstnance.“.
72.
V § 45 odst. 3 písm. a) se za slovo „sídlo“ vkládají tato slova: „(název obce, její části, název ulice, číslo popisné a orientační, bylo-li přiděleno, poštovní směrovací číslo)“.
73.
V § 45 odst. 3 písm. a) se slova „a údaj, zda jejich pracovněprávní vztahy nebo služební či jiné poměry nevylučují nebo neomezují jejich činnost ve statutárním orgánu právnické osoby,“ zrušují a za slovo „jednají“ se vkládají slova „zda bylo této právnické osobě v posledních 3 letech zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2, 3 nebo 4,“.
74.
V § 45 odst. 3 písm. f) se slova „jsou-li zřízeny“ nahrazují slovy „ve kterých bude provozování živnosti zahájeno bezprostředně po vzniku živnostenského oprávnění,“.
75.
V § 45 odst. 3 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j)
údaj o tom, zda pro provozování živnosti zaměstnává zaměstnance.“.
76.
V § 45 odst. 4 se věta druhá nahrazuje touto větou: „Předmět podnikání živnosti volné musí být ohlášen v souladu s názvem oboru živnosti uvedeném v nařízení vlády vydaném podle § 73a.“.
77.
V § 45 se na konci odstavce 4 doplňují tyto věty: „Předmět podnikání živnosti řemeslné a vázané musí být ohlášen v souladu s přílohami č. 1 a 2 k tomuto zákonu. Je-li rozsah výkonu živností vázán na doklad vydaný zvláštním orgánem nebo na doklad o odborné způsobilosti podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu, musí být v předmětu podnikání rozsah podnikání vymezen v souladu s uvedenými doklady.“.
78.
§ 46 včetně poznámky pod čarou č. 36c) zní:
㤠46
(1)
Fyzická osoba připojí k ohlášení
a)
výpis z evidence Rejstříku trestů,36c) ne starší 3 měsíců, (dále jen „výpis z Rejstříku trestů“), a je-li ustanoven odpovědný zástupce, také výpis z Rejstříku trestů odpovědného zástupce; zahraniční fyzická osoba též doklady podle § 6 odst. 4,
b)
doklad prokazující její odbornou způsobilost, popřípadě odbornou způsobilost odpovědného zástupce,
c)
zahraniční fyzická osoba doklady o pobytu podle § 5 odst. 4, nejedná-li se o osobu, která je občanem členského státu Evropské unie nebo státu, s nímž má Česká republika uzavřenu smlouvu, která omezení podle § 5 odst. 4 nepřipouští, nebo o občana České republiky, který nemá na území České republiky pobyt; zahraniční fyzická osoba, která zřizuje na území České republiky organizační složku, doklad prokazující, že má podnik mimo území České republiky, a doklady o jeho provozování,
d)
doklad o vlastnickém nebo jiném právu k objektům a prostorám, v nichž je místo podnikání, liší-li se od bydliště (§ 5 odst. 2), nebo k objektu nebo prostorám, v němž je organizační složka zahraniční osoby umístěna,
e)
výpis z obchodního rejstříku, ne starší 3 měsíců, je-li v něm zapsána,
f)
doklady o skutečnostech prokazujících provozování živnosti průmyslovým způsobem,
g)
prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce, s převzetím povinností v rozsahu stanoveném tímto zákonem a s uvedením podnikatelů, u nichž je do funkce odpovědného zástupce ustanoven. Podpis na čestném prohlášení musí být úředně ověřen, neučinil-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před živnostenským úřadem.
(2)
Právnická osoba připojí k ohlášení
a)
výpis z Rejstříku trestů odpovědného zástupce, ne starší 3 měsíců,
b)
doklad prokazující odbornou způsobilost odpovědného zástupce,
c)
doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, pokud se nezapisuje do obchodního či obdobného rejstříku nebo pokud ještě zápis nebyl proveden, anebo doklad o tom, že právnická osoba je zapsána do obchodního či obdobného rejstříku, pokud již byl zápis proveden; zahraniční právnická osoba výpis z obchodního či obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla a doklad o tom, že její organizační složka na území České republiky byla zapsána v obchodním rejstříku, pokud byl již zápis proveden, a doklad o provozování podniku v zahraničí; výpis z obchodního či obdobného rejstříku nesmí být starší 3 měsíců,
d)
doklad o vlastnickém nebo jiném právu k objektu nebo místnostem, v nichž má právnická osoba sídlo,
e)
doklad o vlastnickém nebo jiném právu k umístění organizační složky zahraniční osoby,
f)
doklady o skutečnostech prokazujících provozování živnosti průmyslovým způsobem,
g)
prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce, s převzetím povinností v rozsahu stanoveném tímto zákonem a s uvedením podnikatelů, u nichž je do funkce odpovědného zástupce ustanoven. Podpis na čestném prohlášení musí být úředně ověřen, neučinil-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před živnostenským úřadem.
(3)
Podává-li ohlášení zákonný zástupce osoby, která nemá plnou způsobilost k právním úkonům, doloží též souhlas příslušného soudu (§ 12).
36c)
§ 11 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.“.
79.
V § 47 odstavec 1 zní:
„(1)
Má-li ohlášení náležitosti podle § 45 a 46, podnikatel splňuje podmínky stanovené tímto zákonem a netrvá-li překážka provozování živnosti, živnostenský úřad vydá nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo ohlášení živnosti doručeno, živnostenský list.“.
80.
V § 47 odst. 2 písm. a) se za slova „organizační složky v České republice,“ vkládají slova „byla-li zřízena,“.
81.
V § 47 odst. 2 písm. b) se za slovo „číslo,“ vkládají slova „bylo-li přiděleno,“.
82.
V § 47 odst. 2 písm. c) se slova „a místo“ zrušují a za slovo „podnikání“ se vkládají slova „včetně rozsahu podle § 45 odst. 4,“.
83.
V § 47 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
místo podnikání,“.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f).
84.
V § 47 odst. 2 písm. f) se za slova „dobu určitou“ vkládají slova „nebo u osoby uvedené v § 5 odst. 4 na dobu povoleného pobytu,“.
85.
V § 47 odst. 2 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:
„g)
den vzniku živnostenského oprávnění,“.
Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno h).
86.
V § 47 odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují tato slova: „s vymezením jeho rozsahu podle § 45 odst. 4,“.
87.
V § 47 odst. 3 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e)
den vzniku živnostenského oprávnění,“.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f).
88.
V § 47 odstavce 4 až 9 znějí:
„(4)
Nemá-li ohlášení náležitosti podle § 45 a 46, vyzve živnostenský úřad podnikatele ve lhůtě podle odstavce 1 k odstranění závad. Ve výzvě stanoví přiměřenou lhůtu k jejich odstranění, nejméně však 15 dnů. Jsou-li k tomu závažné důvody, může živnostenský úřad na žádost podnikatele prodloužit lhůtu i opakovaně. Po dobu lhůty uvedené ve výzvě neběží lhůta pro vydání živnostenského listu.
(5)
Odstraní-li podnikatel závady ve stanovené lhůtě nebo ve lhůtě prodloužené, platí, že ohlášení bylo od počátku bez závad. Neodstraní-li podnikatel závady ve stanovené lhůtě, živnostenský úřad zahájí řízení a rozhodne o tom, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo; jedná-li se o ohlášení podle § 10 odst. 5 a 6, živnostenský úřad rozhodne o tom, že ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávnění. Pokud ohlašovatel v průběhu řízení závady odstraní a živnostenský úřad zjistí, že jsou splněny podmínky pro vznik živnostenského oprávnění, živnostenský úřad řízení ukončí vydáním živnostenského listu.
(6)
Nesplňuje-li ohlašovatel podmínky stanovené tímto zákonem, živnostenský úřad zahájí řízení a rozhodne o tom, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo. Jedná-li se o ohlášení osoby podle § 10 odst. 5 a 6, živnostenský úřad rozhodne o tom, že ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávnění.
(7)
Nemůže-li živnostenský úřad ze závažných důvodů vydat živnostenský list ve lhůtě podle odstavce 1 a nejedná-li se o postup podle odstavce 4, požádá nadřízený orgán o prodloužení lhůty k jeho vydání. Ohlašovatele živnosti je povinen o prodloužení lhůty a důvodech prodloužení informovat.
(8)
Zjistí-li živnostenský úřad příslušný podle § 45, že živnostenský list byl vydán v rozporu se zákonem, oznámí tuto skutečnost podnikateli a živnostenský list zruší a ohlášení znovu projedná podle § 47. Podle okolností případu rozhodne o tom, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo, nebo vydá nový živnostenský list.
(9)
Chyby v psaní a jiné zřejmé nesprávnosti v písemném vyhotovení živnostenského listu živnostenský úřad kdykoli opraví vydáním opraveného živnostenského listu a doručí jej podnikateli.“.
89.
§ 48 zní:
㤠48
(1)
Živnostenský úřad zašle opis živnostenského listu nebo výpis z něj, případně jiným způsobem sdělí údaje o živnosti a podnikateli (dále jen „opis živnostenského listu“) místně příslušnému správci daně vykonávajícímu správu daně z příjmů a Českému statistickému úřadu. Opis živnostenského listu zašle živnostenský úřad též úřadu práce a příslušné správě sociálního zabezpečení místně příslušným podle bydliště nebo sídla podnikatele, u zahraniční osoby podle místa povoleného pobytu, místa podnikání nebo umístění organizační složky zahraniční osoby a orgánu nebo organizaci, která podle zvláštního zákona vede registr všech pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění. Tato povinnost živnostenského úřadu se vztahuje i na změny živnostenského listu, včetně změn průkazu živnostenského oprávnění při pokračování v provozování živnosti po úmrtí podnikatele, na přerušení a pozastavení provozování živnosti, na rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění, na rozhodnutí o tom, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo, a na opatření vydané podle § 47 odst. 8 a 9. Opis živnostenského listu zašle též živnostenskému úřadu, v jehož územním obvodu má podnikatel místo podnikání, a dalšímu orgánu, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
(2)
Rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění zahraničních osob a právnických osob založených zahraničními osobami zašle živnostenský úřad též místně příslušným orgánům cizinecké a pohraniční policie.
(3)
Živnostenský úřad plní povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 ve lhůtě 30 dnů ode dne vydání živnostenského listu, jeho změny nebo ode dne vydání opatření podle § 47 odst. 9 nebo ode dne právní moci rozhodnutí.“.
90.
§ 49 zní:
㤠49
(1)
Podnikatel je povinen živnostenskému úřadu oznámit všechny změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny pro ohlášení živnosti, a předložit doklady o nich do 15 dnů ode dne jejich vzniku.
(2)
Na základě oznámení podle odstavce 1 živnostenský úřad podle okolností případu provede změnu živnostenského listu vydáním živnostenského listu se změněnými údaji nebo rozhodne o pozastavení provozování živnosti nebo živnostenské oprávnění zruší anebo písemně podnikatele vyrozumí o provedení zápisu změn v živnostenském rejstříku. Není-li oznámená změna nebo doplnění doložena doklady podle odstavce 1, živnostenský úřad vyzve podnikatele k předložení dokladů a stanoví nejméně 15denní lhůtu pro splnění této povinnosti a změnu průkazu živnostenského oprávnění do předložení dokladů neprovede. Týká-li se změna rozsahu předmětu podnikání a není-li doložena doklady podle tohoto zákona, rozhodne živnostenský úřad v samostatném řízení, že živnostenské oprávnění v rozsahu oznámené změny ohlášením nevzniklo.
(3)
Jedná-li se o změnu údajů, v jejichž důsledku dochází ke změně místní příslušnosti živnostenského úřadu, je ode dne vzniku změny místně příslušným úřadem k úkonům podle tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak, živnostenský úřad místně příslušný podle nového sídla nebo trvalého pobytu podnikatele a u zahraniční osoby podle povoleného pobytu, místa podnikání nebo podle umístění organizační složky, a to i v případě, že podnikatel nesplnil povinnost uvedenou v odstavci 1. Řízení o uložení pokuty, pozastavení provozování živnosti a zrušení živnostenského oprávnění dokončí živnostenský úřad, který řízení zahájil. Osoba povinně zapsaná v obchodním rejstříku k ohlášení změny obchodního jména, sídla, místa podnikání a zahraniční osoba též k ohlášení změny umístění organizační složky připojuje doklad o jejím provedení v obchodním rejstříku. Dojde-li ke změně místní příslušnosti živnostenského úřadu podle věty první, je původně místně příslušný živnostenský úřad povinen postoupit věc nově místně příslušnému živnostenskému úřadu, a to do 15 dnů ode dne, kdy se o změně místní příslušnosti dozvěděl.
(4)
Jedná-li se o změnu odpovědného zástupce, podnikatel je povinen doložit k oznámení doklady podle § 46 a živnostenský úřad v případě, že podnikatelem ustanovený odpovědný zástupce splňuje podmínky provozování živnosti, provede zápis změny do živnostenského rejstříku a současně o tom informuje podnikatele. Nesplňuje-li podnikatelem ustanovený odpovědný zástupce podmínky provozování živnosti nebo nemá-li podnikatel ustanoveného odpovědného zástupce, ačkoli to zákon vyžaduje, zahájí živnostenský úřad řízení o pozastavení provozování živnosti.“.
91.
V § 50 odstavec 1 zní:
„(1)
Fyzická osoba, která hodlá provozovat koncesovanou živnost, je povinna požádat o vydání koncese živnostenský úřad místně příslušný podle jejího bydliště na území České republiky. Právnická osoba, která hodlá provozovat koncesovanou živnost, je povinna požádat o vydání koncese živnostenský úřad místně příslušný podle svého sídla. Zahraniční fyzická osoba, která za účelem podnikání nezřizuje na území České republiky organizační složku, podává žádost o koncesi živnostenskému úřadu příslušnému podle místa povoleného pobytu na území České republiky; nelze-li místní příslušnost živnostenského úřadu pro tuto osobu určit podle místa povoleného pobytu v České republice, je místně příslušným živnostenský úřad podle jejího místa podnikání na území České republiky. Zahraniční fyzická osoba, která za účelem podnikání zřizuje na území České republiky organizační složku, podává žádost o koncesi živnostenskému úřadu příslušnému podle umístění organizační složky na území České republiky. Zahraniční právnická osoba podává žádost o koncesi živnostenskému úřadu příslušnému podle umístění organizační složky na území České republiky.“.
92.
V § 50 odst. 2 větě první se slova „§ 45 odst. 2 a 3“ nahrazují slovy „§ 45 odst. 2 až 4“.
93.
V § 50 odst. 3 písm. a) se slova „anebo vedoucího organizační složky zahraniční osoby umístěné v České republice“ zrušují.
94.
V § 50 odst. 3 písmeno b) zní:
„b)
právnická osoba doklad prokazující odbornou a jinou způsobilost odpovědného zástupce.“.
95.
V § 51 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Po dobu lhůty uvedené ve výzvě neběží lhůta pro vydání rozhodnutí o udělení koncese.“.
96.
V § 52 odst. 1 se věta třetí zrušuje a na konci odstavce se doplňuje tato věta: „Toto stanovisko živnostenský úřad nevyžaduje v případě, že orgán uvedený v příloze č. 3 k tomuto zákonu vydal rozhodnutí o udělení souhlasu s podnikáním podle zvláštního právního předpisu.“.
97.
V § 53 odst. 1 se slova „lze předpokládat, že žadatel splní i další podmínky (§ 27 odst. 3)“ nahrazují slovy „netrvá překážka provozování živnosti“.
98.
V § 53 odst. 2 se slova „zvláštních předpisů“ nahrazují slovy „přílohy č. 3 k tomuto zákonu“.
99.
V § 53 se vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Je-li současně se žádostí o udělení koncese předkládáno živnostenskému úřadu ke schválení ustanovení odpovědného zástupce a splňuje-li navržená osoba podmínky stanovené zákonem, rozhodne živnostenský úřad o ustanovení odpovědného zástupce v rozhodnutí o udělení koncese.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
100.
V § 53 se na konci odstavce 4 doplňuje tato věta: „Osobě uvedené v § 5 odst. 4 živnostenský úřad udělí koncesi na dobu povoleného pobytu.“.
101.
V § 53 odstavec 5 zní:
„(5)
V rozhodnutí o udělení koncese živnostenský úřad uvede údaje podle § 54 odst. 2 písm. a) až e) nebo údaje podle § 54 odst. 3 písm. a) až d) a stanoví podmínky provozování živnosti podle § 27 odst. 2.“.
102.
V § 54 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Koncesní listinu živnostenský úřad vydá podnikateli do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese.“.
Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.
103.
V § 54 odst. 2 písm. b) se za slovo „číslo,“ vkládají slova „bylo-li přiděleno,“.
104.
V § 54 odst. 2 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena e) a f).
105.
V § 54 odst. 2 se doplňuje písmeno g), které zní:
„g)
den vzniku práva provozovat živnost.“.
106.
V § 54 odst. 3 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e).
107.
V § 54 odst. 3 se doplňuje písmeno f), které zní:
„f)
den vzniku práva provozovat živnost.“.
108.
V § 55 odst. 2 se za slovo „opis“ vkládají slova „pravomocného rozhodnutí o udělení koncese a opis“ a za slova „o jejím zrušení“ se vkládají slova „a údaje o přerušení nebo o pozastavení provozování živnosti“.
109.
V § 56 odst. 1 se za slova „všechny změny“ vkládají slova „a doplnění“ a slova „od vzniku změn“ se nahrazují slovy „ode dne jejich vzniku“. Na konci odstavce se doplňuje tato věta: „Pro oznámení změny sídla, trvalého pobytu a u zahraniční osoby změny adresy povoleného pobytu, místa podnikání nebo umístění organizační složky platí § 49 odst. 3.“.
110.
V § 56 odst. 2 věta první zní: „Na základě oznámení podle odstavce 1 živnostenský úřad podle okolností případu změní rozhodnutí o udělení koncese, vydá koncesní listinu se změněnými údaji nebo rozhodne o pozastavení provozování živnosti nebo živnostenské oprávnění zruší anebo písemně vyrozumí podnikatele o provedení změny v živnostenském rejstříku.“.
111.
V § 56 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Změny údajů týkajících se rozsahu předmětu podnikání a podmínek provozování živnosti provede živnostenský úřad změnou rozhodnutí o udělení koncese. V případě změny rozsahu předmětu podnikání vydá koncesní listinu se změněnými údaji ve lhůtě podle § 54 odst. 1.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
112.
V § 56 odstavec 4 zní:
„(4)
Na řízení o změně rozhodnutí o udělení koncese se vztahuje přiměřeně ustanovení § 52 a 53. Řízení o změně podmínek uložených v rozhodnutí o udělení koncese podle § 27 odst. 2 zahajuje živnostenský úřad z vlastního nebo jiného podnětu. Předloží-li podnikatel ke schválení ustanovení nového odpovědného zástupce, živnostenský úřad jej schvaluje v samostatném řízení.“.
113.
V § 57 odst. 1 se za písmeno c) vkládají nová písmena d) a e), která znějí:
„d)
výmazem zahraniční osoby z obchodního rejstříku,
e)
stanoví-li tak zvláštní právní předpis,“.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno f).
114.
V § 57 odstavec 2 zní:
„(2)
Živnostenské oprávnění nezaniká uplynutím doby podle odstavce 1 písm. c), pokud podnikatel před uplynutím doby, na kterou byly živnostenský list nebo koncesní listina vydány, oznámí změnu data ukončení provozování živnosti nebo požádá o změnu koncesní listiny vydané na dobu určitou v tomto údaji.“.
115.
V § 57 odst. 3 se slova „§ 52 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 55 odst. 2“.
116.
§ 58 včetně poznámek pod čarou č. 38) a 38a) zní:
㤠58
(1)
Živnostenský úřad příslušný podle § 45 odst. 1 nebo § 50 odst. 1 zruší živnostenské oprávnění, jestliže
a)
podnikatel již nesplňuje podmínky podle § 6 odst. 1 písm. b) nebo c), ledaže v případě § 6 odst. 1 písm. b) je živnost provozována se souhlasem soudu podle § 12,
b)
nastanou překážky podle § 8, nebo
c)
podnikatel o to požádá.
(2)
Živnostenský úřad příslušný podle odstavce 1 zruší živnostenské oprávnění nebo pozastaví provozování živnosti na návrh orgánu státní správy vydávajícího stanovisko podle § 52 odst. 1 z důvodu, že podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy. Obdobně živnostenský úřad postupuje v případě, že zahraniční fyzická osoba, jejíž oprávnění provozovat živnost na území České republiky je vázáno na povolení k pobytu na území České republiky (§ 5 odst. 4), tuto podmínku nesplňuje.
(3)
Živnostenský úřad příslušný podle odstavce 1 může živnostenské oprávnění zrušit nebo v odpovídajícím rozsahu provozování živnosti pozastavit, jestliže podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy. Živnostenský úřad může živnostenské oprávnění zrušit též na návrh příslušné správy sociálního zabezpečení, jestliže podnikatel neplní závazky vůči státu. Živnostenský úřad může zrušit podnikateli živnostenské oprávnění, jestliže podnikatel neprovozuje živnost po dobu delší než 4 roky.
(4)
V případě, že bylo zastaveno užívání nebo provoz zařízení nebo části zařízení38) a podnikateli bylo uloženo odstranit závady, může živnostenský úřad příslušný podle § 45 odst. 1 nebo § 50 odst. 1 v odpovídajícím rozsahu zrušit živnostenské oprávnění nebo pozastavit provozování živnosti, jestliže podnikatel neodstraní závady do 1 roku od uplynutí stanovené lhůty, a nebyla-li lhůta stanovena, do 1 roku od rozhodnutí.
(5)
Živnostenský úřad příslušný podle odstavce 1 zruší živnostenské oprávnění na žádost podnikatele doloženou souhlasem správce daně, je-li tento souhlas vyžadován zvláštním zákonem.38a) Nedoloží-li podnikatel tento souhlas, živnostenský úřad žádost o zrušení živnostenského oprávnění zamítne.
(6)
Bylo-li živnostenské oprávnění zrušeno z důvodů uvedených v odstavcích 2 až 4, může podnikatel ohlásit ohlašovací živnost nebo požádat o udělení koncese v oboru nebo příbuzném oboru nejdříve po uplynutí 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění; žádost o udělení koncese v jiném oboru může podnikatel podat nejdříve po uplynutí 1 roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění.
(7)
Zrušení živnostenského oprávnění podle odstavce 1 písm. a) a b), odstavců 2, 3, 4 živnostenský úřad neprodleně oznámí na úřední desce okresního úřadu příslušného podle § 45 odst. 1 a § 50 odst. 1 a podle místa podnikání. V oznámení uvede obchodní jméno právnické nebo fyzické osoby, její identifikační číslo, sídlo, místo podnikání, umístění organizační složky zahraniční osoby na území České republiky, předmět podnikání a datum, k němuž bylo živnostenské oprávnění zrušeno. Oznámení musí být na úřední desce zveřejněno nejméně po dobu 15 dnů.
(8)
V rozhodnutí o pozastavení provozování živnosti podle odstavců 2 až 4 živnostenský úřad stanoví dobu, po kterou nelze živnost provozovat. Doba pozastavení živnosti nesmí být delší než 1 rok.
38)
Např. § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
38a)
§ 35 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 38a) se označuje jako poznámka pod čarou č. 38b), včetně odkazů na poznámku pod čarou v textu.
117.
§ 59 se zrušuje.
118.
V § 60 odstavec 1 zní:
„(1)
Živnostenské úřady vedou v živnostenském rejstříku údaje o podnikatelích, kteří měli nebo mají v jejich územní působnosti sídlo, bydliště, zahraniční osoby pobyt podle § 5 odst. 4, místo podnikání nebo organizační složku umístěnou na území České republiky.“.
119.
V § 60 odst. 2 se slova „Do rejstříku se zapisuje:“ nahrazují slovy „Do rejstříku se zapisují následující údaje včetně jejich změn:“ a na konci odstavce se připojuje věta „Zápis musí být proveden do 5 pracovních dnů ode dne vydání průkazu živnostenského oprávnění nebo jeho změny nebo do 5 dnů ode dne, kdy se o změně údaje vedeného v živnostenském rejstříku dozvěděl.“.
120.
V § 60 odst. 2 písmeno a) zní:
„a)
u fyzické osoby jméno, příjmení, státní občanství, bydliště, u zahraniční fyzické osoby též místo pobytu v České republice, pokud byl povolen, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, identifikační číslo, obchodní jméno a místo podnikání, u odpovědného zástupce jméno, příjmení, státní občanství, bydliště nebo pobyt na území České republiky, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, a u zahraniční osoby též adresu organizační složky umístěné v České republice a u vedoucího organizační složky umístěné v České republice jméno, příjmení, státní občanství, bydliště nebo pobyt na území České republiky, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození; u právnické osoby obchodní jméno, sídlo, identifikační číslo a u fyzických osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členy, u odpovědného zástupce a u vedoucího organizační složky zahraniční osoby jméno, příjmení, státní občanství, bydliště nebo pobyt na území České republiky, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození a dále adresa organizační složky umístěné v České republice,“.
121.
V § 60 odst. 2 písm. b) se slova „a místo“ zrušují.
122.
V § 60 odst. 2 písmena d) až i) znějí:
„d)
provozovna nebo provozovny, v nichž je živnost provozována včetně údajů o zahájení a ukončení provozování živnosti v nich,
e)
doba platnosti živnostenského listu nebo koncesní listiny,
f)
datum vzniku živnostenského oprávnění,
g)
datum zahájení provozování živnosti,
h)
pozastavení nebo přerušení provozování živnosti,
i)
datum zániku živnostenského oprávnění,“.
123.
V § 60 odst. 2 se na konci písmene j) doplňují tato slova: „a údaje o rozsahu živnostenského oprávnění podle § 7a odst. 8,“.
124.
V § 60 odst. 2 písmena k) až p) znějí:
„k)
údaj o tom, zda jsou v provozované živnosti zaměstnáváni zaměstnanci,
l)
prohlášení a zrušení konkursu,
m)
vstup právnické osoby do likvidace,
n)
překážky provozování živnosti podle § 8,
o)
přehled o uložených pokutách včetně sankčních opatření uložených jinými správními orgány v souvislosti s podnikáním,
p)
další doplňující údaje oznámené podnikatelem, které charakterizují jeho podnikatelskou činnost.“.
125.
V § 60 odstavec 3 zní:
„(3)
Rejstřík je veřejným seznamem v části, v níž se u fyzické osoby zapisuje obchodní jméno, místo podnikání, u zahraniční fyzické osoby též umístění organizační složky v České republice, předmět podnikání, identifikační číslo, provozovny, provozování živnosti průmyslovým způsobem včetně rozsahu živnostenského oprávnění, údaj o tom, zda jsou zaměstnáváni zaměstnanci, pozastavení a přerušení provozování živnosti, prohlášení a zrušení konkursu, překážky provozování živnosti a doplňující údaje oznámené podnikatelem, které charakterizují jeho podnikatelskou činnost, a v části, v níž se u právnické osoby zapisuje obchodní jméno, sídlo, u zahraniční právnické osoby umístění organizační složky v České republice, identifikační číslo, předmět podnikání, provozovny, provozování živnosti průmyslovým způsobem včetně rozsahu živnostenského oprávnění, údaj o tom, zda jsou zaměstnáváni zaměstnanci, pozastavení a přerušení provozování živnosti, prohlášení a zrušení konkursu, vstup do likvidace, překážky provozování živnosti a doplňující údaje oznámené podnikatelem, které charakterizují jeho podnikatelskou činnost. Ve veřejné části živnostenského rejstříku jsou údaje o podnikatelích, kterým trvá živnostenské oprávnění. Toto ustanovení platí obdobně pro ústřední evidenci podnikatelů.38b)“.
126.
V § 60 odst. 6 se odkaz na poznámku č. 38a) označuje jako č. 38b).
127.
V § 60 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Údaje vedené v části rejstříku, která je veřejným seznamem, živnostenský úřad zveřejňuje. Toto ustanovení platí obdobně pro ústřední evidenci podnikatelů.38b)“.
128.
V § 60a větě první se slova „zvláštních zákonů“ nahrazují slovy „zvláštních právních předpisů“.
129.
V § 60b větě druhé se doplňují tato slova: „a osob určených zvláštními právními předpisy“.
130.
Za § 60c se vkládá nový § 60d, který zní:
㤠60d
(1)
Živnostenský úřad může rozhodnutím uložit podnikateli odstranění nedostatků zjištěných při provozování živnosti.
(2)
V rozhodnutí podle odstavce 1 stanoví k odstranění nedostatků přiměřenou lhůtu.
(3)
Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání nemá odkladné účinky.“.
131.
§ 61 zní:
㤠61
(1)
Neoprávněným podnikáním je provozování činnosti, která je předmětem živnosti, bez živnostenského oprávnění pro tuto živnost.
(2)
Za neoprávněné podnikání se považuje i jednorázové a nahodilé provozování živnosti po dobu jejího pozastavení podle § 58 odst. 2 až 4.“.
132.
§ 62 zní:
㤠62
(1)
Právnické osobě, která neoprávněně podniká v činnosti, která je předmětem živnosti volné, živnostenský úřad uloží pokutu až do výše 500 000 Kč.
(2)
Právnické osobě, která neoprávněně podniká v činnosti, která je předmětem živnosti řemeslné nebo vázané, živnostenský úřad uloží pokutu až do výše 750 000 Kč.
(3)
Právnické osobě, která neoprávněně podniká v činnosti, která je předmětem živnosti koncesované, živnostenský úřad uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč.
(4)
Při určení výše pokuty se přihlíží zejména k rozsahu, závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.“.
133.
§ 63 se zrušuje.
134.
§ 63a zní:
㤠63a
(1)
Fyzické osobě, která neoprávněně podniká v činnosti, která je předmětem živnosti volné, živnostenský úřad uloží pokutu až do výše 50 000 Kč.
(2)
Fyzické osobě, která neoprávněně podniká v činnosti, která je předmětem živnosti řemeslné nebo vázané, živnostenský úřad uloží pokutu až do výše 100 000 Kč.
(3)
Fyzické osobě, která neoprávněně podniká v činnosti, která je předmětem živnosti koncesované, živnostenský úřad uloží pokutu až do výše 200 000 Kč.
(4)
Při určení výše pokuty se přihlíží zejména k rozsahu, závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.“.
135.
V § 64 se odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 39) zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 2.
136.
V § 65 odst. 1 písm. a) se spojka „a“ nahrazuje spojkou „nebo“ a slova „(§ 11 odst. 8)“ se zrušují.
137.
V § 65 odst. 1 písm. b) se slova „(§ 27 odst. 3)“ zrušují.
138.
V § 65 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
porušuje povinnosti stanovené v § 31.“.
139.
V § 65 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
porušuje povinnosti stanovené pro provozování živnosti zvláštními právními předpisy.“.
140.
V § 65 odst. 2 písm. a) se spojka „a“ nahrazuje slovem „nebo“, slova „(§ 11 odst. 6)“ a slova „(§ 11 odst. 7)“ se zrušují.
141.
V § 65 odst. 2 písm. b) se slova „(§ 17 odst. 2)“ zrušují.
142.
V § 65 odst. 3 písm. a) se slova „(§ 11 odst. 6 věta první)“ zrušují.
143.
V § 65 odst. 3 písmeno c) zní:
„c)
neoznámí změny nebo doplnění údajů obsažených v ohlášení nebo v žádosti, na jejímž základě bylo rozhodnuto o udělení koncese.“.
144.
V § 65 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Živnostenský úřad může uložit podnikateli, který oznámil přerušení provozování živnosti podle § 31 odst. 7 a začal živnost opětovně provozovat před uplynutím lhůty, aniž by oznámil tuto skutečnost předem písemně živnostenskému úřadu (§ 31 odst. 8), pokutu až do výše 10 000 Kč.“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.
145.
V § 66 odstavec 2 zní:
„(2)
Řízení o uložení pokuty podle § 65 může živnostenský úřad zahájit do 1 roku ode dne, kdy se o skutečnosti uvedené v § 65 dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy taková skutečnost ještě trvala, a jedná-li se o nesplnění povinnosti ve lhůtě stanovené tímto zákonem, nejpozději do 3 let ode dne, kdy uplynula lhůta pro splnění povinnosti stanovená tímto zákonem.“.
146.
V § 66 odst. 3 větě druhé se slova „části šesté“ zrušují.
147.
V § 66 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Pokutu podle § 65 odst. 1 až 3 lze uložit i osobě, která se dopustila porušení tohoto zákona jako podnikatel a jejíž živnostenské oprávnění již zaniklo.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
148.
V § 66 odst. 5 větě třetí se před slovo „Pracovník“ vkládá slovo „Pověřený“ a slova „který provádí kontrolu“ se zrušují.
149.
§ 70 zní:
㤠70
Doručování
(1)
Doručuje se zpravidla poštou. Živnostenský úřad může písemnost doručit i jiným vhodným způsobem.
(2)
Podnikateli se písemnosti doručují na adresu naposledy uvedenou podnikatelem živnostenskému úřadu jako adresa sídla nebo místa podnikání. Je-li podnikatel zahraniční osobou, která zřizuje na území České republiky organizační složku, doručují se písemnosti na adresu naposledy uvedenou podnikatelem živnostenskému úřadu jako adresa organizační složky.
(3)
Odpovědnému zástupci se doručuje na naposledy oznámenou adresu bydliště v České republice vedenou živnostenským úřadem.
(4)
Jiným osobám se doručuje na adresu trvalého nebo povoleného pobytu v České republice naposledy oznámenou živnostenskému úřadu.
(5)
Nebyl-li adresát, který je fyzickou osobou, zastižen, uloží se písemnost u živnostenského úřadu, v jehož obvodu je místo doručení, na poště nebo u orgánu obce a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nebyl-li na adrese právnické osoby zastižen nikdo, kdo by byl oprávněn písemnost převzít, uloží se písemnost u živnostenského úřadu, v jehož obvodu je místo doručení, nebo na poště a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si fyzická nebo právnická osoba zásilku do 3 dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.“.
150.
V § 71 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
151.
V § 71 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Fyzická nebo právnická osoba může být v řízení před živnostenským úřadem zastoupena zástupcem. Zástupce jedná v rozsahu plné moci udělené písemně nebo ústně do protokolu. Pravost podpisu písemné plné moci musí být úředně ověřena.“.
152.
§ 72 včetně poznámky pod čarou č. 46) zní:
㤠72
Pro účely řízení podle tohoto zákona je živnostenský úřad oprávněn požádat o vydání výpisu z Rejstříku trestů.46)
46)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.“.
153.
§ 73a zní:
㤠73a
(1)
Vláda nařízením stanoví obsahovou náplň jednotlivých živností a seznam oborů živností volných. Do doby účinnosti nařízení vlády, jímž se vydává seznam živností volných, jsou živnosti volné ty živnosti, pro jejichž provozování tento zákon nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti.
(2)
Vláda nařízením stanoví seznam živností (§ 7 odst. 3), jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost uvedenou v tomto nařízení.
(3)
Ministerstva, do jejichž působnosti patří odvětví, v nichž jsou živnosti provozovány, vydají v dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vyhlášku, která stanoví způsob provádění a obsahovou náplň zkoušky, kterou lze prokázat odbornou způsobilost podle odstavce 2.“.
154.
V příloze č. 1 ŘEMESLNÉ ŽIVNOSTI skupině 101: Kovy a kovové výrobky se doplňuje obor živnosti „Modelářství“.
155.
V příloze č. 1 ŘEMESLNÉ ŽIVNOSTI skupině 103: Motorové a ostatní dopravní prostředky se doplňuje obor živnosti „Opravy pracovních strojů“.
156.
V příloze č. 1 ŘEMESLNÉ ŽIVNOSTI skupině 103: Motorové a ostatní dopravní prostředky název oboru živnosti „Opravy motorových vozidel“ se nahrazuje názvem „Opravy silničních vozidel“.
157.
V příloze č. 1 ŘEMESLNÉ ŽIVNOSTI skupině 108: Potraviny a nápoje se doplňuje obor živnosti „Pekařství, cukrářství“.
158.
V příloze č. 1 ŘEMESLNÉ ŽIVNOSTI skupině 110: Kůže, kožené výrobky, pryžové výrobky a výrobky z plastických hmot se obor živnosti „Zpracování kůží“ a obor živnosti „Zpracování kožešin“ vypouští a skupina se doplňuje o obor živnosti „Zpracování kůží a kožešin“.
159.
V příloze č. 1 ŘEMESLNÉ ŽIVNOSTI skupině 111: Dřevařská výroba, výroba nábytku, hudebních nástrojů a ostatních výrobků se obor živnosti „Zlatnictví a stříbrnictví, klenotnictví a kovotepectví“ nahrazuje oborem „Zlatnictví a klenotnictví“.
160.
V příloze č. 1 ŘEMESLNÉ ŽIVNOSTI skupině 111: Dřevařská výroba, výroba nábytku, hudebních nástrojů a ostatních výrobků se doplňuje obor živnosti „Opravy hudebních nástrojů“.
161.
V příloze č. 1 ŘEMESLNÉ ŽIVNOSTI skupině 113: Stavebnictví se obor živnosti „Obkladačství“ vypouští.
162.
V příloze č. 1 ŘEMESLNÉ ŽIVNOSTI skupině 113: Stavebnictví se obor živnosti „Vodoinstalatérství“ a obor živnosti „Topenářství“ vypouští a skupina se doplňuje o obor živnosti „Vodoinstalatérství, topenářství“.
163.
V příloze č. 1 ŘEMESLNÉ ŽIVNOSTI skupině 113: Stavebnictví se doplňuje obor živnosti „Montáž suchých staveb“.
164.
V příloze č. 1 ŘEMESLNÉ ŽIVNOSTI skupině 114: Ostatní se doplňuje obor živnosti „Fotografické služby“.
165.
V příloze č. 1 ŘEMESLNÉ ŽIVNOSTI skupině 114: Ostatní se doplňuje obor živnosti „Aplikace, výroba a opravy ortopedické obuvi“.
166.
V příloze č. 1 ŘEMESLNÉ ŽIVNOSTI skupině 114: Ostatní se obor živnosti „Čištění textilu“ nahrazuje oborem „Čištění textilu a oděvů“.
167.
V příloze č. 1 ŘEMESLNÉ ŽIVNOSTI skupině 114: Ostatní se obor živnosti „Prodej drogistického zboží“ vypouští.
168.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 202: Výroba strojů a přístrojů všeobecná a pro určitá hospodářská odvětví u oboru živnosti „Výroba, montáž, opravy, rekonstrukce, revize a zkoušky vyhrazených tlakových zařízení,*) kotlů a tlakových nádob, periodické zkoušky nádob na plyny“ se ve sloupci 1 slovo „Výroba,“ vypouští a název oboru živnosti zní: „Montáž, opravy, rekonstrukce, revize a zkoušky vyhrazených tlakových zařízení,*) kotlů a tlakových nádob, periodické zkoušky nádob na plyny“.
169.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 202: Výroba strojů a přístrojů všeobecná a pro určitá hospodářská odvětví u oboru živnosti „Výroba, montáž, generální opravy, rekonstrukce, revize a revizní zkoušky provozní způsobilosti vyhrazených zdvihacích zařízení*)“ se ve sloupci 1 slovo „Výroba,“ vypouští a název oboru živnosti zní: „Montáž, generální opravy, rekonstrukce, revize a revizní zkoušky provozní způsobilosti vyhrazených zdvihacích zařízení*)“.
170.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 203: Motorové a ostatní dopravní prostředky u oboru živnosti „Vývoj, projektování, výroba, zkoušky, údržba, opravy, modifikace a konstrukční změny letecké techniky“ se ve sloupci 1 text „letecké techniky“ nahrazuje textem „letadel, jejich součástí a výrobků letecké techniky“, ve sloupci 2 text „Souhlas vydaný Státní leteckou inspekcí“ se nahrazuje textem „Oprávnění vydané Úřadem pro civilní letectví“ a ve sloupci 3 text zní: „§ 17 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů“.
171.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 204: Zdravotnické výrobky, přesné a optické přístroje se obor živnosti „Provozování středisek kalibrační služby“ vypouští.
172.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 204: Zdravotnické výrobky, přesné a optické přístroje u oboru živnosti „Výroba, opravy a montáž měřidel“ text ve sloupci 3 zní: „§ 13 odst. 2 písm. d) a § 19 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů“.
173.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 205: Elektrické stroje a přístroje u oboru živnosti „Výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů“ se ve sloupci 1 slovo „Výroba,“ vypouští a název oboru živnosti zní: „Instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů“.
174.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 205: Elektrické stroje a přístroje u oboru živnosti „Výroba, instalace a opravy elektronických zařízení“ se ve sloupci 1 slovo „Výroba,“ vypouští a název oboru živnosti zní: „Instalace a opravy elektronických zařízení“.
175.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 207: Chemická výroba u oboru živnosti „Výroba a prodej chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako hořlavé, zdraví škodlivé, žíravé, dráždivé, senzibilizující“ se ve sloupci 1 slovo „prodej“ nahrazuje slovem „dovoz“ a text ve sloupci 2 „podle § 18 až 20“ se nahrazuje textem „podle § 19 odst. 2“.
176.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 207: Chemická výroba se doplňuje obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Výroba a zpracování paliv a maziv“,
text ve sloupci 2 zní:
„a)
vysokoškolské vzdělání v oboru chemie a 5 let praxe v oboru, nebo
b)
úplné střední odborné vzdělání na střední odborné škole chemického směru, zakončené maturitní zkouškou a 10 let praxe v oboru“.
177.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 207: Chemická výroba se doplňuje obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Nákup, prodej a skladování paliv a maziv včetně jejich dovozu s výjimkou výhradního nákupu, prodeje a skladování paliv a maziv ve spotřebitelském balení do 50 kg na jeden kus balení - velkoobchod“,
text ve sloupci 2 zní:
„a)
úplné střední odborné vzdělání na střední odborné škole technického směru zakončené maturitní zkouškou a 5 let praxe v oboru, nebo
b)
vysokoškolské vzdělání technického směru a 2 roky praxe v oboru“.
178.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 213: Stavebnictví u oboru živnosti „Provádění jednoduchých a drobných staveb, jejich změn a odstraňování“ se ve sloupci 2 písm. a) text „středoškolské vzdělání stavebního směru“ nahrazuje textem „úplné střední odborné vzdělání na střední odborné škole stavebního směru zakončené maturitní zkouškou“.
179.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 213: Stavebnictví u oboru živnosti „Projektování jednoduchých a drobných staveb, jejich změn a odstraňování“ se ve sloupci 2 písm. a) text „středoškolské vzdělání stavebního směru“ nahrazuje textem „úplné střední odborné vzdělání na střední odborné škole stavebního směru zakončené maturitní zkouškou“.
180.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 213: Stavebnictví u živnosti „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ text ve sloupci 2 se nahrazuje textem
„a)
vysokoškolské vzdělání stavebního směru a 5 let praxe v provádění staveb, nebo
b)
středoškolské vzdělání stavebního směru a 8 let praxe v provádění staveb“.
181.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní u oboru živnosti „Oční optika“ se ve sloupci 2 na konci za slovo „zdravotnictví“ vkládá text „nebo doklad o absolvování 3letého bakalářského studia v oboru oční optik-optometrista na Lékařské fakultě Masarykovy university v Brně nebo Lékařské fakultě Karlovy university v Praze nebo Přírodovědecké fakultě Palackého university v Olomouci“.
182.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní u oboru živnosti „Výkon zeměměřických činností“ se ve sloupci 2 písm. a) text „středoškolské vzdělání zeměměřického směru“ nahrazuje textem „úplné střední odborné vzdělání na střední odborné škole zeměměřického směru zakončené maturitní zkouškou“.
183.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní u oboru živnosti „Technicko-organizační činnost v oblasti požární ochrany“ se ve sloupci 2 text „střední škola požární ochrany“ nahrazuje textem „úplné střední odborné vzdělání na střední odborné škole požární ochrany zakončené maturitní zkouškou“.
184.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní u oboru živnosti „Horský průvodce“ text ve sloupci 1 zní:
„Průvodcovská činnost
a)
horská,
b)
tělovýchovná a sportovní,
c)
v oblasti cestovního ruchu“,
text ve sloupci 2 zní:
„odborná způsobilost pro horskou průvodcovskou činnost:
§ 22 odst. 1 písm. e) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
odborná způsobilost pro tělovýchovnou a sportovní průvodcovskou činnost:
absolvování vysoké nebo vyšší odborné školy tělovýchovného směru s příslušnou specializací
odborná způsobilost pro průvodcovskou činnost v oblasti cestovního ruchu:
středoškolské vzdělání ukončené maturitní zkouškou a 3 roky praxe v průvodcovské činnosti“.
185.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní u oboru živnosti „Ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům přípravky na ochranu rostlin“ se ve sloupci 2 text „,a odborná způsobilost podle § 18 až 20 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů" vypouští.
186.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní se doplňuje obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Geologické práce“,
text ve sloupci 2 zní:
„osvědčení odborné způsobilosti podle § 3 odst. 3 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů“,
text ve sloupci 3 zní:
„s výjimkou geologických prací, které jsou hornickou činností nebo činností prováděnou hornickým způsobem podle § 2 a 3 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů“.
187.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní se doplňuje obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Poskytování tělovýchovných služeb***)“,
text ve sloupci 2 zní:
„absolvování vysoké nebo vyšší odborné školy tělovýchovného směru“.
188.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní se doplňuje obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Provozování tělovýchovných zařízení a zařízení sloužících regeneraci a rekondici“,
text ve sloupci 2 zní:
„absolvování vysoké nebo vyšší odborné školy tělovýchovného směru“.
189.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní se doplňuje obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Vodní záchranářská služba“,
text ve sloupci 2 zní:
„§ 22 odst. 1 písm. e) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů“.
190.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní se doplňuje obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Činnost účetních poradců, vedení účetnictví“,
text ve sloupci 2 zní:
„a)
vysokoškolské vzdělání a 3 roky praxe v oboru, nebo
b)
středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou a 5 let praxe v oboru“.
191.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní se doplňuje obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Zastupování v celním řízení“,
text ve sloupci 2 zní:
„středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou a 3 roky praxe v obchodování se zahraničím, nebo vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v obchodování se zahraničím, nebo doklad o vykonání odborné celní zkoušky [§ 6 odst. 3 písm. b), c), d) vyhlášky č. 259/1997 Sb.]“.
192.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní se doplňuje obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže“,
text ve sloupci 2 zní:
„vyučení v oboru kosmetička a odborná způsobilost podle § 8 odst. 2 nebo § 3 odst. 1 vyhlášky č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví, obor: všeobecná (zdravotní) nebo dětská sestra, porodní asistentka (ženská sestra), lékař“.
193.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní se doplňuje obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Péče o dítě do 3 let věku v denním režimu“,
text ve sloupci 2 zní:
„a)
absolvování střední zdravotnické školy ukončené maturitní zkouškou v oboru dětská sestra, nebo
b)
absolvování vyšší zdravotnické školy v oboru dětská sestra (ukončené absolutoriem)“.
194.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní se doplňuje obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Masérské, rekondiční a regenerační služby“,
text ve sloupci 2 zní:
„a)
absolvování střední zdravotnické školy zakončené maturitní zkouškou v oboru Rehabilitační pracovník či Fyzioterapeut,
b)
absolvování vyšší zdravotnické školy v oboru Diplomovaný fyzioterapeut,
c)
absolvování kvalifikačního kurzu zakončeného závěrečnou zkouškou, pořádaným zdravotnickým zařízením pověřeným Ministerstvem zdravotnictví k přípravě masérů v kategorii nižších zdravotnických pracovníků,
d)
absolvování lékařské fakulty a dosažení odborné způsobilosti v oborech fyziatrie, balneologie a léčebné rehabilitace (FBLR) či tělovýchovného lékařství, nebo
e)
absolvování Fakulty tělesné výchovy a sportu Karlovy university Praha nebo Fakulty tělesné kultury Palackého university Olomouc se specializací pro rehabilitační obory“.
195.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní se doplňuje obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Provozování solárií“,
text ve sloupci 2 zní:
„absolvování lékařské fakulty nebo absolvování Fakulty tělesné výchovy a sportu Karlovy university Praha nebo Fakulty tělesné kultury Palackého university Olomouc nebo absolvování vyšší zdravotnické školy nebo absolvování střední zdravotnické školy zakončené maturitní zkouškou a osvědčení podle § 22 odst. 1 písm. e) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů“.
196.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní se doplňuje obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Aplikace, výroba a opravy
a)
protéz,
b)
trupových ortéz,
c)
končetinových ortéz,
d)
měkkých bandáží“,
text ve sloupci 2 zní:
„absolvování střední odborné školy s maturitou v příslušném oboru a 3 roky praxe v oboru“.
197.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní se doplňuje obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Restaurování děl z oboru výtvarných umění, která nejsou kulturními památkami, ale jsou uložena ve sbírkách muzeí a galerií*) nebo se jedná o předměty kulturní hodnoty,**)“,
text ve sloupci 2 zní:
„a)
vysokoškolské či vyšší odborné vzdělání restaurátorského nebo umělecko-výtvarného směru, nebo
b)
středoškolské vzdělání restaurátorského směru a 5 let odborné restaurátorské praxe“,
text ve sloupci 3 zní:
„*)
zákon č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích,
**)
zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty“.
198.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní se doplňuje obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Nákup a prodej kulturních památek***) nebo předmětů kulturní hodnoty**)“,
text ve sloupci 2 zní:
„specializované vysokoškolské vzdělání nebo specializované středoškolské vzdělání a 3 roky odborné praxe“,
text ve sloupci 3 zní:
„**)
zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty,
***)
zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči“.
199.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní se doplňuje nový obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“,
text ve sloupci 2 zní:
„ukončené středoškolské vzdělání a 3 roky odborné praxe v oblasti bezpečnosti práce“.
200.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní se doplňuje nový obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy“,
text ve sloupci 2 zní:
„a)
vysokoškolské vzdělání biologického směru a 1 rok odborné praxe,
b)
jiné vysokoškolské vzdělání příbuzného směru a 2 roky odborné praxe, nebo
c)
středoškolské vzdělání biologického směru zakončené maturitní zkouškou a 5 let odborné praxe“,
text ve sloupci 3 zní:
„zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů“.
201.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní se doplňuje nový obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Drezúra zvířat“,
text ve sloupci 2 zní:
„a)
vysokoškolské vzdělání biologického směru a 1 rok odborné praxe,
b)
středoškolské vzdělání biologického směru zakončené maturitní zkouškou a 3 roky odborné praxe“,
text ve sloupci 3 zní:
„zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů“.
202.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI se text záhlaví sloupce 3 „Podmínky, jejichž splnění se vyžaduje podle § 27 odst. 3 živnostenského zákona“ nahrazuje textem „Podmínky, jejichž splnění se vyžaduje podle § 27 odst. 2 živnostenského zákona“.
203.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 302: Výroba strojů a přístrojů všeobecná a pro určitá hospodářská odvětví u oboru živnosti „Vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání a znehodnocování zbraní podléhajících registraci podle zákona“ se ve sloupci 2 v písmenu a) za slovy „vyučení v“ vkládají slova „tříletém učebním“ a slova „nástrojař-puškař nebo zbrojíř“ se nahrazují slovy „puškař nebo nástrojař se specializací na zbraně“, v písmenu b) za slova „středoškolské vzdělání“ se vkládají slova „technického směru zakončené maturitní zkouškou“, v písmenu c) za slova „vysokoškolské vzdělání“ se vkládají slova „technického směru“ a za slovo „oboru“ se vkládá slovo „nebo“ a za písmeno c) se vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
odborná způsobilost podle § 21 a 22 živnostenského zákona“.
V textu „Pro nákup, prodej, půjčování a úschovu zbraní“ se za slovo „prodej“ vkládá slovo „přeprava“, v písmenu a) se za slovo „vyučení“ vkládají slova „v tříletém učebním oboru“, v písmenu b) se za slovo „vyučení“ vkládají slova „v tříletém učebním oboru“ a slovo „zbrojíř“ se nahrazuje slovy „nástrojař se specializací na zbraně“ a slova „1 rok“ se nahrazují slovy „nebo 1 rok“,
písmeno c) zní:
„c)
středoškolské vzdělání ekonomického směru zakončené maturitní zkouškou a 2 roky praxe v obchodní činnosti se zbraněmi a střelivem nebo středoškolské vzdělání v odbornosti výzbrojní a výstrojní zakončené maturitní zkouškou a 2 roky praxe v obchodní činnosti, nebo“.
204.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 302: Výroba strojů a přístrojů všeobecná a pro určitá hospodářská odvětví u oboru živnosti „Provozování střelnic“ se ve sloupci 2 písm. a) za slovo „škole“ vkládají slova „zakončené maturitní zkouškou“ a ve sloupci 4 se slova „Příslušné ústřední orgány“ nahrazují slovy „Příslušný orgán“.
205.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 304: Výroba zdravotnických výrobků, přesných a optických přístrojů a hodin u oboru živnosti „Hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganismů a potlačování dalších škodlivých činitelů jedovatými chemickými látkami a přípravky, včetně ochranné desinfekce, desinsekce a deratizace, s výjimkou odborných činností na úseku rostlinolékařské péče*)“ text ve sloupci 1 zní: „Ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické nebo toxické, s výjimkou odborných činností na úseku rostlinolékařské péče“.
206.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 304: Výroba zdravotnických výrobků, přesných a optických přístrojů a hodin u oboru živnosti „Úřední měření“ text ve sloupci 5 zní: „§ 13 odst. 2 písm. c) a § 21 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů“.
207.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 304 se doplňuje obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Výroba a opravy zubních náhrad“,
text ve sloupci 2 zní:
„středoškolské odborné vzdělání v oboru zubní technik, 6 let praxe v oboru bez přerušení, pomaturitní specializační studium ve vzdělávacím zařízení schváleném Ministerstvem zdravotnictví (kritéria platí i pro odborné zástupce)“,
text ve sloupci 4 zní:
„Ministerstvo zdravotnictví“.
208.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 305: Elektrické přístroje u oboru živnosti „Zřizování, montáž, údržba a servis telekomunikačních zařízení“ se ve sloupci 1 na konci doplňují slova „připojených k jednotné telekomunikační síti“, ve sloupci 2 se slova „ve znění zákona č. 150/1992 Sb.“ nahrazují slovy „ve znění pozdějších předpisů“ a ve sloupci 4 se slova „Ministerstvo hospodářství“ nahrazují slovy „Ministerstvo dopravy a spojů - Český telekomunikační úřad“.
209.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 305: Elektrické přístroje u oboru živnosti „Poskytování telekomunikačních služeb“ text ve sloupci 4 zní: „Ministerstvo dopravy a spojů - Český telekomunikační úřad“, text ve sloupci 5 zní: „zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů“.
210.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI první obor živnosti ve skupině 307 zní: „Výroba a dovoz chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako výbušné, oxidující, extremně hořlavé, vysoce hořlavé, vysoce toxické, toxické, karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci, nebezpečné pro životní prostředí a prodej chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické“.
Text ve sloupci 4 se zrušuje.
211.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 307: Výroba chemických výrobků se obor živnosti „Výroba a zpracování paliv a maziv“ vypouští.
212.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 307: Výroba chemických výrobků u oboru živnosti „Nákup, skladování a prodej hromadně vyráběných léčivých přípravků stanovených Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem zemědělství, které se mohou prodávat bez lékařského předpisu i mimo lékárny“
text ve sloupci 1 zní:
„nákup, skladování a prodej hromadně vyráběných léčivých přípravků, které se mohou podle rozhodnutí o registraci prodávat bez lékařského předpisu i mimo lékárny“,
text ve sloupci 2 zní:
„Odborný kurz podle § 75 odst. 2 písm. i) zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, pořádaný osobou uvedenou ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva zemědělství č. 52/1998 Sb., kterou se stanoví obsah, rozsah a provádění odborného kurzu prodejců vyhrazených léčiv nebo středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou v oboru farmacie nebo vysokoškolské vzdělání v oboru farmacie“.
213.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 314: Ostatní obor živnosti „Silniční motorová doprava osobní“
text ve sloupci 4 zní:
„a)
dopravní úřad, v jehož obvodu má sídlo právnická osoba nebo trvalý pobyt fyzická osoba,
b)
u zahraniční osoby dopravní úřad, jehož příslušnost se určí podle kritérií stanovených v § 50 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb.“.
214.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 314: Ostatní obor živnosti „Silniční motorová doprava nákladní“
text ve sloupci 2 zní:
„§ 6 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 304/1997 Sb.
u mezinárodní dopravy provozování silniční motorové dopravy vnitrostátní po dobu nejméně 3 roky před podáním žádosti o koncesi“,
text ve sloupci 4 zní:
„a)
dopravní úřad, v jehož obvodu má sídlo právnická osoba nebo trvalý pobyt fyzická osoba,
b)
u zahraniční osoby dopravní úřad, jehož příslušnost se určí podle kritérií stanovených v § 50 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb.“.
215.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 314: Ostatní obor živnosti „Taxislužba“
text ve sloupci 2 zní:
„§ 6 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 304/1997 Sb.“,
text ve sloupci 3 zní:
„bezúhonnost a spolehlivost řidičů taxislužby a jejich odborná způsobilost podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů“,
text ve sloupci 4 zní:
„dopravní úřad v místě sídla nebo trvalého pobytu žadatele; u zahraniční osoby dopravní úřad, jehož příslušnost se určí podle kritérií stanovených v § 50 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb.“.
216.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 314: Ostatní u oboru živnosti „Výuka a výcvik ve střelbě se zbraní“ se ve sloupci 2 písm. a) za slovo „škole“ vkládají slova „zakončené maturitní zkouškou“.
217.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 314: Ostatní se obor živnosti „Obnova kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi“ vypouští.
218.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 314: Ostatní u oboru živnosti „Provozování vodovodů*) a kanalizací“ se ve sloupci 2 v písmenu a) za slovo „vyučení“ vkládá text „v tříletém učebním oboru“ a v písmenu b) za slova „vzdělání v oboru“ se vkládají slova „zakončené maturitní zkouškou“.
219.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 314: Ostatní se obor živnosti „Podnikání v oblasti související s využíváním ionizujícího záření nebo jaderné energie“ vypouští.
220.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 314: Ostatní se obor živnosti „Nákup, prodej a skladování paliv a maziv včetně jejich dovozu s výjimkou výhradního nákupu, prodeje a skladování paliv a maziv ve spotřebitelském balení do 50 kg na jeden kus balení“ vypouští.
221.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 314: Ostatní se obor živnosti „Provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy“ vypouští.
222.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 314: Ostatní u oboru živnosti „Podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady“ se ve sloupci 2 písm. a) za slova „vzdělání v oboru“ vkládají slova „zakončené maturitní zkouškou“, text ve sloupci 3 se vypouští a text ve sloupci 5 zní: „Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 167/1998 Sb.“.
223.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 314: Ostatní u oboru živnosti „Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob“ se ve sloupci 2 v písmenu a) za slovo „vyučení“ vkládají slova „v tříletém učebním oboru“, v písmenu b) za slova „v příbuzném oboru“ se vkládají slova "zakončené maturitní zkouškou"a text ve sloupci 3 zní: „Bezúhonnost všech zaměstnanců (§ 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb.)“.
224.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 314: Ostatní u oboru živnosti „Služby soukromých detektivů“ text ve sloupci 3 zní: „Bezúhonnost všech zaměstnanců (§ 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb.)“.
225.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 314: Ostatní u oboru živnosti „Podniky zajišťující ostrahu majetku a osob“ text ve sloupci 3 zní: „Bezúhonnost všech zaměstnanců (§ 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb.)“.
226.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 314: Ostatní se doplňuje obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Oceňování majetku pro*):
a)
věci movité,
b)
věci nemovité,
c)
nehmotný majetek,
d)
finanční majetek,
e)
podnik“,
text ve sloupci 2 zní:
„vysokoškolské vzdělání ekonomické či právní nebo v oboru, ve kterém má být oceňování vykonáváno, a 2 roky praxe v oceňování majetku, nebo
pro činnost a) a b) úplné střední odborné vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání v oboru, ve kterém má být oceňování vykonáváno, a 5 let praxe v oceňování majetku. 2 roky praxe lze nahradit absolvováním postgraduálního studia podle zvláštního zákona**) nebo absolvováním celoživotního vzdělávání podle zvláštního zákona***) v rozsahu nejméně 2 akademických roků (4 semestrů) zaměřeného na oceňování majetku dané kategorie“,
text ve sloupci 3 zní:
„1)
zamezení střetu zájmu,++)
2)
uchování důvěrnosti informací,+)
3)
řádné provozování živnosti++) a pojištění odpovědnosti za případné škody vzniklé v souvislosti s vykonávanou činností,+)
4)
zajištění systému jakosti a odpovědnosti++)“,
text ve sloupci 4 zní:
„+)
Ministerstvo financí, ++) Ministerstvo průmyslu a obchodu“,
text ve sloupci 5 zní:
„*)
Podnikatel uvede příslušnou kategorii, kterou si stanoví s ohledem na svou odbornou způsobilost a provozovanou činnost
**)
§ 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)
***)
§ 60 zákona č. 111/1998 Sb.
zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Čl. II
V § 6 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb. a zákona č. 93/1998 Sb., se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno y), které zní:
„y)
navrhují živnostenskému úřadu zrušení živnostenského oprávnění podnikateli z důvodu neplnění závazků podnikatele vůči státu.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě
Čl. III
V § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, se za slovo „osobám“ vkládají slova „, zahraničním fyzickým osobám“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele
Čl. IV
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb. a zákona č. 110/1997 Sb., se mění takto:
1.
§ 14 zní:
㤠14
Prodávající je povinen při ukončení činnosti v provozovně informovat živnostenský úřad11a) o tom, kde lze vypořádat případné závazky.“.
2.
V § 23 odst. 6 se slova „sídla, popřípadě místa podnikání“ nahrazují slovy „umístění provozovny“.
ČÁST ŠESTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Čl. VI
1.
Živnostenská oprávnění, která vznikla přede dnem účinnosti tohoto zákona zůstávají zachována, pokud dále není stanoveno jinak. Právo pozůstalého manžela pokračovat v provozování živnostiživnosti podle předchozí právní úpravy, získané přede dnem účinnosti tohoto zákona, zůstává zachováno.
2.
Provozování živnostiživnosti na základě živnostenského oprávnění podle bodu 1 a jeho zánik se řídí tímto zákonem. BezúhonnostBezúhonnost podnikatele, kterému vzniklo živnostenské oprávnění přede dnem účinnosti tohoto zákona se posuzuje podle dosavadní právní úpravy; to neplatí, jestliže byl podnikatel pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin po účinnosti tohoto zákona.
3.
Došlo-li ze zákona ke změně ohlašovací živnostiživnosti volné na ohlašovací živnostživnost vázanou nebo na živnostživnost koncesovanou, mohou právnické a fyzické osoby oprávněné k podnikání na základě živnostenského oprávnění, které získaly před účinností tohoto zákona, v provozování živnostiživnosti pokračovat. Ve lhůtě 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona jsou povinny doložit příslušnému živnostenskému úřadu doklady prokazující splnění zvláštních podmínek provozování živnostiživnosti stanovených tímto zákonem, nemá-li živnostenský úřad tyto doklady k dispozici z předchozích řízení.
4.
Předloží-li osoby uvedené v bodě 3 živnostenskému úřadu doklady o splnění zvláštních podmínek provozování živnostiživnosti, živnostenský úřad vydá živnostenský list nebo koncesní listinu, do nichž budou promítnuty změněné údaje. Při rozhodování o koncesi se postupuje přiměřeně podle § 52 a 53. Nesouhlasí-li orgán uvedený v § 52 odst. 1 s udělením koncese, živnostenský úřad živnostenské oprávnění zruší. Osobám, které ve lhůtě stanovené v bodě 3 nepředloží doklady o splnění zvláštních podmínek provozování živnostiživnosti, živnostenský úřad živnostenské oprávnění zruší.
5.
Došlo-li ze zákona ke změně živnostiživnosti volné ohlašovací na živnostživnost ohlašovací řemeslnou, mohou právnické a fyzické osoby oprávněné k podnikání na základě živnostenského oprávnění, které získaly před účinností tohoto zákona, v provozování živnostiživnosti pokračovat. Ve lhůtě 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona jsou povinny sdělit živnostživnostenskému úřadu údaje potřebné k vydání průkazu živnostenského oprávnění pro řemeslnou živnost podle nové právní úpravy. Splní-li podnikatel tuto povinnost ve stanovené lhůtě, není povinen dokládat živnostenskému úřadu splnění podmínek odborné způsobilosti a živnostenský úřad mu vydá živnostenský list. Nesplní-li podnikatel povinnost podle věty druhé, živnostenský úřad podnikateli neprodleně živnostenské oprávnění zruší.
6.
Došlo-li tímto zákonem pouze ke změně názvu živnostiživnosti, je živnostenský úřad povinen ve lhůtě 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona vydat podnikateli živnostenský list nebo koncesní listinu s novým názvem živnostiživnosti.
7.
Došlo-li tímto zákonem ke sloučení živnostíživností, je živnostenský úřad povinen ve lhůtě 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona vydat podnikateli průkaz živnostenského oprávnění, do něhož bude tato změna promítnuta.
8.
Došlo-li tímto zákonem k rozdělení jedné živnostiživnosti na dvě nebo více samostatných živnostíživností, mohou právnické a fyzické osoby oprávněné k podnikání na základě živnostenského oprávnění, které získaly před účinností tohoto zákona, v provozování živnostiživnosti pokračovat. Ve lhůtě 1 roku ode dne jeho účinnosti jsou povinny doložit živnostenskému úřadu doklady prokazující splnění zvláštních podmínek provozování živnostiživnosti stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, nemá-li živnostenský úřad tyto doklady k dispozici z předcházejících řízení.
9.
Doloží-li osoby uvedené v bodě 8 živnostenskému úřadu doklady o splnění zvláštních podmínek provozování živnostiživnosti, provede změnu živnostenského listu vydáním živnostenských listů se změněnými údaji nebo rozhodne o udělení koncesí a vydá koncesní listiny. Při rozhodování o koncesích se postupuje přiměřeně podle § 52 a 53. Nesouhlasí-li orgán uvedený v § 52 odst. 1 s udělením koncese, živnostenský úřad živnostenské oprávnění zruší.
10.
Nesplní-li osoby uvedené v bodě 8 ve stanovené lhůtě povinnost doložit doklady o splnění zvláštních podmínek provozování živnostiživnosti podle tohoto zákona, živnostenský úřad jim neprodleně živnostenské oprávnění zruší.
11.
Podnikatelé, kteří získali živnostenské oprávnění přede dnem účinnosti tohoto zákona pro živnost, u níž došlo ke změně zvláštních podmínek provozování živnostiživnosti, aniž by současně došlo ke změně podle bodu 3, musí prokázat živnostenskému úřadu splnění odborné způsobilosti pouze u odpovědného zástupce, je-li ustanovován až po dni účinnosti tohoto zákona.
12.
Živnostenské oprávnění k provozování činnosti, která podle tohoto zákona již není živnostíživností, zaniká uplynutím 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak; v této lhůtě pozbývá platnosti i průkaz živnostživnostenského oprávnění. Na skutečnost, že se nadále nejedná o živnost, živnostenský úřad podnikatele písemně upozorní ve lhůtě 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
13.
Podnikatel, který provozuje živnostživnost průmyslovým způsobem na základě živnostenského oprávnění získaného přede dnem účinnosti tohoto zákona, je povinen ve lhůtě 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona předložit živnostenskému úřadu seznam činností, které směřují ke vzniku konečného výrobku nebo k poskytnutí služby a jsou pouze dílčími prvky technologického procesu.
14.
Živnostenský úřad je povinen podnikateli, který provozuje živnost průmyslovým způsobem na základě živnostenského oprávnění získaného přede dnem účinnosti tohoto zákona, vydat po splnění povinnosti podnikatele podle bodu 13 jako přílohu živnostenského listu seznam živnostíživností podle § 7a odst. 8 tohoto zákona.
15.
Podnikatel, který získal živnostenské oprávnění přede dnem účinnosti tohoto zákona, je povinen na výzvu živnostenského úřadu oznámit živnostenskému úřadu údaje o svém místě podnikání, sídle nebo organizační složce zahraniční osoby umístěné na území České republiky v souladu s § 45 odst. 2 písm. a) a c) a odst. 3 písm. a) a c), pokud tyto údaje živnostenský úřad nemá z předcházejících řízení. Oznamovací povinnost ve smyslu tohoto ustanovení se vztahuje i na podnikatele, kterým byl vydán průkaz živnostenského oprávnění přede dnem účinnosti tohoto zákona a právo provozovat živnost jim vzniklo až zápisem do obchodního rejstříku provedeným po účinnosti tohoto zákona. Živnostenský úřad provede změnu průkazu živnostenského oprávnění do 6 měsíců ode dne oznámení uvedených údajů.
16.
Podnikatel, který získal živnostenské oprávnění přede dnem účinnosti tohoto zákona, je povinen živnostenskému úřadu do 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona doložit doklady o vlastnickém nebo jiném právu k objektům nebo místnostem, v nichž je umístěno sídlo, místo podnikání (liší-li se místo podnikání od bydliště) nebo organizační složka zahraniční osoby umístěné na území České republiky. Tato povinnost se vztahuje též na podnikatele, kterým byl vydán průkaz živnostenského oprávnění přede dnem účinnosti tohoto zákona a právo provozovat živnost jim vzniklo až následným zápisem do obchodního rejstříku po účinnosti tohoto zákona.
17.
Živnostenský úřad je povinen vydat na žádost podnikatele, kterému byl vydán průkaz živnostenského oprávnění pro koncesovanou živnost přede dnem účinnosti tohoto zákona, koncesní listinu podle § 54, a to do 30 dnů ode dne podání žádosti.
18.
Došlo-li ze zákona ke změně koncesované živnostiživnosti na živnostživnost ohlašovací, je živnostenský úřad povinen ve lhůtě do 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona vydat podnikateli živnostenský list.
19.
Žádost o koncesi pro provozování živnostiživnosti, která se stala v důsledku právní úpravy tohoto zákona živnostíživností ohlašovací, o které nebylo pravomocně rozhodnuto přede dnem účinnosti tohoto zákona, se považuje za ohlášení živnostiživnosti.
20.
Ohlášení živnostiživnosti doručené živnostenskému úřadu přede dnem účinnosti tohoto zákona, vztahující se k živnostiživnosti, která je podle tohoto zákona živnostíživností koncesovanou, se považuje za žádost o koncesi, nebylo-li řízení ukončeno podle § 47 přede dnem účinnosti tohoto zákona.
21.
Žádosti o udělení koncese podané přede dnem účinnosti tohoto zákona, o kterých nebylo pravomocně rozhodnuto přede dnem účinnosti tohoto zákona, se projednají podle nové právní úpravy.
22.
Ohlášení živnostiživnosti doručené živnostenskému úřadu přede dnem účinnosti tohoto zákona, nebylo-li řízení ukončeno podle § 47 přede dnem účinnosti tohoto zákona, s výjimkou ohlášení podle bodu 19, se projednají podle nové právní úpravy.
23.
Řízení o uložení pokuty, o zrušení živnostenského oprávnění a o pozastavení provozování živnostiživnosti, o kterých nebylo pravomocně rozhodnuto přede dnem účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle nové právní úpravy, není-li dosavadní právní úprava pro účastníka řízení příznivější.
24.
Zahraniční fyzická osoba, která provozuje živnostživnost na základě živnostenského oprávnění získaného přede dnem účinnosti tohoto zákona a která není podnikatelem v zahraničí a na území České republiky má zřízený podnik, je povinna doklad o splnění podmínky pobytu za účelem podnikání (§ 5 odst. 4) doložit živnostenskému úřadu ve lhůtě 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona, vyplývá-li pro něj tato povinnost z § 5 odst. 4. Nesplnění této povinnosti se považuje za závažné porušení zákona (§ 58 odst. 2).
26.
Úkony provedené podle bodů 4, 5, 6, 7, 9, 10, 14, 15, 17, 18 a 25 nepodléhají správnímu poplatku.
Čl. VII
Zrušuje se zákon č. 63/1950 Sb., o úpravě hospodaření s tabákem, solí a lihem a o zrušení státních finančních monopolů.
Čl. VIII
Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), jak vyplývá z pozdějších zákonů.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
Čl. IX
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího měsíce ode dne vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 358/1999 Sb. | Zákon č. 358/1999 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 30. 12. 1999, datum účinnosti 14. 1. 2000, částka 111/1999
* Čl. I - Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, se mění takto:
* Čl. II - Změna živnostenského zákona
* Čl. III - Přechodná ustanovení
* Čl. IV
Aktuální znění od 14. 1. 2000
358
ZÁKON
ze dne 9. prosince 1999,
kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, se mění takto:
1.
V § 19 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Rozsah a podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla podle odstavce 1 stanoví prováděcí předpis.“.
2.
V § 23 se doplňují odstavce 4 až 7, které včetně poznámky pod čarou č. 5a) znějí:
„(4)
Provozovatel plavidla, kterým se provádí koncesovaná vodní doprava, správce dopravně významné využívané vodní cesty a provozovatel pozemní části veřejného přístavu jsou povinni mít plavidla, plavební objekty nebo zařízení přístavu vybaveny rádiovými stanicemi, jejichž počet a provedení v závislosti na druhu plavidla a vodní cesty stanoví prováděcí předpis.
(5)
Radiotelefonní provoz na vodních cestách se uskutečňuje v souladu se zvláštním předpisem5a) a v přiděleném kmitočtovém pásmu pro vnitrozemskou plavbu, které může být využíváno pouze pro spojení mezi plavidly navzájem, mezi plavidlem a pobřežní stanicí a v rámci pobřežní služby pro zajištění bezpečnosti plavebního provozu.
(6)
Požadavky na radiotelefonní provoz a vybavení plavidel, plavebních objektů a přístavů rádiovými stanicemi, způsob využití přidělených kmitočtů pro konkrétní druh rádiového provozu a podrobné technické požadavky na rádiové stanice pro radiotelefonní provoz na vodních cestách stanoví prováděcí předpis.
(7)
Schvalování rádiových stanic k provozu včetně přidělování kmitočtů a volacích znaků, požadavky na způsobilost a způsob ověřování způsobilosti osob pro obsluhu rádiových stanic stanoví zvláštní předpis.5a)
5a)
Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
Za § 33 se vkládá § 33a, který včetně nadpisu zní:
㤠33a
Odborná způsobilost
(1)
Odbornou způsobilost k provozování vodní dopravy pro cizí potřeby prokazuje žadatel osvědčením o úspěšně vykonané zkoušce z předmětů, které se váží k provozování vnitrozemské vodní dopravy, složené před plavebním úřadem, a dokladem o vykonání pětileté praxe v oboru vodní dopravy. Bližší vymezení těchto předmětů stanoví prováděcí předpis.
(2)
Osvědčení o úspěšně vykonané zkoušce podle odstavce 1 nahrazuje vysvědčení o státní nebo maturitní zkoušce z předmětů stanovených prováděcím předpisem, pokud byly tyto předměty její součástí a pokud plavební úřad tuto zkoušku uzná z hlediska odborné způsobilosti podle tohoto zákona.
(3)
Odbornou způsobilost, obsah a rozsah zkoušek a podrobnosti o skládání zkoušek podle odstavce 1 stanoví prováděcí předpis.“.
4.
V § 35 odstavci 2 se za slovem „tarif“ spojka „a“ nahradí čárkou a za slova „den zahájení provozu“ se vkládají slova „a rozsah bezbariérovosti.“.
5.
V § 43 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
fyzické a právnické osobě uvedené v § 23 odst. 4, která poruší povinnost mít vybaveno plavidlo, plavební objekt nebo zařízení přístavu rádiovými stanicemi a provozovat je.“.
6.
V § 52 se slova „Ministerstvo dopravy“ nahrazují slovy „Ministerstvo dopravy a spojů“, slova „§ 19 odst. 1“ se nahrazují slovy „§ 19 odst. 1 a 3“, za slova „§ 21,“ se vkládají slova „§ 23 odst. 4 a 6,“ a za slova „§ 32 odst. 2“ se vkládají slova „, § 33a odst. 3.“.
Čl. II
Změna živnostenského zákona
V příloze č. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 286/1995 Sb., se ve skupině 314: „Ostatní“ u oboru Vnitrozemská vodní doprava dosavadní text ve sloupci 2 zrušuje a nahrazuje se tímto textem: „§ 33a zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb.
Čl. III
Přechodná ustanovení
1.
Provozovatelé plavidel, kteří provozují vodní dopravu pro cizí potřeby na základě koncese, jsou povinni do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona předložit příslušnému živnostenskému úřadu osvědčení o odborné způsobilosti vydané plavebním úřadem; nepředloží-li v této lhůtě osvědčení, jejich živnostenské oprávnění zaniká a tyto osoby jsou povinny neprodleně vrátit koncesní listinu živnostenskému úřadu.
2.
Fyzické a právnické osoby uvedené v § 23 odst. 4 jsou povinny zahájit rádiový provoz nejpozději do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 359/1999 Sb. | Zákon č. 359/1999 Sb.
Zákon o sociálně-právní ochraně dětí
Vyhlášeno 30. 12. 1999, datum účinnosti 1. 4. 2000, částka 111/1999
* ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 4a)
* ČÁST DRUHÁ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY (§ 5 — § 9a)
* ČÁST TŘETÍ - OPATŘENÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY (§ 10 — § 38b)
* ČÁST ČTVRTÁ - Některé služby sociálně-právní ochrany (§ 40 — § 45)
* ČÁST PÁTÁ - PĚSTOUNSKÁ PÉČE (§ 47a — § 47za)
* ČÁST ŠESTÁ - POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY POVĚŘENÝMI OSOBAMI (§ 48 — § 50)
* ČÁST SEDMÁ - INSPEKCE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY (§ 50a — § 50a)
* ČÁST OSMÁ - ZAOPATŘOVACÍ PŘÍSPĚVEK (§ 50b — § 50u)
* ČÁST DEVÁTÁ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 51 — § 58b)
* ČÁST DESÁTÁ - PŘESTUPKY (§ 59 — § 59h)
* ČÁST JEDENÁCTÁ - ŘÍZENÍ A MÍSTNÍ PŘÍSLUŠNOST (§ 60 — § 64)
* ČÁST DVANÁCTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 65 — § 67)
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (363/2021 Sb., 242/2024 Sb.)
359
ZÁKON
ze dne 9. prosince 1999
o sociálně-právní ochraně dětí
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon upravuje sociálně-právní ochranu dětí a zaopatření zletilých nebo plně svéprávných fyzických osobosob po zániku pěstounské péče nebo ústavní výchovy.
(2)
Sociálně-právní ochranou dětí (dále jen „sociálně-právní ochrana“) se rozumí zejména
a)
ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu,
b)
ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění,
c)
působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny,
d)
zabezpečení náhradního rodinného prostředí pro dítě, které nemůže být trvale nebo dočasně vychováváno ve vlastní rodině.
(3)
Nedotčeny zůstávají zvláštní právní předpisy, které upravují též ochranu práv a oprávněných zájmů dítěte.
(4)
Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti dávek pěstounské péče nebo zaopatřovacího příspěvku55).
§ 2
(1)
Pro účely tohoto zákona se dítětem rozumí nezletilá osoba.1) V případě nezletilých dětí, které nabyly plné svéprávnosti, se sociálně-právní ochrana poskytuje pouze v rozsahu stanoveném v § 8 odst. 1, § 10 odst. 3 písm. a), b), § 29, § 32 a 34. Při poskytování sociálně-právní ochrany v těchto případech je příslušný orgán sociálně-právní ochrany povinen plně respektovat vůli dítěte, které nabylo plné svéprávnosti.
(2)
Sociálně-právní ochrana se poskytuje dítěti, které na území České republiky
a)
má trvalý pobyt,
b)
má podle zvláštního právního předpisu1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo je hlášeno k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů,
c)
podalo žádost o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky,
d)
je oprávněno trvale pobývat,2)
e)
pobývá s rodičem, který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany nebo oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky nebo které pobývá na základě uděleného oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany na území České republiky podle zvláštního právního předpisu,2a)
f)
pobývá s rodičem, který na území České republiky pobývá na základě potvrzení o strpění pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu63) nebo který je azylantem anebo osobou požívající doplňkové ochrany, nebo
g)
je azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany.
(3)
V rozsahu stanoveném tímto zákonem (§ 37 a 42) se sociálně-právní ochrana poskytuje také dítěti, které nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo není hlášeno k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů podle zvláštního právního předpisu1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky ani není oprávněno podle zvláštního právního předpisu2) trvale pobývat na území České republiky.
§ 2a
Vymezení některých pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
jinou osobou odpovědnou za výchovu dítětejinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte fyzická osobaosoba, které bylo dítě svěřeno do osobní péče rozhodnutím soudu, a to ode dne vykonatelnosti takového rozhodnutí,
b)
osobou v evidenciosobou v evidenci fyzická osobaosoba, která je vedena v evidenci osobosob, které mohou vykonávat pěstounskou péči po přechodnou dobu,
c)
osobouosobou pečující fyzická osobaosoba,
1.
které bylo dítě svěřeno do pěstounské péče, pěstounské péče po přechodnou dobu, předpěstounské péče nebo do péče podle § 953 občanského zákoníku,
2.
která osobně pečuje o dítě v průběhu řízení o svěření dítěte do její péče, pěstounské péče nebo předpěstounské péče nebo o jejím jmenování poručníkem dítěte, pokud bylo zahájeno z moci úřední,
3.
která osobně pečuje o dítě, podala-li návrh na svěření dítěte do její péče, pěstounské péče nebo předpěstounské péče nebo návrh na její jmenování poručníkem dítěte a není-li tato osobní péče o toto dítě zjevně bezdůvodná,
4.
která je poručníkem dítěte, jestliže o dítě osobně pečuje,
d)
nezaopatřeným dítětemnezaopatřeným dítětem nezaopatřené dítěnezaopatřené dítě podle zákona upravujícího státní sociální podporu,
e)
ústavním zařízenímústavním zařízením zařízení pro péči o děti nebo mládež poskytující plné přímé zaopatření,
f)
poskytováním plného přímého zaopatřeníposkytováním plného přímého zaopatření je poskytování stravování, ubytování a ošacení.
§ 3
(1)
Zřizuje se Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (dále jen „Úřad“) se sídlem v Brně. Úřad je správním úřadem s celostátní působností; je podřízen Ministerstvu práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“).
(2)
V čele Úřadu je ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.
§ 4
(1)
Sociálně-právní ochranu zajišťují orgány sociálně-právní ochrany, jimiž jsou
a)
krajské úřady,
b)
obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností,
c)
obecní úřady a újezdní úřady; ustanovení tohoto zákona o obecních úřadech se vztahují i na újezdní úřady,
d)
ministerstvo,
e)
Úřad,
f)
Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“).
(2)
Sociálně-právní ochranu dále zajišťují
a)
obce v samostatné působnosti,
b)
kraje v samostatné působnosti,
c)
komise pro sociálně-právní ochranu dětí,
d)
další právnické a fyzické osoby, jsou-li výkonem sociálně-právní ochrany pověřeny, (dále jen „pověřená osoba“).
(3)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vykonává působnost v oblasti sociálněprávní ochrany, není-li působnost svěřena jinému orgánu sociálně-právní ochrany.
§ 4a
(1)
Držitel poštovní licence může vykonávat státní správu podle tohoto zákona, uzavře-li s ním ministerstvo veřejnoprávní smlouvu, která blíže určí podmínky výkonu státní správy držitelem poštovní licence; držitel poštovní licence může vykonávat státní správu nejvýše v rozsahu těchto činností:
a)
přijímání podání podle tohoto zákona a přijímání podkladů pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona ve věci státního příspěvku na výkon pěstounské péče, dávek pěstounské péče a zaopatřovacích příspěvků, včetně jejich předávání příslušné krajské pobočce Úřadu práce,
b)
poskytování základních informací o právní úpravě tohoto zákona ve věcech uvedených v písmenu a).
(2)
K uzavření veřejnoprávní smlouvy není třeba souhlasu nadřízeného správního orgánu. Spory z veřejnoprávní smlouvy řeší ministr práce a sociálních věcí.
(3)
Ministerstvo a Úřad práce České republiky zveřejní veřejnoprávní smlouvu na své úřední desce i na svých internetových stránkách.
(4)
Veřejnoprávní smlouva může stanovit finanční plnění, které získá držitel poštovní licence jako kompenzaci za výkon státní správy podle tohoto zákona a které se stanoví podle cenových předpisů98).
ČÁST DRUHÁ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY
§ 5
Předním hlediskem sociálně-právní ochrany je zájem a blaho dítěte, ochrana rodičovství a rodiny a vzájemné právo rodičů a dětí na rodičovskou výchovu a péči. Přitom se přihlíží i k širšímu sociálnímu prostředí dítěte.
§ 6
Sociálně-právní ochrana se zaměřuje zejména na děti,
a)
jejichž rodiče
1.
zemřeli,
2.
neplní povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti, nebo
3.
nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské odpovědnosti;
b)
které byly svěřeny do výchovy jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte, pokud tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy;
c)
které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, jsou ohroženy závislostí, živí se prostitucí, spáchaly trestný čintrestný čin nebo, jde-li o děti mladší než patnáct let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činemtrestným činem,4) opakovaně nebo soustavně páchají přestupky podle zákona upravujícího přestupky nebo jinak ohrožují občanské soužití;
d)
které se opakovaně dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za výchovu dítěte;
e)
na kterých byl spáchán trestný čintrestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu;
f)
které jsou na základě žádostí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte opakovaně umísťovány do zařízení zajišťujících nepřetržitou péči o děti nebo jejich umístění v takových zařízeních trvá déle než 6 měsíců;
g)
které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami;
h)
které jsou žadateli o udělení mezinárodní ochrany, azylanty nebo osobami požívajícími doplňkové ochrany, a které se na území České republiky nacházejí bez doprovodu rodičů nebo jiných osob odpovědných za jejich výchovu;
pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí.
§ 6a
(1)
Poskytování sociálně-právní ochrany dětem podle § 6 spočívá v poskytování pomoci a podpory při překonávání jejich nepříznivé sociální situace s cílem umožnit jim sociální začleňování a poskytnout jim ochranu před sociálním vyloučením.
(2)
Zaměstnanec zařazený k výkonu práce v orgánu sociálně-právní ochrany při výkonu sociálně-právní ochrany dětí podle § 6
a)
je v osobním styku s dítětem, jeho rodiči nebo osobami odpovědnými za jeho výchovu,
b)
volí prostředky působení na dítě tak, aby na dítě účinně působily v jeho nepříznivé sociální situaci,
c)
řeší problémy dítěte v jeho přirozeném sociálním prostředí.
§ 7
(1)
Každý je oprávněn upozornit na závadné chování dětí jejich rodiče.
(2)
Každý je oprávněn upozornit orgán sociálně-právní ochrany na porušení povinností nebo zneužití práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti, na skutečnost, že rodiče nemohou plnit povinnosti vyplývající z rodičovské odpovědnosti, nebo na skutečnosti uvedené v § 6 písm. b) až h); tím není dotčena povinnost vyplývající ze zvláštního právního předpisu.6)
§ 8
(1)
Dítě má právo požádat orgány sociálně-právní ochrany a zařízení sociálně-právní ochrany, státní orgány, kterým podle zvláštních právních předpisů7) přísluší též ochrana práv a oprávněných zájmů dítěte, pověřené osoby, školy, školská zařízení a poskytovatele zdravotních služeb o pomoc při ochraně svého života a dalších svých práv; tyto orgány, právnické a fyzické osoby a pověřené osoby jsou povinny poskytnout dítěti odpovídající pomoc. Dítě má právo požádat o pomoc i bez vědomí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte.
(2)
Dítě, které je schopno formulovat své vlastní názory, má právo pro účely sociálně-právní ochrany tyto názory svobodně vyjadřovat při projednávání všech záležitostí, které se ho dotýkají, a to i bez přítomnosti rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte. Vyjádření dítěte se při projednávání všech záležitostí týkajících se jeho osoby věnuje náležitá pozornost odpovídající jeho věku a rozumové vyspělosti. Při své činnosti bere orgán sociálně-právní ochrany v úvahu přání a pocity dítěte s přihlédnutím k jeho věku a vývoji tak, aby nedošlo k ohrožení nebo narušení jeho citového a psychického vývoje.
(3)
Dítě, které je schopno s ohledem na svůj věk a rozumovou vyspělost posoudit dosah a význam rozhodnutí vyplývajících ze soudního nebo správního řízení, kterého je účastníkem, nebo jde-li o jiné rozhodnutí vztahující se k jeho osobě, obdrží od orgánu sociálně-právní ochrany informace o všech závažných věcech jeho osoby se týkajících; o dítěti starším 12 let se má za to, že je schopno informaci přijmout, vytvořit si vlastní názor a tento sdělit.
§ 9
Rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte má právo při výkonu svých práv a povinností požádat o pomoc orgán sociálně-právní ochrany, státní orgány, kterým podle zvláštních právních předpisů7) přísluší též ochrana práv a oprávněných zájmů dítěte, popřípadě pověřené osoby; tyto orgány v rozsahu své působnosti a pověřené osoby v rozsahu svého pověření jsou tuto pomoc povinny poskytnout.
§ 9a
(1)
Nastane-li situace, která ohrožuje řádnou výchovu a příznivý vývoj dítěte, kterou rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte nemohou nebo nejsou schopni sami řešit, je nezbytné přijmout na ochranu dítěte a k poskytnutí pomoci rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte potřebné opatření sociálně-právní ochrany podle části třetí.
(2)
Opatření sociálně-právní ochrany musí být zvolena tak, aby na sebe navazovala a vzájemně se ovlivňovala. Při výkonu a realizaci opatření mají přednost ta, která zabezpečí řádnou výchovu a příznivý vývoj dítěte v jeho rodinném prostředí a není-li to možné v náhradním rodinném prostředí s cílem umožnit návrat dítěte do vlastní rodiny; při tom se postupuje s využitím metod sociální práce a postupů odpovídajících současným vědeckým poznatkům.
(3)
Orgány sociálně-právní ochrany, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a pověřené osoby jsou povinny se řídit při výkonu sociálně-právní ochrany standardy kvality sociálně-právní ochrany, které jsou kritérii určujícími úroveň kvality poskytování sociálně-právní ochrany. Plnění standardů kvality sociálně-právní ochrany se hodnotí systémem bodů.
(4)
Standardy kvality sociálně-právní ochrany obsahují
a)
principy a bodové hodnocení výkonu sociálně-právní ochrany,
b)
standardy sociální práce s klientem,
c)
standardy personálního a organizačního zajištění výkonu sociálně-právní ochrany,
d)
technicko-provozní zajištění sociálně-právní ochrany.
ČÁST TŘETÍ
OPATŘENÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY
HLAVA I
PREVENTIVNÍ A PORADENSKÁ ČINNOST
§ 10
(1)
Obecní úřad je povinen
a)
vyhledávat děti uvedené v § 6,
b)
působit na rodiče, aby plnili povinnosti vyplývající z rodičovské odpovědnosti,
c)
projednat s rodiči odstranění nedostatků ve výchově dítěte,
d)
projednat s dítětem nedostatky v jeho chování,
e)
poskytnout nebo zprostředkovat rodičům na jejich žádost poradenství při uplatňování nároků dítěte podle zvláštních právních předpisů,9)
f)
oznámit obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v § 6.
(2)
Obecní úřad při výkonu sociálně-právní ochrany dětí podle § 6
a)
zajišťuje dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálně-právní ochrany na svém území,
b)
zprostředkuje na požádání dětí, rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu možnost poskytnutí sociální nebo jiné odborné služby anebo kontakt s poskytovatelem takových služeb, je-li těmto osobám nezbytné poskytnout pomoc a podporu při ochraně života a práv dítěte nebo při výkonu povinností a práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti,
c)
spolupracuje s jinými obecními úřady, krajskými úřady a s poskytovateli odborných služeb při zprostředkování pomoci dětem, rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu, popřípadě při zprostředkování kontaktu mezi těmito osobami a poskytovatelem odborných služeb.
(3)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností je povinen
a)
sledovat nepříznivé vlivy působící na děti a zjišťovat příčiny jejich vzniku,
b)
činit opatření k omezování působení nepříznivých vlivů na děti,
c)
pravidelně vyhodnocovat situaci dítěte a jeho rodiny, a to zejména z hlediska posouzení, zda se jedná o dítě uvedené v § 6, podle druhu a rozsahu opatření nezbytných k ochraně dítěte, a poskytovat pomoc rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte,
d)
zpracovat na základě vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny podle písmene c) individuální plán ochrany dítěte, který vymezuje příčiny ohrožení dítěte, stanoví opatření k zajištění ochrany dítěte, k poskytnutí pomoci rodině ohroženého dítěte a k posílení funkcí rodiny a stanoví časový plán pro provádění těchto opatření, a to ve spolupráci s rodiči nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte, dítětem a odborníky, kteří se podílejí na řešení problému dítěte a jeho rodiny,
e)
pořádat případové konference pro řešení konkrétních situací ohrožených dětí a jejich rodin, a to ve spolupráci s rodiči a jinou osobou odpovědnou za výchovu dítětejinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte, dalšími přizvanými osobami, zejména zástupci škol, školských zařízení, zařízení poskytovatelů zdravotních služeb, orgánů činných v sociální oblasti, Policie České republiky, státních zástupců, odborných pracovníků v oblasti náhradní rodinné péče, poskytovatelů sociálních služeb a pověřených osob; pro účast na případové konferenci platí § 38 odst. 7 obdobně.
(4)
Státní orgány, pověřené osobyosoby, školy, školská zařízení a poskytovatelé zdravotních služeb, popřípadě další zařízení určená pro děti, jsou povinni oznámit obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v § 6, a to bez zbytečného odkladu poté, kdy se o takové skutečnosti dozví. Pokud o to ten, kdo učinil oznámení podle věty první, požádá, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností ho informuje ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy oznámení obdržel, zda na základě skutečností uvedených v oznámení shledal či neshledal, že jde o dítě uvedené v § 6. OsobaOsoba provozující ústavní zařízeníústavní zařízení má při přijetí dítěte do zařízení povinnost tuto skutečnost ohlásit bez zbytečného odkladu obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má dítě trvalý pobyt, a není-li tento pobyt znám, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází zařízení, do kterého bylo dítě přijato. Při plnění povinností podle věty první a třetí se nelze dovolávat povinnosti zachovat mlčenlivost podle zvláštního právního předpisu.
(5)
Individuální plán ochrany dítěte se
a)
zpracovává s důrazem na přijetí opatření, které umožní setrvání dítěte v péči rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte,
b)
vypracovává od počátku doby poskytování sociálně-právní ochrany, nejpozději do 1 měsíce od zařazení dítěte do evidence obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností,
c)
pravidelně aktualizuje, zejména v situacích, kdy je uloženo výchovné opatření, nařízena ústavní výchova, ochranná výchova nebo kdy je dítě svěřeno do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, do pěstounské péče nebo jiné náhradní výchovy.
§ 10a
(1)
Poskytovatel zdravotních služeb je povinen neprodleně oznámit obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, že matka po narození dítěte dítě opustila a zanechala je v jeho zdravotnickém zařízení.
(2)
Každý, kdo se souhlasem rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte a bez rozhodnutí příslušného orgánu převezme dítě do své péče s úmyslem přijmout dítě do své trvalé péče, je povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností.
(3)
Při plnění povinností podle odstavců 1 a 2 platí § 10 odst. 4 věta poslední obdobně.
(4)
Orgánem sociálně-právní ochrany, který jsou rodiče osvojovaného dítěte povinni podle občanského zákoníku informovat o tom, že dítě bylo předáno do péče budoucímu osvojiteli, je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností.
§ 11
Poradenská činnost
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností
a)
pomáhá rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě,
b)
pořádá v rámci poradenské činnosti přednášky a kurzy zaměřené na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovou,
c)
poskytuje zájemcům o osvojení nebo pěstounskou péči poradenskou pomoc související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče,
d)
poskytuje osvojitelům nebo osobám pečujícím poradenskou pomoc související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do péče,
e)
poskytuje poradenskou pomoc při uplatňování nároku dítěte na výživné a při vymáhání plnění vyživovací povinnosti k dítěti, včetně pomoci při podávání návrhu soudu; přitom spolupracuje zejména s krajskými pobočkami Úřadu práce, povinnými osobami, orgány činnými v trestním řízeníorgány činnými v trestním řízení a soudy,
f)
poskytuje rodiči bez zbytečného odkladu po umístění dítěte do ústavního zařízeníústavního zařízení nebo po předání dítěte do péče jiné osoby odpovědné za výchovu dítětejiné osoby odpovědné za výchovu dítěte poradenskou pomoc spočívající zejména v pomoci uspořádat rodinné poměry, které by umožnily návrat dítěte do rodiny, při řešení životní a sociální situace, včetně hmotné úrovně rodiny, v pomoci při spolupráci s orgány sociálního zabezpečení, krajskými pobočkami Úřadu práce a dalšími orgány, a za tím účelem také rodiči zprostředkuje odbornou poradenskou pomoc,
g)
může poskytovat poradenskou pomoc podle písmene f) v obdobném rozsahu též osobám blízkým dítěti.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností při výkonu sociálně-právní ochrany dětí podle § 6, je-li jim nezbytné poskytnout pomoc a podporu při ochraně života a dalších práv dítěte, nebo při výkonu povinností a práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti
a)
poskytuje odborné sociální poradenství dětem podle § 6, jejich rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítětejiným osobám odpovědným za výchovu dítěte, případně též jiným osobám blízkým dítěti,
b)
vykonává činnosti sociální práce vedoucí k řešení nepříznivé sociální situace dětí podle § 6 nebo rodin s těmito dětmi; přitom spolupracuje s krajskou pobočkou Úřadu práce a krajským úřadem.
(3)
Krajský úřad poskytuje poradenskou pomoc
a)
zájemcům o osvojení nebo pěstounskou péči související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče,
b)
osvojitelům nebo osobám pečujícím související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do péče, zejména v otázkách výchovy.
(4)
Krajský úřad alespoň jednou v roce zabezpečí konzultace o výkonu pěstounské péče. Konzultací se kromě odborníků na řešení výchovných a sociálních problémů zúčastňují také osoby pečující; konzultací se mohou zúčastnit též děti svěřené těmto osobám pečujícím do pěstounské péče a další fyzické osoby, které tvoří s osobou pečující domácnost.
§ 11a
Preventivní a poradenská činnost podle § 10 odst. 1 písm. b), c) a e) a poradenská činnost podle § 11 odst. 1 písm. a) se poskytuje i jiným osobám odpovědným za výchovu dítětejiným osobám odpovědným za výchovu dítěte.
HLAVA II
Opatření na ochranu dětí
§ 12
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností může uložit rodičům povinnost využít odbornou poradenskou pomoc, pokud rodiče
a)
nezajistili dítěti odbornou poradenskou pomoc, ačkoliv dítě takovou pomoc nezbytně potřebuje a obecní úřad obceobce s rozšířenou působností takovou pomoc předtím doporučil,
b)
nejsou schopni řešit problémy spojené s výchovou dítěte bez odborné poradenské pomoci, zejména při sporech o úpravě výchovy dítěte nebo úpravě styku s dítětem,
c)
nevyužili možnosti odborné poradenské pomoci potřebné k překonání problémů rodiny a k odvrácení umístění dítěte do náhradní péče nebo nedbali na doporučení spolupracovat s pověřenými osobami, poskytovateli odborných poradenských služeb nebo mediátoremmediátorem.
(2)
Nemá-li osoba pečující uzavřenu dohodu o výkonu pěstounské péče, může obecní úřad obceobce s rozšířenou působností určit obsah a zaměření povinnosti zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě podle § 47a odst. 2 písm. f). Povinnost podle § 47a odst. 2 písm. f), jejíž obsah blíže určí obecní úřad obceobce s rozšířenou působností podle věty první, je osoba pečující povinna splnit u pověřené osoby na základě smlouvy.
(3)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností může povinnosti uvedené v odstavci 1 uložit i jiným osobám odpovědným za výchovu dítětejiným osobám odpovědným za výchovu dítěte.
(4)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zruší uložení povinností podle odstavců 1 až 3, jestliže
a)
splnilo svůj účel,
b)
nesplnilo svůj účel; přitom může rozhodnout o uložení výchovného opatření podle § 13 nebo zvolit jiné vhodné opatření sociálně-právní ochrany, nebo
c)
osoba pečující uzavřela dohodu o výkonu pěstounské péče, jde-li o rozhodnutí podle odstavce 2.
Výchovná opatření
§ 13
(1)
Vyžaduje-li to zájem na řádné výchově dítěte, může obecní úřad obceobce s rozšířenou působností
a)
napomenout vhodným způsobem dítě, rodiče, jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte, popřípadě toho, kdo narušuje řádnou péči o dítě,
b)
stanovit nad dítětem dohled a provádět jej za součinnosti školy, popřípadě dalších institucí a osob, které působí zejména v místě bydliště nebo pracoviště dítěte,
c)
uložit dítěti, rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte omezení bránící působení škodlivých vlivů na výchovu dítěte, zejména zákaz určitých činností, návštěv určitých míst, akcí nebo zařízení nevhodných vzhledem k osobě dítěte a jeho vývoji, nebo
d)
uložit dítěti, rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte povinnost využít odbornou poradenskou pomoc nebo uložit povinnost účastnit se prvního setkání se zapsaným mediátoremmediátorem v rozsahu 3 hodin nebo terapie; ustanovení § 12 odst. 1 tím není dotčeno.
Neučinil-li tak obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, může o těchto výchovných opatřeních za stejných podmínek rozhodnout soud.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností při rozhodování o výchovných opatřeních podle odstavce 1 přihlédne k tomu, že projednávání nedostatků podle § 10 odst. 1 písm. b) až d) nebo uložení povinnosti podle § 12 odst. 1 a 3 nevedlo k nápravě.
(3)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností může požádat příslušný obecní úřad, aby sledoval, zda jsou dodržována výchovná opatření, o nichž rozhodl.
(4)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zruší jím uložené výchovné opatření,
a)
jestliže splní svůj účel, nebo
b)
jestliže nesplní svůj účel; přitom může rozhodnout o uložení jiného výchovného opatření nebo zvolit jiné vhodné opatření sociálně-právní ochrany,
c)
změní-li se poměry; písmeno b) věta za středníkem platí obdobně.
§ 13a
(1)
Vyžaduje-li to zájem dítěte a výchovná opatření podle § 13 odst. 1 nevedla k nápravě, může soud dočasně odejmout dítě po dovršení 4 let z péče rodičů nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítětejiné osoby odpovědné za výchovu dítěte; přitom dítěti nařídí nejdéle na 3 měsíce pobyt ve
a)
středisku výchovné péče nebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, nebo
b)
domově pro osoby se zdravotním postižením.
(2)
Není-li možné zajistit dítěti potřebnou ochranu a pomoc jiným výchovným opatřením nebo opatřením sociálně-právní ochrany a zároveň není možné zajistit péči o dítě náhradní rodinnou péčí, zejména pěstounskou péčí na přechodnou dobu, může soud rozhodnout o svěření dítěte po dovršení 4 let do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle odstavce 1 písm. a), jde-li o dítě,
a)
které se ocitlo ve stavu nedostatku řádné péče anebo je-li život dítěte, jeho normální vývoj nebo jeho jiný důležitý zájem vážně ohrožen nebo narušen,
b)
které se ocitlo bez péče přiměřené jeho věku,
c)
tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané, nebo
d)
které se ocitlo v prostředí nebo situaci, které závažným způsobem ohrožují jeho základní práva.
(3)
Soud v rozhodnutí označí zařízení, do kterého má být dítě podle odstavce 1 umístěno. Přitom přihlédne k zájmům dítěte a k vyjádření obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností. Soud dbá na umístění dítěte co nejblíže bydlišti rodičů nebo jiných osob dítěti blízkých.
(4)
Soud může dobu trvání výchovného opatření podle odstavce 1 zcela výjimečně prodloužit, zejména v případě, že si rodiče nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítětejiná osoba odpovědná za výchovu dítěte prokazatelně upravuje své poměry tak, aby mohla převzít dítě do osobní péče. Celková doba nepřetržitého trvání výchovného opatření podle odstavce 1 nesmí přesáhnout 6 měsíců.
(5)
Doby pobytu dítěte ve středisku výchovné péče, v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo v domově pro osoby se zdravotním postižením, který je uložen na základě předběžné úpravy poměrů dítěte na nezbytně nutnou dobu podle § 924 občanského zákoníku nebo výchovného opatření podle odstavce 1, se pro účely posouzení celkové doby nepřetržitého trvání výchovného opatření podle odstavce 4 sčítají. Povolení přechodného pobytu (návštěvy) u rodičů nebo jiných osob podle § 30 nemá na celkovou dobu trvání výchovného opatření podle odstavce 4 vliv.
§ 14
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností podává za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem11) návrh soudu
a)
na rozhodnutí, zda je třeba souhlasu rodiče k osvojení dítěte,
b)
na omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti anebo omezení nebo pozastavení jejího výkonu,
c)
na nařízení ústavní výchovy,
d)
na prodloužení nebo zrušení ústavní výchovy,
e)
na svěření dítěte do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, na prodloužení doby trvání tohoto svěření a na zrušení rozhodnutí o svěření dítěte do tohoto zařízení,
f)
na svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu a jeho zrušení,
g)
na nařízení výchovného opatření podle § 13a, na prodloužení doby trvání tohoto výchovného opatření nebo na jeho zrušení,
h)
na přemístění dítěte do jiného zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy,
i)
na pozastavení výkonu povinnosti a práva péče o dítě u nezletilého rodiče,
j)
na zachování povinnosti a práva péče o dítě a osobního styku s dítětem u rodiče omezeného ve svéprávnosti,
k)
na zbavení rodiče práva dát souhlas k osvojení nebo dalších povinností a práv osobní povahy, zbavil-li soud rodiče rodičovské odpovědnosti,
l)
na zrušení pěstounské péče,
m)
na odvolání poručníka,
n)
na propuštění dítěte ze zdravotního ústavu,
o)
na vyslovení nepřípustnosti držení dítěte v zařízení sociálních služeb,
p)
na omezení nebo zákaz styku s dítětem,
q)
na zrušení péče podle § 953 občanského zákoníku.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností je povinen před podáním návrhu soudu podle odstavce 1, nebo byl-li návrh podán rodičem nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte anebo státním zastupitelstvím podle zvláštního právního předpisu
a)
projednat s rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte důvody, pro které má dojít nebo došlo k podání návrhu soudu, poučit je srozumitelně a prokazatelně o jejich právech a povinnostech vyplývajících z rodičovské odpovědnosti a důsledcích neplnění těchto povinností; to neplatí v případě, že rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte je nezvěstná, pro dlouhodobý pobyt v cizině nedosažitelná nebo pokud onemocněla chorobou, která znemožňuje takové projednání,
b)
v rámci případové konference předem projednat důvody podání návrhu podle odstavce 1 a zabývat se možnými způsoby jejich řešení; to neplatí, je-li zřejmé, že uspořádání případové konference by bylo nemožné nebo zjevně neúčelné,
c)
uspořádat případovou konferenci v průběhu řízení soudu o svěření dítěte do náhradní péče, pokud nebyla uspořádána podle písmene b) již před zahájením tohoto řízení; ustanovení písmene b) věty za středníkem platí obdobně,
d)
uskutečnit opatření sociálně-právní ochrany vyplývající z vyhodnocení situace dítěte a individuálního plánu ochrany dítěte, zejména poskytnout nebo zprostředkovat poradenství a pomoc při výchově rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte, popřípadě uložit povinnost využít odborné pomoci podle § 12,
e)
zvážit uložení výchovných opatření s hodnocením výsledků jejich využití.
(3)
Součástí návrhu obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností
a)
podle odstavce 1 je zpráva pro soud o projednání a přijetí opatření podle odstavce 2 písm. a) až d),
b)
podle odstavce 1 písm. c) až i), k) až m) a q) je vyhodnocení, že důvodem podání návrhu nejsou pouze nedostatečné bytové poměry nebo majetkové poměry rodičů dítěte nebo osob, kterým bylo dítě svěřeno do péče, jestliže jsou jinak tyto osoby nebo rodiče způsobilí zabezpečit řádnou výchovu dítěte a plnění povinností vyplývajících z jejich rodičovské odpovědnosti.
(4)
Jestliže soud rozhoduje o nařízení ústavní výchovy dítěte nebo o přemístění dítěte do jiného zařízení pro výkon ústavní výchovy, podává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností soudu vyjádření pro potřeby určení zařízení pro výkon ústavní výchovy, do kterého má být dítě umístěno.
(5)
Jestliže opatření učiněná soudem vedla k nápravě v chování dítěte, v jednání rodičů nebo dalších osob, kteří narušovali řádnou výchovu dítěte, může podat obecní úřad obceobce s rozšířenou působností návrh soudu na zrušení těchto opatření.
(6)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností poskytuje součinnost soudu při výkonu rozhodnutí o výchově nezletilých dětí podle zvláštního právního předpisu12a).
(7)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností a osoby účastnící se provádění výkonu rozhodnutí postupují ve vzájemné součinnosti podle odstavce 6 s cílem
a)
dosažení vynucení povinnosti uložené soudním rozhodnutím a
b)
působit na povinného, aby se soudnímu rozhodnutí podrobil dobrovolně.
(8)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nebo osoby, které se účastní provádění výkonu rozhodnutí, jsou povinny dítěti poskytnout potřebné vysvětlení nastalé situace, a to způsobem odpovídajícím jeho věku a rozumové vyspělosti, nevylučují-li to okolnosti případu.
(9)
Za součinnost podle odstavce 6 se považuje též poskytnutí nebo zprostředkování odborné pomoci dítěte, popřípadě jeho rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítětejiným osobám odpovědným za výchovu dítěte.
(10)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nebo osoby, které se účastní provádění výkonu rozhodnutí, jsou povinny při provádění výkonu rozhodnutí postupovat s maximální možnou rychlostí.
§ 15
(1)
Ocitne-li se dítě bez péče přiměřené jeho věku, zejména v důsledku úmrtí rodičů nebo jejich hospitalizacehospitalizace, je obecní úřad povinen zajistit takovému dítěti neodkladnou péči; při zajištění této péče zpravidla dá přednost příbuznému dítěte. O uvedeném opatření obecní úřad neprodleně uvědomí obecní úřad obceobce s rozšířenou působností.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností posoudí, zda jsou v případě uvedeném v odstavci 1 dostatečně zajištěna práva dítěte a uspokojovány jeho odůvodněné potřeby, nebo zda je potřebné učinit další opatření směřující k ochraně dítěte.
§ 16
(1)
Ocitne-li se dítě ve stavu nedostatku řádné péče anebo je-li život dítěte, jeho normální vývoj nebo jeho jiný důležitý zájem vážně ohrožen nebo narušen, je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností povinen podat neprodleně návrh soudu na vydání předběžného opatření13).
(2)
Jestliže je dítě vystaveno tělesnému nebo duševnímu násilí ze strany rodiče nebo jiné osoby, která žije s dítětem ve společné domácnosti, může obecní úřad obceobce s rozšířenou působností podat jménem dítěte soudu návrh na vydání předběžného opatření na uložení opatření k ochraně dítěte před domácím násilím70).
§ 16a
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností je povinen posoudit, zda je nutné učinit opatření směřující k ochraně dítěte, jestliže dítě je se souhlasem rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte bez rozhodnutí příslušného orgánu předáno do péče osoby, která má úmysl přijmout dítě do své trvalé nebo dlouhodobé péče, nebo jestliže je dítě se souhlasem rodičů a bez rozhodnutí soudu předáno do péče budoucího osvojitele. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností je povinen taková opatření učinit zejména v případě, kdy osoba, která převzala dítě do své péče, bez zbytečného odkladu nepodá příslušnému orgánu návrh na osvojení dítěte, na svěření dítěte do pěstounské péče nebo do předpěstounské péče, návrh na svěření dítěte do péče jiné osoby nebo návrh na jinou právní úpravu svého vztahu k dítěti.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností poskytuje osobě, které bylo dítě předáno do péče podle odstavce 1 věty první, pomoc při řešení problémů spojených s péčí o dítě, při podávání návrhů příslušným orgánům na úpravu právního vztahu této osoby k dítěti a při uplatňování nároků, zejména v sociální oblasti.
(3)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vydává na žádost osobyosoby podle § 2a písm. c) bodu 2 nebo 3 pro účely rozhodování o dávkách pěstounské péče a pro účely uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče vyjádření, v němž uvede, jde-li o osobuosobu
a)
podle § 2a písm. c) bodu 2, zda tato osobaosoba o dítě osobně pečuje, nebo
b)
podle § 2a písm. c) bodu 3, zda tato osobaosoba o dítě osobně pečuje a zda péče této osobyosoby o dítě je nebo není zjevně bezdůvodná.
(4)
Pro účely tohoto zákona se osobní péče o dítě považuje vždy za zjevně bezdůvodnou, pokud
a)
o dítě může osobně pečovat některý z rodičů nebo poručník,
b)
o péči o dítě bylo rozhodnuto a nedošlo k podstatné změně poměrů,
c)
je jí sledován nepoctivý úmysl,
d)
jde o péči osobyosoby, která dítě protiprávně zadržuje, nebo
e)
je zjevným zneužitím práva.
§ 16b
Souhlas s poskytováním ochrany a pomoci dítěti v ústavních zařízeních
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností rozhoduje na základě žádosti o vydání souhlasu s
a)
poskytováním ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 42a,
b)
prodloužením smlouvy o poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (dále jen „smlouva o poskytování ochrany a pomoci“) podle § 42a odst. 4,
c)
poskytováním sociální služby dítěti do 15 let věku v domově pro osoby se zdravotním postižením podle § 48 zákona o sociálních službách na základě smlouvy.
(2)
Žádost o vydání souhlasu podle
a)
odstavce 1 písm. a) a c) musí být podána nejpozději třetí pracovní den následující po dni přijetí dítěte do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo do domova pro osoby se zdravotním postižením,
b)
odstavce 1 písm. b) musí být podána nejpozději třetí pracovní den následující po dni, ke kterému byl uzavřen dodatek o prodloužení smlouvy o poskytování ochrany a pomoci, ne však později než poslední den trvání původního závazku z prodlužované smlouvy o poskytování ochrany a pomoci.
(3)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vydá souhlas podle odstavce 1 písm. a) a b), je-li zde důvod, pro který je poskytována ochrana a pomoc dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 42 odst. 1.
(4)
Souhlas podle odstavce 1 písm. a) a b) se vydává na dobu, na kterou lze uzavřít smlouvu o poskytování ochrany a pomoci podle § 42a odst. 4. Je-li to v zájmu dítěte, lze souhlas vydat na dobu kratší.
(5)
Změní-li se po vydání souhlasu podle odstavce 1 podstatným způsobem okolnosti rozhodné pro jeho vydání, zejména poměry na straně dítěte, rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítětejiných osob odpovědných za výchovu dítěte, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zahájí z moci úřední řízení o zrušení souhlasu. V tomto řízení posoudí, zda trvá důvod pro poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 42 odst. 1 nebo poskytování sociální služby v domově pro osoby se zdravotním postižením podle § 48 zákona o sociálních službách.
§ 17
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností
a)
vykonává funkci opatrovníka a poručníka;14) může být ustanoven opatrovníkem i v případě zastupování dítěte ve vztahu k cizině,
b)
vykonává poručenství jako veřejný poručník do doby, kdy soud jmenuje dítěti poručníka nebo dokud se poručník neujme funkce15).
HLAVA III
ČINNOST ORGÁNŮ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY PŘI SVĚŘENÍ DÍTĚTE DO VÝCHOVY JINÉ OSOBY ODPOVĚDNÉ ZA VÝCHOVU DÍTĚTE
§ 19
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností je povinen
a)
poskytovat soudu součinnost při zjišťování místa pobytu rodiče pro potřeby udělení souhlasu rodiče k osvojení dítěte,
b)
poučit rodiče o možných důsledcích neprojevování opravdového zájmu o dítě, a to bez zbytečného odkladu po umístění dítěte do zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc anebo po předání dítěte do náhradní péče fyzické osoby. Poučení musí být poskytnuto ve všech případech, kdy se dítě nachází mimo péči rodiče; poučení se nevyžaduje, jestliže rodič opustil místo, kde se dříve zdržoval, aniž sdělil, kde se nyní zdržuje, a nepodařilo se ani za 3 měsíce zjistit místo, kde se rodič zdržuje,
c)
poskytnout rodiči spolu s poučením o možných důsledcích neprojevování opravdového zájmu o dítě poradenství a pomoc v rozsahu stanoveném v § 11 odst. 1 písm. f),
d)
vykonávat na žádost soudu dohled nad úspěšností osvojení a podávat soudu na jeho žádost nebo i bez této žádosti zprávy o průběhu dohledu,
e)
přijímat oznámení soudu o udělení souhlasu rodiče s osvojením a informovat bezodkladně o této skutečnosti krajský úřad, pokud je dítě zařazeno v evidenci dětí pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností může kdykoli v době, po kterou je dítě rozhodnutím soudu předáno do péče budoucího osvojitele, do péče před osvojením nebo do předpěstounské péče, ověřit, zda nedošlo ke změně skutečností rozhodných pro osvojení dítěte nebo pro svěření dítěte do pěstounské péče, zejména zda jsou rodiče nebo jiné osoby dítěti blízké schopny a ochotny převzít dítě do své péče. Zjistí-li takové skutečnosti, podá návrh na zrušení rozhodnutí soudu. V případě, že došlo ke svěření dítěte po předchozím zprostředkování krajským úřadem, oznámí podání tohoto návrhu krajskému úřadu.
(3)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností sleduje vývoj dětí, které byly svěřeny do výchovy jiné osoby odpovědné za výchovu dítětejiné osoby odpovědné za výchovu dítěte. Zaměstnanci obceobce s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu jsou přitom povinni navštěvovat v souladu se zájmy dítěte podle potřeby dítě a rodinu, kde dítě žije, popřípadě jiné prostředí, kde se dítě zdržuje, a to
a)
nejméně jednou za 3 měsíce v období prvních 6 měsíců péče nahrazující péči rodičů,
b)
nejméně jednou za 3 měsíce, nemá-li osoba pečující uzavřenu dohodu o výkonu pěstounské péče,
c)
nejméně jednou za 6 měsíců v ostatních případech.
HLAVA IV
ZPROSTŘEDKOVÁNÍ OSVOJENÍ A PĚSTOUNSKÉ PÉČE
§ 19a
(1)
Zprostředkování osvojení a pěstounské péče spočívá
a)
ve vyhledávání dětí uvedených v § 2 odst. 2, kterým je třeba zajistit péči v náhradním rodinném prostředí formou pěstounské péče nebo osvojení,
b)
ve vyhledávání fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny,
c)
v odborné přípravě fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny k přijetí dítěte do rodiny,
d)
ve výběru určité fyzické osoby vhodné stát se osvojitelem nebo pěstounem určitého dítěte, jemuž se osvojení nebo pěstounská péče zprostředkovává, a v zajištění osobního seznámení se dítěte s touto osobou.
(2)
Zprostředkování osvojení a pěstounské péče podle odstavce 1 písm. d) nesmí provádět jiné orgány, právnické nebo fyzické osoby, než jsou orgány sociálně-právní ochrany uvedené v § 4 odst. 1.
§ 20
Zprostředkování osvojení a pěstounské péče orgány sociálně-právní ochrany
(1)
Osvojení nebo pěstounská péče v České republice a osvojení dětí z ciziny do České republiky se zprostředkuje jen na žádost fyzické osoby, která má zájem osvojit dítě nebo přijmout dítě do pěstounské péče (dále jen „žadatel“). Žádost občana České republiky nebo cizince, kterému vyplývá nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropské unie57) nebo který má na území České republiky povolen trvalý pobyt anebo který podle zvláštního právního předpisu upravujícího pobyt cizinců na území České republiky1a) přechodně pobývá na území České republiky nepřetržitě po dobu nejméně 365 dnů, se podává u obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností.
(2)
Zprostředkování
a)
osvojení a svěření dítěte do pěstounské péče v České republice zajišťují krajské úřady,
b)
osvojení dětí z České republiky do ciziny nebo dětí z ciziny do České republiky zajišťuje Úřad.
(3)
Zprostředkování
a)
osvojení se neprovádí v případě,
1.
že rodiče dali souhlas k osvojení dítěte předem s určením pro určitou osobu jako osvojitele,
2.
podal-li návrh na osvojení manžel rodiče dítěte, pozůstalý manžel po rodiči nebo osvojiteli dítěte, nebo
3.
podal-li návrh na osvojení příbuzný dítěte nebo jiná osoba blízká dítěti, u které není vyloučeno osvojení dítěte;
b)
pěstounské péče se neprovádí, podala-li návrh na svěření dítěte do pěstounské péče fyzická osoba dítěti příbuzná nebo fyzická osoba blízká dítěti nebo jeho rodině.
§ 21
Postup obecního úřadu obce s rozšířenou působností při zprostředkování osvojení a pěstounské péče
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vyhledává děti uvedené v § 19a odst. 1 a fyzické osoby vhodné stát se osvojiteli nebo pěstouny; tyto děti a osoby může vyhledávat a doporučit obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností také obecobec a pověřené osoby. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností založí spisovou dokumentaci o dítěti podle odstavce 4 pro účely zprostředkování náhradní rodinné péče na základě vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny a na základě individuálního plánu ochrany dítěte; tuto spisovou dokumentaci založí obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vždy po podání návrhu soudu podle § 14 odst. 1 písm. a) až f), i) a k) nebo pokud bylo jinak zahájeno řízení soudu, které může vést k odebrání dítěte z péče rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte.
(2)
V žádosti o zařazení do evidence žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče podané obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností žadatel uvede údaje a připojí doklady uvedené v odstavci 5 potřebné pro vedení spisové dokumentace.
(3)
Po obdržení žádosti obecní úřad obceobce s rozšířenou působností žádost na základě údajů v ní uvedených a připojených dokladů posoudí a žádost zamítne, pokud
a)
nejsou splněny podmínky uvedené v § 20 odst. 1 a 3, nebo
b)
zjistí, že osoba, která žádá o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče dítěte s obvyklým bydlištěm v České republice, splňuje podmínku pobytu na území České republiky podle § 20 odst. 1, avšak její obvyklé bydliště se nachází mimo území České republiky; zároveň jí sdělí, že žádost musí podat příslušnému orgánu státu, ve kterém má obvyklé bydliště.
(4)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vede spisovou dokumentaci o dítěti uvedeném v § 19a odst. 1; spisová dokumentace obsahuje
a)
osobní údaje, jimiž jsou jméno a příjmení, datum narození, státní příslušnost a místo trvalého pobytu nebo místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince1a);
b)
údaje o sociálních poměrech dítěte, jeho rodičů, sourozenců, popřípadě prarodičů,
c)
doklad, že dítě splňuje podmínky pro osvojení,
d)
rozhodnutí příslušných orgánů o výchově dítěte, bylo-li vydáno,
e)
vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny a individuální plán ochrany dítěte.
(5)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vede spisovou dokumentaci o žadateli; spisová dokumentace obsahuje
a)
žádost, ve které jsou obsaženy žadatelovy osobní údaje, jimiž jsou jméno a příjmení, datum narození, státní příslušnost a místo trvalého pobytu nebo místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince1a);
b)
opis z evidence Rejstříku trestů23) vyžádaný obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností; žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup;
c)
doklad obdobný opisu z evidence Rejstříku trestů vydaný ve státech, ve kterých se žadatel zdržoval nepřetržitě déle než 3 měsíce v době od dovršení patnáctého roku věku do podání žádosti; ustanovení § 27 odst. 3 se použije obdobně;
d)
zprávu o zdravotním stavu předloženou žadatelem;
e)
údaje o ekonomických a sociálních poměrech;
f)
písemné vyjádření žadatele, zda
1.
souhlasí s tím, aby po uplynutí lhůty uvedené v § 22 odst. 8 písm. b) byl zařazen také do evidence Úřadu pro zprostředkování osvojení dětí z ciziny,
2.
žádá výlučně o osvojení dítěte z ciziny;
g)
písemný souhlas s tím, že orgán sociálně-právní ochrany zprostředkující osvojení nebo pěstounskou péči je oprávněn
1.
zjišťovat další údaje potřebné pro zprostředkování, zejména o tom, zda způsobem života bude žadatel zajišťovat pro dítě vhodné výchovné prostředí,
2.
kdykoliv zjistit, zda nedošlo ke změně rozhodných skutečností uvedených ve spisové dokumentaci;
h)
písemný souhlas žadatele, jeho manžela, partnera nebo druha, který žije s žadatelem v rodinné domácnosti, s účastí na přípravě fyzických osobosob k přijetí dítěte do rodiny;
i)
stanovisko obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností k žádosti o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče;
j)
vyjádření obecního úřadu, krajského úřadu, pověřené osobyosoby nebo obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, který není příslušný k vedení spisové dokumentace o žadateli, pokud s nimi žadatel uzavřel dohodu o výkonu pěstounské péče, protože již má svěřeno dítě do pěstounské péče.
(6)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností postupuje kopii spisové dokumentace o dítěti uvedeném v § 19a odst. 1 a spisové dokumentace o žadateli neprodleně krajskému úřadu.
(7)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností rozhodne o zastavení řízení o zařazení do evidence žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, jestliže osoba, která o zprostředkování žádala,
a)
vezme svou žádost zpět před postoupením spisové dokumentace krajskému úřadu, nebo
b)
ani na výzvu obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností nesdělí údaje a nedoloží doklady potřebné pro vedení spisové dokumentace.
§ 22
Vedení evidence pro zprostředkování osvojení a pěstounské péče krajským úřadem
(1)
Krajský úřad vede pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče evidenci dětí uvedených v § 19a odst. 1 (dále jen „evidence dětí“) a evidenci žadatelů vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny (dále jen „evidence žadatelů“).
(2)
Evidence dětí obsahuje
a)
kopii spisové dokumentace podle § 21 odst. 4;
b)
odborné posouzení podle § 27, je-li ho třeba s ohledem na
1.
věk dítěte,
2.
stanovisko odborného lékaře, nebo
3.
jiné vážné skutečnosti;
c)
vyjádření dítěte zajištěné krajským úřadem (§ 8 odst. 2);
d)
další doklady potřebné pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče.
(3)
Evidence žadatelů obsahuje
a)
kopii spisové dokumentace podle § 21 odst. 5,
b)
odborné posouzení podle § 27,
c)
další doklady potřebné pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče.
(4)
Pokud žadatel chce osvojit výlučně dítě z ciziny [§ 21 odst. 5 písm. f) bod 2], krajský úřad provede odborné posouzení podle § 27 a neprodleně zašle kopii údajů obsažených v evidenci žadatelů Úřadu k zařazení do evidence pro zprostředkování osvojení z ciziny.
(5)
Krajský úřad řízení o zařazení žadatele do evidence žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče
a)
přeruší, je-li proti žadateli nebo proti jeho manželovi, druhovi, dítěti nebo jiné osobě tvořící s žadatelem společnou domácnost9b) vedeno trestní řízenítrestní řízení pro trestný čintrestný čin směřující proti životu, zdraví, svobodě, lidské důstojnosti, mravnímu vývoji nebo jmění dítěte, nebo pro jiný trestný čintrestný čin, jehož spáchání může mít vliv na způsobilost žadatele k řádné výchově dítěte, a to až do vydání konečného rozhodnutí v tomto trestním řízenítrestním řízení,
b)
může přerušit, zjistí-li na straně žadatele důvody bránící jeho odbornému posouzení podle § 27, a to na nezbytně nutnou dobu.
(6)
Krajský úřad rozhoduje o zařazení žadatele do evidence žadatelů neprodleně po odborném posouzení žadatele podle § 27. Pokud krajský úřad v průběhu řízení zjistí závažné důvody, pro které nelze žadatele zařadit do evidence žadatelů, může rozhodnout o zamítnutí žádosti i před provedením odborného posouzení žadatele v rozsahu stanoveném v § 27. V rozhodnutí o zařazení žadatele do evidence žadatelů krajský úřad stanoví žadateli povinnost hlásit krajskému úřadu všechny změny rozhodné pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče do 15 dnů ode dne jejich vzniku.
(7)
Krajský úřad oznámí, zda byl žadatel zařazen do evidence žadatelů,
a)
obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností,
b)
obecnímu úřadu, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, krajskému úřadu nebo pověřené osobě, s nimiž žadatel uzavřel dohodu o výkonu pěstounské péče, s výjimkou případu, kdy žadatel uzavřel dohodu s krajským úřadem, který rozhodl o zařazení žadatele do evidence žadatelů,
a to do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zařazení do evidence žadatelů.
(8)
Jestliže krajský úřad nezprostředkuje osvojení
a)
do 6 kalendářních měsíců ode dne zařazení dítěte do evidence dětí, nebo
b)
do 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zařazení žadatele do evidence žadatelů,
zpřístupní údaje z těchto evidencí Úřadu pro zprostředkování osvojení ve vztahu k cizině a současně zašle oznámení o těchto skutečnostech obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností.
(9)
Krajský úřad postupuje
a)
podle odstavce 8 písm. a) pouze tehdy, pokud je ze všech okolností zřejmé, že dítěti nelze zprostředkovat pěstounskou péči ani osvojení v České republice, nebo nelze předpokládat, že by v budoucnu mohla převzít dítě do péče osoba dítěti příbuzná nebo jemu blízká; tyto skutečnosti je krajský úřad povinen odůvodnit, nebo
b)
podle odstavce 8 písm. b) pouze tehdy, pokud žadatel vyjádřil souhlas podle § 21 odst. 5 písm. f) bodu 1.
(10)
Krajský úřad může zjistit kdykoliv v době, kdy je dítě vedeno v evidenci dětí nebo žadatel zařazen do evidence žadatelů, zda nedošlo ke změně skutečností rozhodných pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, zejména je oprávněn provést nové odborné posouzení dítěte nebo žadatele podle § 27.
§ 24
Zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče krajským úřadem
(1)
Pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče vyhledává krajský úřad pro děti vedené v evidenci tohoto krajského úřadu žadatele z evidence žadatelů vedené tímto krajským úřadem a z evidence žadatelů vedené jinými krajskými úřady. Krajský úřad při zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče přihlíží k výsledkům odborného posouzení dítěte a žadatelů podle § 27, k vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny a k plnění opatření vyplývajících z individuálního plánu ochrany dítěte.
(2)
Zjistí-li krajský úřad, že v jím vedené evidenci žadatelů, nebo v evidenci žadatelů, kterou vede jiný krajský úřad, je zařazen žadatel vhodný stát se osvojitelem nebo pěstounem dítěte, které je v evidenci dětí vedené tímto krajským úřadem, oznámí písemně tuto skutečnost
a)
žadateli,
b)
jinému krajskému úřadu, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo pověřené osobě, pokud s nimi žadatel uzavřel dohodu o výkonu pěstounské péče, protože již má svěřeno dítě do pěstounské péče,
c)
Úřadu, jde-li o dítě, které je i v evidenci dětí vedené Úřadem,
d)
obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, není-li tato povinnost splněna oznámením podle písmene b).
(3)
Na základě písemného oznámení krajského úřadu podle odstavce 2 písm. a) má žadatel právo seznámit se s dítětem a ten, u něhož se dítě nachází, je povinen toto seznámení umožnit. Žadatel má možnost seznámit se s dítětem a podat soudu návrh na předání dítěte do péče budoucího osvojitele, na svěření dítěte do péče před osvojením nebo na svěření dítěte do předpěstounské péče nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno písemné oznámení krajského úřadu podle odstavce 2; tuto lhůtu může krajský úřad v odůvodněných případech prodloužit, nejvýše však o 30 dnů.
(4)
Krajský úřad může dávat podněty ke zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče i v případech, kdy jde o děti, které jsou v evidenci dětí vedené jiným krajským úřadem nebo Úřadem; tento jiný krajský úřad nebo Úřad jsou povinny se těmito podněty zabývat.
§ 24b
Přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče krajským úřadem
(1)
Zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče se přeruší, jestliže
a)
žadatel písemně o takové přerušení požádá, a to po dobu, kterou v žádosti označí, nebo
b)
žadateli bylo krajským úřadem podle § 24 odst. 2 písemně oznámeno, že v evidenci dětí je dítě, pro něž je vhodným osvojitelem nebo pěstounem, a to po dobu ode dne odeslání uvedeného písemného oznámení do dne, do něhož trvá zprostředkování krajským úřadem podle § 24 odst. 3, anebo do dne, kdy došlo k rozhodnutí o svěření dítěte do péče podle písmena c), nebo
c)
na základě rozhodnutí soudu bylo dítě předáno do péče budoucího osvojitele, svěřeno do péče před osvojením nebo do předpěstounské péče, a to po dobu trvání této péče, nebo
d)
krajský úřad v době, kdy žadateli zprostředkovává osvojení nebo pěstounskou péči podle § 24, zjistí podle § 22 odst. 10 závažné skutečnosti, které jsou překážkou zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče.
(2)
O přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče podle odstavce 1 písm. d) vydá krajský úřad rozhodnutí. Doba přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče se nezapočítává do lhůt uvedených v § 22 odst. 8.
(3)
Žadatel je povinen v žádosti uvedené v odstavci 1 písm. a) uvést důvod, pro který žádá o přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče. Žadatel zasílá žádost krajskému úřadu. V případě přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče oznámí krajský úřad tuto skutečnost obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností a Úřadu, jde-li o žadatele vedené Úřadem, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne podání žádosti, nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče.
(4)
Datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o předání dítěte do péče budoucího osvojitele, o svěření dítěte do péče před osvojením nebo o svěření dítěte do předpěstounské péče, je povinen pro účely přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče neprodleně oznámit
a)
obecní úřad obceobce s rozšířenou působností krajskému úřadu,
b)
krajský úřad bezodkladně poté, kdy mu toto datum sdělil obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, Úřadu, jsou-li děti nebo žadatelé vedeni v evidenci Úřadu.
§ 24c
Vyřazení z evidence dětí nebo evidence žadatelů vedené krajským úřadem
(1)
Krajský úřad
a)
vyřadí dítě z jím vedené evidence dětí
1.
na základě rozhodnutí o osvojení nebo o svěření dítěte do pěstounské péče, nebo
2.
zjistí-li závažné důvody, pro které nelze dítěti zprostředkovat osvojení nebo pěstounskou péči,
b)
vyřadí žadatele z jím vedené evidence žadatelů
1.
na základě rozhodnutí o osvojení nebo o svěření dítěte do pěstounské péče, pokud žadatel nežádá o osvojení dalšího dítěte nebo o svěření dalšího dítěte do pěstounské péče,
2.
zjistí-li závažné důvody, pro které nelze žadateli zprostředkovat osvojení nebo pěstounskou péči,
3.
poruší-li žadatel závažným způsobem povinnost sdělovat změny v údajích rozhodných pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, nebo
4.
požádá-li o to žadatel,
c)
může vyřadit žadatele z jím vedené evidence žadatelů, jestliže se bez vážného důvodu nezúčastnil přípravy k přijetí dítěte do rodiny, i když byl k účasti na této přípravě vyzván.
(2)
O vyřazení žadatele z evidence žadatelů vydá krajský úřad rozhodnutí jen v případech uvedených v odstavci 1 písm. b) bodech 2 a 3 a odstavci 1 písm. c). V ostatních případech krajský úřad žadatelům vyřazení z evidence písemně oznámí.
(3)
Krajský úřad zašle do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vyřazení žadatele z evidence žadatelů oznámení o tomto vyřazení obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, jinému krajskému úřadu, obecnímu úřadu nebo pověřené osoběosobě uvedené v § 21 odst. 5 písm. j).
(4)
Datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo o svěření dítěte do pěstounské péče je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností povinen pro účely vyřazení žadatele z evidence oznámit krajskému úřadu.
(5)
Osvojení nebo svěření dítěte do pěstounské péče, jehož zprostředkování bylo zajištěno krajským úřadem, je krajský úřad povinen bez zbytečného odkladu oznámit Úřadu.
§ 24d
Postup ministerstva při zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče
(1)
Ministerstvo je oprávněno podávat podněty krajskému úřadu a Úřadu ke zprostředkování osvojení a pěstounské péče; krajský úřad nebo Úřad je povinen ministerstvo vyrozumět o tom, jak s podnětem naložil.
(2)
Krajský úřad je povinen umožnit ministerstvu za účelem kontroly přístup do evidence dětí nebo evidence žadatelů pro zprostředkování osvojení a pěstounské péče.
§ 25
Zprostředkování osvojení Úřadem
(1)
Úřad vede pro účely zprostředkování osvojení evidenci
a)
dětí uvedených v § 2 odst. 2 vhodných k osvojení v cizině,
b)
dětí vhodných k osvojení v České republice, které nemají na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo nejsou hlášeny k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů podle zvláštního právního předpisu1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky ani nejsou oprávněny podle zvláštního právního předpisu2) trvale pobývat na území České republiky,
c)
žadatelů vhodných stát se osvojiteli dětí uvedených v písmenu b),
d)
fyzických osob vhodných stát se osvojiteli dětí uvedených v písmenu a), pokud tyto osoby nemají na území České republiky povolen trvalý pobyt, nepobývají přechodně na území České republiky po nepřetržitou dobu nejméně 365 dnů podle zvláštního právního předpisu1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky ani nejde o cizince, kterému vyplývá nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropské unie57).
(2)
Děti uvedené
a)
v odstavci 1 písm. a) jsou vedeny v evidenci na základě oznámení krajského úřadu (§ 22 odst. 8),
b)
v odstavci 1 písm. b) jsou zařazovány do evidence na základě oznámení státních orgánů České republiky nebo státních orgánů nebo jiných organizací cizího státu řádně pověřených ve svém státě výkonem povinností při mezinárodním osvojení. Těmto orgánům nebo organizacím Úřad oznamuje zařazení dítěte uvedeného v odstavci 1 písm. b) do evidence.
(3)
Žadatelé uvedení v odstavci 1 písm. c) a fyzické osoby uvedené v odstavci 1 písm. d) jsou zařazováni do evidence na základě rozhodnutí Úřadu. Do evidence nelze zařadit osobu vhodnou stát se osvojitelem dětí uvedených v odstavci 1 písm. b), jestliže sice splňuje podmínku pobytu na území České republiky podle § 20 odst. 1, avšak její obvyklé bydliště se prokazatelně nachází mimo území České republiky.
(4)
Úřad vyřadí z evidence
a)
žadatele nebo osobuosobu uvedenou v odstavci 1 písm. d), došlo-li ke zprostředkování osvojení, a to ke dni rozhodnutí o osvojení;
b)
žadatele nebo osobu uvedenou v odstavci 1 písm. d),
1.
zjistí-li závažné důvody, pro které nelze osvojení zprostředkovat,
2.
poruší-li žadatel nebo uvedená osoba závažným způsobem povinnost sdělovat údaje rozhodné pro tuto evidenci, nebo
3.
požádají-li o to žadatel nebo uvedená osoba;
c)
dítě,
1.
na základě rozhodnutí o osvojení nebo o svěření dítěte do pěstounské péče,
2.
zjistí-li závažné důvody, pro které nelze dítěti zprostředkovat osvojení nebo pěstounskou péči, nebo
3.
požádá-li o to orgán nebo organizace podle odstavce 2 písm. b).
(5)
Úřad vydá rozhodnutí o vyřazení z evidence jen v případech žadatelů a osob uvedených v odstavci 1 písm. d), nejde-li o vyřazení z evidence proto, že bylo rozhodnuto o osvojení. Úřad zasílá krajskému úřadu rozhodnutí o vyřazení žadatelů a osob uvedených v odstavci 1 písm. d); oznámení o vyřazení dítěte uvedeného v odstavci 1 písm. b) zasílá Úřad orgánům nebo organizacím uvedeným v odstavci 2 písm. b) a krajskému úřadu.
(6)
Pro vedení evidence, jde-li o dítě uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo jde-li o osobu uvedenou v odstavci 1 písm. c), platí přiměřeně § 22 odst. 2, 3, 6 a 10.
(7)
Úřad přeruší zprostředkování osvojení po doby uvedené v § 24b odst. 1, jde-li o děti, které jsou vedeny také v evidenci dětí pro zprostředkování osvojení do ciziny nebo evidenci dětí vhodných k osvojení v České republice [odstavec 1 písm. a) a b)], nebo jde-li o žadatele uvedené v odstavci 1 písm. c).
(8)
Pro účely vedení evidence Úřadem je krajský úřad povinen
a)
na žádost Úřadu zjistit potřebné údaje a doplnit spisovou dokumentaci o dítěti vhodném k osvojení v cizině nebo o žadateli vhodném stát se osvojitelem dítěte z ciziny,
b)
na žádost Úřadu prošetřit poměry, v nichž dítě žije, jde-li o dítě, které bylo v České republice osvojeno na základě zprostředkování osvojení z ciziny nebo které má být z ciziny osvojeno a nachází se v České republice v péči budoucích osvojitelů,
c)
neprodleně oznámit Úřadu datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení dítěte.
(9)
Osvojení dítěte do ciziny je Úřad povinen oznámit
a)
obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností,
b)
matričnímu úřadu příslušnému podle zvláštního právního předpisu23a),
c)
krajskému úřadu, na základě jehož oznámení Úřad do evidence dítě zařadil.
§ 26
Pro zprostředkování osvojení Úřadem, jde-li o osvojení v České republice, platí § 24 odst. 1 a 3 přiměřeně.
§ 27
Odborné posuzování pro účely zprostředkování osvojení a pěstounské péče
(1)
Odborné posouzení pro zprostředkování osvojení a pěstounské péče zahrnuje
a)
posouzení dítěte a žadatele podle odstavce 2,
b)
zhodnocení přípravy k přijetí dítěte do rodiny, včetně speciální přípravy k přijetí dítěte pěstounem na přechodnou dobu (§ 11 odst. 2),
c)
vyjádření dětí žadatele k přijetí osvojovaného dítěte nebo dítěte svěřovaného do pěstounské péče do rodiny, jsou-li takového vyjádření schopny s ohledem na jejich věk a rozumovou vyspělost,
d)
posouzení schopnosti dětí žijících v domácnosti žadatele přijmout dítě do rodiny,
e)
zjištění bezúhonnostibezúhonnosti žadatele, jeho manžela, druha, dítěte a jiné osoby tvořící s žadatelem společnou domácnost; za bezúhonného se pro tyto účely nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin, který směřoval proti životu, zdraví, svobodě, lidské důstojnosti, mravnímu vývoji nebo jmění dítěte, nebo pro jiný trestný čintrestný čin, jehož spáchání může mít vliv na způsobilost žadatele k řádné výchově dítěte,
f)
u žadatelů o zařazení do evidence osob vhodných pro výkon pěstounské péče na přechodnou dobu posouzení schopnosti pečovat o děti vyžadující speciální péči a schopnost spolupráce s rodiči těchto dětí.
(2)
Pro účely zprostředkování osvojení a pěstounské péče se
a)
u dětí
1.
posuzuje úroveň tělesného a duševního vývoje dítěte, včetně jeho specifických potřeb a nároků, sociální prostředí, ze kterého dítě pochází, jakož i jeho statusová práva, a etnické, náboženské a kulturní prostředí dítěte,
2.
posuzuje vhodnost náhradní rodinné péče a jejích forem;
b)
u žadatelů posuzuje charakteristika osobnosti, psychický stav, zdravotní stav, jenž zahrnuje posouzení, zda zdravotní stav žadatele z hlediska duševního, tělesného a smyslového nebrání dlouhodobé péči o dítě, předpoklad vychovávat dítě, motivace, která vedla k žádosti o osvojení dítěte nebo k jeho svěření do pěstounské péče, stabilita manželského vztahu a prostředí v rodině, sociální prostředí, zvláště bydlení a domácnost, etnické, náboženské a kulturní prostředí žadatele, popřípadě další skutečnosti rozhodné pro osvojení dítěte nebo jeho svěření do pěstounské péče.
Posouzení krajský úřad provede do 30 dnů ode dne zjištění všech potřebných skutečností.
(3)
Za účelem zjištění bezúhonnostibezúhonnosti podle odstavce 1 písm. e) si orgán sociálně-právní ochrany vyžádá podle zvláštního právního předpisu28a) opis z evidence Rejstříků trestů nebo doklad obdobný opisu z evidence Rejstříku trestů vydávaný ve státech, ve kterých se žadatel, jeho manžel, druh, dítě a jiné osoby tvořící s žadatelem společnou domácnost zdržovali nepřetržitě déle než 3 měsíce v době od dovršení patnáctého roku věku do podání žádosti; tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce. V případě, že cizí stát opis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad nevydává, odmítá jej žadateli vydat nebo je jeho opatření spojeno s těžko překonatelnou překážkou, může žadatel doklad takového státu nahradit svým čestným prohlášením. Žádost o opis z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence Rejstříků trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4)
Odborné posuzování provádí krajský úřad, jde-li o děti nebo žadatele, které zařazuje do evidence dětí nebo žadatelů krajský úřad, a to před zařazením do takové evidence, nebo kteří jsou v evidenci dětí nebo v evidenci žadatelů vedené krajským úřadem.
(5)
Krajský úřad je oprávněn vyzvat žadatele a fyzické osoby uvedené v § 25 odst. 1 písm. d) k osobnímu jednání za účelem posouzení jejich předpokladů a skutečností rozhodných pro svěření dítěte. Krajský úřad přitom spolupracuje s obecními úřady obcíobcí s rozšířenou působností, obcemiobcemi, poskytovateli zdravotních služeb a školskými zařízeními i dalšími odbornými zařízeními, pověřenými osobami a s odborníky pro otázky výchovy a péče o dítě.
(6)
Zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu mohou za účelem přípravy podkladů pro odborné posouzení podle odstavce 2 navštívit dítě nebo pozvat dítě k jednání, je-li to přiměřené jeho věku a schopnostem. Právnické nebo fyzické osoby, u nichž se dítě nachází, jsou povinny tuto návštěvu, účast dítěte na uvedeném jednání a posouzení dítěte umožnit.
(7)
Pro zpracování vyjádření krajského úřadu podle § 18 platí odstavce 2 až 6 přiměřeně.
(8)
Pro účely odvolacího řízení je ministerstvo oprávněno provést nové odborné posouzení žadatele.
HLAVA V
PĚSTOUNSKÁ PÉČE NA PŘECHODNOU DOBU
§ 27a
(1)
Krajský úřad vede pro účely zajištění pěstounské péče pro dítě na přechodnou dobu evidenci osob, které mohou pěstounskou péči po přechodnou dobu vykonávat. Do evidence se osoby zařazují na základě žádosti podané u obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností je povinen po doplnění žádosti o údaje a doklady uvedené v odstavci 3 neprodleně žádost postoupit krajskému úřadu.
(2)
Do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči po přechodnou dobu, se zařazují osoby, které na základě odborného posouzení mají předpoklady pro výkon takové péče o dítě, a to zejména z hlediska krátkodobosti takové péče a péče o dítě krátce po jeho narození.
(3)
Evidence obsahuje
a)
žadatelovy osobní údajeosobní údaje uvedené v § 21 odst. 5 písm. a),
b)
doklady uvedené v § 21 odst. 5 písm. b) až e) a h),
c)
písemný souhlas s tím, že krajský úřad je oprávněn kdykoliv
1.
zjišťovat další údaje potřebné pro zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči po přechodnou dobu,
2.
zjišťovat, zda nedošlo ke změně skutečností uvedených v žádosti,
d)
stanovisko obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností k žádosti o zařazení žadatele do evidence,
e)
stejnopis správního rozhodnutí podle § 47b s vyznačením právní moci nebo stejnopis dohody o výkonu pěstounské péče podle § 47b,
f)
údaje o charakteristice a počtu dětí, kterým je osoba v evidenci schopna poskytovat pěstounskou péči na přechodnou dobu.
(4)
Odborné posouzení žadatele se provede na základě žádosti podané podle odstavce 3; pro odborné posouzení žadatele platí § 27 obdobně.
(5)
Krajský úřad rozhodne o zařazení žadatele do evidence uvedené v odstavci 1 a o jeho vyřazení z této evidence nebo o tom, že žadatel do této evidence zařazen nebyl. Opis rozhodnutí uvedeného v předchozí větě zašle krajský úřad obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. Pro vedení evidence, zařazení žadatele do evidence, přerušení vedení v evidenci a vyřazení z evidence se použijí § 22 až 24c obdobně.
(6)
Krajský úřad předá opis seznamu osob zařazených do evidence osob, které mohou po přechodnou dobu vykonávat pěstounskou péči, a to včetně údajů uvedených v odstavci 3, obecním úřadům obcíobcí s rozšířenou působností ve svém správním obvodu. Krajský úřad je povinen tento seznam bezodkladně doplňovat na základě změn, ke kterým v evidenci podle odstavce 1 došlo, a toto doplnění sdělit také uvedeným obecním úřadům obcíobcí s rozšířenou působností.
(7)
Soud může na návrh orgánu sociálně-právní ochrany svěřit dítě do pěstounské péče na přechodnou dobu osobám v evidenci, a to na
a)
dobu, po kterou nemůže rodič ze závažných důvodů dítě vychovávat,
b)
dobu, po jejímž uplynutí může matka dát souhlas k osvojení nebo po kterou může rodič souhlas k osvojení dítěte odvolat, nebo
c)
dobu do nabytí právní moci rozhodnutí soudu o tom, že souhlasu rodičů k osvojení není třeba.
(8)
Bylo-li dítě svěřeno do pěstounské péče podle odstavce 7, je soud povinen nejméně jednou za 3 měsíce přezkoumat, zda důvody, pro které bylo dítě svěřeno do pěstounské péče, stále trvají. Za tím účelem si vyžaduje zejména zprávy příslušného orgánu sociálně-právní ochrany. Soud rozhodne o výchově dítěte vždy, odpadnou-li důvody, pro které bylo dítě svěřeno do pěstounské péče podle odstavce 7.
(9)
Pěstounská péče na přechodnou dobu může trvat nejdéle 1 rok. To neplatí, pokud jsou do pěstounské péče téhož pěstouna svěřeni sourozenci dítěte, kteří byli do této péče svěřeni později, ne však na dobu delší, než po kterou má trvat pěstounská péče podle věty první u sourozence, který byl do pěstounské péče na přechodnou dobu témuž pěstounovi svěřen jako poslední.
(10)
Osoba v evidenciOsoba v evidenci zajišťuje neodkladnou péči o dítě též na žádost obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností v případech podle § 15 odst. 1, § 16 odst. 1 a § 37 odst. 1, a to zpravidla po dobu, než rozhodne soud o návrhu obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností na nařízení předběžného opatření13).
HLAVA VI
ÚSTAVNÍ VÝCHOVA A OCHRANNÁ VÝCHOVA
§ 28
Po právní moci rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy obecní úřad obceobce s rozšířenou působností sjedná dobu a místo přijetí dítěte do příslušného zařízení pro výkon ústavní výchovy, které je označeno v rozhodnutí soudu; přitom vyzve rodiče nebo jiné fyzické osoby odpovědné za výchovu dítěte, aby dítě ve stanoveném termínu předali určenému zařízení, popřípadě s jejich souhlasem může zabezpečit umístění sám. Je-li po právní moci rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy nezbytné přemístit dítě ze zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, sjedná obecní úřad obceobce s rozšířenou působností dobu přijetí dítěte do zařízení pro výkon ústavní výchovy, které je označeno v rozhodnutí soudu. Převoz dítěte zabezpečí příslušné zařízení pro výkon ústavní výchovy ve spolupráci se zařízením pro děti vyžadující okamžitou pomoc, ve kterém se dítě nachází. Nepodrobí-li se rodiče nebo jiné fyzické osoby odpovědné za výchovu dítěte rozhodnutí soudu, podá obecní úřad obceobce s rozšířenou působností soudu návrh na výkon rozhodnutí.24)
§ 29
Sledování výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností sleduje dodržování práv dítěte v ústavních zařízeníchústavních zařízeních; sleduje zejména rozvoj duševních a tělesných schopností dětí, zda trvají důvody pro pobyt dítěte v ústavním zařízeníústavním zařízení, zjišťuje, jak se vyvíjejí vztahy mezi dětmi a jejich rodiči. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností působí k tomu, aby byli v ústavním zařízeníústavním zařízení sourozenci umístěni společně společně; to neplatí v případě dítěte do dovršení 3 let, ledaže je společné umístění se sourozenci v nejlepším zájmu dítěte do dovršení 3 let z důvodu zachování sourozeneckých vazeb.
(2)
Zaměstnanec obceobce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu je povinen
a)
nejméně jednou za 3 měsíce navštívit dítě, které bylo do péče ústavního zařízeníústavního zařízení svěřeno rozhodnutím soudu nebo kterému bylo uloženo ústavní ochranné léčení,
b)
nejméně jednou za 3 měsíce navštívit rodiče dítěte, které bylo do péče ústavního zařízeníústavního zařízení svěřeno rozhodnutím soudu nebo kterému bylo uloženo ústavní ochranné léčení,
c)
navštívit dítě uvedené v § 10a odst. 1 bezodkladně poté, kdy se o něm dozví, a dále podle potřeb dítěte.
(3)
Zaměstnanec obceobce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu je oprávněn hovořit s dítětem bez přítomnosti dalších osob, zejména zaměstnanců ústavního zařízení, a má právo nahlížet do dokumentace, kterou ústavní zařízení o dítěti vede.
(4)
Zjistí-li zaměstnanec obceobce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu, že ústavní zařízení porušilo povinnosti vyplývající z tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, je povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností a zřizovateli tohoto ústavního zařízení, popřípadě orgánu, který je zřizovateli nadřízen, a soudu, který nařídil ústavní výchovu, uložil ochrannou výchovu nebo ochranné léčení ústavní; tím není dotčena povinnost vyplývající ze zvláštního právního předpisu.6)
(5)
Jestliže zaměstnanec obceobce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu oznámil porušení povinnosti ústavním zařízením, sleduje příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, zda došlo k odstranění zjištěných nedostatků, a působí k přijetí potřebných opatření vedoucích k nápravě.
(6)
Ústavní zařízení jsou povinna
a)
zajistit zaměstnanci obceobce s rozšířenou působností zařazenému do obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností přístup do ústavního zařízení a poskytnout mu potřebné listiny, doklady nebo zprávy vztahující se k dítěti a jeho rodičům, pokud je ústavní zařízení má k dispozici,
b)
umožnit styk zaměstnance obceobce s rozšířenou působností zařazeného do obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností s dítětem, kterému byla nařízena ústavní výchova, uložena ochranná výchova nebo ochranné léčení ústavní,
c)
oznamovat neprodleně obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností děti, které přicházejí v úvahu jako vhodné k osvojení nebo ke svěření do pěstounské péče,
d)
odeslat neprodleně písemné podání dítěte adresované soudu, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, jinému státnímu orgánu nebo pověřené osobě bez kontroly jeho obsahu,
e)
vyžádat si písemný souhlas obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností k pobytu dítěte podle § 30,
f)
informovat obecní úřad obceobce s rozšířenou působností o nadcházejícím propuštění dítěte z ústavního zařízení,
g)
informovat obecní úřad obceobce s rozšířenou působností a soud, který dítěti nařídil ústavní výchovu nebo uložil ochrannou výchovu, o útěku dítěte z ústavního zařízení a o přemístění dítěte do jiného ústavního zařízení.
(7)
Ústavní zařízeníÚstavní zařízení uvedené v odstavci 1 může navštívit také zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu nebo zaměstnanec státu zařazený k výkonu práce v ministerstvu. Pro zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu nebo zaměstnance státu zařazeného k výkonu práce v ministerstvu platí obdobně odstavce 3 až 6.
§ 30
Pobyt dítěte mimo ústav
(1)
Ředitel ústavního zařízení může jen po předchozím písemném souhlasu obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností povolit dítěti, které je v ústavním zařízení umístěno na základě rozhodnutí soudu, pobyt u rodičů, popřípadě jiných fyzických osob, a to nejvýše v rozsahu 30 kalendářních dnů při prvním pobytu u těchto osob. Tato doba, s výjimkou případů, kdy byla na základě rozhodnutí soudu uložena ochranná výchova, může být prodloužena, jde-li o pobyt u těchto osob, na základě písemného souhlasu obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností.
(2)
Písemný souhlas obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností podle odstavce 1 musí obsahovat určení osob, u nichž bude dítě pobývat, délku pobytu dítěte mimo ústav, na kterou se souhlas vydává, a místo pobytu dítěte.
(3)
Při vydávání písemného souhlasu s pobytem dítěte mimo ústav podle odstavce 1 obecní úřad obceobce s rozšířenou působností přihlíží zejména k rodinnému a sociálnímu prostředí, v němž bude dítě pobývat, a individuálnímu plánu ochrany dítěte, je-li zpracován. V případě pobytu dítěte u jiných fyzických osob než rodičů, prarodičů nebo sourozenců, posuzuje se jejich bezúhonnostbezúhonnost podle § 27 odst. 1 písm. e). Pro účely vydání souhlasu může obecní úřad obceobce s rozšířenou působností požádat krajský úřad o odborné posouzení fyzické osoby jiné než rodiče, u níž má dítě pobývat. Pro odborné posouzení platí § 27 přiměřeně. Za účelem doložení bezúhonnostibezúhonnosti takové osoby si může obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vyžádat podle zvláštního právního předpisu28a) výpis z evidence Rejstříku trestů; o skutečnosti, že si vyžádal výpis z evidence Rejstříku trestů, tuto osobu bez zbytečného odkladu vyrozumí. Žádost o vydání výpisu a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4)
Krajský úřad je povinen odborné posouzení jiné fyzické osoby podle odstavce 3 provést.
(5)
Je-li místo trvalého pobytu dítěte odlišné od místa trvalého pobytu rodičů nebo jiných fyzických osob, u nichž má dítě pobývat, může obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vydat písemný souhlas podle odstavce 1 jen na základě vyjádření jiného příslušného obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností [§ 61 odst. 3 písm. c)].
HLAVA VII
Sociální kuratela pro děti a mládež
§ 31
(1)
Péče o děti uvedené zejména v § 6 písm. c) a d) je obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností zabezpečována prostřednictvím sociální kurately pro děti a mládež (dále jen „sociální kuratela“); sociální kuratela spočívá v provádění opatření směřujících k odstranění, zmírnění nebo zamezení prohlubování anebo opakování poruch psychického, fyzického a sociálního vývoje dítěte.
(2)
Sociální kuratelu vykonává kurátor pro děti a mládež, který je zaměstnancem obceobce s rozšířenou působností zařazeným do obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností.
§ 32
Sociální kuratela zahrnuje
a)
účast na přestupkovém nebo trestním řízenítrestním řízení vedeném proti mladistvému a na řízení o činech jinak trestných u dětí mladších 15 let podle zvláštního právního předpisu29),
b)
návštěvy dětí s uloženým ochranným léčením ústavním, dětí v zabezpečovací detenci, dětí s uloženou ochrannou výchovou, dětí vzatých do vazby a ve výkonu trestního opatření odnětí svobody a rovněž rodičů těchto dětí,
c)
spolupráci s příslušným střediskem Probační a mediační služby, a to zejména při zjišťování poměrů mladistvého pro účely trestního řízenítrestního řízení a u dětí mladších 15 let pro účely řízení o činech jinak trestných, a při výkonu opatření uložených dítěti nebo mladistvému podle zvláštního právního předpisu29),
d)
pomoc dětem uvedeným v písmenu b) po propuštění z ochranné výchovy, ochranného léčení ústavního, zabezpečovací detence a po propuštění z výkonu trestního opatření odnětí svobody s cílem obnovit jejich narušené sociální vztahy, jejich začlenění do rodinného a sociálního prostředí a zamezit opakování protiprávní činnosti,
e)
zajištění návazné péče dětem uvedeným v písmenu b) i po dosažení zletilosti, zejména dojde-li k prodloužení ochranné výchovy; při zajištění návazné péče je kurátor pro děti a mládež povinen spolupracovat zejména s obcemiobcemi, s krajskou pobočkou Úřadu práce, s poskytovateli sociálních služeb a zařízeními pro výkon ochranné výchovy,
f)
spolupráci s Policií České republiky a s obecní policií při plnění jejich úkolů podle zvláštních právních předpisů.
§ 34
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností spolupracuje s věznicemi32) při řešení sociálních a výchovných problémů dětí uvedených v § 6.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností se na žádost vyjadřuje podle zvláštního právního předpisu33)
a)
k formě a obsahu přípravy dítěte na budoucí povolání zabezpečovaného věznicí,
b)
zda je ve prospěch dítěte, aby o něj odsouzená nebo obviněná žena ve věznici pečovala, a
c)
k prodloužení doby přerušení výkonu trestu odnětí svobody odsouzené ženě, je-li důvodem návštěva dítěte.
(3)
Zaměstnanec obceobce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu je povinen alespoň jednou za 3 měsíce navštívit dítě,
a)
které je ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, a projednat s ním zejména možnost zaměstnání nebo přípravy na budoucí povolání nebo zaměstnání po ukončení výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody,
b)
o něž ve věznici pečuje odsouzená nebo obviněná žena.
(4)
Zaměstnanec obceobce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností je při návštěvě ve věznici oprávněn nahlížet do dokumentace vztahující se k přípravě odsouzeného mladistvého na budoucí povolání, k dítěti, o něž ve věznici pečuje odsouzená nebo obviněná žena, a k péči této ženy o dítě.
(5)
Věznice32) jsou povinny zajistit zaměstnanci obceobce s rozšířenou působností zařazenému do obecního úřadu přístup do věznice, umožnit nahlížení do dokumentace podle odstavce 4 a umožnit styk tohoto zaměstnance s dítětem, které je ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, a s dítětem, o něž ve věznici pečuje žena odsouzená k trestu odnětí svobody nebo žena ve výkonu vazby. Věznice a ústavy pro výkon zabezpečovací detence jsou povinny informovat obecní úřad obceobce s rozšířenou působností o nástupu dítěte do výkonu trestního opatření odnětí svobody nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, a o tom, kdy bude dítě z výkonu trestního opatření odnětí svobody nebo z výkonu zabezpečovací detence propuštěno.
HLAVA VIII
SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANA VE VZTAHU K CIZINĚ
§ 35
(1)
Úřad zajišťuje sociálně-právní ochranu ve vztahu k cizině, jde-li o
a)
děti uvedené v § 2 odst. 2,
b)
děti, které jsou občany České republiky a nemají na jejím území trvalý pobyt,
c)
děti, které nejsou občany České republiky a nemají na jejím území povolen trvalý pobyt nebo nejsou hlášeny k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů podle zvláštního právního předpisu1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky ani se na jejím území nezdržují, jestliže jejich rodiče nebo jiné fyzické osoby mající vůči těmto dětem vyživovací povinnost se zdržují v České republice.
(2)
Při zajišťování sociálně-právní ochrany ve vztahu k cizině Úřad
a)
vykonává funkci přijímacího a odesílajícího orgánu a funkci ústředního orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie73), podle mezinárodní smlouvy a pro účely prohlášení o vzájemnosti,
b)
vykonává funkci opatrovníka dítěte v řízeních se vztahem k cizině,
c)
vyžaduje od příslušných orgánů a dalších právnických a fyzických osob na žádost rodičů žijících v České republice nebo orgánů sociálně-právní ochrany zprávy o poměrech dětí, které jsou občany České republiky a nemají na jejím území trvalý pobyt,
d)
zprostředkuje zaslání osobních dokladů a jiných listin do ciziny a opatřuje doklady a jiné listiny z ciziny,
e)
spolupracuje se státními orgány nebo jinými organizacemi cizího státu obdobnými Úřadu, pokud jsou řádně pověřeny ve svém státě k činnostem sociálně-právní ochrany, a je-li to účelné, také s dalšími orgány, zařízeními a právnickými osobami,
f)
pomáhá pátrat po rodičích dítěte, pokud rodiče nebo jeden z nich žijí v cizině, rodinných příslušnících a osobách povinných výživou, zjišťovat majetkové a výdělkové poměry pro stanovení výživného, zprostředkovává podávání návrhů směřujících k zabezpečení plnění vyživovací povinnosti, a to zejména návrhů na úpravu vyživovací povinnosti, výchovy a určení otcovství,
g)
pro účely osvojení v cizině a pro účely osvojení dítěte z ciziny zjišťuje, v jakém sociálním prostředí a v jakých rodinných poměrech dítě žije,
h)
plní úkoly vyplývající ze zprostředkování osvojení a jedná s příslušnými orgány, fyzickými a právnickými osobami, vyžaduje-li to plnění úkolů vyplývajících pro Úřad z tohoto zákona,
i)
dává souhlas k osvojení dítěte do ciziny,
j)
pomáhá pátrat po rodinných příslušnících dítěte, které podalo žádost o udělení mezinárodní ochrany, kterému byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle zvláštního právního předpisu a na území České republiky se nachází bez doprovodu osoby starší 18 let, která za dítě zodpovídá podle právního řádu platného na území státu, jehož občanství dítě má, nebo v případě, že je dítě osobou bez státního občanství, ve státě svého posledního bydliště34a).
k)
vydává souhlas s umístěním dítěte pro účely postupu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie74),
l)
zajišťuje překlady listin potřebných pro výkon působnosti v sociálně-právní ochraně podle mezinárodních smluv a přímo použitelných předpisů Evropské unie,
m)
podává žádost o vložení, aktualizaci a výmaz záznamu o dítěti, kterému je třeba zabránit ve vycestování, do Schengenského informačního systému82).
(3)
K předání nebo předávání osobních údajůosobních údajů Úřadem do jiných států se nevyžaduje povolení Úřadu pro ochranu osobních údajůosobních údajů podle zvláštního právního předpisu.34b)
(4)
Pro výkon působnosti Úřadu podle odstavce 2 písm. f) jsou příslušné orgány a další fyzické a právnické osobyosoby povinny poskytnout Úřadu v potřebném rozsahu požadovanou součinnost, přičemž platí přiměřeně ustanovení exekučního řádu o součinnosti třetích osobosob59).
(5)
Pro výkon působnosti Úřadu podle odstavce 2 písm. m) poskytnou soudy, které rozhodly o zákazu vycestování či jiném opatření k předcházení únosu dítěte nebo o zrušení těchto rozhodnutí, Úřadu v potřebném rozsahu požadovanou součinnost, zejména poskytnou údaje nezbytné pro vložení, změnu, doplnění nebo výmaz záznamu v Schengenském informačním systému.
§ 35a
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vydává zákonnému zástupci dítěte nebo jiné osobě odpovědné za výchovu dítěte pro účely uplatňování nároků dítěte na výživné vůči povinné osobě žijící v cizině potvrzení o tom, že dítě je naživu a nachází se v péči zákonného zástupce nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte; potvrzení vydává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na žádost zákonného zástupce nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte.
§ 36
Zajišťování návratu dětí nacházejících se v cizině bez doprovodu
(1)
Zastupitelský úřad České republiky je povinen oznámit
a)
obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, nebo
b)
ministerstvu, není-li místo trvalého pobytu tohoto dítěte na území České republiky známo,
že se na území cizího státu nachází dítě uvedené v § 2 odst. 2 bez doprovodu rodičů nebo jiné osoby odpovědné za dítě, a zajistit návrat dítěte na území České republiky; současně sdělí, kdy, v jakém místě a kým bude dítě dopraveno na území České republiky.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností je povinen učinit opatření potřebná pro převzetí dítěte a současně sdělit zastupitelskému úřadu, kým bude dítě na území České republiky při návratu převzato; může též dohodnout, že dítě bude převzato v cizině.
(3)
Převzít dítě při jeho návratu je povinen
a)
rodič dítěte nebo jiná fyzická osoba odpovědná za výchovu dítěte; jestliže nejsou schopni nebo ochotni dítě převzít, převezme je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností,
b)
zařízení příslušné podle zvláštního právního předpisu k přijetí dítěte na útěku,35) jde-li o dítě, kterému byla nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova.
(4)
Náklady související s převzetím dítěte na území České republiky hradí
a)
rodič nebo jiná fyzická osoba odpovědná za výchovu dítěte, která je povinna dítě převzít,
b)
ústavní zařízení uvedené v odstavci 3 písm. b), nebo
c)
obecní úřad obceobce s rozšířenou působností v případě, že náklady nebyly rodičem, jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte nebo ústavním zařízením uhrazeny. V těchto případech může obecní úřad obceobce s rozšířenou působností požadovat úhradu těchto nákladů po uvedených osobách nebo zařízení.
(5)
Jde-li o případ uvedený v odstavci 1 písm. b), určí ministerstvo, který obecní úřad obceobce s rozšířenou působností učiní opatření podle odstavců 2 až 4.
HLAVA IX
SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANA VE ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH
§ 37
(1)
Obecní úřad je povinen učinit opatření k ochraně života a zdraví a zajistit uspokojování základních potřeb v nejnutnějším rozsahu včetně zdravotních služeb28) dítěti uvedenému v § 2 odst. 3, ocitlo-li se takové dítě bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy nebo narušeny.
(2)
O opatřeních uvedených v odstavci 1 uvědomí obecní úřad neprodleně obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který je povinen učinit další nezbytná opatření směřující k ochraně dítěte, a uvědomit, je-li to možné, o této skutečnosti neprodleně zastupitelský úřad státu, jehož je dítě občanem; současně je povinen projednat s ním způsob spojení dítěte s rodiči nebo jinými osobami za dítě odpovědnými. O skutečnostech uvedených ve větě první obecní úřad obceobce s rozšířenou působností informuje Úřad.
(3)
Nezbytnými opatřeními, která obecní úřad obceobce s rozšířenou působností učiní, jsou zejména
a)
podání návrhu na nařízení předběžného opatření,13)
b)
podání návrhu na ustanovení poručníka nebo opatrovníka dítěte,
c)
podání návrhu na ústavní výchovu dítěte,37)
d)
zprostředkování umístění dítěte v azylovém zařízení.
HLAVA X
KOMISE PRO SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANU DĚTÍ A PORADNÍ SBORY
§ 38
(1)
Starosta obceobce s rozšířenou působností může zřídit jako zvláštní orgán obceobce38) komisi pro sociálně-právní ochranu dětí (dále jen „komise“).
(2)
Komise
a)
navrhuje a posuzuje předložené sociálně preventivní programy na ochranu týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí a zajišťuje projednání jednotlivých případů týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí v komisi, za účelem navržení opatření k účinné pomoci dítěti a rodině,
b)
doporučuje provést opatření, která by měla být uskutečněna v oblasti ochrany dětí před sociálně patologickými jevy, a připravuje programy péče o problémové skupiny dětí,
c)
na žádost tajemníka obecního úřadu posuzuje jednotlivé případy provádění sociálně-právní ochrany a vydává k nim stanoviska,
d)
koordinuje výkon sociálně-právní ochrany na území správního obvodu obceobce s rozšířenou působností.
(3)
Starosta obceobce s rozšířenou působností jmenuje a odvolává předsedu komise, jeho zástupce a ostatní členy komise z členů obecních zastupitelstev a fyzických osob, které spolupůsobí při sociálně-právní ochraně, zejména pedagogických pracovníků, psychologů, zdravotnických pracovníků, zástupců pověřených osob (§ 48), občanských sdružení, církví a jiných právnických nebo fyzických osob. U předsedy komise se nevyžaduje prokazování zvláštní odborné způsobilosti v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Tajemníkem komise je zaměstnanec obceobce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu na úseku sociálně-právní ochrany.
(4)
Komise je schopna jednat a usnášet se, je-li přítomen předseda komise nebo jeho zástupce a nejméně další dva členové komise. Komise se usnáší většinou hlasů členů přítomných na jednání komise. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise, a není-li přítomen předseda, rozhoduje hlas jeho zástupce.
(5)
K jednání komise je možno podle potřeby přizvat
a)
dítě, je-li to přiměřené jeho věku a schopnostem, spolu s rodiči nebo jinými fyzickými osobami odpovědnými za jeho výchovu;
b)
rodiče dítěte nebo jiné fyzické osoby odpovědné za výchovu dítěte;
c)
zástupce
1.
poskytovatele zdravotních služeb, školy, kterou dítě navštěvuje, školského nebo ústavního zařízení nebo jiného zařízení,
2.
zaměstnavatele dítěte nebo právnické osoby, u které se dítě připravuje na budoucí povolání,
3.
pověřených osob,
4.
občanských sdružení, církví a dalších právnických osob;
d)
fyzické osoby, pokud jsou
1.
zřizovateli škol nebo jiných zařízení uvedených v písmenu c) bodu 1,
2.
zaměstnavateli dětí nebo se u nich dítě připravuje na budoucí povolání,
3.
pověřenými osobami;
e)
soudce;
f)
státní zástupce;
g)
jiné fyzické osoby;
je-li to účelné k objasnění rozhodujících skutečností.
(6)
Osoby uvedené v odstavci 5 písm. c) až g) se přizvou k jednání vždy, jestliže daly k tomuto jednání podnět.
(7)
Účast členů komise a osob uvedených v odstavci 5 na jednání komise je jiným úkonem v obecném zájmu39), při němž náleží členům komise a osobám uvedeným v odstavci 5 písm. c) až g) náhrada hotových výdajů a ušlého výdělku. Náhradu hotových výdajů a náhradu ušlého výdělku vyplácí obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. Pro náhradu hotových výdajů a ušlého výdělku se použije obdobně úprava hotových výdajů a ušlého výdělku, které hradí správní orgán osobám podle správního řádu83).
§ 38a
(1)
Hejtman kraje zřizuje k plnění úkolů kraje a krajského úřadu na úseku sociálně-právní ochrany poradní sbor. Poradní sbor zejména
a)
spolupracuje na vytváření programů a koncepcí kraje v oblasti zajištění a rozvoje služeb pro rodiny s dětmi, náhradní rodinné péče, prevence sociálně patologických jevů a vytváření předpokladů pro kulturní, sportovní, jinou zájmovou a vzdělávací činnost dětí,
b)
posuzuje záměry kraje na zřízení a provozování zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a jiných zařízení pro péči o děti,
c)
na žádost krajského úřadu posuzuje žádosti o změnu pověření nebo o vydání nového pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí v případě, že pověřená osoba chce na území kraje zřídit nové zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo jiné pracoviště téhož zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
d)
na žádost krajského úřadu projednává a posuzuje další otázky spojené s plněním úkolů krajského úřadu podle tohoto zákona a s výkonem sociálně-právní ochrany na území kraje.
(2)
Hejtman kraje jmenuje a odvolává předsedu poradního sboru, jeho zástupce a ostatní členy poradního sboru. Tajemníkem poradního sboru je zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu, který vykonává činnost na úseku sociálně-právní ochrany. Tajemník je členem poradního sboru. U předsedy poradního sboru se nevyžaduje prokazování zvláštní odborné způsobilosti v oblasti sociálně-právní ochrany.
(3)
Poradní sbor tvoří odborníci působící v oblasti sociálně-právní ochrany. Zejména jde o odborníky z oboru pediatrie, psychologie, pedagogiky, zástupce obcíobcí, pověřených osob, poskytovatelů sociálních služeb, škol a školských zařízení, poskytovatelů zdravotních služeb, Policie České republiky, státních zastupitelství, zaměstnance krajského úřadu a obecního úřadu obcíobcí s rozšířenou působností zařazené na úseku sociálně-právní ochrany. Poradní sbor má nejméně 5 členů. Pro jednání poradního sboru a způsob usnášení platí § 38 odst. 4 a 5 obdobně.
(4)
Pro účast členů na jednání poradního sboru a stanovení náhrad platí § 38 odst. 7 obdobně s tím, že náhradu jízdních výdajů a náhradu ušlého výdělku vyplácí krajský úřad.
§ 38b
(1)
Ministerstvo zřizuje k plnění úkolů ministerstva na úseku sociálně-právní ochrany poradní sbor. Poradní sbor má nejméně 5 členů a je usnášeníschopný, jestliže je přítomna nadpoloviční většina členů.
(2)
Ministr práce a sociálních věcí jmenuje a odvolává předsedu poradního sboru, jeho zástupce a ostatní členy poradního sboru. Tajemníkem poradního sboru je zaměstnanec státu zařazený k výkonu práce v ministerstvu, který vykonává činnost v oblasti sociálně-právní ochrany. Tajemník je členem poradního sboru.
(3)
Pro složení poradního sboru, jeho jednání a způsob usnášení platí § 38a odst. 3 obdobně. Pro účast členů na jednání poradního sboru platí § 38 odst. 5 obdobně a pro stanovení náhrad platí § 38 odst. 7 obdobně s tím, že náhradu jízdních výdajů a náhradu ušlého výdělku vyplácí ministerstvo.
ČÁST ČTVRTÁ
Některé služby sociálně-právní ochrany
§ 40
Odborné poradenství pro zájemce o osvojení nebo pěstounskou péči
Odborné poradenství související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče je poskytováno pověřenou osobou zájemcům o osvojení nebo pěstounskou péči, a to zejména v oblasti zprostředkování navazujících služeb, poskytnutí poradenství v oblastech orientace v sociálních systémech, práva, psychologie, vzdělávání a pomoci při uplatňování práv a oprávněných zájmů.
§ 41
Ochrana a pomoc dětem ohroženým násilím
(1)
Dětem podle § 6 písm. e) a g) se poskytuje ambulantní formou služba spočívající v ochraně a pomoci; účelem služby je prevence a zabránění násilí na dětech. Ochrana a pomoc se poskytuje též rodiči dítěte podle § 6 písm. e) a g), pokud se násilí na tomto dítěti nedopustil nebo pokud nespáchal trestný čintrestný čin podle § 6 písm. e) nebo není osobou, se kterou je vedeno trestní řízenítrestní řízení pro trestný čintrestný čin vůči tomuto dítěti.
(2)
Ochrana a pomoc podle odstavce 1 obsahuje tyto činnosti:
a)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
b)
sociálně terapeutické činnosti,
c)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
§ 42
(1)
Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc poskytují ochranu a pomoc dítěti, které se ocitlo bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy anebo ocitlo-li se dítě bez péče přiměřené jeho věku (§ 15), jde-li o dítě tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané anebo o dítě, které se ocitlo v prostředí nebo situaci, kdy jsou závažným způsobem ohrožena jeho základní práva. Není-li dále stanoveno jinak, ochrana a pomoc se poskytuje po přechodnou dobu nepřesahující zpravidla dobu 6 měsíců bez ohledu na to, je-li poskytována na základě smlouvy o poskytování ochrany a pomoci nebo na základě soudního rozhodnutí. Dítěti do dovršení 4 let věku se poskytuje ochrana a pomoc v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc po přechodnou dobu nepřesahující zpravidla dobu 2 měsíců; to neplatí v případě dítěte do dovršení 4 let věku, u něhož je společné umístění se sourozenci v jeho nejlepším zájmu z důvodu zachování sourozeneckých vazeb.
(2)
Ochrana a pomoc podle odstavce 1 se poskytuje v rozsahu těchto činností
a)
poskytnutí ubytování,
b)
poskytnutí stravy,
c)
pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobuosobu,
d)
pomoc při osobní hygieně nebo zajištění podmínek pro osobní hygienu,
e)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
f)
zajištění výchovných, vzdělávacích a aktivizačních činností,
g)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí,
h)
zajištění sociálně terapeutických činností,
i)
zajištění zdravotních služeb, psychologické a jiné obdobné péče.
(3)
Nezaopatřenému dítětiNezaopatřenému dítěti se v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc poskytuje osobní vybaveníosobní vybavení, drobné předměty běžné osobní potřeby a některé služby s přihlédnutím k jeho potřebám. Osobním vybavenímOsobním vybavením se rozumí zejména prádlo, šatstvo a obuv; některými službami se rozumí stříhání vlasů, holení a pedikúra.
(4)
Při poskytování pomoci a ochrany dítěti podle odstavce 1 je zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc povinno spolupracovat s rodinou dítěte a poskytovat této rodině pomoc při vyřizování a zajišťování záležitostí týkajících se dítěte, zajištovat členům rodiny dítěte terapii, nácvik rodičovských a dalších dovedností, které rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítětejiná osoba odpovědná za výchovu dítěte nezbytně potřebuje pro péči o dítě a výchovu dítěte, a to v souladu s individuálním plánem ochrany dítěte zpracovaným orgánem sociálně-právní ochrany.
§ 42a
Smlouva o poskytování ochrany a pomoci
(1)
O poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc uzavírá dítě s osobouosobou provozující zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc smlouvu o poskytování ochrany a pomoci, která vyžaduje písemnou formu a obsahuje tyto náležitosti:
a)
bližší vymezení důvodů pro umístění dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 42 odst. 1,
b)
rozsah poskytování ochrany a pomoci, včetně způsobu zajištění zdravotních služeb a psychologické a jiné obdobné péče dítěti,
c)
místo a čas poskytování ochrany a pomoci,
d)
způsob a výši úhrady za poskytnutí ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc s tím, že výše této úhrady může být sjednána nejvýše v částce podle § 42c, a způsob jejího vyúčtování; to neplatí, uzavírá-li smlouvu o poskytování ochrany a pomoci za dítě obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nebo nezaopatřené dítěnezaopatřené dítě, jemuž je ochrana a pomoc v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc poskytována na jeho žádost,
e)
prohlášení o zdravotním stavu dítěte a identifikační údaje zdravotní pojišťovny, u které je dítě pojištěno, jsou-li známy,
f)
výši přiznaného příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách65), má-li dítě na příspěvek na péči nárok,
g)
ujednání o dodržování vnitřních pravidel pro poskytování ochrany a pomoci dítěti,
h)
výpovědní důvody a výpovědní doby,
i)
dobu platnosti smlouvy,
j)
ujednání o kapesném, jde-li o nezaopatřené dítěnezaopatřené dítě starší 7 let.
(2)
K ujednání smlouvy o poskytování ochrany a pomoci zkracujícím práva dítěte nebo rozšiřujícím jeho povinnosti oproti právům a povinnostem stanoveným pro výkon soudních rozhodnutí podle § 42aa a k ujednání doby platnosti smlouvy o poskytování ochrany a pomoci, které přesahuje maximální možnou délku doby poskytování ochrany a pomoci dítěti podle odstavce 4 nebo § 42 odst. 1 věty třetí, se nepřihlíží.
(3)
K poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě smlouvy o poskytování ochrany a pomoci se vyžaduje souhlas obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností podle § 16b, nejde-li o smlouvu o poskytování ochrany a pomoci uzavřenou za dítě obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností.
(4)
Není-li dále stanoveno jinak, smlouvu o poskytování ochrany a pomoci lze uzavřít nejvýše na dobu 3 měsíců po sobě jdoucích. Trvání smlouvy o poskytování ochrany a pomoci lze prodloužit nejvýše o další 3 měsíce po sobě jdoucí pouze se souhlasem obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo na základě dohody s ním, byla-li smlouva o poskytování ochrany a pomoci uzavřena za dítě obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností.
(5)
Jde-li o dítě mladší 4 let věku, lze smlouvu o poskytování ochrany a pomoci uzavřít nejvýše na dobu 1 měsíce. Trvání smlouvy o poskytování ochrany a pomoci lze prodloužit nejvýše o další měsíc pouze se souhlasem obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo na základě dohody s ním, byla-li smlouva o poskytování ochrany a pomoci uzavřena za dítě obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností.
(6)
Po dobu řízení o žádosti o vydání souhlasu s poskytováním ochrany a pomoci trvá závazek ze smlouvy o poskytování ochrany a pomoci, nedojde-li k zániku závazku z jiného důvodu. Závazek ze smlouvy o poskytování ochrany a pomoci zaniká, není-li včas podána žádost o vydání souhlasu obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností podle § 16b odst. 1, a to dnem následujícím po dni, kdy marně uplynula lhůta k podání takové žádosti podle § 16b odst. 2.
(7)
Závazek ze smlouvy o poskytování ochrany a pomoci zanikne dnem následujícím po dni, kdy nabude právní moci
a)
rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání souhlasu s poskytováním ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě smlouvy o poskytování ochrany a pomoci,
b)
rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání souhlasu s prodloužením trvání smlouvy o poskytování ochrany a pomoci, nebo
c)
rozhodnutí o zrušení souhlasu podle § 16b odst. 5.
§ 42aa
Výkon soudních rozhodnutí v zařízení
(1)
V zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc může být vykonáváno
a)
výchovné opatření podle § 13a,
b)
předběžné opatření podle § 924 občanského zákoníku, nebo
c)
ústavní výchova podle § 971 odst. 2 občanského zákoníku.
(2)
Pro výkon rozhodnutí soudu podle odstavce 1 platí s ohledem na specifické potřeby svěřených dětí obdobně ustanovení zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních o
a)
právech a povinnostech dětí umístěných ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy,
b)
právu ředitele školského zařízení pro výkon ústavní výchovy
1.
povolit dítěti pobyt mimo zařízení,
2.
zakázat nebo přerušit návštěvu osobosob odpovědných za výchovu dítěte nebo jiných osobosob v takovém zařízení,
3.
být přítomen při otevření listovní nebo balíkové zásilky dítětem,
4.
převzít od dítěte do dočasné úschovy cenné předměty, peníze nebo předměty ohrožující výchovu, zdraví nebo bezpečnost dítěte,
5.
zastoupit dítě v běžných záležitostech,
c)
povinnosti ředitele školského zařízení pro výkon ústavní výchovy
1.
seznámit dítě s jeho právy a povinnostmi,
2.
dát příslušnému soudu podnět ke zrušení ústavní výchovy, pominuly-li důvody pro její nařízení,
3.
podat informace o dítěti zákonným zástupcům nebo opatrovníkovi a orgánu sociálněprávní ochrany na jejich žádost,
4.
projednat předem opatření zásadní důležitosti se zákonnými zástupci nebo opatrovníkem dítěte, nehrozí-li nebezpečí z prodlení,
5.
informovat o nadcházejícím propuštění dítěte ze zařízení příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností,
d)
nároku na kapesné a jeho výši.
(3)
Práva podle odstavce 2 písm. b) vykonává a povinnosti podle odstavce 2 písm. c) plní v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc ředitel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Nadřízeným správním orgánem ředitele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc při rozhodování ve věcech podle odstavce 2 písm. b) je krajský úřad, v jehož obvodu je provozováno zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
§ 42ab
Základní provozní a personální standardy
(1)
Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je povinno poskytovat služby a zajistit jeho provoz nepřetržitě.
(2)
Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc může vykonávat činnost jen v objektu nebo prostorách, které umožňují přijetí dítěte, ubytování a přípravu dětí na školní vyučování, stravování, zájmovou a další činnost ve volném čase.
(3)
Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nelze zřídit v budově nebo v jednom areálu společně s jiným ústavním zařízenímústavním zařízením.
(4)
Nejvyšší možná kapacita zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je 20 dětí. Tento počet může být překročen v případě, že toto zařízení je umístěno ve více budovách, v případě, že do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc budou svěřeni sourozenci, a v případě poskytování ochrany a pomoci dítěti v případech podle § 15 odst. 1 a § 37 odst. 1 po dobu, než rozhodne soud o návrhu obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností na vydání předběžného opatření13).
(5)
Počet dětí umístěných v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nesmí přesáhnout nejvýše přípustnou kapacitu zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc stanovenou v rozhodnutí o pověření k výkonu činnosti zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Ustanovení odstavce 4 tím není dotčeno.
(6)
Jeden zaměstnanec zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc může současně zajišťovat osobní péči nejvýše o 4 děti svěřené do péče tohoto zařízení. V případě sourozenecké skupiny nebo krizového lůžka může jeden zaměstnanec zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc po dobu nezbytně nutnou pečovat maximálně o 5 dětí svěřených do péče tohoto zařízení.
Úhrada nákladů za poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
§ 42b
(1)
Úhrada nákladů za poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v rozsahu úhrady za stravu, péči a, nejde-li o nezaopatřené dítěnezaopatřené dítě, též úhrady za ubytování (dále jen „úhrada“), se hradí ve výši sjednané ve smlouvě o poskytování ochrany a pomoci.
(2)
Úhradu hradí osobaosoba povinná úhradou na základě písemné smlouvy o úhradě, pokud
a)
smlouva o poskytování ochrany a pomoci byla uzavřena s obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností,
b)
smlouva o poskytování ochrany a pomoci byla uzavřena s nezaopatřeným dítětemnezaopatřeným dítětem, nebo
c)
dítě bylo do zařízení umístěno rozhodnutím soudu podle § 42aa.
(3)
OsobouOsobou povinnou úhradou v případech podle odstavce 2 jsou
a)
rodiče dítěte nebo rodič, kterému bylo dítě svěřeno rozhodnutím soudu do péče, jiná osoba odpovědná za výchovu dítětejiná osoba odpovědná za výchovu dítěte, popřípadě jiná fyzická osobaosoba povinná výživou dítěte, nebo
b)
nezletilý rodič umístěný společně s dítětem v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
(4)
Rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítětejiné osoby odpovědné za výchovu dítěte se na úhradě podle odstavce 3 písm. a) podílejí rovným dílem, bylo-li dítě před svým umístěním v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc ve společné péči rodičů nebo bylo-li svěřeno do společné péče jiných osobosob odpovědných za výchovu. Na úhradu jinou fyzickou osobouosobou povinnou výživou dítěte, se věta první použije obdobně.
(5)
Smlouva o úhradě podle odstavce 2 obsahuje způsob a výši úhrady a způsob jejího vyúčtování.
(6)
Výše úhrady může být ve smlouvě o úhradě podle odstavce 2 sjednána nejvýše v částce podle § 42c.
§ 42c
(1)
Nejvyšší výši úhrady za péči o dítě, které nemá nárok na příspěvek na péči, nejvyšší výši úhrady za stravu a nejvyšší výši úhrady za ubytování dítěte, které není nezaopatřené, stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Výše úhrady za péči o dítě, které má nárok na příspěvek na péči, se stanoví jako součet úhrady za péči podle odstavce 1 a poměrné části výše přiznaného příspěvku na péči odpovídající počtu dnů poskytnuté ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v období, na které je příspěvek na péči vyplácen.
(3)
Pokud se zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc vyplácí přídavek na dítě podle zvláštního právního předpisu39d), snižuje se o jeho výši úhrada.
(4)
Výše úhrady nezletilého rodiče dítěte umístěného společně s dítětem v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc činí za kalendářní měsíc 10 % z výše rodičovského příspěvku poskytovaného tomuto rodiči podle zákona upravujícího státní sociální podporu75).
(5)
Oboustranně osiřelé dítě je od hrazení úhrady osvobozeno.
(6)
Výše úhrady dítěte, které není nezaopatřeným dítětemnezaopatřeným dítětem, činí za kalendářní měsíc nejvýše 75 % jeho příjmu. Příjmem dítětePříjmem dítěte, které není nezaopatřeným dítětemnezaopatřeným dítětem, se pro účely úhrady rozumí příjem podle zákona o životním a existenčním minimu39f), s výjimkou příspěvku na péči.
(7)
Úhrada náleží zřizovateli zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc od prvního dne pobytu dítěte v zařízení. Úhrada se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
§ 42d
(1)
Výše úhrady se nevyžaduje nebo se sníží, jestliže by po jejím zaplacení příjem osobyosoby povinné úhradou nebo osobosob společně s ní posuzovaných poklesl pod součet částky životního minima podle zákona o životním a existenčním minimu39f) a částky normativních nákladů na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře.
(2)
Úhrada se rovněž nevyžaduje, jestliže
a)
je osobaosoba povinná úhradou nebo osobaosoba s ní společně posuzovaná příjemcem dávky pomoci v hmotné nouzi podle zvláštního právního předpisu39g),
b)
by po snížení její výše podle odstavce 1 byla výše úhrady nižší než 100 Kč.
(3)
Nastanou-li po sjednání smlouvy o poskytování ochrany a pomoci nebo smlouvy o úhradě skutečnosti, pro které se výše úhrady podle odstavce 1 nebo 2 nevyžaduje nebo sníží, je osobaosoba provozující zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc povinna stanovit novou výši úhrady podle těchto skutečností, a to od kalendářního měsíce, ve kterém osobaosoba povinná úhradou tyto skutečnosti oznámila a doložila podle odstavce 4, a oznámit novou výši úhrady druhé smluvní straně.
(4)
OsobyOsoby povinné úhradou jsou povinny bezodkladně oznámit a doložit osoběosobě provozující zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc změnu ve výši svých příjmů nebo příjmů osobosob společně posuzovaných pro snížení nebo nevyžadování úhrady podle odstavce 1 nebo 2. Dále jsou tyto osobyosoby povinny bezodkladně oznámit a doložit skutečnost, že osobaosoba povinná úhradou nebo osobaosoba s ní společně posuzovaná je příjemcem dávky pomoci v hmotné nouzi podle zvláštního právního předpisu39g).
(5)
Kdo se rozumí společně posuzovanými osobamiosobami a co se rozumí příjmy osobyosoby povinné úhradou nebo osobosob společně posuzovaných stanoví zákon o životním a existenčním minimu39f).
§ 42e
(1)
Úhrada za příslušný kalendářní měsíc musí být zaplacena nejpozději do patnáctého dne následujícího kalendářního měsíce.
(2)
Zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc provede vyúčtování přeplatků a nedoplatků do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k ukončení pobytu dítěte v zařízení. Výsledky vyúčtování písemně oznámí osoběosobě povinné úhradou.
Státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
§ 42g
(1)
Zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má nárok na státní příspěvek za pobyt a péči poskytovanou nezletilému dítěti v tomto zařízení na základě rozhodnutí soudu nebo na základě smlouvy o poskytování ochrany a pomoci dítěti podle § 42a.
(2)
Zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je povinen využít státní příspěvek pouze pro zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, v němž je dítě umístěno, a pouze na poskytování ochrany a pomoci dítěti v rozsahu činností uvedených v § 42 odst. 2 až 4.
(3)
Státní příspěvek
a)
náleží měsíčně za každé dítě ve výši 36 000 Kč,
b)
se snižuje o jednu třicetinu za každý den, v němž dítě pobývá mimo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a pobyt mimo toto zařízení trvá po dobu 2 po sobě jdoucích kalendářních dnů,
c)
náleží i po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy dítěte umístěného dosud v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, jestliže je dítěti nadále poskytována péče v tomto zařízení, a to až do dne přijetí dítěte do příslušného zařízení pro výkon ústavní výchovy sjednaného obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností podle § 28.
§ 42h
(1)
Státní příspěvek se vyplácí měsíčně v české měně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náleží, nejpozději do 30 dnů od vykonatelnosti rozhodnutí o přiznání státního příspěvku nebo o změně výše státního příspěvku. Před uplynutím této lhůty rozhodne krajský úřad bezodkladně na žádost zřizovatele o přiznání části státního příspěvku, u které byl nárok na státní příspěvek prokázán.
(2)
Výše státního příspěvku se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(3)
Státní příspěvek vyplácí krajský úřad.
(4)
Státní příspěvek se poukazuje na účet zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, který o státní příspěvek požádal.
§ 42i
(1)
Nárok na státní příspěvek vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem.
(2)
Nárok na výplatu státního příspěvku vzniká dnem podání žádosti o přiznání příspěvku u příslušného krajského úřadu.
§ 42j
(1)
Nebylo-li požádáno o státní příspěvek nebo jeho část, zaniká nárok na státní příspěvek nebo jeho část za kalendářní měsíc uplynutím 1 roku od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který státní příspěvek náležel.
(2)
Byl-li státní příspěvek neprávem
a)
přiznán v nižší částce, než v jaké náležel,
b)
vyplácen nebo vyplacen v nižší částce, než v jaké náležel,
c)
přiznán od pozdějšího data než náležel, nebo
d)
odepřen,
přizná se nebo zvýší ode dne, od něhož státní příspěvek nebo jeho část náleží, nejvýše však 3 roky nazpět ode dne, kdy to krajský úřad rozhodující o státním příspěvku zjistil, nebo ode dne, kdy o zvýšení státního příspěvku nebo jeho přiznání zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc požádal.
(3)
Státní příspěvek neprávem
a)
přiznaný,
b)
vyplacený, nebo
c)
vyplácený nebo vyplacený ve vyšší částce, než v jaké náleží,
se odejme, nebo se jeho výplata zastaví nebo sníží, a to dnem následujícím po dni, jímž uplynulo období, za které už byl vyplacen. Ustanovení § 42k odst. 3 zůstává nedotčeno.
(4)
Lhůty podle odstavců 1 až 3 neplynou po dobu řízení o státním příspěvku.
§ 42k
(1)
Zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je povinen písemně ohlásit krajskému úřadu, který státní příspěvek přiznal, do 8 dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na státní příspěvek, jeho výši nebo výplatu, nejde-li o skutečnosti uvedené v § 42n.
(2)
Je-li zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc vyzván krajským úřadem, který o státním příspěvku rozhoduje, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na státní příspěvek, jeho výši nebo výplatu, je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do 8 dnů, pokud krajský úřad nestanoví lhůtu delší.
(3)
Zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, který nesplnil některou z uložených povinností nebo přijal státní příspěvek nebo jeho část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, nebo jinak způsobil, že byl státní příspěvek vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen neprávem přijaté částky vrátit.
(4)
Nárok na vrácení státního příspěvku poskytnutého neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy byl státní příspěvek vyplacen.
(5)
O povinnosti vrátit státní příspěvek nebo jeho část podle odstavce 3 rozhodne krajský úřad, který státní příspěvek vyplatil. Částky neprávem vyplacené mohou být sraženy také z později přiznaného státního příspěvku náležejícího zřizovateli zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, který má povinnost podle odstavce 3 částky státního příspěvku neprávem přiznaného vrátit.
(6)
Vrácené a vymožené peníze podle odstavce 3 jsou příjmem státního rozpočtu.
§ 42l
(1)
O státním příspěvku rozhoduje krajský úřad.
(2)
Řízení o přiznání státního příspěvku se zahajuje na základě písemné žádosti podané zřizovatelem zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na tiskopisu předepsaném ministerstvem.
(3)
Žádost o státní příspěvek musí obsahovat
a)
název zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, jeho adresu, identifikační číslo, datum právní moci rozhodnutí o pověření k výkonu sociálně-právní ochrany s uvedením orgánu, který rozhodnutí vydal,
b)
název a adresu zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, v němž jsou umístěny děti, jejichž pobyt a péče o ně zakládá nárok na státní příspěvek,
c)
číslo účtu nebo účtů, na které se státní příspěvek vyplácí,
d)
seznam dětí v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, které zakládají zřizovateli nárok na státní příspěvek; seznam musí obsahovat jméno a příjmení dítěte, datum jeho narození, místo trvalého pobytu, datum přijetí a datum ukončení pobytu v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, byl-li pobyt ukončen, a jméno, příjmení a adresu zákonného zástupce dítěte nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítětejiné osoby odpovědné za výchovu dítěte,
e)
doklad prokazující, že dítě je v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc umístěno na základě rozhodnutí soudu nebo na základě smlouvy o poskytování ochrany a pomoci a rozhodnutí o vydání souhlasu podle § 16b.
(4)
Je-li žádáno o státní příspěvek z důvodu pobytu a péče o děti ve více zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc zřízených jedním zřizovatelem, uvádí se údaje uvedené v odstavci 3 písm. b), d) a e) za každé takové zařízení samostatně.
§ 42m
(1)
Zřizovatel zařízení pro péči o děti vyžadující okamžitou pomoc může pověřit jinou osobu, aby namísto něho plnila povinnosti uvedené v § 42k odst. 1 a 2 a § 42n a aby namísto zřizovatele podávala žádost o státní příspěvek. Tuto skutečnost písemně sdělí zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc krajskému úřadu příslušnému k rozhodování o státním příspěvku do 8 dnů od tohoto pověření.
(2)
Jestliže zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc pověřil jinou osobu podle odstavce 1 k podávání žádosti, musí být v žádosti o státní příspěvek uveden údaj o tomto pověření a jméno a příjmení osoby, která je tímto zastupováním pověřena.
§ 42n
(1)
Byl-li přiznán státní příspěvek, je zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc povinen pro nárok na výplatu státního příspěvku a jeho výši za kalendářní měsíc příslušnému krajskému úřadu oznámit, zda v kalendářním měsíci, za který se má státní příspěvek poskytnout, došlo ke změně počtu dětí, délce jejich pobytu v uvedeném zařízení a změně věku dětí ve srovnání s kalendářním měsícem předcházejícím tomuto kalendářnímu měsíci. Zřizovatel je povinen sdělit tento údaj písemně krajskému úřadu nejpozději do desátého dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, na který se má státní příspěvek poskytnout.
(2)
Došlo-li ke změně počtu dětí, ke změně délky jejich pobytu v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo ke změně věku dětí, je zřizovatel zařízení povinen sdělit příslušnému krajskému úřadu údaje uvedené v § 42l odst. 3 písm. d), a v případě, že bylo do zařízení dítě nově umístěno, též údaje uvedené v § 42l odst. 3 písm. e).
(3)
O změně výše státního příspěvku vydá krajský úřad rozhodnutí.
(4)
Krajský úřad rozhodne o zastavení výplaty státního příspěvku, pokud zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nesplnil povinnosti podle odstavců 1 a 2. Nesplnil-li zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 ani po uplynutí 2 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém měla být povinnost podle odstavců 1 a 2 splněna, nárok na státní příspěvek zaniká. Po dodatečném splnění povinností lze státní příspěvek přiznat zpětně nejdéle za dobu 1 roku (§ 42j).
§ 44
Příprava k přijetí dítěte do rodiny
(1)
Příprava k přijetí dítěte, kterému je třeba zajistit péči v náhradním rodinném prostředí formou osvojení nebo pěstounské péče, do rodiny spočívá ve vytvoření nebo prohloubení osobních a dalších předpokladů zájemce o osvojení nebo pěstounskou péči, manžela, partnera, druha nebo dítěte tohoto zájemce.
(2)
Přípravu k přijetí dítěte do rodiny poskytuje pověřená osoba oprávněná provádět přípravu k přijetí dítěte do rodiny podle § 48 odst. 2 písm. b).
(3)
Nestanoví-li krajský úřad ve výzvě podle § 23f jinak, činí časový rozsah přípravy k přijetí dítěte do rodiny u
a)
zájemce o osvojení nebo pěstounskou péči, manžela, partnera nebo druha zájemce nejméně 48 hodin,
b)
zájemce o pěstounskou péči, jde-li o zájemce o zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, nejméně 72 hodin.
(4)
Pověřená osoba vydá o absolvování přípravy k přijetí dítěte do rodiny doklad o přípravě k přijetí dítěte do rodiny a doručí jej zájemci o osvojení nebo pěstounskou péči nejpozději do 30 pracovních dnů ode dne ukončení přípravy k přijetí dítěte do rodiny; pro formu dokladu o přípravě k přijetí dítěte do rodiny se použije obdobně § 45 odst. 5.
(5)
Doklad o přípravě k přijetí dítěte do rodiny obsahuje tyto náležitosti:
a)
identifikační údaje zájemce o osvojení nebo pěstounskou péči, případně také jeho manžela, partnera, druha nebo dítěte, a pověřené osoby,
b)
údaje o časovém rozsahu a termínu absolvované přípravy,
c)
popis znalostí a dovedností zájemce o osvojení nebo pěstounskou péči, jeho manžela, partnera nebo druha v jednotlivých oblastech přípravy k přijetí dítěte do rodiny, včetně možností jejich dalšího rozvoje.
§ 45
Posuzování psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny
(1)
Pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče se posuzuje psychická způsobilost zájemce o osvojení nebo pěstounskou péči k přijetí dítěte do rodiny (dále jen „psychická způsobilost k přijetí dítěte do rodiny“) v oblasti charakteristiky jeho osobnosti, psychického stavu, motivace, která vede k jeho zájmu o osvojení dítěte nebo o svěření dítěte do pěstounské péče, stability manželského nebo obdobného vztahu a dalších oblastí vymezených ve výzvě krajského úřadu podle § 23f odst. 5.
(2)
Psychickou způsobilost k přijetí dítěte do rodiny posuzuje odborně způsobilá osoba, kterou je pověřená osoba oprávněná posuzovat psychickou způsobilost k přijetí dítěte do rodiny podle § 48 odst. 2 písm. c).
(3)
Byla-li podána zájemcem o osvojení nebo pěstounskou péči žádost o zařazení do evidence osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny, orgán sociálně-právní ochrany poskytne na žádost odborně způsobilé osoby údaje o žadateli.
(4)
Na základě provedeného posouzení psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny vydá odborně způsobilá osoba posudek o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny nejpozději do 30 pracovních dnů ode dne provedení posouzení.
(5)
Posudek o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny se vyhotoví v listinné podobě nebo v elektronické podobě. Posudek o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny v listinné podobě musí být vlastnoručně podepsán odborně způsobilou osobou, která posouzení provedla. Posudek o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny v elektronické podobě musí být podepsán kvalifikovaným elektronickým podpisem odborně způsobilé osoby a musí být opatřen kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem.
(6)
Posudek o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny musí být úplný, pravdivý a přezkoumatelný a musí obsahovat tyto náležitosti:
a)
vymezení okruhu skutečností, které mají být posouzeny, pokud to vyplývá z výzvy krajského úřadu podle § 23f odst. 5 předložené zájemcem o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče k přijetí dítěte do rodiny,
b)
výčet podkladů,
c)
nález,
d)
posudek,
e)
odůvodnění v rozsahu umožňujícím přezkoumatelnost posudku o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny,
f)
závěr a
g)
je-li to možné, přílohy potřebné k zajištění přezkoumatelnosti posudku o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny.
(7)
Je-li odborně způsobilou osobou znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav, postup při zpracování posudku o psychické způsobilosti a náležitosti takového posudku se řídí zvláštním právním předpisem84).
ČÁST PÁTÁ
PĚSTOUNSKÁ PÉČE
HLAVA I
PRÁVA A POVINNOSTI PŘI VÝKONU PĚSTOUNSKÉ PÉČE
§ 47a
Práva a povinnosti osoby pečující a osoby v evidenci
(1)
Pro účely části páté se považuje za
a)
pěstounskou péči osobní péče poskytovaná osobouosobou pečující,
b)
zprostředkovanou pěstounskou péči
1.
pěstounská péče poskytovaná dítěti osobou pečující po doručení sdělení podle § 24 odst. 5,
2.
pěstounská péče na přechodnou dobu,
3.
pěstounská péče poskytovaná sourozenci dítěte svěřeného do pěstounské péče podle bodu 1, je-li poskytována toutéž osobouosobou pečující,
c)
nezprostředkovanou pěstounskou péči pěstounská péče, která není zprostředkovanou pěstounskou péčí podle písmene b).
(2)
Osoba pečující a osoba v evidenciosoba v evidenci má v rozsahu a za podmínek uvedených v dohodě o výkonu pěstounské péče
a)
právo na poskytnutí nebo zajištění pomoci při osobní péči o svěřené dítě, pokud osobní péči o dítě nemůže zajistit ani jiná osoba dítěti blízká, která má povinnost a právo podílet se na osobní péči o dítě v pěstounské péči; tato pomoc spočívá v zajištění krátkodobé péče
1.
po dobu, kdy je osoba pečující uznána dočasně práce neschopnou nebo při ošetřování osoby blízké,
2.
při narození dítěte,
3.
při vyřizování nezbytných osobních záležitostí,
4.
při úmrtí osoby blízké,
b)
právo na poskytnutí nebo zajištění celodenní péče o svěřené dítě nebo děti, která je přiměřená věku dítěte, v rozsahu alespoň 14 kalendářních dnů v kalendářním roce, jestliže svěřené dítě dosáhlo alespoň věku 2 let,
c)
právo na poskytnutí odborného poradenství souvisejícího se svěřením dítěte do pěstounské péče,
d)
právo na poskytnutí nebo zajištění psychologické nebo terapeutické odborné pomoci související se svěřením dítěte do pěstounské péče, a to i pro svěřené dítě nebo vlastní děti osoby pečující nebo osoby v evidenciosoby v evidenci,
e)
právo na poskytnutí pomoci při plnění povinností udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s osobami dítěti blízkými a umožnit styk rodičů s dítětem v pěstounské péči, včetně pomoci při zajištění místa pro uskutečňování styku oprávněných osob s dítětem a při zajištění asistence při tomto styku,
f)
povinnost zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě v rozsahu 18 hodin v době 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích a jde-li o osoby vykonávající zprostředkovanou pěstounskou péči v rozsahu 24 hodin v době 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích a právo na poskytnutí a zajištění možnosti zvyšovat si tyto znalosti a dovednosti,
g)
povinnost umožnit sledování plnění dohody o výkonu pěstounské péče podle § 47b odst. 4.
(3)
Pokud osoba pečující nebo osoba v evidenciosoba v evidenci splní během 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích povinnost podle odstavce 2 písm. f) ve větším rozsahu, než je vyžadováno, lze rozdíl mezi požadovaným počtem hodin a skutečným počtem hodin započítat do rozsahu povinného zvyšování si znalostí a dovedností v oblasti výchovy a péče o dítě v období bezprostředně následujících 12 kalendářních měsíců. První období 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích počíná běžet ke dni uzavření dohody o výkonu pěstounské péče.
Dohoda o výkonu pěstounské péče
§ 47b
(1)
Místně příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností osobě pečující nebo osobě v evidenciosobě v evidenci navrhne uzavření dohody o výkonu pěstounské péče, která upraví podrobnosti ohledně práv a povinností podle § 47a odst. 2, a současně informuje o možnosti uzavřít dohodu o výkonu pěstounské péče podle odstavce 3.
(2)
Dohoda o výkonu pěstounské péče je veřejnoprávní smlouvou, která se uzavírá v písemné formě a obsahuje alespoň rozsah, místo a čas poskytování sociálně-právní ochrany, ujednání o dodržování vnitřních pravidel stanovených pro poskytování sociálně-právní ochrany a výpovědní důvody a výpovědní dobu. Obsah dohody o výkonu pěstounské péče musí být v souladu s rozhodnutím soudu o svěření dítěte do péče osoby pečující a s individuálním plánem ochrany dítěte. V dohodě o výkonu pěstounské péče se zohledňují zájmy a individuální potřeby dítěte a potřeby osoby pečující nebo osoby v evidenciosoby v evidenci, pokud jsou spojeny s výkonem péče o svěřené dítě.
(3)
Není-li dohoda o výkonu pěstounské péče uzavřena s obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností podle odstavce 1, může dohodu o výkonu pěstounské péče uzavřít s osobou pečující nebo osobou v evidenciosobou v evidenci pověřená osoba nebo jiný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. Pověřená osoba nebo jiný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností o této skutečnosti bezodkladně informuje místně příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností a zašle tomuto obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností stejnopis dohody o výkonu pěstounské péče. Dojde-li ke změně dohody o výkonu pěstounské péče, jejíž smluvní stranou je pověřená osoba nebo jiný než místně příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, věta druhá se použije obdobně.
(4)
Uzavřel-li obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nebo pověřená osoba dohodu o výkonu pěstounské péče, jsou povinni sledovat naplňování dohody o výkonu pěstounské péče prostřednictvím svých zaměstnanců, kteří jsou povinni minimálně jednou za 2 měsíce být v osobním styku s osobou pečující nebo osobou v evidenciosobou v evidenci a s dětmi svěřenými do její péče.
(5)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nebo pověřená osoba zpracují nejméně jednou za 6 měsíců a při zániku dohody o výkonu pěstounské péče zprávu o průběhu výkonu pěstounské péče a naplňování dohody o výkonu pěstounské péče a předají ji osobě pečující, osobě v evidenciosobě v evidenci, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, který je místně příslušný k podání návrhu na uzavření dohody o výkonu pěstounské péče, a obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má trvalý pobyt dítě svěřené do pěstounské péče, a to do 15 dnů ode dne vypracování této zprávy.
(6)
Osoba pečující nebo osoba v evidenciosoba v evidenci může uzavřít pouze jednu dohodu o výkonu pěstounské péče bez ohledu na počet svěřených dětí.
(7)
Jsou-li osobou pečující nebo osobou v evidenciosobou v evidenci manželé, uzavírají dohodu o výkonu pěstounské péče společně bez ohledu na počet svěřených dětí a bez ohledu na skutečnost, zda některé nebo všechny svěřené děti jsou svěřeny do jejich společné péče. To neplatí, jde-li o děti svěřené do výlučné péče jen jednoho z manželů, pokud manželé spolu nejméně po dobu 3 měsíců prokazatelně nežijí a obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na žádost jednoho z manželů rozhodne, že se ke skutečnosti, že oba manželé jsou osobou pečující nebo osobou v evidenciosobou v evidenci, nepřihlíží. Obdobně se postupuje i v případě společné pěstounské péče 2 osob.
§ 47c
(1)
Není-li dále stanoveno jinak, dohoda o výkonu pěstounské péče trvá po dobu, po kterou je vykonávána pěstounská péče osobou pečující, nebo po dobu, po kterou je osoba zařazena do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči po přechodnou dobu podle § 27a.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nebo pověřená osoba mohou vypovědět dohodu o výkonu pěstounské péče
a)
pro závažné nebo opakované porušování povinností, ke kterým se druhá smluvní strana zavázala v dohodě o výkonu pěstounské péče nebo které jí ukládá § 47a odst. 2,
b)
pro opakované maření sledování naplňování dohody o výkonu pěstounské péče nad výkonem pěstounské péče,
c)
pro odmítnutí přijetí dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu bez vážného důvodu na straně osoby v evidenci.
(3)
Osoba pečující nebo osoba v evidenci mohou vypovědět dohodu o výkonu pěstounské péče bez udání důvodu.
(4)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který není místně příslušný k podání návrhu na uzavření dohody o výkonu pěstounské péče, nebo pověřená osoba, které uzavřely dohodu o výkonu pěstounské péče, bez zbytečného odkladu informují o zániku dohody o výkonu pěstounské péče obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který je místně příslušný k podání návrhu na uzavření dohody o výkonu pěstounské péče.
(5)
Je-li dohoda o výkonu pěstounské péče ukončena výpovědí nebo dohodou o jejím zániku, může závazek z této dohody zaniknout jen k poslednímu dni kalendářního pololetí, ve kterém byl doručen projev vůle o její výpovědi druhé straně nebo ve kterém byla sjednána dohoda o jejím zániku.
(6)
Výpověď dohody o výkonu pěstounské péče musí být druhé smluvní straně doručena nejpozději 30 dnů před koncem kalendářního pololetí. Výpovědní doba skončí k poslednímu dni kalendářního pololetí, ve kterém byla dohoda o výkonu pěstounské péče smluvní stranou vypovězena. Bude-li výpověď doručena druhé smluvní straně později než 30 dnů před koncem kalendářního pololetí, skončí výpovědní doba k poslednímu dni kalendářního pololetí následujícího po doručení výpovědi.
§ 47d
Státní příspěvek na výkon pěstounské péče
(1)
Nárok na státní příspěvek na výkon pěstounské péče má obecobec s rozšířenou působností, jejíž obecní úřad uzavřel dohodu o výkonu pěstounské péče, nebo pověřená osoba, která uzavřela dohodu o výkonu pěstounské péče. Tento státní příspěvek je určen na pokrytí nákladů vynakládaných na zajišťování pomoci osobám pečujícím, osobám v evidenciosobám v evidenci nebo svěřeným dětem a na provádění dohledu nad pěstounskou péčí.
(2)
Výše státního příspěvku na výkon pěstounské péče činí
a)
66 000 Kč za kalendářní rok, pokud dohoda o výkonu pěstounské péče byla uzavřena s osobou pečující a trvala po celý kalendářní rok,
b)
72 000 Kč za kalendářní rok, pokud dohoda o výkonu pěstounské péče byla uzavřena s osobou v evidenciosobou v evidenci a trvala po celý kalendářní rok.
(3)
Výše státního příspěvku na výkon pěstounské péče podle odstavce 2 se
a)
zvyšuje o 18 000 Kč za kalendářní rok, pokud dohoda o výkonu pěstounské péče byla uzavřena s osobou pečující nebo osobou v evidenciosobou v evidenci, vykonávající pěstounskou péči alespoň o 3 děti nebo alespoň o 1 dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost),
b)
stanoví ve výši odpovídající jedné dvanáctině částky uvedené v odstavci 2 nebo v písmenu a) za každý kalendářní měsíc zbývající do konce kalendářního roku, jestliže nárok na státní příspěvek nebo na jeho zvýšení netrval po celý kalendářní rok, a to počínaje kalendářním měsícem, v němž nárok na státní příspěvek nebo jeho zvýšení vznikl,
c)
snižuje za každý celý kalendářní měsíc, v němž nejsou splněny podmínky pro nárok na tento příspěvek podle odstavce 2 nebo jeho zvýšení podle písmene a), a to o částku odpovídající jedné dvanáctině z částky uvedené v odstavci 2 nebo v písmenu a), jestliže nárok na státní příspěvek ve výši podle odstavce 2 nebo podle písmene a) netrval v kalendářním roce déle než 6 kalendářních měsíců.
(4)
O přiznání státního příspěvku na výkon pěstounské péče rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž obvodu se nachází sídlo nebo místo trvalého pobytu žadatele. Žádost o státní příspěvek na výkon pěstounské péče musí kromě náležitostí stanovených správním řádem dále obsahovat
a)
seznam všech osob pečujících a osob v evidenciosob v evidenci, se kterými uzavřel dohodu o výkonu pěstounské péče, a dobu, na kterou byla takto práva a povinnosti upraveny,
b)
kopii dohody o výkonu pěstounské péče a
c)
další doklady prokazující nárok na státní příspěvek na výkon pěstounské péče nebo na jeho zvýšení.
(5)
Státní příspěvek na výkon pěstounské péče se přiznává za kalendářní rok a vyplatí se ve lhůtě do 60 dnů od vykonatelnosti rozhodnutí o jeho přiznání. Rozhodnutí o přiznání státního příspěvku je vykonatelné jeho vydáním. Trvá-li dohoda o výkonu pěstounské péče i po 31. prosinci kalendářního roku, za který byl státní příspěvek na výkon pěstounské péče vyplacen, vyplatí se na žádost příjemce podanou do 15. ledna tohoto roku státní příspěvek na výkon pěstounské péče pro další kalendářní rok předem, a to ve výši, v níž tento příspěvek náležel k 1. lednu tohoto roku; tato žádost musí obsahovat seznam podle odstavce 4 písm. a). V tomto případě se státní příspěvek na výkon pěstounské péče vyplatí do 15. února tohoto roku.
(6)
Příjemce státního příspěvku na výkon pěstounské péče je povinen oznámit krajské pobočce Úřadu práce, která tento příspěvek přiznala, do 15 dnů všechny skutečnosti rozhodné pro nárok na tento příspěvek nebo jeho výši, zejména zánik dohody o výkonu pěstounské péče nebo skutečnost, že odpadly podmínky pro zvýšení tohoto příspěvku podle odstavce 3 písm. a).
(7)
Krajská pobočka Úřadu práce na základě oznámení podle odstavce 6 rozhodne o změně výše státního příspěvku. Zjistí-li se, že příjemce přijal státní příspěvek na výkon pěstounské péče ve vyšší částce, než mu náležel podle odstavce 2 nebo 3, je příjemce příspěvku povinen tento přeplatek vrátit.
(8)
Uzavře-li příjemce státního příspěvku na výkon pěstounské péče po přiznání státního příspěvku novou dohodu o výkonu pěstounské péče nebo nastanou-li důvody pro zvýšení výše státního příspěvku podle odstavce 3 písm. a), rozhodne krajská pobočka Úřadu práce na žádost pověřené osoby o zvýšení státního příspěvku; přitom se postupuje obdobně podle odstavce 4 a 5 věty první. Pokud krajská pobočka Úřadu práce žádosti o zvýšení státního příspěvku v plném rozsahu vyhoví, je toto rozhodnutí vykonatelné jeho vydáním.
(9)
Uzavře-li obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nebo pověřená osoba v tomtéž kalendářním roce opětovně dohodu o výkonu pěstounské péče s toutéž osobou pečující nebo osobou v evidenciosobou v evidenci, zohlední se při rozhodování o přiznání státního příspěvku na výkon pěstounské péče výše státního příspěvku na výkon pěstounské péče, která již byla v příslušném kalendářním roce přiznána, a státní příspěvek na výkon pěstounské péče se přizná ve výši podle odstavce 3 písm. b), a to za každý kalendářní měsíc v rámci příslušného kalendářního roku, za nějž nebyl dosud příspěvek na výkon pěstounské péče přiznán a v němž trvala dohoda o výkonu pěstounské péče.
(10)
Nárok na státní příspěvek nebo nárok na zvýšení státního příspěvku lze přiznat zpětně, nejdéle však za dobu 6 kalendářních měsíců od uzavření dohody o výkonu pěstounské péče nebo ode dne, kdy vznikl nárok na jeho zvýšení.
(11)
Pro rozhodování o státním příspěvku podle odstavců 8 a 9 platí odstavec 5 obdobně.
(12)
Příjemce státního příspěvku na výkon pěstounské péče je povinen do 31. března kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který byl státní příspěvek vyplacen, předložit krajské pobočce Úřadu práce, která tento příspěvek přiznala, přehled čerpání státního příspěvku náležejícího za kalendářní rok. Příjemce státního příspěvku na výkon pěstounské péče po předložení přehledu čerpání státního příspěvku podle věty první, nejpozději do 30. dubna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který byl státní příspěvek vyplacen, vrátí případnou část státního příspěvku, kterou nevyčerpal k účelu podle odstavce 1, na účet krajské pobočky Úřadu práce, která tento příspěvek přiznala.
HLAVA II
DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE
§ 47e
Okruh dávek pěstounské péče
Dávkami pěstounské péče jsou
a)
příspěvek na úhradu potřeb dítěte,
b)
odměna pěstouna,
c)
příspěvek při převzetí dítěte,
d)
příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla,
e)
příspěvek při pěstounské péči.
Příspěvek na úhradu potřeb dítěte
§ 47f
(1)
Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé nezaopatřené dítěnezaopatřené dítě svěřené do péče osoby pečující. Je-li nezletilé nezaopatřené dítěnezaopatřené dítě během jednoho kalendářního měsíce bezprostředně po sobě svěřeno do péče různých osob pečujících, vyplácí se příspěvek na úhradu potřeb dítěte osobě pečující, která o dítě pečuje po delší část měsíce. Pokud péče různých osob pečujících, kterým je nezletilé nezaopatřené dítěnezaopatřené dítě během jednoho kalendářního měsíce bezprostředně po sobě svěřeno, trvala stejnou dobu, určí krajská pobočka Úřadu práce, která o příspěvku na úhradu potřeb dítěte rozhoduje, které z těchto osob se bude příspěvek na úhradu potřeb dítěte vyplácet.
(2)
Nevznikl-li nárok na zaopatřovací příspěvek podle § 50b nebo vznikl-li nárok na zaopatřovací příspěvek podle § 50b, ale nebylo-li o něj požádáno, nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte se zachovává i po dosažení zletilosti dítěte, nejdéle však do dvacátého šestého roku jeho věku, jde-li o nezaopatřené dítěnezaopatřené dítě podle zákona upravujícího státní sociální podporu, které trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby9b) s osobouosobou, která byla do dosažení jeho zletilosti osobouosobou pečující. Příspěvek náležející dítěti podle věty první se vyplácí tomuto dítěti od splátky příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležející za kalendářní měsíc následující po měsíci, v němž dovršilo zletilosti.
(3)
Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte činí za kalendářní měsíc
a)
4 950 Kč pro dítě ve věku do 6 let,
b)
6 105 Kč pro dítě ve věku od 6 do 12 let,
c)
6 985 Kč pro dítě ve věku od 12 do 18 let,
d)
7 260 Kč pro dítě ve věku od 18 do 26 let.
(4)
Jde-li o dítě, které je podle zákona o sociálních službách osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby, činí příspěvek na úhradu potřeb dítěte
Dítě ve věku| Dítě ve stupni
závislosti I
(lehká závislost)
Kč| Dítě ve stupni
závislosti II
(středně těžká závislost)
Kč| Dítě ve stupni
závislosti III
(těžká závislost)
Kč| Dítě ve stupni
závislosti IV
(úplná závislost)
Kč
---|---|---|---|---
Do 6 let| 5 115| 6 105| 6 490| 7 040
6 – 12 let| 6 215| 7 480| 7 975| 8 635
12 – 18 let| 7 095| 8 580| 9 130| 9 570
18 – 26 let| 7 425| 8 910| 9 460| 9 900
§ 47g
(1)
Příspěvek na úhradu potřeb dítěte nenáleží po dobu, po kterou je dítě v plném přímém zaopatření ústavního zařízeníústavního zařízení nebo v osobní péči jiné osobyosoby. Plné přímé zaopatření se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře.
(2)
Jestliže dítě požívá důchod z důchodového pojištění, náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a důchodem. Není-li příjemcem důchodu za nezletilé dítě osoba pečující, opatrovník nebo zvláštní příjemce důchodu, náleží dítěti příspěvek na úhradu potřeb dítěte v plné výši, nejdéle však po dobu 3 měsíců od přiznání tohoto příspěvku.
(3)
Náleží-li dítěti příspěvek na úhradu potřeb dítěte, přechází právo tohoto dítěte na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než příspěvek na úhradu potřeb dítěte, náleží rozdíl dítěti.
(4)
Je-li dítěti přiznán a vyplácen příspěvek na úhradu potřeb dítěte, podá krajská pobočka Úřadu práce, která tento příspěvek poskytuje, návrh soudu na stanovení výživného na toto dítě, nebylo-li již dříve určeno v exekučním titulu. Pokud povinná fyzická osoba neplatí výživné určené v exekučním titulu, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.
Odměna pěstouna
§ 47i
(1)
Nárok na odměnu pěstouna má osoba pečující, která poskytuje dítěti zprostředkovanou pěstounskou péči, a osoba v evidenciosoba v evidenci, mají-li uzavřenu dohodu o výkonu pěstounské péče. Nevznikl-li nárok na zaopatřovací příspěvek podle § 50b nebo vznikl-li nárok na zaopatřovací příspěvek podle § 50b, ale nebylo-li o něj požádáno, nárok na odměnu pěstouna má i fyzická osoba, která byla do dosažení zletilosti dítěte jeho osobou pečující poskytující dítěti zprostředkovanou pěstounskou péči, a to po dobu, po kterou má nezaopatřené dítěnezaopatřené dítě nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Nárok na odměnu pěstouna má fyzická osoba podle věty druhé též tehdy, jestliže nezaopatřené dítěnezaopatřené dítě, které jí bylo svěřeno do péče, nemá po dosažení zletilosti nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte jen proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než tento příspěvek.
(2)
Pokud jsou osobouosobou pečující nebo osobou v evidenciosobou v evidenci oba manželé nebo dva poručníci, náleží odměna pěstouna pouze jednomu z nich. Na pěstounskou péči vykonávanou druhým manželem nebo poručníkem se pro účely stanovení výše odměny pěstouna podle věty první hledí jako na společnou pěstounskou péči. Jestliže manželům, kteří jsou oba osobouosobou pečující, nebo dvěma společným poručníkům vznikne nárok na odměnu pěstouna podle § 47j odst. 1 písm. d) nebo podle § 47j odst. 4, mohou manželé nebo oba poručníci společně požádat krajskou pobočku Úřadu práce o přiznání odměny pěstouna oběma manželům nebo oběma poručníkům. Krajská pobočka Úřadu práce v takovém případě přizná každému z obou manželů nebo každému z obou poručníků odměnu pěstouna ve výši poloviny částky odměny.
(3)
Krajská pobočka Úřadu práce může při rozhodování o dávkách v případech, kdy manželé nebo oba poručníci spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se nepostupuje podle odstavce 2 a ke skutečnosti, že oba manželé nebo oba poručníci jsou osobou pečující nebo osobou v evidenci, se nepřihlíží. Nedohodnou-li se v takovém případě manželé nebo poručníci o tom, komu z nich náleží odměna pěstouna z důvodu péče o dítě svěřené rozhodnutím příslušného orgánu do jejich společné péče, platí § 47n věty druhá a třetí obdobně.
§ 47j
(1)
U osobyosoby pečující, která zároveň není osobou v evidenciosobou v evidenci, činí odměna pěstouna za kalendářní měsíc, není-li dále stanoveno jinak,
a)
1násobek minimální mzdy za měsíc při péči o 1 dítě,
b)
1,2násobek minimální mzdy za měsíc při péči o 1 dítě, které je osobouosobou závislou na pomoci jiné fyzické osobyosoby ve stupni I (lehká závislost),
c)
1,5násobek minimální mzdy za měsíc při péči o 2 děti,
d)
2násobek minimální mzdy za měsíc při péči o 3 děti nebo o 1 dítě, které je osobouosobou závislou na pomoci jiné fyzické osobyosoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost).
(2)
Výše odměny pěstouna osoby v evidenciosoby v evidenci za kalendářní měsíc, není-li dále stanoveno jinak, činí
a)
1,8násobek minimální mzdy za měsíc, jde-li o osobu v evidenciosobu v evidenci, která není zároveň osobouosobou pečující, anebo je-li zároveň osobouosobou pečující, které je do péče svěřeno 1 dítě,
b)
2násobek minimální mzdy za měsíc, je-li osoba v evidenciosoba v evidenci zároveň osobouosobou pečující, které je do péče svěřeno 1 dítě, které je osobouosobou závislou na pomoci jiné fyzické osobyosoby ve stupni I (lehká závislost),
c)
2,2násobek minimální mzdy za měsíc, je-li osoba v evidenciosoba v evidenci zároveň pečující osobouosobou, které je do péče svěřeno 1 dítě, které je osobouosobou závislou na pomoci jiné fyzické osobyosoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost).
(3)
Za každé další dítě svěřené do péče osobyosoby pečující se odměna pěstouna podle odstavce 1 písm. b) a d) zvyšuje o 0,5násobek minimální mzdy za měsíc nebo o 0,7násobek minimální mzdy za měsíc, jde-li o dítě, které je osobouosobou závislou na pomoci jiné fyzické osobyosoby ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost).
(4)
Za každé další dítě svěřené do péče osoby v evidenciosoby v evidenci se odměna pěstouna podle odstavce 2 zvyšuje o 0,3násobek minimální mzdy za měsíc nebo o 0,5násobek minimální mzdy za měsíc, jde-li o dítě, které je osobouosobou závislou na pomoci jiné fyzické osobyosoby ve stupni III (těžká závislosti) nebo ve stupni IV (úplná závislost).
(5)
Odměna pěstouna se poskytuje i po dobu dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény osobyosoby pečující nebo osoby v evidenciosoby v evidenci, nejdéle však do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém dočasná pracovní neschopnostdočasná pracovní neschopnost vznikla nebo ve kterém byla nařízena karanténa. Je-li dítě svěřené osoběosobě pečující v plném přímém zaopatření ústavního zařízeníústavního zařízení nebo v osobní péči jiné osobyosoby, odměna pěstouna za péči o tyto děti nenáleží.
(6)
Odměna pěstouna nenáleží osobě v evidenciosobě v evidenci po dobu, po kterou je přerušeno vedení v evidenci osobosob, které mohou poskytovat pěstounskou péči po přechodnou dobu.
§ 47ja
Příspěvek při pěstounské péči
(1)
Nárok na příspěvek při pěstounské péči má osoba pečující poskytující dítěti nezprostředkovanou pěstounskou péči, má-li uzavřenu dohodu o výkonu pěstounské péče. Nevznikl-li nárok na zaopatřovací příspěvek podle § 50b nebo vznikl-li nárok na zaopatřovací příspěvek podle § 50b, ale nebylo-li o něj požádáno, nárok na příspěvek při pěstounské péči má i fyzická osoba, která byla do dosažení zletilosti dítěte jeho osobou pečující poskytující dítěti nezprostředkovanou pěstounskou péči, a to po dobu, po kterou má nezaopatřené dítěnezaopatřené dítě nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Nárok na příspěvek při pěstounské péči má fyzická osoba podle věty druhé též tehdy, jestliže nezaopatřené dítěnezaopatřené dítě, které jí bylo svěřeno do péče, nemá po dosažení zletilosti nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte jen proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než tento příspěvek.
(2)
Není-li dále stanoveno jinak, výše příspěvku při pěstounské péči za kalendářní měsíc za každé svěřené dítě je dána součinem částky životního minima jednotlivce a koeficientu 2,3.
(3)
Má-li osobaosoba pečující vůči dítěti vyživovací povinnost, výše příspěvku při pěstounské péči za kalendářní měsíc za každé jí svěřené dítě je dána součinem částky životního minima jednotlivce a koeficientu 1,8.
(4)
Výše příspěvku při pěstounské péči za kalendářní měsíc za dítě, které je osobouosobou závislou na pomoci jiné fyzické osobyosoby ve stupni II (středně těžká závislost), III (těžká závislost) nebo IV (úplná závislost), je dána součinem částky životního minima jednotlivce a koeficientu 5,5. Ustanovení odstavce 3 se v případě stanovení výše příspěvku při pěstounské péči podle věty první neuplatní.
(5)
Je-li dítě svěřené osobě pečující v plném přímém zaopatření ústavního zařízeníústavního zařízení nebo v osobní péči jiné osoby, příspěvek při pěstounské péči za péči o toto dítě nenáleží.
§ 47k
Odměna pěstouna se pro účely zákonů upravující daně z příjmů, pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění60) považuje za příjem ze závislé činnosti.
§ 47l
Příspěvek při převzetí dítěte
(1)
Nárok na příspěvek při převzetí dítěte má osoba pečující, která převzala dítě do pěstounské péče; příspěvek při převzetí dítěte, jde-li o totéž dítě, náleží osobě pečující jen jednou.
(2)
Výše příspěvku při převzetí dítěte činí, jde-li o dítě ve věku
a)
do 6 let 8 000 Kč,
b)
od 6 let do 12 let 9 000 Kč,
c)
od 12 let do 18 let 10 000 Kč.
(3)
Příspěvek při převzetí dítěte se vyplatí jednorázově.
§ 47m
Příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla
(1)
Nárok na příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla má osoba pečující, která má v pěstounské péči nejméně 3 děti nebo má nárok na odměnu pěstouna z důvodu péče o 3 děti, včetně zletilých nezaopatřených dětí, jež zakládají osobě pečující nárok na odměnu pěstouna, pokud zakoupila osobní motorové vozidlo (dále jen „motorové vozidlo“) nebo zajistila nezbytnou celkovou opravu motorového vozidla a toto vozidlo nepoužívá pro výdělečnou činnost.
(2)
Výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla činí 70 % pořizovací ceny motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, nejvýše však 100 000 Kč. Součet těchto příspěvků poskytnutých osobě pečující v období posledních 10 kalendářních let přede dnem podání žádosti nesmí přesáhnout 200 000 Kč.
(3)
Příspěvek na zakoupení motorového vozidla může být poskytnut v bezhotovostní formě i před zakoupením motorového vozidla. Použití příspěvku na zakoupení motorového vozidla je osoba pečující povinna prokázat do 6 měsíců od jeho poskytnutí; pokud tohoto příspěvku nepoužila k zakoupení motorového vozidla, je povinna příspěvek vrátit.
(4)
Pokud osoba pečující do 5 let ode dne, kdy jí byl příspěvek poskytnut, motorové vozidlo, na jehož zakoupení nebo opravu byl příspěvek poskytnut, prodala, darovala, započala je používat pro výdělečnou činnost nebo přestala vykonávat pěstounskou péči, nejde-li o případ, kdy osoba pečující přestala vykonávat pěstounskou péči z vážných zdravotních důvodů, je povinna vrátit poměrnou část příspěvku na zakoupení motorového vozidla odpovídající době z období 5 let, kdy uvedené podmínky nesplňovala.
§ 47n
Společná pěstounská péče manželů
Při společné pěstounské péči manželů náleží dávka pěstounské péče jen jednomu z manželů určenému na základě dohody manželů, nejde-li o případ uvedený v § 47i odst. 2 větách třetí a čtvrté. Nedohodnou-li se manželé, určí příslušná krajská pobočka Úřadu práce, kterému z manželů se dávka pěstounské péče přizná; totéž platí i v případě společné pěstounské péče dvou osob. Totéž platí i v případě, kdy je dítě soudem svěřeno do osobní péče 2 pěstounům společně nebo kdy jsou soudem dítěti jmenováni 2 poručníci, kteří o dítě osobně pečují.
HLAVA III
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O DÁVKÁCH PĚSTOUNSKÉ PÉČE
§ 47o
Okruh oprávněných osob
(1)
Nárok na dávky pěstounské péče má při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně pouze fyzická osoba, jestliže je
a)
na území České republiky hlášena k trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu61), jde-li o státního občana České republiky,
b)
na území České republiky oprávněna k přechodnému nebo trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu62), jde-li o cizince,
c)
nezletilým cizincem svěřeným na území České republiky do péče nahrazující péči rodičů,
d)
cizincem, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie a bylo mu vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu62),
e)
rodinným příslušníkem cizince uvedeného v písmenu d), kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu62),
f)
cizincem, kterému byla na území České republiky podle zvláštního právního předpisu63) udělena mezinárodní ochrana nebo žadatelem o udělení mezinárodní ochrany, pokud není ubytován v azylovém zařízení Ministerstva vnitra,
g)
cizincem, kterému byla na území České republiky podle zvláštního právního předpisu64) přiznána dočasná ochrana nebo žadatelem o přiznání dočasné ochrany, pokud není ubytován v humanitárním středisku, nebo
h)
cizincem nebo jeho rodinným příslušníkem, kterému vyplývá nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropské unie57) nebo který je osobou zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou, osobou ponechávající si takové postavení nebo rodinným příslušníkem majícím právo na rovné zacházení podle předpisů Evropské unie78),
a to pokud má na území České republiky bydliště; co se rozumí bydlištěm, stanoví zákon o pomoci v hmotné nouzi39g). Podmínka bydliště se nevztahuje na fyzické osoby uvedené v písmenu h).
(2)
Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně také nezletilé nezaopatřené dítě svěřené do pěstounské péče cizinci, kterému byla vydána alespoň na dobu devíti měsíců karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance71) nebo karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie72) a je převeden do obchodní korporace nebo odštěpného závodu se sídlem na území České republiky, jestliže tomuto dítěti bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu62) a toto dítě má na území České republiky zároveň bydliště.
(3)
Ministerstvo může v odůvodněných případech vydat rozhodnutí o prominutí podmínky trvalého pobytu stanovené v odstavci 1 písm. a) a d). Proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o prominutí podmínky trvalého pobytu se nelze odvolat ani je nelze přezkoumat v přezkumném řízení.
§ 47p
Vznik nároku na dávku pěstounské péče a na její výplatu
(1)
Nárok na dávku pěstounské péče vzniká dnem splnění všech podmínek stanovených tímto zákonem.
(2)
Nárok na výplatu dávky pěstounské péče vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na dávku pěstounské péče a na její výplatu a podáním žádosti o přiznání dávky pěstounské péče.
(3)
Splňuje-li oprávněná osobaosoba podmínky vzniku nároku na dávku pěstounské péče uvedenou v § 47e písm. a), b) a e)
a)
jen po část kalendářního měsíce, náleží uvedené dávky ve výši, v jaké náleží za kalendářní měsíc, nebo
b)
po část kalendářního měsíce v nižší výměře a po část tohoto kalendářního měsíce ve vyšší výměře, náleží za kalendářní měsíc dávka pěstounské péče ve vyšší výměře.
(4)
Podmínkou vzniku nároku na výplatu dávky pěstounské péče je písemný souhlas oprávněné osobyosoby s tím, aby státní orgány a další právnické osobyosoby a fyzické osobyosoby sdělily orgánům sociálně-právní ochrany, pokud o dávce pěstounské péče rozhodují, vyplácí ji nebo kontrolují, skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, stupeň závislosti osobyosoby na pomoci jiné fyzické osobyosoby podle zákona o sociální službách, údaje o přihlášení se k trvalému pobytu a další údaje, které tvoří náležitosti žádosti podle § 47w, a to v rozsahu potřebném pro rozhodování o dávce pěstounské péče, její výši a výplatě. Mělo-li nezaopatřené dítěnezaopatřené dítě nárok na dávku pěstounské péče před dovršením zletilosti, náleží mu výplata dávky pěstounské péče po dovršení zletilosti, udělí-li takové dítě písemný souhlas podle věty první.
§ 47q
Změna nároku na dávku pěstounské péče
(1)
Dávka pěstounské péče neprávem přiznaná v nižší částce, než v jaké náleží, nevyplacená nebo vyplacená v nižší částce, než v jaké náleží, odepřená nebo přiznaná od pozdějšího data, než od jakého náleží, se přizná nebo zvýší, a to ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení náleží, nejvýše však 3 roky nazpět ode dne, kdy to orgán rozhodující o dávkách zjistil nebo ode dne, kdy o zvýšení dávky nebo o přiznání dávky oprávněná osoba požádala.
(2)
Dávka pěstounské péče neprávem přiznaná, vyplácená, nebo vyplácená ve vyšší částce, než v jaké náleží, se odejme nebo se její výplata zastaví nebo sníží, a to ode dne následujícího po dni, kdy uplynulo období, za které již byla dávka vyplacena; § 47z tím není dotčen.
(3)
Změní-li se v období, na něž byla dávka pěstounské péče přiznána, skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku pěstounské péče nebo její výši, posoudí se nově nárok na dávku pěstounské péče nebo její výši ke dni, ke kterému k takové změně došlo a dávka pěstounské péče se
a)
přizná, vyplatí nebo se její výše zvýší, od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tato změna nastala,
b)
odejme, její výplata se zastaví nebo se její výše sníží, a to ode dne následujícího po dni, kdy uplynulo období, za které již byla dávka vyplacena.
Ustanovení § 47z zůstává nedotčeno.
§ 47r
Zánik nároku na dávku pěstounské péče
(1)
Nárok na dávku pěstounské péče nezaniká uplynutím času, není-li tímto zákonem stanoveno jinak.
(2)
Nárok na výplatu dávky pěstounské péče uvedené v § 47e písm. a), b) a e) zaniká uplynutím 1 roku ode dne, od kterého dávka nebo její část náleží, s výjimkou případů uvedených v § 47q odst. 1.
(3)
Nárok na dávku pěstounské péče uvedenou v § 47e písm. c) a d) zaniká, nebyl-li uplatněn do 1 roku
a)
ode dne převzetí dítěte nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče, jde-li o příspěvek při převzetí dítěte,
b)
ode dne zakoupení motorového vozidla nebo zaplacení opravy motorového vozidla, jde-li o příspěvek na zakoupení motorového vozidla.
(4)
Lhůta uvedená v odstavci 3 se nepoužije, jde-li o případ uvedený v § 47q odst. 1.
(5)
Lhůty uvedené v odstavcích 2 a 3 neplynou po dobu řízení o dávce pěstounské péče.
(6)
Je-li oprávněná osoba ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, zaniká jí nárok na dávku ode dne následujícího po uplynutí prvního kalendářního měsíce vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle věty první sčítají.
(7)
Ustanovení odstavce 6 se nepoužije, jde-li o nároky za dobu přede dnem, od něhož nárok na dávku podle odstavce 6 zaniká.
§ 47s
Přechod nároku na dávku pěstounské péče
(1)
Nárok na dávku pěstounské péče nelze postoupit ani dát do zástavy.
(2)
Zemřela-li oprávněná osoba po uplatnění nároku na dávku pěstounské péče, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají nárok na částky splatné do dne smrti oprávněné osoby postupně manželka (manžel), děti, rodiče nebo osoba pečující, jestliže žili s oprávněnou osobou v době její smrti v domácnosti. Podmínka domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod po zemřelém.
(3)
Byla-li dávka přiznána před smrtí oprávněné osoby, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby, postupně osobám uvedeným v odstavci 2.
(4)
Nároky na dávky pěstounské péče nejsou předmětem dědictví.
§ 47t
Způsob výplaty dávek pěstounské péče
(1)
Příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna a příspěvek při pěstounské péči se vyplácejí měsíčně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za které náležely, nejpozději však do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto měsíci.
(2)
Příspěvek při převzetí dítěte a příspěvek na zakoupení motorového vozidla se vyplatí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla dávka přiznána.
(3)
Dávky pěstounské péče vyplácí krajská pobočka Úřadu práce, která je příslušná k rozhodování o dávkách.
(4)
Dávky pěstounské péče se vyplácejí v české měně převodem na platební účet určený příjemcem dávky pěstounské péče, nebo poštovním poukazem, a to podle rozhodnutí příjemce dávky pěstounské péče. Oprávněná osoba je povinna v žádosti uvést, kterým z uvedených způsobů jí má být dávka vyplácena. Požádá-li příjemce dávky o změnu způsobu výplaty dávky, je krajská pobočka Úřadu práce povinna provést změnu způsobu výplaty dávky od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla žádost o změnu výplaty doručena.
(5)
Dávky pěstounské péče se do ciziny nevyplácejí.
§ 47u
Příjemce a zvláštní příjemce dávky pěstounské péče
(1)
Příjemcem dávky pěstounské péče je oprávněná osobaosoba. Namísto nezletilé oprávněné osobyosoby je příjemcem dávky pěstounské péče osobaosoba pečující.
(2)
Krajská pobočka Úřadu práce ustanoví zvláštního příjemce dávek pěstounské péče, jestliže oprávněná osobaosoba nemůže dávky pěstounské péče přijímat. Krajská pobočka Úřadu práce ustanoví zvláštního příjemce příspěvku na úhradu potřeb dítěte, jestliže osobaosoba pečující nemůže dávku přijímat nebo nevyužívá příspěvek na úhradu potřeb dítěte v jeho prospěch k úhradě jeho potřeb. S ustanovením zvláštního příjemce podle věty první musí oprávněná osobaosoba souhlasit; souhlas této osobyosoby se nevyžaduje, pokud vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle vyjádření ošetřujícího lékaře nemůže tento souhlas podat. Zvláštním příjemcem nemůže být ten, jehož zájmy jsou ve střetu se zájmy oprávněné osobyosoby. Pro účely rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce podle věty druhé si krajská pobočka Úřadu práce vyžádá vyjádření příslušného obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností.
(3)
Krajská pobočka Úřadu práce může ustanovit zvláštním příjemcem pouze fyzickou osobu, která s tímto ustanovením souhlasí.
(4)
OsobaOsoba pečující a zvláštní příjemce, jsou povinni dávku použít ve prospěch oprávněné osobyosoby. Na žádost oprávněné osobyosoby nebo na žádost krajské pobočky Úřadu práce je zvláštní příjemce povinen podat písemné vyúčtování dávky, která mu byla vyplacena, a to ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení této žádosti.
(5)
Krajská pobočka Úřadu práce zruší rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, jestliže odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven nebo jestliže zvláštní příjemce neplní povinnosti uvedené v odstavci 4.
§ 47v
Řízení o dávkách pěstounské péče
(1)
O dávkách pěstounské péče rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce.
(2)
Řízení o přiznání dávek pěstounské péče se zahajuje na základě písemné žádosti podané na tiskopise předepsaném ministerstvem.
(3)
Řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo o zastavení její výplaty se zahajuje na návrh oprávněné osoby nebo z moci úřední.
(4)
Jde-li o příspěvek na úhradu potřeb dítěte, zastupuje nezletilé dítě v řízení o příspěvku osobaosoba pečující.
(5)
Jde-li o odměnu pěstouna, provede krajská pobočka Úřadu práce srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů60) z přiznané odměny pěstouna. Na úseku zdaňování příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků plní Úřad práce České republiky povinnosti plátce daně podle zvláštních právních předpisů60).
§ 47w
Náležitosti žádosti
(1)
Žádost o dávku musí kromě náležitostí stanovených správním řádem dále obsahovat
a)
skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, je-li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné,
b)
rozhodnutí o svěření dítěte do péče jiné osoby odpovědné za výchovu dítětejiné osoby odpovědné za výchovu dítěte, nebo návrh, který byl podán soudu na zahájení soudního řízení o svěření dítěte do pěstounské péče, předpěstounské péče, péče podle § 953 občanského zákoníku nebo o jmenování poručníkem dítěte,
c)
doklad prokazující stupeň závislosti dítěte na pomoci jiné fyzické osobyosoby, jde-li o nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle § 47f, o nárok na odměnu pěstouna podle § 47j odst. 1 písm. b) a d), odst. 2 písm. b) a c) a odst. 3 a 4, nebo o nárok na příspěvek při pěstounské péči podle § 47ja odst. 4.
d)
doklad prokazující výši důchodu v případě dětí, které požívají důchod z důchodového pojištění, jde-li o nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte,
e)
doklad o výši nákladů na zakoupení motorového vozidla nebo nezbytnou celkovou opravu motorového vozidla, jde-li o nárok na příspěvek při zakoupení motorového vozidla,
f)
čestné prohlášení podle odstavce 2,
g)
rozhodnutí krajského úřadu o zařazení osobyosoby do evidence osobosob, které mohou vykonávat pěstounskou péči po přechodnou dobu podle § 27a odst. 1 až 3, jedná-li se o osobu v evidenciosobu v evidenci,
h)
vyjádření podle § 16a odst. 3, jde-li o žádost osobyosoby podle § 2a písm. c) bodu 2 nebo 3,
i)
sdělení podle § 24 odst. 5, jde-li o nárok na odměnu pěstouna,
j)
kopii uzavřené dohody o výkonu pěstounské péče, jde-li o nárok na odměnu pěstouna nebo příspěvek při pěstounské péči.
(2)
Počáteční datum osobní péče o dítě se dokládá čestným prohlášením osoby, která podala návrh na svěření dítěte do její péče, pěstounské péče nebo předpěstounské péče nebo návrh na její jmenování poručníkem dítěte, nebo osoby, která osobně pečuje o dítě v průběhu řízení o svěření dítěte do její péče, pěstounské péče nebo předpěstounské péče nebo o jejím jmenování poručníkem dítěte, pokud bylo zahájeno z moci úřední. Čestné prohlášení se podává na tiskopise předepsaném ministerstvem, který obsahuje
a)
jméno a příjmení dítěte, datum narození a místo trvalého pobytu dítěte,
b)
jméno a příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu osobyosoby, která podala návrh na svěření dítěte do pěstounské péče nebo předpěstounské péče nebo návrh na její jmenování poručníkem dítěte, nebo osobyosoby, která osobně pečuje o dítě v průběhu řízení o svěření dítěte do její pěstounské péče nebo předpěstounské péče nebo o jejím jmenování poručníkem dítěte, pokud bylo zahájeno z moci úřední,
c)
počáteční datum osobní péče o dítě.
§ 47x
Vydávání rozhodnutí a opravné prostředky
(1)
Rozhodnutí se písemně vyhotovuje jen v případě, že
a)
dávka nebyla přiznána nebo nebyla přiznána v požadovaném rozsahu,
b)
dávka byla odejmuta,
c)
dávka byla snížena,
d)
výplata dávky byla zastavena,
e)
jde o přeplatek na dávce,
f)
přichází v úvahu více oprávněných osobosob nebo příjemců a krajská pobočka Úřadu práce rozhoduje o tom, komu se bude dávka vyplácet, nebo
g)
je ustanoven zvláštní příjemce.
(2)
Nevyhotovuje-li se rozhodnutí písemně, učiní se o něm pouze záznam do spisu a oprávněná osobaosoba se o něm písemně vyrozumí. Rozhodnutí je prvním úkonem v řízení a nabývá vykonatelnosti provedením záznamu do spisu.
(3)
Rozhodnutí uvedené v odstavci 2 bude vyhotoveno písemně a oznámeno oprávněné osobě, jestliže o to požádá do 15 dnů ode dne výplaty dávky nebo ode dne výplaty její první splátky. Nestane-li se tak, nabývá rozhodnutí právní moci marným uplynutím této lhůty. Rozhodnutí se nevydává a oprávněná osoba se o něm písemně nevyrozumívá v případě, že dojde ke změně výše dávky z důvodu jejího zvýšení na základě změny zákona nebo nařízení vlády podle § 58b odst. 1 nebo z důvodu zvýšení částek minimální mzdy a životního minima.
(4)
O odvolání proti rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce rozhoduje ministerstvo. Odvolání nemá odkladný účinek.
§ 47y
Povinnosti příjemce a žadatele o dávku
(1)
Příjemce dávky pěstounské péče nebo žadatel je povinen písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce do osmi dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu.
(2)
Byl-li příjemce dávky nebo žadatel vyzván příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku pěstounské péče, její výši nebo výplatu, je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do osmi dnů ode dne doručení výzvy, neurčí-li příslušná krajská pobočka Úřadu práce delší lhůtu; neučiní-li tak v určené lhůtě, může být výplata dávky zastavena, dávka může být odejmuta nebo nepřiznána, jestliže příjemce nebo žadatel byl ve výzvě na tento následek prokazatelně upozorněn.
§ 47z
Přeplatky
(1)
Příjemce dávky pěstounské péče, který přijal dávku pěstounské péče nebo její část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byly vyplaceny neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely, nebo jinak způsobil, že dávky pěstounské péče byly vyplaceny neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen částky neprávem přijaté vrátit.
(2)
Nárok na vrácení dávky pěstounské péče poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy byla dávka pěstounské péče vyplacena. Tato lhůta neplyne po dobu řízení o opravném prostředku nebo o žalobě, po dobu řízení a provádění výkonu rozhodnutí, nebo kdy jsou na úhradu přeplatku prováděny srážky z dávky pěstounské péče nebo příjmu nebo kdy jsou placeny splátky na základě dohody o uznání dluhu.
(3)
O povinnosti vrátit dávku pěstounské péče nebo její část podle odstavců 1 a 2 rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce, která dávky pěstounské péče vyplácí nebo vyplácela naposledy.
(4)
Vrácené a vymožené prostředky podle odstavce 1 jsou příjmem státního rozpočtu.
§ 47za
Povinnost sdělovat údaje
(1)
Státní orgány, další právnické osoby a fyzické osoby, s výjimkou příjemců dávek pěstounské péče a oprávněných osob, jsou povinny na výzvu příslušné krajské pobočky Úřadu práce nebo na požádání žadatele o dávku pěstounské péče, sdělit bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku pěstounské péče, její výši nebo výplatu; jde-li však o údaje týkající se zdravotního stavu vyžádané příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce, platí o úhradě zdravotních výkonů poskytovaných poskytovateli zdravotních služeb zvláštní předpisy50).
(2)
Jestliže státní orgány a osoby uvedené v odstavci 1 mohou sdělit údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu jen za podmínky, že byly pro sdělení takových údajů zbaveny mlčenlivosti, má se za to, že jsou pro případ uvedených údajů mlčenlivosti zbaveny, jestliže jim krajská pobočka Úřadu práce písemně sdělila, že osoba, jíž se takové údaje týkají, dala písemný souhlas k tomu, aby státní orgány a další právnické a fyzické osoby sdělily krajské pobočce Úřadu práce, uvedené údaje.
ČÁST ŠESTÁ
POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY POVĚŘENÝMI OSOBAMI
§ 48
Poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami
(1)
Pověřené osoby poskytují sociálně-právní ochranu na základě rozhodnutí o pověření k výkonu takové činnosti (dále jen „pověření“).
(2)
Pověřené osoby v sociálně-právní ochraně
a)
poskytují žadatelům o zařazení do evidence žadatelů a zájemcům o osvojení nebo pěstounskou péči odborné poradenství související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče,
b)
provádějí přípravy žadatelů o zařazení do evidence žadatelů a zájemců o osvojení nebo pěstounskou péči k přijetí dítěte do rodiny podle § 44,
c)
posuzují psychickou způsobilost žadatelů o zařazení do evidence žadatelů a zájemců o osvojení nebo pěstounskou péči podle § 45,
d)
poskytují osobě, s níž uzavřely dohodu o výkonu pěstounské péče, odbornou poradenskou a další pomoc a podporu při výkonu pěstounské péče a sledují výkon pěstounské péče a poskytují pomoc osobě, jíž byl blíže určen obsah a zaměření povinnosti zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě podle § 12 odst. 2,
e)
zřizují a provozují zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
f)
poskytují služby dětem ohroženým násilím podle § 41.
§ 48a
Povinnosti pověřených osob
(1)
Pověřená osoba je povinna
a)
oznámit orgánu, který rozhodl o vydání pověření, změny skutečností rozhodných pro vydání pověření nebo pozastavení činností uvedených v pověření, s výjimkou údajů, které jsou náležitostí rozhodnutí o vydání pověření, a to do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém změny nastaly, a doložit tyto změny příslušnými doklady,
b)
informovat osoby, jež mají zájem o poskytnutí sociálně-právní ochrany nebo jimž je tato ochrana poskytována, o všech povinnostech, které by pro ně vyplývaly z poskytování sociálně-právní ochrany, o způsobu poskytování sociálně-právní ochrany a o úhradách za tyto služby, a to způsobem pro ně srozumitelným,
c)
vytvářet při poskytování sociálně-právní ochrany takové podmínky, které umožní osobám, kterým poskytují sociálně-právní ochranu, naplňovat jejich lidská a občanská práva a které zamezí střetům zájmů těchto osob se zájmy pověřené osoby,
d)
poskytnout osobě sociálně-právní ochranu podle § 8 odst. 1 nebo § 9; tuto ochranu není povinna poskytnout,
1.
neposkytuje-li sociálně-právní ochranu, o kterou osoba žádá, a to i s ohledem na rozsah odpovídající vydanému pověření,
2.
nemá-li dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociálně-právní ochrany, o kterou osoba žádá, nebo
3.
osobě, která požádala o poskytnutí sociálně-právní ochrany, účinně vypověděla v době kratší než 6 měsíců před podáním žádosti smlouvu o poskytnutí téže služby sociálně-právní ochrany z důvodu porušování povinností vyplývajících z této smlouvy,
e)
přizpůsobit rozsah a formu pomoci a podpory individuálně určeným potřebám osob, jimž jsou poskytovány, působit na tyto osoby aktivně, podporovat rozvoj jejich samostatnosti, motivovat je v možnostech využívání běžně dostupných zdrojů pro zabránění sociálnímu vyloučení a pro zabránění vzniku závislosti na poskytované sociálně-právní ochraně,
f)
plánovat průběh poskytování sociálně-právní ochrany podle osobních cílů, potřeb a schopností osob, kterým poskytují sociálně-právní ochranu, vést písemné individuální záznamy o průběhu poskytování sociálně-právní ochrany a hodnotit průběh poskytování sociálně-právní ochrany za účasti těchto osob, je-li to možné s ohledem na jejich věk, zdravotní stav a rozsah odpovídající vydanému pověření, nebo za účasti jejich zákonných zástupců nebo opatrovníků a zapisovat hodnocení a jeho výstupy do písemných individuálních záznamů.
(2)
Povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. d) až f) se nevztahují na pověřenou osobu oprávněnou posuzovat psychickou způsobilost zájemců o osvojení nebo pěstounskou péči. Pověřená osoba podle věty první je povinna vykonávat činnost s odbornou péčí odpovídající soudobým vědeckým poznatkům, nezávisle, nestranně a ve sjednané nebo stanovené době.
(3)
Pověřená osoba může poskytovat sociálně-právní ochranu, pokud před započetím jejího poskytování uzavřela pojistnou smlouvu pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování sociálně-právní ochrany. Pojištění musí být sjednáno po celou dobu, po kterou pověřená osoba sociálně-právní ochranu podle tohoto zákona poskytuje. Pověřená osoba je povinna do 15 dnů ode dne uzavření pojistné smlouvy zaslat její kopii orgánu, který pověření vydal.
§ 49
Vydávání pověření a jeho změny
(1)
O pověření rozhoduje krajský úřad na žádost.
(2)
Podmínkou pro vydání pověření je
a)
odborná způsobilost všech osob, které budou sociálně-právní ochranu přímo poskytovat,
b)
bezúhonnost
1.
všech fyzických osob, které budou přímo sociálně-právní ochranu poskytovat,
2.
právnické osoby, která bude sociálně-právní ochranu poskytovat,
c)
zajištění odpovídajících hygienických podmínek pro výkon sociálně-právní ochrany prokázané posudkem příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví85), jde-li o pověření ke zřízení a provozování zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc; je-li zařízení provozováno ve více objektech nebo prostorách, prokazuje se zajištění hygienických podmínek pro každý objekt nebo prostor samostatným posudkem,
d)
právní důvod k užívání objektu nebo prostor, v nichž bude poskytována sociálně-právní ochrana; to neplatí, je-li právní důvod zjistitelný z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem,
e)
zajištění potřebných materiálních a technických podmínek pro poskytování sociálně-právní ochrany,
f)
splnění základních provozních a personálních standardů podle § 42ab, jde-li o pověření ke zřízení a provozování zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
(3)
Žádost o vydání pověření musí obsahovat kromě náležitostí stanovených správním řádem
a)
u fyzické osoby rodné číslo, bylo-li jí přiděleno, datum a místo narození a rodné příjmení,
b)
rozsah poskytování sociálně-právní ochrany, podrobný popis činností, na které se žádá vydání pověření, a popis jejich personálního zajištění, a je-li žádáno o pověření ke zřízení a provozování zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, kapacitu zařízení,
c)
místo výkonu sociálně-právní ochrany a doklad prokazující užívací právo k objektu nebo prostorám, v nichž bude sociálně-právní ochrana poskytována,
d)
jméno, příjmení, rodné příjmení a rodné číslo všech fyzických osob, které budou přímo sociálně-právní ochranu poskytovat, bylo-li jim přiděleno, datum a místo narození a doklad o jejich odborné způsobilosti,
e)
u fyzické osoby, která není občanem České republiky a která se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce v jiném členském státě Evropské unie nebo ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, informaci, ve kterých z těchto států se zdržovala,
f)
u fyzické osoby, která se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce v jiném státu, než je stát uvedený v písmeni e), doklad obdobný opisu z rejstříku trestů z tohoto státu, který nesmí být starší než 3 měsíce, a nevydává-li tento stát takový doklad, čestné prohlášení o bezúhonnosti podle tohoto zákona,
g)
u právnické osoby opis z evidence obdobné rejstříku trestů vedené ve státech, ve kterých má právnická osoba sídlo nebo v posledních 3 letech alespoň po dobu 3 měsíců vykonávala činnost nebo měla sídlo, který nesmí být starší než 3 měsíce.
(4)
Pokud cizí stát opis z evidence obdobné rejstříku trestů vedené v jiném než členském státě Evropské unie nebo jemu rovnocenný doklad nevydává, odmítá jej žadateli nebo jiné s ním posuzované osobě vydat nebo je jeho opatření spojeno s těžko překonatelnou překážkou, může žadatel nebo jiná s ním posuzovaná osoba doklad takového státu nahradit svým čestným prohlášením.
(5)
Krajský úřad vydá pověření, je-li v řízení prokázáno splnění podmínek podle odstavce 2.
(6)
Rozhodnutí o pověření obsahuje také
a)
označení pověřené osoby s uvedením údajů podle odstavce 3 písm. a),
b)
identifikační číslo přidělené pověřené osobě; pokud pověřené osobě dosud nebylo identifikační číslo přiděleno, poskytne ho orgánu, který rozhodnutí o pověření vydává, správce základního registruregistru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci86),
c)
místo nebo místa poskytování sociálně-právní ochrany,
d)
druh poskytované sociálně-právní ochrany, její číselné označení a rozsah a formy poskytované sociálně-právní ochrany,
e)
okruh osob, kterým bude pověřená osoba sociálně-právní ochranu poskytovat,
f)
údaj o kapacitě poskytované sociálně-právní ochrany,
g)
den zahájení poskytování sociálně-právní ochrany,
h)
název zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, místo, kde se nachází objekt nebo prostory zařízení, pro které se pověření vydává, a údaj o nejvyšší přípustné kapacitě zařízení, jde-li o rozhodnutí, kterým se osoba pověřuje ke zřízení a provozování zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
(7)
Krajský úřad rozhodne o změně pověření k poskytování sociálně-právní ochrany,
a)
požádá-li pověřená osoba o změnu druhu poskytované sociálně-právní ochrany a jejího rozsahu a formy,
b)
požádá-li pověřená osoba o změnu místa poskytování sociálně-právní ochrany,
c)
požádá-li pověřená osoba o zvýšení nebo snížení nejvýše přípustné kapacity zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc stanovené v pověření,
d)
přestane-li pověřená osoba splňovat podmínky pro vydání pověření podle odstavce 2 v rozsahu odpovídajícím nejvýše přípustné kapacitě zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc stanovené v pověření; v takovém případě krajský úřad rozhodne o snížení nejvýše přípustné kapacity zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
(8)
Na změnu pověření k poskytování sociálně-právní ochrany se použijí odstavce 1 až 3 obdobně.
(9)
Hodlá-li pověřená osoba zřídit nové zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, zvýšit nebo snížit nejvýše přípustnou kapacitu takového zařízení nebo hodlá-li pověřená osoba poskytovat služby dětem ohroženým násilím podle § 41, rozhoduje krajský úřad o změně pověření nebo o vydání nového pověření k poskytování sociálně-právní ochrany na základě vyhodnocení potřeb poskytování sociálně-právní ochrany na území kraje. Vyhodnocení krajského úřadu musí být odůvodněno zejména potřebami poskytování sociálně-právní ochrany na území kraje s přihlédnutím k dalším zařízením určeným pro poskytování péče a pomoci dětem na území kraje.
(10)
Za bezúhonné se pro účely vydání pověření považují fyzická osoba a právnická osoba, které nebyly pravomocně odsouzeny pro úmyslný trestný čintrestný čin ani nebyly pravomocně odsouzeny pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s vykonáváním činností srovnatelných s činnostmi vykonávanými při poskytování sociálně-právní ochrany; je-li proti žadateli nebo fyzickým osobám, které jsou v žádosti o vydání pověření uvedeny jako fyzické osoby, které budou přímo sociálně-právní ochranu poskytovat, vedeno trestní stíhání pro trestný čintrestný čin uvedený v části věty před středníkem, řízení o vydání pověření krajský úřad přeruší. Při posuzování bezúhonnosti krajský úřad nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle zvláštního právního předpisu nebo k rozhodnutí prezidenta, v jejichž důsledku se na osobu hledí, jako by nebyla odsouzena87). Za účelem doložení bezúhonnosti si krajský úřad vyžádá opis z rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu.
§ 49a
Odborná způsobilost pro poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami
(1)
Sociálně-právní ochranu přímo poskytují v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy
a)
sociální pracovníci88),
b)
pracovníci v sociálních službách89),
c)
zdravotničtí pracovníci90),
d)
pedagogičtí pracovníci91),
e)
manželští a rodinní poradci92) a
f)
další odborní pracovníci93).
(2)
Osoby, které se podílejí na poskytování činností uvedených v § 48 odst. 2 písm. a), b) a d) a nesplňují podmínku odborné způsobilosti k výkonu povolání podle odstavce 1, jsou povinny prokázat praxi v oblasti náhradní rodinné péče v trvání nejméně 2 roky a absolvovat akreditované vzdělávací kurzy pro sociální pracovníky podle zákona o sociálních službách65) v rozsahu nejméně 200 hodin.
(3)
Osoba, která poskytuje činnost podle § 48 odst. 2 písm. c), je odborně způsobilá, jestliže prokáže znalost oblasti náhradní rodinné péče a
a)
má specializovanou způsobilost k výkonu povolání klinického psychologa podle zvláštního právního předpisu,
b)
je znalcem, znaleckou kanceláří nebo znaleckým ústavem, vykonávajícím znaleckou činnost ve znaleckém oboru psychologie,
c)
absolvovala jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie navazujícího na absolvování jednooborového studia akreditovaného bakalářského studijního oboru psychologie a doloží praxi v oblasti psychodiagnostiky dospělých v rozsahu alespoň 3 let; podmínka, aby jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie navazovalo na absolvované jednooborové studium akreditovaného bakalářského studijního oboru psychologie, neplatí, pokud bylo jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie zahájeno nejpozději v akademickém roce 2020/2021, nebo
d)
absolvovala akreditované doktorské studium v oboru psychologie navazující na akreditované magisterské studium v oboru psychologie a doloží praxi v oblasti psychodiagnostiky dospělých v rozsahu alespoň 3 let.
(4)
Při poskytování sociálně-právní ochrany dětí pověřenou osobou podle § 48 odst. 2 písm. d) může
a)
přímo poskytovat pomoc a podporu při osobní péči o dítě podle § 47a odst. 2 písm. a) a b) též fyzická osoba, která je plně svéprávná, zdravotně způsobilá, bezúhonná a splňuje další osobnostní předpoklady pro péči o dítě; při posuzování bezúhonnosti a dalších osobnostních předpokladů se postupuje obdobně podle § 23d odst. 4 písm. b) a d) a § 23e,
b)
být pomoc a podpora při osobní péči o dítě podle § 47a odst. 2 písm. a) a b) poskytována prostřednictvím osoby pořádající zotavovací akci podle zvláštního právního předpisu.
(5)
Při poskytování sociálně-právní ochrany působí rovněž dobrovolníci za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem94).
§ 49b
Kontrola podmínek pro poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami
(1)
Krajský úřad, který rozhodl o vydání pověření, nebo krajský úřad, v jehož obvodu pověřená osoba vykonává sociálně-právní ochranu (dále jen „kontrolní orgán“), kontroluje plnění podmínek pro vydání pověření podle § 49 odst. 2 a 3 a § 48a odst. 1 písm. a). Tím není dotčen výkon kontroly prováděný podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
(2)
Krajský úřad, v jehož obvodu má sídlo zařízení sociálně-právní ochrany nebo v jehož obvodu vykonává pověřená osobaosoba činnost související se sociálně-právní ochranou, je povinen sdělit skutečnosti zjištěné při kontrole krajskému úřadu, který rozhodl o vydání pověření.
(3)
Kontrolní orgán je oprávněn ukládat pověřeným osobámosobám opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole. Pověřená osobaosoba je povinna splnit uložená opatření ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem.
§ 49c
Registr pověřených osob
(1)
Krajský úřad vede registrregistr pověřených osob (dále jen „registrregistr“), který je součástí registruregistru poskytovatelů sociálních služeb podle zákona o sociálních službách. RegistrRegistr je veden v listinné a elektronické podobě.
(2)
RegistrRegistr v listinné podobě obsahuje
a)
žádost o vydání pověření,
b)
údaje podle § 49 odst. 2 písm. a) až c) a
c)
listiny, jimiž se prokazují skutečnosti podle § 49 odst. 2 písm. a), c) a d) a § 48a odst. 3.
(3)
RegistrRegistr v elektronické podobě obsahuje údaje podle § 49 odst. 2 písm. a) až c), identifikační číslo přidělené pověřené osobě, číselné označení poskytované sociálně-právní ochrany, informaci o výsledku provedené inspekce poskytování sociálně-právní ochrany a informaci o výsledku kontroly výkonu sociálně-právní ochrany pověřenými osobami. Krajský úřad, a jde-li o informaci o výsledku provedené inspekce, ministerstvo zapisují do registruregistru údaje podle věty první a jejich změny bez zbytečného odkladu.
(4)
RegistrRegistr v elektronické podobě dále obsahuje údaje o kapacitě, materiálním, technickém a personálním zabezpečení, zobecněné údaje o žadatelích, osobách, kterým je sociálně-právní ochrana poskytována, a o osobách, se kterými nemohla být uzavřena smlouva o poskytnutí sociálně-právní ochrany z důvodů podle § 48a odst. 1 písm. d), a to pro účely analytické a koncepční činnosti ministerstva. Pověřená osoba, která je zapsána v registruregistru, je povinna údaje podle věty první za kalendářní rok sdělovat krajskému úřadu prostřednictvím elektronického systému na tiskopisu předepsaném ministerstvem, a to do 30. června kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, za který jsou údaje sdělovány. Příslušný krajský úřad kontroluje správnost a úplnost těchto údajů.
(5)
Pověřená osoba je povinna sdělit krajskému úřadu na jeho výzvu zobecněné údaje o počtu osob, kterým poskytuje sociálně-právní ochranu, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení žádosti, pokud krajský úřad neurčí lhůtu delší.
(6)
RegistrRegistr je veřejným seznamem v části, která obsahuje údaje podle § 49 odst. 2 písm. a) až c), údaje podle odstavce 3, s výjimkou údaje o rodném čísle žadatele, který se v registruregistru nahrazuje údajem o datu narození, údaje podle odstavce 4 a informaci o výsledku provedené inspekce, bez uvedení údaje o datu a místě narození pověřené osoby, která je fyzickou osobou; tyto údaje zveřejňuje ministerstvo v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(7)
Na požádání se z veřejné části registruregistru vydá úřední výpis nebo opis.
(8)
Pro správu registru se použijí § 86 a § 87 odst. 1 zákona o sociálních službách obdobně.
§ 50
Odnětí pověření
(1)
Orgán sociálně-právní ochrany, který vydal pověření, rozhodne o odnětí pověření,
a)
požádá-li pověřená osoba o zrušení pověření,
b)
pokud byl pověřené osobě pravomocně uložen správní trest za přestupek uvedený v § 59 až 59g v případě, že jde o zvlášť závažné porušení povinností,
c)
nevykonává-li pověřená osoba činnost, na kterou jí bylo vydáno pověření, a tuto skutečnost ve stanovené lhůtě neoznámí podle § 48a odst. 1 písm. a),
d)
pokud po oznámení o pozastavení činnosti pověřená osoba do doby 1 roku od tohoto oznámení nezačala znovu činnost, na niž jí bylo vydáno pověření, vykonávat,
e)
přestala-li pověřená osoba splňovat podmínky pro vydání pověření podle § 49 odst. 2 písm. b) až f),
f)
shledá-li zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc jako nepotřebné; § 49 odst. 9 se použije obdobně,
g)
nesplní-li pověřená osoba opatření uložená k odstranění nedostatků v oblasti dodržování standardů kvality sociálně-právní ochrany zjištěných při inspekci poskytování sociálně-právní ochrany, nebo opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a uložených kontrolním orgánem podle § 49b odst. 3, nebo
h)
nedosáhne-li pověřená osoba při hloubkové inspekci poskytování sociálně-právní ochrany hodnocení plnění standardů kvality
1.
alespoň v rozsahu jedné třetiny maximálního stanoveného počtu bodů, nebo
2.
při dvou po sobě následujících inspekcích kvality sociálně-právní ochrany alespoň v rozsahu poloviny maximálního stanoveného počtu bodů.
(2)
Bylo-li pověření odňato podle odstavce 1 písm. b) až d), g) a h), může fyzická nebo právnická osoba znovu požádat o vydání pověření až po dvou letech ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí pověření nabylo právní moci.
(3)
Orgán, který odňal pověření, je povinen zajistit péči o děti, kterým pověřená osoba poskytovala sociálně-právní ochranu, pokud není zajištěna jiným způsobem.
ČÁST SEDMÁ
INSPEKCE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY
§ 50a
Inspekci poskytování sociálně-právní ochrany provádí u pověřených osob ministerstvo. Předmětem inspekce je kvalita poskytování sociálně-právní ochrany stanovená standardy kvality sociálně-právní ochrany a plnění povinností pověřených osob podle § 8, 9, § 48a odst. 1 písm. b) až e) a odst. 2. Pro postup při této inspekci platí obdobně ustanovení zákona o sociálních službách65) o postupu při provádění inspekce sociálních služeb.
ČÁST OSMÁ
ZAOPATŘOVACÍ PŘÍSPĚVEK
§ 50b
Podmínky nároku na opakující se zaopatřovací příspěvek
(1)
Zletilá nebo plně svéprávná fyzická osobaosoba má nárok na zaopatřovací příspěvek za kalendářní měsíc, pokud tato fyzická osobaosoba, není-li dále stanoveno jinak,
a)
byla do dne nabytí zletilosti nebo do dne nabytí plné svéprávnosti svěřena do pěstounské péče podle § 47a odst. 1 písm. a) nebo jí byla nařízena ústavní výchova podle občanského zákoníku včetně svěření do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 971 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen „péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek“) a tato péče trvala nepřetržitě po dobu alespoň
1.
3 let, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, pokud pěstounská péče nebyla zprostředkována orgány sociálně-právní ochrany,
2.
12 měsíců, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, šlo-li o pěstounskou péči zprostředkovanou podle tohoto zákona nebo o nařízenou ústavní výchovu podle občanského zákoníku,
b)
je nezaopatřeným dítětemnezaopatřeným dítětem,
c)
nebyla pravomocně odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, který dosud nebyl zahlazen, a
d)
má vypracován individuální plán podle § 50d a poskytuje součinnost při jeho vyhodnocování a aktualizaci.
(2)
Byla-li osobaosoba podle odstavce 1 (dále jen „mladý dospělý“) svěřena do péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek z důvodu jejího oboustranného osiření, podmínka podle odstavce 1 písm. a) se nevyžaduje.
(3)
Byl-li mladý dospělý svěřen do pěstounské péče, která nebyla zprostředkována orgánem sociálně-právní ochrany, z důvodu prohlášení jeho rodičů za nezvěstné, pobytu rodiče ve zdravotnickém zařízení, pobytu rodiče v pobytovém zařízení sociálních služeb, vzetí rodiče do vazby nebo nástupu rodiče do výkonu trestu odnětí svobody, má nárok na zaopatřovací příspěvek, pokud je splněna podmínka podle odstavce 1 písm. a) bodu 2. Ustanovení odstavce 1 písm. b) až d) tím nejsou dotčena.
(4)
Podmínka podle odstavce 1 písm. a) je splněna také tehdy, došlo-li v době podle odstavce 1 písm. a) ke změně osobyosoby pečující nebo ke změně poskytovatele služeb v zařízení ústavní výchovy nebo byl-li mladý dospělý bezprostředně před svěřením do pěstounské péče v ústavní výchově alespoň po dobu 12 měsíců po sobě jdoucích. Podmínka podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 je splněna také tehdy, byl-li mladý dospělý bezprostředně před nařízením ústavní výchovy nepřetržitě alespoň 1 rok v pěstounské péči a následně nařízená ústavní výchova trvala alespoň 6 měsíců po sobě jdoucích. Doby, po které trvala péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek, se pro účely splnění podmínky podle odstavce 1 písm. a) bodů 1 a 2 sčítají, pokud navazovaly jednotlivé druhy péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek bezprostředně na sebe.
(5)
Doba, po kterou byl mladý dospělý svěřen do pěstounské péče na základě usnesení soudu o nařízení předběžného opatření nebo po kterou byl v plném přímém zaopatření ústavního zařízeníústavního zařízení na základě usnesení soudu o předběžné úpravě poměrů dítěte nebo o výchovném opatření podle § 13a, a která bezprostředně předcházela dni, ke kterému se stalo rozhodnutí soudu o péči zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek podle odstavce 1 písm. a) vykonatelným, se započítává do doby, po kterou musí péče podle odstavce 1 písm. a) trvat.
(6)
Mladý dospělý, který není nezaopatřeným dítětemnezaopatřeným dítětem, protože je poživatelem invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu třetího stupně, má nárok na zaopatřovací příspěvek podle odstavce 1 při splnění ostatních podmínek pro vznik nároku na zaopatřovací příspěvek podle odstavce 1, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání, nejdéle však do dovršení 26 let věku. Co se považuje za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání, stanoví zákon o státní sociální podpoře76).
(7)
Generální ředitelství Úřadu práce České republiky může na základě písemné a odůvodněné žádosti mladého dospělého o odstranění tvrdosti zákona ve výjimečných případech zvláštního zřetele hodných prominout splnění podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a).
(8)
Za dobu čerpání příspěvku na úhradu potřeb dítěte podle § 47f odst. 2, odměny pěstouna podle § 47i odst. 1 věty druhé nebo příspěvku při pěstounské péči podle § 47ja odst. 1 věty druhé nebo za dobu, po kterou mladý dospělý zůstává v plném přímém zaopatření školského zařízení pro výkon ústavní výchovy, mu zaopatřovací příspěvek podle odstavce 1 nenáleží.
§ 50c
Podmínky nároku na jednorázový zaopatřovací příspěvek
(1)
Byl-li mladý dospělý ke dni, který bezprostředně předcházel dni nabytí jeho zletilosti nebo dni nabytí jeho plné svéprávnosti, v péči zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek, a není-li ke dni nabytí plné svéprávnosti nezaopatřeným dítětemnezaopatřeným dítětem nebo přestal-li splňovat podmínky pro vznik nároku na opakující se zaopatřovací příspěvek podle § 50b, náleží mu jednorázový zaopatřovací příspěvek ve výši podle § 50e odst. 2.
(2)
Za dobu čerpání příspěvku na úhradu potřeb dítěte podle § 47f odst. 2, odměny pěstouna podle § 47i odst. 1 věty druhé nebo příspěvku při pěstounské péči podle § 47ja odst. 1 věty druhé nebo za dobu, kdy mladý dospělý zůstává v plném přímém zaopatření školského zařízení pro výkon ústavní výchovy, mu zaopatřovací příspěvek podle odstavce 1 nenáleží.
(3)
Zaopatřovací příspěvek podle odstavce 1 mladému dospělému nenáleží, byla-li mu poskytnuta věcná pomoc nebo jednorázový peněžitý příspěvek podle § 33 zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy77).
§ 50d
Individuální plán mladého dospělého
(1)
Individuální plán mladého dospělého vypracovává zaměstnanec obceobce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu, který vykonává činnost sociálního kurátora, (dále jen „sociální kurátor“) za součinnosti mladého dospělého a je-li to účelné, za součinnosti
a)
obceobce v samostatné i přenesené působnosti,
b)
pověřených osobosob,
c)
poskytovatelů sociálních služeb,
d)
krajské pobočky Úřadu práce, nebo
e)
osobyosoby, která byla vůči mladému dospělému osobouosobou pečující nebo poskytovatelem služeb v zařízení pro výkon ústavní výchovy, pokud o mladého dospělého pečovala do dne vzniku nároku na zaopatřovací příspěvek podle § 50b.
(2)
Individuální plán mladého dospělého obsahuje alespoň
a)
stanovení rozsahu spolupráce mladého dospělého a sociálního kurátora,
b)
vymezení způsobu přípravy na budoucí povolání a samostatné hospodaření,
c)
vymezení způsobu pomoci při hledání bydlení a zaměstnání,
d)
přípravu na partnerský a rodinný život.
(3)
Při určování obsahu individuálního plánu mladého dospělého se vychází ze zdravotního stavu, možností a schopností mladého dospělého.
(4)
Individuální plán mladého dospělého se vypracovává před podáním žádosti o zaopatřovací příspěvek podle § 50b. Požádat o vypracování tohoto individuálního plánu může dítě nejdříve 6 měsíců před dosažením plné svéprávnosti.
(5)
Je-li individuální plán mladého dospělého vypracováván před dosažením plné svéprávnosti dítěte, poskytuje součinnost při jeho vypracování také orgán sociálně-právní ochrany, který dítě vede v evidenci podle § 54.
(6)
Orgán sociálně-právní ochrany je povinen informovat sociálního kurátora o ukončení péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek nejméně 6 měsíců před tímto ukončením a poskytnout mu informace pro zajištění návazné sociální práce s mladým dospělým.
(7)
Sociální kurátor je povinen nejméně jednou za 6 měsíců ode dne vydání potvrzení o vypracování individuálního plánu mladého dospělého nebo ode dne poslední aktualizace individuálního plánu mladého dospělého tento individuální plán vyhodnotit a v případě potřeby jej aktualizovat.
(8)
Mladý dospělý je povinen poskytnout obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností součinnost při vypracování individuálního plánu mladého dospělého, jeho aktualizaci a vyhodnocování, a to v termínech stanovených obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností, a plnit podmínky v něm stanovené. Krajská pobočka Úřadu práce si vyžádá od obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností potvrzení o součinnosti mladého dospělého při vyhodnocování a aktualizaci individuálního plánu mladého dospělého, a to nejméně jednou za 6 měsíců ode dne vydání potvrzení o vypracování individuálního plánu nebo ode dne vydání posledního potvrzení o součinnosti mladého dospělého při vyhodnocování a aktualizaci tohoto individuálního plánu.
§ 50e
Výše zaopatřovacího příspěvku
(1)
Výše zaopatřovacího příspěvku podle § 50b činí 15 000 Kč za kalendářní měsíc. Splňuje-li mladý dospělý podmínky vzniku nároku na zaopatřovací příspěvek jen po část kalendářního měsíce, náleží mu příspěvek ve výši, v jaké mu náleží za celý kalendářní měsíc.
(2)
Výše zaopatřovacího příspěvku podle § 50c činí 25 000 Kč.
(3)
Jestliže se mladému dospělému vyplácí důchod z důchodového pojištění, náleží mu zaopatřovací příspěvek podle § 50b jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi zaopatřovacím příspěvkem a důchodem.
§ 50f
Oprávněná osoba
(1)
Nárok na zaopatřovací příspěvek má při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně pouze mladý dospělý, jestliže je
a)
na území České republiky hlášen k trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu61), jde-li o státního občana České republiky,
b)
na území České republiky oprávněn k přechodnému nebo trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu62), jde-li o cizince,
c)
cizincem, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii na území jiného členského státu Evropské unie a bylo mu vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu62),
d)
rodinným příslušníkem cizince uvedeného v písmenech b) a c), kterému bylo vydáno povolení k přechodnému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu62),
e)
cizincem, kterému byla na území České republiky podle zvláštního právního předpisu63) udělena mezinárodní ochrana nebo žadatelem o udělení mezinárodní ochrany, pokud není ubytován v azylovém zařízení Ministerstva vnitra,
f)
cizincem, kterému byla na území České republiky podle zvláštního právního předpisu64) přiznána dočasná ochrana nebo který je žadatelem o přiznání dočasné ochrany, pokud není ubytován v humanitárním středisku, nebo
g)
osobouosobou, jejíž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie78), nebo osobouosobou zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou, osobouosobou ponechávající si takové postavení nebo rodinným příslušníkem majícím právo na rovné zacházení podle předpisů Evropské unie78).
(2)
Nárok na zaopatřovací příspěvek má mladý dospělý, jestliže má na území České republiky bydliště; to neplatí v případě podle odstavce 1 písm. g). Co se rozumí bydlištěm, stanoví zákon o pomoci v hmotné nouzi39g).
§ 50g
Vznik nároku na zaopatřovací příspěvek a jeho výplatu
(1)
Nárok na zaopatřovací příspěvek vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem.
(2)
Nárok na výplatu zaopatřovacího příspěvku vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na zaopatřovací příspěvek a pro jeho výplatu a podáním žádosti o jeho přiznání.
§ 50h
Změna nároku na zaopatřovací příspěvek a jeho výplatu
(1)
Zaopatřovací příspěvek neprávem přiznaný v nižší částce, než v jaké náleží, nevyplacený nebo vyplacený v nižší částce, než v jaké náleží, odepřený nebo přiznaný od pozdějšího data, než od jakého náleží, se přizná nebo zvýší, a to ode dne, od něhož zaopatřovací příspěvek nebo jeho zvýšení náleží, nejvýše však 3 roky nazpět ode dne, kdy to orgán rozhodující o zaopatřovacím příspěvku zjistil nebo ode dne, kdy o zvýšení zaopatřovacího příspěvku nebo o přiznání zaopatřovacího příspěvku oprávněná osobaosoba požádala.
(2)
Zaopatřovací příspěvek neprávem přiznaný, vyplácený nebo vyplácený ve vyšší částce, než v jaké náleží, se odejme nebo se jeho výplata zastaví nebo se jeho výše sníží, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen; § 50t tím není dotčen.
(3)
Změní-li se v období, na něž byl zaopatřovací příspěvek podle § 50b přiznán, skutečnosti rozhodné pro nárok na zaopatřovací příspěvek nebo jeho výši, posoudí se nově nárok na zaopatřovací příspěvek nebo jeho výši ke dni, ke kterému k takové změně došlo, a zaopatřovací příspěvek se
a)
přizná, vyplatí nebo se zvýší od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tato změna nastala,
b)
odejme, jeho výplata se zastaví nebo se sníží, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen; § 50t tím není dotčen.
(4)
Rozhodnutí o změně výše zaopatřovacího příspěvku podle § 50b se nevydává, dojde-li ke změně částky uvedené v § 50e odst. 1 zákonem nebo na základě nařízení vlády podle § 58b odst. 1.
§ 50i
Zánik nároku na zaopatřovací příspěvek a na jeho výplatu
(1)
Nárok na zaopatřovací příspěvek zaniká tehdy, kdy mladý dospělý třikrát bez vážného důvodu změní obor studia; to neplatí, pokud je změna oboru studia následkem podstatné změny zdravotního stavu mladého dospělého, v jejímž důsledku je pokračování ve studiu nemožné nebo značně ztížené, nebo pokud by byla znemožněna nebo značně ztížena možnost pracovního uplatnění v takovém oboru.
(2)
Nárok na výplatu zaopatřovacího příspěvku zaniká též uplynutím 1 roku ode dne, od kterého mladému dospělému nárok na zaopatřovací příspěvek náleží.
§ 50j
Přechod nároku na zaopatřovací příspěvek a jeho výplatu
(1)
Nárok na zaopatřovací příspěvek nelze postoupit ani dát do zástavy.
(2)
Zemřel-li mladý dospělý po uplatnění nároku na zaopatřovací příspěvek, nabývají nárok na částky zaopatřovacího příspěvku, na které vznikl nárok do dne smrti mladého dospělého, postupně manžel nebo registrovaný partner mladého dospělého, jeho děti a osobaosoba, která byla ke dni dosažení zletilosti mladého dospělého jeho osobouosobou pečující, jestliže žili s mladým dospělým v době jeho smrti ve společné domácnosti. Podmínka společné domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod po zemřelém.
(3)
Byl-li zaopatřovací příspěvek přiznán před smrtí mladého dospělého, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti mladého dospělého, členům jeho rodiny podle pořadí a za podmínek stanovených v odstavci 2.
(4)
Nárok na zaopatřovací příspěvek není předmětem dědictví.
(5)
Zaopatřovací příspěvek nepodléhá výkonu rozhodnutí nebo exekuceexekuce a nemůže být předmětem dohody o srážkách.
§ 50k
Výplata zaopatřovacího příspěvku
(1)
Zaopatřovací příspěvek vyplácí krajská pobočka Úřadu práce, která je příslušná k rozhodování o zaopatřovacím příspěvku.
(2)
Zaopatřovací příspěvek se vyplácí do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který náleží. Nejpozději se vyplatí do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém rozhodnutí o jeho přiznání nabylo právní moci.
(3)
Zaopatřovací příspěvek se vyplácí v české měně převodem na platební účet určený příjemcem dávky, nebo poštovním poukazem, a to podle rozhodnutí příjemce dávky. Požádá-li příjemce zaopatřovacího příspěvku o změnu způsobu výplaty této dávky, je krajská pobočka Úřadu práce povinna provést změnu způsobu výplaty od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla taková žádost doručena.
(4)
Zaopatřovací příspěvek se nevyplácí do ciziny.
(5)
Zaopatřovací příspěvek se považuje za vyplacený dnem odepsání příslušné částky z účtu Úřadu práce České republiky.
§ 50l
Příjemce, jiný příjemce a zvláštní příjemce zaopatřovacího příspěvku
(1)
Příjemcem zaopatřovacího příspěvku je mladý dospělý, není-li dále stanoveno jinak.
(2)
Namísto mladého dospělého je příjemcem zaopatřovacího příspěvku opatrovník mladého dospělého, pokud byla svéprávnost mladého dospělého v tomto rozsahu omezena.
(3)
Krajská pobočka Úřadu práce rozhodne o ustanovení zvláštního příjemce zaopatřovacího příspěvku, jestliže mladý dospělý nebo jeho opatrovník nemůže zaopatřovací příspěvek přijímat. S ustanovením zvláštního příjemce musí mladý dospělý, popřípadě jiný příjemce zaopatřovacího příspěvku souhlasit; to neplatí, jestliže vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže tento souhlas dát.
(4)
Zvláštním příjemcem může být ustanovena jen osobaosoba, která se svým ustanovením souhlasí. Zvláštní příjemce je povinen používat zaopatřovací příspěvek ve prospěch mladého dospělého. Zvláštní příjemce používá zaopatřovací příspěvek podle pokynů mladého dospělého; to neplatí, nemůže-li mladý dospělý vzhledem ke svému zdravotnímu stavu tyto pokyny udělovat.
(5)
Krajská pobočka Úřadu práce zruší rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, jestliže odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven. Krajská pobočka Úřadu práce rovněž zruší rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, jestliže zvláštní příjemce neplní své povinnosti, a ustanoví zvláštním příjemcem jinou osobuosobu.
§ 50m
Řízení o zaopatřovacím příspěvku
(1)
O zaopatřovacím příspěvku podle tohoto zákona rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce.
(2)
O odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 rozhoduje ministerstvo. Odvolání nemá odkladný účinek.
§ 50n
Účastníci řízení
Účastníkem řízení je žadatel o zaopatřovací příspěvek nebo osobaosoba, na kterou přešel nárok na zaopatřovací příspěvek v případě smrti mladého dospělého po uplatnění nároku na zaopatřovací příspěvek.
§ 50o
Zahájení řízení
Řízení o přiznání zaopatřovacího příspěvku se zahajuje na žádost mladého dospělého. Řízení o změně výše zaopatřovacího příspěvku, jeho odnětí nebo o zastavení jeho výplaty se zahajuje na návrh mladého dospělého nebo z moci úřední.
§ 50p
Náležitosti žádosti
Žádost o zaopatřovací příspěvek kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje
a)
určení, jakým způsobem má být dávka vyplácena,
b)
rozhodnutí soudu, kterým byl mladý dospělý svěřen do péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek,
c)
rozhodnutí soudu, na jehož základě byla mladému dospělému přiznána svéprávnost, je-li nezletilý,
d)
doklady prokazující nezaopatřenost mladého dospělého,
e)
údaj o tom, zda pěstounská péče, do které byl mladý dospělý svěřen před nabytím zletilosti nebo plné svéprávnosti, byla nebo nebyla zprostředkována orgány sociálně-právní ochrany podle tohoto zákona,
f)
údaj o tom, zda důvodem svěření mladého dospělého do péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek byla některá ze skutečností podle § 50b odst. 2 a 3 a
g)
potvrzení obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností o zpracování individuálního plánu mladého dospělého.
§ 50q
Povinnosti žadatele o zaopatřovací příspěvek
Žadatel o zaopatřovací příspěvek je povinen
a)
prokázat skutečnosti rozhodné pro nárok na zaopatřovací příspěvek, jeho výši nebo výplatu a
b)
písemně ohlásit krajské pobočce Úřadu práce v průběhu řízení o zaopatřovacím příspěvku změny ve skutečnostech, které byly uvedeny v žádosti o zaopatřovací příspěvek, a změny rozhodné pro průběh řízení, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy taková změna nastala.
§ 50r
Povinnosti příjemce zaopatřovacího příspěvku
Mladý dospělý, jiný příjemce zaopatřovacího příspěvku a zvláštní příjemce, jsou povinni
a)
písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce do 8 dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro nárok na zaopatřovací příspěvek a jeho výplatu a
b)
na výzvu příslušné krajské pobočky Úřadu práce prokázat skutečnosti rozhodné pro nárok na zaopatřovací příspěvek a jeho výplatu, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, není-li v této výzvě určena delší lhůta; neučiní-li tak v určené lhůtě, může být výplata zaopatřovacího příspěvku zastavena, příspěvek může být odejmut nebo nepřiznán, jestliže mladý dospělý, jiný příjemce a zvláštní příjemce byli ve výzvě na tento následek prokazatelně upozorněni.
§ 50s
Doložení bezúhonnosti
Za účelem doložení podmínky bezúhonnosti podle § 50b odst. 1 písm. c) si krajská pobočka Úřadu práce vyžádá podle zákona o rejstříku trestů a evidenci přestupků výpis z rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z rejstříku trestů se předává v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Cizinec doloží bezúhonnost také dokladem obdobným výpisu z rejstříku trestů vydaným státem, jehož je občanem, státem, na jehož území v posledních 3 letech pobýval nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce, nebo výpisem z rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů členského státu, jehož je občanem nebo ve kterém v posledních 3 letech pobýval nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce. V případě, že stát výpis obdobný výpisu z rejstříku trestů nevydává, učiní cizinec nebo příslušný orgán právnické osoby se sídlem v zahraničí čestné prohlášení před příslušným správním nebo soudním orgánem tohoto státu. Výpis z rejstříku trestů a další doklady, jimiž se dokládá bezúhonnost, nesmí být ke dni podání žádosti starší 3 měsíců.
§ 50t
Přeplatky
(1)
Příjemce zaopatřovacího příspěvku, který jej přijal, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než mu náležel, nebo jinak způsobil, že byl vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen tento přeplatek vrátit.
(2)
Nárok na vrácení přeplatku zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy byl zaopatřovací příspěvek vyplacen. Tato lhůta neplyne po dobu řízení o opravném prostředku nebo o žalobě, po dobu řízení a provádění výkonu rozhodnutí, nebo po dobu, po kterou jsou na úhradu přeplatku prováděny srážky ze zaopatřovacího příspěvku nebo příjmu nebo po kterou jsou placeny splátky na základě dohody o uznání dluhu.
(3)
O povinnosti vrátit přeplatek podle odstavců 1 a 2 rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce, která zaopatřovací příspěvek vyplácí nebo naposledy vyplácela.
(4)
Vrácené a vymožené peníze podle odstavce 1 jsou příjmem státního rozpočtu.
(5)
Povinnost vrátit přeplatek nevzniká, jestliže tento přeplatek nepřesahuje částku 100 Kč.
§ 50u
Přechod práva na výživné
(1)
Náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému.
(2)
Je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osobaosoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuceexekuce.
ČÁST DEVÁTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 51
Povinnosti orgánů sociálně-právní ochrany při sdělování údajů
(1)
Orgány sociálně-právní ochrany, komise a poradní sbory jsou povinny sdělovat si navzájem údaje z evidence a spisové dokumentace, které vedou, a to v rozsahu nezbytném pro potřeby těchto orgánů.
(2)
Orgán sociálně-právní ochrany, který zprostředkovává osvojení nebo pěstounskou péči, vede evidenci dětí a evidenci žadatelů i v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup ostatním orgánům sociálně-právní ochrany zprostředkujícím osvojení nebo pěstounskou péči podle tohoto zákona a státnímu zastupitelství.
(3)
Obecní úřad na vyžádání
a)
podává soudu zprávy o poměrech dítěte, u něhož rozhodl soud o výchovném opatření,
b)
doporučuje soudu osobu vhodnou stát se poručníkem a toto své doporučení oznamuje obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností,
c)
podává obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností zprávy o poměrech dítěte,
d)
podává státnímu zastupitelství zprávy o poměrech dítěte, u něhož soud na návrh státního zastupitelství v občanskoprávním řízení uložil ochrannou výchovu podle zvláštního právního předpisu29).
(4)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na vyžádání
a)
podává soudu zprávy o poměrech dítěte, u něhož rozhodl soud o výchovném opatření,
b)
podává státnímu zastupitelství zprávy o poměrech dítěte, pokud státní zastupitelství vede podle zvláštního právního předpisu29) řízení týkající se dítěte,
c)
poskytuje krajskému úřadu a ministerstvu spisovou dokumentaci vedenou o dětech a zobecněné informace a souhrnné údaje, které získá při své činnosti, s výjimkou jmenných údajů,
d)
poskytuje pověřené osobě údaje potřebné pro poskytování sociálně-právní ochrany těmito osobami a poskytovateli sociálních služeb údaje potřebné pro poskytnutí sociální služby,
e)
může poskytovat potřebné údaje poskytovateli zdravotních služeb,
f)
poskytuje soudem jmenovanému opatrovníkovi dítěte údaje potřebné pro výkon jeho funkce,
g)
poskytuje právnímu zástupci dítěte činnému v řízení ve věcech dětí mladších patnácti let podle zvláštního právního předpisu29) údaje potřebné pro takové řízení.
(5)
Orgán sociálně-právní ochrany je povinen
a)
na žádost poskytnout
1.
soudu a správnímu úřadu údaje potřebné pro občanské soudní řízení a správní řízení,
2.
orgánu činnému v trestním řízeníorgánu činnému v trestním řízení údaje potřebné pro trestní řízenítrestní řízení,
3.
orgánům činným v řízení ve věcech dětí mladších patnácti let podle zvláštního právního předpisu29) údaje potřebné pro takové řízení,
4.
Policii České republiky údaje potřebné pro pátrání po osobě podle zvláštního právního předpisu95),
5.
orgánu sociálního zabezpečení, orgánu pomoci v hmotné nouzi, orgánu rozhodujícímu o náhradním výživném pro nezaopatřené dítěnezaopatřené dítě a orgánu státní sociální podpory údaje potřebné pro rozhodování o sociálních dávkách, a to v rozsahu odpovídajícím potřebám řízení před těmito orgány,
6.
krajské pobočce Úřadu práce údaje potřebné pro rozhodování o dávkách pěstounské péče a zaopatřovacím příspěvku a pro řízení a povolování výkonu činnosti dítěte podle zvláštního právního předpisu47a),
7.
krajské pobočce Úřadu práce údaje potřebné pro podání návrhu soudu na stanovení výživného a návrhu na výkon rozhodnutí, jde-li o výživné na děti svěřené do pěstounské péče nebo předpěstounské péče,
8.
zařízení uvedenému v § 29 odst. 1 informace o poměrech v rodině dítěte, které bylo do tohoto zařízení umístěno na základě rozhodnutí soudu, a je-li tomuto dítěti zprostředkovávána pěstounská péče nebo osvojení, též informace o postupu při tomto zprostředkování,
9.
věznici, ve které mladistvý vykonává trest odnětí svobody, informace potřebné pro dosažení účelu trestu,
10.
intervenčnímu centru údaje, které má orgán sociálně-právní ochrany o osobě ohrožené násilným chováním pro účely poskytování pomoci této osobě intervenčním centrem podle zákona o sociálních službách65),
11.
obecní policii údaje v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů obecní policie;
b)
orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení oznamovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán na dítěti trestný čintrestný čin48), nebo že dítě bylo použito ke spáchání trestného činutrestného činu;
c)
Policii České republiky oznamovat, že dochází k násilí mezi rodiči, jinými osobami odpovědnými za výchovu dítětejinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte nebo dalšími fyzickými osobami v domácnosti obývané dítětem;
d)
poskytnout Probační a mediační službě na její žádost informace v rozsahu potřebném pro trestní řízenítrestní řízení a pro řízení ve věcech dětí mladších patnácti let podle zvláštního právního předpisu29);
e)
oznámit krajské pobočce Úřadu práce, která povolila výkon umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte podle zvláštního právního předpisu47a), skutečnosti, které odůvodňují zahájení řízení o zákazu činnosti dítěte; orgán sociálně-právní ochrany je také povinen sledovat, zda došlo k nápravě;
f)
poskytnout Veřejnému ochránci práv informace, které si vyžádá při šetření podle zvláštního zákona,
g)
informovat obecní úřad oprávněný k ustanovení zvláštního příjemce důchodu o skutečnosti, že dítěti, které požívá důchod z důchodového pojištění, vznikl nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle § 47f odst. 1.
(6)
Evidence vedené podle tohoto zákona jsou informačními systémy veřejné správy47b).
§ 52
(1)
Zaměstnanci v orgánech sociálně-právní ochrany, zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu, zaměstnanci obceobce zařazení do obecního úřadu a zaměstnanci obceobce s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu jsou oprávněni v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona navštěvovat dítě a rodinu, ve které žije, v obydlí a zjišťovat v místě bydliště dítěte, ve škole a ve školském zařízení, v zařízení poskytovatele zdravotních služeb, v zaměstnání nebo v jiném prostředí, kde se dítě zdržuje, jak rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte o dítě pečují, v jakých sociálních podmínkách dítě žije a jaké má dítě chování.
(2)
Zaměstnanci v orgánech sociálně-právní ochrany, zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu, zaměstnanci obceobce zařazení do obecního úřadu a zaměstnanci obceobce s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu jsou oprávněni pořídit obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy dítěte a prostředí, v němž se dítě zdržuje, je-li to třeba pro účely ochrany práv dítěte.49)
§ 52a
Služební průkaz
(1)
Zaměstnanci zařazení k výkonu práce v orgánech sociálně-právní ochrany, kteří nejsou státními zaměstnanci, se při plnění úkolů orgánů sociálně-právní ochrany a výkonu oprávnění podle tohoto zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie a zvláštních právních předpisů prokazují služebním průkazem. Služební průkaz je u zaměstnanců podle věty první, kteří jsou pověřeni výkonem kontrolních činností, pověřením ke kontrole podle kontrolního řádu.
(2)
Služební průkaz vystaví zaměstnanci zařazenému k výkonu práce v orgánu sociálněprávní ochrany ten orgán sociálně-právní ochrany, v němž je tento zaměstnanec k výkonu práce zařazen. Služební průkaz obsahuje
a)
fotografii zaměstnance,
b)
jméno a příjmení, popřípadě i akademický titul zaměstnance,
c)
evidenční číslo zaměstnance,
d)
označení úřadu, v němž je zaměstnanec zařazen,
e)
číslo služebního průkazu,
f)
datum vystavení, popřípadě i datum platnosti služebního průkazu.
(3)
Služební průkaz může dále obsahovat kontaktní elektronický čip nebo jiný nosič informací. Do kontaktního elektronického čipu nebo jiného nosiče informací lze nahrát pouze elektronické prostředky využívané při plnění úkolů nebo výkonu oprávnění uvedených v odstavci 1 nebo v souvislosti s nimi.
§ 53
Povinnosti státních orgánů, dalších právnických a fyzických osob a pověřených osob
(1)
Na výzvu orgánů sociálně-právní ochrany jsou
a)
státní orgány,
b)
zaměstnavatelé,
c)
další právnické osoby, zejména poskytovatelé zdravotních služeb, školy, školská a jiná obdobná zařízení,
d)
fyzické osoby, pokud jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo zřizovateli škol a dalších zařízení uvedených v písmenu c),
e)
pověřené osobyosoby,
f)
poskytovatelé sociálních služeb,
povinni sdělit bezplatně údaje potřebné podle tohoto zákona pro poskytnutí sociálně-právní ochrany nebo pro účely rozhodování o vydání pověření, nebrání-li tomu zvláštní právní předpis. Povinnosti zachovávat mlčenlivost podle zvláštního právního předpisu49a) se nelze dovolávat, jestliže mají být sděleny údaje o podezření z týrání, zneužívání dítěte nebo ze zanedbávání péče o něj. Jde-li však o údaje týkající se zdravotního stavu vyžádané orgánem sociálně-právní ochrany, platí o úhradě zdravotních služeb zvláštní právní předpis.50)
(2)
Rodiče jsou povinni
a)
spolupracovat s orgány sociálně-právní ochrany při ochraně zájmů a práv dítěte,
b)
na výzvu příslušného orgánu sociálně-právní ochrany se dostavovat k osobnímu jednání, předložit listiny a další doklady a poskytnout nezbytné informace, je-li jich třeba pro výkon sociálně-právní ochrany,
c)
umožnit za podmínek uvedených v § 52 odst. 3 návštěvu zaměstnance orgánu sociálně-právní ochrany a zaměstnance obceobce s rozšířenou působností zařazeného do obecního úřadu v obydlí, popřípadě v jiném prostředí, kde dítě žije, je-li to nezbytné pro ochranu života nebo zdraví dítěte nebo pro ochranu jeho práv.
(3)
Povinnosti uvedené v odstavci 2 se vztahují obdobně i na jiné osoby odpovědné za výchovu dítětejiné osoby odpovědné za výchovu dítěte.
(4)
Rodiči nebo jiné osobě odpovědné za výchovu dítětejiné osobě odpovědné za výchovu dítěte může orgán sociálně-právní ochrany uložit pořádkovou pokutu do 20 000 Kč, nesplní-li povinnost uvedenou v odstavci 2 písm. a) až c). Pokutu lze uložit opakovaně. Pokutu lze uložit do 6 měsíců ode dne, kdy byla povinnost porušena. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
§ 53a
(1)
Ministerstvo je správcem informačního systému sociálně-právní ochrany dětí, který obsahuje údaje
a)
o dávkách pěstounské péče a jejich výši, o žadatelích o tyto dávky a o příjemcích těchto dávek,
b)
o žadatelích o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče a o dětech zařazených v evidenci dětí pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče,
c)
o osobách v evidenci.
Veškeré údaje, které jsou vedeny v informačním systému sociálně-právní ochrany dětí, jsou součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí66).
(2)
Ministerstvo sděluje z informačního systému sociálně-právní ochrany dětí údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) krajským pobočkám Úřadu práce v souvislosti s řízením o dávkách pěstounské péče, a to v rozsahu nezbytném pro rozhodování a poskytování dávek pěstounské péče.
(3)
Ministerstvo sděluje z informačního systému sociálně-právní ochrany dětí údaje uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) krajským úřadům a obecním úřadům obcíobcí s rozšířenou působností, a to v rozsahu nezbytném k plnění jejich úkolů podle tohoto zákona v oblasti náhradní rodinné péče, zprostředkování osvojení a pěstounské péče, pěstounské péče na přechodnou dobu a pěstounské péče.
(4)
Krajské pobočky Úřadu práce, krajské úřady a obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro plnění jejich úkolů podle tohoto zákona, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajůosobních údajů. Krajské pobočky Úřadu práce, krajské úřady a obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností jsou povinny zajistit uložení všech údajů z informačního systému, které byly získány na základě zpracování údajů podle odstavce 1, a všech písemností a spisů týkajících se pravomocně ukončených správních řízení o dávkách pěstounské péče po dobu 15 kalendářních let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k pravomocnému ukončení takového správního řízení nebo k poslednímu uložení údajů do informačního systému.
§ 54
Vedení evidence a spisové dokumentace
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vede evidenci dětí
a)
uvedených v § 6,
b)
kterým byl ustanoven opatrovníkem nebo poručníkem.
§ 55
(1)
O dětech zařazených v evidenci podle § 54 písm. a) vede obecní úřad obceobce s rozšířenou působností spisovou dokumentaci.
(2)
Písemnosti s informacemi o osobě, která upozornila orgán sociálně-právní ochrany na skutečnosti uvedené v § 7 odst. 1, o místu pobytu rodiče nebo dítěte, kteří se stali obětíobětí domácího násilí v rodině s dítětem, o osobách, jimž bylo dítě svěřeno do péče před osvojením, nebo o místě pobytu takového dítěte se uchovávají odděleně mimo spisovou dokumentaci. To platí rovněž pro záznam nebo protokol o vyjádření dítěte, které bylo učiněno bez přítomnosti zákonného zástupce nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítětejiné osoby odpovědné za výchovu dítěte. Povinnost předložit tyto písemnosti jiným orgánům veřejné moci podle zvláštního právního předpisu tím není dotčena.
(3)
Dítě je oprávněno nahlížet do spisové dokumentace o něm vedené podle odstavce 1, je-li to přiměřené jeho věku a rozumové vyspělosti; to neplatí, jde-li o nahlížení osvojence do části spisové dokumentace týkající se jeho osvojení, kdy je osvojenec oprávněn nahlížet do této části spisové dokumentace, je-li starší 12 let. Bylo-li soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení, může osvojenec nebo jeho zástupce nahlédnout do části spisové dokumentace týkající se jeho osvojení až po nabytí plné svéprávnosti. Jako zástupce dítěte je do spisové dokumentace oprávněn nahlížet také zákonný zástupce dítěte, který má a vykonává rodičovskou odpovědnost v rozsahu, kterého se obsah spisové dokumentace týká, nebo za stejných podmínek opatrovník dítěte nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítětejiná osoba odpovědná za výchovu dítěte. Umožnění nahlédnutí do spisové dokumentace rodiči, zákonnému zástupci nebo opatrovníku dítěte nebo jiné osobě odpovědné za výchovu dítětejiné osobě odpovědné za výchovu dítěte, kteří při tom nezastupují dítě, se nepovažuje za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost podle § 57 odst. 1, jsou-li jinak splněny ostatní podmínky pro umožnění nahlédnutí do spisové dokumentace jiné osobě než účastníku nebo jeho zástupci podle zvláštního právního předpisu.
(4)
Údaje obsažené ve spisové dokumentaci týkající se dítěte je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností oprávněn využít pouze v zájmu dítěte při zajišťování sociálně-právní ochrany.
(5)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností je povinen zajistit uložení všech údajů obsažených ve spisové dokumentaci, týkající se
a)
dítěte, po dobu 15 let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k vyřazení dítěte z evidence,
b)
dítěte, které bylo osvojeno nebo svěřeno do pěstounské péče, po dobu 15 let následujících po kalendářním roce, v němž dítě nabylo zletilosti,
c)
žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, po dobu 15 let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k vyřazení žadatelů z evidence.
(6)
Pro vedení evidencí krajským úřadem podle části třetí hlavy IV a V se použije odstavec 5 obdobně.
§ 56
(1)
Pro vedení záznamů o dítěti jinými orgány sociálně-právní ochrany a o nakládání se spisovou dokumentací obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností těmito orgány platí § 55 obdobně.
(2)
Pro vedení záznamů a jiných písemností o dítěti, kterému byl orgán sociálně-právní ochrany jmenován opatrovníkem nebo jehož je poručníkem, platí právní předpisy upravující výkon spisové služby96) a zpracování osobních údajů97). Po skončení výkonu funkce opatrovníka nebo poručníka orgán sociálně-právní ochrany tyto záznamy a jiné písemnosti, které měl z důvodu své funkce u sebe, nepostupuje orgánu, který jej jmenoval.
(3)
Jde-li o záznamy a jiné písemnosti podle odstavce 2, vykonává práva subjektu údajů podle právních předpisů upravujících zpracování osobních údajů97), včetně práva na poskytnutí kopie zpracovávaných osobních údajů, dítě nebo jeho zástupce, nemůže-li dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem. Ustanovení § 55 odst. 2 tu platí obdobně; právo na přístup k těmto údajům má pouze dítě, je-li to přiměřené jeho věku a rozumové vyspělosti.
§ 57
(1)
Zaměstnanci v orgánech sociálně-právní ochrany, zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu, zaměstnanci obceobce zařazení do obecního úřadu, zaměstnanci obceobce s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu a zaměstnanci zařízení sociálně-právní ochrany jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se při provádění sociálně-právní ochrany nebo v přímé souvislosti s tím seznámili, pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak. Zaměstnanci v orgánech sociálně-právní ochrany, zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu, zaměstnanci obceobce zařazení do obecního úřadu a zaměstnanci obceobce s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o osobě, která upozornila orgán sociálně-právní ochrany na skutečnosti uvedené v § 7, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o místu pobytu rodiče, který se stal obětíobětí domácího násilí v rodině s dítětem, a jsou rovněž povinni zachovávat mlčenlivost o údajích o osobách, jímž bylo dítě svěřeno do péče před osvojením, jakož i o místě pobytu takového dítěte. Zaměstnanci uvedení ve větě první jsou povinni zachovávat mlčenlivost podle věty první a druhé i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci uvedení ve větě první zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.
(2)
Povinnost stanovená v odstavci 1 platí obdobně i pro pověřené osobyosoby a jiné fyzické osobyosoby, které se při spolupráci s orgány sociálně-právní ochrany a pověřenými osobamiosobami seznámily s údaji, o nichž jsou zaměstnanci uvedení v odstavci 1 povinni zachovávat mlčenlivost.
(3)
Orgány sociálně-právní ochrany jsou oprávněny zpracovávat vyžádané osobní údajeosobní údaje v rozsahu, který je nezbytný k plnění úkolů podle tohoto zákona, a to i tehdy, jestliže se jedná o osobní údajeosobní údaje označené podle zvláštního právního předpisu50c) jako citlivé. Oprávnění mají i pověřené osoby, a to v rozsahu a způsobem, který je nezbytný pro výkon sociálně-právní ochrany v souladu s uděleným pověřením.
§ 58
(1)
ObcímObcím s rozšířenou působností se ze státního rozpočtu poskytuje náhrada výdajů vznilých v souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany, s výjimkou výdajů na zřízení a provoz zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
(2)
Pověřená osoba oprávněná k poskytování sociálně-právní ochrany v rozsahu uvedeném v § 48 odst. 2 písm. d) nebo e) má nárok na státní příspěvek podle § 42g až 42n nebo podle § 47d. Pověřená osoba oprávněná k poskytování sociálně-právní ochrany v rozsahu uvedeném v § 48 odst. 2 písm. b) a c) má nárok na náhradu nákladů v rozsahu stanoveném v prováděcím právním předpise, nejde-li o případy uvedené v odstavci 3 písm. c) nebo d). Krajům, jejichž krajský úřad vyplácí státní příspěvek podle § 42g nebo náhrady podle § 23f odst. 4 a 5, jsou na výplatu tohoto státního příspěvku a náhrad poskytovány finanční prostředky ze státního rozpočtu.
(3)
Pověřené osoby poskytují sociálně-právní ochranu bez úhrady nákladů, není-li dále stanoveno jinak. Úhradu nákladů za poskytování sociálně-právní ochrany sjednává s pověřenou osobou osoba, jíž nebo pro niž se sociálně-právní ochrana poskytuje, jde-li o úhradu nákladů
a)
za poskytnutí možnosti zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě podle § 12 odst. 2,
b)
za poskytnutí odborného poradenství souvisejícího s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče zájemcům o osvojení nebo pěstounskou péči podle § 40,
c)
přípravy zájemců o osvojení nebo pěstounskou péči k přijetí dítěte do rodiny, která nebyla poskytnuta na základě výzvy orgánu sociálně-právní ochrany ke splnění povinnosti žadatele, jeho manžela, partnera nebo druha zúčastnit se přípravy k přijetí dítěte do rodiny,
d)
za vypracování posudku o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny, který nebyl vypracován pověřenou osobou na základě výzvy orgánu sociálně-právní ochrany k doložení posudku o psychické způsobilosti podle § 45, jde-li o výzvu vůči žadateli v řízení o zařazení do evidence žadatelů,
e)
za vypracování posudku o psychické způsobilosti podle § 45 na základě výzvy podle § 30 odst. 4,
f)
za poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 42b až 42e,
g)
za stravu při poskytnutí nebo zajištění osobní péče o dítě podle § 47a odst. 2 písm. a),
h)
za stravu a za ubytování při poskytnutí nebo zajištění celodenní péče o svěřené dítě podle § 47a odst. 2 písm. b).
(4)
ObecObec nebo kraj může poskytnout pověřeným osobám ze svého rozpočtu účelové dotace podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů k financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálně-právní ochrany. ObecObec a kraj zajistí soulad poskytnuté dotace s předpisy Evropské unie o veřejné podpoře nebo rozhodnutími Evropské komise vydanými na jejich základě80).
(5)
Ze státního rozpočtu mohou být pověřeným osobám, obcímobcím a krajům podle rozpočtových pravidel a v souladu s předpisy Evropské unie o veřejné podpoře nebo rozhodnutími Evropské komise vydanými na jejich základě80) poskytovány účelové dotace k financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálně-právní ochrany. Dotace poskytuje ministerstvo. Na poskytnutí dotace není právní nárok.
§ 58a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 58b
Zmocňovací ustanovení
(1)
Vláda může nařízením zvýšit dávky pěstounské péče, částku státního příspěvku pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, částku státního příspěvku na výkon pěstounské péče a částky jednorázového a opakujícího se zaopatřovacího příspěvku, pokud došlo od počátku měsíce nabytí účinnosti právní úpravy stanovující platnou výši dávek, státních příspěvků a zaopatřovacích příspěvků k růstu úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnost celkem zjištěného Českým statistickým úřadem alespoň o 5 %.
(2)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
zaměření a rozsah vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny podle § 10 odst. 3 písm. c),
b)
obsah individuálního plánu ochrany dítěte podle § 10 odst. 3 písm. d),
c)
náležitosti dotazníku podle § 23a odst. 3 písm. c),
d)
náležitosti sdělení podle § 24 odst. 5,
e)
rozsah úkonů poskytovaných v rámci činností podle § 40,
f)
rozsah úkonů poskytovaných v rámci činností podle § 41,
g)
rozsah úkonů poskytovaných v rámci činností podle § 42 odst. 2,
h)
obsah a formu přípravy zájemců o osvojení nebo pěstounskou péči podle § 44,
i)
bližší podrobnosti náležitostí a strukturu dokladu o přípravě k přijetí dítěte do rodiny podle § 44 odst. 4 a 5,
j)
bližší podrobnosti náležitostí posudku o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny podle § 45 odst. 6 a postup při jeho zpracování,
k)
rozsah odborného poradenství, které je osobě pečující nebo osobě v evidenciosobě v evidenci trvale nebo dočasně poskytováno při zajištění osobní péče o dítě svěřené do péče podle § 47a odst. 2 písm. c),
l)
zaměření a rozsah psychologické nebo terapeutické odborné pomoci související se svěřením dítěte do pěstounské péče poskytované nebo zajišťované osobě pečující podle § 47a odst. 2 písm. d),
m)
obsah, zaměření a způsob zajištění zvyšování znalostí a dovedností v oblasti výchovy a péče o dítě pro osoby pečující a osoby v evidenciosoby v evidenci podle § 47a odst. 2 písm. f), a to podle potřeb jednotlivých okruhů osob pečujících, osob v evidenciosob v evidenci a svěřených dětí,
n)
druhy a rozsah výdajů hrazených ze státního příspěvku na výkon pěstounské péče podle § 47d a bližší pravidla pro využívání tohoto státního příspěvku,
o)
obsah informace o výsledku provedené inspekce podle § 49c odst. 3,
p)
vzor služebního průkazu podle § 52a,
q)
maximální výši úhrady nákladů za poskytování sociálně-právní ochrany podle § 58 odst. 2 věty druhé a odst. 3 věty druhé.
(3)
Ministerstvo stanoví vyhláškou obsah standardů kvality sociálně-právní ochrany a jejich bodové hodnocení při poskytování sociálně-právní ochrany
a)
orgány sociálně-právní ochrany,
b)
pověřenými osobami vykonávajícími na základě pověření činnosti podle § 48 odst. 2.
ČÁST DESÁTÁ
PŘESTUPKY
§ 59
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
jako osoba, u níž se dítě nachází, neumožní seznámení dítěte se žadatelem podle § 24 odst. 6,
b)
vykonává bez pověření činnost uvedenou v § 48 odst. 2,
c)
v rozporu s § 19a odst. 2 zprostředkuje osvojení nebo pěstounskou péči podle § 19a odst. 1 písm. c),
d)
neoznámí obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, že převzala do své péče dítě s úmyslem přijmout je do péče trvalé, podle § 10a odst. 2, nejde-li o příbuzného dítěte až do třetího stupně,
e)
ztíží péči osvojitele nebo výchovu osvojence prozrazením nebo rozšířením údajů v rozporu s rozhodnutím soudu o utajení osvojení,
f)
maří výkon ochranné výchovy dítěte anebo narušuje péči o dítě svěřené do péče jiného člověka než rodiče,
g)
jako osoba odpovědná za dítě ponechá dítě bez náležitého dozoru přiměřeného jeho věku, rozumové vyspělosti, popřípadě zdravotnímu stavu, a tím je vystaví nebezpečí vážné újmy na zdraví, nebo v důsledku toho dítě způsobí újmu na zdraví jiné osobě nebo škodu na cizím majetku nikoli nepatrnou,
h)
použije vůči dítěti nepřiměřený výchovný prostředek nebo omezení,
i)
zneužívá nezletilého dítěte k fyzickým pracím nepřiměřeným jeho věku a stupni tělesného a rozumového vývoje, nebo
j)
nezachová mlčenlivost o údajích, se kterými se seznámila při spolupráci s orgány sociálně-právní ochrany nebo pověřenými osobami podle § 57 odst. 2.
(2)
Fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že úmyslně ztěžuje nebo maří výkon rozhodnutí obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností o výchovném opatření podle § 13 odst. 1.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že ztěžuje nebo maří výkon rozhodnutí obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností o výchovném opatření podle § 13 odst. 1.
(4)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), d) až j) nebo podle odstavců 2 a 3 lze uložit pokutu do 50 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) a c) pokutu do 200 000 Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) a c) lze uložit též zákaz činnosti. Za přestupek podle odstavce 1 písm. h) lze uložit omezující opatření podle § 52 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.
§ 59a
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba provozující ústavní zařízení nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc dopustí přestupku tím, že nezajistí, aby takové zařízení plnilo povinnosti podle § 29 odst. 6.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
§ 59b
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel, poskytovatel zdravotních služeb, škola, školské nebo jiné obdobné zařízení nebo jako zřizovatel školy, školského nebo jiného obdobného zařízení, jako poskytovatel sociálních služeb nebo jako pověřená osoba dopustí přestupku tím, že nesdělí bezplatně údaje potřebné pro poskytnutí sociálně-právní ochrany nebo pro účely rozhodování o vydání pověření podle § 53 odst. 1.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
§ 59c
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako pověřená osoba, poskytovatel zdravotních služeb, škola, školské zařízení nebo jiné obdobné zařízení nebo jako osoba odpovědná za školu, školské zařízení nebo jiné zařízení určené pro děti dopustí přestupku tím, že nesplní oznamovací povinnost podle § 10 odst. 4.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
§ 59d
(1)
Rodič nebo jiná fyzická osoba odpovědná za výchovu dítěte se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní povinnost využít odbornou poradenskou pomoc nebo se účastnit prvního setkání se zapsaným mediátoremmediátorem nebo rodinné terapie, o jejímž uložení rozhodl orgán sociálně-právní ochrany podle § 12 nebo 13,
b)
nepřevezme dítě při jeho návratu z ciziny podle § 36 odst. 3, ačkoliv mu v tom nebrání závažná překážka, nebo
c)
neoznámí obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností předání dítěte do péče budoucímu osvojiteli podle § 823 odst. 1 občanského zákoníku.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20 000 Kč.
§ 59e
(1)
Ředitel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc se dopustí přestupku tím, že
a)
opakovaně neseznámí dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc s jeho právy a povinnostmi,
b)
nepředá dítě do péče budoucího osvojitele nebo pěstouna podle rozhodnutí příslušného orgánu,
c)
nepodá informace o dítěti zákonným zástupcům, opatrovníkovi nebo orgánům sociálněprávní ochrany dětí na jejich žádost podle § 42aa odst. 2 písm. c) bodu 3,
d)
neprojedná předem se zákonnými zástupci dítěte nebo opatrovníkem opatření zásadní důležitosti podle § 42aa odst. 2 písm. c) bodu 4,
e)
nepropustí dítě poté, co se dozvěděl o rozhodnutí soudu, kterým bylo zrušeno svěření dítěte do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, a to jakmile může být dítě převzato osobou odpovědnou za jeho výchovu,
f)
neoprávněně zastoupí dítě v jiných než běžných záležitostech,
g)
nevydá rozhodnutí o zamítnutí žádosti o povolení pobytu dítěte mimo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 20 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) až g) pokutu do 50 000 Kč nebo zákaz činnosti do 1 roku.
§ 59f
(1)
Fyzická nebo právnická osoba se jako pověřená osoba dopustí přestupku tím, že
a)
poruší práva dětí žijících v zařízeních sociálně-právní ochrany nebo neplní povinnosti nutné pro jejich ochranu při výkonu sociálně-právní ochrany v rámci rozsahu sociálně-právní ochrany stanoveného v pověření,
b)
poruší hygienické a protiepidemiologické předpisy nebo tyto předpisy porušuje soustavně,
c)
vykonává sociálně-právní ochranu bez uzavření pojistné smlouvy pro případ odpovědnosti za škodu nebo nemá sjednáno pojištění pro případ odpovědnosti za škodu po celou dobu poskytování sociálně-právní ochrany,
d)
závažně nebo opakovaně poruší povinnost oznámit orgánu, který rozhodl o pověření, změny skutečností rozhodných pro vydání pověření nebo pozastavení výkonu činností uvedených v pověření,
e)
opakovaně poruší některou z povinností podle § 48a odst. 1,
f)
poskytuje sociálně-právní ochranu i přesto, že přestala splňovat podmínku bezúhonnosti podle § 49 odst. 8, nebo poskytuje sociálně-právní ochranu prostřednictvím osoby, která nesplňuje podmínku bezúhonnosti,
g)
poskytuje sociálně-právní ochranu prostřednictvím osoby, která nezískala odbornou způsobilost, a v rozporu s podmínkami dozoru nad činností této odborně nezpůsobilé osoby,
h)
neřídí se při výkonu sociálně-právní ochrany standardy kvality sociálně-právní ochrany,
i)
neposkytne v rozsahu svého pověření pomoc dítěti při ochraně jeho života a dalších jeho práv,
j)
opakovaně poruší povinnosti, ke kterým se pověřená osoba zavázala v dohodě o výkonu pěstounské péče uzavřené s osobou pečující nebo osobou v evidenci,
k)
použije státní příspěvek na výkon pěstounské péče na jiné účely než na pokrytí nákladů na zajišťování pomoci osobám pečujícím, osobám v evidenci nebo svěřeným dětem a na provádění dohledu nad pěstounskou péčí,
l)
nezachovává mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámila při výkonu sociálně-právní ochrany nebo v přímé souvislosti s ním, anebo tuto povinnost poruší její zaměstnanci nebo jiné osoby, které se přímo podílejí na poskytování sociálně-právní ochrany pověřenou osobou,
m)
neposkytuje sociálně-právní ochranu bezplatně,
n)
nesplní ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole výkonu sociálně-právní ochrany podle § 49b odst. 3, nebo
o)
v rozporu s § 47d odst. 12 nepředloží ve lhůtě zákonem požadovaný přehled čerpání státního příspěvku za příslušný kalendářní rok nebo nepřevede nevyčerpanou část státního příspěvku na účet krajské pobočky Úřadu práce, která tento příspěvek přiznala.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 200 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) až o) pokutu do 50 000 Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), f), g) a m) lze uložit též zákaz činnosti.
§ 59g
(1)
Osoba provozující zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc se dopustí přestupku tím, že
a)
nezajistí, aby počet dětí umístěných v jednom zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc soustavně nebo opakovaně nepřekračoval nejvýše povolený počet dětí podle § 42ab odst. 4 a 5,
b)
nezajistí, aby počet dětí, o které současně osobně pečuje 1 zaměstnanec zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, soustavně nebo opakovaně nepřekračoval nejvýše povolený počet dětí podle § 42ab odst. 6,
c)
odmítne přijmout dítě do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc bez vážného důvodu, jedná-li se o dítě, které se ocitlo bez jakékoliv péče nebo bez péče přiměřené jeho věku, o dítě, jehož život nebo příznivý vývoj jsou vážně ohroženy, o dítě tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané nebo o dítě, které se ocitlo v prostředí nebo situaci, kdy jsou závažným způsobem ohrožena jeho práva,
d)
uzavře smlouvu o poskytování ochrany a pomoci, která neobsahuje náležitosti podle 42a odst. 1,
e)
nezajistí nepřetržitý provoz a nepřetržité poskytování služeb zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
f)
nezajistí, aby smlouva o poskytování ochrany a pomoci byla uzavřena nejdéle na dobu podle § 42a odst. 4,
g)
opakovaně nezabezpečí plné přímé zaopatření dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
h)
nezajistí poskytnutí zdravotních služeb, psychologické nebo jiné obdobné péče dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
i)
neřídí se standardy kvality při výkonu sociálně-právní ochrany dětí v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
j)
opakovaně nezajistí, aby zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc poskytovalo ochranu a pomoc dítěti v rozsahu podle § 42 odst. 2 písm. c) až h),
k)
neprovede vyúčtování přeplatku nebo nedoplatku úhrady nákladů za poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 42e odst. 2, nebo
l)
nevyužije státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc pro zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, ve kterém je umístěno dítě, za které byl zřizovateli státní příspěvek vyplacen, nebo použije tento státní příspěvek na jiné účely než na poskytování ochrany a pomoci dítěti v rozsahu činností podle § 42 odst. 2, 3 a 4.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a)
20 000 Kč, jedná-li se o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo k),
b)
50 000 Kč, jedná-li se o přestupek podle odstavce 1 písm. b), d), i), j) nebo l),
c)
200 000 Kč nebo zákaz činnosti do 1 roku, jedná-li se o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), e), g) nebo h).
§ 59h
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává
a)
krajský úřad, který žadatele zařadil do evidence žadatelů, jde-li o přestupek podle § 59 odst. 1 písm. a),
b)
krajský úřad, který by byl příslušný k vydání pověření, jde-li o přestupek podle § 59 odst. 1 písm. b),
c)
krajský úřad příslušný podle místa trvalého pobytu dítěte, jde-li o přestupek podle § 59 odst. 1 písm. c),
d)
obecní úřad obceobce s rozšířenou působností příslušný podle místa trvalého pobytu dítěte, jde-li o přestupek podle § 59 odst. 1 písm. e) až j), § 59 odst. 2 a 3, § 59a odst. 1 nebo § 59d odst. 1 písm. a) a b),
e)
krajský úřad, který vydal pověření, nebo krajský úřad, v jehož obvodu má sídlo zařízení sociálně-právní ochrany provozované pověřenou osobou, jde-li o přestupek podle § 59e odst. 1, § 59f odst. 1 písm. a) až j) nebo § 59f odst. 1 písm. l) až n) nebo § 59g odst. 1,
f)
Úřad práce České republiky, jde-li o přestupek podle § 59f odst. 1 písm. k) a o), nebo orgán sociálně-právní ochrany, vůči kterému má být povinnost plněna, nejsou-li k projednání přestupku příslušné orgány podle písmen a) až f).
(2)
Přestupky, k jejichž projednání je příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, může namísto obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností projednávat komise pro projednávání přestupků zřízená starostou obceobce s rozšířenou působností jako zvláštní orgán obceobce.
(3)
Pokuty vybírá orgán sociálně-právní ochrany, který je uložil.
ČÁST JEDENÁCTÁ
ŘÍZENÍ A MÍSTNÍ PŘÍSLUŠNOST
§ 60
(1)
Žádosti podle § 16b odst. 1, § 23a odst. 1, § 42l odst. 2, § 47v odst. 2, § 49 odst. 1 a § 49 odst. 7 písm. a) až c) a § 50p se podávají na tiskopisu předepsaném ministerstvem.
(2)
Je-li podle tohoto zákona pro podání nebo jiný úkon stanoven tiskopis, lze podání nebo jiný úkon učinit též
a)
se souhlasem příslušného orgánu sociálně-právní ochrany na počítačové sestavě, která má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s předepsaným tiskopisem,
b)
v elektronické podobě, pokud z charakteru podání nebo jiného úkonu vyplývá, že je lze učinit v elektronické podobě; příslušný orgán sociálně-právní ochrany je povinen zveřejnit tyto tiskopisy v elektronické podobě, přičemž je povinen tyto tiskopisy zveřejnit vždy na portálu veřejné správy69), pokud ministerstvo zveřejnilo příslušný tiskopis v elektronické podobě.
(3)
Byla-li uzavřena veřejnoprávní smlouva podle § 4a odst. 1, lze podání podle tohoto zákona činit též v kterékoliv provozovně držitele poštovní licence. Podání vůči příslušné krajské pobočce Úřadu práce je v případech uvedených ve větě první učiněno dnem, kdy bylo přijato v provozovně držitele poštovní licence.
§ 61
Místní příslušnost
(1)
Místní příslušnost krajského úřadu, obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností a obecního úřadu se řídí místem trvalého pobytu dítěte, není-li dále stanoveno jinak.
(2)
Místní příslušnost krajského úřadu se řídí
a)
místem trvalého pobytu fyzické osoby, která má zájem stát se osvojitelem nebo přijmout dítě do pěstounské péče, jde-li o případy uvedené v § 11 odst. 3 písm. a), § 23d až § 23g, § 23i, § 23j, § 24 a § 24a odst. 1 a 3,
b)
místem, kde se nachází objekt nebo prostory, ve kterých je nebo má být provozováno zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo poskytována ochrana a pomoc dětem ohroženým násilím podle § 41, jde-li o vydání, změnu nebo odnětí pověření ke zřízení a provozování zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo k poskytování ochrany a pomoci dětem ohroženým násilím podle § 41 nebo jde-li o státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
c)
místem trvalého pobytu nebo sídla pověřené osoby, jde-li o vydání, rozšíření nebo změnu pověření podle § 49 nebo odnětí pověření podle § 50; to neplatí, jde-li o vydání, změnu nebo odnětí pověření ke zřízení a provozování zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo k poskytování ochrany a pomoci dětem ohroženým násilím podle § 41,
d)
místem trvalého pobytu osoby zařazené do evidence pěstounů na přechodnou dobu.
(3)
Místní příslušnost obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností se řídí
a)
místem, kde se dítě nachází, jde-li o dítě uvedené v § 10a odst. 1, § 15 odst. 2, § 16 a § 37 odst. 2,
b)
místem trvalého pobytu fyzické osoby, která má zájem stát se osvojitelem nebo přijmout dítě do pěstounské péče, jde-li o případy uvedené v § 11 odst. 1 písm. c), § 23a odst. 1, § 23b, § 23c a § 27a odst. 2,
c)
místem trvalého pobytu fyzické osobyosoby, jde-li o případy uvedené v § 16a nebo v § 30 odst. 5,
d)
místem trvalého pobytu fyzické osoby, které se navrhuje uzavření dohody o výkonu pěstounské péče,
e)
rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, kterým byl tento obecní úřad obceobce s rozšířenou působností jmenován nebo ustanoven opatrovníkem nebo poručníkem podle § 17, jde-li o výkon opatrovnictví nebo poručenství dítěte.
(4)
Místní příslušnost obecního úřadu se řídí místem, kde se dítě nachází, jde-li o dítě uvedené v § 10 odst. 1 písm. a), § 15 odst. 1 a § 37 odst. 1.
(5)
Místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce, jde-li o rozhodování o dávkách pěstounské péče, se řídí místem trvalého pobytu osobyosoby pečující a osoby v evidenciosoby v evidenci a v případě osobyosoby, která má od zletilosti nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte nebo na zaopatřovací příspěvek se místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce řídí místem trvalého pobytu této osobyosoby; jde-li o fyzickou osobuosobu uvedenou v § 47o odst. 1 písm. h), § 47o odst. 2 a v § 50f řídí se místní příslušnost místem jejího pobytu na území České republiky, a nelze-li místní příslušnost takto určit, řídí se místní příslušnost místem sídla zaměstnavatele nebo místem podnikání této osobyosoby na území České republiky.
(6)
Jde-li o cizince, rozumí se místem trvalého pobytu dítěte nebo jiné fyzické osobyosoby místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince79); nemá-li dítě nebo jiná fyzická osobaosoba místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince79), řídí se místní příslušnost posledním známým místem jejího pobytu na území České republiky.
§ 62
(1)
Orgán sociálně-právní ochrany příslušný podle § 61, který má navštívit dítě v rodině nebo pro účely sociálně-právní ochrany provést šetření u jiných osob, je oprávněn požádat o provedení takové návštěvy jiný orgán sociálně-právní ochrany, v jehož obvodu se dítě nebo jiné osoby nachází. Orgán sociálně-právní ochrany je povinen dožádání vyhovět.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který je místně příslušný podle § 61, je oprávněn požádat obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se rodič dítěte nachází, o součinnost při zprostředkování pomoci poradenského zařízení pro rodiče, jehož dítě bylo umístěno do zařízení pro výkon ústavní výchovy. Dožádaný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností je povinen dožádání vyhovět.
(3)
Odstavce 1 a 2 platí přiměřeně i pro účast obecního úřadu obce s rozšířenou působností, jde-li o trestní řízení proti dítěti nebo o správní řízení, jehož je dítě účastníkem.
§ 63
(1)
Ministerstvo řídí, kontroluje a metodicky usměrňuje výkon státní správy na úseku sociálně-právní ochrany a činí opatření ke sjednocení postupu podřízených orgánů sociálně-právní ochrany.
(2)
Ve zvlášť odůvodněných případech, které se vyznačují výjimečnou obtížností, neobvyklostí nebo závažností, je ministerstvo oprávněno, nejde-li o případy výkonu funkce opatrovníka nebo poručníka, prověřit postup obecního úřadu a obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností při poskytování sociálně-právní ochrany. V návaznosti na zjištění stavu je ministerstvo oprávněno
a)
uložit obecnímu úřadu a obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, aby ve stanovené lhůtě přijal opatření k odstranění nebo prevenci zjištěných nedostatků,
b)
přikázat nečinnému obecnímu úřadu a obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, aby ve stanovené lhůtě vydal rozhodnutí nebo učinil jiná opatření k odstranění zjištěných průtahů,
c)
usnesením pověřit k projednání a vyřízení věci jiný obecní úřad nebo obecní úřad obceobce s rozšířenou působností namísto místně příslušného orgánu sociálně-právní ochrany, v jehož postupu byly zjištěny závažné nedostatky nebo nedůvodné průtahy.
§ 64
(1)
Účastníkem řízení v řízení o zařazení do evidence žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče je pouze žadatel.
(2)
Účastníky řízení o vydání souhlasu obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností podle § 16b odst. 1 jsou pouze dítě a osoba provozující zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo domov pro osoby se zdravotním postižením. Pokud je žádost o vydání souhlasu podána jen jedním z účastníků řízení, není třeba druhého účastníka řízení vyrozumět o zahájení řízení. V řízení o vydání souhlasu podle § 16b odst. 1 může být prvním úkonem správního orgánu vydání rozhodnutí, je-li zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.
(3)
V řízení o vydání souhlasu s osvojením dítěte do ciziny podle § 35 odst. 2 písm. i) nejsou rodiče dítěte účastníky řízení, pokud by jimi nebyli ani v řízení o osvojení.
(4)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností je povinen rozhodnout o žádosti o vydání souhlasu podle § 16b odst. 1 do 8 dnů od dne podání žádosti. Účastníkovi řízení o vydání souhlasu podle § 16b odst. 1 nemusí být před vydáním rozhodnutí ve věci samé dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.
(5)
Je-li žádost o vydání souhlasu podle § 16b odst. 1 podána opožděně, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností řízení o této žádosti zastaví.
(6)
Je-li podáno odvolání proti rozhodnutí obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností o žádosti o vydání souhlasu podle § 16b odst. 1, předá obecní úřad obceobce s rozšířenou působností spis se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu do 10 dnů od dne doručení odvolání, pokud podanému odvolání plně nevyhoví. Odvolací správní orgán rozhodne o odvolání proti rozhodnutí do 15 dnů od předložení spisu.
ČÁST DVANÁCTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 65
Přechodná ustanovení
(1)
Evidence a spisová dokumentace týkající se sociálně-právní ochrany vedená o dítěti před účinností zákona se považuje za evidenci a spisovou dokumentaci podle tohoto zákona. Okresní úřady a obceobce jsou povinny nejpozději do 9 kalendářních měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona evidenci a spisovou dokumentaci týkající se sociálně-právní ochrany doplnit a přizpůsobit požadavkům tohoto zákona.
(2)
Právnické a fyzické osobyosoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona poskytují sociálně-právní ochranu na základě dosavadních předpisů a v rozsahu odpovídajícím tomuto zákonu, jsou povinny do 3 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona požádat ministerstvo, a jde-li o případ uvedený v § 49 odst. 1 větě druhé, okresní úřad o vydání rozhodnutí o pověření k výkonu sociálně-právní ochrany. Do právní moci rozhodnutí o pověření, nejdéle však po dobu 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, se právnické a fyzické osobyosoby uvedené ve větě první považují za osobyosoby mající pověření k výkonu sociálně-právní ochrany.
(3)
Pokud osobyosoby uvedené v odstavci 2 vykonávají ke dni účinnosti tohoto zákona sociálně-právní ochranu v jiném rozsahu, než připouští tento zákon, jsou povinny ukončit tuto činnost do 6 kalendářních měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
(4)
Práva a závazky, které mělo ke dni účinnosti tohoto zákona Ústředí pro mezinárodněprávní ochranu mládeže, přecházejí na Úřad. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců Ústředí pro mezinárodněprávní ochranu mládeže přecházejí na Úřad.
(5)
Lhůta pro návštěvu dítěte svěřeného do výchovy jiné fyzické osobyosoby (§ 19 odst. 5), dítěte umístěného v zařízení, v němž se vykonává ústavní nebo ochranná výchova (§ 29 odst. 2), a dítěte, které je ve výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody (§ 34), počíná u dítěte svěřeného do péče nebo umístěného do zařízení přede dnem účinnosti tohoto zákona běžet ode dne účinnosti tohoto zákona.
(6)
Pro dočasný pobyt dětí u rodičů nebo jiných fyzických osobosob (§ 30), který začal se souhlasem orgánu sociálně-právní ochrany probíhat přede dnem účinnosti tohoto zákona, platí délka tohoto pobytu nejvýše 14 kalendářních dnů ode dne účinnosti tohoto zákona; tato doba může být prodloužena jen na základě písemného souhlasu orgánu sociálně-právní ochrany dětí.
(7)
Komise péče o rodinu a děti zřízené podle dosavadních právních předpisů se považují ode dne účinnosti tohoto zákona za komise pro sociálně-právní ochranu dětí (§ 38).
(8)
Zařízení pro výkon pěstounské péče zřízená přede dnem účinnosti tohoto zákona se považují za zařízení pro výkon pěstounské péče podle tohoto zákona ode dne uzavření dohody podle tohoto zákona; do dne uzavření dohody podle tohoto zákona, nejdéle však po dobu 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, platí pro výkon pěstounské péče v zařízení zvláštní právní předpisy platné přede dnem účinnosti tohoto zákona.
(9)
Při zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče podle § 20 až 27 se postupuje podle tohoto zákona, i když žádost o zprostředkování byla podána před jeho účinností. O těchto žádostech o zprostředkování osvojení rozhodne ministerstvo podle § 22 odst. 5 do 3 kalendářních měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
§ 66
Zrušují se:
1.
Zákon č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči.
2.
Zákon č. 58/1984 Sb., kterým se mění zákon o pěstounské péči.
3.
Zákon č. 118/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, ve znění zákona č. 58/1984 Sb.
4.
Část čtvrtá zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů.
§ 67
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Čl. 1 sdělení č. 104/1991 Sb., o Úmluvě o právech dítěte.
§ 8 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.
1a)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb.
2)
§ 87 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.
2a)
Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců.
2a)
§ 53 odst. 5 zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).
4)
§ 86 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 175/1990 Sb.
6)
§ 168 trestního zákona.
7)
Například § 178 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, § 2 a 43 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Například § 46 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 149/1998 Sb.
9)
Například zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
9b)
§ 115 občanského zákoníku.
11)
§ 44, 46 a § 68 odst. 1 a 3 zákona o rodině.
12a)
§ 272 až 273a občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů.
13)
§ 924 občanského zákoníku.
14)
Například § 37, 37b a 79 zákona o rodině, § 45 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, § 16 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
15)
§ 929 občanského zákoníku.
23)
§ 10 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.
23a)
§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
24)
§ 272 až 273a občanského soudního řádu.
28)
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).
28a)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
29)
Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů.
32)
§ 5 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně souvisejících zákonů.
§ 15 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby.
33)
§ 61 odst. 6, § 67 odst. 2 a 4 a § 68 zákona č. 169/1999 Sb.
34a)
Článek 19 odst. 3 směrnice Rady 2003/9/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl.
34b)
§ 27 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 177/2001 Sb.
35)
§ 12 odst. 5 vyhlášky č. 64/1981 Sb., o školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy.
37)
§ 46 zákona o rodině.
38)
§ 106 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
39)
§ 124 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
39b)
§ 75 odst. 4 občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů.
39d)
§ 18 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
39e)
§ 32 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
39f)
Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.
39g)
Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.
39h)
§ 52 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
45)
Například zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností, zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.
45a)
Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
45b)
Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb.
45c)
Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění zákona č. 436/2004 Sb.
45d)
Čl. 11 nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství.
46)
Například § 38 zákona č. 20/1966 Sb., § 23 a následující zákona č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, § 73 zákona č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 182/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
47a)
§ 121 až 124 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
47b)
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
48)
§ 8 trestního řádu.
49)
§ 12 odst. 2 občanského zákoníku.
49a)
§ 55 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
50)
§ 15 odst. 9 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
50a)
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
50b)
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
50c)
Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
51)
§ 37b zákona o rodině.
54)
§ 71 odst. 1 a 3 správního řádu.
55)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.
Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností.
57)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.
59)
§ 33 až 34 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
60)
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
61)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
62)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
63)
Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
64)
Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů.
65)
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
66)
§ 4a zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 366/2011 Sb.
69)
§ 6f zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
70)
§ 452 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.
71)
§ 42k zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
72)
§ 42m zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
73)
Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o soudní příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000.
Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností.
Nařízení Rady (EU) č. 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí.
74)
Čl. 56 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o soudní příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000.
Čl. 82 odst. 5 nařízení Rady (EU) č. 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí.
75)
§ 30 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
76)
§ 14 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
77)
Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
78)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.
Čl. 7 odst. 3 a čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.
79)
Zákon č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
80)
Čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.
82)
Čl. 32 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2018/1862 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, o změně a o zrušení rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 a rozhodnutí Komise 2010/261/EU.
83)
§ 79 odst. 4 správního řádu.
Vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění vyhlášky č. 112/2017 Sb.
84)
Zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.
85)
§ 7 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
86)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
87)
§ 105 a 106 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
88)
§ 109 a 110 zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
89)
§ 116 zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
90)
Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.
91)
Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
92)
§ 116a zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
93)
§ 115 odst. 1 písm. e) a § 116a zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
94)
Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění pozdějších předpisů.
95)
§ 68 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
96)
Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
97)
Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
98)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 360/1999 Sb. | Zákon č. 360/1999 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálně-právní ochraně dětí
Vyhlášeno 30. 12. 1999, datum účinnosti 1. 4. 2000, částka 111/1999
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona č. 307/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
* ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona č. 118/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře
* ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění
* ČÁST PATNÁCTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
* ČÁST ŠESTNÁCTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 7. 2017 (250/2016 Sb.)
360
ZÁKON
ze dne 9. prosince 1999,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálně-právní ochraně dětí
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
Čl. III
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb. a zákona č. 329/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 26 odst. 2 se slova „Ústředí pro mezinárodněprávní ochranu mládeže (dále jen „Ústředí“)“ nahrazují slovy „Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (dále jen „Úřad“)“.
2.
V § 26 odst. 3 se slovo „Ústředí“ nahrazuje slovem „Úřad“.
3.
§ 35 včetně poznámky pod čarou č. 58) zní:
㤠35
Účast státního zastupitelství
(1)
Státní zastupitelství může vstoupit do zahájeného řízení ve věcech
a)
způsobilosti k právním úkonům,
b)
prohlášení za mrtvého,
c)
zápisu do obchodního rejstříku,
d)
uložení výchovného opatření podle § 43 odst. 1 a 2 zákona o rodině,
e)
nařízení ústavní výchovy a prodloužení ústavní výchovy,
f)
pozastavení, omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti.
Oprávnění státního zastupitelství, popřípadě nejvyššího státního zástupce podat návrh na zahájení řízení podle zvláštních předpisů58) tím není dotčeno.
(2)
Státní zastupitelství je v takovém řízení oprávněno ke všem úkonům, které může vykonat účastník řízení, pokud nejde o úkony, které může vykonat jen účastník právního vztahu.
(3)
Ve věcech uvedených v odstavci 1 písm. d) až f) může státní zastupitelství podat ve veřejném zájmu návrh na zahájení řízení, nebylo-li zahájeno podle § 81 odst. 1 a 2 nebo na návrh jiného navrhovatele.
58)
Například § 21 a 29 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, § 62 a 62a zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 91/1998 Sb.“.
4.
V § 178 odst. 2 se slova „orgánu péče o děti a orgánu obce, které jsou obeznámeny“ nahrazují slovy „orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí, který je obeznámen“.
5.
V § 272 odst. 3 se slova „orgán péče o děti“ nahrazují slovy „orgán vykonávající sociálně-právní ochranu dětí“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Čl. VIII
V § 3 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb. a zákona č. 356/1999 Sb., se tečka na konci odstavce nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno ab), které včetně poznámky pod čarou č. 23i) zní:
„ab)
výkon sociálně-právní ochrany dětí právnickými a fyzickými osobami, jsou-li výkonem sociálně-právní ochrany dětí pověřeny podle zvláštního právního předpisu.23i)
23i)
§ 4 odst. 2 písm. b) a § 48 až 50 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
Čl. IX
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb. a zákona č. 356/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 18 odst. 1 písmeno k) zní:
„k)
pěstounů, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních, provádí zřizovatel tohoto zařízení,“.
2.
V § 36 písmeno n) zní:
„n)
pěstounů, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních, zřizovatel tohoto zařízení,“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Čl. X
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb. a zákona č. 357/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 9 odst. 2 písm. a) se za slovo „zaměstnanosti“ vkládají slova „, o sociálně-právní ochraně dětí“.
2.
V § 9 odst. 2 se na konci textu písmena a) doplňují tato slova: „, s výjimkou poplatku za vydání nebo výměnu průkazu mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany,“.
3.
V Sazebníku správních poplatků se za položku 8 vkládá položka 8a, která zní:
„Položka 8a
a)
Vydání průkazu mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany Kč 30,-
b)
Vydání nového průkazu mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany z důvodu zničení či ztráty průkazu Kč 50,-“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona č. 307/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Čl. XI
Čl. VIII zákona č. 307/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se zrušuje.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
Čl. XII
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb. a zákona č. 158/1998 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 1 věta druhá zní: „Za trvalý pobyt se podle tohoto zákona považuje též pobyt cizince na území České republiky hlášeného k pobytu podle zvláštních právních předpisů upravujících pobyt cizinců na území České republiky, a to ode dne, kterým uplynulo 365 dnů ode dne hlášení.“.
Poznámka pod čarou č. 2) se zrušuje.
2.
V § 5 odst. 5 se slova „dubna“ nahrazují slovy „července“ a slova „31. března“ se nahrazují slovy „30. června“.
3.
V § 7 odst. 3 písm. a) se na konci doplňují tato slova, která včetně poznámky pod čarou č. 7a) znějí: „a bylo-li uvedeným rodičům svěřeno dítě do společné nebo střídavé výchovy obou rodičů podle zvláštního právního předpisu,7a) posuzuje se s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič určený na základě dohody těchto rodičů s tím, že tuto dohodu mohou rodiče změnit vždy jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí,
7a)
§ 26 odst. 2 zákona o rodině.“.
4.
V § 7 odst. 12 písm. c) se slovo „soudu“ nahrazuje slovy „orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí“.
5.
V § 7 odst. 12 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena d) až g).
6.
V § 7 odst. 12 písm. d) se slovo „opatrovníkem“ nahrazuje slovem „poručníkem“.
7.
V § 7 odst. 12 písm. e) se slova „zákona o pěstounské péči,“ nahrazují slovy, která včetně poznámky pod čarou č. 36) znějí: „zvláštního právního předpisu,36)
36)
§ 45a zákona o rodině.“.
8.
V § 7 odst. 12 písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 18) zní:
„f)
rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí podle zvláštního právního předpisu18) do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem,
18)
§ 45b odst. 2 zákona o rodině.“.
9.
V § 51 odst. 2 se slova „dubna do 31. března“ nahrazují slovy „července do 30. června“ a slova „dnem 31. března“ slovy „dnem 30. června“.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona č. 118/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře
Čl. XIII
Čl. VII zákona č. 118/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře, se zrušuje.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění
Čl. XIV
Čl. XVIII bod 1 zákona č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění, se zrušuje a zároveň se ruší označení bodu 2.
ČÁST PATNÁCTÁ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Čl. XV
1.
Průkazy TP, ZTP a ZTP/P vydané před 1. červencem 2000 platí po dobu v nich uvedenou, nejdéle však do 31. prosince 2001.
2.
Období, jehož počátek připadl na 1. duben 1999, na které se přiznává sociální příplatek a příspěvek na bydlení podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb. a zákona č. 158/1998 Sb., se prodlužuje do 30. června 2000. Při nároku na sociální příplatek a příspěvek na bydlení se v době od 1. dubna 2000 do 30. června 2000 vychází ze stejného rozhodného příjmu, z něhož by se vycházelo při poskytování sociálního příplatku a příspěvku na bydlení v době od 1. ledna 2000 do 31. března 2000.
3.
Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem za kalendářní čtvrtletí od 1. dubna 2000 do 30. června 2000, je podle zákona č. 75/1997 Sb., o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., kalendářní čtvrtletí od 1. října 1999 do 31. prosince 1999. Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem za kalendářní čtvrtletí od 1. dubna 2000 do 30. června 2000, je podle zákona č. 132/1997 Sb., o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšeného nájemného a o změně zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., ve znění zákona č. 242/1997 Sb., kalendářní čtvrtletí od 1. října 1999 do 31. prosince 1999.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XVI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2000, s výjimkou čl. IV bodů 3, 4, 6 a 7, čl. V bodů 6 a 16 a čl. X bodů 2 a 3, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 361/1999 Sb. | Zákon č. 361/1999 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb.
Vyhlášeno 30. 12. 1999, datum účinnosti 1. 3. 2000, částka 111/1999
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb.
* ČÁST DRUHÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 19. 2. 2001 (61/2001 Sb.)
361
ZÁKON
ze dne 10. prosince 1999,
kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb.
Čl. I
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., se mění takto:
1.
V § 14 odstavec 8 zní:
„(8)
Obnovu kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi (dále jen „restaurování“), mohou provádět fyzické osoby na základě povolení vydaného podle § 14a, přičemž restaurováním se rozumí souhrn specifických výtvarných, uměleckořemeslných a technických prací respektujících technickou a výtvarnou strukturu originálu.“.
2.
Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně poznámek pod čarou č. 11a) až 11c) zní:
㤠14a
Povolení k restaurování kulturní památky
(1)
Restaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi, může provádět fyzická osoba, která je plně způsobilá k právním úkonům a bezúhonná, na základě povolení (dále jen „povolení k restaurování“).
(2)
Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin podle zvláštního právního předpisu.11a)
(3)
Povolení k restaurování uděluje ministerstvo kultury fyzické osobě po předchozím prokázání její odborné způsobilosti.
(4)
Odborná způsobilost se prokazuje splněním
a)
kvalifikačních předpokladů pro restaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění, jimiž je vysokoškolské vzdělání v oboru restaurování a pro restaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou uměleckořemeslnými pracemi, vyšší odborné nebo úplné střední odborné vzdělání v oboru restaurování nebo vyšší odborné nebo úplné střední odborné vzdělání v příslušném oboru a 5 let praxe; pro specializace, pro něž středoškolské studium nebylo zřízeno, vyučení v příslušném oboru11b) a 8 let praxe při restaurování věcí, které nejsou kulturními památkami, a
b)
odborných schopností, které jsou souhrnem znalostí a dovedností, zaručujících zachování hmotné podstaty kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi při respektování jejich autenticity; prokazují se předložením dokumentace, ze které vyplývá, že fyzická osoba žádající o udělení povolení k restaurování již úspěšně a samostatně restaurovala věci, které nejsou kulturními památkami.
(5)
Povolení k restaurování je udělováno na základě písemné žádosti, která musí obsahovat vymezení požadované restaurátorské specializace podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu. K žádosti se přikládají
a)
vyplněný evidenční dotazník, jehož vzor je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu,
b)
ověřené kopie dokladů o dosaženém odborném vzdělání,
c)
dokumentace nejméně tří restaurátorských prací na věcech, které nejsou kulturními památkami, z nichž nejméně jedna nesmí být starší dvou let.
(6)
Dokumentace podle odstavce 4 písm. b) musí obsahovat komplexní vyhodnocení příslušných průzkumů a výzkumů, fotodokumentaci stavu díla před započetím restaurátorské práce, v průběhu jednotlivých etap, a po ukončení práce, popis použitých technických a technologických postupů a materiálů, rozbor a vyhodnocení případných nových zjištění o díle a pokyny pro jeho další ochranný režim.
(7)
V rozhodnutí o udělení povolení k restaurování ministerstvo kultury stanoví specializaci restaurátorské činnosti podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu a další podmínky pro její výkon, jakož i dobu, na kterou se povolení uděluje.
(8)
Ministerstvo kultury vede Seznam osob s povolením k restaurování (dále jen „seznam osob“), do něhož se zapisuje
a)
jméno a příjmení fyzické osoby, rodné číslo, trvalý a přechodný pobyt,
b)
specializace restaurátorské činnosti a doba, na kterou bylo povolení k restaurování uděleno,
c)
změny uvedených údajů,
d)
zrušení povolení k restaurování nebo pozastavení výkonu práv spojených s povolením k restaurování.
Do seznamu osob může nahlížet každý, kdo osvědčí právní zájem. Ochrana osobních údajů, které se zapisují do seznamu osob, se řídí zvláštním právním předpisem.11c)
(9)
Držitel povolení k restaurování je povinen oznámit změnu údajů podle odstavce 8 písm. a) neprodleně ministerstvu kultury a zároveň je tuto skutečnost povinen doložit do 30 dnů od vzniku těchto změn.
(10)
Ministerstvo kultury zruší povolení k restaurování, jestliže držitel povolení k restaurování
a)
byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo mu byla způsobilost k právním úkonům omezena,
b)
přestal splňovat podmínku bezúhonnosti,
c)
hrubým způsobem prokazatelně poškodil při restaurování kulturní památku nebo její část, která je dílem výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi,
d)
uvedl v žádosti podle odstavce 5 nepravdivé údaje,
e)
požádal o zrušení povolení k restaurování.
(11)
Ministerstvo kultury může rozhodnout o pozastavení restaurátorské činnosti prováděné na základě povolení k restaurování, jestliže proti jeho držiteli
a)
bylo zahájeno trestní řízení, v jehož důsledku může přestat splňovat podmínku bezúhonnosti,
b)
bylo zahájeno řízení o zbavení nebo omezení jeho způsobilosti k právním úkonům,
a to až do nabytí právní moci rozhodnutí, kterým toto řízení končí.
(12)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na fyzické osoby, které vykonávají restaurátorskou činnost jako součást svého řádného studia v oboru restaurování na vysoké škole nebo na vyšší odborné škole zařazené v síti škol, předškolních zařízení a školských zařízení11b) pod dohledem pedagoga, který je držitelem povolení k restaurování.
11a)
§ 257 odst. 2 písm. c) trestního zákona.
11b)
Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
11c)
Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.“.
3.
V § 39 odst. 2 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní:
„i)
jako držitel povolení k restaurování neoznámil ministerstvu kultury neprodleně změnu údajů podle § 14a odst. 9,“.
Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno j).
4.
V § 42 se v odstavci 6 na konci textu za slovo „nevztahuje“ doplňují tato slova: „s výjimkou § 14a“.
5.
Doplňují se přílohy č. 1 a 2, které znějí:
„Příloha č. 1
TŘÍDNÍK SPECIALIZACÍ RESTAURÁTORSKÝCH PRACÍ
Třídění je provedeno v základních strukturách, které umožňují přesný popis restaurátorské specializace buď kumulováním jednotlivých odborností z rozličných řádů, jejich doplňování podle skutečné specializace nebo naopak vyčleňování pouze jednotlivé úzké specializace z nabídky uvedené v příslušném řádku.
1 - malířská umělecká díla
2 - sochařská umělecká díla
3 - uměleckořemeslná díla
Kód| Položka třídníku
---|---
1| Malířská umělecká díla na plátně, dřevěných a kovových deskách, na papíře a pergamenu, na skle a jiných nestavebních materiálech, nástěnné malby, figurální sgrafita a polychromie na sochařských dílech
2a| Polychromovaná sochařská umělecká díla z kamene, dřeva, kovu, keramiky, terakoty, štuku, sádry, umělého kamene a jiných výtvarných materiálů
2b| Nepolychromovaná sochařská umělecká díla z kamene, dřeva, kovu, keramiky, terakoty, štuku, sádry, umělého kamene a jiných výtvarných materiálů
3a| Polychromovaná nefigurální uměleckořemeslná díla z kamene, štuku, umělého kamene, sádry
3b| Nepolychromovaná nefigurální uměleckořemeslná díla z kamene, dřeva, štuku, umělého kamene, sádry
3c| Uměleckořemeslná díla z umělého mramoru
3d| Uměleckořemeslná nefigurální malířská díla
3e| Uměleckořemeslné povrchové úpravy na nefigurálních dílech
3f| Zbroj, zbraně, mechanické přístroje, stroje a další podobné předměty
3g| Uměleckořemeslná díla ze skla, keramiky a porcelánu, drahých kovů, z obecných kovů, z textilu, z papíru a pergamenu, z přírodních materiálů
3h| Hudební nástroje
3i| Ostatní uměleckořemeslná díla
Příloha č. 2
Evidenční dotazník žadatele o povolení k restaurování
291kB
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Povolení k restaurování udělená fyzickým osobám
a)
před 1. červnem 1992 podle § 14 odst. 8 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, nebo
b)
v době od 1. června 1992 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 14 odst. 8 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb.,
se považují za povolení podle § 14a zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 361/1999 Sb.
2.
Řízení o udělení povolení k restaurování nebo o odnětí povolení k restaurování podle § 14 odst. 8 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., zahájená přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 361/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST DRUHÁ
ÚČINNOST
Tento zákon nabývá účinnosti dnem, kdy nabude účinnosti zákon, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, stanovící, že živnostíživností není restaurování kulturních památek nebo jejich částí.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 363/1999 Sb. | Zákon č. 363/1999 Sb.
Zákon o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví)
Vyhlášeno 30. 12. 1999, datum účinnosti 1. 4. 2000, částka 112/1999
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (§ 46 — § 47)
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (§ 48 — § 48)
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (§ 49 — § 49)
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (§ 50 — § 50)
* ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST (§ 51 — § 51) č. 1 k zákonu č. 363/1999 Sb. č. 2 k zákonu č. 363/1999 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.)
363
ZÁKON
ze dne 21. prosince 1999
o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
§ 46
Příloha k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb. a zákona č. 360/1999 Sb., se mění takto:
V položce 64 písmena a) a b) znějí:
„a) podání žádosti o udělení povolení k provozování pojišťovací
nebo zajišťovací činnosti| Kč| 50 000,-
---|---|---
b)
podání žádosti
– o registraci zprostředkovatele pojištění jako pojišťovacího nebo zajišťovacího makléře| Kč| 20 000,-
---|---|---
– o udělení souhlasu s nabytím účasti v pojišťovně| Kč| 20 000,-
---|---|---
– o schválení převodu pojistného kmene pojišťovny| Kč| 20 000,-
---|---|---
– o schválení záměru sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměny pojišťovny nebo zajišťovny, nejedná-li se o rozdělení pojišťovny provozující souběžně životní a neživotní pojištění| Kč| 20 000,-
---|---|---
– o schválení všeobecných pojistných podmínek nebo jejich změny| Kč| 20 000,-“.
---|---|---
§ 47
Pro poplatky splatné přede dnem účinnosti tohoto zákona platí dosavadní předpisy.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
§ 48
V § 61 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb. a zákona č. 127/1998 Sb., se slova „31. prosince 1999“ nahrazují slovy „31. prosince 2000“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
§ 49
Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb. a zákona č. 333/1998 Sb., se mění takto:
1.
V § 6 se slova „pojistné jiných období9)“ nahrazují slovy „nezasloužené pojistné9)“.
Poznámka pod čarou č. 8) se zrušuje a poznámky pod čarou č. 9) a 11) znějí:
„9)
§ 13 odst. 2 písm. a) a § 13 odst. 3 písm. a) zákona č. 363/1999 Sb.
11)
§ 13 odst. 2 zákona č. 363/1999 Sb.“.
2.
V § 6 písmeno a) včetně poznámek pod čarou č. 7) a 10) zní:
„a)
rezerv na neživotní pojištění10) ve výši, která nesmí překročit objem závazků vypočtený metodami stanovenými zvláštním právním předpisem,7)
7)
Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).
10)
§ 13 odst. 3 zákona č. 363/1999 Sb.“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
§ 50
V § 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb. a zákona č. 358/1999 Sb., se za slova „pojišťoven“ doplňují slova „zajišťoven, pojišťovacích agentů, pojišťovacích a zajišťovacích makléřů a odpovědných pojistných matematiků,12)“.
Poznámka pod čarou č. 12) zní:
„12)
Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).“.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
§ 51
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2000, kromě ustanovení § 48, které nabývá účinnosti dnem 31. prosince 1999.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 363/1999 Sb.
Odvětví a skupiny pojištění
Část A
Odvětví životních pojištění
1.
Pojištění pouze pro případ smrti, pojištění pouze pro případ dožití, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti, pojištění spojených životů, životní pojištěníživotní pojištění s vrácením pojistného.
2.
Svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výživu dětí.
3.
Důchodové pojištění.
4.
Pojištění podle bodů 1 až 3 spojené s investičním fondem.
5.
Kapitálové činnosti
a)
umořování kapitálu založené na pojistně matematickém výpočtu, jimiž jsou proti jednorázovým nebo periodickým platbám dohodnutým předem přijaty závazky se stanovenou dobou trvání a ve stanovené výši,
b)
správa skupinových penzijních fondů,
c)
činnosti doprovázené pojištěním zabezpečujícím zachování kapitálu nebo platbu minimálního úroku,
d)
pojištění týkající se délky lidského života, které je upraveno právními předpisy z oblasti sociálního pojištění, pokud zákon umožňuje jeho provádění pojišťovnoupojišťovnou na její vlastní riziko.
6.
Pojištění pro případ úrazu nebo nemoci, je-li doplňkem pojištění podle odvětví 1 až 5.
Část B
Odvětví neživotních pojištění
1.
Úrazové pojištění
a)
s jednorázovým plněním,
b)
s plněním povahy náhrady škody,
c)
s kombinovaným plněním,
d)
cestujících.
2.
Pojištění nemoci
a)
s jednorázovým plněním,
b)
s plněním povahy náhrady škody,
c)
s kombinovaným plněním,
d)
smluvní zdravotní pojištění.
3.
Pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných než drážních vozidlech
a)
motorových,
b)
nemotorových.
4.
Pojištění škod na drážních vozidlech.
5.
Pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích.
6.
Pojištění škod na plavidlech
a)
vnitrozemských,
b)
námořních.
7.
Pojištění přepravovaných věcí včetně zavazadel a jiného majetku bez ohledu na použitý dopravní prostředek.
8.
Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7 způsobených
a)
požárem,
b)
výbuchem,
c)
vichřicí,
d)
přírodními živly jinými než vichřicí (např. blesk, povodně, záplavy),
e)
jadernou energií,
f)
sesuvem nebo poklesem půdy.
9.
Pojištění jiných škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7 vzniklých krupobitím nebo mrazem anebo jinými příčinami (např. loupeží, krádeží nebo škody způsobené lesní zvěří), nejsou-li tyto příčiny zahrnuty v odvětví č. 8, včetně pojištění škod na hospodářských zvířatech způsobených nákazou nebo jinými příčinami.
10.
Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající
a)
z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla,
b)
z provozu drážního vozidla,
c)
z činnosti dopravce.
11.
Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo užití leteckého dopravního prostředku, včetně odpovědnosti dopravce.
12.
Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo užití vnitrozemského nebo námořního plavidla, včetně odpovědnosti dopravce.
13.
Všeobecné pojištění odpovědnosti za škodu jinou než uvedenou v odvětvích č. 10 až 12,
a)
odpovědnost za škodu na životním prostředí,
b)
odpovědnost za škodu způsobenou jaderným zařízením,
c)
odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku,
d)
ostatní.
14.
Pojištění úvěru
a)
obecná platební neschopnost,
b)
vývozní úvěr,
c)
splátkový úvěr,
d)
hypoteční úvěr,
e)
zemědělský úvěr.
15.
Pojištění záruky (kauce)
a)
přímé záruky,
b)
nepřímé záruky.
16.
Pojištění různých finančních ztrát vyplývajících
a)
z výkonu povolání,
b)
z nedostatečného příjmu,
c)
ze špatných povětrnostních podmínek,
d)
ze ztráty zisku,
e)
ze stálých nákladů,
f)
z nepředvídaných obchodních výdajů,
g)
ze ztráty tržní hodnoty,
h)
ze ztráty pravidelného zdroje příjmu,
i)
z jiné nepřímé obchodní finanční ztráty,
j)
z ostatních finančních ztrát.
17.
Pojištění právní ochrany.
18.
Pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa svého bydliště, včetně pojištění finančních ztrát bezprostředně souvisejících s cestováním (asistenční službyasistenční služby).
Část C
Skupiny neživotních pojištění
a)
„Pojištění úrazu a nemoci“ pro odvětví č. 1 a 2,
b)
„Pojištění motorových vozidel“ pro odvětví č. 3, 7 a 10,
c)
„Pojištění požáru a jiných majetkových škod“ pro odvětví č. 8 a 9,
d)
„Letecké pojištění, pojištění vnitrozemské plavby a námořní pojištění a pojištění přepravovaných věcí“ pro odvětví č. 4, 5, 6, 7, 11 a 12,
e)
„Pojištění odpovědnosti za škodu“ pro odvětví č. 10, 11, 12 a 13,
f)
„Pojištění úvěru a záruky“ pro odvětví č. 14 a 15,
g)
„Pojištění jiných ztrát“ pro odvětví č. 16, 17 a 18.
Příloha č. 2
k zákonu č. 363/1999 Sb.
Rozdělení pojistných odvětví pro výkaznictví pojišťoven podle § 26 odst. 4
I.
Pojištění uvedená v části A přílohy č. 1, s výjimkou pojištění uvedených v bodech II., III., VI. a VII.
II.
Pojištění uvedená v části A bodu 2 přílohy č. 1.
III.
Pojištění uvedené v části A bodu 4 přílohy č. 1.
IV.
Trvalé zdravotní pojištění.
V.
Tontiny.
VI.
Činnosti uvedené v části A bodu 5 písm. a) přílohy č. 1.
VII.
Správa skupinových penzijních fondů uvedená v části A bodu 5 písm. b) přílohy č. 1.
VIII.
Činnosti uskutečňované pojišťovnamipojišťovnami uvedené v Kapitole 1, Hlavě 4, Knize IV francouzského „Code des Assurances“.
IX.
Pojištění týkající se délky lidského života, které je upraveno právními předpisy sociálního pojištění, pokud je prováděno nebo řízeno pojišťovnoupojišťovnou na její vlastní riziko v souladu s právní úpravou členského státu.
X.
Úrazové pojištění a pojištění v případě nemoci uvedené v části B bodech 1 a 2 přílohy č. 1.
XI.
Pojištění s vazbou na motorová vozidla uvedená v části B bodech 3, 7 a 10 přílohy č. 1.
XII.
Pojištění proti požáru a jiným majetkovým škodám uvedená v části B bodech 8 a 9 přílohy č. 1.
XIII.
Pojištění škod na drážních vozidlech, letecké, námořní a dopravní pojištění uvedená v části B bodech 4, 5, 6, 7, 11 a 12 přílohy č. 1.
XIV.
Všeobecné pojištění odpovědnosti za škodu uvedené v části B bodu 13 přílohy č. 1.
XV.
Pojištění úvěru a pojištění záruky uvedená v části B bodech 14 a 15 přílohy č. 1.
XVI.
Ostatní pojištění uvedená v části B bodech 16, 17 a 18 přílohy č. 1.
1)
První směrnice Rady 73/239/EHS ze dne 24. července 1973 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k podnikatelské činnosti v přímém jiném než životním pojištění a jejího výkonu, ve znění směrnice Rady 76/580/EHS, směrnice Rady 84/641/EHS, směrnice Rady 87/343/EHS, směrnice Rady 87/344/EHS, směrnice Rady 88/357/EHS, směrnice Rady 90/357/EHS, směrnice Rady 90/618/EHS, směrnice Rady 92/49/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/26/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/13/ES.
Směrnice Rady 78/473/EHS ze dne 30. května 1978 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se soupojištění v rámci Společenství.
Směrnice Rady 87/344/EHS ze dne 22. června 1987 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se pojištění právní ochrany.
Druhá směrnice Rady 88/357/EHS ze dne 22. června 1988 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého jiného než životního pojištění, kterou se stanoví opatření k usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb a kterou se mění směrnice Rady 73/23/EHS, ve znění směrnice Rady 90/618/EHS, směrnice Rady 92/42/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES.
Směrnice Rady 92/49/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého jiného než životního pojištění a o změně směrnic 73/239/EHS a 88/357/EHS (třetí směrnice o neživotním pojištění), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/26/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/64/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES ze dne 27. října 1998 o doplňkovém dozoru nad pojišťovnami v pojišťovací skupině.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/17/ES ze dne 19. března 2001 o restrukturalizaci a likvidaci pojišťoven.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 týkající se životního pojištění.
1a)
Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2)
§ 788 odst. 1 občanského zákoníku.
2a)
Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí).
2b)
§ 9b zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 137/2008 Sb.
2c)
§ 9a zákona č. 168/1999 Sb.,ve znění zákona č. 137/2008 Sb.
2d)
Například zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí).
3)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
3a)
§ 31a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
6)
§ 66a odst. 1 obchodního zákoníku.
6a)
§ 18 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.
7)
§ 797 odst. 3 občanského zákoníku.
8)
§ 66a a 66b obchodního zákoníku.
8a)
§ 66r zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 377/2005 Sb.
§ 11d odst. 10 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění zákona č. 377/2005 Sb.
9)
Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech).
10)
International Actuarial Association se sídlem v Kanadě.
11)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
11a)
§ 2 písm. f) zákona č. 377/2005 Sb.
11b)
§ 24 zákona č. 377/2005 Sb.
12)
Zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., ve znění zákona č. 209/2002 Sb.
12a)
§ 16 odst. 3 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě).
§ 9 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 47/2004 Sb.
12b)
§ 24a a 24b zákona č. 168/1999 Sb., ve znění zákona č. 47/2004 Sb.
12c)
Obchodní zákoník.
12d)
Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb.
12e)
§ 24a a 24b zákona č. 168/1999 Sb., ve znění zákona č. 47/2004 Sb. a zákona č. 137/2008 Sb.
12f)
Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí).
12g)
§ 24a a 24b zákona č. 168/1999 Sb.
12h)
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
13a)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
13b)
Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
14)
§ 23 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
15a)
§ 2 odst. 5 zákona č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území). |
Nařízení vlády č. 364/1999 Sb. | Nařízení vlády č. 364/1999 Sb.
Nařízení vlády, kterým se upravuje součinnost orgánů státní správy s obcemi při zajišťování povinností obcí podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
Vyhlášeno 30. 12. 1999, datum účinnosti 1. 1. 2000, částka 112/1999
* § 1 - (1) Pokud se obec v souvislosti se zabezpečováním postupu podle zákona obrátí se žádostí o součinnost na příslušný orgán státní správy, je tento orgán v souladu se žádostí obce povinen obci poskytnout
* § 2 - Obci, která není městem a nebude mít ani po 1. lednu 2002 možnost zveřejnit informace způsobem stanoveným v § 5 odst. 2 zákona, poskytne okresní úřad součinnost při zveřejnění těchto informací způsobem umožňujícím dálkový přístup (například odeslání datové
* § 3 - Povinnosti podle § 1 odst. 6 písm. a) až h) a § 1 odst. 7 a 8 tohoto nařízení a podle § 5 odst. 1 písm. f) zákona jsou příslušné orgány státní správy povinny splnit vůči obcím nejpozději do 28. února 2000, a to písemnou formou, prostřednictvím okresních úř
* § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000.
Aktuální znění od 1. 1. 2000
364
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 22. prosince 1999,
kterým se upravuje součinnost orgánů státní správy s obcemi při zajišťování povinností obcí podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
Vláda nařizuje k provedení zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, (dále jen „zákon“):
§ 1
(1)
Pokud se obec v souvislosti se zabezpečováním postupu podle zákona obrátí se žádostí o součinnost na příslušný orgán státní správy, je tento orgán v souladu se žádostí obce povinen obci poskytnout
a)
informace podle § 5 odst. 1 písm. d) až f) zákona,
b)
informace podle § 5 odst. 1 písm. c) zákona a podklady pro jejich zpracování,
c)
metodickou pomoc.
(2)
V hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech se na příslušné orgány státní správy mohou se žádostí o součinnost podle odstavce 1 obracet též městské obvody a městské části.
(3)
Příslušným orgánem státní správy podle odstavce 1 je okresní úřad nebo jiný územní orgán státní správy, v jehož územním obvodu se obec nachází a do jehož působnosti patří předmět požadované součinnosti. Není-li tento orgán zřízen, může se obec se žádostí o součinnost podle odstavce 1 obrátit přímo na věcně příslušný ústřední orgán státní správy.
(4)
Příslušný orgán státní správy je povinen informaci podle odstavce 1 poskytnout bez zbytečného odkladu, nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy mu byla žádost obce o součinnost doručena.
(5)
Obec může uplatňovat žádost o součinnost i ústně. Orgán státní správy může poskytovat informace rovněž ústně, pokud jde o součinnost podle odstavce 1 písm. c).
(6)
K zabezpečení povinností obce, spočívajících ve zveřejnění postupů podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona, jsou příslušné orgány státní správy povinny poskytnout obcím zejména tyto informace:
a)
označení nebo charakteristiku postupu,
b)
číslo a název příslušného právního předpisu,
c)
označení příslušného ustanovení právního předpisu,
d)
potřebné doklady a další podklady požadované po žadateli,
e)
stručný popis dalších činností požadovaných po žadateli,
f)
správní a jiné poplatky,
g)
lhůty a termíny,
h)
formuláře požadované právním předpisem,
i)
označení odpovědného správce popsaného postupu a datum poslední aktualizace.
(7)
K zabezpečení povinností obce podle § 5 odst. 1 písm. c) zákona jsou příslušné orgány státní správy povinny poskytnout obci podklady pro zpracování informací týkajících se obce, a to způsobem obdobným podle odstavce 6 písm. a) až h).
(8)
K zabezpečení povinností obce podle § 5 odst. 1 písm. e) zákona jsou příslušné orgány státní správy povinny poskytnout obci přehled nejdůležitějších předpisů, jsou-li uveřejněny ve Sbírce zákonů.
§ 2
Obci, která není městem a nebude mít ani po 1. lednu 2002 možnost zveřejnit informace způsobem stanoveným v § 5 odst. 2 zákona, poskytne okresní úřad součinnost při zveřejnění těchto informací způsobem umožňujícím dálkový přístup (například odeslání datové zprávy), včetně pravidelné aktualizace; není však povinen takové informace zveřejňovat na vlastním technickém zařízení.
§ 3
Povinnosti podle § 1 odst. 6 písm. a) až h) a § 1 odst. 7 a 8 tohoto nařízení a podle § 5 odst. 1 písm. f) zákona jsou příslušné orgány státní správy povinny splnit vůči obcím nejpozději do 28. února 2000, a to písemnou formou, prostřednictvím okresních úřadů. Pokud však informace podle § 1 odst. 6 a 8 tohoto nařízení budou do 28. února 2000 zpřístupněny dálkovým způsobem, poskytne je písemnou formou obcím přímo okresní úřad.
§ 4
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
Ministr vnitra:
PhDr. Grulich v. r. |
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 368/1999 Sb. | Vyhláška Ministerstva vnitra č. 368/1999 Sb.
Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se stanoví náležitosti a počty fotografií vyžadovaných podle zákona o pobytu cizinců
Vyhlášeno 30. 12. 1999, datum účinnosti 1. 1. 2000, částka 112/1999
* § 1 - Náležitosti fotografií
* § 2 - Počet fotografií
* § 3 - Zrušovací ustanovení
* § 4 - Účinnost
Aktuální znění od 15. 8. 2017 (224/2017 Sb.)
368
VYHLÁŠKA
Ministerstva vnitra
ze dne 22. prosince 1999,
kterou se stanoví náležitosti a počty fotografií vyžadovaných podle zákona o pobytu cizinců
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 182 odst. 1 písm. a), o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů:
§ 1
Náležitosti fotografií
(1)
Fotografie nebo obdobný obrazový záznam (dále jen „fotografie“) má hladký povrch, musí vyhovovat testům dlouhodobé obrazové stálosti a je v černobílém nebo barevném provedení. Fotografie je obdélníkového tvaru o rozměrech 35 mm x 45 mm, postavená na kratší stranu, s rovnými nebo zaoblenými rohy s poloměrem r = 3 mm +/- 0,5 mm, o tloušťce od 0,13 mm do 0,27 mm.
(2)
Fotografie ukazuje hlavu a horní část ramen zobrazované osoby, a to v předním čelném pohledu tak, aby středová vertikální rovina obličeje byla prodloužením vertikální roviny objektivu snímací soustavy a horizontální rovina obličeje tvořená očima byla prodloužením horizontální roviny objektivu snímací soustavy. Pohled zobrazované osoby směřuje do objektivu.
(3)
Fotografie musí odpovídat podobě zobrazované osoby v době podání žádosti. Pohled přes rameno, pootočená nebo nakloněná hlava nejsou přípustné. Zobrazovaná osoba musí mít neutrální výraz a zavřená ústa, oči musí být otevřené a nesmí být překryté vlasy. Zobrazovaná osoba musí být na fotografii bez brýlí s tmavými skly, s výjimkou nevidomých, a bez pokrývky hlavy, s výjimkou případu, kdy ji osoba používá ze zdravotních nebo náboženských důvodů. Brýle osoby na fotografii nesmí zakrývat oči a vytvářet odlesky; pokrývka hlavy nesmí zakrývat obličejovou část způsobem znemožňujícím nebo znesnadňujícím identifikaci osoby a na obličeji vytvářet stíny.
(4)
Mezi horním okrajem hlavy a horním okrajem fotografie je vzdálenost minimálně 2 mm. Výška obličejové části hlavy, která je tvořena vzdáleností od očí k bradě, je minimálně 13 mm.
(5)
Pozadí za zobrazovanou osobou je bílé až světlemodré, popřípadě světlešedé barvy, přičemž je přípustný plynulý přechod těchto barev. Fotografie je bez odlesků, které by skryly nebo výrazně změnily charakteristické identifikační znaky osoby, jimiž jsou zejména tvar a umístění obočí, očí, nosu, úst, brady a celkový tvar obličeje. Nelze provádět retuše ani jiné úpravy negativu ani pozitivu fotografie, popřípadě digitálního zpracování zobrazení podoby zobrazované osoby a jeho tisku.
§ 2
Počet fotografií
CizinecCizinec předloží
a)
jednu fotografii k žádosti o
1.
udělení víza k pobytu nad 90 dnů,
2.
vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu,
3.
prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu,
4.
vydání průkazu o povolení k pobytu v případě změny podoby držitele průkazu,
5.
vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený nebo poškozený,
6.
vydání průkazu o povolení k pobytu cizincicizinci, který před dovršením 15 let věku získal oprávnění k trvalému pobytu na území,
7.
vydání cestovního dokladu, nebo
8.
vydání potvrzení o přechodném pobytu na území,
b)
dvě fotografie k žádosti o
1.
vydání povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie, občana státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií1), z níž mu vyplývá právo na volný pohyb rovnocenné takovému právu občanů Evropské unie, nebo občana státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru2), který sám není občanem takového státu,
2.
vydání povolení k trvalému pobytu, jde-li o občana Evropské unie, občana státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií1), z níž mu vyplývá právo na volný pohyb rovnocenné takovému právu občanů Evropské unie, občana státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru2), nebo rodinného příslušníka občana takového státu,
3.
vydání pobytové karty, průkazu o povolení k pobytu pro cizincecizince nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu, pokud jejich platnost již nelze prodloužit nebo v případě změny podoby držitele tohoto dokladu, jde-li o občana Evropské unie, občana státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií1), z níž mu vyplývá právo na volný pohyb rovnocenné takovému právu občanů Evropské unie, občana státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru2), nebo rodinného příslušníka občana takového státu, nebo
4.
vydání pobytové karty, průkazu o povolení k pobytu pro cizincecizince nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu, náhradou za doklad ztracený, zničený, odcizený nebo poškozený, jde-li o občana Evropské unie, občana státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií1), z níž mu vyplývá právo na volný pohyb rovnocenné takovému právu občanů Evropské unie, občana státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru2), nebo rodinného příslušníka občana takového státu.
§ 3
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Vyhláška č. 228/1995 Sb., kterou se stanoví peněžní částka nezbytná k hrazení nákladů na pobyt cizince na území České republiky a na jeho vycestování.
2.
Vyhláška č. 116/1999 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 228/1995 Sb., kterou se stanoví peněžní částka nezbytná k hrazení nákladů na pobyt cizince na území České republiky a na jeho vycestování.
§ 4
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000.
Ministr:
PhDr. Grulich v. r.
1)
Například Dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob.
2)
Přílohy V a VIII Dohody o Evropském hospodářském prostoru a rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 158/2007 ze dne 7. prosince 2007, kterým se mění příloha V (Volný pohyb pracovníků) a příloha VIII (Právo usazování) Dohody o EHP. |
Nařízení vlády č. 1/2000 Sb. | Nařízení vlády č. 1/2000 Sb.
Nařízení vlády o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní dopravu
Vyhlášeno 7. 1. 2000, datum účinnosti 1. 7. 2000, částka 1/2000
* ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - PŘEPRAVA VOZOVÝCH ZÁSILEK (§ 3 — § 21)
* ČÁST TŘETÍ - PŘEPRAVA SPĚŠNIN (§ 22 — § 23)
* ČÁST ČTVRTÁ - NÁROKY Z PŘEPRAVNÍ SMLOUVY (§ 24 — § 27)
* ČÁST PÁTÁ - PLNĚNÍ PŘEPRAVNÍ SMLOUVY VÍCE DOPRAVCI (§ 28 — § 30)
* ČÁST ŠESTÁ - OBSAH SMLUVNÍCH PŘEPRAVNÍCH PODMÍNEK (§ 31 — § 31)
* ČÁST SEDMÁ - SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 32 — § 33) č. 1 k nařízení vlády č. 1/2000 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 1/2000 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2014 (457/2013 Sb.)
1
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 22. listopadu 1999
o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní dopravu
Vláda nařizuje podle § 37 odst. 7 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Nařízení vlády o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní dopravu (dále jen „železniční přepravní řád“) stanoví podmínky pro přepravu věcí nebo živých zvířat jako vozové zásilkyvozové zásilky nebo jako spěšninyspěšniny, podmínky pro odpovědnost dopravce z přepravní smlouvy o přepravě věcí nebo živých zvířat, včetně podmínek pro plnění jedné přepravní smlouvy více dopravci na drázedráze celostátní a na dráháchdráhách regionálních, a upravuje vztahy mezi dopravcem a odesílatelem zásilkyzásilky, mezi dopravcem a příjemcempříjemcem zásilkyzásilky a mezi dopravci navzájem při plnění jedné přepravní smlouvy více dopravci.
(2)
Pro nakládku nebo vykládku a přepravu vozových zásilekvozových zásilek na vlečce, u nichž následuje nebo předchází uzavření přepravní smlouvy pro přepravu po drázedráze celostátní nebo po dráháchdráhách regionálních, se vztahují ustanovení železničního přepravního řádu přiměřeně.
(3)
Tento železniční přepravní řád se vztahuje na vnitrostátní přepravu vozových zásilekvozových zásilek nebo spěšninspěšnin ve veřejné drážní nákladní dopravě. Pro mezinárodní přepravu vozových zásilekvozových zásilek ve veřejné drážní nákladní dopravě se použije ustanovení železničního přepravního řádu jen tehdy, stanoví-li to mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána1) a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů.
§ 2
Výklad některých pojmů
Pro účely tohoto nařízení vlády se rozumí:
a)
nákladním listemnákladním listem přepravní doklad o uzavření smlouvy o přepravě věci nebo živých zvířat jako vozové zásilkyvozové zásilky,
b)
přepravním listempřepravním listem přepravní doklad o uzavření smlouvy o přepravě věci nebo živých zvířat jako spěšninyspěšniny,
c)
odesílatelem fyzická nebo právnická osoba uvedená v přepravním dokladu, jejímž jménem se podává zásilkazásilka k přepravě s příslušným přepravním dokladem,
d)
příjemcempříjemcem fyzická nebo právnická osoba uvedená odesílatelem v přepravním dokladu, které je zásilkazásilka podle přepravního dokladu určena,
e)
zásilkouzásilkou věc nebo živá zvířata podaná k přepravě s přepravním dokladem jako vozová zásilkavozová zásilka nebo jako spěšninaspěšnina,
f)
vozovou zásilkouvozovou zásilkou zásilkazásilka, k jejíž přepravě je třeba nejméně jeden samostatný vůz, podaná k přepravě s nákladním listemnákladním listem; za vozovou zásilkuvozovou zásilku se považují též prázdné nebo ložené kontejnery nebo výměnné nástavby přepravované na drážním vozidle a drážní vozidla v prázdném nebo loženém stavu, která nejsou ve vlastnictví dopravce přepravujícího zásilkuzásilku a jsou podaná odesílatelem k přepravě s nákladním listemnákladním listem,
g)
spěšninouspěšninou zásilkazásilka omezené hmotnosti a rozměrů, kterou lze snadno nakládat a vykládat, podaná k přepravě s přepravním listempřepravním listem a přepravovaná určenými vlaky veřejné drážní osobní nebo nákladní dopravy,
h)
dodací lhůtoudodací lhůtou doba, do jejíhož uplynutí se dopravce zavazuje přepravit zásilkuzásilku ze stanice odesílací do stanice určení a přichystat ji příjemcipříjemci k převzetí,
i)
rychlou vozovou zásilkourychlou vozovou zásilkou vozová zásilkavozová zásilka podaná k přepravě s dodací lhůtoudodací lhůtou nejméně o 25 % kratší než dodací lhůtadodací lhůta stanovená železničním přepravním řádem,
j)
průvodcem vozové zásilkyvozové zásilky osoba pověřená odesílatelem, která během přepravy pečuje o zásilkuzásilku,
k)
přepravními podmínkamipřepravními podmínkami podmínky stanovené železničním přepravním řádem,
l)
smluvními přepravními podmínkamismluvními přepravními podmínkami podmínky vyhlášené dopravcem, obsahující podrobnosti přepravních podmínekpřepravních podmínek.
ČÁST DRUHÁ
PŘEPRAVA VOZOVÝCH ZÁSILEK
Vznik a splnění přepravní smlouvy
§ 3
(1)
Přepravní smlouva je uzavřena převzetím vozové zásilkyvozové zásilky dopravcem k přepravě a potvrzením přijetí vozové zásilkyvozové zásilky k přepravě dopravcem v nákladním listunákladním listu. Uzavření přepravní smlouvy se prokazuje vyplněným nákladním listemnákladním listem potvrzeným dopravcem. Ve vnitrostátní přepravě vozových zásilekvozových zásilek lze namísto nákladního listunákladního listu použít náložný list podle občanského zákoníku.
(2)
Vyplněný nákladní listnákladní list předkládá odesílatel pro každou vozovou zásilkuvozovou zásilku podávanou k přepravě. Jako vozovou zásilkuvozovou zásilku lze podat k přepravě jedním nákladním listemnákladním listem i skupinu vozů naloženou stejným druhem věcí nebo živých zvířat určenou jednomu příjemcipříjemci v jedné stanici určení.
(3)
Za splnění povinností podle zvláštních právních předpisů,2) které musí být splněny před podejem vozové zásilkyvozové zásilky k přepravě, odpovídá odesílatel. Odesílatel odpovídá za správnost jím uvedených údajů v nákladním listunákladním listu.
(4)
Osoba, která při uzavírání přepravní smlouvy předloží dopravci vyplněný nákladní listnákladní list, se považuje za osobu oprávněnou jednat jménem odesílatele.
(5)
Přeprava kontejnerů a výměnných nástaveb se uskutečňuje podle podmínek přepravy vozových zásilekvozových zásilek. Do nákladního listunákladního listu se u pojmenování přepravované zásilkyzásilky uvede kromě identifikačního čísla kontejneru nebo výměnné nástavby též označení obsahu zásilkyzásilky, přepravované v kontejneru nebo výměnné nástavbě, nebo údaj, že kontejner nebo výměnná nástavba se přepravuje v prázdném stavu.
§ 4
(1)
Přeprava vozové zásilkyvozové zásilky je ukončena vyrozuměním příjemcepříjemce o jejím přichystání nebo přistavením vozové zásilkyvozové zásilky na místo určené k odběru vozové zásilkyvozové zásilky v době obsluhy, dohodnuté mezi dopravcem a příjemcempříjemcem.
(2)
Přepravní smlouva je splněna vydáním vozové zásilkyvozové zásilky dopravcem příjemcipříjemci zapsanému v nákladním listunákladním listu. Převzetí zásilkyzásilky příjemcempříjemcem musí být v nákladním listunákladním listu potvrzeno.
(3)
Vozová zásilkaVozová zásilka může být vydána též jiné osobě než příjemcipříjemci, pokud se prokáže plnou mocí udělenou příjemcempříjemcem uvedeným v nákladním listunákladním listu. Tato plná moc se připojí k odběrnému listu.
(4)
Lhůta pro vyzvednutí zásilkyzásilky se u věcí nebezpečné povahy zkracuje na 1 měsíc a u živých zvířat a u věcí, které se rychle kazí, na 1 týden. Po uplynutí těchto lhůt postupuje dopravce podle § 2581 odst. 1 občanského zákoníku.
§ 5
Nákladní list a jeho náležitosti
(1)
Nákladní listNákladní list vydává dopravce. Nákladní listNákladní list sestává ze čtyř dílů:
a)
prvopis nákladního listunákladního listu, který se vydá ve stanici určení se zásilkouzásilkou příjemcipříjemci,
b)
účetní list, který doprovází zásilkuzásilku ze stanice odesílací až do stanice určení a po splnění přepravní smlouvy zůstane dopravci, který zásilkuzásilku vydal,
c)
odběrný list, který doprovází zásilkuzásilku ze stanice odesílací až do stanice určení a po potvrzení převzetí zásilkyzásilky příjemcempříjemcem zůstane dopravci, který zásilkuzásilku vydal,
d)
druhopis nákladního listunákladního listu, který se vydá ve stanici odesílací odesílateli po přijetí zásilkyzásilky k přepravě.
(2)
Nákladní listNákladní list obsahuje
a)
název stanice odesílací a stanice určení,
b)
jméno a příjmení, datum narození a adresu odesílatele, jde-li o fyzickou osobu,
c)
obchodní jméno (název), identifikační číslo a sídlo odesílatele, jde-li o právnickou osobu,
d)
jméno a příjmení a adresu příjemcepříjemce, jde-li o fyzickou osobu, a obchodní jméno (název), identifikační číslo, pokud je odesílateli známo, a sídlo příjemcepříjemce, jde-li o právnickou osobu,
e)
pojmenování obsahu přepravované zásilkyzásilky, včetně označení nebezpečných věcí,
f)
hmotnost obsahu přepravované zásilkyzásilky nebo jiný údaj o množství obsahu přepravované zásilkyzásilky,
g)
seznam listin, které jsou přiloženy k nákladnímu listunákladnímu listu,
h)
seznam listin, které s přepravovanou zásilkouzásilkou souvisejí a nejsou k nákladnímu listunákladnímu listu přiloženy, s uvedením místa jejich uložení,
i)
obchodní jméno, identifikační číslo a sídlo dopravce, který uzavírá přepravní smlouvu,
j)
číslo vozu,
k)
identifikační údaje o plombách,
l)
datum a hodina uzavření přepravní smlouvy,
m)
podací a dodací číslo nákladního listunákladního listu,
n)
dovozné a poplatky s přepravou související,
o)
potvrzení převzetí zásilkyzásilky příjemcempříjemcem s uvedením dne a hodiny převzetí.
Údaje v nákladním listunákladním listu uvedené pod písmeny a) až h) a j) a k), vyplňuje odesílatel, ostatní údaje vyplňuje dopravce.
(3)
Nákladní listNákladní list může obsahovat další náležitosti stanovené ve smluvních přepravních podmínkáchsmluvních přepravních podmínkách.
(4)
K nákladnímu listunákladnímu listu se přikládají listiny požadované správními úřady podle zvláštních právních předpisů2) a další listiny s přepravovanou zásilkouzásilkou související.
(5)
Účetní list nákladního listunákladního listu se uschová u dopravce v číselném pořadí podle kalendářního roku nejméně pět roků od data ukončení přepravní smlouvy.
§ 6
Podmínky placení přepravného
Dovozné a další poplatky podle smluvních přepravních podmíneksmluvních přepravních podmínek za provedení přepravy (dále jen „přepravné“) hradí odesílatel, nedohodne-li se s dopravcem jinak. Nehradí-li přepravné odesílatel, uvede se dohodnutý způsob úhrady přepravného v nákladním listunákladním listu.
§ 7
Věci vyloučené z přepravy
(1)
Z přepravy jsou vyloučeny věci nebo živá zvířata,
a)
jejichž přeprava je zakázána mezinárodní smlouvou1) nebo opatřeními správních úřadů, především z důvodů zdravotních a bezpečnostních,
b)
které se rozměry, hmotností nebo úpravou nehodí k žádané přepravě s ohledem na zařízení dráhydráhy nebo drážní vozidla nebo s ohledem na zajištění bezpečnosti provozování dráhydráhy a drážní dopravy,
c)
které lze přepravovat jen při splnění zvláštních podmínek (§ 13) a tyto podmínky nejsou splněny,
(dále jen „věci vyloučené z přepravy“).
(2)
Pokud věci vyloučené z přepravy podle odstavce 1 byly podány k přepravě a v nákladním listunákladním listu nebyly správně pojmenovány a dopravce zjistil, že jsou obsahem vozové zásilkyvozové zásilky,
a)
vozovou zásilkuvozovou zásilku vrátí odesílateli, zadržel-li zásilkuzásilku v odesílací stanici,
b)
vozovou zásilkuvozovou zásilku vyloučí z přepravy, zadržel-li zásilkuzásilku na cestě, a o této skutečnosti vyrozumí odesílatele nebo příjemcepříjemce.
§ 8
Přebírání vozové zásilky dopravcem a její vydávání příjemci
(1)
Přepravovaná zásilkazásilka musí být balena, do vozu naložena a v něm uložena a zajištěna tak, aby při přepravě byla chráněna před ztrátou a poškozením a před vznikem škody vlivem její přirozené povahy a aby zásilkazásilka nezpůsobila škodu na jiné přepravované zásilcezásilce nebo na voze či na součástech dráhydráhy nebo na životním prostředí a aby nedošlo k samovolnému pohybu přepravované zásilkyzásilky nebo její části. Zjistí-li dopravce nesprávně uloženou nebo nezajištěnou zásilkuzásilku, je oprávněn odmítnout přepravní smlouvu uzavřít.
(2)
ZásilkuZásilku nakládá na svou odpovědnost a zajišťuje proti případnému poškození při přepravě odesílatel. Vůz nebo zásilkazásilka, je-li to účelné a technicky možné, se opatřuje plombami, které, pokud nejsou porušeny, jsou důkazem o skutečnosti, že po dobu trvání přepravní smlouvy nedošlo k neoprávněné manipulaci se zásilkouzásilkou.
(3)
Před převzetím vozové zásilkyvozové zásilky k přepravě se dopravce v odesílací stanici přesvědčí, zda jsou splněny podmínky pro sjednání přepravní smlouvy, zejména zda
a)
název stanice určení v nákladním listunákladním listu odpovídá skutečnému názvu stanice a rozsahu poskytovaných přepravních služeb v této stanici,
b)
číslo vozu uvedené v nákladním listunákladním listu souhlasí s číslem na voze, v němž je zásilkazásilka naložena,
c)
je možné započít požadovanou přepravu podávané zásilkyzásilky po zjištění, že nebylo vyhlášeno přechodné omezení nebo zastavení drážní dopravy na přepravní cestě,
d)
podle údajů v nákladním listunákladním listu není překročena přípustná ložná hmotnost zásilkyzásilky ve voze, dovolená hmotnost na nápravu a jiná omezení platná pro přepravní cestu,
e)
jsou splněny zvláštní podmínky pro přepravu některých zásilekzásilek,
f)
podle údaje v nákladním listunákladním listu nejsou podávány k přepravě věci vyloučené z přepravy,
g)
jsou splněna opatření správních úřadů, které musí odesílatel splnit před podejem zásilkyzásilky k přepravě,
h)
k nákladnímu listunákladnímu listu jsou přiloženy listiny v něm uvedené jako jeho přílohy.
(4)
Výdej vozové zásilkyvozové zásilky se provádí v přítomnosti zástupcůzástupců dopravce a příjemcepříjemce. Při předávání se dopravce přesvědčí, zda číslo vozu je totožné s číslem uvedeným v nákladním listunákladním listu, zda nenastaly okolnosti nasvědčující tomu, že došlo k poškození nebo ztrátě zásilkyzásilky, a není-li poškozen vůz. Dopravce vozovou zásilkuvozovou zásilku předá příjemcipříjemci po potvrzení o jejím převzetí na odběrném listu.
§ 9
Dodací lhůta
(1)
Dodací lhůtaDodací lhůta pro přepravu zásilkyzásilky z odesílací stanice do stanice určení se skládá z doby potřebné pro uzavření přepravní smlouvy a odeslání zásilkyzásilky (dále jen „výpravní lhůta“) a z doby potřebné pro přepravu zásilkyzásilky z odesílací stanice do stanice určení a její přichystání příjemcipříjemci k odběru (dále jen „přepravní lhůta“).
(2)
Dodací lhůtaDodací lhůta činí
a)
pro vozové zásilkyvozové zásilky:
1.| výpravní lhůta| 12 hodin,
---|---|---
2.| přepravní lhůta - za každých i jen započatých 200 km| 24 hodin,
b)
pro spěšninyspěšniny:
1.| výpravní lhůta| 12 hodin,
---|---|---
2.| přepravní lhůta - za každých i jen započatých 400 km| 24 hodin,
nedohodne-li se dopravce s odesílatelem o dodací lhůtědodací lhůtě jinak.
(3)
Dodací lhůtaDodací lhůta začíná plynout od 0.00 hodin dne následujícího po dni, v němž byla přepravní smlouva uzavřena. Výpravní lhůta se do dodací lhůtydodací lhůty započítá pouze jednou bez ohledu na počet zúčastněných dopravců na plnění jedné přepravní smlouvy. Přepravní lhůta se počítá za úhrnnou přepravní vzdálenost ze stanice odesílací do stanice určení. Přepravní vzdálenost se počítá v tarifních kilometrech.
(4)
Dodací lhůtaDodací lhůta neplyne po dobu zadržení vozové zásilkyvozové zásilky na přepravní cestě z důvodu trvání přepravní překážkypřepravní překážky (§ 11).
§ 10
Změna přepravní smlouvy
(1)
Přepravní smlouvu pro přepravu vozových zásilekvozových zásilek je možno na návrh odesílatele zásilkyzásilky změnit, požaduje-li vozovou zásilkuvozovou zásilku
a)
zadržet na cestě,
b)
vrátit do odesílací stanice,
c)
vydat jiné osobě než příjemcipříjemci označenému v nákladním listunákladním listu,
d)
vydat v jiné stanici než ve stanici určení uvedené v nákladním listunákladním listu.
(2)
Odesílatel může od přepravní smlouvy odstoupit, jestliže vozová zásilkavozová zásilka neopustila odesílací stanici.
(3)
Přepravní smlouvu na návrh odesílatele nelze změnit v případech, jestliže příjemcepříjemce
a)
převzal vozovou zásilkuvozovou zásilku,
b)
požádal o zjištění stavu vozové zásilkyvozové zásilky z důvodu poškození nebo částečné ztráty vozové zásilkyvozové zásilky.
(4)
Přepravní smlouvu nelze změnit, jestliže by návrh odesílatele na změnu přepravní smlouvy způsobil rozdělení zásilkyzásilky.
§ 11
Přepravní překážky a překážky při dodání vozové zásilky
(1)
Přepravní překážkouPřepravní překážkou se rozumí závada na zásilcezásilce nebo poškození vozu, které z důvodu zajištění bezpečného provozování dráhydráhy a drážní dopravy a zajištění bezpečnosti osob a životního prostředí znemožňuje další přepravu zásilkyzásilky; tím není dotčena odpovědnost za vzniklou škodu. Přepravní překážkouPřepravní překážkou je též okolnost, pro kterou nelze v další přepravě pokračovat z důvodu nesjízdnosti dráhydráhy v důsledku živelní pohromy nebo nehody nebo jiného nepředvídaného narušení provozuschopnosti dráhydráhy.
(2)
Nemůže-li být přepravní smlouva plněna pro přepravní překážkupřepravní překážku, která vznikla v době od uzavření přepravní smlouvy až do jejího splnění a která bude trvat více než 48 hodin, dopravce neprodleně zpraví odesílatele zásilkyzásilky o přepravní překážcepřepravní překážce prokazatelným způsobem a vyžádá si návrh, jak se zásilkouzásilkou naložit. Nepodá-li odesílatel do 48 hodin od obdržení zprávy o vzniku přepravní překážkypřepravní překážky proveditelný návrh, jak se zásilkouzásilkou naložit, dopravce ukončí přepravu a bude postupovat podle § 2581 odst. 1 občanského zákoníku.
(3)
Při přepravě živých zvířat nebo věcí podléhajících rychlé zkáze zpraví dopravce odesílatele o nemožnosti další přepravy vždy bez ohledu na dobu trvání přepravní překážkypřepravní překážky.
(4)
Nemůže-li být přepravní smlouva splněna vydáním vozové zásilkyvozové zásilky dopravcem příjemcipříjemci proto, že příjemcepříjemce odmítá zásilkuzásilku převzít nebo příjemcepříjemce zásilkyzásilky nelze zjistit, jde o překážku při dodání.
(5)
Při vzniku překážky při dodání vozové zásilkyvozové zásilky z důvodu na straně příjemcepříjemce podle odstavce 4 dopravce neprodleně zpraví odesílatele prokazatelným způsobem a vyžádá si návrh, jak se zásilkouzásilkou naložit. Odesílatele rovněž upozorní, že nepodá-li proveditelný návrh do 48 hodin od obdržení zprávy o vzniku překážky, bude postupovat podle § 2581 odst. 1 občanského zákoníku.
Zvláštní podmínky pro přepravu vozových zásilek
§ 13
(1)
Za zvláštních podmínek lze přepravovat jako vozové zásilkyvozové zásilky
a)
nebezpečné věci,
b)
zemřelé osoby,
c)
věci podléhající rychlé zkáze,
d)
živá zvířata,
e)
kolejová vozidla na vlastních kolech,
f)
odpady.
(2)
ZásilkyZásilky mimořádných rozměrů, neobvyklé hmotnosti nebo zvláštní úpravy a vojenský materiál7) lze přepravovat jen za podmínek obsažených v dohodě mezi odesílatelem a dopravcem uzavřené pro každou přepravu zvlášť. Tím nejsou dotčeny podmínky pro přepravu nebezpečných věcí (§ 14 až 16).
§ 14
Přeprava nebezpečných věcí
(1)
Věci, které při přepravě nebo uložení mohou svými vlastnostmi způsobit výbuch, požár, poškození vozů, drážních zařízení nebo jiných věcí, jakož i úraz, otravu, popálení nebo onemocnění osob, se považují za nebezpečné. Nebezpečné věci jsou uvedeny v mezinárodní smlouvě,1) která současně upravuje podmínky jejich přepravy.
(2)
Ve vnitrostátní přepravě nebezpečných věcí na drázedráze celostátní a na dráháchdráhách regionálních se postupuje podle podmínek platných pro přepravu nebezpečných věcí v mezinárodní železniční přepravě stanovených mezinárodní smlouvou.1)
(3)
Při přepravě nebezpečných věcí není povolena změna přepravní smlouvy, nejedná-li se o přepravní překážkupřepravní překážku.
(4)
Pro přepravu jaderných materiálů a radionuklidových zářičů musí být k nákladnímu listunákladnímu listu odesílatelem přiloženo povolení k přepravě podle zvláštního právního předpisu.8)
(5)
Každá fyzická nebo právnická osoba, která je odesílatelem, dopravcem nebo příjemcempříjemcem nebezpečných věcí uvedených v odstavci 1, ustanovuje bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí (dále jen „bezpečnostní poradce“), jestliže celkový objem přepravovaných nebezpečných věcí přesahuje 50 tun za kalendářní rok.
§ 15
(1)
Bezpečnostním poradcem je fyzická osoba odborně způsobilá pro zajišťování podmínek nakládky, přepravy a vykládky nebezpečných věcí.
(2)
Podmínky získání odborné způsobilosti bezpečnostního poradce jsou
a)
úplné střední vzdělání,9)
b)
praxe v délce nejméně pěti let v oblasti nakládání s nebezpečnými věcmi,
c)
zdravotní způsobilost,10)
d)
vykonání zkoušky z odborných teoretických znalostí podle obsahového zaměření zkoušky, uvedeného v příloze č. 1, která je nedílnou součástí železničního přepravního řádu, před komisí ustanovenou Ministerstvem dopravy a spojů (dále jen „ministerstvo“).
(3)
Zkouška se vykoná před nejméně tříčlennou zkušební komisí složenou z odborníků z oblasti přepravy nebezpečných věcí. Předsedou komise je zaměstnanec ministerstva. Zkušební komise vyhotoví o vykonání zkoušky zkušební protokol, jehož nedílnou součástí jsou písemné zkušební testy vyplněné žadatelem a jejich bodové ohodnocení. Protokol o vykonání zkoušky s uvedením, zda žadatel prospěl či neprospěl, podepisují všichni členové komise.
(4)
Před vykonáním zkoušky žadatel prokáže zkušební komisi svoji totožnost a předloží doklady podle odstavce 2 písm. b) a c) a doklad o zaplacení správního poplatku.11) Zkouška se provádí písemnou a ústní formou. Žadatel při zkoušce prospěl, jestliže dosáhl u zkoušky nejméně 80 % dosažitelného bodového hodnocení. Žadatel, který u zkoušky neprospěl, se může přihlásit k vykonání opravné zkoušky do tří měsíců od konání zkoušky. Opravnou zkoušku nelze opakovat.
(5)
Žadatel, který u zkoušky prospěl, obdrží osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí pro drážní nákladní dopravu. Osvědčení vydává ministerstvo v rámci výkonu státní správy v dopravě. Vzor osvědčení je uveden v příloze č. 2, která je nedílnou součástí železničního přepravního řádu. Platnost osvědčení je pět roků a lze ji prodloužit o stejnou dobu po absolvování atestační zkoušky u ministerstva. Atestační zkouškou se ověřují u držitele osvědčení zejména znalosti změn příslušných právních předpisů a pro její vykonání platí ustanovení odstavců 3 a 4.
§ 16
Bezpečnostní poradce v rámci své působnosti zejména
a)
sleduje dodržování podmínek pro přepravu nebezpečných věcí, navrhuje opatření k odstranění zjištěných závad v rozsahu svého zaměření, dává podněty k provádění opatření pro dodržování podmínek bezpečnosti při přepravě a poskytuje poradenství při činnostech souvisejících s nakládáním s nebezpečnými věcmi,
b)
zpracovává výroční zprávu o stavu dodržování podmínek pro přepravu nebezpečných věcí a předkládá ji právnické nebo fyzické osobě, pro kterou činnost bezpečnostního poradce vykonává; zprávy se uchovávají po dobu pěti roků a na vyžádání se předloží příslušnému úřadu státní správy,
c)
zúčastňuje se zjišťování příčin mimořádných událostí, které jsou v příčinné souvislosti s nakládkou, přepravou a vykládkou nebezpečných věcí, vyhotovuje zprávy o těchto událostech a navrhuje okamžitá opatření při mimořádných událostech, které mohou ohrozit bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí,
d)
využívá pro svou činnost informační systém pro preventivní a záchranná opatření v oblasti mobilních zdrojů nebezpečí provozovaný ministerstvem v informační síti Internet.
§ 17
Přeprava zemřelých osob
(1)
Přeprava zemřelých osob v drážní přepravě se uskutečňuje jako rychlá vozová zásilkarychlá vozová zásilka.
(2)
Zemřelá osoba musí být uzavřena ve dvojité kovové rakvi nebo v kovové rakvi s další vnější rakví dřevěnou nebo vnější rakví z jiného vhodného materiálu. Rakev musí být zabezpečena ve voze proti posunutí.
(3)
Při přepravě musí být zásilkazásilka se zemřelou osobou doprovázena průvodcem zásilkyzásilky jedoucím ve stejném vlaku, pokud odesílatel zápisem v nákladním listunákladním listu neprohlásí, že zajistil, aby příjemcepříjemce vozové zásilkyvozové zásilky ji odebral ihned po podání zprávy o jejím příchodu do stanice určení.
(4)
Ve voze, v němž je přepravována zemřelá osoba, smějí být přepravovány jen věci patřící k pohřbu. V jednom voze může být přepravováno i více zemřelých osob, je-li příjemcempříjemcem jedna osoba.
§ 18
Přeprava věcí podléhajících rychlé zkáze
(1)
Za věci podléhající rychlé zkáze (dále jen „snadno zkazitelné věci“) se považují věci, které se rychle kazí vlivem tepla nebo chladu. Přeprava uvedených věcí vyžaduje zvláštní opatření k zabránění změny povahy těchto věcí, zejména k jejich poškození, úbytku nebo k jinému znehodnocení přepravovaných snadno zkazitelných věcí.
(2)
Snadno zkazitelné věci se přepravují podle jejich vlastností a ročního období
a)
v chladicích vozech se strojním chlazením nebo bez tohoto zařízení (izotermické vozy),
b)
v obyčejných krytých vozech s doplňkovým chladicím nebo vytápěcím zařízením na udržování stálé teploty,
c)
v obyčejných krytých vozech, je-li to s ohledem na vlastnost přepravované zásilkyzásilky a dobu její přepravy vhodné,
d)
v chladicích (izotermických) kontejnerech.
(3)
Věci chlazené nebo zmrazené se podávají k přepravě pouze v izotermických vozech nebo v chladicích kontejnerech. Při přepravě zmrazených potravin musí být dodrženy podmínky podle zvláštního právního předpisu.13)
(4)
Rozhodnutí, zda lze snadno zkazitelné věci přepravit izotermickým vozem nebo obyčejným vozem s doplňkovým zařízením na udržování stálé teploty nebo obyčejným vozem bez tohoto zařízení, přísluší odesílateli.
(5)
Jsou-li snadno zkazitelné věci podány k přepravě v chladicím voze nebo v chladicím kontejneru nebo ve voze s doplňkovým zařízením na udržování stálé teploty, mohou být podány k přepravě též jako obyčejná vozová zásilkavozová zásilka; jinak se snadno zkazitelné věci musí předat k přepravě jako rychlá vozová zásilkarychlá vozová zásilka.
§ 19
Přeprava živých zvířat
(1)
Živá zvířata lze podat k přepravě jen jako rychlou vozovou zásilkurychlou vozovou zásilku. Živá zvířata lze umístit ve voze beze schrán nebo ve schránách. Živá zvířata nelze přepravovat v otevřeném voze a ve voze bez přístupu vzduchu a nelze je přepravovat ve voze, v němž jsou naložené nebezpečné věci nebo věci, které mohou zvířata poranit nebo vyvolat nepřiměřené působení stresových vlivů.
(2)
Na přepravu zásilkyzásilky živých zvířat se vztahuje též zvláštní právní předpis.2)
(3)
Odesílatel zajistí podle druhu přepravovaných zvířat a doby přepravy péči o živá zvířata po dobu přepravy, a to buď průvodcem z odesílací stanice až do stanice určení, nebo tuto péči zajistí, pokud vzniká potřeba, ve vhodných stanicích na přepravní cestě. Přepravovaná zvířata musí mít dostatek pitné vody a krmiva, odpovídající době přepravy.
(4)
Schrány s živými zvířaty musí být zabezpečeny tak, aby se během přepravy nepřevrátily, byly ve svislé poloze dnem dolů a zvířata v nich nebyla vystavena nepřiměřeným otřesům nebo působení nepříznivých klimatických změn.
(5)
Živá zvířata přepravována beze schrán se přepravují ve vozech vybavených zásobníkem pitné vody a prostorem pro krmivo.
(6)
Vozy, v nichž jsou přepravována živá zvířata, musí být na vozové skříni označeny příslušným symbolem přepravy živých zvířat.
§ 20
Přeprava kolejových vozidel na vlastních kolech
(1)
Drážní vozidlo,14) které není ve vlastnictví dopravce přepravujícího zásilkuzásilku, (dále jen „kolejové vozidlo na vlastních kolech“) lze přepravovat jako vozovou zásilkuvozovou zásilku za těchto podmínek:
a)
přepravované kolejové vozidlo na vlastních kolech musí být způsobilé k jízdě ve vlaku,15)
b)
hnací kolejové vozidlo na vlastních kolech může být doprovázeno průvodcem pověřeným odesílatelem.
(2)
Způsobilost hnacího kolejového vozidla na vlastních kolech k přepravě ve vlaku prokazuje odesílatel svým prohlášením o způsobilosti vozidla k jízdě ve vlaku,15) které připojí k nákladnímu listunákladnímu listu.
§ 21
Přeprava odpadů
(1)
Pro nakládání s odpady spočívající v jejich přepravě platí ustanovení zvláštních právních předpisů.6) Jako vozovou zásilkuvozovou zásilku bez zvláštních opatření lze přepravovat pouze odpady, které nejsou nebezpečné životnímu prostředí nebo zdraví lidí a nevyžadují zvláštní režim nakládání s nimi.
(2)
Nebezpečné odpady, které jsou nebezpečné životnímu prostředí a vyžadují zvláštní režim nakládání s nimi, včetně odpadů, na které se vztahuje zpřísněný režim nakládání, lze jako vozovou zásilkuvozovou zásilku přepravit jen při splnění podmínek stanovených mezinárodní smlouvou.1)
(3)
Při přepravě odpadů není povolena změna přepravní smlouvy, nejedná-li se o přepravní překážkupřepravní překážku.
ČÁST TŘETÍ
PŘEPRAVA SPĚŠNIN
§ 22
Přepravní doklad a jeho náležitosti
(1)
SpěšninuSpěšninu podává k přepravě odesílatel s vyplněným přepravním listempřepravním listem.
(2)
Přepravní listPřepravní list vydává dopravce. Přepravní listPřepravní list sestává ze čtyř dílů:
a)
prvopis přepravního listupřepravního listu, který se vydá ve stanici určení se spěšninouspěšninou příjemcipříjemci,
b)
účetní list, který doprovází spěšninuspěšninu ze stanice odesílací až do stanice určení a po splnění přepravní smlouvy zůstane dopravci, který spěšninuspěšninu vydal,
c)
odběrný list, který po potvrzení spěšninyspěšniny příjemcempříjemcem zůstane dopravci, který spěšninuspěšninu vydal,
d)
druhopis přepravního listupřepravního listu, který se vydá ve stanici odesílací odesílateli po přijetí spěšninyspěšniny k přepravě.
(3)
Přepravní listPřepravní list obsahuje
a)
název stanice odesílací a název stanice určení,
b)
jméno a příjmení, datum narození a adresu odesílatele, jde-li o fyzickou osobu, obchodní jméno (název), identifikační číslo a sídlo odesílatele, jde-li o právnickou osobu,
c)
jméno a příjmení a adresu příjemcepříjemce, jde-li o fyzickou osobu, obchodní jméno (název), identifikační číslo, pokud je odesílateli známo, a sídlo příjemcepříjemce, jde-li o právnickou osobu,
d)
pojmenování (obsah) spěšninyspěšniny,
e)
počet kusů a druh obalu,
f)
dovozné a poplatky s přepravou související,
g)
poznámku dopravce o stavu spěšninyspěšniny nebo o stavu jejího obalu,
h)
potvrzení převzetí zásilkyzásilky příjemcempříjemcem s uvedením dne a hodiny převzetí.
Údaje v přepravním listupřepravním listu uvedené pod písmeny a) až e) vyplňuje odesílatel, ostatní údaje vyplňuje dopravce.
§ 23
Podej a výdej spěšniny
(1)
Při podeji spěšninyspěšniny v odesílací stanici zaplatí odesílatel dovozné a další poplatky spojené s přijetím spěšninyspěšniny k přepravě. Částky vzniklé během přepravy a ve stanici určení zaplatí příjemcepříjemce při odběru spěšninyspěšniny, nedohodne-li se dopravce s odesílatelem jinak.
(2)
Přijetím spěšninyspěšniny k přepravě a zaplacením dovozného odesílatelem, které potvrdí dopravce vydáním orazítkovaného druhopisu přepravního listupřepravního listu odesílateli, je přepravní smlouva uzavřena. Vyplněný přepravní listpřepravní list potvrzený dopravcem je dokladem o uzavření přepravní smlouvy.
(3)
SpěšninaSpěšnina, vyžaduje-li to její povaha, musí být balena tak, aby byla chráněna před ztrátou nebo poškozením, aby nemohla způsobit škodu při přepravě na voze, jakož i na ostatních přepravovaných zásilkáchzásilkách. Dopravce může v přepravním listupřepravním listu poznamenat stav spěšninyspěšniny nebo stav jejího obalu. Tento údaj musí být odesílatelem potvrzen v přepravním listupřepravním listu; odmítne-li odesílatel údaj potvrdit, je dopravce oprávněn odmítnout přijmout spěšninuspěšninu k přepravě.
(4)
Dopravce přepraví spěšninuspěšninu ze stanice odesílací do stanice určení a ve sjednané dodací lhůtědodací lhůtě vyrozumí příjemcepříjemce, že spěšninaspěšnina je přichystána k odběru.
(5)
Dopravce ve stanici určení odevzdá příjemcipříjemci prvopis přepravního listupřepravního listu a vydá mu spěšninuspěšninu po potvrzení převzetí spěšninyspěšniny na odběrném listu.
(6)
Ustanovení části druhé železničního přepravního řádu upravující věci vyloučené z přepravy, změnu přepravní smlouvy, vznik překážky při dodání zásilkyzásilky a při nepřevzetí zásilkyzásilky příjemcempříjemcem a dále upravující zvláštní podmínky pro přepravu nebezpečných věcí, snadno zkazitelných věcí a živých zvířat platí pro přepravu spěšninspěšnin přiměřeně.
ČÁST ČTVRTÁ
NÁROKY Z PŘEPRAVNÍ SMLOUVY
§ 24
Ztráta přepravované zásilky
(1)
ZásilkaZásilka se považuje za ztracenou, nebyla-li dopravcem přichystána k odběru ve stanici určení do 30 dnů ode dne následujícího po dni uzavření přepravní smlouvy.
(2)
Jestliže se zásilkazásilka považovaná podle odstavce 1 za ztracenou nalezne do jednoho roku od doby, kdy měla být dodána, dopravce o tom vyrozumí prokazatelně příjemcepříjemce, je-li znám jeho pobyt nebo je-li možné ho zjistit. Není-li možné vyrozumět příjemcepříjemce zásilkyzásilky, vyrozumí dopravce odesílatele.
(3)
Do 30 dnů po obdržení zprávy podle odstavce 2 může odesílatel zásilkyzásilky požadovat, aby zásilkazásilka byla vydána v některé stanici na cestě. V takovém případě odesílatel zaplatí přepravné z odesílací stanice do stanice dodání zásilkyzásilky a vrátí vyplacenou náhradu za ztrátu zásilkyzásilky. Právo na náhradu škody vzniklé na zásilcezásilce překročením dodací lhůtydodací lhůty není tímto dotčeno.
(4)
Nepožádá-li odesílatel o výdej nalezené zásilkyzásilky ve lhůtě podle odstavce 3 nebo byla-li zásilkazásilka nalezena až po uplynutí jednoho roku od možné doby vydání, dopravce s ní zachází podle § 2581 odst. 1 občanského zákoníku.
(5)
Při částečné ztrátě zásilkyzásilky platí ustanovení odstavců 1, 2, 3 a 4 přiměřeně.
§ 25
Zjišťování stavu zásilky při částečné ztrátě nebo poškození
(1)
Zjistí-li dopravce zjevnou porušenost nebo neúplnost zásilkyzásilky nebo okolnosti tomu nasvědčující, bez zbytečného odkladu
a)
zjistí stav zásilkyzásilky, je-li zásilkazásilka ve stanici určení přichystána k odběru; v průběhu přepravy zjistí stav zásilkyzásilky jen, pokud je to možné; vždy musí být přijata opatření k zabránění dalšímu porušení nebo úbytku zásilkyzásilky,
b)
zjistí rozsah a příčiny škody a okamžik jejího vzniku, pokud je to možné zjistit,
c)
sepíše zápis o stavu zásilkyzásilky.
(2)
Zjistí-li příjemcepříjemce zásilkyzásilky zjevnou porušenost nebo neúplnost zásilkyzásilky nebo okolnosti tomu nasvědčující, požádá dopravce nejpozději při převzetí zásilkyzásilky o zjištění stavu zásilkyzásilky a sepsání zápisu o stavu zásilkyzásilky.
(3)
Je-li zásilkazásilka poškozená nebo neúplná nebo nastaly-li okolnosti tomu nasvědčující a dopravce při přejímce zásilkyzásilky příjemcempříjemcem odmítá zjistit stav zásilkyzásilky a sepsat o tom zápis, je příjemcepříjemce oprávněn odmítnout převzetí zásilkyzásilky.
(4)
Za okolnosti, podle nichž se má za to, že došlo k porušení nebo k částečné ztrátě zásilkyzásilky vzniklé v době trvání přepravní smlouvy, se považují zejména
a)
chybějící nebo porušené nebo neúplné plomby na zásilcezásilce nebo na voze, nebo jsou-li zásilkazásilka nebo vůz opatřeny plombami, které neodpovídají identifikaci uvedené v nákladním listunákladním listu,
b)
viditelné stopy porušení zásilkyzásilky, např. vytékání, troušení nebo sypání obsahu zásilkyzásilky,
c)
zjevné poškození vozu (např. poškozená střecha, podlaha nebo skříň),
d)
překročení dodací lhůtydodací lhůty u snadno zkazitelných věcí.
(5)
Zápis o stavu zásilkyzásilky sepsaný podle odstavců 1 a 2 vydá dopravce příjemcipříjemci zdarma.
§ 26
Uplatňování práva z přepravní smlouvy
(1)
Právo z přepravní smlouvy může uplatnit odesílatel nebo příjemcepříjemce zásilkyzásilky (dále jen „oprávněný“). Právo z přepravní smlouvy musí být uplatněno písemnou žádostí u dopravce, který zásilkuzásilku vydal nebo měl vydat.
(2)
Při uplatňování práva z přepravní smlouvy předloží oprávněný příslušnou část přepravního dokladu spolu se zápisem o stavu zásilkyzásilky, byl-li sepsán.
(3)
Při uplatnění práva z přepravní smlouvy oprávněný předloží další doklady, jsou-li potřebné k dalšímu prokázání uplatněného práva.
(4)
Doklady podle předchozích odstavců se předkládají vždy v originálech nebo úředně ověřených opisech. Byly-li předloženy opisy originálů příslušných přepravních dokladů, oprávněný předloží dopravci originály přepravních dokladů nejpozději před vyřízením uplatněného práva z přepravní smlouvy k záznamu o vyřízení uplatněného práva.
(5)
Uplatněné právo z přepravní smlouvy vyřídí dopravce nejpozději do tří měsíců ode dne doručení žádosti.
§ 27
Podmínky a rozsah náhrady škody
(1)
Vznikla-li příjemcipříjemci překročením dodací lhůtydodací lhůty jiná škoda než škoda na přepravované zásilcezásilce, hradí dopravce příjemcipříjemci na jeho žádost prokázanou škodu, nejvýše však ve výši dovozného.
(2)
Za škodu vzniklou na zásilcezásilce překročením dodací lhůtydodací lhůty hradí dopravce oprávněnému skutečně vzniklou škodu na zásilcezásilce prokázanou oprávněným.
(3)
Za překročení dodací lhůtydodací lhůty pro přepravu zásilkyzásilky dopravce uhradí oprávněnému na jeho žádost částku ve výši jedné desetiny dovozného za každých započatých 24 hodin, o které byla dodací lhůtadodací lhůta překročena, nejvýše však polovinu dovozného.
(4)
Kromě náhrady škody vzniklé na zásilcezásilce při úplné nebo částečné ztrátě zásilkyzásilky nebo při poškození zásilkyzásilky vrátí dopravce oprávněnému zaplacené přepravné, a to v celé výši, pokud byla celá zásilkazásilka ztracena nebo zcela zničena, jinak v poměrné výši odpovídající částečné ztrátě zásilkyzásilky nebo míře jejího poškození. Přepravné se nevrací, pokud bylo součástí ceny přepravované zásilkyzásilky.
(5)
Pokud je součet náhrad při částečné ztrátě zásilkyzásilky a poškození zásilkyzásilky vyšší než náhrada škody při úplné ztrátě zásilkyzásilky, nesmí náhrada škody oprávněnému překročit výši náhrady škody při úplné ztrátě zásilkyzásilky.
ČÁST PÁTÁ
PLNĚNÍ PŘEPRAVNÍ SMLOUVY VÍCE DOPRAVCI
§ 28
(1)
Je-li zásilkazásilka na jedné přepravní cestě přepravována postupně více dopravci, uzavírá se pouze jedna přepravní smlouva platná po celé přepravní cestě. Podrobnosti pro plnění jedné přepravní smlouvy více dopravci se upraví smlouvou o vzájemném vztahu mezi dopravci.
(2)
Pro přepravu zásilkyzásilky uskutečňovanou více dopravci na jednu přepravní smlouvu uzavírá s odesílatelem přepravní smlouvu převzetím zásilkyzásilky k přepravě a potvrzením přijetí zásilkyzásilky k přepravě v přepravním dokladu dopravce, u kterého je zásilkazásilka k přepravě podána.
(3)
Na dopravce, který převzal zásilkuzásilku s přepravním dokladem od předchozího dopravce za účelem dalšího plnění uzavřené přepravní smlouvy, přecházejí závazky dopravce vyplývající z přepravní smlouvy. Přebírající dopravce potvrdí převzetí zásilkyzásilky od předchozího dopravce v přepravním dokladu s vyznačením data a doby převzetí.
(4)
Dopravce, který převzal zásilkuzásilku podle odstavce 3, přepraví zásilkuzásilku po části přepravní cesty, již zajišťuje, a nemá-li být na předmětné části přepravní cesty přeprava podle přepravní smlouvy ukončena, předá zásilkuzásilku dalšímu dopravci.
(5)
Uzavřel-li dopravce přepravní smlouvu, na jejímž plnění se podílí více dopravců, přísluší každému zúčastněnému dopravci podíl z celkového dovozného ve výši odpovídající délce úseku přepravní cesty, kterou zajišťoval, není-li ve smlouvě o vzájemném vztahu mezi dopravci dohodnuto jinak.
§ 29
(1)
Za škodu vzniklou na zásilcezásilce, provádí-li přepravu více dopravců, odpovídá dopravce, u něhož při plnění přepravní smlouvy škoda na přepravované zásilcezásilce vznikla. Je-li škoda způsobena několika dopravci, odpovídá každý z nich za škodu, kterou způsobil. Nelze-li zjistit, u kterého dopravce ke vzniku škody došlo, odpovídají za škodu všichni zúčastnění dopravci v poměru podle délky úseku přepravní cesty, kterou zajišťovali.
(2)
Oprávněný uplatní právo z přepravní smlouvy vždy u dopravce, který zásilkuzásilku příjemcipříjemci vydal nebo podle přepravní smlouvy měl vydat.
(3)
Uznanou náhradu vzniklé škody při úplné nebo částečné ztrátě nebo při poškození zásilkyzásilky v rozsahu podle předchozích ustanovení nebo náhradu za překročení dodací lhůtydodací lhůty uhradí oprávněnému dopravce, u kterého bylo právo z přepravní smlouvy uplatněno, i v případech, jestliže úplnou nebo částečnou ztrátu nebo poškození zásilkyzásilky nebo překročení dodací lhůtydodací lhůty nezpůsobil.
(4)
Nebyla-li dodržena dodací lhůtadodací lhůta zásilkyzásilky z příčin u více dopravců, rozdělí se náhrada mezi dopravce v poměru opoždění zásilkyzásilky vzniklého v době jimi uskutečňované přepravy.
§ 30
Pro vzájemné předávání zásilekzásilek mezi dopravci platí ustanovení o přebírání zásilkyzásilky dopravcem a její vydávání příjemcipříjemci a ustanovení o zjišťovní stavu zásilkyzásilky při částečné ztrátě nebo poškození přiměřeně, není-li smlouvou o vzájemném vztahu mezi dopravci dohodnuto jinak.
ČÁST ŠESTÁ
OBSAH SMLUVNÍCH PŘEPRAVNÍCH PODMÍNEK
§ 31
Smluvní přepravní podmínky dopravce
(1)
Dopravce vyhlašuje smluvní přepravní podmínkysmluvní přepravní podmínky16) v Přepravním a tarifním věstníku, vydávaném ministerstvem, případně je zveřejňuje i na místě obvyklém pro podávání informací veřejnosti.
(2)
Smluvní přepravní podmínkySmluvní přepravní podmínky vyhlášené podle odstavce 1 nesmějí být v rozporu s ustanoveními železničního přepravního řádu ani s ustanoveními ostatních právních předpisů a mohou obsahovat podrobnosti postupů, zejména při
a)
objednávce přepravy a výběru druhu vozu,
b)
vyrozumívání příjemcepříjemce o došlé zásilcezásilce a převzetí zásilkyzásilky,
c)
nakládání, ukládání a zajišťování zásilekzásilek ve voze a používání přepravních obalů,
d)
zajišťování vozů a vozových zásilekvozových zásilek plombami, včetně jejich vzoru, evidence a manipulace s nimi,
e)
přepravě spěšninspěšnin,
f)
přepravě zásilekzásilek živých zvířat a zásilekzásilek doprovázených průvodcem,
g)
přepravě kolejových vozidel na vlastních kolech,
h)
vykládce zásilekzásilek a odevzdání prázdného vozu dopravci,
i)
uplatňování práva z přepravní smlouvy,
j)
nakládání se zásilkouzásilkou při zjištěném poškození drážního vozidla,
k)
změně přepravní smlouvy, odstoupení od přepravní smlouvy,
l)
zjištěném poškození nebo ztrátě přepravované zásilkyzásilky,
m)
vzniku přepravní překážkypřepravní překážky a překážky při dodání vozové zásilkyvozové zásilky.
(3)
Uzavřením přepravní smlouvy přistupuje odesílatel na smluvní přepravní podmínkysmluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem, pokud se dopravce s odesílatelem nedohodnou na jiných nebo dalších smluvních podmínkách.
ČÁST SEDMÁ
SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 32
Společná ustanovení
(1)
Přepravní doklady mohou mít též podobu elektronického záznamu, pokud postupy užité při záznamu a zpracování údajů zaručují funkční rovnocennost přepravních dokladů vydaných dopravcem v písemné podobě.
(2)
Tarify4) pro přepravu vozových zásilekvozových zásilek a zásilekzásilek spěšninspěšnin včetně jejich změn vydává dopravce. Vydání tarifů dopravce oznamuje v Přepravním a tarifním věstníku a výpisy z nich zveřejňuje i na místě obvyklém pro podávání informací veřejnosti. Na požádání informuje odesílatele o platných tarifech a jejich změnách.
§ 33
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2000 s výjimkou ustanovení § 14 odst. 5, § 15 a 16, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
Ministr dopravy a spojů:
doc. Ing. Peltrám, CSc. v. r.
Příloha č. 1
k nařízení vlády č. 1/2000 Sb.
Obsahové zaměření zkoušky bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí
Prokázání znalostí podmínek pro přepravu nebezpečných věcí na drázedráze celostátní a na dráháchdráhách regionálních v tomto rozsahu:
1.
Klasifikace nebezpečných věcí (fyzikální, chemické a toxické vlastnosti látek a předmětů)
2.
Požadavky na balení nebezpečných věcí (druhy obalů)
3.
Označování nebezpečných věcí (nápisy, nálepky, kódy)
4.
Záznamy v přepravních dokladech
5.
Druh zásilkyzásilky a omezení při přepravě (hromadný substrát, přeprava v kotlových vozech, kontejnerech a nádržích)
6.
Zákazy společné nakládky některých druhů nebezpečných věcí
7.
Omezení přepravovaného množství některých druhů nebezpečných věcí
8.
Požadavky na manipulaci a skladování nebezpečných věcí
9.
Čištění a odvětrávání před nakládkou a po vykládce nebezpečných věcí (kotlové vozy, kontejnery, nádrže)
10.
Požadavky na technické vybavení přepravních prostředků pro přepravu nebezpečných věcí.
Orientační znalost podmínek pro přepravu nebezpečných věcí v ostatních druzích dopravy
Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)
Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN) a její přílohy
Předpisy pro přepravu nebezpečných věcí po Rýně (ADN-R)
Mezinárodní předpis o přepravě nebezpečného zboží na moři (IMDG Code)
Technické instrukce pro bezpečnou přepravu nebezpečného zboží v letecké dopravě (ICAO)
Příloha č. 2
k nařízení vlády č. 1/2000 Sb.
Vzor
Osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí
Vzor
Osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí
262kB
1)
Úmluva o mezinárodní přepravě (COTIF), vyhlášená pod č. 8/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
2)
Například zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon).
5)
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb. a zákona č. 30/1998 Sb.
6)
Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech.
Vyhláška č. 337/1997 Sb., kterou se vydává Katalog odpadů a stanoví další seznamy odpadů (Katalog odpadů), ve znění vyhlášky č. 334/1999 Sb.
Vyhláška č. 338/1997 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.
7)
Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.
8)
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření a o změně a doplnění některých zákonů (atomový zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
9)
§ 8 odst. 1 a 2 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon).
10)
§ 2 písm. b) bod 1 vyhlášky č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní a odbornou způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy.
11)
Položka č. 22 přílohy k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 85/1994 Sb.
13)
§ 4 vyhlášky č. 326/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro zmrazené potraviny.
14)
§ 59 vyhlášky č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah.
15)
§ 34 vyhlášky č. 173/1995 Sb.
16)
§ 37 zákona č. 266/1994 Sb. |
Zákon č. 17/2000 Sb. | Zákon č. 17/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 18. 2. 2000, datum účinnosti 1. 4. 2000, částka 7/2000
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů
* ČÁST TŘETÍ - Čl. VI
Aktuální znění od 1. 5. 2004 (237/2004 Sb.)
17
ZÁKON
ze dne 12. ledna 2000,
kterým se mění zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o daních z příjmů
Čl. IV
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 15 odst. 2 větě druhé se vypouštějí slova „uvedeného ve větě první“.
2.
V § 16 odst. 2 větě první se slova „25 %“ nahrazují slovy „15 %“.
3.
V § 21 odst. 4 se slova „25 %“ nahrazují slovy „15 %“.
4.
V § 36 odstavec 1 zní:
„(1)
Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 s výjimkou stálé provozovny (§ 22 odst. 2 a 3) činí
a)
25 %, a to
1.
z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a písm. g) bodech 1, 2 a 6 s výjimkou příjmů, pro které je stanovena zvláštní sazba daně v odstavci 2 písm. c) a d),
2.
z příjmů z nájemného [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 5] s výjimkou uvedenou v písmenu c),
b)
15 %, a to
1.
z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. g) bodech 3 a 4,
2.
z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu,34c) sníženého o cenu pořízení20) podílového listu.
Jednotlivý příjem z vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku anebo jim obdobné plnění se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu. Za podíly na zisku se považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu společníka v akciové společnosti, společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva s výjimkou zvýšení vkladu společníka na základě zvýšení základního jmění z vlastních zdrojů společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti,35)
c)
1 % z nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci.“.
5.
V § 36 odst. 3 ve větě druhé se slova „u příjmů uvedených v odstavci 2 písm. a) body 1 a 5“ zrušují.
6.
V § 36 odst. 4 a 5 se slova „uvedenou v odstavci 2 písm. a)“ a slova „podle odstavce 2“ zrušují.
7.
V § 38d odst. 2 větě první se slova „odst. 2 písm. a) body 2 až 4“ zrušují.
Čl. V
Přechodné ustanovení
Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 1999 platí dosavadní předpisy a ustanovení čl. IV tohoto zákona a čl. III zákona č. 129/1999 Sb. se použijí poprvé pro zdaňovací období roku 2000.
ČÁST TŘETÍ
Čl. VI
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 18/2000 Sb. | Zákon č. 18/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Veřejném ochránci práv
Vyhlášeno 18. 2. 2000, datum účinnosti 28. 2. 2000, částka 7/2000
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o Ústavním soudu
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o důchodovém pojištění
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
* ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2009 (189/2006 Sb.)
18
ZÁKON
ze dne 12. ledna 2000,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Veřejném ochránci práv
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o Ústavním soudu
Čl. I
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 236/1995 Sb. a zákona č. 77/1998 Sb., se mění takto:
1.
V § 64 odst. 2 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
Veřejný ochránce práv.“.
2.
V § 69 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Soudce zpravodaj neprodleně zašle návrh na zahájení řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy také Veřejnému ochránci práv, pokud se nejedná o jeho návrh, jenž může Ústavnímu soudu do 10 dnů od doručení návrhu sdělit, že vstupuje do řízení; učiní-li tak, má postavení vedlejšího účastníka řízení.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Čl. IV
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb. a zákona č. 360/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 18 odst. 1 se na konci písmene o) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno p), které zní:
„p)
Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv provádí Kancelář Veřejného ochránce práv.“.
2.
V § 36 se na konci písmene u) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno v), které zní:
„v)
Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv Kancelář Veřejného ochránce práv.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Čl. V
V § 3 odst. 1 písm. c) bodu 8 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1995 Sb., se za slovo „úřadu“ vkládají slova „, Veřejný ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o důchodovém pojištění
Čl. VI
V § 5 odst. 1 písm. i) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, se za slovo „úřadu“ vkládají slova „, Veřejný ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
Čl. VII
V § 5 písm. a) bodu 9 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, se za slovo „úřadu“ vkládají slova „, Veřejný ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv“.
ČÁST OSMÁ
ÚČINNOST
Čl. VIII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem nabytí účinnosti zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 21/2000 Sb. | Zákon č. 21/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 18. 2. 2000, datum účinnosti 18. 2. 2000, částka 7/2000
* Čl. I - V § 15 odst. 2 zákona č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb., zákona č.
* Čl. II
Aktuální znění od 18. 2. 2000
21
ZÁKON
ze dne 13. ledna 2000,
kterým se mění zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
V § 15 odst. 2 zákona č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb., zákona č. 155/1994 Sb., zákona č. 218/1994 Sb., zákona č. 161/1997 Sb., zákona č. 164/1998 Sb. a zákona č. 269/1998 Sb., se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní:
„o)
k převodu částky 4 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv k navýšení dosud vyčleněných finančních prostředků určených ke krytí nezbytných výdajů vyvolaných zánikem věcných břemen váznoucích na majetku vydaném oprávněným osobám, který je dosud užíván v nájemním vztahu pro účely zařízení sociální péče.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 22/2000 Sb. | Zákon č. 22/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 21. 2. 2000, datum účinnosti 1. 4. 2000, částka 8/2000
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o lihu
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 5. 2004 (237/2004 Sb.)
22
ZÁKON
ze dne 12. ledna 2000,
kterým se mění zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o lihu
Čl. III
Zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění zákona č. 129/1999, se mění takto:
1.
V § 2 odst. 1 písmeno h) zní:
„h)
zvláštně denaturovaným lihem líh denaturovaný jiným denaturačním prostředkem než uvedeným v písmenu g), stanoveným prováděcím právním předpisem,“.
2.
V § 2 odst. 1 písm. j) se slovo „normální“ zrušuje.
3.
V § 2 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Lihovarem nebo zvláštním lihovarem jsou provozovny uvedené v odstavci 1 písm. l) a m), i pokud výrobu nezahájily nebo ji dočasně nebo trvale ukončily.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
4.
V § 3 odst. 4 se na konci doplňují tato slova: „a doklad o vlastnickém nebo jiném právu k výrobnímu zařízení“.
5.
V § 4 odst. 4 se na konci doplňují tato slova: „a doklad o vlastnickém nebo jiném právu k výrobnímu zařízení pěstitelské pálenice“.
6.
V § 4 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Ministerstvo zemědělství může povolení vydané podle odstavce 1 zrušit nebo změnit, dojde-li ke změně podmínek, za kterých bylo vydáno.“.
Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8.
7.
V § 4 odst. 3 se za první větu vkládá tato věta: „Pěstitelská pálenice vyrábí ovocný destilát výhradně ze surovin dodaných pěstiteli.“.
8.
V § 5 odstavec 5 zní:
„(5)
Výrobní zařízení zvláštních lihovarů provádějících rafinaci a výrobní zařízení lihovarů provádějících samostatnou rafinaci musí být uspořádáno tak, aby lihové páry a lihové tekutiny nemohly být z rafinačního zařízení odváděny jinam než do chladiče a dále do měřidla, a musí být uzpůsobené k umístění závěr. Výrobní zařízení pro zušlechťování lihu musí být uspořádáno tak, aby na tomto zařízení bylo možno provádět pouze zušlechťování již vyrobeného a změřeného lihu.“.
9.
V § 6 odst. 1 se slova „, s výjimkou lihu syntetického technického,“ zrušují.
10.
V § 6 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Při samostatné rafinaci v lihovarech a zvláštních lihovarech zajišťuje finanční úřad úředními závěrami spojovací potrubí od chladiče k měřidlům a měřidla.“.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.
11.
V § 7 odst. 1 úvodní věta a písmeno a) znějí:
„(1)
Právnické a fyzické osoby vyrábějící a upravující líh jsou povinny
a)
měřit veškerý vyrobený a samostatně rafinovaný líh typově schválenými a ověřenými měřidly,6) které stanoví prováděcí právní předpis, a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,“.
12.
V § 8 odst. 1 se slova „druhou rektifikaci“ nahrazují slovy „opakovanou rektifikaci“.
13.
V § 9 odst. 1 druhá věta zní: „Pověřený zaměstnanec finančního úřadu musí být vždy přítomen denaturaci.“.
14.
V § 11 odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
zvláštně denaturovaný
1.
syntetický rafinovaný,
2.
syntetický technický,
3.
kvasný,“.
15.
§ 12 zní:
㤠12
Uvádění lihu do oběhu
(1)
Líh uvedený v § 11 odst. 1 písm. a), b), c), písm. d) bodech 1 a 3 a písm. f) a výrobky obsahující líh, osvobozené od daně podle zvláštního zákona,8) mohou být dovezeny, prodány, koupeny, odebrány na základě smlouvy o dílo nebo použity ke zpracování u výrobce lihu pouze na základě povolení Ministerstva financí. Toto povolení nelze převádět na jinou osobu.
(2)
Povolení podle odstavce 1 se nevyžaduje pro líh vyskladněný od výrobce do státních hmotných rezerv9) a pro destiláty a polotovary použité k dalšímu zpracování u téhož výrobce.
(3)
Povolení podle odstavce 1 u zvláštně denaturovaného lihu, který je denaturován lékařským benzinem a určen pro zdravotnická zařízení a lékárny, se vyžaduje jen v případech stanovených prováděcím právním předpisem.
(4)
Žádost o povolení, kterou dovozce, kupující, zhotovitel nebo zpracovatel podává prostřednictvím finančního úřadu, musí obsahovat
a)
obchodní jméno, místo trvalého pobytu, místo podnikání a daňové identifikační číslo, je-li žadatelem osoba fyzická, nebo obchodní jméno, sídlo a daňové identifikační číslo, je-li žadatelem osoba právnická a neprovádí-li tyto osoby podnikatelskou činnost a nemají přiděleno daňové identifikační číslo, jméno a místo trvalého pobytu, je-li žadatelem fyzická osoba, název, sídlo a identifikační číslo, je-li žadatelem právnická osoba,
b)
označení druhu lihu nebo označení výrobku obsahujícího líh, množství lihu v měřicích jednotkách a účel použití lihu nebo výrobku obsahujícího líh,
c)
obchodní jméno a sídlo, popřípadě místo podnikání prodávajícího nebo objednatele.
(5)
Dovozce, kupující, zhotovitel nebo zpracovatel musí k žádosti přiložit ověřenou kopii živnostenského listu, pokud mu byl vydán, ověřenou kopii zakladatelské listiny, uzavřené společenské smlouvy či jiné listiny, osvědčující existenci právnické osoby, popřípadě ověřený opis výpisu z obchodního rejstříku, který není starší než 3 měsíce, pokud je zapsán v obchodním rejstříku.
(6)
Ministerstvo financí může povolení vydané podle odstavce 1 zrušit nebo změnit, dojde-li ke změně okolností, za kterých bylo vydáno.
(7)
Právnické nebo fyzické osoby vyskladňující nebo přejímající líh uvedený v § 11 odst. 1 písm. a), b), c), písm. d) bodech 1 a 3 a písm. f), pokud je osvobozen od daně podle zvláštního zákona,12) jsou povinny zjišťovat množství lihu, evidovat vyskladněný a přejímaný líh a vystavovat dodací a přejímací list způsobem a za podmínek, které stanoví prováděcí právní předpis.
16.
V § 13 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
používat líh syntetický, líh sulfitový nebo líh kvasný surový k výrobě lihovin nebo potravin a léčiv obsahujících líh a uvádět výrobky obsahující uvedené druhy lihu do oběhu,“.
17.
V § 13 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Výrobu průtahových destilátů a výrobu lihových macerátů, digerátů, perkolátů a trestí na destilačním zařízení lze provádět pouze na základě povolení Ministerstva financí, které v povolení zároveň určí způsob zajištění destilačního zařízení a případně způsob zjišťování množství lihu v těchto výrobcích.“.
18.
V § 15 odst. 1 písm. b) se slova „písm. a) bodu 3 a“ zrušují.
19.
V § 16 odst. 2 se za slova „Ministerstvu zemědělství“ vkládají slova „a místně příslušnému finančnímu úřadu“.
20.
V § 17 odst. 1 písm. c) se slova „nebo § 8“ nahrazují slovy „, 8 nebo § 13 odst. 4“.
21.
V § 17 odst. 1 písm. e) se za slova „§ 7 odst. 1 písm. a) a b)“ vkládají slova „nebo § 13 odst. 1 písm. a) a b)“.
22.
V § 17 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
uvedené v § 13 odst. 1 písm. c) a d), pokutu až do výše 10 000 000 Kč.“.
23.
V § 17 odstavec 2 zní:
„(2)
Česká zemědělská a potravinářská inspekce14) (dále jen „inspekce“) uloží právnické nebo fyzické osobě, která poruší povinnosti uvedené v § 13 odst. 2, pokutu až do výše desetinásobku sazby spotřební daně stanovené pro líh zvláštním právním předpisem a připadající na množství lihu obsaženého ve výrobku.“.
24.
§ 20 včetně nadpisu zní:
㤠20
Vztah ke správnímu řádu a k zákonu o správě daní a poplatků
(1)
Na rozhodování Ministerstva zemědělství podle § 15 odst. 3 se vztahuje správní řád.16)
(2)
Na úkony a rozhodování územních finančních orgánů a Ministerstva financí podle tohoto zákona se vztahuje zákon o správě daní a poplatků.15)“.
25.
V § 21 odst. 2 písm. a) se za slovem „lihovaru“ vkládají slova „a zvláštního lihovaru“.
26.
V § 21 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j)
postup při prodeji nebo dovozu zvláštně denaturovaného lihu denaturovaného lékařským benzinem a určeného pro zdravotnická zařízení a lékárny.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 23/2000 Sb. | Zákon č. 23/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách
Vyhlášeno 21. 2. 2000, datum účinnosti 1. 4. 2000, částka 8/2000
* Čl. I - Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, jak vyplývá z pozdějších změn.
* Čl. IV
Aktuální znění od 1. 1. 2001
23
ZÁKON
ze dne 18. ledna 2000,
kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 4 se za slovo „osob“ vkládá čárka a zrušuje se slovo „nebo“ a za slovo „věcí“ se vkládá slovo „zvířat“.
2.
V § 2 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Veřejným zájmem se v oblasti veřejné drážní osobní dopravy rozumí zájem na zajištění základních přepravních potřeb obyvatel. O uplatnění veřejného zájmu při zabezpečování dopravní obslužnosti rozhoduje příslušný orgán státní správy nebo samosprávy.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
3.
V § 3 odst. 1 písm. b) se za slova „jíž je dráha“ vkládají slova „regionálního nebo“.
4.
V § 3 odst. 1 písm. d) se za slova „která slouží“ vkládá slovo „zejména“.
5.
Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1a) zní:
㤠4a
Ochrana dráhy
(1)
Nikdo nesmí bez povolení provozovatele dráhy vykonávat v obvodu dráhy činnosti, které se považují za podnikání, vstupovat na dráhu a v obvodu dráhy na místa, která nejsou veřejnosti přístupná, pokud zvláštní právní předpis1a) nestanoví jinak.
(2)
Všechna místa na dráze a v obvodu dráhy jsou veřejnosti nepřístupná s výjimkou
a)
dráhy a jejího obvodu, pokud je dráha vedena po pozemní komunikaci,
b)
dráhy a jejího obvodu v místě křížení dráhy s pozemní komunikací,
c)
prostor určených pro veřejnost, nástupišť a přístupových cest k nim a prostor v budovách nacházejících se v obvodu dráhy, pokud jsou v nich poskytovány služby související s drážní dopravou,
d)
veřejně přístupných účelových komunikací v obvodu dráhy,
e)
volných ploch vzdálených nejméně 2,5 m od osy krajní koleje dráhy.
1a)
Například zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.“.
6.
V § 5 odst. 2 se za slovo „stavby“ vkládají včetně poznámky pod čarou č. 1b) slova „a zařízení1b)
1b)
§ 71 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.“.
7.
Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2a) zní:
㤠5a
Styk dráhy s cizím vedením
(1)
Z důvodů veřejného zájmu se dráha a stavba dráhy může křížit nebo stýkat s energetickými, vodovodními, stokovými, telekomunikačními, popřípadě jinými sítěmi technického vybavení, které neslouží k provozování drah a drážní dopravě na dráhách, (dále jen „sítě technického vybavení“) tak, aby práva a povinnosti vlastníků a provozovatelů těchto zařízení byly zabezpečeny ve shodě s právy a povinnostmi vlastníků a provozovatelů drah a drážní dopravy na dráze.
(2)
Sítě technického vybavení mohou být umísťovány v obvodu železniční dráhy jen na základě písemné smlouvy o zřízení věcného břemene, uzavřené mezi vlastníkem dráhy a vlastníkem sítě technického vybavení, a to za úhradu. Nedojde-li k uzavření smlouvy, lze vlastnická práva omezit jen rozhodnutím speciálního stavebního úřadu. V řízení o omezení vlastnických práv postupuje speciální stavební úřad podle zvláštního zákona.2a)
(3)
Při havárii sítě technického vybavení umístěné v obvodu dráhy je vlastník sítě technického vybavení povinen neprodleně oznámit provozovateli dráhy tuto havárii a rozsah nezbytných prací k jejímu odstranění. Vlastník sítě technického vybavení je povinen ve věcech týkajících se dráhy postupovat podle pokynů provozovatele dráhy a zajistit následné uvedení dotčeného úseku dráhy do původního stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího původnímu účelu nebo užití dotčeného úseku dráhy.
(4)
Při změně stavby dráhy nebo stavbě nové dráhy stavebník hradí náklady spojené se změnami sítí technického vybavení vyvolané stavbou nebo její změnou uvedené v rozhodnutí speciálního stavebního úřadu.
(5)
Vlastník sítí technického vybavení, které jsou umístěny v obvodu dráhy nebo v ochranném pásmu dráhy a jsou v pásmu vlivů zpětných trakčních proudů z používání napájecích systémů dráhy stejnosměrné nebo střídavé trakční proudové soustavy, je povinen zajistit jejich provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestaly příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob.
2a)
§ 108 a následující zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
8.
V § 6 odst. 1 se v druhé větě zrušují slova „a zabezpečení“.
9.
V § 6 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 2b) zní:
„(2)
O rozsahu a způsobu zabezpečení křížení železniční dráhy s pozemními komunikacemi v úrovni kolejí a jeho změně rozhoduje drážní správní úřad po předchozím vyjádření příslušného orgánu Policie České republiky. Rozhodnutí o rozsahu a způsobu zabezpečení křížení nenahrazuje povolení vydávaná správními úřady podle zvláštních právních předpisů.2b) Technické způsoby zabezpečení křížení stanoví prováděcí předpis.
2b)
Například zákon č. 50/1976 Sb.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
10.
V § 7 odstavec 2 zní:
„(2)
Způsobilost stavby dráhy k užívání musí být před vydáním kolaudačního rozhodnutí ověřena technicko bezpečnostní zkouškou. U staveb, které svým charakterem a účelem ovlivňují podmínky bezpečného a plynulého provozování dráhy a drážní dopravy, stanoví drážní správní úřad ve stavebním povolení též zavedení zkušebního provozu. Rozsah a podmínky technicko bezpečnostní zkoušky a zkušebního provozu stanoví prováděcí předpis.“.
11.
V § 9 odstavec 4 zní:
„(4)
Vlastník nemovitosti přilehlé k dráze tramvajové nebo dráze trolejbusové je v nezbytně nutných případech na nezbytnou dobu povinen za jednorázovou úhradu strpět omezení vlastnického práva ke své nemovitosti spočívající v umístění a provozování pevných trakčních, signalizačních nebo zabezpečovacích zařízení. Rozhodnutí o omezení vlastnického práva a o výši úhrady vydává na návrh provozovatele dráhy tramvajové nebo trolejbusové drážní správní úřad. Provozovatel dráhy je povinen při umístění a odstranění tohoto zařízení na cizí nemovitosti uvést nemovitost při ukončení prací do původního stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího původnímu účelu nebo užití dotčené nemovitosti.“.
Poznámka pod čarou č. 4) se zrušuje.
12.
V § 11 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se včetně poznámky pod čarou č. 5a) tato slova: „je-li zapsána v obchodním rejstříku.5a)
5a)
§ 3 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.“.
13.
V § 12 odst. 1 písm. b) se slova „členové statutárního orgánu“ nahrazují slovy „statutární orgán nebo člen statutárního orgánu“.
14.
V § 12 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
žadatel, který hodlá provozovat dráhu celostátní a dráhu regionální, prokáže finanční způsobilost k provozování této dráhy (§ 14a).“.
15.
V § 12 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1.
16.
V § 14 se za slova „o vykonání tříleté praxe“ vkládají slova „v řídící činnosti“ a za slova „o vykonání pětileté praxe“ se vkládají slova „v řídící činnosti“.
17.
Za § 14 se vkládá nový § 14a, který zní:
㤠14a
(1)
Finanční způsobilostí k provozování dráhy celostátní nebo dráhy regionální se rozumí schopnost provozovatele dráhy finančně zabezpečit zahájení a řádné provozování dráhy pro potřeby plynulé a bezpečné drážní dopravy.
(2)
Finanční způsobilost se prokazuje
a)
podrobným obchodním rozpočtem na roční účetní období, ve kterém příjmy z poplatků za použití dopravní cesty dráhy, náklady na údržbu a opravy dráhy pro účely zajištění její provozuschopnosti a další náklady na zajištění provozování dráhy musí být uvedeny odděleně, s uvedením ostatních obchodních a provozních příjmů a plateb a přehledu dlužníků a věřitelů,
b)
objemem dostupných finančních prostředků včetně stavu bankovních účtů a úvěrů,
c)
provozním kapitálem,
d)
účetní závěrkou ověřenou auditorem, včetně její přílohy v úplném rozsahu, (výkaz o peněžních tocích) v případě, že provozovatel dráhy v předcházejícím ročním účetním období vykonával podnikatelskou činnost.
(3)
Podrobnější členění údajů podle odstavce 2 a způsob jejich výpočtu stanoví prováděcí předpis.“.
18.
V § 15 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „včetně určení začátku a konce dráhy, místa styku vzájemně zaústěných drah a stavební délku dráhy.“.
19.
V § 15 odst. 1 se písmeno d) zrušuje.
20.
V § 15 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „výpis z evidence rejstříku trestů nesmí být starší než 3 měsíce,“.
21.
V § 15 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo dokladem prokazujícím založení právnické osoby,“.
22.
V § 15 odst. 2 písmeno e) zní:
„e)
dokladem osvědčujícím vlastnictví žadatele k dráze nebo dokladem osvědčujícím právní vztah žadatele k dráze, pokud není žadatel jejím vlastníkem,“.
23.
V § 15 odst. 2 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:
„g)
doklady prokazujícími finanční způsobilost, jedná-li se o žadatele, který hodlá provozovat dráhu celostátní nebo dráhu regionální,“.
Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno h).
24.
V § 16 odst. 2 se za slova „bezpečného provozování dráhy“ vkládá tečka a slova „zejména podmínku pro provozovatele dráhy vydat ke dni zahájení provozování dráhy vnitřní předpisy o organizování dráhy a drážní dopravy, o odborné způsobilosti zaměstnanců zajišťujících provozování dráhy a organizování drážní dopravy a zajistit jejich dodržování“ se zrušují.
25.
V § 16 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Na vydání úředního povolení není právní nárok.“.
26.
V § 17 písm. a) se slova „členů statutárního orgánu“ nahrazují slovy „statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu“.
27.
V § 17 se na konci písmene c) doplňují slova „včetně určení začátku a konce dráhy, místa styku vzájemně zaústěných drah a stavební délku dráhy,“.
28.
V § 17 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e), f) a g) se označují jako písmena d), e) a f).
29.
V § 17 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Provozovatel dráhy je povinen oznámit drážnímu správnímu úřadu všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o vydání úředního povolení podle § 15 a předložit o nich doklady do 30 dnů od vzniku změn. Drážní správní úřad podle okolností případu rozhodne o změně úředního povolení nebo rozhodne o zrušení úředního povolení.
(3)
Drážní správní úřad na základě odůvodněné žádosti provozovatele dráhy rozhodne o změně úředního povolení, došlo-li ke změně skutečností, na základě kterých bylo rozhodováno o vydání úředního povolení.“.
30.
Nadpis § 18 zní: „Zrušení a zánik úředního povolení“.
31.
V § 18 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
dnem zrušení dráhy.“.
32.
§ 19 se zrušuje.
33.
§ 20 včetně nadpisu zní:
㤠20
Povinnosti vlastníka dráhy
(1)
Vlastník dráhy je povinen zajistit údržbu a opravu dráhy v rozsahu nezbytném pro její provozuschopnost a umožnit styk dráhy s jinými dráhami.
(2)
Vlastník dráhy celostátní a dráhy regionální je dále povinen pečovat o rozvoj a modernizaci dráhy v rozsahu nezbytném pro zajištění dopravních potřeb státu a dopravní obslužnosti územního obvodu okresu.
(3)
Pokud není vlastníkem dráhy celostátní nebo dráhy regionální stát a vlastník dráhy není schopen zajistit její provozuschopnost, je povinen dráhu nabídnout státu k jejímu odkoupení. Jménem státu jedná Ministerstvo dopravy a spojů.
(4)
Technické podmínky provozuschopnosti dráhy a technické podmínky styku drah stanoví prováděcí předpis.“.
34.
§ 22 včetně nadpisu nad ním zní:
„Práva a povinnosti provozovatele dráhy a povinnosti osob nacházejících se na dráze a v obvodu dráhy
§ 22
(1)
Provozovatel dráhy je povinen
a)
provozovat dráhu pro potřeby plynulé a bezpečné drážní dopravy podle pravidel pro provozování dráhy a úředního povolení,
b)
vydat ke dni zahájení provozování dráhy vnitřní předpis o provozování dráhy a o odborné způsobilosti a znalosti osob zajišťujících provozování dráhy a způsobu jejich ověřování včetně systému pravidelného školení,
c)
zajistit, aby provozování dráhy prováděly osoby, které jsou zdravotně a odborně způsobilé,
d)
pro veřejnou drážní osobní dopravu zveřejnit jízdní řády a jejich změny,
e)
označit názvy stanice (zastávky), které provozuje; provozovatel dráhy celostátní a regionální je v tomto směru vázán rozhodnutím drážního správního úřadu o názvu stanice (zastávky),
f)
provozovat určené technické zařízení jen s platným průkazem způsobilosti a v technickém stavu, který odpovídá schválené způsobilosti.
(2)
Provozovatel dráhy celostátní nebo dráhy regionální je dále povinen
a)
finančně zabezpečit řádné provozování dráhy po celou dobu platnosti úředního povolení,
b)
poskytnout drážnímu správnímu úřadu za každý kalendářní rok nejpozději do 30. června roku následujícího doklady o trvání finanční způsobilosti k řádnému provozování dráhy,
c)
na výzvu drážního správního úřadu poskytnout informace potřebné pro ověření trvání finanční způsobilosti k provozování dráhy.
(3)
Provozovatel dráhy je oprávněn
a)
udílet dopravcům při organizování drážní dopravy pokyny pro zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy,
b)
dávat osobám nacházejícím se v obvodu dráhy pokyny k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti jiných osob a pokyny k ochraně majetku a veřejného pořádku a k zabránění možného rušení nebo ohrožení provozování dráhy a drážní dopravy na dráze.
(4)
Osoby nacházející se v obvodu dráhy jsou povinny dbát o svoji bezpečnost, dbát pokynů provozovatele dráhy k zajištění bezpečnosti osob a bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a pokynů k zajištění ochrany majetku a veřejného pořádku a jsou povinny zdržet se všeho, co by mohlo rušit nebo ohrozit provozování dráhy a drážní dopravy nebo mít za následek vznik škody na součástech dráhy nebo na drážním vozidle nebo narušit veřejný pořádek.
(5)
Pravidla pro provozování dráhy stanoví prováděcí předpis.“.
35.
§ 23 zní:
㤠23
(1)
Provozovatel dráhy celostátní a dráhy regionální je kromě povinností uvedených v § 22 povinen
a)
umožnit dopravci, který má platnou licenci a platné osvědčení dopravce, na základě smlouvy provozovat drážní dopravu na dráze za cenu sjednanou podle cenových předpisů,6)
b)
poskytnout svou dopravní cestu na nezbytnou dobu jinému provozovateli dráhy pro objezdy nesjízdného úseku dopravní cesty, byla-li tato nesjízdnost způsobena živelní událostí nebo nehodou.
(2)
Provozovatel dráhy celostátní a dráhy regionální je dále povinen
a)
každoročně k 31. prosinci příslušného kalendářního roku oznámit drážnímu správnímu úřadu volnou kapacitu dopravní cesty, která je k dispozici pro přidělení dopravcům; při stanovení kapacity vychází provozovatel dráhy z propustnosti dopravní cesty odvozené z počtu pravidelně provozovaných vlaků,
b)
stanovit rozsah poskytovaných přepravních služeb pro přepravu osob a věcí v jednotlivých stanicích a zveřejnit jej v Přepravním a tarifním věstníku.“.
36.
Za § 23 se vkládají nové § 23a a 23b, které včetně nadpisu znějí:
㤠23a
Omezení provozování dráhy
(1)
Provozovatel dráhy je oprávněn na dobu nezbytně nutnou omezit provozování dráhy nebo její části z důvodů provádění údržby nebo opravy dráhy nebo z důvodu narušení provozuschopnosti dráhy v důsledku živelní události, nehody nebo mimořádné události, která ohrožuje bezpečné provozování dráhy nebo drážní dopravy.
(2)
Překročí-li doba omezení provozování dráhy nebo její části 24 hodin a omezení naruší sjednaný rozsah a četnost drážní dopravy, je provozovatel dráhy povinen neprodleně vyrozumět o důvodech a době předpokládaného omezení drážní správní úřad, vlastníka dráhy a dopravce, kteří provozují dopravu na dráze, jejíž provozování je omezeno. Drážní správní úřad na základě vyrozumění provozovatele dráhy může rozhodnout o době a podmínkách omezeného provozování dráhy nebo její části. Tímto postupem není dotčeno právo dopravců na náhradu škody.
(3)
Provozovatel dráhy je oprávněn provozovat dráhu v omezeném rozsahu z důvodu zastavení drážní dopravy na dráze nebo její části v souladu s rozhodnutím drážního správního úřadu podle § 38. Provozovatel dráhy v rámci omezeného provozování dráhy zajistí pravidelné prohlídky a kontrolu stanovených technických parametrů součástí dráhy podle pravidel pro provozování dráhy.
§ 23b
(1)
Drážní správní úřad na základě odůvodněné žádosti provozovatele dráhy rozhodne o omezení provozování dráhy nebo její části, které naruší sjednaný rozsah a četnost drážní dopravy z důvodů rekonstrukce dráhy nebo její části podle stavebního povolení.
(2)
Drážní správní úřad žádost projedná s vlastníkem dráhy a s dopravcem, který provozuje dopravu na dráze nebo její části, jejíž provozování má být omezeno.
(3)
Drážní správní úřad v rozhodnutí stanoví dobu a podmínky omezeného provozování dráhy nebo její části. Tímto postupem není dotčeno právo dopravců na náhradu škody.“.
37.
§ 24 zní:
㤠24
(1)
Drážní doprava může být provozována veřejně nebo neveřejně.
(2)
Veřejná drážní doprava je doprava provozovaná dopravcem k uspokojování obecných přepravních potřeb podle předem vyhlášených přepravních podmínek, zveřejněného jízdního řádu a tarifu.
(3)
Neveřejná drážní doprava je doprava provozovaná dopravcem k uspokojování individuálních přepravních potřeb podle smluvních podmínek.
(4)
Provozovat drážní dopravu na dráze může právnická nebo fyzická osoba, zapsaná v obchodním rejstříku, na základě platné licence, platného osvědčení dopravce, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak,5) a uzavřené smlouvy o provozování drážní dopravy, není-li provozovatel dráhy a dopravce jedna osoba.
(5)
Licenci uděluje na základě žádosti drážní správní úřad.“.
38.
V § 25 odst. 1 písm. b) se slova „členové statutárního orgánu“ nahrazují slovy „statutární orgán nebo člen statutárního orgánu“.
39.
V § 25 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c), d) a e), která znějí:
„c)
žadatel, který hodlá provozovat drážní dopravu na dráze celostátní nebo na dráze regionální, prokáže finanční způsobilost k provozování drážní dopravy,
d)
pro požadovanou drážní dopravu je k dispozici volná kapacita dopravní cesty,
e)
technické podmínky dráhy to umožňují.“.
40.
V § 25 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 6a) zní:
„(2)
Drážní správní úřad je povinen udělovat licenci tak, aby při využití dopravní cesty nedošlo ke zvýhodnění některého z žadatelů. Při omezené kapacitě dopravní cesty je drážní správní úřad oprávněn přednostně udělit licenci žadateli, který hodlá provozovat
a)
veřejnou drážní dopravu k zajištění dopravních potřeb státu nebo veřejnou drážní dopravu k zajištění dopravní obslužnosti územního obvodu okresu,
b)
mezinárodní tranzitní drážní dopravu,
c)
nákladní drážní dopravu pro potřeby vývozu českého zboží6a) nebo pro potřebu českých výrobců.
6a)
§ 2 písm. e) zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon.“.
41.
V § 27 se za slova „o vykonání tříleté praxe“ vkládají slova „v řídící činnosti“ a za slova „o vykonání pětileté praxe“ vkládají slova „v řídící činnosti“.
42.
Za § 27 se vkládá nový § 27a, který zní:
㤠27a
(1)
Finanční způsobilostí k provozování drážní dopravy na dráze celostátní nebo na dráze regionální se rozumí schopnost dopravce finančně zabezpečit zahájení a řádné provozování drážní dopravy a schopnost zabezpečit současné a budoucí závazky minimálně na období jednoho roku.
(2)
Finanční způsobilost se prokazuje
a)
obchodním majetkem,
b)
objemem dostupných finančních prostředků, včetně stavu bankovních účtů a úvěrů,
c)
provozním kapitálem,
d)
podnikatelským plánem na první rok provozování drážní dopravy,
e)
účetní závěrkou ověřenou auditorem, včetně její přílohy v úplném rozsahu, (výkaz o peněžních tocích) v případě, že dopravce v předcházejícím ročním účetním období vykonával podnikatelskou činnost,
f)
dokladem o financování drážních vozidel.
(3)
Dopravce není finančně způsobilý, zejména jestliže dluží nedoplatky na daních, pojistném na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.
(4)
Podrobnosti o způsobu prokazování finanční způsobilosti k zahájení a provozování drážní dopravy na dráze celostátní nebo na dráze regionální stanoví prováděcí předpis.“.
43.
V § 28 odst. 2 písm. a) se slova „všech členů statutárního orgánu“ nahrazují slovy „osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členy“ a za slova „právnická osoba“ se doplňují slova „který není starší než 6 měsíců,“.
44.
V § 28 odst. 2 písmeno c) zní:
„c)
výpisem z obchodního rejstříku nebo dokladem prokazujícím založení právnické osoby,“.
45.
V § 28 odst. 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e)
doklady prokazujícími finanční způsobilost, jedná-li se o žadatele, který hodlá provozovat drážní dopravu na dráze celostátní nebo na dráze regionální,“.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f).
46.
V § 29 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
47.
V § 29 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
48.
V § 30 písm. a) se slova „členů statutárního orgánu“ nahrazují slovy „osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členy“.
49.
V § 30 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Byla-li žádost zamítnuta, drážní správní úřad uvede v rozhodnutí důvody, pro které nebyla licence udělena. Byla-li žádost o licenci zamítnuta z nedostatku volné kapacity dopravní cesty, musí být při změně jízdního řádu opětovně přezkoumána.“.
50.
V § 31 odstavec 2 zní:
„(2)
Pokud při uzavírání smlouvy o provozování drážní dopravy mezi provozovatelem dráhy a dopravcem vznikne spor o stanovení konkrétních podmínek provozování drážní dopravy nebo o časové vedení vlaků, rozhodne na žádost jednoho z nich drážní správní úřad.“.
51.
§ 32 včetně nadpisu zní:
㤠32
Změna licence
(1)
Držitel licence je povinen oznámit drážnímu správnímu úřadu všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o udělení licence podle § 28, s výjimkou údajů týkajících se rozsahu a četnosti dopravy a předložit o nich doklady do 30 dnů od vzniku změn. Drážní správní úřad podle okolností případu rozhodne o změně licence nebo rozhodne o odejmutí licence. O změně rozsahu a četnosti dopravy rozhoduje drážní správní úřad na základě odůvodněné žádosti dopravce.
(2)
Drážní správní úřad rozhodne o změně licence
a)
je-li to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů,
b)
došlo-li ke změně skutečností, na základě kterých se rozhodovalo o udělení licence,
c)
na základě odůvodněné žádosti dopravce.“.
52.
V § 33 se slova „může licenci odejmout“ nahrazují slovy „rozhodne o odejmutí licence“.
53.
V § 34 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
dnem zrušení dráhy,“.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e).
54.
Za § 34 se vkládají nové § 34a a 34b, které včetně nadpisu znějí:
㤠34a
Osvědčení dopravce
(1)
Dopravce musí mít ke dni zahájení drážní dopravy na dráze celostátní nebo na dráze regionální provozované na základě licence osvědčení. Osvědčení vydává drážní správní úřad na základě žádosti dopravce.
(2)
Osvědčením dopravce se dokládá, že dopravce
a)
splňuje podmínky odborné způsobilosti osob zajišťujících provozování drážní dopravy,
b)
splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro provozování drážních vozidel a určených technických zařízení,
c)
má vnitřní organizační strukturu a systém řízení pro zajištění drážní dopravy.
§ 34b
(1)
Licence k provozování drážní dopravy na dráze lanové se neuděluje. Drážní dopravu na dráze lanové může provozovat právnická nebo fyzická osoba na základě úředního povolení k provozování dráhy. Žádost o vydání úředního povolení a rozhodnutí o vydání úředního povolení musí obsahovat též údaje vztahující se k drážní dopravě obdobně, jako je požadováno při rozhodování o licenci.
(2)
Má-li dopravce platnou licenci k provozování drážní dopravy na určité dráze, opravňuje jej tato licence k provozování drážní dopravy rovněž na styku vzájemně zaústěných drah podle podmínek stanovených v licenci a ve smlouvě uzavřené s provozovatelem zaústěné dráhy.“.
55.
§ 35 až 39 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 7a), 7b) a 7c) znějí:
„Povinnosti dopravce
§ 35
(1)
Dopravce je povinen
a)
provozovat drážní dopravu podle pravidel provozování drážní dopravy, platné licence a smlouvy uzavřené s provozovatelem dráhy o provozování drážní dopravy na dráze,
b)
vydat ke dni zahájení provozování drážní dopravy vnitřní předpis o odborné způsobilosti a znalosti osob zajišťujících provozování drážní dopravy a způsob jejich ověřování, včetně systému pravidelného školení,
c)
vydat ke dni zahájení provozování drážní dopravy vnitřní předpis o organizačním zajištění údržby drážních vozidel,
d)
při provozování drážní dopravy používat drážní vozidla a určená technická zařízení s platným průkazem způsobilosti a v technickém stavu, který odpovídá schválené způsobilosti,
e)
zajistit, aby drážní vozidla řídily osoby, které mají platný průkaz způsobilosti k řízení,
f)
zajistit, aby drážní dopravu prováděly osoby, které jsou zdravotně a odborně způsobilé,
g)
se řídit při provozování drážní dopravy pokyny provozovatele dráhy udílenými při organizování drážní dopravy.
(2)
Dopravce, který provozuje drážní dopravu na dráze celostátní nebo na dráze regionální, který je držitelem platné licence, je dále povinen
a)
finančně zajistit řádné provozování drážní dopravy po celou dobu platnosti licence,
b)
poskytnout drážnímu správnímu úřadu za každý kalendářní rok nejpozději do 30. června roku následujícího doklady o trvání finanční způsobilosti k řádnému provozování drážní dopravy,
c)
na výzvu drážního správního úřadu poskytnout informace potřebné pro ověření trvání finanční způsobilosti k drážní dopravě,
d)
ke dni zahájení drážní dopravy sjednat pojištění z odpovědnosti za škody z provozu drážní dopravy a zaplatit pojistné a po celou dobu provozování drážní dopravy mít sjednáno toto pojištění a zaplacené pojistné,
e)
na výzvu drážního správního úřadu poskytnout informace potřebné pro ověření trvání pojištění odpovědnosti za škody z provozu drážní dopravy.
(3)
Pravidla provozování drážní dopravy stanoví prováděcí předpis.
§ 36
Každý dopravce, který provozuje veřejnou drážní dopravu, je kromě povinností uvedených v § 35 povinen
a)
provozovat veřejnou drážní osobní nebo nákladní dopravu podle jízdního řádu a tarifu a předem vyhlášených smluvních přepravních podmínek v Přepravním a tarifním věstníku,
b)
ve veřejné drážní osobní dopravě přepravit každého, kdo má uzavřenou přepravní smlouvu, a přijmout k přepravě zavazadlo, pokud jsou splněny přepravní podmínky a přepravě nebrání okolnosti, které dopravce nemůže odvrátit,
c)
ve veřejné drážní nákladní dopravě přepravit věci, pokud lze přepravu provést dopravcem a zařízeními vyhovujícími obvyklým přepravním potřebám,
d)
na žádost uzavřít přepravní smlouvu i na úsek dráhy celostátní nebo dráhy regionální provozovaný jiným dopravcem; toto ustanovení se vztahuje na dopravce, kteří provozují veřejnou drážní dopravu na dráze celostátní nebo na dráze regionální,
e)
vytvářet ve veřejné drážní osobní dopravě podmínky pro přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace a rodičů s dětmi,
f)
ve veřejné drážní osobní dopravě zabezpečit předlékařskou první pomoc v případě nehody,
g)
zabezpečit náhradní dopravu za přerušenou veřejnou drážní osobní dopravu z důvodu nehody nebo z provozních důvodů, pro které nelze přepravu dokončit drážním vozidlem, kterým bylo započato plnění přepravní smlouvy,
h)
označit jednotlivá drážní vozidla nebo jejich soupravy určené pro přepravu osob s výjimkou dráhy lanové, tramvajové, trolejbusové a speciální názvem výchozí a konečné stanice (zastávky) a drážní vozidla bezbariérově přístupná cestujícím s omezenou schopností pohybu a orientace mezinárodním symbolem přístupnosti, u dráhy tramvajové a dráhy trolejbusové dále číslem nebo jiným označením linky, názvy zastávek čitelnými i za tmy, dále evidenčním číslem vozidla na přední a zadní straně vozidla.
§ 37
Přepravní řád
(1)
Podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě stanoví přepravní řády.
(2)
V přepravním řádu pro přepravu osob a jejich zavazadel ve veřejné drážní osobní dopravě se uvede zejména
a)
vznik, obsah a ukončení přepravní smlouvy, způsob prokazování jejího vzniku, včetně úpravy vztahů mezi dopravcem a cestujícím,
b)
náležitosti jízdního dokladu pro přepravu osob, způsob placení jízdného a posuzování platnosti jízdních dokladů,
c)
náležitosti přepravního dokladu pro přepravu zavazadel, způsob placení přepravného,
d)
právo na obsazení míst k sezení v drážním vozidle a podmínky pro poskytování rezervačních a ubytovacích služeb ve vlacích,
e)
podmínky přepravy dětí, cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace,
f)
způsob vracení jízdného a přepravného při neprovedení přepravy osob, jejich zavazadel, včetně živých zvířat,
g)
rozsah a podmínky přepravy ručních zavazadel a cestovních zavazadel a jejich druhy,
h)
podmínky a způsob používání sdělovacích, bezpečnostních a informačních zařízení cestujícími na dráze a v drážních vozidlech,
i)
věci vyloučené z přepravy zavazadel,
j)
zvláštní podmínky pro přepravu zavazadel, kterými jsou nebezpečné věci, snadno zkazitelné věci, živá zvířata, vozíky pro invalidy, dětské kočárky, jízdní kola, osobní automobily,
k)
rozsah nároků cestujícího vůči dopravci z přepravní smlouvy o přepravě osob a z přepravní smlouvy o přepravě zavazadel a způsob jejich uplatňování,
l)
vztah mezi dopravci ve veřejné drážní dopravě při plnění jedné přepravní smlouvy.
(3)
V přepravním řádu pro přepravu věcí ve veřejné drážní nákladní dopravě se uvede zejména
a)
vznik, obsah a ukončení přepravní smlouvy, včetně úpravy vztahů mezi dopravcem a odesílatelem nebo příjemcem při uzavírání, plnění a ukončení přepravní smlouvy,
b)
náležitosti přepravního dokladu pro přepravu věcí, způsob placení přepravného,
c)
věci z přepravy vyloučené,
d)
podmínky pro přepravu nebezpečných věcí, zemřelých osob, snadno zkazitelných věcí, živých zvířat, odpadů, kolejových vozidel na vlastních kolech, věcí mimořádných rozměrů, neobvyklé hmotnosti nebo zvláštní povahy,
e)
podmínky pro ustanovení, působnost a získání odborné způsobilosti bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí,
f)
způsob převzetí zásilky dopravcem a její vydání příjemci,
g)
odpovědnost dopravce při škodě na zásilce a jiné škodě,
h)
rozsah nároků odesílatele nebo příjemce vůči dopravci a způsob jejich uplatňování,
i)
vztah mezi dopravci v nákladní drážní dopravě při plnění jedné přepravní smlouvy.
(4)
Průvodčí drážního vozidla nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen „pověřená osoba“) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti ostatních cestujících a bezpečnosti a plynulosti dopravy. Pověřená osoba je oprávněna
a)
vyloučit z přepravy cestujícího, který se na výzvu pověřené osoby neprokáže platným jízdním dokladem a nesplní povinnost zaplatit jízdné a přirážku,
b)
vyloučit z přepravy cestujícího nebo uložit cestujícímu zaplacení přirážky, pokud přes upozornění nedodržuje přepravní řád, pokyny a příkazy pověřené osoby, znečišťuje drážní vozidlo nebo pokud svým chováním ruší klidnou přepravu cestujících nebo ostatní cestující jinak obtěžuje; vyloučením z přepravy nesmí být ohrožena bezpečnost a zdraví cestujícího,
c)
nepřipustit k přepravě nebo vyloučit z přepravy zavazadlo cestujícího nebo zvíře s ním přepravované, pokud jsou překážkou bezpečné přepravy cestujících nebo ohrožují zdraví cestujících nebo pokud jejich přepravu neumožňují přepravní podmínky,
d)
uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě.
(5)
Cestující je povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla chovat se tak, aby neohrozil svou bezpečnost, bezpečnost jiných osob, bezpečnost a plynulost drážní dopravy, a dbát přiměřené opatrnosti dané povahou drážní dopravy. Cestující je dále povinen
a)
dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují k zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících,
b)
na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě,
c)
na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu.
(6)
Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 000 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč.
(7)
Vláda vydá nařízením přepravní řád pro veřejnou nákladní drážní dopravu. Ministerstvo dopravy a spojů vydá vyhláškou přepravní řád pro veřejnou drážní osobní dopravu. Podrobnosti přepravních podmínek mohou být stanoveny ve smluvních přepravních podmínkách.
(8)
Porušení povinnosti cestujícího podle odstavce 5, kterým ohrozí pověřenou osobu, je přestupkem podle zvláštního právního předpisu.7a)
§ 38
Omezení a zastavení veřejné drážní dopravy
(1)
Drážní doprava může být přechodně omezena nebo zastavena. O přechodném omezení nebo zastavení drážní dopravy rozhodne na základě žádosti drážní správní úřad v případě, že žadatel, v jehož zájmu má dojít k přechodnému omezení nebo zastavení dopravy, prokáže oprávněnost své žádosti. Drážní správní úřad žádost projedná
a)
s vlastníkem dráhy,
b)
s provozovatelem dráhy,
c)
s okresním úřadem, v jehož obvodu působnosti je drážní dopravou, která má být přechodně omezena nebo zastavena, zajišťována dopravní obslužnost; okresní úřad je povinen projednat své stanovisko s dotčenými obcemi,
d)
s dopravcem v drážní dopravě, pokud nebyl předkladatelem žádosti o přechodné omezení nebo zastavení drážní dopravy.
(2)
Dopravce je povinen přechodné omezení nebo zastavení veřejné drážní dopravy zveřejnit nejméně 14 dnů před počátkem omezení nebo zastavení drážní dopravy.
(3)
Drážní správní úřad může rozhodnout o přechodném omezení drážní dopravy na nezbytně nutnou dobu z důvodů
a)
veřejného zájmu na jiné mimořádné drážní dopravě,
b)
bezpečnosti drážní dopravy,
c)
nahromadění přepravovaných věcí na dráze s výjimkou vlečky, způsobené provozovatelem dráhy nebo jiným dopravcem.
(4)
Odvolání proti rozhodnutí drážního správního úřadu o přechodném omezení drážní dopravy dopravce nemá odkladný účinek.
(5)
Drážní správní úřad může rozhodnout o zastavení drážní dopravy, není-li zájem dopravců na provozování drážní dopravy a pominou-li přepravní potřeby na dráze.
(6)
Dopravce je povinen přechodně omezit nebo zastavit drážní dopravu na základě opatření vydaného správními úřady oprávněnými rozhodovat v oblasti veterinární, rostlinolékařské, hygienické služby, odpadového hospodářství nebo na základě mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů.
(7)
Dopravce je oprávněn přechodně omezit nebo zastavit drážní dopravu z důvodů
a)
nesjízdnosti dráhy v důsledku živelní pohromy, nehody nebo rekonstrukce dráhy,
b)
nepředvídaného narušení provozuschopnosti dráhy,
c)
nahromadění přepravovaných věcí na vlečce, způsobené provozovatelem vlečky nebo jiným dopravcem.
Dopravce na dráze tramvajové nebo trolejbusové je povinen oznámit do 3 dnů drážnímu správnímu úřadu omezení nebo přerušení dopravy, pokud se jedná o přerušení dopravy delší než 7 dnů.
§ 39
Závazky veřejné služby v drážní dopravě na dráze celostátní a na dráze regionální
(1)
Závazky veřejné služby se pro účely tohoto zákona rozumí závazky dopravce v drážní dopravě, které dopravce přijal ve veřejném zájmu, a které by ve svém obchodním zájmu nepřijal nebo by je přijal pouze zčásti pro jejich ekonomickou nevýhodnost. Závazky veřejné služby sjednává s dopravcem ve veřejném zájmu výběrovým řízením stát a hradí dopravci prokazatelnou ztrátu vzniklou jejich plněním.
(2)
Závazky veřejné služby jsou závazky provozu, závazky přepravy a závazky tarifní.
(3)
Závazek provozu je závazek dopravce zajistit na dopravní cestě, na které je oprávněn provozovat drážní dopravu, provozování drážní dopravy plynule, pravidelně a v požadovaném počtu a časovém vedení jednotlivých vlaků, včetně provozování doplňkových přepravních služeb.
(4)
Závazek přepravy je závazek dopravce přepravit cestující nebo věci za speciální cenu při splnění zvláštních podmínek.
(5)
Závazek tarifní je závazek dopravce přepravit cestující nebo věci za regulovanou cenu podle cenových předpisů,7b) která je nižší, než je ekonomické jízdné nebo přepravné.
(6)
Závazek veřejné služby vzniká na základě písemné smlouvy, kterou jménem státu uzavírá
a)
okresní úřad s dopravcem za účelem zajištění základní dopravní obslužnosti územního obvodu okresu; příslušným okresním úřadem je okresní úřad, v jehož územním obvodu je dopravní obslužnost na příslušné dráze nebo její rozhodující části zajišťována,
b)
Ministerstvo dopravy a spojů po dohodě s Ministerstvem financí, a jedná-li se o zajištění potřeb obrany státu, i po dohodě s Ministerstvem obrany s dopravcem ve veřejném zájmu na zajištění dopravních potřeb státu.
(7)
Smlouva o závazku veřejné služby se uzavírá nejméně na období platnosti jízdního řádu. Při uzavírání smlouvy o závazku veřejné služby okresní úřad dbá, aby základní dopravní obslužnost byla zajištěna vzájemným propojením veřejné drážní osobní dopravy s linkovou osobní dopravou.7c)
(8)
Vymezení doplňkových přepravních služeb dopravce náležejících do závazku provozu stanoví prováděcí předpis.
7a)
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
7b)
§ 3 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.
7c)
Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.“.
56.
Za § 39 se vkládají nové § 39a, 39b, 39c a 39d, které včetně nadpisů znějí:
㤠39a
Prokazatelná ztráta
(1)
Prokazatelnou ztrátou se pro účely tohoto zákona rozumí rozdíl mezi ekonomicky oprávněnými náklady vynaloženými dopravcem na splnění závazku veřejné služby včetně přiměřeného zisku vztahujícího se k těmto nákladům a tržbami a výnosy dosaženými dopravcem z tohoto závazku.
(2)
Prokazatelnou ztrátu vzniklou dopravci plněním závazků veřejné služby hradí
a)
okresní úřad ze svého rozpočtu, jedná-li se o zajišťování základní dopravní obslužnosti území závazky veřejné služby,
b)
Ministerstvo dopravy a spojů, jedná-li se o zajišťování dopravních potřeb státu ve veřejném zájmu závazky veřejné služby.
(3)
Bližší vymezení prokazatelné ztráty, způsob jejího výpočtu, pravidla na přidělování finančních prostředků z rozpočtů okresních úřadů, doklady, kterými musí být výpočty prokazatelné ztráty doloženy, vymezení přiměřeného zisku, náležitosti smlouvy o závazku veřejné služby a způsob výkonu státního dozoru nad financováním dopravní obslužnosti a ostatních závazků veřejné služby stanoví prováděcí předpis.
(4)
Zajišťuje-li dopravce přepravní služby mimo závazky veřejné služby nebo jiné činnosti, je povinen vést oddělenou souhrnnou analytickou evidenci závazků veřejných služeb, která se člení na evidenci podle jednotlivých okresních úřadů. Finanční prostředky určené k úhradě prokazatelné ztráty nesmí být použity k jiným účelům.
§ 39b
Základní dopravní obslužnost
(1)
Základní dopravní obslužností územního obvodu okresu je zajištění přiměřené dopravy po všechny dny v týdnu z důvodů veřejného zájmu, především do škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a do zaměstnání, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale únosnému rozvoji tohoto územního obvodu.
(2)
Je-li základní dopravní obslužnost územního obvodu okresu zajištěna veřejnou dopravou, nelze rozpočtové prostředky použít k financování přepravních potřeb závazky veřejné služby jiným druhem souběžné veřejné dopravy. Prováděcí předpis stanoví, co se rozumí provozováním souběžné veřejné dopravy.
§ 39c
Závazky veřejné služby na dráze tramvajové a na dráze trolejbusové
Je-li základní dopravní obslužnost územního obvodu okresu zajišťována dopravou na dráze tramvajové nebo dráze trolejbusové, použijí se ustanovení o závazcích veřejné služby na dráze celostátní a na dráze regionální obdobně.
§ 39d
Ostatní dopravní obslužnost
(1)
Ostatní dopravní obslužnost je zajištění dopravních potřeb územního obvodu obce nad rámec základní dopravní obslužnosti územního obvodu okresu. Na zajištění ostatní dopravní obslužnosti uzavírá obec s dopravcem závazek veřejné služby a hradí ze svého rozpočtu prokazatelnou ztrátu vzniklou dopravci plněním závazků veřejné služby.
(2)
Pro závazky veřejné služby a prokazatelnou ztrátu v ostatní dopravní obslužnosti platí přiměřeně § 39 a 39a.“.
57.
§ 40 včetně nadpisu zní:
㤠40
Jízdní řád na dráze celostátní a regionální
(1)
Jízdní řád veřejné drážní osobní dopravy na dráze celostátní a regionální zpracovává provozovatel dráhy. Jízdní řád je provozovatelem dráhy zpracováván koordinovaně s jízdním řádem v silniční dopravě a vychází z požadavků dopravců a z požadavků okresních úřadů na plynulé a pravidelné provozování drážní dopravy v požadovaném počtu a časovém vedení jednotlivých vlaků, které budou předmětem závazků veřejné služby.
(2)
Okresní úřady uplatní u provozovatele dráhy souhrnné požadavky na počet a časové vedení jednotlivých vlaků nejpozději 240 dnů před dnem platnosti jízdního řádu. Ve stejné lhůtě předají provozovateli dráhy své požadavky dopravci.
(3)
Provozovatel dráhy projedná návrh jízdního řádu a návrh změny jízdního řádu s okresními úřady ve lhůtě nejméně 120 dnů před stanovenou dobou platnosti jízdního řádu, jedná-li se o nový jízdní řád, a nejméně ve lhůtě 15 dnů před stanovenou dobou platnosti, jedná-li se o změnu jízdního řádu.“.
58.
Nadpis pod § 41 zní: „Jízdní řád na dráze tramvajové, trolejbusové, speciální a lanové“.
59.
V § 41 odst. 1 se slova „nebo na dráze lanové“ nahrazují slovy „a dopravce, který má podle úředního povolení provozovat veřejnou drážní osobní dopravu na dráze lanové,“.
60.
Nadpis pod § 42 zní: „Platnost jízdního řádu“.
61.
V § 42 odst. 1 se slova „a jeho“ nahrazují slovy „a dráhy regionální a jejich“.
62.
V § 43 odst. 3 se na konci věty slova „drážního vozidla“ nahrazují slovy „nebo jiné osoby, která prokáže právní zájem na schválení typu drážního vozidla“.
63.
V § 43 odst. 4 se v poslední větě za slova „výrobce drážního vozidla“ vkládají slova „nebo jiná osoba, která prokáže právní zájem na schválení typu drážního vozidla“.
64.
V § 43 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Na dráhách lze provozovat drážní vozidla neschváleného typu pro účely zkušebního provozu a při zkouškách pro schválení typu nebo změny typu, a to jen na dobu potřebnou pro tento účel, za podmínky, že technický stav vozidla a způsob provádění zkoušek za jízdy neohrozí bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy. Podmínky provádění zkušebního provozu a řízení drážního vozidla pro každý případ stanoví drážní správní úřad. Podmínky provozování drážního vozidla zahraničního dopravce stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.“.
65.
V § 44 odstavec 2 zní:
„(2)
Zjistí-li drážní správní úřad, že drážní vozidlo v provozu je v technickém stavu, který nezaručuje bezpečnost drážní dopravy nebo nemá vlastnosti schváleného typu nebo nemá platný průkaz způsobilosti nebo nejsou u něj prováděny pravidelné technické prohlídky podle prováděcího předpisu, rozhodne o nezpůsobilosti drážního vozidla k provozu.“.
66.
V § 45 se doplňují odstavce 5, 6, 7 a 8, které znějí:
„(5)
Drážní správní úřad nařídí přezkoušení odborné a zdravotní způsobilosti osob k řízení, má-li důvodné pochybnosti o zdravotní nebo odborné způsobilosti těchto osob. V těchto případech drážní správní úřad zadrží průkaz způsobilosti k řízení do doby, kdy důvody pro zadržení průkazu pominou.
(6)
Bez průkazu způsobilosti mohou řídit drážní vozidlo osoby při jízdním výcviku nebo při zkoušce z řízení drážního vozidla. Při provozování drážního vozidla neschváleného typu pro účely zkušebního provozu a při zkouškách pro schválení typu nebo změny typu může drážní vozidlo řídit osoba dodavatele bez průkazu způsobilosti pouze pod dohledem osoby dopravce, který zodpovídá za zachování všech zásad pro bezpečnost drážní dopravy.
(7)
Drážní vozidlo náležející zahraničnímu dopravci oprávněnému provozovat v České republice drážní dopravu může řídit osoba, je-li držitelem oprávnění k řízení tohoto vozidla podle právních předpisů státu, v němž má sídlo zahraniční dopravce. Tato osoba musí být současně držitelem průkazu způsobilosti k řízení podle § 45.
(8)
Maximální dobu řízení, dobu bezpečnostních přestávek a dobu odpočinku osob, které řídí drážní vozidlo, stanoví pro jednotlivé druhy drážních vozidel prováděcí předpis.“.
67.
V § 47 se na konci odstavce 4 doplňují včetně poznámky pod čarou č. 7d) tato slova: „nebo prohlášení výrobce o shodě s technickými předpisy7d)
7d)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.“.
68.
V § 48 se na začátek odstavce 1 vkládá nová věta, která zní: „Určená technická zařízení v provozu podléhají pravidelným revizím, prohlídkám a zkouškám, kterými se ověřuje jejich technický stav a provozní způsobilost.“.
69.
Nadpis hlavy čtvrté zní: „MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI“.
70.
§ 49 včetně poznámky pod čarou č. 8) zní:
㤠49
(1)
Mimořádnou událostí v drážní dopravě je nehoda nebo ohrožení v drážní dopravě, která ohrožuje nebo narušuje bezpečnost, pravidelnost a plynulost provozování drážní dopravy, bezpečnost osob a bezpečnou funkci staveb a zařízení nebo ohrožuje životní prostředí.
(2)
Nehodou v drážní dopravě je mimořádná událost, k níž došlo v souvislosti s pohybem drážního vozidla (provozováním drážní dopravy), s následkem smrti, újmy na zdraví nebo značné škody na majetku.1) Jiné mimořádné události se považují za ohrožení.
(3)
Provozovatel dráhy a dopravce jsou povinni
a)
neprodleně oznámit každou mimořádnou událost v drážní dopravě drážnímu správnímu úřadu a současně každou nehodu v drážní dopravě Policii České republiky,
b)
provést dokumentaci stavu v době nehody,
c)
zabezpečit uvolnění dráhy pro obnovení provozování dráhy nebo drážní dopravy, pokud tomu nebrání jiné okolnosti,
d)
odhalovat příčiny a okolnosti vzniku mimořádných událostí v drážní dopravě a činit opatření k jejich předcházení.
8)
Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.“.
71.
V § 50 odst. 1 se slova „1 000 000 Kč“ nahrazují slovy „10 000 000 Kč“.
72.
V § 50 odst. 1 písm. a) se slova „celostátní nebo regionální“ zrušují.
73.
V § 50 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí:
„d)
vlastníku dráhy celostátní nebo regionální, který nenabídne dráhu, u níž není schopen zajistit její provozuschopnost, státu k odkoupení,
e)
vlastníku dráhy, který neumožní pověřené osobě výkon státního dozoru ve věcech drah.“.
74.
V § 50 odst. 3 se slova „1 000 000 Kč“ nahrazují slovy „10 000 000 Kč“.
75.
V § 50 odstavec 4 zní:
„(4)
Drážní správní úřad uloží pokutu až do výše 10 000 000 Kč provozovateli dráhy, který
a)
umožní při provozování dráhy výkon činnosti osobě, která není zdravotně způsobilá,
b)
umožní při provozování dráhy výkon činnosti osobě, která není odborně způsobilá,
c)
používá při provozování dráhy určené technické zařízení bez platného průkazu způsobilosti nebo ve stavu, který neodpovídá schválené technické dokumentaci,
d)
neumožní dopravci, který má platnou licenci, provozovat drážní dopravu na dráze celostátní a na dráze regionální,
e)
neumožní pověřené osobě výkon státního dozoru ve věcech drah.“.
76.
V § 51 odst. 1 se slova „1 000 000 Kč“ nahrazují slovy „10 000 000 Kč“.
77.
V § 51 odst. 2 se slova „1 000 000 Kč“ nahrazují slovy „10 000 000 Kč“.
78.
V § 51 odst. 3 se slova „1 000 000 Kč“ nahrazují slovy „10 000 000 Kč“.
79.
V § 51 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí:
„e)
neumožní pověřené osobě výkon státního dozoru ve věcech drah,
f)
umožní, aby při provozování drážní dopravy vykonávaly činnost osoby, které nejsou odborně způsobilé.“.
80.
V § 51 odst. 4 se slova „1 000 000 Kč“ nahrazují slovy „10 000 000 Kč“.
81.
§ 58 zní:
㤠58
(1)
Státní dozor ve věcech drah vykonávají Drážní úřad a obce. Výkon státního dozoru obcemi náleží do přenesené působnosti obcí. Působnost pro výkon státního dozoru je určena věcnou a územní působností drážního správního úřadu.
(2)
Při výkonu státního dozoru pověřené osoby dozírají, zda jsou při provozování dráhy a drážní dopravy dodržovány a plněny povinnosti vlastníka dráhy, provozovatele dráhy a dopravce stanovené právními předpisy v zájmu bezpečného provozování dráhy a drážní dopravy.
(3)
Drážní úřad je oprávněn v rámci výkonu státního dozoru zjišťovat příčiny mimořádných událostí.
(4)
Vrchní státní dozor ve věcech drah vykonává Ministerstvo dopravy a spojů.
(5)
Při výkonu vrchního státního dozoru pověřené osoby vykonávají činnosti náležející státnímu dozoru a dále dozírají nad výkonem státního dozoru ve věcech drah vykonávaným Drážním úřadem a obcemi.
(6)
Pověření k výkonu vrchního státního dozoru a k výkonu státního dozoru ve věcech drah vydává Ministerstvo dopravy a spojů.“.
82.
V § 59 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Doklad o pověření obsahuje jméno a příjmení pověřené osoby, její rodné číslo a fotografii, věcný a územní rozsah oprávnění a dobu platnosti.“.
83.
V § 62 odstavec 4 zní:
„(4)
Je-li jedna fyzická nebo právnická osoba zároveň provozovatelem celostátní nebo regionální dráhy a provozovatelem drážní dopravy na těchto dráhách, je pro tuto fyzickou nebo právnickou osobu závazné vedení odděleného účetnictví při provozování dráhy a provozování drážní dopravy.“.
84.
V § 66 odstavec 1 zní:
„(1)
Ministerstvo dopravy a spojů vydá vyhlášku k provedení § 3 odst. 1, § 5 odst. 3, § 6 odst. 1 a 2, § 7 odst. 2, § 14a odst. 3, § 20 odst. 4, § 22 odst. 5, § 27a odst. 4, § 35 odst. 3, § 37 odst. 7, § 39 odst. 8, § 39a odst. 3, § 39b odst. 2, § 42 odst. 3, § 43 odst. 1, § 43 odst. 4, § 43 odst. 5, § 44 odst. 1 a 2, § 45 odst. 3, § 45 odst. 8, § 47 odst. 2 a § 48 odst. 1.“.
85.
V § 66 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Ministerstvo dopravy a spojů po projednání s Ministerstvem vnitra vydá vyhlášku, kterou se stanoví způsob zjišťování mimořádných událostí v drážní dopravě.“.
86.
Pokud zákon používá názvu „Ministerstvo dopravy“ nahrazuje se tento název názvem „Ministerstvo dopravy a spojů“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Dopravce, který provozuje drážní dopravu na dráze celostátní nebo na dráze regionální na základě licence, je povinen do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona prokázat drážnímu správnímu úřadu
a)
finanční způsobilost k provozování drážní dopravy,
b)
sjednané pojištění odpovědnosti za škody z provozu drážní dopravy.
Neprokáže-li dopravce v této lhůtě finanční způsobilost k provozování drážní dopravy nebo sjednané pojištění odpovědnosti za škody z provozu drážní dopravy, drážní správní úřad rozhodne o odejmutí licence dopravci.
2.
Dopravce, který provozuje drážní dopravu na dráze celostátní nebo na dráze regionální na základě licence, je povinen do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona požádat o vydání osvědčení podle § 34a. Do doby vydání osvědčení se dopravce považuje za dopravce oprávněného provozovat drážní dopravu. Nepožádá-li dopravce ve stanovené lhůtě o vydání osvědčení nebo nebude-li mu osvědčení vydáno, drážní správní úřad rozhodne o odejmutí licence dopravci.
3.
Provozovatel dráhy celostátní a dráhy regionální, který provozuje dráhu na základě úředního povolení, je povinen do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona prokázat drážnímu správnímu úřadu finanční způsobilost k provozování dráhy. Neprokáže-li provozovatel dráhy v této lhůtě finanční způsobilost k provozování dráhy, drážní správní úřad rozhodne o zrušení úředního povolení k provozování dráhy.
4.
Právnické a fyzické osoby, které provozují dráhu na základě úředního povolení nebo provozují drážní dopravu na základě licence a nejsou zapsány v obchodním rejstříku, jsou povinny splnit tuto podmínku nejpozději do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nesplní-li tuto podmínku, rozhodne drážní správní úřad o odejmutí úředního povolení nebo licence.
Čl. III
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, jak vyplývá z pozdějších změn.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2000, s výjimkou ustanovení § 39 a § 39a až 39d, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 27/2000 Sb. | Zákon č. 27/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných dražbách
Vyhlášeno 22. 2. 2000, datum účinnosti 1. 5. 2000, částka 10/2000
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby
* ČÁST OSMÁ - Změna občanského soudního řádu
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
* ČÁST JEDENÁCTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb., 256/2013 Sb., 340/2013 Sb., 344/2013 Sb.)
27
ZÁKON
ze dne 18. ledna 2000,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných dražbách
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
Čl. I
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb. a zákona č. 363/1999 Sb., se mění takto:
1.
§ 41 se zrušuje.
2.
V příloze č. 2 ve skupině 214: Ostatní – ve sloupci 1 se text „Provádění dražeb mimo soudní výkon rozhodnutí“ nahrazuje textem „Provádění dobrovolných dražeb movitých věcí podle zákona o veřejných dražbách“.
Ve sloupci 2 se číslice „5“ nahrazuje číslicí „3“.
Ve sloupci 3 se text „Zákon č. 174/1950 Sb., o dražbách mimo exekuci, ve znění zákona č. 513/1991 Sb.“ nahrazuje textem „Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.“.
3.
V příloze č. 3 ve skupině 314: Ostatní – ve sloupci 1 se doplňuje nový obor „Provádění veřejných dražeb“.
Ve sloupci 2 se doplňují slova „vysokoškolské vzdělání, 1 rok praxe v dražební nebo realitní činnosti nebo středoškolské vzdělání a 5 let praxe v dražební nebo realitní činnosti“.
Ve sloupci 3 se doplňují slova „stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj“.
Ve sloupci 4 se doplňují slova „Ministerstvo pro místní rozvoj“.
Ve sloupci 5 se doplňují slova „§ 6 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby
Čl. III
Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 541/1992 Sb., zákona č. 544/1992 Sb., zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 306/1993 Sb. a zákona č. 224/1994 Sb., se mění takto:
1.
§ 14 včetně poznámky pod čarou č. 5b) zní:
„(1)
Privatizaci majetku uskutečňuje Fond prodejem na základě smlouvy uzavřené s kupujícím nebo veřejnou dražbou; při veřejné dražbě se postupuje podle zvláštního právního předpisu.5b) Výběr dražebníka provádí Fond.
(2)
Při vkladu privatizovaného majetku do základního jmění obchodní společnosti postupuje Fond v souladu se zvláštními předpisy5) a s odchylkami stanovenými tímto zákonem.
5b)
Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.“.
2.
V § 19 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Je-li majetek privatizován veřejnou dražbou, platí pro předání a převzetí věcí zahrnutých do privatizovaného majetku, jakož i pro přechod pohledávek a závazků souvisejících s privatizovaným majetkem zvláštní právní předpis.5b)“.
3.
V § 20 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Nestanoví-li zvláštní právní předpis5b) jinak nebo nevyplývá-li ze smlouvy něco jiného, je nabyvatel oprávněn požadovat přiměřenou slevu za věci zahrnuté do zápisu o převzetí, pokud mají vady nebo mu nebyly vydány.
(3)
Nestanoví-li zvláštní právní předpis5b) jinak, může nabyvatel uplatnit nárok na slevu ohledně závazků, jež na něho přešly a nebyly zachyceny v účetnictví.“.
4.
§ 47b zní:
㤠47b
(1)
Při likvidaci organizací uvedených v § 1 zpeněží likvidátor majetek veřejnou dražbou.5b) Jiným způsobem může likvidátor postupovat jenom se souhlasem ministerstva.
(2)
Výběr dražebníka provádí likvidátor.“.
ČÁST OSMÁ
Změna občanského soudního řádu
Čl. VIII
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb. a zákona č. 165/1998 Sb., se mění takto:
1.
V § 9 odst. 1 se na konci doplňuje nová věta, která zní: „Okresní soudy jsou k řízení v prvním stupni příslušné vždy ve sporech ohledně veřejných dražeb podle zákona o veřejných dražbách.“.
2.
V § 75 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
O návrhu na předběžné opatření podle zákona o veřejných dražbách musí být rozhodnuto v případě nemovitostí nejpozději do 30 dnů a v ostatních případech do 7 dnů poté, co byl podán.“.
3.
V § 88 se doplňuje písmeno o), které zní:
„o)
v jehož obvodu bylo v době podání návrhu na provedení dražby sídlo nebo bydliště navrhovatele ve věcech veřejných dražeb podle zákona o veřejných dražbách.“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
Čl. IX
V § 24 odst. 2 písm. y) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb. a zákona č. 225/1999 Sb., se na konci bodu 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 5, který včetně poznámky pod čarou č. 26j) zní:
„5.
na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba,26j) a to na základě výsledků této dražby.
26j)
Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem, kdy nabude účinnosti zákon o veřejných dražbách.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 29/2000 Sb. | Zákon č. 29/2000 Sb.
Zákon o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách)
Vyhlášeno 22. 2. 2000, datum účinnosti 1. 7. 2000, částka 10/2000
* ČÁST PRVNÍ - PRÁVNÍ ÚPRAVA POŠTOVNÍCH SLUŽEB A SLUŽEB DODÁVÁNÍ BALÍKŮ (§ 1 — § 43)
* ČÁST TŘETÍ - § 45 (§ 45 — § 45)
* ČÁST ČTVRTÁ - § 46 (§ 46 — § 46)
* ČÁST OSMÁ - § 50 (§ 50 — § 50)
* ČÁST DEVÁTÁ - § 51 (§ 51 — § 51)
* ČÁST DESÁTÁ - § 52 (§ 52 — § 52)
* ČÁST TŘINÁCTÁ - § 55 (§ 55 — § 55)
* ČÁST ČTRNÁCTÁ - § 56 (§ 56 — § 56)
* ČÁST ŠESTNÁCTÁ - § 58 (§ 58 — § 58)
* ČÁST OSMNÁCTÁ - § 60 (§ 60 — § 60)
Aktuální znění od 1. 1. 2022 (374/2021 Sb.)
29
ZÁKON
ze dne 18. ledna 2000
o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
PRÁVNÍ ÚPRAVA POŠTOVNÍCH SLUŽEB A SLUŽEB DODÁVÁNÍ BALÍKŮ
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje podmínky pro podnikání v oblasti poštovních služebpoštovních služeb, podmínky pro poskytování a provozování poštovních služebpoštovních služeb, práva a povinnosti, které při této činnosti vznikají, jakož i zvláštní práva a zvláštní povinnosti těch provozovatelůprovozovatelů poštovních služebpoštovních služeb, kteří mají povinnost poskytovat a zajišťovat základní službyzákladní služby, a výkon státní správy a regulaci v oblasti poštovních služebpoštovních služeb.
(2)
Tento zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie27) postup poskytovatele služby dodávání balíků a rozsah působnosti a pravomoci Českého telekomunikačního úřadu (dále jen „Úřad“) v oblasti služeb přeshraničního dodávání balíků.
§ 2
Vymezení základních pojmů
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
poštovní službou činnost, která zpravidla zahrnuje poštovní podání, třídění a přepravu poštovní zásilky prostřednictvím poštovní sítě a je prováděna za účelem dodání poštovní zásilky příjemci; za poštovní službu se považuje i dodání poukázané peněžní částky,
b)
poštovní zásilkou adresná zásilka v konečné podobě, ve které má být provozovatelem dodána; poštovní zásilkou se rozumí i poštovní balík,
c)
poštovním poukazem poštovní služba, jejímž účelem je dodání poukázané peněžní částky,
d)
provozovatelem osoba poskytující poštovní služby nebo zajišťující zahraniční poštovní služby,
e)
odesílatelem osoba, která je na poštovní zásilce nebo v dokladu o poštovním poukazu jako odesílatel označena; není-li odesílatel označen, je jím osoba, která poštovní smlouvu uzavřela,
f)
adresátem osoba, která je na poštovní zásilce nebo v dokladu o poštovním poukazu jako adresát odesílatelem označena,
g)
příjemcem adresát, popřípadě jiná osoba, které podle poštovní smlouvy má nebo může být vydána poštovní zásilka nebo vyplacena poukázaná peněžní částka,
h)
dodáním vydání poštovní zásilky nebo výplata poukázané peněžní částky provozovatelem příjemci,
i)
vrácením vydání poštovní zásilky nebo výplata poukázané peněžní částky provozovatelem odesílateli, případně jiné osobě, které podle poštovní smlouvy má nebo může být vrácena,
j)
zahraniční poštovní službou služba, jejíž poskytnutí bylo sjednáno v zahraničí a jejímž účelem je dodání poštovní zásilky nebo peněžní částky v České republice a která spadá do oblasti poštovních služeb v té fázi, jež je provozovatelem zajišťována na území České republiky,
k)
základními službami poštovní služby a zahraniční poštovní služby, které jsou vzhledem k potřebám veřejnosti pod ochranou státu zajišťovanou způsobem podle tohoto zákona,
l)
zahraničním provozovatelem ten, kdo se v zahraničí v součinnosti s provozovatelem podílí na poskytnutí poštovní služby do zahraničí,
m)
písemností sdělení v písemné podobě na listině určené konkrétní osobě,
n)
poštovním podáním převzetí poštovní zásilky nebo poukazované peněžní částky provozovatelem k poskytnutí poštovní služby,
o)
poštovní sítí systém organizace činností a technologické prvky, technická zařízení, síť provozoven nebo specifické služby provozovatele, které využívá pro zajištění poskytování poštovních služeb,
p)
expresní zásilkovou službou se rozumí služba, která se mimo větší rychlosti a spolehlivosti sběru a dodávání poštovních zásilek vyznačuje poskytováním služeb s těmito znaky nebo některým z nich: záruka dodání ke stanovenému dni, sběr zásilek z výchozího místa, předání adresátovi do vlastních rukou, možnost změny místa určení a adresáta během přepravy, potvrzení odesílateli převzetí jeho zásilky, kontrola a sledování odeslaných zásilek, osobní služba zákazníkům a poskytování služby podle požadavků zákazníka, pokud je požadována.
(2)
Poštovní službou podle tohoto zákona není
a)
přeprava poštovních zásilek, pokud je vykonávána osobou, která k těmto zásilkám současně neprovedla podání, třídění nebo dodání,
b)
služba obdobná poštovní službě, která je vykonávána odesílatelem nebo s ním propojenou osobou.
§ 3
Základní služby
(1)
Základní službyZákladní služby zahrnují
a)
službu dodánídodání poštovních zásilekpoštovních zásilek do 2 kg,
b)
službu dodánídodání poštovních balíků do 10 kg,
c)
službu dodánídodání peněžní částky poštovním poukazempoštovním poukazem,
d)
službu dodánídodání doporučených zásilek, kterou se rozumí služba poskytující záruku náhrady škody v paušální výši pro případ ztráty, poškození nebo úbytku obsahu poštovní zásilkypoštovní zásilky a dávající odesílateli důkaz o poštovním podánípoštovním podání poštovní zásilkypoštovní zásilky a případně na jeho žádost důkaz o jejím dodánídodání adresátovi,
e)
službu dodánídodání cenných zásilek, kterou se rozumí služba poskytující záruku náhrady škody pro případ ztráty, poškození nebo úbytku obsahu poštovní zásilkypoštovní zásilky, a to až do výše odesílatelem udané hodnoty poštovní zásilkypoštovní zásilky,
f)
službu bezúplatného dodánídodání poštovních zásilekpoštovních zásilek do 7 kg pro nevidomé osoby,
g)
služby, které musí být zajištěny na základě závazků vyplývajících z členství České republiky ve Světové poštovní unii.
(2)
Základní službyZákladní služby musí být poskytovány
a)
trvale na celém území České republiky prostřednictvím sítě provozoven, jejichž minimální počet stanoví na návrh Úřadu vláda nařízením; do tohoto počtu se započítávají i provozovny vedené třetí stranou jménem a na účet držitele poštovní licence,
b)
ve stanovené kvalitě, která je v souladu s potřebami veřejnosti,
c)
za dostupné ceny umožňující využívání základních služebzákladních služeb v rozsahu odpovídajícím běžné potřebě osob,
d)
každý pracovní den a musí umožnit v těchto dnech nejméně jedno poštovní podánípoštovní podání a dále alespoň jedno dodánídodání na adresu každé fyzické nebo právnické osoby, nebo ve výjimečných případech, zejména je-li místo dodánídodání nebezpečné nebo neúměrně obtížně dostupné, které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem podle odstavce 3, jedno dodánídodání do vhodného zařízení nebo dodávací schrány,
e)
způsobem, který odpovídá požadavkům úředního doručování písemnostípísemností podle zvláštního právního předpisu.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví podrobnou technickou specifikaci jednotlivých základních služebzákladních služeb včetně rozměrů poštovních balíků a jiných poštovních zásilekpoštovních zásilek a dále stanoví podle odstavce 2 způsob poskytování a zajišťování základních služebzákladních služeb tak, aby byl realizován v kvalitě, jež je ve veřejném zájmu nezbytná (dále jen „základní kvalitativní požadavky“). Základní kvalitativní požadavky zabezpečí zejména rychlost, spolehlivost a pravidelnost základních služebzákladních služeb, dostatečnou hustotu obslužných míst zajišťujících poštovní podánípoštovní podání, jakož i nezbytnou úroveň informovanosti uživatelů o způsobu zajištění základních služebzákladních služeb.
HLAVA II
POŠTOVNÍ SLUŽBY
Uzavření poštovní smlouvy
§ 4
(1)
ProvozovatelProvozovatel je povinen zpřístupnit v každé své provozovně a rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup poštovní podmínky. Tímto zpřístupněním nabízí každému uzavření poštovní smlouvy.
(2)
ProvozovatelProvozovatel je povinen uzavřít poštovní smlouvu s každým, kdo její uzavření v mezích poštovních podmínek a způsobem v nich stanoveným požaduje.
(3)
ProvozovateliProvozovateli nevzniká povinnost uzavřít poštovní smlouvu, jestliže jejím obsahem mají být také odchylky od práv a povinností, které se mají stát obsahem právního vztahu vzniklého z poštovní smlouvy, nebo jejich doplnění. Takovou poštovní smlouvu může provozovatelprovozovatel uzavřít, pokud je na takovou možnost v poštovních podmínkách upozorněno a pokud se těmito odchylkami a doplňky nezmění povaha nabízené poštovní službypoštovní služby.
(4)
ProvozovatelProvozovatel je oprávněn při uzavírání poštovní smlouvy požadovat, aby odesílatel prokázal, že poštovní zásilkapoštovní zásilka a její úprava odpovídají poštovním podmínkám; není však povinen to zjišťovat.
§ 5
(1)
Poštovní smlouvou se provozovatelprovozovatel zavazuje odesílateli, že dodá poštovní zásilkupoštovní zásilku nebo peněžní částku z místa poštovního podánípoštovního podání sjednaným způsobem příjemcipříjemci do místa uvedeného v adrese, a odesílatel se zavazuje, není-li sjednáno jinak, uhradit provozovateliprovozovateli dohodnutou cenu. Za poštovní smlouvu se považuje jakákoliv smlouva, jejímž předmětem je poskytnutí poštovní službypoštovní služby.
(2)
ProvozovatelProvozovatel neodpovídá za nesplnění povinností podle poštovní smlouvy z příčin na straně příjemce nebo v důsledku plnění povinnosti uložené provozovateliprovozovateli tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem2).
(3)
Není-li s provozovatelemprovozovatelem dohodnuto něco jiného, odesílatel je povinen upravit poštovní zásilkupoštovní zásilku způsobem podle § 6 odst. 2 písm. c) a d).
§ 6
Poštovní podmínky
(1)
Poštovní podmínky musejí mít písemnou formu.
(2)
Poštovní podmínky musí srozumitelným, úplným a snadno přístupným způsobem obsahovat minimálně
a)
popis poskytované poštovní službypoštovní služby,
b)
způsob, jakým lze uzavřít poštovní smlouvu,
c)
požadovanou úpravu poštovní zásilkypoštovní zásilky, její rozměry a hmotnost,
d)
ustanovení určující, který obsah poštovní zásilkypoštovní zásilky je považován za nebezpečný nebo vyžaduje zvláštní zacházení, jakož i povinnou zvláštní úpravu takové poštovní zásilkypoštovní zásilky,
e)
ustanovení určující nedovolený obsah poštovní zásilkypoštovní zásilky,
f)
způsob a podmínky dodánídodání,
g)
cenu poštovní službypoštovní služby, způsob její úhrady a rozsah nároku odesílatele na její vrácenívrácení, jestliže provozovatelprovozovatel porušil povinnost vyplývající z poštovní smlouvy,
h)
postup provozovateleprovozovatele při nemožnosti dodánídodání poštovní zásilkypoštovní zásilky,
i)
způsob uplatnění reklamace vad poskytované poštovní službypoštovní služby, včetně údajů o tom, kde a v jakých lhůtách lze reklamaci uplatnit a lhůty o jejím vyřízení,
j)
postup provozovateleprovozovatele při otevření poštovní zásilkypoštovní zásilky podle § 8,
k)
postup provozovateleprovozovatele při prodeji nebo zničení poštovní zásilkypoštovní zásilky nebo její části podle § 9 a 10, včetně lhůty, jejímž uplynutím je takové nakládání se zásilkou podmíněno,
l)
rozsah odpovědnosti za vzniklou škodu podle § 13 odst. 1,
m)
omezení výše náhrady škody podle § 13 odst. 4,
n)
výčet ustanovení, od nichž se nelze odchýlit dohodou stran,
o)
podmínky pro zaslání poštovní zásilkypoštovní zásilky nebo peněžní částky do zahraničí, pokud takovou službu nabízí,
p)
informaci o způsobu řešení sporů týkajících se předmětu poštovní smlouvy.
(3)
ProvozovatelProvozovatel je povinen nejméně 30 dnů před nabytím účinnosti změny poštovních podmínek uveřejnit informaci o této změně v každé své provozovně a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4)
Úřad může provozovateliprovozovateli uložit rozhodnutím povinnost provést ve lhůtě ne kratší než 20 dnů změnu poštovních podmínek, jsou-li v rozporu s tímto zákonem nebo prováděcími právními předpisy k tomuto zákonu nebo v rozporu se zákonem obsahujícím pravidla ochrany spotřebitelespotřebitele, a to z důvodu nekalých, klamavých nebo agresivních obchodních praktik nebo z důvodu diskriminace spotřebitelespotřebitele17). Změnu poštovních podmínek provede provozovatelprovozovatel nejpozději s účinností ke dni následujícímu po uplynutí lhůty podle věty první; v tomto případě se odstavec 3 nepoužije.
§ 6a
Námitky proti vyřízení reklamace
(1)
Pokud provozovatelprovozovatel nevyhoví nebo nevyřídí reklamaci vad poskytované poštovní službypoštovní služby, je odesílatel nebo adresát oprávněn podat u Úřadu návrh na zahájení řízení o námitce proti vyřízení reklamace bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 měsíce ode dne doručení vyřízení reklamace nebo marného uplynutí lhůty pro její vyřízení, jinak právo uplatnit námitku zanikne. Podání návrhu podléhá správnímu poplatku.
(2)
Neuzavřou-li účastníci řízení smír nebo Úřad tento smír neschválí, Úřad rozhodne o tom, zda byla reklamace vyřízena řádně či nikoli. Na návrh Úřad rozhodne v řízení podle odstavce 1 o právech a povinnostech účastníků řízení vyplývajících z poštovní smlouvy nebo tohoto zákona. Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 90 dnů. Tato lhůta může být u zvlášť složitých sporů prodloužena. Strany musí být bez zbytečného odkladu informovány o prodloužení této lhůty a o celkové době, do kdy lze očekávat vydání rozhodnutí.
(3)
Úřad přizná účastníku řízení, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku řízení, který ve věci úspěch neměl. Měl-li účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, může Úřad náhradu nákladů poměrně rozdělit, popřípadě rozhodnout, že žádný z účastníků řízení nemá na náhradu nákladů právo. I když měl účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, může mu Úřad přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze Úřadu. Úřad přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi také v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem podán důvodně.
(4)
V rámci oznámení o zahájení řízení o sporu podle odstavce 1 zahajovaného na návrh spotřebitelespotřebitele Úřad informuje strany sporu vhodným způsobem o právu na právní pomoc a o tom, že nemají povinnost právního zastoupení. Podáním návrhu spotřebitelspotřebitel souhlasí s právními účinky výsledku řešení sporu v rozsahu informace zveřejněné nebo jemu poskytnuté Úřadem podle jiného právního předpisu26).
§ 7
Práva z poštovní smlouvy
(1)
Právo nakládat s poštovní zásilkoupoštovní zásilkou nebo poukázanou peněžní částkou má až do jejího dodánídodání jen odesílatel; provozovatelprovozovatel může s poštovní zásilkoupoštovní zásilkou nebo poukázanou peněžní částkou zacházet jen v nezbytné míře a jen takovým způsobem, který je součástí poskytování poštovní službypoštovní služby.
(2)
Jiné osoby a orgány neuvedené v odstavci 1 mohou s poštovní zásilkoupoštovní zásilkou nebo poukázanou peněžní částkou až do doby jejího dodánídodání nakládat jen tehdy, je-li to v souladu s poštovní smlouvou nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis3a).
(3)
Práva z poštovní smlouvy se promlčují uplynutím jednoho roku od poštovního podánípoštovního podání, nestanoví-li tento zákon něco jiného.
§ 8
Otevření poštovní zásilky
(1)
ProvozovatelProvozovatel je oprávněn otevřít poštovní zásilkupoštovní zásilku, jestliže
a)
ji nelze dodat a současně ji nelze vrátit nebo nemá být podle poštovní smlouvy vrácena,
b)
je důvodné podezření, že obsahuje věc považovanou podle poštovních podmínek za nebezpečnou, nebo věc, jejíž poštovní podánípoštovní podání není podle poštovních podmínek dovoleno,
c)
byla poškozena,
d)
je důvodná obava, že došlo nebo že by do dodánídodání mohlo dojít ke vzniku škody, nebo
e)
je to nezbytné k dodržení povinností uložených provozovateliprovozovateli zvláštním právním předpisem3b).
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na poštovní zásilkupoštovní zásilku, z jejíž vnější úpravy je zřejmé, že je podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky4), nedotknutelná.
(3)
ProvozovatelProvozovatel je povinen o otevření poštovní zásilkypoštovní zásilky informovat při dodánídodání adresáta, popřípadě odesílatele při vrácenívrácení poštovní zásilkypoštovní zásilky.
(4)
Obsah poštovní zásilkypoštovní zásilky smí být při jejím otevření prohlížen jen v rozsahu nezbytném pro zajištění účelu prohlídky. Při otevírání musí být zajištěna ochrana skutečností, jež jsou chráněny podle zvláštního právního předpisu5), jakož i ochrana poštovního tajemství (§ 16) a listovního tajemství6).
§ 9
Prodej poštovní zásilky provozovatelem
(1)
ProvozovatelProvozovatel je oprávněn po uplynutí sjednané lhůty prodat poštovní zásilkupoštovní zásilku nebo její část, jestliže
a)
poštovní zásilkupoštovní zásilku nelze dodat a současně ji nelze vrátit nebo nemá být podle poštovní smlouvy vrácena, nebo
b)
je důvodná obava, že se obsah poštovní zásilkypoštovní zásilky do dodánídodání znehodnotí.
(2)
Prodat nelze poštovní zásilkupoštovní zásilku, jež je podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky4), nedotknutelná. Prodat nelze takový obsah poštovní zásilkypoštovní zásilky, na který se vztahuje listovní tajemství.6)
(3)
Je-li to možné, výtěžek z prodeje po odečtení nákladů na uskladnění, nákladů prodeje a nezaplacené části ceny (dále jen „čistý výtěžek“) vydá provozovatelprovozovatel odesílateli. Nebyl-li čistý výtěžek vydán, odesílatel má právo požádat o jeho vydání ve lhůtě podle § 7 odst. 3; po marném uplynutí této lhůty právo na vydání čistého výtěžku zaniká a čistý výtěžek připadne provozovateliprovozovateli.
§ 10
Zničení poštovní zásilky provozovatelem
(1)
ProvozovatelProvozovatel je oprávněn po uplynutí sjednané lhůty zničit poštovní zásilkupoštovní zásilku nebo její část, jestliže se obsah poštovní zásilkypoštovní zásilky zcela nebo zčásti znehodnotil.
(2)
ProvozovatelProvozovatel je oprávněn i před uplynutím sjednané lhůty zničit poštovní zásilkupoštovní zásilku nebo její část, jestliže je to nezbytné pro zajištění ochrany zdraví lidí.
(3)
Nedojde-li k prodeji poštovní zásilkypoštovní zásilky, kterou nelze dodat a současně ji nelze vrátit nebo nemá být podle poštovní smlouvy vrácena, provozovatelprovozovatel ji po uplynutí sjednané lhůty zničí.
(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahuje na poštovní zásilkupoštovní zásilku, jež je podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky4), nedotknutelná.
§ 11
Vydání poukázané peněžní částky odesílateli
Nebyla-li poukázaná peněžní částka dodána ani vrácena, provozovatelprovozovatel ji vyplatí odesílateli, pokud o to odesílatel požádá do deseti let od poštovního podánípoštovního podání; po marném uplynutí této lhůty právo na vydání peněžní částky zaniká a peněžní částka připadne provozovateliprovozovateli.
Odpovědnost za škodu vzniklou při poskytování poštovních služeb
§ 12
(1)
Za škodu vzniklou při poskytování poštovních služebpoštovních služeb odpovídá provozovatelprovozovatel v rozsahu stanoveném tímto zákonem a poštovní smlouvou.
(2)
ProvozovatelProvozovatel odpovídá jen za škodu, která vznikla v době od poštovního podánípoštovního podání do dodánídodání či vrácenívrácení.
(3)
Provozovatel neodpovídá za škodu způsobenou odesílatelem nebo příjemcem.
(4)
Provozovatel neodpovídá za škodu způsobenou neodvratitelnou událostí, pokud není sjednáno jinak.
(5)
ProvozovatelProvozovatel neodpovídá za škodu vzniklou zabavením nebo zadržením poštovní zásilkypoštovní zásilky nebo poukázané peněžní částky nebo jiným opatřením, pokud byly provedeny podle tohoto zákona nebo podle zvláštního právního předpisu.2)
(6)
ProvozovatelProvozovatel neodpovídá za škodu vzniklou zvláštní povahou nebo vadností obsahu poštovní zásilkypoštovní zásilky.
(7)
Dokud poštovní zásilkapoštovní zásilka nebo poukázaná peněžní částka nebyla dodána, právo na náhradu škody má odesílatel; po jejím dodánídodání má toto právo adresát.
(8)
Právo na náhradu škody nelze postoupit jinému, není-li sjednáno jinak.
(9)
Škoda se hradí v penězích.
§ 13
(1)
Za škodu vzniklou ztrátou, poškozením nebo úbytkem obsahu poštovní zásilky provozovatel odpovídá jen v rozsahu sjednaném v poštovní smlouvě. Za jinak vzniklé škody na poštovní zásilce odpovídá, jen bylo-li to v poštovní smlouvě sjednáno.
(2)
Při ztrátě poštovní zásilkypoštovní zásilky hradí provozovatelprovozovatel škodu ve výši ceny, kterou měla poštovní zásilkapoštovní zásilka v době a místě jejího poštovního podánípoštovního podání. Byla-li však sjednána náhrada škody v paušální výši, provozovatelprovozovatel hradí škodu ve výši sjednané paušální částky.
(3)
Je-li obsah poštovní zásilkypoštovní zásilky poškozen nebo je neúplný, provozovatelprovozovatel hradí škodu ve výši rozdílu mezi cenou, kterou měla poštovní zásilkapoštovní zásilka v době a místě jejího poštovního podánípoštovního podání, a cenou, kterou by měla v době a místě poštovního podánípoštovního podání poštovní zásilkapoštovní zásilka poškozená nebo neúplná; je-li však účelné provést opravu, provozovatelprovozovatel hradí škodu ve výši nákladů opravy.
(4)
Pokud odesílatel v souladu s poštovní smlouvou uvedl na poštovní zásilcepoštovní zásilce částku, kterou ji oceňuje, škoda se hradí nejvýše do této částky. V ostatních případech se škoda hradí nejvýše do částky sjednané v poštovní smlouvě; nebyla-li taková částka sjednána, výše náhrady není omezena.
(5)
Prokáže-li se, že ztráta, poškození nebo úbytek obsahu poštovní zásilkypoštovní zásilky vznikly úmyslným jednáním zaměstnance provozovateleprovozovatele nebo osoby oprávněné za provozovateleprovozovatele jednat nebo jiné osoby, které provozovatelprovozovatel použil, anebo provozovateleprovozovatele, který je fyzickou osobou, náhrada škody se poskytne ve výši podle odstavců 2 a 3, přičemž k omezení rozsahu odpovědnosti sjednanému podle odstavce 1 ani k omezení výše náhrady škody podle odstavce 4 se nepřihlíží. Pokud byla sjednána náhrada škody v paušální výši podle odstavce 2 věty druhé, lze místo nároku na náhradu škody v paušální výši uplatnit vůči provozovateliprovozovateli nárok na náhradu škody podle odstavce 2 věty první.
§ 14
Za škodu vzniklou v souvislosti s poštovním poukazem provozovatel odpovídá jen tehdy, bylo-li to v poštovní smlouvě sjednáno.
§ 15
Poštovní zásilky a poštovní poukazy do zahraničí
(1)
Při sjednávání smlouvy o poštovní zásilcepoštovní zásilce do zahraničí nebo o poštovním poukazupoštovním poukazu do zahraničí se ustanovení § 2 až 14 použijí přiměřeně s přihlédnutím k účasti zahraničního provozovatelezahraničního provozovatele a k předpisům platným v zahraničí.
(2)
Lhůta pro promlčení práv ze smlouvy o poštovní zásilcepoštovní zásilce do zahraničí nebo o poštovním poukazupoštovním poukazu do zahraničí může být sjednána odlišně od ustanovení § 7 odst. 3, pokud je takovou úpravou lhůty podmíněna součinnost zahraničního provozovatelezahraničního provozovatele při poskytnutí poštovní službypoštovní služby.
(3)
Odpovědnost provozovatele za škodu vzniklou v souvislosti s poštovní zásilkou do zahraničí nebo poštovním poukazem do zahraničí může být sjednána odlišně od ustanovení § 12 až 14, pokud je takovou úpravou odpovědnosti provozovatele za škodu podmíněna součinnost zahraničního provozovatele při poskytnutí poštovní služby.
HLAVA III
POŠTOVNÍ TAJEMSTVÍ
§ 16
(1)
ProvozovatelProvozovatel, osoba podílející se na poskytování poštovních služebpoštovních služeb a osoba vykonávající činnost podle § 37 (dále jen „nositel poštovního tajemství“) mají povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se poskytované nebo poskytnuté poštovní službypoštovní služby, které se při své činnosti dozvěděli. Znalosti těchto skutečností smějí využívat jen pro potřeby poskytování poštovní službypoštovní služby nebo činnosti podle § 37; nesmějí umožnit, aby se s nimi neoprávněně seznámila jiná osoba.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na informace, ze kterých nevyplývá, kdo byl odesílatelem ani kdo byl adresátem.
(3)
Nositel poštovního tajemství může sdělit informace o poskytované nebo poskytnuté poštovní služběpoštovní službě odesílateli, adresátovi, právnímu nástupci odesílatele nebo adresáta, zástupci odesílatele nebo adresáta, popřípadě jiným osobám, které s vědomím odesílatele nebo adresáta jednají v jejich prospěch.
(4)
Zprostit nositele poštovního tajemství povinností podle odstavce 1 může jen odesílatel, adresát, právní nástupce odesílatele nebo adresáta a zástupce odesílatele nebo adresáta.
(5)
Zjišťovat obsah poštovní zásilkypoštovní zásilky smí jen provozovatelprovozovatel při jejím otevření podle § 8 odst. 1.
(6)
Ustanovení odstavců 1 až 5 se nevztahují na případ, kdy má provozovatelprovozovatel poštovních služebpoštovních služeb podle tohoto zákona nebo podle zvláštního právního předpisu2) povinnost
a)
sdělit osobám a orgánům oprávněným podle zvláštního právního předpisu3a) informace o poskytované nebo poskytnuté poštovní služběpoštovní službě, nebo jim umožnit, aby tyto informace získaly,
b)
vydat osobám a orgánům oprávněným podle zvláštního právního předpisu3a) poštovní zásilkupoštovní zásilku nebo poukázanou peněžní částku, nebo
c)
učinit nebo umožnit jiná opatření.
(7)
ProvozovatelProvozovatel poštovních služebpoštovních služeb je povinen
a)
vydat na nezbytně nutnou dobu orgánům oprávněným k použití zpravodajské techniky podle zvláštního právního předpisu9a) poštovní zásilkupoštovní zásilku, nebo jim umožnit jiná opatření dotýkající se poštovní zásilkypoštovní zásilky, a to na žádost vedoucího tohoto orgánu nebo jím pověřené osoby a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem9a),
b)
zachovávat mlčenlivost o postupu podle písmene a).
(8)
Ustanovení odstavců 1 až 7 se použijí obdobně i na zahraniční poštovní službyzahraniční poštovní služby.
HLAVA IV
PROVOZOVÁNÍ POŠTOVNÍCH SLUŽEB
§ 17
Podmínky podnikání v oblasti poštovních služeb
(1)
Podnikat v oblasti poštovních služeb mohou za podmínek stanovených tímto zákonem fyzické nebo právnické osoby, které splňují obecné podmínky pro podnikání podle tohoto zákona.
(2)
Obecnými podmínkami pro podnikání v oblasti poštovních služeb se rozumí
a)
u fyzických osob dosažení věku nejméně 18 let a plná způsobilost k právním úkonům,
b)
bezúhonnostbezúhonnost,
c)
skutečnost, že fyzická nebo právnická osoba nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani u orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky.
(3)
Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen
a)
pro úmyslný trestný čintrestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku,
b)
pro úmyslný trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s podnikáním, na který se nevztahuje písmeno a), nebo
c)
pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s podnikáním v oblasti poštovních služeb,
pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.
(4)
U právnické osoby musí podmínku bezúhonnostibezúhonnosti podle odstavce 3 splňovat členové statutárního orgánu.
(5)
BezúhonnostBezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů, u zahraničních osob doklady podle § 18 odst. 3 písm. b). Úřad si vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu18). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6)
Podnikat v oblasti poštovních služeb nemůže fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, ode dne
a)
prodeje podniku jedinou smlouvou v rámci zpeněžení majetkové podstaty v době běhu lhůty podle zvláštního právního předpisu19),
b)
nabytí právní moci rozhodnutí, kterým soud ukončil provozování podniku nebo ode dne určeného v tomto rozhodnutí jako den ukončení provozování podniku.
(7)
Podnikat v oblasti poštovních služeb nemůže fyzická nebo právnická osoba, a to po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. Podnikat v oblasti poštovních služeb nemůže dále fyzická nebo právnická osoba, a to po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů. Byl-li konkurs zrušen z jiného důvodu, překážka podnikání v oblasti poštovních služeb uvedená v odstavci 6 odpadá dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu.
§ 18
Oznámení podnikání v oblasti poštovních služeb
(1)
Oprávnění k podnikání v oblasti poštovních služeb vzniká dnem doručení písemného oznámení podnikání, které splňuje náležitosti podle odstavců 2 a 3, Úřadu, a to prostřednictvím formuláře (dále jen „oznámení“), jehož vzor Úřad stanoví prováděcím právním předpisem. Úřad uveřejní formulář též způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Oznámení obsahuje náležitosti podle § 37 odst. 2 správního řádu a dále
a)
u zahraniční fyzické osoby adresu místa trvalého pobytu mimo území České republiky, adresu místa pobytu v České republice, pokud byl povolen, adresu umístění organizační složky na území České republiky, pokud ji zřizuje; u zahraniční právnické osoby adresu sídla a adresu umístění organizační složky na území České republiky,
b)
výčet základních služebzákladních služeb nebo jiných poštovních služeb, které hodlá poskytovat,
c)
územní rozsah, na kterém hodlá poštovní služby poskytovat,
d)
údaje o poštovní síti, jejímž prostřednictvím mají být poštovní služby poskytovány,
e)
datum předpokládaného zahájení poskytování poštovních služeb.
(3)
K oznámení podle odstavce 1 se připojí
a)
doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, pokud zápis do obchodního rejstříku nebyl ještě proveden, anebo doklad o tom, že právnická osoba je zapsána do příslušného rejstříku, s výjimkou obchodního rejstříku, pokud byl již zápis proveden; u zahraniční právnické osoby výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla a doklad o provozování podniku v zahraničí; doklad o provozování podniku v zahraničí nepředkládá právnická osoba se sídlem, ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti v členském státu Evropské unie; výpis z rejstříku nesmí být starší než 3 měsíce,
b)
u zahraniční fyzické osoby výpis z cizozemské evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný orgánem státu, jehož je občanem, jakož i státu, kde se naposledy osoba v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu nejméně 6 měsíců; nevydává-li stát takové doklady, pak prohlášení o bezúhonnostibezúhonnosti učiněné před příslušným orgánem takového státu; tyto doklady nebo prohlášení nesmí být starší než 3 měsíce,
c)
u zahraniční fyzické osoby doklad o trvalém pobytu, byl-li jí udělen; zahraniční fyzická osoba, která zřizuje na území České republiky organizační složku podniku, doklad prokazující, že má podnik mimo území České republiky a doklady o jeho provozování; doklad o provozování podniku nedokládá státní příslušník členského státu Evropské unie,
d)
potvrzení příslušného finančního úřadu o splnění podmínky podle § 17 odst. 2 písm. c),
e)
doklad o zaplacení správního poplatku podle zvláštního právního předpisu20).
(4)
Provozovatel, který splnil oznamovací povinnost podle odstavců 2 a 3, je povinen Úřadu písemně bez zbytečného odkladu sdělit změny údajů a dokladů, které jsou stanoveny pro oznámení podnikání v oblasti poštovních služeb, a bez zbytečného odkladu předložit o nich doklady; to neplatí, pokud jde o změny a doplnění již zapsané v základních registrech21), v obchodním rejstříku22) nebo v informačním systému evidence obyvatel23), pokud je provozovatel státním občanem České republiky, anebo v informačním systému cizinců24), pokud je provozovatel cizincem.
(5)
Fyzická a právnická osoba, která ukončila nebo přerušila podnikání v oblasti poštovních služeb, je povinna ve lhůtě 10 dnů ode dne ukončení nebo přerušení podnikání v oblasti poštovních služeb písemně oznámit tuto skutečnost Úřadu.
(6)
Fyzická a právnická osoba, která přerušila podnikání v oblasti poštovních služeb podle odstavce 5, je povinna v případě opětovného zahájení podnikání v oblasti poštovních služeb písemně oznámit tuto skutečnost Úřadu přede dnem opětovného zahájení podnikání.
§ 19
Osvědčení a evidence provozovatelů poštovních služeb
(1)
Do 10 dnů ode dne doručení oznámení Úřad vydá osobě uvedené v § 17 odst. 1 osvědčení potvrzující, že tato osoba předložila oznámení podle § 18, a současně jí přidělí identifikační číslo, pokud jí dosud nebylo přiděleno; identifikační číslo poskytne Úřadu správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci. Nesplňuje-li oznámení náležitosti podle § 18 odst. 2 a 3, Úřad neprodleně vyzve dotčenou osobu k jeho doplnění ve lhůtě ne kratší než 14 dnů. Nesplňuje-li oznámení náležitosti ani po uplynutí této lhůty, Úřad rozhodne, že oprávnění k podnikání v oblasti poštovních služeb nevzniklo.
(2)
V osvědčení podle odstavce 1 Úřad uvede
a)
tyto identifikační údaje:
1.
u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě název nebo obchodní firmu, adresu místa trvalého pobytu a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“); u zahraniční osoby dále adresu místa trvalého pobytu mimo území České republiky, adresu místa trvalého pobytu v České republice, byl-li povolen,
2.
u právnické osoby obchodní firmu, adresu sídla, identifikační číslo; u zahraniční osoby dále adresu umístění organizační složky na území České republiky,
b)
vymezení druhu a územního rozsahu poštovních služeb, jejichž poskytování bylo oznámeno,
c)
den vzniku oprávnění k podnikání v oblasti poštovních služeb,
d)
datum a místo vydání osvědčení.
(3)
Úřad vede v elektronické podobě evidenci provozovatelů, kteří splnili oznamovací povinnost podle § 18 odst. 1. Evidence obsahuje údaje nejvýše v rozsahu údajů uvedených v odstavci 2 a je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4)
Na žádost provozovatele vydá Úřad osvědčení o sdělení změny oznámených údajů v rozsahu podle odstavce 2.
§ 20
Provozování služby dodání peněžní částky poštovním poukazem
Provozovat službu dodánídodání peněžní částky poštovním poukazempoštovním poukazem může pouze držitel poštovní licence, jehož poštovní licence výslovně obsahuje tuto službu.
§ 21
Poštovní licence
(1)
Obsahem poštovní licence je povinnost zajistit všeobecnou dostupnost některých nebo všech základních služebzákladních služeb na celém území České republiky nebo na jeho části (dále jen „poštovní povinnost“) a doba platnosti této poštovní licence.
(2)
Držitelem poštovní licence je provozovatel, který má povinnost poskytovat a zajišťovat základní službyzákladní služby, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci.
§ 22
Udělení poštovní licence
(1)
Povinnost poskytovat a zajišťovat základní službyzákladní služby na celém území státu nebo na jeho části jednomu nebo několika provozovatelům Úřad ukládá udělením poštovní licence na základě výběrového řízení tak, aby byly všechny základní službyzákladní služby všeobecně dostupné na celém území státu, a to na dobu nejvýše 5 let.
(2)
Vyhlášení výběrového řízení Úřad uveřejní na úřední desce a v Poštovním věstníku. Ve vyhlášení uvede náležitosti žádosti, lhůtu pro podání žádostí, podmínky účasti a dále výčet základních služebzákladních služeb, požadavky na kvalitu a dostupnost základních služebzákladních služeb a kritéria hodnocení žádosti.
(3)
Kritéria hodnocení žádostí stanoví Úřad. Kritéria zahrnují zejména
a)
finanční, technické a odborné podmínky provozovatele,
b)
výši čistých nákladů na poskytování a zajišťování základních služebzákladních služeb v požadovaném rozsahu a kvalitě.
(4)
Žádost musí obsahovat způsob výpočtu ročních čistých nákladů na poskytování základních služebzákladních služeb, který je v souladu s § 34b, a výši čistých nákladů v členění za jednotlivé kalendářní roky, na které má být povinnost uložena.
(5)
Úřad může po žadateli požadovat, aby předložil nezbytné doklady, kterými prokáže, že je způsobilý zajistit poskytování základních služebzákladních služeb uvedených ve vyhlášení výběrového řízení podle odstavce 2.
(6)
Úřad rozhodnutím udělí poštovní licenci provozovateli, který podal žádost ve lhůtě podle odstavce 2, vyhověl podmínkám účasti ve výběrovém řízení a nejlépe vyhověl stanoveným kritériím hodnocení žádostí.
(7)
Úřad zprávu o průběhu a výsledcích výběrového řízení a rozhodnutí o udělení poštovní licence podle odstavce 6 uveřejní v Poštovním věstníku.
(8)
Úřad může, pokud se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele zejména v důsledku podstatné změny okolností, vyhlášené výběrové řízení zrušit a řízení zastavit, a to i po lhůtě stanovené pro předkládání žádostí. Rozhodnutí o zastavení řízení Úřad oznámí všem provozovatelům, kteří již podali žádost, a dále toto rozhodnutí uveřejní v Poštovním věstníku.
(9)
Nezúčastní-li se žádný provozovatel výběrového řízení nebo nebude-li žádný provozovatel vybrán pro nesplnění podmínek účasti nebo pro nevyhovění kritériím hodnocení žádostí, Úřad uloží rozhodnutím o udělení poštovní licence povinnost poskytovat a zajišťovat základní službyzákladní služby uvedené ve vyhlášení výběrového řízení podle odstavce 2 provozovateli, který nejlépe vyhovuje kritériím hodnocení žádostí.
§ 23
Změna poštovní licence
Úřad může z vlastního podnětu změnit rozsah poštovní povinnosti,
a)
vyžaduje-li to veřejný zájem na zajištění dostupnosti další základní službyzákladní služby,
b)
je-li to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z práva Evropské unie1) nebo k dodržení mezinárodních závazků České republiky12), nebo
c)
zjistí-li na základě přezkumu a konzultace podle § 37 odst. 4 a 5, že poskytování některé základní službyzákladní služby, která je obsažena v poštovní licenci, je zajištěno na celém území České republiky za podmínek srovnatelných s požadavky na zajištění dotčené základní službyzákladní služby podle tohoto zákona.
§ 24
Odnětí poštovní licence
Úřad z vlastního podnětu rozhodne o odnětí poštovní licence, jestliže držitel poštovní licence
a)
přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu byla poštovní licence udělena, nebo
b)
neplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení nebo o změně poštovní licence, nebo neumožňuje kontrolu podle § 37 odst. 2 písm. a), ačkoliv byl na možnost odnětí poštovní licence z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn a nápravu nezjednal ani v přiměřené lhůtě stanovené Úřadem.
§ 25
Zánik poštovní licence
Poštovní licence zaniká
a)
uplynutím období, na které byla udělena,
b)
dnem zrušení právnické osoby bez právního nástupce nebo smrtí fyzické osoby, které byla udělena, nebo
c)
dnem stanoveným v rozhodnutí Úřadu o odnětí poštovní licence podle § 24.
§ 32
Zveřejňování rozhodnutí
Rozhodnutí o udělení, změně a odnětí poštovní licence, včetně práv a povinností z ní vyplývajících a sdělení o jejím zániku Úřad zveřejní v Poštovním věstníku.
HLAVA V
PRÁVA A POVINNOSTI PROVOZOVATELE POŠTOVNÍCH SLUŽEB A DRŽITELE POŠTOVNÍ LICENCE
§ 32a
Informační povinnost provozovatele poštovních služeb
(1)
ProvozovatelProvozovatel je povinen na písemnou žádost poskytovat Úřadu ve stanovené lhůtě, formě a rozsahu úplné a pravdivé informace, včetně finančních informací, a údaje a podklady, které jsou nezbytné k plnění činností, k nimž má podle tohoto zákona Úřad působnost. Součástí žádosti Úřadu je odůvodnění včetně uvedení účelu, pro který Úřad informace, údaje a podklady vyžaduje. Úřad vyžaduje informace, údaje a podklady od provozovatelůprovozovatelů rovněž na žádost Evropské komise. Úřad nevyžaduje více informací, než je přiměřené účelu, pro který jsou získávány.
(2)
ProvozovatelProvozovatel předá Úřadu i informace, údaje a podklady podle odstavce 1, které obsahují osobní údajeosobní údaje, skutečnosti, které jsou předmětem obchodního tajemství, nebo skutečnosti, které jsou předmětem ochrany podle zvláštního právního předpisu3).
(3)
Pro účely plnění povinností podle tohoto zákona provádí Úřad sběr informací a provozovatelprovozovatel je povinen poskytnout tyto informace prostřednictvím programové aplikace na elektronickém formuláři, nestanoví-li se forma poskytnutí informací v žádosti podle odstavce 1 jinak.
(4)
Úřad může provést kontrolu informací, údajů a podkladů předložených podle odstavců 1 až 3.
(5)
Informace, podklady a údaje předané povinnou osobou podle odstavců 1 až 3 je Úřad povinen chránit před zneužitím.
§ 33
Povinnosti držitele poštovní licence
(1)
Držitel poštovní licence je povinen
a)
plnit poštovní povinnost způsobem, který je v souladu s potřebami veřejnosti a se základními kvalitativními požadavky, včetně soustavného poskytování informací o základních službáchzákladních službách a způsobu jejich užití,
b)
nabízet poštovní službypoštovní služby, na něž se vztahuje poštovní povinnost, podle poštovních podmínek.
(2)
Držitel poštovní licence nemusí dočasně plnit povinnosti podle odstavce 1 písm. a), jestliže tomu brání překážky, jež sám nevyvolal a jejichž vzniku nemohl ani při řádné péči zabránit, zejména nezaviněné technické problémy, důsledky přírodních událostí, nedostatek potřebné součinnosti jiných osob nebo důsledky krizové situace. Držitel poštovní licence je však povinen počínat si tak, aby plnění povinností bylo omezeno co nejméně a aby překážky byly co nejdříve odstraněny.
(3)
Držitel poštovní licence nemusí poskytnout poštovní službupoštovní službu, na niž se vztahuje poštovní povinnost, pokud by její poskytnutí bylo v důsledku toho, že některý z požadavků podle § 6 odst. 2 písm. b) až e) nebyl splněn, neúměrně komplikované, anebo by bylo pro něho spojeno s rizikem jiných vážných následků.
(4)
Držitel poštovní licence je povinen
a)
zajistit, aby nedocházelo k neodůvodněnému zvýhodňování nebo znevýhodňování zájemců o základní službyzákladní služby, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci,
b)
vhodně poskytovat informace o základních službáchzákladních službách, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, a způsobu jejich užití,
c)
zajistit rychlé a účinné projednávání námitek uživatelů základních služebzákladních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci; informace o počtu námitek a způsobu jejich vyřízení se uveřejňují podle písmene e),
d)
dodržovat technické normy pro poštovní odvětví závazné podle předpisů Evropské unie a vhodně poskytovat informace o těchto normách a provádět nezávislá měření přepravních dob poštovních zásilekpoštovních zásilek a výsledky uveřejňovat podle písmene e),
e)
každoročně uveřejňovat a současně Úřadu předkládat úplné a pravdivé informace o výsledcích poskytování a zajišťování základních služebzákladních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, a vyhodnocení plnění parametrů kvality podle stavu k 31. prosinci kalendářního roku, a to nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku; obsah, formu a způsob uveřejnění informací stanoví prováděcí právní předpis.
(5)
Držitel poštovní licence má povinnost poskytovat základní službyzákladní služby, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, za nákladově orientované cenynákladově orientované ceny s výjimkou podle odstavce 6, § 3 odst. 1 písm. f) a § 34a. Nákladově orientovanou cenouNákladově orientovanou cenou se rozumí cena, která zahrnuje efektivně a účelně vynaložené náklady a přiměřený zisk a která se stanovuje tak, aby zajistila návratnost investic v přiměřeném časovém období a zohlednila příslušná rizika.
(6)
Držitel poštovní licence může sjednat ceny, které zahrnují nižší míru zisku, než je přiměřený zisk odpovídající nákladově orientovaným cenámnákladově orientovaným cenám základních služebzákladních služeb podle odstavce 5; nevzniká mu však právo na úhradu čistých nákladůčistých nákladů stanovených podle § 34b z rozdílu mezi uplatňovaným a přiměřeným ziskem.
(7)
Držitel poštovní licence je povinen sjednat ceny základních služebzákladních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, transparentně a nediskriminačně. Pokud za určitých podmínek sjedná cenu některé z těchto základních služebzákladních služeb specificky, je povinen za srovnatelných podmínek nabídnout každému takto sjednanou cenu.
(8)
Držitel poštovní licence je povinen písemně Úřadu oznámit
a)
zvýšení cen základních služebzákladních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci,
b)
veškeré změny technické, organizační nebo právní povahy vztahující se k tomuto držiteli poštovní licence, jež mohou zásadním způsobem ovlivnit poskytování a zajišťování základních služebzákladních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci.
(9)
Oznámení podle odstavce 8 písm. a) je držitel poštovní licence povinen učinit alespoň 90 dnů přede dnem, od kterého hodlá zvýšit ceny základních služebzákladních služeb, a oznámení podle odstavce 8 písm. b) alespoň 30 dnů přede dnem rozhodné události.
§ 33a
Oddělená evidence nákladů a výnosů spojených s poskytováním a zajišťováním jednotlivých základních služeb
(1)
Držitel poštovní licence je povinen vést v souladu s prováděcím právním předpisem podle odstavce 2 oddělenou evidenci nákladů a výnosů spojených s poskytováním jednotlivých základních služebzákladních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, a ostatních služeb tak, aby byly zajištěny podklady pro výpočet čistých nákladůčistých nákladů pro jednotlivé základní službyzákladní služby, pro regulaci cen základních služebzákladních služeb a pro prokázání skutečnosti, že nedochází ke křížovému financování mezi základními službamizákladními službami, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, a ostatními službami.
(2)
Prováděcí právní předpis stanoví způsob vedení oddělené evidence nákladů a výnosů, metodiku účelového členění nákladů a výnosů a jejich přiřazování včetně stanovení přiměřeného zisku a strukturu vykazovaných informací.
(3)
Držitel poštovní licence je povinen v oddělené evidenci přiřazovat přímé náklady konkrétní službě, na kterou se vztahují, a při přiřazování společných nákladů používat způsoby, které vycházejí z charakteru a původu nákladů, a používat za stejných podmínek stejná pravidla pro přiřazení nákladů na základní službyzákladní služby a na ostatní služby. Držitel poštovní licence zajistí, aby součet všech přiřazených nákladů a výnosů v oddělené evidenci odpovídal nákladům a výnosům ve výkazu zisku a ztráty sestaveném v rámci roční účetní závěrky.
(4)
Pravidla, která navrhne držitel poštovní licence a podle nichž budou náklady společné pro více činností držitele poštovní licence přiřazovány jednotlivým základním službámzákladním službám, které jsou obsaženy v jeho licenci, mohou nabýt platnosti až po jejich schválení Úřadem. Držitel poštovní licence musí zajistit, že dodržování schválených pravidel oddělené evidence nákladů a výnosů bude jednou ročně ověřeno osobou odborně způsobilou a nezávislou na držiteli poštovní licence; tato osoba musí být schválena Úřadem. Výsledky tohoto ověření Úřad zveřejní v Poštovním věstníku.
(5)
Držitel poštovní licence je povinen předložit ověřené výsledky oddělené evidence nákladů a výnosů Úřadu nejpozději do 31. července za předchozí účetní období.
HLAVA VI
SDÍLENÍ ZVLÁŠTNÍCH SLUŽEB A PRVKŮ POŠTOVNÍ INFRASTRUKTURY
§ 34
(1)
Držitel poštovní licence je povinen transparentním a nediskriminačním způsobem na základě písemné smlouvy umožnit přístup ostatním provozovatelůmprovozovatelům k prvkům poštovní infrastruktury a k zvláštním službám souvisejícím s provozováním poštovní infrastruktury (dále jen „poštovní infrastruktura“). Poštovní infrastruktura zahrnuje databázi adres s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách, poštovní přihrádky, dodávací schrány, službu dosílky, službu vrácenívrácení odesílateli, službu dodánídodání na adresy uvedené na poštovních zásilkáchpoštovních zásilkách.
(2)
Držitel poštovní licence je povinen uveřejnit na svých internetových stránkách informace týkající se přístupu k poštovní infrastruktuře; držitel poštovní licence vždy uveřejní podmínky uzavření smlouvy a návrh smlouvy obsahující alespoň identifikační údaje držitele poštovní licence, rozsah a specifikaci přístupu k poštovní infrastruktuře včetně podmínek, technických parametrů a ceny, a to v členění podle jednotlivých prvků a služeb.
(3)
Úřad může z moci úřední rozhodnout o změně návrhu smlouvy podle odstavce 2, pokud tento návrh nesplňuje podmínky podle odstavců 1, 2 a 8; držitel poštovní licence je povinen změněný návrh smlouvy uveřejnit na svých internetových stránkách.
(4)
Držitel poštovní licence může odmítnout návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 1, pokud by plnění z této smlouvy mohlo vést k ohrožení činností související s poskytováním a zajišťováním základních služebzákladních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, nebo k ohrožení bezpečnosti provozu poštovní infrastruktury.
(5)
Nedojde-li k uzavření smlouvy podle odstavce 1 do 2 měsíců ode dne zahájení jednání o návrhu smlouvy, Úřad rozhodne spor o úpravě vzájemných práv a povinností na základě návrhu kterékoliv smluvní strany. Součástí návrhu smluvní strany na rozhodnutí sporu musí být návrh smlouvy se specifikací jeho sporných částí. Je-li předmětem sporu cena za přístup k poštovní infrastruktuře, Úřad v rámci rozhodnutí sporu stanoví tuto cenu podle odstavce 8. Lhůta pro vydání rozhodnutí o sporu činí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců. Rozhodnutí sporu uveřejní Úřad v Poštovním věstníku a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6)
Úřad může v rámci řízení o sporu uložit pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč.
(7)
Úřad přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem podán důvodně.
(8)
Držitel poštovní licence sjednává ceny za přístup k poštovní infrastruktuře za nákladově orientované cenynákladově orientované ceny.
(9)
Držitel poštovní licence umožňuje všem bezúplatně využívat poštovní směrovací čísla, kterými se rozumí číselná označení provozoven, míst anebo adresátů zavedená pro účely dodávání poštovních zásilekpoštovních zásilek.
(10)
Držitel poštovní licence je povinen vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů na služby spojené s přístupem k poštovní infrastruktuře v souladu s prováděcím právním předpisem podle § 33a odst. 2. Ustanovení § 33a odst. 3 až 5 se použijí obdobně.
(11)
Držitel poštovní licence není povinen uzavřít poštovní smlouvu podle § 4 odst. 2 s provozovatelemprovozovatelem v případě, že předmětem této smlouvy je dodánídodání poštovních zásilekpoštovních zásilek, které byly podány u tohoto provozovateleprovozovatele.
(12)
ProvozovatelProvozovatel je povinen poštovní zásilkupoštovní zásilku, která byla u něj podána, označit tak, aby z označení bylo jednoznačně zřejmé, u kterého provozovateleprovozovatele byla poštovní zásilkapoštovní zásilka podána.
HLAVA VII
REGULACE CEN ZÁKLADNÍCH SLUŽEB
§ 34a
Ceny základních služeb
(1)
Úřad sleduje a vyhodnocuje vývoj úrovně cen základních služebzákladních služeb a pravidelně přezkoumává jejich cenovou dostupnost zejména s ohledem na spotřebitelské ceny, inflaci a průměrnou mzdu.
(2)
Zjistí-li Úřad, že ceny základních služebzákladních služeb jsou v rozporu s ustanovením § 3 odst. 2 písm. c), uplatní regulaci cen vydáním rozhodnutí o ceně podle správního řádu. Úřad při regulaci cen použije způsoby regulace cen stanovené zákonem o cenách3). Takto stanovené ceny jsou závazné pouze pro držitele poštovní licence v rámci základních služebzákladních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci.
(3)
Rozhodnutí o ceně Úřad uveřejní v Poštovním věstníku.
(4)
Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na službu dodánídodání peněžní částky poštovním poukazempoštovním poukazem.
HLAVA VIII
STANOVENÍ A FINANCOVÁNÍ ČISTÝCH NÁKLADŮ
§ 34b
Stanovení čistých nákladů
(1)
Čistými nákladyČistými náklady se rozumí rozdíl mezi efektivně a účelně vynaloženými náklady, které jsou nezbytné na poskytování základní službyzákladní služby, a výnosy získanými z poskytování základní službyzákladní služby, bez ohledu na to, zda výsledek je kladný nebo záporný. Čisté nákladyČisté náklady na plnění povinnosti poskytovat základní službyzákladní služby se stanoví jako rozdíl mezi čistými nákladyčistými náklady provozovateleprovozovatele s povinností poskytovat základní službyzákladní služby a téhož provozovateleprovozovatele bez povinnosti poskytovat základní službyzákladní služby. Při stanovení čistých nákladůčistých nákladů se zohlední všechny důležité skutečnosti, včetně jakýchkoliv nehmotných a tržních výhod, které provozovatelprovozovatel s povinností poskytovat základní službyzákladní služby získá, nároku na přiměřený zisk a pobídek k nákladové efektivnosti. Čisté nákladyČisté náklady se stanoví za kalendářní rok, v němž měl provozovatelprovozovatel povinnost poskytovat základní službyzákladní služby (dále jen „zúčtovací období“).
(2)
Čisté nákladyČisté náklady mohou zahrnovat pouze náklady na plnění povinností týkajících se základních služebzákladních služeb, které jsou obsaženy v poštovní licenci. Výpočet čistých nákladůčistých nákladů na poskytování jednotlivých základních služebzákladních služeb se provádí pro každou základní službuzákladní službu odděleně; je zakázáno duplicitní uvedení údajů jakýchkoli přímých nebo nepřímých nákladů a nehmotných a tržních výhod.
(3)
Celkové čisté nákladyčisté náklady každého držitele poštovní licence se stanoví jako souhrn všech výsledků výpočtu čistých nákladůčistých nákladů vzniklých z poskytování jednotlivých základních služebzákladních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, při zohlednění veškerých nehmotných a tržních výhod a pobídek k nákladové efektivnosti.
(4)
Úplné podklady umožňující správný výpočet čistých nákladůčistých nákladů za zúčtovací období předloží držitel poštovní licence Úřadu spolu se žádostí o úhradu čistých nákladůčistých nákladů podle § 34d odst. 1. Držitel poštovní licence odpovídá za správnost a úplnost jím předloženého výpočtu a předložených dokladů a podkladů. Úřad je oprávněn si v průběhu ověřování výše čistých nákladůčistých nákladů vyžádat další potřebné podklady z účetní evidence nebo jiných technických evidencí tak, aby ověřil správnost údajů zahrnutých do výpočtu. Čisté nákladyČisté náklady Úřad stanoví postupem podle odstavce 7 na základě výpočtu čistých nákladůčistých nákladů, provedeného držitelem poštovní licence podle odstavců 1 a 2, a účetních záznamů, kterými musí být tyto výpočty doloženy, popřípadě dalších podkladů držitele poštovní licence, které byly vyžádány v průběhu ověřování. Pokud Úřad zjistí, že podklady držitele poštovní licence jsou neúplné nebo mají nedostatky, stanoví přiměřenou lhůtu k jejich doplnění, popřípadě k opravě. Neprovede-li držitel poštovní licence ve stanovené lhůtě nápravu, Úřad nezahrne náklady na splnění povinnosti poskytovat některou ze základních služebzákladních služeb, které se neúplná nebo nedostatečná dokumentace týká, do čistých nákladůčistých nákladů na poskytování základních služebzákladních služeb.
(5)
Pokud držitel poštovní licence v žádosti o úhradu čistých nákladůčistých nákladů uplatňuje vyšší čisté nákladyčisté náklady, než které uvedl v žádosti o udělení licence, Úřad rozhodne, zda nastaly mimořádné okolnosti, které zapříčinily zvýšení čistých nákladůčistých nákladů a které držitel poštovní licence nemohl rozumně předvídat. Tyto okolnosti je držitel poštovní licence povinen doložit.
(6)
Úřad ověří správnost a úplnost podkladů podle odstavců 4 a 5 do 60 dnů ode dne předložení nebo doplnění posledního z nich, popřípadě ověřením pověří třetí subjekt, u něhož je zajištěna nestrannost a nezávislost na držiteli poštovní licence.
(7)
Postup Úřadu při výpočtu čistých nákladůčistých nákladů, výpočtu čistých nákladůčistých nákladů jednotlivých základních služebzákladních služeb, vymezení nehmotných a tržních výhod a jiných skutečností podle odstavce 1, a doklady, kterými musí být tyto výpočty doloženy, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 34c
Financování předběžných čistých nákladů
(1)
Držitel poštovní licence může od 1. července do 31. prosince zúčtovacího období podat u Úřadu žádost o úhradu předběžných čistých nákladůčistých nákladů za dané zúčtovací období.
(2)
Úřad rozhodnutím určí předběžné čisté nákladyčisté náklady ve výši jedné poloviny čistých nákladůčistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž za nejbližší předcházející zúčtovací období, za něž byla výše čistých nákladůčistých nákladů ověřena, nejvýše však ve výši jedné poloviny čistých nákladůčistých nákladů pro dané zúčtovací období uvedených v žádosti o poštovní licenci. V prvním roce platnosti poštovní licence určí Úřad rozhodnutím předběžné čisté nákladyčisté náklady držitele poštovní licence nejvýše ve výši 750 000 000 Kč nebo ve výši jedné poloviny čistých nákladůčistých nákladů uvedených pro dané zúčtovací období v žádosti o udělení poštovní licence, podle toho, která z těchto částek je nižší.
(3)
Stát prostřednictvím Úřadu uhradí předběžné čisté nákladyčisté náklady držiteli poštovní licence nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí podle odstavce 2.
§ 34d
Financování čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž
(1)
Držitel poštovní licence může nejpozději do 31. srpna kalendářního roku následujícího po skončení zúčtovacího období podat u Úřadu žádost o úhradu čistých nákladůčistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž.
(2)
Úřad rozhodnutím určí čisté nákladyčisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž, a to ve výši čistých nákladůčistých nákladů ověřených podle § 34b odst. 6, nejvýše však ve výši 1 500 000 000 Kč; ostatní čisté nákladyčisté náklady se nepovažují za nespravedlivou finanční zátěž.
(3)
Na úhradu čistých nákladůčistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž Úřad započte předběžné čisté nákladyčisté náklady uhrazené držiteli poštovní licence. V případě, že
a)
čisté nákladyčisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž jsou vyšší než předběžné čisté nákladyčisté náklady uhrazené držiteli poštovní licence, Úřad v rozhodnutí podle odstavce 2 rozhodne o úhradě částky ve výši jejich rozdílu držiteli poštovní licence,
b)
předběžné čisté nákladyčisté náklady uhrazené držiteli poštovní licence jsou vyšší než čisté nákladyčisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž, Úřad v rozhodnutí podle odstavce 2 rozhodne o povinnosti držitele poštovní licence vrátit do státního rozpočtu částku ve výši jejich rozdílu.
(4)
Stát prostřednictvím Úřadu uhradí částku ve výši rozdílu podle odstavce 3 písm. a) držiteli poštovní licence nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí podle odstavce 2.
(5)
Držitel poštovní licence je povinen vrátit částku ve výši rozdílu podle odstavce 3 písm. b) nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí podle odstavce 2.
(6)
Částku ve výši rozdílu podle odstavce 3 písm. b) vybírá a vymáhá Úřad.
§ 34e
(1)
Došlo-li k úhradě předběžných čistých nákladůčistých nákladů nebo čistých nákladůčistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž na základě nesprávných nebo neúplných údajů držitele poštovní licence, Úřad rozhodne o povinnosti držitele poštovní licence nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí vrátit do státního rozpočtu neoprávněně uhrazené náklady zvýšené o částku odpovídající 1 promile denně z těchto uhrazených nákladů, nejvýše však do výše těchto uhrazených nákladů, a to ode dne, kdy k jejich úhradě došlo, do dne vydání rozhodnutí.
(2)
Neoprávněně uhrazené náklady podle odstavce 1 vybírá a vymáhá Úřad.
(3)
V případě, že je ohledně financování předběžných čistých nákladůčistých nákladů nebo čistých nákladůčistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž vedeno řízení před Evropskou komisí ve věci veřejné podpory, považuje se toto řízení za řízení o předběžné otázce podle správního řádu. Úřad nepřevede peněžní prostředky k úhradě předběžných čistých nákladůčistých nákladů nebo čistých nákladůčistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž, dokud Evropská komise nerozhodne o oprávněnosti jejich poskytnutí.
HLAVA IX
POŠTOVNÍ ZNÁMKY
§ 35
(1)
Poštovní známky vydává a dobu jejich platnosti stanoví Ministerstvo průmyslu a obchodu; při vydávání poštovních známek přihlíží k potřebám držitele poštovní licence. Vydání, počátek a konec platnosti poštovní známky Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejní v Poštovním věstníku.
(2)
Držitel poštovní licence je povinen hradit náklady na vydávání poštovních známek.
(3)
Pouze držitel poštovní licence má právo uvádět poštovní známky do oběhu.
(4)
Platné poštovní známky lze použít jako doklad o úhradě ceny poštovní službypoštovní služby poskytované držitelem poštovní licence, pokud z poštovní smlouvy nevyplývá něco jiného.
(5)
Po ukončení platnosti poštovní známky má její držitel právo, aby ten, kdo poštovní známku uvedl do oběhu, mu ji vyměnil za platnou, nebo aby ji od něho zpětně odkoupil. Toto právo se promlčuje uplynutím jednoho roku ode dne ukončení platnosti poštovní známky.
(6)
Práva a povinnosti podle odstavců 2 až 5 má držitel poštovní licence, jehož poštovní licence obsahuje povinnost poskytovat základní službuzákladní službu podle § 3 odst. 1 písm. a) na celém území České republiky nebo na jeho největší části v případě, že tato základní službazákladní služba je obsažena ve více poštovních licencích. Není-li povinnost poskytovat základní službuzákladní službu podle § 3 odst. 1 písm. a) uložena, práva a povinnosti podle odstavců 2 až 5 má provozovatelprovozovatel, který je měl jako držitel poštovní licence poslední.
HLAVA X
SLUŽBY DODÁVÁNÍ BALÍKŮ
§ 35a
(1)
Poskytovatel služby dodávání balíků podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/644 o službách přeshraničního dodávání balíků (dále jen „nařízení o službách přeshraničního dodávání balíků“) poskytuje informace podle tohoto nařízení Úřadu.
(2)
Informace podle čl. 4 odst. 1, 3 a 5 a podle čl. 5 odst. 1 nařízení o službách přeshraničního dodávání balíků poskytuje poskytovatel uvedený v odstavci 1 prostřednictvím elektronického formuláře28).
HLAVA XI
STÁTNÍ SPRÁVA A REGULACE
§ 36
Státní správa v oblasti poštovních služeb
Ministerstvo průmyslu a obchodu vykonává státní správu v oblasti poštovních služebpoštovních služeb, s výjimkou věcí svěřených tímto zákonem Úřadu.
§ 36a
(1)
Úřad podle tohoto zákona
a)
provádí analýzy všeobecné dostupnosti základních služebzákladních služeb a přezkoumává nutnost uložení povinnosti poskytovat a zajišťovat základní službyzákladní služby,
b)
vede evidenci provozovatelůprovozovatelů a uděluje určenému provozovateliprovozovateli, který má povinnost poskytovat a zajišťovat základní službyzákladní služby, poštovní licenci,
c)
stanovuje čisté nákladyčisté náklady na poskytování a zajišťování základních služebzákladních služeb, vydává rozhodnutí o určení předběžných čistých nákladůčistých nákladů a o určení čistých nákladůčistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž a rozhoduje o povinnosti držitele poštovní licence vrátit do státního rozpočtu neoprávněně uhrazené náklady,
d)
vydává rozhodnutí o ceně základních služebzákladních služeb a vykonává kontrolu cen v oblasti poštovních služebpoštovních služeb, včetně poštovních služebpoštovních služeb do zahraničí, a cen za přístup k poštovní infrastruktuře,
e)
rozhoduje ve sporech, stanoví-li tak tento zákon,
f)
spolupracuje s orgány Evropské unie a s regulačními orgány členských států Evropské unie s obdobnou věcnou působností zejména při předávání a získávání údajů a informací stanovených zákonem, rozhodnutími vydanými na základě zákona nebo právními akty Evropské unie a plní další úkoly, které pro oblast regulace poštovních služebpoštovních služeb vyplývají z členství České republiky v Evropské unii,
g)
stanovuje, vybírá a vymáhá poplatky,
h)
vykonává kontrolu v oblasti poštovních služebpoštovních služeb,
i)
vykonává státní statistickou službu, včetně sběru dat, v oblasti poštovních služebpoštovních služeb a zahraničních poštovních služebzahraničních poštovních služeb,
j)
ukládá, vybírá a vymáhá pokuty za porušení povinností stanovených tímto zákonem a nařízením o službách přeshraničního dodávání balíků,
k)
vydává prováděcí právní předpisy v oblasti poštovních služebpoštovních služeb v rozsahu zmocnění podle tohoto zákona,
l)
je exekučním správním orgánem pro vymáhání povinností stanovených tímto zákonem nebo uložených z moci úřední na jeho základě,
m)
rozhoduje o změně poštovních podmínek podle § 6 odst. 4,
n)
rozhoduje o změně návrhu smlouvy o přístupu k poštovní infrastruktuře podle § 34 odst. 3,
o)
je příslušným národním regulačním orgánem podle nařízení o službách přeshraničního dodávání balíků.
(2)
Rada Úřadu provádí přezkum podle § 37 odst. 4, rozhoduje v řízení ve věci poštovní licence podle § 22, 23, 24 a 25 a vydává rozhodnutí o ceně jednotlivých základních služebzákladních služeb podle § 34a. Proti rozhodnutí Rady Úřadu není přípustný opravný prostředek.
(3)
Předseda Rady Úřadu v prvním stupni rozhoduje v řízení o výši a úhradě čistých nákladůčistých nákladů a předběžných čistých nákladůčistých nákladů podle § 34b a 34c a ve sporech o přístup k poštovní infrastruktuře podle § 34.
(4)
Stanoví-li tento zákon, že o věci rozhoduje Úřad, může statut Úřadu25) stanovit, že v prvním stupni rozhoduje předseda Rady Úřadu s výjimkou podle odstavce 2.
(5)
O rozkladu nebo odvolání proti rozhodnutí Úřadu, které v prvním stupni nevydal předseda Rady Úřadu, rozhoduje předseda Rady Úřadu s výjimkou podle odstavce 2.
(6)
Pokud v prvním stupni vydal rozhodnutí předseda Rady Úřadu, při rozhodování o odvolání nebo rozkladu v Radě nehlasuje.
§ 37
(1)
Úřad dohlíží, zda provozovateléprovozovatelé plní své povinnosti podle tohoto zákona.
(2)
Úkony dohledu se uskutečňují
a)
prováděním kontroly26); pověření ke kontrole může mít formu průkazu, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis,
b)
využitím poznatků získaných jiným způsobem.
(3)
Úřad dále
a)
zaujímá stanovisko ke sporům týkajícím se poskytování a zajišťování poštovních služebpoštovních služeb, o které byl požádán, pokud je toho k vyřešení sporu zapotřebí,
b)
nejméně jednou ročně vhodným způsobem zveřejní, včetně zveřejnění v Poštovním věstníku, souhrnnou zprávu o plnění povinností uložených držiteli poštovní licence tímto zákonem,
c)
činí další opatření v zájmu řádného poskytování a zajišťování základních služebzákladních služeb,
d)
v pochybnostech rozhoduje, zda se v případě určité služby jedná o poštovní službupoštovní službu, a to na žádost nebo z vlastního podnětu,
e)
za každé zúčtovací období zveřejní zprávu, která obsahuje informace o ověřené výši čistých nákladůčistých nákladů, o nehmotných a tržních výhodách držitele poštovní licence podle § 34b a o provedených úhradách předběžných čistých nákladůčistých nákladů a čistých nákladůčistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž; tato zpráva je součástí výroční zprávy o činnosti Úřadu podle zákona o elektronických komunikacích.
(4)
Úřad pravidelně přezkoumává úroveň kvality a způsob poskytování a zajišťování základních služebzákladních služeb a jejich všeobecnou dostupnost na celém území České republiky podle základních kvalitativních požadavků; v případě přezkumu všeobecné dostupnosti služby dodánídodání peněžní částky poštovním poukazempoštovním poukazem Úřad bere v úvahu obdobné služby v oblasti platebního styku, které nejsou poštovními službamipoštovními službami. Úřad rovněž pravidelně přezkoumává povinnost držitele poštovní licence poskytovat a zajišťovat základní službyzákladní služby. Na základě výsledku přezkumu a po konzultaci s dotčenými subjekty podle odstavce 5 může Úřad zahájit výběrové řízení podle § 22 odst. 2 nebo řízení o změně poštovní licence podle § 23 nebo uveřejní v Poštovním věstníku sdělení o neuložení povinnosti poskytovat a zajišťovat některou ze základních služebzákladních služeb. Přezkum podle věty druhé musí být dokončen nejpozději 6 kalendářních měsíců před koncem platnosti poštovní licence.
(5)
Úřad konzultuje podle odstavce 4
a)
rozsah základních služebzákladních služeb, které budou předmětem neuložení nebo uložení povinnosti poskytovat a zajišťovat základní službyzákladní služby, a území, jehož se bude neuložení nebo uložení povinnosti poskytovat a zajišťovat základní službyzákladní služby týkat,
b)
odůvodněný záměr Úřadu povinnost poskytovat a zajišťovat jednotlivou základní službuzákladní službu
1.
neuložit, neboť poskytování dotčené základní službyzákladní služby na celém území státu nebo na jeho části je zajištěno za podmínek srovnatelných s požadavky na zajištění základních služebzákladních služeb podle tohoto zákona, aniž by bylo nutné tuto povinnost uložit,
2.
uložit, neboť poskytování dotčené základní službyzákladní služby na celém území státu nebo na jeho části není zajištěno za podmínek srovnatelných s požadavky na zajištění základních služebzákladních služeb podle tohoto zákona.
(6)
Výsledky konzultace Úřad uveřejní v Poštovním věstníku.
Přestupky
§ 37a
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší některou z povinností podle § 16 odst. 1,
b)
zjišťuje obsah poštovní zásilkypoštovní zásilky v rozporu s § 16 odst. 5,
c)
podniká v oblasti poštovních služebpoštovních služeb v rozporu s obecnými podmínkami podnikání uvedenými v § 17,
d)
podniká v oblasti poštovních služebpoštovních služeb bez oprávnění podle § 18 odst. 1,
e)
nesplní povinnost podle § 18 odst. 5 nebo 6, nebo
f)
provozuje službu dodánídodání peněžní částky poštovním poukazempoštovním poukazem bez poštovní licence v rozporu s § 20.
(2)
ProvozovatelProvozovatel se dopustí přestupku tím, že
a)
nezpřístupní poštovní podmínky podle § 4 odst. 1,
b)
neuzavře poštovní smlouvu podle § 4 odst. 2,
c)
neuveřejní informaci o změně poštovních podmínek podle § 6 odst. 3,
d)
zachází s poštovní zásilkoupoštovní zásilkou nebo poukázanou peněžní částkou v rozporu s § 7 odst. 1,
e)
otevře nebo prohlíží poštovní zásilkupoštovní zásilku v rozporu § 8 odst. 1, 2 a 4,
f)
neinformuje o otevření poštovní zásilkypoštovní zásilky při dodánídodání adresáta, popřípadě odesílatele při vrácenívrácení poštovní zásilkypoštovní zásilky podle § 8 odst. 3,
g)
prodá poštovní zásilkupoštovní zásilku v rozporu s § 9 odst. 1 a 2,
h)
nevydá čistý výtěžek podle § 9 odst. 3,
i)
zničí poštovní zásilkupoštovní zásilku v rozporu s § 10,
j)
nevyplatí poukázanou peněžní částku v rozporu § 11,
k)
v rozporu s § 16 odst. 7 nevydá poštovní zásilkupoštovní zásilku nebo neumožní jiná opatření dotýkající se poštovní zásilkypoštovní zásilky,
l)
nesplní povinnost podle § 18 odst. 4,
m)
neplní informační povinnost podle § 32a,
n)
neplní povinnost podle § 34 odst. 12, nebo
o)
v rozporu s § 6 odst. 2 neuvede v poštovních podmínkách veškeré požadované informace nebo je uvede nesrozumitelným, neúplným nebo obtížně přístupným způsobem.
(3)
Držitel poštovní licence se dopustí přestupku tím, že
a)
neplní poštovní povinnost způsobem podle § 33 odst. 1 písm. a) nebo podle rozhodnutí o udělení poštovní licence,
b)
nabízí poštovní službypoštovní služby v rozporu s § 33 odst. 1 písm. b),
c)
poruší některou z povinností podle § 33 odst. 4,
d)
poruší některou z povinností podle § 33 odst. 5, 7, 8 nebo 9,
e)
neplní některou z povinností podle § 33a,
f)
poruší některou z povinností podle § 34 odst. 1, 2, 3, 9 nebo 10, nebo
g)
nabízí základní službyzákladní služby, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, v rozporu s rozhodnutím o ceně podle § 34a odst. 2.
(4)
Poskytovatel služby dodávání balíků podle nařízení o službách přeshraničního dodávání balíků se dopustí přestupku tím, že neposkytne informace podle tohoto nařízení v rozsahu a způsobem stanoveným v § 35a.
(5)
Poskytovatel služby přeshraničního dodávání balíků podle nařízení o službách přeshraničního dodávání balíků se dopustí přestupku tím, že nepředloží Úřadu do 31. ledna každého kalendářního roku veřejný seznam sazeb podle čl. 5 odst. 1 tohoto nařízení způsobem stanoveným v § 35a.
(6)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d) nebo f), nebo podle odstavce 3 písm. e),
b)
2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b), nebo podle odstavce 2 písm. e) nebo k), nebo podle odstavce 3 písm. a), c), d), f) nebo g),
c)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), nebo podle odstavce 2 písm. b), d), h), j), l), m) nebo o), nebo podle odstavce 3 písm. b), nebo podle odstavců 4 a 5, nebo
d)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), c), f), g), i) nebo n).
§ 37b
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad.
(2)
Pokuty vybírá a vymáhá Úřad.
§ 37c
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
zničí, poškodí, znečistí, anebo neoprávněně odstraní nebo přemístí schránu určenou k poštovnímu podánípoštovnímu podání nebo dodánídodání, nebo
b)
jako odesílatel ohrozí zdraví lidí tím, že předá provozovateliprovozovateli k poskytnutí poštovní službypoštovní služby poštovní zásilkupoštovní zásilku,
1.
jejíž obsah je podle poštovních podmínek považován za nebezpečný, aniž by byla dodržena její povinná zvláštní úprava podle poštovních podmínek nebo další požadované náležitosti podle poštovních podmínek, nebo
2.
jejíž obsah podle poštovních podmínek není dovolen, nebo
c)
jako osoba jednající jménem nebo v zastoupení nositele poštovního tajemství poruší povinnost mlčenlivosti podle § 16 odst. 1 až 3.
(2)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do výše 10 000 Kč, za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c) pokutu do výše 20 000 Kč.
HLAVA XII
SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
Společná ustanovení
§ 38
(1)
Na činnost Ministerstva průmyslu a obchodu podle § 35 a na činnost Úřadu podle § 37 odst. 3 písm. a) a c) se správní řád15) nevztahuje.
(2)
Splnění povinnosti uložené provozovateliprovozovateli rozhodnutím podle § 6 odst. 4 lze vymáhat ukládáním donucovacích pokut až do celkové výše 5 000 000 Kč.
(3)
Splnění povinnosti uložené držiteli poštovní licence rozhodnutím podle § 34 odst. 5 lze vymáhat ukládáním donucovacích pokut až do celkové výše 10 000 000 Kč.
(4)
V řízeních vedených podle tohoto zákona se ustanovení správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu nepoužije.
§ 39
Právní vztahy při poskytování poštovních služebpoštovních služeb, které nejsou upraveny v § 4 až 15 tohoto zákona, se řídí občanským zákoníkem.
§ 40
Úřad vydává podle tohoto zákona Poštovní věstník, který je publikační sbírkou v oblasti poštovních služebpoštovních služeb. Úřad zveřejňuje Poštovní věstník způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 41
Zmocňovací ustanovení
(1)
Úřad vydá vyhlášku k provedení § 3 odst. 3, § 18 odst. 1, § 33 odst. 4 písm. e), § 33a odst. 2 a § 34b odst. 7.
(2)
Vláda vydá nařízení k provedení § 3 odst. 2 písm. a).
(3)
Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá vyhlášku k provedení § 37 odst. 2 písm. a).
§ 42
Přechodná ustanovení
(1)
Na právní vztahy u poštovní zásilky, která byla podána u České pošty, státního podniku, před dnem účinnosti tohoto zákona, se vztahují dosavadní právní předpisy.16)
(2)
Provozovatel poštovních služeb je povinen požádat do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona ministerstvo o udělení souhlasu k provozování poštovních služeb. Do doby udělení souhlasu se provozovatel poštovních služeb považuje za provozovatele poštovních služeb, kterému byl udělen souhlas podle tohoto zákona. Nepožádá-li provozovatel poštovních služeb ve stanovené lhůtě o udělení souhlasu nebo nebude-li mu ministerstvem souhlas udělen, dosavadní povolení podle zvláštního právního předpisu10) zaniká.
(3)
Česká pošta, státní podnik, se považuje do konce kalendářního roku 2003 za držitele souhlasu a poštovní licence podle tohoto zákona.
(4)
Ministerstvo stanoví poštovní závazek České pošty, státního podniku.
(5)
Je-li ve zvláštním právním předpisu vydaném před účinností tohoto zákona použit výraz „pošta“ ve smyslu § 4 odst. 1 zákona č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon), rozumí se tím držitel poštovní licence.
§ 43
Zrušovací ustanovení
Zrušují se
1.
zákon č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon), ve znění zákona č. 86/1950 Sb. a zákona č. 88/1950 Sb.,
2.
vládní nařízení č. 240/1949 Sb., kterým se provádí poštovní zákon,
3.
vyhláška č. 135/1980 Sb., kterou se vydává Řád poštovní novinové služby,
4.
vyhláška č. 78/1989 Sb., o právech a povinnostech pošty a jejích uživatelů (poštovní řád), ve znění vyhlášky č. 59/1991 Sb.
ČÁST TŘETÍ
§ 45
Změna zákona o cenách
V § 1 odst. 4 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. a zákona č. 151/1997 Sb., se čárka za slovem „nákladů“ nahrazuje slovem „a“ a slova „a tarify mezinárodní dopravy a spojů“ se zrušují.
ČÁST ČTVRTÁ
§ 46
Změna trestního řádu
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb. a zákona č. 191/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 60 odst. 4 písm. a) se slova „dáno na poštu a adresováno“ nahrazují slovy „podáno jako poštovní zásilka adresovaná“.
2.
V § 62 odst. 1 se slovo „poštou“ nahrazuje slovy „jako poštovní zásilka“.
3.
V § 86 odst. 1 se slova „telegramů, dopisů nebo jiných zásilek“ nahrazují slovy „poštovních zásilek, jiných zásilek nebo telegramů“ a slovo „pošta“ se nahrazuje slovy „provozovatel poštovních služeb“.
4.
V § 86 odst. 2 větě druhé se slovo „pošta“ nahrazuje slovy „provozovatel poštovních služeb“.
5.
V § 87 odst. 3 se slovo „poště“ nahrazuje slovy „provozovateli poštovních služeb“.
ČÁST OSMÁ
§ 50
Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb. a zákona č. 18/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 19 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
v hotovosti prostřednictvím banky nebo držitele poštovní licence na příslušný účet podle písmene a).“.
2.
V § 19 odstavec 3 zní:
„(3)
Banka je povinna připsat platbu na příslušný účet správy sociálního zabezpečení (§ 9 a 10) vždy nejpozději následující pracovní den poté, kdy byla platba z účtu příkazce odepsána nebo kdy byla ve prospěch účtu správy sociálního zabezpečení v hotovosti bankou přijata. Pokud je účet správy sociálního zabezpečení veden u jiné banky než účet příkazce, z něhož je platba odepisována, nebo pokud byla platba přijata v hotovosti jinou bankou, je banka, která platbu uskutečňuje, povinna převést uhrazovanou částku té bance, u níž je veden účet správy sociálního zabezpečení, ve stejné lhůtě jako v předchozí větě. Banka, u které je veden účet správy sociálního zabezpečení, připíše v jeho prospěch takto převedenou platbu nejpozději následující pracovní den poté, co k těmto peněžním prostředkům získala dispoziční právo. Pokud platbu v hotovosti přijal držitel poštovní licence, je povinen předat ji k provedení převodu bance, která vede jeho účet, nejpozději do dvou pracovních dnů od přijetí platby. V případě nedodržení uvedených lhůt jsou banky a držitel poštovní licence povinni uhradit správě sociálního zabezpečení úrok ve výši diskontní sazby České národní banky platné v první den kalendářního čtvrtletí, v němž měli uhrazenou částku převést. Banka, u které je veden účet správy sociálního zabezpečení, je povinna sdělit správě sociálního zabezpečení den, kdy došlo k odepsání platby z účtu příkazce nebo k přijetí platby v hotovosti v bance. Držitel poštovní licence je povinen sdělit přímo nebo prostřednictvím zúčastněné banky správě sociálního zabezpečení den, kdy přijal hotovost a kdy platbu v hotovosti předal bance, která vede jeho účet.“.
3.
V § 23 odst. 4 se slova „podání předáno poštovní přepravě“ nahrazují slovy „podána poštovní zásilka obsahující podání“.
ČÁST DEVÁTÁ
§ 51
Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb. a zákona č. 127/1998 Sb., se mění takto:
1.
V § 17 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
v hotovosti prostřednictvím banky nebo držitele poštovní licence na příslušný účet podle písmene a).“.
2.
V § 17 odstavec 3 zní:
„(3)
Banka je povinna připsat platbu na příslušný účet zdravotní pojišťovny vždy nejpozději následující pracovní den poté, kdy byla platba z účtu příkazce odepsána nebo kdy byla ve prospěch účtu zdravotní pojišťovny v hotovosti bankou přijata. Pokud je účet zdravotní pojišťovny veden u jiné banky než účet příkazce, z něhož je platba odepisována, nebo pokud byla platba přijata v hotovosti jinou bankou, je banka, která platbu uskutečňuje, povinna převést uhrazovanou částku té bance, u níž je veden účet zdravotní pojišťovny, ve stejné lhůtě jako v předchozí větě. Banka, u které je veden účet zdravotní pojišťovny, připíše v jeho prospěch takto převedenou platbu nejpozději následující pracovní den poté, co k těmto peněžním prostředkům získala dispoziční právo. Pokud platbu v hotovosti přijal držitel poštovní licence, je povinen předat ji k provedení převodu bance, která vede jeho účet, nejpozději do dvou pracovních dnů od přijetí platby. V případě nedodržení uvedených lhůt jsou banky a držitel poštovní licence povinni uhradit zdravotní pojišťovně úrok ve výši diskontní sazby České národní banky platné v první den kalendářního čtvrtletí, v němž měli uhrazenou částku převést. Banka, u které je veden účet zdravotní pojišťovny, je povinna sdělit zdravotní pojišťovně den, kdy došlo k odepsání platby z účtu příkazce nebo k přijetí platby v hotovosti v bance. Držitel poštovní licence je povinen sdělit přímo nebo prostřednictvím zúčastněné banky zdravotní pojišťovně den, kdy přijal hotovost a kdy platbu v hotovosti předal bance, která vede jeho účet.“.
ČÁST DESÁTÁ
§ 52
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb. a zákona č. 18/2000 Sb., se mění takto:
1.
Za § 116a se vkládá nový § 116b, který včetně poznámky pod čarou č. 73) zní:
㤠116b
Výplaty dávek důchodového pojištění v hotovosti zprostředkuje držitel poštovní licence. Odměna držiteli poštovní licence za zprostředkování výplaty dávek se stanoví podle cenových předpisů.73)
73)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
V § 120a se slova „poštovní přepravě“ nahrazují slovy „byla podána poštovní zásilka obsahující podání“.
ČÁST TŘINÁCTÁ
§ 55
Změna zákona o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, se mění takto:
1.
V § 28 odst. 4 písm. a) se slovo „poštou“ nahrazuje slovy „provozovatelem poštovních služeb“.
2.
V § 34 odst. 1 se slovo „pošta“ nahrazuje slovy „provozovatel poštovních služeb“.
3.
V § 34 odst. 2 se slovo „poštu“ nahrazuje slovy „provozovatele poštovních služeb“.
4.
V § 36 odst. 4 se slovo „pošty“ nahrazuje slovy „provozovatele poštovních služeb“.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
§ 56
Změna zákona směnečného a šekového
Zákon směnečný a šekový č. 191/1950 Sb. se mění takto:
1.
V čl. I § 45 odst. 5 se věta druhá nahrazuje touto větou: „Lhůta je dodržena, byla-li během lhůty podána poštovní zásilka obsahující zprávu.“.
2.
V čl. II § 42 odst. 5 se věta druhá nahrazuje touto větou: „Lhůta je dodržena, byla-li během lhůty podána poštovní zásilka obsahující zprávu.“.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
§ 58
Změna živnostenského zákona
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb. a zákona č. 27/2000 Sb., se mění takto:
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI se ve skupině 214: „Ostatní“ doplňuje nový obor:
„Provozování poštovních služeb
Průkaz způsobilosti
Souhlas podle § 17 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách).“.
ČÁST OSMNÁCTÁ
§ 60
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/39/ES ze dne 10. června 2002, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na další otevření poštovních služeb Společenství hospodářské soutěži.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES ze dne 20. února 2008, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na úplné dotvoření vnitřního trhu poštovních služeb Společenství.
2)
Například § 86 až 87a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
3a)
Například § 86 až 87a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 265/2001 Sb., § 7 až 12 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 290/2005 Sb., § 8 až 12 zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, zákon č. 13/1993 Sb., Celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
3b)
Například zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Například čl. 27 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích.
5)
Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb.
6)
Čl. 13 Listiny základních práv a svobod.
9a)
Například § 7 až 12 zákona č. 154/1994 Sb., § 11 až 16 zákona č. 67/1992 Sb., ve znění zákona č. 153/1994 Sb. a zákona č. 88/1995 Sb.
10)
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
11)
Například zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění zákona č. 135/1997 Sb.
12)
Například závazky podle Světové poštovní úmluvy a jejího Závěrečného protokolu, Ujednání o poštovních peněžních službách, Řádu listovních zásilek a jeho Závěrečného protokolu, Řádu poštovních balíků a jeho Závěrečného protokolu, Řádu Ujednání o poštovních peněžních službách a jeho Závěrečného protokolu.
15)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
16)
Zákon č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon), ve znění zákona č. 86/1950 Sb. a zákona č. 88/1950 Sb.
Vládní nařízení č. 240/1949 Sb., kterým se provádí poštovní zákon.
Vyhláška č. 78/1989 Sb., o právech a povinnostech pošty a jejích uživatelů (poštovní řád), ve znění vyhlášky č. 59/1991 Sb.
17)
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
18)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
19)
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
20)
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
21)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
22)
§ 27 a násl. obchodního zákoníku.
23)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
24)
§ 158 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb.
25)
§ 107 odst. 8 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).
26)
Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).
26)
§ 20f písm. l) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
27)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/644 ze dne 18. dubna 2018 o službách přeshraničního dodávání balíků.
28)
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1263 ze dne 20. září 2018, kterým se stanoví formuláře pro předkládání informací ze strany poskytovatelů služeb dodávání balíků podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/644. |
Zákon č. 30/2000 Sb. | Zákon č. 30/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 23. 2. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 11/2000
* ČÁST PRVNÍ - Změna občanského soudního řádu
* ČÁST DRUHÁ - Změna notářského řádu
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o Komisi pro cenné papíry
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o soudech a soudcích
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o státním podniku
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna trestního řádu
* ČÁST DVANÁCTÁ - Přechodná a závěrečná ustanovení
* ČÁST TŘINÁCTÁ - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb., 256/2013 Sb.)
30
ZÁKON
ze dne 12. ledna 2000,
kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna občanského soudního řádu
Čl. I
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/2000 Sb. a zákona č. 27/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se slovo „spoluobčanů“ nahrazuje slovy „jiných osob“.
2.
V § 2 se za slovy „právní věci“ čárka nahrazuje spojkou „a“, za slovem „dobrovolně“ se čárka nahrazuje středníkem a slova „a zaměřují svou činnost k tomu“ se nahrazují slovy „dbají přitom“.
3.
V § 7 odst. 1 se za slova „rozhodují soudy“ vkládají slova „spory a jiné právní“, za slovem „rodinných“ se zrušuje čárka, slova „družstevních, jakož i“ se nahrazují spojkou „a“ a slova v závorce „(včetně vztahů podnikatelských a hospodářských)“ se zrušují.
4.
§ 9 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 39) až 53) zní:
„Příslušnost
§ 9
(1)
Nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy.
(2)
Krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně
a)
ve věcech ochrany osobnosti podle občanského zákoníku a ochrany proti uveřejňování informací, které jsou zneužitím svobody projevu, slova a tisku, popřípadě ochrany práv třetích osob podle právních předpisů o hromadných informačních prostředcích,
b)
ve sporech vyplývajících z uplatňování práv a povinností podle právních předpisů o ochraně osobních údajů v informačních systémech,39)
c)
ve sporech o nárocích vycházejících z autorského zákona,40) o nárocích z ohrožení a porušení práv podle autorského zákona a o nárocích na vydání bezdůvodného obohacení získaného na úkor toho, komu svědčí práva podle autorského zákona,
d)
ve sporech o vzájemné vypořádání dávky důchodového pojištění a důchodového zabezpečení poskytnuté neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela, mezi zaměstnavatelem a příjemcem této dávky,
e)
ve sporech mezi příslušným orgánem nemocenského pojištění a zaměstnavatelem o náhradu škody vzniklé nesprávným postupem při provádění nemocenského pojištění,
f)
ve sporech o určení nezákonnosti stávky nebo výluky,
g)
ve sporech o neplatnost skončení pracovního nebo služebního poměru podle § 18 odst. 2 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky,
h)
ve sporech týkajících se cizího státu nebo osob požívajících diplomatických imunit a výsad, jestliže tyto spory patří do pravomoci soudů České republiky,
i)
v řízení o určení, zda návrh na registraci politické strany nebo politického hnutí nemá nedostatky, které by bránily jejich registraci.1)
(3)
Krajské soudy dále rozhodují v obchodních věcech jako soudy prvního stupně
a)
ve věcech obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností a nadačního rejstříku,
b)
ve statusových věcech obchodních společností, družstev a jiných právnických osob podle části první, druhé a čtvrté obchodního zákoníku,41)
c)
ve věcech vyplývajících z právních vztahů, které souvisejí se zakládáním obchodních společností, družstev, obecně prospěšných společností, nadací a nadačních fondů,
d)
v řízení o zrušení obecně prospěšné společnosti a její likvidaci a o jmenování jejího likvidátora,42)
e)
v řízení o zrušení nadace nebo nadačního fondu a jejich likvidaci, o jmenování likvidátora nadace nebo nadačního fondu a o jmenování nových členů správní rady nadace nebo nadačního fondu,43)
f)
v řízení o zrušení státního podniku a o jmenování a odvolání jeho likvidátora,44)
g)
ve sporech z právních vztahů mezi obchodními společnostmi (družstvy) a jejich zakladateli (společníky nebo členy), jakož i mezi společníky (členy nebo zakladateli) navzájem, jde-li o vztahy týkající se účasti na společnosti (členského vztahu v družstvu), o vztahy ze smluv, jimiž se převádí podíl společníka (členská práva a povinnosti), a o vztahy související se zvýšením základního jmění (přistoupením společníka nebo člena), není-li dána příslušnost podle písmena b),
h)
ve sporech mezi obchodními společnostmi (družstvy) a jejich statutárními orgány, likvidátory nebo jinými orgány a ve sporech mezi společníky (členy) a statutárními orgány, likvidátory či jinými orgány, jde-li o vztahy týkající se výkonu funkce těchto orgánů,
i)
ve sporech z právních vztahů mezi podnikatelem, obecně prospěšnou společností, nadací nebo nadačním fondem a správcem majetku patřícího do jejich konkursní podstaty, popřípadě nuceným správcem, který jim byl ustanoven,
j)
ve sporech z právních vztahů mezi prokuristou a podnikatelem, který prokuru udělil, a byla-li prokura udělena více osobám, z právních vztahů mezi těmito osobami navzájem,
k)
ve věcech ochrany hospodářské soutěže,45)
l)
ve sporech o ochranu práv porušených nebo ohrožených nekalým soutěžním jednáním46) a z porušení nebo ohrožení práva na obchodní tajemství,47)
m)
ve věcech ochrany názvu a dobré pověsti právnické osoby,48)
n)
ve sporech z práv k obchodnímu jménu,49)
o)
ve sporech o nárocích vycházejících z průmyslového vlastnictví, o nárocích z ohrožení a porušení práv z průmyslového vlastnictví a o nárocích na vydání bezdůvodného obohacení získaného na úkor toho, komu svědčí práva z průmyslového vlastnictví,
p)
ve sporech týkajících se směnek, šeků a jiných cenných papírů, derivátů a jiných hodnot, které jsou obchodovatelné na kapitálovém trhu,
q)
ve sporech z obchodů na komoditní burze,
r)
ve sporech z dalších obchodních závazkových vztahů, včetně sporů o náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, s výjimkou sporů
1.
ze smluv o úvěru,50) o běžném účtu51) a o vkladovém účtu52) a z jejich zajištění; ustanovení písmena p) tím není dotčeno,
2.
o náhradu škody a o vydání bezdůvodného obohacení vzniklého v souvislosti se smlouvami uvedenými pod bodem 1 a jejich zajištění,
3.
o určení vlastnictví k nemovitostem a o neplatnost smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitostem,
4.
o práva k cizím věcem,53)
5.
týkajících se nájmu nemovitostí, bytů a nebytových prostor,
6.
o peněžité plnění, jestliže částka požadovaná žalobcem nepřevyšuje 100 000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží,
s)
ve věcech konkursu a vyrovnání,
t)
ve sporech vyvolaných konkursem nebo vyrovnáním, ledaže jde o vypořádání společného jmění nebo jiného majetku manželů,
u)
ve věcech kapitálového trhu.
(4)
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) rozhoduje jako soud prvního stupně, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
39)
Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.
40)
Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
41)
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
42)
§ 8 odst. 4 a 5, § 9 odst. 2 zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů.
43)
§ 7 odst. 3 až 5, § 9 odst. 2 a § 16 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech).
44)
§ 6 odst. 4 a § 9 odst. 3 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku.
45)
Zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů.
46)
§ 44 a následující obchodního zákoníku.
47)
§ 17 a následující obchodního zákoníku.
48)
§ 19b zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.
49)
§ 8 a následující obchodního zákoníku.
50)
§ 497 a následující obchodního zákoníku.
51)
§ 708 a následující obchodního zákoníku.
52)
§ 716 a následující obchodního zákoníku.
53)
§ 151a a následující občanského zákoníku.“.
Dosavadní poznámky pod čarou č. 1a), 2) až 22), 24) až 32) a 32a) se zrušují.
5.
Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní:
㤠9a
K projednání žaloby podle § 91a jsou příslušné v prvním stupni okresní nebo krajské soudy podle toho, u kterého z těchto soudů probíhá v prvním stupni řízení o věci nebo právu, na něž si žalobce činí nárok.“.
6.
V § 12 odst. 1 se do závorky za text „§ 14“ vkládá čárka a text „§ 15 odst. 2 a § 16a“.
7.
V § 12 se na konci odstavce 3 doplňuje tato věta: „Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.“.
8.
V § 14 odstavec 1 zní:
„(1)
Soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.“.
9.
V § 14 odst. 2 se za slovo „kteří“ vkládají slova „projednávali nebo“.
10.
V § 14 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali.
(4)
Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“.
11.
§ 15 zní:
㤠15
(1)
Jakmile se soudce nebo přísedící dozví o skutečnosti, pro kterou je vyloučen, oznámí ji neprodleně předsedovi soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu.
(2)
Předseda soudu určí podle rozvrhu práce místo soudce (přísedícího) uvedeného v odstavci 1 jiného soudce (přísedícího) nebo, týká-li se oznámení všech členů senátu, přikáže věc jinému senátu; není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí podle § 12 odst. 1. Jde-li o vyloučení podle § 14 odst. 1 a předseda soudu má za to, že tu není důvod pochybovat o nepodjatosti soudce (přísedícího), předloží věc k rozhodnutí soudu uvedenému v § 16 odst. 1.“.
12.
Za § 15 se vkládají nové § 15a a 15b, které znějí:
㤠15a
(1)
Účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. O tom musí být soudem poučeni.
(2)
Účastník je povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících).
(3)
V námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán.
§ 15b
(1)
K rozhodnutí o námitce podjatosti soud věc předloží s vyjádřením dotčených soudců (přísedících) svému nadřízenému soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu.
(2)
Ustanovení odstavce 1 neplatí, byla-li námitka uplatněna před nebo v průběhu jednání, při němž byla věc rozhodnuta, a má-li soud za to, že námitka není důvodná.
(3)
Ustanovení odstavce 1 neplatí také tehdy, uplatnil-li účastník v námitce stejné okolnosti, o nichž bylo nadřízeným soudem (jiným senátem Nejvyššího soudu) již rozhodnuto, nebo je-li námitka zjevně opožděná.“.
13.
§ 16 zní:
㤠16
(1)
O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
(2)
Opožděně podanou námitku (§ 15a odst. 2) soud uvedený v odstavci 1 odmítne.
(3)
Dokazování k prokázání důvodu vyloučení soudce (přísedícího) provede soud uvedený v odstavci 1 buď sám nebo prostřednictvím dožádaného soudu. Neprovádí-li se dokazování, není třeba k rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 nařizovat jednání.“.
14.
Za § 16 se vkládají nové § 16a a 16b, které znějí:
㤠16a
(1)
Jestliže bylo rozhodnuto, že soudce (přísedící) je vyloučen, předseda soudu podle rozvrhu práce určí místo něho jiného soudce (přísedícího) nebo, jestliže byli vyloučeni všichni členové senátu, přikáže věc jinému senátu; není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí podle § 12 odst. 1.
(2)
Bylo-li rozhodnutí odvolacím nebo dovolacím soudem anebo na základě žaloby pro zmatečnost zrušeno proto, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce (přísedící), nebo nařídil-li odvolací nebo dovolací soud, aby věc v dalším řízení projednal a rozhodl jiný senát (samosoudce), postupuje se obdobně podle odstavce 1.
§ 16b
Usnesení nadřízeného soudu podle § 16 odst. 1 a 2 je závazné pro soud a pro účastníky řízení; ustanovení § 205 odst. 2 písm. a), § 221 odst. 1 písm. b), § 229 odst. 1 písm. e) a § 242 odst. 3 věta druhá tím nejsou dotčena.“.
15.
§ 17 zní:
㤠17
O tom, zda je vyloučen zapisovatel nebo jiný zaměstnanec soudu, jakož i znalec nebo tlumočník, rozhoduje předseda senátu; ustanovení § 14 odst. 1, § 15, § 15a odst. 1 a 3 a § 16 odst. 3 platí přiměřeně. Proti jeho usnesení není přípustný opravný prostředek.“.
16.
Za § 17 se vkládá nový § 17a, který zní:
㤠17a
(1)
O vyloučení notáře z úkonů soudního komisaře rozhoduje soud, který notáře provedením úkonů soudního komisaře pověřil; ustanovení § 14 až 16a platí přiměřeně. Proti jeho usnesení není přípustný opravný prostředek.
(2)
O vyloučení notářských koncipientů, notářských kandidátů nebo jiných zaměstnanců notáře rozhoduje soud, který pověřil notáře provedením úkonů soudního komisaře; postupuje přitom obdobně podle § 17.“.
17.
V § 18 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 54) zní:
„(2)
Účastníku, jehož mateřštinou je jiný než český jazyk, soud ustanoví tlumočníka, jakmile taková potřeba vyjde v řízení najevo. Totéž platí, jde-li o ustanovení tlumočníka účastníku, s nímž se nelze dorozumět jinak než znakovou řečí.54)
54)
Zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů.“.
18.
§ 21 včetně poznámky pod čarou č. 55) zní:
㤠21
(1)
Za právnickou osobu jedná
a)
její statutární orgán; tvoří-li statutární orgán více fyzických osob, jedná za právnickou osobu jeho předseda, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen, nebo
b)
její zaměstnanec (člen), který tím byl statutárním orgánem pověřen, nebo
c)
vedoucí jejího odštěpného závodu nebo vedoucí jiné její organizační složky, o níž zákon stanoví, že se zapisuje do obchodního rejstříku, jde-li o věci týkající se tohoto závodu (složky), nebo
d)
její prokurista, může-li podle udělené prokury jednat samostatně.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, stanoví-li tento nebo zvláštní zákon, že za právnickou osobu jednají jiné osoby.55)
(3)
Byla-li u právnické osoby zavedena nucená správa, jedná za ni nucený správce, který má podle zákona postavení jejího statutárního orgánu, popřípadě zaměstnanci právnické osoby, které tím nucený správce pověřil; jinak se postupuje podle odstavců 1 a 2.
(4)
Za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.
(5)
Každý, kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění prokázat. V téže věci může za právnickou osobu současně jednat jen jediná osoba.
55)
Například § 72, § 131 odst. 2, § 131a, § 182 odst. 2, § 183 odst. 1 a § 199 obchodního zákoníku.“.
19.
Za § 21 se vkládají nové § 21a a 21b, které znějí:
㤠21a
(1)
Za stát před soudem vystupuje příslušný státní orgán.
(2)
Příslušný státní orgán pověří svého zaměstnance nebo zaměstnance jiného státního orgánu, aby jménem státu jednal.
(3)
Ustanovení § 21 odst. 4 a 5 platí obdobně.
§ 21b
(1)
Za obec a za vyšší územně samosprávný celek jedná ten, kdo je podle zvláštního zákona oprávněn je zastupovat navenek, nebo jejich zaměstnanec, který tím byl touto osobou pověřen.
(2)
Ustanovení § 21 odst. 4 a 5 platí obdobně.“.
20.
V § 22 se slova „Občan, který“ nahrazují slovy „Fyzická osoba, která“ a slovo „zastoupen“ se nahrazuje slovem „zastoupena“.
21.
V § 23 se slova „soud rozhodnout, že ten, kdo“ nahrazují slovy „předseda senátu rozhodnout, že fyzická osoba, která“, slovo „zastoupen“ se nahrazuje slovem „zastoupena“ a slovo „mohl“ se nahrazuje slovem „mohla“.
22.
V § 24 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 56) zní:
„(2)
V řízení, ve kterém jsou projednávány utajované skutečnosti chráněné zvláštním zákonem,56) mohou účastníky zastupovat jen fyzické osoby, které se prokáží osvědčením pro příslušný stupeň utajení těchto skutečností vydaným podle zvláštního zákona nebo které byly podle tohoto zákona poučeny (§ 40a odst. 1).
56)
Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
23.
V § 25 odst. 1 věta druhá zní: „Advokátu lze udělit pouze plnou moc pro celé řízení (dále jen „procesní plná moc“).“.
24.
V § 25 odstavec 2 zní:
„(2)
Advokát je oprávněn dát se zastupovat jiným advokátem nebo, s výjimkou případů, v nichž je zastoupení advokátem podle tohoto zákona povinné, advokátním koncipientem nebo svým zaměstnancem jako dalším zástupcem.“.
25.
V § 25 se odstavce 3 a 4 včetně poznámky pod čarou č. 33) zrušují.
26.
Za § 25 se vkládá nový § 25a, který včetně poznámky pod čarou č. 57) zní:
㤠25a
(1)
Účastník si může zvolit zástupcem též notáře; notář může účastníka zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.57) Notáři lze udělit pouze procesní plnou moc.
(2)
Notář je oprávněn dát se zastupovat jiným notářem a, s výjimkou případů, v nichž je zastoupení notářem podle tohoto zákona povinné, též notářským kandidátem nebo notářským koncipientem.
57)
§ 3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 30/2000 Sb.“.
27.
V § 26 odstavec 3 zní:
„(3)
Převezme-li odborová organizace nebo Úřad zastoupení, jedná jejich jménem za zastoupeného osoba uvedená v § 21.“.
28.
V § 27 odst. 1 věta první zní: „Účastník se může dát zastoupit také kteroukoliv fyzickou osobou, která má způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu.“.
29.
§ 28 zní:
㤠28
(1)
Zástupci, jejž si účastník zvolil, udělí písemně nebo ústně do protokolu procesní plnou moc nebo plnou moc jen pro určité úkony.
(2)
Odvolání plné moci účastníkem nebo její výpověď zástupcem jsou vůči soudu účinné, jakmile mu byly účastníkem nebo zástupcem oznámeny; vůči jiným účastníkům řízení jsou účinné, jakmile jim byly oznámeny soudem.
(3)
Zvolí-li si účastník jiného zástupce, platí, že tím také vypověděl plnou moc dosavadnímu zástupci.
(4)
Podpisy na písemné plné moci, na odvolání plné moci nebo na její výpovědi musí být úředně ověřeny, jen stanoví-li to zákon nebo rozhodl-li tak předseda senátu.
(5)
Ztratí-li zastoupený způsobilost být účastníkem řízení, popřípadě zemře-li nebo zanikne-li zástupce, plná moc zaniká.
(6)
Nevyplývá-li z plné moci něco jiného, plná moc zaniká dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo skončeno řízení, pro něž byla udělena.“.
30.
Za § 28 se vkládá nový § 28a, který zní:
㤠28a
(1)
Procesní plnou moc nelze omezit. Zástupce, jemuž byla tato plná moc udělena, je oprávněn ke všem úkonům, které může v řízení učinit účastník.
(2)
Plná moc pro určité úkony opravňuje k zastupování jen při těch úkonech, které byly v plné moci výslovně uvedeny.“.
31.
V § 29 odst. 1 věta první zní: „Není-li zastoupena fyzická osoba, která jako účastník řízení nemůže před soudem samostatně jednat, ustanoví jí předseda senátu opatrovníka, je-li tu nebezpečí z prodlení.“.
32.
V § 29 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
33.
V § 29 odst. 3 se za slovo „poruchou“ vkládají slova „nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení“.
34.
V § 29 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Nerozhodl-li soud jinak, opatrovník ustanovený podle odstavců 1 až 3 vystupuje v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím a v dovolacím řízení.“.
35.
V § 30 odst. 1 se slova „poplatků, může být na jeho žádost ustanoven“ nahrazují slovy „poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost“.
36.
V § 30 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit.“.
37.
V § 30 odst. 2 se za slovo „účastníka“ vkládají slova „nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem)“.
38.
V § 31 odst. 1 se slova „plné moci pro celé řízení, pokud nebyl ustanoven jen pro určité úkony“ nahrazují slovy „procesní plné moci“.
39.
§ 32 zní:
㤠32
Společné ustanovení
(1)
Každý, kdo v řízení vystupuje jako zástupce účastníka, popřípadě jako jeho další zástupce, musí své oprávnění doložit již při prvním úkonu, který ve věci učinil.
(2)
Zástupcem účastníka nemůže být ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.
(3)
Povinnost soudu poskytnout účastníku potřebná poučení, výzvy nebo upozornění lze splnit i tím, že budou poskytnuty jeho zástupci; to neplatí, udělil-li účastník svému zástupci plnou moc jen pro určité úkony.“.
40.
V § 35 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 58) zní:
„(1)
Státní zastupitelství může vstoupit do zahájeného řízení ve věcech
a)
určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení,
b)
uložení výchovného opatření podle § 43 odst. 1 a 2 zákona o rodině,
c)
nařízení ústavní výchovy a prodloužení ústavní výchovy,
d)
pozastavení, omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti,
e)
způsobilosti k právním úkonům,
f)
prohlášení za mrtvého,
g)
vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče,
h)
umoření listin,
i)
obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností a nadačního rejstříku,
j)
některých otázek obchodních společností, družstev a jiných právnických osob (§ 200e).
Oprávnění státního zastupitelství, popřípadě nejvyššího státního zástupce podat návrh na zahájení řízení podle zvláštních předpisů58) tím není dotčeno.
58)
Například § 21 a 29 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, § 62 a 62a zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 91/1998 Sb.“.
41.
V § 35 odstavec 3 zní:
„(3)
Ve věcech uvedených v odstavci 1 písm. b) až d) může státní zastupitelství podat ve veřejném zájmu návrh na zahájení řízení, nebylo-li zahájeno podle § 81 odst. 1 a 2 nebo na návrh jiného navrhovatele.“.
42.
§ 36 včetně nadpisu zní:
„Úkony soudu
§ 36
(1)
V řízení před soudem jedná a rozhoduje senát nebo jediný soudce (samosoudce). Všichni členové senátu jsou si při rozhodování rovni.
(2)
Rozvrh práce určí, který senát nebo který jediný soudce (samosoudce) věc projedná a rozhodne.“.
43.
V § 36a odst. 3 se slova „s výjimkou případů uvedených v § 36b odst. 1“ zrušují.
44.
§ 36b až 36d znějí:
㤠36b
Vrchní soudy jednají a rozhodují v senátech.
§ 36c
Nejvyšší soud jedná a rozhoduje v senátech.
§ 36d
(1)
Nestanoví-li zákon jinak, předseda senátu může ve věcech příslušejících senátu provádět jen takové úkony, jimiž se nerozhoduje ve věci.
(2)
V případech, kdy podle zákona jedná a rozhoduje samosoudce, příslušejí mu jak práva a povinnosti předsedy senátu, tak i práva, která jsou jinak vyhrazena pouze senátu.“.
45.
V § 37 odstavec 1 zní:
„(1)
Senát rozhoduje po poradě; kromě členů senátu a zapisovatele nesmí být nikdo jiný poradě přítomen.“.
46.
V § 37 odst. 2 věta třetí zní: „Přísedící hlasují před soudci a mladší soudci (přísedící) před staršími, předseda senátu hlasuje poslední.“.
47.
V § 38 odst. 2 se za slovem „rozhodnutí“ tečka nahrazuje čárkou a na konci textu odstavce se doplňují tato slova: „ledaže jde o usnesení, kterými se upravuje vedení řízení.“.
48.
V § 38 odst. 3 se slova „notáře podle odstavce 1“ nahrazují slovy „notáře, které provedl jako soudní komisař,“.
49.
V § 39 se na konci odstavce 1 doplňuje věta: „Dožádaným soudem je okresní soud.“.
50.
V § 39 odst. 3 se středník nahrazuje tečkou a zbývající část věty za středníkem se zrušuje.
51.
V § 40 odst. 1 větě druhé se spojka „a“ za slovem „přednesů“ nahrazuje čárkou, za kterou se vkládají slova „poučení poskytnutá účastníkům,“ a za slovo „rozhodnutí“ se vkládají slova „a vyjádření účastníků o tom, zda se vzdávají odvolání proti vyhlášenému rozhodnutí“.
52.
V § 40 odst. 2 věty první a druhá znějí: „Protokol podepisuje předseda senátu a zapisovatel; nemůže-li předseda senátu protokol podepsat, podepíše jej za něho jiný člen senátu nebo jiný soudce, kterého určil předseda soudu. Byl-li uzavřen smír, dohoda o výchově a výživě nezletilého dítěte, dohoda o styku s nezletilým dítětem, dohoda o vypořádání dědictví, dohoda o přenechání předluženého dědictví k úhradě dluhů nebo došlo-li k uznání nároku (§ 153a odst. 1), podepisují protokol také účastníci smíru, rodiče, účastníci dohody o styku s nezletilým dítětem, účastníci dohod v dědickém řízení nebo žalovaný; nemohou-li číst a psát nebo z jiných důvodů protokol podepsat, uvede předseda senátu do protokolu kromě důvodu též, že úkon odpovídá jejich vůli, a příslušný záznam podepíše.“.
53.
Za § 40 se vkládá nový § 40a, který zní:
㤠40a
(1)
V řízení, ve kterém jsou projednávány utajované skutečnosti chráněné zvláštním zákonem,56) je předseda senátu povinen přísedící, účastníky, osoby oprávněné za ně jednat (§ 21 až 21b), zástupce účastníků, znalce, tlumočníky, osoby uvedené v § 116 odst. 3 a další osoby, které se podle zákona musí zúčastnit řízení, předem poučit podle tohoto zvláštního zákona a o trestních následcích porušení tajnosti utajovaných skutečností. Provedené poučení se uvede v protokole. Podpisem protokolu se poučené osoby stávají osobami určenými v rozsahu potřeby k seznámení s utajovanou skutečností.
(2)
Poučení podle odstavce 1 není třeba provést u těch, kteří se prokáží osvědčením pro příslušný stupeň utajení utajovaných skutečností vydaným podle zvláštního zákona.56)
(3)
O poučení podle odstavce 1 je předseda senátu povinen do 30 dnů písemně vyrozumět Národní bezpečnostní úřad.“.
54.
Za § 41 se vkládají nové § 41a a 41b, které znějí:
㤠41a
(1)
Nestanoví-li zákon jinak, může účastník učinit úkon jen výslovně.
(2)
K úkonu účastníka, který je vázán na splnění podmínky, se nepřihlíží.
(3)
Úkon může být odvolán, jen jestliže jeho odvolání dojde soudu nejpozději současně s tímto úkonem.
§ 41b
Dokud nebyl uzavřený smír, dohoda o výchově a výživě nezletilého dítěte, dohoda o styku s nezletilým dítětem, dohoda o vypořádání dědictví, dohoda o přenechání předluženého dědictví k úhradě dluhů nebo uznání nároku (§ 153a odst. 1), k nimž došlo do protokolu, podepsán také účastníky smíru, rodiči, účastníky dohody o styku s nezletilým dítětem, účastníky dohod v dědickém řízení nebo žalovaným, soud k těmto úkonům nepřihlíží.“.
55.
V § 42 odst. 1 větě první se slova „protokolu nebo telegraficky“ nahrazují slovy „protokolu, telegraficky nebo telefaxem“.
56.
V § 42 odst. 1 větě druhé se slovo „otcovství,“ nahrazuje slovy „rodičovství, o určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení,“.
57.
V § 42 odst. 3 větě první se za slovem „originálu“ tečka nahrazuje čárkou a na konci textu věty se doplňují tato slova: „případně písemným podáním shodného znění.“.
58.
V § 42 odst. 3 věta třetí zní: „Stanoví-li to předseda senátu, je účastník povinen soudu předložit originál (písemné podání shodného znění) i jiných podání učiněných telefaxem.“.
59.
V § 42 odst. 4 se za větu první vkládá nová věta, která zní: „Je-li účastník zastoupen advokátem, může být podpis advokáta nahrazen otiskem podpisového razítka, jehož vzor byl uložen u soudu, kterému je podání určeno.“.
60.
§ 43 zní:
㤠43
(1)
Předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést.
(2)
Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.“.
61.
V § 44 odstavec 2 zní:
„(2)
Každému, kdo na tom má právní zájem nebo kdo pro to má vážné důvody, předseda senátu na žádost povolí, aby nahlédl do spisu a aby si z něho učinil výpisy nebo opisy, ledaže jde o spis, o němž právní předpisy stanoví, že jeho obsah musí zůstat utajen.“.
62.
V § 44 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Při povolování nahlížet do spisů je nutno učinit takové opatření, aby byla zachována tajnost utajovaných skutečností chráněných zvláštním zákonem.56)“.
63.
§ 45 včetně nadpisu zní:
„Doručování
§ 45
Písemnost doručuje soud soudním doručovatelem nebo orgány justiční stráže, prostřednictvím držitele poštovní licence (dále jen „pošta“) nebo příslušného policejního orgánu a v případech stanovených zvláštními předpisy i prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti.“.
64.
Za § 45 se vkládá nový § 45a, který zní:
㤠45a
Do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon, a jiné písemnosti, nařídí-li to předseda senátu.“.
65.
§ 46 a 47 včetně poznámky pod čarou č. 59) znějí:
㤠46
Doručování fyzickým osobám
(1)
Fyzické osobě lze doručit písemnost v bytě, v místě podnikání, na pracovišti nebo kdekoli bude zastižena.
(2)
Nebyl-li adresát zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, doručí se jiné dospělé osobě bydlící v témže bytě nebo v témže domě, působící v témže místě podnikání anebo zaměstnané na témže pracovišti, je-li ochotna obstarat odevzdání písemnosti. Není-li možno ani takto doručit, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
(3)
Je-li podle odstavce 2 písemnost odevzdána účastníku, který má na věci protichůdný zájem, je doručení neúčinné.
(4)
Nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
(5)
Není-li zjištěn opak, má se za to, že se adresát v místě doručení zdržoval.
(6)
Písemnost se ukládá
a)
u okresního soudu, v jehož obvodu je místo doručení, nebo u soudu, který má sídlo v místě doručení, jestliže ji doručuje soudní doručovatel nebo orgán justiční stráže,
b)
u pošty, jestliže se doručuje prostřednictvím pošty.
§ 47
Doručování právnickým osobám
(1)
Právnickým osobám se písemnost doručuje na adresu jejich sídla.59) Jestliže právnická osoba o to požádá, doručuje se jí písemnost na adresu, kterou sdělila soudu.
(2)
Za právnickou osobu jsou oprávněny písemnost, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, převzít orgány a osoby uvedené v § 21 nebo její zaměstnanci (členové), kteří byli pověřeni přijímat písemnosti.
(3)
Nebyl-li na adrese uvedené v odstavci 1 zastižen nikdo, kdo by byl oprávněn písemnost převzít, ačkoliv se právnická osoba v místě doručování zdržuje, písemnost se uloží a právnická osoba se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedla. Nevyzvedne-li si zásilku ten, kdo je oprávněn písemnost převzít, do tří dnů nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
(4)
Nepodaří-li se písemnost doručit na adresu uvedenou v odstavci 1 proto, že se právnická osoba v místě doručování nezdržuje a jiná její adresa není soudu známa, písemnost určená této právnické osobě se doručí fyzické osobě, o níž je soudu podle obsahu spisu známo, že je oprávněna za ni před soudem jednat (§ 21); při tomto doručování se postupuje obdobně podle § 46. Jestliže písemnost nebyla doručena ani tímto způsobem a jestliže se nepodaří písemnost odevzdat právnické osobě ani při dalším pokusu o doručení na adresu jejího sídla uvedenou v obchodním či jiném rejstříku a jiná její adresa není soudu známa, považuje se den vrácení nedoručené zásilky soudu za den doručení, i když se o něm adresát nedozvěděl.
(5)
Ustanovení § 46 odst. 5 a 6 platí obdobně.
59)
§ 2 odst. 3 obchodního zákoníku.“.
66.
§ 47a se zrušuje.
67.
§ 48 zní:
㤠48
Doručování státním orgánům
(1)
Písemnost určená státním orgánům se doručuje na adresu jejich sídla. Jestliže státní orgán o to požádá, doručuje se mu písemnost na adresu, kterou sdělil soudu.
(2)
Za státní orgán jsou oprávněny písemnost, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, převzít osoby uvedené v § 21a odst. 2 nebo jeho zaměstnanci, kteří byli pověřeni přijímat písemnosti. Není-li jich, písemnost se odevzdá tomu, kdo je oprávněn za státní orgán jednat.“.
68.
Za § 48 se vkládají nové § 48a až 48d, které včetně poznámek pod čarou č. 60) a 61) znějí:
㤠48a
Doručování státu
(1)
Písemnost určená státu se doručuje příslušnému státnímu orgánu na adresu jeho sídla. Jestliže státní orgán o to požádá, doručuje se mu písemnost na adresu, kterou sdělil soudu.
(2)
Ustanovení § 48 odst. 2 platí obdobně.
§ 48b
Doručování advokátům
(1)
Advokátům se písemnost doručuje na adresu jejich sídla.60) Jestliže advokát o to požádá, doručuje se mu písemnost na adresu, kterou sdělil soudu.
(2)
Písemnost určenou advokátu, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, mohou přijmout také advokátní koncipienti nebo jiní jeho zaměstnanci. Vykonává-li advokacii společně s jinými advokáty, může být písemnost, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, odevzdána též těmto advokátům, jejich advokátním koncipientům nebo jiným jejich zaměstnancům. Jestliže advokát vykonává advokacii jako společník veřejné obchodní společnosti, mohou písemnost určenou advokátu, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, přijmout rovněž ostatní společníci této společnosti, advokátní koncipienti nebo jiní její zaměstnanci.
(3)
Nebyl-li na adrese uvedené v odstavci 1 zastižen advokát ani jiná osoba, která by mohla písemnost převzít, písemnost se uloží a advokát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si advokát nebo jiná oprávněná osoba zásilku do tří dnů nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
(4)
Ustanovení § 46 odst. 6 platí obdobně.
§ 48c
Doručování notářům
(1)
Notářům se písemnost doručuje na adresu jejich kanceláře.61) Jestliže notář o to požádá, doručuje se mu písemnost na adresu, kterou sdělil soudu.
(2)
Písemnost určenou notáři, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, mohou přijmout také notářští koncipienti, notářští kandidáti nebo jiní jeho zaměstnanci. Vykonává-li notář činnost notáře společně s jinými notáři, může být písemnost, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, odevzdána též těmto notářům, jejich notářským koncipientům, jejich notářským kandidátům nebo jiným jejich zaměstnancům.
(3)
Ustanovení § 46 odst. 6 a § 48b odst. 3 platí obdobně.
(4)
Při doručování písemnosti zástupci notáře nebo náhradníkovi notáře se postupuje přiměřeně podle odstavců 1 až 3.
§ 48d
Doručování obcím a vyšším územně samosprávným celkům
(1)
Písemnost určená obcím a vyšším územně samosprávným celkům se doručuje na adresu sídla jejich orgánů. Jestliže o to požádají, doručuje se jim písemnost na adresu, kterou sdělily soudu.
(2)
Za obec a vyšší územně samosprávný celek jsou oprávněny písemnost, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, převzít osoby uvedené v § 21b nebo jejich zaměstnanci, kteří byli pověřeni přijímat písemnosti.
60)
§ 13 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii.
61)
§ 13 odst. 1 zákona č. 358/1992 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb.“.
69.
V § 49 odst. 1 větě první se slova „plnou mocí pro celé řízení“ nahrazují slovy „procesní plnou mocí“.
70.
V § 49 odst. 2 se tečka na konci první věty nahrazuje středníkem a na konci textu věty se doplňují tato slova: „to neplatí, má-li být doručováno do ciziny.“.
71.
V § 49 odst. 3 se slova „jedině ustanovenému opatrovníku“ nahrazují slovy „ostatním účastníkům řízení a ustanovenému opatrovníku a vyvěsí se na úřední desce soudu“.
72.
V § 50 se za slovy „Odepře-li adresát“ vkládají slova „, popřípadě osoba oprávněná za něj písemnost převzít,“ a za slova „musí být adresát“ se vkládají slova „(oprávněná osoba)“.
73.
V § 50a se za slovo „věstníku“ vkládá odkaz na poznámku pod čarou č. 62) a slova „(§ 769 obchodního zákoníku)“ se zrušují.
Poznámka pod čarou č. 62) zní:
„62)
§ 769 obchodního zákoníku.“.
74.
Za § 50a se vkládá nový § 50b, který zní:
㤠50b
Pokud zákon stanoví, že rozhodnutí má být vyvěšeno na úřední desce soudu, platí, že patnáctým dnem po vyvěšení bylo rozhodnutí doručeno účastníkům, kteří nejsou soudu známi nebo jejichž pobyt není znám.“.
75.
V § 51 se za slovo „jednání“ vkládají slova „nebo při jiném úkonu soudu“.
76.
V § 52 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „O předvedení rozhodne usnesením, které se předvolanému doručí při předvedení.“.
77.
V § 52 odst. 2 větě druhé se slovo „náčelníka“ nahrazuje slovy „velitele, popřípadě příslušný služební orgán“.
78.
V § 52 se na konci odstavce 3 doplňuje tato věta: „Usnesením o tom rozhodne předseda senátu na návrh toho, kdo předvedení provedl.“.
79.
V § 56 odst. 1 se za slovo „soudem“ vkládají slova „nebo u něhož bylo rozhodnuto, že musí být zastoupen svým zákonným zástupcem (§ 23)“.
80.
V § 67 věta druhá zní: „Jestliže by věcně příslušný byl krajský soud, může provést smírčí řízení a schválení smíru i kterýkoli okresní soud.“.
81.
V § 68 odstavec 1 zní:
„(1)
Smírčí řízení ve věcech, v nichž jedná a rozhoduje senát, provádí předseda senátu.“.
82.
V § 68 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
83.
V § 75 odst. 1 větě první se slovo „soud“ nahrazuje slovy „předseda senátu“.
84.
V § 75 odst. 2 se slovo „soud“ nahrazuje slovy „předseda senátu“ a věta druhá se zrušuje.
85.
V § 75 odstavec 4 zní:
„(4)
O návrhu na předběžné opatření podle § 76a musí být rozhodnuto bezodkladně, nejpozději do 24 hodin poté, co byl podán. O návrhu na jiné předběžné opatření musí být rozhodnuto bezodkladně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl podán, nestanoví-li zákon jinou lhůtu.“.
86.
V § 75 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně.“.
87.
Za § 75 se vkládá nový § 75a, který zní:
㤠75a
(1)
Návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 se nepoužije.
(2)
Ustanovení odstavce 1 neplatí, jde-li o návrh na předběžné opatření podle § 76a.“.
88.
V § 76 odst. 1 se slova „soud uložit účastníku“ nahrazují slovy „být účastníku uloženo“.
89.
V § 76 odst. 3 věta první zní: „Předseda senátu při nařízení předběžného opatření uloží navrhovateli, aby ve lhůtě, kterou mu určí, podal u soudu návrh na zahájení řízení; to neplatí, může-li být řízení ve věci zahájeno i bez návrhu.“.
90.
V § 78 se na konci odstavce 3 doplňuje tato věta: „Není-li tu nebezpečí z prodlení, mají účastníci ve věci samé právo být přítomni u zajištění důkazu.“.
91.
Za § 78 se vkládá nový § 78a, který zní:
㤠78a
Důkaz může být zajištěn také notářským zápisem o skutkovém ději nebo o stavu věci, jestliže se skutkový děj udál v přítomnosti notáře nebo jestliže notář osvědčil stav věci.“.
92.
V § 79 odst. 1 větě druhé se slovo „povolání“ nahrazuje slovem „příjmení“ a do závorky za slovo „osoby“ se vkládá čárka a slova „označení státu a příslušného státního orgánu, který za stát před soudem vystupuje“.
93.
V § 79 odst. 1 větě třetí se slova „popřípadě další údaje potřebné k její identifikaci a údaj o tom, zda některý z účastníků je zapsán v obchodním rejstříku“ nahrazují slovy „identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení“.
94.
V § 79 odst. 2 se slovo „Navrhovatel“ nahrazuje slovy „Žalobce (navrhovatel)“.
95.
V § 79 odstavec 3 zní:
„(3)
Žalobu (návrh na zahájení řízení) soud doručí ostatním účastníkům do vlastních rukou. Žalobce (navrhovatel) může obeznámit žalovaného (ostatní účastníky řízení) s obsahem návrhu tím, že vedle stejnopisu žaloby (návrhu) doručovaného soudem mu sám zašle další stejnopis.“.
96.
V § 80 se slova „Návrhem na zahájení řízení“ nahrazují slovy „Žalobou (návrhem na zahájení řízení)“.
97.
V § 81 odst. 1 se za slovo „dědictví“ vkládá čárka a slova „řízení o určení, zda tu manželství je či není,“.
98.
V § 82 odst. 2 se slova „rozhodčí komise“ nahrazují slovy „jiného orgánu“ a slovo „také“ se zrušuje.
99.
V § 84 se slovo „(odpůrce)“ nahrazuje slovem „(žalovaného)“.
100.
§ 85 a 85a znějí:
㤠85
(1)
Nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale.
(2)
Obecným soudem fyzické osoby, která je podnikatelem, je ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů okresní soud, v jehož obvodu má místo podnikání;59) nemá-li místo podnikání, určuje se její obecný soud podle odstavce 1.
(3)
Obecným soudem právnické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo.59)
(4)
Obecným soudem státu je okresní soud, v jehož obvodu nastala skutečnost, která zakládá uplatněné právo.
(5)
Obecným soudem obce je okresní soud, v jehož obvodu má své území.
(6)
Obecným soudem vyššího územně samosprávného celku je okresní soud, v jehož obvodu mají sídlo jeho orgány.
§ 85a
Je-li pro řízení v prvním stupni věcně příslušný krajský soud a místní příslušnost se řídí obecným soudem účastníka, je místně příslušným krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud účastníka.“.
101.
V § 86 odstavec 1 zní:
„(1)
Jestliže žalovaný, který je občanem České republiky, nemá obecný soud anebo nemá obecný soud v České republice, je příslušný soud, v jehož obvodu měl v České republice poslední známé bydliště.“.
102.
V § 86 odstavec 3 zní:
„(3)
Proti zahraniční osobě lze podat žalobu (návrh na zahájení řízení) i u soudu, v jehož obvodu je v České republice umístěn její podnik nebo organizační složka jejího podniku.“.
103.
V § 87 se slovo „odpůrce“ nahrazuje slovy „žalovaného, popřípadě vedle soudu uvedeného v § 85a,“.
104.
V § 87 písm. a) se slovo „odpůrce“ nahrazuje slovem „žalovaný“.
105.
V § 87 písm. c) se za slovo „složka“ vkládají slova „podniku fyzické nebo“ a slovo „odpůrcem“ se nahrazuje slovem „žalovanou“.
106.
V § 87 písm. e) se slova „směnky nebo šeku“ nahrazují slovy „směnky, šeku nebo jiného cenného papíru“.
107.
V § 88 se slova „soudu odpůrce“ nahrazují slovy „soudu, popřípadě namísto soudu uvedeného v § 85a,“.
108.
V § 88 písm. a) se slovo „odpůrce“ nahrazuje slovem „žalovaného“ a slovo „navrhovatele“ se nahrazuje slovem „žalobce“.
109.
V § 88 písm. b) se slova „bezpodílového spoluvlastnictví“ nahrazují slovy „společného jmění“.
110.
V § 88 písm. c) se za slovo „nezletilé,“ vkládají slova „o určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení,“.
111.
V § 88 písm. d) se slovo „občana“ nahrazuje slovy „fyzické osoby“, slovo „jeho“ se nahrazuje slovem „její“ a slova „tento občan“ se nahrazují slovy „tato fyzická osoba“.
112.
V § 88 se písmeno g) zrušuje.
Dosavadní písmena h) až n) se označují jako písmena g) až m).
113.
V § 88 písm. ch) se za slovo „výši“ vkládá čárka a slovo „skupině“.
114.
V § 88 písm. i) se za slovo „vyvolané,“ vkládají slova „ledaže jde o vypořádání společného jmění nebo jiného majetku manželů,“.
115.
V § 88 písm. j) se slovo „odpůrce“ nahrazuje slovem „žalovaného“.
116.
V § 88 písm. m) se slova „tuzemským peněžním ústavem“ nahrazují slovy „tuzemskou bankou“ a slova „tento peněžní ústav“ se nahrazují slovy „tato banka“.
117.
V § 88 se tečka na konci písmena m) nahrazuje středníkem a doplňuje se písmeno n), které zní:
„n)
u něhož probíhá řízení, jde-li o žalobu podle § 91a.“.
118.
V § 89 se slovo „odpůrce“ nahrazuje slovem „žalovaného“.
119.
V § 89a se věta druhá zrušuje a ve větě třetí se slova „návrhu na zahájení řízení“ nahrazují slovy „žalobě (návrhu na zahájení řízení)“.
120.
§ 90 včetně nadpisu zní:
„Účastníci
§ 90
Účastníky řízení jsou žalobce a žalovaný.“.
121.
V § 91 odst. 1 se slova „navrhovatelů nebo odpůrců“ nahrazují slovy „žalobců nebo žalovaných“.
122.
V § 91 odst. 2 se za slovo „zpět“ vkládá čárka a slova „k uznání nároku“.
123.
Za § 91 se vkládá nový § 91a, který zní:
㤠91a
Kdo si činí nárok zcela nebo částečně na věc nebo právo, o nichž probíhá řízení mezi jinými osobami, může až do pravomocného skončení tohoto řízení podat žalobu proti těmto účastníkům.“.
124.
V § 92 odst. 1 větě první se slovo „účastníka“ nahrazuje slovem „žalobce“ a ve větě druhé se slovo „navrhovatele“ nahrazuje slovem „žalobce“.
125.
V § 92 odst. 2 věta první zní: „Na návrh žalobce může soud se souhlasem žalovaného připustit, aby žalobce nebo žalovaný z řízení vystoupil a aby na jeho místo vstoupil někdo jiný.“. Ve větě druhé se slovo „navrhovatel“ nahrazuje slovem „žalobce“.
126.
V § 92 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužije v případech uvedených v § 107a.“.
127.
V § 93 odst. 1 se slova „navrhovatele nebo odpůrce“ nahrazují slovy „žalobce nebo žalovaného“.
128.
V § 94 odst. 1 větě první se slova „i ti“ nahrazují slovy „navrhovatel a ti“ a ve větě druhé se za slovo „manželství“ vkládají slova „nebo o určení, zda tu manželství je či není“.
129.
V § 94 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Účastníky řízení jsou také navrhovatel a ti, které zákon za účastníky označuje.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
130.
V § 94 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Jestliže se řízení účastní ten, o jehož právech nebo povinnostech se v řízení nejedná, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí.“.
131.
V § 95 odst. 1 se slovo „Navrhovatel“ nahrazuje slovy „Žalobce (navrhovatel)“.
132.
§ 96 zní:
㤠96
(1)
Žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.
(2)
Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.
(3)
Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení.
(4)
Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není.
(5)
Byl-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co rozhodnutí o věci již nabylo právní moci, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné.“.
133.
V § 97 odst. 1 se slovo „Odpůrce“ nahrazuje slovem „Žalovaný“ a slovo „navrhovateli“ se nahrazuje slovem „žalobci“.
134.
V § 98 se slovo „odpůrce“ nahrazuje slovem „žalovaného“, slovo „navrhovateli“ se nahrazuje slovem „žalobci“ a slovo „navrhovatel“ se nahrazuje slovem „žalobce“.
135.
V § 100 odst. 1 větě druhé se slova „a aby řízení působilo výchovně“ zrušují.
136.
V § 100 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
V řízení, jehož účastníkem je nezletilé dítě, které je schopno formulovat své názory, soud postupuje tak, aby byl zjištěn jeho názor ve věci. Názor nezletilého dítěte soud zjistí buď prostřednictvím jeho zástupce nebo příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí, anebo výslechem dítěte; výslech lze provést i bez přítomnosti rodičů nebo jiných osob zodpovědných za výchovu dítěte. K názoru dítěte soud přihlíží s přihlédnutím k jeho věku a rozumové vyspělosti.“.
137.
V § 101 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména
a)
tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení,
b)
plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem,
c)
dbát pokynů soudu.
(2)
Nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní.“.
138.
V § 101 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
139.
§ 102 zní:
㤠102
(1)
Je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.
(2)
Po zahájení řízení může soud i bez návrhu zajistit důkaz, je-li obava, že později jej nebude možné provést vůbec nebo jen s velkými obtížemi.
(3)
Ve věcech příslušejících senátu nařídí předběžné opatření nebo zajistí důkaz senát; předseda senátu tak může učinit, jen je-li tu nebezpečí z prodlení. Ustanovení § 75 odst. 1, 3, 4 a 5, § 75a, 76, § 77 odst. 1 písm. b), c) a d), § 77 odst. 2 a 3 a § 78 odst. 3 zde platí obdobně.“.
140.
V § 103 se slova „jednat ve věci“ nahrazují slovy „rozhodnout ve věci samé“.
141.
V § 104 odst. 1 se slova „návrhu na zahájení řízení“ nahrazují slovy „žaloby (návrhu na zahájení řízení)“.
142.
V § 104 odst. 2 větě druhé se slova „vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí“ nahrazují slovy „rozhodnout o věci samé“.
143.
§ 104a zní:
㤠104a
(1)
Věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení.
(2)
Má-li okresní nebo krajský soud za to, že není věcně příslušný, předloží věc se zprávou o tom svému nadřízenému vrchnímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti okresních, krajských nebo vrchních soudů, popřípadě soudů zřízených k projednávání a rozhodování věcí určitého druhu, nebo Nejvyššímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti Nejvyššího soudu. Účastníci řízení mají právo se k tomuto postupu a k soudem uváděným důvodům vyjádřit. Vrchní soud (Nejvyšší soud) pak rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný.
(3)
Bylo-li řízení zahájeno u vrchního soudu a má-li za to, že není věcně příslušný, vrchní soud rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni. To neplatí, dospěje-li vrchní soud k závěru, že věc patří do věcné příslušnosti Nejvyššího soudu; v takovém případě věc předloží se zprávou o tom Nejvyššímu soudu. Účastníci řízení mají právo se k otázce věcné příslušnosti vyjádřit.
(4)
Bylo-li řízení zahájeno u Nejvyššího soudu nebo byla-li věc Nejvyššímu soudu předložena vrchním soudem, Nejvyšší soud rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný.
(5)
Obdobně podle odstavců 2 až 4 se postupuje, namítne-li nedostatek věcné příslušnosti soudu účastník řízení.
(6)
V usnesení, jímž bylo rozhodnuto, že k projednání a rozhodnutí věci jsou příslušné v prvním stupni jiné soudy, než u kterých bylo řízení zahájeno, se rovněž uvede soud, jemuž bude věc postoupena k dalšímu řízení; ustanovení § 105 tím není dotčeno.
(7)
Usnesením vrchního nebo Nejvyššího soudu o věcné příslušnosti jsou účastníci řízení a soudy vázáni.“.
144.
V § 105 odst. 1 se za větu první vkládá nová věta, která zní: „Rozhodl-li soud o věci samé bez jednání, zkoumá místní příslušnost jen před vydáním rozhodnutí; to neplatí, jde-li o platební rozkaz.“. Na konci odstavce 1 se doplňuje tato věta: „Při zkoumání místní příslušnosti se nepřihlíží k jednáním a k úkonům provedeným před věcně nepříslušným soudem a k rozhodnutím vydaným věcně nepříslušným soudem.“.
145.
V § 105 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Namítne-li účastník řízení včas a důvodně nedostatek místní příslušnosti, postupuje soud obdobně podle odstavců 2 a 3; jinak námitku usnesením zamítne.“.
146.
V § 106 odst. 1 se slovo „odpůrce“ nahrazuje slovem „žalovaného“.
147.
§ 107 včetně nadpisu zní:
„Překážky postupu řízení
§ 107
(1)
Jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením.
(2)
Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, její dědici, popřípadě ti z nich, kteří podle výsledku dědického řízení převzali právo nebo povinnost, o něž v řízení jde.
(3)
Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejích práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde.
(4)
Ten, kdo nastupuje do řízení na místo dosavadního účastníka řízení, musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení.
(5)
Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví. Řízení zastaví soud zejména tehdy, zemře-li manžel před pravomocným skončením řízení o rozvod, o neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je nebo není, pokud zákon nedovoluje, aby se v řízení pokračovalo; bylo-li již o věci rozhodnuto, soud současně toto rozhodnutí zruší.“.
148.
Za § 107 se vkládá nový § 107a, který zní:
㤠107a
(1)
Má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v § 107.
(2)
Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány.
(3)
Ustanovení § 107 odst. 4 platí obdobně.“.
149.
V § 109 odst. 1 písm. a) se slova „plnou mocí pro celé řízení“ nahrazují slovy „procesní plnou mocí“.
150.
V § 109 odst. 1 písm. b) větě první se za slovem „řešit“ tečka nahrazuje středníkem a věty druhá a třetí se zrušují.
151.
V § 109 odst. 1 se doplňuje písmeno c), které zní:
„c)
dospěl k závěru, že zákon, jehož má být při projednávání nebo rozhodování věci použito, nebo jeho jednotlivé ustanovení je v rozporu s ústavním zákonem nebo s mezinárodní smlouvou, která má přednost před zákonem,33a) a podal-li u Ústavního soudu návrh na zrušení tohoto zákona nebo jeho jednotlivého ustanovení.“.
152.
V § 110 se za slovo „jednání“ vkládají slova „anebo jestliže to alespoň jeden z účastníků navrhne a ostatní se nedostaví bez předchozí omluvy k jednání“.
153.
Za § 113 se vkládá nový § 113a, který zní:
㤠113a
S řízením o určení neplatnosti usnesení valné hromady obchodní společnosti nebo členské schůze družstva je spojeno řízení o náhradu škody, která vznikla z tohoto neplatného usnesení.“.
154.
§ 114 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 63) zní:
„Příprava jednání
§ 114
(1)
Po zahájení řízení předseda senátu především zkoumá, zda jsou splněny podmínky řízení a zda byly odstraněny případné vady v žalobě (návrhu na zahájení řízení).
(2)
Zastaví-li soud řízení proto, že je tu takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit (§ 104 odst. 1), nebo že se nedostatek podmínky řízení nepodařilo odstranit (§ 104 odst. 2), popřípadě z jiných důvodů stanovených zákonem,63) anebo odmítne-li návrh (§ 43 odst. 2), je tím řízení skončeno.
63)
Například § 9 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb.“.
155.
Za § 114 se vkládají nové § 114a a 114b, které znějí:
㤠114a
(1)
Nebylo-li rozhodnuto podle § 114 odst. 2, připraví předseda senátu jednání tak, aby bylo možné věc rozhodnout zpravidla při jediném jednání.
(2)
Za tím účelem předseda senátu
a)
žalovaného, popřípadě ostatní účastníky, kteří nepodali návrh na zahájení řízení, vyzve, aby se ve věci písemně vyjádřili a aby soudu předložili listinné důkazy, jichž se dovolávají, ledaže se takový postup jeví s ohledem na povahu věci neúčelným;
b)
zpravidla se předběžně pokusí o smírné vyřízení věci;
c)
zajistí, aby bylo možno při jednání provést potřebné důkazy, a jestliže je to účelné, může provést důkaz prostřednictvím dožádaného soudu;
d)
činí jiná vhodná opatření.
§ 114b
(1)
Vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, může předseda senátu, s výjimkou věcí, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), a věcí uvedených v § 118b a § 120 odst. 2, místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a), nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení. K podání vyjádření určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení.
(2)
Usnesení podle odstavce 1 může být vydáno, i když soud rozhodl o věci platebním rozkazem. Lhůtu k podání vyjádření v tomto případě soud určí až ode dne podání odporu proti platebnímu rozkazu.
(3)
Usnesení podle odstavce 1 nelze vydat nebo doručit po prvním jednání ve věci.
(4)
Usnesení podle odstavců 1 a 2 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba.
(5)
Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen.“.
156.
V § 115 odst. 2 se slovo „pět“ nahrazuje slovy „deset dnů a ve věcech uvedených v § 118b nejméně třicet“.
157.
Za § 115 se vkládá nový § 115a, který zní:
㤠115a
K projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2.“.
158.
V § 116 odstavec 2 zní:
„(2)
Veřejnost může být pro celé jednání nebo pro jeho část vyloučena, jen kdyby veřejné projednání věci ohrozilo tajnost utajovaných skutečností chráněných zvláštním zákonem,56) obchodní tajemství, důležitý zájem účastníků nebo mravnost.“.
159.
V § 116 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Jestliže byla veřejnost vyloučena, soud může povolit jednotlivým fyzickým osobám, aby byly při jednání nebo jeho části přítomny; současně je poučí, že jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všem, co se při jednání o utajovaných skutečnostech, obchodním tajemství nebo zájmech účastníků dozvěděly.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
160.
V § 116 odst. 4 se slovo „občanům“ nahrazuje slovy „fyzickým osobám“.
161.
§ 117 a 118 znějí:
㤠117
(1)
Předseda senátu zahajuje, řídí a končí jednání, uděluje a odnímá slovo, provádí dokazování, činí vhodná opatření, aby zajistil splnění účelu jednání, a vyhlašuje rozhodnutí. Dbá přitom, aby jednání probíhalo důstojně a nerušeně a aby věc mohla být úplně, spravedlivě a bez průtahů projednána.
(2)
Ve věcech příslušejících senátu mohou jednotlivé úkony při dokazování provádět se souhlasem předsedy také členové senátu.
(3)
Kdo ve věcech příslušejících senátu nesouhlasí s opatřením předsedy senátu, které učinil při jednání, může žádat, aby rozhodl senát.
§ 118
(1)
Po zahájení jednání předseda senátu vyzve žalobce (navrhovatele), aby přednesl žalobu (návrh na zahájení řízení) nebo sdělil její obsah, a žalovaného (ostatní účastníky řízení), aby přednesl nebo sdělil obsah podaných písemných vyjádření ve věci; podání nepřítomných účastníků přečte nebo sdělí jejich obsah předseda senátu. Žalovaného (jiného účastníka), který dosud neučinil písemné podání, předseda senátu vyzve, aby se ve věci vyjádřil. Je-li to potřebné, předseda senátu účastníka též vyzve, aby svá tvrzení doplnil a aby navrhl k prokázání svých tvrzení důkazy.
(2)
Po provedení úkonů podle odstavce 1 předseda senátu sdělí výsledky přípravy jednání.
(3)
Nestanoví-li zákon jinak, určuje další průběh jednání předseda senátu podle okolností případu.“.
162.
Za § 118 se vkládají nové § 118a až 118c, které znějí:
㤠118a
(1)
Ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy.
(2)
Má-li předseda senátu za to, že věc je možné po právní stránce posoudit jinak než podle účastníkova právního názoru, vyzve účastníka, aby v potřebném rozsahu doplnil vylíčení rozhodných skutečností; postupuje přitom obdobně podle odstavce 1.
(3)
Zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.
(4)
Při jednání předseda senátu poskytuje účastníkům poučení též o jiných jejich procesních právech a povinnostech; to neplatí, je-li účastník zastoupen advokátem nebo notářem v rozsahu jeho oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.57)
§ 118b
(1)
Ve věcech ochrany osobnosti podle občanského zákoníku, ve věcech ochrany proti uveřejňování informací, které jsou zneužitím svobody projevu, slova a tisku, popřípadě ochrany práv třetích osob podle právních předpisů o hromadných informačních prostředcích, ve sporech vyvolaných konkursem a vyrovnáním, o základu věci ve sporech o ochranu hospodářské soutěže, o základu věci ve sporech o ochranu práv porušených nebo ohrožených nekalým soutěžním jednáním, o základu věci ve sporech z porušení nebo ohrožení práva na obchodní tajemství a v dalších případech stanovených zákonem mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání nejpozději do skončení prvního jednání, které se v nich konalo; k později uvedeným skutečnostem a důkazům se nepřihlíží. To neplatí, jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly (vznikly) po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést.
(2)
O povinnostech podle odstavce 1 a o následcích nesplnění těchto povinností musí být účastníci poučeni v předvolání k prvnímu jednání ve věci.
§ 118c
(1)
Dochází-li v projednání věci k průtahům proto, že účastník je nečinný nebo že přes výzvy soudu nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo neoznačil potřebné důkazy, může soud, je-li to účelné a nejde-li o věci uvedené v § 120 odst. 2, na návrh jiného účastníka usnesením rozhodnout, že ve věci lze uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání nejpozději ve lhůtě, kterou určí, a že k později uvedeným skutečnostem a důkazům nebude přihlíženo; lhůta nesmí být kratší než 15 dnů od doručení usnesení.
(2)
Po lhůtě určené soudem mohou účastníci uvést další skutečnosti nebo označit důkazy, jen jestliže jimi má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků nebo jestliže účastník byl vyzván k doplnění vylíčení rozhodných skutečností podle § 118a odst. 2, jakož i skutečnosti a důkazy, které nastaly (vznikly) po uplynutí lhůty nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést.
(3)
Usnesení podle odstavce 1 se účastníkům doručuje do vlastních rukou.“.
163.
V § 119 odst. 1 věta druhá zní: „Nebrání-li tomu okolnosti případu, oznámí předseda senátu při odročení jednání den, kdy se bude konat další jednání; ustanovení § 115a zde platí obdobně.“.
164.
V § 119 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
K dalšímu jednání musí být účastníci předvoláni zpravidla nejméně pět dnů předem.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
165.
V § 119 odstavec 3 zní:
„(3)
Došlo-li ke změně v obsazení soudu, předseda senátu na začátku dalšího jednání sdělí obsah přednesů a provedených důkazů.“.
166.
Za § 119 se vkládá nový § 119a, který zní:
㤠119a
(1)
Před skončením jednání je předseda senátu povinen, s výjimkou věcí uvedených v § 120 odst. 2, účastníky přítomné při jednání poučit, že všechny rozhodné skutečnosti musí uvést a že důkazy musí být označeny dříve, než ve věci vyhlásí rozhodnutí, neboť později uplatněné skutečnosti a důkazy jsou odvolacím důvodem jen za podmínek uvedených v § 205a. Ustanovení § 118b, 118c a § 175 odst. 4 část první věty za středníkem tím nejsou dotčena.
(2)
Jestliže účastníci ani po poučení podle odstavce 1 nové skutečnosti a důkazy neuvedou, jestliže nové skutečnosti a důkazy byly uplatněny v rozporu s § 118b, 118c nebo § 175 odst. 4 část první věty za středníkem nebo jestliže soud rozhodl, že navrhované důkazy neprovede, předseda senátu účastníky vyzve, aby shrnuli své návrhy a aby se vyjádřili k dokazování a ke skutkové a k právní stránce věci.“.
167.
V § 120 odst. 2 se slovo „otcovství,“ nahrazuje slovy „rodičovství, v řízení o určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení,“ a za slovo „rejstříku,“ se vkládají slova „v řízení o přivolení k výpovědi z nájmu bytu,“.
168.
§ 124 zní:
㤠124
Dokazování je třeba provádět tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných skutečnostech chráněných zvláštním zákonem56) a jiná zákonem stanovená nebo státem uznávaná povinnost mlčenlivosti. V těchto případech lze provést výslech jen tehdy, jestliže vyslýchaného zprostil povinnosti mlčenlivosti příslušný orgán nebo ten, v jehož zájmu má tuto povinnost; přiměřeně to platí i tam, kde se provádí důkaz jinak než výslechem.“.
169.
V § 125 se za slovo „orgánů“ vkládá čárka a slovo „fyzických“ a před slovo „listiny“ se vkládají slova „notářské zápisy a jiné“.
170.
V § 126 odst. 1 větě první se slova „Každý občan je povinen“ nahrazují slovy „Každá fyzická osoba, která není účastníkem řízení, je povinna“ a ve větě třetí se slovo „způsobil“ nahrazuje slovem „způsobila“.
171.
V § 126 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Fyzická osoba, která je statutárním orgánem právnické osoby (členem tohoto orgánu), může být vyslechnuta v řízení, jehož účastníkem je tato právnická osoba, jen podle § 131.“.
172.
V § 128 věta třetí zní: „Odmítnout soudu sdělit tyto skutečnosti může jen ten, kdo by tak mohl učinit jako svědek podle § 126 odst. 1.“.
173.
V § 131 odstavec 1 zní:
„(1)
Důkaz výslechem účastníků může soud nařídit, jestliže dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak a jestliže s tím souhlasí účastník, který má být vyslechnut; to neplatí v řízeních uvedených v § 120 odst. 2 a v řízení o rozvod manželství.“.
174.
V § 131 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Nařídí-li soud jako důkaz výslech účastníků, jsou účastníci povinni dostavit se k výslechu. Při svém výslechu mají vypovědět pravdu a nic nezamlčovat; o tom musí být poučeni.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
175.
Za § 133 se vkládá nový § 133a, který zní:
㤠133a
Skutečnosti tvrzené o tom, že účastník byl přímo nebo nepřímo diskriminován na základě svého pohlaví, má soud ve věcech pracovních za prokázané, pokud v řízení nevyšel najevo opak.“.
176.
V § 137 se slova „, je-li zástupcem advokát nebo komerční právník“ zrušují.
177.
V § 137 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Odměna za zastupování patří k nákladům řízení, jen je-li zástupcem advokát nebo notář v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.57)“.
178.
V § 139 odst. 2 větě první se za slovo „posudek“ vkládají slova „nebo proveden tlumočnický úkon“ a do závorky se za slovo „znalečné“ vkládají slova „a tlumočné“. Věta druhá zní: „Zvláštní předpisy stanoví, komu a v jaké výši se znalečné a tlumočné vyplácí.“.
179.
V § 139 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
O právech podle odstavců 1 až 3 rozhoduje předseda senátu.“.
180.
V § 140 odst. 1 větě druhé se tečka nahrazuje středníkem a na konci věty se doplňují tato slova: „nelze-li poměr účastenství určit, platí je rovným dílem.“.
181.
V § 140 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Účastníci uvedení v § 91 odst. 2 platí společné náklady společně a nerozdílně.“.
182.
V § 140 odst. 2 se v části věty za středníkem slova „jestliže je to důvodné, poskytne soud“ nahrazují slovy „v odůvodněných případech stát poskytne“.
183.
V § 141 odst. 1 se slovo „Soud“ nahrazuje slovy „Předseda senátu“.
184.
V § 141 odst. 2 se za slovo „mateřštině“ vkládají slova „nebo se dorozumívá znakovou řečí“.
185.
V § 142 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
186.
V § 142 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
V řízení zahájeném na návrh nejvyššího státního zástupce nebo státního zastupitelství podle zvláštních předpisů58) přizná soud žalovanému za podmínek uvedených v odstavcích 1 až 3 náhradu těchto nákladů proti státu.“.
187.
V § 143 se slovo „Odpůrce“ nahrazuje slovem „Žalovaný“ a slovo „navrhovateli“ se nahrazuje slovem „žalobci“.
188.
V § 146 odst. 1 se na konci písmena a) doplňují tato slova: „to neplatí, odůvodňují-li okolnosti případu přiznání náhrady nákladů řízení;“.
189.
V § 146 odst. 2 věta druhá zní: „Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).“.
190.
V § 146 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Odmítne-li soud žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení, je žalobce (navrhovatel) povinen nahradit ostatním účastníkům jejich náklady.“.
191.
V § 147 odst. 2 a v § 148 odst. 2 se za slovo „znalcům“ vkládá čárka a slovo „tlumočníkům“.
192.
V § 149 odst. 2 se věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 34) zrušuje.
193.
V § 149 odst. 3 se slova „komerční právník v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy“ nahrazují slovy „notář v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy57)“.
194.
§ 151 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 64) zní:
„Rozhodnutí o nákladech řízení
§ 151
(1)
O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí; u náhrady nákladů řízení podle § 147 a § 148 odst. 2 tak může učinit již v průběhu řízení, a to zpravidla tehdy, jakmile tyto náklady vzniknou.
(2)
Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud určí výši odměny za zastupování advokátem nebo notářem v rámci jeho oprávnění stanoveného zvláštním právním předpisem57) podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem; jde-li však o přiznání náhrady nákladů řízení podle § 147 nebo odůvodňují-li to okolnosti případu, postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.64) Náhradu mzdy (platu) a náhradu hotových výdajů soud stanoví podle zvláštních právních předpisů. Jinak soud vychází z nákladů, které účastníku prokazatelně vznikly.
(3)
Určit výši nákladů může předseda senátu až v písemném vyhotovení rozhodnutí.
(4)
I když bylo o náhradě nákladů řízení rozhodnuto samostatným usnesením, běží lhůta k plnění vždy až od právní moci rozhodnutí, jímž byla náhrada nákladů řízení přiznána.
64)
§ 6 a následující vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif).“.
195.
V § 151a se slovo „zpravidla“ zrušuje.
196.
V § 153 odst. 2 se za slovo „přisoudit“ vkládají slova „něco jiného nebo“.
197.
V § 153a se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5).
(4)
Jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání.“.
198.
V § 153b odst. 1 se slova „Zmešká-li žalovaný, kterému bylo řádně doručeno předvolání nejméně 5 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat (§ 47)“ nahrazují slovy „Zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 45a) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů a ve věcech uvedených v § 118b nejméně třicet dnů přede dnem, kdy se jednání má konat“ a slova „bylo ve věci nařízeno“ se nahrazují slovy „se ve věci konalo“.
199.
V § 153b odst. 2 se za slovo „žalovaných,“ vkládají slova „kteří mají takové společné povinnosti, že se rozsudek musí vztahovat na všechny (§ 91 odst. 2),“.
200.
V § 153b odst. 5 se slova „soud prvního stupně návrhu na zrušení svého rozsudku vyhověl, platí, že odvolání bylo vzato zpět“ nahrazují slovy „návrhu na zrušení rozsudku bylo pravomocným usnesením vyhověno, k odvolání se nepřihlíží“.
201.
V § 155 odst. 1 větě druhé se slova „řízení, pokud se o ní nerozhoduje samostatně“ nahrazují slovy „řízení; rozhodne-li jen o základu náhrady nákladů řízení, určí její výši v samostatném usnesení“.
202.
V § 155 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 65), 66) a 67) zní:
„(2)
Výrok rozsudku o plnění v penězích může být vyjádřen v cizí měně, neodporuje-li to okolnostem případu a jestliže
a)
plnění vychází z právního úkonu, v němž je vyjádřeno v cizí měně, žalobce (navrhovatel) požaduje plnění v cizí měně a devizové předpisy65) umožňují tuzemci,66) který má plnit, plnění v navrhované cizí měně poskytnout bez zvláštního povolení, nebo
b)
některý z účastníků je cizozemcem.67)
65)
Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon.
66)
§ 1 písm. b) zákona č. 219/1995 Sb.
67)
§ 1 písm. c) zákona č. 219/1995 Sb.“.
203.
V § 155 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Nejsou-li splněny předpoklady pro přiznání plnění v cizí měně uvedené v odstavci 2, soud stanoví i bez návrhu plnění v měně České republiky.“.
204.
V § 156 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Po vyhlášení předseda senátu zpravidla účastníky vyzve, aby se vyjádřili, zda se vzdávají odvolání proti vyhlášenému rozsudku.“.
205.
V § 156 odst. 2 větě druhé se za text „§ 119 odst. 2“ vkládá text „a 3“ a slovo „nepoužije“ se nahrazuje slovem „nepoužijí“.
206.
§ 157 zní:
㤠157
(1)
Není-li stanoveno jinak, v písemném vyhotovení rozsudku se po slovech „Jménem republiky“ uvede označení soudu, jména a příjmení soudců a přísedících, přesné označení účastníků a jejich zástupců, účast státního zastupitelství, označení projednávané věci, znění výroku, odůvodnění, poučení o tom, zda je přípustný opravný prostředek nepočítaje v to žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost, a o lhůtě a místu k jeho podání, poučení o možnosti výkonu rozhodnutí a den a místo vyhlášení. Je-li to možné, uvede se v označení účastníků též jejich datum narození (identifikační číslo).
(2)
Není-li dále stanoveno jinak, soud v odůvodnění rozsudku uvede, čeho se žalobce (navrhovatel) domáhal a z jakých důvodů a jak se ve věci vyjádřil žalovaný (jiný účastník řízení), stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce; není přípustné ze spisu opisovat skutkové přednesy účastníků a provedené důkazy. Soud dbá o to, aby odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivé.
(3)
V odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání.
(4)
V odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci; to neplatí ve správním soudnictví.“.
207.
V § 158 odst. 1 se za slova „rozhodl-li samosoudce, jiný“ vkládají slova „předsedou soudu“.
208.
V § 158 odst. 2 větě první se čárka za slovem „rukou“ nahrazuje tečkou a zbývající část odstavce se zrušuje.
209.
V § 158 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Jestliže se účastníci vzdali odvolání po skončení jednání, které rozsudku předcházelo, doručí se zpravidla stejnopis rozsudku při skončení jednání.
(4)
Jestliže stejnopis rozsudku nebyl doručen podle odstavce 3, je třeba jej účastníkům, popřípadě jejich zástupcům odeslat ve lhůtě třiceti dnů ode dne vyhlášení rozsudku. Předseda soudu je oprávněn tuto lhůtu prodloužit až o dalších šedesát dnů.“.
210.
V § 159 odstavec 2 zní:
„(2)
Výrok pravomocného rozsudku je závazný pro účastníky a pro všechny orgány; pro jiné osoby než účastníky je závazný jen v případech stanovených zákonem a v rozsahu v něm uvedeném. Výrok pravomocného rozsudku o osobním stavu je závazný pro každého.“.
211.
V § 159 odst. 3 se za slovo „být“ vkládají slova „tatáž věc v rozsahu závaznosti výroku rozsudku“.
212.
V § 160 odst. 1 se za slova „právní moci rozsudku“ vkládají slova „nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku“.
213.
V § 160 odstavec 3 zní:
„(3)
Uložil-li soud pravomocným rozsudkem povinnost vyklidit byt až po zajištění přiměřeného náhradního bytu, náhradního bytu, náhradního ubytování nebo přístřeší, běží lhůta k vyklizení bytu až ode dne zajištění stanovené bytové náhrady nebo přístřeší.“.
214.
V § 160 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
U rozsudků předběžně vykonatelných soud určí lhůtu k plnění od jejich doručení tomu, kdo má plnit.“.
215.
V § 162 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
216.
V § 163 odst. 1 věta druhá zní: „Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.“.
217.
V § 163 odst. 2 se slova „o omezení rodičovských práv“ nahrazují slovy „o přiznání, omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo o pozastavení jejího výkonu“.
218.
§ 164 zní:
㤠164
Předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.“.
219.
V § 165 odst. 3 věta první zní: „O opravě důvodů se rozhoduje usnesením; ve věcech příslušejících senátu tak učiní předseda senátu.“.
220.
V § 166 odst. 2 věta první zní: „Doplnění o část předmětu řízení učiní soud rozsudkem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsudku; jinak o doplnění rozhodne usnesením.“.
221.
V § 167 odst. 1 větě druhé se za slova „přerušení řízení,“ vkládají slova „o odmítnutí návrhu,“.
222.
V § 169 odstavec 1 zní:
„(1)
Není-li stanoveno jinak, v písemném vyhotovení usnesení se uvede, který soud je vydal, jména a příjmení soudců a přísedících, označení účastníků, jejich zástupců a věci, výrok, odůvodnění, poučení o tom, zda je přípustný opravný prostředek nepočítaje v to žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost, a o lhůtě a místu k jeho podání, a den a místo vydání usnesení.“.
223.
V § 169 odst. 2 se za slova „vedení řízení,“ vkládají slova „anebo usnesení podle § 104a“.
224.
V § 169 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Pro odůvodnění usnesení, jímž se rozhoduje ve věci samé, platí obdobně § 157 odst. 2 a 4.“.
225.
§ 172 včetně nadpisu zní:
„Platební rozkaz
§ 172
(1)
Soud může i bez výslovné žádosti žalobce a bez slyšení žalovaného vydat platební rozkaz, je-li v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem. V platebním rozkazu žalovanému uloží, aby do 15 dnů od doručení platebního rozkazu žalobci zaplatil uplatněnou pohledávku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal odpor u soudu, který platební rozkaz vydal.
(2)
Platební rozkaz nelze vydat,
a)
jde-li o věc, ve které má jednat a rozhodovat senát;
b)
není-li znám pobyt žalovaného;
c)
má-li být platební rozkaz doručen žalovanému do ciziny.
(3)
Nevydá-li soud platební rozkaz, nařídí jednání.“.
226.
V § 173 odst. 1 se slovo „odpůrci“ nahrazuje slovem „žalovanému“.
227.
V § 173 odst. 2 se slova „z odpůrců“ nahrazují slovy „ze žalovaných“.
228.
V § 173 odst. 2, § 174 odst. 3, § 263 odst. 2, § 264 odst. 1, § 265 odst. 1, § 266 odst. 1 a 2, § 269 odst. 1, § 270 odst. 1, § 273a odst. 1, § 290 odst. 2, § 291 odst. 1, § 316 odst. 2, § 328a odst. 1, § 330 odst. 3 větě čtvrté, § 345 odst. 1, § 347 odst. 1, § 348 odst. 3, § 349 odst. 1 větě první a § 349 odst. 2 se slova „předseda senátu“ nahrazují slovem „soud“.
229.
V § 174 odst. 2 se slova „z odpůrců“ nahrazují slovy „ze žalovaných“ a slova „předseda senátu“ se nahrazují slovem „soud“.
230.
V § 174 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Při opravě chyb v psaní a v počtech, jakož i jiných zjevných nesprávností v platebním rozkazu se postupuje podle § 164.“.
231.
V § 175 odst. 1 se slovo „navrhovatel“ nahrazuje slovem „žalobce“, slova „předseda senátu krajského soudu činného v obchodních věcech“ se nahrazují slovem „soud“, slovo „odpůrci“ se nahrazuje slovem „žalovanému“, slovo „odpůrce“ se nahrazuje slovem „žalovaného“ a slova „předseda senátu“ se nahrazují slovem „soud“.
232.
V § 175 odst. 2 se slova „se použije“ nahrazují slovy „a § 174 odst. 4 se použijí“.
233.
V § 175 odst. 3 se slovo „odpůrce“ nahrazuje slovem „žalovaný“ a slova „předseda senátu“ se nahrazují slovem „soud“.
234.
V § 175 odst. 4 se slovo „odpůrce“ nahrazuje slovem „žalovaný“ a slova „předseda senátu“ se nahrazují slovem „soud“.
235.
V § 175 odst. 5 se slovo „odpůrce“ nahrazuje slovem „žalovaný“.
236.
V § 175b větě třetí se text „odst. 2“ zrušuje.
237.
§ 175c zní:
㤠175c
Soud zjistí, zda je v evidenci závětí vedené podle zvláštních předpisů evidována závěť zůstavitele, listina o vydědění nebo listina o odvolání těchto úkonů (dále jen „závěť“), a u kterého notáře nebo soudu je uložena.“.
238.
V § 175h se na konci odstavce 3 zrušuje tečka a doplňují se slova „a není třeba je doručovat.“.
239.
V § 175k odst. 2 se slova „o smír“ nahrazují slovy „o odstranění sporu dohodou účastníků“.
240.
V § 175k odst. 3 se v části věty za středníkem slova „při výpočtu čistého majetku“ nahrazují slovy „při určení obvyklé ceny majetku, výše dluhů a čisté hodnoty dědictví, popřípadě výše jeho předlužení,“.
241.
V § 175l odst. 1 a 2 se slova „v bezpodílovém spoluvlastnictví“ nahrazují slovy „ve společném jmění“ a v odstavci 1 se slova „obecné ceně“ nahrazují slovy „obvyklé ceně“.
242.
V § 175o odst. 1 se slova „obecnou cenu“ nahrazují slovy „obvyklou cenu“.
243.
V § 175s větě třetí se slovo „ústavy“ nahrazuje slovy „banky nebo jiné osoby“.
244.
V § 175t odstavec 1 zní:
„(1)
Je-li dědictví předluženo a nedojde-li k dohodě podle § 175p, soud na návrh usnesením nařídí likvidaci dědictví; stejně soud postupuje, jestliže stát navrhl likvidaci dědictví proto, že věřitel odmítl přijmout na úhradu své pohledávky věc z dědictví. O nařízení likvidace dědictví může soud rozhodnout i bez návrhu.“.
245.
V § 175v odstavce 2 a 3 včetně poznámek pod čarou č. 68) a 69) znějí:
„(2)
Z výtěžku uhradí soud postupně pohledávky podle těchto skupin:
a)
pohledávky nákladů řízení vzniklých státu v souvislosti se zpeněžením majetku,
b)
pohledávky nákladů zůstavitelovy nemoci a přiměřených nákladů jeho pohřbu,
c)
pohledávky zajištěné zástavním právem, zadržovacím právem, převodem práva68) nebo postoupením pohledávky,69)
d)
pohledávky nedoplatků výživného,
e)
pohledávky daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud nebyly uspokojeny podle písmena c),
f)
ostatní pohledávky.
(3)
Nelze-li plně uspokojit pohledávky patřící do téže skupiny, uspokojí se poměrně; ve skupině c) se však pohledávky uspokojují podle jejich pořadí, přičemž pohledávky zajištěné zadržovacím právem se uhradí před ostatními pohledávkami. Pro pořadí je rozhodující den, kdy právo zajišťující pohledávku vzniklo.
68)
§ 553 občanského zákoníku.
69)
§ 554 občanského zákoníku.“.
246.
V § 175y odst. 1 se za slova „podle § 175k odst. 3“ vkládají slova „nebo podle § 175l odst. 1 věty druhé“.
247.
V § 175zb se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Odnětím věci zaniká právo notáře na odměnu za dosud jím provedené úkony.“.
248.
V § 175zd se v odstavci 1 na konci věty druhé zrušuje tečka a doplňují se slova „nebo potřebné úkony provést sám.“.
249.
V § 175zd se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Pokyny soudu jsou pro notáře závazné.“.
250.
V § 176 odst. 1 větě první se za slovo „rodičů“ vkládá čárka a slova „prarodičů a sourozenců“.
251.
V § 177 odst. 2 věta druhá zní: „Jestliže soud, na nějž byla příslušnost přenesena, s přenesením nesouhlasí, předloží věc k rozhodnutí, pokud otázka přenesení příslušnosti nebyla již rozhodnuta odvolacím soudem, svému nadřízenému soudu; rozhodnutím tohoto soudu je vázán i soud, který příslušnost přenesl.“.
252.
V § 178 odst. 1 se slovo „opatrovníky“ nahrazuje slovem „poručníky“ a slovo „občanů“ se nahrazuje slovem „fyzických“.
253.
V § 178 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
254.
V § 179 se slova „učinil zákonný zástupce“ nahrazují slovy „byl učiněn“.
255.
V § 180 odst. 1 se slovo „opatrovník“ nahrazuje slovem „poručník“.
256.
V § 180 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 70) zní:
„(2)
Soud dohlíží na správu majetku nezletilého vykonávanou poručníkem nebo opatrovníkem; postupuje při tom podle zvláštního předpisu.70)
70)
§ 37b, 78 a následující zákona č. 94/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
257.
V § 180 se odstavec 3 zrušuje.
258.
Za § 180 se vkládají nové § 180a a 180b, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 71) znějí:
„Řízení o určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení
§ 180a
(1)
Účastníky řízení jsou dítě a jeho rodiče, jsou-li jeho zákonnými zástupci; rodič dítěte, který je nezletilý, je účastníkem řízení, i když není zákonným zástupcem dítěte.
(2)
Nezletilý rodič dítěte má v tomto řízení procesní způsobilost. Ustanovení § 23 lze použít jen tehdy, nedosáhl-li rodič věku 16 let.
(3)
Zvláštní zákon stanoví, kdo je oprávněn podat návrh na zahájení tohoto řízení a z jakých důvodů souhlas rodičů k osvojení dítěte není potřebný.71)
§ 180b
(1)
Pravomocný rozsudek, kterým bylo určeno, že k osvojení dítěte není třeba souhlasu rodičů, soud na návrh zruší, změní-li se poměry. Návrh lze podat nejdříve po uplynutí jednoho roku od právní moci rozsudku.
(2)
Ustanovení odstavce 1 věty první neplatí, bylo-li dítě již osvojeno, nebo bylo-li zahájeno řízení o jeho osvojení, nebo bylo-li dítě svěřeno do péče budoucího osvojitele, anebo bylo-li zahájeno řízení o svěření dítěte do péče budoucího osvojitele.
71)
§ 68 zákona č. 94/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
259.
V § 181 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Ustanovení § 180a odst. 2 zde platí obdobně.“.
260.
V § 181 odstavec 2 zní:
„(2)
Rodiče osvojovaného dítěte nejsou účastníky řízení o osvojení tehdy, jestliže
a)
jsou zbaveni rodičovské zodpovědnosti, nebo
b)
byli zbaveni způsobilosti k právním úkonům, popřípadě byli v této způsobilosti omezeni, nebo
c)
dali souhlas k osvojení předem bez vztahu k určitým osvojitelům,38) anebo
d)
soud pravomocně rozhodl, že k osvojení dítěte není třeba jejich souhlasu.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 37) se zrušuje.
261.
V § 181 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
262.
V § 182 odst. 1 věta první včetně poznámky pod čarou č. 72) zní: „Osvojované dítě soud vyslechne, jen jestliže je k osvojení třeba jeho souhlasu.72)
72)
§ 67 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., ve znění zákona č. 91/1998 Sb.“.
263.
§ 183 se zrušuje.
264.
§ 185b zní:
㤠185b
Účastníkem řízení je složitel. Po právní moci usnesení o přijetí do úschovy je účastníkem řízení také ten, pro koho jsou peníze, cenné papíry nebo jiné věci určeny, (dále jen „příjemce“) a ten, kdo uplatňuje právo na předmět úschovy.“.
265.
V § 185e se slovo „rozhodnutím“ nahrazuje slovem „rozsudkem“.
266.
V § 188 odst. 1 se za slovo „prostředků“ vkládají slova „(návykových látek)“.
267.
§ 193 zní:
㤠193
(1)
Soud dohlíží na správu majetku vykonávanou opatrovníkem a činí nutná a vhodná opatření ke zjištění a zajištění tohoto majetku.
(2)
Opatrovník předloží soudu po skončení zastupování závěrečný účet ze správy majetku; soud mu může též uložit, aby mu během zastupování podával pravidelné zprávy o své činnosti.
(3)
Ustanovení § 176 až 179 a § 180 odst. 1, pokud se vztahují na poručenství nad nezletilým, platí zde obdobně.“.
268.
§ 200 zní:
㤠200
Je-li jisto, že fyzická osoba zemřela, ale její smrt nelze prokázat stanoveným způsobem, vydá soud rozhodnutí, kterým ji prohlásí za mrtvou.“.
269.
§ 200a až 200g včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 73), 74) a 75) znějí:
„Řízení ve věcech obchodního rejstříku
§ 200a
(1)
K řízení je příslušný soud (dále jen „rejstříkový soud“), v jehož obvodu je obecný soud fyzické nebo právnické osoby, jíž se zápis v rejstříku týká, (dále jen „podnikatel“). Jde-li o zahraniční osobu, je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je umístěn její podnik nebo jeho organizační složka.
(2)
Soud, který je příslušný k řízení o zápisu podle odstavce 1, je příslušný i k řízení o jiném zápisu, stanoví-li zvláštní předpisy, že o těchto zápisech musí být rozhodnuto společně.
(3)
Změní-li se okolnosti, podle nichž se posuzuje místní příslušnost, soud usnesením přenese svou příslušnost na soud nově příslušný; nesouhlasí-li tento soud s přenesením příslušnosti, rozhodne jeho nadřízený soud. Po právní moci usnesení o přenesení místní příslušnosti se příslušné zápisy převedou do obchodního rejstříku nově příslušného soudu.
§ 200b
(1)
Řízení se zahajuje na návrh.
(2)
Má-li být dosažena shoda mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem, lze řízení zahájit i bez návrhu.
(3)
Zpětvzetí návrhu na zahájení řízení není účinné, má-li být zápisem dosažena shoda mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem.
§ 200c
(1)
Účastníkem řízení je podnikatel; ve věcech zápisu osob, které se zapisují podle zvláštních předpisů do obchodního rejstříku v rámci zápisu podnikatele, jsou účastníky řízení také tyto osoby. Ustanovení § 94 odst. 1 věty první se nepoužije.
(2)
Zvláštní předpisy stanoví, kteří podnikatelé a jaké skutečnosti jich se týkající se zapisují do obchodního rejstříku, kdo je oprávněn návrh na zápis podat a jak musí být návrh na zápis doložen.
(3)
V řízení je soud povinen učinit do 15 dnů od podání návrhu úkony směřující k rozhodnutí věci.
§ 200d
(1)
V řízení o provedení zápisu je soud povinen zkoumat, zda jsou splněny předpoklady k provedení zápisu vyžadované právními předpisy; ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) tím není dotčeno.
(2)
O obsahu zápisu lze rozhodnout bez nařízení jednání, jestliže soud plně vyhoví návrhu, kterému nikdo neodporoval, nebo jestliže o něm lze rozhodnout bez provádění důkazů na základě listin, jimiž se podle zvláštních předpisů dokládají zapisované skutečnosti. Soud vždy nařídí jednání, závisí-li rozhodnutí o zápisu na zjištění sporných skutečností nebo provádí-li se dokazování ke zjištění, zda jsou splněny předpoklady k provedení zápisu vyžadované právními předpisy.
(3)
Soud rozhoduje o obsahu zápisu usnesením; ve výroku usnesení uvede též den zápisu. Není-li možné rozhodnout bez nařízení jednání o celém obsahu zápisu a neodporuje-li to povaze zápisu, může soud stanovit, že o zbývající části rozhodne samostatným usnesením.
(4)
Zápis do obchodního rejstříku soud provede do deseti dnů od právní moci usnesení o obsahu zápisu. Má-li být rozhodnutím dosažena shoda se skutečným stavem, může soud rozhodnout, že zápis bude proveden již na základě vykonatelného usnesení.
(5)
Předseda senátu může uložit pořádkovou pokutu podnikateli také tehdy, jestliže neuposlechne výzvy soudu, aby mu sdělil skutečnosti nebo předložil listiny potřebné k rozhodnutí o obsahu zápisu podle § 200b odst. 2 nebo aby mu předložil listiny, které podle zvláštních předpisů náleží do sbírky listin.73) Postupuje přitom obdobně podle § 53.
§ 200e
Řízení o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob
(1)
Pro řízení ve věcech uvedených v § 9 odst. 3 písm. b), d), e), f) a g) je příslušný krajský soud, u něhož je obchodní společnost, družstvo nebo jiná právnická osoba zapsána v obchodním rejstříku, v rejstříku obecně prospěšných společností nebo v nadačním rejstříku. Jde-li o osobu, která se do těchto rejstříků nezapisuje, je příslušný krajský soud, který rozhoduje v obchodních věcech, v jehož obvodu má tato osoba svůj obecný soud.
(2)
Nestanoví-li zákon, že se řízení uvedená v odstavci 1 zahajují jen na návrh, lze je zahájit i bez návrhu.
(3)
Účastenství ve věcech uvedených v odstavci 1 se řídí ustanovením § 94 odst. 1 větou první. Rozhoduje se usnesením.
(4)
Ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání jen ve věcech uvedených v § 9 odst. 3 písm. b), d), e) a f) a jen tehdy, jestliže se neprovádí dokazování.
Řízení ve věcech kapitálového trhu
§ 200f
(1)
Návrh ve věcech kapitálového trhu podle zvláštního zákona74) může podat jen Komise pro cenné papíry (dále jen „Komise“).
(2)
Účastníky řízení jsou Komise jako žalobce a ti, koho Komise v návrhu označí jako žalované.
(3)
K řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je obecný soud žalobce.
(4)
Rozhoduje se usnesením. Jednání není třeba nařizovat.
§ 200g
(1)
Při rozhodování o věci soud vychází zejména z listin a dalších důkazů, které předloží žalobce. Účastníci nemusí být vyslechnuti.
(2)
O návrhu musí být soudem prvního stupně rozhodnuto nejpozději do 10 dnů od zahájení řízení. Vyzval-li soud žalobce, aby odstranil vady podání (§ 43), běží tato lhůta znovu ode dne, kdy došlo k odstranění vad nebo kdy marně uplynula k tomu stanovená lhůta; totéž platí, uložil-li soud žalobci, aby mu předložil pro rozhodnutí významné listiny nebo jiné důkazy.
(3)
Usnesení, kterým bylo návrhu vyhověno, zanikne dnem, kdy bylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto ve věci podle zvláštního zákona.75) I před uplynutím této doby soud usnesení zruší, jestliže pominou důvody, pro které bylo návrhu vyhověno.
73)
§ 27a odst. 2 obchodního zákoníku.
74)
§ 11 zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb.
75)
Zákon č. 15/1998 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb.“.
270.
V § 200h odst. 4 věta první zní: „Soud rozhodne usnesením.“.
271.
V § 200i věta první zní: „Soud rozhodne usnesením.“.
272.
V § 200l odstavec 2 zní:
„(2)
Účastníkem řízení je navrhovatel, člen zastupitelstva, jehož osvědčení o zvolení je stížností napadeno, a příslušný volební orgán.“.
273.
V § 200n se odstavec 3 zrušuje.
274.
V § 201 se slova „soudu prvního stupně“ nahrazují slovy „okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni“.
275.
V § 202 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
Odvolání není přípustné proti usnesení, jímž
a)
se upravuje vedení řízení;
b)
byl k řízení přibrán další účastník (§ 94 odst. 3);
c)
bylo zahájeno řízení bez návrhu;
d)
byl účastník vyzván, aby neúplné, nesrozumitelné nebo neurčité podání doplnil nebo opravil (§ 43 odst. 1);
e)
bylo prominuto zmeškání lhůty;
f)
byla nebo nebyla připuštěna změna návrhu;
g)
bylo rozhodnuto o svědečném nebo o nárocích podle § 139 odst. 3;
h)
byl schválen smír;
i)
bylo rozhodnuto o návrhu občana na provedení opravy nebo doplnění voličského seznamu;
j)
byl zamítnut návrh na přerušení řízení podle § 109 nebo podle § 110;
k)
byl žalovaný vyzván, aby se ve věci písemně vyjádřil (§ 114b);
l)
bylo opraveno rozhodnutí, netýká-li se oprava výroku rozhodnutí.
(2)
Odvolání není přípustné proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 2 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání.“.
276.
§ 203 až 205 včetně nadpisu znějí:
㤠203
(1)
Vedlejší účastník může podat odvolání jen tehdy, jestliže do řízení vstoupil nejpozději do patnácti dnů od doručení rozhodnutí účastníku, kterého v řízení podporuje. Odvolání vedlejšího účastníka není přípustné, jestliže se jím podporovaný účastník odvolání vzdal nebo jestliže s odvoláním vedlejšího účastníka nesouhlasí.
(2)
Státní zastupitelství může podat odvolání jen ve věcech uvedených v § 35 odst. 1 a jen tehdy, jestliže do řízení vstoupilo dříve, než uplynula odvolací lhůta všem účastníkům řízení.
§ 204
(1)
Odvolání se podává do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Bylo-li vydáno opravné usnesení týkající se výroku rozhodnutí, běží tato lhůta znovu od právní moci opravného usnesení.
(2)
Odvolání je podáno včas také tehdy, jestliže bylo podáno po uplynutí patnáctidenní lhůty proto, že se odvolatel řídil nesprávným poučením soudu o odvolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o odvolání, o lhůtě k odvolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že odvolání není přípustné, lze podat odvolání do tří měsíců od doručení.
(3)
O prominutí zmeškání lhůty k odvolání rozhoduje soud prvního stupně. Prominutí zmeškání lhůty k odvolání není přípustné, jde-li o odvolání proti rozsudku, kterým bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že není; v těchto případech také neplatí ustanovení odstavce 2 věty druhé.
Náležitosti odvolání
§ 205
(1)
V odvolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh).
(2)
Odvolání proti rozsudku nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, lze odůvodnit jen tím, že
a)
nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát,
b)
soud prvního stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b nebo § 118c, popřípadě § 175 odst. 4 části první věty za středníkem,
c)
řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci,
d)
soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností,
e)
soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním,
f)
dosud zjištěný skutkový stav neobstojí, neboť tu jsou další skutečnosti nebo jiné důkazy, které nebyly dosud uplatněny (§ 205a),
g)
rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
(3)
Odvolatel může bez souhlasu soudu měnit odvolací návrhy a odvolací důvody i po uplynutí lhůty k odvolání.
(4)
Rozsah, v jakém se rozhodnutí napadá, může odvolatel měnit jen po dobu trvání lhůty k odvolání.“.
277.
Za § 205 se vkládají nové § 205a a 205b, které znějí:
㤠205a
(1)
Skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, jsou u odvolání proti rozsudku nebo usnesení ve věci samé odvolacím důvodem jen tehdy, jestliže
a)
se týkají podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce (přísedícího) nebo obsazení soudu;
b)
jimi má být prokázáno, že v řízení došlo k vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci;
c)
jimi má být zpochybněna věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně;
d)
odvolatel nebyl řádně poučen podle § 119a odst. 1;
e)
nastaly (vznikly) po vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu prvního stupně.
(2)
Ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 omezení podle odstavce 1 neplatí.
§ 205b
U odvolání proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání jsou odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání (§ 153a, 153b).“.
278.
Nad § 206 se doplňuje nadpis „Účinky odvolání“.
279.
V § 206 odst. 1 se za slovo „včas“ vkládá slovo „přípustné“.
280.
V § 206 odst. 3 se slova „o její splatnosti“ nahrazují slovy „o lhůtě k plnění“.
281.
V § 207 odst. 1 se za slovo „vyhlášení“ vkládá slovo „(vydání)“.
282.
§ 208 a 209 včetně nadpisu znějí:
„Úkony soudu prvního stupně
§ 208
(1)
Opožděně podané odvolání předseda senátu soudu prvního stupně usnesením odmítne.
(2)
Jako opožděné nemůže být odmítnuto odvolání, které bylo ve lhůtě podáno u odvolacího soudu nebo do protokolu u nepříslušného soudu. Totéž platí, bylo-li odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření podle § 76a podáno ve lhůtě u soudu příslušného podle § 88 písm. c).
§ 209
Předseda senátu soudu prvního stupně se postará o odstranění případných vad ve včas podaném odvolání (§ 43). Nezdaří-li se mu vady odstranit nebo má-li za to, že odvolání je podáno tím, kdo k němu není oprávněn, nebo že není přípustné, předloží věc po uplynutí odvolací lhůty se zprávou o tom odvolacímu soudu.“.
283.
V § 210 odstavec 1 zní:
„(1)
Nejde-li o případy uvedené v § 208 nebo v § 209, doručí předseda senátu odvolání, které směřuje proti rozsudku nebo proti usnesení ve věci samé, ostatním účastníkům.“.
284.
V § 210 odst. 2 se slovo „dovolává“ nahrazuje slovy „nebo jiní účastníci dovolávají“.
285.
V § 210 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje středníkem a doplňují se tato slova: „ve zprávě též uvede, že považuje odvolání za podané ve lhůtě.“.
286.
V § 210a se za slova „pořádkové opatření (§ 53)“ vkládá čárka a slova „nebo usnesení o odmítnutí žaloby, popřípadě jiného návrhu na zahájení řízení (§ 43 odst. 2, § 75a odst. 1), nebo usnesení o odmítnutí odvolání (§ 208)“.
287.
Za § 211 se vkládá nový § 211a, který zní:
㤠211a
Jiní účastníci řízení než odvolatel mohou u odvolacího soudu namítat skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, jen za podmínek uvedených v § 205a nebo tehdy, neplatí-li pro odvolatele omezení odvolacích důvodů podle § 205a odst. 1.“.
288.
V § 212 se odstavce 2 až 4 zrušují a zároveň se ruší označení odstavce 1.
289.
Za § 212 se vkládá nový § 212a, který zní:
㤠212a
(1)
Není-li dále stanoveno jinak, rozhodnutí soudu prvního stupně lze přezkoumat i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 205 odst. 2).
(2)
Rozsudek nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, nelze přezkoumat podle odstavce 1, neobsahuje-li odvolání přes výzvu soudu (§ 43 a 209) ve věcech neuvedených v § 120 odst. 2 žádné odvolací důvody.
(3)
K novým skutečnostem nebo důkazům (§ 205a odst. 1 a § 211a) odvolací soud smí, s výjimkou věcí uvedených v § 120 odst. 2, přihlédnout, jen když byly uplatněny.
(4)
Rozsudek pro uznání a rozsudek pro zmeškání odvolací soud přezkoumá jen z důvodů uvedených v § 205b.
(5)
Odvolací soud též přihlédne k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3. K jiným vadám řízení před soudem prvního stupně přihlíží odvolací soud, jen když mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.“.
290.
V § 213 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Při zjišťování skutkového stavu odvolací soud nepřihlíží ke skutečnostem nebo důkazům, které byly účastníky řízení uplatněny v rozporu s § 205a nebo § 211a.“.
291.
V § 214 odstavec 2 zní:
„(2)
Jednání není třeba nařizovat, jestliže
a)
se odmítá odvolání;
b)
se zastavuje nebo přerušuje odvolací řízení;
c)
odvolání směřuje proti usnesení soudu prvního stupně, které se podle zákona vydává bez nařízení jednání nebo kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé;
d)
se zrušuje rozhodnutí podle § 221 odst. 1;
e)
odvolání se týká toliko nákladů řízení, lhůty k plnění nebo předběžné vykonatelnosti.“.
292.
V § 214 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Jednání není třeba nařizovat také tehdy, bylo-li odvolání podáno jen z důvodu nesprávného právního posouzení věci a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí, jestliže odvolací soud postupuje podle § 213.“.
293.
V § 216 odst. 1 se za číslovku „92“ vkládá čárka a text „97 a 98“.
294.
V § 216 odstavec 2 zní:
„(2)
V odvolacím řízení nelze uplatnit nový nárok.“.
295.
V § 216 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Není důvodem pro přerušení řízení, jestliže se účastníci nebo některý z nich nedostaví k jednání u odvolacího soudu.“.
296.
V § 218 odst. 1 se písmeno a) zrušuje.
297.
V § 218 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1.
298.
Za § 218 se vkládá nový § 218a, který zní:
㤠218a
Nerozhodl-li předseda senátu soudu prvního stupně podle § 208 odst. 1, ačkoliv odvolání bylo podáno opožděně, rozhodne o odmítnutí odvolání pro opožděnost odvolací soud. Je-li to třeba, provede potřebná šetření buď sám nebo prostřednictvím soudu prvního stupně anebo soudu dožádaného.“.
299.
V § 220 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Odvolací soud změní rozhodnutí také tehdy, jestliže schválí smír.“.
300.
V § 221 odst. 1 se na konci písmena a) čárka nahrazuje středníkem a na konci písmena se doplňují tato slova: „ustanovení § 213 odst. 3 tím nesmí být dotčeno,“.
301.
V § 221 odst. 1 se na konci písmena b) doplňují tato slova: „ledaže místo samosoudce rozhodoval senát,“.
302.
V § 221 odst. 1 se na konci písmena d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
soud nepokračoval v řízení s tím, kdo je procesním nástupcem účastníka, který po zahájení řízení ztratil způsobilost být účastníkem řízení.“.
303.
V § 221 odstavec 2 zní:
„(2)
Zruší-li odvolací soud rozhodnutí,
a)
vrátí věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení, nebo
b)
postoupí věc věcně příslušnému okresnímu nebo krajskému soudu, popřípadě soudu zřízenému k projednávání a rozhodování věcí určitého druhu, anebo
c)
rozhodne o zastavení řízení, jestliže je tu takový nedostatek podmínek řízení, který nelze odstranit (§ 104 odst. 1); není-li dána pravomoc soudů, rozhodne též o postoupení věci orgánu, do jehož pravomoci náleží.“.
304.
V § 221 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Zruší-li odvolací soud rozhodnutí proto, že nebyl dodržen závazný právní názor (§ 226 odst. 1, § 235h odst. 2 věta druhá a § 243d odst. 1) nebo že v řízení došlo k závažným vadám, může nařídit, aby v dalším řízení věc projednal a rozhodl jiný senát (samosoudce), nebo přikázat věc k dalšímu řízení jinému soudu prvního stupně, kterému je nadřízen.“.
305.
Za § 221 se vkládá nový § 221a, který zní:
㤠221a
Odvolací soud může rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit, i když je navrhována jeho změna, a naopak.“.
306.
V § 222 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje středníkem a doplňují se tato slova: „to neplatí u rozsudku, kterým bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že není.“.
307.
V § 222 odstavec 2 zní:
„(2)
Nerozhodl-li soud prvního stupně o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o návrhu na předběžnou vykonatelnost, odvolací soud může ještě před rozhodnutím o odvolání nařídit, aby své rozhodnutí doplnil (§ 166).“.
308.
Za § 222 se vkládá nový § 222a, který zní:
㤠222a
(1)
Vezme-li žalobce (navrhovatel) za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví; to neplatí, bylo-li odvolání podáno opožděně nebo někým, kdo k odvolání nebyl oprávněn, anebo proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.
(2)
Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, odvolací soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné; v takovém případě po právní moci usnesení pokračuje v odvolacím řízení.
(3)
Ustanovení odstavce 2 neplatí, jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není.“.
309.
V § 224 odst. 1 se za slovo „platí“ vkládá slovo „přiměřeně“.
310.
V § 224 odst. 3 se za slovo „řízení“ vkládají slova „nebo věc postoupí věcně příslušnému soudu“.
311.
§ 226 zní:
㤠226
(1)
Bylo-li rozhodnutí zrušeno a byla-li věc vrácena k dalšímu řízení, je soud prvního stupně vázán právním názorem odvolacího soudu.
(2)
Bylo-li rozhodnutí zrušeno a věc postoupena věcně příslušnému soudu, nepoužije se v dalším řízení § 104a. Z výsledků dosavadního řízení lze při novém projednání věci vycházet pouze z uznání žalovaného a ze shodných skutkových tvrzení účastníků; se souhlasem účastníků lze vycházet také z některých nebo ze všech provedených důkazů.“.
312.
Nadpis části čtvrté hlavy druhé zní: „ŽALOBA NA OBNOVU ŘÍZENÍ A PRO ZMATEČNOST“.
313.
§ 228 až 235 včetně nadpisů znějí:
„Přípustnost
§ 228
(1)
Žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé:
a)
jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci;
b)
lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci.
(2)
Žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout také pravomocné usnesení, kterým byl schválen smír, lze-li důvody obnovy podle odstavce 1 vztahovat i na předpoklady, za nichž byl smír schvalován; to platí obdobně pro pravomocný platební rozkaz, pravomocný rozsudek pro uznání a pravomocný rozsudek pro zmeškání.
§ 229
(1)
Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže
a)
bylo rozhodnuto ve věci, která nenáleží do pravomoci soudů,
b)
ten, kdo v řízení vystupoval jako účastník, neměl způsobilost být účastníkem řízení,
c)
účastník řízení neměl procesní způsobilost nebo nemohl před soudem vystupovat (§ 29 odst. 2) a nebyl řádně zastoupen,
d)
nebyl podán návrh na zahájení řízení, ačkoliv podle zákona ho bylo třeba,
e)
rozhodoval vyloučený soudce nebo přísedící,
f)
soud byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát,
g)
bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce nebo přísedícího.
(2)
Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout také pravomocný rozsudek soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu nebo pravomocné usnesení těchto soudů, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, anebo pravomocný platební rozkaz (směnečný a šekový platební rozkaz), jestliže
a)
v téže věci bylo již dříve zahájeno řízení,
b)
v téže věci bylo dříve pravomocně rozhodnuto,
c)
odvolacím soudem byl pravomocně zamítnut návrh na nařízení výkonu těchto rozhodnutí z důvodu, že povinnosti rozsudkem, usnesením nebo platebním rozkazem uložené nelze vykonat (§ 261a).
(3)
Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout též pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.
(4)
Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení.
§ 230
(1)
Žaloba není přípustná proti
a)
rozsudkům, kterými bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že zde není;
b)
jen proti výrokům rozhodnutí o nákladech řízení, o lhůtě k plnění a o předběžné vykonatelnosti;
c)
jen proti důvodům rozhodnutí.
(2)
Žaloba na obnovu řízení není přípustná též proti rozsudkům a usnesením, jejichž zrušení nebo změny lze dosáhnout jinak, nepočítaje v to dovolání.
(3)
Žaloba pro zmatečnost není přípustná také proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost.
§ 231
(1)
Žalobu může podat z důvodů uvedených v § 228 a 229 též vedlejší účastník, jestliže vstoupil do původního řízení. Žaloba je však nepřípustná, jestliže s ní jím podporovaný účastník nesouhlasí.
(2)
Státní zastupitelství může podat z důvodů uvedených v § 229 žalobu pro zmatečnost jen ve věcech uvedených v § 35 odst. 1. Nevstoupilo-li státní zastupitelství do řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí, může žalobu podat, dokud běží lhůta některému z účastníků, jestliže současně vstoupí do řízení (§ 35).
(3)
Ustanovení § 230 zde platí obdobně.
Podání žaloby
§ 232
(1)
Žaloba musí vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu je napadá, důvod žaloby (důvod obnovy řízení nebo zmatečnosti), vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že je žaloba podána včas, označení důkazů, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána, jakož i to, čeho se ten, kdo podal žalobu, domáhá.
(2)
Rozsah, v jakém se rozhodnutí napadá, a důvod žaloby (důvod obnovy řízení nebo zmatečnosti) mohou být měněny jen po dobu trvání lhůt k žalobě.
§ 233
(1)
Žaloba na obnovu řízení musí být podána ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy ten, kdo obnovu navrhuje, se dozvěděl o důvodu obnovy, nebo od té doby, kdy jej mohl uplatnit; běh této lhůty však neskončí před uplynutím tří měsíců od právní moci napadeného rozhodnutí.
(2)
Po třech letech od právní moci napadeného rozhodnutí může být žaloba na obnovu řízení podána jen tehdy, jestliže trestní rozsudek nebo rozhodnutí o přestupku nebo jiném správním deliktu, na jejichž podkladě bylo v občanském soudním řízení přiznáno právo, byly později podle příslušných právních předpisů zrušeny.
§ 234
(1)
Není-li dále stanoveno jinak, musí být žaloba pro zmatečnost podána ve lhůtě tří měsíců od doručení napadeného rozhodnutí.
(2)
Z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. c) lze žalobu podat ve lhůtě tří měsíců, která počíná běžet dnem, kdy účastníku byl ustanoven zástupce nebo kdy odpadla překážka, pro kterou nemohl před soudem samostatně jednat nebo pro kterou nemohl před soudem vystupovat, nejpozději však do tří let od právní moci napadeného rozhodnutí.
(3)
Z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. e) lze žalobu podat ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, o důvodu zmatečnosti dozvěděl, nejpozději však do tří let od právní moci napadeného rozhodnutí.
(4)
Z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. g) lze žalobu podat ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, o důvodu zmatečnosti dozvěděl.
(5)
Z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 2 písm. c) lze žalobu podat ve lhůtě tří měsíců od právní moci usnesení odvolacího soudu o zamítnutí návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí.
§ 235
(1)
Prominutí zmeškání lhůt k žalobě není přípustné.
(2)
Bylo-li proti žalobou napadenému rozhodnutí podáno také dovolání, nepočítá se do běhu lhůt podle § 234 odst. 1 až 4 doba od právní moci napadeného rozhodnutí do právní moci rozhodnutí dovolacího soudu.“.
314.
Za § 235 se vkládají nové § 235a až 235i, které včetně nadpisů znějí:
„Řízení a rozhodnutí o žalobě
§ 235a
(1)
Žalobu projedná a rozhodne o ní soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni. Žalobu pro zmatečnost podanou z důvodů uvedených v § 229 odst. 3 a 4 však projedná a rozhodne o ní soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno; to neplatí ve věcech, v nichž je k řízení v prvním stupni příslušný krajský soud (§ 9 odst. 2 a 3).
(2)
Pro řízení o žalobě platí přiměřeně ustanovení o řízení v prvním stupni, není-li dále stanoveno něco jiného.
§ 235b
(1)
Byla-li proti stejnému rozhodnutí podána žaloba na obnovu řízení i pro zmatečnost, spojí soud věci ke společnému řízení.
(2)
Ustanovení § 92, 97 a 98 pro řízení o žalobě neplatí. Pro řízení o žalobě pro zmatečnost neplatí též ustanovení § 107a.
(3)
Bylo-li proti napadenému rozhodnutí podáno též dovolání, soud řízení o žalobě přeruší až do rozhodnutí dovolacího soudu.
§ 235c
Je-li pravděpodobné, že žalobě bude vyhověno, může soud nařídit odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí o věci.
§ 235d
Soud projedná věc v mezích, ve kterých se ten, kdo podal žalobu, domáhá povolení obnovy řízení nebo zrušení napadeného rozhodnutí pro zmatečnost. Tímto rozsahem není vázán
a)
ve věcech, v nichž lze zahájit řízení bez návrhu,
b)
v případech, kdy na rozhodnutí o napadeném výroku je závislý výrok, který žalobou nebyl dotčen,
c)
v případech, kde jde o taková společná práva nebo povinnosti, že se rozhodnutí musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně, a kde platí úkony jednoho z nich i pro ostatní (§ 91 odst. 2),
d)
jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.
§ 235e
(1)
Žalobu na obnovu řízení soud usnesením buď zamítne nebo povolí obnovu řízení.
(2)
Žalobu pro zmatečnost soud usnesením buď zamítne nebo napadené rozhodnutí zruší. Zruší-li rozhodnutí z důvodů uvedených v § 229 odst. 1 písm. a), b) a d) nebo v § 229 odst. 2 písm. a) a b), rozhodne též o zastavení řízení o věci, popřípadě o postoupení věci orgánu, do jehož pravomoci náleží. Platí-li důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zruší soud i toto rozhodnutí, i když nebylo žalobou napadeno.
(3)
Bylo-li stejné rozhodnutí napadeno žalobou na obnovu řízení i pro zmatečnost, může soud povolit důvodně uplatněnou obnovu řízení, jen když žalobu pro zmatečnost zamítne, odmítne nebo o ní zastaví řízení.
(4)
Bylo-li napadené rozhodnutí dovolacím soudem zrušeno, soud řízení o žalobě zastaví.
§ 235f
Zamítá-li soud žalobu proto, že není přípustná, nebo proto, že ji podal někdo, kdo k ní nebyl oprávněn, nebo proto, že byla podána po uplynutí lhůt počítaných od právní moci napadeného rozhodnutí, nemusí nařizovat jednání.
§ 235g
Povolením obnovy řízení odkládá se vykonatelnost napadeného rozhodnutí.
Řízení a rozhodnutí po povolení obnovy nebo po zrušení rozhodnutí
§ 235h
(1)
Byla-li povolena obnova řízení, soud prvního stupně, jakmile usnesení nabude právní moci, věc znovu bez dalšího návrhu projedná; přihlédne přitom ke všemu, co vyšlo najevo v původním řízení nebo při projednávání žaloby. Shledá-li soud napadené rozhodnutí věcně správným, zamítne usnesením návrh na jeho změnu. Jestliže soud napadené rozhodnutí ve věci samé změní, nové rozhodnutí nahradí původní rozhodnutí.
(2)
Bylo-li napadené rozhodnutí pro zmatečnost zrušeno, soud, o jehož rozhodnutí jde, věc, jakmile usnesení nabude právní moci, bez dalšího návrhu projedná a rozhodne; přihlédne přitom ke všemu, co vyšlo najevo v původním řízení nebo při projednávání žaloby. Právní názor obsažený ve zrušovacím usnesení je pro nové projednání a rozhodnutí věci závazný.
(3)
Odstavec 2 neplatí, bylo-li řízení ve věci zastaveno (§ 235e odst. 2 věta druhá).
§ 235i
(1)
V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud o náhradě nákladů původního řízení i řízení o žalobě; o náhradě nákladů původního řízení však nerozhodne, jestliže rozhodnutí po povolení obnovy nenahrazuje původní rozhodnutí.
(2)
Zruší-li soud napadené rozhodnutí a zastaví-li též řízení o věci (§ 235e odst. 2 věta druhá), rozhodne i o náhradě nákladů původního řízení.
(3)
Právní vztahy někoho jiného než účastníka řízení nemohou být novým rozhodnutím o věci dotčeny.“.
315.
§ 237 až 239 znějí:
㤠237
(1)
Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu,
a)
jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé,
b)
jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,
c)
jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
(2)
Dovolání podle odstavce 1 není přípustné
a)
ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20 000 Kč a v obchodních věcech 50 000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží,
b)
ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.
(3)
Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.
§ 238
(1)
Dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto
a)
o žalobě na obnovu řízení,
b)
o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí (§ 235h odst. 1 věta druhá).
(2)
Ustanovení § 237 platí obdobně.
§ 238a
(1)
Dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto
a)
ve věci konkursu a vyrovnání,
b)
o žalobě pro zmatečnost,
c)
o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí,
d)
ve věci zastavení výkonu rozhodnutí,
e)
ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí,
f)
o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí,
g)
o povinnostech vydražitele uvedeného v § 336m odst. 2 (§ 336n) a v § 338za odst. 2.
(2)
Ustanovení § 237 odst. 1 a 3 platí obdobně.
§ 239
(1)
Dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo
a)
rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží,
b)
v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).
(2)
Dovolání je rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo
a)
potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle § 104 odst. 1,
b)
potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).
(3)
Dovolání je též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření (§ 75a).“.
316.
V § 240 odst. 1 se slova „jednoho měsíce od právní moci“ nahrazují slovy „dvou měsíců od doručení“.
317.
V § 240 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení.“.
318.
§ 241 zní:
㤠241
(1)
Dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má-li dovolatel právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj osoba uvedená v § 21 nebo v § 21a anebo v § 21b, která má právnické vzdělání. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.57)
(2)
Nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v § 21 nebo v § 21a anebo v § 21b, která má právnické vzdělání.“.
319.
Za § 241 se vkládají nové § 241a a 241b, které včetně nadpisu znějí:
㤠241a
(1)
V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
(2)
Dovolání lze podat jen z těchto důvodů:
a)
řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci,
b)
rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
(3)
Je-li dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) a b), popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení (§ 238 a 238a), lze dovolání podat také z důvodu, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování.
(4)
V dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy ve věci samé.
Úkony soudu prvního stupně
§ 241b
(1)
Ustanovení § 208 odst. 1, § 209 a 210 platí obdobně.
(2)
Není-li splněna podmínka uvedená v § 241, postupuje se obdobně podle § 104 odst. 2; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání přípustné.
(3)
Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.“.
320.
V § 242 odst. 3 věta druhá zní: „Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny.“.
321.
V § 243a odst. 3 se číslovka „2“ nahrazuje číslovkou „3“.
322.
V § 243b se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) a b) nebo podle obdobného užití těchto ustanovení (§ 238 a 238a) anebo podle § 239 dovolací soud odmítne, je-li zjevně bezdůvodné.“.
Dosavadní odstavce 1 až 5 se označují jako odstavce 2 až 6.
323.
V § 243b odst. 2 se slovo „Dovolací“ nahrazuje slovy „Nepostupoval-li podle odstavce 1, dovolací“.
324.
V § 243b odst. 4 se slova „z důvodů uvedených v § 237 písm. a), b), d) a e)“ nahrazují slovy „pro vady uvedené v § 229 odst. 1 písm. a), b) a d) a v § 229 odst. 2 písm. a) a b)“.
325.
V § 243b odst. 5 se text „§ 218 odst. 1, § 224 odst. 1“ nahrazuje textem „§ 218, 218a, § 221 odst. 3, § 224 odst. 1“.
326.
V § 243c se za číslovku „99“ vkládá text „a 107a“.
327.
V § 243c se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Usnesení, jímž bylo odmítnuto dovolání, protože nebylo shledáno přípustným podle § 237 odst. 1 písm. c) nebo podle obdobného užití tohoto ustanovení (§ 238 a 238a), nemusí být odůvodněno. Totéž platí, bylo-li dovolání odmítnuto podle § 243b odst. 1.“.
328.
V § 243d odst. 1 větě první se tečka na konci nahrazuje středníkem a vkládají se tato slova: „ustanovení § 226 zde platí obdobně.“. Věta druhá se zrušuje.
329.
V § 244 odstavec 1 zní:
„(1)
Ve správním soudnictví přezkoumávají soudy na základě žalob nebo opravných prostředků zákonnost rozhodnutí orgánů veřejné správy, jimiž se zakládají, mění, ruší či závazně určují práva nebo povinnosti fyzických či právnických osob, jakož i rozhodnutí orgánů veřejné správy o osobním stavu.“.
330.
V § 244 se odstavec 3 zrušuje.
331.
V § 246 odst. 2 se slova „Vrchní soud je věcně příslušný k přezkoumávání rozhodnutí ústředních orgánů České republiky“ nahrazují slovy „Vrchní soudy jsou věcně příslušné k přezkoumávání rozhodnutí ústředních orgánů státní správy“.
332.
V § 246a odstavec 2 zní:
„(2)
V řízení podle hlavy třetí této části ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení a nemocenského pojištění je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud navrhovatele.“.
333.
V § 247 odstavec 2 zní:
„(2)
Podmínkou řízení podle této hlavy je vyčerpání přípustných řádných opravných prostředků a nabytí právní moci rozhodnutí.“.
334.
V § 248 odst. 2 písmeno e) zní:
„e)
rozhodnutí správních orgánů předběžné nebo pořádkové povahy a rozhodnutí, jimiž se upravuje vedení správního řízení,“.
335.
V § 250 odstavec 4 zní:
„(4)
Žalovaným je správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, nebo správní orgán, na nějž jeho působnost přešla.“.
336.
§ 250a zní:
㤠250a
(1)
Žalobce musí být zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má-li právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj osoba uvedená v § 21 nebo v § 21a odst. 2 anebo v § 21b, která má právnické vzdělání. Notář může žalobce zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.57)
(2)
Není-li splněna podmínka uvedená v odstavci 1, postupuje se přiměřeně podle § 104 odst. 2; to neplatí, byla-li žaloba podána opožděně, někým, kdo k ní zjevně není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, jež nemůže být předmětem přezkoumávání soudem.
(3)
Odstavce 1 a 2 se nepoužijí ve věcech, v nichž je dána věcná příslušnost okresního soudu, nebo jde-li o přezkoumání rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení nebo nemocenského pojištění.“.
337.
V § 250d odstavec 2 zní:
„(2)
Shledá-li soud, že není věcně nebo místně příslušný, postoupí věc usnesením soudu příslušnému.“.
338.
V § 250d odst. 3 se slova „Předseda senátu“ nahrazují slovem „Soud“ a před slovo „neoprávněnou“ se vkládá slovo „zjevně“.
339.
V § 250g odst. 1 části věty před středníkem se slova „§ 250f, předvolá předseda senátu k jednání účastníky“ nahrazují slovy „§ 250d odst. 3, § 250f nebo § 250i odst. 2, nařídí soud jednání“.
340.
V § 250i odstavec 2 zní:
„(2)
Zjistí-li soud, že bylo zahájeno správní řízení, v němž má být napadené pravomocné rozhodnutí přezkoumáno, zpravidla řízení o žalobě přeruší a vyčká výsledku; bude-li napadené rozhodnutí pravomocně zrušeno, změněno nebo nahrazeno jiným, řízení zastaví.“.
341.
V § 250l odst. 1 se odkaz na poznámku pod čarou č. 35), a to včetně poznámky pod čarou č. 35), zrušuje.
342.
V § 250m odst. 2 větě třetí se za slovo „rozhodnutí“ vkládá slovo „řádné“ a na konci odstavce 3 se doplňuje tato věta: „Ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení lze zmeškání lhůty prominout za podmínek stanovených v § 58 odst. 1.“.
343.
V § 250q odst. 1 se text „§ 250f nebo § 250o“ nahrazuje textem „§ 250f, 250o nebo § 250p“.
344.
§ 250s zní:
㤠250s
(1)
Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky, není-li dále stanoveno jinak.
(2)
Ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení lze podat
a)
proti rozhodnutí krajského soudu odvolání, o němž rozhodne vrchní soud,
b)
proti pravomocnému rozhodnutí vrchního soudu dovolání, o němž rozhodne Nejvyšší soud,
c)
proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu nebo vrchního soudu žalobu pro zmatečnost, o níž rozhodne v prvním stupni krajský soud; o odvolání rozhodne vrchní soud a o dovolání Nejvyšší soud.
(3)
V řízení o odvolání, žalobě pro zmatečnost a dovolání se postupuje podle části čtvrté hlavy první, druhé a třetí tohoto zákona. V odvolání lze uvádět nové skutečnosti a důkazy.“.
345.
§ 252 zní:
㤠252
(1)
Není-li stanoveno jinak, je příslušný k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí, k činnosti soudu před nařízením výkonu rozhodnutí a k prohlášení o majetku obecný soud povinného.
(2)
Nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu povinný má majetek; jde-li o výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky, je příslušný obecný soud banky nebo jiného dlužníka povinného, popřípadě soud, v jehož obvodu má zahraniční dlužník povinného umístěn v České republice svůj podnik nebo organizační složku svého podniku.
(3)
Namísto obecného soudu povinného je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí a k činnosti soudu před nařízením výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností své bydliště, jde-li o výkon rozhodnutí pro vymožení výživného nezletilého dítěte.
(4)
Namísto obecného soudu povinného a soudu uvedeného v odstavci 3 je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud,
a)
v jehož obvodu je podnik (část podniku), jde-li o výkon rozhodnutí prodejem podniku (jeho části);
b)
v jehož obvodu je nemovitost, týká-li se výkon rozhodnutí nemovitosti, není-li dána příslušnost podle písmena a).
(5)
Soud příslušný podle odstavce 3 může po pravomocném nařízení výkonu rozhodnutí ze závažných důvodů přenést svou místní příslušnost na jiný soud, jestliže je to v zájmu nezletilého. Jestliže soud, na nějž byla příslušnost přenesena, s přenesením nesouhlasí, předloží věc k rozhodnutí, pokud otázka přenesení příslušnosti nebyla již rozhodnuta odvolacím soudem, svému nadřízenému soudu; rozhodnutím tohoto soudu je vázán i soud, který příslušnost přenesl.“.
346.
V § 253 odstavec 1 zní:
„(1)
Výkon rozhodnutí soud nařídí zpravidla bez slyšení povinného. Případným slyšením povinného nesmí být zmařen účel výkonu rozhodnutí.“.
347.
V § 253 odst. 2 se slova „Předseda senátu“ nahrazují slovem „Soud“.
348.
V § 254 odstavec 2 zní:
„(2)
Při výkonu rozhodnutí nelze přerušit řízení z důvodů uvedených v části třetí tohoto zákona a prominout zmeškání lhůty. Nelze také podat žalobu na obnovu výkonu rozhodnutí; žalobu pro zmatečnost lze podat pouze z důvodu uvedeného v § 229 odst. 4.“.
349.
V § 254 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Při výkonu rozhodnutí soud poskytuje účastníkům, jakož i dalším osobám, kterých se výkon rozhodnutí týká, poučení o jejich procesních právech a povinnostech.
(4)
V odvolání lze uvádět nové skutečnosti a důkazy.“.
350.
V § 255 odst. 2 se slova „v bezpodílovém spoluvlastnictví“ nahrazují slovy „nebo práva patřící do společného jmění“ a slovo „věci“ se nahrazuje slovy „majetkové hodnoty“.
351.
V § 256 odst. 2 se za slovo „orgánem“ vkládají slova „nebo notářem,76)“.
Poznámka pod čarou č. 76) zní:
„76)
§ 6 zákona č. 358/1992 Sb.“.
352.
V § 258 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se tato slova: „prodejem podniku a zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem.“.
353.
V § 258 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Výkon rozhodnutí o prodeji zástavy lze pro zajištěnou pohledávku provést prodejem zastavených movitých věcí a nemovitostí.“.
354.
V § 259 se za slovy „ukládá rozhodnutí“ čárka nahrazuje tečkou a slova „, a k prohlášení o svém majetku“ se zrušují.
355.
V § 260 odst. 2 se slova „kterého peněžního ústavu má účet a jaké je číslo tohoto účtu“ nahrazují slovy „které banky, pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva77) (dále jen „peněžní ústav“) má své účty a jaká jsou čísla těchto účtů“.
Poznámka pod čarou č. 77) zní:
„77)
Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.“.
356.
V § 260 odst. 3 se slovo „úmyslně“ zrušuje.
357.
Za § 260 se vkládají nové § 260a až 260h, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 78) znějí:
„Prohlášení o majetku
§ 260a
(1)
Kdo má vykonatelným rozhodnutím přiznanou peněžitou pohledávku, může soudu před podáním návrhu na výkon rozhodnutí navrhnout, aby předvolal povinného a vyzval ho k prohlášení o majetku.
(2)
Nemá-li povinný způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu nebo jsou-li povinným obec, vyšší územně samosprávný celek nebo právnická osoba, označí oprávněný podle možnosti osoby, které je třeba předvolat (§ 260c).
§ 260b
(1)
Soud návrhu na prohlášení o majetku vyhoví jen tehdy, připojí-li oprávněný k návrhu listiny osvědčující, že jeho pohledávka nebyla nebo nemohla být ani s pomocí soudu podle § 260 uspokojena výkonem rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu povinného u peněžního ústavu, a stejnopis rozhodnutí, opatřený potvrzením o jeho vykonatelnosti, nebo jinou listinu potřebnou k nařízení výkonu rozhodnutí; stejnopis rozhodnutí není třeba připojit, jestliže se návrh podává u soudu, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně.
(2)
Návrhu na prohlášení majetku nelze vyhovět,
a)
byla-li povinnému povolena v rámci konkursního řízení ochranná lhůta,
b)
byl-li na majetek povinného prohlášen konkurs,
c)
byl-li u povinného podán návrh na vyrovnání,
d)
byla-li u povinného zavedena nucená správa podle zvláštního zákona.
§ 260c
(1)
Nemá-li povinný způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, soud místo povinného předvolá jeho zákonného zástupce.
(2)
Je-li povinným obec nebo vyšší územně samosprávný celek, soud předvolá toho, komu přísluší podle zvláštního zákona je zastupovat navenek.
(3)
Je-li povinnou právnická osoba, soud předvolá toho, kdo je jejím statutárním orgánem; vykonává-li působnost statutárního orgánu více osob vedle sebe, předvolá soud kteroukoliv z nich. Jestliže statutární orgán tvoří více osob, soud předvolá jeho předsedu; není-li to dobře možné, lze předvolat každého člena tohoto orgánu, který je oprávněn jednat jménem právnické osoby. U právnické osoby v likvidaci soud předvolá likvidátora.
(4)
Ten, kdo byl k prohlášení o majetku předvolán, je povinen se dostavit k soudu osobně.
§ 260d
(1)
Předvolání k prohlášení o majetku musí obsahovat účel výslechu a poučení o následcích, jestliže prohlášení bude odmítnuto nebo jestliže v něm budou uvedeny nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje.78) Považuje-li to soud za účelné, vyzve povinného, jeho zákonného zástupce nebo osobu činící prohlášení za obec, vyšší územně samosprávný celek nebo právnickou osobu (dále jen „předvolaný“), aby předložil seznam majetku povinného obsahující údaje uvedené v § 260e odst. 2, popřípadě též listiny dokládající tento majetek.
(2)
Předvolání se doručuje předvolanému do vlastních rukou. Předvolání musí být doručeno nejméně deset dnů přede dnem konání výslechu.
(3)
Jestliže se ten, kdo byl k soudu řádně předvolán, nedostaví bez včasné a důvodné omluvy, bude k soudu předveden; o tom musí být předvolaný poučen.
§ 260e
(1)
Před zahájením výslechu soud předvolaného vyzve, aby uvedl úplné a pravdivé údaje o majetku povinného, a znovu ho poučí o následcích nesplnění této povinnosti a o následcích odepření prohlášení.78)
(2)
V prohlášení o majetku je předvolaný povinen uvést
a)
plátce mzdy nebo jiného příjmu postižitelného srážkami ze mzdy a výši tohoto nároku,
b)
peněžní ústavy, u nichž má účty, výši pohledávek a čísla účtů,
c)
dlužníky, u nichž má jiné peněžité pohledávky, důvod a výši těchto pohledávek,
d)
osoby, vůči nimž má jiná majetková práva nebo majetkové hodnoty, jejich důvod a hodnotu (§ 320),
e)
movité věci (spoluvlastnický podíl na nich) povinného a kde, popřípadě u koho se nacházejí; totéž platí o listinách uvedených v § 334 a o cenných papírech uvedených v § 334a,
f)
nemovitosti (spoluvlastnický podíl na nich) povinného,
g)
podnik povinného a jeho části a kde se nachází.
(3)
O prohlášení o majetku podle odstavce 2 soud sepíše protokol; seznam majetku, který předloží předvolaný, tvoří přílohu protokolu, jestliže předvolaný prohlásí, že obsahuje úplné a pravdivé údaje, nebo jestliže tento seznam do protokolu doplní. V protokolu se dále uvede obsah poučení poskytnutého soudem (odstavec 1) a výslovné prohlášení předvolaného o tom, že v prohlášení uvedl jen úplné a pravdivé údaje o majetku povinného. Protokol podepíše soudce, zapisovatel a předvolaný.
(4)
Úkony soudu podle tohoto ustanovení může učinit jen soudce.
§ 260f
(1)
O výslechu předvolaného soud vyrozumí oprávněného; oprávněný může předvolanému klást otázky jen se souhlasem soudu.
(2)
Každý, kdo má vůči povinnému vykonatelným rozhodnutím přiznanou peněžitou pohledávku, může nahlížet do spisu o prohlášení majetku povinného a činit si z něho výpisy a opisy.
§ 260g
(1)
Soud upustí od prohlášení o majetku, jestliže povinný ještě před zahájením výslechu prokáže, že pohledávku oprávněného splnil (uspokojil), nebo jestliže oprávněný vzal ještě před zahájením výslechu svůj návrh zpět.
(2)
Prohlásí-li oprávněný v průběhu výslechu, že netrvá na tom, aby předvolaný uváděl další majetek povinného, soud ve výslechu předvolaného dále nepokračuje; v protokolu uvede jen ten majetek povinného, který předvolaný uvedl do prohlášení oprávněného.
(3)
Učinil-li povinný prohlášení o svém majetku v době 6 měsíců před podáním návrhu (§ 260a odst. 1), soud vyzve povinného k novému prohlášení jen tehdy, jestliže vyjde najevo, že se majetkové poměry povinného změnily; to neplatí, jestliže byl výslech předvolaného skončen podle odstavce 2.
§ 260h
Právní úkony povinného týkající se jeho majetku, které učinil poté, co bylo předvolanému doručeno předvolání k prohlášení o majetku (§ 260d), jsou vůči oprávněnému neúčinné.
78)
§ 256 odst. 1 písm. d) zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 253/1997 Sb.“.
358.
V § 261 odst. 1 věta čtvrtá zní: „Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, označí v návrhu peněžní ústav a číslo účtu, z něhož má být pohledávka odepsána; označí-li oprávněný více účtů povinného u téhož peněžního ústavu, uvede také pořadí, v jakém z nich má být pohledávka odepsána.“.
359.
V § 261 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky, označí v návrhu osobu, vůči které má povinný pohledávku (dlužník povinného), a uvede důvod pohledávky.“.
360.
Za § 261 se vkládá nový § 261a, který zní:
㤠261a
(1)
Výkon rozhodnutí lze nařídit jen tehdy, obsahuje-li rozhodnutí označení oprávněné a povinné osoby, vymezení rozsahu a obsahu povinností, k jejichž splnění byl výkon rozhodnutí navržen, a určení lhůty ke splnění povinnosti.
(2)
Neobsahuje-li rozhodnutí soudu určení lhůty ke splnění povinnosti, má se za to, že povinnosti uložené rozhodnutím je třeba splnit do tří dnů a, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozhodnutí.
(3)
Má-li podle rozhodnutí splnit povinnost více povinných a jde-li o dělitelné plnění, platí, že povinnosti, nestanoví-li rozhodnutí jinak, jsou zavázáni splnit všichni povinní rovným dílem.
(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 neplatí, jde-li o rozhodnutí o prodeji zástavy. Výkon tohoto rozhodnutí lze nařídit tehdy, obsahuje-li označení oprávněné a povinné osoby, zástavy a výši zajištěné pohledávky a jejího příslušenství.“.
361.
V § 262 odst. 1 se slova „její splnění alespoň zajistil“ nahrazují slovy „je připraven ji splnit“.
362.
V § 262 odst. 2 se za slovo „orgánem“ vkládají slova „nebo notářem76)“ a slova „splnil, popřípadě alespoň zajistil splnění své vzájemné povinnosti“ se nahrazují slovy „splnil svou vzájemnou povinnost, popřípadě je připraven ji splnit“.
363.
Za § 262 se vkládá nový § 262a, který včetně poznámky pod čarou č. 79) zní:
㤠262a
(1)
Výkon rozhodnutí na majetek patřící do společného jmění manželů lze nařídit také tehdy, jde-li o vydobytí závazku, který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů. Za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela se pro účely nařízení výkonu rozhodnutí považuje také majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl smlouvou zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství.79)
(2)
Při výkonu rozhodnutí se nepřihlíží ke smlouvě, kterou byl zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů o majetek, který patřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky. Totéž platí, byl-li zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů smlouvou rozšířen o majetek povinného, který nepatřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky.
79)
§ 143a občanského zákoníku.“.
364.
V § 263 odst. 1 se slova „stačí k uspokojení oprávněného“ nahrazují slovy „oprávněný navrhl a jaký podle rozhodnutí stačí k jeho uspokojení“.
365.
V § 264 odst. 2 se slova „Předseda senátu“ nahrazují slovem „Soud“.
366.
V § 265 odst. 2 věta první zní: „Jednotlivé úkony při provádění výkonu rozhodnutí může činit zaměstnanec soudu (vykonavatel), stanoví-li tak zákon nebo zvláštní právní předpisy, nebo pověří-li ho tím předseda senátu; při své činnosti se řídí pokyny předsedy senátu.“.
367.
V § 265 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Je-li třeba, aby vykonavatel v souvislosti s úkony provedení výkonu rozhodnutí podal žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení u soudu nebo jiného orgánu, učiní tak jménem státu.“.
368.
V § 267 odst. 1 se slovo „věci“ nahrazuje slovem „majetku“.
369.
V § 267 odstavec 2 zní:
„(2)
Obdobně podle odstavce 1 se postupuje, byl-li nařízeným výkonem rozhodnutí postižen majetek patřící do společného jmění manželů nebo který se považuje za součást společného jmění manželů (§ 262a odst. 1), avšak vymáhaný závazek vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů při používání majetku, který
a)
podle smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů nebo podle smlouvy o vyhrazení vzniku společného jmění ke dni zániku manželství79) nepatřil do společného jmění manželů, a oprávněnému byl v době vzniku vymáhané pohledávky znám obsah smlouvy,
b)
náležel výhradně povinnému proto, že jej nabyl před manželstvím, dědictvím, darem, za majetek náležející do jeho výlučného majetku nebo podle předpisů o restituci majetku, který měl ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo který mu byl vydán jako právnímu nástupci původního vlastníka, anebo že slouží podle své povahy jen jeho osobní potřebě.“.
370.
Za § 267 se vkládá nový § 267a, který zní:
㤠267a
(1)
Návrhem podle třetí části je třeba uplatnit vůči věřiteli popření pravosti, výše, skupiny nebo pořadí některé z pohledávek přihlášených k rozvrhu výtěžku nebo jinak uspokojovaných při výkonu rozhodnutí tam, kde byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo jiných práv anebo prodejem movitých věcí, nemovitostí a podniku. Nejde-li o věc patřící do pravomoci soudu (§ 7 odst. 1), rozhodne o pravosti nebo výši pohledávky příslušný správní nebo jiný orgán.
(2)
Rozhodnutí o návrhu podle odstavce 1 je účinné proti všem oprávněným, proti jiným věřitelům povinného, kteří se účastní řízení o výkon rozhodnutí, a proti povinnému.“.
371.
V § 268 odst. 1 písm. f) se slova „věc, k níž“ nahrazují slovy „majetek, k němuž“.
372.
V § 268 odst. 1 písm. h) se slova „byl soudem prohlášen za“ nahrazují slovem „je“.
373.
V § 270 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Náklady provedení výkonu rozhodnutí platí stát. Oprávněnému, u něhož nejsou podmínky pro osvobození od soudních poplatků, může soud uložit, aby složil zálohu na náklady provedení výkonu rozhodnutí.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
374.
V § 272 odst. 1 se slova „§ 252 až 271“ nahrazují slovy „§ 252 až 269“ a za číslovku „94“ se vkládají slova „odst. 1 věta první“.
375.
V § 272 odst. 2 se slova „předseda senátu“ nahrazují slovem „soud“ a za slovo „písemně“ se vkládají slova „nebo ústně do protokolu“.
376.
V § 272 odst. 3 se slova „Předseda senátu zpravidla požádá též příslušný orgán obce a orgán vykonávající sociálně-právní ochranu dětí, aby vedly“ nahrazují slovy „Soud může požádat též příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí, aby vedl“.
377.
§ 273 zní:
㤠273
(1)
Zůstane-li výzva podle § 272 odst. 2 bezvýsledná, nařídí soud výkon rozhodnutí, kterým
a)
tomu, kdo neplní dobrovolně soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o výchově nezletilých dětí, popřípadě o úpravě styku s nimi anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, uloží pokutu; výkon rozhodnutí uložením pokuty lze nařídit opětovně, jednotlivé pokuty nesmějí přesahovat 50 000 Kč a připadají státu, nebo
b)
nařídí odnětí dítěte tomu, u koho podle rozhodnutí nebo dohody nemá být, a jeho předání tomu, komu bylo podle rozhodnutí nebo dohody svěřeno nebo má být navráceno, anebo tomu, komu rozhodnutí nebo dohoda přiznávají právo na styk s dítětem po omezenou dobu.
(2)
Soud může nařídit výkon rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) i bez předchozí výzvy podle § 272 odst. 2, je-li nepochybné, že výzva nemůže vést povinného k dobrovolnému plnění soudního rozhodnutí nebo soudem schválené dohody o výchově nezletilých dětí a o úpravě styku s nimi anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, nebo jestliže by tím bylo splnění soudního rozhodnutí nebo soudem schválené dohody o výchově nezletilých dětí nebo rozhodnutí o navrácení dítěte zmařeno.
(3)
Nařízení výkonu rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) je závazné pro každého. Soud jej provede v součinnosti s příslušnými státními orgány.
(4)
Vyžaduje-li to provedení výkonu rozhodnutí odnětím dítěte, je ten, kdo provádí výkon, oprávněn učinit prohlídku bytu a jiných místností povinného nebo jiné osoby, jestliže je možné předpokládat, že se v nich dítě nachází; za tím účelem je oprávněn zjednat si přístup do bytu a jiné místnosti povinného nebo jiné osoby.
(5)
Příslušný k výkonu soudního rozhodnutí nebo soudem schválené dohody o výchově nezletilých dětí a o úpravě styku s nimi anebo rozhodnutí o navrácení dítěte je soud uvedený v § 88 písm. c).“.
378.
V § 273a odst. 2 se za číslovku „273“ vkládají slova „odst. 1 až 3 a 5“.
379.
V § 274 se za slovo „použije“ vkládají slova „s výjimkou § 261a odst. 2 a 3“.
380.
V § 274 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až h) se označují jako písmena a) až g).
381.
V § 274 písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 80) zní:
„d)
notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti sepsaných podle zvláštního zákona;80)
80)
§ 71a až 71c zákona č. 358/1992 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb.“.
382.
V § 274 písm. g) se spojka „a“ nahrazuje čárkou a za slovo „smírů“ se vkládají slova „a listin“.
383.
V § 276 se slova „rozhodnutím přiznané“ nahrazují slovy „výkonem rozhodnutí vymáhané“.
384.
V § 277 odst. 1 se slovo „všeobecné“ nahrazuje slovem „veřejné“.
385.
V § 277 odst. 2 se slovo „pracovník“ nahrazuje slovem „zaměstnanec“.
386.
V § 279 odst. 2 písm. d) se slova „pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení, jakož i pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na náhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče.“ zrušují.
387.
V § 279 odst. 2 se doplňují písmena e), f) a g), která znějí:
„e)
pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a důchodového zabezpečení,
f)
pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
g)
pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče.“.
388.
V § 287 odst. 2 větě druhé se slova „Předseda senátu“ nahrazují slovem „Soud“.
389.
V § 290 odst. 1 se slova „Předseda senátu“ nahrazují slovem „Soud“, za slovy „plátce mzdy“ se zrušují čárka a slovo „oprávněného“ a za slovo „mzdu“ se vkládají slova „buď vůbec nebo“.
390.
V § 294 odst. 1 větě první se slovo „občana“ nahrazuje slovem „zaměstnance“ a slovo „občan“ se zrušuje. Ve větě druhé se slovo „občanu“ nahrazuje slovem „zaměstnanci“.
391.
V § 297 odst. 3 se slovo „občan“ nahrazuje slovem „povinný“.
392.
V § 299 odst. 1 se za slova „na výkon rozhodnutí srážkami“ vkládají slova „z platu,“.
393.
V § 299 odst. 2 se slova „občana, který“ nahrazují slovy „fyzické osoby, která“.
394.
§ 303 a 304 včetně nadpisu znějí:
„Přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu
§ 303
(1)
Výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu lze nařídit ohledně pohledávky povinného z běžného, vkladového nebo jiného účtu vedeného v jakékoliv měně u peněžního ústavu působícího v tuzemsku, nestanoví-li zákon jinak.
(2)
Ustanovení o přikázání pohledávky z účtu nelze použít, jestliže jde o vklady na vkladních knížkách a vkladních listech nebo o jiné formy vkladů.
§ 304
(1)
V nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu soud přikáže peněžnímu ústavu, aby od okamžiku, kdy mu bude usnesení doručeno, z účtu povinného až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství nevyplácel peněžní prostředky, neprováděl na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládal. Nařídí-li soud výkon rozhodnutí na více účtů povinného, uvede v usnesení také pořadí, v jakém z nich bude vymáhaná pohledávka odepsána.
(2)
Soud doručí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí oprávněnému, povinnému a peněžnímu ústavu. Peněžnímu ústavu je doručí do vlastních rukou. Povinnému nesmí být usnesení doručeno dříve než peněžnímu ústavu.
(3)
Povinný ztrácí okamžikem, kdy je peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, právo vybrat peněžní prostředky z účtu, použít tyto prostředky k platbám nebo s nimi jinak nakládat, a to do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství.“.
395.
Za § 304 se vkládá nový § 304a, který zní:
㤠304a
(1)
Zákazy uvedené v § 304 odst. 1 a 3 neplatí, jde-li o peněžní prostředky, které jsou povinným určeny pro výplatu mezd (platů), náhrad mezd (platů) a dalších plnění, která nahrazují odměnu za práci, jeho zaměstnancům, splatných ve výplatním termínu nejblíže následujícím po dni, kdy bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí; mzdy (platy), náhrady mezd (platů) a plnění, která nahrazují odměnu za práci, splatné v dalších výplatních termínech již z pohledávky z účtu nelze do zániku výkonu rozhodnutí hradit.
(2)
Peněžní prostředky uvedené v odstavci 1 peněžní ústav vyplatí povinnému, jestliže mu předloží své písemné prohlášení, v němž uvede účel platby, celkovou částku a jména zaměstnanců s uvedením výše mzdy (platu), náhrady mzdy (platů) nebo jiných plnění, která nahrazují odměnu za práci, jež jim mají být vyplaceny; podpis povinného na prohlášení musí být úředně ověřen.
(3)
Výplatu peněžních prostředků povinnému peněžní ústav oznámí soudu. Povinný je povinen soudu vyplacení mezd (platů), náhrad mezd (platů) nebo jiných plnění, která nahrazují odměnu za práci, svým zaměstnancům vyúčtovat, jestliže mu to soud uloží.“.
396.
§ 305 až 309 včetně poznámky pod čarou č. 81) znějí:
㤠305
O tom, že usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, soud vyrozumí oprávněného a peněžní ústav; peněžnímu ústavu vyrozumění doručí do vlastních rukou.
§ 306
(1)
Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství na pohledávku povinného z účtu ve výši, v jaké byly na účtu peněžní prostředky v okamžiku, v němž bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, jakož i na pohledávku z účtu, která vznikla tím, že na účet došly peněžní prostředky dodatečně, nejpozději však do šesti měsíců ode dne, kdy bylo peněžnímu ústavu doručeno vyrozumění podle § 305; povinnost peněžního ústavu provést opravné zúčtování podle zvláštního zákona81) a ustanovení § 304a tím nejsou dotčeny.
(2)
Provedením (§ 307, 308, § 309a odst. 1 a 3) výkon rozhodnutí zaniká.
§ 307
(1)
Výkon rozhodnutí se provede odepsáním vymáhané pohledávky a jejího příslušenství z účtu a jejím vyplacením oprávněnému. Byl-li výkon rozhodnutí nařízen na více účtů povinného, provede peněžní ústav výkon rozhodnutí z jednotlivých účtů podle pořadí uvedeného v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
(2)
Peněžní ústav provede výkon rozhodnutí ve dni, který následuje po doručení vyrozumění podle § 305; není-li však pohledávka povinného z účtu ještě splatná, provede peněžní ústav výkon rozhodnutí ve dni, který následuje po její splatnosti. Výkon rozhodnutí se provede i tehdy, postačuje-li pohledávka povinného z účtu jen k částečnému uspokojení oprávněného.
(3)
Nebyla-li podle odstavce 2 vymáhaná pohledávka a její příslušenství zcela uhrazena, provede peněžní ústav výkon rozhodnutí také ve dni následujícím po dni, v němž na účet dojdou peněžní prostředky v takové výši, která je potřebná k plnému uspokojení oprávněného. Nedojde-li k tomu do šesti měsíců ode dne doručení vyrozumění podle § 305, provede peněžní ústav výkon rozhodnutí ohledně dodatečně došlých peněžních prostředků rovněž ve dni, který následuje po uplynutí uvedené doby, popřípadě oprávněnému sdělí, že na účtu povinného nebyly peněžní prostředky. Pohledávku z účtu peněžní ústav odepíše a oprávněnému ji vyplatí i tehdy, nepostačuje-li k jeho plnému uspokojení.
(4)
Odepsanou pohledávku z účtu povinného je peněžní ústav povinen oprávněnému vyplatit, i když má vůči němu peněžitou pohledávku, kterou by jinak mohl započíst.
(5)
Provedením výkonu rozhodnutí se peněžní ústav zprostí v rozsahu plnění vyplaceného oprávněnému své povinnosti vůči povinnému.
§ 308
(1)
Povolí-li soud odklad výkonu rozhodnutí (§ 266) a bylo-li peněžnímu ústavu doručeno usnesení o povolení odkladu před provedením výkonu, neprovede peněžní ústav výkon rozhodnutí, dokud mu nebude soudem doručeno vyrozumění, že odklad byl zrušen.
(2)
Zastaví-li soud výkon rozhodnutí, zanikají dnem právní moci usnesení o zastavení výkonu povinnosti peněžního ústavu podle § 304 odst. 1 a účinky výkonu rozhodnutí uvedené v § 304 odst. 3, § 306 a 307; byl-li výkon rozhodnutí zastaven částečně, platí to obdobně o dotčené části pohledávky z účtu. O tom, že usnesení o zastavení (částečném zastavení) výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, soud peněžní ústav vyrozumí.
§ 309
(1)
Byl-li výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z téhož účtu nařízen k vydobytí více pohledávek, uspokojují se jednotlivé pohledávky podle svého pořadí.
(2)
Pořadí pohledávek, pro něž byl nařízen výkon rozhodnutí, se řídí dnem, kdy bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí; byla-li mu téhož dne doručena usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí. Nestačí-li pohledávka z účtu povinného k uspokojení všech vymáhaných pohledávek se stejným pořadím, uhradí se poměrně; ustanovení § 316 odst. 2 a 3 tu platí obdobně.
81)
§ 20b zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 165/1998 Sb.“.
397.
Za § 309 se vkládá nový § 309a, který včetně poznámek pod čarou č. 82) až 84) zní:
㤠309a
(1)
Byla-li pohledávka z účtu povinného zastavena82) nebo postoupena k zajištění pohledávky věřitele povinného83) anebo převedena k zajištění závazku povinného ve prospěch jeho věřitele84) a mají-li tato práva dřívější pořadí než pohledávka, pro niž byl nařízen výkon rozhodnutí, lze výkon rozhodnutí přikázáním těmito právy dotčené pohledávky z účtu, popřípadě její části, provést jen tehdy, jestliže práva zanikla, aniž by byly peněžní prostředky z účtu na jejich základě zcela vybrány. V takovém případě peněžní ústav výkon rozhodnutí provede podle § 307 odst. 2 a 3, popřípadě v den, který následuje po té, co se o tomto zániku dozvěděl.
(2)
Mají-li práva uvedená v odstavci 1 pozdější pořadí než pohledávka, pro niž byl nařízen výkon rozhodnutí, při provedení výkonu rozhodnutí se k nim nepřihlíží.
(3)
Mají-li práva uvedená v odstavci 1 stejné pořadí jako pohledávka, pro niž byl nařízen výkon rozhodnutí, a nestačí-li těmito právy nedotčená část pohledávky z účtu, na niž se vztahuje nařízení výkonu rozhodnutí (§ 306 odst. 1), k plnému uspokojení vymáhané pohledávky, uhradí se vymáhaná pohledávka, popřípadě její neuhrazená část, poměrně; ustanovení § 316 odst. 2 a 3 tu platí obdobně. Výkon rozhodnutí peněžní ústav provede obdobně podle § 307 odst. 3.
(4)
Pro pořadí práv uvedených v odstavci 1 je rozhodující den jejich vzniku.
82)
§ 151h občanského zákoníku.
§ 72 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 255/1994 Sb.
83)
§ 554 občanského zákoníku.
84)
§ 553 občanského zákoníku.“.
398.
V § 310 se slova „právnických osob“ zrušují a slovo „ustanovením“ se nahrazuje slovem „ustanoveními“.
399.
V § 311 se slova „ukládá ustanovení § 305, 308 a 309“ nahrazují slovy „ukládají ustanovení § 304 odst. 1 a § 307 až 309a“.
400.
§ 312 až 314 včetně nadpisu znějí:
„Přikázání jiných peněžitých pohledávek
§ 312
(1)
Výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky povinného než pohledávky z účtu u peněžního ústavu nebo nároku uvedeného v § 299 lze nařídit i v případě, že pohledávka povinného se stane splatnou teprve v budoucnu, jakož i v případě, že povinnému budou dílčí pohledávky z téhož právního důvodu v budoucnu postupně vznikat.
(2)
Výkon rozhodnutí postihuje pohledávku povinného do výše pohledávky oprávněného a jejího příslušenství, pro něž byl nařízen.
§ 313
(1)
V nařízení výkonu rozhodnutí zakáže soud povinnému, aby se svou pohledávkou jakkoli nakládal. Dlužníkovi povinného soud zakáže, aby od okamžiku, kdy mu bylo doručeno nařízení výkonu rozhodnutí, povinnému jeho pohledávku vyplatil, provedl na ni započtení nebo s ní jinak nakládal.
(2)
Soud doručí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí oprávněnému, povinnému a dlužníkovi povinného. Dlužníkovi povinného je doručí do vlastních rukou. Povinnému nesmí být doručeno dříve než dlužníku povinného.
(3)
Povinný ztrácí právo na pohledávku okamžikem, kdy bylo dlužníkovi povinného doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
§ 314
Jakmile nabude usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí právní moci, vyrozumí o tom soud oprávněného a dlužníka povinného; dlužníku povinného soud doručí vyrozumění do vlastních rukou.“.
401.
Za § 314 se vkládají nové § 314a a 314b, které znějí:
㤠314a
(1)
Výkon rozhodnutí se provede tak, že dlužník povinného po právní moci usnesení o nařízení výkonu vyplatí oprávněnému pohledávku v rozsahu, v jakém byla nařízením výkonu postižena.
(2)
Dlužník povinného vyplatí pohledávku, jestliže je již splatná, oprávněnému v den, který následuje po doručení vyrozumění podle § 314; není-li pohledávka povinného v tento den dosud splatná, vyplatí ji oprávněnému, jakmile se stane splatnou.
(3)
Výplatou oprávněnému se zprostí dlužník povinného v rozsahu poskytnutého plnění své povinnosti vůči povinnému.
§ 314b
(1)
Byla-li pohledávka povinného postoupena k zajištění pohledávky věřitele povinného83) a má-li toto právo dřívější pořadí než pohledávka, pro niž byl nařízen výkon rozhodnutí, lze výkon rozhodnutí takto dotčené pohledávky, popřípadě její části, provést jen tehdy, jestliže právo zaniklo, aniž by pohledávka byla zcela vyplacena věřiteli povinného. V takovém případě dlužník povinného pohledávku (její část) vyplatí oprávněnému až poté, co se o zániku práva dozvěděl; ustanovení § 314a odst. 2 tím není dotčeno.
(2)
Má-li právo uvedené v odstavci 1 pozdější pořadí než pohledávka, pro niž byl nařízen výkon rozhodnutí, při provedení výkonu rozhodnutí se k němu nepřihlíží.
(3)
Má-li právo uvedené v odstavci 1 stejné pořadí jako pohledávka, pro niž byl nařízen výkon rozhodnutí, a nestačí-li tímto právem nedotčená část pohledávky, kterou postihuje nařízení výkonu rozhodnutí (§ 312 odst. 2), k plnému uspokojení vymáhané pohledávky, uhradí se vymáhaná pohledávka, popřípadě její neuhrazená část, poměrně.
(4)
Pro pořadí práva uvedeného v odstavci 1 je rozhodující den jeho vzniku.“.
402.
V § 315 odst. 1 věta první zní: „Nevyplatí-li dlužník povinného oprávněnému pohledávku podle § 314a odst. 2, popřípadě podle § 314b odst. 1 a 3, může se oprávněný domáhat vlastním jménem na dlužníkovi povinného vyplacení pohledávky v řízení podle části třetí, popřípadě v řízení podle zvláštního zákona.“.
403.
V § 317 se na konci odstavce 2 tečka zrušuje a doplňují se tato slova: „a dávky státní sociální podpory vyplácené podle zvláštního zákona85) jednorázově.“.
Poznámka pod čarou č. 85) zní:
„85)
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.“.
404.
V § 317 se odstavec 3 zrušuje.
405.
§ 318 zní:
㤠318
Pohledávky fyzických osob, které jsou podnikateli, vzniklé při jejich podnikatelské činnosti, podléhají výkonu rozhodnutí jen dvěma pětinami; je-li však navrhován výkon rozhodnutí pro některou z přednostních pohledávek uvedených v § 279 odst. 2, podléhají výkonu rozhodnutí třemi pětinami. Pro pořadí úhrady přednostních pohledávek se užije přiměřeně ustanovení § 280 odst. 2 a 3.“.
406.
V § 319 odst. 1 věta první zní: „Pohledávky autorské odměny podléhají výkonu rozhodnutí, je-li povinným autor, jen dvěma pětinami; je-li však navrhován výkon rozhodnutí pro některou z přednostních pohledávek uvedených v § 279 odst. 2, podléhají výkonu rozhodnutí třemi pětinami.“.
407.
V § 319 odst. 2 se slova „autorské“ zrušují.
408.
V § 319 odstavec 3 zní:
„(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se použije obdobně na pohledávky z práv výkonných umělců a z práv původců předmětů průmyslového vlastnictví.“.
409.
§ 320 včetně nadpisu zní:
„Postižení jiných majetkových práv
§ 320
(1)
Výkon rozhodnutí lze nařídit postižením jiného práva než mzdy, peněžité pohledávky nebo nároku uvedeného v § 299, jde-li o právo, které má majetkovou hodnotu a které není spojeno s osobou povinného a je převoditelné na jiného.
(2)
Na tento výkon rozhodnutí se použijí přiměřeně ustanovení § 312 odst. 2, § 313 až 316, není-li stanoveno jinak.
(3)
Spočívá-li právo povinného ve vydání nebo dodání movitých věcí, odevzdají se tyto věci vždy soudu; vydání a dodání věcí vymůže způsobem uvedeným v § 315 odst. 1 vykonavatel. Soud pak postupuje obdobně podle ustanovení § 326b a § 328 až 334a.“.
410.
Za § 320 se vkládá nový § 320a, který včetně poznámky pod čarou č. 86) zní:
㤠320a
(1)
Zaniká-li nařízením výkonu rozhodnutí podle § 320 odst. 1 účast povinného v obchodní společnosti nebo v družstvu nebo zrušuje-li se tím obchodní společnost,86) postihuje výkon rozhodnutí pohledávku povinného z práva na vypořádací podíl, popřípadě z práva na podíl na likvidačním zůstatku.
(2)
Na výkon rozhodnutí pro pohledávku z práva na vypořádací podíl, popřípadě z práva na podíl na likvidačním zůstatku se obdobně použijí ustanovení § 312 odst. 2, § 313 až 316.
86)
§ 88 odst. 1 písm. f), § 93 odst. 2, § 102 odst. 3, § 148 odst. 2 a § 231 odst. 1 obchodního zákoníku.“.
411.
V § 322 odst. 1 se slova „nebo ke svému podnikání,“ zrušují.
412.
V § 322 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Je-li povinný podnikatelem, nemůže se výkon rozhodnutí týkat těch věcí z jeho vlastnictví, které nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti; to neplatí, vázne-li na těchto věcech zástavní právo a jde-li o vymožení pohledávky oprávněného, která je tímto zástavním právem zajištěna.
(4)
Ustanovení odstavců 1 a 3 platí též na věci, jejichž je povinný spoluvlastníkem.“.
413.
V § 323 odst. 2 se za slovo „byt“ vkládají slova „(sídlo, místo podnikání)“.
414.
V § 325 odst. 1 větě první se slovo „Nařízení“ nahrazuje slovy „Usnesení o nařízení“ a ve větě druhé se slova „nařízení výkonu rozhodnutí“ nahrazují slovem „usnesení“.
415.
§ 325a zní:
㤠325a
Vyžaduje-li to účel výkonu rozhodnutí, je ten, kdo provádí výkon, oprávněn učinit osobní prohlídku povinného a prohlídku bytu (sídla, místa podnikání) a jiných místností povinného, jakož i jeho skříní nebo jiných schránek v nich umístěných, kde má povinný svůj majetek; za tím účelem je oprávněn zjednat si do bytu nebo do jiné místnosti povinného přístup, popřípadě uzavřené skříně nebo jiné schránky otevřít.“.
416.
Za § 325a se vkládá nový § 325b, který zní:
㤠325b
(1)
Povinný umožní tomu, kdo provádí výkon rozhodnutí, přístup na všechna místa, kde má své movité věci umístěny.
(2)
Každý, v jehož objektu má povinný svůj byt (sídlo, místo podnikání) nebo jiné své místnosti, je povinen strpět, aby ten, kdo provádí výkon rozhodnutí, provedl prohlídku bytu a jiných místností povinného. Nesplní-li tuto povinnost, je ten, kdo provádí výkon, oprávněn zjednat si k bytu nebo jiné místnosti povinného přístup.“.
417.
§ 326 zní:
㤠326
(1)
Soud v bytě (sídle, místu podnikání) povinného nebo na jiném místě, kde má povinný své věci umístěny, sepíše věci, které by mohly být prodány, a to v takovém rozsahu, aby výtěžek prodeje sepsaných věcí postačil k uspokojení vymáhané pohledávky oprávněného spolu s náklady výkonu rozhodnutí. Sepsány budou především věci, které povinný může nejspíše postrádat a které se nejsnáze prodají; věci, které se rychle kazí, budou sepsány, jen není-li tu dostatek jiných věcí a lze-li zajistit jejich rychlý prodej. Sepsány nemohou být movité věci, které tvoří příslušenství nemovitosti.
(2)
Soud sepíše i věci povinného, které má u sebe někdo jiný, avšak jen tehdy, jestliže mu takové věci budou současně odevzdány.
(3)
Byl-li výkon rozhodnutí nařízen stran určitých movitých věcí povinného, sepíší se jen věci uvedené v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
(4)
Oprávněný má právo být přítomen soupisu věcí. Do soupisu se neuvedou věci, o nichž oprávněný výslovně prohlásí, že nemají být sepsány.
(5)
Soupis se doplní o další věci, jestliže výtěžek prodeje sepsaných věcí nestačí k uspokojení pohledávky oprávněného anebo jestliže je nařízen další výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného.
(6)
Je-li to potřebné, přibere ten, kdo provádí soupis, k úkonu vhodnou osobu, podle možnosti zástupce orgánu obce.“.
418.
Za § 326 se vkládají nové § 326a a 326b, které znějí:
㤠326a
Nepodaří-li se v bytě (sídle, místu podnikání) povinného ani na jiném soudu známém místě sepsat žádnou věc, oznámí to soud oprávněnému a vyzve jej, aby soudu označil místo, kde jsou věci povinného, které by mohly být prodány. Jestliže oprávněný soudu ve stanovené lhůtě takové místo nesdělí nebo jestliže ani na jím označeném místě nebyly žádné věci sepsány, soud výkon rozhodnutí zastaví.
§ 326b
(1)
Věci, které se rychle kazí, soud odebere povinnému a prodá mimo dražbu ihned po té, co byly sepsány.
(2)
Nepodaří-li se prodat tyto věci a nepřevezme-li je oprávněný za cenu, kterou určil soud, vrátí je povinnému.“.
419.
V § 327 odstavec 1 zní:
„(1)
Na návrh oprávněného se soud postará o vhodné zajištění movitých věcí pojatých do soupisu.“.
420.
V § 327 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Sepsané movité věci, které nebyly zajištěny, se ponechají na místě, kde byly sepsány, a označí se tak, aby bylo patrné, kterým soudem byly sepsány a v jaké věci výkonu rozhodnutí.“.
421.
V § 328 věta druhá zní: „Odhad provede soud; znalce přibere, pokud v jednoduchých případech nestačí odhad provedený vykonavatelem při sepsání věci.“.
422.
V § 328 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Odhad podle odstavce 1 není soudním rozhodnutím.“.
423.
§ 328b zní:
㤠328b
(1)
Sepsané věci se prodají v dražbě.
(2)
Dražbu lze vykonat v místě, kde sepsané věci jsou, nebo u soudu anebo na jiném vhodném místě. Soud, je-li to třeba, zajistí, aby sepsané věci byly dopraveny do místa, kde se koná dražba. Jestliže nebyly zajištěny, je povinný povinen sepsané věci vydat k dražbě; neučiní-li tak dobrovolně, budou mu odebrány.
(3)
Soud oznámí dražební rok povinnému, manželu povinného, oprávněnému a orgánu obce, v jejímž obvodu bude dražba konána a v jejímž obvodu má povinný bydliště. Kromě toho se dražební rok uveřejní způsobem v místě obvyklým.
(4)
Dražbu provádí vykonavatel, který o dražbě sepíše protokol. Soudci, zaměstnanci soudů, povinný a manžel povinného nesmějí dražit.“.
424.
V § 329 odst. 1 se slova „dvě třetiny“ nahrazují slovy „jednu třetinu“.
425.
V § 329 odst. 2 větě druhé se za slovem „rozhodne“ vkládá čárka a slova „nedohodnou-li se tito dražitelé jinak,“.
426.
V § 329 odst. 3 se za slovo „zanikají“ vkládají slova „zástavní a zadržovací práva a další“.
427.
V § 330 odst. 1 se slovo „věřitelů“ nahrazuje slovy „všech oprávněných“.
428.
V § 330 odst. 3 se slova „dvě třetiny“ nahrazují slovy „jednu třetinu“.
429.
V § 330 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Věci, které byly pravomocně vyloučeny ze soupisu, se vrátí povinnému. Odmítne-li povinný tyto věci převzít nebo jeho pobyt není znám, postupuje soud přiměřeně podle § 185g; lhůta podle § 185g odst. 1 počíná běžet ode dne právní moci usnesení o vyloučení věci z výkonu.“.
430.
§ 331 zní:
㤠331
(1)
Byl-li výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí nařízen jen pro jednu pohledávku, soud po srážce nákladů prodeje vyplatí oprávněnému dosažený výtěžek.
(2)
Byl-li výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí nařízen třeba postupně pro několik pohledávek, vyplatí soud po srážce nákladů prodeje každému z oprávněných výtěžek z těch věcí, které byly sepsány ve prospěch jeho pohledávky. Výtěžek z věcí, které byly sepsány ve prospěch více pohledávek, se vyplatí podle pořadí.
(3)
Převyšuje-li dosažený výtěžek pohledávku, pro kterou byl výkon rozhodnutí nařízen, vyplatí se zbytek výtěžku povinnému. Jestliže povinný odmítne zbytek výtěžku převzít nebo jeho pobyt není znám, postupuje soud přiměřeně podle § 185g; lhůta podle § 185g odst. 1 počíná běžet ode dne, kdy povinný odmítl zbytek výtěžku převzít nebo kdy se zbytek výtěžku soudu vrátil jako nedoručitelný.“.
431.
Za § 331 se vkládá nový § 331a, který včetně poznámek pod čarou č. 87) až 89) zní:
㤠331a
(1)
Byla-li v dražbě prodána movitá věc, která byla zastavena,87) zadržena88) nebo převedena k zajištění závazku povinného ve prospěch jeho věřitele,84) soud vyplatí výtěžek z prodeje věci nejprve věřiteli, jehož pohledávka byla zajištěna zadržovacím právem. Při výplatě výtěžku zástavnímu věřiteli, věřiteli, jehož pohledávka byla zajištěna převodem práva, a oprávněnému, v jehož prospěch byla věc sepsána, se postupuje podle pořadí.
(2)
U movitých věcí, které byly samostatně zastaveny (vespolným zástavním právem) pro více pohledávek,89) se postupuje přiměřeně podle § 337d.
87)
§ 151a a následující občanského zákoníku.
§ 72 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 255/1994 Sb.
88)
§ 151s a následující občanského zákoníku.
89)
§ 151f odst. 2 občanského zákoníku.
§ 72 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 255/1994 Sb.“.
432.
V § 332 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Pro pořadí zástavního práva a zajišťovacího převodu práva je rozhodující den jejich vzniku.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
433.
V § 333 odst. 1 se za slovo „peněz“ vkládají slova „v měně České republiky“.
434.
V § 333 odst. 2 věta první zní: „Naleznou-li se při výkonu rozhodnutí světově obchodovatelné zlato, peněžní prostředky v cizí měně nebo jiné devizové hodnoty,90) naloží se s nimi podle zvláštních předpisů.“.
Poznámka pod čarou č. 90) zní:
„90)
§ 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb.“.
435.
§ 334 zní:
㤠334
(1)
Vkladní knížky, vkladní listy a jiné formy vkladů, akcie, směnky, šeky nebo jiné listinné cenné papíry anebo jiné listiny, jejichž předložení je třeba k uplatnění práva, sepíší se jako jiné věci, avšak odevzdají se vždy soudu.
(2)
Vkladní knížku nebo jí obdobnou jinou formu vkladu předloží soud peněžnímu ústavu a vybere z ní částku, na kterou má povinný právo. Peněžní ústav provede výplatu vkladu, i když je tato výplata vázána.
(3)
Jde-li o vkladní listy, akcie, směnky, šeky nebo jiné listinné cenné papíry anebo o jiné listiny, jejichž předložení je třeba k uplatnění práva, soud podle povahy cenného papíru nebo listiny buď vyzve toho, kdo má plnit, aby odpovídající plnění odevzdal soudu, nebo se postará o zpeněžení. Postupuje se přitom přiměřeně podle ustanovení o výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky, přičemž úkony potřebné k uplatnění práva, které přísluší podle zvláštních předpisů povinnému jako osobě oprávněné z cenných papírů nebo jiných listin, provádí místo povinného vykonavatel.
(4)
Se získanou částkou se naloží jako s výtěžkem prodeje (§ 331 až 332).“.
436.
Za § 334 se vkládá nový § 334a, který včetně poznámky pod čarou č. 91) zní:
㤠334a
(1)
Zaknihované a imobilizované cenné papíry se sepíší, jakmile se soud dozví, že pro povinného jsou takové cenné papíry evidovány u Střediska cenných papírů nebo v jiné zvláštním zákonem stanovené evidenci.91) V případě potřeby nebo pochybností si vyžádá od Střediska cenných papírů nebo orgánu vedoucího jinou zvláštním zákonem stanovenou evidenci (dále jen „Středisko“) zprávu.
(2)
Po sepsání soud sdělí Středisku, jaké zaknihované nebo imobilizované cenné papíry povinného byly sepsány, kdy k sepsání došlo a že povinný s nimi nesmí počínaje tímto dnem nakládat (§ 324). Středisko obsah sdělení zapíše do své evidence vedené podle zvláštního zákona.
(3)
Sepsané zaknihované a imobilizované cenné papíry soud zpeněží v souladu se zvláštními předpisy. Potřebné úkony provede vykonavatel; má přitom všechna práva, která jinak přísluší povinnému jako majiteli účtu u Střediska nebo jako osobě oprávněné z těchto cenných papírů.
(4)
Ustanovení § 334 odst. 4 zde platí obdobně.
91)
Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.“.
437.
§ 335 a 335a včetně nadpisu znějí:
„Prodej nemovitostí
§ 335
(1)
Výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí může být nařízen, jen když oprávněný označí nemovitost, jejíž prodej navrhuje, a jestliže listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány, popřípadě též veřejnými listinami notáře76) doloží, že nemovitost je ve vlastnictví povinného. O tom, že byl podán návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí, soud vyrozumí příslušný katastrální úřad.
(2)
Návrh dalšího oprávněného na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem téže nemovitosti podaný u příslušného soudu dříve, než soud pravomocně rozhodl o nařízení výkonu rozhodnutí, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu. Návrh dalšího oprávněného, který byl podán u nepříslušného soudu, soud postoupí bez rozhodnutí příslušnému soudu; v takovém případě se návrh považuje za přistoupení k řízení ode dne, kdy návrh došel příslušnému soudu. Další oprávněný musí přijmout stav řízení, v němž je při jeho přistoupení.
(3)
Oprávněný může vzít zpět svůj návrh až do právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Soud však řízení zastaví jen tehdy, souhlasí-li s tím všichni oprávnění, kteří přistoupili do řízení.
§ 335a
(1)
Pro nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí je rozhodující stav v době zahájení řízení.
(2)
Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje na nemovitost se všemi jejími součástmi a příslušenstvím; to platí i o movitých věcech, které jsou příslušenstvím nemovitosti.“.
438.
Za § 335a se vkládá nový § 335b, který zní:
㤠335b
(1)
V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud povinnému
a)
zakáže, aby po doručení usnesení nemovitost převedl na někoho jiného nebo ji zatížil;
b)
uloží, aby soudu do 15 dnů od doručení usnesení oznámil, zda a kdo má k nemovitosti předkupní právo, s poučením, že při neoznámení povinný odpovídá za škodu tím způsobenou.
(2)
Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí doručí soud oprávněnému, těm, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného a příslušnému katastrálnímu úřadu.
(3)
Po právní moci soud doručí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí osobám, o nichž je mu známo, že mají k nemovitosti předkupní právo, věcné právo nebo nájemní právo, finančnímu úřadu a obecnímu úřadu, v jejichž obvodu je nemovitost a v jejichž obvodu má povinný své bydliště (sídlo, místo podnikání), a vyvěsí je na úřední desce soudu. O tom, že usnesení nabylo právní moci, soud vyrozumí příslušný katastrální úřad.“.
439.
§ 336 až 336n včetně poznámky pod čarou č. 92) znějí:
㤠336
(1)
Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud ustanoví znalce, kterému uloží, aby ocenil nemovitost a její příslušenství a aby ocenil jednotlivá práva a závady s nemovitostí spojené. Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při oceňování podle zvláštního předpisu.92)
(2)
Je-li to potřebné, provede soud ohledání nemovitosti a jejího příslušenství. O době a místě ohledání soud uvědomí oprávněného, ty, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, povinného, znalce a osoby, o nichž je známo, že pro ně váznou na nemovitosti práva nebo závady. Povinný, popřípadě i další osoby, jsou povinny umožnit prohlídku nemovitosti a jejího příslušenství, potřebnou k provedení ocenění a zjištění stavu práv a závad s nemovitostí spojených.
(3)
Jestliže nemovitost a její příslušenství byly oceněny způsobem uvedeným v odstavcích 1 a 2 v době jednoho roku přede dnem, kdy usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, a jestliže se nezměnily okolnosti rozhodující pro ocenění, může soud od nového ocenění upustit.
§ 336a
(1)
Podle výsledků ocenění a ohledání provedeného podle § 336 určí soud
a)
cenu nemovitosti a jejího příslušenství,
b)
cenu jednotlivých práv a závad s nemovitostí spojených,
c)
závady, které prodejem v dražbě nezaniknou,
d)
výslednou cenu.
(2)
Závadami ve smyslu odstavce 1 písm. c) jsou věcná břemena, o nichž to stanoví zvláštní předpisy, nájem bytů a další věcná břemena a nájemní práva, u nichž zájem společnosti vyžaduje, aby nemovitost zatěžovala i nadále.
(3)
Při určení výsledné ceny se od ceny nemovitosti a jejího příslušenství a ceny práv spojených s nemovitostí odečtou závady podle odstavce 1 písm. c).
(4)
Usnesení podle odstavce 1 soud doručí oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému a osobám, o nichž je mu známo, že pro ně váznou na nemovitosti práva nebo závady. Jednání není třeba nařizovat.
§ 336b
(1)
Po právní moci usnesení o ceně (§ 336a) soud nařídí dražební jednání (dražbu).
(2)
Ve výroku usnesení o nařízení dražebního jednání (dražební vyhlášce) soud uvede
a)
čas a místo dražebního jednání (§ 336d),
b)
označení nemovitosti a jejího příslušenství,
c)
výslednou cenu (§ 336a),
d)
výši nejnižšího podání (§ 336e odst. 1),
e)
výši jistoty a způsob jejího zaplacení (§ 336e odst. 2),
f)
práva a závady spojené s nemovitostí,
g)
závady, které prodejem nemovitosti v dražbě nezaniknou [§ 336a odst. 1 písm. c)],
h)
předpoklady, za kterých vydražitel může převzít vydraženou nemovitost a za kterých se stane jejím vlastníkem (§ 336l odst. 1 a 2),
i)
upozornění, že při rozvrhu podstaty se mohou oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitelé povinného domáhat uspokojení jiných vymahatelných pohledávek nebo pohledávek zajištěných zástavním právem, než pro které byl nařízen výkon rozhodnutí, jestliže je přihlásí nejpozději do zahájení dražebního jednání, jestliže v přihlášce uvedou výši pohledávky a jejího příslušenství a prokáží-li je příslušnými listinami, a poučení, že k přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, se nepřihlíží (§ 336f),
j)
výzvu, aby oprávněný, ti, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, a ostatní věřitelé povinného, kteří požadují uspokojení svých pohledávek při rozvrhu podstaty (§ 336f), soudu sdělili, zda žádají zaplacení svých pohledávek, s upozorněním, že nepožádají-li o zaplacení před zahájením dražebního jednání, může vydražitel dluh povinného vůči nim převzít (§ 336g),
k)
výzvu, aby každý, kdo má právo, které nepřipouští dražbu (§ 267), je uplatnil u soudu a aby takové uplatnění práva prokázal nejpozději před zahájením dražebního jednání, s upozorněním, že jinak k jeho právu nebude při provedení výkonu rozhodnutí přihlíženo,
l)
upozornění, že osoby, které mají k nemovitosti předkupní právo, je mohou uplatnit jen v dražbě jako dražitelé a že udělením příklepu předkupní právo zaniká.
§ 336c
(1)
Dražební vyhlášku soud doručí:
a)
oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného, osobám, o nichž je mu známo, že mají k nemovitosti předkupní právo, věcné právo nebo nájemní právo, a osobám, které již přihlásily své vymahatelné pohledávky nebo pohledávky zajištěné zástavním právem za povinným a příslušnými listinami je prokázaly,
b)
finančnímu úřadu a obecnímu úřadu, v jejichž obvodu je nemovitost a v jejichž obvodu má povinný své bydliště (sídlo, místo podnikání),
c)
těm, kdo vybírají pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění,
d)
příslušnému katastrálnímu úřadu,
e)
okresnímu úřadu, v jehož obvodu je nemovitost.
(2)
Osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a) soud dražební vyhlášku doručí do jejich vlastních rukou.
(3)
Soud vyvěsí v den jejího vydání dražební vyhlášku na úřední desce soudu a požádá obecní úřad, v jehož obvodu je nemovitost, aby vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnil způsobem v místě obvyklým, a příslušný katastrální úřad, aby vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnil na své úřední desce. Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí současně sejme z úřední desky soudu.
(4)
V odůvodněných případech může soud dražební vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnit v celostátním nebo místním tisku, popřípadě jiným vhodným způsobem.
(5)
Proti dražební vyhlášce mohou podat odvolání jen oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinný a osoby, které mají k nemovitosti předkupní právo, věcné právo nebo nájemní právo. Odvolání jen proti výrokům uvedeným v § 336b odst. 2 písm. a), b), f), h) až l) není přípustné.
§ 336d
(1)
Dražbu lze uskutečnit v místě, kde se nachází nemovitost, nebo u soudu anebo na jiném vhodném místě.
(2)
Dražební jednání soud nařídí nejméně 30 dnů po dni vydání dražební vyhlášky.
§ 336e
(1)
Nejnižší podání soud stanoví ve výši dvou třetin výsledné ceny [§ 336a odst. 1 písm. d)].
(2)
Výši jistoty soud stanoví podle okolností případu, nejvýše však v částce nepřevyšující tři čtvrtiny nejnižšího podání. Jistotu lze zaplatit buď v hotovosti do pokladny soudu nebo platbou na účet soudu; k platbě na účet soudu lze přihlédnout jen tehdy, bylo-li před zahájením dražebního jednání zjištěno, že na účet soudu také došla.
(3)
Ten, kdo hodlá uplatnit při dražbě své předkupní právo, musí je soudu prokázat nejpozději před zahájením dražebního jednání. Soud ještě před zahájením vlastní dražby rozhodne, zda předkupní právo je prokázáno; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
§ 336f
(1)
Věřitel, který má proti povinnému pohledávku přiznanou rozhodnutím, smírem nebo jiným titulem uvedeným v § 274 (vymahatelnou pohledávku) anebo pohledávku zajištěnou zástavním právem, může ji do řízení přihlásit nejpozději do zahájení dražebního jednání. Oprávněný a ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, mohou své pohledávky přihlásit, jen jestliže jim byly přiznány rozhodnutím, smírem nebo jiným titulem uvedeným v § 274 po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
(2)
V přihlášce musí být uvedena výše pohledávky a jejího příslušenství, jejíhož uspokojení se věřitel povinného domáhá, jinak se k přihlášce nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen v dražební vyhlášce. K přihlášce musí být připojeny listiny prokazující, že jde o vymahatelnou pohledávku nebo o pohledávku zajištěnou zástavním právem, ledaže tyto skutečnosti vyplývají z obsahu spisu.
(3)
Opožděné přihlášky soud usnesením odmítne; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
§ 336g
(1)
Nesdělí-li oprávněný nebo ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, anebo věřitel povinného, který podal přihlášku (§ 336f), že žádá zaplacení své pohledávky, je vydražitel oprávněn dluh povinného vůči těmto věřitelům převzít.
(2)
Převzetím dluhu podle odstavce 1 nastoupí vydražitel jako dlužník na místo povinného; souhlas věřitele se nevyžaduje.
(3)
Je-li pohledávka, do níž nastoupil vydražitel místo povinného jako dlužník, zajištěna zástavním právem k vydražené nemovitosti, působí zástavní právo vůči vydražiteli.
§ 336h
(1)
Dražební jednání může řídit jen soudce. Jednotlivé úkony při jednání, jimiž se nerozhoduje, může na základě pověření soudce provést vykonavatel nebo jiný zaměstnanec soudu; řídí se přitom pokyny soudce.
(2)
Jako dražitel se může jednání zúčastnit pouze ten, kdo zaplatil do zahájení dražebního jednání jistotu (§ 336e odst. 2).
(3)
Fyzická osoba může dražit jen osobně nebo prostřednictvím zástupce, jehož plná moc byla úředně ověřena. Za právnickou osobu, obec, vyšší územně samosprávný celek nebo stát draží osoby uvedené v § 21, 21a a 21b, které své oprávnění musí prokázat listinou, jež byla úředně ověřena, nebo jejich zástupce, jehož plná moc byla úředně ověřena.
(4)
Jako dražitelé nesmí vystupovat soudci, zaměstnanci soudů, povinný, manžel povinného, vydražitel uvedený v § 336m odst. 2 a ti, jimž v nabytí věci brání zvláštní předpis.
§ 336i
(1)
Bylo-li zjištěno, že byla podána žaloba na vyloučení prodávané nemovitosti z výkonu rozhodnutí (§ 267), soud dražební jednání odročí až do pravomocného rozhodnutí o žalobě.
(2)
Po zahájení dražebního jednání soudce nejprve rozhodne, zda je prokázáno předkupní právo (§ 336e odst. 3), a oznámí, kteří věřitelé přihlásili své pohledávky a v jaké výši, kteří věřitelé požádali o zaplacení svých pohledávek a v jaké výši a které pohledávky může vydražitel převzít a jaká je výše těchto pohledávek.
(3)
Po provedení úkonů podle odstavce 2 soudce vyzve ty, kdo mohou dražit, aby činili podání.
(4)
Dražba se koná, dokud dražitelé činí podání; dražitelé jsou vázáni svými podáními, dokud soud neudělí příklep. Cena vydražené věci není omezena ustanoveními cenových předpisů.
§ 336j
(1)
Příklep lze udělit tomu, kdo učinil nejvyšší podání a u něhož jsou splněny další podmínky stanovené zákonem. Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soud příklep nejprve tomu, komu svědčí předkupní právo, a poté, nedohodnou-li se jinak dražitelé, kteří učinili stejné nejvyšší podání, dražiteli, který byl určen losem.
(2)
Před udělením příklepu se soudce dotáže osob přítomných při dražbě, zda mají námitky proti příklepu; námitky, které podali oprávněný, ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinný a dražitel, se uvedou do protokolu.
(3)
Shledá-li soud námitky proti příklepu důvodnými, pokračuje se v dražbě vyvoláním předposledního podání; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V opačném případě soud usnesením udělí příklep.
(4)
V usnesení o příklepu soud stanoví lhůtu k zaplacení nejvyššího podání, která počíná dnem právní moci příklepu a nesmí být delší než dva měsíce. Na nejvyšší podání se započte vydražitelem složená jistota.
(5)
Dražitelům, kterým nebyl udělen příklep, se vrátí zaplacená jistota po skončení dražebního jednání; jestliže však podali proti příklepu námitky, vrátí se jim po právní moci usnesení o příklepu.
§ 336k
(1)
Usnesení o příklepu soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému, vydražiteli a dražitelům, kteří proti udělení příklepu vznesli námitky.
(2)
Proti usnesení o udělení příklepu mohou podat odvolání jen osoby uvedené v odstavci 1. Do 15 dnů ode dne dražebního jednání mohou podat odvolání též osoby uvedené v § 336c odst. 1 písm. a), kterým nebyla doručena dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražebního jednání.
(3)
Odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Ustanovení § 221 se nepoužije.
(4)
Usnesení odvolacího soudu se doručí osobám uvedeným v odstavci 1. Bylo-li usnesení o příklepu odvolacím soudem změněno, nařídí soud prvního stupně nové dražební jednání.
§ 336l
(1)
Vydražitel je oprávněn převzít vydraženou nemovitost s příslušenstvím dnem následujícím po vydání usnesení o příklepu; o tom je vydražitel povinen vyrozumět soud.
(2)
Vydražitel se stává vlastníkem vydražené nemovitosti s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu.
(3)
Předkupní právo k vydražené nemovitosti zaniká dnem, kterým se stal vydražitel jejím vlastníkem.
(4)
Vydražitel, který se nestal vlastníkem vydražené nemovitosti, je povinen vrátit ji povinnému, vydat mu užitky a nahradit škodu, kterou mu způsobil při hospodaření s nemovitostí a jejím příslušenstvím.
§ 336m
(1)
Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání, soud dražební jednání skončí. Další dražební jednání soud nařídí na návrh oprávněného nebo toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, který lze podat nejdříve po uplynutí tří měsíců od bezúspěšné dražby; nebyl-li návrh podán do jednoho roku, soud výkon rozhodnutí zastaví.
(2)
Nezaplatil-li vydražitel nejvyšší podání ani v dodatečné lhůtě, kterou mu určil soud a která nesmí být delší než jeden měsíc, usnesení o příklepu se marným uplynutím dodatečné lhůty zrušuje a soud nařídí další dražební jednání.
(3)
Při dalším dražebním jednání podle odstavců 1 a 2 se nejnižší podání stanoví ve výši poloviny výsledné ceny [§ 336a odst. 1 písm. d)]; jinak o nařízení a provedení další dražby platí obdobně ustanovení § 336b až 336d, § 336e odst. 2, § 336g, 336h, § 336i odst. 3 a 4, § 336j až 336l.
§ 336n
(1)
Vydražitel uvedený v § 336m odst. 2 je povinen nahradit náklady, které státu a účastníkům vznikly v souvislosti s dalším dražebním jednáním, škodu, která vznikla tím, že nezaplatil nejvyšší podání, a, bylo-li při dalším dražebním jednání dosaženo nižší nejvyšší podání, rozdíl na nejvyšším podání. Na tyto závazky se započítá jistota složená vydražitelem; převyšuje-li jistota tyto závazky, zbývající část se vrátí vydražiteli.
(2)
O závazcích podle odstavce 1 rozhodne soud po jednání usnesením.
(3)
Nepostačuje-li k úhradě závazků podle odstavce 1 složená jistota, podá vykonavatel podle vykonatelného usnesení uvedeného v odstavci 2 k vymožení potřebných částek návrh na nařízení výkonu rozhodnutí proti vydražiteli.
(4)
Částky připadající na náhradu nákladů soud vyplatí státu nebo účastníkům, kterým byly přiznány. Ostatní náhrady připadají do rozdělované podstaty.
92)
§ 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).“.
440.
§ 336o a 336p se zrušují.
441.
§ 337 až 337e znějí:
㤠337
(1)
Po právní moci usnesení o příklepu a po zaplacení nejvyššího podání vydražitelem nařídí soud jednání o rozvrhu rozdělované podstaty.
(2)
K jednání soud předvolá účastníky rozvrhu, kterými jsou oprávněný, ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinný, vydražitel, osoby, které podaly přihlášku, ledaže by jejich přihláška byla odmítnuta (§ 336f), a osoby, o nichž je známo, že v jejich prospěch váznou na nemovitosti závady s výjimkou těch, o nichž bylo rozhodnuto, že prodejem v dražbě nezaniknou [§ 336a odst. 1 písm. c)].
(3)
Předvolání k rozvrhovému jednání se rovněž vyvěsí na úřední desce soudu.
§ 337a
Rozdělovanou podstatu tvoří nejvyšší podání a úroky z něho, popřípadě náhrady, které do podstaty připadají podle § 336n odst. 4, a na tyto náhrady započítaná jistota vydražitele uvedeného v § 336m odst. 2.
§ 337b
(1)
Při rozvrhovém jednání se projednají pohledávky, které mohou být uspokojeny z rozdělované podstaty.
(2)
Každý z věřitelů, který je přítomen jednání, je povinen vyčíslit svou pohledávku a její příslušenství ke dni rozvrhového jednání a uvést, do jaké skupiny patří, a skutečnosti významné pro její pořadí. Pohledávky ostatních věřitelů a jejich příslušenství vyčíslí ke dni rozvrhového jednání a jejich skupinu a pořadí uvede soud podle údajů obsažených ve spisu. Po skončení rozvrhového jednání nelze přihlížet k té části pohledávek a jejich příslušenství, která nebyla vyčíslena.
(3)
Každý z účastníků rozvrhu může popřít vyčíslené pohledávky co do jejich pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí. K námitkám osob, které se k rozvrhovému jednání nedostavily, se nepřihlíží, ledaže by byly uplatněny a doloženy před jednáním.
(4)
Vydražitel se vyjádří, zda přebírá pohledávky, o nichž věřitelé neprohlásili, že žádají jejich zaplacení (§ 336g). K vyjádření vydražitele učiněnému po skončení rozvrhového jednání se nepřihlíží.
(5)
Osoby, kterým svědčí právo z věcného břemene nebo nájemní právo, se vyjádří, zda požadují vyplacení náhrady; jinak se má za to, že souhlasí s vyplacením náhrady vydražiteli. K vyjádření učiněnému po skončení rozvrhového jednání se nepřihlíží.
§ 337c
(1)
Podle výsledků rozvrhového jednání se z rozdělované podstaty uspokojují postupně podle těchto skupin:
a)
pohledávky nákladů řízení vzniklých státu v souvislosti s prováděním dražby, nové dražby nebo další dražby,
b)
pohledávky z hypotečních úvěrů sloužící ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů,
c)
pohledávka oprávněného, pohledávka toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, pohledávky zajištěné zástavním právem a náhrada za věcná břemena nebo nájemní práva s výjimkou těch, o nichž bylo rozhodnuto, že prodejem nemovitosti v dražbě nezaniknou [§ 336a odst. 1 písm. c)],
d)
pohledávky nedoplatků výživného,
e)
pohledávky daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud nebyly uspokojeny podle písmena c),
f)
ostatní pohledávky.
(2)
Nelze-li plně uspokojit všechny pohledávky patřící do téže skupiny, uspokojí se podle pořadí; pohledávky patřící do téže skupiny, které mají stejné pořadí, se uspokojí poměrně.
(3)
Nesplatné pohledávky zajištěné zástavním právem se považují při rozvrhu za splatné.
(4)
Úroky, úroky z prodlení nebo poplatek z prodlení za poslední tři roky před rozvrhovým jednáním, jakož i náhrada nákladů řízení se uspokojují v pořadí jistiny. Nestačí-li rozdělovaná podstata, uhradí se před jistinou.
(5)
Pro pořadí je rozhodující
a)
u pohledávky oprávněného den, kdy k soudu výkonu došel jeho návrh na nařízení výkonu rozhodnutí,
b)
u pohledávky toho, jenž do řízení přistoupil jako další oprávněný, den, který se považuje za přistoupení k řízení,
c)
u přihlášené pohledávky den, kdy k soudu došla přihláška,
d)
u pohledávky zajištěné zástavním právem den vzniku zástavního práva,
e)
u náhrad za věcná břemena den vzniku věcného břemene,
f)
u náhrad za nájemní práva den vzniku nájemního práva.
Pořadí pohledávky se stanoví podle toho hlediska, které je pro ni výhodnější.
(6)
Po úhradě všech pohledávek, které mají být uspokojeny, se zbytek rozdělované podstaty vyplatí povinnému.
§ 337d
(1)
Byly-li v dražbě prodány všechny nemovitosti, na kterých váznou pohledávky zajištěné zástavním právem pro tutéž pohledávku89) (dále jen „vespolné zástavní právo“), uhradí se takové pohledávky při rozvrhu jednotlivých rozdělovaných podstat poměrně podle zbytků rozdělovaných podstat, které zbývají u každé jednotlivé nemovitosti po uhrazení předcházejících nároků. Žádá-li věřitel uspokojení v jiném poměru, přikáže se osobám, které by v důsledku toho obdržely z rozdělované podstaty méně, částka, která by připadla na takovou pohledávku až do výše schodku z jednotlivých rozdělovaných podstat.
(2)
Nebyly-li v dražbě prodány všechny nemovitosti, na nichž váznou pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem, použije se za základ výpočtu úhrady hodnota všech nemovitostí zjištěná podle zvláštního předpisu.92) Částky, o které by byli věřitelé s pozdějším pořadím zkráceni tím, že věřitel pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem dostal více, než kolik by na něj připadlo z výtěžku prodané nemovitosti, zajistí se na jejich návrh zástavním právem na neprodaných nemovitostech v pořadí, které příslušelo uspokojenému věřiteli.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se použije přiměřeně i na pohledávky, které zatěžují podíly několika spoluvlastníků téže nemovitosti.
§ 337e
(1)
V rozvrhovém usnesení soud rozhodne též o pohledávkách, které byly při rozvrhovém jednání popřeny co do pravosti, výše, zařazení do skupiny nebo pořadí, jestliže lze o nich rozhodnout bez provádění důkazů; to neplatí u pohledávek, na které ani zčásti podle skupin nebo podle pořadí nepřipadá úhrada z rozdělované podstaty.
(2)
Ty, o jejichž námitkách nemohlo být rozhodnuto podle odstavce 1, soud vyzve, aby do třiceti dnů od právní moci rozvrhového usnesení podali návrh podle § 267a odst. 1, jestliže na sporné pohledávky připadá alespoň zčásti úhrada z rozdělované podstaty; o částce připadající na sporné pohledávky soud rozhodne, že bude projednána při dalším rozvrhovém jednání.
(3)
K námitkám, které nebyly včas uplatněny podle odstavce 2, se nepřihlíží; o tomto následku musí být ti, kdo byli vyzváni podat návrh podle § 267a odst. 1, poučeni.
(4)
V návrhu podle § 267a odst. 1 mohou být uplatněny jen skutečnosti, které byly uvedeny při rozvrhovém jednání.“.
442.
Za § 337e se vkládají nové § 337f až 337h, které znějí:
㤠337f
(1)
Po právní moci rozhodnutí o návrhu podle § 267a odst. 1 soud nařídí jednání o rozvrhu zbytku rozdělované podstaty.
(2)
K tomuto jednání soud nepředvolá účastníky rozvrhu, jejichž pohledávky byly podle předchozího rozvrhového usnesení zcela uspokojeny. Při rozvrhu zbytku rozdělované podstaty se jinak postupuje obdobně podle § 337 odst. 2 a 3, § 337a, 337c a 337d.
§ 337g
(1)
V rozvrhovém usnesení soud přizná pohledávky jejich věřitelům; úhrada pohledávek, které vydražitel převzal (§ 336g, § 337b odst. 4), se přizná vydražiteli.
(2)
Náhradu za věcné břemeno nebo nájemní právo soud přizná vydražiteli, jestliže s tím souhlasí osoba, které svědčí právo z tohoto věcného břemene nebo nájemní právo (§ 337b odst. 5).
(3)
Přiznané částky soud vyplatí po právní moci rozvrhového usnesení.
§ 337h
(1)
Dnem právní moci rozvrhového usnesení zanikají zástavní práva váznoucí na nemovitosti; ustanovení § 336g odst. 3 tím není dotčeno.
(2)
Dnem právní moci rozvrhového usnesení zanikají věcná břemena a nájemní práva na nemovitosti váznoucí; to neplatí u věcných břemen a nájemních práv, o nichž bylo rozhodnuto, že nezaniknou [§ 336a odst. 1 písm. c)], a u věcných břemen a nájemních práv, za něž byla poskytnuta vydražiteli náhrada (§ 337g odst. 2).
(3)
Po právní moci rozvrhového usnesení soud vyrozumí příslušný katastrální úřad o tom, zda zástavní práva váznoucí na nemovitosti zanikla nebo zda působí proti vydražiteli, jakož i o tom, jaká věcná břemena zanikla a jaká i nadále nemovitost zatěžují.
(4)
Byl-li výkon rozhodnutí zastaven, soud o tom vyrozumí po právní moci usnesení příslušný katastrální úřad.“.
443.
§ 338 až 338b včetně nadpisů znějí:
„Prodej spoluvlastnického podílu
§ 338
(1)
Na výkon rozhodnutí prodejem spoluvlastnického podílu se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí, nestanoví-li zákon jinak.
(2)
Jde-li o prodej spoluvlastnického podílu k movité věci, soud doručí spoluvlastníku povinného usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí při provedení soupisu, popřípadě po soupisu nebo poté, co zjistí, že věc je ve spoluvlastnictví, a oznámí mu dražební rok. Spoluvlastník povinného je povinen umožnit soupis věci ve spoluvlastnictví; povinnosti uložené povinnému v § 325b a 326b platí i pro něj. Zúčastní-li se spoluvlastník povinného dražby a učiní-li s jinými dražiteli stejné nejvyšší podání, udělí se mu příklep; ustanovení § 329 odst. 2 věty druhé se nepoužije.
(3)
Jde-li o prodej spoluvlastnického podílu k nemovitosti, soud doručí spoluvlastníku povinného pravomocné usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí a dražební vyhlášku; spoluvlastník povinného může podat za podmínek uvedených v § 336c odst. 5 odvolání proti dražební vyhlášce. Zúčastní-li se spoluvlastník povinného dražby a učiní-li s jinými dražiteli stejné nejvyšší podání, udělí se mu příklep; ustanovení § 336j odst. 1 věty druhé se nepoužije. Spoluvlastník povinného je oprávněn podat za podmínek uvedených v § 336k odst. 2 větě druhé odvolání proti usnesení o příklepu.
Prodej zástavy
§ 338a
(1)
Na výkon rozhodnutí prodejem zástavy se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí, nestanoví-li zákon jinak.
(2)
Výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí lze nařídit jen prodejem v rozhodnutí označené zástavy. Má-li zástavu u sebe zástavní věřitel nebo jiná osoba, které byla podle zástavní smlouvy odevzdána, jsou tyto osoby povinny umožnit soupis této věci a její ocenění a věc vydat soudu k dražbě; ustanovení § 325b a 326b pro ně platí obdobně.
(3)
Při výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí se nepoužijí ustanovení § 335 odst. 2 a 3, ledaže jde o návrh dalšího oprávněného z rozhodnutí o prodeji zástavy, a ustanovení § 336f, ledaže by věřitel přihlásil pohledávku zajištěnou prodávanou zástavou.
(4)
Výkon rozhodnutí prodejem zástavy bude kromě důvodů uvedených v § 268 zastaven také tehdy, jestliže zaniklo zástavní právo. Byla-li zajištěná pohledávka z části uspokojena nebo jinak zčásti zanikla, bude výkon rozhodnutí zastaven částečně.
Hlava pátá
ZŘÍZENÍ SOUDCOVSKÉHO ZÁSTAVNÍHO PRÁVA NA NEMOVITOSTECH
§ 338b
(1)
Výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitosti může být nařízen, jen když oprávněný přesně označí nemovitost, k níž má být zástavní právo zřízeno, a jestliže listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo notářem76) doloží, že nemovitost je ve vlastnictví povinného. O tom, že byl podán návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitosti, soud vyrozumí příslušný katastrální úřad.
(2)
Pro nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva je rozhodující stav v době zahájení řízení.“.
444.
Za § 338b se vkládají nové § 338c až 338zq, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 93) až 95) znějí:
㤠338c
(1)
Nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva se vztahuje na nemovitost se všemi jejími součástmi a příslušenstvím.
(2)
Zřízení soudcovského zástavního práva se zaznamenává podle zvláštních předpisů do katastru nemovitostí.
§ 338d
(1)
Pro pořadí soudcovského zástavního práva k nemovitosti je rozhodující den, v němž k soudu došel návrh na zřízení soudcovského zástavního práva; došlo-li několik návrhů ve stejný den, mají zástavní práva stejné pořadí. Bylo-li však pro vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno zákonné nebo smluvní zástavní právo, řídí se pořadí soudcovského zástavního práva pořadím tohoto zástavního práva.
(2)
Pro pohledávky, pro něž bylo zřízeno soudcovské zástavní právo, lze vést výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti přímo i proti každému pozdějšímu vlastníku nemovitosti, který ji nabyl smluvně.
§ 338e
(1)
Při výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitosti se nepoužijí ustanovení § 263 až 266, § 267a a § 268 odst. 1 písm. e). Ustanovení § 268 odst. 1 písm. g) lze použít jen tehdy, zaniklo-li právo rozhodnutím přiznané před podáním návrhu na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí.
(2)
Byl-li výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva pravomocně zastaven, zástavní právo tím od počátku zaniká. V případě, že byl pravomocně zastaven jen částečně, platí, že byl od počátku nařízen pro pohledávku jen v takové výši, kolik činí po zastavení výkonu rozhodnutí.
(3)
Usnesení o zastavení nebo o částečném zastavení výkonu rozhodnutí soud zašle po právní moci příslušnému katastrálnímu úřadu.
Hlava šestá
PRODEJ PODNIKU
Nařízení výkonu rozhodnutí
§ 338f
(1)
Výkon rozhodnutí prodejem podniku93) může být nařízen, jen když oprávněný označí podnik, jehož prodej navrhuje, a jestliže doloží, že podnik je majetkem povinného.
(2)
Návrh dalšího oprávněného na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem téhož podniku podaný u příslušného soudu dříve, než soud pravomocně rozhodl o nařízení výkonu rozhodnutí, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu. Návrh dalšího oprávněného, který byl podán u nepříslušného soudu, soud postoupí bez rozhodnutí příslušnému soudu; v takovém případě se návrh považuje za přistoupení k řízení ode dne, kdy návrh došel příslušnému soudu. Další oprávněný musí přijmout stav řízení, v němž je při jeho přistoupení.
(3)
Oprávněný může vzít zpět svůj návrh až do právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Soud však řízení zastaví jen tehdy, souhlasí-li s tím všichni oprávnění, kteří přistoupili do řízení.
§ 338g
(1)
Pro nařízení výkonu rozhodnutí prodejem podniku je rozhodující stav v době zahájení řízení.
(2)
Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje na věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit, a to podle stavu, jaký tu je v době příklepu.
(3)
Výkonem rozhodnutí nemůže být postižen podnik, jedná-li se o banku.
§ 338h
(1)
V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud ustanoví správce podniku (dále jen „správce“) a povinnému
a)
zakáže, aby po doručení usnesení podnik nebo část podniku převedl na někoho jiného;
b)
uloží, aby soudu do 15 dnů od doručení usnesení oznámil, zda a kdo má k podniku, k jeho části nebo k věcem, právům nebo jiným hodnotám patřícím k podniku předkupní právo, s poučením, že při neoznámení povinný odpovídá za škodu tím způsobenou;
c)
zakáže, aby po doručení usnesení věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit, převedl na jiného, zatížil je nebo s nimi jinak nakládal bez souhlasu správce;
d)
přikáže, aby správci umožnil kdykoliv nahlížet do účetní evidence a dalších písemností týkajících se podniku a bez omezení vstupovat do všech prostor podniku.
(2)
Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí doručí soud oprávněnému, těm, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného, správci a příslušnému rejstříkovému soudu nebo orgánu, který vede jiný rejstřík, v němž je povinný zapsán.
(3)
Po právní moci soud doručí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí osobám, o nichž je známo, že mají k podniku nebo k jednotlivým věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám, které slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit, předkupní, zástavní nebo zadržovací právo, osobám, kterým práva patřící k podniku byla postoupena k zajištění pohledávky věřitele povinného83) nebo byla převedena k zajištění závazku povinného ve prospěch jeho věřitele,84) a finančnímu a obecnímu úřadu, v jejichž obvodu je podnik a v jejichž obvodu má povinný své bydliště (sídlo, místo podnikání). Po právní moci se usnesení též vyvěsí na úřední desce soudu. O tom, že usnesení nabylo právní moci, soud vyrozumí příslušný rejstříkový soud nebo orgán, který vede jiný rejstřík, v němž je povinný zapsán.
Správce podniku
§ 338i
(1)
Správcem soud ustanoví osobu zapsanou podle zvláštních předpisů v seznamu správců konkursní podstaty.94) Výjimečně může soud správcem ustanovit i osobu do tohoto seznamu nezapsanou, splňuje-li podmínky pro zapsání do seznamu, jestliže s ustanovením správcem souhlasí.
(2)
Při výběru osoby správce soud přihlíží zejména k tomu, zda má správce s ohledem na povahu podniku potřebné předpoklady k řádnému výkonu správy. Osoby zapsané do seznamu správců konkursní podstaty mohou funkci správce odmítnout jen z důležitých důvodů, které posoudí soud.
(3)
Správce je povinen vykonávat svou funkci s odbornou péčí a odpovídá za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením svých povinností, které mu ukládá zákon nebo které mu uložil soud.
(4)
Správce má nárok na odměnu a na náhradu hotových výdajů.
(5)
Na úhradu hotových výdajů, vynakládaných zejména v souvislosti s přibráním znalce, soud poskytne správci na jeho žádost zálohu. Hotové výdaje hrazené z této zálohy se považují za náklady prodeje.
§ 338j
(1)
Správce je z výkonu své funkce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.
(2)
O tom, zda je správce vyloučen, rozhodne soud; před rozhodnutím si zpravidla vyžádá vyjádření správce. Proti jeho usnesení není přípustný opravný prostředek.
(3)
Rozhodne-li soud, že správce je ze své funkce vyloučen, současně jej zprostí funkce a ustanoví nového správce.
§ 338k
(1)
Správce při výkonu své funkce postupuje podle zákona a dalších právních předpisů a podle pokynů soudu; dbá, aby po nařízení výkonu rozhodnutí nedošlo bezdůvodně ke zmenšení majetku prodávaného podniku, popřípadě aby se majetek podniku očekávaným způsobem zvýšil. K řádnému zajištění majetku podniku činí vhodná opatření, zejména vyrozumí peněžní ústav, že s prostředky na účtu povinného, které slouží k provozování podniku, může povinný nakládat jen s jeho souhlasem. Vyžadují-li to okolnosti případu, může správce vyzvat dlužníky povinného, aby plnění svých peněžitých dluhů skládali na účet povinného, který za tím účelem zřídil. Zjistí-li správce, že součástí podniku je nemovitost, vyrozumí bez zbytečného odkladu příslušný katastrální úřad, že byl nařízen výkon rozhodnutí prodejem podniku a že povinný nesmí bez jeho souhlasu nemovitost převést na jiného, zatížit ji nebo s ní jinak nakládat.
(2)
Souhlas správce s úkony povinného musí být udělen písemně; u písemných úkonů musí být obsažen na téže listině. Právní úkony povinného, které učinil bez souhlasu správce, jsou neplatné.
(3)
Vyzve-li správce dlužníka povinného, aby plnění svého peněžitého dluhu skládal na určitý účet, nesmí dlužník po doručení výzvy dluh plnit jinak. Nesplní-li dlužník povinného dluh v souladu s výzvou správce, je správce oprávněn domáhat se jako zástupce povinného řádného splnění dluhu.
(4)
Neučiní-li povinný řádně a včas úkony potřebné k odvrácení hrozící škody na majetku podniku, je povinen tyto úkony provést správce jako zástupce povinného.
(5)
Odmítne-li správce udělit povinnému souhlas k úkonu potřebnému k řádnému provozování podniku, může povinný soudu navrhnout, aby svým usnesením souhlas správce nahradil. Soud o návrhu rozhodne po slyšení správce a povinného; proti jeho usnesení není odvolání přípustné.
(6)
Ve sporech a v jiných řízeních, v nichž je povinný účastníkem a které se týkají podniku, je správce oprávněn povinného zastupovat i bez jeho souhlasu; má přitom obdobné postavení jako zástupce účastníka na základě procesní plné moci (§ 28a odst. 1). Po dobu, po kterou správce podniku zastupuje povinného, nesmí jiné osoby povinného zastupovat nebo za něj jednat.
Dohled soudu
§ 338l
(1)
Soud dohlíží, jak správce plní své povinnosti uložené mu zákonem a dalšími právními předpisy nebo soudem. Při výkonu dohlédací činnosti je soud oprávněn vyžádat si od správce zprávu o jeho činnosti, nahlížet do listin správce a povinného a provádět potřebná šetření. Zjistí-li v činnosti správce nedostatky, uloží správci, aby je odstranil; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
(2)
K přibrání znalce správcem [§ 338m odst. 1 písm. c)] není třeba souhlasu soudu.
(3)
Za porušení povinností při výkonu funkce může soud uložit správci pořádkovou pokutu; postupuje přitom obdobně podle § 53.
(4)
Neplní-li správce řádně své povinnosti nebo z jiných vážných důvodů, může soud na návrh některého z účastníků nebo správce anebo i bez návrhu zprostit správce funkce. Zprostí-li soud správce funkce, ustanoví současně jiného správce. Správce, který byl funkce zproštěn, je povinen řádně předat funkci novému správci a poskytnout mu všechny potřebné informace a doklady.
Cena podniku
§ 338m
(1)
Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud správci uloží, aby
a)
zjistil na základě údajů v účetní evidenci o podniku, jaké věci, práva a jiné majetkové hodnoty a jaké závazky slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit; neumožní-li povinný správci řádně nahlédnout do účetní evidence, zjedná soud správci na jeho návrh přístup k této evidenci, a to v odůvodněných případech i za součinnosti orgánů justiční stráže nebo Policie České republiky,
b)
provedl soupis věcí, práv a jiných majetkových hodnot a závazků, o nichž se mu podařilo za součinnosti s povinným zjistit, že slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit, není-li možné potřebné údaje zjistit postupem podle písmena a),
c)
na základě zjištění podle písmena a) nebo podle písmena b) anebo jiných (dalších) rozhodných hledisek, popřípadě též na základě ocenění znalce, kterého si přibral, protože cenu nebylo možné stanovit jinak, podal soudu zprávu o ceně podniku.
(2)
Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při oceňování podle zvláštního předpisu.92)
(3)
Nestanoví-li soud jinak, správce ve zprávě o ceně podniku uvede
a)
jaké věci, práva a jiné majetkové hodnoty patří k podniku a jakou mají cenu,
b)
kolik činí v podniku peněžní prostředky v hotovosti a uložené na účtu u peněžního ústavu v měně České republiky,
c)
jaké závazky patří k podniku a jakou mají cenu,
d)
jaké peněžité závazky patří k podniku a kolik činí celkem,
e)
kolik činí čisté jmění podniku.
(4)
Stejnopis zprávy správce o ceně podniku soud doručí oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a povinnému a umožní jim, aby se k obsahu zprávy v přiměřené lhůtě vyjádřili. K námitkám povinného týkajících se soupisu věcí, práv a jiných majetkových hodnot, který správci neposkytl součinnost podle odstavce 1 písm. b), se nepřihlíží.
(5)
Soud může správci uložit, aby zprávu doplnil nebo aby podal soudu potřebná vysvětlení. K objasnění rozhodných skutečností může též provést potřebná šetření.
§ 338n
(1)
Podle obsahu zprávy správce o ceně podniku, popřípadě zjištění podle § 338m odst. 5 soud určí
a)
cenu věcí, práv a jiných majetkových hodnot patřících k podniku,
b)
výši peněžních prostředků v hotovosti a uložených na účtu u peněžního ústavu v měně České republiky, patřících k podniku,
c)
cenu všech závazků patřících k podniku,
d)
výši peněžitých závazků patřících k podniku,
e)
zjištěnou cenu podniku.
(2)
Zjištěnou cenu podniku soud určí ve výši čistého jmění podniku; k prostředkům uvedeným v odstavci 1 písm. b) se při tom nepřihlíží.
(3)
Neprovádí-li se dokazování nebo souhlasí-li s tím osoby uvedené v § 338m odst. 4, není třeba nařizovat jednání.
(4)
Usnesení podle odstavce 1 soud doručí oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a povinnému.
(5)
Po právní moci usnesení podle odstavce 1 má každý právo nahlédnout do zprávy o ceně podniku.
(6)
Zjistí-li soud, že cena věcí, práv a jiných majetkových hodnot patřících k podniku spolu s prostředky uvedenými v odstavci 1 písm. b) nepřesahuje výši splatných peněžitých závazků patřících k podniku, pohledávek oprávněného a těch, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, které nepatří k podniku, a předpokládané náklady prodeje, odměnu správce a náhradu jeho hotových výdajů, anebo že ji přesahuje jen nepatrně, výkon rozhodnutí zastaví.
Dražební vyhláška
§ 338o
(1)
Po právní moci usnesení o ceně soud nařídí, nebyl-li výkon rozhodnutí pravomocně zastaven, dražební jednání (dražbu).
(2)
Ve výroku usnesení o nařízení dražebního jednání (dražební vyhlášce) soud uvede
a)
čas a místo dražebního jednání (§ 338q),
b)
označení prodávaného podniku,
c)
údaje uvedené v § 338n odst. 1,
d)
výši nejnižšího podání (§ 338r odst. 1),
e)
výši jistoty a způsob jejího zaplacení (§ 338r odst. 2),
f)
upozornění, že cena věcí, práv a jiných majetkových hodnot patřících k podniku, výše peněžních prostředků v hotovosti a uložených na účtu u peněžního ústavu v měně České republiky, patřících k podniku, cena závazků patřících k podniku, výše peněžitých závazků patřících k podniku, zjištěná cena podniku a výše nejnižšího podání mohou být změněny s přihlédnutím ke zvýšení nebo snížení jmění podniku, k němuž dojde do dražebního jednání (§ 338t odst. 1),
g)
předpoklady, za kterých vydražitel může převzít vydražený podnik a za kterých vydražený podnik přejde do jeho majetku (§ 338z odst. 1 a 2),
h)
upozornění, že při rozvrhu podstaty se mohou oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitelé povinného domáhat uspokojení jiných vymahatelných pohledávek nebo pohledávek zajištěných zástavním právem, zadržovacím právem, postoupením pohledávky83) nebo převodem práva,84) než pro které byl nařízen výkon rozhodnutí, jestliže patří k podniku, jestliže je přihlásí nejpozději do 5 dnů přede dnem dražebního jednání, jestliže v přihlášce uvedou výši pohledávky a jejího příslušenství a prokáží-li je příslušnými listinami, a poučení, že k přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, se nepřihlíží (§ 338s a § 338zn odst. 2),
i)
upozornění, že závazky patřící k podniku, které nebudou při výkonu rozhodnutí uspokojeny, přecházejí na vydražitele (§ 338zk),
j)
výzvu, aby každý, kdo má právo, které nepřipouští dražbu (§ 267), je uplatnil u soudu a aby takové uplatnění práva prokázal nejpozději před zahájením dražebního jednání, s upozorněním, že jinak k jeho právu nebude při provedení výkonu rozhodnutí přihlíženo,
k)
upozornění, že osoby, které mají k podniku, k jeho části nebo k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám, které slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit, předkupní právo, je mohou uplatnit jen v dražbě jako dražitelé a že udělením příklepu předkupní právo zaniká,
l)
upozornění, kde a kdy je možné nahlédnout do zprávy o ceně podniku (§ 338n odst. 5).
§ 338p
(1)
Dražební vyhlášku soud doručí:
a)
oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného, osobám, o nichž je mu známo, že mají k podniku nebo k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám, které slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit, předkupní právo nebo zástavní právo anebo zadržovací právo, osobám, kterým práva patřící k podniku byla postoupena k zajištění pohledávky věřitele povinného83) nebo byla převedena k zajištění závazku povinného ve prospěch jeho věřitele,84) osobám, které již přihlásily své vymahatelné pohledávky nebo pohledávky zajištěné zástavním právem, zadržovacím právem, postoupením pohledávky nebo převodem práva, jež patří k podniku, a příslušnými listinami je prokázaly, a osobám uvedeným v § 338zn odst. 1,
b)
finančnímu úřadu a obecnímu úřadu, v jejichž obvodu je podnik a v jejichž obvodu má povinný své bydliště (sídlo, místo podnikání),
c)
těm, kdo vybírají pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění,
d)
okresnímu úřadu, v jehož obvodu je podnik.
(2)
Osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a) soud dražební vyhlášku doručí do jejich vlastních rukou.
(3)
Soud vyvěsí v den jejího vydání dražební vyhlášku na úřední desce soudu a požádá obecní úřad, v jehož obvodu je podnik, aby vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnil způsobem v místě obvyklým. Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí současně sejme z úřední desky soudu.
(4)
V odůvodněných případech může soud dražební vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnit v celostátním nebo místním tisku, popřípadě jiným vhodným způsobem.
(5)
Proti dražební vyhlášce mohou podat odvolání jen oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinný a osoby, které mají k podniku nebo k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám, které slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit, předkupní právo. Odvolání jen proti výrokům uvedeným v § 338o odst. 2 písm. a), b), f) až l) není přípustné.
§ 338q
(1)
Dražbu lze uskutečnit v místě, kde se nachází podnik, nebo u soudu anebo na jiném vhodném místě.
(2)
Dražební jednání soud nařídí nejméně 30 dnů po dni vydání dražební vyhlášky.
§ 338r
(1)
Nejnižší podání soud stanoví ve výši poloviny ceny věcí, práv a jiných majetkových hodnot patřících k podniku [§ 338n odst. 1 písm. a)], nejvýše však ve výši dvou třetin zjištěné ceny podniku [§ 338n odst. 1 písm. e)].
(2)
Výši jistoty soud stanoví podle okolností případu, nejvýše však v částce nepřevyšující tři čtvrtiny nejnižšího podání. Jistotu lze zaplatit buď v hotovosti do pokladny soudu nebo platbou na účet soudu; k platbě na účet soudu lze přihlédnout jen tehdy, bylo-li před zahájením dražebního jednání zjištěno, že na účet soudu také došla.
(3)
Ten, kdo hodlá uplatnit při dražbě své předkupní právo, musí je soudu prokázat nejpozději před zahájením dražebního jednání.
§ 338s
(1)
Věřitel, který má proti povinnému pohledávku přiznanou rozhodnutím, smírem nebo jiným titulem uvedeným v § 274 (vymahatelnou pohledávku) anebo pohledávku zajištěnou zástavním právem, zadržovacím právem, postoupením pohledávky83) nebo převodem práva,84) která patří k podniku, může ji u soudu přihlásit nejpozději do 5 dnů přede dnem dražebního jednání. Oprávněný nebo ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, mohou své pohledávky přihlásit, jen jestliže jim byly přiznány rozhodnutím, smírem nebo jiným titulem uvedeným v § 274 po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
(2)
V přihlášce musí být uvedena výše pohledávky a jejího příslušenství, jejíhož uspokojení se věřitel povinného domáhá, jinak se k přihlášce nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen v dražební vyhlášce. K přihlášce musí být připojeny listiny prokazující, že jde o vymahatelnou pohledávku nebo o pohledávku zajištěnou zástavním právem, zadržovacím právem, postoupením pohledávky83) nebo převodem práva84) a že patří k podniku, ledaže tyto skutečnosti vyplývají z obsahu spisu.
(3)
Opožděné přihlášky a přihlášky pohledávek, které nepatří k podniku, soud usnesením odmítne; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
§ 338t
(1)
Po vydání dražební vyhlášky soud správci uloží, aby mu podal před zahájením dražebního jednání zprávu, zda došlo oproti stavu, který byl rozhodný pro usnesení podle § 338n odst. 1, ke změně v okolnostech podle § 338m odst. 3, popřípadě jak se tyto okolnosti změnily.
(2)
Nepodá-li správce soudu řádně a včas zprávu podle odstavce 1, soud mu uloží, aby státu nahradil náklady zmařené dražby, a na návrh účastníků dražby, aby jim nahradil náklady, které jim v souvislosti s účastí na této dražbě vznikly. O tomto následku musí být správce poučen.
Dražební jednání
§ 338u
(1)
Dražební jednání může řídit jen soudce. Jednotlivé úkony při jednání, jimiž se nerozhoduje, může na základě pověření soudce provést vykonavatel nebo jiný zaměstnanec soudu; řídí se přitom pokyny soudce.
(2)
Jako dražitel se může jednání zúčastnit pouze ten, kdo zaplatil do zahájení dražebního jednání jistotu (§ 338r odst. 2).
(3)
Jako dražitelé nesmí vystupovat soudci, zaměstnanci soudů, povinný, manžel povinného, správce, vydražitel uvedený v § 338za odst. 2 a ti, jimž v nabytí podniku brání zvláštní předpis.
(4)
Ustanovení § 336h odst. 3 platí obdobně.
§ 338v
(1)
Bylo-li zjištěno, že byl podán návrh na vyloučení prodávaného podniku nebo jeho části z výkonu rozhodnutí (§ 267 odst. 1), soud dražební jednání odročí až do pravomocného rozhodnutí o návrhu.
(2)
Byl-li podán návrh na vyloučení jednotlivých věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot patřících k podniku, soud podle okolností případu posoudí, zda je třeba jednání odročit až do pravomocného rozhodnutí o návrhu nebo zda přistoupí k dražbě. V případě, že přistoupí k dražbě, soud upozorní dražitele na sporné věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty.
(3)
Nepodal-li správce do zahájení dražebního jednání zprávu podle § 338t odst. 1, rozhodne soud o nárocích podle § 338t odst. 2 a dražební jednání odročí. Při nařízení nového dražebního jednání znovu postupuje podle § 338o až 338t.
§ 338w
(1)
Po zahájení dražebního jednání soudce
a)
rozhodne, zda je prokázáno předkupní právo (§ 338r odst. 3),
b)
na základě zprávy správce podle § 338t odst. 1 usnesením určí novou cenu věcí, práv a jiných majetkových hodnot patřících k podniku, výši peněžních prostředků v hotovosti a uložených na účtu u peněžního ústavu v měně České republiky, patřících k podniku, cenu závazků patřících k podniku, výši peněžitých závazků patřících k podniku a výslednou cenu podniku,
c)
stanoví, kolik činí nejnižší podání,
d)
oznámí, kteří věřitelé přihlásili své pohledávky a v jaké výši, popřípadě kteří věřitelé mají právo na uspokojení svých pohledávek podle § 338zn odst. 1.
(2)
Proti usnesením podle odstavce 1 písm. a), b) a c) není odvolání přípustné.
(3)
Zjistí-li soud, že cena věcí, práv a jiných majetkových hodnot patřících k podniku spolu s prostředky uvedenými v § 338n odst. 1 písm. b) nepřesahuje výši splatných peněžitých závazků patřících k podniku, pohledávek oprávněného, těch, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a dalších přihlášených věřitelů, které nepatří k podniku, a předpokládané náklady prodeje, odměnu správce a náhradu jeho hotových výdajů, anebo že ji přesahuje jen nepatrně, výkon rozhodnutí zastaví.
(4)
Nebude-li výkon rozhodnutí zastaven, soudce po provedení úkonů podle odstavce 1 vyzve ty, kdo mohou dražit, aby činili podání.
(5)
Dražba se koná, dokud dražitelé činí podání; dražitelé jsou vázáni svými podáními, dokud soud neudělí příklep. Cena vydraženého podniku není omezena ustanoveními cenových předpisů.
§ 338x
(1)
Příklep lze udělit tomu, kdo učinil nejvyšší podání a u něhož jsou splněny další podmínky stanovené zákonem. Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soud příklep nejprve tomu, komu svědčí předkupní právo k podniku, pak tomu, komu svědčí předkupní právo k části podniku nebo k jednotlivým věcem, právům nebo jiným majetkovým hodnotám, které patří k podniku, a poté, nedohodnou-li se jinak dražitelé, kteří učinili stejné nejvyšší podání, dražiteli, který byl určen losem.
(2)
Před udělením příklepu se soudce dotáže osob přítomných při dražbě, zda mají námitky proti příklepu; námitky, které podali oprávněný, ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinný a dražitel, se uvedou do protokolu.
(3)
Jestliže soud neudělí se zřetelem na vznesené námitky příklep, pokračuje se v dražbě vyvoláním předposledního podání; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V opačném případě soud usnesením udělí příklep.
(4)
V usnesení o příklepu soud stanoví lhůtu k zaplacení nejvyššího podání, která počíná dnem právní moci příklepu a nesmí být delší než dva měsíce. Na nejvyšší podání se započte vydražitelem složená jistota.
(5)
Dražitelům, kterým nebyl udělen příklep, se vrátí zaplacená jistota po skončení dražebního jednání; jestliže však podali proti příklepu námitky, vrátí se jim po právní moci usnesení o příklepu.
§ 338y
(1)
Usnesení o příklepu soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému, manželu povinného, vydražiteli a dražitelům, kteří proti udělení příklepu vznesli námitky.
(2)
Proti usnesení o udělení příklepu mohou podat odvolání osoby uvedené v odstavci 1. Do 15 dnů ode dne dražebního jednání mohou podat odvolání též osoby uvedené v § 338p odst. 1 písm. a), kterým nebyla doručena dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražebního jednání.
(3)
Ustanovení § 336k odst. 3 a 4 platí obdobně.
§ 338z
(1)
Vydražitel je oprávněn převzít vydražený podnik již dnem následujícím po vydání usnesení o příklepu. Podnik předá vydražiteli na jeho žádost správce za součinnosti s povinným; o převzetí se sepíše zápis. O předání podniku správce vyrozumí soud.
(2)
Vydražený podnik přechází do majetku vydražitele, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li vydražitel nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu. K témuž dni se vydražitel stává vlastníkem věcí a vstupuje do práv a závazků patřících k podniku.
(3)
Předkupní právo k vydraženému podniku, k jeho částem nebo jednotlivým věcem, právům nebo jiným hodnotám zaniká dnem, kterým podnik přešel do majetku vydražitele.
(4)
Jestliže vydražený podnik nepřešel do majetku vydražitele, je vydražitel povinen vrátit vydražený podnik povinnému, vydat mu užitky a nahradit škodu, kterou mu způsobil při hospodaření s podnikem.
§ 338za
(1)
Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání, soud dražební jednání skončí. Další dražební jednání soud nařídí na návrh oprávněného nebo toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, který lze podat nejdříve po uplynutí tří měsíců od bezúspěšné dražby; nebyl-li návrh podán do šesti měsíců, soud výkon rozhodnutí zastaví.
(2)
Nezaplatil-li vydražitel nejvyšší podání ani v dodatečné lhůtě, kterou mu určil soud a která nesmí být delší než jeden měsíc, usnesení o příklepu se marným uplynutím dodatečné lhůty zrušuje a soud nařídí další dražební jednání. O povinnostech a závazcích tohoto vydražitele a o rozhodování o nich platí obdobně ustanovení § 336n.
(3)
Při dalším dražebním jednání podle odstavců 1 a 2 se nejnižší podání stanoví ve výši čtvrtiny ceny věcí, práv a jiných majetkových hodnot patřících k podniku [§ 338n odst. 1 písm. a)], nejvýše však ve výši třetiny zjištěné ceny podniku [§ 338n odst. 1 písm. e)]; jinak o nařízení a provedení další dražby platí obdobně ustanovení § 338p, 338q, § 338r odst. 2, § 338t, 338u, § 338v odst. 2, § 338w až 338z. Nebyl-li podnik prodán ani při dalším dražebním jednání z důvodu uvedeného v odstavci 1 větě první, soud výkon rozhodnutí zastaví.
Rozvrh
§ 338zb
(1)
Po právní moci usnesení o příklepu a po zaplacení nejvyššího podání vydražitelem nařídí soud jednání o rozvrhu rozdělované podstaty.
(2)
K jednání soud předvolá účastníky rozvrhu, kterými jsou oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinný, správce, vydražitel, osoby, které podaly přihlášku, ledaže by jejich přihláška byla odmítnuta (§ 338s odst. 3), a osoby uvedené v § 338zn odst. 1.
(3)
Předvolání k rozvrhovému jednání se vyvěsí na úřední desce soudu.
§ 338zc
Rozdělovanou podstatu tvoří prostředky uvedené v § 338n odst. 1 písm. b), nejvyšší podání a úroky z něho, popřípadě náhrady, které do podstaty připadají podle § 338za odst. 2 věty druhé, a na tyto náhrady započítaná jistota vydražitele uvedeného v § 338za odst. 2.
§ 338zd
(1)
Při rozvrhovém jednání se projednají pohledávky, které mohou být uspokojeny z rozdělované podstaty.
(2)
Ustanovení § 337b odst. 2 a 3 platí obdobně; pohledávku vydražitele podle § 338zf však nelze popřít.
§ 338ze
(1)
Podle výsledků rozvrhového jednání se z rozdělované podstaty uspokojují postupně podle těchto skupin:
a)
pohledávky nákladů prodeje vzniklých státu v souvislosti s prováděním dražby, nové dražby nebo další dražby a zaplacením zálohy podle § 338i odst. 5,
b)
pohledávka odměny správce a jeho hotových výdajů,
c)
pohledávka vydražitele podle § 338zf,
d)
pohledávky zajištěné zadržovacím právem,
e)
pohledávka oprávněného, pohledávka toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, a pohledávky zajištěné zástavním právem, postoupením pohledávky83) nebo převodem práva,84)
f)
pohledávky daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud nebyly uspokojeny podle písmena e),
g)
ostatní pohledávky.
(2)
Nelze-li plně uspokojit pohledávky patřící do téže skupiny, uspokojí se podle pořadí; pohledávky patřící do téže skupiny, které mají stejné pořadí, se uspokojí poměrně.
(3)
Nesplatné pohledávky zajištěné zástavním právem, postoupením pohledávky nebo převodem práva se považují při rozvrhu za splatné.
(4)
Úroky, úroky z prodlení nebo poplatek z prodlení za poslední tři roky před rozvrhovým jednáním, jakož i náhrada nákladů řízení se uspokojují v pořadí jistiny. Nestačí-li rozdělovaná podstata, uhradí se před jistinou.
(5)
Pro pořadí je rozhodující
a)
u pohledávky oprávněného den, kdy k soudu výkonu došel jeho návrh na nařízení výkonu rozhodnutí,
b)
u pohledávky toho, jenž do řízení přistoupil jako další oprávněný, den, který se považuje za přistoupení k řízení,
c)
u přihlášené pohledávky den, kdy k soudu došla přihláška,
d)
u pohledávky zajištěné zástavním právem, zadržovacím právem, postoupením pohledávky83) nebo převodem práva84) den vzniku těchto práv,
e)
u pohledávky věřitele uvedeného v § 338zn den, podle kterého se řídí pořadí pohledávky v řízení o výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky nebo prodejem movitých věcí anebo nemovitostí.
Pořadí pohledávky se stanoví podle toho hlediska, které je pro ni výhodnější.
(6)
Po úhradě všech pohledávek, které mají být uspokojeny, se zbytek rozdělované podstaty vyplatí povinnému.
(7)
Nebyla-li plně uspokojena pohledávka správce podle odstavce 1 písm. b), uloží soud usnesením tuto povinnost povinnému; oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a věřitelé, kteří přihlásili své pohledávky (§ 338s), za splnění této povinnosti společně a nerozdílně ručí.
§ 338zf
Vydražitel má pohledávku za podstatou, jestliže
a)
výše peněžitých závazků patřících k podniku spolu s pohledávkami oprávněného, těch, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a dalších přihlášených věřitelů, které nepatří k podniku a které mají být uhrazeny z podstaty, nepřesahuje rozdělovanou podstatu, a to ve výši tohoto rozdílu, nebo
b)
pohledávky oprávněného, těch, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a dalších přihlášených věřitelů, které mají být uspokojeny z podstaty, nepřesahují rozdělovanou podstatu, a to ve výši tohoto rozdílu.
§ 338zg
(1)
V rozvrhovém usnesení soud rozhodne též o pohledávkách, které byly při rozvrhovém jednání popřeny co do pravosti, výše, zařazení do skupiny nebo pořadí, jestliže lze o nich rozhodnout bez provádění důkazů; to neplatí u pohledávek, na které ani zčásti podle skupin nebo podle pořadí nepřipadá úhrada z rozdělované podstaty.
(2)
Ustanovení § 337e odst. 2, 3 a 4 platí obdobně.
§ 338zh
(1)
Po právní moci rozhodnutí o návrhu podle § 267a odst. 1 soud nařídí jednání o rozvrhu zbytku rozdělované podstaty.
(2)
K tomuto jednání soud nepředvolá účastníky rozvrhu, jejichž pohledávky byly podle předchozího rozvrhového usnesení zcela uspokojeny. Při rozvrhu zbytku rozdělované podstaty se jinak postupuje obdobně podle § 338zb odst. 2 a 3, § 338zc, 338ze a 338zf.
§ 338zi
(1)
V rozvrhovém usnesení soud přizná pohledávky jejich věřitelům; úhrada odměny a hotových výdajů se poskytne správci a úhrada pohledávky podle § 338zf se poskytne vydražiteli.
(2)
Přiznané částky soud vyplatí po právní moci rozvrhového usnesení.
Zpráva o výkonu správy podniku
§ 338zj
(1)
Poté, co vydražený podnik přešel do majetku vydražitele a správce mu předal podnik, podá správce soudu konečnou zprávu o výkonu své funkce a vyúčtuje odměnu a hotové výdaje.
(2)
Soud zprávu doručí oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného a vydražiteli.
(3)
Soud zprávu přezkoumá a rozhodne o jejím schválení při jednání; jednání není třeba nařizovat, jestliže osoby uvedené v odstavci 2 v určené lhůtě nesdělí své námitky proti zprávě.
(4)
Po schválení zprávy soud zprostí správce jeho funkce.
Přechod práv a závazků na vydražitele
§ 338zk
(1)
Na vydražitele, do jehož majetku přešel vydražený podnik, přechází
a)
věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit;
b)
práva vyplývající z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví týkající se podnikatelské činnosti vydraženého podniku, ledaže by to odporovalo smlouvě o poskytnutí těchto práv nebo jejich povaze;
c)
práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů zaměstnanců působících ve vydraženém podniku;
d)
závazky patřící k vydraženému podniku, které nebyly uspokojeny při rozvrhu, včetně jejich zajištění.
(2)
Přechodem dluhu nebo jiného závazku povinného nastupuje vydražitel jako dlužník na jeho místo; k přechodu závazku se souhlas věřitele nevyžaduje.
(3)
Je-li pro nabytí nebo zachování práv uvedených v odstavci 1 písm. b) rozhodné uskutečňování určité podnikatelské činnosti, započítá se do této činnosti vydražitele uskutečněné po příklepu i činnost uskutečněná při provozu podniku před jeho prodejem v dražbě.
(4)
Nájemní nebo podnájemní smlouvu na nebytové prostory uzavřenou povinným jako nájemcem nebo jako pronajímatelem může vydražitel vypovědět ve lhůtě stanovené zákonem nebo smlouvou, a to i z jiných důvodů, než stanoví zvláštní zákon95) nebo než byly dohodnuty; to platí také v případě, že nájem byl sjednán na dobu určitou. Právo druhé strany na náhradu škody tím vzniklé není dotčeno.
(5)
Spolu se závazky, které byly uspokojeny při rozvrhu, zaniká i jejich zajištění.
Oznámení jiným orgánům
§ 338zl
(1)
O tom, že vydražený podnik přešel do majetku vydražitele (§ 338z odst. 2), soud vyrozumí příslušný rejstříkový soud nebo orgán, který vede jiný rejstřík, v němž je povinný zapsán. Rejstříkový soud nebo jiný orgán poté provede zápis o prodeji podniku v příslušném rejstříku.
(2)
Jestliže k podniku patří nemovitost, vyrozumí soud příslušný katastrální úřad, že vlastníkem nemovitosti se stal vydražitel; v případě, že k nemovitosti bylo zřízeno zástavní právo, současně uvede, zda působí proti vydražiteli nebo zda zaniklo.
(3)
Byl-li výkon rozhodnutí zastaven, soud o tom vyrozumí po právní moci usnesení příslušný rejstříkový soud nebo orgán, který vede jiný rejstřík, v němž je povinný zapsán, popřípadě též příslušný katastrální úřad.
§ 338zm
(1)
Žádný z věřitelů, jehož pohledávka přešla na vydražitele (§ 338zk odst. 2), nemůže namítat, že prodejem podniku v dražbě se zhoršila dobytnost jeho pohledávky.
(2)
Povinný neodpovídá za vady věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot patřících k podniku, který byl prodán v dražbě.
Jiné výkony rozhodnutí
§ 338zn
(1)
Nařízením výkonu rozhodnutí prodejem podniku se odkládá provedení již nařízených výkonů rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí patřících k podniku a výkonů rozhodnutí přikázáním k podniku patřících jiných pohledávek než z účtu u peněžního ústavu. Oprávnění z těchto výkonů rozhodnutí se považují za věřitele uvedené v § 338s, aniž by bylo potřebné pohledávku přihlásit; to platí i tehdy, jestliže vymáhaná pohledávka nepatří k podniku.
(2)
Výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí patřících k podniku nebo přikázáním k podniku patřících jiných pohledávek než z účtu u peněžního ústavu, který byl nařízen až po nařízení výkonu rozhodnutí prodejem podniku, se neprovede. Právo těchto oprávněných přihlásit vymáhanou pohledávku podle § 338s není dotčeno.
(3)
Nebyla-li pohledávka věřitelů uvedených v odstavcích 1 a 2 uspokojena při rozvrhu rozdělované podstaty, pokračuje soud po skončení výkonu rozhodnutí prodejem podniku v řízení; v případě, že podnik byl prodán v dražbě a že jde o pohledávku patřící k podniku, nastupuje do řízení na místo povinného vydražitel.
Zastavení výkonu rozhodnutí
§ 338zo
(1)
Byl-li výkon rozhodnutí prodejem podniku zastaven, soud vyzve správce, aby mu podal konečnou zprávu o výkonu své funkce a aby vyúčtoval odměnu a hotové výdaje.
(2)
Soud zprávu doručí oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému a manželu povinného.
(3)
Ustanovení § 338zj odst. 3 a 4 platí obdobně.
(4)
Povinnost zaplatit správci odměnu a náhradu hotových výdajů soud uloží buď povinnému nebo společně a nerozdílně oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a věřitelům, kteří přihlásili své pohledávky (§ 338s a 338zn), a to podle toho, z jakého důvodu k zastavení výkonu rozhodnutí došlo.
Prodej části podniku
§ 338zp
(1)
Na výkon rozhodnutí prodejem části podniku tvořící samostatnou organizační složku se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem podniku, nestanoví-li zákon jinak.
(2)
Správa části podniku vykonávaná správcem se vztahuje i na úkony podniku, které se týkají jím spravované organizační složky podniku.
Prodej podílu spolumajitele podniku
§ 338zq
(1)
Na výkon rozhodnutí prodejem podílu spolumajitele podniku se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem podniku, nestanoví-li zákon jinak.
(2)
Spolumajiteli povinného soud doručí pravomocné usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem podniku a dražební vyhlášku; spolumajitel povinného může podat za podmínek uvedených v § 338p odst. 5 odvolání proti dražební vyhlášce.
(3)
Povinnosti uložené povinnému v § 338m platí i pro spolumajitele podniku.
(4)
Opatření správce podniku působí i proti spolumajiteli povinného.
(5)
Pro spolumajitele povinného platí § 338k odst. 2 až 6.
(6)
Zúčastní-li se spolumajitel povinného dražby a učiní-li s jinými dražiteli stejné nejvyšší podání, udělí se mu příklep; ustanovení § 338x odst. 1 věty druhé se nepoužije.
(7)
Spolumajitel povinného je oprávněn podat za podmínek uvedených v § 338y odst. 2 větě druhé odvolání proti usnesení o příklepu.
93)
§ 5 obchodního zákoníku.
94)
§ 8 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb.
95)
Zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů.“.
445.
Dosavadní hlava šestá se označuje jako hlava sedmá.
446.
§ 340 až 344 včetně nadpisů znějí:
„Vyklizení
a)
bez náhrady
§ 340
(1)
Ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby povinný vyklidil nemovitost, stavbu, byt nebo místnost, u nichž není třeba zajistit přiměřený náhradní byt, náhradní byt, náhradní ubytování nebo přístřeší, soud nařídí výkon rozhodnutí a po právní moci tohoto usnesení výkon rozhodnutí provede.
(2)
Soud vyrozumí povinného nejméně pět dnů předem, kdy bude vyklizení provedeno. Vyrozumí o tom rovněž oprávněného a příslušný orgán obce.
§ 341
(1)
Výkon rozhodnutí se provede tak, že soud učiní opatření, aby z vyklizovaného objektu
a)
byly odstraněny věci patřící povinnému a příslušníkům jeho domácnosti, jakož i věci, které sice patří někomu jinému, ale jsou se souhlasem povinného umístěny ve vyklizovaném nebo na vyklizovaném objektu,
b)
byli vykázáni povinný a všichni, kdo se tam zdržují na základě práva povinného.
(2)
Věci odstraněné z vyklizovaného objektu odevzdají se povinnému nebo některému ze zletilých příslušníků jeho domácnosti.
(3)
Není-li přítomen vyklizení nikdo, kdo by mohl věci převzít, nebo je-li převzetí věcí odmítnuto, sepíší se věci a dají se na náklady povinného do úschovy obci nebo jinému vhodnému schovateli; není-li možné věci dát do úschovy, výkon rozhodnutí nelze provést. Soud vyrozumí povinného o tom, komu jeho věci byly dány do úschovy.
§ 342
(1)
Nevyzvedl-li si povinný věci u obce nebo schovatele do šesti měsíců ode dne, kdy byly uschovány, budou prodány na návrh obce (schovatele) podle ustanovení o prodeji movitých věcí.
(2)
Výtěžek prodeje vyplatí soud povinnému po srážce nákladů úschovy a nákladů prodeje. Jestliže povinný odmítne zbytek výtěžku převzít nebo jeho pobyt není znám, postupuje soud přiměřeně podle § 185g; lhůta podle § 185g odst. 1 počíná běžet ode dne, kdy povinný odmítl zbytek výtěžku převzít nebo kdy se zbytek výtěžku soudu vrátil jako nedoručitelný.
(3)
Věci, které se nepodaří prodat, soud nabídne obci nebo schovateli na úhradu nákladů úschovy za dvě třetiny odhadní ceny; odmítnou-li věci převzít, připadají státu.
(4)
Náklady úschovy, které nebudou uhrazeny z výtěžku prodeje ani převzatými věcmi, je povinen nahradit obci (schovateli) povinný; o této povinnosti soud rozhodne na návrh obce (schovatele).
b)
se zajištěním bytové náhrady nebo přístřeší
§ 343
(1)
Ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby povinný vyklidil byt nebo místnost, za které je nutno zajistit přiměřený náhradní byt, náhradní byt, náhradní ubytování nebo přístřeší, soud nařídí výkon rozhodnutí jen tehdy, jestliže bude prokázáno, že povinnému je zajištěna taková bytová náhrada, jaká byla určena ve vykonávaném rozhodnutí, nebo že povinnému je zajištěno přístřeší, stanoví-li vykonávané rozhodnutí, že mu při vyklizení bytu náleží přístřeší. Po právní moci tohoto usnesení soud výkon rozhodnutí provede.
(2)
Zajištění bytové náhrady nebo přístřeší pro povinného je povinen prokázat oprávněný.
(3)
Nebude-li prokázáno, že bytová náhrada byla pro povinného zajištěna a že odpovídá vykonávanému rozhodnutí, popřípadě že pro povinného bylo zajištěno přístřeší, listinou vydanou státním orgánem nebo orgánem obce anebo notářským zápisem, nařídí soud před rozhodnutím o nařízení výkonu rozhodnutí jednání. Při zjišťování, zda bytová náhrada byla pro povinného zajištěna a zda odpovídá vykonávanému rozhodnutí, popřípadě zda bylo pro povinného zajištěno přístřeší, soud provede i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrhovány.
§ 344
(1)
Soud vyrozumí povinného nejméně pět dnů předem, kdy bude vyklizení provedeno. Vyrozumí o tom rovněž oprávněného a příslušný orgán obce. Jestliže to je potřebné, zejména není-li povinný přítomen, přibere vykonavatel provádějící vyklizení k tomuto úkonu vhodnou osobu, podle možnosti zástupce orgánu obce.
(2)
Výkon rozhodnutí se provede způsobem uvedeným v § 341 odst. 1 s tím, že odstraněné věci se přestěhují do určené bytové náhrady (do přístřeší).
(3)
Zjistí-li soud po nařízení výkonu rozhodnutí, popřípadě až při jeho provedení, že pro povinného ve skutečnosti nebyla určená bytová náhrada (přístřeší) zajištěna, výkon rozhodnutí zastaví.
(4)
Po přestěhování vykonavatel provádějící vyklizení předá určenou bytovou náhradu povinnému nebo některému ze zletilých příslušníků jeho domácnosti; odmítnou-li bytovou náhradu převzít, uloží klíče u soudu nebo orgánu obce a povinného o tom vyrozumí. Nezačne-li povinný bytovou náhradu bez vážného důvodu do šesti měsíců od uložení užívat, práva povinného k bytové náhradě uplynutím této lhůty zanikají.
(5)
Není-li možné věci nebo některé z nich přestěhovat do určené bytové náhrady (do přístřeší), postupuje se obdobně podle § 341 odst. 2 a 3 a § 342.“.
447.
V § 345 odst. 3 věta čtvrtá zní: „Ukazuje-li se to potřebné, vykonavatel provádějící odebrání věci přibere k tomu vhodnou osobu, podle možnosti zástupce orgánu obce.“.
448.
V § 345 odstavec 4 zní:
„(4)
Vyžaduje-li to účel výkonu rozhodnutí, je ten, kdo provádí výkon, oprávněn učinit osobní prohlídku povinného a prohlídku bytu (sídla, místa podnikání) a jiných místností povinného, jakož i jeho skříní nebo jiných schránek v nich umístěných, kde je podle důvodného předpokladu věc, kterou má povinný vydat nebo dodat oprávněnému; za tím účelem je oprávněn zjednat si do bytu povinného nebo do jiné místnosti povinného přístup, popřípadě uzavřené skříně nebo jiné schránky otevřít.“.
449.
V § 347 odst. 2 větě druhé se slova „v první až čtvrté hlavě této části“ nahrazují slovy „v § 258 odst. 1“.
450.
V § 348 odst. 1 se slovo „prodej“ nahrazuje slovy „výkon rozhodnutí přiměřeně“.
451.
V § 348 odstavec 2 zní:
„(2)
Spoluvlastníci mají pro účely rozvrhu výtěžku prodeje postavení oprávněných; výše pohledávek se stanoví podle výše jejich podílů na společné věci.“.
452.
V § 349 odst. 1 věta druhá zní: „Ukazuje-li se to potřebné, přibere se k provedení výkonu rozhodnutí vhodná osoba, podle možnosti zástupce orgánu obce.“.
453.
V § 350 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Oprávněný nebo ten, kým si oprávněný nechal práci provést, je při výkonu rozhodnutí oprávněn ke všemu, co je potřebné k provedení práce, o kterou jde.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
454.
V § 351 odstavec 1 zní:
„(1)
Ukládá-li vykonávané rozhodnutí jinou povinnost, uloží soud za porušení této povinnosti povinnému pokutu až do výše 100 000 Kč. Nesplní-li povinný ani poté vykonávané rozhodnutí, ukládá mu soud na návrh oprávněného další přiměřené pokuty, dokud výkon rozhodnutí nebude zastaven. Pokuty připadají státu.“.
455.
V § 351 se odstavec 3 zrušuje.
456.
Za § 351 se vkládá nový § 351a, který zní:
㤠351a
(1)
Bylo-li vykonávané rozhodnutí splněno, avšak povinný následně způsobil porušením uložené mu povinnosti změnu stavu, který toto rozhodnutí předpokládá, (předešlého stavu), soud oprávněnému povolí, aby se na náklady povinného postaral o obnovení stavu předpokládaného tímto rozhodnutím. Způsob obnovení předešlého stavu soud uvede v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
(2)
Na žádost oprávněného soud pověří vykonavatele provedením jednotlivých úkonů při výkonu rozhodnutí nebo učiní jiná vhodná opatření, aby oprávněnému dopomohl k obnovení předešlého stavu.
(3)
Povinnému může soud uložit, aby potřebné náklady zaplatil oprávněnému předem. Výkon tohoto rozhodnutí, jakož i rozhodnutí, kterým bylo povinnému uloženo zaplatit náklady uvedené v odstavci 1, se provede na návrh oprávněného některým ze způsobů určených k uspokojení peněžitých pohledávek.“.
457.
§ 371 a 372 se zrušují.
458.
V § 373 se slova „domovech mládeže“ nahrazují slovy „zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy“.
459.
V § 374 odst. 1 se slovo „pracovníků“ nahrazuje slovem „zaměstnanců“.
460.
V § 374 odst. 1 písm. a) se za slova „předsedovi senátu“ vkládá slovo „(samosoudci)“, slovo „pracovníci“ se nahrazuje slovem „zaměstnanci“ a slovo „pracovníky“ se nahrazuje slovem „zaměstnance“.
461.
V § 374 odst. 1 písm. b) se slovo „pracovníci“ nahrazuje slovem „zaměstnanci“.
462.
V § 374 odst. 2 se za slova „Předseda senátu“ vkládá slovo „(samosoudce)“ a slovo „pracovníkům“ se nahrazuje slovem „zaměstnancům“.
463.
V § 374 odst. 3 se za slova „předseda senátu“ vkládá slovo „(samosoudce)“ a slovo „pracovník“ se nahrazuje slovem „zaměstnanec“.
464.
§ 374a zní:
㤠374a
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
výši a způsob určení odměny a náhrady hotových výdajů notářů jako soudních komisařů a odměny správců dědictví,
b)
případy, v nichž nelze povolit nahlédnutí do spisu, neboť jejich obsah musí zůstat utajen,
c)
paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem v rámci jeho oprávnění stanoveného zvláštním předpisem,57) a to pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení,
d)
výši odměny správců podniku, způsobu jejího určení a určení náhrady jejich hotových výdajů.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna notářského řádu
Čl. II
Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 1 písm. b) se za slova „občanském soudním řízení“ vkládají slova „v řízeních podle části páté občanského soudního řádu a“ a za slova „s výjimkou“ se vkládají slova „řízení o určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení,“.
2.
V § 13 odst. 1 se za slovo „sídle“ vkládají slova „a zapsané v evidenci notářů vedené příslušnou notářskou komorou“.
3.
Za § 35 se vkládá nový § 35a, který zní:
㤠35a
(1)
Komora vede Centrální evidenci závětí, v níž se evidují závěti, listiny o vydědění a listiny o odvolání těchto úkonů (dále jen „závěť“), které byly sepsány notářským zápisem nebo které notář přijal do úschovy.
(2)
Komora sdělí soudu nebo jinému státnímu orgánu, notáři, který byl jako soudní komisař pověřen provedením úkonů v řízení o dědictví, a osobě, která prokáže právní zájem, na jejich žádost, zda je evidována závěť zůstavitele a u koho je uložena; za podání zprávy soudu, jinému státnímu orgánu a notáři, který byl jako soudní komisař pověřen provedením úkonů v řízení o dědictví, jí nepřísluší odměna. Žádosti nelze vyhovět, byla-li podána za života pořizovatele nebo odvolatele závěti.
(3)
Při vedení Centrální evidence závětí postupuje Komora podle předpisu přijatého sněmem komory [§ 37 odst. 3 písm. o)].“.
4.
V § 37 odst. 3 se za písmeno n) vkládá nové písmeno o), které zní:
„o)
stanoví postup při vedení, správě a provozu Centrální evidence závětí,“.
Dosavadní písmena o) a p) se označují jako písmena p) a q).
5.
V § 37 odst. 4 se text „m) a n)“ nahrazuje textem „m), n) a o)“.
6.
V § 48 odst. 1 se za slovo „zákonem“ vkládají slova „nebo právním předpisem vydaným na jeho základě anebo usnesením orgánu notářské samosprávy“.
7.
V § 70 se slova „okresnímu soudu, v jehož obvodu má pořizovatel nebo odvolatel (dále jen „pořizovatel“) bydliště“ nahrazují slovem „Komoře“.
8.
Za § 71 se vkládají nové § 71a až 71c, které včetně nadpisů znějí:
„Oddíl druhý
Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti
§ 71a
Notář sepíše na žádost notářský zápis o dohodě, kterou se účastník zaváže splnit pohledávku nebo jiný nárok druhého účastníka vyplývající ze závazkového právního vztahu, v níž svolí, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce), jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní.
§ 71b
(1)
Dohoda účastníků musí obsahovat
a)
označení osoby, která se zavázala ke splnění pohledávky nebo jiného nároku (osoby povinné),
b)
označení osoby, jejíž pohledávka nebo jiný nárok mají být splněny (osoby oprávněné),
c)
skutečnosti, na nichž se pohledávka nebo jiný nárok zakládá,
d)
předmět plnění,
e)
dobu plnění,
f)
prohlášení povinné osoby o svolení k vykonatelnosti zápisu.
(2)
Dohoda účastníků může obsahovat též podmínky, popřípadě vzájemné povinnosti oprávněné osoby, na jejichž splnění je poskytnutí předmětu plnění vázáno.
(3)
Náležitosti dohody podle odstavců 1 a 2 notář v zápisu uvede podle shodného prohlášení účastníků.
§ 71c
Ustanovení § 62 odst. 2, § 63 až 69 a § 71 platí obdobně.“.
V části šesté se dosavadní oddíly druhý, třetí a čtvrtý označují jako oddíly třetí, čtvrtý a pátý.
9.
V § 72 odst. 1 se za slova „pro uplatňování“ vkládají slova „nebo prokazování“.
10.
V § 72 odst. 1 písm. g) se za slovo „dějích“ vkládají tato slova: „a stavu věcí“.
11.
V § 79 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Notář osvědčuje také skutkové děje a stav věcí, například splnění dluhu, stav nemovitostí, bytů a nebytových prostor, jestliže jimi mohou být prokázány nároky v řízení před soudem nebo jiným státním orgánem a jestliže se skutkový děj udál v přítomnosti notáře nebo jestliže se notář přesvědčil o stavu věci.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
12.
V § 79 odst. 3 písm. a) se za slovo „děje“ vkládají tato slova: „nebo zjištění stavu věcí“ a v písmenu b) se za slovo „děje“ vkládají tato slova: „nebo stavu věcí“.
13.
V § 83 odst. 4 se slova „soudu, v jehož obvodu má pořizovatel bydliště“ nahrazují slovem „Komoře“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o Komisi pro cenné papíry
Čl. IV
Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, se mění takto:
1.
V § 11 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
2.
V § 11 odstavec 2 zní:
„(2)
Předběžným opatřením může Komise uložit
a)
tomu, kdo vede pro osobu, vůči níž se přijímají opatření k nápravě nebo sankce, účet cenných papírů, aby neprováděl úkony směřující k převodu cenných papírů z tohoto účtu na jakýkoliv jiný účet téže nebo jiné osoby ani registraci zástavního práva,
b)
tomu, kdo vede účet cenných papírů, aby neprováděl jakékoliv úkony směřující k převodu cenných papírů z tohoto účtu na jakýkoliv jiný účet téže nebo jiné osoby ani registraci zástavního práva, jde-li o účet, na který byly převedeny osobou, vůči níž se přijímají opatření k nápravě nebo sankce, nebo jiným účastníkem řízení, cenné papíry z jejich účtů,
c)
tomu, kdo má v úschově nebo ve správě cenné papíry osoby, vůči níž se přijímají opatření k nápravě nebo sankce, nebo jiného účastníka řízení, aby neprováděl jakékoliv úkony směřující k převodu těchto cenných papírů na jiného,
d)
bance, která vede pro osobu, vůči níž se přijímají opatření k nápravě nebo sankce, nebo pro jiného účastníka řízení běžný, vkladový nebo jiný účet, aby nevyplácela peněžní prostředky z tohoto účtu, neprováděla na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládala,
e)
bance, která vede běžný, vkladový nebo jiný účet, aby nevyplácela peněžní prostředky z tohoto účtu, neprováděla na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládala, jde-li o účet, na který byly převedeny osobou, vůči níž se přijímají opatření k nápravě nebo sankce, nebo jiným účastníkem řízení peněžní prostředky z jejich účtů,
f)
bance, která vede běžný, vkladový nebo jiný účet, aby z tohoto účtu převedla peněžní prostředky na účet uvedený v rozhodnutí, jde-li o účet, na který byly převedeny osobou, vůči níž se přijímají opatření k nápravě nebo sankce, nebo jiným účastníkem řízení peněžní prostředky z jejich účtů.“.
3.
V § 11 se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí:
„(3)
Rozhodnutí o předběžném opatření se doručuje účastníkům tohoto řízení; rozklad podaný proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(4)
Předběžné opatření zanikne uplynutím pěti dnů od jeho nařízení. Nepominou-li důvody, pro které bylo nařízeno, podá Komise proti účastníkům návrh u soudu, aby uložil povinnosti podle odstavce 2, které byly uvedeny v rozhodnutí o předběžném opatření. Návrh musí být u soudu podán do pěti dnů od nařízení předběžného opatření; v takovém případě předběžné opatření zanikne až dnem vykonatelnosti usnesení soudu, kterým bylo o tomto návrhu rozhodnuto.
(5)
Rozhodnutí o předběžném opatření musí též obsahovat poučení o tom, kdy a za jakých podmínek předběžné opatření zaniká. Podá-li Komise u soudu návrh podle odstavce 4 věty třetí, zašle o tom tentýž den vyrozumění dotčeným účastníkům.“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o soudech a soudcích
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky
Čl. VIII
V § 3 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, se na konci odstavce 4 doplňuje tato věta: „Doručuje též soudní písemnosti a je oprávněna zjišťovat totožnost osob, vůči nimž se provádí soudní úkon nebo jimž se doručuje soudní písemnost.“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o státním podniku
Čl. X
V § 24 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna trestního řádu
Čl. XI
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb. a zákona č. 29/2000 Sb., se mění takto:
V § 272 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Byla-li stížnost pro porušení zákona uvedená v odstavci 1 předložena do tří měsíců od jejího podání k rozhodnutí velkému senátu kolegia, může Nejvyšší soud postupovat podle § 269 odst. 2 až § 271 jen tehdy, rozhodl-li o této stížnosti do tří měsíců od jejího předání velkému senátu kolegia.“.
ČÁST DVANÁCTÁ
Přechodná a závěrečná ustanovení
Hlava I
Přechodná ustanovení k části první
1.
Není-li dále stanoveno jinak, platí tento zákon i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
2.
Pro určení věcné a místní příslušnosti v řízeních, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí dosavadní právní předpisy.
3.
Při rozhodování ve sporech o příslušnost se postupuje podle tohoto zákona i v řízeních, která byla zahájena přede dnem nabytí jeho účinnosti. Vznikl-li však spor o příslušnost přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne se o něm podle dosavadních právních předpisů.
4.
O návrzích na přikázání věci jinému soudu téhož stupně podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se rozhodne podle dosavadních právních předpisů.
5.
O návrzích na vyloučení soudců, zapisovatelů a jiných zaměstnanců soudu, znalců, tlumočníků nebo notářů z úkonů soudního komisaře podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se rozhodne podle dosavadních právních předpisů; totéž platí, byla-li věc přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona bez návrhu předložena nadřízenému soudu k rozhodnutí o vyloučení soudců.
6.
Písemnosti, které byly soudem odeslány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se adresátům doručí podle dosavadních právních předpisů.
7.
Při rozhodování o zpětvzetí návrhu na zahájení řízení učiněném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí dosavadní právní předpisy.
8.
V řízení před soudem prvního stupně nelze užít nové ustanovení § 114b, bylo-li první jednání ve věci nařízeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
9.
V řízení, které bylo zahájeno přede dnem účinnosti tohoto zákona, nelze užít nové ustanovení § 118b.
10.
Odměna za zastupování advokátemadvokátem nebo notářem v řízeních v jednom stupni, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se stanoví podle dosavadních právních předpisů.
11.
Při opravě rozhodnutí vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaných po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
12.
Řízení ve věci dědictví po zůstaviteli, který zemřel přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se v prvním stupni řídí dosavadními právními předpisy.
13.
Pro řízení ve věcech obchodního rejstříku a pro řízení o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob zahájená na návrh, který byl podán přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se v prvním stupni použijí dosavadní právní předpisy.
14.
Pro řízení o návrzích Komise pro cenné papírycenné papíry podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí v prvním stupni dosavadní právní předpisy.
15.
Odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů.
16.
Návrhy na obnovu řízení proti rozhodnutím vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů.
17.
Dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů.
18.
Pro řízení v prvním stupni o výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu nebo jiné peněžité pohledávky, které bylo zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí dosavadní právní předpisy; totéž platí pro provedení těchto výkonů rozhodnutí.
19.
Byl-li návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostinemovitosti nebo zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostinemovitosti podán přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vyrozumí soud příslušný katastrální úřad o tomto návrhu do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
20.
Návrh dalšího oprávněného na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem téže nemovitostinemovitosti podaný přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dříve, než soud pravomocně rozhodl o nařízení výkonu rozhodnutí, se považuje za přistoupení k řízení dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Bylo-li o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem téže nemovitostinemovitosti pravomocně rozhodnuto přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje se další oprávněný dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za účastníka řízení.
21.
Výkon rozhodnutí prodejem nemovitostinemovitosti, který byl pravomocně nařízen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje na movité věci, jež jsou příslušenstvím nemovitostinemovitosti, jen tehdy, nebylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnuto o ceně nemovitostinemovitosti.
22.
Nebylo-li v dosud neskončeném řízení pravomocné usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostinemovitosti doručeno osobám a orgánům, kterým se doručuje podle tohoto zákona, přistoupí soud k doručení usnesení těmto osobám a orgánům do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
23.
Bylo-li rozhodnuto o ceně prodávané nemovitostinemovitosti přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí se řízení o určení této ceny podle dosavadních právních předpisů.
24.
Byla-li vydána dražební vyhláška přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, avšak dražba nemovitostinemovitosti nebyla do té doby provedena, soud tuto vyhlášku zruší a vydá novou dražební vyhlášku podle tohoto zákona.
25.
Byla-li nemovitostnemovitost vydražena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí se řízení o výkon rozhodnutí podle dosavadních právních předpisů.
26.
Pohledávky zajištěné omezením převodu nemovitostinemovitosti se při rozvrhu rozdělované podstaty uspokojují ve stejné skupině jako pohledávky zajištěné zástavním právem; pro pořadí těchto pohledávek je rozhodující den vzniku práva omezení převodu nemovitostinemovitosti. Věřitelé těchto pohledávek mají v řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitostinemovitosti stejná práva a povinnosti jako věřitelé pohledávek zajištěných zástavním právem.
27.
Pro řízení o výkon rozhodnutí vyklizením nemovitostinemovitosti, bytu nebo místnosti, za něž je třeba zajistit povinnému náhradu, se použijí dosavadní právní předpisy, byl-li výkon rozhodnutí vyklizením nařízen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
28.
Při rozhodování, zda lze výkonem rozhodnutí postihnout majetek patřící do bezpodílového spoluvlastnictví manželů, které zaniklo do 31. července 1998 a nebylo vypořádáno, se postupuje podle právních předpisů účinných do 31. července 1998.
29.
Titulem pro výkon rozhodnutí jsou i nadále notářské zápisy sepsané ve smyslu dosavadního § 274 písm. e) do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, mají-li náležitosti stanovené dosavadními právními předpisy.
Hlava II
Přechodná ustanovení k části druhé
1.
Do Centrální evidence závětí vedené Notářskou komorou České republiky se zapíší závěti, listiny o vydědění a listiny o odvolání těchto úkonů sepsané notářskými zápisy státního notářství v době do 31. prosince 1992; tyto závěti nadále zůstávají uloženy u okresních soudů.
2.
Do Centrální evidence závětí vedené Notářskou komorou České republiky se zapíší též závěti, které byly sepsány notářským zápisem nebo které notář převzal do úschovy před účinností tohoto zákona.
3.
Okresní soudy předají Notářské komoře České republiky kopii své evidence neprohlášených závětí nejpozději do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona. Do doby předání budou provádět šetření v evidenci neprohlášených závětí pro účely řízení o dědictví okresní soudy podle dosavadních předpisů.
Hlava III
Přechodná ustanovení k části třetí až desáté
1.
Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.
2.
Podle nového ustanovení § 27a zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, se postupuje jen tehdy, dospěl-li senát Nejvyššího soudu k právnímu názoru odlišnému od právního názoru vyjádřeného v rozhodnutí Nejvyššího soudu, které bylo vyhlášeno (vydáno) po účinnosti tohoto zákona.
Hlava IV
Zmocňovací ustanovení
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, jak vyplývá z pozdějších zákonů a nálezů Ústavního souduÚstavního soudu.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 32/2000 Sb. | Vyhláška Českého báňského úřadu č. 32/2000 Sb.
Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl
Vyhlášeno 23. 2. 2000, datum účinnosti 1. 4. 2000, částka 12/2000
* Čl. I - Vyhláška č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl, se mění takto:
* Čl. II - U hlavních důlních děl, o jejichž způsobu likvidace bylo rozhodnuto před nabytím účinnosti této vyhlášky, se likvidace provede, popřípadě dokončí podle již schváleného plánu likvidace.
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 4. 2000
32
VYHLÁŠKA
Českého báňského úřadu
ze dne 28. ledna 2000,
kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl
Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6 písm. a) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě:
Čl. I
Vyhláška č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl, se mění takto:
1.
V § 2 písmeno d) zní:
„d)
hlavní důlní dílo - důlní dílo vyúsťující na povrch. Hlavními důlními díly jsou důlní díla průzkumná (šachtice, komíny), díla otvírková (jámy, štoly), větrací, odvodňovací, těžební a záchranné vrty. Hlavním důlním dílem nejsou vyhledávací a průzkumné vrty,“.
2.
V § 2 písmeno f) zní:
„f)
inertizace - vytvoření nevýbušného prostředí v likvidovaném důlním díle,“.
3.
V § 2 písmeno h) zní:
„h)
bezpečnostní prostor - prostor na povrchu v bezprostředním okolí ústí hlavního důlního díla, ve kterém vystupující důlní ovzduší může ohrozit život nebo zdraví osob.“.
4.
V § 3 odst. 2 se písmena c) a g) zrušují.
5.
V § 3 odst. 2 písmeno l) zní:
„l)
u plynujících a uhelných dolů posouzení možných cest výstupu metanu na povrch, vyhodnocení plynodajnosti a opatření zamezující nekontrolovatelnému úniku plynů na povrch,“.
6.
V § 3 odst. 2 písmeno m) zní:
„m)
způsob a výpočet větrání, popř. způsob inertizace hlavního důlního díla při jeho likvidaci (§ 14a),“.
7.
V § 5 odstavec 1 zní:
„(1)
Jáma je likvidována jejím úplným zasypáním zpevněným zásypovým materiálem. Umožňuje-li to charakter jámy, lze na základě povolení obvodního báňského úřadu použít nezpevněný zásypový materiál; povolení musí obsahovat opatření k zajištění bezpečnosti z hlediska stability jámy a jejího okolí.".
Současně se zrušuje poznámka pod čarou č. 6) a odkaz na ni v § 5 odst. 2.
8.
V § 5 odstavec 2 zní:
„(2)
Způsob likvidace ostatních hlavních důlních děl určí dokumentace (§ 3).“.
9.
V § 6 odst. 4 se slova „100 m3“ nahrazují slovy „200 m3“.
10.
V § 7 odst. 3 se za slovo „zvodnělých“ vkládají slova „nebo zatopených“.
11.
V § 7 se odstavce 4 a 5 zrušují.
12.
§ 8 včetně nadpisu zní:
㤠8
Opěrné hráze
Konstrukci opěrné hráze, její umístění, způsob zajištění stability sloupce nezpevněného zásypového materiálu a odolnost proti zatížení hydrostatickým tlakem určí dokumentace.“.
13.
§ 9 včetně nadpisu se zrušuje.
14.
V § 10 odstavec 6 zní:
„(6)
Uzavírací ohlubňový poval se označí trvalým způsobem. V označení se uvede název jámy a dolu, její světlý průměr a hloubka, rok zahájení hloubení jámy a rok ukončení její likvidace, údaj o způsobu likvidace jámy, druhu zásypového materiálu, rozměr bezpečnostního pásma a upozornění na případné nebezpečí plynu. Obdobně se označí i ústí likvidované štoly.“.
15.
V § 10 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Plyny migrující mezi horninovým masívem a jámovým zdivem musí být odváděny odfukovým komínkem. Odfukový komínek musí být vybaven uzavírací armaturou a musí umožňovat odběr jejich vzorků a napojení na odsávací systém nebo zařízení.“.
16.
V § 11 odstavec 1 zní:
„(1)
Bezpečnostní pásmo se stanoví na povrchu kolem likvidovaného hlavního důlního díla. Nejmenší rozměr bezpečnostního pásma vymezeného v dokumentaci (§ 3) musí u jam přesahovat jejich vnější obvod alespoň o 20 m. Rozměr bezpečnostního pásma u jámy se přiměřeně zvětší s přihlédnutím ke stavu a způsobu její likvidace, k báňské, geologické, hydrogeologické a geotechnické situaci v bezprostředním okolí likvidované jámy. Rozměr bezpečnostního pásma u ostatních hlavních důlních děl se stanoví s ohledem na charakter hlavního důlního díla, báňskou, geologickou, hydrogeologickou a geotechnickou situaci v jeho okolí.“.
17.
V § 11 odst. 2 se slova „v celé výšce“ zrušují.
18.
V § 11 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 8a) zní:
„(3)
Bezpečnostní pásmo je nutno vyznačit v důlně měřické a geologické dokumentaci.
8a)
§ 14 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb.“.
19.
V § 11 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 9) zní:
„(4)
Organizace podá návrh u stavebního úřadu k vydání rozhodnutí o stavební uzávěře v bezpečnostním pásmu, o způsobu a rozsahu ohrazení a označení likvidovaného hlavního důlního díla, případně i o jiné změně ve využití tohoto území. Stanovení bezpečnostního pásma a podání návrhu u stavebního úřadu oznámí organizace též orgánu územního plánování. Kopii rozhodnutí o povolení likvidace hlavního důlního díla zašle obvodní báňský úřad stavebnímu úřadu a orgánu územního plánování.
9)
Zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.“.
20.
V § 12 odstavec 1 zní:
„(1)
Při likvidaci hlavního důlního díla se kolem jeho ústí stanoví bezpečnostní prostor. Bezpečnostní prostor se plošně vymezí nejméně v rozsahu bezpečnostního pásma. Jeho výšku určí organizace v dokumentaci tak, aby se vyloučily možné nepříznivé účinky důlních plynů.10)“.
21.
V § 12 odst. 3, § 13 odst. 2, § 14 odst. 3 a 4 se slovo „jáma“ nahrazuje slovy „hlavní důlní dílo“.
22.
V § 14 odst. 5 věta první zní: „Potrubí, které je podle dokumentace ponecháno v likvidovaném svislém nebo úklonném hlavním důlním díle, musí být, pokud neslouží pro větrání nebo čerpání vody, odvod plynů nebo indikaci plynů nebo pokud se neponechává pro budoucí zasypávání volných prostor, zaplněno zpevněným zásypovým materiálem.“.
23.
V § 14 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Všechny přístupy do likvidovaného hlavního důlního díla z povrchu musí být likvidovány. Dokumentace určí časový postup jejich likvidace, zejména v závislosti na případné inertizaci ovzduší v likvidovaném hlavním důlním díle.“.
24.
Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně nadpisu zní:
㤠14a
Inertizace
(1)
Dokumentace pro inertizaci obsahuje zejména:
a)
druh inertních plynů, které budou použity k inertizaci,
b)
zařízení určené pro napouštění inertních plynů do hlavního důlního díla,
c)
způsob provádění inertizace,
d)
poměr inertního plynu k metanu, kterým bude inertizace dosaženo, a způsob a četnost ověřování,
e)
opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
(2)
Pro inertizaci musí být vytvořeny podmínky před zahájením likvidace jámy.
(3)
Zdroj inertního plynu musí být umístěn mimo bezpečnostní prostor.
(4)
Po provedené inertizaci musí být zasypávání jámy zahájeno ihned.“.
25.
V § 16 odst. 3 poznámka pod čarou č. 13) zní:
„13)
§ 20 až 22 vyhlášky č. 22/1989 Sb.“.
26.
V § 17 odst. 2 se slova „o rozměrech a stavu jámových zátek“ zrušují.
27.
V § 18 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a za první větu se vkládá nová věta, která zní: „U ostatních hlavních důlních děl, která byla zlikvidována před nabytím účinnosti této vyhlášky a jejichž poloha je známa, je nutno požadavky § 11 zabezpečit do 31. prosince 2004.“.
28.
V § 18 se doplňuje odstavec 2, který zní:
„(2)
Do šesti měsíců od nabytí účinnosti této vyhlášky předloží organizace příslušnému obvodnímu báňskému úřadu časový postup prací pro naplnění požadavku podle § 18 odst. 1.“.
29.
V § 19 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Výsledky kontrol podle § 16 odst. 4 a 5 a § 19 odst. 1 včetně provedených opatření předloží organizace souhrnně jedenkrát ročně příslušnému obvodnímu báňskému úřadu.“.
30.
V příloze č. 1 bod 9 zní:
„9.
Definitivní řešení otázek spojených s důlními vodami a výstupem důlních plynů:
a)
možné komunikace povrchových vod s prostředím dolu,
b)
údaje o sousedních dolech nebo revírech, zejména s ohledem na způsob kontaktu a řešení vod,
c)
množství důlních vod a plánovaná četnost měření po provedení likvidačních prací,
d)
úroveň hladiny důlních vod a nakládání s důlními vodami, jejich přítoky a odvádění,
e)
technická opatření na povrchu zamezující případné kontaminaci podzemních a povrchových vod důlními vodami a kontaminaci důlních vod ze zdrojů na povrchu,
f)
technická řešení spojená s možným nahromaděním a výstupem důlních plynů na povrch s ohledem na zatápění důlních děl,“.
31.
V příloze č. 1 Mapové přílohy v bodě 2 věta první zní: „Mapy vlivů poddolování na povrch zhotovené ke dni ukončení likvidace.“.
32.
V příloze č. 1 Mapové přílohy se doplňuje bod 3, který zní:
„3.
Mapa předpokládaných vlivů poddolování na povrch.“.
Čl. II
U hlavních důlních děl, o jejichž způsobu likvidace bylo rozhodnuto před nabytím účinnosti této vyhlášky, se likvidace provede, popřípadě dokončí podle již schváleného plánu likvidace.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2000.
Předseda:
doc. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r. |
Vyhláška České národní banky č. 33/2000 Sb. | Vyhláška České národní banky č. 33/2000 Sb.
Vyhláška České národní banky o vydávání mincí ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely
Vyhlášeno 23. 2. 2000, datum účinnosti 15. 3. 2000, částka 12/2000
* § 1 - Dnem 31. března 2000 se vydávají mince po 10 Kč vzoru 20001) a po 20 Kč vzoru 20002) ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matným reliéfem.
* § 2 - Ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matným reliéfem mohou být vydávány i další mince jiných vzorů nebo jiných nominálních hodnot, jejichž vydání do oběhu, nominální hodnoty, rozměry, hmotnost, materiál, vzhled a da
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. března 2000.
Aktuální znění od 15. 3. 2000
33
VYHLÁŠKA
České národní banky
ze dne 8. února 2000
o vydávání mincí ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely
Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance:
§ 1
Dnem 31. března 2000 se vydávají mince po 10 Kč vzoru 20001) a po 20 Kč vzoru 20002) ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matným reliéfem.
§ 2
Ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matným reliéfem mohou být vydávány i další mince jiných vzorů nebo jiných nominálních hodnot, jejichž vydání do oběhu, nominální hodnoty, rozměry, hmotnost, materiál, vzhled a další náležitosti v běžném provedení stanoví Česká národní bankaČeská národní banka vyhláškou vydanou podle zvláštního právního předpisu.3)
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. března 2000.
Guvernér:
v z. Ing. Dědek, CSc. v. r.
viceguvernér
1)
Vyhláška č. 335/1999 Sb., o vydání mincí po 10 Kč vzoru 2000.
2)
Vyhláška č. 336/1999 Sb., o vydání mincí po 20 Kč vzoru 2000.
3)
§ 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 40/2000 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 40/2000 Sb.
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 7. 3. 2000, datum účinnosti 1. 4. 2000, částka 15/2000
* Čl. I - Ve vyhlášce č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, ve znění vyhlášky č. 157/1997 Sb. a vyhlášky č. 302/1997 Sb., příloha č. 2 zní:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 4. 2000
40
VYHLÁŠKA
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 23. února 2000,
kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb.:
Čl. I
Ve vyhlášce č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, ve znění vyhlášky č. 157/1997 Sb. a vyhlášky č. 302/1997 Sb., příloha č. 2 zní:
„Příloha č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb.
PROCENTNÍ MÍRY POKLESU SCHOPNOSTI SOUSTAVNÉ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI
Kapitola I
-
INFEKČNÍ NEMOCI A PARAZITÁRNÍ NEMOCI
Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v %
---|---|---
1\\. | Virové infekce a bakteriální nemoci, zoonózy, protozoární nemoci, ricketsiózy, helmintózy, mykózy a jejich následky|
Posudkové hledisko:
Jestliže infekční choroba přejde v dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, stanoví se míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti podle převažujícího funkčního postižení napadeného orgánu (systému) a vlivu na celkovou výkonnost organismu. Kolísání zdravotního stavuje nutno hodnotit průměrnou sazbou.
a) lehké formy s funkčním omezením lehkého stupně a s lehkým snížením celkové výkonnosti organismu| 20-30
b) středně těžké formy s postižením funkce některých orgánů nebo systémů středního stupně, nebo formy chronické, pomalu progredující, s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu| 40-60
c) těžké formy se závažnými a trvalými poruchami funkce postižených orgánů (systémů), vedoucí k trvalému a výraznému snížení celkové výkonnosti organismu, nebo vleklá, trvale silně aktivní onemocnění, vzdorující léčbě s těžkou celkovou odezvou organismu| 70-80
2\\. | Onemocnění virem lidské imunodeficience (HIV) |
Posudkové hledisko:
HIV pozitivita bez klinické symptomatologie nepředpokládá pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Průvodní duševní projevy se posoudí, jestliže potřebují speciální lékařské ošetření psychologické nebo psychiatrické.
2.1. | AIDS bezpříznakový, případně na zajišťovací virostatické terapii, s lehkým snížením celkové výkonnosti | 20-30
2.2. | AIDS, s mírnými či občasnými klinickými příznaky, s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu | 40-50
2.3. | AIDS, plně rozvinutý, s orgánovými komplikacemi a selháváním imunity | 70-80
Kapitola II
-
KREV A KRVETVORNÉ ORGÁNY
Obecné posudkové zásady:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pro nemoci krve a krvetvorných orgánů se stanoví podle rozsahu a tíže onemocnění, stanoveného klinického stádia a závažnosti změn, podle poruch orgánových funkcí, podle působení na jiné orgány a podle vlivu na celkový stav. Prognostická kritéria slouží k stanovení rizika relapsu a odhadu průběhu onemocnění. Přitom je třeba přihlédnout k hodnocení stavu výkonnosti dle Karnofského indexu (KPS).
Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné
činnosti v %
---|---|---
1\\. | Ztráta sleziny (bez přítomnosti krevní nemoci a bez komplikací) | 10
2\\. | Chronická leukémie (lymfatická, myeloidní) |
| a) s nepatrnými projevy či v remisi (bez výraznějších potíží, bez celkových symptomů, bez hematologického léčení, bez známek progrese), zvládá běžné sociální a pracovní aktivity, KPS do 90 | 10-20
b) s mírnými projevy klinickými a laboratorními, s lehkým snížením celkové výkonnosti organismu, běžné životní aktivity částečně omezeny, KPS do 70 | 25-40
c) středně těžké klinické projevy, středně těžké omezení běžných životních aktivit, KPS do 60 | 50-60
d) s výraznými projevy (anémie pod 100g/l Hb, trombocytopenie pod 80 000/µl, nedostatek protilátek, silné zvětšení sleziny) s výrazným snížením celkové výkonnosti organismu, v soustavném hematologickém léčení s opakovanými hospitalizacemi, běžné aktivity těžce omezeny, KPS menší než 50| 70-80
3\\. | Plasmocytom (myelom) |
| a) s nepatrnými projevy či v remisi (bez podstatného ovlivnění celkového stavu, bez hematologické léčby, bez známek progrese) | 10-20
b) s mírnými projevy klinickými a laboratorními, s mírným snížením celkové výkonnosti organismu | 25-40
c) středně těžké projevy, středně těžké omezení běžných životních aktivit | 50-60
d) s těžkými projevy, rozsáhlé formy vysoce aktivní (osteolýza, anémie pod 100g/l Hb, bolesti vyžadující trvalou analgetickou léčbu, závažná funkční omezení, omezení hybnosti) | 70-80
4.| Hodgkinův lymfom (lymfogranulóm), primárně lokalizovaný non-Hodgkinův lymfom |
Posudkové hledisko:
Po ukončení hematologického léčení je nutné zpravidla vyčkat dvou let do dosažení stabilizace zdravotního stavu, (kompletní remise), pak stanovit míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti.
| a) s nepatrnými projevy či v remisi, s klinicky a laboratorně příznivým nálezem, lehké subjektivní obtíže, KPS 90 | 10-20
b) s mírnými projevy či v remisi, s klinicky a laboratorně stacionárním nálezem, s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu, KPS 70 | 25-40
c) se značně sníženou imunologickou odolností a s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu, KPS 60 | 50-60
d) s těžkými projevy klinickými i laboratorními, rozsáhlý, aktivní, v soustavném léčení, s těžkou alterací celkového stavu | 70-80
5.| Myeloproliferativní onemocnění |
(např. polycytémie, trombocytémie, myelofibróza)
| a) s nepatrnými projevy, v dobrém celkovém stavu | 10-20
b) s mírnými projevy laboratorními a klinickými, s lehkým snížením celkové výkonnosti organismu | 20-40
c) se středně těžkými projevy (anémie pod 100g/l Hb, trombocytopénie pod 80 000/µl, zvětšení sleziny, polycytémie), s podstatným snížením celkové výkonnosti| 50-70
d) s těžkými projevy laboratorními i klinickými a s těžkou alterací celkového stavu, vyžadující soustavné léčení | 80
6\\. | Terapeutické odstranění sleziny pro hematologické onemocnění |
| a) během rekonvalescence, do dosažení stabilizace zdravotního stavu | 50-70
b) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po jednom roce), s klinicky a laboratorně příznivým nálezem | 15
7\\. | Akutní leukémie (lymfatické, myeloidní) |
| a) aktivní projevy onemocnění | 70-90
b) po převedení do stadia remise a po dvouleté stabilizaci zdravotního stavu, při stacionárním klinickém a laboratorním nálezu, se snížením celkové výkonnosti organismu | 30-50
8\\. | Zhoubné novotvary mízní, krvetvorné a příbuzné tkáně nebo jiné nediferencované formy maligních novotvarů (např. maligní lymfom) |
| a) během onkologické léčby | 70-80
b) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech od ukončení léčby), s ohledem na míru omezení běžných životních aktivit | 30-45
c) středně těžké reziduální postižení, závažné omezení běžných životních aktivit | 50-60
d) formy nepříznivé, progredující, recidivující | 90
9\\. | Anémie (bez ohledu na etiologii) |
| a) s mírnými projevy (projevující se předčasnou unavitelností) | 10
b) se závažnými projevy (opakovaná potřeba transfuzí, trvalá imunosuprese, s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu) | 25-40
10\\. | Panmyelopatie |
| a) s trombocytopénií pod 80 000/µl, s krvácivými projevy| 20-40
b) s trombocytopénií pod 20 000/µl a závažnou granulocytopénií (neutropénií)| 60-80
11\\. | Krvácivé stavy (bez ohledu na etiologii) |
| a) forma se vzácnými krváceními, s lehkým snížením celkové výkonnosti organismu | 10-20
b) s častými typickými krváceními (několikrát ročně), příp. s rozvíjejícími se komplikacemi a s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu | 30-50
c) těžká forma, krvácení již při lehkých traumatech nebo spontánní krvácení, s těžkým postižením pohyblivosti a s výrazným snížením celkové výkonnosti organismu | 50-70
12.| Stav po transplantaci kostní dřeně |
| a) remise základního onemocnění, bez nutnosti léčby | 20-35
b) remise základního onemocnění, s nutností léčby | 40-70
c) období do jednoho roku po transplantaci | 80-90
Kapitola III
-
PORUCHY IMUNITY
ODDÍL A
-
IMUNODEFICITY
Obecné posudkové zásady:
Imunologické poruchy musí být prokázány podrobným imunologickým vyšetřením. Stupeň a rozsah komplikací vzniklých na základě zjištěné poruchy musí mít posudkově významný dopad na celkovou výkonnost organismu posuzované osoby.
Autoimunitní laboratorní syndrom se posudkově nehodnotí (přítomnost jedné nebo více autoprotilátek v séru, disproporční změny hodnot imunoglobulínů, zvýšení hodnot cirkulujících imunokomplexů, snížení procenta nebo absolutního množství lymfocytů tvořících E rozety např. u dysgamaglobulinémie IV. typu, po proběhlých infekcích bakteriálních a virových, u chronických EB viróz či v relapsu).
Pro stanovení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti není rozhodující etiologie poruchy, ale především dopad postižení na celkový stav a celkovou výkonnost organismu.
Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu schopnosti
soustavné výdělečné činnosti v %
---|---|---
1\\. | Deficity protilátkové imunity s postižením funkce lymfocytů B, s častým výskytem mikrobiálních infekcí (sinusitity, pneumonie, záněty močových cest, adnexitidy a pod.), s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu | 20-40
2\\. | Deficity imunity buněčného typu s defektem nebo snížením množství T-lymfocytů a s výskytem plísňových a parazitárních infekcí, s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu | 20-40
3\\. | Deficity imunity fagocytárního systému s nedostatkem nebo chybením fagocytujících buněk nebo poruchou jednotlivých fází fagocytózy, s recidivujícími kožními infekcemi, pyogenními abscesy, flegmonózními záněty a septickými stavy, s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu | 20-40
4\\. | Deficity imunity komplementového systému s chybením nebo snížením nebo poruchou funkce jednotlivých komplementových komponent, s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu | 20-40
5\\. | Kombinované poruchy imunity provázené vleklými nebo recidivujícími infekčními projevy, s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu | 20-40
6\\. | Těžké imunodeficity s rozsáhlými a opakovanými nebo trvale aktivními infekčními komplikacemi vzdorujícími léčbě, s výrazným snížením celkové výkonnosti organismu | 70-80
ODDÍL B
-
HYPERIMUNNÍ STAVY
Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu schopnosti
soustavné výdělečné činnosti v %
---|---|---
1.| Systémová onemocnění pojivové tkáně |
Posudkové hledisko:
Při stanovení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se vychází z funkčního postižení plynoucího z lokalizace, z aktivity procesu, rozsahu a tíže postižení jednotlivých orgánů a systémů, případných vedlejších účinků léčby, účinků na celkový stav a z případných dalších komplikací.
| a) poruchy lehkého stupně | 10-20
b) poruchy středního stupně, stabilizované při udržovací léčbě | 30-40
c) poruchy středního stupně, nestabilizované při udržovací léčbě, s kolísavými stavy vysoké aktivity | 50-70
d) poruchy těžkého stupně | 80
Kapitola IV
-
PORUCHY ENDOKRINNÍ, VÝŽIVY A PŘEMĚNY LÁTEK
Obecné posudkové zásady:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti při poruchách výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí závisí na důsledcích těchto poruch, tj. na rozsahu a tíži postižení jednotlivých orgánů a systémů, vlivu na celkový stav a výkonnost organismu. Odchylky od normy laboratorních hodnot nepodmiňují pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti.
Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu schopnosti
soustavné výdělečné
činnosti v %
---|---|---
1\\. | Diabetes mellitus |
| a) kompenzovatelný dietou nebo dietou a perorálními antidiabetiky, bez komplikací, s větším kolísáním tolerance | 5-20
b) kompenzovatelný dietou, inzulínem nebo perorálními antidiabetiky, s občasným metabolickým kolísáním, s počínajícími komplikacemi | 25-40
c) těžko kompenzovatelný inzulínem nebo perorálními antidiabetiky, s opakovanými stavy metabolického kolísání a rozvinutými diabetickými komplikacemi | 50-70
d) s těžkými diabetickými komplikacemi několika systémů, denní aktivity těžce omezeny | 80
2\\. | Dna | stanoví se podle
převažujících komplikací
3\\. | Poruchy metabolismu tuků | stanoví se podle
převažujících komplikací
4.| Obezita - otylost |
Posudkové hledisko:
Obezita sama nepodmiňuje pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Následky a průvodní postižení zvláště kardiopulmonálního systému nebo podpůrného a pohybového aparátu mohou zdůvodnit uznání poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Přitom se vychází z indexu tělesné hmotnosti (BMI= váha (kg)/výška2(m)).
| a) Obezita I. stupně (BMI 30,0 až 34,9) bez snížení celkové výkonnosti, vzdorující úsilí o redukci hmotnosti | 10-25
b) Obezita II. stupně (BMI 35,0 až 39,9) s výrazným snížením celkové výkonnosti, vzdorující léčbě na odborném (specializovaném) pracovišti | 30-50
c) Obezita III. stupně (BMI 40 a vyšší) s těžkými kardiovaskulárními nebo respiračními komplikacemi, event. s výrazným postižením hybnosti | 60-80
5\\. | Fenylketonurie | stanoví se podle
převažujících komplikací
6\\. | Cystická fibróza (mukoviscidóza) s pulmonálními, pankreatickými a jaterními komplikacemi |
| a) mírného stupně (bronchitis lehkého stupně, porucha ventilace lehkého stupně, téměř normální stolice, tělesný vývoj odpovídající věku) | 10-20
b) středního stupně (peribronchitické infiltrace, počínající bronchiektazie, počínající emfyzém, středně těžká ventilační porucha, lehce změněné stolice, alterace jaterních a pankreatických funkcí, s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu) | 35-50
c) těžkého stupně (těžká bronchitis, bronchiektazie, emfysém, porucha ventilace těžkého stupně, mohutné sotva formované stolice, těžká porucha funkce pankreatu a jater) | 60-80
7\\. | Diencefalopituitární syndromy |
7.1. | Hypopituitarismus dospělých (insuficience předního laloku hypofyzy, Simmondsova kachexie, Sheehanův syndrom, posthypofyzektomický syndrom) |
| a) s lehkým snížením celkové výkonnosti organismu, při dobré hormonální substituci | 10-25
b) se středně těžkým snížením celkové výkonnosti organismu i přes zavedenou léčbu, s orgánovými komplikacemi | 35-50
c) s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu i přes zavedenou substituční léčbu, s těžkými orgánovými komplikacemi | 60-80
7.2.| Hypofyzární nanismus
Posudkové hledisko:
Toto postižení se posuzuje podle přílohy č. 4.| (35-50)
7.3.| Akromegalie
Posudkové hledisko: |
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle stupně adynamie a přítomných orgánových komplikací. |
a) s lehkým snížením celkové výkonnosti organismu | 10-30
b) se závažnými komplikacemi (postižení skeletu, postižení srdce, hypodynamie) | 40-60
7.4.| Gigantismus
Posudkové hledisko: | 10-20
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle stupně snížení svalového výkonu.
7.5. | Diabetes insipidus |
| a) kompenzovaný substituční léčbou, pokud příčinou nemoci není nádorové onemocnění | 10-25
b) nekompenzovaný i přes zavedenou substituční léčbu | 30-50
7.6.| Nádory hypofyzy
Posudkové hledisko: |
Posuzuje se především rozsah a tíže postižení, klinické stadium, typ nádoru (benigní, maligní), prognostická kritéria, průběh a výsledek léčby s dopadem na psychiku, smyslové funkce, neurologickou symptomatologii a hormonální aktivitu.
| a) během chirurgického a onkologického léčení | 80
b) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech od ukončení léčby), s dobrým funkčním výsledkem | 30-40
c) po ukončení léčby s přetrvávajícími závažnějšími komplikacemi | 50-70
d) nepříznivé formy, progredující, recidivující, rezistentní na léčbu, s těžkými funkčními následky | 90
8.| Hypothalamické syndromy s endokrinní manifestací |
Posudkové hledisko:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle druhu poruchy, s ohledem na přítomné komplikace (poruchy příjmu potravy a tekutin, obezitu, vegetativní poruchy, galaktoreu apod.).
| a) při uspokojivé kompenzaci | 10-20
b) při rozvinutých komplikacích, s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu | 30-60
9\\. | Poruchy funkce štítné žlázy |
9.1. | Hyperfunkce štítné žlázy |
| a) lehkého stupně, s dobrou odezvou na léčbu (převážně vegetativní poruchy) | 10-20
b) středního stupně, s přetrvávajícími orgánovými a psychickými změnami | 30-50
c) těžkého stupně, silné hubnutí, tyreotoxické poškození srdce, závažné oční postižení, psychické fenomény vyžadující odbornou psychiatrickou léčbu | 60-70
9.2. | Hypofunkce štítné žlázy bez ohledu na etiologii |
| a) dlouhodobě kompenzovaná substitucí, s mírnými poruchami | 10
b) neúplně kompenzovaná substitucí, s přítomnými komplikacemi a se snížením celkové výkonnosti organismu | 20-40
9.3.| Maligní tumor štítné žlázy |
Posudkové hledisko:
Při posouzení funkčního stavu je třeba vycházet z rozsahu a tíže postižení, klinického stadia, průběhu a výsledku léčby, výskytu nepříznivých faktorů, lokálních i celkových komplikací a vlivu onemocnění na výkonnost organismu.
| a) po dobu onkologického léčení | 70-80
b) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech po ukončení léčby) s lehkými poruchami | 30-40
c) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech po ukončení léčby) se závažnějšími následky | 50-60
d) nepříznivé formy, progredující, recidivující, resistentní na léčbu, s těžkými následky | 90
10\\. | Nemoci příštitných tělísek |
10.1| Hypoparathyreóza |
Posudkové hledisko:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle druhu, projevů a četnosti záchvatů. Normokalcemické a idiopatické tetanie mají zpravidla lehčí průběh než tetanie strumiprivní.
| a) lehkého stupně (prchavé parestézie, lehké orgánové spasmy), nereagující na léčbu | 5-10
b) středního stupně (velké záchvaty v odstupu měsíce, těžší nebo častější orgánové spasmy, zvláště bronchiální spasmy), nereagující na léčbu | 20-30
10.2 | Hyperparatyreóza |
| a) primární hyperparatyreóza | stanoví se podle převažujících projevů
na orgánových systémech
b) sekundární hyperparatyreóza | stanoví se podle základního
onemocnění (renálního,
gastrointestinálního apod.)
11\\. | Poruchy funkce nadledvin |
11.1. | Chronická insuficience kůry nadledvin |
| a) lehká forma (předčasná unavitelnost, ortostatické poruchy, bez snížení celkové výkonnosti organismu) | 10-20
b) středně těžká forma (podstatné snížení celkové výkonnosti organismu a nedostatečná reakce na zátěž i při substituční léčbě) | 30-50
c) těžká forma (adynamie, poruchy elektrolytového a vodního hospodářství a sacharidového metabolismu, hubnutí, těžké poruchy žaludeční a střevní, substituční léčba málo účinná) | 60-70
11.2.| Hyperfunkce kůry nadledvin (Cushingův syndrom, Connův syndrom, adrenogenitální syndrom) | stanoví se podle
převažujících projevů na
různých orgánových
systémech (hypertenze, insuficience srdce, diabetes, osteoporóza, psychické
změny, svalové slabosti)
Posudkové hledisko:
Iatrogenní Cushingův syndrom se pro účely stanovení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti posudkově nehodnotí.
11.3. | Hyperfunkce dřeně nadledvin |
| a) při závažných projevech (paroxysmální nebo trvalá hypertenze, poruchy srdečního rytmu, psychické změny, hubnutí) po dobu chirurgického lečem, chemoterapie nebo v případech, kdy chirurgická léčba není možná a farmakologická léčba je neúčinná | 60-80
| b) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (s hodnocením funkčních důsledků zbylých symptomů) | 20-40
12\\. | Polyglandulární insuficience |
| a) lehká forma s klinickou kompenzací, se snížením celkové výkonnosti organismu a tolerance zátěže | 20-40
b) těžká forma s nedostatečnou kompenzací i za klidových podmínek a s výrazným snížením celkové výkonnosti organismu při neúčinnosti léčby | 50-70
13.| Hormonálně aktivní tumory GIT |
Posudkové hledisko:
Při posouzení funkčního stavu je třeba vycházet z rozsahu a tíže postižení, průběhu a výsledku léčby, výskytu nepříznivých faktorů, lokálních i celkových komplikací a vlivu na výkonnost organismu.
| a) po dobu onkologického léčení | 60-70
b) stabilizované lehké formy, funkčně dobře kompenzované, s lehkým snížením výkonnosti (zpravidla po dvou letech od ukončení léčby) | 20-40
c) stabilizované formy se závažnými funkčními důsledky (zpravidla po dvou letech od ukončení léčby) | 50-60
d) nepříznivé formy, progredující, recidivující, s těžkými funkčními následky | 70-80
14\\. | Poruchy výživy, podvýživa a jiné poruchy metabolismu |
| a) s lehkým snížením celkové výkonnosti organismu | 10-15
b) s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu | 30-50
c) s výrazným snížením celkové výkonnosti organismu | 70-80
Kapitola V
-
DUŠEVNÍ PORUCHY A PORUCHY CHOVÁNÍ
Obecné posudkové zásady:
Při stanovení schopnosti soustavné výdělečné činnosti je nutné posoudit úroveň psychických, mentálních, sociálních a pracovních funkcí a posoudit schopnosti jedince vykonávat pracovní činnosti takovým způsobem nebo v takových mezích, které jsou považovány za normální v daném sociokulturním prostředí. Vychází se především z průběhu a závažnosti nemoci, celkového tělesného stavu, adaptace, osobnostních charakteristik, úrovně intelektu, sociální přizpůsobivosti a psychosociální zátěže.
Nezbytnou součástí funkčního posouzení musí být i psychologické vyšetření.
Funkčně je třeba rozlišit rozsah postižení. Minimální postižení znamená, že je přítomen odklon od normy v jednom nebo v několika očekávaných úkonech nebo oblastech, případně mírné postižení v určitých obdobích. Při zřetelném (lehkém) postižení je nápadný odklon od normy, dysfunkce zhoršuje sociální přizpůsobivost, lehké postižení trvá většinu sledovaného období nebo jde o střední postižení v určitých kratších obdobích. Podstatné (středně těžké) postižení je provázeno výrazným odklonem od normy ve většině očekávaných výkonů a rolí, středně těžké postižení trvá po většinu sledovaného období nebo těžší postižení je zaznamenáno v určitých ohraničených obdobích. Závažné (těžké) postižení představuje výrazný odklon od normy ve všech očekávaných výkonech a rolích, postižení trvá po většinu sledovaného období. Zvlášť těžké postižení znamená odklon od normy, který dosáhl krizového stupně.
U těžkých duševních poruch (položka 1, 2, event. 3) je nutno zkoumat, zda rozsah, tíže a průběh zdravotního postižení odpovídá kritériím přílohy č. 3, bod 9.
Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v %
---|---|---
1.| Organické duševní poruchy, poruchy intelektu, emotivity, afektivity (organický psychosyndrom různé etiologie, perinatální, po úrazech a zánětech mozku, metabolického či cévního původu) |
Posudkové hledisko:
Nejvýznamějšími a stálými projevy jsou poruchy kognitivních funkcí (intelekt, učení, schopnost diferencovat a klasifikovat zevní podněty, plánovat, organizovat, vytvářet abstrakce, nevýpravné myšlení, snížení objemu informací), dále poruchy v oblasti vnímání, obsahu myšlení, nálady a emocí, osobnosti a chování. Při posouzení je třeba přihlédnout k rozsahu organického postižení, rychlosti vývoje postižení, osobnosti posuzovaného, inteligenci a vzdělání, úrovni premorbidní přizpůsobivosti a sociálním vlivům.
| a) lehké poruchy | 5-15
b) středně těžké poruchy | 20-40
c) těžké poruchy | 50-70
d) zvlášť těžké poruchy, těžká demence | 80-90
2.| Schizofrenie, poruchy schizotypální a poruchy s bludy |
Posudkové hledisko
Při stanovení míry poklesu soustavné výdělečné činnosti je třeba zhodnotit přítomnost psychotických příznaků, poruchy myšlení a vnímání, narušení kontroly reality, sociální a pracovní dysfunkce, trvání a průběh. Narušení může zahrnovat většinu základních funkcí, které normálnímu jedinci poskytují pocit osobitosti, jedinečnosti, sebekontroly. Při posouzení je třeba přihlédnout k průběhovým variantám choroby, přičemž sledované období by nemělo být kratší než 1 rok.
| a) lehké poruchy | 5-15
b) středně těžké poruchy | 20-40
c) těžké poruchy | 50-80
d) zvlášť těžké poruchy (floridní proces, těžký defekt) | 90
3.| Poruchy nálady (afektivní poruchy) - manické, bipolární, depresivní |
Posudkové hledisko:
Funkční nález musí obsahovat přesnou klasifikaci; údaje o charakteru a závažnosti epizod poruch nálady, době jejich trvání, o frekvenci a intervalech mezi jednotlivými fázemi, délce a kvalitě remise či následných změnách osobnosti. Při posouzení je třeba přihlédnout k míře omezení schopnosti vyrovnat se s požadavky běžného života a trvale snížené odolnosti vůči stresu. Sledované období by mělo trvat nejméně rok, neboť epizoda poruchy trvá v průměru 6 měsíců.
| a) lehké poruchy | 5-15
b) středně těžké poruchy | 20-40
c) těžké poruchy | 50-70
d) zvlášť těžké poruchy | 80-90
4.| Neurotické, stresové a somatomorfní poruchy, úzkostné a fobické poruchy, obsedantně kompulsivní poruchy, reakce na stres, poruchy přizpůsobení, disociační poruchy |
Posudkové hledisko:
Při posouzení poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti je třeba vycházet z typu, rozsahu a tíže psychických příznaků, trvání poruchy stejně jako somatických příznaků, které však nejsou provázeny organickým korelátem. Při posouzení je třeba přihlédnout k míře omezení schopnosti vyrovnat se s požadavky běžného života, k trvale snížené odolnosti vůči stresu a snížení výkonnosti fyzické a psychické.
| a) lehké poruchy | 5-10
b) středně těžké poruchy | 15-20
c) těžké poruchy | 25-50
d) zvlášť těžké poruchy (např. těžké obsedantní neurózy) | 60-70
5.| Poruchy osobnosti a poruchy chování |
Posudkové hledisko:
Funkční nález musí objektivizovat trvalé projevy maladaptivního chování zakotvené ve struktuře osobnosti, míru a význam odchylek od způsobů, kterými průměrný člověk v daném sociokulturním prostředí vnímá, myslí, cítí a utváří vztahy k druhým. Poruchy mohou být provázeny problémy v adaptaci ve společenských aktivitách a dosahování žádoucích cílů. Při stanovení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti je třeba zhodnotit rozsah a tíži odchylky od přijatelného průměru chování dané společenské normy, přičemž tato odchylka se musí projevovat ve více než jedné z následujících oblastí - poznávání (způsoby vnímání a interpretace věcí, lidí a událostí, formování přístupů a představ), emotivity (rozsah, intenzita a přiměřenost emočního vznětu a odpovědi), ovládám svých impulsů a uspokojování potřeb, způsobu chování k ostatním a zvládání interpersonálních situací. Dekompenzace se projevuje především akcentací rysů specifické poruchy osobnosti a zhoršenou sociální a pracovní přizpůsobivostí. U některých typů poruch osobnosti může dojít i k rozvoji psychózy schizofrenního okruhu.
| a) s lehkým narušením osobnosti se zachovanou celkovou výkonností organismu | 5-10
b) se středně těžkým narušením osobnosti s lehkým snížením celkové výkonnosti organismu | 20-30
c) s těžkým narušením osobnosti a s výrazným snížením celkové výkonnosti organismu | 40-60
d) zvlášť těžce narušené osobnosti, dezintegrované | 70-90
6\\. | Mentální retardace |
| Posudkové hledisko:
U mentální retardace nelze hodnotit jen samotný mentální defekt dle číselně vyjádřené hodnoty IQ, ale je nutné posoudit úroveň kognitivních funkcí, zejména pozornost, výkonnost, zatížitelnost, paměťové schopnosti, soustředivost a další složky osobnosti (schopnost sociability, afektivitu, poruchy chování, volní vlastnosti), nelze opomenout ani nadání k určité činnosti, motivaci k práci, manuální zručnost. Při hodnocení je nutno brát i v úvahu je-li mentální defekt spojen s jiným duševním či organickým postižením, narušením osobnosti nebo závažnými poruchami chování a přizpůsobení.
| a) lehká mentální retardace (lehká slabomyslnost, lehká mentální subnormalita a debilita, IQ v pásmu 50-69 ) | 15-40
b) střední mentální retardace (imbecilita, IQ v pásmu 35 - 49) |
Posudkové hledisko:
Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č. 3
c) těžká mentální retardace a hluboká mentální retardace (IQ v pásmu do 34) | 100
7\\. | Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním psychoaktivních látek (alkoholismus, toxikománie), provázené somatickými poruchami | stanoví se podle převažujícího druhu orgánového nebo psychického postižení uvedeného v této příloze
8\\. | Behaviorální syndromy spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory (mentální anorexie, sexuální poruchy, které nejsou způsobené organickou poruchou nebo nemocí), poruchy příjmu jídla, spánku, sexuální dysfunkce apod. |
| a) lehké až střední poruchy s trvalou ambulantní léčbou nebo lehčí újma výživy a snížení celkové výkonnosti organismu psychického původu | 10-15
b) zvláště těžké poruchy, životu nebezpečné, nezvládnutelná primitivní pudová jednání - pouze stavy vyžadující léčení ve speciálním zdravotnickém léčebném zařízení za hospitalizace nebo stavy s těžkou újmou výživy a s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu (závažný pokles hmotnosti, adynamie, anemie, hypoproteinemie) | 70-80
Kapitola VI
-
NERVOVÝ SYSTÉM
ODDÍL A
-
POSTIŽENÍ MOZKU
Obecné posudkové zásady:
K oslabení mozkového výkonu se počítá především snížení vštípivosti a koncentrace, předčasná unavitelnost, ztráta přehledu, ztráta schopnosti adaptace, psychická a vegetativní labilita (např. poruchy spánku, afektivní labilita, vasomotorické poruchy, úporné bolesti hlavy apod.).
Porucha osobnosti na bázi mozkových poruch a dysfunkcí je určena zchudnutím a otupením osobnosti, zhrubnutím (degradací) osobnosti s poruchami nálad a jejich ovládání, s omezením schopnosti náhledu, kritiky a kontaktu s okolím od lehkých až k nejtěžším změnám osobnosti.
Postižení mozku mohou být způsobena poruchou vývoje mozku, působením zevního násilí, nemocí, toxických vlivů, poruchami krevního zásobení. Rozhodující pro stanovení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti je rozsah a stupeň přetrvávajících výpadových jevů, nikoliv etiologie postižení. Přitom je nutno brát ohled na neurologický nález, výpadové jevy cerebrální a psychické, při ocenění premorbidní osobnosti.
Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v %
---|---|---
1\\. | Poruchy osobnosti, poruchy chovám a poruchy intelektu vyvolané onemocněním, poškozením nebo dysfunkcí mozku (encefalopatie, demence, stavy po kraniocerebrálním traumatu, cévní a zánětlivé poruchy - hydrocephalus, stavy po DMO) |
| a) poškození mozku s lehkým snížením duševní a celkové výkonnosti organismu | 5-15
b) poškození mozku se středně těžkým snížením duševní a celkové výkonnosti organismu | 20-40
c) poškození mozku s výrazným snížením duševní a celkové výkonnosti organismu | 50-70
d) poškození mozku zvlášť těžké, s těžkým narušením integrity mozkových funkcí | 80-90
2\\. | Obličejové neuralgie (např. neuralgie n. trigeminu) |
| a) lehké (zřídka se vyskytující, lehké bolesti) | 5
b) středního stupně (bolesti lehkého až středního stupně, vyvolané již lehkým podrážděním) | 10-20
c) těžké (časté, několikrát do měsíce nastupující bolesti, resp. ataky bolestí) | 25-40
d) zvláště těžké (silná trvalá bolest nebo ataky bolesti vícekrát týdně) | 50-70
3.| Migréna |
Posudkové hledisko:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle četnosti, délky a trvání záchvatu a výskytu průvodních jevů (vegetativní poruchy, oční symptomy, jiné cerebrální dráždivé projevy).
| a) forma s lehkým průběhem (záchvaty průměrně jednou měsíčně) | 5
b) forma se středně těžkým průběhem (častější záchvaty zpravidla jednou týdně) | 10-20
c) forma s těžkým průběhem (dlouhotrvající záchvaty se silně vyjádřenými průvodními jevy, pauzy mezi záchvaty jen několik dní, status migrenosus) | 25-35
4\\. | Periferní paréza n. facialis |
| a) jednostranná kompletní obrna nebo hyzdící kontraktům | 10-20
b) jednostranná nebo oboustranná kompletní obrna s trvalými funkčními komplikacemi | 30-50
c) oboustranná obrna s těžkými trvalými komplikacemi (porucha příjmu potravy, porucha artikulace, oční komplikace) | 60-70
5\\. | Cerebrálně podmíněné parézy a plegie (pyramidového a extrapyramidového původu, podle dominance končetin) |
| a) lehké zbytkové parézy dvou končetin (frustní), případně akroparézy | 10-20
b) středně těžké parézy dvou končetin | 30-50
c) těžké parézy dvou končetin | 60-80
d) plegie dvou končetin | 80
6.| Epileptické záchvaty a jiná záchvatovitá onemocnění |
Posudkové hledisko:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle druhu, tíže a četnosti záchvatů objektivně prokázaných, podle úrovně kompenzace léčbou, trvání postižení, kontrolovaných hladin antiepileptik, schopnosti spolupráce při léčbě a podle tíže neuropsychického deficitu (objektivizováného příslušným vyšetřením). Nepříznivým faktorem je nízký věk vzniku epilepsie a přítomnost více typů záchvatů.
| a) forma kompenzovaná sporadické velké záchvaty zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně nebo malé záchvaty zpravidla jedenkrát měsíčně, nutnost antikonvulsivní léčby pro dále trvající pohotovost k záchvatům | 10
b) forma částečně kompenzovaná velké záchvaty zpravidla jedenkrát až dvakrát měsíčně nebo malé záchvaty zpravidla jedenkrát až dvakrát týdně | 10-25
c) forma částečně kompenzovaná s lehkým neuropsychickým deficitem velké záchvaty zpravidla třikrát měsíčně nebo malé záchvaty zpravidla pětkrát týdně | 35-50
d) forma nekompenzovaná velké záchvaty více než jedenkrát týdně, malé záchvaty více než pětkrát týdně, se závažným neuropsychickým deficitem | 60-70
e) forma refrakterní na léčbu s nakupenými záchvaty, nebo s těžkým neuropsychickým defektem | 70
7\\. | Narkoleptické záchvaty, hypersomnie |
| a) lehká forma, s lehkým snížením psychické a fyzické odolnosti | 10-20
b) těžká forma, s těžkým snížením psychické a fyzické odolnosti | 30-60
8\\. | Postkomoční syndrom | 10-20
9.| Stav po subarachnoideálním krvácení, aneurysmata mozkových cév
Posudkové hledisko: |
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle výsledného funkčního neurologického, popřípadě psychiatrického a psychologického nálezu, rozsahu postižení mozku s přihlédnutím k lokalizaci aneurysmatu, provedené operaci a zdroji krvácení.
| a) lehké poruchy | 5-15
b) středně těžké poruchy | 25-50
c) těžké poruchy | 65-80
10.| Roztroušená mozkomíšní skleróza a jiné demyelinizační nemoci
Posudkové hledisko: |
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle výpadových jevů, aktivity nemoci (ataky, remise) a klinického průběhu. Při hodnocení funkčního postižení se přihlíží k hodnocení poruch jednotlivých funkčních systémů, tj. pyramidového, mozečkového, senzitivního, zrakového, kmenových a sfínkterových funkcí, vyšších mozkových funkcí a jiných funkcí (EDSS). Samotný nález CT, MRI bez klinického korelátu není rozhodným posudkovým kritériem.
| a) zcela lehké formy, bez hrubší poruchy funkce (benigní formy, spinální, s monoatakou, oční a vestibulární poruchy, dysestézie), plná pohyblivost a soběstačnost | 5-15
b) lehčí poruchy se snížením celkové výkonnosti organismu,mírné centrální parézy a spastické paraparézy, případně kombinace lehčího postižení několika funkčních systémů, pohyblivost zachována, ojediněle nutná dopomoc | 20-40
c) středně těžké poruchy motoriky s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu (případně časté ataky s progresí nálezu), denní aktivity podstatně omezeny | 50-60
d) těžké poruchy motoriky, mozečková forma s výraznou ataxií, těžká porucha pohybové koordinace (zpravidla též poruchy svěračů), denní aktivity těžce omezeny | 70-80
11\\. | Parkinsonova choroba a jiné hypokinetické extrapyramidové poruchy |
| a) lehčí formy, ojedinělé mimo volné pohyby, občasné blokády hybnosti, mírná rigidita, bradykineza či třes, plná pohyblivost a soběstačnost | 5-15
b) středně těžké formy | 30-50
c) těžké formy, s trvalým tremorem, rigiditou a bradykinézou nebo s výraznými dyskinezami anebo s těžkými akinetickými stavy | 60-80
12\\. | Dystonie, chorea a jiné hyperkinetické poruchy |
| a) lehké formy | 5-15
dyskinetické projevy bez hrubšího omezení pohyblivosti a soběstačnosti
b) středně těžké formy | 30-50
trvale abnormální postižení hlavy, končetiny nebo jiné části těla, nebo přechodné mimovolní pohyby se snížením pohyblivosti a omezením při specifické činnosti
c) těžké formy | 60-80
trvale abnormální postavení nebo mimovolní pohyby jedné nebo více částí těla, většina denních aktivit je podstatně omezena
13.| Stavy po cévních mozkových příhodách (tranzitorní ischemické ataky, hemorhagické ikty apod.) |
Posudkové hledisko:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle výsledné poruchy funkce centrální nervové soustavy a periferní inervace, podle výsledného funkčního neurologického, popřípadě psychiatrického a psychologického nálezu.
| a) lehké poruchy | 5-20
b) středně těžké poruchy | 30-50
c) těžké poruchy | 60-70
d) zvlášť těžké poruchy, s těžkým narušením integrity mozkových funkcí a pohyblivosti, denní aktivity těžce omezeny | 80-90
e) závažné kombinované poruchy motoriky a mentálních schopností, denní aktivity podstatně omezeny | 60-70
14.| Zánětlivé nemoci centrální nervové soustavy, neurodegenerativní onemocnění, systémové atrofie |
Posudkové hledisko: |
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle výsledné poruchy funkce centrální nervové soustavy a periferní inervace s ohledem na neurologický, popřípadě psychiatrický a psychologický nález, celkovou výkonnost organismu a další komplikace.
| a) lehké poruchy | 5-15
b) středně těžké poruchy | 30-50
c) těžké poruchy | 60-70
d) zvlášť těžké poruchy psychiky, intelektu, motoriky, příp. i smyslových funkcí | 80-90
15.| Nádory dutiny lební a páteřního kanálu
Posudkové hledisko: |
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle rozsahu a tíže postižení, klinického stadia, typu nádoru (benigní, maligní), lokalizace, průběhu a výsledku léčby, prognostických kritérií a podle neurologického, popřípadě psychiatrického, psychologického nálezu a smyslových poruch.
| a) po odstranění nádoru, při probíhajícím onkologickém léčení | 80
b) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech po ukončení léčby) s lehkými funkčními poruchami | 30-40
c) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech po ukončení léčby) s těžšími funkčními následky | 50-60
d) nepříznivé formy, progredující, recidivující, rezistentní na léčbu | 90
ODDÍL B
-
POŠKOZENÍ MÍCHY
Obecné posudkové zásady:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle funkčních výpadů na končetinách a poruch močového měchýře a konečníku.
Přitom je nutné diferencovat, zda je postižena dominantní končetina a zda se jedná o lehkou, středně těžkou nebo těžkou parézu či plegii. Tíže a typ poruchy by měly být objektivizovány EMG vyšetřením, popřípadě dynamometrickým vyšetřením, zjištěním svalového tonu a síly apod.
Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu
schopnosti
soustavné
výdělečné
činnosti v %
---|---|---
1.| Monoplegie | (35-55)
Posudkové hledisko:
Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č.4.
2.| Hemiplegie |
Posudkové hledisko:
Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č. 3.
3.| Paraplegie |
Posudkové hledisko:
Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č. 3.
4\\. | Kvadruplegie | 90
5\\. | Monoparéza |
| a) lehká | 20-25
b) středně těžká | 30-40
c) těžká monoparéza až plegie | (35-55)
Posudkové hledisko:
Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č. 4.
6\\. | Hemiparéza |
| a) lehká (menší svalová síla a obratnost, změny v reflexech, změny kvality čití) | 20-30
b) středně těžká (omezení funkce paže, porušení úchopové schopnosti ruky a závažné poruchy chůze) | 45-60
c) těžká hemiparéza až plegie |
Posudkové hledisko:
Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č. 3.
7\\. | Paraparéza |
| a) lehká | 20-30
b) středně těžká (závažné poruchy chůze) | 45-60
c) těžká paraparéza až paraplegie |
Posudkové hledisko:
Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č. 3.
8\\. | Triparéza |
| a) lehká | 40
b) středně těžká | 50-60
c) těžká | 70-80
9\\. | Kvadruparéza |
| a) lehká | 60
b) středně těžká | 70
c) těžká | 90
10\\. | Polyradikuloneuritidy, polyneuropatie |
| a) lehké poruchy | 5-15
b) středně těžké poruchy | 30-60
c) těžké poruchy | 70-80
11\\. | Myelopatie
provázené závažným motorickým deficitem | 50-70
Kapitola VII
-
SMYSLOVÉ ORGÁNY
ODDÍL A
-
ZRAK
Obecné posudkové zásady:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle ostrosti zrakové dosažené s korekcí do blízka i do dálky, zorného pole a případných potíží s přihlédnutím k intelektovým schopnostem či postižení sluchu.
Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu
schopnosti
soustavné výdělečné činnosti v %
---|---|---
1.| Střední slabozrakost (zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/18 (0,30) - minimum rovné nebo lepší než 6/60 (0,10); 3/10-1/10, kategorie zrakového postižení 1) | 15-20
Posudkové hledisko:
V případě, že rozsah a tíže zdravotního postižení odpovídá kritériím přílohy č. 4, postupuje se podle této přílohy.
2.| Silná slabozrakost (zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/60 (0,10) - minimum rovné nebo lepší než 3/60 (0,05); 1/10-10/20, kategorie zrakového postižení 2) | (35-40)
Posudkové hledisko:
Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č. 4
3\\. | Těžce slabý zrak |
| a) zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 3/60 (0,05) - minimum rovné nebo lepší než 1/60 (0,02); 1/20-1/50, kategorie zrakového postižení 3 | 45-60
(35-40)
Posudkové hledisko:
V případě, že rozsah a tíže zdravotního postižení odpovídá kritériím přílohy č. 4, postupuje se podle této přílohy.
b) koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20°, nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45° | (35-40)
Posudkové hledisko:
Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č. 4
4.| Praktická nevidomost (zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60 (0,02), 1/50 až světlocit nebo omezení zorného pole do 5° kolem centrální fixace, i když centrální ostrost není postižena, kategorie zrakového postižení 4) |
Posudkové hledisko:
Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č. 3.
5.| Úplná nevidomost (ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí, kategorie zrakového postižení 5) |
Posudkové hledisko:
Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č. 3.
6\\. | Vady zorného pole |
| a) defekty zorného pole sektorové a menší | 5-15
b) úplné poloviční nebo kvadrantové výpady oboustranné | 20-25
c) koncentrické zúžení oboustranné, omezení zorného pole pod 45°, bez vážnějšího omezení zrakové ostrosti | 30-35
d) oboustranné centrální skotomy snižující podstatně zrakovou ostrost zejména do blízka (Jč. 5 a větší) | 30-35
7\\. | Ztráta jednoho oka (úrazové nebo jiné etiologie) nebo ztráta vidění na jednom oku |
| a) při zachované dobré zrakové funkci na druhém oku | 20-35
b) se závažnějším omezením zrakové funkce druhého oka, koncentrické zúžení zorného pole pod 45 stupňů, zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí snížena na 6/36 a méně
Posudkové hledisko:
V případě, že rozsah a tíže zdravotního postižení odpovídá kritériím přílohy č. 4, postupuje se podle této přílohy.| 45-60
(35-40)
8\\. | Obrna horního víčka s úplným uzávěrem oční štěrbiny příp. blepharospasmus, paraspasmus facialis, lagophtalmus | 20-30
9\\. | Obrny očních svalů na jednom oku, jestliže oko musí být vyloučeno z vidění | 20-30
10\\. | Jiné poruchy vidění |
| a) trvalá diplopie při pohledu přímo vpřed | 10-30
b) ztráta binokulárního vidění | 10
11\\. | Jiné poruchy a nemoci oka |
11.1. | Lehké, ustálené formy bez omezení funkce oka | 5-15
11.2. | Lehké, vleklé nebo ustálené formy částečně poškozující funkci oka, které mají vliv na pracovní zařazení |
| a) jednostranné | 20-30
b) oboustranné | 40-50
11.3. | Těžké, vleklé, léčení vzdorující formy, trvale poškozující zrakové funkce |
| a) jednostranné | 40-50
b) oboustranné | 60-80
12\\. | Stavy po nitroočních operacích, stavy po implantaci čočky |
| a) ustálené formy bez omezení zrakových funkcí | 10
b) ustálené formy s vážnějšími pooperačními funkčními následky | 25-35
Posudkové hledisko:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se posuzuje podle přetrvávající poruchy ostrosti zrakové dosažené s korekcí a příp. potíží.
13\\. | Nádory oka |
| a) enukleace bulbu při probíhajícím onkologickém léčení | 80
b) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech od ukončení léčby), při dobré funkci druhého oka | 30-50
c) nepříznivé formy, progredující, recidivující | 90
ODDÍL B
-
SLUCH
Obecné posudkové zásady:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle míry snížení sluchu pro řeč, přítomnosti ušních šelestů, bolestí, poruch rovnováhy, závrati nebo poruch řeči, s dopadem na schopnost komunikace a sociální integrace.
Porucha sluchu se hodnotí v % podle Fowlera na frekvenci 500 - 4000 Hz. Hodnocení ztráty sluchu v dB se provádí na lepším uchu a vypočte se jako průměrná ztráta sluchu naměřená při tónové audiometrii (bez sluchadla) na kmitočtech 500 Hz, 1000 Hz a 2000 Hz.
Úplná hluchota znamená, že sluchově postižený s jakýmkoliv zesílením zvuku nevnímá zvuk, pouze případné vibrace (ztráta slyšení 100%, více než 90 dB).
Praktická hluchota znamená, že sluchově postižený vybavený sluchadlem vnímá zvuk mluvené řeči (ztráta slyšení 85-90%, více než 70 dB), ale nerozumí.
Nedoslýchavost znamená, že sluchově postižený vybavený sluchadlem v tiché místnosti, ve které úroveň rušivých zvuků nepřesahuje 50 dB, rozumí bez odezírání smyslu vyslovených jednoduchých vět alespoň v 90 %.
Položka| Druh zdravotního postižení | Míra poklesu schopnosti
soustavné výdělečné činnosti v %
---|---|---
1.| Oboustranná úplná hluchota | (35-60)
Posudkové hledisko:
Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č. 4.
2.| Oboustranná praktická hluchota | (35-60)
Posudkové hledisko:
Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č. 4.
3\\. | Oboustranná úplná nebo praktická hluchota, s těžkým porušením komunikačních schopností v mluvené řeči a sociální dezintegrací | 70-80
4\\. | Oboustranná těžká nedoslýchavost (ztráta sluchu v rozsahu 56 až 70 dB; ztráta slyšení 65-85%) | 30-40
5\\. | Oboustranná středně těžká nedoslýchavost (ztráta sluchu v rozsahu 41 až 55 dB; ztráta slyšení 40-65%) | 20-25
6\\. | Oboustranná lehká nedoslýchavost (ztráta sluchu v rozsahu 20 až 40 dB; ztráta slyšení 10-40%) | 10
7\\. | Objektivizovatelné poruchy rovnováhy (poruchy vestibulárního ústrojí) |
| a) s lehkými následky, lehká nejistota, nepatrné projevy závratí při celodenním zatížení, silnější nejistota a projevy závratí při vyšších zatíženích psychických a fyzických | 5-15
b) s následky středního stupně, silnější nejistota a projevy závratí už při celodenních zatíženích nebo opakované prudké závratě s vegetativními jevy, případně s nevolností, zvracením při vyšších zatíženích psychických a fyzických | 15-25
c) s těžkými následky, prudké závratě, značná nejistota a těžkosti už při chůzi, stání a jiných fyziologických zátěžích, případně při neschopnosti bez opory jít nebo stát | 70-80
8\\. | Onemocnění středního ucha a bradavkového výběžku |
| a) vleklé záněty, s často recidivujícím výtokem, chronická perilymfatická pištěl, mírná porucha sluchu | 20-40
b) stavy po operaci s otevřenou trepanační dutinou, s trvalým výtokem vzdorujícím léčbě, podle rozsahu komplikací | 40-60
9.| Maligní tumory v oblasti hlavy a krku (hrtanu, mandlí, slinných žláz, jazyka, hltanu a rtu) |
Posudkové hledisko:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle rozsahu a tíže postižení, klinického stádia, typu nádoru, lokalizace, průběhu a výsledku léčby, prognostických kritérií a reziduálních funkčních následků, zejména v oblasti řeči, přijímání potravy a znetvoření obličeje.
| a) po odstranění nádoru, při probíhajícím onkologickém léčení | 80
b) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech od ukončení léčby), s lehčími funkčními následky | 30-40
c) po dosažení stabilizace, se závažnými funkčními následky v oblasti řeči, přijímání potravy, znetvořením a nepříznivými psychickými poruchami | 60-70
d) nepříznivé formy, progredující, recidivující | 90
10\\. | Komplikace provázející ušní onemocnění jako je těžký tinitus, úporné závratě, úporná cefalea, porucha sluchu, trvalý výtok | 30-50
Kapitola VIII
-
DÝCHACÍ SOUSTAVA
ODDÍL A
-
HORNÍ CESTY DÝCHACÍ
Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu
schopnosti
soustavné
výdělečné činnosti v %
---|---|---
1.| Stavy po operacích rozštěpu rtů, čelisti, patra | 15-25
Posudkové hledisko:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle přetrvávající poruchy polykání, příjmu potravy, řeči a kosmetického defektu.
2.| Těžká porucha funkce jazyka, defekt čelistí, poruchy artikulace, žvýkání a mimiky s nutností přijímat jen tekutou stravu | (35-60)
Posudkové hledisko:
Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č. 4.
3\\. | Zúžení nosních průchodů, zejména opakované polypy oboustranné s omezením dýchám nosem a poruchou čichu, pokud nelze korigovat chirurgickou léčbou | 10
4\\. | Alergická nebo vasomotorická rýma |
| a) lehké formy bez alergologické terapie, s občasnými klinickými projevy a sezónním výskytem | 10
b) těžké formy recidivující, alergologicky prokázané, s častými klinickými projevy | 15-20
5\\. | Chronický zánět vedlejších dutin těžkého stupně s komplikacemi (hnisavou sekrecí, projevy dráždění trigeminu, tvorbou polypů, nitrolebními a očními komplikacemi) | 20-40
6\\. | Úplná ztráta čichu a s tím spojené o vlivném chuti | 10-20
7.| Trvalá tracheostomie, stavy po vynětí hrtanu
Posudkové hledisko:
Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č. 4.| (35-60)
8\\. | Tracheální stenóza klinicky a funkčně významná s dechovými obtížemi, opakovanými infekčními a zánětlivými komplikacemi a snížením celkové výkonnosti organismu (dle spirometrie) | 50-70
9\\. | Obrna recurrentu |
| a) kompenzovaná, s dobrým hlasem | 5-10
b) s trvalým chrapotem | 15-25
c) oboustranná, s dechovými obtížemi a poruchou hlasu | 30-50
10\\. | Porucha artikulace a jiné poruchy řeči |
| a) s obtížně srozumitelnou řečí | 20-40
b) s nesrozumitelnou řečí | 50-60
ODDÍL B
-
DOLNÍ CESTY DÝCHACÍ
Obecné posudkové zásady:
Při chronických nemocech bronchů, parenchymu plic a pleurálních srůstech se stanoví míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti podle omezení plicních funkcí, vlivu na celkový stav a podle následných projevů na jiných orgánových systémech (např. cor pulmonale), při nemocech podmíněných alergií také podle možnosti vyhnout se alergenům.
Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v %
---|---|---
1\\. | Vleklý zánět průdušek |
| a) bez poruchy ventilace | 10-15
b) s poruchou ventilace | stanoví se
podle položky
5 tohoto
oddílu
2\\. | Bronchiektázie |
| a) lehká forma, malého rozsahu, bez trvalého omezení plicní funkce (bezpříznakové intervaly po více měsíců, občasný kašel, nepatrná expektorace) | 10-20
b) středně těžká forma s intervalovými obtížemi | 30-50
c) těžká forma se závažným omezením plicních funkcí a častými akutními relapsy | 60-70
3.| Astma bronchiale |
Posudkové hledisko:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle poruchy plicních funkcí, zejména hodnot FEV1 a PEF, charakteru a intenzity terapie a průběhu onemocnění.
| a) intermitentní astma 1. stupně | 10-20
Klinické příznaky trvají krátce, jejich výskyt je méně častý než jednou až dvakrát do týdne, krátké epizody zhoršení, noční příznaky se vyskytují méně než 2x měsíčně, mezi exacerbacemi je bezpříznakové údobí, PEF nebo FEV1 rovny nebo větší než 80% referenčních nebo nejlepších osobních hodnot, variabilita PEF je menší než 20%, PEF se normalizuje po bronchodilatanciích
b) lehké perzistující astma 2. stupně | 25-35
Exacerbace jsou častější než 2x týdně, ale méně než 1x denně, noční příznaky se vyskytují častěji než 2x měsíčně, exacerbace mohou narušit denní aktivity a spánek, PEF nebo FEV1 rovny nebo větší než 80% referenčních nebo nejlepších osobních hodnot, variabilita je mezi 20-30%, po aplikaci bronchodilatancií dochází k normalizaci
c) středně těžké perzistující astma 3. stupně | 40-50
Každodenní obtíže, exacerbace pravidelně ovlivňují denní aktivity a spánek, noční příznaky více jak 1x týdně, každodenní potřeba beta 2 mimetik, PEF nebo FEV1 v rozmezí 60 - 80% očekávané hodnoty, variabilita větší než 30 %
d) těžké perzistující astma 4. stupně | 60-90
Exacerbace téměř každodenní a příznaky kontinuální, časté jsou i příznaky nočního astmatu, astma těžce omezuje tělesnou aktivitu, PEF nebo FEV1 rovny nebo menší než 60%, ale větší než 30 % referenčních nebo nejlepších osobních hodnot i při optimální léčbě
4.| Zaprášení plic (pneumokonióza uhlokopů, silikóza, asbestóza) a pneumokonióza ve spojení s tuberkulózou |
Posudkové hledisko:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle výsledné poruchy plicní funkce, popřípadě kardiovaskulárních komplikací, s přihlédnutím k dynamice onemocnění a zda jde o prostou či komplikovanou pneumokoniózu. Význam nálezu je třeba hodnotit s přihlédnutím k věku, době trvání, charakteru a intenzitě prašné expozice a případným doprovodným onemocněním.
4.1. | Bez podstatného omezení plicních funkcí, v počátečním klinickém a rtg stadiu | 10-15
4.2. | Rozvinuté onemocnění |
| a) lehké poruchy, bez postižení plicních funkcí | 20-25
b) středně těžké poruchy se snížením výkonnosti organismu | 35-50
c) těžké poruchy, s podstatným snížením výkonnosti | 60-70
d) zvlášť těžké poruchy (cor pulmonale, plicní hypertenze, oběhové selhávání)| 80
5\\. | Nemoci plic a pohrudnice (jizevnaté srůsty pohrudnice, vrozené vady a stavy po úrazech, po embolizacích plic, fibrotizující alveolitidy a jiné pneumopatie, plicní emfyzém, stavy po operacích plic s trvalým omezením plicních funkcí, podle rozsahu a omezení plicních funkcí) |
| a) lehkého stupně, dušnost přesahující obvyklou míru při středně těžkém zatížení (např. rázná chůze 5-6 km/h, středně těžká tělesná práce), s malým zhoršením statických a dynamických hodnot plicních funkcí, FEV1 80-70 %NH | 10-20
b) středního stupně, dušnost přesahující obvyklou míru již při každodenním lehkém zatížení (např. procházka 3-4 km/h, stoupání do schodů do prvého poschodí, lehká tělesná práce), snížení statických a dynamických hodnot plicních funkcí až o 2/3 náležitých hodnot, FEV1 69-50%NH | 30-60
c) těžkého stupně, dušnost již při minimálním zatížení nebo v klidu, snížení statických a dynamických hodnot plicních funkcí o více než 2/3 náležitých hodnot, FEV1 menší než 50 % NH | 60-90
6.| Maligní tumory dýchacích cest, plic a mediastina |
Posudkové hledisko:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle rozsahu a tíže postižení, klinického stádia, typu nádoru, průběhu a výsledku léčby, prognostických kritérií a podle reziduálního funkčního omezení dechových funkcí, poruch rytmu nebo polykání.
| a) po odstranění nádoru nebo během onkologické léčby | 70-80
b) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech od ukončení léčby), při omezení plicních funkcí v důsledku lobectomie nebo jiných funkčních komplikacích | 50-60
c) nepříznivé formy, progredující, recidivující | 90
d) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech), stavy po pneumonectomii | 60-70
7.| Tuberkulóza a jiné mykobakteriózy |
Posudkové hledisko:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle rozsahu onemocnění a stupně aktivity, dle klasifikace tuberkulózy a jiných mykobakterióz (dispenzární skupiny, P, M, průkazu mykobakterií), stupně omezení plicních funkcí a celkového stavu organismu.
7.1. | Tuberkulóza dýchacího ústrojí |
| a) po dobu aktivity onemocnění s funkčním omezením či s jinými komplikacemi | 50-80
b) po dobu aktivity, bez omezení plicních funkcí a výkonu | 20-40
c) tuberkulóza inaktivní, bez poruchy funkce | 10
d) tuberkulóza inaktivní s funkčním omezením středního až těžkého stupně | 40-70
7.2. | Tuberkulóza jiných orgánů a systémů |
| a) po dobu aktivity s funkčním omezením středního až těžkého stupně či s jinými komplikacemi | 50-80
b) po dobu aktivity, bez funkčního omezení | 20-40
c) tuberkulóza inaktivní, bez poruchy funkce | 10
8.| Sarkoidóza |
Posudkové hledisko:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle stupně aktivity procesu a výsledných poruch funkce postižených orgánů.
8.1. | Zvětšení nitrohrudních lymfatických uzlin |
| a) bez klinické symptomatologie, bez funkčního omezení | 5
b) s klinickou symptomatologií nebo s funkčním omezením mírného stupně | 10-15
8.2. | Postižení plicního parenchymu |
| a) bez klinické symptomatologie a funkčního omezení | 5
b) s klinickou symptomatologií při středně těžkém funkčním omezení | 30-60
c) rozsáhlé jizevnaté stadium s funkčním omezením těžkého stupně | 60-80
9\\. | Stavy po transplantaci plic |
| a) do stabilizace zdravotního stavu, zpravidla do dvou let od operace | 80
b) po stabilizaci zdravotního stavu, podle stupně funkčního omezení plicních funkcí a stupně omezení celkové výkonnosti | 50-70
Kapitola IX
-
OBĚHOVÁ SOUSTAVA
Obecné posudkové zásady:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví na základě funkčních vyšetření oběhové soustavy (např. ergometrie, echokardiografie klidová i zátěžová, stanovení ejekční frakce, angiografie, flebografie, radionuklidové vyšetření apod).
ODDÍL A
-
POSTIŽENÍ SRDEČNÍ
Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v %
---|---|---
1\\. | Ischemická choroba srdeční |
| Posudkové hledisko: |
Při posouzení funkčního stavu je třeba vycházet z echokardiografíckého stanovení ejekční frakce levé komory, zátěžových testů - ergometrie, event. zátěžové echokardiografie či zátěžové izotopové metody. Posouzení funkční skupiny dle klasifikace NYHA či dle CCSC je nutno vzít v úvahu jako pomocný ukazatel. Prognosticky nepříznivým faktorem je přítomnost klidové dysfunkce levé komory s EF pod 40% nebo diastolická dysfunkce, přítomnost komplexních komorových arytmií či raménkové blokády po proběhlém infarktu myokardu, pozitivní koronarografický nález s nemožností revaskularizace, postižení více věnčitých tepen a přítomnost více rizikových faktorů ICHS.
| a) bez podstatného snížení výkonu při obvyklém tělesném zatížení
(chůze rychlostí 7 až 8 km/hod., žádné omezení předpokládaného výkonu, VO2 max. dle Webera více než 20 ml/kg/min, více než 7 METs dle Goldmana, při zátěžovém testu výkon 2,0 W/kg a více, EF levé komory více jak 50%, NYHA I, CCSC I.) | 10-15
b) s poklesem výkonu při obvyklém tělesném zatížení
(chůze rychlostí 4 až 6 km/hod, středně těžká tělesná práce, VO2 max. dle Webera 16-20 ml/kg/min, 5 - 7 METs dle Goldmana, při zátěžovém testu výkon 1,0 - 2,0 W/kg, EF 40 - 50%, NYHA II, CCSC II.) | 30-45
c) s poklesem výkonu při středně těžkém zatížení
(chůze rychlostí 3 až 4 km/hod, lehká tělesná práce, VO2 max. dle Webera 10-15 ml/kg/min, 2 - 5 METs dle Goldmana, při zátěžovém testu výkon 0,5 - 1,0 W/kg, EF 30 - 40%, NYHA III, CCSC III.) | 50-60
d) pokles výkonu již při lehkém zatížení
(obtíže přítomné v klidu, VO2 max. dle Webera méně než 10 ml/kg/min, méně než 2 METs dle Goldmana, při zátěžovém testu výkon méně než 0,5 W/kg, EF pod 30%, NYHA IV, CCSC IV.) | 70-80
2.| Získané a vrozené srdeční vady |
Posudkové hledisko:
Při stanovení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti u posuzovaných se získanými nebo vrozenými srdečními vadami je nutno vycházet z následujících kritérií:
Hemodynamická významnost vady by měla být stanovena echokardiograficky, příp. u posuzovaných hůře vyšetřitelných transezofageálně. Hemodynamickou významnost vady určuje index plochy ústí, výše gradientu, stupeň regurgitace, velikost zkratu, příp. další funkční parametry.
Hodnocení funkčního stavu nemusí být u některých vad v souladu se stupněm hemodynamické poruchy. Užíváme funkční klasifikaci NYHA, kterou objektivizujeme zátěžovým testem - bicyklovou ergometrií příp. zátěžovou echokardiografií. Hodnocení musí být provedeno při optimální terapii.
Z posudkového hlediska je nutno za nepříznivé činitele považovat postižení několika chlopní, současnou přítomnost ICHS, těžkou plicní hypertenzi, trikuspidalizaci vady, mitrální nebo aortální regurgitaci a výrazně dilatovanou levou komoru.
| a) bez podstatného snížení výkonu při obvyklém tělesném zatížení (mitrální stenosa s indexem plochy ústí (MVA) 1,2 cm2/m2 a více, aortální stenosa s vrcholovým systolickým gradiendem nižším než 50 mmHg, index plochy aortálního ústí (AVA) větší než 0,5 cm2/m2, regurgitace 1. -2. stupně u aortální a mitrální regurgitace, u zkratových vad velikost L - P zkratu menší než 1,5 : 1, EF LK vyšší než 55%, chůze rychlostí 7 až 8 km/hod, žádné omezení výkonu, dosažený výkon při bicyklové ergometrii (BE) 2W/kg a vyšší, více než 7 METs, VO2 max. více než 20ml/kg/min, NYHA I) | 10-15
b) s poklesem výkonu při obvyklém tělesném zatížení (mitrální stenosa s indexem plochy ústí (MVA) 0,8 - 1,2 cm2/m2, aortální stenosa s vrcholovým systolickým gradientem nižším než 50-70 mmHg, index plochy aortálního ústí (AVA) větší než 0,5 cm2/m2, regurgitace 2. - 3. stupně u aortální a mitrální regurgitace, zkrat větší než než 1,5 : 1, EF LK vyšší než 55%, chůze rychlostí 4 až 6 km/hod, středně těžká fyzická práce nevyvolá obtíže, dosažený výkon při bicyklové ergometrii (BE) 1 -2W/kg, 5 až 7 METs, V02 max. 16 - 20ml/kg/min, NYHA II) | 30-45
c) s poklesem výkonu při méně než obvyklém zatížení (mitrální stenosa s indexem plochy ústí (MVA) méně než 0,8 cm2/m2, aortální stenosa s indexem plochy ústí méně než 0,5 cm2/m2, regurgitace 3. - 4. stupně u aortální a mitrální regurgitace, zkrat větší než 1,5 : 1, objemové přetížení pravostranných srdečních oddílů, dilatace LK (konečný systolický rozměr u mitrální a aortální regurgitace 55 mm a vyšší), u stenotických vad EF nižší než 55%, známky plicní hypertenze, chůze rychlostí 3 - 4 km/hod, lehká fyzická práce, dosažený výkon při bicyklové ergometrii (BE) 0,5 -1W/kg, 2 až 5 METs, VO2 max. 10-15 ml/kg/min, NYHA III) | 50-60
d) pokles výkonu při minimální zátěži nebo obtíže v klidu (echokardiografické známky závažné chlopenní nebo zkratové vady, těžká dysfunkce levé komory srdeční, EF nižší než 40 %, plicní hypertenze, arytmie, klinické známky srdeční nedostatečnosti, dosažený výkon při bicyklové ergometrii nižší než 0,5 W/kg, méně než 2 METs, VO2 max. méně než 10 ml/kg/min, NYHA IV) | 70-80
3.| Zánětlivá onemocnění srdce |
Posudkové hledisko:
Posouzení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti je třeba provádět po odeznění akutního stadia.
| a) po odeznění akutního stadia bez známek poškození oběhového ústrojí | 10-15
b) se známkami poruchy funkce oběhového ústrojí, při obvyklém tělesném zatížení | 30-45
c) s poklesem výkonu při středně těžkém zatížení | 50-60
d) s poklesem výkonu při lehkém zatížení | 70-80
4.| Kardiomyopatie
Posudkové hledisko: |
Při stanovení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti posuzovaných s kardiomyopatiemi je nutno vycházet z aktuálního funkčního stavu a zejména stupně omezení, stanovení EF LK, stanovení funkční kapacity pomocí bicyklové ergometrie, určení funkční klasifikace NYHA, popřípadě Holterova monitorování.
Posudkově nepříznivým faktorem je progresivní pokles systolické funkce LK při zátěži, max. spotřeba V02 nižší než 13 ml/kg/min, doba trvání zátěže kratší než 7 min a přítomnost závažných komorových arytmií.
| a) bez podstatného snížení výkonu při obvyklém zatížení
(chůze rychlostí 7 až 8 km/hod, žádné omezení předpokládaného výkonu, dosažený výkon při bicyklové ergometrii 2 W/kg a vyšší, více než 7 METs, VO2 max. více než 20ml/kg/min, EF LK vyšší než 50%, NYHA I) | 10-15
b) s poklesem výkonu při obvyklém tělesném zatížení
(chůze rychlostí 4 až 6 km/hod, středně těžká fyzická práce nevyvolá obtíže, dosažený výkon při bicyklové ergometrii 1-2 W/kg, 5 - 7 METs, VO2 max. 16-20 ml/kg/min, EF LK 40-50%, NYHA II) | 30-45
c) s poklesem výkonu při středně těžkém zatížení
(chůze rychlostí 3 až 4 km/hod, lehká fyzická práce, dosažený výkon při bicyklové ergometrii 0,5 - 1W/kg, 2 - 5 METs, VO2 max. 10-15 ml/kg/min, EF LK 30 - 40 %, NYHA III) | 50-60
d) pokles výkonu již při lehkém zatížení
(klinické známky srdeční nedostatečnosti, dosažený výkon při bicyklové ergometrii nižší než 0,5 W/kg, méně než 2 METs, VO2 max. méně než 10 ml/kg/min, EF méně než 30%, NYHA IV) | 70-80
5.| Arytmie (kardiostimulátory, implantabilní defibrilátory (ICD))
Posudkové hledisko: |
Při stanovení celkové míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti posuzovaných sarytmiemi je třeba přihlížet především k závažnosti základního onemocnění srdce, funkčnímu omezení, riziku vzniku arytmie spojené s těžkou hemodynamickou poruchou a možnosti ovlivnění arytmie léčbou. Mezi arytmie hemodynamicky významné patří supraventrikulární arytmie s vysokou frekvencí komor vedoucí k synkopě, komorové extrasystolie Lown III a IV s vysokou frekvencí výskytu během monitorace EKG, setrvalá komorová tachykardie, KES Lown V a fibrilace komor.
Při hodnocení posuzovaných s proběhlou hemodynamicky závažnou arytmií bez akutního infarktu myokardu je nutno brát v úvahu i to, že pravděpodobnost recidivy této závažné arytmie se výrazně snižuje až po 8 měsících od příhody.
| a) poruchy rytmu hemodynamicky nebo prognosticky málo významné, dobrý efekt léčby | 5-10
b) poruchy rytmu hemodynamicky nebo prognosticky málo významné, částečný efekt farmakologické či nefarmakologické léčby nebo je indikována implantace trvalého kardiostimulátoru | 15-25
c) poruchy rytmu hemodynamicky nebo prognosticky významné, dobrý efekt léčby, pokles výkonu při obvyklém zatížení | 35-50
d) poruchy rytmu hemodynamicky nebo prognosticky významné, přetrvávající přes farmakologickou či nefarmakologickou léčbu nebo vyžadující implantaci ICD, s těžkým omezením srdeční výkonnosti | 60-70
6.| Hypertenzní nemoc |
Posudkové hledisko:
Při stanovení celkového procenta míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti posuzovaných s hypertenzí je nutno přihlížet k přítomnosti a tíži orgánových změn či poškození a k přítomnosti dalších rizikových faktorů. Je nutno vycházet z objektivního vyšetření (opakované dlouhodobé měření TK), výsledků biochemických odběrů krve a moče, ekg, echokardiografického vyšetření, vyšetření očního pozadí, popřípadě též sonografického vyšetření ledvin apod. V případě sekundární hypertenze je nutno přihlížet především k charakteru základního onemocnění.
| a) žádné objektivně prokazatelné orgánové morfologické či funkční změny | 10
b) přítomnost lehkých funkčních či morfologických změn v důsledku hypertenze: postižení ledvin se vzestupem kreatininu do 150 umol/l, nebo pokles kreatininové clearence pod 1,7 ml/s, proteinurie do 2,0 g/24 hod, normální srdeční funkce, změny na očním pozadí - stadium angiopatie či angiosklerosy | 15-25
c) přítomnost středně závažných funkčních či morfologických změn, hodnoty kreatininu do 180 umol/l, pokles kreatininové clearence pod 1,4 ml/s, hypertofie levé komory, snížená celková výkonnost | 35-50
d) přítomnost závažných funkčních či morfologických změn v důsledku hypertenze: postižení ledvin se vzestupem kreatininu nad 180 umol/l nebo pokles kreatininové clearence pod 0,8 ml/sec, proteinurie nad 2,0 g/24 hod, proběhlý infarkt myokardu či systolická dysfunkce levé komory nebo přítomnost levostranné srdeční insuficience, změny na očním pozadí ve stadiu retinopatie, exudátů na sítnici, proběhlá emergentní hypertenzní krize, cévní mozková příhoda na podkladě ischemie nebo krvácení do CNS, přítomnost hypertenzní encefalopatie | 70-80
7.| Cor pulmonale chronicum |
Posudkové hledisko:
Při posuzování celkového procenta míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pacientů s cor pulmonale je nutno vždy přihlížet k základnímu onemocnění, při kterém došlo k rozvoji cor pulmonale a vycházet z přítomnosti či nepřítomnosti oběhové nedostatečnosti, efektu léčby a tíže dechové nedostatečnosti.
| a) dlouhodobá oběhová kompenzace | 30-60
b) známky pravostranné srdeční insuficience přetrvávající i přes dostatečnou komplexní léčbu (léčba základního onemocnění, oxygenoterapie, diuretika) | 70-80
8.| Stavy po srdečních operacích |
Posudkové hledisko:
Při posuzování stavu po revaskularizaci myokardu a PTCA je nutno vycházet zhodnocení funkčního stavu, stanovení EF LK echokardiograficky, zátěžových testů, s přihlédnutím ke klasifikaci NYHA nebo CCSC, k úplnosti revaskularizace a stupni dysfunkce levé komory, popřípadě též Holterova monitorování. Současně je nutno zohlednit přítomnost rizikových faktorů ICHS. Posudkově nepříznivým faktorem jsou známky reziduální ischemie při zátěži, systolická dysfunkce LK.
U posuzovaných po operační korekci srdečních vad a revaskularizaci se doporučuje provést funkční zhodnocení s odstupem 3 - 6 měsíců po celkové readaptaci a rehabilitaci. O příznivosti či nepříznivosti výsledku rozhoduje zejména typ srdeční vady, stupeň korekce hemodynamické poruchy, přítomnost reziduální vady nebo vad přidružených, stav funkce levé komory, přítomnost a stupeň plicní hypertenze.
| a) bez podstatného snížení výkonu při obvyklém tělesném zatížení
(úplná korekce vady, dobrá funkce LK, EF vyšší než 50%, bez omezení předpokládaného výkonu, výkon při bicyklové ergometrii 2W/kg a vyšší, více než 7 METs, VO2 max. více než 20 ml/kg/min, NYHA I) | 10-15
b) s poklesem výkonu při obvyklém tělesném zatížení
(téměř úplná korekce vady, snížená funkce LK, EF 40 - 50%, výkon při bicyklové ergometrii 1 - 2 W/kg, 5 - 7 METs, VO2 max. 16 - 20 ml/kg/min, NYHA II) | 30-45
c) pokles výkonu při středně těžkém zatížení
(částečná korekce vady, reziduální vada, těžší porucha funkce LK, EF 30 - 40%, výkon při bicyklové ergometrii 0,5 - 1,0 W/kg, 2 - 5 METs, VO2 max. 10-15 ml/kg/min, NYHA III) | 50-60
d) pokles výkonu při lehké zátěži
(pokročilá vada pozdě indikovaná k operaci, vady, které nebylo možno uspokojivě korigovat, těžká porucha funkce LK, EF nižší než 30%, výkon při bicyklové ergometrii nižší než 0,5 W/kg, méně než 2 METs, VO2 max. méně než 10 ml/kg/min, NYHA IV) | 70-80
9.| Stav po transplantaci srdce |
Posudkové hledisko:
Při posuzování je nutno vycházet z hodnocení funkce štěpu dle ECHO, stanovení funkční klasifikace a objektivizace výkonnosti zátěžovým testem, popřípadě též výsledku endomyokardiální biopsie (chronická rejekce), koronarografického vyšetření (vývoj vaskulopatie štěpu), Holterova monitorování. Posudkově nepříznivým faktorem jsou opakované rejekční epizody, výskyt závažných infekcí, toxické poškození parenchymatozních orgánů a vznik malignit při imunosupresivní léčbě, vývoj obstrukční vaskulopatie štěpu. Přitom je nutno přihlédnout i k reakci imunitního systému a vedlejším účinkům imunosupresivní léčby.
| a) do stabilizace zdravotního stavu, zpravidla do 2 let od operace | 80
b) po stabilizaci zdravotního stavu, podle stupně funkčního omezení srdeční a celkové výkonnosti | 50-70
10\\. | Stavy po implantaci kardiostimulátoru (implantabilního defibrilátoru) |
| a) stavy bez omezení srdeční funkce a výkonnosti | 15-25
b) pro poruchy rytmu bez postižení srdce, s poklesem výkonu při lehkém zatížení | 30-50
c) pro poruchy rytmu s postižením srdce, s poklesem výkonu při středně těžkém zatížení | 60-75
ODDÍL B
-
POSTIŽENÍ CÉV
Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu schopnosti
soustavné výdělečné
činnosti v %
---|---|---
1\\. | Aterosklerosa |
| a) lehká stádia, s mírnými známkami poruchy funkce orgánů | 20
b) těžší stádia se závažnými známkami poruchy funkce orgánů | 40-60
c) pokročilá stádia s těžkými orgánovými změnami | 70-80
2\\. | Arteriovenózní píštěle s poruchami periferního prokrvení | 20
3\\. | Aneurysmata (podle polohy, velikosti) |
| a) bez funkční poruchy (malá periferní aneurysmata) | 10-20
b) disekující aneurysmata aorty a velká aneurysmata aorty abdominální a velkých pánevních arterií, stavy po operacích aneurysmat, s těžkou funkční újmou a výrazným snížením výkonu | 40-70
4\\. | Arteriální obliterující nemoci, funkční cirkulační poruchy (angioneuropatie), uzávěry arterií na dolních končetinách (dělení dle Fontaina) |
4.1. | Stadium I. - asymptomatické, případně klaudikace při mimořádném zatížení, málo významná stenóza, funkční zdatnost nepatrně 1 omezena, index tlaku nad kotníky je hraniční (1,0-0,8) | 10-20
4.2. | Stadium II. a - klaudikační vzdálenost 200 a více metrů, těsná stenóza kolem 60-80 %, s dobrým kolaterálním oběhem, index tlaku nad kotníky pod 0,8, funkční zdatnost mírně omezena | 25-30
4.3. | Stadium II. b - klaudikační vzdálenost pod 200 m, uzávěry popř. v kombinaci se stenózami, s kolaternálním oběhem, polohový a zátěžový test je pozitivní, index tlaku nad kotníky kolem 0,5, funkční zdatnost značně omezena | 40-50
4.4. | Stadium III.- klidové a noční ischemické bolesti, kombinované uzávěry s malým rozvojem kolaterálního oběhu, nejsou přítomny kožní defekty, tlak nad kotníky je 50 mm Hg a méně, funkční zdatnost je podstatně omezena | 60-70
4.5. | Stadium IV. - ischemické kožní defekty, nekrózy a gangrény | 80
4.6. | Arteriální uzávěry na horních končetinách, funkční cirkulační poruchy (angioneuropatie) | stanoví se podle
rozsahu obtíží a
funkčních omezení
(ve srovnání
s cévními postiženími dolních končetin)
4.7. | Prostá obliterace arteria carotis bez poruch oběhu | 15-20
4.8. | Obliterace arteria carotis provázená poruchami oběhu (tranzitorní ischemické ataky, krátkodobé výpadky vědomí, lehčí psychické změny) | 50-70
4.9. | Stavy po cévní operaci obliterace arteria carotis s dobrým funkčním výsledkem | 20-25
5.| Stavy po provedené desobliteraci nebo bypassu velkých arterií |
Posudkové hledisko:
Hodnotí se s ohledem na přetrvávající cévní postižení.
| a) při úspěšné revaskularizaci | 30-40
b) při středně těžkých funkčních poruchách | 50-60
c) s těžkým funkčním omezením | 70-80
6\\. | Vazoneurózy, nemoci z útlaku v oblasti horní hrudní apertury nebo karpálního tunelu, embolizace, vaskulitidy |
| a) Stadium I. - lehké poruchy (reverzibilní změny), občasné záchvaty postihující špičky prstů | 5-15
b) Stadium II. - občasné záchvaty postihující distální a střední články prstů, oboustranné středně těžké poruchy, bez poruchy trofiky, ověřené termografickým vyšetřením | 25-35
c) Stadium III. - časté záchvaty postihující všechny články prstů, oboustranné těžké poruchy, s trvalými projevy vazospastickými a vazoparalytickými, s poruchou trofiky kůže, nejsou však defekty | 45-60
d) Stadium IV. - chronické uzávěry digitálních tepen, trofické kožní změny | 70-80
7\\. | Křečové žíly, posttrombotický syndrom, recidivující tromboflebitidy |
7.1. | Stadium I. - s nepatrným, na zátěži závislým edémem, bez ulcerózních kožních změn, bez výrazných obtíží z městnání, žilní odtok lehce snížen, hraniční odchylky, dobrý výkon žilní pumpy | 10
7.2. | Stadium II. - jedno nebo oboustranná postižení, se značnými obtížemi z městnání, často vícekrát v roce recidivující záněty žil, dermatitidy, postižení hlubokých žil, žilní regurgitace, zmenšená výkonnost žilní pumpy, zkrácený žilní plnící čas, maximální odtok značně snížen | 15-25
7.3. | Stadium III. - postižení se zhojenými recidivujícími vředy, podle rozsahu a častosti, značně snížený výkon žilní pumpy a žilní plnící čas, obliterace hlubokých žil nebo regurgitace na hlubokých žilách nebo na spojkách, na povrchních žilách regurgitace zasahující až na bérec |
| a) jednostranné | 20-30
b) oboustranné | 40-60
7.4. | Stadium IV. - velmi těžké funkční postižení, kožní defekty, s ohledem na rozsah postižení (jednostranný nebo oboustranný nález) | 40-70
8\\. | Mízní edém na jedné či obou končetinách |
| a) Stadium I. - bez podstatného omezení funkce, malé chronické otoky (diference objemu do 4 cm), požadavek kompresní bandáže | 10
b) Stadium II. - trvalé otoky se silnějším zvětšením objemu (nad 4 cm), s omezením pohyblivosti končetiny a kloubů | 20-35
c) Stadium III. - trvalý velký otok s rozvojem trofických kožních změn se značnou poruchou funkce postižené končetiny | 40-50
d) Stadium IV. - s těžkým lymfedemem obou dolních končetin a s podstatným omezením celkové výkonnosti a pohyblivosti, elefantiáza | 60-70
Kapitola X
-
TRÁVICÍ SOUSTAVA
ODDÍL A
-
NEMOCI JÍCNU
Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu
schopnosti
soustavné výdělečné činnosti v %
---|---|---
1\\. | Divertikl (podle velikosti a potíží) | 10
| a) bez výrazné překážky příjmu potravy, podle velikosti a potíží | 10
b) se značnou překážkou příjmu potravy, podle účinku na celkový stav (poruchy výživy, anémie, pokles hmotnosti), není-li možná chirurgická léčba | 20-40
3\\. | Chronické záněty jícnu s gastroesofageálním refluxem a anémií | 20-40
4\\. | Funkční nebo organická stenóza jícnu |
| a) bez výrazné překážky příjmu potravy podle velikosti potíží | 10
b) se značnou překážkou příjmu potravy podle účinku (omezení formy stravy, prodloužená doba jídla) | 20-40
c) se značnou poruchou stavu výživy a s výrazným snížením celkové výkonnosti organismu | 50-70
5.| Maligní tumor jícnu |
Posudkové hledisko:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle rozsahu a tíže postižení, klinického stadia, lokalizace a charakteru nádoru, průběhu a výsledku léčby, reziduálních funkčních poruch a prognostických kritérií.
| a) během onkologické léčby | 70-80
b) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech od ukončení léčby) | 60-70
c) nepříznivé formy, progredující, recidivující | 90
6\\. | Totální náhrada jícnu, zavedení stentu | 70-80
ODDÍL B
-
NEMOCI ŽALUDKU A DUODENA
Obecné posudkové zásady:
Při organických a funkčních nemocech gastrointestinálního traktu se stanoví míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti podle stupně a újmy celkového stavu, tíže orgánových poruch a podle nutnosti zvláštní dietní stravy a režimu a jejich dopadu na celkovou výkonnost organismu.
Alergické choroby (potravinové alergie) mohou jen výjimečně způsobovat pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti.
Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu
schopnosti
soustavné výdělečné činnosti v %
---|---|---
1\\. | Vředová choroba žaludku a duodena |
| a) sezónní opakované recidivy v posledních třech letech klinicky prokázané (rentgenové vyšetření, fibroskopie), konzervativně léčené, intervalové obtíže | 5-10
b) často recidivující procesy, v mezidobí s erozivní gastritidou, konzervativní léčení, zhojení s výraznou deformací a opakovanými dyspeptickými obtížemi | 20-30
c) operované formy, s recidivujícími procesy, při trvale značných funkčních poruchách a s trvalým značným zhoršením stavu sil a výživy nebo se značnými komplikacemi a snížením celkové výkonnosti organismu | 40-60
2\\. | Dráždivý žaludek (funkční porucha) | 5-10
3\\. | Stavy po operacích žaludku (resekce, spojkové operace, vagotomie) |
| a) s dobrou funkcí | 10-20
b) s lehkými funkčními poruchami | 25-35
c) s těžkou újmou výživy a podstatným snížením celkové výkonnosti organismu | 40-60
4.| Maligní tumor žaludku
Posudkové hledisko: |
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle rozsahu a tíže postižení, klinického stádia, lokalizace a charakteru nádoru, průběhu a výsledku léčby, reziduálních funkčních poruch a prognostických kritérií.
| a) při probíhajícím onkologickém léčení | 70-80
b) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech od ukončení léčby) s trvajícími dyspeptickými potížemi, poruchami výživy a podstatným snížením výkonnosti | 50-70
c) nepříznivé formy, progredující, recidivující | 90
ODDÍL C
-
NEMOCI TENKÉHO A TLUSTÉHO STŘEVA
Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu
schopnosti
soustavné výdělečné činnosti v %
---|---|---
1\\. | Chronický zánět střev, divertikulitis, divertikulóza, částečná resekce střeva nebo jiné poruchy střevní |
| a) bez podstatných potíží a účinků (např. dráždivý tračník) | 10
b) se silnějšími trvalými symptomy (např. průjmy, spasmy několikrát denně, snížení celkové výkonnosti organismu) | 20-35
c) se značným snížením stavu výživy a s výrazným snížením celkové výkonnosti organismu s poruchami pasáže, pokles hmotnosti, anémie, krvácení, opakované záněty, zúžení střeva | 40-60
2\\. | Colitis ulcerosa, Crohnova nemoc |
| a) s nepatrnou odezvou (žádné nebo nepatrné snížení celkové výkonnosti organismu, výživy, občasné průjmy, žádné odchylky v laboratorních nálezech) | 10
b) s mírnou odezvou (snížení celkové výkonnosti organismu a výživy, časté průjmy, značné odchylky v laboratorních nálezech, s ojedinělými poruchami pasáže, s kolonoskopicky zjištěnou mírnou aktivitou nebo občasnými recidivami) | 20-40
c) se závažnými komplikacemi (např. těžká malnutrice, píštěle, perforace, resekce, poruchy pasáže) a podstatným snížením celkové výkonnosti organismu | 60-70
3\\. | Střevní malabsorpce (např. celiakie, sprue, malabsorbsční syndrom) |
| a) bez podstatných následných projevů při dietě a zavedené terapii | 5-10
b) s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu, výživy a při nedostatečné odpovědi na farmakoterapii a dietetický režim | 30-40
c) pokročilé formy resistentní na terapii s výrazným snížením celkové výkonnosti organismu a výživy | 50-70
4.| Maligní tumor tenkého a tlustého střeva, konečníku |
Posudkové hledisko:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle rozsahu a tíže postižení, klinického stádia, lokalizace a charakteru nádoru, průběhu a výsledku léčby, reziduálních funkčních poruch a prognostických kritérií.
| a) po odstranění lokalisovaných střevních malignit, tumorů tračníku nebo rekta během onkologické léčby, bez stomie | 50-70
b) s kolostomií, během onkologického léčení | 70-80
c) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech od ukončení léčby), řešené stomií (platí i pro stomie z jiných příčin) | (50)
Posudkové hledisko:
Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č. 4.
d) po ukončení léčby, po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech), řešené stomií, s poruchami funkce stomie | 60-70
e) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech od ukončení léčby), bez stomie, s lehčími poruchami | 30-40
f) nepříznivé formy, progredující, recidivující | 90
5.| Výhřezy konečníku, hemoroidy a rektální píštěle |
Posudkové hledisko:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle polohy a rozsahu, vlivu na svěrač a střevní stěnu, s ohledem na celkový stav organismu.
| a) se silnějšími trvalými obtížemi (průjmy, spasmy, ojedinělé krvácení či sekrece) | 10-20
b) s komplikacemi a silnou odezvou na celkovém stavu (opakované poruchy pasáže, resekce, trvalá sekrece) | 30-50
c) s inkontinencí svěrače | 80-90
6\\. | Pištěl v okolí řiti |
| a) nepatrná, s občasnou sekrecí | 10
b) rozsáhlý výhřez konečníku, umělá řiť a silně secernující sterkorální píštěle, které vedou k výraznému znečištění | 60-80
7\\. | Srůsty pobřišnice |
| a) bez podstatné odezvy na střevní pasáž | 5-10
b) se značnými poruchami pasáže | 20-30
ODDÍL D
-
NEMOCI JATER, ŽLUČOVÝCH CEST A PANKREATU
Obecné posudkové zásady:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví na základě metabolického postižení funkce jater (laboratorním skríningem, sonografií, popřípadě též scintigrafií, CT, biopsií), podle rozsahu funkčního a morfologického postižení, újmy celkového stavu a výživy a nutnosti dodržovat režimová opatření. Je třeba rovněž přihlédnout k etiologii postižení, nepříznivým vedlejším účinkům léčby (flu-like syndrom) stejně jako ke skutečnosti, že u pokročilých chronických lézí jater nemusí být normální hodnoty transaminas ještě důkazem stabilizace onemocnění.
Morfologické změny jater lze spolehlivě posoudit je-li k dispozici kvalitativně-kvantitativní hodnocení. Je-li index závažnosti 1 - 3, jde o zcela nevýznamné změny. Je-li index závažnosti 4 - 8, jde o lehkou hepatopatii a je-li index závažnosti 9 - 12, jde o středně těžkou hepatopatii; při indexu závažnosti nad 12 již jde o těžkou hepatopatii (Knodellovo skóre - index histologické aktivity).
Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu
schopnosti
soustavné výdělečné činnosti v %
---|---|---
1\\. | Jaterní onemocnění |
| a) s poruchou nepatrného stupně | 5-10
b) lehké poruchy | 20
c) středně těžké poruchy | 30-50
d) těžké poruchy | 60-70
e) stavy se závažným portálním městnáním, jícnové varixy, opakované krvácivé stavy, ascites, známky encefalopatie | 80-90
f) stavy po spojkové operaci (portokavální anastomóza) | 60-80
2.| Stavy po resekci jaterního laloku, bez poruchy funkce
Posudkové hledisko:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví po dosažení stabilizace.| 30-40
3.| Maligní tumor jater
Posudkové hledisko: |
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle rozsahu a tíže postižení, klinického stádia, lokalizace a charakteru nádoru, průběhu a výsledku léčby, reziduálních funkčních poruch a prognostických kritérií.
| a) během onkologické léčby | 70-80
b) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech od ukončení léčby), s těžkými funkčními důsledky | 60-70
c) nepříznivé formy, progredující, recidivující | 90
4.| Stav po transplantaci jater | 60-70
5\\. | Nemoci žlučníku a žlučových cest (litiáza, chronické recidivující záněty) |
| a) s kolikami v odstupech více měsíců, záněty v odstupech let | 5
b) s častějšími kolikami (jedenkrát měsíčně) a občasnými záněty léčenými antibiotiky, jakož i s intervalovými potížemi | 10-20
6\\. | Ztráta žlučníku |
| a) bez podstatných poruch | 5
b) s funkčními zbytkovými poruchami (postcholecystektomický syndrom), při dále trvajících kolikách | 10-20
7.| Maligní tumor žlučníku, žlučových cest nebo papily
Posudkové hledisko: |
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle rozsahu a tíže postižení, klinického stádia, charakteru nádoru, průběhu a výsledku léčby, reziduálních funkčních poruch a prognostických kritérií.
| a) během onkologické léčby | 70-80
b) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech od ukončení léčby) s těžkými funkčními důsledky | 60-70
c) nepříznivé formy, progredující, recidivující | 90
8\\. | Stavy po chirurgických a endoskopických výkonech na papile a žlučových cestách |
| a) s přetrvávajícími dyspeptickými potížemi | 10-15
b) stav po opakovaných výkonech s následnými funkčními a morfologickými změnami pankreatu, žlučových cest a jater, podle stupně poruch | 30-40
9.| Chronická onemocnění pankreatu podle účinku na celkový stav
Posudkové hledisko: |
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle stupně, rozsahu a destrukce parenchymu a míry narušení zevně nebo vnitřně sekretorické funkce pankreatu. |
| a) průjmy jen při dietních chybách | 5-10
b) častější průjmy, nepatrné snížení celkové výkonnosti organismu a výživy, dyspeptické obtíže, občasné bolesti | 20-25
c) závažnější snížení celkové výkonnosti organismu a výživy s příznaky malabsorbce | 30-50
d) výrazné snížení celkové výkonnosti organismu a výživy až kachektizace| 60-70
10.| Maligní tumor pankreatu |
Posudkové hledisko:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle rozsahu a tíže postižení, klinického stádia, charakteru nádoru, průběhu a výsledku léčby, reziduálních funkčních poruch a prognostických kritérií.
| a) během onkologické léčby | 70-80
b) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech od ukončení léčby) s těžkými funkčními důsledky | 60-70
c) nepříznivé formy, progredující, recidivující | 90
ODDÍL E
-
KÝLY
Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu schopnosti
soustavné
výdělečné
činnosti v %
---|---|---
1\\. | Tříselná nebo stehenní kýla (podle velikosti a reponovatelnosti) | 5-10
2\\. | Pupeční kýla nebo kýla v bílé linii | 10-15
3\\. | Břišní kýla v jizvě |
| a) s poruchou funkce břišních orgánů (při poruchách pasáže) | 10
b) s větší eventerací útrob před břišní stěnu, mechanicky omezující výkonnost | 35-50
c) s rozsáhlou eventerací útrob před břišní stěnu, chirurgicky neřešitelné, zpravidla s podstatným omezením kardiopulmonálního výkonu | 60-70
4\\. | Brániční kýly působící refluxní ezofagitidu | 10-15
Kapitola XI
-
MOČOVÁ SOUSTAVA
Obecné posudkové zásady:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle stupně aktivity, rozsahu a tíže změn, poruch funkce uropoetického systému, které je nutno zjistit speciálními funkčními zkouškami (např. určením kreatininu a močoviny, vyšetřením glomerulární filtrace a koncentrační schopnosti izotopovým vyšetřením, urografií, urodynamickým vyšetřením, endoskopií, sonografií). Je nutné vzít ohled na postižení jiných orgánů, aktivitu zánětlivého procesu, účinky na celkový stav organismu a jeho výkonnost.
ODDÍL A
-
POSTIŽENÍ LEDVIN
Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu schopnosti
soustavné výdělečné činnosti v %
---|---|---
1\\. | Vývojová anomálie ledvin a močových cest, bez podstatného funkčního omezení | 5-10
2\\. | Nefrolitiáza bez funkčního omezení s častějšími kolikami a potížemi v intervalech (infekce, hematúrie) | 5-10
3\\. | Renální postižení bez funkčního omezení, s chorobným nálezem v moči lehkého stupně (diskrétní proteinurie, bakteriurie, mikroskopická hematúrie) | 5-10
4\\. | Renální postižení s omezením funkce (bez ohledu na etiologie poškození) |
| a) lehkého stupně (snížená funkční výkonnost, hraniční hodnoty kreatininu a urey, lehké snížení glomerulární filtrace, lehké snížení tubulární resorbce, žádná retence katabolitů) | 10-20
b) středně těžkého stupně (dlouhodobě mírné klinické příznaky nedostatečnosti ledvin, poruchy glomerulární filtrace, tubulární resorbce, vzestup kreatininu, snížení clearence kreatininu, retence katabolitů, změny v osmolalitě séra a moče, renální hypertenze, možnost anémie, osteopatie) | 30-50
c) těžkého stupně (jasné klinické známky nedostatečnosti ledvin zvládnutelné konzervativními opatřeními, azotemie, uremie, elektrolytové poruchy, těžké změny osmolality séra a moče, těžký nález v moči, významné změny acidobazické rovnováhy) | 60-70
5\\. | Ztráta nebo výpad funkce jedné ledviny při dobré funkci druhé ledviny | 20
6\\. | Ztráta nebo výpad funkce jedné ledviny s funkčním omezením druhé ledviny |
| a) lehkého stupně | 25-35
b) středního stupně | 40-60
c) těžkého stupně (výrazná alterace celkového stavu, výrazné snížení celkové výkonnosti organismu) | 70-80
7\\. | Postižení ledvin léčené umělou ledvinou (dialýzou příp. jinými eliminačními metodami) s ohledem na přítomné komplikace |
| a) s lehkými komplikacemi | 35-50
b) s těžkými komplikacemi | 60-80
8.| Maligní tumor ledviny |
Posudkové hledisko: |
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle rozsahu a tíže postižení, klinického stádia, charakteru nádoru, průběhu a výsledku léčby, reziduálních funkčních poruch a prognostických kritérií. |
| a) během léčby | 70-80
b) po dosažení stabilizace zdravotní stavu (zpravidla po dvou letech od ukončení léčby) při dobré funkci solitární ledviny | 30-50
c) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech od ukončení léčby) při snížené funkci solitární ledviny | 50-70
d) nepříznivé formy, progredující, recidivující | 90
e) po resekci nádoru se zachováním ledviny, nebo po odstranění ledviny pro nádor bez nutnosti následné onkologické léčby, při dobré funkci zdravé ledviny | 20-40
9\\. | Stav po transplantaci ledviny |
| a) do dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla jeden rok) | 70
b) po dosažení stabilizace zdravotního stavu s ohledem na přetrvávající funkční poruchu a případné komplikace | 30-60
ODDÍL B
-
POSTIŽENÍ MOČOVÝCH CEST
Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v %
---|---|---
1.| Chronický zánět močových cest | 5-20
Posudkové hledisko:
Při stanovení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se vychází z rozsahu postižení (jednoduché infekce dolních cest, chronické recidivující infekce dolních cest, pyelonephritidy), nálezů významné bakteriurie, pyurie, proteinurie, leukocytózy a dalších celkových známek zánětu a chorobných příznaků. Nepříznivým faktorem je obstrukce či dysfunkce močových cest, konkrement, porucha renální funkce, oslabení obranyschopnosti organismu.
| a) chronická či recidivující pyelonephritida | 20-40
b) chronický či recidivující bakteriální zánět dolních močových cest | 10
c) intersticiální cystitida prokázaná klinicky, endoskopicky či histopatologicky | 20-40
2\\. | Poruchy vyprazdňování močového měchýře těžšího stupně podle nutnosti katetrizace, recidiv uroinfekce | 30-50
3.| Maligní tumor močového měchýře |
Posudkové hledisko:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle rozsahu a tíže postižení, klinického stádia, charakteru nádoru, průběhu a výsledku léčby, reziduálních funkčních poruch a prognostických kritérií.
| a) během onkologické léčby | 70-80
b) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech od ukončení léčby), s lehčími funkčními následky | 30-40
c) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech od ukončení léčby), závažnější operační zákrok, podstatná redukce kapacity močového měchýře, případně při náhradě močového měchýře | 50-60
d) neléčitelné formy | 90
4.| Inkontinence moče |
Posudkové hledisko:
Při stanovení míry poklesu schopnosti výdělečné činnosti je třeba objektivně kvantifikovat inkontinenci moče, rozlišit její příčinu, zda se jedná o inkontinenci stresovou, příp. reflexní, urgentní či extraureterální. Přitom je třeba vycházet z výsledků odborného vyšetření, zejména pak urodynamického, dále např. cystoskopie, cystografie, ultrasonografie. Pokud je prokázán jiný typ inkontinence než inkontinence stresová je nutné míru funkčních důsledků porovnat se stavy zde uvedenými.
| a) nahodilý a ojedinělý odchod moče při zatížení | 10-20
b) lehká stresová inkontinence (ztráty moče při stresových manévrech jsou menší než 30ml, únik moče při kašli, smíchu, kýchnutí či zvedání těžkých předmětů, používání kompenzačních pomůcek nepravidelné) | 25-35
c) střední stresová inkontinence (ztráty moče při stresovém manévru jsou mezi 30 - 80 ml, únik moče nastává při změně polohy, běhu, chůzi, chůzi po schodech, při lehčí fyzické práci. Používání pomůcek je nutné denně, při každém stresovém manévru) | 40-60
d) těžká inkontinence moče (ztráty moče při stresových manévrech jsou větší než 80 ml, únik moče nastává již při minimálním vzestupu nitrobřišního tlaku, moč uniká prakticky trvale. Používání pomůcek pro inkontinenci je trvalou nutností) | 80
5.| Umělý odvod moče |
Posudkové hledisko:
Při posuzování míry poklesu výdělečné schopnosti je třeba vycházet z rozsahu a tíže postižení, které vyústilo umělým odvodem moče (zejména pokud je takovou příčinou onkologické onemocnění) a hodnotit vzájemnou souvislost příčiny a funkčních důsledků, s ohledem na případné postižení ledvinných funkcí.
| a) po ortotopické náhradě, s dobrým funkčním výsledkem | 40-50
b) do střeva podle postižení funkce ledvin a jiných funkčních poruch | 40-60
c) na zevnějšek (odvod do jímače či drénem), nebo na zevnějšek s kontinentním mechanismem (tj. nutností pravidelné katetrizace) | (50-60)
Posudkové hledisko:
Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č. 4.
6\\. | Chronické píštěle trávicího, močového a pohlavního ústrojí |
| a) chronické píštěle s trvalou mírnou sekrecí | 20-40
b) chronické píštěle s vydatnou sekrecí zvláště sterkorální, hnisavou nebo močovou | 60-80
Kapitola XII
-
MUŽSKÉ POHLAVNÍ ORGÁNY
Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu
schopnosti
soustavné
výdělečné
činnosti v %
---|---|---
1\\. | Nemoci mužských pohlavních orgánů, vleklé zánětlivé procesy, spojené se závažnými poruchami močení apod. | 10-20
2.| Maligní tumor penisu
Posudkové hledisko: |
Při posuzování míry poklesu výdělečné schopnosti je třeba vycházet z rozsahu a tíže postiženní, klinického stádia, typu nádoru, průběhu a výsledku léčby, prognostických kritérií a funkčních důsledků, především rozsahu operačního zákroku, odvodu moče a psychické poruchy.
| a) po odstranění v časném stadiu | 30-40
b) po odstranění v pozdních stadiích, během onkologického lečem | 70-80
c) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech od ukončení léčby), s ohledem na způsob odtoku moče | 30-60
d) nepříznivé formy, progredující, recidivující | 90
3.| Maligní tumor varlete
Posudkové hledisko: |
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle rozsahu a tíže postižení, klinického stádia, charakteru nádoru, průběhu a výsledku léčby, reziduálních funkčních poruch a prognostických kritérií.
| a) po odstranění v časných stádiích a po ukončení adjuvantní léčby, zpravidla po j ednom roce | 20-40
b) po odstranění v pozdních stadiích, během onkologického léčení | 70-80
c) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech od ukončení léčby) | 30-50
d) nepříznivé formy, progredující, recidivující | 90
4\\. | Chronické záněty prostaty a benigní hyperplasie prostaty s trvalými značnými poruchami mikce a stavy po operacích | 10-20
5.| Maligní tumor prostaty
Posudkové hledisko: |
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle rozsahu a tíže postižení, klinického stádia, charakteru nádoru, průběhu a výsledku léčby, reziduálních funkčních poruch a prognostických kritérií.
| a) po odstranění v časném stadiu | 20-40
b) po odstranění v pozdních stadiích, během onkologického léčení | 70-80
c) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech od ukončení léčby) | 30-50
d) nepříznivé formy, progredující, recidivující | 90
Kapitola XIII
-
ŽENSKÉ POHLAVNÍ ORGÁNY
Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v %
---|---|---
1.| Nemoci prsu (zánětlivá onemocnění, benigní tumory, kosmetické záležitosti) | 10
Posudkové hledisko:
Rozhodujícím kritériem je velikost tumoru, jeho charakter, množství postižených uzlin, rozsah chirurgického zákroku a další funkční omezení v ramenním pletenci nebo paži jako následky operace (např. lymfedém, defekty svalů, leze nervů), případně nepříznivá psychická symptomatologie.
2.| Maligní tumor prsní žlázy
Posudkové hledisko: |
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle rozsahu a tíže postižení, klinického stádia, charakteru nádoru, průběhu a výsledku léčby, reziduálních funkčních poruch a prognostických kritérií.
| a) po odstranění ve stadiu I. | 30-40
b) po odstranění ve stadiu II., s ohledem na množství postižených uzlin | 40-60
c) po odstranění v pozdních stádiích - během onkologického léčení | 70-80
d) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech od ukončení léčby), u pokročilejších stádií | 50-60
e) nepříznivé formy, progredující, recidivující | 90
3\\. | Stav po odstranění dělohy pro benigní tumor, endometriózu apod. | 10
4.| Maligní tumor dělohy
Posudkové hledisko: |
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle rozsahu a tíže postižení, klinického stádia, charakteru nádoru, průběhu a výsledku léčby, reziduálních funkčních poruch a prognostických kritérií.
| a) po odstranění tumoru těla nebo krčku ve stádiu I. | 30-40
b) po odstranění tumoru těla nebo krčku ve stádiu II., s ohledem na tíži funkčních následků, zejména záněty močového měchýře a střeva | 40-60
c) po odstranění tumoru v pokročilejších stádiích, během onkologické léčby | 70-80
d) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech od ukončení léčby), u pokročilejších forem, s ohledem na tíži funkčních následků | 40-60
e) nepříznivé formy, progredující, recidivující | 90
5\\. | Ztráta vaječníků pro zánětlivé onemocnění, benigní tumor, cystu | 10
6.| Maligní tumor vaječníku
Posudkové hledisko: |
stanoví podle rozsahu a tíže postižení, klinického stádia, charakteru nádoru, průběhu a výsledku léčby, reziduálních funkčních poruch a prognostických kritérií.
| a) během onkologické léčby | 70-80
b) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech od ukončení léčby) | 60-70
c) nepříznivé formy, progredující, recidivující | 90
7\\. | Chronický nebo chronicky recidivující zánětlivý proces adnex, parametria nebo dělohy |
| a) ojediněle exacerbující | 5
b) často recidivující (3 - 4x ročně) | 10-15
c) těžkého stupně, s rozsáhlým palpačním nálezem, nutností opakované ATB terapie, s dysurickými obtížemi, recidivující uroinfekcí | 20-25
8\\. | Endometrióza těžkého stupně | 20
9\\. | Pokles stěny vaginy, prolaps vaginy anebo dělohy |
| a) bez inkontinence nebo s nepatrnou stresovou inkontinencí (stupeň I), s ohledem na vykonávanou výdělečnou činnost | 10-25
b) se závažnější stresovou inkontinencí | stanoví se podle urologického postižení uvedeného v této příloze
v kapitole XI, oddíl B, pol. 4 b, c, d
10\\. | Zátěžová slabost podpůrné tkáně po plastické operaci |
| a) s dobrým operačním efektem | 10
b) s funkčními reziduálními obtížemi a se snížením celkové výkonnosti organismu (bez inkontinence moče) | 20-25
11.| Kraurosis vulvae silnějšího stupně
(značné obtíže, sekundární změny, ekzémy, vředy, jizvy) | 20-30
12.| Maligní tumor pochvy a zevních rodidel
Posudkové hledisko: |
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle rozsahu a tíže postižení, klinického stádia, charakteru nádoru, průběhu a výsledku léčby, reziduálních funkčních poruch a prognostických kritérií. |
| a) po odstranění ve stadiu I. | 30-40
b) po odstranění v pozdních stadiích, během onkologické léčby | 70-80
c) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech od ukončení léčby) | 30-50
d) nepříznivé formy, progredující, recidivující | 90
13\\. | Menopauzální a perimenopauzální poruchy přetrvávající i při zavedené substituční léčbě | 10-20
Kapitola XIV
-
NEMOCI KŮŽE A PODKOŽNÍHO VAZIVA
Obecné posudkové zásady:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle umístění, vlivu na celkový stav organismu, doprovodných projevů, pohotovosti k recidivám resp. k chronicitě. Je nutno brát ohled též na doprovodné orgánové nebo systémové změny, poruchy, infekční komplikace, omezení pohybu apod.
Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu
schopnosti
soustavné výdělečné činnosti v %
---|---|---
1.| Infekce kůže a podkožního vaziva (chronické pyodermie) |
| a) ohraničené procesy, mírného rozšíření | 10-15
b) výrazné projevy, s celkovou odezvou organismu | 30-40
c) rozsáhlé, dlouhodobě aktivní formy vzdorující léčbě s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu | 50-60
d) formy se zvlášť nepříznivým průběhem (septické stavy) | 70-80
2\\. | Puchýřnatá - bulózní onemocnění (pemfigus, pemfigoid) |
| a) ohraničené procesy, mírného rozšíření | 10-15
b) výrazné projevy, s celkovou odezvou organismu | 30-40
c) rozsáhlé, dlouhodobě aktivní formy vzdorující léčbě s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu | 50-60
d) formy se zvlášť nepříznivým průběhem | 70-80
3\\. | Dermatitis a ekzém |
| a) ohraničené projevy (predilekční místa), stabilizované formy, řídké exacerbace | 5-15
b) výrazné projevy, s častými exacerbacemi nebo generalizované stabilizované formy | 25-35
c) rozsáhlé, dlouhodobě úporně recidivující formy vzdorující léčbě s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu | 50-60
d) formy se zvlášť nepříznivým průběhem, stále trvající | 70
4\\. | Papuloskvamózní onemocnění (psoriáza, lichen), keratodermie |
| a) ohraničené formy, malá intenzita procesu, řídké exacerbace nebo formy rozšířené, stabilizované, s dlouhodobými remisemi | 5-15
b) výrazné projevy, časté exacerbace nebo generalizované formy s dlouhodobými remisemi | 25-35
c) rozsáhlé, dlouhodobě aktivní formy vzdorující léčbě s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu | 40-60
d) formy se zvlášť nepříznivým průběhem nebo se závažným trvalým kloubním postižením | 70
5\\. | Urtikaria a erytém |
| a) urtikarie často recidivující | 5
b) angioedem, často recidivující, bez trvalých somatických následků | 5
c) angioedem, trvalého charakteru, se závažnými reziduálními následky, se snížením celkové výkonnosti organismu (přetrvávající lymfedémy) | 25-40
6\\. | Onemocnění kůže a podkožního vaziva spojené s chronickou expozicí (choroby z vlivů mechanických, termických, fyzikálních, choroby z radiace) |
| a) ohraničené procesy, mírného rozšíření, stabilizované formy, řídké exacerbace | 15
b) výrazné projevy, na exponovaných částech těla, nebo generalizované stabilizované formy, řídké exacerbace | 25-35
c) generalizované projevy nebo formy s nepříznivým průběhem a nepříznivou lokalizací | 40-60
d) formy se zvlášť nepříznivým průběhem (např. nekrotické změny) | 70
7\\. | Nemoci kožních adnex (onemocnění nehtů, alopecie, acne rosacea apod.) |
7.1. | Napadení všech nehtů, s příp. rozrušením nehtových plotének | 10-30
7.2. | Alopecie, bez ohledu na etiologii | 10-20
7.3. | Acne vulgaris těžšího stupně | 10-20
7.4. | Acne conglobata, s celkovou odezvou organismu (febrilní stavy, artralgie, tvorba pištěli, omezení pohyblivosti) | 40-60
8\\. | Jiné nemoci kůže a podkožního vaziva (vitiligo, poruchy pigmentace) | 5
9.| Maligní kožní tumory |
Posudkové hledisko: |
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle rozsahu a tíže postižení, klinického stádia, lokalizace a charakteru nádoru, průběhu a výsledku léčby, reziduálních funkčních poruch a prognostických kritérií. |
| a) po odstranění ve stadiu I event. II | 20-30
b) po odstranění v pozdních stadiích, během onkologické léčby | 70-80
c) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech od ukončení léčby) | 30-50
d) nepříznivé formy, progredující, recidivující | 90
Kapitola XV
-
PODPŮRNÝ A POHYBOVÝ APARÁT
Obecné posudkové zásady:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle funkčního postižení (postižení pohybu, zatížitelnosti) a vlivu na ostatní orgánové systémy.
Při zjištění pohybových a degenerativních změn je nutno srovnat, zda jejich rozsah a výskyt přesahuje rámec změn, typických pro určitý věk. Pouhé rentgenologické zjištění degenerativních změn nepředpokládá pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti, stejně tak skutečnost, že byla provedena operace na končetině nebo na páteři nebo došlo k úrazu. Při chronických zánětech kloubů je nutno přihlédnout vedle poruchy funkce také k aktivitě procesu.
Při celkové osteoporóze či osteomalácii (např. při hormonálních poruchách, gastrointestinálních resorbčních poruchách, při poškození ledvin) je míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti závislá na rozsahu a stupni patologických změn skeletu a z nich vyplývající poruchy funkce.
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti při poraněních svalů a šlach se stanoví podle funkční újmy a podle postižení krevního a lymfatického systému. Při poraněních fascií se mohou objevit svalové ruptury, které však jen v řídkých případech podmiňují pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti.
ODDÍL A
\\- DEGENERATIVNÍ KLOUBNÍ ONEMOCNĚNÍ, OSTEOARTHRÓZY
Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v %
---|---|---
1.| Osteoarthrózy |
Posudkové hledisko:
Při stanovém míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti je nutno vycházet z klinického nálezu, lokalizace a rozsahu procesu, množství (počtu) postižených kloubů, omezení rozsahu kloubního pohybu, chybného postavení, nestability kloubů, doprovodných projevů v měkkých tkáních, svalových atrofií a pracovních omezení z toho vyplývajících. Stupeň RTG změn není podstatným posudkovým kritériem, posudkově významné jsou změny v zátěžové oblasti kloubů.
| a) lehké formy s počínajícími degenerativními změnami, hybnost kloubů je omezena zpravidla o 1/4, je-li ztížena dlouhodobá chůze a stání | 10-15
b) středně těžké postižení jednoho až dvou nosných kloubů s funkčním omezením pohybu v postižených kloubech o více než 1/4 | 20-35
c) těžké postižení dvou nosných kloubů nebo více velkých kloubů, nebo těžké postižení většiny malých kloubů s pokročilými RTG změnami a funkčním omezením o více než 1/3 | 40-50
d) těžké deformační postižení tří a více nosných kloubů nebo rozsáhlé deformující postižení malých kloubů, formy rychle progredující, omezující pohyblivost zpravidla o více než 1/2, s těžkým omezením výkonnosti | 60-80
ODDÍL B
-
ZÁNĚTLIVÁ KLOUBNÍ ONEMOCNĚNÍ.
Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v %
---|---|---
1.| Revmatoidní arthritis a její varianty, reaktivní arthritidy (Reiterův syndrom), revmatická horečka, psoriatická arthritida, infekční arthritidy. |
Posudkové hledisko:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle celkových příznaků a projevů postižení, rozsahu procesu, aktivity procesu (stanovenou sérologicko imunologickým vyšetřením, humorálními ukazateli zánětu, klinicko biochemickými laboratorními nálezy), lokalizace (mono, polyartikulární formy, malé velké klouby), změn v RTG nálezu, doprovodných projevů jako jsou kontraktury, deformity, atrofie svalů a podle změny ve funkci jiných orgánů a systémů.
| a) lehké formy, zřídka recidivující, s mírnou poruchou funkce postiženého systému, s mírnou humorální aktivitou, zpravidla postižení několika drobných kloubů, s opakovanými obtížemi, je-li ztíženo jen dlouhé stání a chůze či omezena jen zatížitelnost končetin | 10-15
b) vleklé neprogredující formy, občas recidivující, s menší poruchou funkce (omezení funkce o 1/3), s doprovodnými obtížemi, stacionárním rentgenovým nálezem, ev. občasným laboratorním zánětlivým nálezem, s postižením jednoho i více kloubů, s lehkým snížením celkové výkonnosti organismu | 25-40
c) středně těžké formy, s trvale zvýšenou humorální aktivitou, s výrazným snížením celkové výkonnosti organismu, výraznější poruchou funkce či častými recidivami | 50-60
d) těžké formy, léčebně neovlivnitelné, trvale aktivní, progredující, s výraznými destruktivními rentgenovými změnami a těžkou poruchou funkce, postihující několik kloubů, s těžkým snížením celkové výkonnosti organismu | 70-80
ODDÍL C
-
METABOLICKÉ KOSTNÍ CHOROBY, OSTEOPORÓZA, OSTEOPATIE A CHONDROPATIE
Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v %
---|---|---
1.| Osteoporóza (bez ohledu na etiologii), osteomalacie, osteopenie, osteopatie |
Posudkové hledisko:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle funkčního postižení plynoucího z lokalizace a z aktivity procesu (metabolismus kalcia a fosfátů, vitamínu D, opakovaně densitometricky prokázaná patologie ve více kostech), snížení celkové kostní masy, poruchy architektoniky kostí, RTG změn v predilekčních oblastech, celkového rozsahu postižení, věku a průběžné odpovědi na léčbu. Ztráta kostní hmoty o 10% odpovídá Tskóre -1 (osteopenii).
| a) lehká forma s ovlivněním celkové zatížitelnosti, s omezením pro dlouhé stání a chůzi (celotělová kostní densita poklesla o 10-20%, Tskóre-1,0 až-2,0). | 10-15
b) středně těžká forma, s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu a zpravidla značným ovlivněním pohyblivosti (celotělová kostní densita poklesla o 25-30%, Tskóre -2,5 až -3) | 35-50
c) těžká forma, se zvýšenou lomivostí kostí a patologickými zlomeninami, těžká deformace páteře a dlouhých kostí (celotělová kostní densita poklesla o více než 35%, Tskóre vyšší než -3,5) | 70
2.| Sudeckova dystrofie |
Posudkové hledisko:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle stupně, rozsahu funkční poruchy a lokalizace procesu.
| a) mírná forma | 15-25
b) těžká forma nebo nepříznivá lokalizace | 50-70
3.| Chronická osteomyelitis |
Posudkové hledisko:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle funkčního postižení plynoucího z lokalizace, rozsahu a aktivity procesu s jejími účinky na celkový stav a případné následné nemoci (např. anémii, amyloidózu).
| a) lehkého stupně (lokalizovaná, s nepatrnou aktivitou, občasné a drobné hnisání v pištěli) | 10-20
b) středního stupně (chronická ulcerace s kostí ve spodině, mírná trvalá sekrece z píštěle, známky aktivity i v laboratorních nálezech) | 30-40
c) těžkého stupně (rozsáhlejší chronická ulcerace zasahující ke kosti, časté těžké ataky s horečkou, zřetelná infiltrace měkkých částí, hnisání a vylučování sekvestrů, známky značné aktivity v laboratorních nálezech) s alterací celkového stavu| 60-80
4\\. | Malý vzrůst, chondrodystrofie, chondrodysplasie |
| a) tělesná výška postiženého nepřesahuje 120 cm (po ukončení růstu) | (35-50)
Posudkové hledisko:
Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č. 4.
b) s těžkými deformitami končetin, hrudníku a s výrazným snížením celkové výkonnosti organismu, hybnosti, ventilace | 70-80
ODDÍL D
-
JINÁ ONEMOCNĚNÍ MĚKKÉ TKÁNĚ, ŠLACH, VAZŮ, FASCIÍ, SYNOVIÁLNÍ BLÁNY A BURZ
Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu schopnosti
soustavné výdělečné
činnosti v %
---|---|---
1\\. | Onemocnění měkké tkáně |
| a) lehké formy, zřídka recidivující, s mírnou poruchou funkce postiženého systému, s opakovanými obtížemi, je-li ztíženo jen dlouhé stání a chůze či omezena jen zatížitelnost končetin | 10-15
b) vleklé neprogredující formy, občas recidivující, s menší poruchou funkce (omezení funkce o 1/3), se značnými obtížemi, ev. občasným laboratorním zánětlivým nálezem s postižením zpravidla jednoho kloubu | 25-35
c) formy s postižením více kloubů nebo struktur a značným snížením celkové výkonnosti | 40-50
d) těžké formy, léčebně neovlivnitelné, trvale aktivní, progredující, s těžkou poruchou funkce, postihující několik kloubů | 60-80
ODDÍL E
-
NEMOCI SVALOVÉ
Obecné posudkové zásady:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle poruchy funkce svalů na jednotlivých končetinách a na trupu - analogicky k následně uvedeným pohybovým omezením a obrnám, ve vztahu k celkové pohyblivosti, výkonnosti a jemné motorice.
Samotné postižení svalů (bez ohledu na etiologii), pokud nemá vliv na celkovou výkonnost organismu a pracovní začlenění, se posudkově nehodnotí.
Je však nutno přihlédnout i ke zvláštním poruchám jako jsou nedostatečné tělesné proporce (např. chondrodystrofie), deformity končetin, poruchy kloubních funkcí, svalových funkcí a statiky, neurologické poruchy a k EMG nálezu. Stejně tak je nutno vzít v úvahu stupeň adaptace a kompenzace poruchy.
Položka | Druh| Míra poklesu schopnosti zdravotního postižení soustavné výdělečné činnosti v %
---|---|---
1.| Svalové dystrofie, myopatie, myositidy|
Posudkové hledisko:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví bez ohledu na etiologii onemocnění, s ohledem na výslednou poruchu funkce, pohyblivosti a celkové výkonnosti organismu.
| a) lehké poruchy s mírnou či lokální atrofií, dystrofií a s omezením pouze pro dlouhé stání a chůzi| 10-15
b) středně závažné poruchy, s mírným omezením pohyblivosti a se snížením celkové výkonnosti organismu| 30-40
c) závažná kombinace postižení několika funkčních celků| 50-60
d) těžké poruchy s těžkým omezením pohyblivosti, denní aktivity těžce omezeny| 70-80
2\\. | Syndromy svalové paralýzy, myastenia gravis|
| a) občasné subjektivní potíže, schopnost zvládat běžnou zátěž| 10
b) mírná unavitelnost, minimální klinické příznaky po provedení klinických testů (funkčně nevýznamná ptoza, mírné oslabení extenzorů po zátěži, abdukce paží déle než 2 min.), neschopnost vykonávat těžší fyzickou práci| 15-25
c) unavitelnost, subjektivní příznaky po zátěži, částečné omezení běžných denních aktivit, intermitentní diplopie a ptoza, nemožnost zvedat těžší předměty, omezení dosahu, nejsou vyjádřeny bulbární příznaky, slabost v oblasti pletencového svalstva nebo extraokulárního svalstva | 30-40
d) středně těžká unavitelnost a slabost, která se částečně zlepší po odpočinku, omezení při běžných pracovních činnostech, mohou být i bulbární příznaky, subjektivní a klinické obtíže jsou přítomny trvale, či při častých atakách onemocnění, středně těžké funkční omezení | 50-60
e) velmi těžká unavitelnost a slabost, potřeba konstantní podpory při denních aktivitách, bulbární příznaky nebo klinické příznaky postižení svalů pletencových, buď trvale nebo při minimální zátěži, těžké funkční omezení | 70-80
ODDÍL F
-
DORZOPATIE, DEFORMUJÍCÍ DORZOPATIE A SPONDYLOPATIE
Obecné posudkové zásady
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle rozsahu anatomického a funkčního postižení páteře, z toho vyplývajícího omezení výkonnosti a pohyblivosti. Významnost postižení výdělečné schopnosti určuje rozsah a lokalizace postižení (monosegmentální, plurisegmentální poruchy), časový průběh, charakter a rozsah strukturálních změn (komprese, dislokace, nestabilita, osteoporóza, degenerativní změny, zánětlivé změny), omezení pohyblivosti, neurologická symptomatologie, zejména přítomnost senzitivní a motorické léze, svalové slabosti, spazmu, paréz, atrofií aj. Přitom je třeba vyloučit případné extravetebrální příčiny potíží.
Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v %
---|---|---
1\\. | Stavy po zlomeninách trnových výběžků nebo příčných výběžků obratlů | 10
2\\. | Degenerativní změny na páteři a ploténkách |
| a) bez statického účinku, vadné držení, svalová dysbalance, postižení zpravidla jednoho úseku, lokalizované blokády | 10
b) s lehkým funkčním postižením zpravidla více úseků páteře, s občas vystupujícími projevy nervového a svalového dráždění (např. cervikokraniální syndrom, cervikobrachiální syndrom, lumbální syndrom, ischialgie, syndrom sakroiliakálního skloubení, občasné blokády), slabostí svalového korzetu, omezením pohybu v postiženém úseku, omezení pro vynucené polohy a fyzicky náročné aktivity | 15-25
c) středně těžké postižení zpravidla více úseků páteře, recidivující silnější projevy nervového a svalového dráždění prokázané EMG, středně těžká statickodynamická insuficience | 30-40
d) s trvalým těžkým postižením funkce více úseků páteře a často recidivujícími silnějšími, dlouhotrvajícími, dráždivými projevy nervů a svalů prokázanými EMG, těžkou staticko-dynamickou insuficiencí, výraznou poruchou svalového korzetu a podstatným snížením celkové výkonnosti organismu | 50
e) s trvalým nepříznivým funkčním nálezem, trvalými silnými projevy dráždění nervů a svalů, závažnými parézami, výraznými svalovými atrofiemi, zpravidla s poruchami funkce svěračů (závažnost postižení musí být doložena výsledkem EMG) | 60-80
3\\. | Stavy po operacích páteře a plotének, stavy po úrazech páteře a plotének |
| a) stavy s mírným reziduálním funkčním nálezem | 10-20
b) stavy s často recidivujícími nebo dlouhotrvajícími projevy nervového a svalového dráždění prokázanými EMG, insuficiencí svalového korzetu a podstatným snížením celkové výkonnosti organismu | 30-50
c) s nepříznivým reziduálním funkčním nálezem a trvalými silnými projevy dráždění nervů a svalů prokázanými EMG, těžkou výpadovou symptomatologií, zpravidla s poruchami funkce svěračů, závažnými parézami, výraznými svalovými atrofiemi, podstatné omezení pohyblivosti a těžké omezení denních aktivit | 70-80
d) stavy v perioperačním období a rekonvalescenci (zpravidla po dobu jednoho roku) | 70
4\\. | Vrozené nebo získané deformity páteře |
| a) s nepatrnou poruchou funkce, je-li ztížena dlouhodobá chůze a stání | 10
b) s poruchou funkce středního stupně (např. ve více pohybových segmentech vyjádřeným omezením až ztuhlostí, také při skolióze 40-75° u klínových obratlů, motýlkovitých obratlů, fixovaných kulatých zad, blokovaného obratle s tvorbou gibu) | 25-40
c) kombinace závažného postižení více úseků s nepříznivou neurologickou symptomatologií, trvalé kořenové dráždění nebo závažné výpadové jevy, prokázané EMG | 50-60
d) s těžkou poruchou funkce (např. ztuhnutím rozsáhlých oddílů páteře, trvajícím klidovým postavením při trupové ortéze, která zahrnuje 3 oddíly páteře, extrémně vytvořená skolióza podle okolností s otočným skluzem, spondylolistéza se skluzem a projevy dráždění nebo komprese míchy) | 70
5\\. | Scheuermannova nemoc |
| a) s těžkou poruchou funkce | 20
b) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po pěti letech) | 10
6.| Bechtěrevova nemoc (spondylitis ankylosans) |
Posudkové hledisko:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle průběhu, rozsahu postižení (klinicky i RTG), lokalizace a aktivity procesu a funkčních poruch kloubů a páteře, s přihlédnutím k dalším projevům postižení.
| a) lehkého stupně | 20-30
b) středního stupně - IV. stupeň ( současné ztuhnutí několika úseků páteře) | (35-60)
Posudkové hledisko:
Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č. 4.
c) těžkého stupně - V. stupeň, se ztuhlostí více úseků páteře nebo velkých kloubů, poruchami ventilace, srdečního výkonu a celkové výkonnosti | 70-80
ODDÍL G
-
STAVY PO ÚRAZECH
Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu
schopnosti
soustavné
výdělečné
činnosti v %
---|---|---
1\\. | Stavy po zlomeninách skeletu lebky |
| a) bez postižení mozkových funkcí | 5-10
b) při lehké poruše mozkových funkcí | 15-20
c) při středně těžké poruše mozkových funkcí | 30-45
d) s těžkou poruchou a podstatným snížením celkové výkonnosti | 50-70
e) zvlášť těžké postižení, narušující integritu mozkových funkcí | 80-100
2\\. | Stavy po zlomeninách čelistí |
| a) bez poruchy funkce | 5
b) špatně zhojené, s defektem, s ovlivněním inervace, žvýkání, mimiky, hlasu | 20-40
3\\. | Stavy po izolovaných zlomeninách žeber | 5
4\\. | Stavy po zlomeninách skeletu hrudníku |
4.1. | Stavy po úrazech hrudníku, sériové zlomenině žeber, zlomenině prsní kosti se závažnějším omezením hybnosti hrudníku a hrudní stěny podle stupně s porušením funkce plic a srdeční činnosti | stanoví se podle
stupně poruchy podle
položky 5 oddílu B
kapitoly VIII a
položky 1 oddílu A kapitoly IX
4.2. | Následné stavy bez poruchy funkce plic a srdeční činnosti | 10
5.| Stavy po úrazech pánve, zlomeninách pánevních kostí a symfýzy, stavy po zlomeninách křížové kosti a kostrče |
Posudkové hledisko:
Porušení souvislosti pánevního pletence s poruchou statiky a dynamiky páteře a funkce dolních končetin se hodnotí podle tíže přetrvávající poruchy.
| a) lehké poruchy omezující dlouhé stání a chůzi, s mírnými subjektivními potížemi | 10-15
b) se středně těžkou poruchou statiky a dynamiky páteře a dolních končetin | 30-50
c) s těžkým narušením statiky a dynamiky páteře, těžké poruchy hybnosti dolních končetin, trvalé dráždění, zpravidla porucha funkce svěračů, závažné parézy, svalové atrofie | 70-80
6.| Komplikované, mnohočetné poúrazové následky na několika orgánech nebo systémech. |
Posudkové hledisko:
Hodnotí se s ohledem na převažující funkční postižení, zejména míru omezení celkové výkonnosti, množství a intenzitu nepříznivých průvodních následků.
| a) lehké poruchy | 10-15
b) středně těžké poruchy | 25-40
c) těžké poruchy | 50-70
d) zvlášť těžké poruchy | 80
ODDÍL H
-
POSTIŽENÍ KONČETIN
Obecné posudkové zásady:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví s ohledem na rozsah a tíži ztrátových poranění, vrozených nebo získaných vad, následků po operacích a úrazech, zánětlivých i degenerativních onemocnění.
Při stanovení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti je při postižení horních končetin nutno vycházet z toho, zda jde o postižení dominantní či nedominantní končetiny.
Uvedená míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti u amputačních ztrát vychází z příznivých poměrů pahýlu a sousedních kloubů. Při vysloveně nepříznivém stavu pahýlu, jakož i při závažné funkční poruše sousedního kloubu je nutno tyto sazby zvýšit podle § 6 odst. 4 vyhlášky.
Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu schopnosti
soustavné
výdělečné
činnosti v %
---|---|---
1\\. | Stavy po úrazech nebo operacích skeletu končetin a pánve s protrahovaným a komplikovaným hojením (nedostatečná osifikace, přetrvávající zánětlivé změny, poruchy prokrvení, vychudnutí svalů, poruchy inervace, Sudeckova dystrofie) s nemožností běžného zatížení postižené končetiny, do funkčně uspokojivé úpravy | 50-70
2\\. | Aseptické nekrózy
Posudkové hledisko:
Po aktivním stadiu se míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti stanoví podle přetrvávající funkční poruchy. | stanoví se podle funkčního nálezu na postiženém kloubu, končetině
3.| Ztráta obou horních končetin v zápěstích a výše |
Posudkové hledisko:
Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č.3.
4.| Ztráta jedné horní končetiny a jedné dolní končetiny |
Posudkové hledisko:
Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č.3.
5\\. | Ztráta jedné horní končetiny v ramenním kloubu nebo s velmi krátkým pahýlem paže |
| a) na dominantní končetině | 60-70
b) na nedominantní končetině | 55-60
c) rozsáhlejší amputační ztráty horní končetiny | (35-50)
Posudkové hledisko:
Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č. 4.
6\\. | Ztuhnutí ramenního kloubu |
| a) v příznivém postavení při dobře pohyblivém ramenním pletenci | 15-20
b) v nepříznivém postavení na nedominantní končetině | 20-30
c) v nepříznivém postavení na dominantní končetině | 30-50
7\\. | Omezení pohyblivosti ramenního kloubu | 10-15
8\\. | Habituální luxace ramene |
| a) ojedinělé vykloubení | 10
b) častější vykloubení s omezením výkonu končetiny | 15-20
c) vykloubení sternoklavikulární nebo akromioklavikulární s omezením výkonu končetiny | 15-20
d) viklavý kloub | 20
9\\. | Pseudoartróza klíční kosti | 5-10
10\\. | Stav po zlomenině pažní kosti zhojené v nepříznivém postavení, se značným omezením výkonu končetiny | 20-30
11\\. | Stavy po rupturách svalů a šlach (případně i na dolních končetinách) | 10-15
12\\. | Pseudoartróza pažní kosti |
| a) na dominantní končetině | 40-50
b) na nedominantní končetině | 25-40
13\\. | Chronická radiální a ulnární epikondylitida s omezením zatížitelnosti končetiny (s lehkým postižením motorické inervace a vasomotoriky) |
| a) postižení jedné končetiny | 10-15
b) postižení obou končetin | 20-25
14.| Ztuhnutí v loketním kloubu |
| a) v příznivém postavení | 20-30
b) v nepříznivém postavení | (35-45)
Posudkové hledisko:
Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č. 4.
15\\. | Omezení pohybu v loketním kloubu |
| a) nepatrného stupně při volné rotační pohyblivosti předloktí | 10
b) závažnějšího stupně (včetně omezení rotační pohyblivosti předloktí) | 20-25
16\\. | Porucha rotační pohyblivosti předloktí |
| a) v příznivém postavení (střední pronační postavení) | 10
b) v nepříznivém postavení | 20
c) vymizení rotační pohyblivosti | 25
17\\. | Viklavý loketní kloub | 20
18\\. | Pseudoartróza jedné nebo obou kostí předloktí | 15-30
19\\. | Stav po zlomenině kosti vřetenní a loketní zhojené s lehkou dislokací | 10-15
20\\. | Stav po zlomenině kosti vřetenní a loketní zhojené s výraznou dislokací a s funkční poruchou sousedních kloubů, s omezením výkonu končetiny | 25-35
21\\. | Ztuhnutí zápěstního kloubu |
| a) v příznivém postavení (lehká dorzální extenze) | 10
b) v nepříznivém postavení | 15
22\\. | Omezení pohybu v zápěstním kloubu |
| a) nepatrného stupně | 5
b) závažnějšího stupně | 10
23\\. | Špatně zhojené nebo nezhojené zlomeniny zápěstních kostí nebo jedné nebo více záprstních kostí se značnou poruchou funkce ruky | 10-30
24\\. | Syndrom karpálního tunelu (s omezením zatížitelnosti končetiny, příp. léčené operativně s ohledem na tíži neuromuskulární poruchy dle EMG) |
| a) postižení jedné končetiny se snížením zatížitelnosti | 10-15
b) postižení obou končetin se snížením zatížitelnosti a s lehkým narušením jemné motoriky | 20-30
c) postižení obou končetin se středně těžkým narušením jemné motoriky a atrofiemi drobných svalů rukou | 35-45
d) s těžkou poruchou funkce obou rukou, zejména porušením úchopu a podstatným poklesem síly | 50-60
25\\. | Ztuhnutí kloubů palce na ruce v příznivém postavení | 5
26.| Ztuhnutí jednoho prstu | 5
27\\. | Ztráta konečného článku a poloviny základního článku palce na dominantní ruce | 5
28\\. | Ztráta palce na dominantní ruce | 25-30
29\\. | Ztráta jednoho prstu ruky (kromě palce) | 10-15
30\\. | Ztráta tří prstů ruky s výjimkou palce |
| a) dominantní končetiny | 25-30
b) nedominantní končetiny | 20
31\\. | Ztráta všech 10 prstů na obou rukou | 70-80
32.| Ztráta úchopové schopnosti ruky na podkladě chybění nebo ztuhlosti všech prstů jedné ruky nebo několika prstů obou rukou | (35-45)
Posudkové hledisko:
Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č. 4.
33.| Deformity prstů obou rukou při zachovalé funkci ruky, příp. kombinované ztráty několika prstů obou rukou (s výjimkou palce) při zachovalé funkci úchopu |
| a) lehčí nález | 10-20
b) těžší nález, závažnější porušení funkcí rukou | 40-50
34.| Nervové výpady |
Posudkové hledisko:
Při postižení dominantní končetiny se stanoví míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti vyšší než při postižení nedominantní končetiny.
Uvedené míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti odpovídají těžké poruše až úplnému výpadu dle EMG nálezu.
Izolované výpadky senzitivní inervace se nehodnotí, pouze v případě výpadku senzitivní inervace celé končetiny se stanoví míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti 20%. Při středně těžkém výpadku motorické inervace se stanoví míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti zpravidla sazbami polovičními než jsou následně uvedeny.
34.1. | Plexus brachialis | 60-70
34.2. | Horní porce plexus brachialis | 40-50
34.3. | Dolní porce plexus brachialis | 50-60
34.4. | N. axillaris | 20-25
34.5. | N. radialis, celý nerv | 25-35
34.6. | N. radialis - střední oblast nebo distální | 10-20
34.7. | N. ulnaris proximální nebo distální | 25-35
34.8. | N. medianus proximální | 25-35
34.9. | N. medianus distální | 30
34.10. | Nn. radialis et axillaris | 30-40
34.11. | Nn. radialis et ulnaris | 30-40
34.12. | Nn. radialis et medianus | 30-40
34.13. | Nn. radialis, ulnaris et medianus v oblasti předloktí | 40-50
35.| Ztráta obou dolních končetin v Chopartových kloubech, bércích a výše |
Posudkové hledisko:
Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č.3.
36\\. | Ztráta jedné dolní končetiny v kyčelním kloubu nebo s velmi krátkým pahýlem stehna | 70-80
37.| Ztráta jedné dolní končetiny ve stehně | (35-60)
Posudkové hledisko:
Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č. 4.
38.| Ztráta dolní končetiny v bérci, nártu nebo Chopartově kloubu | (35-40)
Posudkové hledisko:
Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č. 4.
39\\. | Ztráta palce nohy se ztrátou hlavičky I. nártní kosti nebo ztráta jiného prstu | 10
40\\. | Ztráta II. - V. prstu nebo I. - III. prstu nohy | 10-15
41\\. | Ztráta všech prstů jedné nohy příp. amputace v Lisfrankově kloubu | 20-30
42\\. | Ztráta všech prstů obou nohou podle stavu pahýlu | 30-60
43\\. | Ztuhnutí obou kyčelních kloubů v nepříznivém postavení | 70-80
44\\. | Ztuhnutí jednoho kyčelního kloubu v příznivém postavení (flexe 20°, zevní rotace 20°, střední postavení mezi abdukcí a addukcí) | 30-40
45.| Ztuhnutí jednoho kyčelního kloubu v nepříznivém postavení | (35-50)
Posudkové hledisko:
Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č. 4.
46.| Omezení pohybů kyčelních kloubů |
Posudkové hledisko:
Posudkově významné je především omezení vnitřní rotace, extenze a flexe. Stupeň RTG změn je posudkově významný, pokud jsou lokalizovány v zátěžové oblasti kloubů.
46.1. | Lehkého stupně |
| a) jednostranně | 10
b) oboustranně | 20
46.2. | Středního stupně |
| a) jednostranně | 20-25
b) oboustranně | 40-45
46.3. | Těžšího stupně |
| a) jednostranně | 30-40
b) oboustranně | 60-70
47.| Nekróza hlavice kosti stehenní |
Posudkové hledisko:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti je závislá na přetrvávajícím postižení pohyblivosti a zatížitelnosti zpravidla po dobu aktivity.
| a) při dobré funkci končetiny | 30-40
b) s výrazně porušenou funkcí končetiny | 50-70
48\\. | Pseudoartróza krčku stehenní kosti nebo stehenní kosti | 50-70
49\\. | Stav po zlomenině stehenní kosti (krčku, diafýzy, epikondylu) léčené konzervativně i osteosyntézou |
| a) při dobré funkci končetiny | 20-30
b) s výrazně porušenou funkcí končetiny (výrazná deformita, svalová atrofie, porucha motorické inervace, zkrat o 4 cm a více) | 40-45
50.| Endoprotézy kyčelních, kolenních kloubů |
Posudkové hledisko:
Při endoprotézách kloubů je míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti závislá na přetrvávajícím postižení pohyblivosti a zatížitelnosti, např. porucha motorické inervace, výrazná svalová atrofie, zkrácení končetiny více jak 4 cm.
50.1. | Jednostranná (totální endoprotéza) | 20-35
50.2. | Oboustranná (totální endoprotéza) | 40-70
50.3. | Stavy v perioperačním období a rekonvalescenci (zpravidla po dobu jednoho roku) | 70
51\\. | Ztuhnutí obou kolenních kloubů | 60-70
52\\. | Ztuhnutí jednoho kolenního kloubu |
| a) v příznivém postavení (ohnutí přibližně 10°) | 25-30
b) v nepříznivém postavení | (40-50)
Posudkové hledisko:
Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č. 4.
53\\. | Uvolnění vazivového aparátu kolena |
| a) svalově kompenzovatelné | 10
b) neúplně kompenzovatelné, nejistá chůze | 20
c) výrazná nestabilita vyžadující zajištění podpůrným aparátem, podle postavení a osové úchylky a porušení funkce končetiny | 25-30
54\\. | Trvalé následky po vynětí menisků |
| a) při dobré stabilitě a rozsahu | 10
b) při středně těžké poruše | 20
c) při těžké poruše funkce kolenního kloubu, výrazná nestabilita | 25-30
55\\. | Zlomenina pately kostně nezhojená, s omezenou funkcí extenčního aparátu, nejistá chůze, nutnost používat podpůrný aparát| 20-25
56.| Omezení pohybu v obou kolenních kloubech |
Posudkové hledisko:
Posudkově významná je především boční nestabilita a omezení extenze. Stupeň RTG změn je posudkově významný pokud jsou lokalizovány v zátěžové oblasti kloubů.
| a) lehkého stupně - jednostranné | 10
b) středního stupně - jednostranné | 15-20
c) těžkého stupně - jednostranné | 25-30
d) lehkého stupně - oboustranné | 20
e) středního stupně - oboustranné | 25-30
f) těžkého stupně - oboustranné | 40-50
g) zvlášť těžké oboustranné poruchy s výraznou deformací a desaxací | 55-65
57\\. | Stav po zlomenině holenní kosti |
| a) dobře zhojené | 5
b) zhojené se zkratem, angulací a značně porušenou funkcí končetiny | 30-40
58\\. | Pseudoartróza holenní kosti | 30-40
59\\. | Stav po zlomenině zevního a vnitřního kotníku |
| a) dobře zhojené | 10-20
b) zhojené v nepříznivém postavení se značně porušenou funkcí končetiny | 30-40
60\\. | Stav po zlomenině patní kosti |
| a) dobře zhojené | 10-20
b) zhojené s těžkou poruchou statiky | 30-40
c) stavy po oboustranných zlomeninách zhojené s těžkou poruchou stability a chůze | 40-50
61\\. | Ztuhnutí horního hlezenného kloubu |
| a) v příznivém postavení (ztuhlost v neutrálním postavení kloubu) | 10
b) v nepříznivém postavení| 15-25
62\\. | Ztuhnutí dolního hlezenného kloubu |
| a) v příznivém postavení (střední postavení) | 10
b) v nepříznivém postavení | 15-25
63\\. | Ztuhnutí horního i dolního hlezenného kloubu |
| a) v příznivém postavení | 15
b) v nepříznivém postavení | 20-30
64.| Pes equinovarus (podle poruchy funkce - s těžkou deformací a závažnou poruchou chůze) |
| a) jednostranný | 20-30
b) oboustranný | 30-50
65\\. | Ostatní deformity nohy |
| a) bez podstatných statických účinků (např. snížení klenby nožní, pes transversoplanus, pes excavatus, pes valgus, také posttraumatické) | 5
b) se statickým účinkem podle funkční poruchy | 10-30
c) s oboustrannými těžšími deformitami a těžší poruchou pohyblivosti | 40-50
66\\. | Ztuhnutí nebo deformity prstů nohy | 5
67.| Nervové výpady |
Posudkové hledisko:
Poruchy vasomotorické a trofické jsou již v sazbách míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti zahrnuty.
Uvedené míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti odpovídají těžké poruše až úplnému výpadu dle EMG nálezu.
Částečné výpady jmenovaných nervů se hodnotí třetinovými hodnotami, středně těžký motorický výpad se zpravidla hodnotí polovičními hodnotami. Senzitivní výpady inervace pro celou dolní končetinu se hodnotí přímo 30%. Izolované senzitivní poruchy se nehodnotí.
67.1. | Plexus lumbosacralis | 65-70
67.2. | N. femoralis | 40-45
67.3. | N. ischiadicus | 50-70
67.4. | N. tibialis | 30
67.5. | N. fibularis | 30
ODDÍL I
-
NÁDORY KOSTÍ, CHRUPAVKY, SVALSTVA A MĚKKÝCH TKÁNÍ
Obecné posudkové zásady:
Hodnotí se s ohledem na převažující funkční postižení, zejména omezení celkové výkonnosti, množství a intenzitu nepříznivých průvodních následků, charakter nádoru (maligní, benigní, metastáza) a výsledek léčby.
Dojde-li v důsledku onkologické léčby k provedení amputace, stanoví se pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti podle příslušné kapitoly.
Obdobně se postupuje v případech, kdy nádorem nebo jeho odstraněním došlo k porušení stability nosného či pohybového aparátu a omezení hybnosti.
Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu
schopnosti
soustavné výdělečné činnosti v %
---|---|---
1.| Maligní nádory kostí, svalstva a měkkých tkání |
Posudkové hledisko:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle rozsahu a tíže postižení, klinického stádia, lokalizace a charakteru nádoru, průběhu a výsledku léčby, reziduálních funkčních poruch a prognostických kritérií.
| a) při probíhajícím onkologickém léčení | 80
b) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech od ukončení léčby) | 30-50
c) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech od ukončení léčby) se závažným funkčním deficitem, zejména amputačními ztrátami končetin | 60-70
d) nepříznivé formy, progredující, recidivující | 90
Poznámka:
Pokud u některých zdravotních postižení jsou procenta míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti uvedena v závorce, jedná se o orientační údaj pro případy, kdy rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je zdravotní postižení značně ztěžující obecné životní podmínky a jsou zjištěny posudkově rozhodné skutečnosti pro uznání plné invalidity.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2000.
Ministr:
PhDr. Špidla v. r. |
Vyhláška Ministerstva financí č. 41/2000 Sb. | Vyhláška Ministerstva financí č. 41/2000 Sb.
Vyhláška Ministerstva financí, kterou se stanoví podrobné podmínky tvorby a užití finančních prostředků fondů Vojenské zdravotní pojišťovny České republiky na úhradu zdravotní péče hrazené nad rámec veřejného zdravotního pojištění z prostředků státního rozpočtu kapitoly Ministerstva obrany
Vyhlášeno 10. 3. 2000, datum účinnosti 10. 3. 2000, částka 16/2000
* § 1 - Fond zprostředkování úhrady zdravotní péče
* § 2 - Fond pro úhradu preventivní péče
* § 3 - Společná ustanovení
* § 4 - Přechodná ustanovení
* § 5 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 10. 3. 2000
41
VYHLÁŠKA
Ministerstva financí
ze dne 24. února 2000,
kterou se stanoví podrobné podmínky tvorby a užití finančních prostředků fondů Vojenské zdravotní pojišťovny České republiky na úhradu zdravotní péče hrazené nad rámec veřejného zdravotního pojištění z prostředků státního rozpočtu kapitoly Ministerstva obrany
Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem obrany stanoví podle § 16 odst. 6 zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 225/1999 Sb.:
§ 1
Fond zprostředkování úhrady zdravotní péče
(1)
Zdrojem fondu zprostředkování úhrady zdravotní péče1) jsou finanční prostředky státního rozpočtu kapitoly Ministerstva obrany (dále jen „ministerstvo“). Tyto prostředky jsou zálohovým způsobem uvolňovány ministerstvem na zvláštní účet Vojenské zdravotní pojišťovny České republiky (dále jen „pojišťovna“) vedený u banky.2) Součástí zdrojů fondu jsou i úroky přijaté pojišťovnou v souvislosti se správou těchto finančních prostředků.
(2)
Z fondu zprostředkování úhrady zdravotní péče se prostředky čerpají na úhradu rozdílu mezi výší úhrady zdravotní péče poskytnuté či předepsané lékařem nebo zdravotnickým zařízením,3) která je částečně hrazena z veřejného zdravotního pojištění,4) a výší úhrady poskytnuté pojišťovnou pro vymezený okruh pojištěnců.4) Ministerstvo může stanovit maximální úhradu zdravotní péče předepsané zdravotnickými zařízeními uvedenými v § 3 odst. 1 hrazenou pojišťovnou v případech, kdy existuje několik cenových variant léčiv a prostředků zdravotnické techniky.
(3)
Za zprostředkování úhrad zdravotní péče a oddělenou správu fondu5) zúčtovává pojišťovna do výdajů fondu
a)
poplatky za vedení účtu a poplatky za poštovní služby vztahující se k fondu zprostředkování úhrady zdravotní péče,
b)
další provozní a investiční výdaje související s odděleným vedením a správou fondu zprostředkování úhrady zdravotní péče.6)
(4)
Jako podklad pro ověření oprávněnosti čerpání finančních prostředků fondu předkládá ministerstvo pojišťovně údaje o vojácích z povolání, vojácích základní služby a žácích vojenských škol s uvedením rodného čísla, jména a příjmení, data vzniku a ukončení příslušnosti k dané kategorii4)
a)
vždy do dvacátého pátého dne měsíce za předcházející kalendářní měsíc, nebo
b)
v intervalech dohodnutých nad rámec pravidelných hlášení podle písmene a).
Způsob předávání údajů sjedná písemně ministerstvo s pojišťovnou.
(5)
Vyúčtování čerpání fondu na účely uvedené v odstavci 2 provádí pojišťovna do 30 pracovních dnů po uplynutí každého čtvrtletí. Na základě vyhodnocení čerpání předchozí zálohy poukazuje ministerstvo nejpozději do 30 pracovních dnů po předložení daného vyúčtování běžnou zálohu na následující čtvrtletí. Při stanovení výše této zálohy se přihlédne k finančnímu zůstatku předchozí zálohy, k očekávanému vývoji cen zdravotních výkonů a vývoji cen léků a prostředků zdravotnické techniky v následujícím účetním období. V případě odůvodněného očekávaného vyššího čerpání prostředků fondu uvolní ministerstvo, na základě písemné žádosti pojišťovny, další finanční prostředky nad rámec běžné zálohy. Finanční zůstatky předchozího období jsou ponechány na bankovním účtu pojišťovny podle odstavce 1 a převáděny do následujícího období. O jejich výši je ministerstvem upravena záloha na následující období.
(6)
Na bankovní účet podle odstavce 1 se uvolňují i zálohy na výdaje uvedené v odstavci 3 písm. a) a b), jejichž výše se propočte jako jedna čtvrtina z rozpočtu daného roku, který je součástí zdravotně pojistného plánu tohoto roku. Vyúčtování skutečných výdajů se provede v souvislosti s roční účetní závěrkou. Přebytek nebo nedoplatek se finančně vypořádá nejpozději se zálohou následující bezprostředně po uzavření účetní závěrky.
(7)
Součástí výdajů fondu v běžném roce jsou i případné opravy vyúčtování zdravotní péče z předchozího účetního období. Konečné zúčtování čerpání fondu v předchozím roce je provedeno v rámci roční účetní závěrky pojišťovny. Pro potřeby zúčtování vztahů se státním rozpočtem předkládá pojišťovna ministerstvu zprávu o vyúčtování příjmů a výdajů fondu za předchozí účetní období.
§ 2
Fond pro úhradu preventivní péče
(1)
Zdrojem fondu pro úhradu preventivní péče7) jsou finanční prostředky státního rozpočtu kapitoly ministerstva. Tyto prostředky jsou zálohovým způsobem uvolňovány ministerstvem na zvláštní účet pojišťovny vedený u banky. Součástí zdrojů fondu jsou i úroky přijaté pojišťovnou v souvislosti se správou těchto finančních prostředků.
(2)
Z fondu pro úhradu preventivní péče se prostředky čerpají na úhradu preventivní péče8) poskytnuté nad rámec preventivní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění9) pro vymezený okruh pojištěnců.4)
(3)
Za zprostředkování úhrad z fondu preventivní péče a oddělenou správu fondu4) zúčtovává pojišťovna do výdajů fondu
a)
poplatky za vedení účtu a poplatky za poštovní služby vztahující se k fondu pro úhradu preventivní péče,
b)
další provozní a investiční výdaje související s odděleným vedením a správou fondu pro úhradu preventivní péče.6)
(4)
Podkladem pro ověření oprávněnosti čerpání finančních prostředků fondu jsou sestavy ministerstva uvedené v § 1 odst. 4 obsahující identifikační údaje pojištěnců, kteří jsou oprávněni konkrétní preventivní programy čerpat.
(5)
Pro vyhodnocení čerpání fondu pro úhradu preventivní péče a způsobu stanovení výše záloh platí obdobně § 1 odst. 5, 6 a 7.
§ 3
Společná ustanovení
(1)
Vystavení receptu na léčiva, poukazu na prostředek zdravotnické techniky nebo vyúčtování zdravotního výkonu, jehož úhrada, nad rámec úhrady z veřejného zdravotního pojištění, je realizována z fondů uvedených v § 1 a 2, provádí pouze smluvní zdravotnické zařízení a jiné smluvní zařízení pojišťovny.3) Recepty, poukazy a vyúčtování zdravotních výkonů, které s touto úhradou souvisejí, musí být označeny způsobem, který umožní jednoznačnou identifikaci k fondu zprostředkování úhrady zdravotní péče nebo k fondu pro úhradu preventivní péče. Způsob značení je součástí smlouvy o úhradách zdravotní péče mezi pojišťovnou a smluvním zdravotnickým zařízením nebo jiným smluvním zařízením.3)
(2)
Pojišťovna uhradí z prostředků ministerstva, poskytovaných zálohovým způsobem na zvláštní účty fondů uvedených v § 1 a 2, pouze zdravotní péči poskytnutou nebo předepsanou vymezenému okruhu pojištěnců, pokud je tato zdravotní péče odůvodněna zdravotní potřebou pojištěnce. Nehradí se zdravotní péče, léčivé přípravky a prostředky zdravotnické techniky, které si u smluvního zdravotnického nebo jiného smluvního zařízení vyžádá pojištěnec sám.
(3)
Ministerstvo provádí kontrolu tvorby a užití fondů podle § 1 a 2 a dodržování postupů podle odstavců 1 a 2. Pro potřeby kontrol poskytuje pojišťovna ministerstvu podrobnější informace, jejichž obsahová náplň a lhůty pro předkládání jsou předmětem písemné smlouvy mezi pojišťovnou a ministerstvem.
§ 4
Přechodná ustanovení
(1)
Objem záloh na období prvního a druhého čtvrtletí roku 2000 navrhne pojišťovna s ohledem na očekávanou výši úhrad z veřejného zdravotního pojištění a předpokládanou výši doplatků k této zdravotní péči za jednotlivé kategorie pojištěnců z fondu podle § 1 odst. 2 a očekávaný rozsah realizovaných preventivních programů hrazených z fondu podle § 2 odst. 2. Součástí návrhu je i plánovaný objem výdajů pojišťovny podle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3. Návrhy na výši těchto záloh předá pojišťovna ministerstvu do 5 pracovních dnů od data účinnosti vyhlášky. Součástí návrhu na výši těchto záloh je i vyúčtování prokazatelně a účelně vynaložených finančních prostředků v souvislosti s realizací oddělené správy obou fondů a dále i skutečné výdaje podle § 1 odst. 2 a § 2 odst. 2 uhrazené od data účinnosti zvláštního právního předpisu.10)
(2)
Čísla bankovních účtů fondů uvedených v § 1 a 2 sdělí pojišťovna ministerstvu nejpozději do 3 pracovních dnů od data účinnosti vyhlášky. Na tyto bankovní účty poukáže ministerstvo zálohy ve výši podle odstavce 1 nejpozději do 10 pracovních dnů od data účinnosti vyhlášky.
§ 5
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
doc. Ing. Mertlík, CSc. v. r.
1)
§ 16 odst. 2 zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 225/1999 Sb.
2)
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
3)
§ 11 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 225/1999 Sb.
Vyhláška č. 285/1999 Sb., o poskytování zdravotní péče ve vojenských zdravotnických zařízeních.
4)
§ 11 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění zákona č. 225/1999 Sb.
5)
§ 8 odst. 3 a § 16 odst. 2 zákona č. 280/1992 Sb., ve znění zákona č. 225/1999 Sb.
6)
§ 3 odst. 6 a § 6 odst. 2 písm. e) vyhlášky č. 227/1998 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu tohoto limitu, ve znění vyhlášky č. 235/1999 Sb. a vyhlášky č. 42/2000 Sb.
7)
§ 16 odst. 3 zákona č. 280/1992 Sb., ve znění zákona č. 225/1999 Sb.
8)
Například vyhláška č. 256/1999 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě, vyhláška č. 281/1999 Sb., kterou se stanoví služba zdraví škodlivá nebo zvlášť obtížná a okruh služebních zařízení pro poskytování preventivní rehabilitace, a vyhláška č. 282/1999 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti vojenského leteckého personálu.
9)
§ 29 a 35 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10)
Zákon č. 225/1999 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o vojácích z povolání. |
Zákon č. 46/2000 Sb. | Zákon č. 46/2000 Sb.
Zákon o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon)
Vyhlášeno 14. 3. 2000, datum účinnosti 14. 3. 2000, částka 17/2000
* ČÁST PRVNÍ - § 1 (§ 1 — § 19)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících (§ 20 — § 20)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání (§ 21 — § 21)
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích (§ 22 — § 22)
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (§ 23 — § 23)
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 24 — § 24)
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (277/2019 Sb.)
46
ZÁKON
ze dne 22. února 2000
o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje některá práva a povinnosti vydavatelůvydavatelů a dalších fyzických a právnických osob v souvislosti s vydáváním periodického tiskuvydáváním periodického tisku.
§ 2
Působnost zákona
(1)
Tento zákon se vztahuje na periodický tiskperiodický tisk vydávaný nebo šířený na území České republiky. Ustanovení § 6 až 9 a § 17 se nevztahují na periodický tiskperiodický tisk vydávaný mimo území České republiky.
(2)
Tento zákon se nevztahuje na Sbírku zákonů a mezinárodních smluv, věstníky a úřední tiskoviny vydávané na základě zvláštního právního předpisu ani na periodický tiskperiodický tisk vydávaný výlučně pro vnitřní potřeby vydavatelevydavatele.1)
§ 3
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí:
a)
periodickým tiskemperiodickým tiskem noviny, časopisy a jiné tiskoviny vydávané pod stejným názvem, se stejným obsahovým zaměřením a v jednotné grafické úpravě nejméně dvakrát v kalendářním roce,
b)
vydavatelemvydavatelem fyzická osoba nebo právnická osoba, která vydává periodický tiskperiodický tisk,
c)
vydáváním periodického tiskuvydáváním periodického tisku činnost vydavatelevydavatele, při které na svůj účet a na svou odpovědnost zajišťuje jeho obsah, vydání a veřejné šíření,
d)
vydáním periodického tiskuvydáním periodického tisku soubor stejných či pouze regionální částí (mutace) se lišících hmotných rozmnoženin (výtisků) periodického tiskuperiodického tisku,
e)
dnem vydánídnem vydání kalendářní den, kdy bylo zahájeno veřejné šíření vydání periodického tiskuvydání periodického tisku,
f)
veřejným šířením periodického tiskuveřejným šířením periodického tisku jeho zpřístupnění předem individuálně neurčenému okruhu osob nebo i osob takto určených, pokud překračují okruh členů rodiny vydavatelevydavatele, který je fyzickou osobou, a s ním spjatého okruhu osobních přátel,
g)
periodickým tiskem územního samosprávného celkuperiodickým tiskem územního samosprávného celku periodický tiskperiodický tisk, jehož vydavatelemvydavatelem je obecobec, kraj nebo hlavní město Praha nebo jeho městská část (dále jen „územní samosprávný celek“) nebo právnická osoba zřízená či založená územním samosprávným celkem či společně více územními samosprávnými celky nebo právnická osoba, kterou územní samosprávný celek sám nebo spolu s dalšími územními samosprávnými celky ovládá podle zvláštního právního předpisu9), anebo periodický tiskperiodický tisk, jehož obsah, vydání a veřejné šíření zajišťuje jiný vydavatelvydavatel na základě smlouvy s územním samosprávným celkem či společně s více územními samosprávnými celky.
§ 4
Odpovědnost za obsah periodického tisku
Za obsah periodického tiskuperiodického tisku odpovídá vydavatelvydavatel.
§ 4a
Sdělení v periodickém tisku územního samosprávného celku
VydavatelVydavatel periodického tisku územního samosprávného celkuperiodického tisku územního samosprávného celku je povinen poskytovat objektivní a vyvážené informace o územním samosprávném celku a poskytnout přiměřený prostor pro uveřejnění sdělení, které vyjadřuje názory členů zastupitelstva územního samosprávného celku, týkající se tohoto územního samosprávného celku.
§ 5
Odpovědnost za obsah reklamy a inzerce
VydavatelVydavatel neodpovídá podle tohoto zákona za pravdivost údajů obsažených v reklamě a v inzerci uveřejněné v periodickém tiskuperiodickém tisku. Tato výjimka neplatí pro reklamu a inzerci samotného vydavatelevydavatele. Nedotčena zůstává odpovědnost vydavatelevydavatele podle zvláštního právního předpisu.2)
§ 6
Oznámení v naléhavém veřejném zájmu
V naléhavém veřejném zájmu je vydavatelvydavatel povinen uveřejnit v periodickém tiskuperiodickém tisku důležité a neodkladné oznámení státního orgánu a orgánu územní samosprávy, zejména je povinen uveřejnit rozhodnutí o nouzovém stavu, o stavu ohrožení státu nebo o válečném stavu.3) Toto oznámení musí být uveřejněno v nejbližším vydání periodického tiskuvydání periodického tisku následujícím po doručení jeho textu vydavatelivydavateli způsobem graficky jej zvýrazňujícím a odlišujícím od ostatního obsahu periodického tiskuperiodického tisku.
§ 7
Evidence periodického tisku
(1)
Evidenci periodického tiskuperiodického tisku vede Ministerstvo kultury (dále jen „ministerstvo“).
(2)
Právnická nebo fyzická osoba, která hodlá vydávat periodický tiskperiodický tisk, je povinna doručit ministerstvu nejpozději 30 dnů před zahájením vydávání periodického tiskuvydávání periodického tisku písemné oznámení, které musí obsahovat:
a)
název periodického tiskuperiodického tisku,
b)
jeho obsahové zaměření,
c)
četnost (periodicitu) jeho vydávání,
d)
údaje o jeho regionálních mutacích,
e)
název, adresu sídla a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) vydavatelevydavatele, je-li vydavatelvydavatel právnickou osobou, anebo jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo vydavatelevydavatele, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, je-li vydavatelvydavatel fyzickou osobou, je-li vydavatelvydavatel fyzickou osobou, která vydává periodický tiskperiodický tisk na základě živnostenského oprávnění, také jeho obchodní jméno, identifikační číslo a adresu místa podnikání, liší-li se od bydliště.
(3)
Není-li oznámení údajů stanovených v odstavci 2 úplné, vyzve ministerstvo osobu, která je učinila, aby oznámení doplnila do 15 dnů ode dne doručení výzvy, a upozorní ji, že nebude-li tato lhůta dodržena, hledí se na oznámení, jako by nebylo učiněno.
(4)
Ministerstvo zapíše periodický tiskperiodický tisk do evidence periodického tiskuperiodického tisku a do 15 dnů ode dne doručení oznámení stanovených údajů sdělí osobě, která toto oznámení učinila, přidělené evidenční číslo periodického tiskuperiodického tisku.
(5)
Jestliže vydávání zapsaného periodického tiskuperiodického tisku nezačalo do 1 roku od zápisu nebo bylo přerušeno na dobu delší než 1 rok, platí, že vydávání periodického tiskuvydávání periodického tisku bylo ukončeno dnem uplynutí uvedené lhůty. Ministerstvo zapíše tuto skutečnost do evidence periodického tiskuperiodického tisku a vyrozumí o tom vydavatelevydavatele do 15 dnů ode dne doručení oznámení podle odstavce 7 nebo ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozví jinak.
(6)
Hodlá-li vydavatelvydavatel periodického tiskuperiodického tisku, jehož vydávání bylo ukončeno, obnovit jeho vydávání, je povinen to ministerstvu nejpozději 30 dnů před zahájením obnoveného vydávání periodického tiskuvydávání periodického tisku písemně oznámit.
(7)
VydavatelVydavatel je povinen ministerstvu písemně oznámit změnu evidovaných údajů, přerušení nebo ukončení vydávání evidovaného periodického tiskuperiodického tisku nejpozději do 5 dnů ode dne, kdy došlo ke změně evidovaných údajů anebo k přerušení či ukončení vydávání periodického tiskuvydávání periodického tisku.
(8)
Každý má právo nahlížet do evidence periodického tiskuperiodického tisku a pořizovat si z ní výpisy nebo opisy.
§ 8
Povinné údaje
(1)
VydavatelVydavatel je povinen zajistit, aby na každém vydání periodického tiskuvydání periodického tisku byly uvedeny tyto povinné údaje:
a)
název periodického tiskuperiodického tisku,
b)
označení periodický tisk územního samosprávného celkuperiodický tisk územního samosprávného celku, jde-li o periodický tisk územního samosprávného celkuperiodický tisk územního samosprávného celku,
c)
četnost (periodicita) jeho vydávání,
d)
označení regionální mutace, je-li periodický tiskperiodický tisk vydáván v regionálních mutacích,
e)
místo vydávání,
f)
číslo a den vydáníden vydání,
g)
evidenční číslo periodického tiskuperiodického tisku přidělené ministerstvem,
h)
název, sídlo a identifikační číslo vydavatelevydavatele, je-li vydavatelvydavatel právnickou osobou, anebo jméno, příjmení a bydliště vydavatelevydavatele, je-li vydavatelvydavatel fyzickou osobou; je-li vydavatelvydavatel fyzickou osobou, která vydává tisk na základě živnostenského oprávnění, také jeho obchodní jméno, identifikační číslo a adresa místa podnikání, liší-li se od bydliště.
(2)
Periodický tiskPeriodický tisk, který neobsahuje údaje podle odstavce 1, nesmí být veřejně šířen; to neplatí pro evidenční číslo periodického tiskuperiodického tisku přidělované ministerstvem, jestliže ministerstvo vydavatelivydavateli nesdělilo evidenční číslo ve lhůtě podle ustanovení § 7 odst. 4.
§ 9
Povinné výtisky
(1)
VydavatelVydavatel je povinen bezplatně na svůj náklad z každého vydání periodického tiskuvydání periodického tisku do 7 dnů ode dne jeho vydání zajistit dodání stanoveného počtu výtisků (dále jen „povinný výtisk“) těmto příjemcům:
a)
2 povinné výtisky Národní knihovně České republiky,
b)
1 povinný výtisk Moravské zemské knihovně v Brně,
c)
1 povinný výtisk knihovně Národního muzea v Praze,
d)
1 povinný výtisk ministerstvu,
e)
1 povinný výtisk Parlamentní knihovně,
f)
1 povinný výtisk každé krajské knihovně,
g)
1 povinný výtisk Městské knihovně v Praze,
h)
1 povinný výtisk periodického tiskuperiodického tisku, který je vydavatelemvydavatelem určen pro nevidomé nebo slabozraké, Knihovně a tiskárně pro nevidomé K. E. Macana v Praze.
(2)
Je-li periodický tiskperiodický tisk vydáván v regionálních mutacích, vydavatelvydavatel splní povinnost podle odstavce 1 písm. f) dodáním povinného výtisku takového periodického tiskuperiodického tisku krajské knihovně příslušné podle označení regionální mutace.
(3)
Povinný výtisk musí být bezvadný. Jestliže má povinný výtisk vady po stránce technického zpracování, má jeho příjemce právo požadovat výměnu vadného povinného výtisku za bezvadný.
(4)
Písemnou žádost o výměnu vadného povinného výtisku za bezvadný je příjemce povinen doručit vydavatelivydavateli do 15 dnů ode dne, kdy mu byl vadný povinný výtisk dodán, jinak jeho právo podle odstavce 3 zaniká.
(5)
VydavatelVydavatel je povinen výměnu vadného povinného výtisku za bezvadný provést bezplatně na svůj náklad ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy mu byla doručena písemná žádost o výměnu.
§ 10
Odpověď
(1)
Jestliže bylo v periodickém tiskuperiodickém tisku uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na vydavatelivydavateli uveřejnění odpovědi. VydavatelVydavatel je povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit.
(2)
Odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení podle odstavce 1 uvádí na pravou míru nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li napadána jen jeho část, pak této části; z odpovědi musí být patrno, kdo ji činí.
(3)
Osoba, na jejíž žádost byla vydavatelemvydavatelem uveřejněna odpověď podle tohoto zákona, nemůže požadovat uveřejnění další odpovědi na tuto odpověď.
(4)
Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1 jejímu manželu a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.
(5)
Ustanovení zvláštního právního předpisu4) o ochraně osobnosti a o ochraně jména a dobré pověsti právnické osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1 až 4 nedotčena.
§ 11
Dodatečné sdělení
(1)
Jestliže bylo v periodickém tiskuperiodickém tisku uveřejněno sdělení o trestním řízenítrestním řízení nebo o řízení ve věcech přestupků vedeném proti osobě, kterou lze podle tohoto sdělení ztotožnit, a toto řízení nebylo ukončeno pravomocným rozhodnutím, má tato osoba právo požadovat na vydavatelivydavateli uveřejnění informace o konečném výsledku řízení jako dodatečného sdělení. VydavatelVydavatel je povinen na žádost této osoby informaci o pravomocném rozhodnutí jako dodatečné sdělení uveřejnit.
(2)
Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1 jejímu manželu a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.
(3)
Ustanovení zvláštního právního předpisu4) o ochraně osobnosti a o ochraně jména a dobré pověsti právnické osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1 a 2 nedotčena.
§ 11a
Doplňující informace
(1)
Dotčený člen zastupitelstva územního samosprávného celku může požadovat na vydavatelivydavateli uveřejnění doplňující informace, pokud vydavatelvydavatel periodického tisku územního samosprávného celkuperiodického tisku územního samosprávného celku
a)
neuveřejní sdělení podle § 4a po dobu 3 měsíců ode dne doručení tohoto sdělení vydavatelivydavateli,
b)
neuveřejní sdělení podle § 4a v nejbližším následujícím vydání u periodického tisku územního samosprávného celkuperiodického tisku územního samosprávného celku, pokud ve lhůtě 3 měsíců ode dne doručení tohoto sdělení vydavatelivydavateli není vydán, nebo
c)
uveřejní sdělení podle § 4a, avšak člen zastupitelstva bude mít za to, že vydavatelvydavatel mu neposkytl přiměřený prostor podle § 4a.
VydavatelVydavatel je povinen doplňující informaci uveřejnit v periodickém tisku územního samosprávného celkuperiodickém tisku územního samosprávného celku, ve kterém neuveřejnil nebo neposkytl přiměřený prostor sdělení podle § 4a.
(2)
Člen zastupitelstva územního samosprávného celku, na jehož žádost byla vydavatelemvydavatelem uveřejněna doplňující informace podle tohoto zákona, nemůže požadovat uveřejnění další doplňující informace k této doplňující informaci.
§ 12
Podávání a náležitosti žádosti o uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení
(1)
Žádost o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení musí mít písemnou formu.
(2)
Ze žádosti o uveřejnění odpovědi musí být zřejmé, v čem se skutkové tvrzení, obsažené v uveřejněném sdělení, dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti právnické osoby. Součástí žádosti musí být též návrh znění odpovědi nebo dodatečného sdělení.
(3)
Žádost o uveřejnění odpovědi musí být vydavatelivydavateli doručena nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění napadeného sdělení v periodickém tiskuperiodickém tisku, jinak právo na uveřejnění odpovědi zaniká.
(4)
Žádost o uveřejnění dodatečného sdělení musí být vydavatelivydavateli doručena nejpozději do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bylo řízení pravomocně skončeno, jinak právo na uveřejnění dodatečného sdělení zaniká. Bylo-li pravomocné rozhodnutí zrušeno, platí předchozí ustanovení obdobně.
§ 13
Podmínky uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení
(1)
Odpověď nebo dodatečné sdělení je vydavatelvydavatel povinen uveřejnit
a)
ve stejném periodickém tiskuperiodickém tisku, v němž bylo uveřejněno napadené sdělení, a to takovým způsobem, aby nové sdělení bylo umístěním a formou rovnocenné a rozsahem přiměřené napadenému sdělení, a je-li napadena pouze jeho část, této jeho části,
b)
s výslovným označením „odpověď“ nebo „dodatečné sdělení“,
c)
na vlastní náklady,
d)
v témže jazyce, ve kterém bylo uveřejněno napadené sdělení,
e)
s uvedením jména a příjmení nebo názvu osoby, která o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení žádá.
(2)
VydavatelVydavatel je povinen uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení do 8 dnů ode dne doručení žádosti o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení.
(3)
Není-li možné odpověď nebo dodatečné sdělení uveřejnit ve lhůtě podle odstavce 2, vydavatelvydavatel je povinen tak učinit v nejbližším následujícím vydání stejného periodického tiskuperiodického tisku. VydavatelVydavatel je povinen o tomto postupu do 8 dnů ode dne doručení žádosti o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení písemně informovat osobu, která žádost podala, a v této informaci označit vydání periodického tiskuvydání periodického tisku, v němž dojde k uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení.
(4)
Není-li možné odpověď nebo dodatečné sdělení uveřejnit ve stejném periodickém tiskuperiodickém tisku, v němž bylo uveřejněno napadené sdělení, je vydavatelvydavatel povinen na vlastní náklady zajistit uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení za podmínek stanovených tímto zákonem v periodickém tiskuperiodickém tisku, na němž se dohodne s osobou, která o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení žádá. Předmětem takové dohody musí být též místo a forma uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení.
§ 14
Uplatnění práva na uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení u soudu
(1)
Neuveřejní-li vydavatelvydavatel odpověď nebo dodatečné sdělení anebo nedodrží-li podmínky pro uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení stanovené v § 13 odst. 1 až 3, rozhodne o povinnosti uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení na návrh osoby, která o jejich uveřejnění žádala, soud. Totéž platí, nedošlo-li k dohodě podle § 13 odst. 4.
(2)
Návrh musí být podán soudu do 15 dnů po uplynutí lhůty stanovené pro uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení, jinak právo domáhat se uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení u soudu zaniká.
§ 15
Výjimky z povinnosti uveřejnit odpověď a dodatečné sdělení
(1)
VydavatelVydavatel není povinen uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení, jestliže
a)
uveřejněním navrženého textu by byl spáchán trestný čintrestný čin nebo přestupek,
b)
uveřejnění navrženého textu by bylo v rozporu s dobrými mravy,
c)
napadené sdělení, popřípadě jeho napadená část, je citací sdělení třetí osoby určeného pro veřejnost nebo jeho pravdivou interpretací a jako takové bylo označeno nebo prezentováno.
(2)
VydavatelVydavatel není povinen uveřejnit odpověď, jestliže žádost o její uveřejnění směřuje vůči sdělení uveřejněnému na základě prokazatelného předchozího souhlasu osoby, která žádost podala.
(3)
VydavatelVydavatel není povinen uveřejnit dodatečné sdělení, jestliže ještě předtím, než mu byla žádost o jeho uveřejnění doručena, uveřejnil sdělení odpovídající dodatečnému sdělení z vlastního podnětu a dodržel přitom podmínky stanovené tímto zákonem.
§ 15a
(1)
Žádost o uveřejnění doplňující informace musí mít písemnou formu a musí obsahovat návrh znění doplňující informace, jež má být uveřejněna.
(2)
Žádost o uveřejnění doplňující informace musí být vydavatelivydavateli doručena nejpozději do 3 měsíců
a)
od marného uplynutí lhůty podle § 11a odst. 1 písm. a),
b)
ode dne, kdy mělo být sdělení podle § 4a uveřejněno v nejbližším následujícím vydání periodického tisku územního samosprávného celkuperiodického tisku územního samosprávného celku, který není vydán ve lhůtě 3 měsíců, nebo
c)
ode dne, kdy sdělení podle § 4a v periodickém tisku územního samosprávného celkuperiodickém tisku územního samosprávného celku bylo uveřejněno, ale člen zastupitelstva má za to, že mu vydavatelvydavatel neposkytl přiměřený prostor podle § 4a,
jinak právo na uveřejnění doplňující informace zaniká.
(3)
Ustanovení § 13 až 15, s výjimkou ustanovení § 15 odst. 1 písm. c) a § 15 odst. 2 a 3, se použijí obdobně i na uveřejnění doplňující informace. VydavatelVydavatel označí uveřejněnou doplňující informaci slovy „doplňující informace“.
§ 16
Ochrana zdroje a obsahu informací
(1)
Fyzická osoba nebo právnická osoba, která se podílela na získávání nebo zpracování informací pro uveřejnění nebo uveřejněných v periodickém tiskuperiodickém tisku, má právo odepřít soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy poskytnutí informace o původu či obsahu těchto informací.
(2)
Fyzická osoba nebo právnická osoba, která se podílela na získávání nebo zpracování informací pro uveřejnění nebo uveřejněných v periodickém tiskuperiodickém tisku, má právo soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy odepřít předložení nebo vydání věcí, z nichž by mohl být zjištěn původ či obsah těchto informací.
(3)
Právy podle odstavců 1 a 2 nejsou dotčeny zvláštním právním předpisem stanovené povinnosti nenadržovat pachateli trestného činutrestného činu a překazit nebo oznámit trestný čintrestný čin5) a ve vztahu k těmto zvláštním právním předpisem stanoveným povinnostem ani povinnosti, které jsou stanoveny v trestním řízenítrestním řízení.6)
(4)
Právy podle odstavců 1 a 2 není dotčena povinnost vydavatelevydavatele stanovená zvláštním právním předpisem7) sdělit správci daně na jeho výzvu jméno a bydliště objednatele inzerátu uveřejněného pod značkou, je-li fyzickou osobou, nebo jeho název a sídlo, je-li právnickou osobou.
§ 17
Přestupky
(1)
VydavatelVydavatel se dopustí přestupku tím, že
a)
nedoručí ministerstvu ve stanovené lhůtě oznámení s údaji potřebnými k evidenci periodického tiskuperiodického tisku před zahájením vydávání periodického tiskuvydávání periodického tisku podle § 7 odst. 2 nebo 3,
b)
neoznámí písemně ministerstvu ve stanovené lhůtě změnu evidovaných údajů, přerušení nebo ukončení vydávání periodického tiskuvydávání periodického tisku podle § 7 odst. 7,
c)
v rozporu s § 8 odst. 2 umožní veřejné šíření periodického tiskuveřejné šíření periodického tisku bez povinných údajů anebo s neúplnými nebo nesprávnými povinnými údaji,
d)
nedodá ve stanovené lhůtě stanovený počet povinných výtisků určeným příjemcům podle § 9 odst. 1, nebo
e)
neprovede ve stanovené lhůtě výměnu vadného povinného výtisku za bezvadný podle § 9 odst. 5.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d) nebo e),
b)
200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c).
(3)
Je-li přestupek podle odstavce 1 písm. b) až e) spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta do výše dvojnásobku horní hranice sazeb uvedených v odstavci 2. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.
(4)
Přestupky podle tohoto zákona projednává krajský úřad. Místní příslušnost krajského úřadu se řídí sídlem nebo místem podnikání vydavatelevydavatele, jde-li o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, anebo místem trvalého bydliště vydavatelevydavatele, jde-li o fyzickou osobu.
(5)
Pokuty vybírá a vymáhá krajský úřad.
§ 18
Přechodná ustanovení
(1)
Jestliže byl periodický tiskperiodický tisk ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona registrován podle dosavadních právních předpisů, považuje se povinnost vydavatelevydavatele oznámit ministerstvu údaje podle § 7 odst. 2 za splněnou.
(2)
Řízení o registraci periodického tiskuperiodického tisku, která nejsou ukončena ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se tímto dnem zastavují. Podaná žádost o registraci periodického tiskuperiodického tisku se považuje podle § 7 odst. 2 za oznámení osoby, která hodlá vydávat periodický tiskperiodický tisk. Zaplacené správní poplatky se vracejí podle zvláštního právního předpisu.9)
(3)
Okresní úřady předají ministerstvu do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona údaje o registraci periodického tiskuperiodického tisku podle dosavadních právních předpisů.
(4)
Žádosti o uveřejnění opravy podané do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
(5)
V řízeních o povinnosti uveřejnit opravu zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona rozhoduje soud podle dosavadních právních předpisů.
(6)
Poplatky splatné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy.
§ 18a
Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 19
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Zákon č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích.
2.
Zákon č. 84/1968 Sb., kterým se mění zákon č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích.
3.
Zákon č. 86/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích.
4.
Zákon č. 160/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích, ve znění pozdějších předpisů.
5.
Vyhláška Ministerstva školství a kultury č. 140/1964 Sb., o povinných a pracovních výtiscích.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících
§ 20
V příloze č. 1 k zákonu č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 266/1991 Sb., zákona č. 542/1991 Sb. a zákona č. 321/1992 Sb., se položka 104 zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání
§ 21
Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb. a zákona č. 135/1997 Sb., se mění takto:
1.
Za § 5 se vkládají nové § 5a až 5g, které včetně poznámek pod čarou č. 2c), 2d) a 2e) znějí:
㤠5a
Odpověď
(1)
Jestliže bylo v rozhlasovém nebo televizním vysílání uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na provozovateli uveřejnění odpovědi. Provozovatel je povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit.
(2)
Odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení podle odstavce 1 uvádí na pravou míru nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li napadána jen jeho část, pak této části; z odpovědi musí být patrno, kdo ji činí.
(3)
Osoba, na jejíž žádost byla provozovatelem uveřejněna odpověď podle tohoto zákona, nemůže požadovat uveřejnění další odpovědi na tuto odpověď.
(4)
Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1 jejímu manželu a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.
(5)
Ustanovení zvláštního právního předpisu2c) o ochraně osobnosti a o ochraně jména nebo dobré pověsti právnické osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1 až 4 nedotčena.
§ 5b
Dodatečné sdělení
(1)
Jestliže bylo v rozhlasovém nebo televizním vysílání uveřejněno sdělení o trestním řízení nebo o řízení ve věcech přestupků vedeném proti fyzické osobě, anebo o řízení ve věcech správních deliktů vedeném proti fyzické nebo právnické osobě, kterou lze podle tohoto sdělení ztotožnit, a toto řízení nebylo ukončeno pravomocným rozhodnutím, má tato osoba právo požadovat na provozovateli uveřejnění informace o výsledku tohoto řízení jako dodatečného sdělení. Provozovatel je povinen na žádost této osoby informaci o pravomocném rozhodnutí jako dodatečné sdělení uveřejnit.
(2)
Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1 jejímu manželu a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.
(3)
Ustanovení zvláštního právního předpisu2c) o ochraně osobnosti a o ochraně jména nebo dobré pověsti právnické osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1 a 2 nedotčena.
§ 5c
Podávání a náležitosti žádosti o uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení
(1)
Žádost o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení musí mít písemnou formu.
(2)
Ze žádosti o uveřejnění odpovědi musí být zřejmé, v čem se skutkové tvrzení, obsažené v uveřejněném sdělení, dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti právnické osoby. Součástí žádosti musí být též návrh znění odpovědi nebo dodatečného sdělení.
(3)
Žádost o uveřejnění odpovědi musí být provozovateli doručena nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění napadeného sdělení v rozhlasovém nebo televizním vysílání, jinak právo na uveřejnění odpovědi zaniká.
(4)
Žádost o uveřejnění dodatečného sdělení musí být provozovateli doručena nejpozději do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bylo řízení pravomocně skončeno, jinak právo na uveřejnění dodatečného sdělení zaniká. Bylo-li pravomocné rozhodnutí zrušeno, platí předchozí ustanovení obdobně.
§ 5d
Podmínky uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení
(1)
Odpověď nebo dodatečné sdělení je provozovatel povinen uveřejnit
a)
ve stejném pořadu, v němž bylo uveřejněno napadené sdělení, a nebude-li to možné, ve stejně hodnotném vysílacím čase, v jakém bylo uveřejněno napadené sdělení, a to takovým způsobem, aby nové sdělení bylo formou rovnocenné a rozsahem přiměřené napadenému sdělení,
b)
s výslovným označením „odpověď “ nebo „dodatečné sdělení“,
c)
na vlastní náklady,
d)
v témže jazyce, ve kterém bylo uveřejněno napadené sdělení,
e)
s uvedením jména a příjmení nebo názvu osoby, která o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení žádá, jestliže tato osoba takový požadavek uplatnila.
(2)
Provozovatel je povinen odpověď nebo dodatečné sdělení uveřejnit do 8 dnů od doručení žádosti o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení.
(3)
Pokud oprávnění provozovatele k vysílání zanikne, je provozovatel povinen na svůj náklad zajistit uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení za podmínek stanovených tímto zákonem v rozhlasovém nebo televizním vysílání jiného provozovatele, pokrývajícím obdobný počet posluchačů nebo diváků ve shodném regionu jako vysílání, ve kterém bylo napadené sdělení uveřejněno.
(4)
Obsah sdělení označeného jako odpověď nebo dodatečné sdělení nesmí být komentován v pořadu, ve kterém je toto sdělení uveřejněno.
§ 5e
Uplatnění práva na uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení u soudu
(1)
Neuveřejní-li provozovatel odpověď nebo dodatečné sdělení vůbec nebo nedodrží-li podmínky pro uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení stanovené v § 5d, rozhodne o povinnosti uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení na návrh osoby, která o jejich uveřejnění žádala, soud.
(2)
Návrh musí být podán soudu do 15 dnů po uplynutí lhůty stanovené pro uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení, jinak právo domáhat se uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení u soudu zaniká.
§ 5f
Výjimky z povinnosti uveřejnit odpověď a dodatečné sdělení
(1)
Provozovatel není povinen uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení, jestliže
a)
uveřejněním navrženého textu by byl spáchán trestný čin nebo správní delikt,
b)
uveřejnění navrženého textu by bylo v rozporu s dobrými mravy,
c)
napadené sdělení, popřípadě jeho napadená část, je citací sdělení třetí osoby určeného pro veřejnost nebo jeho pravdivou interpretací, a jako takové bylo označeno nebo prezentováno.
(2)
Provozovatel není povinen uveřejnit odpověď, jestliže žádost o její uveřejnění směřuje vůči textu uveřejněnému na základě prokazatelného předchozího souhlasu osoby, která žádost podala.
(3)
Provozovatel není povinen uveřejnit dodatečné sdělení, jestliže ještě předtím, než mu byla žádost o jeho uveřejnění doručena, uveřejnil sdělení odpovídající dodatečnému sdělení z vlastního podnětu a dodržel přitom podmínky stanovené tímto zákonem.
§ 5g
Ochrana zdroje a obsahu informací
(1)
Fyzická osoba nebo právnická osoba, která se podílela na získávání nebo zpracování informací pro uveřejnění nebo uveřejněných v rozhlasovém nebo televizním vysílání, má právo odepřít soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy poskytnutí informace o původu či obsahu těchto informací.
(2)
Fyzická osoba nebo právnická osoba, která se podílela na získávání nebo zpracování informací pro uveřejnění nebo uveřejněných v rozhlasovém nebo televizním vysílání, má právo soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy odepřít předložení nebo vydání věcí, z nichž by mohl být zjištěn původ či obsah těchto informací.
(3)
Právy podle odstavců 1 a 2 nejsou dotčeny zvláštním právním předpisem stanovené povinnosti nenadržovat pachateli trestného činu a překazit nebo oznámit trestný čin2d) a ve vztahu k těmto zvláštním právním předpisem stanoveným povinnostem ani povinnosti, které jsou stanoveny v trestním řízení.2e)
2c)
§ 11 a 19b občanského zákoníku.
2d)
§ 166 až 168 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
2e)
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
V § 6 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 2f) zní:
„(4)
Provozovatel neodpovídá podle tohoto zákona za pravdivost údajů obsažených ve vysílané reklamě a inzerci. Tato výjimka neplatí pro reklamu a inzerci samotného provozovatele. Nedotčena zůstává odpovědnost provozovatele podle zvláštního právního předpisu.2f)
2f)
Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 až 54 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích
§ 22
V příloze k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb. a zákona č. 363/1999 Sb., se položka 65 včetně poznámky pod čarou č. 9) zrušuje.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
§ 23
V § 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 a zákona č. 30/2000 Sb., se slova „proti uveřejňování informací, které jsou zneužitím svobody projevu, slova a tisku“ nahrazují slovy „práv třetích osob“.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
§ 24
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Například zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv).
2)
Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 až 54 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
4)
§ 11 a 19b občanského zákoníku.
5)
§ 166 až 168 zákona č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
6)
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
7)
§ 34 odst. 15 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
9)
Zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9)
§ 66a obchodního zákoníku. |
Zákon č. 47/2000 Sb. | Zákon č. 47/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny
Vyhlášeno 14. 3. 2000, datum účinnosti 14. 3. 2000, částka 17/2000
* Čl. I - Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 14. 3. 2000
47
ZÁKON
ze dne 24. února 2000,
kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, se mění takto:
1.
V § 90 se zrušuje odstavec 2 a za odstavec 1 se doplňují odstavce 2 až 7, které znějí:
„(2)
Navrhovatel může, současně s návrhem zákona, navrhnout Sněmovně, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení. Odůvodnění takového návrhu musí být uvedeno v důvodové zprávě. V případě, že důvodem je provedení závazků vyplývajících ze smluv, kterými je Česká republika vázána, předloží předkladatel k návrhu český překlad úplného znění těch právních norem, které mají být provedeny.
(3)
Návrh podle odstavce 2 nelze projednat, vznesou-li proti němu před ukončením obecné rozpravy námitku nejméně 2 poslanecké kluby nebo 50 poslanců, anebo jde-li o návrh ústavního zákona, návrh zákona o státním rozpočtu nebo mezinárodní smlouvu podle čl. 10 Ústavy.
(4)
Návrh nelze projednat na schůzi, o jejímž svolání nebyli poslanci vyrozuměni podle § 51 odst. 6.
(5)
Byl-li podán návrh podle odstavce 2, rozhodne Sněmovna po skončení obecné rozpravy, zda bude v jednání pokračovat tak, aby mohla s návrhem zákona vyslovit souhlas již v prvém čtení. Jestliže Sněmovna takový návrh schválí, zahájí předsedající o návrhu zákona podrobnou rozpravu.
(6)
V podrobné rozpravě podle odstavce 5 nelze podat pozměňovací nebo jiné návrhy a lze pouze navrhnout opravu data účinnosti v návrhu zákona a jeho legislativně technických, gramatických, písemných nebo tiskových chyb. Na závěr prvého čtení se Sněmovna usnese po závěrečném vystoupení navrhovatele a zpravodaje, zda s návrhem zákona vyslovuje souhlas.
(7)
Nebyl-li podán návrh podle odstavce 2 nebo Sněmovna takový návrh neschválila anebo nevyslovila souhlas s návrhem zákona podle odstavce 6, může se Sněmovna usnést, že vrátí návrh zákona navrhovateli k dopracování nebo že jej zamítne. Nerozhodne-li tak, přikáže návrh zákona k projednání výboru, popřípadě několika výborům, a to podle návrhu organizačního výboru nebo předsedy Sněmovny. Kterýkoli z poslanců může podat jiný návrh na přikázání; o takovém návrhu rozhodne Sněmovna bez rozpravy. Byl-li návrh zákona přikázán výboru k projednání, nelze jej již vrátit navrhovateli k dopracování.“.
2.
V § 91 se zrušuje odstavec 2 a za odstavec 1 se vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Lhůtu uvedenou v odstavci 1 může Sněmovna zkrátit až o 30 dnů. Zkrátit takovou lhůtu o více než 30 dnů nelze, vznesou-li proti tomu námitku nejméně 2 poslanecké kluby nebo 50 poslanců.
(3)
Lhůtu uvedenou v odstavci 1 může Sněmovna prodloužit až o 20 dnů. Prodloužit takovou lhůtu o více než 20 dnů lze jen se souhlasem navrhovatele. Lhůtu, kterou Sněmovna zkrátila podle odstavce 2, nelze prodloužit.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 58/2000 Sb. | Zákon č. 58/2000 Sb.
Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2000
Vyhlášeno 24. 3. 2000, datum účinnosti 8. 4. 2000, částka 21/2000
* § 1 - (1) Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2000 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 592 156 000 000 Kč, celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 627 336 000 000 Kč (příloha č. 1). Schodek státního rozpočtu činí 35 18
* § 2 - (1) Součástí finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí (§ 1 odst. 5) jsou i dotace na částečnou úhradu osobních a věcných výdajů spojených s výkonem státní správy pro obce v každém okrese1) (dále jen „příspěvek na výkon státní správy“).
* § 3 - (1) Vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí může upravit závazné ukazatele státního rozpočtu dané § 1 z důvodu organizačních nebo metodických změn. Těmito opatřeními nesmí dojít ke zhoršení výsledného salda příjmů a výdajů státního rozpočtu.
* § 4 - Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2000 a způsobu kontroly jejich využití jsou uvedena v příloze č. 9.
* § 5 - Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení. č. 1 k zákonu č. 58/2000 Sb. č. 2 k zákonu č. 58/2000 Sb. č. 3 k zákonu č. 58/2000 Sb. č. 4 k zákonu č. 58/2000 Sb. č. 5 k zákonu č. 58/2000 Sb. č. 6 k zákonu č. 58/2000 Sb. č. 7 k zákonu č. 58/2000 Sb. č. 8 k zákonu č. 58/2000 Sb. č. 9 k zákonu č. 58/2000 Sb.
Aktuální znění od 8. 4. 2000
58
ZÁKON
ze dne 3. března 2000
o státním rozpočtu České republiky na rok 2000
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
(1)
Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2000 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 592 156 000 000 Kč, celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 627 336 000 000 Kč (příloha č. 1). Schodek státního rozpočtu činí 35 180 000 000 Kč; k jeho úhradě budou vydány státní dluhopisy podle zvláštního právního předpisu.
(2)
Celkový přehled příjmů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 2.
(3)
Celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 3.
(4)
Ukazatele státního rozpočtu podle kapitol státního rozpočtu jsou uvedeny v příloze č. 4.
(5)
Ve státním rozpočtu jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtům obcí v úhrnech po jednotlivých okresech, a to dotacemi v celkové výši 14 065 700 000 Kč uvedenými v příloze č. 5.
(6)
Ve státním rozpočtu jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtům okresních úřadů, a to dotacemi v celkové výši 9 731 300 000 Kč uvedenými v příloze č. 6.
(7)
Výdaje státního rozpočtu na financování programů reprodukce investičního majetku jsou uvedeny v příloze č. 7.
(8)
Ve státním rozpočtu je obsažena dotace Státnímu fondu tržní regulace v zemědělství ve výši 2 430 000 000 Kč. Z této dotace je částka ve výši 9 984 000 Kč určena na krytí správních výdajů Státního fondu tržní regulace v zemědělství.
§ 2
(1)
Součástí finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí (§ 1 odst. 5) jsou i dotace na částečnou úhradu osobních a věcných výdajů spojených s výkonem státní správy pro obce v každém okrese1) (dále jen „příspěvek na výkon státní správy“).
(2)
Výše příspěvku na výkon státní správy pro jednotlivé obce v každém okrese se stanoví podle postupu uvedeného v příloze č. 8. Přednosta příslušného okresního úřadu a v hlavním městě Praze a městech Brně, Ostravě a Plzni jejich primátoři2) mohou v odůvodněných případech rozhodnout o odchylkách od sazeb uvedených v příloze č. 8. až o 15 %. Tímto opatřením nesmí dojít k překročení schváleného úhrnu příspěvku na výkon státní správy pro příslušný okres, hlavní město Prahu a města Brno, Ostravu a Plzeň.
§ 3
(1)
Vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí může upravit závazné ukazatele státního rozpočtu dané § 1 z důvodu organizačních nebo metodických změn. Těmito opatřeními nesmí dojít ke zhoršení výsledného salda příjmů a výdajů státního rozpočtu.
(2)
Ministr financí se zmocňuje zajistit, aby prostředky státních rozpočtů let 1997 až 1999, které byly poskytnuty kapitolám státního rozpočtu a okresním úřadům na řešení povodňových škod vzniklých v letech 1997 a 1998 a nebyly vyčerpány do 31. prosince 1999, byly použity v roce 2000 stejnými subjekty ke stejným účelům, na které byly vyčleněny v letech 1997 až 1999.
§ 4
Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2000 a způsobu kontroly jejich využití jsou uvedena v příloze č. 9.
§ 5
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 58/2000 Sb.
ÚHRNNÁ BILANCE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU
Ukazatel| v mil. Kč
---|---
Příjmy státního rozpočtu celkem| 592 156,0
Výdaje státního rozpočtu celkem| 627 336,0
| z toho:| finanční vztahy k rozpočtům|
| \\- obcí v úhrnech po jednotlivých okresech| 14 065,7
| \\- okresních úřadů| 9 731,3
Schodek| 35 180,0
Příloha č. 2
k zákonu č. 58/2000 Sb.
CELKOVÝ PŘEHLED PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL
| | | v tisících Kč
---|---|---|---
Kapitola| daňové
příjmy| z toho:| nedaňové
příjmy,
kapitálové
příjmy
a přijaté dotace
pojistné na
důchodové
pojištění
Kancelář prezidenta republiky| | | 37 500
Poslanecká sněmovna Parlamentu| | | 18 492
Senát Parlamentu| | | 6 050
Úřad vlády České republiky| | | 8 576
Bezpečnostní informační služba| | | 77 000
Ministerstvo zahraničních věcí| | | 400 158
Ministerstvo obrany| 2 017 047 *)| 1 542 448| 759 953
Národní bezpečnostní úřad| | | 0
Ministerstvo financí| 547 000 *)| 419 000| 151 167
Ministerstvo práce a sociálních věcí| 215 000 000 *)| 164 853 000| 218 190
Ministerstvo vnitra| 3 502 000 *)| 2 678 000| 250 000
Ministerstvo životního prostředí| | | 34 400
Ministerstvo pro místní rozvoj| | | 7 050
Grantová agentura České republiky| | | 954
Ministerstvo průmyslu a obchodu| | | 209 900
Ministerstvo dopravy a spojů| | | 397 996
Ministerstvo zemědělství| | | 76 600
Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy| | | 292 851
Ministerstvo kultury| | | 54 687
Ministerstvo zdravotnictví| | | 86 452
Ministerstvo spravedlnosti| 533 834 *)| 408 227| 367 298
Úřad pro státní informační systém| | | 2 122
Úřad průmyslového vlastnictví| | | 23 584
Český statistický úřad| | | 12 612
Český úřad zeměměřický a katastrální| | | 61 010
Komise pro cenné papírycenné papíry| | | 0
Český báňský úřad| | | 2 652
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže| | | 0
Ústavní soudÚstavní soud| | | 786
Akademie věd České republiky| | | 47 704
Rada České republiky pro rozhlasové a
televizní vysílání| | | 62
Správa státních hmotných rezerv| | | 1 150 000
Státní úřad pro jadernou bezpečnost| | | 1 000
Nejvyšší kontrolní úřad| | | 2 486
Všeobecná pokladní správa| 347 500 000| | 18 296 827
CELKEM| 569 099 881| 169 900 675| 23 056 119
PŘÍJMY CELKEM (daňové, nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace)| 592 156 000
---|---
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na politiku zaměstnanosti je podle rozpočtové skladby platné od 1. ledna 1997 součástí daňových příjmů
Příloha č. 3
k zákonu č. 58/2000 Sb.
CELKOVÝ PŘEHLED VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL
| v tisících Kč
---|---
Kapitola | Výdaje
celkem
Kancelář prezidenta republiky | 324 151
Poslanecká sněmovna Parlamentu | 869 616
Senát Parlamentu | 594 653
Úřad vlády České republiky | 382 865
Bezpečnostní informační služba | 744 564
Ministerstvo zahraničních věcí | 4 184 825
Ministerstvo obrany | 43 952 500
Národní bezpečnostní úřad | 202 157
Ministerstvo financí | 10 350 157
Ministerstvo práce a sociálních věcí | 224 268 710
Ministerstvo vnitra | 30 332 599
Ministerstvo životního prostředí | 3 136 102
Ministerstvo pro místní rozvoj | 7 236 108
Grantová agentura České republiky | 1 012 735
Ministerstvo průmyslu a obchodu | 9 517 297
Ministerstvo dopravy a spojů | 27 294 652
Ministerstvo zemědělství | 16 652 453
Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy | 70 814 980
Ministerstvo kultury | 5 059 556
Ministerstvo zdravotnictví | 5 509 067
Ministerstvo spravedlnosti | 13 083 579
Úřad pro státní informační systém | 76 118
Úřad průmyslového vlastnictví | 110 943
Český statistický úřad | 1 084 861
Český úřad zeměměřický a katastrální | 2 005 402
Komise pro cenné papírycenné papíry | 103 552
Český báňský úřad | 100 189
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže | 63 011
Ústavní soudÚstavní soud | 70 218
Akademie věd České republiky | 2 779 280
Rada České republiky pro rozhlasové a
televizní vysílání | 32 988
Správa státních hmotných rezerv | 1 711 908
Státní úřad pro jadernou bezpečnost | 223 350
Nejvyšší kontrolní úřad | 318 975
Všeobecná pokladní správa | 143 131 879
CELKEM| 627 336 000
Příloha č. 4
k zákonu č. 58/2000 Sb.
Ukazatele kapitoly 301 Kancelář prezidenta republiky
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 37 500
Výdaje celkem| 324 151
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 35 492
z toho: platy zaměstnanců| 30 520
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 11 659
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 611
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 129 803
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom:| institucionální prostředky| 0
| účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 35 492
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 30 520
Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (z.č. 236/1995 Sb.)| 1 584
Celkové výdaje na areál Pražského hradu a zámku Lány| 245 920
Celkové výdaje na lesní hospodářství| 18 485
Výdaje na konzultační, poradenské a právní služby| 350
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 129 803
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 302 Poslanecká sněmovna Parlamentu
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 18 492
Výdaje celkem| 869 616
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 240 069
z toho: platy zaměstnanců| 99 500
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 84 024
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 990
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 60 000
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy poslanců| 139 569
Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (podle z. č. 236/1995 Sb.)| 68 484
Výdaje na konzultační, poradenské a právní služby| 83 000
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 60 000
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 303 Senát Parlamentu
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 6 050
Výdaje celkem| 594 653
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 121 399
z toho: platy zaměstnanců| 64 040
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 42 490
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 281
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 256 749
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy senátorů| 54 939
Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (podle z. č. 236/1995 Sb.)| 24 807
Výdaje na konzultační, poradenské a právní služby| 3 200
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 256 749
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 304 Úřad vlády České republiky
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 8 576
Výdaje celkem| 382 865
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 141 675
z toho: platy zaměstnanců| 120 088
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 48 473
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 402
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 56 083
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 8 269
v tom:| institucionální prostředky| 6 869
| účelové prostředky| 1 400
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 141 675
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 120 088
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 56 083
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 305 Bezpečnostní informační služba
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 77 000
Výdaje celkem| 744 564
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 128 769
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 2 650
v tom:| institucionální prostředky| 0
| účelové prostředky| 2 650
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 128 769
Ukazatele kapitoly 306 Ministerstvo zahraničních věcí
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 400 158
Výdaje celkem| 4 184 825
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 398 004
z toho:| platy zaměstnanců| 394 999
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 139 302
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 7 900
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 504 520
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 17 300
v tom:| institucionální prostředky| 6 800
| účelové prostředky| 10 500
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 398 004
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 394 999
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Výdaje zastupitelských úřadů| 3 084 893
Náhrady zvýšených životních výdajů zaměstnanců v zahraničí| 1 380 000
Vrcholné státní návštěvy| 14 100
Koncepce vízové politiky a modernizace vízového procesu| 303 000
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 504 520
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 307 Ministerstvo obrany
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 759 953
Příjmy z pojistného na soc. zabezpečení a příspěvku na stát. politiku zaměstnanosti| 2 017 047
z toho:| pojistné na důchodové pojištění| 1 542 448
Výdaje celkem| 43 952 500
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 9 335 995
z toho:| platy zaměstnanců| 8 884 660
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 3 099 101
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 176 270
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 11 856 854
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 551 425
v tom:| institucionální prostředky| 107 400
| účelové prostředky| 444 025
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě **)| 2 980 366
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě **)| 2 766 800
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Program protidrogové politiky| 3 000
Program sociální prevence a prevence kriminality| 12 000
Důchody| 2 549 000
Ostatní sociální dávky| 1 277 000
Výdaje na sportovní reprezentaci| 0
Vojenské výdaje| 39 199 500
Účelově vázané prostředky na výrobu v rámci programu L 159| 8 614 430
Výdaje na civilní ochranu| 840 000
Dotace podnikatelským subjektům| 90 000
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 11 856 854
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
**)
včetně správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany
Ukazatele kapitoly 308 Národní bezpečnostní úřad
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 0
Výdaje celkem| 202 157
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 60 991
z toho:| platy zaměstnanců| 60 113
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 21 039
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 202
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 42 900
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 21 615
v tom:| institucionální prostředky| 16 715
| účelové prostředky| 4 900
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 60 991
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 60 113
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 42 900
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 312 Ministerstvo financí
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 151 167
Příjmy z pojistného na soc. zabezpečení a příspěvku na stát. politiku zaměstnanosti| 547 000
z toho:| pojistné na důchodové pojištění| 419 000
Výdaje celkem| 10 350 157
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 4 566 574
z toho:| platy zaměstnanců| 4 543 644
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 1 598 301
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 90 873
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 1 713 423
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě **)| 4 566 574
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě **)| 4 543 644
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Program protidrogové politiky| 12 605
Program sociální prevence a prevence kriminality| 0
Ostatní sociální dávky| 13 600
Ostatní věcné výdaje celkem: ***)| 2 367 386
v tom:| Ministerstvo financí| 486 398
| Uzemní finanční orgány| 1 053 828
| Generální ředitelství cel| 827 160
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 1 713 423
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
**)
včetně správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany
***)
běžné výdaje celkem bez platů zaměstnanců a ostatních plateb za vykonanou práci, pojistného placeného zaměstnavatelem, převodu FKSP a bez ostatních sociálních dávek
Ukazatele kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 218 190
Příjmy z pojistného na soc. zabezpečení a příspěvku na stát. politiku zaměstnanosti| 215 000 000
z toho:| pojistné na důchodové pojištění| 164 853 000
Výdaje celkem| 224 268 710
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 2 223 471
z toho:| platy zaměstnanců| 2 217 634
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 778 215
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 44 353
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 2 040 069
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 26 670
v tom:| institucionální prostředky| 20 150
| účelové prostředky| 6 520
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 2 075 498
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 2 070 598
Rozvojová zahraniční pomoc| 9 756
Program protidrogové politiky| 14 559
Program sociální prevence a prevence kriminality| 15 498
Programy v rámci EU| 3 650 636
Důchody| 178 420 000
Ostatní sociální dávky| 26 590 000
Pasivní politika zaměstnanosti| 7 200 000
Aktivní politika zaměstnanosti| 4 000 000
Výdaje ústavů sociální péče řízených ministerstvem| 500 430
Zabezpečení systému státní sociální podpory - běžné výdaje| 173 729
Výdaje na spoje související s výplatou důchodů a ostatních dávek| 577 810
Dotace nestátním subjektům poskytujícím sociální služby| 590 633
Dotace České katolické charitě na domovy důchodců duchovních a řeholnic| 113 000
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 2 040 069
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 314 Ministerstvo vnitra
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 250 000
Příjmy z pojistného na soc. zabezpečení a příspěvku na stát. politiku zaměstnanosti| 3 502 000
z toho:| pojistné na důchodové pojištění| 2 678 000
Výdaje celkem| 30 332 599
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 13 297 027
z toho:| platy zaměstnanců| 12 975 800
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 4 541 530
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 259 516
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 2 828 439
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 19 080
v tom:| institucionální prostředky| 11 080
| účelové prostředky| 8 000
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě **)| 12 940 082
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě **)| 12 632 635
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Program protidrogové politiky| 0
Program sociální prevence a prevence kriminality| 3 900
Důchody| 1 897 000
Ostatní sociální dávky| 1 322 000
Výdaje na sportovní reprezentaci| 0
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 2 828 439
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
**)
včetně správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany
Ukazatele kapitoly 315 Ministerstvo životního prostředí
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 34 400
Výdaje celkem| 3 136 102
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 327 747
z toho:| platy zaměstnanců| 324 515
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 114 712
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 6 490
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 770 946
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 412 556
v tom:| institucionální prostředky| 211 207
| účelové prostředky| 201 349
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 227 597
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 225 436
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Program péče o krajinu| 223 000
Sanace lokalit po Sovětské armáděarmádě| 75 046
Dotace občanským sdružením| 19 125
Příspěvky zoologickým zahradám| 70 105
Příspěvky na činnost národních parků KRNAP, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko| 263 085
Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím| 26 620
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 770 946
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 317 Ministerstvo pro místní rozvoj
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 7 050
Výdaje celkem| 7 236 108
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 93 070
z toho:| platy zaměstnanců| 90 035
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 32 574
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 801
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 4 906 215
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 81 104
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 79 149
Státní finanční podpora k hypotečním úvěrům na bytovou výstavbu| 400 000
Úhrada nákladů na realizaci státní finanční podpory k hypotečním úvěrům
na bytovou výstavbu| 0
Státní bezúročná půjčka na bytovou výstavbu| 60 000
Výdaje na Program podpory oprav bytového fondu| 420 000
Půjčky obcím na opravy a modernizaci bytového fondu| 300 000
Programy oprav bytového fondu (ČMZRB)| 350 000
Příspěvek na činnost České centrály cestovního ruchu| 127 704
Výdaje na územní plánování| 45 000
Programy v rámci EU| 0
Radonový program| 0
Regionální programy podnikání (ČMZRB)| 200 000
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 4 906 215
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 321 Grantová agentura České republiky
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 954
Výdaje celkem| 1 012 735
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 10 503
z toho:| platy zaměstnanců| 5 659
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 3 676
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 119
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 252 200
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 1 012 735
v tom:| institucionální prostředky| 19 800
| účelové prostředky| 992 935
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 252 200
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 209 900
Výdaje celkem| 9 517 297
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 343 009
z toho:| platy zaměstnanců| 338 318
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 120 053
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 6 766
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 885 217
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 1 419 783
v tom:| institucionální prostředky| 0
| účelové prostředky| 1 419 783
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 339 240
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 335 030
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím| 12 037
Útlum hornictví včetně sanace těžby uranu| 4 020 000
v tom:| uhelné a rudné| 2 832 600
| z toho:| obligatorní sociálně zdravotní náklady| 1 620 700
| uranové včetně sanace těžby uranu| 1 187 400
| z toho:| obligatorní sociálně zdravotní náklady| 488 500
Programy zateplování a úspor energie| 219 000
Dotace na nakládání s radioaktivními odpady dle atomového zákona| 13 000
Správa skládek pro s. p. Diamo| 24 000
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 885 217
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 327 Ministerstvo dopravy a spojů
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 397 996
Výdaje celkem| 27 294 652
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 253 478
z toho:| platy zaměstnanců| 249 425
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 88 717
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 4 988
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 13 838 499
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 95 115
v tom:| institucionální prostředky| 20 000
| účelové prostředky| 75 115
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 245 685
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 242 659
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Osobní železniční doprava| 6 590 398
v tom:| podíl na nákladech dopravní cesty| 3 590 398
| příspěvek na ztrátu dopravce z provozu osobní dopravy| 3 000 000
Dotace pro kombinovanou dopravu| 92 000
Doprovodný sociální program pro ČD podle usnesení vlády č. 914/1999| 303 600
Splátka jistiny úvěru ČD| 800 000
Podpora obnovy vozového parku linkové autobusové dopravy
podle usnesení vlády č. 499/1997| 150 000
Správa, údržba, opravy a investorství na pozemních komunikacích| 5 769 793
Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím| 5 050
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 13 838 499
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 76 600
Výdaje celkem| 16 652 453
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 1 085 842
z toho:| platy zaměstnanců| 1 078 857
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 380 045
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 21 577
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 2 586 022
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 481 668
v tom:| institucionální prostředky| 180 054
| účelové prostředky| 301 614
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 946 065
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 940 260
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Údržba a opravy zemědělských vodních toků| 70 000
Dotace Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, a.s.| 2 225 000
Podpora agrokomplexu celkem **)| 6 312 510
Majetková újma ***)| 25 000
Podpora lesnímu hospodářství| 600 000
v tom:| dotace a transfery lesnímu hospodářství| 530 000
| služby vlastníkům lesa| 70 000
Přímé dotace vodnímu hospodářství| 50 000
Program studií odtokových poměrů a preventivních protipovodňových opatření| 20 000
Program pro stanovení zátopových území| 8 200
Údržba a provoz vodní cesty| 87 740
Protipovodňová opatření| 50 000
Státní podpora zdravotně postiženým občanům na bezlepkové
a bezbílkovinné potraviny| 7 000
Prostředky na činnost učňovských zařízení| 1 690 000
Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím| 2 300
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 2 586 022
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
**)
v tom: - podpůrné programy - podle § 2 odst. 1 zákona o zemědělství č. 252/1997 Sb. a zásad Ministerstva zemědělství
\\- posílení příjmů zemědělských výrobců - podle § 2 odst. 3 a 4 zákona o zemědělství č. 252/1997 Sb. a nařízení vlády
***)
podle § 16 odst. 2 zákona č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči
Ukazatele kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 292 851
Výdaje celkem| 70 814 980
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 12 502 317
z toho:| platy zaměstnanců| 12 422 842
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 4 375 811
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 248 457
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 5 261 773
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 3 936 989
v tom:| institucionální prostředky| 2 769 944
| účelové prostředky| 1 167 045
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 576 332
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 572 542
Výdaje na programy|
| \\- program protidrogové politiky| 7 713
| \\- program sociální prevence a prevence kriminality| 7 712
| \\- rozvojová zahraniční pomoc| 0
| \\- programy v rámci EU| 435 729
| \\- sportovní reprezentace| 734 057
Běžné výdaje kapitoly bez výzkumu a vývoje| 63 252 438
Neinvestiční transfery vysokým školám bez výzkumu a vývoje **)| 9 035 493
Regionální školství - běžné výdaje bez výzkumu a vývoje| 51 277 225
Ostatní přímo řízené organizace a společné úkoly bez výzkumu a vývoje| 1 070 138
Podpora činnosti v oblasti mládeže a tělovýchovy bez výzkumu a vývoje| 921 863
Běžné výdaje státní správy bez výzkumu a vývoje| 947 719
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 5 261 773
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
**)
dotace veřejným vysokým školám dle § 18 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách; finanční prostředky pro policejní VŠ jsou zahrnuty do kapitoly MV, pro vojenské VŠ do kapitoly MO
Ukazatele kapitoly 334 Ministerstvo kultury
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 54 687
Výdaje celkem| 5 059 556
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 49 194
z toho:| platy zaměstnanců| 47 275
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 17 218
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 946
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 1 496 655
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 107 926
v tom:| institucionální prostředky| 17 933
| účelové prostředky| 89 993
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 49 194
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 47 275
Výdaje na církve celkem| 732 788
z toho:| prostředky na platy a pojistné duchovních a administrativy| 617 653
| v tom:| platy duchovních| 424 187
| | pojistné duchovních| 148 465
| | platy administrativy| 33 334
| | pojistné administrativy| 11 667
Výdaje na konzultační, poradenské a právní služby| 1 387
Výdaje na programy a programové okruhy:|
| Podpora českých divadel| 40 000
| Program záchrany architektonického dědictví| 276 500
| Církevní kulturní památky| 11 192
| Havarijní - střešní program| 30 000
| Program restaurování movitých kulturních památek| 15 000
| Výkup předmětů kulturní hodnoty| 37 571
| Preventivní ochrana movitého kulturního dědictví (EZS, EPS, ISO)| 75 677
| Program regenerace městských památkových rezervací a městských
památkových zón| 247 000
| Program péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné
památkové zóny| 15 000
| Program podpory záchranných archeologických výzkumů| 5 000
| Výdaje na tisk národnostních a etnických menšin| 0
| Program na podporu rozvoje informační sítě veřejných knihoven| 10 034
| Program na podporu stálých symfonických orchestrů a pěveckých sborů| 12 000
| Programy v rámci EU| 15 500
| Kulturní aktivity| 285 935
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 1 496 655
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 335 Ministerstvo zdravotnictví
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 86 452
Výdaje celkem| 5 509 067
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 282 136
z toho:| platy zaměstnanců| 274 096
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 99 071
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 5 643
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 2 485 720
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 678 057
v tom:| institucionální prostředky| 178 530
| účelové prostředky| 499 527
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 122 063
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 114 581
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Program protidrogové politiky| 20 000
Program sociální prevence a prevence kriminality| 0
Programy v rámci EU| 78 260
Ústavní péče celkem| 292 202
Zvláštní zdravotnická zařízení a služby celkem| 1 156 958
Zdravotnické programy celkem| 138 230
z toho:| Národní program zdraví| 15 000
Ostatní činnosti ve zdravotnictví| 467 580
z toho:| dotace občanským sdružením| 204 000
Národní plán pomoci zdravotně postiženým| 28 000
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 2 485 720
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 336 Ministerstvo spravedlnosti
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 367 298
Příjmy z pojistného na soc. zabezpečení a příspěvku na stát. politiku zaměstnanosti| 533 834
z toho:| pojistné na důchodové pojištění| 408 227
Výdaje celkem| 13 083 579
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 5 882 051
z toho:| platy zaměstnanců| 3 979 108
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 2 058 717
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 117 429
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 1 801 756
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 13 314
v tom:| institucionální prostředky| 9 314
| účelové prostředky| 4 000
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě **)| 5 850 784
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě **)| 3 949 400
Platy soudců| 1 767 713
Platy státních zástupců| 564 819
Program protidrogové politiky| 6 350
Program sociální prevence a prevence kriminality| 4 816
Důchody| 234 000
Ostatní sociální dávky| 337 000
z toho:| odchodné| 80 000
Neinvestiční transfery do zahraničí| 190
Výdaje justice| 7 510 851
Výdaje vězeňství| 4 990 562
Odměny odsouzených| 103 141
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 1 801 756
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
**)
včetně správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany (tj. soudy, státní zastupitelství a vězeňství)
Ukazatele kapitoly 342 Úřad pro státní informační systém
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 122
Výdaje celkem| 76 118
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 26 642
z toho:| platy zaměstnanců| 25 284
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 9 325
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 506
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 15 462
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 26 642
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 25 284
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 15 462
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 344 Úřad průmyslového vlastnictví
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 23 584
Výdaje celkem| 110 943
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 51 546
z toho:| platy zaměstnanců| 51 118
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 18 041
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 022
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 10 000
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 51 546
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 51 118
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 10 000
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 345 Český statistický úřad
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 12 612
Výdaje celkem| 1 084 861
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 397 887
z toho:| platy zaměstnanců| 332 843
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 139 261
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 6 656
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 430 695
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom:| institucionální prostředky| 0
| účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 394 350
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 330 723
Výdaje na činnost IVVM| 5 817
Výdaje na sčítání lidu, domů a bytů| 284 000
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 430 695
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 346 Český úřad zeměměřický a katastrální
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 61 010
Výdaje celkem| 2 005 402
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 949 994
z toho:| platy zaměstnanců| 949 311
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 332 498
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 18 986
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 477 645
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 18 425
v tom:| institucionální prostředky| 14 525
| účelové prostředky| 3 900
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 949 994
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 949 311
Výdaje na digitalizaci katastru nemovitostinemovitosti| 316 975
Výdaje na vytvoření Základní báze geografických dat| 40 294
Výdaje na zdokonalení informačního systému katastru nemovitostínemovitostí| 411 143
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 477 645
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 347 Komise pro cenné papíry
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 0
Výdaje celkem| 103 552
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 36 134
z toho:| platy zaměstnanců| 30 397
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 12 647
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 608
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 27 112
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 36 134
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 30 397
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 27 112
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 348 Český báňský úřad
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 652
Výdaje celkem| 100 189
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 48 070
z toho:| platy zaměstnanců| 48 022
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 16 825
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 960
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 7 804
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 17 000
v tom:| institucionální prostředky| 0
| účelové prostředky| 17 000
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 48 070
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 48 022
Výdaje na činnost ústředí ČBÚ| 41 939
Výdaje na činnost obvodních báňských úřadů| 58 250
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 7 804
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 0
Výdaje celkem| 63 011
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 26 856
z toho:| platy zaměstnanců| 26 470
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 9 400
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 529
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 12 722
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 26 856
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 26 470
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 12 722
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 358 Ústavní soud
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 786
Výdaje celkem| 70 218
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 30 637
z toho:| platy zaměstnanců| 14 847
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 10 723
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 613
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 7 900
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 30 637
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 14 847
Platy soudců| 15 414
Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (z.č. 236/1995 Sb.)| 1 945
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 7 900
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 361 Akademie věd České republiky
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 47 704
Výdaje celkem| 2 779 280
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 38 062
z toho:| platy zaměstnanců| 37 264
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 13 322
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 745
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 335 000
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 2 779 280
v tom:| institucionální prostředky| 2 149 521
| účelové prostředky| 629 759
Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím| 2 500
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 335 000
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 372 Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 62
Výdaje celkem| 32 988
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 11 485
z toho:| platy zaměstnanců| 6 261
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 4 020
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 125
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 1 641
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 1 641
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 374 Správa státních hmotných rezerv
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 1 150 000
Výdaje celkem| 1 711 908
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 71 694
z toho:| platy zaměstnanců| 71 292
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 25 093
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 426
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 325 932
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 71 694
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 71 292
Běžné výdaje na pořízení a ochraňování nouzových zásob ropy a ropných produktů| 504 279
Výdaje na zabezpečení potřeb vojenských sil| 481 791
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 325 932
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 1 000
Výdaje celkem| 223 350
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 63 440
z toho:| platy zaměstnanců| 63 323
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 22 204
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 267
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 35 750
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 21 460
v tom:| institucionální prostředky| 8 960
| účelové prostředky| 12 500
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 45 583
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 45 492
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Radonový program| 20 200
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 35 750
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 381 Nejvyšší kontrolní úřad
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 486
Výdaje celkem| 318 975
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 149 508
z toho:| platy zaměstnanců| 134 603
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 52 328
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 692
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 40 050
|
Specifické dílčí ukazatele|
Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím| 80
Platy funkcionářů NKÚ| 12 920
Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (z. č. 236/1995 Sb.)| 2 510
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 40 050
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Příloha č. 5
k zákonu č. 58/2000 Sb.
FINANČNÍ VZTAHY K ROZPOČTŮM OBCÍ V ÚHRNECH PO JEDNOTLIVÝCH OKRESECH
| | v mil. Kč
---|---|---
Okres| Neinvestiční účelové dotace na: | DOTACE
ze SR
celkem
ústavy
sociální
péče
*)| domovy
důchodců
*)| sociální
dávky
*)| dopravní
obslužnost
*)| školství
*)| vybraná
zdravotnická
zařízení
*)| výkon
státní
správy| hasičské
záchranné
sbory
**)
Praha| 110,7| 150,7| 436,5| 30,0| 163,4| | 366,5| 349,2| 1 607,0
Benešov| | | 17,3| | 14,7| | 19,9| 0,7| 52,6
Beroun| | 1,1| 25,6| | 11,8| | 16,9| 0,5| 55,9
Kladno| | 8,4| 134,0| | 23,4| | 33,7| 0,5| 200,0
Kolín| | 10,9| 59,7| | 15,0| 2,5| 21,4| 0,4| 109,9
Kutná Hora| | 9,0| 57,9| | 12,5| | 17,4| 0,3| 97,1
Mělník| | 3,3| 56,3| | 15,6| | 21,3| 0,4| 96,9
Mladá Boleslav| | | 24,7| | 18,1| | 25,1| 0,4| 68,3
Nymburk| | | 63,2| | 12,8| 2,8| 18,3| 1,0| 98,1
Praha-východ| | | 14,1| | 14,5| | 20,8| 0,7| 50,1
Praha-západ| | 2,5| 17,1| | 11.7| | 17,4| 0,6| 49,3
Příbram| | | 71,3| | 18,6| | 24,1| 0,7| 114,7
Rakovník| | | 38,9| | 9,1| | 12,1| 0,3| 60,4
České Budějovice| | 10,9| 57,9| | 30,3| | 39,9| 0,6| 139,6
Český Krumlov| | | 38,3| | 11,1| | 13,2| 0,4| 63,0
Jindřichův Hradec| | | 42,0| | 15,9| | 21,0| 0,5| 79,4
Pelhřimov| | 2,8| 27,9| | 12,3| | 16,6| 0,6| 60,2
Písek| | | 43,7| | 11,8| | 15,8| 0,4| 71,7
Prachatice| 5,3| | 25,7| | 9,1| | 11,5| 0,9| 52,5
Strakonice| 1,0| 17,9| 35,6| | 11,7| | 15,7| 0,5| 82,4
Tábor| | 7,8| 56,3| | 17,0| | 23,1| 0,5| 104,7
Domažlice| | | 19,8| | 10,2| | 13,1| 0,7| 43,8
Cheb| | 5,3| 49,1| | 14,6| | 19,5| 0,3| 88,8
Karlovy Vary| | 1,0| 96,0| | 19,6| | 27,4| 1,2| 145,2
Klatovy| | 15,7| 40,9| | 14,3| | 19,8| 0,6| 91,3
Plzeň| 10,0| 12,9| 109,9| 2,5| 24,2| 6,7| 51,7| 49,7| 267,6
Plzeň-jih| | | 20,6| | 10,6| | 15,1| 0,8| 47,1
Plzeň-sever| | | 34,1| | 12,0| | 16,3| 0,8| 63,2
Rokycany| | | 23,5| | 7.3| | 10,2| 0,6| 41,6
Sokolov| | | 82,5| | 17,9| | 21,3| 1,4| 123,1
Tachov| | | 41,3| | 9,4| | 11,5| 0,6| 62,8
Česká Lípa| | 3,1| 54,3| | 19,8| | 23,6| 1,1| 101,9
Děčín| 5,1| 18,8| 166,7| | 21,9| | 30,0| 1,2| 243,7
Chomutov| 18,4| 31,9| 202,1| | 23,8| | 28,1| 1,6| 305,9
Jablonec nad Nisou| | | 53,1| | 13,9| | 19,8| 0,5| 87,3
Liberec| | | 119,0| | 26,0| 5,0| 35,7| 0,6| 186,3
Litoměřice| | | 137,6| | 18,9| | 25,6| 0,5| 182,6
Louny| 6,9| 21,9| 130,1| | 14,4| | 19,3| 0,6| 193,2
Most| | 10,2| 245,5| | 20,2| | 26,8| 0,3| 303,0
Teplice| | 10,2| 173,1| | 19,8| | 29,0| 0,7| 232,8
Ústí nad Labem| 9,5| 32,3| 140,6| | 18,6| | 26,6| 0,3| 227,9
Havlíčkův Brod| | 0,5| 43,3| | 16,3| | 21,5| 0,8| 82,4
Hradec Králové| | 1,5| 97,3| | 25,4| | 36,2| 1,4| 161,8
Chrudim| | | 100,3| | 18,4| | 23,6| 0,5| 142,8
Jičín| | 23,4| 37,6| | 13,4| | 17,4| 0,5| 92,3
Náchod| | 4,5| 76,3| | 18,9| | 25,3| 1,0| 126,0
Pardubice| | | 83,6| | 26,0| | 36,3| 0,5| 146,4
Rychnov nad Kněžnou| | 2,2| 49,5| | 13,4| | 17,7| 0,6| 83,4
Semily| 3,3| 4,4| 50,9| | 13,5| | 16,9| 0,5| 89,5
Svitavy| | 15,2| 103,8| | 18,0| | 23,0| 1,2| 161,2
Trutnov| | 1,9| 67,3| | 20,0| | 27,3| 0,5| 117,0
Ústí nad Orlicí| 1,2| 27,8| 119,7| | 24,2| | 31,2| 0,7| 204,8
Blansko| | 8,6| 76,0| | 18,5| | 24,2| 0,5| 127,8
Brno| 3.3| 58,9| 442,7| 6,7| 56,0| 6,9| 118,2| 115,6| 808,3
Brno-venkov| | | 73,9| | 25,5| | 35,5| 0,7| 135,6
Břeclav| | 13,4| 112,2| | 21,8| | 28,0| 0,7| 176,1
Hodonín| | | 209,0| | 29,3| | 36,2| 0,6| 275,1
Jihlava| 2,8| 11,5| 84,4| | 18,5| | 24,4| 0,4| 142,0
Kroměříž| | 10,1| 99,6| | 19,2| | 24,4| 0,3| 153,6
Prostějov| | 1,8| 118,6| | 17,9| | 24,7| 0,7| 163,7
Třebíč| | | 100,9| | 21,9| | 26,4| 0,5| 149,7
Uherské Hradiště| | | 84,5| | 25,4| | 32,6| 0,6| 143,1
Vyškov| | | 84,9| | 15,4| | 19,4| 0,5| 120,2
Zlín| | | 129,8| | 32,5| | 44,0| 0,4| 206,7
Znojmo| | | 99,8| | 20,9| | 25,6| 0,4| 146,7
Žďár nad Sázavou| 1,1| 3,9| 74,2| | 23,9| | 28,2| 0,9| 132,2
Bruntál| 2,5| 17,6| 124,1| | 19,1| | 23,7| 1,7| 188,7
Frýdek-Místek| 4,0| 39,3| 259,6| | 40,2| | 51,2| 0,7| 395,0
Jeseník| | 1,9| 51,9| | 7,5| | 9,6| 0,3| 71,2
Karviná| 4,1| | 395,5| | 47,9| | 63,6| 0,3| 511,4
Nový Jičín| 0,1| 1,5| 177,3| | 28,6| | 36,2| 1,9| 245,6
Olomouc| | 2,2| 191,8| | 37,5| | 50,3| 0,4| 282,2
Opava| | 2,7| 163,8| | 32,5| | 40,8| 0,7| 240,5
Ostrava| 21,6| 72,6| 491,0| 7,7| 52,2| 8,6| 99,0| 118,3| 871,0
Přerov| 1,0| 11,1| 168,9| | 22,4| | 30,7| 0,5| 234,6
Šumperk| | | 126,5| | 22,3| | 28,5| 0,6| 177,9
Vsetín| 0,5| | 145,7| | 25,4| | 33,2| 1,5| 206,3
Úhrn| 212,4| 727,1| 8 200,0| 46,9| 1 687,6| 32,5| 2 477,1| 682,1| 14 065,7
*)
Účelové dotace podléhají finančnímu vypořádání za rok 2000
**)
§ 24 odst. 1 písm. f) a g) a § 43 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 203/1994 Sb.
Příloha č. 6
k zákonu č. 58/2000 Sb.
FINANČNÍ VZTAHY K ROZPOČTŮM OKRESNÍCH ÚŘADŮ
| | v mil. Kč
---|---|---
Okres| Neinvestiční účelové dotace na: | DOTACE
ze SR
celkem
ústavy
sociální
péče
*)| domovy
důchodců
*)| sociální
dávky
*)| dopravní
obslužnost
*)| vybraná
zdravotnická
zařízení
*)| hasičské
záchranné
sbory
okresů| uzemní
vyrovnávací
dotace
**)
Benešov| | 19,5| 14,0| 23,3| | 27,7| 27,3| 111,8
Beroun| 3,2| 10,1| 11,0| 11,9| | 25,6| | 61,8
Kladno| 23,7| 33,8| 24,0| 12,1| 3,5| 62,2| 44,6| 203,9
Kolín| 10,0| 3,9| 17,5| 12,1| | 30,4| 48,5| 122,4
Kutná Hora| 10,3| 4,6| 15,9| 12,1| | 34,6| 63,5| 141,0
Mělník| 4,1| 14,7| 10,9| 11,0| | 31,4| | 72,1
Mladá Boleslav| 11,4| 17,2| 14,8| 13,0| 1,9| 38,5| | 96,8
Nymburk| 4,6| 22,2| 20,0| 11,8| | 28,0| 52,9| 139,5
Praha-východ| 6,3| 15,1| 10,6| 16,3| 2,2| 31,1| | 81,6
Praha-západ| 4,7| 10,0| 11,1| 12,4| 2,5| 29,3| | 70,0
Příbram| 7,1| 31,8| 14,3| 22,7| | 32,2| 36,1| 144,2
Rakovník| 6,2| 12,3| 11,4| 12,5| | 20,1| 25,5| 88,0
České Budějovice| 8,9| 21,8| 30,7| 22,4| | 63,3| | 147,1
Český Krumlov| | 8,5| 9,0| 26,6| | 35,8| 36,2| 116,1
Jindřichův Hradec| 15,7| 23,0| 20,3| 26,7| | 34,6| 40,8| 161,1
Pelhřimov| 11,0| 19,7| 9,1| 15,9| 2,8| 36,7| 37,2| 132,4
Písek| 6,9| 8,8| 12,3| 16,4| | 30,1| 24,6| 99,1
Prachatice| | 12,4| 11,7| 21,5| | 26,6| 35,0| 107,2
Strakonice| 18,9| | 14,6| 13,5| | 32,7| 16,8| 96,5
Tábor| 2,3| 14,0| 13,1| 15,1| | 32,8| | 77,3
Domažlice| | 6,1| 9,1| 14,2| | 21,4| 25,1| 75,9
Cheb| 16,6| 8,6| 8,6| 16,9| 5,7| 31,9| 37,3| 125,6
Karlovy Vary| 18,0| 9,0| 14,8| 28,6| 3,8| 30,3| | 104,5
Klatovy| 11,9| | 14,5| 33,3| | 31,6| 20,3| 111,6
Plzeň-jih| 13,9| 5,5| 11,4| 16,0| | 21,9| 48,9| 117,6
Plzeň-sever| 15,9| | 7,2| 15,6| 2,2| 18,7| 82,0| 141,6
Rokycany| 33,9| | 7,6| 7,7| | 19,1| 22,7| 91,0
Sokolov| 6,4| 6,2| 9,0| 9,0| | 29,4| 9,3| 69,3
Tachov| 4,1| 9,7| 8,5| 23,7| | 21,5| | 67,5
Česká Lípa| 11,5| 9,0| 12,2| 14,7| | 27,9| 13,2| 88,5
Děčín| 24,6| 10,2| 15,1| 13,8| 3,8| 38,4| 29,4| 135,3
Chomutov| 6,0| 4,5| 9,8| 26,4| | 31,8| 27,3| 105,8
Jablonec nad Nisou| 2,8| 12,9| 20,6| 7,5| | 28,8| | 72,6
Liberec| 8,1| 16,9| 20,1| 9,9| | 36,0| | 91,0
Litoměřice| 22,4| 13,2| 14,1| 14,0| | 41,4| 10,3| 115,4
Louny| | | 10,2| 23,5| | 33,7| 44,6| 112,0
Most| 15,2| 16,2| 10,2| 10,8| 6,3| 31,1| | 89,8
Teplice| 5,2| 22,2| 15,0| 12,6| 4,4| 34,4| 13,8| 107,6
Ústí nad Labem| | | 16,7| 7,3| | 49,3| | 73,3
Havlíčkův Brod| 8,8| 11.5| 14,5| 16,2| | 28,5| 41,2| 120,7
Hradec Králové| 11,4| 22,7| 31,5| 11,0| | 54,4| | 131,0
Chrudim| 18,4| 13,3| 25,2| 12,4| | 30,5| 94,4| 194,2
Jičín| | | 12,9| 10,0| | 27,1| 37,7| 87,7
Náchod| 3,5| 21,8| 17,4| 10,6| 2,2| 28,5| 46,0| 130,0
Pardubice| 7,2| 29,2| 25,2| 9,8| 5,9| 39,0| | 116,3
Rychnov nad Kněžnou| 22,0| 11,0| 18,1| 10,5| | 23,8| 36,0| 121,4
Semily| 2,1| 11,0| 13,0| 8,5| | 27,4| 16,0| 78,0
Svitavy| 15,8| | 15,6| 17,3| 2,4| 32,0| 52,8| 135,9
Trutnov| 7,7| 23,1| 34,5| 12,8| 4,5| 35,3| 1,0| 118,9
Ústí nad Orlicí| 13,0| | 28,4| 12,1| | 44,1| | 97,6
Blansko| 20,7| 11,0| 22,8| 14,4| | 31,3| 84,5| 184,7
Brno-venkov| 6,6| 20,2| 19,9| 18,5| | 36,1| 194,9| 296,2
Břeclav| 7,4| | 13,3| 11,7| | 33,8| 113,4| 179,6
Hodonín| 23,5| 18,0| 26,9| 13,5| 2,2| 31,2| 94,2| 209,5
Jihlava| | 6,2| 15,8| 15,4| 2,7| 43,8| | 83,9
Kroměříž| 28,1| 21,1| 32,2| 9,9| | 33,8| 52,6| 177,7
Prostějov| 24,6| 29,0| 24,8| 12,6| | 37,0| 41,3| 169,3
Třebíč| 12,6| 28,7| 13,5| 20,3| | 43,4| 50,0| 168,5
Uherské Hradiště| 37,4| 28,6| 21,1| 12,9| | 31,1| 111,5| 242,6
Vyškov| 7,5| 16,1| 9,8| 10,1| 2,2| 27,5| 66,5| 139,7
Zlín| 8,9| 32,6| 28,5| 17,1| 2,4| 58.5| | 148,0
Znojmo| 23,0| 27,6| 10,5| 22,6| 8,5| 33,5| 127,3| 253,0
Žďár nad Sázavou| 9,9| 16,3| 24,3| 24,0| | 38,3| 64,6| 177,4
Bruntál| 17,0| 6,2| 22,3| 30,4| 4,7| 35,3| 106,3| 222,2
Frýdek-Místek| 10,1| | 39,1| 25,0| | 35,2| 77,3| 186,7
Jeseník| 5,3| 9,5| 6,0| 11,0| | 17,4| 38,1| 87,3
Karviná| 6,5| 27,1| 51,9| 19,0| 4,2| 56,1| | 164,8
Nový Jičín| 6,8| 23,7| 22,3| 18,1| | 30,2| 57,6| 158,7
Olomouc| 30,8| 26,8| 30,7| 22,4| 4,7| 56,6| | 172,0
Opava| 38,3| 28,5| 34,0| 14,1| 3,2| 29,7| 140,5| 288,3
Přerov| 30,4| 24,9| 15,7| 21,4| | 36,9| 71,7| 201,0
Šumperk| 6,1| 18,7| 17,4| 18,9| 4,5| 28,9| 78,9| 173,4
Vsetín| 12,9| 24,5| 29,9| 17,9| 2,8| 27,6| 33,7| 149,3
Úhrn| 856,1| 1 042,5| 1 300,0| 1 167,2| 96,2| 2 466,1| 2 803,2| 9 731,3
*)
Účelové dotace podléhají finančnímu vypořádání za rok 2000
**)
Rozděleni dotace schvaluje na návrh přednosty ve smyslu § 18 b zákona č. 425/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, okresní shromáždění
Příloha č. 7
k zákonu č. 58/2000 Sb.
VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU NA FINANCOVÁNÍ PROGRAMŮ REPRODUKCE INVESTIČNÍHO MAJETKU
Evidenční
číslo| Název programu| Výdaje na
programy
celkem
---|---|---
301 010| Obnova a dostavba areálu Pražského Hradu| 107 181
301 020| Obnova a dostavba sídla prezidenta republiky v Lánech| 17 980
301 030| Pořízení a technická obnova strojů a zařízení Kanceláře prezidenta| 4 642
Kancelář prezidenta republiky celkem| 129 803
302 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Poslanecké sněmovny Parlamentu| 60 000
Poslanecká sněmovna Parlamentu celkem| 60 000
303 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Senátu Parlamentu| 256 749
Senát Parlamentu celkem| 256 749
304 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Úřadu vlády| 54 783
304 920| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu| 1 300
Úřad vlády celkem| 56 083
305 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Bezpečnostní informační služby| 127 069
305 920| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu| 1 700
Bezpečnostní informační služba celkem| 128 769
306 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Ministerstva zahraničních věcí na území ČR| 209 055
306 020| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Ministerstva zahraničních věcí v zahraničí| 295 465
Ministerstvo zahraničních věcí celkem| 504 520
307 010| Transformace systému řízení a zabezpečení letového provozu voj.letectva| 266 600
307 020| Pořízení a tech. obnova invest. majetku systému civilní ochrany| 44 974
307 030| Pořízení a tech. obnova invest. majetku vojenského školství| 72 950
307 040| Pořízení a tech. obnova invest. majetku vojenského zdravotnictví| 321 850
307 110| Pořízení a tech. obnova invest. majetku kategorie tepelných a energetických zařízení| 279 500
307 120| Pořízení a tech. obnova invest. majetku určeného k ochraně životního prostředí| 92 982
307 130| Pořízení a tech. obnova invest. majetku bytového hospodářství| 205 000
307 140| Pořízení a tech. obnova invest. majetku vyvolané redislokací a reorganizací AČR| 251 600
307 150| Pořízení a tech. obnova invest. majetku pro přípravu a výdej stravy vojsk| 82 800
307 160| Pořízení a tech. obnova invest. majetku pro zajištění velení, správy, zásob. a výcviku vojsk AČR| 327 303
307 210| Pořízení a tech. obnova invest. majetku pozemního vojska| 155 220
307 220| Pořízení a tech. obnova invest. majetku letectva a PVO| 8 703 455
307 230| Pořízení a tech. obnova invest. majetku pro logistické zabezpečení| 121 170
307 240| Pořízení a tech. obnova invest. majetku pro zabezpečení celoresortních programů| 113 730
307 250| Pořízení a tech. obnova invest. majetku zpravodajské služby a vojenské policiepolicie| 57 650
307 260| Pořízení a tech. obnova invest. majetku pro informační systémy| 363 680
307 270| Pořízení a tech. obnova invest. majetku spojovacích prostředků| 235 440
307 920| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu| 160 950
Ministerstvo obrany celkem| 11 856 854
308 010| Pořízení a technická obnova investičního majetku NBÚ| 42 900
Národní bezpečnostní úřad celkem| 42 900
312 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Ministerstva financí| 45 662
312 020| Pořízení a technická obnova informačních a výpočetních systémů Ministerstva financí| 211 134
312 110| Pořízení a technická obnova budov a staveb územních finančních orgánů| 227 519
312 120| Pořízení a technická obnova strojů a zařízení územních finančních orgánů| 79 801
312 130| Pořízení a technická obnova informačního systému správy daní (ADIS)| 387 874
312 210| Výstavba a technická obnova budov a staveb správy cel| 385 585
312 220| Pořízení a technická obnova strojů a zařízení správy cel| 74 960
312 230| Pořízení a technická obnova informačního systému správy cel (CIS)| 201 650
312 810| Výstavba celostátní komunikační sítě (WAN)| 99 238
Ministerstvo financí celkem| 1 713 423
313 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Ministerstva práce a sociálních věcí| 5 000
313 020| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Správy sociálního zabezpečení| 189 326
313 030| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Správy služeb zaměstnanosti| 95 312
313 040| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě ústavů sociální péče| 1 182 061
313 050| Realizace informačního systému státní sociální podpory| 200 000
313 060| Realizace informačního systému MPSV| 356 603
313 070| Pořízení a tech. obnova invest. majetku charitativních organizací a občanských sdružení| 9 900
313 910| Pořízení a technická obnova invest.majetku organizací vědy a výzkumu| 1 867
Ministerstvo práce a sociálních věcí celkem| 2 040 069
314 010| Reprodukce investičního majetku pracovišť MV| 36 355
314 020| Reprodukce investičního majetku v uprchlických táborech| 8 300
314 030| Reprodukce investičního majetku organizací zřízených MV k zajištění služeb| 17 520
314 050| Převod správních činností| 10 440
314 060| Dopady zákona č. 148/98 Sb. o ochraně utajovaných skutečností| 300 000
314 070| Národní program přípravy ČR na členství v EU| 615 000
314 110| Rozvoj a obnova infrastruktury komunikačních systémů rezortu - HELIOS| 191 990
314 130| Rozvoj a obnova centrálních informačních systémů| 31 530
314 140| Obnova koncových zařízeních informačních a komunikačních systémů| 44 271
314 210| Výstavba a obnova budov a staveb policejních útvarů| 416 855
314 220| Reprodukce movitého investičního majetku policejních útvarů| 568 094
314 310| Reprodukce investičního majetku školských a vzdělávacích zařízení| 187 038
314 320| Reprodukce investičního majetku tělovýchovných a sportovních zařízení| 4 570
314 610| Reprodukce investičního majetku v působností Ředitelství záchranného sboru| 11 900
314 620| Reprodukce investičního majetku jednotek záchranných sborů| 376 676
314 910| Rozvoj a obnova materiálně-technické základny vědeckovýzkumné činnosti| 6 400
314 920| Materielně-technické zabezpečení vědecko-výzkumných úkolů| 1 500
Ministerstvo vnitra celkem| 2 828 439
315 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Ministerstva životního prostředí| 114 100
315 020| Pořízení a tech. obnova invest. majetku chráněných krajinných oblasti a národních parků| 50 470
315 030| Pořízení a tech. obnova invest. majetku českého hydrometeorologického ústavu| 18 084
315 050| Revitalizace říčních systémů| 252 416
315 060| Drobné vodohospodářské ekologické akce| 281 277
315 910| Pořízení a technická obnova invest. majetku organizací vědy a výzkumu| 42 963
315 920| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu| 11 636
Ministerstvo životního prostředí celkem| 770 946
317 010| Pořízení a technická obnova investičního majetku ve správě Ministerstva pro místní rozvoj| 57 515
317 420| Výstavba nájemních bytů a technické infrastruktury ve vlastnictví obcí| 2 980 000
317 530| Výstavba a technická obnova domů s pečovatelskou službou| 478 700
317 620| Podpora regionálního rozvoje| 1 070 000
317 710| Obnova venkova| 320 000
Ministerstvo pro místní rozvoj celkem| 4 906 215
321 910| Pořízení a technická obnova invest.majetku organizací vědy a výzkumu| 2 200
321 920| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu| 250 000
Grantová agentura celkem| 252 200
322 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Ministerstva průmyslu a obchodu| 133 155
322 020| Sanace těžby uranu ve s.p. DIAMO Stráž pod Ralskem| 48 101
322 040| Podpora opatření k úsporám energiíí| 109 500
322 050| Výstavba a technická obnova inženýrských sítí průmyslových zón| 400 519
322 060| Investice vyvolané útlumem uhelného, rudného a uranového hornictví| 150 580
322 920| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu| 43 362
Ministerstvo průmyslu a obchodu celkem| 885 217
327 010| Reprodukce investičního majetku MDS a organizací systému řízení resortu| 191 000
327 020| Reprodukce investičního majetku organizací správy a údržby silnic| 600 000
327 110| Výstavba a obnova silnic I.třídy| 2 076 405
327 120| Výstavba a obnova silnic pro motorová vozidla| 506 659
327 130| Výstavba a obnova silnic II.třídy| 521 867
327 140| Výstavba a obnova silnic III.třídy| 686 122
327 150| Výstavba a obnova silniční sítě na území statutárních měst| 420 701
327 160| Stavebně technická opatření ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu| 3 000
327 180| Odstranění škod způsobených povodněmi na státní silniční síti| 44 733
327 210| Výstavba dálnice D 5 Praha - Plzeň - Rozvadov (st.hranice ČR/SRN)| 255 248
327 220| Výstavba dálnice D 8 Praha - Ústí n.L. - státní hranice ČR/SRN| 374 801
327 230| Výstavba rychlostní komunikace R 35 Olomouc - Lipník n.Bečvou| 294 188
327 240| Výstavba dálnice D 47 Lipník nad Bečvou - Ostrava - st.hranice ČR/Polsko| 241 980
327 250| Výstavba dálnice D 11 Praha - Hradec Králové - st.hranice ČR/Polsko| 30 540
327 260| Výstavba dálnice D 3 Praha -Tábor -Č. Budějovice -st. hranice ČR/Rakousko| 10 000
327 270| Výstavba dálničního okruhu hl. města Prahy| 589 992
327 280| Výstavba dálnice D1 Praha - Brno - Hulín - Lipník nad Bečvou| 68 601
327 290| Rekonstrukce,modernizace a opravy dálničních staveb| 563 512
327 310| Modernizace I.železničního koridoru Děčín -Praha -Břeclav| 3 842 366
327 320| Rekonstrukce a modernizace vybraných železničních tratí| 618 149
327 340| Modernizace II.železničního koridoru Bohumín - Přerov - Břeclav| 336 300
327 350| Zajištění bezpečnosti železničního provozu a cestujících| 300 000
327 410| Podpora výstavby pražského metra| 370 000
327 510| Podpora rozvoje letecké infrastruktury| 237 900
327 520| Podpora rozvoje vodních cest| 205 305
327 530| Podpora kombinované dopravy| 288 000
327 630| Podpora pořízení a obnovy vozidel autobusové dopravní obslužnosti| 150 000
327 910| Reprodukce investičního majetku organizací vědy a výzkumu| 6 830
327 920| Podpora řešení úkolů vědy a výzkumu| 4 300
Ministerstvo dopravy a spojů celkem| 13 838 499
329 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Ministerstva zemědělství| 205 000
329 020| Pořízení a tech. obnova invest. majetku v zařízeních učňovského školství v působnosti MZe| 100 000
329 030| Výstavba a technická obnova vodovodů a úpraven vod| 942 198
329 040| Výstavba a technická obnova kanalizací a čistíren odpadních vod| 422 892
329 050| Podpora reprodukce investičního majetku lesního hopodářství a zemědělství| 510 000
329 060| Protipovodňová opatření| 201 332
329 180| Odstranění škod způsobených povodní 1997 - MZe| 178 073
329 190| Odstranění škod způsobených povodní 1998 - MZe| 21 927
329 910| Pořízení a technická obnova invest.majetku organizací vědy a výzkumu| 3 000
329 920| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu| 1 600
Ministerstvo zemědělství celkem| 2 586 022
333 010| Reprodukce investičního majetku sektoru státní správy v působnosti MŠMT| 148 702
333 020| Reprodukce investičního majetku organizací zřízených MŠMT| 50 872
333 110| Výstavba a obnova budov a staveb základních škol| 579 219
333 120| Podpora koncepčního vzdělávacího rozvoje základních škol| 125 800
333 210| Výstavba a obnova budov a staveb středních škol| 1 344 654
333 220| Podpora koncepčního vzdělávacího rozvoje středních škol| 175 000
333 310| Výstavba a obnova budov a staveb vysokých škol| 1 668 133
333 320| Podpora koncepčního vzdělávacího rozvoje vysokých škol| 220 000
333 410| Rozvoj materielně tech. základny mimoškolních aktivit dětí a mládeže| 10 720
333 510| Výstavba a obnova sportovních zařízení| 181 450
333 520| Výstavba a obnova zařízení sportovní reprezentace| 70 000
333 910| Podpora výzkumu a vývoje| 687 223
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy celkem| 5 261 773
334 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku knihoven,muzeí,galerií a divadel v působnosti MK| 865 668
334 020| Pořízení zabezpečovacích systémů a zařízení požární signalizace| 75 677
334 030| Program záchrany architektonického dědictví| 276 500
334 040| Obnova nemovitých kulturních památek| 24 600
334 050| Pořízení a tech. obnova invest. majetku organizací MK| 177 553
334 920| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu| 76 657
Ministerstvo kultury celkem| 1 496 655
335 010| Výstavba a technická obnova nemocníc a léčebných zařízení v působnosti MZ| 1 853 546
335 020| Vybavení nemocnic,poliklinik a záchranné služby stroji a zařízeními| 352 449
335 040| Státní podpora humanitárních projektů| 53 000
335 050| Pořízení a tech. obnova invest. majetku organizací zřízených MZ| 89 899
335 120| Soubor projektů NPO podle usnesení vlády č. 493/1993| 21 000
335 130| Státní podpora občanských sdružení| 50 000
335 140| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Národní lékařské knihovny| 3 700
335 920| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu| 62 126
Ministerstvo zdravotnictví celkem| 2 485 720
336 010| Reprodukce investičního majetku MS a organizací systému řízení resortu| 120 517
336 110| Výstavba soudů a státních zastupitelství| 9 535
336 120| Rekonstrukce, modernizace a opravy soudů a státních zastupitelství| 992 948
336 210| Rozšíření kapacit vazebních věznic a věznic| 348 515
336 220| Rekonstrukce, modernizace a opravy vazebních věznic a věznic| 329 679
336 910| Reprodukce investičního majetku organizací vědy a výzkumu| 262
336 920| Podpora řešení úkolů vědy a výzkumu| 300
Ministerstvo spravedlnosti celkem| 1 801 756
342 010| Pořízení a tech. obnova investičního majetku ve správě Úřadu pro státní informační systém| 15 462
Úřad pro státní informační systém celkem| 15 462
344 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Úřadu průmyslového vlastnictví| 10 000
Úřad průmyslového vlastnictví celkem| 10 000
345 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Českého statistického úřadu| 430 695
Český statistický úřad celkem| 430 695
346 010| Program digitalizace katastru nemovitostínemovitostí| 18 000
346 030| Pořízení a tech. obnova invest. majetku v působnosti ČÚZK| 73 132
346 040| Informační systém katastru nemovitostínemovitostí| 386 145
346 910| Pořízení a technická obnova invest.majetku organizací vědy a výzkumu| 368
Český úřad zeměměřický a katastrální celkem| 477 645
347 010| Pořízení a technická obnova investičního majetku ve správě Komise pro cenné papírycenné papíry| 27 112
Komise pro cenné papírycenné papíry celkem| 27 112
348 010| Pořízení a tech.obnova investičního majetku ve správě ČBÚ| 4 804
348 920| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu| 3 000
Český báňský úřad celkem| 7 804
353 010| Pořízení a tech.obnova investičního majetku ve správě ÚOHS| 12 722
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže celkem| 12 722
358 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Ústavního souduÚstavního soudu| 7 900
Ústavní soudÚstavní soud celkem| 7 900
361 910| Pořízení a technická obnova invest.majetku organizací vědy a výzkumu| 255 000
361 920| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu| 80 000
Akademie věd celkem| 335 000
372 010| Pořízení a tech.obnova investičního majetku ve správě Rady pro rozhlas. a televizní vysílání| 1 641
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání celkem| 1 641
374 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Správy státních hmotných rezerv| 92 320
374 020| Pořízení a tech. obnova invest. majetku systému hospodářské mobilizace| 233 612
Správa státních hmotných rezerv celkem| 325 932
375 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Státního úřadu pro jadernou bezpečnost| 35 750
Státní úřad pro jadernou bezpečnost celkem| 35 750
381 010| Realizace informačního systému Nejvyššího kontrolního úřadu| 29 000
381 020| Pořízení a tech. obnova invest. majetku NKÚ| 11 050
Nejvyšší kontrolní úřad celkem| 40 050
398 020| Technická opatření v pásmech ochrany vod| 20 100
398 030| Podpora podniků zaměstnávajících zdravotně postižené občany| 102 600
398 090| Rezervy a ostatní účelově určené výdaje na financování reprodukce investičního majetku| 5 099 685
398 110| Výstavba a technická obnova zdravotnických zařízení v působnosti OkÚ a obcí| 1 988 546
398 210| Výstavba a technická obnova školských zařízení v působnosti OkÚ a obcí| 819 500
398 320| Výstavba a technická obnova staveb komunálního hospodářství| 65 000
398 430| Výstavba a technická obnova staveb MHD| 15211
398 440| Obnova vozidel MHD| 550 000
398 810| Dotace poskytované Okú a obcím| 161 600
Všeobecná pokladní správa celkem| 8 822 242
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku celkem| 64 452 567
Příloha č. 8
k zákonu č. 58/2000 Sb.
Postup
pro stanovení výše příspěvku na osobní a věcné výdaje spojené s výkonem státní správy
Příspěvek na výkon státní správy
Výše příspěvku na výkon státní správy pro každou obec v okrese se stanoví násobkem pevné sazby příspěvku na každých 100 obyvatel trvale bydlících na území, v němž obecní úřad vykonává státní správu, a jedné setiny celkového počtu obyvatel území.
Sazby příspěvku na výkon státní správy ze státního rozpočtu stanovené v závislosti na rozsahu svěřené nebo přenesené působnosti k výkonu státní správy činí:
Působnost | Sazba v Kč na 100 obyvatel 1)
---|---
obce | 1 230,- Kč
obce s působností matričního úřadu | 2 420,- Kč
obce s působností stavebního úřadu | 7 210,- Kč
obce s pověřeným obecním úřadem 2)| 11 550,- Kč
obce s působností okresního úřadu 3)| 8 305,- Kč
Příloha č. 9
k zákonu č. 58/2000 Sb.
Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2000 a způsobu kontroly jejich využití
[podle § 46 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)]
1.
Obecné podmínky
(1)
Podle těchto „Závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2000 a způsobu kontroly jejich využití“ (dále jen „pravidla“) se poskytují finanční příspěvky (dále jen „příspěvky“) na
a)
obnovu lesů poškozených imisemi,
b)
obnovu, zajištění a výchovu porostů,
c)
sdružování vlastníků lesů malých výměr,
d)
ekologické a k přírodě šetrné technologie,
e)
zajištění mimoprodukčních funkcí lesa,
f)
hrazení bystřin,
g)
podporu ohrožených druhů zvěře,
h)
vyhotovení lesních hospodářských plánů1) (dále jen „plán“) v digitální formě,
i)
ostatní hospodaření v lesích,
j)
programy spolufinancované s fondy EU.
(2)
Příspěvky podle odstavce 1 na základě žádosti poskytuje
a)
Ministerstvo životního prostředí, jde-li o pozemky v národních parcích a jejich ochranných pásmech,2)
b)
Ministerstvo obrany, jde-li o pozemky určené pro obranu státu,3)
c)
Ministerstvo zemědělství, jde-li o pozemky neuvedené pod písmeny a) a b).
(3)
V případě, že pozemky jsou ve spoluvlastnictví více osob, je žadatelem o příspěvek vždy osoba, která
a)
má většinový spoluvlastnický podíl,4) nebo
b)
je zmocněna písemnou ověřenou plnou mocí dalšími spoluvlastníky, kteří mají spolu se žadatelem na pozemku většinový podíl počítaný podle velikosti podílů.
(4)
Pokud je žadatelem obec, přikládá k žádosti „Výpočet ukazatele dluhové služby“.
(5)
Žadatel vypočte požadovanou výši příspěvku způsobem uvedeným u příslušného předmětu příspěvku a zaokrouhluje ji vždy na celé koruny dolů.
(6)
Žádost o poskytnutí příspěvku a vyúčtování příspěvku podle těchto pravidel podává žadatel
a)
územnímu odboru Ministerstva zemědělství, do jehož působnosti spadá katastrální územíkatastrální území, ve kterém je majetek žadatele; leží-li lesní majetek žadatele v působnosti více sousedních územních odborů Ministerstva zemědělství, žádost podává tam, kde leží větší část lesního majetku,
b)
územnímu odboru Ministerstva životního prostředí, v jehož územním obvodu se nachází předmětný pozemek,
c)
Ministerstvu obrany.
(7)
Je-li předložená žádost neúplně nebo nesprávně vyplněna, vrátí ji příslušné ministerstvo (odstavec 2) žadateli k odstranění nedostatků a určí lhůtu k jejich odstranění, která nesmí být kratší než 30 dnů; jestliže žadatel neodstraní nedostatky ve stanovené lhůtě, bude žádost zamítnuta.
(8)
O přiznání příspěvku rozhoduje příslušné ministerstvo podle těchto pravidel. O výsledku je žadatel vyrozuměn formou „Rozhodnutí“. Na toto rozhodování se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.5)
(9)
Přiznané příspěvky jsou poukazovány bezhotovostně přímo na účet žadatele, a to:
a)
u příspěvků poskytovaných podle části 2. písm. A, B, C, D, G písm. b) a H po projednání žádosti,
b)
u příspěvků poskytovaných podle části 2. písm. E, F a I na základě předloženého vyúčtování po provedení prací,
c)
u příspěvků poskytovaných podle části 2. písm. G písm. a) po splnění podmínek stanovených pro přiznání příspěvku.
(10)
Je-li poskytnut příspěvek podle těchto pravidel, nelze na předmět příspěvku poskytnout v témže roce jinou podporu ze státních zdrojů.
(11)
Porušení lesního zákona může být důvodem k zamítnutí žádosti o příspěvek podle těchto pravidel.
(12)
Kontrolu dodržení podmínek stanovených těmito pravidly vykonává podle zvláštního právního předpisu6) příslušné ministerstvo.
(13)
Při zjištění, že porušením těchto pravidel byl příspěvek čerpán neoprávněně, použit k jinému účelu, provedení prací neodpovídá uváděnému rozsahu nebo kvalitě prací nebo došlo k neohlášené změně v projektové dokumentaci nebo uvedení nepravdivých údajů nebo žádost byla podána v rozporu s těmito pravidly atp., oznámí příslušné ministerstvo písemně tuto skutečnost finančnímu úřadu.
(14)
Žadatel je povinen neoprávněně přijatou část příspěvku vrátit do 30 dnů ode dne zjištění a současně zaplatit penále ve výši 0,05 % denně v případě, že skutečnosti uvedené v odstavci 13 zjistí sám, a ve výši 0,1 % v ostatních případech.
(15)
Finanční prostředky poskytnuté v běžném roce
a)
a vrácené v běžném roce odvede žadatel na příslušný výdajový účet ministerstva, penále odvede na účet státního rozpočtu č. 4722K114 symbol X,
b)
a vrácené v následujícím roce včetně penále odvede žadatel na účet státního rozpočtu č. 4722K114 symbol X.
(16)
Příspěvky poskytované na základě žádosti podle části 2.:
a)
písm. A, B a D podané podle dřívějších předpisů7) po 30. 9. 1999 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2000,
b)
písm. E a F se řídí přechodnými ustanoveními, která jsou uvedena u jednotlivých předmětů příspěvků.
(17)
Fyzické osoby, které v rámci svého pracovního nebo obdobného poměru přicházejí do styku s osobními daty žadatelů uvedenými na žádostech, mají povinnost mlčenlivosti o těchto informacích podle zvláštního právního předpisu.8)
(18)
Příspěvek může být poskytnut pouze za předpokladu, že žadatel písemně potvrdí na žádosti o příspěvek svým podpisem souhlas se zveřejněním údajů v následujícím rozsahu:
a)
jméno a příjmení žadatele, popř. obchodní jméno,
b)
rodné číslo, popř. IČO,
c)
úplná adresa bydliště, popř. sídlo,
d)
předmět příspěvku,
e)
výše poskytnutého příspěvku v roce 2000.
(19)
V případě, že žadatel nemůže dodržet podmínky uvedené v žádosti a stanovené v „Rozhodnutí“, požádá ministerstvo o jejich změnu, kterou zdůvodní a doloží specifikací změn dokumentace dokladů.
(20)
U staveb (akcí), jejichž rozpočtová hodnota je vyšší než 1 mil. Kč, je žadatel povinen předložit dokumentaci závěrečného vyhodnocení akce příslušnému ministerstvu, které vydalo „Rozhodnutí“, ve lhůtě 6 měsíců ode dne dokončení stavby.
Dokumentace musí obsahovat:
a)
zprávu o splnění závazných ukazatelů a dodržení podmínek čerpání prostředků státního rozpočtu na financování akce stanovených v „Rozhodnutí“,
b)
kolaudační rozhodnutí nebo rozhodnutí o uvedení stavby do zkušebního provozu,
c)
zprávu z kontroly konané při jejím závěrečném vyhodnocení, provedené příslušným ministerstvem, případně finančním úřadem,
d)
formuláře informačního systému financování reprodukce investičního majetku Ministerstva financí (dále jen „ISFRIM“) RA 80 až 829) o skutečnosti.
(21)
Příslušné ministerstvo přezkoumá dokumentaci uvedenou v odstavci 20 a v případě, že
a)
zprávy uvedené v odstavci 20 nebudou konstatovat neoprávněné použití prostředků státního rozpočtu a byly dodrženy stanovené závazné ukazatele akce, závěrečné vyhodnocení ukončí,
b)
zprávy uvedené v odstavci 20 budou konstatovat neoprávněné použití prostředků státního rozpočtu nebo nebudou dodrženy závazné ukazatele, stanoví termín a postup k zabezpečení nápravy zjištěných nedostatků a závěrečné vyhodnocení ukončí po odstranění zjištěných nedostatků, případně jejich příčin. V tomto případě lze ukončit závěrečné vyhodnocení pouze se souhlasem Ministerstva financí.
2.
Příspěvky
A.
Příspěvek na obnovu lesů poškozených imisemi
Předmět příspěvku:
a)
přirozená obnova a umělá obnova síjí,
b)
umělá obnova sadbou - první,
c)
umělá obnova sadbou - opakovaná,
d)
ochrana mladých lesních porostů do stadia jejich zajištění (ochrana kultur proti buřeni, zvěři, klikorohu a myšovitým),
e)
zřizování nových oplocenek za účelem zajištění lesních porostů nebo jejich částí se zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin 30 % a vyšším,
f)
hnojení a vápnění lesních porostů.
Kritéria příspěvku:
– pásmo10) ohrožení A,
– pásmo ohrožení B.
Sazba příspěvku:
Čís.
řád.| Předmět příspěvku| Technické jednotky| Indikace | Sazba
imisní pásmo
---|---|---|---|---
A| B
1.| Přirozená obnova a umělá obnova síjí| | | | | |
\\- meliorační a zpevňující dřeviny11)| Kč/ha| A| a| 1| 15 000 | 15 000
\\- ostatní dřeviny| Kč/ha| A| a| 2| 10 000| 10 000
2.| Umělá obnova sadbou – první | | | | | |
\\- meliorační a zpevňující dřeviny| Kč/sazenici| A| b| 1| 12| 12
| Kč/poloodrostek| A| b| 2| 30| 30
| Kč/odrostek| A| b| 3| 40| 40
\\- ostatní dřeviny| Kč/sazenici| A| b| 4| 8| 8
3.| Umělá obnova sadbou – opakovaná | | | | | |
\\- meliorační a zpevňující dřeviny| Kč/sazenici| A| c| 1| 9| 9
\\- ostatní dřeviny| Kč/sazenici| A| c| 2| 7| 7
4.| Ochrana mladých lesních porostů | | | | | |
\\- ochrana kultur proti buřeni| Kč/ha| A| d| 1| 4 500| 4 000
\\- ochrana kultur proti zvěři| Kč/ha| A| d| 2| 3 500| 2 500
\\- ochrana kultur proti klikorohu| Kč/ha| A| d| 3| 1 000| 700
\\- ochrana kultur proti myšovitým| Kč/ha| A| d| 4| 2 500| 2 000
5.| Zřizování nových oplocenek za účelem zajištění lesních
porostů nebo jejich částí se zastoupením melioračních
a zpevňujících dřevin 30 % a vyšším| Kč/km| A| e| 1| 70 000| 70 000
6.| Hnojení a vápnění lesních porostů | | | | | |
\\- letecké| Kč/ha| A| f| 1| 6 000| 4 000
\\- pozemní| Kč/ha| A| f| 2| 2 000| 2 000
\\- k jednotlivým sazenicím při výsadbě| Kč/ha| A| f| 3| 2 000| 2 000
Způsob výpočtu příspěvku:
– výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (např. ha, počet sazenic, km).
Podmínky přiznání příspěvku:
– kvalita provedených prací a jejich soulad se schváleným plánem nebo osnovou12) a právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem,
– žadatel hospodaří v souladu se schváleným plánem nebo osnovou a právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích,
– přirozená a umělá obnova je pro účely těchto pravidel i zalesnění lesních pozemků, které jsou v plánu nebo osnově označeny jako bezlesí,
– při obnově musí žadatel použít stanovištně a geneticky vhodného a výsadby schopného sadebního materiálu,13)
– dodržení parametrů u stromků z náletu nebo sazenice,14)
– příspěvek na přirozenou obnovu a síji se poskytuje za předpokladu, že na obnovované ploše je alespoň minimální počet jedinců na 1 hektar15) a pokud žádost byla podána do 2 let po smýcení hlavního porostu,
– příspěvek na umělou obnovu lesa sadbou se poskytuje nejvýše na 1,3násobek minimálního počtu jedinců na 1 hektar,
– příspěvek se neposkytuje na veškeré podsíje a dále na umělou obnovu při výběrném způsobu hospodaření,
– příspěvek se poskytuje na podsadby jedlí bělokorou, bukem lesním a javorem klenem, pokud nejsou hlavní dřevinou,
– za první sadbu jsou považovány i podsadby jedlí bělokorou, bukem lesním a javorem klenem, pokud nejsou hlavní dřevinou, a dosadby nezajištěných lesních porostů poloodrostky a odrostky,
– u dosadby poloodrostky a odrostky musí být provedena mechanická ochrana,
– příspěvek na oplocenku se poskytuje pouze tehdy, jestliže výška oplocení dosahuje minimálně 160 cm,
– příspěvek na letecké vápnění lesních porostů se poskytuje na základě doporučení Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „ÚKZÚZ“), který stanovuje způsob a hektarovou dávku,
– skutečným věkem porostu se rozumí jeho stáří uvedené v plánu nebo osnově s připočtením počtu let od začátku platnosti plánu, respektive osnovy do doby provedení prací, na které je požadován příspěvek.
Žadatel:
– vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu16) vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa.
Obsah žádosti:
– žádost podle vzoru v části 3.,
– příloha k žádosti podle vzoru v části 3.,
– smlouva o nájmu lesních pozemků, pokud je žadatelem nájemce,
– list o původu použitých semen,17) respektive sazenic,18) pokud je předmětem příspěvku umělá obnova,
– doporučení ÚKZÚZ, pokud je požadován příspěvek na letecké vápnění lesních porostů,
– stanovisko správy národního parku, pokud je pozemek, na který je žádán příspěvek, na území národního parku.
Termín podání žádosti o příspěvek:
– na přirozenou obnovu a umělou obnovu síjí do 30. 6. 2000,
– v ostatních případech do 3 měsíců po splnění předmětu příspěvku.
B.
Příspěvek na obnovu, zajištění a výchovu porostů
Předmět příspěvku:
– obnova a zajištění lesních porostů v lesích neuvedených v písmenu A:
a)
přirozená obnova a umělá obnova síjí,
b)
umělá obnova sadbou – první,
c)
umělá obnova sadbou – opakovaná,
d)
zajištění lesních porostů19) v zákonné lhůtě,20)
– výchova lesních porostů:
e)
odstraňování lesních porostů v rámci rekonstrukce a přeměny porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou dle předpisu plánu nebo osnovy,
f)
výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku porostu (prořezávky a předmýtní úmyslná těžba).
Kritéria příspěvku:
– cena lesního pozemku21) v Kč/m2,
– zařazení lesů do kategorie lesů ochranných22) (lesy ochranné),
– zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení23) s výjimkou lesů v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích24) (lesy zvláštního určení),
– zařazení do lesů určených pro obranu státu, které jsou v působnosti Ministerstva obrany, (lesy vojenské),
– předání nezajištěných kultur při předání lesů nebo vrácení užívacího práva oprávněné osobě po 1. 1. 1998 (lesy restituční),
– zařazení lesů do kategorie lesů hospodářských a do kategorie lesů zvláštního určení v uznaných oborách a samostatných bažantnicích (lesy hospodářské).
Sazba příspěvku:
Čís.
řád.| Předmět
příspěvku| Technické
jednotky| Indikace | Cena lesního
pozemku do | Lesy
---|---|---|---|---|---
2 Kč/m2| 3 Kč/m2| ochranné| zvl.
určení| vojenské| restituční| hospodářské
2| 3| O| U| Z| R| H
1.| Přirozená obnova a umělá obnova síjí| | | | | | | | | | |
\\- meliorační a zpevňující dřeviny| Kč/ha| B| a| 1| 12 000| 12 000| 12 000| 12 000| 12 000| -| 12 000
\\- hlavní dřeviny| Kč/ha| B| a| 2| 10 000| 10 000| 10 000| 10 000| 10 000| -| -
2.| Umělá obnova sadbou – první| | | | | | | | | | |
\\- meliorační a zpevňující dřeviny| Kč/sazenici| B| b| 1| 9| 9| 9| 9| 9| -| 9
| Kč/poloodrostek| B| b| 2| 30| 30| 30| 30| 30| 30| 30
| Kč/odrostek| B| b| 3| 40| 40| 40| 40| 40| 40| 40
\\- hlavní dřeviny| Kč/sazenici| B| b| 4| 6| 5| 6| 4| 6| -| -
3.| Umělá obnova sadbou – opakovaná| | | | | | | | | | |
\\- meliorační a zpevňující dřeviny| Kč/sazenici| B| c| 1| -| -| -| -| -| 9| -
\\- hlavní dřeviny| Kč/sazenici| B| c| 2| -| -| -| -| -| 7| -
4.| Zajištění lesních porostů| | | | | | | | | | |
\\- meliorační a zpevňující dřeviny| Kč/ha| B| d| 1| 32 000| 25 000| 32 000| 13 000| 32 000| -| 10 000
\\- hlavní dřeviny| Kč/ha| B| d| 2| 19 000| 15 000| 19 000| 7 500| 19 000| -| -
5.| Odstraňování lesních porostů v rámci rekonstrukce| Kč/ha| B| e| 1| -| -| 10 000| 10 000| 10 000| -| 10 000
6.| Výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku| | | | | | | | | | |
\\- prořezávky| Kč/ha| B| f| 1| -| -| 4 000| 4 000| 4 000| -| 4 000
\\- předmýtní úmyslná těžba| Kč/ha| B| f| 2| -| -| 3 200| 3 200| 3 200| -| 3 200
Způsob výpočtu příspěvku:
–
výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (např. ha, počet sazenic).
Podmínky přiznání příspěvku:
–
kvalita provedených prací a jejich soulad se schváleným plánem nebo osnovou a právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem,
–
žadatel hospodaří v souladu se schváleným plánem nebo osnovou a právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích,
–
přirozená a umělá obnova je pro účely těchto pravidel i zalesnění lesních pozemků, které jsou v plánu nebo osnově označeny jako bezlesí,
–
při obnově musí žadatel použít stanovištně a geneticky vhodného a výsadby schopného sadebního materiálu,
–
dodržení parametrů u stromků z náletu nebo sazenice,
–
příspěvek na přirozenou obnovu a síji se poskytuje za předpokladu, že na obnovované ploše je alespoň minimální počet jedinců na 1 hektar a pokud žádost byla podána do 2 let po smýcení hlavního porostu,
–
příspěvek na umělou obnovu lesa sadbou se poskytuje nejvýše na 1,3násobek minimálního počtu jedinců na 1 hektar,
–
příspěvek se neposkytuje na veškeré podsíje a dále na umělou obnovu při výběrném způsobu hospodaření,
–
příspěvek se poskytuje na podsadby jedlí bělokorou, bukem lesním a javorem klenem, pokud nejsou hlavní dřevinou,
–
za první sadbu jsou považovány i podsadby jedlí bělokorou, bukem lesním a javorem klenem, pokud nejsou hlavní dřevinou, a dosadby nezajištěných lesních porostů poloodrostky a odrostky,
–
u dosadby poloodrostky a odrostky musí být provedena mechanická ochrana,
–
skutečným věkem porostu se rozumí jeho stáří uvedené v plánu nebo osnově s připočtením počtu let od začátku platnosti plánu, respektive osnovy do doby provedení prací, na které je požadován příspěvek,
–
příspěvek na zajištění lesních porostů se poskytuje i na porosty, na jejichž založení žadatel čerpal dotaci ve smyslu zásad,25) za předpokladu, že neobdržel podporu nebo pomoc na ochranu porostů ve smyslu zvláštního právního předpisu,26)
–
při překryvu několika kritérií použije žadatel výhodnější sazbu.
Žadatel:
– vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa.
Obsah žádosti:
– žádost podle vzoru v části 3.,
– příloha k žádosti podle vzoru v části 3.,
– smlouva o nájmu lesních pozemků, pokud je žadatelem nájemce,
– list o původu použitých semen, respektive sazenic, pokud je předmětem příspěvku umělá obnova,
– stanovisko správy národního parku, pokud je pozemek, na který je žádán příspěvek, na území národního parku.
Termín podání žádosti o příspěvek:
– na zajištění lesních porostů, přirozenou obnovu a umělou obnovu síjí do 30. 6. 2000,
– v ostatních případech do 3 měsíců po splnění předmětu příspěvku.
C.
Příspěvek na sdružování vlastníků lesů malých výměr
Předmět příspěvku:
a)
náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti od 150 do 500 hektarů,
b)
náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti nad 500 a do 1 000 hektarů,
c)
náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti nad 1 000 hektarů.
Kritéria příspěvku:
– velikost celkového sdruženého majetku k 1. 1. 2000,
– velikost výměry jednotlivých sdružených lesních majetků k 1. 1. 2000 zaokrouhlená na celé hektary nahoru.
Sazba příspěvku:
Čís.
řád.| Velikost sdruženého
majetku v hektarech| Technické
jednotky| Indikace | Výměra jednotlivých sdružujících se vlastníků
---|---|---|---|---
do 5 ha| do 50 ha| do 150 ha| do 300 ha
A| B| C| D
1.| od 150 do 500| Kč/ha| C| a| 1| 300| 150| 100| -
2.| nad 500 a do 1000| Kč/ha| C| b| 1| 350| 200| 150| 50
3.| nad 1 000| Kč/ha| C| c| 1| 400| 250| 200| 100
Způsob výpočtu příspěvku:
– výše příspěvku se stanoví součinem sazby a velikosti výměry jednotlivých sdružených lesních majetků k 1. 1. 2000, zaokrouhlené na celé hektary nahoru, ve vztahu na velikost sdruženého majetku celkem.
Podmínky přiznání příspěvku:
– sdružení nejméně 5 vlastníků lesa,
– minimální výměra sdruženého majetku 150 hektarů,
– sdružení vlastníků spravuje pozemky, které tvoří funkční celek s určenou nepřerušenou hranicí,
– sdružení je otevřeným subjektem pro všechny vlastníky lesa v daném regionu,
– členem sdružení jsou pouze vlastníci lesa,
– sdružené pozemky mají jednoho odborného lesního hospodáře.
Žadatel:
– člen sdružení bez právní subjektivity (vlastník lesa), který je smlouvou o sdružení k tomuto oprávněn,
– sdružení s právní subjektivitou.
Obsah žádosti:
– žádost podle vzoru v části 3.,
– příloha k žádosti podle vzoru v části 3.,
– smlouva o sdružení vlastníků lesa,
– mapa se zákresem funkčního celku (souvislého zájmového území pro sdružování lesních majetků).
Termín podání žádosti o příspěvek:
– do 31. 3. 2000.
D.
Příspěvek na ekologické a k přírodě šetrné technologie
Předmět příspěvku:
a)
vyklizování nebo přibližování dříví lanovkou v lesním porostu,
b)
vyklizování nebo přibližování dříví koněm v lesním porostu,
c)
vyklizování nebo přibližování dříví strojem na kolopásovém nebo pásovém podvozku včetně železného koně v lesním porostu,
d)
likvidace klestu štěpkováním nebo drcením před obnovou lesa s rozptýlením hmoty v lesním porostu.
Kritéria příspěvku:
– zařazení lesů do kategorie lesů ochranných (lesy ochranné),
– zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení s výjimkou lesů v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích (lesy zvláštního určení),
– zařazení lesů do kategorie lesů hospodářských a do kategorie lesů zvláštního určení v uznaných oborách a samostatných bažantnicích (lesy hospodářské).
Sazba příspěvku:
Čís.
řád.| Předmět příspěvku| Technické
jednotky| Indikace| Lesy
---|---|---|---|---
ochranné| zvl. určení| hospodářské
O| U| H
1.| Vyklizování nebo přibližování dříví lanovkou (viz písm. a)| Kč/m3| D| a| 1| 80| 80| 50
2.| Vyklizování nebo přibližování dříví koněm (viz písm. b)| Kč/m3| D| b| 1| 30| 30| 20
3.| Vyklizování nebo přibližování strojem (viz písm. c)| Kč/m3| D| c| 1| 30| 30| 20
4.| Likvidace klestu štěpkováním nebo drcením (viz písm. d)| Kč/ha| D| d| 1| 12 000| 12 000| 12 000
Způsob výpočtu příspěvku:
– výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (m3, ha).
Podmínky přiznání příspěvku:
– kvalita provedených prací a jejich soulad se schváleným plánem nebo osnovou a právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem,
– žadatel hospodaří v souladu se schváleným plánem nebo osnovou a právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích,
– v případě kombinace několika technologií použije žadatel pouze sazbu, která je pro něj výhodnější.
Žadatel:
– vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa.
Obsah žádosti:
– žádost podle vzoru v části 3.,
– příloha k žádosti podle vzoru v části 3.,
– smlouva o nájmu lesních pozemků, pokud je žadatelem nájemce,
– stanovisko správy národního parku, pokud je pozemek, na který je žádán příspěvek, na území národního parku.
Termín podání žádosti o příspěvek:
– do 3 měsíců po splnění předmětu příspěvku.
E.
Příspěvek na zajištění mimoprodukčních funkcí lesa
Předmět příspěvku:
a)
výstavba a opravy objektů lesotechnických meliorací v lesích,
b)
opatření zaměřená na ochranu půdy, vody a úpravu vodního režimu v lesích v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů nebo v chráněných oblastech přirozené akumulace vod,27)
c)
výstavba a opravy retenčních vodních nádrží do velikosti vodní plochy 2 hektarů, které souvisí bezprostředně s pozemky určenými k plnění funkcí lesa a úpravou jejich vodního režimu,
d)
výstavba a opravy (nevztahuje se na běžnou nebo pomístnou údržbu) lesních cest nutných z hlediska ochrany půdy, vody a vodního režimu včetně výstavby a opravy mostků, propustků a svodnic na nich,
e)
práce k posílení rekreační funkce lesa, k usměrňování návštěvnosti území, k zajištění bezpečnosti návštěvníků lesa a k údržbě lesního prostředí.
Kritéria příspěvku:
– rozpracované akce, na které byl poskytnut příspěvek v uplynulém období,
– akce, které nebyly v minulém roce uspokojeny pro nedostatek prostředků,
– ostatní akce.
Výše příspěvku:
– 100 % přímých nákladů na hlavní stavební výrobu (dále jen „HSV“) a pomocnou stavební výrobu (dále jen „PSV“) v souladu se schváleným rozpočtem,
– příspěvek může být poskytnut pouze na práce provedené a vyúčtované v běžném roce s výjimkou uvedenou v přechodném ustanovení,
– žadatel, který je plátcem daně z přidané hodnoty, uvádí výši příspěvku bez daně z přidané hodnoty.
Podmínky přiznání příspěvku:
– komplexnost řešení s ohledem na podmínky v dané lokalitě,
– hospodárné využití prostředků,
– akce, které nepodléhají stavebnímu povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, jsou považovány za běžnou údržbu a nejsou předmětem příspěvku,
– lesní cesta, na jejíž opravu je příspěvek žádán, musí být hmotným investičním majetkem ve vlastnictví nebo v nájmu žadatele.
Žadatel:
– vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa.
Obsah žádosti:
– žádost podle vzoru v části 3.,
– projektová dokumentace pro provádění staveb v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy28) nebo zjednodušená dokumentace v ostatních případech, a to ve 2 vyhotoveních,
– položkový rozpočet s vyčíslením přímých nákladů na HSV a PSV, s rozdělením prostředků na investiční a neinvestiční, a to ve 2 vyhotoveních,
– formulář ISFRIM,
– stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu,
– stanovisko správy národního parku, pokud je pozemek, na který je žádán příspěvek, na pozemcích v národních parcích a jejich ochranných pásmech,
– smlouva o nájmu lesních pozemků, pokud je žadatelem nájemce.
Termín podání žádosti o příspěvek:
– do 29. 2. 2000 – rozpracované akce, na které byl poskytnut příspěvek,
– akce, které nebyly v minulém roce uspokojeny pro nedostatek finančních prostředků,
– do 31. 5. 2000 – ostatní akce.
Přechodná ustanovení:
-
žádosti z roku 1999 neuspokojené z důvodu nedostatku finančních prostředků budou projednány přednostně v původním pořadí, pokud žadatel písemně potvrdí příslušnému ministerstvu do 29. 2. 2000 platnost požadavku pro rok 2000 formou nově podané žádosti podle pravidel pro rok 2000 včetně položkového rozpočtu a aktualizované technické zprávy, pokud došlo ke změně rozsahu prací,
– práce provedené v měsících listopadu a prosinci 2000, které nebyly předmětem vyúčtování předloženého do 17. 11. 2000, mohou být, do výše stanovené „Rozhodnutím“, uhrazeny z prostředků roku 2001, a to za podmínky, že žadatel
a)
sdělí písemně do 17. 11. 2000 ministerstvu předpokládaný rozsah prací a výši příspěvku do konce roku 2000,
b)
předloží do 31. 1. 2001 ministerstvu vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů na provedené práce.
Termín předložení vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů v souladu se schváleným rozpočtem za účelem poskytnutí příspěvku:
– do 17. 11. 2000.
F.
Příspěvek na hrazení bystřin
Předmět příspěvku:
– výstavba a opravy objektů hrazení bystřin.
Kritéria příspěvku:
– akce, které nebyly v minulém roce uspokojeny pro nedostatek finančních prostředků,
– ostatní akce.
Výše příspěvku:
– 100 % přímých nákladů na HSV a PSV v souladu se schváleným rozpočtem,
– příspěvek může být poskytnut pouze na práce provedené a vyúčtované v běžném roce s výjimkou uvedenou v přechodném ustanovení,
– žadatel, který je plátcem daně z přidané hodnoty, uvádí výši příspěvku bez daně z přidané hodnoty.
Podmínky přiznání příspěvku:
– hospodárné využití prostředků,
– akce, které nepodléhají stavebnímu povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, jsou považovány za běžnou údržbu a nejsou předmětem příspěvku.
Žadatel:
– správce vodního toku,29) který
– vykonává právo hospodaření ve státních lesích,
– hospodaří v obecních lesích.
Obsah žádosti:
– žádost podle vzoru v části 3.,
– projektová dokumentace pro provádění staveb v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo zjednodušená dokumentace v ostatních případech, a to ve 2 vyhotoveních,
– položkový rozpočet přímých nákladů na akci, tj. nákladů na HSV a PSV s rozdělením prostředků na investiční a neinvestiční, a to ve 2 vyhotoveních,
– formulář ISFRIM,
– stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu,
– stanovisko správy národního parku, pokud je pozemek, na který je žádán příspěvek, na pozemcích v národních parcích a jejich ochranných pásmech.
Termín podání žádosti o příspěvek:
– do 29. 2. 2000 na akce, které nebyly v minulém roce uspokojeny z důvodu nedostatku finančních prostředků,
– do 31. 5. 2000 na ostatní akce.
Přechodná ustanovení:
– žádosti z roku 1999 neuspokojené z důvodu nedostatku finančních prostředků budou projednány přednostně v původním pořadí, pokud žadatel písemně potvrdí příslušnému ministerstvu do 29. 2. 2000 platnost požadavku pro rok 2000 formou nově podané žádosti podle pravidel pro rok 2000 včetně položkového rozpočtu a aktualizované technické zprávy, pokud došlo ke změně rozsahu prací,
– práce provedené v měsících listopadu a prosinci 2000, které nebyly předmětem vyúčtování předloženého do 17. 11. 2000, mohou být, do výše stanovené „Rozhodnutím“, uhrazeny z prostředků roku 2001, a to za podmínky, že žadatel
a)
sdělí písemně do 17. 11. 2000 ministerstvu předpokládaný rozsah prací a výši příspěvku do konce roku 2000,
b)
předloží do 31. 1. 2001 ministerstvu vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů na provedené práce.
Termín předložení vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů v souladu se schváleným rozpočtem za účelem poskytnutí příspěvku:
– do 17. 11. 2000.
G.
Příspěvek na podporu ohrožených druhů zvěře
Předmět příspěvku:
a)
vypuštění nakoupených nebo odchovaných jedinců ohrožených druhů zvěře (tetřeva hlušce, tetřívka obecného, koroptve polní, dropa velkého) v lokalitách jejich přirozeného výskytu, pokud nákup nebo chov těchto jedinců nebyl předmětem příspěvku v minulém roce,
b)
oborní chov kozy bezoárové a bílého jelena.
Sazba příspěvku:
Čís. řád.| Předmět příspěvku| Technické
jednotky| Indikace| Sazba
---|---|---|---|---
1.| Vypuštění nakoupených nebo odchovaných jedinců ohrožených druhů zvěře (viz písm. a)| | | | |
-tetřev hlušec| Kč/kus| G| a| 1| 14 000
-tetřívek obecný| Kč/kus| G| a| 2| 11 000
-koroptev polní| Kč/kus| G| a| 3| 200
-drop velký| Kč/kus| G| a| 4| 20 000
2.| Oborní chov| | | | |
-kozy bezoárové| Kč/kus| G| b| 1| 1 500
-bílého jelena| Kč/kus| G| b| 2| 2 500
Způsob výpočtu příspěvku:
– výše příspěvku se stanoví součinem sazby a počtu vypuštěných jedinců u příspěvku podle písmene a) nebo součinem sazby a skutečného počtu kusů k 31. 3. běžného roku maximálně však do výše normovaného stavu, určeného okresním úřadem30) u příspěvku podle písmene b).
Podmínky přiznání příspěvku:
podle písmene a)
– zvěř, na kterou je poskytnut příspěvek, nesmí být předmětem komerční činnosti (např. prodej, poplatkový odstřel),
– všichni jedinci budou trvale označeni značkami a bude o nich vedena evidence o stavu,
– vypuštění jedinců do honitby bude provedeno nejpozději do 1. 11. 2000 za účasti zástupce územního odboru Ministerstva zemědělství a o provedeném vypuštění bude vypracován zápis,
podle písmene b)
– žadatel bude hospodařit podle plánu mysliveckého hospodaření a lovu31) na rok 2000 schváleného příslušným orgánem státní správy myslivosti,
– vedení evidence chovných jedinců.
Žadatel:
– uživatel honitby.
Obsah žádosti:
– žádost podle vzoru v části 3.,
– formulář ISFRIM,
– rozhodnutí o výjimce32) [u příspěvku podle písmene a)],
– koncepce podpory ohroženého druhu a v souladu s ní zpracovaný plán opatření a způsobu vypouštění na běžný rok [u příspěvků podle písmene a)],
– koncepce podpory ohroženého druhu a v souladu s ní schválený plán mysliveckého hospodaření a lovu [u příspěvku podle písmene b)].
Termín podání žádosti o příspěvek:
– do 30. 6. 2000.
Termín předložení dokladu o splnění předmětu příspěvku podle písmene a):
– do 17. 11. 2000.
H.
Příspěvek na vyhotovení lesních hospodářských plánů v digitální formě
Předmět příspěvku:
– zpracování plánu v digitální formě.
Kritéria příspěvku:
– rozsah zpracování plánu v digitální formě.
Sazba příspěvku:
Čís.
řád.| Předmět příspěvku| Technické
jednotky| Indikace| Sazba
---|---|---|---|---
1.| numerická data plánu v digitální formě| Kč/ha| H| 1| 1| 150
2.| numerická a grafická data plánu v digitální formě| Kč/ha| H| 2| 1| 350
Způsob výpočtu příspěvku:
– výše příspěvku se stanoví součinem sazby a rozlohy lesa v hektarech, na kterou bude plán zpracován.
Podmínky přiznání příspěvku:
– platnost stávajícího plánu končí v roce 2000, v případě sloučení několika plánů žadatele končí platnost v roce 2000 alespoň jednoho z nich,
– doba platnosti nově vyhotovovaného plánu nesmí být kratší než 10 let.
Další podmínky pro ponechání vyplaceného příspěvku:
– předání nově vyhotoveného plánu v digitální formě schvalujícímu orgánu státní správy lesů na technickém nosiči dat,
– soulad výstupů s informačním standardem lesního hospodářství (dále jen „IS LH“) v platném znění,
– předání vyplněného „Průvodního listu k LHP“ podle vzoru v části 3. podacímu místu (část 1. odstavec 6) do 9 měsíců po skončení platnosti původního plánu,
– pokud upřesněná výměra lesa žadatele v „Průvodním listu k LHP“ je nižší než výměra uvedená v žádosti, vrátí žadatel příslušnou část příspěvku a případné penále se nevyměřuje.
Žadatel:
– vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa.
Obsah žádosti:
– žádost podle vzoru v části 3.,
– smlouva o nájmu lesních pozemků, pokud je žadatelem nájemce,
– formulář ISFRIM.
Termín podání žádosti o příspěvek:
– do 31. 5. 2000, ve zdůvodněných případech (např.: vrácení užívacího práva, fyzické předání lesů po 31. 5. 2000), do 1. 11. 2000.
I.
Příspěvek na ostatní hospodaření v lesích
Předmět příspěvku:
a)
práce související se zachováním a reprodukcí genových zdrojů lesních dřevin,
b)
zakládání a provoz semenných sadů,
c)
mimořádná opatření při kalamitách způsobených biotickými i abiotickými činiteli (nelze uplatnit na běžnou ochranu a prevenci).
Výše příspěvku:
– 100 % přímých nákladů v souladu se schválenou kalkulací,
– žadatel, který je plátcem daně z přidané hodnoty, uvádí výši příspěvku bez daně z přidané hodnoty.
Podmínky přiznání příspěvku:
– hospodárné využití prostředků.
Žadatel:
– vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa.
Obsah žádosti:
– žádost podle vzoru v části 3.,
– smlouva o nájmu lesních pozemků, pokud je žadatelem nájemce,
– kalkulace přímých nákladů podle jednotlivých výkonů s uvedením množství technických jednotek,
– u kalamit stanovisko Lesní ochranné služby,
– u uznaných semenných sadů uznávací list semenného sadu, u semenných sadů dosud neuznaných potvrzení pověřené právnické osoby, že je objekt registrován, u nově zakládaných semenných sadů doložit odborný posudek pověřené právnické osoby,
– formulář ISFRIM,
– stanovisko správy národního parku, pokud je pozemek, na který je žádán příspěvek, na pozemcích v národních parcích a jejich ochranných pásmech.
Termín podání žádosti o příspěvek:
– do 31. 5. 2000,
– na kalamity do 1. 11. 2000.
Termín předložení vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů v souladu se schválenou kalkulací za účelem poskytnutí příspěvku:
– do 30. 11. 2000.
J.
Příspěvek na programy spolufinancované s fondy EU
Předmět příspěvku:
– programy EU související s lesním hospodářstvím.
Výše příspěvku:
– procento přímých nákladů v souladu s projektem.
Podmínky přiznání příspěvku:
– hospodárné využití prostředků.
Žadatel:
– předkladatel programu.
Obsah žádosti:
– projekt schválený EU,
– formulář ISFRIM,
– žádost obsahující základní identifikační údaje.
Termín podání žádosti o příspěvek:
– do 30. 6. 2000.
Termín předložení vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů v souladu se schváleným projektem za účelem poskytnutí příspěvku:
– do 17. 11. 2000.
3.
Vzory žádostí
Žádost o poskytnutí finančního příspěvku na hospodaření v lesích podle písmene A až D přílohy č. 9 k zákonu č. 58/2000 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2000
2.8MB
Žádost o poskytnutí finančního příspěvku na hospodaření v lesích podle písmene E, F a I přílohy č. 9 k zákonu č. 58/2000 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2000
1MB
Žádost o poskytnutí finančního příspěvku na hospodaření v lesích podle písmene G přílohy č. 9 k zákonu č. 58/2000 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2000
956kB
Žádost o poskytnutí finančního příspěvku na hospodaření v lesích podle písmene H přílohy č. 9 k zákonu č. 58/2000 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2000
868kB
Průvodní list k LHP
480kB
1)
§ 16 odst. 2 zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 321/1992 Sb.
2)
§ 5b zákona č. 425/1990 Sb., ve znění zákona č. 254/1994 Sb.
1)
Sazby příspěvku se podle rozsahu působnosti obce sčítají
2)
§ 60 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 302/1992 Sb.
3)
§ 5b zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 254/1994 Sb.
1)
§ 24 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
2)
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
4)
§ 139 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.
5)
§ 46 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb.
6)
§ 10 až 18 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole.
7)
Příloha č. 9 k zákonu č. 22/1999 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1999.
8)
§ 22 zákona č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.
9)
Finanční zpravodaj č. 12/1998 Zásady pro poskytování a čerpání prostředků státního rozpočtu určených na pořizování, technická zhodnocení, opravy a udržování investičního majetku, ve znění pozdějších předpisů.
10)
Vyhláška č. 78/1996 Sb., o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí.
11)
Vyhláška č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů.
12)
§ 25 zákona č. 289/1995 Sb.
13)
Vyhláška č. 82/1996 Sb., o genetické klasifikaci, obnově lesa, zalesňování a o evidenci při nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin.
14)
Příloha č. 7 vyhlášky č. 82/1996 Sb.
15)
Příloha č. 8 vyhlášky č. 82/1996 Sb.
16)
§ 58 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb.
17)
Příloha č. 9 vyhlášky č. 82/1996 Sb.
18)
Příloha č. 10 vyhlášky č. 82/1996 Sb.
19)
§ 16 odst. 7 vyhlášky č. 82/1996 Sb.
20)
§ 31 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb.
21)
Příloha č. 18 vyhlášky č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
22)
§ 7 a § 59 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb.
23)
§ 8 a § 59 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb.
24)
Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
25)
Zásady pro poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu Ministerstvem zemědělství (pro roky 1994 – 1997 včetně).
26)
§ 2 odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství.
27)
Nařízení vlády č. 40/1978 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Šumava a Žďárské vrchy.
Nařízení vlády č. 10/1979 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Brdy, Jablunkovsko, Krušné hory, Novohradské hory, Vsetínské vrchy a Žamberk – Králíky.
Nařízení vlády č. 85/1981 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy.
28)
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
29)
Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
30)
§ 13 odst. 2 zákona č. 23/1962 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
31)
§ 24 odst. 2 zákona č. 23/1962 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
32)
§ 56 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 16/1997 Sb. |
Zákon č. 60/2000 Sb. | Zákon č. 60/2000 Sb.
Zákon o ochraně olympijských symbolik
Vyhlášeno 28. 3. 2000, datum účinnosti 1. 5. 2000, částka 22/2000
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Olympijská symbolika
* § 3 - Užívání olympijských symbolik
* § 4 - Řešení sporů
* § 5 - Český olympijský výbor
* § 6 - Symboly Českého olympijského výboru
* § 7 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 5. 2000
60
ZÁKON
ze dne 24. února 2000
o ochraně olympijských symbolik
V zájmu posílení myšlenky a ducha olympijského hnutí jako prostředku mírového dorozumění a spolupráce mezi národy, úlohy mezinárodních a národních olympijských výborů jakožto řídících orgánů tohoto hnutí a k zabezpečení závazků z toho vyplývajících usnesl se Parlament na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje některá práva a povinnosti v souvislosti s užíváním olympijských symbolik a ochranou před jeho zneužitím; tím nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů.1)
§ 2
Olympijská symbolika
(1)
Olympijská symbolika jsou
a)
olympijský symbol,
b)
olympijská vlajka,
c)
olympijské heslo,
d)
olympijský oheň,
e)
olympijská pochodeň,
f)
olympijská hymna,
g)
olympijské emblémy,
h)
výrazy „olympijský“ a „olympiáda“,
(dále jen „olympijská symbolika“).
(2)
Olympijská symbolika jsou registrována podle platných právních předpisů a mezinárodních dohod na ochranu průmyslového a duševního vlastnictví, jimiž je Česká republika vázána.2)
§ 3
Užívání olympijských symbolik
(1)
Jakékoliv užívání olympijských symbolik pro obchodní, reklamní nebo jiné obdobné účely je možné pouze na základě předchozího písemného zmocnění; tím nejsou dotčena ustanovení části třetí zákona č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů. Písemné zmocnění může udělit oprávněné osobě Český olympijský výbor.
(2)
Zákaz užívání podle předchozího odstavce se rovněž vztahuje na jakékoliv označení, které tvoří nebo obsahuje olympijská symbolika nebo jejich část.
§ 4
Řešení sporů
Spory týkající se práv a povinností upravených tímto zákonem rozhoduje příslušný soud.3) Český olympijský výbor nebo oprávněná osoba se může rovněž domáhat náhrady škody, která byla způsobena neoprávněným užitím olympijských symbolik.
§ 5
Český olympijský výbor
(1)
Český olympijský výbor řídí a organizuje olympijské hnutí v rámci České republiky.
(2)
Český olympijský výbor je sdružením podle zvláštních předpisů.4)
§ 6
Symboly Českého olympijského výboru
(1)
Symboly Českého olympijského výboru jsou zejména emblém a vlajka Českého olympijského výboru. Český olympijský výbor může vytvářet i další odvozené olympijské symboly.
(2)
Symboly Českého olympijského výboru jsou zapsány jako ochranné známky do příslušného rejstříku podle zvláštního zákona.1)
(3)
Pro užívání a ochranu symbolů Českého olympijského výboru platí ustanovení § 3 a 4 tohoto zákona obdobně.
§ 7
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění zákona č. 191/1999 Sb.
2)
Například vyhláška č. 65/1975 Sb., o Madridské dohodě o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek ze dne 14. dubna 1891, revidované v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934, v Nice dne 15. června 1957 a ve Stockholmu dne 14. července 1967, ve znění vyhlášky č. 78/1985 Sb.
3)
§ 9 odst. 3 písmeno c) písm. ee) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 61/2000 Sb. | Zákon č. 61/2000 Sb.
Zákon o námořní plavbě
Vyhlášeno 28. 3. 2000, datum účinnosti 1. 7. 2000, částka 22/2000
* ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3)
* ČÁST DRUHÁ - PRÁVO VLAJKY A NÁMOŘNÍ REJSTŘÍK (§ 4 — § 27)
* ČÁST TŘETÍ - POSÁDKA NÁMOŘNÍHO PLAVIDLA (§ 28 — § 55h)
* ČÁST PÁTÁ - SLUŽBA NA LODI A PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY ČLENŮ LODNÍCH POSÁDEK (§ 59 — § 68a)
* ČÁST ŠESTÁ - SPOLEČNÁ HAVÁRIE A ZÁCHRANA MAJETKU (§ 69 — § 74)
* ČÁST SEDMÁ - STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ DOZOR V OBLASTI NÁMOŘNÍ PLAVBY (§ 75 — § 77)
* ČÁST OSMÁ - PŘESTUPKY (§ 78 — § 79a)
* ČÁST DEVÁTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 80 — § 87)
Aktuální znění od 1. 5. 2022 (90/2022 Sb.)
61
ZÁKON
ze dne 24. února 2000
o námořní plavbě
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie39) a upravuje
a)
podmínky provozování námořní plavbynámořní plavby námořními plavidly pod státní vlajkou České republiky a práva a povinnosti právnických a fyzických osob s tím spojené,
b)
výkon státní správy ve věcech námořní plavbynámořní plavby.
(2)
Zákon se nevztahuje na námořní plavbunámořní plavbu válečných lodí, vodních skútrů, nafukovacích člunů a dále na námořní plavbunámořní plavbu malých plavidel, pokud jsou provozována podle právních předpisů o vnitrozemské plavbě.1a)
§ 2
Základní pojmy
(1)
Námořní plavbouNámořní plavbou se rozumí provozování námořních plavidel na volném moři,2) ve výlučné ekonomické zóně2) a v souostrovních vodách,2) v pobřežním moři2) a na úsecích vnitrozemských vodních cest s pobřežním mořem spojených až po poslední přístav, který plní funkci přístavu pro námořní lodě a pobyt námořních plavidel v přístavech.2)
(2)
Námořní plavidlo je námořní obchodní loď a námořní jachta.
(3)
Kabotážní plavbouKabotážní plavbou se rozumí provozování námořních plavidel výlučně v pobřežním moři mezi přístavy pobřežního státu nebo pobřežních států.
(4)
Námořní obchodní loď je námořní plavidlo s vlastním pohonem určené k námořní plavběnámořní plavbě za účelem přepravy nákladů nebo cestujících nebo přepravy nákladu a cestujících (dále jen „loď“).
(5)
Námořní jachta je námořní plavidlo, jehož délka trupu přesahuje 2,5 metru a nepřesahuje 24 metrů, vybavené plachtami nebo motorem nebo obojím.
(6)
Trajektová loď je loď určená k přepravě silničních a kolejových vozidel, vjíždějících na loď a vyjíždějících z lodě po vlastní ose, a cestujících na pravidelné trase jako mořský přívoz.
(7)
Loď typu Ro/Ro je loď s odklopnou přídí, boky nebo zádí, určená výhradně k přepravě vozidel a jiných nákladů na podvozcích nebo podvalnících.
(8)
Osobní loď je námořní plavidlo určené k přepravě více než 12 cestujících. Za cestujícího se považuje každá přepravovaná osoba s výjimkou velitele lodi, ostatních členů posádky lodi a dítěte mladšího 1 roku.
(9)
Uznaná klasifikační společnost je klasifikační společnost uznaná Evropskou komisí (dále jen „Komise“) podle přímo použitelného předpisu Evropské unie28).
(10)
Mezinárodní osvědčení je osvědčení, které dokládá, že námořní plavidlo, jeho konstrukce, vybavení, systém bezpečného řízení provozu na něm nebo podmínky pro práci členů posádky plavidla splňují požadavky stanovené mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu a upravuje oblast námořní plavbynámořní plavby (dále jen „námořní úmluva“)3).
(11)
Repatriací se rozumí doprava člena posádky lodě po jeho vylodění do místa jeho pobytu nebo do jiného sjednaného místa.
§ 3
Námořní úřad
Státní správu a státní dozor ve věcech námořní plavbynámořní plavby vykonává Ministerstvo dopravy. Ministerstvo dopravy plní funkci Námořního úřadu (dále jen „Úřad“) ve vztahu k mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána.
ČÁST DRUHÁ
PRÁVO VLAJKY A NÁMOŘNÍ REJSTŘÍK
Právo vlajky
§ 4
(1)
Právo a povinnost plout pod státní vlajkou České republiky vzniká zápisem námořního plavidla do námořního rejstříku České republiky (dále jen „námořní rejstřík“) nebo na základě rozhodnutí Úřadu o prozatímním povolení k plavbě pod státní vlajkou České republiky (dále jen „prozatímní povolení k plavbě“).
(2)
Na námořním plavidle plujícím pod státní vlajkou České republiky platí právní řád České republiky. V pobřežním moři nebo na vnitrozemských vodních cestách s pobřežním mořem spojených a v přístavu platí na námořním plavidle plujícím pod státní vlajkou České republiky právní řád České republiky, pokud pobřežní stát neuplatní svoje právo v souladu s mezinárodním právem.
(3)
Zápisem námořního plavidla do námořního rejstříku získává námořní plavidlo státní příslušnost České republiky. Vlastník námořního plavidla je povinen uhradit poplatek za právo plout pod státní vlajkou České republiky.
(4)
Výše poplatku se stanoví v závislosti na době trvání práva plout pod státní vlajkou České republiky, druhu námořního plavidla, jeho velikosti a oblasti námořní plavbynámořní plavby. Výši poplatku a způsob placení a prokazování zaplacení poplatku stanoví vláda nařízením.
§ 5
(1)
Pod státní vlajkou České republiky lze provozovat námořní plavbunámořní plavbu s výjimkou námořní plavbynámořní plavby za účelem provozování
a)
rybolovu,
b)
trajektové lodě nebo lodě typu Ro/Ro,
c)
osobní lodě, nebo
d)
lodě s jaderným pohonem.
(2)
Kabotážní plavbuKabotážní plavbu lze provozovat pod státní vlajkou České republiky pouze se souhlasem pobřežních států, v jejichž pobřežním moři se kabotážní plavbakabotážní plavba provozuje.
§ 6
(1)
Vlastníkem námořního plavidla je právnická nebo fyzická osoba, která při zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku prokáže právní titul k vlastnictví námořního plavidla.
(2)
Provozovatelem námořního plavidla je osoba, která vlastním jménem provozuje námořní plavbunámořní plavbu pod státní vlajkou České republiky a je současně vlastníkem námořního plavidla anebo je vlastníkem námořního plavidla zmocněna k provozování námořního plavidla vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.
(3)
Osoba zmocněná k provozování námořního plavidla podle odstavce 2 nesmí zmocnit k provozování tohoto plavidla další osobu bez předchozího souhlasu vlastníka námořního plavidla.
Námořní rejstřík
§ 7
(1)
Námořní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují údaje o námořních plavidlech, jejich vlastnících a jejich provozovatelích. Námořní rejstřík vede Úřad.
(2)
Námořní plavidlo lze zapsat do námořního rejstříku pouze na základě rozhodnutí Úřadu o zápisu námořního plavidla. Dnem zápisu vzniká právo plout pod státní vlajkou České republiky.
(3)
V námořním rejstříku jsou vedeny odděleně evidence lodí, evidence jachet a evidence rozestavěných lodí.
(4)
Do námořního rejstříku může každý nahlížet a pořizovat si z něho výpisy a opisy.
(5)
Za úkony spojené s vedením rejstříku se platí správní poplatek.4)
§ 8
(1)
Do námořního rejstříku se zapisují tyto údaje:
a)
jméno námořního plavidla;
b)
identifikační číslo lodě přidělené Mezinárodní námořní organizací,5) nebo identifikační číslo trupu námořní jachty přidělené výrobcem nebo uznanou klasifikační společností;
c)
účel, pro který je námořní plavidlo určeno;
d)
volací značka, případně další rádiové identifikační označení lodě přidělené a používané podle jiného právního předpisu29),
e)
vlastník námořního plavidla
1.
u fyzické osoby se zapisují tyto údaje: jméno, příjmení, datum narození a adresa místa trvalého pobytu nebo bydliště,
2.
u právnické osoby se zapisují tyto údaje: obchodní jméno, sídlo, právní forma, popřípadě místo podnikání, jméno statutárního zástupce;
f)
provozovatel námořního plavidlaprovozovatel námořního plavidla v případě, že se jedná o odlišný subjekt (pro zápis údajů platí jejich rozsah shodně jako u vlastníka námořního plavidla);
g)
základní technické údaje o námořním plavidlu;
h)
zástavní práva a práva zadržovací váznoucí na námořním plavidle a další skutečnosti omezující nakládání s námořním plavidlem;
i)
souběžná registrace lodě;
j)
rozhodnutí o pozastavení registrace námořního plavidla;
k)
důvod a datum výmazu námořního plavidla z námořního rejstříku;
l)
datum provedení zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku a podpis zapisovatele.
(2)
Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do námořního rejstříku, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.
(3)
Způsob vedení evidence námořních plavidel, základní technické údaje o námořních plavidlech a ostatní technické údaje, které se zapisují do námořního rejstříku, stanoví prováděcí předpis.
§ 9
Rozhodnutí o zápisu námořního plavidla
(1)
Úřad rozhodne o zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku na základě písemné žádosti za těchto podmínek:
a)
provozovatelem
1.
námořní jachty je fyzická osoba, která je občanem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, dosáhla věku 21 let a je plně svéprávná a bezúhonná, nebo právnická osoba se sídlem nebo organizační složkou na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, jejíž členové statutárního orgánu dosáhli věku 21 let a jsou plně svéprávní a bezúhonní, nebo
2.
lodi je fyzická osoba, která je občanem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, dosáhla věku 21 let a je plně svéprávná a bezúhonná, nebo právnická osoba se sídlem nebo odštěpným závodem na území České republiky, jejíž členové statutárního orgánu dosáhli věku 21 let a jsou plně svéprávní a bezúhonní,
b)
provozovatel lodi splňuje požadavky stanovené Mezinárodní úmluvou o bezpečnosti lidského života na moři30) (dále jen „Mezinárodní úmluva SOLAS“) na zavedení systému bezpečného řízení provozu na lodi,
c)
námořní plavidlo má technickou způsobilost k plavbě,
d)
námořní plavidlo není zapsáno v námořním rejstříku jiného státu nebo v jiném plavebním rejstříku s výjimkou případu, kdy registrace lodě v námořním rejstříku jiného státu nebo jiného plavebního rejstříku je pozastavena z důvodu souběžné registrace, a
e)
ke dni podání žádosti o zápis lodi do námořního rejstříku neuplynulo od započetí stavby lodě položením kýlu více než 10 let; to neplatí, byl-li předchozí námořní rejstřík, v němž byla loď zapsána, námořním rejstříkem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.
(2)
Pokud Úřad rozhodne o zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku, umožní bezprostředně po vydání tohoto rozhodnutí provozovateli námořního plavidla přístup v nezbytném rozsahu do systému pro výměnu informací na moři podle předpisu Evropské unie31).
(3)
Zápisem námořního plavidla do námořního rejstříku získává námořní plavidlo státní příslušnost České republiky. Zápis námořního plavidla do námořního rejstříku osvědčuje vlastnictví k námořnímu plavidlu.
(4)
Zápis námořního plavidla do námořního rejstříku osvědčí Úřad vystavením rejstříkového listu. Rejstříkový list lodě se vystavuje na dobu neurčitou. Rejstříkový list námořní jachty se vystavuje na dobu platnosti technické způsobilosti námořní jachty k námořní plavběnámořní plavbě.
§ 10
Bezúhonnost provozovatele námořního plavidla
Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin, jehož skutková podstata souvisí s námořní plavbounámořní plavbou, nebo ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro jiný trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.
§ 10a
Za účelem zjištění, zda provozovatel námořního plavidlaprovozovatel námořního plavidla splňuje podmínku bezúhonnostibezúhonnosti, si Úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu5a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 11
Řízení o zápis námořního plavidla do námořního rejstříku
(1)
Žádost o zápis námořního plavidla do námořního rejstříku podává vlastník námořního plavidla.
(2)
Žádost o zápis do námořního rejstříku musí obsahovat
a)
obchodní jméno a sídlo nebo název, sídlo a právní formu právnické osoby, která je vlastníkem námořního plavidla, nebo jméno, příjmení, místo trvalého pobytu nebo bydliště a datum narození fyzické osoby, která je vlastníkem námořního plavidla,
b)
obchodní jméno a sídlo nebo název, sídlo a právní formu právnické osoby, která je vlastníkem námořního plavidla oprávněna provozovat námořní plavidlo vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, není-li vlastník současně provozovatelem námořního plavidla, nebo jméno, příjmení, místo trvalého pobytu nebo bydliště a datum narození fyzické osoby, která je vlastníkem námořního plavidla oprávněna provozovat námořní plavidlo vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, není-li vlastník námořního plavidla současně jeho provozovatelem,
c)
základní technické údaje o námořním plavidle, které jsou předmětem zápisu podle § 8 odst. 1.
(3)
Žádost o zápis do námořního rejstříku musí být doložena
a)
dokladem ne starším 3 měsíců prokazujícím splnění podmínky bezúhonnosti provozovatele námořního plavidla, je-li občanem jiného státu, nebo člena statutárního orgánu provozovatele námořního plavidla, je-li občanem jiného státu, vydaným státem, jehož je tato osoba občanem, nebo čestným prohlášením, pokud tento stát takový doklad nevydává; u občana jiného členského státu Evropské unie může být tento doklad nahrazen výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie,
b)
dokladem osvědčujícím vlastnictví k námořnímu plavidlu,
c)
dokladem osvědčujícím právní vztah provozovatele námořního plavidlaprovozovatele námořního plavidla k námořnímu plavidlu,
d)
doklady osvědčujícími technickou způsobilost námořního plavidla k plavbě,
e)
dokladem o výmazu námořního plavidla z předchozího námořního rejstříku jiného státu nebo dokladem o pozastavení registrace v předchozím námořním rejstříku jiného státu, jedná-li se o souběžnou registraci lodě, nebo, jedná-li se o novostavbu lodě, čestným prohlášením, že loď není zapsána v námořním rejstříku jiného státu,
f)
ověřeným stejnopisem dokladu o zástavním právu nebo zadržovacím právu váznoucím na námořním plavidlu, bylo-li zřízeno, nebo o další skutečnosti omezující nakládání s námořním plavidlem,
g)
dokladem osvědčujícím identifikační číslo lodě přidělené Mezinárodní námořní organizací3) nebo identifikační číslo trupu námořní jachty přidělené výrobcem nebo uznanou klasifikační společností,
h)
doklady osvědčujícími splnění ostatních podmínek podle § 9 odst. 1 písm. a) a b).
(4)
Na zápis námořního plavidla do námořního rejstříku je právní nárok.
(5)
Náležitosti a vzor žádosti o zápis námořního plavidla do námořního rejstříku a podrobnosti o dokladech, kterými musí být žádost o zápis námořního plavidla do námořního rejstříku doložena, stanoví prováděcí předpis.
§ 11a
Poskytování údajů o námořních plavidlech
(1)
Úřad neprodleně poskytne na žádost příslušného orgánu členského státu Evropské unie nebo smluvního státu námořní úmluvy údaje týkající se námořního plavidla, které je nebo bylo zapsáno v námořním rejstříku, za účelem ověření jeho technické způsobilosti, a to údaje
a)
o prohlídkách námořních plavidel zapsaných v námořním rejstříku provedených v rámci státního dozoru,
b)
o uznaných klasifikačních společnostech, které vydávají osvědčení o klasifikační třídě a mezinárodní osvědčení podle tohoto zákona,
c)
o námořních nehodáchnámořních nehodách týkajících se námořních plavidel zapsaných v námořním rejstříku a
d)
o námořních plavidlech, u kterých došlo v posledních 12 měsících k výmazu z námořního rejstříku.
(2)
Za účelem poskytování údajů Úřad uchovává údaje stanovené v odstavci 1.
§ 12
Způsobilost lodě k plavbě
Loď je způsobilá k plavbě, pokud byla projektována, postavena a je udržována a provozována v souladu s požadavky kladenými na ni
a)
námořními úmluvami,
b)
předpisy uznané klasifikační společnosti a
c)
přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím recyklaci lodí40).
§ 12a
Soulad s požadavky předpisů uznané klasifikační společnosti ověřuje tato společnost podle svých předpisů udělením klasifikační třídy lodi.
§ 12b
(1)
Soulad s požadavky námořních úmluv schvaluje Úřad na žádost.
(2)
Účastníkem řízení je pouze žadatel.
(3)
Úřad schválí soulad lodi s požadavky námořních úmluv, pokud
a)
loď, její konstrukce, vybavení, systém bezpečného řízení provozu na lodi a podmínky pro práci členů posádky lodě odpovídají požadavkům námořních úmluv,
b)
lodní výstroj umístěná na palubě lodi splňuje požadavky stanovené v právním předpisu upravujícím technické požadavky na lodní výstroj32) a je opatřena značkou shody, nebo Úřad vydal povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi podle § 12h odst. 2,
c)
je loď o hrubé prostornosti přesahující 300 tun vybavena systémem automatické identifikace a sledování lodí na velké vzdálenosti,
d)
je loď o hrubé prostornosti přesahující 3000 tun vybavena záznamovým zařízením, které slouží k získání údajů usnadňujících odborné zjišťování příčin námořních nehodnámořních nehod nebo mimořádných událostímimořádných událostí (dále jen „zařízení pro záznam údajů o plavbě“).
(4)
Úřad provede před schválením souladu lodi s požadavky námořních úmluv prohlídky a zkoušky podle těchto námořních úmluv za účelem zjištění, zda jsou splněny podmínky podle odstavce 3. Zkoušky uvedené ve větě první se provedou pouze v rozsahu, ve kterém není splnění podmínek podle odstavce 3 doloženo doklady přiloženými k žádosti. Provozovatel lodi je povinen za účelem provedení prohlídek a zkoušek zajistit potřebnou součinnost, zejména
a)
sdělit po dohodě s Úřadem v dostatečném časovém předstihu místo a čas provedení prohlídky lodi,
b)
umožnit vstup na loď,
c)
zajistit bezpečný přístup k lodi,
d)
řídit se pokyny osob pověřených k provedení prohlídek.
(5)
Je-li to nezbytné pro schválení souladu s požadavky námořních úmluv, obrátí se Úřad na příslušný orgán členského státu Evropské unie, do jehož registru byla loď zapsána, se žádostí o poskytnutí údajů o prohlídkách a námořních nehodáchnámořních nehodách.
(6)
Náklady na provedení prohlídek a zkoušek podle odstavce 4 hradí žadatel.
(7)
Pokud Úřad zcela vyhoví žádosti o schválení souladu lodi s požadavky námořních úmluv, vydá místo písemného vyhotovení rozhodnutí mezinárodní osvědčení.
§ 12c
Mezinárodní osvědčení
(1)
Mezinárodní osvědčení jsou:
a)
osvědčení o bezpečné konstrukci lodi podle Mezinárodní úmluvy SOLAS,
b)
osvědčení o záchranném vybavení lodi podle Mezinárodní úmluvy SOLAS,
c)
osvědčení o rádiovém vybavení lodi podle Mezinárodní úmluvy SOLAS,
d)
osvědčení o výjimce z technických požadavků podle Mezinárodní úmluvy SOLAS,
e)
osvědčení o řízení bezpečnosti podle Mezinárodní úmluvy SOLAS,
f)
osvědčení o bezpečnosti lodi z hlediska prevence před ropným znečištěním podle Mezinárodní úmluvy o zabránění znečišťování z lodí33) (dále jen „Mezinárodní úmluva MARPOL“),
g)
osvědčení o bezpečnosti lodi z hlediska prevence před znečištěním tekutými škodlivými látkami podle Mezinárodní úmluvy MARPOL,
h)
osvědčení o bezpečnosti lodi z hlediska prevence před znečištěním odpadními vodami podle Mezinárodní úmluvy MARPOL,
i)
osvědčení podle Mezinárodní úmluvy o nákladové značce34) (dále jen „Mezinárodní úmluva Load Line“),
j)
osvědčení o výjimce podle Mezinárodní úmluvy Load Line,
k)
osvědčení pro práci na moři podle Úmluvy o práci na moři,
l)
další mezinárodní osvědčení, která stanoví námořní úmluvy.
(2)
Pokud jsou pro to splněny podmínky stanovené Mezinárodní úmluvou SOLAS, Úřad vystaví namísto osvědčení uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) osvědčení o bezpečnosti lodi.
(3)
Námořní úmluvy stanoví, která mezinárodní osvědčení jsou vyžadovaná pro jednotlivé druhy lodí.
(4)
Mezinárodní osvědčení jsou platná po dobu 5 let od jejich vydání.
§ 12d
(1)
Úřad na žádost provozovatele lodi udělí v souladu s námořními úmluvami výjimku z požadavků stanovených v § 12b odst. 3, pokud udělením takové výjimky nedojde ke zhoršení technické způsobilosti lodi, ohrožení lidského života nebo mořského prostředí.
(2)
Účastníkem řízení o udělení výjimky je pouze žadatel.
(3)
Pokud Úřad zcela vyhoví žádosti o udělení výjimky, v souladu s námořními úmluvami
a)
vydá místo písemného vyhotovení rozhodnutí o udělení výjimky mezinárodní osvědčení o výjimce, nebo
b)
učiní o udělené výjimce záznam na příslušném mezinárodním osvědčení.
(4)
Výjimka se uděluje na dobu, po kterou je platné mezinárodní osvědčení, které osvědčuje splnění požadavků, ze kterých je výjimka udělena.
§ 12e
Pravidelné prohlídky
(1)
Úřad provádí podle námořních úmluv pravidelné prohlídky lodí, které jsou zapsány v námořním rejstříku a které plují pod vlajkou České republiky. Provozovatel lodi je povinen za účelem provedení prohlídek poskytnout potřebnou součinnost, zejména
a)
sdělit po dohodě s Úřadem v dostatečném časovém předstihu místo a čas provedení prohlídky lodi,
b)
umožnit vstup na loď,
c)
zajistit bezpečný přístup k lodi,
d)
řídit se pokyny osob pověřených k provedení prohlídek.
(2)
Úřad při pravidelných prohlídkách ověřuje, zda konstrukce lodi, její vybavení a provoz jsou v souladu s požadavky námořních úmluv.
(3)
Úřad o provedení pravidelné prohlídky učiní záznam na mezinárodním osvědčení.
(4)
Náklady na provedení pravidelných prohlídek hradí provozovatel lodi.
(5)
Pokud provozovatel lodi neumožní provedení pravidelné prohlídky ve lhůtě uvedené v námořní úmluvě, pozbývá mezinárodní osvědčení platnosti.
§ 12f
Prodloužení platnosti mezinárodního osvědčení
(1)
Pokud Úřad schválí soulad lodi s požadavky námořních úmluv, prodlouží na žádost platnost stávajícího mezinárodního osvědčení, pokud žadatel doloží, že nové mezinárodní osvědčení nelze doručit veliteli lodě dříve, než uplyne doba platnosti stávajícího mezinárodního osvědčení, nejdéle však o 5 měsíců.
(2)
Úřad na žádost prodlouží platnost stávajícího mezinárodního osvědčení na dobu nezbytně nutnou k tomu, aby loď dokončila cestu do přístavu, ve kterém může být provedena prohlídka podle § 12b odst. 4, pokud prodloužením platnosti stávajícího mezinárodního osvědčení nedojde k ohrožení bezpečnosti lidského života nebo mořského prostředí.
§ 12g
Odnětí mezinárodního osvědčení
Úřad odejme lodi mezinárodní osvědčení, pokud loď přestane splňovat požadavky námořních úmluv.
§ 12h
(1)
Nesplňuje-li lodní výstroj požadavky stanovené v právním předpisu upravujícím technické požadavky na lodní výstroj32) nebo není-li opatřena značkou shody, může být umístěna na palubu lodi na základě povolení Úřadu.
(2)
Úřad vydá povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi na žádost provozovatele lodi, jde-li o
a)
nově vyvinutou lodní výstroj, která zajišťuje stejnou úroveň bezpečnosti a účinnosti jako lodní výstroj splňující požadavky stanovené v právním předpisu upravujícím technické požadavky na lodní výstroj32),
b)
lodní výstroj, která má být umístěna na palubu lodi výlučně pro účely testování a nenahrazuje lodní výstroj, která splňuje požadavky stanovené v právním předpisu upravujícím technické požadavky na lodní výstroj32) a je umístěna na palubě lodi,
c)
lodní výstroj, která v míře nezbytné pro ochranu lidského života a mořského prostředí splňuje požadavky stanovené v právním předpisu upravujícím technické požadavky na lodní výstroj32) a nahrazuje lodní výstroj na trhu nedostupnou, která by tyto požadavky splňovala v celém rozsahu, nebo
d)
lodní výstroj umístěnou na lodi zapsané v námořním rejstříku státu, který není členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor, jejíž provozovatel hodlá tuto loď zapsat do námořního rejstříku, zajišťuje-li tato lodní výstroj stejnou úroveň bezpečnosti a účinnosti jako lodní výstroj splňující požadavky stanovené v právním předpisu upravujícím technické požadavky na lodní výstroj32).
(3)
Účastníkem řízení o povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi je pouze žadatel.
(4)
Splnění podmínek pro vydání povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi podle odstavce 2 písm. a), c) nebo d) se prokazuje posudkem vydaným uznanou klasifikační společností, který musí být přiložen k žádosti o vydání povolení.
(5)
V povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi určí Úřad podmínky použití lodní výstroje zajišťující bezpečnost námořní plavbynámořní plavby a ochranu mořského prostředí. V povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi podle odstavce 2 písm. c) uvede Úřad lodní výstroj, která má být nahrazena, požadavky, které lodní výstroj splňuje, a postupy, na základě kterých bylo splnění těchto požadavků ověřeno. Platnost povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi podle odstavce 2 písm. b) nebo c) Úřad omezí na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na 12 měsíců. Povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi podle odstavce 2 písm. d) pozbývá platnosti, pokud provozovatel lodi nepodal ve lhůtě 2 měsíců ode dne nabytí právní moci povolení žádost o zápis lodi do námořního rejstříku nebo této žádosti nebylo vyhověno. Povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi musí být uloženo na palubě lodi po celou dobu umístění lodní výstroje na palubě lodi.
(6)
Lodní výstroj, která není opatřena značkou shody, může být výjimečně umístěna na palubu lodi rovněž v případě, že
a)
je třeba nahradit lodní výstroj umístěnou na palubě lodi, která se nachází v přístavu mimo Evropskou unii, a
b)
umístění lodní výstroje, která je opatřena značkou shody, na palubu lodi by trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu nebo bylo spojeno s nepřiměřeně vysokými náklady.
(7)
K lodní výstroji umístěné na palubu lodi podle odstavce 6 musí být po celou dobu jejího umístění na palubě lodi uloženy doklady
a)
osvědčující její soulad s požadavky Mezinárodní námořní organizace na tuto výstroj a
b)
vydané státem, který je členským státem Mezinárodní námořní organizace a smluvní stranou mezinárodních smluv stanovících požadavky na tuto lodní výstroj.
(8)
Velitel lodi, na jejíž palubě byla lodní výstroj umístěna podle odstavce 6, neprodleně poskytne Úřadu údaje uvedené v dokladech podle odstavce 7. Tato lodní výstroj musí být bez zbytečného odkladu nahrazena lodní výstrojí, která splňuje požadavky stanovené v právním předpisu upravujícím technické požadavky na lodní výstroj32) a je opatřena značkou shody.
§ 12i
(1)
Úřad může veřejnoprávní smlouvou pověřit uznanou klasifikační společnost
a)
schvalováním souladu lodě s požadavky námořních úmluv, s výjimkou rozhodování o výjimce podle § 12d, a vydáváním mezinárodních osvědčení,
b)
prováděním prohlídek lodí a zkoušek v souvislosti se schvalováním souladu lodi s požadavky námořních úmluv,
c)
prováděním pravidelných prohlídek,
d)
prodlužováním platnosti mezinárodních osvědčení,
e)
odnímáním mezinárodních osvědčení.
(2)
Úřad veřejnoprávní smlouvu vypoví, pokud zjistí v činnosti uznané klasifikační společnosti, kterou pověřil podle odstavce 1 (dále jen „pověřená společnost“), závažné nedostatky nebo pokud Komise zrušila pověřené společnosti uznání podle přímo použitelného předpisu Evropské unie28). Výpovědní doba je 6 měsíců.
(3)
Ve veřejnoprávní smlouvě lze sjednat i jiné důvody výpovědi, než které jsou uvedené v odstavci 2.
(4)
Veřejnoprávní smlouva musí vymezit:
a)
rozsah pověření k výkonu státní správy,
b)
rozsah spolupráce při přípravě pravidel vztahujících se ke schvalování technické způsobilosti lodí,
c)
seznam předpisů vztahujících se na činnost pověřené společnosti,
d)
údaje, které jsou si smluvní strany povinny sdělovat včetně postupů a lhůt,
e)
povinnost mlčenlivosti,
f)
odpovědnost za škodu vzniklou při výkonu činností v rozsahu pověření,
g)
postupy při pravidelné kontrole pověřené společnosti ze strany Úřadu,
h)
postupy namátkové a podrobné inspekce lodí,
i)
postup při změně smlouvy,
j)
postup při řešení sporů mezi smluvními stranami,
k)
přístup k vnitřním předpisům pověřené společnosti,
l)
přístup k dokumentaci vztahující se k lodím plujícím pod vlajkou České republiky,
m)
výpovědní dobu a výpovědní důvody.
§ 12j
(1)
Úřad kontroluje činnost pověřené společnosti alespoň jednou za 2 roky.
(2)
Pověřená společnost je povinna informovat Úřad o
a)
klasifikovaných lodích a změnách, pozastaveních a odejmutích klasifikační třídy lodí plujících pod vlajkou České republiky,
b)
vydaných a odňatých mezinárodních osvědčeních, výsledcích provedených prohlídek a prodloužení platnosti mezinárodních osvědčení týkajících se lodí plujících pod vlajkou České republiky,
c)
vnitřních předpisech týkajících se projektování, konstrukce, vybavení, údržby a prohlídek lodí.
(3)
Úřad informuje pověřenou společnost o vydaných povoleních k umístění lodní výstroje na palubu lodi a o povolených výjimkách z požadavků námořních úmluv.
(4)
Informace získané podle odstavce 3 nesmí pověřená společnost sdělovat třetím osobám.
§ 12k
(1)
Úřad může s pověřenou společností sjednat, že v případě škody způsobené pověřenou společností z nedbalosti bude výše regresní úhrady uplatňované ze strany Úřadu podle zákona upravujícího odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem35) omezena. Výše takto smluvně omezené regresní úhrady však nesmí být nižší než
a)
4 miliony EUR, pokud jde o náhradu škody za způsobenou újmu na zdraví nebo smrt,
b)
2 miliony EUR, pokud jde o náhradu škody způsobené na majetku.
(2)
Pro účely tohoto ustanovení se pro přepočet částky v EUR uvedené v odstavci 1 na českou měnu použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankoubankou ke dni uplatnění nároku na náhradu škody před příslušným orgánem.
§ 12l
Řízení před pověřenou společností
(1)
V řízení před pověřenou společností lze jednat a předkládat písemnosti i v anglickém jazyce.
(2)
O odvolání proti rozhodnutí pověřené společnosti rozhoduje Úřad.
§ 12m
(1)
Úřad informuje Komisi o veřejnoprávních smlouvách uzavřených podle tohoto zákona, jakož i o veřejnoprávních smlouvách, které vypověděl.
(2)
Pokud Úřad zjistí, že loď představuje vážnou hrozbu pro bezpečnost a mořské prostředí v důsledku závažného pochybení pověřené společnosti, informuje o tom Komisi a ostatní členské státy Evropské unie.
(3)
Úřad oznámí postup uvedený v odstavci 2 pověřené společnosti bez zbytečného odkladu.
(4)
Úřad informuje Komisi a ostatní členské státy Evropské unie o výsledcích pravidelných kontrol pověřených společností vykonávaných podle § 12j odst. 1, a to nejpozději do 31. března roku následujícího po roce, v němž byla kontrola provedena.
§ 12n
Osvědčení pro práci na moři
(1)
Přílohou žádosti o schválení souladu lodi s požadavky námořních úmluv je popis opatření, jimiž provozovatel lodě zajistí soulad podmínek pro práci členů posádky lodě s požadavky Úmluvy o práci na moři, části páté tohoto zákona a zákoníku práce, jde-li o loď o hrubé prostornosti
a)
přesahující 500 tun, nebo
b)
nepřesahující 500 tun, pokud žadatel žádá o schválení souladu podmínek pro práci členů posádky lodě s požadavky Úmluvy o práci na moři.
(2)
Úřad posoudí na základě popisu opatření provozovatele lodě rovněž soulad podmínek pro práci členů posádky lodě s požadavky části páté tohoto zákona a zákoníku práce. Za tímto účelem si Úřad vyžádá závazné stanovisko Státního úřadu inspekce práce.
(3)
Spolu s osvědčením pro práci na moři vydá Úřad prohlášení o dodržení podmínek práce na moři, jehož součástí je popis opatření provozovatele lodě uvedených v příloze žádosti. V prohlášení o dodržení podmínek práce na moři Úřad zaznamená výjimky z požadavků pro práci členů posádky lodě udělené podle § 12d.
(4)
Osvědčení pro práci na moři a prohlášení o dodržení podmínek práce na moři pozbývají platnosti rovněž dnem zápisu nového provozovatele lodě do námořního rejstříku.
(5)
Na žádost účastníka řízení o schválení souladu lodě s požadavky námořních úmluv vydá Úřad prozatímní osvědčení pro práci na moři, pokud
a)
se schvaluje soulad lodě s požadavky námořních úmluv,
1.
není-li zapsána v námořním rejstříku, nebo
2.
pozbylo-li předchozí osvědčení pro práci na moři platnosti podle odstavce 4, a
b)
s ohledem na provedené prohlídky a zkoušky a posouzení popisu opatření provozovatele lodě lze důvodně předpokládat, že bude schválen soulad lodi s požadavky Úmluvy o práci na moři.
(6)
Platnost prozatímního osvědčení pro práci na moři zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o schválení souladu lodi s požadavky námořních úmluv nebo rozhodnutí, jímž byla žádost o schválení souladu lodě s požadavky námořních úmluv zamítnuta, nejpozději však uplynutím 6 měsíců ode dne jeho vydání.
(7)
Náležitosti popisu opatření, jimiž provozovatel lodě zajistí soulad podmínek pro práci členů posádky lodě, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 12o
Recyklace lodí
(1)
Úřad vykonává působnost správního orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího recyklaci lodí40).
(2)
Úřad může veřejnoprávní smlouvou pověřit uznanou klasifikační společnost, aby podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího recyklaci lodí40)
a)
prováděla počáteční, opakované, dodatečné a závěrečné prohlídky,
b)
vydávala, potvrzovala a prodlužovala platnost osvědčení soupisu nebezpečných materiálů, nebo
c)
vydávala a prodlužovala platnost osvědčení o připravenosti k recyklaci.
(3)
Pro obsah veřejnoprávní smlouvy podle odstavce 2 se použije § 12i odst. 4 obdobně. Pro řízení před uznanou klasifikační společností pověřenou podle odstavce 2 se použije § 12l obdobně.
(4)
Uznaná klasifikační společnost pověřená podle odstavce 2 je povinna informovat Úřad o vydaných a potvrzených osvědčeních podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího recyklaci lodí40) a o prodloužení jejich platnosti.
(5)
Úřad informuje uznanou klasifikační společnost pověřenou podle odstavce 2 o vydaných povoleních k umístění lodní výstroje na palubu lodi a o udělených výjimkách z požadavků námořních úmluv. Takto získané informace nesmí pověřená společnost sdělit třetím osobám.
(6)
Úřad kontroluje činnost uznané klasifikační společnosti pověřené podle odstavce 2 alespoň jednou za 2 roky. Úřad veřejnoprávní smlouvu vypoví, zjistí-li v činnosti uznané klasifikační společnosti pověřené podle odstavce 2 závažné nedostatky nebo zrušila-li Komise této společnosti uznání podle přímo použitelného předpisu Evropské unie28). Výpovědní doba je 6 měsíců. Ve veřejnoprávní smlouvě lze sjednat i jiné důvody výpovědi.
(7)
Provozovatel lodě o hrubé prostornosti alespoň 500 tun poskytne za účelem provedení počáteční, opakované, dodatečné nebo závěrečné prohlídky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího recyklaci lodí40) potřebnou součinnost podle § 12b odst. 4 písm. a) až d). Náklady na provedení těchto prohlídek hradí provozovatel lodě.
(8)
Provozovatel lodě o hrubé prostornosti alespoň 500 tun písemně oznámí Úřadu záměr recyklovat loď podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího recyklaci lodí40) nejpozději 6 měsíců před zahájením její recyklace.
§ 13
Technická způsobilost námořní jachty k námořní plavbě
(1)
Námořní jachta je technicky způsobilá k námořní plavběnámořní plavbě, pokud její konstrukce, technický stav a vybavení zaručuje její schopnost bezpečně plout a neohrožuje bezpečnost a zdraví osob, majetek a mořské prostředí.
(2)
Technická způsobilost námořní jachty k námořní plavběnámořní plavbě se prokazuje doložením splnění požadavků na vybavení námořní jachty, které zaručuje její bezpečnou plavbu bez ohrožení bezpečnosti a zdraví osob, majetku a mořského prostředí, a
a)
označením námořní jachty značkou shody podle zvláštního právního předpisu36),
b)
jiným dokladem, ze kterého vyplývá, že námořní jachta z hlediska konstrukce, provedení a z hlediska emisí výfukových plynů a hluku přiměřeně splňuje požadavky stanovené ve zvláštním právním předpisu36), pokud námořní jachta nemusí být označena značkou shody, nebo
c)
posudkem uznané klasifikační společnosti podle jejích vnitřních předpisů.
(3)
Vybavení námořní jachty, které zaručuje bezpečnou plavbu námořní jachty bez ohrožení zdraví osob, majetku a mořského prostředí a které musí být umístěno na palubě námořní jachty, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 13a
(1)
Pokud námořní jachta musí splňovat kromě podmínek uvedených v § 13 také požadavky námořních úmluv, jejichž splnění se prokazuje mezinárodním osvědčením uvedeným v § 12c odst. 1 písm. h) nebo l), použijí se pro schválení souladu námořní jachty s požadavky stanovenými těmito úmluvami § 12b až 12g obdobně.
(2)
Pokud námořní jachta musí být vybavena podle námořních úmluv lodní výstrojí, musí tato výstroj splňovat požadavky stanovené v právním předpisu upravujícím technické požadavky na lodní výstroj32) a být opatřena značkou shody; § 12h se použije obdobně.
§ 13b
(1)
Technickou způsobilost námořní jachty k námořní plavběnámořní plavbě schválí Úřad na žádost, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 13.
(2)
K žádosti musí být přiloženy dokumenty prokazující splnění požadavků uvedených v § 13.
(3)
Účastníkem řízení o schválení technické způsobilosti námořní jachty k námořní plavběnámořní plavbě je pouze žadatel.
(4)
Úřad provede před schválením technické způsobilosti námořní jachty k námořní plavběnámořní plavbě prohlídku námořní jachty za účelem zjištění, zda jsou splněny podmínky uvedené v § 13. Provozovatel námořní jachty je povinen za účelem provedení prohlídky námořní jachty zajistit potřebnou součinnost, zejména
a)
sdělit po dohodě s Úřadem v dostatečném časovém předstihu místo a čas provedení prohlídky námořní jachty,
b)
umožnit vstup na námořní jachtu,
c)
zajistit bezpečný přístup k námořní jachtě,
d)
řídit se pokyny osob pověřených k provedení prohlídky.
(5)
Náklady na provedení prohlídky podle odstavce 4 hradí žadatel.
(6)
Pokud vybavení námořní jachty neodpovídá oblasti povolené námořní plavbynámořní plavby od pevniny nebo od pobřeží stanovené výrobcem nebo posudkem uznané klasifikační společnosti, nebo pokud povolená oblast námořní plavbynámořní plavby od pevniny nebo od pobřeží nebyla vymezena, Úřad současně se schválením technické způsobilosti námořní jachty k námořní plavběnámořní plavbě omezí vzdálenost povolené námořní plavbynámořní plavby od pevniny nebo od pobřeží tak, aby odpovídala jejímu vybavení. Vymezení oblastí povolené námořní plavbynámořní plavby od pevniny nebo od pobřeží stanoví prováděcí právní předpis.
§ 13c
(1)
Pokud Úřad zcela vyhoví žádosti o schválení technické způsobilosti námořní jachty k námořní plavběnámořní plavbě, vydá místo písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení o způsobilosti námořní jachty k námořní plavběnámořní plavbě; toto osvědčení je platné po dobu 5 let od jeho vydání.
(2)
Osvědčení o způsobilosti námořní jachty k námořní plavběnámořní plavbě musí obsahovat
a)
identifikační údaje námořní jachty,
b)
technické údaje o námořní jachtě, včetně prohlášení o shodě podle zvláštního právního předpisu36),
c)
vymezení oblasti povolené námořní plavbynámořní plavby,
d)
dobu platnosti osvědčení,
e)
seznam lodní výstroje, jíž je námořní jachta vybavena, včetně prohlášení o shodě podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na lodní výstroj32).
§ 13d
(1)
Úřad může na žádost rozhodnutím pověřit schvalováním technické způsobilosti námořních jachet k námořní plavběnámořní plavbě právnickou nebo fyzickou osobu, která je technicky vybavená a odborně způsobilá k posuzování technické způsobilosti námořních jachet k námořní plavběnámořní plavbě nebo zajistí tuto činnost prostřednictvím odborně způsobilých osob. Schvalováním souladu námořní jachty s požadavky námořních úmluv podle § 13a odst. 1 může Úřad pověřit pouze uznanou klasifikační společnost.
(2)
V rozhodnutí Úřad vymezí bližší podmínky výkonu pověření.
(3)
Úřad pověření odejme, jestliže pověřená osoba
a)
o odejmutí pověření požádá, nebo
b)
pověřená osoba neplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o pověření.
(4)
Rozhodnutí o pověření, jakož i odejmutí tohoto pověření, zveřejní Úřad na své úřední desce.
(5)
O odvolání proti rozhodnutí pověřené osoby rozhoduje Úřad.
§ 13e
Pověřená osoba je povinna
a)
informovat Úřad o vnitřních předpisech, které upravují postup při provádění úkonů v rámci schvalování technické způsobilosti námořních jachet k námořní plavběnámořní plavbě,
b)
vést seznam námořních jachet, jejichž technickou způsobilost k námořní plavběnámořní plavbě schválila,
c)
zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup výši nákladů na úkony prováděné v rámci schvalování technické způsobilosti námořních jachet k námořní plavběnámořní plavbě.
§ 14
Zápis rozestavěné lodě do námořního rejstříku
(1)
Do námořního rejstříku lze zapsat rozestavěnou loď. Žádost o zápis rozestavěné lodě podává vlastník rozestavěné lodě.
(2)
O zápisu rozestavěné lodě do námořního rejstříku rozhoduje na žádost Úřad. Žádost o zápis musí obsahovat obchodní jméno, sídlo nebo název, sídlo, právní formu a identifikační číslo osoby, která je vlastníkem rozestavěné lodě, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, příjmení, místo trvalého pobytu nebo bydliště a datum narození, popřípadě identifikační číslo osoby, která je vlastníkem rozestavěné lodě, jde-li o fyzickou osobu.
(3)
Žádost o zápis rozestavěné lodě do námořního rejstříku musí být doložena
a)
ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby a u právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku výpisem z obchodního rejstříku,
b)
dokladem osvědčujícím vlastnictví k rozestavěné lodi,
c)
dokladem o stavu rozestavěnosti lodě,
d)
dokladem prokazujícím splnění podmínek podle § 6 odst. 2,
e)
dokladem o zaplacení správního poplatku.
(4)
Zápis rozestavěné lodě do námořního rejstříku osvědčí Úřad vydáním potvrzení.
(5)
K zápisu novostavby lodě do námořního rejstříku musí být podána nová žádost podle § 11 tohoto zákona.
Souběžná registrace lodě
§ 15
(1)
Souběžná registrace lodě je registrace lodě v námořním rejstříku jiného státu za předpokladu, že je původní registrace v námořním rejstříku předchozího státu pozastavena. Souběžnou registraci lze uskutečnit pouze tehdy, jestliže ji umožňují právní řády obou států.
(2)
Loď, která je registrována v námořním rejstříku jiného státu a jejíž registrace byla v tomto státě pozastavena, může být souběžně registrována v námořním rejstříku České republiky. Na zápis takové lodě se vztahují ustanovení § 7 až 11.
(3)
Úřad rozhodne o zápisu souběžné registrace lodě na základě žádosti jejího vlastníka. Kromě dokladů, které se požadují pro zápis lodě podle § 11 odst. 3, musí žadatel předložit
a)
doklad o pozastavení registrace v námořním rejstříku jiného státu,
b)
potvrzení příslušného úřadu jiného státu o tom, že se souběžnou registrací souhlasí a že právní řád jiného státu souběžnou registraci umožňuje,
c)
nájemní smlouvu mezi vlastníkem a provozovatelem lodě,6)
d)
doklad o důvodu souběžné registrace,
e)
výpis zástavních práv a jiných právních závad zapsaných v předchozím námořním rejstříku jiného státu,
f)
doklad o souhlasu případných věřitelů se souběžnou registrací.
(4)
Provozovatel lodě souběžně registrované v námořním rejstříku provozuje loď pod státní vlajkou České republiky a podle právních předpisů České republiky, ale nesmí loď zatížit zástavním právem ani ji nesmí prodat.
(5)
Loď lze souběžně zaregistrovat pouze na dobu platnosti nájemní smlouvy mezi jejím vlastníkem a provozovatelem. O skončení souběžné registrace uvědomí Úřad původní námořní rejstřík.
§ 16
(1)
Na žádost vlastníka lodě může Úřad rozhodnout o pozastavení registrace lodě v námořním rejstříku za účelem její souběžné registrace v námořním rejstříku jiného státu.
(2)
Vlastník lodě musí k žádosti o pozastavení její registrace v námořním rejstříku předložit
a)
potvrzení příslušného úřadu jiného státu o tom, že se souběžnou registrací souhlasí a že právní řád jiného státu souběžnou registraci umožňuje,
b)
nájemní smlouvu mezi vlastníkem a provozovatelem lodě,6)
c)
doklad o důvodu souběžné registrace,
d)
doklad o souhlasu případných věřitelů se souběžnou registrací,
e)
společné prohlášení vlastníka a provozovatele lodě o tom, že se zavazují ve lhůtě do jednoho měsíce informovat námořní rejstřík jiného státu o všech změnách jména a dalších údajů o lodi po celou dobu souběžné registrace.
(3)
Registrace lodě v námořním rejstříku může být pozastavena nejdéle na dobu platnosti nájemní smlouvy6) mezi vlastníkem a provozovatelem lodi.
(4)
Rozhodne-li Úřad o pozastavení registrace lodě, musí její vlastník neprodleně vrátit rejstříkový list, který Úřad uschová po celou dobu pozastavení registrace lodě.
(5)
Po dobu souběžné registrace lodě je pozastavena registrace v námořním rejstříku s výjimkou zápisů týkajících se převodu vlastnictví lodě a změn, úprav nebo výmazů zástavních práv, které lze provádět.
(6)
Během doby, kdy je loď registrována v námořním rejstříku jiného státu, nese vlajku tohoto státu.
§ 17
Oznamovací povinnost
(1)
Vlastník námořního plavidla zapsaného v námořním rejstříku je povinen oznámit Úřadu všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o zápis do námořního rejstříku podle § 11 tohoto zákona, a předložit o nich doklady do 10 dnů od vzniku změn. Úřad podle okolností případu provede změnu údajů v námořním rejstříku nebo rozhodne o pozastavení platnosti rejstříkového listu podle § 18 tohoto zákona.
(2)
Soudy a správní úřady jsou povinny neprodleně oznamovat Úřadu rozhodnutí, která se vztahují na zápis námořního plavidla v námořním rejstříku.
§ 18
Pozastavení platnosti rejstříkového listu
(1)
Úřad může rozhodnout o pozastavení platnosti rejstříkového listu, došlo-li ke změně skutečností, na základě kterých se rozhodovalo o zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku. Úřad podle potřeby a povahy změny uloží způsob a lhůtu k odstranění zjištěných nedostatků a jejich příčin.
(2)
Pozastaví-li Úřad platnost rejstříkového listu, ztrácí námořní plavidlo po dobu pozastavení registrace právo plout pod státní vlajkou České republiky. Provozovatel námořního plavidlaProvozovatel námořního plavidla je povinen neprodleně odevzdat Úřadu rejstříkový list. V případě zrušení rozhodnutí o pozastavení platnosti rejstříkového listu Úřad neprodleně vrátí rejstříkový list provozovateli námořního plavidlaprovozovateli námořního plavidla.
§ 19
Zápis výmazu námořního plavidla z námořního rejstříku
(1)
O zápisu výmazu námořního plavidla z námořního rejstříku rozhodne Úřad na žádost vlastníka zapsaného námořního plavidla nebo z vlastního podnětu.
(2)
Úřad rozhodne o zápisu výmazu námořního plavidla z námořního rejstříku z vlastního podnětu,
a)
zjistí-li, že vlastník námořního plavidla uvedl při zápisu nepravdivé údaje nebo zatajil důležité skutečnosti, které brání tomu, aby námořní plavidlo mohlo plout pod státní vlajkou České republiky,
b)
přestal-li provozovatel námořního plavidlaprovozovatel námořního plavidla splňovat podmínky pro zápis námořního plavidla do námořního rejstříku,
c)
neprokáže-li právní nástupce provozovatele námořního plavidlaprovozovatele námořního plavidla ve lhůtě stanovené Úřadem, že splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro zápis námořního plavidla do námořního rejstříku,
d)
dojde-li ke ztrátě námořního plavidla nebo je-li námořní plavidlo trvale nezpůsobilé k plavbě.
(3)
O provedeném zápisu výmazu námořního plavidla z námořního rejstříku vyrozumí Úřad zástavního věřitele; provedl-li Úřad zápis výmazu námořního plavidla z vlastního podnětu, vyrozumí také provozovatele námořního plavidlaprovozovatele námořního plavidla, a není-li jeho provozovatel současně vlastníkem námořního plavidla, i vlastníka námořního plavidla.
(4)
Rozhodne-li Úřad o zápisu výmazu námořního plavidla z námořního rejstříku, ztrácí námořní plavidlo právo plout pod státní vlajkou České republiky a provozovatel námořního plavidlaprovozovatel námořního plavidla je povinen neprodleně vrátit Úřadu rejstříkový list.
§ 20
Prozatímní povolení k plavbě
(1)
Do doby, než vlastník námořního plavidla splní všechny podmínky potřebné k zápisu do námořního rejstříku, může námořní plavidlo plout pod státní vlajkou České republiky na základě prozatímního povolení k plavbě, které udělí Úřad námořnímu plavidlu pro tento účel.
(2)
Prozatímní povolení k plavbě Úřad udělí, lze-li důvodně předpokládat, že námořní plavidlo vzhledem ke svému technickému stavu splní v době, na kterou se prozatímní povolení k plavbě uděluje, všechny podmínky zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku.
(3)
Technická způsobilost lodě k plavbě se pro účely udělení prozatímního povolení k plavbě prokazuje
a)
osvědčením o klasifikační třídě lodě,
b)
mezinárodními osvědčeními.
(4)
Technická způsobilost námořní jachty k plavbě se pro účely udělení prozatímního povolení k plavbě prokazuje osvědčením o způsobilosti námořní jachty k plavbě.
(5)
Prozatímní povolení k plavbě může být námořnímu plavidlu uděleno pouze jednou na dobu nejdéle šesti měsíců. Tuto lhůtu nelze prodlužovat.
(6)
Udělí-li Úřad prozatímní povolení k plavbě, vystaví pro námořní plavidlo prozatímní rejstříkový list. Prozatímní rejstříkový list osvědčuje právo námořního plavidla plout pod státní vlajkou České republiky. Úřad v prozatímním povolení k plavbě námořní jachty vymezí oblast povolené námořní plavbynámořní plavby s omezením vzdálenosti námořní plavbynámořní plavby do 20 námořních mil od pevniny nebo od pobřeží.
(7)
Podrobnosti o udělování prozatímního povolení k plavbě stanoví prováděcí předpis.
§ 21
Užívání státní vlajky České republiky
(1)
Provozovatel námořního plavidla je povinen zabezpečit, aby námořní plavidlo neslo státní vlajku České republiky na nejlépe viditelném místě na hlavním stožáru nebo na zádi. Na místě určeném pro státní vlajku České republiky nesmí být vztyčena jiná vlajka nebo znak. Při použití dalších vlajek na námořním plavidle je nutné dbát toho, aby tyto vlajky nebyly větších rozměrů než státní vlajka České republiky, která musí být s nimi současně vztyčena.
(2)
Způsob a důvod vyvěšování, umístění a velikost státní vlajky České republiky a jiných vlajek použitých na námořním plavidle stanoví prováděcí předpis.
§ 22
Rejstříkový přístav a označování námořního plavidla
(1)
Rejstříkovým (domovským) přístavem námořního plavidla je místo, kde je námořní plavidlo zapsáno do námořního rejstříku.
(2)
Námořní plavidlo plující pod státní vlajkou České republiky musí být označeno názvem rejstříkového přístavu „Praha“.
(3)
Loď musí být označena jménem. Jméno lodě musí být zřetelně odlišné od jmen ostatních lodí zapsaných v námořním rejstříku. Jméno lodě nesmí poškozovat vážnost České republiky.
(4)
Námořní jachta musí být označena rejstříkovým číslem, kterému se předřazují písmena „CZE“.
(5)
Jméno lodě a rejstříkové číslo námořní jachty a název rejstříkového přístavu musí být umístěny na zádi. Loď musí být označena jménem též na obou bocích přídě lodě. Označení námořního plavidla musí být provedeno zřetelnými a čitelnými písmeny a čísly.
§ 23
Právo vlastnické a zástavní k námořnímu plavidlu
(1)
Pokud z tohoto zákona nevyplývá jinak, platí o vlastnickém a zástavním právu k námořnímu plavidlu ustanovení občanského zákoníku a obchodního zákoníku o vlastnickém a zástavním právu k věcem movitým.
(2)
Smlouvy o převodu vlastnického práva k námořnímu plavidlu musí mít písemnou formu. Převod vlastnictví a zřízení zástavního práva k námořnímu plavidlu zapsanému do námořního rejstříku nabývá účinnosti dnem zápisu do námořního rejstříku.
(3)
K převodu vlastnictví zastaveného námořního plavidla je zapotřebí souhlasu zástavního věřitele.
(4)
Smluvní zástavní právo k námořnímu plavidlu vzniká provedením zápisu této skutečnosti do námořního rejstříku podle pořadí došlých návrhů.
§ 23a
Oznamovací povinnost
(1)
Provozovatel nebo velitel lodi o hrubé prostornosti přesahující 300 tun, která směřuje do přístavu členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, je povinen oznámit orgánu tohoto státu příslušnému podle jeho předpisů
a)
identifikační údaje lodi,
b)
přístav určení,
c)
předpokládanou dobu příjezdu a odjezdu z přístavu určení,
d)
celkový počet osob na lodi.
(2)
Údaje uvedené v odstavci 1 je provozovatel nebo velitel lodi povinen oznámit alespoň 24 hodin před předpokládaným připlutím do přístavu. Nelze-li tyto údaje oznámit v této lhůtě, oznámí je provozovatel nebo velitel lodi
a)
nejpozději v době, kdy loď opouští předchozí přístav, pokud doba plavby trvá méně než 24 hodin, nebo
b)
neprodleně po zjištění přístavu určení, není-li znám v okamžiku opuštění předchozího přístavu nebo byl-li přístav určení změněn v průběhu plavby.
(3)
Provozovatel nebo velitel lodi o hrubé prostornosti přesahující 300 tun, která směřuje do přístavu členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, je povinen oznámit orgánu tohoto státu příslušnému podle jeho předpisů prostřednictvím k tomu určeného formuláře údaje o lodi, průběhu plavby, druhu a množství odpadu nacházejícím se na lodi, skladovací kapacitě lodi pro jednotlivé druhy odpadu a o jeho předání přístavnímu zařízení pro příjem odpadu; to neplatí, byla-li příslušným orgánem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor udělena výjimka z této povinnosti z důvodu přepravy prováděné s pravidelnými a častými zastávkami.
(4)
Údaje uvedené v odstavci 3 je provozovatel nebo velitel lodi povinen oznámit
a)
alespoň 24 hodin před předpokládaným připlutím do přístavu,
b)
nejpozději v době, kdy loď opouští předchozí přístav, pokud doba plavby trvá méně než 24 hodin, nebo
c)
neprodleně po zjištění přístavu určení, je-li znám méně než 24 hodin před připlutím do přístavu.
(5)
Údaje oznámené podle odstavce 3 je provozovatel nebo velitel lodi povinen uschovat na palubě lodi alespoň do doby vyplutí z přístavu následujícího po přístavu, v němž se nachází přístavní zařízení, jemuž byl odpad předán, a na žádost tyto údaje zpřístupnit příslušnému orgánu členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Údaje musí být uschovány v elektronické podobě, nebrání-li tomu okolnosti, které provozovatel nebo velitel lodi nemohl odvrátit.
(6)
Provozovatel nebo velitel lodi o hrubé prostornosti přesahující 300 tun je povinen
a)
zaznamenat do systému pro výměnu informací na moři údaje obsažené v potvrzení o předání odpadu přístavnímu zařízení pro příjem odpadu nacházejícímu se v členském státu Evropské unie nebo státu tvořícím Evropský hospodářský prostor před vyplutím z přístavu, v němž se nachází přístavní zařízení, jemuž byl odpad předán, nebo neprodleně po vystavení potvrzení provozovatelem tohoto zařízení, a
b)
uschovat potvrzení o předání odpadu přístavnímu zařízení pro příjem odpadu na palubě lodi alespoň po dobu 2 let ode dne jeho vystavení a na žádost je zpřístupnit příslušnému orgánu členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.
(7)
Provozovatel nebo velitel lodi přepravující nebezpečné věci uvedené v Mezinárodní úmluvě SOLAS nebo znečišťující látky uvedené v Mezinárodní úmluvě MARPOL, která používá přístav členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, je povinen oznámit údaje o lodi, průběhu plavby, osobách na lodi, o přepravovaných věcech nebo látkách a jejich umístění na lodi příslušnému orgánu tohoto státu nejpozději v okamžiku odplutí.
(8)
Provozovatel nebo velitel lodi přepravující nebezpečné věci nebo znečišťující látky uvedené v odstavci 7 připlouvající z přístavu mimo Evropskou unii nebo Evropský hospodářský prostor a směřující do přístavu členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor je povinen oznámit údaje o lodi, průběhu plavby, osobách na lodi, o přepravovaných věcech nebo látkách a jejich umístění na lodi příslušnému orgánu tohoto státu
a)
nejpozději v okamžiku odplutí z přístavu nakládky, nebo
b)
jakmile je přístav určení v členském státu Evropské unie nebo státu tvořícím Evropský hospodářský prostor znám, jestliže tyto informace nejsou k dispozici v okamžiku odplutí.
(9)
Velitel lodi je povinen neprodleně oznámit příslušnému orgánu členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, který má pravomoc v dané oblasti, námořní nehodunámořní nehodu nebo mimořádnou událostmimořádnou událost postihující bezpečnost lodi nebo ohrožující bezpečnost plavby nebo jakoukoli situaci, která může vést nebo vedla k znečištění vod nebo pobřeží členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. V oznámení se uvedou i údaje o lodi, její poloze, průběhu plavby, osobách na lodi a o přepravovaných věcech nebo látkách.
(10)
Údaje uvedené v odstavcích 1, 3 a 7 až 9 se oznamují prostřednictvím systému pro výměnu informací na moři.
(11)
Vzor formuláře podle odstavce 3 a rozsah údajů předávaných podle odstavců 7 až 9 stanoví prováděcí právní předpis.
§ 24
Povinnosti provozovatele námořního plavidla
(1)
Provozovatel námořního plavidlaProvozovatel námořního plavidla je povinen
a)
provozovat námořní plavbunámořní plavbu pod státní vlajkou České republiky pouze na základě zápisu do námořního rejstříku nebo rozhodnutí o prozatímním povolení k plavbě,
b)
provozovat námořní plavbunámořní plavbu podle tohoto zákona,
c)
zajistit po celou dobu provozování námořního plavidla jeho způsobilost k plavbě,
d)
zajistit bezpečnou plavbu námořního plavidla jmenováním velitele lodě nebo velitele námořní jachty způsobilého ke kvalifikovanému vedení námořního plavidla,
e)
zajistit, aby loď byla obsazena kvalifikovanou posádkou v počtu a složení odpovídajícím požadavkům mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,7)
f)
vybavit loď výstrojí schváleného typu včetně dokumentace a označení, průběžně pečovat o tuto výstroj v souladu s požadavky mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,3)
g)
zajistit průběžné zásobování lodi vodou a potravinami,
h)
zajistit, aby veškerá zařízení na námořním plavidle byla schváleného typu, měla schválenou dokumentaci a jejich provoz vyhovoval požadavkům bezpečnosti a ochrany zdraví a mořského prostředí v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána,8)
i)
neprodleně hlásit Úřadu případy narození, úmrtí, nezvěstnosti nebo pádu přes palubu a vážné újmy na zdraví, k nimž došlo na námořním plavidle,
j)
neprodleně oznámit Úřadu účast lodi na námořní nehoděnámořní nehodě nebo mimořádné událostimimořádné události a účast námořní jachty na námořní nehoděnámořní nehodě, při níž došlo ke škodě převyšující 200 000 Kč, a zajistit dokumentaci stavu v době námořní nehodynámořní nehody, včetně důkazů a výpovědí svědků,
k)
neprodleně oznámit Úřadu událost ovlivňující technickou způsobilost námořního plavidla k plavbě nebo jinak ovlivňující technický stav námořního plavidla,
l)
mít po celou dobu provozování lodě uzavřeno pojištění a zaplaceno pojistné v případě
1.
pojištění odpovědnosti za škody z provozu lodě,
2.
pojištění za škody vzniklé v důsledku smrti člena posádky, jeho pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
3.
pojištění pro pokrytí nákladů spojených s repatriacírepatriací,
4.
pojištění pro pokrytí dlužné mzdy a jiného peněžního plnění vyplývajícího ze základního pracovněprávního vztahu za období 4 měsíců a
5.
pojištění pro pokrytí nákladů spojených se zajištěním sociálních podmínek členů posádky lodě uvedených v § 66 odst. 1 a paliva nezbytného pro přežití na palubě lodi,
m)
zabezpečit, aby při provozování námořní plavbynámořní plavby byly na námořním plavidle průkazy způsobilosti, potvrzení o uznání průkazu způsobilosti, byla-li vydána, a osvědčení o zdravotní způsobilosti velitele námořního plavidla a všech členů posádky, a
n)
zajistit, aby každý člen posádky obdržel popis způsobu vyřizování stížností v pracovněprávních věcech na lodi včetně kontaktních údajů osob pověřených jejich vyřizováním, osob, které mohou členu posádky poskytnout radu v pracovněprávních záležitostech, a Úřadu.
(2)
U lodí o hrubé prostornosti přesahující 300 tun musí být pojištění odpovědnosti z provozu lodi sjednáno ve výši, která musí pokrývat nároky
a)
na náhradu škody způsobenou smrtí, újmou na zdraví nebo poškozením, zničením nebo ztrátou věci, pokud k ní došlo na palubě lodi,
b)
na náhradu škody vzniklou porušením jiných než smluvních povinností, pokud k nim došlo v přímé souvislosti s provozem lodi nebo záchrannou akcí,
c)
na náhradu škody vzniklou zpožděním v přepravě nákladu, cestujících a jejich zavazadel po moři,
d)
související s vyzvednutím lodi nebo vyzvednutím, zničením nebo zneškodněním nákladu z lodě.
(3)
Minimální výši sjednaného pojištění podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis.
(4)
Provozovatel lodě v době válečného konfliktu, kterého se Česká republika zúčastní, je dále povinen oznámit denně Úřadu údaje o zeměpisné poloze lodě.
(5)
Provozovatel námořního plavidla nesmí pod státní vlajkou České republiky použít námořní plavidlo nebo umožnit jeho použití k neoprávněné přepravě drog, psychotropních látek, zbraní, výbušnin nebo otroků.
(6)
Pojištění podle odstavce 1 písm. l) bodů 3 až 5 musí být uzavřeno tak, aby pojistné plnění bylo vypláceno neprodleně po podání žádosti člena posádky odůvodněné tím, že provozovatel lodi neuhradil náklady na jeho repatriaci, nezajistil tomuto členu posádky sociální podmínky uvedené v § 66 odst. 1 nebo palivo nezbytné pro přežití na palubě lodi anebo neuhradil tomuto členu posádky mzdu nebo jiné peněžní plnění vyplývající ze základního pracovněprávního vztahu za období alespoň 2 měsíců.
(7)
Pojistitel může pojištění podle odstavce 1 písm. l) bodu 1, 3, 4 nebo 5 vypovědět pouze z důvodů uvedených v ustanoveních občanského zákoníku upravujících pojistnou smlouvu.
Povinné listinné doklady námořního plavidla
§ 25
(1)
Provozovatel lodě je povinen zabezpečit, aby při provozování námořní plavbynámořní plavby byly na lodi tyto listinné doklady:
a)
rejstříkový list,
b)
osvědčení o bezpečném obsazení lodě posádkou,
c)
povolení lodní stanice,
d)
mezinárodní výměrný list,
e)
osvědčení o klasifikační třídě,
f)
mezinárodní osvědčení,
g)
deratizační osvědčení,
h)
lodní deník,
i)
strojní deník,
j)
manévrový deník,
k)
zdravotní deník,
l)
rádiový deník,
m)
radarový deník,
n)
kniha záznamů o manipulacích s ropnými látkami,
o)
kniha odpadků,
p)
kniha nalodění,
r)
technická dokumentace lodě,
s)
doklad o pojištění
1.
odpovědnosti za škody z provozu lodě,
2.
odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku smrti člena posádky, jeho pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a
3.
podle § 24 odst. 1 písm. l) bodů 3 až 5,
t)
pracovní smlouvy členů posádky lodě,
u)
právní předpisy upravující pracovněprávní vztahy členů posádky lodě,
v)
kolektivní smlouva, je-li uzavřena, a
w)
jiné dokumenty podle námořních úmluv.
(2)
Listinné doklady podle písmen h) až p) musí být Úřadem schváleny před prvním zápisem do nich z hlediska jejich pravosti a úplnosti. Schválení vyznačí Úřad na příslušném listinném dokladu.
(3)
Rejstříkový list, lodní deník, strojní deník, rádiový deník, kniha nalodění mají povahu veřejné listiny.
(4)
Listinné doklady uschovává provozovatel lodě tři roky ode dne posledního zápisu do nich na lodi. Po uplynutí tří let ode dne posledního zápisu do lodního deníku, strojního deníku, rádiového deníku a knihy nalodění zajistí vlastník lodě předání těchto listinných dokladů do úschovy archivu Úřadu.
(5)
Kopie listinných dokladů podle odstavce 1 písm. s) bodů 2 a 3 musí být na lodi umístěny na dobře viditelném místě přístupném všem členům posádky lodě. Listinné doklady podle odstavce 1 písm. u) a v) musí být na lodi umístěny na místě přístupném všem členům posádky lodě.
§ 26
(1)
Provozovatel námořní jachty je povinen zabezpečit, aby při provozování námořní plavbynámořní plavby byly na námořní jachtě tyto listiny a deníky:
a)
rejstříkový list,
b)
lodní deník,
c)
seznam členů posádky námořní jachty,
d)
seznam cestujících, pokud námořní jachta přepravuje cestující.
(2)
Vlastník námořní jachty zajistí po uplynutí doby platnosti rejstříkového listu jeho předání Úřadu.
(3)
Vlastník námořní jachty zajistí úschovu lodního deníku po dobu tří let ode dne posledního zápisu do tohoto deníku.
§ 27
(1)
Povinné listinné doklady musí být na námořním plavidle v originále s výjimkou právních předpisů upravujících pracovněprávní vztahy členů posádky lodě; u pracovní smlouvy člena posádky a kolektivní smlouvy může být originál nahrazen stejnopisem.
(2)
Není-li doklad o pojištění odpovědnosti za škody z provozu lodě sepsán v anglickém, francouzském nebo španělském jazyce, musí být doplněn o úřední překlad do jednoho z těchto jazyků. Není-li doklad o pojištění podle § 24 odst. 1 písm. l) bodu 2, 3, 4 nebo 5 sepsán v anglickém jazyce, musí být doplněn o úřední překlad do tohoto jazyka. Není-li pracovní smlouva člena posádky lodě nebo kolektivní smlouva sepsána v anglickém jazyce, musí být doplněna o překlad do tohoto jazyka.
(3)
Náležitosti listinných dokladů a údaje v nich vedené stanoví prováděcí právní předpis.
ČÁST TŘETÍ
POSÁDKA NÁMOŘNÍHO PLAVIDLA
Posádka lodě
§ 28
(1)
Fyzické osoby, které jsou zapsány do knihy nalodění a vykonávají činnosti k zajištění bezpečného provozu lodě, jsou posádkou lodě. Posádku lodě tvoří velitel lodě (kapitán), důstojníci a lodní mužstvo. Lodní mužstvo tvoří členové strážní služby a pomocný personál.
(2)
Důstojníci jsou ti členové posádky lodě, kteří byli naloděni do důstojnické funkce. Důstojnickými funkcemi jsou
a)
první palubní důstojník,
b)
palubní důstojník strážní služby,
c)
první strojní důstojník,
d)
druhý strojní důstojník,
e)
strojní důstojník strážní služby,
f)
radiodůstojník,
g)
elektrodůstojník.
(3)
Posádka lodě se pro účely zajištění strážní služby člení na tyto úrovně:
a)
velitelskou úroveň, do níž patří velitel lodě, první palubní důstojník, první strojní důstojník a druhý strojní důstojník,
b)
provozní úroveň, do níž patří palubní důstojník strážní služby, strojní důstojník strážní služby, radiodůstojník a elektrodůstojník,
c)
pomocnou úroveň, do níž patří členové strážní služby.
(4)
Provozovatel lodě je povinen zajistit, aby velitelem lodě byl občan České republiky nebo občan členského státu Evropské unie, který má znalosti českého jazyka dostatečné k výkonu jeho činností uvedených v § 34, 35, 39 a 40. Znalost českého jazyka se prokáže dokladem o ukončení základního, středního, vyššího nebo vysokoškolského vzdělání v českém jazyce, nebo složením zkoušky u Úřadu nebo u osoby Úřadem pověřené, nebo jiným dokladem osvědčujícím dostatečnou znalost českého jazyka.
(5)
Na žádost provozovatele lodě může Úřad v mimořádných situacích, které mají nebo mohou mít bezprostřední vliv na bezpečnost plavby lodě, povolit jinou státní příslušnost velitele lodě, nebo upustit od prokázání dostatečné znalosti českého jazyka.
(6)
Důstojníci a ostatní členové posádky lodě jsou do jednotlivých funkcí naloďováni na základě pracovní smlouvy s provozovatelem lodě.
§ 29
(1)
Posádka lodě musí z hlediska jejího počtu a složení zajišťovat bezpečnou námořní plavbunámořní plavbu.
(2)
Nejmenší počet členů posádky lodě a její složení stanoví pro každou loď Úřad s přihlédnutím k druhu, typu, vybavení a velikosti lodě a plavební oblasti při zápisu lodě do námořního rejstříku a v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.7) Úřad vydá osvědčení o bezpečném obsazení lodě posádkou.
§ 30
Posádka námořní jachty a osoby na námořní jachtě
(1)
Posádku námořní jachty tvoří velitel námořní jachty a členové mužstva námořní jachty. Nejmenší počet a složení členů mužstva námořní jachty z hlediska bezpečného provozování námořní jachty stanoví Úřad při zápisu námořní jachty do námořního rejstříku podle velikosti, typu a strojního vybavení námořní jachty.
(2)
Největší počet osob na námořní jachtě, které se mohou účastnit námořní plavbynámořní plavby, stanoví Úřad při zápisu námořní jachty do námořního rejstříku podle velikosti a typu námořní jachty.
(3)
Úřad zapíše bezpečné obsazení námořní jachty posádkou a největší počet osob, které se mohou na námořní jachtě účastnit námořní plavbynámořní plavby do rejstříkového listu.
§ 31
Zaměstnávání cizinců a osob bez státní příslušnosti
K zaměstnávání cizinců nebo osob, které nejsou občany České republiky, jako členů posádky námořního plavidla se nevyžaduje povolení k pobytu na území České republiky10) a povolení k zaměstnání11) podle zvláštních právních předpisů.
§ 32
Velitel lodě a velitel námořní jachty
(1)
Velitel lodě a velitel námořní jachty (dále jen „velitel námořního plavidla“) je oprávněn a povinen vykonávat velitelskou pravomoc na námořním plavidle. Velitele námořního plavidla do funkce jmenuje a z ní odvolává provozovatel námořního plavidlaprovozovatel námořního plavidla.
(2)
Velitele lodě, který nemůže z jakýchkoliv důvodů vykonávat svoji funkci, zastupuje první palubní důstojník.
(3)
Velitel lodě a první palubní důstojník jsou povinni složit před Úřadem kapitánský slib.
(4)
Text kapitánského slibu stanoví prováděcí předpis.
§ 33
Základní povinnosti velitele námořního plavidla
(1)
Velitel lodě je povinen
a)
řídit loď a zajistit bezpečné nautické vedení lodě; k tomu je oprávněn použít všech opatření nutných k bezpečnému průběhu plavby, k udržení pořádku na lodi a k zajištění způsobilosti lodě k plavbě, včetně způsobilosti posádky, v souladu s právním řádem České republiky, ustanoveními mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána,12) a předpisy pobřežního státu,
b)
při vedení lodě dodržovat mezinárodní právo a zvyklosti všeobecně přijaté a uznávané v námořní plavběnámořní plavbě,
c)
zajistit bezpečnost přepravovaných osob a posádky včetně pravidelného organizování nácviku cvičných poplachů a praktického cvičení nouzových situací v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána;3) podrobnosti o poplachové činnosti na lodi stanoví prováděcí předpis,
d)
zajistit řádnou péči o svěřený náklad,
e)
zajistit, aby na lodi byly povinné listinné doklady stanovené tímto zákonem a námořními úmluvami doklady předepsané tímto zákonem pro členy posádky a příslušné doklady vztahující se k nákladu,
f)
provést veškerá opatření nutná k odvrácení škody hrozící osobám, lodi a nákladu,
g)
informovat vlastníka a provozovatele lodě o účasti lodě na námořní nehoděnámořní nehodě nebo mimořádné událostimimořádné události,
h)
zabránit znečištění mořského prostředí,
i)
poskytnout pomoc osobě, lodi nebo letadlu v nouzi, může-li tak učinit bez vážného nebezpečí pro svou loď, její posádku a přepravované osoby,
j)
při srážce lodí oznámit jméno a název rejstříkového přístavu jeho lodě a názvy míst, odkud a kam jeho loď pluje, veliteli lodě, s níž došlo ke srážce,
k)
přijímat stížnosti členů posádky lodě a přepravovaných osob, sepsat o stížnosti zápis, zapsat o této skutečnosti stručnou informaci do lodního deníku a provést potřebná opatření,
l)
zajistit, aby se nakládalo se zvířaty na lodi přepravovanými jako náklad v souladu se zvláštními právními předpisy,13)
m)
vylodit člena posádky lodě, kterému skončila platnost dokladů o odborné nebo zdravotní způsobilosti nebo u kterého došlo ke ztrátě zdravotní způsobilosti, a
n)
zaznamenat v lodním deníku čas a místo přechodu provozu lodě na jiný druh paliva,
o)
zajistit, aby systém automatické identifikace lodí byl neustále v provozu,
p)
nepřevzít na loď k přepravě nebezpečnou věc nebo znečišťující látku, ke které nebyly veliteli lodě předány údaje o této věci nebo látce a o kontaktní osobě stanovené v prováděcím právním předpise a mít tyto údaje na lodi po celou dobu přepravy,
q)
informovat provozovatele lodi o opatřeních přijatých příslušnými orgány pobřežního členského státu Evropské unie v případě mimořádně špatného počasí,
r)
informovat příslušný orgán pobřežního členského státu Evropské unie o svém rozhodnutí nerespektovat doporučení přijatá tímto orgánem v případě mimořádně špatného počasí.
(2)
Velitel námořní jachty je povinen plnit povinnosti uvedené v odstavci 1 přiměřeně k provozu námořní jachty.
§ 33a
Zajištění předávání odpadu velitelem námořního plavidla
Velitel námořního plavidla je povinen před opuštěním přístavu členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor zajistit předání odpadu nacházejícího se na palubě námořního plavidla přístavnímu zařízení pro příjem odpadu v souladu s Mezinárodní úmluvou MARPOL; to neplatí,
a)
byla-li z této povinnosti příslušným orgánem tohoto státu udělena výjimka z důvodu přepravy prováděné s pravidelnými a častými zastávkami a na námořním plavidle je dostatečná skladovací kapacita pro veškerý odpad, který vznikl a vznikne během plavby do následujícího přístavu určení, nebo
b)
je-li znám následující přístav určení, v tomto přístavu je odpovídající přístavní zařízení pro příjem odpadu a
1.
z údajů oznámených provozovatelem nebo velitelem lodi o hrubé prostornosti přesahující 300 tun podle § 23a odst. 3 a z údajů obsažených v potvrzení o předání odpadu přístavnímu zařízení pro příjem odpadu nebo, jde-li o jiné námořní plavidlo, z údajů dostupných na jeho palubě vyplývá, že na námořním plavidle je dostatečná skladovací kapacita pro veškerý odpad, který vznikl a vznikne během plavby do tohoto přístavu, nebo
2.
námořní plavidlo připlulo do přístavu za nepříznivých povětrnostních podmínek nebo se v něm zdrží po dobu kratší než 24 hodin.
§ 34
Oprávnění velitele námořního plavidla k osobám na námořním plavidle
(1)
Všechny osoby na námořním plavidle jsou povinny řídit se příkazy velitele námořního plavidla vydanými v mezích jeho pravomoci.
(2)
Velitel námořního plavidla použije nezbytná opatření proti osobě na námořním plavidle, která nesplnila jeho příkaz. Ohrožuje-li taková osoba bezpečnost námořního plavidla, osob nebo nákladu a nelze-li toto nebezpečí odvrátit jinak, je velitel námořního plavidla oprávněn umístit tuto osobu na nezbytně nutnou dobu ve zvláštním prostoru, nejdéle však po dobu plavby do nejbližšího přístavu.
(3)
O tomto opatření je velitel námořního plavidla povinen sepsat zápis do lodního deníku a bezodkladně informovat zastupitelský úřad České republiky, který je nejblíže přístavu, do kterého loď nebo námořní jachta připluje. Jde-li o cizího státního příslušníka, velitel námořního plavidla rovněž informuje nejbližší policejní úřad. Dále je velitel námořního plavidla povinen dohodnout se zastupitelským úřadem České republiky další postup podle povahy věci.
§ 35
Ověření podpisu nebo opisu listiny velitelem lodě
(1)
Velitel lodě je oprávněn, vyžaduje-li to naléhavý zájem vlastníka lodě, provozovatele lodě, není-li vlastníkem lodě, člena posádky lodě nebo jiné osoby na lodi, provést úřední ověření pravosti podpisu nebo shody opisu nebo kopie s listinou.
(2)
Podmínky a způsob ověřování stanoví prováděcí předpis.
§ 36
Námořní protest
(1)
Došlo-li nebo mohlo-li v souvislosti s provozem lodě dojít k poškození lodě, nákladu nebo zdraví osob na lodi, velitel lodě podává o této skutečnosti písemnou zprávu (dále jen „námořní protest“).
(2)
Námořní protest musí obsahovat úplné a přesné vylíčení všech závažných okolností, v souvislosti s nimiž došlo nebo mohlo dojít k poškození lodě, nákladu nebo zdraví osob na lodi, a opatření, jichž bylo použito k odvrácení nebo zmenšení škody. Přílohou námořního protestu je výpis z lodního deníku a výpis ze seznamu posádky.
(3)
Velitel lodě podává námořní protest v nejbližším přístavu, do kterého loď připluje, zastupitelskému úřadu České republiky nebo notářství nebo námořnímu úřadu nebo soudu státu, do jehož přístavu loď připlula.
(4)
Velitel lodě je povinen podat námořní protest do 24 hodin po připlutí lodě do přístavu.
(5)
Došlo-li k události, o které se podává námořní protest, v přístavu, je velitel lodě povinen podat námořní protest do 24 hodin od této události.
§ 38
Opatření při neodvratné zkáze námořního plavidla
(1)
Jestliže podle velitele námořního plavidla hrozí námořnímu plavidlu neodvratná zkáza, musí velitel námořního plavidla zajistit, aby byla učiněna všechna opatření k záchraně přepravovaných osob, posádky a k záchraně povinných listinných dokladů, cenností, map a pokladní hotovosti.
(2)
Velitel námořního plavidla je povinen opustit námořní plavidlo poslední.
§ 39
Opatření při spáchání trestného činu na námořním plavidle
(1)
Má-li velitel námořního plavidla důvodné podezření, že na námořním plavidle byl při námořní plavběnámořní plavbě spáchán trestný čintrestný čin, je povinen
a)
učinit neprodleně taková opatření, jež by zabránila pokračovat v trestné činnosti nebo vyhnout se odpovědnosti,
b)
vyslechnout osoby a provést další úkony, jichž je třeba k zajištění důkazů,
c)
o každém výslechu a jiném provedeném úkonu sepsat protokol, který spolu s ním podepíše osoba, jíž se příslušný úkon týká.
(2)
Protokoly uvedené v odstavci 1 písm. c) odevzdá velitel námořního plavidla spolu s předměty majícími vztah k trestnému činutrestnému činu zastupitelskému úřadu České republiky, který je nejblíže přístavu, do kterého námořní plavidlo připluje. Současně velitel námořního plavidla dohodne se zastupitelským úřadem České republiky způsob úředního předání pachatele.
(3)
Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje velitel námořního plavidla při provádění úkonů uvedených v odstavcích 1 a 2 a v dalším řízení podle trestního řádu.14)
§ 40
Opatření při narození a úmrtí na námořním plavidle, nezvěstnosti a pádu přes palubu
(1)
O každém narození nebo úmrtí na námořním plavidle je velitel námořního plavidla povinen sepsat zápis za účasti dvou členů posádky lodě, jedná-li se o narození nebo úmrtí na lodi, nebo za účasti dvou osob přítomných na námořní jachtě a informovat o této skutečnosti zastupitelský úřad České republiky, který je nejblíže přístavu, do kterého námořní plavidlo připluje, a provozovatele námořního plavidlaprovozovatele námořního plavidla. Při úmrtí na námořním plavidle se nepostupuje podle zvláštních právních předpisů.15)
(2)
Došlo-li k úmrtí na námořním plavidle, provádí prohlídku mrtvého lékař, pokud je členem posádky lodě nebo členem posádky námořní jachty, nebo jiný lékař přítomný na námořním plavidle nebo lékař, který byl k tomuto účelu prostřednictvím rádia nebo družice na námořní plavidlo přivolán. Účelem prohlídky mrtvého je zjistit úmrtí a jeho příčiny.
(3)
Velitel námořního plavidla na základě dohody s lékařem přítomným na námořním plavidle rozhodne o převozu mrtvého do nejbližšího přístavu; ve výjimečných případech, kdy hrozí nebezpečí infekce přepravovaných osob, rozhodne velitel námořního plavidla po dohodě s lékařem o pohřbení mrtvého do moře. Velitel námořního plavidla je vždy povinen zajistit převoz mrtvého do nejbližšího přístavu, není-li na námořním plavidle přítomen lékař.
(4)
Velitel námořního plavidla provede soupis veškerého majetku, který měl zemřelý na námořním plavidle, a učiní opatření pro úschovu tohoto majetku až do splnění úředního rozhodnutí o jeho vydání určené osobě nebo určenému orgánu nebo do odevzdání podle odstavce 5. Do lodního deníku provede zápis o této události.
(5)
Zápis o narození a zápis o úmrtí na námořním plavidle spolu s majetkem zemřelého a případnou závětí zemřelého odevzdá velitel námořního plavidla zastupitelskému úřadu České republiky, který je nejblíže přístavu, do kterého námořní plavidlo připluje.
(6)
O každém případu nezvěstnosti nebo pádu přes palubu je velitel námořního plavidla povinen provést podrobný zápis do lodního deníku a podat zprávu provozovateli námořního plavidlaprovozovateli námořního plavidla.
§ 41
Použití lodivoda
(1)
Velitel lodě je oprávněn najmout na loď lodivoda i pro ty oblasti, kde použití lodivoda není povinné, pokládá-li to za nutné pro bezpečnost plavby.
(2)
Odpovědnost velitele lodě za řízení lodě v případě najmutí lodivoda zůstává nedotčena s výjimkou oblastí, v nichž podle místních předpisů lodivod přebírá odpovědnost za řízení lodě.
§ 42
Způsobilost členů posádky lodě
(1)
Jako člena posádky lodě lze nalodit pouze toho, kdo je zdravotně způsobilý a je držitelem oprávnění pro výkon
a)
zvláštní činnosti, jejíž výkon je nezbytný pro zajištění bezpečnosti a ochrany členů posádky lodě nebo námořní plavbynámořní plavby na určitých typech lodí a pro zvládání mimořádných situací (dále jen „zvláštní činnost“), a
b)
práce spojené s příslušnou funkcí člena posádky lodě, stanoví-li tak mezinárodní smlouva upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu.
(2)
Pokud je loď vybavena družicovým spojovacím zařízením podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,7) musí mít její velitel lodě a nejméně dva palubní důstojníci osvědčení palubního operátora GMDSS vydané podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.7)
(3)
Pokud není na lodi lodní lékař, musí mít nejméně jeden člen posádky lodě platný průkaz způsobilosti zdravotníka vydaný úřadem členského státu Mezinárodní námořní organizace (IMO) podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.7)
(4)
Aniž je dotčeno ustanovení odstavce 1, lze jako člena posádky do funkce lodní kuchař nalodit toho, kdo
a)
ukončil střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo výučním listem v oboru souvisejícím s gastronomií a hotelnictvím, a
b)
absolvoval praxi v oblasti gastronomie a hotelnictví v trvání alespoň 24 měsíců.
(5)
Člen posádky lodě nesmí vykonávat práci nebo činnosti, pro něž nemá oprávnění, k jejichž výkonu není zdravotně způsobilý nebo k jejichž výkonu nesplňuje požadavky stanovené v odstavci 4.
(6)
Výčet a charakteristiku zvláštních činností stanoví prováděcí právní předpis.
§ 43
Oprávnění pro výkon funkce člena posádky lodě
(1)
Oprávnění pro výkon zvláštní činnosti udělí na žádost Úřad, pokud žadatel
a)
je držitelem osvědčení o zdravotní způsobilosti a
b)
splňuje požadavky mezinárodní smlouvy upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu, na
1.
minimální věk a
2.
odbornou způsobilost, která zahrnuje praxi člena posádky lodě, absolvování výuky a výcviku a prokázání odborných znalostí a dovedností.
(2)
Oprávnění pro výkon práce spojené s příslušnou funkcí člena posádky lodě udělí na žádost Úřad, pokud žadatel
a)
je držitelem oprávnění pro výkon zvláštní činnosti a
b)
splňuje požadavky mezinárodní smlouvy upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu, na
1.
minimální věk a
2.
odbornou způsobilost, která zahrnuje praxi člena posádky lodě, absolvování výuky a výcviku a prokázání odborných znalostí a dovedností.
(3)
Oprávnění pro výkon zvláštní činnosti a oprávnění pro výkon práce spojené s funkcí člena posádky lodě na velitelské a provozní úrovni se uděluje na dobu 5 let. Oprávnění pro výkon práce spojené s funkcí člena posádky lodě na pomocné úrovni se uděluje na dobu neurčitou.
(4)
Vyhoví-li Úřad žádosti o udělení oprávnění, vydá místo písemného vyhotovení rozhodnutí průkaz způsobilosti. Pro každou funkci člena posádky lodě a pro každou zvláštní činnost vydá Úřad samostatný průkaz způsobilosti, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu. Průkaz způsobilosti je veřejnou listinouveřejnou listinou.
(5)
Požádá-li držitel průkazu způsobilosti vydaného Úřadem nejdříve 6 měsíců a nejpozději 90 dní před uplynutím doby platnosti průkazu způsobilosti o její prodloužení, Úřad prodlouží dobu jeho platnosti na dalších 5 let,
a)
jsou-li splněny podmínky mezinárodní smlouvy upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu,
b)
je-li žadatel držitelem osvědčení o zdravotní způsobilosti.
(6)
Dozví-li se Úřad o skutečnostech vzbuzujících důvodné pochybnosti o odborné způsobilosti držitele jím vydaného průkazu způsobilosti, nařídí mu podrobit se přezkoumání odborných znalostí a dovedností ve stanoveném termínu. Je-li ohrožena bezpečnost námořní plavbynámořní plavby, pozastaví Úřad platnost uděleného oprávnění do doby provedení přezkoumání. Rozhodnutí o pozastavení platnosti oprávnění je prvním úkonem v řízení a odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(7)
Úřad jím udělené oprávnění odejme, pokud
a)
jeho držitel porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, a toto porušení mělo nebo mohlo mít za následek závažné dopady na život a zdraví lidí, životní prostředí nebo bezpečnost plavby,
b)
jeho držitel přestal splňovat podmínku odborné způsobilosti,
c)
nepodrobil-li se držitel průkazu způsobilosti přezkoumání odborných znalostí a dovedností podle odstavce 6 ve stanoveném termínu, nebo
d)
osvědčení o zdravotní způsobilosti pozbylo platnosti.
(8)
Průkaz způsobilosti pozbývá platnosti
a)
uplynutím doby, na kterou bylo oprávnění uděleno, nebo
b)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí oprávnění.
(9)
Držitel průkazu způsobilosti vydaného Úřadem je povinen odevzdat průkaz způsobilosti Úřadu do 5 pracovních dnů ode dne pozbytí jeho platnosti nebo ode dne, kdy rozhodnutí o pozastavení jeho platnosti nabylo právní moci.
(10)
Oprávnění pro výkon zvláštní činnosti a oprávnění pro výkon práce spojené s funkcí člena posádky lodě osvědčuje rovněž platný průkaz způsobilosti vydaný jiným členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor; jde-li o průkaz způsobilosti pro člena posádky lodě na velitelské nebo provozní úrovni, musí být tento průkaz způsobilosti uznán Úřadem.
(11)
Vzory průkazů způsobilosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 44
Prokázání odborných znalostí a dovedností
(1)
Odborné znalosti a dovednosti, jejichž oblasti stanoví mezinárodní smlouva upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu, a znalosti právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavbynámořní plavby se prokazují složením zkoušky před Úřadem. O výsledku zkoušky vydá Úřad osvědčení.
(2)
Zkouška je neveřejná a skládá se v českém nebo anglickém jazyce. Písemná část zkoušky se provádí k ověření znalosti anglického jazyka požadované pro výkon funkcí provozní a velitelské úrovně. Praktická část zkoušky se provádí k ověření odborných znalostí a dovedností požadovaných pro výkon funkcí v pomocné úrovni. Ověření ostatních znalostí se provádí ústně. Na průběh zkoušky dohlíží a její výsledek vyhodnocuje nejméně tříčlenná zkušební komise jmenovaná Úřadem, který určí rovněž jejího předsedu.
(3)
O průběhu a výsledku zkoušky vyhotoví předseda zkušební komise do 7 dnů ode dne konání zkoušky protokol. Předseda zkušební komise neprodleně po vyhotovení protokolu o průběhu a výsledku zkoušky písemně sdělí zkoušenému výsledek zkoušky. Neuspěl-li zkoušený u zkoušky, může ji opakovat po uplynutí 2 měsíců od jejího neúspěšného vykonání. Neuspěl-li zkoušený u zkoušky
a)
pouze z jediné oblasti znalostí a dovedností, může ji nejpozději do 18 měsíců od jejího neúspěšného vykonání opakovat pouze z tohoto předmětu,
b)
z více oblastí znalostí a dovedností, musí ji opakovat v plném rozsahu.
(4)
Postup při skládání zkoušky, způsob jejího hodnocení a obsah protokolu o průběhu a výsledku zkoušky stanoví prováděcí právní předpis.
§ 45
Poskytování výuky a výcviku
(1)
Výuku a výcvik potřebné pro udělení oprávnění podle § 43 může poskytovat
a)
právnická osoba, které Úřad udělil akreditaci k provozování této činnosti, nebo
b)
právnická osoba, které udělil akreditaci nebo obdobné povolení k poskytování výuky a výcviku příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie.
(2)
Úřad udělí na žádost akreditaci, pokud žadatel doloží, že
a)
má vytvořen plán pro zajištění výuky a výcviku, ve kterém vymezí organizaci, rozsah a způsob provádění výuky a výcviku, způsob hodnocení a evidence výuky a výcviku,
b)
výuku a výcvik budou provádět osoby odborně způsobilé podle mezinárodní smlouvy upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu,
c)
má k dispozici prostory a vybavení potřebné k provádění výuky a výcviku podle mezinárodní smlouvy o výcviku, kvalifikaci a strážní službě námořníků, která je součástí právního řádu, a
d)
má zaveden vnitřní systém řízení kvality pro výuku a výcvik, jímž zajistí řádné poskytování výuky a výcviku včetně včasného zjištění nedostatků a jejich nápravy; tento požadavek se považuje za splněný, pokud systém řízení kvality splňuje požadavky harmonizované české technické normy upravující řízení kvality38).
(3)
V žádosti o udělení akreditace žadatel uvede druh výuky a výcviku, který hodlá poskytovat. Přílohou žádosti je
a)
plán pro zajištění výuky a výcviku,
b)
seznam osob, které budou provádět výuku a výcvik, obsahující jejich jméno, případně jména, a příjmení, datum narození a adresu trvalého nebo obdobného pobytu a
c)
doklady prokazující splnění podmínek podle odstavce 2 písm. b) až d).
(4)
V rozhodnutí o udělení akreditace Úřad uvede druh výuky a výcviku, pro které akreditaci udělil. Akreditace se uděluje na dobu 5 let.
(5)
Držitel akreditace je povinen
a)
poskytovat výuku a výcvik v souladu s udělenou akreditací a vytvořeným plánem výuky a výcviku,
b)
oznámit veškeré změny plánu výuky a výcviku a seznamu osob provádějících výuku a výcvik Úřadu do 5 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala.
(6)
Úřad udělenou akreditaci odejme, pokud její držitel
a)
přestal splňovat podmínky pro udělení akreditace,
b)
opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo mezinárodní smlouvou upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu, nebo
c)
o odnětí akreditace požádal.
(7)
Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti plánu výuky a výcviku a náležitosti osvědčení o absolvování výuky a výcviku.
§ 46
Uznání rovnocennosti vzdělání
(1)
Fyzická osoba, která žádá o udělení oprávnění podle § 43, může Úřad požádat o uznání rovnocennosti absolvovaného vzdělání s výukou a výcvikem, pokud se jedná o
a)
bakalářský, magisterský nebo doktorský studijní program v oblasti technických věd a technologií, nebo
b)
vyšší odborné vzdělání nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou v technických oborech.
(2)
Úřad rovnocennost uzná, pokud absolvované vzdělání odpovídá požadavkům na výuku a výcvik podle mezinárodní smlouvy upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu.
§ 47
Uznání průkazu způsobilosti
(1)
Na žádost držitele platného průkazu způsobilosti, vydaného jiným členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor pro člena posádky lodě na velitelské nebo provozní úrovni, uzná Úřad tento průkaz, prokáže-li žadatel znalosti právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavbynámořní plavby, včetně souvisejících ustanovení trestního, občanského a obchodního práva, osvědčené dokladem osvědčujícím znalost právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavbynámořní plavby, nebo zkouškou vykonanou u Úřadu nebo u osoby Úřadem pověřené. Obsah zkoušky a jiné doklady osvědčující znalost právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavbynámořní plavby stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Platný průkaz způsobilosti, vydaný členským státem Mezinárodní námořní organizace (IMO) podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky, nejedná-li se o stát uvedený v odstavci 1, uzná Úřad na žádost jeho držitele. Jedná-li se o držitele platného průkazu způsobilosti, opravňujícího k výkonu funkce na velitelské úrovni, uzná Úřad tento průkaz, prokáže-li žadatel, že má znalosti právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavbynámořní plavby, včetně souvisejících ustanovení trestního, občanského a obchodního práva, osvědčené dokladem osvědčujícím znalost právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavbynámořní plavby, nebo zkouškou vykonanou u Úřadu nebo u osoby Úřadem pověřené. Obsah zkoušky a jiné doklady osvědčující znalost právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavbynámořní plavby stanoví prováděcí právní předpis.
(3)
Platný průkaz způsobilosti, vydaný státem uvedeným v odstavci 2, jehož držitel je oprávněn k výkonu funkce na velitelské nebo provozní úrovni nebo funkce radisty, uzná Úřad pouze v případě, že tento stát byl uznán Komisí. Podmínky uvedené v odstavci 2 tím nejsou dotčeny.
(4)
V případě uznání průkazu způsobilosti vydá Úřad po ověření jeho platnosti potvrzení o uznání průkazu způsobilosti. Doba platnosti potvrzení o uznání průkazu způsobilosti se shoduje s dobou platnosti tohoto průkazu, činí však nejdéle 5 let.
(5)
Je-li to nezbytné pro provoz lodi, lze jako člena posádky lodě na velitelské nebo provozní úrovni nalodit po dobu nejvýše 3 měsíců ode dne podání žádosti o uznání průkazu způsobilosti rovněž držitele platného průkazu způsobilosti vydaného jiným členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor, jehož průkaz způsobilosti dosud nebyl Úřadem uznán. Provozovatel a velitel lodi jsou povinni zajistit, aby doklad o podání žádosti byl na palubě lodi.
(6)
Úřad odejme potvrzení o uznání průkazu způsobilosti, jestliže jeho držitel
a)
při výkonu funkce ohrozil zdraví nebo život člena posádky lodě nebo přepravovaných osob,
b)
při výkonu funkce ohrozil bezpečnost námořní plavbynámořní plavby,
c)
při výkonu funkce opakovaně nebo hrubým způsobem porušil povinnosti stanovené tímto zákonem, přímo použitelnými předpisy Evropských společenství nebo mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána,
d)
neprokáže na výzvu Úřadu, že jeho odborná způsobilost k výkonu funkce na lodi trvá,
e)
pozbyl zdravotní způsobilost,
f)
byl omezen ve svéprávnosti, nebo
g)
byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.
(7)
Vzor žádosti o uznání průkazu způsobilosti a vzor potvrzení o uznání průkazu způsobilosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 47a
Zasílání informací o vydaných nebo uznaných průkazech způsobilosti
Úřad zasílá každoročně do 31. ledna Komisi v anonymizované podobě informace týkající se průkazů způsobilosti pro člena posádky na velitelské nebo provozní úrovni, které vydal nebo uznal za předchozí kalendářní rok.
§ 48
Zdravotní způsobilost
(1)
Zdravotní způsobilost osvědčuje na žádost Úřad na základě lékařského posudku, který ke dni podání žádosti není starší než 3 měsíce. Osvědčení o zdravotní způsobilosti se vydává na dobu 2 let. Zdravotní způsobilost osvědčuje rovněž platné osvědčení o zdravotní způsobilosti vydané jiným členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor.
(2)
Zdravotní způsobilost zjišťuje a lékařský posudek vydává na základě výsledku lékařské prohlídky a dalších potřebných vyšetření posuzované osoby posuzující lékař pověřený Úřadem po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví podle mezinárodní smlouvy upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu. Úřad zveřejní seznam pověřených lékařů ve Věstníku dopravy.
(3)
Zjistí-li posuzující lékař u držitele osvědčení o zdravotní způsobilosti vydaného Úřadem v době jeho platnosti takovou změnu zdravotního stavu, která má za následek změnu jeho zdravotní způsobilosti, je povinen vydat nový lékařský posudek a neprodleně jej zaslat Úřadu.
(4)
Nesouhlasí-li posuzovaná osoba se závěrem lékařského posudku, může do 10 pracovních dnů od jeho prokazatelného předání podat návrh na jeho přezkoumání Úřadu. Úřad určí do 10 pracovních dnů od doručení návrhu na přezkoumání komisi složenou nejméně ze tří lékařů pověřených podle odstavce 2, která nově posoudí zdravotní způsobilost posuzované osoby. Nastanou-li právní účinky nového lékařského posudku, pozbývá platnost předchozí lékařský posudek. Proti posudku vydanému touto komisí nelze podat návrh na jeho přezkoumání. Při osvědčování zdravotní způsobilosti Úřad vychází z tohoto nového lékařského posudku.
(5)
Uplyne-li doba platnosti osvědčení o zdravotní způsobilosti v průběhu plavby, zůstává toto osvědčení v platnosti do doby vylodění jeho držitele v místě, kde je možné provést posouzení zdravotní způsobilosti, nejdéle však po dobu 3 měsíců.
(6)
Pokud se Úřad dozví o skutečnostech vzbuzujících důvodné pochybnosti o zdravotní způsobilosti, nařídí držiteli osvědčení o zdravotní způsobilosti vydaného Úřadem podrobit se novému posouzení zdravotní způsobilosti ve stanoveném termínu, a je-li ohrožena bezpečnost námořní plavbynámořní plavby, pozastaví platnost osvědčení do doby provedení nového posouzení zdravotní způsobilosti. Rozhodnutí o pozastavení platnosti osvědčení o zdravotní způsobilosti je prvním úkonem v řízení a odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(7)
Osvědčení o zdravotní způsobilosti pozbývá platnosti, pokud
a)
uplyne doba, na kterou bylo osvědčení vydáno,
b)
marně uplyne lhůta stanovená pro podání návrhu na přezkoumání lékařského posudku obsahujícího závěr, že držitel osvědčení není zdravotně způsobilý,
c)
nastanou právní účinky nového lékařského posudku vydaného komisí podle odstavce 4 obsahujícího závěr, že držitel osvědčení není zdravotně způsobilý, nebo
d)
se držitel osvědčení nepodrobil novému posouzení zdravotní způsobilosti podle odstavce 6 ve stanoveném termínu.
(8)
Držitel osvědčení o zdravotní způsobilosti vydaného Úřadem je povinen osvědčení odevzdat Úřadu do 5 pracovních dnů ode dne pozbytí jeho platnosti nebo ode dne, kdy rozhodnutí o pozastavení jeho platnosti nabylo právní moci.
(9)
Prováděcí právní předpis stanoví podmínky zdravotní způsobilosti, rozsah, obsah a způsob provedení lékařské prohlídky, nemoci, vady nebo stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost, způsob hodnocení zdravotní způsobilosti, náležitosti lékařského posudku a vzor osvědčení o zdravotní způsobilosti.
§ 49
Průkaz způsobilosti velitele námořní jachty
(1)
Námořní jachtu smí vést při provozování námořní plavbynámořní plavby pouze osoba, která je starší 18 let a je držitelem průkazu způsobilosti k vedení námořní jachty.
(2)
Úřad vydá průkaz způsobilosti k vedení námořní jachty, prokáže-li žadatel zdravotní a odbornou způsobilost k vedení námořní jachty. Průkaz způsobilosti se vydává na dobu určitou.
(3)
Odbornou způsobilost k vedení námořní jachty v oblasti povolené námořní plavbynámořní plavby prokáže žadatel doložením předepsané praxe a složením zkoušky před komisí složenou ze zkušebních komisařů jmenovaných Úřadem.
(4)
Zdravotní způsobilost velitele námořní jachty zjišťuje a osvědčení o zdravotní způsobilosti vydává na základě výsledku lékařské prohlídky a dalších potřebných vyšetření posuzované osoby posuzující lékař pověřený Úřadem podle § 48 odst. 2. Osvědčení o zdravotní způsobilosti nesmí být v době podání žádosti o vydání průkazu způsobilosti nebo v době před vyplutím námořní jachty na moře starší než tři měsíce.
(5)
Podrobnosti o výcviku, způsobu prokazování praxe, zkušební komisi a provádění zkoušek, požadavky na znalosti žadatele, druhy, vzory, platnost, rozsah oprávnění průkazů způsobilosti a podmínky jejich vydávání, jakož i platnost dříve vydávaných průkazů způsobilosti stanoví prováděcí předpis.
§ 50
Zadržení průkazu způsobilosti
(1)
Úřad zadrží průkaz způsobilosti a nařídí ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti velitele námořní jachty v případě, že velitel při výkonu činnosti, k níž ho opravňuje průkaz způsobilosti, ohrozil bezpečnost námořní plavbynámořní plavby nebo vykazuje nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost námořní plavbynámořní plavby nebo jeho zdraví.
(2)
Podle výsledku ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti posouzením zdravotního stavu může Úřad činnost, k níž je velitel námořní jachty oprávněn, omezit nebo zakázat.
(3)
V případě zákazu činnosti Úřad průkaz způsobilosti odejme.
(4)
Podrobnosti o důvodech zadržení nebo odnětí průkazu způsobilosti stanoví prováděcí předpis.
§ 50a
Vydávat listiny, které mohou být s ohledem na jejich vzhled a obsah zaměněny s průkazem způsobilosti, je zakázáno.
§ 51
Kniha nalodění
(1)
Každá osoba, která se účastní námořní plavbynámořní plavby na lodi, musí být zapsána do knihy nalodění.
(2)
Zápis členů posádky lodě do knihy nalodění osvědčuje nástup služby na lodi (dále jen „nalodění“) a výpis členů posádky lodě z knihy nalodění osvědčuje skončení služby na lodi (dále jen „vylodění“).
(3)
Zápis cestujících do knihy nalodění osvědčuje začátek jejich pobytu na lodi a výpis cestujících z knihy nalodění osvědčuje ukončení jejich pobytu na lodi.
(4)
Zápisy do knihy nalodění provede velitel lodě bezprostředně po nalodění. Při nalodění člena posádky lodě nebo při jeho vylodění učiní velitel lodě o těchto skutečnostech zápis do námořnické knížky člena posádky lodě.
§ 52
(1)
Každá osoba, která se účastní námořní plavbynámořní plavby na námořní jachtě, musí být zapsána do lodního deníku.
(2)
Zápis osob do lodního deníku provede velitel námořní jachty před vyplutím námořní jachty z přístavu. Velitel námořní jachty před vyplutím námořní jachty z přístavu vyhotoví také seznam osob na námořní jachtě a seznam cestujících, pokud námořní jachta přepravuje cestující.
§ 53
Člen posádky lodě je povinen prokázat se platnými průkazy způsobilosti a osvědčením o zdravotní způsobilosti před každým naloděním. Průkazy způsobilosti a osvědčení o zdravotní způsobilosti musí být platné po celou předpokládanou dobu trvání služby na lodi.
Námořnické knížky
§ 54
(1)
Každý člen posádky lodě musí mít osobní doklad námořníkaosobní doklad námořníka.17) Osobním dokladem námořníkaOsobním dokladem námořníka se rozumí námořnická knížka. Bez námořnické knížky nemůže být námořník naloděn.
(2)
Na žádost občana České republiky, který předloží doklad o tom, že se stane členem posádky lodě nebo že byl členem posádky lodě, Úřad rozhodne o vydání námořnické knížky. Na rozhodnutí, kterým se vydává námořnická knížka, se nevztahuje § 47 správního řádu,18) vyhoví-li se žádosti v plném rozsahu.
(3)
Úřad může vydat námořnickou knížku občanovi České republiky nejdéle na dobu deseti let.
(4)
Člen posádky lodě, který není občanem České republiky, musí mít námořnickou knížku jiného státu.
(5)
Námořnická knížka, která je v držení člena posádky lodě, je dokladem o jeho totožnosti, kvalifikaci a délce jeho nalodění.
(6)
Údaje zapisované do námořnické knížky a vzor námořnické knížky stanoví prováděcí předpis.
§ 55
(1)
Úřad může na žádost fyzické osoby, která není občanem České republiky, rozhodnout o vydání námořnické knížky podle § 54 odst. 2 tohoto zákona, pokud žadatel předloží Úřadu povolení k trvalému pobytu v České republice,10) od jehož vydání uplynula doba delší než pět let, a pokud žadatel prokáže, že konal službu na lodi.
(2)
Úřad může vydat námořnickou knížku fyzické osobě, která není občanem České republiky, po splnění podmínek podle odstavce 1 nejdéle na dobu pěti let.
Zjišťování příčin námořních nehod a mimořádných událostí
§ 55a
(1)
Námořní nehodouNámořní nehodou se pro účely tohoto zákona rozumí událost, k níž došlo při námořní plavběnámořní plavbě a jejímž následkem je
a)
smrt, vážné zranění nebo nezvěstnost osoby související s provozem lodi,
b)
ztráta nebo opuštění lodi,
c)
poškození konstrukce lodi nebo jejího vybavení,
d)
srážka lodi s jiným námořním plavidlem nebo jiným pevným předmětem,
e)
znečištění mořského prostředí,
f)
požár na lodi, nebo
g)
najetí na mělčinu nebo břeh.
(2)
Vážnou námořní nehodouVážnou námořní nehodou se rozumí námořní nehodanámořní nehoda, jejímž následkem je
a)
poškození konstrukce lodi nebo jejího vybavení, které má za následek technickou nezpůsobilost lodi k plavbě,
b)
znečištění mořského prostředí, nebo
c)
poškození lodi vyžadující pomoc pobřežní nebo námořní záchranné služby.
(3)
Velmi vážnou námořní nehodouVelmi vážnou námořní nehodou se rozumí námořní nehodanámořní nehoda, jejímž následkem je úplné zničení lodi, smrt osob nebo vážné znečištění mořského prostředí.
(4)
Mimořádnou událostíMimořádnou událostí se rozumí ohrožení lodi nebo osob v souvislosti s provozem lodi.
§ 55b
(1)
Úřad provádí odborné zjišťování příčin námořních nehodnámořních nehod nebo mimořádných událostímimořádných událostí, které se týkají lodí plujících pod vlajkou České republiky nebo které mají za následek smrt nebo vážnou újmu na zdraví občanů České republiky.
(2)
Úřad provede vždy zjištění příčin velmi vážné námořní nehodyvelmi vážné námořní nehody. V ostatních případech námořních nehodnámořních nehod nebo mimořádných událostímimořádných událostí provede Úřad zjištění jejich příčin pouze tehdy, dojde-li k závěru, že výsledky tohoto zjištění mohou být využity k jejich předcházení. V případě vážné námořní nehodyvážné námořní nehody Úřad provede pro tyto účely předběžné šetření.
(3)
Úřad zahájí zjišťování příčin námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 2 měsíců poté, co k námořní nehoděnámořní nehodě nebo mimořádné událostimimořádné události došlo.
(4)
Zjišťování příčin námořních nehodnámořních nehod a mimořádných událostímimořádných událostí, jeho závěry a bezpečnostní doporučení se nesmějí zabývat hodnocením či posuzováním viny nebo odpovědnosti.
(5)
Úřad neprovede zjišťování příčin námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události, pokud jej v souladu s právem Evropské unie nebo v souladu s námořní úmluvou již provádí příslušný orgán jiného státu.
§ 55c
(1)
Velitel a provozovatel lodi plující pod vlajkou České republiky je povinen
a)
zajistit zachování všech informací z námořních map, lodních deníků, elektronických a magnetických záznamů a videozáznamů včetně informací ze záznamníků cestovních údajů a dalších elektronických zařízení, které se vztahují k období před, během i po námořní nehoděnámořní nehodě či mimořádné událostimimořádné události, a zajistit veškeré jiné důkazy a informace důležité pro zjištění jejích příčin,
b)
zabránit přepisu či jinému zásahu do záznamů uvedených pod písmenem a),
c)
spolupracovat s Úřadem a příslušnými orgány pobřežního státu s cílem zmírnit následky námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události, zejména poskytnutím informací týkajících se nebezpečných věcí nebo znečišťujících látek.
(2)
Povinnost uvedená v odstavci 1 písm. c) se vztahuje i na vlastníka nebezpečné věci nebo znečišťující látky, která je v době námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události na palubě lodi.
§ 55d
(1)
Zaměstnanec Úřadu pověřený zjišťováním příčin námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události je oprávněn
a)
vstupovat na loď a přistupovat k jejímu vybavení, vraku nebo troskám,
b)
provádět nebo si vyžádat analýzy nebo zkoumání jednotlivých důkazů,
c)
využít informace získané z námořních map, lodních deníků, elektronických a magnetických záznamů a videozáznamů včetně informací ze záznamníků cestovních údajů a dalších elektronických zařízení a veškeré další dostupné důkazy důležité pro zjištění příčin námořní nehodynámořní nehody či mimořádné událostimimořádné události,
d)
využít údaje z výsledků ohledání těl obětíobětí nebo zkoušek provedených na vzorcích odebraných z těl obětíobětí,
e)
využít údaje z výsledků vyšetření osob na lodi včetně výsledků zkoušek provedených na vzorcích těmto osobám odebraným,
f)
využít záznamy výslechu svědků námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události,
g)
požadovat podání vysvětlení od svědků námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události.
(2)
Technické postupy při zjišťování příčin námořních nehodnámořních nehod a mimořádných událostímimořádných událostí stanoví Společná metodika vyšetřování námořních nehodnámořních nehod přijatá podle přímo použitelného předpisu Evropské unie37).
§ 55e
Informace získané v souvislosti se zjišťováním příčin námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události lze použít jen pro účely zpracování zpráv podle § 55g.
§ 55f
Úřad spolupracuje při odborném zjišťování příčin námořních nehodnámořních nehod a mimořádných událostímimořádných událostí s příslušnými orgány členských států Evropské unie a s příslušnými orgány jiných států podle mezinárodní smlouvy.
§ 55g
(1)
Úřad vyhotoví a zveřejní zprávu o výsledcích zjištění příčin námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události do 1 roku ode dne námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události. Zpráva obsahuje bezpečností doporučení, pokud lze výsledky zjištění příčin námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události využít pro jejich předcházení.
(2)
Nelze-li ve lhůtě stanovené v odstavci 1 vydat zprávu o zjištění příčin námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události, vydá Úřad v této lhůtě prozatímní zprávu.
(3)
Úřad zašle kopii zprávy nebo prozatímní zprávy o zjištění příčin námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události Komisi.
(4)
Zpráva a prozatímní zpráva obsahuje
a)
údaje o lodi a plavbě,
b)
údaje o skutkových okolnostech námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události,
c)
údaje o přijatých opatřeních,
d)
údaje o událostech souvisejících s námořní nehodounámořní nehodou nebo mimořádnou událostímimořádnou událostí,
e)
závěry a pořízené důkazy.
(5)
Rozsah údajů uvedených v odstavci 4 stanoví prováděcí právní předpis.
§ 55h
(1)
Úřad oznámí Komisi údaje o námořních nehodáchnámořních nehodách a mimořádných událostechmimořádných událostech, které mu byly oznámeny.
(2)
Pokud Úřad neprovede zjištění příčin vážné námořní nehodyvážné námořní nehody, námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události, zdůvodní svůj postup v oznámení učiněném podle odstavce 1.
(3)
Zjistí-li Úřad v souvislosti se zjišťováním příčin námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události, že je nutné v zájmu odvrácení nebezpečí dalších nehod učinit opatření na úrovni Evropské unie, bezodkladně o tom informuje Komisi.
(4)
Oznámení podle odstavce 1 obsahuje
a)
označení státu odpovědného za provedení vyšetřování, státu vedoucího zjištění příčin námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události, dotčeného pobřežního státu a státu s významným zájmem,
b)
údaje o oznámení námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události,
c)
údaje o lodi a plavbě,
d)
údaje o námořní nehoděnámořní nehodě nebo mimořádné událostimimořádné události a jejich následcích,
e)
popis důvodu pro neprovedení zjišťování příčin námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události.
(5)
Rozsah údajů uvedených v odstavci 4 stanoví prováděcí právní předpis.
ČÁST PÁTÁ
SLUŽBA NA LODI A PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY ČLENŮ LODNÍCH POSÁDEK
§ 59
Služba na lodi
(1)
Službu na lodi koná člen posádky lodě nepřetržitě od okamžiku nalodění do okamžiku vylodění, není-li výkonu služby na lodi zproštěn.
(2)
Délka nepřetržité služby na lodi nesmí přesáhnout dvanáct měsíců.
(3)
Služba na lodi v době, kdy člen posádky lodě nevykonává práci, se s výjimkou vycházky na pevninuvycházky na pevninu považuje pro účely náhrady škody za činnost v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů.
(4)
Vycházkou na pevninuVycházkou na pevninu se rozumí doba od okamžiku vstupu člena lodní posádky na pevnou zem do okamžiku opuštění pevné země. Za vycházku se nepovažuje opuštění lodě za účelem plnění služebních povinností nebo ošetření poskytovatelem zdravotních služeb.
§ 60
Strážní služba
Strážní služba je plnění povinností ve stanoveném čase, kterými vybraný člen posádky lodě zajišťuje bezpečný provoz lodě a ochranu mořského prostředí. Strážní služba se vykonává jako služba palubní a služba strojní. Palubní strážní služba se vykonává na můstku lodě, na hlavní palubě lodě a v radiostanici lodě. Strojní strážní služba se vykonává ve strojovně.
§ 61
Služební povinnosti člena posádky lodě
(1)
Člen posádky lodě je po dobu služby na lodi povinen
a)
plnit příkazy velitele lodě a služebně nadřízených členů posádky lodě a zachovávat vůči veliteli lodě a služebně nadřízeným členům posádky lodě úctu a zdvořilost,
b)
ve vztahu k ostatním členům posádky lodě a přepravovaným osobám dodržovat pravidla slušnosti a občanského soužití,
c)
zachovávat námořní zvyklosti a zásady dobré námořní praxe,
d)
poskytnout pomoc při záchraně osob, lodě, nákladu nebo jiného majetku,
e)
podrobit se vyšetření za účelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných a psychotropních látek, jestliže toto vyšetření nařídil velitel lodě, a to i v době, kdy člen lodní posádky nevykonává práci, pokud je to potřebné ke zjištění, zda nebude pod vlivem těchto látek při nástupu do práce nebo při strážní službě; obdobně je povinen podrobit se tomuto vyšetření, došlo-li na lodi k pracovnímu úrazu nebo je-li podezření, že člen posádky lodě vykonával práci pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných a psychotropních látek.
(2)
Během služby na lodi nesmí člen posádky lodě přechovávat na lodi žádné omamné nebo psychotropní látky, střelné zbraně, střelivo nebo výbušniny a chráněná zvířata ani nesmí v takové činnosti pomáhat jinému. Přechovávání vlastních domácích zvířat členů posádky lodě na lodi schvaluje velitel lodě.
§ 62
Pracovní poměr členů lodní posádky
(1)
Službu na lodi může člen posádky vykonávat pouze na základě pracovní smlouvy uzavřené s provozovatelem lodě. Pracovní smlouva musí vedle náležitostí stanovených zákoníkem práce obsahovat
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení člena posádky, datum a místo jeho narození,
b)
údaje o provozovateli lodě, kterými jsou
1.
obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě odlišující dodatek, adresa sídla a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, jedná-li se o podnikající fyzickou osobu, a
2.
obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, jedná-li se o právnickou osobu,
c)
identifikační údaje o lodi, na níž má být služba vykonávána,
d)
výši mzdy nebo způsob jejího určení,
e)
výměru dovolené v kalendářním roce nebo způsob jejího určení,
f)
ujednání o repatriacirepatriaci,
g)
údaj o kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky člena posádky, a označení smluvních stran těchto kolektivních smluv,
h)
informace o úpravě rozvázání a skončení pracovního poměru, platbách pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a
i)
datum a místo uzavření pracovní smlouvy.
(2)
Provozovatel lodě je povinen zajistit, aby členem posádky lodě nebyla osoba, která v den nalodění nedosáhla věku 18 let.
(3)
V pracovní smlouvě nelze sjednat zkušební dobu.
(4)
Člen posádky lodě nemůže současně vykonávat závislou prácizávislou práci v dalším základním pracovněprávním vztahu.
(5)
Člen posádky lodě může být převeden na jinou práci také v případě, rozhodl-li velitel lodě, že je ohrožena bezpečnost osob, lodě nebo nákladu.
§ 63
Obecná ustanovení o pracovní době a době odpočinku
Pro účely pracovní dobypracovní doby a doby odpočinkudoby odpočinku člena posádky lodě se rozumí
a)
pracovní doboupracovní dobou doba, v níž je člen posádky povinen vykonávat práci pro provozovatele lodi,
b)
dobou odpočinkudobou odpočinku doba, která není pracovní doboupracovní dobou,
c)
směnou část týdenní pracovní dobypracovní doby bez práce přesčas, kterou je člen posádky lodě povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovní dobypracovní doby odpracovat,
d)
pracovní pohotovostípracovní pohotovostí doba, v níž je člen posádky lodě připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu směn,
e)
prací přesčas práce konaná členem posádky lodě na příkaz provozovatele lodi nebo s jeho souhlasem mimo rámec rozvrhu směn a nad týdenní a denní pracovní dobupracovní dobu stanovenou v § 63a odst. 1; o práci přesčas se nejedná, napracovává-li člen posádky lodě prací nad rámec svého rozvrhu směn pracovní volno, které mu provozovatel lodi poskytl na jeho žádost.
§ 63a
Délka týdenní pracovní doby a její rozvržení
(1)
Délka týdenní pracovní dobypracovní doby člena posádky lodě je 40 hodin a délka denní pracovní dobypracovní doby je 8 hodin. Kratší pracovní dobupracovní dobu s členem posádky lodě nelze sjednat.
(2)
Týdenní pracovní dobupracovní dobu člena posádky lodě rozvrhuje provozovatel lodě a určuje začátek a konec směn. Při jejím rozvržení přihlédne k zajištění bezpečné námořní plavbynámořní plavby a zajištění bezpečného a zdraví neohrožujícího výkonu práce.
(3)
Člen posádky lodě musí být na začátku směny připraven na svém pracovišti k výkonu práce a odcházet z něho až po skončení směny.
(4)
Provozovatel lodě vypracuje písemný rozvrh pracovní dobypracovní doby a seznámí s ním nebo s jeho změnou člena posádky lodě nejpozději 3 dny před začátkem období, na něž je pracovní dobapracovní doba rozvržena, jehož délka musí činit alespoň jeden týden.
(5)
Provozovatel lodě zajistí, aby byl rozvrh pracovní dobypracovní doby všech členů posádky lodě a jeho změny vyvěšeny na přístupném místě na palubě lodě stejně jako informace o minimální délce nepřetržitého odpočinku mezi směnami a v týdnu člena posádky lodě stanovené právním předpisem nebo kolektivní smlouvou vztahující se na provozovatele lodě, a to nejpozději 3 dny před obdobím, na něž je pracovní dobapracovní doba rozvržena. Nejsou-li rozvrh směn a informace o minimální délce nepřetržitého odpočinku mezi směnami a v týdnu sepsány v anglickém jazyce, musí být doplněny o překlad do tohoto jazyka.
§ 63b
Přestávky v práci
(1)
Provozovatel lodě poskytne členu posádky lodě nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Nelze-li výkon práce přerušit, zajistí se členu posádky lodě i bez přerušení práce přiměřená doba na oddech a jídlo; tato doba se započítává do pracovní dobypracovní doby.
(2)
Přestávky v práci na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci směny. Přestávku v práci na jídlo a oddech lze rozdělit na více částí; alespoň jedna část rozdělené přestávky nesmí být kratší než 15 minut.
(3)
Poskytnuté přestávky na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní dobypracovní doby.
§ 63c
Doba odpočinku
(1)
Provozovatel lodě rozvrhne pracovní dobupracovní dobu tak, aby člen posádky lodě měl mezi koncem jedné směny a začátkem směny následující nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.
(2)
Odpočinek mezi dvěma směnami může být rozdělen do dvou částí, z nichž jedna nesmí být kratší než 6 hodin.
(3)
Provozovatel lodě rozvrhne pracovní dobupracovní dobu tak, aby člen posádky lodě měl nepřetržitý odpočinek v týdnu během každého období 7 kalendářních dnů v trvání alespoň 27 hodin a aby měl nepřetržitý odpočinek i ve svátek. Jde-li o práce, které jsou nevyhnutelné pro zajištění bezpečného a plynulého provozu na lodi, může provozovatel lodi rozvrhnout pracovní dobupracovní dobu tak, aby součet délek jednotlivých nepřetržitých odpočinků mezi směnami člena posádky lodě poskytnutých podle odstavců 1 a 2 za každé období 7 kalendářních dnů činil celkem alespoň 77 hodin.
(4)
Nepřetržitý odpočinek mezi směnami a v týdnu může být členu posádky lodě zkrácen pod rozsah uvedený v odstavcích 1 a 3 jen, jde-li o práci přesčas, o výkon naléhavých opravných prací, prací při odvracení nebezpečí pro život a zdraví osob na lodi nebo odvracení nebezpečí škody na nákladu na lodi, prací při živelních událostech nebo v jiných obdobných mimořádných situacích nebo nácviku činností při těchto situacích, za podmínky, že mu provozovatel lodě poskytne nevyčerpanou dobu nepřetržitého odpočinku mezi směnami a v týdnu bezodkladně po zajištění bezpečného provozu lodě.
(5)
Nařídí-li provozovatel lodi provedení nácviku činností při odvracení nebezpečí pro život a zdraví osob na lodi nebo odvracení nebezpečí škody na nákladu na lodi, činností při živelních událostech nebo jiných obdobných mimořádných situacích, dbá na to, aby byl co nejméně narušen nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami a nepřetržitý odpočinek v týdnu.
§ 63d
Práce přesčas a pracovní pohotovost
(1)
Práci přesčas může provozovatel lodě členu posádky lodě nařídit jen výjimečně z vážných důvodů spojených se zajištěním bezprostřední bezpečnosti lodě, osob na palubě nebo přepravovaného nákladu nebo s poskytnutím pomoci jinému námořnímu plavidlu nebo osobám v nouzi, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi směnami nebo nepřetržitého odpočinku v týdnu.
(2)
Pracovní pohotovostPracovní pohotovost může provozovatel lodě členu posádky lodě nařídit jen z vážných provozních důvodů. Za dobu pracovní pohotovostipracovní pohotovosti náleží členu posádky odměna podle zákoníku práce.
(3)
Za výkon práce v době pracovní pohotovostipracovní pohotovosti přísluší členu posádky lodě mzda; odměna podle odstavce 2 za tuto dobu nepřísluší. Pracovní pohotovostPracovní pohotovost, při které k výkonu práce nedojde, se do pracovní dobypracovní doby nezapočítává.
§ 63e
Evidence pracovní doby
(1)
Provozovatel lodě vede u jednotlivých členů posádky lodě evidenci s vyznačením začátku a konce odpracované směny, práce přesčas, pracovní pohotovostipracovní pohotovosti a odpracované doby v době pracovní pohotovostipracovní pohotovosti.
(2)
Provozovatel lodě zajistí, aby člen posádky lodě obdržel stejnopis evidence pracovní dobypracovní doby za každý měsíc služby na lodi. Na žádost člena posádky lodě mu provozovatel lodě umožní kdykoliv nahlédnout do jeho evidence pracovní dobypracovní doby a pořizovat z ní výpisy nebo stejnopisy na náklady provozovatele lodi.
(3)
Vzor evidence pracovní dobypracovní doby člena posádky lodě stanoví prováděcí právní předpis.
§ 63f
Dovolená za kalendářní rok
Každý člen posádky lodě má nárok na dovolenou za kalendářní rok ve výši nejméně 2,5 kalendářních dnů na měsíc zaměstnání a její poměrnou část za nedokončený měsíc. Dovolenou za kalendářní rok je provozovatel lodě povinen členu posádky lodě poskytnout tak, aby ji mohl čerpat na pevnině.
§ 64
Odstupné
Skončí-li pracovní poměr v souvislosti se ztroskotáním, ztrátou lodě nebo pro její nezpůsobilost k plavbě, náleží členům posádky lodě vedle odstupného podle zákoníku práce další odstupné ve výši dvojnásobku průměrného měsíčního výdělku.
§ 65
Repatriace členů posádky lodě
(1)
Člen posádky lodě má právo na repatriacirepatriaci v těchto případech:
a)
v souvislosti se zánikem práva lodě plout pod státní vlajkou České republiky,
b)
v případě ztroskotání lodě,
c)
po skončení pracovního poměru,
d)
jestliže pro výkon práce na lodi pozbyl zdravotní způsobilost,
e)
jestliže provozovatel lodě není schopen dostát svým finančním závazkům vůči členům posádky lodě.
(2)
Velitel lodě může nařídit repatriacirepatriaci člena posádky lodě v případě závažného porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k práci vykonávané členem posádky, nebo je-li člen posádky lodě podezřelý ze spáchání trestného činutrestného činu.
(3)
Náklady na repatriacirepatriaci hradí provozovatel lodě s výjimkou repatriacerepatriace podle odstavce 2, kdy hradí náklady na repatriacirepatriaci člen posádky lodě, prokáže-li se odůvodněnost nařízení jeho repatriacerepatriace. Náklady na repatriacirepatriaci jsou zejména náklady na přepravu člena posádky a jeho osobních zavazadel a dále náklady na jeho stravu a ubytování po dobu repatriacerepatriace. Přepravu člena posádky zajistí provozovatel lodě letecky. Jiný způsob přepravy může provozovatel lodě zvolit, pokud doba přepravy není nepřiměřeně dlouhá nebo pokud se na něm se členem posádky dohodne.
(4)
Člen posádky lodě se může dohodnout s provozovatelem lodě na prodloužení pracovního poměru.
(5)
Pro účely poskytování cestovních náhrad a zdravotních služeb se za dobu repatriace považuje doba od vylodění do příjezdu do místa pobytu nebo do jiného sjednaného místa mimo doby, po kterou člen lodní posádky repatriaci bez vážného důvodu přerušil.
(6)
Pokud provozovatel lodě nesplní svou povinnost repatriacerepatriace člena posádky, zajistí provedení repatriacerepatriace Úřad a po provedení repatriacerepatriace uloží provozovateli povinnost uhradit náklady, které na ni vynaložil.
§ 66
Sociální podmínky a náhrady poskytované členům posádky lodě po dobu služby na lodi
(1)
Provozovatel lodě je povinen poskytovat členům posádky lodě po dobu služby na lodi bezplatně ubytování, stravování, pitnou a užitkovou vodu, ochranné pracovní pomůcky, předměty základní osobní hygieny, úhradu neodkladné zdravotní péče, nemůže-li být poskytnuta lodním lékařem nebo zdravotníkem podle § 67, a další sociální zařízení v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.20)
(2)
Loď musí být vybavena vhodnými ubytovacími, provozními, kancelářskými a stravovacími prostory, prostory a zařízením pro skladování a chlazení potravin a pro přípravu jídel a nápojů, prostory s vybavením pro odpočinek a volný čas, hygienickým a sanitárním zařízením, popřípadě zvláštními prostory pro nemocné. Tyto prostory musí být na lodi v dostatečném počtu a velikosti, vhodně vybaveny s ohledem na svůj účel a musí být dostatečně větrány, vytápěny, osvětleny a izolovány a musí být udržovány čisté. Sociální zařízení a poskytované služby na lodi musí být přístupné všem členům posádky lodě, mimo těch, které jsou určeny výhradně cestujícím. Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na umístění prostor podle věty první, jejich počet, rozměry, použité materiály a vybavení.
(3)
Loď musí být zásobena pitnou vodou a potravinami v množství odpovídajícím počtu členů posádky lodě, délce a povaze námořní plavbynámořní plavby a v dostatečné výživové hodnotě a různorodosti; potraviny musí zejména zajišťovat vyvážený poměr karbohydrátů, proteinů, tuků, vlákniny, minerálů a vitamínů. Pitná voda a potraviny musí být uskladněny tak, aby po celou dobu plavby zůstala zachována jejich zdravotní nezávadnost a výživová hodnota. Při zásobování potravinami provozovatel lodě zohlední náboženské a kulturní zvyklosti členů posádky lodě.
(4)
Velitel lodě nebo jím pověřený důstojník je povinen pravidelně kontrolovat plnění podmínek uvedených v odstavcích 1 až 3 a přijímat nápravná opatření k odstranění zjištěných nedostatků. O průběhu a výsledku kontroly a o přijatých opatřeních musí být učiněn zápis.
(5)
Provozovatel lodě a velitel lodě jsou povinni zabezpečit členům posádky lodě bezplatně běžné poštovní služby, umožnit jim a jejich rodinným příslušníkům za úhradu vzniklých nákladů v odůvodněných případech využívání komunikačních prostředků, a nebrání-li tomu vážné provozní důvody, umožnit členům posádky lodě setkání s jejich rodinnými příslušníky v přístavech, popřípadě návštěvu rodinných příslušníků na palubě lodě.
(6)
Provozovatel lodě je povinen na písemnou žádost člena posádky při výplatě mzdy na svůj náklad a nebezpečí částku určenou členem posádky nejpozději v pravidelném termínu výplaty mzdy
a)
zaplatit na platební účet určený členem posádky; člen posádky může určit nejvýše 2 platební účty, nedohodne-li se s provozovatelem lodě jinak, nebo
b)
zaslat osobě určené členem posádky.
§ 67
Zdravotní služby poskytované členům posádky lodě
(1)
Provozovatel lodě je povinen zajistit
a)
aby loď odpovídala podmínkám poskytování zdravotních služeb a hygienickým požadavkům v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána,21)
b)
vybavení lodě zdravotnickým materiálem, výstrojí, léky a prostředky zdravotnické techniky v lodní lékárničce, které stanoví prováděcí předpis, a jejich pravidelné doplňování,
c)
členům posádky lodě návštěvu lékaře v přístavech, které loď najíždí, za účelem nutného ošetření.
(2)
Není-li na lodi lékař, je provozovatel lodě dále povinen zajistit, aby jeden člen posádky lodě byl držitelem průkazu způsobilosti zdravotníka k poskytování rozšířené první pomoci nad rámec obecné povinnosti občanů22) (dále jen „průkaz způsobilosti zdravotníka“) a tuto rozšířenou první pomoc na lodi po dobu plavby poskytoval. Pro účely poskytování nezbytné rozšířené první pomoci je provozovatel lodě povinen umožnit držiteli průkazu způsobilosti zdravotníka po dobu plavby porady s lékařem prostřednictvím rádia nebo družice v kteroukoliv hodinu. Držitel průkazu způsobilosti zdravotníka je oprávněn vydat léky a prostředky zdravotnické techniky z lodní lékárničky, které stanoví prováděcí předpis, pouze na základě rozhodnutí konzultujícího lékaře.
(3)
Lodní lékař nebo držitel průkazu způsobilosti zdravotníka je povinen vést evidenci ošetřených osob po dobu plavby. Lékař sepisuje a vydává zdravotní zprávu o zdravotním stavu ošetřované osoby. Držitel průkazu způsobilosti zdravotníka vyhotovuje záznam o zdravotním stavu ošetřené osoby.
(4)
Prováděcí předpis stanoví způsob udržování léků a prostředků zdravotnické techniky v lodní lékárničce, hospodaření s léky a prostředky zdravotnické techniky a systém jejich kontroly, obsah kurzu rozšířené první pomoci, obsah evidence ošetřených osob po dobu plavby.
§ 67a
Povinnosti provozovatele lodě a velitele lodě při dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
(1)
Provozovatel lodě je povinen zajistit, aby loď, včetně jejího zařízení a vybavení, byla udržována ve stavu, který zaručuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci a usnadní zvládání havarijních situací.
(2)
Velitel lodě je povinen
a)
zajistit a kontrolovat dodržování zásad a postupů bezpečnosti práce,
b)
pravidelně, nejméně každé 2 roky, ověřovat znalosti zásad a postupů bezpečnosti práce členů posádky lodě a zajistit školení a výcvik členů posádky,
c)
zajistit, aby na námořním plavidle bylo nejméně 5 výtisků zásad a postupů bezpečnosti práce, a umožnit členům posádky lodě přístup k těmto výtiskům,
d)
zajistit, aby přepravovaná osoba byla v rozsahu odpovídajícím její účasti na námořní plavběnámořní plavbě na lodi seznámena se zásadami a postupy bezpečnosti práce před vyplutím lodě z přístavu nebo před započetím prací na lodi,
e)
vést seznam osob způsobilých k obsluze nebo řízení vozidel a zvedacích zařízení.
(3)
Podmínky bezpečného stavu lodě, jejího zařízení a vybavení z hlediska ochrany zdraví při práci a obsah, rozsah a způsob provádění výcviku a školení členů posádky a místa uložení výtisků zásad a postupů bezpečnosti práce na lodi stanoví prováděcí právní přepis.
§ 67b
Rizikové faktory pracovních podmínek
(1)
Velitel lodě je povinen zajistit průběžné zjišťování a hodnocení rizikových faktorů pracovních podmínek na lodi a přijímat opatření k ochraně zdraví.
(2)
Vyhodnocení rizikových faktorů musí být prováděno s přihlédnutím ke druhu a možnému škodlivému účinku rizikového faktoru, pravděpodobnosti ohrožení a počtu přepravovaných osob a členů posádky lodě, které mohou přijít s rizikovými faktory do kontaktu. Rizika musí být zvažována zvlášť pro každé místo na lodi a každé riziko musí být vyhodnoceno individuálně.
§ 67c
Povinnosti člena posádky lodě v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
(1)
Člen posádky lodě je povinen dodržovat zásady a postupy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci tvořící pravidla pro
a)
ochranu zdraví a dodržování hygieny,
b)
snížení rizika vzniku požáru,
c)
používání ochranných pracovních prostředků,
d)
bezpečný vstup na loď a bezpečný pohyb na palubě lodi,
e)
bezpečný vstup do uzavřených nebo jiných nebezpečných prostor,
f)
bezpečné ruční zvedání břemen a bezpečnou práci s nářadím a materiály,
g)
bezpečné vykonávání svářečských prací,
h)
bezpečné provádění natěračských prací, bezpečnou práci ve výškách, za bokem lodě a se čluny a vory,
i)
bezpečné vykonávání kotevních a uvazovacích úkonů a bezpečné vlečení lodě,
j)
bezpečné vykonávání prací se zvedacím zařízením, s kryty a v nákladových prostorech lodě,
k)
bezpečné vykonávání prací ve strojních prostorech,
l)
bezpečnou obsluhu rádiového a elektronického zařízení,
m)
bezpečný výkon prací v kuchyni a bezpečnou manipulaci s potravinami,
n)
bezpečný výkon prací v lodní prádelně,
o)
bezpečný výkon prací na lodích pro kusový náklad a přepravy kontejnerů.
(2)
Podrobnosti zásad a postupů pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v jednotlivých oblastech pravidel uvedených v odstavci 1 stanoví prováděcí právní předpis.
§ 67d
Lodní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci
Na lodi, jejíž posádka má alespoň 5 členů, musí být zřízen lodní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Lodní výbor spolupracuje s velitelem lodě při plnění povinností v oblastech týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na lodi a prevence nehod.
§ 67e
Vyřizování stížností v pracovněprávních věcech na lodi
(1)
Stížnosti v pracovněprávních věcech člen posádky lodě podává osobě pověřené vyřizováním těchto stížností na lodi nebo přímo veliteli lodě. Provozovatel lodě je povinen pověřit jednoho nebo více členů posádky lodě s výjimkou velitele lodě vyřizováním stížností podle věty prvé.
(2)
Osoba pověřená vyřizováním stížností v pracovněprávních věcech na lodi nebo velitel lodě prošetří bez zbytečného odkladu skutečnosti namítané ve stížnosti. Shledá-li osoba pověřená vyřizováním stížností stížnost jako zcela nebo částečně opodstatněnou, navrhne veliteli provedení nápravného opatření, v opačném případě stížnost odmítne. Shledá-li velitel stížnost jako zcela nebo částečně opodstatněnou, zajistí provedení nápravného opatření, v opačném případě stížnost odmítne.
(3)
O způsobu vyřízení stížnosti pořídí osoba pověřená vyřizováním stížností v pracovněprávních věcech nebo velitel písemný záznam obsahující i odůvodnění způsobu vyřízení stížnosti a informaci o možnosti žádat o přezkoumání způsobu vyřízení stížnosti velitele lodě nebo, vyřizoval-li stížnost velitel, provozovatele lodě; kopii záznamu o způsobu vyřízení stížnosti osoba pověřená vyřizováním stížností v pracovněprávních věcech nebo velitel předá členovi posádky lodě, který stížnost podal.
§ 68
Pracovněprávní vztahy členů posádek námořních lodí se řídí tímto zákonem, zákoníkem práce, s výjimkou jeho části čtvrté, a občanským zákoníkem.
§ 68a
Pracovněprávní vztahy členů posádek námořní jachty
Jsou-li členové posádky námořní jachty v základním pracovněprávním vztahu k provozovateli námořní jachty, použijí se § 24 odst. 1 písm. l) body 2 až 5, § 24 odst. 1 písm. n), § 24 odst. 6, § 25 odst. 1 písm. s) body 2 a 3, § 25 odst. 1 písm. t) až v), § 25 odst. 5, § 27 a § 62 až 68 na poměry členů posádky a provozovatele námořní jachty obdobně.
ČÁST ŠESTÁ
SPOLEČNÁ HAVÁRIE A ZÁCHRANA MAJETKU
§ 69
Společná havárie
(1)
Jsou-li loď a náklad ve společném námořním nebezpečí, může velitel lodě při přednostním zajištění bezpečnosti přepravovaných osob rozhodnout o účelném a úmyslném způsobení škody menší, aby se zabránilo vzniku škody větší. Společnou havárií se rozumějí škody, které vzniknou úmyslným a účelným způsobením škody pro záchranu majetkových hodnot ze společného námořního nebezpečí.
(2)
Společná havárie se rozvrhuje mezi loď, přepravné a náklad poměrně podle jejich hodnoty na vrub provozovatele lodě a vlastníka nákladu, kteří jsou povinni nést poměrnou část škody ze společné havárie.
(3)
Pokud ustanovení tohoto zákona o společné havárii nestanoví jinak, vztahují se na společnou havárii podle povahy věci předpisy práva občanského nebo předpisy práva obchodního o náhradě škody. Nelze-li ji řešit ani podle těchto ustanovení, posoudí se podle obchodních zvyklostí.
(4)
Všechny škody, které utrpí loď nebo náklad a které nejsou společnou havárií, jsou havárií zvláštní a vztahují se na ně podle povahy věci předpisy práva občanského nebo předpisy práva obchodního o náhradě škody.
§ 70
(1)
K zajištění nároků ze společné havárie má provozovatel lodě zástavní právo k nákladu, který je lodí přepravován.
(2)
Velitel lodě nesmí vydat náklad, na kterém vázne poměrná část škody ze společné havárie, dokud není poměrná část škody zaplacena nebo dokud není provozovateli poskytnuta odpovídající jistota složením přiměřené finanční částky, nedohodnou-li se strany jinak.
(3)
Provozovatel lodě je povinen na žádost ostatních osob, na jejichž vrub se rozvrhuje společná havárie, poskytnout jistotu za poměrnou část škody ze společné havárie, která připadá na loď, a to před odplutím lodě z přístavu, v němž skončila plavba, při níž došlo ke společné havárii.
§ 71
Řízení o společné havárii
(1)
Jedná-li se o společnou havárii, provozovatel lodě
a)
vyhlásí společnou havárii a seznámí s ní vlastníka nákladu a další zúčastněné osoby,
b)
učiní nutná opatření k vypracování rozvrhu společné havárie (dále jen „dispaš“),
c)
pověří dispašéra vyhotovením dispaše.
(2)
Stanovení náhrad a rozvrh poměrných částí škody ze společné havárie se provede v rejstříkovém přístavu lodě nebo v přístavu, v němž skončila plavba po společné havárii, pokud není účastníky dohodnuto jinak.
(3)
Dispašér vyhotoví dispaš písemně, podepíše ji a opatří svým razítkem. Oznámení o provedeném vyhotovení dispaše uveřejní dispašér v Obchodním věstníku.23)
(4)
Nepodá-li žádný z účastníků společné havárie do tří měsíců ode dne uveřejnění oznámení žalobu na zrušení dispaše proti jinému účastníku společné havárie, nabývá dispaš uplynutím této lhůty účinku pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelná.
(5)
Zruší-li soud dispaš, je dispašér povinen vyhotovit novou dispaš, při vyhotovení nové dispaše je dispašér vázán právním názorem soudu.
(6)
Zamítne-li soud žalobu na zrušení dispaše, stává se dispaš vykonatelná dnem, kdy rozsudek nabyl právní moci.
(7)
Ustanovení o společné havárii s výjimkou řízení o společné havárii se nepoužijí, pokud se účastníci společné havárie dohodli o použití mezinárodních zvyklostí týkajících se společné havárie.
§ 72
(1)
Dispašéra jmenuje a odvolává Hospodářská komora České republiky.24) Podmínkou jmenování dispašéra je složení zkoušky ze znalostí právních předpisů týkajících se společné havárie a ze znalostí příslušných mezinárodních zvyklostí.
(2)
Osoba, která složila zkoušku, obdrží vysvědčení. Dispašér užívá razítka s nápisem „Dispašér Hospodářské komory České republiky“.
§ 73
Záchrana majetku
(1)
Podmínky provádění záchrany lodě a dalších hodnot na lodi a způsob vypořádání mezi zachráncem a zachraňovaným se řídí mezinárodními zvyklostmi.
(2)
Za provedenou záchranu lodě a dalších hodnot na lodi se poskytuje zachránci odměna přiměřená stupni ohrožení zachraňovaných hodnot, ohrožení zachránce, jeho úsilí a úspěšnosti záchrany.
(3)
Odměnu poskytuje provozovatel lodě, jíž byla poskytnuta pomoc. Provozovatel této lodě má nárok na poskytnutí podílu náhrady od vlastníků dalších hodnot na lodi, kteří měli užitek z úspěšné záchrany.
§ 74
Námořní zástavní právo
Na zajištění odměny za záchranu lodě a dalších hodnot na lodi a vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti se záchranou lodě a dalších hodnot na lodi nebo s poskytnutím pomoci lodi, letadlu nebo jinému majetku při námořní plavběnámořní plavbě má ten, kdo zachránil loď a další hodnoty na lodi nebo poskytl pomoc lodi, letadlu nebo jinému majetku, zákonné námořní zástavní právo k lodi, letadlu nebo jinému majetku, který byl zachráněn nebo kterému byla pomoc poskytnuta. Toto zákonné námořní zástavní právo má přednost před jinými zástavními právy.
ČÁST SEDMÁ
STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ DOZOR V OBLASTI NÁMOŘNÍ PLAVBY
§ 75
Úřad je oprávněn vydávat příkazy provozovatelům námořních plavidelprovozovatelům námořních plavidel a ostatním osobám zúčastněným na námořní plavběnámořní plavbě k zajištění bezpečnosti námořní plavbynámořní plavby.
§ 76
Státní dozor
(1)
Státní dozor v námořní plavběnámořní plavbě vykonává Úřad. Pověření k výkonu státního dozoru v námořní plavběnámořní plavbě ve formě průkazu vydává Ministerstvo dopravy. Náležitosti průkazu a jeho vzor stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Kontrolovaná osoba je povinna umožnit kontrolujícímu použití telefonního a rádiového zařízení námořního plavidla.
(3)
Stejnopis protokolu o kontrole na lodi spolu s jeho překladem do anglického jazyka doručí Úřad rovněž veliteli lodě. Velitel je povinen zajistit, aby byl na palubě lodi na přístupném místě vyvěšen stejnopis protokolu o kontrole a jeho překlad do anglického jazyka, a na vyžádání poskytne členu posádky jeho kopii.
(4)
Je-li bezprostředně ohrožen život nebo zdraví osob na námořním plavidle, bezpečnost námořní plavbynámořní plavby nebo hrozí vážná majetková újma na přepravovaném nákladu, je osoba pověřená výkonem státního dozoru v námořní plavběnámořní plavbě oprávněna v řízení na místě vydávat příkazy nebo zákazy směřující k odstranění ohrožení včetně zákazu výkonu určité činnosti a zadržení dokladů k ní se vztahujících.
§ 77
Zajištění bezpečnosti námořní plavby
Provozovatel námořního plavidlaProvozovatel námořního plavidla a ostatní fyzické a právnické osoby zúčastněné na provozování námořní plavbynámořní plavby podle tohoto zákona jsou povinni dodržovat rozhodnutí Úřadu vydané k zajištění bezpečnosti námořní plavbynámořní plavby a rezoluce a doporučení Mezinárodní námořní organizace o provozu lodí na moři, o vybavení a technické způsobilosti lodí a ochraně mořského prostředí, vydané podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána,3) ve znění přijatém Českou republikou zastoupenou Úřadem. Rezoluce a doporučení jsou k dispozici na Úřadu a rezoluce a doporučení, které Česká republika přijala, jsou uváděny ve znění uveřejněném ve Věstníku dopravy.
ČÁST OSMÁ
PŘESTUPKY
§ 78
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
v rozporu s § 34 odst. 1 se na námořním plavidle neřídí příkazy velitele námořního plavidla,
b)
jako držitel průkazu způsobilosti v rozporu s § 43 odst. 9 neodevzdá průkaz způsobilosti, který pozbyl platnosti nebo jehož platnost byla pozastavena,
c)
jako držitel osvědčení o zdravotní způsobilosti v rozporu s § 48 odst. 8 neodevzdá osvědčení o zdravotní způsobilosti, které pozbylo platnosti nebo jehož platnost byla pozastavena,
d)
v rozporu s § 49 odst. 1 vede námořní jachtu bez průkazu způsobilosti, nebo
e)
v rozporu s § 50a vydává listiny, které mohou být s ohledem na jejich vzhled a obsah zaměněny s průkazem způsobilosti.
(2)
Fyzická osoba se jako provozovatel námořního plavidla dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
v rozporu s § 18 odst. 2 neprodleně neodevzdá Úřadu rejstříkový list,
b)
v rozporu s § 19 odst. 4 neprodleně nevrátí Úřadu rejstříkový list,
c)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. a) provozuje námořní plavbunámořní plavbu pod státní vlajkou České republiky bez zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku nebo bez rozhodnutí o prozatímním povolení k plavbě,
d)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. c) nezajistí po celou dobu provozování námořního plavidla jeho způsobilost k plavbě,
e)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. d) nejmenuje velitele lodě nebo velitele námořní jachty způsobilého ke kvalifikovanému vedení námořního plavidla,
f)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. h) nezajistí, aby veškerá zařízení na námořním plavidle byla schváleného typu, měla schválenou dokumentaci a jejich provoz vyhovoval požadavkům bezpečnosti a ochrany zdraví a mořského prostředí,
g)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. i) nenahlásí Úřadu případy narození, úmrtí, nezvěstnosti nebo pádu přes palubu a vážné újmy na zdraví, k nimž došlo na námořním plavidle,
h)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. j) neoznámí Úřadu účast lodi na námořní nehoděnámořní nehodě nebo mimořádné událostimimořádné události, nebo účast námořní jachty na námořní nehoděnámořní nehodě, při níž došlo ke škodě převyšující 200 000 Kč, nebo, nezajistí dokumentaci stavu v době námořní nehodynámořní nehody,
i)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. k) neoznámí Úřadu událost ovlivňující technickou způsobilost námořního plavidla k plavbě nebo jinak ovlivňující technický stav námořního plavidla,
j)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. l) bodem 2, 3, 4 nebo 5 anebo § 24 odst. 6 nemá po celou dobu provozování námořního plavidla uzavřeno příslušné pojištění splňující stanovené podmínky nebo nemá zaplaceno pojistné,
k)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. m) nezabezpečí, aby při provozování námořní plavbynámořní plavby byly na námořním plavidle průkazy způsobilosti, potvrzení o uznání průkazu způsobilosti a osvědčení o zdravotní způsobilosti velitele námořního plavidla a všech členů posádky,
l)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. n) nezajistí, aby každý člen posádky obdržel popis způsobu vyřizování stížností v pracovněprávních věcech včetně kontaktních údajů osob pověřených jejich vyřizováním, osob, které mohou členu posádky poskytnout radu v pracovněprávních záležitostech, a Úřadu,
m)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. e) nezajistí, aby loď byla obsazena kvalifikovanou posádkou v odpovídajícím počtu a složení,
n)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. f) nevybaví loď výstrojí schváleného typu včetně dokumentace a označení, nebo o ni průběžně nepečuje,
o)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. g) nezajistí průběžné zásobování lodi vodou a potravinami,
p)
v rozporu s § 24 odst. 5 použije námořní plavidlo nebo umožní jeho použití k neoprávněné přepravě drog, psychotropních látek, zbraní, výbušnin nebo otroků,
q)
v rozporu s § 62 odst. 2 nezajistí, aby členem posádky námořního plavidla nebyla osoba, která v den nalodění nedosáhla věku 18 let,
r)
v rozporu s § 63a odst. 5 nezajistí, aby byl na palubě námořního plavidla na přístupném místě vyvěšen rozvrh pracovní dobypracovní doby členů posádky nebo informace o minimální délce nepřetržitého odpočinku,
s)
v rozporu s § 63e odst. 2 nezajistí, aby člen posádky námořního plavidla obdržel stejnopis evidence pracovní dobypracovní doby za každý měsíc služby na námořním plavidle,
t)
v rozporu s § 65 odst. 1 nezajistí repatriacirepatriaci člena posádky,
u)
v rozporu s § 66 odst. 2 provozuje námořní plavidlo, které není vybaveno vhodnými prostorami,
v)
v rozporu s § 66 odst. 3 nezajistí zásobování námořního plavidla pitnou vodou nebo potravinami,
w)
v rozporu s § 67a odst. 1 nezajistí, aby námořní plavidlo, včetně jeho zařízení a vybavení, bylo udržováno ve stavu zaručujícím bezpečnost a ochranu zdraví při práci a zvládání havarijních situací, nebo
x)
v rozporu s § 67e odst. 1 nepověří žádného člena posádky vyřizováním stížností v pracovněprávních věcech.
(3)
Fyzická osoba se jako provozovatel lodě dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
neoznámí nebo nezaznamená údaje podle § 23a,
b)
nemá po celou dobu provozování lodě sjednané pojištění odpovědnosti za škodu z provozu lodě nebo zaplacené pojistné podle § 24 odst. 1 písm. l) bodu 1, nebo toto pojištění nemá sjednáno ve výši podle § 24 odst. 2 a 3,
c)
v rozporu s § 24 odst. 4 neoznámí v době válečného konfliktu údaje o zeměpisné poloze lodě,
d)
v rozporu s § 25 odst. 1 nezabezpečí, aby při provozování námořní plavbynámořní plavby na lodi byly povinné listinné doklady,
e)
v rozporu s § 25 odst. 4 neuschová listinné doklady po dni posledního zápisu do nich na lodi,
f)
v rozporu s § 28 odst. 4 nezajistí, aby velitelem lodě byl občan České republiky nebo občan členského státu Evropské unie,
g)
v rozporu s § 28 odst. 4 nezajistí, aby velitel lodě měl znalosti českého jazyka doložené dokladem o dosaženém vzdělání v českém jazyce nebo složením zkoušky nebo jiným osvědčujícím dokladem,
h)
v rozporu s § 47 odst. 5 nezajistí, aby byl na palubě lodi doklad o podání žádosti o uznání průkazu způsobilosti,
i)
v rozporu s § 55c odst. 1 písm. a) nezajistí zachování všech informací z námořních map, lodních deníků, elektronických a magnetických záznamů a videozáznamů včetně informací ze záznamníků cestovních údajů a dalších elektronických zařízení, které se vztahují k období před, během i po námořní nehoděnámořní nehodě či mimořádné událostimimořádné události, nebo nezajistí veškeré jiné důkazy a informace důležité pro zjištění jejích příčin,
j)
v rozporu s § 55c odst. 1 písm. b) nezabrání přepisu či jinému zásahu do záznamů uvedených v § 55c odst. 1 písm. a),
k)
nespolupracuje s Úřadem nebo příslušnými orgány pobřežního státu s cílem zmírnit následky námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události podle § 55c odst. 1 písm. c),
l)
v rozporu s § 67 odst. 1 nezajistí, aby loď odpovídala podmínkám zdravotní péče a hygienickým požadavkům,
m)
v rozporu s § 67 odst. 1 nezajistí vybavení lodě zdravotnickým materiálem, výstrojí, léky a prostředky zdravotnické techniky v lodní lékárničce a jejich doplňování,
n)
v rozporu s § 67 odst. 2 nezajistí, aby jeden člen posádky lodě byl držitelem průkazu způsobilosti zdravotníka,
o)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím recyklaci lodí40) nezajistí, aby
1.
na palubě lodi byl umístěn soupis nebezpečných materiálů nebo tento soupis byl veden ve stanoveném rozsahu a stanoveným způsobem,
2.
na palubě lodi bylo platné osvědčení soupisu nebezpečných materiálů nebo platné osvědčení o připravenosti k recyklaci, nebo
3.
byla loď recyklována v zařízení na recyklaci lodí uvedeném na evropském seznamu zařízení na recyklaci lodí, nebo
p)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím recyklaci lodí40) neprovozuje nebo nepřipraví loď určenou k recyklaci stanoveným způsobem, neopatří ji osvědčením o připravenosti lodi k recyklaci nebo kopii tohoto osvědčení neposkytne provozovateli zařízení na recyklaci lodí.
(4)
Fyzická osoba se jako vlastník námořního plavidla dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
v rozporu s § 4 odst. 3 neuhradí poplatek za právo plout pod státní vlajkou České republiky, nebo
b)
v rozporu s § 17 odst. 1 neoznámí Úřadu změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o zápis do námořního rejstříku, nebo o nich nepředloží doklady.
(5)
Fyzická osoba se jako vlastník lodě dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
v rozporu s § 16 odst. 4 nevrátí rejstříkový list, nebo
b)
v rozporu s § 25 odst. 4 nezajistí předání listinných dokladů do úschovy archivu Úřadu.
(6)
Fyzická osoba se jako vlastník námořní jachty dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
v rozporu s § 26 odst. 2 nezajistí předání rejstříkového listu Úřadu, nebo
b)
v rozporu s § 26 odst. 3 nezajistí úschovu lodního deníku.
(7)
Velitel námořního plavidla se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
neoznámí nebo nezaznamená údaje podle § 23a,
b)
v rozporu s § 33 odst. 1 písm. a) neřídí loď a nezajistí bezpečné nautické vedení lodě,
c)
v rozporu s § 33 odst. 1 písm. c) nezajištěním nácviku cvičných poplachů a praktického cvičení nouzových situací ohrozí bezpečnost přepravovaných osob a posádky,
d)
v rozporu s § 33 odst. 1 písm. d) nezajištěním řádné péče o svěřený náklad ohrozí bezpečnost cestujících nebo způsobí škodu na nákladu,
e)
v rozporu s § 33 odst. 1 písm. e) nezajistí, aby na lodi byly povinné listinné doklady, doklady členů posádky a doklady vztahující se k nákladu,
f)
v rozporu s § 33 odst. 1 písm. f) neprovede opatření nutná k odvrácení škody hrozící osobám, lodi a nákladu,
g)
v rozporu s § 33 odst. 1 písm. h) nezabrání znečištění mořského prostředí námořním plavidlem,
h)
v rozporu s § 33 odst. 1 písm. i) neposkytne pomoc osobě, lodi nebo letadlu v nouzi,
i)
v rozporu s § 33 odst. 1 písm. n) nezaznamená v lodním deníku čas a místo přechodu lodě na jiný druh paliva,
j)
v rozporu s § 33 odst. 1 písm. o) nezajistí, aby systém automatické identifikace lodi byl neustále v provozu,
k)
v rozporu s § 33 odst. 1 písm. p) převezme na loď k přepravě nebezpečnou věc nebo znečišťující látku, ke které nebyly veliteli lodě předány příslušné údaje, nebo nemá tyto údaje na lodi po celou dobu přepravy takové věci nebo látky,
l)
v rozporu s § 33a nezajistí předání odpadu přístavnímu zařízení pro příjem odpadu,
m)
v rozporu s § 38 odst. 1 nezajistí, aby byla učiněna všechna opatření k záchraně přepravovaných osob, posádky a k záchraně povinných listinných dokladů, cenností, map a pokladní hotovosti,
n)
v rozporu s § 39 odst. 1 neučiní opatření k zabránění pokračování v trestné činnosti na námořním plavidle nebo vyhnutí se odpovědnosti, nebo nevyslechne osoby, neprovede další úkony nezbytné k zajištění důkazů, nebo o nich nesepíše protokol,
o)
v rozporu s § 40 odst. 1 nesepíše zápis o narození nebo úmrtí na námořním plavidle, nebo neinformuje o této skutečnosti zastupitelský úřad České republiky,
p)
v rozporu s § 47 odst. 5 nezajistí, aby byl na palubě lodi doklad o podání žádosti o uznání průkazu způsobilosti,
q)
v rozporu s § 55c odst. 1 písm. a) nezajistí zachování všech informací z námořních map, lodních deníků, elektronických a magnetických záznamů a videozáznamů včetně informací ze záznamníků cestovních údajů a dalších elektronických zařízení, které se vztahují k období před, během i po námořní nehoděnámořní nehodě či mimořádné událostimimořádné události, nebo nezajistí veškeré jiné důkazy a informace důležité pro zjištění jejích příčin,
r)
v rozporu s § 55c odst. 1 písm. b) nezabrání přepisu či jinému zásahu do záznamů uvedených v § 55c odst. 1 písm. a),
s)
nespolupracuje s Úřadem nebo příslušnými orgány pobřežního státu s cílem zmírnit následky námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události podle § 55c odst. 1 písm. c), nebo
t)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím recyklaci lodí40) nezajistí, aby na palubě lodi
1.
byl umístěn soupis nebezpečných materiálů nebo tento soupis byl veden ve stanoveném rozsahu a stanoveným způsobem, nebo
2.
bylo platné osvědčení soupisu nebezpečných materiálů nebo platné osvědčení o připravenosti k recyklaci.
(8)
Člen posádky lodě se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
v rozporu s § 42 odst. 5 vykonává na lodi práci nebo činnosti, pro něž nemá oprávnění, k jejichž výkonu není zdravotně způsobilý nebo k jejichž výkonu nesplňuje stanovené požadavky,
b)
v rozporu s § 53 se před naloděním neprokáže platnými průkazy způsobilosti a osvědčením o zdravotní způsobilosti,
c)
v rozporu s § 61 odst. 1 se nepodrobí vyšetření za účelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných a psychotropních látek, nebo
d)
v rozporu s § 61 odst. 2 přechovává na lodi omamné nebo psychotropní látky, střelné zbraně, střelivo nebo výbušniny nebo chráněná zvířata, nebo v takové činnosti pomáhá jinému.
(9)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu
a)
do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), odstavce 2 písm. c), d) nebo p) nebo odstavce 3 písm. o) bodu 3,
b)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. e), h), i), j), k), m), t), u), v) nebo w), odstavce 3 písm. b), c), d), f), g), h), i), j), k), písm. o) bodu 1 nebo 2 nebo písm. p), odstavce 4 písm. a) nebo odstavce 7 písm. g), h), p), q), r) nebo s),
c)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. f), n), q) nebo x), odstavce 3 písm. e), odstavce 4 písm. b), odstavce 5 písm. a), odstavce 7 písm. b), c), e), f), j), k), m), n) nebo t) nebo odstavce 8 písm. d),
d)
do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), odstavce 2 písm. a), b) nebo g), odstavce 3 písm. a), l), m) nebo n), odstavce 5 písm. b), odstavce 6 písm. a), odstavce 7 písm. a), i), l) nebo o) nebo odstavce 8 písm. a),
e)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c), odstavce 2 písm. l), o), r) nebo s), odstavce 6 písm. b), odstavce 7 písm. d) nebo odstavce 8 písm. b) nebo c).
§ 79
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
jako držitel akreditace v rozporu s § 45 odst. 5 písm. a) neposkytuje výuku a výcvik v souladu s udělenou akreditací nebo vytvořeným plánem výuky a výcviku,
b)
jako držitel akreditace v rozporu s § 45 odst. 5 písm. b) neoznámí ve stanovené lhůtě Úřadu změny plánu výuky a výcviku nebo seznamu osob provádějících výuku a výcvik,
c)
v rozporu s § 50a vydává listiny, které mohou být s ohledem na jejich vzhled a obsah zaměněny s průkazem způsobilosti, nebo
d)
jako vlastník nebezpečné věci nebo znečišťující látky, která je v době námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události na palubě lodi, nespolupracuje s Úřadem nebo příslušnými orgány pobřežního státu s cílem zmírnit následky námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události podle § 55c odst. 2.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel námořního plavidla dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 18 odst. 2 neprodleně neodevzdá Úřadu rejstříkový list,
b)
v rozporu s § 19 odst. 4 neprodleně nevrátí Úřadu rejstříkový list,
c)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. a) provozuje námořní plavbunámořní plavbu pod státní vlajkou České republiky bez zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku nebo bez rozhodnutí o prozatímním povolení k plavbě,
d)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. c) nezajistí po celou dobu provozování námořního plavidla jeho způsobilost k plavbě,
e)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. d) nejmenuje velitele lodě nebo velitele námořní jachty způsobilého ke kvalifikovanému vedení námořního plavidla,
f)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. h) nezajistí, aby veškerá zařízení na námořním plavidle byla schváleného typu, měla schválenou dokumentaci a jejich provoz vyhovoval požadavkům bezpečnosti a ochrany zdraví a mořského prostředí,
g)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. i) nenahlásí Úřadu případy narození, úmrtí, nezvěstnosti nebo pádu přes palubu a vážné újmy na zdraví, k nimž došlo na námořním plavidle,
h)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. j) neoznámí Úřadu účast lodi na námořní nehoděnámořní nehodě nebo mimořádné událostimimořádné události, nebo účast námořní jachty na námořní nehoděnámořní nehodě, při níž došlo ke škodě převyšující 200 000 Kč, nebo, nezajistí dokumentaci stavu v době námořní nehodynámořní nehody,
i)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. k) neoznámí Úřadu událost ovlivňující technickou způsobilost námořního plavidla k plavbě nebo jinak ovlivňující technický stav námořního plavidla,
j)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. l) bodem 2, 3, 4 nebo 5 anebo § 24 odst. 6 nemá po celou dobu provozování námořního plavidla uzavřeno příslušné pojištění splňující stanovené podmínky nebo nemá zaplaceno pojistné,
k)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. m) nezabezpečí, aby při provozování námořní plavbynámořní plavby byly na námořním plavidle průkazy způsobilosti, potvrzení o uznání průkazu způsobilosti a osvědčení o zdravotní způsobilosti velitele námořního plavidla a všech členů posádky,
l)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. n) nezajistí, aby každý člen posádky obdržel popis způsobu vyřizování stížností v pracovněprávních věcech včetně kontaktních údajů osob pověřených jejich vyřizováním, osob, které mohou členu posádky poskytnout radu v pracovněprávních záležitostech, a Úřadu,
m)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. e) nezajistí, aby loď byla obsazena kvalifikovanou posádkou v odpovídajícím počtu a složení,
n)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. f) nevybaví loď výstrojí schváleného typu včetně dokumentace a označení, nebo o ni průběžně nepečuje,
o)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. g) nezajistí průběžné zásobování lodi vodou a potravinami,
p)
v rozporu s § 24 odst. 5 použije námořní plavidlo nebo umožní jeho použití k neoprávněné přepravě drog, psychotropních látek, zbraní, výbušnin nebo otroků,
q)
v rozporu s § 62 odst. 2 nezajistí, aby členem posádky námořního plavidla nebyla osoba, která v den nalodění nedosáhla věku 18 let,
r)
v rozporu s § 63a odst. 5 nezajistí, aby byl na palubě námořního plavidla na přístupném místě vyvěšen rozvrh pracovní dobypracovní doby členů posádky nebo informace o minimální délce nepřetržitého odpočinku,
s)
v rozporu s § 63e odst. 2 nezajistí, aby člen posádky námořního plavidla obdržel stejnopis evidence pracovní dobypracovní doby za každý měsíc služby na námořním plavidle,
t)
v rozporu s § 65 odst. 1 nezajistí repatriacirepatriaci člena posádky,
u)
v rozporu s § 66 odst. 2 provozuje námořní plavidlo, které není vybaveno vhodnými prostorami,
v)
v rozporu s § 66 odst. 3 nezajistí zásobování námořního plavidla pitnou vodou nebo potravinami,
w)
v rozporu s § 67a odst. 1 nezajistí, aby námořní plavidlo, včetně jeho zařízení a vybavení, bylo udržováno ve stavu zaručujícím bezpečnost a ochranu zdraví při práci a zvládání havarijních situací, nebo
x)
v rozporu s § 67e odst. 1 nepověří žádného člena posádky vyřizováním stížností v pracovněprávních věcech.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel lodě dopustí přestupku tím, že
a)
neoznámí nebo nezaznamená údaje podle § 23a,
b)
nemá po celou dobu provozování lodě sjednané pojištění odpovědnosti za škodu z provozu lodě nebo zaplacené pojistné podle § 24 odst. 1 písm. l) bodu 1, nebo toto pojištění nemá sjednáno ve výši podle § 24 odst. 2 a 3,
c)
v rozporu s § 24 odst. 4 neoznámí v době válečného konfliktu údaje o zeměpisné poloze lodě,
d)
v rozporu s § 25 odst. 1 nezabezpečí, aby při provozování námořní plavbynámořní plavby na lodi byly povinné listinné doklady,
e)
v rozporu s § 25 odst. 4 neuschová listinné doklady po dni posledního zápisu do nich na lodi,
f)
v rozporu s § 28 odst. 4 nezajistí, aby velitelem lodě byl občan České republiky nebo občan členského státu Evropské unie,
g)
v rozporu s § 28 odst. 4 nezajistí, aby velitel lodě měl znalosti českého jazyka doložené dokladem o dosaženém vzdělání v českém jazyce nebo složením zkoušky nebo jiným osvědčujícím dokladem,
h)
v rozporu s § 47 odst. 5 nezajistí, aby byl na palubě lodi doklad o podání žádosti o uznání průkazu způsobilosti,
i)
v rozporu s § 55c odst. 1 písm. a) nezajistí zachování všech informací z námořních map, lodních deníků, elektronických a magnetických záznamů a videozáznamů včetně informací ze záznamníků cestovních údajů a dalších elektronických zařízení, které se vztahují k období před, během i po námořní nehoděnámořní nehodě či mimořádné událostimimořádné události, nebo nezajistí veškeré jiné důkazy a informace důležité pro zjištění jejích příčin,
j)
v rozporu s § 55c odst. 1 písm. b) nezabrání přepisu či jinému zásahu do záznamů uvedených v § 55c odst. 1 písm. a),
k)
nespolupracuje s Úřadem nebo příslušnými orgány pobřežního státu s cílem zmírnit následky námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události podle § 55c odst. 1 písm. c),
l)
v rozporu s § 67 odst. 1 nezajistí, aby loď odpovídala podmínkám zdravotní péče a hygienickým požadavkům,
m)
v rozporu s § 67 odst. 1 nezajistí vybavení lodě zdravotnickým materiálem, výstrojí, léky a prostředky zdravotnické techniky v lodní lékárničce a jejich doplňování,
n)
v rozporu s § 67 odst. 2 nezajistí, aby jeden člen posádky lodě byl držitelem průkazu způsobilosti zdravotníka,
o)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím recyklaci lodí40) nezajistí, aby
1.
na palubě lodi byl umístěn soupis nebezpečných materiálů nebo tento soupis byl veden ve stanoveném rozsahu a stanoveným způsobem,
2.
na palubě lodi bylo platné osvědčení soupisu nebezpečných materiálů nebo platné osvědčení o připravenosti k recyklaci, nebo
3.
byla loď recyklována v zařízení na recyklaci lodí uvedeném na evropském seznamu zařízení na recyklaci lodí, nebo
p)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím recyklaci lodí40) neprovozuje nebo nepřipraví loď určenou k recyklaci stanoveným způsobem, neopatří ji osvědčením o připravenosti lodi k recyklaci nebo kopii tohoto osvědčení neposkytne provozovateli zařízení na recyklaci lodí.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník námořního plavidla dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 4 odst. 3 neuhradí poplatek za právo plout pod státní vlajkou České republiky, nebo
b)
v rozporu s § 17 odst. 1 neoznámí Úřadu změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o zápis do námořního rejstříku, nebo o nich nepředloží doklady.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník lodě dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 16 odst. 4 nevrátí rejstříkový list, nebo
b)
v rozporu s § 25 odst. 4 nezajistí předání listinných dokladů do úschovy archivu Úřadu.
(6)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník námořní jachty dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 26 odst. 2 nezajistí předání rejstříkového listu Úřadu, nebo
b)
v rozporu s § 26 odst. 3 nezajistí úschovu lodního deníku.
(7)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), odstavce 2 písm. c), d) nebo p) nebo odstavce 3 písm. o) bodu 3,
b)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), odstavce 2 písm. e), h), i), j), k), m), t), u), v) nebo w), odstavce 3 písm. b), c), d), f), g), h), i), j), k), písm. o) bodu 1 nebo 2 nebo písm. p) nebo odstavce 4 písm. a),
c)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. f), n), q) nebo x), odstavce 3 písm. e), odstavce 4 písm. b) nebo odstavce 5 písm. a),
d)
do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), b) nebo g), odstavce 3 písm. a), l), m) nebo n), odstavce 5 písm. b) nebo odstavce 6 písm. a),
e)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. l), o), r) nebo s) nebo odstavce 6 písm. b).
§ 79a
K projednávání přestupků a vybírání pokut podle tohoto zákona je příslušný Úřad.
ČÁST DEVÁTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 80
V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle obecných právních předpisů o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 80b
V řízení o vydání průkazu způsobilosti k vedení námořní jachty si Úřad pro účely vydání tohoto průkazu opatří digitalizovanou fotografii žadatele nebo digitální zpracování jeho podoby nebo fotografie a digitalizovaný vlastnoruční podpis žadatele. Nelze-li některý z těchto údajů získat z agendového informačního systému evidence občanských průkazů, agendového informačního systému evidence cestovních dokladů nebo agendového informačního systému cizinců, pořídí jej Úřad; obdobně postupuje Úřad, došlo-li k podstatné změně podoby žadatele.
§ 81
Pro plovoucí stroj nebo plovoucí zařízení určené pro průzkum a využívání přírodního bohatství v moři, na a pod mořským dnem platí přiměřeně ustanovení části druhé tohoto zákona.
§ 82
(1)
Ustanovení tohoto zákona se použijí, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nebo obecně uznávaná pravidla mezinárodního práva nestanoví jinak.
(2)
Pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána,27) nestanoví jinak, použije se ve věcech námořní přepravy ustanovení občanského zákoníku a obchodního zákoníku o přepravě.
§ 83
Přechodná ustanovení
(1)
Pokud není uvedeno jinak, řídí se tímto zákonem i právní vztahy a práva vzniklá podle právních předpisů platných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
Pokuty podle tohoto zákona lze uložit pouze za protiprávní jednání, k němuž došlo po účinnosti tohoto zákona.
(3)
Vlastníci námořních plavidel, která plují pod státní vlajkou České republiky, jsou povinni do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona požádat Úřad o zápis námořního plavidla do námořního rejstříku. Do doby rozhodnutí Úřadu se provozovatelé námořních plavidel plujících pod státní vlajkou České republiky považují za osoby oprávněné plout pod státní vlajkou České republiky.
§ 84
Podpora státu
(1)
Ministerstvo dopravy může poskytnout na žádost vlastníku lodě státní podporu k provozování námořní plavbynámořní plavby.
(2)
Občanu České republiky, který studuje námořnické povolání v zahraničí v zařízení uznaném Ministerstvem dopravy, může Ministerstvo dopravy na jeho žádost poskytnout pro tento účel finanční příspěvek.
(3)
Podmínky a výši poskytování státní podpory k provozování námořní plavbynámořní plavby a podmínky poskytování finančního příspěvku ke studiu námořnického povolání v zahraničí stanoví prováděcí předpis.
§ 85
(1)
Ministerstvo dopravy vydá vyhlášku k provedení § 8 odst. 3, § 11 odst. 5, § 12n odst. 7, § 13 odst. 3, § 13b odst. 6, § 20 odst. 7, § 21 odst. 2, § 23a odst. 11, § 24 odst. 3, § 27 odst. 3, § 32 odst. 4, § 33 odst. 1 písm. c) a p), § 35 odst. 2, § 42 odst. 6, § 43 odst. 11, § 44 odst. 4, § 45 odst. 7, § 47 odst. 1, 2 a 7, § 48 odst. 9, § 49 odst. 5, § 50 odst. 4, § 54 odst. 6, § 55g odst. 5, § 55h odst. 5, § 63e odst. 3, § 66 odst. 2, § 67 odst. 1 písm. b), § 67 odst. 2 a 4, § 67a odst. 3, § 67c odst. 2, § 76 odst. 1 a § 84 odst. 3.
(2)
Vláda vydá nařízení k provedení § 4 odst. 4.
§ 86
Zrušují se
1.
zákon č. 61/1952 Sb., o námořní plavbě, ve znění zákona č. 42/1980 Sb.,
2.
nařízení ministra dopravy č. 75/1953 Sb., kterým se provádějí některá ustanovení zákona o námořní plavbě,
3.
nařízení ministra dopravy č. 39/1955 Sb., o omezení odpovědnosti provozovatele námořní lodě, ve znění zákona č. 513/1991 Sb.,
4.
vyhláška Ministerstva dopravy č. 86/1955 Ú. l., o společné havárii v námořní dopravě,
5.
vyhláška Ministerstva dopravy č. 160/1956 Ú. l., o podmínkách přepravy nákladů po moři, ve znění zákona č. 513/1991 Sb.,
6.
vyhláška Ministerstva dopravy č. 65/1967 Sb., o plaveckých a námořnických knížkách,
7.
vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 89/1985 Sb., o úpravě některých práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů posádek československých námořních lodí,
8.
výnos Federálního ministerstva dopravy č. 7210/75-25 o poplachové činnosti na československých námořních lodích, registrovaný v částce 11/1975 Sb.,
9.
výnos Federálního ministerstva dopravy č. 328/1990 Sb., o odborné způsobilosti a oprávnění k výkonu funkce členů lodních posádek československých námořních lodí, registrovaný v částce 52/1990 Sb.,
10.
výnos Federálního ministerstva dopravy a spojů č. 19 404/1988-0320 o odměňování posádek československých námořních lodí, registrovaný v částce 14/1989 Sb.,
11.
výnos Federálního ministerstva dopravy č. 562/1990 Sb., kterým se mění výnos o odměňování posádek československých námořních lodí, registrovaný v částce 90/1990 Sb.,
12.
výnos Federálního ministerstva dopravy č. 343/1990 Sb., o tonážní značce na československých námořních lodích, registrovaný v částce 54/1990 Sb.,
13.
směrnice č. 49/1967 Věstníku MZ ČSR o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění směrnice č. 17/1970 Věstníku MZ ČSR a vyhlášky č. 31/1993 Sb., v § 14 odst. 2 a příloze č. 3, týkající se členů posádek námořní lodě.
§ 87
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Směrnice Rady 1999/63/ES ze dne 21. června 1999 o dohodě o úpravě pracovní doby námořníků uzavřené mezi Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Federací odborů pracovníků v dopravě v Evropské unii (FST).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel a kterou se zrušuje směrnice Rady 93/75/EHS.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/33/ES ze dne 6. července 2005, kterou se mění směrnice 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/106/ES ze dne 19. listopadu 2008 o minimální úrovni výcviku námořníků.
Směrnice Rady 2009/13/ES ze dne 16. února 2009, kterou se provádí dohoda k Úmluvě o práci na moři z roku 2006 uzavřená Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a kterou se mění směrnice 1999/63/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/15/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/17/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 2002/59/ES, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/18/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy a kterou se mění směrnice Rady 1999/35/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/20/ES ze dne 23. dubna 2009 o pojištění majitelů lodí pro námořní nároky.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/21/ES ze dne 23. dubna 2009 o souladu s požadavky na stát vlajky.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/35/EU ze dne 21. listopadu 2012, kterou se mění směrnice 2008/106/ES o minimální úrovni výcviku námořníků.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/54/EU ze dne 20. listopadu 2013 o některých povinnostech státu vlajky ohledně souladu s Úmluvou o práci na moři z roku 2006 a jejího prosazování.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU ze dne 23. července 2014 o lodní výstroji a o zrušení směrnice Rady 96/98/ES.
Směrnice Rady (EU) 2018/131 ze dne 23. ledna 2018, kterou se provádí dohoda uzavřená Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) za účelem změny směrnice 2009/13/ES v souladu se změnami Úmluvy o práci na moři z roku 2006 přijatými v roce 2014, které Mezinárodní konference práce schválila dne 11. června 2014.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/883 ze dne 17. dubna 2019 o přístavních zařízeních pro příjem odpadu z lodí, kterou se mění směrnice 2010/65/EU a zrušuje směrnice 2000/59/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1159 ze dne 20. června 2019, kterou se mění směrnice 2008/106/ES o minimální úrovni výcviku námořníků a zrušuje směrnice 2005/45/ES o vzájemném uznávání průkazů způsobilosti námořníků vydaných členskými státy.
1a)
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb.
2)
Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu, uveřejněná pod č. 240/1996 Sb.
3)
Například Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS), 1974, oznámená pod č. 52/1995 Sb., Protokol 1978 k Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského života na moři, 1974, oznámený pod č. 52/1995 Sb.
4a)
§ 46 odst. 1 písm. a) body 2 a 3 živnostenského zákona.
5)
Úmluva o Mezinárodní námořní organizaci (IMO), 1948, oznámená pod č. 105/1996 Sb.Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS), 1974, oznámená pod č. 52/1995 Sb.
5a)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Úmluva OSN o podmínkách registrace námořních lodí.
7)
Mezinárodní úmluva o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků (STCW), 1978, oznámená pod č. 53/1995 Sb.
8)
Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS), 1974, oznámená pod č. 52/1995 Sb.
Protokol 1978 k Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského života na moři, 1974, oznámený pod č. 52/1995 Sb.
Protokol 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí (MARPOL), 1973, oznámený pod č. 71/1995 Sb.
10)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.
11)
Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
12)
Například Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS), 1974, oznámená pod č. 52/1995 Sb.
Protokol 1978 k Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského života na moři, 1974, oznámený pod č. 52/1995 Sb.
Mezinárodní úmluva o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků (STCW), 1978, oznámená pod č. 53/1995 Sb.
Úmluva o mezinárodních Pravidlech pro zabránění srážkám na moři (COLREG), 1972, oznámená pod č. 263/1995 Sb.
13)
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon).
14)
§ 161 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
15)
Vyhláška č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a pohřebnictví.
16)
§ 21 a 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
17)
Úmluva o dokladech totožnosti námořníků, 1958, oznámená pod č. 232/1998 Sb.
Mezinárodní úmluva o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků (STCW), 1978, oznámená pod č. 53/1995 Sb.
18)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.
20)
Úmluva o sociální péči o námořníky na moři a v přístavech, oznámená pod č. 432/1991 Sb.
21)
Úmluva o ochraně zdraví a lékařské péči pro námořníky, oznámená pod č. 445/1991 Sb.
22)
§ 9 odst. 4 písm. c) zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
23)
Nařízení vlády č. 63/1992 Sb., o Obchodním věstníku.
24)
Zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
26)
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
26a)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
26b)
§ 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
26c)
Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
27)
Například Úmluva Organizace spojených národů o námořní přepravě zboží, 1978, oznámená pod č. 193/1996 Sb.
28)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí.
29)
§ 16 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).
Vyhláška č. 155/2005 Sb., o způsobu tvorby volacích značek, identifikačních čísel a kódů, jejich používání a o druzích radiokomunikačních služeb, pro které jsou vyžadovány.
30)
Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS), 1974, oznámená pod č. 52/1995 Sb.
31)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/17/ES.
32)
Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 345/2016 Sb., o lodní výstroji.
33)
Protokol 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí (MARPOL), 1973, oznámený pod č. 71/1995 Sb.
34)
Mezinárodní úmluva o nákladové značce, 1966, oznámená pod č. 129/1969 Sb.
35)
Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
36)
Nařízení vlády č. 174/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rekreační plavidla, na částečně zhotovená rekreační plavidla a na jejich vybrané části, na vodní skútry a pohonné motory rekreačních plavidel a vodních skútrů.
37)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 ze dne 27. června 2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost.
38)
ČSN EN ISO 9001 Systémy managementu jakosti – Požadavky.
39)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o recyklaci lodí a o změně nařízení (ES) č. 1013/2006 a směrnice 2009/16/ES, v platném znění.
40)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013, v platném znění. |
Zákon č. 63/2000 Sb. | Zákon č. 63/2000 Sb.
Zákon o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 29. 3. 2000, datum účinnosti 1. 4. 2000, částka 23/2000
* ČÁST PRVNÍ - OCHRANA PŘED DOVOZEM SUBVENCOVANÝCH VÝROBKŮ (§ 1 — § 34)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (§ 35 — § 35)
* ČÁST ČTVRTÁ - § 37 (§ 37 — § 37) č. 1 k zákonu č. 63/2000 Sb. č. 2 k zákonu č. 63/2000 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (277/2019 Sb.)
63
ZÁKON
ze dne 24. února 2000
o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OCHRANA PŘED DOVOZEM SUBVENCOVANÝCH VÝROBKŮ
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje ochranu domácího výrobního odvětvídomácího výrobního odvětví vyrovnávacími cly před dováženými výrobky, na jejichž výrobu nebo vývoz byla v zahraničí poskytnuta zakázaná nebo napadnutelná subvencenapadnutelná subvence. Za tímto účelem stanoví zásady pro posuzování subvencí, zjišťování a posuzování újmyújmy domácího výrobního odvětvídomácího výrobního odvětví, postup pro šetření podnětu o dovozu subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku a pro řízení o vyrovnávacích clech.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí:
a)
subvencí z veřejných zdrojů poskytnutý finanční příspěvek nebo jakákoli jiná přímá či nepřímá finanční podpora nebo dotace z těchto zdrojů a úleva od daňové nebo jiné povinnosti, která přináší výhodu příjemci subvence; subvencí není osvobození vyvážených výrobků od vývozních cel nebo od daní, které jsou uplatňovány na obdobné výrobky pro domácí spotřebu,
b)
specifickou subvencíspecifickou subvencí subvence, která není poskytována plošně a automaticky, čímž se rozumí, že je určena jen pro určité výrobní odvětví nebo činnost, pro určitou územní oblast nebo pro určité podnikatelské subjekty a přístup k ní je omezen právními předpisy nebo rozhodnutím státního orgánu,
c)
nespecifickou subvencínespecifickou subvencí subvence, která se poskytuje plošně a automaticky na základě podmínek stanovených právními předpisy při zachování rovnosti pro všechny subjekty,
d)
napadnutelnou subvencínapadnutelnou subvencí subvence, která způsobuje újmuújmu zjišťovanou a posuzovanou podle § 4 a není subvencí nenapadnutelnou nebo zakázanou, včetně subvence na zemědělský výrobekzemědělský výrobek, která je v souladu se závazky na vývozní a jiné subvence,
e)
zakázanou subvencízakázanou subvencí subvence poskytovaná v závislosti na výsledcích vývozu nebo na přednostním použití domácího výrobku před dováženým; u zemědělského výrobkuzemědělského výrobku je zakázanou subvencízakázanou subvencí subvence na zemědělský výrobekzemědělský výrobek, u které byl překročen limit na vývozní subvence daný Dohodou o zemědělství Světové obchodní organizace a závazky člena Světové obchodní organizace, ke kterým se člen zavázal ve smyslu listiny koncesí a závazků tohoto člena,
f)
nenapadnutelnou subvencínenapadnutelnou subvencí nespecifická subvencenespecifická subvence, specifická subvencespecifická subvence, u níž nebyla shledána újmaújma zjišťovaná a posuzovaná podle § 4, subvence poskytnutá na zemědělský výrobekzemědělský výrobek v souladu s kritérii uvedenými v příloze č. 2 tohoto zákona a dále subvence, kterou poskytla subvencující země
1.
na pomoc výzkumné činnosti prováděné na smluvním základě, jestliže tato pomoc tvoří maximálně 75 % nákladů na aplikovaný výzkum nebo 50 % nákladů na předvýrobní rozvojovou činnost za podmínky, že se tato pomoc poskytuje výlučně na osobní náklady výzkumných pracovníků, techniků a dalšího pomocného personálu, na náklady na přístroje, zařízení, pozemky a budovy, na náklady na konzultace a podobné služby, na dodatečné režijní náklady, na ostatní výrobní náklady a na materiálové náklady a dodávky,
2.
na rozvoj znevýhodněným oblastem subvencující země za podmínky, že poslední 3 roky příjem na osobu nebo na jednu domácnost nebo hrubý domácí produkt v těchto oblastech je nižší než 85 % průměrného příjmu nebo hrubého domácího produktu na osobu subvencující země nebo že míra nezaměstnanosti v těchto oblastech je nejméně 110 % průměru míry nezaměstnanosti subvencující země,
3.
jako jednorázový příspěvek určený na rekonstrukce a úpravy stávajících výrobních zařízení vyvolané požadavky na zlepšení životního prostředí stanovenými právními předpisy za podmínky, že tento příspěvek je poskytnut nejvýše do 20 % nákladů na rekonstrukce a úpravy a že je tento příspěvek dostupný všem výrobcům výrobku, kteří mají zájem o snížení dopadů jeho výroby na kvalitu životního prostředí,
g)
subvencovaným výrobkemsubvencovaným výrobkem výrobek, na jehož výrobu nebo vývoz byla v zahraničí poskytnuta napadnutelná nebo zakázaná subvencezakázaná subvence,
h)
stejným nebo obdobným výrobkemstejným nebo obdobným výrobkem výrobek, který je vyrobený v tuzemsku a je ve všech znacích stejný nebo porovnatelný s výrobkem dováženým ze země vývozu nebo má podobné znaky, složení a vlastnosti jako výrobek dovážený a může být zaměnitelný s dováženým výrobkem,
i)
vývozcemvývozcem fyzická nebo právnická osoba, která vyváží výrobky ze země původu nebo vývozu na území České republiky,
j)
domácím výrobním odvětvímdomácím výrobním odvětvím odvětví, které zahrnuje výrobce stejného nebo obdobného výrobkustejného nebo obdobného výrobku v České republice jako celek; jsou-li tito výrobci ve spojení s vývozcivývozci nebo sami subvencovaný výrobeksubvencovaný výrobek dovážejí, rozumí se výrobním odvětvím odvětví zahrnující zbývající výrobce; za spojení se považuje přímá nebo nepřímá kontrola tohoto výrobce vývozcemvývozcem, případně naopak nebo kontrola obou třetí osobou nebo společná kontrola třetí osoby výrobcem a vývozcemvývozcem,
k)
vývozní cenouvývozní cenou cena,1) za niž je výrobek prodáván do České republiky,
l)
újmouújmou závažné poškození domácího výrobního odvětvídomácího výrobního odvětví nebo podstatné zpoždění vybudování výroby stejného nebo obdobného výrobkustejného nebo obdobného výrobku v České republice způsobené dovozem subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku,
m)
za hrozbu újmyújmy stav, kdy hrozí bezprostřední nebezpečí, že dalšími dovozy subvencovaných výrobkůsubvencovaných výrobků vznikne újmaújma,
n)
zemědělským výrobkemzemědělským výrobkem výrobek uvedený v příloze č. 1 tohoto zákona,
o)
zemí stát nebo integrační seskupení států, poskytuje-li v daném případě subvenci.
§ 3
Oznamovací povinnost a evidence subvencí
Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) eviduje subvence poskytnuté zahraničními vládami, o nichž byla Česká republika informována podle mezinárodních dohod. Tyto informace poskytuje ostatním ministerstvům a jiným správním úřadům podle jejich působnosti pro potřeby výkonu státní správy.
Zjišťování a posuzování újmy
§ 4
(1)
Vznik újmyújmy nebo její hrozby, která je důsledkem dovozu subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku, je podmínkou pro uplatnění vyrovnávacího cla (§ 19). Při zjišťování újmyújmy nebo její hrozby se přezkoumává zejména
a)
objem a nárůst dovozů subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku na trh České republiky v absolutních nebo relativních hodnotách v poměru k výrobě nebo spotřebě stejného nebo obdobného výrobkustejného nebo obdobného výrobku a z toho vyplývající změna struktury spotřeby,
b)
výše subvence na jednotku subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku, vývozní cenavývozní cena dováženého výrobku, zásoba dováženého výrobku a cena stejného nebo obdobného výrobkustejného nebo obdobného výrobku,
c)
zásoba neprodaného stejného nebo obdobného výrobkustejného nebo obdobného výrobku,
d)
následný účinek dovozů subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku na výši ceny stejného nebo obdobného výrobkustejného nebo obdobného výrobku v České republice v souvislosti s ostatními činiteli ovlivňujícími ceny na domácím trhu, jejich účinek na produktivitu a na návratnost investic, na skutečný nebo možný pokles výroby, poptávky a prodeje stejného nebo obdobného výrobkustejného nebo obdobného výrobku, na pokles využití výrobních kapacit, zaměstnanosti a zisku v domácím výrobním odvětvídomácím výrobním odvětví,
e)
skutečný a možný negativní účinek na pohyb peněžních prostředků, na zásoby, mzdy a schopnost opatřit si prostředky na investice, skutečné nebo pravděpodobné negativní účinky na zvýšení přímých zahraničních investic do domácího výrobního odvětvídomácího výrobního odvětví, v případě zemědělských výrobkůzemědělských výrobků také, zda došlo k zvýšení nákladů vládních podpůrných programů,
f)
omezení obchodu a hospodářské soutěže mezi zahraničními a domácími výrobci a snížení schopnosti tuzemských subjektů vyvážet produkci,
g)
zpomalení rozvoje technologie v domácím výrobním odvětvídomácím výrobním odvětví,
h)
dostatečná volně použitelná kapacita nebo bezprostřední podstatné zvýšení kapacity vývozcevývozce naznačující pravděpodobnost podstatně zvýšených subvencovaných vývozů na trh České republiky, přičemž se vezme v úvahu schopnost jiných trhů absorbovat další dovozy,
i)
spojení výrobců dováženého subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku s domácími výrobci stejného nebo obdobného výrobkustejného nebo obdobného výrobku.
(2)
Při zjišťování újmyújmy nebo její hrozby se přezkoumávají i jiné skutečnosti poškozující dotčené domácí výrobní odvětvídomácí výrobní odvětví, jejichž účinky však nelze přisoudit subvencovaným dovozům; těmito skutečnostmi jsou zejména objem a ceny dovozů výrobku, který není subvencován, snížení poptávky nebo změny struktury spotřeby a hospodářská soutěž mezi zahraničními a domácími výrobci, rozvoj technologie, vývozní výkonnost a produktivita domácího výrobního odvětvídomácího výrobního odvětví.
(3)
Vznik újmyújmy nebo její hrozby musí být průkazně doložen.
§ 5
Ke vzniku újmyújmy nebo její hrozby nedochází, jestliže
a)
výrobek není subvencován podle tohoto zákona vůbec nebo poskytnutá subvence je nižší než 1 % vývozní cenyvývozní ceny, v případech, není-li vývozní cenavývozní cena známa, nižší než 1 % celní hodnoty,
b)
je dovoz subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku zanedbatelný, tj. méně než 2 % tržního podílu na relevantním trhu České republiky.
§ 6
Zásady pro posuzování subvence
Pro posouzení výše subvence z hlediska získané výhody pro jejího příjemce platí tyto zásady:
a)
poskytnutí kapitálu do základního jmění obchodní společnosti vládou subvencující země se nepovažuje za poskytnutí výhody, pokud se tak stalo za obvyklých obchodních podmínek na území subvencující země,
b)
vládní půjčka se nepovažuje za výhodu, jestliže není rozdíl mezi částkou, kterou osoba přijímající půjčku platí za vládní půjčku, a částkou, kterou by osoba platila za srovnatelnou obchodní půjčku, kterou by mohla skutečně získat na trhu; za výhodu se považuje jen rozdíl mezi těmito dvěma částkami,
c)
vládní záruka se nepovažuje za výhodu, jestliže není rozdíl mezi částkou, kterou osoba získávající záruku platí za půjčku s vládní zárukou, a částkou, kterou by tato osoba zaplatila za srovnatelnou půjčku bez vládní záruky; za výhodu se považuje jen rozdíl mezi těmito dvěma částkami,
d)
dodání výrobku nebo služby nebo nákup výrobku vládou subvencující země se nepovažuje za poskytnutí výhody, jestliže byla sjednána obvyklá cena, za kterou se zboží nebo služby prodávají na trhu subvencující země.
HLAVA II
ŠETŘENÍ PODNĚTU O DOVOZU SUBVENCOVANÉHO VÝROBKU
§ 7
(1)
Fyzická osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem2) na území České republiky nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky (dále jen „žadatel“) může podat ministerstvu písemný podnět k šetření, zda došlo k dovozu subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku.
(2)
Podnět obsahuje tyto žadateli dostupné informace:
a)
údaje o žadateli; u právnické osoby obchodní jméno nebo název, sídlo, právní formu a identifikační číslo osoby, u fyzické osoby jméno, příjmení, datum narození nebo rodné číslo, místo trvalého nebo dlouhodobého pobytu a u podnikatele též obchodní jméno a identifikační číslo osoby,
b)
údaje o výrobci výrobku označovaného za subvencovaný, seznam všech žadateli známých vývozcůvývozců a dovozců tohoto výrobku a země vývozu nebo původu,
c)
seznam jemu známých výrobců v České republice vyrábějících stejný nebo obdobný výrobekstejný nebo obdobný výrobek, včetně popisu objemu a hodnoty jejich výroby, případně doklad o podpoře podnětu od výrobců stejného nebo obdobného výrobkustejného nebo obdobného výrobku v České republice; v případě výrobních odvětví zahrnujících mimořádně velký počet výrobců lze určit podporu podnětu formou statistického výběru,
d)
popis výrobku označovaného za subvencovaný, včetně uvedení podpoložky celního sazebníku,
e)
údaje o existenci subvence, o výši subvence a o vývozní ceněvývozní ceně výrobku označovaného za subvencovaný a o ceně stejného nebo obdobného výrobkustejného nebo obdobného výrobku na trhu v zemi vývozu nebo v zemi původu, které jsou mu známy,
f)
údaje svědčící o újměújmě nebo její hrozbě způsobené dovozem výrobku označovaného za subvencovaný, včetně peněžního vyjádření jejího rozsahu,
g)
objem dovozu výrobků označovaných za subvencované nebo předpokládaný objem dovozu,
h)
údaje svědčící o existenci příčinné souvislosti mezi dovozy výrobků označovaných za subvencované a újmouújmou nebo její hrozbou z toho plynoucí,
i)
odůvodnění podnětu.
(3)
Na postup podle této hlavy zákona se nevztahuje správní řád.4)
(4)
S podnětem k šetření, zda došlo k dovozu subvencovaných výrobkůsubvencovaných výrobků, je žadatel povinen složit kauci 100 000 Kč na zvláštní účet ministerstva, která bude žadateli vrácena, jestliže ministerstvo vydá rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla nebo je-li přijat závazek subvencující země na zrušení nebo omezení subvence. Kauci ministerstvo vrátí ve lhůtě 14 dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.
(5)
Pokud kauce není vrácena podle odstavce 4, stává se příjmem státního rozpočtu.
§ 8
(1)
Šetření zahajuje ministerstvo na podnět podle § 7. Šetření může ministerstvo zahájit i z vlastního podnětu, má-li dostatečné informace o dovozu subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku a o újměújmě způsobené domácímu výrobnímu odvětvídomácímu výrobnímu odvětví.
(2)
Šetření je zahájeno dnem, kdy došel ministerstvu podnět na zahájení šetření, nebo dnem, kdy ministerstvo rozhodlo o zahájení šetření z vlastního podnětu.
(3)
Ministerstvo vyzve do 15 dnů po zahájení šetření výrobce stejného nebo obdobného výrobkustejného nebo obdobného výrobku v České republice, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy písemně vyjádřili k podnětu nebo zahájenému šetření. V případě velkého počtu výrobců je možno použít statistický výběr výrobců.
(4)
Ministerstvo si vyžádá do 15 dnů od zahájení šetření písemné stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zahraničních věcí, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Generálního ředitelství cel. V případě, jedná-li se o zemědělské výrobkyzemědělské výrobky, vyžádá si stanovisko i Ministerstva zemědělství. Podle povahy věci může požádat o stanovisko i jiný správní úřad. Pro předložení stanoviska poskytne lhůtu, která nepřesáhne 30 dnů ode dne doručení žádosti.
(5)
Pokud nebudou vyžádaná stanoviska a vyjádření předložena v termínu podle odstavců 3 a 4, provede ministerstvo šetření na základě údajů, které má k dispozici.
(6)
Ministerstvo při šetření podnětu zjišťuje
a)
zda podnět obsahuje všechny předepsané náležitosti podle § 7; pokud podnět nemá všechny požadované náležitosti, ministerstvo vyzve žadatele, aby je ve stanovené lhůtě doplnil; lhůta k doplnění nesmí přesáhnout 30 dnů ode dne obdržení výzvy,
b)
zda existuje dostatečná podpora podnětu v souladu s ustanovením odstavce 9 písm. b),
c)
zda byla v zahraničí na výrobek subvence skutečně poskytnuta, a v případě, že ano, posoudí, zda se jedná o subvenci zakázanou, specifickou, nespecifickou, napadnutelnou nebo nenapadnutelnou,
d)
na základě vlastního šetření a stanovisek ministerstev a jiných správních úřadů podle odstavce 4, zda byla způsobena nebo hrozí újmaújma domácímu výrobnímu odvětvídomácímu výrobnímu odvětví.
(7)
Ministerstvo informuje o zahájení šetření příslušný orgán subvencující země a země vývozu nebo původu.
(8)
Šetření musí být ukončeno ve lhůtě 3 měsíců ode dne zahájení šetření.
(9)
Ministerstvo věc odloží a zároveň písemně informuje žadatele s uvedením důvodů, pokud zjistí, že
a)
podnět obsahuje zjevně nepravdivé údaje nebo neobsahuje dostupné informace podle § 7 odst. 2 nebo osoba, která podnět podala, jeho nedostatky neodstranila ani po písemné výzvě ministerstva ve stanovené lhůtě, nebo
b)
objem výroby stejného nebo obdobného výrobkustejného nebo obdobného výrobku těch výrobců, kteří podnět podpořili, tvoří méně než 50 % objemu výroby stejného nebo obdobného výrobkustejného nebo obdobného výrobku vyrobeného tou částí výrobců, kteří se vyjádřili ve prospěch nebo proti podnětu, nebo jestliže celková výroba stejného nebo obdobného výrobkustejného nebo obdobného výrobku těch výrobců, kteří podnět podpořili, činí méně než 25 % celkového objemu výroby stejného nebo obdobného výrobkustejného nebo obdobného výrobku vyráběného domácím výrobním odvětvímdomácím výrobním odvětvím, nebo
c)
je subvence nenapadnutelná, nebo
d)
subvencovaný výrobeksubvencovaný výrobek nezpůsobuje újmuújmu nebo její hrozbu.
(10)
V případě, že ministerstvo nezjistí důvody pro odložení věci, zahájí konzultace podle hlavy III.
HLAVA III
KONZULTACE
§ 9
(1)
Ministerstvo zahájí dvoustranné konzultace s příslušnými orgány v subvencující zemi po přijetí podnětu nebo z podnětu vlastního, jestliže získá informace nasvědčující tomu, že do České republiky je dovážen subvencovaný výrobeksubvencovaný výrobek, který způsobuje újmuújmu nebo její hrozbu.
(2)
Účelem konzultací je objasnit zjištěné skutečnosti a dosáhnout vzájemně přijatelného řešení na základě dohody.
(3)
Pokud k takovému řešení nedojde, ministerstvo předloží věc orgánům Světové obchodní organizace,5) která na základě toho může přijmout odpovídající nápravná opatření, a současně ministerstvo zahájí řízení podle hlavy IV.
HLAVA IV
ŘÍZENÍ O VYROVNÁVACÍM CLU A O PŘIJETÍ ZÁVAZKU
§ 10
Zahájení řízení
(1)
Ministerstvo zahájí řízení, pokud výsledkem šetření je předběžné zjištění dovozu subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku, že tento dovoz způsobuje újmuújmu nebo její hrozbu a že zároveň nejsou dány důvody k odložení podle § 8 odst. 9. Řízení se zahájí, jestliže dvoustranné konzultace podle § 9 nevedly ke vzájemně přijatelnému řešení. Řízení je zahájeno dnem, kdy ministerstvo zveřejní oznámení o zahájení řízení bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet, nejpozději však do 30 dnů ode dne ukončení šetření podnětu.
(2)
Oznámení o zahájení řízení obsahuje
a)
označení žadatele, výrobce a vývozcevývozce výrobku označovaného za subvencovaný a účastníků řízení podle § 11,
b)
označení výrobku, který je předmětem řízení, včetně uvedení podpoložky celního sazebníku,
c)
zemi vývozu a zemi původu,
d)
základní údaje, na nichž je založeno tvrzení o existenci dovozu subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku,
e)
údaje o druhu subvence a její výši,
f)
údaje o újměújmě nebo její hrozbě způsobené domácímu výrobnímu odvětvídomácímu výrobnímu odvětví,
g)
adresu, na kterou mají být zasílána stanoviska účastníků řízení,
h)
lhůtu, jež nesmí být kratší než 30 dnů ode dne zahájení řízení, v níž se mohou přihlásit další výrobci stejného nebo obdobného výrobkustejného nebo obdobného výrobku v České republice jako účastníci řízení; zmeškání lhůty nelze prominout,
i)
subvencující zemi.
(3)
Oznámení o zahájení řízení se doručí všem účastníkům řízení a subvencující zemi.
(4)
Pro vývozcevývozce, s nímž nebylo zahájeno řízení z jiných důvodů než z důvodu odmítnutí spolupráce při předcházejícím šetření, se zahajuje samostatně řízení a ukládá se na základě tohoto řízení samostatné vyrovnávací clo.
§ 11
(1)
Účastníky řízení jsou:
a)
žadatel, došlo-li k zahájení řízení na jeho podnět,
b)
známí výrobci výrobku označovaného za subvencovaný,
c)
známí vývozcivývozci výrobku označovaného za subvencovaný,
d)
výrobci stejného nebo obdobného výrobkustejného nebo obdobného výrobku v České republice, kteří podnět žadatele podpořili nebo se k němu vyjádřili.
(2)
Účastníky řízení nejsou osoby uvedené v odstavci 1 písm. b), c) a d) v případě tak vysokého jejich počtu, který by znemožňoval hospodárné a účelné vedení správního řízení, pokud výslovně neprojeví zájem být účastníkem řízení.
(3)
Účastníkem řízení může být příslušný zájmový svaz osob uvedených pod písmeny b), c) a d) v případě, nejsou-li tyto osoby samy účastníky řízení podle odstavce 2.
(4)
V případě, nejsou-li osoby uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) účastníky řízení, předloží ministerstvo kromě oznámení o zahájení řízení i podklady pro rozhodnutí bez zbytečného odkladu úřadům subvencující země, které je předají příslušným vývozcůmvývozcům a výrobcům (nebo jejich zájmovým svazům) k případnému vyjádření. Tyto osoby mohou zaslat ministerstvu své vyjádření ve lhůtě 60 dnů ode dne jejich doručení subvencující zemi.
§ 12
Zjišťování důkazů
(1)
Za účelem posouzení, zda došlo k dovozu subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku, v jehož důsledku byla způsobena újmaújma nebo její hrozba, si ministerstvo vyžádá potřebné informace od účastníků řízení, ministerstev a jiných správních úřadů (dále jen „poskytovatel“). Ti jsou povinni takové informace zdarma poskytnout.
(2)
Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčena ustanovení zvláštních předpisů týkající se ochrany utajovaných informací, osobních údajůosobních údajů v informačních systémech, obchodního a bankovního tajemství nebo zákonem uznané povinnosti mlčenlivosti.6)
(3)
V rámci zjišťování důkazů předloží na základě žádosti ministerstva své stanovisko v otázkách posuzování újmyújmy a její hrozby Ministerstvo průmyslu a obchodu a v otázkách ochrany hospodářské soutěže Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Pokud jde o zemědělský výrobekzemědělský výrobek, k újměújmě a hrozbě újmyújmy se vyjádří též Ministerstvo zemědělství.
(4)
K získání informací může ministerstvo použít dotazníku, pro jehož vyplnění a vrácení stanoví lhůtu 30 dnů ode dne jeho doručení. Na řádně odůvodněnou žádost účastníka řízení může být lhůta prodloužena.
§ 13
K ověření informací, které si ministerstvo vyžádalo od osob v jiných zemích, nebo k získání dalších informací může ministerstvo v případě potřeby provést šetření na území jiných států za podmínky, že informuje o tomto záměru příslušný orgán této země a ta proti tomu nevznese námitky, a dále, pokud obdrží souhlas dotčeného subjektu.
§ 14
Ochrana důvěrných informací
(1)
Pro účely tohoto zákona se důvěrnou informací nebo informací poskytnutou na důvěrném základě rozumí informace, jejíž zveřejnění by znamenalo významnou výhodu pro jiné osoby nebo která by měla velmi nepříznivý vliv na poskytovatele důvěrné informace.
(2)
Důvěrná informace může být poskytnuta jen účastníkům řízení a jen se souhlasem poskytovatele důvěrné informace a pouze pro účely řízení. Ministerstvo požádá poskytovatele, aby z ní pořídil dostatečně podrobný výpis, který nebude mít důvěrnou povahu. Pokud má poskytovatel za to, že zpracování takového výpisu není možné, je povinen to prokázat.
(3)
Ministerstvo nepřihlédne k informaci, u níž zjistí, že požadavek o důvěrný způsob zacházení s ní není odůvodněný. O této skutečnosti ministerstvo informuje bezodkladně poskytovatele.
(4)
Osoby, které přicházejí do styku s informacemi zjištěnými v průběhu řízení, jsou povinny o nich zachovávat mlčenlivost, nezveřejňovat je a nezneužívat jejich znalostí.
§ 15
Ústní jednání
(1)
Ministerstvo nařídí ústní jednání vždy, požádá-li o to účastník řízení nebo považuje-li to za potřebné. Pokud se účastník řízení ústního jednání nezúčastní, nesmí být jeho nepřítomnost na újmuújmu jeho práv.
(2)
Ústní informace nebudou brány v úvahu, pokud je účastník řízení, který je poskytl, nepodá ministerstvu ve stanovené lhůtě i v písemné formě.
(3)
Termín ústního jednání podle odstavce 1 zveřejní ministerstvo bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet a současně písemně informuje účastníky řízení.
§ 16
Poskytování informací
(1)
V průběhu řízení umožní ministerstvo účastníkům řízení a osobám uvedeným v § 11 písm. b), c) a d), nejsou-li účastníky řízení, na jejich žádost seznámit se se všemi písemnostmi důležitými pro rozhodnutí, které neobsahují důvěrné informace, a s písemnostmi předloženými některým z účastníků řízení. K těmto písemnostem se účastníci řízení mohou vyjádřit v ministerstvem stanovené přiměřené lhůtě, která nepřekročí 30 dnů.
(2)
Před vypracováním rozhodnutí informuje ministerstvo všechny účastníky řízení o podstatných skutečnostech, které jsou podkladem pro rozhodnutí, a poskytne jim lhůtu 30 dnů k uplatnění jejich stanovisek.
(3)
V případě, že účastník řízení neposkytne potřebné informace v příslušné lhůtě nebo jednání zdržuje, mohou být správní rozhodnutí podle tohoto zákona vydána na podkladě údajů, které jsou k dispozici.
§ 17
Ministerstvo ukončí řízení rozhodnutím o uložení konečného vyrovnávacího cla nebo zastavením řízení ve lhůtě nejdéle 9 měsíců ode dne zahájení řízení. Ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 15 měsíců ode dne zahájení řízení.
§ 18
Zastavení a přerušení řízení
(1)
Ministerstvo řízení zastaví, pokud pominul důvod řízení, zejména jestliže bylo dodatečně zjištěno, že
a)
objem dovozů subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku je zanedbatelný podle § 5 písm. b),
b)
výrobek není subvencován vůbec nebo poskytnutá subvence nepřekračuje mez stanovenou v § 5 písm. a),
c)
subvence nezpůsobuje újmuújmu,
d)
subvence je nenapadnutelná,
e)
přijme závazek vývozcevývozce podle § 21,
f)
subvence byla zrušena.
(2)
Řízení se nezastavuje v případě, kdy byl přijat závazek vývozcevývozce a subvencující země požaduje pokračování v řízení nebo jsou jiné důvody k pokračování v řízení.
(3)
V případě přijetí závazku přechodného charakteru bude řízení pouze přerušeno do doby ukončení lhůty pro platnost závazku.
(4)
Rozhodnutí o zastavení nebo o přerušení řízení se doručí účastníkům řízení, subvencující zemi a oznámení o těchto rozhodnutích včetně zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet.
(5)
Ministerstvo si vyžádá k návrhu na zastavení řízení písemné stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zahraničních věcí, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Generálního ředitelství cel. V případě, jedná-li se o zemědělské výrobkyzemědělské výrobky, vyžádá si stanovisko i Ministerstva zemědělství. Tyto orgány jsou povinny se vyjádřit do 15 dnů ode dne doručení žádosti, jinak platí, že s návrhem souhlasí.
§ 19
Ukládání vyrovnávacího cla
(1)
Pokud ministerstvo zjistí, že dovozem subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku vzniká újmaújma nebo její hrozba, může vydat rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla. Vyrovnávací clo může být prozatímní nebo konečné.
(2)
Rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla se ode dne nabytí právní moci vztahuje na všechny deklaranty, kteří v celním řízení navrhují k propuštění do celního režimu volného oběhu výrobky uvedené v rozhodnutí, pokud jsou tyto výrobky do tuzemska prodávány nebo odesílány vývozcivývozci v tomto rozhodnutí rovněž uvedenými.
(3)
Vyrovnávací clo nesmí být vyšší než poskytnutá subvence a nesmí přesáhnout výši, která postačuje k odstranění újmyújmy nebo její hrozby.
(4)
V rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla ministerstvo uvede zejména:
a)
obchodně obvyklé označení výrobku,
b)
podpoložku celního sazebníku,
c)
zemi vývozu a původu výrobku,
d)
označení žadatele,
e)
označení výrobce, vývozcevývozce a osob navrhujících propuštění subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku do celního režimu volného oběhu,
f)
výši poskytnuté subvence na jednotku výrobku v peněžním vyjádření a ve formě procenta k jeho vývozní ceněvývozní ceně nebo k celní hodnotě, není-li tato cena známa,
g)
vyčíslení a posouzení újmyújmy nebo její hrozby způsobené domácímu výrobnímu odvětvídomácímu výrobnímu odvětví,
h)
sazbu vyrovnávacího cla,
i)
dobu uplatňování vyrovnávacího cla,
j)
subvencující zemi,
k)
datum, od kterého se vyrovnávací clo uplatňuje.
(5)
Rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla se doručí všem účastníkům řízení a subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet. Ministerstvo zašle opis rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla Generálnímu ředitelství cel, které bezodkladně zajistí jeho provádění.
(6)
Pokud nejsou známi všichni vývozcivývozci subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku nebo pokud je jejich počet vysoký podle § 11 odst. 2, v rozhodnutí se místo jmen vývozcůvývozců uvede subvencující země. V takovém případě se rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla vztahuje na všechny deklaranty, kteří navrhují propuštění subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku do celního režimu volného oběhu v době platnosti tohoto rozhodnutí, je-li zemí vývozu nebo původu země, která je v rozhodnutí označena jako subvencující.
(7)
Každé vyrovnávací clo může být uplatňováno po dobu nezbytně nutnou, nejdéle 5 let od jeho uložení nebo od data jeho posledního přezkoumání, s výjimkou postupu podle § 28.
(8)
Vyrovnávací clo nelze ukládat zpětně na dobu před zahájením řízení, s výjimkou uplatnění konečného vyrovnávacího cla na subvencovaný výrobeksubvencovaný výrobek, u něhož byla zjištěna zakázaná subvencezakázaná subvence, dovezený v takovém množství a za tak krátké období, že opožděné uplatnění tohoto vyrovnávacího cla by mohlo způsobit nenapravitelnou nebo jen těžko napravitelnou újmuújmu domácímu výrobnímu odvětvídomácímu výrobnímu odvětví. Konečné vyrovnávací clo je možné v takových případech zpětně uplatnit na subvencovaný výrobeksubvencovaný výrobek, nejdéle však na období 90 dnů přede dnem, kdy bylo uplatněno prozatímní vyrovnávací clo.
(9)
Ministerstvo požádá Ministerstvo průmyslu a obchodu, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Ministerstvo zahraničních věcí a Generální ředitelství cel o vyjádření k návrhům na rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla. V případě, jedná-li se o zemědělské výrobkyzemědělské výrobky, požádá o vyjádření i Ministerstvo zemědělství. Tyto orgány jsou povinny se vyjádřit do 15 dnů ode dne doručení žádosti, jinak platí, že s návrhem souhlasí.
§ 20
Prozatímní vyrovnávací clo
(1)
Ministerstvo může rozhodnout o uložení prozatímního vyrovnávacího cla, jestliže během řízení předběžně zjistí, že dovozem subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku vznikla nebo hrozí vzniknout újmaújma domácímu výrobnímu odvětvídomácímu výrobnímu odvětví a že opožděným uložením konečného vyrovnávacího cla může vzniknout neodstranitelná nebo jen těžko odstranitelná újmaújma domácímu výrobnímu odvětvídomácímu výrobnímu odvětví.
(2)
Prozatímní vyrovnávací clo lze uložit na dobu určitou, nejdéle však na dobu 4 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení tohoto cla.
(3)
Prozatímní vyrovnávací clo lze uložit při splnění těchto podmínek:
a)
bylo zahájeno řízení podle § 10 a od zahájení šetření podle § 8 uplynulo nejméně 60 dnů,
b)
byla dána možnost účastníkům řízení předložit informace a vznést připomínky,
c)
byla předběžně zjištěna existence napadnutelné nebo zakázané subvencezakázané subvence,
d)
byla předběžně zjištěna existence újmyújmy nebo její hrozby.
(4)
Rozhodnutí o uložení prozatímního vyrovnávacího cla pozbývá účinnosti
a)
uplynutím doby, na kterou bylo uloženo,
b)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí o uložení konečného vyrovnávacího cla,
c)
dnem, který je uveden v rozhodnutí o zrušení prozatímního vyrovnávacího cla.
§ 21
Přijetí závazku
(1)
Ministerstvo může v průběhu řízení i po nabytí právní moci rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla rozhodnout o přijetí dobrovolného závazku (dále jen „závazek“) subvencující země, že s okamžitou platností ruší nebo omezuje subvenci tak, aby byla odstraněna újmaújma nebo její hrozba. Ministerstvo může také rozhodnout o přijetí závazku vývozcevývozce, že s okamžitou platností upraví vývozní cenuvývozní cenu subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku nebo přestane subvencovaný výrobeksubvencovaný výrobek do České republiky vyvážet nebo tento vývoz omezí.
(2)
Závazek se přijímá jen v případech, kdy dosavadní průběh řízení nasvědčuje existenci dovozu subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku a jím způsobené újměújmě nebo její hrozbě.
(3)
Zvýšení ceny výrobku nabídnuté vývozcemvývozcem nesmí přesáhnout výši subvence a nesmí současně přesáhnout výši, která je nezbytně nutná k odstranění újmyújmy nebo její hrozby.
(4)
Jestliže má ministerstvo výhrady k nabídnutému závazku, oznámí je vývozcivývozci nebo subvencující zemi a stanoví lhůtu k vyjádření.
(5)
Závazek se přijímá na dobu určitou, nejdéle na 5 let. V rozhodnutí o přijetí závazku ministerstvo uloží vývozcivývozci povinnost předkládat zprávu o plnění závazku nejméně jednou ročně. O takovou zprávu požádá ministerstvo i příslušný orgán subvencující země.
(6)
Po přijetí závazku se rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla zruší, pokud bylo clo již uloženo. Řízení pokračuje v případě, požádá-li o to subvencující země.
(7)
Dospěje-li ministerstvo k závěru, že nedošlo k újměújmě nebo její hrozbě, závazek pozbývá platnosti dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení.
(8)
Rozhodnutí o přijetí závazku se doručí účastníkům řízení a subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet.
§ 22
Porušení závazku a zrušení rozhodnutí o přijetí závazku
(1)
Zjistí-li ministerstvo poté, co přijalo závazek a případně i zrušilo rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla, že došlo k porušení tohoto závazku, vyzve vývozcevývozce či subvencující zemi k řádnému plnění přijatého závazku a podmínek stanovených v rozhodnutí.
(2)
Jestliže vývozcevývozce ani po výzvě na řádné plnění přijatého závazku svůj závazek nebo podmínky stanovené v rozhodnutí neplní, ministerstvo řízení znovu zahájí, pokud bylo již řízení zastaveno, a rozhodnutí o přijetí závazku zruší.
(3)
Pokud bylo znovu zahájeno řízení z důvodu porušení závazku, nepoužije se lhůta 60 dnů stanovená v § 20 odst. 3 a prozatímní clo lze uložit s účinností ode dne porušení závazku.
(4)
Konečné vyrovnávací clo lze při porušení závazku uložit zpětně, nejdéle však na dobu 90 dnů přede dnem, kdy bylo uplatněno prozatímní clo po porušení závazku, nejdříve však ode dne tohoto porušení.
(5)
Rozhodnutí o zrušení závazku se doručí účastníkům řízení a subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet.
§ 23
Konečné vyrovnávací clo
(1)
Ministerstvo rozhodne o uplatnění konečného vyrovnávacího cla při splnění těchto podmínek:
a)
bylo vynaloženo rozumné úsilí na úspěšné dokončení konzultací se subvencující zemí o zrušení nebo snížení napadnutelné subvencenapadnutelné subvence,
b)
v řízení se prokázalo, že došlo k dovozu subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku, který způsobuje nebo hrozí způsobit újmuújmu domácímu výrobnímu odvětvídomácímu výrobnímu odvětví, a nebylo vydáno rozhodnutí o přijetí závazku nebo vývozcevývozce závazek porušil,
c)
doba platnosti rozhodnutí o přijetí závazku uplynula, byl-li závazek přijat.
(2)
Konečné vyrovnávací clo se ukládá na dobu určitou nebo na dobu neurčitou podle § 19 odst. 7 a 8 s účinností ode dne, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci. Je-li zjištěna újmaújma nebo její hrozba domácímu výrobnímu odvětvídomácímu výrobnímu odvětví, lze jej uložit již ode dne účinnosti prozatímního cla. V případě, že je zjištěna pouze hrozba újmyújmy, konečné vyrovnávací clo lze uložit ode dne jejího zjištění. Bylo-li prozatímní clo nižší, než je clo konečné, příslušný rozdíl celní úřad nevyměří a nevybere.
§ 24
Vrácení cla
(1)
Zaplacené vyrovnávací clo nebo příslušný rozdíl vrátí celní úřad na základě žádosti osoby, která clo zaplatila, v případě, že
a)
ministerstvo řízení zastaví podle § 18, nebo
b)
není konečné clo uplatněno po celou dobu uplatňování prozatímního cla, nebo
c)
konečné clo je nižší než clo prozatímní, nebo
d)
v řízení o rozkladu nebo v soudním řízení bylo rozhodnuto o zrušení rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla jako celku nebo jeho části, nebo
e)
v řízení o prodloužení uplatňování konečného vyrovnávacího cla se neprokázala potřeba prodloužení uplatňování cla.
(2)
Žádost musí být podána nejpozději 90 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení, jinak právo zaniká. Celní úřad je povinen clo vrátit do 90 dnů ode dne obdržení žádosti o vrácení cla. Vyrovnávací clo vrátí ten celní úřad, který vyrovnávací clo vyměřil a vybral.
§ 25
Změna a zrušení rozhodnutí
(1)
Ministerstvo sleduje, zda uložené vyrovnávací clo je stále v souladu s podmínkami pro jeho ukládání podle tohoto zákona.
(2)
Po nabytí právní moci rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla nebo rozhodnutí o přijetí závazku může ministerstvo tato rozhodnutí změnit nebo zrušit na základě písemného podnětu účastníka řízení nebo z vlastního podnětu.
§ 26
Snížení vyrovnávacího cla
(1)
Ministerstvo vydá rozhodnutí o snížení vyrovnávacího cla nebo rozhodnutí o úpravě závazku, jestliže při přezkoumání zjistí, že došlo ke změně důvodů pro vybírání vyrovnávacího cla v původní výši nebo pro existenci závazku v původním rozsahu.
(2)
Mezi takové důvody patří zejména snížení subvence, změna ceny subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku, přijetí závazku subvencující země odstranit nebo snížit subvenci a přijetí závazku vývozcevývozce o změně ceny subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku, případně přijetí změny takového závazku.
(3)
Rozhodnutí o snížení vyrovnávacího cla se doručí všem účastníkům řízení a subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet. Ministerstvo zašle opis rozhodnutí o snížení vyrovnávacího cla Generálnímu ředitelství cel, které bezodkladně zajistí jeho provádění.
§ 27
Zrušení vyrovnávacího cla
(1)
Ministerstvo zruší rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla, pominou-li důvody pro jeho uložení. Přezkum těchto důvodů se provádí z vlastního podnětu ministerstva nebo na žádost některého z účastníků řízení, subvencující země, Ministerstva průmyslu a obchodu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Ministerstva zahraničních věcí, Generálního ředitelství cel, případně Ministerstva zemědělství, jedná-li se o zemědělské výrobkyzemědělské výrobky.
(2)
Ministerstvo zruší rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla
a)
po přijetí závazku podle § 21, nebo
b)
po zastavení řízení podle § 18, nebo
c)
pokud při přezkoumání zjistí, že pominuly jiné zákonné důvody pro vybírání vyrovnávacího cla.
(3)
V rozhodnutí o zrušení vyrovnávacího cla uvede datum, od kterého toto clo již nebude vybíráno.
(4)
Rozhodnutí o zrušení vyrovnávacího cla se doručí všem účastníkům řízení a subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet. Ministerstvo zašle opis rozhodnutí o zrušení vyrovnávacího cla Generálnímu ředitelství cel, které bezodkladně zajistí jeho provádění.
§ 28
Prodloužení uplatňování konečného vyrovnávacího cla
(1)
Pokud ministerstvo při přezkoumání na základě zdůvodněného podnětu žadatele nebo z vlastních získaných informací zjistí, že ukončení uplatňování konečného vyrovnávacího cla by vedlo k pokračování nebo opakování dovozu subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku a jím způsobené újměújmě, vydá v řízení o prodloužení uplatňování konečného vyrovnávacího cla rozhodnutí o prodloužení uplatňování konečného vyrovnávacího cla. Podnět k přezkoumání musí být podán nejpozději 6 měsíců před uplynutím doby uplatňování konečného vyrovnávacího cla. Přezkoumání musí být ukončeno nejpozději do 12 měsíců ode dne svého zahájení.
(2)
Ministerstvo vydá rozhodnutí o prodloužení konečného vyrovnávacího cla pouze tehdy, pokud ve lhůtě stanovené ministerstvem vývozcevývozce nenavrhne odpovídající závazek.
(3)
Po dobu řízení o prodloužení uplatňování konečného vyrovnávacího cla může toto clo zůstat v platnosti. Při prodloužení konečného vyrovnávacího cla podle odstavců 1 a 2 může uplatňování tohoto cla přesáhnout 5 let.
(4)
Rozhodnutí o prodloužení konečného vyrovnávacího cla se doručí všem účastníkům řízení a subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet. Ministerstvo zašle opis tohoto rozhodnutí Generálnímu ředitelství cel, které bezodkladně zajistí jeho provádění.
§ 29
Opravné prostředky
(1)
Proti rozhodnutím vydaným podle § 18 odst. 1, § 23 a § 26 až 28 může účastník řízení podat rozklad ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Podání rozkladu nemá odkladný účinek. Proti ostatním rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona nelze podat rozklad ani nejsou soudně přezkoumatelná.
(2)
Rozhodnutí v řízení o rozkladu se doručí účastníkům řízení a subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet. Ministerstvo zašle opis tohoto rozhodnutí Generálnímu ředitelství cel, které bezodkladně zajistí jeho provádění.
(3)
Účastník řízení nemůže v řízení podle tohoto zákona podat návrh na obnovu řízení ani podnět k přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení.4)
§ 30
Lhůty v řízení o rozkladu
Řízení o rozkladu musí být ukončeno vydáním rozhodnutí do 6 měsíců ode dne zahájení řízení. Ve zvlášť složitých případech může být řízení ukončeno ve lhůtě nejdéle do 9 měsíců ode dne zahájení řízení.
HLAVA V
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 31
Vztah ke správnímu řádu
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahuje se na správní řízení podle tohoto zákona správní řád.4)
§ 32
Řízení o vývozu subvencovaných výrobků vedená ve třetích státech
Žádosti o informace, které je nutno poskytnout v souvislosti s řízením o dovozu subvencovaných výrobkůsubvencovaných výrobků vedeným ve třetích státech, posuzuje a vyřizuje ministerstvo, pokud byly předloženy orgánem příslušným podle práva třetího státu a žádost je řádně odůvodněna.
§ 33
Vztah zákona k mezinárodním smlouvám
Ustanovení tohoto zákona se použijí, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce.5),8)
§ 34
Písemnosti určené podle tohoto zákona orgánu země vývozu nebo původu se mohou zasílat prostřednictvím jejího zastupitelského úřadu.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
§ 35
V zákoně č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 125/1973 Sb., zákona č. 25/1976 Sb., zákona č. 118/1983 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb. a zákona č. 148/1998 Sb., v § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se tato slova: „posuzuje dovoz subvencovaných výrobků a přijímá opatření na ochranu proti dovozu těchto výrobků.“.
ČÁST ČTVRTÁ
§ 37
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 63/2000 Sb.
ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBKY
1.
Kapitoly celního sazebníku 01 až 24, s výjimkou kapitoly 03 a čísel 1504, 1603, 1604 a 1605.
2\\. Položka 2905.43 | Mannitol (mannit)
---|---
Položka 2905.44 | D-glucitol (sorbitol, sorbit)
Číslo 33.01 | Silice (s terpénem i bez něho), včetně pevných a absolutních; pryskyřice; extrahované olejové pryskyřice; koncentráty silic v tucích, v nevysychavých olejích, ve voscích nebo podobné, získané enfleuráží nebo macerací; terpenické vedlejší produkty vznikající při deterpenaci silic; vodné destiláty a vodné roztoky silic.
Číslo 35.01 | Kasein, kaseináty a jiné deriváty kaseinu; kaseinové klihy.
Číslo 35.02 | Albuminy (včetně koncentrátů dvou nebo více syrovátkových proteinů, obsahujících více než 80 % hmotnostních syrovátkových proteinů, počítaných v sušině), albumináty a jiné deriváty albuminu.
Číslo 35.03 | Želatina (včetně želatiny v obdélníkových i čtvercových fóliích, též povrchově upravené nebo barvené) a deriváty želatiny; vyzina; jiné klihy živočišného původu, vyjma kaseinových klihů čísla 35.01.
Číslo 35.04 | Peptony a jejich deriváty; jiné proteinové látky a jejich deriváty jinde neuvedené ani nezahrnuté; kožní prášek též chromovaný.
Číslo 35.05 | Dextriny a jiné modifikované škroby (např. předželatinované nebo esterifikované škroby); klihy na bázi škrobů nebo dextrinů nebo jiných modifikovaných škrobů.
Položka 3809.10 | Přípravky k úpravě povrchu, k apretování, přípravky ke zrychlení barvení nebo ustálení barvy a jiné výrobky a přípravky (např. apretury a mořidla) užívané v textilním, papírenském, kožedělném a podobném průmyslu jinde neuvedené ani nezahrnuté na podkladě škrobových látek.
Položka 3824.60 | Sorbitol jiný než 2905.44.
Číslo 41.01 | Surové kůže a kožky z hovězího dobytka nebo koní a jiných lichokopytníků (čerstvé nebo solené, sušené, vápněné, piklované nebo jinak konzervované, ale nevyčiněné, nezpracované na pergamen ani jinak neupravené), též odchlupené nebo štípané.
Číslo 41.02 | Surové kůže ovčí nebo jehněčí (čerstvé nebo solené, sušené, vápněné, piklované nebo jinak konzervované, ale nevyčiněné, nezpracované na pergamen ani jinak neupravené), též odchlupené nebo štípané, jiné než vyloučené poznámkou 1 c) z této kapitoly.
Číslo 41.03 | Ostatní surové kůže a kožky (čerstvé nebo solené, sušené, vápněné, piklované nebo jinak konzervované, ale nevyčiněné, nezpracované na pergamen ani jinak neupravené), též odchlupené nebo štípané jiné než vyloučené poznámkou 1 b) nebo 1 c) z této kapitoly.
Číslo 43.01 | Surové kůže (včetně hlav, ohonů, nožek a jiných částí použitelných v kožešnictví), jiné než surové kůže čísel 41.01, 41.02 nebo 41.03.
Číslo 50.01 | Zámotky bource morušového způsobilé k smotávání.
Číslo 50.02 | Surové hedvábí (neskané).
Číslo 50.03 | Hedvábný odpad (včetně zámotků nezpůsobilých k smotávání, přízového odpadu a rozvlákněného materiálu).
Číslo 51.01 | Vlna nemykaná ani nečesaná.
Číslo 51.02 | Jemné nebo hrubé zvířecí chlupy, nemykané ani nečesané.
Číslo 51.03 | Odpad z vlny nebo jemných nebo hrubých zvířecích chlupů, včetně přízového odpadu, ale vyjma rozvlákněného materiálu.
Číslo 52.01 | Bavlna nemykaná ani nečesaná.
Číslo 52.02 | Bavlněný odpad (včetně niťového odpadu a rozvlákněného materiálu).
Číslo 52.03 | Bavlna mykaná nebo česaná.
Číslo 53.01 | Len surový nebo zpracovaný, avšak nespředený; lněná koudel a lněný odpad (včetně niťového odpadu a rozvlákněného materiálu).
Číslo 53.02 | Konopí (Cannabis sativa L.), surové nebo zpracované, avšak nepředené; koudel a odpad z konopí (včetně niťového odpadu a rozvlákněného materiálu).
Příloha č. 2
k zákonu č. 63/2000 Sb.
Kritéria a podmínky pro nenapadnutelné subvence poskytované na zemědělské výrobky
1.
Subvence poskytované v zemi vývozcevývozce budou odpovídat následujícím základním kritériím:
a)
tyto subvence budou poskytovány prostřednictvím státem financovaného vládního programu a nebudou zahrnovat převody od spotřebitelespotřebitele;
b)
tyto subvence nebudou znamenat poskytnutí cenové podpory výrobcům;
c)
subvence budou odpovídat specifickým subvenčním kritériím a podmínkám uvedeným níže.
Vládní programy týkající se služeb
2.
Subvence na všeobecné služby
Subvence v této kategorii zahrnují výdaje (nebo ušlé příjmy) ve vztahu k programům, které poskytují služby nebo výhody zemědělským nebo venkovským obcím. Nebudou zahrnovat přímé subvence výrobcům nebo zpracovatelům. Takové programy jsou zejména programy uvedené v následujícím seznamu, které splňují všeobecná kritéria stanovená v odstavci 1 a specifické podmínky, které jsou uvedeny níže:
a)
výzkum, včetně všeobecného výzkumu, výzkum v souvislosti s programy na ochranu životního prostředí a výzkumné programy, vztahující se na určité výrobky;
b)
kontrola škůdců a chorob, včetně všeobecných opatření a opatření na určité výrobky proti škůdcům a chorobám, jako jsou systémy včasného varování, karanténa a vyhubení;
c)
výcvikové služby, včetně všeobecných i speciálních výcvikových zařízení;
d)
přednáškové a poradenské služby, včetně poskytnutí prostředků k usnadnění převodu informací a výsledků výzkumu výrobcům a spotřebitelůmspotřebitelům;
e)
kontrolní služby, včetně všeobecných kontrolních služeb a kontroly jednotlivých výrobků pro účely zdravotní, bezpečnostní, klasifikační a standardizační;
f)
služby v oblasti marketingu a propagace, včetně tržních informací, poradenství a propagace v souvislosti s jednotlivými výrobky, avšak bez nákladů na nespecifikované účely, které by mohly být využity prodejci na snížení jejich prodejní ceny nebo k poskytnutí přímé ekonomické výhody pro kupující; a
g)
služby, poskytované v oblasti infrastruktury, včetně elektrické sítě, silnic a ostatních způsobů dopravy, zařízení trhů a přístavů, zařízení pro dodávku vody, přehrad a odvodňovacích systémů a infrastruktury, spojené s programy na ochranu životního prostředí. Ve všech případech budou náklady určeny pouze na obstarání nebo výstavbu investičních zařízení a nebudou zahrnovat jiné subvencované dodávky na vybavení hospodářství, než je síť všeobecně přístupných služeb. Nebudou zahrnovat subvence vstupů nebo provozních nákladů nebo preferenčních uživatelských poplatků.
3.
Subvence poskytované na veřejné skladové hospodářství pro účely potravinového zabezpečení9)
Výdaje (nebo ušlé příjmy) v souvislosti s vytvářením a udržováním zásob výrobků, které tvoří nedílnou část programu potravinového zabezpečení vymezeného v národním právním řádu. Program může jako svou součást zahrnovat vládní pomoc soukromým skladům výrobků.
Objem a vytváření těchto zásob bude odpovídat předem určeným cílům vztahujícím se výhradně k potravinovému zabezpečení. Proces vytváření a nakládání se zásobami bude z hlediska finančního transparentní. Nákupy potravin vládou budou prováděny za běžné tržní ceny a prodeje ze skladů pro potravinové zabezpečení budou prováděny za ceny ne nižší než běžné ceny na domácím trhu za daný výrobek a kvalitu.
4.
Subvence poskytované v rámci domácí potravinové pomoci10)
Výdaje (nebo ušlé příjmy) vztahující se k zajištění domácí potravinové pomoci potřebným vrstvám obyvatelstva. Právo obdržet potravinovou pomoc bude podléhat jasně stanoveným kritériím vztahujícím se k cílům výživy. Taková pomoc bude mít formu přímých dodávek potravin těm, jichž se to týká, nebo poskytnutí těm, kteří splňují stanovené podmínky, prostředků, které jim umožní nakoupit zemědělské výrobkyzemědělské výrobky za tržní nebo subvencované ceny. Nákupy potravin vládou budou uskutečněny za běžné tržní ceny a financování a provádění pomoci bude transparentní.
5.
Přímé subvence poskytované výrobcům
Subvence poskytovaná prostřednictvím přímých plateb (nebo ušlých příjmů, včetně plateb v naturáliích) výrobcům, pro kterou je požadováno osvobození od závazků na snížení, musí splňovat základní kritéria, stanovená v odstavci 1, a dále specifická kritéria, uplatňovaná na jednotlivé druhy přímých plateb, stanovená v odstavcích 6 až 13. Jestliže je osvobození od snížení požadováno na jakýkoliv existující nebo nový druh přímé subvence, jiný, než které jsou uvedeny v odstavcích 6 až 13., musí odpovídat kritériím b) až e) v odstavci 6, vedle všeobecných kritérií, stanovených v odstavci 1.
6.
Subvence na podporu příjmu
a)
Právo obdržet tyto subvence bude určeno jasně stanovenými kritérii, jako jsou příjem, status výrobce nebo majitele půdy, využití činitelů nebo úroveň výroby v určeném a pevně stanoveném období.
b)
Částka těchto plateb v kterémkoli daném roce se nebude vztahovat ani nebude založena na druhu a objemu výroby (včetně jednotek živého dobytka) výrobce v kterémkoli roce následujícím po základním období.
c)
Částka těchto plateb v kterémkoli daném roce se nebude vztahovat nebo nebude založena na domácích nebo mezinárodních cenách uplatňovaných v jakékoliv výrobě uskutečněné v kterémkoli roce po základním období.
d)
Částka těchto plateb v kterémkoli daném roce se nebude vztahovat nebo nebude založena na činitelích výroby použitých v kterémkoli roce po základním období.
e)
K obdržení těchto plateb nebude požadováno uskutečnění žádné výroby.
7.
Subvence poskytovaná formou účasti státu na pojištění příjmů a příjmů z programů záchranných sítí
a)
Právo obdržet tyto platby bude dáno ztrátou příjmu, berouce v úvahu pouze příjem pocházející ze zemědělství, který překročí 30 % průměrného hrubého příjmu nebo ekvivalent vyjádřený v čistém příjmu (vyjma všech plateb uskutečněných v rámci stejných nebo podobných programů) v předcházejícím tříletém období nebo tříletý průměr založený na předcházejícím pětiletém období s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty. Každý výrobce splňující tuto podmínku bude oprávněn obdržet platbu.
b)
Částka těchto plateb bude kompenzovat méně než 70 % ztráty příjmu výrobce v roce, kdy se stává oprávněným obdržet tuto pomoc.
c)
Částka všech těchto plateb se bude vztahovat výhradně na příjem, nebude se vztahovat na druh nebo objem výroby (včetně jednotek živého dobytka) výrobce, na domácí nebo mezinárodní ceny uplatňované v této výrobě ani na použité činitele výroby.
d)
Jestliže výrobce obdrží ve stejném roce subvence podle tohoto odstavce a podle odstavce 8 (subvence poskytovaná z důvodu přírodních katastrof), souhrn těchto plateb bude nižší než 100 % celkové ztráty výrobce.
8.
Subvence poskytovaná z důvodu přírodních katastrof
a)
Právo obdržet subvence vznikne pouze poté, co vládní orgány formálně uznají, že došlo nebo že probíhá přírodní nebo podobná katastrofa (včetně epidemií, napadení škůdci, nukleární nehody a války na území dotyčného účastníka) a bude dáno ztrátou výroby, která překračuje 30 % průměrné výroby v předcházejícím tříletém období nebo tříletý průměr stanovený na základě předcházejícího pětiletého období s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty.
b)
Subvence uskutečněné v případě katastrofy se budou vztahovat pouze na ztráty příjmu, živého dobytka (včetně plateb v souvislosti s veterinární léčbou zvířat), půdy nebo jiných výrobních činitelů způsobené touto přírodní katastrofou.
c)
Subvence nebudou kompenzovat více než celkové náklady na náhradu těchto ztrát a nebudou doprovázeny určením druhu nebo množství budoucí výroby.
d)
Subvence uskutečněné během katastrofy nepřesáhnou úroveň potřebnou k zabránění nebo zmírnění těch dalších ztrát, které jsou uvedeny v kritériu b) výše.
e)
Jestliže výrobce obdrží ve stejném roce subvence podle tohoto odstavce a podle odstavce 7 (pojištění příjmu a příjmu z programů záchranné sítě), souhrn těchto plateb bude nižší než 100 % celkové ztráty výrobce.
9.
Subvence poskytované v rámci strukturálních programů pro výrobce nucené ukončit činnost
a)
Právo obdržet tyto subvence bude určeno podle jasně stanovených kritérií programů určených k usnadnění ukončení činnosti osob pracujících v obchodované zemědělské výrobě nebo jejich přechodu do nezemědělských činností.
b)
Subvence budou podmíněny tím, že příjemci zcela a nastálo opouštějí obchodovanou zemědělskou výrobu.
10.
Subvence poskytované prostřednictvím programů na nevyužívání zdrojů
a)
Právo obdržet tyto subvence bude určeno podle jasně stanovených kritérií programů určených k vynětí půdy nebo jiných zdrojů, včetně živého dobytka z obchodované zemědělské výroby.
b)
Subvence budou podmíněny vynětím půdy z obchodované zemědělské výroby minimálně na 3 roky a v případě živého dobytka jeho porážkou nebo definitivní trvalou likvidací.
c)
Subvence nebudou doprovázeny určením žádného alternativního použití takové půdy nebo jiného zdroje, které zahrnuje výrobu obchodovaných zemědělských výrobkůzemědělských výrobků.
d)
Subvence se nebudou vztahovat na druh nebo objem výroby ani na domácí nebo mezinárodní ceny uplatňované ve výrobě, která využívá půdu nebo jiné zdroje zůstávající zachovány pro výrobu.
11.
Subvence při strukturálních úpravách poskytovaná prostřednictvím investičních pomocí
a)
Právo obdržet tyto subvence bude určeno podle jasně stanovených kritérií vládních programů určených k pomoci finanční nebo fyzické restrukturalizaci činností výrobce v návaznosti na objektivně prokázané strukturální nevýhody. Právo využívat takové programy může být rovněž založeno na jasně stanoveném vládním programu na reprivatizaci zemědělské půdy.
b)
Částka takových plateb v kterémkoli daném roce se nebude vztahovat nebo nebude založena na druhu nebo objemu výroby (včetně jednotek živého dobytka) výrobce v kterémkoli roce po základním období, pokud nenastala situace podle následujícího kritéria e).
c)
Částka těchto plateb v kterémkoli daném roce se nebude vztahovat nebo nebude založena na domácích nebo mezinárodních cenách uplatňovaných ve výrobě v kterémkoli roce po základním období.
d)
Subvence budou poskytnuty pouze na období nezbytné pro realizaci investic, na které jsou určeny.
e)
Subvence nebudou doprovázeny závazkem nebo určením, které zemědělské výrobkyzemědělské výrobky mají být příjemci vyráběny kromě určení určitý výrobek nevyrábět.
f)
Subvence budou omezeny částkou požadovanou na vyrovnání za strukturální nevýhodu.
12.
Subvence z programů na ochranu životního prostředí
a)
Právo obdržet tyto subvence bude stanoveno jako součást jasně stanoveného vládního programu na ochranu životního prostředí nebo konzervačního programu a bude závislé na plnění specifických podmínek vládního programu, včetně podmínek souvisejících s výrobními metodami nebo vstupy.
b)
Velikost subvence bude omezena na mimořádné náklady nebo ztráty příjmu vyplývající z plnění vládního programu.
13.
Subvence z programů regionální pomoci
a)
Právo obdržet tyto subvence bude omezeno na výrobce ve znevýhodněných regionech. Každý takový region musí být jasně určenou souvislou geografickou oblastí, která je ekonomicky a administrativně definovatelná, považovanou za znevýhodněnou na základě nestranných a objektivních kritérií jasně stanovených v zákoně nebo jiném právním předpise a prokazujících, že její potíže vznikají za okolností, které nejsou pouze dočasné.
b)
Objem těchto subvencí v kterémkoli daném roce se nebude vztahovat nebo nebude založen na druhu a objemu výroby (včetně jednotek živého dobytka) výrobce v kterémkoli roce po základním období, pokud nejde o snížení této výroby.
c)
Objem těchto subvencí v kterémkoli daném roce se nebude vztahovat nebo nebude založen na domácích nebo mezinárodních cenách uplatňovaných ve výrobě, uskutečněných v kterémkoli roce po základním období.
d)
Subvence budou poskytovány pouze výrobcům v regionech splňujících stanovené podmínky, zato však budou všeobecně poskytovány všem výrobcům v těchto regionech.
e)
Jestliže se subvence vztahují k výrobním činitelům, budou poskytovány při sestupné sazbě nad prahovou úroveň stanovenou pro dotyčného činitele.
f)
Subvence budou omezeny na mimořádné náklady nebo ztráty příjmu vyplývající z provádění zemědělské výroby v určených regionech.
1)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.
4)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.
5)
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 191/1995 Sb., o sjednání Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO).
6)
Například zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/1995 Sb., o sjednání Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé.
9)
Pro účely ustanovení odstavce 3 této přílohy se budou vládní programy skladového hospodářství pro účely potravinového zabezpečení v rozvojových zemích, jejichž činnost je transparentní a které jsou vedeny v souladu s úředně publikovanými objektivními kritérii nebo normami, považovat za slučitelné s ustanoveními tohoto odstavce, včetně programů, podle kterých jsou zásoby potravin pro potravinové zabezpečení nabývány a uvolňovány za úředně stanovené ceny za předpokladu, že rozdíl mezi pořizovací cenou a vnější referenční cenou je započítán do domácích subvencí daných Dohodou GATT a listinou závazků a koncesí člena WTO.
10)
Pro účely ustanovení odstavců 3 a 4 této přílohy se budou dodávky potravinářských výrobků za subvencované ceny mající za účel pokrýt potravinové potřeby chudého městského a venkovského obyvatelstva rozvojových zemí, uskutečňované na řádně stanoveném základě za rozumné ceny, považovat za slučitelné s ustanovením tohoto odstavce. |
Zákon č. 64/2000 Sb. | Zákon č. 64/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 29. 3. 2000, datum účinnosti 1. 6. 2000, částka 23/2000
* Čl. I - Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb. a zákona č. 356/1999 Sb., se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 2001
64
ZÁKON
ze dne 24. února 2000,
kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb. a zákona č. 356/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) až p), která znějí:
„k)
výrobkem nebezpečným svou zaměnitelností s potravinou výrobek, který není potravinou, má však tvar, vůni, barvu, vzhled, obal, označení, objem nebo rozměry, které mohou způsobit, že spotřebitelé, zejména děti, jej mohou zaměnit s potravinou a v důsledku toho si jej mohou dávat do úst, cucat nebo polykat, což může být nebezpečné pro lidské zdraví, zejména způsobit dušení, otravu nebo perforaci či zablokování zažívacího ústrojí,
l)
obuví výrobek určený k ochraně nebo pokrytí nohou, který má připevněnou podešev, včetně hlavních částí takové obuvi, i když jsou prodávány samostatně,
m)
hlavními částmi obuvi součásti nebo dílce používané k výrobě obuvi, které tvoří:
1.
vrchní část obuvi jako sestava součástí vnější části svršku, která je připevněna k podešvi nebo mezipodešvi,
2.
podšívka jako sestava součástí vnitřní části svršku a stélka jako součást nebo dílec, který se vlepuje, našívá nebo vkládá do hotové obuvi,
3.
podešev jako spodní část obuvi, připevněná ke svršku, která je vystavena oděru při používání obuvi,
n)
usní vyčiněná kůže, jejíž vláknitá struktura zůstala zachována a u níž tloušťka konečné povrchové úpravy je menší než 0,15 mm včetně,
o)
povrstvenou usní useň s nánosem vrstvy, která je menší než třetina celkové tloušťky usně, ale je větší než 0,15 mm,
p)
křišťálovým sklem sklo, které obsahuje oxid olovnatý, oxid barnatý, oxid zinečnatý a oxid draselný samostatně nebo v kombinaci, a to v množství stanoveném prováděcím právním předpisem. Prováděcí právní předpis upraví i další technické podrobnosti.“.
2.
V § 3 písm. b) se poznámka pod čarou č. 5) včetně odkazu v textu zrušuje.
3.
V § 7 odst. 1 se za slovo „prodávat“ vkládá slovo „, darovat“.
4.
V § 7 odst. 2 se za slovo „prodeje“ vkládá slovo „, darování“.
5.
V § 7 odst. 3 se za slovo „prodávající“ vkládají slova „nebo darující“ a za slovo „prodal“ se vkládají slova „či daroval“.
6.
Za § 7 se vkládá nový § 7a, který zní:
㤠7a
Zákaz výroby, dovozu, vývozu, nabídky, prodeje a darování výrobků nebezpečných svou zaměnitelností s potravinami
Nikdo nesmí vyrábět, dovážet, vyvážet, nabízet, prodávat a darovat výrobky nebezpečné svou zaměnitelností s potravinami.“.
7.
V § 10 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
též údaji o materiálech použitých v jejích hlavních částech, jde-li o obuv, s výjimkou těch výrobků, které podle prováděcího právního předpisu označování nepodléhají.“.
8.
V § 10 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:
„(7)
V případě prodeje výrobku, při jehož označení byly použity symboly, je prodávající povinen vhodně zpřístupnit spotřebiteli informaci o významu těchto symbolů.
(8)
Povinnost uloženou v odstavci 1 písm. d) má obdobně výrobce, dovozce nebo dodavatel.“.
9.
Za § 10 se vkládá nový § 10a, který zní:
㤠10a
Výrobce nebo dovozce obuvi je povinen poskytnout dodavateli, jakož i prodávajícímu přesné označení materiálů použitých v hlavních částech obuvi v souladu s prováděcím právním předpisem.“.
10.
Za § 18 se vkládá nový § 18a, který zní:
㤠18a
Výrobce nebo dovozce a prodávající nesmí používat názvy jednotlivých druhů křišťálového skla a jim přiřazené symboly, uvedené v prováděcím právním předpisu, u těch výrobků, které nejsou tímto prováděcím právním předpisem blíže charakterizovány, a to ani při reklamě těchto výrobků. Pokud výrobek ze skla nese firemní nebo výrobní označení či značku nebo obchodní jméno nebo název obsahující označení „křišťál“, „křišťálové“, „crystal“ nebo odvozeniny, jsou výrobce nebo dovozce a prodávající povinni toto označení doplnit upřesňujícími údaji v souladu s prováděcím právním předpisem.“.
11.
V § 19 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Při prodeji nebo poskytování služeb mimo ohlášenou provozovnu je prodávající povinen k informacím podle § 13 na žádost spotřebitele poskytnout zejména název nebo jméno a adresu prodávajícího, kde může spotřebitel i po ukončení takového prodeje nebo poskytování služeb uplatnit reklamaci.“.
12.
§ 21 zní:
㤠21
Ochrana před nebezpečnými výrobky a výrobky nebezpečnými svou zaměnitelností s potravinami
Orgány státní správy, orgány územní samosprávy a ostatní orgány veřejné správy jsou povinny činit v mezích své působnosti veškerá opatření, aby zamezily dovozu, vývozu a uvádění nebezpečných výrobků a výrobků nebezpečných svou zaměnitelností s potravinami do oběhu nebo zamezily jejich další oběh. O nebezpečných výrobcích a výrobcích nebezpečných svou zaměnitelností s potravinami v oběhu jsou povinny všemi dostupnými prostředky, zejména prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků, informovat spotřebitelskou veřejnost.“.
13.
V § 23 odst. 2 a 4 se text „§ 7 až 9“ nahrazuje textem „§ 7, 8 a 9“.
14.
V § 23a se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí:
„(4)
Orgány uvedené v § 23 jsou oprávněny uložit rozhodnutím výrobci, dovozci, dodavateli nebo prodávajícímu povinnost stáhnout nebezpečný výrobek nebo výrobek nebezpečný svou zaměnitelností s potravinou z trhu. V případě bezprostředního ohrožení života, vyžaduje-li to naléhavost situace, lze toto rozhodnutí oznámit ústně a neprodleně doručit písemné vyhotovení rozhodnutí.
(5)
Prodávající je povinen vyrozumět výrobce, dovozce nebo dodavatele, že výrobek je na základě rozhodnutí dozorového orgánu stahován z trhu, a neprodleně zajistit v součinnosti s nimi způsob vrácení nebezpečného výrobku nebo výrobku nebezpečného svou zaměnitelností s potravinou. Dodavatel je povinen na základě vyrozumění prodávajícího nebo na základě rozhodnutí dozorového orgánu o stažení výrobku z trhu neprodleně zajistit v součinnosti s výrobcem způsob vrácení nebezpečného výrobku nebo výrobku nebezpečného svou zaměnitelností s potravinou. Výrobce nebo dovozce je povinen na základě rozhodnutí dozorového orgánu o stažení výrobku z trhu nebo na základě vyrozumění dodavatelem nebo prodávajícím o stáhnutí výrobku z trhu zajistit v součinnosti s nimi způsob převzetí nebezpečného výrobku nebo výrobku nebezpečného svou zaměnitelností s potravinou. Vrácení nebo zpětné převzetí jsou účastníci dodávek těchto výrobků stahovaných z trhu povinni zajistit ve lhůtě stanovené dozorovým orgánem nebo, není-li lhůta stanovena, bez zbytečných průtahů a vyrozumět o tom dozorový orgán.
(6)
Nedojde-li k vrácení nebo zpětnému převzetí výrobků podle odstavce 4 v souladu s rozhodnutím dozorového orgánu nebo bez zbytečných průtahů, je dozorový orgán oprávněn vedle uložení pokuty, je-li ohrožen život, zdraví nebo majetek, nařídit zničení výrobku na náklady toho, kdo povinnost vrácení nebo zpětného převzetí těchto výrobků nesplnil.“.
15.
V § 24 odst. 1 se za číslovku „7,“ vkládá číslovka „7a,“.
16.
V § 24 odst. 2 se text „a § 11“ nahrazuje textem „, § 11 a 12“.
17.
V § 24 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Za porušení povinností stanovených v § 23a odst. 4 a 5 uloží orgán uvedený v § 23 pokutu až do výše 1 000 000 Kč.“.
Dosavadní odstavce 3 až 9 se označují jako odstavce 4 až 10.
18.
V § 24 odst. 8 se číslovka „3“ nahrazuje číslovkou „4“.
19.
V § 24 se doplňují odstavce 11 a 12, které včetně poznámek pod čarou č. 22a) a 22b) znějí:
„(11)
Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.
(12)
Pokutu vybírá orgán uvedený v § 23 a vymáhá územní finanční orgán22a) podle zvláštního právního předpisu.22b)
22a)
Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
22b)
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“.
20.
V § 28a se na konci písmena c) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) až f), která znějí:
„d)
podrobnosti o způsobu označování obuvi údaji o materiálech použitých v jejích hlavních částech,
e)
seznam druhů obuvi, které nemusí být označeny údaji o materiálech použitých v jejich hlavních částech,
f)
podmínky pro určování jednotlivých druhů křišťálového skla včetně názvů těchto druhů, vlastností, které je charakterizují, jim přidaných symbolů a metod stanovení příslušných chemických a fyzikálních vlastností, jakož i pro označování výrobků z křišťálového skla včetně stanovení výrobků z křišťálového skla, které označování podléhají.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti prvního dne třetího kalendářního měsíce po dni vyhlášení, s výjimkou čl. I bodů 7 a 10, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 65/2000 Sb. | Zákon č. 65/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 29. 3. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 23/2000
* Čl. I - Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb. a zákona č. 248/1995 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Přechodná a závěrečná ustanovení
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 1. 2001
65
ZÁKON
ze dne 24. února 2000,
kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb. a zákona č. 248/1995 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 2 se za slovo „převedené“ vkládají slova „podle zvláštního právního předpisu“.
2.
V § 3 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 5a) zní:
„(4)
Má-li k pozemku vlastnické právo nebo právo hospodaření4) více subjektů nebo je-li k němu zřízeno právo trvalého užívání5) více subjektům, jsou tyto subjekty povinny platit daň společně a nerozdílně. V případech, kdy spoluvlastnictví k pozemku je odvozováno od vlastnictví k bytu nebo nebytovému prostoru,5a) které jsou evidovány v katastru nemovitostí, jsou poplatníci daně povinni platit daň společně a nerozdílně ze spoluvlastnického podílu na pozemku, který odpovídá spoluvlastnickému podílu na společných částech stavby.
5a)
Například zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
V § 3 se odstavec 5 zrušuje.
4.
V § 4 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
pozemky ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí,“.
5.
V § 4 odst. 1 písm. d) se za slovo „převedené“ vkládají slova „podle zvláštního právního předpisu“ a slova „pokud nejsou pronajaty,“ se zrušují.
6.
V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které včetně poznámky pod čarou č. 16c) zní:
„r)
pozemky ve vlastnictví veřejných vysokých škol,16c) které slouží k uskutečňování akreditovaných studijních programů.
16c)
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).“.
7.
V § 4 odstavec 3 zní:
„(3)
Pozemky uvedené v odstavci 1 písm. a) a d) jsou osvobozeny od daně z pozemků, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány; jsou-li tyto pozemky pronajaty rozpočtové nebo příspěvkové organizaci, jsou osvobozeny za předpokladu, že nejsou využívány k podnikatelské činnosti. Pozemky uvedené v odstavci 1 písm. e) až g), l) a r) jsou osvobozeny od daně z pozemků, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány.“.
8.
V § 4 odstavec 4 zní:
„(4)
Poplatník daně uplatní nárok na osvobození od daně z pozemků podle odstavce 1 písm. e) až h), j), k), m), n), p) a r) v daňovém přiznání.“.
9.
V § 6 odst. 3 se slovo „který“ nahrazuje slovem „kterou“.
10.
V § 7 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova, která včetně poznámky pod čarou č. 17a) znějí: "byty včetně podílu na společných částech stavby, které jsou evidovány v katastru nemovitostí17a) (dále jen „byty“) nebo nebytové prostory včetně podílu na společných částech stavby, které jsou evidovány v katastru nemovitostí17a) (dále jen „samostatné nebytové prostory“).
17a)
§ 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.“.
11.
V § 7 odst. 2 se za slovo „nejsou“ vkládají slova „stavby, v nichž jsou byty nebo samostatné nebytové prostory, které jsou předmětem daně podle odstavce 1,“ a slova „veřejných dopravních cest“ se nahrazují slovy „stavby sloužící veřejné dopravě“.
12.
V § 7 odstavec 3 zní:
„(3)
Stavbami sloužícími veřejné dopravě se rozumějí stavby dálnic, silnic, místních komunikací, veřejných účelových komunikací, letecké stavby, stavby drah a na dráze, stavby vodních cest a přístavů, pokud užívání stavby k veřejné dopravě vyplývá z rozhodnutí příslušného stavebního úřadu,17) nebo z dříve vydaných rozhodnutí o užívání stavby.“.
13.
§ 8 včetně nadpisu zní:
㤠8
Poplatníci daně
(1)
Poplatníkem daně je vlastník stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru.
(2)
Jde-li o stavbu nebo samostatný nebytový prostor, s výjimkou stavby obytného domu, spravované Pozemkovým fondem České republiky, Správou státních hmotných rezerv nebo převedené podle zvláštního právního předpisu na Fond národního majetku České republiky, jsou poplatníky tyto subjekty.
(3)
Jde-li o stavbu nebo samostatný nebytový prostor, s výjimkou stavby obytného domu, spravované Pozemkovým fondem České republiky, Správou státních hmotných rezerv nebo převedené podle zvláštního právního předpisu na Fond národního majetku České republiky, které jsou pronajaty, je poplatníkem daně nájemce.
(4)
Jde-li o stavbu obytného domu nebo byt spravovaný Pozemkovým fondem České republiky, Správou státních hmotných rezerv nebo převedený podle zvláštního právního předpisu na Fond národního majetku České republiky, jsou poplatníky daně tyto subjekty.
(5)
Má-li právnická osoba ke stavbě, bytu nebo samostatnému nebytovému prostoru právo hospodaření,4) nebo k nim bylo zřízeno právo trvalého užívání,5) je poplatníkem daně nositel tohoto práva.
(6)
Má-li ke stavbě, bytu nebo samostatnému nebytovému prostoru vlastnické právo, právo hospodaření,4) právo trvalého užívání5) nebo právo nájmu více subjektů, jsou tyto povinny platit daň společně a nerozdílně.“.
14.
V § 9 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
stavby ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí,“.
15.
V § 9 odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
stavby, byty a samostatné nebytové prostory spravované Pozemkovým fondem České republiky nebo převedené podle zvláštního právního předpisu na Fond národního majetku České republiky,“.
16.
V § 9 odst. 1 písmeno g) zní:
„g)
na dobu 15 let, počínaje rokem následujícím po vydání kolaudačního rozhodnutí, novostavby obytných domů ve vlastnictví fyzických osob a byty ve vlastnictví fyzických osob v novostavbách obytných domů, pokud slouží k trvalému bydlení vlastníků nebo osob blízkých,“.
17.
V § 9 odst. 1 písmeno j) zní:
„j)
do zdaňovacího období roku 2002 včetně, byty převedené do vlastnictví fyzických osob z vlastnictví státu, obcí a družstev podle zvláštního právního předpisu,5a) pokud nedošlo k dalšímu převodu nebo přechodu vlastnického práva na jiné osoby než na osoby blízké,“.
18.
V § 9 odst. 1 písm. r) se slova „na vytápění plynem, elektřinou nebo“ zrušují.
19.
V § 9 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Osvobození podléhají též byty a samostatné nebytové prostory splňující podmínky pro osvobození podle odstavce 1 písm. a) až c), e), f), h), i), k) až n), p) a r), není-li dále stanoveno jinak.“.
Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 4 až 9.
20.
V § 9 odstavec 5 zní:
„(5)
Stavby, s výjimkou staveb obytných domů, a samostatné nebytové prostory uvedené v odstavci 1 písm. a) a d) jsou osvobozeny od daně ze staveb, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány; jsou-li pronajaty rozpočtové nebo příspěvkové organizaci, jsou osvobozeny za předpokladu, že nejsou využívány k podnikatelské činnosti. Stavby, byty nebo samostatné nebytové prostory uvedené v ustanovení odstavce 1 písm. e) a f) jsou osvobozeny od daně ze staveb, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány. Podle ustanovení odstavce 1 písm. i) postupují obdobně bytová družstva označovaná podle dřívějších předpisů jako lidová bytová družstva.“.
21.
§ 10 včetně nadpisu zní:
㤠10
Základ daně
(1)
Základem daně ze stavby je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 (dále jen „zastavěná plocha“) podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. U stavby bez svislé nosné konstrukce se půdorysem rozumí plocha ohraničená průmětem obvodu stavby dotýkající se povrchu přilehlého pozemku ve vodorovné rovině. U stavby se svislou nosnou konstrukcí se půdorysem rozumí průmět obvodového pláště stavby na pozemek.
(2)
Základem daně z bytu nebo ze samostatného nebytového prostoru je výměra podlahové plochy bytu v m2 nebo výměra podlahové plochy samostatného nebytového prostoru v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období, vynásobená koeficientem 1,20, (dále jen „upravená podlahová plocha“).“.
22.
§ 11 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 18e) zní:
㤠11
Sazba daně
(1)
Základní sazba daně činí
a)
u obytných domů18e) 1 Kč za 1 m2 zastavěné plochy; u ostatních staveb tvořících příslušenství k obytným domům z výměry přesahující 16 m2 zastavěné plochy 1 Kč za 1 m2 zastavěné plochy,
b)
u staveb pro individuální rekreaci a rodinných domů18e) využívaných pro individuální rekreaci 3 Kč za 1 m2 zastavěné plochy a u staveb, které plní doplňkovou funkci k těmto stavbám, s výjimkou garáží, 1 Kč za 1 m2 zastavěné plochy,
c)
u garáží vystavěných odděleně od obytných domů a u samostatných nebytových prostorů užívaných, na základě rozhodnutí příslušného stavebního úřadu,17) jako garáže 4 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy,
d)
u staveb pro podnikatelskou činnost a u samostatných nebytových prostorů užívaných, na základě rozhodnutí příslušného stavebního úřadu,17) pro podnikatelskou činnost,
1.
sloužících pro zemědělskou prvovýrobu, pro lesní a vodní hospodářství 1 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy,
2.
sloužících pro průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku a ostatní zemědělskou výrobu 5 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy,
3.
sloužících pro ostatní podnikatelskou činnost 10 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy,
e)
u ostatních staveb 3 Kč za 1 m2 zastavěné plochy,
f)
u bytů a u ostatních samostatných nebytových prostorů 1 Kč za 1 m2 upravené podlahové plochy.
(2)
Základní sazby daně za 1 m2 zastavěné plochy stavby zjištěné podle odstavce 1 písm. a) až e) se zvyšují o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje dvě třetiny zastavěné plochy. U staveb pro podnikatelskou činnost se základní sazba daně za 1 m2 zastavěné plochy zjištěné podle odstavce 1 zvyšuje o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží. Za první nadzemní podlaží se považuje každé konstrukční podlaží, které má úroveň podlahy nebo i její části do 0,80 m pod nejnižším bodem přilehlého terénu, není-li v projektové dokumentaci stanoveno jinak. Všechna podlaží umístěná nad tímto podlažím včetně účelově určeného podkroví se považují za další nadzemní podlaží.
(3)
Základní sazba daně
a)
podle odstavce 1 písm. a) a f), případně zvýšená u staveb podle odstavce 2, se násobí koeficientem přiřazeným k jednotlivým obcím podle počtu obyvatel z posledního sčítání lidu
0,3 v obcích do 300 obyvatel
0,6 v obcích nad 300 obyvatel do 600 obyvatel
1,0 v obcích nad 600 obyvatel do 1 000 obyvatel
1,4 v obcích nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel
1,6 v obcích nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel
2,0 v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel
2,5 v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel
3,5 v obcích nad 50 000 obyvatel a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech
4,5 v Praze.
Pro jednotlivé části obce může obec obecně závaznou vyhláškou koeficient, který je pro ni stanoven, zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie v členění koeficientů; koeficient 4,5 lze zvýšit na koeficient 5,0,
b)
u jednotlivých druhů staveb podle odstavce 1 písm. b) až d), případně zvýšená podle odstavce 2 a samostatných nebytových prostorů podle odstavce 1 písm. c) a d) se v celé obci násobí koeficientem 1,5, který může obec stanovit obecně závaznou vyhláškou.
(4)
U staveb pro individuální rekreaci a rodinných domů18e) užívaných pro individuální rekreaci a u staveb, které plní doplňkovou funkci k těmto stavbám, s výjimkou garáží, se základní sazba daně podle odstavce 1 písm. b), případně zvýšená podle odstavce 2 násobí koeficientem 2,0 nebo se koeficient, je-li stanoven podle odstavce 3 písm. b), násobí koeficientem 2,0, pokud jsou tyto stavby umístěny v národních parcích a v zónách I. chráněných krajinných oblastí vyhlášených podle zvláštního právního předpisu.
(5)
Daň zjištěná podle § 10 a § 11 odst. 3 se zvyšuje o 2 Kč za každý 1 m2 podlahové plochy nebytového prostoru sloužícího v obytném domě k podnikatelské činnosti s výjimkou zemědělské prvovýroby nebo případů, kdy jsou pro tento nebytový prostor důvody pro osvobození podle § 9 tohoto zákona.
(6)
U staveb a samostatných nebytových prostorů uvedených v § 11 odst. 1 písm. d), které slouží více účelům, se použije základní sazba daně odpovídající podnikatelské činnosti, jíž slouží převažující část podlahové plochy nadzemní části stavby nebo upravené podlahové plochy samostatného nebytového prostoru a při stejném poměru podlahových ploch připadajících na jednotlivé činnosti se použije vyšší příslušná sazba. Pokud je ve stavbách uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), b), c) a e) provozována podnikatelská činnost na převažující části podlahové plochy nadzemních částí staveb, použije se sazba daně podle § 11 odst. 1 písm. d). Pokud je v bytech nebo samostatných nebytových prostorech uvedených v § 11 odst. 1 písm. c) a f) provozována podnikatelská činnost na převažující části upravené podlahové plochy, použije se sazba daně podle § 11 odst. 1 písm. d).
18e)
Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.“.
23.
V § 13a odst. 1 větě páté se za slova „ke změně“ vkládají slova „sazeb daně nebo“.
24.
V § 13b se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 18) zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1.
25.
§ 14 včetně nadpisu zní:
㤠14
Zaokrouhlování
(1)
Základ daně z pozemků podle § 5 odst. 1 a 2 se zaokrouhluje na celé Kč nahoru.
(2)
Základ daně ze staveb podle § 10 se zaokrouhluje na celé m2 nahoru.
(3)
Daň z pozemků za jednotlivé druhy pozemků a daň ze staveb za jednotlivé stavby nebo souhrn staveb, byty nebo souhrn bytů, samostatné nebytové prostory nebo souhrn samostatných nebytových prostorů se zaokrouhluje na celé Kč nahoru.“.
26.
V § 15 odst. 3 se slova „ale daň nevyměří ani neplatí“ nahrazují slovy „daň se vyměří, ale nepředepíše“.
27.
§ 16 včetně nadpisu zní:
㤠16
Platnost mezinárodních smluv
Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.“.
Čl. II
Přechodná a závěrečná ustanovení
Osvobození od daně ze staveb z důvodu změny systému vytápění přechodem z pevných paliv na systém vytápění plynem nebo elektřinou podle § 9 odst. 1 písm. r) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění zákona č. 315/1993 Sb., uplatněná přede dnem účinnosti tohoto zákona zůstávají zachována.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 67/2000 Sb. | Zákon č. 67/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb.
Vyhlášeno 29. 3. 2000, datum účinnosti 29. 3. 2000, částka 23/2000
* Čl. I - Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 29. 3. 2000
67
ZÁKON
ze dne 25. února 2000,
kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 32 odst. 7 se zrušuje tečka na konci odstavce a doplňují se slova, která včetně poznámky pod čarou č. 21a) znějí: „nebo farmových chovů zvěře.21a)
21a)
§ 19 odst. 3 zákona č. 23/1962 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
V § 33 odstavec 3 zní:
„(3)
Těžbu v lese, ve kterém vlastník lesa hospodaří bez schváleného plánu nebo bez protokolem o převzetí převzaté osnovy, lze provést jen se souhlasem odborného lesního hospodáře. Souhlas nelze odmítnout, není-li těžba v rozporu s ostatními ustanoveními tohoto zákona. Má-li těžba překročit 3 m3 na 1 ha lesa za kalendářní rok, musí vlastník lesa, jakož i ten, kdo koupil stojící lesní porost, i ten, kdo provádí těžbu, předem písemně vyrozumět orgán státní správy lesů a doložit vyjádření příslušného odborného lesního hospodáře. Pokud orgán státní správy lesů nesdělí osobě, která jej písemně vyrozuměla o záměru provést těžbu, své stanovisko do 30 dnů ode dne doručení vyrozumění, může tato osoba těžbu provést. Na vydání tohoto stanoviska orgánu státní správy lesů se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.“.
3.
V § 54 odst. 1 se slova „Orgán státní správy lesů uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč podnikateli,28) který při výkonu podnikatelské činnosti“ nahrazují slovy „Orgán státní správy lesů uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč tomu, kdo“.
Současně se zrušuje poznámka pod čarou č. 28).
4.
V § 54 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
provede těžbu nad rámec schváleného plánu či protokolem o převzetí převzaté osnovy, nebo provede jinou těžbu v rozporu s tímto zákonem, zejména provede neoprávněně těžbu v množství překračujícím 3 m3 na 1 ha lesa za kalendářní rok, anebo provede bez povolení orgánu státní správy lesů mýtní úmyslnou těžbu v porostu mladším než 80 let,“.
5.
V § 54 odst. 2 se slova „podnikateli, který při výkonu podnikatelské činnosti“ nahrazují slovy „tomu, kdo“.
6.
V § 55 odstavec 1 zní:
„(1)
Orgán státní správy lesů uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč vlastníku lesa nebo jiné osobě, kteří
a)
úmyslnou činností způsobí značné škody na lese a ohrozí tím plnění jeho funkcí,
b)
bez rozhodnutí orgánu státní správy lesů o odnětí nebo o omezení odnímají pozemky určené k plnění funkcí lesa nebo omezují jejich využívání pro plnění funkcí lesa,
c)
neoprávněně užívají pozemky určené k plnění funkcí lesa způsobem, který znemožňuje jejich využívání pro plnění funkcí lesa,
d)
provedou neoprávněnou těžbu v množství překračujícím 3 m3 na 1 ha lesa za kalendářní rok,
e)
provedou bez povolení orgánu státní správy lesů těžbu mýtní úmyslnou v porostu mladším než 80 let.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 68/2000 Sb. | Zákon č. 68/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele
Vyhlášeno 29. 3. 2000, datum účinnosti 1. 5. 2000, částka 23/2000
* Čl. I - Zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 5. 2000
68
ZÁKON
ze dne 25. února 2000,
kterým se mění zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, se mění takto:
1.
§ 1 zní:
㤠1
Tento zákon upravuje ochranu chmele a chmelové sadby stanovením chmelařských oblastí a chmelařských poloh a stanovením podmínek pro zajištění pravosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti chmele a chmelových produktů a pro zamezení falšování při jejich úpravách. Dále upravuje státní dozor nad dodržováním povinností vyplývajících z tohoto zákona.“.
2.
V § 2 písmena a) a b) včetně poznámek pod čarou č. 1) a 2) znějí:
„a)
chmelem plodenství samičích rostlin chmele otáčivého (Humulus lupulus L.),
b)
podnikatelem s chmelem podnikatel1) pěstující chmelovou sadbu a chmelové rostliny nebo ošetřující chmel a upravující nebo vyrábějící chmelové produkty anebo dovážející nebo uvádějící do oběhu2) chmelovou sadbu nebo chmelové produkty.
1)
§ 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
2)
§ 2 písm. n) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.“.
3.
V § 2 písmena d) až h) znějí:
„d)
neupraveným chmelem chmel prvně usušený a prvně balený,
e)
upraveným chmelem chmel, který prošel konečným sušením a konečným balením,
f)
partií chmele počet obalů s chmelem nebo chmelovými produkty majícími stejné vlastnosti a podané k označení nebo ověření jedním podnikatelem,
g)
označováním uvedení údajů stanovených tímto zákonem na obalu chmele a opatřeného příslušným dokladem,
h)
ověřováním uvedení údajů o původu chmele stanoveným tímto zákonem na obalu, včetně vydání ověřovací listiny obsahující rovněž údaje o hmotnosti, které provede Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský3) (dále jen „Ústav“),“.
4.
V § 2 písm. i) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) až u), která znějí:
„j)
izomerizací fyzikálně chemická úprava zvyšující rozpustnost hořkých látek v chmelových produktech,
k)
chmelovými produkty chmelový prášek s vyšším obsahem lupulinu, chmelový extrakt, izomerizovaný chmelový prášek, izomerizovaný chmelový extrakt, nový izomerizovaný produkt a smíšený chmelový produkt,
l)
chmelovým práškem produkt získaný mletím chmele obsahujícího všechny přirozené části, který byl případně návazně upraven mechanicky do formy granulí,
m)
chmelovým práškem s vyšším obsahem lupulinu produkt získaný mletím chmele, ze kterého byly mechanicky odděleny části krycích listenů, listů a řapíků,
n)
chmelovým extraktem koncentrovaný produkt získaný působením rozpouštědla na chmel nebo chmelový prášek,
o)
smíšeným chmelovým produktem produkt vzniklý smíšením dvou či více chmelových produktů uvedených pod písmeny l), m) a n),
p)
izomerizovaným chmelovým práškem chmelový prášek, ve kterém alfa kyseliny byly téměř úplně izomerizovány,
r)
novým izomerizovaným chmelovým produktem chmelový produkt, ve kterém byly alfa kyseliny téměř úplně izomerizovány a kde i ostatní složky produktu byly změněny proti původní surovině nebo kde byly úmyslně vyloučeny z konečného produktu,
s)
zaplombováním nebo zapečetěním obalu uzavření obalu a jeho opatření plombou nebo pečetí za přítomnosti zaměstnance Ústavu tak, že jeho otevřením dojde k porušení plomby nebo pečeti,
t)
uzavřeným okruhem operace proces ošetřování nebo zpracování chmele uskutečněný pod dohledem zaměstnance Ústavu zajišťující nemožnost přidání nebo odebrání chmele nebo chmelového výrobku během tohoto procesu. Uzavřený okruh začíná otevřením zaplombovaného nebo zapečetěného obalu obsahujícího chmel nebo chmelový produkt a končí zaplombováním nebo zapečetěním obalu obsahujícího chmel nebo chmelový produkt,
u)
místem produkce chmelařské oblasti a chmelařské polohy.“.
5.
V § 4 odst. 1 se za slovy „Veškeré chmelnice“ slova „ve chmelařských oblastech“ zrušují.
6.
§ 5 se zrušuje.
7.
V § 6 odstavec 1 zní:
„(1)
Ústav označí každý obal s chmelem štítkem s názvem státu, ročníkem sklizně, názvem chmelařské oblasti, popřípadě i polohy, katastrálního území, číslem obalu a názvem odrůdy a uzavře ho plombami. Po provedeném označení a zvážení vystaví doklad podle jednotlivých podnikatelů s chmelem a katastrálních území obsahující údaje o počtu obalů s chmelem a jejich zjištěné hmotnosti. Doklad o označení doprovází partii chmele po celou dobu dalšího zpracování nebo míchání až do vydání ověřovací listiny. Náležitosti dokladu stanoví prováděcí právní předpis.“.
8.
§ 7 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 6) zní:
㤠7
Ověřování
(1)
Ústav ověří pouze označený chmel, který splňuje požadavky stanovené prováděcím předpisem, a chmelové produkty vyrobené z ověřeného chmele.
(2)
Ověřování nepodléhá
a)
chmel sklizený z chmelnice na pozemku ve vlastnictví pivovaru a používaný tímto pivovarem v původním nebo zpracovaném stavu, chmelové produkty z tohoto chmele použité tímto pivovarem,
b)
chmel, chmelový prášek s vyšším obsahem kyselin, smíšený chmelový produkt do 1 kg a chmelový extrakt do 300 g určený k prodeji spotřebiteli6) pro jeho vlastní spotřebu,
c)
izomerizovaný chmelový extrakt,
d)
izomerizovaný chmelový prášek,
e)
nový izomerizovaný chmelový produkt.
(3)
Pivovar je povinen nahlásit Ústavu sklizené množství, odrůdu a místo produkce chmele nejpozději do 1. listopadu roku sklizně. Podnikatel s chmelem je povinen nahlásit vyrobené množství jednotlivých chmelových produktů uvedených v odstavci 2 písm. c), d) a e) Ústavu do 31. prosince roku výroby.
(4)
Ověřování provede Ústav neprodleně, jakmile je o to podnikatelem s chmelem požádán.
(5)
Ověřování je ukončeno uvedením údajů na každý obal s chmelem nebo chmelovým produktem a vydáním ověřovací listiny, která provází chmel nebo chmelový produkt.
(6)
Ověřovací listina musí obsahovat
a)
u chmele údaj, zda jde o chmel upravený nebo neupravený, číslo ověřovací listiny, zemi původu, místo produkce, obchodní jméno podnikatele s chmelem, rok sklizně, odrůdu, čistou nebo hrubou hmotnost, identifikační čísla obalů a datum vystavení ověřovací listiny,
b)
u chmelových produktů údaj o výrobku, číslo ověřovací listiny, zemi původu, místo produkce, obchodní jméno podnikatele s chmelem, rok sklizně, odrůdu, čistou nebo hrubou hmotnost, identifikační čísla obalů, místo a datum zpracování a datum vystavení ověřovací listiny,
c)
u míseného chmele a mísených chmelových produktů údaje o použitých odrůdách, místech produkce a ročníku sklizně, o hmotnostním procentu jednotlivých použitých složek a čísle ověřovacích listin použitého chmele či chmelového produktu.
(7)
Obal s chmelem nebo chmelovým produktem musí obsahovat
a)
u chmele údaj, zda jde o chmel upravený nebo neupravený, identifikační číslo obalu, zemi původu chmele, místo produkce, obchodní jméno podnikatele s chmelovým produktem, rok sklizně a odrůdu chmele,
b)
u chmelových produktů údaj o výrobku, identifikační číslo obalu, zemi původu, místo produkce, obchodní jméno podnikatele s chmelovým produktem, rok sklizně, odrůdu, místo a datum zpracování.
(8)
Došlo-li u chmele nebo chmelového produktu po jeho ověření k přebalu, musí být tento chmel nebo chmelový produkt znovu ověřen.
6)
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.“.
9.
§ 8 včetně nadpisu zní:
㤠8
Pěstování, úpravy a uvádění chmele a chmelových produktů do oběhu
(1)
Podnikatel s chmelem je povinen
a)
jednotlivé odrůdy chmele pěstovat odděleně,
b)
sklízet, skladovat a balit neoznačený chmel podle jednotlivých odrůd a katastrálních území,
c)
přihlásit chmel k označení nejpozději do 30. listopadu roku sklizně,
d)
přihlásit chmel k ověření nejpozději do 31. března roku následujícího po sklizni; nemůže-li z vážného důvodu termín dodržet, může mu být tato lhůta Ústavem prodloužena nejpozději do 30. června roku následujícího po sklizni,
e)
balit chmel a chmelové produkty jen do takových obalů, které zajistí jeho ochranu před škodlivými vlivy vnějšího prostředí,
f)
zajistit, aby jednotlivé odrůdy chmele byly skladovány odděleně,
g)
při úpravách chmele mísit jen označený nebo ověřený chmel stejného ročníku sklizně, stejné odrůdy, stejného místa produkce a jen za přítomnosti zaměstnance Ústavu, kterému předloží recepturu mísení a ověřovací listiny, s výjimkou chmele uvedeného v § 7 odst. 2 písm. a) a b),
h)
při výrobě chmelových produktů mísit jen označené nebo ověřené chmele původem z České republiky a ověřené chmelové produkty připravené z těchto chmelů, které pocházejí ze stejného ročníku sklizně, pouze za přítomnosti zaměstnance Ústavu, kterému předloží recepturu mísení a ověřovací listiny, s výjimkou chmelových produktů uvedených v § 7 odst. 2,
i)
vést evidenci o zpracovaném chmelu; náležitosti evidence stanoví prováděcí předpis.
(2)
Mísení chmele podle odstavce 1 písm. g) a výroba chmelových produktů podle odstavce 1 písm. h) musí probíhat v uzavřeném okruhu.“.
10.
Pod § 9 se vkládá nadpis „Vývoz“ a v § 9 odstavec 1 zní:
„(1)
Podnikatel s chmelem smí vyvážet pouze ověřený chmel a ověřené chmelové produkty.“.
11.
§ 9a včetně nadpisu zní:
㤠9a
Dovoz
(1)
Dovoz chmele a chmelových produktů lze uskutečnit pouze v případě, že byly v zemi původu ověřeny a splňují požadavky stanovené prováděcím předpisem. To neplatí při dovozu izomerizovaného chmelového extraktu, izomerizovaného chmelového prášku a nového izomerizovaného chmelového produktu.
(2)
Podnikatel s chmelem je povinen při dovozu chmele a chmelových produktů předložit celnímu orgánu ověřovací listinu vydanou příslušným orgánem země původu obsahující ustanovení, že dovážený chmel splňuje požadavky stanovené prováděcím předpisem. To neplatí při dovozu izomerizovaného chmelového extraktu, izomerizovaného chmelového prášku a nového izomerizovaného chmelového produktu.
(3)
Podnikatel s chmelem, který dovezl chmel nebo chmelové produkty, je povinen do 15 dnů od jejich propuštění do volného oběhu v tuzemsku oznámit tuto skutečnost Ústavu. Údaje o předmětu dovozu, které musí oznámení obsahovat, stanoví prováděcí předpis.“.
12.
V § 10 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Ústav provádí dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 4, § 8 odst. 1 písm. a) až e), § 8 odst. 1 písm. g), h) a i), § 8 odst. 2, § 9 a 9a.
(3)
Inspekce provádí dozor nad dodržováním povinnosti stanovené v § 8 odst. 1 písm. f).“.
13.
V § 12 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
poruší povinnosti stanovené v § 4, § 8 odst. 1 písm. a), b), e) a i) nebo v § 9a, pokutu až do výše 100 000 Kč,“.
14.
V § 12 odst. 1 písm. c) se slova „uvedené v § 8“ nahrazují slovy „stanovené v § 8 odst. 1“.
15.
V § 12 odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
poruší povinnosti stanovené v § 8 odst. 1 písm. g) nebo h), pokutu až do výše 500 000 Kč.“.
16.
V § 12 odst. 2 písmeno b) zní:
„b)
poruší povinnost stanovenou v § 8 odst. 1 písm. f), pokutu až do výše 100 000 Kč.“.
17.
V § 13 se slova „podle § 5, 6 a 7 tohoto zákona“ nahrazují slovy „o označování a ověřování“.
18.
V § 14 písmeno c) zní:
„c)
podrobnosti o označování a ověřování,“.
19.
V § 14 písm. f) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:
„g)
údaje o předmětu dovozu,
h)
náležitosti evidence o zpracovaném chmelu.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 69/2000 Sb. | Zákon č. 69/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 29. 3. 2000, datum účinnosti 29. 3. 2000, částka 23/2000
* Čl. I - Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb. a zákona č.
* Čl. II
Aktuální znění od 29. 3. 2000
69
ZÁKON
ze dne 1. března 2000,
kterým se mění zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb. a zákona č. 127/1998 Sb., se mění takto:
1.
V § 6 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Finanční prostředky plynoucí z pokut a poplatků z prodlení účtovaných Pojišťovnou v oblasti veřejného zdravotního pojištění je Pojišťovna oprávněna použít jako zdroj fondu prevence maximálně do výše 0,3 % celkového objemu základního fondu po přerozdělení.“.
2.
V § 7 odst. 2 písm. b) na konci se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „, a příjmy podle § 6 odst. 7.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 70/2000 Sb. | Zákon č. 70/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 29. 3. 2000, datum účinnosti 29. 3. 2000, částka 23/2000
* Čl. I - Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění zákona č. 216/1994 Sb. a zákona č. 105/1995 Sb., se mění takto:
* Čl. IV
Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.)
70
ZÁKON
ze dne 1. března 2000,
kterým se mění zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění zákona č. 216/1994 Sb. a zákona č. 105/1995 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se slova „, které není předmětem burzovního obchodu podle zvláštního zákona1) (dále jen „komodity“)“ nahrazují slovy "(dále jen „komodity“) a s deriváty1) vztahujícími se ke komoditám, které jsou předmětem obchodování na komoditní burze, (dále jen „komoditní deriváty“)“.
Poznámka pod čarou č. 1) zní:
„1)
§ 8a odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 15/1998 Sb. a zákona č. 70/2000 Sb.“.
Dosavadní poznámky pod čarou č. 1) a 1a) se označují jako poznámky pod čarou č. 1a) a 1b), a to včetně odkazů na tyto poznámky pod čarou.
2.
V § 2 odst. 1 se za slova „koupě a prodej komodit“ vkládají slova „a komoditních derivátů“.
3.
V § 12 odst. 2 písm. l) se za slovo „komodit“ vkládají slova „a komoditních derivátů“.
4.
V § 25 odst. 3 se za slovo „komodit“ vkládají slova „a komoditních derivátů“ a za slovo „komoditami“ se vkládají slova „a komoditními deriváty“.
5.
V § 26 odst. 1 se slovo „jejichž“ nahrazuje slovy „s komoditními deriváty, pokud“ a za slovo „přijetí“ se vkládají slova „komodit a komoditních derivátů“.
6.
V § 26 odstavec 4 zní:
„(4)
Termínované obchody mohou uzavírat osoby oprávněné k burzovním obchodům.“.
7.
V § 27 odst. 5 se za slovo „komodit“ vkládají slova „a komoditních derivátů“.
8.
V § 30 odst. 1 písm. a) se za slovo „komoditami“ vkládají slova „a komoditními deriváty“.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 55/2000 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 55/2000 Sb.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami
Vyhlášeno 31. 3. 2000, datum účinnosti 1. 7. 2000, částka 19/2000
Aktuální znění od 1. 7. 2000
55
VYHLÁŠKA
Ministerstva zdravotnictví
ze dne 10. března 2000,
kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 17 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v platném znění:
Čl. I
Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, se mění takto:
Příloha k vyhlášce č. 134/1998 Sb. zní:
“Příloha k vyhlášce č. 134/1998 Sb.
1.
TEXTOVÁ ČÁST
Kapitola 1
Vysvětlení základních pojmů použitých v seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami
1.| seznam výkonů| seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami
---|---|---
2.| zdravotní výkon| základní jednotka seznamu, popisující ucelenou činnost při poskytování zdravotní péče
3.| kategorie výkonu| kategorie úhrady výkonu - řadí výkon mezi výkony plně hrazené, hrazené za určitých podmínek a nehrazené z veřejného zdravotního pojištění
4.| autorská odbornost| odbornost, která navrhla a odborně garantuje registrační list výkonu
5.| číslo výkonu| pětimístné číslo jednoznačně identifikující výkon v rámci seznamu výkonů
6.| název výkonu| stručný text vystihující jednoznačně podstatu výkonu
7.| popis výkonu| text, rozvíjející název výkonu, popisující výkon a případně jeho provedení
8.| OM
omezení místem| omezení pro vykazování výkonu místem jeho provedení
9.| OF
omezení frekvencí| omezení pro vykazování výkonu frekvencí jeho provedení vztaženou na jednoho pojištěnce a jedno nebo více časových období
10.| čas výkonu| čas výkonu v minutách. Autorská odbornost výkonu je rozhodující pro přiřazení minutové režijní sazby. Celková hodnota minutové režie výkonu se vypočte jako součin času výkonu a minutové režijní sazby příslušné k výkonům dané autorské odbornosti (viz kapitola 7).
Čas výkonu vyjadřuje dobu, po kterou je pracoviště prováděním výkonu plně vytíženo.
11.| nositel výkonu| zdravotnický pracovník, který se podílí na provedení výkonu. U výkonu jsou přiřazeny osobní náklady jednoho nositele výkonu, pouze výjimečně více nositelů (operační výkony a podobně). Je-li nositelem výkonu alespoň jeden lékař nebo jiný vysokoškolský pracovník, nejsou zásadně k výkonu přiřazeny osobní náklady středních zdravotnických pracovníků (jsou obsaženy v úhradě nepřímých nákladů - režii).
12.| čas nositele výkonu| čas, po který je daný zdravotnický pracovník zaměstnán prováděním právě tohoto jediného výkonu
13.| mzdový index nositele výkonu| index, který charakterizuje kvalifikaci nositele k provedení výkonu a obtížnost provedení výkonu
14.| bodová hodnota výkonu| součet všech přímých nákladů na výkon (osobních nákladů nositele výkonu, nákladů na jednoúčelové přístroje a jejich specifickou údržbu, při provedení výkonu přímo spotřebovaný zdravotnický materiál a při provedení výkonu přímo spotřebované léčivé přípravky) kalkulovaný v korunách a vyjádřený v bodech
15.| ZUM| zvlášť účtovaný zdravotnický materiál, který lze zvlášť účtovat k výkonu, pokud byl odůvodněně při výkonu spotřebován
16.| ZULP| zvlášť účtovaný léčivý přípravek, který lze zvlášť účtovat k výkonu, pokud byl odůvodněně při výkonu spotřebován
17.| OD| ošetřovací den
18.| PZT| prostředky zdravotnické techniky
Kapitola 2
Obecná pravidla pro vykazování výkonů
1.
VYKAZOVÁNÍ VÝKONŮ
1.
Jednou provedený výkon hradí zdravotní pojišťovna pro jednoho pojištěnce pouze jednomu zdravotnickému zařízení.
2.
Pokud není v názvu výkonu, popisu výkonu, v kapitole další pravidla či v omezení frekvencí u výkonu uvedeno jinak, hradí zdravotní pojišťovna jednotlivé výkony pro jednoho pojištěnce jednomu zdravotnickému zařízení v jednom dni pouze jedenkrát. Výkony prováděné na párových orgánech uhradí zdravotní pojišťovna pro jednoho pojištěnce v jednom dni dvakrát, pokud byly provedeny oboustranně, tedy na pravém i levém orgánu. Výkony prováděné na jednotlivých zubech uhradí zdravotní pojišťovna pro jednoho pojištěnce v jednom dni jedenkrát na každý zub, na kterém byl výkon proveden.
3.
Pouze pokud z důvodu náhlé změny zdravotního stavu pojištěnce dojde k novému ošetření (nová návštěva v ordinaci téhož lékaře nebo návštěva praktického lékaře či LSPP u pojištěnce) je možno při vyúčtování dalšího ošetření použít odpovídajícího výkonu podle skutečně znovu poskytnuté péče.
4.
Výkon hradí zdravotní pojišťovna pouze tehdy, byl-li naplněn celý obsah výkonu.
5.
Veškerá zdravotní péče, která byla vykázána prostřednictvím zdravotních výkonů zdravotní pojišťovně, musí být řádně dokumentována ve zdravotní dokumentaci pojištěnce. Zápis do dokumentace je nedílnou součástí všech zdravotních výkonů.
6.
Výkon může být vykázán pouze tehdy, byl-li proveden úplně. Částečně provedený výkon nemůže být zdravotní pojišťovně vykázán.
7.
Výkon nemůže být vykázán, pokud je součástí jiného vykázaného výkonu.
8.
Při jedné návštěvě lze vykázat na jednoho pojištěnce pouze jeden výkon klinického vyšetření jedné odbornosti.
9.
Pokud zdravotnické zařízení vykáže při jedné návštěvě současně dva výkony, které dle seznamu výkonů nemohou být vykazovány společně, je zdravotní pojišťovna oprávněna výkon vykázaný neoprávněně neuhradit.
10.
Pokud může být podle seznamu výkonů účtován výkon více než jednou, může být vyúčtován pouze tolikrát, kolikrát byl naplněn celý čas jeho provedení uvedený v seznamu výkonů. Čas zahájení i čas ukončení těchto výkonů je nezbytnou součástí zdravotní dokumentace pacienta. Pokud nelze čas zahájení a ukončení výkonu z dokumentace jednoznačně určit, uhradí zdravotní pojišťovna výkon v počtu jeden.
2.
AUTORSKÁ ODBORNOST
1.
Autorská odbornost daného zdravotního výkonu vyjadřuje, která odborná společnost navrhla registrační list výkonu a zodpovídá za jeho odborný obsah.
2.
V seznamu výkonů uvedené autorské odbornosti nejsou závazné pro smluvní vztah mezi zdravotnickým zařízením a zdravotní pojišťovnou.
3.
KATEGORIE VÝKONŮ
1.
Výkon s kategorií P je z veřejného zdravotního pojištění plně hrazen.
2.
Výkon s kategorií Q je z veřejného zdravotního pojištění hrazen, pouze pokud není vykázán spolu s výkony komplexní, opakované komplexní, cílené nebo kontrolní vyšetření
3.
Výkon s kategorií W je z veřejného zdravotního pojištění hrazen za určitých podmínek. Pokud není u výkonu uvedeno jinak, je touto podmínkou provedení výkonu ze zdravotní indikace.
4.
Výkon s kategorií Z je z veřejného zdravotního pojištění hrazen se souhlasem revizního lékaře příslušné zdravotní pojišťovny.
4.
OMEZENÍ MÍSTEM
1.
Výkon s omezením místem A je hrazen z veřejného zdravotního pojištění pouze pokud byl proveden ambulantně.
2.
Výkon s omezením místem H je hrazen z veřejného zdravotního pojištění pouze pokud byl proveden při hospitalizaci.
3.
Výkon s omezením místem S je hrazen z veřejného zdravotního pojištění pouze pokud byl proveden na specializovaném pracovišti.
4.
Výkon s omezením místem SA je hrazen z veřejného zdravotního pojištění pouze pokud byl proveden ambulantně na specializovaném pracovišti.
5.
Výkon s omezením místem SH je hrazen z veřejného zdravotního pojištění pouze pokud byl proveden při hospitalizaci na specializovaném pracovišti.
6.
Výkon, u kterého není omezení místem uvedeno, je hrazen z veřejného zdravotního pojištění bez omezení místem provedení.
5.
OMEZENÍ FREKVENCÍ
Omezení frekvencí je vztaženo vždy na jednoho pojištěnce, jedno nebo více časových období a jedno zdravotnické zařízení.
Pokud je výkon vykázán jedním zdravotnickým zařízením na jednoho pojištěnce častěji než je uvedeno v omezení frekvencí, je zdravotní pojišťovna oprávněna výkon uhradit do výše omezení frekvencí, pokud revizní lékař nerozhodne jinak.
6.
NOSITELÉ VÝKONŮ
V registračním listu výkonu jsou definovány tři kategorie nositelů výkonů. Jsou to
1.
lékař
2.
jiný vysokoškolsky vzdělaný pracovník ve zdravotnictví
3.
střední zdravotnický pracovník
V registračním listu výkonu jsou dále definovány časy jednotlivých nositelů a jejich mzdové indexy.
Mzdové indexy vyjadřují míru kvalifikace daného nositele.
Pro účely seznamu výkonů je vysokoškolsky vzdělaný fyzioterapeut, vysokoškolsky vzdělaný ergoterapeut, klinický psycholog a klinický logoped pokládán za lékaře.
Výkony, jejichž nositelem je jiný vysokoškolsky vzdělaný pracovník ve zdravotnictví (symbol J) může vykazovat také příslušně kvalifikovaný lékař.
Dodržení kvalifikace nositele použité v kalkulaci není nutnou podmínkou úhrady výkonu konkrétnímu zdravotnickému zařízení. Výjimkou jsou výkony klinických vyšetření s označením 1 a 2, kdy vykazující lékař použije ten výkon, který odpovídá jeho kvalifikaci.
1.1.
Indexy lékařů
Pro nositele výkonů - lékaře je stanoveno šest stupňů mzdového indexu. Jsou to:
1.
Index 1 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci lékaře po promoci - symbol A0, hodnota indexu 0,5
2.
Index 2 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci lékaře s praxí 24 měsíců - symbol A0, hodnota indexu 0,8
3.
Index 3 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci lékaře se základní atestací v oboru - symbol A1, hodnota indexu 1,0
4.
Index 4 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci lékaře se základní atestací v oboru a definovanou funkční specializací - symbol A1, hodnota indexu 1,3
5.
Index 5 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci lékaře s další (druhou nebo nástavbovou) atestací v oboru - symbol A2, hodnota indexu 1,8
6.
Index 6 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci lékaře s mimořádnou kvalifikací - symbol A2, hodnota indexu 3,0
1.2.
Indexy JVŠ
Pro nositele výkonů - jiné vysokoškolsky vzdělané pracovníky ve zdravotnictví (JVŠ) je stanoveno pět stupňů mzdového indexu. Jsou to:
1.
Index 1 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci JVŠ po promoci - symbol J0, hodnota indexu 0,5
2.
Index 2 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci JVŠ s praxí 24 měsíců - symbol J0, hodnota indexu 0,8
3.
Index 3 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci JVŠ se základní atestací nebo srovnatelnou kvalifikací - symbol J1, hodnota indexu 1,0
4.
Index 4 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci JVŠ se základní atestací v oboru nebo srovnatelnou kvalifikací a definovanou funkční specializací - symbol J1, hodnota indexu 1,3
5.
Index 5 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci JVŠ s další (druhou nebo nástavbovou) atestací nebo srovnatelnou kvalifikací - symbol J2, hodnota indexu 1,8
1.3.
Indexy SZP
Pro nositele výkonů - střední zdravotnické pracovníky (SZP) byly stanoveny tři stupně mzdového indexu. Jsou to:
1.
Index 7 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci SZP do ukončení nástupní praxe - symbol S1, hodnota indexu 0,6
2.
Index 8 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci SZP po ukončení nástupní praxe- symbol S2, hodnota indexu 1,0
3.
Index 9 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci SZP po ukončení pomaturitního specializačního studia (PSS) - symbol S3, hodnota indexu 1,4
7.
ZUM A ZULP
7.1.
Vykazování ZUM
1.
K výkonu může být vykázán zvlášť účtovaný materiál pouze tehdy, pokud je u výkonu uvedena poznámka „ZUM ano“.
2.
Jako zvlášť účtovaný materiál (ZUM) může být k výkonu vykázán pouze materiál při provedení výkonu jednoznačně spotřebovaný.
3.
Pokud není materiál spotřebován celý, může být k výkonu vykázána jeho poměrná část.
7.2.
Vykazování ZULP
1.
K výkonu může být vykázán zvlášť účtovaný léčivý přípravek pouze tehdy, pokud je u výkonu uvedena poznámka „ZULP ano“.
2.
Krev a krevní deriváty a radiofarmaka mohou být vykázány jako ZULP bez ohledu na to, zda je u výkonu uvedena poznámka „ZULP ano“.
3.
Jako zvlášť účtovaný léčivý přípravek může být k výkonu vykázán pouze léčivý přípravek při provedení výkonu jednoznačně spotřebovaný.
4.
Pokud není léčivý přípravek spotřebován celý, může být k výkonu vykázána jeho poměrná část.
7.3.
Jako ZUM či ZULP nelze vykázat:
1.
Léčivé přípravky, speciální zdravotnický materiál a prostředky zdravotnické techniky, které lze předepsat na recept nebo poukaz.
2.
Léčivé přípravky a speciální zdravotnický materiál zahrnutý přímo v hodnotě výkonu (hodnota PMAT a PLP) nebo agregované do ošetřovacího dne či výkonů klinických vyšetření.
3.
Léčivé přípravky hrazené lékovým paušálem.
4.
Léčivé přípravky, speciální zdravotnický materiál a prostředky zdravotnické techniky získané jiným způsobem než nákupem (farmakologické studie, firemní, výzkumné granty, sponzorské dary a podobně)
8.
ÚSTAVNÍ PÉČE (HOSPITALIZACE)
1.1.
Přijetí k hospitalizaci
Při přijetí pojištěnce k hospitalizaci se vykazuje výkon komplexní vyšetření příslušné odbornosti. Pokud byl pojištěnec v tomto zařízení hospitalizován v posledních třech měsících před přijetím a byl mu při přijetí vykázán výkon klinického vyšetření této odbornosti, lze vykázat pouze cílené vyšetření.
1.2.
Propuštění z hospitalizace
Při propuštění pojištěnce z hospitalizace se vykazuje výkon cílené vyšetření příslušné odbornosti.
9.
NÁVŠTĚVY
Podmínkou vykázání návštěvy je záznam v dokumentaci s uvedením data a času návštěvy.
9.1.
Návštěvy praktického lékaře u pacienta
Návštěvy lékaře u pacienta se vykazují zvláštními výkony. Kromě těchto výkonů se vykazují výkony klinických vyšetření a další výkony dle platných pravidel.
Návštěvu praktického lékaře u pacienta lze vykázat následujícími výkony:
1.
Návštěva praktického lékaře u pacienta
2.
Návštěva lékaře u pacienta v době mezi 19 a 22 hodinou
3.
Návštěva lékaře u pacienta v době mezi 22 a 06 hodinou
4.
Návštěva lékaře u pacienta v den pracovního volna nebo v den pracovního klidu
Výše uvedené výkony lze, kromě výkonů uvedených v bodě 2 a 3, kombinovat.
1.2.
Návštěvy specialistů u pacienta
Návštěvu lékaře u pacienta může kromě praktického lékaře vykázat také jiný ošetřující lékař, ale pouze pokud je návštěva provedena na základě písemné žádosti praktického lékaře registrujícího pacienta. V případě návštěvy v době od 19 do 06 hodin nebo v den pracovního volna a pracovního klidu musí žádost obsahovat datum a čas návštěvy.
Návštěvu lékaře u pacienta lze vykázat následujícími výkony:
1.
Návštěva specialisty u pacienta
2.
Návštěva lékaře u pacienta v době mezi 19 a 22 hodinou
3.
Návštěva lékaře u pacienta v době mezi 22 a 06 hodinou
4.
Návštěva lékaře u pacienta v den pracovního volna nebo v den pracovního klidu
Výše uvedené výkony lze, kromě výkonů uvedených v bodě 2 a 3 kombinovat.
Výkon Návštěva specialisty u pacienta hradí zdravotní pojišťovna pouze tehdy, pokud je návštěva vyžádána praktickým lékařem. Tento výkon lze vykázat i při návštěvě specialisty v ústavu sociální péče nebo obdobném prostředí, ale pouze na jednoho obyvatele tohoto ústavu za jeden den.
1.3.
Návštěva sestry
Návštěva sestry se vykazuje výkony autorské odbornosti 911.
Výkon sestry v době od 22 do 06 hodin a Výkon sestry v den pracovního volna nebo v den pracovního klidu lze vykázat spolu s provedeným výkonem pouze tehdy, pokud byl proveden na základě písemné indikace praktického lékaře. Tato indikace musí v tomto případě vždy obsahovat datum a čas provedení výkonu.
1.4.
Návštěva pracovníků odborností 902 a 918
Výkony se vykazují na základě písemné indikace ošetřujícího lékaře a potvrzení registrujícím praktickým lékařem.
1.5.
Čas strávený dopravou
Čas lékaře strávený dopravou za pacientem v rámci návštěvy lze vykázat vždy za každých dokončených 10 minut. Na 1 km vzdálenosti lze vykázat nejvíce 2 minuty času.
10.
ADMINISTRATIVNÍ VÝKONY
Administrativní výkony může vykazovat pouze praktický lékař a pouze tehdy, pokud není administrativní činnost zahrnuta ve výkonech klinických vyšetření.
1.1.
Výkonem Podrobný výpis z dokumentace se vykazuje:
činnost spojená s pořízením výpisu ze zdravotní dokumentace při předávání pacienta do péče jiného registrujícího lékaře.
10.2.
Obsahem výkonu Podrobný výpis z dokumentace je především:
1.
prostudování zdravotní dokumentace pacienta
2.
pořízení kopie dokumentace nebo výpisu z dokumentace v rozsahu potřebném pro zajištění kontinuity léčebně preventivní péče
3.
zaslání výpisu nově registrujícímu lékaři
10.3.
Výkonem Administrativní úkony praktického lékaře se vykazuje:
činnost spojená s preventivní, dispensární, diagnostickou nebo terapeutickou péčí, pokud probíhá bez klinického vyšetření pacienta a pokud se nejedná o konzultaci praktického lékaře rodinnými příslušníky.
Spolu s výkony Podrobný výpis z dokumentace a Administrativní úkony praktického lékaře nesmí být ve stejný den vykázány žádné další výkony klinických vyšetření.
11.
TELEFONICKÉ KONZULTACE
Výkonem Telefonická konzultace lékaře pacientem lze vykázat telefonické kontakty mezi pacientem a lékařem pouze tehdy, pokud bezprostředně souvisí s prevencí, dispenzarizací, diagnostikou nebo terapií.
Tento výkon lze vykázat, pokud pacient aktivně kontaktuje lékaře, i pokud lékař aktivně kontaktuje pacienta, i pokud dojde k telefonickému kontaktu mezi lékařem a rodinnými příslušníky pacienta nebo jinými osobami pečujícími o pacienta.
Výkon Telefonická konzultace lékaře pacientem může vykázat pouze ošetřující lékař. Pokud ošetřující lékař není registrujícím lékařem, může tento výkon vykázat pouze tehdy, pokud bezprostředně souvisí s problémem, pro který převzal pacienta do péče.
Pro psychiatrické obory je definován odlišný výkon telefonické informace.
12.
LSPP
Při lékařské službě první pomoci vykazuje lékař výkony klinických vyšetření odbornosti 001, 002 a 014 vždy v závislosti na věku pacienta. Pokud je pacient mladší 18 let, vykazují se výkony odbornosti 002, v ostatních případech výkony odbornosti 001.
Dále vykazuje všechny skutečně a v celém rozsahu provedené výkony při respektování platných pravidel.
Při lékařské službě první pomoci nelze vykazovat výkony komplexní a opakované komplexní vyšetření.
13.
DOMÁCÍ PÉČE
Výkony domácí péče vykazují zdravotnická zařízení domácí péče.
Výkony domácí péče lze vykázat pouze
1.
při indikaci registrujícího praktického lékaře
2.
při indikaci ošetřujícího lékaře při hospitalizaci, a to po dobu nezbytně nutnou, nejvýše však 14 dnů po ukončení hospitalizace.
Předpis domácí péče registrujícím praktickým lékařem má platnost nejvýše 1 měsíc.
14.
VÝKONY STATIM
Pokud lékař indikuje provedení výkonu ihned (statim), je nedílnou součástí této indikace záznam ve zdravotní dokumentaci.
Kapitola 3
Výkony klinických vyšetření
Výkony klinických vyšetření jsou základními výkony, kterými zdravotnická zařízení vykazují zdravotním pojišťovnám zdravotní péči poskytnutou pojištěncům.
Výkony klinických vyšetření se dělí na komplexní vyšetření, opakované komplexní vyšetření, cílené vyšetření, kontrolní vyšetření, minimální kontakt a konziliární vyšetření.
Do výkonů klinických vyšetření (mimo výkon Minimální kontakt lékaře s pacientem číslo 09511) jsou dle jednotlivých autorských odborností agregovány materiální a přístrojové náklady výkonů agregovaných do klinických vyšetření. Jedná se o výkony, u kterých je v seznamu výkonů v položce kategorie výkonu uvedeno označení „Q - nelze vykázat s klinickým vyšetřením“.
1.
VYKAZOVÁNÍ KLINICKÝCH VYŠETŘENÍ
1.
Při jedné návštěvě lze vykázat pouze jeden z výkonů klinických vyšetření.
2.
S výkony klinických vyšetření nelze kombinovat administrativní výkony a výkon telefonická informace.
3.
U autorských odborností, u kterých existují výkony klinických vyšetření pro lékaře s jednou a pro lékaře s další atestací, použije vykazující lékař ten výkon, který odpovídá jeho kvalifikaci. Lékař s jednou atestací v oboru vykazuje výkony klinických vyšetření lékaře s jednou atestací (klinické vyšetření 1), lékař s druhou, nebo nástavbovou atestací v oboru vykazuje výkony klinických vyšetření lékaře s další atestací (klinické vyšetření 2).
4.
Pokud lékař se základní atestací v oboru pracuje na specializovaném pracovišti a jeho kvalifikace mu neumožňuje vykazovat klinická vyšetření příslušné autorské odbornosti, vykazuje klinická vyšetření lékaře s jednou atestací odbornosti, ze které složil základní atestaci.
5.
Výkony klinických vyšetření lze kombinovat s výkony návštěvní služby.
2.
KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ
2.1
Výkonem komplexní vyšetření se vykazuje:
1.
vyšetření pacienta při převzetí do péče praktického lékaře, praktického lékaře pro děti a dorost, ženského lékaře a praktického zubního lékaře
2.
vyšetření pacienta při převzetí do pravidelné dlouhodobé péče ambulantního specializovaného lékaře
3.
vyšetření pacienta při příjmu k hospitalizaci, pokud hospitalizaci nepředcházela hospitalizace na stejném pracovišti v posledních třech měsících
2.2
Obsahem výkonu komplexní vyšetření je především:
1.
podrobná anamnéza včetně rodinné, pracovní a sociální
2.
zhodnocení subjektivních obtíží
3.
zhodnocení předcházejících vyšetření klinických, laboratorních a zobrazovacích
4.
celkové objektivní vyšetření, u praktického lékaře, interních a chirurgických oborů včetně vyšetření per rectum
5.
měření výšky, hmotnosti, krevního tlaku, pulsu, dechové frekvence, případně rychlosti výdechu peakflowmetrem
6.
základní orientační preventivní onkologické vyšetření
7.
diagnostická rozvaha a závěr
8.
rozhodnutí o dalším diagnostickém postupu, včetně vyžádání dalších klinických, laboratorních nebo zobrazovacích vyšetření
9.
rozhodnutí o terapeutickém postupu, včetně předpisu léků či PZT
10.
provedení drobného terapeutického výkonu
11.
rozhodnutí o termínu další kontroly
12.
poskytnutí odpovídajících informací nemocnému nebo rodině
13.
psychoterapeutický pohovor
14.
individuální zdravotní výchova
15.
edukace pacienta
16.
sepsání lékařské zprávy - nálezu
17.
administrativní činnost spojená s výkonem (PN, OČR, potvrzení o trvání PN, povinná hlášení, žádanka o zdravotní transport a podobně), poskytnutí informace praktickému lékaři, včetně záznamu o souhlasu či nesouhlasu pacienta s navrženými diagnosticko - terapeutickými postupy
18.
zápis o celém postupu do zdravotní dokumentace
3.
OPAKOVANÉ KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ
Opakované komplexní vyšetření může vykazovat pouze praktický lékař, praktický lékař pro děti a dorost a praktický zubní lékař - stomatolog.
3.1
Výkonem opakované komplexní vyšetření se vykazuje
preventivní prohlídka provedená praktickým lékařem nebo praktickým lékařem pro děti a dorost nebo praktickým zubním lékařem - stomatologem.
3.2
Obsahem výkonu opakovaného komplexního vyšetření je především:
1.
podrobná anamnéza včetně rodinné, pracovní a sociální s důrazem na změny od minulého komplexního nebo opakovaného komplexního vyšetření
2.
zhodnocení subjektivních obtíží
3.
zhodnocení předcházejících vyšetření klinických, laboratorních a zobrazovacích
4.
celkové objektivní vyšetření, u praktického lékaře včetně vyšetření per rectum, u praktického lékaře pro děti a dorost orientační vyšetření smyslů a psychomotorického vývoje
5.
měření výšky, hmotnosti, krevního tlaku, pulsu, dechové frekvence, případně rychlosti výdechu peakflowmetrem
6.
základní orientační preventivní onkologické vyšetření
7.
diagnostická rozvaha a závěr
8.
rozhodnutí o dalším diagnostickém postupu, včetně vyžádání dalších klinických, laboratorních nebo zobrazovacích vyšetření
9.
rozhodnutí o terapeutickém postupu, včetně předpisu léků či PZT
10.
provedení drobného terapeutického výkonu
11.
rozhodnutí o termínu další kontroly
12.
poskytnutí odpovídajících informací nemocnému nebo rodině
13.
psychoterapeutický pohovor
14.
individuální zdravotní výchova
15.
edukace pacienta
16.
sepsání lékařské zprávy - nálezu
17.
administrativní činnost spojená s výkonem (PN, OČR, potvrzení o trvání PN, povinná hlášení, žádanka o zdravotní transport a podobně), poskytnutí informace praktickému lékaři, včetně záznamu o souhlasu či nesouhlasu pacienta s navrženými diagnosticko - terapeutickými postupy
18.
zápis o celém postupu do zdravotní dokumentace.
4.
CÍLENÉ VYŠETŘENÍ
4.1
Výkonem cílené vyšetření se vykazuje:
1.
vyšetření pacienta ošetřujícím lékařem zaměřené na subjektivní obtíže
2.
vyšetření pacienta ošetřujícím lékařem v pravidelné péči při významné změně průběhu choroby
3.
dispensární vyšetření pacienta ošetřujícím lékařem
4.
přijetí pacienta k hospitalizaci, pokud od poslední hospitalizace na stejném oddělení neuplynulo více jak tři měsíce
5.
propuštění pacienta z hospitalizace
6.
vyšetření pacienta spojené s vystavením návrhu na komplexní a příspěvkovou lázeňskou péči nebo na pobyt v ozdravovně
7.
předoperační vyšetření pacienta
8.
preventivní prohlídka v gynekologii
4.2
Obsahem výkonu cíleného vyšetření je především:
1.
anamnéza cíleně zaměřená k subjektivním potížím pacienta vztahujícím se k danému vyšetření nebo k požadavku odesílajícího lékaře
2.
zhodnocení subjektivních obtíží
3.
zhodnocení předcházejících vyšetření klinických, laboratorních a zobrazovacích
4.
objektivní vyšetření zaměřené k subjektivním potížím pacienta (vztahujícím se k danému vyšetření) nebo k požadavku odesílajícího lékaře
5.
měření výšky, hmotnosti, krevního tlaku, pulsu, dechové frekvence, rychlosti výdechu peakflowmetrem pokud je ve vztahu k subjektivním potížím pacienta nebo k požadavku odesílajícího lékaře
6.
základní orientační preventivní onkologické vyšetření
7.
diagnostická rozvaha a závěr
8.
rozhodnutí o dalším diagnostickém postupu, včetně předepsání dalších klinických, laboratorních nebo zobrazovacích vyšetření
9.
rozhodnutí o terapeutickém postupu, včetně předpisu léků či PZT
10.
provedení drobného terapeutického výkonu (ošetření malé rány)
11.
rozhodnutí o termínu další kontroly
12.
poskytnutí odpovídajících informací nemocnému nebo rodině
13.
psychoterapeutický pohovor
14.
individuální zdravotní výchova
15.
edukace pacienta
16.
sepsání lékařské zprávy - nálezu
17.
administrativní činnost spojená s výkonem (PN, OČR, potvrzení o trvání PN, povinná hlášení, žádanka o zdravotní transport a podobně), poskytnutí informace praktickému lékaři, včetně záznamu o souhlasu či nesouhlasu pacienta s navrženými diagnosticko - terapeutickými postupy
18.
zápis o celém postupu do zdravotní dokumentace
2.
KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ
2.1
Výkonem kontrolní vyšetření se vykazuje:
1.
vyšetření pacienta, kdy ošetřující lékař kontroluje průběh nebo výsledek léčby
2.
vyšetření pacienta při ukončení léčby ošetřujícím lékařem
3.
vyšetření pacienta při ukončení pracovní neschopnosti ošetřujícím lékařem
4.
vyšetření pacienta ošetřujícím lékařem v průběhu stabilizované choroby
5.
vyšetření pacienta před poskytnutím terapeutického úkonu
1.2
Obsahem výkonu kontrolního vyšetření je především:
1.
anamnéza cíleně zaměřená k průběhu nebo výsledku léčby
2.
zhodnocení subjektivních obtíží a jejich změn
3.
zhodnocení předcházejících vyšetření klinických, laboratorních a zobrazovacích
4.
objektivní vyšetření zaměřené k průběhu nebo výsledku léčby
5.
měření výšky, hmotnosti, krevního tlaku, pulsu, dechové frekvence, rychlosti výdechu peakflowmetrem pokud je ve vztahu k průběhu choroby nebo výsledku léčby
6.
diagnostická rozvaha a závěr
7.
rozhodnutí o termínu další kontroly
8.
poskytnutí odpovídajících informací nemocnému nebo rodině
9.
psychoterapeutický pohovor
10.
individuální zdravotní výchova
11.
edukace pacienta
12.
sepsání lékařské zprávy - nálezu
13.
administrativní činnost spojená s výkonem (PN, OČR, povinná hlášení a podobně)
14.
zápis o celém postupu do zdravotní dokumentace
3.
MINIMÁLNÍ KONTAKT
3.1
Výkonem minimální kontakt se vykazuje:
Kontakt lékaře nebo psychologa s pacientem před diagnostickým nebo terapeutickým výkonem, pokud nebyl naplněn obsah výkonu kontrolního vyšetření.
3.2
Obsahem výkonu minimální kontakt je především:
1.
anamnéza cíleně zaměřená k následující diagnostické nebo terapeutické péči
2.
zhodnocení subjektivních obtíží ve vztahu k následující diagnostické nebo terapeutické péči
3.
rozhodnutí o termínu další kontroly
4.
poskytnutí odpovídajících informací nemocnému nebo rodině
5.
sepsání lékařské zprávy - nálezu
6.
administrativní činnost spojená s výkonem (PN, OČR, povinná hlášení a podobně)
7.
zápis o celém postupu do zdravotní dokumentace
4.
KONZILIÁRNÍ VYŠETŘENÍ
Konziliární vyšetření se vykazuje stejným výkonem jako cílené vyšetření příslušné odbornosti. Jako konziliární vyšetření může být vykázáno pouze cílené vyšetření provedené lékařem s další atestací, tedy A2 a indexem 5. Vyšetření provedené lékařem s nižší kvalifikací nemůže být vykázáno. Výjimkou je klinický psycholog a logoped, pokud provádí konziliární vyšetření
Ošetřující lékař nemůže vykázat konziliární vyšetření.
4.1
Konziliárním vyšetřením se vykazuje:
Vyšetření pacienta vyžádané ošetřujícím lékařem v rozsahu potřebném pro získání diagnostického závěru - odpovědi na otázku položenou odesílajícím ošetřujícím lékařem.
4.2
Obsahem konziliárního vyšetření je především:
1.
anamnéza cíleně zaměřená k subjektivním potížím pacienta vztahujícím se k danému vyšetření nebo k požadavku odesílajícího lékaře
2.
zhodnocení subjektivních obtíží
3.
zhodnocení předcházejících vyšetření klinických, laboratorních a zobrazovacích
4.
objektivní vyšetření zaměřené k subjektivním potížím pacienta (vztahujícím se k danému vyšetření) nebo k požadavku odesílajícího lékaře
5.
měření výšky, hmotnosti, krevního tlaku, pulsu, dechové frekvence pokud je ve vztahu k subjektivním potížím pacienta nebo k požadavku odesílajícího lékaře
6.
základní orientační preventivní onkologické vyšetření
7.
diagnostická rozvaha a závěr
8.
rozhodnutí o dalším diagnostickém postupu včetně předepsání dalších klinických, laboratorních nebo zobrazovacích vyšetření v rozsahu potřebném k získání diagnostického závěru - odpovědi na otázku položenou odesílajícím ošetřujícím lékařem
9.
doporučení terapeutického postupu
10.
doporučení termínu další kontroly nebo předání do péče
11.
poskytnutí odpovídajících informací nemocnému nebo rodině
12.
psychoterapeutický pohovor
13.
individuální zdravotní výchova
14.
edukace pacienta
15.
sepsání lékařské zprávy - nálezu
16.
administrativní činnost spojená s výkonem (PN, OČR, potvrzení o trvání PN, povinná hlášení, žádanka o zdravotní transport a podobně), poskytnutí informace praktickému lékaři, včetně záznamu o souhlasu či nesouhlasu pacienta s navrženými diagnosticko - terapeutickými postupy
17.
zápis o celém postupu do zdravotní dokumentace.
Kapitola 4
Další pravidla pro vykazování výkonů řazená podle jednotlivých autorských odborností
1.
014 - STOMATOLOGIE
Při návštěvě, která byla plánována v rámci předchozího klinického vyšetření nelze vykázat další výkon klinického vyšetření.
1.1
Kombinace výkonů
Výkony
---
číslo| název
04010| Vstupní komplexní vyšetření
04060| Stomatologické ošetření registrovaného pacienta ve věku do 6 let
04061| Stomatologické ošetření registrovaného pacienta ve věku od 6 do 12 let
04062| Stomatologické ošetření registrovaného pacienta ve věku od 12 do 18 let
nelze vykazovat současně.
Výkony
---
číslo| název
04640| Chirurgické vybavení zubu nekomplikované
04650| Chirurgické vybavení zubu komplikované
04710| Sutura extrakční rány - na zub
04720| Stavění postextrakčního krvácení
nelze vykazovat současně při provedení na stejném zubu.
2.
015 - ČELISTNÍ ORTOPEDIE
2.1
Kombinace výkonů
Výkony
---
číslo| název
05611| Sejmutí a navázání oblouku
05619| Sejmutí pevného aparátu a zařízení - na zub
05711| Zábrus zubu z ortodontických důvodů - na zub
nelze vykazovat současně s výkony klinických vyšetření mimo výkon minimální kontakt.
Výkony
---
číslo| název
05021| Ortodontická kontrola I. typ
05029| Ortodontická kontrola II. typ
lze vykazovat nejvíce třikrát v jednom kalendářním čtvrtletí po dobu aktivní léčby, nejvíce však jednou v jednom kalendářním čtvrtletí po dobu retence a před aktivní léčbou.
3.
101 - INTERNA
Výkony výživy
---
číslo| název
11501| Enterální výživa
11502| Pitná a žaludeční definovaná výživa
11503| Speciální enterální výživa (oligopeptidická)
11504| Doplňková parenterální výživa
11505| Speciální parenterální výživa
11506| Plnohodnotná parenterální výživa
nelze v jednom dni vykazovat současně, lze vykázat nejvýše jeden výkon výživy na jednoho pacienta a jeden den.
4.
102 - ANGIOLOGIE
Výkon
---
číslo| název
12220| Dopplerovské vyšetření periferních tepen nebo žil (na jedné končetině)
nelze vykazovat současně s výkonem
číslo| název
09141| UZ Dopplerovské vyšetření cév bez B zobrazení
89515| UZ duplexní vyšetření pouze jedné cévy, morfolog. a Dopplerovské
89517| UZ duplex, vyšetření dvou a více cév, morfolog. a Dopplerovské
Výkony pletysmografické nelze vykazovat současně.
5.
104 - ENDOKRINOLOGIE
5.1
Dynamické testy
Všechny dynamické testy v endokrinologii se vykazují výkonem
číslo| název
---|---
14110| Dynamické testy v endokrinologii
Výkon dynamické testy v endokrinologii lze vykázat u jednoho pacienta nejvýše dvakrát za jeden den.
Výkon dynamické testy v endokrinologii lze vykázat pro každý test pouze jednou za jedno čtvrtletí.
Výkonem dynamické testy v endokrinologii se vykazují:
1.
test s clonidinem
2.
test s cholinergikem
3.
synactenový test
4.
adiuretinový test
5.
clonidinový supresní test
6.
glukagonový test
7.
test s růstovým hormonem
8.
test s infúzí hypertonického roztoku soli
9.
test s inzulínovou provokací
10.
i. v. glukózový toleranční test
11.
pentagastrinová stimulace kalcitoninu
12.
argininový test
13.
dexamethazonový test
6.
105 - GASTROENTEROLOGIE
6.1
Zátěžový test v gastroenterologii
Všechny zátěžové testy v gastroenterologii se vykazují výkonem
číslo| název
---|---
15130| Zátěžový test v gastroenterologii
Ve výkonu zátěžový test v gastroenterologii není zahrnuta případná parenterální aplikace, odběr krve, zavedení sondy. Tyto činnosti lze vykázat samostatným výkonem. Testovací látky lze vykázat jako ZUM.
Výkon zátěžový test v gastroenterologii je možno vykázat pouze jeden v jednom dni.
Výkon zátěžový test v gastroenterologii je možno pro jeden test opakovat nejvíce jedenkrát za čtvrtletí.
Výkonem zátěžový test v gastroenterologii se vykazují:
1.
vyšetření žaludečního chemismu
2.
pankreozymin - sekretinový test
3.
paba test
4.
xylosový test
5.
test s vitaminem A
6.
tolbudamidový test
7.
107 - KARDIOLOGIE
7.1
Kombinace výkonů
Výkony
---
číslo| název
17299| Levostranná katetrizace srdeční
17303| Pravostranná katetrizace srdeční mimo katetrizační sál
17300| Pravostranná katetrizace srdeční na katetrizačním sále
17302| Oboustranná katetrizace srdeční
nelze vykazovat současně.
Výkon
---
číslo| název
17127| Endomyokardiální biopsie transvaskulární
je možné kombinovat se všemi výkony katetrizace srdce.
Výkony
---
číslo| název
17320| Akutní test parenterálních farmak stimulací síní a nebo komor při již zavedené elektrodě (při novém zavedení elektrody nutno přičíst výkon dočasná srdeční stimulace)
17231| Endokardiální mapování akcesorní dráhy nebo arytmogenního fokusu
mohou být vykázány pouze s výkony
číslo| název
---|---
17123| Elektrogram Hissova svazku, vzestupná stimulace síní a komor, s hodnocením ante- a retrográdního vedení a zotavovací doby sinusového uzlu
nebo
číslo| název
---|---
17234| Programovaná stimulace síní a/nebo komor, testování elektrické stability myokardu (Přičítá se výkon Elektrogram Hissova svazku - číslo 17123)
Výkon
---
číslo| název
17244| 24 hodinové telemetrické sledování mimo JIP
17303| Pravostranná katetrizace srdeční mimo katetrizační sál
17250| Zavedení ezofageální elektrody, včetně registrace EKG
17252| Transezofageální stimulační EKG test
nelze vykazovat současně s ošetřovacími dny resuscitační a intenzívní péče.
Výkon
---
číslo| název
17115| Koronární aterectomie, včetně rotační
nelze vykazovat současně s výkony angiografie.
8.
108 - NEFROLOGIE
Výkon
---
číslo| název
18512| Kontinuální peritoneální dialýza za hospitalizace
nelze vykázat spolu s ošetřovacími dny resuscitační a intenzívní péče.
Výkony
---
číslo| název
18521| Akutní hemodialýza
18522| Chronická hemodialýza
18530| Hemofiltrace
18550| Hemodiafiltrace
18511| Akutní peritoneální dialýza
18512| Kontinuální peritoneální dialýza za hospitalizace
nelze vykazovat současně v jednom dni u jednoho pacienta.
9.
109 - REVMATOLOGIE
V případě pulzní léčby kortikoidy za hospitalizace lze odůvodněně podané kortikoidy vykázat jako ZULP k výkonu ošetřovacího dne. Za pulzní léčbu kortikoidy je pro tyto účely pokládána léčba dávkami přesahujícími ekvivalent 500 mg Hydrocortisonu na den a 1,7 m2 tělesného povrchu.
10.
205 - TRN
Výkon
---
číslo| název
25213| Spirometrie (obvykle metodou průtok - objem)
nelze vykazovat současně s ošetřovacími dny resuscitační a intenzívní péče.
Vyšetření výdechové rychlosti peakflowmetrem je součástí klinického vyšetření.
1.1
Bronchoskopie
Bronchoskopické diagnostické a terapeutické úkony lze vykázat především výkony
číslo| název
---|---
25111| Rigidní bronchoskopie diagnostická nebo terapeutická včetně premedikace
25113| Flexibilní bronchoskopie diagnostická nebo terapeutická včetně premedikace
K výše uvedeným výkonům bronchoskopie lze dále dle skutečně provedeného zákroku vykázat další výkony:
číslo| název
---|---
25115| Odstranění cizího tělesa z dolních dýchacích cest
25117| Cílená aspirace endobronchiálního materiálu nebo kartáčková biopsie
25119| Bronchoalveolární laváž
25121| Endobronchiální excize
25122| Perbronchiální punkce
25118| Transbronchiální plicní biopsie
25123| Instilace léčebných a diagnostických přípravků do dolních dýchacích cest
25125| Endobronchiální laserový výkon
25127| Použití kryoterapie při bronchoskopii
76111| Zavedení afterloadingových sond nebo balónkových sond nebo cévek k provedení bronchografie
25131| Aplikace endobronchiální protézy
Výkony uvedené v předchozím odstavci lze k základnímu výkonu bronchoskopie vykázat pouze tehdy, byl-li naplněn jejich obsah a zároveň, pokud celkový čas zákroku přesáhl čas základního výkonu. Další výkony (stejné nebo jiné) z výkonů uvedených v předchozím odstavci lze dále přičíst, pokud celkový čas zákroku dosáhl součtu časů základního a všech přičítaných. Výkony lze tedy vykázat pouze tehdy, byl-li úplně naplněn jejich čas.
Pokud z důvodů nenaplnění času nelze výkon vykázat, i když byl skutečně proveden, lze k základnímu výkonu bronchoskopie vykázat skutečně spotřebovaný ZUM nebo ZULP uvedený u příslušného výkonu.
1.2
Spirometrie
Orientační spirometrie může být vykázána pouze tehdy, byla-li provedena lékařem (byl naplněn obsah výkonu), zápis v dokumentaci je nutný.
Ostatní výkony funkčních vyšetření v autorské odbornosti TRN mohou být vykázány pouze na základě písemné indikace ošetřujícího lékaře nebo lékaře provádějícího odpovídající konziliární vyšetření.
11.
301 - PEDIATRIE
Výkon
---
číslo| název
31050 | Nutná spolupráce pediatra při náročných RTG nebo jiných vyšetřeních
lze vykazovat pouze v době ústavní pohotovostní služby.
12.
302 - DĚTSKÁ KARDIOLOGIE
Podmínkou pro vykázání výkonu
číslo| název
---|---
32610| Katetrizace srdce u dítěte do 1 roku
32620| Katetrizace srdce u dítěte do 6 let
je vybavení pracoviště dvouprojekčním RTG přístrojem. Tyto výkony nelze vykazovat současně.
13.
304 - NEONATOLOGIE
Vyšetření novorozence po porodu se vykazuje výkonem
číslo| název
---|---
31022| Cíleně zaměřené vyšetření pediatrem 2
31012| Cílené zaměřené vyšetření pediatrem 1
autorské odbornosti 301.
Vyšetření novorozence při propuštění se vykazuje výkonem
číslo| název
---|---
31021| Komplexní vyšetření pediatrem 2
31011| Komplexní vyšetření pediatrem1
autorské odbornosti 301.
Výkon
---
číslo| název
34310| Katetrizace umbilikální tepny nebo žíly
nelze vykazovat současně s ošetřovacími dny resuscitační a intenzívní péče.
14.
309 - SEXUOLOGIE
14.1
Vyšetření plodnosti
Vyšetření plodnosti se vykazuje výkonem
číslo| název
---|---
39022| Cílené vyšetření sexuologem
14.2
Kombinace s výkony psychoterapie
S výkony klinických vyšetření nelze vykázat výkony psychoterapie.
Výkony
---
číslo| název
39111| Falometrie, vulvometrie
39113| Nativní spermiogram
nelze vykazovat současně s výkony klinických vyšetření mimo výkon minimální kontakt.
15.
402 - KLINICKÁ ONKOLOGIE
Ve výkonech autorské odbornosti klinická onkologie je lokální anestézie zakalkulována ve výkonech, a proto s výkony této autorské odbornosti nelze vykazovat výkony lokální anestézie.
16.
403 - RADIOTERAPIE
Ve výkonech autorské odbornosti radioterapie je lokální anestézie zakalkulována ve výkonech, a proto s výkony této autorské odbornosti nelze vykazovat výkony lokální anestézie.
1.0
Kombinace výkonů
Výkony autorské odbornosti 403 - radioterapie nelze v jednom dni u jednoho pacienta vykazovat současně.
1.2
Plánování radioterapie.
Výkony plánování radioterapie nelze vykazovat současně v jednom cyklu léčby.
Jedná se o výkony:
číslo| název
---|---
43113| Plánování RTG terapie nebo Cs137
43217| Plánování radioterapie Co60 nebo urychlovačem
43219 | Plánování radioterapie Co60 nebo urychlovačem s použitím TPS
43423| Plánování brachyterapie
43425| Plánování brachyterapie s použitím TPS
1.3
Kombinace výkonů s OD resuscitační a intenzívní péče
Spolu s výkony brachyterapie nelze vykazovat OD intenzívní a resuscitační péče.
Jedná se o výkony:
číslo| název
---|---
43421| Brachyterapie intrakavitární
43419| Brachyterapie intrakavitární s automatickým afterloadingem
43417| Brachyterapie intersticiální manuální
43411| Brachyterapie povrchová
43415| Brachyterapie intersticiální s automatickým afterloadingem
17.
404 - DERMATOVENEROLOGIE
Výkon
---
číslo| název
44007| Venerologické epidemiologicko-psychologické šetření a depistáž sexuálně přenosných chorob
lze vykázat pouze při nově zjištěném onemocnění pohlavně přenosnou chorobou.
18.
407 - NUKLEÁRNÍ MEDICÍNA
Výkony autorské odbornosti 407 - nukleární medicína nelze vykazovat současně s výkony jakékoli aplikace, ani s výkonem minimální kontakt.
Výkony
---
číslo| název
47021| Komplexní vyšetření odborníkem v nukleární medicíně
47022| Cílené vyšetření odborníkem v nukleární medicíně
47023| Kontrolní vyšetření odborníkem v nukleární medicíně
nelze vykazovat současně s jinými výkony autorské odbornosti 407 - nukleární medicína.
Výkony
---
číslo| název
47125| Kardioangiografie First Pass
47133| Radionuklidová ventrikulografie klidová
lze vykázat dvakrát v jednom dni na jednoho pacienta pouze v kombinaci se zátěžovým testem. Výkon nelze vykazovat současně s výkony kvantifikace dynamického, resp. tomografického vyšetření.
K výkonu
---
číslo| název
47129| Perfuzní scintigrafie myokardu v klidu
lze při opakování klidového vyšetření v jednom kalendářním dni vykázat ZULP pouze jednou.
19.
501 - CHIRURGIE
1.1
Peroperační použití sonografu
Peroperační použití sonografu chirurgem se vykazuje stejnojmenným výkonem. Výkon nelze v jednom dni u jednoho pacienta opakovat.
1.2
Exenterace pánevních orgánů
Výkonem
---
číslo| název
51810| Exenterace pánevních orgánů
se vykazuje přední, zadní i totální exenterace.
1.3
Laparoskopie a thorakoskopie
Laparoskopické a thorakoskopické diagnostické a terapeutické výkony v chirurgii, v hrudní chirurgii a v gynekologii se vykazují výkonem
číslo| název
---|---
51711| Výkon laparoskopický a thorakoskopický
Tento výkon nelze kombinovat s výkonem
číslo| název
---|---
51713| Diagnostická videolaparoskopie a videothorakoskopie
Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) lze vykázat jednou v následujících případech:
1.
cílená punkce orgánu nebo ložiska
2.
cílený odběr biopsie
3.
laváž a odsátí dutiny peritoneální
4.
lýze adhezí přes 10 cm2
5.
lepení orgánu
6.
cholangiografie
7.
subfasciální ligace žilních spojek
8.
jejunostomie
9.
endosonografie
10.
koagulace v malé pánvi
11.
odstranění endometriózy prvního a druhého stupně
12.
sterilizace
13.
punkce oocytu
14.
přenos gamet nebo embryí do vejcovodu
Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) lze v jeden den vykázat nejvíce dvakrát v případech:
1.
výkon na lymfatickém systému
2.
appendektomie
3.
hernioplastika jednostranná primární
4.
esofagokardiomyotomie
5.
revize žlučových cest
6.
destrukce nádoru nebo metastáz
7.
resekce Meckelova divertiklu
8.
lokální excize z jater
9.
bederní sympatektomie
10.
choledocholithotomie
11.
resekce ovaria
12.
enukleace jednoduché cysty
13.
salpingotomie lineární
14.
salpingektomie
15.
ovarektomie
16.
adnexektomie
17.
salpingo (fimbrio) ovariolýza
18.
myomektomie do 5 cm subserózní, pedunkulovaný myom do 5 cm
19.
sutura dělohy po iatrogenní perforaci
20.
extrakce cizího tělesa z dutiny břišní
21.
transsekce sakrouterinních vazů
22.
ventrosuspense dle Gilliam-Schautaovariopexe, ovariální dekapsulace (drilling)
23.
drenáž abscesu
24.
adheziolýza prvního stupně
Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) lze v jeden den vykázat nejvíce třikrát v případech:
1.
cholecystektomie prostá
2.
appendektomie při peritonitidě
3.
revize při peritonitidě nejasného původu nebo při traumatu
4.
sutura perforovaného vředu gastroduodena
5.
kolostomie
6.
antirefluxní plastika
7.
hernioplastika recidivující kýly
8.
lymfadenektomie pánevní
9.
trunkální vagotomie
10.
transrektální endoskopická operace
11.
evakuace hematomu nebo empyemu plic
12.
sympatektomie jednostranná hrudní
13.
supracervikální hysterektomie (LSH) - děloha menší než gravidita 12 týdnů nebo váhy 400 gramů
14.
laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie (LAVH) - děloha menší než gravidita 12 týdnů nebo váhy 400 gramů
15.
neostomie a fimbrioplastika
16.
plikace oblých vazů helikoidním stehem - ventrosuspense
17.
obliterace Douglasova prostoru dle Moschowitze
18.
odstranění endometriózy třetího stupně, ovariální endometriomata
19.
adheziolýza druhého stupně
20.
laparoskopická operace varikokély
Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) lze v jeden den vykázat nejvíce čtyřikrát v případech:
1.
hernioplastika oboustranná primární
2.
sutura střeva jako samostatný výkon
3.
revize při akutní pankreatitidě a drenáž abscesu
4.
lymfadenektomie paraaortální
5.
klínovitá resekce plic
6.
enukleace tumoru plic
7.
pleurektomie abraze
8.
laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie (LAVH) - děloha větší než gravidita 12 týdnů nebo váhy 400 gramů
9.
supracervikální hysterektomie (LSH) - děloha větší než gravidita 12 týdnů nebo váhy 400 gramů
10.
adheziolýza třetího stupně
11.
resekce pánevního abscesu
12.
závěsná operace pro inkontinenci
13.
myomektomie nad 5 centimetrů subserozní a intramurální
14.
laparoskopická operace retinovaného varlete - pouze po schválení revizním lékařem
Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) lze v jeden den vykázat nejvíce pětkrát v případech:
1.
anastomosa na trávícím traktu jako samostatný výkon
2.
fundoplikace
3.
bandáž žaludku
4.
supraselektivní vagotomie
5.
gastroenterocystoanastomóza podle Jurasze
6.
adrenalektomie
7.
resekce tenkého střeva
8.
totální laparoskopická hysterektomie (TLH)
9.
extenzivní adheziolýza čtvrtého stupně
10.
mikrochirurgická reanastomosa tuby
11.
mikrochirurgická neostomie nebo fimbriolýza
12.
disekce ureteru
Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) lze v jeden den vykázat nejvíce šestkrát v případech:
1.
resekce tlustého střeva
2.
ezofagokardiomyotomie s fundoplikací
3.
nefrektomie
4.
odstranění tumoru mediastina
5.
dekortikace plíce
6.
pneumonektomie
7.
lobektomie plic
8.
bilobektomie plic
9.
pánevní lymfadenektomie
10.
závěsná operace pro vaginální prolaps
11.
závěsná operace síťkou pro prolaps dělohy
Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) lze v jeden den vykázat nejvíce sedmkrát v případech:
1.
resekce žaludku BI
2.
resekce jater
3.
paraaortální lymfadenektomie
4.
laparoskopická operace neovaginy
Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) lze v jeden den vykázat nejvíce osmkrát v případech:
1.
resekce žaludku BII
2.
nízká přední resekce rekta
3.
splenektomie
4.
laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie nebo totální laparoskopická hysterektomie a pánevní lymfadenektomie
5.
laparoskopicky asistovaná radikální vaginální hysterektomie a pánevní lymfadenektomie
Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) lze v jeden den vykázat nejvíce devětkrát v případech:
1.
totální gastrektomie
2.
radikální hysterektomie typu Wertheim a pánevní lymfadenektomie
3.
laparoskopická lymfadenektomie radikální paraaortální a parakavální
Pokud je Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) vykazován opakovaně, je nutno dbát obecného pravidla: výkon může být vykázán pouze tehdy, byl-li proveden v celém rozsahu, tedy i v celém čase. Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) lze vykázat podruhé teprve tehdy, byl-li naplněn požadavek dvojnásobku času.
Pokud je proveden takový laparoskopický diagnostický nebo terapeutický výkon v chirurgii, který není ve výše uvedeném seznamu, vykáže pracoviště Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) v počtu odpovídajícím reálnému odůvodněnému trvání provedeného výkonu.
Čas zahájení i čas ukončení výkonu Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) je nezbytnou součástí zdravotní dokumentace pacienta (operační vložky). Pokud nelze čas zahájení a ukončení výkonu z dokumentace jednoznačně určit, uhradí zdravotní pojišťovna výkon v počtu jeden.
Výkon
---
číslo| název
51611| Peroperační použití sonografu chirurgem
nelze vykazovat současně s jiným výkonem sonografického vyšetření.
20.
504 - CÉVNÍ CHIRURGIE
K výkonům cévní chirurgie lze vykazovat jako ZULP Protamin a Heparin.
21.
505 KARDIOCHIRURGIE
K výkonům kardiochirurgie lze vykazovat jako ZULP Protamin a Heparin.
1.1
Sternotomie, thorakotomie
Výkon
---
číslo| název
55250| Sternotomie, thorakotomie
nelze vykazovat s jiným operačním výkonem na hrudníku. Tento výkon je do ostatních operačních výkonů na hrudníku zahrnut.
22.
506 - NEUROCHIRURGIE
22.1
Prodloužení operace
Prodlouženou dobu operačního výkonu lze v neurochirurgii vykázat výkonem
číslo| název
---|---
56178| Prodloužení výkonu kraniotomie a resekce, případně lobektomie pro tumor či metastázu
Tento výkon lze vykázat tehdy, pokud doba operace překročila čas výkonu alespoň o 30 minut. Výkon lze vykázat opakovaně pouze tehdy, pokud doba prováděné operace překročila čas výkonu operace o 240 minut, tedy za každý dokončený čas výkonu.
22.2
Kranioplastika
Výkon
---
číslo| název
56135| Kranioplastika akrylátová, plexisklová, kovová, nebo kostní ploténkou
nelze vykazovat spolu s jiným nitrolebním operačním výkonem. Pokud je v rámci takového výkonu kranioplastika provedena, lze vykázat pouze odpovídající ZUM.
ZUM k operačním výkonům lze vykazovat pouze ve skutečně spotřebovaném množství, nikoli v násobcích při násobcích výkonů.
Výkon
---
číslo| název
56113| Intrakraniální durální rekonstrukce
nelze vykazovat současně s jinými nitrolebními operačními výkony.
23.
601 - PLASTICKÁ CHIRURGIE
Ošetření a převaz a speciální výkony.
Výkony autorské odbornosti 601 bez omezení místem lze vykazovat pouze při provedení na operačním sálku.
Výkon
---
číslo| název
61447| Extirpace žlázy z periareolárního řezu u gynekomastie
lze vykazovat pouze na základě indikace endokrinologa.
Pokud je ošetření defektu vykázáno jiným výkonem, nelze současně vykázat výkon
číslo| název
---|---
09243| Ošetření a převaz rány nad 30 cm2
09237| Ošetření a převaz rány od 1 cm2 do 10 cm2
09241| Ošetření a převaz rány 10 cm2 až 30 cm2
Výkony
---
číslo| název
61113| Revize, excize a sutura poranění kůže a podkoží a případně fascie5 - 10 cm
61115| Revize, excize a sutura poranění kůže a podkoží a případně fascie nad 10 cm
nelze vykazovat současně s jinými operačními výkony ve stejné lokalizaci. Výkony lze vykázat pouze při provedení výplachu rány sterilním roztokem a přiložení obkladu.
Výkony
---
číslo| název
61113| Revize, excize a sutura poranění kůže a podkoží a případně fascie 5-10 cm
61123| Excize kožní léze od 2 do 10 cm2, bez uzavření vzniklého defektu
61125| Excize kožní léza nad 10 cm2, bez uzavření vzniklého defektu
61129| Excize kožní léze, sutura od 2 do 10 cm
61131| Excize kožní léze, sutura více než 10 cm
nelze vykazovat současně s výkony klinických vyšetření mimo výkon minimální kontakt.
Výkony
---
číslo| název
61211| Rekonstrukce šlachového poutka
61213| Implantace silikonu při defektu šlachy
61215| Rekonstrukce šlachy flexoru štěpem
61217| Transposice šlachy flexoru
61219| Tenolýza extenzoru
61221| Rekonstrukce extenzorového aparátu prstu ruky
lze vykazovat jedenkrát na každý operační přístup.
Výkony
---
číslo| název
61231| Implantace umělého MP nebo IP kloubu
61235| Arthrodéza MP nebo IP kloubu
61239| Distrakce falangy nebo metakarpu
61245| Fenestrace šlachové pochvy
lze vykazovat jedenkrát na každý prst.
24.
602 - POPÁLENINOVÁ MEDICÍNA
24.1
Ošetření a převaz popálenin
Ošetření a převaz popálenin lze vykázat výkony:
číslo| název
---|---
62120| Popáleniny - ošetření a převaz (nos, tvář, ret, ucho, skalp, krk, víčko)
62140| Popáleniny - ošetření a převaz prvního dorsa ruky nebo nohy
62141| Popáleniny - ošetření a převaz dorsa ruky a nohy každého dalšího
62130| Popáleniny - ošetření a převaz prvního prstu ruky nebo nohy
62131| Popáleniny - ošetření a převaz prstu ruky a nohy každého dalšího
62150| Popáleniny - ošetření a převaz ostatní do 5% povrchu těla
62160| Popáleniny - ošetření a převaz ostatní 5-10% povrchu těla
62170| Popáleniny - ošetření a převaz ostatní 10-15% povrchu těla
62180| Popáleniny - ošetření a převaz ostatní 15-20% povrchu těla
62110| Převaz popáleniny v rozsahu do 10% povrchu těla a ev. sprcha (bez použití krémů a umělých krytů)
62112| Převaz popáleniny v rozsahu nad 10% povrchu těla a ev. sprcha (bez použití krémů a umělých krytů)
Pokud je popálenina větší než 20% z povrchu těla, výkony lze kombinovat tak, že budou vykázány nejvíce dva výkony. Pokud je případně popálenina větší než 40% z povrchu těla, lze vykázat odpovídající počet výkonů 15-20% a k nim další jeden výkon.
Popáleniny na hlavě a krku, prstech a dorsu rukou nebo nohou se vykazují samostatnými výkony. Pokud je ošetřeno jedno dorsum (prst), vykáže se výkon „...prvního...". Pokud je ošetřeno více dors (prstů), vykáže se výkon „...prvního..." a dále příslušný počet výkonů „...každého dalšího..." . Podmínkou vykazování dalších výkonů je samozřejmě dodržení celkového času zákroku.
Plocha popálenin, jejichž ošetření bylo vykázáno samostatnými výkony (na hlavě a krku, prstech a dorsu rukou nebo nohou), se nezapočítává do plochy, která je vykazována výkony „...ostatní...“.
1.2
Nekrektomie
Nekrektomii lze vykázat výkony:
číslo| název
---|---
62320| Nekrektomie do 5% povrchu těla - tangenciální nebo fasciální
62330| Nekrektomie 5-10% povrchu těla - tangenciální nebo fasciální
62340| Nekrektomie 10-15% povrchu těla - tangenciální nebo fasciální
62350| Nekrektomie do 15-20% povrchu těla - tangenciální nebo fasciální
Pokud je nekrektomie větší než 20% z povrchu těla, výkony lze kombinovat tak, že budou vykázány nejvíce dva výkony. Pokud je případně nekrektomie větší než 40% z povrchu těla, lze vykázat odpovídající počet výkonů 15-20% a k nim další jeden výkon.
Výše uvedenými výkony nelze vykázat nekrektomii chemickou. Tu lze vykazovat stejnými výkony jako ošetření popálenin.
1.3
Odběr dermoepidermálních štěpů
Odběr dermoepidermálních štěpů lze vykázat výkony
číslo| název
---|---
62610| Odběr dermoepidermálního štěpu do 1% z plochy povrchu těla
62640| Odběr dermoepidermálního štěpu 1 - 5% z plochy povrchu těla
62660| Odběr dermoepidermálního štěpu 5 -10% z plochy povrchu těla
62670| Odběr dermoepidermálního štěpu 10-15% z plochy povrchu těla
62680| Odběr dermoepidermálního štěpu 15 - 20% z plochy povrchu těla
Pokud je odběr štěpu větší než 20% z povrchu těla, výkony lze kombinovat tak, že budou vykázány nejvíce dva výkony. Pokud je případně odběr štěpu větší než 40% z povrchu těla, lze vykázat odpovídající počet výkonů 15-20% a k nim další jeden výkon.
1.4
Kožní štěpy
Kožní štěpy (při popáleninách i při jiných kožních ztrátách) lze vykázat výkony:
číslo| název
---|---
62430| Štěp při popálení (a ostatních kožních ztrátách) prst ruky nebo nohy
62420| Štěp při popálení (a ostatních kožních ztrátách) obličej
62421| Štěp při popálení (a ostatních kožních ztrátách) krk nebo skalp
62440| Štěp při popálení (a ostatních kožních ztrátách) dlaň, dorsum ruky nebo nohy nebo ostatní do 5% povrchu těla
62412| Štěp při popálení (a ostatních kožních ztrátách) ostatní 5-10% povrchu těla
62413| Štěp při popálení (a ostatních kožních ztrátách) ostatní 10-15% povrchu těla
62414| Štěp při popálení (a ostatních kožních ztrátách) ostatní 15-20% povrchu těla
Pokud je plocha štěpu větší než 20% z povrchu těla, výkony lze kombinovat tak, že budou vykázány nejvíce dva výkony. Pokud je případně plocha štěpu větší než 40% z povrchu těla, lze vykázat odpovídající počet výkonů 15-20% a k nim další jeden výkon.
Plocha popálenin, jejichž ošetření bylo vykázáno samostatnými výkony (na hlavě a krku, prstech a dorsu nebo dlaních rukou nebo nohou), se nezapočítává do plochy, která je vykazována výkony „...ostatní...“.
1.5
Xenotransplantace
Xenotransplantace lze vykázat výkony:
číslo| název
---|---
62510| Xenotransplantace do 1 % povrchu těla
62520| Xenotransplantace 1-5% povrchu těla
Pokud je plocha xenotransplantace větší než 5% z povrchu těla, výkony lze kombinovat tak, že budou vykázány nejvíce čtyři výkony do 1% a odpovídající počet výkonů 1-5%.
25.
603 - GYNEKOLOGIE
25.1
Kombinace výkonů
Výkony
---
číslo| název
63587| Pertubace terapeutická
63591| Test průchodnosti tub
nelze vykazovat současně.
Výkon
---
číslo| název
63594| Primární laparotomie pro ca ovaria
nelze vykazovat současně s žádným dalším operačním výkonem.
Výkony
---
číslo| název
63313| Amnioskopie
63323| Odebírání vzorku krve z hlavičky plodu (za použití amnioskopu)
nelze vykazovat současně.
Výkony
---
číslo| název
63315| Fetoskopie
63317| Fetoskopie s odběrem tkáně plodu
nelze vykazovat současně.
Výkony
---
číslo| název
63312| Oxytocinový zátěžový test
63117| Kardiotokografické sledování rodičky v průběhu porodu
nelze vykazovat současně.
Výkony
---
číslo| název
63598| Punkce Douglasova prostoru
63592| Punkce Douglasova prostoru s incizí a drenáží
nelze vykazovat současně.
Výkony
---
číslo| název
63540| Elektro-diathermokoagulace čípku děložního
63591| Test průchodnosti tub
63532| Odběr materiálu s pochvy, čípku a hrdla děložního
63311| Odběr plodové vody transabdominální amniocentézou
63521| Hymenotomie, hymenectomie
63511| Biopsie vulvy
nelze vykazovat současně.
Výkony
---
číslo| název
63579| Hysterectomie a adnexectomie s omentectomií pro malignitu
63596| Totální omentektomie
nelze vykazovat současně.
Výkony
---
číslo| název
63133| Manuální vybavení zadržené placenty
63127| Sectio caesarea
63129| Sectio caesarea a sterilizace
63131| Sectio caesarea s následnou hysterectomií
nelze vykazovat současně.
1.2
Kolposkopické vyšetření
Výkon
---
číslo| název
63061| Kolposkopické vyšetření základní
lze vykazovat současně s výkony cílené a kontrolní vyšetření, ale nelze vykazovat současně s výkonem komplexní vyšetření.
1.3
Porod
Jednotlivé výkony vedení porodu nelze vykazovat současně.
1.4
In vitro fertilizace
Výkony in vitro fertilizace lze vykazovat v rozsahu nejvýše tří kompletních monitorovaných cyklů, a to pouze pro pojištěnce ženského pohlaví ve věku od 22 let do 38 let + 364 dnů. V případě, kdy se jedná o oboustrannou úplnou neprůchodnost vejcovodů, lze výkony in vitro fertilizace vykazovat pro ženy od 18 let.
26.
604 - DĚTSKÁ GYNEKOLOGIE
26.1
Kombinace výkonů
Výkon
---
číslo| název
64215| Irigace virginální pochvy s aplikací medikamentu
nelze vykazovat současně s výkony klinických vyšetření mimo výkon minimální kontakt.
27.
606 - ORTOPEDIE
Na ošetření jedné anatomické lokality nelze u jednoho pacienta v jeden kalendářní den vykázat více jak jeden výkon fixace.
Výkon
---
číslo| název
66031| Preventivní vyšetření kyčelních kloubů u kojence
nelze vykazovat současně s výkony klinického vyšetření a s výkony sonografie. Podmínkou vykazování výkonu je sonografický přístroj.
Výkon
---
číslo| název
66317| Revizní operace páteře - přední - zadní - odstranění implantátu
nelze vykazovat jako samostatný výkon, vykazuje se současně s výkony Operační přístup na páteři standardní, přední nebo zadní.
28.
701 - ORL
28.1
Použití kryokauteru a laseru
Pokud je při chirurgickém výkonu v ORL oblasti použit laser nebo kryokauter, lze vykázat výkony
číslo| název
---|---
71825| Kryokauter v ORL á 10 minut
71821| Laser v ORL á 10 minut
Oba výkony lze vykazovat současně. Tyto výkony lze u jednoho pacienta jednotlivě i v kombinaci vykazovat opakovaně, vždy za každých dokončených 10 minut.
1.2
Nystagmografická vyšetření
Výkony nystagmografických vyšetření nelze v jednom dni vykazovat současně.
1.3
Kombinace výkonů
Výkony
---
číslo| název
71641| Submukosní resekce nosní přepážky
71649| Resekce spiny nebo kristy nosní přepážky
nelze vykazovat současně.
Výkony
---
číslo| název
71661| Výplach čelistní dutiny
71663| Punkce čelistní dutiny
nelze vykazovat současně.
Výkony
---
číslo| název
71113| Kalorický test
71115| Vyšetření semispontánních vestibulárních jevů
71117| Optokinetický test
71119| Gustometrie
71121| Posturografie
71123| Rotační testy k vyšetření poruch rovnováhy
71511| Výplach cerumina nebo vyjmutí cizího tělesa ze zvukovodu
71615| Excize jednoho nosního polypu
71211| Biopsie z nosu
71611| Vynětí cizího tělesa z nosu - jednoduché
71623| Terapie epistaxe kauterizací
71625| Přední tamponáda nosní provedená odborně otorhinolaryngologem
71661| Výplach čelistní dutiny
71713| Nepřímá laryngoskopie s odstraněním léze nebo cizího tělesa hypofaryngu nebo laryngu
71781| Sondáž, dilatace, výplach slinné žlázy
71580| Vyčištění trepanační dutiny
71525| Lokální excize, odstranění polypu ze zvukovodu
71719| Výměna tracheostomické kanyly
71614| Anemizace s odsáváním z vedlejších nosních dutin
71212| Diafanoskopie vedlejších nosních dutin
71613| Intramukozní injekce do nosní sliznice jako samostatný výkon
71565| Politzerace
nelze vykazovat současně s výkony klinických vyšetření mimo výkon minimální kontakt.
Výkony
---
číslo| název
71641| Submukozní resekce nosní přepážky
71651| Septoplastika
nelze vykazovat současně s výkonem
číslo| název
---|---
71649| Resekce spiny nebo kristy nosní přepážky
Výkony
---
číslo| název
71787| Incize, drenáž peritonzilárního event. faryngeálního abscesu nebo hematomu
71789| Dilatace incize při peritonzilárním abscesu
nelze vykazovat současně.
Výkon
---
číslo| název
71715| Nepřímá laryngoskope s insitilací léků do hrtanu
nelze vykazovat současně s výkonem anestézie.
29.
702 - FONIATRIE
29.1
Kombinace výkonů
Výkony
---
číslo| název
72113| Vyšetření pro korekci sluchové vady sluchadlem (první)
72115| Vyšetření pro aplikaci sluchadla kontrolní
nelze vykazovat současně s výkony klinických vyšetření mimo výkon minimální kontakt
30.
705 - OFTALMOLOGIE
Ve výkonech autorské odbornosti oftalmologie je lokální anestézie zakalkulována ve výkonech, a proto s výkony této autorské odbornosti nelze vykazovat výkony lokální anestézie.
1.1
Oftalmoskopie
Výkony
---
číslo| název
75137| Oftalmoskopie v arteficiální mydriáze (1 oko) přímou oftalmoskopií
75121| Oftalmoskopie v arteficiální mydriáze nepřímým binokulárním oftalmoskopem (1 oko)
75153| Biomikroskopické vyšetření fundu v mydriáze (1 oko)
nelze vykazovat současně, s výjimkou lékaře - sítnicového specialisty.
1.2
Komplexní vyšetření
Výkon komplexní vyšetření oftalmologem obsahuje, a tedy s tímto výkonem nelze současně vykazovat, následující výkony:
číslo| název
---|---
75139| Nitrooční tlak Schiotzovým tonometrem (1 oko)
75137| Oftalmoskopie v arteficiální mydriáze přímou oftalmoskopií (1 oko)
1.3
Kombinace výkonů
Výkony
---
číslo| název
75113| Zátěžové testy u glaukomu - obě oči
75131| Gonioskopie (1 oko)
75133| Ortopický status
75135| Exoftalmometrie nebo Schimerův test nebo vyšetření barvocitu tabulkami nebo pupilometrie nebo vyšetření Amslerovou mřížkou
75137| Oftalmoskopie v arteficiální mydriáze přímou oftalmoskopií (1 oko)
75139| Nitrooční tlak Schipotzovým tonometrem (1 oko)
75141| Tonometrie aplanační (1 oko)
75143| Perimetr statický (1 oko)
75145| Perimetr kinetický nebo kampimetr (1 oko)
75387| Kryoepilace řas jednoho víčka nebo elektroepilace
75389| Epilace řas očního víčka pinzetou, incize akutního chalázia
75153| Biomikroskopické vyšetření fundu v mydriáze - 1 oko
75157| Objektivní vyšetření refrakce obou očí a předpis brýlí do dálky a do blízka
75385| Extirpace jednoho chalázia, vynětí s pouzdrem
nelze vykazovat současně s výkony klinických vyšetření mimo výkon minimální kontakt.
Výkon
---
číslo| název
75225| Aplikace radioaktivní plomby
nelze vykazovat současně s výkony ošetřovacích dnů resuscitační a intenzívní péče.
31.
706 - UROLOGIE
31.1
Kombinace výkonů
Výkony
---
číslo| název
76235| Extrakorporální litotrypse soliltárního konkrementu rázovou vlnou
76237| Extrakorporální litotrypse mnohočetného či odlitkového konkrementu
rázovou vlnou
nelze vykazovat současně na stejné ledvině.
Výkony
---
číslo| název
76235| Extrakorporální lithotrypse solitárního konkrementu rázovou vlnou
76237| Extrakorporální lithotrypse mnohočetného či odlitkového konkrementu
nelze vykazovat v jednom roce na stejné ledvině.
1.2
Cystometrie
Cystometrie v urologii se vykazuje výkonem
číslo| název
---|---
76127| Cystometrie plnící
Tímto výkonem se vykazuje jak plnící cystometrie vodní, tak plnící cystometrie plynová. Výkon lze vykázat nejvíce jeden za jeden den.
1.3
Cystouretroskopie
K výkonu
---
číslo| název
76531| Cystouretroskopie
lze přičíst výkony:
číslo| název
---|---
76561| Fotokoagulace tumoru laserem
76565| Biopsie ev. extrakce z měchýře - cizí těleso, konkrement, stent
76567| Aplikace terapeutik do stěny měchýře ev. uretry
1.4
Katetrizace ureteru
Výkon
---
číslo| název
76215| Katetrizace ureteru
se přičítá k výkonu
číslo| název
---|---
76531| Cystouretroskopie
Výkonem
---
číslo| název
76215| katetrizace ureteru
se vykazuje jak diagnostická katetrizace ureteru, tak i endoskopická extrakce konkrementu z ureteru, tripse konkrementu v močovodu, endoskopická discise striktury ureteru, endoskopická biopsie z ureteru včetně koagulace a zavedení stentu do ureteru. V případě tripse a zavedení stentu lze výkon katetrizace ureteru vykázat dvakrát.
1.5
Pyelotomie, nefrotomie, operační nefrostomie
Nefrotomie s extrakcí konkrementu, případně s nefrostomií, operační nefrostomie a pyelolitotomie se vykazují jedním výkonem.
1.6
Perkutánní extrakce konkrementů
Výkony
---
číslo| název
76545| Perkutánní extrakce jednoho či více konkrementů bez tripse
76547| Perkutánní extrakce konkrementu s tripsí
se přičítají k výkonu
číslo| název
---|---
76543| Nefroskopie perkutánní (bez cystoskopie a sondáže močovodu)
Výkony
---
číslo| název
76545| Perkutánní extrakce jednoho či více konkrementů bez tripse
76547| Perkutánní extrakce konkrementu s tripsí
nelze vykazovat současně. Tyto výkony nelze u jednoho pacienta v jednom dni vykázat více než jedenkrát.
1.7
Excize spermatokély a operace hydrokély
Excize spermatokély a operace hydrokély se vykazují jedním výkonem
číslo| název
---|---
76451| Excize spermatokély nebo operace hydrokély
32.
708 - ARO
Výkon číslo 78116 - Anestezie s řízenou ventilací á 20 min. a číslo 78231 - Epidurální nebo subarachnoideální anestezie á 20 min. lze vykázat pouze s následujícími operačními výkony kategorie obtížnosti D:
1.
Odstranění (vytnutí) mozkové tkáně
2.
Vypuštění (vytnutí) mozkového abscesu
3.
Zevní vyústění mozkových komor a cisteren
4.
Reparace kostních úlomků kalvy
5.
Reparace tvrdé pleny mozkové
6.
Vypuštění epidurálního nebo subdurálního krevního výronu nebo abscesu
7.
Přetětí, destrukce nebo excize mozkového nervu uvnitř lebky
8.
Stereotaktické uvolnění mozkového nervu
9.
Otevření lebky pro pooperační krvácení
10.
Otevřená operace na mozkových cévách
11.
Odstranění hypofýzy
12.
Excize části hypofýzy
13.
Excize epifýzy
14.
Primární nebo revizní operační dekomprese krční a hrudní páteře
15.
Primární a revizní excize krční, hrudní a bederní meziobratlové ploténky
16.
Kombinovaná přední a zadní operační fuse krčních obratlů
17.
Transorální krční fuse (s nebo bez zavedení protézy)
18.
Primární nebo revizní fuse kloubu páteře
19.
Primární excize bederní meziobratlové ploténky předním přístupem
20.
Dekomprese zlomeniny páteře
21.
Otevřená fixace zlomeniny páteře
22.
Částečné vytětí páteřní míchy
23.
Otevřená operace páteřní míchy
24.
Úprava meningomyelokély
25.
Vynětí ložiska poškození uloženého subdurálně
26.
Vynětí nádoru míchy
27.
Blokáda plexus coeliacus
28.
Oboustranná blokáda nervus planchnicus
29.
Zadní blokáda ganglií míšních kořenů
30.
Intrathekální neurolýza
31.
Injedce místního anestetika nebo glycerolu do ganglia trigeminu
32.
Bederní sympatektomie diagnostická - místní anestetikum
33.
Bederní sympatektomie terapeutická - neurolýza
34.
Oboustranná rekonstrukce očních víček
35.
Vytětí sklivce plochým přístupem s vnitřní tamponádou
36.
Rekonstrukce zevního zvukovodu
37.
Druhá operace příštitných tělísek
38.
Rekonstrukce prsu s užitím TRAMS
39.
Plastika hrudní stěny
40.
Odstranění brzlíku
41.
Úprava prasklé bránice
42.
Zřasení paralyzované (ochrnuté) bránice
43.
Úprava vrozené brániční kýly
44.
Thorakoskopické výkony
45.
Odstranění jedné plíce
46.
Odstranění laloku plicního (včetně vytětí segmentu)
47.
Otevřené vytětí poškozeného (nemocného) ložiska z plíce
48.
Dekortikace (odstranění pohrudnice nebo poplicnice)
49.
Odstranění poplicnice pro pneumothorax
50.
Perkutánní transluminární plastika koronární tepny nebo angioplastika (včetně lasser)
51.
Perkutánní transluminární snesení síňokomorového uzlu
52.
Vyšetření převodního systému srdečního
53.
Srdeční pacemaker (kardiostimulátor) zavedený žilou
54.
Zavedení a umístění kardiostimulátoru kvůli tachykardii
55.
Kontrastní radiologické vyšetření srdce (včetně koronárních cév)
56.
Incise a excise perikardu
57.
Dekomprese srdeční tamponády
58.
Perkutánní transluminární zavedení protézy pro ductus arteriosus
59.
Transluminární operace na plicní tepně
60.
Vytětí části karotické tepny
61.
Bypass karotické tepny
62.
Otevřená operace na mozkové tepně
63.
Bypass z podklíčkové tepny
64.
Vytětí části podklíčkové tepny a její záplata
65.
Jiná úprava na podklíčkové tepně
66.
Bypass ledvinné tepny
67.
Vytětí části ledvinné tepny
68.
Otevřené operace na ilických tepnách
69.
Otevřené operace stehenní tepny
70.
Náhrada aneurysmatu podkolenní tepny
71.
Mikrotepenný nebo žilní štěp
72.
Mikrochirurgická oprava tepny
73.
Oprava tepenožilní píštěle
74.
Částečné vytětí jícnu
75.
Otevřené vytnutí poškozeného (nemocného) místa z jícnu
76.
Bypass jícnu
77.
Revize jícnové anastomózy
78.
Úprava jícnu
79.
Arteficiální vstup do jícnu
80.
Protnutí svaloviny jícnu
81.
Hellerova operace
82.
Totální vytětí žaludku
83.
Totální excise tlustého střeva a anastomóza tenkého střeva na konečník
84.
Anastomóza z tenkého střeva na řiť a vytvoření výchlipky (zásobníku)
85.
Vytnutí konečníku s kolonoanální anastomosou a kolostomií
86.
Vytnutí konečníku i řiti
87.
Vytnutí konečníku s užitím svorek
88.
Vytnutí konečníku a zevní vyústění tlustého střeva
89.
Odstranění nadledvinky oboustranně
90.
Částečné vytnutí z jater
91.
Odstranění jaterního nádoru
92.
Úprava (korekce) na játrech
93.
Laparoskopické výkony
94.
Úprava na žlučovodu
95.
Neúplné vytnutí slinivky
96.
Úprava vrozené brániční kýly
97.
Laparotomie a úprava mnohočetného viscerálního poranění
98.
Vytětí ledviny a okolní tkáně
99.
Perkutánní odstranění ledvinného konkrementu
100.
Vytvoření močovodu ze střeva
101.
Oboustranná ureterolýza
102.
Totální vytětí močového měchýře (s vytvořením náhrady ze střeva)
103.
Vytětí dělohy a adnex a odstranění okolní tkáně břišním přístupem
104.
Radikální vytnutí zevního genitálu ženy včetně odstranění tříselných uzlin
105.
Implantace protézy na dolní končetinu
Výkon číslo 78117 - Anestezie s řízenou ventilací á 20 min. a číslo 78232 - Epidurální nebo subarachnoideální anestezie á 20 min. lze vykázat pouze s následujícími operačními výkony kategorie obtížnosti E:
1.
Vytnutí nádoru v mozkomozečkovém úhlu
2.
Podvaz nebo zasvorkování výdutě mozkové tepny
3.
Vyztužení aneurysmatu mozkové tepny
4.
Fuse obratlů pro skoliosu nebo kyfosu Harringtonovým instrumentariem
5.
Radiační destrukce
6.
Vytětí sklivce kombinované s odstraněním membrány (zavedení vnitřní tamponády)
7.
Totální a parciální pharyngectomie
8.
Totální laryngectomie
9.
Parciální laryngectomie
10.
Rekonstrukce hrtanu se štěpem
11.
Částečné vytětí průdušnice
12.
Rekonstrukce průdušnice
13.
Operace na otevřeném srdci
14.
Uzavřené protětí chlopně
15.
Terapeutická transluminární operace na srdeční chlopni
16.
Bypass koronární tepny včetně získání štěpu
17.
Revize bypassu koronární tepny
18.
Otevřená angioplastika koronární tepny
19.
Korekce anomálie koronárních tepen
20.
Otevřená operace na převodním systému srdečním
21.
Mapou řízená (vedená) chirurgie komorových arytmií
22.
Odstranění kardiostimulátoru a provedení bypassu
23.
Korekce truncus arteriosus
24.
Otevřená korekce pro ductus arteriosus
25.
Vytvoření zkratu do plicní tepny z aorty použitím vřazené protézy
26.
Napojení plicní tepny přímo na aortu
27.
Vytvoření zkratu do plicní tepny z podklíčkové tepny vřazením protézy
28.
Napojení do plicní tepny z podklíčkové tepny
29.
Úprava plicní tepny
30.
Otevřená operace na plicní tepně
31.
Odstranění embolu z plicních cév
32.
Náhrada aneurysmatického segmentu (výdutě) aorty
33.
Plánovaná náhrada vzestupné aorty
34.
Plánovaná náhrada obloukové aorty
35.
Bypass části aorty
36.
Revize náhrady (protézy) aorty
37.
Plastická úprava aorty
38.
Podvaz nebo svorka aneurysmatu mozkové tepny
39.
Vyztužení aneurysmatu mozkové tepny
40.
Vytětí části viscerální (útrobní) větve z břišní aorty a její náhrada
41.
Otevřené operace na viscerálních větvích břišní aorty
42.
Vytětí jícnu a žaludku
43.
Totální odstranění jícnu a náhrada střevem
44.
Vytnutí tlustého střeva, konečníku a řiti a umělé zevní vyústění tenkého střeva
45.
Vytnutí celého jaterního laloku
46.
Totální vytnutí slinivky
47.
Transplantace ledvin
48.
Exenterace z pánve
1.1
Hyperbarická oxygenoterapie
Výkon číslo 78840 - Hyperbarická oxygenoterapie v přetlakové komoře - může být vykazován při jednotlivých indikacích nejvíce v dále uvedených frekvencích:
Indikace| Diagnóza| Počet expozic| Počet sérií
---|---|---|---
Otrava CO, kouřovými plyny, sirovodíkem| T58| 5| 1
T59.9| 5| 1
Otrava halogenovanými alifatickými a aromatickými uhlovodíky (např. tetrachlormetanem)| T53| 5| 1
Otrava kyanidy| T57.3| 5| 1
Dekompresní nemoc| T70.3| 3| 1
T70.9| 3| 1
Vzduchová embolie po výkonu| T81.7| 2| 1
Vzduchová embolie úrazová| T79.0| 3| 1
Vzduchová embolie po infuzi, transfuzi, injekci| T80.0| 1| 1
Anaerobní infekce (plynatá sněť, septický šok)| A48.0| 20| 2
A41.4| 15| 2
Edém mozku (po úraze, intoxikaci, operaci)| G93.6| 10| 1
S06.1| 10| 1
Stavy spojené s KPR (apalický syndrom, hypoxie mozku)| G43.1| 30| 3
Stavy po krvácení a kontusi mozku| S06.2| 30| 2
Akutní traumatické ischemie| T79.6| 20| 2
Crush syndrom| T79.5| 15| 3
Kardiogenní šok| R57 0| 1| 1
Šokové stavy (anaerob, sepse, hemorragický šok)| R57.8| 2| 1
R57.1| 2| 1
Methemoglobinaemie| D74 8| 5| 1
Ischemie a gangréna při arterioskleróze DK| I70.2| 30| 4
I70.8| 30| 3
Gangréna při diabetu| E10.5| 30| 4
E10.4| 30| 4
Tromboangitis obliterans - Burgerova nemoc| I73 1| 20| 3
Kožní defekty obtížně se hojící (dekubitální vředy, při neurologických postiženích)| 170.1| 30| 4
Bércové vředy obtížně se hojící, pyoderma gangr. purpura fulminans| I83.0| 30| 3
L88| 30| 3
Traumatická ischemie svalu po úrazu, compartment syndrom| T04.9| 30| 3
T79.6| 30| 3
Žilní městky se vředem a zánětem| I83.2| 30| 3
Nehojící se defekty po amputacích| T87 5| 30| 3
Transplantace tkáně, přihojování kožních transplantátů| T86.8| 30| 2
Vasculitis kůže (primární a sekundární)| L95.9| 30| 3
Osteomyelitis - zánět kostní dřeně| M86.0-8| 30| 3
Postradiační poškození (např. osteoradionekroza ap.)| Z92.3| 20| 2
Y89| 20| 2
Osteonekroza| M87| 20| 2
Sudeckův syndrom| M89.0| 25| 3
Hluchota jednostranná, oboustranná (náhlá)| H91 2| 10| 2
Účinky silného hluku na vnitřní ucho| H83.3| 10| 2
Porucha vestibulární funkce (závrať)| H81 3| 20| 3
Menierova nemoc| H81.0| 20| 3
Tinitus| H81| 20| 3
Pulpitis| K04.0| 10| 2
Okluze arteriae centralis retinae| H34.1| 15| 2
Diabetická retinopatie| H36.0| 25| 3
Roztroušená skleróza mozkomíšní v počátečních stadiích| G35| 30| 3
Jiné demyelinisace CNS| G37.8| 30| 3
Alzheimrova nemoc| G30.0| 30| 3
Neuralgie n. trigemini| G50 0| 20| 2
Perifer. obrna n. facialis| G51.0| 20| 2
Poúrazová bolest hlavy| G44.3| 20| 2
Migréna| G43| 20| 3
Gastroduodeální vřed (Helicobacter pylori)| K25.9| 20| 2
K26| 20| 2
Postoperační píštěle s recid. anaerobními infekcemi| K63.2| 30| 2
Morbus Crohn| K50| 30| 3
Toxická hepatopatie (po cytostatické léčbě, otravách)| K71| 20| 2
Cystoidní pneumatoza střeva| | 15| 3
Popáleniny, omrzliny| T20-32| 30| 2
T33-35| 30| 2
Vysvětlivky k tabulce
Indikace | indikace pro kterou je hyperbarická oxygenoterapie prováděna
---|---
Diagnóza | kód diagnózy dle MKN 10
---|---
Počet expozic| nejvyšší počet expozicí, který je možno vykázat pro danou indikaci vjedné léčebné sérii
---|---
Počet sérií| nejvyšší počet sérií, který je možno pro danou indikaci vykázat vjednom kalendářním roce
---|---
33.
709 - ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA
Výkon
---
číslo| název
06713| Přednemocniční neodkladná péče, sledování eventuelně transport pacienta pracovníkem ZS (SZP s úplným středoškolským vzděláním) á 15 minut
nelze vykazovat současně s žádným jiným výkonem kromě výkonu dopravy.
34.
801 - KLINICKÁ BIOCHEMIE
Výkon
---
číslo| název
81211| Glukóza moč kvalitativně
nelze vykazovat současně s výkony klinických vyšetření mimo výkon minimální kontakt a s výkony
číslo| název
---|---
81347| Analýza moči chemicky a mikroskopicky
09123| Analýza moči chemicky
35.
807 - PATOLOGIE
1.1
Kombinace výkonů
Výkony
---
číslo| název
87110| Pitva standardní
87113| Pitva technicky obtížná
87111| Pitva parciální
nelze vykazovat současně.
1.2
Stanovení diagnózy
Stanovení bioptické diagnózy a cytologické diagnózy se vykazuje vždy na jeden topografický kód.
1.3
Barvení cytologického preparátu
Výkon číslo 87433 autorské odbornosti 823 nelze vykazovat v případě gynekologické cytologie. Pro tyto účely se vykazuje výkon číslo 95115 autorské odbornosti 817 v počtu jeden na jeden preparát.
36.
809 - RADIODIAGNOSTIKA
Ve výkonech autorské odbornosti radiodiagnostika je lokální anestézie zakalkulována ve výkonech, a proto s výkony této autorské odbornosti nelze vykazovat výkony lokální anestézie. U výkonu
číslo| název
---|---
89339| Stereotaktická biopsie nebo stereotaktická lokalizace nehmatné léze prsu
lze výkon lokální anestézie vykázat.
V úhradě RTG filmů je zahnuta úhrada chemikálií na jejich zpracování.
Výkon
---
číslo| název
89419| Punkční angiografie
nelze vykazovat současně s výkony přehledné či selektivní angiografie.
Výkon
---
číslo| název
89421| Měření tlaku při angiografii
nelze vykazovat současně s výkony koronarografickými, ventrikulografickými a PTCA.
K výkonu
---
číslo| název
89437| PTCA více věnčitých tepen
je možno AG sadu vykázat jako ZUM pouze tehdy, nenavazuje-li výkon na výkony:
číslo| název
---|---
89431| Selektivní koronarografie jedné věnčité tepny (ev. bypassu)
89433| Navazující selektivní koronarografie věnčité tepny či bypassu
89429| Selektivní koronarografie obou věnčitých tepen
Výkon
---
číslo| název
89312| Denzitometrie dvoufotonová
lze vykázat pouze při indikaci ošetřujícím lékařem, který má pacienta v péči pro kostní chorobu.
37.
901 - KLINICKÁ PSYCHOLOGIE
V jednom kalendářním měsíci nemůže být vykázáno současně komplexní a cílené vyšetření klinickým psychologem.
Klinická vyšetření 2 může vykázat pouze klinický psycholog s 10 lety praxe a rigorózní zkouškou z psychologie.
Výkony
---
číslo| název
37121| Psychodiagnostika s náročným psychoterapeutickým zásahem á 90 minut
může vykázat pouze klinický psycholog s 10 lety praxe a specializací v systematické psychoterapii.
38.
903 - KLINICKÁ LOGOPEDIE
Výkon cílené vyšetření lze vykázat nejvíce jednou za půl roku.
39.
910 - PSYCHOTERAPIE
39.1.1
Indikace
Výkony psychoterapie lze vykazovat pouze tehdy, pokud byly indikovány ošetřujícím lékařem - psychiatrem, ošetřujícím lékařem s psychoterapeutickou kvalifikací nebo klinickým psychologem s psychoterapeutickou kvalifikací nebo registrujícím praktickým lékařem. Indikace je platná po dobu nejdéle tří po sobě následujících kalendářních měsíců.
1.1.2
Vykazování
Výkony psychoterapie mohou vykazovat pouze psychoterapeuti se specializací v systematické psychoterapii (lékaři včetně psychiatrů a kliničtí psychologové).
Výkony
---
číslo| název
35610| Psychoterapie skupinová, typ I., pro skupinu max. 9 osob á 120 min.
35620| Psychoterapie skupinová, typ II., pro skupinu 10 -14 osob - á 120 min.
nelze vykazovat v jednom kalendářním čtvrtletí současně.
Výkon
---
číslo| název
35650| Rodinná systematická psychoterapie á 30 minut
lze vykázat pouze na jednoho člena rodiny - pacienta.
1.1.3
Vykazování výkonů ve stacionáři
Ve stacionáři s psychoterapeutickým programem lze výkony psychoterapie kombinovat s výkony kontrolního psychiatrického, pedopsychiatrického a psychologického či pedopsychologického vyšetření s OF: 1/1 týden a výkony cíleného psychiatrického, pedopsychiatrického a psychologického či pedopsychologického vyšetření s OF: 1/1 na léčebný program (v případě psychologického či pedopsychologického vyšetření jde vždy o omezení na jedno vyšetření, nikoliv na jeden výkon).
Stacionáře s psychoterapeutickým programem - pro úhradu skupinové psychoterapeutické péče ve stacionáři lze s ošetřovacím dnem 00041 vykázat buď výkon 35610 - psychoterapie skupinová, typ I. s OF: 3/1 den nebo výkon 35620 - psychoterapie skupinová, typ II. také s OF: 3/1 den. V jednom čtvrtletí lze na základě zdravotní indikace (a po zápisu v dokumentaci) přejít z psychoterapie 35610 na psychoterapii 35620 nebo naopak 1krát. V případě, že je součástí léčebného programu komunita, lze dále vykázat výkon 35630 - psychoterapie skupinová, typ III. s OF: 2/1 den. Jiná než uvedená frekvenční omezení pro úhradu skupinové psychoterapeutické péče ve stacionáři neplatí. Na základě indikace (uvedené v dokumentaci) lze vykázat výkony psychoterapie individuální (35520) či rodinné (35650). Uvedené výkony psychoterapie lze vykazovat s ošetřovacím dnem 00041 maximálně po dobu 3 měsíců od zahájení léčby ve stacionáři. Po této době bude případné prodloužení léčby schváleno revizním lékařem pouze v případě, že se jedná o dg. Skupiny F20 - F29 (psychózy schizofrenního okruhu), F60.3 (hraniční poruchy osobnosti) a F10 - F16 vždy pouze s číslicí 2 na čtvrtém místě (některé toxikomanie se syndromem závislosti) a že dosavadní psychoterapeutická péče ve stacionáři měla prokazatelný efekt.
1.1.4
Kombinace s klinickými vyšetřeními
Výkony psychoterapie nelze kombinovat s výkony klinických vyšetření mimo výkon minimální kontakt.
40.
911 - VÝKONY SESTER
Výkony autorské odbornosti 911 vykazují sestry pracující v ordinacích praktických a jiných ošetřujících lékařů. Podmínkou je u praktických lékařů registrace pacienta, u ostatních lékařů musí být indikující lékař zároveň ošetřujícím lékařem pacienta. Ošetřující lékař pacienta může indikovat výkony sester pouze v souvislosti s problémem, pro který převzal pacienta do péče.
Výkony autorské odbornosti 911 mohou být vykázány pouze tehdy, pracuje-li sestra mimo ordinaci.
Výkony autorské odbornosti 911 a výkony autorské odbornosti 925 nelze vykazovat současně s výjimkou výkonů číslo 06135 a 06137.
1.1
Infúzní terapie
Výkon
---
číslo| název
06115| Dohled nad průběhem infúzní terapie á 30 minut
může být vykazován spolu s výkonem
číslo| název
---|---
06113| Komplex - aplikace ordinované infúzní terapie po písemném pověření ošetřujícím lékařem pro zajištění hydratace, energetických zdrojů a léčby bolesti
pouze tehdy, přesahuje-li doba zákroku 60 minut (dokončený čas obou výkonů).
41.
918 - FYZIOTERAPEUT
Výkon
---
číslo| název
21711| Škola zad - prevence recidiv vertebrogenních onemocnění
lze vykázat pouze za současné účasti lékaře a rehabilitačního pracovníka.
41.1
Individuální léčebná tělesná výchova (LTV)
Výkony individuální LTV lze vykazovat současně nejvýše do celkového času 60 minut na jednoho pacienta dvakrát v jednom kalendářním dni.
Výkon
---
číslo| název
21215| Léčebná tělesná výchova - instruktáž a zácvik pacienta a jeho rodinných příslušníků
nelze vykazovat v jednom kalendářním dni u jednoho pacienta současně s dalšími výkony LTV.
41.2
Fyzikální terapie
Výkony fyzikální terapie lze vykázat nejvýše dva různé a nejvýše čtyři celkem v jednom kalendářním dni.
42.
921 - PORODNÍ ASISTENTKA
Autorská odbornost 921 může v rámci návštěvní služby vykazovat i výkony číslo 06135 a 06137 autorské odbornosti 911.
43.
925 - DOMÁCÍ PÉČE
Výkony autorské odbornosti 925 vykazují pouze zdravotnická zřízení poskytující domácí péči.
Výkony autorské odbornosti 925 mohou být vykázány na základě písemné indikace praktického lékaře, nebo nejdéle 14 kalendářních dnů po ukončení hospitalizace na základě indikace ošetřujícího lékaře za hospitalizace.
Písemná indikace k domácí péči musí obsahovat časový rozsah indikované péče odpovídající třem typům ošetřovací návštěvy.
Výkony autorské odbornosti 911 a výkony autorské odbornosti 925 nelze vykazovat současně s výjimkou výkonů číslo 06135 a 06137
Výkony Ošetřovací návštěvy - typ I. až IV. lze vykázat nejvíce tři v jednom dni.
Výkon
---
číslo| název
06311| Zavedení, ukončení domácí péče, administrativní činnost sestry v domácí péči
lze vykázat pouze dvakrát ze jeden cyklus soustavné domácí péče, nejvíce však dvakrát za tři měsíce.
Vlastní domácí péče se vykazuje především výkony Ošetřovací návštěvy. Tyto výkony lze vykazovat současně s výkony materiálovými, tedy s výkony:
1.
Vyšetření stavu pacienta sestrou ve vlastním sociálním prostředí
2.
Odběr biologického materiálu
3.
Aplikace ordinované parenterální terapie pro zajištění hydratace, energetických zdrojů a léčby bolesti
4.
Ošetření stomií
5.
Lokální ošetření
6.
Klysma, výplachy, cévkování, laváže, ošetření permanentních katétrů
7.
Aplikace inhalační a léčebné terapie p. o., s. c., i. m., i. v., UV event. další způsoby aplikace terapie či instilace léčiv
8.
Nácvik a zaučování aplikace inzulínu
a s výkonem Fyzická asistence při poskytování domácí péče.
44.
927 - ORTOPTICKÁ SESTRA
Výkony ortoptická cvičení aktivní, pasivní a pleoptická prováděná ortoptickou sestrou lze vykazovat současně, nejvíce však šest v jednom kalendářním dni.
45.
999 - VÝKONY BEZ AUTORSKÉ ODBORNOSTI
Výkony autorské odbornosti 999 jsou určeny pro všechna klinická pracoviště.
45.1
Čas strávený dopravou
Výkon
---
číslo| název
09521| Čas lékaře strávený dopravou za pacientem v rámci návštěvy á 10 minut
nesmí být vykázán spolu s výkonem dopravy.
45.2
Návštěva v ÚSP
Výkon
---
číslo| název
09519| Návštěva specialisty u pacienta
pokud se jedná o návštěvu v ústavu sociální péče nebo obdobném prostředí, lze vykázat v jeden den pouze na jednoho obyvatele tohoto ústavu, výkon klinického vyšetření se vykazuje zvlášť.
45.3
Kanylace žíly
Výkonem
---
číslo| název
09220| Kanylace periferní žíly včetně infúze
nelze vykazovat odběry. Tento výkon nelze vykazovat spolu s výkony infúze.
1.4
UZ vyšetření
Výkony
---
číslo| název
09135| UZ vyšetření pouze jednoho orgánu v několika rovinách
09137| UZ vyšetření dvou orgánů v několika rovinách
09139| UZ vyšetření tří a více orgánů v několika rovinách
lze vykázat pouze tehdy, pokud byla provedena obrazová dokumentace.
1.5
Telefonická konzultace
Výkon
---
číslo| název
09513| Telefonická konzultace ošetřujícího lékaře pacientem
hradí pojišťovna pouze tomu lékaři, který je pro danou problematiku ošetřujícím lékařem. Tímto výkonem lze vykázat pouze takovou telefonickou konzultaci, která souvisí s diagnostikou nebo léčbou.
1.6
Ošetření a převazy
Ošetření a převaz rány se vykazuje výkony:
číslo| název
---|---
09237| Ošetření a převaz rány od 1 cm do 10 cm2
09241| Ošetření a převaz rány od 10 do 30 cm2
09243| Ošetření a převaz rány nad 30 cm2
09239| Sutura malé rány do 5 cm
Pro vykázání výkonu je rozhodující plocha rány, nikoli plocha obvazu. Tyto výkony nelze v jednom dni vykazovat současně pro jednu lokalitu. Pro tyto účely jsou za lokality pokládány: hlava, krk, hrudník, břicho, záda, hýždě, každá končetina.
Popáleniny se vykazují stejně jako rány, případně speciálními výkony odbornosti popáleninové medicíny.
46.
VÝKONY POUZE PŘÍSTROJOVÉ
46.1
Operační mikroskop
Použití operačního mikroskopu lze vykázat výkonem
číslo| název
---|---
56419| Použití operačního mikroskopu á 15 minut
Tento výkon byl definován autorskou odborností neurochirurgie. Byl kalkulován s použitím operačního mikroskopu v pořizovací hodnotě 3 miliony Kč. Tento výkon mohou vykazovat pracoviště všech oborů.
1.2
Použití mikroskopu při operačním výkonu
Pokud je při operačním výkonu v ORL použit mikroskop, lze vykázat výkon
číslo| název
---|---
71823| Použití mikroskopu při operačním výkonu á 10 minut
Tento výkon autorské odbornosti 999 lze u jednoho pacienta vykázat opakovaně, vždy za každých dokončených 10 minut.
Kapitola 5
Ošetřovací dny
Ošetřovací dny (dále jen OD) se vykazují při hospitalizaci pacienta na lůžkovém oddělení zdravotnického zařízení nebo při pobytu pacienta ve stacionáři.
V jeden kalendářní den je možno vykázat pro jednoho pojištěnce nejvýše jeden OD.
Den přijetí k hospitalizaci a den ukončení hospitalizace se vykazují jako jeden OD.
OD je vykazován podle odbornosti oddělení, které OD vykazuje.
1.
OŠETŘOVACÍ DNY
1.
00001 se vykazuje na akutních lůžkách odbornosti 101, 102, 103, 104, 105, 106, 107, 108, 109, 201, 202, 205, 206, 207, 209, 210, 303, 401, 402, 403, 404, 405, 406, 407.
2.
00002 se vykazuje na akutních lůžkách odbornosti 015, 501, 502, 503, 504, 505, 506, 507, 601, 602, 603, 604, 605, 606, 607, 701, 702, 704, 705, 706, 707, 708, 709.
3.
00003 se vykazuje na akutních lůžkách odbornosti 301, 302.
4.
00005 se vykazuje na ošetřovatelských lůžkách všech odborností.
5.
00006 se vykazuje na akutních lůžkách oddělení odbornosti 305, 306, 308, 309.
6.
00010 se vykazuje na akutních lůžkách oddělení odbornosti 203.
7.
00012 se vykazuje na lůžkách oddělení pro novorozence.
8.
00021 se vykazuje na lůžkách psychiatrických odborných léčebných ústavů.
9.
00022 se vykazuje na lůžkách rehabilitačních odborných léčebných ústavů.
10.
00023 se vykazuje na lůžkách odborných léčebných ústavů tuberkulózy a respiračních nemocí.
11.
00024 se vykazuje na lůžkách ostatních odborných léčebných ústavů.
12.
00026 se vykazuje na lůžkách dětských psychiatrických odborných léčebných ústavů.
13.
00027 se vykazuje na lůžkách dětských rehabilitačních odborných léčebných ústavů.
14.
00028 se vykazuje na lůžkách dětských odborných léčebných ústavů tuberkulózy a respiračních nemocí.
15.
00029 se vykazuje na lůžkách ostatních dětských odborných léčebných ústavů.
16.
00031 se vykazuje za jeden den pobytu doprovodu pacienta do 6 let věku.
17.
00032 se vykazuje za jeden den pobytu doprovodu pacienta nad 6 let věku.
18.
00041 se vykazuje za jeden den pobytu pacienta ve stacionáři, pokud délka pobytu dosáhne alespoň 8 hodin. V případě stacionáře s psychoterapeutickým programem jako důvodem k přijetí do stacionáře pokud délka pobytu dosáhle alespoň 6 hodin.
19.
00051 je Ošetřovací den resuscitační péče o pacienta s 50 a více body podle bodovacího systému terapeutických zásahů (Therapeutic Intervention Scoring Systém - dále jen TISS).
20.
00052 je Ošetřovací den resuscitační péče o pacienta s TISS 40 - 49 body.
21.
00053 je Ošetřovací den resuscitační péče o pacienta s TISS 30 - 39 body.
22.
00055 je Ošetřovací den intenzívní péče vyššího stupně o pacienta s TISS 20 - 29 body.
23.
00057 je Ošetřovací den intenzívní péče nižšího stupně o pacienta s TISS 15 -19 body.
24.
00058 je Ošetřovací den intenzívní péče nižšího stupně o pacienta s TISS 9 -14 body.
25.
00061 je Ošetřovací den resuscitační péče o kojence, děti a dorost.
26.
00062 je ošetřovací den resuscitační péče v dětské kardiologii a dětské kardiochirurgii.
27.
00065 je Ošetřovací den intenzívní péče o kojence, děti a dorost - vyšší stupeň.
28.
00068 je Ošetřovací den intenzívní péče o kojence, děti a dorost - nižší stupeň.
29.
00071 je Ošetřovací den neonatální resuscitační péče - vyšší stupeň.
30.
00072 je Ošetřovací den neonatální resuscitační péče - nižší stupeň.
31.
00075 je Ošetřovací den neonatální intenzívní péče - vyšší stupeň.
32.
00078 je Ošetřovací den neonatální intenzívní péče - nižší stupeň.
33.
00098 je propustka na žádost pacienta.
34.
00099 je propustka z léčebných důvodů.
2.
VE VÝKONU OD JE ZAHRNUTO:
1.
veškeré vizity lékařů
2.
činnost SZP, NZP a PZP
3.
administrativní činnost mimo činnost zahrnutou v jiných výkonech
4.
organizační činnost vedoucích pracovníků
5.
ústavní pohotovostní služba (kromě OD 00005, 00031, 00032, 00041, 00098 a 00099)
6.
stravní jednotka (kromě OD 00012, 00041, 00051, 00052, 00053, 00061, 00062, 00071, 00072, 00075, 00078, 00098 a 00099)
7.
přímo spotřebovaný zdravotnický materiál (kromě OD 00031, 00032, 00041, 00098 a 00099)
8.
přímo spotřebované léčivé přípravky (pouze OD resuscitační a intenzívní péče)
9.
jednoúčelové přístroje (pouze OD resuscitační a intenzívní péče)
Ve výkonech OD, mimo OD resuscitační a intenzívní péče, není zahrnuta resuscitační a intenzívní péče.
3.
K VÝKONU OD SE PŘIPOČTE:
1.
úhrada za výkony agregované do ošetřovacího dne - podle odborností
2.
úhrada přímo spotřebovaných léčivých přípravků (kromě OD resuscitační a intenzivní péče)
3.
část úhrady nepřímých nákladů (režie) lůžkového zdravotnického zařízení - podle kategorií zařízení
Výkony agregované do výkonu OD zdravotní pojišťovna neuhradí v den, kdy je pacient hospitalizován, a to ani lůžkovým zdravotnickým zařízením, kde je pacient hospitalizován, ani jiným zdravotnickým zařízením.
V případě, že zdravotnické zařízení požaduje provedení výkonu agregovaného do OD od jiného zdravotnického zařízení, uvede do žádosti o provedení výkonu, že se jedná o hospitalizovaného pacienta. Vyžádaný výkon uhradí vyžadující zdravotnické zařízení tomu zdravotnickému zařízení, které výkon provedlo.
1.1
Úhrada za výkony agregované do OD
Ke každému OD 00001, 00002, 00003, 00006, 00010, a 00012 se připočte úhrada za výkony agregované do OD podle odbornosti, ve které byl OD vykázán.
Úhrada za výkony agregované do OD je podrobena sestupné sazbě podle stejných pravidel jako vlastní OD. Pokud je vykazován OD, který podléhá sestupné sazbě, je hodnota úhrady za agregované výkony určena podle jednotlivých OD (A až E). Pokud je vykazován OD, který sestupné sazbě nepodléhá, je hodnota úhrady za výkony agregované do hodnoty OD určena sazbou B.
Odbornost| agreg A body| agreg B body| agreg C body| agreg D body| agreg E body
---|---|---|---|---|---
101| 379| 316| 253| 253| 158
102| 350| 292| 234| 234| 146
103| 390| 325| 260| 260| 163
104| 268| 223| 178| 178| 112
105| 271| 226| 181| 181| 113
106| 253| 211| 169| 169| 106
107| 410| 342| 274| 274| 171
108| 275| 229| 183| 183| 115
109| 208| 173| 138| 138| 87
201| 74| 62| 49| 49| 31
202| 312| 260| 208| 208| 130
203| 318| 265| 212| 212| 133
205| 307| 256| 205| 205| 128
206| 88| 73| 58| 58| 37
207| 184| 153| 122| 122| 77
209| 228| 190| 152| 152| 95
210| 226| 188| 150| 150| 94
301| 229| 191| 153| 153| 96
302| 390| 325| 260| 260| 163
303| 236| 197| 158| 158| 99
304| 115| 96| 76| 76| 48
305| 51| 43| 34| 34| 21
306| 40| 33| 27| 27| 17
308| 50| 42| 33| 33| 21
309| 36| 30| 24| 24| 15
401| 246| 205| 164| 164| 103
402| 296| 247| 198| 198| 124
403| 173| 144| 115| 115| 72
404| 136| 113| 90| 90| 57
405| 78| 65| 52| 52| 32
407| 64| 54| 43| 43| 27
501| 269| 224| 179| 179| 112
502| 217| 181| 145| 145| 91
503| 220| 183| 146| 146| 92
504| 275| 229| 183| 183| 115
505| 286| 238| 190| 190| 119
506| 191| 159| 127| 127| 80
507| 260| 217| 174| 174| 109
601| 87| 72| 58| 58| 36
602| 270| 225| 180| 180| 113
603| 398| 332| 266| 266| 166
604| 360| 300| 240| 240| 150
605| 154| 128| 102| 102| 64
606| 172| 143| 114| 114| 72
607| 65| 54| 43| 43| 27
701| 137| 114| 91| 91| 57
702| 33| 28| 22| 22| 14
704| 109| 91| 72| 72| 45
705| 88| 74| 59| 59| 37
706| 232| 193| 154| 154| 97
707| 176| 147| 118| 118| 74
708| 516| 430| 344| 344| 215
Vysvětlivky k tabulce:
Odbornost odbornost, ve které je OD vykazován
agreg A body bodová hodnota úhrady za výkony agregované do OD typu A
agreg B body bodová hodnota úhrady za výkony agregované do OD typu B
agreg C body bodová hodnota úhrady za výkony agregované do OD typu C
agreg D body bodová hodnota úhrady za výkony agregované do OD typu D
agreg E body bodová hodnota úhrady za výkony agregované do OD typu E
1.2
Úhrada přímo spotřebovaných léčivých přípravků
Výše úhrady přímo spotřebovaných léčivých přípravků k OD (lékový paušál k OD) bude stanovena na základě smlouvy mezi zdravotnickým zařízením a zdravotní pojišťovnou.
1.3
Úhrada nepřímých nákladů k OD
viz kapitola 7 - „Nepřímé náklady“.
4.
SESTUPNÁ SAZBA OD
Úhrada OD uvedených dále podléhá sestupné sazbě.
Sestupná sazba OD se vztahuje na OD
00001
00002
00003
00006
00010
5.
HODNOTY OD
5.1
OD podléhající sestupné sazbě
OD | body A | body B | body C | body D | body E
---|---|---|---|---|---
00001 | 609 | 507 | 406 | 406 | 254
00002 | 625| 521 | 417 | 417 | 261
00003 | 706 | 588 | 471 | 471 | 294
00006 | 590| 492 | 394 | 394 | 246
00010 | 760| 634 | 507 | 507 | 317
Pásma sestupu:
A = 1,2 B
C = 0,8 B
D = 0,8 B
E = 0,5 B
1.2
OD nepodléhající sestupné sazbě
OD| body
---|---
00005 | 355
00012 | 479
00021 | 464
00022 | 457
00023 | 402
00024 | 402
00026 | 464
00027 | 457
00028 | 402
00029 | 402
00031 | 71
00032 | 71
00041 | 64
00051 | 27 560
00052 | 23 560
00053 | 19 560
00055 | 9 283
00057 | 4 819
00058 | 3 619
00061 | 21 560
00062 | 27 772
00065 | 12 203
00068 | 4 991
00071 | 23 993
00072 | 19 763
00075 | 11 058
00078 | 4 455
00098 | 0
00099 | 0
6.
PRŮMĚRNÁ DÉLKA HOSPITALIZACE
Pro účely sestupné platby OD jsou stanoveny průměrné délky hospitalizace pro jednotlivé obory a počet jednotlivých typů OD při dané průměrné délce hospitalizace.
1.1
Průměrná délka hospitalizace pro jednotlivé obory
obor | SDH | O- | O+
---|---|---|---
alergologie a klinická imunologie | 13 | 2 | 2
ARO | 6 | 2 | 2
dermatovenerologie | 18 | 2 | 2
foniatrie | 19 | 2 | 2
fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace | 23 | 5 | 5
geriatrie | 24 | 3 | 3
gynekologie a porodnictví | 7 | 1 | 1
chirurgie | 9 | 2 | 2
interní lékařství | 12 | 3 | 2
kardiochirurgie | 8 | 1 | 8
kardiologie | 8 | 1 | 1
klinická hematologie | 14 | 4 | 4
klinická onkologie | 12 | 2 | 12
neurochirurgie | 11 | 2 | 2
neurologie | 14 | 4 | 4
nukleární medicína | 11 | 2 | 2
oftalmologie | 8 | 2 | 1
ortopedická protetika | 19 | 3 | 3
ortopedie | 12 | 3 | 2
otorinolaryngologie | 6 | 1 | 1
pediatrie | 7 | 2 | 2
plastická chirurgie | 10 | 3 | 2
popáleninová medicína | 14 | 2 | 2
přenosné nemoci | 11 | 3 | 3
psychiatrie | 30 | 7 | 5
radioterapie | 15 | 2 | 6
revmatologie | 26 | 7 | 5
stomatologie a maxillofaciální chirurgie | 8 | 1 | 1
TBC a respirační nemoci | 19 | 6 | 4
úrazová chirurgie | 9 | 2 | 2
urologie | 9 | 3 | 2
Vysvětlivky k tabulce:
SDH průměrná délka hospitalizace
O- maximální povolená odchylka směrem dolů
O+ maximální povolená odchylka směrem nahoru
Ve smlouvě mezi zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením lze dohodnout průměrnou délku hospitalizace odchylně v rozsahu přípustné odchylky směrem dolů (zkrácení průměrné doby hospitalizace) nebo směrem nahoru (prodloužení průměrné délky hospitalizace).
Pokud se jedná o lůžkové zdravotnické zařízení typu 0 (viz kapitola Úhrada nepřímých nákladů, bod 21.), lze ve smlouvě mezi zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením dohodnout průměrnou délku hospitalizace odchylně směrem dolů.
Pokud není obor uveden v tabulce, bude průměrná délka hospitalizace dohodnuta mezi zdravotnickým zařízením a zdravotní pojišťovnou.
1.2
Počty OD jednotlivých typů
Pro účely sestupné sazby OD jsou stanoveny tyto počty OD jednotlivých typů pro dané průměrné délky hospitalizace.
SDH | A | B | C | D
---|---|---|---|---
3 | 1 | 1 | 1 | 3
4 | 2 | 1 | 1 | 4
5 | 2 | 1 | 2 | 5
6 | 2 | 2 | 2 | 6
7 | 3 | 2 | 2 | 7
8 | 3 | 2 | 3 | 8
9 | 3 | 3 | 3 | 9
10 | 4 | 3 | 3 | 10
11 | 4 | 3 | 4 | 11
12 | 4 | 4 | 4 | 12
13 | 5 | 4 | 4 | 13
14 | 5 | 4 | 5 | 14
15 | 5 | 5 | 5 | 15
16 | 6 | 5 | 5 | 16
17 | 6 | 5 | 6 | 17
18 | 6 | 6 | 6 | 18
19 | 7 | 6 | 6 | 19
20 | 7 | 6 | 7 | 20
Vysvětlivky k tabulce:
SDH průměrná délka hospitalizace ve dnech
A počet OD typu A
B počet OD typu B
C počet OD typu C
D počet OD typu D
Při průměrné délce hospitalizace do 3 dnů se vykazují všechny dny typu A. V případě delší průměrné délky hospitalizace než 20 dnů se postupuje podle stejného mechanismu výpočtu dnů pro jednotlivé typy ošetřovacího dne.
Při překročení dvojnásobku dohodnuté průměrné délky hospitalizace se úhrada ošetřovacího dne provádí podle typu E.
Na základě smlouvy mezi lůžkovým zdravotnickým zařízením a zdravotní pojišťovnou lze rozšířit úhradu OD typu D, pro obory radioterapie a onkologie případně i typu B, a to až na celou dobu hospitalizace.
7.
PRAVIDLA VYKAZOVÁNÍ OD
OD resuscitační a intenzívní péče lze vykazovat pouze na pracovišti, které splňuje minimální personální a technické vybavení.
1.1
Minimální personální vybavení
1.1.1
OD resuscitační péče kromě neonatální
Jedná se o OD 00051,00052, 00053, 00061 a 00062.
pracovník | kvalifikace | úvazek
---|---|---
vedoucí lékař | další atestace v oboru1| 1,0 na stanici
ošetřující lékař | další atestace v oboru | 0,6 na lůžko
lékař ÚPS2| další atestace v oboru | 1,0 pouze pro stanici3
staniční sestra | PSS ARIP4| 1,0 na stanici
SZP | PSS ARIP alespoň 50%| 3,0 na lůžko
NZP | \\- - | 0,3 na lůžko
nepřetržitá dostupnost vysokoškolsky kvalifikovaného technika v rámci zdravotnického zařízení
1.1.2
OD neonatální resuscitační péče
Jedná se o OD 00071 a 00072.
pracovník | kvalifikace | úvazek
---|---|---
vedoucí lékař | další atestace v oboru | 1,0 na stanici
ošetřující lékař | další atestace v oboru | 0,6 na lůžko
lékař ÚPS | další atestace v oboru | 1,0 pouze pro stanici
staniční sestra | PSS ARIP | 1,0 na stanici
SZP | PSS ARIP alespoň 50% | 4,0 na lůžko
NZP | \\- - | 0,3 na lůžko
nepřetržitá dostupnost vysokoškolsky kvalifikovaného technika v rámci zdravotnického zařízení
1.1.3
OD intenzívní péče vyššího stupně
Jedná se o OD 00055, 00065 a 00075.
pracovník| kvalifikace| úvazek
---|---|---
vedoucí lékař| další atestace v oboru| 1,0 na stanici
ošetřující lékař| atestace v oboru| 0,3 na lůžko
lékař ÚPS| atestace v oboru| 1,0 pouze pro stanici
staniční sestra| PSS ARIP| 1,0 na stanici
SZP| PSS ARIP alespoň 25%| 2,2 na lůžko
NZP| \\- -| 0,2 na lůžko
1.1.4
OD intenzívní péče nižšího stupně
Jedná se o OD 00057, 00058, 00068 a 00078.
pracovník| kvalifikace| úvazek
---|---|---
vedoucí lékař| další atestace v oboru| 0,5 na stanici denně přítomen
ošetřující lékař| atestace v oboru| 0,2 na lůžko
lékař ÚPS| atestace v oboru| pokud zajišťuje i ÚPS pro standardní lůžka,
tak nejméně 2,0 celkem
staniční sestra| PSS ARIP| 1,0 na stanici
SZP| PSS ARIP alespoň jedna,
ne v hematologii| 1,4 na lůžko
NZP| \\- -| 0,1 na lůžko
1.1.5
Další OD
Úvazky jsou přepočteny na jednu stanici o 30 lůžkách. U OD 00003 na jednu stanici o 25 lůžkách, u OD 00010 a 00012 na jednu stanici o 20 lůžkách, u OD 00031 a 00032 na 10 lůžek a u OD 00041 na 15 lůžek. Pokud je na stanici (ve stacionáři) jiný počet lůžek, je třeba hodnoty přepočítat dle skutečného počtu lůžek.
OD | lékař A2 | lékař A1 | lékař A0 | lékař ÚPS | SZP PSS5| SZP | NZP, PZP
---|---|---|---|---|---|---|---
00001 | 0,53 | 1| 1 | 0,33| 1,33 | 8,55 | 3,66
00002 | 0,33 | 0,33 | 1 | 0,33| 1,33 | 8,51 | 4,33
00003 | 0,43| 1 | 1 | 0,33 | 1,33 | 7,61 | 3
00005 | 0 | 0,5 | 0 | 0 | 1 | 6,6 | 4
00006 | 0,53| 1 | 1 | 0,33 | 1,33 | 7,53 | 5,66
00010 | 0,43| 1 | 0 | 0,33 | 1,33 | 4,76 | 1
00012 | 0,5 | 0 | 0 | 0,5 | 1 | 6 | 0
00021 | 0,66| 1 | 0 | 0,16 | 1,33 | 7,9 | 6
00022 | 0,66| 1 | 0 | 0,16 | 1,33 | 8,56 | 4
00023 | 0,66 | 1 | 0| 0,16 | 1,33 | 6,56 | 2
00024 | 0,66 | 1 | 0 | 0,16 | 1,33 | 6,56 | 2
00026 | 0,66 | 1 | 0 | 0,16 | 1,33 | 7,9 | 6
00027 | 0,66 | 1 | 0 | 0,16| 1,33 | 8,56 | 4
00028 | 0,66 | 1 | 0 | 0,16 | 1,33 | 6,56 | 2
00029 | 0,66 | 1 | 0 | 0,16 | 1,33 | 6,56 | 2
00031 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0,1 | 0 | 0
00032 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0,1 | 0 | 0
00041 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 2 | 0
00098 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
00099 | 0 | 0| 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1.2
Minimální technické vybavení
1.2.1
OD resuscitační a intenzívní péče o dospělé
1.2.1.1
OD resuscitační péče o pacienta s TISS 30 a více body
Jedná se o OD 00051, 00052 a 00053.
Podmínkou pro vykazování těchto OD je nejméně pět lůžek na pracovišti a zajištění následující úrovně přístrojového vybavení nejméně na dvou třetinách lůžek pracoviště.
Přístroj| počet
---|---
Centrála monitorovací| 1 na stanici
Dávkovač injekční | 2 na 1 lůžko
Defibrilátor | 2 na stanici
EKG přístroj alespoň tříkanálový | 1 na stanici
Kapnometr - modul CO2| 1 na 1 lůžko
Kardiostimulátor jednodutinový externí | 1 na stanici
lůžko resuscitační polohovatelné do stran | 1 na 1 lůžko
Monitor EKG, SpO2, IBP, TEMP | 1 na stanici
Monitor modulární s moduly | 1 na 1 lůžko
Nebulizátor | 1 na 1 lůžko
Odsávačka | 1 na 1 lůžko
Oxymetr pulzní | 1 na 1 lůžko
Přístroj anesteziologický | 1 na stanici
Pumpa infúzní| 3 na 1 lůžko
Ventilátor| 1 na 1 lůžko
1.2.1.2
OD intenzívní péče vyšší stupeň o pacienta s TISS 20-29 body
Jedná se o OD 00055.
Podmínkou pro vykazování tohoto OD jsou minimálně čtyři lůžka na pracovišti, přístrojové vybavení uvedené dále a zajištění možnosti poskytování resuscitační péče po dobu alespoň 48 hodin na alespoň jednom lůžku.
Přístroj| počet
---|---
Centrála monitorovací| 1 na stanici
Dávkovač injekční | 2 na 1 lůžko
Defibrilátor | 1 na 3 lůžka
EKG přístroj alespoň tříkanálový | 1 na stanici
Kardiostimulátor jednodutinový externí | 1 na stanici
lůžko resuscitační | 1 na 1 lůžko
Monitor EKG, SpO2, IBP, TEMP| 1 na stanici
Nebulizátor | 1 na 1 lůžko
Odsávačka | 1 na 1 lůžko
Oxymetr pulzní | 1 na 1 lůžko
přístroj anesteziologický| 1 na stanici
pumpa infúzní | 3 na 2 lůžka
ventilátor | 1 na 3 lůžka
1.1.1.3
OD intenzívní péče nižší stupeň o pacienta s TISS 15-19 body
Jedná se o OD 00057.
Podmínkou pro vykazování tohoto OD jsou minimálně tři lůžka na pracovišti a přístrojové vybavení uvedené dále.
přístroj| počet
---|---
centrála monitorovací | 1 na stanici
dávkovač injekční stříkačkový | 1 na 1 lůžko
defibrilátor | 1 na 3 lůžka
EKG přístroj alespoň tříkanálový | 1 na stanici
kardiostimulátor jednodutinový externí | 1 na stanici
lůžko resuscitační | 1 na 1 lůžko
monitor EKG, NIBP | 1 na 1 lůžko
nebulizátor | 1 na 2 lůžka
odsávačka | 1 na 2 lůžka
oxymetr pulzní | 1 na 2 lůžka
pumpa infúzní | 3 na 2 lůžka
ventilátor| 1 na stanici
1.1.1.4
OD intenzívní péče nižší stupeň o pacienta s TISS 9-14 body
Jedná se o OD 00058.
Podmínkou pro vykazování tohoto OD jsou minimálně tři lůžka na pracovišti a přístrojové vybavení uvedené dále.
přístroj | počet
---|---
centrála monitorovací | 1 na stanici
dávkovač injekční stříkačkový | 1 na 1 lůžko
defibrilátor | 1 na 3 lůžka
EKG přístroj alespoň tříkanálový | 1 na stanici
lůžko resuscitační | 1 na 1 lůžko
monitor EKG, NIBP | 1 na 1 lůžko
nebulizátor | 1 na 3 lůžka
odsávačka | 1 na 2 lůžka
oxymetr pulzní | 1 na 3 lůžka
pumpa infúzní | 1 na 1 lůžko
ventilátor| 1 na stanici
1.1.2
OD resuscitační a intenzívní péče o kojence, děti a dorost
1.1.2.1
OD resuscitační péče o kojence, děti a dorost
Jedná se o OD 00061.
Podmínkou pro vykazování tohoto OD je nejméně pět lůžek na pracovišti a zajištění následující úrovně přístrojového vybavení nejméně na dvou třetinách lůžek pracoviště.
přístroj| počet
---|---
defibrilátor| 1 na stanici
EKG přístroj alespoň tříkanálový | 1 na stanici
kufr resuscitační | 1 na stanici
lůžko resuscitační | 1 na 1 lůžko
lůžko vyhřívané | 1 na stanici
monitor EKG, SpO2, IBP, TEMP | 1 na 1 lůžko
odsávačka | 1 na 1 lůžko
oxymetr pulzní | 1 na 3 lůžka
přístroj anesteziologický | 1 na stanici
přístroj RTG mobilní | 1 na stanici
pumpa infúzní | 3 na 1 lůžko
ventilátor pro děti starší 3 let a dospělé | 1 na 1 lůžko
zvlhčovač vdechovaných plynů | 1 na 1 lůžko
1.1.1.2
OD resuscitační péče v dětské kardiologii a dětské kardiochirurgii
Jedná se o OD 00062.
Podmínkou pro vykazování tohoto OD je nejméně pět lůžek na pracovišti a zajištění následující úrovně přístrojového vybavení nejméně na dvou třetinách lůžek pracoviště.
přístroj| počet
---|---
krevní plyny, ionty, hematokrit | 1 na stanici
dávkovač lineární | 2 na 1 lůžko
defibrilátor | 1 na stanici
EKG přístroj alespoň tříkanálový | 1 na stanici
externí kardiostimulátor | 1 na stanici
hrudní drenáž | 1 na 1 lůžko
jícnový stimulátor | 1 na stanici
kapnometr | 1 na 1 lůžko
lůžko resuscitační (lůžko vyhřívané pro kojence) | 1 na 1 lůžko
monitor centrální | 1 na stanici
monitor vitálních funkcí | 1 na 1 lůžko
odsávačka | 1 na 1 lůžko
oxymetr pulzní | 1 na 3 lůžka
přístroj RTG mobilní | 1 na stanici
pumpa infúzní | 3 na 1 lůžko
teplovzdušné ohřívání pacienta | 1 na 1 lůžko
ventilátor pro děti starší 3 let a dospělé | 1 na 1 lůžko
zvlhčovač vdechovaných plynů| 1 na 1 lůžko
1.1.1.3
OD intenzívní péče o kojence. děti a dorost vyšší stupeň
Jedná se o OD 00065.
Podmínkou pro vykazování tohoto OD jsou minimálně čtyři lůžka na pracovišti, přístrojové vybavení uvedené dále a zajištění možnosti poskytování resuscitační péče po dobu alespoň 48 hodin na alespoň jednom lůžku.
přístroj | počet
---|---
defibrilátor | 1 na stanici
EKG přístroj alespoň tříkanálový | 1 na stanici
kufr resuscitační | 1 na stanici
monitor EKG, SpO2, IBP | 1 na 1 lůžko
odsávačka | 1 na 1 lůžko
oxymetr pulzní | 1 na 3 lůžka
přístroj anesteziologický | 1 na stanici
přístroj RTG mobilní | 1 na stanici
pumpa infúzní| 2 na 1 lůžko
ventilátor pro děti | 1 na stanici
zvlhčovač vdechovaných plynů | 1 na 1 lůžko
1.1.1.4
OD intenzívní péče o kojence, děti a dorost nižší stupeň
Jedná s o OD 00068.
Podmínkou pro vykazování tohoto OD jsou minimálně tři lůžka na pracovišti a přístrojové vybavení uvedené dále.
přístroj | počet
---|---
kufr resuscitační | 1 na stanici
monitor EKG, SpO2 NIBP | 1 na 1 lůžko
odsávačka | 1 na 1 lůžko
pumpa infúzní | 1 na 1 lůžko
zvlhčovač vdechovaných plynů | 1 na 1 lůžko
1.1.3
OD neonatální resuscitační a intenzívní péče
1.1.3.1
OD neonatální resuscitační péče vyšší a nižší stupeň
Jedná se o OD 00071 a 00072.
Podmínkou pro vykazování těchto OD je nejméně pět lůžek na pracovišti a zajištění následující úrovně přístrojového vybavení nejméně na dvou třetinách lůžek pracoviště.
přístroj| počet
---|---
fototerapie | 1 na 1 lůžko
ventilační jednotka | 1 na 1 lůžko
1.1.3.2
OD neonatální intenzívní péče vyšší stupeň
Jedná se o OD 00075.
Podmínkou pro vykazování tohoto OD jsou minimálně čtyři lůžka na pracovišti, přístrojové vybavení uvedené dále a zajištění možnosti poskytování resuscitační péče po dobu alespoň 48 hodin na alespoň jednom lůžku.
přístroj | počet
---|---
inkubátor SC | 1 na 1 lůžko
monitor EKG, NIBP, SpO2| 1 na 1 lůžko
oxymetr do inkubátoru | 1 na 1 lůžko
přístroj dechový CPAP | 1 na 1 lůžko
pumpa infúzní | 2 na 1 lůžko
ventilátor | 1 na 1 lůžko
1.1.1.3
OD neonatální intenzívní péče nižší stupeň
Jedná se o OD 00078.
Podmínkou pro vykazování tohoto OD jsou minimálně tři lůžka na pracovišti a přístrojové vybavení uvedené dále.
přístroj | počet
---|---
inkubátor SC | 1 na 1 lůžko
monitor EKG, NIBP, SpO2| 1 na 1 lůžko
přístroj dechový CPAP | 1 na 1 lůžko
pumpa infúzní | 1 na 1 lůžko
fototerapie| 1 na 3 lůžka
1.3
Obsah resuscitační a intenzívní péče
OD resuscitační a intenzívní péče lze vykázat pouze tehdy, pokud byl naplněn jejich obsah.
1.3.1
Obligatorní obsah OD resuscitační péče
Jedná se o OD 00051, 00052, 00053, 00061, 00062, 00071 a 00072.
Resuscitační péče je poskytována při selhání jedné nebo více životních funkcí.
Obligatorním obsahem OD resuscitační péče je:
1.
invazivní monitorování
2.
umělá plicní ventilace
1.3.2
Obligatorní obsah OD intenzívní péče vyššího stupně
Jedná se o OD 00055, 00065 a 00075.
Intenzívní péče vyššího stupně je poskytována při poruše jedné nebo více životních funkcí.
Obligatorním obsahem OD intenzívní péče vyššího stupně je:
1.
trvalé neinvazivní monitorování všech životních funkcí, včetně záznamu
2.
aktivní opakované intervence pro poruchu funkce nebo vnitřního prostředí
3.
speciální dokumentace
1.1.3
Obligatorní obsah OD intenzívní péče nižšího stupně
Jedná se o OD 00057, 00058, 00068 a 00078.
Intenzívní péče nižšího stupně je poskytována při hrozící poruše některé životní funkce.
Obligatorním obsahem OD intenzívní péče nižšího stupně je:
1.
písemné zdůvodnění indikace k poskytování intenzívní péče nižšího stupně lékařem doporučujícím poskytnutí intenzívní péče nižšího stupně
2.
písemný souhlas k poskytnutí intenzívní péče nižšího stupně lékaře přijímajícího pacienta na pracoviště intenzívní péče
3.
trvalé neinvazivní monitorování nejméně jedné životní funkce
4.
nitrožilní infúzní léčba
5.
bilance příjmu a výdeje tekutin
8.
ZUM VYKAZOVANÝ K OŠETŘOVACÍM DNŮM
K OD nelze vykazovat žádné materiály jako zvlášť účtované materiály (dále ZUM), pokud není dále uvedeno jinak.
K OD resuscitační a intenzívní péče lze vykázat jako zvlášť účtovaný materiál nitrolební čidlo na měření nitrolebního tlaku na jedno použití.
9.
ZULP VYKAZOVANÝ K OŠETŘOVACÍM DNŮM
K OD nelze vykazovat zvlášť účtované léčivé přípravky (dále ZULP), pokud není dále uvedeno jinak.
K OD lze vykazovat jako ZULP takové léčivé přípravky, které jsou označeny symbolem „B“ podle přílohy č. 2 zákona č. 48/1997 Sb.
K OD lze vykazovat jako ZULP takové léčivé přípravky, které jsou označeny symbolem „U“ podle přílohy č. 2 zákona č. 48/1997 Sb.. Toto neplatí pro OD 00005, 00021, 00022, 00023, 00024, 00026, 00027, 00028, 00029.
K OD lze vykazovat jako ZULP s předchozím souhlasem revizního lékaře takové léčivé přípravky, které jsou označeny symbolem „X“ podle přílohy č. 2 zákona č. 48/1997 Sb.. Toto neplatí pro OD 00005, 00021, 00022, 00023, 00024, 00026, 00027, 00028, 00029.
K OD lze vykazovat jako ZULP takové léčivé přípravky, které jsou označeny symbolem „K“ podle přílohy č. 2 zákona č. 48/1997 Sb.. Toto neplatí pro OD 00005, 00021, 00022, 00023, 00024, 00026, 00027, 00028, 00029, 00051, 00052, 00053, 00055, 00057, 00058, 00061, 00065, 00068, 00071, 00072, 00075, 00078.
K OD lze vykazovat jako ZULP takové léčivé přípravky, které jsou označeny symbolem „T“ podle přílohy č. 2 zákona č. 48/1997 Sb.. Toto platí pouze pro OD 00051,00052, 00053, 00055, 00057, 00058, 00061, 00065, 00068, 00071,00072, 00075, 00078.
10.
VÝKONY VYKAZOVANÉ SPOLU S OŠETŘOVACÍMI DNY
Spolu s OD se vykazují všechny zdravotní výkony, pokud není dále uvedeno jinak.
Spolu s OD nelze vykazovat zdravotní výkony, u kterých je uvedeno v Seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami v položce omezení místem
„A - pouze ambulantně”
„SA - pouze na specializovaném pracovišti ambulantně”
„A - pouze ambulantně - agregován do OD”
„SA - pouze na specializovaném pracovišti ambulantně - agregován do OD”
Toto neplatí pro OD 00041.
Spolu s OD resuscitační a intenzívní péče nelze vykazovat výkony uvedené v následujícím seznamu, ani pokud byly provedeny jiným pracovištěm než pracovištěm resuscitační nebo intenzívní péče:
1.
Drenáž hrudníku
2.
Endotracheální intubace ne pro anestézii
3.
Endotracheální odsávání
4.
Enterální výživa
5.
Forsírovaná diuréza
6.
Invazívní monitorování
7.
Kanylace centrální žíly
8.
Kanylace periferní žíly včetně infúze
9.
Kanylace plicnice a měření tlaku v zaklínění
10.
Kardioverse
11.
Komplexní metabolické sledování
12.
Masivní objemové náhrady a přetlaková transfúze
13.
Měření srdečního výdeje bioimpedancí
14.
Oxygenoterapie
15.
Pulzní oxymetrie
16.
Punkce hrudníku
17.
Punkce perikardu
18.
Punkce trachey se zavedením kanyly
19.
Terapeutická laváž GIT
20.
Udržování tělesné teploty
21.
Zavedení gastrické sondy
22.
Zavedení intrajejunální sondy.
23.
Zavedení katétru pro intraarteriální perfúzi
24.
Zavedení močového katétru
25.
Zavedení Sengstagenovy sondy
Spolu s OD resuscitační a intenzívní péče nelze vykázat žádné výkony, pokud byly provedeny pracovištěm resuscitační a intenzívní péče, vyjma výkonů:
1.
Kardiopulmonální resuscitace
2.
Anestézie u neodkladných operačních výkonů
3.
Tracheostomie
4.
Kontinuální venózní hemofiltrace
5.
Akutní peritoneální dialýza
6.
Akutní hemodialýza
7.
Chronická hemodialýza
8.
Hemofiltrace
9.
Hemodiafiltrace
10.
Bezacetátová biofiltrace
11.
Plazmaferéza membránová
12.
Hyperbarická oxygenoterapie v přetlakové hyperbarické komoře
13.
Podpůrná léčba vzdušným lůžkem
14.
Výkony:
Specializovaná hematologická léčba nemocných s allogenní transplantací kostní dřeně
Specializovaná hematoonkologická léčba nemocných na specializovaných pracovištích, včetně autologní transplantace kostní dřeně
Transplantace allogenní kostní dřeně
Transplantace autologní kostní dřeně, rozmrazení a aplikace do centrálního žilního katétru na specializovaných hematologických pracovištích
15.
Výkony parenterální výživy k výkonům OD intenzívní péče o pacienta s TISS body do 29 bodů.
Kapitola 6
Kategorie pacienta v ústavní péči
Kategorie pacienta vyjadřuje zvýšenou náročnost ošetřovatelské péče poskytované pacientovi.
1.
VYKAZOVÁNÍ KATEGORIÍ PACIENTA
Kategorie pacienta se vykazuje u všech hospitalizovaných pacientů za každý den hospitalizace kromě dne ukončení hospitalizace. První a poslední den hospitalizace se vykazuje jako jeden den s kategorií odpovídající stavu pacienta v první den hospitalizace.
Kategorie pacienta se vykazuje i s výkonem ošetřovacího dne OD 00005 - ošetřovatelská lůžka všech odborností.
Kategorie pacienta 1 se vykazuje v den, kdy je vykazován ošetřovací den (dále OD) resuscitační nebo intenzívní péče.
Kategorie pacienta 1 se vykazuje na oddělení pro fyziologické novorozence. Kategorii pacienta 4 lze vykázat na oddělení pro fyziologické novorozence tehdy, pokud je na tomto oddělení hospitalizován nedonošený novorozenec či patologický novorozenec, zdravotnické zařízení nemá zřízené oddělení pro patologické novorozence a nedonošence a nedonošenci či patologickému novorozenci není v ten den vykazován OD resuscitační nebo intenzívní péče.
Podmínkou pro vykazování kategorií pacienta je takový počet SZP, NZP a PZP pracujících na pracovišti, který překračuje standardní počet pracovníků použitý pro kalkulaci hodnoty OD a uvedený v kapitole Ošetřovací dny.
Hodnota kategorií pacienta:
kategorie | body | název | legenda
---|---|---|---
0 | 0 | pacient na propustce| vykáže se každý den, kdy je pacient na propustce
1 | 0 | pacient soběstačný | pacient je nezávislý na základní ošetřovatelské péči
dítě nad 10 let
2 | 75| pacient částečně soběstačný | pacient je částečně soběstačný, sám se obslouží s dopomocí, je schopen pohybu mimo lůžko s dopomocí či samostatně na invalidním vozíku
dítě od 6 do 10 let
3| 150 | pacient vyžadující zvýšený dohled | lucidní pacient, neschopný pohybu mimo lůžko ani s dopomocí či samostatně na invalidním vozíku, vyžaduje téměř úplnou obsluhu
psychicky alterovaný pacient vyžadující zvýšený dohled, případně nutné přechodné omezení pohybu či farmakologické zklidnění
dítě od 2 do 6 let
4 | 225 | pacient imobilní | lucidní, zcela imobilní pacient, případně inkontinentní, vyžaduje ošetřovatelskou pomoc při všech úkonech
dítě do 2 let věku
5 | 300 | pacient v bezvědomí | pacient je v bezvědomí
Kapitola 7
Úhrada nepřímých nákladů
V kalkulaci bodové hodnoty zdravotních výkonů není zahrnuta položka nepřímé náklady - režie.
Režii spojenou s poskytnutím ambulantní zdravotní péče uhradí zdravotní pojišťovna na základě času výkonu a minutové režijní sazby. Režie výkonu se vypočte jako součin času výkonu v minutách a minutové režijní sazby příslušné k výkonům dané autorské odbornosti.
Čas výkonu je uveden v Seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami u každého výkonu. Minutová režijní sazba pro jednotlivé autorské odbornosti je uvedena dále.
Režii spojenou s poskytnutím lůžkové zdravotní péče uhradí zdravotní pojišťovna zčásti na základě času výkonu a minutové režijní sazby, zbývající část režie je přiřazena k ošetřovacímu dni. Hodnota režie přiřazené k ošetřovacím dnům je uvedena dále.
1.
Minutová režijní sazba přiřazená k výkonu
K výkonům autorské odbornosti 001, 002, 101, 102, 103, 104, 105, 106, 107, 108 (vyjma nefrologické hemoeliminační metody), 109, 201, 202, 204, 205, 206, 207, 208, 209, 210, 222, 301, 302, 303, 304, 305, 306, 308, 309, 401, 402, 403, 404, 405, 406, 407, 710, 801, 802, 804, 805, 807, 808, 809, 812, 813, 814, 815, 816, 817, 818, 819, 822, 823, 901, 902, 903, 904, 910, 918, 931, 999 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 2,00 body za jednu minutu času výkonu.
K výkonům autorské odbornosti 016, 108 (pouze nefrologické hemoeliminační metody), 203, 501, 502, 503, 504, 505, 506, 507, 601, 602, 603, 604, 605, 606, 607, 701, 702, 704, 705, 706, 707, 708, 709 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 2,40 bodu za jednu minutu času výkonu.
K výkonům autorské odbornosti 911, 921, 925, 927, je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 0,70 bodu za jednu minutu času výkonu.
K výkonům autorské odbornosti 014, 015 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 2,50 bodu za jednu minutu času výkonu.
Ve smlouvě mezi zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením lze, na základě ekonomicky zdůvodněných nezbytných nákladů, dohodnout vyšší minutovou režijní sazbu, než je ve vyhlášce uvedena, nejvýše však do výše 300% uvedené hodnoty.
Ve smlouvě mezi zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením lze, na základě ekonomicky zdůvodněných nezbytných nákladů, dohodnout nižší minutovou režijní sazbu, než je ve vyhlášce uvedena, nejvýše však do výše 30% uvedené hodnoty.
2.
Režie přiřazená k OD
Další část režie vyplývající z rozdílných nákladů jednotlivých kategorií lůžkových zdravotnických zařízení je hrazena ze všeobecného zdravotního pojištění ve formě režie přiřazené k výkonu ošetřovacího dne.
Pro účely přiřazení režie k OD jsou lůžková zdravotnická zařízení rozdělena do několika kategorií.
Ve smlouvě mezi zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením lze, pro účely přiřazení režie k ošetřovacímu dni, dohodnout zařazení zdravotnického zařízení do jiné kategorie než které zdravotnické zařízení odpovídá podle ustanovení následujících pod body 2.1.1: až 2.1.3.
2.1
Kategorie lůžkových zdravotnických zařízení
Za základní obory jsou pro účely seznamu výkonů považovány obory: vnitřní lékařství, chirurgie, gynekologie a porodnictví a pediatrie.
1.1.1
Nemocnice typu 0
Zdravotnické zařízení ústavní péče poskytující akutní lůžkovou zdravotní péči v méně než třech základních oborech.
1.1.2
Nemocnice typu 1
Zdravotnické zařízení ústavní péče poskytující akutní lůžkovou zdravotní péči v nejméně třech základních oborech.
1.1.3
Nemocnice typu 2
Zdravotnické zařízení ústavní péče poskytující akutní lůžkovou zdravotní péči ve čtyřech základních oborech a dalších oborech s výjimkou vojenských nemocnic, které nezřizují pediatrii a porodnictví.
1.1.4
Nemocnice typu 3
Zdravotnické zařízení ústavní péče poskytující akutní lůžkovou zdravotní péči ve čtyřech základních oborech a všech dalších oborech, běžných pro nemocnici dříve označovanou jako nemocnice III. typu s výjimkou vojenských nemocnic, které nezřizují pediatrii a porodnictví.
1.1.5
Léčebna
Zdravotnické zařízení poskytující jinou než odbornou akutní lůžkovou zdravotní péči. Jedná se především o ošetřovatelská lůžka, odborné léčebné ústavy a léčebny dlouhodobě nemocných, tedy o pracoviště, které nevykazují s ošetřovacími dny žádné jiné zdravotní výkony.
1.2
Hodnota režie přiřazené k OD
kategorie zdravotnického zařízení ústavní péče | režie k OD v bodech
---|---
nemocnice typ 0 | 20
nemocnice typ 1 | 30
nemocnice typ 2 | 45
nemocnice typ 3 | 65
léčebna | 120
Ve smlouvě mezi zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením lze, na základě ekonomicky zdůvodněných nezbytných nákladů, dohodnout vyšší hodnotu režie přiřazené k OD, než je ve vyhlášce uvedena, nejvýše však do výše 300% v tabulce uvedené hodnoty.
Ve smlouvě mezi zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením lze, na základě ekonomicky zdůvodněných nezbytných nákladů, dohodnout nižší hodnotu režie přiřazené k OD, než je ve vyhlášce uvedena, nejvýše však do výše 30% v tabulce uvedené hodnoty.
3.
Obsah režie
V režii je zahrnuto:
Spotřeba materiálu:
palivo
pohonné hmoty a mazadla mimo pohonné hmoty a mazadla zahrnuté ve výkonech dopravy
speciální zdravotnický materiál mimo ten, který je zahrnut jako PMAT ve výkonech nebo jako ZUM účtován zvlášť
léčivé přípravky mimo ty, které jsou zahrnuty jako PLP ve výkonech nebo jako ZULP účtovány zvlášť
potraviny mimo potraviny hrazené ve stravní jednotce v ošetřovacím dni
všeobecný materiál mimo ten, který je zahrnut jako PMAT v některých výkonech
materiál pro údržbu mimo ten, který je zahrnut ve výkonech v rámci specifické údržby jednoúčelových přístrojů
prádlo
osobní ochranné pracovní pomůcky pro zaměstnance
drobný hmotný investiční majetek
knihy a učební pomůcky
Spotřeba energie:
elektrická energie
voda (mimo vodu zahrnutou jako PMAT v některých výkonech)
pára
plyn
Služby:
opravy a udržování mimo specifickou údržbu jednoúčelových přístrojů zahrnutou do výkonů
cestovné zaměstnanců
náklady na reprezentaci
dopravné
nájemné
spoje (poštovné, telefonní poplatky)
dodavatelské praní prádla
dodavatelský úklid
náklady na vzdělávání, účastnické poplatky
software
ostatní služby
Osobní náklady:
mzdové náklady mimo mzdové náklady zahrnuté ve výkonech
ostatní osobní náklady mimo náklady zahrnuté ve výkonech
pojistné na všeobecné zdravotní pojištění mimo pojistné na všeobecné zdravotní pojištění zahrnuté ve výkonech
pojistné na sociální pojištění pracovníků mimo pojistné na sociální pojištění zahrnuté ve výkonech
Daně
Ostatní náklady (odpis nedobytné pohledávky, úroky, jiné ostatní náklady)
Odpisy nehmotného a hmotného investičního majetku mimo jednoúčelové přístroje zahrnuté ve výkonech
Vnitropodnikové náklady pokud jsou účtovány zvlášť (doprava, údržba, kotelna, kuchyně, správa)
Kapitola 8
Doprava a náhrady cestovních nákladů
1.
DOPRAVA
Dopravou se rozumí součást zdravotní péče, která je poskytována v nepřetržitém provozu pracovištěm zdravotnické záchranné služby (dále ZZS), dopravní zdravotní služby (dále DZS) nebo jinými subjekty, které splňují stanovené podmínky podle zvláštních předpisů.
1.1
Doprava zahrnuje
1.
místní převozy
2.
dálkové převozy
3.
převoz doprovodu pacienta
4.
infekční převozy
5.
jízdy vozidla ZZS
6.
převozy patologických novorozenců a novorozenců s nízkou porodní hmotností
7.
leteckou přepravu
8.
převoz na pitvu a z pitvy
9.
dopravu zdravotnických pracovníků v návštěvní službě
10.
dopravu lékařů v LSPP
11.
dopravu transfúzních přípravků, speciálních léčiv, tkání a orgánů k transplantaci, dopravu lékaře nebo jiného zdravotnického pracovníka ke specializovanému a nezbytnému výkonu.
1.1.1
Místní převoz
Místním převozem se rozumí převoz pacienta nejvýše do vzdálenosti stanovené smlouvou mezi zdravotní pojišťovnou a příslušnou DZS.
1.1.2
Dálkový převoz
Dálkovým převozem se rozumí převoz pacienta na vzdálenost větší než stanovený rozsah místních převozů.
1.1.3
Doprovod pacienta
Doprovodem pacienta se rozumí doprovázející osoba, která není členem posádky vozidla a její přítomnost je s ohledem na zdravotní stav pacienta nezbytně nutná.
Doprovod pacienta je vykazován tak, že je připočten počet kilometrů ujetých s doprovodem k počtu kilometrů ujetých s pacientem a je vykazován té zdravotní pojišťovně, u které je pacient pojištěn.
Jako doprovod pacienta je vykazována pouze cesta s pacientem, cesta doprovodu bez pacienta (návrat) není hrazena ze všeobecného zdravotního pojištění.
1.1.4
Infekční převoz
Infekčním převozem se rozumí převoz pacienta prováděný za zvláštního režimu podle hygienických předpisů.
Infekční převoz je vykazován výkony místního nebo dálkového převozu.
1.1.5
Jízda vozidla ZZS
Jízdou vozidla ZZS se rozumí doprava týmu k pacientovi a případný převoz pacienta za podmínek speciální nebo neodkladné zdravotní péče.
Jízda vozidla ZZS je hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
1.1.6
Letecká přeprava
Letecká přeprava pacientů se provádí ve výjimečných případech na základě povolení revizního lékaře.
1.1.7
Převoz na pitvu a z pitvy
Převoz na pitvu a z pitvy se vykazuje výkonem dopravy s pevnou sazbou na jeden ujetý kilometr. Jízda nevytíženého vozidla bez zemřelého se nevykazuje.
1.2
V sazbě za jeden km je zahrnuto:
1.
příjem požadavku
2.
zpracování a třídění informací
3.
zadání realizace posádce vozidla
4.
jízda k pacientovi (v místním a dálkovém převozu) a k zemřelému v převozu na pitvu a z pitvy
5.
odborné naložení pacienta a jeho převoz do zdravotnického zařízení (popřípadě do místa určení)
6.
odborný dohled a nezbytná péče v průběhu převozu
7.
průběžná komunikace s dispečinkem
8.
předání pacienta ve zdravotnickém zařízení (popřípadě v místě bydliště nebo v místě určení)
9.
návrat na stanoviště (v místním a dálkovém převozu a z převozu na pitvu a z pitvy)
10.
ošetření a příprava vozidla.
2.
TARIFNÍ PODMÍNKY
Výkony dopravy zahrnují přímé i nepřímé (režijní) účelné náklady na provoz vozidel v daných režimech převozů na jednoho pacienta.
Ve vozidle dopravní zdravotní služby lze přepravovat současně nejvíce čtyři pacienty.
2.1
Místní převoz
V místním režimu jízdy vykáže zařízení DZS skutečný počet kilometrů ujetých s každým konkrétním pacientem, a to i v případě, je-li současně přepravováno více pacientů.
Jízda nevytížené sanitky bez pacienta se nevykazuje.
Na základě smlouvy mezi zdravotnickým zařízením a zdravotní pojišťovnou lze dohodnout i jiný způsob úhrady než za ujeté kilometry. V takovém případě lze převoz hradit sjednanou paušální částkou. Při sjednávání paušální částky se vychází ze stanovených sazeb za 1 km, průměrné přepravní vzdálenosti v konkrétní lokalitě a vytížení sanitních vozů v místní dopravě.
1.2
Dálkový převoz
V dálkovém režimu jízdy vykáže zařízení DZS skutečný počet kilometrů ujetý s konkrétním pacientem, a to i v případě, je-li současně přepravováno více pacientů.
Jízda nevytížené sanitky bez pacienta se nevykazuje.
1.3
Jízda vozidla ZZS
V režimu jízdy vozidla ZZS a v případě převozu speciální sanitkou pro novorozence vykáže zařízení všechny ujeté kilometry v souvislosti se zásahem u pacienta, včetně jízdy zpět na stanoviště, pokud nebyla přerušena cestou k dalšímu zásahu.
Kromě úhrady za ujeté kilometry může být jízda vozidla ZZS hrazena rovněž paušálem na jeden výjezd. Tento paušál se určí výpočtem vycházejícím ze stanovených sazeb za 1 km jízdy vozidla ZZS a průměrné přepravní vzdálenosti v konkrétní lokalitě.
Ve výkonech jízdy vozidla ZZS za 1 km (případně za jeden výjezd vozidla ZZS) nejsou zahrnuty zdravotní výkony lékaře, ani výkony ostatních odborných zdravotnických pracovníků, které jsou vykazovány samostatně.
Plánovaný převoz pacienta vozidlem ZZS, pokud nejde o nebezpečí z prodlení, povoluje předem revizní lékař příslušné zdravotní pojišťovny na žádost indikujícího lékaře.
1.4
Přistavení vozidla a jízda zpět na stanoviště
Ve všech případech mimo místní převoz, dálkový převoz a převoz na pitvu a z pitvy vykáže zařízení všechny ujeté kilometry, včetně přistavení vozidla a jízdy zpět na stanoviště, pokud nebyla jízda přerušena cestou k dalšímu převozu.
Místo a čas zahájení a ukončení výkonu musí být vždy uvedeno v příslušné dokumentaci.
3.
ZVLÁŠTNÍ TARIFNÍ PODMÍNKY
Zdravotní pojišťovny v rámci smluv se zdravotnickým zařízením dohodnou:
a)
rozsah místního převozu
b)
konkrétní výši přepravního paušálu
Zdravotní pojišťovna může na návrh přednosty okresního úřadu zvýšit výši úhrady za výkony:
1.
místní převoz pacienta
2.
dálkový převoz pacienta
až o 50%. Důvodem k tomuto zvýšení jsou demograficko-geografické charakteristiky území znemožňující potřebné vytěžování vozidel DZS.
4.
NÁHRADY CESTOVNÍCH NÁKLADŮ POJIŠTĚNCŮM V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM HRAZENÉ ZDRAVOTNÍ PÉČE
Doprava pacienta soukromým vozidlem je hrazena podle příslušného výkonu dopravy ve výši odpovídající vzdálenosti nejbližšího smluvního zdravotnického zařízení, které je oprávněno poskytnout zdravotní péči potřebného typu. Účtuje se pouze skutečný počet kilometrů ujetých s konkrétním pacientem, nikoli cesta vozidla bez pacienta.
Úhrada je provedena pojištěnci pouze při předložení poukazu vystaveného ošetřujícím lékařem s vyznačením nutnosti individuální dopravy.
5.
NÁHRADY CESTOVNÍCH NÁKLADŮ ZDRAVOTNICKÝM PRACOVNÍKŮM V JEJICH NÁVŠTĚVNÍ SLUŽBĚ
Cestovní náklady při návštěvní službě zdravotnických pracovníků jsou hrazeny podle příslušného výkonu dopravy zdravotnickému zařízení, které zdravotní péči v návštěvní službě poskytlo.
Zdravotní pojišťovna a zdravotnické zařízení mohou ve smlouvě dohodnout paušální náhrady cestovních nákladů zdravotnických pracovníků v návštěvní službě. Paušální náhrady mohou být dohodnuty na časové období nebo na navštíveného pojištěnce.
Maximální vzdálenost, do které hradí zdravotní pojišťovna cestovní náklady zdravotnickým pracovníkům, je dohodnuta ve smlouvě mezi zdravotnickým zařízením a zdravotní pojišťovnou s přihlédnutím k místním podmínkám a typu poskytované péče.
6.
JINÉ FORMY DOPRAVY
Jiné formy dopravy nejsou hrazeny ze všeobecného zdravotního pojištění.
7.
VÝKONY DOPRAVY
číslo výkonu | Název výkonu
Popis výkonu | body/1 km
---|---|---
10 | Doprava zdravotnického pracovníka v návštěvní službě| 8,00
12| Doprava lékaře v LSPP| 12,07
20| Doprava pacienta soukromým vozidlem| 4,50
30 | Místní převoz pacienta
Výkon se vykazuje pouze na základě příkazu k převozu, který vydal registrující praktický lékař nebo ošetřující lékař | 13,28
40 | Dálkový převoz pacienta
Výkon se vykazuje pouze na základě příkazu k převozu, který vydal registrující praktický lékař nebo ošetřující lékař | 14,55
50 | Převoz na pitvu a z pitvy| 14,31
60| Doprava transfúzních přípravků, speciálních léčiv, tkání a orgánů
k transplantaci, doprava lékaře nebo jiného zdravotnického
pracovníka ke specializovanému a nezbytnému výkonu| 17,37
70 | Jízda vozidla ZZS| 30,72
72| Převoz speciální sanitkou pro novorozence
Převoz nedonošeného nebo patologického novorozence do nejbližšího
specializovaného zdravotnického zařízení | 30,72
74 | Doprava lékaře RLP v setkávacím systému| 18,45
2.
Seznam zdravotních výkonů
Kapitola 001 - praktický lékař pro dospělé
01021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM
Kategorie: P - hrazen plně
OF: 1/1 den
OM: A - pouze ambulantně
čas výkonu: 60
body: 248
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 5 | 60
ZUM: ne
ZULP: ne
01022 OPAKOVANÉ KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM
Preventivní prohlídka.
Kategorie: P - hrazen plně
OF: 1/1 den
OM: A - pouze ambulantně
čas výkonu: 40
body: 169
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 5 | 40
ZUM: ne
ZULP: ne
01023 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM
Kategorie: P - hrazen plně
OF: 1/1 den
OM: A - pouze ambulantně
čas výkonu: 15
body: 69
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 5 | 15
ZUM: ne
ZULP: ne
01024 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM
Kategorie: P - hrazen plně
OF: 1/1 den
OM: A - pouze ambulantně
čas výkonu: 10
body: 45
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 5 | 10
ZUM: ne
ZULP: ne
01025 KONZULTACE PRAKTICKÉHO LÉKAŘE RODINNÝMI PŘÍSLUŠNÍKY PACIENTA
Nutný zápis o konsultaci ve zdrav, dokumentaci (mimo doprovod pacienta). Nelze kombinovat s klinickým vyšetřením.
Kategorie: Q - nelze vykázat s klinickým vyšetřením
OF: 1/1 den
OM: A - pouze ambulantně
čas výkonu: 10
body: 22
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 3 | 10
ZUM: ne
ZULP: ne
01030 ADMINISTRATIVNÍ ÚKONY PRAKTICKÉHO LÉKAŘE
Administrativní úkony nutné k dalšímu dg. či terapeutickému postupu.
Kategorie: Q - nelze vykázat s klinickým vyšetřením
OM: A - pouze ambulantně
čas výkonu: 10
body: 22
Nositel| INDX| Čas
---|---|---
A1| 3| 10
ZUM: ne
ZULP: ne
01040 PODROBNÝ VÝPIS Z DOKUMENTACE
Administrativní úkon při předávání pacienta jinému registrujícímu lékaři.
Kategorie: Q - nelze vykázat s klinickým vyšetřením
OM: A - pouze ambulantně
čas výkonu: 30
body: 66
Nositel| INDX| Čas
---|---|---
A1| 3| 30
ZUM: ne
ZULP: ne
01150 NÁVŠTĚVA PRAKTICKÉHO LÉKAŘE U PACIENTA
Jde o návštěvu praktického lékaře u pacienta na jeho výzvu nebo u osob, které se nemohou k praktickému lékaři dostavit a jejich zdrav, stav vyžaduje kontrolu lékařem. Jedná se o návštěvu vykonanou v době vyhražené pro návštěvní službu praktického lékaře.
Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den
OM: A - pouze ambulantně
čas výkonu: 0
body: 60
ZUM: ne
ZULP: ne
01160 NÁVŠTĚVA LÉKAŘE U PACIENTA V DOBĚ MEZI 19 - 22 HOD.
Návštěva u pacienta v době po ukončení odpoledních ordinačních hodin, tedy již v době odpočinku lékaře. Neplatí pro LSPP! Registrace pacienta u lékaře podmínkou.
Kategorie: P - hrazen plně
OF: 1/1 den
OM: A - pouze ambulantně
čas výkonu: 0
body: 100
ZUM: ne
ZULP: ne
01170 NÁVŠTĚVA LÉKAŘE U PACIENTA V DOBĚ MEZI 22 - 06 HOD.
Neodkladná návštěva na výzvu pacientem registrovaným u lékaře, který je mimo službu. Neplatí pro LSPP! Registrace pacienta u lékaře podmínkou.
Kategorie: P - hrazen plně
OF: 1/1 den
OM: A - pouze ambulantně
čas výkonu: 0
body: 200
ZUM: ne
ZULP: ne
01180 NÁVŠTĚVA LÉKAŘE U PACIENTA V DEN PRACOVNÍHO VOLNA NEBO PRACOVNÍHO KLIDU
Neodkladná návštěva na výzvu pacientem registrovaným u lékaře, který je mimo službu. Neplatí pro LSPP! Registrace pacienta u lékaře je podmínkou.
Kategorie: P - hrazen plně
OM: A - pouze ambulantně
čas výkonu: 0
body: 200
ZUM: ne
ZULP: ne
01190 ŠETŘENÍ NA PRACOVIŠTI PROVÁDĚNÉ ZÁVODNÍM LÉKAŘEM
Výkon bude hrazen, pokud je nezbytný ke zjištění epidemiologické situace na pracovišti.
Kategorie: W - hrazen za určitých podmínek
OM: A - pouze ambulantně
čas výkonu: 30
body: 66
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 3 | 30
ZUM: ne
ZULP: ne
01193 PREVENTIVNÍ PROHLÍDKA ZÁVODNÍ PÉČE, TYP I.
Preventivní periodické prohlídky pro posouzení zdravotní způsobilosti k výkonu práce dle § 13,14 směrnice MZ ČSR č. 49/1967 ve znění pozdějších předpisů a mimořádné prohlídky dle § 11, 12, 13 a 14 uvedené směrnice. Poznámka: součástí výkonu není administrativní činnost spojená s organizací prohlídky, zvaní zaměstnanců a opatřování podkladů potřebných pro provedení prohlídky, vypracování a vystavení pracovního posudku ani případná konzultační a poradenská činnost pro zaměstnavatele.
Kategorie: P - hrazen plně
OM: A - pouze ambulantně
čas výkonu: 15
body: 69
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 5 | 15
ZUM: ne
ZULP: ne
01195 PREVENTIVNÍ PROHLÍDKA ZÁVODNÍ PÉČE, TYP II.
Preventivní periodické a mimořádné prohlídky pro posouzení zdravotní způsobilosti k výkonu práce dle § 12 směrnice MZ ČSR č. 49/1967 ve znění pozdějších předpisů, které vyžadují další předepsaná vyšetření s frekvencí určenou orgánem hygienické služby a preventivní periodické a mimořádné prohlídky podle § 13, odst. 1 citované směrnice. Poznámka: součástí výkonu není administrativní činnost spojená s organizací prohlídky, zvaní zaměstnanců a opatřování podkladů potřebných pro provedení prohlídky, vypracování a vystavení posudku ani případná konzultační a poradenská činnost pro zaměstnavatele.
Kategorie: P - hrazen plně
OM: A - pouze ambulantně
čas výkonu: 40
body: 169
Nositel | INDX| Čas
---|---|---
A1 | 5 | 40
ZUM: ne
ZULP: ne
Kapitola 002 - praktický lékař pro děti a dorost
02021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM PRO DĚTI A DOROST - DÍTĚ DO 6. LET
Kategorie: P - hrazen plně
OF: 1/1 den
OM: A - pouze ambulantně
čas výkonu: 65
body: 268
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 5 | 65
ZUM: ne
ZULP: ne
02022 OPAKOVANÉ KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM PRO DĚTI A DOROST - DÍTĚ DO 6. LET
Preventivní prohlídka.
Kategorie: P - hrazen plně
OF: 1/1 den
OM: A - pouze ambulantně
čas výkonu: 45
body: 188
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 5 | 45
ZUM: ne
ZULP: ne
02023 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM PRO DĚTI A DOROST - DÍTĚ DO 6. LET
Kategorie: P - hrazen plně
OF: 1/1 den
OM: A - pouze ambulantně
čas výkonu: 20
body: 89
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 5 | 20
ZUM: ne
ZULP: ne
02024 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM PRO DĚTI A DOROST - DÍTĚ DO 6. LET
Kategorie: P - hrazen plně
OF: 1/1 den
OM: A - pouze ambulantně
čas výkonu: 15
body: 65
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 5 | 15
ZUM: ne
ZULP: ne
02031 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM PRO DĚTI A DOROST - DÍTĚ NAD 6 LET
Kategorie: P - hrazen plně
OF: 1/1 den
OM: A - pouze ambulantně
čas výkonu: 60
body: 248
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 5 | 60
ZUM: ne
ZULP: ne
02032 OPAKOVANÉ KOMLEXNÍ VYŠETŘENÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM PRO DĚTI A DOROST - DÍTĚ NAD 6 LET
Preventivní prohlídka.
Kategorie: P - hrazen plně
OF: 1/1 den
OM: A - pouze ambulantně
čas výkonu: 40
body: 169
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 5 | 40
ZUM: ne
ZULP: ne
02033 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM PRO DĚTI A DOROST - DÍTĚ NAD 6 LET
Kategorie: P - hrazen plně
OF: 1/1 den
OM: A - pouze ambulantně
čas výkonu: 15
body: 69
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 5 | 15
ZUM: ne
ZULP: ne
02034 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM PRO DĚTI A DOROST - DÍTĚ NAD 6 LET
Kategorie: P - hrazen plně
OF: 1/1 den
OM: A - pouze ambulantně
čas výkonu: 10
body: 45
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 5 | 10
ZUM: ne
ZULP: ne
02110 OČKOVÁNÍ S. C., I. M.
Nedílnou součástí výkonu je písemná pozvánka. Ve výkonu je zahrnuto i klinické vyšetření. Nelze kombinovat ani s minimálním kontaktem lékaře s pacientem.
Kategorie: P - hrazen plně
OM: A - pouze ambulantně
čas výkonu: 15
body: 68
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 5 | 15
ZUM: ne
ZULP: ne
02120 OČKOVÁNÍ P. O. - (POLIOMYELITIS)
Nedílnou součástí výkonu je písemná pozvánka. Ve výkonu je zahrnuto i klinické vyšetření. Nelze kombinovat ani s minimálním kontaktem lékaře s pacientem.
Kategorie: P - hrazen plně
OF: 2/1 rok
OM: A - pouze ambulantně
čas výkonu: 10
body: 45
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 5 | 10
ZUM: ne
ZULP: ne
02200 NÁVŠTĚVA NOVOROZENCE DĚTSKOU SESTROU Z ORDINACE PRAKTICKÉHO LÉKAŘE PRO DĚTI A DOROST
Návštěva v domácím prostředí zaměřená na kontrolu zdravotního stavu dítěte, stavu prostředí a poskytované rodinné péče. Obvykle 1krát na jedno rodné číslo.
Kategorie: P - hrazen plně
OM: A - pouze ambulantně
čas výkonu: 60
body: 79
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
S2 | 8 | 60
ZUM: ne
ZULP: ne
Kapitola 014 - praktický lékař - stomatolog
04010 VSTUPNÍ KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ
Vyšetření stavu chrupu, parodontu, sliznic a měkkých tkání dutiny ústní, stavu čelistí a mezičelistních vztahů, anamnézy a stanovení léčebného plánu v rámci péče hrazené ZP. Motivace k prevenci a ústní hygieně. Možno vykázat při prvním vyšetření pacienta u jednoho lékaře. Hrazeno 1x ročně.
Kategorie: W - hrazen za určitých podmínek
OF: 1/1 rok
OM: N - bez omezení
čas výkonu: 45
body: 100
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 3 | 45
ZUM: ne
ZULP: ne
04020 OPAKOVANÉ KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ
Preventivní prohlídka vázaná na předchozí ukončení léčby pacienta; jednoduchý léčebný plán převážně v rozsahu konzervačních a profylaktických úkonů v rámci péče hrazené ZP. Možno započítat v roce, kdy bylo vykázáno vstupní komplexní vyšetření 1×; dále u téhož pacienta 2 x ročně.
Kategorie: P - hrazen plně
OF: 2/1 rok
OM: N - bez omezení
čas výkonu: 35
body: 78
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 3 | 35
ZUM: ne
ZULP: ne
04030 CÍLENÉ AKUTNÍ VYŠETŘENÍ
Akutní vyšetření zaměřené na konkrétní obtíže pacienta. Možno vykázat u registrovaného i neregistrovaného pacienta v případě akutních potíží. U neregistrovaného pacienta při první návštěvě, po které může následovat vstupní komplexní vyšetření.
Kategorie: P - hrazen plně
OF: bez omezení
OM: N - bez omezení
čas výkonu: 10
body: 23
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 3 | 10
ZUM: ne
ZULP: ne
04040 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ ODBORNÍKEM / NEBO KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ ÚSTNÍ SLIZNICE NEBO LÉČEBNÝ PLÁN SLIZNIČNÍCH ONEMOCNĚNÍ
Vyšetření odborníkem na základě doporučení jiného lékaře, při naléhavých stavech i bez doporučení. Může vykázat odborník v oboru parodontologie, stomatochirurgie nebo pedostomatologie. V případě komplexního vyšetření ústní sliznice nebo léčebného plánu slizničních onemocnění lze vykázat pouze po schválení revizním lékařem.
Kategorie: P - hrazen plně
OF: 1/1 den
OM: N - bez omezení
čas výkonu: 45
body: 180
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 5 | 45
ZUM: ne
ZULP: ne
04041 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ ODBORNÍKEM (VČETNĚ VYŠETŘENÍ ÚSTNÍ SLIZNICE)
Opakované vyšetření odborníkem. Může vykázat odborník v oboru parodontologie, stomatochirurgie nebo pedostomatologie. V případě kontrolního vyšetření ústní sliznice lze vykázat pouze po schválení revizním lékařem.
Kategorie: P - hrazen plně
OF: 1/1 den
OM: N - bez omezení
čas výkonu: 7
body: 29
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 5 | 7
ZUM: ne
ZULP: ne
04042 KONZILIÁRNÍ VYŠETŘENÍ ODBORNÍKEM (VČETNĚ VYŠETŘENÍ ÚSTNÍ SLIZNICE)
Vyšetření odborníkem nebo specialistou na základě doporučení jiného lékaře, při naléhavých stavech i bez doporučení. Nemusí navazovat konkrétní výkon; krátká písemná zpráva. V případě konziliárního vyšetření ústní sliznice lze vykázat pouze po schválení revizním lékařem.
Kategorie: P - hrazen plně
OF: 1/1 den
OM: N - bez omezení
čas výkonu: 45
body: 180
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 5 | 45
ZUM: ne
ZULP: ne
04043 KOLEKTIVNÍ PROFYLAXE
Provádění kolektivních preventivních stomatologických opatření ve školních zařízeních lékařem včetně motivace k prevenci a poučení o zásadách ústní hygieny. Výkon bude hrazen jen při přiložení jmenného seznamu osob do 18 let věku, u kterých byl proveden.
Kategorie: W - hrazen za určitých podmínek
OM: A - pouze ambulantně
čas výkonu: 60
body: 133
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 3 | 60
ZUM: ne
ZULP: ne
04045 ÚSTNÍ HYGIENA - PROFYLAKTICKÁ INSTRUKTÁŽ
Posouzení stavu ústní hygieny, poučení o úloze zubního plaku v etiologii nejčastějších stomatologických onemocnění - zubního kazu a parodontopatií. Instruktáž správné techniky čištění chrupu a používání fluoridovaných zubních past, doporučení dietního režimu a pravidelných preventivních prohlídek chrupu. Hrazen pouze jedenkrát.
Kategorie: W - hrazen za určitých podmínek
OM: A - pouze ambulantně
čas výkonu: 30
body: 66
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 3 | 30
ZUM: ne
ZULP: ne
04047 KONTROLA ÚSTNÍ HYGIENY - PROFYLAKTICKÁ
Kontrola úspěšnosti používané techniky čištění chrupu, včetně opakovaného poučení o významu stomatologické prevence a praktické reinstruktáže. Hrazen dvakrát ročně.
Kategorie: W - hrazen za určitých podmínek
OF: 2/1 rok
OM: A - pouze ambulantně
čas výkonu: 15
body: 33
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 3 | 15
ZUM: ne
ZULP: ne
04049 ODSTRANĚNÍ ZUBNÍHO KAMENE - PROFYLAKTICKÉ
Odstranění zubního kamene v rámci běžné stomatologické léčby jako jeden ze základních úkonů v prevenci vzniku parodontopatií, včetně čištění zubů depurační pastou. Hrazeno 1 krát ročně.
Kategorie: W - hrazen za určitých podmínek
OF: 1/1 rok
OM: A - pouze ambulantně
čas výkonu: 15
body: 37
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 3 | 15
ZUM: ne
ZULP: ne
04051 KYRETÁŽ - NA ZUB
Odstranění supragingiválního a subgingiválního zubního kamene, nekrotického cementu a patologicky změněného epitelu dásňového chobotu.
Kategorie: Z - hrazen po schválení revizním lékařem
OM: N - bez omezení
čas výkonu: 10
body: 24
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 3 | 10
ZUM: ne
ZULP: ne
04055 FUNKČNÍ ANALÝZA STOMATOGNÁTNÍHO SYSTÉMU.
Funkční vyšetření tkání stomatognátního systému. Lze účtovat v návaznosti na vyšetření: vstupní komplexní vyšetření, kontrolní komplexní vyšetření, komplexní vyšetření odborníkem, kontrolní vyšetření odborníkem.
Kategorie: P - hrazen plně
OF: 1/1 rok
OM: N - bez omezení
čas výkonu: 80
body: 322
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 5 | 80
ZUM: ne
ZULP: ne
04060 STOMATOLOGICKÉ OŠETŘENÍ REGISTROVANÉHO PACIENTA DO 6 LET VĚKU
Výkon zohledňuje zvýšenou časovou náročnost ošetření pacienta. Účtuje se max. 1x na jednoho pacienta v jednom dni. Lze vykazovat při kurativní návštěvě.
Kategorie: P - hrazen plně
OF: 1/1 den
OM: N - bez omezení
čas výkonu: 0
body: 44
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 3 | 20
ZUM: ne
ZULP: ne
04061 STOMATOLOGICKÉ OŠETŘENÍ REGISTROVANÉHO PACIENTA VE VĚKU OD 6 DO 12 LET
Výkon zohledňuje zvýšenou časovou náročnost ošetření pacienta. Účtuje se max. 1x na jednoho pacienta v jednom dni. Lze vykazovat při kurativní návštěvě.
Kategorie: P - hrazen plně
OF: 1/1 den
OM: N - bez omezení
čas výkonu: 0
body: 33
Nositel| INDX| Čas
---|---|---
A1| 3| 15
ZUM: ne
ZULP: ne
04062 STOMATOLOGICKÉ OŠETŘENÍ REGISTROVANÉHO PACIENTA VE VĚKU OD 12 DO 18 LET
Výkon zohledňuje zvýšenou časovou náročnost ošetření pacienta. Účtuje se max. 1x na jednoho pacienta v jednom dni. Lze vykazovat při kurativní návštěvě.
Kategorie: P - hrazen plně
OF: 1/1 den
OM: N - bez omezení
čas výkonu: 0
body: 22
Nositel| INDX| Čas
---|---|---
A1| 3| 10
ZUM: ne
ZULP: ne
04110 INTRAORÁLNÍ RTG
Výkon zahrnuje zhotovení rtg snímku na speciálním dentálním rtg přístroji.
Kategorie: P - hrazen plně
OF: bez omezení
OM: N - bez omezení
čas výkonu: 8
body: 28
Nositel| INDX| Čas
---|---|---
A1| 3| 8
ZUM: ne
ZULP: ne
04120 EXTRAORÁLNÍ RTG SNÍMEK ČELISTI
Skiagrafie lebky, jedna až dvě projekce (snímky).
Kategorie: P - hrazen plně
OF: bez omezení
OM: N - bez omezení
čas výkonu: 25
body: 103
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 3 | 25
ZUM: ne
ZULP: ne
04121 KONTRASTNÍ RTG VYŠETŘENÍ SLINNÉ ŽLÁZY
Cílené snímky slinných žláz a vývodů po náplni kontrastní látkou.
Kategorie: P - hrazen plně
OF: 5/půl roku
OM: N - bez omezení
čas výkonu: 30
body: 173
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 5 | 30
ZUM: ne
ZULP: ano
04130 ZHOTOVENÍ ORTOPANTOMOGRAMU
Výkon zahrnuje zhotovení extraorálního panoramatického rtg snímku na speciálním rtg přístroji. ZP hradí jako součást vyšetření nebo v průběhu léčby dle indikace lékaře.
Kategorie: P - hrazen plně
OF: 4/rok
OM: N - bez omezení
čas výkonu: 30
body: 116
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 3 | 30
ZUM: ne
ZULP: ne
04131 VYHODNOCENÍ ORTOPANTOMOGRAMU
Vyhodnocení panoramatického rtg snímku zubních oblouků a skeletu čelistí.
Kategorie: P - hrazen plně
OF: 4/rok
OM: N - bez omezení
čas výkonu: 10
body: 22
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 3 | 10
ZUM: ne
ZULP: ne
04140 TELERTG SNÍMEK LBI
Výkon zahrnuje zhotovení dálkového rtg snímku Ibi na speciálním rtg přístroji. ZP hradí jako součást vyšetření nebo v průběhu léčby dle indikace lékaře.
Kategorie: P - hrazen plně
OF: 4/rok
OM: N - bez omezení
čas výkonu: 30
body: 118
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 3 | 30
ZUM: ne
ZULP: ne
04201 VÝPLŇ STÁLÉHO ZUBU - JEDNA PLOŠKA
Výkon zahrnuje preparaci kavity na jedné plošce, aplikaci podložky a plastického výplňového materiálu s event. přiložením matrice nebo použitím jiného prostředku pro tvarování výplně a následné leštění výplně. Hrazen pouze při použití nedózovaného amalgámu, při použití samopolymerujícího kompozita pouze v rozsahu frontálních zubů včetně špičáků.
Kategorie: W - hrazen za určitých podmínek
OF: bez omezení
OM: N - bez omezení
čas výkonu: 20
body: 131
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 3 | 20
ZUM: ne
ZULP: ne
04202 VÝPLŇ STÁLÉHO ZUBU - DVĚ A VÍCE PLOŠEK (VČ. REKONSTRUKCE RŮŽKU) - STANDARDNÍ MATERIÁL
Výkon zahrnuje preparaci kavity na dvou a více ploškách, aplikaci plastického výplňového materiálu včetně podložky, přiložení matrice nebo použití jiného prostředku na tvarování výplně, následné leštění výplně. Hrazen pouze při použití nedózovaného amalgámu, při použití samopolymerujícího kompozita pouze v rozsahu frontálních zubů včetně špičáků.
Kategorie: W - hrazen za určitých podmínek
OF: bez omezení
OM: N - bez omezení
čas výkonu: 35
body: 181
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 3 | 35
ZUM: ne
ZULP: ne
04203 REKONSTRUKCE KORUNKY - PREMOLÁR, MOLÁR - STANDARDNÍ MATERIÁL
Rozsáhlá rekonstrukce korunky s modelací okluzní plošky s použitím plastického výplňového materiálu.
Kategorie: P - hrazen plně
OF: 1/1 zub/rok
OM: N - bez omezení
čas výkonu: 55
body: 231
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 3 | 55
ZUM: ne
ZULP: ne
04204 DOSTAVBA PLASTICKÁ - REKONSTRUKCE KORUNKY - FRONTÁLNÍ ÚSEK - STANDARD. MATERIÁL
Rozsáhlá rekonstrukce korunky volnou modelací nebo v korunkové matrici s použitím plastického výplňového materiálu. Hrazen u dětí do 18 let v rozsahu frontálních zubů včetně špičáků.
Kategorie: W - hrazen za určitých podmínek
OF: 1/1 zub/rok
OM: N - bez omezení
čas výkonu: 45
body: 204
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 3 | 45
ZUM: ne
ZULP: ne
04205 FOTOKOMPOZIT - JEDNA PLOŠKA - STANDARDNÍ MATERIÁL
Výkon zahrnuje preparaci kavity na jedné plošce a použití kompozitního výplňového materiálu. Lze vykázat při opravě fasety fixní náhrady. Hrazeno u dětí do 18 let v rozsahu frontálních zubů včetně špičáků.
Kategorie: W - hrazen za určitých podmínek
OF: bez omezení
OM: N - bez omezení
čas výkonu: 25
body: 151
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 3 | 25
ZUM: ne
ZULP: ne
04206 FOTOKOMPOZIT - DVĚ PLOŠKY - STANDARDNÍ MATERIÁL
Výkon zahrnuje preparaci kavity na dvou ploškách pro fotokompozitní výplň a použití kompozitního výplňového materiálu. Hrazen u dětí do 18 let v rozsahu frontálních zubů včetně špičáků.
Kategorie: W - hrazen za určitých podmínek
OF: bez omezení
OM: N - bez omezení
čas výkonu: 45
body: 208
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 3 | 45
ZUM: ne
ZULP: ne
04208 FOTOKOMPOZIT - TŘI A VÍCE PLOŠEK, REKONSTRUKCE RŮŽKU, REKONSTRUKCE KORUNKY - STANDARDNÍ MATERIÁL
Výkon zahrnuje preparaci kavity na třech a více ploškách a rekonstrukci růžku za použití kompozitního výplňového materiálu. Hrazen u dětí do 18 let v rozsahu frontálních zubů včetně špičáků.
Kategorie: W - hrazen za určitých podmínek
OF: bez omezení
OM: N - bez omezení
čas výkonu: 50
body: 227
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 3 | 50
ZUM: ne
ZULP: ne
04251 VÝPLŇ DOČASNÉHO ZUBU, JEDNA PLOŠKA - STANDARDNÍ MATERIÁL
Výkon zahrnuje preparaci kavity na jedné plošce a použití standardního výplňového materiálu.
Kategorie: P - hrazen plně
OF: bez omezení
OM: N - bez omezení
čas výkonu: 20
body: 96
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 3 | 20
ZUM: ne
ZULP: ne
04252 VÝPLŇ DOČASNÉHO ZUBU, DVĚ A VÍCE PLOŠEK - STANDARDNÍ MATERIÁL
Výkon zahrnuje preparaci kavity na dvou a více ploškách a použití standardního výplňového materiálu.
Kategorie: P - hrazen plně
OF: bez omezení
OM: N - bez omezení
čas výkonu: 35
body: 143
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 3 | 35
ZUM: ne
ZULP: ne
04300 ENDODONTICKÉ OŠETŘENÍ - VSTUPNÍ - KAŽDÝ ZUB
Provedení výkonu nutného pro přípravu k endodontickému ošetřování, trepanace, exstirpace, odstranění nedokonalé kořenové výplně, aplikace farmaka do kanálků, včetně provizorní výplně. ZP hradí 1x na zub. Nutná RTG dokumentace.
Kategorie: P - hrazen plně
OF: 1/1 zub
OM: N - bez omezení
čas výkonu: 25
body: 163
Nositel | INDX | Čas
---|---|---
A1 | 3 | 25
ZUM: ne
ZULP: ne
04301 ENDODONTICKÉ OŠETŘENÍ - KOŘENOVÁ VÝPLŇ - KAŽDÝ KANÁLEK - KONVENČNÍ POSTUP
Zahrnuje veškeré postupy definitivního plnění kořenového kanálku, včetně mechanické, chemické a medikamentózní přípravy, provizorní výplně. Počet návštěv nerozhoduje. Při ošetření v jednom sezení se výkon endodontické ošetření - vstupní - každý zub - vykazuje zvlášť. Nutná rtg dokumentace. Hrazen při použití resorcin-formaldehydové pryskyřice nebo fosfátového cementu.
Kategorie: W - hrazen za určitých podmínek
OF: 1/1 kanálek
OM: N - bez omezení
čas výkonu: 45 |
Vyhláška Ministerstva financí č. 74/2000 Sb. | Vyhláška Ministerstva financí č. 74/2000 Sb.
Vyhláška Ministerstva financí, kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 31. 3. 2000, datum účinnosti 31. 3. 2000, částka 26/2000
* Čl. I - Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění vyhlášky č. 43/1995 Sb. a vyhlášky č. 98/1996 Sb., se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 31. 3. 2000
74
VYHLÁŠKA
Ministerstva financí
ze dne 17. března 2000,
kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
Ministerstvo financí stanoví podle § 205d odst. 7 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 37/1993 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění vyhlášky č. 43/1995 Sb. a vyhlášky č. 98/1996 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 1) zní:
„b)
u Kooperativy, pojišťovny, a. s., ostatní zaměstnavatelé.1)
1)
§ 8 a 205d zákoníku práce.“.
2.
V § 1 odst. 2 písm. a) se slova „České Kooperativě, družstevní pojišťovně, a. s., nebo Moravskoslezské KOOPERATIVĚ, družstevní pojišťovně, a. s., ve smyslu odstavce 1“ nahrazují slovy „Kooperativě, pojišťovně, a. s.“.
3.
V § 12 odst. 5 písmeno b) zní:
„b)
zaměstnavatel příslušný ke Kooperativě, pojišťovně, a. s., na účet číslo 40002-50404-011/0100 Komerční banka, a. s., Praha 1,“.
4.
V § 12 odst. 5 se písmeno c) zrušuje.
5.
Příloha č. 1 se zrušuje.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
doc. Ing. Mertlík, CSc. v. r. |
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 82/2000 Sb. | Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 82/2000 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 141/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobu, skladování a zpracování lihu
Vyhlášeno 31. 3. 2000, datum účinnosti 1. 4. 2000, částka 27/2000
* Čl. I - Vyhláška č. 141/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobu, skladování a zpracování lihu, se mění takto:
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 1. 2003
82
VYHLÁŠKA
Ministerstva zemědělství
ze dne 24. března 2000,
kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 141/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobu, skladování a zpracování lihu
Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu stanoví podle § 21 odst. 1 zákona č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu):
Čl. I
Vyhláška č. 141/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobu, skladování a zpracování lihu, se mění takto:
1.
V § 2 odst. 1 se za slovo „nádrže,“ vkládají slova „sudy, přepravní nádoby nebo obaly, které splňují požadavky stanovené zvláštním zákonem,1)“.
2.
V § 3 odstavec 1 zní:
„(1)
Pro stanovení objemového množství a objemové koncentrace lihu jsou rozhodné výsledky měření
a)
hustoty stanovené pyknometrickou metodou,
b)
hustoty stanovené areometrem, který splňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem1) pro měření při teplotě 20 °C, nebo
c)
metodou plynové chromatografie.“.
3.
V § 3 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Při použití více způsobů měření uvedených v odstavci 1 je rozhodující výsledek měření provedeného metodou stanovení hustoty pyknometricky.“.
4.
V § 6 odst. 5 se tečka na konci věty vypouští a doplňují se slova „, popřípadě metodou plynové chromatografie.“.
5.
V § 6 odst. 6 se tečka na konci věty vypouští a doplňují se slova „nebo metodou plynové chromatografie.“.
6.
V § 6 se doplňují odstavce 13 a 14, které znějí:
„(13)
Obsah Denatonium benzoátu (Benzyldiethyl-N-2,6-xylyl-carbamoyl-methyl-amonium benzoát) se stanoví metodou kombinace plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií nebo metodou kombinace vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií.
(14)
Obsah 2-methyl-2-propanolu se stanoví metodou plynové chromatografie.“.
7.
Příloha č. 2 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 3) zní:
„Příloha č. 2 k vyhlášce č. 141/1997 Sb.
Druhy a minimální množství denaturačních prostředků a účel použití denaturovaného lihu
Pořad.
číslo | Denaturační
prostředek | Množství nezředěného
denaturačního prostředku | Účel použití denaturovaného lihu
---|---|---|---
nejmenší obsah
denaturačního
prostředku na
1 l etanolu | nejmenší
přídavek
denaturačního
prostředku na
1 m3 etanolu
při 20 oC
1 | Denaturační směs
pro obecně
denaturovaný
etanol | 7 ml | 7 l | bez omezení
2 | Benzin lékařský | 10 ml | 10 l | k laboratorním účelům
k použití ve zdravotnických zařízeních a lékárnách a k výdeji občanům lékárnami v balení do 200 ml
k dodávkám distributorům léčiv3)
k výrobě pektinu, léčiv a desinfekčních roztoků
3 | Benzin lékařský | 320 ml | 20 l | k technickému použití u zpracovatele lihu
4 | Benzin technický
čisticí | 20 ml | 20 l | k technickému použití u zpracovatele lihu
5 | Petrolej na svícení | 20 ml | 20 l | k technickému použití u zpracovatele lihu
6 | Toluen | 20 ml | 20 l | k technickému použití u zpracovatele lihu
7 | Ajatin (chlorid
benzalkonia) | 10 g | 10 kg | k maskérským účelům
8 | Ajatin (chlorid
benzalkonia) ve
směsi s glycerolem | 100 g
(10 g ajatinu a
90 g glycerolu) | 100 kg
(10 kg ajatinu a
90 kg
glycerolu) | k výrobě kosmetických přípravků
9 | Aceton | 50 ml | 50 l | k výrobě čistých chemikálií, kovových vláken, katalyzátorů, elektronek, televizních obrazovek, polovodičů
10 | Aceton | 100 ml | 100 l | k technickému použití u zpracovatele lihu
11 | Fenol | 4 g | 4 kg | pro nemocniční účely
k výrobě fotografického papíru, filmů, papíru, korkových desek, těsnění
12 | Hexan | 10 ml | 10 l | k laboratorním účelům pro spektrometrii
13 | 2-propanol
(Isopropylalkohol) | 100 ml | 100 l | k výrobě čistých chemikálií, katalyzátorů, kosmetiky
pro konzervaci přírodních květů do kolínských vod
14 | Methanol | 50 ml | 50 l | k laboratorním účelům
15 | Šelak | 50 g | 50 kg | k výrobě laků, apretur, glazur, politur a zrcadel
16 | Ocet kvasný lihový
10 % | 200 ml | 200 l | k výrobě kvasného lihového octa
17 | Octan ethylnatý | 20 g | 20 kg | k výrobě octanu ethylnatého
k úpravě pitné vody
18 | Amoniak | 10 ml | 10 l | k výrobě krmného droždí
k výrobě přípravku Diastabil
19 | Denatonium benzoate (Benzyldiethyl-N-2,6-xylyl-
-carbamoyl-methyl-
-amonium benzoát) | 30 mg | 30 g | k výrobě kosmetických přípravků, které nepřicházejí do styku s dutinou ústní
20 | Denatonium benzoate
(Benzyldiethyl-N-2,6-xylyl-carba-
moyl-methyl-amonium benzoát) | 2 mg | 2 g | k výrobě lihu syntetického technického zvláštně denaturovaného, určeného k technickému použití u zpracovatele lihu
3)
Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů.“.
8.
V příloze č. 3 hlavička tabulky zní:
„Druh lihu | Ethanol
v %
objemových
nejméně | Methanol
v g/la*
nejvýše | Vyšší
alkoholy
v mg/la*
nejvýše | Aldehydy
v
mg/la*
nejvýše | Fural v
mg/la*
nejvýše | Volné
kyseliny
jako
kyselina
octová v
mg/la*
nejvýše | Dusíkaté
zásady jako
methyl-
amin v
mg/la*
nejvýše | Odparek
sušený při
105 oC
v mg/la*
nejvýše | Estery
v
mg/la*
nejvýše | Ostatní
znaky“.
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---
9.
V příloze č. 3 se za řádek „kvasný rafinovaný velejemný“ vkládá nový řádek, který zní:
„-velejemný neutrální | 96,0 | 0,5 | 5,0 | 5,0 | neprokazatelný | 15 | 2,2 | 15 | 13 | vůně a chuť
čistá, bez
cizích
pachů
a příchutí,
odpovídající
zpracované
surovině
vzhled čirý
bez zákalů
a sedlin,
obsah
terciárního
butanolu
(2-methyl-
-2-propanolu)
nejvýše
5 mg/la*“.
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---
10.
V Příloze č. 3 se za řádek „Zvláštně denaturovaný syntetický“ vkládá nový řádek, který zní:
„Zvláštně
denaturovaný
syntetický
technický | 92,9 | | | | | | | | | celkový obsah
vyšších
alkoholů
a ostatních
těkavých
složek
nejméně
7 g/la*,
z toho
nejméně
4 g/la*
sumy všech
butanolů,
Denatonium
benzoate
2 mg/la*“.
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---
11.
V Příloze č. 4 text pod pořadovými čísly 2, 3 a 6 zní:
„Poř.
číslo | Druh ztrát | Norma
v % | Specifikace činnosti | Základ pro výpočet normy
ztrát
---|---|---|---|---
2 | Manipulační | 0,10| manipulace v zemědělských a ovocných lihovarech | celkový příjem lihu bez počáteční zásoby a celkové vydání lihu bez konečné zásoby
0,10 | manipulace v zemědělských lihovarech se samostatnou rafinerií, pokud vedou oba tyto provozy samostatný záznam a mezi těmito provozy nedochází k přepravě lihu, ale pouze k evidenčnímu převodu lihu| pro zemědělský lihovar příjem lihu bez počáteční zásoby a pro rafinerii celkové vydání lihu bez konečné zásoby
0,05| manipulace v jiných než zemědělských a ovocných lihovarech s výjimkou pěstitelských pálenic| celkový příjem lihu bez počáteční zásoby a celkové vydání lihu bez konečné zásoby
0,05 | manipulace v likérkách a u ostatních zpracovatelů lihu | celkové množství lihu obsaženého ve výrobcích předaných na sklad hotových výrobků
3 | Skladovací | 0,10| skladování lihu a polotovarů v jiných než dřevěných nádobách| evidované množství lihu na zásobě výrobce a zpracovatele lihu a evidované množství lihu na zásobách státních hmotných rezerv k poslednímu dni kalendářního měsíce, přičemž do základu není dovoleno započítávat zásoby lihu a množství lihu v hotových výrobcích stočených do expedičních nebo spotřebitelských obalů
0,20| skladování polotovarů v dřevěných nádobách o obsahu více než 300 litrů
0,35 | skladování polotovarů v dřevěných nádobách o obsahu nejvýše 300 litrů
6 | Při zpracování lihu | 3,60| výroba macerátů| celková spotřeba lihu použitého na výrobu macerátů
1,30 | výroba průtahových destilátů | množství lihu použitého ve výrobě průtahového destilátu
3,00 | staření lihovin a ovocných a jiných destilátů (polotovarů) jinými fyzikálními nebo chemickými metodami nebo vymrazováním, při kterém byl oddělen vymrazený podíl | množství lihovin a ovocných a jiných destilátů (polotovarů), u kterých bylo podle stanoveného technologického postupu provedeno umělé staření některou z fyzikálních nebo chemických metod nebo u kterých byla provedena technologická úprava vymrazování podle stanoveného technologického postupu s následným oddělením vymrazeného podílu
1,80 | výroba sladové whisky| množství lihu obsaženého v polotovaru určeném k výrobě sladové whisky
0,90 | výroba konzumního lihu 80 % | množství lihu použitého k výrobě polotovaru konzumního lihu 80 %
1,00| filtrace lihu přes aktivní uhlí, karbonifikace a jiné fyzikální nebo chemické úpravy lihu | množství lihu použitého k provedení technologickým postupem určené úpravě lihu některou ze specifikovaných metod
3,60 | čiření lihu bentonitem s následnou filtrací | množství lihu, u kterého bylo podle technologického postupu provedeno čiření bentonitem s následnou filtrací
0,30 | scelování destilátů | množství lihu obsaženého v destilátech, u kterých byla provedena technologická úprava egalizace scelováním různých destilátů
1,60 | výroba emulzních likérů | množství lihu použitého k výrobě emulzních likérů
1,00 | výroba lihovin s výjimkou emulzních likérů a výroba jiných výrobků obsahujících líh | množství lihu použitého k výrobě lihovin, s výjimkou emulzních likérů, a množství lihu použitého k výrobě jiných výrobků obsahujících líh“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Výpočet norem ztrát se provádí v roce 2000 podle dosavadních právních předpisů v termínu pro uzavření lihových bilancí2)
a)
u výroby macerátů, digerátů, lihových perkolátů, výtažků a trestí, vyrobených macerací nebo digerací,
b)
u výroby lihovin, s výjimkou emulzních likérů, a výroby jiných výrobků obsahujících líhlíh.“.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2000, s výjimkou čl. I bodu 9, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Ministr:
Ing. Fencl v. r. |
Zákon č. 71/2000 Sb. | Zákon č. 71/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, a některé další zákony
Vyhlášeno 3. 4. 2000, datum účinnosti 3. 4. 2000, částka 24/2000
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o technických požadavcích na výrobky
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o požární ochraně
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o dráhách
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna atomového zákona
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o České obchodní inspekci
* ČÁST JEDENÁCTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 7. 2022 (250/2021 Sb.)
71
ZÁKON
ze dne 24. února 2000,
kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o technických požadavcích na výrobky
Čl. I
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, se mění takto:
1.
V § 1 písm. b) se za slovo „trh“ vkládají slova „nebo distribuují“.
2.
V § 1 písm. c) se slova „právnických nebo fyzických“ a slova „(dále jen „normy“)“ zrušují.
3.
V § 2 písmeno b) zní:
„b)
uvedením výrobku na trh okamžik, kdy je výrobek v České republice poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce nebo používání nebo kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická práva, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Za uvedené na trh se považují i výrobky vyrobené nebo dovezené pro provozní potřeby při vlastním podnikání výrobců nebo dovozců, pokud to nařízení vlády nevylučuje. Je-li to nezbytné, vláda nařízením blíže vymezí pojem uvedení na trh pro výrobky, na které se tento technický předpis vztahuje,“.
4.
V § 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
výrobcem osoba, která vyrábí nebo i jen navrhla výrobek, za který odpovídá podle tohoto zákona a který hodlá uvést na trh pod svým jménem,“.
Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f).
5.
V § 2 písm. d) se slova „fyzická nebo právnická osoba, která“ nahrazují slovy „ten, kdo“.
6.
V § 2 písm. e) se slova „fyzická nebo právnická osoba, která“ nahrazují slovy „ten, kdo“.
7.
V § 2 písmeno f) zní:
„f)
technickými požadavky na výrobek
1.
technická specifikace obsažená v právním předpisu nebo normě, která stanoví požadované charakteristiky výrobku, jakými jsou úroveň jakosti, užitné vlastnosti, bezpečnost a rozměry, včetně požadavků na jeho název, pod kterým je prodáván, úpravu názvosloví, symbolů, zkoušení výrobku a zkušebních metod, požadavky na balení, označování výrobku nebo opatřování štítkem, postupy posuzování shody výrobku s právními předpisy nebo s normami, výrobní metody a procesy mající vliv na charakteristiky výrobků,
2.
jiné požadavky nezbytné z důvodů ochrany oprávněného zájmu nebo ochrany spotřebitele, které se týkají životního cyklu výrobku poté, co je uveden na trh, např. podmínky používání, recyklace, opětovného použití nebo zneškodnění výrobku, pokud takové podmínky mohou významně ovlivnit složení nebo povahu výrobku nebo jeho uvedení na trh.“.
8.
§ 3 včetně nadpisu zní:
㤠3
Technické předpisy
Technickým předpisem pro účely tohoto zákona je právní předpis, vyhlášený uveřejněním jeho plného znění ve Sbírce zákonů, obsahující technické požadavky na výrobky, popřípadě pravidla pro služby nebo upravující povinnosti při uvádění výrobku na trh, při jeho používání nebo při poskytování nebo zřizování služby nebo zakazující výrobu, dovoz, prodej či používání určitého výrobku nebo používání, poskytování nebo zřizování služby.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 1) se zrušuje.
9.
V § 4 se nadpis „Normy“ nahrazuje nadpisem „České technické normy“.
10.
V § 4 odst. 1 se slovo „Norma“ nahrazuje slovy „Česká technická norma“, za slovo „dokument“ se vkládají slova „schválený pověřenou právnickou osobou (§ 5) pro opakované nebo stálé použití,“ a na konci se doplňuje tato věta: „Česká technická norma není obecně závazná.“.
11.
V § 4 odst. 3 se slovo „Norma“ nahrazuje slovy „Česká technická norma (dále jen „norma“)“.
12.
V § 4 se odstavce 4, 5 a 6 zrušují.
13.
Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní:
㤠4a
Normy a dokumenty pro posuzování shody
(1)
Norma se stává harmonizovanou normou, přejímá-li plně požadavky stanovené harmonizovanou evropskou normou. Jestliže je to nezbytné pro splnění technických požadavků na výrobky, vyplývajících z nařízení vlády vydaného podle tohoto zákona, může Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Úřad“) určit pro posuzování shody další normy nebo technické dokumenty mezinárodních organizací, obsahující technické požadavky, jejichž vydání bylo oznámeno ve Věstníku Úřadu, (dále jen „určené normy“).
(2)
Úřad oznamuje ve Věstníku Úřadu harmonizované normy a harmonizované evropské normy, jejich změny nebo zrušení a určené normy, jejich změny nebo zrušení. Současně uvede technický předpis, k němuž se tyto normy vztahují.
(3)
Splnění harmonizované normy nebo určené normy a v případech vyplývajících z mezinárodní smlouvy též splnění zahraniční technické normy přejímající harmonizovanou evropskou normu se v rozsahu jejího obsahu považuje za splnění požadavků stanovených nařízením vlády, k němuž se tyto normy vztahují.“.
14.
V § 7 se za odstavec 3 doplňují odstavce 4, 5 a 6, které včetně poznámky pod čarou č. 1) znějí:
„(4)
Vláda nařízením upraví postup při poskytování informací v oblasti technických předpisů a norem.
(5)
Úřad oznamuje orgánům Evropských společenství nebo příslušným orgánům států, s kterými o tom jsou uzavřeny mezinárodní smlouvy, v rozsahu z těchto smluv vyplývajícím, zejména
a)
stanoviska o tom, že bylo zjištěno, že ustanovení harmonizované evropské normy neodpovídá základním požadavkům uvedeným v technických předpisech vydaných orgány Evropských společenství, popřípadě jiné skutečnosti týkající se norem,
b)
autorizované osoby (§ 11) pověřené k plnění úkolů notifikovaných osob působících v rámci Evropské unie.
(6)
Ministerstvo oznamuje orgánům Evropských společenství nebo příslušným orgánům států, s kterými o tom jsou uzavřeny mezinárodní smlouvy, v rozsahu z těchto smluv vyplývajícím, rozhodnutí o uložení ochranného opatření1) u stanovených výrobků (§ 12) včetně těch, které mají původ ve státech, s nimiž je sjednána příslušná mezinárodní smlouva.
1)
§ 7a zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů.“.
15.
V § 8 odst. 3 písm. d) se na konci doplňují slova „a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace“.
16.
V § 9 se zrušují slova „právnickými nebo fyzickými“.
17.
V § 10 se na konci doplňuje tato věta: „Tyto certifikáty lze využít při posuzování shody podle § 13 odst. 1.“.
18.
V § 11 odst. 1 se slova „stanovených podle tohoto zákona“ nahrazují slovy „zahrnujícím i posuzování činností souvisejících s jejich výrobou a vymezených v technických předpisech“ a věta druhá se nahrazuje touto větou: „Autorizaci pro činnost podle tohoto zákona uděluje ve věcně vymezeném rozsahu Úřad rozhodnutím na základě žádosti, která musí být doložena doklady o plnění podmínek autorizace stanovených tímto zákonem a nařízeními vlády vydanými k jeho provedení, a to po dohodě s ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, jejichž působnosti se týká posuzování stanovených výrobků prováděné autorizovanými osobami.“.
19.
V § 11 odst. 2 se za slovy „zajištění činnosti při posuzování shody“ zrušuje čárka a vkládají se slova „stanovené nařízením vlády vydaným k provedení zákona. Pokud nařízení vlády tyto podmínky nestanoví, může Úřad vydat rozhodnutí o autorizaci, splňuje-li žadatel o autorizaci nezbytné podmínky,“.
20.
V § 11 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Autorizovaná osoba je povinna neprodleně po doručení rozhodnutí o autorizaci uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu. Nejpozději do 30 dnů od doručení rozhodnutí o autorizaci předloží autorizovaná osoba doklad o pojištění Úřadu, jinak její autorizace zaniká.“.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.
21.
V § 11 odst. 4 se za slovo „zákona“ vkládají slova „a nařízení vlády vydaných k jeho provedení“.
22.
V § 11 odstavec 5 zní:
„(5)
Neplní-li autorizovaná osoba povinnosti nebo podmínky stanovené v tomto zákoně nebo v nařízeních vlády vydaných k jeho provedení a v rozhodnutí o autorizaci, zanikne-li potřeba existence autorizované osoby nebo pokud o to autorizovaná osoba požádá, Úřad po projednání se zúčastněnými ministerstvy a jinými ústředními správními úřady rozhodnutí o autorizaci změní nebo zruší.“.
23.
V § 11 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Pokud tak vyplývá z mezinárodní smlouvy, mohou plnit úkoly autorizovaných osob též zahraniční osoby oznámené v rámci této smlouvy, o kterých Úřad zveřejní informaci ve Věstníku Úřadu s vymezením rozsahu jejich činností při posuzování shody výrobků.“.
24.
Za § 11 se vkládá nový § 11a, který včetně nadpisu zní:
㤠11a
Autorizované osoby
(1)
Autorizované osoby zajišťují v rozsahu vymezeném v rozhodnutí o autorizaci činnosti při posuzování shody výrobků, zahrnující i posuzování činností souvisejících s jejich výrobou a vymezených v technických předpisech, s požadavky technických předpisů.
(2)
Autorizované osoby jsou povinny
a)
uzavřít na základě návrhu výrobce nebo dovozce smlouvu o provedení úkonů podle stanoveného postupu posuzování shody, nebo mu do dvaceti dnů oznámit podmínky pro provedení těchto úkonů,
b)
provádět technická zjištění objektivně s vynaložením odborné péče na úrovni poznatků vědy a techniky známých v době, kdy jsou prováděna,
c)
v rozsahu stanoveném nařízeními vlády vydanými k provedení tohoto zákona
1.
vydávat na základě technických zjištění certifikáty nebo jiné dokumenty,
2.
poskytovat kopie certifikátů nebo jiných dokumentů včetně souvisejících dokladů a informace o vydání, odmítnutí nebo zrušení certifikátů nebo jiných dokumentů Úřadu nebo jiným autorizovaným osobám a v případech stanovených pro plnění mezinárodní smlouvy též zahraničním osobám,
d)
oznamovat bezodkladně Úřadu případy, kdy nemohou zajistit plnění podmínek stanovených pro výkon autorizace,
e)
pokud autorizovaná osoba zjistí při výkonu své činnosti, že výrobek může ohrozit nebo ohrožuje oprávněný zájem, ohlásí to neprodleně orgánu dozoru.
(3)
Autorizované osoby jsou oprávněny zrušit nebo změnit jimi vydaný certifikát nebo jiný jimi vydaný dokument, pokud se prokáže, že se změnily skutečnosti, za kterých byly vydány, zejména pokud se zjistí, že výrobky nesplňují požadavky technických předpisů, které se na ně vztahují.“.
25.
V § 12 odst. 1 písm. a) se čárka na konci nahrazuje středníkem a doplňují se tato slova: „ministerstva a jiné ústřední správní úřady mohou výjimečně a ve veřejném zájmu, například pro odstraňování důsledků havárií nebo živelních pohrom, rozhodnout, že konkrétní výrobek se nepovažuje za stanovený výrobek,“.
26.
V § 12 odst. 1 písm. b) se zrušuje slovo „tyto“ a slova „pokud nejsou upraveny zvláštními předpisy“ se nahrazují slovy „které musí výrobky splňovat, a změny souvisejících ustanovení vyhlášek (technických předpisů) vydaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, pokud by vznikl rozpor s nařízeními vlády“.
27.
V § 12 odst. 1 písm. c) se na konci nahrazuje tečka čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
vymezení okruhu osob nebo stanovení osob provádějících nebo podílejících se na posouzení shody.“.
28.
V § 12 odst. 4 písm. a) se zrušují slova „popřípadě akreditovanou osobou,“.
29.
V § 12 odst. 4 písm. c) se za slova „specifické vlastnosti“ vkládá slovo „výrobků“.
30.
V § 12 odst. 4 písm. d) se za slova „jakosti výroby“ vkládají slova „nebo prvků systému jakosti“.
31.
V § 12 odst. 4 písm. e) se za slova „jakosti výrobků“ vkládají slova „nebo prvků systému jakosti“.
32.
V § 12 na konci odstavce 4 se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí:
„i)
posouzení činností souvisejících s výrobou výrobků,
j)
jiné postupy posuzování shody, jestliže je to nezbytné, zahrnující popřípadě i činnost akreditované nebo jiné osoby.“.
33.
V § 12 se odstavec 5 a odstavec 7 včetně poznámky pod čarou č. 3) zrušují.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.
34.
V § 13 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 7, které znějí:
„(4)
Vláda nařízeními vydanými podle § 12 odst. 1 stanoví, kdy lze, popřípadě kdy je nutno pro splnění mezinárodní smlouvy namísto vydání prohlášení o shodě u výrobků majících původ v České republice nebo ve státech, s nimiž je sjednána příslušná mezinárodní smlouva, umístit označení CE, popřípadě jiné, nařízením vlády stanovené označení, na každém výrobku. V případech stanovených nařízeními vlády lze označení CE, popřípadě jiné označení použít jen za podmínek v nařízení stanovených.
(5)
Povinnost dovozce vydat prohlášení o shodě podle odstavce 2 nebo postupovat podle odstavce 4 se nevztahuje na výrobky mající původ ve státech, s nimiž je sjednána příslušná mezinárodní smlouva, pokud při dovozu splňují ustanovení odstavce 4.
(6)
Vláda nařízením stanoví grafickou podobu označení CE nebo jiného stanoveného označení, jejich provedení a umístění na výrobku, jeho obalu nebo i v průvodní dokumentaci. Označení CE lze umístit na výrobek, pouze pokud výrobek splňuje požadavky všech technických předpisů, v nichž je stanovena povinnost nebo možnost umístit na výrobek označení CE. Pokud je na výrobku označení CE nebo jiné stanovené označení, nesmí být výrobek souběžně označen českou značkou shody ani značkou, která by svým významem nebo podobou mohla vést k záměně s označením CE nebo s jiným stanoveným označením.
(7)
Pokud tak stanoví vláda nařízením, je výrobce nebo dovozce nebo jiná osoba stanovená nařízením vlády povinna poskytovat na základě žádosti kopie certifikátů nebo jiných dokumentů včetně souvisejících dokladů Úřadu nebo jiným autorizovaným osobám a v případech stanovených pro splnění mezinárodní smlouvy též zahraničním osobám.“.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 8 až 10.
35.
V § 13 se na konci odstavce 8 doplňuje tato věta: „U dovážených výrobků označených v případech stanovených v odstavci 4 označením CE nebo jiným označením stanoveným v nařízeních vlády nemá dovozce povinnost doklady o použitém způsobu posouzení shody uchovávat na území České republiky, je však povinen zajistit jejich předložení orgánu dozoru na jeho žádost odůvodněnou podezřením na nebezpečí vážného ohrožení oprávněného zájmu a v jím stanovené přiměřené lhůtě, a to v jazyce stanoveném nařízením vlády.“.
36.
V § 13 odst. 9 úvodní větě se za slova „Distributor nesmí“ vkládají slova „, s výjimkou výrobků označených CE nebo jiným označením stanoveným v nařízeních vlády ve smyslu odstavce 4, u kterých prokáže, že mají původ ve státech, s nimiž je sjednána příslušná mezinárodní smlouva ve smyslu odstavce 4“ a písmeno a) zní:
„a)
předložit ihned na místě k nahlédnutí,“.
37.
V § 13 se doplňuje odstavec 11, který zní:
„(11)
Povinnosti výrobce nebo dovozce uvedené v § 13, jejichž podrobnosti stanoví nařízení vlády, může plnit též osoba zplnomocněná výrobcem nebo dovozcem. Pokud tyto osoby uvedené povinnosti neplní, je povinna zajistit jejich plnění osoba, která jako poslední uvádí stanovený výrobek na trh.“.
38.
V § 14 odst. 1 se za slovo „postup,“ vkládají slova „zahájený na žádost právnické osoby nebo fyzické osoby, která je podnikatelem,“ a slova „právnická nebo fyzická osoba, která o ni požádala,“ se zrušují.
39.
V § 15 odst. 3 se za slova „akreditující osoba“ vkládají slova „povinnosti nebo“.
40.
V § 15 odst. 5 se za slova „v oblasti akreditace,“ vkládají slova „která má přímý vztah k činnostem podle tohoto zákona,“.
41.
V § 16 odst. 1 se slova „nebo fyzické osobě“ nahrazují slovy „osobě nebo fyzické osobě, která je podnikatelem“.
42.
V § 17 odst. 1 se za slova „(certifikáty, osvědčení apod.)“ vkládají slova „nebo zahraniční značky“ a slova „dokumenty osvědčující“ se nahrazují slovy „důkaz o“.
43.
§ 18 včetně poznámky pod čarou č. 4) zní:
㤠18
Dozor nad tím, zda pro stanovené výrobky uváděné na trh bylo vydáno prohlášení o shodě a nebo v případech stanovených v § 13 odst. 4 byl výrobek označen stanoveným způsobem, popřípadě k němu vydán či přiložen stanovený doklad a zda vlastnosti stanovených výrobků uvedených na trh odpovídají stanoveným technickým požadavkům, provádí Česká obchodní inspekce,4) popřípadě orgán stanovený zvláštním zákonem (dále jen „orgán dozoru“).
4)
Zákon č. 64/1986 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
44.
V § 19 odst. 1 písm. a) se za slovo „certifikát“ vkládají slova „, jiný dokument vydaný autorizovanou osobou v souvislosti s posuzováním shody,“.
45.
V § 19 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
uvedl na trh nebo distribuoval stanovené výrobky bez prohlášení o shodě nebo s klamavým nebo neoprávněným prohlášením o shodě nebo bez stanoveného označení českou značkou shody nebo v případech stanovených v § 13 odst. 4 bez označení CE nebo jiného označení stanoveného nařízením vlády nebo s klamavým nebo neoprávněným označením CE nebo jiným označením stanoveným nařízením vlády,“.
46.
V § 19 odst. 2 se za slovem „dovozcům“ slovo „nebo“ nahrazuje čárkou, za slovo „distributorům“ se vkládají slova „nebo jiným osobám stanoveným v nařízeních vlády“, číslice „4“ se nahrazuje číslicí „8“ a číslice „5“ se nahrazuje číslicí „9“.
47.
V § 19 odst. 3 písm. d) se na konci doplňují slova „, nebo jiný dokument vydávaný autorizovanou osobou v souvislosti s posuzováním shody“.
48.
V § 20 se na konci doplňují tyto věty: „Správní orgán rozhodne v řízení o autorizaci nejdéle do 120 dnů od zahájení řízení. V mimořádných případech může být řízení o autorizaci prodlouženo Ministerstvem o dalších 60 dnů.“.
49.
V § 22 se za slova „k provedení“ vkládají slova „§ 2 písm. b), § 7 odst. 4, § 11 odst. 2, § 11a odst. 2,“.
Čl. II
1.
U stanovených výrobků, jejichž dodání bylo smluvně zajištěno před nabytím účinnosti zákona a jsou určeny k uvedení do provozu jako součást investičního díla zahájeného před nabytím účinnosti tohoto zákona, může výrobce nebo dovozce uplatnit jen právní předpisy platné v době uzavření konkrétní smlouvy o dodávce těchto výrobků.
2.
Autorizovaná osoba, které bylo doručeno rozhodnutí o autorizaci před nabytím účinnosti tohoto zákona, je povinna uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu podle § 11 odst. 3 do 30 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak její autorizace zaniká.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o požární ochraně
Čl. V
V zákoně č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb. a zákona č. 163/1998 Sb., se v § 32 odst. 1 písm. c) tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňují se slova, která včetně poznámky pod čarou č. 2a) znějí „s výjimkou výrobků stanovených k posuzování shody podle zvláštního zákona,2a) pokud nařízení vlády, vydané k jeho provedení, nestanoví jinak.
2a)
§ 12 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
Čl. VI
V zákoně č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb. a zákona č. 128/1999 Sb., se v § 8 doplňuje odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 6a) zní:
„(6)
Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí u výrobků před jejich uvedením na trh, jsou-li stanovené k posuzování shody podle zvláštního zákona,6a) pokud nařízení vlády, vydané k jeho provedení, nestanoví jinak.
6a)
§ 12 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o dráhách
Čl. IX
V zákoně č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb. a zákona č. 23/2000 Sb., v § 47 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 7d) zní:
„(4)
Drážní správní úřad vydá průkaz způsobilosti určeného technického zařízení na základě technické prohlídky a zkoušky, kterou zajistí výrobce určeného technického zařízení na svůj náklad u právnické osoby, kterou určí Ministerstvo dopravy a spojů, nebo na základě prohlášení výrobce o shodě výrobku s technickými předpisy.7d)
7d)
§ 13 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna atomového zákona
Čl. X
V zákoně č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., se v § 23 odst. 1 na konci doplňuje věta, která včetně poznámky pod čarou č. 13a) zní „Posouzení shody výrobků postupy podle zvláštního zákona13a) nahrazuje typové schválení Úřadem a takto posouzené výrobky se považují za typově schválené podle tohoto zákona, pokud nařízení vlády, vydané k provedení zvláštního zákona,13a) nestanoví jinak.
13a)
§ 12 a 13 zákona č. 22 /1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o České obchodní inspekci
Čl. XI
V zákoně č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 240/1992 Sb., zákona č. 22/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb. a zákona č. 189/1999 Sb., se v § 2 odst. 2 písm. g) nahrazuje slovo „dále“ slovem „a“ a zrušují se slova „a náležitosti posouzení shody“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 72/2000 Sb. | Zákon č. 72/2000 Sb.
Zákon o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách)
Vyhlášeno 3. 4. 2000, datum účinnosti 1. 5. 2000, částka 24/2000
* ČÁST PRVNÍ - INVESTIČNÍ POBÍDKA (§ 1 — § 11a)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů (§ 12 — § 12)
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 14 — § 14)
Aktuální znění od 13. 1. 2024 (426/2023 Sb.)
72
ZÁKON
ze dne 24. února 2000
o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
INVESTIČNÍ POBÍDKA
§ 1
(1)
Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie pro poskytování regionální investiční podpory a podpory zaměstnanosti a vzdělávání1) všeobecné podmínky pro poskytování investiční pobídkyinvestiční pobídky, postup při poskytování investiční pobídkyinvestiční pobídky a výkon státní správy s tím související za účelem podpory hospodářského rozvoje a vytváření pracovních míst na území České republiky.
(2)
Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) plní oznamovací povinnost o poskytování investiční pobídkyinvestiční pobídky podle tohoto zákona vyplývající pro Českou republiku z přímo použitelného předpisu Evropské unie1).
§ 1a
Vymezení základních pojmů
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
investiční pobídkouinvestiční pobídkou veřejná podpora ve formě
1.
slevy na daních z příjmů podle zvláštního právního předpisu12),
2.
převodu pozemků včetně související infrastruktury za zvýhodněnou cenu,
3.
hmotné podpory vytváření nových pracovních místnových pracovních míst podle zvláštního právního předpisu13),
4.
hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu13),
5.
hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategickou investiční akciinvestiční akci, nebo
6.
osvobození od daně z nemovitých věcí ve zvýhodněných průmyslových zónách v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem23),
b)
investiční akcíinvestiční akcí investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku uskutečněná na území České republiky v rámci podnikání příjemce investiční pobídkypříjemce investiční pobídky,
c)
zahájením prací souvisejících s realizací investiční akcezahájením prací souvisejících s realizací investiční akce
1.
zahájení stavebních prací,
2.
zahájení pořizování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, s výjimkou pořizování pozemků a s výjimkou pořizování dokumentace potřebné pro realizaci investiční akceinvestiční akce, nebo
3.
právní jednání zavazující k pořízení strojního zařízenístrojního zařízení,
d)
příjemcem investiční pobídkypříjemcem investiční pobídky podnikající právnická nebo fyzická osoba, které bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídkyinvestiční pobídky (dále jen „rozhodnutí o příslibu“),
e)
strojním zařízenímstrojním zařízením dlouhodobý hmotný majetek, který spadá do kapitol 84, 85 nebo 90 celního sazebníku26), nebo technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku, který spadá do kapitol 84, 85 nebo 90 celního sazebníku26),
f)
dlouhodobým hmotným a nehmotným majetkem dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek podle právních předpisů upravujících účetnictví,
g)
novým pracovním místemnovým pracovním místem pracovní místo, které je vytvořené v přímé souvislosti s investiční akcíinvestiční akcí, a které znamená nárůst počtu zaměstnancůpočtu zaměstnanců v místě realizace investiční akceinvestiční akce ve srovnání s průměrným počtem zaměstnancůpočtem zaměstnanců v místě realizace investiční akceinvestiční akce za posledních 12 měsíců bezprostředně předcházejících kalendářnímu měsíci, ve kterém byl předložen záměr získat investiční pobídkuinvestiční pobídku podle § 3 odst. 1, a které je obsazené zaměstnancem, který má sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou a je občanem České republiky, státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem nebo dlouhodobě pobývajícím rezidentem v Evropské unii na území České republiky podle zvláštního právního předpisu18),
h)
počtem zaměstnancůpočtem zaměstnanců v místě realizace investiční akceinvestiční akce evidenční počet zaměstnancůpočet zaměstnanců příjemce investiční pobídkypříjemce investiční pobídky s místem výkonu práce v místě realizace investiční akceinvestiční akce přepočtený na stanovenou týdenní pracovní dobu8a).
(2)
Tento zákon se nevztahuje na služby cestovního ruchu, rekreační, kulturní a sportovní služby, dále služby zdravotní a sociální, služby dopravní a přepravní, distribuční, logistické, poštovní a kurýrní služby, konzultační a poradenské služby, bankovní, realitní, leasingové služby, služby audiovizuální19), přímý marketing, služby spojené s ochranou životního prostředí, služby agentur práce a na oblasti, ve kterých nelze poskytnout regionální investiční podporu nebo podporu na vzdělávání podle přímo použitelného předpisu Evropské unie25).
§ 1b
(1)
Zvýhodněnou průmyslovou zónou je vládou schválená průmyslová zóna určená k podpoře vyváženého a dynamického hospodářského rozvoje České republiky.
(2)
Ministerstvo navrhuje zvýhodněné průmyslové zóny vládě na základě průběžné analýzy volných ploch ve stávajících státem podporovaných průmyslových zónách a s ohledem na aktuální hospodářský vývoj v jednotlivých částech území České republiky.
§ 1c
Typy investičních akcí
(1)
Investiční pobídkuInvestiční pobídku lze poskytnout na investiční akciinvestiční akci, která je realizována
a)
v oborech zpracovatelského průmyslu15) za účelem zavedení výroby, zvýšení výrobní kapacity, rozšíření výrobního sortimentu o nové výrobky nebo zásadní změny celkového výrobního postupu,
b)
v technologickém centru za účelem jeho vybudování, zvýšení kapacity nebo rozšíření výstupu o nové produkty, přičemž zaměřením technologického centra je aplikovaný výzkum, vývoj a inovace17) technicky či jinak vyspělých výrobků, technologií a výrobních procesů, včetně tvorby a inovace jejich softwaru, nebo
c)
v centru strategických služeb za účelem zahájení jeho činnosti, zvýšení kapacity nebo rozšíření výstupu o nové služby, přičemž centrum strategických služeb může být realizováno ve formě
1.
centra pro tvorbu softwaru se zaměřením na tvorbu nového nebo inovace17) stávajícího softwaru,
2.
datového centra se zaměřením na ukládání, třídění a správu dat,
3.
opravárenského centra se zaměřením na opravu technicky vyspělých zařízení, nebo
4.
centra sdílených služeb se zaměřením na převzetí řízení, provozu a administrace vnitřních činností od ovládající nebo ovládané osoby27) nebo od smluvních partnerů, pro které nejsou tyto činnosti předmětem podnikání.
(2)
Na základě analýzy ekonomického a průmyslového vývoje České republiky, vývoje míry nezaměstnanosti v České republice a zhodnocení dosud podpořených investičních akcíinvestičních akcí zpracované ministerstvem ve spolupráci s ostatními dotčenými ústředními správními úřady stanoví vláda nařízením, na které typy investičních akcíinvestičních akcí uvedené v odstavci 1 může ministerstvo za účelem podpory hospodářského rozvoje a vytváření pracovních míst investiční pobídkuinvestiční pobídku poskytnout.
(3)
Schválí-li vláda pro investiční akciinvestiční akci poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5, jedná se o strategickou investiční akciinvestiční akci. Typy investičních akcíinvestičních akcí, na které lze poskytnout investiční pobídkuinvestiční pobídku podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5, stanoví vláda nařízením na základě analýzy ekonomického a průmyslového vývoje České republiky, vývoje míry nezaměstnanosti v České republice a zhodnocení dosud podpořených investičních akcíinvestičních akcí.
§ 1d
Investiční pobídkuInvestiční pobídku, kterou nelze poskytnout na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie pro poskytování regionální investiční podpory a podpory zaměstnanosti a vzdělávání1), lze poskytnout v souladu s čl. 107 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud byla na investiční akciinvestiční akci udělena individuální výjimka ze zákazu veřejné podpory Evropskou komisí (dále jen „Komise“).
§ 2
(1)
Podnikající právnické nebo fyzické osobě lze investiční pobídkuinvestiční pobídku poskytnout, pokud prokáže, že může splnit všeobecné podmínky stanovené tímto zákonem, zvláštní podmínky stanovené zvláštními právními předpisy12),13),23) a podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie1). Podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie1) se nepoužijí, pokud byla na investiční akciinvestiční akci udělena individuální výjimka ze zákazu veřejné podpory Komisí.
(2)
Všeobecnými podmínkami jsou
a)
realizace investiční akceinvestiční akce na území České republiky,
b)
šetrnost činností, stavby nebo zařízení k životnímu prostředí4),
c)
zahájení prací souvisejících s realizací investiční akcezahájení prací souvisejících s realizací investiční akce až po dni předložení záměru získat investiční pobídkuinvestiční pobídku podle § 3 odst. 1.
(3)
Dalšími všeobecnými podmínkami, stanoví-li tak vláda nařízením, jsou
a)
pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku podle § 6a odst. 1 písm. a) nejméně v hodnotě stanovené nařízením vlády, a to do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu,
b)
vytvoření nových pracovních místnových pracovních míst nejméně v počtu stanoveném nařízením vlády, a to do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu, nebo
c)
realizace investiční akceinvestiční akce v rámci činnosti, která zvyšuje hodnotu prováděné činnosti prostřednictvím využití kvalifikované pracovní síly nebo pokročilých technologií a kterou stanoví vláda nařízením (dále jen „činnost s vyšší přidanou hodnotou“), a to do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu.
(4)
Vláda nařízením stanoví pro každý typ investiční akceinvestiční akce, která z dalších všeobecných podmínek podle odstavce 3 se použije a ve kterých regionech České republiky. Minimální hodnotu dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, minimální počet nových pracovních místnových pracovních míst a činnosti s vyšší přidanou hodnotou, v závislosti na typu investiční akceinvestiční akce, regionu, v němž má být investiční akceinvestiční akce realizována, a velikosti příjemce investiční pobídkypříjemce investiční pobídky stanoví vláda nařízením na základě analýzy ekonomického a průmyslového vývoje České republiky, vývoje míry nezaměstnanosti v České republice a zhodnocení dosud podpořených investičních akcíinvestičních akcí.
(5)
Do částek podle odstavce 3 písm. a) se nezahrnují platby na základě smlouvy umožňující užívání věci před nabytím vlastnického práva.
(6)
Jsou-li z investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 1 až 3, 5 a 6 hrazeny náklady, které se současně uhrazují z investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 4, lze tyto náklady hradit do výše maximální míry veřejné podpory podle § 6 odst. 1.
(7)
Na žádost příjemce investiční pobídkypříjemce investiční pobídky, který prokáže, že v důsledku šíření onemocnění COVID-19 nemůže splnit všeobecné podmínky ve lhůtách stanovených v odstavci 3 písm. a), b) nebo c), může ministerstvo lhůtu podle odstavce 3 prodloužit nejdéle o 2 roky. Žádost musí být podána nejméně 30 dnů před uplynutím lhůty podle odstavce 3.
§ 3
(1)
Žadatelem o investiční pobídkuinvestiční pobídku (dále jen „žadatel“) může být podnikající právnická nebo fyzická osoba, která má v rámci svého podnikání alespoň 2 skončená účetní nebo zdaňovací období. Žadatel předloží na tiskopisu záměr získat investiční pobídkuinvestiční pobídku a dokumenty podle odstavců 3 až 6 (dále jen „podklady pro poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky“). Podklady pro poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky předloží žadatel buď v listinné podobě a současně v elektronické podobě na předepsaném technickém nosiči dat, anebo v elektronické podobě organizaci zřízené ministerstvem (dále jen „určená organizace“). Vzor tiskopisu pro uplatnění záměru získat investiční pobídkuinvestiční pobídku stanoví vláda nařízením.
(2)
Žadatel v záměru uvede
a)
jde-li o právnickou osobu, identifikační údaje osob, které jsou statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu právnické osoby, s uvedením způsobu, v jakém mohou jednat jejím jménem, identifikační údaje osob, které disponují 20 % nebo více hlasovacími právy nebo mají obchodní podíl ve výši 20 % nebo více základního kapitálu nebo v případě, jde-li o ovládanou osobu, identifikaci obchodní firmy nebo název anebo jméno a příjmení ovládající osoby a stát, ve kterém je umístěno její sídlo,
b)
hlavní předmět podnikání, velikost žadatele20), údaje o kontaktní osobě zmocněné k jednání za žadatele v řízeních podle tohoto zákona, vybrané ekonomické údaje o žadateli a údaje o počtu zaměstnancůpočtu zaměstnanců,
c)
údaje o investiční akciinvestiční akci, jejím umístění, termínu jejího zahájení a ukončení a o způsobu jejího finančního, personálního a materiálního zajištění,
d)
údaje o vlivu investiční akceinvestiční akce na životní prostředí a spotřebu energie energetického hospodářství podle zákona upravujícího hospodaření s energií v místě realizace investiční akceinvestiční akce,
e)
údaje k požadovaným formám investiční pobídkyinvestiční pobídky,
f)
údaje o dalších požadovaných nebo poskytnutých podporách pro investiční akciinvestiční akci,
g)
údaje ke způsobilým nákladům a volbu způsobilých nákladů podle § 6a odst. 1,
h)
údaje o dalších investicích žadatele nebo osob považovaných za podniky propojené s žadatelem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20) zahájených v předcházejících 3 letech přede dnem podání záměru získat investiční pobídkuinvestiční pobídku na území kraje, ve kterém má být investiční akceinvestiční akce realizována, a na něž byla poskytnuta nebo je žádána veřejná podpora, která je regionální investiční podporou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1),
i)
požadovanou výši veřejné podpory, a
j)
vyčíslení a zdůvodnění předpokládaného přínosu investiční akceinvestiční akce pro region a stát.
(3)
Žadatel k záměru připojí,
a)
jde-li o právnickou osobu, výroční zprávy, účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky za poslední 2 skončená účetní období, pokud je žadatel povinen je sestavovat podle právních předpisů upravujících účetnictví; pokud jsou ke dni předložení záměru uveřejněny výroční zprávy, účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky ve sbírce listin veřejného rejstříku, žadatel je nepředkládá; zahraniční osoba připojí výpis z veřejného rejstříku a účetní závěrky za poslední 2 skončená účetní období, má-li povinnost je zpracovávat podle právního řádu státu, ve kterém má sídlo, a dále připojí zakladatelské právní jednání nebo jeho úředně ověřenou kopii a stanovy, nejsou-li zakladatelským právním jednáním,
b)
jde-li o podnikající fyzickou osobu, doklad o oprávnění k podnikání, účetní závěrky, daňovou evidenci nebo kopie daňových přiznání k dani z příjmů za poslední 2 skončená účetní nebo zdaňovací období; pokud jsou ke dni předložení záměru uveřejněny účetní závěrky ve sbírce listin veřejného rejstříku, žadatel je nepředkládá; zahraniční osoba připojí výpis z veřejného rejstříku a účetní závěrky, daňovou evidenci nebo kopie daňových přiznání k dani z příjmů za 2 poslední skončená účetní nebo zdaňovací období, má-li povinnost je zpracovávat, vést nebo předkládat podle právního řádu státu, ve kterém má sídlo.
(4)
Žadatel k záměru dále připojí
a)
čestné prohlášení, že
1.
zahájí práce související s realizací investiční akceinvestiční akce až po dni předložení záměru získat investiční pobídkuinvestiční pobídku podle § 3 odst. 1,
2.
je nebo není malým nebo středním podnikatelem20),
3.
vůči němu nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku, nebo obdobné rozhodnutí u zahraniční osoby, nebo že mu úpadek nehrozí,
4.
podklady pro poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky předložené v elektronické podobě na technickém nosiči dat jsou shodné s podklady pro poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky předloženými v listinné podobě v případě, že žadatel tyto podklady předkládá v listinné podobě,
5.
se nenachází v obtížích podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) a nejedná se o žadatele, vůči němuž byl v návaznosti na rozhodnutí Komise, jímž byla podpora obdržená od poskytovatele z České republiky prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, vystaven inkasní příkaz, který dosud nebyl splacen,
6.
neprovedl v předcházejících 2 letech přede dnem předložení záměru získat investiční pobídkuinvestiční pobídku přemístění podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) do místa realizace investiční akceinvestiční akce, na kterou je investiční pobídkainvestiční pobídka žádána, a zaváže se, že tak neučiní do 2 let po dokončení investiční akceinvestiční akce, na kterou je investiční pobídkainvestiční pobídka žádána,
7.
není obchodní společností, které je zakázáno poskytnout investiční pobídkuinvestiční pobídku podle zákona upravujícího střet zájmů,
b)
potvrzení příslušného orgánu, že nemá v evidenci daní evidován nedoplatek, nemá nedoplatek na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, včetně penále, nemá nedoplatek na pojistném na veřejné zdravotní pojištění, včetně penále; potvrzení nesmí být starší 2 měsíců a musí odpovídat skutečnému stavu ke dni podání žádosti,
c)
popis způsobu financování investiční akceinvestiční akce,
d)
popis investiční akceinvestiční akce,
e)
organizační uspořádání podnikatelského seskupení, pokud je žadatel jeho součástí,
f)
další údaje a podklady nezbytné pro posouzení individuální výjimky ze zákazu veřejné podpory Komisí v případě investiční akceinvestiční akce vyžadující udělení individuální výjimky ze zákazu veřejné podpory Komisí.
(5)
Má-li být žadatel současně příjemcem investiční pobídkypříjemcem investiční pobídky, připojí dále k záměru doklad o zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost podle daňového řádu pro zaměstnance v orgánu Finanční správy České republiky a zaměstnance v Ministerstvu financí vůči ministerstvu pro účely kontroly podle § 7 odst. 1 a zvláštního právního předpisu22), a to v rozsahu údajů dokládajících stav plnění všeobecných podmínek podle § 2 odst. 2 písm. c) a § 2 odst. 3 písm. a), povinností podle § 6a odst. 2, 3 a 6, jakož i údajů o výši uplatněné investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 1 a 6.
(6)
Zahraniční osoba může předložit zakladatelské právní jednání a stanovy, nejsou-li zakladatelským právním jednáním, a účetní závěrky, daňovou evidenci nebo kopie daňových přiznání k dani z příjmů v anglickém jazyce.
§ 4
(1)
Určená organizace vypracuje k podkladům pro poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky posudek a spolu s nimi ho předloží ministerstvu nejpozději do 30 dnů ode dne jejich podání. V posudku uvede, zda žadatel může splnit všeobecné a zvláštní podmínky, a zhodnotí soulad investiční akceinvestiční akce uvedené v záměru s přímo použitelným předpisem Evropské unie1). Soulad investiční akceinvestiční akce s přímo použitelným předpisem Evropské unie1) se nehodnotí, jde-li o investiční akciinvestiční akci vyžadující udělení individuální výjimky ze zákazu veřejné podpory Komisí. Vyplyne-li z posudku, že žadatel může splnit všeobecné a zvláštní podmínky pro poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky a investiční akceinvestiční akce uvedená v záměru je v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1) s výjimkou investiční akceinvestiční akce vyžadující udělení individuální výjimky ze zákazu veřejné podpory Komisí, připojí k posudku návrh na poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky. V návrhu na poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky uvede, jakou formu investiční pobídkyinvestiční pobídky je možné poskytnout, její výši a podmínky pro její uplatnění. V případě, že z posudku vyplyne, že žadatel nemůže splnit všeobecné a zvláštní podmínky, připojí určená organizace k posudku návrh na zamítnutí poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky.
(2)
Žádá-li žadatel o poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5 nebo investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1d a ministerstvo doporučí vládě její schválení, předloží ministerstvo před vydáním rozhodnutí o nabídce na poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky (dále jen „rozhodnutí o nabídce“) podle odstavce 5 nebo rozhodnutí o příslibu podle § 5a vládě návrh na schválení investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5 nebo investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1d. Vláda o návrhu ministerstva na schválení investiční pobídkyinvestiční pobídky rozhodne ve lhůtě do 3 měsíců od jeho předložení. Do doby schválení vládou lhůta pro vydání rozhodnutí o nabídce podle odstavce 5 nebo rozhodnutí o příslibu podle § 5a neběží.
(3)
Vyplyne-li z posudku podle odstavce 1, že jde o investiční akciinvestiční akci vyžadující udělení individuální výjimky ze zákazu veřejné podpory Komisí, podá ministerstvo před vydáním rozhodnutí o nabídce podle odstavce 5 nebo rozhodnutí o příslibu podle § 5a Komisi žádost o individuální výjimku ze zákazu veřejné podpory. Do doby vydání rozhodnutí Komise o žádosti lhůta pro vydání rozhodnutí o nabídce podle odstavce 5 nebo rozhodnutí o příslibu podle § 5a neběží.
(4)
Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo financí, Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí (dále jen „dotčený orgán“) posoudí předpoklady splnění všeobecných a zvláštních podmínek pro poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky a do 30 dnů od doručení podkladů podle odstavce 1 vydá závazné stanovisko, ve kterém vyjádří souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím investiční pobídkyinvestiční pobídky na základě zhodnocení jejího přínosu pro stát. V případě, že si dotčený orgán vyžádá doplnění podkladů pro poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky, lhůta pro vydání závazného stanoviska neběží a prodlužuje se o dobu doplnění těchto podkladů. ObecObec nebo kraj, v jejichž vlastnictví je pozemek, na kterém bude realizována investiční akceinvestiční akce (dále jen „vlastník pozemku“), vyjádří do 60 dnů od obdržení žádosti ministerstva souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 2. ObecObec, na jejímž katastrálním územíkatastrálním území bude realizována investiční akceinvestiční akce (dále jen „obecobec“), vyjádří do 60 dnů od obdržení žádosti ministerstva souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 6. Pokud nebylo ve lhůtě uvedené ve větě první nebo druhé vydáno nesouhlasné stanovisko, má se za to, že bylo vydáno souhlasné stanovisko; pokud nebyl ve lhůtě uvedené ve větě třetí nebo čtvrté vyjádřen souhlas, má se za to, že vlastník pozemku nebo obecobec nesouhlasí.
(5)
Ministerstvo vydá rozhodnutí o nabídce, včetně podmínek, za kterých lze investiční pobídkuinvestiční pobídku čerpat, a to do 30 dnů od uplynutí lhůty podle odstavce 4 na základě posouzení podkladů pro poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky a stanovisek doručených ve lhůtě podle odstavce 4, nebo vydá rozhodnutí, kterým poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky zamítne. Pokud vyjádřil nesouhlas vlastník pozemku, ministerstvo neposkytne nabídku investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 2. Pokud vláda poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5 nebo investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1d neschválí, ministerstvo ji neposkytne. Pokud vyjádřila nesouhlas obecobec, ministerstvo neposkytne nabídku investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 6. Rozhodnutí o nabídce nebo rozhodnutí, kterým poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky zamítne, zašle ministerstvo prostřednictvím určené organizace žadateli a stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí zašle dotčeným orgánům, a pokud se vyjadřují k poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky, také vlastníkovi pozemku a obciobci.
§ 5
(1)
Na základě rozhodnutí o nabídce může zájemce o investiční pobídkuinvestiční pobídku (dále jen „zájemce“) předložit ministerstvu prostřednictvím určené organizace nejpozději do 3 měsíců od jeho doručení žádost o příslib investiční pobídkyinvestiční pobídky. Zájemcem může být právnická osoba, která bude realizovat investiční akciinvestiční akci, pro kterou bylo vydáno rozhodnutí o nabídce, která nebyla založena dříve než 6 měsíců přede dnem předložení záměru získat investiční pobídkuinvestiční pobídku a žadatel má v této osobě stoprocentní majetkovou účast.
(2)
Žádost o příslib investiční pobídkyinvestiční pobídky podaná zájemcem musí obsahovat souhlas zájemce s investiční pobídkouinvestiční pobídkou a podmínkami uvedenými v rozhodnutí o nabídce.
(3)
Zájemce k žádosti o příslib investiční pobídkyinvestiční pobídky přiloží
a)
výpis z obchodního rejstříku, který nesmí být starší než 3 měsíce a musí odpovídat skutečnému stavu ke dni podání žádosti o příslib,
b)
čestné prohlášení zájemce o pravdivosti údajů týkajících se investiční akceinvestiční akce uvedených v podkladech pro poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky,
c)
čestné prohlášení zájemce, že neprovedl přemístění podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) do místa realizace investiční akceinvestiční akce, na kterou je investiční pobídkainvestiční pobídka žádána, a zaváže se, že tak neučiní do 2 let po dokončení investiční akceinvestiční akce, na kterou je investiční pobídkainvestiční pobídka žádána, a
d)
zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost podle § 3 odst. 5.
(4)
Ministerstvo vydá rozhodnutí o příslibu do 30 dnů od doručení žádosti podle odstavce 1.
(5)
Rozhodnutí o příslibu musí obsahovat
a)
označení příjemce investiční pobídkypříjemce investiční pobídky,
b)
formy přiznané investiční pobídkyinvestiční pobídky,
c)
podmínky, za kterých lze investiční pobídkuinvestiční pobídku čerpat,
d)
maximální míru a výši veřejné podpory,
e)
podmínky, za nichž se veřejná podpora poskytuje,
f)
mechanismus případné kompenzace mezi jednotlivými formami investiční pobídkyinvestiční pobídky.
(6)
Na žádost příjemce investiční pobídkypříjemce investiční pobídky ministerstvo rozhodnutí o příslibu pro tohoto příjemce investiční pobídkypříjemce investiční pobídky zruší, pokud příjemce nezačal investiční pobídkuinvestiční pobídku dosud čerpat.
(7)
Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí podle odstavce 4 nebo 6 ministerstvo zašle dotčeným orgánům, správci daně z příjmů příjemce investiční pobídkypříjemce investiční pobídky, a pokud se vyjadřují k poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky, také vlastníkovi pozemku a obciobci.
(8)
Za den poskytnutí veřejné podpory1) se považuje den vydání rozhodnutí o příslibu.
§ 5a
Má-li být žadatel současně příjemcem investiční pobídkypříjemcem investiční pobídky, posoudí ministerstvo podklady pro poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky a vyhodnotí stanoviska doručená ve lhůtě podle § 4 odst. 4 a do 30 dnů od uplynutí lhůty podle § 4 odst. 4 vydá rozhodnutí o příslibu podle § 5 nebo rozhodnutí, kterým poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky zamítne. Pokud vyjádřil nesouhlas vlastník pozemku, ministerstvo neposkytne příslib investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 2. Pokud vláda poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5 nebo investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1d neschválí, ministerstvo ji neposkytne. Pokud vyjádřila nesouhlas obecobec, ministerstvo neposkytne příslib investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 6.
§ 6
(1)
Maximální mírou veřejné podpory pro investiční akciinvestiční akci je podíl výše veřejné podpory poskytnuté formou investiční pobídkyinvestiční pobídky, s výjimkou investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 4, na způsobilých nákladech vyjádřený v procentech a stanovený v souladu s nařízením vlády nebo s rozhodnutím Komise, kterým byla na investiční akciinvestiční akci udělena individuální výjimka ze zákazu veřejné podpory v případě investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1d.
(2)
Maximální výší veřejné podpory pro investiční akciinvestiční akci je absolutní částka vypočtená z předpokládaných způsobilých nákladů uvedených v záměru podle § 3 s ohledem na stanovenou maximální míru veřejné podpory.
(3)
Přípustné míry veřejné podpory v jednotlivých regionech8) České republiky, které nemohou být překročeny, stanoví vláda nařízením. Tyto přípustné míry veřejné podpory se nepoužijí v případě investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1d.
(4)
Investiční pobídkuInvestiční pobídku nelze poskytnout, pokud byl v návaznosti na rozhodnutí Komise, jímž byla podpora obdržená od poskytovatele z České republiky prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, vystaven vůči příjemci investiční pobídkypříjemci investiční pobídky inkasní příkaz, který dosud nebyl splacen.
§ 6a
(1)
Způsobilými náklady jsou náklady vynaložené po dni předložení záměru získat investiční pobídkuinvestiční pobídku podle § 3 odst. 1, které se vztahují k investiční akciinvestiční akci, jsou určeny k činnosti, jež je vykonávána v důsledku realizace investiční akceinvestiční akce, a pro které příjemce vede oddělenou evidenci; způsobilé náklady jsou tvořeny
a)
hodnotou strojního zařízenístrojního zařízení, které bylo pořízeno za tržní cenu a nebylo vyrobeno více než 2 roky před zahájením jeho pořizování, a dále hodnotou nebo částí hodnoty dlouhodobého hmotného majetku ve formě pozemků nebo staveb nebo dlouhodobého nehmotného majetku, a to až do výše hodnoty strojního zařízenístrojního zařízení zahrnuté do způsobilých nákladů. Dlouhodobý nehmotný majetek lze do způsobilých nákladů zahrnout pouze za podmínky, že byl pořízen za tržní cenu od jiných než spojených osob21) a bude využíván příjemcem investiční pobídkypříjemcem investiční pobídky výhradně v místě realizace investiční akceinvestiční akce. Do způsobilých nákladů lze zahrnout pouze majetek pořízený do uplynutí 5 let od vydání rozhodnutí o příslibu nebo v případě strategické investiční akceinvestiční akce do uplynutí 7 let od vydání rozhodnutí o příslibu. Do způsobilých nákladů nelze zahrnout
1.
majetek nebo jeho část, pokud již byly předmětem účetních odpisů, s výjimkou dlouhodobého hmotného majetku ve formě staveb, který byl nabyt za tržních podmínek od jiných než spojených osob a u kterého příjemce doloží při kontrole podle § 7 písemné prohlášení předchozího vlastníka, že na majetek neuplatňoval veřejnou podporu a že majetek byl součástí obchodního závoduobchodního závodu nebo jeho části, jejichž provoz byl přede dnem převodu vlastnických práv ukončen,
2.
majetek, který není využíván příjemcem v místě realizace investiční akceinvestiční akce, nebo
3.
majetek pořízený po dokončení investiční akceinvestiční akce, nebo
b)
hodnotou mzdových nákladů vynaložených na nová pracovní místanová pracovní místa v průběhu 24 měsíců bezprostředně následujících po měsíci, ve kterém bylo místo obsazeno. Do těchto nových pracovních místnových pracovních míst lze zahrnout pouze nová pracovní místanová pracovní místa obsazená zaměstnancem v období po dni předložení záměru získat investiční pobídkuinvestiční pobídku podle § 3 odst. 1 do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu nebo od dokončení investiční akceinvestiční akce, pokud byla dokončena před vydáním rozhodnutí o příslibu. Do hodnoty měsíčních mzdových nákladů lze měsíčně zahrnout hrubou mzdu zaměstnanců a příslušné odvody pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění hrazeného zaměstnavatelem za zaměstnance, maximálně však do výše trojnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém žadatel předložil záměr.
(2)
Příjemce investiční pobídkyPříjemce investiční pobídky, u něhož jsou způsobilé náklady tvořeny náklady podle odstavce 1 písm. a), je povinen
a)
využívat a zachovat ve svém majetku a v místě realizace investiční akceinvestiční akce dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, na který byla poskytnuta investiční pobídkainvestiční pobídka, v rozsahu odpovídajícím skutečné výši dosud čerpané podpory, nejméně však ve výši a skladbě, které odpovídají splnění všeobecné podmínky podle § 2 odst. 3 písm. a), a to po dobu uplatňování investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo 6, nejméně však po dobu 5 let od dokončení investiční akceinvestiční akce,
b)
zachovat nová pracovní místanová pracovní místa podle § 2 odst. 3 písm. b) nejméně po dobu 5 let ode dne vzniku prvního pracovního poměru na každém novém pracovním místěnovém pracovním místě a
c)
zachovat činnost s vyšší přidanou hodnotou podle § 2 odst. 3 písm. c) nejméně po dobu 5 let ode dne splnění všeobecných podmínek podle § 2 odst. 2 a 3.
Pokud příjemce investiční pobídkypříjemce investiční pobídky zašle ministerstvu oznámení o tom, kdy byla investiční akceinvestiční akce dokončena a v jakém rozsahu, považuje se investiční akceinvestiční akce za dokončenou ke dni uvedenému v tomto oznámení. Investiční akceInvestiční akce se považuje za dokončenou, pokud příjemce investiční pobídkypříjemce investiční pobídky nezašle toto oznámení do 5 let ode dne vydání rozhodnutí o příslibu nebo v případě strategické investiční akceinvestiční akce do 7 let ode dne vydání rozhodnutí o příslibu.
(3)
Příjemce investiční pobídkyPříjemce investiční pobídky, u něhož jsou způsobilé náklady tvořeny hodnotou mzdových nákladů podle odstavce 1 písm. b), je povinen
a)
zachovat nová pracovní místanová pracovní místa, na která byla poskytnuta investiční pobídkainvestiční pobídka, v počtu odpovídajícím skutečné výši dosud čerpané podpory, nejméně však v počtu, který odpovídá splnění všeobecné podmínky podle § 2 odst. 3 písm. b), a to po dobu uplatňování investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo 6, nejméně však 5 let ode dne vzniku prvního pracovního poměru na každém novém pracovním místěnovém pracovním místě,
b)
využívat a zachovat ve svém majetku a v místě realizace investiční akceinvestiční akce dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek podle § 2 odst. 3 písm. a) nejméně po dobu 5 let od dokončení investiční akceinvestiční akce a
c)
zachovat činnost s vyšší přidanou hodnotou podle § 2 odst. 3 písm. c) nejméně po dobu 5 let ode dne splnění všeobecných podmínek podle § 2 odst. 2 a 3.
Pokud příjemce investiční pobídkypříjemce investiční pobídky zašle ministerstvu oznámení o tom, kdy byla investiční akceinvestiční akce dokončena a v jakém rozsahu, považuje se investiční akceinvestiční akce za dokončenou ke dni uvedenému v tomto oznámení. Investiční akceInvestiční akce se považuje za dokončenou, pokud příjemce investiční pobídkypříjemce investiční pobídky nezašle toto oznámení do 5 let ode dne vydání rozhodnutí o příslibu.
(4)
Za splnění povinnosti zachování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku podle odstavce 2 písm. a) a odstavce 3 písm. b) se považuje také nahrazení majetku z důvodu jeho zničení, poruchy nebo zastarání majetkem, který je ve stejné nebo vyšší hodnotě, slouží ke stejnému účelu a je způsobilým nákladem podle odstavce 1.
(5)
Příjemce investiční pobídkyPříjemce investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 3 je povinen zachovat nová pracovní místanová pracovní místa, na která byla čerpána investiční pobídkainvestiční pobídka podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 3, po dobu nejméně 5 let ode dne vzniku prvního pracovního poměru na každém novém pracovním místěnovém pracovním místě.
(6)
Investiční akceInvestiční akce posuzovaná pro účely poskytnutí veřejné podpory musí být provedena tak, že alespoň 25 % celkové hodnoty investice musí být financováno prostředky, v nichž není obsažen žádný prvek veřejné podpory.
(7)
Příjemce investiční pobídkyPříjemce investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5
a)
je do 5 let od vydání rozhodnutí o příslibu povinen pořídit dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek podle odstavce 1 písm. a) nejméně v hodnotě stanovené nařízením vlády a vytvořit nová pracovní místanová pracovní místa nejméně v počtu stanoveném nařízením vlády; vláda nařízením stanoví minimální hodnoty dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a minimální počty nových pracovních místnových pracovních míst na základě analýzy ekonomického a průmyslového vývoje České republiky, vývoje míry nezaměstnanosti v České republice a zhodnocení dosud podpořených investičních akcíinvestičních akcí,
b)
nesmí evidovat ke dni dokončení investiční akceinvestiční akce podle odstavce 2 nižší hodnotu způsobilých nákladů o více než 15 % oproti předpokládané hodnotě způsobilých nákladů uvedené v záměru získat investiční pobídkuinvestiční pobídku a vytvořit nižší počet nových pracovních místnových pracovních míst o více než 10 % oproti předpokládanému počtu nových pracovních místnových pracovních míst uvedenému v záměru získat investiční pobídkuinvestiční pobídku a
c)
je povinen využívat a zachovat ve svém majetku a v místě realizace investiční akceinvestiční akce dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek ve výši a skladbě uvedené v dohodě o poskytnutí hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku podle § 11a nejméně po dobu 5 let od dokončení investiční akceinvestiční akce a zachovat nová pracovní místanová pracovní místa v počtu uvedeném v dohodě o poskytnutí hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku podle § 11a nejméně po dobu 5 let ode dne vzniku prvního pracovního poměru na každém novém pracovním místěnovém pracovním místě.
(8)
Maximální výši veřejné podpory na investiční akciinvestiční akci určenou podle § 6 odst. 2 nesmí překročit příjemce podpory ani její poskytovatel nebo poskytovatelé. Pokud příjemce získá veřejnou podporu nad maximální výši veřejné podpory, je povinen vrátit tu část veřejné podpory, o kterou byla překročena maximální výše veřejné podpory pro danou investiční akciinvestiční akci, a zaplatit penále ve výši stanovené rozpočtovými pravidly, nejméně však ve výši úroků8b) stanovených Komisí v době vydání rozhodnutí o příslibu. Ministerstvo provádí kontrolu nepřekročení maximální míry a výše veřejné podpory průběžně po dobu čerpání investiční pobídkyinvestiční pobídky. Ministerstvo předkládá Komisi zprávu o hodnocení poskytování investičních pobídekinvestičních pobídek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1); k tomu je příjemce investiční pobídkyinvestiční pobídky povinen poskytnout na žádost ministerstva údaje o stavu realizace investiční akceinvestiční akce a skutečné výši čerpané podpory.
(9)
Nesplnění povinnosti uvedené v odstavci 5 příjemcem investiční pobídkypříjemcem investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 3 je porušením rozpočtové kázně podle rozpočtových pravidel s tím, že odvod za porušení rozpočtové kázně se uloží ve výši poměrné části takto získané investiční pobídkyinvestiční pobídky, která odpovídá počtu nezachovaných nových pracovních místnových pracovních míst.
(10)
Rozhodnutí o příslibu pozbývá platnosti při nesplnění
a)
všeobecných podmínek uvedených v § 2 odst. 2 a 3,
b)
povinnosti zachovat dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek podle odstavce 2 písm. a) a odstavce 3 písm. b) nejméně ve výši a skladbě stanovené v § 2 odst. 3 písm. a),
c)
povinnosti zachovat nová pracovní místanová pracovní místa a jejich obsazení zaměstnancem podle odstavce 2 písm. b) a odstavce 3 písm. a) nejméně v počtu stanoveném v § 2 odst. 3 písm. b),
d)
povinnosti zachovat činnost s vyšší přidanou hodnotou podle odstavce 2 písm. c) a odstavce 3 písm. c),
e)
povinnosti uvedené v odstavci 6,
f)
povinnosti poskytnout na žádost údaje o stavu realizace investiční akceinvestiční akce a skutečné výši čerpané podpory uvedené v odstavci 8, nebo
g)
podmínek pro poskytnutí podpory stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie1) nebo podmínek pro poskytnutí podpory stanovených rozhodnutím Komise, kterým byla na investiční akciinvestiční akci udělena individuální výjimka ze zákazu veřejné podpory, v případě investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1d.
(11)
Pozbyde-li rozhodnutí o příslibu platnosti podle odstavce 10, musí být vše, co bylo formou investiční pobídkyinvestiční pobídky získáno, vráceno nebo odvedeno podle zvláštních právních předpisů28) včetně příslušných sankcí. Sankce podle zvláštních právních předpisů28) musí činit nejméně výši úroků8b) stanovených Komisí v době vydání rozhodnutí o příslibu.
(12)
V případě nesplnění povinnosti zachovat dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, na který byla poskytnuta investiční pobídkainvestiční pobídka, v rozsahu odpovídajícím skutečné výši dosud čerpané podpory podle odstavce 2 písm. a) nebo v případě nesplnění povinnosti zachovat nová pracovní místanová pracovní místa, na která byla poskytnuta investiční pobídkainvestiční pobídka, v počtu odpovídajícím skutečné výši dosud čerpané podpory podle odstavce 3 písm. a), vrací příjemce investiční pobídkypříjemce investiční pobídky poměrnou část poskytnuté investiční pobídkyinvestiční pobídky, která odpovídá výši nezachovaného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku podle odstavce 2 písm. a) nebo počtu nezachovaných nových pracovních místnových pracovních míst podle odstavce 3 písm. a), a to včetně příslušných sankcí podle zvláštních právních předpisů28), nejméně však ve výši úroků8b) stanovených Komisí v době vydání rozhodnutí o příslibu.
(13)
Nesplnění povinností uvedených v odstavci 7 příjemcem investiční pobídkypříjemcem investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5 je porušením rozpočtové kázně podle rozpočtových pravidel s tím, že odvod za porušení rozpočtové kázně se uloží ve výši poskytnuté hmotné podpory.
(14)
Pokud se chce příjemce investiční pobídkypříjemce investiční pobídky zúčastnit fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka jako zanikající obchodní korporace a má zájem, aby na právního nástupce přešly práva a povinnosti z rozhodnutí o příslibu, je povinen před zveřejněním projektu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka požádat ministerstvo o souhlas s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o příslibu a v žádosti uvést právního nástupce, na něhož mají práva a povinnosti z rozhodnutí o příslibu přejít. Ministerstvo ve spolupráci s dotčenými orgány posoudí, zda bude zachován účel, pro který byla investiční pobídkainvestiční pobídka přiznána, a zda je zajištěno plnění podmínek pro poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky. V případě kladného posouzení vydá rozhodnutí, kterým udělí souhlas s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o příslibu a určí osobu, na kterou práva a povinnosti z rozhodnutí o příslibu mají přejít. Bez tohoto souhlasu nelze práva a povinnosti z rozhodnutí o příslibu převést a zanikající obchodní korporace je povinna postupovat podle odstavců 9 až 13.
§ 7
(1)
Pro kontrolu uplatňování investiční pobídkyinvestiční pobídky a pro vyvozování důsledků za porušení podmínek, za kterých byla investiční pobídkainvestiční pobídka poskytnuta, platí zvláštní právní předpisy. Příslušné správní orgány při kontrole spolupracují a navzájem si poskytují údaje potřebné k provádění kontroly; přitom dbají předpisů upravujících povinnost mlčenlivosti.
(2)
Výkon kontroly přísluší
a)
ministerstvu u investiční pobídkyinvestiční pobídky uvedené v § 1a odst. 1 písm. a) bodech 2 a 5, u všeobecných podmínek uvedených v § 2 odst. 2 písm. a) a v § 2 odst. 3 písm. b) a c), u povinnosti zachovat nová pracovní místanová pracovní místa podle § 6a odst. 2 písm. b) a § 6a odst. 3 písm. a), u povinnosti zachovat činnost s vyšší přidanou hodnotou podle § 6a odst. 2 písm. c) a § 6a odst. 3 písm. c) a u povinností uvedených v § 6a odst. 7,
b)
Ministerstvu životního prostředí u všeobecné podmínky uvedené v § 2 odst. 2 písm. b),
c)
Úřadu práce České republiky - generálnímu ředitelství u investiční pobídkyinvestiční pobídky uvedené v § 1a odst. 1 písm. a) bodech 3 a 4 a u povinnosti uvedené v § 6a odst. 5,
d)
Ministerstvu financí a finančnímu úřadu u investiční pobídkyinvestiční pobídky uvedené v § 1a odst. 1 písm. a) bodech 1 a 6 a u všeobecných podmínek uvedených v § 2 odst. 2 písm. c) a § 2 odst. 3 písm. a), u povinnosti zachovat dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek podle § 6a odst. 2 písm. a) a § 6a odst. 3 písm. b) a u povinnosti uvedené v § 6a odst. 6.
(3)
Kontrolu podle odstavce 2 písm. a) a d) jsou příslušné orgány povinny provést nejpozději k datu uplynutí 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu nebo k datu uplynutí 5 let od vydání rozhodnutí o příslibu, byla-li lhůta podle § 2 odst. 7 prodloužena, s výjimkou kontroly splnění povinností uvedených v § 6a odst. 2, 3 a 7 a investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5.
(4)
Kontrola splnění podmínky zachovat dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek podle § 6a odst. 2 písm. a) a § 6a odst. 3 písm. b) a povinnosti podle § 6a odst. 7 písm. c) se provede po uplynutí pětileté lhůty pro zachování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku podle § 6a odst. 2 písm. a) a § 6a odst. 3 písm. b) nebo, pokud je investiční pobídkainvestiční pobídka podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo 6 i po této době uplatňována, v roce následujícím po uplynutí posledního zdaňovacího období, v němž bylo možno naposledy uplatnit investiční pobídkuinvestiční pobídku podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo 6. Kontrola splnění podmínky zachovat nová pracovní místanová pracovní místa podle § 6a odst. 2 písm. b) a § 6a odst. 3 písm. a) a zachovat činnost s vyšší přidanou hodnotou podle § 6a odst. 2 písm. c) a § 6a odst. 3 písm. c) se provede po 8 letech ode dne vydání rozhodnutí o příslibu nebo, byla-li lhůta podle § 2 odst. 7 prodloužena, po 10 letech ode dne vydání rozhodnutí o příslibu nebo, pokud je investiční pobídkainvestiční pobídka podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo 6 i po této době uplatňována, v roce následujícím po uplynutí posledního zdaňovacího období, v němž bylo možno naposledy uplatnit investiční pobídkuinvestiční pobídku podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo 6.
(5)
Kontrola podle odstavce 2 písm. b) se provádí podle zvláštních právních předpisů upravujících ochranu životního prostředí.9)
(6)
Kontrola investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodů 3 až 5 se provádí po uplynutí lhůty uvedené v písemné dohodě uzavřené podle § 11a nebo zvláštního právního předpisu10) a kontrola splnění podmínky uvedené v § 6a odst. 5 se provede po uplynutí pětileté lhůty pro zachování nových pracovních místnových pracovních míst podle § 6a odst. 5.
(7)
Kontrola splnění povinnosti podle § 6a odst. 7 písm. a) a b) se provádí po dokončení investiční akceinvestiční akce, nejpozději k datu uplynutí 7 let ode dne vydání rozhodnutí o příslibu.
§ 7a
Ministerstvo předkládá vládě jedenkrát ročně nejpozději do 30. dubna zprávu, ve které vyhodnotí stávající podmínky pro poskytování investičních pobídekinvestičních pobídek, zhodnotí přínos již podpořených investičních akcíinvestičních akcí a informuje o případném záměru na změnu podmínek pro poskytování investičních pobídekinvestičních pobídek.
§ 8
(1)
Při rozhodování podle tohoto zákona se postupuje podle správního řádu,11) pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2)
Proti rozhodnutí ministerstva podle § 4 odst. 5, § 5 odst. 4 a § 5a není přípustný rozklad a nepřipouští se obnova řízení a přezkumné řízení, s výjimkou postupu podle § 153 odst. 1 písm. a) správního řádu.
Společná a přechodná ustanovení
§ 10
(1)
Investiční pobídky udělené před nabytím účinnosti tohoto zákona zůstávají v platnosti za podmínek a v rozsahu, v jakém byly poskytnuty.
(2)
Rozhodnutí o příslibu nenahrazuje rozhodnutí, stanovisko, vyjádření, souhlas, posouzení, popřípadě jiné opatření dotčených orgánů státní správy vyžadované zvláštním právním předpisem.
§ 11a
Postup při poskytování investiční pobídky ve formě hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku
(1)
Hmotnou podporu pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategickou investiční akciinvestiční akci podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5 poskytuje ministerstvo na základě dohody uzavřené mezi ministerstvem a příjemcem investiční pobídkypříjemcem investiční pobídky.
(2)
Dohoda o poskytnutí hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku se uzavírá vždy na kalendářní rok, ve kterém má být hmotná podpora vyplacena, a musí obsahovat
a)
identifikační údaje účastníků dohody,
b)
počet nových pracovních místnových pracovních míst a hodnotu způsobilých nákladů,
c)
vymezení nákladů, na něž se hmotná podpora poskytuje,
d)
výši hmotné podpory,
e)
způsob a termín poskytnutí hmotné podpory,
f)
způsob a termín zúčtování hmotné podpory,
g)
způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,
h)
lhůtu a podmínky vrácení hmotné podpory nebo její poměrné části, pokud byla příjemcem čerpána nebo použita v rozporu s dohodou,
i)
ujednání o vypovězení dohody, včetně lhůty pro její vypovězení.
(3)
Příjemce má právo dohodu vypovědět, pokud je ministerstvo v prodlení s výplatou hmotné podpory déle než 60 dnů. Ministerstvo má právo dohodu vypovědět, pokud příjemce přestal splňovat všeobecné podmínky podle § 2 odst. 2 a 3 nebo neplní povinnosti vyplývající z dohody.
(4)
Hmotná podpora pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku je účelově určena a nemůže být použita na jiný účel, než je uvedený v dohodě.
(5)
Výše hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nesnižuje hodnotu způsobilých nákladů. Způsobilými náklady pro poskytnutí hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku jsou náklady podle § 6a odst. 1 písm. a). Maximální výši hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku stanoví vláda nařízením, a to maximálně do výše přípustné míry veřejné podpory v regionech České republiky. Tato maximální výše hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku se nepoužije v případě investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1d.
(6)
Nedodržení podmínek sjednaných v dohodě podle odstavce 2 nebo nevrácení hmotné podpory ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové kázně a bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně podle rozpočtových pravidel.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o daních z příjmů
§ 12
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb. a zákona č. 27/2000 Sb., se mění takto:
1.
Za § 35 se vkládají nové § 35a a 35b, které včetně poznámek pod čarou č. 67), 68) a 34d) znějí:
㤠35a
(1)
Poplatník, kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky podle zvláštního právního předpisu,67) který pro poskytnutí příslibu zahájil podnikání a zaregistroval se podle zvláštního právního předpisu41) jako poplatník, může, splňuje-li všeobecné podmínky stanovené zvláštním právním předpisem a zvláštní podmínky stanovené tímto zákonem, uplatnit slevu na dani, a to,
a)
jde-li o poplatníka daně z příjmů právnických osob, ve výši 31 % ze základu daně podle § 20 odst. 1 sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 8 a o rozdíl, o který úrokové příjmy uvedené v § 36 odst. 6 písm. a) převyšují s nimi související náklady (výdaje),
b)
jde-li o poplatníka daně z příjmů fyzických osob, ve výši daně vypočtené podle § 16 odst. 1 z dílčího základu daně (§ 7).
Výše slevy na dani se nemění, je-li dodatečně vyměřena vyšší daňová povinnost.34d)
(2)
Zvláštními podmínkami, za kterých lze uplatnit slevu na dani podle odstavce 1, jsou
a)
poplatník využije v nejvyšší možné míře všech ustanovení tohoto zákona ke snížení základu daně, a to zejména uplatněním
1.
všech odpisů podle § 26 až 33; v období uplatňování slevy nelze odpisování přerušit (§ 26 odst. 8), stanovení způsobu odpisování podle tohoto zákona provede poplatník,
2.
opravných položek k pohledávkám podle zvláštního právního předpisu,22a)
3.
odpočtu daňové ztráty nebo její části podle § 34 odst. 1 v nejbližším zdaňovacím období, kdy je vykázán základ daně,
b)
poplatník bude u hmotného investičního majetku,20) s výjimkou nemovitostí, pořízeného v rámci poskytnutých investičních pobídek, prvním vlastníkem na území České republiky; to se nevztahuje na majetek nabytý v rámci zpeněžení konkurzní podstaty podle zvláštního právního předpisu; tento majetek se nepovažuje za součást investičních prostředků podle zvláštního právního předpisu,68)
c)
poplatník v období, za které může uplatnit slevu na dani podle odstavce 3, nebude zrušen, nebude vůči němu zahájeno konkurzní řízení, nebo se s ním nesloučí jiný subjekt,
d)
poplatník nezvýší základ pro výpočet slevy obchodními operacemi ve vztazích s ekonomicky nebo personálně propojenými osobami, nebo blízkými osobami (§ 23 odst. 7) způsobem, který neodpovídá ekonomickým principům běžných obchodních vztahů, nebo převodem části majetku výše uvedených osob, který u nich bude mít za následek snížení základu daně.
(3)
Slevu na dani podle odstavce 1 lze uplatňovat po dobu 10 po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích období, přičemž prvním zdaňovacím obdobím, za které lze uplatnit slevu, je zdaňovací období, ve kterém
a)
nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí, nebo
b)
byl vydán souhlas stavebního úřadu se zahájením zkušebního provozu před vydáním kolaudačního rozhodnutí
na první stavbu nebo část stavby, jíž se investiční pobídky týkají.
(4)
Slevy na dani u téhož poplatníka nesmí za stanovené desetileté období v souhrnu překročit celkovou hodnotu investičních pobídek poskytnutých na toto období, sníženou o hodnotu skutečně čerpaných ostatních druhů investičních pobídek, včetně pobídky ve formě dotace obcím na technické vybavení území a osvobození od cla.
(5)
Částka slevy na dani se zaokrouhluje na celé Kč dolů.
(6)
Nedodrží-li poplatník některou z podmínek uvedených v odstavci 2 nebo některou ze všeobecných podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, nárok na slevu podle odstavce 1 zaniká a poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání za všechna zdaňovací období, ve kterých slevu uplatnil.
(7)
Byl-li poskytnut příslib investiční pobídky veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, postupuje společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti při uplatnění slevy na dani podle odstavců 1 až 6 obdobně.
§ 35b
(1)
Poplatník, kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky podle zvláštního právního předpisu a na kterého se nevztahuje ustanovení § 35a, může, splňuje-li všeobecné podmínky stanovené zvláštním právním předpisem a zvláštní podmínky stanovené tímto zákonem, uplatnit slevu na dani, která se vypočte podle vzorce S1 minus S2, přičemž
a)
S1 se rovná částce daně vypočtené podle odstavce 2 za zdaňovací období, za které bude sleva uplatněna; výše této částky se nemění, je-li dodatečně vyměřena vyšší daňová povinnost,39a)
b)
S2 se rovná částce daně vypočtené podle odstavce 2 za jedno ze dvou zdaňovacích období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, za které lze slevu uplatnit poprvé, a to ta částka daně, která je vyšší; uvedená částka bude výchozí částkou uplatňovanou při výpočtu slevy na dani za všechna zdaňovací období, za která budou slevy uplatňovány; tato částka bude upravena o hodnoty jednotlivých meziročních odvětvových indexů cen vyhlašovaných Českým statistickým úřadem, a to počínaje indexem vztahujícím se ke zdaňovacímu období, za které byla tato částka vypočtena; výše této částky se nemění, je-li za příslušné zdaňovací období dodatečně vyměřena nižší daňová povinnost.34d)
(2)
Částka daně pro účely odstavce 1 je
a)
u poplatníka daně z příjmů právnických osob rovna částce vypočtené sazbou 31 % ze základu daně podle § 20 odst. 1 sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 8 a o rozdíl, o který úrokové příjmy uvedené v § 36 odst. 6 písm. a) převyšují s nimi související náklady (výdaje),
b)
u poplatníka daně z příjmů fyzických osob rovna částce vypočtené podle § 16 odst. 1 z dílčího základu daně podle § 7.
(3)
Pokud ve 2 zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících období, za které lze slevu uplatnit poprvé, vykázal poplatník daňovou ztrátu nebo mu daňová povinnost nevznikla, sleva na dani se vypočte podle odstavce 1 písm. a).
(4)
Slevu na dani podle odstavce 1 lze uplatňovat po dobu 5 po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích období, přičemž prvním zdaňovacím obdobím, za které lze uplatnit slevu, je zdaňovací období, ve kterém
a)
nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí, nebo
b)
byl vydán souhlas stavebního úřadu se zahájením zkušebního provozu před vydáním kolaudačního rozhodnutí
na první stavbu nebo část stavby, jíž se investiční pobídky týkají.
(5)
Slevy na dani u téhož poplatníka nesmí za stanovené pětileté období v souhrnu překročit celkovou hodnotu investičních pobídek poskytnutých na toto období, sníženou o hodnotu skutečně čerpaných ostatních druhů investičních pobídek, včetně pobídky ve formě dotace obcím na technické vybavení území a osvobození od cla.
(6)
Ustanovení § 35a odst. 2 a 5 platí obdobně.
(7)
Nedodrží-li poplatník některou z podmínek uvedených v § 35a odst. 2 nebo některou ze všeobecných podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, nárok na slevu podle odstavce 1 zaniká a poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání za všechna zdaňovací období, ve kterých slevu uplatnil.
(8)
Byl-li poskytnut příslib investiční pobídky veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, postupuje společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti při uplatnění slevy na dani podle odstavců 1 až 7 obdobně.
67)
Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách).
68)
§ 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 72/2000 Sb.
34d)
§ 46 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
Za § 38p se vkládá nový § 38r, který včetně poznámky pod čarou č. 39c) zní:
㤠38r
(1)
Byla-li poskytnuta investiční pobídka formou slevy na dani, běží lhůty pro vyměření39c) po dobu 15 let od konce kalendářního roku, v němž byl poprvé uplatněn nárok na slevu na dani.
(2)
Lze-li uplatnit daňovou ztrátu nebo její část ve zdaňovacích obdobích následujících po zdaňovacím období, v němž daňová ztráta vznikla, jako položku odčitatelnou od základu daně, lhůta pro vyměření39c) jak pro zdaňovací období, v němž daňová ztráta vznikla, tak i pro všechna zdaňovací období, za která lze tuto daňovou ztrátu nebo její část uplatnit, končí současně se lhůtou pro vyměření za poslední zdaňovací období, za které lze daňovou ztrátu nebo její část uplatnit.
(3)
Lhůty pro doměření daně39c) z důvodů nesplnění podmínek pro uplatnění nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku jako výdaje počínají běžet od konce kalendářního roku, v němž bylo možno poprvé ověřit splnění těchto zákonných podmínek.
39c)
§ 47 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 35/1993 Sb.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 14
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, v platném znění.
4)
Například zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů.
5a)
Čl. 9 nařízení Komise (ES) č. 794/2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES.
6)
Například zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 9/1999 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
8)
§ 15 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje.
8a)
§ 79 zákoníku práce, ve znění zákona č. 362/2007 Sb.
8b)
Čl. 9 nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES.
8c)
Například zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
9)
Například zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.
10)
§ 111 odst. 6 a 7 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
11)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
12)
§ 35a a 35b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
13)
§ 111 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 382/2008 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb.
15)
Sekce C sdělení Českého statistického úřadu č. 244/2007 Sb., o zavedení Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE).
17)
Čl. 2.2 Rámce společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací.
18)
§ 83 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
19)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání.
20)
Příloha I k nařízení Komise (EU) č. 651/2014.
21)
§ 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 346/2010 Sb.
22)
Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů.
23)
Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů.
25)
Čl. 1 a čl. 13 nařízení Komise (EU) č. 651/2014.
26)
Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění.
27)
§ 74 až 78 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů.
28)
Například zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. |
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 83/2000 Sb. | Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 83/2000 Sb.
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách
Vyhlášeno 4. 4. 2000, datum účinnosti 19. 4. 2000, částka 28/2000
* Čl. I - Ve vyhlášce č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, se v § 8 dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
* Čl. II
Aktuální znění od 19. 4. 2000
83
VYHLÁŠKA
Ministerstva dopravy a spojů
ze dne 27. března 2000,
kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách
Ministerstvo dopravy a spojů podle § 52 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 19 odst. 3 zákona stanoví:
Čl. I
Ve vyhlášce č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, se v § 8 dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Minimální limit plnění, na který musí být sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem plavidla, činí
a)
250 000 Kč u malých plavidel do maximálního výtlaku 10 tun, kterými se provádí koncesovaná vodní doprava, a u převozních lodí určených k přepravě méně než 12 cestujících,
b)
500 000 Kč u malých plavidel nad maximální výtlak 10 tun, kterými se provádí koncesovaná vodní doprava,
c)
40 000 Kč na jednoho cestujícího z celkového počtu cestujících uvedeného v lodním osvědčení u osobních lodí a převozních lodí určených k přepravě více než 12 cestujících,
d)
2 000 Kč na jeden kilowat (kW) z celkového výkonu motoru u remorkérů uvedeného v lodním osvědčení,
e)
1 000 Kč na jednu tunu maximálního výtlaku u nákladních motorových lodí, speciálních lodí a plovoucích strojů uvedeného v lodním osvědčení,
f)
1 500 Kč na jednu tunu nosnosti u tankových motorových lodí a lodí přepravujících nebezpečný náklad uvedené v lodním osvědčení.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni vyhlášení.
Ministr:
doc. Ing. Peltrám, CSc. v. r. |
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 84/2000 Sb. | Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 84/2000 Sb.
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů o způsobilosti osob k provozování vnitrozemské vodní dopravy pro cizí potřeby
Vyhlášeno 4. 4. 2000, datum účinnosti 19. 4. 2000, částka 28/2000
* § 1 - (1) Odborná způsobilost k provozování vodní dopravy se prokazuje osvědčením o úspěšně vykonané zkoušce z předmětů uvedených v příloze složené před Státní plavební správou (dále jen „plavební správa“) a dokladem o vykonání pětileté praxe v oboru vodní dopra
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni vyhlášení. k vyhlášce č. 84/2000 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2002 (467/2001 Sb.)
84
VYHLÁŠKA
Ministerstva dopravy a spojů
ze dne 27. března 2000
o způsobilosti osob k provozování vnitrozemské vodní dopravy pro cizí potřeby
Ministerstvo dopravy a spojů podle § 52 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 33a zákona stanoví:
§ 1
(1)
Odborná způsobilost k provozování vodní dopravy se prokazuje osvědčením o úspěšně vykonané zkoušce z předmětů uvedených v příloze složené před Státní plavební správou (dále jen „plavební správa“) a dokladem o vykonání pětileté praxe v oboru vodní dopravypraxe v oboru vodní dopravy uznaným plavební správou.
(2)
Praxí v oboru vodní dopravyPraxí v oboru vodní dopravy se rozumí činnost v oblasti
a)
odborného řízení v provozu vnitrozemské vodní dopravy, nebo
b)
lodního provozu osoby, která získala průkaz způsobilosti vůdce plavidla,1) které není malým plavidlem.
(3)
Zkouška se skládá před nejméně tříčlennou zkušební komisí ustanovenou plavební správou. O zkoušce se vyhotoví protokol podepsaný členy komise. Podmínkou pro vykonání zkoušky je prokázání totožnosti žadatele.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni vyhlášení.
Ministr:
doc. Ing. Peltrám, CSc. v. r.
Příloha k vyhlášce č. 84/2000 Sb.
Zkušební předměty pro získání odborné způsobilosti k provozování vodní dopravy a jejich náplň
1.
Vnitrozemská vodní doprava
a)
opatření stanovená právními předpisy, týkající se provozu na vodních cestách a jeho bezpečnosti,
b)
předcházení plavebních nehodnehod a opatření, která mají být podniknuta v případě nehodynehody,
c)
opatření týkající se přepravy osob a věcí na vnitrozemských vodních cestách mimo území České republiky.
2.
Základy závazkového a pracovního práva, jejichž znalosti jsou důležité pro provozování vnitrozemské vodní dopravy
a)
obchodně závazkové vztahy v dopravě,
b)
dopravní kontrakty, zvláště odpovědnost dopravce,
c)
obchodní společnosti,
d)
pracovněprávní předpisy a sociální zabezpečení.
3.
Obchodní a finanční řízení podnikání
a)
obchodní smlouvy,
b)
kalkulace ceny nákladů,
c)
systém cen,
d)
účetnictví,
e)
pojištění, poplatky,
f)
celní řízení,
g)
obchod s devizovými prostředky,
h)
marketing.
4.
Provozování vodní dopravy
a)
opatření vztahující se k započetí a provozování činnosti,
b)
systém nájmu (charter),
c)
dopravní dokumenty.
5.
Technické standarty vodní dopravy
a)
technická charakteristika lodí,
b)
výběr lodí,
c)
doby nakládky/vykládky,
d)
užívání povrchových vod k plavbě.
1)
Vyhláška č. 224/1995 Sb., o způsobilosti osob k vedení a obsluze plavidel. |
Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 85/2000 Sb. | Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 85/2000 Sb.
Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se vyhlašuje národní přírodní rezervace Mazák a stanoví její ochranné pásmo a bližší ochranné podmínky a kterou se mění vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a výnos Ministerstva kultury České socialistické republiky č. j. 14.200/88-SÚOP ze dne 29. listopadu 1988 (reg. v částce 49/1988 Sb.)
Vyhlášeno 4. 4. 2000, datum účinnosti 4. 4. 2000, částka 28/2000
* Čl. I - Vyhlášení národní přírodní rezervace Mazák (§ 1 — § 5)
* Čl. II - Změna výnosu Ministerstva kultury České socialistické republiky č. j. 14.200/88-SÚOP ze dne 29. listopadu 1988 o prohlášení některých území v České socialistické republice za chráněná (reg. v částce 49/1988 Sb.) (§ 6 — § 6)
* Čl. III - Změna vyhlášky Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (§ 7 — § 7)
* Čl. IV - Účinnost (§ 8 — § 8) č. 1 k vyhlášce č. 85/2000 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 85/2000 Sb.
Aktuální znění od 4. 4. 2000
85
VYHLÁŠKA
Ministerstva životního prostředí
ze dne 22. března 2000,
kterou se vyhlašuje národní přírodní rezervace Mazák a stanoví její ochranné pásmo a bližší ochranné podmínky a kterou se mění vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a výnos Ministerstva kultury České socialistické republiky č. j. 14.200/88-SÚOP ze dne 29. listopadu 1988 (reg. v částce 49/1988 Sb.)
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 3 písm. b) se zřetelem na § 28 odst. 1 a § 37 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny:
Čl. I
Vyhlášení národní přírodní rezervace Mazák
§ 1
(1)
Vyhlašuje se národní přírodní rezervace Mazák (dále jen „národní přírodní rezervace“) v Beskydech.
(2)
Předmětem ochrany jsou přirozená a přírodě blízká lesní společenstva na západním svahu Lysé hory, charakteristická přirozenými procesy nepřetržitého vývoje původních populací lesních dřevin a výskytem ohrožených druhů vázaných na toto ojedinělé prostředí.
§ 2
Vymezení národní přírodní rezervace
(1)
Národní přírodní rezervace se rozkládá v okrese Frýdek-Místek v katastrálním územíkatastrálním území Staré Hamry 2 na částech pozemkových parcel č. 424/10, 424/11, 424/12, 424/13, 424/14, 424/15, 424/17, 424/18, 1009/5, 3145/1 a 3146. Celková výměra národní přírodní rezervace je 92,9082 ha.
(2)
Grafické znázornění území národní přírodní rezervace je obsaženo v přílohách č. 1 a č. 2 k vyhlášce.
(3)
Mapový podklad, v němž je zakresleno území národní přírodní rezervace, je kromě evidence v ústředním seznamu ochrany přírody1) uložen na Ministerstvu životního prostředí, na Správě Chráněné krajinné oblasti Beskydy, na Okresním úřadu Frýdek-Místek, na Obecním úřadu Ostravice, na Obecním úřadu Malenovice a Obecním úřadu Staré Hamry.
§ 3
Bližší ochranné podmínky
V návaznosti na základní ochranné podmínky2) se jako bližší ochranné podmínky stanoví, že jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody3) lze:
a)
provádět změny druhu pozemků a změny způsobu jejich využití, nevyplývá-li to z plánu péče4) o národní přírodní rezervaci,
b)
provádět těžební, výchovné nebo pěstební práce v lesích, kde vlastník lesa hospodaří bez schváleného lesního hospodářského plánu,
c)
využívat pro zalesňování sadební materiál, který nepochází z osiva získaného z území národní přírodní rezervace,
d)
provádět opravy a údržbu stávajících komunikací, lesních cest a pěšin,
e)
provádět geologické práce spojené se zásahem do území,
f)
volně přikrmovat zvěř a zřizovat myslivecká zařízení,
g)
pořádat hromadné veřejné akce, zejména sportovní a turistické.
§ 4
Ochranné pásmo
Ochranné pásmo,5) které slouží k zabezpečení národní přírodní rezervace před rušivými vlivy z okolí, má šířku 50 m podél hranice národní přírodní rezervace, s výjimkou pozemků na vrcholu Lysé hory, a to pozemkových parcel č. 891/2 a 891/7 v katastrálním územíkatastrálním území Malenovice, stavební parcely č. 1003 a pozemkových parcel č. 2483/2, 2483/5, 2483/10, 2483/15 v katastrálním územíkatastrálním území Krásná pod Lysou horou, stavební parcely č. 771 a pozemkové parcely č. 437/3 v katastrálním územíkatastrálním území Staré Hamry 1.
§ 5
Ustanovení zrušovací
Zrušuje se výnos Ministerstva kultury č. j. 18. 986/55 ze dne 4. června 1956 (reg. v částce 87/1956 Ú. l. ), kterým byla zřízena státní přírodní rezervace Mazák.
Čl. II
Změna výnosu Ministerstva kultury České socialistické republiky č. j. 14.200/88-SÚOP ze dne 29. listopadu 1988 o prohlášení některých území v České socialistické republice za chráněná (reg. v částce 49/1988 Sb.)
§ 6
Výnos Ministerstva kultury České socialistické republiky č. j. 14.200/88-SÚOP ze dne 29. listopadu 1988 o prohlášení některých území v České socialistické republice za chráněná (reg. v částce 49/1988 Sb.) se mění takto:
V příloze II se zrušuje text „SPR „Mazák“, k. ú. Staré Hamry v okrese Frýdek-Místek; částka 87/1956 Ú. l.“.
Čl. III
Změna vyhlášky Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
§ 7
V příloze č. V vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, se zrušuje tento řádek: „Mazák FM Staré Hamry 2 + Výnos MK č. 18.986/55 (4. 6. 1956)“.
Čl. IV
Účinnost
§ 8
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
RNDr. Kužvart v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 85/2000 Sb.
56kB
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 85/2000 Sb.
73kB
1)
§ 42 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
2)
§ 29 zákona č. 114/1992 Sb.
3)
§ 44 odst. 2 a § 79 odst. 3 písm. g) zákona č. 114/1992 Sb.
4)
§ 38 zákona č. 114/1992 Sb.
5)
§ 37 zákona č. 114/1992 Sb. |
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 87/2000 Sb. | Vyhláška Ministerstva vnitra č. 87/2000 Sb.
Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách
Vyhlášeno 12. 4. 2000, datum účinnosti 1. 7. 2000, částka 29/2000
* ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - PODMÍNKY PRO ZAHÁJENÍ SVAŘOVÁNÍ A PO SKONČENÍ SVAŘOVÁNÍ (§ 3 — § 4)
* ČÁST TŘETÍ - SVAŘOVÁNÍ KOVOVÝCH MATERIÁLŮ (§ 5 — § 10)
* ČÁST ČTVRTÁ - SVAŘOVÁNÍ NEKOVOVÝCH MATERIÁLŮ (§ 11 — § 11)
* ČÁST PÁTÁ - NAHŘÍVÁNÍ ŽIVIC (§ 12 — § 12)
* ČÁST ŠESTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 13 — § 14) č. 1 k vyhlášce č. 87/2000 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 87/2000 Sb.
Aktuální znění od 1. 7. 2000
87
VYHLÁŠKA
Ministerstva vnitra
ze dne 31. března 2000,
kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 24 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 203/1994 Sb., (dále jen „zákon“):
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1)
Tato vyhláška stanoví podmínky požární bezpečnosti pro
a)
svařování, jímž se rozumí tepelné spojování, drážkování a tepelné dělení kovových i nekovových materiálů, pokud jsou prováděny otevřeným plamenem, elektrickým obloukem, plazmou, elektrickým odporem, laserem, třením, aluminotermickým svařováním, jakož i používání elektrických pájedel a benzínových pájecích lamp, a
b)
nahřívání živic v tavných nádobách.
(2)
Podmínky požární bezpečnosti stanovené touto vyhláškou se vztahují na svařování a nahřívání živic v tavných nádobách provozované právnickými osobami a fyzickými osobami vykonávajícími podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů.1) Na ostatní fyzické osoby2) se podmínky požární bezpečnosti rovněž vztahují, jen pokud není dále stanoveno jinak.
§ 2
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a)
nebezpečnou koncentracínebezpečnou koncentrací \\- koncentrace směsi hořlavých plynů, par nebo prachů se vzduchem nebo jiným oxidovadlem od 25 % hodnoty dolní meze výbušnosti pro plyny, páry a prachy,
b)
prostorem s nebezpečím výbuchu s následným požárem - prostor stavebně oddělený i neoddělený včetně zařízení nebo jeho části (např. zasobník, větrací potrubí, potrubní rozvody), ve kterém může vzniknout nebezpečná koncentracenebezpečná koncentrace nebo se nacházejí výbušniny nebo látky obsahující výbušniny anebo jiné látky a materiály a v kombinaci s danou svářečskou technologií mohou být příčinou výbuchu s následným požárem,
c)
prostorem s nebezpečím požáru - prostor stavebně oddělený i neoddělený včetně zařízení nebo jeho části (např. zásobník, větrací potrubí, potrubní rozvody), ve kterém se vyskytují hořlavé nebo hoření podporující látky tuhé, kapalné nebo plynné anebo hořlavé látky obsažené ve stavebních konstrukcích či zařízeních a v případě používání dané svářečské technologie může dojít k jejich zapálení a vzniku požáru,
d)
přilehlým prostorempřilehlým prostorem \\- prostor nacházející se nad, pod a vedle svářečského pracovištěsvářečského pracoviště, který může být ohrožen vznikem nebo rozšířením požáru vlivem činností vykonávaných na svářečském pracovištisvářečském pracovišti,
e)
základními požárně bezpečnostními opatřeními - technická a organizační opatření k zajištění požární bezpečnosti před zahájením, v průběhu a po skončení svařování, zahrnující opatření vyplývající z použitého druhu svářečského zařízení,
f)
zvláštními požárně bezpečnostními opatřeními - technická a organizační opatření k zajištění požární bezpečnosti před zahájením, v průběhu a po ukončení svařování s ohledem na konkrétní druh nebezpečí podle písmen b) a c), umístění svářečského pracovištěsvářečského pracoviště, požárně bezpečnostního zajištění stavby, systému zabezpečování požární ochrany nejen na svářečském pracovištisvářečském pracovišti, ale i v přilehlých prostorechpřilehlých prostorech podle písmene d),
g)
svařováním vyžadujícím zvláštní požárně bezpečnostní opatřenísvařováním vyžadujícím zvláštní požárně bezpečnostní opatření \\- svařování v prostoru s nebezpečím požáru nebo výbuchu s následným požárem, včetně přilehlých prostor, vyžadující zvláštní požárně bezpečnostní opatření podle písmene f),
h)
svářečským pracovištěmsvářečským pracovištěm \\- pracovní prostor vymezený pro svařování včetně technologických zařízení používaných pro svařování; za svářečská pracovištěsvářečská pracoviště se považují též technologická stanoviště a manipulační plochy, na kterých se provádí operace související se svařováním,
i)
požárním dohledempožárním dohledem \\- činnost zaměřená na požární bezpečnost v průběhu, při přerušení a po ukončení svařování vyžadujících zvláštní požárně bezpečnostní opatřenísvařování vyžadujících zvláštní požárně bezpečnostní opatření,
j)
základním rizikem při svařovánízákladním rizikem při svařování \\- riziko, které může vést ke vzniku nebo šíření požáru nebo výbuchu s následným požárem v důsledku účinků tepla vedením, sáláním nebo prouděním (např. teplota plamene nebo elektrického oblouku, rozstřik žhavých částic kovu a strusky, vytečení žhavé hmoty z řezné spáry, tepelné záření, vysoká teplota svařovaných materiálů, vysoká teplota plynných zplodin svařování) a výskytu hořlavých a hoření podporujících plynů nebo proudových obvodů svařovacího proudu,
k)
specifickým rizikemspecifickým rizikem \\- riziko svářečského pracovištěsvářečského pracoviště z hlediska vzniku nebo šíření požáru nebo výbuchu s následným požárem, které není zcela zřetelné osobám s odbornou způsobilostí pro svařování (např. hořlavá izolace pod materiálem, skrytá potrubí vedoucí hořlavé nebo hoření podporující látky, hořlavý podklad krytý nátěrem nebo tepelně neizolujícím materiálem, otevřené kanály vedoucí hořlavé kapaliny),
l)
svařováním elektrickým proudemsvařováním elektrickým proudem \\- svařování obalenou elektrodou, svařování pod tavidlem, svařování elektrostruskové, svařování netavící se elektrodou v ochraně inertních plynů (WIG/TIG), svařování tavící se elektrodou v ochraně inertních plynů (MIG), svařování tavící se elektrodou v ochraně aktivních plynů (MAG), svařování elektrickým odporem, svařování vysokofrekvenční, svařování nebo dělení a nanášení plazmou, svařování a drážkování uhlíkovou elektrodou,
m)
zahájením svařovánízahájením svařování \\- první a každé další uvedení zařízení do provozuschopného stavu (např. zapálení hořáku, uvedení svářečského zařízení do činnosti) následující po předchozím opuštění svářečského pracovištěsvářečského pracoviště.
ČÁST DRUHÁ
PODMÍNKY PRO ZAHÁJENÍ SVAŘOVÁNÍ A PO SKONČENÍ SVAŘOVÁNÍ
§ 3
Podmínky pro zahájení svařování
(1)
Před zahájením svařovánízahájením svařování se vyhodnotí podmínky požární bezpečnosti v prostorech, ve kterých se bude svařovat, jakož i v přilehlých prostorechpřilehlých prostorech, zda se nejedná o svařování vyžadující zvláštní požárně bezpečnostní opatřenísvařování vyžadující zvláštní požárně bezpečnostní opatření [§ 2 písm. g)]. Při tom se hodnotí i požární nebezpečí, které představují hořlavé látky obsažené ve stavebních konstrukcích (např. stěnách, stropech, přepážkách). Změní-li se podmínky požární bezpečnosti v průběhu svařování, lze v něm pokračovat až po novém vyhodnocení a zajištění odpovídajících základních nebo zvláštních požárně bezpečnostních opatření.
(2)
Pro svařování vyžadující zvláštní požárně bezpečnostní opatřenísvařování vyžadující zvláštní požárně bezpečnostní opatření se jejich zajištění prokazuje písemně. Přitom se vychází i z požadavků vyplývajících ze zákona a předpisů o požární ochraně.3) Hodnoty teplot některých možných zdrojů zapálení při svařování jsou uvedeny v příloze č. 2 tabulce 1. Rozsah zvláštních požárně bezpečnostních opatření je uveden v příloze č. 1.
(3)
Při stanovení zvláštních požárně bezpečnostních opatření se vychází také z podkladů týkajících se požární bezpečnosti technického vybavení i technologického procesu, které nejsou součástí svářečské technologie, a vyskytují se na svářečském pracovištisvářečském pracovišti, jakož i v přilehlých prostorechpřilehlých prostorech.
(4)
Před zahájením svařovánízahájením svařování se
a)
stanoví a vyhodnotí možné požární nebezpečí ve vztahu k druhu svařování, stavu svářečského pracovištěsvářečského pracoviště a přilehlých prostorůpřilehlých prostorů, použitých zařízení a materiálů a reaguje se na ně v požárně bezpečnostních opatřeních,
b)
vymezí oprávnění a povinnosti osob k zajištění požární bezpečnosti při zahájení svařovánízahájení svařování, v jeho průběhu, při přerušení svařování a po jeho skončení,
c)
stanoví požadavky na účastníky svařování vyžadujících zvláštní požárně bezpečnostní opatřenísvařování vyžadujících zvláštní požárně bezpečnostní opatření a na osoby provádějící požární dohledpožární dohled, včetně intervalů pro výkon tohoto dohledu při přerušení a po skončení svařování, pokud není požární dohledpožární dohled nepřetržitý (§ 4 odst. 1 a 2, příloha č. 1),
d)
stanoví požadavky pro bezpečný pobyt a pohyb osob včetně zákazů,
e)
zabezpečí volné únikové cesty včetně přístupu k nim,
f)
určí provozní podmínky technických zařízení a technologického procesu, včetně podmínek případných odstávek zařízení nebo omezení provozu,
g)
stanoví další opatření s ohledem na druh činnosti, případně specifické rizikospecifické riziko svářečského pracovištěsvářečského pracoviště.
(5)
Proti vzniku a šíření požáru nebo vzniku výbuchu s následným požárem na svářečských pracovištíchsvářečských pracovištích a v přilehlých prostorechpřilehlých prostorech se provedou základní požárně bezpečnostní opatřenízákladní požárně bezpečnostní opatření a dle konkrétního nebezpečí též zvláštní požárně bezpečnostní opatření. S ohledem na dané provozní podmínky se může jednat o jedno nebo více opatření spočívajících zejména v
a)
odstranění hořlavých nebo hoření podporujících nebo výbušných látek,
b)
překrytí nebo utěsnění hořlavých látek nehořlavým nebo nesnadno hořlavým materiálem (stupeň hořlavosti A nebo B podle ČSN 73 0862) izolujícím hořlavou látku od zdroje zapálení tak, aby nedošlo k vznícení. Při obloukovém svařování lze pro závěsy, pásy nebo zástěny použít materiál odpovídající požadavkům normových hodnot, a to způsobem a ve vzdálenosti, která bezpečně chrání proti žhavým částicím ze svářečských prací dle určení výrobce nebo dovozce; překrytí se provede tak, aby nedocházelo k nasáknutí hořlavé látky do krycího materiálu,
c)
úpravě dopadové plochy nebo krytí dráhy vedení přímého i odraženého laserového záření z laserů III. b) a IV. třídy,
d)
vybavení hasebními prostředky podle charakteru pracoviště a použité technologie svařování,
e)
měření koncentrace hořlavých plynů, par hořlavých kapalin a prachů ve směsi se vzduchem nebo jiným oxidovadlem a udržování koncentrace pod hranicí nebezpečné koncentracenebezpečné koncentrace,
f)
ochlazování konstrukce,
g)
provětrávání pracoviště pro odstranění nebezpečné koncentracenebezpečné koncentrace hořlavých plynů, par, prachů,
h)
rozmístění technického vybavení proti rozstřiku žhavých částic tak, aby spolehlivě zabraňovala působení jisker, částic kovu i strusky.
(6)
Provádí-li se svařování, které vyžaduje zvláštní požárně bezpečnostní opatření opakovaně a na stavebně či konstrukčně obdobných svářečských pracovištíchsvářečských pracovištích, pro které lze stanovit tato požárně bezpečnostní opatření jednotně, může se tak učinit v příslušném pracovním nebo technologickém postupu.
(7)
Při svařování je třeba zabránit takovému ohřátí svařovaných i dalších materiálů, které by vedlo ke ztrátě těsnosti nebo celistvosti zařízení, jejímž důsledkem by byl únik hořlavých látek nebo hoření podporujících látek.
(8)
Překrytí a utěsnění hořlavé látky se provede tak, aby mezi jednotlivými díly použitého materiálu nezůstaly nechráněné otvory umožňující průnik žhavých částic, plamene nebo přenos tepla.
(9)
Při svařování vyžadujícím zvláštní požárně bezpečnostní opatřenísvařování vyžadujícím zvláštní požárně bezpečnostní opatření je nutná účast nejméně dvou osob včetně svářeče. Obsadit pracoviště jednou osobou lze pouze tehdy, jedná-li se o svařování, kdy svářeč je schopen všechny úkony spojené s vlastním svařováním i požárně bezpečnostními opatřeními sám obsáhnout.
(10)
Svařování se nesmí zahájit, jestliže
a)
nejsou stanovena požárně bezpečnostní opatření s ohledem na druh a místo těchto prací,
b)
svářeč a pracovníci zúčastnění na svařování a souvisejících činnostech nejsou prokazatelně seznámeni s podmínkami požární bezpečnosti,
c)
nejsou splněny podmínky požární bezpečnosti,
d)
svářeč na svářečském pracovištisvářečském pracovišti nemůže prokázat svou odbornou způsobilost ke svařování doklady odpovídajícími normovým požadavkům nebo normativním dokumentům dle ČSN EN 45020 nebo vydanými v rámci oprávnění certifikačního orgánu akreditovaného v České republice; v případě, že není pro určitý druh svařování těmito předpisy odborná způsobilost stanovena, pak oprávněním odpovídajícím návodům výrobce nebo dovozce zařízení.
§ 4
Podmínky po skončení svařování
(1)
Po skončení svařování vyžadujícího zvláštní požárně bezpečnostní opatřenísvařování vyžadujícího zvláštní požárně bezpečnostní opatření se v rámci požárního dohledupožárního dohledu zkontroluje požární bezpečnost svářečského pracovištěsvářečského pracoviště i přilehlých prostorůpřilehlých prostorů a zajistí se požární dohledpožární dohled ve stanovených intervalech (příloha č. 1). Intervaly se stanoví se zřetelem na základní, případně specifické rizikospecifické riziko svářečského pracovištěsvářečského pracoviště. Nejkratší doba požárního dohledupožárního dohledu je 8 hodin. V odůvodněných případech, zejména při tepelném dělení kovů a u členitých prostorů, je třeba při stanovování doby, po kterou je třeba požární dohledpožární dohled provádět, přihlédnout k možnosti vzniku požáru i po 8 hodinách.
(2)
Požární dohledPožární dohled je vykonáván osobou k tomu předem určenou s písemně stanovenými právy a povinnostmi při tomto dohledu. Požární dohledPožární dohled je vykonáván v průběhu svařování nepřetržitě. Při přerušení svařování nebo po jeho skončení se požární dohledpožární dohled vykonává po určenou dobu nepřetržitě nebo vzhledem k charakteru prací a prostoru po určenou dobu v intervalech stanovených zvláštními požárně bezpečnostními opatřeními.
(3)
Požární dohledPožární dohled po skončení svařování není nutné vykonávat
a)
jsou-li svářečská pracovištěsvářečská pracoviště a přilehlé prostory vybaveny provozuschopnou elektrickou požární signalizací a stabilním hasicím zařízením. Jsou-li tyto prostory vybaveny pouze elektrickou požární signalizací, lze od požárního dohledupožárního dohledu upustit jen v případě, že na místě bude osoba schopná provést prvotní hasební zásah,
b)
na stálých svářečských pracovištíchsvářečských pracovištích v případě, že před skončením svařování nemohlo dojít ke kontaktu žhavých částic s hořlavými látkami a po vypnutí technologie nedojde ke kontaktu hořlavých látek se zdrojem zapálení.
ČÁST TŘETÍ
SVAŘOVÁNÍ KOVOVÝCH MATERIÁLŮ
§ 5
Svářečská pracoviště
(1)
Svářečská pracovištěSvářečská pracoviště určená ke svařování projektovou dokumentací stavby4) se považují za svářečská pracovištěsvářečská pracoviště stálá; jiná se považují za svářečská pracovištěsvářečská pracoviště přechodná.
(2)
Svářečská pracovištěSvářečská pracoviště se zabezpečují tak, aby se předešlo zejména
a)
vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem a šíření požáru,
b)
vytvoření překážek, které ztěžují nebo znemožňují únik osob,
c)
ohrožení životů a zdraví osob základními a specifickými rizikyspecifickými riziky.
Uvedené požadavky se vztahují i na přilehlé prostorypřilehlé prostory.
(3)
Části zařízení a materiály se na svářečském pracovištisvářečském pracovišti rozmisťují tak, aby byla zachována možnost volného průchodu a nevznikala stísněná a kolizní místa. Svařovací zařízení se zabezpečují tak, aby se zabránilo jejich pohybu nebo pohybu jejich částí, a tím jejich poškození, které by vedlo ke vzniku nebo šíření požáru nebo k výbuchu s následným požárem s případným ztížením podmínek pro únik osob.
(4)
Svařovaný materiál se na pracovišti ukládá tak, aby se zabránilo jeho pohybu nebo pohybu jeho částí, při kterém by mohlo dojít k poškození svařovacího zařízení, zejména poškození pohyblivých vodičů a elektrických částí svařovacího zařízení, rozvodů plynu, hadic, jejichž poškození by mohlo vést ke vzniku nebo šíření požáru a nebo výbuchu s následným požárem.
(5)
Přechodná svářečská pracovištěsvářečská pracoviště jsou vybavena vhodnými hasicími přístroji a jinými hasebními prostředky podle zvláštních právních předpisů.5) Mimo tyto hasicí přístroje se vybaví ještě nejméně dvěma přenosnými hasicími přístroji s vhodnou náplní, z toho jedním přenosným hasicím přístrojem práškovým o hmotnosti hasební látky nejméně 5 kg. V případě svařování v bytě s ohledem na druh svařování, pokud nejsou bezprostředně ohrožovány ostatní prostory objektu, je minimálním vybavením jeden přenosný hasicí přístroj práškový o hmotnosti hasební látky nejméně 5 kg.
(6)
Na stálých svářečských pracovištíchsvářečských pracovištích nelze ukládat nebo skladovat hořlavé a hoření podporující látky, pokud nejsou součástí technologie. V případě, že jsou takové látky v technologii nezbytné, stanoví se požárně bezpečnostní opatření k zabránění možnosti vzniku a šíření požáru nebo výbuchu s následným požárem a k zajištění úniku a evakuace osob.
(7)
Příkazy a zákazy, případně další důležité informace se na svářečském pracovištisvářečském pracovišti a na zařízeních vyznačují bezpečnostním značením. Výstražné a informační tabulky s uvedením druhu plynu a množství tlakových lahví se umístí též na vstupu do objektu, kde jsou tyto umístěny.
(8)
Při svařování v prostorách od 2 m výšky nad místy, které je třeba chránit před účinky těchto prací, se z hlediska požární ochrany pracoviště stanoví ochranná pásma. Tato pásma stanoví minimální vzdálenosti, ze kterých se před zahájením svařovánízahájením svařování odstraňují hořlavé materiály nebo zajistí jejich bezpečná izolace, popřípadě se provedou jiná účinná opatření, zejména před účinky žhavých částic. Ochranná pásma se z hlediska požární ochrany stanovují individuálně se zřetelem na použitou technologii a metodu svařování tak, že střed ochranného pásma je vždy pod místem svařování a jako minimální je určen kruh o poloměru 10 m ve vodorovné rovině. Při svařování ve výškách převyšujících 2 m se pro každý další 1 m výšky rozšiřuje ochranné pásmo o nejméně 0,3 m až do výšky 7 m; pro každý další 1 m výšky se rozšiřuje ochranné pásmo o 0,1 m až do výšky 20 m. Uvedené přírůstky se připočítávají k poloměru. Ochranná pásma pro svařování prováděné ve výškách převyšujících 20 m se stanovují individuálně. Při aplikaci technologií využívajících stlačené plyny (např. řezání kyslíkem) a při spolupůsobení proudu vzduchu pro rychlost vzduchu přesahující 1 m.sec-1 se ochranná vzdálenost rozšiřuje do plochy vymezené elipsou až na vzdálenost 20 m podle individuálního posouzení požárního ohrožení.
(9)
Na stálých svářečských pracovištíchsvářečských pracovištích se zřetelným způsobem vyznačuje vymezení
a)
požárně bezpečné vzdálenosti, je-li její vymezení stanoveno v dokumentaci k zařízení, nebo
b)
ochranného pásma (odstavec 7).
(10)
Vodiče elektrického proudu a hadice rozvádějící plyn k svařovacímu zařízení se vedou a ukládají tak, aby se vyloučilo jejich poškození ostrými ohyby, materiálem, mastnotami, chemikáliemi, účinky svařovacího procesu apod. V případě nebezpečí mechanického poškození se zařízení chrání pevnými kryty.
(11)
Je-li některá část svařovacího zařízení poškozená, nelze svařování zahájit ani v něm pokračovat.
(12)
U svařovacích zařízení s hydraulickým pohonem využívajících hořlavá pracovní média se místa případného úniku hořlavých médií chrání kryty obdobně jako při výskytu hořlavých látek [odstavec 12 a § 3 odst. 5 písm. b)].
(13)
Svařování na strojích a zařízeních v prostoru, ve kterém může vzniknout nebezpečná koncentracenebezpečná koncentrace, lze provádět pouze na strojích a zařízeních, které nemohou být z daného prostoru odstraněny. Z prostoru, strojů a zařízení je nutné odstranit hořlavé prachy, zabránit unikání prachů do prostoru, do strojů a zařízení a měřit koncentraci výbušných prachů v ovzduší před zahájením svařovánízahájením svařování a v jeho průběhu.
(14)
Svařování lze provádět pouze na strojích a zařízeních, které jsou blokovány proti nežádoucímu spuštění.
(15)
Náhrada přívodu čerstvého vzduchu přívodem kyslíku je nepřípustná.
(16)
V prostorech, kde se mohou vyskytovat hořlavé plyny, páry nebo prachy, se neumisťují tlakové lahve s plyny pro svařování či vyvíječe acetylenu a zdroje proudu elektrické energie ke svářečským pracím. Při každém opuštění těchto prostorů se z prostorů odstraňují hořáky a přívodní hadice plynů pro svařování.
(17)
S nádobami, potrubími a zařízeními, u kterých se nedá spolehlivě zjistit, zda jejich obsah není požárně nebezpečný, se postupuje tak, jako by požárně nebezpečný byl.
(18)
Hrozí-li nebezpečí stažení svařovacích vodičů nebo hadic, upevňují se tyto k pevné konstrukci nebo k jinému vhodnému pevnému zařízení.
(19)
Účastní-li se svařování více osob, stanoví se předem způsob vzájemného dorozumívání.
(20)
Svářeč dává pokyn k zapnutí svařovacího zdroje, popřípadě obvodu až poté, kdy je připraven začít práci a zaujal pracovní polohu.
§ 6
Svařování s využitím hořlavých plynů
(1)
Při svařování plamenem se používají zejména kyslík, vzduch, acetylen, vodík, zkapalněný uhlovodíkový plyn, což je zpravidla propan, butan nebo jejich směs (dále jen „propan-butan“), zemní plyn a umělá plynná směs MAPP. Nejvyšší teploty dosahované při spalování vybraných plynů jsou uvedeny příloze č. 2 tabulce 2.
(2)
U tlakových lahví, rozvodů technických plynů a jejich příslušenství se netěsnosti spojů a uzávěrů zjišťují nehořlavými tekutinami (např. voda s pěnotvornými prostředky), které neobsahují tuky a jiné látky, které by mohly vyvolat reakci.
(3)
Při manipulaci se svářečským zařízením nesmí dojít k úniku nezapáleného plynu na pracoviště v množství představujícím nebezpečnou koncentracinebezpečnou koncentraci.
(4)
Při odběru acetylenu z tlakové lahve se provádí kontrola případného zahřívání lahve nad 50 °C. Pro případ exotermické reakce v tlakové lahvi musí být písemně stanoven postup pro nakládání s tlakovou lahví, přičemž se vychází z podmínek daných výrobcem nebo dovozcem.
(5)
Po dopravě tlakové lahve s acetylenem na svářečské pracovištěsvářečské pracoviště lze s odběrem acetylenu započít nejdříve po uplynutí 1 hodiny. Tato podmínka nemusí být dodržena za předpokladu, že lahve byly dopravovány ve svislé poloze a před použitím nebyly položeny. Lahev při odběru acetylenu musí být v poloze svislé nebo nakloněna ventilem vzhůru pod úhlem nejméně 30 ° od vodorovné polohy.
(6)
V případě vzniku požáru na svářečském pracovištisvářečském pracovišti, na kterém jsou umístěny tlakové lahve a jiné tlakové nádoby se svářečskými nebo jinými plyny nebo se v nebezpečné blízkosti pracoviště vyskytují, tyto se neodkladně odstraní na bezpečné místo. Přednostně se odstraní plné tlakové lahve a jiné plné tlakové nádoby. Pro stanovení konkrétního postupu se vychází z požadavků na požární bezpečnost stanovených výrobcem nebo dovozcem. Není-li možné takovou manipulaci provést, ohlásí se zásahové jednotce požární ochrany, jaké tlakové lahve a tlakové nádoby včetně jejich obsahu se nacházejí v hořícím nebo ohroženém prostoru.
(7)
Při manipulaci s tlakovými lahvemi pro kyslík a jejich příslušenstvím pro kyslík je nutno vyloučit
a)
jejich znečištění tuky a látkami nebo materiály obsahujícími tuky,
b)
použití materiálů neodpovídajících požárně bezpečnostním podmínkám dle druhu svářečské technologie.
(8)
Tlakové lahve se na svářečských pracovištíchsvářečských pracovištích zabezpečují proti pádu, převržení nebo odvalení. Způsob zabezpečení se volí tak, aby umožnil jejich snadné a bezpečné uvolnění. Tlaková lahev se při svářečských pracích umístí na pevné místo tak, aby nedošlo k ohrožení dopravními nebo přepravními prostředky, pohybujícími se částmi zařízení nebo případným pohybem materiálu nebo k jejímu samovolnému posunu.
(9)
Na svářečském pracovištisvářečském pracovišti v prostoru s nebezpečím požáru nebo výbuchu s následným požárem nelze skladovat tlakové lahve určené pro svářečské práce.
(10)
Tlakovou lahev s hořlavým plynem lze umístit pouze tam, kde při případném úniku plynu je vyloučen vznik nebezpečné koncentracenebezpečné koncentrace.
(11)
Vyprazdňování tlakových lahví a jiných tlakových nádob nelze urychlovat přímým ohříváním lahví otevřeným plamenem či jinými zdroji tepla, které nepřipouští návody výrobce nebo dovozce. V předpisech provozovatele se uvede, jaká forma ohřevu a jaké povrchové teploty jsou přípustné pro určitý obsah tlakových lahví a tlakových nádob.
(12)
Přepouštět zkapalněné uhlovodíkové plyny a acetylen rozpuštěný pod tlakem je dovoleno jen oprávněným organizacím.6)
(13)
Vznítí-li se plyn unikající netěsnostmi redukčního ventilu, lahvového ventilu, hadic a jiných armatur, lahvový ventil se neprodleně uzavře a plamen uhasí.
(14)
Při zpětném šlehnutí a hoření plamene uvnitř hořáku se ihned uzavřou ventily hořlavého plynu a kyslíku na hořáku a hořák se ochladí.
(15)
Vnikne-li plamen do hadice a redukčního ventilu, ihned se uzavře lahvový ventil na tlakové lahvi s hořlavým plynem a poté na lahvi s kyslíkem. Hořák lze zapálit až po odstranění příčiny a následků zpětného šlehnutí.
(16)
Požárně bezpečná vzdálenost mezi tlakovými lahvemi svářečského zařízení s využitím hořlavých plynů a zdrojem otevřeného ohně na pracovišti činí nejméně 3 m, pokud výrobce nebo dovozce pro konkrétní zařízení nestanoví jinou vzdálenost jako bezpečnou.
(17)
Jestliže se na svářečském pracovištisvářečském pracovišti provádějí svářečské práce s využitím hořlavých plynů s více svářečskými zařízeními, umístí se tlakové lahve na vzdálenost nejméně 3 m od sebe nebo se oddělují nehořlavou pevnou stěnou, která přesahuje výšku soupravy nejméně o 0,2 m a šířku soupravy nejméně o 0,1 m.
(18)
Pro svářečské práce s využitím hořlavých plynů se používají svářečské hadice odlišené pro hořlavé plyny a kyslík. Nejkratší hadice, jakož i díl hadice je nejméně 5 m dlouhý bez nastavování spojkami; jiná délka je přípustná, jen stanoví-li tak výrobce nebo dovozce pro konkrétní zařízení.
(19)
Tlakové lahve pro svařování nelze umístit do pracovní jámy.
(20)
Odběrová místa acetylenu na acetylenových potrubích se vybavují suchou nebo vodní předlohou. Ochranná vzdálenost vodní předlohy od plamene činí nejméně 3 m a ochranná vzdálenost suché předlohy činí nejméně 1 m.
(21)
Při svařování se vyvíječe acetylenu považují za prostor s nebezpečím výbuchu s následným požárem.
(22)
Přenosné vyvíječe acetylenu určené pro svařování se mohou používat jen
a)
v dobře větraných prostorech s minimálním objemem 100 m3; v případě jiného technického řešení je nutné prokázat, že bylo dosaženo minimálně stejné úrovně požární bezpečnosti,
b)
s vyznačením umístění vyvíječe bezpečnostními tabulkami,
c)
se zajištěním ochrany před nežádoucí manipulací se zařízením.
(23)
Manipulovat s otevřeným ohněm do vzdálenosti 3 m od přenosného vyvíječe není povoleno, pokud výrobce nebo dovozce nestanoví jinak.
(24)
Při opravách vyvíječe acetylenu svařováním se tyto vyvíječe považují za nádoby s nebezpečím výbuchu s následným požárem.
(25)
Po dobu svařování musí být tlaková lahev v dohledu svářeče, popřípadě jiné osoby zúčastněné na svařování.
(26)
Při svařování je z tlakové lahve odběr propan-butanu v plynné fázi možný jen tehdy, je-li lahev ve svislé poloze, uzávěrem nahoru. Odebírat propan-butan v plynné nebo kapalné fázi z tlakové lahve v jiné než svislé poloze lze pouze v případě, že tak v dokumentaci umožňuje výrobce nebo dovozce.
(27)
Tlakové lahve po dopravě na pracoviště uzavřenými vozidly se musí před zahájením svařovánízahájením svařování vyložit. V pojízdných dílnách nebo pojízdných laboratořích mohou tlakové lahve zůstat i po dobu svařování za podmínek, že
a)
ve vozidle nejsou více než 2 tlakové lahve, ze kterých se odebírá plyn, a 2 tlakové lahve zásobní,
b)
jsou umístěny u vstupu do úložného prostoru vozidla,
c)
jsou samostatně uchyceny zařízením, které lze snadno uvolnit,
d)
při odběru plynu nesmí být v prostoru vozidla prováděny žádné práce,
e)
u podlahy v prostoru umístění lahví je větrací neuzavíratelný otvor velikostí alespoň 0,01 m2 a další otvor o velikosti nejméně 0,01 m2 je ve střešní části vozidla nebo těsně pod ní,
f)
ve skříni vozidla nejsou uloženy látky nebo materiály, které mají sklon k samovznícení,
g)
ve skříni vozidla nejsou uloženy hořlavé látky nebo materiály společně se zdrojem zapálení,
h)
vozidlo je vybaveno alespoň jedním přenosným hasicím přístrojem práškovým o hmotnosti hasební látky nejméně 5 kg umístěným tak, aby byl dostupný zvenku.
§ 7
Svařování elektrickým proudem
(1)
Spojky elektrických vodičů se umísťují na nehořlavý izolační podklad.
(2)
Nahrazovat elektrické vodiče a svařovací svorky jinými než předepsanými nebo schválenými vodiči a svorkami (např. různými kovovými předměty, částmi konstrukcí, řetězy, lany) je nepřípustné.
(3)
Při svařování elektrickým obloukem v prostoru s nebezpečím výbuchu s následným požárem se elektrické svařovací zdroje umísťují vně takového prostředí, není-li výrobcem nebo dovozcem umožněno jinak.
(4)
U svařování elektrickým obloukem se držák elektrod odkladá tak, aby nemohlo dojít k náhodnému vzniku elektrického oblouku a rozstřiku žhavého kovu.
(5)
Nedopalky elektrod se odkládají na určené bezpečné místo (např. do nehořlavé nádoby s pískem).
(6)
Svařovaný předmět je nutno zajistit tak, aby při svařování neprocházel elektrický proud jinými než určenými cestami a po jiných než určených předmětech. Tyto cesty a předměty je třeba určit tak, aby se vyloučila možnost vzniku požáru.
(7)
Po skončení svařování je třeba svářečské zařízení odpojit od zdroje elektrické energie.
§ 8
Používání benzínových pájecích lamp
(1)
Používat se smí pouze nepoškozená benzínová pájecí lampa (dále jen „pájecí lampa“). Před uvedením pájecí lampy do provozu se zkontroluje její technický stav, zejména tryska, těsnění šroubových spojů a těsnost nádrže paliva.
(2)
Pro předehřívání pájecí lampy se používají postupy a benzíny předepsané výrobcem nebo dovozcem. Předehřívání jiným způsobem není dovoleno.
(3)
Při předehřívání a při provozu se pájecí lampa odkládá na pevné a bezpečné místo. Hořák pájecí lampy při tom směřuje do volného, bezpečného prostoru, mimo prostor s pohybem osob. Při předehřívání a při provozu se pájecí lampa neponechává bez dohledu. Mezi ústím hořáku a nejbližší pevnou překážkou musí zůstat alespoň 0,5 m volného prostoru, aby se zamezilo odrazu plamene lampy či zplodin hoření a přehřátí lampy, není-li výrobcem stanoveno jinak.
(4)
Zjistí-li se při tlakování pájecí lampy nebo při jejím provozu únik benzínu, neprodleně se uzavře přívod benzínu.
(5)
Při používání pájecí lampy k rozmrazování trubek a jiných těles se předem odstraní jejich případná izolace a zajistí se tepelně izolační ochrana stavebních dílů před působením plamene.
(6)
Při tlakování pájecí lampy se tato umístí na pevnou podložku, hořákem ve směru větru a v takové vzdálenosti od pevných překážek, aby nemohlo dojít k odrazu plamene při jeho náhlém vyšlehnutí.
(7)
Před plněním benzínem se pájecí lampa uzavře a ochladí. Její opětovné zapálení se provede až po spolehlivém odpaření a odvětrání par, případně vylitého paliva. Do pájecí lampy se zapáleným hořákem se nesmí doplňovat palivo.
(8)
Po ukončení práce je třeba uzavřít přívod benzínu, pájecí lampu nechat vychladnout a uložit na stanovené místo.
§ 9
Používání elektrických pájedel
(1)
Před zahájením práce s elektrickým pájedlem (dále jen „pájedlo“) se zkontroluje izolace přívodního elektrického vodiče. Používat se smí pouze nepoškozené pájedlo.
(2)
Při práci se pájedlo odkládá na tepelně izolační podložku tak, aby způsob odložení vylučoval jeho samovolné sklouznutí či stržení. Nevychladlé pájedlo a pájedlo v provozu nelze ponechat bez dozoru.
(3)
Po skončení práce je třeba pájedlo odpojit od zdroje elektrické energie a uložit na určené bezpečné místo.
§ 10
Aluminotermické svařování
(1)
Aluminotermické svařování se provádí se zcela suchými formami na suchém materiálu. Prostor pod umístěním formy a v jejím nejbližším okolí se zajišťuje tak, aby byl při svařování a otevírání forem suchý a chráněný proti vlhkosti.
(2)
Při přepravě nebo přenášení dávek směsi na pracoviště se zápalky a škrtátka přenáší v uzavřených obalech odděleně od sebe.
(3)
Pro požárně bezpečné používání aluminotermického svařování je třeba písemně stanovit zvláštní pokyny, které obsahují podmínky požární bezpečnosti.
ČÁST ČTVRTÁ
SVAŘOVÁNÍ NEKOVOVÝCH MATERIÁLŮ
§ 11
(1)
Při stanovení požárně bezpečnostních opatření při svařování nekovových materiálů se postupuje obdobně jako při svařování kovových materiálů, přičemž se vychází z vlastností konkrétního svařovaného materiálu a dané technologie za účelem zabránit
a)
možnosti vzniku a šíření požáru nebo výbuchu s následným požárem působením částic nekovových materiálů, které odkapávají a hoří,
b)
vznícení svařovaného materiálu nebo jiných hořlavých látek (např. stanovením způsobu a délky ohřevu, určením postavení plamene).
(2)
Při svařování včetně natavování izolačních materiálů (např. polyethylen v kombinaci se živicemi) se hořák zapaluje ve směru větru do otevřeného prostoru, ve kterém se nevyskytují hořlavé materiály, páry hořlavých kapalin nebo hořlavý plyn.
(3)
Zapálený hořák v úsporném režimu se odkládá na volné místo bez hořlavých materiálů ve stabilizované poloze, přičemž hubice směřuje do volného prostoru. Je nutno zamezit jeho sklouznutí, pádu, zasypání, stržení vahou hadice nebo náhodnému otevření přívodu plynu, uhašení či stržení plamene vlivem povětrnostních podmínek.
(4)
Po skončení práce s ručním hořákem se před uložením soupravy hořák nechá vychladnout, popř. se umístí ve zvláštním držáku umístěném od ventilu tlakové lahve v požárně bezpečné vzdálenosti určené výrobcem nebo dovozcem.
(5)
Po skončení práce se tlaková lahev, hadice a hořák odstraní z pracoviště a uloží na předem stanovené místo.
ČÁST PÁTÁ
NAHŘÍVÁNÍ ŽIVIC
§ 12
(1)
Živice lze nahřívat pouze v tavných nádobách, které jsou k tomu určeny výrobcem nebo dovozcem.
(2)
Nahřívaná živice nesmí být vystavena přímému působení plamene nebo jiného zdroje zapálení.
(3)
Obsluha tavné nádoby se může vzdalovat z místa nahřívání živice jen na takovou vzdálenost, aby neztratila toto místo z dohledu a mohla rychle a účinně zasáhnout v případě potřeby.
(4)
Tavnou nádobu lze při nahřívání plnit živicí nejvýše do tří čtvrtin obsahu, není-li stanoveno jinak výrobcem nebo dovozcem zařízení.
(5)
K uvedení obsahu tavné nádoby do tekutého stavu se obsah nahřívá pozvolna. Obsluha při nahřívání dbá, aby rozehřívaný obsah nepřekypěl.
(6)
Tlakové lahve používané jako součást zařízení pro nahřívání živice se ukládají v bezpečné vzdálenosti od vlastního tepelného zdroje a tavné nádoby s nahřívanou živicí. Bezpečná vzdálenost od otevřeného ohně činí nejméně 4 m. Kratší vzdálenost je možná tehdy, stanoví-li tak výrobce nebo dovozce.
(7)
Do vzdálenosti 4 m není povoleno ukládat hořlavé látky, není-li stanoveno jinak výrobcem nebo dovozcem. Hořlavé látky se ukládají tak, aby nedošlo k jejich pohybu směrem k možnému zdroji zapálení.
(8)
Umístit tavnou nádobu na hořlavý podklad není dovoleno, pokud není stanoveno jinak výrobcem nebo dovozcem.
(9)
Používají-li se tuhá paliva jako tepelný zdroj, musí se po skončení nahřívání před opuštěním pracoviště oheň bezpečně uhasit a popel uložit tak, aby nedošlo ke vzniku požáru nebo šíření požáru (např. do nehořlavých nádob). V okolí a pod nádobami není dovoleno ukládat hořlavý materiál a popel se zabezpečí proti samovolnému rozfoukání.
(10)
V blízkosti tavné nádoby se umístí nejméně dva přenosné hasicí přístroje práškové s hmotností hasební látky jednoho přístroje nejméně 5 kg, popřípadě jiné prostředky pro uhašení ohně.
ČÁST ŠESTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 13
(1)
Zvláštní předpisy upravující některé podmínky požární bezpečnosti svařování nejsou touto vyhláškou dotčeny.7)
(2)
Zvláštní požárně bezpečnostní opatření podle § 3 odst. 2 není třeba prokazovat písemně v případě, že svařování je prováděno fyzickou osobou a svařování není součástí podnikatelské činnosti.
(3)
Na svářečské práce prováděné na plynovodech a plynových zařízeních pod přetlakem plynu, přičemž nelze z technologických důvodů plyn odstranit, se podmínky požární bezpečnosti podle této vyhlášky vztahují jen v případech, že se na svářečském pracovištisvářečském pracovišti vyskytují kromě plynu pod přetlakem i jiné hořlavé látky a svářečské práce vyžadují zvláštní požárně bezpečnostní opatřenízvláštní požárně bezpečnostní opatření [§ 2 písm. f)]. Přitom se musí vyloučit vznik nebezpečné koncentracenebezpečné koncentrace [§ 2 písm. a)] a zajistit podmínky požární bezpečnosti vlastního svářečského zařízení.
§ 14
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2000.
Ministr:
PhDr. Grulich v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 87/2000 Sb.
Rozsah zvláštních požárně bezpečnostních opatření
a)
přesné označení místa, kde se svařování provádí,
b)
přesné stanovení pracovního úkolu,
c)
určení technologie, která se použije,
d)
jmenovité určení svářečů s uvedením dokladu o odborné způsobilosti,
e)
datum a čas zahájení svařovánízahájení svařování,
f)
datum a čas ukončení svařování,
g)
podrobná specifikace potřebných požárně bezpečnostních opatření, kontrola jejich plnění, způsob prokazování plnění opatření včetně měření koncentrace hořlavých látek, prokázání jejich splnění, uvedení jmen odpovědných osob a jmen osob určených k jejich provedení,
h)
určení formy požárního dohledupožárního dohledu, počet osob, vymezení povinností, způsob seznámení s povinnostmi, uvedení jmen osob určených k výkonu požárního dohledupožárního dohledu v průběhu svařování, při přerušení práce i po skončení svařování a jeho dokladování,
i)
potvrzení toho, že účastníci svařování byli před jeho započetím seznámeni s požárně bezpečnostními opatřeními a osoby provádějící požární dohledpožární dohled s vymezenými povinnostmi; doklad obsahuje jména osob a jejich podpisy stvrzující seznámení,
j)
určení druhu a počtu hasebních prostředků,
k)
uvedení jiných možností hašení v místě (např. existence stabilního hasicího zařízení, zařízení pro technologické hašení, přítomnost jednotky požární ochrany s příslušným technickým vybavením),
l)
jméno osoby, které se ohlásí skončení svařování,
m)
místo a podmínky k ukládání svařovací soupravy po dobu přerušení svařování a při předávání svářečského pracovištěsvářečského pracoviště,
n)
jméno, funkce, podpis osoby, která příkaz vydala, a datum, kdy byl vydán,
o)
osoba, které byla uložena nějaká činnost, potvrdí splnění úkonu podpisem a uvede vždy čas a datum; předávání nebo ohlašování činnosti (např. požární dohledpožární dohled, ohlášení skončení svařování) potvrdí podpisem předávající a přebírající, případně osoba ohlašující a osoba, které je činnost ohlášena. U záznamů se uvede čas a datum.
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 87/2000 Sb.
Hodnoty teplot některých možných zdrojů zapálení při svařování a nejvyšší teploty dosahované při spalování vybraných plynů
Tabulka 1
Hodnoty teplot některých možných zdrojů zapálení při svařování (°C)
Elektrický oblouk při svařování| | cca 5 000
---|---|---
Teplota žhavých částic – elektrické svařování| | přes 3 000
Plamen hořících plynů v kyslíku| | 2 600 – 3 200
Aluminotermické svařování| | 2 200
Plamen hořících plynů ve vzduchu| | 1 800 – 2 350
Plamen benzínové pájecí lampy| | cca 1 600
Tabulka 2
Nejvyšší teploty dosahované při spalování vybraných plynů (°C)
| Teplota při spalování v kyslíku| Teplota při spalování ve vzduchu
---|---|---
Vodík| 2 660| 2 045
Metan (zemní plyn)| 2 737| 1 875
Propan| 2 776| 1 925
n-butan| –| 1 895
Acetylen| 3 137| 2 325
1)
§ 2 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 203/1994 Sb.
2)
§ 17 odst. 1 a 2 zákona č. 133/1985 Sb.
3)
Například § 6a písm. g) zákona č. 133/1985 Sb.
4)
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 103/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zákona č. 43/1994 Sb., zákona č. 19/1997 Sb. a zákona č. 83/1998 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 197/1998 Sb.).
§ 18 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.
5)
Například § 1 vyhlášky č. 21/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně.
6)
Vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 554/1990 Sb.
7)
Například vyhláška č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání vyhrazených nerostů v podzemí, ve znění vyhlášky č. 477/1991 Sb., vyhlášky č. 340/1992 Sb., vyhlášky č. 3/1994 Sb., vyhlášky č. 54/1996 Sb. a vyhlášky č. 109/1998 Sb. |
Vyhláška Ministerstva financí č. 88/2000 Sb. | Vyhláška Ministerstva financí č. 88/2000 Sb.
Vyhláška Ministerstva financí, kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 278/1998 Sb., k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb.
Vyhlášeno 20. 4. 2000, datum účinnosti 20. 4. 2000, částka 30/2000
* Čl. I - Vyhláška č. 278/1998 Sb., k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., se mění takt
* Čl. II
Aktuální znění od 20. 4. 2000
88
VYHLÁŠKA
Ministerstva financí
ze dne 31. března 2000,
kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 278/1998 Sb., k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb.
Ministerstvo financí stanoví podle § 4 odst. 5 a 7 a § 6 odst. 2, 9 a 12 zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 278/1998 Sb., k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., se mění takto:
1.
§ 1 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1), 2) a 3) se zrušuje.
2.
V § 2 větě první se za slova „pojištěných úvěrů,“ vkládají slova „z hodnoty vývozních úvěrových rizik obsažených ve smlouvách z aktivní zajišťovací činnosti a“.
3.
V § 6 odst. 1 písm. c) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 6, který zní:
„6.
financování místních nákladů v zemi sídla nebo trvalého pobytu dovozce nezbytných pro uskutečnění vývozu.“.
4.
V § 7 odstavec 2 zní:
„(2)
Dotace ztrát se poskytují v průběhu roku ve splátkách, a to až do výše stanovené ve státním rozpočtu pro příslušný rok. Splátky dotací ztrát za předchozí období se poskytují ve čtvrtletních platbách. Vyčíslení dotace ztrát předkládá exportní banka ministerstvu do dvacátého dne měsíce následujícího po skončení čtvrtletí. Splátky dotací ztrát za příslušné čtvrtletí se poskytují do patnáctého dne od předložení vyčíslení dotace ztrát. Splátky dotací ztrát za čtvrté čtvrtletí se poskytují zálohově podle vykázané předběžné skutečnosti, nejpozději do 7. ledna následujícího roku.“.
5.
V § 7 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 4 až 7.
6.
V § 7 odstavec 7 zní:
„(7)
Ztráty z ostatních nákladů, které byly exportní bankou prokazatelně a účelně vynaloženy při získání finančních zdrojů ke zvýhodněnému financování, se stanoví jako ztráty z ostatních nákladů, které nemají charakter všeobecných provozních nákladů, s výjimkou těch provozních nákladů, které byly vynaloženy při získání finančních zdrojů.“.
7.
V § 8 odst. 1 se slova „v Sazebníku cen za poskytované služby ČEB, a. s.“ nahrazují slovy „a uveřejněné v provozních prostorách exportní banky“.
8.
V § 8 odst. 5 se slovo „jejich“ nahrazuje slovem „jejích“.
9.
Příloha č. 1 se zrušuje.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
doc. Ing. Mertlík, CSc. v. r. |
Zákon č. 100/2000 Sb. | Zákon č. 100/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 25. 4. 2000, datum účinnosti 1. 5. 2000, částka 32/2000
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
* ČÁST ČTVRTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 5. 2004 (237/2004 Sb.)
100
ZÁKON
ze dne 4. dubna 2000,
kterým se mění zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Čl. I
Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:
1.
V § 1 odstavec 1 zní:
„(1)
Tento zákon upravuje postavení a činnost spořitelních a úvěrních družstev (dále jen „družstevní záložna“), pojištění vkladů členů v družstevních záložnách a dohled nad činností a hospodařením družstevních záložen a právnických osob, ve kterých mají družstevní záložny kontrolu, (dále jen „kontrolovaná osoba“), který vykonává Úřad pro dohled nad družstevními záložnami (dále jen „Úřad“). Kontrolou se rozumí jakýkoliv přímý podíl na základním jmění právnické osoby nebo nepřímý podíl na základním jmění právnické osoby vyšší než 50 %, nebo právo jmenovat nebo odvolávat většinu členů statutárního orgánu, dozorčí rady, ředitelů právnické osoby, nebo možnost vykonávat rozhodující vliv na řízení právnické osoby, ve které je osoba společníkem, akcionářem nebo členem, na základě smlouvy s právnickou osobou, ustanovení ve stanovách právnické osoby, dohody s ostatními společníky, akcionáři nebo členy právnické osoby, nebo možnost vykonávat rozhodující vliv jiným způsobem. Nepřímým podílem se rozumí podíl na základním jmění právnické osoby držený zprostředkovaně, a to prostřednictvím kontrolované osoby.“.
2.
V § 1 odstavec 6 zní:
„(6)
Družstevní záložna
a)
je oprávněna vykonávat pouze činnosti stanovené tímto zákonem, a to v rozsahu povolení působit jako družstevní záložna podle § 2a (dále jen „povolení“),
b)
je povinna při výkonu své činnosti postupovat obezřetně a s náležitou péčí, zejména vykonávat činnost způsobem, který neohrožuje návratnost vkladů jejích členů a její bezpečnost a stabilitu,
c)
je povinna dodržovat zejména povinnosti uložené jí právními předpisy a rozhodnutími vydanými podle tohoto zákona.“.
3.
V § 1 se doplňují odstavce 7, 8 a 9, které včetně poznámek pod čarou č. 3a) a 3b) znějí:
„(7)
Schválená účetní závěrka,3a) výroční zpráva o činnosti a hospodaření družstevní záložny (dále jen „výroční zpráva“), opis povolení a zpráva pro členy, jejichž obsah a způsob aktualizace stanoví na návrh Úřadu Ministerstvo financí právním předpisem podle tohoto zákona; musí být zveřejněny na místě veřejně přístupném v sídle družstevní záložny, v jejích pobočkách, expoziturách a jednatelstvích.
(8)
Udělení prokury podle zvláštního zákona3b) není možné.
(9)
Družstevní záložna není oprávněna nabývat přímý nebo nepřímý podíl na základním jmění právnické osoby, stát se členem, společníkem, akcionářem právnické osoby, či jiným způsobem nabývat kontrolu v právnické osobě.
3a)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
3b)
§ 14 obchodního zákoníku.“.
4.
V § 2 se nadpis „Některá ustanovení o založení a vzniku družstevní záložny“ pod označením § 2 vkládá nad označení § 2.
5.
V § 2 odstavce 2 až 4 znějí.
„(2)
Zapisované základní jmění musí činit nejméně 500 000 Kč. Zapisované základní jmění musí být splaceno před podáním žádosti o povolení podle § 2a.
(3)
Zastupování osob, které podaly přihlášku do družstevní záložny, na ustavující schůzi je vyloučeno.
(4)
K návrhu na zápis do obchodního rejstříku se přikládá povolení. Udělení povolení, jeho odnětí a změny jsou součástí zápisu do obchodního rejstříku.“.
6.
V § 2 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Sídlo družstevní záložny musí být na území České republiky.“.
7.
Za § 2 se vkládá nový § 2a, který včetně poznámky pod čarou č. 3c) zní:
㤠2a
(1)
Ke vzniku a činnosti družstevní záložny je třeba povolení. Povolení uděluje na základě písemné žádosti představenstva Úřad.
(2)
V žádosti o povolení podle odstavce 1 se uvede
a)
obchodní jméno a sídlo družstevní záložny,
b)
výše zapisovaného základního jmění družstevní záložny,
c)
věcné a organizační předpoklady pro činnost družstevní záložny.
(3)
K žádosti o povolení podle odstavce 1 musí být přiloženy
a)
listiny prokazující založení družstevní záložny, splacení celého zapisovaného základního jmění, odbornou způsobilost a bezúhonnost členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise družstevní záložny,
b)
návrh obchodního plánu družstevní záložny.
(4)
O žádosti o povolení podle odstavce 1 rozhodne Úřad do 60 dnů od doručení žádosti nebo jejího doplnění, a to po posouzení podmínek pro udělení povolení.
(5)
Povolení se uděluje na dobu neurčitou a nelze je převést na jinou osobu. V povolení může být výkon některých činností podle § 3 vyloučen nebo omezen. Povolení zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení nebo dnem zrušení družstevní záložny.
(6)
Podmínkami pro udělení povolení jsou
a)
odborná způsobilost a bezúhonnost osob zvolených do funkce členů orgánů družstevní záložny,
b)
věcné a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností družstevní záložny, vyplývající zejména ze stanov družstevní záložny (dále jen „stanovy“), popřípadě dalších vnitřních předpisů družstevní záložny,
c)
reálnost obchodního plánu a schopnost bezpečného rozvoje družstevní záložny s ohledem na obecné znalosti a zkušenosti.
(7)
Pro účely tohoto zákona se považuje za osobu
a)
bezúhonnou osoba, která se prokáže výpisem z trestního rejstříku, který není starší 3 měsíců, a která nebyla pravomocně odsouzena pro majetkoprávní trestný čin nebo trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem činnosti družstevní záložny, nebo jiný úmyslný trestný čin podle zvláštního zákona,3c)
b)
odborně způsobilou osoba, která má ukončené úplné střední vzdělání a nejméně 2 roky praxe v oblasti související s činnostmi podle § 3 odst. 1 písm. a), b) a c) nebo ukončené vysokoškolské vzdělání a nemá pracovněprávní nebo obdobný poměr k podnikatelskému subjektu, který podniká nebo jinak nakládá s cennými papíry uvedenými v § 3 odst. 2 písm. c).
(8)
Úřad je oprávněn si vyžádat opis z evidence Rejstříku trestů týkající se osob navržených nebo zvolených do funkcí členů orgánů družstevní záložny.
3c)
Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.“.
8.
V § 3 odst. 1 písm. c) se bod 2 zrušuje.
Dosavadní bod 3 se označuje jako bod 2.
9.
V § 3 odst. 2 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 4) zní:
„c)
nabývat státní dluhopisy a dluhopisy, za které převzal stát záruku, dluhopisy, jejichž emitentem je Česká národní banka, hypoteční zástavní listy,4) komunální obligace a dluhopisy vydané centrálními bankami členských států OECD, za které převzaly tyto státy záruku. Jiné dluhopisy je družstevní záložna oprávněna nabývat jen po předchozím souhlasu Úřadu, který posoudí rizikovost nabytí dluhopisů ve vztahu k návratnosti vkladů členů a stabilitě a bezpečnosti družstevní záložny,
4)
Zákon ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.“.
10.
V § 3 odst. 2 se písmena f) a g) zrušují.
Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno f).
11.
V § 3 odst. 2 písm. f) se slova „návratné finanční výpomoci“ nahrazují slovem „půjčky“.
12.
V § 3 odst. 2 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g)
po předchozím souhlasu Úřadu a za podmínek jím stanovených přijímat vklady od jiných právnických osob, vést těmto osobám účty a provádět platby z jejich pověření a poskytovat úvěry obcím v České republice. Při udělení souhlasu Úřad posoudí rizikovost činnosti družstevní záložny ve vztahu k návratnosti vkladů členů a stabilitě a bezpečnosti družstevní záložny.“.
13.
V § 3 odstavec 3 zní:
„(3)
Vymezení majetku podle odstavce 2 písm. d) se po dobu 6 měsíců od jejich nabytí nevztahuje na věci, které družstevní záložna nabyla v souvislosti se zajištěním své pohledávky.“.
14.
V § 3 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 4a) zní:
„(4)
Družstevní záložny jsou oprávněny k ochraně svých zájmů vytvářet zájmová sdružení právnických osob,4a) jejichž členy jsou pouze družstevní záložny.
4a)
§ 20f a násl. zákona č. 40/1964 Sb, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“.
15.
V § 3 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
Přijaté vklady vede družstevní záložna na vkladových účtech. Smlouvy uzavřené ve smyslu § 3 odst. 1 musí být uzavřeny písemně. Anonymní vklady nesmí družstevní záložna přijímat.
(6)
K žádosti o souhlas podle odstavce 2 písm. c) a g) družstevní záložna předloží Úřadu listiny umožňující Úřadu posouzení rizikovosti činností družstevní záložny podle odstavce 2 písm. c) a g) ve vztahu k návratnosti vkladů členů a stabilitě a bezpečnosti družstevní záložny. Družstevní záložna k žádosti podle odstavce 2 písm. c) doloží především výši investovaných peněžních prostředků, předpokládaný způsob jejich zhodnocení, jejich návratnost a rizikovost. Družstevní záložna k žádosti podle odstavce 2 písm. g) doloží především předpokládanou výnosnost a rizikovost činností podle odstavce 2 písm. g) včetně způsobu zhodnocení a zajištění těchto činností.“.
16.
V § 4 odst. 2 písm. a) se slova „a povinnost“ zrušují.
17.
V § 4 odstavec 3 zní:
„(3)
Člen je povinen krýt ztrátu družstevní záložny uhrazovací povinností v souladu s tímto zákonem. Výši uhrazovací povinnosti člena vůči družstevní záložně ke krytí jejích ztrát určují stanovy, musí být však nejméně dvojnásobkem členského podílu. Uhrazovací povinnost může být pro jednotlivé členy rozdílná v závislosti na výši jejich uložených vkladů. Ve stanovách může být určeno, že uhrazovací povinnost členů všech nebo některých volených orgánů družstevní záložny je vyšší a může být určena i rozdílně pro jednotlivé volené orgány družstevní záložny.“.
18.
V § 4 odst. 7 se slova „má přednostní právo“ nahrazují slovy „je oprávněna své splatné pohledávky za členem započíst“ a slova „na úroky z vkladů, na vklady a na členský podíl člena, kterému poskytlo úvěr nebo který má jiné majetkové závazky vůči družstevní záložně“ se nahrazují slovy „oproti úrokům z vkladů, vkladům a vypořádacímu podílu člena“.
19.
V § 4 se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí:
„(8)
Družstevní záložna je povinna seznámit uchazeče o členství se všemi skutečnostmi souvisejícími s členstvím, zejména se stanovami, obchodními podmínkami, právy a povinnostmi vyplývajícími z členství a podmínkami pojištění vkladů. Dojde-li ke změnám těchto skutečností, je povinna včas a řádně zajistit informovanost členů.
(9)
Postupování pohledávek členů za družstevní záložnou vyplývajících z vkladů členů u družstevní záložny je možné pouze mezi členy družstevní záložny.“.
20.
V nadpisu § 5 se slova „družstevní záložny“ zrušují.
21.
V § 5 odst. 1 první větě se slova „družstevní záložny“ zrušují.
22.
V § 5 odst. 1 písm. o) se bod 3 zrušuje.
Dosavadní body 4, 5 a 6 se označují jako body 3, 4 a 5.
23.
Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně nadpisu zní:
„Některá ustanovení o orgánech družstevní záložny
§ 5a
(1)
K platnosti usnesení členské schůze je třeba v případě hlasování
a)
o způsobu úhrady ztráty družstevní záložny souhlasu alespoň dvou třetin hlasů přítomných členů,
b)
o splynutí, sloučení nebo rozdělení družstevní záložny souhlasu alespoň dvou třetin hlasů přítomných členů.
(2)
Náhradní členská schůze může být svolána stejnou pozvánkou jako původní členská schůze. Pozvánka musí obsahovat upozornění, že náhradní členská schůze je schopna se usnášet za jakéhokoli počtu přítomných členů. Takto svolaná náhradní členská schůze může být zahájena nejdříve po uplynutí 30 minut od plánovaného zahájení původní členské schůze uvedené v pozvánce. Podrobnosti upravují stanovy.
(3)
Rozhodnutí členské schůze o snížení výše členského podílu nebo výše uhrazovací povinnosti určených ve stanovách bez předchozího souhlasu Úřadu, který posoudí snížení uhrazovací povinnosti nebo snížení výše členského podílu ve vztahu k povinnosti družstevní záložny dodržovat pravidla určená podle § 11 s ohledem na bezpečnost a stabilitu družstevní záložny, je neplatné.“.
24.
V § 6 se nadpis zrušuje.
25.
V § 6 odstavec 4 zní:
„(4)
Určí-li stanovy, je úvěrová komise oprávněna převést část výkonu svých pravomocí na jiné osoby, a to způsobem uvedeným ve stanovách. Tím není dotčena odpovědnost členů úvěrové komise podle § 6a odst. 2.“.
26.
V § 6 odst. 5 písm. a) se za slovo „banky“ vkládají slova „a o přijetí vkladu od jiné družstevní záložny“.
27.
V § 6 odstavec 6 zní:
„(6)
Představenstvo vypracuje výroční zprávu, která obsahuje i roční účetní závěrku, a předkládá ji ke schválení členské schůzi. Tuto členskou schůzi je povinno svolat tak, aby se konala do 30. června roku následujícího po roce, za který je výroční zpráva vypracována. Schválenou výroční zprávu zašle představenstvo Úřadu do 10 dnů od jejího schválení. Návrh výroční zprávy musí být zaslán členům nejméně 30 dnů před dnem konání členské schůze.“.
28.
V § 6 se doplňuje odstavec 10, který zní:
„(10)
Členové volených orgánů družstevní záložny jsou povinni neprodleně a úplně informovat Úřad o všech skutečnostech, které by mohly mít za následek ohrožení hospodaření družstevní záložny nebo uplatnění postupu podle § 28 tohoto zákona. Členové volených orgánů jsou povinni dodržovat kromě zákonů a jiných právních předpisů také rozhodnutí Úřadu a vykonávat svoji činnost s odbornou péčí. Jsou povinni vykonávat své funkce tak, aby neohrozili návratnost vkladů členů družstevní záložny a její bezpečnost a stabilitu ve vztahu k hospodaření.“.
29.
Za § 6 se vkládá nový § 6a, který zní:
㤠6a
(1)
Členem voleného orgánu družstevní záložny může být pouze bezúhonná a odborně způsobilá osoba. Ve stanovách může být uvedeno, na které další funkce se tato podmínka vztahuje.
(2)
Členové voleného orgánu, kteří způsobili družstevní záložně porušením právních povinností při výkonu působnosti voleného orgánu škodu, odpovídají za tuto škodu společně a nerozdílně. Smlouva mezi členem voleného orgánu a družstevní záložnou nebo ustanovení stanov vylučující nebo omezující odpovědnost člena voleného orgánu za škodu jsou neplatné. Členové voleného orgánu odpovídají za škodu, kterou družstevní záložně způsobili plněním nevhodného pokynu členské schůze. Této odpovědnosti se zprostí, pokud alespoň jeden z nich členskou schůzi na nevhodnost pokynu upozornil a požádal o zaprotokolování námitky do zápisu z členské schůze. To neplatí, pokud je pokyn členské schůze v rozporu s právními předpisy.“.
30.
V § 7 odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 10) zní:
„(6)
Ustanovení zvláštního zákona o zákazu konkurence10) nejsou tímto zákonem dotčena a platí také pro členy úvěrové komise. Výkon funkce člena voleného orgánu družstevní záložny je neslučitelný s výkonem funkce člena voleného orgánu jiné družstevní záložny a s pracovním nebo obdobným poměrem v jiné družstevní záložně. Stanovy mohou určit, že člen voleného orgánu družstevní záložny nebo vedoucí zaměstnanec nesmějí zastávat funkci v řídících nebo dozorčích orgánech nebo funkci ředitele nebo prokuristy v jiné právnické osobě.
10)
§ 249 obchodního zákoníku.“.
31.
V § 7 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:
„(7)
Člen voleného orgánu družstevní záložny nebo vedoucí zaměstnanec je povinen před svým zvolením nebo jmenováním do příslušné funkce písemně informovat toho, kdo jej volí nebo jmenuje, o své bezúhonnosti a odborné způsobilosti, o předmětu své případné podnikatelské činnosti, o svém členství v orgánech jiných právnických osob, nebo zda vykonává v jiných právnických osobách funkci prokuristy nebo v nich má majetkovou účast, pracovní nebo obdobný poměr, včetně předmětu činnosti této právnické osoby. Člen voleného orgánu družstevní záložny nebo vedoucí zaměstnanec informuje písemně i o změnách, které nastaly v průběhu výkonu jeho funkce.
(8)
Družstevní záložna je povinna do 5 dnů ode dne zvolení člena orgánu družstevní záložny doručit Úřadu žádost o posouzení podmínek pro výkon funkce včetně listin osvědčujících splnění těchto podmínek. Pokud Úřad rozhodne, že zvolený člen orgánu družstevní záložny nesplňuje podmínky pro výkon funkce, zaniká výkon funkce dnem doručení tohoto rozhodnutí družstevní záložně. Úřad ve věci posouzení podmínek pro výkon funkce člena orgánu družstevní záložny rozhodne do 30 dnů od doručení žádosti; jinak se má za to, že člen orgánu družstevní záložny podmínky splňuje.“.
32.
§ 8 včetně poznámky pod čarou č. 11) zní:
㤠8
(1)
Družstevní záložna vede účetnictví podle zvláštních právních předpisů.11)
(2)
Družstevní záložna sestavuje konsolidovanou účetní závěrku, má-li podíl na základním jmění kontrolované osoby.
11)
Zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
33.
Za § 8 se vkládá nový § 8a, který zní:
㤠8a
(1)
Roční účetní závěrka družstevní záložny musí být ověřena auditorem. Úřad může na žádost družstevní záložny doručenou do 3 měsíců od skončení účetního období udělit družstevní záložně z této povinnosti výjimku z důvodu malého rozsahu a náročnosti činnosti družstevní záložny.
(2)
Vybrané auditory je družstevní záložna povinna oznámit Úřadu, který je oprávněn do 30 dnů po obdržení tohoto oznámení auditory odmítnout. Družstevní záložna je povinna oznámit do 15 dnů po odmítnutí Úřadem nové auditory.“.
34.
§ 9 včetně poznámky pod čarou č. 12) zní:
㤠9
(1)
Zisk po zdanění lze rozdělit jen mezi ty členy, kteří kryli ztrátu družstevní záložny uhrazovací povinností, a to do výše skutečného plnění této uhrazovací povinnosti. Podrobnosti upraví stanovy. Ustanovení zvláštního zákona o rozdělení a užití zisku družstva12) se nepoužijí.
(2)
Vykáže-li družstevní záložna ztrátu, je členská schůze povinna rozhodnout při schvalování účetní závěrky družstevní záložny, ze které tato ztráta vyplývá, o úhradě této ztráty z vlastních zdrojů družstevní záložny, případně rozhodnout o krytí této ztráty uhrazovací povinností členů ve výši podle stanov, určené v souladu s tímto zákonem tak, aby tato ztráta byla uhrazena v rozsahu výše vlastních zdrojů družstevní záložny a výše uhrazovací povinnosti členů do 30 dnů od konání této členské schůze.
12)
§ 236 obchodního zákoníku.“.
35.
V § 10 odst. 1 písm. a) se slova „§ 3 odst. 1 písm. c) bod 3“ nahrazují slovy „§ 3 odst. 1 písm. c) bod 2“.
36.
§ 11 včetně poznámky pod čarou č. 14a) zní:
㤠11
(1)
Družstevní záložna je povinna dodržovat pravidla a ukazatele týkající se poměru kapitálu a rezerv k aktivům, popřípadě závazkům, a to i na konsolidovaném základě, klasifikace vybraných položek aktiv, tvorby rezerv a opravných položek,14a) úvěrové angažovanosti, platební schopnosti a likvidity. Tato pravidla a ukazatele, jakož i vymezení pojmů aktiva a pasiva družstevní záložny a jejich vybrané položky, rezervy a kapitál včetně určení rizikových vah dluhopisů stanoví a vyhlašuje na návrh Úřadu právním předpisem Ministerstvo financí.
(2)
Družstevní záložna je povinna zabezpečovat, aby
a)
částka úvěrů poskytnutých jednomu dlužníkovi, popřípadě ekonomicky spjaté skupině dlužníků nepřekročila stanovené procento z vybraných položek aktiv nebo pasiv,
b)
celková částka úvěrů poskytnutých deseti největším dlužníkům, popřípadě ekonomicky spjatým skupinám dlužníků nepřekročila stanovené procento z celkového objemu vybraných položek aktiv a pasiv družstevní záložny.
(3)
Družstevní záložna je povinna udržovat trvale svou platební schopnost. Za tím účelem je povinna dodržovat stanovená pravidla likvidity a platební schopnosti; tato pravidla mohou upravovat zejména
a)
minimální výši likvidních prostředků, popřípadě skupiny těchto prostředků ve vztahu k aktivům nebo k pasivům, popřípadě ke skupině vybraných položek aktiv nebo pasiv,
b)
omezení a podmínky pro některé druhy úvěrů nebo investic, vkladů, záruk a závazků,
c)
omezení a podmínky směřující ke sladění splatnosti aktiv a pasiv družstevní záložny.
14a)
Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.“.
37.
§ 12 se zrušuje.
38.
V § 13 odst. 1 písm. b) se číslovka „100 000“ nahrazuje číslovkou „500 000“.
39.
V § 13 odst. 2 se slova „odst. 2 a 3“ zrušují.
40.
V § 13 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Družstevní záložna se též zrušuje dnem nabytí právní moci odnětí povolení.“.
Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 4 až 8.
41.
V § 13 odstavec 4 zní:
„(4)
Splynutí a sloučení družstevní záložny je možné jen s jinou družstevní záložnou. Družstevní záložnu lze rozdělit pouze na družstevní záložny. K rozdělení, sloučení a splynutí je třeba předchozího souhlasu Úřadu; přitom se postupuje přiměřeně podle § 2a.“.
42.
V § 13 odstavec 6 zní:
„(6)
Likvidátora družstevní záložny jmenuje na návrh družstevní záložny a odvolává Úřad, který podává příslušné návrhy do obchodního rejstříku. Likvidátorem může být pouze osoba splňující podmínky bezúhonnosti a odborné způsobilosti podle § 2a odst. 7 a která nemá závazky vůči družstevní záložně. Družstevní záložna předloží Úřadu návrh na jmenování likvidátora nejpozději do 5 dnů od zrušení družstevní záložny či ukončení činnosti likvidátora, a to včetně listin prokazujících splnění podmínek podle tohoto odstavce. V případě, že družstevní záložna nepředloží návrh včetně listin prokazujících splnění podmínek podle tohoto odstavce ve stanovené lhůtě nebo osoba navržená pro výkon funkce likvidátora nesplňuje podmínky podle tohoto odstavce, jmenuje likvidátora Úřad.“.
43.
V § 13 se odstavce 7 a 8 včetně poznámek pod čarou č. 15) a 16) zrušují.
44.
V § 14 odst. 4 se slova „návratné finanční výpomoci“ nahrazují slovem „půjčky“, slova „a výtěžky z ukončených konkurzních a likvidačních řízení“ se zrušují a za slova „Fondu jsou“ se vkládá slovo „zejména“.
45.
V § 14 odst. 5 se slova „návratných finančních výpomocí“ nahrazují slovem „půjček“.
46.
V § 14 se doplňuje odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č. 17a) zní:
„(7)
V případě prohlášení konkursu se nároky Fondu vůči družstevní záložně, která je v úpadku, vzniklé na základě výplaty náhrad jejím členům považují za pohledávky druhé třídy podle zvláštního zákona.17a)
17a)
Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.“.
47.
V § 15 odst. 1 se slovo „šestičlenným“ nahrazuje slovem „tříčlenným“.
48.
V § 15 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Předsedu a ostatní členy představenstva jmenuje a odvolává ředitel Úřadu. Funkční období členů představenstva Fondu je tříleté a lze je jmenovat opakovaně. Každý rok je jmenován nejméně jeden člen představenstva Fondu.
(3)
Jeden člen představenstva Fondu je jmenován z řad zaměstnanců Úřadu. Nejméně jeden člen představenstva je jmenován z řad členů představenstev družstevních záložen.“.
49.
V § 16 odstavec 1 zní:
„(1)
Roční příspěvek družstevní záložny do Fondu činí 0,5 % z průměru objemu vkladů členů v družstevní záložně vedených v českých korunách na jméno, příjmení, adresu a datum narození nebo rodné číslo, popřípadě identifikační číslo vkladatele (dále jen „pojištěný vklad“) za předchozí kalendářní rok, včetně úroků, na které vznikl vkladatelům nárok v předchozím kalendářním roce. Průměrný objem pojištěných vkladů družstevní záložna propočítává podle čtvrtletních stavů pojištěných vkladů v předchozím kalendářním roce. Družstevní záložna nesmí provádět takové převody mezi vkladovými nebo jinými účty, anebo uzavírat takové smlouvy o pojištěném vkladu, anebo vykonávat jiné obdobné činnosti, které způsobují při propočtu čtvrtletních stavů pojištěných vkladů snížení ročního příspěvku. V takovém případě Úřad provede příslušný propočet a nařídí družstevní záložně doplatit příslušný rozdíl.“.
50.
V § 17 odst. 1 se za slova „pojištěný vklad“ doplňují slova „(dále jen „náhrada“)“ a za slova „smluvních podmínek.“ se vkládá tato věta: „Nárok vkladateli na náhradu nevznikne dříve, než družstevní záložna, která není schopna dostát svým závazkům a jejímž členem je vkladatel, prokáže Úřadu, že její členové se podíleli na krytí ztráty, která byla zjištěna účetní závěrkou provedenou v souvislosti s neschopností družstevní záložny dostát svým závazkům, ne starší než 3 měsíce, uhrazovací povinností ve výši podle stanov.“.
51.
V § 17 odst. 3 se za slovo „vklady“ vkládají slova „v rámci nucené správy nebo“ a slova „odst. 3 písm. b), popř. c)“ se zrušují.
52.
V § 20 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
V případě menšího objemu finančních prostředků ve Fondu, než činí výše objemu náhrad, na jejichž výplatu vznikl nárok, vyplatí Fond náhrady vkladatelům poměrně dle výše jejich nároku na náhradu a doplatí náhrady či část náhrad vkladatelům až v okamžiku, kdy bude ve Fondu dostatečné množství finančních prostředků. Nárok na náhradu se v případě opožděné výplaty neúročí. Nárok na náhradu se nepromlčuje. Vkladatelům se vyplácí náhrady v pořadí podle vzniku nároku na výplatu náhrad. Vkladatelé mají přednostní právo na výplatu náhrad před splácením ostatních závazků Fondu.“.
53.
§ 21 zní:
㤠21
Fond může peněžní prostředky ukládat vklady u bank a nabývat státní dluhopisy a dluhopisy, za které převzal stát záruku, dluhopisy, jejichž emitentem je Česká národní banka, hypoteční zástavní listy4) a dluhopisy vydané centrálními bankami členských států OECD, za které převzaly tyto státy záruku.“.
54.
Za § 21 se vkládá nový § 21a, který zní:
㤠21a
V případě, že prostředky Fondu nepostačují k vyplacení zákonem stanovených náhrad či jiných závazků Fondu, se příspěvek pro následující rok po roce, ve kterém nepostačovaly prostředky k vyplacení zákonem stanovených náhrad, zvyšuje na trojnásobek procentní sazby uvedené v § 16 odst. 1. Úřad oznámí družstevním záložnám zvýšení příspěvku.“.
55.
V § 22 odst. 1 se za slovo „záložen“ vkládají slova „a Fondu“.
56.
V § 22 odstavec 2 zní:
„(2)
Předmětem dohledu Úřadu podle odstavce 1 je dodržování zákonů, jiných právních předpisů vydaných podle tohoto zákona, jakož i rozhodnutí vydaných Úřadem, družstevními záložnami a Fondem. Družstevní záložny podléhají dohledu od svého založení do zániku.“.
57.
V § 23 odst. 2 se slova „z Fondu“ nahrazují slovy „ze státního rozpočtu“.
58.
§ 24 zní:
㤠24
(1)
Činnost Úřadu řídí ředitel Úřadu (dále jen „ředitel“), kterého jmenuje a odvolává ministr financí.
(2)
Podrobnosti o postavení, působnosti a činnosti Úřadu upraví statut Úřadu, který vydává ředitel po předchozím souhlasu Ministerstva financí. Ve statutu se upraví i vydávání Věstníku Úřadu.
(3)
Úřad každoročně vypracuje zprávu o činnosti a hospodaření Úřadu, kterou předkládá Ministerstvu financí ke schválení.
(4)
Není-li zpráva podle odstavce 3 schválena, odvolá ministr financí ředitele a do 3 měsíců od odvolání jmenuje nového ředitele.“.
59.
V § 26 odstavec 3 zní:
„(3)
Všechny družstevní záložny jsou povinny platit roční poplatek na činnost Úřadu. Výši ročního poplatku na následující rok stanoví při schvalování rozpočtu Úřadu Poslanecká sněmovna na návrh Úřadu procentní sazbou z objemu všech vkladů vedených u družstevní záložny ke dni 30. června běžného roku. Poplatek je družstevní záložna povinna zaplatit nejpozději do 31. ledna následujícího roku.“.
60.
V § 27 odst. 1 se na konci doplňuje tato věta: „Úřad je při výkonu své působnosti povinen dbát, aby družstevní záložně nevznikly náklady zjevně nepřiměřené účelu rozhodnutí Úřadu a aby nedošlo v důsledku rozhodnutí Úřadu k jinému nedostatku v činnosti družstevní záložny.“.
61.
V § 27 odstavce 2 až 4 znějí:
„(2)
Družstevní záložna neprodleně zašle Úřadu schválené změny stanov.
(3)
Úřad kromě výkonu dohledu preventivně dbá zdravého řízení a hospodaření družstevních záložen, zejména poskytováním poradenství a vydáváním doporučení. Spolupracuje přitom s družstevními záložnami a dalšími osobami, které jsou družstevními záložnami na podporu jejich zájmů založeny. Nebude-li se družstevní záložna řídit doporučením vydaným Úřadem, je představenstvo této družstevní záložny povinno informovat o této skutečnosti nejbližší členskou schůzi konanou po vydání doporučení a Úřad.
(4)
Úřad je oprávněn zúčastnit se členské schůze svým pověřeným zástupcem. Úřad je povinen zúčastnit se členské schůze svým pověřeným zástupcem, je-li o to družstevní záložnou požádán, a podat členské schůzi informace, které se týkají družstevní záložny a výkonu dohledu, nejde-li o informace, jejichž poskytnutí je zákonem vyloučeno. Požádá-li pověřený zástupce Úřadu na členské schůzi o slovo, musí mu být uděleno.“.
62.
V § 27 se odstavec 5 zrušuje.
63.
§ 28 zní:
㤠28
(1)
Zjistí-li Úřad nedostatky v činnosti družstevní záložny, je oprávněn, podle povahy a závažnosti zjištěného nedostatku,
a)
vyžadovat, aby družstevní záložna ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, zejména omezila některé povolené činnosti nebo ukončila nepovolené činnosti ve smyslu povolení, vyměnila osoby ve vedení družstevní záložny, vytvořila odpovídající výši opravných položek a rezerv, vyměnila členy představenstva, kontrolní nebo úvěrové komise družstevní záložny, nebo upravila uhrazovací povinnost členů, anebo svolala členskou schůzi a tato členská schůze projednala Úřadem stanovenou záležitost nebo jeho návrh,
b)
rozhodnout o omezení nebo zákazu některých povolených činností družstevní záložny až na 120 dnů, a to včetně nakládání vkladatelů s jejich vklady,
c)
změnit povolení vyloučením nebo omezením některých činností uvedených v § 3,
d)
nařídit mimořádný audit na náklady družstevní záložny,
e)
zavést v družstevní záložně nucenou správu,
f)
uložit družstevní záložně pokutu do 10 000 000 Kč,
g)
nařídit svolaní členské schůze na náklady družstevní záložny a určit některé body programu jednání této členské schůze,
h)
odejmout povolení podle § 28g a 28h.
(2)
Opatření podle odstavce 1 písm. b) až g) se uplatní při nesplnění požadavku podle odstavce 1 písm. a); podle povahy zjištěného nedostatku, zejména nesnese-li věc odkladu, lze tento postup uplatnit i bez předchozího požadavku podle odstavce 1 písm. a).
(3)
Nedostatkem v činnosti se rozumí
a)
porušení podmínek stanovených v povolení a podmínek pro vydání povolení,
b)
porušení zákona, právních předpisů vydaných podle tohoto zákona a rozhodnutí Úřadu,
c)
provádění obchodů družstevní záložnou způsobem, který poškozuje nebo může poškodit zájmy jejích vkladatelů a členů nebo ohrožuje bezpečnost a stabilitu družstevní záložny,
d)
řízení činnosti a hospodaření družstevní záložny osobami, které nemají dostatečnou odbornou způsobilost nebo nejsou bezúhonné,
e)
jestliže družstevní záložnou vytvořený souhrn opravných položek a rezerv nepostačuje k pokrytí rizik vyplývajících z družstevní záložnou vykázaného objemu klasifikovaných aktiv,
f)
jestliže volený orgán družstevní záložny nevykonává svou funkci déle než 60 dnů,
g)
odepření při kontrole vyžádaných informací a listin či prodlení při jejich předání nebo odepření vstupu do prostorů či prodlení při umožnění vstupu,
h)
porušování pravidel a ukazatelů určených podle § 11.
(4)
Na řízení o změně povolení, zákazu nebo omezení povolených činností, zavedení nucené správy, skončení nucené správy, o nařízení mimořádného auditu, uložení pokuty a jiná rozhodování Úřadu se vztahují předpisy o správním řízení,19) pokud tento zákon nestanoví jinak.
(5)
Účastníkem řízení je pouze dotčená družstevní záložna.
(6)
Řízení může být zahájeno též doručením rozhodnutí.
(7)
Doručení do vlastních rukou provede Úřad předáním rozhodnutí členovi představenstva družstevní záložny nebo členovi kontrolní komise nebo osobě pověřené řízením družstevní záložny. Odmítne-li některá z těchto osob rozhodnutí převzít, je doručeno okamžikem tohoto odmítnutí.
(8)
Proti rozhodnutí lze do 15 dnů od jeho doručení podat odvolání k Ministerstvu financí prostřednictvím Úřadu. Podané odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b), c), d) a e) nemá odkladný účinek.
(9)
Lhůta k plnění doručeného rozhodnutí činí alespoň 24 hodin, a to s výjimkou rozhodnutí podle § 28 odst. 1 písm. b) a c), jejichž plnění může být vyžadováno okamžikem doručení, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.
(10)
Uložením pokuty podle odstavce 1 písm. f) není dotčena odpovědnost podle jiných právních předpisů.
(11)
Pokuta podle odstavce 1 písm. f) je příjmem Fondu.
(12)
Jestliže nebylo uložením opatření podle odstavce 1 dosaženo nápravy, může Úřad opatření podle odstavce 1 uložit opakovaně, popřípadě uložit jiné opatření podle odstavce 1, není-li stanoveno v tomto zákoně jinak.
(13)
Řízení podle odstavce 1 lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se Úřad dověděl o skutečnostech rozhodných pro uložení příslušného opatření, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy tyto skutečnosti nastaly.
(14)
Osoby, u kterých je podezření, že bez povolení Úřadu provádějí činnost, ke které je třeba povolení Úřadu, je Úřad oprávněn kontrolovat v rozsahu, který je potřebný ke zjištění skutkového stavu týkajícího se takové činnosti. Jestliže Úřad zjistí, že tato osoba prováděla nebo provádí činnost, ke které je třeba povolení, bez tohoto povolení, je oprávněn jí uložit pokutu podle odstavce 1 písm. f).“.
64.
Za § 28 se vkládají nové § 28a až 28i, které včetně poznámky pod čarou č. 19a) znějí:
㤠28a
V případě, že představenstvo nebo kontrolní komise zjistí, že družstevní záložna je nebo se stane platebně neschopnou nebo že družstevní záložně vznikly nebo pravděpodobně vzniknou ztráty, které způsobily nebo mohou způsobit pokles poměru kapitálu k aktivům pod poměr stanovený Ministerstvem financí podle § 11, informuje o tom neprodleně Úřad.
§ 28b
(1)
Cílem nucené správy je zajistit takové podmínky v družstevní záložně, aby členové mohli na členské schůzi, pokud její svolání a konání umožňuje situace v družstevní záložně, řádně a se znalostí všech potřebných informací o družstevní záložně rozhodnout o opatřeních vedoucích k nápravě všech nedostatků včetně případné úhrady zjištěné ztráty nebo o zrušení družstevní záložny. Nucenou správu lze v družstevní záložně zavést, jestliže neodstranila nedostatky v činnosti. K zavedení nucené správy si Úřad vyžádá stanovisko Ministerstva financí.
(2)
Rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa, obsahuje
a)
důvody pro zavedení nucené správy,
b)
jméno, příjmení a rodné číslo správce,
c)
případné omezení nebo zákaz přijímání vkladů, poskytování úvěrů nebo jiných činností.
(3)
Náklady spojené s výkonem nucené správy včetně odměny nuceného správce jsou placeny z majetku družstevní záložny a jsou nákladem družstevní záložny na dosažení, udržení a zajištění příjmů pro účely daně z příjmů právnických osob podle zvláštního zákona.19a)
(4)
Vyžaduje-li zákon, aby rozhodnutí členské schůze bylo osvědčeno notářským zápisem, musí mít rozhodnutí správce v takové věci formu notářského zápisu.
§ 28c
(1)
Správce jmenuje a odvolává Úřad, který rovněž stanoví výši jeho odměny za výkon nucené správy. Správce je zaměstnancem Úřadu.
(2)
Správce je oprávněn po předchozím souhlasu Úřadu přibírat k výkonu nucené správy v družstevní záložně další osoby. K výkonu nucené správy nesmí být přibrány osoby, které jsou v dlužnické pozici vůči družstevní záložně nebo které jsou v pracovním nebo obdobném poměru k jiné družstevní záložně. Přibrané osoby jsou oprávněny se seznamovat se záležitostmi, které souvisejí s činností a hospodařením družstevní záložny. Jsou zároveň povinny zachovávat o těchto věcech mlčenlivost.
§ 28d
(1)
Okamžikem doručení rozhodnutí o zavedení nucené správy se pozastavuje výkon funkce všech orgánů družstevní záložny s výjimkou kontrolní komise. Tímto okamžikem je toto rozhodnutí účinné vůči každému. Postavení představenstva a úvěrové komise má nucený správce, který svolává členskou schůzi a má právo se jí zúčastnit. Právo podávat odvolání proti rozhodnutím Úřadu za trvání nucené správy má kontrolní komise.
(2)
O věcech v působnosti členské schůze rozhoduje nucený správce s předchozím souhlasem Úřadu. Rozhodnutí týkající se změny a doplnění stanov projedná nucený správce s kontrolní komisí. O výši uhrazovací povinnosti, o krytí ztráty formou uhrazovací povinnosti členů během nucené správy, o volbě členů volených orgánů družstevní záložny a o zrušení družstevní záložny není oprávněn rozhodnout nucený správce v působnosti členské schůze. O těchto věcech rozhoduje členská schůze svolaná nuceným správcem. Návrhy této členské schůzi mohou předkládat členové, kontrolní komise nebo nucený správce.
(3)
Jestliže to situace družstevní záložny vyžaduje, může správce s předchozím souhlasem Úřadu částečně nebo úplně pozastavit nakládání vkladatelů s jejich vklady v družstevní záložně.
(4)
Zjistí-li správce předlužení družstevní záložny, je oprávněn s předchozím souhlasem Úřadu podat návrh na vyrovnání nebo na prohlášení konkurzu.
(5)
Nucený správce je povinen vynaložit veškerou odbornou péči k dosažení cíle nucené správy, zejména je povinen postupovat tak, aby odvrátil další majetkovou újmu a aby družstevní záložna vymáhala své pohledávky.
§ 28e
(1)
Nucená správa se zapisuje do obchodního rejstříku. Návrhy na zápisy týkající se nucené správy podává Úřad.
(2)
Soud zapíše do obchodního rejstříku na návrh Úřadu zavedení nucené správy a dále odvolání správce a jmenování nového správce.
(3)
Soud je povinen rozhodnout do 3 dnů od doručení o návrzích souvisejících s nucenou správou na zápis do obchodního rejstříku.
§ 28f
(1)
Nucená správa končí
a)
doručením rozhodnutí Úřadu o skončení nucené správy,
b)
prohlášením konkursu, nebo
c)
uplynutím 12 měsíců od zavedení nucené správy.
(2)
Úřad rozhodne o skončení nucené správy do 10 dnů ode dne, kdy došlo k odstranění nebo k nápravě nedostatků v činnosti družstevní záložny.
Odnětí povolení
§ 28g
(1)
Při přetrvávání závažných nedostatků v činnosti družstevní záložny Úřad povolení odejme; tomuto opatření nemusí předcházet zavedení nucené správy.
(2)
Povolení může být dále odňato, jestliže
a)
družstevní záložna nezahájila činnost do 12 měsíců ode dne udělení povolení nebo po dobu 6 měsíců nepřijímá vklady od členů nebo jim neposkytuje úvěry, nebo
b)
povolení bylo získáno na základě nepravdivých údajů uvedených v žádosti či jiným nikoliv řádným způsobem.
§ 28h
(1)
V rozhodnutí o odnětí povolení podle § 28g se stanoví den, ke kterému se povolení odnímá.
(2)
Ode dne právní moci rozhodnutí o odnětí povolení nesmí dotčená právnická osoba přijímat vklady a poskytovat úvěry a provozovat další činnosti, s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a závazků.
§ 28i
(1)
Na návrh Úřadu vydá Ministerstvo financí právní předpisy, které upravují povinnosti družstevních záložen při vedení účetnictví.
(2)
Na návrh Úřadu vydá Ministerstvo financí
a)
právní předpisy, které upravují pravidla a ukazatele podle § 11,
b)
právní předpisy stanovující povinný obsah výroční zprávy družstevní záložny a obsah a způsob aktualizace zprávy pro členy.
(3)
Návrhem podle odstavců 1 a 2 se rozumí podrobně zpracované zásady právních předpisů.
19a)
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
Čl. III
V § 19 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb. a zákona č. 63/1999 Sb., se na konci nahrazuje tečka čárkou a doplňuje se písmeno s), které zní:
„s)
příjmy Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami.“.
ČÁST ČTVRTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Čl. IV
1.
Řízení o zrušení nebo likvidaci družstevní záložny, jakož i řízení Úřadu v souvislosti s výkonem dohledu nad družstevními záložnami, zahájené přede dnem účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
2.
Úřad udělí povolení bez omezení či vyloučení činností podle tohoto zákona do 30 dnů od účinnosti tohoto zákona všem družstevním záložnám, které vznikly před účinností tohoto zákona, a to na základě písemné žádosti představenstva. Družstevní záložny, jejichž představenstvo ve lhůtě 15 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona nepodá žádost o udělení povolení, se zrušují uplynutím posledního dne lhůty stanovené v první větě.
3.
Družstevní záložny uvedou své poměry do souladu s ustanoveními tohoto zákona do 3 měsíců od účinnosti tohoto zákona.
4.
Úřad je oprávněn nejdříve po uplynutí 3 měsíců od udělení povolení zahájit řízení s družstevní záložnou o odnětí povolení. Tímto není dotčeno oprávnění Úřadu zahájit proti družstevní záložně jiná řízení podle tohoto zákona.
5.
Zapisovaného základního jmění podle ustanovení § 2 odst. 2 jsou družstevní záložny povinny dosáhnout do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona.
6.
Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona končí funkční období všech členů představenstva Fondu jmenovaných do funkce člena představenstva Fondu před nabytím účinnosti tohoto zákona. Do 7 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ředitel Úřadu jmenuje členy představenstva Fondu, a to jednoho člena na 1 rok, jednoho člena na 2 roky a předsedu představenstva na 3 roky.
7.
Družstevní záložny jsou povinny ukončit své majetkové účasti v právnických osobách do 18 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.
8.
Nucená správa, která byla uvalena na družstevní záložnu před účinností tohoto zákona, se vykonává podle tohoto zákona.
9.
Do doby ukončení majetkových účastí družstevní záložny v kontrolovaných osobách je Úřad oprávněn provádět kontrolu činnosti a hospodaření těchto osob. Při kontrole se přiměřeně použijí ustanovení § 23 odst. 1 a § 27 odst. 1. Jestliže kontrolovaná osoba odepře při kontrole vydat vyžádané informace a listiny nebo bude v prodlení s jejich vydáním nebo znemožní vstup do prostorů kontrolované osoby nebo bude v prodlení s umožněním vstupu, je Úřad oprávněn uložit kontrolované osobě pokutu až do výše 10 000 000 Kč; přitom použije přiměřeně ustanovení § 28.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem následujícího měsíce ode dne vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 102/2000 Sb. | Zákon č. 102/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
Vyhlášeno 25. 4. 2000, datum účinnosti 1. 7. 2000, částka 32/2000
* Čl. I - Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, se mění takto:
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 7. 2000
102
ZÁKON
ze dne 4. dubna 2000,
kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, se mění takto:
1.
V § 11 odstavec 1 zní:
„(1)
Silničním pozemkem se rozumí pozemky, na nichž je umístěno těleso dálnice, silnice a místní komunikace a silniční pomocný pozemek.“.
2.
V § 11 odst. 3 poslední věta zní: „V ostatních případech je průjezdní úsek dálnice nebo průjezdní úsek silnice ohraničen obdobně jako v odstavci 2.“.
3.
V § 12 odst. 1 písm. d) se na začátek textu vkládají slova „svislé dopravní značky,“.
4.
V § 13 písm. a) se slova „svislé dopravní značky“ nahrazují slovy „přenosné svislé dopravní značky,“.
5.
Název části třetí zní:
„VÝSTAVBA DÁLNICE, SILNICE, MÍSTNÍ KOMUNIKACE A VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÉ ÚČELOVÉ KOMUNIKACE“.
6.
V § 16 odst. 1 věta první zní: „Pro stavbu dálnice, silnice, místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace je speciálním stavebním úřadem4) příslušný silniční správní úřad.“.
7.
§ 20 zní:
㤠20
(1)
Dálnice a rychlostní silnice, které jsou označeny dopravní značkou2) jako dálnice nebo jako silnice pro motorová vozidla a jejich úseky, stanovené prováděcím předpisem, lze užít silničním motorovým vozidlem nejméně se čtyřmi koly (dále jen „motorové vozidlo“) nebo jízdní soupravou2) po zaplacení poplatku za užívání dálnice a rychlostní silnice (dále jen „poplatek“).
(2)
Poplatek lze platit na kalendářní rok, kalendářní měsíc nebo deset dnů a u motorového vozidla nebo jízdní soupravy o celkové hmotnosti nad 12 tun i na jeden den.
(3)
Horní hranice výše poplatku na kalendářní rok činí pro motorové vozidlo nebo jízdní soupravu
a)
do celkové hmotnosti 3,5 tuny 1 200 Kč,
b)
o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny do 12 tun 16 000 Kč,
c)
o celkové hmotnosti nad 12 tun 50 000 Kč.
(4)
Výši poplatků stanoví právní předpis. Výše poplatků na kalendářní měsíc, deset dnů a jeden den se stanoví přiměřeně k výši poplatku na jeden kalendářní rok příslušné pro motorové vozidlo nebo jízdní soupravu podle jejich celkové hmotnosti.“.
8.
Za § 20 se vkládá nový § 20a, který zní:
㤠20a
(1)
Poplatek se platí před užitím dálnice nebo rychlostní silnice motorovým vozidlem nebo jízdní soupravou. Zaplacení poplatku se prokazuje platným dvoudílným kupónem, jehož jedna část je přilepena celou plochou v motorovém vozidle nebo v prvním vozidle jízdní soupravy na místě určeném prováděcím předpisem a který
a)
odpovídá vzoru stanovenému prováděcím předpisem,
b)
obsahuje údaj o státní poznávací značce, který se shoduje se státní poznávací značkou, kterou je opatřeno motorové vozidlo nebo první motorové vozidlo jízdní soupravy, kterými je dálnice nebo rychlostní silnice užita,
c)
obsahuje vyznačení doby platnosti, která odpovídá době, kdy je motorovým vozidlem nebo jízdní soupravou dálnice nebo rychlostní silnice užita,
d)
má hodnotu odpovídající nejméně výši poplatku příslušné podle celkové hmotnosti motorového vozidla nebo jízdní soupravy, kterými je dálnice nebo rychlostní silnice užita.
(2)
Platnost kupónu prokazujícího zaplacení poplatku na kalendářní rok počíná 1. prosincem roku, který předchází kalendářnímu roku vyznačenému na kupónu, a končí 31. lednem bezprostředně následujícího kalendářního roku.
(3)
Platnost kupónu prokazujícího zaplacení poplatku na kalendářní měsíc počíná posledním dnem měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci vyznačenému na kupónu, a končí prvním dnem bezprostředně následujícího kalendářního měsíce.
(4)
Platnost kupónu prokazujícího zaplacení poplatku na deset dní počíná dnem vyznačeným na kupónu a končí uplynutím deseti bezprostředně následujících kalendářních dnů.
(5)
Kupón prokazující zaplacení poplatku na jeden den platí ve vyznačený den.
(6)
Na kupónu prokazujícím zaplacení poplatku na kalendářní měsíc, deset dnů nebo jeden den vyznačí dobu platnosti kupónu prodejce při jeho prodeji. Údaj o státní poznávací značce vyznačí na kupónu řidič motorového vozidla nebo jízdní soupravy nejpozději před užitím dálnice nebo rychlostní silnice nebo jejich úseku podle § 20 odst. 1.“.
9.
§ 21 zní:
㤠21
(1)
K vydávání a prodeji kupónů je příslušné Ministerstvo financí v součinnosti s Ministerstvem dopravy a spojů. Činnostmi spojenými s vydáváním a prodejem kupónů může Ministerstvo financí pověřit fyzickou nebo právnickou osobu. Cena za zprostředkování prodeje kupónů se sjednává podle cenových předpisů.
(2)
Peněžní prostředky získané z placení poplatků jsou příjmem státního rozpočtu.
(3)
Policie České republiky kontroluje v rámci dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu zaplacení poplatku.
(4)
Řidič motorového vozidla nebo jízdní soupravy, který užívá dálnici nebo rychlostní silnici nebo jejich úsek podle § 20 odst. 1, je povinen předložit na požádání druhou část kupónu ke kontrole příslušníkovi Policie České republiky ve služebním stejnokroji.
(5)
Vzory kupónů, způsob jejich vyplňování, způsob jejich evidence a u kupónů s dobou platnosti kratší než kalendářní rok způsob vyznačování doby jejich platnosti stanoví prováděcí předpis.“.
10.
§ 22 včetně poznámek pod čarou č. 11a) a 11b) zní:
㤠22
(1)
Placení poplatku nepodléhá užití dálnice, rychlostní silnice a jejich úseků podle § 20 odst. 1 motorovým vozidlem nebo jízdní soupravou
a)
vybavenými zvláštním výstražným světlem podle zvláštního právního předpisu,10) pokud se jedná o vozidlo nebo jízdní soupravu
1.
hasičských záchranných sborů a jednotek dobrovolných hasičů,
2.
ozbrojených sil České republiky11a) a ozbrojených sil jiného státu; v případě kolony motorových vozidel a jízdních souprav postačí takové označení u prvního a posledního motorového vozidla v koloně,
3.
Vězeňské služby České republiky,
4.
zdravotnické záchranné služby a dopravy nemocných, raněných a rodiček,
b)
Ministerstva vnitra používanými Policií České republiky a opatřenými nápisem „POLICIE“,
c)
Ministerstva obrany používanými Vojenskou policií a opatřenými nápisem „VOJENSKÁ POLICIE“,
d)
celních orgánů opatřenými nápisem „CELNÍ SPRÁVA“,
e)
používanými k dopravě těžce zdravotně postižených občanů, kterým byly podle zvláštního právního předpisu11b) přiznány výhody II. stupně, s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou, nebo III. stupně, pokud držitelem motorového vozidla je postižená osoba sama nebo osoba jí blízká; za stejných podmínek platí osvobození i pro motorová vozidla užívaná k přepravě nezaopatřených dětí, které jsou léčeny pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblastosou, pokud rodiče nebo jim naroveň postavené osoby pobírají příspěvek na provoz motorového vozidla podle zvláštního právního předpisu,11b)
f)
při odstraňování následků dopravních nehod na dálnicích a rychlostních silnicích, při odstraňování následků živelních pohrom nebo při záchraně života a zachování zdraví osob,
g)
správce dálnic a silnic,
h)
pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.
(2)
Je-li nutno při uzavírce podle § 24 užít pro vedení objížďky úsek dálnice nebo rychlostní silnice, za jehož užití se platí poplatek, je možné užít tento úsek bez poplatku.
11a)
Zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
11b)
Vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.“.
11.
§ 23 včetně poznámek pod čarou č. 12), 12a) a 12b) zní:
㤠23
(1)
Pro účely organizování dopravy na území obce může obec v obecně závazné vyhlášce obce vymezit oblasti obce, ve kterých lze místní komunikace nebo jejich určené úseky užít za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy12)
a)
k stání silničního motorového vozidla v obci na dobu časově omezenou, nejvýše však na dobu 24 hodin,
b)
k odstavení nákladního vozidla nebo jízdní soupravy v obci na dobu potřebnou k zajištění celního odbavení,
c)
k stání silničního motorového vozidla provozovaného právnickou nebo fyzickou osobou za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu,12a) která má sídlo nebo provozovnu ve vymezené oblasti obce, nebo k stání silničního motorového vozidla fyzické osoby, která má místo trvalého pobytu ve vymezené oblasti obce,
nebude-li tímto užitím ohrožena bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích a jiný veřejný zájem. V obecně závazné vyhlášce obce stanoví obec způsob placení sjednané ceny a způsob prokazování jejího zaplacení.
(2)
Místní komunikace nebo jejich určené úseky podle odstavce 1 musí být označeny příslušnou dopravní značkou podle zvláštního právního předpisu.2)
(3)
V obecně závazné vyhlášce obec může vymezit oblasti obce, ve kterých nelze místní komunikace nebo jejich určené úseky užít k účelům uvedeným v odstavci 1 písm. a) až c).
(4)
Obecně závaznou vyhlášku obce podle odstavců 1 a 3 vydá obec v přenesené působnosti podle zvláštního právního předpisu.12b)
12)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
12a)
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
12b)
§ 24 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).“.
12.
V § 25 odstavec 2 zní:
„(2)
Silniční správní úřad vydá rozhodnutí o povolení zvláštního užívání právnické nebo fyzické osobě na základě písemné žádosti na dobu určitou a v rozhodnutí stanoví podmínky zvláštního užívání. Povolení ke zvláštnímu užívání nezbavuje uživatele povinnosti k náhradám za poškození nebo znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace.“.
13.
V § 25 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Porušuje-li právnická nebo fyzická osoba podmínky stanovené v rozhodnutí o vydání povolení, silniční správní úřad rozhodne o odnětí povolení. Právnické nebo fyzické osobě, které bylo odňato povolení ke zvláštnímu užívání, lze udělit povolení ke zvláštnímu užívání na základě znovu podané žádosti nejdříve po uplynutí tří let ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí povolení ke zvláštnímu užívání nabylo právní moci.
(4)
Silniční správní úřad může rozhodnout o změně vydaného povolení na základě odůvodněné žádosti držitele povolení ke zvláštnímu užívání.“.
Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 5 až 9.
14.
V § 25 odst. 6 písm. c) uvozovací věta zní:
„užití dálnice, silnice nebo místní komunikace a silničního pomocného pozemku pro“.
15.
V § 25 odst. 6 písm. c) bod 1 zní:
„1.
umísťování a provozování reklamních poutačů, propagačních a jiných zařízení, světelných zdrojů, barevných ploch a jiných obdobných zařízení (dále jen „reklamní zařízení“),“.
16.
V § 25 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Zvláštní užívání spočívající v umísťování a provozování reklamních zařízení může povolit příslušný silniční správní úřad nejdéle na dobu pěti let za podmínky, že reklamní zařízení nemohou být zaměněna s dopravními značkami nebo s dopravními zařízeními nebo nemohou oslnit uživatele dotčené pozemní komunikace nebo jinak narušit provoz na pozemních komunikacích. Pozemní komunikace v místě, kde je umístěno reklamní zařízení, musí být na náklad provozovatele reklamního zařízení vybavena svodidly nebo jinak zabezpečena proti možnému střetu vozidel s konstrukcí reklamního zařízení.“.
Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 8 až 10.
17.
V § 25 odstavec 8 zní:
„(8)
Věci umístěné, zřizované nebo provozované bez povolení podle odstavce 1 nebo v rozporu s ním, s výjimkou reklamních zařízení, je jejich vlastník povinen odstranit neprodleně po doručení výzvy příslušného silničního správního úřadu. Neučiní-li tak, zajistí odstranění a likvidaci věci příslušný silniční správní úřad na náklady vlastníka věci.“.
18.
V § 25 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní:
„(9)
Nemůže-li příslušný silniční správní úřad zjistit vlastníka věci umístěné, zřizované nebo provozované bez povolení podle odstavce 1, s výjimkou reklamních zařízení, zveřejní výzvu k odstranění věci způsobem v místě obvyklým a po marném uplynutí lhůty 10 dnů ode dne zveřejnění výzvy zajistí odstranění a likvidaci věci na náklady vlastníka dotčené pozemní komunikace. Zjistí-li vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace vlastníka věci dodatečně, může vůči němu uplatnit nárok na náhradu nákladů vzniklých odstraněním a likvidací věci.“.
Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 10 a 11.
19.
V § 25 se za odstavec 9 vkládají nové odstavce 10 a 11, které znějí:
„(10)
Silniční správní úřad je povinen do sedmi dnů ode dne, kdy se dozvěděl o zřízení nebo existenci reklamního zařízení umístěného na dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo na silničním pomocném pozemku bez povolení ke zvláštnímu užívání vydaného příslušným silničním správním úřadem, vyzvat vlastníka reklamního zařízení k jeho odstranění. Vlastník reklamního zařízení je povinen reklamní zařízení neprodleně, nejdéle do pěti pracovních dnů po doručení výzvy příslušného silničního správního úřadu odstranit. Neučiní-li tak, je silniční správní úřad povinen reklamu do 15 pracovních dnů zakrýt a následně zajistit odstranění a likvidaci reklamního zařízení na náklady vlastníka tohoto zařízení. Odstranění reklamy a její likvidace bude provedeno bez ohledu na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno stavebním úřadem.5)
(11)
Nemůže-li silniční správní úřad zjistit vlastníka reklamního zařízení zřizovaného nebo provozovaného bez povolení ke zvláštnímu užívání, zveřejní výzvu k odstranění reklamního zařízení způsobem v místě obvyklým a po marném uplynutí lhůty 10 dnů ode dne zveřejnění výzvy je povinen reklamu do 15 pracovních dnů zakrýt a následně zajistit odstranění a likvidaci reklamního zařízení na náklady vlastníka dotčené pozemní komunikace, na které je reklamní zařízení neoprávněně umístěno. Odstranění reklamy a její likvidace bude provedeno bez ohledu na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno stavebním úřadem.5)“.
Dosavadní odstavce 10 a 11 se označují jako odstavce 12 a 13.
20.
V § 30 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Prováděcí předpis vymezí pro účely tohoto zákona, co je souvisle zastavěným územím obce při určování silničního ochranného pásma.
(4)
Hranice silničního ochranného pásma definovaná v § 30 odst. 2 písm. a) je pro případ povolování zřizování a provozování reklamních poutačů, propagačních a jiných zařízení, světelných zdrojů, barevných ploch a jiných obdobných zařízení, které by byly viditelné uživateli dotčené pozemní komunikace, posunuta ze 100 metrů na 250 metrů.“.
21.
§ 31 zní:
㤠31
(1)
V silničním ochranném pásmu lze povolit zřizování a provozování reklamních zařízení za podmínky, že reklamní zařízení nemohou být zaměněna s dopravními značkami nebo s dopravními zařízeními nebo nemohou oslnit uživatele dotčené pozemní komunikace nebo jinak narušit provoz na pozemních komunikacích. Povolení vydává příslušný silniční správní úřad po předchozím souhlasu
a)
vlastníka dotčené nemovitosti, na které má být reklamní zařízení zřizováno a provozováno,
b)
Ministerstva vnitra, jde-li o silniční ochranné pásmo dálnice a rychlostní silnice,
c)
příslušného orgánu Policie České republiky, jde-li o silniční ochranné pásmo silnice s výjimkou rychlostní silnice a místní komunikace.
(2)
Silniční správní úřad vydá rozhodnutí o povolení zřizovat a provozovat reklamní zařízení právnické nebo fyzické osobě na základě písemné žádosti na dobu určitou, nejdéle na dobu pěti let, a v rozhodnutí stanoví podmínky zřizování a provozování reklamního zařízení.
(3)
Vlastník nemovitosti v silničním ochranném pásmu je oprávněn v obecném zájmu umístit na své nemovitosti pouze reklamní zařízení, které bylo povoleno.
(4)
Porušuje-li právnická nebo fyzická osoba podmínky stanovené v rozhodnutí o vydání povolení ke zřizování a provozování reklamních zařízení, silniční správní úřad rozhodne o odnětí povolení. Právnické nebo fyzické osobě, které bylo odňato povolení, lze udělit povolení na základě znovu podané žádosti nejdříve po uplynutí tří let ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí povolení nabylo právní moci.
(5)
Silniční správní úřad může rozhodnout o změně vydaného povolení na základě odůvodněné žádosti držitele povolení.
(6)
Silniční správní úřad je povinen do 7 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o zřízení nebo existenci reklamního zařízení umístěného v silničním ochranném pásmu bez povolení vydaného příslušným silničním správním úřadem, vyzvat vlastníka reklamního zařízení k jeho odstranění. Vlastník reklamního zařízení je povinen reklamní zařízení neprodleně, nejdéle do pěti pracovních dnů po doručení výzvy příslušného silničního správního úřadu, odstranit. Neučiní-li tak, je silniční správní úřad povinen reklamu do 15 pracovních dnů zakrýt a následně zajistit odstranění a likvidaci reklamního zařízení na náklady vlastníka tohoto zařízení. Odstranění reklamy a její likvidace bude provedeno bez ohledu na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno stavebním úřadem.5) Podmínky tohoto odstavce se nevztahují na reklamní zařízení postavená a provozovaná v rozšířené části území podle § 30 odst. 4, pokud taková zařízení byla příslušným stavebním úřadem povolena před účinností tohoto zákona.
(7)
Nemůže-li příslušný silniční správní úřad zjistit vlastníka reklamního zařízení zřizovaného nebo provozovaného bez povolení podle odstavce 1, zveřejní výzvu k odstranění reklamního zařízení způsobem v místě obvyklým a po marném uplynutí lhůty deseti dnů ode dne zveřejnění výzvy je povinen reklamu do 15 pracovních dnů zakrýt a následně zajistit odstranění a likvidaci reklamního zařízení na náklady vlastníka dotčené nemovitosti, na které je reklamní zařízení umístěno. Odstranění reklamy a její likvidace bude provedeno bez ohledu na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno stavebním úřadem.5)
(8)
Vlastník nemovitosti, na které je zřízeno a provozováno reklamní zařízení bez povolení podle odstavce 1, je povinen umožnit na nezbytnou dobu a v nezbytné míře vstup na svoji nemovitost za účelem zakrytí reklamy a za účelem odstranění a likvidace tohoto reklamního zařízení. Vznikne-li tím škoda na nemovitosti, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit.“.
22.
V § 35 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Vlastníci nemovitostí v sousedství dálnice, silnice a místní komunikace jsou povinni strpět, aby na jejich pozemcích byla provedena nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li toto nebezpečí výstavbou nebo provozem dálnice, silnice a místní komunikace nebo přírodními vlivy; vznikne-li toto nebezpečí z jednání těchto vlastníků, jsou povinni učinit nezbytná opatření na svůj náklad. O rozsahu a způsobu provedení nezbytných opatření a o tom, kdo je provede, rozhodne silniční správní úřad.“.
Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.
23.
V § 35 odst. 2 věta druhá zní: „Zjistí-li zdroj ohrožení jiný, než je uveden v odstavci 1, nařídí silniční správní úřad jeho provozovateli nebo vlastníku odstranění zdroje tohoto ohrožení.“.
24.
Za § 38 se vkládají nové § 38a až 38c, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 16a) znějí:
„Vážení vozidel
§ 38a
(1)
Na dálnicích, silnicích a místních komunikacích, s výjimkou hraničních přechodů, se provádí kontrolní vážení a měření (dále jen „kontrolní vážení“) silničních motorových vozidel kategorií N310) a jejich jízdních souprav s přípojnými vozidly kategorií O3 a O410) (dále jen „vozidlo“).
(2)
Kontrolní vážení zajišťuje správce pozemní komunikace v součinnosti s Policií České republiky.
(3)
Kontrolní vážení zahrnuje vážení celkové hmotnosti vozidla, měření nápravových tlaků a měření rozměrů vozidla.10)
§ 38b
(1)
Řidič vozidla je povinen na výzvu příslušníka Policie České republiky ve služebním stejnokroji podrobit vozidlo kontrolnímu vážení. Zajížďka k zařízení na kontrolní vážení, včetně cesty zpět na pozemní komunikaci, nesmí být delší než 8 kilometrů.
(2)
Při kontrolním vážení je řidič vozidla povinen řídit se pokyny osoby obsluhující zařízení na kontrolní vážení.
(3)
O výsledku kontrolního vážení vydá osoba obsluhující zařízení na kontrolní vážení vozidel řidiči doklad.
(4)
Zjistí-li se při kontrolním vážení dodržení hodnot vozidla stanovených zvláštním právním předpisem,10) může řidič vozidla pokračovat v další jízdě. V tomto případě není možné účtovat řidiči žádné náklady vážení.
(5)
Zjistí-li se při kontrolním vážení překročení hodnot stanovených zvláštním právním předpisem,10) je toto porušení projednáno na základě zvláštního zákona2) jako přestupek17) a řidič vozidla je povinen uhradit náklady vážení.
(6)
Způsob provádění kontrolního vážení, způsob stanovení nákladů spojených s kontrolním vážením, náležitosti dokladu o výsledku kontrolního vážení a vzor dokladu stanoví prováděcí předpis.
§ 38c
(1)
Zjistí-li se při kontrolním vážení, že rozměry vozidla nebo jeho celková hmotnost přesahují hodnotu stanovenou zvláštním právním předpisem,10) může řidič pokračovat v další jízdě pouze na základě povolení ke zvláštnímu užívání (§ 25) a za podmínky, že vozidlo je technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích.16a)
(2)
Zjistí-li se při kontrolním vážení, že nápravový tlak překračuje míru stanovenou zvláštním právním předpisem,10) nesmí řidič pokračovat v jízdě.
16a)
Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 355/1999 Sb.“.
25.
V § 40 odst. 3 písm. c) se za slova „místních komunikací“ vkládají slova „a veřejně přístupných účelových komunikací“.
26.
V § 40 odst. 4 písm. d) se za slova „místních komunikací“ vkládají slova „a veřejně přístupných účelových komunikací“.
27.
V § 42 odst. 1 písm. g) se na konci textu doplňují tato slova: „vyjma činností vztahujících se k reklamním zařízením,“.
28.
V § 42 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Silniční správní úřad uloží pokutu až do výše 300 000 Kč právnické nebo fyzické osobě, která
a)
užila dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo silniční pomocný pozemek pro umístění a provozování reklamního zařízení bez povolení zvláštního užívání nebo nedodržela podmínky povolení (§ 25),
b)
zřizovala a provozovala v silničním ochranném pásmu reklamní zařízení bez povolení nebo nedodržela podmínky povolení (§ 31),
c)
má na své nemovitosti v silničním ochranném pásmu umístěno reklamní zařízení bez platného povolení (§ 31) a toto zařízení neodstranila ve stanovené lhůtě po obdržení výzvy silničního správního úřadu,
d)
úmyslně odstraňuje nebo poškozuje zakrytí reklam.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
29.
V § 42 odst. 3 se na konci písmene b) doplňují slova „vyjma činností vztahujících se k reklamním zařízením,“.
30.
§ 46 včetně nadpisu zní:
㤠46
Zmocňovací ustanovení
(1)
Vláda stanoví nařízením výši poplatku podle § 20 odst. 4.
(2)
Ministerstvo dopravy a spojů vydá vyhlášku k provedení § 6 odst. 4, § 8 odst. 3, § 9 odst. 4, § 10 odst. 5, § 16 odst. 3, § 20 odst. 1, § 20a odst. 1, § 24 odst. 9, § 25 odst. 13, § 27 odst. 7, § 30 odst. 3, § 36 odst. 8, § 37 odst. 1, § 38b odst. 6 a § 41 odst. 4.
(3)
Ministerstvo financí vydá vyhlášku k provedení § 21 odst. 5.“.
31.
V § 47 se doplňuje bod 8, který zní:
„8.
§ 82 vyhlášky č. 145/1956 Ú. l., o provozu na silnicích.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Nálepka prokazující zaplacení poplatku na rok 2000 platí do 31. ledna 2001.
2.
Ustanovení § 20, 20a a 21 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění tohoto zákona, se poprvé použijí dnem 1. ledna 2001.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 103/2000 Sb. | Zákon č. 103/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 25. 4. 2000, datum účinnosti 1. 7. 2000, částka 32/2000
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o daních z příjmů
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o soudních poplatcích
* ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb., 256/2013 Sb., 340/2013 Sb., 344/2013 Sb.)
103
ZÁKON
ze dne 4. dubna 2000,
kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o daních z příjmů
Čl. V
V § 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zd), které včetně poznámky pod čarou č. 60) zní:
„zd)
příjmy nabyvatele bytu, garáže a ateliéru, popřípadě spoluvlastnického podílu na nebytovém prostoru, přijaté v souvislosti se vzájemným vypořádáním prostředků podle § 24 odst. 7 a 8 zákona o vlastnictví bytů.
60)
Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o soudních poplatcích
Čl. VI
V zákoně č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb. a zákona č. 227/1997 Sb., se v § 11 odst. 2 písm. m) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které včetně poznámky pod čarou č. 3a) zní:
„n)
společenství vlastníků jednotek3a) v řízení o návrhu na zápis do obchodního rejstříku.
3a)
Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
Čl. IX
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 104/2000 Sb. | Zákon č. 104/2000 Sb.
Zákon o Státním fondu dopravní infrastruktury
Vyhlášeno 25. 4. 2000, datum účinnosti 1. 7. 2000, částka 32/2000
* ČÁST PRVNÍ - STÁTNÍ FOND DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY (§ 1 — § 13)
* ČÁST TŘETÍ - PŘECHODNÉ USTANOVENÍ (§ 14 — § 14)
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 15 — § 15)
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (184/2023 Sb., 349/2023 Sb.)
104
ZÁKON
ze dne 4. dubna 2000
o Státním fondu dopravní infrastruktury
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
STÁTNÍ FOND DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY
§ 1
(1)
Zřizuje se Státní fond dopravní infrastruktury se sídlem v Praze (dále jen „Fond“).
(2)
Fond je právnickou osobou v působnosti Ministerstva dopravy (dále jen „ministerstvo“).
(3)
Majetek, s nímž Fond hospodaří, je ve vlastnictví státu.
§ 2
Účel Fondu
(1)
Finanční prostředky, s nimiž Fond hospodaří, lze použít na financování nebo předfinancování
a)
výstavby, modernizace, oprav, údržby nebo správy silnic nebo dálnic1),
b)
výstavby nebo modernizace drah, s výjimkou lanových drah, které neslouží k zajišťování dopravní obslužnosti, výstavby nebo modernizace zařízení služeb nebo oprav, údržby nebo provozování celostátních nebo regionálních drah nebo zařízení služeb2),
c)
výstavby, modernizace, oprav, údržby nebo správy dopravně významných vnitrozemských vodních cest3) nebo movitých nebo nemovitých věcí užívaných za účelem provozování přístavu ve Spolkové republice Německo ve městě Hamburk, které jsou ve vlastnictví České republiky nebo které má Česká republika v pronájmu na dobu delší než 10 let,
d)
průzkumných nebo projektových prací anebo studijních nebo expertních činností v oblasti výstavby, modernizace nebo oprav dopravní infrastruktury uvedené v písmenech a) až c),
e)
opatření ke zvýšení bezpečnosti nebo plynulosti dopravy nebo opatření ke zpřístupňování dopravy osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace,
f)
výstavby nebo oprav cyklistických stezek nebo zřizování jízdních pruhů pro cyklisty na místních komunikacích,
g)
zavedení nebo provozování systému elektronického mýtného nebo pořízení vybavení potřebného ke kontrole úhrady časového poplatku,
h)
úhrady koncesionářům podle zákona o pozemních komunikacích nebo nákladů souvisejících s uzavřením koncesionářské smlouvy,
i)
nákladů souvisejících s pořízením, zabudováním nebo provozem kontrolních vah na pozemních komunikacích ve vlastnictví státu,
j)
nákladů souvisejících se získáním vlastnických práv nebo se zřízením a trváním věcného břemene k pozemkům, na nichž se nachází dopravní infrastruktura ve vlastnictví státu, nebo pozemkům sloužícím účelům ochrany nebo údržby dopravní infrastruktury ve vlastnictví státu,
k)
nákladů souvisejících se získáním vlastnických práv nebo se zřízením nebo trváním věcných břemen k pozemkům, na nichž se nachází dopravní infrastruktura ve vlastnictví kraje, přešlo-li vlastnictví dopravní infrastruktury na kraj ze státu na základě rozhodnutí ústředního správního úřadu podle zvláštního právního předpisu11), nebo k pozemkům sloužícím účelům ochrany nebo údržby takové dopravní infrastruktury,
l)
výstavby, modernizace nebo oprav multimodálních překladišť nebo jejich napojení na dálnice, silnice, celostátní nebo regionální dráhy nebo dopravně významné vnitrozemské vodní cesty,
m)
výstavby, modernizace, nebo oprav místních komunikací nebo veřejně přístupných účelových komunikací v místech, kde stavební objekty těchto místních komunikací nebo veřejně přístupných účelových komunikací kříží dálnice, silnice, celostátní nebo regionální dráhy nebo dopravně významné vnitrozemské vodní cesty, nebo oprav staveb vodních děl, jimiž bylo v souvislosti s výstavbou, modernizací nebo opravou dálnice, silnice nebo celostátní nebo regionální dráhy upraveno, změněno nebo zřízeno koryto vodního toku,
n)
nákladů souvisejících s nabytím strojů nebo zařízení nezbytných pro výstavbu, modernizaci, opravy nebo údržbu dálnic, silnic, celostátních nebo regionálních drah nebo dopravně významných vodních cest do vlastnictví státu nebo s opravami nebo provozem takových strojů nebo zařízení, jsou-li ve vlastnictví státu, nebo
o)
nákladů souvisejících s vybavením drážních vozidel palubními součástmi systému řízení a zabezpečení železniční dopravy podle rozhodnutí Evropské komise o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystémů pro řízení a zabezpečení transevropského železničního systému12),
p)
nákladů souvisejících s vybavením letišť technickými nebo obdobnými prostředky sloužícími k ochraně civilního letectví před protiprávními činy.
(2)
Finanční prostředky, s nimiž Fond hospodaří, lze dále použít
a)
na úhradu splátek Fondem přijatých úvěrů nebo úroků z těchto úvěrů nebo dalších výdajů s tím spojených, nebo
b)
na úhradu nákladů na činnost Fondu.
(3)
Finanční prostředky na účely podle odstavce 1 převádí Fond organizačním složkám státu, státním příspěvkovým organizacím nebo státním organizacím, které hospodaří s majetkem státu majícím povahu dopravní infrastruktury,3a) krajům,3b) osobám, na které stát převedl výkon některých svých práv jako vlastníka tohoto majetku podle zvláštního právního předpisu,3c) dalším osobám provádějícím výstavbu, modernizaci, opravy a údržbu podle odstavce 1 a, jde-li o účel podle odstavce 1 písm. o), provozovatelům drážní dopravy provozujícím drážní vozidla, která mají být vybavena palubními součástmi systému řízení a zabezpečení železniční dopravy, a jde-li o účel podle odstavce 1 písm. p), provozovatelům letišť. Na poskytnutí prostředků z Fondu není právní nárok.
(4)
Subjektům uvedeným v odstavci 3 může Fond v odůvodněných případech poskytnout finanční prostředky, s nimiž hospodaří, na financování v rozsahu uvedeném v odstavci 1 také prostřednictvím účelově vázaného úvěru.
§ 3
(1)
Fond zajišťuje efektivní využití poskytovaných prostředků podle schváleného rozpočtu. Fond poskytuje příjemcům finanční prostředky z Fondu na základě smlouvy, která obsahuje alespoň
a)
určení výše poskytovaných finančních prostředků,
b)
specifikaci účelu, pro který se finanční prostředky poskytují, a
c)
podmínky, za kterých se finanční prostředky poskytují.
(2)
Pro financování víceletých akcí spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie se uzavírá smlouva na celou dobu realizace akce.
(3)
Je-li předmětem smlouvy financování provozování, oprav nebo údržby celostátních nebo regionálních drah, uzavírá se smlouva s příjemcem finančních prostředků z Fondu na dobu 5 let. Smlouva obsahuje alespoň
a)
vymezení celostátní nebo regionální dráhy a vymezení činností, které jsou předmětem financování, a jejich rozsahu,
b)
způsob vymezení výše a struktury poskytovaných finančních prostředků a způsob poskytování finančních prostředků příjemci po dobu platnosti smlouvy,
c)
vymezení cílů, které mají být dosaženy poskytnutím finančních prostředků, a kritérií pro hodnocení jejich dosažení,
d)
vymezení možných průtahů, zpoždění nebo jiných nedostatků při údržbě dráhy, které mohou mít vliv na provoz dráhy a strukturu poskytovaných finančních prostředků,
e)
ujednání podporující snižování nákladů příjemce při výkonu financovaných činností a snižování ceny za užití dráhy,
f)
vymezení údajů, které příjemce Fondu poskytuje, způsobu a četnosti jejich poskytování,
g)
úpravu postupu při mimořádných situacích týkajících se financovaných činností,
h)
úpravu postupu při neplnění povinností některou ze smluvních stran, včetně nápravných opatření,
i)
ujednání o výpovědi smlouvy, včetně důvodů výpovědi a výpovědní doby, a
j)
dobu platnosti.
(4)
Návrh smlouvy podle odstavce 3 zveřejní Fond způsobem umožňujícím dálkový přístup. Každý může k návrhu smlouvy uplatnit odůvodněné připomínky. Za tím účelem Fond stanoví přiměřenou lhůtu, kterou oznámí spolu se zpřístupněním návrhu. Uzavřenou smlouvu zveřejní Fond způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů ode dne jejího uzavření.
(5)
Fond uzavírá s Ředitelstvím silnic a dálnic s. p. na dobu 3 let smlouvu, jejímž předmětem je podle § 2 odst. 1 financování nebo předfinancování činnosti Ředitelství silnic a dálnic s. p. v rozsahu, který stanoví ministerstvo vyhláškou; smlouva obsahuje alespoň
a)
vymezení činností, které jsou předmětem financování, a jejich rozsahu,
b)
způsob vymezení výše a struktury poskytovaných finančních prostředků a způsob poskytování finančních prostředků Ředitelství silnic a dálnic s. p. po dobu platnosti smlouvy,
c)
kvalitativní požadavky na provádění financovaných činností, kritéria jejich hodnocení a důsledky neplnění stanovených požadavků,
d)
ujednání podporující snižování nákladů Ředitelství silnic a dálnic s. p. při výkonu financovaných činností,
e)
vymezení údajů, které Ředitelství silnic a dálnic s. p. Fondu poskytuje, způsobu a četnosti jejich poskytování,
f)
úpravu postupu při mimořádných situacích týkajících se financovaných činností,
g)
úpravu postupu při neplnění povinností některou ze smluvních stran, včetně nápravných opatření,
h)
ujednání o výpovědi smlouvy, včetně důvodů výpovědi a výpovědní doby, a
i)
dobu platnosti.
(6)
Výše finančních prostředků poskytovaných podle odstavce 5 se stanoví s ohledem na rozsah a parametry dopravní infrastruktury, s níž má Ředitelství silnic a dálnic s. p. právo hospodařit, výši nákladů vynakládaných na financované činnosti v předchozím období a přiměřený zisk Ředitelství silnic a dálnic s. p. Způsob výpočtu výše poskytovaných finančních prostředků stanoví ministerstvo vyhláškou.
(7)
Fond je oprávněn kontrolovat u příjemců finančních prostředků jejich užití podle uzavřených smluv. Při zjištění závažných nesrovnalostí je oprávněn žádat jejich vrácení, pozastavit jejich čerpání a činit další nezbytná opatření k zabezpečení předpokládané efektivnosti a souladu financovaných činností s platnými předpisy a mezinárodními závazky. V rozsahu, v jakém došlo k vrácení finančních prostředků, pozastavení jejich čerpání nebo k uskutečnění dalších nezbytných opatření, platí, že nedošlo k porušení rozpočtové kázně. Fond je oprávněn zjišťovat u příjemců finančních prostředků a osob se smluvními závazky vůči nim veškeré údaje nezbytné pro tuto kontrolu.
(8)
Podrobnosti o činnosti Fondu a o jeho vnitřní organizaci stanoví statut Fondu, který na návrh ministra dopravy (dále jen „ministr“) schvaluje vláda.
§ 4
Příjmy Fondu
(1)
Příjmy Fondu tvoří
a)
podíl z výnosu spotřební daně z minerálních olejů podle zvláštního právního předpisu10),
b)
výnosy z časového poplatku5),
c)
výnosy z mýtného5) a propadlých kaucí5),
d)
výnosy z cenných papírů nebo veřejných sbírek organizovaných Fondem,
e)
úvěry, úroky z vkladů, penále, pojistná plnění a jiné platby od fyzických a právnických osob,
f)
převody výnosů z příjmů vyplývajících pro stát z koncesionářských smluv na výstavbu, provozování a údržbu dopravní infrastruktury,
g)
příspěvky z Evropské komise poskytované z rozpočtu Evropské unie,
h)
dary a dědictví,
i)
dotace ze státního rozpočtu,
j)
převody části výnosů z pokut uložených za správní delikty v souvislosti s provozováním vozidla, které při kontrolním vážení překročí nejvyšší povolenou hmotnost nebo jiné hmotnostní poměry podle zvláštního právního předpisu, a náhrada nákladů vážení podle zvláštního právního předpisu,
k)
splátky z úvěrů poskytnutých Fondem včetně příslušenství.
(2)
Dary a dědictví může Fond jménem České republiky přijmout a použít jen za podmínek a pro účely stanovené dárcem nebo zůstavitelem, pokud se tyto podmínky a účely shodují s předmětem činnosti Fondu.
(3)
Zůstatky příjmů Fondu se na konci každého kalendářního roku převádějí do kalendářního roku následujícího.
§ 5
Rozpočet a účetnictví Fondu
(1)
Fond sestavuje pro každý rozpočtový rok návrh rozpočtu Fondu, který předkládá prostřednictvím ministra vládě vždy do 30. září. Vláda předkládá návrh rozpočtu Fondu po případných změnách, které v něm provede, ke schválení Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky současně s návrhem státního rozpočtu České republiky. Součástí rozpočtu Fondu je
a)
jmenovitý seznam akcí financovaných z Fondu včetně celkových nákladů akce, částky rozpočtované pro běžný rok a lhůty realizace akce,
b)
přehled pohledávek a závazků,
c)
návrh struktury úvěrů, které hodlá Fond v rozpočtovém roce přijmout, včetně lhůt splatnosti a limitů úrokové míry,
d)
návrh kalendáře splátek jistiny a úroků Fondem přijatých úvěrů.
(2)
Fond v návrhu svého rozpočtu stanoví své celkové výdaje jako částku, kterou mu oznámil příslušný správce kapitoly podle zvláštního zákona.5a) V rámci této částky v něm stanoví též částku, kterou se bude podílet na financování národního podílu programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie.
(3)
Finanční prostředky Fondu jsou vedeny na účtech u České národní bankybanky. Fond může zřizovat u jiných bankbank účty, ze kterých lze uskutečňovat výdaje související s pracovní cestou prostřednictvím platebních karet. Prostřednictvím platebních karet lze z těchto účtů uskutečňovat další výdaje na činnost fondu, jejichž úhradu není možné provést jiným způsobem.
(4)
V průběhu rozpočtového roku mohou být prováděny změny ve schváleném rozpočtu Fondu
a)
výborem Fondu v rámci limitu a podle podmínek stanovených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky při schvalování rozpočtu, nebo
b)
nad rámec limitu podle písmene a) hospodářským výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
§ 5a
(1)
Současně s návrhem rozpočtu Fond ve spolupráci s ministerstvem sestavuje střednědobý výhled, který obsahuje očekávané příjmy a výdaje Fondu na jednotlivá léta, na která je sestavován, a předpoklady a záměry, na základě nichž se tyto příjmy a výdaje očekávají a plánují, a to nejméně v tomto rozsahu:
a)
celkové příjmy a výdaje Fondu,
b)
výdaje na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie,
c)
výdaje na programy nebo projekty spolufinancované z úvěrů přijatých státem a spolufinancované z úvěrů se státní zárukou.
(2)
Střednědobý výhled se sestavuje na období 2 let bezprostředně následujících po roce, na který je předkládán rozpočet Fondu. Při sestavování střednědobého výhledu jsou ukazatele výdajů stanovené na počátku financování programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie závazné.
(3)
Pro schvalování střednědobého výhledu platí postup při schvalování rozpočtu Fondu podle § 5 odst. 1 obdobně.
§ 5b
(1)
Po skončení rozpočtového roku sestavuje Fond roční účetní závěrku a výroční zprávu o činnosti Fondu (dále jen „výroční zpráva“) a předkládá ji prostřednictvím ministra k projednání vládě a ke schválení Poslanecké sněmovně do šesti měsíců po skončení rozpočtového roku. Roční účetní závěrka Fondu musí být před jejím předložením Poslanecké sněmovně ověřena auditorem.
(2)
Výdajová stránka rozpočtu Fondu je členěna ve shodě s účelem Fondu podle § 2 odst. 1 a 2 a podle jednotlivých akcí.
(3)
Dodatečné přijímání úvěrů v rozpočtovém roce schvaluje vláda na základě návrhu Fondu předloženého prostřednictvím ministra. Ustanovení § 5 odst. 1 se použije obdobně.
(4)
Fond vede účetnictví podle zákona o účetnictví.
(5)
Fond hospodaří ve dvou účetně oddělených okruzích tak, aby byly samostatně sledovány náklady na vlastní činnost od ostatních činností Fondu.
(6)
Příjemce finančních prostředků je povinen provést s Fondem finanční vypořádání finančních prostředků poskytnutých Fondem a užitých příjemcem v běžném rozpočtovém roce podle stavu k 31. prosinci běžného rozpočtového roku ve lhůtách a způsobem stanovených Fondem, s výjimkou finančního vypořádání prostředků poskytnutých na víceleté akce spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, u kterých se finanční vypořádání poskytnutých prostředků provede podle stavu k 31. prosinci rozpočtového roku, v němž bylo financování akce ukončeno.
§ 5c
Rozpočtové provizorium
Není-li Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky schválen rozpočet Fondu na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření Fondu v době od prvního dne rozpočtového roku do doby schválení rozpočtu Fondu na tento rozpočtový rok ukazateli rozpočtového provizoria stanovenými ministerstvem podle předpokládaných příjmů Fondu v tomto období. V souladu se stanovenými ukazateli používá Fond prostředky na účely podle § 2 odst. 1 a 2 pouze do výše svých příjmů v tomto období a převedeného zůstatku příjmů z předchozího roku.
§ 6
Orgány Fondu
(1)
Orgány Fondu tvoří výbor Fondu (dále jen „výbor“), dozorčí radadozorčí rada Fondu (dále jen „dozorčí radadozorčí rada“) a ředitel Fondu (dále jen „ředitel“).
(2)
V čele Fondu je ředitel; na jeho výběr, jmenování a odvolání se přiměřeně použijí ustanovení zákona o státní službě o výběru, jmenování a odvolání vedoucího služebního úřadu v jiném správním úřadu.
Výbor
§ 7
(1)
Výbor má devět členů. Předsedou výboru je ministr.
(2)
Místopředsedu a dalších sedm členů výboru jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra na funkční období čtyř let. Členové výboru mohou být jmenováni nejvýše na dvě po sobě jdoucí funkční období.
(3)
Předseda řídí činnost výboru. Jednání výboru se řídí jednacím řádem, který schvaluje výbor usnesením.
(4)
Členům výboru přísluší odměna, kterou vláda stanoví usnesením. Odměna a refundace mzdy zaměstnavateli členů výboru je nákladem na činnost Fondu.
(5)
Členství ve výboru je překážkou v práci z důvodu obecného zájmu podle zvláštního právního předpisu.7)
§ 8
(1)
Výbor jedná o věcech, které jsou účelem Fondu nebo předmětem činnosti Fondu.
(2)
Výbor schvaluje
a)
návrh rozpočtu Fondu a změny schváleného rozpočtu Fondu podle § 5 odst. 4 písm. a),
b)
návrh střednědobého výhledu Fondu,
c)
roční účetní závěrku Fondu,
d)
návrh výroční zprávy Fondu,
e)
časový plán příjmů a výdajů Fondu,
f)
pravidla pro financování z Fondu,
g)
roční plán kontrolních akcí a
h)
vyhodnocení kontrolních akcí,
i)
úvěry poskytované Fondem a podmínky pro poskytnutí úvěrů.
(3)
Rozhodnutí výboru zveřejní Fond způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 9
Dozorčí rada
(1)
Dozorčí radaDozorčí rada je kontrolním orgánem Fondu. Dozírá na činnost a hospodaření Fondu a projednává návrh výroční zprávy a roční účetní závěrku Fondu před jejich předložením vládě. Dozorčí radaDozorčí rada má pět členů. Členy dozorčí radydozorčí rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky na funkční období čtyř let.
(2)
Dozorčí radaDozorčí rada zvolí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Dozorčí radaDozorčí rada se usnáší hlasováním.
(3)
Jednání dozorčí radydozorčí rady se řídí jednacím řádem, který schvaluje dozorčí radadozorčí rada usnesením.
(4)
Dozorčí radaDozorčí rada informuje neprodleně o nedostatcích zjištěných v činnosti a hospodaření Fondu ministerstvo, vládu a Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.
(5)
Členům dozorčí radydozorčí rady přísluší odměna, kterou vláda stanoví usnesením. Odměna a refundace mzdy zaměstnavateli členů dozorčí radydozorčí rady je nákladem na činnost Fondu.
(6)
Členství v dozorčí radědozorčí radě je překážkou v práci z důvodu obecného zájmu podle zvláštního právního předpisu.7)
(7)
Členové dozorčí radydozorčí rady mohou být přítomni na všech jednáních Výboru.
§ 10
Ředitel
(1)
Ředitel je statutárním orgánem Fondu.
(2)
Ředitel zejména
a)
provádí rozhodnutí výboru o uvolnění prostředků Fondu na akce podle § 2,
b)
provádí další opatření schválená nebo projednaná výborem,
c)
řídí činnost aparátu Fondu a
d)
rozhoduje o struktuře výdajů na činnost Fondu.
§ 11
Ustanovení o střetu zájmů
(1)
Výkon funkce místopředsedy výboru, člena výboru nebo člena dozorčí radydozorčí rady je neslučitelný s funkcí ředitele, s pracovním nebo služebním poměrem vůči Fondu a s funkcemi v řídících a dozorčích orgánech právnických osob, kterým byly nebo mají být poskytnuty prostředky Fondu.
(2)
Členové orgánů Fondu nesmějí být výdělečně činní v pracovněprávním, služebním či obdobném poměru u fyzických a právnických osob, kterým byly nebo mají být poskytnuty prostředky z Fondu.
(3)
Místopředsedu výboru nebo člena výboru vláda v případě porušení povinností uvedených v odstavcích 1 a 2 odvolá.
(4)
Fond je oprávněn požadovat, aby osoba, která uvedené povinnosti porušila, vydala prospěch, který tímto získala. Právo na náhradu škody tím není dotčeno.
§ 12
Zaměstnanci Fondu
(1)
Na zaměstnance Fondu, kteří vykonávají činnosti uvedené v § 5 zákona o státní službě, se vztahuje zákon o státní službě.
(2)
Fond se považuje za služební úřad. Za vedoucího služebního úřadu a služební orgán se považuje ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.
(3)
Nadřízeným služebním úřadem Fondu je ministerstvo.
§ 13
(1)
Fond zveřejňuje informace o poskytnutých finančních prostředcích nebo zárukách jako otevřená data ve smyslu zvláštního zákona13), a to v rozsahu
a)
jméno a příjmení či název příjemce,
b)
identifikační číslo osoby příjemce, je-li přiděleno,
c)
obecobec, ve které má příjemce sídlo či místo pobytu,
d)
výše poskytnutých prostředků a údaj o tom, jaká částka byla dosud vyplacena,
e)
účel, na který jsou prostředky určeny, včetně odkazu na úplnou dokumentaci programu, jsou-li prostředky poskytnuty v rámci programu,
f)
datum vydání rozhodnutí či uzavření smlouvy o poskytnutí prostředků,
g)
informace o tom, že bylo rozhodnuto o porušení rozpočtové kázně na straně příjemce, nebo došlo k pozastavení výplaty, krácení nebo vrácení finančních prostředků, a to včetně částky, které se toto opatření týká.
(2)
Informace podle odstavce 1 se zveřejňují do 7 dnů od vydání rozhodnutí o poskytnutí prostředků, nevydává-li se rozhodnutí, pak do 7 dnů od účinnosti právního jednání, kterým se prostředky poskytují. V případě podle odstavce 1 písm. g) se informace zveřejní do 7 dnů po právní moci příslušného rozhodnutí či účinnosti dohody. Informace musí zůstat zveřejněné nejméně po dobu 10 let.
(3)
Brání-li jiný právní předpis zveřejnění určité informace způsobem podle odstavců 1 a 2, informace se tímto způsobem nezveřejní.
ČÁST TŘETÍ
PŘECHODNÉ USTANOVENÍ
§ 14
Fond sestavuje pro rok 2000 svůj rozpočet v návaznosti na kapitolu 327 státního rozpočtu pro rok 2000 a rozpočet předkládá ke schválení Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 15
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
§ 2 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.
2)
§ 2 odst. 9 a § 3 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.
3)
§ 3 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě.
3a)
§ 20 zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.
§ 9 odst. 1 věta první zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.
3b)
§ 9 odst. 1 věta druhá zákona č. 13/1997 Sb., ve znění zákona č. 132/2000 Sb.
3c)
§ 18a až 18f zákona č. 13/1997 Sb., ve znění zákona č. 256/2002 Sb.
5)
Zákon č. 13/1997 Sb., ve znění zákona č. 102/2000 Sb.
5a)
§ 8b odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb.
7)
§ 124 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 74/1994 Sb.
8)
Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
10)
§ 5 zákona č. 243/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
11)
Zákon č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů, ve znění pozdějších předpisů.
12)
Rozhodnutí Komise č. 2012/88/EU ze dne 25. ledna 2012 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystémů pro řízení a zabezpečení transevropského železničního systému, ve znění rozhodnutí Komise 2012/696/EU a rozhodnutí Komise (EU) 2015/14.
13)
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. |
Zákon č. 105/2000 Sb. | Zákon č. 105/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 25. 4. 2000, datum účinnosti 1. 5. 2000, částka 32/2000
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST ŠESTÁ - ZMOCŇOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.)
105
ZÁKON
ze dne 4. dubna 2000,
kterým se mění zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
Čl. V
V § 35 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., zákona č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 329/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 46/2000 Sb., se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:
„k)
konkursu a vyrovnání včetně sporů těmito řízeními vyvolanými.“.
ČÁST ŠESTÁ
ZMOCŇOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Čl. VIII
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 99/2000 Sb. | Zákon č. 99/2000 Sb.
Zákon o zákazu dodávek pro jadernou elektrárnu Búšehr
Vyhlášeno 25. 4. 2000, datum účinnosti 25. 4. 2000, částka 32/2000
* § 1 - (1) Vývoz zboží a poskytnutí služeb, nehmotných práv a jakékoli dokumentace nebo informací, jejichž určení přímo či zprostředkovaně souvisí s jadernou elektrárnou Búšehr v Íránské islámské republice, jsou zakázány.
* § 2 - (1) Vývozci nebo jakékoliv jiné osobě, která poruší zákaz stanovený v § 1 odst. 1, může Ministerstvo financí uložit
* § 3 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 29. 7. 2016 (243/2016 Sb.)
99
ZÁKON
ze dne 4. dubna 2000
o zákazu dodávek pro jadernou elektrárnu Búšehr
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
(1)
Vývoz zbožíVývoz zboží a poskytnutí služeb, nehmotných práv a jakékoli dokumentace nebo informací, jejichž určení přímo či zprostředkovaně souvisí s jadernou elektrárnou Búšehr v Íránské islámské republice, jsou zakázány.
(2)
Pro účely tohoto zákona se rozumí vývozem zbožívývozem zboží propuštění zboží do celního režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku anebo zpětný vývoz zbožívývoz zboží.
§ 2
(1)
Vývozci nebo jakékoliv jiné osobě, která poruší zákaz stanovený v § 1 odst. 1, může Ministerstvo financí uložit
a)
pokutu do výše 20 000 000 Kč nebo do výše pětinásobku ceny zboží nebo jiného plnění podle § 1 odst. 1, je-li tento pětinásobek vyšší než 20 000 000 Kč,
b)
propadnutí zboží, jehož se zákaz podle § 1 odst. 1 týká.
Uložení pokuty nevylučuje uložení propadnutí zboží.
(2)
Výše pokuty se určí s ohledem na míru, význam a dobu ohrožení zahraničněpolitických, bezpečnostních nebo obchodních zájmů státu nebo i s ohledem na škodu vzniklou porušením tohoto zákona.
(3)
Pokuta je příjmem státního rozpočtu. Vlastníkem propadlého zboží je stát.
(4)
Rozklad proti rozhodnutí o uložení pokuty a proti rozhodnutí o uložení propadnutí zboží nemá odkladný účinek.
(5)
Pokutu nebo propadnutí zboží lze uložit do 3 let ode dne, kdy bylo porušení § 1 odst. 1 zjištěno, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy k jeho porušení došlo.
§ 3
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Vyhláška České národní banky č. 111/2000 Sb. | Vyhláška České národní banky č. 111/2000 Sb.
Vyhláška České národní banky o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun ke 100. výročí narození Vítězslava Nezvala
Vyhlášeno 28. 4. 2000, datum účinnosti 17. 5. 2000, částka 33/2000
* § 1 - (1) Ke 100. výročí narození básníka, dramatika, prozaika a překladatele Vítězslava Nezvala se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“).
* § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je stylizovaný velký státní znak České republiky. Heraldická zvířata jsou umístěna na čtvercovém štítu, jehož pravou a levou stranu částečně přesahují. Název státu je umístěn v řádku pod státním znakem. Označení nominální hodnoty
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 17. května 2000.
Aktuální znění od 17. 5. 2000
111
VYHLÁŠKA
České národní banky
ze dne 7. dubna 2000
o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun ke 100. výročí narození Vítězslava Nezvala
Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance:
§ 1
(1)
Ke 100. výročí narození básníka, dramatika, prozaika a překladatele Vítězslava Nezvala se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“).
(2)
Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“).
(3)
Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,20 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *“. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %.
§ 2
(1)
Na líci dvousetkoruny je stylizovaný velký státní znak České republiky. Heraldická zvířata jsou umístěna na čtvercovém štítu, jehož pravou a levou stranu částečně přesahují. Název státu je umístěn v řádku pod státním znakem. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je umístěno rovněž v řádku pod názvem státu. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je umístěna uprostřed nad státním znakem.
(2)
Na rubu dvousetkoruny je vpravo umístěn stylizovaný portrét Vítězslava Nezvala, volně ztvárněný podle karikatury Adolfa Hoffmeistra. Při levém okraji dvousetkoruny je neuzavřený opis „VÍTĚZSLAV NEZVAL“. Písmena příjmení jsou větší než písmena jména. Při pravém spodním okraji dvousetkoruny jsou ve dvou řádcích letopočty „1900“ a „2000“, které z větší části zasahují do portrétu. Autorem návrhu dvousetkoruny je akademický sochař Ladislav Kozák. Iniciály jeho jména „L·K“ jsou umístěny při pravém spodním okraji dvousetkoruny pod letopočty.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 17. května 2000.
Guvernér:
v z. Ing. Dědek, CSc. v. r.
viceguvernér
11kB
8kB |
Zákon č. 114/2000 Sb. | Zákon č. 114/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 10. 5. 2000, datum účinnosti 1. 7. 2000, částka 35/2000
* Čl. I - Zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění zákona č. 485/1991 Sb. a zákona č. 10/1993 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Nároky založené tímto zákonem v čl. I se nedotýkají věcí, které před účinností tohoto zákona nabyly do vlastnictví jiné osoby než stát.
* Čl. III - Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, jak vyplývá z pozdějších předpisů.
* Čl. IV
Aktuální znění od 1. 7. 2000
114
ZÁKON
ze dne 5. dubna 2000,
kterým se mění zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění zákona č. 485/1991 Sb. a zákona č. 10/1993 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 1 se doplňuje písmeno d), které zní:
„d)
pozemky zastavěné stavbami přecházejícími do vlastnictví obcí podle odstavců 4 a 5,“.
2.
V § 2 se doplňují odstavce 4 a 5, které včetně poznámky pod čarou č. 3a) znějí:
„(4)
Pokud nemovitosti, které obce vlastnily k 31. prosinci 1949, nepřecházejí do vlastnictví žádné obce podle odstavce 1, neboť tato obec zanikla, pak tyto přecházejí, a to spolu se stavbami uvedenými v odstavci 5, do vlastnictví té obce, jejíž území ke dni 1. července 2000 tyto nemovitosti tvoří.3a) Nachází-li se v příslušném katastrálním území tvořícím území obce jen část původní nemovitosti, přechází do vlastnictví obce jen tato část.
(5)
Spolu s nemovitostmi podle odstavce 1 přecházejí do vlastnictví obce dnem 1. července 2000 stavby účelových komunikací, drobné stavby sloužící k plnění funkcí lesa, k výkonu práva myslivosti nebo k ochraně trvalých porostů, drobné stavby melioračních zařízení a drobné stavby lesotechnických meliorací, pokud byly v období od 1. 1edna 1950 do 24. května 1991 vybudovány na pozemcích, které obce vlastnily ke dni 31. prosince 1949, nebo přecházejí na obce podle § 2a tohoto zákona, pokud jsou ke dni 1. července 2000 ve vlastnictví České republiky.
3a)
§ 1 odst. 2 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).
§ 2 odst. 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.“.
3.
Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní:
㤠2a
(1)
Do vlastnictví obcí dnem 1. července 2000 přecházejí i nemovitosti vyjmenované v § 2 odst. 1 písm. a) až d), které
a)
byly obcím přiděleny jako přídělcům rozhodnutím příslušného státního orgánu o přídělu vydaným podle dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. nebo dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. nebo dekretu prezidenta republiky č. 28/1945 Sb., nebo byly vydány obcím podle zákona č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě),
b)
byly schváleny příslušným státním orgánem pro obec jako přídělce přídělovým plánem podle dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb.,
pokud jsou ve vlastnictví České republiky a nepřecházejí do vlastnictví obcí podle § 1 nebo § 2.
(2)
Nemovitosti uvedené v odstavci 1 přecházejí do vlastnictví obcí bez ohledu na to, že příslušná rozhodnutí o přídělu nebo přídělový plán byly vydány po 31. prosinci 1949, nebo k jejich vydání vůbec nedošlo.
(3)
Obce prokáží existenci přídělu podle odstavce 1 zejména
a)
vydanou přídělovou listinou svědčící obci nebo příslušnému národnímu výboru působícímu na území obce,
b)
schváleným přídělovým plánem, nebo
c)
schváleným grafickým přídělovým plánem.
(4)
Nelze-li příděl doložit listinami uvedenými v odstavci 3, považuje se za doklad o přídělu listina vyhotovená příslušným státním orgánem s uvedením jednacího čísla přídělového rozhodnutí, je-li z ní zřejmý rozsah přídělu i přídělce.
(5)
Ustanovení § 2 odst. 4 a 5 se použije pro nemovitosti uvedené v odstavci 1 obdobně.“.
4.
V § 4 odst. 1 písm. c) se na konci čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje.
Čl. II
Nároky založené tímto zákonem v čl. I se nedotýkají věcí, které před účinností tohoto zákona nabyly do vlastnictví jiné osoby než stát.
Čl. III
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, jak vyplývá z pozdějších předpisů.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 115/2000 Sb. | Zákon č. 115/2000 Sb.
Zákon o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy
Vyhlášeno 10. 5. 2000, datum účinnosti 10. 5. 2000, částka 35/2000
* ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 4)
* ČÁST DRUHÁ - PODMÍNKY NÁROKU NA NÁHRADU ŠKODY, ROZSAH NÁHRADY ŠKODY A UPLATNĚNÍ NÁROKU NA NÁHRADU ŠKODY (§ 5 — § 10)
* ČÁST TŘETÍ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 11 — § 13) k zákonu č. 115/2000 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (428/2023 Sb.)
115
ZÁKON
ze dne 5. dubna 2000
o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon upravuje poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy1) (dále jen „vybraný živočich“) a náhrad škod způsobených v letech 2024, 2025 a 2026 kormoránem velkým (Phalacrocorax carbo L.) na rybáchrybách.
(2)
Náhrady škodškod poskytuje stát za podmínek, v rozsahu a způsobem, které jsou stanoveny tímto zákonem.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
vymezenými domestikovanými zvířatyvymezenými domestikovanými zvířaty skot, prasata, ovce, kozy, hrabavá a vodní drůbež, koně, osli a jejich kříženci, králíci a kožešinová zvířata,
b)
škodou újma způsobená vybraným živočichem uvedeným v § 3 na životě nebo zdraví fyzické osoby anebo na majetku osob uvedeném v § 4 písm. b) až i) nebo škoda způsobená kormoránem velkým v letech 2024, 2025 a 2026 na majetku osob uvedeném v § 4 písm. d),
c)
uprchlým živočichemuprchlým živočichem volně žijící živočich držený člověkem v zajetí, který svému držiteli unikl,
d)
rybamirybami rybyryby chované k hospodářských účelům v rybnících,2) sádkách, rybích líhních a odchovnách, klecových odchovech nebo pstružích farmách; a rovněž rybyryby v rybářských revírech,
e)
pasteveckým psempasteveckým psem pes těžkého plemene používaného k hlídání vymezených domestikovaných zvířatvymezených domestikovaných zvířat před útoky šelem, včetně kříženců těchto plemen (např. slovenský čuvač, německý ovčák, kavkazský ovčák, kuvazs, pyrenejský pastevecký pespastevecký pes),
f)
uzavřeným objektemuzavřeným objektem stavba nebo zařízení, které zabraňují vymezeným domestikovaným zvířatůmvymezeným domestikovaným zvířatům ve volném pohybu mimo tento objekt (např. budova, ohrada, dvůr, oplocený pozemek).
§ 3
Vybraní živočichové
Vybranými živočichy jsou
a)
bobr evropský (Castor fiber L.),
b)
vydra říční (Lutra lutra L.),
c)
los evropský (Alces alces L.),
d)
medvěd hnědý (Ursus arctos L.),
e)
rys ostrovid (Lynx lynx L.),
f)
vlk (Canis lupus L.).
§ 4
Předmět náhrady škody
Nahrazuje se škoda způsobená vybraným živočichem nebo kormoránem velkým v letech 2024, 2025 a 2026 na
a)
životě nebo zdraví fyzické osoby,3)
b)
vymezených domestikovaných zvířatechvymezených domestikovaných zvířatech,
c)
psech sloužících k hlídání vybraných domestikovaných zvířat,
d)
rybáchrybách,
e)
včelstvech a včelařském zařízení,
f)
nesklizených polních plodinách,
g)
trvalých porostech,
h)
uzavřených objektechuzavřených objektech, nebo
i)
movitých věcech v uzavřených objektechuzavřených objektech.
za předpokladu splnění podmínek stanovených tímto zákonem.
ČÁST DRUHÁ
PODMÍNKY NÁROKU NA NÁHRADU ŠKODY, ROZSAH NÁHRADY ŠKODY A UPLATNĚNÍ NÁROKU NA NÁHRADU ŠKODY
Podmínky nároku na náhradu škody
§ 5
(1)
Nahrazuje se jen škoda prokazatelně způsobená na území České republiky vybraným živočichem, jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem a jen v případech, že vybraný živočich byl v době, kdy ke škodě došlo, živočichem zvláště chráněným podle zvláštního právního předpisu.1) V případě škody na rybáchrybách způsobené kormoránem velkým v letech 2024, 2025 a 2026 se splnění podmínky, že živočich byl v době, kdy ke škodě došlo, živočichem zvlášť chráněným podle zvláštního právního předpisu, nevyžaduje.
(2)
Podle tohoto zákona se nehradí škodaškoda
a)
způsobená vybraným živočichem chovaným v zajetí člověka nebo uprchlým z tohoto zajetí,
b)
způsobená vybraným živočichem fyzické osobě v rámci jejích pracovněprávních vztahů jako pracovní úraz,4)
c)
vzniklá lovci při lovu vybraného živočicha, který škoduškodu ve smyslu tohoto zákona způsobil.
§ 6
(1)
Náhradu škodyškody na vymezených domestikovaných zvířatechvymezených domestikovaných zvířatech lze poskytnout jen při splnění těchto dalších podmínek:
a)
skot, kůň, osel a jejich kříženec, ovce, koza nebo prase byli umístěni v době vzniku škodyškody v uzavřeném objektuuzavřeném objektu nebo elektrickém ohradníku anebo při jejich umístění v době vzniku škodyškody mimo uzavřený objektuzavřený objekt nebo elektrický ohradník byli pod přímým dohledem fyzické osoby nebo pasteveckého psapasteveckého psa,
b)
hrabavá drůbež a vodní drůbež byla umístěna v době vzniku škodyškody v uzavřeném objektuuzavřeném objektu,
c)
králíci a kožešinová zvířata byli umístěni v době vzniku škodyškody v uzavřeném objektuuzavřeném objektu.
(2)
Náhradu škodyškody na rybáchrybách lze poskytnout jen při splnění těchto dalších podmínek:
a)
škodaškoda byla způsobena kormoránem velkým, nebo
b)
škodaškoda byla způsobena vydrou říční, pokud se v době a na místě vzniku škodyškody prokazatelně zdržovala; byla-li škodaškoda způsobena na rybáchrybách v sádkách, rybích líhních a odchovnách, klecových odchovech nebo pstružích farmách, poskytne se náhrada škodyškody jen tehdy, pokud tyto byly v době vzniku škodyškody oploceny a na případném přítoku a odtoku vody opatřeny mřížkami bránícími vniknutí vydry.
(3)
Náhrada škodyškody na polních plodinách se neposkytne, pokud nebyly sklizeny v agrotechnických lhůtách obvyklých pro dané území; pokud polní plodiny nebyly sklizeny v agrotechnické lhůtě z důvodu hodného zvláštního zřetele (např. z důvodu ochrany přírody), náhrada škodyškody se poskytne.
(4)
Náhradu škodyškody na uzavřených objektechuzavřených objektech lze poskytnout i v případě, že škodaškoda nebyla způsobena přímo vybraným zvláště chráněným živočichem, ale způsobila ji vymezená domestikovaná zvířatavymezená domestikovaná zvířata v důsledku napadení zvláště chráněným živočichem.
§ 7
Rozsah náhrady škody
(1)
Při škoděškodě na životě fyzické osoby způsobené vybraným živočichem se poskytne
a)
jednorázové odškodnění pozůstalým osobám za podmínky, že zůstavitel k nim měl vyživovací povinnost,5) a to pozůstalé nezletilé osobě ve výši 50 000 Kč a ostatní pozůstalé osobě ve výši 25 000 Kč, a
b)
náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem a náhrada účelně a prokazatelně vynaložených nákladů spojených s léčením zůstavitele v souvislosti se vznikem škodyškody, která se nahrazuje podle tohoto zákona fyzické osobě, která tyto náklady vynaložila; náhrada nákladů spojených s pohřbem se sníží o pohřebné poskytované podle zvláštního právního předpisu.6)
(2)
Při škoděškodě na zdraví fyzické osoby se poškozenému poskytne odškodnění za bolest a ztížení společenského uplatnění ve výši určené podle zvláštního právního předpisu,3) jakož i náhrada účelně a prokazatelně vynaložených nákladů spojených s léčením poškozeného v souvislosti se vznikem škodyškody, která se nahrazuje podle tohoto zákona.
(3)
Způsob výpočtu výše škodyškody ve smyslu tohoto zákona na vymezených domestikovaných zvířatechvymezených domestikovaných zvířatech, psech sloužících k jejich hlídání, rybáchrybách, včelstvech a včelařském zařízení, nesklizených polních plodinách, trvalých porostech, uzavřených objektechuzavřených objektech nebo movitých věcech v uzavřených objektechuzavřených objektech stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
(4)
K prokázání výše škodyškody ve smyslu tohoto zákona lze použít též odborné posudky, popřípadě znalecké posudky.7) Výše škodyškody na rybáchrybách způsobená vydrou říční nebo kormoránem velkým se prokazuje vždy odborným posudkem, popřípadě znaleckým posudkem.
Uplatnění nároku na náhradu škody
§ 8
(1)
Poškozený ohlásí vzniklou škoduškodu podle tohoto zákona do 48 hodin od jejího zjištění místně příslušnému orgánu ochrany přírody,8) a to podle místa, kde ke škoděškodě došlo.
(2)
O poskytnutí náhrady škodyškody podle tohoto zákona poškozený požádá krajský úřad příslušný podle místa, kde ke škoděškodě došlo, nebo Magistrát hlavního města Prahy, došlo-li ke škoděškodě na území hlavního města Prahy, (dále jen „příslušný orgán“).
(3)
Žádost o poskytnutí náhrady škodyškody poškozený předloží příslušnému orgánu, jde-li o škoduškodu na
a)
zdraví, nejpozději do 2 let od vzniku škodyškody,
b)
vymezených domestikovaných zvířatechvymezených domestikovaných zvířatech, psech sloužících k hlídání vybraných domestikovaných zvířat nebo včelstvech a včelařském zařízení, do 10 dnů ode dne, kdy se poškozený o škoděškodě dozvěděl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy ke škoděškodě došlo,
c)
rybáchrybách způsobenou vydrou říční nebo kormoránem velkým, do 10 dnů ode dne, kdy se poškozený o škoděškodě dozvěděl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy s nejvyšší pravděpodobností škodaškoda vznikla,
d)
nesklizených polních plodinách, trvalých porostech, uzavřených objektechuzavřených objektech nebo movitých věcech v uzavřených objektechuzavřených objektech, do 15 dnů ode dne, kdy se poškozený o škoděškodě dozvěděl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy ke škoděškodě došlo.
(4)
Dnem, kdy je žádost považována za předloženou, je den, kdy příslušný orgán žádost poškozeného obdržel.
(5)
Není-li žádost poškozeného o poskytnutí náhrady škodyškody předložena příslušnému orgánu ve lhůtách uvedených v odstavci 3, nárok na náhradu škodyškody podle tohoto zákona zaniká.
§ 9
(1)
Poškozený žádá o poskytnutí náhrady škodyškody příslušný orgán písemnou žádostí doloženou doklady a podklady potřebnými pro posouzení nároku na náhradu škodyškody. Obsahové náležitosti žádosti, jakož i doklady a podklady, které poškozený k žádosti připojuje, jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.
(2)
Neobsahuje-li žádost předepsané náležitosti nebo nejsou-li k žádosti připojeny předepsané doklady a podklady, vyzve příslušný orgán poškozeného, aby doplnil chybějící údaje doklady nebo podklady nejpozději ve lhůtě do 30 dnů ode dne obdržení výzvy. V této lhůtě může poškozený též upřesnit rozsah a výši náhrady škodyškody, o jejíž poskytnutí požádal. Příslušný orgán může z důvodů hodných zvláštního zřetele tuto lhůtu na podkladě žádosti poškozeného prodloužit.
(3)
Příslušný orgán může k prokázání skutečnosti, že škodaškoda vznikla, jakož i k prokázání výše škodyškody vyzvat poškozeného v případě pochybností k doplnění předložených dokladů a podkladů o odborný posudek, popřípadě znalecký posudek, a to v přiměřené lhůtě určené příslušným orgánem.
(4)
Pokud žádost poškozeného neobsahuje předepsané údaje, nebyly k ní připojeny požadované doklady a podklady ani na podkladě výzvy příslušného orgánu nebyly předepsané náležitosti žádosti, jakož i předepsané nebo vyžádané doklady a podklady poškozeným doplněny, náhrada škodyškody se poškozenému neposkytne. Tím není dotčeno právo poškozeného domáhat se přiznání náhrady škodyškody u soudu.
§ 10
(1)
Místně příslušný orgán ochrany přírody8) po ohlášení škodyškody neprodleně provede místní šetření, sepíše protokol a zajistí vhodným způsobem důkazy. Tyto podklady předá neprodleně příslušnému orgánu.
(2)
Skutečnosti nezbytné pro posouzení nároku na náhradu škodyškody posoudí příslušný orgán bezodkladně po obdržení úplné žádosti. Při posuzování vychází z předložených dokladů a podkladů, kterými poškozený prokazuje svá majetková práva, popřípadě jiné vztahy k předmětu náhrady škodyškody, dále z odborných nebo znaleckých posudků, z lékařské zprávy v případě škodyškody na životě nebo zdraví, z potvrzení veterinárního lékaře v případě úhynu zvířat a rovněž i ze stanovisek a z údajů o monitorování vybraných živočichů poskytnutých Ministerstvem životního prostředí, popřípadě jím zřízených právnických osob.
(3)
Jestliže příslušný orgán zjistí, že škodu způsobil vybraný živočich nebo kormorán velký, jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem a nejsou-li pochybnosti o vzniku škody poškozenému a o výši jím požadované náhrady škody, zaplatí příslušný orgán náhradu škody poškozenému nejpozději do 4 měsíců ode dne, kdy příslušný orgán žádost poškozeného o poskytnutí náhrady škody obdržel, a to způsobem, který poškozený ve své žádosti navrhl. Není-li škoda nebo její výše prokázána, příslušný orgán náhradu škody nezaplatí.
(4)
Pokud příslušný orgán nezaplatí náhradu škodyškody ve lhůtě a za podmínek uvedených v odstavci 3, může se poškozený domáhat přiznání náhrady škodyškody podle tohoto zákona u soudu, a to nejpozději do 1 roku ode dne, kdy příslušný orgán žádost poškozeného o poskytnutí náhrady škodyškody obdržel.
(5)
V řízení před soudem ve věcech náhrady škodyškody podle tohoto zákona jednají jménem státu krajské úřady, a jde-li o škoduškodu vzniklou na území hlavního města Prahy, Magistrát hlavního města Prahy.
(6)
Přizná-li náhradu škodyškody soud, zaplatí příslušný orgán poškozenému přiznanou výši náhrady škodyškody ve lhůtě určené pravomocným rozhodnutím soudu.
(7)
Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo Magistrátu hlavního města Prahy podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
ČÁST TŘETÍ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 11
(1)
Pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.
(2)
Na postup příslušných orgánů podle tohoto zákona se nevztahuje správní řád.10)
(3)
Byla-li poskytnuta náhrada škodyškody podle tohoto zákona, nelze poskytnout náhradu škodyškody podle právních předpisů o myslivosti11) a naopak.
(4)
Finanční prostředky na náhrady škodškod a činnost příslušných orgánů podle tohoto zákona se poskytují příslušným orgánům ze státního rozpočtu.
§ 12
(1)
Podle tohoto zákona se poskytuje náhrada škodyškody vzniklá po dni nabytí jeho účinnosti.
(2)
První žádosti o náhradu škodyškody lze uplatnit nejdříve 48 hodin po nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 13
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příloha k zákonu č. 115/2000 Sb.
Náležitosti žádosti o poskytnutí náhrady škody, doklady a podklady, které se k žádosti připojují
1.
Žádost o poskytnutí náhrady škodyškody obsahuje tyto údaje:
a)
jméno, příjmení, rodné číslo a trvalý pobyt žadatele (poškozeného), je-li jím fyzická osoba,
b)
název, sídlo a identifikační číslo osoby žadatele (poškozeného), je-li jím právnická osoba,
c)
popis příčin vzniku škodyškody a uvedení rozsahu škodyškody,
d)
označení vybraného živočicha, který škoduškodu podle poznatků žadatele (poškozeného) způsobil,
e)
popis opatření žadatele (poškozeného), které učinil k zabránění vzniku škodyškody,
f)
způsob poskytnutí náhrady škodyškody (např. převedením finančních prostředků na účet poškozeného u peněžního ústavu, výplatou peněžní částky v hotovosti v pokladně příslušného orgánu, zasláním peněžní částky poštovní poukázkou na adresu poškozeného).
2.
K žádosti o náhradu škodyškody žadatel (poškozený) připojuje:
a)
lékařskou zprávu od lékaře, který provedl ošetření, popřípadě léčil fyzickou osobu, jde-li o škoduškodu na životě nebo zdraví,
b)
výpis z matriky (z knihy úmrtí) vypovídající o příčině smrti fyzické osoby a lékařskou zprávu od lékaře, který provedl ošetření této osoby po útoku vybraného živočicha na ni, byla-li tato osoba lékařsky ošetřena a jde-li o úmrtí fyzické osoby,
c)
doklad nebo jiný důkaz o vlastnickém právu k živočichům uvedeným v § 4,
d)
doklad o uživatelském právu k rybníku, sádce, rybí líhni, rybí odchovně, klecové odchovně, pstruží farmě, jde-li o škoduškodu na rybáchrybách způsobenou vydrou říční nebo kormoránem velkým, a odborný posudek nebo znalecký posudek7) o vzniku škodyškody na rybáchrybách a o její výši,
e)
potvrzení vydané veterinárním lékařem o příčině úhynu zvířete v majetku poškozeného; toto potvrzení není třeba, jde-li o škodyškody na rybáchrybách,
f)
doklad o vlastnickém nebo jiném právu k věci movité nebo nemovité, na níž ke škoděškodě došlo, jde-li o škoduškodu na nesklizených polních plodinách, trvalých porostech, uzavřených objektechuzavřených objektech nebo movitých věcech v uzavřených objektechuzavřených objektech,
g)
popřípadě odborný posudek nebo znalecký posudek7) o vzniku škodyškody a o její výši, kromě škodyškody na rybáchrybách, kdy jde o povinné předložení tohoto posudku [písmeno d)].
3.
Příslušný orgán k žádosti připojí protokol a další důkazní materiál (např. videozáznam, fotodokumentaci) z místního šetření provedeného jím nebo orgánem ochrany přírody nebo přizvaným znalcem.
1)
§ 48 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
2)
Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Občanský zákoník.
4)
Zákoník práce.
5)
Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon č. 36/1967 Sb., znalcích a tlumočnících.
8)
Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.
11)
Například zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 116/2000 Sb. | Zákon č. 116/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony na ochranu průmyslového vlastnictví
Vyhlášeno 10. 5. 2000, datum účinnosti 10. 5. 2000, částka 35/2000
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o užitných vzorech
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o ochraně topografií polovodičových výrobků
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o ochranných známkách
* ČÁST PÁTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 7. 2002 (173/2002 Sb.)
116
ZÁKON
ze dne 6. dubna 2000,
kterým se mění některé zákony na ochranu průmyslového vlastnictví
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích
Čl. I
Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odstavec 2 zní:
„(2)
Za vynálezy se nepovažují zejména
a)
objevy, vědecké teorie a matematické metody;
b)
estetické výtvory;
c)
plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, jakož i programy počítačů;
d)
podávání informací.“.
2.
V § 3 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Patentovatelnost předmětů nebo činností uvedených v odstavci 2 je vyloučena za předpokladu, že se přihláška vynálezu nebo patent týkají pouze těchto předmětů nebo činností.
(4)
Způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování lidského nebo zvířecího těla a diagnostické metody používané na lidském nebo zvířecím těle se nepovažují za průmyslově využitelné vynálezy ve smyslu odstavce 1. Toto ustanovení se nevztahuje na výrobky, zejména látky nebo směsi, určené k použití při těchto způsobech ošetřování a při těchto diagnostických metodách.“.
3.
V § 4 písmeno a) zní:
„a)
na vynálezy, jejichž využití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům; to nelze vyvodit pouze z toho, že využití vynálezu je zakázáno právním předpisem;“.
4.
V § 4 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
5.
V § 4 písmeno b) zní:
„b)
na odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v zásadě biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat; toto ustanovení neplatí pro mikrobiologické způsoby a výrobky těmito způsoby získané;“.
6.
V § 5 odstavec 2 zní:
„(2)
Stavem techniky je vše, k čemu byl přede dnem, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti (§ 27), umožněn přístup veřejnosti písemně, ústně, využíváním nebo jiným způsobem.“.
7.
V § 5 odst. 3 se věta druhá nahrazuje touto větou: „To platí i pro mezinárodní přihlášky vynálezů s dřívějším právem přednosti, v nichž je Úřad určeným úřadem,1a) a evropské patentové přihlášky (§ 35a) s dřívějším právem přednosti, u nichž je platně určeným státem Česká republika.“.
8.
Poznámka pod čarou č. 1a) zní:
„1a)
Čl. 2 bod (xiii) Smlouvy o patentové spolupráci zveřejněné ve sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 296/1991 Sb., o Smlouvě o patentové spolupráci a o Prováděcím předpisu k ní.“.
9.
V § 5 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 nevylučují patentovatelnost použití látky nebo směsi při způsobech uvedených v § 3 odst. 4, pokud její použití při těchto způsobech není součástí stavu techniky.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
10.
§ 7 včetně nadpisu zní:
㤠7
Průmyslová využitelnost
Vynález se považuje za průmyslově využitelný, může-li jeho předmět být vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství.“.
11.
V § 11 odst. 4 se slova „nebo slovenském“ zrušují.
12.
§ 12 zní:
㤠12
(1)
Rozsah ochrany vyplývající z patentu nebo z přihlášky vynálezu je vymezen zněním patentových nároků. K výkladu patentových nároků se použije i popis a výkresy.
(2)
Pro období do udělení patentu je rozsah ochrany vyplývající z přihlášky vynálezu vymezen zněním patentových nároků obsažených v přihlášce zveřejněné podle § 31. Patent, jak byl udělen nebo pozměněn v řízení o zrušení podle § 23, však zpětně určuje rozsah ochrany vyplývající z přihlášky vynálezu, pokud tím není ochrana rozšířena.“.
13.
§ 13 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1b) zní:
㤠13
Zákaz přímého využívání
Nikdo nesmí bez souhlasu majitele patentu
a)
vyrábět, nabízet, uvádět na trh nebo používat výrobek, který je předmětem patentu, nebo k tomu účelu výrobek dovážet či skladovat anebo s ním jiným způsobem nakládat;
b)
využívat způsob, který je předmětem patentu, popřípadě nabízet tento způsob k využití;
c)
nabízet, uvádět na trh, používat nebo k tomuto účelu dovážet či skladovat výrobek přímo získaný způsobem, který je předmětem patentu; přitom shodné výrobky se považují za získané způsobem, který je předmětem patentu, je-li nanejvýš pravděpodobné, že výrobek byl vyroben způsobem, který je předmětem patentu, a majiteli patentu se přes přiměřené úsilí nepodařilo určit skutečně užitý výrobní způsob, dokud se neprokáže opak. Při dokazování opaku je nutno šetřit práv vyplývajících z ochrany obchodního tajemství.1b)
1b)
§ 124 občanského soudního řádu.“.
14.
Za § 13 se vkládají nové § 13a a 13b, které včetně nadpisů znějí:
㤠13a
Zákaz nepřímého využívání
(1)
Nikdo nesmí bez souhlasu majitele patentu dodávat nebo k dodání nabízet jiné osobě, než je osoba oprávněná využívat patentovaný vynález, prostředky týkající se podstatného prvku tohoto vynálezu a sloužící v tomto ohledu k jeho uskutečnění, jestliže je vzhledem k okolnostem zřejmé, že tyto prostředky jsou způsobilé k uskutečnění patentovaného vynálezu a jsou k němu určeny.
(2)
Odstavec 1 se nepoužije, pokud těmito prostředky jsou výrobky běžně se vyskytující na trhu, ledaže třetí osoba ovlivnila odběratele, aby se dopustil jednání zakázaného § 13.
(3)
Osoby vykonávající činnosti uvedené v § 18 písm. c) až e) se nepovažují za osoby oprávněné využívat vynález ve smyslu odstavce 1.
§ 13b
Vyčerpání práv
Majitel patentu nemá právo zakázat třetím osobám nakládat s výrobkem, který je předmětem chráněného vynálezu, jestliže tento výrobek byl uveden na trh v České republice majitelem patentu nebo s jeho souhlasem, ledaže by tu byly důvody pro rozšíření práv z patentu na uvedené činnosti.“.
15.
V § 18 odst. 1 písm. a) za slovy „jsou členy“ se slova „mezinárodních úmluv“ nahrazují slovy, která včetně poznámky pod čarou č. 3) znějí: „Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (dále jen „Pařížská úmluva“)3)
3)
Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne 20. března 1883 revidovaná v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934, v Lisabonu dne 31. října 1958 a ve Stockholmu dne 14. července 1967, uveřejněná pod č. 64/1975 Sb.“.
16.
V § 18 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1.
17.
V § 18 se na konci tečka nahrazuje středníkem a doplňují se písmena c) až e), která znějí:
„c)
při individuální přípravě léku v lékárně na základě lékařského předpisu včetně nakládání s lékem takto připraveným;
d)
při činnosti prováděné pro neobchodní účely;
e)
při činnosti prováděné s předmětem vynálezu pro experimentální účely.“.
18.
Poznámka pod čarou č. 4) zní:
„4)
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“.
19.
§ 20 včetně nadpisu zní:
㤠20
Nucená licence
(1)
Nevyužívá-li majitel patentu bezdůvodně vynález vůbec nebo jej využívá nedostatečně a nepřijal-li v přiměřené lhůtě řádnou nabídku na uzavření licenční smlouvy, může Úřad na základě odůvodněné žádosti udělit nevýlučné právo k využívání vynálezu (nucenou licenci); tuto nucenou licenci nelze udělit před uplynutím 4 let od podání přihlášky vynálezu nebo 3 let od udělení patentu, přičemž platí lhůta, která uplyne později.
(2)
Nucená licence může být rovněž udělena, jestliže jsou dány důvody ohrožení důležitého veřejného zájmu.
(3)
V rozhodnutí o udělení nucené licence Úřad s přihlédnutím k okolnostem případu stanoví podmínky, rozsah a dobu trvání nucené licence. Nucenou licenci lze udělit převážně pro dodávky na domácí trh.
(4)
Nucenou licenci nelze převádět jinak než v rámci převodu podniku nebo jeho části, v níž podnikatel vynález na základě nucené licence využívá (dále jen „držitel nucené licence“).
(5)
Držitel nucené licence se může v průběhu doby jejího trvání vzdát práva využívat vynález podáním učiněným u Úřadu; dnem doručení tohoto podání účinnost rozhodnutí o udělení nucené licence zaniká.
(6)
Na žádost majitele patentu, v níž doloží, že se změnily podmínky pro udělení nucené licence, aniž by bylo možné očekávat jejich opětovnou změnu, nebo že její držitel nucenou licenci po dobu jednoho roku nevyužívá, popřípadě neplní podmínky stanovené při udělení nucené licence, Úřad nucenou licenci zruší nebo změní podmínky, rozsah nebo dobu trvání nucené licence.
(7)
Udělením nucené licence není dotčeno právo majitele patentu na úhradu ceny licence. Není-li cena licence dohodnuta zúčastněnými stranami, stanoví ji na žádost soud s přihlédnutím k významu vynálezu a obvyklým cenám smluvních licencí v dané oblasti techniky.
(8)
Nucená licence se zapisuje do patentového rejstříku (§ 69).“.
20.
V § 21 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Za udržování patentu v platnosti je majitel povinen platit každoročně správní poplatky podle zvláštního právního předpisu.4)
(3)
Práva třetích osob, které po marném uplynutí lhůty k zaplacení poplatku za udržování patentu v platnosti v dobré víře započaly s využíváním předmětu vynálezu nebo k takovému využívání provedly vážné a účinné přípravy využívat předmět vynálezu, nejsou zaplacením tohoto poplatku v další lhůtě dotčena.“.
21.
V § 23 odstavec 1 zní:
„(1)
Úřad patent zruší, zjistí-li se dodatečně,
a)
že vynález nesplňoval podmínky patentovatelnosti;
b)
že vynález není v patentu popsán tak jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit;
c)
že předmět patentu přesahuje obsah původního podání přihlášky vynálezu nebo že předměty patentů udělených na základě rozdělení přihlášky přesahují obsah jejího původního podání nebo byl-li rozsah ochrany vyplývající z patentu rozšířen;
d)
že majitel patentu na něj nemá právo podle § 8; zrušení v tomto případě Úřad provede na návrh oprávněné osoby (§ 29).“.
22.
V § 23 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Částečné zrušení patentu se provádí změnou jeho nároků, popisu nebo výkresů.“.
23.
V § 24 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které včetně poznámky pod čarou č. 4a) znějí:
„(3)
Úřad je místem, u něhož lze podat evropskou patentovou přihlášku podle Úmluvy o udělování evropských patentů uzavřené v Mnichově dne 5. října 1973 (dále jen „evropská patentová úmluva“); to neplatí pro rozdělenou evropskou patentovou přihlášku.
(4)
Obsahuje-li evropská patentová přihláška a mezinárodní přihláška skutečnosti utajované podle zvláštního právního předpisu,4a) je přihlašovatel povinen ji podat u Úřadu a současně přiložit souhlas Národního bezpečnostního úřadu k podání takové přihlášky.
4a)
Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.
24.
V § 26 odstavec 1 zní:
„(1)
Přihláška vynálezu se může týkat pouze jednoho vynálezu nebo skupiny vynálezů navzájem spojených tak, že tvoří jedinou obecnou vynálezeckou myšlenku. Je-li v jedné přihlášce požadována ochrana na skupinu vynálezů, je požadavek jednotnosti vynálezu splněn, jestliže mezi těmito vynálezy existuje technický vztah, který se týká jednoho nebo více shodných nebo si odpovídajících zvláštních technických znaků. Zvláštními technickými znaky se rozumí takové technické znaky, které určují přínos každého z vynálezů uvažovaných jako celek ke stavu techniky.“.
25.
V § 27 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 4b) zní:
„(3)
Právo přednosti podle odstavce 2 lze uplatnit, je-li přihláška vynálezu podána ve státě nebo pro stát, který je smluvní stranou Pařížské úmluvy3) nebo který je členem Světové obchodní organizace;4b) jestliže stát, v němž je učiněno první podání přihlášky vynálezu, není smluvní stranou Pařížské úmluvy3) ani členem Světové obchodní organizace,4b) lze právo přednosti z tohoto podání přiznat jen za podmínky vzájemnosti.
4b)
Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace (WTO), uveřejněná pod č. 191/1995 Sb.“.
26.
Za § 35 se vkládají nové § 35a až 35g, které včetně označení hlavy třetí, nadpisů a poznámky pod čarou č. 4c) znějí:
„HLAVA TŘETÍ
EVROPSKÁ PATENTOVÁ PŘIHLÁŠKA A EVROPSKÝ PATENT
§ 35a
(1)
Evropská patentová přihláška s účinky pro Českou republiku (dále jen „evropská patentová přihláška“), které bylo přiznáno datum podání, má v České republice stejné účinky jako přihláška vynálezu podaná podle § 24 k témuž datu. Požívá-li evropská patentová přihláška právo přednosti z dřívějšího data, než je den podání evropské patentové přihlášky, platí pro přiznání účinků přihlášky toto dřívější datum.
(2)
Byla-li evropská patentová přihláška vzata zpět nebo je-li považována za vzatou zpět, má to účinky jako zastavení řízení o přihlášce vynálezu podle § 64 odst. 2. Byla-li evropská patentová přihláška zamítnuta, má to stejný účinek jako zamítnutí přihlášky vynálezu podle § 34 odst. 1.
(3)
Navrácení práv Evropským patentovým úřadem přihlašovateli evropské patentové přihlášky, popřípadě majiteli evropského patentu s účinky pro Českou republiku (dále jen „evropský patent“) platí rovněž v České republice.
(4)
Jestliže evropská patentová přihláška byla Evropským patentovým úřadem zveřejněna, její přihlašovatel předložil překlad patentových nároků do jazyka českého a zaplatil správní poplatek za zpřístupnění podle zvláštního právního předpisu,4) Úřad tento překlad zpřístupní veřejnosti a tuto skutečnost oznámí ve Věstníku. Přihlašovatel se může po tomto zpřístupnění domáhat přiměřené náhrady podle § 11 odst. 3, bude-li mít patent udělený Evropským patentovým úřadem účinky v České republice (§ 35c).
(5)
Pro výklad rozsahu ochrany vyplývající z evropské patentové přihlášky je rozhodný obsah evropské patentové přihlášky upravený zněním evropského patentu v jazyce, v němž před Evropským patentovým úřadem o evropské patentové přihlášce probíhalo řízení; vyplývá-li z evropského patentu ochrana širší než ze zveřejněné evropské patentové přihlášky, je ochrana poskytována jen v tom rozsahu, který vyplývá jak ze zveřejněné evropské patentové přihlášky, tak z uděleného evropského patentu. Jestliže překlad patentových nároků podle odstavce 4 neodpovídá jejich znění v jazyce řízení, lze ochranu z evropské patentové přihlášky uplatnit pouze v rozsahu, který je zřejmý z jejího překladu do jazyka českého.
(6)
Předloží-li přihlašovatel Úřadu opravený překlad patentových nároků do jazyka českého, bude tento opravený překlad platit místo původního překladu ode dne oznámení o jeho zpřístupnění ve Věstníku; za toto zpřístupnění je přihlašovatel povinen zaplatit správní poplatek podle zvláštního právního předpisu.4) Práva třetích osob, které v dobré víře využívaly nebo provedly vážné a účinné přípravy k využívání předmětu evropské patentové přihlášky, který podle překladu předloženého přihlašovatelem nespadal do jejího rozsahu, využívat předmět evropské patentové přihlášky nejsou dodáním nového překladu dotčena.
§ 35b
Změna evropské patentové přihlášky na národní přihlášku
(1)
Úřad na žádost přihlašovatele evropské patentové přihlášky podanou ve smyslu čl. 136 odst. 2 evropské patentové úmluvy zahájí řízení o této přihlášce jako o přihlášce národní.
(2)
Obdrží-li Úřad žádost podle odstavce 1, vyzve přihlašovatele, aby do 3 měsíců předložil ve trojím vyhotovení překlad evropské patentové přihlášky do českého jazyka a zaplatil poplatek za podání přihlášky vynálezu.
(3)
Jestliže přihlašovatel splnil podmínky stanovené v odstavci 2 a Úřad žádost o změnu evropské patentové přihlášky obdržel do 20 měsíců ode dne vzniku práva přednosti, Úřad přizná národní přihlášce právo přednosti z původně podané evropské patentové přihlášky.
(4)
Úřad na žádost přihlašovatele projedná evropskou patentovou přihlášku podanou podle odstavce 1 jako národní přihlášku užitného vzoru podle zvláštního právního předpisu.4c) Ustanovení odstavců 2 a 3 se použijí obdobně.
§ 35c
Účinky evropského patentu
(1)
Patent udělený Evropským patentovým úřadem má stejné účinky jako patent udělený podle § 34 odst. 3.
(2)
Účinky evropského patentu v České republice nastávají dnem, v němž bylo oznámeno udělení evropského patentu v Evropském patentovém věstníku; majitel patentu je povinen předat Úřadu do 3 měsíců od tohoto dne překlad patentového spisu do jazyka českého a zaplatit správní poplatek za jeho zveřejnění podle zvláštního právního předpisu.4) Majitel patentu je v téže lhůtě povinen předložit Úřadu adresu v České republice, kam mu budou zasílány úřední zprávy týkající se jeho patentu. Úřad udělení evropského patentu oznámí ve Věstníku a překlad evropského patentového spisu zveřejní.
(3)
Nebude-li překlad evropského patentového spisu do jazyka českého předložen ve lhůtě podle odstavce 2, může jej majitel evropského patentu předložit v dodatečné lhůtě 3 měsíců, zaplatí-li současně správní poplatek podle zvláštního právního předpisu.4)
(4)
Nebude-li překlad evropského patentového spisu do českého jazyka předložen ani ve lhůtě podle odstavce 3, evropský patent se v České republice pokládá za neúčinný od samého počátku.
(5)
Po oznámení o udělení evropského patentu v Evropském patentovém věstníku zapíše Úřad evropský patent do českého rejstříku evropských patentů s údaji, které se zapisují do evropského patentového rejstříku.
§ 35d
Rozsah ochrany z evropského patentu
(1)
Pro stanovení rozsahu ochrany vyplývající z evropského patentu je rozhodné jeho znění v jazyce, v němž před Evropským patentovým úřadem probíhalo řízení o evropské patentové přihlášce; jestliže však z překladu patentového spisu poskytnutého Úřadu podle § 35c odst. 2 vyplývá ochrana užší než v jazyce řízení, třetí strany se mohou dovolávat tohoto překladu.
(2)
Majitel evropského patentu je oprávněn předložit Úřadu opravený překlad evropského patentového spisu do českého jazyka. Opravený překlad bude platit místo původního překladu po zveřejnění tohoto opraveného překladu Úřadem; za toto zveřejnění je majitel evropského patentu povinen zaplatit poplatek podle zvláštního právního předpisu.4)
(3)
Práva třetích osob, které na území České republiky v dobré víře využívaly nebo provedly vážné a účinné přípravy k využívání předmětu, který podle překladu platného v době před zveřejněním opraveného překladu Úřadem nespadal do rozsahu evropského patentu, využívat tento předmět nejsou dodáním nového překladu dotčena.
§ 35e
Zákaz dvojí ochrany
(1)
Pokud je národní patent udělen na vynález, na který byl témuž majiteli nebo jeho právnímu nástupci udělen evropský patent se stejným právem přednosti, národní patent se v rozsahu, ve kterém se shoduje s evropským patentem, stává neúčinným ke dni, k němuž uplynula lhůta pro podání odporu proti evropskému patentu, aniž byl odpor podán, anebo dnem právní moci rozhodnutí, jímž byl v řízení o odporu evropský patent zachován.
(2)
Národní patent nenabývá účinky podle § 11 odst. 2 v rozsahu, ve kterém se shoduje s evropským patentem, je-li udělen až po uplynutí lhůty pro podání odporu proti evropskému patentu, aniž byl odpor podán, nebo po právní moci rozhodnutí, jímž byl v řízení o odporu evropský patent zachován.
(3)
Zrušením evropského patentu podle § 35f odst. 5 nejsou ustanovení odstavců 1 a 2 dotčena.
§ 35f
Zrušení evropského patentu
(1)
Zruší-li Evropský patentový úřad evropský patent, popřípadě jej zachová v pozměněném znění, má toto rozhodnutí účinky v České republice.
(2)
Zrušení evropského patentu, popřípadě jeho zachování v pozměněném znění podle odstavce 1 oznámí Úřad ve Věstníku.
(3)
Je-li evropský patent v řízení o odporu zachován v pozměněném znění Evropským patentovým úřadem, je jeho majitel povinen do 3 měsíců ode dne oznámení této změny v Evropském patentovém věstníku předat Úřadu překlad pozměněného znění patentového spisu do českého jazyka a zaplatit poplatek za zveřejnění. Úřad zachování evropského patentu v pozměněném znění oznámí ve Věstníku a překlad pozměněného znění patentového spisu zveřejní.
(4)
Nebude-li český překlad pozměněného znění evropského patentového spisu předložen ve lhůtě podle odstavce 3, pokládá se evropský patent v České republice za neúčinný od samého počátku.
(5)
Uplynula-li marně lhůta stanovená evropskou patentovou úmluvou k podání odporu, popřípadě jestliže v řízení o odporu nebyl evropský patent zrušen, může být evropský patent zrušen Úřadem podle § 23; Úřad řízení o zrušení evropského patentu přeruší, probíhá-li před Evropským patentovým úřadem řízení o odporu týkající se téže věci. Jestliže v řízení o odporu nedošlo ke zrušení evropského patentu, Úřad na žádost bude v řízení o zrušení patentu pokračovat.
(6)
V řízení o zrušení evropského patentu je závazným jeho znění v jazyce řízení.
§ 35g
(1)
Za udržování platnosti evropského patentu v České republice je majitel povinen platit každoroční poplatky (dále jen „udržovací poplatky“). Výši udržovacích poplatků stanoví Úřad vyhláškou.
(2)
Povinnost platit udržovací poplatky vzniká oznámením o udělení evropského patentu v Evropském patentovém věstníku. Udržovací poplatky se platí u Úřadu předem a jsou splatné k výročí data podání přihlášky. Jestliže mezi oznámením o udělení evropského patentu a datem, které odpovídá datu podání přihlášky, je lhůta kratší než 2 měsíce, je majitel evropského patentu povinen zaplatit první udržovací poplatek nejpozději do 2 měsíců ode dne oznámení. Není-li udržovací poplatek zaplacen ke dni splatnosti, může být dodatečně zaplacen do 6 měsíců ode dne splatnosti, a to v dvojnásobné výši.
(3)
Práva třetích osob, které po marném uplynutí lhůty k zaplacení udržovacího poplatku v dobré víře započaly s využíváním předmětu vynálezu nebo k takovému využívání provedly vážné a účinné přípravy, využívat předmět vynálezu nejsou dodatečným zaplacením udržovacího poplatku dotčena.
4c)
Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000 Sb.“.
27.
Za § 35g se vkládají nové § 35h až 35o, které včetně označení hlavy čtvrté, nadpisů a poznámek pod čarou č. 4d) až 4f) znějí:
„HLAVA ČTVRTÁ
UDĚLOVÁNÍ DODATKOVÝCH OCHRANNÝCH OSVĚDČENÍ PRO LÉČIVA A PRO PŘÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLIN
§ 35h
(1)
Úřad uděluje na látky chráněné na území České republiky platným patentem dodatková ochranná osvědčení (dále jen „osvědčení“), jestliže jsou účinnými látkami přípravků, které před uvedením na trh podléhají registraci podle zvláštních právních předpisů.4d)
(2)
Účinnou látkou je chemicky vyrobená látka nebo směs látek, mikroorganismus nebo směs mikroorganismů, které mají obecné nebo specifické léčebné nebo preventivní účinky ve vztahu k onemocněním lidí nebo zvířat nebo které jim mohou být podány za účelem určení nemoci, zlepšení nebo úpravy zdravotního stavu anebo které jsou určené k ochraně rostlin nebo rostlinných výrobků.
(3)
Přípravkem podle odstavce 1 je účinná látka nebo směs obsahující jednu nebo více účinných látek zpracovaných do formy, která je uváděná na trh jako léčivo4e) nebo jako přípravek na ochranu rostlin.4f)
§ 35i
Žádost o udělení osvědčení
(1)
Žádost o udělení osvědčení podává majitel patentu, jehož předmětem je látka, s výjimkou patentu uděleného podle § 82, nebo způsob získání látky anebo užití látky jako léčiva, popřípadě jako přípravku na ochranu rostlin (dále jen „základní patent“), nebo jeho právní nástupce.
(2)
Žádost o udělení osvědčení se podává do 6 měsíců ode dne rozhodnutí o registraci přípravku podle zvláštních právních předpisů;4d) je-li registrace provedena před udělením základního patentu, musí být žádost o osvědčení podána ve lhůtě 6 měsíců ode dne udělení patentu.
(3)
Žádost o udělení osvědčení musí obsahovat
a)
žádost o udělení osvědčení, v níž je uvedeno:
1.
jméno a adresa žadatele,
2.
jméno a adresa zástupce, je-li žadatel zastoupen,
3.
číslo základního patentu a název vynálezu,
4.
číslo a datum první registrace přípravku podle zvláštních právních předpisů;4d)
b)
kopii rozhodnutí o registraci přípravku vydaného podle zvláštních právních předpisů,4d) v níž je přípravek identifikován, včetně souhrnu údajů o přípravku u léčiva;
c)
chemické, generické či jiné názvosloví umožňující ztotožnit látku chráněnou základním patentem s registrovaným přípravkem.
(4)
S podáním žádosti o udělení osvědčení je žadatel povinen zaplatit správní poplatek podle zvláštního právního předpisu.4)
(5)
Podání žádosti o udělení osvědčení Úřad zapíše do patentového rejstříku a zveřejní ve Věstníku. Ve zveřejnění se uvede jméno a adresa žadatele, číslo základního patentu a název vynálezu, který je patentem chráněn, číslo a datum registrace, včetně označení přípravku, jehož uvedení na trh je touto registrací umožněno.
§ 35j
Podmínky pro udělení osvědčení
Úřad udělí osvědčení, jestliže k datu podání žádosti podle § 35i jsou splněny tyto podmínky:
a)
základní patent platí na území České republiky;
b)
přípravek obsahuje účinnou látku chráněnou základním patentem a je platně registrován jako léčivo nebo jako přípravek na ochranu rostlin podle zvláštních právních předpisů;4d)
c)
na látku dosud nebylo uděleno osvědčení;
d)
registrace podle písmene b) je prvním povolením k uvedení hromadně vyráběného léčiva v České republice nebo prvním povolením k uvedení přípravku na ochranu rostlin na trh v České republice.
§ 35k
Udělení osvědčení
(1)
Splňuje-li žádost o udělení osvědčení náležitosti stanovené v § 35i a látka, pro niž je osvědčení žádáno, splňuje náležitosti podle § 35j, udělí Úřad osvědčení, které zapíše do patentového rejstříku. V osvědčení Úřad uvede
a)
jméno a adresu majitele osvědčení;
b)
číslo základního patentu a název vynálezu;
c)
číslo a datum první registrace, orgán, který vydal rozhodnutí o registraci, a označení přípravku, jehož uvedení na trh je touto registrací povoleno;
d)
dobu platnosti osvědčení.
(2)
Udělení osvědčení Úřad zveřejní ve Věstníku. Ve zveřejnění budou uvedeny údaje podle odstavce 1.
(3)
Nesplňuje-li žádost o udělení osvědčení náležitosti stanovené v § 35j, vyzve Úřad žadatele k jejich doplnění ve stanovené lhůtě. Nedoplní-li žadatel podání ve stanovené lhůtě, Úřad řízení zastaví; na tuto skutečnost musí být žadatel upozorněn.
(4)
Nejsou-li splněny podmínky pro udělení osvědčení, žádost o udělení osvědčení bude zamítnuta.
(5)
Zamítnutí žádosti o udělení osvědčení a zastavení řízení o udělení osvědčení zveřejní Úřad ve Věstníku; ve zveřejnění se uvedou údaje uvedené v § 35i odst. 5.
§ 35l
Předmět a účinky osvědčení
(1)
V mezích ochrany vyplývající ze základního patentu se ochrana osvědčením vztahuje na chemickou látku či směs látek, mikroorganismus nebo směs mikroorganismů, které jsou účinnou látkou registrovaného přípravku, a na každé užití předmětu patentu jako léčiva nebo přípravku na ochranu rostlin, které bylo povoleno před uplynutím doby platnosti osvědčení.
(2)
Z osvědčení vyplývají stejná práva jako ze základního patentu; na osvědčení se vztahují stejná omezení a vyplývají z něj stejné povinnosti jako ze základního patentu.
§ 35m
Platnost osvědčení
(1)
Osvědčení platí po dobu odpovídající době, jež uplynula mezi dnem podání přihlášky základního patentu a dnem první registrace umožňující uvést přípravek na trh v České republice jako léčivý přípravek či jako přípravek na ochranu rostlin, zkrácené o 5 let, nejdéle však 5 let ode dne, kdy toto osvědčení nabylo účinnosti.
(2)
Osvědčení nabývá účinnosti uplynutím zákonné doby platnosti základního patentu.
(3)
Za udržování osvědčení v platnosti je majitel povinen platit každoročně správní poplatky podle zvláštního právního předpisu.4)
(4)
Práva třetích osob, které po marném uplynutí lhůty k zaplacení poplatku za udržování osvědčení v platnosti v dobré víře započaly s využíváním vynálezu nebo k takovému využívání provedly vážné a účinné přípravy, nejsou zaplacením tohoto poplatku v další lhůtě dotčena.
§ 35n
Zánik osvědčení
(1)
Osvědčení zaniká
a)
uplynutím doby jeho platnosti podle § 35m odst. 1;
b)
vzdá-li se jej jeho majitel;
c)
nezaplatí-li jeho majitel správní poplatky za udržování osvědčení v platnosti;
d)
jestliže přípravek nemůže být nadále uváděn na trh z důvodu zrušení či zániku registrace;
e)
zrušením osvědčení podle § 35o.
(2)
Zánik osvědčení Úřad zapíše do patentového rejstříku a oznámí ve Věstníku.
§ 35o
Zrušení osvědčení
(1)
Úřad zruší osvědčení, jestliže
a)
nebyly splněny podmínky pro jeho udělení podle § 35j;
b)
základní patent zanikl dříve, než uplynula doba jeho platnosti;
c)
základní patent byl zrušen nebo základní patent byl omezen v takovém rozsahu, že látka, pro kterou bylo vydáno osvědčení, není nadále základním patentem chráněna; to platí i v případě zrušení základního patentu, k němuž došlo po jeho zániku.
(2)
Návrh na zrušení osvědčení lze podat i po zániku základního patentu podle odstavce 1, prokáže-li navrhovatel právní zájem.
4d)
Zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů.
Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů.
4e)
§ 2 odst. 1 zákona č. 79/1997 Sb.
4f)
§ 2 odst. 7 zákona č. 147/1996 Sb.“.
28.
V § 48 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Právo přednosti podle odstavce 2 lze uplatnit, je-li přihláška průmyslového vzoru podána ve státě nebo pro stát, který je smluvní stranou Pařížské úmluvy3) nebo který je členem Světové obchodní organizace;4b) jestliže stát, v němž je učiněno první podání přihlášky průmyslového vzoru, není smluvní stranou Pařížské úmluvy3) ani členem Světové obchodní organizace,4b) lze právo přednosti z tohoto podání přiznat jen za podmínky vzájemnosti.“.
29.
V § 63 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Řízení před Úřadem se vede v jazyce českém.“.
30.
V § 63 odst. 2 se za číslici „23,“ vkládá text „35f, 35o,“.
31.
V § 63 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Kauce činí 2 500 Kč.“.
32.
V § 67 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1.
33.
V § 68 se odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 6) zrušuje.
34.
V § 69 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Úřad vede rejstřík evropských patentů platných na území České republiky. Pro zápisy do rejstříku evropských patentů se použije odstavec 1.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
35.
§ 70 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 7) zní:
㤠70
Zastupování
Osoby, které nemají na území České republiky bydliště nebo sídlo, musí být v řízení před Úřadem zastoupeny zástupcem podle zvláštních právních předpisů.7) To platí i pro předkládání překladů podle hlavy třetí.
7)
Zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění zákona č. 14/1993 Sb.
Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb.“.
36.
§ 71 zní:
㤠71
Pro řízení o vynálezech, které jsou utajovány podle zvláštního právního předpisu4a) nebo mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána, platí tento zákon s výjimkou jejich zveřejnění.“.
37.
V § 75 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Poškozený může požadovat, aby soud nařídil ohrožovateli či porušovateli zničit výrobky, jejichž výrobou nebo uvedením na trh došlo k ohrožení nebo porušení práva chráněného tímto zákonem, popřípadě zničení materiálu a nástrojů určených nebo používaných výlučně nebo převážně při činnostech ohrožujících nebo porušujících práva chráněná tímto zákonem. Soud zničení nenařídí, nejsou-li tyto výrobky ve vlastnictví toho, proti němuž návrh směřuje, nebo jestliže by ohrožení či porušení práva mohlo být odstraněno jinak a zničení by bylo nepřiměřené tomuto ohrožení nebo porušení.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
38.
Za § 75 se vkládají nové § 75a a 75b, které včetně nadpisu znějí:
㤠75a
Právo na informaci
Majitel práva chráněného tímto zákonem má vůči každému, kdo tato práva ohrožuje nebo porušuje, právo na informaci o původu výrobku včetně informací týkajících se uvádění výrobků na trh; soud právo na informaci nepřizná, jestliže by to bylo v nepoměru k závažnosti ohrožení či porušení.
§ 75b
(1)
Je-li ve věcech týkajících se porušení práv z vynálezu či průmyslového vzoru navrhováno vydání předběžného opatření, soud může nařídit navrhovateli složit jistotu, která by postačila k odškodnění toho, proti němuž návrh směřuje, a zabránila by zneužití ochrany poskytované majiteli patentu nebo majiteli průmyslového vzoru.
(2)
Soud, který je příslušný k nařízení předběžného opatření, buď
a)
nařídí navrhovateli nejpozději do 7 dnů od podání návrhu složit jistotu podle odstavce 1 a o návrhu na předběžné opatření rozhodne nejpozději do 7 dnů poté, kdy se dozví, že navrhovatel složil jistotu, anebo
b)
rozhodne o návrhu na předběžné opatření nejpozději do 7 dnů poté, co byl podán.“.
39.
V § 76 odstavec 1 zní:
„(1)
Osoby, které mají bydliště nebo sídlo na území státu, který je smluvní stranou Pařížské úmluvy3) nebo který je členem Světové obchodní organizace,4b) mají stejná práva jako občané České republiky.“.
40.
V § 82 odst. 3 písm. b) se slovo „československý“ nahrazuje slovem „český“.
41.
V § 88 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Úřad vyhláškou stanoví výši udržovacích poplatků.“.
42.
V § 88 se odstavce 2 a 3 zrušují a zároveň se ruší označení odstavce 1.
43.
V § 5 odst. 3 větě první, § 11 odst. 4 větě první, § 18 písm. a) a b), § 24 odst. 2, § 38, 41, 49, § 82 odst. 1, § 82 odst. 3 písm. b) a § 82 odst. 3 písm. c) se slova „České a Slovenské Federativní Republice“ nahrazují slovy „České republice“. V § 18 písm. a) a § 76 odst. 2 se slova „Česká a Slovenská Federativní Republika“ nahrazují slovy „Česká republika“.
44.
V § 2 se slova „Federální úřad pro vynálezy“ nahrazují slovy „Úřad průmyslového vlastnictví“. V § 11 odst. 2 se slova „Federálního úřadu pro vynálezy“ nahrazují slovy „Úřadu průmyslového vlastnictví“.
45.
V § 24 odst. 2 se slova „československé osoby“ nahrazují slovy „občané České republiky“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o užitných vzorech
Čl. II
Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, se mění takto:
1.
V § 7 se slova „Federální úřad pro vynálezy“ nahrazují slovy „Úřad průmyslového vlastnictví“. V § 8 odst. 5 se slova „Federálního úřadu pro vynálezy“ nahrazují slovy „Úřadu průmyslového vlastnictví“.
2.
V § 9 odst. 2 větě první se za slovy „vyplývá z“ slova „mezinárodní smlouvy“ nahrazují slovy, která včetně poznámky pod čarou č. 1) znějí: „Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (dále jen „Pařížská úmluva“)1)
1)
Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne 20. března 1883 revidovaná v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934, v Lisabonu dne 31. října 1958 a ve Stockholmu dne 14. července 1967, uveřejněná pod č. 64/1975 Sb.“.
3.
V § 9 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
V případě změny evropské patentové přihlášky, v níž byla požadována ochrana pro Českou republiku, na přihlášku podle § 8 může přihlašovatel uplatnit právo přednosti z evropské patentové přihlášky. Pro uplatnění práva přednosti se obdobně použije odstavec 2.“.
4.
V § 10 odst. 1 se slova „České a Slovenské Federativní Republice“ nahrazují slovy „České republice“.
5.
Za § 10 se vkládá nový § 10a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2a) zní:
㤠10a
Přeměna evropské patentové přihlášky na přihlášku
(1)
Na žádost přihlašovatele evropské patentové přihlášky podanou podle čl. 136 odst. 2 evropské patentové úmluvy Úřad zahájí řízení o evropské patentové přihlášce jako o přihlášce.
(2)
Byla-li žádost podána podle odstavce 1, vyzve Úřad přihlašovatele, aby do 3 měsíců zaplatil přihlašovací poplatek podle zvláštního právního předpisu2a) a předložil ve trojím vyhotovení překlad evropské patentové přihlášky do českého jazyka.
(3)
Splní-li přihlašovatel podmínky stanovené v odstavci 2 a Úřad žádost o přeměnu evropské patentové přihlášky obdržel do 20 měsíců ode dne vzniku práva přednosti, přizná přihlášce právo přednosti z původně podané evropské patentové přihlášky.
2a)
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“.
6.
§ 14 se zrušuje.
7.
V § 15 odst. 1 se v závorce za číslici „10“ doplňuje text „a 10a“.
8.
V § 17 odst. 1 písm. b) se za slovo „patentem“ vkládají slova „s účinky na území České republiky“.
9.
V § 17 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).
10.
V § 17 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Týkají-li se důvody výmazu jen části užitného vzoru, užitný vzor se vymaže částečně.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
11.
V § 18 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Důvody výmazu včetně označení důkazů, kterých se návrh dovolává, nemohou být dodatečně měněny.“.
12.
V § 18 odstavec 5 zní:
„(5)
Vyjádří-li se majitel užitného vzoru ve stanovené lhůtě proti návrhu na výmaz užitného vzoru z rejstříku, Úřad o návrhu rozhodne. Za řízení o výmazu užitného vzoru z rejstříku zaplatí správní poplatek podle zvláštního právního předpisu2a) ten účastník řízení, který ve věci neměl úspěch.“.
13.
V § 18 se odstavce 6 a 7 zrušují.
14.
V § 21 odst. 2 se za slova „porušování práv“ vkládají slova ", pro právo na informaci a pro udělování nucených licencí“.
15.
V § 21 odst. 3 se odkaz na poznámku pod čarou č. 5) nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 2a) a poznámka pod čarou č. 5) se zrušuje.
Čl. III
Přechodná ustanovení
1.
Právo přednosti z evropské patentové přihlášky podle § 9 odst. 3 lze uplatnit po přistoupení České republiky k evropské patentové úmluvě.
2.
Žádost o přeměnu evropské patentové přihlášky na přihlášku podle § 10a lze podat po přistoupení České republiky k evropské patentové úmluvě.
3.
Náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo obraně práva podle § 18 odst. 7 je možné uplatnit jen v řízení o výmazu užitného vzoru zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o ochraně topografií polovodičových výrobků
Čl. IV
Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, se mění takto:
1.
V § 2 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Obchodním využitím se pro účely tohoto zákona rozumí prodej, pronájem, nabídka nebo jiný způsob obchodní distribuce topografie nebo polovodičového výrobku obsahujícího topografii nebo výrobku obsahujícího polovodičový výrobek.“.
2.
V § 5 a § 8 odst. 1 se slova „Federálního úřadu pro vynálezy“ nahrazují slovy „Úřadu průmyslového vlastnictví“.
3.
§ 6 včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní:
㤠6
(1)
Právo na ochranu mohou uplatnit občané České republiky, jakož i osoby, které mají bydliště nebo sídlo na území státu, který je členem Světové obchodní organizace;1a) jestliže stát, v němž má přihlašovatel bydliště nebo sídlo, není členem Světové obchodní organizace,1a) lze právo na ochranu přiznat jen za podmínky vzájemnosti.
(2)
Jestliže právo na ochranu neuplatní osoby uvedené v § 3, mohou je uplatnit osoby, které na základě výlučného souhlasu osoby uvedené v § 3 jako první v České republice využily topografii, která dosud ve světě nebyla využívána.
1a)
Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace (WTO), uveřejněná pod č. 191/1995 Sb.“.
4.
V § 8 se na konci odstavce 3 doplňuje tato věta, která včetně poznámky pod čarou č. 1b) zní: „Podklady, které obsahují obchodní tajemství,1b) je Úřad oprávněn zpřístupnit třetím osobám, jen jsou-li účastníky řízení o výmazu topografie z rejstříku podle § 13, nebo na základě příkazu soudu, jsou-li účastníky řízení o porušení práv podle § 10.
1b)
§ 17 až 20 obchodního zákoníku.“.
5.
V § 9 odst. 2 se za slova „v němž“ vkládají slova „tato ochrana“.
6.
V § 10 se na konci odstavce 1 doplňují slova „nebo je k tomuto účelu dovážet“.
7.
V § 10 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Jestliže majitel topografie prokáže, že třetí osoba před datem uvedeným v § 9 odst. 1 topografii podvodně reprodukovala, obchodně využila, popřípadě ji za těmito účely dovezla, má právo se vůči této třetí osobě domáhat přiměřené náhrady.“.
8.
V § 11 odst. 2 větě druhé se za slovo „dozvěděla“ vkládají slova „nebo lze důvodně předpokládat, že se dozvědět mohla“.
9.
§ 12 se zrušuje.
10.
V § 14 se odstavec 8 zrušuje.
11.
V § 18 odst. 2 se slova „zápis licenčních smluv“ nahrazují slovy „nucené licence a licenční smlouvy“, za slovy „opravné řízení“ se spojka „a“ nahrazuje čárkou a za slova „porušování práv“ se vkládají slova „a pro právo na informace“.
12.
Poznámka pod čarou č. 2) zní:
„2)
§ 14 až 16, 20, 64, 68, 70, 71 a § 75 odst. 1, § 75a a 75b zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb.“.
13.
Poznámka pod čarou č. 3) zní:
„3)
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“.
Čl. V
Přechodné ustanovení
Náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo obraně práva podle § 14 odst. 8 je možné uplatnit jen v řízení o výmazu topografie zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o ochranných známkách
Čl. VI
Zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění zákona č. 191/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
označení, které je tvořeno výlučně ze značek nebo údajů sloužících v obchodě k určení druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty nebo jiných vlastností výrobků nebo služeb, z údajů o zeměpisném původu nebo o době výroby výrobku či poskytnutí služby,“.
2.
V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí:
„i)
označení, které obsahuje znak vysoké symbolické hodnoty, zejména náboženské symboly,
j)
označení přihlašované pro vína či lihoviny, které obsahuje zeměpisný údaj, aniž by víno či lihovina měly takovýto zeměpisný původ.“.
3.
V § 2 odst. 2 se slova „nejméně dva roky“ zrušují.
4.
V § 3 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Toto označení může být zapsáno, jestliže majitel nebo přihlašovatel ochranné známky s dřívějším právem přednosti udělí písemný souhlas se zápisem tohoto označení do rejstříku ochranných známek.“.
5.
V § 6 odst. 2 větě první se slova „mezinárodní smlouvy,2)“ nahrazují slovy, která včetně poznámky pod čarou č. 2) znějí: "Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (dále jen „Pařížská úmluva“),2)
2)
Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne 20. března 1883 revidovaná v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934, v Lisabonu dne 31. října 1958 a ve Stockholmu dne 14. července 1967, uveřejněná pod č. 64/1975 Sb.“.
6.
V § 6 se na konci odstavce 2 doplňuje věta, která včetně poznámky pod čarou č. 2a) zní: „Právo přednosti lze uplatnit z přihlášky ochranné známky, v níž je požadována ochrana v členském státě Pařížské úmluvy2) nebo ve státě, který je členem Světové obchodní organizace;2a) jestliže stát, v němž je učiněno první podání přihlášky ochranné známky, není smluvní stranou Pařížské úmluvy2) ani členem Světové obchodní organizace,2a) lze právo přednosti z tohoto podání přiznat jen za podmínky vzájemnosti.
2a)
Sdělení č. 191/1995 Sb., o sjednání Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO).“.
7.
V § 9 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
majitel starší shodné či zaměnitelné známky, která se před podáním přihlášky stala ve smyslu Pařížské úmluvy3) nebo jako důsledek propagace této ochranné známky v České republice v příslušném okruhu veřejnosti všeobecně známou pro svého majitele a jeho výrobky či služby (dále jen „všeobecně známá známka“),“.
8.
V § 9 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
K námitkám uplatněným po lhůtě podle odstavce 1 Úřad nepřihlíží; to platí i o důkazech, jimiž byly námitky podepřeny.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
9.
V § 14 odst. 2 se na konci věty první tečka nahrazuje středníkem a vkládají se tato slova: „soud právo na informaci nepřizná, jestliže by to bylo v nepoměru k závažnosti ohrožení či porušení.“.
10.
V § 15 se na konci odstavce 1 doplňují tyto věty: „Majitel ochranné známky může požadovat, aby soud nařídil ohrožovateli či porušovateli zničit výrobky, jejichž výrobou nebo uvedením na trh došlo k ohrožení nebo porušení práva chráněného tímto zákonem, popřípadě zničit materiál a nástroje určené nebo používané výlučně nebo převážně při činnostech ohrožujících nebo porušujících práva chráněná tímto zákonem. Soud zničení nenařídí, nejsou-li tyto výrobky ve vlastnictví toho, proti němuž návrh směřuje, nebo jestliže by ohrožení či porušení práva mohlo být odstraněno jinak a zničení by bylo nepřiměřené tomuto ohrožení nebo porušení. Odstranění označení nebo padělané ochranné známky z výrobků před jejich uvedením na trh lze připustit jen ve výjimečných případech.“.
11.
V § 16 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Majitel ochranné známky je povinen strpět další užívání shodné či zaměnitelné ochranné známky s pozdějším právem přednosti, jestliže její užívání strpěl po dobu 5 let ode dne, kdy se o tomto užívání dozvěděl, ledaže by přihláška pozdější ochranné známky nebyla podána v dobré víře.
(5)
Majitel ochranné známky s pozdějším právem přednosti není oprávněn bránit v užívání shodné či zaměnitelné ochranné známky s dřívějším právem přednosti, i kdyby majitel ochranné známky s dřívějším právem přednosti svá práva z ochranné známky nemohl podle odstavce 4 uplatnit.“.
12.
V § 18 odstavec 3 zní:
„(3)
Licenční smlouva nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do rejstříku ochranných známek; o tento zápis je povinen požádat Úřad majitel ochranné známky.“.
13.
V § 19 odst. 1 větě poslední se za slova „nabývá účinnosti“ vkládají slova „vůči třetím osobám“.
14.
V § 25 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje středníkem a doplňuje se tento text: „k užívání ochranné známky, které započalo, popřípadě pokračovalo po uplynutí 5 let jejího neužívání, avšak ve lhůtě 3 měsíců před zahájením řízení o výmazu, se nepřihlíží. Užíváním ochranné známky se rozumí rovněž její užívání v podobě, která se od podoby, jak je zapsána, liší v jednotlivostech neměnících její rozlišovací způsobilost, popřípadě její umisťování na výrobky či jejich obaly výlučně pro potřeby vývozu.“.
15.
V § 26 odst. 2 větě první se slova „, neboť nepoctivě těží z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména všeobecně známé ochranné známky nebo jí je na újmu“ zrušují.
16.
V § 35 odstavec 2 zní:
„(2)
Osoby, které mají bydliště nebo sídlo na území členského státu Pařížské úmluvy2) nebo ve státě, který je členem Světové obchodní organizace,2a) mají stejná práva jako osoby, které mají bydliště nebo sídlo na území České republiky; jestliže stát, v němž má osoba bydliště nebo sídlo, není členským státem Pařížské úmluvy2) nebo členem Světové obchodní organizace,2a) lze práva podle tohoto zákona přiznat jen za podmínky vzájemnosti.“.
17.
V § 38 odst. 7 se věta druhá zrušuje.
Čl. VII
Přechodná ustanovení
1.
Všeobecnou známost ochranné známky podle tohoto zákona lze uplatnit v řízení o námitkách, jen je-li lhůta pro podání námitek otevřena, a v řízení o výmazu ochranné známky z rejstříku zahájeném po nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Návrh na výmaz ochranné známky, která je zapsána v rozporu s § 2 odst. 1 písm. i) a j) zákona č. 137/1995 Sb., lze uplatnit pouze pro známky přihlášené po nabytí účinnosti tohoto zákona, ledaže by přihlašovatel nebyl v dobré víře.
ČÁST PÁTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Čl. VIII
1.
Není-li dále stanoveno jinak, platí tento zákon i pro vztahy vzniklé před nabytím účinnosti tohoto zákona. Vznik těchto vztahů se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.
2.
Právní účinky úkonů v dosud neskončených řízeních, které nastaly před nabytím účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
3.
Řízení dosud neskončená se dokončí podle tohoto zákona.
Čl. IX
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplná znění zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, zákona č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, zákona č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, a zákona č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, jak vyplývají z pozdějších zákonů.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. X
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I § 24 odst. 3, čl. I bodu 26, čl. II bodů 3, 5 a 7 a čl. III bodů 1 a 2, která nabývají účinnosti dnem, v němž se stane ratifikovaná a vyhlášená Úmluva o udělování evropských patentů pro Českou republiku závazná.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 117/2000 Sb. | Zákon č. 117/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., a zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 10. 5. 2000, datum účinnosti 30. 6. 2000, částka 35/2000
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o návykových látkách
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 30. 6. 2001
117
ZÁKON
ze dne 6. dubna 2000,
kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., a zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o návykových látkách
Čl. I
Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 2 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 2) zní:
„a)
v léčivech v lékové formě,2) s výjimkou léčivých přípravků obsahujících efedrin a léčivých přípravků obsahujících větší množství než 30 mg pseudoefedrinu v jednotce lékové formy,
2)
§ 2 odst. 3 zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů.“.
2.
V § 1 odst. 2 písm. b) se slova „použity ani opětovně získány pomocí dostupných prostředků“ nahrazují slovy „snadným způsobem použity nebo znovu získány snadno použitelnými způsoby“.
3.
V § 2 písm. d) se za slova „v příloze č. 10“ vkládají slova „nebo v příloze č. 11“.
4.
V § 3 odst. 2 větě druhé se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a na konci se doplňují slova „nebo i k jiným účelům na základě povolení Ministerstva zdravotnictví“.
5.
V § 5 odst. 1 se za slova „je obsahující“ vkládají slova „nebo přípravky obsahující efedrin a pseudoefedrin“.
6.
V § 5 odst. 1 písm. a) se za slovo „lékárnu“ vkládá odkaz na poznámku pod čarou č. 2a), která zní:
„2a)
§ 16 odst. 5 zákona č. 79/1997 Sb.“.
7.
V § 5 odst. 1 písm. b) se za slovo „zneškodňovat“ vkládají slova „, pokud nejsou skladovány,“.
8.
V § 5 odst. 2 se za slova „tohoto zákona“ vkládají slova „a přípravky obsahující efedrin a pseudoefedrin“.
9.
V § 5 odst. 2 písmeno f) zní:
„f)
podle lékařem vyplněného a podepsaného recepturního tiskopisu (dále jen „recept“) nebo objednávky fyzických a právnických osob oprávněných poskytovat zdravotní péči nebo veterinární péči (dále jen „žádanka“) připravovat a vydávat lékárníci v lékárnách,“.
10.
V § 5 odst. 2 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které včetně poznámky pod čarou č. 5a) zní:
„k)
nabývat, pozbývat, skladovat, přepravovat nebo používat zadavatelé nebo zkoušející při přípravě nebo provádění klinického hodnocení veterinárních léčiv podle zvláštního právního předpisu.5a)
5a)
§ 39 zákona č. 79/1997 Sb.“.
11.
V § 5 odst. 4 se za slova „tohoto zákona“ vkládají slova „a přípravky obsahující efedrin a pseudoefedrin“.
12.
V § 6 odst. 1 písm. c) se za slovo „zneškodňovat“ vkládají slova „, pokud nejsou skladovány,“.
13.
V § 8 odst. 3 se slova „1 roku“ nahrazují slovy „2 let“.
14.
V § 8 odst. 5 se věta první nahrazuje těmito větami: „Povolení k zacházení může být vydáno pouze bezúhonné fyzické osobě, která má trvalý pobyt na území České republiky, nebo právnické osobě se sídlem v České republice. Podmínka trvalého pobytu nebo sídla v České republice neplatí, jedná-li se o občana členského státu Evropské unie, o občana České republiky, který nemá na území České republiky pobyt, nebo o právnickou osobu se sídlem v členském státě Evropské unie. Právnická osoba je povinna prokázat bezúhonnost fyzických osob, které jsou zapsány v obchodním rejstříku jako osoby oprávněné za ni jednat; právnická osoba, která se nezapisuje do obchodního rejstříku, prokáže bezúhonnost fyzických osob, které jsou označeny ve zřizovacích dokumentech jako osoby oprávněné za ni jednat.“.
15.
V § 8 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
Přestane-li fyzická nebo právnická osoba vykonávat činnost, ke které jí bylo vydáno povolení k zacházení, oznámí tuto skutečnost neprodleně Ministerstvu zdravotnictví, které povolení k zacházení svým rozhodnutím zruší.“.
16.
V § 9 odstavec 3 zní:
„(3)
Odpovědnou osobou může být ustanovena fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky. Podmínka trvalého pobytu v České republice neplatí, jedná-li se o občana členského státu Evropské unie nebo o občana České republiky, který nemá na území České republiky pobyt. Tato osoba musí splňovat předpoklady obecné, zdravotní a odborné způsobilosti k zacházení s návykovými látkami.“.
17.
V § 9 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Zdravotní způsobilost odpovědné osoby se prokazuje lékařským posudkem. Posudek o zdravotní způsobilosti vydává posuzující lékař na základě výsledku lékařské prohlídky, popřípadě dalších odborných vyšetření. V případech, kdy je odpovědná osoba zaměstnancem v pracovním poměru, je posuzujícím lékařem lékař zařízení zajišťující závodní preventivní péči, v ostatních případech registrující praktický lékař. Posudek o zdravotní způsobilosti odpovědné osoby má platnost 2 roky od data jeho vystavení, pokud nedojde ke změně zdravotního stavu. Za zdravotně způsobilou odpovědnou osobu nemůže být uznána osoba, u které vzniklo důvodné podezření, že by při výkonu této funkce bylo ohroženo její zdraví nebo život nebo že by mohlo dojít při výkonu funkce odpovědné osoby v souvislosti se zdravotním stavem této osoby k ohrožení zdraví nebo života dalších osob.“.
Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 5 až 10.
18.
V § 9 odst. 10 se číslovka „30“ nahrazuje číslovkou „10“.
19.
V § 10 odst. 1 se za slovem „stropy“ nahrazuje slovo „a“ čárkou, za slovem „podlahy“ se vkládají slova „, okna a dveře“ a na konci se slova „z kovu“ nahrazují slovy „z oceli nebo ve zvláštním k tomu účelu vyrobeném uzamykatelném zařízení neoddělitelně ukotveném do stěny, stropu nebo podlahy zhotovených z pevných materiálů (například cihel nebo betonových panelů)“.
20.
V § 10 odst. 4 se za větu první vkládá tato věta: „Skladování v těchto případech však musí být zajištěno tak, aby ke skladovaným látkám neměly přístup nepovolané osoby.“ a ve větě poslední se slova „v příloze č. 1 nebo 5“ nahrazují slovy „v příloze č. 1, 3, 4 nebo 5“.
21.
V § 12 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Pomocné látky uvedené v příloze č. 10 tohoto zákona mohou být prodávány pouze osobám, které jsou oprávněny k zacházení s nimi a které předloží prodávajícímu vyplněné prohlášení na formuláři vydaném Ministerstvem zdravotnictví.“.
22.
§ 13 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 6) a 6a) zní:
㤠13
Tiskopisy receptů a žádanek s modrým pruhem
(1)
Léčiva6) obsahující návykové látky a léčiva obsahující efedrin a léčiva obsahující větší množství než 30 mg pseudoefedrinu v jednotce lékové formy mohou být vydávány v lékárně osobě, které nebylo vydáno povolení k zacházení, pouze na recept nebo žádanku. Jedná-li se o léčiva, která obsahují návykové látky uvedené v přílohách č. 1 a 5 tohoto zákona, musí být recept nebo žádanka označeny modrým pruhem směřujícím z levého dolního rohu do pravého horního rohu. Jedná-li se o léčivé přípravky obsahující návykové látky uvedené v přílohách č. 1 a 5 tohoto zákona a současně uvedené i v příloze č. 8 tohoto zákona, mohou být vydávány v lékárně na recept nebo žádanku bez označení modrým pruhem.
(2)
Tiskopisy receptů a žádanek s modrým pruhem s vyznačením pořadového čísla tiskopisu a kódu okresu, který je vydal, podléhají evidenci.
(3)
Tiskopisy receptů a žádanek s modrým pruhem mohou objednávat a odebírat od místně příslušného okresního úřadu pouze osoby uvedené v § 5 odst. 2 písm. a) a b) tohoto zákona prostřednictvím svých pověřených zástupců. O dalším použití vedou tyto osoby evidenci.
(4)
Výrobu a distribuci receptů a žádanek s modrým pruhem zabezpečují okresní úřady.
(5)
O výdeji, vrácení a znehodnocování vrácených receptů a žádanek s modrým pruhem vedou okresní úřady evidenci.
(6)
Znehodnocené tiskopisy receptů nebo žádanek s modrým pruhem jsou osoby uvedené v § 5 odst. 2 písm. a) a b) tohoto zákona povinny odevzdat okresnímu úřadu, který je vydal.
(7)
Osoby, které přestaly splňovat podmínky stanovené v § 5 odst. 2 písm. a) a b) tohoto zákona, jsou povinny odevzdat prostřednictvím svých pověřených zástupců nepoužité nebo znehodnocené tiskopisy receptů nebo žádanek s modrým pruhem do 5 dnů okresnímu úřadu, který je vydal. O převzetí odevzdaných tiskopisů vydá okresní úřad potvrzení.
(8)
Při úmrtí osoby, které byly vydány tiskopisy receptů nebo žádanek s modrým pruhem pověřeným zástupcem nebo přímo okresním úřadem, je ten, kdo žil se zemřelým ve společné domácnosti, povinen tyto tiskopisy odevzdat do 10 dnů ode dne úmrtí pověřenému zástupci, jedná-li se o osobu, která vykonávala činnost v pracovním poměru nebo v obdobném vztahu, v ostatních případech okresnímu úřadu.
(9)
Distribuci, vrácení, likvidaci a vedení evidence o receptech a žádankách s modrým pruhem upravuje zvláštní právní předpis.6a)
(10)
Léčiva obsahující návykové látky a léčiva obsahující efedrin a pseudoefedrin nemohou být vydávána opakovaně na jeden recept.
6)
§ 2 odst. 1 zákona č. 79/1997 Sb.
6a)
Vyhláška č. 343/1997 Sb., kterou se stanoví způsob předepisování léčivých přípravků, náležitosti lékařských předpisů a pravidla jejich užívání.“.
23.
V § 14 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 6b) zní:
„(2)
Zneškodňování nepoužitelných návykových látek, přípravků a prekursorů, jakož i odpadu je obsahujícího, které jsou léčivem, se řídí zvláštním právním předpisem.6b)
6b)
§ 50 zákona č. 79/1997 Sb.“.
24.
V nadpisu § 16 se za slovo „výrobců“ vkládají slova „, vývozců, dovozců a prodejců“.
25.
V § 16 se za slovem „vyrábět“ zrušují slova „pomocné látky“ a vkládají se slova „nebo vyvážet nebo dovážet pomocné látky uvedené v přílohách č. 10 a 11 tohoto zákona nebo prodávat pomocné látky uvedené v příloze č. 10 tohoto zákona“ a na konci prvé věty se nahrazuje slovo „výroby“ slovem „činnosti“.
26.
V § 20 odst. 1 se věta první nahrazuje touto větou: „Ke každému jednotlivému vývozu návykových látek, přípravků, prekursorů a pomocných látek v případech uvedených v odstavci 3 je třeba povolení Ministerstva zdravotnictví (dále jen „vývozní povolení“).
27.
V § 20 odst. 2 písm. a) se slova „v příloze č. 2, 6 nebo 7 tohoto zákona“ nahrazují slovy „v příloze č. 2, 6, 7 nebo 8 tohoto zákona, anebo přípravků obsahujících efedrin nebo pseudoefedrin“.
28.
V § 20 odst. 2 písm. b) se za slova „uvedených v příloze č. 8 tohoto zákona“ vkládají slova „nebo přípravků obsahujících efedrin nebo pseudoefedrin“ a na konci se doplňují slova „nebo přípravky obsahujícími efedrin nebo pseudoefedrin“.
29.
V § 20 odst. 2 písm. c) se slova „v příloze č. 2, 5, 6 nebo 7 tohoto zákona“ nahrazují slovy „v příloze č. 2, 5, 6, 7 nebo 8 tohoto zákona, anebo přípravků obsahujících efedrin nebo pseudoefedrin“.
30.
V § 20 odst. 2 písm. d) se slova „v příloze č. 1, 2, 5, 6 nebo 7 tohoto zákona“ nahrazují slovy „v příloze č. 1, 2, 5, 6, 7 nebo 8 tohoto zákona, anebo přípravků obsahujících efedrin nebo pseudoefedrin“.
31.
V § 20 odstavec 3 zní:
„(3)
Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou případy, kdy se vyžaduje vývozní povolení k vývozu pomocných látek, jestliže vývoz pomocných látek bez vývozního povolení neumožňuje mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nebo jestliže vyžadování vývozního povolení je doporučeno mezinárodní vládní organizací zabývající se bojem proti nezákonné výrobě návykových látek a nezákonnému obchodu s nimi. O chystaném vývozu pomocných látek uvedených v příloze č. 10 informuje Ministerstvo zdravotnictví příslušný orgán státu, do kterého má být vývoz uskutečněn, pokud tento orgán o informaci požádá prostřednictvím mezinárodní vládní organizace zabývající se bojem proti nezákonné výrobě návykových látek a nezákonnému obchodu s nimi.“.
32.
V § 21 odst. 2 písm. a) se slova „v příloze č. 2, 6 nebo 7 tohoto zákona“ nahrazují slovy „v příloze č. 2, 6, 7 nebo 8 tohoto zákona, anebo přípravků obsahujících efedrin nebo pseudoefedrin“.
33.
V § 21 odst. 2 písm. b) se za slova „uvedených v příloze č. 8 tohoto zákona“ vkládají slova „nebo přípravků obsahujících efedrin nebo pseudoefedrin“.
34.
V § 21 odst. 2 písm. c) se slova „v příloze č. 2, 5, 6 nebo 7 tohoto zákona“ nahrazují slovy „v příloze č. 2, 5, 6, 7 nebo 8 tohoto zákona, anebo přípravků obsahujících efedrin nebo pseudoefedrin,“.
35.
V § 21 odst. 2 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
k dovozu hromadně vyráběných léčivých přípravků obsahujících návykové látky uvedené v příloze č. 1, 2, 5, 6, 7 nebo 8 tohoto zákona, anebo léčivých přípravků obsahujících efedrin nebo pseudoefedrin, pokud jsou dováženy jednotkami Armády České republiky po ukončení nebo omezení jejich působení v zahraničí jako zůstatek zásoby, kterou byly pro svoji činnost vybaveny.“.
36.
V § 26 odst. 1 se na konci písmene b) doplňují slova „s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8,“.
37.
V § 26 odst. 1 se na konci písmene c) doplňují slova „, s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8“.
38.
V § 27 se za slovo „orgánu,“ vkládají slova „který zřídil lékárnu nebo,“ a na konci se doplňují slova „s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8 tohoto zákona“.
39.
Za § 27 se vkládá nový § 27a, který včetně poznámky pod čarou č. 10a) zní:
㤠27a
(1)
Osoby provozující lékárnu a distributoři léčiv10a) jsou povinni nejpozději do 10. ledna kalendářního roku nahlásit příslušné okresní nebo městské veterinární správě odběr přípravků obsahujících návykové látky uvedené v přílohách č. 1 a 5 tohoto zákona, s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8 tohoto zákona, veterinárními lékaři za uplynulý kalendářní rok.
(2)
Okresní a městské veterinární správy jsou povinny předávat Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv do konce ledna kalendářního roku hlášení za uplynulý kalendářní rok o spotřebě přípravků obsahujících návykové látky uvedené v přílohách č. 1 a 5 tohoto zákona, s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8 tohoto zákona, veterinárními lékaři.
(3)
Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv je povinen předávat Ministerstvu zdravotnictví do konce února kalendářního roku hlášení za uplynulý kalendářní rok o spotřebě přípravků obsahujících návykové látky uvedené v přílohách č. 1 a 5 tohoto zákona, s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8 tohoto zákona, veterinárními lékaři.
10a)
§ 4 odst. 3 zákona č. 79/1997 Sb.“.
40.
V nadpisu § 28 se za slovo „výrobců“ vkládají slova „, vývozců a dovozců“.
41.
V § 28 se zrušují slova „jako výrobci pomocných látek“, za slovy „(§ 16)“ se vkládají slova ", s výjimkou prodejců pomocných látek,", za slovo „výrobě“ se vkládají slova „, vývozu a dovozu“ a na konci se doplňují slova „uvedených v přílohách č. 10 a 11 tohoto zákona“.
42.
V § 32 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
O vývozu a dovozu pomocných látek jsou povinny vést evidenci i osoby, na které se vztahuje ustanovení § 20 odst. 3 tohoto zákona.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
43.
V § 33 odst. 1 se za slovo „látkami“ vkládají slova „, přípravky, prekursory a pomocnými látkami“.
44.
V příloze č. 1 sloupci „Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce“ se slova „Koncentrát z makové slámy“ nahrazují slovy „Koncentrát z makoviny“ a ve sloupci „Poznámka“ se doplňuje text „poloprodukt k výrobě alkaloidů získaný technologickou úpravou makoviny“.
45.
V příloze č.1 sloupci „Poznámka“ se u omamné látky „Levomethorfan“ doplňují slova „Izomer dextromethorfan [(+)-3-methoxy-N-methylmorfinan] je vyňat ze seznamu omamných látek uvedených v této příloze“.
46.
V příloze č. 1 sloupci „Poznámka“ se u omamné látky „Levorfanol“ doplňují slova „Izomer dextrorfanol [(+)-3-hydroxy-N-methylmorfinan] je vyňat ze seznamu omamných látek uvedených v této příloze“.
47.
V příloze č. 1 sloupci „Poznámka“ u omamné látky „opium“ se slova „D6 nebo CH5“ nahrazují slovy „D4 nebo CH2“.
48.
Text poznámky na konci přílohy č. 1 zní: „Včetně izomerů omamných látek uvedených v tomto seznamu, dále estery a étery omamných látek uvedených v tomto seznamu a solí omamných látek uvedených v tomto seznamu, včetně solí izomerů, esterů a éterů ve všech případech, kdy tyto soli mohou existovat.“.
49.
Text poznámky na konci přílohy č. 2 zní: „Včetně izomerů omamných látek uvedených v tomto seznamu, dále solí omamných látek uvedených v tomto seznamu, včetně solí izomerů látek uvedených v tomto seznamu ve všech případech, kdy tyto soli mohou existovat.“.
50.
V příloze č. 5 sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ se u psychotropní látky „Fencyklidin“ doplňuje text „PCP“.
51.
V příloze č. 5 sloupci „Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce“ se do volné řádky pod slovo „Sekobarbital“ vkládá slovo „Dronabinol“ a ve sloupci „Poznámka“ se doplňuje text „Odpovídá takovým stereochemickým variantám delta-9-THC, jako např. [(-)-transdelta-9-THC]“.
52.
V příloze č. 6 sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ se u položky „Kathin“ doplňuje slovo „[(+)-norpseudoefedrin]“.
53.
Příloha č. 8 zní:
„Příloha č. 8 k zákonu č. 167/1998 Sb.
PŘÍPRAVKY zařazené do seznamu III podle Jednotné Úmluvy o omamných látkách
(vyhláška č. 47/1965 Sb., ve znění sdělení č. 458/1991 Sb.)
Přípravky obsahující:| Podmínky:
---|---
1)| jednu z omamných látek:
Acetyldihydrokodein
Dihydrokodein
Ethylmorfin
Folkodin
Kodein
Nikodikodin
Nikokodin
Norkodein| Mohou obsahovat jednu nebo více dalších látek (nikoliv však omamných) a množství omamné látky
a) v jedné tabletě, tobolce, ampuli, čípku, příp. v jiné lékové formě nesmí přesáhnout 100 mg,
b) v roztoku nesmí být koncentrace vyšší než 2,5 %.
2)| Difenoxin| a) Množství difenoxinu nesmí přesáhnout v jedné tabletě, tobolce, ampuli, čípku, příp. v jiné lékové formě 0,5 mg.
b) Množství síranu atropinia musí být nejméně 5 % k množství difenoxinu v jedné tabletě, kapsli, ampuli, čípku, popř. jiné lékové formě.
3)| Difenoxylát| a) Množství difenoxylátu nesmí přesáhnout v jedné tabletě, tobolce, ampuli, čípku, příp. v jiné lékové formě 2,5 mg.
b) Množství síranu atropinia musí být nejméně 1 % k množství difenoxylátu v jedné tabletě, tobolce, ampuli, čípku, popř. v jiné lékové formě.
4)| Dextropropoxyfen| Množství dextropropoxyfenu
a) nesmí přesáhnout 135 mg v jedné tabletě, tobolce, ampuli, čípku, příp. v jiné lékové formě,
b) v roztoku nesmí být koncentrace vyšší než 2,5 %.
Přípravek nesmí obsahovat žádnou psychotropní látku.
5)| Kokain | Množství kokainu nesmí přesáhnout 0,1 % kokainu.
6)| Opium nebo morfin | a) Množství morfinu nesmí přesáhnout 0,2 %.
b) Dále mohou obsahovat jednu nebo více dalších látek (nikoliv však omamných).
Omamná látka v přípravku obsažená nesmí být snadno získána zpět v takovém množství, aby ohrozila veřejné zdraví.
7)| Ipekakuanhový prášek s opiem | a) Množství opia v prášku nesmí být vyšší než 10 %.
b) Množství ipekakuanhového kořene nesmí být vyšší než 10 %.
c) Množství jedné nebo více dalších látek (nikoliv však omamných) nesmí být nižší než 80 %.
8)| Propiram | a) Množství propiramu nesmí přesáhnout 100 mg v jedné tabletě, tobolce, ampuli, čípku, příp. v jiné lékové formě,
b) Množství methylcelulózy v přípravku musí být nejméně stejné nebo vyšší než propiramu.
Včetně homeopaticky vyrobených přípravků, jejichž stupeň ředění je vyšší než D4 nebo CH2.“.
54.
Příloha č. 10 zní:
„Příloha č. 10 k zákonu č. 167/1998 Sb.
POMOCNÉ LÁTKY zařazené do tabulky II podle Úmluvy OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami
(sdělení č. 462/1991 Sb.)
Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce| Chemický název
---|---
Kyselina antranilová| kyselina 2-aminobenzoová
Kyselina fenyloctová| kyselina fenyloctová
Piperidin| hexahydropyridin
Anhydrid kyseliny octové| acetanhydrid
Včetně solí uvedených látek ve všech případech, kdy existence takových solí je možná.“.
55.
Za přílohu č. 10 se doplňuje příloha č. 11, která zní:
„Příloha č. 11 k zákonu č. 167/1998 Sb.
POMOCNÉ LÁTKY zařazené do tabulky II podle Úmluvy OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami
(sdělení č. 462/1991 Sb.)
Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce| Chemický název
---|---
Aceton| 2-propanon
Ether| Diethylether
Kyselina chlorovodíková| kyselina chlorovodíková
Kyselina sírová| kyselina sírová
Manganistan draselný| Manganistan draselný
Methylethylketon| 2-butanon
Toluen| methylbenzen
Včetně solí uvedených látek ve všech případech, kdy existence takových solí je možná, s výjimkou solí kyseliny chlorovodíkové a kyseliny sírové.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. II
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb. a zákona č. 62/2000 Sb., se mění takto:
V Sazebníku správních poplatků v položce 131b se doplňují písmena d) a e) a poznámka, které znějí:
„d)| Registrace výrobců, dovozců a vývozců pomocných látek| Kč| 1 000,-
---|---|---|---
e)| Registrace prodejců pomocných látek| Kč| 1 000,-
Poznámka:
Poplatek podle písmene d) této položky se vybere za registraci výrobců, dovozců a vývozců pomocných látek, které jsou uvedeny v přílohách č. 10 a 11 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 117/2000 Sb.; poplatek podle písmene e) této položky se vybere za registraci prodejců pomocných látek, které jsou uvedeny v příloze č. 10 téhož zákona.“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 30. června 2000, s výjimkou čl. I bodu 22, pokud jde o ustanovení § 13 odst. 2, které nabývá účinnosti dnem 30. června 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 118/2000 Sb. | Zákon č. 118/2000 Sb.
Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů
Vyhlášeno 10. 5. 2000, datum účinnosti 1. 7. 2000, částka 35/2000
* ČÁST PRVNÍ - OCHRANA ZAMĚSTNANCŮ PŘI PLATEBNÍ NESCHOPNOSTI ZAMĚSTNAVATELE (§ 1 — § 16)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (§ 18 — § 18)
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (§ 19 — § 19)
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o důchodovém pojištění (§ 20 — § 20)
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o státní sociální podpoře (§ 21 — § 21)
* ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST (§ 22 — § 22)
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (470/2024 Sb.)
118
ZÁKON
ze dne 6. dubna 2000
o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OCHRANA ZAMĚSTNANCŮ PŘI PLATEBNÍ NESCHOPNOSTI ZAMĚSTNAVATELE
§ 1
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje ochranu zaměstnancůzaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.
§ 1a
ZaměstnanecZaměstnanec má v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem právo na uspokojení splatných mzdových nárokůsplatných mzdových nároků nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti.
§ 2
(1)
Zákon se nevztahuje na zaměstnancezaměstnance zaměstnavatele, proti kterému nelze vést insolvenční řízeníinsolvenční řízení2).
(2)
Zákon se dále nevztahuje na zaměstnancezaměstnance, kteří byli vysláni k výkonu práce do České republiky, pokud jejich zaměstnavatel je usídlen mimo území některého členského státu Evropské unie.
(3)
Zákon se rovněž nevztahuje na zaměstnancezaměstnance, který byl v rozhodném obdobírozhodném období zaměstnancemzaměstnancem zaměstnavatele, který je v platební neschopnosti, a současně v tomto rozhodném obdobírozhodném období byl členem jeho statutárního orgánu nebo osobou, která má rozhodující vliv na činnost zaměstnavatele, a měl u tohoto zaměstnavatele nejméně 25% majetkovou účast.
(4)
Uplatní-li zaměstnaneczaměstnanec mzdový nárokmzdový nárok před tím, než stát převezme dluhy zaměstnavatele nebo se za ně zaručí, jeho nárok nezaniká ani poté, kdy stát tyto úkony ve vztahu k právnické osobě provede.
§ 3
(1)
Pro účely tohoto zákona
a)
se zaměstnancemzaměstnancem rozumí fyzická osoba, která je nebo byla u zaměstnavatele v pracovním poměru nebo se kterou sjednal zaměstnavatel dohodu o provedení práce, pokud tato dohoda zakládá podle zákona upravujícího nemocenské pojištění účast na nemocenském pojištění, anebo dohodu o pracovní činnosti, na jejichž základě jí vznikly v rozhodném obdobírozhodném období mzdové nárokymzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem,
b)
se mzdovými nárokymzdovými nároky rozumějí mzda nebo plat, jejich náhrady a odstupné, které zaměstnancizaměstnanci náležejí z pracovního poměru, nebo odměna, popřípadě její náhrada, která zaměstnancizaměstnanci náleží podle dohody o provedení práce za podmínek stanovených zákonem upravujícím nemocenské pojištění nebo dohody o pracovní činnosti, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti,
c)
je zaměstnavatel v platební neschopnostizaměstnavatel v platební neschopnosti, jestliže neuspokojil splatné mzdové nárokysplatné mzdové nároky zaměstnancůzaměstnanců, a to dnem následujícím po dni, kdy na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, anebo dnem následujícím po dni, kdy bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení příslušným soudem v České republice, nebo u nadnárodního zaměstnavatelenadnárodního zaměstnavatele také dnem, od kterého je považován za platebně neschopného v jiném členském státě Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5a),
d)
je nadnárodním zaměstnavatelemnadnárodním zaměstnavatelem zaměstnavatel, který vedle provozování činnosti na území České republiky provozuje činnost na území nejméně jednoho dalšího členského státu Evropské unie,
e)
se splatným mzdovým nárokemsplatným mzdovým nárokem rozumí mzdový nárokmzdový nárok, který nebyl uspokojen v termínu výplaty podle zákoníku práce20),
f)
se rozhodným obdobímrozhodným obdobím rozumí kalendářní měsíc,
1.
ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení,
2.
ve kterém bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení21), nebo
3.
od kterého je nadnárodní zaměstnavatelnadnárodní zaměstnavatel považován za platebně neschopného v jiném členském státě Evropské unie,
jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 kalendářní měsíce následující po tomto měsíci.
(2)
Vláda může z důvodů zvláštního zřetele hodných prodloužit délku rozhodného obdobírozhodného období podle odstavce 1 písm. f).
§ 3a
Mzdové nároky zaměstnanců nadnárodního zaměstnavatele, který je v platební neschopnosti, je Úřad práce České republiky – krajská pobočka a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) povinna uspokojit pouze tehdy, pokud zaměstnanci tohoto nadnárodního zaměstnavatele v rozhodném období vykonávali práci v České republice.
§ 4
(1)
Zaměstnanec může požádat o uspokojení svých mzdových nároků kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce. Pokud mzdové nároky uplatňuje zaměstnanec, který se v České republice nezdržuje, je povinen zvolit si v České republice zástupce pro doručování písemností a tuto skutečnost, spolu s číslem účtu vedeným u peněžního ústavu, sdělit krajské pobočce Úřadu práce nebo kontaktnímu pracovišti krajské pobočky Úřadu práce při uplatňování mzdových nároků.
(2)
O nároku rozhoduje Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce, v jejímž obvodu má
a)
sídlo zaměstnavatel, nebo
b)
nadnárodní zaměstnavatelnadnárodní zaměstnavatel, který nemá sídlo v České republice, umístěn obchodní závodobchodní závod nebo odštěpný závod.
(3)
Pokud zaměstnanec požádá o uspokojení mzdových nároků krajskou pobočku Úřadu práce, která není místně příslušná podle odstavce 2, nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce, tato krajská pobočka Úřadu práce nebo toto kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce postoupí žádost místně příslušné krajské pobočce Úřadu práce.
(4)
Informace o zaměstnavateli, jehož zaměstnancizaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nárokymzdové nároky u krajské pobočky Úřadu práce nebo kontaktního pracoviště krajské pobočky Úřadu práce současně s informací o lhůtě, ve které mohou zaměstnancizaměstnanci tyto nároky uplatnit, zveřejní Úřad práce České republiky způsobem umožňující dálkový přístup neprodleně poté, co se o platební neschopnosti dozví.
(5)
Mzdové nárokyMzdové nároky může zaměstnaneczaměstnanec uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 dnů následujících ode dne, kdy bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení nebo oznámeno zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, nebo u nadnárodního zaměstnavatelenadnárodního zaměstnavatele ode dne zveřejnění rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení u příslušného orgánu v jiném členském státě Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5a), jsou-li splněny další podmínky stanovené tímto zákonem. Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, lhůta končí dnem zániku moratoria nebo dnem právní moci rozhodnutí soudu. Není-li nárok na uspokojení mzdových požadavků uplatněn v této lhůtě, zaniká. Právo zaměstnancezaměstnance na uplatnění těchto mzdových nárokůmzdových nároků u soudu tím však není dotčeno.
(6)
Vláda může z důvodů zvláštního zřetele hodných lhůtu podle odstavce 5 prodloužit.
§ 5
(1)
Mzdové nárokyMzdové nároky může zaměstnaneczaměstnanec uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokůmsplatným mzdovým nárokům za 3 kalendářní měsíce rozhodného obdobírozhodného období. Po uspokojení alespoň části uplatněných mzdových nárokůmzdových nároků může Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce uspokojit další mzdové nárokymzdové nároky téhož zaměstnancezaměstnance uplatněné vůči témuž zaměstnavateli až po uplynutí kalendářního měsíce, v němž uplynulo 12 měsíců od posledního měsíce, za který byl mzdový nárokmzdový nárok žadatele Úřadem práce České republiky uspokojen.
(2)
Celková výše mzdových nárokůmzdových nároků vyplacených 1 zaměstnancizaměstnanci, včetně doplatku podle § 9 odst. 7, nesmí překročit za 1 měsíc jeden a půl násobek rozhodné částky. Rozhodnou částku vyhlašuje a zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv vždy s účinností od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců, a to ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok. Vychází se z rozhodné částky platné v den vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení nebo v den oznámení o zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení.
§ 6
(1)
ZaměstnanecZaměstnanec uplatní mzdové nárokymzdové nároky u krajské pobočky Úřadu práce nebo kontaktního pracoviště krajské pobočky Úřadu práce písemnou žádostí. V žádosti zaměstnaneczaměstnanec uvede zejména své jméno, rodné číslo nebo datum narození, adresu bydliště, označení zaměstnavatele, sídlo nebo místo jeho podnikání nebo jeho bydliště, výši uplatňovaných mzdových nárokůmzdových nároků, údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů, kalendářní měsíce rozhodného obdobírozhodného období, za které uplatňuje mzdové nárokymzdové nároky, a způsob jejich výplaty, případně označení účtu u peněžního ústavu, na který by částka odpovídající výši mzdových nárokůmzdových nároků měla být bezhotovostně převedena, a označení zdravotní pojišťovny, v jejíž prospěch se provádí odvody podle zvláštních právních předpisů.8) Součástí žádosti mohou být i doklady, kterými může být prokázána výše uplatňovaných mzdových nárokůmzdových nároků. Při uplatnění mzdových nárokůmzdových nároků je zaměstnaneczaměstnanec povinen prokázat dobu trvání pracovního poměru, dohody o provedení práce20) nebo dohody o pracovní činnosti.
(2)
Uplatnil-li zaměstnaneczaměstnanec nárok podle § 324a zákoníku práce, uvede v žádosti podle odstavce 1, zda byl ručitelem uspokojen a v jaké výši, a dále uvede identifikační údaje ručitele. ZaměstnanecZaměstnanec je povinen informovat krajskou pobočku Úřadu práce nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce o těchto skutečnostech i v případě, že nastanou po podání žádosti.
§ 7
(1)
Krajská pobočka Úřadu práce místně příslušná podle § 4 odst. 2 neprodleně od uplatnění mzdových nárokůmzdových nároků alespoň jedním ze zaměstnancůzaměstnanců písemně vyzve zaměstnavatele, aby nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy předložil písemný seznam dlužných mzdových nárokůmzdových nároků všech svých zaměstnancůzaměstnanců za rozhodné obdobírozhodné období. Zaměstnavatel je povinen této výzvě v uvedené lhůtě vyhovět a současně krajské pobočce Úřadu práce prokázat, zda provedl v rozhodném obdobírozhodném období u zaměstnancezaměstnance srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů9), a poskytnout údaje nutné pro výpočet jejich výše.
(2)
Povinnost podle odstavce 1 má osoba s dispozičním oprávněnímosoba s dispozičním oprávněním podle insolvenčního zákona (dále jen „osoba s dispozičním oprávněnímosoba s dispozičním oprávněním).
§ 8
(1)
Souhlasí-li výše mzdových nárokůmzdových nároků a doba, za kterou zaměstnaneczaměstnanec uplatňuje mzdové nárokymzdové nároky, s písemným vykázáním dlužných mzdových nárokůmzdových nároků provedeným osobou s dispozičním oprávněnímosobou s dispozičním oprávněním, Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce do 10 pracovních dnů od předložení tohoto vykázání osobou s dispozičním oprávněnímosobou s dispozičním oprávněním oznámí zaměstnancizaměstnanci termín, způsob jejich uspokojení a údaj o období, za které mzdové nárokymzdové nároky uspokojí, a dá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě.
(2)
Uplatnil-li zaměstnaneczaměstnanec mzdové nárokymzdové nároky ve lhůtě podle § 4 odst. 5 a od písemného vykázání dlužných mzdových nárokůmzdových nároků osobou s dispozičním oprávněnímosobou s dispozičním oprávněním uplynulo více než 10 pracovních dnů, oznámí Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce zaměstnancizaměstnanci termín, způsob uspokojení nároků a údaj o období, za které mzdové nárokymzdové nároky uspokojí, a dá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě do 10 pracovních dnů ode dne, kdy obdržel žádost zaměstnancezaměstnance.
§ 8a
(1)
Uplatnil-li zaměstnaneczaměstnanec mzdové nárokymzdové nároky a osoba s dispozičním oprávněnímosoba s dispozičním oprávněním potvrdila mzdové nárokymzdové nároky zaměstnancezaměstnance včetně částek, které nelze podle tohoto zákona považovat za mzdové nárokymzdové nároky, Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce tyto částky z celkové výše uplatněných mzdových nárokůmzdových nároků odečte a zbývající část mzdových nárokůmzdových nároků zaměstnancizaměstnanci přizná.
(2)
Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce předá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě přiznaných mzdových nároků nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jejich přiznání.
§ 9
(1)
Nesouhlasí-li výše zaměstnancemzaměstnancem uplatňovaných mzdových nárokůmzdových nároků za 1 měsíc s vykázáním předloženým krajské pobočce Úřadu práce osobou s dispozičním oprávněnímosobou s dispozičním oprávněním, Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce rozhodne o přiznání mzdového nárokumzdového nároku zaměstnancezaměstnance za tento měsíc v prokázané výši. Nelze-li výši mzdového nárokumzdového nároku podle věty první prokázat, přizná Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce mzdový nárokmzdový nárok ve výši odpovídající minimální mzdě platné ke dni vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení nebo ke dni oznámení o zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení.
(2)
Nesouhlasí-li doba, za kterou zaměstnaneczaměstnanec uplatňuje mzdové nárokymzdové nároky, s údaji uvedenými osobou s dispozičním oprávněnímosobou s dispozičním oprávněním, uspokojí Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce mzdové nárokymzdové nároky pouze za dobu, která je nesporná.
(3)
Jestliže osoba s dispozičním oprávněnímosoba s dispozičním oprávněním nesplnila povinnosti uvedené v § 7 a zaměstnaneczaměstnanec při uplatnění mzdových nárokůmzdových nároků předložil doklady, které jejich výši, jakož i dobu, za kterou je uplatňuje, prokazatelně osvědčují, Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce rozhodne o přiznání mzdových nárokůmzdových nároků za dobu a ve výši, kterou uplatnil zaměstnaneczaměstnanec.
(4)
Jestliže osoba s dispozičním oprávněnímosoba s dispozičním oprávněním nesplnila povinnosti uvedené v § 7 a zaměstnaneczaměstnanec při uplatnění mzdových nárokůmzdových nároků nepředložil doklady, které jejich výši prokazatelně osvědčují, Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce rozhodne a přizná zaměstnancizaměstnanci měsíční mzdový nárokmzdový nárok ve výši částky rovnající se minimální mzdě platné ke dni vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení nebo ke dni oznámení o zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení.
(5)
Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce podle odstavce 1 nebo 4 přizná zaměstnancizaměstnanci měsíční mzdový nárokmzdový nárok ve výši částky rovnající se minimální mzdě i v případě, kdy zaměstnaneczaměstnanec nevykonával v kalendářním měsíci práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby11a), avšak pouze za předpokladu, že poměrný mzdový nárokmzdový nárok odpovídající kratší odpracované době této částky dosáhne nebo ji převýší. Jestliže zaměstnaneczaměstnanec, jemuž je přiznáván mzdový nárokmzdový nárok podle odstavce 1 nebo 4, uplatňuje nižší částku, než činí minimální mzda, přizná mu Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce mzdový nárokmzdový nárok nejvýše v uplatněné výši.
(6)
Není-li splněna některá ze zákonných podmínek pro uplatnění mzdových nároků, Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce žádost zamítne.
(7)
Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce opětovně rozhodne o mzdových nárocíchmzdových nárocích nejpozději do 10 pracovních dnů, jestliže zaměstnaneczaměstnanec dodatečně prokáže dobu, za kterou mzdové nárokymzdové nároky uplatňuje nebo je dodatečně prokáže ve výši rozdílu mezi poskytnutou částkou a jejich skutečnou výší. Tyto nároky musí však zaměstnaneczaměstnanec prokázat nejpozději do 15 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavců 1 až 4, jinak vůči Úřadu práce České republiky zanikají.
(8)
Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce předá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě nejpozději do 5 pracovních dnů od nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavců 1 až 4 a 7.
§ 10
(1)
Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce před uspokojením mzdových nárokůmzdových nároků podle § 8 z nich provede srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů9), které měl provést zaměstnavatel za zaměstnancezaměstnance za příslušná měsíční období. Jestliže Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce rozhodl o mzdovém nárokumzdovém nároku podle § 8a a 9, provede srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů z přiznaného mzdového nárokumzdového nároku.
(2)
Z přiznaného mzdového nároku odečte Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce před provedením srážek a odvodů podle odstavce 1 mzdové nároky v rozsahu, v jakém byl zaměstnanec uspokojen z ručení podle zákoníku práce22).
(3)
Krajská pobočka Úřadu práce současně písemně oznámí nejpozději do dne výplaty částek odpovídajících mzdovým nárokůmmzdovým nárokům příslušné správě sociálního zabezpečení výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a příslušné zdravotní pojišťovně výši pojistného na veřejné zdravotní pojištění, datum úhrady a údaje o zaměstnavateli, za jehož zaměstnancezaměstnance uvedené pojistné Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce odvedl. Odvádí-li toto pojistné z příjmů zaměstnancůzaměstnanců, které zaměstnavatel zaměstnancůmzaměstnancům nezúčtoval, oznámí též výši vyměřovacích základů jednotlivých zaměstnancůzaměstnanců.12) Při postupu podle § 8a a 9 má Úřad práce České republiky postavení plátce daně.
(4)
Krajská pobočka Úřadu práce oznámí bez zbytečného odkladu zaměstnavateli, kterým zaměstnancůmzaměstnancům a v jaké výši Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce mzdové nárokymzdové nároky uspokojil.
§ 11
(1)
Krajská pobočka Úřadu práce oznámí bez zbytečného odkladu soudu, kterým zaměstnancůmzaměstnancům a v jaké výši Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce mzdové nárokymzdové nároky uspokojil.
(2)
Jestliže Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce neuspokojil mzdové nárokymzdové nároky ve výši uplatňované zaměstnancemzaměstnancem nebo mzdové nárokymzdové nároky nepřiznal vůbec, může je zaměstnaneczaměstnanec uplatnit spolu s dalšími peněžitými pohledávkami, které má vůči zaměstnavateli, v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení.
(3)
Na Úřad práce České republiky přechází do výše vyplacených a odvedených peněžních prostředků (§ 8 až 10) mzdový nárokmzdový nárok zaměstnancezaměstnance, který má vůči zaměstnavateli. Bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku zaměstnavatele, uplatní Úřad práce České republiky tyto pohledávky v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení.
§ 12
(1)
Není-li dále stanoveno jinak, zaniká povinnost zaměstnavatele uhradit Úřadu práce České republiky finanční prostředky vyplacené zaměstnanci podle tohoto zákona, a částky odpovídající srážkám a odvodům, které Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce odvedl podle zvláštních právních předpisů, v rozsahu, v němž tyto pohledávky nebyly uspokojeny v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, dnem právní moci usnesení, jímž se insolvenční řízeníinsolvenční řízení končí.
(2)
Zaměstnavatel je povinen uhradit Úřadu práce České republiky finanční prostředky vyplacené zaměstnanci podle tohoto zákona a částky odpovídající srážkám a odvodům, které Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce odvedl podle zvláštních právních předpisů, v případech, kdy soud pravomocně
a)
rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku,
b)
rozhodl o tom, že dlužník není v úpadku,
c)
zrušil konkurs z jiného důvodu než po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující,
a to do 15 pracovních dnů ode dne, kdy byl krajskou pobočkou Úřadu práce písemně vyzván k jejich úhradě.
(3)
Zaměstnavatel je též povinen uhradit Úřadu práce České republiky finanční prostředky vyplacené zaměstnanci podle tohoto zákona a částky odpovídající srážkám a odvodům, které Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce odvedl podle zvláštních právních předpisů, v případě, že moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení zaniklo aniž bylo zahájeno insolvenční řízeníinsolvenční řízení, a to do 15 pracovních dnů ode dne, kdy byl krajskou pobočkou Úřadu práce písemně vyzván k jejich úhradě.
(4)
Jestliže zaměstnavatel neuhradil Úřadu práce České republiky finanční prostředky ve lhůtě uvedené v odstavcích 2 a 3, je v prodlení. Po marném uplynutí této lhůty je povinen uhradit úroky z prodlení.
§ 13
(1)
Osoba s dispozičním oprávněnímOsoba s dispozičním oprávněním, která vykázala dlužné mzdové nárokymzdové nároky podle § 7, je povinna uhradit Úřadu práce České republiky vyplacené a odvedené peněžní prostředky, jestliže byly zaměstnancizaměstnanci přiznány a poskytnuty na základě nesprávného vykázání dlužných mzdových nárokůmzdových nároků osobou s dispozičním oprávněnímosobou s dispozičním oprávněním, nebo jestliže byly poskytnuty z tohoto důvodu v částce vyšší, než zaměstnancizaměstnanci náležely. Tyto částky je povinna uhradit do 3 týdnů ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla.
(2)
Pokud osoba s dispozičním oprávněnímosoba s dispozičním oprávněním neprávem vyplacené a odvedené peněžní prostředky podle odstavce 1 nevrátí, vydá krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutí o povinnosti je vrátit.
(3)
Nárok na vrácení peněžních prostředků podle odstavce 1 zaniká uplynutím 5 let ode dne, kdy byly vyplaceny.
§ 14
(1)
ZaměstnanecZaměstnanec je povinen bez zbytečného odkladu vrátit Úřadu práce České republiky vyplacené mzdové nárokymzdové nároky nebo jejich část, pokud věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky poskytnuté neprávem nebo o částky omylem vyplacené.
(2)
Pokud zaměstnaneczaměstnanec nevrátí vyplacené mzdové nárokymzdové nároky nebo jejich část podle odstavce 1, vydá krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutí.
(3)
Nárok na vrácení peněžních prostředků podle odstavce 1 zaniká uplynutím 5 let ode dne, kdy byly vyplaceny.
§ 14a
(1)
Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělí na žádost subjektů z členských států Evropské unie, které uspokojují mzdové nároky zaměstnanců zaměstnavatele v platební neschopnosti, informace5a) týkající se úhrady nesplacených mzdových nároků zaměstnanců nadnárodního zaměstnavatele v rámci řízení podle tohoto zákona.
(2)
Státní orgány, obceobce a kraje a jejich orgány, další právnické a fyzické osoby sdělují na výzvu příslušné krajské pobočky Úřadu práce a Ministerstvu práce a sociálních věcí bezodkladně a bezplatně údaje rozhodné pro uspokojování mzdových nárokůmzdových nároků zaměstnancůzaměstnanců podle tohoto zákona; mohou tak učinit způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 15
Úřad práce České republiky neposkytuje plnění podle tohoto zákona mimo území České republiky.
§ 16
Ustanovení tohoto zákona se použijí i v případech, ve kterých ke dni účinnosti tohoto zákona neuplynuly 3 měsíce ode dne podání návrhu na prohlášení konkursu.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
§ 18
V § 5 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb., se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Mzdové nároky zaměstnanců vyplacené úřadem práce podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů se považují za příjmy zúčtované zaměstnavatelem zaměstnanci, a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
§ 19
V § 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb. a zákona č. 149/1996 Sb., se doplňuje odstavec 11, který zní:
„(11)
Pro účely pojistného na všeobecné zdravotní pojištění se mzdové nároky zaměstnanců vyplacené úřadem práce podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů považují za příjmy zúčtované zaměstnavatelem zaměstnanci, a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval. Tyto příjmy jsou vyměřovacím základem zaměstnanců pro daný kalendářní měsíc, případně jeho poměrnou částí, pokud zaměstnavatel vyplatil zaměstnancům mzdu pouze za část měsíce.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o důchodovém pojištění
§ 20
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb. a zákona č. 18/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 16 odst. 4 se na konci písmene ch) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
„i)
za něž byly podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů vyplaceny mzdové nároky v nižší částce, než náležely.“.
2.
V § 37 odst. 4 se doplňuje věta třetí, která zní: „Ke mzdovým nárokům podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů se přihlíží v kalendářním měsíci, v němž byly vyplaceny, pokud trvá pracovněprávní vztah, z něhož tyto nároky vznikly.“.
3.
V § 47 odst. 1 se za větu první vkládá nová věta, která zní: „Jde-li však o mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, zahrnují se do příjmu v kalendářním roce, v němž byly vyplaceny.“.
4.
V § 76 odst. 1 se na konci tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „přitom se nevyžaduje, aby ke splnění podmínek stanovených v § 2 odst. 2 písm. c) tohoto předpisu došlo v souvislosti se snížením nejvyšší přípustné expozice.“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o státní sociální podpoře
§ 21
V § 5 odst. 4 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., se na konci doplňují tato slova: „a jde-li o mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny,“.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
§ 22
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení, s výjimkou části páté bodu 4, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/94/ES ze dne 22. října 2008 o ochraně zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele.
2)
§ 6 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
5a)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení.
5b)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
9)
Občanský soudní řád.
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.
11a)
§ 79 zákoníku práce.
12)
§ 5 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 5 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
18a)
§ 68 odst. 3 písm. f) obchodního zákoníku.
20)
§ 67, 141 a 144 zákoníku práce.
21)
§ 101 insolvenčního zákona.
22)
§ 324a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 119/2000 Sb. | Zákon č. 119/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a zákon č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, ve znění zákona č. 22/1997 Sb.
Vyhlášeno 10. 5. 2000, datum účinnosti 1. 7. 2000, částka 35/2000
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o metrologii
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 15. 4. 2002 (137/2002 Sb.)
119
ZÁKON
ze dne 6. dubna 2000,
kterým se mění zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a zákon č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, ve znění zákona č. 22/1997 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o metrologii
Čl. I
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, se mění takto:
1.
§ 1 zní:
㤠1
Účelem zákona je úprava práv a povinností fyzických osob, které jsou podnikateli, a právnických osob (dále jen „subjekty“) a orgánů státní správy, a to v rozsahu potřebném k zajištění jednotnosti a správnosti měřidel a měření.“.
2.
§ 2 zní:
㤠2
(1)
Subjekty a orgány státní správy jsou povinny používat základní měřicí jednotky uvedené v odstavci 2, jejich označování, násobky a díly stanovené vyhláškou, a ostatní jednotky, jejich označování, definice, násobky a díly stanovené vyhláškou. V mezinárodním styku lze použít měřicí jednotky odpovídající mezinárodním obchodním zvyklostem.
(2)
Základními měřicími jednotkami jsou:
a)
jednotka délky - metr (m); metr je délka dráhy, kterou proběhne světlo ve vakuu za dobu 1/299 792 458 sekundy,
b)
jednotka hmotnosti - kilogram (kg); kilogram se rovná hmotnosti mezinárodního prototypu kilogramu,
c)
jednotka času - sekunda (s); sekunda je doba trvání 9 192 631 770 period záření, které odpovídá přechodu mezi dvěma hladinami velmi jemné struktury základního stavu atomu cesia 133,
d)
jednotka elektrického proudu - ampér (A); ampér je stálý elektrický proud, který při průchodu dvěma přímými rovnoběžnými nekonečně dlouhými vodiči zanedbatelného kruhového průřezu umístěnými ve vakuu ve vzdálenosti 1 metr vyvolá mezi nimi sílu 2 x 10-7 newtonu na 1 metr délky vodičů,
e)
jednotka termodynamické teploty - kelvin (K); kelvin je 1/273,16 díl termodynamické teploty trojného bodu vody,
f)
jednotka látkového množství - mol (mol); mol je látkové množství soustavy, která obsahuje právě tolik elementárních jedinců (entit), kolik je atomů v 0,012 kilogramu izotopu uhlíku 12C. Při udávání látkového množství je třeba elementární jedince (entity) specifikovat; mohou to být atomy, molekuly, ionty, elektrony, jiné částice nebo blíže určená seskupení částic,
g)
jednotka svítivosti - kandela (cd); kandela je svítivost zdroje, který v daném směru vysílá monochromatické záření s kmitočtem 540 x 1012 hertzů a jehož zářivost v tomto směru je 1/683 wattu na steradián.“.
3.
V § 3 odst. 1 písm. d) se slova „referenční materiály československé i ostatní“ nahrazují slovy „certifikované referenční materiály a ostatní referenční materiály“.
4.
V § 3 odstavec 3 zní:
„(3)
Stanovená měřidla jsou měřidla, která Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou k povinnému ověřování s ohledem na jejich význam
a)
v závazkových vztazích, například při prodeji, nájmu nebo darování věci, při poskytování služeb nebo při určení výše náhrady škody, popřípadě jiné majetkové újmy,
b)
pro stanovení sankcí, poplatků, tarifů a daní,
c)
pro ochranu zdraví,
d)
pro ochranu životního prostředí,
e)
pro bezpečnost při práci, nebo
f)
při ochraně jiných veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.“.
5.
V § 3 odst. 5 se slova „Referenční materiály“ nahrazují slovy „Certifikované referenční materiály a ostatní referenční materiály“.
6.
V § 3 odst. 6 se slovo „Úřad“ nahrazuje slovy „Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Úřad“)“.
7.
V § 4 odstavec 1 zní:
„(1)
Státní metrologickou kontrolou měřidel se pro účely tohoto zákona rozumí schvalování typu měřidla, prvotní a následné ověřování stanoveného měřidla a certifikace referenčních materiálů.“.
8.
V § 4 odst. 2 se slova „organizace spravující měřidlo“ nahrazují slovy „uživatele měřidla“.
9.
V § 5 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
10.
V § 5 odst. 1 větě druhé se slova „používaných v organizaci si stanoví organizace sama“ nahrazují slovy „stanoví uživatel měřidla“.
11.
V § 5 odst. 2 se věta třetí nahrazuje těmito větami: „Za tvorbu, rozvoj a udržování státních etalonů odpovídá stát, který tuto činnost zajišťuje podle tohoto zákona. Státní etalony uchovává Český metrologický institut nebo oprávněné subjekty pověřené Úřadem k této činnosti. Český metrologický institut koordinuje budování a rozvoj státních etalonů a jejich uchovávání. Státní etalony se navazují především na mezinárodní etalony uchovávané podle mezinárodních smluv nebo na státní etalony jiných států s odpovídající metrologickou úrovní.“.
12.
V § 5 odstavec 5 zní:
„(5)
Hlavní etalony tvoří základ návaznosti měřidel u subjektů a podléhají povinné kalibraci. Kalibraci hlavních etalonů provádí na žádost uživatele Český metrologický institut nebo střediska kalibrační služby. Lhůtu následující kalibrace hlavního etalonu stanoví uživatel tohoto hlavního etalonu podle metrologických a technických vlastností, způsobu a četnosti používání hlavního etalonu. Je-li Český metrologický institut požádán o kalibraci hlavního etalonu v oborech měření, ve kterých jsou vyhlášena stanovená měřidla, je povinen ji buď provést, anebo může tuto kalibraci zprostředkovat v zahraničí.“.
13.
V § 5 odstavec 6 zní:
„(6)
Uživatelé pracovních měřidel si návaznost používaných pracovních měřidel mohou zajistit sami pomocí etalonů kalibrovaných Českým metrologickým institutem nebo střediskem kalibrační služby nebo s pomocí jiných uživatelů měřidel, kteří mají příslušné hlavní etalony navázané na etalony Českého metrologického institutu, středisek kalibrační služby nebo se souhlasem Úřadu na etalony zahraničních subjektů se srovnatelnou metrologickou úrovní.“.
14.
V § 5 se odstavec 7 zrušuje.
15.
V § 6 odstavec 1 zní:
„(1)
Měřidla podléhající schvalování typu ještě před zahájením výroby stanoví ministerstvo vyhláškou. Na žádost mohou být schváleny i typy jiných nově vyráběných měřidel.“.
16.
V § 6 odstavec 2 zní:
„(2)
Schvalování typu měřidla provádí Český metrologický institut. Zjišťuje, zda měřidlo bude schopno plnit funkci, pro kterou je určeno, a zda nemůže ohrozit bezpečnost při práci, zdraví nebo život jeho uživatelů anebo životní prostředí. Tyto požadavky se považují za splněné, pokud měřidlo splňuje požadavky stanovené vyhláškou nebo, pokud se na něj vyhláška nevztahuje, splňuje požadavky českých technických norem. Postup schvalování typu měřidla stanoví ministerstvo vyhláškou. Minimální počet vzorků měřidla potřebných pro schvalování typu měřidla, které výrobce poskytne bezplatně, stanoví Český metrologický institut.“.
17.
V § 6 odstavec 3 zní:
„(3)
Na základě technických zkoušek a dalších zjištění Český metrologický institut vydá certifikát, že měřidlo jako typ schvaluje, a přidělí mu značku schválení typu, kterou musí výrobce, pokud tak stanoví ministerstvo vyhláškou, umístit na měřidle. Náležitosti certifikátu o schválení typu měřidla a grafickou podobu značky schválení typu stanoví vyhláška. Platnost certifikátu o schválení typu měřidla zaniká uplynutím deseti let od data jeho vydání. Tuto lhůtu může Český metrologický institut na žádost výrobce nebo dovozce prodloužit o dalších deset let; počet měřidel, která lze podle schváleného typu vyrobit, není omezen.“.
Poznámka pod čarou č. 2) se zrušuje.
18.
V § 6 odst. 4 se slova „příslušný metrologický orgán sdělí“ nahrazují slovy „Český metrologický institut může sdělit“.
19.
V § 6 odst. 5 větě první se za slovo „Platnost“ vkládají slova „certifikátu o“.
20.
V § 6 odst. 5 větě druhé se slova „příslušnému metrologickému orgánu“ nahrazují slovy „Českému metrologickému institutu“.
21.
V § 6 odst. 5 větě třetí se slova „Metrologický orgán“ nahrazují slovy „Český metrologický institut“.
22.
V § 6 odst. 5 větě čtvrté se slova „Metrologický orgán“ nahrazují slovy „Český metrologický institut“.
23.
V § 6 odst. 5 větě čtvrté se za slovo „může“ vkládají slova „platnost certifikátu o“.
24.
V § 6 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Český metrologický institut certifikát o schválení typu zruší, pokud měřidlo odpovídající schválenému typu vykazuje v provozu závadu obecné povahy, která způsobuje, že měřidlo je pro zamýšlené použití nevhodné.“.
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8.
25.
V § 6 odst. 8 se slova „Metrologický orgán“ nahrazují slovy „Český metrologický institut“.
26.
V § 6 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
Český metrologický institut může v certifikátu o schválení typu stanovit omezení v rozsahu, který stanoví ministerstvo vyhláškou.“.
27.
V § 7 odst. 2 větě první se slovo „Úřadu“ nahrazuje slovem „Českému metrologickému institutu“.
28.
V § 7 odst. 2 větě druhé se slova „metrologickému orgánu“ nahrazují slovy „Českému metrologickému institutu“.
29.
V § 7 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Měřidla, která mají původ ve státech Evropských společenství, se považují za měřidla, jejichž typ byl schválen podle tohoto zákona, pokud jsou označena značkami platnými v Evropských společenstvích, které jsou stanoveny vyhláškou ministerstva.“.
30.
§ 8 včetně nadpisu zní:
㤠8
Certifikace referenčních materiálů
(1)
Certifikované referenční materiály jsou materiály, jejichž složení nebo vlastnosti byly certifikovány Českým metrologickým institutem nebo autorizovaným metrologickým střediskem.
(2)
Certifikací referenčního materiálu se potvrzuje hodnota jedné nebo více vlastností materiálu nebo látky postupem zajišťujícím návaznost na správnou realizaci jednotky, kterou se vyjadřují hodnoty vlastnosti, uvedené v certifikátu. Náležitosti certifikátu stanoví ministerstvo vyhláškou.
(3)
O certifikaci referenčního materiálu se vydává certifikát udávající jednu nebo více hodnot vlastností a jejich nejistot a potvrzující, že byly dodrženy stanovené postupy k potvrzení platnosti a návaznosti.
(4)
Pro ověřování stanovených měřidel nebo kalibraci hlavních etalonů lze použít pouze certifikované referenční materiály.
(5)
Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnější postup přípravy a certifikace referenčního materiálu.
(6)
Výrobci nebo dovozci, kteří certifikované referenční materiály a ostatní referenční materiály uvádějí do oběhu, jsou povinni uvést v dokumentaci jejich metrologické charakteristiky.“.
31.
V § 9 odstavec 1 zní:
„(1)
Ověřením stanoveného měřidla se potvrzuje, že stanovené měřidlo má požadované metrologické vlastnosti. Postup při ověřování stanovených měřidel stanoví ministerstvo vyhláškou.“.
32.
V § 9 odstavec 2 zní:
„(2)
O ověření stanoveného měřidla vydá Český metrologický institut nebo autorizované metrologické středisko ověřovací list nebo měřidlo opatří úřední značkou. Náležitosti ověřovacího listu a grafickou podobu úřední značky stanoví ministerstvo vyhláškou.“.
33.
V § 9 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Měřidla, která mají původ ve státech Evropských společenství, se považují za měřidla ověřená podle tohoto zákona, pokud jsou označena značkami platnými v Evropských společenstvích, které jsou stanoveny vyhláškou ministerstva, a to do konce roku následujícího po připojení značky prvotního ověření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
34.
V § 9 odstavec 5 zní:
„(5)
Při kalibraci měřidla se jeho metrologické vlastnosti porovnávají zpravidla s etalonem; není-li etalon k dispozici, lze použít certifikovaný nebo ostatní referenční materiál za předpokladu dodržení zásad stanovených schématem návaznosti.“.
35.
Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2) zní:
㤠9a
Hotově balené zboží označené symbolem „e“
(1)
Hotově balené zboží označené symbolem „e“ (dále jen „hotově balené zboží“) je pro účely tohoto zákona zboží určené k prodeji a umístěné do obalu bez přítomnosti spotřebitele, jehož množství obsažené v obalu, zejména objem nebo hmotnost, má předem stanovenou hodnotu, kterou nelze změnit bez otevření nebo zjevného porušení obalu.
(2)
Balírny nebo dovozci hotově baleného zboží před uvedením do oběhu jsou oprávněni označit je symbolem „e“, pokud
a)
mají osvědčení o metrologické kontrole hotově baleného zboží vydané Českým metrologickým institutem;2) způsob a metody metrologické kontroly a náležitosti osvědčení stanoví ministerstvo vyhláškou,
b)
je dodržena hodnota jmenovitého obsahu a řady jmenovitých množství obsahu hotově baleného zboží v případech stanovených vyhláškou,
c)
jsou dodrženy dovolené odchylky obsahu hotově baleného zboží stanovené vyhláškou,
d)
jsou uvedeny na obalech hotově baleného zboží údaje stanovené vyhláškou.
(3)
Český metrologický institut je oprávněn odebírat za náhradu od balíren nebo dovozců hotově baleného zboží potřebné vzorky hotově baleného zboží ke kontrole, při níž se zjišťuje, zda jsou splněny podmínky, za kterých bylo vydáno osvědčení o metrologické kontrole hotově baleného zboží. Za odebrané vzorky se poskytne náhrada ve výši ceny, za kterou se hotově balené zboží v okamžiku odebrání vzorku nabízí. Náhrada se neposkytne, jestliže se jí balírna nebo dovozce vzdá. Nárok na náhradu nevzniká, pokud hotově balené zboží nesplňuje hodnoty stanovené vyhláškou.
(4)
Český metrologický institut může za podmínek vzájemnosti uznat výsledky metrologické kontroly hotově baleného zboží nebo označení symbolem „e“ provedené v zahraničí jen za podmínky, že byla provedena v souladu s požadavky platnými v České republice.
2)
Zákon č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, ve znění zákona č. 22/1997 Sb.“.
36.
V § 10 odst. 1 se věta druhá nahrazuje touto větou: „Výrobce certifikovaného referenčního materiálu má před jeho uvedením do oběhu povinnost předložit referenční materiál k certifikaci.“.
37.
V § 10 odst. 1 se věta třetí zrušuje.
38.
V § 10 odstavec 2 zní:
„(2)
Prvotní ověření dovážených stanovených měřidel, prvotní kalibraci dovážených etalonů a pracovních měřidel a certifikaci dovážených referenčních materiálů, určených jako certifikované referenční materiály, zajišťuje jejich uživatel, pokud to již nebylo zajištěno dovozcem nebo zahraničním výrobcem.“.
39.
V § 11 odst. 2 se slova „Metrologický orgán“ nahrazují slovy „Český metrologický institut“.
40.
V § 11 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5.
41.
V § 11 odst. 4 se slova „organizace nebo jednotlivce“ nahrazují slovem „osob“.
42.
V § 11 odst. 5 se slova „pracovních etalonů a“ zrušují.
43.
V § 12 odst. 1 větě první se za slovo „Osvědčení“ vkládají slova „ve formě dokumentu nebo zahraniční značky“, slova „měřidla anebo jeho typu“ se nahrazují slovy „měřidla, jeho typu, nebo referenčního materiálu“ a za slova „se uznává za“ se vkládají slova „důkaz o“.
44.
Nadpis části páté zní:
„ÚKOLY ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY A SUBJEKTŮ“.
45.
V nadpisu § 13 se slova „Federální úřad pro normalizaci a měření“ nahrazují slovy „Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví“.
46.
V § 13 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 2.
47.
V § 13 písmeno c) zní:
„c)
autorizuje subjekty k výkonům v oblasti státní metrologické kontroly měřidel a úředního měření, pověřuje oprávněné subjekty k uchovávání státních etalonů, pověřuje střediska kalibrační služby a kontroluje plnění stanovených povinností u všech těchto subjektů; při zjištění nedostatků v plnění stanovených povinností může autorizaci odebrat;“.
48.
V § 13 písmeno d) zní:
„d)
uděluje souhlas s navázáním hlavních etalonů na etalony zahraničních subjektů se srovnatelnou metrologickou úrovní;“.
49.
V § 13 písm. e) se slova „metrologických orgánů“ nahrazují slovy „Českého metrologického institutu“.
50.
V § 13 písmeno f) zní:
„f)
kontroluje dodržování povinností stanovených tímto zákonem;“.
51.
V § 13 písmeno g) zní:
„g)
poskytuje metrologické expertizy, vydává osvědčení o odborné způsobilosti metrologických zaměstnanců a stanoví podmínky za účelem zajištění jednotného postupu subjektů pověřených uchováváním státních etalonů, autorizovaných metrologických středisek, středisek kalibrační služby a subjektů pověřených výkonem úředního měření;“.
52.
V § 13 písmeno h) zní:
„h)
zveřejňuje ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví zejména subjekty pověřené k uchovávání státních etalonů, autorizovaná metrologická střediska, subjekty autorizované pro úřední měření, střediska kalibrační služby, státní etalony, seznamy certifikovaných referenčních materiálů a schválené typy měřidel;“.
53.
V § 13 se doplňuje odstavec 2, který zní:
„(2)
Úřad oznamuje orgánům Evropských společenství nebo příslušným orgánům států, se kterými jsou uzavřeny mezinárodní smlouvy, v rozsahu z těchto smluv vyplývajícím, informace o subjektech pověřených ke schvalování typu měřidel a k ověřování měřidel.“.
Dosavadní text se označuje jako odstavec 1.
54.
§ 14 včetně nadpisu zní:
㤠14
Český metrologický institut
(1)
Český metrologický institut provádí metrologický výzkum a uchovávání státních etalonů včetně přenosu hodnot měřicích jednotek na měřidla nižších přesností, certifikaci referenčních materiálů, výkon státní metrologické kontroly měřidel, registraci subjektů, které vyrábějí nebo opravují stanovená měřidla, popřípadě provádějí jejich montáž, výkon státního metrologického dozoru u autorizovaných metrologických středisek, středisek kalibrační služby, u subjektů autorizovaných pro výkon úředního měření, u subjektů, které vyrábějí nebo opravují stanovená měřidla, popřípadě provádějí jejich montáž, u uživatelů měřidel, provádí metrologickou kontrolu hotově baleného zboží a poskytuje odborné služby v oblasti metrologie.
(2)
Český metrologický institut může
a)
povolit předběžnou výrobu před schválením typu měřidla,
b)
povolit krátkodobé používání stanoveného měřidla v době mezi ukončením jeho opravy a ověřením s omezením této doby.
(3)
Český metrologický institut oznamuje orgánům Evropských společenství nebo příslušným orgánům států, se kterými jsou uzavřeny mezinárodní smlouvy, v rozsahu z těchto smluv vyplývajícím, informace o vydání, změnách, zrušení nebo omezení certifikátů týkajících se schvalování měřidel.“.
55.
§ 15 se zrušuje.
56.
V nadpisu § 16 se slovo „Státní“ nahrazuje slovem „Autorizovaná“.
57.
V § 16 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 2a) zní:
„(1)
Autorizovanými metrologickými středisky jsou subjekty, které Úřad na základě jejich žádosti autorizoval k ověřování stanovených měřidel po prověření úrovně jejich metrologického a technického vybavení Českým metrologickým institutem a po prověření kvalifikace zaměstnanců, která je doložena certifikátem způsobilosti vydaným akreditovanou osobou.2a) Pro účely autorizace může být využito zjištění prokázaných při akreditaci. Náležitosti žádosti o autorizaci a podmínky pro autorizaci stanoví ministerstvo vyhláškou. Na udělení autorizace není právní nárok. Neplní-li autorizovaný subjekt povinnosti stanovené zákonem nebo podmínkami stanovenými v rozhodnutí o autorizaci, nebo pokud o to požádá, Úřad rozhodnutí o autorizaci pozastaví, změní nebo zruší.
2a)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.“.
58.
V § 16 se odstavce 2 a 5 zrušují.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
59.
V § 16 odst. 2 větě první se slovo „státnímu“ nahrazuje slovem „autorizovanému“ a slova „nebo schválení typu měřidla“ se zrušují.
60.
V § 16 odst. 2 větě druhé se slovo „státní“ nahrazuje slovem „autorizované“ a slovo „státního“ se nahrazuje slovem „autorizovaného“.
61.
V § 16 odst. 3 se slovo „organizace“ nahrazuje slovem „subjekty“ a slovo „státní“ se nahrazuje slovem „autorizované“.
62.
V nadpisu § 17 se slova „pracovníků metrologických orgánů“ nahrazují slovy „zaměstnanců Českého metrologického institutu“.
63.
V § 17 větě první se slova „Pracovníci metrologických orgánů“ nahrazují slovy „Zaměstnanci Českého metrologického institutu“ a slovo „organizací“ slovy „kontrolovaných subjektů“, ve větě druhé se slova „zvláštní předpisy“ nahrazují slovy „zvláštní právní předpisy“.
64.
V § 17 větě třetí se slova „Pracovníci metrologických orgánů“ nahrazují slovy „Zaměstnanci Českého metrologického institutu“.
65.
V § 17 větě čtvrté se slovo „Organizace“ nahrazuje slovy „Kontrolované subjekty“.
66.
V nadpisu § 18 se slovo „organizací“ nahrazuje slovem „subjektů“.
67.
V § 18 se slovo „Organizace“ nahrazuje slovem „Subjekty“.
68.
V § 18 písm. a) se slova „a hlavních etalonů“ zrušují.
69.
V § 18 písm. b) se slovo „pracovníků“ nahrazuje slovem „zaměstnanců“.
70.
§ 19 včetně nadpisu zní:
㤠19
Registrace subjektů
Subjekty, které vyrábějí nebo opravují stanovená měřidla, popřípadě provádějí jejich montáž, jsou povinny podat žádost o registraci Českému metrologickému institutu. Pokud má žadatel pro náležitý výkon činnosti vytvořeny potřebné předpoklady, podrobněji stanovené vyhláškou, Český metrologický institut registraci provede a vydá o tom osvědčení. Náležitosti žádosti o registraci a osvědčení o registraci stanoví ministerstvo vyhláškou. Český metrologický institut registraci zruší, jestliže zanikly důvody, pro které byla provedena. Subjekt je povinen ohlásit Českému metrologickému institutu trvalé ukončení registrované činnosti.“.
71.
§ 20 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2b) zní:
㤠20
Střediska kalibrační služby
Úřad může pověřit subjekt na jeho žádost jako středisko kalibrační služby ke kalibraci měřidel pro jiné subjekty a přidělit mu kalibrační značku. Grafickou podobu kalibrační značky stanoví ministerstvo vyhláškou. Toto pověření Úřad udělí, pokud žadatel prokáže způsobilost pro provádění kalibrace měřidel osvědčením vydaným podle zvláštního právního předpisu.2b)
2b)
§ 14 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb.“.
72.
V § 21 větě první se slovo „organizaci na její“ nahrazuje slovem „subjekt na jeho“.
73.
V § 21 větě druhé se za slovo „měřiče“ vkládají slova „doložené certifikátem způsobilosti vydaným akreditovanou osobou2a)“ a slova „příslušným metrologickým orgánem“ se nahrazují slovy „Českým metrologickým institutem“.
74.
V § 21 větě třetí se slova „autorizovaná organizace“ nahrazují slovy „autorizovaný subjekt“.
75.
V § 21 se doplňuje tato věta: „Náležitosti žádosti o autorizaci a podmínky pro autorizaci stanoví ministerstvo vyhláškou.“.
76.
V nadpisu § 23 se slovo „organizacím“ nahrazuje slovem „subjektům“.
77.
V § 23 odst. 1 se částka „200 000 Kčs“ nahrazuje částkou „1 000 000 Kč“ a slova „organizaci, která“ se nahrazují slovy „subjektu, který“.
78.
V § 23 odst. 1 písmena a) až h) znějí:
„a)
uvedl do oběhu měřidlo, jehož typ nebyl schválen, ač měl být, nebo které nemělo vlastnosti schváleného typu anebo nebylo ověřeno, ač mělo být;
b)
použil stanovené měřidlo bez platného ověření k účelu, pro který byl předmětný druh měřidla vyhlášen jako stanovený;
c)
neoprávněně použil, pozměnil nebo poškodil úřední nebo kalibrační značku měřidla;
d)
ověřil stanovené měřidlo nebo provedl úřední měření bez oprávnění nebo vyrobil, popřípadě opravil měřidlo bez registrace předepsané tímto zákonem;
e)
neposkytl zaměstnancům Českého metrologického institutu zákonem stanovenou součinnost;
f)
neplní povinnosti stanovené v § 18;
g)
použil ke kalibraci hlavního etalonu referenční materiál bez certifikátu nebo opatřil certifikovaný referenční materiál neplatným certifikátem;
h)
uvedl do oběhu hotově balené zboží v rozporu s povinnostmi uvedenými v § 9a.“.
79.
V § 23 odstavec 3 zní:
„(3)
Řízení o uložení pokuty lze zahájit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy se Úřad o porušení povinnosti podle odstavce 1 dověděl, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Pokutu nelze uložit, uplynuly-li od porušení povinnosti tři roky.“.
80.
V § 23 odst. 5 větě druhé se slova „rozpočtu republiky, na jejímž území má sídlo finanční správa, které náleží pokutu vymáhat“ nahrazují slovy „státního rozpočtu“.
81.
V § 24 odstavec 1 zní:
„(1)
Na rozhodování podle tohoto zákona se vztahují obecné předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak. O schválení typu měřidla nebo o certifikaci referenčního materiálu se namísto správního rozhodnutí vydává certifikát, o ověření stanoveného měřidla se namísto správního rozhodnutí vydává ověřovací list nebo se měřidlo opatří úřední značkou. O metrologické kontrole hotově baleného zboží se namísto správního rozhodnutí vydává osvědčení. Pokud na základě zkoušky nebyl vydán certifikát, ověřovací list nebo nebylo měřidlo opatřeno úřední značkou, nebo nebylo vydáno osvědčení o metrologické kontrole hotově baleného zboží, vydá se o tom rozhodnutí o zamítnutí ve správním řízení.“.
82.
V § 24 odstavec 2 zní:
„(2)
Český metrologický institut a autorizovaná metrologická střediska jsou povinny provádět metrologické výkony ve lhůtách stanovených v § 25. Český metrologický institut a autorizovaná metrologická střediska jsou oprávněny řízení zastavit, jestliže účastník řízení neposkytl potřebnou součinnost.“.
83.
V § 24 odst. 3 se slova „metrologických orgánů“ nahrazují slovy „Českého metrologického institutu a autorizovaných metrologických středisek“.
84.
V § 24 odst. 4 se slovo „organizace“ nahrazuje slovem „subjektů“.
85.
Za § 24 se vkládá nový § 24a, který zní:
㤠24a
Měřidlo nesmí být označeno značkami a údaji, které by svým významem nebo podobou mohly vést k záměně s úředními značkami podle § 7 a 9.“.
86.
V § 25 odst. 1 větě první se slova „metrologického orgánu“ nahrazují slovy „Českého metrologického institutu“.
87.
V § 25 odst. 1 větě druhé se slova „metrologických orgánů“ nahrazují slovy „Českého metrologického institutu a autorizovaných metrologických středisek“.
88.
V § 25 odst. 2 se slova „metrologický orgán“ nahrazují slovy „Český metrologický institut nebo autorizované metrologické středisko“.
89.
V § 25 odst. 3 se slova „Metrologický orgán“ nahrazují slovy „Český metrologický institut nebo autorizované metrologické středisko“ a slovo „organizací“ se nahrazuje slovy „účastníkem řízení“.
90.
§ 27 včetně nadpisu zní:
㤠27
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá vyhlášky k provedení § 2 odst. 1, § 3 odst. 3, § 6 odst. 1 až 3 a 9, § 7 odst. 3, § 8 odst. 2 a 5, § 9 odst. 1 až 3, § 9a odst. 2 a 3, § 16, § 19 až 21.“.
91.
V celém textu zákona se slova „Česká a Slovenská Federativní Republika“ ve všech mluvnických pádech nahrazují slovy „Česká republika“ v příslušném mluvnickém pádu.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Autorizační listiny vydané podle dosavadních předpisů zůstávají v platnosti do jejich nahrazení autorizačními akty podle tohoto zákona, pokud nebudou odňaty, nejdéle však do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Pokud v rozhodnutí o schválení typu měřidla, vydaném před nabytím účinnosti tohoto zákona, není stanovena lhůta platnosti tohoto rozhodnutí, pozbývá toto rozhodnutí platnosti uplynutím 10 let od účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích
Čl. III
Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, se mění takto:
1.
V § 6 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 10a) zní:
„(3)
Mezinárodní symbol „e“ pro označení množství potraviny lze uvést na obalu jen tehdy, pokud byly splněny požadavky stanovené zvláštním právním předpisem.10a)
10a)
§ 9a odst. 2 písm. a) a d) zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb.“.
2.
V § 18 se písmeno f) zrušuje.
Dosavadní písmena g) až m) se označují jako písmena f) až l).
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví
Čl. IV
Zákon č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, ve znění zákona č. 22/1997 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 3) zní:
„a)
řídí a zabezpečuje metrologii v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem,3)
3)
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb.“.
2.
§ 5 včetně poznámky pod čarou č. 9) zní:
㤠5
Český metrologický institut zabezpečuje odbornou a výkonnou činnost v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem.9)
9)
§ 14 zákona č. 505/1990 Sb., ve znění zákona č. 119/2000 Sb.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2000, s výjimkou čl. I bodů 35 a 78, pokud jde o ustanovení § 23 odst. 1 písm. h), a čl. III, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2001, a čl. I bodů 29, 33, 53 a 54, pokud jde o ustanovení § 14 odst. 3, které nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky do Evropské unie v platnost nebo dnem, kdy vstoupí v platnost příslušná sektorová příloha Protokolu k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků, bude-li tento den dřívější.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 120/2000 Sb. | Zákon č. 120/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením
Vyhlášeno 10. 5. 2000, datum účinnosti 1. 9. 2000, částka 35/2000
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením
* ČÁST ČTVRTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
* ČÁST PÁTÁ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2014 (256/2013 Sb.)
120
ZÁKON
ze dne 6. dubna 2000,
kterým se mění zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením
Parlament České republiky se usnesl na tomto zákoně:
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením
Čl. III
Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, se mění takto:
1.
V § 13 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
geometrického plánu, kopie geometrického plánu, upřesněného přídělového plánu, nového souboru geodetických informací katastru nemovitostí a dokumentace o vytyčení hranice pozemku,“.
2.
V § 16 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Ověření kopie geometrického plánu se vyznačí textem: „Ověřuje se, že tato kopie souhlasí s geometrickým plánem.“. K textu se připojí vlastnoruční podpis fyzické osoby, datum ověření kopie, číslo z evidence ověřených kopií a otisk razítka se státním znakem, jehož obsah je uveden v odstavci 4.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Čl. IV
1.
Zemědělské pozemky, které byly v katastru dosud evidovány v druhu pozemku louka a pastvina, se od účinnosti tohoto zákona evidují v druhu pozemku trvalé travní porosty.
2.
Fyzické osoby, kterým bylo vydáno úřední oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, do dne účinnosti tohoto zákona, mohou ode dne účinnosti tohoto zákona ověřovat i kopie geometrických plánů, upřesněné přídělové plány a nové soubory geodetických informací katastru nemovitostínemovitostí.
ČÁST PÁTÁ
ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
Čl. V
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), jak vyplývá ze zákonů jej měnících.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 121/2000 Sb. | Zákon č. 121/2000 Sb.
Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
Vyhlášeno 12. 5. 2000, datum účinnosti 1. 12. 2000, částka 36/2000
* ČÁST PRVNÍ - PRÁVO AUTORSKÉ A PRÁVA S NÍM SOUVISEJÍCÍ (§ 1 — § 107)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o oceňování majetku (§ 108 — § 108)
* ČÁST PÁTÁ - Změna živnostenského zákona (§ 111 — § 111)
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o daních z příjmů (§ 112 — § 112)
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných (§ 114 — § 114)
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání (§ 116 — § 116)
* ČÁST JEDENÁCTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 117 — § 117)
* ČÁST DVANÁCTÁ - ÚČINNOST (§ 118 — § 118) č. 1 k zákonu č. 121/2000 Sb. č. 2 č. 3 k zákonu č. 121/2000 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (480/2024 Sb.)
121
ZÁKON
ze dne 7. dubna 2000
o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
PRÁVO AUTORSKÉ A PRÁVA S NÍM SOUVISEJÍCÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie28) a upravuje
a)
práva autoraautora k jeho autorskému dílu,
b)
práva související s právem autorským:
1.
práva výkonného umělce k jeho uměleckému výkonu,
2.
právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu,
3.
právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho záznamu,
4.
právo rozhlasového nebo televizního vysílatele k jeho vysílánívysílání,
5.
právo zveřejnitele k dosud nezveřejněnému dílu, k němuž uplynula doba trvání majetkových práv,
6.
právo nakladatele na odměnu,
7.
právo vydavatele tiskové publikacetiskové publikace,
c)
právo pořizovatele k jím pořízené databázi,
d)
ochranu práv podle tohoto zákona,
e)
kolektivní správukolektivní správu práv autorských a práv souvisejících s právem autorským (dále jen „kolektivní správakolektivní správa“).
HLAVA I
PRÁVO AUTORSKÉ
Díl 1
Předmět práva autorského
§ 2
Autorské dílo
(1)
Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autoraautora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen „dílo“). Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.
(2)
Za dílo se považuje též počítačový program, fotografie a výtvor vyjádřený postupem podobným fotografii, které jsou původní v tom smyslu, že jsou autorovým vlastním duševním výtvorem. Databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem a jejíž součásti jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a jednotlivě zpřístupněny elektronicky či jiným způsobem, je dílem souborným. Jiná kritéria pro stanovení způsobilosti počítačového programu a databáze k ochraně se neuplatňují.
(3)
Právo autorské se vztahuje na dílo dokončené, jeho jednotlivé vývojové fáze a části, včetně názvu a jmen postav, pokud splňují podmínky podle odstavce 1 nebo podle odstavce 2, jde-li o předměty práva autorského v něm uvedené.
(4)
Předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného, včetně překladu díla do jiného jazyka. Tím není dotčeno právo autoraautora zpracovaného nebo přeloženého díla.
(5)
Sborník, jako je časopis, encyklopedie, antologie, pásmo, výstava nebo jiný soubor nezávislých děl nebo jiných prvků, který způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu splňuje podmínky podle odstavce 1, je dílem souborným.
(6)
Dílem podle tohoto zákona není zejména námět díla sám o sobě, denní zpráva nebo jiný údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický graf a podobný předmět sám o sobě.
§ 3
Výjimky z ochrany podle práva autorského ve veřejném zájmu
Ochrana podle práva autorského se nevztahuje na
a)
úřední dílo, jímž je právní předpis, rozhodnutí, opatření obecné povahy, veřejná listina, veřejně přístupný rejstřík a sbírka jeho listin, jakož i úřední návrh úředního díla a jiná přípravná úřední dokumentace, včetně úředního překladu takového díla, sněmovní a senátní publikace, pamětní knihy obecní (obecní kroniky), státní symbol a symbol jednotky územní samosprávy a jiná taková díla, u nichž je veřejný zájem na vyloučení z ochrany,
b)
výtvory tradiční lidové kultury, není-li pravé jméno autoraautora obecně známo a nejde-li o dílo anonymní nebo o dílo pseudonymní (§ 7); užít takové dílo lze jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu.
§ 4
Zveřejnění a vydání díla
(1)
Prvním oprávněným veřejným přednesením, provedením, předvedením, vystavením, vydáním či jiným zpřístupněním veřejnosti je dílo zveřejněno.
(2)
Zahájením oprávněného veřejného rozšiřování rozmnoženin je dílo vydáno.
Díl 2
Autorství
§ 5
Autor
(1)
AutoremAutorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
(2)
AutoremAutorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorůautorů děl do souboru zařazených.
§ 6
Zákonná domněnka autorství
AutoremAutorem díla je fyzická osoba, jejíž pravé jméno je obvyklým způsobem uvedeno na díle nebo je u díla uvedeno v seznamu předmětů ochrany vedeném příslušným kolektivním správcem, není-li prokázán opak; to neplatí v případech, kdy je údaj v rozporu s jiným údajem takto uvedeným. Toto ustanovení se použije i tehdy, je-li toto jméno pseudonymem, pokud autoremautorem přijatý pseudonym nevzbuzuje pochybnosti o autorově totožnosti.
§ 7
Anonym a pseudonym
(1)
Totožnost autoraautora, jehož dílo bylo podle projevu jeho vůle zveřejněno bez udání jména (dílo anonymní), popřípadě pod krycím jménem nebo pod uměleckou značkou (dílo pseudonymní), není dovoleno bez jeho souhlasu prozradit.
(2)
Dokud se autorautor díla anonymního nebo díla pseudonymního veřejně neprohlásí, zastupuje autoraautora při výkonu a ochraně práv autorských k dílu vlastním jménem a na jeho účet osoba, která dílo zveřejnila, není-li prokázán opak; veřejného prohlášení autoraautora není třeba, je-li jeho pravé jméno obecně známo.
§ 8
Spoluautoři
(1)
Právo autorské k dílu, které vzniklo společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorůautorů do doby dokončení díla jako dílo jediné (dílo spoluautorů), přísluší všem spoluautorům společně a nerozdílně. Na újmu vzniku díla spoluautorů není, lze-li výsledky tvůrčí činnosti jednotlivých spoluautorů do díla odlišit, pokud tyto nejsou způsobilé samostatného užití.
(2)
Spoluautorem není ten, kdo ke vzniku díla přispěl pouze poskytnutím pomoci nebo rady technické, administrativní nebo odborné povahy nebo poskytnutím dokumentačního nebo technického materiálu, anebo kdo pouze dal ke vzniku díla podnět.
(3)
Z právních úkonů týkajících se díla spoluautorů jsou oprávněni a povinni všichni spoluautoři společně a nerozdílně.
(4)
O nakládání s dílem spoluautorů rozhodují spoluautoři jednomyslně. Brání-li jednotlivý autor bez vážného důvodu nakládání s dílem spoluautorů, mohou se ostatní spoluautoři domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho vůle soudem. Domáhat se ochrany práva autorského k dílu spoluautorů před ohrožením nebo porušením může i jednotlivý spoluautor samostatně.
(5)
Není-li dohodnuto mezi spoluautory jinak, je podíl jednotlivých spoluautorů na společných výnosech z práva autorského k dílu spoluautorů úměrný velikosti jejich tvůrčích příspěvků, a nelze-li tyto příspěvky rozeznat, jsou podíly na společných výnosech stejné.
Díl 3
Vznik a obsah práva autorského
Oddíl 1
Obecná ustanovení
§ 9
Vznik práva autorského
(1)
Právo autorské k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě.
(2)
Zničením věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nezaniká právo autorské k dílu.
(3)
Nabytím vlastnického práva nebo jiného věcného práva k věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nenabývá se oprávnění k výkonu práva dílo užít, není-li dohodnuto či nevyplývá-li z tohoto zákona jinak. Poskytnutím oprávnění k výkonu práva dílo užít jiné osobě zůstává nedotčeno vlastnické právo nebo jiná věcná práva k věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, není-li dohodnuto či nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu jinak.
(4)
Vlastník či jiný uživatel věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, není povinen tuto věc udržovat a chránit před zničením, není-li dohodnuto či nevyplývá-li ze zákona jinak.
§ 10
Obsah práva autorského
Právo autorské zahrnuje výlučná práva osobnostní (§ 11) a výlučná práva majetková (§ 12 a násl.).
Oddíl 2
Osobnostní práva
§ 11
(1)
AutorAutor má právo rozhodnout o zveřejnění svého díla.
(2)
AutorAutor má právo osobovat si autorství, včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění a dalším užití jeho díla, je-li uvedení autorství při takovém užití obvyklé.
(3)
AutorAutor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. AutorAutor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autoroviautorovi výkon práva na autorský dohled umožnil.
(4)
Osobnostních práv se autorautor nemůže vzdát; tato práva jsou nepřevoditelná a smrtí autoraautora zanikají. Ustanovení odstavce 5 tím není dotčeno.
(5)
Po smrti autoraautora si nikdo nesmí osobovat jeho autorautorství k dílu. Dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím hodnotu díla. Je-li to obvyklé a nejde-li o dílo anonymní, musí být při jeho užití uveden autor. Ochrany se může domáhat i po zániku majetkových práv osoba autoroviautorovi blízká, právnická osoba sdružující autoryautory nebo příslušný kolektivní správce.
Oddíl 3
Majetková práva
Pododdíl 1
Práva dílo užít
§ 12
Právo dílo užít
(1)
AutorAutor má právo své dílo užít v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s jiným dílem či prvky a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.
(2)
Poskytnutím oprávnění podle odstavce 1 právo autoroviautorovi nezaniká; autoroviautorovi vzniká pouze povinnost strpět zásah do práva dílo užít jinou osobou v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy.
(3)
AutorAutor má právo požadovat na vlastníku věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, aby mu ji zpřístupnil, pokud je toho třeba k výkonu práv autorských podle tohoto zákona. Toto právo nelze uplatnit v rozporu s oprávněnými zájmy vlastníka; vlastník není povinen autoroviautorovi takovou věc vydat, je však povinen na žádost a náklady autoraautora zhotovit fotografii nebo jinou rozmnoženinu díla a odevzdat ji autoroviautorovi.
(4)
Právem dílo užít je zejména
a)
právo na rozmnožování dílarozmnožování díla (§ 13),
b)
právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny dílarozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 14),
c)
právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny dílapronájem originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 15),
d)
právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny dílapůjčování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 16),
e)
právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny dílavystavování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 17),
f)
právo na sdělování díla veřejnostisdělování díla veřejnosti (§ 18), zejména
1.
právo na provozování díla živě nebo ze záznamu a právo na přenos provozování díla (§ 19 a 20),
2.
právo na vysílánívysílání díla rozhlasem či televizí (§ 21),
3.
právo na přenos rozhlasového či televizního vysílánívysílání díla (§ 22),
4.
právo na provozování rozhlasového či televizního vysílání dílaprovozování rozhlasového či televizního vysílání díla (§ 23).
§ 13
Rozmnožování
(1)
Rozmnožováním dílaRozmnožováním díla se rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých rozmnoženin díla nebo jeho části, a to jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě.
(2)
Dílo se rozmnožuje zejména ve formě rozmnoženiny tiskové, fotografické, zvukové, obrazové nebo zvukově obrazové, stavbou architektonického díla nebo ve formě jiné trojrozměrné rozmnoženiny anebo ve formě elektronické zahrnující vyjádření analogové i digitální.
§ 14
Rozšiřování
(1)
Rozšiřováním originálu nebo rozmnoženiny dílaRozšiřováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla v hmotné podobě prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla, včetně jejich nabízení za tímto účelem.
(2)
Prvním prodejem nebo jiným prvním převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla v hmotné podobě, který byl uskutečněn autoremautorem nebo s jeho souhlasem na území některého z členských států Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, je ve vztahu k takovému originálu nebo rozmnoženině díla právo autoraautora na rozšiřování pro území členských států Evropské unie a států tvořících Evropský hospodářský prostor vyčerpáno; právo na pronájem díla a právo na půjčování díla zůstává nedotčeno.
§ 15
Pronájem
Pronájmem originálu nebo rozmnoženiny dílaPronájmem originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla ve hmotné podobě za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu poskytnutím originálu nebo rozmnoženiny díla na dobu určitou.
§ 16
Půjčování
Půjčováním originálu nebo rozmnoženiny dílaPůjčováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla ve hmotné podobě zařízením přístupným veřejnosti nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu poskytnutím originálu nebo rozmnoženiny díla na dobu určitou.
§ 17
Vystavování
Vystavováním originálu nebo rozmnoženiny dílaVystavováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla v hmotné podobě umožněním shlédnutí nebo jiného vnímání originálu nebo rozmnoženiny díla, zejména díla výtvarného, díla fotografického, díla architektonického včetně díla urbanistického, díla užitého umění nebo díla kartografického.
Sdělování veřejnosti
§ 18
Obecná ustanovení
(1)
Sdělováním díla veřejnostiSdělováním díla veřejnosti se rozumí zpřístupňování díla v nehmotné podobě, živě nebo ze záznamu, po drátě nebo bezdrátově.
(2)
Sdělováním díla veřejnostiSdělováním díla veřejnosti podle odstavce 1 je také zpřístupňování díla veřejnosti způsobem, že kdokoli může mít k němu přístup na místě a v čase podle své vlastní volby zejména počítačovou nebo obdobnou sítí. Tímto sdělováním díla veřejnostisdělováním díla veřejnosti je také zpřístupňování díla veřejnosti poskytovatelem služby pro sdílení obsahu onlineposkytovatelem služby pro sdílení obsahu online podle § 46 odst. 1, bylo-li dílo nahráno uživatelemuživatelem takové služby.
(3)
Sdělováním díla veřejnostiSdělováním díla veřejnosti není pouhé provozování zařízení umožňujícího nebo zajišťujícího takové sdělování.
(4)
Sdělováním díla veřejnosti podle odstavců 1 a 2 nedochází k vyčerpání práva autoraautora na sdělování díla veřejnosti.
§ 19
Živé provozování a jeho přenos
(1)
Živým provozováním dílaŽivým provozováním díla se rozumí zpřístupňování díla živě prováděného výkonným umělcem, zejména živě přednášeného literárního díla, živě prováděného hudebního díla s textem nebo bez textu, anebo živě scénicky předváděného díla dramatického nebo hudebně dramatického, choreografického nebo pantomimického.
(2)
Přenosem živého provozování dílaPřenosem živého provozování díla se rozumí současné zpřístupňování živě provozovaného díla pomocí reproduktoru, obrazovky nebo podobného přístroje umístěného mimo prostor živého provozování s výjimkou užití díla způsoby podle § 21 až 23.
§ 20
Provozování ze záznamu a jeho přenos
(1)
Provozováním díla ze záznamuProvozováním díla ze záznamu se rozumí zpřístupňování díla ze zvukového nebo zvukově obrazového záznamu pomocí přístroje, s výjimkou užití díla způsoby podle § 21 až 23.
(2)
Přenosem provozování díla ze záznamuPřenosem provozování díla ze záznamu se rozumí současné zpřístupňování díla ze záznamu pomocí reproduktoru, obrazovky nebo podobného přístroje umístěného mimo prostor provozování ze záznamu.
§ 21
Vysílání rozhlasem nebo televizí
(1)
Vysíláním díla rozhlasem nebo televizíVysíláním díla rozhlasem nebo televizí se rozumí zpřístupňování díla rozhlasem či televizí a jiné takové zpřístupňování díla jakýmikoli jinými prostředky sloužícími k šíření zvuků nebo obrazů a zvuků nebo jejich vyjádření bezdrátově nebo po drátě, včetně šíření po kabelu nebo vysílání pomocí družicevysílání pomocí družice, původním vysílatelem. Vysíláním díla rozhlasem nebo televizíVysíláním díla rozhlasem nebo televizí se rozumí také dodávání programových signálů původním vysílatelem provozovateli přenosu podle § 22, přestože programové signály nejsou během takového dodání přístupné veřejnosti. Užití díla podle věty druhé se považuje za jediný akt sdělování veřejnosti, na němž se podílejí, nikoli však společně a nerozdílně, vysílatel a provozovatel přenosu podle § 22 a k němuž musí oba získat licenci pro svůj podíl na takovém sdělování veřejnosti; ustanovení § 97d odst. 1 písm. a) bodů 1 a 2, § 97d odst. 1 písm. c), § 97e odst. 4 písm. c) a n) a § 98c odst. 5 se použijí obdobně. Na provozovatele přenosu se nepoužijí odstavce 5 až 7.
(2)
DružicíDružicí se v tomto zákoně rozumí družicedružice pracující na frekvenčních pásmech, která jsou
a)
podle zvláštních právních předpisů upravujících telekomunikace vyhrazena pro vysílánívysílání signálů přijímaných veřejností, nebo
b)
vyhrazena pro uzavřenou komunikaci z jednoho bodu do druhého, pokud jsou okolnosti, za kterých dochází k individuálnímu příjmu signálu, srovnatelné s okolnostmi podle písmene a).
(3)
Vysíláním pomocí družiceVysíláním pomocí družice podle odstavce 1 se rozumí uvádění signálů nesoucích zvuky nebo obrazy a zvuky nebo jejich vyjádření určených k příjmu veřejností na nepřerušený sdělovací řetěz směrem na družicidružici a od ní zpět k zemi pod vedením vysílatele a na jeho odpovědnost. Jsou-li signály, které nesou znaky, zvuky nebo obrazy, zakódovány, jde o vysílánívysílání díla podle odstavce 1, jestliže jsou vysílatelem nebo s jeho souhlasem poskytnuty prostředky k odkódování.
(4)
VysílánímVysíláním díla podle odstavce 1 je i zpřístupňování díla současným, úplným a nezměněným přenosem vysílání díla rozhlasem nebo televizívysílání díla rozhlasem nebo televizí, uskutečňuje-li je týž vysílatel.
(5)
VysíláníVysílání díla pomocí družicedružice se uskutečňuje na území toho z členských států Evropské unie nebo toho ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, kde jsou signály nesoucí zvuky nebo obrazy a zvuky nebo jejich vyjádření určené k příjmu veřejností uvedeny pod vedením vysílatele a na jeho odpovědnost na nepřerušený sdělovací řetěz směrem na družicidružici a od ní zpět k zemi.
(6)
Pokud se vysílání pomocí družicevysílání pomocí družice uskutečňuje na území takového státu, který neposkytuje úroveň ochrany autorského práva alespoň srovnatelnou s ochranou podle tohoto zákona, považuje se vysílání pomocí družicevysílání pomocí družice za uskutečněné na území toho z členských států Evropské unie nebo toho ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, kde
a)
je umístěna stanice, ze které jsou signály nesoucí zvuky nebo obrazy a zvuky nebo jejich vyjádření určené k příjmu veřejností přenášeny na družicidružici, nebo
b)
je usazen vysílatel, jestliže nejsou dány skutečnosti uvedené v písmenu a).
Právo k vysílání pomocí družicevysílání pomocí družice lze uplatnit vůči osobě, která provozuje stanici podle písmene a), nebo vůči vysílateli podle písmene b).
(7)
Pokud jsou signály nesoucí zvuky nebo obrazy a zvuky nebo jejich vyjádření určené k příjmu veřejností uvedeny na sdělovací řetěz směrem na družicidružici a od ní zpět k zemi na území takového státu, který neposkytuje úroveň ochrany autorského práva alespoň srovnatelnou s ochranou podle tohoto zákona, a zároveň stanice, ze které je přenos uskutečňován, není na území některého z členských států Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, vysílánívysílání díla pomocí družicedružice se považuje za uskutečněné na území toho z členských států Evropské unie nebo toho ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, kde je umístěno ústředí vysílatele, na jehož podnět se vysílánívysílání uskutečňuje. Práva podle tohoto zákona lze pak uplatnit vůči takovému vysílateli.
§ 21a
Doplňková online služba vysílatele
(1)
Doplňkovou online službou vysílateleDoplňkovou online službou vysílatele se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
vysílánívysílání díla počítačovou nebo obdobnou sítí uskutečňované týmž vysílatelem současně s vysílánímvysíláním díla jinou technologií, a to v nezměněné podobě,
b)
zpřístupňování odvysílaného díla veřejnosti týmž vysílatelem podle § 18 odst. 2 po vymezené období po odvysílání díla, nebo
c)
zpřístupňování díla veřejnosti týmž vysílatelem podle § 18 odst. 2, je-li dílo součástí materiálů, které jsou doplňkové k jeho vysílánívysílání, jako jsou upoutávky na vysílaný pořad a recenze takového pořadu.
(2)
Není-li sjednáno jinak, má se za to, že užití díla podle odstavce 1 se uskutečňuje na území toho členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, v němž je umístěno ústředí vysílatele.
(3)
Ustanovení odstavce 2 se použije na užití díla
a)
rozhlasovým vysílatelem a
b)
televizním vysílatelem ve zpravodajském pořadu a pořadu o aktuálních událostech, nebo v pořadu vyrobeném výlučně tímto vysílatelem; to neplatí pro užití díla zařazeného do vysílánívysílání sportovní události vysílané televizním vysílatelem.
(4)
Ustanovení odstavce 2 se použije také na rozmnožování dílarozmnožování díla, které je nezbytné k poskytování doplňkové online služby, přístupu k ní nebo jejímu využívání.
(5)
Při sjednávání odměny30) za poskytnutí oprávnění k výkonu práv podle odstavců 1 až 4 se přihlédne k vlastnostem doplňkové online služby, zejména k její povaze, době trvání dostupnosti díla, územnímu rozsahu užití, počtu posluchačů nebo diváků a počtu jazykových verzí. Tím není dotčena možnost výpočtu výše odměny na základě příjmů vysílatele z doplňkové online služby.
§ 22
Přenos rozhlasového nebo televizního vysílání
(1)
Přenosem rozhlasového nebo televizního vysílánívysílání díla se rozumí zpřístupňování díla současným, úplným a nezměněným přenosem vysílání díla rozhlasem nebo televizívysílání díla rozhlasem nebo televizí bezdrátově nebo po drátě, uskutečňuje-li je jiná osoba než vysílatel takového vysílánívysílání, bez ohledu na způsob, jakým tato osoba získává pro tyto účely signály nesoucí zvuky nebo obrazy a zvuky nebo jejich vyjádření určené k příjmu veřejností od původního vysílatele. Ustanovení § 21 odst. 3 věty druhé platí obdobně.
(2)
Kabelovým přenosem rozhlasového nebo televizního vysílánívysílání díla je takový přenos rozhlasového nebo televizního vysílánívysílání díla podle odstavce 1, který se uskutečňuje po kabelu nebo mikrovlnným systémem, bez ohledu na způsob, jakým jiná osoba než vysílatel takového vysílánívysílání získává pro tyto účely signály nesoucí zvuky nebo obrazy a zvuky nebo jejich vyjádření určené k příjmu veřejností od původního vysílatele. Ustanovení § 21 odst. 3 věty druhé platí obdobně.
§ 23
Provozování rozhlasového či televizního vysílání
Provozováním rozhlasového či televizního vysílánívysílání díla se rozumí zpřístupňování díla vysílaného rozhlasem či televizí pomocí přístroje technicky způsobilého k příjmu rozhlasového či televizního vysílánívysílání. Za provozování rozhlasového a televizního vysílánívysílání se podle § 18 odst. 3 nepovažuje zpřístupňování díla pacientům při poskytování zdravotních služeb ve zdravotnických zařízeních. Za provozování rozhlasového a televizního vysílánívysílání se podle § 18 odst. 3 nepovažuje zpřístupňování díla pro úzký okruh osob, jestliže toto zpřístupnění je nahodilé a nezávislé na přání příjemců a není výdělečné povahy.
Pododdíl 2
Jiná majetková práva
§ 24
Právo na odměnu při opětném prodeji originálu díla uměleckého
(1)
Je-li originál díla uměleckého, který jeho autorautor převedl do vlastnictví jiné osoby, dále prodáván za kupní cenu, která činí 1 500 EUR a více, a jestliže se takového prodeje jako prodávající, kupující nebo zprostředkovatel účastní provozovatel galerie, dražebník nebo jiná osoba, která soustavně obchoduje s uměleckými díly (dále jen „obchodník“), má autorautor v souvislosti s každým opětným (dalším) prodejem díla právo na odměnu stanovenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
(2)
Osobou povinnou platit odměnu podle odstavce 1 příslušnému kolektivnímu správci jsou prodávající a obchodník společně a nerozdílně. Kolektivní správce je povinen umožnit povinným osobám nahlížet do seznamu podle § 97c odst. 1.
(3)
Originálem díla uměleckého podle odstavce 1 se rozumí výtvarné dílo, zejména obraz, kresba, malba, koláž, socha, rytina, litografie či jiná grafika, fotografie, tapiserie, keramika, sklo a autorský šperk, a to za předpokladu, že jsou zhotoveny samotným autoremautorem nebo jde o rozmnoženiny, které se považují za originál uměleckého díla. Rozmnoženinami, které se považují za originál uměleckého díla, jsou takové rozmnoženiny, které byly zhotoveny v omezeném počtu samotným autoremautorem nebo pod jeho vedením a jsou očíslovány, podepsány nebo autoremautorem jinak řádně prohlášeny za pravé. Právo na odměnu podle odstavce 1 se nevztahuje na díla architektonická vyjádřená stavbou, díla užitého umění, nesplňují-li znaky originálu uměleckého díla, a rukopisy skladatelů a spisovatelů.
(4)
Právo na odměnu podle odstavce 1 se nevztahuje na první opětný prodej, pokud prodávající získal originál uměleckého díla přímo od autoraautora méně než tři roky před takovým opětným prodejem a kupní cena originálu díla při opětném prodeji nepřesahuje 10 000 EUR.
(5)
Pro účely uplatnění práva podle odstavce 1 a výpočtu příslušné odměny se kupní cenou rozumí cena bez daně z přidané hodnoty.
(6)
AutorAutor a kolektivní správce mají právo na jakoukoli informaci od obchodníka, která je nezbytná pro zajištění platby odměny podle odstavce 1, včetně údajů sloužících k identifikaci prodávajícího, a to po dobu tří let od uskutečnění prodeje. Údaje sloužící k identifikaci prodávajícího může kolektivní správce požadovat pouze v odůvodněných případech, zejména v případě zpochybnění prodeje, spornosti kupní ceny nebo neodvedení odměny obchodníkem, přičemž musí zajistit ochranu poskytnutých osobních údajůosobních údajů. Obchodník, který se podle odstavce 1 účastní prodeje originálu díla uměleckého, je povinen oznámit takový prodej příslušnému kolektivnímu správci nejpozději do konce měsíce ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž se prodej uskutečnil. Oznámení podle předcházející věty musí obsahovat specifikaci prodaných originálů uměleckých děl a informaci o kupní ceně. Odměna je splatná na základě vyúčtování kolektivního správce ve lhůtě, která nesmí být kratší než 30 dnů, nedohodnou-li se kolektivní správce a obchodník jinak.
§ 25
Právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu
(1)
U zveřejněných děl, která lze rozmnožovat
a)
pro osobní potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu právnické osoby či podnikající fyzické osoby (§ 30 a 30a) pomocí přístroje k zhotovování tiskových rozmnoženin na papír nebo podobný podklad, anebo
b)
pro osobní potřebu fyzické osoby (§ 30) na podkladě zvukového, zvukově obrazového nebo jiného záznamu či rozhlasového nebo televizního vysílánívysílání jejich přenesením pomocí přístroje na nenahrané nosiče záznamu,
má autorautor právo na odměnu v souvislosti s takovým rozmnožováním dílarozmnožováním díla.
(2)
Osobou povinnou platit příslušnému kolektivnímu správci odměnu podle odstavce 1 je
a)
výrobce přístrojů k zhotovování rozmnoženin záznamů, dovozce těchto přístrojů ze třetích zemí (dále jen „dovozce“) nebo příjemce těchto přístrojů z některého z členských států Evropské unie nebo z některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor (dále jen „příjemce“),
b)
výrobce, dovozce nebo příjemce přístrojů k zhotovování tiskových rozmnoženin,
c)
výrobce, dovozce nebo příjemce nenahraných nosičů záznamů,
d)
dopravce nebo zasílatel namísto osoby povinné podle písmen a) až c), pokud na písemnou výzvu příslušného kolektivního správce bez zbytečného odkladu nesdělí údaje potřebné pro určení totožnosti dovozce, příjemce nebo výrobce,
e)
poskytovatel rozmnožovacích služeb za úplatu, pokud jde o tiskové rozmnoženiny (§ 30a); poskytovatelem rozmnožovacích služeb za úplatu je i ten, kdo za úplatu zpřístupní přístroj k zhotovování tiskových rozmnoženin.
(3)
Odměna, kterou jsou povinny platit osoby podle odstavce 2 písm. a) až d) v souvislosti s rozmnožováním dílarozmnožováním díla pro osobní potřebu, přísluší autoroviautorovi při dovozu, přijetí nebo při prvním prodeji
a)
přístroje k zhotovování rozmnoženin záznamů,
b)
přístroje k zhotovování tiskových rozmnoženin,
c)
nenahraných nosičů záznamů.
(4)
Odměna, kterou je povinna platit osoba podle odstavce 2 písm. b), přísluší v závislosti na pravděpodobném počtu přístrojů určených k zhotovování tiskových rozmnoženin děl podle § 30a. Pro výpočet výše odměny z přístrojů určených k zhotovování tiskových rozmnoženin děl se pravděpodobný počet těchto přístrojů stanoví na 20 %. Odměna se stanoví z průměrné ceny přístroje bez daně z přidané hodnoty.
(5)
Odměna, kterou je povinna platit osoba podle odstavce 2 písm. e), přísluší v závislosti na pravděpodobném počtu zhotovených tiskových rozmnoženin děl podle § 30a. Pro výpočet výše odměny ze zhotovených tiskových rozmnoženin děl se použijí pravidla stanovená v bodech 6 a 7 přílohy č. 1 k tomuto zákonu.
(6)
Osoby uvedené v odstavci 2 jsou povinny předkládat příslušnému kolektivnímu správci, vždy souhrnně za kalendářní pololetí, nejpozději však do konce následujícího kalendářního měsíce, informace o skutečnostech rozhodných pro výši odměny, zejména o druhu a počtu prodaných, dovezených nebo přijatých přístrojů k zhotovování rozmnoženin záznamů, přístrojů k zhotovování tiskových rozmnoženin a nenahraných nosičů záznamů, jakož i o celkovém počtu tiskových rozmnoženin zhotovených na přístrojích pro poskytování rozmnožovacích služeb za úplatu.
(7)
Ministerstvo kultury (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou typy přístrojů k zhotovování tiskových rozmnoženin a typy nenahraných nosičů záznamů, z nichž se platí odměna podle odstavce 1, a výši paušální odměny podle typu přístroje k zhotovování tiskových rozmnoženin a typu nenahraného nosiče záznamů. Vyhláškou dále stanoví typy přístrojů k zhotovování rozmnoženin záznamů, z nichž se platí odměna podle odstavce 1; výše této odměny je stanovena v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
(8)
Odměna se neplatí v případě vývozu nebo odeslání přístrojů uvedených v odstavci 3 písm. a) a b) za účelem jejich dalšího prodeje a vývozu nebo odeslání nenahraných nosičů záznamů za účelem jejich dalšího prodeje. Odměna se dále neplatí z přístrojů a nenahraných nosičů, budou-li v tuzemsku použity jen k rozmnožování dělrozmnožování děl na základě licenčních smluv osobami při jejich vlastní činnosti.
§ 25a
Právo na odměnu v souvislosti s pronájmem originálu nebo rozmnoženiny díla
Pokud autorautor poskytne licenci k pronájmu originálu nebo rozmnoženiny dílapronájmu originálu nebo rozmnoženiny díla zaznamenaného na zvukový nebo zvukově obrazový záznam výrobci takového záznamu, vzniká mu vůči osobě, která bude originál nebo rozmnoženinu takto zaznamenaného díla pronajímat, právo na přiměřenou odměnu; tohoto práva se nemůže vzdát.
§ 25b
Právo na přiměřený podíl na příjmech vydavatele tiskové publikace
AutorAutor díla, které je součástí tiskové publikace, má právo na přiměřený podíl na příjmech vydavatele tiskové publikace plynoucích tomuto vydavateli z výkonu práva podle § 87b.
Oddíl 4
Společná ustanovení pro majetková práva
§ 26
(1)
Majetkových práv se autorautor nemůže vzdát; tato práva jsou nepřevoditelná a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí; to neplatí pro pohledávky z takových majetkových práv vzniklé.
(2)
Majetková práva jsou předmětem dědictví. Zdědí-li majetková práva k dílu více dědiců, použije se na jejich vzájemné vztahy k dílu ustanovení § 8 odst. 3 a 4 obdobně. Zdědí-li takto majetková práva stát nebo státu majetková práva připadnou, vykonává je svým jménem Státní fond kultury České republiky,2) a pokud jde o díla audiovizuální a díla audiovizuálně užitá, Státní fond audiovize.3) Příjmy z výkonu majetkových práv státu vykonávaných těmito státními fondy jsou příjmy těchto státních fondů. Státní fondy uvedené ve větě třetí vedou jmenný seznam autorů, jejichž majetková práva stát zdědil nebo mu připadla, aktualizují jej za každý kalendářní rok a do 31. ledna následujícího kalendářního roku jej uveřejňují na svých internetových stránkách.
(3)
Zanikne-li právnická osoba, která zdědila majetková práva k dílu, bez právního nástupce, připadají tato majetková práva státu. Ustanovení odstavce 2 věty druhé a třetí platí obdobně.
(4)
Ustanovení tohoto zákona o autoroviautorovi platí, pokud nevyplývá z jejich povahy jinak, i pro jeho dědice, popřípadě pro stát, připadne-li mu dědictví podle odstavců 2 a 3.
Oddíl 5
Trvání majetkových práv
§ 27
(1)
Majetková práva trvají, pokud není dále stanoveno jinak, po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti.
(2)
Bylo-li dílo vytvořeno jako dílo spoluautorů, počítá se doba trvání majetkových práv od smrti spoluautora, který ostatní přežil.
(3)
Majetková práva k dílu anonymnímu a pseudonymnímu trvají 70 let od oprávněného zveřejnění díla. Je-li pravé jméno autoraautora díla anonymního nebo pseudonymního obecně známo nebo se autorautor takového díla veřejně prohlásí (§ 7 odst. 2) v průběhu doby podle věty prvé, řídí se trvání majetkových práv k takovému dílu podle odstavce 1, a jde-li o dílo spoluautorů, i podle odstavce 2. Ustanovení tohoto odstavce se použije i na kolektivní dílo (§ 59), s výjimkou případů, kdy autořiautoři, kteří dílo jako takové vytvořili, jsou u díla nebo na díle při jeho zpřístupnění veřejnosti jako autořiautoři označeni; v takových případech se trvání majetkových práv ke kolektinímu dílu řídí ustanovením odstavce 1 nebo 2.
(4)
U díla, u něhož není pro počítání doby trvání majetkových práv rozhodná smrt autoraautora a které nebylo zveřejněno během 70 let od jeho vytvoření, majetková práva uplynutím této doby zanikají.
(5)
Doba trvání majetkových práv k dílu audiovizuálnímu se počítá od smrti poslední přeživší z následujících osob: režisér, autorautor scénáře, autorautor dialogů a skladatel hudby zvlášť vytvořené pro užití v audiovizuálním díle.
(6)
Doba trvání majetkových práv k hudebnímu dílu s textem, byla-li obě díla vytvořena pro účely užití ve spojení, končí, i když nejde o dílo spoluautorů (§ 8), 70 let od smrti poslední přeživší z následujících osob: autorautor textu a autor hudebního díla. Pro dílo hudebně dramatické se použije věta první obdobně.
(7)
Je-li pro počítání doby trvání majetkových práv rozhodné zveřejnění díla a dílo se zveřejňuje po určitou dobu ve svazcích, dílech, na pokračování nebo v řadách, počítá se doba trvání majetkových práv pro každou takovou část díla samostatně.
(8)
Doba trvání majetkových práv se počítá vždy od prvého dne roku následujícího po roce, v němž došlo k události rozhodné pro její počítání.
(9)
Pro určení doby trvání majetkových práv k osiřelému dílu se použijí ustanovení odstavců 1 až 8 obdobně; pro dílo, jehož autorautor není určen, se použije odstavec 3 obdobně.
Oddíl 6
Osiřelé dílo a dílo nedostupné na trhu
§ 27a
(1)
Za osiřelé se považuje dílo podle § 2, není-li určen jeho autorautor, nebo i když je určen, není nalezen ani po provedení důsledného vyhledávání podle § 27b zaznamenaného způsobem stanoveným tímto zákonem.
(2)
Přísluší-li právo autorské k dílu více než jednomu autoroviautorovi a nejsou-li určeni všichni autořiautoři, nebo i když jsou určeni, nejsou nalezeni ani po provedení důsledného vyhledávání podle § 27b zaznamenaného způsobem stanoveným tímto zákonem, dílo se považuje za osiřelé, pokud jde o práva autorůautorů, kteří nejsou určeni nebo nalezeni. Pokud jde o autoryautory, kteří jsou určeni a nalezeni, použije se ve vztahu k jejich právům § 12.
(3)
Za osiřelá se za splnění podmínek podle odstavce 1 považují všechna díla autoraautora, není-li prokázán opak.
(4)
Dílo se nepovažuje za osiřelé, odpadnou-li podmínky uvedené v odstavci 1. Dojde-li k užití osiřelého díla podle § 37a, ukončí autorautor status osiřelého díla písemným oznámením osobě, která dílo užila v souladu s § 37a odst. 1. Tato osoba o ukončení statusu informuje písemně bez zbytečného odkladu příslušného kolektivního správce. Nedojde-li k takovému užití, je autorautor oprávněn ukončit status osiřelého díla tím, že písemně oznámí své autorství k dílu kolektivnímu správci, který vede příslušný seznam osiřelých děl podle tohoto zákona. Pokud jde o dílo uvedené v odstavci 2 větě první, použijí se věty první až čtvrtá obdobně.
(5)
Díla uvedená v § 37a odst. 1 až 4, která se považují za osiřelá podle odstavců 1 až 4 v některém z členských států Evropské unie nebo v některém ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, se považují za osiřelá a mohou být užita podle § 37a ve všech členských státech Evropské unie a ve všech státech tvořících Evropský hospodářský prostor.
§ 27b
(1)
Důsledné vyhledávání za účelem zjištění, zda je dílo osiřelým, se provede před užitím díla nahlédnutím do vhodných informačních zdrojů příslušných pro jednotlivé druhy děl s cílem určit nebo nalézt autoraautora, a to v tom z členských států Evropské unie nebo v tom ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, kde bylo dílo poprvé vydáno nebo poprvé odvysíláno. V případě díla kinematografického nebo audiovizuálního, jehož výrobce má sídlo nebo obvyklé bydliště v některém z členských států Evropské unie nebo v některém ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, se důsledné vyhledávání provede v tom z členských států Evropské unie nebo v tom ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, kde má výrobce sídlo nebo obvyklé bydliště. V případech podle § 37a odst. 3 se důsledné vyhledávání provede v tom z členských států Evropské unie nebo v tom ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, kde je usazena osoba, která dílo zveřejnila.
(2)
V případě, že existují důkazy naznačující, že významné informace o autoroviautorovi by mohly být nalezeny v jiných než v odstavci 1 uvedených státech, využijí se rovněž zdroje informací dostupné v těchto jiných státech.
(3)
Seznam informačních zdrojů pro důsledné vyhledávání, do nichž musí být nahlédnuto, je stanoven v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
§ 27c
Za nedostupné na trhu se považuje dílo podle § 2, pokud lze poté, co bylo vynaloženo přiměřené úsilí ke zjištění jeho dostupnosti veřejnosti, v dobré víře předpokládat, že není dostupné veřejnosti v běžné obchodní síti.
Oddíl 7
Volné dílo
§ 28
Dílo, u kterého uplynula doba trvání majetkových práv, může každý bez dalšího volně užít; ustanovení § 11 odst. 5 věty prvé a § 87a odst. 1 tím nejsou dotčena.
Díl 4
Výjimky a omezení práva autorského
Oddíl 1
Obecné ustanovení
§ 29
(1)
Výjimky a omezení práva autorského lze uplatnit pouze ve zvláštních případech stanovených zákonem a pouze tehdy, pokud takové užití díla není v rozporu s běžným způsobem užití díla a ani jím nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autoraautora.
(2)
Volná užití a zákonné licence, s výjimkou licence úřední a zpravodajské (§ 34), licence pro školní dílo (§ 35 odst. 3), licence pro rozmnoženiny díla z vlastních sbírek pro archivní a konzervační potřeby [§ 37 odst. 1 písm. a)], licence pro dočasné rozmnoženiny (§ 38a), licence pro fotografickou podobiznu (§ 38b) a licence pro nepodstatné vedlejší užití díla (§ 38c), se vztahují pouze na dílo zveřejněné.
(3)
K právnímu jednání vylučujícímu nebo omezujícímu výjimky z práva autorského a omezení práva autorského se nepřihlíží, nestanoví-li zákon jinak.
Oddíl 2
Volná užití a zákonné licence
§ 30
Volná užití
(1)
Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2)
Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla.
(3)
Nestanoví-li tento zákon dále jinak, užitím podle tohoto zákona je užití počítačového programu či elektronické databáze i pro osobní potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby včetně zhotovení rozmnoženiny takových děl i pro takovou potřebu; stejně je užitím podle tohoto zákona zhotovení rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou i pro osobní potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby (§ 30a) a pořízení záznamu audiovizuálního díla při jeho provozování ze záznamu nebo jeho přenosu (§ 20) i pro osobní potřebu fyzické osoby.
(4)
Rozmnoženina nebo napodobenina díla výtvarného zhotovená pro osobní potřebu fyzické osoby podle odstavce 1 musí být jako taková vždy zřetelně označena.
(5)
Rozmnoženina nebo napodobenina díla zhotovená pro osobní potřebu fyzické osoby podle odstavce 1 nesmí být použita k jinému než tam uvedenému účelu.
(6)
Ustanovení § 25, 43 a 44 nejsou odstavcem 1 dotčena.
§ 30a
Rozmnožování na papír nebo na podobný podklad
(1)
Do práva autorského nezasahuje
a)
fyzická osoba, která pro svou osobní potřebu,
b)
právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která pro svou vlastní vnitřní potřebu,
c)
ten, kdo na objednávku pro osobní potřebu fyzické osoby,
d)
ten, kdo na objednávku pro vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby
zhotoví tiskovou rozmnoženinu díla na papír nebo podobný podklad fotografickou technikou nebo jiným postupem s podobnými účinky, s výjimkou případu, kdy jde o vydaný notový záznam díla hudebního či hudebně dramatického, a v případech podle písmen c) a d) řádně a včas platí odměnu podle § 25.
(2)
Ustanovení § 30 odst. 4 až 6 se použijí obdobně.
§ 30b
Předvedení nebo oprava přístroje
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije dílo v souvislosti s předvedením či opravou přístroje zákazníkovi v rozsahu k tomu nezbytném.
§ 31
Citace
(1)
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo
a)
užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorůautorů ve svém díle,
b)
užije výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely kritiky nebo recenze vztahující se k takovému dílu, vědecké či odborné tvorby a takové užití bude v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem,
c)
užije dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jejichž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu;
vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autoraautora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.
(2)
Do práva autorského nezasahuje ani ten, kdo výňatky z díla nebo drobná celá díla citovaná podle odstavce 1 písm. a) nebo b) dále užije; ustanovení odstavce 1 části věty za středníkem platí obdobně.
§ 31a
Licence pro digitální výuku
(1)
Do práva autorského nezasahuje také škola, vysoká škola nebo školské či vzdělávací zařízení31), užije-li na vlastní odpovědnost digitálně dílo při vyučování pro ilustrační účel nikoli za účelem dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, pokud se tak děje v prostorách této školy nebo zařízení nebo na jiných místech anebo v rámci zabezpečeného elektronického prostředí přístupného pouze žákům nebo studentům a vyučujícím této školy nebo zařízení a pokud je uvedeno jméno autoraautora, název díla a pramen, je-li to možné.
(2)
Užití díla podle odstavce 1 se považuje za užití, k němuž dochází pouze v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, v němž škola, vysoká škola nebo školské či vzdělávací zařízení, které dílo užívá, má sídlo nebo je tímto státem uznáno32).
(3)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na užití díla primárně určeného pro vzdělávací účely a na užití vydaného notového záznamu díla hudebního či hudebně dramatického. Dílem primárně určeným pro vzdělávací účely se rozumí dílo, kterému byla udělena schvalovací doložka podle školského zákona33), a jiné takové učebnice nebo učební texty34).
§ 32
Propagace výstavy uměleckých děl a jejich prodeje
(1)
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo za účelem propagace výstavy nebo prodeje originálů či rozmnoženin uměleckých děl taková díla užije v rozsahu nezbytném pro propagaci takové akce, s výjimkou jakéhokoliv jiného užití k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu prospěchu. Je-li to obvyklé, je nutno uvést jméno autoraautora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.
(2)
V souladu s odstavcem 1 lze katalog vystavených děl dále užít.
§ 33
Užití díla umístěného na veřejném prostranství
(1)
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo kresbou, malbou nebo grafikou, fotografií nebo filmem nebo jinak zaznamená nebo vyjádří dílo, které je trvale umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných cestách nebo na jiném veřejném prostranstvíveřejném prostranství; do autorského práva nezasahuje ani ten, kdo takto vyjádřené, zachycené nebo zaznamenané dílo dále užije. Je-li to možné, je nutno uvést jméno autoraautora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a umístění.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na pořízení rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou a na rozmnožování nebo rozšiřování díla formou trojrozměrné rozmnoženiny.
§ 34
Úřední a zpravodajská licence
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije
a)
v odůvodněné míře dílo na základě zákona pro účely veřejné bezpečnosti, pro soudní nebo správní řízení nebo k jinému úřednímu účelu nebo pro parlamentní jednání a pořízení zápisu o něm,
b)
dílo ve spojitosti se zpravodajstvím týkajícím se aktuálních událostí, a to v rozsahu odpovídajícím informačnímu účelu,
c)
v odpovídající míře dílo v periodickém tisku, televizním či rozhlasovém vysílánívysílání nebo jiném hromadném sdělovacím prostředku zpřístupňujícím zpravodajství o aktuálních věcech politických, hospodářských nebo náboženských, uveřejněné již v jiném hromadném sdělovacím prostředku nebo jeho překlad; takto převzaté dílo a jeho překlad lze i jinak užít; převzetí ani jiné následné užití podle tohoto ustanovení však není přípustné, je-li zapovězeno,
d)
politický projev nebo úryvky veřejné přednášky nebo podobných děl v rozsahu odpovídajícím informativnímu účelu; právo autoraautora na užití takových děl v souboru zůstává nedotčeno;
v případech podle písmen b) až d) je vždy nutno uvést jméno autoraautora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen, ledaže je to v případech podle písmen b) a d) nemožné.
§ 35
Užití díla v rámci občanských či náboženských obřadů nebo v rámci úředních akcí pořádaných orgány veřejné správy, v rámci školních představení a užití díla školního
(1)
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu užije dílo při občanských či náboženských obřadech nebo při úředních akcích pořádaných orgány veřejné správy.
(2)
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu užije dílo při školních představeních, v nichž účinkují výlučně žáci, studenti nebo učitelé školy, vysoké školy nebo školského či vzdělávacího zařízení.
(3)
Do práva autorského také nezasahuje škola, vysoká škola nebo školské či vzdělávací zařízení, užije-li nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke škole, vysoké škole nebo školskému či vzdělávacímu zařízení (školní dílo).
(4)
Ustanovení § 31 odst. 1 části věty za středníkem se pro odstavce 1 až 3 použije přiměřeně.
§ 36
Omezení práva autorského k dílu soubornému
Do práva autorského k dílu soubornému, které je databází, nezasahuje oprávněný uživatel souborného díla, užívá-li takové dílo za účelem přístupu k jeho obsahu a pro běžné využívání jeho obsahu.
§ 37
Knihovní licence
(1)
Do práva autorského nezasahuje knihovna, archiv, muzeum, galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení4),
a)
zhotoví-li rozmnoženinu díla, která neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu, pro své archivní a konzervační potřeby, a to v počtech a formátech nezbytných pro trvalé uchování díla,
b)
zhotoví-li rozmnoženinu díla, jehož rozmnoženina byla poškozena nebo ztracena, a o němž lze na základě rozumně vynaloženého úsilí zjistit, že není nabízeno k prodeji, nebo tiskovou rozmnoženinu malé části díla, jež byla poškozena nebo ztracena; takovou oprávněně zhotovenou rozmnoženinu může také podle odstavce 2 půjčovat,
c)
zpřístupňuje-li dílo, včetně zhotovení jeho rozmnoženiny nezbytné pro takové zpřístupnění, které je součástí jeho sbírek a jehož užití není předmětem prodejních nebo licenčních podmínek, s výjimkou sdělování díla způsobem uvedeným v § 18 odst. 2, jednotlivcům ze strany veřejnosti prostřednictvím k tomu určených technických zařízení umístěných v jeho objektech, a to výhradně pro účely výzkumu nebo soukromého studia takových osob, a zamezí-li takovým osobám zhotovit rozmnoženinu díla; ustanovení § 30a odst. 1 písm. c) a d) tím nejsou dotčena,
d)
půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny obhájených bakalářských, diplomových, rigorózních, disertačních a habilitačních prací na místě samém, a to výhradně pro účely výzkumu nebo soukromého studia, pokud takové užití autorautor nevyloučil.
(2)
Do práva autorského nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl, je-li zaplacena odměna, která přísluší autorůmautorům od osoby a ve výši stanovené v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Právo na odměnu autorautor nemá v případě půjčování zveřejněných děl podle tohoto odstavce na místě samém, nebo půjčují-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl školní knihovny, knihovny vysokých škol a knihovny muzeí, galerií a archivů.
(3)
Odstavec 2 se nepoužije pro rozmnoženiny děl zaznamenaných na zvukové, zvukově obrazové nebo jiné záznamy, jejichž užití je předmětem prodejních nebo licenčních podmínek, ledaže jde o půjčování na místě samém nebo o hmotnou rozmnoženinu záznamu, která je příslušenstvím hmotné rozmnoženiny díla. Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna při půjčování na místě samém zamezit možnosti pořízení rozmnoženiny takového záznamu.
(4)
Do práva autorského nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, která za účelem nabídky k půjčení a zpřístupnění obsahu svých sbírek užije rozmnoženinu díla či jeho části obsažené na obálce, případně včetně tematického obsahu díla v katalogu sbírek; tento katalog sbírek může také zpřístupňovat veřejnosti, zamezí-li zhotovení rozmnoženiny výtvarného díla, která by mohla být užita k přímému či nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu. Osoba uvedená v odstavci 1 je vždy povinna v katalogu sbírek uvést jméno autoraautora, je-li to možné a nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost.
(5)
Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna předkládat příslušnému kolektivnímu správci na jeho žádost vždy souhrnně za kalendářní rok nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce informace o počtu uskutečněných výpůjček, a lze-li to po ní spravedlivě požadovat, informace nezbytné pro rozúčtování odměn kolektivním správcem.
§ 37a
Licence pro určitá užití osiřelého díla
(1)
Do práva autorského nezasahuje osoba uvedená v § 37 odst. 1, která výhradně k dosažení cílů souvisejících s jejím posláním ve veřejném zájmu
a)
rozmnožuje pro účely digitalizace, zpřístupnění způsobem uvedeným v § 18 odst. 2, indexace, katalogizace, uchovávání nebo obnovy osiřelé dílo v podobě knihy, časopisu, novin nebo jiné písemnosti nebo osiřelé dílo kinematografické nebo audiovizuální a jde o dílo, které je součástí jejích sbírek nebo archivu, nebo
b)
zpřístupňuje dílo podle písmene a) způsobem uvedeným v § 18 odst. 2.
(2)
Do práva autorského nezasahuje provozovatel vysílánívysílání ze zákona, který výhradně k dosažení cílů souvisejících s jeho posláním ve veřejném zájmu
a)
rozmnožuje pro účely digitalizace, zpřístupnění způsobem uvedeným v § 18 odst. 2, indexace, katalogizace, uchovávání nebo obnovy osiřelé dílo kinematografické nebo audiovizuální a jde o dílo, které je obsaženo v jeho archivu a bylo jím nebo z jeho podnětu vyrobeno před 31. prosincem 2002, nebo
b)
zpřístupňuje dílo podle písmene a) způsobem uvedeným v § 18 odst. 2.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují na dílo, které bylo poprvé vydáno, nebo, nebylo-li vydáno, poprvé odvysíláno v některém z členských států Evropské unie nebo v některém ze států tvořících Evropský hospodářský prostor. Nedošlo-li k takovému vydání nebo odvysílání a dílo bylo zveřejněno osobou uvedenou v odstavci 1 nebo 2 se souhlasem autoraautora, vztahují se na ně tato ustanovení, lze-li rozumně předpokládat, že by autorautor proti jeho užití podle odstavců 1 a 2 neměl námitek.
(4)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují rovněž na díla vložená nebo začleněná do osiřelého díla nebo tvořící jeho nedílnou součást.
(5)
Při užití osiřelého díla způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 lze vytvářet příjmy výlučně za účelem pokrytí nákladů, které vzniknou v souvislosti s digitalizací osiřelých děl a jejich zpřístupněním veřejnosti.
(6)
Za účelem zjištění, zda je dílo osiřelým, zajistí osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 důsledné vyhledávání podle § 27b a bude uchovávat záznamy o jeho provedení.
(7)
Při každém užití osiřelého díla je osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 povinna uvádět jméno jeho autoraautora, byl-li určen.
(8)
Osoby uvedené v odstavcích 1 a 2 jsou povinny bez zbytečného odkladu poskytnout ministerstvu v písemné formě
a)
výsledky každého svého důsledného vyhledávání, na jehož základě dospěly k závěru, že určité dílo se považuje za osiřelé,
b)
informace o užití podle odstavce 1 nebo 2,
c)
informace o jakékoli změně statusu osiřelého díla, které tyto osoby užily nebo užívají podle odstavce 1 nebo 2,
d)
své kontaktní údaje.
(9)
Ministerstvo výsledky a informace, které obdrží podle odstavce 8, předá bez zbytečného odkladu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví14).
(10)
AutorAutor, který ukončil status osiřelého díla podle § 27a odst. 4, má právo na odměnu vůči osobě, která dotčené dílo užila podle odstavce 1 nebo 2. Při určení výše odměny se přihlédne k účelu a okolnostem užití díla, jakož i k rozsahu újmy způsobené autoroviautorovi tímto užitím.
(11)
Právo na odměnu podle odstavce 10 se řídí právním řádem státu, ve kterém je usazena osoba povinná k placení této odměny.
§ 37b
Licence pro užití díla nedostupného na trhu
(1)
Do práva autorského nezasahuje knihovna, archiv, muzeum, galerie nebo instituce pečující o zachování filmového nebo zvukového nebo jiného kulturního dědictví35) (dále jen „instituce kulturního dědictví“), která nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu dílo nedostupné na trhu nacházející se trvale v jejích sbírkách rozmnožuje a zpřístupňuje způsobem podle § 18 odst. 2 věty první na svých internetových stránkách zřízených nebo provozovaných nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu. Vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autoraautora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.
(2)
Užití díla nedostupného na trhu podle odstavce 1 se považuje za užití, k němuž dochází pouze v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, v němž instituce kulturního dědictví, která dílo užívá, má sídlo nebo je tímto státem uznána.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí pouze na dílo, o němž byly institucí kulturního dědictví nejméně 6 měsíců před tím, než dojde k užití podle odstavce 1, trvalým způsobem uveřejněny na Portálu děl nedostupných na trhu zřízeném a spravovaném Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím působnost Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví14) a na internetových stránkách této instituce, informace
a)
identifikující dílo a autoraautora,
b)
o způsobu a rozsahu užití podle odstavce 1 a
c)
o právu autoraautora vyloučit užití díla podle odstavce 1.
(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí pouze na dílo a práva k němu, nebylo-li k výkonu jejich kolektivní správy práv uděleno oprávnění podle § 97e odst. 4 písm. m).
(5)
Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí pouze na dílo a práva k němu, jehož autorautor takové užití pro konkrétní případ nebo pro všechny případy nevyloučí, a to i poté, co k užití podle odstavce 1 dojde.
(6)
Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí na sbírky děl nedostupných na trhu, pokud bylo po vynaložení přiměřeného úsilí podle § 27c zjištěno, že tyto sbírky jsou složeny převážně z
a)
děl jiných než kinematografických nebo audiovizuálních, která byla poprvé vydána, nebo nebyla-li vydána, poprvé odvysílána ve třetí zemi,
b)
děl kinematografických nebo audiovizuálních, jejichž výrobci mají sídlo nebo obvyklé bydliště ve třetí zemi, nebo
c)
děl vytvořených státními příslušníky třetích zemí, nebylo-li možné ani po vynaložení přiměřeného úsilí určit členský stát Evropské unie nebo stát tvořící Evropský hospodářský prostor nebo třetí zemi podle písmen a) a b).
§ 38
Užití originálu nebo rozmnoženiny díla výtvarného, fotografie nebo díla vyjádřeného postupem podobným fotografii jeho vystavením
Do práva autorského nezasahuje vlastník ani osoba, která si od vlastníka vypůjčí originál či rozmnoženinu díla výtvarného, fotografie nebo díla vyjádřeného postupem podobným fotografii, vystavuje-li takové dílo nebo je k vystavení bezplatně poskytne, ledaže to autor při převodu vlastnictví k takovému originálu nebo takové rozmnoženině zapověděl a vlastníkovi nebo vypůjčiteli to bylo známo nebo známo být muselo, zejména proto, že zapovězení je zapsáno v seznamu vedeném za tím účelem kolektivním správcem.
§ 38a
Licence pro dočasné rozmnoženiny
(1)
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo provádí dočasné úkony rozmnožování děl, které jsou pomíjivé nebo podružné, tvoří nedílnou a nezbytnou součást technologického procesu, nemají žádný samostatný hospodářský význam a jejich jediným účelem je umožnit
a)
přenos díla počítačovou nebo obdobnou sítí mezi třetími stranami uskutečněný zprostředkovatelem, nebo
b)
oprávněné užití díla.
(2)
Udělí-li autorautor smlouvou oprávnění k vysílánívysílání díla, nezasahuje do jeho autorského práva rozhlasový nebo televizní vysílatel, který zhotoví dočasný záznam díla svými vlastními prostředky a pro své vlastní vysílánívysílání.
§ 38b
Licence pro fotografickou podobiznu
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo zhotoví rozmnoženinu díla fotografického, které je jeho podobiznou a které si úplatně objednal; takto pořízenou rozmnoženinu může zobrazená osoba i nevýdělečně užít, není-li takové užití zapovězeno.
§ 38c
Nepodstatné vedlejší užití díla
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo náhodně užije dílo v souvislosti se zamýšleným hlavním užitím jiného díla nebo prvku.
§ 38d
Licence k dílům užitého umění a dílům architektonickým
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo
a)
pronajímá, půjčuje nebo vystavuje originál nebo rozmnoženinu díla užitého umění vyjádřeného v užitné podobě nebo architektonické dílo vyjádřené stavbou,
b)
architektonické dílo vyjádřené stavbou, výkresem nebo plánem užije pro účely udržovacích prací anebo změny dokončené stavby v míře nezbytně nutné a při zachování hodnoty architektonického díla; je-li to opodstatněné významem architektonického díla a lze-li to na něm spravedlivě požadovat, je povinen předem uvědomit o svém úmyslu autoraautora a na vyžádání mu poskytnout dokumentaci stavby včetně vyobrazení, vystihující stav před provedením změn.
§ 38e
Licence pro sociální zařízení
Do práva autorského nezasahuje také poskytovatel zdravotních služeb nebo sociální zařízení, kteří nebyli zřízeni nebo založeni za účelem dosažení zisku, zejména nemocnice a věznice, které zhotoví záznam vysílaných děl a takto zaznamenaná díla provozuje osobám umístěným v těchto zařízeních v rozsahu odpovídajícím účelu této licence. Právo na odměnu podle § 25 není dotčeno.
§ 38f
Licence pro společné domovní antény
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo umožňuje příjem současného, úplného a nezměněného rozhlasového nebo televizního vysílánívysílání na přijímačích téže budovy, popřípadě komplexu budov k sobě prostorově nebo funkčně přináležejících, pomocí společných domovních antén za podmínky, že je umožněn příjem pouze zemského nebo satelitního vysílánívysílání a společný příjem není využíván za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.
§ 38g
Licence pro karikaturu, parodii nebo pastiš
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije dílo pro účely karikatury, parodie nebo pastiše.
§ 39
Licence pro osoby se zdravotním postižením
(1)
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo
a)
výhradně pro potřeby osob se zdravotním postižením, v rozsahu odpovídajícím jejich zdravotnímu postižení a nikoliv za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu zhotoví nebo dá zhotovit rozmnoženinu díla; takto zhotovená rozmnoženina díla jím může být také rozšiřována a sdělována, pokud se tak neděje za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, nebo
b)
výhradně pro potřeby osob se zrakovým nebo sluchovým postižením a nikoliv za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu opatří rozmnoženinu zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla slovním vyjádřením obrazové složky nebo doplněním obrazových nebo textových prostředků nezbytných ke zpřístupnění díla těmto osobám; takto doplněné audiovizuální dílo jím může být také rozmnožováno, rozšiřováno a sdělováno, neděje-li se tak za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.
(2)
Odstavec 1 se vztahuje na dílo audiovizuální pouze v případě, bylo-li vydáno.
(3)
Do práva autorského nezasahuje osoba, která provozuje televizní vysílánívysílání a v souladu se zákonem vysílá pořad29) doplněný zvukovým popisem, jenž slouží ke zpřístupnění pořadu osobám se zrakovým postižením, pokud tato služba není zpoplatněna, nebo neděje-li se tak za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.
(4)
Do práva autorského nezasahuje také osoba uvedená v § 37 odst. 1, půjčuje-li originály či rozmnoženiny vydaných děl pro potřeby osob se zdravotním postižením v souvislosti s jejich postižením.
(5)
Ustanovení § 30 odst. 5 se použije přiměřeně.
§ 39a
Licence pro určitá užití díla ve prospěch osob se zrakovým postižením nebo osob s jinými poruchami čtení
(1)
Oprávněným příjemcem se pro účely tohoto paragrafu a § 39b rozumí osoba, která
a)
je nevidomá nebo má jiné zrakové postižení, které nelze běžně dostupnými prostředky kompenzovat nebo zmírnit tak, aby byla schopna číst v podstatě stejným způsobem jako osoba bez tohoto postižení,
b)
má poruchu vnímání nebo čtení, která jí znemožňuje číst v podstatě stejným způsobem jako osoba bez takové poruchy, nebo
c)
není kvůli tělesnému postižení schopna držet knihu, časopis, noviny nebo obdobnou písemnost nebo s ní manipulovat nebo zaostřit zrak či pohybovat očima v míře normálně přijatelné pro čtení.
(2)
Formátově přístupnou rozmnoženinou se pro účely tohoto paragrafu a § 39b rozumí rozmnoženina originálu nebo rozmnoženiny díla v podobě knihy, odborného periodika, novin, časopisu, jiné písemnosti, včetně souvisejících ilustrací, nebo notového záznamu, a to na jakémkoli nosiči, zhotovená v alternativním provedení nebo formátu, které umožňují oprávněnému příjemci číst nebo jinak vnímat dílo stejným nebo v podstatě stejným způsobem jako osobě bez postižení nebo poruchy podle odstavce 1.
(3)
Oprávněným poskytovatelem se pro účely tohoto paragrafu a § 39b rozumí ten, kdo poskytuje jako jednu ze svých hlavních činností nebo jako součást svého poslání ve veřejném zájmu, nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, oprávněným příjemcům vzdělávání, instruktážní výuku, adaptivní četbu nebo přístup k informacím.
(4)
Do práva autorského nezasahuje
a)
oprávněný příjemce nebo osoba jednající v jeho zájmu, zhotoví-li výhradně pro potřebu tohoto oprávněného příjemce formátově přístupnou rozmnoženinu,
b)
oprávněný poskytovatel s bydlištěm nebo se sídlem na území České republiky, který nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu zhotoví formátově přístupnou rozmnoženinu a tuto rozmnoženinu výhradně pro potřebu oprávněného příjemce rozšiřuje, půjčuje nebo sděluje oprávněnému příjemci nebo jinému oprávněnému poskytovateli s bydlištěm nebo se sídlem na území České republiky,
c)
oprávněný poskytovatel s bydlištěm nebo se sídlem na území České republiky, který nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu zhotoví formátově přístupnou rozmnoženinu a tuto rozmnoženinu výhradně pro potřebu oprávněného příjemce rozšiřuje, půjčuje nebo sděluje oprávněnému příjemci nebo jinému oprávněnému poskytovateli s bydlištěm nebo se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie nebo na území jiného státu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie28), nebo
d)
oprávněný příjemce nebo oprávněný poskytovatel s bydlištěm nebo se sídlem na území České republiky, který nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu dováží nebo přijímá nebo jinak získává formátově přístupnou rozmnoženinu rozšiřovanou nebo sdělovanou oprávněným příjemcům nebo oprávněným poskytovatelům oprávněným poskytovatelem s bydlištěm nebo se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie nebo na území jiného státu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie28).
§ 39b
Povinnosti oprávněného poskytovatele
(1)
Oprávněný poskytovatel s bydlištěm nebo se sídlem na území České republiky, který využívá zákonné licence podle § 39a odst. 4 písm. c) nebo d), je povinen
a)
formátově přístupnou rozmnoženinu rozšiřovat, půjčovat nebo sdělovat výhradně oprávněnému příjemci nebo jinému oprávněnému poskytovateli,
b)
přijmout opatření k zamezení nedovolenému rozmnožování, rozšiřování, půjčování nebo sdělování formátově přístupné rozmnoženiny veřejnosti,
c)
věnovat náležitou péči nakládání s dílem a jeho formátově přístupnou rozmnoženinou a vést o tom záznamy a
d)
informace o tom, jak dodržuje povinnosti uvedené v písmenech a) až c), zveřejňovat a průběžně aktualizovat na svých internetových stránkách a současně je oprávněným příjemcům poskytovat i jiným vhodným způsobem.
(2)
Oprávněný poskytovatel s bydlištěm nebo se sídlem na území České republiky, který využívá zákonné licence podle § 39a odst. 4 písm. c) nebo d), na vyžádání poskytne vhodným způsobem oprávněnému příjemci, jinému oprávněnému poskytovateli nebo autoroviautorovi
a)
seznam děl, jejichž formátově přístupné rozmnoženiny má k dispozici, včetně uvedení dostupných formátů a
b)
názvy a kontaktní údaje oprávněných poskytovatelů, s nimiž spolupracuje při výměně a poskytování formátově přístupných rozmnoženin.
§ 39c
Licence k rozmnožování díla pro účely automatizované analýzy textů nebo dat
(1)
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo zhotoví rozmnoženinu díla za účelem automatizované analýzy textů nebo dat v digitální podobě, prováděné za účelem získání informací, zahrnujících mimo jiné vzory, tendence a souvztažnosti; takto zhotovenou rozmnoženinu je oprávněn uchovat pouze po dobu nezbytnou pro účely této automatizované analýzy textů nebo dat.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije pro rozmnoženiny díla, jehož autorautor si užití podle odstavce 1 výslovně vyhradil vhodným způsobem; v případě díla zpřístupněného podle § 18 odst. 2 strojově čitelnými prostředky.
(3)
Ustanoveními odstavců 1 a 2 není dotčeno ustanovení § 39d.
§ 39d
Licence k rozmnožování díla pro účely automatizované analýzy textů nebo dat k vědeckému výzkumu
Do práva autorského nezasahuje
a)
vysoká škola, která jako součást své činnosti provádí vědecký výzkum, nebo právnická osoba, jejímž hlavním cílem je provádět vědecký výzkum nebo vykonávat vzdělávací činnost zahrnující rovněž vědecký výzkum, jestliže je vědecký výzkum této vysoké školy nebo právnické osoby prováděn tak, aby přístup k jeho výsledkům nebyl přednostně umožněn tomu, kdo na tuto vysokou školu nebo právnickou osobu vykonává rozhodující vliv, a současně tak, aby výzkum byl prováděn ve veřejném zájmu nebo na neziskovém základě nebo tak, že všechny zisky jsou zpětně investovány do vědeckého výzkumu této vysoké školy nebo právnické osoby, nebo
b)
instituce kulturního dědictví,
zhotoví-li pro účely vědeckého výzkumu rozmnoženinu díla za účelem automatizované analýzy textů nebo dat v digitální podobě, prováděné za účelem získání informací, zahrnujících mimo jiné vzory, tendence a souvztažnosti; takto zhotovenou rozmnoženinu je povinna uložit s vhodnou úrovní zabezpečení a může ji uchovávat pro účely vědeckého výzkumu, včetně ověření výsledků výzkumu.
Díl 5
Ochrana práva autorského
§ 40
(1)
AutorAutor, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo nebo jehož právu hrozí neoprávněný zásah, může se domáhat zejména
a)
určení svého autorství,
b)
zákazu ohrožení svého práva, včetně hrozícího opakování, nebo neoprávněného zásahu do svého práva, zejména zákazu neoprávněné výroby, neoprávněného obchodního odbytu, neoprávněného dovozu nebo vývozu originálu nebo rozmnoženiny či napodobeniny díla, neoprávněného sdělování díla veřejnosti, jakož i neoprávněné propagace, včetně inzerce a jiné reklamy,
c)
sdělení údajů o způsobu a rozsahu neoprávněného užití, o původu neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla, o způsobu a rozsahu jejího neoprávněného užití, o její ceně, o ceně služby, která s neoprávněným užitím díla souvisí, a o osobách, které se neoprávněného užití díla účastní, včetně osob, kterým byly předmětné rozmnoženiny či napodobeniny díla určeny za účelem jejich poskytnutí třetí osobě, a rovněž informací o skutečnostech rozhodných pro výši odměny podle § 24 a 25; práva na informace podle tohoto ustanovení se autorautor může domáhat vůči osobě, která do jeho práva neoprávněně zasáhla nebo je neoprávněně ohrozila, a dále zejména vůči osobě, která
1.
má nebo měla v držení neoprávněně zhotovenou rozmnoženinu či napodobeninu díla za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu,
2.
využívá nebo využívala za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu službu, která neoprávněně zasahuje nebo zasahovala do práva autoraautora nebo je neoprávněně ohrožuje nebo ohrožovala,
3.
poskytuje nebo poskytovala za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu službu užívanou při činnostech, které neoprávněně zasahují do práva autoraautora nebo je neoprávněně ohrožují,
4.
byla označena osobou uvedenou v bodě 1, 2 nebo 3 jako osoba, která se účastní pořízení, výroby nebo distribuce rozmnoženiny či napodobeniny díla anebo poskytování služeb, které neoprávněně zasahují do práva autoraautora nebo je neoprávněně ohrožují, nebo
5.
je osobou povinnou podle § 24 odst. 6 nebo § 25 odst. 2,
d)
odstranění následků zásahu do práva, zejména
1.
stažením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2 z obchodování nebo jiného užití,
2.
stažením z obchodování a zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2,
3.
zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2,
4.
zničením nebo odstraněním materiálů a nástrojů použitých výlučně nebo převážně k výrobě neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2,
e)
poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu, zejména
1.
omluvou,
2.
zadostiučiněním v penězích, pokud by se přiznání jiného zadostiučinění nejevilo postačujícím; výši peněžitého zadostiučinění určí soud, který přihlédne zejména k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k zásahu do práva došlo; tím není vyloučena dohoda o narovnání,
f)
zákazu poskytování služby, kterou využívají třetí osoby k porušování nebo ohrožování práva autoraautora.
(2)
Opatření podle odstavce 1 písm. d) musí být přiměřené závažnosti porušení práva a musí být přihlédnuto k zájmům třetích osob, zejména spotřebitelůspotřebitelů a osob jednajících v dobré víře.
(3)
AutoroviAutorovi, jehož návrhu bylo vyhověno, může soud přiznat v rozsudku právo uveřejnit rozsudek na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl, a podle okolností určit i rozsah, formu a způsob uveřejnění.
(4)
Právo na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení podle zvláštních právních předpisů zůstává nedotčeno; místo skutečně ušlého zisku se autorautor může domáhat náhrady ušlého zisku ve výši odměny, která by byla obvyklá za získání takové licence v době neoprávněného nakládání s dílem. Výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně toho, kdo neoprávněně nakládal s dílem, aniž by k tomu získal potřebnou licenci, činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem.
§ 41
Domáhat se nároků podle § 40 odst. 1 písm. b) až d) a f) a § 40 odst. 3 a 4 je oprávněna namísto autoraautora osoba, která smluvně nabyla výhradní oprávnění k výkonu práva dílo užít, nebo které je výkon tohoto oprávnění svěřen zákonem; nároku na přiměřené zadostiučinění k odčinění nemajetkové újmy se tato osoba může domáhat pouze za zásah do majetkových práv autorských. Právo autoraautora domáhat se nároku na přiměřené zadostiučinění k odčinění nemajetkové újmy způsobené zásahem do osobnostních práv autorských, jakož i nároku podle § 40 odst. 3 zůstává nedotčeno.
§ 42
(1)
AutorAutor může požadovat od orgánů Celní správy České republiky informace o obsahu a rozsahu dovozu zboží, které
a)
je rozmnoženinou jeho díla nebo zvukovým, zvukově obrazovým nebo jiným záznamem takového díla,
b)
má k pořízení takové rozmnoženiny sloužit jako nosič (nenahraný nosič),
c)
je přístrojem k zhotovení zvukových, zvukově obrazových nebo jiných záznamů nebo tiskové rozmnoženiny, anebo
d)
je zařízením, výrobkem nebo součástkou podle § 43 odst. 2,
a nahlížet do celních dokumentů v rozsahu nezbytném k tomu, aby zjistil, zda dovoz takového zboží k užití na území celé České republiky je oprávněný podle tohoto zákona, nebo aby zjistil údaje rozhodné pro uplatnění práv z tohoto zákona vyplývajících.
(2)
Ustanovení odstavce 1 platí obdobně i při vývozu zboží.
(3)
Informace podle odstavců 1 a 2 může požadovat také příslušný kolektivní správce, jakož i právnická osoba oprávněná hájit zájmy autorůautorů, nebo osoby, kterým ze zákona přísluší oprávnění k výkonu majetkových práv k dílu (§ 58) nebo ze smlouvy výhradní oprávnění.
(4)
Poskytnutí těchto informací není porušením mlčenlivosti podle daňového řádu.
§ 43
(1)
Do práva autorského neoprávněně zasahuje ten, kdo obchází nebo jinak maří účinné technické prostředkyúčinné technické prostředky ochrany práv podle tohoto zákona.
(2)
Do práva autorského neoprávněně zasahuje také ten, kdo vyrábí, dováží, přijímá, rozšiřuje, prodává, pronajímá, propaguje prodej nebo pronájem nebo drží k obchodnímu účelu zařízení, výrobky nebo součástky nebo poskytuje služby, které
a)
jsou za účelem obcházení účinných technických prostředkůúčinných technických prostředků nabízeny, propagovány nebo uváděny na trh,
b)
mají vedle obcházení účinných technických prostředkůúčinných technických prostředků jen omezený obchodně významný účel nebo jiné užití, nebo
c)
jsou určeny, vyráběny, upravovány nebo prováděny především s cílem umožnit nebo usnadnit obcházení účinných technických prostředkůúčinných technických prostředků.
(3)
Účinnými technickými prostředkyÚčinnými technickými prostředky podle tohoto zákona se rozumí jakákoli technologie, zařízení nebo součástka, která je při své obvyklé funkci určena k tomu, aby zabraňovala nebo omezovala takové úkony ve vztahu k dílům, ke kterým autorautor neudělil oprávnění, jestliže užití díla může autorautor kontrolovat uplatněním kontroly přístupu nebo ochranného procesu jako je šifrování, kódování nebo jiná úprava díla nebo uplatněním kontrolního mechanismu rozmnožování.
(4)
Právní ochranou podle odstavce 1 nejsou dotčena ustanovení § 30a, § 31 odst. 1 písm. b), § 34 písm. a), § 38a odst. 2, § 38e, 39 a § 39a odst. 4 v rozsahu nezbytném k využití výjimky. AutorAutor, který pro své dílo použil technické prostředky podle odstavce 3, je povinen zpřístupnit své dílo oprávněným uživatelůmuživatelům v rozsahu nezbytném ke splnění účelu uvedeného užití díla. AutorAutor může zpřístupnit své dílo, pro které použil technické prostředky podle odstavce 3, i v případě zhotovení záznamu svého díla pro osobní potřebu podle § 30; to nebrání autoroviautorovi, aby přijal odpovídající opatření týkající se počtu takových rozmnoženin.
(5)
Ustanovení odstavce 4 se nevztahuje na dílo, které bylo autoremautorem či s jeho souhlasem zpřístupněno veřejnosti způsobem podle § 18 odst. 2.
(6)
Právní ochranou podle odstavce 1 nejsou dotčena ustanovení § 31a, § 37 odst. 1 písm. a) a b) a § 39d v rozsahu nezbytném k využití výjimky. AutorAutor, který pro své dílo použil technické prostředky podle odstavce 3, je povinen zpřístupnit své dílo oprávněným uživatelůmuživatelům v rozsahu nezbytném ke splnění účelu uvedeného užití díla.
(7)
Technické prostředky ke splnění povinností podle odstavců 4 a 6 používané autoremautorem dobrovolně nebo na základě dohod požívají ochrany podle odstavců 1 až 3.
§ 44
(1)
Do práva autorského zasahuje též ten, kdo bez svolení autoraautora způsobuje, umožňuje, usnadňuje nebo zastírá porušování práva autorského tím, že
a)
odstraňuje nebo mění jakoukoli elektronickou informaci o správě práv k dílu, nebo
b)
rozšiřuje, dováží nebo přijímá za účelem rozšiřování, vysílá nebo sděluje veřejnosti, a to i způsobem podle § 18 odst. 2, dílo, ze kterého byla informace o správě práv nedovoleně odstraněna nebo změněna.
(2)
Informací o správě práv k dílu podle odstavce 1 je jakákoli informace určená autoremautorem, která identifikuje dílo, autoraautora nebo jiného nositele práva, nebo informace o způsobech a podmínkách užití díla a jakákoli čísla nebo kódy, které takovou informaci představují. Totéž platí i pro informaci, která je připojena k rozmnoženině díla nebo se objevuje v souvislosti se sdělováním díla veřejnosti.
§ 45
Do práva autorského neoprávněně zasahuje též ten, kdo pro své dílo používá názvu nebo vnější úpravy již použitých po právu jiným autoremautorem pro dílo téhož druhu, jestliže by to mohlo vyvolat nebezpečí záměny obou děl, pokud nevyplývá z povahy díla nebo jeho určení jinak.
Díl 6
Užití díla poskytovatelem služeb pro sdílení obsahu online
§ 46
(1)
Poskytovatelem služby pro sdílení obsahu online se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatel služby informační společnosti36), jejímž hlavním účelem nebo jedním z hlavních účelů je ukládat a sdělovat veřejnosti velký počet děl nahrávaných uživatelemuživatelem takové služby a která soutěží nebo může soutěžit s jinými online službami zpřístupňujícími díla stejné cílové skupině, přičemž poskytovatel takové služby tato díla uspořádává a propaguje za účelem zisku.
(2)
Za poskytovatele služby pro sdílení obsahu onlineposkytovatele služby pro sdílení obsahu online se nepovažuje ten, kdo poskytuje takovou službu informační společnosti36), kterou je nezisková online encyklopedie, neziskové vzdělávací a vědecké úložiště, platforma pro vývoj a sdílení softwaru s otevřeným zdrojovým kódem, služba elektronických komunikací37), online tržiště a mezipodniková cloudová služba a cloudová služba, která uživatelůmuživatelům umožňuje nahrávat obsah pro vlastní potřebu.
§ 47
(1)
Poskytovatel služby pro sdílení obsahu onlinePoskytovatel služby pro sdílení obsahu online neodpovídá za neoprávněné sdělování díla veřejnostisdělování díla veřejnosti podle § 18 odst. 2, pokud
a)
vynaložil nejlepší úsilí k získání oprávnění k výkonu tohoto práva,
b)
v souladu s vysokými odvětvovými standardy odborné péče vynaložil nejlepší úsilí k zamezení nahrání díla, o kterém mu autorautor poskytl relevantní a nezbytné informace, a
c)
neprodleně poté, co obdržel od autoraautora dostatečně odůvodněné oznámení, znemožnil přístup k dílu nebo je odstranil ze svých internetových stránek a vynaložil nejlepší úsilí k zamezení jeho opětovnému nahrání v souladu s písmenem b).
(2)
Při určování, zda poskytovatel služby pro sdílení obsahu onlineposkytovatel služby pro sdílení obsahu online splnil své povinnosti podle odstavce 1, se s ohledem na zásadu proporcionality zohlední mimo jiné
a)
druh a rozsah služby, její cílová skupina a typ díla nahraného uživatelemuživatelem služby a
b)
dostupnost vhodných a účinných prostředků k plnění povinností podle odstavce 1 a jejich náklady pro poskytovatele služby.
(3)
Při použití nástrojů pro automatické rozpoznávání obsahu může k zamezení nahrání díla podle odstavce 1 písm. b) a k zamezení opětovného nahrání díla podle odstavce 1 písm. c) dojít pouze v případech, kdy poskytovatel služby pro sdílení obsahu onlineposkytovatel služby pro sdílení obsahu online vyhodnotí nahrávaný obsah jako totožný či rovnocenný dílu identifikovanému autoremautorem podle odstavce 1 písm. b) nebo c). Totožným obsahem se rozumí shodný obsah bez dodatečných prvků nebo přidané hodnoty. Rovnocenným obsahem se rozumí obsah, který se od díla identifikovaného autoremautorem odlišuje jen takovými úpravami, které lze považovat za nepodstatné bez nutnosti poskytnutí dalších údajů autoremautorem a bez samostatného posouzení oprávněnosti užití díla s úpravami podle tohoto zákona.
(4)
Poskytovatel služeb pro sdílení obsahu onlinePoskytovatel služeb pro sdílení obsahu online nemá obecnou povinnost dohlížet nad obsahem ukládaným uživateliuživateli jeho služby.
(5)
Poskytovatel služby pro sdílení obsahu onlinePoskytovatel služby pro sdílení obsahu online se nemůže dovolat omezení odpovědnosti za ukládání obsahu informací poskytovaných uživatelemuživatelem podle zákona o některých službách informační společnosti36).
§ 48
(1)
Poskytovatel služby pro sdílení obsahu onlinePoskytovatel služby pro sdílení obsahu online, jehož služba je na trhu na území České republiky nebo některého z členských států Evropské unie nebo států tvořících Evropský hospodářský prostor po dobu kratší 3 let a jehož roční obrat vypočtený v souladu s doporučením Komise o definici mikropodniků, malých a středních podniků38) činí méně než 10 000 000 EUR, neodpovídá za neoprávněné sdělování díla veřejnostisdělování díla veřejnosti podle § 18 odst. 2, pokud
a)
vynaložil nejlepší úsilí k získání oprávnění k výkonu tohoto práva; ustanovení § 47 odst. 2 se použije obdobně, a
b)
neprodleně poté, co obdržel od autoraautora dostatečně odůvodněné oznámení, znemožnil přístup k dílu nebo je odstranil ze svých internetových stránek.
(2)
Poskytovatel služby pro sdílení obsahu online, na něhož se vztahuje odstavec 1, u něhož průměrný měsíční počet jedinečných návštěvníků služby vypočtený na základě předchozího kalendářního roku překročí 5 000 000, neodpovídá za neoprávněné sdělování díla veřejnostisdělování díla veřejnosti podle § 18 odst. 2, pokud rovněž vynaložil nejlepší úsilí k zamezení opětovnému nahrání díla, o němž mu autorautor poskytl relevantní a nezbytné informace. Ustanovení § 47 odst. 2 se použije obdobně.
(3)
Ustanovení § 47 odst. 3 se použije na poskytovatele služby pro sdílení obsahu onlineposkytovatele služby pro sdílení obsahu online podle odstavců 1 a 2 obdobně.
§ 49
Při plnění povinností podle § 47 odst. 1 a § 48 odst. 1 a 2 nesmí spolupráce mezi poskytovateli služeb pro sdílení obsahu online a nositeli právnositeli práv vést k omezování dostupnosti díla zpřístupněného v souladu s tímto zákonem uživatelemuživatelem při využití služby poskytovatele služby pro sdílení obsahu online.
§ 50
(1)
Poskytovatel služby pro sdílení obsahu onlinePoskytovatel služby pro sdílení obsahu online je povinen
a)
poskytnout autoroviautorovi na jeho žádost přiměřené informace o postupech podle § 47 a 48 a bylo-li takovému poskytovateli služby uděleno oprávnění k výkonu práva na sdělování díla veřejnostisdělování díla veřejnosti podle § 18 odst. 2, je povinen poskytnout autoroviautorovi na jeho žádost informace o užití díla, na které se toto oprávnění vztahuje,
b)
informovat uživateleuživatele své služby prostřednictvím svých obchodních podmínek o možnostech užít dílo v souladu s tímto zákonem.
(2)
Informace podle odstavce 1 písm. a) je poskytovatel služby pro sdílení obsahu onlineposkytovatel služby pro sdílení obsahu online povinen poskytnout namísto autoroviautorovi osobě, která smluvně nabyla výhradní oprávnění k výkonu práva dílo užít, nebo které je výkon tohoto oprávnění svěřen zákonem.
§ 51
(1)
Poskytovatel služby pro sdílení obsahu onlinePoskytovatel služby pro sdílení obsahu online je povinen zavést účinný a rychlý mechanismus pro vyřizování stížností a zjednání nápravy, který bude moci využít uživateluživatel jeho služby v případě sporů týkajících se znemožnění přístupu k jím nahranému dílu nebo jeho odstranění. Podání a vyřízení stížností musí být pro uživateleuživatele zdarma.
(2)
Trvá-li v rámci vyřizování stížnosti podle odstavce 1 autorautor na znemožnění přístupu ke svému dílu nebo jeho odstranění, je povinen to zdůvodnit.
(3)
Stížnost podle odstavce 1 musí být vyřízena bez zbytečného odkladu. Posouzení stížnosti týkající se znemožnění přístupu k nahranému dílu nebo odstranění nahraného díla nesmí být výhradně automatizované.
§ 52
Udělí-li autorautor poskytovateli služeb pro sdílení obsahu online oprávnění k výkonu práva podle § 18 odst. 1 nebo 2, vztahuje se toto oprávnění rovněž na úkony podle § 18 odst. 1 a 2 prováděné uživatelemuživatelem takové služby, pokud tento uživateluživatel nevykonává tyto úkony v rámci svého podnikání nebo samostatného výkonu svého povolání nebo pokud tyto úkony nevytváří významné příjmy.
Díl 7
Postupy pro řešení sporů
§ 53
Zprostředkování a využití prostředníka
Zprostředkováním se pro účely tohoto zákona rozumí postup prostředníka spočívající v poskytování pomoci při jednání, předkládání návrhů, nalézání řešení sporných otázek a dalších souvisejících činnostech prováděných s cílem usnadnit sjednávání licencí na užití audiovizuálního dílaaudiovizuálního díla způsobem podle § 18 odst. 2, řešení sporů vyplývajících z § 47 odst. 1 písm. b) a c), § 48 odst. 1 písm. b) a z § 49, řešení sporů vyplývajících z práva autoraautora požadovat přiměřenou a spravedlivou dodatečnou odměnu za poskytnutí licence, řešení sporů vzniklých při plnění povinnosti nabyvatele licence nebo podlicence předkládat autoroviautorovi pravidelně aktuální, relevantní a úplné informace o užití díla39) a v případech uvedených v § 101. Zprostředkování mohou využít nositelé právnositelé práv, uživateléuživatelé podle § 95 odst. 4 nebo jejich sdružení nebo kolektivní správci podle § 95a odst. 1. Zájemci o zprostředkování mohou ke zprostředkování využít jednoho nebo více prostředníků ze seznamu prostředníků vedeného ministerstvem.
§ 54
Seznam prostředníků
(1)
Ministerstvo vede seznam prostředníků, který obsahuje jména prostředníků a kontaktní údaje podle § 56 odst. 1. Seznam prostředníků je informačním systémem veřejné správy a je uveřejněn na internetových stránkách ministerstva.
(2)
Oprávnění k výkonu činnosti prostředníka ministerstvo udělí fyzické osobě, která je
a)
plně svéprávná,
b)
bezúhonná a
c)
odborně způsobilá.
§ 54a
Bezúhonnost
(1)
Za bezúhonného podle § 54 odst. 2 písm. b) se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.
(2)
Pro prokazování bezúhonnosti se použije § 96b obdobně.
§ 54b
Odborná způsobilost
(1)
Odborně způsobilým podle § 54 odst. 2 písm. c) je ten, kdo
a)
získal vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu a
b)
úspěšně vykonal zkoušku prostředníka.
(2)
Zkouška prostředníka zahrnuje ověření znalostí z oblasti autorského práva potřebných pro výkon činnosti prostředníka a základních znalostí a dovedností z oblasti mimosoudního řešení sporů. Zkouška je ústní a nesmí trvat déle než 2 hodiny. Zkoušku skládá žadatel před komisí jmenovanou ministrem kultury. Komise je nejméně tříčlenná a jejím předsedou je státní zaměstnanec zařazený k výkonu služby v ministerstvu. Komise je usnášeníschopná za přítomnosti všech svých členů a rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů svých členů. Zkouška se hodnotí výsledkem „uspěl(a)“ nebo „neuspěl(a)“. O výsledku zkoušky vyhotoví komise protokol. Žadatel, který při zkoušce neuspěl, může podat novou přihlášku ke zkoušce nejdříve 1 rok ode dne konání zkoušky, při které neuspěl.
§ 55
Hostující prostředník
(1)
Činnost prostředníka může v České republice vykonávat dočasně nebo příležitostně jako hostující prostředník též státní příslušník jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, kterého ministerstvo zapíše do seznamu prostředníků jako hostujícího prostředníka na základě jeho žádosti. Na podání této žádosti se použije § 56 odst. 1 obdobně. K žádosti žadatel připojí kopii dokladu potvrzujícího, že je v souladu s právními předpisy jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor oprávněn vykonávat činnost srovnatelnou s činností prostředníka. Ministerstvo jej po splnění uvedených podmínek bez zbytečného odkladu zapíše do seznamu prostředníků; do seznamu prostředníků však nelze zapsat osobu, která není plně svéprávná nebo bezúhonná.
(2)
Činnost hostujícího prostředníka na území České republiky se řídí právním řádem České republiky. Hostující prostředník je oprávněn vykonávat na území České republiky činnost prostředníka podle tohoto zákona ode dne, kdy bude zapsán do seznamu prostředníků.
§ 56
Zápis do seznamu prostředníků, změny zapsaných údajů a vyškrtnutí ze seznamu prostředníků
(1)
V žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti prostředníka žadatel uvede, kromě obecných náležitostí podání stanovených správním řádem, identifikátor své datové schránky nebo adresu pro doručování písemností na území České republiky, popřípadě elektronickou adresu.
(2)
Ministerstvo do seznamu prostředníků zapíše toho, komu udělilo oprávnění podle § 54 odst. 2. Zápis do seznamu prostředníků provede ministerstvo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění.
(3)
Prostředník oznámí ministerstvu bez zbytečného odkladu změny údajů podle odstavce 1. Ministerstvo zapíše oznámené změny do seznamu prostředníků.
(4)
Ministerstvo vyškrtne ze seznamu prostředníků prostředníka, který zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého nebo nezvěstného.
(5)
Ministerstvo odejme oprávnění k výkonu činnosti prostředníka a vyškrtne jej ze seznamu prostředníků nebo vyškrtne ze seznamu hostujícího prostředníka, jestliže prostředník nebo hostující prostředník
a)
byl omezen ve svéprávnosti,
b)
přestal splňovat podmínku bezúhonnosti,
c)
požádal o odnětí oprávnění k výkonu činnosti prostředníka nebo v případě hostujícího prostředníka o zrušení zápisu do seznamu prostředníků, nebo
d)
porušil povinnost prostředníka stanovenou tímto zákonem závažným způsobem, nebo ji v průběhu posledních 2 let i přes písemné upozornění ministerstva porušil opakovaně.
(6)
Ministerstvo vyškrtne hostujícího prostředníka ze seznamu prostředníků, jestliže zaniklo jeho oprávnění vykonávat činnost srovnatelnou s činností prostředníka, kterou byl v souladu s právními předpisy jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor oprávněn vykonávat.
(7)
Prostředník nebo hostující prostředník ministerstvu písemně oznámí skutečnosti, které jsou důvodem pro odnětí oprávnění k výkonu činnosti prostředníka nebo pro vyškrtnutí ze seznamu prostředníků, a to nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděl.
§ 57
Postup při využití prostředníka
(1)
Žádost o zprostředkování podle § 53 předkládá písemně prostředníkovi nebo hostujícímu prostředníkovi kterýkoli ze zájemců o zprostředkování.
V žádosti uvede dosavadní stav jednání, připojí svůj návrh a sdělí stanovisko ostatních zájemců o zprostředkování. Prostředník nebo hostující prostředník je povinen odmítnout zprostředkování, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k zájemci o zprostředkování nebo k jeho zástupci lze pochybovat o jeho nepodjatosti.
(2)
Nedohodnou-li se zájemci o zprostředkování na osobě prostředníka nebo hostujícího prostředníka, určí prostředníka nebo hostujícího prostředníka na žádost zájemce o zprostředkování ministerstvo.
(3)
Nevyjádří-li žádný ze zájemců o zprostředkování do 3 měsíců od předložení návrhu dohody připravené prostředníkem nebo hostujícím prostředníkem výhrady k tomuto návrhu, má se za to, že jej přijali.
(4)
Nedohodnou-li se zájemci o zprostředkování s prostředníkem nebo hostujícím prostředníkem na výši jeho odměny, má prostředník nebo hostující prostředník nárok na odměnu ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém bylo zprostředkování poskytováno, vyhlášené podle zákona upravujícího zaměstnanost.
(5)
Pro zprostředkování se použijí § 4 odst. 2, § 5 odst. 2, § 6 až 9, § 10 odst. 1, 2 a 4 a § 12 zákona o mediaci21) obdobně.
Díl 8
Zvláštní ustanovení o některých dílech
§ 58
Zaměstnanecké dílo
(1)
Není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu. Takové dílo je zaměstnaneckým dílem. Zaměstnavatel může právo výkonu podle věty první postoupit třetí osobě pouze se svolením autoraautora, ledaže se tak děje v případě převodu obchodního závoduobchodního závodu. Má se za to, že takové svolení je neodvolatelné a vztahuje se i ke všem případným dalším postoupením. Třetí osoba, které bylo právo výkonu postoupeno, se pak pro účely tohoto zákona považuje za zaměstnavatele.
(2)
Smrtí nebo zánikem zaměstnavatele, který byl oprávněn vykonávat majetková práva k zaměstnaneckému dílu a který nemá právního nástupce, nabývá oprávnění k výkonu těchto práv autorautor.
(3)
Nevykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu vůbec nebo je vykonává nedostatečně, má autorautor právo požadovat, aby mu zaměstnavatel za obvyklých podmínek poskytl licenci, ledaže existuje na straně zaměstnavatele závažný důvod k jejímu odmítnutí.
(4)
Autorova osobnostní práva k zaměstnaneckému dílu zůstávají nedotčena. Vykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu, má se za to, že autor svolil ke zveřejnění, úpravám, zpracování včetně překladu, spojení s jiným dílem, zařazení do díla souborného, jakož i k tomu, aby uváděl zaměstnanecké dílo na veřejnost pod svým jménem, ledaže je sjednáno jinak.
(5)
Není-li sjednáno jinak, má se za to, že autorautor udělil zaměstnavateli svolení k dokončení svého nehotového zaměstnaneckého díla pro případ, že jeho právní vztah k zaměstnavateli skončí dříve, než dílo dokončí, jakož i pro případ, že budou existovat důvodné obavy, že zaměstnanec dílo nedokončí řádně nebo včas v souladu s potřebami zaměstnavatele.
(6)
Není-li sjednáno jinak, má autorautor zaměstnaneckého díla vůči zaměstnavateli právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, jestliže se mzda nebo jiná odměna vyplacená autoroviautorovi zaměstnavatelem dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu a významu takového díla pro dosažení takového zisku; toto ustanovení se nepoužije na díla uvedená v odstavci 7, ať jsou díly zaměstnaneckými, či se za ně považují, ledaže je sjednáno jinak.
(7)
Počítačové programy a databáze, jakož i kartografická díla, která nejsou kolektivními díly, se považují za zaměstnanecká díla i tehdy, byla-li autoremautorem vytvořena na objednávku; objednatel se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Ustanovení § 61 se na tato díla nevztahuje.
(8)
Práva a povinnosti podle odstavců 1 až 6 zůstávají skončením právního vztahu podle odstavce 1, popřípadě podle odstavce 7 nedotčena.
(9)
V případě agenturního zaměstnání4d) se pro účely tohoto ustanovení za zaměstnavatele považuje zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec agentury práce dočasně vykonává práci podle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti, není-li mezi agenturou práce a takovým zaměstnavatelem dohodnuto jinak.
(10)
Odstavce 1 až 6 a 8 se použijí obdobně pro díla vytvořená ke splnění povinností vyplývajících ze vztahu mezi právnickou osobou a autoremautorem, který je členem jejího statutárního nebo jiného voleného nebo jmenovaného orgánu; tato právnická osoba se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Ustanovení § 61 se na takto vzniklá díla nepoužije.
§ 59
Kolektivní dílo
(1)
Kolektivním dílemKolektivním dílem je dílo, na jehož tvorbě se podílí více autorůautorů, které je vytvářeno z podnětu a pod vedením fyzické nebo právnické osoby a uváděno na veřejnost pod jejím jménem, přičemž příspěvky zahrnuté do takového díla nejsou schopny samostatného užití.
(2)
Kolektivní dílaKolektivní díla se považují za zaměstnanecká díla podle § 58 i tehdy, byla-li vytvořena na objednávku; objednatel se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Ustanovení § 61 se na tato díla nevztahuje.
(3)
Dílo audiovizuální a díla audiovizuálně užitá nejsou dílem kolektivním.
§ 60
Školní dílo
(1)
Škola nebo školské či vzdělávací zařízení mají za obvyklých podmínek právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla (§ 35 odst. 3). Odpírá-li autorautor takového díla udělit svolení bez závažného důvodu, mohou se tyto osoby domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho vůle u soudu. Ustanovení § 35 odst. 3 zůstává nedotčeno.
(2)
Není-li sjednáno jinak, může autorautor školního díla své dílo užít či poskytnout jinému licenci, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy školy nebo školského či vzdělávacího zařízení.
(3)
Škola nebo školské či vzdělávací zařízení jsou oprávněny požadovat, aby jim autorautor školního díla z výdělku jím dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence podle odstavce 2 přiměřeně přispěl na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložily, a to podle okolností až do jejich skutečné výše; přitom se přihlédne k výši výdělku dosaženého školou nebo školským či vzdělávacím zařízením z užití školního díla podle odstavce 1.
§ 61
Dílo vytvořené na objednávku a soutěžní dílo
(1)
Je-li dílo autoremautorem vytvořené na základě smlouvy o dílo (dílo vytvořené na objednávku), platí, že autorautor poskytl licenci k účelu vyplývajícímu ze smlouvy, není-li sjednáno jinak. K užití díla nad rámec takového účelu je objednatel oprávněn pouze na základě licenční smlouvy, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak.
(2)
Není-li sjednáno jinak, autorautor může dílo vytvořené na objednávku užít a poskytnout licenci jinému, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy objednatele.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně pro dílo vytvořené autoremautorem jako soutěžícím ve veřejné soutěži (soutěžní dílo).
Dílo audiovizuální
§ 62
Obecná ustanovení
(1)
Audiovizuálním dílemAudiovizuálním dílem je dílo vytvořené uspořádáním děl audiovizuálně užitých, ať již zpracovaných, či nezpracovaných, které sestává z řady zaznamenaných spolu souvisejících obrazů, vyvolávajících dojem pohybu, ať již doprovázených zvukem, či nikoli, vnímatelných zrakem, a jsou-li doprovázeny zvukem, vnímatelných i sluchem.
(2)
Zpracovat dílo a zařadit je do díla audiovizuálního lze jen se svolením autoraautora.
§ 63
Autor audiovizuálního díla
(1)
AutoremAutorem audiovizuálního díla je jeho režisér. Tím nejsou dotčena práva autorůautorů děl audiovizuálně užitých.
(2)
Má se za to, že prohlášení o audiovizuálním díleaudiovizuálním díle a o právech k takovému dílu, včetně práv týkajících se jeho užití, zapsané v rejstříku audiovizuálních dělaudiovizuálních děl vedeném podle mezinárodní smlouvy, je pravdivé, není-li prokázán opak; to neplatí v případech, kdy prohlášení nemůže být platné podle tohoto zákona nebo kdy je v rozporu s jiným prohlášením v takovém rejstříku.
(3)
Není-li sjednáno jinak, platí pro případ, že autorautor audiovizuálního díla udělil výrobci prvotního záznamu audiovizuálního díla písemnou smlouvou oprávnění zaznamenat je na prvotní záznam, že
a)
tomuto výrobci poskytl i výhradní a neomezenou licenci k užití audiovizuálního díla ve znění původním, dabovaném i opatřeném titulky, jakož i k užití fotografií vytvořených v souvislosti s pořízením prvotního záznamu, a to s možností poskytnout oprávnění tvořící součást takové licence zcela nebo zčásti třetí osobě, a že
b)
se s tímto výrobcem dohodl na odměně ve výši, která je v době uzavření smlouvy za smluvních podmínek obdobných obsahu této smlouvy pro takový druh díla obvyklá.
(4)
Pro vztah mezi autoremautorem audiovizuálního díla a výrobcem prvotního záznamu audiovizuálního díla se ustanovení o odstoupení od smlouvy pro změnu přesvědčení autoraautora podle občanského zákoníku13) nepoužije, ledaže je sjednáno jinak; ustanovení § 58 odst. 4 se použije přiměřeně a ustanovení § 58 odst. 5 platí obdobně.
§ 64
Díla audiovizuálně užitá
(1)
Dílem audiovizuálně užitým je jakékoli dílo zařazené do díla audiovizuálního.
(2)
Není-li sjednáno jinak, platí pro případ, že autorautor díla audiovizuálně užitého, s výjimkou díla hudebního, udělil výrobci prvotního záznamu audiovizuálního díla písemnou smlouvou oprávnění k zařazení díla do díla audiovizuálního, že tomuto výrobci
a)
udělil svolení dílo beze změny nebo po zpracování či jiné změně zařadit do díla audiovizuálního, zaznamenat je pro prvotní záznam takového audiovizuálního díla, jakož i dabovat je a opatřit je titulky, že
b)
mu poskytl i výhradní a neomezenou licenci k užití svého díla při užití audiovizuálního díla, jakož i fotografií vytvořených v souvislosti s pořízením prvotního záznamu, a to s možností oprávnění tvořící součást takové licence zcela nebo zčásti poskytnout třetí osobě, a že
c)
se s ním dohodl na odměně ve výši, která je v době uzavření smlouvy za smluvních podmínek obdobných obsahu této smlouvy pro takový druh díla obvyklá.
(3)
Není-li sjednáno jinak, může autorautor díla audiovizuálně užitého podle odstavce 2 udělit svolení k zařazení takového díla do jiného díla audiovizuálního či zařadit je do takového díla sám až po uplynutí deseti let od udělení svolení podle odstavce 2.
(4)
Ustanovení § 63 odst. 4 platí obdobně.
Počítačové programy
§ 65
Obecná ustanovení
(1)
Počítačový program, bez ohledu na formu jeho vyjádření, včetně přípravných koncepčních materiálů, je chráněn jako dílo literární, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak.
(2)
Myšlenky a principy, na nichž je založen jakýkoli prvek počítačového programu, včetně těch, které jsou podkladem jeho propojení s jiným programem, nejsou podle tohoto zákona chráněny.
§ 66
Omezení rozsahu práv autora k počítačovému programu
(1)
Do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, jestliže
a)
rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program, je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny počítačového programu, činí-li tak při zavedení a provozu počítačového programu nebo opravuje-li chyby počítačového programu,
b)
jinak rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program, je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny počítačového programu v souladu s jeho určením, není-li dohodnuto jinak,
c)
zhotoví si záložní rozmnoženinu počítačového programu, je-li nezbytná pro jeho užívání,
d)
zkoumá, studuje nebo zkouší sám nebo jím pověřená osoba funkčnost počítačového programu za účelem zjištění myšlenek a principů, na nichž je založen kterýkoli prvek počítačového programu, činí-li tak při takovém zavedení, uložení počítačového programu do paměti počítače nebo při jeho zobrazení, provozu či přenosu, k němuž je oprávněn,
e)
rozmnožuje kód nebo překládá jeho formu při rozmnožování počítačového programu nebo při jeho překladu či jiném zpracování, úpravě či jiné změně, je-li k ní oprávněn, a to samostatně nebo prostřednictvím jím pověřené osoby, jsou-li takové rozmnožování nebo překlad nezbytné k získání informací potřebných k dosažení vzájemného funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu s jinými počítačovými programy, jestliže informace potřebné k dosažení vzájemného funkčního propojení nejsou pro takové osoby dříve jinak snadno a rychle dostupné a tato činnost se omezuje na ty části počítačového programu, které jsou potřebné k dosažení vzájemného funkčního propojení.
(2)
Za rozmnožování počítačového programu podle tohoto zákona se považuje i zhotovení rozmnoženiny, je-li nezbytná k zavedení a uložení počítačového programu do paměti počítače, jakož i pro jeho zobrazení, provoz a přenos.
(3)
Za pronájem či půjčování podle tohoto zákona se nepovažuje pronájem nebo půjčování rozmnoženiny počítačového programu, kde samotný program není podstatným předmětem pronájmu nebo půjčování.
(4)
Informace získané při činnosti podle odstavce 1 písm. e) nesmějí být poskytnuty jiným osobám, ledaže je to nezbytné k dosažení vzájemného funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu, ani využity k jiným účelům než k dosažení vzájemného funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu. Dále nesmějí být tyto informace využity ani k vývoji, zhotovení nebo k obchodnímu využití počítačového programu podobného tomuto počítačovému programu v jeho vyjádření nebo k jinému jednání ohrožujícímu nebo porušujícímu právo autorské.
(5)
Pro omezení autorských práv k počítačovému programu podle odstavce 1 platí ustanovení § 29 odst. 1.
(6)
Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu, dále oprávněný nabyvatel licence nebo jiná osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu. Takový uživatel může užít oprávněně nabytou rozmnoženinu počítačového programu v rozsahu stanoveném v odstavci 1 (minimální rozsah), pokud není smlouvou dohodnut rozsah širší; minimální rozsah nelze s výjimkou oprávnění uvedeného v odstavci 1 písm. b) dohodou zúžit.
(7)
Ustanovení § 30a až 31, § 32 a 33, § 34 písm. b) až d), § 35 a 36, § 37 odst. 1 písm. b) až d), § 37 odst. 2 až 5, § 37a, § 38, § 38a odst. 1 písm. b), § 38a odst. 2, § 38b až 39, § 39d, § 43 odst. 1, 4, 5 a 7 a ustanovení občanského zákoníku o právu na přiměřenou a spravedlivou dodatečnou odměnu za poskytnutí licence, o právu na informace o užití díla, o právu na odstoupení od smlouvy nebo omezení licence pro nečinnost nabyvatele a o odstoupení od smlouvy pro změnu přesvědčení autoraautora40) se na počítačový program nepoužijí.
(8)
Právní ochranou technických prostředků podle § 43 nejsou dotčena ustanovení odstavce 1 písm. d) a e) v rozsahu nezbytném k využití těchto omezení. AutorAutor, který pro své dílo použil technické prostředky podle § 43 odst. 3, je povinen zpřístupnit počítačový program oprávněnému uživateli v rozsahu podle odstavce 1 a je povinen označit počítačový program chráněný technickými prostředky uvedením jména a adresy osoby, na kterou se má oprávněný uživatel za tím účelem obrátit.
HLAVA II
PRÁVA SOUVISEJÍCÍ S PRÁVEM AUTORSKÝM
Díl 1
Práva výkonného umělce k uměleckému výkonu
§ 67
Umělecký výkon a výkonný umělec
(1)
Umělecký výkon je výkon herce, zpěváka, hudebníka, tanečníka, dirigenta, sbormistra, režiséra nebo jiné osoby, která hraje, zpívá, recituje, předvádí nebo jinak provádí umělecké dílo a výtvory tradiční lidové kultury. Za umělecký výkon se považuje též výkon artisty, aniž jím provádí umělecké dílo.
(2)
Výkonný umělec je fyzická osoba, která umělecký výkon vytvořila.
§ 68
Společný zástupce výkonných umělců
(1)
Při nakládání s právy k výkonům vytvořeným společně při provedení téhož díla více výkonnými umělci, jako jsou členové orchestru, sboru, tanečního souboru nebo jiného uměleckého tělesa, zastupuje tyto výkonné umělce jejich jménem a na jejich účet umělecký vedoucí tělesa jako společný zástupce. Umělecký vedoucí tělesa není společným zástupcem, určí-li většina členů uměleckého tělesa jako společného zástupce jinou osobu; k platnosti plné moci se vyžaduje písemná forma a podpis většiny členů uměleckého tělesa.
(2)
Ustanovení odstavce 1 o společném zástupci neplatí pro výkonného umělce - sólistu, dirigenta a režiséra divadelního představení; tím není dotčeno právo těchto osob být společným zástupcem výkonných umělců.
§ 69
Obsah práva výkonného umělce
Právo výkonného umělce zahrnuje výlučná práva osobnostní (§ 70) a výlučná práva majetková (§ 71).
§ 70
Osobnostní práva výkonného umělce
(1)
Výkonný umělec má právo rozhodnout o zveřejnění svého uměleckého výkonu.
(2)
Sólista, vytváří-li výkon sám, a dirigent, sbormistr, divadelní režisér a sólista, vytváří-li výkon spolu s členy uměleckého tělesa, má právo rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho jméno uvedeno při zveřejnění a dalším užití jeho výkonu. Výkonným umělcům jako členům uměleckého tělesa přísluší právo podle předchozí věty pouze ve vztahu ke společnému jménu (společnému pseudonymu), pod kterým výkon společně vytvářejí; tím není vyloučena dohoda o uvedení jména podle předchozí věty.
(3)
Výkonnému umělci však nepřísluší právo podle odstavce 2 v případech odůvodněných způsobem užití výkonu.
(4)
Výkonný umělec má právo na ochranu před každým znetvořením, zkomolením nebo jinou změnou svého výkonu, která by byla na újmu jeho pověsti; výkonní umělci podle § 68 odst. 1 jsou povinni brát na sebe přiměřený vzájemný ohled.
§ 71
Majetková práva výkonného umělce
(1)
Výkonný umělec má právo svůj umělecký výkon užít v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiný může umělecký výkon užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.
(2)
Právem umělecký výkon užít je
a)
právo na vysílánívysílání a jiné sdělování živého výkonu veřejnosti,
b)
právo na záznam živého výkonu,
c)
právo na rozmnožování zaznamenaného výkonu,
d)
právo na rozšiřování rozmnoženin zaznamenaného výkonu,
e)
právo na pronájem rozmnoženin zaznamenaného výkonu,
f)
právo na půjčování rozmnoženin zaznamenaného výkonu,
g)
právo na sdělování zaznamenaného výkonu veřejnosti.
(3)
Výkonný umělec má právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním jeho zaznamenaného výkonu pro osobní potřebu obdobně podle § 25.
(4)
Výkonný umělec, jenž poskytl výrobci zvukového záznamu smlouvou výhradní a neomezenou licenci k užití svého zaznamenaného výkonu za jednorázovou odměnu, má právo na roční doplňkovou odměnu. Tato odměna mu přísluší za každý celý rok počínaje kalendářním rokem bezprostředně následujícím po roce, ve kterém uplynulo 50 let ode dne, kdy byl zvukový záznam oprávněně vydán, nebo, nedošlo-li k takovému vydání, oprávněně sdělen veřejnosti. Práva na roční doplňkovou odměnu se výkonný umělec nemůže vzdát.
§ 72
Úplatná zákonná licence
(1)
Do práva výkonného umělce nezasahuje, kdo užije umělecký výkon zaznamenaný na zvukový záznam vydaný k obchodním účelům vysílánímvysíláním rozhlasem nebo televizí, přenosem rozhlasového nebo televizního vysílánívysílání; výkonnému umělci však přísluší právo na odměnu za takové užití. Toto právo může výkonný umělec vykonávat pouze prostřednictvím příslušného kolektivního správce.
(2)
Zvukovým záznamem vydaným k obchodním účelům se pro účely tohoto ustanovení rozumí zvukový záznam, jehož rozmnoženiny jsou rozšiřovány prodejem, nebo který je oprávněně veřejnosti sdělován podle § 18 odst. 2.
(3)
Do práva výkonného umělce však zasahuje ten, kdo před užitím způsobem uvedeným v odstavci 1 neuzavře s příslušným kolektivním správcem smlouvu, kterou se stanoví výše odměny za takové užití a způsob jejího placení.
(4)
Není-li sjednáno jinak, uživateluživatel, který s kolektivním správcem uzavřel smlouvu podle odstavce 3, ale je vůči němu v prodlení se zaplacením odměny podle této smlouvy a odměnu nezaplatí ani v dodatečné třicetidenní lhůtě poskytnuté kolektivním správcem, není oprávněn k užití podle odstavce 1 až do doby, kdy bude dlužná odměna zaplacena nebo závazek jinak zanikne.
§ 72a
Odstoupení od smlouvy pro nečinnost výrobce
(1)
Pokud po uplynutí 50 let ode dne, kdy byl zvukový záznam výkonu oprávněně vydán, nebo, nedošlo-li k takovému vydání, oprávněně sdělen veřejnosti, výrobce zvukového záznamu nenabízí rozmnoženiny tohoto záznamu v hmotné podobě k prodeji v dostatečném množství nebo tento záznam nezpřístupňuje veřejnosti způsobem uvedeným v § 18 odst. 2, může výkonný umělec písemně oznámit výrobci zvukového záznamu úmysl odstoupit od smlouvy, kterou mu poskytl výhradní a neomezenou licenci k užití svého zaznamenaného uměleckého výkonu. Toto oznámení lze učinit nejdříve prvního dne kalendářního roku bezprostředně následujícího po roce, v němž uplynula doba podle věty první. Právo odstoupit od smlouvy může výkonný umělec uplatnit teprve tehdy, jestliže výrobce zvukového záznamu ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy mu výkonný umělec svůj úmysl odstoupit od smlouvy oznámil, nevyužil dotčený záznam oběma způsoby uvedenými ve větě první; odstoupení od smlouvy vyžaduje písemnou formu. Tohoto práva se výkonný umělec nemůže vzdát.
(2)
Pokud zvukový záznam obsahuje záznam výkonů více výkonných umělců, mohou tito výkonní umělci odstoupit od smlouvy podle odstavce 1. Pro odstoupení více výkonných umělců od smlouvy podle odstavce 1 se použije přiměřeně § 68.
§ 72b
Opatření k vyvážení smluvních závazků
Pokud výkonný umělec poskytl výrobci zvukového záznamu smlouvou výhradní a neomezenou licenci k užití svého zaznamenaného výkonu a má podle této smlouvy nárok na periodické platby odměn, počínaje prvním dnem kalendářního roku bezprostředně následujícím po roce, ve kterém uplynulo 50 let ode dne, kdy byl zvukový záznam oprávněně vydán, nebo, nedošlo-li k takovému vydání, oprávněně sdělen veřejnosti, nebude výrobce zvukového záznamu z těchto plateb výkonnému umělci srážet žádné dříve vyplacené zálohy ani smluvně dohodnuté srážky.
§ 73
Trvání majetkových práv výkonného umělce
Majetková práva výkonného umělce trvají 50 let od vytvoření výkonu. Byl-li však v průběhu této doby oprávněně vydán nebo oprávněně sdělen veřejnosti
a)
jiný než zvukový záznam výkonu, zanikají práva výkonného umělce za 50 let ode dne, kdy došlo k prvnímu oprávněnému vydání nebo sdělení veřejnosti takového záznamu, a to podle toho, která z uvedených událostí nastane dříve, nebo
b)
zvukový záznam výkonu, zanikají práva výkonného umělce za 70 let ode dne, kdy došlo k prvnímu oprávněnému vydání nebo sdělení veřejnosti takového záznamu, a to podle toho, která z uvedených událostí nastane dříve.
§ 74
Použití úpravy hlavy I
Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, 6, 7 a 9, § 11 odst. 4 a 5, § 12 odst. 2 a 3, § 13 až 16, § 18 až 23, § 25, 25a, 26, § 27 odst. 8, § 27a až 29, § 30 odst. 1, 2, 5 a 6, § 30b, § 31, § 31a, § 34 písm. a) až c), § 35, § 37 až 37b, 38a, § 38c, § 38e až 44, § 46 až 58, § 62 odst. 2 a § 64 odst. 2 a 4 platí obdobně i pro výkonného umělce a jeho výkony.
Díl 2
Právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu
§ 75
Zvukový záznam a jeho výrobce
(1)
Zvukový záznam je výlučně sluchem vnímatelný záznam zvuků výkonu výkonného umělce či jiných zvuků, nebo jejich vyjádření.
(2)
Výrobce zvukového záznamu je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost poprvé zaznamená zvuky výkonu výkonného umělce či jiné zvuky, nebo jejich vyjádření, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.
§ 76
Obsah práva výrobce zvukového záznamu
(1)
Výrobce zvukového záznamu má výlučné majetkové právo svůj zvukový záznam užít a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiný může zvukový záznam užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.
(2)
Právem zvukový záznam užít je
a)
právo na rozmnožování zvukového záznamu,
b)
právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženin zvukového záznamu,
c)
právo na pronájem originálu nebo rozmnoženin zvukového záznamu,
d)
právo na půjčování originálu nebo rozmnoženin zvukového záznamu,
e)
právo na vysílánívysílání a jiné sdělování zvukového záznamu veřejnosti.
(3)
Ustanovení § 72 platí obdobně pro výrobce zvukového záznamu.
(4)
Výrobce zvukového záznamu má právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním jeho záznamu pro osobní potřebu obdobně podle § 25.
(5)
Právo výrobce zvukového záznamu je převoditelné.
§ 76a
Povinnosti výrobce zvukového záznamu v souvislosti s roční doplňkovou odměnou
(1)
Na platby roční doplňkové odměny podle § 71 odst. 4 je výrobce zvukového záznamu povinen vyčlenit částku ve výši 20 % z příjmů získaných v průběhu kalendářního roku, jenž předchází roku, za který tato odměna přísluší, z rozmnožování, rozšiřování a zpřístupňování veřejnosti způsobem uvedeným v § 18 odst. 2 zvukového záznamu po uplynutí 50 let ode dne, kdy byl zvukový záznam oprávněně vydán, nebo, nedošlo-li k takovému vydání, oprávněně sdělen veřejnosti. Příjmy podle věty první se rozumí příjmy výrobce zvukových záznamů před odečtením nákladů.
(2)
Výrobce je povinen na požádání poskytnout výkonnému umělci, který má nárok na roční doplňkovou odměnu, a příslušnému kolektivnímu správci veškeré informace nezbytné k zajištění plateb této odměny.
(3)
Výrobce je povinen částku vyčleněnou podle odstavce 1 odvést příslušnému kolektivnímu správci, který roční doplňkovou odměnu vyplácí jednotlivým oprávněným výkonným umělcům, nejpozději do 31. března kalendářního roku následujícího po roce, za který tato odměna přísluší.
(4)
Příjmy z plateb odvedených kolektivnímu správci podle odstavce 3, které se nepodaří při vynaložení přiměřeného úsilí do 3 let od jejich obdržení vyplatit, se uplynutím této doby stávají příjmem Státního fondu kultury České republiky.
§ 77
Trvání práva výrobce zvukového záznamu
Právo výrobce zvukového záznamu trvá 50 let od pořízení zvukového záznamu. Pokud je však zvukový záznam v průběhu této doby oprávněně vydán, zaniká právo výrobce až za 70 let od takového vydání. Nedojde-li během doby podle věty první k oprávněnému vydání díla a byl-li během této doby zvukový záznam oprávněně sdělen veřejnosti, zaniká uvedené právo uplynutím 70 let ode dne tohoto sdělení.
§ 77a
Došlo-li k odstoupení od smlouvy podle § 72a, právo výrobce zvukového záznamu ke zvukovému záznamu zaniká.
§ 78
Použití úpravy hlavy I
Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, § 6, § 9 odst. 2 až 4, § 12 odst. 2 a 3, § 13 až 16, § 18 až 23, § 25, § 25a, § 27 odst. 8, § 27a až 29, § 30 odst. 1, 2, 5 a 6, § 30b, § 31, § 31a, § 34 písm. a) až c), § 35, § 37 až 37b, 38a, § 38c, § 38e až 44, § 46 až 57 a § 62 odst. 2 platí obdobně i pro výrobce zvukového záznamu a jeho záznam.
Díl 3
Právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho prvotnímu záznamu
§ 79
Zvukově obrazový záznam a jeho výrobce
(1)
Zvukově obrazový záznam je záznam audiovizuálního díla nebo záznam jiné řady zaznamenaných, spolu souvisejících obrazů vyvolávajících dojem pohybu, ať již doprovázených zvukem, či nikoli, vnímatelných zrakem, a jsou-li doprovázeny zvukem, vnímatelných i sluchem.
(2)
Výrobce zvukově obrazového záznamu je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost poprvé pořídí zvukově obrazový záznam, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.
§ 80
Obsah práva výrobce zvukově obrazového záznamu
(1)
Výrobce zvukově obrazového záznamu má výlučné majetkové právo svůj zvukově obrazový záznam užít a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiný může zvukově obrazový záznam užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.
(2)
Právem zvukově obrazový záznam užít je
a)
právo na rozmnožování zvukově obrazového záznamu,
b)
právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženin zvukově obrazového záznamu,
c)
právo na pronájem originálu nebo rozmnoženin zvukově obrazového záznamu,
d)
právo na půjčování originálu nebo rozmnoženin zvukově obrazového záznamu,
e)
právo na vysílánívysílání a jiné sdělování zvukově obrazového záznamu veřejnosti.
(3)
Výrobce zvukově obrazového záznamu má právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním jeho záznamu pro osobní potřebu obdobně podle § 25.
(4)
Právo výrobce zvukově obrazového záznamu je převoditelné.
§ 81
Trvání práva výrobce zvukově obrazového záznamu
Právo výrobce zvukově obrazového záznamu trvá 50 let od pořízení zvukově obrazového záznamu. Je-li však v této době zvukově obrazový záznam zveřejněn, zaniká právo výrobce až za 50 let od takového zveřejnění.
§ 82
Použití úpravy hlavy I
Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, § 6, § 9 odst. 2 až 4, § 12 odst. 2 a 3, § 13 až 16, § 18 až 23, § 25, § 25a, § 27 odst. 8, § 27a až 29, § 30 odst. 1, 2, 5 a 6, § 30b, § 31, § 31a, § 34 písm. a) až c), § 35, § 37 až 37b, 38a, § 38c, § 38e až 44, § 46 až 57 a § 62 odst. 2 platí obdobně i pro výrobce zvukově obrazového záznamu a jeho záznam.
Díl 4
Právo rozhlasového a televizního vysílatele k jeho vysílání
§ 83
Vysílání a vysílatel
(1)
VysílánímVysíláním se rozumí výsledek šíření zvuků nebo obrazů a zvuků nebo jejich vyjádření rozhlasem nebo televizí pro příjem veřejností.
(2)
Vysílatel je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost uskutečňuje vysílánívysílání zvuků nebo obrazů a zvuků nebo jejich vyjádření rozhlasem nebo televizí, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.
§ 84
Obsah práva vysílatele
(1)
Vysílatel má výlučné majetkové právo své vysílánívysílání užít a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiný může vysílánívysílání užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.
(2)
Právem vysílánívysílání užít je
a)
právo na záznam vysílánívysílání,
b)
právo na rozmnožování zaznamenaného vysílánívysílání,
c)
právo na rozšiřování rozmnoženin zaznamenaného vysílánívysílání,
d)
právo na sdělování vysílánívysílání veřejnosti.
(3)
Právo vysílatele podle odstavce 1 je převoditelné.
§ 85
Trvání práva vysílatele
Právo vysílatele trvá 50 let po prvním vysílánívysílání.
§ 86
Použití úpravy hlavy I
Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, § 6, § 9 odst. 2 až 4, § 12 odst. 2 a 3, § 13 a 14, § 18, § 20 a 21, § 22, § 27 odst. 8, § 27b až 29, § 30 odst. 1, 2, 5 a 6, § 30b, § 31, § 31a, § 34 písm. a) až c), § 35 odst. 1, 2 a 4, § 37 odst. 1 a 4, § 37b, § 38a, § 38c, § 38e až 38g, § 39 odst. 1 písm. a), § 39a až 44, § 46 až 57 a § 62 odst. 2 platí obdobně i pro vysílatele a jeho vysílání. Ustanovení § 23 platí obdobně pro vysílatele a jeho vysílání, pokud se takové sdělování vysílání veřejnosti uskutečňuje na veřejně přístupných místech a za vstupné.
Díl 5
Práva nakladatele
§ 87
(1)
Nakladatel má právo na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny jím vydaného díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby.
(2)
Nakladatel má právo na odměnu v souvislosti s půjčováním rozmnoženiny jím vydaného díla, půjčuje-li rozmnoženinu osoba uvedená v § 37 odst. 1. Právo na odměnu podle věty první nakladatel nemá v případě půjčování na místě samém, nebo půjčují-li rozmnoženiny jím vydaných děl školní knihovny, knihovny vysokých škol a knihovny muzeí, galerií a archivů.
(3)
Práva nakladatele podle odstavců 1 a 2 trvají 50 let od vydání díla. Ustanovení § 27 odst. 8 se použije obdobně.
(4)
Práva nakladatele podle odstavců 1 a 2 jsou převoditelná.
Díl 6
Právo prvního zveřejnitele
§ 87a
(1)
Tomu, kdo poprvé zveřejní dosud nezveřejněné dílo, k němuž uplynula doba trvání majetkových práv, vznikají k tomuto zveřejněnému dílu výlučná majetková práva v rozsahu, v jakém by náležela autoroviautorovi díla, pokud by jeho majetková práva k dílu ještě trvala.
(2)
Právo podle odstavce 1 je převoditelné a trvá 25 let od zveřejnění díla. Pro počítání doby trvání práva podle odstavce 1 se použije § 27 odst. 8 obdobně.
Díl 7
Právo vydavatele tiskové publikace
§ 87b
(1)
Tiskovou publikacíTiskovou publikací se pro účely tohoto zákona rozumí sborník tvořený převážně literárními díly novinářské povahy, který může rovněž obsahovat jiná díla a jiné předměty ochrany a který
a)
představuje jednotlivou položku v rámci periodicky zveřejňované nebo pravidelně aktualizované publikace pod týmž názvem, jako jsou noviny nebo časopis,
b)
obsahuje informace z oblasti zpravodajství nebo jiných oblastí a
c)
byl zveřejněn vydavatelem, na jeho redakční odpovědnost a pod jeho kontrolou.
(2)
Za tiskovou publikacitiskovou publikaci podle odstavce 1 se nepovažuje taková tisková publikacetisková publikace, která byla zveřejněna pro vědecké nebo akademické účely.
(3)
Vydavatel tiskové publikacetiskové publikace usazený v některém z členských států Evropské unie nebo v některém ze států tvořících Evropský hospodářský prostor má výlučné majetkové právo svou tiskovou publikacitiskovou publikaci užít a udělit poskytovateli služeb informační společnosti36) oprávnění k výkonu tohoto práva; bez udělení takového oprávnění lze užít tiskovou publikacitiskovou publikaci pouze v případech stanovených tímto zákonem.
(4)
Právem užít tiskovou publikacitiskovou publikaci je právo na
a)
rozmnožování tiskové publikacetiskové publikace pro účely jejího užití online,
b)
zpřístupňování tiskové publikacetiskové publikace veřejnosti způsobem podle § 18 odst. 2.
(5)
Právo vydavatele tiskové publikacetiskové publikace je převoditelné.
(6)
Právo vydavatele tiskové publikacetiskové publikace trvá 2 roky od zveřejnění tiskové publikacetiskové publikace.
(7)
Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, 6, 7 a 9, § 12 odst. 2 a 3, § 13 a 14, § 18 odst. 2, § 27 odst. 8, § 27a až 29, § 31 odst. 1 písm. b) a odst. 2, § 31a, § 34 písm. a) až c), § 37 odst. 1 písm. a) a b), § 37a a 37b, § 38a odst. 1, § 39 až 41, § 43 a 44 a § 53 až 57 platí obdobně i pro právo vydavatele tiskové publikacetiskové publikace.
(8)
Právo užít tiskovou publikacitiskovou publikaci podle odstavců 3 a 4 se nevztahuje na užití jednotlivých slov nebo velmi krátkých úryvků z tiskové publikacetiskové publikace a na vložení hypertextových odkazů.
(9)
Při jednání o udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikacitiskovou publikaci podle odstavce 3 je poskytovatel služby informační společnosti36) povinen zachovat vůči vydavateli tiskové publikacetiskové publikace spravedlivý, rovný a nediskriminační přístup a za udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikacitiskovou publikaci uhradit vydavateli přiměřenou odměnu.
(10)
Při sjednávání odměny30) za udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikacitiskovou publikaci podle odstavce 3 se přihlédne zejména k rozsahu užití tiskové publikacetiskové publikace při výkonu práva podle odstavce 4, územnímu rozsahu užití, zásahu tiskové publikacetiskové publikace ve vztahu k veřejnosti, úsilí vynaloženému vydavatelem na pořízení obsahu tiskové publikacetiskové publikace a k ekonomickému přínosu, který poskytovateli služby informační společnosti36) z užití tiskové publikacetiskové publikace plyne, včetně příjmů z reklamy.
(11)
Nedojde-li mezi poskytovatelem služby informační společnosti36) a vydavatelem tiskové publikacetiskové publikace k dohodě o výši odměny do 60 dnů ode dne zahájení jednání o udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikacitiskovou publikaci podle odstavce 3, je kterákoliv z jednajících stran oprávněna obrátit se na ministerstvo s žádostí o určení výše odměny podle odstavce 10. Součástí žádosti je návrh na určení výše odměny nebo způsob jejího určení. Ministerstvo vyzve druhou stranu, aby se k žádosti vyjádřila ve lhůtě, která nesmí být kratší než 14 dnů. Poskytovatel služby informační společnosti36) a vydavatel tiskové publikacetiskové publikace jsou povinni poskytnout ministerstvu na vyžádání bezplatně veškeré údaje nezbytné pro určení výše odměny nebo způsobu jejího určení, a to nejdéle ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy.
(12)
Ministerstvo do 60 dnů ode dne obdržení žádosti, vyjádření k žádosti nebo údajů nezbytných pro určení výše odměny, podle toho, co nastane později, určí výši odměny podle odstavce 10. Na přezkum rozhodnutí se použijí ustanovení části páté občanského soudního řádu.
(13)
Žádost o určení výše odměny dle odstavců 11 a 12 je oprávněna kterákoliv ze stran podat nejdříve po uplynutí 3 let od nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 12. To neplatí, změní-li se podstatným způsobem okolnosti, za nichž k určení výše odměny došlo.
(14)
Poskytovatel služby informační společnosti je povinen zdržet se jednání, kterým by obcházel právo vydavatele k jeho tiskové publikacitiskové publikaci, a to zejména tím, že by:
a)
odmítl jednat v dobré víře o udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikacitiskovou publikaci, včetně úhrady přiměřené odměny za toto užití,
b)
svévolně omezil či upravil službu informační společnosti diskriminačním způsobem tak, že by vyloučil nutnost získání oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikacitiskovou publikaci od konkrétního vydavatele, aniž by měl pro takové omezení či úpravu spravedlivý důvod; toto ustanovení se použije pouze, jde-li o poskytovatele služby informační společnosti s dominantním postavením na trhu se službou, kterou omezil či upravil dle předchozí věty,
c)
zneužil svého dominantního tržního postavení k tomu, aby získal oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikacitiskovou publikaci za podmínek pro vydavatele nepřiměřeně nevýhodných.
(15)
Ustanovení odstavců 10 až 14 se použijí, pouze je-li poskytovatel služby informační společnosti podnikatelem a pouze ve vztahu k udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikacitiskovou publikaci pro rozmnožování a zpřístupňování tiskové publikacetiskové publikace veřejnosti poskytovatelem služeb informační společnosti způsobem podle § 18 odst. 2 pro účely zpřístupnění výsledků vyhledávání prostřednictvím internetového vyhledavače nebo zpřístupnění prostřednictvím sociální sítě. Ustanovení odstavce 11 se nepoužije, pokud vydavatel udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikacitiskovou publikaci výslovně odmítne.
(16)
Ustanovení odstavců 10 až 13 se nepoužijí v případě, že smlouvu uzavírá kolektivní správce.
HLAVA III
ZVLÁŠTNÍ PRÁVO POŘIZOVATELE DATABÁZE
§ 88
Vymezení pojmu
Databází je pro účely tohoto zákona soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejich vyjádření.
§ 88a
(1)
Zvláštní práva k databázi (§ 90) přísluší pořizovateli databáze, pokud pořízení, ověření nebo předvedení obsahu databáze představuje kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad bez ohledu na to, zda databáze nebo její obsah jsou předmětem autorskoprávní nebo jiné ochrany.
(2)
Každý nový kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad do databáze spočívající v doplnění, zkrácení či jiných úpravách má za následek nový běh trvání práva podle § 93.
§ 89
Pořizovatel databáze
Pořizovatel databáze je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost pořídí databázi, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.
§ 90
Obsah zvláštního práva pořizovatele databáze
(1)
Pořizovatel databáze má právo užít celý obsah databáze nebo její kvalitativně nebo kvantitativně podstatnou část a právo udělit jinému oprávnění k výkonu tohoto práva.
(2)
Užitím celého obsahu databáze nebo její kvalitativně nebo kvantitativně podstatné částiUžitím celého obsahu databáze nebo její kvalitativně nebo kvantitativně podstatné části je
a)
zhotovování trvalé nebo dočasné přímé nebo nepřímé rozmnoženiny celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části, a to jakýmikoli prostředky nebo jakýmkoli způsobem,
b)
zpřístupnění celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části veřejnosti v hmotné podobě prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva k originálu nebo rozmnoženiny databáze, pronájmem nebo jakýmkoli spojením online nebo jinými způsoby přenosu, včetně jejich nabízení za tímto účelem.
(3)
Půjčování originálu nebo rozmnoženiny databáze není užitím podle odstavce 2.
(4)
Opakované a systematické užití nepodstatných částí obsahu databáze a jiné jednání, které není běžné, přiměřené a je na újmu oprávněným zájmům pořizovatele databáze, není dovoleno.
(5)
Právo pořizovatele databáze je převoditelné.
§ 91
Omezení zvláštního práva pořizovatele databáze
Do práva pořizovatele databáze, která byla zpřístupněna jakýmkoli způsobem veřejnosti, nezasahuje oprávněný uživateluživatel, který užívá kvalitativně nebo kvantitativně nepodstatné části obsahu databáze nebo její části, a to k jakémukoli účelu, za podmínky, že tento uživateluživatel databázi užívá běžně a přiměřeně, nikoli systematicky či opakovaně, a bez újmy oprávněných zájmů pořizovatele databáze, a že nezpůsobuje újmu autoroviautorovi ani nositeli právnositeli práv souvisejících s právem autorským k dílům nebo jiným předmětům ochrany obsaženým v databázi.
§ 92
Bezúplatné zákonné licence
Do práva pořizovatele jím zpřístupněné databáze též nezasahuje oprávněný uživateluživatel, který užívá podstatnou část obsahu databáze
a)
pro svou osobní potřebu; ustanovení § 30 odst. 3 zůstává nedotčeno,
b)
pro účely vědecké nebo vyučovací, uvede-li pramen, v rozsahu odůvodněném sledovaným nevýdělečným účelem, a
c)
pro účely veřejné bezpečnosti nebo správního či soudního řízení.
§ 93
Trvání zvláštního práva pořizovatele k databázi
Zvláštní právo pořizovatele databáze trvá 15 let od pořízení databáze. Je-li však v této době databáze zpřístupněna, zaniká zvláštní právo pořizovatele databáze za 15 let od prvního takového zpřístupnění.
§ 94
Použití úpravy hlavy I
Ustanovení § 3 písm. a), § 4, § 6, § 9 odst. 2 až 4, § 12 odst. 2, § 13 až 15, § 18 odst. 2 věty první, § 18 odst. 4, § 27 odst. 8, § 27a až 29, § 30 odst. 1 a 3, § 31a, § 37 odst. 1 písm. a), § 37b, § 39a až 44 a § 46 až 57 platí přiměřeně i pro pořizovatele databáze.
HLAVA IV
KOLEKTIVNÍ SPRÁVA
Díl 1
Obecná ustanovení
§ 95
Kolektivní správa
(1)
Kolektivní správouKolektivní správou se rozumí plná správa majetkových práv autorských nebo práv souvisejících s právem autorským nositelů právnositelů práv k jejich zveřejněným nebo ke zveřejnění nabídnutým dílům, uměleckým výkonům, zvukovým nebo zvukově obrazovým záznamům (dále jen „předmět ochrany“), která je vykonávána k jejich společnému prospěchu. Kolektivní správouKolektivní správou není zprostředkování uzavření licenční nebo jiné smlouvy ani příležitostná nebo krátkodobá plná správa jiných než povinně kolektivně spravovaných práv.
(2)
Účelem kolektivní správykolektivní správy je kolektivní uplatňování a kolektivní ochrana majetkových práv autorských a majetkových práv souvisejících s právem autorským a umožnění zpřístupňování předmětů těchto práv veřejnosti.
(3)
Nositelem právNositelem práv se rozumí osoba, které přísluší
a)
majetkové právo autorské nebo majetkové právo související s právem autorským,
b)
podle tohoto zákona výkon majetkových práv k dílu, nebo
c)
ze smlouvy výhradní oprávnění k výkonu práva kolektivně spravovaného po celou dobu trvání majetkových práv a alespoň pro území České republiky s právem poskytnout podlicenci.
(4)
UživatelemUživatelem se pro účely kolektivní správykolektivní správy práv rozumí osoba, která užívá předmět ochrany nebo která je povinna platit odměnu podle tohoto zákona.
§ 95a
Kolektivní správce
(1)
Kolektivní správce je právnická osoba tvořená nositeli právnositeli práv, která na základě uděleného oprávnění ke kolektivní správěkolektivní správě vykonává pro tyto nositele právnositele práv jako jediný nebo hlavní účel své činnosti kolektivní správukolektivní správu a která není založena za účelem podnikání ani jiné výdělečné činnosti nebo která je řízena svými členy.
(2)
Oprávnění ke kolektivní správěkolektivní správě se nevyžaduje pro poskytování licencí k právům k užití hudebních děl online vztahujících se na území více než jednoho z členských států Evropské unie nebo států tvořících Evropský hospodářský prostor, jsou-li poskytovány osobou se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, která takové licence poskytuje v souladu s právními předpisy státu, na jehož území má sídlo.
Díl 2
Oprávnění ke kolektivní správě
§ 96
Žádost o udělení oprávnění
(1)
O udělení oprávnění ke kolektivní správěkolektivní správě rozhoduje ministerstvo na základě písemné žádosti.
(2)
Žádost musí vedle obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahovat
a)
označení statutárního orgánu žadatele, jméno, příjmení a bydliště osoby, která je statutárním orgánem, nebo osob, které jsou jeho členy, a způsob jednání za žadatele, nelze-li tyto údaje získat z informačních systémů veřejné správy,
b)
vymezení práv, která mají být kolektivně spravována, a
c)
vymezení předmětů práv podle písmene b), a pokud jde o díla, i vymezení jejich druhu.
(3)
K žádosti žadatel přiloží
a)
vzorový návrh smlouvy s nositelem právnositelem práv, na základě které pro něho vykonává kolektivní správukolektivní správu práv,
b)
návrh rozúčtovacího řádu obsahující způsob rozdělování a pravidla pro výplatu vybraných odměn, která vylučují svévolný postup při jejich rozdělování a přihlížejí k uplatnění zásady podpory kulturně významných děl a výkonů,
c)
jmenný seznam nositelů právnositelů práv, kteří projevili zájem o kolektivní správukolektivní správu svých práv žadatelem, s uvedením místa jejich bydliště nebo, jde-li o cizince, místa jejich pobytu a státního občanství, a s uvedením jejich zveřejněných předmětů ochrany v rozsahu odpovídajícím účelu řízení a s podpisy těchto nositelů právnositelů práv,
d)
jmenný seznam členů žadatele, kteří jsou nositeli právnositeli práv, která mají být kolektivně spravována, s uvedením místa jejich bydliště nebo, jde-li o cizince, místa jejich pobytu a státního občanství, a s uvedením jejich zveřejněných předmětů ochrany v rozsahu odpovídajícím účelu řízení a s podpisy těchto nositelů právnositelů práv,
e)
odhad předpokládané výnosnosti kolektivně spravovaných práv a odhad nákladů na výkon kolektivní správykolektivní správy,
f)
návrh výše odměn pro jednotlivé způsoby užití předmětů ochrany,
g)
doklad o bezúhonnosti podle § 96b odst. 2 a 3,
h)
stanovy nebo obdobný dokument (dále jen „stanovy“),
i)
doklad osvědčující uzavření nebo příslib uzavření recipročních smluv alespoň se dvěma zahraničními kolektivními správci,
j)
podmínky členství a podmínky pro ukončení pověření k výkonu kolektivní správykolektivní správy, nejsou-li obsaženy ve stanovách,
k)
vzorové licenční smlouvy,
l)
obecná pravidla pro určení výše srážky z příjmů z výkonu práv a z příjmů z investování příjmů z výkonu práv pro jiné účely než na úhradu nákladů na správu práv, včetně srážek na úhradu nákladů na poskytování sociálních, kulturních a vzdělávacích služeb, a
m)
postupy vyřizování stížností.
(4)
Jde-li o žadatele se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, který vykonává kolektivní správukolektivní správu na území jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor podle právních předpisů daného státu, přiloží k žádosti pouze doklad osvědčující, že vykonává kolektivní správukolektivní správu podle právních předpisů daného státu.
§ 96a
Rozhodnutí o udělení oprávnění
(1)
O žádosti o udělení oprávnění ke kolektivní správěkolektivní správě rozhodne ministerstvo do 90 dnů ode dne podání žádosti.
(2)
Ministerstvo udělí oprávnění ke kolektivní správěkolektivní správě žadateli se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, který vykonává kolektivní správukolektivní správu na území jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor podle právních předpisů daného státu, pokud
a)
žádost o udělení oprávnění splňuje náležitosti podle § 96 odst. 2 a 4,
b)
žádá o oprávnění ke kolektivní správěkolektivní správě takových práv, u kterých je kolektivní výkon účelný, a
c)
pro výkon téhož práva ve vztahu k témuž předmětu ochrany, a jde-li o dílo, pro výkon téhož práva k témuž druhu díla, nemá oprávnění již jiný kolektivní správce.
(3)
Ministerstvo udělí oprávnění ke kolektivní správěkolektivní správě žadateli, který není žadatelem podle § 96 odst. 4, pokud
a)
žadatel má právní formu spolku,
b)
žádost o udělení oprávnění splňuje náležitosti podle § 96 odst. 2 a 3,
c)
žádá o oprávnění ke kolektivní správěkolektivní správě takových práv, u kterých je kolektivní výkon účelný,
d)
pro výkon téhož práva ve vztahu k témuž předmětu ochrany, a jde-li o dílo, pro výkon téhož práva k témuž druhu díla, nemá oprávnění již jiný kolektivní správce,
e)
splňuje předpoklady pro zajištění řádného a účelného výkonu kolektivní správykolektivní správy,
f)
splňuje předpoklady podle § 96d až 96h,
g)
je bezúhonnou právnickou osobou, přičemž za bezúhonnou se nepovažuje právnická osoba, která byla odsouzena pro úmyslný trestný čintrestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena,
h)
členové jeho statutárního orgánu jsou bezúhonní, přičemž za bezúhonnou se nepovažuje osoba, která byla odsouzena pro trestný čintrestný čin proti majetku nebo trestný čintrestný čin hospodářský, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena, a
i)
počet nositelů právnositelů práv, kteří projevili zájem o kolektivní správukolektivní správu svých práv žadatelem, je dostatečně reprezentativní z hlediska druhu a počtu evidovaných předmětů ochrany, a pokud jde o díla, tak druhů děl, jejichž užití bude předmětem smluv uzavíraných kolektivním správcem.
(4)
Ministerstvo může udělit oprávnění ke kolektivní správěkolektivní správě spočívající ve vybírání odměn podle § 25 a § 37 odst. 2 pro všechny autoryautory nebo pro všechny nositele právnositele práv souvisejících s právem autorským jen jednomu žadateli, který nejlépe splňuje předpoklady pro zajištění řádného a účelného výkonu kolektivní správykolektivní správy; v takovém případě oprávnění jiného kolektivního správce může zahrnovat jen rozdělování takto vybraných odměn autorůmautorům nebo nositelům právnositelům práv souvisejících s právem autorským, pro které vykonává kolektivní správukolektivní správu jejich práv.
(5)
Ministerstvo uveřejní na svých internetových stránkách rozhodnutí o udělení oprávnění a den nabytí jeho právní moci do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
§ 96b
Prokazování bezúhonnosti
(1)
Za účelem doložení bezúhonnosti právnické osoby se sídlem na území České republiky nebo bezúhonnosti člena statutárního orgánu, který je státním občanem České republiky, si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zákona o Rejstříku trestů16).
(2)
Za účelem doložení bezúhonnosti právnické osoby se sídlem mimo území České republiky žadatel přiloží k žádosti
a)
výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný státem, ve kterém má právnická osoba sídlo, nebo
b)
čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu, ve kterém má právnická osoba sídlo, nevydává-li tento stát příslušný výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad.
(3)
Za účelem doložení bezúhonnosti člena statutárního orgánu, který je cizincem, žadatel přiloží k žádosti
a)
výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný státem, jehož je člen statutárního orgánu občanem, nebo v případě člena statutárního orgánu, který je občanem jiného členského státu Evropské unie, výpis z Rejstříku trestů s přílohou podle zákona o Rejstříku trestů16) obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů tohoto státu, nebo
b)
čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu, jehož je člen statutárního orgánu občanem, nevydává-li tento stát příslušný výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad.
(4)
Doklad předložený za účelem doložení bezúhonnosti nesmí být starší než 3 měsíce.
§ 96c
Odnětí oprávnění
(1)
Ministerstvo oprávnění v celém rozsahu nebo zčásti odejme, jestliže
a)
kolektivní správce přestane splňovat požadavky pro udělení oprávnění a nedojde-li k nápravě v ministerstvem stanovené přiměřené lhůtě nebo nelze-li nápravu zjednat,
b)
kolektivní správce opakovaně v průběhu posledních dvou let nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem, nebo
c)
kolektivní správce o to požádá.
(2)
Ministerstvo může oprávnění v celém rozsahu nebo zčásti odejmout, jestliže kolektivní správce porušil povinnost uloženou mu tímto zákonem a nezjedná nápravu v ministerstvem stanovené přiměřené lhůtě. Tím není dotčen odstavec 1 písm. b).
(3)
Oprávnění zanikne dnem stanoveným v rozhodnutí o odnětí oprávnění; zánik oprávnění musí být stanoven tak, aby oprávnění zaniklo posledním dnem kalendářního roku, přičemž doba mezi dnem nabytí právní moci rozhodnutí a dnem zániku oprávnění nesmí být kratší než 6 měsíců.
(4)
Ustanovení § 96a odst. 1 a 4 se použijí obdobně.
Díl 3
Členství a organizační struktura kolektivního správce
§ 96d
Členství
(1)
Členem kolektivního správce může být pouze nositel právnositel práv, osoba zastupující nositele právnositele práv, jiný kolektivní správce nebo právnická osoba sdružující nositele právnositele práv, kteří splňují požadavky na členství v kolektivním správci obsažené ve stanovách. Pokud kolektivní správce zamítne žádost o přijetí za člena, uvede pro to důvody.
(2)
Požadavky na členství musí být založeny na objektivních, transparentních a nediskriminačních kritériích, jako je objem odměn vyplacených nebo splatných za určité účetní období nositeli právnositeli práv, doba, po níž kolektivní správce vykonává kolektivní správukolektivní správu jeho práv na základě smlouvy nebo přihlášení k evidenci u kolektivního správce.
(3)
Stanovy upraví účinný mechanismus pro účast členů kolektivního správce na rozhodování orgánů kolektivního správce. Zastoupení členů podle jednotlivých kategorií tvůrčí činnosti při účasti na tomto rozhodování musí být spravedlivé a vyvážené.
(4)
Stanovy upraví možnost členů komunikovat s kolektivním správcem elektronickými prostředky, a to i pro účely výkonu členských práv.
(5)
Kolektivní správce vede seznam svých členů a pravidelně ho aktualizuje.
§ 96e
Orgány kolektivního správce
Orgány kolektivního správce jsou alespoň statutární orgán, nejvyšší orgán a kontrolní komise.
§ 96f
Nejvyšší orgán
(1)
Nejvyšším orgánem kolektivního správce je orgán, v němž se účastní všichni členové kolektivního správce a v němž vykonávají svá hlasovací práva, není-li dále stanoveno jinak. Zasedání nejvyššího orgánu se nesmí konat formou jeho dílčích zasedání a působnost nejvyššího orgánu nesmí plnit shromáždění delegátů.
(2)
Nejvyšší orgán rozhoduje o změnách stanov kolektivního správce.
(3)
Nejvyšší orgán rozhoduje o jmenování nebo odvolání člena nebo členů vedení kolektivního správce, sleduje plnění jejich povinností při výkonu funkce a schvaluje jejich odměnu a jiné výhody, jako například peněžní a nepeněžní výhody, práva na další dávky a práva na odstupné. Stanovy mohou určit, že působnost přijímat rozhodnutí týkající se členů vedení kolektivního správce podle § 96g odst. 1 je svěřena do působnosti kontrolní komise.
(4)
Nejvyšší orgán dále rozhoduje zejména o
a)
pravidlech rozdělení
1.
příjmů vybraných kolektivním správcem pro nositele právnositele práv na základě výlučného práva nebo práva na odměnu podle tohoto zákona, včetně příjmů z vydání náhrady škody a bezdůvodného obohacení (dále jen „příjmy z výkonu práv“), a
2.
příjmů z investování příjmů z výkonu práv,
b)
pravidlech pro nakládání s příjmy uvedenými v § 99c odst. 3,
c)
návrhu investiční strategie, pokud jde o příjmy z výkonu práv a o veškeré příjmy z investování příjmů z výkonu práv,
d)
strategii týkající se srážek z příjmů z výkonu práv a z příjmů z investování příjmů z výkonu práv,
e)
použití příjmů uvedených v § 99c odst. 7,
f)
postupech pro rozvrh investičních rizik,
g)
schvalování každého nabytí, převodu nebo zastavení nemovitého majetku,
h)
schvalování fúze, zakládání osoby, ve které má kolektivní správce většinovou majetkovou účast nebo ji přímo nebo nepřímo, v celém rozsahu nebo zčásti ovládá, zakládání jiného subjektu a nabývání podílů nebo práv v jiných subjektech,
i)
schvalování návrhů na přijetí nebo poskytnutí úvěru nebo zápůjčky anebo na poskytnutí záruky za úvěr nebo zápůjčku.
(5)
Nejvyšší orgán určuje a odvolává auditora podle zákona o auditorech17) a schvaluje výroční zprávu.
(6)
Nejvyšší orgán může svým rozhodnutím nebo změnou stanov svěřit do působnosti kontrolní komise rozhodování podle odstavce 4 písm. f) až i).
(7)
Stanovy mohou omezit práva členů kolektivního správce na účast a výkon hlasovacích práv na zasedání nejvyššího orgánu na základě doby trvání členství nebo objemu odměn za určité účetní období, které členovi byly vyplaceny nebo vyúčtovány, za předpokladu, že tato kritéria budou určena a uplatňována spravedlivým a přiměřeným způsobem.
(8)
Stanovy mohou omezit počet členů, které může na základě zmocnění na zasedání nejvyššího orgánu a při hlasování na něm zastupovat jedna osoba. Každé zmocnění platí pro jedno zasedání nejvyššího orgánu.
§ 96g
Člen vedení kolektivního správce
(1)
Členem vedení kolektivního správce je člen statutárního orgánu nebo zaměstnanec kolektivního správce, který řídí nebo se podílí na řízení kolektivního správce.
(2)
Členem vedení kolektivního správce je rovněž člen kontrolní komise.
(3)
Člen vedení kolektivního správce podle odstavce 1 řídí činnost kolektivního správce s péčí řádného hospodáře.
(4)
Kolektivní správce zavede a uplatňuje postupy, které zamezí střetu zájmů mezi osobními zájmy člena vedení kolektivního správce a zájmy kolektivního správce. Pokud střetům zájmů zamezit nelze, je kolektivní správce povinen nastalé i možné střety zájmů identifikovat, řešit, sledovat a uveřejňovat, s cílem zabránit tomu, aby nepříznivě ovlivnily kolektivní zájmy nositelů právnositelů práv, pro které vykonává kolektivní správukolektivní správu.
(5)
Člen vedení kolektivního správce předkládá nejvyššímu orgánu jedenkrát ročně za předchozí kalendářní rok prohlášení o střetu zájmů, které obsahuje
a)
informace o všech jeho zájmech v rámci kolektivního správce,
b)
informace o výši všech odměn a o jakýchkoli jiných výhodách přijatých od kolektivního správce v předchozím účetním období,
c)
informace o výši všech příjmů z výkonu práv, které obdržel jako nositel právnositel práv od kolektivního správce v předchozím účetním období,
d)
prohlášení o nastalém nebo možném střetu mezi jeho osobními zájmy a zájmy kolektivního správce nebo mezi povinností vůči kolektivnímu správci a povinností vůči jiné fyzické nebo právnické osobě.
§ 96h
Kontrolní komise
(1)
Kontrolní komise se schází alespoň jedenkrát za účetní období, ledaže stanovy určí, že má být svolána častěji.
(2)
Do působnosti kontrolní komise náleží zejména
a)
soustavně dohlížet na činnost a kontrolovat plnění povinností členů vedení kolektivního správce, včetně provádění rozhodnutí nejvyššího orgánu, zejména rozhodnutí uvedených v § 96f odst. 4 písm. a) až d), a
b)
další působnost svěřená jí stanovami nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu.
(3)
Kontrolní komise podává nejvyššímu orgánu jedenkrát ročně za předchozí kalendářní rok zprávu o výkonu své působnosti.
(4)
Jednotlivé kategorie členů kolektivního správce podle tvůrčí činnosti musí být v kontrolní komisi zastoupeny spravedlivě a vyváženě.
Díl 4
Výkon kolektivní správy
Oddíl 1
Obecná ustanovení
§ 97
(1)
Kolektivní správce vykonává kolektivní správukolektivní správu pro nositele právnositele práv na základě písemné smlouvy nebo, pokud to stanoví tento zákon, i bez uzavření takové smlouvy.
(2)
Nestanoví-li tento zákon jinak nebo nevyplývá-li z povahy nebo účelu kolektivní správykolektivní správy podle tohoto zákona něco jiného, řídí se výkon kolektivní správykolektivní správy ustanoveními občanského zákoníku o správě cizího majetku18).
(3)
Kolektivní správaKolektivní správa je vykonávána soustavně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost kolektivního správce a na účet nositele právnositele práv. Ve vztahu k třetím osobám není nositel právnositel práv zavázán společně s kolektivním správcem ani samostatně. Kolektivní správce nejedná jako zástupce nositelů právnositelů práv.
(4)
Výkon kolektivní správykolektivní správy není podnikáním.
(5)
Kolektivní správce může k dosažení větší efektivity kolektivní správykolektivní správy vykonávat určité činnosti, například vystavování faktur nebo rozdělování částek příslušejících nositelům právnositelům práv, prostřednictvím osoby, ve které má rozhodující majetkovou účast nebo ji přímo nebo nepřímo v celém rozsahu nebo zčásti ovládá kolektivní správce sám nebo společně více kolektivních správců. Na tuto osobu se použije hlava IV, s výjimkou dílů 2 a 3, obdobně; kolektivní správce nebo kolektivní správci, kteří ji zřídí, odpovídají za výkon kolektivní správykolektivní správy touto osobou.
§ 97a
Závazky mezi kolektivním správcem a nositelem práv
(1)
Kolektivní správce je povinen v rozsahu uděleného oprávnění
a)
vykonávat pro každého nositele právnositele práv kolektivní správukolektivní správu jeho majetkových práv, která podle tohoto zákona kolektivně spravuje,
b)
převzít za obvyklých podmínek a v rozsahu s ním sjednaném výkon kolektivní správykolektivní správy práv každého nositele právnositele práv, pokud ten o to požádá a prokáže, že došlo k příslušnému užití předmětu ochrany, a nevykonává-li již pro něho kolektivní správukolektivní správu téhož práva ve vztahu k témuž předmětu ochrany, a pokud jde o díla, téhož práva k témuž druhu díla, zahraniční osoba podle § 97g odst. 1 písm. a), a
c)
vykonávat kolektivní správukolektivní správu pro nositele právnositele práv za rovných podmínek.
(2)
Kolektivní správce je povinen jednat v nejlepším společném zájmu nositelů právnositelů práv, jejichž práva spravuje, a neukládat jim žádné povinnosti, které nejsou nezbytné pro ochranu jejich práv a zájmů nebo pro účinnou správu jejich práv.
(3)
Nositel právNositel práv může svěřit kolektivnímu správci výkon kolektivní správykolektivní správy svých práv, kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany pro území podle svého výběru, bez ohledu na to, kde má kolektivní správce sídlo, a pokud jde o nositele právnositele práv, bez ohledu na jeho státní příslušnost, bydliště nebo sídlo.
(4)
Nositel právNositel práv ve smlouvě určí každé právo nebo kategorii práv nebo druh děl a jiný předmět ochrany, jejichž výkon a správu kolektivnímu správci touto smlouvou svěřuje. Svěření každého spravovaného práva nebo kategorie práv nebo druhu děl a jiného předmětu ochrany k výkonu kolektivní správykolektivní správy musí být po dobu trvání této smlouvy doloženo u kolektivního správce v listinné podobě.
(5)
Nositel právNositel práv může poskytovat oprávnění k výkonu práv, kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany, jde-li o užití nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a to i v případě, že plnou správu příslušného práva, kategorie práv, druhů děl nebo jiných předmětů ochrany svěřil kolektivnímu správci. O poskytnutí takového oprávnění je povinen příslušného kolektivního správce předem informovat. Tím nejsou dotčeny § 97d a 97e.
(6)
Nositel právNositel práv může odvolat zcela nebo zčásti pověření k výkonu kolektivní správykolektivní správy všech nebo některých jím nebo tímto zákonem kolektivnímu správci svěřených práv, kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany pro území podle jeho výběru, a to písemnou výpovědí s výpovědní dobou nepřesahující 6 měsíců. Stanovy mohou upravit, že toto odvolání se stane účinným až koncem účetního období, v němž byla výpověď podána. Odvolá-li nositel právnositel práv pověření k výkonu kolektivní správykolektivní správy povinně kolektivně spravovaných práv podle § 97d, nebude moci jejich správu vykonávat sám a může ji svěřit pouze kolektivnímu správci.
(7)
Do okamžiku vypořádání všech nároků nositele právnositele práv z výkonu kolektivní správykolektivní správy po ukončení pověření podle odstavce 6 zůstávají jeho práva podle § 97b, 99a až 99e, 99j, 100b a 101h nedotčena.
(8)
Kolektivní správce nesmí omezovat výkon práv uvedených v odstavcích 6 a 7 tím, že bude požadovat, aby byl výkon kolektivní správykolektivní správy práv nebo kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany, v rozsahu ukončení pověření podle odstavce 6, svěřen jinému kolektivnímu správci. Odstavec 6 věta třetí tím není dotčena.
(9)
Kolektivní správce je povinen umožnit komunikovat s ním elektronickými prostředky i nositelům právnositelům práv, kteří nejsou jeho členy.
(10)
Pravidla upravená v odstavcích 3 až 9 musí být uvedena ve stanovách. Stanovy rovněž vymezí práva, kategorie práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany podle odstavce 3, podmínky uplatnění práva podle odstavce 5 a podmínky výkonu práva podle odstavce 6. Kolektivní správce je povinen před uzavřením smlouvy podle odstavce 4 nositele právnositele práv o těchto pravidlech informovat.
§ 97b
Informace poskytované nositelům práv
(1)
Kolektivní správce je povinen poskytnout každému nositeli právnositeli práv alespoň jedenkrát ročně za předchozí kalendářní rok informace o
a)
veškerých kontaktních údajích, které nositel právnositel práv sdělil kolektivnímu správci za účelem jeho určení a vyhledání,
b)
celkové výši příjmů z výkonu práv příslušejících nositeli právnositeli práv,
c)
srážkách na úhradu nákladů na správu práv,
d)
srážkách provedených pro jiný účel než na úhradu nákladů na správu práv, včetně srážek na poskytování sociálních, kulturních nebo vzdělávacích služeb,
e)
příjmech z výkonu práv, které mu vyplatil, v rozlišení podle kategorie spravovaných práv a podle způsobu užití,
f)
období, během něhož došlo k užití, za které mu uvedené příjmy byly vyúčtovány a vyplaceny, ledaže kolektivnímu správci brání v poskytnutí těchto informací objektivní důvody související s podáváním hlášení uživatelemuživatelem, a
g)
všech příjmech z výkonu práv příslušejících nositeli právnositeli práv, které mu nebyly dosud vyplaceny.
(2)
Pokud je členem kolektivního správce osoba odpovědná za rozdělování a výplatu příjmů z výkonu práv nositelům právnositelům práv, poskytne jí kolektivní správce informace uvedené v odstavci 1. Pro tuto osobu platí ve vztahu k nositelům právnositelům práv, jimž rozděluje a vyplácí příjmy z výkonu práv, povinnosti podle odstavce 1 obdobně.
§ 97c
Seznamy kolektivního správce
(1)
Kolektivní správce vede seznam nositelů právnositelů práv
a)
pro něž vykonává kolektivní správukolektivní správu na základě smlouvy,
b)
přihlášených k evidenci a
c)
k osiřelým předmětům ochrany, jsou-li mu tito nositelé známi.
(2)
Kolektivní správce vede seznam
a)
předmětů ochrany, k nimž kolektivně spravuje práva, pokud mu jsou tyto předměty známy, a
b)
osiřelých předmětů ochrany, k nimž spravuje práva, pokud mu jsou tyto předměty známy.
(3)
Seznamy podle odstavců 1 a 2 smí obsahovat pouze údaje, které jsou nezbytné k výkonu kolektivní správykolektivní správy.
(4)
Záznamy o nositelích právnositelích práv příslušný kolektivní správce pravidelně aktualizuje a uchovává po dobu platnosti oprávnění ke kolektivní správěkolektivní správě.
Oddíl 2
Práva kolektivně spravovaná
§ 97d
Povinná kolektivní správa
(1)
Povinně kolektivně spravovanými právy jsou
a)
právo na odměnu za
1.
užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vydaný k obchodním účelům, vysílánímvysíláním rozhlasem nebo televizí nebo přenosem rozhlasového nebo televizního vysílánívysílání,
2.
užití zvukového záznamu, vydaného k obchodním účelům, vysílánímvysíláním rozhlasem nebo televizí nebo přenosem rozhlasového nebo televizního vysílánívysílání,
3.
zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu nebo jiného záznamu přenesením jeho obsahu pomocí přístroje na nenahraný nosič takového záznamu,
4.
zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby, pro vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby pomocí přístroje k zhotovování tiskových rozmnoženin na papír nebo podobný podklad, a to i prostřednictvím třetí osoby,
5.
opětný prodej originálu díla uměleckého,
6.
půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla podle § 37 odst. 2 a § 87 odst. 2,
b)
právo na přiměřenou odměnu za pronájem originálu nebo rozmnoženiny dílapronájem originálu nebo rozmnoženiny díla či výkonu výkonného umělce zaznamenaného na zvukový nebo zvukově obrazový záznam,
c)
právo na užití přenosem rozhlasového nebo televizního vysílánívysílání děl, živě vysílaných uměleckých výkonů a uměleckých výkonů zaznamenaných na zvukový nebo na zvukově obrazový záznam s výjimkou takových výkonů, jejichž zvukový záznam byl vydán k obchodním účelům, a dále právo na užití přenosem vysílánívysílání zvukových záznamů jiných než vydaných k obchodním účelům a zvukově obrazových záznamů; a dále s výjimkou případů, kdy
1.
právo na přenos vykonává vysílatel ve spojitosti se svým vlastním vysílánímvysíláním, bez ohledu na to, zda jde o jeho vlastní práva nebo o práva vykonávaná na základě smlouvy uzavřené s nositelem právnositelem práv,
2.
se vysílánívysílání původním vysílatelem uskutečňuje výhradně prostřednictvím služby přístupu k internetu a přenos vysílánívysílání se neuskutečňuje v řízeném prostředí; řízeným prostředím se pro účely tohoto zákona rozumí prostředí, v němž je poskytován zabezpečený přenos vysílánívysílání oprávněným uživatelůmuživatelům,
d)
právo na roční doplňkovou odměnu podle § 71 odst. 4.
(2)
Příslušný kolektivní správce vykonává pro nositele právnositele práv kolektivní správukolektivní správu jeho práv podle odstavce 1 a domáhá se za něj nároku na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení z neoprávněného výkonu takto kolektivně spravovaných práv.
§ 97e
Rozšířená kolektivní správa
(1)
Poskytne-li kolektivní správce hromadnou smlouvouhromadnou smlouvou podle § 98a odst. 2 oprávnění k výkonu práv k užití předmětu ochrany způsobem uvedeným v odstavci 4, platí, že je toto oprávnění poskytnuto ve vztahu k příslušným předmětům ochrany nejen nositelů právnositelů práv, pro které vykonává kolektivní správukolektivní správu na základě smlouvy, ale i všech ostatních, kteří se pak považují za nositele právnositele práv, pro které vykonává kolektivní správukolektivní správu podle tohoto zákona.
(2)
Odstavec 1 se nepoužije pro díla audiovizuální ani díla audiovizuálně užitá, s výjimkou audiovizuálně užitých děl hudebních, pokud jde o užití podle odstavce 4 písm. c) a e), ani pro takového nositele právnositele práv, pro kterého je kolektivní správakolektivní správa vykonávána podle odstavce 1 nikoli na základě smlouvy a který vůči kolektivnímu správci pro konkrétní případ užití a konkrétního uživateleuživatele nebo vůči kolektivnímu správci pro všechny případy určitého způsobu užití účinky hromadné smlouvyhromadné smlouvy vyloučí; ustanovení § 104a odst. 2 a 3 se použijí obdobně. Vyloučí-li nositel právnositel práv účinky hromadné smlouvyhromadné smlouvy, užití předmětů ochrany na základě dříve uzavřené hromadné smlouvyhromadné smlouvy musí být v přiměřené lhůtě poté, co se uživateluživatel o vyloučení účinků hromadné smlouvyhromadné smlouvy dozví, ukončeno. Kolektivní správce je povinen v přiměřené lhůtě informovat uživateleuživatele vhodným způsobem o provedeném vyloučení účinků hromadné smlouvyhromadné smlouvy nositelem právnositelem práv.
(3)
Projeví-li nositel právnositel práv, pro kterého je kolektivní správakolektivní správa vykonávána podle odstavce 1 nikoli na základě smlouvy, vůli vyloučit účinky hromadné smlouvyhromadné smlouvy podle odstavce 2 při poskytnutí bezúplatného oprávnění k výkonu práv, jsou účinky hromadné smlouvyhromadné smlouvy v rozsahu takto poskytnutého oprávnění vyloučeny vůči kolektivnímu správci v okamžiku, kdy se kolektivní správce o poskytnutí takového oprávnění dozví.
(4)
Odstavce 1 až 3 se použijí pro oprávnění k výkonu práva na
a)
provozování uměleckého výkonu ze zvukového záznamu vydaného k obchodním účelům nebo k provozování takového záznamu,
b)
nedivadelní provozování hudebního díla s textem nebo bez textu ze zvukového záznamu vydaného k obchodním účelům,
c)
užití díla vysílánímvysíláním rozhlasem nebo televizí nebo při poskytování doplňkové online služby podle § 21a odst. 1 písm. a),
d)
provozování rozhlasového nebo televizního vysílánívysílání díla, uměleckého výkonu, zvukového záznamu nebo zvukově obrazového záznamu,
e)
půjčování originálu nebo rozmnoženiny dílapůjčování originálu nebo rozmnoženiny díla nebo půjčování díla nebo výkonu výkonného umělce zaznamenaného na zvukový nebo zvukově obrazový záznam a k půjčování takových záznamů; toto ustanovení se nevztahuje na počítačové programy,
f)
zpřístupňování díla v nehmotné podobě, včetně zhotovení jeho rozmnoženiny nezbytné pro takové zpřístupnění, knihovnou podle knihovního zákona19) jednotlivcům ze strany veřejnosti prostřednictvím k tomu určených technických zařízení umístěných v jejím objektu podle § 37 odst. 1 písm. c), jde-li o dílo, které není součástí jejích sbírek; toto ustanovení se nevztahuje na počítačové programy,
g)
živé nedivadelní provozování díla, pokud takové provozování nesměřuje k dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu,
h)
zpřístupňování zveřejněného díla na vyžádání podle § 18 odst. 2, včetně zhotovení jeho rozmnoženiny nezbytné pro takové zpřístupnění, knihovnou podle knihovního zákona19) jednotlivcům ze strany veřejnosti, a to výhradně pro účely výzkumu nebo soukromého studia; toto ustanovení se nevztahuje na počítačové programy, na díla nebo umělecké výkony zaznamenané na zvukový nebo zvukově obrazový záznam, na vydané notové záznamy díla hudebního nebo hudebně dramatického a na díla, jejichž zpřístupňování je předmětem jiných licenčních smluv,
i)
zhotovení rozmnoženiny díla zařazeného v seznamu děl na trhu nedostupných podle § 97f a rozšiřování nebo sdělování takové rozmnoženiny díla veřejnosti podle § 18 odst. 2 knihovnou podle knihovního zákona19) jednotlivcům ze strany veřejnosti na dobu nepřesahující 5 kalendářních roků, a to i opakovaně,
j)
zhotovení tiskové rozmnoženiny vydaného notového záznamu díla hudebního nebo hudebně dramatického osobou uvedenou v § 37 odst. 1 pro její vlastní vnitřní potřebu nebo na objednávku pro osobní potřebu fyzické osoby anebo pro užití při vyučování nebo vědeckém výzkumu, pokud zhotovení takové rozmnoženiny nesměřuje k dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu,
k)
zhotovení tiskové rozmnoženiny díla nad rámec § 29 a 30a odst. 1 a rozšiřování takové rozmnoženiny školou, školským zařízením nebo vysokou školou, a to výhradně pro účely vzdělávání a nikoli k dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu,
l)
zpřístupňování zveřejněného díla na vyžádání podle § 18 odst. 2, včetně zhotovení jeho rozmnoženiny nezbytné pro takové zpřístupnění, knihovnou podle knihovního zákona v období, kdy je knihovna uzavřena více než 2 měsíce, uživatelůmuživatelům knihovny, a to výhradně pro účely vzdělávání nebo výzkumu; toto ustanovení se nevztahuje na počítačové programy, na díla nebo umělecké výkony zaznamenané na zvukový nebo zvukově obrazový záznam, na vydané notové záznamy díla hudebního nebo hudebně dramatického a na díla, jejichž zpřístupňování touto knihovnou je předmětem jiných licenčních smluv,
m)
zhotovení rozmnoženiny díla a rozšiřování nebo sdělování rozmnoženiny díla nedostupného na trhudíla nedostupného na trhu, neuvedeného v písmenu i), a jiného předmětu ochrany nedostupného na trhu, nacházejících se ve sbírkách instituce kulturního dědictví veřejnosti způsoby podle § 37b odst. 1,
n)
užití přenosem rozhlasového nebo televizního vysílánívysílání děl, živě vysílaných uměleckých výkonů a uměleckých výkonů zaznamenaných na zvukový nebo na zvukově obrazový záznam s výjimkou takových výkonů, jejichž zvukový záznam byl vydán k obchodním účelům, a dále práva na užití přenosem vysílánívysílání zvukových záznamů jiných než vydaných k obchodním účelům a zvukově obrazových záznamů; a dále s výjimkou případů, kdy právo na přenos vykonává vysílatel ke svému vlastnímu vysílánívysílání, bez ohledu na to, zda jde o jeho vlastní práva nebo o práva, která vykonává na základě licenční smlouvy uzavřené s nositelem právnositelem práv, jde-li o případ, kdy se
1.
původní vysílánívysílání uskutečňuje prostřednictvím služby přístupu k internetu, nebo
2.
přenos vysílánívysílání uskutečňuje prostřednictvím služby přístupu k internetu v prostředí, které není řízené.
(5)
Odstavce 1 až 4 se použijí i pro hromadné domáhání se nároku na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení.
(6)
Kolektivní správce je povinen o fungování mechanismu podle odstavců 1 až 5 informovat na svých internetových stránkách.
§ 97ea
(1)
Poskytne-li kolektivní správce hromadnou smlouvouhromadnou smlouvou podle § 98a odst. 2 oprávnění k výkonu práv k užití předmětu ochrany podle § 97e odst. 4 písm. i) nebo m), platí, není-li sjednáno jinak, že se takto poskytnuté oprávnění vztahuje na území všech členských států Evropské unie a států tvořících Evropský hospodářský prostor.
(2)
Oprávnění k výkonu práv k užití předmětu ochrany podle § 97e odst. 4 písm. i) nebo m) za podmínek podle odstavců 1, 3 a 4 poskytuje instituci kulturního dědictví se sídlem na území České republiky kolektivní správce práv, který získal oprávnění k výkonu kolektivní správykolektivní správy práv podle tohoto zákona.
(3)
Ustanovení odstavce 1 se vztahuje pouze na dílo, umělecký výkon nebo zvukový nebo zvukově obrazový záznam, databázi chráněnou zvláštním právem pořizovatele databáze nebo tiskovou publikacitiskovou publikaci, byly-li institucí kulturního dědictví nejméně 6 měsíců před tím, než dojde k užití podle odstavců 1 a 2 a § 97e odst. 4 písm. i) nebo m), trvalým způsobem uveřejněny na Portálu děl nedostupných na trhu zřízeném a spravovaném Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví14) a na internetových stránkách této instituce, informace identifikující předmět ochrany a nositele právnositele práv a způsob a rozsah užití podle odstavce 1 a informace o možnosti nositele právnositele práv vyloučit účinky hromadné smlouvyhromadné smlouvy podle § 97e odst. 2.
(4)
Ustanovení § 97e odst. 4 písm. m) se nepoužije na sbírky děl a jiných předmětů ochrany nedostupných na trhu, pokud bylo po vynaložení přiměřeného úsilí zjištěno, že tyto sbírky jsou převážně složeny z
a)
děl jiných než kinematografických nebo audiovizuálních, která byla poprvé vydána, nebo nebyla-li vydána, poprvé odvysílána ve třetí zemi,
b)
děl kinematografických nebo audiovizuálních, jejichž výrobci mají sídlo nebo obvyklé bydliště ve třetí zemi, nebo
c)
děl nebo jiných předmětů ochrany vytvořených státními příslušníky třetích zemí, nebylo-li možné ani po vynaložení přiměřeného úsilí určit členský stát Evropské unie nebo stát tvořící Evropský hospodářský prostor nebo třetí zemi podle písmen a) a b).
(5)
Ustanovení odstavce 4 se nepoužije v případě, že počet nositelů právnositelů práv, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí nebo mají sídlo nebo obvyklé bydliště ve třetí zemi, jejichž práva kolektivní správce spravuje na základě smlouvy podle § 97g, je dostatečně reprezentativní z hlediska druhu a počtu evidovaných předmětů ochrany, a pokud jde o díla, tak druhů děl.
§ 97f
Seznam děl na trhu nedostupných
(1)
Národní knihovna České republiky (dále jen „Národní knihovna“) vede seznam děl na trhu nedostupných, který uveřejňuje na svých internetových stránkách. Do seznamu se zařazují výhradně díla slovesná, včetně děl do nich vložených nebo začleněných nebo tvořících jejich nedílnou součást.
(2)
Návrh na zařazení díla do seznamu může podat nositel právnositel práv, knihovna podle knihovního zákona19) nebo příslušný kolektivní správce. Návrh na zařazení díla do seznamu uveřejní Národní knihovna bez zbytečného odkladu na svých internetových stránkách.
(3)
Národní knihovna zařadí do seznamu dílo, pokud
a)
dílo v druhově shodném nebo obdobném vyjádření, kterým je zejména následné vydání díla nebo vydání v elektronické formě, nebylo možno ve lhůtě 6 měsíců od doručení návrhu podle odstavce 2 při vynaložení přiměřeného úsilí a za obvyklých podmínek opatřit za úplatu v běžné obchodní síti,
b)
rok vydání díla předchází nejméně o 20 let rok, v němž byl podán návrh na zařazení díla do seznamu, a
c)
jeho užití není zjevně předmětem prodejních nebo licenčních podmínek, které zařazení do seznamu vylučují.
(4)
Národní knihovna může zařadit do seznamu periodický tisk vydaný na území České republiky před 10 a více lety, není-li jeho užití zjevně předmětem licenčních podmínek, které zařazení do seznamu vylučují. Dílo obsažené v jednotlivém vydání periodického tisku se v tomto případě považuje za zařazené do seznamu jen jako součást takového vydání.
(5)
Nositel právNositel práv nebo nakladatel je oprávněn Národní knihovnu písemně vyzvat k vyřazení svého díla ze seznamu. Národní knihovna dílo ze seznamu vyřadí nejpozději poslední den následujícího kalendářního měsíce, v němž jí byla výzva doručena. Vyřazením díla ze seznamu není dotčena platnost oprávnění k výkonu práv na užití podle § 97e odst. 4 písm. i), které bylo poskytnuto před datem vyřazení.
Oddíl 3
Závazky mezi kolektivními správci
§ 97g
Vzájemné pověření kolektivních správců při výkonu kolektivní správy
(1)
Kolektivní správce může smlouvou pověřit výkonem kolektivní správykolektivní správy jím kolektivně spravovaných práv jiného kolektivního správce pouze tehdy, jde-li o
a)
osobu zahraniční, která podle práva jiného státu oprávněně vykonává na území takového státu kolektivní správukolektivní správu pro táž práva, a pokud jde o dílo, i pro týž druh, jde-li o výkon kolektivní správykolektivní správy v takovém státě, nebo
b)
tuzemského kolektivního správce, který je oprávněn k výkonu kolektivní správykolektivní správy pro táž práva, sleduje-li se tím účelnější výkon kolektivní správykolektivní správy.
(2)
Smlouva podle odstavce 1 musí být uzavřena písemně.
(3)
Kolektivní správce pověřený podle odstavce 1 jedná při výkonu kolektivní správykolektivní správy svým jménem a na účet kolektivního správce, který ji pověřil; tím není dotčena povinnost takového kolektivního správce převést získané příjmy z výkonu práv nositelům právnositelům práv, pro které vykonává kolektivní správukolektivní správu.
§ 97h
Společný zástupce kolektivních správců
(1)
V případě uzavírání smluv, jejichž předmětem je poskytnutí oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany, k nimž takové právo kolektivně spravují alespoň 2 kolektivní správci, je uživateluživatel oprávněn kteréhokoli z nich písemně požádat, aby příslušní kolektivní správci pověřili uzavřením jediné smlouvy společného zástupce; kolektivní správce, jemuž byla žádost o pověření společného zástupce doručena, o této žádosti neprodleně vyrozumí ostatní příslušné kolektivní správce. Pro pověření společného zástupce kolektivních správců podle tohoto ustanovení platí, že se tím sleduje účelnější výkon kolektivní správykolektivní správy.
(2)
Příslušní kolektivní správci jsou povinni pověřit společného zástupce podle odstavce 1 ve lhůtě do 2 měsíců od doručení žádosti příslušnému kolektivnímu správci. Tato povinnost se vztahuje na výkon kolektivní správykolektivní správy práva na užití provozováním díla a uměleckého výkonu ze zvukového nebo zvukově obrazového záznamu, provozováním takového záznamu a na přenos takového provozování, práva na provozování rozhlasového nebo televizního vysílánívysílání a práva na odměnu v souvislosti s rozmnožováním dílarozmnožováním díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu.
(3)
Informaci o pověření společného zástupce příslušní kolektivní správci sdělí bez zbytečného odkladu ministerstvu a uveřejní ji na svých internetových stránkách.
(4)
Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně pro uzavírání kolektivních smluvkolektivních smluv podle § 98a odst. 3 a v případě, dohodnou-li se na tom zúčastnění kolektivní správci, také pro vymáhání nároku na náhradu škody nebo na vydání bezdůvodného obohacení, nebyl-li takový nárok již žalobou uplatněn u soudu.
Oddíl 4
Uzavírání smluv s uživateli
§ 98
(1)
Kolektivní správce je povinen uzavírat s uživateliuživateli, s osobami oprávněnými hájit zájmy v nich sdružených uživatelůuživatelů nebo s osobami zastupujícími uživateleuživatele podle knihovního zákona19), kteří užívají předměty ochrany týmž nebo podobným způsobem, za rovných podmínek a na základě objektivních skutečností, smlouvy, kterými se pro uživateleuživatele
a)
poskytuje oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany, k nimž takové právo kolektivně spravuje,
b)
sjednává výše a způsob placení odměn podle § 97d odst. 1 písm. a) bodů 1 a 2 a písm. b) a sleduje jejich plnění, nebo
c)
sjednává způsob placení odměn stanovených tímto zákonem.
(2)
Kolektivní správci a osoby uvedené v odstavci 1 jsou povinni při jednání směřujícím k uzavření smluv podle odstavce 1 si navzájem bez zbytečného odkladu poskytovat veškeré nezbytné informace včetně kritérií pro stanovení sazeb podle § 98e a potřebnou součinnost. Kolektivní správce předloží bez zbytečného odkladu po obdržení nezbytných informací osobě uvedené v odstavci 1 návrh smlouvy nebo této osobě sdělí důvody pro jeho nepředložení.
(3)
Všechny smlouvy mezi kolektivním správcem a uživateliuživateli musí být sjednány písemně.
(4)
Povinnost podle odstavce 1 kolektivní správce nemá,
a)
bylo-li by uzavření smlouvy v rozporu s oprávněnými společnými zájmy nositelů právnositelů práv,
b)
bylo-li by uzavření smlouvy v rozporu s oprávněnými zájmy nositele právnositele práv k předmětu ochrany, jde-li o návrh na uzavření smlouvy, kterou má být poskytnuto oprávnění vztahující se k předmětu ochrany jednotlivě určenému, nebo
c)
nelze-li na něm spravedlivě požadovat uzavření kolektivní smlouvykolektivní smlouvy s právnickou osobou sdružující uživateleuživatele pro zanedbatelný počet uživatelůuživatelů, které taková osoba sdružuje.
(5)
Kolektivní správce je oprávněn při uzavírání licenční smlouvy pro nový typ služby online, který je v Evropské unii nebo v Evropském hospodářském prostoru nabízen veřejnosti po dobu kratší než 3 roky, uplatnit odlišné licenční podmínky, než jaké uplatňuje pro jinou službu online.
(6)
Kolektivní správce umožní osobám uvedeným v odstavci 1 komunikovat s ním elektronickými prostředky.
(7)
UživatelUživatel je oprávněn zvolit si pro jednání s kolektivním správcem zástupce. Kolektivní správce je povinen činit veškerá jednání vůči uživateliuživateli prostřednictvím jeho zástupce, pokud uživateluživatel kolektivnímu správci předem písemně oznámil, že je pro všechna jednání s ním zastoupen. Tuto povinnost kolektivní správce nemá, pokud zástupci nelze doručovat písemnosti v České republice nebo pokud se zástupce jednání vyhýbá nebo jiným způsobem znemožňuje či znesnadňuje výkon práv kolektivního správce vůči uživateliuživateli.
(8)
Ustanovení občanského zákoníku o právu na přiměřenou a spravedlivou dodatečnou odměnu za poskytnutí licence a o povinnosti nabyvatele licence nebo podlicence předkládat autoroviautorovi pravidelně aktuální, relevantní a úplné informace o užití díla39) se na smlouvy podle odstavce 1 nepoužijí.
§ 98a
(1)
Kolektivní správce poskytuje uživateliuživateli licenční smlouvou nevýhradní oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany určené buď jednotlivě, nebo hromadně.
(2)
Hromadnou smlouvouHromadnou smlouvou se pro účely tohoto zákona rozumí licenční smlouva uzavřená mezi kolektivním správcem a uživatelemuživatelem, kterou kolektivní správce poskytuje oprávnění k výkonu práv v rozsahu všech předmětů ochrany, k nimž spravuje práva (dále jen „repertoár“), nebo k části svého repertoáru. Platí, že touto smlouvou je dostatečně určitě vymezen předmět poskytnutého oprávnění ve vztahu ke každému předmětu ochrany, k němuž kolektivní správce práva spravuje, aniž je třeba předměty ochrany jednotlivě určit.
(3)
Kolektivní smlouvouKolektivní smlouvou se pro účely tohoto zákona rozumí smlouva podle § 98 odst. 1 uzavřená mezi kolektivním správcem a právnickou osobou sdružující uživateleuživatele nebo s osobou zastupující uživateleuživatele podle knihovního zákona19). Z kolektivní smlouvykolektivní smlouvy vznikají jednotlivým uživatelůmuživatelům práva a povinnosti přímo vůči kolektivnímu správci; tím není dotčeno, že kolektivní správce jedná na účet nositelů právnositelů práv.
§ 98b
UživatelUživatel, který s kolektivním správcem uzavřel licenční smlouvu, ale je vůči němu v prodlení se zaplacením odměny a odměnu nezaplatí ani v dodatečné třicetidenní lhůtě poskytnuté kolektivním správcem, není oprávněn k užití předmětů ochrany podle této smlouvy až do doby, kdy bude dlužná odměna zaplacena nebo závazek jinak zanikne.
§ 98c
Povinnosti uživatelů a dalších osob v souvislosti s uzavíráním smluv
(1)
UživateléUživatelé jsou povinni umožnit kolektivnímu správci řádný výkon kolektivní správykolektivní správy a poskytovat mu informace o užití jeho repertoáru nezbytné k výkonu kolektivní správykolektivní správy, zejména k výběru příjmů z výkonu práv a k jejich rozdělení a vyplacení příslušným nositelům právnositelům práv. UživateléUživatelé nesmí bez vážných důvodů poskytnutí těchto informací odmítnout.
(2)
Není-li sjednáno jinak, rozsah a technický formát informací a časové období, za které musí uživateluživatel takové informace kolektivnímu správci poskytovat, stanoví kolektivní správce. Při rozhodování o technickém formátu pro poskytování těchto informací zohlední kolektivní správce a uživateluživatel v nejvyšší možné míře dobrovolná oborová pravidla, která byla vypracována na mezinárodní úrovni nebo na úrovni Evropské unie anebo Evropského hospodářského prostoru (dále jen „oborová pravidla“).
(3)
UživatelUživatel nebo jiný účastník smluv uzavřených při výkonu kolektivní správykolektivní správy je povinen kolektivnímu správci na jeho žádost prokázat řádné a včasné plnění takových smluv uzavřených s tímto kolektivním správcem. Kolektivní správce nesmí takto zjištěné informace využít k jinému účelu než k výkonu kolektivní správykolektivní správy.
(4)
Provozovatel živé veřejné hudební produkce je povinen oznámit její konání příslušnému kolektivnímu správci 15 dnů předem. Dodavatel živé veřejné hudební produkce je povinen předložit provozovateli živé veřejné produkce program produkce s uvedením jmen autorůautorů a názvů děl, která byla provozována, bez zbytečného odkladu po konání produkce. Provozovatel je povinen tento program oznámit příslušnému kolektivnímu správci nejpozději do 15 dnů po konání produkce, pokud není ve smlouvě mezi provozovatelem a kolektivním správcem dohodnuto jinak. Ustanovení věty první, druhé a třetí neplatí pro provozovatele živé veřejné produkce a dodavatele živé veřejné produkce, pokud budou či byly provozovány pouze výtvory tradiční lidové kultury povahy hudební ve smyslu § 3 písm. b), kde není pravé jméno autoraautora obecně známo, nebo pokud jsou všichni nositelé právnositelé práv k dílu dodavateli předmětné produkce a zároveň nemají smlouvu s kolektivním správcem o správě práva na živé provozování dílaživé provozování díla, nebo budou provozována pouze volná díla.
(5)
UživatelUživatel, kterému vznikne oprávnění k přenosu vysílánívysílání registrací podle zákona upravujícího provozování rozhlasového a televizního vysílánívysílání20), je povinen o tom uvědomit příslušné kolektivní správce ve lhůtě 15 dnů ode dne vzniku takového oprávnění.
§ 98d
Omezení odpovědnosti uživatele
(1)
Kolektivní správce, popřípadě nositel právnositel práv, pro kterého vykonává kolektivní správukolektivní správu, nemůže uplatňovat zdržovací nárok ani nárok na náhradu škody nebo na vydání bezdůvodného obohacení podle tohoto zákona nebo jinou smluvní nebo zákonem předvídanou sankci z důvodu neoprávněného zásahu do kolektivně spravovaného práva nebo ohrožení takového práva, pokud uživateluživatel nebo osoba oprávněná hájit zájmy v ní sdružených uživatelůuživatelů řádně a bez zbytečných průtahů vede s příslušným kolektivním správcem v souvislosti s takovým zásahem nebo ohrožením práva jednání směřující k uzavření smlouvy vyžadované tímto zákonem nebo sjednání sazebníku podle tohoto zákona anebo pokud souhlasí v této souvislosti s využitím prostředníka podle § 101 nebo mediátora podle zákona o mediacimediaci21) anebo pokud alespoň jednomu z příslušných kolektivních správců doručila písemnou žádost o pověření společného zástupce podle § 97h, a to po dobu, než bude tento zástupce pověřen. Pokud trvají okolnosti podle věty první, není zásah do kolektivně spravovaného práva nebo ohrožení takového práva přestupkem podle tohoto nebo jiného zákona.
(2)
Odstavcem 1 není dotčen nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklé odměny.
(3)
Překážka uplatnění zdržovacího nároku podle odstavce 1 nevzniká nebo odpadá, pokud by neuplatnění zdržovacího nároku bylo v rozporu s oprávněnými společnými zájmy nositelů právnositelů práv, zejména proto, že by z jednání uživateleuživatele nebo osoby oprávněné hájit zájmy v ní sdružených uživatelůuživatelů byl zřejmý úmysl smlouvu uvedenou v odstavci 1 neuzavřít nebo by bylo ohroženo splnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení.
Oddíl 5
Sazby odměn
§ 98e
Obecná ustanovení
(1)
Nestanoví-li sazby odměn vybíraných kolektivními správci tento zákon, stanoví je sazebník kolektivního správce (dále jen „sazebník“) a jsou vždy uvedeny bez daně z přidané hodnoty.
(2)
Sazby odměn stanovené sazebníkem musí vycházet z objektivních a nediskriminačních kritérií a být ve vztahu k těmto kritériím přiměřené.
(3)
Při stanovení sazeb odměn sazebníkem se přihlédne k účelu, způsobu, rozsahu a okolnostem užití předmětu ochrany, zejména
a)
k tomu, zda k užití předmětu ochrany dochází při výkonu podnikání nebo jiné výdělečné činnosti,
b)
k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu prospěchu, který uživateluživatel získá z užití nebo v souvislosti s užitím předmětu ochrany,
c)
k charakteru a specifikům místa nebo oblasti, ve které dochází k užití předmětu ochrany,
d)
k četnosti využití ubytovacích prostor, v nichž dochází k užití předmětu ochrany,
e)
k počtu nositelů právnositelů práv, pro které kolektivní správce vykonává kolektivní správukolektivní správu, včetně počtu nositelů právnositelů práv, pro které tak činí na základě smluv podle § 97g odst. 1 písm. a),
f)
k počtu osob, kterým bylo dílo sděleno způsobem podle § 19, a
g)
k hospodářské hodnotě služeb poskytovaných kolektivním správcem.
(4)
Nejde-li o zpřístupňování díla pacientům podle § 23 věty druhé, činí sazby odměn za provozování rozhlasového nebo televizního vysílánívysílání poskytovatelem zdravotních služeb nejvýše 25 % nejnižší sazby odměny stanovené sazebníkem za provozování rozhlasového nebo televizního vysílánívysílání, není-li ujednáno jinak.
(5)
Ministerstvo uveřejňuje platné sazebníky na svých internetových stránkách.
§ 98f
Postup sjednávání některých sazebníků
(1)
Kolektivní správce je povinen do 31. srpna kalendářního roku návrh sazebníku spolu se zdůvodněním uveřejnit na svých internetových stránkách. V této lhůtě předloží kolektivní správce návrh sazebníku právnickým osobám sdružujícím příslušné uživateleuživatele předmětů ochrany, pokud se takové osoby u kolektivního správce za tímto účelem přihlásily a prokázaly, že sdružují vyšší než zanedbatelný počet uživatelůuživatelů, a osobám zastupujícím uživateleuživatele podle knihovního zákona19) a uživatelůmuživatelům podle zvláštních právních předpisů19b) nebo osobám je zastupujícím, a vyzve je k vyjádření k tomuto návrhu ve lhůtě do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž jim byl návrh sazebníku předložen. Ve stejné lhůtě je kolektivní správce povinen zaslat elektronickými prostředky návrh sazebníku spolu se zdůvodněním ministerstvu. Pokud některá z osob vyzvaných k vyjádření nebo uživateluživatel, který má s příslušným kolektivním správcem uzavřenu smlouvu podle § 98 odst. 1 písm. a) nebo b) pro daný způsob užití předmětu ochrany nebo který takovou smlouvu hodlá uzavřít, uplatní písemně v uvedené lhůtě proti tomuto návrhu námitky, je kolektivní správce povinen s ní do 2 měsíců důvody těchto námitek projednat. Tím není dotčena možnost využít ke sjednávání sazebníků prostředníka podle § 53 a násl. a § 101. Pokud tato osoba do 1 měsíce po projednání připomínek nepodá žádost o zprostředkování podle § 57 odst. 1, nemohou se tato osoba ani uživateléuživatelé v ní sdružení dovolávat právních účinků omezení odpovědnosti podle § 98d odst. 1.
(2)
Hodlá-li kolektivní správce zvýšit sazbu odměny oproti její předchozí výši o více než míru inflace v roce předcházejícím roku, pro nějž má platit nová výše sazby odměny, je kolektivní správce povinen k postupu podle odstavce 1 získat předchozí souhlas Ministerstva kultury (dále jen „ministerstvo“). Účastníky řízení o vydání souhlasu jsou kolektivní správce a osoby podle odstavce 1, které proti zvýšení sazby odměny uplatnily včas námitky. Ministerstvo souhlas nevydá, pokud zvýšení sazby odměny nevychází z objektivních a nediskriminačních kritérií nebo pokud není ve vztahu k těmto kritériím přiměřené. Při posuzování splnění kritérií podle předchozí věty ministerstvo přihlédne zejména ke kritériím uvedeným v § 98e odst. 3. Nezíská-li kolektivní správce požadovaný souhlas ministerstva, může navýšit sazbu odměny při dodržení podmínek stanovených v § 98e odst. 3 pouze do limitu stanoveného ve větě první. Míra inflace v roce dle věty první je potom přírůstek průměrného ročního indexu spotřebitelských cen zboží a služeb za domácnosti celkem vyjádřený procentní změnou průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12 předchozích měsíců, vyjádřená v procentech, zveřejněná každým kalendářním rokem ČSÚ za rok předcházející19a).
(3)
Pokud některá z osob podle odstavce 1 uplatnila proti návrhu sazebníku včas písemné námitky (dále jen „nesouhlasící osoba“), považuje se návrh sazebníku vůči ní za neodsouhlasený; to platí obdobně vůči uživatelůmuživatelům v této nesouhlasící osobě sdruženým nebo jí zastoupeným. Vůči ostatním uživatelůmuživatelům se návrh sazebníku považuje za odsouhlasený při splnění podmínky uvedené v odstavci 2. Pokud nedojde ke sjednání sazebníku postupem podle odstavce 1, je nesouhlasící osoba anebo kolektivní správce oprávněn podat návrh soudu na rozhodnutí sporu o určení sazby odměny uvedené v návrhu sazebníku.
Oddíl 6
Správa příjmů z výkonu práv a příjmů z investování příjmů z výkonu práv
§ 99
Obecná ustanovení
(1)
Kolektivní správce je povinen
a)
vybírat pro nositele právnositele práv příjmy z výkonu práv,
b)
domáhat se vlastním jménem na účet nositelů právnositelů práv nároku na náhradu škody, nároku na vydání bezdůvodného obohacení z neoprávněného výkonu kolektivně spravovaného práva a nároku na zdržení se neoprávněného výkonu kolektivně spravovaného práva, ledaže se nositel právanositel práva, je-li k tomu oprávněn, takového nároku domáhá sám nebo je to nehospodárné,
c)
rozdělovat a vyplácet příslušným nositelům právnositelům práv v souladu s rozúčtovacím řádem příjmy z výkonu práv a příjmy z investování příjmů z výkonu práv,
d)
poskytuje-li sociální, kulturní nebo vzdělávací služby financované z příjmů z výkonu práv nebo z příjmů z investování příjmů z výkonu práv, poskytovat je na základě spravedlivých a transparentních kritérií, zaručujících rovný přístup k takovým službám a poskytovanému rozsahu takových služeb, a
e)
vytvářet rozúčtovací řád a v souladu s ním z vybraných příjmů z výkonu práv vytvářet rezervní fond.
(2)
Kolektivní správce vede ve svém účetnictví odděleně
a)
příjmy z výkonu práv a příjmy z investování příjmů z výkonu práv a
b)
vlastní majetek a příjmy pocházející z tohoto majetku, z úhrad nákladů na správu práv nebo z jiných činností.
(3)
Kolektivní správce nesmí využívat příjmy z výkonu práv nebo příjmy z investování příjmů z výkonu práv k jiným účelům, než k jejich rozdělení a vyplacení nositelům právnositelům práv, s výjimkou jejich využití na úhradu nákladů na správu práv v souladu s rozhodnutími učiněnými nejvyšším orgánem podle § 96f odst. 4.
§ 99a
Pravidla pro investování příjmů
Investuje-li kolektivní správce příjmy z výkonu práv nebo příjmy z investování příjmů z výkonu práv, činí tak v nejlepším zájmu nositelů právnositelů práv, pro něž vykonává kolektivní správukolektivní správu, v souladu s investiční strategií a s postupy pro rozvrh investičních rizik a s ohledem na tato pravidla a
a)
v případě možného střetu zájmů kolektivní správce zajistí, aby byly investice prováděny výhradně v zájmu nositelů právnositelů práv, pro něž vykonává kolektivní správukolektivní správu,
b)
aktiva investuje tak, aby zajistil bezpečnost, kvalitu, likviditu a ziskovost celého portfolia, a
c)
při investování aktiv rozvrhne riziko tak, aby se zabránilo nadměrné závislosti na jakémkoli konkrétním aktivu a kumulaci rizik v celém portfoliu.
§ 99b
Srážky z příjmů
(1)
Kolektivní správce je oprávněn si z příjmů z výkonu práv nebo z příjmů z investování těchto příjmů odečíst nebo započíst úhradu účelně vynaložených a doložených nákladů na výkon kolektivní správykolektivní správy. Výše úhrady musí být přiměřená, stanovená na základě objektivních kritérií a musí odpovídat službám, které kolektivní správce poskytuje nositelům právnositelům práv. Věty první a druhá se použijí obdobně pro úhradu nákladů na sociální, kulturní a vzdělávací služby poskytované kolektivním správcem v souladu s § 99 odst. 1 písm. d).
(2)
Kolektivní správce nesmí z příjmů z výkonu práv ani z příjmů z investování příjmů z výkonu práv, spravovaných na základě smlouvy podle § 97g, provádět jiné srážky než na úhradu nákladů na výkon kolektivní správykolektivní správy, ledaže kolektivní správce, který je stranou takové smlouvy, s jinými srážkami výslovně souhlasí.
Rozdělování a výplata příjmů
§ 99c
(1)
Kolektivní správce přihlíží při rozdělování a vyplácení příjmů z výkonu práv a příjmů z investování příjmů z výkonu práv, které vybral při výkonu povinné kolektivní správykolektivní správy nebo rozšířené kolektivní správykolektivní správy, pouze k takovým nositelům právnositelům práv, jejichž práva k týmž předmětům ochrany, popřípadě k týmž druhům děl kolektivně spravuje na základě smlouvy, nebo kteří se u něj za tímto účelem přihlásili k evidenci; nepřihlíží k předmětům ochrany dosud nezveřejněným. Při rozdělování a vyplácení odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. a) a c) bere kolektivní správce v úvahu použití a účinnost technických prostředků ochrany podle § 43. Nositele právNositele práv, pro něž vykonává kolektivní správukolektivní správu podle tohoto zákona, vybral pro ně odměny, jsou mu známi, ale nejsou v seznamu nositelů právnositelů práv přihlášených k evidenci, vyzve, aby se k evidenci přihlásili.
(2)
Kolektivní správce je povinen rozdělovat a vyplácet příjmy z výkonu práv a příjmy z investování příjmů z výkonu práv nositelům právnositelům práv v souladu s rozúčtovacím řádem bez zbytečného odkladu, nejpozději do 9 měsíců od konce účetního období, v němž tyto příjmy vybral, ledaže objektivní důvody, související zejména s podáváním hlášení uživatelemuživatelem, určením práv, určením nositele právnositele práv nebo s přiřazením informací o dílech a jiných předmětech ochrany k nositelům právnositelům práv, brání kolektivnímu správci v dodržení této lhůty. Tato povinnost se vztahuje obdobně na osobu, která je členem kolektivního správce a je odpovědná za rozdělování a výplatu příjmů z výkonu práv nositelům právnositelům práv.
(3)
Kolektivní správce je povinen vytvářet pravidla pro použití příjmů z výkonu práv a příjmů z investování příjmů z výkonu práv, které nemohou být rozděleny nebo vyplaceny ve lhůtě podle odstavce 2 z důvodu, že nositelé právnositelé práv nemohli být určeni nebo nalezeni; tyto příjmy vede kolektivní správce ve svém účetnictví odděleně.
(4)
Kolektivní správce přijme veškerá opatření nezbytná k určení nebo nalezení nositelů právnositelů práv uvedených v odstavci 3, zejména ověří dochované záznamy o svých členech a jiné dosažitelné záznamy. Kolektivní správce do 3 měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 2 zpřístupní vhodným způsobem informace o dílech a jiných předmětech ochrany, u nichž nebyl určen ani nalezen jeden nebo více nositelů právnositelů práv, nositelům právnositelům práv, pro které vykonává kolektivní správukolektivní správu, a kolektivnímu správci, pro něhož spravuje práva na základě smlouvy podle § 97g.
(5)
Informace podle odstavce 4 zahrnují, pokud jsou dostupné, tyto údaje
a)
název díla nebo jiného předmětu ochrany,
b)
jméno nositele právnositele práv,
c)
informace o osobě, která příslušné dílo nebo jiný předmět ochrany uvedený v odstavci 3 užila, a
d)
jakékoli další informace, jež by mohly pomoci určit nebo nalézt nositele právnositele práv.
(6)
Nebude-li nositel právnositel práv určen nebo nalezen ani po provedení opatření podle odstavců 4 a 5, kolektivní správce uveřejní dostupné informace o takovém nositeli právnositeli práv vhodným způsobem nejpozději do 1 roku po uplynutí lhůty podle odstavce 4.
(7)
Nebylo-li možné příjmy z výkonu práv uvedené v odstavci 3 rozdělit nebo vyplatit do 3 let od konce účetního období, v němž došlo k výběru těchto příjmů nebo v němž kolektivní správce tyto příjmy obdržel na základě smlouvy podle § 97g, a za předpokladu, že byla přijata veškerá nezbytná opatření podle odstavců 4 a 5, rozhodne o použití těchto příjmů nejvyšší orgán.
§ 99d
(1)
Pro rozdělování a výplatu příjmů z výkonu práv a příjmů z investování příjmů z výkonu práv, které vybral kolektivní správce pro jiného kolektivního správce na základě oprávnění uděleného podle § 96a nebo smlouvy podle § 97g, se použije § 99c odst. 2 věta první obdobně.
(2)
Kolektivní správce je povinen rozdělit a vyplatit příslušným nositelům právnositelům práv příjmy z výkonu práv a příjmy z investování příjmů z výkonu práv, které obdržel od jiného kolektivního správce podle odstavce 1, bez zbytečného odkladu, nejpozději do 6 měsíců od obdržení těchto příjmů, ledaže objektivní důvody související zejména s podáváním hlášení uživatelemuživatelem, určením práv, určením nositele právnositele práv nebo přiřazením informací o dílech a jiných předmětech ochrany k nositelům právnositelům práv brání kolektivnímu správci v dodržení této lhůty.
§ 99e
(1)
Z odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. a) a c) přísluší,
a)
jde-li o přístroj k zhotovení zvukových záznamů a z nenahraných nosičů zvukových záznamů, autorůmautorům 50 % a výkonným umělcům a výrobcům zvukových záznamů 50 %, o něž se dělí stejným dílem, a
b)
jde-li o přístroj k zhotovení zvukově obrazových záznamů a z nenahraných nosičů takových záznamů, 60 % autorůmautorům, zejména režisérům audiovizuálních děl, autorůmautorům děl literárních, dramatických a hudebně dramatických, autorůmautorům děl hudebních s textem nebo bez textu, kameramanům, architektům, scénografům, kostýmním výtvarníkům, výtvarníkům a autorůmautorům děl choreografických a pantomimických, 25 % výrobcům zvukově obrazových záznamů a 15 % výkonným umělcům.
(2)
Z odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. a) a c), nejde-li o odměny podle odstavce 1, a z odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. b) a odst. 4 přísluší 45 % autorůmautorům děl literárních včetně děl vědeckých a děl kartografických, 15 % autorůmautorům děl výtvarných umění a 40 % nakladatelům vydaných děl.
(3)
Z odměn vybraných podle § 37 odst. 2 a § 87 odst. 2 přísluší 45 % autorůmautorům děl literárních, včetně děl vědeckých a děl kartografických, 15 % autorůmautorům děl výtvarných a 40 % nakladatelům vydaných děl.
Oddíl 7
Transparentnost kolektivní správy
§ 99f
Informace poskytované veřejnosti
(1)
Kolektivní správce je povinen uveřejňovat zejména
a)
stanovy,
b)
podmínky členství a podmínky ukončení pověření k výkonu kolektivní správykolektivní správy,
c)
vzorové licenční smlouvy,
d)
sazebníky,
e)
seznam členů vedení kolektivního správce s uvedením jejich jmen a funkcí,
f)
rozúčtovací řád,
g)
pravidla pro určení průměrné výše srážek na úhradu nákladů na správu práv, pokud tato pravidla nejsou upravena v rozúčtovacím řádu,
h)
pravidla pro určení výše srážek z příjmů z výkonu práv a z příjmů z investování příjmů z výkonu práv pro jiné účely než na úhradu nákladů na správu práv,
i)
seznam smluv podle § 97g, které uzavřel s jinými kolektivními správci, a smluv o výkonu kolektivní správykolektivní správy osobou, ve které má kolektivní správce majetkovou účast nebo kterou přímo nebo nepřímo, zcela nebo zčásti ovládá,
j)
pravidla pro použití příjmů z výkonu práv podle § 99c odst. 3,
k)
postupy pro řešení sporů a vyřizování stížností podle § 101 a 101h,
l)
seznam osiřelých předmětů ochrany podle § 97c odst. 2 písm. b),
m)
seznam platných kolektivních smluvkolektivních smluv podle § 98a odst. 3,
n)
informace o pověření společného zástupce podle § 97h.
(2)
Informace uvedené v odstavci 1 kolektivní správce uveřejňuje na svých internetových stránkách a průběžně je bez zbytečného odkladu aktualizuje.
§ 99g
Výroční zpráva
(1)
Kolektivní správce je povinen vyhotovit do 30. června každého roku za předchozí kalendářní rok výroční zprávu podle zákona o účetnictví22).
(2)
Výroční zpráva musí dále obsahovat informace uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
(3)
Kolektivní správce je povinen mít účetní závěrku a výroční zprávu ověřenu auditorem podle zákona o auditorech17).
(4)
Kolektivní správce je povinen výroční zprávu bez zbytečného odkladu po jejím ověření a schválení nejvyšším orgánem, nejpozději do 31. srpna daného roku, uveřejnit na svých internetových stránkách a ponechat ji tam po dobu 5 let.
§ 99h
Informace poskytované jinému kolektivnímu správci
Kolektivní správce je povinen jedenkrát ročně za předchozí kalendářní rok poskytovat elektronickými prostředky jinému kolektivnímu správci, pro něhož spravuje práva, informace o
a)
celkové výši příjmů z výkonu práv vybraných na základě smlouvy podle § 97g a o částkách, které příslušnému kolektivnímu správci vyplatil na základě této smlouvy, v rozlišení podle kategorie práv a způsobu užití,
b)
celkové výši příjmů podle písmene a), které příslušnému kolektivnímu správci dosud vyplaceny nebyly,
c)
srážkách na úhradu nákladů na správu práv,
d)
všech dalších provedených srážkách s uvedením jejich účelu,
e)
počtu všech oprávnění k výkonu práv k rozdělení podle kategorií spravovaných práv, které poskytl nebo odmítl poskytnout s ohledem na repertoár, na nějž se vztahuje smlouva podle § 97g,
f)
rozhodnutích přijatých nejvyšším orgánem, pokud se vztahují ke správě práv na základě smlouvy podle § 97g.
§ 99i
Informace poskytované ministerstvu
Kolektivní správce je povinen
a)
informovat ministerstvo bez zbytečného odkladu o všech změnách údajů podle § 96 odst. 2 písm. a),
b)
poskytnout ministerstvu kopii
1.
kolektivní smlouvykolektivní smlouvy uzavřené kolektivním správcem do 15 dnů ode dne jejího uzavření,
2.
smlouvy uzavřené kolektivním správcem podle § 97g odst. 1 do 15 dnů ode dne jejího uzavření,
3.
smlouvy uzavřené mezi kolektivními správci podle § 103 odst. 2 do 15 dnů ode dne jejího uzavření,
c)
informovat ministerstvo bez zbytečného odkladu o předložení žádosti o zprostředkování podle § 101,
d)
informovat ministerstvo o rozhodnutích soudů nebo správních orgánů v řízení, jehož je kolektivní správce účastníkem a které má zásadní význam pro jeho činnost, a na vyžádání poskytnout ministerstvu kopii takového rozhodnutí,
e)
zaslat elektronickými prostředky ministerstvu sazebník do 15 dnů od nabytí jeho platnosti,
f)
na vyžádání zaslat elektronickými prostředky ministerstvu
1.
seznam svých členů,
2.
seznamy vedené podle § 97c.
§ 99j
Informace poskytované na vyžádání
(1)
Kolektivní správce je povinen na základě důvodné žádosti poskytnout elektronickými prostředky kolektivnímu správci, pro něhož spravuje práva podle smlouvy podle § 97g, nositeli právnositeli práv nebo uživateliuživateli bez zbytečného odkladu informace
a)
o repertoáru, který spravuje, a nelze-li předměty ochrany vzhledem k jejich počtu určit jednotlivě, určit tyto předměty druhově,
b)
o právech, která spravuje, a to přímo nebo podle smluv podle § 97g, a o území, kterého se tato správa týká, a
c)
zda a v jakém rozsahu vykonává kolektivní správukolektivní správu pro určitého nositele právnositele práv.
(2)
Kolektivní správce má v souvislosti s poskytováním informací nárok na úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli. Kolektivní správce má též nárok na úhradu nákladů za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací.
(3)
V případě, že kolektivní správce bude za poskytnutí informace požadovat úhradu, oznámí písemně tuto skutečnost spolu s výší požadované úhrady žadateli před poskytnutím informace. Z oznámení musí být zřejmé, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady kolektivním správcem vyčíslena.
(4)
Nesplní-li kolektivní správce vůči žadateli oznamovací povinnost podle odstavce 3, ztrácí nárok na úhradu nákladů.
Oddíl 8
Licence pro více území k právům k užití hudebních děl online
§ 100
Licence pro více území k právům k užití hudebních děl online je licence, kterou je poskytováno oprávnění k výkonu práv autoraautora hudebního díla a jde-li o hudební dílo s textem, též práv autoraautora textu, k užití díla rozmnožováním podle § 13 a sdělováním veřejnosti podle § 18 nezbytných k poskytování služby online a která se vztahuje na území více než jednoho z členských států Evropské unie nebo států tvořících Evropský hospodářský prostor.
§ 100a
Způsobilost k poskytování licencí
Kolektivní správce může poskytovat licence podle § 100, pokud
a)
získal oprávnění k výkonu kolektivní správykolektivní správy příslušných práv ve vztahu k hudebním dílům, není-li stanoveno jinak,
b)
je schopen identifikovat hudební díla, ke kterým spravuje práva,
c)
je schopen identifikovat ve vztahu ke každému příslušnému území práva a jejich příslušné nositele ke každému hudebnímu dílu nebo jeho části, k nimž spravuje práva,
d)
používá jednoznačné identifikační kódy k určení nositelů právnositelů práv a hudebních děl, přičemž v co největší míře zohledňuje oborová pravidla, a
e)
používá prostředky ke zjištění a řešení nesrovnalostí v údajích jiného kolektivního správce, který poskytuje licence podle § 100.
§ 100b
Smlouva mezi kolektivními správci o poskytování licencí
(1)
Smlouva, kterou kolektivní správce pověří jiného kolektivního správce poskytováním licencí podle § 100 k hudebním dílům ze svého vlastního repertoáru, může být uzavřena pouze jako nevýhradní. Pověřený kolektivní správce je povinen svěřený repertoár spravovat nediskriminačním způsobem a za stejných podmínek jako svůj vlastní repertoár.
(2)
Smlouva podle odstavce 1 upraví podmínky, za nichž se licence podle § 100 budou poskytovat, týkající se zejména způsobu užití, licenční odměny, časového a územního rozsahu licence a vyúčtovacích termínů.
(3)
Kolektivní správce poskytne nositelům právnositelům práv, pro které vykonává kolektivní správukolektivní správu, informace o podmínkách smlouvy, kterou uzavřel podle odstavce 1, včetně doby jejího trvání a nákladů na služby poskytované podle této smlouvy.
§ 100c
Povinnost na dožádání uzavřít smlouvu o poskytování licencí
(1)
Pokud kolektivní správce, který nenabízí ani neposkytuje licence podle § 100 k hudebním dílům z vlastního repertoáru, požádá písemně jiného kolektivního správce o uzavření smlouvy podle § 100b, je tento kolektivní správce povinen takovou smlouvu uzavřít, jestliže tyto licence z repertoáru jednoho nebo více jiných kolektivních správců již poskytuje nebo nabízí. V případě, že takovou smlouvu uzavřít nemůže, sdělí to bez zbytečného odkladu kolektivnímu správci, který o uzavření takové smlouvy požádal.
(2)
Kolektivní správce pověřený podle odstavce 1 zahrne svěřený repertoár žádajícího kolektivního správce do všech nabídek, které předkládá poskytovatelům služby online.
(3)
Kolektivní správce, který požádal jiného kolektivního správce o uzavření smlouvy podle odstavce 1, poskytne tomuto kolektivnímu správci informace týkající se jeho vlastního repertoáru, které jsou potřebné pro poskytování licence podle § 100. Pokud jsou tyto informace nedostatečné nebo v podobě, která neumožňuje zmocněnému kolektivnímu správci splnit požadavky podle tohoto oddílu, má tento kolektivní správce nárok na
a)
vyloučení děl, kterých se tyto informace týkají, nebo
b)
úhradu odůvodněných nákladů, které mu vznikly obstaráním si potřebných informací.
§ 100d
Informační povinnosti
(1)
Kolektivní správce, který poskytuje licence podle § 100, poskytne nositelům právnositelům práv, jejichž práva spravuje, poskytovatelům služby online a ostatním kolektivním správcům elektronickými prostředky a na základě řádně odůvodněné žádosti informace umožňující identifikaci online hudebního repertoáru, který spravuje. Tyto informace zahrnují údaje o
a)
hudebních dílech, ke kterým spravuje práva,
b)
spravovaných právech a
c)
územích států, pro která se licence poskytuje.
(2)
Na žádost nositele právnositele práv, jiného kolektivního správce nebo poskytovatele služby online, obsahující důkazy o nepřesnosti údajů nebo informací podle odstavce 1 a podle § 100a písm. b) až d), kolektivní správce tyto údaje nebo informace bez zbytečného odkladu opraví.
(3)
Kolektivní správce poskytne nositelům právnositelům práv k hudebním dílům, která jsou součástí jeho vlastního hudebního repertoáru, a nositelům právnositelům práv, kteří mu svěřili správu svých práv k poskytování licencí podle § 100, v elektronické podobě informace týkající se jejich hudebních děl, práv vztahujících se k těmto dílům a území států, pro něž tito nositelé právnositelé práv tohoto kolektivního správce pověřují. K identifikaci uvedených údajů se použijí v co největší míře oborová pravidla.
(4)
Kolektivní správce může odmítnout poskytnutí informací z důvodu ochrany osobních údajůosobních údajů nebo obchodního tajemství.
§ 100e
Poskytování informací o užití a fakturace
(1)
Kolektivní správce je povinen sledovat užití hudebních děl online poskytovatelem služby online, kterému poskytl licenci podle § 100.
(2)
Poskytovatel služby online je povinen poskytnout příslušnému kolektivnímu správci nejméně jednou ročně za uplynulý kalendářní rok informace o užití hudebních děl online. Kolektivní správce je povinen umožnit mu podávat tato hlášení elektronickými prostředky a nabídnout alespoň jednu metodu, která zohledňuje oborová pravidla pro elektronickou výměnu takových údajů. Kolektivní správce může odmítnout hlášení podané poskytovatelem služby online v chráněném formátu.
(3)
Kolektivní správce je povinen bez zbytečného odkladu po obdržení informace podle odstavce 2 vystavit poskytovateli služby online fakturu, ledaže to není možné z důvodů na straně tohoto poskytovatele služby online. Kolektivní správce vystaví fakturu elektronickými prostředky, a to s využitím technického formátu, jenž zohledňuje oborová pravidla. Faktura musí obsahovat údaje odpovídající poskytnutým informacím. Poskytovatel služby online nemůže odmítnout fakturu kvůli jejímu technickému formátu, pokud kolektivní správce používá oborová pravidla.
(4)
Kolektivní správce musí mít upraven postup, který umožní poskytovateli služby online zpochybnit správnost faktury, včetně případu, kdy takový poskytovatel obdrží faktury od více kolektivních správců za užití téhož hudebního díla online.
§ 100f
Výplata příjmů z výkonu práv
(1)
Kolektivní správce, který poskytuje licence podle § 100, je povinen rozdělovat příjmy z výkonu práv přesně a bez zbytečného odkladu po obdržení informace o užití hudebního díla online a po uhrazení příslušné faktury poskytovatelem služby online.
(2)
Kolektivní správce poskytne nositeli právnositeli práv společně s každou platbou provedenou podle odstavce 1 informace o
a)
období, během něhož došlo k užití, za něž nositeli právnositeli práv tyto příjmy přísluší, a o území státu, na němž k užití došlo,
b)
příjmech z výkonu práv, provedených srážkách a o částkách rozdělených kolektivním správcem u každého hudebního díla, k němuž na základě smlouvy s nositelem právnositelem práv spravuje práva, s uvedením příslušného poskytovatele služby online.
(3)
Pokud kolektivní správce poskytuje licence podle § 100 na základě smlouvy podle § 100b, platí pro něj ve vztahu ke kolektivnímu správci, který jej pověřil, povinnosti podle odstavců 1 a 2 obdobně. Kolektivní správce je odpovědný za následné rozdělení příjmů a poskytnutí informací, které obdržel od pověřeného kolektivního správce, nositelům právnositelům práv, není-li sjednáno mezi kolektivními správci jinak.
§ 100g
Výjimka pro rozhlasové a televizní vysílatele
Požadavky podle ustanovení tohoto oddílu se nevztahují na kolektivního správce, jestliže v souladu s pravidly hospodářské soutěže poskytuje licenci podle § 100 rozhlasovému nebo televiznímu vysílateli k zařazení hudebních děl do jeho vysílánívysílání23), které veřejnosti sděluje podle § 21 odst. 4 nebo zpřístupňuje v rámci souvisejících audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání24), nebo do jakéhokoli jím nebo pro něj vyrobeného materiálu, včetně upoutávek, které jsou doplňkem programu25) tohoto vysílánívysílání.
Oddíl 9
Postupy pro řešení sporů při výkonu kolektivní správy
§ 101
Využití prostředníka v rámci kolektivní správy
Ke zprostředkování sjednávání kolektivní smlouvykolektivní smlouvy, hromadné smlouvyhromadné smlouvy, smlouvy podle § 97g, sjednávání sazebníku nebo řešení sporů vzniklých při výkonu kolektivní správykolektivní správy mohou zájemci o zprostředkování využít jednoho nebo více prostředníků ze seznamu prostředníků.
§ 101g
Vyřizování stížností kolektivním správcem
(1)
Stanovy upraví postup pro vyřizování písemných stížností členů a dalších nositelů právnositelů práv, jakož i kolektivních správců, a to zejména v souvislosti s pověřením k výkonu kolektivní správykolektivní správy, ukončením takového pověření, ukončením smlouvy o výkonu kolektivní správykolektivní správy nebo s odnětím správy jen některých práv, podmínkami členství, vybíráním odměn příslušejících nositelům právnositelům práv, srážkami a rozdělováním příjmů z výkonu práv.
(2)
Kolektivní správce vyřídí stížnosti uvedené v odstavci 1 písemně bez zbytečného odkladu. Pokud stížnost zamítne, uvede pro to důvody.
Díl 5
Dohled nad kolektivními správci
§ 102
(1)
Ministerstvo vykonává dohled nad výkonem kolektivní správykolektivní správy a dodržováním povinností kolektivních správců podle tohoto zákona.
(2)
Ministerstvo je při výkonu dohledu podle odstavce 1, kromě výkonu obecných kontrolních pravomocí podle kontrolního řádu26), oprávněno
a)
účastnit se jednání nejvyššího orgánu kolektivního správce,
b)
ukládat při zjištění porušení tohoto zákona povinnost k nápravě a stanovit k jejímu splnění přiměřenou lhůtu.
(3)
Dohledem ministerstva není dotčen dozor Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle zákona o ochraně hospodářské soutěže27) v rozsahu, v jakém se na jednání nevztahuje autorský zákon.
§ 102a
Přeshraniční spolupráce orgánů dohledu
(1)
Ministerstvo je oprávněno požádat příslušný orgán dohledu nad výkonem kolektivní správykolektivní správy jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor (dále jen „orgán dohledu“) o poskytnutí veškerých informací souvisejících s činností kolektivního správce se sídlem v České republice a vykonávajícím kolektivní správukolektivní správu na území takového jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor.
(2)
Ministerstvo poskytne bez zbytečného odkladu příslušnému orgánu dohledu na jeho odůvodněnou žádost informace týkající se činnosti kolektivního správce se sídlem v jiném členském státě Evropské unie nebo v některém ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, je-li tato činnost vykonávána na území České republiky.
(3)
Domnívá-li se ministerstvo, že kolektivní správce se sídlem v jiném členském státě Evropské unie nebo v některém ze států tvořících Evropský hospodářský prostor vykonávající kolektivní správukolektivní správu na území České republiky nedodržuje právní předpisy daného státu, je oprávněno předat veškeré relevantní údaje příslušnému orgánu dohledu daného státu a požádat, aby v rámci svých pravomocí přijal vhodná opatření.
(4)
Ministerstvo odpoví ve lhůtě 3 měsíců na žádost orgánu dohledu o přijetí vhodných opatření týkajících se kolektivního správce, o kterém má orgán dohledu důvodně za to, že porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, a jde o kolektivního správce, který má sídlo v České republice a vykonává kolektivní správukolektivní správu na území příslušného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.
Díl 6
Poskytování oprávnění k výkonu práv k užití osiřelých děl a jiných osiřelých předmětů ochrany
§ 103
(1)
Kolektivní správce na základě uděleného oprávnění k výkonu kolektivní správykolektivní správy k dílům nebo druhům děl vykonává kolektivní správukolektivní správu pro nositele právnositele práv k osiřelému dílu vlastním jménem a na jeho účet i při výkonu těch majetkových práv, která nejsou právy povinně kolektivně spravovanými ani právy spravovanými v rámci rozšířené kolektivní správykolektivní správy. Při výkonu kolektivní správykolektivní správy pro nositele právnositele práv k osiřelému dílu se má za to, že nositel právnositel práv k osiřelému dílu svolil k jeho zveřejnění a k tomu, aby osiřelé dílo bylo uváděno na veřejnost bez uvedení autoraautora osiřelého díla, není-li určen.
(2)
Vykonává-li kolektivní správukolektivní správu k témuž druhu děl více kolektivních správců a nedohodnou-li se tito kolektivní správci písemně jinak ani s využitím postupu podle § 101, určí ministerstvo rozhodnutím, který z takových kolektivních správců bude vykonávat kolektivní správukolektivní správu pro nositele právnositele práv k takovému druhu osiřelých děl. Při rozhodování podle věty první ministerstvo přihlédne zejména k tomu, jaká práva kolektivní správce spravuje na základě uděleného oprávnění k výkonu kolektivní správykolektivní správy a zda splňuje předpoklady pro řádné zajištění postupů podle odstavců 1, 3 a 4.
(3)
Licenční smlouvu o užití osiřelého díla uzavře příslušný kolektivní správce s uživatelemuživatelem, který prokáže, že ani po důsledném vyhledávání nebyl určen nebo nalezen nositel právnositel práv k tomuto dílu. Touto smlouvou lze poskytnout oprávnění k výkonu práva užít osiřelé dílo pouze na dobu nepřesahující 5 let a pouze pro území České republiky. Tuto smlouvu lze uzavřít i opakovaně.
(4)
Odměny a případné příjmy z vydání bezdůvodného obohacení vybrané v souvislosti s užitím osiřelého díla vede kolektivní správce ve svém účetnictví odděleně po dobu 3 let od jejich výběru. Dojde-li během této doby k ukončení statusu příslušného osiřelého díla, je kolektivní správce povinen tyto odměny a příjmy vyplatit nositeli právnositeli práv.
(5)
Odměny a příjmy uvedené v odstavci 3, které nebylo možno podle tohoto ustanovení vyplatit, se uplynutím uvedené doby stávají příjmem Státního fondu kultury České republiky, a pokud jde o osiřelá díla audiovizuální a audiovizuálně užitá, Státního fondu audiovize; kolektivní správce je povinen tyto finanční prostředky ve lhůtě 15 dnů od uplynutí doby uvedené v odstavci 4 odvést na účet příslušného státního fondu.
(6)
Určení nebo nalezení nositele právnositele práv k osiřelému dílu nemá vliv na platnost smlouvy uzavřené podle odstavce 3.
(7)
Pro výkon kolektivní správykolektivní správy pro nositele právnositele práv k osiřelému dílu se použije hlava IV přiměřeně.
(8)
Odstavce 1 až 7 se nepoužijí pro počítačové programy. Pro zaznamenané umělecké výkony, zvukové záznamy a zvukově obrazové záznamy se odstavce 1 až 7 použijí obdobně.
Díl 7
Nezávislý správce práv
§ 104
Nezávislým správcem práv je právnická osoba, jejíž hlavní činností je podnikání nebo jiná výdělečná činnost, která je na základě smlouvy oprávněna spravovat autorská práva nebo práva s nimi související jménem více než jednoho nositele právnositele práv k jejich společnému prospěchu jako její jediný nebo hlavní účel své činnosti a ve které nemají majetkovou účast ani ji neovládají nositelé právnositelé práv, jejichž práva spravuje.
§ 104a
(1)
Ustanovení § 97b, § 98 odst. 2 a 8, § 98a, § 99f odst. 1 písm. a) až d) a f) až h), § 99j, § 102 a § 102a se použijí pro nezávislého správce práv obdobně.
(2)
Nezávislý správce práv je povinen do 15 dnů ode dne obdržení informace o přiděleném evidenčním čísle podle § 104b odst. 3 poskytnout kolektivnímu správci, který vykonává kolektivní správukolektivní správu týchž práv ve vztahu k témuž předmětu ochrany, a jde-li o dílo, k témuž druhu díla, seznam nositelů právnositelů práv a předmětů ochrany a prokázat správu těchto práv. Poskytnutí seznamu a prokázání spravovaných práv podle věty první je po doručení příslušnému kolektivnímu správci považováno za projev vůle všech nositelů právnositelů práv, jejichž práva nezávislý správce práv spravuje, vyloučit účinky hromadné smlouvyhromadné smlouvy podle § 97e. Ustanovení odstavce 3 věty druhé a poslední se použijí obdobně.
(3)
Nezávislý správce práv je povinen písemně sdělit kolektivnímu správci, který vykonává kolektivní správukolektivní správu týchž práv ve vztahu k témuž předmětu ochrany, a jde-li o dílo, k témuž druhu díla, jakékoli změny v seznamu poskytnutém kolektivnímu správci podle odstavce 2. Není-li mezi kolektivním správcem a nezávislým správcem práv sjednáno jinak, rozsah a technický formát informací a časové období, za které musí nezávislý správce práv informace podle věty první kolektivnímu správci poskytovat, stanoví kolektivní správce. Při rozhodování o technickém formátu pro poskytování těchto informací zohlední kolektivní správce a nezávislý správce práv v nejvyšší možné míře oborová pravidla.
§ 104b
Seznam nezávislých správců práv
(1)
Ministerstvo vede seznam nezávislých správců práv.
(2)
Právnická osoba, která hodlá vykonávat činnost nezávislého správce práv, je povinna přihlásit se k evidenci a k tomu účelu doručit ministerstvu nejpozději 30 dnů před zahájením této činnosti písemné oznámení, které musí obsahovat obecné náležitosti stanovené správním řádem a dále
a)
jméno a adresu bydliště nebo sídla každého člena statutárního orgánu spolu s uvedením způsobu, jakým tento orgán právnickou osobu zastupuje, nejde-li tyto údaje získat z informačních systémů veřejné správy,
b)
vymezení práv, která mají být nezávislým správcem práv spravována,
c)
vymezení předmětů práv podle písmene b) a pokud jde o díla, i vymezení jejich druhu.
(3)
Ministerstvo zapíše osobu uvedenou v odstavci 1 do seznamu nezávislých správců práv a do 15 dnů ode dne doručení oznámení stanovených údajů sdělí osobě, která toto oznámení učinila, přidělené evidenční číslo.
(4)
Nezávislý správce práv je povinen ministerstvu písemně oznámit změnu evidovaných údajů, přerušení nebo ukončení výkonu činnosti nezávislého správce práv nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy došlo ke změně evidovaných údajů, k přerušení nebo ukončení výkonu činnosti nezávislého správce práv.
(5)
Každý má právo nahlížet do seznamu nezávislých správců práv a pořizovat si z něj výpisy nebo opisy.
HLAVA V
SOUBĚH OCHRANY
§ 105
Právo autorské není dotčeno právy souvisejícími s právem autorským ani právem pořizovatele databáze k jím pořízené databázi. Ochrana děl podle práva autorského nevylučuje ochranu stanovenou zvláštními právními předpisy.
HLAVA VI
PŘESTUPKY
§ 105a
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
neoprávněně užije autorské dílo, umělecký výkon, zvukový či zvukově obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílánívysílání, tiskovou publikacitiskovou publikaci nebo databázi,
b)
neoprávněně zasahuje do práva autorského způsobem uvedeným v § 43 odst. 1 nebo 2 anebo v § 44 odst. 1, nebo
c)
jako obchodník, který se účastní prodeje originálu díla uměleckého, nesplní oznamovací povinnost podle § 24 odst. 6.
(2)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 150 000 Kč a za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c) pokutu do 100 000 Kč.
§ 105b
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
neoprávněně užije autorské dílo, umělecký výkon, zvukový či zvukově obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílánívysílání, tiskovou publikacitiskovou publikaci nebo databázi,
b)
neoprávněně zasahuje do práva autorského způsobem uvedeným v § 43 odst. 1 nebo 2 anebo v § 44 odst. 1,
c)
jako obchodník, který se účastní prodeje originálu díla uměleckého, nesplní oznamovací povinnost podle § 24 odst. 6,
d)
vykonává kolektivní správukolektivní správu, aniž jí bylo uděleno oprávnění podle § 96a,
e)
neoznámí ministerstvu skutečnosti podle § 56 odst. 3,
f)
se jako osoba, která hodlá vykonávat nebo vykonává činnost nezávislého správce práv, nepřihlásí k evidenci podle § 104b odst. 2,
g)
jako poskytovatel služby informační společnosti36) nejedná o udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikacitiskovou publikaci v souladu s § 87b odst. 9 nebo poruší povinnost stanovenou v § 87b odst. 14, nebo
h)
jako poskytovatel služby informační společnosti36) nebo vydavatel tiskové publikacetiskové publikace neposkytne údaje podle § 87b odst. 11.
(2)
Za přestupek podle odst. 1 písm. g) nebo h) lze uložit pokutu do 500 000 Kč nebo do výše 1 % celkového ročního obratu osoby, která se přestupku dopustila, celosvětově za předchozí finanční rok, podle toho, která hodnota je vyšší, za přestupek podle odstavce 1 písm. d) lze uložit pokutu do 500 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo f) pokutu do 150 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c) pokutu do 100 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. e) pokutu do 50 000 Kč.
§ 105ba
Přestupky kolektivních správců
(1)
Kolektivní správce se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní některou z povinností vůči nositelům právnositelům práv podle § 97a,
b)
nesplní informační povinnost podle § 97b, 99f, 99h, 99i, 99j nebo § 100d,
c)
nepověří společného zástupce podle § 97h odst. 2,
d)
nedodrží postup při uzavírání smlouvy s uživatelemuživatelem podle § 98,
e)
nedodrží postup pro sjednávání sazebníku podle § 98f,
f)
nesplní některou z povinností při správě příjmů z výkonu práv nebo příjmů z investování příjmů z výkonu práv podle § 99 až 99e,
g)
nevyhotoví výroční zprávu podle § 99g odst. 1,
h)
v rozporu s § 99g odst. 2 nezajistí, aby výroční zpráva obsahovala požadované informace,
i)
v rozporu s § 99g odst. 3 nezajistí, aby výroční zpráva byla ověřena auditorem,
j)
v rozporu s § 99g odst. 4 nezajistí uveřejnění výroční zprávy stanoveným způsobem po stanovenou dobu,
k)
v rozporu s § 100c odst. 1 odmítne uzavřít smlouvu o poskytování licencí,
l)
nesplní některou z povinností při poskytování informací o užití a fakturaci podle § 100e,
m)
nerozdělí příjmy z výkonu práv podle § 100f odst. 1,
n)
nesplní ve stanovené lhůtě povinnost uloženou rozhodnutím o opatření k nápravě vydaným podle § 102 odst. 2 písm. b), nebo
o)
vykonává kolektivní správukolektivní správu v rozporu s uděleným oprávněním.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b) nebo g) až j),
b)
250 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene c) až e), k) až m) nebo o),
c)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), f) nebo n).
§ 105bb
Přestupky nezávislých správců práv
(1)
Nezávislý správce práv se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní oznamovací povinnost podle § 104a odst. 2 a 3 nebo podle § 104b odst. 4,
b)
nesplní informační povinnost podle § 97b, § 99f odst. 1 písm. a) až d) a f) až h) nebo § 99j, nebo
c)
nesplní ve stanovené lhůtě povinnost uloženou rozhodnutím o opatření k nápravě vydaným podle § 102 odst. 2 písm. b).
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) lze uložit pokutu do 100 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 500 000 Kč.
§ 105c
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává
a)
v přenesené působnosti obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu byl přestupek spáchán, jde-li o přestupky podle § 105a odst. 1 a § 105b odst. 1 písm. a) až c) nebo g),
b)
ministerstvo, jde-li o přestupky podle § 105b odst. 1 písm. d) až f), § 105ba odst. 1 a § 105bb odst. 1.
(2)
Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Pokuty uložené ministerstvem jsou příjmem Státního fondu kultury České republiky.
§ 105d
Ministerstvo uveřejní na svých internetových stránkách rozhodnutí vydané podle § 102 odst. 2 písm. b), § 105b odst. 1 písm. f), § 105ba a § 105bb do 1 měsíce po nabytí právní moci a ponechá je takto uveřejněné po dobu 3 let. Obsahem uveřejněného rozhodnutí nesmějí být údaje identifikující jinou osobu než pachatele.
HLAVA VII
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 106
Ustanovení přechodná
(1)
Tímto zákonem se řídí právní vztahy, které vznikly ode dne nabytí jeho účinnosti. Právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a práva a povinnosti z nich vzniklé, jakož i práva z odpovědnosti za porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními předpisy.
(2)
Podle dosavadních předpisů se posuzují všechny lhůty, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty pro uplatnění práva, které se podle odstavce 1 řídí dosavadními předpisy, i když začnou běžet po nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
Doba trvání majetkových práv se řídí tímto zákonem i tehdy, začala-li běžet před jeho nabytím účinnosti. Pokud již doba trvání těchto práv před nabytím účinnosti tohoto zákona uplynula a podle tohoto zákona by ještě trvala, ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se obnovuje na dobu zbývající. Rozmnoženiny předmětů ochrany, ke kterým se doba trvání majetkových práv obnovuje, oprávněně pořízené před nabytím účinnosti tohoto zákona lze však volně rozšiřovat ještě 2 roky po nabytí jeho účinnosti.
(4)
Podle tohoto zákona jsou chráněny i předměty ochrany, které nebyly podle dosavadních předpisů chráněny [§ 1 písm. b) body 3, 5 a 6 a § 2 odst. 2] nebo jejichž obsah ochrany byl jiný než podle tohoto zákona. Za výrobce českého zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla zveřejněného v době od 1. 1. 1950 do 31. 12. 1964 se považuje Národní filmový archiv.9) Za výrobce zvukově obrazového záznamu audiovizuálních děl zveřejněných v době od 1. 1. 1965 do 31. 12. 1991, k nimž podle zvláštních právních předpisů10) vykonává práva autorská Státní fond audiovize, se považuje tento fond.
(5)
Ustanovením odstavce 4 není dotčeno právo hospodaření Národního filmového archivu k originálnímu nosiči záznamu audiovizuálního díla.
(6)
Ustanovení odstavce 4 věty prvé se použije přiměřeně, pokud jde o databáze podle § 88, avšak pouze byly-li zhotoveny nejdříve 15 let před účinností tohoto zákona.
(7)
Oprávnění k výkonu hromadné správy udělená podle dosavadních předpisů se považují za oprávnění ke kolektivní správě práv podle tohoto zákona. Obsah a rozsah těchto oprávnění uvede ministerstvo do souladu s tímto zákonem a vydá příslušným osobám do 90 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona oprávnění nová.
(8)
Správní řízení zahájená před účinností tohoto zákona se ukončí podle tohoto zákona.
§ 107
Ustanovení závěrečná
(1)
Ustanovení tohoto zákona se vztahují na díla autorůautorů a umělecké výkony výkonných umělců, kteří jsou státními občany České republiky, ať byly vytvořeny nebo zveřejněny kdekoli.
(2)
Na díla a umělecké výkony cizích státních příslušníků a osob bez státní příslušnosti vztahují se ustanovení tohoto zákona podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, a není-li jich, je-li zaručena vzájemnost.
(3)
Není-li splněna žádná z podmínek uvedených v odstavci 2, vztahuje se tento zákon na díla autorůautorů a výkony výkonných umělců, kteří nejsou státními občany České republiky, byla-li poprvé v České republice zveřejněna, anebo má-li zde autorautor či výkonný umělec bydliště.
(4)
Trvání práva u děl cizích státních příslušníků nemůže být delší než ve státu původu díla.11)
(5)
Ustanovení tohoto zákona se vztahují na zvukové záznamy výrobců zvukových záznamů, kteří mají na území České republiky bydliště nebo sídlo; na zvukové záznamy zahraničních výrobců zvukových záznamů se vztahují za přiměřeného použití ustanovení odstavců 2 a 3.
(6)
Na zvukově obrazové záznamy, rozhlasové a televizní vysílánívysílání, zveřejněná volná díla podle § 28 odst. 2, díla vydaná nakladatelem podle § 87 a databáze podle § 88 platí ustanovení odstavce 5 obdobně.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o oceňování majetku
§ 108
Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), se mění takto:
1.
V nadpisu § 17 se za slovo „poznatků“ vkládá čárka a doplňují se slova „některých majetkových práv souvisejících s právem autorským a práv pořizovatele databáze“.
2.
V § 17 odst. 1 se za slovo „(know-how)“ vkládá čárka a vkládají se slova včetně poznámky pod čarou č. 17a) „majetková práva, která jsou obsahem práv souvisejících s právem autorským, s výjimkou práv výkonných umělců, a majetková práva pořizovatele databáze,17a)
17a)
Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).“.
3.
V § 17 odst. 3 písm. a) se na konci za slovy „písmene b),“ doplňují slova „c) nebo d),“.
4.
V § 17 odst. 3 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí:
„c)
činí u příslušných práv souvisejících s právem autorským takový počet let, který zbývá do ukončení padesátileté doby trvání těchto práv, v případě, že nelze zjistit počet let podle písmene a), a
d)
činí u práv pořizovatele databáze takový počet let, který zbývá do ukončení patnáctileté doby trvání těchto práv, v případě, že nelze zjistit počet let podle písmene a).“.
5.
V § 17 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Majetková práva autorská a majetková práva výkonných umělců jakožto práva nepřevoditelná se neoceňují.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna živnostenského zákona
§ 111
V § 3 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb. a zákona č. 356/1999 Sb., písmena b) a c) včetně poznámek pod čarou č. 2) a 2a) znějí:
„b)
využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo autory,2)
c)
výkon kolektivní správy práva autorského a práv souvisejících s právem autorským podle zvláštního právního předpisu,2a)
2)
Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb.
Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).
Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových prvků, ve znění zákona č. 116/2000 Sb.
Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000 Sb.
2a)
Zákon č. 121/2000 Sb.“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o daních z příjmů
§ 112
V § 4 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb. a zákona č. 103/2000 Sb., se za písmenem zd) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno ze), které včetně poznámky pod čarou č. 64a) zní:
„ze)
příjmy plynoucí ve formě povinného výtisku na základě zvláštního právního předpisu64a) a ve formě autorské rozmnoženiny, v počtu obvyklém, přijaté v souvislosti s užitím předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským.
64a)
Zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích.
Zákon č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven, ve znění zákona č. 425/1990 Sb.
Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných
§ 114
V zákoně č. 237/1995 Sb., o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných a o změně a doplnění některých zákonů, se část I zrušuje.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání
§ 116
V zákoně č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997 Sb. a zákona č. 46/2000 Sb., se § 26 zrušuje.
ČÁST JEDENÁCTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 117
Zrušují se:
1.
Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon).
2.
Zákon č. 89/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon).
3.
Zákon č. 86/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb., zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 318/1993 Sb. a zákona č. 237/1995 Sb.
ČÁST DVANÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 118
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 121/2000 Sb.
Sazebník odměn při opětném prodeji originálu díla uměleckého, v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu a v souvislosti s půjčováním děl
1.
Osoby uvedené v § 24 odst. 6 jsou povinny odvádět odměnu při opětném prodeji originálu díla uměleckého na území České republiky příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob. Odměna činí
a)| 4 % z části kupní ceny do| | 50 000 EUR,
---|---|---|---
b)| 3 % z části kupní ceny nad| 50 000 EUR do| 200 000 EUR,
c)| 1 % z části kupní ceny nad| 200 000 EUR do| 350 000 EUR,
d)| 0,5 % z části kupní ceny nad| 350 000 EUR do| 500 000 EUR,
e)| 0,25 % z části kupní ceny nad| 500 000 EUR.|
Celková částka odměny však nesmí přesáhnout 12 500 EUR.
2.
Osoby uvedené v § 25 odst. 2 písm. a), popřípadě písm. d), které mají sídlo nebo trvalý pobyt, popřípadě pobyt alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích, na území České republiky, jsou povinny odvádět odměny dvakrát ročně příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo podle tohoto zákona uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob.
3.
Jednorázové odměny příslušející při dovozu nebo přijetí nebo při prvním prodeji přístrojů k zhotovování rozmnoženin záznamů činí 3 % z prodejní ceny prodaných přístrojů, ať tyto přístroje umožňují nahrávání jenom zvuku nebo jenom obrazu nebo společně zvuku i obrazu nebo jiný záznam. U rozhlasových a televizních přijímačů, které umožňují zhotovení záznamu vysílánívysílání, činí odměna 1,5 % z prodejní ceny prodaných přijímačů.
4.
Osoby uvedené v § 25 odst. 2 písm. b), popřípadě písm. d), které mají sídlo nebo trvalý pobyt, popřípadě pobyt alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích, na území České republiky, jsou povinny odvádět odměny dvakrát ročně příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo podle tohoto zákona uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob.
5.
Osoby uvedené v § 25 odst. 2 písm. e) jsou povinny odvádět odměnu příslušející podle § 25 odst. 5 jednou ročně příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo podle tohoto zákona uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob.
6.
Odměna činí za jednu tiskovou rozmnoženinu díla
a)
černobílou 0,20 Kč za stránku,
b)
barevnou 0,40 Kč za stránku.
7.
Pravděpodobný počet zhotovených tiskových rozmnoženin děl činí u poskytovatelů rozmnožovacích služeb
a)
v prostorách knihoven, muzeí, galerií, školských a vzdělávacích zařízení 70 % z celkového počtu tiskových rozmnoženin zhotovených poskytovatelem rozmnožovacích služeb za úplatu,
b)
v prostorách archivů, státních úřadů a úřadů územních samosprávných celků a v prostorách jiných poskytovatelů rozmnožovacích služeb 20 % z celkového počtu tiskových rozmnoženin zhotovených poskytovatelem rozmnožovacích služeb za úplatu.
8.
Osoby uvedené v § 25 odst. 2 písm. c), popřípadě písm. d), které mají sídlo nebo místo podnikání, místo trvalého pobytu, popřípadě pobyt alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích, na území České republiky, jsou povinny odvádět odměny dvakrát ročně příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo podle tohoto zákona uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob.
9.
Za osoby uvedené v § 37 odst. 1 a v § 87 odst. 2 platí odměnu podle § 37 odst. 2 jednou ročně příslušnému kolektivnímu správci stát.
10.
Odměna za půjčování činí 1,70 Kč za jednu výpůjčku.
Příloha č. 2
Seznam informačních zdrojů pro důsledné vyhledávání, které musí být prověřeny s cílem zjistit totožnost autora nebo jiného nositele práv k osiřelému dílu nebo nositele práv k jinému osiřelému předmětu ochrany nebo jejich bydliště či pobyt
Informačními zdroji podle § 27b odst. 3 se rozumějí
1.
v případě vydaných neperiodických publikací
a)
katalogy Národní knihovny, Národního archivu a zahraničních knihoven nebo institucí obdobného významu,
b)
zdroje sdružení vydavatelů a autorůautorů v příslušném státě,
c)
stávající databáze a rejstříky WATCH (Writers, Artists and Their Copyright Holders – spisovatelé, výtvarní umělci a nositelé jejich autorských práv) a ISBN (International Standard Book Number – mezinárodní standardní číslo knihy) a databáze vydaných knih,
d)
rejstříky příslušných kolektivních správců, zejména kolektivních správců spravujících právo na rozmnožování,
e)
zdroje propojující databáze a rejstříky, včetně VIAF (Virtual International Authority Files – Virtuální mezinárodní seznamy autorit) a ARROW (Accessible Registries of Rights Information and Orphan Works – Přístupné rejstříky informací o právech a osiřelých dílech),
f)
seznam autorůautorů, jejichž majetková práva zdědil stát nebo jejichž majetková práva státu připadla, vedený Státním fondem kultury České republiky,
g)
titulky a další informace uvedené na vydaných neperiodických publikacích,
h)
povinné výtisky;
2.
v případě periodického tisku
a)
katalogy Národní knihovny, Národního archivu a zahraničních knihoven nebo institucí obdobného významu,
b)
rejstřík ISSN (International Standard Serial Number – mezinárodní standardní číslo seriálové publikace),
c)
zdroje sdružení vydavatelů, autorůautorů a novinářů v příslušném státě,
d)
rejstříky příslušných kolektivních správců, včetně kolektivních správců spravujících právo na rozmnožování,
e)
seznam autorůautorů, jejichž majetková práva zdědil stát nebo jejichž majetková práva státu připadla, vedený Státním fondem kultury České republiky,
f)
titulky a další informace v periodickém tisku,
g)
povinné výtisky;
3.
v případě děl výtvarných, včetně děl fotografických, děl užitého umění, děl architektonických a dalších takových děl, která jsou obsažena v knihách, odborných časopisech, novinách a jiném periodickém tisku nebo v jiných dílech
a)
zdroje uvedené v bodech 1 a 2,
b)
rejstříky příslušných kolektivních správců, zejména kolektivních správců spravujících práva autorůautorů děl výtvarných, včetně kolektivních správců spravujících právo na rozmnožování,
c)
databáze fotobank,
d)
seznam autorůautorů, jejichž majetková práva zdědil stát nebo jejichž majetková práva státu připadla, vedený Státním fondem kultury České republiky,
e)
titulky a další informace uvedené na díle nebo na přebalu díla;
4.
v případě audiovizuálních děl, děl audiovizuálně užitých a zvukových záznamů
a)
katalogy a povinné archivační rozmnoženiny Národního filmového archivu, Národního archivu a zahraničních institucí obdobného významu,
b)
zdroje sdružení výrobců audiovizuálních děl a zvukových záznamů usazených v příslušném státě,
c)
databáze institucí pečujících o filmové nebo zvukové dědictví a národních knihoven,
d)
databáze s příslušnými normami a identifikátory jako je ISAN (International Standard Audiovisual Number – mezinárodní standardní číslo audiovizuálního záznamu) pro audiovizuální materiály, ISWC (International Standard Music Work Code – mezinárodní standardní kód hudebního díla) pro hudební díla a ISRC (International Standard Recording Code – mezinárodní standardní kód zvukového záznamu) pro zvukové záznamy,
e)
rejstříky příslušných kolektivních správců, zejména kolektivních správců zastupujících autoryautory, výkonné umělce, výrobce zvukových záznamů a výrobce zvukově obrazových záznamů,
f)
databáze ostatních významných sdružení zastupujících určité kategorie nositelů práv,
g)
seznamy nositelů práv, jejichž majetková práva zdědil stát nebo jejichž majetková práva státu připadla, vedené Státním fondem kultury České republiky nebo Státním fondem audiovize,
h)
titulky a další informace uvedené na přebalu díla.
Příloha č. 3
k zákonu č. 121/2000 Sb.
Informace povinně uváděné ve výroční zprávě podle § 99g odst. 2
1.
Základní informace:
a)
účetní závěrka podle zákona o účetnictví a přehled o peněžních tocích,
b)
zpráva o činnosti v účetním období,
c)
informace o případech odmítnutí udělit licenci podle § 98 odst. 1,
d)
popis právní formy a systému řízení kolektivního správce,
e)
informace o všech osobách, ve kterých má kolektivní správce majetkovou účast nebo je přímo nebo nepřímo, v celém rozsahu nebo zčásti ovládá,
f)
informace o celkové výši odměn vyplacených osobám vykonávajícím kontrolní funkci a osobám, které řídí kolektivního správce, a o jakýchkoli jiných výhodách, které jim byly poskytnuty v předchozím roce,
g)
informace uvedené v bodě 2 této přílohy,
h)
zvláštní zpráva o využití částek sražených na poskytování sociálních, kulturních a vzdělávacích služeb, obsahující informace uvedené v bodě 3 této přílohy.
2.
Finanční informace:
a)
informace o celkové výši příjmů z výkonu práv podle kategorií spravovaných práv a způsobu užití, včetně informací o příjmech z investování příjmů z výkonu práv, a o použití těchto příjmů;
b)
informace o výši nákladů na správu práv a jiné služby poskytované kolektivním správcem nositelům právnositelům práv s popisem alespoň těchto bodů:
1.
provozní a finanční náklady s rozdělením podle kategorií spravovaných práv a v případě, kdy se jedná o náklady nepřímé, které nelze přiřadit do jedné nebo více kategorií, vysvětlení metody použité k přidělení těchto nepřímých nákladů,
2.
provozní a finanční náklady s rozdělením podle kategorií spravovaných práv a v případě, kdy se jedná o náklady nepřímé, které nelze přiřadit do jedné nebo více kategorií, vysvětlení metody použité k přidělení těchto nepřímých nákladů, týkají-li se pouze správy práv, včetně úhrady nákladů na správu práv, která je odečtena nebo vyrovnána z příjmů z výkonu práv nebo z příjmů z investování příjmů z výkonu práv,
3.
provozní a finanční náklady týkající se jiných služeb než správy práv, avšak včetně srážek na úhradu nákladů na poskytování sociálních, kulturních a vzdělávacích služeb,
4.
zdroje použité k úhradě nákladů na správu práv,
5.
srážky z příjmů z výkonu práv s rozdělením podle kategorií spravovaných práv, způsobu užití a účelu srážky,
6.
procentní výši nákladů na správu práv a jiné služby poskytované kolektivním správcem nositelům právnositelům práv v porovnání s procentní výší příjmů z výkonu práv v příslušném účetním období podle kategorií spravovaných práv a v případě, kdy se jedná o náklady nepřímé, které nelze přiřadit do jedné nebo více kategorií, vysvětlení metody použité k přidělení těchto nepřímých nákladů;
c)
finanční informace o částkách příslušejících nositelům právnositelům práv s úplným popisem alespoň těchto bodů:
1.
celková částka přidělená nositelům právnositelům práv s rozdělením podle kategorií spravovaných práv a způsobů užití,
2.
celková částka vyplacená nositelům právnositelům práv s rozdělením podle kategorií spravovaných práv a způsobů užití,
3.
četnost plateb s rozdělením podle kategorií spravovaných práv a způsobů užití,
4.
celková výše příjmů z výkonu práv před rozdělením mezi příslušné nositele právnositele práv, s rozdělením podle kategorie spravovaných práv a způsobu užití a uvedením účetního období, v němž byly tyto částky vybrány,
5.
celková přidělená částka, která však ještě nebyla nositelům právnositelům práv rozdělena, s rozdělením podle kategorie spravovaných práv a způsobu užití a uvedením účetního období, v němž byly tyto částky vybrány,
6.
důvody prodlení, pokud kolektivní správce neprovedl rozdělení a platby ve lhůtě stanovené v § 99c odst. 2,
7.
celková výše nerozdělitelných částek společně s vysvětlením užití těchto částek;
d)
informace o vztazích s jinými kolektivními správci s popisem alespoň těchto bodů:
1.
částky obdržené od jiných kolektivních správců a částky vyplacené jiným kolektivním správcům s rozdělením podle kategorií práv a kolektivních správců,
2.
úhrada nákladů na správu práv a jiné srážky z příjmů z výkonu práv splatných jiným kolektivním správcům s rozdělením podle kategorií práv a kolektivních správců,
3.
úhrada nákladů na správu práv a jiné srážky z částek vyplacených jinými kolektivními správci s rozdělením podle kategorií práv a kolektivních správců,
4.
částky rozdělené přímo nositelům právnositelům práv pocházející od jiných kolektivních správců s rozdělením podle kategorií práv a kolektivních správců.
3.
Další informace:
a)
výše částek sražených na úhradu nákladů na poskytování sociálních, kulturních a vzdělávacích služeb v daném účetním období s rozdělením podle účelu, a u každého účelu s rozdělením podle kategorií spravovaných práv,
b)
informace o použití částek uvedených v písmenu a) s rozdělením podle účelu, pro který byly použity.
1)
Směrnice Rady 93/83/EHS ze dne 27. září 1993 o koordinaci určitých předpisů týkajících se autorského práva a práv s ním souvisejících při družicovém vysílání a kabelovém přenosu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/84/ES ze dne 27. září 2001 o právu na opětný prodej ve prospěch autora originálu uměleckého díla.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/115/ES ze dne 12. prosince 2006 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s právem autorským.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/116/ES ze dne 12. prosince 2006 o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/24/ES ze dne 23. dubna 2009 o právní ochraně počítačových programů.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/77/EU ze dne 27. září 2011, kterou se mění směrnice 2006/116/ES o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/28/EU ze dne 25. října 2012 o některých povolených způsobech užití osiřelých děl.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/26/EU ze dne 26. února 2014 o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1564 ze dne 13. září 2017 o některých povolených způsobech užití některých děl a jiných předmětů chráněných autorským právem a právy s ním souvisejícími ve prospěch osob nevidomých, osob se zrakovým postižením nebo osob s jinými poruchami čtení a o změně směrnice 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/789 ze dne 17. dubna 2019, kterou se stanovují pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání vysílacích organizací a převzatá vysílání televizních a rozhlasových programů, a kterou se mění směrnice Rady 93/83/EHS.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES.
2)
Zákon č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky.
3)
Zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizi, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
4d)
Zákoník práce.
5)
Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.
6a)
Zákon č. 257/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
6b)
§ 451 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
7)
§ 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů.
9)
§ 6 zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů.
10)
Zákon č. 241/1992 Sb., ve znění zákona č. 273/1993 Sb.
§ 14 zákona č. 273/1993 Sb.
11)
Článek 5 odst. 4 Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl ze dne 9. září 1886, doplněné v Paříži dne 4. května 1896, revidované v Berlíně dne 13. listopadu 1908, doplněné v Bernu dne 20. března 1914 a revidované v Římě dne 2. června 1928, v Bruselu dne 26. června 1948, ve Stockholmu dne 14. července 1967 a v Paříži dne 24. července 1971 (vyhláška č. 133/1980 Sb.).
12)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
13)
§ 2382 občanského zákoníku.
14)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 386/2012 ze dne 19. dubna 2012, kterým se Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a průmyslové vzory) svěřují úkoly související s prosazováním práv duševního vlastnictví, včetně sdružování zástupců veřejného a soukromého sektoru v podobě Evropského střediska pro sledování porušování práv duševního vlastnictví.
16)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
17)
Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.
18)
§ 1400 a násl. občanského zákoníku.
19)
Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
19a)
§ 18 zákona č. 89/1995 Sb. o státní statistické službě.
19b)
Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlase, ve znění pozdějších předpisů.
20)
§ 26 a násl. zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
21)
Zákon č. 202/2012 Sb., o mediaci a o změně některých zákonů (zákon o mediaci).
22)
§ 21 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
23)
§ 12 odst. 3 písm. c) zákona č. 231/2001 Sb., ve znění zákona č. 132/2010 Sb.
24)
§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání).
25)
§ 2 odst. 1 písm. j) zákona č. 231/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
26)
Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).
27)
Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů.
28)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1563 ze dne 13. září 2017 o přeshraniční výměně formátově přístupných rozmnoženin některých děl a jiných předmětů chráněných autorským právem a právy s ním souvisejícími mezi Unií a třetími zeměmi ve prospěch osob nevidomých, osob se zrakovým postižením nebo osob s jinými poruchami čtení.
29)
§ 2 odst. 1 písm. l) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
30)
§ 2366 občanského zákoníku.
31)
Například zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 33/2005 Sb., o jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky a státních jazykových zkouškách, ve znění pozdějších předpisů.
32)
§ 38 odst. 1 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb.
§ 93f zákona č. 111/1998 Sb.
33)
§ 27 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb.
34)
§ 27 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.
35)
Například zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), ve znění pozdějších předpisů.
36)
Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění pozdějších předpisů.
37)
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.
38)
Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20. 5. 2003, s. 36).
39)
§ 2374 odst. 2 a 3 a § 2374a občanského zákoníku.
40)
§ 2374 odst. 2 a 3, § 2374a, § 2378, § 2379 a § 2382 občanského zákoníku. |
Zákon č. 122/2000 Sb. | Zákon č. 122/2000 Sb.
Zákon o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů
Vyhlášeno 12. 5. 2000, datum účinnosti 12. 5. 2000, částka 36/2000
* ČÁST PRVNÍ - OCHRANA SBÍREK MUZEJNÍ POVAHY (§ 1 — § 17)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty (§ 18 — § 18)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o státní památkové péči (§ 19 — § 19)
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna živnostenského zákona (§ 20 — § 20)
* ČÁST PÁTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 21 — § 21)
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 22 — § 22)
Aktuální znění od 1. 2. 2022 (261/2021 Sb.)
122
ZÁKON
ze dne 7. dubna 2000
o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OCHRANA SBÍREK MUZEJNÍ POVAHY
§ 1
Předmět úpravy
Tímto zákonem se stanoví podmínky ochrany sbírek, uchovávaných zejména v muzeíchmuzeích a galeriíchgaleriích, stanoví se podmínky a způsob vedení evidence sbírek muzejní povahy, práva a povinnosti vlastníků sbírek muzejní povahy, upravují se veřejně prospěšné služby, vybrané veřejně prospěšné služby a standardizované veřejně prospěšné služby poskytované muzeimuzei a galeriemigaleriemi a stanoví se podmínky jejich poskytování a správní tresty za porušení stanovených povinností.
§ 2
Vymezení základních pojmů
(1)
Sbírkou muzejní povahy je sbírka, která je ve své celistvosti významná pro prehistorii, historii, umění, literaturu, techniku, přírodní nebo společenské vědy; tvoří ji soubor sbírkových předmětů shromážděných lidskou činností (dále jen „sbírka“). Má se za to, že sbírka je věcí hromadnou.
(2)
Sbírka, jejímž vlastníkem je Česká republika nebo územní samosprávný celek, je veřejným statkem podle zvláštního právního předpisu5).
(3)
Sbírkovým předmětem podle odstavce 1 je věc movitá nebo nemovitost nebo soubor těchto věcí, a to přírodnina nebo lidský výtvor. Sbírkovým předmětem podle odstavce 1 jsou také preparáty lidských a zvířecích těl nebo jejich částí a kosterní pozůstatky lidské a zvířecí.
(4)
MuzeemMuzeem je instituce, která získává a shromažďuje přírodniny a lidské výtvory pro vědecké a studijní účely, zkoumá prostředí, z něhož jsou přírodniny a lidské výtvory získávány, z vybraných přírodnin a lidských výtvorů vytváří sbírky, které trvale uchovává, eviduje a odborně zpracovává, umožňuje způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu jejich využívání a zpřístupňování poskytováním vybraných veřejně prospěšných služeb, přičemž účelem těchto činností není zpravidla dosažení zisku. GaleriíGalerií je muzeummuzeum specializované na sbírky výtvarného umění.
(5)
Veřejně prospěšnými službami poskytovanými muzeemmuzeem nebo galeriígalerií jsou služby, které slouží k uspokojování kulturních, výchovných, vzdělávacích a informačních potřeb veřejnosti (dále jen „veřejná služba“). Veřejné služby jsou zčásti nebo zcela financovány z veřejných rozpočtů.
(6)
Vybranými veřejnými službami jsou veřejné služby podle odstavce 5 spočívající ve zpřístupňování a využívání sbírek nebo jednotlivých sbírkových předmětů a poznatků o přírodě a historii z nich získaných prostřednictvím muzejních výstav, muzejních programů, muzejních publikací a poskytování informací o přírodě nebo společnosti, získaných studiem přírodnin nebo lidských výtvorů, sbírek a sbírkových předmětů nebo prostředí, z něhož jsou sbírkové předměty získávány.
(7)
Standardizovanými veřejnými službami jsou vybrané veřejné služby podle odstavce 6, pro něž jsou stanoveny standardy tímto zákonem v rozsahu a struktuře zaručujícími jejich územní, časovou, ekonomickou a fyzickou dostupnost.
(8)
Poskytovateli standardizovaných veřejných služeb jsou muzeamuzea a galeriegalerie, které spravují sbírky zapsané v centrální evidenci sbírek (dále jen „centrální evidence“), jejichž vlastníkem je Česká republika nebo územní samosprávný celek, (dále jen „poskytovatel“). Síť poskytovatelů zveřejní Ministerstvo kultury (dále jen „ministerstvo“) v informačním systému s dálkovým přístupem.1)
(9)
Garanty poskytování standardizovaných veřejných služeb jsou zřizovatelé poskytovatelů, nebo ti, kdo vůči poskytovatelům plní funkci zřizovatele (dále jen „garanti“).
Centrální evidence
§ 3
(1)
Ministerstvo vede centrální evidenci.
(2)
Do centrální evidence ministerstvo zapíše sbírky, jejichž vlastníkem je Česká republika nebo územní samosprávný celek. Sbírky ostatních vlastníků se do centrální evidence zapíší, jestliže o tom rozhodne ministerstvo na základě žádosti vlastníka sbírky.
(3)
Ministerstvo zapíše do centrální evidence pouze sbírku, která se trvale nachází na území České republiky a která obsahuje nejméně 5 sbírkových předmětů.
(4)
Centrální evidence je veřejnosti přístupným informačním systémem. Údaje o vlastníkovi sbírky a místě uložení sbírky, není-li jím Česká republika nebo územní samosprávný celek, lze zájemci sdělit jen se souhlasem vlastníka sbírky.
§ 4
(1)
Žádost podle § 3 odst. 2 věty druhé podává vlastník sbírky ministerstvu na tiskopisu, jehož vzor je uveden v prováděcím právním předpise.
(2)
Ministerstvo může vyzvat vlastníka sbírky, aby odstranil nedostatky žádosti poskytl doplňující údaje potřebné k posouzení žádosti nebo aby poskytl bližší vysvětlení k údajům uvedeným v žádosti; ve výzvě ministerstvo stanoví lhůtu, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy.
(3)
Stane-li se vlastníkem sbírky Česká republika nebo územní samosprávný celek, platí ustanovení odstavců 1 a 2 pro organizace státu nebo územního samosprávného celku, které sbírky spravují, obdobně s tím, že žádost o zápis do centrální evidence jsou povinny podat bez zbytečného odkladu.
§ 5
(1)
Splňuje-li soubor předmětů, uvedený v žádosti, znaky sbírky podle § 2 odst. 1, zapíše ministerstvo sbírku do centrální evidence. K posuzování souboru předmětů si ministerstvo vyžádá stanovisko Rady pro centrální evidenci sbírek (dále jen „Rada“), kterou zřídí, vydá její stanovy a jednací řád. Osvědčení o provedeném zápisu vydá ministerstvo na tiskopisu, jehož vzor je uveden v prováděcím právním předpise.
(2)
Nesplňuje-li soubor předmětů, uvedený v žádosti, znaky sbírky podle § 2 odst. 1, ministerstvo žádost zamítne.
(3)
Nevyhoví-li žadatel výzvě ministerstva, učiněné podle § 4 odst. 2, ministerstvo řízení o žádosti zastaví.
(4)
Proti rozhodnutím podle odstavců 2 a 3 není přípustný opravný prostředek ve správním řízení.
§ 6
(1)
Do centrální evidence se zapisuje
a)
název sbírky,
b)
popis sbírky, který obsahuje její charakteristiku, obor, který dokumentuje, označení území, z něhož jsou jednotlivé sbírkové předměty převážně získávány, časové období, které převážně dokumentuje, a výčet charakteristických druhů sbírkových předmětů,
c)
seznam sbírkových předmětů nebo výčet evidenčních čísel jednotlivých sbírkových předmětů, které sbírku tvoří ke dni zápisu do centrální evidence,
d)
místo uložení sbírky,
e)
vlastník sbírky, a sice Česká republika nebo příslušný územní samosprávný celek, nebo jméno, příjmení a místo trvalého pobytu fyzické osoby, a jde-li o občana České republiky, i jeho rodné číslo, nebo název a sídlo právnické osoby, včetně organizační složky na území České republiky, patřící právnické osobě se sídlem v zahraničí, a identifikační číslo osoby,
f)
správce sbírky, jde-li o sbírku ve vlastnictví České republiky nebo územního samosprávného celku nebo o sbírku, kterou fyzická nebo právnická osoba spravuje na základě smlouvy s vlastníkem sbírky; pro rozsah zapisovaných údajů týkajících se správce sbírky platí obdobně písmeno e),
g)
evidenční číslo sbírky přidělené ministerstvem,
h)
datum zápisu sbírky do centrální evidence.
(2)
Pokud jsou součástí sbírky archiválie,2) vyznačí se tato skutečnost v centrální evidenci.
(3)
Vlastník sbírky, který požádal o zápis do centrální evidence, nesmí ode dne podání žádosti do dne obdržení osvědčení o provedení zápisu, nebo do dne obdržení rozhodnutí o zamítnutí žádosti nebo rozhodnutí o zastavení řízení, provádět takové úkony, které by měly za následek změnu údajů podle odstavce 1 písm. a) až d).
§ 7
(1)
Dojde-li ke změně týkající se údajů uvedených v § 6 odst. 1 písm. a), b), d), e) a f), je vlastník sbírky povinen do 15 dnů ode dne, kdy ke změně došlo, podat ministerstvu písemný návrh na změnu zápisu v centrální evidenci.
(2)
Má-li dojít ke změně týkající se údaje uvedeného v § 6 odst. 1 písm. c), je vlastník sbírky povinen předtím, než ke změně dojde, podat ministerstvu písemný návrh na změnu zápisu v centrální evidenci. Ministerstvo v tomto případě posuzuje úplnost a správnost údajů zapsaných v seznamu sbírkových předmětů, nebo opodstatněnost vyřazení sbírkového předmětu z tohoto seznamu.
(3)
V případech podle odstavců 1 a 2 platí ustanovení § 4 odst. 3 a § 6 odst. 3 obdobně.
(4)
Změnu zápisu v centrální evidenci ministerstvo provede v případech podle odstavce 1 do 15 dnů ode dne doručení návrhu a v případech podle odstavce 2 do 30 dnů ode dne doručení návrhu a ve stejných lhůtách o tom vlastníka sbírky vyrozumí. V opačném případě vydá ministerstvo rozhodnutí, jímž návrh zamítne; ustanovení § 5 odst. 4 platí obdobně.
(5)
Je-li vlastníkem sbírky Česká republika nebo územní samosprávný celek, platí ustanovení odstavců 1 až 4 pro organizace státu nebo územního samosprávného celku, které sbírku spravují, obdobně.
§ 8
(1)
Ministerstvo z vlastního nebo jiného podnětu rozhodnutím zruší zápis sbírky v centrální evidenci,
a)
jestliže sbírka přestane naplňovat znaky sbírky muzejní povahy uvedené v § 2 odst. 1; k rozhodnutí si ministerstvo vyžádá stanovisko Rady,
b)
jestliže sbírka nebo jednotlivé sbírkové předměty byly fyzicky zničeny v takovém rozsahu, že sbírka přestala být ve své celistvosti významná pro prehistorii, historii, umění, literaturu, techniku, přírodní nebo společenské vědy, nebo
c)
stane-li se sbírka součástí jiné sbírky.
(2)
Ministerstvo rozhodnutím zruší zápis sbírky v centrální evidenci i tehdy, nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 1, požádá-li o zrušení zápisu vlastník sbírky; toto právo nemá stát ani územní samosprávný celek.
(3)
V rozhodnutí podle odstavce 2 ministerstvo stanoví datum, k němuž se zápis sbírky v centrální evidenci ruší. Ministerstvo zruší zápis sbírky v centrální evidenci ke dni, který vlastník sbírky v žádosti navrhne, nebo ve lhůtě sjednané podle § 10 odst. 4 tohoto zákona.
(4)
V případech podle odstavců 1 a 2 platí ustanovení § 4 odst. 3 a § 6 odst. 3 obdobně.
Ochrana sbírek
§ 9
(1)
Vlastník sbírky zapsané v centrální evidenci je povinen
a)
zajistit ochranu sbírky před krádeží a vloupánímvloupáním;
b)
zajistit ochranu sbírky před poškozením, zejména nepříznivými vlivy prostředí;
c)
zajistit preparaci, konzervování a restaurování sbírky, je-li to třeba k jejímu trvalému uchování;
d)
vést sbírkovou evidenci, která obsahuje tyto záznamy:
1.
název a stručný popis jednotlivých sbírkových předmětů, popřípadě materiál, z něhož jsou vyrobeny, rozměry, hmotnost, časové zařazení, datum získání, identifikace autora nebo výrobce a další identifikační znaky,
2.
označení území, z něhož sbírkové předměty pocházejí, je-li známo,
3.
způsob a okolnosti nabytí jednotlivých sbírkových předmětů (například sběr, dar, dědictví, koupě),
4.
stav sbírkových předmětů,
5.
evidenční čísla jednotlivých sbírkových předmětů,
6.
označení archiválií,2) jsou-li součástí sbírky;
e)
uchovávat sbírku v její celistvosti tak, jak byla zapsána do centrální evidence, s výjimkou vyřazení sbírkových předmětů ze sbírky nebo zařazení nových sbírkových předmětů do sbírky za podmínek stanovených tímto zákonem;
f)
umožnit zpřístupnění sbírky nebo jednotlivých sbírkových předmětů veřejnosti pro studijní a vědecké účely vystavováním, veřejným předváděním jejich vzhledu, popřípadě funkce nebo zapůjčováním k dočasnému vystavování nebo veřejnému předvádění jejich vzhledu, popřípadě funkce v tuzemsku nebo v zahraničí s výjimkou podle odstavce 4;
g)
stanovit režim zacházení se sbírkou nebo jednotlivými sbírkovými předměty a dbát na jeho dodržování;
h)
provést mimořádnou inventarizaci sbírky nebo její určené části na základě rozhodnutí ministerstva;
i)
provádět každoroční inventarizaci sbírek nebo jejich určených částí, s výjimkou sbírky nebo její části, u níž byla v předchozím roce provedena inventarizace mimořádná;
j)
vyřazovat sbírkové předměty ze sbírky z důvodů jejich neupotřebitelnosti, přebytečnosti, výměny nebo ztráty a dbát, aby údaje ve sbírkové evidenci byly v souladu se skutečným stavem a s údaji v centrální evidenci;
k)
umožnit zaměstnanci ministerstva provést kontrolu plnění ustanovení tohoto zákona;
l)
strpět označení budovy, v níž je sbírka umístěna, předepsaným mezinárodním znakem, a to již v době míru tak, aby byla sbírka chráněna pro případ ozbrojeného konfliktu;
m)
při převodu vlastnictví ke sbírce upozornit nabyvatele na skutečnost, že tato sbírka je zapsána v centrální evidenci;
n)
oznámit ministerstvu zničení nebo odcizení sbírky nebo jednotlivých sbírkových předmětů, a to do 30 dnů ode dne, kdy se o tomto zničení nebo odcizení dozvěděl, a poskytnout PoliciiPolicii České republiky evidenční, popřípadě obrazové záznamy odcizených sbírkových předmětů.
(2)
Sbírku zapsanou v centrální evidenci ani její jednotlivé sbírkové předměty nelze zastavit nebo zatížit jinými věcnými právy. Úkon, kterým je tento zákaz porušen, je od samého počátku neplatný.
(3)
Povinnosti uvedené v odstavci 1 vykonávají organizace státu nebo územního samosprávného celku, které spravují sbírky, jejichž vlastníkem je Česká republika nebo územní samosprávný celek.
(4)
Povinnost podle odstavce 1 písm. f) se nevztahuje na sbírky nebo sbírkové předměty, které
a)
jsou provizorně uloženy v prostorách, v nichž s nimi nelze nakládat, aniž by byla ohrožena jejich bezpečnost nebo fyzický stav,
b)
pro svůj stav nebo charakter neumožňují zpřístupnění veřejnosti, aniž by byla ohrožena jejich fyzická podstata,
c)
jsou preparovány, konzervovány nebo restaurovány.
(5)
Sbírkový předmět je podle odstavce 1 písm. j) neupotřebitelným, je-li nevratně poškozen nebo fyzicky dožil. Sbírkový předmět je podle odstavce 1 písm. j) přebytečným, neodpovídá-li charakteru sbírky a nezhodnocuje ji.
§ 10
(1)
Vlastník sbírky zapsané do centrální evidence má právo na
a)
odbornou pomoc, jíž jsou mu povinny bezplatně poskytnout organizace státu nebo územního samosprávného celku určené ministerstvem,
b)
služby, jež jsou mu povinny za úplatu poskytnout organizace státu nebo územního samosprávného celku určené ministerstvem.
(2)
Odborná pomoc podle odstavce 1 písm. a) zahrnuje odborné určení sbírkových předmětů a jejich třídění, odborné určení vhodných podmínek a způsobu ukládání, uchovávání nebo vystavování sbírek a sbírkových předmětů včetně určení vhodných podmínek prostředí jejich uchovávání, revizi sbírek z hlediska potřeby preparace, konzervování nebo restaurování, poradenskou činnost týkající se evidence, inventarizace nebo vývozu sbírkových předmětů do zahraničí. Služby podle odstavce 1 písm. b) zahrnují preparaci, konzervování a restaurování.
(3)
Vlastníku sbírky zapsané do centrální evidence mohou být poskytnuty z veřejných prostředkůveřejných prostředků účelově určené příspěvky na
a)
vybavení objektů, kde je sbírka umístěna, zabezpečovacími a protipožárními systémy,
b)
preparaci, konzervování a restaurování sbírkových předmětů,
c)
pořizování registru ohrožených sbírkových předmětů a dalších registrů sloužících ke zmírnění následků krádeží a k operativní evidenci sbírkových předmětů,
d)
instalaci expozic a výstav,
e)
zpřístupnění expozic a výstav osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, nebo
f)
plnění opatření vyplývajících z mezinárodních smluvních závazků České republiky, které se týkají ochrany, uchovávání a prezentace sbírek.
(4)
Poskytnutí příspěvku podle odstavce 3 může být podmíněno lhůtou, během níž vlastník sbírky nepodá návrh na zrušení zápisu sbírky v centrální evidenci. Podá-li vlastník sbírky návrh na zrušení zápisu sbírky v centrální evidenci před uplynutím této lhůty, je povinen vrátit orgánu, který mu příspěvek poskytl, poměrnou část tohoto příspěvku.
(5)
Česká republika a územní samosprávné celky u sbírek a sbírkových předmětů, které vlastní, dbají o plnění povinností, stanovených tímto zákonem vlastníkovi, a pečují o rozmnožování sbírek. Sbírky soustřeďují zejména v jimi zřízených muzeích a galeriích.
Standardy
§ 10a
(1)
Standardem územní dostupnosti je síť poskytovatelů, zveřejněná ministerstvem podle § 2 odst. 8.
(2)
Standardem časové dostupnosti je zajišťování standardizovaných veřejných služeb poskytovateli v tomto stanoveném rozsahu a struktuře:
a)
zpřístupnění sbírky, kterou poskytovatel spravuje, nebo vybraných sbírkových předmětů této sbírky, popřípadě sbírkových předmětů zapůjčených z jiných tuzemských či zahraničních muzeímuzeí nebo galeriígalerií, prostřednictvím muzejních výstav, se stanovenou návštěvní dobou v každém kalendářním roce,
b)
každoroční pořádání muzejních programů, čerpajících ze sbírkových předmětů ze sbírky, kterou poskytovatel spravuje, nebo ze sbírkových předmětů zapůjčených, nebo z poznatků o přírodě nebo historii, získaných zkoumáním sbírkových předmětů nebo předmětů obdobných, nebo výzkumem prostředí, z nějž jsou tyto předměty získávány, pro širokou veřejnost včetně specifických skupin návštěvníků, například dětí a mládeže, osob se zdravotním postižením, seniorů, národnostních menšin,
c)
každoroční zpracování informací o činnosti poskytovatele ve výroční zprávě zveřejněné prostřednictvím tisku nebo v informačním systému s dálkovým přístupem1) a dále každoroční zpracování zpráv nebo informací o muzejních programech nebo muzejních publikací o poznatcích o přírodě nebo historii získaných zkoumáním sbírkových předmětů nebo předmětů obdobných nebo výzkumem prostředí, z nějž jsou sbírkové předměty získávány,
d)
zajištění průběžného poskytování informací o sbírce, kterou poskytovatel spravuje, o připravovaných expozicích, výstavách, muzejních programech, vlastní ediční činnosti, o přírodě nebo historii území, na němž poskytovatel působí, nebo informací o ostatních poskytovatelích,
e)
zpracování odborných posudků, expertíz, stanovisek a pojednání v oborech své působnosti s využitím sbírky, kterou poskytovatel spravuje, poznatků o přírodě nebo historii území, v němž působí, a poznatků z výzkumu prostředí, z nějž získává sbírkové předměty, na základě žádosti a za úplatu.
(3)
Standardem ekonomické dostupnosti je poskytování zlevněného, skupinového nebo volného vstupného, a to pro děti do 6 let, žáky základních škol, studenty středních a vysokých škol, seniory a pro skupiny žáků nebo studentů čítající alespoň 5 osob včetně pedagogického doprovodu a pro osoby a skupiny osob se zdravotním postižením.
(4)
Standardem fyzické dostupnosti je odstraňování, pokud to stavební podstata příslušné nemovitostinemovitosti dovolí nebo to není z jiných závažných důvodů vyloučeno, architektonických a jiných bariér znemožňujících osobám s omezenou schopností pohybu a orientace užívání standardizovaných veřejných služeb.
(5)
Zajišťování standardizovaných veřejných služeb podle stanovených standardů může být omezeno nebo pozastaveno pouze dočasně a na dobu nezbytně nutnou
a)
při rekonstrukci nebo nezbytné údržbě budovy poskytovatele, v níž jsou služby poskytovány, kdy nelze umožnit vstup návštěvníků,
b)
při přípravě instalace nové expozice nebo její nezbytné změně,
c)
provádí-li poskytovatel dlouhodobé práce nezbytné pro záchranu sbírky, kterou spravuje,
d)
probíhá-li stěhování poskytovatele do jiných prostor, nebo
e)
při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech po předchozím souhlasu garanta.
(6)
Zajišťování standardizovaných veřejných služeb podle odstavců 2 a 3 a omezení nebo pozastavení zajišťování standardizovaných veřejných služeb podle odstavce 5, včetně jejich způsobu a rozsahu, poskytovatel veřejně oznámí. Za veřejné oznámení se považuje oznámení prostřednictvím tisku nebo v informačním systému s dálkovým přístupem1) nebo vývěskou na budově poskytovatele.
§ 10b
(1)
Garanti jsou povinni
a)
určit poskytovatelům zřizovací listinou obory, v nichž působí, a území, z nějž převážně získávají jednotlivé sbírkové předměty, a to v souladu s charakteristikou sbírek, uvedenou v centrální evidenci a s tradiční sběrnou oblastí muzeamuzea nebo galeriegalerie,
b)
stanovit poskytovatelům zřizovací listinou poskytování standardizovaných veřejných služeb podle tohoto zákona do hlavního předmětu jejich činnosti,
c)
zajistit poskytovatelům podmínky pro plnění standardizovaných veřejných služeb podle standardů stanovených v § 10a odst. 2 až 4.
(2)
Garantům, pokud nejsou organizační složkou státu nebo příspěvkovou organizací zřízenou organizační složkou státu, mohou být z peněžních prostředků státního rozpočtu poskytnuty účelově určené dotace podle zvláštního právního předpisu3) na zajištění standardizovaných veřejných služeb podle standardů stanovených v § 10a odst. 2 až 4.
§ 11
Vývoz sbírek do zahraničí
(1)
Sbírku nebo jednotlivé sbírkové předměty zapsané v centrální evidenci lze vyvážet z území České republiky pouze z důvodů vystavování, veřejného předvádění vzhledu, popřípadě funkce, preparace, konzervování, restaurování nebo vědeckého zkoumání, a to na dobu určitou a na základě povolení ministerstva.
(2)
Ministerstvo vydává povolení na základě žádosti vlastníka sbírky. Žádost o vydání povolení podává vlastník sbírky na předepsaném tiskopisu, jehož vzor je uveden v prováděcím právním předpise.
(3)
Ministerstvo vydá povolení pouze tehdy, jestliže vývoz neohrozí fyzickou podstatu sbírky, popřípadě jednotlivých sbírkových předmětů a jsou-li poskytnuty dostatečné právní záruky pro její vrácení do České republiky.
(4)
V případech, kdy se žádosti o vydání povolení k vývozu v plném rozsahu vyhoví, nevydává ministerstvo rozhodnutí, pouze potvrdí příslušné rubriky všech částí tiskopisu.
(5)
Sbírku nebo jednotlivé sbírkové předměty lze dočasně vyvézt z území České republiky jen ve lhůtě 1 roku ode dne vydání rozhodnutí ministerstva, kterým byl vývoz povolen, a to pouze na dobu stanovenou v tomto rozhodnutí.
(6)
Celní úřad potvrdí část C tiskopisu jak při propuštění sbírky nebo jednotlivých sbírkových předmětů do celního režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku, tak při jejich zpětném dovozu. Vlastník je povinen po zpětném dovozu zaslat díl C tiskopisu ministerstvu nejpozději do 15 dnů ode dne ukončení platnosti povolení a je povinen ministerstvu nebo celnímu úřadu, který sbírku nebo jednotlivé sbírkové předměty propustil do celního režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku (dále jen „příslušný celní úřad“), na vyžádání v jím stanovené lhůtě doložit, že dovezená sbírka nebo jednotlivé sbírkové předměty jsou totožné s těmi, které byly na základě povolení vyvezeny, popřípadě umožnit jejich ohledání.
(7)
Práva a povinnosti stanovené v odstavcích 1 až 6 vykonává u sbírek a sbírkových předmětů, které vlastní Česká republika nebo územní samosprávný celek, organizace, která sbírku a sbírkové předměty spravuje.
(8)
Povolení takto vydaná nenahrazují povolení podle zvláštních právních předpisů.4)
§ 12
Inventarizace sbírek
(1)
Soulad evidenčních záznamů jednotlivých sbírkových předmětů se skutečným stavem se ověřuje inventurou.
(2)
Při inventuře sbírek se porovnává inventarizovaný sbírkový předmět s příslušným záznamem ve sbírkové evidenci, zjišťuje se identifikace sbírkového předmětu podle evidenčního záznamu, jeho stav, potřeba preparace, konzervace nebo restaurování, způsob jeho uložení a kontroluje se prostředí, v němž je sbírkový předmět uložen.
(3)
Inventuru provádí inventarizační komise, kterou tvoří nejméně 3 osoby jmenované vlastníkem sbírky nebo v případě mimořádné inventarizace ministerstvem. O výsledku inventury sepíše inventarizační komise zápis, který podepíší její členové, a komise jej neprodleně předloží vlastníku sbírky, v případě mimořádné inventarizace ministerstvu. Zápis obsahuje jméno, příjmení, funkci a podpisy osob, které inventuru prováděly, a její datum. Zjistí-li se rozdíl mezi skutečným stavem a evidenčním záznamem ve sbírkové evidenci, je součástí zápisu protokol, ve kterém se uvedou zjištěné rozdíly, včetně jejich zdůvodnění.
(4)
Pokud byly při inventarizaci zjištěny nedostatky, učiní vlastník sbírky opatření k jejich nápravě, nebo v případě mimořádné inventarizace stanoví opatření k jejich nápravě ministerstvo.
(5)
Provedení inventarizace se zaznamenává do evidenční knihy s uvedením data provedení inventury.
(6)
Vlastník sbírky je povinen oznámit ministerstvu provedení inventarizace a její výsledek, popřípadě opatření stanovená k nápravě zjištěných nedostatků.
(7)
Inventarizace podle odstavců 1 až 6 se týká sbírek a sbírkových předmětů zapsaných v centrální evidenci. Při inventarizaci sbírek a sbírkových předmětů, které vlastní Česká republika nebo územní samosprávný celek, platí ustanovení § 11 odst. 7 obdobně.
§ 13
Kontrola
(1)
Kontrolu dodržování povinností stanovených tímto zákonem provádí ministerstvo.
(2)
Ke kontrole povinností stanovených podle § 11 je oprávněn rovněž příslušný celní úřad.
(3)
Zjistí-li příslušný celní úřad, že sbírka nebo jednotlivé sbírkové předměty nebyly ve lhůtě stanovené v povolení dovezeny zpět do České republiky nebo že byly dovezeny předměty, které nejsou totožné s těmi sbírkovými předměty, které byly na základě povolení vyvezeny, podá ministerstvu návrh na zahájení řízení podle § 14 odst. 1 písm. d).
§ 14
Přestupky
(1)
Vlastník sbírky nebo organizace, která spravuje sbírky a sbírkové předměty, které jsou ve vlastnictví České republiky nebo územního samosprávného celku, se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší některou z povinností podle § 7 odst. 1 a 2, § 9 odst. 1 písm. f), g), k), l) a m) a § 12 odst. 6,
b)
poruší některou z povinností podle § 9 odst. 1 písm. c), d), e), h), i), j) a n),
c)
poruší některou z povinností podle § 9 odst. 1 písm. a) a b), nebo
d)
poruší některou z povinností podle § 11 odst. 1 a 6.
(2)
Organizace státu nebo územního samosprávného celku, určená podle § 10 odst. 1 ministerstvem, se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 10 odst. 1.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
b)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
c)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),
d)
2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c),
e)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d).
(4)
Je-li přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta do výše dvojnásobku horní hranice sazby uvedené v odstavci 3 písm. c). Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.
(5)
Přestupky podle tohoto zákona projednává a pokuty vybírá a vymáhá ministerstvo.
Společná a přechodná ustanovení
§ 15
Vztah ke zvláštním právním předpisům
(1)
Na rozhodování podle tohoto zákona se vztahuje správní řád, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2)
Pokud jsou součástí sbírek archiválie,2) zůstává způsob jejich evidence, ochrany a nakládání s nimi podle zvláštního právního předpisu tímto zákonem nedotčen.
(3)
Na postup při inventarizaci podle tohoto zákona se nevztahuje zákon o účetnictví.
(4)
Pokud jsou součástí sbírek kulturní památky nebo národní kulturní památky, zůstává způsob jejich ochrany a nakládání s nimi podle zvláštního právního předpisu tímto zákonem nedotčen.
§ 16
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti trvalého uchovávání sbírek, vedení sbírkové evidence, inventarizace, vyřazování ze sbírkové evidence, vývozu sbírek a vzory tiskopisů podle § 4 odst. 1, § 5 odst. 1 a § 11 odst. 2.
§ 17
Přechodná ustanovení
(1)
U organizací, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona spravují sbírky ve vlastnictví České republiky nebo územního samosprávného celku, se jejich dosavadní sbírková evidence považuje za sbírkovou evidenci podle tohoto zákona. Neobsahuje-li jejich dosavadní sbírková evidence všechny údaje stanovené v § 9 odst. 1 písm. d), jsou tyto organizace povinny chybějící údaje doplnit nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
Sbírky, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví státu nebo územního samosprávného celku, ministerstvo zapíše do centrální evidence na základě žádosti organizací, které sbírky spravují.
(3)
Organizace uvedené v odstavci 2 podají po splnění povinnosti podle odstavce 1 ministerstvu žádost o zápis do centrální evidence na stejném tiskopisu, jehož vzor je stanoven pro žádosti podle § 3 odst. 2, a to ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(4)
U sbírek podle odstavce 2 se do doby jejich zápisu do centrální evidence postupuje podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty
§ 18
V § 1 zákona č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 1), 2) a 3) zní:
„(2)
Tento zákon se nevztahuje na kulturní památky a národní kulturní památky,1) sbírky muzejní povahy,2) sbírkové předměty,2) archiválie3) a na předměty, které jsou originály děl výtvarných umění žijících autorů.
1)
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů.
3)
Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o státní památkové péči
§ 19
V § 42 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, se odstavec 6 zrušuje.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna živnostenského zákona
§ 20
V § 3 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 356/1999 Sb., písmeno aa) včetně poznámky pod čarou č. 23h) zní:
„aa)
činnost organizací zřízených podle zvláštních právních předpisů23h) vykonávaná v souladu s účelem, pro který byly zřízeny,
23h)
Například § 31 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST PÁTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 21
Zrušuje se zákon č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
§ 22
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
2)
§ 2 zákona č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb.
1)
§ 2 písm. o) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.
4)
Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
5)
§ 490 občanského zákoníku. |
Zákon č. 124/2000 Sb. | Zákon č. 124/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 12. 5. 2000, datum účinnosti 1. 7. 2000, částka 36/2000
* Čl. II - Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb. a zákona č. 71/2000 Sb., se mění takto:
* Čl. IV - 1. Platnost oprávnění vydaných orgány a organizacemi státního odborného dozoru a orgány státní báňské správy organizacím a podnikajícím fyzickým osobám před 1. lednem 1993 končí uplynutím tří let ode dne účinnosti tohoto zákona; oprávnění vydaná po 31. pro
* Čl. V - Zrušují se:
* Čl. VI
Aktuální znění od 1. 7. 2022 (250/2021 Sb.)
124
ZÁKON
ze dne 15. dubna 2000,
kterým se mění zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. II
Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb. a zákona č. 71/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 8 se zrušuje odstavec 4 a v dosavadním odstavci 5 se zrušuje písmeno b). Současně se v dosavadním odstavci 5 zrušuje označení písmene a) a text se označuje jako odstavec 4.
2.
Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně poznámky pod čarou č. 6b) zní:
㤠8a
(1)
Vyhrazenými technickými zařízeními jsou zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku, která podléhají dozoru podle tohoto zákona. Jsou to zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová.
(2)
Podle stupně nebezpečnosti se vyhrazená technická zařízení zařazují do tříd, popřípadě skupin a stanoví se způsob prověřování odborné způsobilosti fyzických osob k činnostem na těchto zařízeních.
(3)
Organizace
a)
zajistí při uvádění do provozu a při provozování vyhrazených technických zařízení provedení prohlídek, revizí a zkoušek ve stanoveném rozsahu,
b)
mohou montovat, opravovat, provádět revize a zkoušky vyhrazených technických zařízení, plnit nádoby plyny a vyrábět vyhrazená tlaková zařízení, nevztahuje-li se na ně platné nařízení vlády vydané k provedení zvláštního zákona,6a) jen pokud jsou odborně způsobilé a mají oprávnění podle odstavce 6 písm. a),
c)
zajistí, aby ve stanovených případech zkoušky, revize, opravy, montáže nebo obsluhu vyhrazených technických zařízení vykonávaly jen fyzické osoby, které jsou odborně způsobilé a ve stanovených případech jsou též držiteli osvědčení.
(4)
Předpoklady odborné způsobilosti organizací jsou potřebné technické vybavení a odborná způsobilost jejich pracovníků.
(5)
Předpoklady odborné způsobilosti fyzických osob podle odstavce 3 písm. c) jsou
a)
dosažení věku 18 let,
b)
zdravotní způsobilost podle zvláštních předpisů,6b)
c)
předepsaná kvalifikace,
d)
doba praxe v oboru,
e)
osvědčení podle odstavce 6 písm. b), provádí-li revize a zkoušky vyhrazených technických zařízení, opravy, montáž vyhrazených plynových zařízení 1. třídy nebo obsluhu vyhrazených tlakových zařízení - kotlů.
(6)
Orgány státní báňské správy
a)
ve stanovených případech prověřují odbornou způsobilost organizací a podnikajících fyzických osob k výrobě, montáži, opravám, revizím a zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny a vydávají jim k tomu oprávnění,
b)
prověřují odbornou způsobilost fyzických osob ke zkouškám, revizím, opravám, montážím nebo obsluze vyhrazených technických zařízení a vydávají jim o tom osvědčení,
c)
rozhodují o odnětí nebo omezení oprávnění organizacím a podnikajícím fyzickým osobám k výrobě, montáži, opravám, revizím a zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny v případě zjištěného porušení předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení,
d)
rozhodují o odnětí nebo omezení osvědčení fyzických osob ke zkouškám, revizím, montážím, opravám nebo obsluze vyhrazených technických zařízení v případě zjištěného porušení předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení.
(7)
Osvědčení k činnostem na vyhrazených technických zařízeních vydané orgány státní báňské správy má platnost pět let ode dne vydání.
(8)
Český báňský úřad vyhláškou
a)
stanoví, která technická zařízení v působnosti orgánů státní báňské správy se považují za vyhrazená, a zároveň určí jejich zařazení do tříd, popřípadě skupin,
b)
stanoví bližší podmínky kladené na vyhrazená technická zařízení, pokud jde o úroveň jejich bezpečnosti, umístění, výrobu, montáž, opravy, provoz, prohlídky, revize, zkoušky a průvodní a provozní dokumentaci,
c)
blíže vymezí předpoklady kladené na odbornou způsobilost organizací z hlediska potřebného technického vybavení a odborné způsobilosti jejich pracovníků,
d)
blíže vymezí předpoklady kladené na odbornou způsobilost fyzických osob z hlediska předepsané kvalifikace a doby odborné praxe v oboru.
(9)
Oprávnění Českého báňského úřadu stanovit ve vyhláškách podle odstavce 8 bližší podmínky kladené na bezpečnost vyhrazených technických zařízení podle odstavce 1 před jejich uvedením na trh lze použít, jen nevztahuje-li se na ně platné nařízení vlády vydané k provedení zvláštního zákona.6a)
6b)
§ 6 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
Směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věstníku Ministerstva zdravotnictví o posuzování zdravotní způsobilosti k práci (registrována v částce 2/1968 Sb.), ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
V § 41 odst. 1 písm. h) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
„i)
poskytují bezplatně poradenství zaměstnavatelům a pracovníkům, jak vyhovět předpisům o zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení.“.
Čl. IV
1.
Platnost oprávnění vydaných orgány a organizacemi státního odborného dozoru a orgány státní báňské správy organizacím a podnikajícím fyzickým osobám před 1. lednem 1993 končí uplynutím tří let ode dne účinnosti tohoto zákona; oprávnění vydaná po 31. prosinci 1992 zůstávají v platnosti.
2.
Platnost osvědčení vydaných orgány a organizacemi státního odborného dozoru a orgány státní báňské správy fyzickým osobám před nabytím účinnosti tohoto zákona končí uplynutím pěti let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Živnostenská oprávnění získaná přede dnem účinnosti tohoto zákona pro provozování živnostíživností vázaných skupiny 202 přílohy č. 2 živnostenského zákona opravňují k provozování živnostíživností v rozsahu oprávnění vydaného orgánem nebo organizací státního odborného dozoru nebo orgánem státní báňské správy.
4.
Živnostenská oprávnění získaná přede dnem účinnosti tohoto zákona pro provozování živnostiživnosti vázané skupiny 205 přílohy č. 2 živnostenského zákona „Montáž, opravy, údržba a revize vyhrazených elektrických zařízení a výroba rozvaděčů nízkého napětí“ se ode dne účinnosti tohoto zákona považují za živnostenská oprávnění pro provozování živnostiživnosti vázané „Montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených elektrických zařízení“. Opravňují k provozování živnostiživnosti v rozsahu oprávnění vydaného orgánem nebo organizací státního odborného dozoru nebo orgánem státní báňské správy.
5.
Živnostenská oprávnění získaná přede dnem účinnosti tohoto zákona pro provozování živnostiživnosti vázané skupiny 205 přílohy č. 2 živnostenského zákona „Projektování elektrických zařízení“ a živnostenská oprávnění vydaná k výrobě rozvaděčů se ode dne účinnosti tohoto zákona považují za živnostenská oprávnění pro provozování živnostiživnosti ohlašovací volné s tímto předmětem podnikání.
6.
Živnostenská oprávnění získaná přede dnem účinnosti tohoto zákona pro provozování živnostíživností vázaných skupiny 205 přílohy č. 2 živnostenského zákona „Výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů“ a „Výroba, instalace a opravy elektronických zařízení“ se ode dne účinnosti tohoto zákona považují za živnostenská oprávnění pro provozování živnostiživnosti řemeslné skupiny 105 přílohy č. 1 živnostenského zákona: Elektrické stroje a přístroje „Instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů“ a „Instalace a opravy elektronických zařízení“.
7.
Živnostenský úřad vydá podnikatelům provozujícím živnost na základě živnostenských oprávnění získaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uvedených v bodech 3 až 6, nejpozději do 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona živnostenské listy s předmětem podnikání podle právní úpravy stanovené tímto zákonem.
Čl. V
Zrušují se:
1.
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 143/1979 Sb., o výběru prototypů strojů a zařízení pro posuzování z hlediska požadavků bezpečnosti práce a technických zařízení.
2.
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 59/1983 Sb., kterou se stanoví některé povinnosti organizací k zajištění bezpečnosti práce u dovážených technických zařízení.
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce po dni vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 128/2000 Sb. | Zákon č. 128/2000 Sb.
Zákon o obcích (obecní zřízení)
Vyhlášeno 15. 5. 2000, datum účinnosti 12. 11. 2000, částka 38/2000
* ČÁST PRVNÍ - OBECNÍ ZŘÍZENÍ (§ 1 — § 146)
* ČÁST DRUHÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ (§ 147 — § 152)
* ČÁST TŘETÍ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 153 — § 155) k zákonu č. 128/2000 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (196/2024 Sb.)
128
ZÁKON
ze dne 12. dubna 2000
o obcích (obecní zřízení)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÍ ZŘÍZENÍ
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Díl 1
Postavení obcí
§ 1
ObecObec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obceobce.
§ 2
(1)
ObecObec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. ObecObec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
(2)
ObecObec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem.
§ 3
(1)
ObecObec, která má alespoň 3 000 obyvatel, je městem, pokud tak na návrh obceobce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.
(2)
ObecObec je městysem, pokud tak na návrh obceobce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.
(3)
ObecObec, která byla městem přede dnem 17. května 1954, je městem, pokud o to požádá předsedu Poslanecké sněmovny. Předseda Poslanecké sněmovny tak na žádost obceobce stanoví a zároveň určí den, kdy se obecobec stává městem.
(4)
ObecObec, která byla oprávněna užívat označení městys přede dnem 17. května 1954, je městysem, pokud o to požádá předsedu Poslanecké sněmovny. Předseda Poslanecké sněmovny tak na žádost obceobce stanoví a zároveň určí den, od kterého se obecobec stává městysem.
(5)
Kancelář Poslanecké sněmovny zašle údaje o tom, že se obecobec stala městem nebo městysem, neprodleně Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu.
(6)
Sloučí-li se dvě nebo více obcíobcí, z nichž alespoň jedna je městem, je nově vzniklá obecobec městem. Sloučí-li se dvě nebo více obcíobcí, z nichž žádná není městem, ale alespoň jedna je městysem, je nově vzniklá obecobec městysem. Oddělí-li se část města a vzniknou dvě nebo více obcíobcí, pak obecobec, které zůstane název dosavadního města nebo část jeho názvu, je i nadále městem. Oddělí-li se část městyse a vzniknou dvě nebo více obcíobcí, pak obecobec, které zůstane název dosavadního městyse nebo část jeho názvu, je i nadále městysem.
§ 4
(1)
Statutárními městy jsou Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Jablonec nad Nisou, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Přerov, Chomutov, Děčín, Frýdek-Místek, Ostrava, Opava, Havířov, Most, Teplice, Karviná, Mladá Boleslav, Prostějov a Třinec.
(2)
Území statutárních měst se může členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy.
§ 5
(1)
ObecObec je samostatně spravována zastupitelstvem obceobce; dalšími orgány obceobce jsou rada obceobce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obceobce. Město je samostatně spravováno zastupitelstvem města; dalšími orgány města jsou rada města, starosta, městský úřad a zvláštní orgány města. Městys je samostatně spravován zastupitelstvem městyse; dalšími orgány městyse jsou rada městyse, starosta, úřad městyse a zvláštní orgány městyse.
(2)
Statutární město je samostatně spravováno zastupitelstvem města; dalšími orgány statutárního města jsou rada města, primátor, magistrát a zvláštní orgány města. Městský obvod územně členěného statutárního města je spravován zastupitelstvem městského obvodu; dalšími orgány městského obvodu jsou rada městského obvodu, starosta, úřad městského obvodu a zvláštní orgány městského obvodu. Městská část územně členěného statutárního města je spravována zastupitelstvem městské části; dalšími orgány městské části jsou rada městské části, starosta, úřad městské části a zvláštní orgány městské části.
(3)
Orgánem obceobce, městyse, města, statutárního města, městského obvodu nebo městské části je též komise, jestliže jí byl svěřen výkon přenesené působnosti (§ 122 odst. 2).
§ 7
(1)
ObecObec spravuje své záležitosti samostatně (dále jen „samostatná působnost“). Státní orgány a orgány krajů mohou do samostatné působnosti zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem, který zákon stanoví. Rozsah samostatné působnosti může být omezen jen zákonem.
(2)
Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánu obceobce, vykonává tento orgán jako svou přenesenou působnost (§ 61 a násl.).
§ 8
Pokud zvláštní zákon upravuje působnost obcíobcí a nestanoví, že jde o přenesenou působnost obceobce, platí, že jde vždy o samostatnou působnost.
§ 9a
ObceObce zajišťují výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu.2a)
§ 10
Povinnosti může obecobec ukládat v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou
a)
k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku; zejména může stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obciobci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých veřejných prostranstvíchveřejných prostranstvích v obciobci jsou takové činnosti zakázány,
b)
pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku,
c)
k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranstvíveřejných prostranství, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně3) (dále jen „veřejná zeleň“) a k užívání zařízení obceobce sloužících potřebám veřejnosti,
d)
stanoví-li tak zvláštní zákon.
§ 11
(1)
ObecObec může v přenesené působnosti vydávat na základě zákona a v jeho mezích nařízení obceobce, je-li k tomu zákonem zmocněna.
(2)
ObecObec vykonávající rozšířenou působnost3a) (§ 66) může za podmínek stanovených v odstavci 1 vydávat nařízení obceobce pro správní obvod stanovený zvláštním právním předpisem.
§ 12
Způsob vyhlášení obecně závazných vyhlášek a nařízení obceobce (dále jen „právní předpis obceobce“) a podmínky nabytí platnosti a účinnosti právních předpisů obceobce stanoví zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů57).
§ 13
(1)
Státní orgány a orgány kraje jsou povinny, pokud je to možné, předem projednat s obcíobcí návrhy na opatření dotýkající se působnosti obceobce.
(2)
Státní orgány a orgány kraje poskytují obciobci na požádání bezplatně údaje a informace pro výkon její působnosti. Tuto povinnost mají i obceobce vůči státním orgánům a orgánům kraje. Ochrana údajů a utajovaných informací podle zvláštních právních předpisů4) zůstává nedotčena.
(3)
ObceObce jsou při výkonu své působnosti oprávněny využívat bezplatně údajů katastru nemovitostínemovitostí.
§ 14
(1)
ObecObec je povinna vydávat potvrzení a vyhotovovat zprávy pro potřeby právnických a fyzických osob, stanoví-li tak právní předpis.
(2)
ObecObec vydává potvrzení potřebná pro uplatnění práva v cizině i v případě, že právní předpis takovou povinnost neukládá, ale požadované údaje jsou jí známy.
Díl 2
Občané obce
§ 16
(1)
Občanem obceobce je fyzická osoba, která
a)
je státním občanem České republiky, a
b)
je v obciobci hlášena k trvalému pobytu.6)
(2)
Občan obceobce, který dosáhl věku 18 let, má právo
a)
volit a být volen do zastupitelstva obceobce za podmínek stanovených zvláštním zákonem,7)
b)
hlasovat v místním referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem,8)
c)
vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obceobce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem,
d)
vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obceobce a k závěrečnému účtu obceobce za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva obceobce,
e)
nahlížet do rozpočtu obceobce a do závěrečného účtu obceobce za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obceobce, do usnesení rady obceobce, výborů zastupitelstva obceobce a komisí rady obceobce a pořizovat si z nich výpisy,
f)
požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obceobce nebo zastupitelstvem obceobce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obceobce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obceobce, nejpozději do 90 dnů,
g)
podávat orgánům obceobce návrhy, připomínky a podněty; orgány obceobce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obceobce, nejpozději do 90 dnů.
(3)
Oprávnění uvedená v odstavci 2 písm. c) až g) má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území obceobce nemovitostnemovitost.
§ 17
Oprávnění uvedená v § 16 má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je cizím státním občanem a je v obciobci hlášena k trvalému pobytu, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.
Díl 3
Území obce a jeho změny
§ 18
(1)
Každá část území České republiky je součástí území některé obceobce, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.9)
(2)
ObecObec má jedno nebo více katastrálních územíkatastrálních území.
§ 19
(1)
Dvě nebo více obcíobcí, které spolu sousedí, se mohou na základě dohody sloučit. Území obceobce po sloučení tvoří území slučovaných obcíobcí.
(2)
ObecObec ponese po sloučení název, na němž se slučované obceobce dohodnou. Jestliže se obceobce o názvu nedohodnou, rozhodne o něm Ministerstvo vnitra. K jinému názvu sloučené obceobce dává souhlas Ministerstvo vnitra.
(3)
ObecObec se může na základě dohody připojit k jiné obciobci, se kterou sousedí.
(4)
Dohodu o sloučení obcíobcí nebo o připojení obceobce lze uzavřít na základě rozhodnutí zastupitelstev dotčených obcíobcí, pokud do 30 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí není podán návrh na konání místního referenda o této věci.8) Je-li podán takový návrh, je k uzavření dohody o sloučení obcíobcí nebo o připojení obceobce nutné souhlasné rozhodnutí místního referenda konaného v obciobci, ve které byl podán návrh na jeho konání. Dotčené obceobce oznámí krajskému úřadu rozhodnutí svých zastupitelstev, na jejichž základě má být uzavřena dohoda o sloučení obcíobcí nebo o připojení obceobce. Je-li konáno místní referendum o sloučení obcíobcí nebo o připojení obceobce, oznámí dotčené obceobce i rozhodnutí přijaté v místním referendu.
(5)
Dohoda o sloučení obcíobcí nebo připojení obceobce musí obsahovat
a)
den, měsíc a rok, ke kterému se obceobce slučují nebo se obecobec připojuje,
b)
název obceobce a sídlo jejích orgánů, jde-li o sloučení obcíobcí,
c)
určení právních předpisů obcíobcí, které byly vydány slučovanými obcemiobcemi nebo připojovanou obcíobcí a zůstanou v platnosti v celé obciobci po sloučení nebo připojení,
d)
výčet katastrálních územíkatastrálních území obceobce po sloučení nebo připojení,
e)
určení majetku, včetně finančních prostředků, ostatních práv a závazků, právnických osob a organizačních složek slučovaných obcíobcí nebo obceobce, která se připojuje.
(6)
Právním nástupcem sloučených nebo připojených obcíobcí je obecobec vzniklá jejich sloučením nebo obecobec, která při připojení obceobce nezaniká. Tato obecobec se stává příjemcem výnosu daní podle zvláštního zákona, které by jinak podle zvláštních právních předpisů připadly zaniklé obciobci. Na tuto obecobec přechází též majetek, včetně finančních prostředků zaniklých obcíobcí, ostatní práva a závazky těchto obcíobcí, včetně jejich práva zakladatele a zřizovatele právnických osob, a dále organizační složky těchto obcíobcí, a to dnem, ke kterému se obceobce slučují nebo se obecobec připojuje. Nově vzniklá obecobec nebo obecobec, která při připojení nezanikla, zašle opis dohody Ministerstvu vnitra, Ministerstvu financí, Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu, příslušnému katastrálnímu úřadu a příslušnému finančnímu úřadu.
§ 20
(1)
Městský obvod nebo městskou část ve statutárním městě lze zřídit nebo zrušit na základě rozhodnutí zastupitelstva města, pokud do 30 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí není podán návrh na konání místního referenda o této věci. Je-li podán takový návrh, lze zřídit nebo zrušit městský obvod nebo městskou část jen na základě souhlasného rozhodnutí místního referenda konaného na území, na němž se navrhuje zřízení nebo zrušení městského obvodu nebo městské části.
(2)
Městský obvod nebo městská část jsou organizační jednotkou města.
(3)
Městský obvod nebo městskou část lze za podmínek stanovených v odstavci 1 připojit k jinému městskému obvodu nebo městské části.
(4)
Rozhodnutí o zřízení, připojení nebo zrušení městského obvodu nebo městské části musí obsahovat náležitosti uvedené v § 19 odst. 5; místo názvu obceobce se však uvede název zřizovaného městského obvodu nebo městské části nebo název městského obvodu nebo městské části, k nimž se jiný městský obvod nebo městská část připojuje.
(5)
Opis rozhodnutí zašle statutární město Ministerstvu vnitra, Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu, příslušnému katastrálnímu úřadu a finančnímu úřadu.
§ 20a
Nová obecobec může vzniknout oddělením části obceobce, popřípadě změnou nebo zrušením vojenského újezdu.9)
§ 21
(1)
Část obceobce, která se chce oddělit, musí mít samostatné katastrální územíkatastrální území sousedící nejméně se dvěma obcemiobcemi nebo jednou obcíobcí a cizím státem a tvořící souvislý územní celek; po oddělení musí mít alespoň 1 000 občanů. Stejné podmínky musí splňovat i obecobec po oddělení její části. S oddělením části obceobce musí vyslovit souhlas v místním referendu občané žijící na území té části obceobce, která se chce oddělit.
(2)
V té části obceobce, která se chce oddělit, ustaví občané obceobce přípravný výbor. Přípravný výbor tvoří oprávněný občan10) a jeho zástupci. Lze ustavit pouze jeden přípravný výbor. Počet členů přípravného výboru je lichý a tvoří jej nejméně tři členové. Členem přípravného výboru může být jen občan obceobce, který má trvalý pobyt v té části obceobce, která se chce oddělit.
(3)
Přípravný výbor
a)
navrhuje uspořádání místního referenda o oddělení části obceobce a podílí se na jeho přípravě a provedení,
b)
podílí se na přípravě návrhu na oddělení části obceobce,
c)
jedná za nově vznikající obecobec při uzavírání dohody o rozdělení majetku,
d)
je účastníkem řízení o oddělení části obceobce; nemůže však podat návrh na oddělení části obceobce krajskému úřadu.11)
§ 22
(1)
O oddělení části obceobce rozhoduje krajský úřad v přenesené působnosti na návrh obceobce, který podá obecobec na základě kladného výsledku místního referenda konaného v té části obceobce, která se chce oddělit. Nepodá-li obecobec návrh do 30 dnů ode dne vyhlášení výsledků místního referenda nebo jestliže v návrhu na oddělení části obceobce provede změny, které jsou v rozporu s rozhodnutím přijatým v místním referendu,8) může tak učinit kterýkoliv občan obceobce.
(2)
Návrh na oddělení části obceobce musí obsahovat
a)
den, měsíc a rok, ke kterému se část obceobce odděluje,
b)
vymezení území nově vznikající obceobce po oddělení části obceobce výčtem jejích katastrálních územíkatastrálních území včetně příslušných mapových podkladů,
c)
počet občanů obceobce ke dni podání návrhu na oddělení její části, jakož i počty občanů obceobce v jednotlivých částech, které se mají oddělit,
d)
rozdělení výnosu daní v poměru podle počtu obyvatel původní a nově vzniklé obceobce do doby, než bude stanoveno procento, kterým se na výnosech daní podílí nově vzniklá obecobec.
(3)
Součástí návrhu na oddělení části obceobce je písemná dohoda obceobce a přípravného výboru o rozdělení majetku obceobce mezi původní obecobec a nově vzniklou obecobec, bylo-li této dohody dosaženo.
(4)
Nedohodne-li se obecobec a přípravný výbor o rozdělení majetku obceobce jinak, rozdělí se majetek obceobce mezi původní obecobec a nově vzniklou obecobec tak, že
a)
vlastnické právo k nemovitostemnemovitostem, včetně jejich příslušenství, jakož i věcná práva k věcem cizím a závazky váznoucí na nemovitostechnemovitostech, přecházejí na tu obecobec, na jejímž území se nemovitostnemovitost nachází; pro přechod vlastnického práva k nemovitostem je rozhodný stav ke dni konání místního referenda o oddělení části obceobce,
b)
v poměru podle počtu obyvatel původní obceobce a nově vzniklé obceobce přecházejí na nově vzniklou obecobec movité věci, s výjimkou příslušenství nemovitostínemovitostí, finanční prostředky, závazky, podíly na právnických osobách založených obcíobcí a ostatní práva.
(5)
Krajský úřad svým rozhodnutím schválí návrh obceobce na oddělení její části, jsou-li splněny všechny podmínky stanovené zákonem.
(6)
Rozhodnutí o oddělení části obceobce musí obsahovat náležitosti stanovené v odstavci 2. Rozhodnutí obsahuje též schválení dohody podle odstavce 3, bylo-li této dohody dosaženo. Opis pravomocného rozhodnutí zašle krajský úřad Ministerstvu vnitra, Ministerstvu financí, Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu, příslušnému katastrálnímu úřadu a finančnímu úřadu.
(7)
Majetek uvedený v odstavci 4 na nově vzniklou obecobec přechází dnem vzniku této obceobce. Nebylo-li dosaženo dohody podle odstavce 3, může nově vzniklá obecobec podat žalobu k soudu na určení, který majetek uvedený v odstavci 4 písm. b) na ni přešel.
(8)
Řízení o oddělení části obceobce ukončené pravomocným rozhodnutím nelze obnovit a pravomocné rozhodnutí o oddělení části obceobce nelze přezkoumat ve správním řízení.
(9)
Po vyhlášení výsledků místního referenda obecobec požádá Ministerstvo vnitra o souhlas s názvem nově vznikající obceobce.
§ 23
(1)
Do 3 měsíců po ustavujícím zasedání zastupitelstva nově vzniklé obceobce předá původní obecobec nově vzniklé obciobci majetek, který jí náleží podle rozhodnutí krajského úřadu, nebo, neobsahuje-li rozhodnutí krajského úřadu schválení dohody podle § 22 odst. 3, nemovitostinemovitosti podle § 22 odst. 4 písm. a). O předání majetku pořídí původní a nově vzniklá obecobec písemný zápis. Tento majetek včetně finančních prostředků, pohledávek a závazků do doby jeho předání spravuje původní obecobec, která však s ním nemůže nakládat jiným způsobem, než z něj uhrazovat náklady spojené s nezbytnou údržbou majetku a s provozem organizačních složek nově vzniklé obceobce a nájemné za užívání věcí touto obcíobcí.
(2)
V nově vzniklé obciobci platí právní předpisy obceobce, které platily na jejím území před jejím vznikem, a to do doby, než budou zrušeny nebo nahrazeny novými.
§ 24
Sloučení obcíobcí, připojení obceobce, městských částí nebo městských obvodů nebo oddělení části obceobce lze provést jen k počátku kalendářního roku. Návrh na oddělení části obceobce musí být podán krajskému úřadu nejpozději do 30. června předchozího kalendářního roku.
§ 25
(1)
Dohoda o sloučení obcíobcí, dohoda o připojení obceobce k jiné obciobci, jakož i rozhodnutí krajského úřadu o oddělení části obceobce jsou podkladem k zápisu změny práv dotčených obcíobcí k nemovitostem do katastrukatastru nemovitostí a k provedení změny údajů o katastrálních územíchkatastrálních územích a hranic obcíobcí v katastrukatastru nemovitostí.
(2)
Rozhodnutí zastupitelstva města o zřízení nebo zrušení městského obvodu nebo městské části, jakož i o připojení městského obvodu nebo městské části k jinému městskému obvodu nebo městské části je podkladem k zápisu změny práv dotčených městských obvodů nebo městských částí k nemovitostem do katastrukatastru nemovitostí.
§ 26
Změny hranic obcíobcí, při nichž nedochází ke sloučení obcíobcí, připojení obceobce nebo oddělení části obceobce, se uskutečňují na základě dohody zúčastněných obcíobcí po projednání s příslušným katastrálním úřadem. Uzavření dohody oznámí obecobec Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu a příslušnému katastrálnímu úřadu.
§ 26a
(1)
Je-li území obceobce nebo jeho část součástí katastrálního územíkatastrálního území jiné obceobce, vyzve Ministerstvo vnitra dotčené obceobce, aby ve lhůtě 1 roku uzavřely dohodu podle § 26.
(2)
Nedojde-li k uzavření dohody podle odstavce 1 ve stanovené lhůtě, rozhodne o změně hranic obcíobcí po projednání s příslušným katastrálním úřadem Ministerstvo vnitra z moci úřední.
(3)
Ministerstvo vnitra při rozhodování podle odstavce 2 přihlédne zejména k historickým hranicím a současným územním vazbám dotčených obcíobcí, k vlastnictví pozemků a staveb, k výsledkům místních referend, pokud se v této věci konala, a k průběhu dosavadních jednání dotčených obcíobcí.
(4)
Pravomocné rozhodnutí je podkladem pro změny údajů o katastrálních územíchkatastrálních územích a hranicích obcíobcí v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, popřípadě v dalších veřejných rejstřících. Ministerstvo vnitra zašle opis pravomocného rozhodnutí Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu a příslušnému katastrálnímu úřadu.
(5)
Řízení o změně hranic obcíobcí ukončené pravomocným rozhodnutím nelze obnovit a pravomocné rozhodnutí o změně hranic obcíobcí nelze přezkoumat ve správním řízení.
Díl 4
Názvy obcí, jejich částí, ulic a veřejných prostranství, číslování budov, znak a vlajka obcí
§ 27
(1)
Každá obecobec má svůj název; ke změně názvu obceobce dává souhlas Ministerstvo vnitra na návrh obceobce.
(2)
Názvy mají též části obceobce. Část obceobce je evidenční jednotka vytvářená budovami s čísly popisnými a čísly evidenčními (§ 31) přidělenými v jedné číselné řadě, která leží v jednom souvislém území. Názvy částí obceobce jsou zpravidla převzaty z názvu zaniklých obcíobcí, osad nebo z názvů historicky vzniklých území, na nichž se tyto části obceobce nacházejí.
§ 28
(1)
ObciObci přísluší rozhodovat o názvech částí obceobce, ulic a jiných veřejných prostranstvíveřejných prostranství.
(2)
ObecObec oznamuje Ministerstvu vnitra názvy nově vzniklých částí obceobce, změny jejich názvů, jakož i zánik částí obceobce.
(3)
Ke vzniku, změně názvu nebo zániku části obceobce a k pojmenování, přejmenování nebo zániku ulice nebo jiného veřejného prostranstvíveřejného prostranství dochází zápisem do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostínemovitostí42).
§ 29
(1)
Název obceobce, jejích částí, ulic a jiných veřejných prostranstvíveřejných prostranství se uvádějí vždy v českém jazyce. Ulice nebo jiná veřejná prostranstvíveřejná prostranství se nepojmenovávají shodnými názvy a ani podle jmen žijících osobností veřejného života.
(2)
V obciobci obývané příslušníky národnostních menšin se název obceobce, jejích částí, ulic a jiných veřejných prostranstvíveřejných prostranství a označení budov státních orgánů a územních samosprávných celků uvádějí též v jazyce národnostní menšiny, jestliže se v posledních dvou sčítáních lidu hlásilo k této národnosti vždy alespoň 10 % občanů obceobce, pokud o to požádají zástupci příslušné národnostní menšiny prostřednictvím výboru pro národnostní menšiny (§ 117 odst. 3) a pokud ten svým usnesením návrh doporučí, anebo pokud o to písemně požádá spolek, který podle stanov zastupuje zájmy příslušné národnostní menšiny48) a který ke dni podání žádosti působí alespoň 5 let na území obceobce.
§ 30
Označení ulic a jiných veřejných prostranstvíveřejných prostranství provede obecobec na svůj náklad. Vlastník nemovitostinemovitosti je povinen strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranstvíveřejného prostranství na své nemovitostinemovitosti; v blízkosti tabulky nesmí umístit jiné nápisy. Označení nesmí být poškozeno, odstraněno nebo zakryto.
§ 31
(1)
Budova13) musí být označena popisným číslem, pokud není dále stanoveno jinak.
(2)
Evidenčními čísly se označují
a)
stavby pro rodinnou rekreaci,
b)
stavby dočasné,
c)
budovy, které nevyžadují povolení podle stavebního zákona, s výjimkou
1.
staveb pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m2 a do 5 m výšky,
2.
zimních zahrad o jednom nadzemním podlaží a skleníků do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky,
3.
přístřešků o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiných veřejně přístupných přístřešků do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky.
(3)
Samostatnými popisnými a evidenčními čísly se neoznačují příslušenství budovy13a), která jsou součástí jednoho celku.
(4)
K usnadnění orientace mohou být v jednotlivých ulicích a na jiných veřejných prostranstvíchveřejných prostranstvích označeny budovy vedle popisného čísla nebo evidenčního čísla ještě číslem orientačním.
(5)
Obecní úřad rozhoduje o tom, jakým popisným, orientačním nebo evidenčním číslem bude budova označena. Každé popisné nebo evidenční číslo budovy musí být v rámci části obceobce jedinečné. Čísla popisná a evidenční, která byla přidělena, nelze užívat opakovaně, a to ani v případě přečíslování podle § 32 odst. 2. Číslo orientační se opakovaně přiděluje pouze v případě, že nová budova stojí na místě budovy zaniklé.
§ 31a
(1)
Čísla popisná a evidenční přiděluje obecní úřad
a)
v případě nově vzniklé budovy, která je stavbou vyžadující povolení podle stavebního zákona, na základě písemné výzvy příslušného stavebního úřadu13b),
b)
v ostatních případech na základě písemné žádosti vlastníka budovy, jejíž přílohou je geometrický plán a doklad, který osvědčuje, že budova byla uvedena do užívání; přílohy se nevyžadují, dochází-li na základě žádosti vlastníka budovy k přečíslování budovy již zapsané v katastru nemovitostínemovitostí, anebo jde-li o budovy uvedené v § 31 odst. 2 písm. c).
(2)
Obecní úřad sdělí v případě podle odstavce 1 písm. a) neprodleně příslušnému stavebnímu úřadu údaje o čísle popisném nebo evidenčním a jeho příslušnosti k části obceobce, popřípadě název ulice, do níž stavební objekt náleží, a údaje o čísle orientačním.
(3)
O přidělení čísla popisného, evidenčního nebo orientačního vydá obecní úřad vlastníku budovy písemný doklad.
(4)
Při zániku budovy obecní úřad přidělená čísla zruší.
(5)
Při zániku ulice nebo jiného veřejného prostranstvíveřejného prostranství se přidělená čísla orientační zrušují.
(6)
Při zániku části obceobce rozhodne obecobec o přečíslování budov v zanikající části obceobce.
(7)
K očíslování, přečíslování nebo zrušení číslování budovy dochází zápisem do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostínemovitostí.42)
§ 32
(1)
Vlastník nemovitostinemovitosti je povinen na svůj náklad označit budovu čísly určenými obecním úřadem a udržovat je v řádném stavu. Barvu a provedení čísel určuje obecní úřad.
(2)
Přečíslování budov se provádí jen výjimečně, jsou-li pro to vážné důvody. Nová čísla hradí obecobec ze svého rozpočtu. Přečíslování budov ohlásí obecobec příslušnému katastrálnímu úřadu.
§ 33
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
způsob označování ulic a ostatních veřejných prostranstvíveřejných prostranství názvy,
b)
způsob použití a umístění čísel k označení budov,
c)
náležitosti ohlášení o přečíslování budov.
§ 34
Veřejným prostranstvímVeřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
§ 34a
(1)
ObceObce mohou mít znak a vlajku obceobce.
(2)
Předseda Poslanecké sněmovny může obciobci, která nemá znak nebo vlajku obceobce, na její žádost znak nebo vlajku obceobce udělit. Předseda Poslanecké sněmovny může na žádost obceobce změnit znak nebo vlajku obceobce. Kancelář Poslanecké sněmovny zašle údaje o udělení nebo změně znaku nebo vlajky obceobce neprodleně Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu.
(3)
ObceObce a jimi zřízené nebo založené organizační složky a právnické osoby mohou užívat znak a vlajku obceobce. Jiné subjekty mohou užívat znak obceobce jen s jejím souhlasem. K užívání vlajky obceobce není nutný její souhlas.
(4)
Má-li městský obvod nebo městská část svůj znak a vlajku, platí pro jejich užívání odstavec 3.
HLAVA II
SAMOSTATNÁ PŮSOBNOST OBCE
Díl 1
§ 35
(1)
Do samostatné působnosti obceobce patří záležitosti, které jsou v zájmu obceobce a občanů obceobce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obceobce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obceobce svěří zákon.
(2)
Do samostatné působnosti obceobce patří zejména záležitosti uvedené v § 84, 85 a 102, s výjimkou vydávání nařízení obceobce. ObecObec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.
(3)
Při výkonu samostatné působnosti se obecobec řídí
a)
při vydávání obecně závazných vyhlášek zákonem,
b)
v ostatních záležitostech též jinými právními předpisy vydanými na základě zákona.
§ 35a
(1)
ObecObec může pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky obceobce, pokud zákon nestanoví jinak.
(2)
ObceObce mohou zřizovat obecní policiipolicii. Zřízení a činnost obecní policiepolicie upravuje zvláštní zákon.13c)
§ 36
(1)
ObecObec může udělit fyzickým osobám, které se významnou měrou zasloužily zejména o rozvoj obceobce, čestné občanství obceobce. Čestný občan obceobce má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obceobce svá stanoviska v souladu s jednacím řádem zastupitelstva obceobce.
(2)
ObecObec může udělovat ceny obceobce.
§ 36a
ObecObec může ocenit významné životní události svých občanů.
§ 37
ObceObce, v nichž sídlí orgány státu nebo orgány kraje, napomohou zabezpečit pro ně důstojné prostory odpovídající významu těchto orgánů.
Díl 2
Hospodaření obce
§ 38
(1)
Majetek obceobce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. ObecObec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Porušením povinností stanovených ve větě první a druhé není takové nakládání s majetkem obceobce, které sleduje jiný důležitý zájem obceobce, který je řádně odůvodněn. ObecObec vede účetnictví podle zákona o účetnictví.
(2)
Majetek obceobce musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem obecobec naloží způsoby a za podmínek stanovených zvláštními předpisy,15) pokud tento zákon nestanoví jinak.
(3)
ObecObec nesmí ručit za závazky fyzických osob a právnických osob vyjma
a)
závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici uskutečňovanou s finanční podporou ze státního rozpočtu, státních fondů nebo národního fondu,
b)
závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici do obcíobcí vlastněných nemovitostínemovitostí,
c)
těch, jejichž zřizovatelem je obecobec, kraj nebo stát,
d)
těch, v nichž míra účasti jí samé nebo spolu s jinou obcíobcí nebo obcemiobcemi, krajem nebo kraji nebo státem přesahuje 50 %,
e)
bytových družstev,
f)
honebních společenstev.
(4)
Právní jednání učiněná v rozporu s ustanovením odstavce 3 jsou neplatná.
(5)
Stát neručí za hospodaření a závazky obceobce, pokud tento závazek nepřevezme stát smluvně.
(6)
ObecObec je povinna chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení.
(7)
ObecObec je povinna trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku z nich vyplývajících práv.
§ 39
(1)
Záměr obceobce prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo vypůjčit hmotnou nemovitou věc nebo právo stavby anebo je přenechat jako výprosu a záměr obceobce smluvně zřídit právo stavby k pozemku ve vlastnictví obceobce obecobec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obceobce vyvěšením na úřední desce3b) obecobecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může obecobec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní jednání neplatné. Nemovitá věc se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona15a) platnými ke dni zveřejnění záměru.
(2)
Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna, jde-li o cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je právní jednání neplatné.
(3)
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů nebo hrobových míst anebo o pronájem, pacht nebo výpůjčku majetku obceobce na dobu kratší než 30 dnů nebo jde-li o pronájem, pacht, výprosu nebo výpůjčku právnické osobě zřízené nebo založené obcíobcí nebo právnické osobě, kterou obecobec ovládá49).
§ 40
Informace týkající se nabytí věci obcíobcí nebo dobrovolným svazkem obcíobcí (dále jen „svazek obcíobcí“) v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo o jejím nabytí jiným obdobným způsobem a informace týkající se vzniku užívacího nebo jiného práva obceobce nebo svazku obcíobcí ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku či jiným obdobným způsobem se až do ukončení dražby, veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku nebo jiného obdobného postupu nezpřístupňují podle tohoto zákona ani neposkytují podle jiného právního předpisu34), pokud by jejich zpřístupnění mohlo obecobec nebo svazek obcíobcí při nabývání této věci anebo při vzniku užívacího nebo jiného práva znevýhodnit proti jiným zájemcům.
§ 41
(1)
Podmiňuje-li tento zákon platnost právního jednání obceobce předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina o tomto právním jednání doložkou, jíž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny. Je-li listina touto doložkou obcíobcí opatřena, má se za to, že povinnost předchozího zveřejnění, schválení nebo souhlasu byla splněna.
(2)
Právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva obceobce, popřípadě rady obceobce, jsou bez tohoto schválení neplatná.
(3)
K neplatnosti právního jednání z důvodů stanovených v odstavci 2 a v § 38 odst. 4 a § 39 odst. 1 a 2 přihlédne soud i bez návrhu.
§ 42
(1)
ObecObec požádá o přezkoumání hospodaření obceobce za uplynulý kalendářní rok příslušný krajský úřad, anebo zadá přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti (dále jen „auditor“). Přezkoumání hospodaření obceobce provádí kraj v přenesené působnosti.
(2)
Nepožádá-li obecobec o přezkoumání svého hospodaření příslušný krajský úřad, ani nezadá přezkoumání auditorovi, přezkoumá hospodaření obceobce příslušný krajský úřad.
(3)
Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis.15b)
(4)
Náklady na přezkoumání hospodaření obceobce auditorem uhradí obecobec ze svých rozpočtových prostředků.
§ 43
Závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření obceobce za uplynulý kalendářní rok projedná zastupitelstvo obceobce do 30. června následujícího roku a přijme opatření k nápravě nedostatků.
§ 44
Sestavování rozpočtu a závěrečného účtu obceobce a hospodaření s prostředky tohoto rozpočtu se dále řídí zvláštním zákonem.
Díl 3
Spolupráce mezi obcemi
§ 46
ObceObce mohou při výkonu samostatné působnosti vzájemně spolupracovat.
§ 47
Na spolupráci mezi obcemiobcemi nelze užít ustanovení občanského zákoníku o spolku18) a o smlouvě o společnosti44).
Svazek obcí
§ 49
(1)
ObceObce mají právo být členy svazku obcíobcí za účelem ochrany a prosazování svých společných zájmů.
(2)
ObceObce mohou vytvářet svazky obcíobcí, jakož i vstupovat do svazků obcíobcí již vytvořených. Členy svazku obcíobcí mohou být jen obceobce.
(3)
Svazek obcíobcí je právnickou osobou, která vede účetnictví podle zákona o účetnictví.
(4)
Svazek obcíobcí nabývá právní osobnosti zápisem do rejstříku svazků obcíobcí vedeného u krajského úřadu příslušného podle sídla svazku obcíobcí. Do rejstříku svazků obcíobcí se zapisuje den vzniku svazku obcíobcí, den jeho zrušení s uvedením právního důvodu, den jeho zániku, název a sídlo svazku obcíobcí, identifikační číslo osoby svazku obcíobcí poskytnuté správcem základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, předmět činnosti svazku obcíobcí, orgány, kterými svazek obcíobcí jedná, a jméno, příjmení a adresa bydliště osob vykonávajících jejich působnost spolu s uvedením způsobu, jakým tento orgán svazek obcíobcí zastupuje, a údaje o dni vzniku nebo zániku jejich funkce a údaje o členských obcíchobcích svazku obcíobcí v rozsahu název obceobce a její identifikační číslo osoby, včetně údaje o dni vzniku a zániku jejich členství. Rejstřík svazků obcíobcí je veřejný rejstřík; jeho součástí je sbírka listin, v níž jsou uloženy smlouva o vytvoření svazku obcíobcí spolu se stanovami a změny těchto dokumentů. Krajský úřad vede rejstřík svazků obcíobcí v přenesené působnosti.
(5)
K návrhu na zápis do rejstříku svazků obcíobcí se přikládá smlouva o vytvoření svazku obcíobcí spolu se stanovami; součástí této smlouvy nebo stanov je také určení, kdo jsou první členové statutárního orgánu. Návrh podává osoba zmocněná obcemiobcemi, které jsou členy svazku obcíobcí. Návrh změn údajů zapisovaných do rejstříku svazků obcíobcí podává svazek obcíobcí do jednoho měsíce ode dne, kdy změna nastala.
§ 50
(1)
Předmětem činnosti svazku obcíobcí mohou být zejména
a)
úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata,
b)
zabezpečování čistoty obceobce, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracování, využití nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod,
c)
zavádění, rozšiřování a zdokonalování sítí technického vybavení a systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území,
d)
úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přestavby vytápění nebo ohřevu vody tuhými palivy na využití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie v obytných a jiných objektech ve vlastnictví obcíobcí,
e)
provoz lomů, pískoven a zařízení sloužících k těžbě a úpravě nerostných surovin,
f)
správa majetku obcíobcí, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných obcemiobcemi.
(2)
Přílohou smlouvy o vytvoření svazku obcíobcí jsou jeho stanovy, v nichž musí být uvedeno
a)
název a sídlo členů svazku obcíobcí,
b)
název a sídlo svazku obcíobcí a předmět jeho činnosti,
c)
orgány svazku obcíobcí, způsob jejich ustavování, jejich působnost a způsob jejich rozhodování včetně určení nejméně tříčlenného orgánu svazku obcíobcí, který schvaluje účetní závěrku svazku obcíobcí sestavenou k rozvahovému dni podle zákona o účetnictví,
d)
majetek členů svazku obcíobcí, který vkládají do svazku obcíobcí,
e)
zdroje příjmů svazku obcíobcí,
f)
práva a povinnosti členů svazku obcíobcí,
g)
způsob rozdělení zisku a podíl členů na úhradě ztráty svazku obcíobcí,
h)
podmínky přistoupení ke svazku obcíobcí a vystoupení z něj, včetně vypořádání majetkového podílu,
i)
obsah a rozsah kontroly svazku obcíobcí obcemiobcemi, které svazek obcíobcí vytvořily.
(3)
Stanovy mohou určit, že o jejich změně rozhoduje orgán svazku složený ze zástupců všech obcíobcí; v takovém případě současně vymezí počet hlasů členských obcíobcí nutných ke schválení této změny, nejméně však dvoutřetinovou většinu všech hlasů členských obcíobcí.
§ 52
Občané obcíobcí sdružených ve svazku obcíobcí, kteří dosáhli věku 18 let, jsou oprávněni
a)
účastnit se zasedání orgánu svazku obcíobcí a nahlížet do zápisů o jeho jednání,
b)
podávat orgánu svazku obcíobcí písemné návrhy,
c)
vyjadřovat se k návrhu rozpočtu svazku obcíobcí a k závěrečnému účtu svazku obcíobcí za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně nebo ústně na zasedání orgánu svazku obcíobcí.
§ 53
(1)
Svazek obcíobcí požádá o přezkoumání hospodaření svazku za uplynulý kalendářní rok příslušný krajský úřad, anebo zadá přezkoumání auditorovi.
(2)
Náklady na přezkoumání hospodaření svazku auditorem uhradí svazek obcíobcí ze svých rozpočtových prostředků.
(3)
Ustanovení § 42 odst. 2 a § 43 platí pro svazek obcíobcí obdobně.
Společenství obcí
§ 53a
(1)
Společenství obcíobcí je svazek obcíobcí, který splňuje podmínky stanovené tímto zákonem.
(2)
Předmětem činnosti společenství obcíobcí je vedle činností svazku obcíobcí podle § 50 odst. 1 zajišťování koordinace veřejných služeb na území členských obcíobcí a strategického rozvoje tohoto území. Za tímto účelem společenství obcíobcí zpracovává strategii rozvoje společenství obcíobcí. Strategii rozvoje společenství obcíobcí schvaluje shromáždění starostů třípětinovou většinou všech svých členů.
(3)
Předmětem činnosti společenství obcíobcí může být i zajišťování činností podle § 53e a 53g.
(4)
Stanoví-li tak zvláštní zákon, může společenství obcíobcí vykonávat i další činnosti.
§ 53b
(1)
Postavení společenství obcíobcí může nabýt svazek obcíobcí, jehož členy
a)
je alespoň 15 obcíobcí, nebo
b)
jsou alespoň tři pětiny všech obcíobcí ze správního obvodu obceobce s rozšířenou působností, jestliže do tohoto správního obvodu náleží méně než 25 obcíobcí.
(2)
Členy společenství obcíobcí mohou být pouze obceobce nacházející se ve stejném správním obvodu obceobce s rozšířenou působností.
(3)
ObecObec může být členem pouze jednoho společenství obcíobcí.
(4)
Ve správním obvodu obceobce s rozšířenou působností, v němž se nachází
a)
nejvýše 40 obcíobcí, může vzniknout 1 společenství obcíobcí,
b)
41 až 60 obcíobcí, mohou vzniknout nejvýše 2 společenství obcíobcí,
c)
61 až 80 obcíobcí, mohou vzniknout nejvýše 3 společenství obcíobcí a
d)
více než 80 obcíobcí, mohou vzniknout nejvýše 4 společenství obcíobcí.
§ 53c
(1)
Svazek obcíobcí nabývá postavení společenství obcíobcí dnem nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o přiznání postavení společenství obcíobcí. Krajský úřad přizná svazku obcíobcí postavení společenství obcíobcí, jsou-li splněny podmínky stanovené v § 53b a 53d. Do rejstříku svazků obcíobcí se zapíše údaj o postavení svazku obcíobcí jako společenství obcíobcí, den nabytí tohoto postavení a den zániku tohoto postavení. Postavení společenství obcíobcí může svazek obcíobcí nabýt také současně se svým vznikem.
(2)
Žádost o přiznání postavení společenství obcíobcí podává svazek obcíobcí nebo osoba uvedená v § 49 odst. 5 větě druhé, pokud má svazek obcíobcí nabýt postavení společenství obcíobcí současně se svým vznikem. K žádosti přiloží
a)
změnu stávajících stanov nebo nové stanovy, v nichž je uvedeno, že svazek obcíobcí je společenstvím obcíobcí, a v nichž jsou upraveny orgány podle § 53d, a
b)
dokumenty prokazující splnění podmínek podle § 53b.
(3)
Opis rozhodnutí krajského úřadu podle odstavce 1 zašle krajský úřad Ministerstvu vnitra.
(4)
Název společenství obcíobcí obsahuje označení „společenství obcíobcí“, které může být nahrazeno zkratkou „s. o.“.
(5)
Součástí sbírky listin rejstříku svazků obcíobcí jsou žádost o přiznání postavení společenství obcíobcí podle odstavce 2 a její přílohy, rozhodnutí podle odstavce 1 a rozhodnutí podle § 53f.
§ 53d
(1)
Nejvyšším orgánem společenství obcíobcí je shromáždění starostů složené ze starostů členských obcíobcí; starostu obceobce zastupuje místostarosta obceobce, případně starostou určený zástupce z řad členů zastupitelstva obceobce. Shromáždění starostů rozhoduje o všech záležitostech společenství obcíobcí, pokud stanovy nesvěřují rozhodování jinému orgánu společenství obcíobcí. Shromáždění starostů je vyhrazeno
a)
schvalovat strategii rozvoje společenství obcíobcí,
b)
schvalovat rozpočet společenství obcíobcí, střednědobý výhled rozpočtu společenství obcíobcí, závěrečný účet společenství obcíobcí a účetní závěrku společenství obcíobcí sestavenou k rozvahovému dni,
c)
zřizovat trvalé a dočasné peněžní fondy společenství obcíobcí,
d)
rozhodovat o přistoupení další obceobce do společenství obcíobcí,
e)
rozhodovat o vyloučení obceobce ze společenství obcíobcí,
f)
rozhodovat o zrušení a zániku společenství obcíobcí,
g)
rozhodovat v záležitostech stanovených zvláštním právním předpisem.
(2)
V čele shromáždění starostů stojí předseda, který je statutárním orgánem společenství obcíobcí. Předsedu zastupuje místopředseda, případně více místopředsedů. Předseda a místopředseda jsou voleni shromážděním starostů z řad jeho členů. Je-li zvoleno více místopředsedů, určí shromáždění starostů, v jakém pořadí zastupují předsedu.
§ 53e
(1)
Výkon správních činností59) může obecobec zajišťovat prostřednictvím zaměstnance společenství obcíobcí, jehož je obecobec členem, za podmínek upravených stanovami společenství obcíobcí a na základě dohody mezi společenstvím obcíobcí a členskou obcíobcí.
(2)
Prostřednictvím zaměstnance společenství obcíobcí nemůže obecobec zajišťovat výkon správních činností v přenesené působnosti, kterou podle zákona vykonávají obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností, a v přenesené působnosti podle volebních zákonů.
(3)
Zaměstnanec společenství obcíobcí vykonávající správní činnosti podle odstavce 1 má postavení úředníka územního samosprávného celku zařazeného do obecního úřadu. Oprávnění stanovit a ukládat zaměstnanci společenství obcíobcí pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jeho práci a dávat mu k tomu účelu závazné pokyny má v rozsahu stanoveném podle odstavce 1 tajemník obecního úřadu; ostatní práva a povinnosti zaměstnavatele vykonává vůči tomuto zaměstnanci společenství obcíobcí. Na zaměstnance a na společenství obcíobcí se při tom vztahují ustanovení zákona o úřednících územních samosprávných celků obdobně.
§ 53f
Krajský úřad rozhodne o zrušení postavení společenství obcíobcí na návrh společenství obcíobcí. Nesplňuje-li společenství obcíobcí některou z podmínek stanovených v § 53b odst. 1 až 3 po dobu 6 měsíců, je povinno do 30 dnů od uplynutí této doby podat krajskému úřadu návrh na zrušení postavení společenství obcíobcí. Nesplní-li společenství obcíobcí povinnost podle věty druhé, vyzve krajský úřad společenství obcíobcí ke splnění podmínek stanovených v § 53b odst. 1 až 3 ve lhůtě alespoň 6 měsíců, a není-li ve stanovené lhůtě náprava zjednána, rozhodne o zrušení postavení společenství obcíobcí i bez návrhu. Krajský úřad současně rozhodne o změně názvu svazku obcíobcí tak, aby neobsahoval označení podle § 53c odst. 4. Opis rozhodnutí podle věty první nebo třetí zašle krajský úřad Ministerstvu vnitra. Krajský úřad zaznamená v rejstříku svazků obcíobcí údaj o zrušení postavení společenství obcíobcí a změnu názvu společenství obcíobcí.
§ 53g
(1)
Plnění svých úkolů, které nejsou výkonem správní činnosti59), může obecobec zajišťovat prostřednictvím
a)
zaměstnance společenství obcíobcí, jehož je obecobec členem, nebo
b)
zaměstnance právnické osoby zřízené nebo založené společenstvím obcíobcí.
(2)
Plnění svých úkolů může příspěvková organizace nebo školská právnická osoba zřízená obcíobcí zajišťovat prostřednictvím
a)
zaměstnance společenství obcíobcí, jehož členem je obecobec, která příspěvkovou organizaci nebo školskou právnickou osobu zřídila, nebo
b)
zaměstnance právnické osoby zřízené nebo založené společenstvím obcíobcí.
(3)
Podmínky plnění úkolů prostřednictvím zaměstnanců společenství obcíobcí podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. a) upraví stanovy společenství obcíobcí a dohoda mezi společenstvím obcíobcí a členskou obcíobcí, příspěvkovou organizací nebo školskou právnickou osobou. Podmínky plnění úkolů prostřednictvím zaměstnanců právnické osoby zřízené nebo založené společenstvím obcíobcí podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 písm. b) upraví právní jednání, kterým byla tato právnická osoba zřízena nebo založena, a dohoda mezi touto právnickou osobou a členskou obcíobcí, příspěvkovou organizací nebo školskou právnickou osobou.
(4)
Oprávnění stanovit a ukládat zaměstnanci pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat práci a dávat k tomu účelu závazné pokyny má v rozsahu stanoveném podle odstavce 3
a)
vůči zaměstnanci podle odstavce 1 starosta nebo jím pověřený zaměstnanec obceobce a
b)
vůči zaměstnanci podle odstavce 2 statutární orgán příspěvkové organizace nebo školské právnické osoby nebo jím pověřený zaměstnanec.
(5)
Ostatní práva a povinnosti zaměstnavatele vykonává vůči zaměstnanci podle odstavce 1 nebo 2 jeho zaměstnavatel.
§ 54
Spolupráce s právnickými a fyzickými osobami
Na spolupráci mezi obcemiobcemi a právnickými a fyzickými osobami v občanskoprávních vztazích lze použít ustanovení občanského zákoníku o spolku18) a o smlouvě o společnosti44).
Díl 4
Spolupráce s obcemi jiných států
§ 55
ObceObce mohou spolupracovat s obcemiobcemi jiných států a být členy mezinárodních sdružení územních samosprávných celků. Svazky obcíobcí mohou spolupracovat se svazky obcíobcí jiných států; obsahem spolupráce mohou být jen činnosti, které jsou předmětem činnosti svazku obcíobcí, který smlouvu o vzájemné spolupráci uzavřel.
Díl 6
Volby do zastupitelstev v obcích a místní referendum
§ 60
Volby do zastupitelstev v obcíchobcích a místní referendum upravují zvláštní zákony.7),8)
HLAVA III
PŘENESENÁ PŮSOBNOST
§ 61
(1)
Přenesená působnost ve věcech, které stanoví zvláštní zákony, je
a)
v základním rozsahu svěřeném obciobci vykonávána orgány obceobce určenými tímto nebo jiným zákonem nebo na základě tohoto zákona; v tomto případě je území obceobce správním obvodem,
b)
v rozsahu pověřeného obecního úřadu (§ 64) vykonávána tímto úřadem,
c)
v rozsahu obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností (§ 66) vykonávána tímto úřadem.
(2)
Při výkonu přenesené působnosti se orgány obceobce řídí
a)
při vydávání nařízení obceobce zákony a jinými právními předpisy,
b)
v ostatních případech též
1.
usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů; tato usnesení a tyto směrnice nemohou orgánům obcíobcí ukládat povinnosti, pokud nejsou zároveň stanoveny zákonem; podmínkou platnosti směrnic ústředních správních úřadů je jejich publikování ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcíobcí;
2.
opatřeními příslušných orgánů veřejné správy přijatými při kontrolekontrole výkonu přenesené působnosti podle tohoto zákona.
(3)
Metodickou a odbornou pomoc ve věcech uvedených v odstavci 2 vykonává vůči orgánům obcíobcí krajský úřad.
§ 62
ObceObce obdrží ze státního rozpočtu příspěvek na plnění úkolů v přenesené působnosti.
§ 63
(1)
ObceObce, jejichž orgány vykonávají přenesenou působnost ve stejném správním obvodu obceobce s rozšířenou působností, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle níž budou orgány jedné obceobce vykonávat přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti pro orgány jiné obceobce (jiných obcíobcí), která je (které jsou) účastníkem veřejnoprávní smlouvy. Předmětem veřejnoprávní smlouvy nemůže být přenesená působnost, která je na základě zákona svěřena orgánům jen některých obcíobcí. K uzavření veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu krajského úřadu.
(2)
Veřejnoprávní smlouva musí obsahovat
a)
označení účastníků smlouvy,
b)
dobu trvání smlouvy,
c)
určení rozsahu přenesené působnosti, kterou budou orgány obceobce vykonávat pro orgány jiné obceobce (jiných obcíobcí), a
d)
způsob úhrady nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti podle písmene c).
Pověřený obecní úřad
§ 64
(1)
Jako pověřený obecní úřad je pro účel výkonu přenesené působnosti označován v zákonech a jiných právních předpisech, popřípadě aktech řízení a úkonech podle § 61 odst. 2 písm. b) obecní úřad, který, vedle přenesené působnosti podle § 61 odst. 1 písm. a), vykonává v rozsahu jemu svěřeném zvláštními zákony přenesenou působnost ve správním obvodu určeném prováděcím právním předpisem.
(2)
ObceObce s pověřeným obecním úřadem stanoví zvláštní zákon.18b)
§ 65
(1)
Nevykonává-li orgán obceobce přenesenou působnost v základním rozsahu nebo její část, rozhodne krajský úřad, že tuto přenesenou působnost nebo její část bude vykonávat pověřený obecobecní úřad, do jehož správního obvodu obecobec náleží. Je-li tato obec současně obcíobcí s pověřeným obecním úřadem, rozhodne krajský úřad, že tuto přenesenou působnost nebo její část bude vykonávat jiný pověřený obecní úřad. Krajský úřad zároveň rozhodne o převodu příspěvku na výkon přenesené působnosti nebo jeho části. Rozhodnutí vydává krajský úřad v přenesené působnosti. Při vydávání tohoto rozhodnutí se nepostupuje podle správního řádu.
(2)
Rozhodnutí krajského úřadu podle odstavce 1 se zveřejní nejméně po dobu 15 dnů na úřední desce3b) obecního úřadu obceobce, jejíž orgán nevykonával podle odstavce 1 přenesenou působnost nebo její část. Rozhodnutí krajského úřadu podle odstavce 1 se zveřejní v rejstříku převodů agend orgánů veřejné moci58).
§ 65a
(1)
Nevykonává-li pověřený obecní úřad přenesenou působnost v rozsahu pověřeného obecního úřadu nebo její část, rozhodne Ministerstvo vnitra po projednání s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem, že tuto přenesenou působnost nebo její část bude vykonávat obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, do jehož správního obvodu obecobec s pověřeným obecobecním úřadem náleží. Je-li tato obec současně obcíobcí s rozšířenou působností, rozhodne Ministerstvo vnitra, že tuto přenesenou působnost nebo její část bude vykonávat obecní úřad jiné obceobce s rozšířenou působností. Ministerstvo vnitra zároveň rozhodne o převodu příspěvku na výkon přenesené působnosti nebo jeho části. Při vydávání tohoto rozhodnutí se nepostupuje podle správního řádu.
(2)
Rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 se zveřejní na úřední desce3b) pověřeného obecního úřadu, který nevykonával podle odstavce 1 přenesenou působnost nebo její část, a na úředních deskách obecních úřadů v jeho správním obvodu nejméně po dobu 15 dnů. Rozhodnutí podle odstavce 1 dále zveřejní obě dotčené obceobce na svých internetových stránkách. Rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 se zveřejní v rejstříku převodů agend orgánů veřejné moci58).
§ 66
(1)
Jako obecní úřad obceobce s rozšířenou působností je pro účel výkonu přenesené působnosti označován v zákonech a jiných právních předpisech, popřípadě aktech řízení a úkonech podle § 61 odst. 2 písm. b) obecní úřad, který, vedle přenesené působnosti podle § 61 odst. 1 písm. a) a vedle přenesené působnosti podle § 64, vykonává v rozsahu jemu svěřeném zvláštními zákony přenesenou působnost ve správním obvodu určeném prováděcím právním předpisem.
(2)
ObceObce s rozšířenou působností určuje zvláštní zákon.18c)
§ 66a
(1)
ObceObce s rozšířenou působností, jejichž obecní úřady vykonávají přenesenou působnost ve správním obvodu jednoho krajského úřadu, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle níž bude obecní úřad jedné obceobce s rozšířenou působností vykonávat přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti pro obecní úřad jiné obceobce (jiných obcíobcí) s rozšířenou působností, která je účastníkem veřejnoprávní smlouvy. K uzavření veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu Ministerstva vnitra, které jej vydává po projednání s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem.
(2)
Veřejnoprávní smlouva musí obsahovat
a)
označení účastníků smlouvy,
b)
dobu trvání smlouvy,
c)
určení rozsahu přenesené působnosti, kterou bude obecobec s rozšířenou působností vykonávat pro jinou obecobec s rozšířenou působností,
d)
způsob úhrady nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti podle písmene c).
§ 66b
(1)
Nevykonává-li obecní úřad obceobce s rozšířenou působností přenesenou působnost obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo její část, rozhodne Ministerstvo vnitra po projednání s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem, že tuto přenesenou působnost nebo její část bude vykonávat jiný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. Ministerstvo vnitra zároveň rozhodne o převodu příspěvku na výkon přenesené působnosti nebo jeho části. Při vydávání tohoto rozhodnutí se nepostupuje podle správního řádu.
(2)
Rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 se zveřejní na úřední desce3b) obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, který nevykonával podle odstavce 1 přenesenou působnost nebo její část, a na úředních deskách obecních úřadů v jeho správním obvodu nejméně po dobu 15 dnů. Rozhodnutí podle odstavce 1 dále zveřejní obě dotčené obceobce s rozšířenou působností na svých internetových stránkách. Rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 se zveřejní v rejstříku převodů agend orgánů veřejné moci58).
Společná ustanovení k veřejnoprávním smlouvám (§ 63 a 66a)
§ 66c
(1)
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se pro veřejnoprávní smlouvy ustanovení správního řádu.
(2)
ObecObec, která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy, ji bezodkladně poté, co byla uzavřena, zveřejní na úřední desce nejméně po dobu 15 dnů. Současně se uzavřená veřejnoprávní smlouva zveřejní v rejstříku převodů agend orgánů veřejné moci58). Obdobně se postupuje i při změně uzavřené veřejnoprávní smlouvy a při jejím zrušení.
(3)
Uzavřená veřejnoprávní smlouva musí být každému přístupná na obecním úřadu obceobce, která je její smluvní stranou.
Přestupky
§ 66d
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
úmyslně poškodí, odstraní nebo zakryje tabulku s označením ulice nebo jiného veřejného prostranstvíveřejného prostranství,
b)
neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní, a tím naruší vzhled obceobce, nebo
c)
naruší životní prostředí v obciobci nebo odloží věc mimo vyhrazené místo.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
poškodí, odstraní nebo zakryje tabulku s označením ulice nebo jiného veřejného prostranstvíveřejného prostranství,
b)
neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní, a tím naruší vzhled obceobce, nebo
c)
naruší životní prostředí v obciobci nebo odloží věc mimo vyhrazené místo.
(3)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nemovitosti dopustí přestupku tím, že
a)
neoznačí budovu čísly stanovenými obecním úřadem nebo je neudržuje v řádném stavu, nebo
b)
odmítne strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranstvíveřejného prostranství na své nemovitosti nebo v blízkosti tabulky s označením umístí jiný nápis.
(4)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c) nebo odstavce 2 písm. b) nebo c) lze uložit pokutu do 500 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 3 pokutu do 200 000 Kč.
(5)
Přestupky podle odstavců 1 až 3 projednává obecní úřad.
HLAVA IV
ORGÁNY OBCE
Díl 1
Zastupitelstvo obce
§ 67
Zastupitelstvo obceobce je složeno z členů zastupitelstva obceobce, jejichž počet na každé volební období stanoví v souladu s tímto zákonem zastupitelstvo obceobce nejpozději do 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev v obcíchobcích.
§ 68
(1)
Zastupitelstvo obceobce při stanovení počtu členů zastupitelstva obceobce přihlédne zejména k počtu obyvatel a velikosti územního obvodu. Počet členů stanoví tak, aby zastupitelstvo obceobce mělo v obciobci, městysu, městě, městském obvodu, městské části
do 500 obyvatel| 5 až 15 členů
---|---
nad 500 do 3 000 obyvatel| 7 až 15 členů
nad 3 000 do 10 000 obyvatel| 11 až 25 členů
nad 10 000 do 50 000 obyvatel| 15 až 35 členů
nad 50 000 do 150 000 obyvatel| 25 až 45 členů
nad 150 000 obyvatel| 35 až 55 členů.
(2)
Počet členů zastupitelstva obceobce, který má být zvolen, se oznámí na úřední desce3b) obecního úřadu nejpozději do 2 dnů po jeho stanovení. Kromě toho může být počet členů zastupitelstva obceobce uveřejněn způsobem v místě obvyklým.
(3)
Rozhodující pro stanovení počtu členů zastupitelstva obceobce je počet obyvatel obceobce k 1. lednu roku, v němž se konají volby.
(4)
Neurčí-li zastupitelstvo jinak, volí se počet členů zastupitelstva podle počtu členů zastupitelstva obceobce v končícím volebním období.
(5)
Dojde-li ke sloučení obcíobcí nebo k oddělení části obceobce, stanoví počet členů zastupitelstva obceobce, který má být zvolen, Ministerstvo vnitra. Dojde-li ke zřízení městského obvodu nebo městské části v územně členěném statutárním městě, stanoví počet členů zastupitelstva městského obvodu nebo městské části, který má být zvolen, magistrát v přenesené působnosti. Při stanovení počtu členů zastupitelstva obceobce a členů zastupitelstva městského obvodu nebo městské části se postupuje podle odstavce 1 obdobně.
§ 69
(1)
Mandát člena zastupitelstva obceobce vzniká zvolením; ke zvolení dojde ukončením hlasování.
(2)
Člen zastupitelstva obceobce skládá na začátku prvního zasedání zastupitelstva obceobce, jehož se po svém zvolení zúčastní, slib tohoto znění: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu obceobce (města, městyse) a jejích (jeho) občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky.“
(3)
Člen zastupitelstva obceobce skládá slib před zastupitelstvem obceobce pronesením slova „slibuji“. Člen zastupitelstva obceobce potvrdí složení slibu svým podpisem.
(4)
Člen zastupitelstva obceobce vykonává svůj mandát osobně a v souladu se svým slibem a není přitom vázán žádnými příkazy.
§ 70
(1)
Funkce člena zastupitelstva obceobce je veřejnou funkcí.
(2)
Člen zastupitelstva obceobce nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech vyplývajících z jeho pracovního poměru nebo jiného obdobného právního vztahu.
§ 71
(1)
Funkci člena zastupitelstva obceobce vykonávají
a)
členové zastupitelstva obceobce zvolení do funkcí, jež zastupitelstvo obceobce určilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva obceobce uvolněni, (dále jen „uvolněný člen zastupitelstva obceobce“),
b)
ostatní členové zastupitelstva obceobce (dále jen „neuvolněný člen zastupitelstva obceobce“).
(2)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva obceobce poskytne zaměstnavatel pro výkon funkce pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu; rozsah doby nezbytně nutný k výkonu funkce určí obecobec. Náhradu mzdy nebo platu, včetně odpovídající částky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění podle zvláštních právních předpisů50), uhradí obecobec zaměstnavateli.
(3)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva obceobce, který je podnikající fyzickou osobou nebo osobou provozující jinou samostatnou výdělečnou činnost, poskytuje obecobec náhradu výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce paušální částkou. Paušální částku za hodinu a nejvyšší částku, kterou lze jako náhradu výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce poskytnout v souhrnu za kalendářní měsíc, stanoví zastupitelstvo obceobce.
(4)
ObecObec nesmí členovi zastupitelstva obceobce poskytnout v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva obceobce dar, a to ani po skončení výkonu funkce.
§ 72
(1)
Uvolněnému členovi zastupitelstva obceobce poskytuje obecobec za výkon funkce odměnu ve výši podle § 73 odst. 1. Odměna se poskytuje ode dne zvolení do funkce, již zastupitelstvo obceobce určilo jako funkci, pro kterou budou členové zastupitelstva obceobce uvolněni, nejdříve však ode dne, od kterého ji zastupitelstvo obceobce jako takovou funkci určilo. Uvolněnému členovi zastupitelstva obceobce, který je poslancem, senátorem nebo členem vlády, poskytuje obecobec odměnu ve výši 0,4násobku výše odměny, která by jinak náležela uvolněnému členovi zastupitelstva obceobce.
(2)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva obceobce může obecobec poskytovat za výkon funkce odměnu až do maximální výše podle § 73 odst. 2. V takovém případě se odměna poskytuje ode dne stanoveného zastupitelstvem obceobce, nejdříve však ode dne přijetí usnesení zastupitelstva obceobce, kterým odměnu stanovilo.
(3)
V usnesení podle odstavce 2 zastupitelstvo obceobce stanoví výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva obceobce za měsíc, a to částkou v celých korunách, přitom může přihlédnout k plnění individuálních úkolů, které jednotlivým neuvolněným členům zastupitelstva obceobce uložilo, a předem stanoveným způsobem k jejich účasti na jednání orgánů, jejichž jsou členy. Usnesení podle odstavce 2 pozbývá účinnosti ukončením funkčního období zastupitelstva obceobce, které odměnu stanovilo.
(4)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva obceobce, který vykonává funkci starosty, poskytuje obecobec odměnu v rozmezí od 0,3 do 0,6násobku výše odměny, která by náležela uvolněnému členovi zastupitelstva obceobce, který vykonává funkci starosty. Pokud zastupitelstvo obceobce neuvolněnému členovi zastupitelstva obceobce, který vykonává funkci starosty, odměnu nestanovilo, náleží mu ode dne zvolení do funkce starosty odměna ve výši 0,3násobku výše odměny, která by náležela uvolněnému členovi zastupitelstva obceobce, který vykonává funkci starosty.
(5)
Odměna se členovi zastupitelstva obceobce poskytuje měsíčně. Pokud člen zastupitelstva obceobce vykonával funkci jen po část měsíce, náleží mu za tento měsíc odměna ve výši násobku jedné třicetiny jeho odměny a počtu kalendářních dnů, po které funkci v daném měsíci vykonával.
(6)
Je-li člen zastupitelstva obceobce odvolán z funkce nebo se funkce vzdal a v tentýž den je zvolen do jiné funkce, za kterou mu náleží odměna, náleží mu za tento den pouze ta z odměn, která je vyšší. V případě souhrnu odměn podle § 74 odst. 3 je pro posouzení výše odměn rozhodná výše souhrnné odměny, o níž rozhodlo zastupitelstvo obceobce.
(7)
Nevykonává-li uvolněný člen zastupitelstva obceobce funkci z důvodu dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, nařízené karantény, těhotenství a mateřství, péče o dítě do 4 let věku anebo ošetřování fyzické osoby nebo péče o dítě mladší 10 let podle zákona o nemocenském pojištění, odměna mu nenáleží, nestanoví-li tento zákon jinak.
(8)
Uvolněnému členovi zastupitelstva obceobce za každý kalendářní den od prvního do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží odměna ve výši 60 % jedné třicetiny odměny. Pro účely stanovení výše odměny ve snížené výši podle věty první se jedna třicetina odměny upraví obdobným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro stanovení nemocenského z nemocenského pojištění51).
(9)
Odměna stanovená podle odstavce 8 se snižuje o 50 %, pokud se nemocenské podle právních předpisů o nemocenském pojištění snižuje na polovinu. Odměna ve snížené výši stanovená podle odstavce 8 a podle věty první za jednotlivý kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
§ 73
(1)
Odměna uvolněného člena zastupitelstva obceobce se určí jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze k tomuto zákonu podle zastávané funkce a velikostní kategorie obceobce.
(2)
Maximální výše odměny neuvolněného člena zastupitelstva obceobce se určí jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze k tomuto zákonu podle zastávané funkce a podle velikostní kategorie obceobce.
(3)
Za základnu pro výpočet odměny v příslušném kalendářním roce se považuje průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažená za první pololetí předchozího kalendářního roku podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu známých k 1. říjnu předchozího kalendářního roku.
(4)
Výši základny pro výpočet odměny podle odstavce 3 vyhlašuje Ministerstvo vnitra sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
(5)
Při určení výše odměny člena zastupitelstva obceobce se vychází z počtu obyvatel obceobce52), kteří byli hlášeni v obciobci k trvalému pobytu k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém se konaly volby do zastupitelstva obceobce.
(6)
Změní-li se v průběhu volebního období zastupitelstva obceobce počet obyvatel obceobce hlášených v obciobci k trvalému pobytu k 1. lednu kalendářního roku ve srovnání s rozhodným počtem obyvatel podle odstavce 5 o více než 20 % tak, že dojde ke změně zařazení obceobce ve velikostní kategorii obcíobcí podle přílohy k tomuto zákonu, náleží od 1. ledna tohoto kalendářního roku
a)
uvolněnému členovi zastupitelstva obceobce odměna ve výši odpovídající velikostní kategorii obceobce,
b)
neuvolněnému členovi zastupitelstva obceobce dosavadní odměna, pokud nepřesahuje maximální výši odměny pro příslušnou velikostní kategorii obceobce, jinak mu přísluší odměna v maximální výši.
(7)
Odměna se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
§ 74
(1)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva obceobce, který je oprávněn k přijímání projevu vůle snoubenců, že spolu vstupují do manželství53), může zastupitelstvo obceobce s přihlédnutím k časové náročnosti a četnosti obřadů zvýšit odměnu až o 2 000 Kč nad maximální výši odměny stanovenou za výkon jeho funkce podle tohoto zákona. Neuvolněnému členovi zastupitelstva obceobce, který je pověřen řízením obecní policie54), může zastupitelstvo obceobce s přihlédnutím k časové náročnosti této činnosti zvýšit odměnu až o 2 000 Kč nad maximální výši odměny stanovenou za výkon jeho funkce podle tohoto zákona.
(2)
V případě souběhu výkonu více funkcí náleží uvolněnému členovi zastupitelstva obceobce odměna za tu z jeho funkcí, za kterou náleží nejvyšší odměna.
(3)
V případě souběhu výkonu více funkcí může být neuvolněnému členovi zastupitelstva obceobce poskytnuta odměna až do výše souhrnu odměn za tři různé funkce. Do tohoto souhrnu lze zahrnout pouze odměny za výkon funkce člena rady obceobce, předsedy nebo člena výboru zastupitelstva obceobce, předsedy nebo člena komise rady obceobce anebo předsedy nebo člena zvláštního orgánu obceobce. Pokud zastupitelstvo obceobce nerozhodne o poskytnutí odměny podle věty první, náleží neuvolněnému členovi zastupitelstva obceobce odměna za funkci, za kterou mu náleží nejvyšší odměna schválená zastupitelstvem obceobce.
§ 75
(1)
Místostarostovi, který po dobu delší než 4 týdny nepřetržitě zastupoval podle § 104 odst. 1 věty třetí starostu v plném rozsahu jeho funkce z důvodu jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy starosta nevykonával funkci, náleží od prvního dne zastupování odměna ve výši, která by v daném období náležela starostovi, je-li tato odměna vyšší.
(2)
Členovi zastupitelstva obceobce, který byl zastupitelstvem obceobce pověřen výkonem pravomocí starosty podle § 103 odst. 6, náleží odměna ve výši, která by v daném období náležela starostovi, je-li tato odměna vyšší.
(3)
Osobě, která nadále vykonává pravomoci starosty nebo místostarosty podle § 107, náleží po dobu výkonu těchto pravomocí dosavadní odměna za výkon této funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce. Osobě, která nadále vykonává pravomoci člena rady obceobce podle § 102a, náleží po dobu výkonu těchto pravomocí dosavadní odměna za výkon této funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce.
(4)
Osobě, která je předsedou nebo členem zvláštního orgánu obceobce nebo komise rady obceobce, které byl svěřen výkon přenesené působnosti podle § 103 odst. 4 písm. c), náleží po skončení funkčního období zastupitelstva obceobce do odvolání z funkce dosavadní odměna za výkon této funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce.
(5)
Osobě, která je předsedou nebo členem komise rady obceobce, které nebyl svěřen výkon přenesené působnosti, náleží po skončení funkčního období zastupitelstva obceobce dosavadní odměna za výkon této funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce po dobu výkonu pravomocí dosavadní rady obceobce podle § 102a.
(6)
Náležela-li by členovi zastupitelstva obceobce v jeden den odměna podle odstavce 3, 4 nebo 5 a současně odměna podle § 72 odst. 1 nebo 2, náleží mu za tento den pouze ta z odměn, která je vyšší. V případě souhrnu odměn podle § 74 odst. 3 je pro posouzení výše odměn rozhodná výše souhrnné odměny, o níž rozhodlo zastupitelstvo obceobce.
§ 76
(1)
Členovi zastupitelstva obceobce může obecobec poskytnout mimořádnou odměnu za splnění mimořádných nebo zvláště významných úkolů obceobce.
(2)
Souhrnná výše mimořádných odměn poskytnutých v kalendářním roce členovi zastupitelstva obceobce, který byl alespoň po část tohoto roku uvolněným členem zastupitelstva obceobce, nesmí být vyšší než dvojnásobek nejvyšší odměny, která mu v průběhu tohoto kalendářního roku náležela za výkon jím zastávaných funkcí za měsíc.
(3)
Souhrnná výše mimořádných odměn poskytnutých v kalendářním roce neuvolněnému členovi zastupitelstva obceobce nesmí být vyšší než dvojnásobek nejvyšší maximální výše odměny neuvolněného člena zastupitelstva obceobce, která mu v průběhu tohoto kalendářního roku mohla být obcíobcí poskytována za výkon jím zastávané funkce nebo v souhrnu za výkon jím zastávaných funkcí za měsíc.
(4)
Návrh na poskytnutí mimořádné odměny členovi zastupitelstva obceobce musí být odůvodněn a projednán jako samostatný bod programu jednání zastupitelstva obceobce. Důvod poskytnutí mimořádné odměny musí být uveden v usnesení zastupitelstva obceobce, kterým byla mimořádná odměna poskytnuta.
§ 77
(1)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva obceobce, který vykonává funkci starosty nebo místostarosty, a uvolněnému členovi zastupitelstva obceobce, jimž zanikl mandát člena zastupitelstva obceobce, poskytne obecobec odchodné, pokud jim ke dni zániku mandátu člena zastupitelstva obceobce náležela odměna. K případům nevyplácení odměny v rozhodný den z důvodů uvedených v § 72 odst. 7 se nepřihlíží.
(2)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva obceobce, který vykonává funkci starosty nebo místostarosty, a uvolněnému členovi zastupitelstva obceobce, kteří byli v průběhu funkčního období odvoláni nebo se vzdali funkce, poskytne obecobec odchodné, pokud jim ke dni odvolání nebo vzdání se funkce náležela odměna. K případům nevyplácení odměny v rozhodný den z důvodů uvedených v § 72 odst. 7 se nepřihlíží.
(3)
Odchodné podle odstavce 1 při zániku mandátu člena zastupitelstva obceobce dnem voleb do zastupitelstva obceobce členovi zastupitelstva obceobce nenáleží, pokud byl v novém funkčním období opětovně zvolen do funkce uvolněného člena zastupitelstva obceobce nebo do funkce neuvolněného člena zastupitelstva obceobce, který vykonává funkci starosty nebo místostarosty, za niž mu náleží odměna. O opětovné zvolení do funkce podle věty první nejde, jde-li o druhé a následující obsazení uvedené funkce v průběhu funkčního období.
(4)
Odchodné podle odstavce 2 členovi zastupitelstva obceobce nenáleží, pokud byl nejpozději na následujícím zasedání zastupitelstva obceobce opětovně zvolen do funkce uvolněného člena zastupitelstva obceobce nebo do funkce neuvolněného člena zastupitelstva obceobce, který vykonává funkci starosty nebo místostarosty, za niž mu náleží odměna.
(5)
Odchodné členovi zastupitelstva obceobce nenáleží, pokud byl v průběhu výkonu funkce pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo pro nedbalostní trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva obceobce, jeho trestní stíhání pro takový trestný čintrestný čin bylo podmíněně zastaveno nebo bylo rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání.
(6)
Vznikl-li členovi zastupitelstva obceobce nárok na odchodné v době, kdy je proti němu vedeno trestní stíhání pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo pro nedbalostní trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva obceobce, odchodné se nevyplatí. Byl-li člen zastupitelstva obceobce pro trestný čintrestný čin uvedený ve větě první pravomocně odsouzen, jeho trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno nebo bylo-li rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání, platí, že nárok na odchodné nevznikl; v opačném případě se odchodné vyplatí.
(7)
Odchodné podle odstavce 2 lze členovi zastupitelstva obceobce poskytnout ve funkčním období pouze jednou.
§ 78
(1)
Odchodné se stanoví ve výši odměny, která členovi zastupitelstva obceobce náležela za měsíc ke dni zániku mandátu člena zastupitelstva obceobce nebo ke dni odvolání nebo vzdání se funkce, k níž se přičte násobek této částky a počtu celých ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce, nejvíce však tří ukončených let výkonu funkce. Do rozhodné doby podle věty první se započte i doba, po kterou člen zastupitelstva obceobce podle § 77 odst. 3 nebo 4 do opětovného zvolení do funkce nevykonával funkci uvolněného člena zastupitelstva obceobce nebo funkci neuvolněného člena zastupitelstva obceobce, který vykonává funkci starosty nebo místostarosty.
(2)
Odchodné je splatné, jsou-li splněny podmínky stanovené v § 77 a předloženo čestné prohlášení podle odstavce 3, a vyplácí se jednorázově v nejbližším výplatním termínu. Pokud do 3 měsíců nenastala překážka pro nárok na odchodné podle § 77 odst. 3 a 4, odchodné se vyplatí. Člen zastupitelstva obceobce, jemuž bylo vyplaceno odchodné podle věty první, je povinen vyplacené odchodné vrátit, jestliže následně nastaly překážky pro nárok na odchodné podle § 77 odst. 3 a 4.
(3)
Člen zastupitelstva obceobce je povinen předložit čestné prohlášení, že u něj nejsou dány překážky pro výplatu odchodného stanovené v § 77 odst. 5 a 6.
§ 79
Splatnost a výplata odměny a dalších plnění poskytovaných v souvislosti s výkonem funkce členům zastupitelstva obceobce, jakož i srážky z nich, odpovědnost člena zastupitelstva obceobce za škodu, kterou způsobil obciobci v souvislosti s výkonem funkce, a postup obceobce v případě zjišťování průměrného výdělku, vzdání se práva na odměnu nebo další plnění a v případě smrti člena zastupitelstva obceobce se řídí zákoníkem práce. Pro tyto účely se obecobec považuje za zaměstnavatele a členové zastupitelstva obceobce se považují za zaměstnance.
§ 80
(1)
Členovi zastupitelstva obceobce lze z peněžního fondu nebo z rozpočtu obceobce poskytnout
a)
příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na úpravu zevnějšku, jde-li o starostu, místostarostu nebo člena zastupitelstva obceobce pověřeného k přijímání projevu vůle snoubenců, že spolu vstupují do manželství53),
b)
příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na úpravu zevnějšku v souvislosti se zastupováním obceobce na veřejných občanských obřadech,
c)
příspěvek na podporu vzdělávání v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva obceobce,
d)
příspěvek na stravování, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva obceobce,
e)
příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření nebo životní pojištění,
f)
odměnu při významném životním výročí,
g)
příspěvek na pojištění rizik spojených s výkonem funkce člena zastupitelstva obceobce,
h)
příspěvek na podporu zdravotních, kulturních a sportovních aktivit, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva obceobce,
i)
příspěvek na rekreaci, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva obceobce.
(2)
Plnění podle odstavce 1 lze členovi zastupitelstva obceobce poskytnout za obdobných podmínek a v obdobné výši jako zaměstnancům obceobce.
§ 81
(1)
Členovi zastupitelstva obceobce náleží v souvislosti s výkonem jeho funkce cestovní náhrady ve výši a za podmínek stanovených právními předpisy platnými pro zaměstnance obceobce55) a v jejich mezích podle pravidel pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva obceobce, stanovených zastupitelstvem obceobce.
(2)
Zastupitelstvo obceobce může stanovit, že za pravidelné pracoviště člena zastupitelstva obceobce pro účely cestovních náhrad se považuje místo jeho trvalého pobytu.
(3)
Nestanoví-li v pravidlech pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva obceobce zastupitelstvo obceobce jinak, podmínky, které mohou ovlivnit poskytování a výši cestovních náhrad, zejména dobu a místo nástupu a ukončení cesty, místo plnění úkolů, způsob dopravy a ubytování, určuje členům zastupitelstva obceobce před zahájením pracovní cesty písemně starosta.
(4)
Stanoví-li tak zastupitelstvo obceobce, náleží členovi zastupitelstva obceobce náhrada za opotřebení vlastního zařízení nebo jiných předmětů nezbytných k výkonu funkce člena zastupitelstva obceobce. To neplatí pro používání motorového vozidla, u kterého se poskytování náhrad řídí odstavci 1 až 3.
§ 81a
(1)
Uvolněný člen zastupitelstva obceobce má nárok na dovolenou v délce 5 týdnů za kalendářní rok, přičemž nejvýše 25 dnů dovolené může připadnout na pondělí až pátek, pokud tento den není svátkem56).
(2)
Pokud výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva obceobce netrvá po dobu celého kalendářního roku, má nárok na poměrnou část dovolené, která činí za každý i započatý kalendářní měsíc výkonu funkce jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.
(3)
Odměna se za dobu čerpání dovolené nekrátí.
(4)
ObecObec poskytne uvolněnému členovi zastupitelstva obceobce též tu část dovolené, kterou nevyčerpal u svého zaměstnavatele před uvolněním k výkonu veřejné funkce.
(5)
Nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva obceobce dovolenou nebo její část v průběhu příslušného kalendářního roku, převádí se mu nárok na ni do bezprostředně následujícího kalendářního roku, v němž se eviduje jako nevyčerpaná dovolená z předchozího kalendářního roku a čerpá se přednostně. Do dalšího kalendářního roku se již tento nárok nepřevádí.
(6)
Nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva obceobce ke dni ukončení výkonu funkce poměrnou část dovolené podle odstavce 2 za kalendářní rok, ve kterém došlo k ukončení uvolnění pro výkon funkce, poskytne mu obecobec náhradu za nevyčerpanou dovolenou. Nevyčerpaná dovolená z předchozího kalendářního roku se nenahrazuje ani nepřevádí.
(7)
Náhrada za nevyčerpanou dovolenou podle odstavce 6 se určí jako násobek počtu kalendářních dnů, za které je poskytována, a jedné třicetiny odměny, která náleží uvolněnému členovi zastupitelstva obceobce ke dni ukončení výkonu funkce.
(8)
Vyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva obceobce dovolenou v rozsahu větším, než mu náleží podle odstavců 1 až 5, posuzuje se odměna za každý den čerpání dovolené nad rámec zákonného nároku jako přeplatek poskytnuté odměny.
(9)
Obecní úřad vede evidenci o čerpání dovolené uvolněných členů zastupitelstva obceobce. Člen zastupitelstva obceobce oznámí předem čerpání dovolené obecnímu úřadu prostřednictvím starosty.
§ 82
Člen zastupitelstva obceobce má při výkonu své funkce právo
a)
předkládat zastupitelstvu obceobce, radě obceobce, výborům a komisím návrhy na projednání,
b)
vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obceobce a její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obecobec, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které obecobec založila nebo zřídila; písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů,
c)
požadovat od zaměstnanců obceobce zařazených do obecobecního úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce; informace musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů.
§ 83
(1)
Člen zastupitelstva obceobce je povinen zúčastňovat se zasedání zastupitelstva obceobce, popřípadě zasedání jiných orgánů obceobce, je-li jejich členem, plnit úkoly, které mu tyto orgány uloží, hájit zájmy občanů obceobce a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce.
(2)
Člen zastupitelstva obceobce, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech obceobce mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci (střet zájmů), je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu obceobce, který má danou záležitost projednávat.
Díl 2
Pravomoc zastupitelstva obce
§ 84
(1)
Zastupitelstvo obceobce rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti obceobce (§ 35 odst. 1).
(2)
Zastupitelstvu obceobce je vyhrazeno
a)
schvalovat program rozvoje obceobce,
b)
schvalovat střednědobý výhled rozpočtu obceobce, rozpočet obceobce, závěrečný účet obceobce a účetní závěrku obceobce sestavenou k rozvahovému dni,
c)
zřizovat trvalé a dočasné peněžní fondy obceobce,
d)
zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky obceobce, schvalovat jejich zřizovací listiny,
e)
rozhodovat o založení nebo rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy, včetně jejich změn, a rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách,29)
f)
delegovat zástupce obceobce, s výjimkou § 102 odst. 2 písm. c), na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má obecobec majetkovou účast,
g)
navrhovat zástupce obceobce do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má obecobec majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání; to neplatí, rozhoduje-li rada obceobce ve věcech jediného společníka obchodní společnosti podle § 102 odst. 2 písm. c),
h)
vydávat obecně závazné vyhlášky obceobce,
i)
rozhodovat o vyhlášení místního referenda,
j)
navrhovat změny katastrálních územíkatastrálních území uvnitř obceobce, schvalovat dohody o změně hranic obceobce a o slučování obcíobcí,
k)
určovat funkce, pro které budou členové zastupitelstva obceobce uvolněni,
l)
zřizovat a rušit výbory, volit jejich předsedy a další členy a odvolávat je z funkce,
m)
volit z řad členů zastupitelstva obceobce starostu, místostarosty a další členy rady obceobce (radní) a odvolávat je z funkce, stanovit počet členů rady obceobce,
n)
stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva obceobce,
o)
stanovit paušální částku náhrady výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce podle § 71 odst. 3, rozhodovat o mimořádných odměnách podle § 76 a o plněních pro členy zastupitelstva obceobce podle § 80,
p)
vyslovovat souhlas se vznikem pracovněprávního vztahu mezi obcíobcí a členem zastupitelstva obceobce,
q)
zřizovat a zrušovat obecní policii,
r)
rozhodovat o spolupráci obce s jinými obcemi a o formě této spolupráce,
s)
rozhodovat o zřízení a názvech částí obceobce, o názvech ulic a dalších veřejných prostranstvíveřejných prostranství,
t)
udělovat a odnímat čestné občanství obceobce a ceny obceobce,
u)
stanovit pravidla pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva obceobce,
v)
rozhodovat o peněžitých plněních poskytovaných fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva obceobce, za výkon funkce členů výborů, komisí a zvláštních orgánů obceobce,
x)
rozhodovat o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení veřejného neziskového ústavního zdravotnického zařízení, navrhovat zástupce do jeho dozorčí rady a rozhodovat o převodu vlastnického práva k majetku, s nímž hospodaří veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení nebo o jeho pronájmu v případech, kdy to stanoví zvláštní právní předpis29a),
y)
plnit úkoly stanovené zvláštním právním předpisem.
(3)
Není-li zřízena rada obceobce, vydává nařízení obceobce zastupitelstvo obceobce.
(4)
Zastupitelstvo obceobce si může vyhradit další pravomoc v samostatné působnosti obceobce mimo pravomoce vyhrazené radě obceobce podle § 102 odst. 2.
(5)
Zastupitelstvo obceobce rozhoduje o zrušení usnesení rady obceobce, jsou-li mu předložena k rozhodnutí podle § 105 odst. 1.
§ 85
Zastupitelstvu obceobce je dále vyhrazeno rozhodování o těchto právních jednáních:
a)
nabytí a převod hmotných nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací, převod bytů a nebytových prostorů z majetku obceobce,
b)
poskytování věcných darů v hodnotě nad 100 000 Kč a peněžitých darů ve výši nad 100 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce,
c)
poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 250 000 Kč v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí, nejedná-li se o návratné finanční výpomoci příspěvkovým organizacím zřízeným obcíobcí nebo o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované v době trvání krizového stavu43), mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi,
d)
uzavření smlouvy o společnosti44) a poskytování majetkových hodnot podle smlouvy o společnosti44), jejíž je obecobec společníkem,
e)
peněžité i nepeněžité vklady do právnických osob,
f)
vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 100 000 Kč,
g)
zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 100 000 Kč,
h)
dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,
i)
postoupení pohledávky vyšší než 100 000 Kč,
j)
uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o společnosti44),
k)
zastavení nemovitých věcí,
l)
vydání komunálních dluhopisů,
m)
nabytí a převod práva stavby a smluvní zřízení práva stavby k pozemku ve vlastnictví obceobce,
n)
zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví obceobce nebo práva stavby ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby obcíobcí v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem; tuto pravomoc může zastupitelstvo obceobce zcela nebo zčásti svěřit radě obceobce nebo starostovi.
§ 87
K platnému usnesení zastupitelstva obceobce, rozhodnutí nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva obceobce, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak31a).
§ 89
(1)
Nesejde-li se zastupitelstvo obceobce po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, Ministerstvo vnitra je rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí může obecobec podat žalobu k soudu. Do lhůty podle věty první se nezapočítává doba, po niž se na území obceobce vztahuje krizový stav43), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření.
(2)
Nebude-li zastupitelstvo obceobce nebo jiný orgán obceobce postupovat v souladu s rozhodnutím soudu o povinnosti vyhlásit místní referendum, vyzve Ministerstvo vnitra zastupitelstvo obceobce, aby do 2 měsíců zjednalo nápravu. Jestliže tak zastupitelstvo obceobce v této lhůtě neučiní, Ministerstvo vnitra je rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí může obecobec podat žalobu k soudu30).
(3)
Do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo obceobce, postupuje se podle § 102a a 107.
§ 90
Poklesne-li počet členů zastupitelstva obceobce o více než polovinu, popřípadě pod 5 a zastupitelstvo obceobce nemůže být doplněno z náhradníků, oznámí obecní úřad neprodleně tuto skutečnost krajskému úřadu. V takovém případě nemůže zastupitelstvo obceobce rozhodovat o záležitostech podle § 84 odst. 2 a § 85, s výjimkou § 84 odst. 2 písm. k), m) až p), u) a v) a s výjimkou přijímání rozpočtových opatření a stanovení pravidel rozpočtového provizoria.
§ 91
(1)
Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obceobce svolává dosavadní starosta po uplynutí lhůty pro podání návrhu soudu na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování tak, aby se konalo do 15 dnů ode dne uplynutí této lhůty, a jestliže byl návrh na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování podán, do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných návrhů nebylo vyhověno. Ustavujícímu zasedání předsedá zpravidla dosavadní starosta, případně nejstarší člen zastupitelstva obceobce do doby, než je zvolen starosta nebo místostarosta. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva obceobce se volí starosta, místostarosta a další členové rady obceobce.
(2)
Jestliže se ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obceobce nekonalo ve lhůtě podle odstavce 1, svolá je po uplynutí této lhůty Ministerstvo vnitra, ledaže soud vyhověl návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování. Informaci o svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva obceobce zveřejní Ministerstvo vnitra v rozsahu stanoveném v § 93 po dobu v tomto ustanovení stanovenou na své úřední desce.
§ 92
(1)
Zastupitelstvo obceobce se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za 3 měsíce. Zasedání zastupitelstva obceobce se konají v územním obvodu obceobce. Zasedání zastupitelstva obceobce svolává a zpravidla řídí starosta. Starosta je povinen svolat zasedání zastupitelstva obceobce, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů zastupitelstva obceobce nebo hejtman kraje. Zasedání zastupitelstva obceobce se koná nejpozději do 21 dnů ode dne, kdy žádost byla doručena obecnímu úřadu.
(2)
Nesvolá-li starosta zasedání zastupitelstva obceobce podle odstavce 1, učiní tak místostarosta, popřípadě jiný člen zastupitelstva obceobce.
(3)
Zastupitelstvo obceobce je schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. Jestliže při zahájení jednání zastupitelstva obceobce nebo v jeho průběhu není přítomna nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva obceobce, ukončí předsedající zasedání zastupitelstva obceobce. Do 21 dnů se koná jeho náhradní zasedání. Svolá se postupem podle odstavce 1 nebo 2.
(4)
Do lhůt stanovených v odstavcích 1 a 3 se nezapočítává doba, po niž se na území obceobce vztahuje krizový stav43), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření.
§ 92a
(1)
Stanoví-li tak předem jednací řád zastupitelstva obceobce, může se člen zastupitelstva obceobce účastnit jednání zastupitelstva obceobce též distančním způsobem s využitím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku, pokud umožňuje uplatňovat zákonná práva spojená s účastí na jednání. Jednací řád stanoví pravidla účasti na jednání zastupitelstva obceobce distančním způsobem. Člen zastupitelstva obceobce má vždy právo účastnit se jednání zastupitelstva obceobce osobně v místě, v němž se zasedání zastupitelstva obceobce koná.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně i pro účast veřejnosti na jednání zastupitelstva obceobce.
(3)
O možnosti účastnit se jednání zastupitelstva obceobce distančním způsobem a o podmínkách, za nichž je tato účast možná, informuje obecní úřad v informaci podle § 93 odst. 1 nebo 2.
§ 93
(1)
Obecní úřad informuje o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obceobce. Informaci vyvěsí na úřední desce3b) obecního úřadu alespoň 7 dní před zasedáním zastupitelstva obceobce; kromě toho může informaci uveřejnit způsobem v místě obvyklým.
(2)
Je-li nezbytné konat zasedání zastupitelstva obceobce v souvislosti s řešením mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systémuintegrovaném záchranném systému60), k zabránění jejího vzniku nebo k odstraňování jejích následků, anebo jestliže se na území obceobce vztahuje krizový stav43), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření, zveřejní se informace o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obceobce podle odstavce 1 na úřední desce obecního úřadu alespoň po dobu 2 dnů před zasedáním zastupitelstva obceobce. Záležitosti, které se netýkají řešení situací uvedených ve větě první, mohou být na tomto zasedání projednávány pouze tehdy, jestliže byla informace zveřejněna alespoň 7 dnů před zasedáním zastupitelstva obceobce.
(3)
Zasedání zastupitelstva obceobce je veřejné.
(4)
Požádá-li na zasedání zastupitelstva obceobce o slovo člen vlády nebo jím určený zástupce, senátor, poslanec, nebo zástupce orgánů kraje, musí mu být uděleno.
§ 94
(1)
Právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání zastupitelstva obceobce mají jeho členové, rada obceobce a výbory.
(2)
O zařazení návrhů přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva obceobce na program jeho jednání rozhodne zastupitelstvo obceobce.
§ 95
(1)
O průběhu zasedání zastupitelstva obceobce se pořizuje zápis, který podepisuje starosta nebo místostarosta a určení ověřovatelé. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů zastupitelstva obceobce, schválený pořad jednání zastupitelstva obceobce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení.
(2)
Zápis, který je nutno pořídit do 15 dnů po skončení zasedání, musí být uložen na obecním úřadu k nahlédnutí. O námitkách člena zastupitelstva obceobce proti zápisu rozhodne nejbližší zasedání zastupitelstva obceobce.
§ 96
Zastupitelstvo obceobce vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání zastupitelstva obceobce.
§ 97
ObecObec informuje občany o činnosti orgánů obceobce na zasedání zastupitelstva obceobce a dále jiným způsobem v místě obvyklým.
§ 98
(1)
Ministerstvo vnitra jmenuje správce obceobce z řad zaměstnanců státu zařazených do Ministerstva vnitra,
a)
neuskuteční-li se v obciobci vyhlášené volby do zastupitelstva obceobce pro nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva obceobce32),
b)
zanikne-li mandát všem členům zastupitelstva obceobce a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci, nebo
c)
dojde-li ke sloučení obcíobcí nebo k oddělení části obceobce.
(2)
Správce obceobce zabezpečuje úkoly v oblasti samostatné působnosti podle § 84 odst. 2 písm. b), § 102 odst. 2 a 3, § 103 odst. 4 písm. b), d), e) a i) a je oprávněn stanovit pravidla rozpočtového provizoria32a). Správce obceobce svolává ustavující zasedání zastupitelstva obceobce podle § 91 odst. 1. Správce obceobce zastupuje obecobec navenek a je v čele obecního úřadu.
(3)
Náklady spojené s výkonem funkce správce obceobce hradí Ministerstvo vnitra.
(4)
Činnost správce obceobce končí dnem ustavujícího zasedání zastupitelstva obceobce (§ 91) nebo zvolením starosty. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva obceobce podá správce obceobce zprávu o výkonu své funkce a o stavu hospodaření a majetku obceobce.
Díl 3
Rada obce
§ 99
(1)
Rada obceobce je výkonným orgánem obceobce v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obceobce. V oblasti přenesené působnosti přísluší radě obceobce rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon.
(2)
V obciobci, kde se rada obceobce nevolí, vykonává její pravomoc starosta, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 102 odst. 4).
(3)
Radu obceobce tvoří starosta, místostarosta (místostarostové) a další členové rady volení z řad členů zastupitelstva obceobce. Počet členů rady obceobce je lichý a činí nejméně 5 a nejvýše 11 členů, přičemž nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obceobce. Rada obceobce se nevolí v obcíchobcích, kde zastupitelstvo obceobce má méně než 15 členů.
(4)
Je-li starosta nebo místostarosta odvolán z funkce nebo se této funkce vzdal, přestává být i členem rady obceobce.
§ 100
(1)
Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady obceobce pod 5 a na nejbližším zasedání zastupitelstva obceobce nebude doplněn alespoň na 5, vykonává od tohoto okamžiku až do doplnění rady obceobce alespoň na 5 členů její pravomoc zastupitelstvo obceobce, které může rozhodování o záležitostech podle § 102 odst. 2 a 3, s výjimkou vydávání nařízení obceobce, svěřit zcela nebo zčásti starostovi.
(2)
Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů zastupitelstva obceobce pod 11 a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci, končí činnost rady obceobce uplynutím třicátého dne od uprázdnění mandátů v zastupitelstvu obceobce. Ustanovení § 102 odst. 4 se použije obdobně.
(3)
Jestliže v průběhu funkčního období přesáhne počet členů rady obceobce jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obceobce, aniž počet jeho členů poklesne pod 11, plní rada obceobce nadále své funkce.
§ 101
(1)
Rada obceobce se schází ke svým schůzím podle potřeby, její schůze jsou neveřejné. Rada obceobce může k jednotlivým bodům svého jednání přizvat dalšího člena zastupitelstva obceobce a jiné osoby.
(2)
Rada obceobce je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů; k platnému usnesení nebo rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.
(3)
Stanoví-li tak předem jednací řád rady obceobce, může se člen rady obceobce nebo jiná oprávněná osoba zúčastnit schůze rady obceobce též distančním způsobem s využitím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku, pokud umožňuje uplatňovat zákonná práva spojená s účastí na schůzi. Jednací řád stanoví pravidla účasti na schůzi rady obceobce distančním způsobem. Člen rady obceobce má vždy právo účastnit se schůze rady obceobce osobně v místě, v němž se schůze rady obceobce koná.
(4)
Rada obceobce pořizuje ze své schůze zápis, který podepisuje starosta spolu s místostarostou nebo jiným radním. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů rady obceobce, schválený pořad schůze rady obceobce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis ze schůze rady obceobce musí být pořízen do 15 dnů od jejího konání. O námitkách člena rady obceobce proti zápisu rozhodne nejbližší schůze rady obceobce. Zápis ze schůze rady obceobce musí být uložen u obecního úřadu k nahlédnutí členům zastupitelstva obceobce.
(5)
Rada obceobce vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání rady obceobce.
§ 102
(1)
Rada obceobce připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva obceobce a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení.
(2)
Radě obceobce je vyhrazeno
a)
zabezpečovat hospodaření obceobce podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obceobce,
b)
plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obceobce, s výjimkou obecní policie, úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obceobce (§ 84 odst. 2),
c)
rozhodovat ve věcech obceobce jako jediného společníka obchodní společnosti,
d)
vydávat nařízení obceobce,
e)
projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva obceobce nebo komisemi rady obceobce,
f)
stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu (§ 109 odst. 2),
g)
na návrh tajemníka obecního úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem32b); bez tohoto návrhu je jmenování nebo odvolání vedoucího odboru obecního úřadu neplatné,
h)
zřizovat a zrušovat podle potřeby, komise rady obceobce (dále jen „komise“), jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy,
i)
kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti samostatné působnosti obceobce,
j)
stanovit celkový počet zaměstnanců obceobce v obecním úřadu a v organizačních složkách obceobce,
k)
přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem v samostatné působnosti a komisemi,
l)
stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,
m)
schvalovat organizační řád obecního úřadu,
n)
plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem,
o)
schvalovat účetní závěrku obcíobcí zřízené příspěvkové organizace sestavenou k rozvahovému dni.
(3)
Rada obceobce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obceobce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obceobce nebo pokud si je zastupitelstvo obceobce nevyhradilo; rada obceobce může tyto pravomoci zcela nebo zčásti svěřit starostovi nebo obecnímu úřadu; rada obceobce může svěřit obecní policii zcela nebo zčásti rozhodování o právních jednáních souvisejících s činností obecní policie.
(4)
V obcíchobcích, kde starosta vykonává pravomoc rady obceobce (§ 99 odst. 2), je zastupitelstvu obceobce vyhrazeno též rozhodování ve věcech uvedených v odstavci 2 písm. c), d), f), j), k) a o).
(5)
Je-li rada obceobce odvolána jako celek a není-li současně s tím zvolena nová rada obceobce, vykonává dosavadní rada obceobce svou pravomoc až do zvolení nové rady obceobce.
§ 102a
(1)
Rada obceobce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i po ukončení funkčního období zastupitelstva obceobce až do zvolení nové rady obceobce nebo do zvolení starosty nebo místostarosty v případě, že se rada obceobce nevolí (§ 99 odst. 3). Za zvolení nové rady obceobce podle věty první se považuje zvolení alespoň nadpoloviční většiny počtu členů rady obceobce, který má být volen podle § 84 odst. 2 písm. m), jestliže došlo ke zvolení starosty nebo místostarosty; ustanovení § 100 odst. 1 se neuplatní.
(2)
Jestliže soud vyhoví návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování, je rada obceobce ode dne právní moci rozhodnutí soudu do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obceobce, kromě pravomocí stanovených v odstavci 1, oprávněna stanovit pravidla rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření32c).
(3)
Jestliže nedošlo ke zvolení zastupitelstva obceobce, protože okrsková volební komise neodevzdala zápis o průběhu a výsledku hlasování, vykonává rada obceobce ode dne následujícího po dni, ve kterém končila lhůta okrskové volební komise k odevzdání zápisu o průběhu a výsledku hlasování, do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obceobce, pravomoci podle odstavce 2.
(4)
V obcíchobcích, v nichž rada obceobce nebyla před ukončením funkčního období zastupitelstva obceobce volena (§ 99 odst. 3), vykonává její pravomoci v období podle odstavce 1 dosavadní starosta (§ 107) v rozsahu podle § 102 odst. 4. Ustanovení odstavců 2 a 3 se použijí obdobně.
Díl 4
Starosta
§ 103
(1)
Starosta zastupuje obecobec navenek.
(2)
Starostu a místostarostu (místostarosty) volí do funkcí zastupitelstvo obceobce z řad svých členů. Starosta a místostarosta musí být občanem České republiky. Za výkon své funkce odpovídají zastupitelstvu obceobce.
(3)
Starosta jmenuje a odvolává se souhlasem ředitele krajského úřadu tajemníka obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem32b) a stanoví jeho plat podle zvláštních předpisů;33) bez souhlasu ředitele krajského úřadu je jmenování a odvolání tajemníka obecního úřadu neplatné.
(4)
Starosta
a)
odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření obceobce za uplynulý kalendářní rok (§ 42),
b)
plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních předpisů, uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obceobce a stanoví jim plat podle zvláštních předpisů,33) pokud není v obciobci tajemník obecního úřadu; vedoucí odboru jmenuje, odvolává a stanoví jim plat, jen není-li zřízena rada obceobce,
c)
může po projednání s ředitelem krajského úřadu svěřit komisi výkon přenesené působnosti v určitých věcech,
d)
může požadovat po Policii České republiky spolupráci při zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku,
e)
odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obceobce,34)
f)
zabezpečuje výkon přenesené působnosti v obcíchobcích, kde není tajemník obecního úřadu,
g)
rozhoduje o záležitostech samostatné působnosti obceobce svěřených mu radou obceobce,
h)
plní další úkoly stanovené tímto zákonem a zvláštními zákony,
i)
plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva a tajemníkovi obecního úřadu.
(5)
Starosta svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva obceobce a rady obceobce, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva obceobce a zápis z jednání rady obceobce.
(6)
Je-li starosta ze své funkce odvolán nebo se funkce vzdal a není-li současně zvolen nový starosta, vykonává jeho pravomoc až do zvolení starosty místostarosta, kterého určilo zastupitelstvo obceobce k zastupování starosty (§ 104 odst. 1). Neurčilo-li zastupitelstvo obceobce místostarostu k zastupování starosty nebo byl-li tento místostarosta z funkce odvolán nebo se funkce vzdal současně se starostou, pověří zastupitelstvo obceobce výkonem pravomoci starosty některého z členů zastupitelstva obceobce.
§ 103a
Je-li to nezbytné v souvislosti s řešením mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systémuintegrovaném záchranném systému60), k zabránění jejího vzniku nebo k odstraňování jejích následků, anebo jestliže se na území obceobce vztahuje krizový stav43), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření, může starosta rozhodovat v záležitostech podle § 102 odst. 3 namísto rady obceobce, popřípadě zastupitelstva obceobce, pokud si podle § 84 odst. 4 rozhodování v těchto záležitostech předem vyhradilo. Tím není dotčeno předchozí svěření pravomoci radou obceobce podle § 102 odst. 3.
§ 104
(1)
Starostu zastupuje místostarosta. Zastupitelstvo obceobce může zvolit více místostarostů a svěřit jim některé úkoly. Místostarosta, kterého určí zastupitelstvo obceobce, zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy starosta nevykonává funkci.
(2)
Starosta spolu s místostarostou podepisuje právní předpisy obceobce.
§ 105
Starosta pozastaví výkon usnesení rady obceobce, má-li za to, že je nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva obceobce (§ 84 odst. 5).
§ 106
(1)
V případech stanovených zvláštními zákony zřizuje starosta pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány obceobce, jmenuje a odvolává jejich členy. V případech stanovených zvláštními zákony vykonává zvláštní orgán obceobce s rozšířenou působností státní správu pro správní obvod obceobce s rozšířenou působností.
(2)
V čele zvláštního orgánu obceobce může být jen osoba, která, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, prokázala zvláštní odbornou způsobilost v oblasti přenesené působnosti, pro jejíž výkon byl zvláštní orgán zřízen. Pro prokázání zvláštní odborné způsobilosti osoby stojící v čele zvláštního orgánu obceobce platí obdobně ustanovení zvláštních právních předpisů upravujících toto prokázání pro úředníky územních samosprávných celků.
(3)
Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na případy, kdy v čele zvláštního orgánu obceobce stojí na základě ustanovení zvláštního zákona starosta.
§ 107
Dosavadní starosta v období ode dne voleb do zastupitelstva obceobce do zvolení nového starosty nebo místostarosty, a jde-li o obecobec, v níž je volena rada obceobce, až do zvolení nové rady obceobce podle § 102a, vykonává pravomoci starosty podle § 103; v tomto období vykonává své pravomoci též dosavadní místostarosta. Nevykonává-li dosavadní starosta své pravomoci podle věty první, vykonává je dosavadní místostarosta, a je-li dosavadních místostarostů více, ten, kterého přede dnem voleb pověřilo zastupitelstvo obceobce zastupováním starosty, jinak ten, kterého pověřil dosavadní starosta. Vykonával-li ke dni voleb pravomoci starosty člen zastupitelstva obceobce podle § 103 odst. 6, použijí se věty první a druhá obdobně.
§ 108
(1)
Starosta má právo užívat při významných příležitostech a občanských obřadech závěsný odznak. Závěsný odznak má uprostřed velký státní znak a po obvodu odznaku je uveden název Česká republika.
(2)
Rada obceobce může stanovit, v kterých případech může tento odznak užívat jiný člen zastupitelstva obceobce nebo tajemník obecního úřadu.
(3)
Primátor statutárního města má právo při významných příležitostech a občanských obřadech používat primátorské insignie.
Díl 5
Obecní úřad
§ 109
(1)
Obecní úřad tvoří starosta, místostarosta (místostarostové), tajemník obecního úřadu, je-li tato funkce zřízena, a zaměstnanci obceobce zařazení do obecního úřadu. V čele obecního úřadu je starosta.
(2)
Rada obceobce může zřídit pro jednotlivé úseky činnosti obecního úřadu odbory a oddělení, v nichž jsou začleněni zaměstnanci obceobce zařazení do obecního úřadu.
(3)
Obecní úřad
a)
v oblasti samostatné působnosti
1.
plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo obceobce nebo rada obceobce,
2.
pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti,
3.
rozhoduje v případech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem34b);
b)
vykonává přenesenou působnost podle § 61 odst. 1 písm. a) s výjimkou věcí, které patří do působnosti jiného orgánu obceobce.
§ 110
(1)
V obcíchobcích s pověřeným obecním úřadem a v obcíchobcích s rozšířenou působností se zřizuje funkce tajemníka obecního úřadu, který je zaměstnancem obceobce. Ostatní obceobce mohou zřídit funkci tajemníka obecního úřadu.
(2)
Tajemník obecního úřadu je odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné působnosti i přenesené působnosti starostovi.
(3)
Není-li v obciobci zřízena funkce tajemníka obecního úřadu nebo není-li tajemník obecního úřadu ustanoven, plní jeho úkoly starosta.
(4)
Tajemník obecního úřadu
a)
zajišťuje výkon přenesené působnosti s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny radě obceobce nebo zvláštnímu orgánu obceobce,
b)
plní úkoly uložené mu zastupitelstvem obceobce, radou obceobce nebo starostou,
c)
stanoví podle zvláštních právních předpisů33) platy všem zaměstnancům obceobce zařazeným do obecního úřadu,
d)
plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům obceobce zařazeným do obecního úřadu,
e)
vydává spisový řád, skartační řád a pracovní řád obecního úřadu a další vnitřní směrnice obecního úřadu, nevydává-li je rada obceobce.
(5)
Tajemník obecního úřadu se zúčastňuje zasedání zastupitelstva obceobce a schůzí rady obceobce s hlasem poradním.
(6)
Tajemník obecního úřadu nesmí vykonávat funkce v politických stranách a v politických hnutích.
§ 111
(1)
Všechny písemnosti vyhotovené orgánem obceobce v samostatné působnosti obceobce se v záhlaví označují uvedením slova „obecobec“ („město“, „městys“) a názvem obceobce, městyse nebo města s uvedením orgánu, který písemnost vyhotovil.
(2)
Všechny písemnosti vyhotovené orgánem obceobce v přenesené působnosti orgánů obceobce, s výjimkou nařízení obceobce, se v záhlaví označují slovy „Obecní úřad“ („Městský úřad“, „Úřad městyse“) s uvedením názvu obceobce, městyse nebo města.
(3)
Vypracovávají-li písemnosti odbory obecního (městského) úřadu nebo úřadu městyse, uvede se pod záhlavím též název odboru, který písemnost vyhotovil. Stanoví-li zvláštní zákon jiné označení odboru, uvede se toto označení.
(4)
Vypracovávají-li písemnosti zvláštní orgány, uvede se v záhlaví „obecobec“ („město“, „městys“), název obceobce (města, městyse) a pod ním název zvláštního orgánu, který písemnost vyhotovil.
(5)
ObceObce mohou používat razítko obceobce v případech, kdy zvláštním zákonem není stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým státním znakem.34c)
HLAVA V
ORGÁNY ZASTUPITELSTVA OBCE A RADY OBCE
Výbory
§ 117
(1)
Zastupitelstvo obceobce může zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory. Svá stanoviska a návrhy předkládají výbory zastupitelstvu obceobce.
(2)
Zastupitelstvo obceobce zřizuje vždy finanční a kontrolní výbor.
(3)
ObecObec, v jejímž územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu alespoň 10 % občanů obceobce hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje výbor pro národnostní menšiny, pokud o to písemně požádá spolek zastupující zájmy národnostní menšiny48). Nejméně polovinu členů výboru musí tvořit příslušníci národnostních menšin, ledaže tuto podmínku nelze splnit pro nedostatek kandidátů z řad národnostních menšin.
(4)
Předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva obceobce; to neplatí, jde-li o předsedu osadního výboru (§ 120).
§ 118
(1)
Výbor plní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo obceobce. Ze své činnosti odpovídá výbor zastupitelstvu obceobce.
(2)
Počet členů výboru je vždy lichý. Výbor se schází podle potřeby. Usnesení výboru se vyhotovuje písemně a podepisuje je předseda výboru.
(3)
Usnesení výboru je platné, jestliže s ním vyslovila souhlas nadpoloviční většina všech členů výboru.
§ 119
(1)
Finanční a kontrolní výbory jsou nejméně tříčlenné. Jejich členy nemohou být starosta, místostarosta, tajemník obecního úřadu ani osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na obecním úřadu.
(2)
Finanční výbor
a)
provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obceobce,
b)
plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obceobce.
(3)
Kontrolní výbor
a)
kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obceobce a rady obceobce, je-li zřízena,
b)
kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti,
c)
plní další kontrolní úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obceobce.
(4)
O provedené kontrole výbor pořídí zápis, který obsahuje, co bylo kontrolováno, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy opatření směřující k odstranění nedostatků. Zápis podepisuje člen výboru, který provedl kontrolu, a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala.
(5)
Výbor předloží zápis zastupitelstvu obceobce; k zápisu připojí vyjádření orgánu, popřípadě zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala.
§ 120
(1)
V částech obceobce může zřídit zastupitelstvo obceobce osadní nebo místní výbory (dále jen „osadní výbor“). Osadní výbor má minimálně 3 členy. Počet členů osadního výboru určí zastupitelstvo obceobce.
(2)
Členy osadního výboru jsou občané obceobce, kteří jsou přihlášeni k trvalému pobytu v té části obceobce, pro kterou je osadní výbor zřízen, a jsou určeni zastupitelstvem obceobce.
(3)
Předsedu osadního výboru zvolí zastupitelstvo obceobce z řad členů osadního výboru.
§ 121
(1)
Osadní výbor je oprávněn
a)
předkládat zastupitelstvu obceobce, radě obceobce a výborům návrhy týkající se rozvoje části obceobce a rozpočtu obceobce,
b)
vyjadřovat se k návrhům předkládaným zastupitelstvu obceobce a radě obceobce k rozhodnutí, pokud se týkají části obceobce,
c)
vyjadřovat se k připomínkám a podnětům předkládaným občany obceobce, kteří jsou hlášeni k trvalému pobytu v části obceobce, orgánům obceobce.
(2)
Požádá-li předseda osadního výboru na zasedání zastupitelstva obceobce o slovo, musí mu být uděleno.
§ 122
Komise
(1)
Rada obceobce může zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise. Svá stanoviska a náměty předkládají komise radě obceobce.
(2)
Komise je též výkonným orgánem, jestliže jí byl svěřen výkon přenesené působnosti podle § 103 odst. 4 písm. c).
(3)
Předsedou komise podle odstavce 2 může být jen osoba, která, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, prokázala zvláštní odbornou způsobilost v oblasti komisi svěřené přenesené působnosti. Na prokázání zvláštní odborné způsobilosti předsedy komise se obdobně vztahují ustanovení zvláštních právních předpisů upravujících toto prokázání pro úředníky územních samosprávných celků.
(4)
Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů.
(5)
Komise je ze své činnosti odpovědna radě obceobce; ve věcech výkonu přenesené působnosti na svěřeném úseku odpovídá starostovi.
HLAVA VI
DOZOR
Díl 1
Dozor nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek obcí a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obcí v samostatné působnosti
§ 123
(1)
Odporuje-li obecně závazná vyhláška obceobce zákonu, vyzve Ministerstvo vnitra obecobec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li obecobec nápravu do 60 dnů od doručení výzvy nebo Ministerstvu vnitra sdělí, že nápravu nezjedná, rozhodne Ministerstvo vnitra o pozastavení účinnosti této obecně závazné vyhlášky. Účinnost obecně závazné vyhlášky obceobce je pozastavena dnem doručení rozhodnutí Ministerstva vnitra obciobci. Ministerstvo vnitra v rozhodnutí současně stanoví obciobci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li zastupitelstvo obceobce nápravu ve stanovené lhůtě, Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obceobce zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení obceobce o zjednání nápravy.
(2)
V případě zřejmého rozporu obecně závazné vyhlášky obceobce s lidskými právy a základními svobodami může Ministerstvo vnitra pozastavit její účinnost bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Účinnost obecně závazné vyhlášky obceobce je pozastavena dnem doručení rozhodnutí Ministerstva vnitra obciobci. Ministerstvo vnitra v rozhodnutí současně stanoví obciobci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li zastupitelstvo obceobce nápravu ve stanovené lhůtě, Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obceobce zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení obceobce o zjednání nápravy.
(3)
Nezjedná-li zastupitelstvo obceobce nápravu ve stanovené lhůtě a není-li proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá Ministerstvo vnitra do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání rozkladu Ústavnímu souduÚstavnímu soudu návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky obceobce. Je-li proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá Ministerstvo vnitra takový návrh Ústavnímu souduÚstavnímu soudu do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o rozkladu, kterým byl rozklad zamítnut. Jestliže Ústavní soudÚstavní soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obceobce pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu nabude právní moci.
(4)
Zjedná-li zastupitelstvo obceobce nápravu před rozhodnutím Ústavního souduÚstavního soudu o návrhu podle odstavce 3, sdělí obecobec neprodleně tuto skutečnost Ústavnímu souduÚstavnímu soudu a Ministerstvu vnitra. Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obceobce zruší do 15 dnů od doručení sdělení obceobce o zjednání nápravy.
§ 124
(1)
Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obceobce v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nejde-li o obecně závaznou vyhlášku obceobce, vyzve Ministerstvo vnitra obecobec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li příslušný orgán obceobce nápravu do 60 dnů od doručení výzvy nebo Ministerstvu vnitra sdělí, že nápravu nezjedná, pozastaví Ministerstvo vnitra výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obceobce v samostatné působnosti. Výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obceobce v samostatné působnosti je pozastaven dnem doručení rozhodnutí Ministerstva vnitra obciobci. Ministerstvo vnitra v rozhodnutí současně stanoví obciobci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán obceobce nápravu ve stanovené lhůtě, Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obceobce v samostatné působnosti zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení obceobce o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obceobce v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(2)
V případě zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obceobce v samostatné působnosti se zákonem může Ministerstvo vnitra pozastavit výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obceobce v samostatné působnosti bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obceobce v samostatné působnosti je pozastaven dnem doručení rozhodnutí Ministerstva vnitra obciobci. Ministerstvo vnitra v rozhodnutí současně stanoví obciobci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán obceobce nápravu ve stanovené lhůtě, Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obceobce v samostatné působnosti zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení obceobce o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obceobce v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(3)
Nezjedná-li příslušný orgán obceobce ve stanovené lhůtě nápravu a není-li proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá Ministerstvo vnitra do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání rozkladu příslušnému soudu návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obceobce v samostatné působnosti. Je-li proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá Ministerstvo vnitra takový návrh příslušnému soudu do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o rozkladu, kterým byl rozklad zamítnut. Jestliže soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obceobce v samostatné působnosti pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.
(4)
Zjedná-li příslušný orgán obceobce před rozhodnutím soudu o návrhu podle odstavce 3 nápravu, sdělí obecobec neprodleně tuto skutečnost soudu a Ministerstvu vnitra. Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obceobce v samostatné působnosti zruší do 15 dnů od doručení sdělení obceobce o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obceobce v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(5)
Ministerstvo vnitra o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obceobce v samostatné působnosti nerozhodne, jestliže již bylo vykonáno; v takovém případě podá pouze návrh soudu na jeho zrušení.
(6)
Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí v případě porušení právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva a v případě, kdy jsou dozor nebo kontrolakontrola výkonu samostatné působnosti obcíobcí upraveny zvláštním právním předpisem37).
Díl 2
Dozor nad vydáváním a obsahem nařízení obcí a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obcí v přenesené působnosti
§ 125
(1)
Odporuje-li nařízení obceobce zákonu nebo jinému právnímu předpisu, vyzve krajský úřad obecobec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li příslušný orgán obceobce nápravu do 60 dnů od doručení výzvy nebo krajskému úřadu sdělí, že nápravu nezjedná, rozhodne krajský úřad o pozastavení účinnosti tohoto nařízení obceobce. Účinnost nařízení obceobce je pozastavena dnem doručení rozhodnutí krajského úřadu obciobci. Krajský úřad v rozhodnutí současně stanoví obciobci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán obceobce nápravu ve stanovené lhůtě, krajský úřad své rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení obceobce zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení obceobce o zjednání nápravy.
(2)
V případě zřejmého rozporu nařízení obceobce s lidskými právy a základními svobodami může krajský úřad pozastavit jeho účinnost bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Účinnost nařízení obceobce je pozastavena dnem doručení rozhodnutí krajského úřadu obciobci. Krajský úřad v rozhodnutí současně stanoví obciobci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán obceobce nápravu ve stanovené lhůtě, krajský úřad své rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení obceobce zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení obceobce o zjednání nápravy.
(3)
Nezjedná-li příslušný orgán obceobce nápravu ve stanovené lhůtě, podá ředitel krajského úřadu do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro nápravu Ústavnímu souduÚstavnímu soudu návrh na zrušení nařízení obceobce. Jestliže Ústavní soudÚstavní soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí krajského úřadu o pozastavení účinnosti nařízení obceobce pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu nabude právní moci.
(4)
Zjedná-li příslušný orgán obceobce před rozhodnutím Ústavního souduÚstavního soudu o návrhu podle odstavce 3 nápravu, sdělí obecobec neprodleně tuto skutečnost Ústavnímu souduÚstavnímu soudu a krajskému úřadu. Krajský úřad rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení obceobce zruší do 15 dnů od doručení sdělení obceobce o zjednání nápravy.
§ 126
(1)
Odporuje-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obceobce v přenesené působnosti zákonu, jinému právnímu předpisu a v jejich mezích též usnesení vlády, směrnici ústředního správního úřadu nebo opatření krajského úřadu přijatému při kontrole výkonu přenesené působnosti, vyzve krajský úřad obecobec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li obecobec nápravu do 60 dnů od doručení výzvy nebo krajskému úřadu sdělí, že nápravu nezjedná, krajský úřad takové usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obceobce zruší a o rozhodnutí o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obceobce v přenesené působnosti informuje obecní úřad.
(2)
V případě zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obceobce v přenesené působnosti se zákonem může krajský úřad takové usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obceobce zrušit bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy.
Díl 3
Dozor nad vydáváním a obsahem usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů městských obvodů a městských částí územně členěných statutárních měst
§ 127
(1)
Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem, pozastaví magistrát jeho výkon. Výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření je pozastaven dnem doručení rozhodnutí magistrátu městskému obvodu nebo městské části. Magistrát v rozhodnutí současně stanoví městskému obvodu nebo městské části lhůtu ke zjednání nápravy, která nesmí být delší než 3 měsíce. Zjedná-li příslušný orgán městského obvodu nebo městské části nápravu ve stanovené lhůtě, magistrát své rozhodnutí zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(2)
Nezjedná-li příslušný orgán městského obvodu nebo městské části v případě podle odstavce 1 ve stanovené lhůtě nápravu, podá magistrát do 60 dnů od jejího uplynutí návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v samostatné působnosti soudu. Jestliže soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, pozbývá rozhodnutí magistrátu o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v samostatné působnosti platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.
(3)
Zjedná-li příslušný orgán městského obvodu nebo městské části před rozhodnutím soudu nápravu, sdělí městský obvod nebo městská část neprodleně tuto skutečnost soudu a magistrátu. Magistrát své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městského obvodu nebo městské části zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení městského obvodu nebo městské části o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(4)
Magistrát o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v samostatné působnosti nerozhodne, jestliže již bylo vykonáno; v takovém případě podá pouze návrh soudu na jeho zrušení.
(5)
Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí v případě porušení právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva a v případě, kdy jsou dozor nebo kontrolakontrola výkonu samostatné působnosti obcíobcí upraveny zvláštním právním předpisem37).
§ 127a
Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v přenesené působnosti v rozporu se zákonem, jiným právním předpisem, usnesením vlády, směrnicí ústředního správního úřadu nebo s opatřením magistrátu přijatým při kontrolekontrole výkonu přenesené působnosti, magistrát je zruší. Magistrát o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v přenesené působnosti informuje úřad městského obvodu nebo městské části.
Díl 4
Společná ustanovení k dozoru
§ 128
(1)
ObecObec vyvěsí neprodleně na úřední desce obecního úřadu po dobu nejméně 15 dnů ode dne jeho doručení rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obceobce v samostatné působnosti.
(2)
Městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města vyvěsí neprodleně na úřední desce úřadu městského obvodu nebo městské části po dobu nejméně 15 dnů ode dne jeho doručení rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské části nebo městského obvodu v samostatné působnosti.
(3)
ObecObec na požádání zašle neprodleně Ministerstvu vnitra usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů obceobce v samostatné působnosti. ObecObec na požádání zašle neprodleně krajskému úřadu usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů obceobce v přenesené působnosti.
(4)
Městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města na požádání zašle neprodleně magistrátu usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů městského obvodu nebo městské části v samostatné působnosti. Městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města na požádání zašle neprodleně magistrátu usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů městského obvodu nebo městské části v přenesené působnosti.
(5)
Působnost svěřená krajskému úřadu v § 125 a 126 a působnost svěřená magistrátu v § 127 a § 127a je působností přenesenou.
(6)
Na rozhodování o pozastavení účinnosti nařízení obceobce a o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obceobce, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města v přenesené působnosti se ustanovení správního řádu nepoužijí, s výjimkou ustanovení o základních zásadách činnosti správních orgánů.
(7)
Ustanovení dílů 1 až 3 se nevztahují na rozhodnutí a jiné úkony orgánů obceobce, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města učiněné podle správního řádu nebo podle daňového řádu.
HLAVA VII
KONTROLA VÝKONU SAMOSTATNÉ A PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI
§ 129
(1)
Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, kontrolují výkon samostatné působnosti svěřené orgánům obcíobcí Ministerstvo vnitra a výkon přenesené působnosti svěřené orgánům obcíobcí krajské úřady v přenesené působnosti.
(2)
Magistráty územně členěných statutárních měst v přenesené působnosti kontrolují výkon samostatné a přenesené působnosti svěřené orgánům městských obvodů a městských částí územně členěných statutárních měst.
(3)
KontrolouKontrolou se pro účely tohoto zákona rozumí činnost orgánů veřejné správy uvedených v odstavci 1 a 2, při které se zjišťuje, zda orgány obcíobcí, městských obvodů a městských částí územně členěných statutárních měst dodržují
a)
při výkonu samostatné působnosti zákony a jiné právní předpisy, s výjimkou právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva,
b)
při výkonu přenesené působnosti zákony, jiné právní předpisy a v jejich mezích též usnesení vlády, směrnice ústředních správních úřadů, jakož i opatření příslušných orgánů veřejné správy přijatá při kontrolekontrole výkonu přenesené působnosti.
§ 129a
Kontrola výkonu samostatné působnosti
(1)
ObecObec je povinna zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontroloukontrolou výkonu samostatné působnosti.
(2)
Požádá-li obecobec o doporučení opatření k nápravě nedostatků zjištěných kontroloukontrolou, uvede kontrolující tato doporučení v protokolu o kontrolekontrole.
(3)
Starosta, popřípadě jím pověřený zástupce, seznámí s protokolem o kontrolekontrole zastupitelstvo obceobce na jeho nejbližším zasedání konaném po ukončení kontrolykontroly. V případě, že byl kontroloukontrolou shledán nezákonný postup obceobce, přijme obecobec opatření k nápravě zjištěných nedostatků a opatření k zamezení opakování kontroloukontrolou zjištěných nedostatků.
(4)
Informaci o přijatých nápravných opatřeních obecobec vyvěsí na úřední desce obecního úřadu po dobu nejméně 15 dnů.
(5)
ObecObec informuje Ministerstvo vnitra o splnění povinností stanovených v odstavcích 1, 3 a 4.
(6)
Postup podle odstavců 1 až 4 se uplatní obdobně při kontrolekontrole výkonu samostatné působnosti městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města. Městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města informuje o splnění povinností stanovených v odstavcích 1, 3 a 4 magistrát územně členěného statutárního města.
§ 129b
Kontrola výkonu přenesené působnosti
(1)
Při kontrolekontrole výkonu přenesené působnosti svěřené orgánům obcíobcí, městských obvodů nebo městských částí územně členěných statutárních měst jedná za tyto orgány v případě obecního úřadu, úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části tajemník obecního úřadu, úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části nebo jím pověřená osoba a v případě ostatních orgánů obceobce, městského obvodu nebo městské části starosta nebo jím pověřená osoba.
(2)
Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontroloukontrolou a splnění uložených opatření.
HLAVA VIII
STATUTÁRNÍ MĚSTA
§ 130
Územně členěná statutární města upraví své vnitřní poměry ve věcech správy města statutem, který je vydáván formou obecně závazné vyhlášky obceobce. Ve statutu stanoví zejména
a)
výčet jednotlivých městských obvodů a městských částí a vymezení jejich území,
b)
pravomoc orgánů města na úseku samostatné a přenesené působnosti,
c)
pravomoc orgánů městských obvodů a městských částí na úseku samostatné a přenesené působnosti,
d)
vzájemnou součinnost mezi orgány města a orgány městských obvodů a městských částí,
e)
zdroje peněžních příjmů městských obvodů a městských částí a druhy výdajů v souvislosti s plněním úkolů v samostatné a přenesené působnosti,
f)
způsob projednání návrhů obecně závazných vyhlášek a nařízení města s městskými obvody a městskými částmi a způsob jejich zveřejňování v městských obvodech a městských částech,
g)
způsob projednání územně plánovací dokumentace města a programu rozvoje města s městskými obvody a městskými částmi,
h)
majetek města, který se svěřuje městským obvodům a městským částem, a rozsah oprávnění městských obvodů a městských částí při nakládání s tímto majetkem a při výkonu s tím souvisejících práv,
i)
rozsah oprávnění městských obvodů a městských částí zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky,
j)
další záležitosti, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
§ 131
Statutární město může svěřit statutem městskému obvodu nebo městské části na úseku samostatné působnosti zejména
a)
schvalování programu rozvoje městského obvodu nebo městské části,
b)
rozhodování o právních jednáních uvedených v § 133 odst. 1,
c)
zřizování trvalých a dočasných fondů městského obvodu a městské části,
d)
výkon funkce zaměstnavatele pro zaměstnance zařazené do úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části nebo organizační složky městského obvodu nebo městské části.
§ 132
(1)
Svěřenou věc z vlastnictví statutárního města lze městskému obvodu nebo městské části odejmout za účelem, pro který lze majetek vyvlastnit podle zvláštního právního předpisu39a) nebo se souhlasem městského obvodu nebo městské části.
(2)
Svěřenou věc z vlastnictví statutárního města lze městskému obvodu nebo městské části odejmout též v případě, jestliže městský obvod nebo městská část při nakládání s touto věcí porušuje právní předpisy a neodstraní tyto nedostatky ve lhůtě stanovené statutárním městem, která nesmí být kratší než 60 dnů.
(3)
O odejmutí věci svěřené městskému obvodu nebo městské části z vlastnictví statutárního města rozhoduje zastupitelstvo statutárního města [§ 130 písm. h)].
§ 133
Statutární město může svěřit statutem za podmínek v něm stanovených městskému obvodu a městské části rozhodování zejména o těchto právních jednáních:
a)
převod a zastavení nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů z majetku města svěřeného městskému obvodu nebo městské části,
b)
převod a zastavení movitých věcí a práv,
c)
postoupení pohledávek,
d)
vzdání se práva a prominutí dluhu,
e)
uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky, o poskytnutí výpůjčky, o poskytnutí dotace, o poskytnutí návratné finanční výpomoci, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o společnosti44),
f)
peněžité i nepeněžité vklady do právnických osob,
g)
majetková účast na podnikání jiných právnických osob,
h)
dohody o splátkách,
i)
uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčkách,
j)
poskytování věcných a peněžitých darů fyzickým a právnickým osobám,
k)
poskytování dotací a návratných finančních výpomocí spolkům, humanitárním organizacím a jiným právnickým nebo fyzickým osobám působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního prostředí.
§ 134
(1)
Městské obvody a městské části jednají za statutární město v záležitostech jim svěřených zákonem a v mezích zákona statutem.
(2)
Městské obvody a městské části nemohou vydávat obecně závazné vyhlášky nebo nařízení.
§ 135
Usnesení zastupitelstva města a rady města v záležitostech, které nebyly zákonem nebo statutem svěřeny městskému obvodu nebo městské části, jsou pro orgány městských obvodů a městských částí závazná.
§ 136
(1)
Správce městského obvodu nebo městské části jmenuje a odvolává z funkce tajemník magistrátu.
(2)
Správce města, městského obvodu a městské části plní úkoly správce obceobce podle § 98.
§ 137
(1)
Nebude-li ustavující zasedání zastupitelstva městského obvodu nebo městské části svoláno ve lhůtě podle § 91 odst. 1, svolá je magistrát v přenesené působnosti; informaci o svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva městského obvodu nebo městské části zveřejní v rozsahu stanoveném v § 93 po dobu v tomto ustanovení stanovenou na své úřední desce.
(2)
Pravomoc rozpustit zastupitelstvo městského obvodu nebo městské části podle § 89 vykonává zastupitelstvo města.
(3)
Slib člena zastupitelstva městského obvodu nebo městské části zní: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu městského obvodu (městské části) a jeho (jejích) občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky.“
§ 139
(1)
Orgány statutárních měst vykonávají přenesenou působnost, která je zákonem svěřena pověřeným obecním úřadům a obecním úřadům obcíobcí s rozšířenou působností.
(2)
Orgány městských obvodů a městských částí vykonávají přenesenou působnost, kterou podle zvláštních zákonů vykonávají orgány obcíobcí. Statutární město může statutem určit městské obvody a městské části, jejichž orgány budou vykonávat zcela nebo zčásti přenesenou působnost svěřenou zvláštními zákony pověřeným obecním úřadům, popřípadě některou přenesenou působnost svěřenou zvláštními zákony obecním úřadům obcíobcí s rozšířenou působností.
(3)
Je-li to účelné, může statutární město statutem se souhlasem městského obvodu nebo městské části vyhradit v přenesené působnosti orgánů obcíobcí některé činnosti magistrátu města nebo určit, že některé tyto působnosti budou vykonávat orgány jiných městských obvodů nebo městských částí.
(4)
Městské obvody a městské části jsou při výkonu přenesené působnosti správními obvody; výkon přenesené působnosti jsou povinny zabezpečit. Na výkon přenesené působnosti obdrží městské obvody a městské části příspěvek z rozpočtu statutárního města.
(5)
Rozhodnutí orgánů městských obvodů a městských částí vydaná ve správním řízení přezkoumává magistrát, pokud není tato působnost svěřena zvláštnímu orgánu města nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.
§ 140
(1)
Ve statutárním městě plní funkci místostarosty (místostarostů) náměstek (náměstci) primátora.
(2)
Ve statutárním městě se zřizuje funkce tajemníka magistrátu, který je zaměstnancem města. Tajemníka magistrátu jmenuje a odvolává primátor se souhlasem ředitele krajského úřadu a stanoví jeho plat podle zvláštních předpisů. Bez souhlasu ředitele krajského úřadu je jmenování a odvolání tajemníka magistrátu neplatné.
(3)
V městských částech a městských obvodech, jejichž orgánům je zcela nebo zčásti svěřena přenesená působnost, kterou podle zvláštních zákonů vykonávají pověřené obecní úřady, popřípadě některá přenesená působnost, kterou podle zvláštních zákonů vykonávají obecní úřady obceobce s rozšířenou působností, se zřizuje funkce tajemníka úřadu městského obvodu nebo tajemníka úřadu městské části. Tajemníka úřadu městského obvodu nebo tajemníka úřadu městské části jmenuje a odvolává starosta se souhlasem tajemníka magistrátu; bez souhlasu tajemníka magistrátu je jmenování a odvolání tajemníka úřadu městského obvodu nebo městské části neplatné.
§ 141
(1)
Všechny písemnosti vyhotovené orgánem statutárního města v samostatné působnosti tohoto města se v záhlaví označují slovy „statutární město“ s uvedením názvu města a orgánu, který písemnost vyhotovil; jde-li o orgán městského obvodu nebo městské části, uvedou se v záhlaví slova „městský obvod“ nebo „městská část“ a název města, název městského obvodu nebo městské části a název orgánu, který písemnost vyhotovil.
(2)
Všechny písemnosti vyhotovené orgánem statutárního města v přenesené působnosti tohoto města, s výjimkou nařízení města, se v záhlaví označují slovy „Magistrát města“ s uvedením názvu města a názvu odboru, který písemnost vyhotovil; jde-li o orgán městského obvodu nebo městské části, uvedou se v záhlaví slova „Úřad městského obvodu“ nebo „Úřad městské části“ a název města, název městského obvodu nebo městské části a odboru, který písemnost vyhotovil. Stanoví-li zvláštní zákon jiné označení odboru, uvede se toto označení.
(3)
Vypracovává-li písemnosti zvláštní orgán statutárního města, označují se v záhlaví slovy „statutární město“ s uvedením názvu města a názvu zvláštního orgánu, který písemnost vyhotovil; jde-li o zvláštní orgán městského obvodu nebo městské části, uvede se v záhlaví též název městského obvodu nebo městské části.
(4)
Statutární město, městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města mohou používat vlastní razítko v případech, kdy zvláštním zákonem není stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým státním znakem.34c) Razítko má uprostřed znak statutárního města nebo městského obvodu nebo městské části a po obvodu razítka je uveden celý název města, městského obvodu nebo městské části.
§ 142
(1)
Městské obvody a městské části územně členěného statutárního města mohou mít svůj znak a vlajku.
(2)
Předseda Poslanecké sněmovny může městskému obvodu nebo městské části, které nemají znak a vlajku, na jejich žádost, po vyjádření statutárního města, udělit znak a vlajku městského obvodu nebo městské části. Předseda Poslanecké sněmovny může na žádost městského obvodu nebo městské části změnit jejich znak a vlajku. Kancelář Poslanecké sněmovny zašle údaje o udělení nebo změně znaku nebo vlajky městského obvodu nebo městské části neprodleně Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu.
§ 143
Městské části a městské obvody mohou ocenit významné životní události svých občanů.
§ 146
Nestanoví-li tato hlava zákona výslovně jinak, platí pro statutární města, jejich městské obvody a městské části ustanovení ostatních hlav zákona.
ČÁST DRUHÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ
§ 147
(1)
Zákon o správním řízení se vztahuje na rozhodování obceobce
a)
ve věcech podle § 58 a 59,
b)
o právech a povinnostech právnických a fyzických osob na úseku přenesené působnosti, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.
(2)
Správní orgán při přezkoumání rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) může rozhodnutí pouze zrušit nebo zrušit a vrátit k novému projednání.
(3)
ObecObec vybírá a vymáhá pokuty; výnos pokut uložených obcíobcí je příjmem obceobce, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
(4)
Rozhodnutí orgánů měst Brno, Ostrava a Plzeň vydaná ve správním řízení, přezkoumává příslušný krajský úřad. Řízení o přezkoumání rozhodnutí16) orgánů těchto měst probíhající před příslušným ústředním správním úřadem a neskončená ke dni účinnosti tohoto ustanovení se dokončí podle dosavadních předpisů.
§ 148
Skutečnosti nasvědčující vyloučení zaměstnance obceobce zařazeného do obecního úřadu z projednávání a rozhodování věci ve správním řízení se oznamují vedoucímu odboru obecního úřadu; v obcíchobcích, kde není zřízen odbor obecního úřadu, se toto oznámení činí starostovi. Skutečnosti nasvědčující vyloučení vedoucího odboru obecního úřadu se oznamují tajemníkovi obecního úřadu; v obciobci, kde nepůsobí tajemník obecního úřadu, se toto oznámení činí starostovi. U člena komise nebo zvláštního orgánu se oznámení činí starostovi. O podjatosti rozhoduje orgán, popřípadě zaměstnanec, jemuž se skutečnosti nasvědčující vyloučení oznamují; ten také v případě, že zaměstnanec nebo člen orgánu bude vyloučen pro podjatost, učiní potřebná opatření k zajištění dalšího řízení.
§ 149
Orgány obceobce samy vykonávají správní rozhodnutí jimi vydaná, pokud není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí.
§ 149b
(1)
Úkony podle občanského zákoníku45) spočívající v doporučení k uzavření smlouvy o nájmu bytu zvláštního určení, který byl zřízen ze státních prostředků nebo přispěl-li stát na jeho zřízení, a v předchozím souhlasu s výpovědí z nájmu tohoto bytu činí obecní úřad obceobce s rozšířenou působností v přenesené působnosti.
(2)
Jestliže za podmínek stanovených občanským zákoníkem46) starosta nebo ten, kdo je podle tohoto zákona oprávněn starostu zastupovat, zaznamenává zůstavitelovu poslední vůli, činí s tím související občanským zákoníkem předepsané úkony a zařizuje úschovu takto pořízené závěti u notáře, činí tak v přenesené působnosti.
(3)
Výkon funkce veřejného opatrovníka podle občanského zákoníku47) obcíobcí je výkonem přenesené působnosti.
§ 150
Tento zákon se nevztahuje na hlavní město Prahu.
§ 151
(1)
ObcemiObcemi podle tohoto zákona jsou územní samosprávné celky, které byly obcemiobcemi ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
Městy pode tohoto zákona jsou obceobce, které byly městy ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
Pokud je v právních předpisech uveden pojem „obecní zastupitelstvo“ a „obecní rada“, rozumí se tím „zastupitelstvo obceobce“ a „rada obceobce“.
(4)
Svazky obcíobcí podle tohoto zákona jsou dobrovolné svazky obcíobcí, které byly dobrovolnými svazky obcíobcí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5)
Svazky obcíobcí podle tohoto zákona jsou i zájmová sdružení právnických osob založená pouze obcemiobcemi podle ustanovení § 20f a násl. občanského zákoníku, která do 31. prosince 2001 splní podmínky stanovené v § 50 a 51 tohoto zákona.
§ 152
(1)
Na zvláštní zákony platné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se ustanovení § 8 použije od 1. ledna 2003.
(2)
ObceObce, jejichž evidence právních předpisů obceobce neodpovídá ustanovením tohoto zákona, uvedou evidenci právních předpisů obceobce do souladu s tímto zákonem do konce roku 2003.
(3)
Očíslování budov provedené podle předpisů platných do počátku účinnosti tohoto zákona zůstává i nadále v platnosti.
(4)
ObecObec přihlásí uchazeče ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti nejpozději do 3 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud uchazeč již vykonává činnost, kterou může vykonávat jen po prokázání zvláštní odborné způsobilosti, a dosud ji neprokázal (§ 113 a násl.). Do této doby se nezapočítávají doby mateřské dovolené, pracovní neschopnosti, vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby ani doba uvolnění pro výkon veřejné funkce.
(5)
Zvláštní odborná způsobilost ověřená zkouškou podle právních předpisů platných v době od 24. listopadu 1990 do nabytí účinnosti tohoto zákona41) se považuje za zvláštní odbornou způsobilost prokázanou podle tohoto zákona.
(6)
Statutární města, jejichž statuty neodpovídají ustanovením tohoto zákona, uvedou své statuty do souladu s tímto zákonem do konce roku 2001. Do doby nabytí účinnosti nového statutu platí na úseku samostatné i přenesené působnosti ustanovení dosavadních statutů.
ČÁST TŘETÍ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 153
Ministerstvo vnitra vydá vyhlášky k provedení § 33.
§ 154
Zrušují se:
1.
Zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).
2.
Zákon č. 302/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 439/1991 Sb., zákona č. 485/1991 Sb. a zákona č. 553/1991 Sb.
§ 155
Tento zákon nabývá účinnosti dnem voleb do zastupitelstev krajů v roce 2000, s výjimkou ustanovení § 147 odst. 4, které nabude účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Rychetský v. r.
Příloha k zákonu č. 128/2000 Sb.
Koeficienty pro stanovení výše odměn členů zastupitelstev obcí
Číslo řádku - velikostní kategorie obce (městské části nebo obvodu)| Počet obyvatel s trvalým pobytem na území obce (městské části nebo obvodu)| Uvolnění členové zastupitelstva| Neuvolnění členové zastupitelstva
---|---|---|---
starosta, primátor| místostarosta, náměstek primátora| člen rady (neuvedený ve sl. 1 a 2)| předseda výboru zastupitelstva, komise rady, zvl. orgánu, ostatní uvolnění| starosta, primátor| místostarosta, náměstek primátora| člen rady (neuvedený ve sl. 5 a 6)| předseda výboru zastupitelstva, komise rady, zvláštního
orgánu| člen
výboru zastupitelstva, komise rady, zvláštního orgánu| člen zastupitelstva bez dalších funkcí
| 1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9| 10
1| obecobec (městská část nebo obvod)| do 300| 1,211| 1,065| 0,944| 0,823| 0,726| 0,654| 0,145| 0,073| 0,061| 0,036
2| 301 - 600| 1,360| 1,197| 1,061| 0,925| 0,816| 0,734| 0,163| 0,082| 0,068| 0,041
3| 601 - 1 000| 1,573| 1,384| 1,227| 1,070| 0,944| 0,849| 0,184| 0,094| 0,078| 0,047
4| 1 001 - 3 000| 1,751| 1,541| 1,365| 1,190| 1,051| 0,945| 0,205| 0,105| 0,088| 0,053
5| 3 001 - 5 000| 1,868| 1,644| 1,457| 1,270| 1,121| 1,009| 0,224| 0,112| 0,093| 0,056
6| 5 001 - 10 000| 2,040| 1,795| 1,591| 1,387| 1,224| 1,102| 0,245| 0,122| 0,102| 0,061
7| 10 001 - 20 000| 2,211| 1,946| 1,724| 1,503| 1,326| 1,194| 0,265| 0,133| 0,111| 0,066
8| 20 001 - 50 000| 2,413| 2,123| 1,882| 1,641| 1,448| 1,303| 0,290| 0,145| 0,121| 0,072
9| 50 001 - 100 000
a územně nečleněná statutární města| 2,621| 2,307| 2,045| 1,782| 1,573| 1,415| 0,315| 0,157| 0,131| 0,079
10| 100 001 - 200 000
a územně členěná statutární města| 2,845| 2,504| 2,219| 1,935| 1,707| 1,536| 0,341| 0,171| 0,142| 0,085
11| nad 200 000| 3,451| 3,037| 2,691| 2,346| 2,070| 1,863| 0,414| 0,207| 0,173| 0,104
2a)
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).
3)
§ 3 odst. 3 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
3a)
Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností.
3b)
§ 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
4)
Například zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).
7)
Zákon č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 247/1995 Sb.
8)
Zákon č. 298/1992 Sb., o místním referendu, ve znění zákona č. 152/1994 Sb.
9)
Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
10)
§ 11 zákona č. 298/1992 Sb.
11)
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
13)
§ 3 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
13a)
§ 121 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
13b)
§ 121 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 227/2009 Sb.
13c)
Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.
15)
Například občanský zákoník, obchodní zákoník.
15a)
§ 8 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).
15b)
Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.
16)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.
18)
§ 214 a násl. občanského zákoníku.
18a)
§ 93g písm. h) a § 93h zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
18b)
Příloha č. 1 k zákonu č. 314/2002 Sb.
18c)
Příloha č. 2 k zákonu č. 314/2002 Sb.
18d)
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.
20)
§ 206 zákoníku práce.
24)
§ 16 až 18 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
25)
§ 13 nařízení vlády č. 108/1994 Sb.
29)
Například § 110 a 163 obchodního zákoníku, § 4 zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, § 3 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech).
29a)
Zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů.
30)
§ 67 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.
31)
§ 59 zákona č. 152/1994 Sb.
31a)
Například § 14 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů.
32)
§ 23 odst. 8 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů.
32a)
§ 13 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
32b)
Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů.
32c)
§ 13 odst. 2 a § 16 zákona č. 250/2000 Sb.
33)
Zákon č. 143/1992 Sb.
Nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění pozdějších předpisů.
34a)
§ 4 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.
34b)
Například § 22 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 477/2008 Sb.
34c)
Zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů.
36b)
§ 69a zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
37)
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.
38)
Část pátá hlava druhá zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
39a)
§ 108 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
40)
§ 69 zákona č. 129/2000 Sb.
41)
Vyhláška č. 51/1998 Sb., kterou se stanoví předpoklady pro výkon funkcí vyžadujících zvláštní odbornou způsobilost v okresních úřadech a v obecních úřadech (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), ve znění vyhlášky č. 121/1999 Sb.
Výnos Ministerstva vnitra a životního prostředí ze dne 31. května 1989 č. j. LK-7696/89-529 o zvláštní odborné způsobilosti pracovníků národních výborů pro výkon některých činností, uveřejněný v částce 3/1989 Věstníku vlády ČSR pro národní výbory a oznámený v částce 17/1989 Sb.
42)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
43)
§ 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
44)
§ 2716 a násl. občanského zákoníku.
45)
§ 3075 občanského zákoníku.
46)
§ 1543 občanského zákoníku.
47)
§ 471 odst. 3 občanského zákoníku.
48)
§ 5 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů.
§ 214 občanského zákoníku.
49)
§ 74 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).
50)
§ 206 odst. 3 a 4 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
51)
§ 21 a 22 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
52)
§ 3 odst. 3 písm. g) zákona č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 158 odst. 8 písm. g) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
53)
§ 11a odst. 1 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
54)
§ 3 odst. 1 zákona č. 553/1991 Sb., ve znění zákona č. 274/2008 Sb.
55)
Část sedmá hlava III a IV zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.
56)
Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů.
57)
Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.
58)
§ 52d zákona č. 111/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
59)
§ 2 odst. 3 zákona č. 312/2002 Sb.
60)
§ 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 129/2000 Sb. | Zákon č. 129/2000 Sb.
Zákon o krajích (krajské zřízení)
Vyhlášeno 15. 5. 2000, datum účinnosti 12. 11. 2000, částka 38/2000
* HLAVA I - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 13a)
* HLAVA III - PŮSOBNOST KRAJE (§ 14 — § 30)
* HLAVA IV - ORGÁNY KRAJE (§ 31 — § 70a)
* HLAVA V - ORGÁNY ZASTUPITELSTVA A RADY (§ 76 — § 80)
* HLAVA VI - DOZOR (§ 81 — § 85)
* HLAVA VII - KONTROLA VÝKONU SAMOSTATNÉ A PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI (§ 86 — § 88)
* HLAVA VIII - VZTAH MINISTERSTEV A VLÁDY K ÚZEMNÍM SAMOSPRÁVNÝM CELKŮM (§ 92 — § 93)
* HLAVA IX - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 94 — § 99) k zákonu č. 129/2000 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (64/2014 Sb., 160/2023 Sb., 418/2023 Sb.)
129
ZÁKON
ze dne 12. dubna 2000
o krajích (krajské zřízení)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Díl 1
Postavení krajů a jejich orgánů
§ 1
(1)
KrajKraj je územním společenstvím občanů, které má právo na samosprávu.
(2)
KrajKraj je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek a vlastní příjmy vymezené zákonem a hospodaří za podmínek stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu. KrajKraj vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
(3)
KrajKraj je samostatně spravován zastupitelstvem krajekraje (dále jen „zastupitelstvo“); dalšími orgány krajekraje jsou rada krajekraje (dále jen „rada“), hejtman krajekraje (dále jen „hejtman“) a krajský úřad. Orgánem krajekraje je též zvláštní orgán krajekraje (dále jen „zvláštní orgán“) zřízený podle zákona.
(4)
KrajKraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů.
§ 2
(1)
KrajKraj spravuje své záležitosti samostatně (dále jen „samostatná působnost“). Státní orgány mohou do samostatné působnosti zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem, který stanoví zákon. Rozsah samostatné působnosti může být též omezen zákonem.
(2)
Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánům krajekraje, vykonávají orgány krajekraje jako svou přenesenou působnost (§ 29 a 30). KrajKraj je při výkonu státní správy správním obvodem. KrajKraj je povinen zabezpečit výkon přenesené působnosti.
(3)
KrajKraj při výkonu samostatné působnosti a přenesené působnosti chrání veřejný zájem.
(4)
KrajKraj zajišťuje výkon finanční kontroly podle rozpočtových pravidel územních rozpočtů a podle zvláštního právního předpisu.1)
§ 4
Pokud zvláštní zákon upravuje působnost krajůkrajů a nestanoví, že jde o přenesenou působnost, platí, že jde vždy o činnosti patřící do samostatné působnosti krajůkrajů.
§ 5
(1)
KrajKraj může mít znak a vlajku.
(2)
Předseda Poslanecké sněmovny může krajikraji, který nemá znak nebo vlajku, na jeho návrh znak nebo vlajku udělit.
(3)
Předseda Poslanecké sněmovny může na žádost krajekraje změnit znak nebo vlajku krajekraje.
(4)
KrajeKraje a jimi zřízené nebo založené organizační složky a právnické osoby mohou užívat znak a vlajku krajekraje. Jiné subjekty mohou užívat znak krajekraje jen s jeho souhlasem. K užívání vlajky krajekraje není nutný jeho souhlas.
Díl 2
Obecně závazné vyhlášky kraje a nařízení kraje
§ 6
Obecně závaznou vyhláškou kraje vydanou zastupitelstvem v mezích jeho samostatné působnosti lze ukládat povinnosti fyzickým a právnickým osobám, jen stanoví-li tak zákon.
§ 7
Na základě a v mezích zákona rada vydává právní předpisy v přenesené působnosti, je-li k tomu krajkraj zákonem zmocněn; tyto právní předpisy se nazývají nařízení krajekraje.
§ 8
(1)
Obecně závazné vyhlášky krajekraje musí být v souladu se zákony a nařízení krajekraje musí být v souladu se zákony a právními předpisy vydanými vládou a ústředními správními úřady.
(2)
Způsob vyhlášení obecně závazných vyhlášek a nařízení krajekraje (dále jen „právní předpis krajekraje“) a podmínky nabytí platnosti a účinnosti právních předpisů krajekraje stanoví zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů37).
Díl 4
Občané kraje
§ 12
(1)
Občanem kraje je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a je přihlášena k trvalému pobytu5) v některé obciobci nebo na území vojenského újezdu v územním obvodu kraje.
(2)
Občan kraje, který dosáhl věku 18 let, má právo
a)
volit a být volen do zastupitelstva za podmínek stanovených zákonem,6)
b)
vyjadřovat na zasedání zastupitelstva v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem,
c)
nahlížet do rozpočtu kraje a do závěrečného účtu kraje, do zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva, do usnesení rady, výborů zastupitelstva (dále jen „výbory“) a komisí rady (dále jen „komise“) a pořizovat si z nich výpisy, pokud tomu nebrání jiné zákony,
d)
požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou nebo zastupitelstvem; je-li žádost podepsána nejméně 1 000 občany kraje, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva, nejdéle do 90 dnů,
e)
podávat orgánům kraje návrhy, připomínky a podněty; orgány kraje je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva, nejdéle do 90 dnů,
f)
vyjadřovat se k návrhu rozpočtu kraje a k závěrečnému účtu kraje za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně, ve lhůtě stanovené jednacím řádem, nebo ústně na zasedání zastupitelstva,
g)
hlasovat v krajském referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem.
(3)
Oprávnění uvedená v odstavci 2 písm. b) až f) má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území kraje nemovitostnemovitost.
§ 13
Oprávnění uvedená v § 12 odst. 2 má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je cizím státním občanem a je přihlášena k trvalému pobytu v některé obciobci nebo vojenském újezdu v územním obvodu kraje, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.
§ 13a
Kraj může ocenit významné životní události svých občanů.
HLAVA III
PŮSOBNOST KRAJE
Díl 1
Samostatná působnost kraje
§ 14
(1)
Do samostatné působnosti krajekraje patří záležitosti, které jsou v zájmu krajekraje a občanů krajekraje, pokud nejde o přenesenou působnost krajekraje.
(2)
Do samostatné působnosti krajekraje patří zejména záležitosti uvedené v § 11, 35, 36 a 59, s výjimkou vydávání nařízení krajekraje, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti svěří zákon.
(3)
KrajKraj může pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky krajekraje, pokud zákon nestanoví jinak.
(4)
Při výkonu samostatné působnosti krajkraj spolupracuje s obcemiobcemi; nesmí přitom zasahovat do jejich samostatné působnosti. Proti takovému zásahu může obecobec podat žalobu podle zvláštního zákona.
(5)
KrajeKraje jsou povinny, pokud je to možné, předem projednat s obcemiobcemi opatření dotýkající se jejich působnosti.
§ 15
(1)
KrajKraj je oprávněn vyjadřovat se k návrhům státních orgánů, které se dotýkají působnosti krajekraje. Státní orgány jsou povinny, pokud je to možné, předem projednat s krajemkrajem opatření dotýkající se působnosti krajekraje.
(2)
Státní orgány a orgány obcíobcí poskytují orgánům krajekraje na požádání bezplatně údaje a informace pro výkon jejich působnosti. Tuto povinnost má i krajkraj vůči státním orgánům a orgánům obcíobcí. Ochrana údajů a utajovaných informací podle zvláštních právních předpisů7) zůstává nedotčena.
(3)
KrajeKraje jsou při výkonu své působnosti oprávněny využívat bezplatně údajů katastru nemovitostínemovitostí.
§ 15a
(1)
KrajKraj je povinen vydávat potvrzení a vyhotovovat zprávy pro potřeby právnických a fyzických osob, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
(2)
KrajKraj vydává potvrzení potřebná pro uplatnění práva v cizině i v případě, že právní předpis takovou povinnost neukládá, ale požadované údaje jsou mu známy.
§ 16
Při výkonu samostatné působnosti se kraj řídí
a)
při vydávání obecně závazných vyhlášek zákonem,
b)
v ostatních záležitostech též jinými právními předpisy vydanými na základě zákona.
Hospodaření kraje
§ 17
(1)
Majetek krajekraje musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jeho zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. KrajKraj je povinen pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Porušením povinností stanovených ve větě první a druhé není takové nakládání s majetkem krajekraje, které sleduje jiný důležitý zájem krajekraje, který je řádně odůvodněn. KrajKraj vede účetnictví podle zákona o účetnictví.
(2)
Majetek musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem kraj naloží způsoby a za podmínek stanovených zvláštními předpisy,9) pokud tento zákon nestanoví jinak.
(3)
Kraj nesmí ručit za závazky fyzických a právnických osob vyjma
a)
závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici uskutečňovanou s finanční podporou ze státního rozpočtu, státních fondů, nebo národního fondu,
b)
závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici do krajem nebo obcíobcí vlastněné nemovitostinemovitosti,
c)
těch, jejichž zřizovatelem je kraj, stát nebo obecobec,
d)
těch, v nichž míra účasti kraje nebo spolu s jiným krajem (kraji), obcíobcí (obcemiobcemi) nebo státem přesahuje 50 %.
(4)
Právní jednání učiněná v rozporu s ustanovením odstavce 3 jsou neplatná.
(5)
Stát neručí za hospodaření a závazky kraje, pokud tento závazek nepřevezme stát smluvně.
(6)
Kraj je povinen chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení.
(7)
Kraj je povinen trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku práv z těchto závazků vyplývajících.
§ 18
(1)
Záměr krajekraje prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo vypůjčit hmotnou nemovitou věc nebo právo stavby anebo je přenechat jako výprosu a záměr krajekraje smluvně zřídit právo stavby k pozemku ve vlastnictví krajekraje krajkraj zveřejní po dobu nejméně 30 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu krajekraje vyvěšením na úřední desce2) krajkrajského úřadu (dále jen „úřední deska“), aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Nemovitá věc se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona9a) platnými ke dni zveřejnění záměru. Pokud kraj záměr po uvedenou dobu nezveřejní, je právní jednání neplatné.
(2)
Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna, jde-li o cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je právní jednání neplatné.
(3)
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů, dále jde-li o pronájem, pacht anebo výpůjčku majetku krajekraje na dobu kratší než 90 dnů nebo jde-li o pronájem, pacht, výprosu nebo výpůjčku právnické osobě, jejímž zřizovatelem nebo zakladatelem je krajkraj anebo kterou krajkraj ovládá30), nebo jde-li o pronájem silničního nebo silničního pomocného pozemku v souvislosti se zvláštním užíváním silnic podle zvláštního zákona9b).
(4)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na výpůjčku, výprosu, pacht nebo pronájem majetku svěřeného příspěvkovým organizacím zřízeným krajemkrajem, nestanoví-li zvláštní předpis nebo zastupitelstvo ve zřizovací listině jinak.
§ 19
Informace týkající se nabytí věci krajemkrajem v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo o jejím nabytí jiným obdobným způsobem a informace týkající se vzniku užívacího nebo jiného práva krajekraje ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku či jiným obdobným způsobem se až do ukončení dražby, veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku nebo jiného obdobného postupu nezpřístupňují podle tohoto zákona ani neposkytují podle jiného právního předpisu22), pokud by jejich zpřístupnění mohlo krajkraj při nabývání této věci anebo při vzniku užívacího nebo jiného práva znevýhodnit proti jiným zájemcům.
§ 20
(1)
Hospodaření krajekraje za uplynulý kalendářní rok přezkoumá Ministerstvo financí. Ministerstvo financí může přezkoumáním hospodaření krajekraje pověřit Generální finanční ředitelství nebo finanční úřad.
(2)
Závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok projedná zastupitelstvo do 30. června následujícího roku a přijme opatření k nápravě nedostatků.
(3)
Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis.9c)
§ 21
Hospodaření kraje s dotacemi ze státního rozpočtu republiky a ze státních fondů republiky kontroluje Ministerstvo financí nebo jím pověřený finanční úřad i v průběhu rozpočtového roku. V případě, že byl porušen zákon, Ministerstvo financí uloží opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
§ 22
Sestavování rozpočtu a závěrečného účtu krajekraje a hospodaření s prostředky tohoto rozpočtu se řídí zvláštním zákonem.
§ 23
(1)
Podmiňuje-li tento zákon platnost právního jednání krajekraje předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina o tomto právním jednání doložkou, v níž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny. Je-li listina touto doložkou krajemkrajem opatřena, má se za to, že povinnost předchozího zveřejnění, schválení nebo souhlasu byla splněna.
(2)
Právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva, popřípadě rady, lze učinit jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou tato právní jednání krajekraje neplatná.
(3)
K neplatnosti právního jednání z důvodů stanovených v odstavci 2, v § 17 odst. 4 a § 18 odst. 1 a 2 přihlédne soud i bez návrhu.
Spolupráce krajů
§ 24
(1)
KrajeKraje mohou spolupracovat s ostatními krajikraji a s obcemiobcemi.
(2)
Na spolupráci krajůkrajů s ostatními krajikraji a s obcemiobcemi nelze použít ustanovení občanského zákoníku o spolku11) a o smlouvě o společnosti29).
§ 26
KrajKraj nemůže být členem svazku obcíobcí.12)
Spolupráce s ostatními subjekty
§ 27
Na spolupráci mezi krajikraji a právnickými a fyzickými osobami v občanskoprávních vztazích lze použít ustanovení občanského zákoníku o spolku11) a o smlouvě o společnosti29).
§ 28
Spolupráce s územními samosprávnými celky jiných států
KrajKraj může spolupracovat s územními samosprávnými celky jiných států a být členem jejich mezinárodních sdružení.
Díl 2
Přenesená působnost
§ 29
(1)
Orgány krajekraje vykonávají na svém území přenesenou působnost ve věcech, které stanoví zákon.
(2)
KrajKraj obdrží ze státního rozpočtu příspěvek na výkon přenesené působnosti. Výši příspěvku stanoví Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem vnitra (dále jen „ministerstvo“).
§ 30
Při výkonu přenesené působnosti se orgány kraje řídí
a)
při vydávání nařízení krajekraje zákony a jinými právními předpisy,
b)
v ostatních případech též
1.
usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů; usnesení vlády a směrnice ústředních správních úřadů nemohou ukládat orgánům krajekraje povinnosti, pokud nejsou stanoveny zákonem; podmínkou platnosti směrnic ústředních správních úřadů je jejich publikování ve Věstníku vlády pro orgány krajůkrajů a orgány obcíobcí;
2.
opatřeními příslušných orgánů veřejné správy přijatými při kontrolekontrole výkonu přenesené působnosti podle tohoto zákona.
HLAVA IV
ORGÁNY KRAJE
Díl 1
Zastupitelstvo
§ 31
(1)
Zastupitelstvo se skládá z členů zastupitelstva. Počet členů zastupitelstva činí v kraji s počtem obyvatel
a)| do 600 000 obyvatel| 45 členů,
---|---|---
b)| nad 600 000 do 900 000 obyvatel| 55 členů,
c)| nad 900 000 obyvatel| 65 členů.
(2)
Rozhodující pro stanovení počtu členů zastupitelstva je počet obyvatel krajekraje k 1. lednu roku, v němž se konají volby.
(3)
Počet členů zastupitelstva, který má být zvolen, zveřejní krajský úřad nejpozději do 2 dnů od jeho stanovení na úřední desce2) a dále ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.
§ 32
(1)
Funkce člena zastupitelstva je veřejnou funkcí.13) Člen zastupitelstva nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech vyplývajících z jeho pracovního poměru nebo jiného obdobného právního vztahu.
(2)
Podmínky vzniku a zániku mandátu člena zastupitelstva upravuje zvláštní zákon.6)
§ 33
(1)
Mandát člena zastupitelstva kraje vzniká zvolením; ke zvolení dojde ukončením hlasování.
(2)
Člen zastupitelstva skládá na začátku prvního zasedání zastupitelstva, jehož se po svém zvolení zúčastní, slib tohoto znění: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu krajekraje a jeho občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky.“
(3)
Člen zastupitelstva skládá slib před zastupitelstvem pronesením slova „slibuji“. Složení slibu potvrdí člen zastupitelstva svým podpisem.
§ 34
(1)
Člen zastupitelstva má při výkonu své funkce právo
a)
předkládat zastupitelstvu a radě, jakož i výborům a komisím návrhy na projednání,
b)
vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu a její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je krajkraj, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které krajkraj založil nebo zřídil; písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů,
c)
požadovat od zaměstnanců krajekraje zařazených do krajkrajského úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které kraj zřídil, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce; informace musí být poskytnuta do 30 dnů.
(2)
Člen zastupitelstva je povinen zúčastňovat se zasedání zastupitelstva, popřípadě zasedání jiných orgánů krajekraje, je-li jejich členem, plnit úkoly, které mu tyto orgány uloží, hájit zájmy občanů krajekraje a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce.
(3)
Člen zastupitelstva, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech krajekraje mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci (střet zájmů), je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu krajekraje, který má danou záležitost projednávat.
Pravomoc zastupitelstva
§ 35
(1)
Zastupitelstvo rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti. Ve věcech přenesené působnosti zastupitelstvo rozhoduje, jen stanoví-li tak zákon.
(2)
Zastupitelstvu je vyhrazeno
a)
předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně,
b)
předkládat návrhy Ústavnímu souduÚstavnímu soudu na zrušení právních předpisů,15) má-li za to, že jsou v rozporu se zákonem,
c)
vydávat obecně závazné vyhlášky kraje,
d)
koordinovat rozvoj územního obvodu, schvalovat strategie rozvoje územního obvodu krajekraje podle zvláštních zákonů, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění,
e)
schvalovat koncepce rozvoje cestovního ruchu na území krajeúzemí kraje, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění,
f)
stanovit rozsah základní dopravní obslužnosti pro území krajekraje,
g)
rozhodovat o spolupráci krajekraje s jinými krajikraji a o mezinárodní spolupráci,
h)
schvalovat střednědobý výhled rozpočtu krajekraje, rozpočet krajekraje, schvalovat závěrečný účet krajekraje a schvalovat účetní závěrku krajekraje sestavenou k rozvahovému dni,
i)
zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky krajekraje; k tomu schvalovat jejich zřizovací listiny,
j)
rozhodovat o založení a rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy, včetně jejich změn, a rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách,
k)
delegovat zástupce krajekraje, s výjimkou § 59 odst. 1 písm. j), na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má krajkraj majetkovou účast,
l)
navrhovat zástupce krajekraje do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má krajkraj majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání; to neplatí, rozhoduje-li rada ve věcech jediného společníka obchodní společnosti podle § 59 odst. 1 písm. j),
m)
volit a odvolávat hejtmana, náměstka (náměstky) hejtmana a další členy rady z řad svých členů a odvolávat je z funkce,
n)
stanovit funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni a od kterého dne,
o)
zřizovat a zrušovat výbory, volit a odvolávat jejich předsedy a členy,
p)
stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva za měsíc,
q)
stanovit paušální částku náhrady výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce podle § 46 odst. 3, rozhodovat o mimořádných odměnách podle § 51 a o plněních pro členy zastupitelstva podle § 55,
r)
vyslovovat souhlas se vznikem pracovněprávního vztahu mezi krajemkrajem a členem zastupitelstva,
s)
stanovit pravidla pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva (§ 56),
t)
rozhodovat o peněžitých plněních spojených s výkonem funkce členů výborů, komisí a zvláštních orgánů fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva,
u)
udělovat ceny krajekraje,
v)
rozhodovat o vyhlášení krajského referenda,
w)
plnit další úkoly stanovené zákonem.
(3)
Zastupitelstvo rozhoduje o zrušení usnesení rady, jsou-li mu předložena k rozhodnutí podle § 62.
§ 36
Zastupitelstvu je dále vyhrazeno rozhodování o těchto právních jednáních krajekraje:
a)
nabytí a převod hmotných nemovitých věcí, s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací,
b)
poskytování věcných a peněžitých darů podle zvláštního zákona v hodnotě nad 500 000 Kč jedné fyzické nebo právnické osobě v kalendářním roce,
c)
poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 1 000 000 Kč v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí, nejedná-li se o dotace z prostředků státního rozpočtu, o návratné finanční výpomoci příspěvkovým organizacím zřízeným krajemkrajem nebo o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované v době trvání krizového stavu28), mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi,
d)
vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 1 000 000 Kč,
e)
zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 1 000 000 Kč,
f)
dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,
g)
postoupení pohledávky vyšší než 1 000 000 Kč,
h)
uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, zápůjčky, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a ke smlouvě o společnosti,
i)
zastavení nemovitostí,
j)
vydání komunálních dluhopisů,
k)
stanovení majetkové účasti na podnikání jiných právnických osob,
l)
peněžité a nepeněžité vklady do právnických osob,
m)
nabytí a převod práva stavby a smluvní zřízení práva stavby k pozemku ve vlastnictví krajekraje,
n)
zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví krajekraje nebo práva stavby ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby krajemkrajem v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem; tuto pravomoc může zastupitelstvo zcela nebo zčásti svěřit radě nebo hejtmanovi.
§ 37
Zastupitelstvo má právo vyhradit si další pravomoci v samostatné působnosti mimo pravomoci vyhrazené radě podle § 59 odst. 1.
Jednání zastupitelstva
§ 39
(1)
Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva svolává dosavadní hejtman po uplynutí lhůty pro podání návrhu soudu na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování tak, aby se konalo do 15 dnů ode dne uplynutí této lhůty, a jestliže byl návrh na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování podán, do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných návrhů nebylo vyhověno.
(2)
Ustavujícímu zasedání předsedá zpravidla nejstarší člen zastupitelstva do doby, než je zvolen hejtman nebo náměstek hejtmana. Ustavující zasedání zastupitelstva zvolí hejtmana, náměstka hejtmana a další členy rady. Pokud se tak nestane, předsedající ustavující zasedání přeruší. Současně zastupitelstvo rozhodne, kdy bude zasedání pokračovat tak, aby se uskutečnilo nejdéle do 7 dnů od konání přerušeného jednání.
(3)
Jestliže se ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva nekonalo ve lhůtě podle odstavce 1, svolá je po uplynutí této lhůty ministerstvo, ledaže soud vyhověl návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování. Informaci o svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva zveřejní ministerstvo v rozsahu stanoveném v § 42 po dobu v tomto ustanovení stanovenou na své úřední desce.
§ 40
(1)
Zastupitelstvo se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za 3 měsíce. Zasedání zastupitelstva písemně svolává a řídí zpravidla hejtman. Do lhůty stanovené ve větě první se nezapočítává doba, po niž se na území krajekraje vztahuje krizový stav28), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření.
(2)
K platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě zastupitelstva je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva.
§ 41
(1)
Jestliže při zahájení zasedání zastupitelstva nebo v jeho průběhu není přítomna nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva, ukončí předsedající toto zasedání zastupitelstva. Do 21 dnů se koná jeho náhradní zasedání.
(2)
Požádá-li o to alespoň jedna třetina členů zastupitelstva, hejtman je povinen svolat zasedání zastupitelstva tak, aby se uskutečnilo nejpozději do 21 dnů ode dne doručení žádosti krajskému úřadu.
(3)
Nesvolá-li hejtman zasedání zastupitelstva podle předchozích odstavců, učiní tak náměstek hejtmana nebo jiný člen zastupitelstva.
(4)
Do lhůt stanovených v odstavcích 1 a 2 se nezapočítává doba, po niž se na území krajekraje vztahuje krizový stav28), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření.
§ 41a
(1)
Stanoví-li tak předem jednací řád zastupitelstva, může se člen zastupitelstva účastnit jednání zastupitelstva též distančním způsobem s využitím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku, pokud umožňuje uplatňovat zákonná práva spojená s účastí na jednání. Jednací řád stanoví pravidla účasti na jednání zastupitelstva distančním způsobem. Člen zastupitelstva má vždy právo účastnit se jednání zastupitelstva osobně v místě, v němž se zasedání zastupitelstva koná.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně i pro účast veřejnosti na jednání zastupitelstva.
(3)
O možnosti účastnit se jednání zastupitelstva distančním způsobem a o podmínkách, za nichž je tato účast možná, informuje krajský úřad v informaci podle § 42 odst. 1 nebo 2.
§ 42
(1)
Zasedání zastupitelstva je veřejné. Krajský úřad zveřejní informaci o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva vždy nejméně 10 dnů předem na úřední desce2) krajského úřadu, kromě toho může informaci zveřejnit způsobem v místě obvyklým.
(2)
Je-li nezbytné konat zasedání zastupitelstva v souvislosti s řešením mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systémuintegrovaném záchranném systému38), k zabránění jejího vzniku nebo k odstraňování jejích následků, anebo jestliže se na území krajekraje vztahuje krizový stav28), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření, zveřejní se informace o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva podle odstavce 1 na úřední desce krajského úřadu alespoň po dobu 2 dnů před zasedáním zastupitelstva. Záležitosti, které se netýkají řešení situací uvedených ve větě první, mohou být na tomto zasedání projednávány pouze tehdy, jestliže byla informace zveřejněna nejméně 10 dnů před zasedáním zastupitelstva.
(3)
Návrh programu jednání zastupitelstva připravuje a předkládá zastupitelstvu ke schválení rada.
(4)
O zařazení návrhů dalších bodů programu, přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva, rozhodne zastupitelstvo.
(5)
Zúčastní-li se zasedání zastupitelstva člen vlády nebo jím pověřený zástupce, poslanec, senátor a požádá-li o slovo, musí mu být vždy uděleno.
§ 43
O průběhu zasedání zastupitelstva se pořizuje zápis, který podepisuje hejtman nebo náměstek hejtmana a zvolení ověřovatelé. Zápis, který je nutno pořídit do 15 dnů po skončení zasedání, musí obsahovat údaj o počtu přítomných členů zastupitelstva, schválený program jednání, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení a musí být uložen u krajského úřadu k nahlédnutí. O námitkách člena zastupitelstva proti zápisu rozhodne nejbližší zasedání zastupitelstva.
§ 44
Zastupitelstvo vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání zastupitelstva a výborů.
§ 45
(1)
Klesne-li počet členů zastupitelstva o více než polovinu oproti počtu stanovenému v § 31 odst. 1 a nejsou-li náhradníci, do doby, než bude zvoleno zastupitelstvo nové, zabezpečuje jeho úkoly stávající zastupitelstvo. V takovém případě však nepřísluší zastupitelstvu vykonávat působnost podle § 35 odst. 2 a § 36, s výjimkou přijímání rozpočtových opatření, rozhodování podle § 35 odst. 2 písm. m), n) a p) až t) a stanovení pravidel rozpočtového provizoria. Tuto skutečnost krajský úřad bezodkladně oznámí ministerstvu.
(2)
Jestliže se zastupitelstvo nesejde po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, nebo nezvolí-li hejtmana do 6 měsíců ode dne, kdy byl odvolán nebo se funkce vzdal, nebo do 6 měsíců ode dne ustavujícího zasedání, ministerstvo je rozpustí a ministr vnitra vyhlásí nové volby. Proti rozhodnutí o rozpuštění zastupitelstva může krajkraj podat žalobu k soudu. Ustanovení § 60a a 64b se použijí obdobně. Do lhůty podle věty první se nezapočítává doba, po niž se na území krajekraje vztahuje krizový stav28), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření.
Odměňování členů zastupitelstva
§ 46
(1)
Funkci člena zastupitelstva vykonávají
a)
členové zastupitelstva zvolení do funkcí, jež zastupitelstvo určilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni, (dále jen „uvolněný člen zastupitelstva“),
b)
ostatní členové zastupitelstva (dále jen „neuvolněný člen zastupitelstva“).
(2)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva poskytne zaměstnavatel pro výkon funkce pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu; rozsah doby nezbytně nutný k výkonu funkce určí krajkraj. Náhradu mzdy nebo platu, včetně odpovídající částky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění podle zvláštních právních předpisů32), uhradí krajkraj zaměstnavateli.
(3)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva, který je podnikající fyzickou osobou nebo osobou provozující jinou samostatnou výdělečnou činnost, poskytuje krajkraj náhradu výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce paušální částkou. Paušální částku za hodinu a nejvyšší částku, kterou lze jako náhradu výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce poskytnout v souhrnu za kalendářní měsíc, stanoví zastupitelstvo.
(4)
KrajKraj nesmí členovi zastupitelstva poskytnout v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva dar, a to ani po skončení výkonu funkce.
§ 47
(1)
Uvolněnému členovi zastupitelstva poskytuje krajkraj za výkon funkce odměnu ve výši podle § 48 odst. 1. Odměna se poskytuje ode dne zvolení do funkce, již zastupitelstvo určilo jako funkci, pro kterou budou členové zastupitelstva uvolněni, nejdříve však ode dne, od kterého ji zastupitelstvo jako takovou funkci určilo. Uvolněnému členovi zastupitelstva, který je poslancem, senátorem nebo členem vlády, poskytuje krajkraj odměnu ve výši 0,4násobku výše odměny, která by jinak náležela uvolněnému členovi zastupitelstva.
(2)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva může krajkraj poskytovat za výkon funkce odměnu až do maximální výše podle § 48 odst. 2. V takovém případě se odměna poskytuje ode dne stanoveného zastupitelstvem, nejdříve však ode dne přijetí usnesení zastupitelstva, kterým odměnu stanovilo.
(3)
V usnesení podle odstavce 2 zastupitelstvo stanoví výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva za měsíc, a to částkou v celých korunách, přitom může přihlédnout k plnění individuálních úkolů, které jednotlivým neuvolněným členům zastupitelstva uložilo, a předem stanoveným způsobem k jejich účasti na jednání orgánů, jejichž jsou členy. Usnesení podle odstavce 2 pozbývá účinnosti ukončením funkčního období zastupitelstva, které odměnu stanovilo.
(4)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva, který vykonává funkci hejtmana, poskytuje krajkraj odměnu v rozmezí od 0,3 do 0,6násobku výše odměny, která by náležela uvolněnému členovi zastupitelstva, který vykonává funkci hejtmana. Pokud zastupitelstvo neuvolněnému členovi zastupitelstva, který vykonává funkci hejtmana, odměnu nestanovilo, náleží mu ode dne zvolení do funkce hejtmana odměna ve výši 0,3násobku výše odměny, která by náležela uvolněnému členovi zastupitelstva, který vykonává funkci hejtmana.
(5)
Odměna se členovi zastupitelstva poskytuje měsíčně. Pokud člen zastupitelstva vykonával funkci jen po část měsíce, náleží mu za tento měsíc odměna ve výši násobku jedné třicetiny jeho odměny a počtu kalendářních dnů, po které funkci v daném měsíci vykonával.
(6)
Nevykonává-li uvolněný člen zastupitelstva funkci z důvodu dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, nařízené karantény, těhotenství a mateřství, péče o dítě do 4 let věku anebo ošetřování fyzické osoby nebo péče o dítě mladší 10 let podle zákona o nemocenském pojištění, odměna mu nenáleží, nestanoví-li tento zákon jinak.
(7)
Uvolněnému členovi zastupitelstva za každý kalendářní den od prvního do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží odměna ve výši 60 % jedné třicetiny odměny. Pro účely stanovení výše odměny ve snížené výši podle věty první se jedna třicetina odměny upraví obdobným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro stanovení nemocenského z nemocenského pojištění33).
(8)
Odměna stanovená podle odstavce 7 se snižuje o 50 %, pokud se nemocenské podle právních předpisů o nemocenském pojištění snižuje na polovinu. Odměna ve snížené výši stanovená podle odstavce 7 a podle věty první za jednotlivý kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(9)
Je-li člen zastupitelstva odvolán z funkce nebo se funkce vzdal a v tentýž den je zvolen do jiné funkce, za kterou mu náleží odměna, náleží mu za tento den pouze ta z odměn, která je vyšší. V případě souhrnu odměn podle § 49 odst. 2 je pro posouzení výše odměn rozhodná výše souhrnné odměny, o níž rozhodlo zastupitelstvo.
§ 48
(1)
Odměna uvolněného člena zastupitelstva se určí jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze k tomuto zákonu podle zastávané funkce a velikostní kategorie krajekraje.
(2)
Maximální výše odměny neuvolněného člena zastupitelstva se určí jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze k tomuto zákonu podle zastávané funkce a podle velikostní kategorie krajekraje.
(3)
Za základnu pro výpočet odměny v příslušném kalendářním roce se považuje průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažená za první pololetí předchozího kalendářního roku podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu známých k 1. říjnu předchozího kalendářního roku.
(4)
Výši základny pro výpočet odměny podle odstavce 3 vyhlašuje ministerstvo sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
(5)
Při určení výše odměny člena zastupitelstva se vychází z počtu obyvatel krajekraje34), kteří byli hlášeni v krajikraji k trvalému pobytu k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém se konaly volby do zastupitelstva.
(6)
Změní-li se v průběhu volebního období zastupitelstva počet obyvatel krajekraje hlášených v krajikraji k trvalému pobytu k 1. lednu kalendářního roku ve srovnání s rozhodným počtem obyvatel podle odstavce 5 o více než 10 % tak, že dojde ke změně zařazení krajekraje ve velikostní kategorii krajůkrajů podle přílohy k tomuto zákonu, náleží od 1. ledna tohoto kalendářního roku
a)
uvolněnému členovi zastupitelstva odměna ve výši odpovídající velikostní kategorii krajekraje,
b)
neuvolněnému členovi zastupitelstva dosavadní odměna, pokud nepřesahuje maximální výši odměny pro příslušnou velikostní kategorii krajekraje, jinak mu přísluší odměna v maximální výši.
(7)
Odměna se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
§ 49
(1)
V případě souběhu výkonu více funkcí náleží uvolněnému členovi zastupitelstva odměna za tu z jeho funkcí, za kterou náleží nejvyšší odměna.
(2)
V případě souběhu výkonu více funkcí může být neuvolněnému členovi zastupitelstva poskytnuta odměna až do výše souhrnu odměn za tři různé funkce. Do tohoto souhrnu lze zahrnout pouze odměny za výkon funkce člena rady, předsedy nebo člena výboru zastupitelstva, předsedy nebo člena komise rady anebo předsedy nebo člena zvláštního orgánu. Pokud zastupitelstvo nerozhodne o poskytnutí odměny podle věty první, náleží neuvolněnému členovi zastupitelstva odměna za funkci, za kterou mu náleží nejvyšší odměna schválená zastupitelstvem.
§ 50
(1)
Náměstkovi hejtmana, který po dobu delší než 4 týdny nepřetržitě zastupoval podle § 64 věty třetí hejtmana v plném rozsahu jeho funkce z důvodu jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy hejtman nevykonával funkci, náleží od prvního dne zastupování odměna ve výši, která by v daném období náležela hejtmanovi, je-li tato odměna vyšší.
(2)
Členovi rady, který byl zastupitelstvem pověřen výkonem pravomocí hejtmana podle § 64a věty druhé, náleží odměna ve výši, která by v daném období náležela hejtmanovi, je-li tato odměna vyšší.
(3)
Osobě, která nadále vykonává pravomoci hejtmana nebo náměstka hejtmana podle § 64b, náleží po dobu výkonu těchto pravomocí dosavadní odměna za výkon této funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce. Osobě, která nadále vykonává pravomoci člena rady podle § 60 odst. 2 nebo § 60a, náleží po dobu výkonu těchto pravomocí dosavadní odměna za výkon této funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce.
(4)
Osobě, která je předsedou nebo členem zvláštního orgánu, náleží po skončení funkčního období zastupitelstva do odvolání z funkce dosavadní odměna za výkon této funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce.
(5)
Osobě, která je předsedou nebo členem komise rady, náleží po skončení funkčního období zastupitelstva dosavadní odměna za výkon této funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce po dobu výkonu pravomocí dosavadní rady podle § 60a.
(6)
Náležela-li by členovi zastupitelstva v jeden den odměna podle odstavce 3, 4 nebo 5 a současně odměna podle § 47 odst. 1 nebo 2, náleží mu za tento den pouze ta z odměn, která je vyšší. V případě souhrnu odměn podle § 49 odst. 2 je pro posouzení výše odměn rozhodná výše souhrnné odměny, o níž rozhodlo zastupitelstvo.
§ 51
(1)
Členovi zastupitelstva může krajkraj poskytnout mimořádnou odměnu za splnění mimořádných nebo zvláště významných úkolů krajekraje.
(2)
Souhrnná výše mimořádných odměn poskytnutých v kalendářním roce členovi zastupitelstva, který byl alespoň po část tohoto roku uvolněným členem zastupitelstva, nesmí být vyšší než dvojnásobek nejvyšší odměny, která mu v průběhu tohoto kalendářního roku náležela za výkon jím zastávaných funkcí za měsíc.
(3)
Souhrnná výše mimořádných odměn poskytnutých v kalendářním roce neuvolněnému členovi zastupitelstva nesmí být vyšší než dvojnásobek nejvyšší maximální výše odměny neuvolněného člena zastupitelstva, která mu v průběhu tohoto kalendářního roku mohla být krajemkrajem poskytována za výkon jím zastávané funkce nebo v souhrnu za výkon jím zastávaných funkcí za měsíc.
(4)
Návrh na poskytnutí mimořádné odměny členovi zastupitelstva musí být odůvodněn a projednán jako samostatný bod programu jednání zastupitelstva. Důvod poskytnutí mimořádné odměny musí být uveden v usnesení zastupitelstva, kterým byla mimořádná odměna poskytnuta.
§ 52
(1)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva, který vykonává funkci hejtmana nebo náměstka hejtmana, a uvolněnému členovi zastupitelstva, jimž zanikl mandát člena zastupitelstva, poskytne krajkraj odchodné, pokud jim ke dni zániku mandátu člena zastupitelstva náležela odměna. K případům nevyplácení odměny v rozhodný den z důvodů uvedených v § 47 odst. 6 se nepřihlíží.
(2)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva, který vykonává funkci hejtmana nebo náměstka hejtmana, a uvolněnému členovi zastupitelstva, kteří byli v průběhu funkčního období odvoláni nebo se vzdali funkce, poskytne krajkraj odchodné, pokud jim ke dni odvolání nebo vzdání se funkce náležela odměna. K případům nevyplácení odměny v rozhodný den z důvodů uvedených v § 47 odst. 6 se nepřihlíží.
(3)
Odchodné podle odstavce 1 při zániku mandátu člena zastupitelstva dnem voleb do zastupitelstva členovi zastupitelstva nenáleží, pokud byl v novém funkčním období opětovně zvolen do funkce uvolněného člena zastupitelstva nebo do funkce neuvolněného člena zastupitelstva, který vykonává funkci hejtmana nebo náměstka hejtmana, za niž mu náleží odměna. O opětovné zvolení do funkce podle věty první nejde, jde-li o druhé a následující obsazení uvedené funkce v průběhu funkčního období.
(4)
Odchodné podle odstavce 2 členovi zastupitelstva nenáleží, pokud byl nejpozději na následujícím zasedání zastupitelstva opětovně zvolen do funkce uvolněného člena zastupitelstva nebo do funkce neuvolněného člena zastupitelstva, který vykonává funkci hejtmana nebo náměstka hejtmana, za niž mu náleží odměna.
(5)
Odchodné členovi zastupitelstva nenáleží, pokud byl v průběhu výkonu funkce pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo pro nedbalostní trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva, jeho trestní stíhání pro takový trestný čintrestný čin bylo podmíněně zastaveno nebo bylo rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání.
(6)
Vznikl-li členovi zastupitelstva nárok na odchodné v době, kdy je proti němu vedeno trestní stíhání pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo pro nedbalostní trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva, odchodné se nevyplatí. Byl-li člen zastupitelstva pro trestný čintrestný čin uvedený ve větě první pravomocně odsouzen, jeho trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno nebo bylo-li rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání, platí, že nárok na odchodné nevznikl; v opačném případě se odchodné vyplatí.
(7)
Odchodné podle odstavce 2 lze členovi zastupitelstva poskytnout ve funkčním období pouze jednou.
§ 53
(1)
Odchodné se stanoví ve výši odměny, která členovi zastupitelstva náležela za měsíc ke dni zániku mandátu člena zastupitelstva nebo ke dni odvolání nebo vzdání se funkce, k níž se přičte násobek této částky a počtu celých ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce, nejvíce však tří ukončených let výkonu funkce. Do rozhodné doby podle věty první se započte i doba, po kterou člen zastupitelstva podle § 52 odst. 3 nebo 4 do opětovného zvolení do funkce nevykonával funkci uvolněného člena zastupitelstva anebo funkci neuvolněného člena zastupitelstva, který vykonává funkci hejtmana nebo náměstka hejtmana.
(2)
Odchodné je splatné, jsou-li splněny podmínky stanovené v § 52 a předloženo čestné prohlášení podle odstavce 3, a vyplácí se jednorázově v nejbližším výplatním termínu. Pokud do 3 měsíců nenastala překážka pro nárok na odchodné podle § 52 odst. 3 a 4, odchodné se vyplatí. Člen zastupitelstva, jemuž bylo vyplaceno odchodné podle věty první, je povinen vyplacené odchodné vrátit, jestliže následně nastaly překážky pro nárok na odchodné podle § 52 odst. 3 a 4.
(3)
Člen zastupitelstva je povinen předložit čestné prohlášení, že u něj nejsou dány překážky pro výplatu odchodného stanovené v § 52 odst. 5 a 6.
§ 54
Splatnost a výplata odměny a dalších plnění poskytovaných v souvislosti s výkonem funkce členům zastupitelstva, jakož i srážky z nich, odpovědnost člena zastupitelstva za škodu, kterou způsobil krajikraji v souvislosti s výkonem funkce, a postup krajekraje v případě zjišťování průměrného výdělku, vzdání se práva na odměnu nebo další plnění a v případě smrti člena zastupitelstva se řídí zákoníkem práce. Pro tyto účely se krajkraj považuje za zaměstnavatele a členové zastupitelstva se považují za zaměstnance.
§ 55
(1)
Členovi zastupitelstva lze z peněžního fondu nebo z rozpočtu krajekraje poskytnout
a)
příspěvek na podporu vzdělávání v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva,
b)
příspěvek na stravování, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva,
c)
příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření nebo životní pojištění,
d)
odměnu při významném životním výročí,
e)
příspěvek na pojištění rizik spojených s výkonem funkce člena zastupitelstva,
f)
příspěvek na podporu zdravotních, kulturních a sportovních aktivit, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva,
g)
příspěvek na rekreaci, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva,
h)
příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na úpravu zevnějšku v souvislosti se zastupováním krajekraje na veřejných občanských obřadech.
(2)
Plnění podle odstavce 1 lze členovi zastupitelstva poskytnout za obdobných podmínek a v obdobné výši jako zaměstnancům krajekraje.
§ 56
(1)
Členovi zastupitelstva náleží v souvislosti s výkonem jeho funkce cestovní náhrady ve výši a za podmínek stanovených právními předpisy platnými pro zaměstnance krajekraje35) a v jejich mezích podle pravidel pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva, stanovených zastupitelstvem.
(2)
Zastupitelstvo může stanovit, že za pravidelné pracoviště člena zastupitelstva pro účely cestovních náhrad se považuje místo jeho trvalého pobytu.
(3)
Nestanoví-li v pravidlech pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva zastupitelstvo jinak, podmínky, které mohou ovlivnit poskytování a výši cestovních náhrad, zejména dobu a místo nástupu a ukončení cesty, místo plnění úkolů, způsob dopravy a ubytování, určuje členům zastupitelstva před zahájením pracovní cesty písemně hejtman.
(4)
Stanoví-li tak zastupitelstvo, náleží členovi zastupitelstva náhrada za opotřebení vlastního zařízení nebo jiných předmětů nezbytných k výkonu funkce člena zastupitelstva. To neplatí pro používání motorového vozidla, u kterého se poskytování náhrad řídí odstavci 1 až 3.
§ 56a
(1)
Uvolněný člen zastupitelstva má nárok na dovolenou v délce 5 týdnů za kalendářní rok, přičemž nejvýše 25 dnů dovolené může připadnout na pondělí až pátek, pokud tento den není svátkem36).
(2)
Pokud výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva netrvá po dobu celého kalendářního roku, má nárok na poměrnou část dovolené, která činí za každý i započatý kalendářní měsíc výkonu funkce jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.
(3)
Odměna se za dobu čerpání dovolené nekrátí.
(4)
KrajKraj poskytne uvolněnému členovi zastupitelstva též tu část dovolené, kterou nevyčerpal u svého zaměstnavatele před uvolněním k výkonu veřejné funkce.
(5)
Nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva dovolenou nebo její část v průběhu příslušného kalendářního roku, převádí se mu nárok na ni do bezprostředně následujícího kalendářního roku, v němž se eviduje jako nevyčerpaná dovolená z předchozího kalendářního roku a čerpá se přednostně. Do dalšího kalendářního roku se již tento nárok nepřevádí.
(6)
Nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva ke dni ukončení výkonu funkce poměrnou část dovolené podle odstavce 2 za kalendářní rok, ve kterém došlo k ukončení uvolnění pro výkon funkce, poskytne mu krajkraj náhradu za nevyčerpanou dovolenou. Nevyčerpaná dovolená z předchozího kalendářního roku se nenahrazuje ani nepřevádí.
(7)
Náhrada za nevyčerpanou dovolenou podle odstavce 6 se určí jako násobek počtu kalendářních dnů, za které je poskytována, a jedné třicetiny odměny, která náleží uvolněnému členovi zastupitelstva ke dni ukončení výkonu funkce.
(8)
Vyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva dovolenou v rozsahu větším, než mu náleží podle odstavců 1 až 5, posuzuje se odměna za každý den čerpání dovolené nad rámec zákonného nároku jako přeplatek poskytnuté odměny.
(9)
Krajský úřad vede evidenci o čerpání dovolené uvolněných členů zastupitelstva. Člen zastupitelstva oznámí předem čerpání dovolené krajskému úřadu prostřednictvím hejtmana.
Díl 2
Rada
§ 57
(1)
Rada je výkonným orgánem kraje v oblasti samostatné působnosti. Při výkonu své působnosti odpovídá rada zastupitelstvu. Rada může rozhodovat ve věcech přenesené působnosti, jen stanoví-li tak zákon.
(2)
Radu tvoří hejtman, náměstek hejtmana (náměstci hejtmana) a další členové rady, kteří jsou voleni z členů zastupitelstva. Počet členů rady činí v krajikraji s počtem
a)| do 600 000 obyvatel| 9 členů,
---|---|---
b)| nad 600 000 obyvatel| 11 členů.
(3)
Je-li hejtman nebo náměstek hejtmana odvolán z funkce nebo na tuto funkci rezignoval, přestává být i členem rady.
§ 58
(1)
Rada se schází ke svým schůzím podle potřeby. Schůze rady svolává hejtman. Schůze rady jsou neveřejné. Rada může k jednotlivým bodům svého jednání přizvat i dalšího člena zastupitelstva nebo jiné osoby.
(2)
K platnému usnesení, volbě nebo rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů rady.
(3)
Rada vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání rady.
(4)
Stanoví-li tak předem jednací řád rady, může se člen rady nebo jiná oprávněná osoba zúčastnit schůze rady též distančním způsobem s využitím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku, pokud umožňuje uplatňovat zákonná práva spojená s účastí na schůzi. Jednací řád stanoví pravidla účasti na schůzi rady distančním způsobem. Člen rady má vždy právo účastnit se schůze rady osobně v místě, v němž se schůze rady koná.
(5)
O průběhu schůze rady se pořizuje zápis, ve kterém se vždy uvede počet přítomných členů rady, schválený program schůze rady, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis podepisuje hejtman nebo náměstek hejtmana, spolu s ověřovateli. Zápis, který je nutno pořídit do 15 dnů po skončení schůze, musí být uložen u krajského úřadu k nahlédnutí členům zastupitelstva krajekraje. O námitkách člena rady proti zápisu rozhodne nejbližší schůze rady.
(6)
Rada podává na každém zasedání zastupitelstva zprávu o své činnosti.
§ 59
(1)
Rada připravuje návrhy a podklady pro jednání zastupitelstva a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení. Radě je vyhrazeno
a)
zabezpečovat hospodaření podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v rozsahu svěřeném zastupitelstvem,
b)
stanovit počet zaměstnanců krajekraje zařazených do krajského úřadu, do zvláštních orgánů krajekraje a do organizačních složek a objem prostředků na platy těchto zaměstnanců,
c)
na návrh ředitele krajského úřadu (dále jen „ředitel“) jmenovat a odvolávat vedoucí odborů krajského úřadu v souladu se zvláštním zákonem; jmenování nebo odvolání vedoucích odborů bez návrhu ředitele je neplatné,
d)
zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady (dále jen „komise“), jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy,
e)
ukládat krajskému úřadu úkoly v oblasti samostatné působnosti a kontrolovat jejich plnění,
f)
přezkoumávat opatření přijatá krajským úřadem v samostatné působnosti,
g)
vyřizovat návrhy, připomínky a podněty obcíobcí a právnických osob z územního obvodu kraje,
h)
stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,
i)
vykonávat zakladatelské a zřizovatelské funkce ve vztahu k právnickým osobám, organizačním složkám, které byly zřízeny nebo založeny krajemkrajem nebo které byly na krajkraj převedeny zvláštním zákonem, včetně jmenování a odvolávání jejich ředitelů a stanovení jejich platu a odměn a rozhodování o poskytování návratných finančních výpomocí příspěvkovým organizacím zřízeným krajemkrajem; k tomu pravidelně jedenkrát ročně projednávat zprávu o jejich činnosti, o plnění jejich úkolů, pro které byly založeny nebo zřízeny, a přijímat příslušná opatření k nápravě,
j)
rozhodovat ve věcech krajekraje jako jediného společníka obchodní společnosti,
k)
vydávat nařízení kraje,
l)
projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva nebo komisemi rady,
m)
plnit úkoly stanovené zvláštním právním předpisem,
n)
schvalovat účetní závěrku krajemkrajem zřízené příspěvkové organizace sestavenou k rozvahovému dni.
(2)
Rada rozhoduje o těchto právních jednáních krajekraje:
a)
o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí do 1 000 000 Kč v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí, nejedná-li se o dotace z prostředků státního rozpočtu, o návratné finanční výpomoci příspěvkovým organizacím zřízeným krajemkrajem nebo o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované v době trvání krizového stavu28), mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi,
b)
o vzdání se práva a prominutí dluhu nepřevyšující 1 000 000 Kč,
c)
o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě nepřevyšující 1 000 000 Kč,
d)
o uzavírání dohod o splátkách s lhůtou splatnosti nepřevyšující 18 měsíců,
e)
o nabytí a převodu movitých věcí na kraj včetně peněz,
f)
o poskytování věcných a finančních darů do 500 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce.
(3)
Rada zabezpečuje rozhodování v ostatních záležitostech patřících do samostatné působnosti krajekraje, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu nebo pokud si je zastupitelstvo nevyhradilo.
(4)
Rada může svěřit hejtmanovi, popřípadě krajskému úřadu zcela nebo zčásti rozhodování podle odstavce 2 písm. e) a f). Dále může svěřit hejtmanovi nebo krajskému úřadu zcela nebo zčásti rozhodování podle odstavce 3.
§ 60
(1)
Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady tak, že rada není usnášeníschopná (§ 58 odst. 2) a na nejbližším zasedání zastupitelstva nebude počet členů rady doplněn tak, aby usnášeníschopná byla, vykonává její působnost, až do zvolení potřebného počtu členů rady, zastupitelstvo. V těchto případech zastupitelstvo může svěřit hejtmanovi výkon pravomoci rady s výjimkou vydávání nařízení krajekraje.
(2)
Je-li rada odvolána jako celek a není-li současně s tím zvolena nová rada, vykonává dosavadní rada své pravomoci až do zvolení nové rady.
§ 60a
(1)
Rada vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i po ukončení funkčního období zastupitelstva až do zvolení nové rady. Za zvolení nové rady podle věty první se považuje zvolení alespoň nadpoloviční většiny počtu členů rady, který má být volen podle § 57 odst. 2, jestliže došlo ke zvolení hejtmana nebo náměstka hejtmana.
(2)
Jestliže soud vyhoví návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování, je rada ode dne právní moci rozhodnutí soudu do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva, kromě pravomocí stanovených v odstavci 1, oprávněna stanovit pravidla rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření19a).
Díl 3
Hejtman
§ 61
(1)
Hejtman zastupuje krajkraj navenek.
(2)
Hejtmana a náměstka hejtmana (náměstky hejtmana) volí zastupitelstvo z řad svých členů. Hejtman a náměstek hejtmana musí být občany České republiky. Odpovídají za výkon své funkce zastupitelstvu. Rada může ukládat úkoly hejtmanovi jen v rozsahu své působnosti.
(3)
Hejtman
a)
s náměstkem hejtmana podepisuje právní předpisy krajekraje,
b)
po předchozím souhlasu ministra vnitra jmenuje a odvolává ředitele v souladu se zvláštním zákonem; jmenování nebo odvolání ředitele bez předchozího souhlasu ministra vnitra je neplatné,
c)
stanoví podle zvláštního předpisu21) plat řediteli a ukládá mu úkoly,
d)
na základě zmocnění v zákoně zřizuje pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány,
e)
odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok,
f)
odpovídá za informování občanů o činnosti krajekraje,22)
g)
vykonává další úkoly v samostatné nebo přenesené působnosti, pokud jsou mu svěřeny zastupitelstvem, radou nebo tak stanoví zákon,
h)
plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva a řediteli.
(4)
Hejtman svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva a rady, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva a zápis z jednání rady.
§ 61a
Je-li to nezbytné v souvislosti s řešením mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systémuintegrovaném záchranném systému38), k zabránění jejího vzniku nebo k odstraňování jejích následků, anebo jestliže se na území krajekraje vztahuje krizový stav28), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření, může hejtman rozhodovat v záležitostech podle § 59 odst. 2 písm. e) a f) a § 59 odst. 3 namísto rady, popřípadě zastupitelstva, pokud si podle § 37 rozhodování v těchto záležitostech předem vyhradilo. Tím není dotčeno předchozí svěření pravomoci radou podle § 59 odst. 4.
§ 62
Hejtman pozastaví výkon usnesení rady, má-li za to, že je usnesení nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva.
§ 64
Hejtmana zastupuje náměstek hejtmana. Zastupitelstvo může zvolit více náměstků hejtmana a svěřit jim některé úkoly. Náměstek hejtmana, kterého určí zastupitelstvo, zastupuje hejtmana v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy hejtman nevykonává funkci.
§ 64a
Je-li hejtman ze své funkce odvolán nebo se funkce vzdal a není-li současně zvolen nový hejtman, vykonává jeho pravomoci podle tohoto zákona náměstek hejtmana, kterého určilo zastupitelstvo k zastupování hejtmana (§ 64). Neurčilo-li zastupitelstvo takového náměstka hejtmana nebo byl-li náměstek hejtmana z funkce odvolán nebo se funkce vzdal současně s hejtmanem, pověří zastupitelstvo výkonem pravomocí hejtmana některého z členů rady.
§ 64b
Dosavadní hejtman v období ode dne voleb do zastupitelstva do zvolení nové rady podle § 60a vykonává pravomoci podle § 61; v tomto období vykonává své pravomoci též dosavadní náměstek hejtmana. Nevykonává-li dosavadní hejtman své pravomoci podle věty první, vykonává je dosavadní náměstek hejtmana, a je-li dosavadních náměstků hejtmana více, ten, kterého přede dnem voleb pověřilo zastupitelstvo zastupováním hejtmana, jinak ten, kterého pověřil dosavadní hejtman. Vykonával-li ke dni voleb pravomoci hejtmana člen rady podle § 64a, použijí se věty první a druhá obdobně.
§ 64c
(1)
Hejtman má právo užívat při významných příležitostech závěsný odznak. Závěsný odznak má uprostřed velký státní znak a po obvodu odznaku je uveden název Česká republika.
(2)
Rada může stanovit, v kterých případech může tento odznak užívat jiný člen zastupitelstva nebo ředitel krajského úřadu.
Díl 4
Zvláštní orgány
§ 65
(1)
Hejtman zřizuje pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány, pokud tak stanoví zvláštní zákon.
(2)
V čele zvláštního orgánu může být jen osoba, která, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, prokázala zvláštní odbornou způsobilost v oblasti přenesené působnosti, pro jejíž výkon byl zvláštní orgán zřízen. Pro prokázání zvláštní odborné způsobilosti osoby stojící v čele zvláštního orgánu platí obdobně ustanovení zvláštních právních předpisů upravujících toto prokázání pro úředníky územních samosprávných celků.
(3)
Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na případy, kdy v čele zvláštního orgánu stojí na základě ustanovení zákona hejtman.
Díl 5
Krajský úřad
§ 66
Krajský úřad plní úkoly v samostatné působnosti uložené mu zastupitelstvem a radou a napomáhá činnosti výborů a komisí. Rada může ukládat úkoly krajskému úřadu jen v rozsahu své působnosti svěřené jí zákonem. Krajský úřad rozhoduje v samostatné působnosti v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním zákonem23a).
§ 67
(1)
Krajský úřad vykonává přenesenou působnost s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny zastupitelstvu a radě nebo zvláštnímu orgánu. Krajský úřad
a)
přezkoumává rozhodnutí vydaná orgány obceobce v řízení podle zvláštních zákonů,22a) pokud není zákonem tato působnost svěřena zvláštnímu orgánu nebo zákon nestanoví jinak,
b)
projednává přestupky podle zákona,
c)
poskytuje odbornou a metodickou pomoc obcímobcím,
d)
zabezpečuje koordinaci výstavby a provozu informačního systému kompatibilního s informačními systémy veřejné správy,
e)
provádí kontrolukontrolu výkonu přenesené působnosti obcíobcí,
f)
zřizuje funkci koordinátora pro romské záležitosti,22c)
g)
vykonává další působnosti svěřené mu zákonem.
(2)
Krajský úřad kontroluje v potřebném rozsahu a prostředky, které zákon dává k dispozici, činnost orgánů obcíobcí při výkonu přenesené působnosti.
§ 68
(1)
Krajský úřad tvoří ředitel a zaměstnanci krajekraje zařazení do krajského úřadu (dále jen „zaměstnanec“). V čele krajského úřadu stojí ředitel. Ředitele v případě nepřítomnosti zastupuje zástupce ředitele.
(2)
Krajský úřad se člení na odbory a oddělení.
§ 69
(1)
Ředitel je zaměstnancem kraje. Za plnění úkolů svěřených krajskému úřadu v samostatné a přenesené působnosti je odpovědný hejtmanovi.
(2)
Ředitel
a)
zajišťuje úkoly v přenesené působnosti kraje vyplývající ze zvláštních zákonů,
b)
podává Ústavnímu souduÚstavnímu soudu návrh na zrušení nařízení obceobce za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem22d),
c)
podle zvláštních předpisů plní vůči zaměstnancům krajekraje zařazeným do krajského úřadu funkci statutárního orgánu zaměstnavatele,
d)
stanoví podle zvláštních předpisů21) platy zaměstnancům krajekraje zařazeným do krajského úřadu,
e)
je nadřízeným všech zaměstnanců krajekraje zařazených do krajského úřadu a kontroluje jejich činnost,
f)
vydává zejména organizační a pracovní řád, spisový řád a skartační řád krajského úřadu,
g)
je oprávněn předkládat radě návrhy na vydání nařízení krajekraje,
h)
určuje po projednání s hejtmanem své zástupce,
i)
plní úkoly uložené mu zastupitelstvem, radou nebo hejtmanem,
j)
plní úkoly stanovené v samostatné působnosti zastupitelstvem a radou a další úkoly stanovené zákonem.
(3)
Ředitel je oprávněn zúčastňovat se zasedání zastupitelstva a schůzí rady s hlasem poradním.
(4)
Ředitel nesmí vykonávat funkce v politických stranách a v politických hnutích. Jeho funkce je neslučitelná s funkcí poslance a senátora Parlamentu České republiky a s funkcí člena zastupitelstva územního samosprávného celku.
§ 69a
Krajský úřad v přenesené působnosti provádí dozor nad výkonem přenesené působnosti svěřené orgánům obcíobcí podle zvláštního právního předpisu22e).
§ 70
(1)
Všechny písemnosti vyhotovené orgány kraje týkající se samostatné působnosti se v záhlaví označují názvem kraje s uvedením názvu příslušného orgánu, který písemnost vyhotovil.
(2)
Všechny písemnosti vyhotovené orgány kraje týkající se přenesené působnosti se v záhlaví označují slovy „Krajský úřad“ s uvedením názvu kraje a současně se uvede i název odboru či zvláštního orgánu, který písemnost vyhotovil. Toto neplatí pro nařízení kraje.
§ 70a
Razítko kraje
KrajKraj může používat vlastní razítko. Razítko může krajkraj používat jen v případech, kdy zákonem není stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým státním znakem.
HLAVA V
ORGÁNY ZASTUPITELSTVA A RADY
Výbory
§ 76
(1)
Zastupitelstvo může zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory. Svá stanoviska a návrhy předkládají výbory zastupitelstvu.
(2)
Předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva.
§ 77
(1)
Výbory plní úkoly, kterými je pověří zastupitelstvo. Ze své činnosti odpovídají výbory zastupitelstvu.
(2)
Počet členů výborů je vždy lichý. Výbory se schází podle potřeby.
(3)
K přijetí usnesení je třeba nadpoloviční většiny hlasů všech členů výborů. Usnesení výborů se vyhotovují písemně a podepisuje je předseda výboru.
§ 78
(1)
Zastupitelstvo zřizuje vždy výbor finanční, výbor kontrolní a výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost. Tyto výbory jsou nejméně pětičlenné.
(2)
KrajKraj, v jehož územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu alespoň 5 % občanů krajekraje hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje výbor pro národnostní menšiny, pokud o to písemně požádá spolek zastupující zájmy národnostní menšiny31). Nejméně polovinu členů výboru musí tvořit příslušníci národnostních menšin, ledaže tuto podmínku nelze splnit pro nedostatek kandidátů z řad národnostních menšin.
(3)
Členy finančního a kontrolního výboru nemohou být hejtman, zástupce hejtmana, ředitel ani osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na krajském úřadu.
(4)
Finanční výbor
a)
provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky kraje,
b)
provádí kontrolu hospodaření právnických osob a zařízení založených nebo zřízených krajem, nebo které na kraj byly převedeny,
c)
provádí kontrolukontrolu využití dotací a návratných finančních výpomocí poskytnutých krajemkrajem z jeho prostředků obcímobcím; za tímto účelem je výbor oprávněn požadovat od obcíobcí příslušné podklady a obceobce jsou povinny poskytnout výboru požadovanou součinnost,
d)
plní další úkoly ve finanční oblasti, kterými jej pověří zastupitelstvo.
(5)
Kontrolní výbor
a)
kontroluje plnění usnesení zastupitelstva a rady,
b)
kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a krajským úřadem na úseku samostatné působnosti,
c)
plní další kontrolní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo.
(6)
Výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost
a)
v návaznosti na demografický vývoj a vývoj zaměstnanosti posuzuje a vyjadřuje se k síti škol a školských zařízení, studijních a učebních oborů a k jejich změnám v působnosti kraje,
b)
předkládá návrhy na zkvalitnění péče poskytované školami a školskými zařízeními, popřípadě předškolními zařízeními, které kraj zřizuje,
c)
vyjadřuje se k záměrům na poskytování dotací v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu,
d)
projednává zprávy o výsledcích výchovně vzdělávací činnosti škol, školských zařízení a předškolních zařízení, které krajkraj zřizuje,
e)
plní další úkoly v oblasti výchovy a vzdělávání, kterými jej pověří zastupitelstvo.
§ 79
(1)
O provedené kontrole výbor pořídí zápis, který obsahuje předmět kontroly, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy na opatření směřující k odstranění nedostatků. Zápis podepisuje člen výboru a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala.
(2)
Výbor předloží zápis zastupitelstvu; v případě kontrolního zápisu se k zápisu připojí vyjádření orgánu, případně zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala.
§ 80
Komise
(1)
Rada zřizuje jako své iniciativní a poradní orgány komise. Svá stanoviska a náměty předkládají komise radě.
(2)
Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů.
(3)
Komise je ze své činnosti odpovědna radě.
HLAVA VI
DOZOR
Díl 1
Dozor nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek krajů a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů krajů v samostatné působnosti
§ 81
(1)
Odporuje-li obecně závazná vyhláška krajekraje zákonu, vyzve ministerstvo krajkraj ke zjednání nápravy. Nezjedná-li krajkraj nápravu do 60 dnů od doručení výzvy nebo ministerstvu sdělí, že nápravu nezjedná, rozhodne ministerstvo o pozastavení účinnosti této obecně závazné vyhlášky. Účinnost obecně závazné vyhlášky krajekraje je pozastavena dnem doručení rozhodnutí ministerstva krajikraji. Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví krajikraji přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li zastupitelstvo krajekraje nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky krajekraje zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení krajekraje o zjednání nápravy.
(2)
V případě zřejmého rozporu obecně závazné vyhlášky krajekraje s lidskými právy a základními svobodami může ministerstvo pozastavit její účinnost bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Účinnost obecně závazné vyhlášky krajekraje je pozastavena dnem doručení rozhodnutí ministerstva krajikraji. Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví krajikraji lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li zastupitelstvo krajekraje nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky krajekraje zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení krajekraje o zjednání nápravy.
(3)
Nezjedná-li zastupitelstvo krajekraje nápravu ve stanovené lhůtě a není-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá ministerstvo do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání rozkladu Ústavnímu souduÚstavnímu soudu návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky krajekraje. Je-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá ministerstvo takový návrh Ústavnímu souduÚstavnímu soudu do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o rozkladu, kterým byl rozklad zamítnut. Jestliže Ústavní soudÚstavní soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí ministerstva o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky krajekraje pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu nabude právní moci.
(4)
Zjedná-li zastupitelstvo krajekraje nápravu před rozhodnutím Ústavního souduÚstavního soudu o návrhu podle odstavce 3, sdělí krajkraj neprodleně tuto skutečnost Ústavnímu souduÚstavnímu soudu a ministerstvu. Ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky krajekraje zruší do 15 dnů od doručení sdělení krajekraje o zjednání nápravy.
§ 82
(1)
Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu krajekraje v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nejde-li o obecně závaznou vyhlášku krajekraje, vyzve ministerstvo krajkraj ke zjednání nápravy. Nezjedná-li příslušný orgán krajekraje nápravu do 60 dnů od doručení výzvy nebo ministerstvu sdělí, že nápravu nezjedná, pozastaví ministerstvo výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu krajekraje v samostatné působnosti. Výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu krajekraje v samostatné působnosti je pozastaven dnem doručení rozhodnutí ministerstva krajikraji. Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví krajikraji přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán krajekraje nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu krajekraje v samostatné působnosti zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení krajekraje o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu krajekraje v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(2)
V případě zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu krajekraje v samostatné působnosti se zákonem může ministerstvo pozastavit výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu krajekraje v samostatné působnosti bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu krajekraje v samostatné působnosti je pozastaven dnem doručení rozhodnutí ministerstva krajikraji. Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví krajikraji lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán krajekraje nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu krajekraje v samostatné působnosti zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení krajekraje o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu krajekraje v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(3)
Nezjedná-li příslušný orgán krajekraje ve stanovené lhůtě nápravu a není-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá ministerstvo do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání rozkladu příslušnému soudu návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu krajekraje v samostatné působnosti. Je-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá ministerstvo takový návrh příslušnému soudu do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o rozkladu, kterým byl rozklad zamítnut. Jestliže soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí ministerstva o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu krajekraje v samostatné působnosti pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.
(4)
Zjedná-li příslušný orgán krajekraje před rozhodnutím soudu o návrhu podle odstavce 3 nápravu, sdělí krajkraj neprodleně tuto skutečnost soudu a ministerstvu. Ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu krajekraje v samostatné působnosti zruší do 15 dnů od doručení sdělení krajekraje o zjednání nápravy, jehož přílohou je usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu krajekraje v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(5)
Ministerstvo o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu krajekraje v samostatné působnosti nerozhodne, jestliže již bylo vykonáno; v takovém případě podá pouze návrh soudu na jeho zrušení.
(6)
Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí v případě porušení právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva a v případě, kdy jsou dozor nebo kontrolakontrola výkonu samostatné působnosti krajůkrajů upraveny zvláštním právním předpisem25).
Díl 2
Dozor nad vydáváním a obsahem nařízení krajů a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů krajů v přenesené působnosti
§ 83
(1)
Odporuje-li nařízení krajekraje zákonu nebo jinému právnímu předpisu, vyzve věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad krajkraj ke zjednání nápravy. Nezjedná-li příslušný orgán krajekraje nápravu do 60 dnů od doručení výzvy nebo věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu sdělí, že nápravu nezjedná, rozhodne věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad o pozastavení účinnosti tohoto nařízení krajekraje. Účinnost nařízení krajekraje je pozastavena dnem doručení rozhodnutí věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu krajikraji. Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad v rozhodnutí současně stanoví krajikraji přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán krajekraje nápravu ve stanovené lhůtě, věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad své rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení krajekraje zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení krajekraje o zjednání nápravy.
(2)
V případě zřejmého rozporu nařízení krajekraje s lidskými právy a základními svobodami může věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad pozastavit jeho účinnost bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Účinnost nařízení krajekraje je pozastavena dnem doručení rozhodnutí věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu krajikraji. Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad v rozhodnutí současně stanoví krajikraji přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán krajekraje nápravu ve stanovené lhůtě, věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad své rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení krajekraje zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení krajekraje o zjednání nápravy.
(3)
Nezjedná-li příslušný orgán krajekraje nápravu ve stanovené lhůtě, podá věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro nápravu Ústavnímu souduÚstavnímu soudu návrh na zrušení nařízení krajekraje. Jestliže Ústavní soudÚstavní soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu o pozastavení účinnosti nařízení krajekraje pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu nabude právní moci.
(4)
Zjedná-li příslušný orgán krajekraje před rozhodnutím Ústavního souduÚstavního soudu o návrhu podle odstavce 3 nápravu, sdělí krajkraj neprodleně tuto skutečnost Ústavnímu souduÚstavnímu soudu a věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu. Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení krajekraje zruší do 15 dnů od doručení sdělení krajekraje o zjednání nápravy.
§ 84
(1)
Odporuje-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu krajekraje v přenesené působnosti zákonu, jinému právnímu předpisu a v jejich mezích též usnesení vlády, směrnici ústředního správního úřadu nebo opatření věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu přijatému při kontrolekontrole výkonu přenesené působnosti, vyzve věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad krajkraj ke zjednání nápravy. Nezjedná-li krajkraj nápravu do 60 dnů od doručení výzvy nebo věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu sdělí, že nápravu nezjedná, věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad takové usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu krajekraje zruší a o rozhodnutí o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu krajekraje v přenesené působnosti informuje krajský úřad.
(2)
V případě zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu krajekraje v přenesené působnosti se zákonem může věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad takové usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu krajekraje zrušit bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy.
Díl 3
Společná ustanovení k dozoru
§ 85
(1)
KrajKraj vyvěsí neprodleně na úřední desce po dobu nejméně 15 dnů ode dne jeho doručení rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu krajekraje v samostatné působnosti.
(2)
KrajKraj na požádání zašle neprodleně ministerstvu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů krajekraje v samostatné působnosti. KrajKraj na požádání zašle neprodleně věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů krajekraje v přenesené působnosti.
(3)
Na rozhodování o pozastavení účinnosti nařízení krajekraje a o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu krajekraje v přenesené působnosti se ustanovení správního řádu nepoužijí, s výjimkou ustanovení o základních zásadách činnosti správních orgánů.
(4)
Ustanovení dílů 1 a 2 se nevztahují na rozhodnutí a jiné úkony orgánů krajekraje učiněné podle správního řádu nebo podle daňového řádu.
HLAVA VII
KONTROLA VÝKONU SAMOSTATNÉ A PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI
§ 86
(1)
Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, kontrolují výkon samostatné působnosti svěřené orgánům krajůkrajů ministerstvo a výkon přenesené působnosti svěřené orgánům krajůkrajů věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady.
(2)
KontrolouKontrolou se pro účely tohoto zákona rozumí činnost orgánů veřejné správy uvedených v odstavci 1, při které se zjišťuje, zda orgány krajůkrajů dodržují
a)
při výkonu samostatné působnosti zákony a jiné právní předpisy, s výjimkou právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva,
b)
při výkonu přenesené působnosti zákony, jiné právní předpisy a v jejich mezích též usnesení vlády, směrnice ústředních správních úřadů a opatření příslušných orgánů veřejné správy přijatá při kontrolekontrole výkonu přenesené působnosti.
§ 87
Kontrola výkonu samostatné působnosti
(1)
KrajKraj je povinen zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontroloukontrolou výkonu samostatné působnosti.
(2)
Požádá-li krajkraj o doporučení opatření k nápravě nedostatků zjištěných kontroloukontrolou, uvede kontrolující tato doporučení v protokolu o kontrolekontrole.
(3)
Hejtman, popřípadě jím pověřený zástupce, seznámí s protokolem o kontrolekontrole zastupitelstvo na jeho nejbližším zasedání konaném po ukončení kontrolykontroly. V případě, že byl kontroloukontrolou shledán nezákonný postup krajekraje, přijme krajkraj opatření k nápravě zjištěných nedostatků a opatření k zamezení opakování kontroloukontrolou zjištěných nedostatků.
(4)
Informaci o přijatých nápravných opatřeních krajkraj vyvěsí na úřední desce krajského úřadu po dobu nejméně 15 dnů.
(5)
KrajKraj informuje ministerstvo o splnění povinností stanovených v odstavcích 1, 3 a 4.
§ 88
Kontrola výkonu přenesené působnosti
(1)
Při kontrolekontrole výkonu přenesené působnosti svěřené orgánům krajůkrajů jedná za tyto orgány v případě krajského úřadu ředitel nebo jím pověřená osoba a v případě ostatních orgánů krajekraje hejtman nebo jím pověřená osoba.
(2)
Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontroloukontrolou a splnění uložených opatření.
HLAVA VIII
VZTAH MINISTERSTEV A VLÁDY K ÚZEMNÍM SAMOSPRÁVNÝM CELKŮM
§ 92
(1)
Při výkonu přenesené působnosti jsou orgány územní samosprávy podřízeny příslušnému ministerstvu.
(2)
Příslušná ministerstva, do jejichž působnosti náleží úseky státní správy vykonávané orgány územní samosprávy, řídí v rámci zákonů výkon státní správy vydáváním právních předpisů a směrnic; podmínkou platnosti směrnice je její publikace, ve výjimečném případě oznámení o vydání ve Věstníku vlády pro orgány krajůkrajů a orgány obcíobcí.
§ 92a
Vztah ministerstev ke krajům
Příslušná ministerstva, do jejichž působnosti náleží úseky státní správy vykonávané orgány krajekraje,
a)
přezkoumávají rozhodnutí orgánů krajekraje vydaná na úseku přenesené působnosti ve správním řízení;4) na přezkoumávání rozhodnutí orgánů krajekraje vydaných ve správním řízení se vztahují ustanovení správního řádu,
b)
kontrolují výkon přenesené působnosti orgány krajekraje na svěřeném úseku.
§ 93
Ministerstvo ve vztahu ke krajům na úseku přenesené působnosti
a)
koordinuje vydávání směrnic ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, jež se dotýkají přenesené působnosti krajekraje nebo přenesené působnosti obceobce; k tomu vydává Věstník vlády pro orgány krajůkrajů a orgány obcíobcí; podmínkou platnosti směrnic ústředních správních úřadů je jejich vyhlášení ve Věstníku vlády pro orgány krajůkrajů a orgány obcíobcí,
b)
kontroluje dodržování usnesení a opatření vlády v činnosti příslušných orgánů krajekraje a poskytování odborné pomoci krajským úřadem obcímobcím,
c)
organizuje porady ředitelů krajských úřadů,
d)
ve spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady organizuje provádění kontrol na vybraných úsecích činnosti orgánů kraje, vyhodnocuje jejich výsledky a předkládá vládě návrhy na potřebná opatření,
e)
řídí a ve spolupráci s příslušnými ministerstvy koordinuje výstavbu a realizaci informačních systémů krajů a zabezpečuje řešení a realizaci projektů.
HLAVA IX
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
Společná ustanovení
§ 94
(1)
Je-li orgánům krajekraje svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob ve věcech patřících do samostatné působnosti krajekraje, k řízení je příslušný krajský úřad; na jeho rozhodování se vztahuje správní řád,4) pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. K přezkoumávání těchto rozhodnutí je příslušné ministerstvo, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak25a); odvolací orgán nemůže rozhodnutí změnit.
(2)
Skutečnosti nasvědčující vyloučení zaměstnance zařazeného do krajského úřadu27) z projednávání a rozhodování věci ve správním řízení se oznamují příslušnému vedoucímu odboru krajského úřadu; skutečnosti nasvědčující vyloučení vedoucího odboru krajského úřadu nebo vedoucího nebo člena zvláštního orgánu se oznamují řediteli krajského úřadu. O podjatosti rozhoduje zaměstnanec, jemuž se skutečnosti nasvědčující vyloučení oznamují; ten také v případě rozhodnutí o vyloučení pro podjatost učiní potřebná opatření k zajištění dalšího řízení.
(3)
Orgány kraje samy vykonávají správní rozhodnutí jimi vydaná, pokud není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí. Pokuty uložené krajem vybírá a vymáhá kraj;26) výnos pokut je příjmem kraje, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
(4)
Správní řízení pravomocně neskončená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.
§ 95
Tento zákon se nevztahuje na hlavní město Prahu.
Přechodná ustanovení
§ 96
(1)
Přednosta okresního úřadu v sídle kraje přijme do pracovního poměru k okresnímu úřadu zaměstnance, kteří budou určeni ministerstvem na základě výsledků výběrového řízení organizovaného ministerstvem. Tito zaměstnanci zabezpečí přípravu zahájení činnosti nově zvolených orgánů kraje a výkon působnosti krajského úřadu.
(2)
Pro Brněnský kraj zabezpečí úkoly podle odstavce 1 Okresní úřad Brno-venkov, pro Ostravský kraj Okresní úřad Karviná a pro Plzeňský kraj Okresní úřad Plzeň-sever.
(3)
Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců přijatých podle odstavců 1 a 2 přecházejí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona z okresních úřadů na příslušné kraje.
§ 97
Ustavující zasedání zastupitelstev zvolených ve volbách v roce 2000 svolá ministr vnitra. Termín jeho konání stanoví tak, aby se uskutečnila do 40 dnů od vyhlášení výsledků voleb.
§ 97a
(1)
KrajeKraje obdrží ze státního rozpočtu příspěvek27a) určený na úhradu nákladů spojených s převzetím výkonu státní správy v souvislosti s druhou fází reformy veřejné správy v celkovém objemu 536 mil. Kč pro rok 2003.
(2)
Výši příspěvku pro jednotlivé krajekraje určí vláda svým usnesením.
(3)
Příspěvek neobdrží krajekraje, které budou dlouhodobě využívat administrativní budovy v majetku státu nebo na něž tento majetek přejde.
(4)
V případě, že krajekraje budou administrativní budovy dlouhodobě využívat pouze částečně, odstavec 3 se použije přiměřeně.
Závěrečná ustanovení
§ 99
Účinnost
(1)
Tento zákon nabývá účinnosti dnem voleb do zastupitelstev v krajíchkrajích, s výjimkou ustanovení § 7, 29, 30 a 67, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2001.
(2)
Ustanovení § 96 nabývá účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona ve Sbírce zákonů.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Rychetský v. r.
Příloha k zákonu č. 129/2000 Sb.
Koeficienty pro stanovení výše odměn členů zastupitelstev krajů
Číslo řádku - velikostní kategorie kraje| Počet obyvatel
s trvalým pobytem na území kraje| Uvolnění členové zastupitelstva| Neuvolnění členové zastupitelstva
---|---|---|---
hejtman| náměstek hejtmana| člen rady (neuvedený ve sl. 1 a 2)| předseda výboru zastupitelstva, komise rady, zvl. orgánu, ostatní uvolnění| hejtman| náměstek hejtmana| člen rady (neuvedený ve sl. 5 a 6)| předseda výboru zastupitelstva, komise rady, zvláštního
orgánu| člen výboru zastupitelstva, komise rady, zvláštního orgánu| člen zastupitelstva bez dalších funkcí
| | 1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9| 10
1| krajkraj do 500 000| 3,632| 3,196| 2,906| 2,470| 2,179| 1,961| 0,436| 0,254| 0,218| 0,182
2| krajkraj 500 001 - 1 000 000| 3,753| 3,303| 3,003| 2,552| 2,252| 2,027| 0,450| 0,263| 0,225| 0,188
3| krajkraj nad 1 000 000| 3,874| 3,409| 3,100| 2,635| 2,325| 2,092| 0,465| 0,271| 0,232| 0,194
1)
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).
1a)
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).
2)
§ 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
4)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.
5)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.
6)
Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů.
7)
Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
9)
Například občanský zákoník.
9a)
§ 8 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).
9b)
§ 25 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
9c)
Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.
11)
§ 214 a násl. občanského zákoníku.
12)
§ 49 až 53 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
13)
§ 2 odst. 1, § 124, 206 zákoníku práce.
15)
§ 64 odst. 2 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
19a)
§ 13 odst. 2 a § 16 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
21)
Zákon č. 143/1992 Sb.
22)
Zákon č. 106/1999 Sb.
22a)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
22c)
§ 6 odst. 7 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů.
22d)
§ 125 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 234/2006 Sb.
22e)
§ 125 a 126 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 234/2006 Sb.
23a)
Například § 22 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 477/2008 Sb.
24)
Čl. 87 odst. 1 písm. c) ústavního zákona č. 1/1993 Sb.
25)
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.
25a)
Například § 22 odst. 8 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 477/2008 Sb.
26)
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
27)
§ 9 zákona č. 71/1967 Sb.
27a)
§ 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změnách některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
28)
§ 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
29)
§ 2716 a násl. občanského zákoníku.
30)
§ 74 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).
31)
§ 5 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů.
§ 214 občanského zákoníku.
32)
§ 206 odst. 3 a 4 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
33)
§ 21 a 22 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
34)
§ 3 odst. 3 písm. g) zákona č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 158 odst. 8 písm. g) zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
35)
Část sedmá hlava III a IV zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.
36)
Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů.
37)
Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.
38)
§ 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 130/2000 Sb. | Zákon č. 130/2000 Sb.
Zákon o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů
Vyhlášeno 15. 5. 2000, datum účinnosti 1. 6. 2000, částka 38/2000
* ČÁST PRVNÍ - VOLBY DO ZASTUPITELSTEV KRAJŮ (§ 1 — § 69a)
* ČÁST DRUHÁ - Změna občanského soudního řádu (§ 70 — § 70)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (§ 71 — § 71)
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 72 — § 72)
Aktuální znění od 2. 3. 2019 (38/2019 Sb.)
130
ZÁKON
ze dne 12. dubna 2000
o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
VOLBY DO ZASTUPITELSTEV KRAJŮ
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
(1)
Podle tohoto zákona se volí zastupitelstva krajů.1)
(2)
Funkční období zastupitelstev krajů je čtyřleté.2) Volby do zastupitelstev krajů se konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí.
§ 2
Volby do zastupitelstev krajů se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva,3) podle zásad poměrného zastoupení.
§ 3
(1)
Volby do zastupitelstev krajů vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Rozhodnutí o vyhlášení voleb do zastupitelstev krajů se uveřejňuje ve Sbírce zákonů. Za den vyhlášení voleb do zastupitelstev krajů se považuje den, kdy byla rozeslána částka Sbírky zákonů, v níž bylo rozhodnutí o vyhlášení voleb do zastupitelstev krajů uveřejněno.
(2)
Volby do zastupitelstev krajů se konají ve 2 dnech, kterými jsou pátek a sobota. Hlasování začíná ve 14.00 hodin a končí ve 22.00 hodin prvého dne volebdne voleb. Druhý den volebden voleb začíná hlasování v 8.00 hodin a končí ve 14.00 hodin.
(3)
Volby do zastupitelstev krajů se konají ve všech krajích v tytéž dny, pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 4
Právo volit
(1)
Právo volit do zastupitelstva kraje má státní občan České republiky, který alespoň ve druhý den volebden voleb dosáhl věku nejméně 18 let a je přihlášen k trvalému pobytu v obciobci,4) která náleží do územního obvodu kraje, (dále jen „volič“).
(2)
Překážkami výkonu volebního práva podle odstavce 1 jsou
a)
zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody,
b)
omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva5),
c)
zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu,6) nebo
d)
výkon služby vojáka z povolání v zahraničí nebo výkon služby vojáka v záloze v zahraničí.
§ 5
Právo být volen
(1)
Členem zastupitelstva kraje může být zvolen každý volič, u kterého není překážka ve výkonu volebního práva podle § 4 odst. 2 písm. a) a b).
(2)
Funkce člena zastupitelstva kraje je neslučitelná
a)
s funkcí vykonávanou na ministerstvu, jiném ústředním orgánu státní správy nebo na orgánu státní správy s celostátní působností, obsazovanou volbou, jmenováním nebo ustanovováním,8)
b)
s funkcí vykonávanou zaměstnancem kraje, zařazeným do krajského úřadu, zaměstnancem obce, zařazeným do obecního úřadu, nebo zaměstnancem jiného než ústředního orgánu státní správy, nejde-li o orgán s celostátní působností, jsou-li tyto funkce obsazovány volbou, jmenováním nebo ustanovováním,8)
c)
s funkcí statutárního zástupce právnické osoby zřízené nebo založené krajem, anebo v níž má kraj majetkovou účast.
(3)
Funkce člena zastupitelstva kraje je neslučitelná podle odstavce 2 písm. b) jen tehdy, vykonává-li zaměstnanec příslušnou funkci na orgánu, jehož územní působnost se alespoň zčásti kryje s územní působností tohoto kraje.
HLAVA II
VOLEBNÍ ORGÁNY
§ 6
Volebními orgány podle tohoto zákona jsou
a)
Státní volební komiseStátní volební komise,
b)
Ministerstvo vnitra,
c)
Český statistický úřad,
d)
krajský úřad,
e)
pověřený obecní úřad,9) ve městech Brno, Ostrava a Plzeň úřad městské části nebo městského obvodu (dále jen „pověřený obecní úřad“),
f)
obecní úřad, městský úřad, úřad města, ve městech Brno, Ostrava, Plzeň úřad městské části nebo městského obvodu (dále jen „obecní úřad“),
g)
starosta obceobce, primátor statutárního města, které není územně členěno, a v územně členěných statutárních městech starosta městské části nebo městského obvodu (dále jen „starosta“),
h)
okrsková volební komise,
i)
ředitel krajského úřadu.
§ 7
Státní volební komise
(1)
Státní volební komiseStátní volební komise je stálým orgánem na úseku voleb do zastupitelstev krajů.
(2)
Předsedou Státní volební komiseStátní volební komise je ministr vnitra.
(3)
Další členy a náhradníky Státní volební komiseStátní volební komise jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra vnitra. Státní volební komiseStátní volební komise je složena, s výjimkou jejího předsedy, ze zaměstnanců Ministerstva vnitra, Českého statistického úřadu, Ministerstva financí, Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva obrany, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí a Kanceláře prezidenta republiky. Návrh na jmenování a odvolání členů a náhradníků Státní volební komiseStátní volební komise ministru vnitra předkládají ministr financí, ministr zahraničních věcí, ministr spravedlnosti, ministr obrany, ministr zdravotnictví, ministr práce a sociálních věcí, předseda Českého statistického úřadu a vedoucí Kanceláře prezidenta republiky.
(4)
Pro účely organizačně technického zabezpečení činnosti Státní volební komiseStátní volební komise zřizuje ministr vnitra sekretariát, tvořený zaměstnanci Ministerstva vnitra.
§ 8
(1)
Státní volební komiseStátní volební komise
a)
koordinuje přípravu, organizaci, průběh a provedení voleb,
b)
určí losem číslo, kterým budou pro volby do zastupitelstev krajů označeny hlasovací lístky politických stran, politických hnutí a koalic,
c)
vykonává dohled nad zabezpečením úkonů nezbytných pro organizačně technické provádění voleb,
d)
vyhlašuje a uveřejňuje celkové výsledky voleb do zastupitelstev krajů sdělením ve Sbírce zákonů,
e)
vydává povolení k přítomnosti dalších osob při sčítání hlasů okrskovou volební komisí.
(2)
Mezi jednáními Státní volební komiseStátní volební komise její předseda činí opatření v neodkladných záležitostech a ukládá úkoly k jejich zajištění.
§ 9
Ministerstvo vnitra
(1)
Ministerstvo vnitra je ústředním orgánem státní správy na úseku voleb.10)
(2)
Ministerstvo vnitra
a)
metodicky řídí organizační a technickou přípravu, průběh a provedení voleb,
b)
řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni kraje,
c)
zajišťuje tisk volebních materiálů a organizačně zajišťuje tisk hlasovacích lístků.
§ 10
Český statistický úřad
(1)
Český statistický úřad vypracovává závazný systém zjišťování a zpracování výsledků voleb do zastupitelstev krajů a zajišťuje vyhotovení příslušného programového vybavení pro účely zpracování a poskytování výsledků voleb do zastupitelstev krajů.
(2)
Český statistický úřad dále
a)
zabezpečuje technicky systém zpracování výsledků voleb do zastupitelstev krajů,12) stanovený v odstavci 1, na pracovištích vytvářených u pověřených obecních úřadů, u krajských úřadů a u Státní volební komiseStátní volební komise; při tom spolupracuje s Ministerstvem vnitra, krajskými úřady a obecními úřady,
b)
vyhotovuje zápisy o výsledcích voleb do zastupitelstev krajů a předá je neprodleně krajským úřadům,
c)
zpracuje celkové údaje o výsledcích voleb do zastupitelstev krajů a předá je neprodleně Státní volební komisiStátní volební komisi,
d)
technicky zajišťuje dostupnost a poskytování průběžných a celkových výsledků voleb do zastupitelstev krajů,
e)
pro jednotlivá pracoviště podle odstavce 2 písm. a) zabezpečuje zaměstnance Českého statistického úřadu pověřené zjišťováním a zpracováním výsledků voleb do zastupitelstev krajů a potřebný počet dalších osob pro zajištění zpracování a poskytování výsledků voleb a provádí jejich školení,
f)
provádí školení členů okrskových volebních komisí k systému zjišťování a zpracování výsledku hlasování, a to alespoň pro osoby, jejichž účast na školení je povinná,
g)
na pracovišti u pověřených obecních úřadů zajišťuje vydání písemného dokladu ve formě počítačové sestavy okrskovým volebním komisím osvědčujícího, že výsledek hlasování z volebního okrsku byl do dalšího zpracování převzat bezchybně,
h)
zajišťuje předání zápisů o průběhu a výsledku hlasování, převzatých od okrskových volebních komisí, do úschovy krajskému úřadu nejpozději do 10 dnů od ukončení zpracování na úrovni pověřeného obecního úřadu,
i)
vyhotovuje registry a číselníky kandidátů a kandidujících politických stran, politických hnutí a koalic,
j)
řeší stížnosti na funkci technických zařízení a příslušného programového vybavení, použitých při zpracování výsledků voleb do zastupitelstev krajů,
k)
po vyhlášení celkových výsledků voleb do zastupitelstev krajů Státní volební komisíStátní volební komisí na vyžádání poskytuje informace o výsledcích voleb do zastupitelstev krajů v požadovaném územním členění.
(3)
Být v místnosti, kde okrsková volební komise sčítá hlasy (§ 38 odst. 1), převzít stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování a výsledek hlasování na technickém nosiči (§ 41 odst. 1), stanovit lhůtu k odstranění chyb a předání nového zápisu o průběhu a výsledku hlasování (§ 41 odst. 2), vydat pokyn k ukončení zasedání okrskové volební komise ve druhý den volebden voleb (§ 41 odst. 3), zajistit převzetí výsledků hlasování za všechny územně příslušné volební okrsky a zpracování celkového výsledku voleb v kraji (§ 42 odst. 1) a vyhotovit a podepsat zápis o výsledku voleb do zastupitelstva kraje (§ 42 odst. 2 a 4) může pouze osoba, která má pověření podle odstavce 2 písm. e).
§ 11
Krajský úřad
(1)
Krajský úřad
a)
zajišťuje organizačně a technicky přípravu, průběh a provedení voleb v kraji,
b)
projednává a registruje kandidátní listiny,
c)
poskytuje adresy zmocněnců politických stran, politických hnutí a koalic, které byly zaregistrovány, okrskovým volebním komisím,
d)
zajišťuje tisk hlasovacích lístků pro kraj,
e)
sestavuje přehled o telefonním spojení do každé volební místnosti v územním obvodu kraje z podkladů pověřených obecních úřadů a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup,
f)
zajišťuje místnosti a pomocné prostředky pro činnost pracoviště Českého statistického úřadu na úrovni kraje a spolupracuje s ním na zajištění potřebných technických zařízení pro zpracování a poskytování výsledku voleb na tomto pracovišti a pracovištích vytvářených u pověřených obecních úřadů,
g)
vyhlašuje a uveřejňuje výsledek voleb do zastupitelstva kraje vyvěšením na úřední desce neprodleně po jeho zjištění,
h)
předává osvědčení o zvolení členem zastupitelstva kraje zvoleným kandidátům,
i)
zajišťuje pomocné prostředky pro zajištění voleb na úrovni kraje,
j)
zajišťuje ověřování způsobilosti na úseku voleb pro zaměstnance obceobce zařazeného do pověřeného obecního úřadu a pověřeného činností na úseku voleb, který prokáže zkouškou potřebné znalosti; o kladném výsledku ověření způsobilosti vydá osvědčení; ověření způsobilosti na úseku voleb nahrazuje prokázání zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu,12a)
k)
ukládá pokuty podle tohoto zákona,
l)
řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni obceobce a města,
m)
kontroluje průběh hlasování ve volebních místnostech,
n)
archivuje volební dokumentaci,
o)
v případě potřeby poskytuje nezbytnou součinnost při zajištění školení členů okrskových volebních komisí prováděného Českým statistickým úřadem k systému zjišťování a zpracování výsledků voleb a pověřeným obecním úřadem k zásadám hlasování.
(2)
Převzít kandidátní listiny (§ 20 odst. 3), potvrdit podání kandidátní listiny (§ 20 odst. 3), převzít listinu o odvolání zmocněnce (§ 21 odst. 5), vyhotovit a zaslat rozhodnutí o registraci, o odmítnutí kandidátní listiny nebo o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině (§ 22 odst. 4 a 5), převzít prohlášení o vzdání se kandidatury a o jejím odvolání (§ 23 odst. 2), změnit označení kandidátů na kandidátní listině (§ 23 odst. 3) a podepsat zápis o výsledku voleb do zastupitelstva kraje [§ 42 odst. 4 písm. b)] může pouze osoba, která má osvědčení podle zvláštního právního předpisu.12b)
(3)
Krajský úřad využívá pro účely registrace kandidátních listin
a)
referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b)
údaje z informačního systému evidence obyvatel.
(4)
Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. a) jsou
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména (dále jen „jméno“),
c)
adresa místa pobytu,
d)
datum narození,
e)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
f)
datum, místo a okres či stát úmrtí nebo den smrti uvedený v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého a datum nabytí právní moci tohoto soudního rozhodnutí.
(5)
Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. b) jsou
a)
jméno, příjmení, včetně předchozích příjmení,
b)
datum narození,
c)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
d)
adresa místa trvalého pobytu,
e)
omezení svéprávnosti,
f)
rodné číslo,
g)
datum, místo a okres či stát úmrtí nebo den smrti uvedený v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého a datum nabytí právní moci tohoto soudního rozhodnutí.
(6)
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(7)
Ze získaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
§ 13
Pověřený obecní úřad
(1)
Pověřený obecní úřad
a)
zajišťuje místnosti a pomocné prostředky pro činnost pracoviště Českého statistického úřadu při přejímce, kontrole a zpracování zápisů o průběhu a výsledku hlasování, přebíraných od okrskových volebních komisí,
b)
spolupracuje s Českým statistickým úřadem na zajištění potřebných technických zařízení a pracovních sil pro vstup výsledku hlasování z jednotlivých volebních okrsků do systému zpracování na tomto pracovišti,
c)
sestavuje přehled o telefonním spojení do každé volební místnosti ve svém správním obvodu z podkladů obecních úřadů, zasílá jej krajskému úřadu nejpozději 4 dny přede dnem volebdnem voleb a zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup,
d)
kontroluje průběh hlasování ve volebních místnostech,
e)
kontroluje sčítání hlasů okrskovou volební komisí,
f)
řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni městských částí nebo městských obvodů,
g)
archivuje volební dokumentaci,
h)
zajišťuje a provádí školení členů okrskových volebních komisí k zásadám hlasování a zajišťuje školení k systému zjišťování a zpracování výsledků voleb, které provádí Český statistický úřad, a informuje obecní úřad o účasti na těchto školeních.
(2)
Provádět kontrolu podle odstavce 1 písm. d) a e) a činnost podle odstavce 1 písm. b) a h) může pouze osoba, která má osvědčení podle § 11 odst. 1 písm. j).
§ 14
Obecní úřad
Obecní úřad
a)
zajišťuje volební místnosti pro okrskové volební komise, zejména jejich vybavení, a potřebné pracovní síly,
b)
zajišťuje telefonní spojení do každé volební místnosti v územním obvodu obceobce a telefonní číslo nahlašuje nejpozději 9 dnů přede dnem volebdnem voleb pověřenému obecnímu úřadu,
c)
vydává voličské průkazy podle § 26a,
d)
řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni volebního okrsku,
e)
archivuje volební dokumentaci.
§ 15
Starosta
(1)
Starosta
a)
zajišťuje informování voličů o době a místě konání voleb do zastupitelstva kraje v obciobci, městě, městské části nebo městském obvodu (dále jen „obecobec“),
b)
zajišťuje distribuci hlasovacích lístků voličům,
c)
stanovuje, s přihlédnutím k počtu voličů ve volebním okrsku, ve lhůtě 60 dnů přede dnem volebdnem voleb do zastupitelstva kraje, minimální počet členů okrskové volební komise, a to tak, aby počet členů byl nejméně 6, s výjimkou volebních okrsků do 300 voličů, kde může být okrsková volební komise čtyřčlenná,
d)
svolává první zasedání okrskové volební komise tak, aby se uskutečnilo nejpozději do 21 dnů přede dnem volebdnem voleb, a vyrozumí členy okrskové volební komise, jejichž účast na školení je povinná, o termínech školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování a důsledcích nesplnění povinnosti se jich účastnit,
e)
jmenuje a odvolává zapisovatele okrskové volební komise (dále jen „zapisovatel“),
f)
poskytuje každé politické straně, politickému hnutí a koalici, jejichž kandidátní listina byla zaregistrována, informace o počtu a sídlech volebních okrsků nejpozději 45 dnů před zahájením voleb,
g)
plní další úkoly stanovené tímto zákonem.
(2)
Oznámení o svolání prvního zasedání okrskové volební komise zasílá starosta delegovaným a jmenovaným zástupcům do datové schránky, případně na adresu, kterou mu sdělili jako adresu pro doručování, na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na kterou mají být doručovány písemnosti, nebo na adresu místa jejich trvalého pobytu a současně toto oznámení vyvěsí na úřední desce obecního úřadu; oznámení se pokládá za doručené dnem vyvěšení na úřední desce. Při vyrozumění členů okrskové volební komise o termínech školení a o důsledcích nesplnění povinnosti se jich účastnit postupuje starosta obdobně.
§ 16
Okrsková volební komise
Okrsková volební komise
a)
dbá o pořádek ve volební místnosti,
b)
zajišťuje hlasování a dozírá na jeho průběh,
c)
sčítá hlasy a vyhotovuje zápis o průběhu a výsledku hlasování,
d)
odevzdá ostatní volební dokumentaci do úschovy obecnímu úřadu.
§ 17
(1)
Členem okrskové volební komise může být státní občan České republiky,
a)
který v den složení slibu dosáhl věku nejméně 18 let,
b)
u něhož nenastala překážka výkonu volebního práva, a
c)
který není kandidátem pro volby do zastupitelstva kraje, pro který je okrsková volební komise vytvořena.
(2)
Každá politická strana, politické hnutí a koalice, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do zastupitelstva kraje, může delegovat nejpozději 30 dnů přede dnem volebdnem voleb jednoho člena a jednoho náhradníka do okrskové volební komise v každém volebním okrsku, ve kterém se do příslušného zastupitelstva kraje volí. Není-li takto dosaženo nejnižšího stanoveného počtu členů okrskové volební komise podle § 15 odst. 1 písm. c), deleguje před jejím prvním zasedáním členy na neobsazená místa starosta. Poklesne-li počet členů okrskové volební komise v průběhu voleb pod stanovený počet a není-li dostatečný počet náhradníků delegován podle věty první, deleguje členy komise na neobsazená místa starosta.
(3)
Delegování členů a náhradníků podle odstavce 2 se provede tak, že se jejich seznam osobně doručí nebo zašle starostovi, a to v listinné podobě nebo v elektronické podobě; o osobním doručení se sepíše úřední záznam nebo se potvrdí převzetí. Seznam musí obsahovat jméno a příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu člena, popřípadě náhradníka, a jméno a příjmení zmocněnce politické strany, politického hnutí nebo koalice, popřípadě jméno a příjmení osoby, která je k tomuto úkonu zmocněncem pověřena a která kopii tohoto písemného pověření k seznamu přiloží. Dále může seznam obsahovat telefonní číslo, adresu pro doručování nebo adresu elektronické pošty člena, popřípadě náhradníka a údaj, do které okrskové volební komise mají být delegovaní členové a náhradníci zařazeni; pokud tento údaj chybí, zařadí je do okrskových volebních komisí starosta. Seznam podepíše zmocněnec politické strany, politického hnutí nebo koalice nebo osoba, která je k provedení delegování členů a náhradníků podle odstavce 2 zmocněncem pověřena.
(4)
Členství v okrskové volební komisi vzniká složením slibu tohoto znění: „Slibuji na svou čest, že budu svědomitě a nestranně vykonávat svoji funkci a budu se při tom řídit Ústavou, zákony a jinými právními předpisy České republiky.". Slib skládá delegovaný zástupce tak, že se podepíše pod písemné znění slibu; tím se zároveň ujímá své funkce.
(5)
Členství v okrskové volební komisi zaniká
a)
dnem ukončení činnosti okrskové volební komise (§ 45),
b)
úmrtím,
c)
okamžikem, kdy předseda okrskové volební komise obdrží písemné sdělení o vzdání se funkce člena okrskové volební komise; toto písemné oznámení nelze vzít zpět,
d)
okamžikem, kdy předseda okrskové volební komise obdrží písemné odvolání člena okrskové volební komise tím, kdo jej delegoval,
e)
pozbytím státního občanství,13)
f)
ve dnech volebdnech voleb, nevykonává-li člen okrskové volební komise svoji funkci a jeho nepřítomnost ve volební místnosti trvá nepřetržitě déle než dvě hodiny.
(6)
Zapisovatel je členem okrskové volební komise; z jednání komise pořizuje zápis. Zapisovatel skládá slib ve znění a způsobem uvedeným v odstavci 4. Je jmenován starostou nejpozději 20 dnů před prvním zasedáním okrskové volební komise. Starosta odvolá zapisovatele, který přestane vykonávat svoji funkci nebo ji nevykonává řádně, a na jeho místo neprodleně jmenuje nového zapisovatele.
§ 18
(1)
Za člena, jehož členství zaniklo podle § 17 odst. 5, povolá předseda okrskové volební komise náhradníka; náhradník se stává členem okrskové volební komise složením slibu podle § 17 odst. 4. Nastanou-li skutečnosti uvedené v § 17 odst. 5 písm. b) až f) a není-li dostatečný počet náhradníků delegován podle § 17 odst. 2 věty první, postupuje starosta po upozornění předsedy okrskové volební komise podle § 17 odst. 2 věty třetí.
(2)
Okrsková volební komise je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. Usnesení je přijato, vyslovila-li se pro něj nadpoloviční většina přítomných členů.
(3)
Okrsková volební komise si na svém prvním zasedání určí losem ze svých členů předsedu a místopředsedu. Losování řídí zapisovatel; zapisovatel se do losování nezařazuje. Pokud předseda nebo místopředseda okrskové volební komise odstoupí nebo nebude moci z jiných závažných důvodů vykonávat svoji funkci, proběhne losování znovu; do losování předsedy okrskové volební komise nebude zařazen místopředseda okrskové volební komise; do losování místopředsedy okrskové volební komise nebude zařazen předseda okrskové volební komise.
(4)
Předsedu okrskové volební komise v době jeho nepřítomnosti zastupuje místopředseda okrskové volební komise.
(5)
Zapisovatel, předseda a místopředseda okrskové volební komise je povinen zúčastnit se školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování.
(6)
Obecní úřad ve spolupráci se zapisovatelem zajistí, aby ve volební místnosti v průběhu hlasování bylo u každého člena okrskové volební komise uvedeno jeho jméno, příjmení, funkce v okrskové volební komisi a údaj o tom, zda jej delegovala politická strana, politické hnutí nebo koalice anebo jmenoval starosta.
§ 19
Činnost volebních orgánů je výkonem státní správy.
HLAVA III
KANDIDÁTNÍ LISTINY A HLASOVACÍ LÍSTKY
§ 20
Kandidátní listiny
(1)
Kandidátní listiny pro volby do zastupitelstev krajů mohou podávat registrované politické strany a politická hnutí,11) jejichž činnost nebyla pozastavena, a jejich koalice; za kandidátní listinu podanou koalicí se považuje ta, kterou všechny společně kandidující politické strany a politická hnutí jednoznačně na kandidátní listině jako koaliční označí, uvedou, kdo je členem koalice, a stanoví její název.
(2)
Každá politická strana, politické hnutí a koalice může podat pro volby do téhož zastupitelstva kraje pouze jednu kandidátní listinu; pokud politická strana a politické hnutí podávají samostatně kandidátní listiny, nemohou již být součástí koalice. Každá politická strana a politické hnutí může být členem pouze jedné koalice.
(3)
Kandidátní listiny se podávají nejpozději 66 dnů přede dnem volebdnem voleb do zastupitelstva kraje krajskému úřadu. Podání kandidátní listiny krajský úřad potvrdí zmocněnci politické strany, politického hnutí nebo koalice a zašle Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (dále jen „Úřad“) zřízenému podle zákona upravujícího sdružování v politických stranách a politických hnutích seznam politických stran, politických hnutí a koalic, které podaly kandidátní listinu.
§ 21
(1)
Kandidátní listina obsahuje
a)
název kraje,
b)
název politické strany, politického hnutí nebo koalice a její složení,
c)
jména a příjmení kandidátů, pohlaví, věk ke druhému dni volebdni voleb, jejich povolání, obecobec, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu, název politické strany nebo politického hnutí, jehož jsou členy, nebo údaj, že kandidát není členem žádné politické strany nebo politického hnutí (dále jen „bez politické příslušnosti“),
d)
pořadí kandidáta na kandidátní listině, vyjádřené pomocí arabské číslice,
e)
jméno a příjmení zmocněnce politické strany, politického hnutí nebo koalice a jméno a příjmení jeho náhradníka s uvedením místa, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu,
f)
jde-li o koalici, název politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo,
g)
podpis zmocněnce politické strany, politického hnutí nebo koalice,
h)
jméno a příjmení, označení funkce a podpis osoby oprávněné jednat jménem politické strany nebo politického hnutí;14) v případě koalice jména a příjmení, označení funkcí a podpisy všech osob oprávněných jednat jménem všech politických stran a politických hnutí, které ji tvoří.
(2)
Ke kandidátní listině musí být přiloženo vlastnoručně podepsané prohlášení kandidáta, že souhlasí se svou kandidaturou, že mu nejsou známy překážky volitelnosti, popřípadě tyto překážky pominou ke dni volebdni voleb do zastupitelstva kraje, a že nedal souhlas k tomu, aby byl uveden na jiné kandidátní listině pro volby do zastupitelstva kraje. Na prohlášení kandidát dále uvede místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu, a datum narození.
(3)
Politická strana, politické hnutí a koalice může na kandidátní listině uvést nejvýše o 5 kandidátů více, než kolik činí počet členů volených do příslušného zastupitelstva kraje.15)
(4)
Po uplynutí šedesátého dne přede dnem voleb do zastupitelstva kraje nelze již doplňovat do kandidátní listiny další kandidáty ani vzájemně měnit jejich pořadí.
(5)
Zmocněncem ani jeho náhradníkem nemůže být kandidát. Úkony svého zmocněnce ve volebních věcech je politická strana, politické hnutí a koalice vázána. Svého zmocněnce může politická strana, politické hnutí a koalice písemně odvolat; odvolání musí být doručeno krajskému úřadu.
§ 22
Projednání a registrace kandidátních listin
(1)
Krajský úřad přezkoumá ve lhůtě od 66 do 60 dnů přede dnem volebdnem voleb do zastupitelstva kraje předložené kandidátní listiny. Nemá-li kandidátní listina náležitosti uvedené v § 21 nebo obsahuje-li nesprávné údaje, vyzve krajský úřad písemně prostřednictvím zmocněnce politickou stranu, politické hnutí nebo koalici, aby závady odstranila ve lhůtě, kterou zároveň určí; tato lhůta nesmí být kratší než 2 dny od doručení výzvy a nesmí přesahovat 50 dnů přede dnem volebdnem voleb.
(2)
Pokud politická strana, politické hnutí nebo koalice ve lhůtě určené krajským úřadem závady neodstraní, rozhodne tento úřad o škrtnutí
a)
kandidáta na kandidátní listině, pokud k ní není přiloženo prohlášení podle § 21 odst. 2, nebo toto prohlášení je nesprávné či neúplné,
b)
kandidáta v případě, že je uveden na více kandidátních listinách, a to na kandidátní listině, k níž není připojeno prohlášení podle § 21 odst. 2; podepsal-li kandidát prohlášení u více kandidátních listin, škrtne jej krajský úřad na všech kandidátních listinách,
c)
kandidátů, kteří jsou na kandidátních listinách uvedeni nad nejvyšší stanovený počet (§ 21 odst. 3),
d)
kandidáta, u něhož nejsou uvedeny údaje podle § 21 odst. 1 písm. c) a f), popřípadě jsou-li tyto údaje nesprávné nebo neúplné,
e)
kandidáta, který nesplňuje podmínky volitelnosti podle § 5 odst. 1.
(3)
Krajský úřad ve lhůtě od 50 do 48 dnů přede dnem volebdnem voleb do zastupitelstva kraje rozhodne
a)
o registraci bezvadné kandidátní listiny a seznam zaregistrovaných kandidátních listin zašle starostům všech obcíobcí na území kraje nejpozději 48 dnů přede dnem volebdnem voleb,
b)
o odmítnutí kandidátní listiny, jestliže není podána v souladu s § 20 nebo kandidátní listina neobsahuje náležitosti podle § 21 a nápravy nelze dosáhnout postupem podle odstavců 1 a 2.
(4)
Rozhodnutí o registraci, o odmítnutí kandidátní listiny nebo o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině krajský úřad neprodleně vyhotoví a zašle tomu, kdo je proti rozhodnutí oprávněn domáhat se ochrany u soudu (§ 52 odst. 1). Současně se rozhodnutí vyvěsí na úřední desce krajského úřadu. Za doručené se rozhodnutí považuje třetím dnem ode dne vyvěšení.
(5)
Rozhodnutí o registraci, o odmítnutí kandidátní listiny nebo o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o odvolání. Výrok obsahuje rozhodnutí ve věci s uvedením ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto. V odůvodnění se uvede, které skutečnosti byly podkladem pro rozhodnutí. Odůvodnění není třeba v případě rozhodnutí o provedení registrace. V písemném vyhotovení rozhodnutí se uvede orgán, který rozhodnutí vydal, a datum vydání rozhodnutí. Rozhodnutí musí být opatřeno úředním razítkem a podpisem s uvedením jména a příjmení zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu.
(6)
Na základě rozhodnutí soudu podle zvláštního zákona16) rozhodne krajský úřad o registraci kandidátní listiny i po lhůtě stanovené v odstavci 3, nejpozději však 15 dnů přede dnem volebdnem voleb. Takto zaregistrovaná politická strana, politické hnutí nebo koalice má právo delegovat své členy do okrskových volebních komisí nejpozději 10 dnů přede dnem volebdnem voleb. Toto delegování nemá vliv na již uskutečněná losování předsedů a místopředsedů těchto komisí.
(7)
Registrace je podmínkou pro vytištění hlasovacích lístků.
§ 23
Vzdání se a odvolání kandidatury
(1)
Kandidát se může před zahájením voleb vzdát písemně své kandidatury. Stejným způsobem může zmocněnec politické strany, politického hnutí nebo koalice jeho kandidaturu odvolat.
(2)
Prohlášení o vzdání se kandidatury a jejím odvolání je nutno doručit krajskému úřadu; toto prohlášení nelze vzít zpět.
(3)
Bylo-li prohlášení o vzdání se kandidatury nebo o jejím odvolání učiněno před registrací kandidátní listiny, kandidát nebude uveden na hlasovacím lístku; krajský úřad změní označení pořadí kandidátů na kandidátní listině posunutím číselné řady.
(4)
Bylo-li prohlášení o vzdání se kandidatury nebo o jejím odvolání učiněno po registraci kandidátní listiny, údaje o kandidátovi na kandidátní listině zůstávají, avšak při zjišťování výsledku voleb do zastupitelstva kraje se nepřihlíží k přednostním hlasům pro něj odevzdaným. Krajský úřad zajistí zveřejnění prohlášení ve všech volebních místnostech na území kraje, pokud je obdrží alespoň 48 hodin před zahájením voleb do zastupitelstva kraje.
§ 24
Hlasovací lístky
(1)
Po registraci kandidátních listin zajistí krajský úřad tisk hlasovacích lístků. Hlasovací lístek se tiskne samostatně pro každou politickou stranu, politické hnutí nebo koalici.
(2)
Na každém hlasovacím lístku musí být uveden název kraje, vylosované číslo [§ 8 odst. 1 písm. b)], nezkrácený název politické strany, politického hnutí nebo koalice, jméno, příjmení, věk, povolání, obecobec trvalého pobytu kandidátů, jejich pořadí označené arabskými číslicemi a příslušnost k určité politické straně nebo politickému hnutí nebo skutečnost, že kandidát je bez politické příslušnosti. U koalice je nutné uvést, která politická strana nebo politické hnutí ji tvoří, a u kandidáta uvést, která politická strana nebo politické hnutí ho navrhlo. Správnost údajů na hlasovacím lístku před jeho vytištěním může být ověřena zmocněncem politické strany, politického hnutí nebo koalice.
(3)
Hlasovací lístky pro volby do příslušného zastupitelstva kraje musí být vytištěny písmem téhož druhu a stejné velikosti, na papíru téže barvy a jakosti a týchž rozměrů, a to jednostranně. Hlasovací lístky jsou opatřeny otiskem razítka krajského úřadu.
(4)
Hlasovací lístky zašle krajský úřad prostřednictvím pověřených obecních úřadů starostům, kteří zajistí, aby hlasovací lístky byly dodány všem voličům nejpozději 3 dny přede dnem volebdnem voleb do zastupitelstva kraje a v den volebden voleb do zastupitelstva kraje všem okrskovým volebním komisím. V obcíchobcích, kde není starosta, zajistí dodání hlasovacích lístků voličům ve stanovené lhůtě ředitel krajského úřadu.
(5)
V případě zřejmých tiskových chyb na hlasovacích lístcích předaných voličům se hlasovací lístky nepřetiskují; krajský úřad zabezpečí vyvěšení informace o těchto chybách ve všech volebních místnostech na území kraje s uvedením správného údaje.
HLAVA IV
HLASOVÁNÍ
§ 25
Volební okrsky
Hlasování do zastupitelstev krajů probíhá ve stálých volebních okrscích, vytvořených podle zvláštního právního předpisu.17)
§ 26
Seznamy voličů
Voliči jsou zapsáni ve stálých seznamech voličů (dále jen „stálý seznam“), vedených podle zvláštního právního předpisu.18)
§ 26a
Voličské průkazy
(1)
Voliči, který nebude moci volit ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu je zapsán, vydá obecní úřad na jeho žádost voličský průkaz a poznamená tuto skutečnost do stálého seznamu a do jeho výpisu pro okrskovou volební komisi. Voličský průkaz se vydává pouze voličům zapsaným ve stálém seznamu v územním obvodu kraje, kde jsou vyhlášeny volby.
(2)
Volič může požádat o vydání voličského průkazu ode dne vyhlášení voleb, a to osobně u obecního úřadu do okamžiku uzavření stálého seznamu nebo podáním doručeným nejpozději 7 dnů přede dnem volebdnem voleb obecnímu úřadu; toto podání musí být v listinné podobě opatřené úředně ověřeným podpisem voliče nebo v elektronické podobě zaslané prostřednictvím datové schránky; o osobně učiněné žádosti se sepíše úřední záznam. Obecní úřad voličský průkaz předá osobně voliči nebo osobě, která se prokáže plnou mocí s ověřeným podpisem voliče žádajícího o vydání voličského průkazu, anebo jej voliči zašle.
(3)
Voličský průkaz opravňuje k zápisu do výpisu ze stálého seznamu ve dnech volebdnech voleb ve volebním okrsku spadajícím do územního obvodu kraje, kde jsou volby vyhlášeny a v jehož územním obvodu je volič přihlášen k trvalému pobytu.
§ 27
Informování voličů
(1)
Starosta zveřejní způsobem v místě obvyklým, nejpozději do 15 dnů přede dnem voleb do zastupitelstva kraje, oznámení o době a místě konání voleb do zastupitelstva kraje v obci. Bylo-li na území obce zřízeno více volebních okrsků, uvede, které části obce náležejí do jednotlivých volebních okrsků, a oznámení zveřejní na území každého z nich. Zároveň starosta v oznámení uvede adresy volebních místností.
(2)
Starosta v oznámení upozorní voliče na povinnost prokázat při hlasování totožnost a státní občanství České republiky a uvede další potřebné údaje nutné k nerušenému průběhu voleb do zastupitelstva kraje.
(3)
V kraji, ve kterém se zřizuje výbor pro národnostní menšiny podle zvláštního zákona18a), se oznámení podle odstavců 1 a 2 zveřejní i v jazyce příslušné národnostní menšiny.
§ 28
V době počínající třetím dnem přede dnem volebdnem voleb a končící ukončením hlasování do zastupitelstva kraje nesmějí být žádným způsobem zveřejňovány výsledky předvolebních průzkumů.
§ 29
Volební místnost
(1)
Volební místnost musí být pro každý volební okrsek vybavena volební schránkou, přenosnou volební schránkou, dostatečným množstvím hlasovacích lístků, dostatečným množstvím prázdných obálek opatřených úředním razítkem (dále jen „úřední obálka“), psacími potřebami, výpisem ze stálého seznamu a tímto zákonem, který musí být voličům na jejich žádost zapůjčen k nahlédnutí.
(2)
Úřední obálky musí být neprůhledné, stejné velikosti, papíru stejné jakosti a barvy. Konají-li se volby do zastupitelstev krajů společně s jinými volbami, musí být úřední obálky pro volby do zastupitelstev krajů odlišeny barevně od obálek pro jiné volby; stejným způsobem musejí být odlišeny hlasovací lístky.
(3)
Ve volební místnosti jsou pro každý volební okrsek určeny pro úpravu hlasovacích lístků zvláštní prostory oddělené tak, aby byla zajištěna tajnost hlasování. Počet těchto prostorů určí starosta s přihlédnutím k počtu voličů ve volebním okrsku.
(4)
Ve volební místnosti musí být na viditelném místě vyvěšeny hlasovací lístky označené nápisem „vzor“ a prohlášení o vzdání se kandidatury nebo odvolání kandidátů, pokud byla doručena alespoň 48 hodin před zahájením voleb.
(5)
Na objektu, ve kterém se nachází volební místnost, se vyvěsí státní vlajka a ve volební místnosti se na důstojném místě umístí velký státní znak.19)
§ 30
Zahájení hlasování
(1)
Před zahájením hlasování předseda okrskové volební komise zkontroluje, zda je volební místnost vybavena podle § 29 a zda jsou volební schránka a přenosná volební schránka prázdné; poté před ostatními členy okrskové volební komise tyto volební schránky zapečetí.
(2)
Po provedení kontroly podle odstavce 1 prohlásí předseda okrskové volební komise hlasování za zahájené.
§ 31
Zásady hlasování
(1)
Každý volič hlasuje osobně. Zastoupení není přípustné.
(2)
Voliči předstupují před okrskovou volební komisi a hlasují v pořadí, v jakém se dostavili do volební místnosti.
(3)
Volič po příchodu do volební místnosti prokáže svou totožnost a státní občanství České republiky platným občanským průkazem nebo cestovním pasem České republiky.20) Po učinění záznamu do výpisu ze stálého seznamu obdrží volič od okrskové volební komise úřední obálku. Na žádost voliče mu okrsková volební komise vydá za chybějící nebo jinak označené hlasovací lístky nové.
(4)
Voliče, který není zapsán ve výpisu ze stálého seznamu a který prokáže své právo hlasovat ve volebním okrsku, okrsková volební komise dopíše do výpisu ze stálého seznamu dodatečně a umožní mu hlasování.
(5)
Neprokáže-li volič svou totožnost a státní občanství České republiky,20) nebude mu hlasování umožněno.
(6)
Volič, který se dostavil do volební místnosti s voličským průkazem, je povinen tento průkaz odevzdat okrskové volební komisi; ta jej přiloží k výpisu ze stálého seznamu.
(7)
V prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků nesmí být nikdo přítomen zároveň s voličem, a to ani člen okrskové volební komise. S voličem, který nemůže sám upravit hlasovací lístek pro tělesnou vadu anebo nemůže číst nebo psát, může být v prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků přítomen jiný volič, nikoliv však člen okrskové volební komise, a hlasovací lístek za něho upravit a vložit do úřední obálky.
(8)
Volič může požádat ze závažných, zejména zdravotních, důvodů obecní úřad a ve dnech volebdnech voleb do zastupitelstva kraje okrskovou volební komisi o to, aby mohl hlasovat mimo volební místnost, a to pouze v územním obvodu volebního okrsku, pro který byla okrsková volební komise zřízena. V takovém případě okrsková volební komise vyšle k voliči 2 své členy s přenosnou volební schránkou, úřední obálkou a hlasovacími lístky. Při hlasování postupují členové okrskové volební komise tak, aby byla zachována tajnost hlasování.
§ 32
Způsob hlasování
(1)
Po obdržení úřední obálky, popřípadě hlasovacích lístků vstoupí volič do prostoru určeného k úpravě hlasovacích lístků (§ 29 odst. 3). V tomto prostoru vloží do úřední obálky 1 hlasovací lístek. Na hlasovacím lístku, který vkládá do úřední obálky, může zakroužkováním pořadového čísla nejvýše u 4 kandidátů uvedených na témže hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost. Jiné písemné úpravy hlasovacího lístku nemají na posuzování hlasovacího lístku vliv.
(2)
Volič hlasuje tak, že po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků vloží úřední obálku s hlasovacím lístkem před okrskovou volební komisí do volební schránky. Za voliče, který není schopen vložit úřední obálku s hlasovacím lístkem do volební schránky, může tak učinit jiný volič, nikoliv však člen okrskové volební komise.
(3)
Voliči, který se neodebral do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků, okrsková volební komise hlasování neumožní.
§ 33
Pořádek ve volební místnosti a jejím bezprostředním okolí
Za pořádek ve volební místnosti a jejím bezprostředním okolí odpovídá předseda okrskové volební komise. Jeho pokyny k zachování pořádku a důstojného průběhu hlasování jsou závazné pro všechny přítomné.
§ 34
Členové okrskových volebních komisí nemohou poskytovat informace o průběhu voleb, a to až do podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování; zákaz se nevztahuje na informace o počtu voličů, kteří již hlasovali.
§ 35
Přerušení hlasování
(1)
Po prvním dnu volebdnu voleb zajistí okrsková volební komise zapečetění volební schránky, popřípadě přenosné volební schránky tak, aby do nich nebylo možné vkládat hlasovací lístky ani je vybírat, a zabezpečí i ostatní volební dokumenty. Před zahájením hlasování druhého dne volebdne voleb zkontroluje okrsková volební komise neporušenost pečetí a sejme je.
(2)
Nastanou-li okolnosti, které znemožňují zahájit hlasování, pokračovat v něm nebo je ukončit, může okrsková volební komise odročit zahájení hlasování na pozdější hodinu nebo je přerušit nebo prodloužit dobu hlasování, nejdéle však o 1 hodinu; okrsková volební komise o takovém opatření vyrozumí voliče způsobem v místě obvyklým, krajský úřad a pověřený obecní úřad. V případě, že hlasování je přerušeno, uschová okrsková volební komise volební dokumentaci, zapečetí volební schránku, popřípadě přenosnou volební schránku tak, aby do nich nebylo možno vkládat úřední obálky nebo je z nich vybírat. Při opětovném zahájení hlasování předseda okrskové volební komise za přítomnosti členů okrskové volební komise ověří neporušenost pečetí a sejme je. Skutečnosti týkající se odročení, přerušení nebo prodloužení doby hlasování poznamená okrsková volební komise v zápise o průběhu a výsledku hlasování.
§ 36
(1)
Při hlasování a při sčítání hlasů ve volební místnosti členy okrskové volební komise může krajský nebo pověřený obecní úřad provést kontrolu na místě. Z provedené kontroly vyhotoví záznam, který je součástí volební dokumentace.
(2)
Pokyny krajského nebo pověřeného obecního úřadu jsou, s výjimkou pokynů směřujících ke zjišťování výsledků hlasování, pro okrskovou volební komisi závazné. V případě zjištění závažných nedostatků dává krajský úřad a pověřený obecní úřad pokyn k jejich odstranění okrskové volební komisi, která postupuje podle § 35.
§ 37
Ukončení hlasování
Jakmile uplyne doba stanovená pro ukončení hlasování, uzavře se volební místnost, avšak předtím se umožní odvolit všem, kteří jsou ve volební místnosti nebo před ní. Potom prohlásí předseda okrskové volební komise hlasování za ukončené.
HLAVA V
ZJIŠŤOVÁNÍ VÝSLEDKŮ VOLEB DO ZASTUPITELSTEV KRAJŮ
§ 38
Sčítání hlasů okrskovou volební komisí
(1)
V místnosti, kde okrsková volební komise sčítá hlasy, mají právo být přítomni zaměstnanci Českého statistického úřadu, kteří mají pověření podle § 10 odst. 2 písm. e), zaměstnanci obceobce zařazení do pověřeného obecního úřadu, kteří mají osvědčení podle § 11 odst. 1 písm. j), členové Státní volební komiseStátní volební komise a jejího sekretariátu, jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení Státní volební komiseStátní volební komise.
(2)
Po ukončení hlasování dá předseda okrskové volební komise zapečetit zbylé nepoužité hlasovací lístky, s výjimkou nepoužitých hlasovacích lístků určených ke sčítání přednostních hlasů (§ 40 odst. 3), a úřední obálky, a poté dá otevřít volební schránku.
(3)
Okrsková volební komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z volební schránky. V případě, že bylo okrskovou volební komisí na výslovnou žádost jednotlivých voličů použito i přenosné volební schránky, okrsková volební komise obsah schránek po jejich otevření smísí. Jiné než úřední obálky komise vyloučí. Vyloučí i hlasovací lístky, které byly nalezeny ve volební schránce, popřípadě přenosné volební schránce bez úřední obálky. Okrsková volební komise spočítá úřední obálky a porovná jejich počet se záznamy ve výpisech ze stálého seznamu.
(4)
Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise rozdělí a sečte hlasovací lístky, které byly odevzdány pro jednotlivé politické strany, politická hnutí a koalice, přičemž vyloučí neplatné hlasovací lístky. Dále sečte přednostní hlasy, které byly odevzdány jednotlivým kandidátům.
(5)
Každý člen okrskové volební komise může nahlížet do hlasovacích lístků. Předseda okrskové volební komise kontroluje správnost sčítání hlasů.
§ 39
Posuzování hlasovacích lístků
(1)
Ve prospěch politické strany, politického hnutí nebo koalice se počítají i takové hlasovací lístky, na nichž jsou jména kandidátů škrtnuta, změněna nebo dopsána. K takovým úpravám se nepřihlíží. Pokud volič dal na hlasovacím lístku přednostní hlas více než 4 kandidátům, počítá se takový hlasovací lístek ve prospěch politické strany, politického hnutí nebo koalice; k přednostním hlasům se však nepřihlíží.
(2)
Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou na předepsaném tiskopise, hlasovací lístky, které jsou přetrženy, a hlasovací lístky, které nejsou vloženy do úřední obálky. Poškození nebo přeložení hlasovacího lístku nemá vliv na jeho platnost, pokud jsou z něho patrné potřebné údaje. Hlas voliče je neplatný, je-li v úřední obálce vloženo několik hlasovacích lístků.
(3)
Platnost hlasovacího lístku potvrdí s konečnou platností okrsková volební komise.
§ 40
Zápis o průběhu a výsledku hlasování
(1)
Okrsková volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o průběhu a výsledku hlasování, který podepíší členové okrskové volební komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody v samostatné příloze k zápisu.
(2)
V zápise okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování se uvede
a)
doba počátku a ukončení hlasování, popřípadě jeho odročení, přerušení nebo prodloužení,
b)
celkový počet osob ve volebním okrsku zapsaných do výpisu ze stálého seznamu,
c)
počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,
d)
počet odevzdaných úředních obálek,
e)
počet platných hlasů odevzdaných pro každou politickou stranu, politické hnutí nebo koalici a počet platných hlasů celkem,
f)
počet platných přednostních hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty politických stran, politických hnutí a koalic.
(3)
K uvedení údajů podle odstavce 2 písm. f) okrsková volební komise využije potřebný počet nepoužitých hlasovacích lístků, které po ukončení hlasování pro tento účel výslovně jako pomocné hlasovací lístky pro sčítání přednostních hlasů označil předseda okrskové volební komise za přítomnosti členů okrskové volební komise.
(4)
Využije-li okrsková volební komise pro vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování, popřípadě i pro vyhotovení údajů na technickém nosiči počítač, využije programové vybavení dodané Českým statistickým úřadem.
§ 41
Předání výsledku hlasování Českému statistickému úřadu
(1)
Po podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování předseda okrskové volební komise nebo jím pověřený člen okrskové volební komise předá 1 stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování, popřípadě i výsledek hlasování na technickém nosiči neprodleně Českému statistickému úřadu na pracovišti v sídle pověřeného obecního úřadu.
(2)
Jestliže se v předávaném zápisu o průběhu a výsledku hlasování vyskytnou chyby, budou ve spolupráci s předsedou okrskové volební komise nebo jím pověřeným členem okrskové volební komise na místě odstraněny; pokud však není předseda nebo pověřený člen okrskové volební komise k opravě těchto chyb v zápise o průběhu a výsledku hlasování zmocněn nebo jde o chyby, jejichž oprava je možná pouze s využitím materiálů uložených ve volební místnosti, bude zápis o průběhu a výsledku hlasování odmítnut a stanovena lhůta k odstranění chyb a předání nového zápisu o průběhu a výsledku hlasování.
(3)
Po převzetí zápisu o průběhu a výsledku hlasování do dalšího zpracování obdrží předseda okrskové volební komise nebo jím pověřený člen okrskové volební komise písemný doklad ve formě počítačové sestavy osvědčující, že výsledek hlasování ve volebním okrsku byl do dalšího zpracování převzat bezchybně. Český statistický úřad zároveň vydá pokyn, že okrsková volební komise může své zasedání ve druhý den volebden voleb ukončit. Tím není dotčen § 45.
(4)
Předseda okrskové volební komise nebo jím pověřený člen okrskové volební komise předá výsledek hlasování za volební okrsek členům okrskové volební komise.
(5)
Nesplní-li okrsková volební komise na výzvu Českého statistického úřadu povinnosti podle odstavce 1 do 24 hodin po ukončení hlasování (§ 37), popřípadě ve lhůtě stanovené podle odstavce 2, může být celkový výsledek voleb za kraj zpracován bez tohoto volebního okrsku. Po uplynutí této lhůty se již k výsledku z tohoto volebního okrsku nepřihlíží.
(6)
Okrsková volební komise zapečetí druhý stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování, odevzdané hlasovací lístky a úřední obálky, výpis ze stálých seznamů, doklad o převzetí výsledku hlasování do dalšího zpracování a případný zápis o kontrole provedené krajským nebo pověřeným obecním úřadem a předá je spolu s ostatní volební dokumentací do úschovy obecnímu úřadu.
§ 42
Zjišťování výsledku voleb v kraji
(1)
Český statistický úřad na pracovišti u krajského úřadu zajistí převzetí výsledků hlasování za všechny územně příslušné volební okrsky, ze kterých byly ve stanovené lhůtě odevzdány výsledky hlasování u pověřeného obecního úřadu (§ 41), a zpracování celkového výsledku voleb v kraji (§ 43).
(2)
Český statistický úřad vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o výsledku voleb do zastupitelstva kraje a předá ho krajskému úřadu.
(3)
V zápise o výsledku voleb do zastupitelstva kraje se uvede
a)
počet volebních okrsků v kraji a počet okrskových volebních komisí, které předaly výsledek hlasování,
b)
celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze stálých seznamů v kraji,
c)
celkový počet voličů v kraji, kterým byly vydány úřední obálky,
d)
počet odevzdaných úředních obálek za kraj celkem,
e)
celkový počet platných hlasů odevzdaných v kraji pro jednotlivé politické strany, politická hnutí nebo koalice a celkový počet platných hlasů v kraji,
f)
počet přednostních hlasů pro jednotlivé kandidáty,
g)
jména a příjmení kandidátů, kteří byli zvoleni do zastupitelstva kraje, a kandidátů, kteří se stali jejich náhradníky, a to v členění podle politických stran, politických hnutí a koalic.
(4)
Zápis o výsledku voleb do zastupitelstva kraje podepíše
a)
ředitel krajského úřadu,
b)
pověřený zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu,
c)
pověřený zaměstnanec Českého statistického úřadu.
(5)
Krajský úřad předá jeden stejnopis zápisu o výsledku voleb do zastupitelstva kraje Státní volební komisiStátní volební komisi. Druhý stejnopis zápisu a ostatní volební dokumentaci uschová.
§ 43
(1)
Stanovený počet mandátů v zastupitelstvu kraje se rozdělí politickým stranám, politickým hnutím a koalicím jen v 1 skrutiniu způsobem uvedeným v odstavcích 2 až 9. Do skrutinia postupují pouze politické strany, politická hnutí a koalice, které v rámci kraje získaly alespoň 5 % z celkového počtu platných hlasů v kraji.
(2)
K politickým stranám, politickým hnutím a koalicím, které podmínku podle odstavce 1 nesplnily, a k hlasům pro ně odevzdaným se nadále nepřihlíží.
(3)
Počet platných hlasů pro každou z politických stran, politických hnutí a koalic, které splnily podmínku podle odstavce 1, se postupně dělí číslem 1,42 a dále celými čísly počínaje číslem 2. Vypočte se tolik podílů, kolik kandidátů je uvedeno na hlasovacím lístku, nezapočítávají se však kandidáti, kteří se kandidatury po zaregistrování kandidátní listiny vzdali nebo byli odvoláni (§ 23). Hodnoty podílů se vypočítávají a uvádějí se zaokrouhlením na 2 desetinná místa směrem nahoru.
(4)
Všechny podíly vypočtené podle odstavce 3 se seřadí sestupně podle velikosti a uvede se seznam tolika podílů, kolik členů zastupitelstva kraje má být zvoleno. V případě rovnosti 2 a více podílů v této řadě je pro jeho pořadí rozhodující celkový počet hlasů pro politickou stranu, politické hnutí nebo koalici, a je-li i tento shodný, rozhodne o pořadí podílu los. Zároveň s velikostí podílu se uvede i označení politické strany, politického hnutí nebo koalice, která tohoto podílu dosáhla.
(5)
Za každý podíl obsažený v seznamu podle odstavce 4 připadne politické straně, politickému hnutí nebo koalici jeden mandát.
(6)
V rámci jednotlivých politických stran, politických hnutí a koalic připadnou mandáty kandidátům podle pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku.
(7)
Jestliže však některý z kandidátů získal takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 5 % z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto politickou stranu, politické hnutí nebo koalici v rámci kraje, připadne mandát přednostně tomuto kandidátu.
(8)
V případě, že více kandidátů splnilo podmínku podle odstavce 7 a politická strana, politické hnutí nebo koalice získala více mandátů, připadnou mandáty
a)
přednostně kandidátům, kteří splnili podmínku podle odstavce 7, a to postupně v pořadí podle nejvyššího počtu získaných přednostních hlasů; v případě rovnosti počtu přednostních hlasů je rozhodující pořadí kandidáta na hlasovacím lístku,
b)
kandidátům, kteří nesplnili podmínku podle odstavce 7 v pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku.
(9)
Jestliže celkový počet kandidátů všech politických stran, politických hnutí a koalic, které postoupily do skrutinia, nedosahuje stanoveného počtu volených členů zastupitelstva, připadne politickým stranám, politickým hnutím a koalicím tolik mandátů, kolik je kandidátů. Podmínkou je, aby počet takto získaných mandátů dosahoval alespoň poloviny stanoveného počtu členů zastupitelstva kraje, který má být zvolen.
(10)
Nezvolení kandidáti politických stran, politických hnutí a koalic, které získaly alespoň 1 mandát, se stávají náhradníky. Pro stanovení pořadí náhradníků v rámci těchto politických stran, politických hnutí a koalic se postupuje obdobně podle odstavců 6, 7 a 8.
§ 44
Vyhlášení výsledků voleb
(1)
Výsledek voleb do zastupitelstva kraje vyhlašuje a uveřejňuje krajský úřad vyvěšením zápisu o výsledku voleb do zastupitelstva kraje na úřední desce krajského úřadu neprodleně po jeho podepsání.
(2)
Státní volební komiseStátní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje celkové výsledky voleb do zastupitelstev krajů sdělením ve Sbírce zákonů.
§ 45
Ukončení činnosti okrskové volební komise
(1)
Činnost okrskové volební komise při volbách do zastupitelstva kraje je ukončena patnáctým dnem po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev krajů Státní volební komisíStátní volební komisí.
(2)
Činnost okrskové volební komise, jejíž působnost se vztahuje ke kraji, kde byl podán návrh na neplatnost hlasování nebo neplatnost voleb (§ 53), končí
a)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu v případě, že tento návrh byl soudem zamítnut,
b)
patnáctým dnem po uveřejnění výsledků dodatečného hlasování v případě, že tento návrh byl soudem shledán oprávněným a opakuje se v rámci volebního procesu pouze hlasování,
c)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu v případě, že tento návrh byl soudem shledán oprávněným a opakuje se celý volební proces.
§ 46
Osvědčení o zvolení
Krajský úřad vydá po uplynutí lhůty pro rozhodnutí soudu podle zvláštního právního předpisu21) kandidátům zvoleným za člena zastupitelstva kraje osvědčení o zvolení.
§ 47
Dodatečné volby, dodatečné hlasování
(1)
Ke zvolení zastupitelstva kraje nedojde, jestliže
a)
soud shledá oprávněným návrh podle § 53 na neplatnost hlasování nebo na neplatnost voleb,
b)
nedosahuje počet získaných mandátů alespoň poloviny počtu členů zastupitelstva kraje.15)
(2)
Nedošlo-li ke zvolení zastupitelstva kraje podle odstavce 1 písm. a), vyhlásí dodatečné volby nebo dodatečné hlasování ministr vnitra do 30 dnů poté, kdy mu bylo oznámeno usnesení soudu.
(3)
Nedošlo-li ke zvolení zastupitelstva kraje podle odstavce 1 písm. b), vyhlásí dodatečné volby ministr vnitra do 30 dnů po uveřejnění celkových výsledků voleb do zastupitelstev krajů Státní volební komisíStátní volební komisí.
(4)
Pro dodatečné volby a dodatečné hlasování se použijí ustanovení tohoto zákona obdobně, s výjimkami podle odstavců 2 a 3.
HLAVA VI
VZNIK A ZÁNIK MANDÁTU, NASTUPOVÁNÍ NÁHRADNÍKŮ, NOVÉ VOLBY
§ 48
Vznik a zánik mandátu
(1)
Mandát člena zastupitelstva kraje vzniká zvolením; ke zvolení dojde ukončením hlasování.
(2)
Mandát člena zastupitelstva kraje zaniká
a)
ukončením hlasování ve druhý den volebden voleb, popřípadě nových voleb do zastupitelstva kraje,
b)
odmítnutím složení slibu člena zastupitelstva kraje nebo složením slibu s výhradou,
c)
okamžikem, kdy hejtman kraje obdrží písemné oznámení o odstoupení z funkce člena zastupitelstva kraje; oznámení o odstoupení nelze vzít zpět,
d)
úmrtím člena zastupitelstva kraje.
(3)
Kromě případů uvedených v odstavci 2 zaniká mandát člena zastupitelstva kraje okamžikem, kdy to vysloví příslušné zastupitelstvo kraje z důvodu
a)
neslučitelnosti funkce podle § 5 odst. 2,
b)
ztráty volitelnosti (§ 5 odst. 1),
c)
pravomocného rozhodnutí soudu, kterým byl člen zastupitelstva odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody.
(4)
Nevysloví-li zastupitelstvo kraje na nejbližším zasedání zánik mandátu podle odstavce 3, požádá ministr vnitra neprodleně o svolání mimořádného zasedání zastupitelstva kraje, které se uskuteční nejpozději do 30 dnů od doručení jeho žádosti. Není-li zániku mandátu dosaženo na tomto mimořádném zasedání zastupitelstva kraje, zaniká mandát člena zastupitelstva kraje okamžikem, kdy to vysloví ministr vnitra.
(5)
V případě neslučitelnosti funkcí podle § 5 odst. 2, která nastane okamžikem zvolení členem zastupitelstva kraje, nevysloví příslušné zastupitelstvo kraje zánik mandátu na ustavujícím zasedání, ale umožní takto zvolenému členu zastupitelstva kraje, aby do 3 dnů po ustavujícím zasedání učinil právní úkon směřující k odstoupení z funkce, která je důvodem neslučitelnosti, nebo ke skončení pracovního poměru, který je důvodem neslučitelnosti. Pokud člen zastupitelstva kraje nepředloží do 3 měsíců po ustavujícím zasedání příslušnému zastupitelstvu kraje doklad o tom, že důvod neslučitelnosti funkcí pominul, postupuje zastupitelstvo kraje podle odstavce 3.
(6)
Usnesení zastupitelstva kraje podle odstavce 3 a rozhodnutí ministra vnitra podle odstavce 4 se neprodleně zašle tomu, kdo je proti rozhodnutí oprávněn domáhat se ochrany u soudu (§ 52 odst. 2). Současně se toto usnesení nebo rozhodnutí vyvěsí na úřední desce krajského úřadu; za doručené se usnesení nebo rozhodnutí považuje třetím dnem ode dne vyvěšení.
§ 49
Nastupování náhradníků
(1)
Uprázdní-li se mandát v zastupitelstvu kraje, nastupuje za člena tohoto zastupitelstva náhradník z kandidátní listiny téže politické strany, politického hnutí nebo koalice v pořadí podle § 43. Náhradník získává mandát člena zastupitelstva kraje dnem bezprostředně následujícím po dni, v němž zanikl mandát člena zastupitelstva kraje, za něhož náhradník nastupuje. Náhradník nastupuje i v případě, kdy soud shledá důvodným návrh na neplatnost volby kandidáta (§ 53).
(2)
Členu zastupitelstva kraje, který nastoupil podle odstavce 1 věty první, předá hejtman kraje do 15 dnů po uprázdnění mandátu osvědčení o tom, že se stal členem zastupitelstva kraje a kterým dnem se jím stal.
(3)
Není-li náhradník, zůstane mandát uprázdněn do konce funkčního období zastupitelstva kraje.
(4)
Byla-li politická strana nebo politické hnutí zrušeno, náhradník nenastupuje a mandát zůstává uprázdněn do konce funkčního období. Jde-li však o koalici, nenastupuje ten náhradník, který byl navržen politickou stranou nebo politickým hnutím, které bylo zrušeno, a mandát získává další náhradník v pořadí podle § 43.
(5)
Byla-li činnost politické strany, politického hnutí nebo některé politické strany, politického hnutí tvořícího koalici pozastavena, po dobu pozastavení činnosti náhradník nenastupuje.
§ 50
Postavení náhradníka zaniká
a)
druhým dnem volebdnem voleb, popřípadě nových voleb do zastupitelstva kraje,
b)
okamžikem, kdy hejtman kraje obdrží písemné oznámení o odstoupení z postavení náhradníka; oznámení o odstoupení nelze vzít zpět,
c)
ztrátou volitelnosti,
d)
úmrtím náhradníka.
§ 51
Nové volby
(1)
Nové volby do zastupitelstva kraje se podle tohoto zákona konají, jestliže se počet členů zastupitelstva kraje v témže volebním období sníží o více než polovinu oproti počtu stanovenému zákonem15) a nejsou-li náhradníci podle § 49.
(2)
Nastanou-li důvody pro konání nových voleb do zastupitelstva kraje podle odstavce 1, zašle ředitel krajského úřadu návrh na vyhlášení nových voleb do zastupitelstva kraje Ministerstvu vnitra, a to do 30 dnů ode dne vzniku důvodu pro jejich vyhlášení.
(3)
Nové volby do zastupitelstva kraje vyhlásí ministr vnitra do 30 dnů po zaslání návrhu podle odstavce 2. V posledních 6 měsících funkčního období zastupitelstev krajů se nové volby nekonají.
(4)
Pro nové volby platí ustanovení tohoto zákona.
HLAVA VII
SOUDNÍ PŘEZKUM
§ 52
(1)
Proti rozhodnutí o odmítnutí kandidátní listiny, škrtnutí kandidáta na kandidátní listině a proti rozhodnutí o provedení registrace pro volby do zastupitelstva kraje se může politická strana, politické hnutí a koalice, která podala kandidátní listinu v kraji, a u škrtnutí kandidáta i tento kandidát, do 2 dnů od doručení rozhodnutí domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu.22)
(2)
Proti usnesení, kterým zastupitelstvo kraje vyslovilo, že mandát člena zastupitelstva kraje zaniká, nebo proti obdobnému rozhodnutí ministra vnitra se může člen zastupitelstva kraje, jemuž takto zanikl mandát, nebo politická strana, politické hnutí a koalice, která podala kandidátní listinu v kraji, do 2 dnů od doručení rozhodnutí domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu.23)
§ 53
(1)
Podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany soudu každý občan zapsaný do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva kraje volen, jakož i každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, (dále jen „navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději do 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev krajů Státní volební komisíStátní volební komisí.
(2)
Návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování.
(3)
Návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb.
(4)
Návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta.
§ 54
K řízení podle § 52 a 53 je příslušný krajský soud.
HLAVA VIII
NÁROKY ČLENŮ OKRSKOVÝCH VOLEBNÍCH KOMISÍ A NÁROKY KANDIDÁTŮ
§ 55
Nároky členů okrskových volebních komisí
(1)
Člen okrskové volební komise má nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce. Předseda, místopředseda a zapisovatel okrskové volební komise mají nárok na vyšší zvláštní odměnu za výkon funkce než ostatní členové okrskové volební komise. Nárok na vyšší zvláštní odměnu za výkon funkce nemá člen okrskové volební komise, který nesplnil povinnost účastnit se školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování, ledaže byl zapisovatel jmenován nebo předseda a místopředseda určen losem v době, kdy již nebylo možné účast na školení zajistit.
(2)
Člen okrskové volební komise, který je v pracovním nebo služebním poměru, má nárok na pracovní nebo služební volno v nezbytně nutném rozsahu a na náhradu mzdy, platu, služebního příjmu nebo odměny ve výši průměrného výdělku od uvolňujícího zaměstnavatele. Členovi okrskové volební komise, který není v pracovním nebo služebním poměru, avšak je výdělečně činný, přísluší paušální náhrada ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise.
§ 56
Nároky kandidátů
Kandidát má právo, aby ode dne následujícího po registraci kandidátní listiny krajským úřadem do dne předcházejícího volbám do zastupitelstva kraje mu ten, k němuž je v pracovním nebo obdobném poměru, poskytl pracovní volno bez náhrady mzdy. Činnost kandidáta v tomto období je jiným úkonem v obecném zájmu.
HLAVA IX
VOLEBNÍ KAMPAŇ
§ 56a
Volební kampaň
(1)
Volební kampaníVolební kampaní se rozumí jakákoliv propagace kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice anebo jejich kandidáta nebo volební agitace ve prospěch kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice anebo jejich kandidáta, zejména veřejné oznámení určené na jejich podporu nebo sloužící v jejich prospěch, včetně jakékoliv doprovodné akce, za které se poskytne nebo obvykle poskytuje úplata. Za volební kampaňvolební kampaň se považuje i sdělení v neprospěch jiné kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice anebo jejich kandidáta.
(2)
Fyzická nebo právnická osoba, která se hodlá účastnit volební kampaněvolební kampaně bez vědomí kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice anebo jejich kandidáta, je povinna se před vstupem do volební kampaněvolební kampaně registrovat jako registrovaná třetí osoba u Úřadu.
(3)
Volební kampaňVolební kampaň podle tohoto zákona začíná dnem vyhlášení voleb do zastupitelstev krajů a končí dnem vyhlášení celkových výsledků voleb do zastupitelstev krajů.
(4)
Volební kampaňVolební kampaň musí probíhat čestně a poctivě, zejména nesmí být o kandidátech a kandidujících politických stranách, politických hnutích nebo koalicích zveřejňovány nepravdivé údaje.
(5)
Propagace nebo volební agitace šířené prostřednictvím komunikačních médií musí obsahovat informaci o jejich zadavateli a zpracovateli; to platí obdobně i pro využití velkoplošných zařízení a sdělení v neprospěch kterékoliv kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice anebo jejich kandidáta. Kandidující politické strany, politická hnutí nebo koalice jsou povinny označit svým názvem nebo zkratkou jimi využité prostředky volební kampaněvolební kampaně. Registrované třetí osoby jsou povinny jimi využité prostředky volební kampaněvolební kampaně označit názvem, zkratkou nebo jménem a příjmením a evidenčním číslem registrované třetí osoby přiděleným Úřadem.
(6)
Pro volební kampaňvolební kampaň může starosta vyhradit plochu pro vylepení volebních plakátů, a to nejpozději 16 dnů přede dnem volebdnem voleb. Možnost jejího využívání musí odpovídat zásadě rovnosti kandidujících politických stran, politických hnutí nebo koalic. Plochu pro vylepení volebních plakátů poskytne obecobec k využití bezplatně; na takové bezúplatné plnění se nevztahují ustanovení tohoto zákona o financování volební kampaněvolební kampaně a ustanovení zvláštního zákona upravující hospodaření politických stran a politických hnutí. K volební kampanivolební kampani nelze využívat komunikační média kraje nebo obceobce nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcíobcí.
(7)
V době počínající třetím dnem přede dnem volebdnem voleb a končící ukončením hlasování nesmějí být žádným způsobem zveřejňovány výsledky předvolebních a volebních průzkumů.
(8)
V objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí je ve dnech, ve kterých v těchto objektech probíhá hlasování, zakázána volební agitace pro kandidující politické strany, politická hnutí nebo koalice a jejich kandidáty.
§ 56b
Volební účet
(1)
Každá kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice jsou povinny si pro financování volební kampaněvolební kampaně nejpozději do 5 dnů ode dne vyhlášení voleb zřídit účet umožňující bezplatný a nepřetržitý přístup třetích osob k zobrazování přehledu platebních transakcí na tomto účtu (dále jen „volební účet“).
(2)
Volební účet musí být veden u bankybanky, spořitelního a úvěrního družstva nebo u zahraniční bankybanky, která má pobočku umístěnu na území České republiky.
(3)
Peněžní prostředky uložené na volebním účtu lze užít pouze na financování volební kampaněvolební kampaně. Výběr hotovosti z volebního účtu a její následné užití na financování volební kampaněvolební kampaně se zaznamená v účetnictví.
(4)
S peněžními prostředky na volebním účtu nevyužitými na volební kampaňvolební kampaň nelze nakládat po dobu, po kterou se vede řízení o správním deliktu týkajícím se porušení pravidel financování volební kampaněvolební kampaně, nejméně však po dobu 180 dnů ode dne vyhlášení celkového výsledku voleb; tento zákaz se nevztahuje na úhradu výdajů na volební kampaňvýdajů na volební kampaň podle § 56d.
(5)
Na úhradu pokuty uložené za správní delikt týkající se porušení pravidel financování volební kampaněvolební kampaně lze využít peněžní prostředky na volebním účtu nevyužité na volební kampaňvolební kampaň.
(6)
Do 60 dnů po uplynutí doby uvedené v odstavci 4 se veškeré peněžní prostředky na volebním účtu nevyužité na volební kampaňvolební kampaň převedou na účet politické strany nebo politického hnutí vedený podle zákona upravujícího sdružování v politických stranách a politických hnutích. V případě koalice je rozhodující dohoda členů koalice o podílu, který má být převeden z volebního účtu koalice na účet politických stran nebo politických hnutí zastoupených v koalici; není-li taková dohoda uzavřena, převedou se peněžní prostředky z volebního účtu rovným dílem.
(7)
Volební účet lze zrušit teprve poté, co z něj byly podle odstavce 5 nebo 6 převedeny veškeré peněžní prostředky nevyužité na volební kampaňvolební kampaň.
§ 56c
Financování volební kampaně
(1)
Financování volební kampaněvolební kampaně zahrnuje veškeré výdaje na volební kampaňvýdaje na volební kampaň. K úhradě těchto výdajů lze použít pouze peněžní prostředky uložené na volebním účtu.
(2)
O financování volební kampaněvolební kampaně vede kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice účetnictví podle zákona upravujícího účetnictví.
(3)
Údaje o peněžních prostředcích na volebním účtu se evidují s uvedením jména, příjmení, data narození a obceobce, v níž má fyzická osoba, která tyto prostředky poskytla, trvalý pobyt, nebo, jde-li o právnickou osobu, s uvedením její obchodní firmy nebo názvu, sídla a identifikačního čísla osoby, bylo-li přiděleno.
(4)
Údaje o jiných plněních ocenitelných v penězích se evidují s uvedením přehledu o původu těchto plnění, včetně uvedení jména, příjmení, data narození a obceobce, v níž má fyzická osoba, která tato plnění poskytla, trvalý pobyt, nebo, jde-li o právnickou osobu, s uvedením její obchodní firmy nebo názvu, sídla a identifikačního čísla osoby, bylo-li přiděleno.
§ 56d
Výdaje na volební kampaň
(1)
Výdaji na volební kampaňVýdaji na volební kampaň se rozumí součet všech peněžních prostředků nebo jiných plnění ocenitelných v penězích, které kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice vynaloží na úhradu nákladů volební kampaněvolební kampaně.
(2)
Celkové výdaje politické strany, politického hnutí nebo koalice na volební kampaňvolební kampaň nesmí přesáhnout částku, která odpovídá násobku 7 000 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty a počtu krajů, v nichž byla zaregistrována její kandidátní listina pro volby do zastupitelstev krajů. Do této částky se započítávají částky, které kandidující politická strana, politické hnutí, koalice nebo jejich kandidát uhradili nebo mají uhradit, včetně částek, které s jejich vědomím uhradily nebo se za ně zavázaly uhradit třetí osoby. Bylo-li plnění, které je součástí volební kampaněvolební kampaně, poskytnuto bezplatně nebo za cenu nižší než obvyklou, započítá se do této částky jeho obvyklá cena podle zákona upravujícího oceňování majetku státu.
(3)
Nejpozději 3 dny přede dnem volebdnem voleb musí být známy všechny osoby, které ve prospěch kandidující politické strany, politického hnutí, koalice nebo jejich kandidáta uhradily nebo se zavázaly uhradit výdaje na volební kampaňvýdaje na volební kampaň, poskytly peněžitý dar nebo bezúplatné plnění. O těchto osobách se zveřejní na internetových stránkách kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice údaje stanovené v § 56c odst. 3.
§ 56e
Zveřejnění údajů o financování volební kampaně
(1)
Kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice zajistí, aby přístup k volebnímu účtu byl po dobu trvání tohoto účtu vymezenou v § 56b zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup na jejich internetových stránkách. Kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice jsou povinny oznámit Úřadu adresu svých internetových stránek, kde budou zveřejňovány informace o financování volební kampaněvolební kampaně, a zřízení volebního účtu a adresu internetových stránek, na kterých je účet přístupný; koalice oznámí Úřadu i své složení.
(2)
Kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice do 90 dnů ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup na svých internetových stránkách zprávu o financování volební kampaněvolební kampaně.
(3)
Zpráva podle odstavce 2 obsahuje
a)
přehled bezúplatných plnění poskytnutých kandidující politické straně, politickému hnutí nebo koalici na volební kampaňvolební kampaň s uvedením obvyklé ceny, nejde-li o peněžitý dar, a údaje o dárcích a poskytovatelích v rozsahu stanoveném v § 56c odst. 3, jakož i výši výdajů na volební kampaňvýdajů na volební kampaň hrazených samotnými kandidáty,
b)
přehled výdajů na volební kampaňvýdajů na volební kampaň s uvedením účelu, na který byly použity; je-li plnění poskytnuto za cenu nižší než obvyklou, uvedou se identifikační údaje poskytovatele v rozsahu stanoveném v § 56c odst. 3,
c)
přehled peněžitých dluhů, k jejichž splnění se kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice v souvislosti s financováním volební kampaněvolební kampaně zavázaly, s uvedením plnění, které bylo kandidující politické straně, politickému hnutí nebo koalici věřitelem poskytnuto nebo k jehož poskytnutí se věřitel zavázal; je-li plnění poskytnuto za cenu nižší než obvyklou, uvedou se identifikační údaje věřitele v rozsahu stanoveném v § 56c odst. 3.
(4)
Zprávu podle odstavce 2 zveřejní kandidující politická strana, politické hnutí a koalice na formuláři, jehož vzor stanoví Úřad vyhláškou.
(5)
Kandidující politická strana, politické hnutí a koalice do 90 dnů ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb zašlou Úřadu veškeré účetnictví týkající se volební kampaněvolební kampaně a zprávu o financování volební kampaněvolební kampaně podepsanou osobou oprávněnou jednat jménem politické strany nebo politického hnutí nebo, jde-li o koalici, podepsanou osobami oprávněnými jednat jménem všech politických stran a politických hnutí zastoupených v koalici.
§ 56f
Volební kampaň vedená registrovanou třetí osobou
(1)
Registrovanou třetí osobou je pro účely tohoto zákona fyzická nebo právnická osoba, která je zapsána ve zvláštním registru spravovaném Úřadem.
(2)
Registrovanou třetí osobou pro účely tohoto zákona nemohou být
a)
stát a jeho příspěvkové organizace,
b)
obecobec, městská část, městský obvod a kraj,
c)
dobrovolný svazek obcíobcí,
d)
státní podnik a právnické osoby s majetkovou účastí státu nebo státního podniku, jakož i osoba, na jejímž řízení a kontrole se podílí stát, a to i jako osoba ovládající; to neplatí, nedosahuje-li majetková účast státu nebo státního podniku 10 %,
e)
právnická osoba s majetkovou účastí kraje, obceobce, městské části nebo městského obvodu, jakož i osoba, na jejímž řízení a kontrole se podílí kraj, obecobec, městská část nebo městský obvod, a to i jako osoba ovládající; to neplatí, nedosahuje-li majetková účast 10 %,
f)
obecně prospěšná společnost, politický institut a ústav,
g)
svěřenský fond,
h)
jiná právnická osoba, stanoví-li tak jiný právní předpis,
i)
zahraniční právnická osoba,
j)
fyzická osoba, která není státním občanem České republiky; to neplatí, jedná-li se o osobu, která má právo volit na území České republiky do Evropského parlamentu,
k)
fyzická nebo právnická osoba, která na svůj účet a na svou odpovědnost zajišťuje obsah, vydání a veřejné šíření periodického tisku,
l)
provozovatel rozhlasového a televizního vysílání.
(3)
Žádost o registraci třetí osoby musí obsahovat jméno, příjmení, státní občanství, adresu trvalého pobytu a rodné číslo, nebo není-li přiděleno, datum narození, jde-li o fyzickou osobu, a název nebo obchodní firmu, sídlo, právní formu a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu.
(4)
Úřad na základě úplné žádosti třetí osoby bezodkladně přidělí třetí osobě evidenční číslo a provede registraci a zároveň zveřejní údaje o registraci na svých internetových stránkách. Registraci osoby uvedené v odstavci 2 Úřad rozhodnutím odmítne; proti tomuto rozhodnutí nelze podat rozklad ani jej přezkoumat v přezkumném řízení. Registrovaná třetí osoba může zahájit účast ve volební kampanivolební kampani nejdříve dnem následujícím po dni registrace.
(5)
Zveřejnění údajů o registraci podle odstavce 4 obsahuje údaje z žádosti s výjimkou rodného čísla, a dále evidenční číslo třetí osoby a datum registrace.
(6)
Registrovaná třetí osoba je povinna si pro financování volební kampaněvolební kampaně zřídit volební účet a oznámit Úřadu adresu svých internetových stránek, kde budou zveřejňovány informace o financování volební kampaněvolební kampaně, a zřízení volebního účtu a adresu internetových stránek, na kterých je volební účet přístupný.
(7)
Financování volební kampaněvolební kampaně registrovanou třetí osobou zahrnuje veškeré její výdaje na volební kampaňvýdaje na volební kampaň. Výdaji registrované třetí osoby na volební kampaňvolební kampaň se rozumí peněžní prostředky a jiná plnění ocenitelná v penězích, které vynaložila na volební kampaňvolební kampaň. K úhradě těchto výdajů lze použít pouze peněžní prostředky uložené na volebním účtu registrované třetí osoby. Na volební účet registrované třetí osoby je možné vložit peněžní prostředky pouze převodem z jiného bankovního účtu. Registrovaná třetí osoba prokáže Úřadu na jeho výzvu, kdo je vlastníkem bankovního účtu, z něhož byly peněžní prostředky na volební účet převedeny.
(8)
Výdaje registrované třetí osoby na volební kampaňvolební kampaň nesmí přesáhnout násobek částky 140 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty a počtu krajů, v nichž registrovaná třetí osoba vede volební kampaňvolební kampaň.
(9)
Do částky podle odstavce 8 se započítávají částky, které registrovaná třetí osoba uhradila nebo má uhradit, včetně částek, které za ni uhradila nebo se zavázala uhradit jiná osoba. Bylo-li plnění, které je součástí volební kampaněvolební kampaně, poskytnuto bezplatně nebo za cenu nižší než obvyklou, započítá se do této částky jeho obvyklá cena podle zákona upravujícího oceňování majetku státu.
(10)
O použití prostředků na volební kampaňvolební kampaň si registrovaná třetí osoba musí vést evidenci, která obsahuje
a)
výdaje na předvolební průzkumy,
b)
výdaje na úhradu inzerce v tisku,
c)
výdaje na úhradu venkovní reklamy,
d)
jiné výdaje.
(11)
Registrovaná třetí osoba je povinna uchovat si výpisy ze svého volebního účtu a evidenci podle odstavce 10 po dobu 5 let a předložit tyto výpisy a evidenci na požádání Úřadu.
(12)
Registrovaná třetí osoba je povinna do 10 dnů po skončení volební kampaněvolební kampaně zveřejnit přehled výdajů podle odstavce 10 na svých internetových stránkách. Přehled výdajů musí být uveřejněn nepřetržitě po dobu alespoň 3 měsíců.
§ 56g
Dohled nad financováním volební kampaně
(1)
Úřad
a)
vykonává dohled nad financováním volební kampaněvolební kampaně kandidujících politických stran, politických hnutí, koalic a registrovaných třetích osob,
b)
uveřejňuje na svých internetových stránkách adresu internetových stránek kandidujících politických stran, politických hnutí a koalic, kde jsou zveřejňovány informace o financování volební kampaněvolební kampaně, a účetnictví týkající se volební kampaněvolební kampaně kandidujících politických stran, politických hnutí a koalic, a adresu internetových stránek registrovaných třetích osob, kde jsou zveřejňovány informace o financování volební kampaněvolební kampaně a na kterých je přístupný volební účet registrované třetí osoby,
c)
provádí registraci třetích osob, které se hodlají účastnit volební kampaněvolební kampaně, rozhoduje o odmítnutí registrace třetí osoby a zveřejňuje údaje o registraci na svých internetových stránkách,
d)
projednává přestupkypřestupky a správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob a ukládá sankce.
(2)
Úřad pro účely kontroly financování volební kampaněvolební kampaně využívá ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje:
a)
jméno, příjmení,
b)
datum narození,
c)
adresa místa pobytu,
d)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3)
Úřad pro účely kontroly financování volební kampaněvolební kampaně využívá z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:
a)
jméno, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,
d)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(4)
Úřad pro účely kontroly financování volební kampaněvolební kampaně využívá z informačního systému cizinců tyto údaje:
a)
jméno, příjmení včetně předchozích příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
druh a adresa místa pobytu na území České republiky,
d)
počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,
e)
státní občanství.
(5)
Úřad pro účely kontroly financování volební kampaněvolební kampaně využívá ze základního registru osob tyto referenční údaje:
a)
obchodní firma nebo název právnické osoby,
b)
adresa sídla,
c)
statutární orgán,
d)
identifikační číslo osoby,
e)
datum vzniku,
f)
datum zániku,
g)
právní stav.
(6)
Z údajů podle odstavců 2 až 5 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
HLAVA X
PŘESTUPKY A JINÉ SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 57
Přestupky
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
v rozporu s § 56a odst. 2 se účastní volební kampaněvolební kampaně bez předchozí registrace ve zvláštním registru Úřadu,
b)
v rozporu s § 56a odst. 5 nezajistí, aby propagace nebo volební agitace šířená prostřednictvím komunikačních médií nebo s využitím velkoplošného zařízení anebo sdělení v neprospěch kterékoliv kandidující politické strany, politického hnutí, koalice nebo jejich kandidáta obsahovaly informaci o zadavateli a zpracovateli,
c)
v rozporu s § 56a odst. 5 neoznačí prostředky volební kampaněvolební kampaně jménem a příjmením a evidenčním číslem registrované třetí osoby,
d)
v rozporu s § 56a odst. 6 využije nebo umožní využití komunikačních médií kraje nebo obceobce nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcíobcí, k volební kampanivolební kampani,
e)
v rozporu s § 56a odst. 7 zveřejní výsledky předvolebních a volebních průzkumů v době počínající třetím dnem přede dnem volebdnem voleb do zastupitelstev krajů a končící ukončením hlasování,
f)
v rozporu s § 56f odst. 6 si nezřídí volební účet nebo nevede volební účet podle § 56f odst. 6 nebo neoznámí Úřadu skutečnosti podle § 56f odst. 6,
g)
vloží na volební účet peněžní prostředky v rozporu s § 56f odst. 7 nebo v rozporu s § 56f odst. 7 neprokáže, kdo je vlastníkem bankovního účtu, ze kterého byly převedené peněžní prostředky na volební účet,
h)
v rozporu s § 56f odst. 8 nezajistí, aby její výdaje na volební kampaňvýdaje na volební kampaň nepřesáhly stanovenou částku,
i)
nevede evidenci o použití prostředků na volební kampaňvolební kampaň podle § 56f odst. 10 nebo ji vede v rozporu s § 56f odst. 10,
j)
nepředloží výpisy z volebního účtu a evidenci o použití prostředků na volební kampaňvolební kampaň podle § 56f odst. 11, nebo
k)
nezveřejní přehled výdajů na volební kampaňvýdajů na volební kampaň podle § 56f odst. 12.
(2)
K projednání přestupkupřestupku podle
a)
odstavce 1 písm. a) až d) a f) až k) je příslušný Úřad; proti rozhodnutí Úřadu nelze podat rozklad ani jej přezkoumat v přezkumném řízení,
b)
odstavce 1 písm. e) je příslušný krajský úřad podle místa bydliště fyzické osoby; pokuta je příjmem rozpočtu kraje, který ji uložil.
(3)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu od 10 000 Kč do 100 000 Kč.
§ 58
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 56a odst. 2 se účastní volební kampaněvolební kampaně bez předchozí registrace ve zvláštním registru Úřadu,
b)
v rozporu s § 56a odst. 5 nezajistí, aby propagace nebo volební agitace šířená prostřednictvím komunikačních médií nebo s využitím velkoplošného zařízení anebo sdělení v neprospěch kterékoliv kandidující politické strany, politického hnutí, koalice nebo jejich kandidáta obsahovaly informaci o zadavateli a zpracovateli,
c)
v rozporu s § 56a odst. 5 neoznačí prostředky volební kampaněvolební kampaně názvem, zkratkou nebo jménem a příjmením a evidenčním číslem registrované třetí osoby,
d)
v rozporu s § 56a odst. 6 využije nebo umožní využití komunikačních médií kraje nebo obceobce nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcíobcí, k volební kampanivolební kampani,
e)
v rozporu s § 56a odst. 7 zveřejní výsledky předvolebních a volebních průzkumů v době počínající třetím dnem přede dnem volebdnem voleb do zastupitelstev krajů a končící ukončením hlasování,
f)
v rozporu s § 56f odst. 6 si nezřídí volební účet nebo nevede volební účet podle § 56f odst. 6 nebo neoznámí Úřadu skutečnosti podle § 56f odst. 6,
g)
vloží na volební účet peněžní prostředky v rozporu s § 56f odst. 7 nebo v rozporu s § 56f odst. 7 neprokáže, kdo je vlastníkem bankovního účtu, ze kterého byly převedené peněžní prostředky na volební účet,
h)
v rozporu s § 56f odst. 8 nezajistí, aby její výdaje na volební kampaňvýdaje na volební kampaň nepřesáhly stanovenou částku,
i)
nevede evidenci o použití prostředků na volební kampaňvolební kampaň podle § 56f odst. 10 nebo ji vede v rozporu s § 56f odst. 10,
j)
nepředloží výpisy z volebního účtu a evidenci o použití prostředků na volební kampaňvolební kampaň podle § 56f odst. 11, nebo
k)
nezveřejní přehled výdajů na volební kampaňvýdajů na volební kampaň podle § 56f odst. 12.
(2)
Kandidující politická strana a politické hnutí nebo politická strana a politické hnutí zastoupené v koalici se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 56a odst. 5 neoznačí svým názvem nebo zkratkou jimi využité prostředky volební kampaněvolební kampaně,
b)
v rozporu s § 56b odst. 1 si nezřídí volební účet nebo nevede volební účet podle § 56b odst. 2,
c)
užívá peněžní prostředky uložené na volebním účtu v rozporu s § 56b odst. 3,
d)
v rozporu s § 56b odst. 4 nakládá s peněžními prostředky na volebním účtu nevyužitými na volební kampaňvolební kampaň po dobu, po kterou se vede řízení o správním deliktu týkajícím se porušení pravidel financování volební kampaněvolební kampaně, nebo po dobu 180 dnů ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb,
e)
nepřevede peněžní prostředky na volebním účtu nevyužité na volební kampaňvolební kampaň podle § 56b odst. 6,
f)
zruší volební účet v rozporu s § 56b odst. 7,
g)
v rozporu s § 56c odst. 2 nevede účetnictví o financování volební kampaněvolební kampaně,
h)
neuvede údaje o peněžních prostředcích na volebním účtu podle § 56c odst. 3,
i)
neuvede údaje o jiných plněních ocenitelných v penězích podle § 56c odst. 4,
j)
v rozporu s § 56d odst. 2 nezajistí, aby výdaje na volební kampaňvýdaje na volební kampaň pro volby do zastupitelstev krajů nepřesáhly stanovenou částku,
k)
v rozporu s § 56d odst. 3 nezveřejní požadované údaje o osobách, které uhradily nebo se zavázaly uhradit výdaje na volební kampaňvýdaje na volební kampaň nebo poskytly peněžitý dar nebo bezúplatné plnění, nebo
l)
nesplní některou z povinností podle § 56e související se zveřejněním údajů o financování volební kampaněvolební kampaně, obsahem zprávy o financování volební kampaněvolební kampaně nebo zasláním podkladů o účetnictví Úřadu.
(3)
Správní delikty podle odstavce 1 písm. a) až d) a f) až k) a odstavce 2 projednává Úřad. Proti rozhodnutí Úřadu nelze podat rozklad ani jej přezkoumat v přezkumném řízení.
(4)
Správní delikty podle odstavce 1 písm. e) projednává krajský úřad v přenesené působnosti místně příslušný podle sídla právnické osoby. Pokuta je příjmem rozpočtu kraje, který ji uložil.
(5)
Za správní delikt se uloží pokuta od
a)
10 000 Kč do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. a) nebo l),
b)
20 000 Kč do 300 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. h), i) nebo k),
c)
30 000 Kč do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b), c), d), e), f) nebo g),
d)
10 000 Kč do výše jeden a půl násobku částky, o kterou byl překročen limit výdajů na volební kampaňvýdajů na volební kampaň, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. j).
§ 58a
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1)
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2)
Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán, a k dopadu uložené pokuty na možnost další existence kandidující politické strany nebo politického hnutí.
(3)
Odpovědnost fyzické, právnické nebo podnikající fyzické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 3 měsíců ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4)
Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(5)
Uložením pokuty nejsou dotčena sankční ustanovení zákona upravujícího provozování rozhlasového a televizního vysílání. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.
(6)
Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. Vlastníkem propadlé věci se stává stát.
HLAVA XI
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ
§ 59
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou
a)
jednací řád Státní volební komiseStátní volební komise,
b)
způsob a postup ověřování způsobilosti pro výkon funkce zaměstnance obceobce zařazeného do pověřeného obecního úřadu, pověřeného činností na úseku voleb,
c)
v dohodě s Českým statistickým úřadem
1.
postup obecních úřadů, pověřených obecních úřadů a krajských úřadů při úschově a archivaci hlasovacích lístků a ostatní volební dokumentace,
2.
vzor kandidátní listiny, vzor hlasovacího lístku, osvědčení o zvolení, vzory tiskopisů pro zjišťování a zpracování výsledků hlasování ve volbách do zastupitelstva kraje, vzory dalších dokumentů a způsob zajištění tisku hlasovacích lístků,
3.
formu spolupráce orgánů státní správy při kontrole správnosti údajů uváděných politickými stranami, politickými hnutími a koalicemi při podávání kandidátních listin a při předávání podkladů z kandidátních listin pro vytvoření registrů a číselníků kandidátů a kandidujících politických stran, politických hnutí a koalic Českým statistickým úřadem a losování Státní volební komiseStátní volební komise,
d)
v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a s Ministerstvem financí výši zvláštní odměny a paušální náhrady ušlého výdělku za výkon funkce člena okrskové volební komise, způsob její úhrady a výplaty.
§ 60
Při nových volbách (§ 51) a dodatečných volbách (§ 47) se volí členové zastupitelstva kraje pouze na zbývající část funkčního období.
§ 61
Lhůty
(1)
Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin.
(2)
Lhůty určené podle hodin končí uplynutím hodiny, která se svým označením shoduje s hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty.
(3)
Lhůta určená podle dnů je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16.00 hodin.
(4)
Lhůty nelze prodloužit ani prominout jejich zmeškání.
§ 62
(1)
Úkoly ředitele krajského úřadu stanovené tímto zákonem plní v době nepřítomnosti ředitele krajského úřadu jeho zástupce.
(2)
Neplní-li starosta nebo jeho zástupce úkoly stanovené tímto zákonem nebo není-li starosta a jeho zástupce zvolen, plní v obciobci úkoly stanovené tímto zákonem, a to i po stanovené lhůtě, ředitel krajského úřadu. Při plnění těchto úkolů má ředitel krajského úřadu postavení volebního orgánu.
§ 63
Výdaje orgánů státní správy, krajů, obcíobcí, měst, městských obvodů a městských částí a okrskových volebních komisí spojené s volbami do zastupitelstev krajů se hradí ze státního rozpočtu.
§ 64
Konají-li se volby do zastupitelstev krajů společně v tytéž dny s volbami do Poslanecké sněmovny nebo do Senátu Parlamentu České republiky anebo s volbami do zastupitelstev v obcíchobcích, plní okrskové volební komise zřízené podle tohoto zákona i úkoly okrskových volebních komisí pro tyto další volby. V hlavním městě Praze se okrskové volební komise zřizují podle zvláštních zákonů.27)
§ 64a
Dnem volebDnem voleb podle tohoto zákona se rozumí první volební den, nestanoví-li tento zákon jinak.
§ 65
Na postup podle tohoto zákona se správní řád, s výjimkou řízení o přestupcíchpřestupcích a správních deliktech právnických a podnikajících fyzických osob a odmítnutí registrace třetí osoby Úřadem, nevztahuje.
§ 66
Dojde-li ke změně území kraje v době po vyhlášení voleb do zastupitelstva kraje, probíhají volby do zastupitelstva kraje na území kraje v den vyhlášení voleb.
§ 67
Na opatření učiněná příslušnými volebními orgány k přípravě provedení tohoto zákona již před počátkem jeho účinnosti se hledí tak, jako by byla učiněna za jeho účinnosti, pokud jsou s tímto zákonem v souladu.
§ 68
Konají-li se první volby do zastupitelstev krajů ve lhůtě kratší než 4 měsíce po nabytí účinnosti tohoto zákona,
a)
prokazují potřebné znalosti zkouškou na úseku voleb pouze zaměstnanci okresního úřadu v sídle kraje,
b)
kontrolu hlasování a sčítání hlasů okrskovou volební komisí podle § 36 mohou provádět zaměstnanci okresního úřadu pověření činností na úseku voleb.
§ 69
(1)
Pro první volby do zastupitelstev krajů se stanovuje počet členů zastupitelstva kraje takto:
a) v kraji do 600 000 obyvatel| 45 členů,
---|---
b) v kraji nad 600 000 obyvatel do 900 000 obyvatel | 55 členů,
c) v kraji nad 900 000 obyvatel | 65 členů.
(2)
Pro stanovení počtu členů zastupitelstva kraje je rozhodující počet obyvatel kraje k 1. lednu roku, v němž se první volby do zastupitelstva kraje konají.
(3)
Počet členů zastupitelstva kraje, který má být zvolen, se zveřejní do 5 dnů po nabytí účinnosti tohoto zákona na úředních deskách obecních úřadů v příslušném územním obvodu kraje. Rovněž se zveřejní způsobem v místě obvyklým.
§ 69a
Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo pověřenému obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
ČÁST DRUHÁ
Změna občanského soudního řádu
§ 70
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb. a zákona č. 105/2000 Sb., se mění takto:
Za § 200u se vkládají nové § 200v a 200w, které včetně poznámky pod čarou č. 34f) znějí:
㤠200v
(1)
Jestliže okresní úřad v sídle kraje, stanovený zvláštním právním předpisem,34f) rozhodl o
a)
odmítnutí kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva kraje, může se politická strana, politické hnutí nebo koalice, která kandidátní listinu podala, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zaregistrování této kandidátní listiny,
b)
škrtnutí kandidáta na kandidátní listině pro volby do zastupitelstva kraje, může se politická strana, politické hnutí nebo koalice, která kandidátní listinu podala, i tento kandidát obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o ponechání kandidáta na kandidátní listině,
c)
provedení registrace kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva kraje, mohou se ostatní politické strany, politická hnutí nebo koalice, které kandidátní listinu podaly, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zrušení registrace.
(2)
Účastníkem řízení podle odstavce 1 je navrhovatel a příslušný okresní úřad v sídle kraje, v případě odstavce 1 písm. c) i politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž registrace je napadena.
(3)
Soud rozhodne bez jednání usnesením, a to do 15 dnů.
(4)
Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky.
§ 200w
(1)
Každý občan zapsaný do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva kraje volen, jakož i každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, se může obrátit na soud s návrhem na
a)
vydání rozhodnutí o neplatnosti hlasování,
b)
vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb,
c)
vydání rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta.
(2)
Účastníkem řízení podle odstavce 1 písm. a) a b) je navrhovatel a okresní úřad v sídle kraje. Účastníkem řízení podle odstavce 1 písm. c) je navrhovatel, příslušný okresní úřad v sídle kraje a ten, jehož volba členem zastupitelstva kraje byla napadena.
(3)
Jestliže zastupitelstvo kraje nebo ministr vnitra vyslovili zánik mandátu člena zastupitelstva kraje, může se člen zastupitelstva kraje, jemuž takto mandát zanikl, nebo politická strana, politické hnutí a koalice, které podaly kandidátní listinu v kraji, obrátit na soud s návrhem na zrušení usnesení zastupitelstva kraje nebo rozhodnutí ministra vnitra, kterým byl zánik mandátu vysloven.
(4)
Účastníkem řízení podle odstavce 3 je navrhovatel a příslušný kraj, jehož zastupitelstvo zánik mandátu vyslovilo, nebo Ministerstvo vnitra, vyslovil-li zánik mandátu ministr vnitra.
(5)
Soud o návrhu rozhodne bez jednání usnesením, a to do 20 dnů.
(6)
Usnesení o neplatnosti hlasování a usnesení o neplatnosti voleb podle odstavce 1 se doručuje účastníkům řízení a ministru vnitra. Usnesení podle odstavce 3 o zrušení usnesení zastupitelstva kraje nebo rozhodnutí ministra vnitra, kterým byl vysloven zánik mandátu, se doručuje účastníkům řízení, a není-li účastníkem příslušný kraj nebo Ministerstvo vnitra, doručuje se usnesení soudu i tomuto subjektu.
(7)
Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky.
34f)
Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
§ 71
V § 12 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 21/1993 Sb. a zákona č. 148/1998 Sb., se na konci písmene k) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:
„l)
volby do Parlamentu České republiky a do zastupitelstev územní samosprávy.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 72
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Rychetský v. r.
1)
Čl. 101 odst. 2 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.
Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.
2)
Čl. 102 odst. 2 Ústavy České republiky.
3)
Čl. 102 odst. 1 Ústavy České republiky.
4)
Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.
5)
§ 55 až 65 občanského zákoníku.
6)
§ 5 odst. 2 písm. b) a § 9 odst. 4 písm. a) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 548/1991 Sb.
8)
§ 27 odst. 4 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb.
9)
§ 60 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 302/1992 Sb.
Nařízení vlády č. 475/1990 Sb., kterým se určují pověřené obecní úřady, ve znění nařízení vlády č. 315/1995 Sb.
10)
§ 12 odst. 1 písm. l) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 130/2000 Sb.
11)
Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 296/1995 Sb. a zákona č. 322/1996 Sb.
12)
Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb.
12a)
§ 113 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
Vyhláška č. 345/2000 Sb., o ověřování zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanců obcí, krajů, hlavního města Prahy, městských částí hlavního města Prahy a okresních úřadů, osob stojících v čele zvláštních orgánů zřízených na základě zvláštních zákonů a předsedů komisí, kterým byl svěřen výkon přenesené působnosti, (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), ve znění vyhlášky č. 427/2000 Sb.
12b)
§ 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů.
13)
§ 13 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění zákona č. 139/1996 Sb.
14)
§ 6 zákona č. 424/1991 Sb., ve znění zákona č. 68/1993 Sb. a zákona č. 117/1994 Sb.
15)
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
16)
§ 200v odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 130/2000 Sb.
17)
§ 8 zákona č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 247/1995 Sb.
18)
§ 10 a 11 zákona č. 152/1994 Sb.
18a)
§ 78 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb.
19)
Zákon č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, ve znění zákona č. 154/1998 Sb.
20)
§ 20 zákona č. 40/1993 Sb.
Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech).
Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech.
21)
§ 200w zákona č. 99/1963 Sb., ve znění zákona č. 130/2000 Sb.
22)
§ 200v zákona č. 99/1963 Sb., ve znění zákona č. 130/2000 Sb.
23)
§ 200w zákona č. 99/1963 Sb., ve znění zákona č. 130/2000 Sb.
27)
Zákon č. 152/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 131/2000 Sb. | Zákon č. 131/2000 Sb.
Zákon o hlavním městě Praze
Vyhlášeno 17. 5. 2000, datum účinnosti 12. 11. 2000, částka 39/2000
* ČÁST PRVNÍ - POSTAVENÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ (§ 1 — § 118)
* ČÁST DRUHÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 119 — § 128)
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 129 — § 129) č. 1 k zákonu č. 131/2000 Sb. č. 2 k zákonu č. 131/2000 Sb.
Aktuální znění od 1. 7. 2024 (196/2024 Sb.)
131
ZÁKON
ze dne 13. dubna 2000
o hlavním městě Praze
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
POSTAVENÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1)
Tento zákon upravuje postavení hlavního města Prahyhlavního města Prahy jako hlavního města České republiky, kraje1) a obceobce a dále postavení městských částí.
(2)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek, má vlastní příjmy vymezené tímto nebo zvláštním zákonem a hospodaří za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem podle vlastního rozpočtu.
(3)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
(4)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha je samostatně spravováno zastupitelstvem hlavního města Prahyhlavního města Prahy; dalšími orgány hlavního města Prahyhlavního města Prahy jsou rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy, primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy, Magistrát hlavního města Prahyhlavního města Prahy, zvláštní orgány hlavního města Prahyhlavního města Prahy a městská policie hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
§ 2
(1)
Úkoly patřící do samosprávy hlavního města Prahyhlavního města Prahy (dále jen „samostatná působnost hlavního města Prahyhlavního města Prahy“) plní hlavní město Prahahlavní město Praha v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem a v rozsahu odpovídajícím potřebám hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Úkoly patřící do samosprávy městských částí (dále jen „samostatná působnost městských částí“) plní městské části v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem a Statutem hlavního města Prahyhlavního města Prahy (dále jen „Statut“) a v rozsahu odpovídajícím potřebám městských částí.
(2)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha a městské části pečují o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech (dále jen „veřejný zájem“).
(3)
Svěří-li zákon orgánům hlavního města Prahyhlavního města Prahy výkon státní správy (dále jen „přenesená působnost hlavního města Prahyhlavního města Prahy“), je území hlavního města Prahyhlavního města Prahy správním obvodem.
(4)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha zajišťuje výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu.1a)
§ 3
(1)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha se člení na městské části.
(2)
Městské části v rozsahu stanoveném zákonem a Statutem vystupují v právních vztazích svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
(3)
Postavení městských částí, jejich orgánů a jejich působnost stanoví tento zákon, zvláštní zákony a Statut.
(4)
Městské části zajišťují výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu.1a)
§ 4
(1)
Městská část je spravována zastupitelstvem městské části; dalšími orgány městské části jsou rada městské části, starosta městské části, úřad městské části a zvláštní orgány městské části.
(2)
Městské části jsou správním obvodem, jen je-li jim zákonem nebo Statutem svěřen výkon přenesené působnosti (dále jen „přenesená působnost městské části“).
(3)
Městské části mají vlastní rozpočet a za podmínek stanovených tímto zákonem, zvláštním zákonem a Statutem hospodaří podle něj.
§ 5
(1)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha a městské části jsou povinny zabezpečit úkoly v přenesené působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy a městských částí.
(2)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha je oprávněno vyjadřovat se k návrhům státních orgánů, které se dotýkají jejich samostatné působnosti. Orgány státu jsou povinny, pokud je to možné, předem projednat s hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou opatření dotýkající se jeho samostatné působnosti.
(3)
Státní orgány poskytují hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze a městským částem na požádání údaje a informace potřebné pro výkon jejich působnosti bezplatně, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Tuto povinnost mají i hlavní město Prahahlavní město Praha a městské části vůči státním orgánům. Ochrana osobních údajůosobních údajů podle zvláštních právních předpisů2) zůstává nedotčena.
§ 5a
(1)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha a městské části jsou povinny vydávat potvrzení a vyhotovovat zprávy pro potřeby právnických a fyzických osob, jen stanoví-li tak právní předpis.
(2)
Potvrzení pro uplatnění práva v cizině jsou hlavní město Prahahlavní město Praha a městské části povinny vydat jen v případě, že jim jsou požadované údaje známy.
HLAVA II
OBČANÉ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ
§ 6
(1)
Občanem hlavního města Prahyhlavního města Prahy je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a v hlavním městě Prazehlavním městě Praze je přihlášena k trvalému pobytu.
(2)
Občanem městské části je občan hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který je v městské části přihlášen k trvalému pobytu.
§ 7
Občan hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který dosáhl věku 18 let, má právo
a)
volit a být volen do zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,3)
b)
hlasovat v místním referendu4) konaném na celém území hlavního města Prahyhlavního města Prahy, jehož předmětem jsou záležitosti spadající do samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy, za podmínek stanovených zákonem,
c)
požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo zastupitelstvem hlavního města Prahyhlavního města Prahy; je-li žádost podepsána nejméně 1 000 občanů hlavního města Prahyhlavního města Prahy, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů,
d)
vyjadřovat na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy v souladu s jednacím řádem svá stanoviska,
e)
nahlížet do rozpočtu hlavního města Prahyhlavního města Prahy a do závěrečného účtu hlavního města Prahyhlavního města Prahy za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, do usnesení rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy, výborů zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy a komisí rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy a pořizovat si z nich výpisy,
f)
podávat orgánům hlavního města Prahyhlavního města Prahy návrhy, připomínky a podněty; podání orgány hlavního města Prahyhlavního města Prahy vyřizují bezodkladně, nejdéle do 60 dnů,
g)
vyjadřovat se k návrhu rozpočtu hlavního města Prahyhlavního města Prahy a k závěrečnému účtu hlavního města Prahyhlavního města Prahy za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
§ 8
Občan městské části, který dosáhl věku 18 let, má právo
a)
volit a být volen do zastupitelstva městské části za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,3)
b)
hlasovat v místním referendu,4) jehož předmětem jsou záležitosti spadající do samostatné působnosti městské části, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,
c)
požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou městské části nebo zastupitelstvem městské části; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů městské části, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů,
d)
vyjadřovat na zasedání zastupitelstva městské části v souladu s jednacím řádem svá stanoviska,
e)
nahlížet do rozpočtu městské části a do závěrečného účtu městské části za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva městské části, do usnesení rady městské části, výborů zastupitelstva městské části a komisí rady městské části a pořizovat si s nich výpisy,
f)
podávat orgánům městské části návrhy, připomínky a podněty; podání orgány městské části vyřizují bezodkladně, nejdéle do 60 dnů,
g)
vyjadřovat se k návrhu rozpočtu městské části a k závěrečnému účtu městské části za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva městské části.
§ 9
(1)
Oprávnění uvedená v § 7 a 8 má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je cizím státním občanem a je hlášena k trvalému pobytu v hlavním městě Prazehlavním městě Praze nebo městské části, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.
(2)
Oprávnění uvedená v § 7 písm. c) až g) a v § 8 písm. c) až g) má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo městské části nemovitostnemovitost.
§ 10
(1)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha může udělit fyzickým osobám, které se významnou měrou zasloužily o rozvoj hlavního města Prahyhlavního města Prahy, čestné občanství hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Čestný občan má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy svá stanoviska v souladu s jednacím řádem zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(2)
Městská část může udělit fyzickým osobám, které se významnou měrou zasloužily o rozvoj městské části, čestné občanství městské části. Čestný občan má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva městské části svá stanoviska v souladu s jednacím řádem zastupitelstva městské části.
(3)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha může za významná umělecká, vědecká a jiná díla mající vztah k hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze udělovat ceny hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(4)
Městská část může za významná umělecká, vědecká a jiná díla mající vztah k městské části udělovat ceny městské části.
§ 10a
Hlavní město PrahaHlavní město Praha a městské části mohou ocenit významné životní události svých občanů.
HLAVA III
ÚZEMÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ A JEHO ZMĚNY
§ 11
(1)
Území hlavního města Prahyhlavního města Prahy tvoří katastrální územíkatastrální území uvedená v příloze č. 1 tohoto zákona.
(2)
Území městských částí vymezí za podmínek stanovených v odstavcích 3 až 9 Statut.
(3)
Změny hranic mezi městskými částmi se uskutečňují na základě dohody zúčastněných městských částí po projednání s příslušným katastrálním úřadem a se souhlasem zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(4)
Dvě nebo více městských částí, které spolu sousedí, se mohou na základě vzájemné dohody a se souhlasem zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy sloučit. Městská část se může na základě dohody a se souhlasem zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy připojit k jiné městské části, se kterou sousedí.
(5)
Dohodu o sloučení městských částí nebo o připojení městské části lze uzavřít na základě rozhodnutí zastupitelstev dotčených městských částí, pokud do 30 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí není podán návrh na konání místního referenda o této věci. Je-li podán takový návrh, je k uzavření dohody o sloučení městských částí nebo o připojení městské části nutné souhlasné rozhodnutí místního referenda konaného v městské části, ve které byl podán návrh na jeho konání.
(6)
Dohoda o sloučení městských částí nebo připojení městské části musí obsahovat
a)
den, měsíc a rok, ke kterému se městské části slučují nebo se městská část připojuje,
b)
název městské části a sídlo jejích orgánů, jde-li o sloučení městských částí,
c)
popis hranic městské části po sloučení nebo připojení,
d)
určení majetku, včetně finančních prostředků, ostatních práv a závazků právnických osob a organizačních složek slučovaných městských částí nebo městské části, která se připojuje.
(7)
Právním nástupcem všech sloučených nebo připojených městských částí je městská část vzniklá jejich sloučením nebo městská část, která při připojení městské části nezaniká. Na tuto městskou část přechází majetek, včetně finančních prostředků a organizačních složek zanikajících městských částí, ostatní práva a závazky těchto městských částí, včetně jejich práva zakladatele a zřizovatele právnických osob, a to dnem, ke kterému se městské části slučují nebo se městská část připojuje. Nově vzniklá městská část nebo městská část, která při připojení nezanikla, zašle opis dohody Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“), příslušnému katastrálnímu úřadu a finančnímu úřadu.
(8)
Sloučení nebo připojení městských částí lze provést jen k počátku kalendářního roku. Žádost o souhlas se sloučením nebo připojením městské části musí být podána hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze nejpozději do 30. června kalendářního roku, má-li být sloučení nebo připojení městské části provedeno k 1. lednu následujícího kalendářního roku.
(9)
Dohoda o sloučení městských částí nebo dohoda o připojení městské části k jiné městské části jsou podkladem k zápisu změny práv dotčených městských částí k nemovitostemnemovitostem do katastru nemovitostínemovitostí záznamem.
§ 12
(1)
Připojení sousední obceobce k hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze nebo oddělení městské části, která územně sousedí s jinou obcíobcí, od hlavního města Prahyhlavního města Prahy je možné provést pouze zákonem. Změny hranic hlavního města Prahyhlavního města Prahy, při nichž nedochází k připojení sousední obceobce k hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze, nebo k oddělení městské části, která územně sousedí s jinou obcíobcí, od hlavního města Prahyhlavního města Prahy, se uskutečňují na základě dohody hlavního města Prahyhlavního města Prahy a sousední obceobce po projednání s příslušnými katastrálními úřady. Uzavření dohody se oznámí Ministerstvu financí, Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu a příslušným finančním úřadům.
(2)
Vysloví-li občané městské části, která má alespoň 500 obyvatel a územně sousedí s jinou obcíobcí, v místním referendu souhlas s oddělením této městské části od hlavního města Prahyhlavního města Prahy, je zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy povinno ve lhůtě 90 dnů ode dne konání místního referenda podat Poslanecké sněmovně návrh zákona o změně území hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
Názvy městských částí, názvy ulic a dalších veřejných prostranství a číslování budov
§ 13
(1)
Městské části mají své názvy, které stanoví Statut.
(2)
O názvech ulic, silnic, náměstí, parků a mostů, jakož i dalších veřejných prostranstvíveřejných prostranství rozhoduje hlavní město Prahahlavní město Praha, a to zpravidla na základě návrhů podaných městskými částmi. Shodné názvy ulic, silnic, náměstí, parků a mostů, jakož i dalších veřejných prostranstvíveřejných prostranství jsou vyloučeny. Ulice nebo jiná veřejná prostranstvíveřejná prostranství se nepojmenovávají podle jmen žijících osobností veřejného života.
(3)
Náklady spojené s označením ulic a ostatních veřejných prostranstvíveřejných prostranství a případným přečíslováním budov hradí hlavní město Prahahlavní město Praha ze svého rozpočtu. Vlastník nemovitostinemovitosti je povinen strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranstvíveřejného prostranství na své nemovitostinemovitosti; v blízkosti tabulky nesmí umístit jiné nápisy. Označení nesmí být poškozeno, odstraněno nebo zakryto.
(4)
K pojmenování ulice nebo jiného veřejného prostranstvíveřejného prostranství, jejich přejmenování nebo zániku dochází zápisem do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostínemovitostí24).
§ 14
(1)
Budovy musí být označeny popisnými čísly, nestanoví-li zákon jinak.
(2)
Evidenčními čísly se označují
a)
stavby pro rodinnou rekreaci,
b)
stavby dočasné,
c)
budovy, které nevyžadují povolení podle stavebního zákona s výjimkou
1.
staveb pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m2 a do 5 m výšky,
2.
zimních zahrad o jednom nadzemním podlaží a skleníků do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky,
3.
přístřešků o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiných veřejně přístupných přístřešků do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky.
(3)
Samostatnými popisnými a evidenčními čísly se neoznačují příslušenství budovy6), která jsou součástí jednoho celku.
(4)
K usnadnění orientace se budovy v jednotlivých ulicích a na jiných veřejných prostranstvíchveřejných prostranstvích označují vedle popisného čísla ještě číslem orientačním.
(5)
O číslování budov rozhoduje hlavní město Prahahlavní město Praha. Číslování budov popisnými a evidenčními čísly se provádí zvlášť pro každé katastrální územíkatastrální území. Každé popisné nebo evidenční číslo budovy musí být v rámci každého katastrálního územíkatastrálního území jedinečné. Čísla popisná a evidenční, která byla přidělena, nelze užít opakovaně, a to ani v případě přečíslování budov podle odstavce 7. Číslo orientační se opakovaně přiděluje pouze v případě, že nová budova stojí na místě budovy zaniklé.
(6)
Vlastník budovy je povinen na svůj náklad označit budovu číslem určeným hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou a udržovat je v řádném stavu.
(7)
Přečíslování budov se provádí jen výjimečně, jsou-li pro to vážné důvody. Dojde-li k přečíslování, hradí náklady s tím spojené hlavní město Prahahlavní město Praha.
(8)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
způsob označování ulic a ostatních veřejných prostranstvíveřejných prostranství názvy,
b)
způsob použití a umístění čísel k označení budov,
c)
náležitosti ohlášení o přečíslování budov.
§ 14a
(1)
Čísla popisná a evidenční přiděluje hlavní město Prahahlavní město Praha
a)
v případě nově vzniklé budovy, která je stavbou vyžadující povolení podle stavebního zákona, na základě písemné výzvy příslušného stavebního úřadu6a),
b)
v ostatních případech na základě písemné žádosti vlastníka budovy, jejíž přílohou je geometrický plán a doklad, který osvědčuje, že budova byla uvedena do užívání; přílohy se nevyžadují, dochází-li na základě žádosti vlastníka budovy k přečíslování budovy již zapsané v katastru nemovitostínemovitostí, anebo jde-li o budovy uvedené v § 14 odst. 2 písm. c).
(2)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha sdělí v případě podle odstavce 1 písm. a) neprodleně příslušnému stavebnímu úřadu údaje o čísle popisném nebo evidenčním a jeho příslušnosti k městské části, název ulice, do níž stavební objekt náleží, a údaje o čísle orientačním.
(3)
O přidělení čísla popisného, evidenčního nebo orientačního vydá Magistrát hlavního města Prahyhlavního města Prahy vlastníku budovy písemný doklad.
(4)
Při zániku budovy hlavní město Prahahlavní město Praha přidělená čísla zruší.
(5)
Při zániku ulice nebo jiného veřejného prostranstvíveřejného prostranství se přidělená čísla orientační zrušují.
(6)
K očíslování, přečíslování nebo zrušení číslování budovy dochází zápisem do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostínemovitostí24).
§ 14b
Veřejným prostranstvímVeřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
Znak, vlajka a razítko hlavního města Prahy a městských částí
§ 15
(1)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha a právnické osoby a zařízení založené nebo zřízené hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou mohou užívat znak a vlajku hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(2)
Městské části a právnické osoby a zařízení založené nebo zřízené městskými částmi mohou užívat znak a vlajku městské části.
(3)
Státní orgány a fyzické a právnické osoby mohou užívat znak a vlajku hlavního města Prahyhlavního města Prahy jen s předchozím písemným souhlasem hlavního města Prahyhlavního města Prahy a znak a vlajku městské části jen s předchozím písemným souhlasem městské části.
(4)
Městským částem, které nemají znak a vlajku, mohou být tyto symboly uděleny předsedou Poslanecké sněmovny. Návrh na udělení předkládá hlavní město Prahahlavní město Praha na základě žádosti městské části. Kancelář Poslanecké sněmovny zašle údaje o udělení znaku nebo vlajky městské části neprodleně Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu.
(5)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha a městské části mohou používat vlastní razítko. Razítko má uprostřed znak hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo městské části a po obvodu razítka je uveden celý název města nebo městské části. Razítko může hlavní město Prahahlavní město Praha nebo městské části používat jen v případech, kdy zákonem není stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým státním znakem. K otištění razítka nesmí být použita černá barva.
HLAVA IV
SAMOSTATNÁ PŮSOBNOST HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ
§ 16
(1)
Do samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy patří spravování záležitostí, které jsou v zájmu hlavního města Prahyhlavního města Prahy a jeho občanů, pokud nejde o výkon přenesené působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo úkoly, které jsou zvláštními zákony svěřeny správním úřadům jako výkon státní správy.
(2)
Do samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy patří záležitosti, které do její samosprávy svěří zvláštní nebo tento zákon, nebo které jsou zvláštními zákony svěřeny obcímobcím nebo krajům.
(3)
Do samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy patří zejména záležitosti uvedené v § 59 a 68. Hlavní město PrahaHlavní město Praha v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.
(4)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha se při výkonu samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy řídí zákony a jinými právními předpisy.
§ 17
(1)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha upraví své vnitřní poměry ve věcech správy města Statutem. Ve Statutu stanoví zejména
a)
výčet jednotlivých městských částí a vymezení jejich území (§ 11),
b)
záležitosti, které se svěřují do samostatné a přenesené působnosti městských částí nad rozsah stanovený zákonem, včetně vymezení území, na němž je vykonávána přenesená působnost městských částí,
c)
způsob projednání návrhu rozpočtu hlavního města Prahyhlavního města Prahy a městských částí a závěrečného účtu hlavního města Prahyhlavního města Prahy a městských částí a výsledků jejich hospodaření,
d)
vzájemnou součinnost mezi orgány hlavního města Prahyhlavního města Prahy a orgány městských částí,
e)
zdroje peněžních příjmů městských částí a druhy výdajů v souvislosti s plněním úkolů v samostatné a přenesené působnosti,
f)
způsob projednání návrhů obecně závazných vyhlášek a nařízení hlavního města Prahyhlavního města Prahy s městskými částmi a způsob jejich vyhlášení v městských částech,
g)
způsob projednání územně plánovací dokumentace hlavního města Prahyhlavního města Prahy a strategie rozvoje hlavního města Prahyhlavního města Prahy s městskými částmi,
h)
majetek hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který se svěřuje městským částem, a rozsah oprávnění městských částí při nakládání s tímto majetkem,
i)
další záležitosti, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
(2)
Návrh Statutu nebo jeho změny projedná hlavní město Prahahlavní město Praha vždy s městskými částmi. V případě změny Statutu spočívající ve svěření věci z majetku hlavního města Prahyhlavního města Prahy do správy městské části nebo odejmutí věci z majetku svěřeného městské části se návrh této změny projedná pouze s dotčenou městskou částí. Připomínky a návrhy městských částí k projednávanému Statutu, jeho doplňkům či změnám musí být vždy projednány zastupitelstvem hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(3)
Statut vydává hlavní město Prahahlavní město Praha obecně závaznou vyhláškou.
§ 18
(1)
Do samostatné působnosti městské části náleží
a)
schvalování strategie rozvoje městské části,
b)
oprávnění městských částí zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky potřebné pro jejich rozvoj a pro uspokojování potřeb občanů městských částí, a to pro odvoz a likvidaci tuhých komunálních odpadů, údržbu veřejné zeleně, sociální služby, kulturní činnost, sport, rekreaci a cestovní ruch, správu bytového fondu, základní školy, zařízení jim sloužící a předškolní zařízení, zřízení jednotky dobrovolných hasičů, jakož i úkoly vyplývající z funkce jejich zakladatele a zřizovatele,
c)
rozhodování o vyhlášení místního referenda na území městské části,
d)
navrhování změny katastrálních územíkatastrálních území uvnitř městské části,
e)
poskytování věcných a peněžních darů fyzickým nebo právnickým osobám,
f)
rozhodování o veřejných zakázkách, jejichž předmět plnění se vztahuje k území městské části,
g)
schvalování rozpočtu městské části a hospodaření podle něj,
h)
oprávnění vystupovat jako účastník v těch řízeních, v nichž se vydává územní rozhodnutíúzemní rozhodnutí, společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo dodatečné povolení stavby územní rozhodnutíúzemní rozhodnutí nahrazující podle zvláštního právního předpisu6b) v území městské části.
(2)
Městská část se při výkonu samostatné působnosti městské části řídí zákony a jinými právními předpisy.
(3)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha může Statutem svěřit městským částem zejména rozhodování o těchto právních jednáních:
a)
o uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, návratné finanční výpomoci, zápůjčky nebo dotace, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o společnosti26), orgány městské části,
b)
o peněžitých a nepeněžitých vkladech městské části do obchodních společností a svazků,
c)
o majetkové účasti městské části na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených městskou částí,
d)
o pronájmu, převodu a nabytí nemovitých věcí, včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů,
e)
o bezúplatném převodu movitých věcí včetně peněz,
f)
o bezúplatném postoupení pohledávek městské části,
g)
o vzdání se práva a prominutí dluhu,
h)
o zastavení movitých a nemovitých věcí,
i)
o dohodách o splátkách dluhů,
j)
o uzavírání smluv podle § 23, 24, 26 až 27.
(4)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha může Statutem stanovit rozsah rozhodování městských částí podle odstavce 3.
§ 19
(1)
Městským částem se svěřují do správy věci z majetku hlavního města Prahyhlavního města Prahy, které jim byly svěřeny do hospodaření podle právních předpisů vydaných hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou platných ke dni účinnosti tohoto zákona. Svěřenou správu majetku hlavního města Prahyhlavního města Prahy městské části lze odejmout za účelem, pro který lze majetek vyvlastnit podle zvláštního právního předpisu7) nebo se souhlasem městské části.
(2)
Svěřenou věc z majetku města lze městské části odejmout též v případě, jestliže městská část při nakládání s touto věcí porušuje právní předpisy a neodstraní tyto nedostatky ve lhůtě stanovené hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou, která nesmí být kratší než 60 dnů.
(3)
O odejmutí věci z majetku svěřeného městské části rozhoduje zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy změnou Statutu.
(4)
Městským částem lze svěřit do správy věci z majetku hlavního města Prahyhlavního města Prahy, které se nacházejí na jejich území. Městské části může být svěřen též majetek hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který se nachází mimo území hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
Spolupráce hlavního města Prahy a městských částí s ostatními kraji a obcemi
§ 20
(1)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha může při výkonu své samostatné působnosti spolupracovat s ostatními kraji a obcemiobcemi.
(2)
Městské části mohou v mezích své samostatné působnosti svěřené jim zákonem nebo Statutem spolupracovat s jinými městskými částmi nebo s územními samosprávnými celky.
(3)
Na spolupráci hlavního města Prahyhlavního města Prahy s kraji a obcemiobcemi a na spolupráci městských částí s jinými městskými částmi nebo s územními samosprávnými celky nelze použít ustanovení občanského zákoníku o spolku20) a o smlouvě o společnosti26).
§ 23
(1)
Městské části mohou při výkonu samostatné působnosti ke splnění konkrétního úkolu spolupracovat s jinými městskými částmi nebo základními územními samosprávnými celky i na základě smlouvy.
(2)
Předmětem těchto smluv však nemohou být právní jednání, o jejichž svěření městským částem rozhoduje hlavní město Prahahlavní město Praha Statutem podle § 18 odst. 3 tohoto zákona.
(3)
Pro uzavírání smluv podle odstavce 1 platí přiměřeně § 24, 26 až 27 tohoto zákona.
§ 24
(1)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha může uzavřít s obcemiobcemi smlouvu o vytvoření dobrovolného svazku obcíobcí (dále jen „svazek“). Hlavní město PrahaHlavní město Praha může též vstupovat do svazků již vytvořených.
(2)
Předmětem činnosti svazku mohou být zejména
a)
úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, cestovního ruchu a péče o zvířata,
b)
zabezpečování čistoty hlavního města Prahyhlavního města Prahy, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadné úpravy, využití nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod,
c)
zavádění, rozšiřování a zdokonalování sítí technického vybavení a systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území,
d)
úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přeměn topných systémů k vyloučení ekologicky nevhodných paliv v bytech a obytných objektech nebo k zabezpečování energeticky úsporných opatření stavby,
e)
provoz lomů, pískoven a zařízení sloužících k těžbě a úpravě nerostných surovin,
f)
správa majetku hlavního města Prahyhlavního města Prahy, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou,
g)
správa datových fondů a poskytování informací o území.
(3)
Přílohou smlouvy o vytvoření svazku jsou jeho stanovy, v nichž musí být uvedeno
a)
název a sídlo členů svazku,
b)
název a sídlo svazku a předmět jeho činnosti,
c)
orgány svazku, způsob jejich ustavování, jejich působnost a způsob jejich rozhodování,
d)
majetek členů svazku, který vkládají do svazku,
e)
zdroje příjmů svazku,
f)
práva a povinnosti členů svazku,
g)
způsob rozdělení zisku a podíl členů na úhradě ztráty svazku,
h)
podmínky přistoupení ke svazku a vystoupení z něj včetně vypořádání majetkového podílu,
i)
obsah a rozsah kontroly svazku hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou a obcemiobcemi, které svazek vytvořily.
(4)
Stanovy mohou určit, že o jejich změně rozhoduje orgán svazku složený ze zástupců všech obcíobcí; v takovém případě současně vymezí počet hlasů členských obcíobcí nutných ke schválení této změny, nejméně však dvoutřetinovou většinu všech hlasů členských obcíobcí.
(5)
Občané hlavního města Prahyhlavního města Prahy a obcíobcí, které vytvořily svazek, jsou oprávněni
a)
účastnit se zasedání orgánu svazku a nahlížet do zápisů o jeho jednání,
b)
podávat orgánu svazku písemné návrhy.
(6)
Svazek nabývá právní osobnosti zápisem do rejstříku svazků obcíobcí vedeného u krajského úřadu příslušného podle sídla svazku. Do rejstříku svazků obcíobcí se zapisuje den vzniku svazku, den jeho zrušení s uvedením právního důvodu, den jeho zániku, název a sídlo svazku, identifikační číslo osoby svazku poskytnuté správcem základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, předmět činnosti svazku, orgány, kterými svazek jedná, a jméno, příjmení a adresa bydliště osob vykonávajících jejich působnost spolu s uvedením způsobu, jakým tento orgán svazek zastupuje, a údaje o dni vzniku nebo zániku jejich funkce a údaje o členských obcíchobcích svazku obcíobcí v rozsahu název obceobce a její identifikační číslo osoby, včetně údaje o dni vzniku a zániku jejich členství. Rejstřík svazků obcíobcí je veřejný rejstřík; jeho součástí je sbírka listin, v níž jsou uloženy smlouva o vytvoření svazku obcíobcí spolu se stanovami a změny těchto dokumentů. Krajský úřad vede rejstřík svazků obcíobcí v přenesené působnosti. Je-li sídlem svazku hlavní město Prahahlavní město Praha, vede rejstřík svazků obcíobcí Magistrát hlavního města Prahyhlavního města Prahy v přenesené působnosti.
(7)
K návrhu na zápis do rejstříku svazků obcíobcí se přikládá smlouva o vytvoření svazku spolu se stanovami; součástí této smlouvy nebo stanov je také určení, kdo jsou první členové statutárního orgánu. Návrh podává osoba zmocněná obcemiobcemi, které jsou členy svazku. Návrh změn údajů zapisovaných do rejstříku svazků obcíobcí podává svazek obcíobcí do jednoho měsíce ode dne, kdy změna nastala.
§ 26
(1)
Svazek požádá o přezkoumání hospodaření svazku za uplynulý kalendářní rok Ministerstvo financí, anebo zadá přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti (dále jen „auditor“).
(2)
Náklady na přezkoumání hospodaření svazku auditorem uhradí svazek ze svých rozpočtových prostředků.
(3)
Ustanovení § 38 odst. 2, § 39 a 41 tohoto zákona platí pro svazek obdobně.
§ 27
Hlavní město PrahaHlavní město Praha a městské části mohou spolupracovat s obcemiobcemi jiných států a být členy mezinárodních sdružení územních samosprávných celků. Svazky mohou spolupracovat s dobrovolnými svazky obcíobcí jiných států; obsahem spolupráce mohou být jen činnosti, které jsou předmětem činnosti svazku, který smlouvu o vzájemné spolupráci uzavřel.
§ 28
Na spolupráci mezi hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou a právnickými a fyzickými osobami v občanskoprávních vztazích a na spolupráci mezi městskými částmi a právnickými a fyzickými osobami v občansko-právních vztazích lze použít ustanovení občanského zákoníku o spolku20) a o smlouvě o společnosti26).
§ 28a
Předmětem spolupráce hlavního města Prahyhlavního města Prahy a městských částí hlavního města Prahyhlavního města Prahy s ostatními subjekty mohou být jen činnosti, které patří do jejich samostatné působnosti.
HLAVA V
PŘENESENÁ PŮSOBNOST ORGÁNŮ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A ORGÁNŮ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ
§ 31
Přenesená působnost orgánů hlavního města Prahy
(1)
Orgány hlavního města Prahyhlavního města Prahy vykonávají přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena orgánům krajů.
(2)
Orgány hlavního města Prahyhlavního města Prahy vykonávají přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena orgánům obcíobcí, orgánům obcíobcí s pověřeným obecním úřadem a orgánům obcíobcí s rozšířenou působností, není-li dále stanoveno jinak.
(3)
Při výkonu přenesené působnosti se orgány hlavního města Prahyhlavního města Prahy řídí
a)
při vydávání nařízení hlavního města Prahyhlavního města Prahy zákony a jinými právními předpisy,
b)
v ostatních případech též
1.
usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů; usnesení vlády a směrnice ústředních správních úřadů nemohou orgánům hlavního města Prahyhlavního města Prahy ukládat povinnosti, pokud nejsou stanoveny zákonem; podmínkou platnosti směrnic ústředních správních úřadů je jejich publikování ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcíobcí;
2.
opatřeními příslušných orgánů veřejné správy přijatými při kontrolekontrole výkonu přenesené působnosti podle tohoto zákona.
(4)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha je povinno zajistit výkon přenesené působnosti a obdrží ze státního rozpočtu příspěvek na výkon přenesené působnosti.
Přenesená působnost orgánů městských částí
§ 32
(1)
Orgány městské části vykonávají přenesenou působnost městské části v rozsahu stanoveném zákonem a v mezích zákona Statutem.
(2)
Orgánům městských částí lze v mezích zákona svěřit Statutem přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena orgánům obcíobcí, orgánům obcíobcí s pověřeným obecním úřadem nebo orgánům obcíobcí s rozšířenou působností, není-li dále stanoveno jinak.
(3)
Při výkonu přenesené působnosti městské části se orgány městské části řídí zákony a jinými právními předpisy, jakož i usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů publikovanými ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcíobcí a dále opatřeními příslušných orgánů veřejné správy přijatými při kontrolekontrole výkonu přenesené působnosti.
(4)
Městská část je povinna zajistit výkon přenesené působnosti a obdrží z rozpočtu hlavního města Prahyhlavního města Prahy příspěvek na výkon přenesené působnosti.
§ 33
(1)
Pokud zvláštní zákon upravuje působnost hlavního města Prahyhlavního města Prahy a nestanoví, že jde o samostatnou působnost či o přenesenou působnost, platí, že jde vždy o činnosti patřící do samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(2)
Pokud zvláštní zákon upravuje působnost městské části a nestanoví, že jde o samostatnou působnost či o přenesenou působnost, platí, že jde vždy o činnosti patřící do samostatné působnosti městské části.
Přestupky
§ 33a
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
úmyslně poškodí, odstraní nebo zakryje tabulku s označením ulice nebo jiného veřejného prostranstvíveřejného prostranství,
b)
neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní, a tím naruší vzhled městské části, nebo
c)
naruší životní prostředí v městské části, odloží věc mimo vyhrazené místo nebo jinak naruší vzhled městské části.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
poškodí, odstraní nebo zakryje tabulku s označením ulice nebo jiného veřejného prostranstvíveřejného prostranství,
b)
neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní, a tím naruší vzhled městské části, nebo
c)
naruší životní prostředí v městské části, odloží věc mimo vyhrazené místo nebo jinak naruší vzhled městské části.
(3)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nemovitosti dopustí přestupku tím, že
a)
neoznačí na svůj náklad budovu číslem určeným hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou nebo je neudržuje v řádném stavu, nebo
b)
odmítne strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranstvíveřejného prostranství na své nemovitosti nebo v blízkosti tabulky s označením umístí jiný nápis.
(4)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c) nebo odstavce 2 písm. b) nebo c) lze uložit pokutu do 500 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 3 pokutu do 200 000 Kč.
(5)
Přestupky podle odstavců 1 až 3 projednává městská část; zasahuje-li jednání pachatele svými důsledky území více městských částí a dotčené městské části se ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o porušení povinnosti dozvědí, nedohodnou o tom, která z nich bude přestupek projednávat, a o způsobu rozdělení výnosu z uložené pokuty, projedná přestupek hlavní město Prahahlavní město Praha.
HLAVA VI
HOSPODAŘENÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ
§ 34
(1)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha nakládá s vlastním majetkem a hospodaří s ním za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem podle vlastního rozpočtu.
(2)
Městské části mají vlastní rozpočet a za podmínek stanovených tímto zákonem, zvláštním zákonem nebo Statutem hospodaří podle něj.
(3)
Městské části nakládají za podmínek stanovených tímto zákonem a Statutem se svěřeným majetkem hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Městské části vykonávají při nakládání se svěřeným majetkem hlavního města Prahyhlavního města Prahy práva a povinnosti vlastníka v rozsahu vymezeném tímto zákonem a Statutem.
(4)
Nově vzniklé městské části se svěří správa věcí z majetku hlavního města Prahyhlavního města Prahy, ke kterým byla tato správa svěřena městským částem a nacházejí se na území této nové městské části. Na tuto městskou část přejdou práva a závazky s těmito věcmi spojené.
(5)
Městské části mohou nabývat věci do vlastnictví hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Tyto věci se městským částem svěřují dnem jejich nabytí do vlastnictví hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
§ 35
(1)
Majetek hlavního města Prahyhlavního města Prahy musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jeho zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Porušením povinností stanovených ve větě první není takové nakládání s majetkem hlavního města Prahyhlavního města Prahy, které sleduje jiný důležitý zájem hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který je řádně odůvodněn. Hlavní město PrahaHlavní město Praha je povinno pečovat o svůj majetek, kontrolovat hospodaření s tímto majetkem a vést účetnictví podle zákona o účetnictví.
(2)
Majetek hlavního města Prahyhlavního města Prahy musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem hlavní město Prahahlavní město Praha naloží způsoby a za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy,11) pokud tento zákon nestanoví jinak.
(3)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha a městské části jsou povinny chránit majetek hlavního města Prahyhlavního města Prahy před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení.
(4)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha a městské části jsou povinny trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku práv z těchto závazků vyplývajících.
(5)
Doklady o poskytnutí finančních prostředků státem na pořízení majetku uvedeného v § 37 odst. 1 jsou hlavní město Prahahlavní město Praha a městské části povinny uchovat po celou dobu, po kterou je tento majetek ve vlastnictví hlavního město Prahyhlavního město Prahy.
(6)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha a městské části nesmí ručit za závazky fyzických a právnických osob vyjma
a)
závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici uskutečňovanou s finanční podporou ze státního rozpočtu, státních fondů nebo Národního fondu,
b)
závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici do nemovitostinemovitosti vlastněné hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou,
c)
těch, jejichž zřizovatelem je hlavní město Prahahlavní město Praha, městská část nebo stát,
d)
těch, v nichž míra účasti jí samé, nebo spolu s jinou obcíobcí (obcemiobcemi), krajem (kraji) nebo státem přesahuje 50 %,
e)
bytových družstev,
f)
honebních společenstev.
(7)
Právní jednání učiněná v rozporu s ustanovením odstavce 6 jsou neplatná.
(8)
Stát neručí za hospodaření a závazky hlavního města Prahyhlavního města Prahy, pokud tento závazek nepřevezme stát smluvně.
§ 36
(1)
Záměry hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo městských částí prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo vypůjčit hmotnou nemovitou věc nebo právo stavby anebo je přenechat jako výprosu a záměry hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo městských částí smluvně zřídit právo stavby k pozemku ve vlastnictví hlavního města Prahyhlavního města Prahy hlavní město Prahahlavní město Praha nebo městská část zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před schválením v orgánech hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo v orgánech městských částí vyvěšením na úřední desce11a) Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo na úřední desce úřadu městské části, aby se k nim mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může hlavní město Prahahlavní město Praha nebo městská část zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud hlavní město Prahahlavní město Praha nebo městská část záměr nezveřejní, je právní jednání neplatné. Nemovitá věc se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona30) platnými ke dni zveřejnění záměru.
(2)
Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna, jde-li o cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je právní jednání neplatné.
(3)
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů nebo hrobových míst anebo o pronájem, pacht nebo výpůjčku majetku hlavního města Prahyhlavního města Prahy na dobu kratší než 30 dnů nebo jde-li o pronájem, pacht, výprosu nebo výpůjčku právnické osobě, jejímž zřizovatelem nebo zakladatelem je hlavní město Prahahlavní město Praha nebo městská část anebo kterou hlavní město Prahahlavní město Praha nebo městská část ovládá31).
§ 37
(1)
Stát má právo při bezúplatném převodu či přechodu movitých věcí, práv a nemovitostínemovitostí na hlavní město Prahuhlavní město Prahu a při finanční spoluúčasti na pořízení takového majetku hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou vyhradit si stanovení podmínek pro další hospodaření a nakládání s tímto majetkem.
(2)
Za porušení povinnosti uložené hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze podle odstavce 1 může Ministerstvo financí hlavnímu městu Praze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč v řízení podle zvláštního právního předpisu. Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu.
(3)
Učiní-li hlavní město Prahahlavní město Praha právní jednání s majetkem uvedeným v odstavci 1 v rozporu se stanovenými podmínkami a majetek nelze vrátit původnímu účelu, je hlavní město Prahahlavní město Praha povinno odvést do státního rozpočtu peněžní částku odpovídající obvyklé ceně dotčeného majetku.
§ 38
(1)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha požádá o přezkoumání hospodaření za uplynulý kalendářní rok Ministerstvo financí anebo zadá přezkoumání auditorovi. Městská část hlavního města Prahyhlavního města Prahy požádá o přezkoumání hospodaření Magistrát hlavního města Prahyhlavního města Prahy anebo zadá přezkoumání hospodaření auditorovi. Magistrát hlavního města Prahyhlavního města Prahy přezkoumává hospodaření městské části v přenesené působnosti.
(2)
Nepožádá-li hlavní město Prahahlavní město Praha o přezkoumání svého hospodaření Ministerstvo financí, ani nezadá přezkoumání auditorovi, přezkoumá je Ministerstvo financí. Nepožádá-li městská část hlavního města Prahyhlavního města Prahy o přezkoumání svého hospodaření Magistrát hlavního města Prahyhlavního města Prahy, ani nezadá přezkoumání auditorovi, přezkoumá je Magistrát hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(3)
Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis.11a) Ministerstvo financí může v případech, kdy je příslušné k přezkoumání hospodaření hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle odstavců 1 a 2, pověřit tímto přezkoumáním Generální finanční ředitelství nebo finanční úřad.
(4)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha organizuje, metodicky usměrňuje a provádí kontrolu hospodaření městských částí.
(5)
Městská část je povinna poskytnout hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze při postupu podle odstavce 4 veškeré doklady a jiné písemnosti, informace a vysvětlení potřebné k řádnému provedení kontrol hospodaření městské části a umožnit mu přístup do prostor úřadu městské části.
(6)
Městská část je povinna na základě výsledků kontrol podle odstavce 4 přijmout a realizovat opatření k odstranění zjištěných nedostatků a o plnění těchto opatření a opatření přijatých na základě přezkoumání hospodaření informovat hlavní město Prahuhlavní město Prahu.
(7)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha je oprávněno kontrolovat plnění opatření uvedených v odstavci 6.
(8)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha nebo městská část mohou v průběhu kalendářního roku požádat o provedení mimořádného přezkoumání svého hospodaření podle stejných zásad jako v odstavci 1.
(9)
Náklady na přezkoumání svého hospodaření auditorem uhradí hlavní město Prahahlavní město Praha nebo městská část ze svých rozpočtových prostředků.
§ 39
Závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo městské části za uplynulý kalendářní rok projedná zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo městské části do 30. června následujícího roku a přijme opatření k nápravě nedostatků.
§ 40
Hospodaření hlavního města Prahyhlavního města Prahy s dotacemi ze státního rozpočtu republiky, ze státních fondů republiky kontroluje Ministerstvo financí i v průběhu rozpočtového roku. V případě, že byl porušen zákon, Ministerstvo financí uloží opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
§ 41
Hospodaření s majetkem hlavního města Prahyhlavního města Prahy, sestavování rozpočtu a závěrečného účtu hlavního města Prahyhlavního města Prahy a městských částí a hospodaření s prostředky tohoto rozpočtu se dále řídí zvláštním právním předpisem.
§ 42
Informace týkající se nabytí věci hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou nebo městskou částí v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo o jejím nabytí jiným obdobným způsobem a informace týkající se vzniku užívacího nebo jiného práva hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo městské části ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem se až do ukončení dražby, veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku nebo jiného obdobného postupu nezpřístupňují podle tohoto zákona ani neposkytují podle jiného právního předpisu32), pokud by jejich zpřístupnění mohlo hlavní město Prahuhlavní město Prahu nebo městskou část při nabývání této věci anebo při vzniku užívacího nebo jiného práva znevýhodnit proti jiným zájemcům.
§ 43
(1)
Podmiňuje-li tento zákon platnost právního jednání hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo městské části předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina o tomto právním jednání doložkou, v níž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny. Je-li listina touto doložkou hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou nebo městskou částí opatřena, má se za to, že povinnost předchozího zveřejnění, schválení nebo souhlasu byla splněna.
(2)
K neplatnosti právního jednání z důvodů stanovených v § 35 odst. 7, § 36 odst. 1 a 2 a § 72 odst. 2 přihlédne soud i bez návrhu.
HLAVA VII
OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY A NAŘÍZENÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
§ 44
(1)
Zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy může v mezích samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy vydávat obecně závazné vyhlášky.
(2)
Rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy může v přenesené působnosti vydávat na základě a v mezích zákona nařízení hlavního města Prahyhlavního města Prahy, je-li k tomu zákonem zmocněno hlavní město Prahahlavní město Praha, obceobce, obceobce s rozšířenou působností nebo kraje.
(3)
Povinnosti může hlavní město Prahahlavní město Praha ukládat v samostatné působnosti jen obecně závaznou vyhláškou
a)
k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku; zejména lze stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v hlavním městě Prazehlavním městě Praze nebo by mohly být v rozporu s dobrými mravy anebo z důvodu ochrany bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, popřípadě stanovit, že na určitých veřejně přístupných místech v hlavním městě Prazehlavním městě Praze jsou takové činnosti zakázány,
b)
pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku,
c)
k zajištění udržování čistoty na ulicích a jiných veřejných prostranstvíchveřejných prostranstvích, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně13) (dále jen „veřejná zeleň“) a k užívání zařízení hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo městské části,
d)
stanoví-li tak zvláštní zákon.
§ 45
Způsob vyhlášení obecně závazných vyhlášek a nařízení hlavního města Prahyhlavního města Prahy (dále jen „právní předpis hlavního města Prahyhlavního města Prahy“) a podmínky nabytí platnosti a účinnosti právních předpisů hlavního města Prahyhlavního města Prahy stanoví zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů40).
§ 46
(1)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha projedná vždy návrhy právních předpisů hlavního města Prahyhlavního města Prahy před jejich přijetím s městskými částmi, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2)
Městské části jsou oprávněny se k návrhu právních předpisů hlavního města Prahyhlavního města Prahy vyjádřit ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení návrhu. Lhůta může být ve výjimečných případech na základě rozhodnutí rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy zkrácena, nesmí však být kratší než 15 dnů. Jestliže se městská část ve stanovené lhůtě nevyjádří, má se za to, že s návrhem souhlasí.
(3)
Podrobnosti k projednání návrhů právních předpisů hlavního města Prahyhlavního města Prahy stanoví Statut.
HLAVA VIII
ORGÁNY HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
Díl 1
Zastupitelstvo hlavního města Prahy
§ 48
(1)
Zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy se skládá z členů zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Počet členů zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy činí 55 až 70 členů.
(2)
Počet členů zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy na příští volební období stanoví zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy nejpozději 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev v obcíchobcích. Pokud nebyl počet členů zastupitelstva určen v této lhůtě, volí se počet členů zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle dolní hranice rozpětí uvedeného v odstavci 1.
(3)
Počet členů zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který má být zvolen, se oznámí na úřední desce11a) Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy nejpozději do 2 dnů po jeho stanovení.
§ 49
Podmínky vzniku a zániku mandátu člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy upravuje zvláštní právní předpis.3)
§ 50
(1)
Mandát člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy vzniká zvolením; ke zvolení dojde ukončením hlasování.
(2)
Člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy složí slib na začátku prvního zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, jehož se po svém zvolení zúčastní.
(3)
Slib člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy zní: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu hlavního města Prahyhlavního města Prahy a jeho občanů, řídit se Ústavou a zákony České republiky.“
(4)
Slib složí člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy do rukou předsedajícího zasedání zastupitelstva a pronese slovo „slibuji“. Předsedající ustavujícího zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy (§ 61 odst. 2) skládá slib jako poslední do rukou druhého nejstaršího člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Složení slibu stvrdí člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy svým podpisem.
§ 51
(1)
Členové zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy jsou povinni vykonávat svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy.
(2)
Člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy má při výkonu své funkce právo
a)
předkládat zastupitelstvu hlavního města Prahyhlavního města Prahy návrhy na projednání,
b)
vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu hlavního města Prahyhlavního města Prahy a její jednotlivé členy, na předsedy výborů zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je hlavní město Prahahlavní město Praha, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které hlavní město Prahahlavní město Praha založilo nebo zřídilo; písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů,
c)
požadovat od zaměstnanců hlavního města Prahyhlavního města Prahy zařazených do Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které hlavní město Prahahlavní město Praha založilo nebo zřídilo, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jeho funkce, nestanoví-li zákon jinak.
(3)
Člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy je povinen se zúčastňovat zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, popřípadě zasedání jiných orgánů hlavního města Prahyhlavního města Prahy, je-li jejich členem, a plnit úkoly, které pro něho z výkonu funkce v těchto orgánech vyplývají, a úkoly, které mu tyto orgány uloží, hájit zájmy občanů hlavního města Prahyhlavního města Prahy a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce.
(4)
Člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti spadající do samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy v orgánech hlavního města Prahyhlavního města Prahy mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci, je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který má danou záležitost projednávat.
Odměňování členů zastupitelstva hlavního města Prahy
§ 52
(1)
Funkce člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy je veřejnou funkcí.
(2)
Člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech vyplývajících z jeho pracovního poměru nebo jiného obdobného právního vztahu.
(3)
Funkci člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy vykonávají
a)
členové zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy zvolení do funkcí, jež zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy určilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy uvolněni, (dále jen „uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy“),
b)
ostatní členové zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy (dále jen „neuvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy“).
(4)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy poskytne zaměstnavatel pro výkon funkce pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu; rozsah doby nezbytně nutný k výkonu funkce určí hlavní město Prahahlavní město Praha. Náhradu mzdy nebo platu, včetně odpovídající částky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění podle zvláštních právních předpisů34), uhradí hlavní město Prahahlavní město Praha zaměstnavateli.
(5)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který je podnikající fyzickou osobou nebo osobou provozující jinou samostatnou výdělečnou činnost, poskytuje hlavní město Prahahlavní město Praha náhradu výdělku ušlého v souvislosti s výkonem jeho funkce paušální částkou. Paušální částku za hodinu a nejvyšší částku, kterou lze jako náhradu výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce poskytnout v souhrnu za kalendářní měsíc, stanoví zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(6)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha nesmí členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy poskytnout v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy dar, a to ani po skončení výkonu funkce.
§ 53
(1)
Uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy poskytuje hlavní město Prahahlavní město Praha za výkon funkce odměnu ve výši podle § 54 odst. 1. Odměna se poskytuje ode dne zvolení do funkce, již zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy určilo jako funkci, pro kterou budou členové zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy uvolněni, nejdříve však ode dne, od kterého ji zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy jako takovou funkci určilo. Uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který je poslancem, senátorem nebo členem vlády, poskytuje hlavní město Prahahlavní město Praha odměnu ve výši 0,4násobku výše odměny, která by jinak náležela uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(2)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy může hlavní město Prahahlavní město Praha poskytovat za výkon funkce odměnu až do maximální výše podle § 54 odst. 2. V takovém případě se odměna poskytuje ode dne stanoveného zastupitelstvem hlavního města Prahyhlavního města Prahy, nejdříve však ode dne přijetí usnesení zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, kterým odměnu stanovilo.
(3)
V usnesení podle odstavce 2 zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy stanoví výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy za měsíc, a to částkou v celých korunách, přitom může přihlédnout k plnění individuálních úkolů, které jednotlivým neuvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy uložilo, a předem stanoveným způsobem k jejich účasti na jednání orgánů, jejichž jsou členy. Usnesení podle odstavce 2 pozbývá účinnosti ukončením funkčního období zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, které odměnu stanovilo.
(4)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy, poskytuje hlavní město Prahahlavní město Praha odměnu v rozmezí od 0,3 do 0,6násobku výše odměny, která by náležela uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Pokud zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy, odměnu nestanovilo, náleží mu ode dne zvolení do funkce primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy odměna ve výši 0,3násobku výše odměny, která by náležela uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(5)
Odměna se členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy poskytuje měsíčně. Pokud člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy vykonával funkci jen po část měsíce, náleží mu za tento měsíc odměna ve výši násobku jedné třicetiny jeho odměny a počtu kalendářních dnů, po které tuto funkci v daném měsíci vykonával.
(6)
Nevykonává-li uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy funkci z důvodu dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, nařízené karantény, těhotenství a mateřství, péče o dítě do 4 let věku anebo ošetřování fyzické osoby nebo péče o dítě mladší 10 let podle zákona o nemocenském pojištění, odměna mu nenáleží, nestanoví-li tento zákon jinak.
(7)
Uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy za každý kalendářní den od prvního do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží odměna ve výši 60 % jedné třicetiny odměny. Pro účely stanovení výše odměny ve snížené výši podle věty první se jedna třicetina odměny upraví obdobným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro stanovení nemocenského z nemocenského pojištění35).
(8)
Odměna stanovená podle odstavce 7 se snižuje o 50 %, pokud se nemocenské podle právních předpisů o nemocenském pojištění snižuje na polovinu. Odměna ve snížené výši stanovená podle odstavce 7 a podle věty první za jednotlivý kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(9)
Je-li člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy odvolán z funkce nebo se funkce vzdal a v tentýž den je zvolen do jiné funkce, za kterou mu náleží odměna, náleží mu za tento den pouze ta z odměn, která je vyšší. V případě souhrnu odměn podle § 55 odst. 3 je pro posouzení výše odměn rozhodná výše souhrnné odměny, o níž rozhodlo zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
§ 54
(1)
Odměna uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy se určí jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze č. 2 k tomuto zákonu podle zastávané funkce.
(2)
Maximální výše odměny neuvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy se určí jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze č. 2 k tomuto zákonu podle zastávané funkce.
(3)
Za základnu pro výpočet odměny v příslušném kalendářním roce se považuje průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažená za první pololetí předchozího kalendářního roku podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu známých k 1. říjnu předchozího kalendářního roku.
(4)
Výši základny pro výpočet odměny podle odstavce 3 vyhlašuje ministerstvo sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
(5)
Odměna se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
§ 55
(1)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který je oprávněn k přijímání projevu vůle snoubenců, že spolu vstupují do manželství36), může zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy s přihlédnutím k časové náročnosti a četnosti obřadů zvýšit odměnu až o 2 000 Kč nad maximální výši odměny stanovenou za výkon jeho funkce podle tohoto zákona.
(2)
V případě souběhu výkonu více funkcí náleží uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy odměna za tu z jeho funkcí, za kterou náleží nejvyšší odměna.
(3)
V případě souběhu výkonu více funkcí může být neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy poskytnuta odměna až do výše souhrnu odměn za tři různé funkce. Do tohoto souhrnu lze zahrnout pouze odměny za výkon funkce člena rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy, předsedy nebo člena výboru zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, předsedy nebo člena komise rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy anebo předsedy nebo člena zvláštního orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Pokud zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy nerozhodne o poskytnutí odměny podle věty první, náleží neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy odměna za funkci, za kterou mu náleží nejvyšší odměna schválená zastupitelstvem hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
§ 56
(1)
Náměstkovi primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který z pověření zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy po dobu delší než 4 týdny nepřetržitě zastupoval primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy v plném rozsahu jeho funkce z důvodu jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy nevykonával funkci, náleží od prvního dne zastupování odměna ve výši, která by v daném období náležela primátorovi, je-li tato odměna vyšší.
(2)
Osobě, která nadále vykonává pravomoci primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo náměstka primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle § 75, náleží po dobu výkonu těchto pravomocí dosavadní odměna za výkon této funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce. Osobě, která nadále vykonává pravomoci člena rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle § 69a, náleží dosavadní odměna za výkon této funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce do zvolení nové rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(3)
Osobě, která je předsedou nebo členem zvláštního orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy, náleží po skončení funkčního období zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy do odvolání z funkce dosavadní odměna za výkon této funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce.
(4)
Osobě, která je předsedou nebo členem komise rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy, náleží po skončení funkčního období zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy dosavadní odměna za výkon této funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce po dobu výkonu pravomocí dosavadní rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle § 69a.
(5)
Náležela-li by členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy v jeden den odměna podle odstavce 2, 3 nebo 4 a současně odměna podle § 53 odst. 1 nebo 2, náleží mu za tento den pouze ta z odměn, která je vyšší. V případě souhrnu odměn podle § 55 odst. 3 je pro posouzení výše odměn rozhodná výše souhrnné odměny, o níž rozhodlo zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
§ 57
(1)
Členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy může hlavní město Prahahlavní město Praha poskytnout mimořádnou odměnu za splnění mimořádných nebo zvláště významných úkolů hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(2)
Souhrnná výše mimořádných odměn poskytnutých v kalendářním roce členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který byl alespoň po část tohoto roku uvolněným členem zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, nesmí být vyšší než dvojnásobek nejvyšší odměny, která mu v průběhu tohoto kalendářního roku náležela za výkon jím zastávaných funkcí za měsíc.
(3)
Souhrnná výše mimořádných odměn poskytnutých v kalendářním roce neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy nesmí být vyšší než dvojnásobek nejvyšší maximální výše odměny neuvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, která mu v průběhu tohoto kalendářního roku mohla být hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou poskytována za výkon jím zastávané funkce nebo v souhrnu za výkon jím zastávaných funkcí za měsíc.
(4)
Návrh na poskytnutí mimořádné odměny členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy musí být odůvodněn a projednán jako samostatný bod programu jednání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Důvod poskytnutí odměny musí být uveden v usnesení zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, kterým byla mimořádná odměna poskytnuta.
§ 58
(1)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo náměstka primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy, a uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, jimž zanikl mandát člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, poskytne hlavní město Prahahlavní město Praha odchodné, pokud jim ke dni zániku mandátu člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy náležela odměna. K případům nevyplácení odměny v rozhodný den z důvodů uvedených v § 53 odst. 6 se nepřihlíží.
(2)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo náměstka primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy, a uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, kteří byli v průběhu funkčního období odvoláni nebo se vzdali funkce, poskytne hlavní město Prahahlavní město Praha odchodné, pokud jim ke dni odvolání nebo vzdání se funkce náležela odměna. K případům nevyplácení odměny v rozhodný den z důvodů uvedených v § 53 odst. 6 se nepřihlíží.
(3)
Odchodné podle odstavce 1 při zániku mandátu člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy dnem voleb do zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy nenáleží, pokud byl v novém funkčním období opětovně zvolen do funkce uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo do funkce neuvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo náměstka primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy, za niž mu náleží odměna. O opětovné zvolení do funkce podle věty první nejde, jde-li o druhé a následující obsazení uvedené funkce v průběhu funkčního období.
(4)
Odchodné podle odstavce 2 členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy nenáleží, pokud byl nejpozději na následujícím zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy opětovně zvolen do funkce uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo do funkce neuvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo náměstka primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy, za niž mu náleží odměna.
(5)
Odchodné členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy nenáleží, pokud byl v průběhu výkonu funkce pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo pro nedbalostní trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, jeho trestní stíhání pro takový trestný čintrestný čin bylo podmíněně zastaveno nebo bylo rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání.
(6)
Vznikl-li členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy nárok na odchodné v době, kdy je proti němu vedeno trestní stíhání pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo pro nedbalostní trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, odchodné se nevyplatí. Byl-li člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy pro trestný čintrestný čin uvedený ve větě první pravomocně odsouzen, jeho trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno nebo bylo-li rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání, platí, že nárok na odchodné nevznikl; v opačném případě se odchodné vyplatí.
(7)
Odchodné podle odstavce 2 lze členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy poskytnout ve funkčním období pouze jednou.
§ 58a
(1)
Odchodné se stanoví ve výši odměny, která členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy náležela za měsíc ke dni zániku mandátu člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo ke dni odvolání nebo vzdání se funkce, k níž se přičte násobek této částky a počtu celých ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce, nejvíce však tří ukončených let výkonu funkce. Do rozhodné doby podle věty první se započte i doba, po kterou člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle § 58 odst. 3 nebo 4 do opětovného zvolení do funkce nevykonával funkci uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo funkci neuvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo náměstka primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(2)
Odchodné je splatné, jsou-li splněny podmínky stanovené v § 58 a předloženo čestné prohlášení podle odstavce 3, a vyplácí se jednorázově v nejbližším výplatním termínu. Pokud do 3 měsíců nenastala překážka pro nárok na odchodné podle § 58 odst. 3 a 4, odchodné se vyplatí. Člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, jemuž bylo vyplaceno odchodné podle věty první, je povinen vyplacené odchodné vrátit, jestliže následně nastaly překážky pro nárok na odchodné podle § 58 odst. 3 a 4.
(3)
Člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy je povinen předložit čestné prohlášení, že u něj nejsou dány překážky pro výplatu odchodného stanovené v § 58 odst. 5 a 6.
§ 58b
Splatnost a výplata odměny a dalších plnění poskytovaných v souvislosti s výkonem funkce členům zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, jakož i srážky z nich, odpovědnost člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy za škodu, kterou způsobil hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze v souvislosti s výkonem funkce, a postup hlavního města Prahyhlavního města Prahy v případě zjišťování průměrného výdělku, vzdání se práva na odměnu nebo další plnění a v případě smrti člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy se řídí zákoníkem práce. Pro tyto účely se hlavní město Prahahlavní město Praha považuje za zaměstnavatele a členové zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy se považují za zaměstnance.
§ 58c
(1)
Členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy lze z peněžního fondu nebo z rozpočtu hlavního města Prahyhlavního města Prahy poskytnout
a)
příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na úpravu zevnějšku, jde-li o primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy, náměstka primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy pověřeného k přijímání projevu vůle snoubenců, že spolu vstupují do manželství36),
b)
příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na úpravu zevnějšku v souvislosti se zastupováním hlavního města Prahyhlavního města Prahy na veřejných občanských obřadech,
c)
příspěvek na podporu vzdělávání v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
d)
příspěvek na stravování, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
e)
příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření nebo životní pojištění,
f)
odměnu při významném životním výročí,
g)
příspěvek na pojištění rizik spojených s výkonem funkce člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
h)
příspěvek na podporu zdravotních, kulturních a sportovních aktivit, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
i)
příspěvek na rekreaci, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(2)
Plnění podle odstavce 1 lze členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy poskytnout za obdobných podmínek a v obdobné výši jako zaměstnancům hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
§ 58d
(1)
Členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy náleží v souvislosti s výkonem jeho funkce cestovní náhrady ve výši a za podmínek stanovených právními předpisy platnými pro zaměstnance hlavního města Prahyhlavního města Prahy37) a v jejich mezích podle pravidel pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, stanovených zastupitelstvem hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(2)
Zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy může stanovit, že za pravidelné pracoviště člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy pro účely cestovních náhrad se považuje místo jeho trvalého pobytu.
(3)
Nestanoví-li v pravidlech pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy jinak, podmínky, které mohou ovlivnit poskytování a výši cestovních náhrad, zejména dobu a místo nástupu a ukončení cesty, místo plnění úkolů, způsob dopravy a ubytování, určuje členům zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy před zahájením pracovní cesty písemně primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(4)
Stanoví-li tak zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy, náleží členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy náhrada za opotřebení vlastního zařízení nebo jiných předmětů nezbytných k výkonu funkce člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy. To neplatí pro používání motorového vozidla, u kterého se poskytování náhrad řídí odstavci 1 až 3.
§ 58e
(1)
Uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy má nárok na dovolenou v délce 5 týdnů za kalendářní rok, přičemž nejvýše 25 dnů dovolené může připadnout na pondělí až pátek, pokud tento den není svátkem38).
(2)
Pokud výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy netrvá po dobu celého kalendářního roku, má nárok na poměrnou část dovolené, která činí za každý i započatý kalendářní měsíc výkonu funkce jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.
(3)
Odměna se za dobu čerpání dovolené nekrátí.
(4)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha poskytne uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy též tu část dovolené, kterou nevyčerpal u svého zaměstnavatele před uvolněním k výkonu veřejné funkce.
(5)
Nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy dovolenou nebo její část v průběhu příslušného kalendářního roku, převádí se mu nárok na ni do bezprostředně následujícího kalendářního roku, v němž se eviduje jako nevyčerpaná dovolená z předchozího kalendářního roku a čerpá se přednostně. Do dalšího kalendářního roku se již tento nárok nepřevádí.
(6)
Nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy ke dni ukončení výkonu funkce poměrnou část dovolené podle odstavce 2 za kalendářní rok, ve kterém došlo k ukončení uvolnění pro výkon funkce, poskytne mu hlavní město Prahahlavní město Praha náhradu za nevyčerpanou dovolenou. Nevyčerpaná dovolená z předchozího kalendářního roku se nenahrazuje ani nepřevádí.
(7)
Náhrada za nevyčerpanou dovolenou podle odstavce 6 se určí jako násobek počtu kalendářních dnů, za které je poskytována, a jedné třicetiny odměny, která náleží uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy ke dni ukončení výkonu funkce.
(8)
Vyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy dovolenou v rozsahu větším, než mu náleží podle odstavců 1 až 5, posuzuje se odměna za každý den čerpání dovolené nad rámec zákonného nároku jako přeplatek poskytnuté odměny.
(9)
Magistrát hlavního města Prahyhlavního města Prahy vede evidenci o čerpání dovolené uvolněných členů zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy oznámí předem čerpání dovolené Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy prostřednictvím primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
§ 59
(1)
Zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(2)
Zastupitelstvu hlavního města Prahyhlavního města Prahy je vyhrazeno
a)
předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně,
b)
předkládat návrhy na zrušení jiných právních předpisů Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, jsou-li v rozporu se zákonem,
c)
vydávat územně plánovací dokumentaci pro celé území hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
d)
schvalovat po projednání s městskými částmi a uskutečňovat strategii rozvoje hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle zvláštních právních předpisů; zastupitelstvem hlavního města Prahyhlavního města Prahy musí být vždy projednány připomínky městských částí k návrhu strategie rozvoje hlavního města Prahyhlavního města Prahy, které se dotýkají jejich území,
e)
schvalovat po projednání s městskými částmi střednědobý výhled rozpočtu hlavního města Prahyhlavního města Prahy, rozpočet hlavního města Prahyhlavního města Prahy, závěrečný účet hlavního města Prahyhlavního města Prahy a účetní závěrku hlavního města Prahyhlavního města Prahy sestavenou k rozvahovému dni,
f)
vydávat obecně závazné vyhlášky ve věcech patřících do samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
g)
volit primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy a náměstky primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy, jakož i další členy rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy (radní) a odvolávat je z funkce,
h)
určovat funkce, pro které budou členové zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy uvolněni,
i)
rozhodovat o účasti v mezinárodním sdružení s územními samosprávnými celky jiných států a o spolupráci s jinými kraji a obcemiobcemi, zakládat, zřizovat, kontrolovat a rušit právnické osoby a organizační složky jako zařízení bez právní subjektivity a schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy, zakládací listiny, stanovy a zřizovací listiny, včetně jejich změn, a rozhodovat o účasti hlavního města Prahyhlavního města Prahy v již založených nebo zřízených právnických osobách,
j)
schvalovat po projednání s městskými částmi program rozvoje územního obvodu hlavního města Prahyhlavního města Prahy včetně stanovení rozsahu dopravní obslužnosti území hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
k)
schvalovat po projednání s městskými částmi koncepci rozvoje informačních systémů pro potřeby hlavního města Prahyhlavního města Prahy a městských částí,
l)
zřizovat a rušit trvalé a dočasné peněžní fondy hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
m)
rozhodovat o vyhlášení místního referenda na celém území hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
n)
navrhovat změny katastrálních územíkatastrálních území uvnitř hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
o)
zřizovat a rušit výbory zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy a volit jejich členy,
p)
zřizovat a rušit městskou policiipolicii hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
q)
rozhodovat o spolupráci hlavního města Prahyhlavního města Prahy s jinými územními samosprávnými celky a o formách této spolupráce,
r)
rozhodovat o zrušení usnesení rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy, jehož výkon primátor pozastavil podle § 73,
s)
udělovat a odnímat čestné občanství a ceny hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
t)
delegovat zástupce hlavního města Prahyhlavního města Prahy, s výjimkou § 68 odst. 2 písm. h), na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má hlavní město Prahahlavní město Praha majetkovou účast,
u)
stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy za měsíc,
v)
stanovit paušální částku náhrady výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce podle § 52 odst. 5, rozhodovat o mimořádných odměnách podle § 57 a o plněních pro členy zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle § 58c,
w)
stanovit pravidla pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
x)
rozhodovat o peněžitých plněních poskytovaných fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, za výkon funkce členů výborů zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, komisí rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy a zvláštních orgánů hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
y)
vyslovovat souhlas se vznikem pracovněprávního vztahu mezi hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou a členem zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
z)
další záležitosti, které zastupitelstvu hlavního města Prahyhlavního města Prahy svěří zákon.
(3)
Zastupitelstvu hlavního města Prahyhlavního města Prahy je vyhrazeno rozhodování o těchto právních jednáních:
a)
o vydání komunálních dluhopisů,
b)
o majetkové účasti hlavního města Prahyhlavního města Prahy na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou o hodnotě vyšší než 25 000 000 Kč,
c)
o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky a uzavření smlouvy o společnosti26), jde-li o závazek větší než 50 000 000 Kč,
d)
o převzetí dluhu, ručení za závazky jiných osob, převzetí ručitelského závazku a přistoupení k závazku, jde-li o závazek větší než 25 000 000 Kč,
e)
o poskytování dotací a půjček městským částem z rozpočtu hlavního města Prahyhlavního města Prahy, s výjimkou dotací poskytovaných ze státního rozpočtu nebo rozpočtu státního fondu a s výjimkou poskytování dotací v době trvání krizového stavu25), mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi,
f)
o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 1 000 000 Kč v jednotlivých případech fyzickým nebo právnickým osobám a o uzavření veřejnoprávní smlouvy o jejich poskytnutí, nejedná-li se o dotace z prostředků státního rozpočtu, o návratné finanční výpomoci příspěvkovým organizacím zřízeným hlavním městem Prahou nebo o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované v době trvání krizového stavu25), mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi,
g)
o bezúplatném postoupení pohledávek vyšších než 50 000 000 Kč,
h)
o zastavení nemovitých věcí,
i)
o nabytí a převodu hmotných nemovitých věcí, s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací,
j)
o peněžitých i nepeněžitých vkladech do obchodních společností, nadací a obecně prospěšných společností a svazků obcíobcí v hodnotě vyšší než 25 000 000 Kč,
k)
o darování movitých věcí včetně peněz v celkové hodnotě vyšší než 10 000 000 Kč ročně jedné fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce, s výjimkou poskytování jednorázových sociálních výpomocí občanům a s výjimkou darování ztracených a opuštěných zvířat fyzickým a právnickým osobám,
l)
o vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 25 000 000 Kč,
m)
o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 25 000 000 Kč,
n)
o dohodách o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,
o)
nabytí a převod práva stavby a smluvní zřízení práva stavby k pozemku ve vlastnictví hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
p)
zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo práva stavby ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem; tuto pravomoc může zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy zcela nebo zčásti svěřit radě hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo primátorovi hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(4)
Zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy si může vyhradit další pravomoci v samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy mimo pravomoci vyhrazené radě hlavního města Prahyhlavního města Prahy dle § 68 odst. 2.
(5)
Ve věcech přenesené působnosti rozhoduje zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy, jen stanoví-li tak zákon.
Jednání zastupitelstva hlavního města Prahy
§ 60
(1)
Zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy svolává písemně a se sdělením navrženého programu jednání primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy, a to podle potřeby, nejméně však jednou za 3 měsíce.
(2)
Primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy je povinen svolat zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy na základě písemné žádosti alespoň jedné třetiny všech jeho členů. Zasedání se v takovém případě musí konat nejpozději do 21 dnů ode dne, kdy byla doručena písemná žádost, která musí obsahovat předmět jednání, Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(3)
Magistrát hlavního města Prahyhlavního města Prahy informuje občany hlavního města Prahyhlavního města Prahy o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy na úřední desce11a) Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy, a to nejméně 7 dní před jeho konáním. Je-li nezbytné konat zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy v souvislosti s řešením mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systémuintegrovaném záchranném systému41), k zabránění jejího vzniku nebo k odstraňování jejích následků, anebo jestliže se na území hlavního města Prahyhlavního města Prahy vztahuje krizový stav25), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření, zveřejní se informace o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy na úřední desce Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy alespoň po dobu 2 dnů před jeho konáním; záležitosti, které se netýkají řešení situací uvedených ve větě před středníkem, mohou být na tomto zasedání projednávány pouze tehdy, jestliže byla informace zveřejněna nejméně 7 dnů před zasedáním zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(4)
Zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy je veřejné.
(5)
Požádá-li na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy o slovo člen vlády nebo jím určený zástupce, senátor nebo poslanec, musí mu být uděleno.
(6)
Jestliže při zahájení zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy není zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy usnášeníschopné (§ 62), primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy ukončí a svolá jeho náhradní zasedání tak, aby se uskutečnilo nejpozději do 21 dnů ode dne ukončeného zasedání.
(7)
Do lhůt stanovených v odstavcích 1, 2 a 6 se nezapočítává doba, po niž se na území hlavního města Prahyhlavního města Prahy vztahuje krizový stav25), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření.
§ 60a
(1)
Stanoví-li tak předem jednací řád zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, může se člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy účastnit jednání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy též distančním způsobem s využitím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku, pokud umožňuje uplatňovat zákonná práva spojená s účastí na jednání. Jednací řád stanoví pravidla účasti na jednání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy distančním způsobem. Člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy má vždy právo účastnit se jednání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy osobně v místě, v němž se zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy koná.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně i pro účast veřejnosti na jednání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(3)
O možnosti účastnit se jednání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy distančním způsobem a o podmínkách, za nichž je tato účast možná, informuje Magistrát hlavního města Prahyhlavního města Prahy v informaci podle § 60 odst. 3.
§ 61
(1)
Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy svolává dosavadní primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy po uplynutí lhůty pro podání návrhu soudu na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování tak, aby se konalo do 15 dnů ode dne uplynutí této lhůty, a jestliže byl návrh na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování podán, do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných návrhů nebylo vyhověno. Ustavujícímu zasedání předsedá zpravidla dosavadní primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy, případně nejstarší člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy do doby, než je zvolen primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo náměstek primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy se volí primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy, náměstci primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy a další členové rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(2)
Jestliže se ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy nekonalo ve lhůtě podle odstavce 1, svolá je po uplynutí této lhůty ministerstvo, ledaže soud vyhověl návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování. Informaci o svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy zveřejní ministerstvo v rozsahu stanoveném v § 60 odst. 3 po dobu v tomto ustanovení stanovenou na své úřední desce.
§ 62
K platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.19a)
§ 64
(1)
Návrh programu jednání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy stanoví a předkládá zastupitelstvu hlavního města Prahyhlavního města Prahy ke schválení rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(2)
O zařazení návrhů dalších bodů programu, přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, rozhodne zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
§ 65
O průběhu zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy se pořizuje zápis, který musí obsahovat počet přítomných členů zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, schválený pořad jednání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis podepisuje primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo náměstek primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy a určení ověřovatelé. Zápis, který je nutno pořídit do 15 dnů po skončení zasedání, musí být uložen na Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy k nahlédnutí. O námitkách člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy proti zápisu rozhodne nejbližší zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
§ 66
Zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání, včetně postupu při projednávání návrhů zákonů podávaných Poslanecké sněmovně.
§ 67
(1)
Nastanou-li důvody pro nové volby,3) do doby, než bude zvoleno zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy nové, zabezpečuje jeho úkoly stávající zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy. V takovém případě však nepřísluší zastupitelstvu hlavního města Prahyhlavního města Prahy vykonávat působnost uvedenou v § 59 odst. 2 a 3, s výjimkou schválení rozpočtu a hospodaření podle něj, rozhodování podle § 59 odst. 2 písm. g), h) a u) až y) a stanovení výše osobních a věcných nákladů na činnost Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Tuto skutečnost Magistrát hlavního města Prahyhlavního města Prahy bezodkladně oznámí ministerstvu.
(2)
Nebude-li zastupitelstvo nebo jiný orgán hlavního města Prahyhlavního města Prahy postupovat v souladu s rozhodnutím soudu o povinnosti vyhlásit místní referendum v záležitosti samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy na celém území hlavního města Prahyhlavního města Prahy, vyzve ministr vnitra zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy, aby do 2 měsíců zjednalo nápravu. Jestliže tak zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy neučiní, ministerstvo je rozpustí a ministr vnitra vyhlásí do 30 dnů nové volby.
(3)
Nesejde-li se zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, rozpustí je ministerstvo. Proti tomuto rozhodnutí může hlavní město Prahahlavní město Praha podat žalobu k soudu. Do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy, zabezpečuje úkoly v samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy; není-li schopna tyto úkoly plnit nebo není-li zvolena, zabezpečuje je primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy. V tomto případě radě hlavního města Prahyhlavního města Prahy, a není-li zřízena, ani primátorovi nepřísluší rozhodovat ve věcech vyhrazených zastupitelstvu hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle § 59 odst. 2 a 3, s výjimkou schválení rozpočtu hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Do lhůty podle věty první se nezapočítává doba, po niž se na území hlavního města Prahyhlavního města Prahy vztahuje krizový stav25), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření.
Díl 2
Rada hlavního města Prahy
§ 68
(1)
Rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy je výkonným orgánem hlavního města Prahyhlavního města Prahy v oblasti samostatné působnosti odpovědným ze své činnosti zastupitelstvu hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení.
(2)
Radě hlavního města Prahyhlavního města Prahy je vyhrazeno
a)
zabezpečovat hospodaření hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle schváleného rozpočtu a kontrolovat hospodaření podle něj,
b)
provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
c)
ukládat Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy úkoly v oblasti samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy a kontrolovat jejich plnění,
d)
projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, komisemi rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo městskými částmi,
e)
stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,
f)
na návrh ředitele Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy zřizovat a rušit odbory Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy a vydávat organizační řád Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
g)
plnit vůči právnickým osobám a zařízením zřízeným nebo založeným zastupitelstvem hlavního města Prahyhlavního města Prahy úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních právních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu hlavního města Prahyhlavního města Prahy, a schvalovat účetní závěrku příspěvkové organizace zřízené hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou, sestavenou k rozvahovému dni,
h)
plnit funkci valné hromady, je-li hlavní město Prahahlavní město Praha jediným akcionářem nebo jediným společníkem,
i)
zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy, jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy,
j)
přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá Magistrátem hlavního města Prahyhlavního města Prahy a komisemi rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy v samostatné působnosti,
k)
plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem,
l)
rozhodovat o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nepřesahujících 1 000 000 Kč v jednotlivých případech fyzickým nebo právnickým osobám a o uzavření veřejnoprávní smlouvy o jejich poskytnutí, nejedná-li se o dotace z prostředků státního rozpočtu, o návratné finanční výpomoci příspěvkovým organizacím zřízeným hlavním městem Prahou nebo o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované v době trvání krizového stavu25), mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi,
m)
rozhodovat o majetkové účasti hlavního města Prahyhlavního města Prahy na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou o hodnotě nižší než 25 000 000 Kč,
n)
rozhodovat o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky a uzavření smlouvy o společnosti26), nejde-li o závazek vyšší než 50 000 000 Kč,
o)
rozhodovat o převzetí dluhu, ručení za závazky jiných osob, převzetí ručitelského závazku a přistoupení k závazku, nejde-li o závazek vyšší než 25 000 000 Kč,
p)
rozhodovat o bezúplatném postoupení pohledávek v hodnotě nepřevyšující 50 000 000 Kč,
q)
rozhodovat o peněžitých i nepeněžitých vkladech do obchodních společností, nadací, obecně prospěšných společností a svazků obcíobcí v hodnotě nepřevyšující 25 000 000 Kč,
r)
rozhodovat o vzdání se práva a prominutí dluhu nepřevyšující 25 000 000 Kč,
s)
rozhodovat o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě nepřevyšující 25 000 000 Kč,
t)
rozhodovat o dohodách o splátkách s lhůtou splatnosti nepřevyšující 18 měsíců,
u)
rozhodovat o stanovení počtu zaměstnanců hlavního města Prahyhlavního města Prahy zařazených do Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy, do zařízení hlavního města Prahyhlavního města Prahy bez právní subjektivity, do organizačních složek a do městské policie a o objemu prostředků na platy těchto zaměstnanců,
v)
rozhodovat o jmenování a odvolání ředitelů odborů Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy na návrh ředitele Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy; jmenování nebo odvolání ředitelů odborů bez návrhu ředitele Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy je neplatné.
(3)
Rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy rozhoduje v záležitostech samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy, pokud nejsou zákonem vyhrazeny zastupitelstvu hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo pokud si je zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy nevyhradí; rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy může tyto pravomoci zcela nebo zčásti svěřit primátorovi hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy; rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy může svěřit městské policii hlavního města Prahyhlavního města Prahy zcela nebo zčásti rozhodování o právních jednáních souvisejících s činností městské policie hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(4)
Rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy vydává v přenesené působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy nařízení. O ostatních otázkách přenesené působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy může rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon.
§ 69
(1)
Rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy je volena zastupitelstvem hlavního města Prahyhlavního města Prahy z řad členů zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, má 11 členů a tvoří ji primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy, náměstek (náměstkové) primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy a další členové rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Členové rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy musí být občany České republiky.
(2)
Je-li primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo náměstek primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy odvolán z funkce nebo se této funkce vzdá, přestává být i členem rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
§ 69a
(1)
Rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i po ukončení funkčního období zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy až do zvolení nové rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Za zvolení nové rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle věty první se považuje zvolení alespoň nadpoloviční většiny počtu členů rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle § 69 odst. 1, jestliže došlo ke zvolení primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo náměstka primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(2)
Jestliže soud vyhoví návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování, je rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy ode dne právní moci rozhodnutí soudu do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, kromě pravomocí stanovených v odstavci 1, oprávněna stanovit pravidla rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření19b).
(3)
Jestliže nedošlo ke zvolení zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, protože okrsková volební komise neodevzdala zápis o průběhu a výsledku hlasování, vykonává rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy ode dne následujícího po dni, ve kterém končila lhůta okrskové volební komise k odevzdání zápisu o průběhu a výsledku hlasování, do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, pravomoci podle odstavce 2.
§ 70
(1)
Rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy se schází ke svým schůzím podle potřeby. Schůze rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy svolává primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Schůze rady jsou neveřejné. Rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy může k jednotlivým bodům svého jednání přizvat i dalšího člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo jiné osoby.
(2)
K platnému usnesení, volbě nebo rozhodnutí rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.
(3)
Rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(4)
Stanoví-li tak předem jednací řád rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy, může se člen rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo jiná oprávněná osoba zúčastnit schůze rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy též distančním způsobem s využitím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku, pokud umožňuje uplatňovat zákonná práva spojená s účastí na schůzi. Jednací řád stanoví pravidla účasti na schůzi rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy distančním způsobem. Člen rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy má vždy právo účastnit se schůze rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy osobně v místě, v němž se schůze rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy koná.
(5)
Rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy pořizuje ze své schůze zápis, který podepisuje primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy spolu s náměstkem primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo jiným radním. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy, pořad schůze rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis ze schůze rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy musí být pořízen do 15 dnů od jejího konání. O námitkách člena rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy proti zápisu rozhodne nejbližší schůze rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Zápis ze schůze rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy musí být uložen u Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy k nahlédnutí.
(6)
Rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy podává pololetně na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy zprávu o své činnosti.
§ 71
Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy pod polovinu zákonného počtu a na nejbližším zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebude doplněn alespoň na 6, vykonává její funkce až do doplnění počtu zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy může v takovém případě svěřit plnění úkolů rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy primátorovi hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
Díl 3
Primátor hlavního města Prahy
§ 72
(1)
Primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy je z výkonu své funkce odpovědný zastupitelstvu hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(2)
Primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy zastupuje hlavní město Prahuhlavní město Prahu navenek. Právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy, může primátor provést jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou tato právní jednání neplatná.
(3)
Primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy
a)
spolu s náměstkem primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy podepisuje právní předpisy hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
b)
po předchozím souhlasu ministra vnitra jmenuje a odvolává ředitele Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy; jmenování nebo odvolání ředitele Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy bez předchozího souhlasu ministra vnitra je neplatné,
c)
ukládá úkoly řediteli Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
d)
stanoví podle zvláštních právních předpisů plat řediteli Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
e)
odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
f)
zabezpečuje plnění úkolů obrany, úkolů spojených s mobilizačními přípravami státu a civilní ochrany na území hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
g)
vykonává funkci hejtmana kraje, pokud zákon nestanoví jinak,
h)
vykonává další úkoly v samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy, pokud jsou mu uloženy zastupitelstvem hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
i)
plní další úkoly stanovené tímto nebo zvláštním zákonem,
j)
plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy a řediteli Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(4)
Primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy a rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy a zápis z jednání rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(5)
Primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy je oprávněn požádat PoliciiPolicii České republiky o spolupráci při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku. PoliciePolicie České republiky je povinna požadovanou spolupráci poskytnout, pokud jí v tom nebrání jiné zákony.
§ 72a
Je-li to nezbytné v souvislosti s řešením mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systémuintegrovaném záchranném systému41), k zabránění jejího vzniku nebo k odstraňování jejích následků, anebo jestliže se na území hlavního města Prahyhlavního města Prahy vztahuje krizový stav25), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření, může primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy rozhodovat v záležitostech podle § 68 odst. 3 namísto rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy, popřípadě zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, pokud si podle § 59 odst. 4 rozhodování v těchto záležitostech předem vyhradilo. Tím není dotčeno předchozí svěření pravomoci radou hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle § 68 odst. 3.
§ 73
Primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy pozastaví výkon usnesení rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy, má-li za to, že je nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, které je povinno usnesení rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy projednat a v případě potřeby zjednat nápravu.
§ 74
(1)
Primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy zastupuje náměstek primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy může zvolit více náměstků primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(2)
Náměstkům primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy a dalším členům rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy může zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy svěřit zabezpečování úkolů v samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
§ 75
Dosavadní primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy v období ode dne voleb do zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy do zvolení nové rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle § 69a vykonává pravomoci primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle § 72; v tomto období vykonává své pravomoci též dosavadní náměstek primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Nevykonává-li dosavadní primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy své pravomoci podle věty první, vykonává je dosavadní náměstek primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy, a je-li dosavadních náměstků primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy více, ten, kterého přede dnem voleb pověřilo zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy zastupováním primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy, jinak ten, kterého pověřil dosavadní primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
§ 76
(1)
Primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy má právo užívat při významných příležitostech a občanských obřadech závěsný odznak. Závěsný odznak má uprostřed velký státní znak a po obvodu odznaku je uveden název „Česká republika“.
(2)
Rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy může stanovit, ve kterých případech může tento odznak užívat jiný člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo ředitel Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
Díl 4
Výbory zastupitelstva hlavního města Prahy, komise rady hlavního města Prahy a zvláštní orgány hlavního města Prahy
§ 77
(1)
Zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy zřizuje jako své poradní orgány pro jednotlivé úseky své činnosti výbory. Svá stanoviska a návrhy předkládají výbory zastupitelstvu hlavního města Prahyhlavního města Prahy, popřípadě radě hlavního města Prahyhlavního města Prahy ve věcech jí svěřených.
(2)
Zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy volí předsedu výboru z řad členů zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, členy výboru z řad členů zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy a občanů hlavního města Prahyhlavního města Prahy a tajemníka výboru z řad zaměstnanců hlavního města Prahyhlavního města Prahy zařazených do Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(3)
Výbory plní úkoly, kterými je pověří zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy může ukládat úkoly výborům jen v rozsahu své působnosti svěřené jí zákonem nebo zastupitelstvem hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Ze své činnosti odpovídají výbory zastupitelstvu hlavního města Prahyhlavního města Prahy; radě hlavního města Prahyhlavního města Prahy jen v rámci jí vymezené působnosti.
(4)
Počet členů výborů určuje zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy tak, aby byl vždy lichý. Výbory se schází podle potřeby.
(5)
K přijetí usnesení je třeba nadpoloviční většiny hlasů všech členů výborů. Usnesení výborů se vyhotovují písemně a podepisuje je předseda výboru.
§ 78
(1)
Zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy zřizuje vždy výbor finanční, výbor kontrolní a výbor pro výchovu a vzdělávání. Tyto výbory jsou nejméně pětičlenné.
(2)
Pokud v územním obvodu hlavního města Prahyhlavního města Prahy žije podle posledního sčítání lidu alespoň 5 % občanů hlavního města Prahyhlavního města Prahy hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy výbor pro národnostní menšiny, pokud o to písemně požádá spolek zastupující zájmy národnostní menšiny33). Nejméně polovinu členů výboru musí tvořit příslušníci národnostních menšin, ledaže tuto podmínku nelze splnit pro nedostatek kandidátů z řad národnostních menšin.
(3)
Členy finančního a kontrolního výboru nemohou být primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy, náměstek primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy, ředitel Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy ani osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(4)
Finanční výbor
a)
provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
b)
plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(5)
Kontrolní výbor
a)
kontroluje plnění usnesení zastupitelstva a rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
b)
kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a Magistrátem hlavního města Prahyhlavního města Prahy na úseku samostatné působnosti,
c)
plní další kontrolní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(6)
Výbor pro výchovu a vzdělávání
a)
posuzuje a zaujímá stanovisko k návrhům koncepce rozvoje výchovy a vzdělávání v hlavním městě Prazehlavním městě Praze,
b)
předkládá návrhy na zkvalitnění péče poskytované školami a školskými zařízeními, případně předškolními zařízeními, které hlavní město Prahahlavní město Praha zřizuje,
c)
vyjadřuje se k záměrům na poskytování dotací a návratných finančních výpomocí v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu,
d)
projednává zprávy o výsledcích výchovně vzdělávací činnosti škol, školských zařízení a předškolních zařízení, které hlavní město Prahahlavní město Praha zřizuje,
e)
plní další úkoly v oblasti výchovy a vzdělávání, kterými jej pověří zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(7)
O provedené kontrole výbor pořídí zápis, který obsahuje předmět kontroly, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy opatření směřující k odstranění nedostatků. Zápis podepisuje člen výboru a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala.
(8)
Výbor předloží zápis zastupitelstvu hlavního města Prahyhlavního města Prahy; k zápisu připojí vyjádření orgánu, popřípadě zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala.
§ 79
(1)
Rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy zřizuje jako své iniciativní a poradní orgány komise. Svá stanoviska a náměty předkládají komise radě hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(2)
Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů.
(3)
Komise je ze své činnosti odpovědná radě hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
§ 80
V případech stanovených zvláštními zákony zřizuje primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy pro výkon přenesené působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy zvláštní orgány hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
Díl 5
Magistrát hlavního města Prahy
§ 81
(1)
Magistrát hlavního města Prahyhlavního města Prahy (dále jen „Magistrát“) tvoří ředitel Magistrátu a další zaměstnanci hlavního města Prahyhlavního města Prahy zařazení do tohoto orgánu. V čele Magistrátu je ředitel Magistrátu, který je nadřízený všem zaměstnancům hlavního města Prahyhlavního města Prahy do Magistrátu zařazeným.
(2)
Magistrát v samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy plní úkoly uložené zastupitelstvem hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo radou hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Magistrát rozhoduje v samostatné působnosti v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním zákonem21).
(3)
Magistrát vykonává přenesenou působnost hlavního města Prahyhlavního města Prahy, není-li tímto nebo zvláštním zákonem svěřena jiným orgánům hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Magistrát
a)
přezkoumává rozhodnutí vydaná orgány městských částí ve správním řízení nebo podle zákona upravujícího správu daní a poplatků, pokud není zákonem tato působnost svěřena zvláštnímu orgánu nebo zvláštní zákon nestanoví jinak,
b)
řídí výkon přenesené působnosti orgány městských částí; k tomu organizuje a provádí kontroly na vybraných úsecích přenesené působnosti úřadů městských částí, vyhodnocuje jejich výsledky a k nápravě nedostatků přijímá potřebná opatření,
c)
projednává přestupky podle tohoto zákona (§ 33a),
d)
zabezpečuje koordinaci výstavby a provozu informačního systému Magistrátu a úřadů městských částí kompatibilního s informačními systémy veřejné správy,
e)
podílí se na odborné přípravě zaměstnanců zařazených do Magistrátu a úřadů městských částí pro vykonání zkoušky zvláštní odborné způsobilostizvláštní odborné způsobilosti,
f)
kontroluje dodržování usnesení vlády v činnosti úřadů městských částí v přenesené působnosti a poskytuje jim odbornou pomoc,
g)
vykonává další působnosti svěřené mu zákonem.
(4)
Organizační strukturu Magistrátu včetně názvů organizačních jednotek a označení funkcí vedoucích pracovníků stanoví organizační řád. Základními organizačními jednotkami jsou odbory, které se dále člení na oddělení. Sekretariáty členů rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy jsou zvláštními organizačními jednotkami. Odbory mohou být začleněny pro výkon a zabezpečení určitých činností do vyšších organizačních jednotek.
(5)
Ředitel Magistrátu
a)
plní úkoly uložené mu zastupitelstvem hlavního města Prahyhlavního města Prahy, radou hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo primátorem hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
b)
stanoví podle zvláštních právních předpisů platy všem zaměstnancům hlavního města Prahyhlavního města Prahy zařazeným do Magistrátu,
c)
jmenuje po projednání v radě hlavního města Prahyhlavního města Prahy své zástupce,
d)
vydává svým nařízením zejména pracovní řád, spisový řád a skartační řád Magistrátu,
e)
plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům hlavního města Prahyhlavního města Prahy zařazeným do Magistrátu,
f)
zúčastňuje se zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy a rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy s hlasem poradním.
(6)
Ředitel Magistrátu je oprávněn podat starostovi městské části návrh na odvolání tajemníka úřadu městské části, jestliže nebude ve stanoveném termínu a rozsahu zjednána náprava na základě přijatého opatření podle odstavce 3 písm. b). Takový návrh se považuje za předchozí souhlas ředitele Magistrátu podle § 97 odst. 2.
(7)
Za plnění úkolů uložených Magistrátu v oblasti samostatné a přenesené působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy je ředitel Magistrátu odpovědný primátorovi hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(8)
Ředitel Magistrátu nesmí vykonávat funkce v politických stranách a v politických hnutích. Jeho funkce je neslučitelná s funkcí poslance a senátora a s funkcí člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy a zastupitelstva městské části.
Díl 6
§ 82
Označování listin
(1)
Všechny písemnosti vyhotovené orgány hlavního města Prahyhlavního města Prahy se v záhlaví označují uvedením slov „Hlavní město PrahaHlavní město Praha“. Dále se v záhlaví uvede označení orgánu, který písemnost vyhotovil, a to slovy „Zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy“, „Rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy“, „Primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy“, „Magistrát hlavního města Prahyhlavního města Prahy“ s přesným označením odboru nebo „Zvláštní orgán hlavního města Prahyhlavního města Prahy“ s přesným označením druhu zvláštního orgánu.
(2)
Všechna rozhodnutí vydaná v samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy vyhotovená orgány hlavního města Prahyhlavního města Prahy se opatří razítkem s označením „Hlavní město PrahaHlavní město Praha“ s malým znakem hlavního města Prahyhlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Všechna rozhodnutí vydaná v přenesené působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy vyhotovená orgány hlavního města Prahyhlavního města Prahy se opatří razítkem s označením „Hlavní město PrahaHlavní město Praha“ s malým státním znakem.
Díl 7
Zvláštní odborná způsobilost
HLAVA IX
ORGÁNY MĚSTSKÉ ČÁSTI
Díl 1
Zastupitelstvo městské části
§ 87
(1)
Zastupitelstvo městské části je složeno z členů zastupitelstva městské části.
(2)
Slib člena zastupitelstva městské části zní: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu městské části a jejích občanů, řídit se Ústavou a zákony České republiky.“
(3)
Na postavení a jednání zastupitelstva městské části a na práva a povinnosti jeho členů se obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a jednání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy a na práva a povinnosti členů zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, není-li zákonem stanoveno jinak. Na rozhodování zastupitelstva městské části se použije ustanovení vztahující se na rozhodování zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak.
(4)
Odměna uvolněného člena zastupitelstva městské části se určí jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze č. 2 k tomuto zákonu podle zastávané funkce a velikostní kategorie městské části.
(5)
Maximální výše odměny neuvolněného člena zastupitelstva městské části se určí jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze č. 2 k tomuto zákonu podle zastávané funkce a velikostní kategorie městské části.
(6)
Za základnu pro výpočet odměny od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku se považuje průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažená za první pololetí předchozího kalendářního roku podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu známých k 1. říjnu předchozího kalendářního roku.
(7)
Výši základny pro výpočet odměny podle odstavce 6 vyhlašuje ministerstvo sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
(8)
Při určení výše odměny člena zastupitelstva městské části se vychází z počtu obyvatel městské části39), kteří byli hlášeni v městské části k trvalému pobytu k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém se konaly volby do zastupitelstva městské části.
(9)
Změní-li se v průběhu volebního období zastupitelstva městské části počet obyvatel městské části hlášených v městské části k trvalému pobytu k 1. lednu kalendářního roku ve srovnání s rozhodným počtem obyvatel podle odstavce 8 o více než 20 % tak, že současně dojde ke změně zařazení městské části ve velikostní kategorii městských částí podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu, náleží od 1. ledna tohoto kalendářního roku
a)
uvolněnému členovi zastupitelstva městské části odměna ve výši odpovídající velikostní kategorii městské části,
b)
neuvolněnému členovi zastupitelstva městské části dosavadní odměna, pokud nepřesahuje maximální výši odměny pro příslušnou velikostní kategorii městské části, jinak mu přísluší odměna v maximální výši.
(10)
Odměna se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
§ 88
(1)
Počet členů zastupitelstva městské části na příští volební období stanoví zastupitelstvo městské části nejpozději 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev v obcíchobcích. Pokud nebyl počet členů zastupitelstva určen v této lhůtě, volí se počet členů zastupitelstva městské části podle dolní hranice rozpětí uvedeného v odstavci 2.
(2)
Zastupitelstvo městské části při stanovení počtu členů zastupitelstva městské části přihlédne zejména k počtu obyvatel a velikosti územního obvodu městské části. Počet členů stanoví tak, aby zastupitelstvo městské části mělo v městské části
a) do 500 obyvatel | 5 až 9 členů,
---|---
b) nad 500 do 3 000 obyvatel | 7 až 15 členů,
c) nad 3 000 do 10 000 obyvatel | 11 až 25 členů,
d) nad 10 000 do 30 000 obyvatel | 15 až 25 členů,
e) nad 30 000 do 70 000 obyvatel | 25 až 35 členů,
f) nad 70 000 obyvatel | 35 až 45 členů.
(3)
Počet členů zastupitelstva městské části, který má být zvolen, se oznámí na úřední desce11a) úřadu městské části a případně též jiným způsobem v místě obvyklým nejpozději do 2 dnů po jeho stanovení.
(4)
Rozhodující pro stanovení počtu členů zastupitelstva městské části je počet obyvatel městské části k 1. lednu roku, v němž se konají volby.
(5)
Dojde-li ke sloučení městských částí, stanoví počet členů zastupitelstva městské části, který má být zvolen, Magistrát v přenesené působnosti. Při stanovení počtu členů zastupitelstva městské části se postupuje podle odstavce 2 obdobně.
§ 89
(1)
Zastupitelstvu městské části je vyhrazeno rozhodovat ve věcech jemu svěřených tímto nebo zvláštním zákonem. Dále je zastupitelstvu městské části vyhrazeno
a)
volit starostu městské části, místostarostu (místostarosty) městské části a další členy rady městské části a odvolávat je z funkce,
b)
určovat funkce, pro které budou členové zastupitelstva městské části uvolněni,
c)
stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva městské části za měsíc,
d)
vyjadřovat se k návrhu územně plánovací dokumentace hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
e)
vyjadřovat se k návrhu rozpočtu hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
f)
vyjadřovat se k návrhu strategie rozvoje hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
g)
schvalovat strategii rozvoje městské části v souladu se strategií rozvoje hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
h)
schvalovat rozpočet a závěrečný účet městské části,
i)
zřizovat a rušit trvalé a dočasné peněžní fondy městské části,
j)
zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky jako zařízení bez právní subjektivity a schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy, zakládací listiny, stanovy a zřizovací listiny, včetně jejich změn, a rozhodovat o účasti městské části v již založených nebo zřízených právnických osobách,
k)
rozhodovat o spolupráci městské části s jinými městskými částmi, jakož i územními samosprávnými celky a o formě této spolupráce,
l)
rozhodovat o vyhlášení místního referenda na území městské části,
m)
udělovat a odnímat čestné občanství a ceny městské části,
n)
rozhodovat o zrušení usnesení rady městské části, jehož výkon starosta městské části pozastavil podle § 102,
o)
stanovit paušální částku náhrady výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce podle § 52 odst. 5, rozhodovat o mimořádných odměnách podle § 57 a o plněních pro členy zastupitelstva městské části podle § 58c,
p)
stanovit pravidla pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva městské části,
q)
rozhodovat o peněžitých plněních poskytovaných fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva městské části, za výkon funkce členů výborů zastupitelstva městské části, komisí rady městské části a zvláštních orgánů městské části,
r)
vyslovovat souhlas se vznikem pracovněprávního vztahu mezi městskou částí a členem zastupitelstva městské části.
(2)
Zastupitelstvu městské části je vyhrazeno rozhodovat o těchto právních jednáních, pokud jsou městským částem zákonem nebo Statutem svěřeny:
a)
o uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, zápůjčky o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o společnosti26) orgány městské části,
b)
o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 250 000 Kč v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí, nejedná-li se o návratné finanční výpomoci příspěvkovým organizacím zřízeným městskou částí nebo o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované v době trvání krizového stavu25), mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi,
c)
o peněžitých a nepeněžitých vkladech orgánů městské části do obchodních společností a svazků,
d)
o majetkové účasti městské části na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených městskou částí,
e)
o nabytí a převodu hmotných nemovitých věcí,
f)
o darování movitých věcí včetně peněz v celkové hodnotě vyšší než 250 000 Kč ročně jedné fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce, s výjimkou poskytování jednorázových sociálních výpomocí občanům a s výjimkou darování ztracených a opuštěných zvířat fyzickým a právnickým osobám,
g)
o bezúplatném postoupení pohledávek městské části,
h)
o vzdání se práva, prominutí dluhu a úplatném postoupení pohledávky vyšší než 500 000 Kč,
i)
o zastavení nemovitých věcí,
j)
o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 500 000 Kč,
k)
o dohodách o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,
l)
nabytí a převod práva stavby a smluvní zřízení práva stavby k pozemku ve vlastnictví hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
m)
zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo práva stavby ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem; tuto pravomoc může zastupitelstvo městské části zcela nebo zčásti svěřit radě městské části nebo starostovi městské části.
(3)
Zastupitelstvu městské části nepřísluší vydávat obecně závazné vyhlášky.
(4)
Zastupitelstvo městské části rozhoduje v otázkách přenesené působnosti, jen stanoví-li tak zvláštní zákon.
§ 90
K platnému usnesení a rozhodnutí zastupitelstva městské části nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva městské části, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.19a)
§ 92
(1)
Jestliže nebude ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva městské části svoláno ve stanovené lhůtě (§ 61 odst. 1), svolá je Magistrát do 15 dnů ode dne marného uplynutí této lhůty.
(2)
Starosta městské části je povinen svolat zasedání zastupitelstva městské části též na základě písemné žádosti primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(3)
Nesejde-li se zastupitelstvo městské části po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, rozpustí je zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Proti tomuto rozhodnutí může městská část podat žalobu k Městskému soudu v Praze.22) Do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo městské části, popřípadě určen správce městské části (§ 93), zabezpečuje úkoly v samostatné působnosti městské části rada městské části; není-li zvolena, zabezpečuje je starosta městské části. V tomto případě radě městské části, a není-li zřízena, ani starostovi městské části nepřísluší rozhodovat ve věcech vyhrazených zastupitelstvu městské části podle § 89 s výjimkou schválení rozpočtu městské části.
(4)
Nebude-li zastupitelstvo městské části nebo jiný orgán městské části postupovat v souladu s rozhodnutím soudu o povinnosti vyhlásit místní referendum v záležitosti samostatné působnosti městské části hlavního města Prahyhlavního města Prahy na území městské části hlavního města Prahyhlavního města Prahy, vyzve primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy zastupitelstvo městské části, aby do 2 měsíců zjednalo nápravu. Jestliže tak zastupitelstvo městské části neučiní, zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy je rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí může městská část podat žalobu k soudu.22)
§ 93
(1)
Ředitel Magistrátu jmenuje správce městské části, pokud
a)
se neuskuteční v městské části vyhlášené volby do zastupitelstva městské části pro nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva městské části22a),
b)
zanikne mandát všem členům zastupitelstva městské části a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci, nebo
c)
dojde ke sloučení městských částí.
(2)
Správce městské části zabezpečuje úkoly v oblasti samostatné působnosti podle § 89 odst. 1 písm. h), § 94 odst. 2 a 3, § 97 až § 99. Správce městské části stanoví pravidla rozpočtového provizoria22b). Správce městské části zastupuje městskou část navenek a je v čele úřadu městské části. Správce městské části svolává ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva městské části.
(3)
Ředitel Magistrátu kontroluje činnost správce městské části. Osobní a věcné výdaje spojené s výkonem funkce správce městské části hradí hlavní město Prahahlavní město Praha.
(4)
Činnost správce městské části končí dnem ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva městské části. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva městské části podá správce městské části zprávu o výkonu své funkce a o stavu hospodaření a majetku městské části.
Díl 2
Rada městské části
§ 94
(1)
Na postavení a jednání rady městské části a na práva a povinnosti jejích členů se obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a jednání a na práva a povinnosti členů rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy, není-li zákonem stanoveno jinak. Na rozhodování rady městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující se na rozhodování rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak.
(2)
Radě městské části je vyhrazeno
a)
zabezpečovat hospodaření městské části podle schváleného rozpočtu,
b)
na návrh tajemníka úřadu městské části zřizovat a rušit odbory úřadu městské části a schvalovat organizační řád úřadu městské části,
c)
na návrh tajemníka úřadu městské části jmenovat a odvolávat vedoucí odborů úřadu městské části; jmenování nebo odvolání vedoucího odboru bez návrhu tajemníka úřadu městské části je neplatné,
d)
stanovit celkový počet zaměstnanců městské části zařazených do úřadu městské části a do zařízení městské části bez právní subjektivity,
e)
prohlašovat náhradníka za člena zastupitelstva městské části na uprázdněný mandát,
f)
projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva městské části, komisemi rady městské části,
g)
plnit vůči právnickým osobám a zařízením zřízeným nebo založeným zastupitelstvem městské části úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních právních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu městské části,
h)
provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem městské části.
(3)
Rada městské části rozhoduje v záležitostech patřících do samostatné působnosti městské části, pokud nejsou zákonem vyhrazeny zastupitelstvu městské části nebo pokud si je zastupitelstvo městské části nevyhradí; rada městské části může tyto pravomoci zcela nebo zčásti svěřit starostovi městské části nebo úřadu městské části.
(4)
Rada městské části rozhoduje v oblasti přenesené působnosti, jen stanoví-li tak zvláštní zákon.
§ 95
(1)
Počet členů rady městské části činí nejméně 5 a nejvýše 9 členů, přičemž nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva městské části. Rada městské části se nevolí v městských částech, kde zastupitelstvo městské části má méně než 15 členů.
(2)
V městských částech, kde se rada městské části nevolí, plní její funkci starosta, s výjimkou pravomocí uvedených v § 94 odst. 2 písm. b), d) a e); tyto úkoly plní zastupitelstvo městské části.
§ 96
(1)
Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady městské části pod polovinu stanoveného počtu a na nejbližším zasedání zastupitelstva městské části nebude doplněn alespoň na polovinu stanoveného počtu, vykonává její funkce až do doplnění počtu zastupitelstvo městské části. Zastupitelstvo městské části může v takovém případě svěřit plnění úkolů rady městské části starostovi městské části.
(2)
Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů zastupitelstva městské části pod spodní hranici stanovenou v § 88 odst. 2 a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci, končí činnost rady městské části uplynutím 30 dnů od uprázdnění mandátů v zastupitelstvu městské části.
(3)
Jestliže v průběhu funkčního období přesáhne počet členů rady městské části jednu třetinu počtu členů zastupitelstva městské části, aniž počet členů zastupitelstva městské části poklesne pod 11, plní rada městské části nadále své funkce.
§ 96a
(1)
Rada městské části vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i po ukončení funkčního období zastupitelstva městské části až do zvolení nové rady městské části nebo do zvolení starosty městské části nebo místostarosty městské části v případě, že se rada městské části nevolí. Ustanovení § 69a odst. 2 a 3 se použijí obdobně. Za zvolení nové rady městské části podle věty první se považuje zvolení alespoň nadpoloviční většiny počtu členů rady městské části, který má být volen podle § 95 odst. 1, jestliže došlo ke zvolení starosty městské části nebo místostarosty městské části.
(2)
V městských částech, v nichž rada městské části nebyla před ukončením funkčního období zastupitelstva městské části volena, vykonává její pravomoci v období podle odstavce 1 dosavadní starosta městské části v rozsahu podle § 95 odst. 2. Ustanovení § 69a odst. 2 a 3 se použijí obdobně.
Díl 3
Starosta městské části
§ 97
(1)
Na postavení a jednání starosty městské části a na jeho práva a povinnosti se obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a jednání a na práva a povinnosti primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy, není-li zákonem stanoveno jinak. Na rozhodování starosty městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující se na rozhodování primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak.
(2)
Starosta městské části jmenuje a odvolává tajemníka úřadu městské části po předchozím souhlasu ředitele Magistrátu a stanoví jeho plat podle zvláštních právních předpisů, je-li tato funkce zřízena; jmenování nebo odvolání tajemníka úřadu městské části bez předchozího souhlasu ředitele Magistrátu je neplatné.
§ 98
Starosta městské části je oprávněn při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku městské části požádat o součinnost PoliciiPolicii České republiky nebo městskou policiipolicii hlavního města Prahyhlavního města Prahy. PoliciePolicie České republiky nebo městská policiepolicie hlavního města Prahyhlavního města Prahy je povinna požadovanou spolupráci poskytnout, pokud jí v tom nebrání jiné zákony.
§ 99
(1)
Starosta městské části je oprávněn zúčastnit se jednání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy s hlasem poradním; na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy mu musí být uděleno slovo, jedná-li se o záležitosti příslušné městské části. Starosta městské části je oprávněn zúčastnit se jednání rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy, jedná-li se o návrh podaný městskou částí.
(2)
Starostu městské části zastupuje místostarosta městské části. Zastupitelstvo městské části může zvolit více místostarostů městské části.
§ 99a
Dosavadní starosta městské části v období ode dne voleb do zastupitelstva městské části do zvolení nového starosty městské části nebo místostarosty městské části, a jde-li o městskou část, v níž je volena rada městské části, až do zvolení nové rady městské části podle § 96a, vykonává pravomoci starosty městské části; v tomto období vykonává své pravomoci též dosavadní místostarosta městské části. Nevykonává-li dosavadní starosta městské části své pravomoci podle věty první, vykonává je dosavadní místostarosta městské části, a je-li dosavadních místostarostů městské části více, ten, kterého přede dnem voleb pověřilo zastupitelstvo městské části zastupováním starosty městské části, jinak ten, kterého pověřil dosavadní starosta městské části.
Díl 4
Výbory zastupitelstva městské části, komise rady městské části a zvláštní orgány městské části
§ 100
(1)
Na postavení a jednání výborů zastupitelstva městské části a zvláštních orgánů městské části a na jejich práva a povinnosti se obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a jednání a práva a povinnosti výborů zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy a zvláštních orgánů hlavního města Prahyhlavního města Prahy, není-li zákonem stanoveno jinak. Na rozhodování zvláštních orgánů městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující se na rozhodování zvláštních orgánů hlavního města Prahyhlavního města Prahy, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak.
(2)
Zastupitelstvo městské části zřizuje vždy výbor kontrolní a výbor finanční.
§ 101
(1)
Rada městské části zřizuje jako své iniciativní a poradní orgány komise. Svá stanoviska a náměty předkládají komise radě městské části.
(2)
Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů.
(3)
Komise je ze své činnosti odpovědná radě městské části.
§ 102
Starosta městské části pozastaví výkon usnesení rady městské části, má-li za to, že je nesprávné. Věc předloží k rozhodnutí zastupitelstvu městské části na jeho nejbližším zasedání, které je povinno usnesení rady městské části projednat a v případě potřeby zjednat nápravu.
Díl 5
Úřad městské části
§ 103
Na postavení a jednání úřadu městské části na práva a povinnosti, tajemníka a zaměstnanců městské části zařazených do úřadu městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a jednání Magistrátu, na práva a povinnosti ředitele Magistrátu a zaměstnanců hlavního města Prahyhlavního města Prahy zařazených do Magistrátu, není-li stanoveno zákonem jinak. Na rozhodování úřadu městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující se na rozhodování Magistrátu, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak.
§ 104
(1)
Úřad městské části tvoří starosta, místostarosta (místostarostové), tajemník úřadu městské části, je-li tato funkce zřízena, a zaměstnanci městské části zařazení do úřadu městské části. Není-li funkce tajemníka úřadu městské části zřízena, vykonává tuto funkci starosta městské části. V úřadech městských částí, kterým je svěřen výkon přenesené působnosti v rozsahu pověřeného obecního úřadu nebo obceobce s rozšířenou působností, se zřizuje funkce tajemníka úřadu městské části vždy. V čele úřadu městské části je starosta.
(2)
Zastupitelstvo městské části může rozhodnout o zřízení funkce tajemníka úřadu městské části. Za plnění uložených úkolů je tajemník úřadu městské části odpovědný starostovi městské části.
(3)
Úřad městské části vykonává přenesenou působnost městské části, není-li zákonem svěřena jiným orgánům městské části.
Díl 6
Označování listin
§ 105
(1)
Všechny písemnosti vyhotovené orgány městských částí se v záhlaví označují uvedením slov „Městská část“ a názvem městské části. Dále se v záhlaví uvede označení orgánu, který písemnost vyhotovil, a to slovy „Zastupitelstvo městské části“, „Rada městské části“, „Starosta městské části“, „Úřad městské části“ s přesným označením odboru nebo „Zvláštní orgán městské části“ s přesným označením druhu zvláštního orgánu.
(2)
Všechna rozhodnutí vydaná v samostatné působnosti městské části vyhotovená orgány městské části se opatří razítkem s označením „Městská část“ a názvem městské části, s malým znakem městské části, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Všechna rozhodnutí vydaná v přenesené působnosti městské části vyhotovená orgány městské části se opatří razítkem s označením „Městská část“ a názvem městské části s malým státním znakem.
HLAVA X
DOZOR
Díl 1
Dozor nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek hlavního města Prahy a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů hlavního města Prahy v samostatné působnosti
§ 106
(1)
Odporuje-li obecně závazná vyhláška hlavního města Prahyhlavního města Prahy zákonu, vyzve ministerstvo hlavní město Prahuhlavní město Prahu ke zjednání nápravy. Nezjedná-li hlavní město Prahahlavní město Praha nápravu do 60 dnů od doručení výzvy nebo ministerstvu sdělí, že nápravu nezjedná, rozhodne ministerstvo o pozastavení účinnosti této obecně závazné vyhlášky. Účinnost obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahyhlavního města Prahy je pozastavena dnem doručení rozhodnutí ministerstva hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze. Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahyhlavního města Prahy zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení hlavního města Prahyhlavního města Prahy o zjednání nápravy.
(2)
V případě zřejmého rozporu obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahyhlavního města Prahy s lidskými právy a základními svobodami může ministerstvo pozastavit její účinnost bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Účinnost obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahyhlavního města Prahy je pozastavena dnem doručení rozhodnutí ministerstva hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze. Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahyhlavního města Prahy zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení hlavního města Prahyhlavního města Prahy o zjednání nápravy.
(3)
Nezjedná-li zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě a není-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá ministerstvo do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání rozkladu Ústavnímu souduÚstavnímu soudu návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Je-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá ministerstvo takový návrh Ústavnímu souduÚstavnímu soudu do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o rozkladu, kterým byl rozklad zamítnut. Jestliže Ústavní soudÚstavní soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí ministerstva o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahyhlavního města Prahy pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu nabude právní moci.
(4)
Zjedná-li zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy nápravu před rozhodnutím Ústavního souduÚstavního soudu o návrhu podle odstavce 3, sdělí hlavní město Prahahlavní město Praha neprodleně tuto skutečnost Ústavnímu souduÚstavnímu soudu a ministerstvu. Ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky zruší do 15 dnů od doručení sdělení hlavního města Prahyhlavního města Prahy o zjednání nápravy.
§ 107
(1)
Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nejde-li o obecně závaznou vyhlášku hlavního města Prahyhlavního města Prahy, vyzve ministerstvo hlavní město Prahuhlavní město Prahu ke zjednání nápravy. Nezjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahyhlavního města Prahy nápravu do 60 dnů od doručení výzvy nebo ministerstvu sdělí, že nápravu nezjedná, pozastaví ministerstvo výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy v samostatné působnosti. Výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy v samostatné působnosti je pozastaven dnem doručení rozhodnutí ministerstva hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze. Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahyhlavního města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy v samostatné působnosti zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení hlavního města Prahyhlavního města Prahy o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(2)
V případě zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy v samostatné působnosti se zákonem může ministerstvo pozastavit výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy v samostatné působnosti bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy v samostatné působnosti je pozastaven dnem doručení rozhodnutí ministerstva hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze. Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahyhlavního města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy v samostatné působnosti zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení hlavního města Prahyhlavního města Prahy o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(3)
Nezjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahyhlavního města Prahy ve stanovené lhůtě nápravu a není-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá ministerstvo do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání rozkladu příslušnému soudu návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy v samostatné působnosti. Je-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá ministerstvo takový návrh příslušnému soudu do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o rozkladu, kterým byl rozklad zamítnut. Jestliže soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí ministerstva o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy v samostatné působnosti pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.
(4)
Zjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahyhlavního města Prahy před rozhodnutím soudu o návrhu podle odstavce 3 nápravu, sdělí hlavní město Prahahlavní město Praha neprodleně tuto skutečnost soudu a ministerstvu. Ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy v samostatné působnosti zruší do 15 dnů od doručení sdělení hlavního města Prahyhlavního města Prahy o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(5)
Ministerstvo nerozhodne o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy v samostatné působnosti, jestliže již bylo vykonáno; v takovém případě podá pouze návrh soudu na jeho zrušení.
(6)
Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí v případě porušení právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva a v případě, kdy jsou dozor nebo kontrolakontrola výkonu samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy upraveny zvláštním právním předpisem23).
Díl 2
Dozor nad vydáváním a obsahem nařízení hlavního města Prahy a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů hlavního města Prahy v přenesené působnosti
§ 108
(1)
Odporuje-li nařízení hlavního města Prahyhlavního města Prahy zákonu nebo jinému právnímu předpisu, vyzve věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad hlavní město Prahuhlavní město Prahu ke zjednání nápravy. Nezjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahyhlavního města Prahy nápravu do 60 dnů od doručení výzvy nebo věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu sdělí, že nápravu nezjedná, rozhodne věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad o pozastavení účinnosti tohoto nařízení hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Účinnost nařízení hlavního města Prahyhlavního města Prahy je pozastavena dnem doručení rozhodnutí věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze. Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad v rozhodnutí současně stanoví hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahyhlavního města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě, věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad své rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení hlavního města Prahyhlavního města Prahy zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení hlavního města Prahyhlavního města Prahy o zjednání nápravy.
(2)
V případě zřejmého rozporu nařízení hlavního města Prahyhlavního města Prahy s lidskými právy a základními svobodami může věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad pozastavit jeho účinnost bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Účinnost nařízení hlavního města Prahyhlavního města Prahy je pozastavena dnem doručení rozhodnutí věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze. Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad v rozhodnutí současně stanoví hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahyhlavního města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě, věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad své rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení hlavního města Prahyhlavního města Prahy zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení hlavního města Prahyhlavního města Prahy o zjednání nápravy.
(3)
Nezjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahyhlavního města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě, podá věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro nápravu Ústavnímu souduÚstavnímu soudu návrh na zrušení nařízení hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Jestliže Ústavní soudÚstavní soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu o pozastavení účinnosti nařízení hlavního města Prahyhlavního města Prahy pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu nabude právní moci.
(4)
Zjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahyhlavního města Prahy před rozhodnutím Ústavního souduÚstavního soudu o návrhu podle odstavce 3 nápravu, sdělí hlavní město Prahahlavní město Praha neprodleně tuto skutečnost Ústavnímu souduÚstavnímu soudu a věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu. Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení hlavního města Prahyhlavního města Prahy zruší do 15 dnů od doručení sdělení hlavního města Prahyhlavního města Prahy o zjednání nápravy.
§ 109
(1)
Odporuje-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy v přenesené působnosti zákonu, jinému právnímu předpisu a v jejich mezích též usnesení vlády, směrnici ústředního správního úřadu nebo opatření věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu přijatému při kontrolekontrole výkonu přenesené působnosti, vyzve věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad hlavní město Prahuhlavní město Prahu ke zjednání nápravy. Nezjedná-li hlavní město Prahahlavní město Praha nápravu do 60 dnů od doručení výzvy nebo věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu sdělí, že nápravu nezjedná, věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad takové usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy zruší a o rozhodnutí o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy v přenesené působnosti informuje Magistrát.
(2)
V případě zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy v přenesené působnosti se zákonem může věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad takové usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy zrušit bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy.
Díl 3
Dozor nad vydáváním a obsahem usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů městských částí hlavního města Prahy
§ 110
(1)
Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské části v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem, pozastaví Magistrát jeho výkon. Výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městské části v samostatné působnosti je pozastaven dnem doručení rozhodnutí Magistrátu městské části. Magistrát v rozhodnutí současně stanoví městské části lhůtu ke zjednání nápravy, která nesmí být delší než 3 měsíce. Zjedná-li příslušný orgán městské části nápravu ve stanovené lhůtě, Magistrát své rozhodnutí zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení městské části o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské části v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(2)
Nezjedná-li příslušný orgán městské části ve stanovené lhůtě nápravu nebo Magistrátu sdělí, že nápravu nezjedná, podá Magistrát do 60 dnů od jejího uplynutí návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městské části v samostatné působnosti soudu. Jestliže soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, pozbývá rozhodnutí Magistrátu o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městské části v samostatné působnosti platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.
(3)
Zjedná-li příslušný orgán městské části před rozhodnutím soudu nápravu, sdělí městská část neprodleně tuto skutečnost soudu a Magistrátu. Magistrát své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městské části v samostatné působnosti zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení městské části o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské části v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(4)
Magistrát o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městské části v samostatné působnosti nerozhodne, jestliže již bylo vykonáno; v takovém případě podá pouze návrh soudu na jeho zrušení.
(5)
Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí v případě porušení právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva a v případě, kdy jsou dozor nebo kontrolakontrola výkonu samostatné působnosti obcíobcí upraveny zvláštním právním předpisem23).
(6)
Postup Magistrátu podle odstavců 1 až 4 je výkonem přenesené působnosti.
§ 111
Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské části v přenesené působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem, usnesením vlády, směrnicí ústředního správního úřadu nebo s opatřením Magistrátu přijatým při kontrolekontrole výkonu přenesené působnosti, Magistrát je zruší. Magistrát o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městské části v přenesené působnosti informuje úřad městské části. Postup Magistrátu je výkonem přenesené působnosti.
Díl 4
Společná ustanovení k dozoru
§ 112
(1)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha vyvěsí neprodleně na úřední desce Magistrátu po dobu nejméně 15 dnů ode dne jeho doručení rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy v samostatné působnosti.
(2)
Městská část vyvěsí neprodleně na úřední desce úřadu městské části po dobu nejméně 15 dnů ode dne jeho doručení rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské části v samostatné působnosti.
(3)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha na požádání zašle neprodleně ministerstvu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů hlavního města Prahyhlavního města Prahy v samostatné působnosti. Hlavní město PrahaHlavní město Praha na požádání zašle neprodleně věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů hlavního města Prahyhlavního města Prahy v přenesené působnosti.
(4)
Městská část na požádání zašle neprodleně Magistrátu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů městské části v samostatné působnosti. Městská část na požádání zašle neprodleně Magistrátu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů městské části v přenesené působnosti.
(5)
Na rozhodování o pozastavení účinnosti nařízení hlavního města Prahyhlavního města Prahy a o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo městské části v přenesené působnosti se ustanovení správního řádu nepoužijí, s výjimkou ustanovení o základních zásadách činnosti správních orgánů.
(6)
Ustanovení dílů 1 až 3 se nevztahují na rozhodnutí a jiné úkony orgánů hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo městské části učiněné podle správního řádu nebo podle daňového řádu.
HLAVA XI
KONTROLA VÝKONU SAMOSTATNÉ A PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI
§ 113
(1)
Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, kontrolují výkon samostatné působnosti svěřené orgánům hlavního města Prahyhlavního města Prahy ministerstvo a výkon přenesené působnosti svěřené orgánům hlavního města Prahyhlavního města Prahy věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady.
(2)
Magistrát v přenesené působnosti kontroluje výkon samostatné a přenesené působnosti svěřené orgánům městských částí.
(3)
KontrolouKontrolou se pro účely tohoto zákona rozumí činnost orgánů veřejné správy uvedených v odstavcích 1 a 2, při které se zjišťuje, zda orgány hlavního města Prahyhlavního města Prahy a městských částí dodržují
a)
při výkonu samostatné působnosti zákony a jiné právní předpisy, s výjimkou právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva,
b)
při výkonu přenesené působnosti zákony, jiné právní předpisy a v jejich mezích též usnesení vlády, směrnice ústředních správních úřadů, jakož i opatření příslušných orgánů veřejné správy přijatá při kontrolekontrole výkonu přenesené působnosti.
§ 114
Kontrola výkonu samostatné působnosti
(1)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha nebo městské části jsou povinny zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontroloukontrolou výkonu samostatné působnosti.
(2)
Požádá-li hlavní město Prahahlavní město Praha nebo městská část o doporučení opatření k nápravě nedostatků zjištěných kontroloukontrolou, uvede kontrolující tato doporučení v protokolu o kontrolekontrole.
(3)
Primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy, popřípadě jím pověřený zástupce, nebo starosta městské části, popřípadě jím pověřený zástupce, seznámí s protokolem o kontrolekontrole zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo městské části na jeho nejbližším zasedání konaném po ukončení kontrolykontroly. V případě, že byl kontroloukontrolou shledán nezákonný postup hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo městské části, přijme hlavní město Prahahlavní město Praha nebo městská část opatření k nápravě zjištěných nedostatků a opatření k zamezení opakování kontroloukontrolou zjištěných nedostatků.
(4)
Informaci o přijatých nápravných opatřeních hlavní město Prahahlavní město Praha nebo městská část vyvěsí na úřední desce Magistrátu nebo úřadu městské části po dobu nejméně 15 dnů.
(5)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha informuje ministerstvo o splnění povinností stanovených v odstavcích 1, 3 a 4. Městská část informuje Magistrát o splnění povinností stanovených v odstavcích 1, 3 a 4.
§ 115
Kontrola výkonu přenesené působnosti
(1)
Při kontrolekontrole výkonu přenesené působnosti svěřené orgánům hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo městských částí jedná za tyto orgány v případě Magistrátu ředitel Magistrátu nebo jím pověřená osoba, v případě úřadu městské části tajemník úřadu městské části nebo jím pověřená osoba, v případě ostatních orgánů hlavního města Prahyhlavního města Prahy primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo jím pověřená osoba a v případě ostatních orgánů městské části starosta městské části nebo jím pověřená osoba.
(2)
Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontroloukontrolou a splnění uložených opatření.
HLAVA XII
VZTAH MINISTERSTEV K HLAVNÍMU MĚSTU PRAZE
§ 118
(1)
Ministerstvo ve vztahu k hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze v oblasti přenesené působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy
a)
koordinuje vydávání směrnic a instrukcí ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, jež se dotýkají přenesené působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
b)
ve spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady organizuje provádění kontrol na vybraných úsecích přenesené působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy, vyhodnocuje jejich výsledky a předkládá vládě návrhy na potřebná opatření,
c)
organizuje porady s ředitelem Magistrátu.
(2)
Při výkonu přenesené působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy je hlavní město Prahahlavní město Praha podřízeno příslušnému ministerstvu.
(3)
Příslušná ministerstva, do jejichž působnosti náleží oblasti přenesené působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
a)
řídí v rámci zákonů výkon přenesené působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy vydáváním právních předpisů a v jejich mezích vydáváním směrnic a instrukcí,
b)
přezkoumávají rozhodnutí orgánů hlavního města Prahyhlavního města Prahy vydaná ve správním řízení.
(4)
Na přezkoumávání rozhodnutí orgánů hlavního města Prahyhlavního města Prahy vydaných ve správním řízení se vztahují ustanovení správního řádu.
ČÁST DRUHÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 119
(1)
Zákon o správním řízení se vztahuje na rozhodování
a)
hlavního města Prahyhlavního města Prahy a městských částí podle § 29 a 30,
b)
hlavního města Prahyhlavního města Prahy a městských částí o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti přenesené působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo přenesené působnosti městské části, nestanoví-li zákon jinak.
(2)
Orgány hlavního města Prahyhlavního města Prahy a orgány městských částí samy vykonávají správní rozhodnutí jimi vydaná v prvním stupni, pokud není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí.
§ 119a
(1)
Skutečnosti nasvědčující vyloučení zaměstnance hlavního města Prahyhlavního města Prahy zařazeného do Magistrátu z projednávání a rozhodování věci ve správním řízení se oznamují řediteli příslušného odboru Magistrátu. Skutečnosti nasvědčující vyloučení ředitele odboru Magistrátu se oznamují řediteli Magistrátu. Člen zvláštního orgánu tyto skutečnosti oznamuje primátorovi. O podjatosti rozhoduje orgán, popřípadě zaměstnanec, jemuž se skutečnosti nasvědčující vyloučení oznamují, který v případě, že zaměstnanec nebo člen orgánu bude vyloučen pro podjatost, učiní potřebná opatření k zajištění dalšího řízení.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se obdobně použije na zaměstnance městských částí zařazené do úřadů městských částí a na členy zvláštních orgánů městských částí. V městských částech, kde není zřízen odbor úřadu městské části nebo v nichž není zřízena funkce tajemníka, se skutečnosti nasvědčující vyloučení oznamují starostovi.
§ 119c
(1)
Úkony podle občanského zákoníku27) spočívající v doporučení k uzavření smlouvy o nájmu bytu zvláštního určení, který byl zřízen ze státních prostředků nebo přispěl-li stát na jeho zřízení, a v předchozím souhlasu s výpovědí z nájmu tohoto bytu činí Magistrát nebo úřad městské části v přenesené působnosti.
(2)
Jestliže za podmínek stanovených občanským zákoníkem28) primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy, starosta městské části nebo ten, kdo je podle tohoto zákona oprávněn primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo starostu městské části zastupovat, zaznamenává zůstavitelovu poslední vůli, činí s tím související občanským zákoníkem předepsané úkony a zařizuje úschovu takto pořízené závěti u notáře, činí tak v přenesené působnosti.
(3)
Výkon funkce veřejného opatrovníka podle občanského zákoníku29) hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou nebo městskou částí je výkonem přenesené působnosti.
§ 120
Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 14.
§ 121
(1)
Zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy zvolené ve volbách v roce 1998 se považuje za zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle tohoto zákona, jehož volební období skončí dnem 14. listopadu 2002.
(2)
Rada zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se stává radou hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle tohoto zákona.
(3)
Primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považuje za primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle tohoto zákona.
(4)
Náměstci primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považují za náměstky primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle tohoto zákona.
(5)
Magistrát hlavního města Prahyhlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považuje za Magistrát podle tohoto zákona. Tajemník Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se stává ředitelem Magistrátu podle tohoto zákona.
(6)
Zvláštní orgány hlavního města Prahyhlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považují za zvláštní orgány hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle tohoto zákona.
§ 122
(1)
Městské části existující ke dni účinnosti tohoto zákona, včetně jejich území, se považují za městské části podle tohoto zákona.
(2)
Obvodní a místní zastupitelstva zvolená ve volbách v roce 1998 nebo v následných nových volbách se stávají zastupitelstvy městských částí podle tohoto zákona, jejichž volební období skončí 14. listopadu 2002.
(3)
Obvodní a místní rady vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se stávají radami městských částí podle tohoto zákona.
(4)
Starostové městských částí vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považují za starosty městských částí podle tohoto zákona.
(5)
Zástupci starostů městských částí vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považují za zástupce starostů městských částí podle tohoto zákona.
(6)
Obvodní a místní úřady vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se stávají úřady městských částí podle tohoto zákona. Tajemníci obvodních a místních úřadů vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se stávají tajemníky úřadů městských částí podle tohoto zákona.
(7)
Zvláštní orgány městských částí vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považují za zvláštní orgány podle tohoto zákona.
§ 123
Volby do zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy a do zastupitelstev městských částí se konají podle zákona upravujícího volby do zastupitelstev v obcíchobcích.3)
§ 124
Číslování budov provedené podle předpisů platných do počátku účinnosti tohoto zákona zůstává i nadále v platnosti.
§ 125
U správních řízení zahájených před účinností tohoto zákona se příslušnost správních orgánů určí podle dosavadních právních předpisů.
§ 126
Na zvláštní zákony platné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se ustanovení § 33 použije od 1. ledna 2003.
§ 128
Zrušují se:
1.
Zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.
2.
Zákon č. 8/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 439/1991 Sb.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 129
Tento zákon nabývá účinnosti dnem voleb do zastupitelstev krajů v roce 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Rychetský v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 131/2000 Sb.
Seznam katastrálních území v hlavním městě Praze
1.
Benice
2.
Běchovice
3.
Bohnice
4.
Braník
5.
Břevnov
6.
Březiněves
7.
Bubeneč
8.
Čakovice
9.
Černý most
10.
Čimice
11.
Dejvice
12.
Dolní Chabry
13.
Dolní Měcholupy
14.
Dolní Počernice
15.
Dubeč
16.
Ďáblice
17.
Háje
18.
Hájek u Uhříněvsi
19.
Hloubětín
20.
Hlubočepy
21.
Hodkovičky
22.
Holešovice
23.
Holyně
24.
Horní Měcholupy
25.
Horní Počernice
26.
Hostavice
27.
Hostivař
28.
Hradčany
29.
Hrdlořezy
30.
Chodov
31.
Cholupice
32.
Jinonice
33.
Josefov
34.
Kamýk
35.
Karlín
36.
Kbely
37.
Klánovice
38.
Kobylisy
39.
Koloděje
40.
Kolovraty
41.
Komořany
42.
Košíře
43.
Královice
44.
Krč
45.
Křeslice
46.
Kunratice
47.
Kyje
48.
Lahovice
49.
Letňany
50.
Lhotka
51.
Libeň
52.
Liboc
53.
Libuš
54.
Lipany
55.
Lipence
56.
Lochkov
57.
Lysolaje
58.
Malá Chuchle
59.
Malá Strana
60.
Malešice
61.
Michle
62.
Miškovice
63.
Modřany
64.
Motol
65.
Nebušice
66.
Nedvězí u Říčan
67.
Nové Město
68.
Nusle
69.
Petrovice
70.
Písnice
71.
Pitkovice
72.
Podolí
73.
Prosek
74.
Přední Kopanina
75.
Radlice
76.
Radotín
77.
Ruzyně
78.
Řeporyje
79.
Řepy
80.
Satalice
81.
Sedlec
82.
Slivenec
83.
Smíchov
84.
Sobín
85.
Staré Město
86.
Stodůlky
87.
Strašnice
88.
Střešovice
89.
Střížkov
90.
Suchdol
91.
Šeberov
92.
Štěrboholy
93.
Točná
94.
Troja
95.
Třebonice
96.
Třeboradice
97.
Uhříněves
98.
Újezd u Průhonic
99.
Újezd nad Lesy
100.
Veleslavín
101.
Velká Chuchle
102.
Vinohrady
103.
Vinoř
104.
Vokovice
105.
Vršovice
106.
Vysočany
107.
Vyšehrad
108.
Záběhlice
109.
Zadní Kopanina
110.
Zbraslav
111.
Zličín
112.
Žižkov
Příloha č. 2
k zákonu č. 131/2000 Sb.
Koeficienty pro stanovení výše odměn členů zastupitelstva hlavního města Prahy a členů zastupitelstev městských částí
Číslo řádku – velikostní kategorie městské části a hl. m. Praha| Počet obyvatel s trvalým pobytem na území dané městské části a hl. m. Praha| Uvolnění členové zastupitelstva| Neuvolnění členové zastupitelstva
---|---|---|---
starosta, primátor| místostarosta, náměstek primátora| člen rady (neuvedený ve sl. 1 a 2)| předseda
výboru zastupitelstva, komise rady,
zvl. orgánu, ostatní uvolnění| starosta, primátor| místostarosta, náměstek primátora| člen rady (neuvedený ve sl. 5 a 6)| předseda
výboru zastupitelstva, komise rady, zvláštního
orgánu| člen
výboru zastupitelstva, komise rady, zvláštního orgánu| člen zastupitelstva bez dalších funkcí
| | 1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9| 10
1| městská část| do 300| 1,211| 1,065| 0,944| 0,823| 0,726| 0,654| 0,145| 0,073| 0,061| 0,036
2| 301 - 600| 1,360| 1,197| 1,061| 0,925| 0,816| 0,734| 0,163| 0,082| 0,068| 0,041
3| 601 - 1 000| 1,573| 1,384| 1,227| 1,070| 0,944| 0,849| 0,184| 0,094| 0,078| 0,047
4| 1 001 - 3 000| 1,751| 1,541| 1,365| 1,190| 1,051| 0,945| 0,205| 0,105| 0,088| 0,053
5| 3 001 - 5 000| 1,868| 1,644| 1,457| 1,270| 1,121| 1,009| 0,224| 0,112| 0,093| 0,056
6| 5 001 - 10 000| 2,040| 1,795| 1,591| 1,387| 1,224| 1,102| 0,245| 0,122| 0,102| 0,061
7| 10 001 - 20 000| 2,211| 1,946| 1,724| 1,503| 1,326| 1,194| 0,265| 0,133| 0,111| 0,066
8| 20 001 - 50 000| 2,413| 2,123| 1,882| 1,641| 1,448| 1,303| 0,290| 0,145| 0,121| 0,072
9| 50 001 - 100 000| 2,621| 2,307| 2,045| 1,782| 1,573| 1,415| 0,315| 0,157| 0,131| 0,079
10| 100 001 - 200 000| 2,845| 2,504| 2,219| 1,935| 1,707| 1,536| 0,341| 0,171| 0,142| 0,085
11| nad 200 000| 3,451| 3,037| 2,691| 2,346| 2,070| 1,863| 0,414| 0,207| 0,173| 0,104
hl. m. Praha| 3,995| 3,516| 3,196| 2,717| 2,397| 2,158| 0,479| 0,280| 0,240| 0,200
1)
Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.
1a)
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).
2)
Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.
3)
Zákon č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 247/1995 Sb.
4)
Zákon č. 298/1992 Sb., o místním referendu, ve znění zákona č. 152/1994 Sb.
6)
§ 121 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
6a)
§ 121 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 227/2009 Sb.
6b)
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7)
§ 108 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
11)
Například zákon č. 40/1964 Sb., zákon č. 513/1991 Sb.
11a)
Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.
11a)
§ 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
12)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.
13)
§ 3 odst. 3 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
19a)
Například § 14 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů.
19b)
§ 13 odst. 2 a § 16 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
20)
§ 214 a násl. občanského zákoníku.
21)
Například § 22 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 477/2008 Sb.
22)
§ 250l zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
22a)
§ 23 odst. 8 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů.
22b)
§ 13 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb.
23)
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.
24)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
25)
§ 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
26)
§ 2716 a násl. občanského zákoníku.
27)
§ 3075 občanského zákoníku.
28)
§ 1543 občanského zákoníku.
29)
§ 471 odst. 3 občanského zákoníku.
30)
§ 8 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).
31)
§ 74 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).
32)
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
33)
§ 5 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů.
§ 214 občanského zákoníku.
34)
§ 206 odst. 3 a 4 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
35)
§ 21 a 22 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
36)
§ 11a odst. 1 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
37)
Část sedmá hlava III a IV zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.
38)
Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů.
39)
§ 3 odst. 3 písm. g) zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
§ 158 odst. 8 písm. g) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
40)
Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.
41)
§ 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 132/2000 Sb. | Zákon č. 132/2000 Sb.
Zákon o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze
Vyhlášeno 17. 5. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 39/2000
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění zákona č. 15/1997 Sb.
* ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění zákona č. 286/1995 Sb.
* ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
* ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona č. 485/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), a zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí
* ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona č. 68/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy
* ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona č. 279/1995 Sb., kterým se mění zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích
* ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ - Změna zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením
* ČÁST TŘICÁTÁ - Změna zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ - Změna zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ - Změna zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb.
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb.
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 355/1999 Sb.
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí
* ČÁST PADESÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
* ČÁST PADESÁTÁ SEDMÁ - Zrušení zákona č. 439/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o obcích a zákon o hlavním městě Praze
* ČÁST PADESÁTÁ OSMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2021 (51/2020 Sb.)
132
ZÁKON
ze dne 13. dubna 2000
o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů
Čl. I
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., zákona č. 77/1998 Sb. a zákona č. 18/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 64 odst. 2 na konci se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
ministr vnitra, jde-li o návrh na zrušení právního předpisu kraje, hlavního města Prahy a nařízení okresního úřadu.“.
2.
V § 64 odstavec 3 zní:
„(3)
Návrh na zrušení právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení vydaného obcí může podat i přednosta okresního úřadu.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Čl. III
V zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb. a zákona č. 29/2000 Sb., v § 3 odst. 1 písm. c) bod 7 zní:
„7.
členové zastupitelstev územních samosprávných celků, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění,“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Čl. IV
V zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb. a zákona č. 363/1999 Sb., v § 5 písm. a) bod 7 zní:
„7.
členové zastupitelstev územních samosprávných celků, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění;“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Čl. V
V zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 234/1998 Sb. a zákona č. 224/1999 Sb., v § 5 odst. 1 písmeno h) zní:
„h)
členové zastupitelstev územních samosprávných celků, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění,“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
Čl. VII
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 293/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb. a zákona č. 29/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 18 odst. 1 písmeno f) zní:
„f)
členů územních samosprávných celků, kterým jsou vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění, provádí orgán, který vyřizuje osobní věci zaměstnanců územních samosprávných celků,“.
2.
V § 36 písmeno h) zní:
„h)
členů územních samosprávných celků, kterým jsou vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění, orgán, který vyřizuje osobní věci zaměstnanců územních samosprávných celků,“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Čl. IX
Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb. a zákona č. 127/1998 Sb., se mění takto:
1.
V § 22 odst. 5 se slova „okresní shromáždění okresu“ nahrazují slovy „zastupitelstvo kraje“.
2.
V § 23 odst. 4 se slova „okresní shromáždění okresu“ nahrazují slovy „zastupitelstvo kraje“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění zákona č. 15/1997 Sb.
Čl. XI
V zákoně č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění zákona č. 15/1997 Sb., se v § 7 za slova „orgány obcí“ vkládají slova „, nebo krajů v přenesené působnosti,“.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů
Čl. XII
V zákoně č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 58/1995 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 296/1995 Sb. a zákona č. 148/1998 Sb., se v § 3 odst. 1 písm. a) za slovo „obcemi“ vkládají slova „nebo kraji“.
ČÁST PATNÁCTÁ
Změna zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění zákona č. 286/1995 Sb.
Čl. XV
Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění zákona č. 286/1995 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 písm. a) se slovo „samostatné“ zrušuje.
2.
V § 1 písm. b) se slovo „samostatné“ zrušuje.
3.
V § 1 písmeno c) zní:
„c)
na území hlavního města Prahy živnostenské odbory úřadů městských částí3) určených Statutem hlavního města Prahy,“.
4.
V § 1 písmeno d) zní:
„d)
na území hlavního města Prahy živnostenský odbor Magistrátu hlavního města Prahy,“.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Změna zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů
ČÁST OSMNÁCTÁ
Změna zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů
Čl. XVIII
V zákoně č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění zákona č. 107/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb. a zákona č. 62/1997 Sb., příloha č. 1 zní:
„Příloha č. 1 k zákonu č. 359/1992 Sb.
Sídla a územní působnost inspektorátů
Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně, který vykonává působnost pro územní obvody Brněnského kraje, Jihlavského kraje a Zlínského kraje.
Zeměměřický a katastrální inspektorát v Českých Budějovicích, který vykonává působnost pro územní obvod Budějovického kraje.
Zeměměřický a katastrální inspektorát v Liberci, který vykonává působnost pro územní obvody Libereckého kraje a Ústeckého kraje.
Zeměměřický a katastrální inspektorát v Opavě, který vykonává působnost pro územní obvody Olomouckého kraje a Ostravského kraje.
Zeměměřický a katastrální inspektorát v Pardubicích, který vykonává působnost pro územní obvody Pardubického kraje a Královéhradeckého kraje.
Zeměměřický a katastrální inspektorát v Plzni, který vykonává působnost pro územní obvody Plzeňského kraje a Karlovarského kraje.
Zeměměřický a katastrální inspektorát v Praze, který vykonává působnost pro územní obvody hlavního města Prahy a Středočeského kraje.“.
ČÁST DVACÁTÁ
Změna zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
Čl. XX
V zákoně č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., se část II zrušuje.
ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona č. 485/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), a zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí
Čl. XXII
V zákoně č. 485/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), a zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, se článek I zrušuje.
ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona č. 68/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy
Čl. XXIII
V zákoně č. 68/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy, se článek VI zrušuje.
ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona č. 279/1995 Sb., kterým se mění zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích
Čl. XXIV
V zákoně č. 279/1995 Sb., kterým se mění zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, se článek I zrušuje.
ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ
Změna zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením
Čl. XXVIII
V zákoně č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, se ve všech ustanoveních tohoto zákona slova „školský úřad“ nahrazují slovy „orgán kraje v přenesené působnosti“, a to ve všech příslušných tvarech.
ČÁST TŘICÁTÁ
Změna zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů
Čl. XXX
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb. a zákona č. 361/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 1 věta první zní: „Ministerstvo kultury si před prohlášením věci za kulturní památku vyžádá vyjádření orgánu kraje v přenesené působnosti a okresního úřadu, pokud je již od těchto orgánů neobdrželo.“.
2.
V § 3 odst. 4 větě první se slova „krajský národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“.
3.
V § 3 odst. 5 se slova „krajskému národnímu výboru“ nahrazují slovy „okresnímu úřadu“ a za slova „ministerstvu kultury“ se vkládají slova „, příslušnému orgánu kraje“.
4.
V § 6 odstavec 1 zní:
„(1)
Území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty, může Ministerstvo kultury po projednání s orgánem kraje v přenesené působnosti prohlásit za památkovou zónu a určit podmínky její ochrany.“.
5.
V § 7 odst. 2 věta první zní: „Orgán kraje v přenesené působnosti a okresní úřady vedou seznamy kulturních památek svých územních obvodů.“.
6.
V § 7 odst. 3 věta první zní: „Ústřední organizace státní památkové péče vyrozumí o zápisu kulturní památky do ústředního seznamu, jakož i o zrušení prohlášení věci za kulturní památku (§ 8) vlastníka kulturní památky, příslušný orgán kraje a okresní úřad.“.
7.
V § 8 odst. 2 věta první zní: „Ministerstvo kultury si před zrušením prohlášení vyžádá vyjádření orgánu kraje v přenesené působnosti a okresního úřadu, popřípadě vyjádření Akademie věd České republiky, jde-li o archeologický nález prohlášený za kulturní památku, pokud o zrušení prohlášení Akademie věd České republiky sama nepožádala.“.
8.
V § 10 odst. 1 větě první se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“.
9.
V § 10 odst. 1 větě druhé se slova „krajský národní výbor“ nahrazují slovy „orgán kraje v přenesené působnosti“.
10.
V § 10 odst. 2 se slova „krajský národní výbor“ nahrazují slovy „orgán kraje v přenesené působnosti“ a slova „okresní národní výbor“ se nahrazují slovy „okresní úřad“.
11.
Nadpis § 11 zní: „Povinnosti správních úřadů, právnických a fyzických osob“.
12.
V § 11 odst. 2 se slova „organizace nebo občan“ nahrazují slovy „fyzická nebo právnická osoba“, slova „krajský národní výbor“ se nahrazují slovy „orgán kraje v přenesené působnosti“ a slova „okresní národní výbor“ se nahrazují slovy „okresní úřad“.
13.
V § 11 odst. 3 se slova „Orgány státní správy“ nahrazují slovy „Správní úřady a orgány krajů a obcí“, slova „krajským národním výborem“ se nahrazují slovy „orgánem kraje v přenesené působnosti“ a slova „okresním národním výborem“ se nahrazují slovy „okresním úřadem“.
14.
V § 12 odst. 1 větě první se slova „okresnímu národnímu výboru“ nahrazují slovy „okresnímu úřadu“.
15.
V § 12 odst. 2 se slova „okresnímu národnímu výboru“ nahrazují slovy „okresnímu úřadu“.
16.
V § 13 odst. 1 se slova „okresnímu národnímu výboru“ nahrazují slovy „okresnímu úřadu“, slovo „bydliště“ se nahrazuje slovy „místa trvalého pobytu“ a slovo „organizace“ se nahrazuje slovy „právnické osoby“.
17.
V § 13 odst. 2 větě první se slova „Okresní národní výbor“ nahrazují slovy „Okresní úřad“ a v poslední větě se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“.
18.
V § 13 odst. 3 se slova „Okresní národní výbor“ nahrazují slovy „Okresní úřad“.
19.
V § 13 odst. 4 větě první se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“ a v poslední větě se slova „Okresní národní výbor“ nahrazují slovy „Okresní úřad“.
20.
V § 14 odstavec 1 zní:
„(1)
Zamýšlí-li vlastník kulturní památky provést údržbu, opravu, rekonstrukci, restaurování nebo jinou úpravu kulturní památky nebo jejího prostředí (dále jen „obnova“), je povinen si předem vyžádat závazné stanovisko okresního úřadu, a jde-li o národní kulturní památku, závazné stanovisko orgánu kraje v přenesené působnosti.“.
21.
V § 14 odstavec 4 zní:
„(4)
V územním řízení a v řízení o povolení staveb, změn staveb a udržovacích prací, prováděném v souvislosti s úpravou území, na němž uplatňuje svůj zájem státní památková péče,9) nebo v souvislosti s obnovou nemovité kulturní památky, popřípadě se stavbou, stavební změnou nebo udržovacími pracemi na nemovitosti podle odstavce 2, rozhoduje orgán územního plánování nebo stavební úřad v souladu se závazným stanoviskem okresního úřadu, jde-li o nemovitou národní kulturní památku, se závazným stanoviskem orgánu kraje v přenesené působnosti.“.
22.
V § 14 odstavec 5 zní:
„(5)
Lze-li zamýšlenou obnovu nemovité kulturní památky podle odstavce 1, popřípadě drobnou stavbu, stavební úpravu nebo udržovací práce na nemovitosti podle odstavce 2 provést na základě ohlášení, může stavební úřad dát souhlas pouze v souladu se závazným stanoviskem okresního úřadu, nebo jde-li o nemovitou národní kulturní památku, orgánu kraje v přenesené působnosti.“.
23.
V § 14 odst. 6 větě první se slova „Okresní národní výbor“ nahrazují slovy „Okresní úřad“.
24.
V § 14 odst. 6 věta druhá zní: „Jde-li o národní kulturní památku, vydá závazné stanovisko podle odstavců 1, 4 a 5 orgán kraje v přenesené působnosti po písemném vyjádření ústřední organizace státní památkové péče.“.
25.
V § 14 odst. 7 poslední větě se slova „krajského národního výboru“ nahrazují slovy „Ministerstva kultury“ a slova „okresního národního výboru“ se nahrazují slovy „okresního úřadu“.
26.
V § 15 odst. 1 větě první a poslední se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“ a slova „krajský národní výbor“ se nahrazují slovy „Ministerstvo kultury“.
27.
V § 15 odst. 2 se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“ a slova „krajský národní výbor“ se nahrazují slovy „Ministerstvo kultury“.
28.
V § 15 odst. 3 větě první se slova „okresního národního výboru“ nahrazují slovy „okresního úřadu“.
29.
V § 15 odst. 3 věta druhá zní: „V případě vyvlastnění nemovité národní kulturní památky zahajuje řízení o vyvlastnění stavební úřad na návrh orgánu kraje v přenesené působnosti.“.
30.
V § 15 odst. 4 větě první se slova „místní národní výbor“ nahrazují slovy „orgán obce v přenesené působnosti“ a slova „okresního národního výboru“ se nahrazují slovy „okresního úřadu“.
31.
V § 15 odst. 4 věta druhá zní: „Jde-li o nemovitou kulturní památku, která je stavbou, dá obec, pokud není sám stavebním úřadem, podnět stavebnímu úřadu k nařízení udržovacích prací nebo nezbytných úprav nebo k nařízení neodkladných zabezpečovacích prací podle zvláštních předpisů a vyrozumí o tom okresní úřad, a jde-li o národní kulturní památku, i orgán kraje v přenesené působnosti.“.
32.
V § 16 odst. 1 větě první se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“.
33.
V § 17 odst. 1 větě první se slova „okresnímu národnímu výboru“ nahrazují slovy „okresnímu úřadu“.
34.
V 17 odst. 1 větě druhé se slova „Okresní národní výbor“ nahrazují slovy „Okresní úřad“.
35.
V § 17 odst. 3 se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“ a dále se slova „krajského národního výboru“ nahrazují slovy „Ministerstva kultury“.
36.
V § 17 odst. 4 se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“.
37.
V § 18 odst. 2 se slova „okresního národního výboru“ nahrazují slovy „okresního úřadu“.
38.
V § 19 odstavec 2 zní:
„(2)
O podmínkách přenechání kulturní památky k dočasnému užívání rozhodne okresní úřad po vyjádření krajské organizace státní památkové péče, a jde-li o národní kulturní památku, orgán kraje v přenesené působnosti po vyjádření ústřední organizace státní památkové péče.“.
39.
V § 22 odst. 1 poslední větě se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“.
40.
V § 23 odst. 2 větě první se slova „místního národního výboru“ nahrazují slovy „orgánu obce v přenesené působnosti“.
41.
V § 23 odst. 4 větě první a poslední se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“.
42.
V § 23 odst. 5 větě první se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“.
43.
V § 23 odst. 5 poslední větě se slova „okresních národních výborů“ nahrazují slovy „okresních úřadů“ a dále se slova „okresní národní výbory“ nahrazují slovy „okresní úřady“.
44.
V § 24 odst. 3 poslední větě se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“.
45.
V § 25 odstavec 1 zní:
„(1)
Státní památkovou péči vykonávají Ministerstvo kultury, orgány kraje v přenesené působnosti, okresní úřady a orgány obcí v přenesené působnosti.“.
46.
V § 25 odst. 2 se slova „, krajskému národnímu výboru jsou podřízeny krajské organizace státní památkové péče" zrušují a za slovo „péče“ se vkládá tečka.
47.
V § 27 odst. 3 se slova „s národními výbory, s orgány lidové kontroly,“ zrušují a za slovo „spolupracuje“ se vkládají slova „s obcemi, s kraji,“ a slova „státními orgány“ se nahrazují slovy „správními úřady“.
48.
§ 28 zní:
㤠28
(1)
Orgán kraje v přenesené působnosti metodicky řídí výkon státní památkové péče v kraji.
(2)
Orgán kraje v přenesené působnosti
a)
plní úkoly orgánu státní památkové péče pro národní kulturní památky, pokud nepřísluší Ministerstvu kultury nebo vládě České republiky,
b)
dozírá v rozsahu své působnosti na dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných pro jeho provedení,
c)
plní další úkoly stanovené tímto zákonem.“.
49.
Za § 28 se vkládá nový § 28a, který zní:
㤠28a
Kraj v samostatné působnosti
a)
schvaluje koncepci rozvoje státní památkové péče v kraji v souladu s koncepcí rozvoje státní památkové péče v České republice a po projednání s Ministerstvem kultury,
b)
schvaluje návrhy dlouhodobých, střednědobých a prováděcích plánů a programů zachování a obnovy kulturních památek v kraji,
c)
usměrňuje kulturně výchovné využití kulturních památek v kraji.“.
50.
V § 29 nadpis zní: „Okresní úřad“.
51.
V § 29 odst. 1 se slova „Národní výbor“ nahrazují slovy „Okresní úřad“.
52.
V § 29 odst. 2 se slova „Okresní národní výbory“ nahrazují slovy „Okresní úřad“.
53.
V § 29 odst. 2 písm. c) se slova „místních a městských národních výborů“ nahrazují slovy „orgánu obce v přenesené působnosti“.
54.
V § 29 odst. 3 se slova „Okresní národní výbor“ nahrazují slovy „Okresní úřad“.
55.
V § 30 nadpis zní: „Obec“.
56.
V § 30 odst. 1 větě první a druhé se slova „Místní národní výbor“ nahrazují slovy „Orgán obce v přenesené působnosti“.
57.
V § 30 odst. 2 se slova „Městský národní výbor“ nahrazují slovy „Orgán obce v přenesené působnosti“ a dále se slova „okresním národním výborem“ nahrazují slovy „okresním úřadu“ a slovo „organizaci“ se nahrazuje slovy „právnickou osobu“.
58.
V § 31 odst. 1 se slova „Národní výbory“ nahrazují slovy „Okresní úřady a orgán obce v přenesené působnosti“.
59.
V § 31 odst. 2 větě první se slova „Okresní národní výbor“ nahrazují slovy „Okresní úřad“ a slova „z řad občanů“ se zrušují.
60.
V § 31 odst. 3 se slova „okresnímu národnímu výboru“ nahrazují slovy „okresnímu úřadu“ a slova „mezi občany a zejména mezi mládeží“ se zrušují.
61.
V § 31 odst. 4 se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“.
62.
V § 31 odst. 5 větě první se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“.
63.
V § 33 odst. 2 písm. a) se slova „krajský národní výbor“ nahrazují slovy „Ministerstvo kultury“ a dále se slova „okresní národní výbory“ nahrazují slovy „kraje a okresní úřady“.
64.
V § 33 odst. 2 písm. k) se slova „národním výborům“ nahrazují slovy „okresním úřadům a orgánu obce v přenesené působnosti“ a slova „okresním národním výborům“ se nahrazují slovy „okresním úřadům“.
65.
V § 33 odst. 2 písmeno n) zní:
„n)
plní další úkoly na úseku státní památkové péče, jimiž ji pověří Ministerstvo kultury, popřípadě orgán kraje v přenesené působnosti.“.
66.
V § 35 odst. 1 se slova „Okresní národní výbor“ nahrazují slovy „Okresní úřad“.
67.
V § 35 odst. 1 se v návětí slovo „organizaci“ nahrazuje slovy „právnické nebo fyzické osobě“ a dále v písmenech e), f) a i) se slova „okresního národního výboru“ nahrazují slovy „okresního úřadu“.
68.
V § 35 odst. 2 se slova „Okresní národní výbor“ nahrazují slovy „Okresní úřad“ a slovo „organizaci“ se nahrazuje slovy „právnické nebo fyzické osobě“.
69.
V § 35 odst. 2 písmeno b) zní:
„b)
provádí obnovu národní kulturní památky bez vyžádání závazného stanoviska orgánu kraje v přenesené působnosti nebo nedodržuje podmínky určené v tomto závazném stanovisku,“.
70.
V § 37 odst. 2 se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“.
71.
V § 37 odst. 3 se slova „národního výboru“ nahrazují slovy „okresního úřadu“.
72.
V § 39 odst. 1 se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“ a slovo „občanovi“ se nahrazuje slovy „fyzické osobě“.
73.
V § 39 odst. 2 se v návětí slovo „občanovi“ nahrazuje slovy „fyzické osobě“ a v písmenech e) a g) se slova „okresního národního výboru“ nahrazují slovy „okresního úřadu“.
74.
V § 39 odst. 3 se v návětí slovo „občanovi“ nahrazuje slovy „fyzické osobě“ a písmeno b) zní:
„b)
provádí obnovu národní kulturní památky bez vyžádání závazného stanoviska orgánu kraje v přenesené působnosti nebo nedodržuje podmínky určené v tomto závazném stanovisku,“.
75.
V § 39 odst. 3 písm. c) se slova „okresního národního výboru“ nahrazují slovy „okresního úřadu“.
76.
V § 41 se slova „národního výboru“ nahrazují slovy „okresního úřadu“.
77.
V textu zákona se slovo „socialistické“ zrušuje.
78.
V textu zákona se slova „Československá akademie věd“ nahrazují slovy „Akademie věd České republiky“.
ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
Čl. XXXI
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb. a zákona č. 360/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odstavec 3 zní:
„(3)
Orgán kraje v přenesené působnosti, příslušný podle místa pobytu osoby může v odůvodněných případech prominout podmínku trvalého pobytu.“.
2.
V § 63 odst. 1 se za slova „nebo ji vyplácí“ vkládají slova „nebo příslušnému orgánu kraje“ a slova „Ministerstvem práce a sociálních věcí“ se nahrazují slovy „orgánem kraje v přenesené působnosti“.
3.
V § 63 odst. 3 větě první se za slova „okresní úřady“ vkládají slova „prostřednictvím orgánu kraje v přenesené působnosti“.
4.
V § 63 odst. 3 poslední větě se tečka na konci zrušuje a doplňují se slova „a orgán kraje v přenesené působnosti.“.
5.
V § 64 odst. 1 se za slova „Ministerstva práce a sociálních věcí“ vkládají slova „, kraje“.
6.
V § 64 odst. 4 se za slova „Okresní úřady“ vkládají slova „a orgán kraje v přenesené působnosti“.
7.
V § 64 odst. 4 písm. a) se za slova „okresní úřad“ vkládají slova „nebo orgán kraje v přenesené působnosti“.
8.
V § 64 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Okresní úřady jsou povinny poskytovat informace a údaje uvedené v odstavci 4 písm. a) též příslušnému orgánu kraje.“.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.
9.
V § 64 odst. 6 se za slova „Ministerstvo práce a sociálních věcí“ vkládají slova „, orgán kraje v přenesené působnosti“.
10.
V § 65 odst. 1 větě první se slova „Ministerstvo práce a sociálních věcí“ nahrazují slovy „Orgán kraje v přenesené působnosti“.
11.
V § 65 odst. 4 se slova „Ministerstvo práce a sociálních věcí“ nahrazují slovy „orgán kraje v přenesené působnosti“.
12.
V § 65 odst. 5 se slova „Ministerstvo práce a sociálních věcí“ nahrazují slovy „příslušný orgán kraje“.
13.
§ 71 zní:
㤠71
Odvolání
O odvolání proti rozhodnutí okresního úřadu rozhoduje orgán kraje v přenesené působnosti. O odvolání proti rozhodnutí orgánu kraje v přenesené působnosti (§ 3 odst. 3) rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Včas podané odvolání nemá odkladný účinek.“.
14.
V § 72 se za slova „Okresní úřad“ vkládají slova „, orgán kraje v přenesené působnosti“.
15.
V § 74 se odstavec 5 zrušuje.
ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů
Čl. XXXV
Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb. a zákona č. 153/1995 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odstavec 5 zní:
„(5)
Osvědčení podle odstavce 4 vydává orgán kraje v přenesené působnosti. V případě hlavního města Prahy vydává toto osvědčení Ministerstvo vnitra České republiky (dále jen „ministerstvo“).“.
2.
V § 5 odstavec 1 zní:
„(1)
Orgán kraje v přenesené působnosti, v případě hlavního města Prahy ministerstvo, může odejmout osvědčení podle § 4 odst. 4, přestal-li strážník splňovat některou z podmínek uvedených v § 4 odst. 1 nebo nesplňuje-li předpoklady podle § 4 odst. 7.“.
3.
V § 5 odstavec 5 zní:
„(5)
Orgán kraje v přenesené působnosti, v případě hlavního města Prahy ministerstvo, nejpozději do 60 dnů od doby pozastavení platnosti osvědčení podle odstavce 2 osvědčení odejme nebo vrátí.“.
4.
§ 28 se zrušuje.
ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů
Čl. XXXVII
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb. a zákona č. 67/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 46 odst. 2 větě první se za slovo „ministerstvo“ vkládají slova „nebo orgán kraje v přenesené působnosti“.
2.
V § 47 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
kraje,“.
Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c).
3.
V § 48 odst. 1 písm. c) a d) se slova „ústřední orgán státní správy lesů“ nahrazují slovy „kraj nebo ministerstvo“.
4.
Za § 48 se vkládá nový § 48a, který včetně nadpisu zní:
㤠48a
Kraj
(1)
Orgán kraje v přenesené působnosti rozhoduje
a)
o zařazení lesů do kategorie lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení (§ 7 odst. 2 a § 8 odst. 3) s výjimkou vojenských lesů uvedených v § 47 odst. 2,
b)
o souhlasu k návrhům územně plánovací dokumentace všech stupňů s výjimkou velkého územního celku, pokud umisťuje rekreační a sportovní stavby na pozemky určené k plnění funkcí lesa,
c)
o udělení nebo odnětí licence ke zpracování plánů a osnov (§ 26 odst. 1),
d)
o námitkách proti oznámení o neschválení plánu (§ 27 odst. 3), kromě plánů schválených Vojenským lesním úřadem,
e)
o povolení sběru šišek z jehličnatých stromů i z poražených stromů neuznaných, ale kvalitních porostů (§ 29 odst. 7),
f)
o uložení opatření v případě mimořádných okolností, pokud přesahují obvod územní působnosti okresního úřadu a nepřesahují obvod územní působnosti kraje (§ 32 odst. 2),
g)
o ukládání pokut tomu, kdo nesplní povinnosti uložené rozhodnutím orgánu kraje; tyto pokuty vybírá a vymáhá.
(2)
Orgán kraje v přenesené působnosti
a)
vyjadřuje se k návrhům tras celostátních a tranzitních liniových staveb a jejich součástí v územní působnosti krajů,
b)
schvaluje zpracované plány pro lesy o výměře nad 1 000 ha a povoluje jejich změny (§ 27 odst. 1 a 4); ve vojenských lesích schvaluje plány Vojenský lesní úřad (§ 47 odst. 2) po projednání s ústředním orgánem státní správy lesů,
c)
ustanovuje lesní stráž s působností na území kraje a zrušuje ustanovení lesní stráže s působností na území kraje (§ 38 odst. 2),
d)
vykonává dozor, jak orgány státní správy, fyzické a právnické osoby dodržují ustanovení tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich základě (§ 51 odst. 1), s výjimkou vojenských lesů,
e)
rozhoduje ve sporech o místní příslušnost orgánů státní správy lesů prvního stupně, pokud jedním z orgánů prvního stupně není Vojenský lesní úřad,
f)
rozhoduje o poskytnutí služeb nebo finančního příspěvku (§ 46 odst. 2), pokud nejde o lesy v působnosti Ministerstva obrany.“.
5.
V § 49 odst. 2 písmeno a) zní:
„a)
o souhlasu k návrhům územně plánovací dokumentace pro velké územní celky, jimž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa,“.
6.
V § 49 odst. 2 se písmena c), d), e) a f) zrušují.
Dosavadní písmena g), h), i) se označují jako písmena c), d) a e).
7.
V § 49 odst. 2 se doplňují písmena f) a g), která znějí:
„f)
o zařazení lesů do kategorie lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení (§ 7 odst. 2 a § 8 odst. 3) ve vojenských lesích,
g)
o námitkách proti oznámení o neschválení plánu (§ 27 odst. 3) ve vojenských lesích.“.
8.
V § 49 odst. 3 se písmeno g) zrušuje.
Dosavadní písmena h) až l) se označují jako písmena g) až k).
9.
V § 49 odst. 3 písm. j) se slova „orgánů státní správy lesů prvního stupně“ nahrazují slovy „orgánů krajů“.
10.
V § 49 odst. 3 se za písmeno k) doplňují písmena l), m), n) a o), která znějí:
„l)
rozhoduje o poskytnutí služeb, pokud přesahují obvod územní působnosti kraje (§ 46 odst. 2),
m)
vykonává dozor, jak orgány státní správy, fyzické a právnické osoby ve vojenských lesích v působnosti Ministerstva obrany dodržují ustanovení tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich základě (§ 51 odst. 1),
n)
rozhoduje ve sporech o místní příslušnost orgánů státní správy lesů prvního stupně, pokud je jedním z účastníků Vojenský lesní úřad,
o)
vykonává funkci odvolacího orgánu proti rozhodnutím vydaným Vojenským lesním úřadem.“.
ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ
Změna zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů
Čl. XXXVIII
Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 96/1977 Sb., zákona č. 143/1991 Sb., zákona č. 270/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 166/1999 Sb. a zákona č. 238/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 6a odst. 2 větě druhé se slova „ministerstvo zemědělství České republiky“ nahrazují slovy „orgán kraje v přenesené působnosti“.
2.
V § 19 odstavec 5 zní:
„(5)
Chov zvěře v zajetí je možný jen s povolením orgánu kraje v přenesené působnosti s předchozím souhlasem Ministerstva životního prostředí.“.
3.
V § 19 odst. 6 se slova „ministerstva zemědělství České republiky“ nahrazují slovy „orgánu kraje v přenesené působnosti“.
4.
V § 38 odst. 1 větě první se slova „zainteresovaných organizací“ nahrazují slovy „dotčených orgánů“ a za větu první se vkládá nová věta, která zní: „V krajích řídí myslivost orgán kraje v přenesené působnosti; přitom spolupracuje s pověřenými zástupci mysliveckých organizací a ostatních dotčených orgánů.“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ
Změna zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb.
Čl. XL
V zákoně č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., se v § 29 slova „územnímu odboru Ministerstva zemědělství“ nahrazují slovy „orgánu kraje v přenesené působnosti“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů
Čl. XLI
Zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 114/1995 Sb. a zákona č. 238/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se vkládá za písmeno b) nové písmeno c), které zní:
„c)
kraje,“.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).
2.
V § 3 odstavec 3 zní:
„(3)
V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 si mohou vyhradit rozhodování okresní úřady, je-li to účelné nebo potřebné.“.
3.
V § 5 písm. m) se slovo „federálním“ zrušuje.
4.
V § 5 písm. n) se slova „okresu nebo možnosti okresního úřadu“ nahrazují slovy „kraje nebo možnosti orgánu kraje v přenesené působnosti“.
5.
Za § 5 se vkládá nový § 5a, který zní:
㤠5a
Orgán kraje v přenesené působnosti
a)
vyjadřuje se podle § 14 vodního zákona k stavbám, pokud rozhodujícím způsobem ovlivňují nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, ochranu vod nebo ochranu proti povodním,
b)
rozhoduje ve vodohospodářských věcech hraničních toků po projednání s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství; má-li takové rozhodnutí vliv na průběh, povahu nebo vyznačení státní hranice, rozhoduje též po projednání s Ministerstvem vnitra,
c)
schvaluje, pokud si to vyhradí, komplexní manipulační řády soustav vodohospodářských děl, které zásadním způsobem ovlivňují vodní hospodářství v územních obvodech několika okresů,
d)
činí za mimořádné situace, zejména při nedostatku vody a při havarijním zhoršení jakosti vody, opatření příslušející podřízenému vodohospodářskému orgánu, a to v případech přesahujících území okresu nebo možnosti okresního úřadu.“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb.
Čl. XLII
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., se mění takto:
1.
§ 9 včetně poznámky pod čarou č. 2a) zní:
㤠9
(1)
Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba.
(2)
Ministerstvo dopravy a spojů může smluvně převést výkon některých vlastnických práv ve věcech silnic I. třídy na organizace správy a údržby silnic, jejichž zřizovatelem jsou kraje (dále jen „správce pozemní komunikace“), za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy.2a)
(3)
Prováděcí právní předpis vymezí podrobnosti k péči vlastníka pozemní komunikace o dálnici, silnici a místní komunikaci, způsob jejich evidence a náležitosti smlouvy o zajištění správy a údržby dálnic nebo silnic I. třídy.
2a)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. a zákona č. 151/1997 Sb.“.
2.
V § 40 odst. 1 větě první se za slova „Ministerstvo dopravy a spojů“ vkládají slova „, orgán kraje v přenesené působnosti“.
3.
V § 40 odst. 1 poslední větě se za slovo „obce“ vkládají slova „v přenesené působnosti“.
4.
V § 40 odst. 2 písm. d) se slovo „okresu“ nahrazuje slovem „kraje“.
5.
V § 40 odst. 2 písm. e) se slova „okresních úřadů“ nahrazují slovy „orgánu kraje v přenesené působnosti“.
6.
V § 40 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Orgán kraje v přenesené působnosti
a)
povoluje zvláštní užívání silnic II. a III. třídy formou přepravy zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy,10) pokud trasa přepravy přesahuje územní obvod jednoho okresu a nepřesahuje územní obvod kraje,
b)
rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorií silnic II. a III. třídy a o změnách těchto kategorií,
c)
rozhoduje o zrušení silnic II. a III. třídy po udělení souhlasu Ministerstvem obrany a Ministerstvem dopravy a spojů,
d)
vykonává působnost silničního správního úřadu a speciálního stavebního úřadu ve věcech silnic I. třídy s výjimkou věcí, ve kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy a spojů,
e)
projednává přestupky a správní delikty na dálnicích a silnicích podle tohoto zákona a podle zvláštního právního předpisu.17)“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
7.
V § 40 odst. 4 písmeno a) zní:
„a)
vykonávají působnost speciálního stavebního úřadu ve věcech silnic II. a III. třídy a působnost silničního správního úřadu ve věcech silnic s výjimkou věcí, o kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy a spojů nebo orgán kraje v přenesené působnosti,“.
8.
V § 43 odst. 3 se za první větu vkládá nová věta, která zní: „Uloží-li pokutu kraj, je pokuta příjmem tohoto kraje.“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 355/1999 Sb.
Čl. XLIII
Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 355/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 7 odst. 1 větě první se slova „okresním úřadem“ nahrazují slovy „orgánem kraje v přenesené působnosti“.
2.
V § 7 odst. 1 větě druhé se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „orgán kraje v přenesené působnosti“.
3.
V § 7 odst. 2 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Orgán kraje v přenesené působnosti“.
4.
V § 7 odst. 3 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „orgán kraje v přenesené působnosti“.
5.
V § 9 odst. 1 poslední větě se za slovo „doložit“ vkládají slova „orgánu kraje v přenesené působnosti nebo“.
6.
V § 10 předvětí zní: „Orgán kraje v přenesené působnosti odejme oprávnění k provádění technických prohlídek a okresní úřad odejme oprávnění k měření emisí, jestliže:“.
7.
V § 12 se za slovo „příslušný“ vkládají slova „orgán kraje v přenesené působnosti nebo“.
8.
V § 14 odst. 4 se za slovo „určí“ vkládají slova „orgán kraje v přenesené působnosti nebo“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů
Čl. XLIV
Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb. a zákona č. 304/1997 Sb., se mění takto:
1.
V § 34 odstavec 1 zní:
„(1)
Státní odborný dozor v silniční dopravě vykonávají dopravní úřady, orgán kraje v přenesené působnosti a Ministerstvo dopravy a spojů. Dopravní úřady vykonávají ve svém územním obvodu státní odborný dozor nad financováním dopravní obslužnosti a ve všech věcech, které nenáleží krajům v přenesené působnosti a Ministerstvu dopravy a spojů. Orgán kraje v přenesené působnosti vykonává ve svém územním obvodu státní odborný dozor nad prací osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě, ve věcech mezinárodní dopravy osob s výjimkou autobusové linkové dopravy a nad silniční nákladní dopravou provozovanou zahraničními dopravci. Ministerstvo dopravy a spojů vykonává státní odborný dozor v mezinárodní autobusové linkové silniční dopravě osob a nad financováním dopravní obslužnosti. Při výkonu státního odborného dozoru dozírají, zda dopravci dodržují podmínky a plní povinnosti stanovené tímto zákonem a zda provozují dopravu podle uděleného povolení.“.
2.
V § 34 odst. 4 větě druhé se za slovo „vykonávaného“ vkládají slova „orgánem kraje v přenesené působnosti a“.
3.
V § 34 odst. 4 větě čtvrté se za slova „Dopravní úřady“ vkládají slova „, orgán kraje v přenesené působnosti“.
4.
V § 35 se za slova „Dopravní úřad“ vkládají slova „, orgán kraje v přenesené působnosti“.
5.
V § 36 odst. 1 se za slova „dopravní úřad“ vkládají slova „, orgán kraje v přenesené působnosti“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách
Čl. XLV
V zákoně č. 266/1994 Sb., o dráhách, v § 40 větě druhé se slova „okresním úřadem“ nahrazují slovy „orgánem kraje v přenesené působnosti“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů
Čl. XLVI
Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 352/1999 Sb. a zákona č. 37/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 8 odst. 2 se na konec věty doplňují slova: „ve spolupráci s územně příslušným orgánem kraje v přenesené působnosti“.
2.
V § 20 odst. 3 poslední věta zní: „Tyto evidence odpadů zasílá každoročně orgánu kraje v přenesené působnosti do 31. května.“.
3.
V § 20 odst. 3 se za poslední větu vkládá nová věta, která zní: „Orgán kraje v přenesené působnosti tyto evidence odpadů a nakládání s nimi zpracuje v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva a zasílá je každoročně ministerstvu do 30. června běžného roku.“.
4.
V § 20 odstavec 5 zní:
„(5)
Každý má právo nahlížet na okresních úřadech a u orgánů krajů v přenesené působnosti do evidence o produkci odpadů, která je zpracovávaná okresními úřady a orgány kraje v přenesené působnosti podle odstavce 3.“.
5.
V § 22 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
kraje,“.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f).
6.
V § 23 odst. 1 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena e) až g).
7.
Za § 25 se vkládá nový § 25a, který zní:
㤠25a
Kraj
(1)
Kraj v samostatné působnosti zpracovává koncepce odpadového hospodářství kraje.
(2)
Orgán kraje v přenesené působnosti
a)
vede a zpracovává evidenci odpadů podle § 20 odst. 3 v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva a tuto evidenci zpřístupňuje občanům,
b)
stanovuje ve spolupráci s Ministerstvem dopravy a spojů přepravní trasy podle § 8 odst. 2,
c)
uděluje právnickým nebo fyzickým osobám oprávněným k podnikání autorizaci k nakládání s nebezpečnými odpady podle § 3 odst. 3.
(3)
Autorizaci uděluje orgán kraje v přenesené působnosti, v jehož obvodu je činnost provozována.“.
8.
V § 26 odst. 1 písm. n) se za slova „Ministerstvu dopravy a spojů“ vkládají slova „a příslušnému orgánu kraje“.
9.
V § 34 odst. 2 větě první se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „orgán kraje v přenesené působnosti“.
10.
V § 35 odst. 1 větě druhé se slovo „ministerstvem“ nahrazuje slovy „orgánem kraje v přenesené působnosti“.
11.
V § 35 odst. 6 větě první a druhé se slova „ministerstvu“ nahrazují slovy „příslušnému orgánu kraje“.
12.
V § 36 odst. 1 větě druhé se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovy „příslušnému orgánu kraje“ a v poslední větě se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovy „Orgán kraje v přenesené působnosti“.
13.
V § 36 odst. 2 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovy „Orgán kraje v přenesené působnosti“.
14.
V § 36 odst. 3 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovy „Orgán kraje v přenesené působnosti“.
15.
V § 36 odst. 4 písm. f) se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovy „orgánu kraje v přenesené působnosti“.
16.
V § 37 písm. c) se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovy „příslušnému orgánu kraje“.
17.
V § 41 odstavec 2 zní:
„(2)
O odvolání proti rozhodnutí inspekce nebo orgánu kraje v přenesené působnosti rozhoduje ministerstvo. O odvolání proti rozhodnutí okresního úřadu rozhoduje orgán kraje v přenesené působnosti. O odvolání proti rozhodnutí obce rozhoduje okresní úřad.“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů
Čl. XLVII
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb. a zákona č. 98/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 13 odst. 1 větě první se za slova „okresní úřady“ vkládá slovo „kraje,“.
2.
V § 13 odst. 1 větě druhé se slova „obvodní úřady, Magistrátní úřad hlavního města Prahy“ nahrazují slovy „úřady městských částí stanovené Statutem hlavního města Prahy, Magistrát“.
3.
V § 17 písm. b) se slova „o výměře nad 10 ha“ nahrazují slovy „o výměře nad 20 ha“.
4.
Za § 17 se vkládá nový § 17a, který zní:
㤠17a
Orgán kraje v přenesené působnosti uděluje podle § 6 odst. 2 souhlas k návrhům na stanovení dobývacích prostorů, je-li navrhovaným řešením dotčen zemědělský půdní fond o výměře od 10 ha do 20 ha.“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
Čl. XLIX
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb. a zákona č. 238/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 75 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
kraje,“.
Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f).
2.
V § 79 odst. 2 písm. a) se za slovo „zpracovává“ vkládají slova „ve spolupráci s kraji v samostatné působnosti“.
3.
V § 79 odst. 3 písm. h) se slova „okresním úřadem“ nahrazují slovy „orgánem kraje v přenesené působnosti“.
4.
Za § 79 se vkládá nový § 79a, který zní:
㤠79a
(1)
Orgán kraje v samostatné působnosti zpracovává ve spolupráci s ministerstvem prognózy a koncepce strategie ochrany přírody ve své územní působnosti, nejde-li o území národního parku nebo chráněné krajinné oblasti.
(2)
Orgán kraje v přenesené působnosti
a)
spolupracuje s ostatními správními úřady na zajišťování ekologické výchovy a vzdělávání,
b)
je odvolacím orgánem proti rozhodnutím vydaným okresním úřadem.“.
5.
V § 85 odst. 2 větě první se před slova „okresní úřady“ vkládá slovo „kraje,“.
ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů
Čl. LI
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb. a zákona č. 168/1993 Sb., se mění takto:
1.
V § 17 odst. 1 se za slova „ministerstvo životního prostředí“ vkládají slova „po projednání s orgánem kraje v přenesené působnosti“ a slova „ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj“ se nahrazují slovy „Ministerstvem průmyslu a obchodu“.
2.
V § 17 odst. 6 se za slova „Ministerstvo životního prostředí České republiky“ vkládají slova „po projednání s orgánem kraje v přenesené působnosti“.
3.
V § 19 odst. 1 se slova „ministerstva životního prostředí České republiky“ nahrazují slovy „orgánu kraje v přenesené působnosti“.
4.
V § 19 odst. 2 větě první se slova „ministerstva životního prostředí České republiky“ nahrazují slovy „orgánu kraje v přenesené působnosti“.
ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí
Čl. LIII
Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, se mění takto:
1.
V § 13 odst. 1 se slova „Ministerstvo životního prostředí“ nahrazují slovy „Kraj v samostatné působnosti“ a slovo „povinno“ slovem „povinen“.
2.
V § 13 odstavec 2 zní:
„(2)
Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy usiluje zejména o to, aby byly vytvořeny podmínky pro rozvoj osvěty, výchovy a vzdělávání v oblasti životního prostředí v mezích působnosti úřadů veřejné správy.“.
3.
V § 13 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Kraj v samostatné působnosti usiluje o to, aby
a)
byl vytvořen a využíván systém osvojování základních poznatků o životním prostředí a jeho ochraně vycházející z principů udržitelného rozvoje a z aktivních forem výchovy, osvěty a získávání informací, zajišťovaný prostřednictvím státních i nestátních organizací,
b)
orgány byly veřejnosti účinně nápomocny při zajišťování přístupu k informacím o životním prostředí.“.
ČÁST PADESÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Čl. LV
V zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb. a zákona č. 17/2000 Sb., se v § 29 odst. 1 před poslední větu vkládá nová věta, která zní: „Vstupní cena hmotného majetku a nehmotného majetku se snižuje také o poskytnuté dotace, příspěvky a podpory z veřejných rozpočtů a jiných peněžních fondů cizího státu, s výjimkou peněžních fondů spravovaných podnikatelskými subjekty, pokud tyto dotace, příspěvky a podpory byly použity na pořízení nebo na technické zhodnocení tohoto hmotného a nehmotného majetku.“.
ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Čl. LVI
(1)
Správní řízení zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
(2)
Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů přecházejí z ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, z okresních úřadů a ze školských úřadů na územní samosprávné celky, případně okresní úřady v případech, kdy činnosti stanovené tímto zákonem přecházejí do působnosti územních samosprávných celků, případně okresních úřadů.
ČÁST PADESÁTÁ SEDMÁ
Zrušení zákona č. 439/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o obcích a zákon o hlavním městě Praze
Čl. LVII
Zrušuje se zákon č. 439/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), a mění zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.
ČÁST PADESÁTÁ OSMÁ
ÚČINNOST
Čl. LVIII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Rychetský v. r. |
Zákon č. 133/2000 Sb. | Zákon č. 133/2000 Sb.
Zákon o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel)
Vyhlášeno 17. 5. 2000, datum účinnosti 1. 7. 2000, částka 39/2000
* ČÁST PRVNÍ - EVIDENCE OBYVATEL A RODNÝCH ČÍSEL (§ 1 — § 25)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (§ 26 — § 26)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 27 — § 27)
* ČÁST ČTVRTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 28 — § 28)
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 29 — § 29)
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (123/2024 Sb.)
133
ZÁKON
ze dne 12. dubna 2000
o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
EVIDENCE OBYVATEL A RODNÝCH ČÍSEL
HLAVA I
EVIDENCE OBYVATEL
§ 1
(1)
V evidenci obyvatel se vedou údaje o
a)
státních občanech České republiky1) (dále jen „občan“),
b)
osobách, které pozbyly státní občanství České republiky,
c)
cizincích, kteří jsou matkou, otcem, popřípadě jiným zákonným zástupcem, manželem, registrovaným partnerem (dále jen „partner“) nebo dítětem občana.
(2)
Pro účely tohoto zákona se obyvatelem rozumí osoba uvedená v odstavci 1.
§ 2
Výkon státní správy
Státní správu podle tohoto zákona vykonávají
a)
Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“),
b)
krajské úřady,
c)
obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze městské části určené Statutem hlavního města Prahy a v územně členěných statutárních městech magistráty těchto měst (dále jen „obecní úřad obceobce s rozšířenou působností“),
d)
obecní úřady, v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech úřady městských částí nebo městských obvodů, pokud tak stanoví statuty těchto měst, (dále jen „ohlašovna“).
Informační systém evidence obyvatel
§ 3
(1)
Evidence obyvatel je vedena v informačním systému evidence obyvatel (dále jen „informační systém“), jehož správcem5) je ministerstvo. Tento informační systém je agendovým informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona.5a)
(2)
Pro účely tohoto zákona se ve vztahu k území České republiky rozumí
a)
místem narození obecobec nebo vojenský újezd, v hlavním městě Praze obvod Praha 1 až 10,5b) na jehož území se obyvatel narodil, popřípadě které byly jako takové zapsány do knihy narození,5c)
b)
místem uzavření manželství nebo vzniku registrovaného partnerství (dále jen „partnerství“)5d) obecobec nebo vojenský újezd, v hlavním městě Praze obvod Praha 1 až 105b), na jehož území došlo k uzavření manželství nebo partnerství obyvatele,
c)
místem úmrtí obecobec nebo vojenský újezd, v hlavním městě Praze obvod Praha 1 až 10,5b) na jehož území došlo k úmrtí obyvatele, popřípadě na jehož území bylo tělo obyvatele nalezeno, anebo u obyvatele prohlášeného za mrtvého, na jehož území naposledy pobýval živý.
(3)
V informačním systému se o občanech vedou tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
pohlaví,
d)
místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil; uvedené místo a okres narození na území České republiky jsou vedeny ve formě referenční vazby (kódu územního prvku) na referenční údaj v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostínemovitostí,
e)
rodné číslo,
f)
státní občanství a datum jeho nabytí nebo pozbytí, popřípadě více státních občanství a data jejich nabytí nebo pozbytí,
g)
adresa místa trvalého pobytu (§ 10 odst. 1), včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu; uvedené adresy jsou vedeny ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v základním registruregistru územní identifikace, adres a nemovitostí; v případě předchozích trvalých pobytů a adresy, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, kterou je údaj o identifikaci poštovní přihrádky nebo dodávací schránky nebo adresa mimo území České republiky, se vede i adresa, které kód adresního místa v základním registruregistru územní identifikace, adres a nemovitostí přidělen nebyl; v případě adresy místa trvalého pobytu na adrese sídla ohlašovny nebo adrese sídla zvláštní matriky12a) je tento údaj označen jako adresa úřadu; to neplatí, pokud má občan adresu místa trvalého pobytu na adrese sídla ohlašovny nebo adrese sídla zvláštní matriky z důvodu užívání objektu podle § 10 odst. 1,
h)
počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky; datum podle § 10b odst. 3, jeho změna nebo zrušení,
i)
datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o schválení smlouvy o nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti5e) včetně uvedení čísla jednacího a soudu, který smlouvu nebo zastoupení schválil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který o omezení svéprávnosti rozhodl, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení omezení svéprávnosti, datum odvolání podpůrce soudem a datum zániku zastoupení členem domácnosti,
j)
o opatrovnictví údaje v rozsahu
1.
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, je-li přiděleno, a agendový identifikátor fyzické osoby, je-li přidělen, opatrovníka, který je fyzickou osobou; nebylo-li opatrovníkovi rodné číslo přiděleno, vede se datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil; místo a okres narození na území České republiky jsou vedeny ve formě referenční vazby (kódu územního prvku) na referenční údaj v základním registruregistru územní identifikace, adres a nemovitostí,
2.
název a adresa sídla opatrovníka, který je právnickou osobou; údaje jsou vedeny ve formě referenčních vazeb na referenční údaje ze základního registruregistru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci,
3.
datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o jmenování opatrovníka30), číslo jednací tohoto rozhodnutí a označení soudu, který o jmenování opatrovníka rozhodl, datum nabytí právní moci zrušení rozhodnutí soudu o jmenování opatrovníka,
k)
zbavení rodičovské odpovědnosti, včetně data nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zbavení rodičovské odpovědnosti31), čísla jednacího a označení soudu, který o zbavení rodičovské odpovědnosti rozhodl, a datum nabytí právní moci zrušení rozhodnutí soudu o zbavení rodičovské odpovědnosti,
l)
zákaz pobytu25), místo zákazu pobytu a doba jeho trvání, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu nebo správního orgánu o zákazu pobytu včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu nebo správního orgánu, který rozhodl o zákazu pobytu,
m)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a datum narození a agendový identifikátor fyzické osoby, pokud mu byl přidělen; je-li jiným zákonným zástupcem dítěte právnická osoba, vede se název a adresa sídla; tyto údaje jsou vedeny ve formě referenčních vazeb na referenční údaje v základním registruregistru osob,
n)
rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství, došlo-li k uzavření manželství mimo území České republiky, vede se místo a stát, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné5f), datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zdánlivém manželství5g), datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil5h), anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství5i); uvedené místo a okres uzavření manželství na území České republiky jsou vedeny ve formě referenční vazby (kódu územního prvku) na referenční údaj v základním registruregistru územní identifikace, adres a nemovitostí,
o)
datum, místo a okres vzniku partnerství5l), došlo-li ke vzniku partnerství mimo území České republiky, vede se místo a stát, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství5m), datum zániku partnerství uzavřením partnerství podle občanského zákoníku těchto partnerů, datum zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství5n); uvedené místo a okres vzniku partnerství na území České republiky je vedeno ve formě referenční vazby (kódu územního prvku) na referenční údaj v základním registruregistru územní identifikace, adres a nemovitostí,
p)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a rodné číslo manžela nebo partnera; je-li manželem nebo partnerem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení manžela nebo partnera a datum jeho narození a agendový identifikátor fyzické osoby, pokud mu byl přidělen,
q)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a rodné číslo dítěte; je-li dítě cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení dítěte a datum jeho narození a agendový identifikátor fyzické osoby, pokud mu byl přidělen,
r)
o osvojenci údaje v rozsahu
1.
stupeň osvojení,
2.
původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení osvojence,
3.
původní a nové rodné číslo osvojence a jeho agendový identifikátor fyzické osoby, pokud mu byl přidělen,
4.
datum, místo a okres narození a u osvojence, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil; místo a okres narození na území České republiky jsou vedeny ve formě referenční vazby (kódu územního prvku) na referenční údaj v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí,
5.
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a rodná čísla osvojitelů, v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, vedou se údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení, rodné příjmení a datu narození osvojitele; agendový identifikátor fyzické osoby, pokud jim byl přidělen,
6.
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a rodná čísla otce a matky7a); pokud jim nebylo přiděleno, jejich jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a datum narození; agendový identifikátor fyzické osoby, pokud jim byl přidělen; tyto údaje se nevedou, pokud se jedná o osvojence narozeného ženě s trvalým pobytem v České republice, která jej porodila a písemně požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem,
7.
datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení,
s)
záznam o poskytnutí údajů (§ 8 odst. 10),
t)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, vede se datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; uvedené místo a okres úmrtí na území České republiky jsou vedeny ve formě referenční vazby (kódu územního prvku) na referenční údaj v základním registruregistru územní identifikace, adres a nemovitostí,
u)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení prohlášení za nezvěstného včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o prohlášení za nezvěstného nebo o zrušení prohlášení za nezvěstného,
v)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení prohlášení za mrtvého včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o prohlášení za mrtvého nebo o zrušení prohlášení za mrtvého; místo úmrtímísto úmrtí se vede, je-li uvedeno v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého,
w)
agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu evidence obyvatel,
x)
poznámky k údajům uvedeným v písmenech a) až w).
(4)
V informačním systému se o cizincích uvedených v § 1 odst. 1 písm. c) vedou tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména,
b)
příjmení, rodné příjmení, je-li známo,
c)
rodné číslo, bylo-li přiděleno,
d)
datum narození,
e)
místo a okres narození, v případě narození v cizině, místo, je-li známo, a stát narození,
f)
státní občanství,
g)
rodinný stav nebo partnerství,
h)
datum úmrtí, je-li známo,
i)
agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu evidence obyvatel, pokud mu byl přidělen.
(5)
Ministerstvo je uživatelem5) veškerých údajů vedených v informačním systému, pokud je to nezbytné pro výkon jeho působnosti.
(6)
Ministerstvo nebo orgán veřejné moci stanovený jiným zákonem v informačním systému zpracovává5p) údaje potřebné k plnění úkolů stanovených zvláštním právním předpisem6) v rozsahu údajů podle odstavců 3 a 4.
(7)
V informačním systému se o všech v něm vedených údajích zpracovávají a vedou rovněž jejich změny, a to včetně dat, ke kterým tyto změny nastaly, jsou-li správci informačního systému známa.
(8)
V informačním systému se při zpracování údajů podle § 3 odst. 5 a 6, § 3a až 6 a § 8 vedou rovněž záznamy o přístupech do informačního systému, které obsahují:
a)
kód agendy, uživatelské jméno oprávněné osoby vykonávající agendu a označení subjektu, pro jehož účel se údaje poskytují,
b)
den, měsíc, rok a čas zpracování,
c)
agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu evidence obyvatel obyvatele, jehož údaje jsou poskytovány, nebo jiný údaj, který je pro vyhledání tohoto obyvatele rozhodující, přičemž vyhledání příslušného obyvatele se uskuteční prostřednictvím dalších obyvatel, pro něž je rozhodující údaj společný,
d)
důvod a konkrétní účel přístupu do informačního systému.
Zápis a užívání údajů z informačního systému
§ 3a
(1)
Krajský úřad zapisuje údaje o fyzických osobách, u nichž došlo
a)
k nabytí státního občanství udělením nebo prohlášením, a to v rozsahu uvedeném v § 3 odst. 3 písm. a) až f) a m) až q),
b)
k pozbytí státního občanství, a to v rozsahu uvedeném v § 3 odst. 3 písm. a) až f).
(2)
Údaje o pozbytí nebo nabytí cizího státního občanství v rozsahu § 3 odst. 3 písm. f) krajský úřad zapíše, pokud jsou mu z jeho úřední činnosti známy.
(3)
Údaje o fyzické osobě, která není vedena v informačním systému, ale krajský úřad o ní zjistí, že je státním občanem, krajský úřad zapíše ve stejném rozsahu jako údaje v odstavci 1 písm. a).
(4)
Kraj a krajský úřad je uživatelem údajů o obyvatelích v rozsahu údajů uvedených v § 3, s výjimkou údajů podle § 3 odst. 3 písm. r) a s), nelze-li záznam o poskytnutí údajů za podmínek stanovených tímto zákonem zpřístupnit; údaje, jichž je uživatelem, může kraj a krajský úřad využívat, jen jsou-li nezbytné pro výkon jejich působnosti.
(5)
Působnost krajského úřadu podle odstavce 1 vykonávají v hlavním městě Praze úřady městských částí určené Statutem hlavního města Prahy.
§ 4
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zapisuje údaje vedené v informačním systému u občanů, kteří nabyli státní občanství, v rozsahu údajů vedených v § 3 odst. 3 písm. m) až q), pokud nejsou tyto údaje zapsány krajským úřadem podle § 3a odst. 1 písm. a).
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností je uživatelem údajů o obyvatelích v rozsahu údajů uvedených v § 3, s výjimkou údajů podle § 3 odst. 3 písm. r) a s), nelze-li záznam o poskytnutí údajů podle tohoto zákona zpřístupnit; údaje, jichž je uživatelem, může obecní úřad obceobce s rozšířenou působností využívat, jen jsou-li nezbytné pro výkon jeho působnosti.
§ 4a
Matriční úřad zapisuje údaje vedené v informačním systému, a to v rozsahu § 3 odst. 3 písm. a) až f), m) až r), t) a v), pokud nejsou tyto údaje zapsány podle § 6, a § 3 odst. 4.
§ 5
(1)
Ohlašovna zapisuje údaje vedené v informačním systému, a to v rozsahu § 3 odst. 3 písm. g) a h).
(2)
Obecní úřad, v jehož správním obvodu má občan trvalý pobyt, zapisuje údaj vedený v informačním systému podle § 3 odst. 3 písm. l), pokud není tento údaj zapsán podle § 6.
(3)
ObecObec a obecobecní úřad je uživatelem údajů o obyvatelích v rozsahu údajů uvedených v § 3, s výjimkou údajů podle § 3 odst. 3 písm. r) a s), nelze-li záznam o poskytnutí údajů podle tohoto zákona zpřístupnit; údaje, jichž je uživatelem, může obec a obecní úřad využívat, jen jsou-li nezbytné pro výkon jejich působnosti.
Zdroje informačního systému
§ 6
Soud prvního stupně zapisuje do informačního systému údaje, a to v rozsahu § 3 odst. 3 písm. i) až l), n) a o), jde-li o rozhodnutí o rozvodu manželství nebo zrušení partnerství, anebo o rozhodnutí o neplatnosti nebo o zdánlivém manželství anebo o neplatnosti nebo neexistenci partnerství, v rozsahu § 3 odst. 3 písm. m), jde-li o jiného zákonného zástupce, a v rozsahu § 3 odst. 3 písm. u) a v), jde-li o rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého nebo nezvěstného.
§ 7
(1)
Orgány veřejné moci, které podle § 3a až 6 zapisují údaje do informačního systému (dále jen „zapisovatel údajů“), jsou povinny zapsat údaje do informačního systému bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o vzniku nebo změně skutečnosti související se zapsaným údajem dozví.
(2)
Zapisovatel údajů do informačního systému odpovídá za správnost zapisovaného údaje. Vznikne-li při zápisu údaje nebo při výkonu agendy, při níž využívá zapisovatel údajů údaje z informačního systému, pochybnost o správnosti údaje, označí tento údaj jako nesprávný a předá informaci o této skutečnosti příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podle místa trvalého pobytu občana. V tomto případě se nepoužije blokování údaje podle zvláštního právního předpisu22). Nemá-li občan údaj o místě trvalého pobytu veden v informačním systému, je příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností podle jeho posledního trvalého pobytu v České republice. Pokud občan neměl trvalý pobyt v České republice nebo pokud jej nelze zjistit, je příslušným úřadem Magistrát města Brna.
(3)
Vznikne-li při využívání údajů z informačního systému uživatelem, který je oprávněn užívat údaje na základě zvláštního právního předpisu, pochybnost o jejich správnosti, je povinen informovat o této skutečnosti příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností podle místa trvalého pobytu občana. Nemá-li občan údaj o místě trvalého pobytu veden v informačním systému, informuje příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností podle jeho posledního trvalého pobytu v České republice. Pokud občan neměl trvalý pobyt v České republice nebo pokud jej nelze zjistit, informuje Magistrát města Brna. Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností označí tento údaj jako nesprávný. V tomto případě se nepoužije blokování údaje podle zvláštního právního předpisu22).
(4)
Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností uvedený v odstavcích 2 a 3 provede zjišťování správnosti údajů. Ostatní ministerstva, jiné správní úřady, soudy, právnické osoby a občané jsou povinni poskytnout k plnění tohoto úkolu součinnost předáváním potřebných údajů.
(5)
Po ukončení zjišťování správnosti údajů provede příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností opravu údaje, jestliže byl údaj nesprávný. Po ukončení zjišťování správnosti údajů vždy odstraní označení o nesprávnosti údaje. O výsledku zjišťování správnosti údajů informuje zapisovatele údajů nebo uživatele, který pochybnost o správnosti uplatnil.
(6)
V případě, že osoba zemřela před 1. červencem 2000 a z úřední činnosti se zjistí, že tato osoba je v informačním systému vedena s neúplnými nebo nesprávnými údaji, příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností dodatečně doplní nebo opraví pouze údaje o úmrtí.
(7)
Správce informačního systému vede přehled probíhajících zjišťování správnosti údajů a kontroluje proces zjišťování správnosti údajů.
§ 8
Poskytnutí údajů z informačního systému
(1)
Ministerstvo poskytuje údaje z informačního systému v rozsahu nezbytně nutném a za podmínek stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem. Údaje z informačního systému se poskytují způsobem umožňujícím dálkový přístup, pokud nestanoví zvláštní právní předpis jinak. Údaj o agendovém identifikátoru fyzické osoby pro agendu evidence obyvatel se poskytuje pouze, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis23).
(2)
Subjekty, které získávají údaje z informačního systému podle zvláštního právního předpisu,
a)
nejsou oprávněny k jejich shromažďování, předávání a využívání mimo působnost stanovenou v tomto předpisu,
b)
jsou povinny zajistit ochranu dat před náhodným nebo neoprávněným přístupem nebo zpracováváním.
(3)
Obyvateli staršímu 15 let na základě žádosti poskytuje ministerstvo, krajský úřad, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností a ohlašovna písemně údaje vedené v informačním systému k jeho osobě a k osobě blízké s výjimkou údajů uvedených v § 3 odst. 3 písm. s), nelze-li záznam o poskytnutí údajů podle tohoto zákona zpřístupnit, a v § 3 odst. 3 písm. r), které poskytuje pouze ministerstvo obyvateli staršímu 18 let do vlastních rukou. K osobě blízké se poskytují údaje uvedené v § 3 odst. 3 písm. t) až v). Osobou blízkou se pro účely tohoto zákona rozumí otec, matka, prarodiče, praprarodiče, sourozenec, dítě, vnuk, manžel nebo partner.
(4)
Žádost o poskytnutí údajů z informačního systému může obyvatel podat ministerstvu, krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností elektronicky na formuláři, zpřístupněném ministerstvem dálkovým přístupem, nebo podá prostřednictvím zpřístupněné datové schránky provozované podle zvláštního právního předpisu8a) a čísla elektronicky čitelného identifikačního dokladu.
(5)
Žádost o poskytnutí údajů z informačního systému může obyvatel podat také osobně ohlašovně, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, krajskému úřadu nebo ministerstvu; v takovém případě žadatel prokáže svou totožnost a žádost podepíše před orgánem příslušným k jejímu převzetí. Žádost o poskytnutí údajů z informačního systému lze podat i prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy; v tomto případě musí občan provést svoji autentizaci pomocí občanského průkazu. Údaje poskytuje subjekt, u kterého byla žádost osobně podána.
(6)
Žádost o poskytnutí údajů z informačního systému může obyvatel podat také v listinné podobě ohlašovně, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, krajskému úřadu nebo ministerstvu; žádost musí být opatřena úředně ověřeným podpisem9). Úředně ověřený podpis se nevyžaduje, jestliže obyvatel žádost podepíše před orgánem příslušným k převzetí žádosti podle věty první.
(7)
V žádosti podle odstavců 3 až 6 se uvedou údaje obyvatele, o kterém mají být údaje poskytnuty, v rozsahu nezbytném pro jeho jednoznačnou identifikaci, jimiž jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
rodné číslo; nemá-li přiděleno rodné číslo, datum narození,
c)
číslo elektronicky čitelného identifikačního dokladu umožňujícího elektronickou identifikaci; v případě, že žadatel není držitelem takového dokladu, uvede číslo svého jiného dokladu vydaného podle zvláštního právního předpisu,
d)
adresa místa pobytu.
(8)
Za obyvatele mladšího 15 let žádá o poskytnutí údajů jeho zákonný zástupce. Za obyvatele, který má jmenovaného opatrovníka a není způsobilý k jednání podle odstavců 3 až 6, žádá o poskytnutí údajů opatrovník. O poskytnutí údajů může za občana rovněž požádat člen domácnosti, jehož oprávnění k zastupování bylo schváleno soudem5e). Za obyvatele může rovněž požádat o poskytnutí údajů zmocněnec na základě zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele. Pokud za obyvatele žádá osoba uvedená ve větě první, druhé nebo třetí, musí prokázat svoji totožnost a její identifikační údaje se zapisují na žádost o poskytnutí údajů.
(9)
Osobní údajeOsobní údaje z informačního systému poskytuje ministerstvo na dožádání osoby ze zahraničí nebo zastupitelského úřadu cizího státu, jen stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.
(10)
O poskytnutí údajů podle odstavců 1, 3 až 6 a 8 a 9 se provede v informačním systému záznam o datu a hodině výdeje a komu byly údaje poskytnuty podle odstavce 1. Záznam o poskytnutí údajů podle věty první lze na žádost obyvatele poskytnout za období 2 let zpětně od data podání žádosti obyvatele.
§ 8a
Kontrola údajů v informačním systému a součinnost ministerstev, jiných správních úřadů a soudů
(1)
Ministerstvo odpovídá za přesnost údajů v informačním systému tak, aby údaje odpovídaly stavu, ve kterém byly zapisovatelem předány. Ostatní ministerstva, jiné správní úřady, soudy, právnické osoby a obyvatelé jsou povinni poskytnout ministerstvu k plnění tohoto úkolu potřebnou součinnost předáváním aktualizovaných údajů vedených v informačním systému a poskytováním údajů vyžádaných ministerstvem.
(2)
Ministerstvo v případě oprávněných pochybností o správnosti údajů vedených v informačním systému zajistí označení takového údaje jako nesprávného a informaci o této skutečnosti předá příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností k provedení zjišťování správnosti údaje. V tomto případě se nepoužije blokování údaje podle zvláštního právního předpisu22). Obyvatel je povinen na výzvu předložit příslušnému správnímu úřadu požadované doklady nezbytné pro ověření správnosti zapsaných údajů. Ke splnění výzvy poskytuje správní úřad obyvateli potřebnou pomoc. Pokud tento postup nevede k ověření správnosti zapsaných údajů, je obyvatel povinen dostavit se za tímto účelem na výzvu k správnímu úřadu.
(3)
Pokud obyvatel požádá o provedení opravy nebo doplnění údajů zpracovávaných v informačním systému k jeho osobě tak, aby byly správné, má rovněž právo požadovat, aby údaje k jeho osobě, které nejsou správné, byly označeny jako nesprávné.
(4)
Ministerstvo využívá údaje vedené v jiných informačních systémech veřejné správy pro účely zjištění správnosti údajů vedených v informačním systému.
§ 8b
Zprostředkování kontaktu
(1)
Na základě písemné žádosti občana staršího 15 let o zprostředkování kontaktu (dále jen „kontaktující osoba“) zprostředkuje ministerstvo požadovaný kontakt jiným občanem uvedeným v žádosti (dále jen „kontaktovaná osoba“) s využitím základního registru obyvatel.
(2)
Kontaktující osoba uvede v žádosti své jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě jiné kontaktní údaje a důvod pro zprostředkování kontaktu. Ke kontaktované osobě uvede údaje, podle nichž ji bude možné identifikovat, zpravidla jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, datum a místo narození, místo posledního jí známého trvalého pobytu. Kontaktující osoba může v žádosti prohlásit, že kontaktovaná osoba je osobou blízkouosobou blízkou.
(3)
Podpis na žádosti musí být úředně ověřen9); to neplatí, žádá-li občan o zprostředkování kontaktu osobně na matričním úřadě, obecním úřadě obceobce s rozšířenou působností, krajském úřadě nebo ministerstvu a prokáže svoji totožnost.
(4)
Je-li žádost podána elektronicky, musí být podepsána. Je-li žádost podána prostřednictvím zpřístupněné datové schránky provozované podle zvláštního právního předpisu8a), musí žadatel provést svoji identifikaci pomocí čísla elektronicky čitelného identifikačního dokladu.
(5)
Ministerstvo provede šetření v základním registruregistru obyvatel a v informačním systému. Pokud ministerstvo jednoznačně identifikuje kontaktovanou osobu, zašle jí informaci o zprostředkování kontaktu obsahující jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu kontaktující osoby a důvod pro zprostředkování kontaktu, pokud jej kontaktující osoba uvedla. Pokud kontaktující osoba uvede v žádosti podle odstavce 2 vedle adresy místa trvalého pobytu i jiné kontaktní údaje, zašlou se kontaktované osobě namísto adresy místa trvalého pobytu tyto jiné kontaktní údaje kontaktující osoby; adresa místa trvalého pobytu se vedle jiných kontaktních údajů v tomto případě zašle také, jen pokud to kontaktující osoba výslovně uvede v žádosti podle odstavce 2. Ministerstvo sdělí kontaktující osobě, že její kontaktní údaje byly předány kontaktované osobě.
(6)
V případě, že kontaktovanou osobu nelze v základním registruregistru obyvatel nebo v informačním systému jednoznačně identifikovat, nemá trvalý pobyt na území České republiky a zároveň nemá evidován údaj o adrese, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, nebo zemřela, popřípadě byla rozhodnutím soudu prohlášena za nezvěstnou nebo za mrtvou, sdělí tuto skutečnost ministerstvo kontaktující osobě. V případě, že kontaktovaná osoba zemřela, popřípadě byla rozhodnutím soudu prohlášena za nezvěstnou nebo za mrtvou, a ministerstvo po ověření prohlášení o osobě blízkéosobě blízké podle odstavce 2 zjistí, že kontaktovaná osoba byla vůči kontaktující osobě osobou blízkou, sdělí kontaktující osobě údaj o datu, místu a okrese úmrtí, popřípadě den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí, popřípadě jako den, který nepřežil, nebo den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, sdělí údaje o datu úmrtí a místu a státu, na jehož území k úmrtí došlo.
§ 9
Uchovávání údajů
(1)
Po úmrtí občana nebo prohlášení osoby za mrtvou se údaje v informačním systému uchovávají po dobu 75 let.
(2)
Údaje o fyzických osobách uvedených v § 1 odst. 1 písm. b) se vedou v samostatné části informačního systému ve stavu ke dni pozbytí státního občanství a jsou v informačním systému uchovávány po dobu 75 let ode dne pozbytí státního občanství.
(3)
Záznamy o poskytnutí údajů z informačního systému se uchovávají po dobu 10 let.
(4)
Při vyřazování údajů podle odstavců 1 a 2 a dokumentace související s vedením informačního systému se postupuje podle zvláštního právního předpisu10).
HLAVA II
TRVALÝ POBYT OBČANŮ
§ 10
(1)
Místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice, která je vedena v základním registruregistru obyvatel ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v základním registruregistru územní identifikace, adres a nemovitostí, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu11) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci (dále jen „objekt“). V případech stanovených tímto zákonem může být místem trvalého pobytu sídlo ohlašovny nebo sídlo zvláštní matriky, které je v informačním systému označeno jako adresa úřadu.
(2)
Z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu uvedenému v odstavci 1 ani k vlastníkovi nemovitostinemovitosti.
(3)
Místem trvalého pobytu občana v době jeho narození nebo v době nabytí právní moci rozhodnutí soudu o osvojení nezletilého je místo trvalého pobytumísto trvalého pobytu jeho matky nebo osvojitelky. Nemá-li matka nebo osvojitelka na území České republiky trvalý pobyt nebo není-li matka nebo osvojitelka občanem, je místem trvalého pobytu dítěte v době jeho narození nebo v době nabytí právní moci rozhodnutí soudu o osvojení nezletilého místo trvalého pobytumísto trvalého pobytu otce nebo osvojitele. Získá-li občan státní občanství České republiky určením otcovství, je místem jeho trvalého pobytu trvalý pobyt otce v době nabytí státního občanství.
(4)
V případě, že nelze zjistit místo trvalého pobytumísto trvalého pobytu občana podle odstavce 3, rozumí se místem trvalého pobytu tohoto občana sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu se občan narodil, nebo sídlo zvláštní matriky12a) v případě, že se narodil v cizině; obdobně se postupuje také v případech, kdy žena s trvalým pobytem na území České republiky, která porodila dítě, jež je občanem České republiky, písemně požádá o utajení své osoby v souvislosti s porodem.12b)
(5)
Změnu místa trvalého pobytu občan ohlásí ohlašovně v místě nového trvalého pobytu. Je-li údaj o místě trvalého pobytu úředně zrušen (§ 12), je místem trvalého pobytu sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu byl občanovi trvalý pobyt úředně zrušen. V případě osvojení občana do zahraničí se adresou místa trvalého pobytu osvojeného dítěte stává sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu mělo osvojené dítě poslední místo trvalého pobytu, a současně se trvalý pobyt ukončí.
(6)
Při ohlášení změny místa trvalého pobytu podle odstavce 5 je občan povinen
a)
vyplnit a podepsat přihlašovací lístek k trvalému pobytu (dále jen „přihlašovací tiskopis“), který obsahuje údaje o
1.
jménu, popřípadě jménech, příjmení a rodném čísle, předchozí a nové adrese místa trvalého pobytu občana,
2.
vlastníku objektu, kterým se rozumí jméno, příjmení a adresa místa trvalého pobytu u fyzické osoby nebo název a sídlo u právnické osoby;
b)
prokázat totožnost občanským průkazem nebo, nemá-li platný občanský průkaz, jiným obdobným dokladem, který je veřejnou listinouveřejnou listinou;
c)
doložit vlastnictví bytu nebo domu, nebo doložit oprávněnost užívání bytu, anebo předložit úředně ověřené písemné potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ohlášením změny místa trvalého pobytu. Takové potvrzení se nevyžaduje v případě, že oprávněná osoba potvrdí souhlas na přihlašovacím tiskopisu k trvalému pobytu před zaměstnancem ohlašovny. Za oprávněnou osobu se považuje osoba, která je oprávněna užívat objekt uvedený v odstavci 1 nebo jeho vymezenou část (např. byt nebo obytnou místnost), anebo je provozovatelem ubytovacího zařízení, kde se občan hlásí k trvalému pobytu.
Za přihlášení změny místa trvalého pobytu zaplatí občan poplatek podle zvláštního zákona.14) Platby poplatků podle předchozí věty jsou příjmem obce.
(7)
Pokud občan při změně místa trvalého pobytu prokazuje totožnost občanským průkazem, oddělí ohlašovna vyznačenou část24) občanského průkazu a současně občanovi vydá potvrzení o změně místa trvalého pobytu. Ohlašovna je povinna oznámit vlastníku objektu změnu v počtu přihlášených osob k trvalému pobytu u oprávněné osoby podle odstavce 6 písm. c) ve lhůtě 15 dnů od zaevidování změny; ohlašovna uvede jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození oprávněné osoby. V případě, že je oprávněná osoba současně vlastníkem objektu podle věty druhé, nepostupuje se podle věty druhé.
(8)
Ohlašovna sdělí vlastníkovi objektu na jeho písemnou žádost jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození občana, k němuž vede údaj o místě trvalého pobytu, odpovídající adrese objektu. Sdělení ohlašovny podle věty první musí být vlastníkovi objektu doručeno do vlastních rukou.
(9)
Zjistí-li se při hlášení místa trvalého pobytu nedostatky v předkládaných dokladech nebo rozpory uváděných údajů s údaji v základním registru obyvatel nebo v informačním systému, vyzve ohlašovna občana k jejich odstranění. Ve výzvě stanoví lhůtu k jejich odstranění, nejméně však 15 dnů. Pokud občan nedostatky ve stanovené lhůtě neodstraní, rozhodne ohlašovna o tom, že změna trvalého pobytu nebude zaevidována.
(10)
Za občana mladšího 15 let ohlásí změnu místa trvalého pobytu jeho zákonný zástupce, poručník, opatrovník, pěstoun nebo osoba, které byl občan mladší 15 let svěřen do osobní péče. Za občana, který má jmenovaného opatrovníka a není způsobilý k jednání podle odstavců 5 a 6, ohlásí změnu místa trvalého pobytu opatrovník.
(11)
Za občana staršího 18 let, kterému brání duševní porucha samostatně právně jednat, může změnu místa trvalého pobytu ohlásit člen domácnosti, jehož oprávnění k zastupování občana bylo schváleno soudem5e). Za občana staršího 15 let může změnu místa trvalého pobytu ohlásit jím pověřený zmocněnec na základě zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele.
(12)
Občan, který se rozhodl ukončit trvalý pobyt na území České republiky, sdělí tuto skutečnost písemně ohlašovně podle místa trvalého pobytu nebo zastupitelskému úřadu. Sdělení v listinné podobě musí obsahovat úředně ověřený podpis občana9); to neplatí v případě, kdy občan podepíše sdělení před zaměstnancem ohlašovny nebo zastupitelského úřadu. Pokud má sdělení podle věty první formu datové zprávy, občan ho po vyplnění podepíše způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu29). Za občana může sdělit ukončení pobytu na území České republiky rovněž jím pověřený zmocněnec na základě zvláštní plné moci s úředně ověřenými podpisy9). Za občana mladšího 15 let sdělí ukončení trvalého pobytu na území České republiky jeho zákonný zástupce, poručník, opatrovník, pěstoun nebo osoba, které byl občan mladší 15 let svěřen do osobní péče. Za občana, který má jmenovaného opatrovníka a není způsobilý k jednání podle věty první, sdělí ukončení trvalého pobytu na území České republiky opatrovník. Dnem ukončení trvalého pobytu na území České republiky se rozumí den, kdy občan předal sdělení o této skutečnosti příslušné ohlašovně, popřípadě pozdější den, který je uveden v tomto sdělení jako den ukončení trvalého pobytu na území České republiky.
§ 10a
Po nabytí státního občanství České republiky nebo nemůže-li občan po ukončení pobytu v cizině předložit doklady podle § 10 odst. 6 písm. c), je místem jeho trvalého pobytu sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu na území České republiky měl občan poslední místo trvalého pobytu nebo hlášené místo pobytu podle zvláštních právních předpisů. Neměl-li občan pobyt na území České republiky nebo jej nelze zjistit, je místem jeho trvalého pobytu sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu se narodil, nebo sídlo zvláštní matriky12a) v případě, že se narodil v cizině.
§ 10b
(1)
Na písemnou žádost občana lze v evidenci obyvatel vést též údaj o adrese, na kterou mu mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu.
(2)
Adresu podle odstavce 1, její změnu nebo zrušení ohlásí občan ohlašovně v místě trvalého pobytu nebo v místě svého posledního trvalého pobytu na území České republiky.
(3)
Žádost v listinné podobě musí obsahovat úředně ověřený podpis občana9); to neplatí v případě, kdy občan podepíše žádost před zaměstnancem ohlašovny. Žádost může rovněž obsahovat datum, od kterého občan žádá, aby na adresu, na kterou mu mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu5o), byly písemnosti doručovány; v opačném případě se jedná o datum podání žádosti.
(4)
Adresu podle odstavce 1 poskytuje ministerstvo, krajský úřad a obecní úřad obceobce s rozšířenou působností správnímu orgánu nebo jinému orgánu veřejné moci pro účely doručování; tím není dotčeno poskytování tohoto údaje podle jiného právního předpisu.
§ 10c
Ohlašovna, v jejímž sídle má fyzická osoba trvalý pobyt, zajistí vhodné místo, kde bude možné uložit oznámení o uložení zásilky a výzvu s poučením28).
§ 12
Zrušení údaje o místu trvalého pobytu
(1)
Ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místu trvalého pobytu,
a)
byl-li zápis proveden na základě pozměněných, neplatných, neúplných nebo padělaných dokladů nebo nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností,
b)
byl-li objekt, na jehož adrese je občan hlášen k trvalému pobytu, odstraněn nebo zanikl nebo je podle zvláštních právních předpisů nezpůsobilý k užívání za účelem bydlení, nebo
c)
zaniklo-li užívací právo občana k objektu nebo vymezené části objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana a neužívá-li občan tento objekt nebo jeho vymezenou část.
(2)
Ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místě trvalého pobytu podle odstavce 1 písm. c) jen na návrh vlastníka objektu nebo jeho vymezené části nebo na návrh oprávněné osoby uvedené v § 10 odst. 6 písm. c). Navrhovatel je v takovém případě povinen existenci důvodů uvedených v odstavci 1 písm. c) ohlašovně prokázat.
(3)
Zrušení údaje o místu trvalého pobytu se uvede v informačním systému.
§ 12a
Vlastník objektu nebo jeho vymezené části nebo oprávněná osoba podle § 10 odst. 6 písm. c) nedokládá ohlašovně při ohlášení změny místa trvalého pobytu, při podání žádosti o sdělení údajů o občanovi, k němuž je veden údaj o místě trvalého pobytu na adrese objektu, nebo v řízení o zrušení údaje o místu trvalého pobytu své vlastnické právo nebo jiné užívací právo, pokud si existenci tohoto práva může ohlašovna ověřit bezúplatně veřejným dálkovým přístupem v katastrukatastru nemovitostí.
HLAVA III
RODNÁ ČÍSLA
§ 13
(1)
V informačním systému je rodné číslo identifikátorem fyzické osoby, která splňuje podmínky pro jeho přidělení podle tohoto zákona (dále jen „fyzická osoba“).
(2)
Rodné číslo určuje ministerstvo.
(3)
Rodné číslo je desetimístné číslo, které je dělitelné jedenácti beze zbytku. První dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u žen zvýšené o 50, třetí dvojčíslí vyjadřuje den narození. Čtyřmístná koncovka je rozlišujícím znakem fyzických osob narozených v tomtéž kalendářním dnu.
(4)
Rodná čísla přidělená fyzickým osobám narozeným před 1. lednem 1954 mají stejnou strukturu jako rodná čísla uvedená v odstavci 3, jsou však devítimístná s třímístnou koncovkou a nesplňují podmínku dělitelnosti jedenácti.
(5)
V případě, že jsou výdejovými místy rodných čísel (dále jen „výdejové místo“) pro daný kalendářní den v příslušném kalendářním roce vyčerpána veškerá určená rodná čísla, určí ministerstvo pro tento den novou, dodatečnou sestavu rodných čísel, pro niž platí, že rodné číslo je desetimístné číslo, které je dělitelné jedenácti beze zbytku. První dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u mužů zvýšené o 20, u žen zvýšené o 70, třetí dvojčíslí vyjadřuje den narození. Čtyřmístná koncovka je rozlišujícím znakem fyzických osob narozených v tomtéž kalendářním dnu.
(6)
Totéž rodné číslo nesmí být přiděleno více fyzickým osobám.
(7)
Fyzická osoba je nositelem nejvýše jednoho rodného čísla.
(8)
Rodným číslem podle tohoto zákona se rozumí také rodné číslo přidělené na území Slovenské republiky před 1. lednem 1993. Toto rodné číslo musí splňovat definici rodného čísla uvedenou v odstavcích 3 a 4 a současně musí splňovat podmínku uvedenou v odstavci 6.
(9)
Rodné číslo je oprávněna užívat nebo rozhodovat o jeho využívání v mezích stanovených zákonem (dále jen „nakládat s rodným číslem“) výlučně fyzická osoba, které bylo rodné číslo přiděleno (dále jen „nositel rodného čísla“), nebo její zákonný zástupce; jinak lze rodné číslo využívat jen v případech stanovených v § 13c tohoto zákona.
§ 13a
Výklad pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
určením rodných číselurčením rodných čísel vyhotovení souboru rodných čísel ministerstvem ve tvaru uvedeném v § 13 odst. 3 a 5, se shodným třetím dvojčíslím, které odpovídá datu, v němž mají být rodná čísla individuálně přidělována výdejovými místy. Z tohoto souboru určených rodných čísel se zpracovávají sestavy určených rodných čísel (dále jen „sestava“) pro jednotlivé kalendářní dny, které zpracovávají výdejová místa,
b)
předáváním sestavpředáváním sestav doručení sestavy určené pro konkrétní den nebo souboru sestav pro stanovené kalendářní období příslušnému výdejovému místu k jejich dalšímu zpracování,
c)
přidělováním rodných číselpřidělováním rodných čísel výběr rodného čísla ze sestavy a jeho individuální přiřazení fyzické osobě výdejovým místem,
d)
ověřováním rodných číselověřováním rodných čísel soubor činností vedoucí k vydání dokladu, že nositeli rodného čísla bylo přiděleno správné rodné číslo nebo chybné anebo nejedinečné rodné číslo; v případě, že se ověří vydání chybného nebo nejedinečného rodného čísla, provede se změna rodného číslazměna rodného čísla podle § 17,
e)
osvědčováním rodných číselosvědčováním rodných čísel soubor činností vedoucí k vydání dokladu o rodném čísle, kterým se potvrzuje, že nositeli rodného čísla bylo přiděleno rodné číslo,
f)
prováděním změn rodných číselprováděním změn rodných čísel přidělení nového rodného čísla v zákonem stanovených případech,
g)
využíváním rodných číselvyužíváním rodných čísel jejich shromažďování, vedení nebo zpracování jiným způsobem,
h)
cizincem s povolením k pobytu na území České republikycizincem s povolením k pobytu na území České republiky cizinec s povoleným trvalým pobytem na území České republiky, cizinec s povoleným přechodným pobytem na území České republiky na dobu delší než 90 dnů a občan Evropské unie, který na území České republiky hodlá přechodně pobývat po dobu delší než 3 měsíce14a) (dále jen „cizinci s povolením k pobytu na území České republikycizinci s povolením k pobytu na území České republiky“), podle zvláštního právního předpisu14b).
§ 13b
Registr rodných čísel
(1)
Ministerstvo spravuje a pro účely tvorby, určování, předávání, přidělování, ověřování, osvědčování, provádění a potvrzování změn rodných číselzměn rodných čísel zpracovává registrregistr rodných čísel (dále jen „registrregistr“). RegistrRegistr tvoří veškerá určená rodná čísla podle tohoto zákona i podle dříve platných právních předpisů. Rodná čísla určená před 1. lednem 2003 lze vést pouze v listinné podobě.
(2)
RegistrRegistr je informačním systémem veřejné správy, který je samostatnou funkční částí informačního systému, v němž jsou využívána veškerá rodná čísla a další pomocné související údaje. RegistrRegistr vytváří technické podmínky pro určování, předávání, přidělování, ověřování, osvědčování, provádění a potvrzování změn rodných číselzměn rodných čísel a vedení jejich evidence.
(3)
V registru ministerstvo vede
a)
důvod přidělení rodného čísla (§ 16),
b)
označení výdejového místa, které rodné číslo přidělilo,
c)
rodné číslo,
d)
v případě změny rodného číslazměny rodného čísla původní rodné číslo, a to jako blokovaný údaj,14c)
e)
důvod provedení změny rodného číslazměny rodného čísla, v případě provedení změny z důvodu osvojení lze vést rovněž stupeň osvojení,
f)
jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení nositele rodného čísla, jejich případné změny,
g)
datum přidělení rodného čísla; u rodných čísel přidělených před účinností zákona se tento údaj vede pouze, pokud jej lze zjistit z archivních materiálů,
h)
datum, místo a okres narození a u nositele rodného čísla, který se narodil v cizině, místo a stát, na jehož území se narodil; uvedené místo a okres narození na území České republiky jsou vedeny ve formě referenční vazby (kódu územního prvku) na referenční údaj v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostínemovitostí,
i)
agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu evidence obyvatel, pokud byl přidělen,
j)
obrazový záznam dokladu o rodném čísle [§ 15 písm. b)], pokud jej má ministerstvo k dispozici,
k)
záznam o ověření, osvědčení nebo potvrzení změny rodného číslazměny rodného čísla, včetně data jeho vydání,
l)
poznámku, kterou vytváří a využívá správce registruregistru rodných čísel.
(4)
V registruregistru jsou vedena
a)
určená rodná čísla,
b)
přidělená rodná čísla,
c)
aktuálně nepřidělená určená rodná čísla.
Rodná čísla podle písmen a), b) a c) jsou v registruregistru vedena jako neukončený, nepřetržitě funkčně přístupný přehled dat s výlučnou informační hodnotou, vzájemně si vytvářející uživatelskou podporu pro správné přidělování rodných číselpřidělování rodných čísel, k provádění a potvrzování změn rodných číselzměn rodných čísel, k ověřování a osvědčování přidělených rodných čísel a odstraňování zjištěných nedostatků v chybně přidělených rodných číslech.
(5)
V registruregistru podle odstavce 4 písm. c) je veden aktuální přehled určených rodných čísel, která byla předána výdejovým místům, ale v rozhodný den nebyla přidělena fyzickým osobám, avšak mohou být kdykoliv využita podle podmínek stanovených v § 16 a 17.
(6)
Ministerstvo předává z registruregistru výdejovým místům sestavy pro individuální přidělení rodného čísla fyzickým osobám. Výdejová místa, vyjma zvláštní matriky, předají nejpozději do 10 dnů po ukončení kalendářního měsíce ministerstvu vyplněné sestavy zpracované za každý příslušný kalendářní měsíc. Zvláštní matrika předá ministerstvu vyplněné sestavy zpracované v příslušném kalendářním čtvrtletí vždy nejpozději do 10 dnů po ukončení tohoto kalendářního čtvrtletí. Vyplněné sestavy předávají výdejová místa ministerstvu ve formě, v jaké jim sestavy poskytlo. Technický způsob předávání vyplněných sestav ministerstvu stanoví prováděcí právní předpis. Uvedený postup se nepoužije v případě, jsou-li sestavy poskytovány způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím sítě elektronických komunikací se zajištěním zpětné komunikace s výdejovým místem.
§ 13c
(1)
Rodná čísla lze využívat jen
a)
jde-li o činnost ministerstev, jiných správních úřadů, orgánů pověřených výkonem státní správy, soudů, vyplývající z jejich zákonem stanovené působnosti, nebo notářů pro potřebu vedení Centrální evidence závětí,
b)
stanoví-li tak zvláštní zákon,
c)
pokud je to nezbytné pro vymáhání soukromoprávních nároků nebo pro předcházení vzniku nesplácených pohledávek, jsou-li přijata konkrétní opatření k ochraně práv a svobod subjektu údajů, která odpovídají stavu techniky, nákladům na provedení, povaze, rozsahu, kontextu a účelům zpracování i různě pravděpodobným a závažným rizikům pro práva a svobody fyzických osob, nebo
d)
se souhlasem nositele rodného čísla nebo jeho zákonného zástupce.
(2)
Pro využívání rodných číselvyužívání rodných čísel se rodným číslem rozumí i jakákoliv kombinace čísel vyjadřující den, měsíc, rok narození a třímístnou nebo čtyřmístnou koncovku rodného čísla, z níž je možné dovodit identifikaci fyzické osoby.
(3)
Konkrétní opatření k ochraně práv a svobod subjektu údajů mohou zahrnovat zejména:
a)
technická a organizační opatření zaměřená na důsledné uplatnění povinnosti podle čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679,
b)
pořizování záznamů alespoň o všech operacích shromáždění, vložení, pozměnění a výmazu osobních údajů, které umožní určit a ověřit totožnost osoby provádějící operaci, a uchovávání těchto záznamů nejméně po dobu 2 let od provedení operace,
c)
informování osob zpracovávajících osobní údaje o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů,
d)
jmenování pověřence,
e)
zvláštní omezení přístupu k osobním údajům v rámci správce nebo zpracovatele,
f)
pseudonymizaci osobních údajů,
g)
šifrování osobních údajů,
h)
opatření k zajištění trvalé důvěrnosti, integrity, dostupnosti a odolnosti systémů a služeb zpracování,
i)
opatření umožňující obnovení dostupnosti osobních údajů a včasný přístup k těmto údajům v případě incidentů,
j)
proces pravidelného testování, posuzování a hodnocení účinnosti zavedených technických a organizačních opatření pro zajištění bezpečnosti zpracování, nebo
k)
zvláštní omezení přenosu osobních údajů do třetí země.
§ 14
Výdejová místa
(1)
Ministerstvo předává rodná čísla výdejovým místům, kterými jsou
a)
matriční úřad, který přiděluje rodná čísla fyzickým osobám narozeným na území České republiky,
b)
zvláštní matrika, která přiděluje rodná čísla občanům narozeným v zahraničí, s výjimkou případů, kdy došlo k matriční události před 1. lednem 1950, a pokud tato událost byla zapsaná podle právních předpisů platných v době provedení zápisu do matriční knihy, kterou nyní vede matriční úřad na území České republiky,
c)
ministerstvo, které přiděluje rodná čísla
1.
obyvatelům, kteří nejsou uvedeni v písmenech a) a b),
2.
cizincům, kteří o přidělení rodného čísla požádají pro splnění podmínek podle zvláštních právních předpisů14d),
3.
fyzickým osobám, pro které o přidělení rodného čísla požádá Česká správa sociálního zabezpečení nebo územní správa sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu14e),
4.
cizincům, kterým byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany14f),
5.
cizincům s povolením k pobytu na území České republikycizincům s povolením k pobytu na území České republiky,
6.
pro potřeby Policie České republiky (dále jen „policie“), celní správy a zpravodajských služeb podle zvláštních právních předpisů14g).
(2)
Výdejové místo je zapisovatelem údajů do registru o rodném čísle, které přidělilo.
§ 15
Doklad o přiděleném rodném čísle
Dokladem o přiděleném rodném čísle je
a)
rodný list, oddací list, doklad o partnerství nebo úmrtní list, na němž je uvedeno rodné číslo nositele rodného čísla,
b)
samostatný doklad o přiděleném rodném čísle vydaný a potvrzený příslušným výdejovým místem nebo doklad o přiděleném rodném čísle vydaný Českou správou sociálního zabezpečení před 1. lednem 2003 (dále jen „doklad o rodném čísle“),
c)
občanský průkaz,
d)
cestovní doklad, pokud je v něm uvedeno rodné číslo, nebo
e)
doklad vydaný podle zvláštního právního předpisu14b), 14f), pokud je v něm rodné číslo uvedeno.
§ 16
Přidělení rodného čísla
Rodné číslo přidělí výdejové místo
a)
fyzické osobě při narození nebo osvojení nezletilé fyzické osoby,
b)
občanu, který dosud rodné číslo neměl,
c)
cizinci s povolením k pobytu na území České republikycizinci s povolením k pobytu na území České republiky,14b)
d)
cizinci, kterému byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany14f),
e)
cizinci, který o přidělení rodného čísla požádal pro splnění podmínek podle zvláštních právních předpisů14d), popřípadě fyzické osobě, pro kterou o přidělení rodného čísla požádala Česká správa sociálního zabezpečení nebo územní správa sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu14e).
§ 17
Změna rodného čísla
(1)
Změnou rodného číslaZměnou rodného čísla se rozumí přidělení nového rodného čísla.
(2)
Změna rodného číslaZměna rodného čísla se provede v případě, kdy
a)
totožné rodné číslo bylo přiděleno dvěma nebo více nositelům rodného čísla,
b)
bylo přiděleno chybné rodné číslo,
c)
došlo k osvojení nezletilé fyzické osoby, nebo
d)
došlo ke změně pohlaví.
(3)
Změna rodného číslaZměna rodného čísla se neprovede u osvojení zletilé fyzické osoby a u osvojení nezletilé fyzické osoby, jestliže se u téhož osvojence a týchž osvojitelů mění stupeň osvojení, a v případech, kdy fyzická osoba užívá namísto rodného čísla desetimístné nebo devítimístné číslo, které podle definice rodného čísla uvedené v § 13 odst. 3 a 4 odpovídá datu jejího narození, o němž však vznikly pochybnosti, že jeho číselná podoba byla vytvořena nesprávným přepisem rodného čísla provedeným orgány veřejné moci do osobních a úředních dokladů a dalších listin (dále jen „užívané číslo“), pokud
a)
neprokáže se, že užívané číslo je rodným číslem jiné fyzické osoby,
b)
fyzická osoba písemně prohlásí, že nežádá provedení změny užívaného čísla na nové rodné číslo.
(4)
Ministerstvo do registru provede záznam o užívaném čísle fyzické osoby a v případě, že užívané číslo je totožné s rodným číslem, které je v sestavách vedené jako dosud nepřidělené, toto rodné číslo ze sestav vyřadí.
(5)
Pokud se prokáže, že užívané číslo je rodným číslem jiné fyzické osoby, provede se u osoby uvedené v odstavci 3 změna užívaného rodného čísla podle odstavce 2 písm. a).
(6)
Změna rodného číslaZměna rodného čísla se neprovede v případech, kdy 2 nebo více fyzických osob téhož pohlaví, narozených téhož dne, měsíce a roku téže matce, užívá namísto přiděleného rodného čísla devítimístné nebo desetimístné číslo, které podle definice rodného čísla uvedené v § 13 odst. 3 a 4 odpovídá datu jejich narození, a jehož číselná podoba byla vytvořena nesprávným přepisem rodného čísla do osobních a úředních dokladů a dalších listin, provedeným orgány veřejné moci vzájemnou záměnou rodných čísel těchto fyzických osob, pokud každá z žijících fyzických osob písemně prohlásí, že nežádá provedení změny užívaného čísla na nové rodné číslo.
(7)
Změnu rodného číslaZměnu rodného čísla provádí výdejové místo, které přidělilo původní rodné číslo. Změny rodných číselZměny rodných čísel přidělených před účinností tohoto zákona zajišťuje obdobným způsobem ministerstvo.
§ 17a
(1)
V případech přidělení rodného čísla podle § 16 písm. a), b), c) a d) a § 17 odst. 2 výdejové místo fyzické osobě rodné číslo přidělí z moci úřední.
(2)
V případech přidělení rodného čísla podle § 16 písm. e) výdejové místo fyzické osobě rodné číslo přidělí na základě písemné, odůvodněné žádosti, která obsahuje její
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich případné změny,
b)
rodné příjmení,
c)
den, měsíc a rok narození,
d)
místo a okres narození; pokud se fyzická osoba narodila v cizině, místo narozenímísto narození a stát, na jehož území se narodila,
e)
pohlaví,
f)
státní občanství,
g)
adresu pro doručování,
h)
datum sepsání žádosti.
(3)
Podává-li za fyzickou osobu v případech přidělení rodného čísla podle § 16 písm. e) žádost její zákonný zástupce, opatrovník, zmocněnec na základě zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele anebo člen domácnosti, jehož oprávnění k zastupování občana bylo schváleno soudem5e), uvede se v žádosti též jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa trvalého nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině tohoto zákonného zástupce, opatrovníka, zmocněnce nebo člena domácnosti.
(4)
Žádost o přidělení rodného čísla musí být sepsána v českém jazyce nebo opatřena úředně ověřeným překladem,9) musí obsahovat úředně ověřený podpis žadatele,9) pokud ji žadatel nepodepisuje před zaměstnancem výdejového místa. Úředně ověřený podpis žadatele se nevyžaduje, podala-li žádost o přidělení rodného čísla Česká správa sociálního zabezpečení nebo územní správa sociálního zabezpečení podle § 16 písm. e).
(5)
K žádosti o přidělení rodného čísla podle odstavce 2 připojí žadatel kopii dokladu o datu a místě narození a státním občanství; je-li tento doklad vyhotoven v jiném než českém jazyce, přiloží k němu jeho úřední překlad do jazyka českého9). Je-li žadatelem o přidělení rodného čísla Česká správa sociálního zabezpečení nebo územní správa sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu14e), nahrazuje úřední překlad dokladu podle věty první překlad provedený Českou správou sociálního zabezpečení nebo územní správou sociálního zabezpečení. Česká správa sociálního zabezpečení nebo územní správa sociálního zabezpečení připojí k žádosti o přidělení rodného čísla adresu pro doručování fyzické osoby, pro niž o rodné číslo žádá podle § 16 písm. e).
(6)
O přiděleném rodném čísle vydá ministerstvo doklad o rodném čísle, který doručí do vlastních rukou fyzické osoby, jež je nositelem rodného čísla, nebo jejímu zákonnému zástupci, opatrovníkovi, zmocněnci na základě zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele anebo členu domácnosti, jehož oprávnění k zastupování fyzické osoby bylo schváleno soudem5e).
(7)
Je-li žadatelem o přidělení rodného čísla Česká správa sociálního zabezpečení nebo územní správa sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu14e), doručí ministerstvo doklad o rodném čísle do vlastních rukou fyzické osoby, pro niž bylo žádáno, a současně sdělí toto rodné číslo České správě sociálního zabezpečení nebo územní správě sociálního zabezpečení.
§ 17b
Ověřování rodného čísla
(1)
V případě, že nositel rodného čísla nebo jeho zákonný zástupce zjistí jakékoliv nesrovnalosti v přiděleném rodném čísle nositele rodného čísla anebo získá pochybnosti o jeho jedinečnosti, písemně požádá ministerstvo o ověření rodného čísla v registru. Žádost o ověření rodného čísla musí obsahovat
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, datum narození, místo a okres narození nositele rodného čísla, o ověření jehož rodného čísla je žádáno; u nositele rodného čísla narozeného v cizině místo narozenímísto narození a stát, na jehož území se narodil,
b)
označení výdejového místa, které nositeli rodného čísla rodné číslo, o jehož ověření je žádáno, přidělilo, pokud je výdejové místo žadateli známo,
c)
charakteristiku skutečností, pro něž je podávána žádost o ověření rodného čísla,
d)
adresu místa trvalého nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině nositele rodného čísla, o ověření jehož rodného čísla je žádáno; podává-li za nositele rodného čísla žádost jeho zákonný zástupce, opatrovník, zmocněnec na základě zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele anebo člen domácnosti, jehož oprávnění k zastupování občana bylo schváleno soudem5e), uvede se též jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa trvalého pobytu nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině zákonného zástupce, opatrovníka, zmocněnce nebo člena domácnosti nositele rodného čísla,
e)
datum sepsání žádosti,
f)
podpis nositele rodného čísla nebo jeho zákonného zástupce, který žádost o ověření rodného čísla podává (dále jen „žadatel o ověření“).
(2)
K žádosti podle odstavce 1 připojí žadatel o ověření kopii rodného listu nositele rodného čísla, o jehož ověření je žádáno, popřípadě jiný doklad o datu a místě jeho narození; je-li tento doklad vyhotoven v jiném než českém jazyce, přiloží se k němu jeho úřední překlad do jazyka českého. K žádosti se rovněž přikládá kopie občanského průkazu nebo cestovního dokladu nositele rodného čísla nebo jeho zákonného zástupce, který je žadatelem o ověření.
(3)
Ministerstvo na základě údajů vedených v registruregistru ověří správnost uvedeného výdejového místa, které nositeli rodného čísla rodné číslo vydalo, a ve spolupráci se zjištěným skutečným výdejovým místem pak ověří, zda rodné číslo uvedené v žádosti je správné a je přiděleno nositeli rodného čísla, který je uveden v žádosti. Na základě zjištěných skutečností ministerstvo žadateli o ověření sdělí, že rodné číslo je správné, anebo že nositeli rodného čísla podle odstavce 1 písm. a) bylo přiděleno rodné číslo chybné anebo rodné číslo, které bylo současně přiděleno jinému nositeli rodného čísla. V případě zjištěné chyby v rodném čísle anebo jeho nejedinečnosti ministerstvo provede změnu rodného číslazměnu rodného čísla podle ustanovení § 17 odst. 2 písm. a) nebo b) a oznámí tuto skutečnost žadateli o ověření a zjištěnému nositeli nejedinečného rodného čísla.
(4)
Sdělení o ověření rodného čísla podle odstavce 3 musí být žadateli o ověření nebo jeho zákonnému zástupci, opatrovníkovi, zmocněnci na základě zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele anebo členu domácnosti, jehož oprávnění k zastupování fyzické osoby bylo schváleno soudem5e), doručeno do vlastních rukou.
(5)
Ministerstvo o ověření rodného čísla podle odstavce 3 provede v registru záznam s uvedením data jeho provedení.
§ 17c
Osvědčování rodného čísla
(1)
V případě, že nositel rodného čísla nemůže prokázat, že mu bylo přiděleno rodné číslo žádným z dokladů uvedených v § 15, požádá ministerstvo o osvědčení rodného čísla.
(2)
Žádost o osvědčení rodného čísla musí obsahovat
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, datum narození, místo a okres narození nositele rodného čísla, o osvědčení jehož rodného čísla je žádáno; u nositele rodného čísla narozeného v cizině místo narozenímísto narození a stát, na jehož území se narodil,
b)
označení výdejového místa, které nositeli rodného čísla rodné číslo, o jehož osvědčení je žádáno, přidělilo, pokud je výdejové místo žadateli známo,
c)
charakteristiku skutečností, pro něž je podávána žádost o osvědčení rodného čísla,
d)
adresu místa trvalého nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině nositele rodného čísla, o osvědčení jehož rodného čísla je žádáno; podává-li za nositele rodného čísla žádost jeho zákonný zástupce, opatrovník, zmocněnec na základě zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele anebo člen domácnosti, jehož oprávnění k zastupování občana bylo schváleno soudem5e), uvede se též jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa trvalého pobytu nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině zákonného zástupce, opatrovníka, zmocněnce nebo člena domácnosti nositele rodného čísla,
e)
datum sepsání žádosti,
f)
podpis nositele rodného čísla nebo jeho zákonného zástupce, který žádost o osvědčení rodného čísla podává (dále jen „žadatel o osvědčení“).
(3)
K žádosti podle odstavce 2 připojí žadatel o osvědčení kopii rodného listu nositele rodného čísla, o jehož osvědčení je žádáno, popřípadě jiný doklad o datu a místě jeho narození; je-li tento doklad vyhotoven v jiném než českém jazyce, přiloží se k němu jeho úřední překlad do jazyka českého. K žádosti se rovněž přikládá doklad o státním občanství nositele rodného čísla.
(4)
Ministerstvo na základě údajů vedených v registru prověří správnost postupu výdejového místa, které nositeli rodného čísla rodné číslo vydalo, a ve spolupráci se zjištěným skutečným výdejovým místem pak ověří, zda nositeli rodného čísla uvedenému v odstavci 1
a)
bylo přiděleno rodné číslo uvedené v žádosti o osvědčení rodného čísla,
b)
bylo přiděleno jiné rodné číslo než uvedené v žádosti o osvědčení, nebo
c)
rodné číslo přiděleno nebylo.
V případě uvedeném v písmenu a) nebo b) ministerstvo vydá doklad o rodném čísle, ve kterém osvědčí správnost přiděleného rodného čísla.
(5)
Doklad o rodném čísle podle odstavce 4 musí být žadateli o osvědčení nebo jeho zákonnému zástupci, opatrovníkovi, zmocněnci na základě zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele anebo členu domácnosti, jehož oprávnění k zastupování fyzické osoby bylo schváleno soudem5e), doručen do vlastních rukou.
(6)
Ministerstvo o vydání dokladu o rodném čísle podle odstavce 4 provede v registru záznam s uvedením data jeho vydání.
§ 17ca
Potvrzení změny rodného čísla
(1)
V případě, že nositel rodného čísla nemůže doložit, že byla provedena změna jemu přiděleného rodného čísla, písemně požádá ministerstvo o potvrzení této změny.
(2)
Žádost o potvrzení změny rodného číslazměny rodného čísla obsahuje
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, datum narození, místo a okres narození nositele rodného čísla, o jehož potvrzení změny je žádáno; u nositele rodného čísla narozeného v cizině místo narozenímísto narození a stát, na jehož území se narodil,
b)
adresu místa trvalého nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině nositele rodného čísla, o jehož potvrzení rodného čísla je žádáno,
c)
důvod, pro který je podávána žádost o potvrzení změny rodného číslazměny rodného čísla,
d)
podává-li za nositele rodného čísla žádost jeho zákonný zástupce, opatrovník, zmocněnec na základě zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele anebo člen domácnosti, jehož oprávnění k zastupování občana bylo schváleno soudem5e), uvede se též jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa trvalého pobytu nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině zákonného zástupce, opatrovníka, zmocněnce nebo člena domácnosti nositele rodného čísla,
e)
podpis nositele rodného čísla nebo jeho zákonného zástupce,
f)
datum sepsání žádosti.
(3)
K žádosti podle odstavce 2 se připojí kopie rodného listu nositele rodného čísla, popřípadě kopie jiného dokladu o datu a místě jeho narození; je-li tento doklad vyhotoven v jiném než českém jazyce, přiloží se k němu jeho úřední překlad do českého jazyka. K žádosti se rovněž přikládá kopie občanského průkazu nebo cestovního dokladu nositele rodného čísla nebo jeho zákonného zástupce, který je žadatelem o potvrzení změny rodného číslazměny rodného čísla.
(4)
Ministerstvo na základě údajů vedených v registru prověří, zda byla nositeli rodného čísla provedena změna rodného číslazměna rodného čísla, a ve spolupráci se zjištěným skutečným výdejovým místem pak nositeli rodného čísla potvrdí, že
a)
byla provedena změna jeho rodného čísla, a sdělí mu datum a důvod provedení této změny a původní rodné číslo, pokud lze tyto údaje zjistit z archivních materiálů, nebo
b)
nebyla provedena změna jeho rodného čísla.
(5)
Potvrzení o změně rodného číslazměně rodného čísla podle odstavce 4 musí být žadateli o potvrzení změny rodného číslazměny rodného čísla nebo jeho zákonnému zástupci, opatrovníkovi, zmocněnci na základě zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele anebo členu domácnosti, jehož oprávnění k zastupování fyzické osoby bylo schváleno soudem5e), doručeno do vlastních rukou.
(6)
Ministerstvo provede o vydání potvrzení o změně rodného číslazměně rodného čísla podle odstavce 4 písm. a) v registruregistru záznam s uvedením data vydání potvrzení.
HLAVA IV
PŘESTUPKY PŘI VEDENÍ A UŽÍVÁNÍ INFORMAČNÍHO SYSTÉMU
Přestupky
§ 17d
(1)
PřestupkuPřestupku se dopustí ten, kdo
a)
příslušnému správnímu úřadu (§ 8a odst. 1 a 2) ve lhůtě jím stanovené nepředloží požadované doklady pro ověření správnosti a úplnosti údajů vedených v informačním systému,
b)
správnímu úřadu uvedenému v § 8a odst. 2 předloží k ověření údajů vedených v informačním systému neoprávněně pozměněné nebo padělané doklady,
c)
správnímu úřadu uvedenému v § 8a odst. 1 a 2 ohlásí nepravdivé údaje k jejich zavedení do informačního systému, nebo
d)
neoprávněně nakládá s rodným číslem jiné fyzické osoby (§ 13 odst. 9).
(2)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 25 000 Kč, za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. b), c) a d) pokutu do 100 000 Kč.
(3)
PřestupkyPřestupky podle odstavce 1 projednávají v přenesené působnosti obecní úřady obceobce s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze úřady městských částí určené Statutem hlavního města Prahy příslušné podle místa pobytu obyvatele, který se jich dopustil.
(4)
Výnos pokut uložených podle odstavce 1 je příjmem obceobce s rozšířenou působností, jejíž obecní úřad pokutu uložil, v hlavním městě Praze je příjmem městské části, jejíž úřad pokutu uložil.
(5)
Pokud není v odstavci 3 stanoveno jinak, vztahuje se na přestupkypřestupky a jejich projednávání zákon o přestupcích.14h)
§ 17e
(1)
Přestupku se dopustí právnická osoba, která
a)
neoprávněně nakládá s rodným číslem (§ 13 odst. 9), nebo
b)
neoprávněně využívá rodná čísla (§ 13c odst. 1).
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokuta do 10 000 000 Kč.
(3)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů14h) (dále jen „Úřad“).
HLAVA V
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ
§ 18
Vztah ke správnímu řádu
(1)
V řízení o zrušení údaje o místě trvalého pobytu podle § 12 odst. 1 se vždy vydává rozhodnutí ve správním řízení.
(2)
O úkonech souvisejících s ohlášením změny místa trvalého pobytu podle § 10 odst. 4 až 11 se uskuteční záznam na přihlašovacím lístku.
§ 19
Povinnost zachovávat mlčenlivost
(1)
Zaměstnanci ministerstva, krajů nebo obcíobcí a zaměstnanci a příslušníci policie jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění tohoto zákona nebo v přímé souvislosti s ním. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního nebo služebního poměru.
(2)
Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zproštěny osoby uvedené v odstavci 1 pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, anebo ve veřejném zájmu vedoucím zaměstnancem, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu; tím není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle zvláštních právních předpisů15) nebo podle § 22.
§ 20
Ministerstvo a ohlašovny poskytují údaje vedené v manuálních evidencích souvisejících s agendou evidence obyvatel a rodných čísel notářům v souvislosti s vedením dědického řízení15a) a Ministerstvu zahraničních věcí, předávají-li se tyto údaje podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, do zahraničí15b). Ostatním subjektům se tyto údaje poskytují v rozsahu, k účelu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.
§ 20a
(1)
Referenční údaje poskytované jiným subjektům podle zvláštních právních předpisů se poskytují z informačního systému evidence obyvatel do doby zaregistrování jednotlivých agendových informačních systémů, nejdéle však do 30. června 2012.
(2)
Údaje vedené v informačním systému evidence obyvatel podle zákona č. 133/2000 Sb., ve znění účinném do 1. července 2010, se ve lhůtě do 30. června 2012 převedou do samostatného datového souboru, který se uchovává do 31. prosince 2020; tyto údaje může ministerstvo využívat pouze pro potřeby odstraňování nesouladů údajů v jím vedených informačních systémech.
§ 21
(1)
Trvalý pobyt občana vedený dosud v evidenci pobytu občanů se ke dni účinnosti tohoto zákona považuje za místo trvalého pobytu podle tohoto zákona.
(2)
U občana, který nemá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona veden trvalý pobyt v evidenci pobytu občanů, se postupuje podle § 10 odst. 3 obdobně.
§ 22
Poskytování údajů z informačního systému pro účely sociálního zabezpečení a zaměstnanosti
(1)
Ministerstvo a okresní úřady poskytují z informačního systému do 31. prosince 2001 na dožádání
a)
orgánům sociálního zabezpečení16) údaje potřebné pro
1.
výběr a vymáhání pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
2.
provádění důchodového pojištění (zabezpečení) a nemocenského pojištění (péče);
b)
orgánům rozhodujícím o dávkách státní sociální podpory a orgánům provádějícím kontrolní činnost17) údaje potřebné pro provádění státní sociální podpory;
c)
orgánům sociální péče a obcímobcím18) údaje potřebné pro poskytování dávek nebo služeb sociální péče;
d)
Úřadu práce České republiky19) údaje potřebné pro plnění úkolů při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti.
(2)
Údaje z informačního systému podle odstavce 1 se poskytují elektronickou formou.
(3)
Povinnosti podle § 8 odst. 2 platí i pro orgány a obceobce uvedené v odstavci 1.
§ 22a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, městským částem hlavního města Prahy, magistrátům územně členěných statutárních měst, úřadům městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a obecním úřadům podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 22b
Ministerstvo, krajské úřady, obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností a ohlašovny mohou při výkonu státní správy podle tohoto zákona pořizovat kopie občanských průkazů a cestovních dokladů19a).
§ 22c
Česká správa sociálního zabezpečení poskytuje ministerstvu na základě žádosti pro účely výkonu státní správy podle tohoto zákona z registru pojištěnců19b), popřípadě z jiných evidencí nebo spisové dokumentace, sloužících k plnění jejích úkolů, v listinné nebo elektronické podobě, tyto údaje o osobách:
a)
jméno, popřípadě jména, a současné příjmení,
b)
rodné a všechna další příjmení předcházející současnému příjmení,
c)
datum a místo narození,
d)
rodné číslo, včetně jeho případných změn,
e)
datum úmrtí.
§ 22d
(1)
Jsou-li v informačním systému vedeny o obyvatelích, popřípadě o jiných fyzických osobách, údaje o jménu, popřípadě jménech, a příjmení, zpracovávají se tyto údaje v písmenné podobě uvedené v matričním dokladu obyvatele19c). Nebyl-li vydán matriční doklad, zpracovávají se údaje o jménu, popřípadě jménech, a příjmení, v podobě uvedené latinkou v cestovním dokladu, v průkazu nebo v potvrzení cizince vydaném podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo zákona o azylu.
(2)
V případě, že v písmenné podobě jména, popřípadě jmen, a příjmení dojde v průběhu zpracovávání těchto údajů v informačním systému k jakékoliv změně v jejich přepisu, přechýlení nebo v doslovném písmenném přepisu, oproti tvaru, který je uveden v cestovním dokladu, v průkazu nebo v potvrzení cizince vydaném podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo zákona o azylu, vede se v informačním systému údaj podle posledního platného aktuálního stavu písmenného tvaru a současně se jako historické údaje k příslušné fyzické osobě uchovávají také veškeré předcházející jazykové nebo gramatické podoby jejich jména, popřípadě jmen, a příjmení.
§ 23
Pracovněprávní vztahy
Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají činnosti v oblasti hlášení a evidence pobytu občanů, přecházejí ke dni účinnosti tohoto zákona z policie na okresní úřady, v jejichž územním obvodu mají tito zaměstnanci pracoviště.
§ 23b
(1)
V informačním systému se pro účely poskytování těchto údajů podle odstavce 2 vedou nejpozději do 30. června 2012 údaje o cizincích s povolením k pobytu na území České republikycizincích s povolením k pobytu na území České republiky a o cizincích, kterým byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany v rozsahu
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
pohlaví,
d)
místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se narodil na území České republiky, místo a okres narození,
e)
rodné číslo,
f)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g)
druh a adresa místa pobytu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,
h)
číslo a platnost oprávnění k pobytu,
i)
počátek pobytu, případně datum ukončení pobytu na území,
j)
zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
k)
správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,
l)
rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné5f), datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,
m)
datum a místo vzniku partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství5m), datum zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství,
n)
jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo partnera a jeho rodné číslo; je-li manžel nebo partner cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
o)
jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je obyvatelem, a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
p)
jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, pokud jsou obyvateli, a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
q)
o osvojeném dítěti
1.
stupeň osvojení,
2.
původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte,
3.
původní a nové rodné číslo dítěte,
4.
datum a místo narození,
5.
rodná čísla osvojitelů, v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, vedou se údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození osvojitele,
6.
rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, vedou se údaje o jejich jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození; tyto údaje se nevedou, pokud se jedná o dítě narozené ženě s trvalým pobytem v České republice, která porodila dítě a písemně požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem,
7.
datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,
r)
záznam o poskytnutí údajů,
s)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, vede se stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
t)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil,
u)
jméno, popřípadě jména, příjmení
1.
zletilého nezaopatřeného dítěte cizince s povolením k pobytu na území České republikycizince s povolením k pobytu na území České republiky,
2.
nezletilého cizince, který byl cizinci s povolením k pobytu na území České republikycizinci s povolením k pobytu na území České republiky nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s povolením k pobytu na území České republikycizincem s povolením k pobytu na území České republiky nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizinec s povolením k pobytu na území České republikycizinec s povolením k pobytu na území České republiky,
3.
osamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizince, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s povolením k pobytu na území České republiky,
4.
cizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie,
5.
rodiče nezletilého cizince, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu, a jeho rodné číslo; jde-li o cizince, kteří nemají přiděleno rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození.
(2)
Údaje o cizincích podle odstavce 1 poskytuje ministerstvo nejpozději do 30. června 2012 orgánům veřejné moci, které jsou podle zvláštního právního předpisu oprávněny získávat tyto údaje z informačního systému cizinců.
(3)
PoliciePolicie nejpozději do 30. června 2012 předává ministerstvu údaje o cizincích tak, aby byly v informačním systému vedeny v aktuálním stavu.
(4)
Údaje o cizincích vedené v informačním systému podle odstavce 1 se nejpozději ke dni 1. července 2012 převedou do samostatného datového souboru, který ministerstvo předá policiipolicii; tyto údaje může policiepolicie využívat pro potřeby odstraňování nesouladů údajů v jí vedených informačních systémech.
§ 23c
Ministerstvo převede údaje o obyvatelích vedené v informačním systému podle § 3 odst. 3, 4 a 7 nejpozději ke dni 30. června 2016 do samostatného datového souboru. Ministerstvo může tyto údaje využívat pro potřeby odstraňování nesouladů údajů v jím vedených informačních systémech.
§ 24
Ministerstvo kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku evidence obyvatel a rodných čísel u obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností, matričních úřadů a ohlašoven.
§ 25
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
vzory tiskopisů „Přihlašovací lístek k trvalému pobytu“, „Doklad o rodném čísle“, „Žádost o poskytnutí údajů z informačního systému“ a „Potvrzení o změně místa trvalého pobytu“,
b)
technický způsob předávání rodných čísel na výdejová místa, přidělování rodných čísel výdejovým místem,
c)
způsob a podmínky provádění kontroly údajů v informačním systému.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
§ 26
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
V § 6 odst. 4 písm. p) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 134/1997 Sb., se slova „České správě sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „Ministerstvu vnitra“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o správních poplatcích
§ 27
Změna zákona o správních poplatcích
Příloha k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb. a zákona č. 363/1999 Sb., se mění takto:
V položce 2 se doplňuje písmeno d), které zní:
„d)
ohlášení změny místa trvalého pobytu Kč 50,-“.
ČÁST ČTVRTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 28
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.
2.
Zákon č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací.
3.
Zákon č. 128/1989 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
§ 29
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2000. Ustanovení § 1 písm. b) a c), § 3 odst. 3, § 6 písm. c), § 13 až 17, § 25 písm. b), § 26 a § 28 body 2 a 3 nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Rychetský v. r.
1)
Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb.
5a)
§ 3 odst. 1 zákona č. 365/2000 Sb.
5b)
Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů.
5c)
§ 14 a 15 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.
5d)
§ 1 odst. 1 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 115/2006 Sb.
5e)
§ 45 až 54 občanského zákoníku.
5f)
§ 680 až 686 občanského zákoníku.
5g)
§ 677 až 679 občanského zákoníku.
5h)
§ 26 a 76 občanského zákoníku.
5i)
§ 755 až 758 občanského zákoníku.
5l)
§ 1 zákona č. 301/2000 Sb.
§ 2 odst. 2 zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.
5m)
§ 5 zákona č. 115/2006 Sb.
5n)
§ 14 zákona č. 115/2006 Sb.
5p)
§ 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb.
6)
Například zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.
7a)
Občanský zákoník.
8a)
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
9)
Například zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění pozdějších předpisů.
9e)
§ 38 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
10)
Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
11)
Vyhláška č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení a přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, ve znění vyhlášky č. 193/2001 Sb.
12a)
§ 3 odst. 5 zákona č. 301/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
12b)
§ 67b odst. 20 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
14)
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
14a)
§ 87a odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 428/2005 Sb. a zákona č. 161/2006 Sb.
14b)
Zákon č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
14c)
§ 4 písm. h) zákona č. 101/2000 Sb.
14d)
Například zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
14e)
§ 11a odst. 5 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb. a zákona č. 165/2006 Sb.
14f)
Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
14h)
§ 29 odst. 1 písm. f) zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 517/2002 Sb.
14j)
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
14h)
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
15)
Například § 8 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
15a)
Zákon č. 358/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
15b)
Čl. 5 Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích.
16)
§ 3 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb.
17)
§ 63 odst. 3, § 65 a 66 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
18)
§ 1 zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 582/1991 Sb.
19)
§ 2 odst. 2 zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 167/1999 Sb.
19a)
§ 2 odst. 5 zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění zákona č. 559/2004 Sb.
§ 2 odst. 3 zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, (zákon o cestovních dokladech), ve znění zákona č. 559/2004 Sb.
19b)
§ 16c zákona č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 501/2004 Sb.
19c)
§ 24 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 578/2002 Sb.
22)
§ 4 písm. h) zákona č. 101/2000 Sb.
23)
§ 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
24)
§ 12 odst. 3 zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech.
25)
§ 75 trestního zákoníku.
§ 15a zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 494/2012 Sb.
28)
Například § 23 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, § 46 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.
29)
§ 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
§ 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.
30)
§ 465 až 471 občanského zákoníku.
31)
§ 865 až 879 občanského zákoníku. |
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 135/2000 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 135/2000 Sb.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění vyhlášky č. 55/2000 Sb.
Vyhlášeno 18. 5. 2000, datum účinnosti 1. 7. 2000, částka 40/2000
* Čl. I - Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění vyhlášky č. 55/2000 Sb., se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 7. 2000
135
VYHLÁŠKA
Ministerstva zdravotnictví
ze dne 9. května 2000,
kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění vyhlášky č. 55/2000 Sb.
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 17 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v platném znění:
Čl. I
Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění vyhlášky č. 55/2000 Sb., se mění takto:
V příloze k vyhlášce č. 134/1998 Sb. v Kapitole 999 - univerzální mezioborové výkony položka 15120 zní:
„15120| STANOVENÍ OKULTNÍHO KRVÁCENÍ VE STOLICI STANDARDIZOVANÝM TESTEM
---|---
Vyšetření vzorku stolice s použitím speciálních testačních obálek u asymptomatického jedince v rámci preventivní prohlídky v souladu s platným předpisem.
Kategorie: P - hrazen plně| | | | Nositel| INDX| Čas
OF: 1/2 roky| | | | A1| 5| 10
OM: A - pouze ambulantně| | | | | |
čas výkonu: 10| | | | ZUM: ne
body: 116| | | | ZULP: ne“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2000.
Ministr:
prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r. |
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 138/2000 Sb. | Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 138/2000 Sb.
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů o radiotelefonním provozu na vnitrozemských vodních cestách
Vyhlášeno 23. 5. 2000, datum účinnosti 1. 6. 2000, částka 41/2000
* § 1 - Základní pojmy
* § 2 - Dopravně významné využívané vodní cesty (dále jen „určené vodní cesty“), na kterých musí být plavidla, plavební objekty nebo zařízení přístavu vybaveny rádiovými stanicemi a na kterých se provozuje radiotelefonní služba na vodních cestách, jsou
* § 3 - Vybavení plavidel rádiovými stanicemi
* § 4 - Vybavení plavebních objektů a zařízení přístavů rádiovými stanicemi
* § 5 - Využití přidělených kmitočtů
* Radiotelefonní služba na vodních cestách - (K § 23 odst. 6 a § 28 zákona)
* § 6 - Radiotelefonní služba na vodních cestách zahrnuje tyto kategorie služeb:
* § 7 - Kategorie služby plavidlo - plavidlo
* § 8 - Kategorie služby plavební informace
* § 9 - Kategorie služby plavidlo - přístavní správa
* § 10 - Kategorie služby komunikace na plavidle
* § 11 - Technické požadavky na rádiové stanice
* § 12 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2000. č. 1 k vyhlášce č. 138/2000 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 138/2000 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 138/2000 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 138/2000 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 138/2000 Sb.
Aktuální znění od 1. 6. 2000
138
VYHLÁŠKA
Ministerstva dopravy a spojů
ze dne 10. května 2000
o radiotelefonním provozu na vnitrozemských vodních cestách
Ministerstvo dopravy a spojů podle § 52 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 23 odst. 4 a 6 zákona stanoví:
§ 1
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí:
a)
Radiotelefonní provoz na vnitrozemských vodních cestách je pohyblivá radiokomunikační služba1) na velmi krátkých vlnách sloužící k zajištění radiotelefonního spojení na vnitrozemských vodních cestách (dále jen „radiotelefonní služba na vodních cestách“) mezi lodními a pobřežními stanicemipobřežními stanicemi nebo mezi lodními stanicemi navzájem nebo mezi pobřežními stanicemipobřežními stanicemi navzájem, prováděná na kmitočtech, které byly pro tento účel vyhrazeny Ministerstvem dopravy a spojů - Českým telekomunikačním úřadem (dále jen „Český telekomunikační úřad“) v souladu s povolenými rozsahy kmitočtů rádiových vln v České republice2) a v souladu se zvláštním právním předpisem.1)
b)
Lodní stanice, která je tvořena jednou nebo více rádiovými stanicemi, je pohyblivá stanice radiotelefonní služby na vodních cestách umístěná na plavidle, které není trvale spojeno s pevninou.
c)
Pobřežní stanicePobřežní stanice je pozemní stanice radiotelefonní služby na vodních cestách určená pro spolupráci s lodními stanicemi a ostatními pobřežními stanicemipobřežními stanicemi. Pobřežní staniciPobřežní stanici tvoří jedna nebo více rádiových stanic, z nichž alespoň jedna musí být stabilně umístěná. Pobřežní stanicíPobřežní stanicí jsou rádiové stanice Státní plavební správy (dále jen „plavební správa“), provozovatele pozemní části přístavu,3) správce vodní cesty,3) plavebních objektů na vodní cestě, řízení plavebního provozu, poskytovatelů plavebních informací nebo jiných radiotelefonních služeb pro zajištění bezpečnosti plavebního provozu.
d)
Rádiová stanice je rádiový vysílač a přijímač nebo kombinace rádiového vysílače a přijímače, včetně zařízení jejich příslušenství potřebných na stanovišti k výkonu radiokomunikační služby v souladu se zvláštním předpisem.4) Rádiová stanice umožňující současnou poslechovou pohotovost a vysílání na dvou kmitočtových kanálech se považuje za dostatečnou náhradu dvou rádiových stanic.
e)
Sestava plavidel je volné (za sebou nebo vedle sebe) nebo pevné nebo kloubové spojení plavidel za účelem společné plavby.
f)
Plavební objekt je plavební komora, lodní zdvihadlo nebo obsluhovaný uzavírací objekt na plavebním kanále.
g)
Volací postup je postup navazování rádiového spojení na vnitrozemských vodních cestách mezi rádiovými stanicemi.
h)
Simplexní provoz je způsob provozu rádiové stanice, který využívá jeden nebo dva kmitočty a umožňuje přenos zpráv střídavě v obou směrech, např. pomocí ručního ovládání, přičemž během vysílání zpráv není možný současný příjem zpráv.
i)
Duplexní provoz je způsob provozu rádiové stanice, který umožňuje současný přenos zpráv oběma směry a vyžaduje současné využívání dvou kmitočtů.
j)
Semiduplexní provoz je způsob provozu rádiové stanice, který vyžaduje současné využívání dvou kmitočtů, kdy je simplexní provoz uskutečňován na jednom konci a duplexní provoz na druhém konci rádiového spojení.
k)
ATIS je automatický systém pro identifikaci rádiových stanic na vodních cestách (Automatic Transmitter Identification System).
§ 2
Dopravně významné využívané vodní cesty (dále jen „určené vodní cesty“), na kterých musí být plavidla, plavební objekty nebo zařízení přístavu vybaveny rádiovými stanicemi a na kterých se provozuje radiotelefonní služba na vodních cestách, jsou
a)
vodní tok Labe od říčního km 102,2 (Chvaletice) po státní hranici se Spolkovou republikou Německo,
b)
vodní tok Vltavy od říčního km 91,5 (Třebenice) po soutok s vodním tokem Labe včetně výústní části vodního toku Berounky po přístav Radotín.
§ 3
Vybavení plavidel rádiovými stanicemi
(K § 23 odst. 4 a 6 zákona)
(1)
Osobní lodě, nákladní motorové lodě, tankové motorové lodě, remorkéry, převozní lodě a malá plavidla5) s vlastním strojním pohonem, se kterými se provozuje koncesovaná živnostživnost vnitrozemská vodní doprava,6) musí mít při plavbě na určené vodní cestě nejméně jednu rádiovou stanici, která splňuje technické požadavky uvedené ve vyhlášce (dále jen „technické požadavky“).
(2)
Plavidlo uvedené v odstavci 1, které je pro řízení jednou osobou za pomoci radaru vybavené rádiovou stanicí, musí splňovat i požadavky stanovené zvláštním předpisem.7)
§ 4
Vybavení plavebních objektů a zařízení přístavů rádiovými stanicemi
(K § 23 odst. 4 a 6 zákona)
Plavební objekt na určené vodní cestě a zařízení pozemní části veřejného přístavu na určené vodní cestě musí mít nejméně jednu rádiovou stanici, která splňuje technické požadavky uvedené ve vyhlášce.
§ 5
Využití přidělených kmitočtů
(K § 23 odst. 6 zákona)
(1)
Pro radiotelefonní službu na vodních cestách jsou vyhrazeny kmitočtové kanály uvedené v příloze č. 1.
(2)
Kmitočtové kanály radiotelefonní služby na vodních cestách stanovené touto vyhláškou k používání v České republice jsou pro stanovené kategorie služeb uvedeny v příloze č. 2.
(3)
Způsob využívání kmitočtových kanálů uvedených v příloze č. 2 je pro stanovené kategorie služeb radiotelefonní služby na vodních cestách uveden v § 7 až 11.
(4)
Kmitočtové kanály přidělené a vyhrazené pobřežním stanicímpobřežním stanicím radiotelefonní služby na vodních cestách na území České republiky v kategoriích služby plavební informace a plavidlo - přístavní správa jsou uvedeny v příloze č. 3.
(5)
Rádiové spojení na kmitočtových kanálech uvedených pobřežních stanicpobřežních stanic je omezeno pouze na spojení s touto stanicí. Jejich další využití je možné pouze na základě povolení vydaného Českým telekomunikačním úřadem v souladu se zvláštním právním předpisem.1)
(6)
Kmitočtové kanály radiotelefonní služby na vodních cestách přiděluje v rozsahu kmitočtových kanálů podle příloh č. 1 a č. 2 Český telekomunikační úřad.
(7)
Identifikační kódy ATIS přiděluje lodním stanicím ve shodě s přílohou č. 4 Český telekomunikační úřad.
Radiotelefonní služba na vodních cestách
(K § 23 odst. 6 a § 28 zákona)
§ 6
Radiotelefonní služba na vodních cestách zahrnuje tyto kategorie služeb:
a)
plavidlo - plavidlo,
b)
plavební informace,
c)
plavidlo - přístavní správa,
d)
komunikace na plavidle.
Požadavky na radiotelefonní službu na vodních cestách jsou uvedeny v příloze č. 4.
§ 7
Kategorie služby plavidlo - plavidlo
(1)
Kategorie služby plavidlo - plavidlo je přímá komunikace mezi lodními stanicemi.
(2)
Plavidlo vybavené lodní stanicí musí mít v případě, že pluje8) na určené vodní cestě, nejméně jednu rádiovou stanici této lodní stanice stále zapnutou s poslechovou pohotovostí na kmitočtovém kanále 10. Plavidlo může, nemá-li k dispozici druhou rádiovou stanici, přepnout rádiovou stanici z kmitočtového kanálu 10 na jiný kmitočtový kanál pouze krátkodobě v případě, že tím neohrozí bezpečnost plavby a neporuší ustanovení odstavce 3.
(3)
Plavidlo vybavené lodní stanicí se musí v případě, že pluje8) na určené vodní cestě, hlásit na kmitočtovém kanále 10 před vjezdem do nepřehledných úseků vodní cesty.
(4)
Prostřednictvím kategorie služby plavidlo - plavidlo mohou být na kmitočtovém kanále 10 zprostředkovány pouze takové zprávy, které se vztahují k bezpečnosti plavby, ochraně osob, a výzvy ke krátkodobému přepnutí rádiové stanice na jiný kmitočtový kanál. Kmitočtový kanál 13 slouží jako záložní kanál k předávání informací provozního charakteru a ke spojení s pobřežními stanicemipobřežními stanicemi.
(5)
Při provozu lodní stanice na kmitočtových kanálech kategorie služeb plavidlo - plavidlo musí být vysílací výkon této stanice automaticky snížen na hodnotu od 0,5 do 1 W.
§ 8
Kategorie služby plavební informace
(1)
Kategorie služby plavební informace je komunikace mezi lodními stanicemi a pobřežními stanicemipobřežními stanicemi.
(2)
Pro plavební informace podávané plavební správou a pro hlášení plavebních nehodnehod je vyhrazen kmitočtový kanál 80. Na tomto kmitočtovém kanále jsou podávány informace o vodních stavech, omezení nebo zastavení plavebního provozu, údržbě vodních cest, povolených zvláštních přepravách nebo přepravách nebezpečných věcí, povolených veřejných akcích na vodní cestě apod. Dobu vysílání plavebních informací a hlášení o plavebních nehodáchnehodách zveřejní plavební správa obvyklým způsobem.
(3)
Tísňové, pilnostní a bezpečnostní zprávy přijímají všechny lodní a pobřežní stanicepobřežní stanice účastnící se radiotelefonní služby na vodních cestách na kmitočtových kanálech, na kterých udržují poslechovou pohotovost, stanovených touto vyhláškou a na ostatních kmitočtových kanálech. Dobu přijímání těchto zpráv zveřejní plavební správa obvyklým způsobem. Po této době nebo i v této době je možno pro tyto zprávy použít mobilní telefon nebo telefonní záznamník veřejné telefonní sítě plavební správy. Vůdce plavidla, jehož lodní stanice zachytila tísňovou, pilnostní nebo bezpečnostní zprávu, učiní taková opatření na pomoc ohroženému plavidlu, kterými neohrozí vlastní bezpečnost, a uvědomí o situaci plavební správu, nejbližší pobřežní stanicipobřežní stanici, se kterou lze navázat rádiové spojení, nebo podle okolností uvědomí prostřednictvím veřejné telefonní sítě (mobilní telefon) i orgány, o jejichž uvědomění nebo pomoc je účelné požádat (např. správce vodního toku, zdravotní záchrannou službu, hasičský záchranný sbor apod.). Pobřežní stanicePobřežní stanice, která zachytila tísňovou, pilnostní nebo bezpečnostní zprávu, zprostředkuje ohroženému plavidlu pomoc a uvědomí o situaci dostupnými telekomunikačními prostředky včetně pozemních plavební správu a podle okolností orgány, o jejichž uvědomění nebo pomoc bylo požádáno nebo je to nezbytné (např. správce vodního toku, zdravotní záchrannou službu, hasičský záchranný sbor apod.). Pro tísňový a bezpečnostní systém, který není dosud na území České republiky zaveden, je rezervován kmitočtový kanál 16.
(4)
V případě, že plavidlo provádí přepravu nebezpečných věcí ve smyslu zákona nebo zvláštní přepravu ve smyslu zvláštního právního předpisu,8) je třeba při vjezdu do úseku s ohlašovací povinností označeného plavebním signálním znakem B 118) s doplňující tabulkou „ohlašovací povinnost“ ohlásit lodní stanicí evidenční označení (jméno) plavidla, druh plavidla, rozměry plavidla nebo sestavy plavidel, druh a množství přepravovaných nebezpečných věcí nebo druh zvláštní přepravy a trasu přepravy nebezpečných věcí nebo zvláštní přepravy pobřežní stanicipobřežní stanici určené plavební správou na kmitočtovém kanále vyznačeném na signálním znaku B 11.8) Toto plavidlo při plavbě v úseku s ohlašovací povinností ohlásí lodní stanicí na kmitočtovém kanále vyznačeném na signálním znaku rovněž každé přerušení plavby na ohlášené trase přepravy, které trvá více než dvě hodiny.
(5)
Pro informace podávané obsluhou plavebních objektů týkající se provozu plavební komory jsou vyhrazeny kmitočtové kanály 09, 14. Přidělení a vyhrazení kmitočtových kanálů jednotlivým pobřežním stanicímpobřežním stanicím je uvedeno v příloze č. 3. Pobřežní stanicePobřežní stanice obsluh plavebních objektů zajišťují poslechovou pohotovost a podávají informace o provozu plavební komory na přiděleném kmitočtovém kanále po dobu provozních hodin zveřejněných prostřednictvím plavební správy.
(6)
Plavidla vybavená lodní stanicí se po vjezdu do rejdy plavební komory ohlásí pobřežní stanicipobřežní stanici obsluhy plavební komory na přiděleném kmitočtovém kanále pobřežní stanicepobřežní stanice této plavební komory a ohlásí jí evidenční označení (jméno), druh a rozměry plavidla nebo sestavy plavidel, druh a množství nákladu a požádá o použití plavební komory.
(7)
Pro informace týkající se celního odbavení plavidel je vyhrazen kmitočtový kanál 08. Přidělení a vyhrazení kmitočtových kanálů je uvedeno v příloze č. 3.
(8)
Při provozu rádiové stanice na kmitočtových kanálech kategorie služby plavební informace musí být vysílací výkon lodní stanice automaticky snížen na hodnotu od 0,5 do 1 W a výkon pobřežních stanicpobřežních stanic automaticky snížen na hodnotu uvedenou v povolení ke zřízení a provozu pobřežní stanicepobřežní stanice vystaveném Českým telekomunikačním úřadem.
§ 9
Kategorie služby plavidlo - přístavní správa
(1)
Kategorie služby plavidlo - přístavní správa je komunikace mezi lodními stanicemi a pobřežními stanicemipobřežními stanicemi pozemní části přístavu (dále jen „přístav“). Provoz pobřežní stanicepobřežní stanice přístavu zajišťuje provozovatel pozemní části přístavu (dále jen „přístavní správa“).
(2)
Pro pobřežní stanicepobřežní stanice veřejných přístavů jsou vyhrazeny kmitočtové kanály 11, 71, 72 a 74. Vyhrazení a přidělení kmitočtových kanálů jednotlivým veřejným přístavům je uvedeno v příloze č. 3. Přístavní správy veřejných přístavů zajišťují poslechovou pohotovost pobřežní stanicepobřežní stanice přístavu na přidělených kmitočtových kanálech po dobu provozních hodin zveřejněných prostřednictvím plavební správy.
(3)
Pro pobřežní stanicepobřežní stanice přístavů, které nejsou ve smyslu zákona veřejnými přístavy, nebo pro pobřežní stanicepobřežní stanice dočasného (smluvního) provozovatele přístavního provozu ve veřejných přístavech jsou vyhrazeny kmitočtové kanály 71, 72, 74. Přidělení kmitočtových kanálů je uvedeno v příloze č. 3. Přístavní správy přístavů, které nejsou veřejnými přístavy, a provozovatelé přístavního provozu ve veřejných přístavech zveřejní poslechovou pohotovost pobřežní stanicepobřežní stanice přístavu a pobřežní stanicepobřežní stanice provozovatele přístavního provozu ve veřejném přístavu na těchto kmitočtových kanálech prostřednictvím plavební správy.
(4)
Přístavní správa může, nemá-li k dispozici druhou rádiovou stanici, přepnout rádiovou stanici pobřežní stanicepobřežní stanice přístavu z kmitočtového kanálu, na kterém udržuje poslechovou pohotovost, na jiný přidělený kmitočtový kanál pouze krátkodobě v případě, že tím neohrozí bezpečnost provozu v přístavu.
(5)
Plavidla vybavená lodní stanicí ohlásí před vplutím do přístavu pobřežní stanicipobřežní stanici přístavu na kmitočtovém kanále, na kterém tato pobřežní stanicepobřežní stanice udržuje poslechovou pohotovost, evidenční označení (jméno), druh a rozměry plavidla nebo sestavy plavidel, druh a množství nákladu a požádá o povolení vplutí do přístavu. Přístavní správa v případě souhlasu udělí rádiovou stanicí plavidlu organizační pokyny týkající se provozu v přístavu.
(6)
Prostřednictvím kategorie služby plavidlo - přístavní správa mohou být zprostředkovány pouze takové zprávy, které se vztahují k plavbě a bezpečnosti plavby, pohybu plavidla v přístavu, bezpečnosti osob, a výzva k přepnutí rádiové stanice na jiný kmitočtový kanál.
(7)
Při provozu lodní stanice na kmitočtových kanálech kategorie služby plavidlo - přístavní správa musí být vysílací výkon těchto stanic automaticky snížen na hodnotu od 0,5 do 1 W a výkon pobřežních stanicpobřežních stanic automaticky snížen na hodnotu uvedenou v povolení ke zřízení a provozu pobřežní stanicepobřežní stanice vystaveném Českým telekomunikačním úřadem.
§ 10
Kategorie služby komunikace na plavidle
(1)
Kategorie služby komunikace na plavidle je vnitřní radiokomunikací na plavidle nebo v sestavě plavidel a rovněž komunikace pro zabezpečení stání plavidel. Pro kategorii služby komunikace na plavidle jsou vyhrazeny kmitočtové kanály 15 a 17.
(2)
Kategorie služby komunikace na plavidle může být zprostředkována prostřednictvím přenosných rádiových stanic.
(3)
Prostřednictvím kategorie služby komunikace na plavidle mohou být zprostředkovány pouze takové zprávy, které se vztahují k plavbě, provozu plavidla, bezpečnosti plavby a bezpečnosti osob.
(4)
Při provozu rádiových stanic na kmitočtových kanálech komunikace na plavidle musí být vysílací výkon těchto stanic automaticky snížen na hodnotu od 0,1 do 1 W.
§ 11
Technické požadavky na rádiové stanice
(K § 23 odst. 6 zákona)
(1)
Lodní stanice, s výjimkou lodních stanic umístěných na malých plavidlech, která se účastní radiotelefonní služby na vodních cestách, musí být vybaveny rádiovými stanicemi, které umožňují vysílání a příjem na všech kmitočtových kanálech uvedených v příloze č. 2.
(2)
Lodní stanice umístěné na malých plavidlech účastnící se radiotelefonní služby na vodních cestách musí být vybaveny rádiovými stanicemi, které umožňují vysílání a příjem na všech kmitočtových kanálech uvedených v příloze č. 2 s výjimkou kanálů 15 a 17.
(3)
Rádiová stanice lodní stanice, která slouží k zajištění radiotelefonní služby komunikace na plavidle, musí umožnit vysílání a příjem alespoň na kmitočtovém kanále 15 nebo 17.
(4)
Pobřežní stanicePobřežní stanice, která se účastní radiotelefonní služby na vodních cestách, musí být vybavena rádiovou stanicí, která umožní vysílání a příjem alespoň na kmitočtových kanálech uvedených v § 8 a 9 potřebných pro zajištění radiotelefonní služby na vodních cestách, pro které jsou podle této vyhlášky určeny.
(5)
Technické požadavky na rádiové stanice pro radiotelefonní službu na vodních cestách jsou uvedeny v příloze č. 5.
§ 12
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2000.
Ministr:
Ing. Schling v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 138/2000 Sb.
Vyhrazené kmitočtové kanály a vysílací kmitočty radiotelefonní služby na vodních cestách
Kmitočtové kanály a vysílací kmitočty radiotelefonní služby na vodních cestách jsou uvedeny v tabulce 1. Kmitočtové kanály, vysílací kmitočty a rozdělení pro jejich použití v jednotlivých kategoriích služeb uvedené v tabulce 1 odpovídají Regionální úmluvě o Radiotelefonní službě na vnitrozemských vodních cestách (Brusel 1996) a Dodatku č. 18 Radiokomunikačního řádu Mezinárodní telekomunikační unie.
Tab. 1
Kmitočtová tabulka radiotelefonní služby na vodních cestách
Kmitočtový
kanál| Poznámky| Vysílací kmitočty
lodní stanice
(MHz)| Vysílací kmitočty
pobřežní stanice
(MHz)| Kategorie služby
plavidlo-plavidlo| Kategorie služby
plavidlo -přístavní
správa| Kategorie služby
plavební informace| Kategorie služby
veřejná
korespondence a)
---|---|---|---|---|---|---|---
60| | 156,025| 160,625| | | X|
01| | 156,050| 160,650| | | X|
61| | 156,075| 160,675| | | X|
02| | 156,100| 160,700| | | X|
62| | 156,125| 160,725| | | X|
03| | 156,150| 160,750| | | X|
63| | 156,175| 160,775| | | X|
04| | 156,200| 160,800| | | X|
64| | 156,225| 160,825| | | X|
05| | 156,250| 160,850| | | X|
65| | 156,275| 160,875| | | X|
06| | 156,300| 156,300| X| | |
66| | 156,325| 160,925| | | X|
07| | 156,350| 160,950| | | X|
67| | 156,375| 156,375| | | X|
08| | 156,400| 156,400| X| | |
68| | 156,425| 156,425| | | X|
09| | 156,450| 156,450| | | X|
69| | 156,475| 156,475| | | X|
10| | 156,500| 156,500| X| | |
70| digitální selektivní
volání v tísni, volání
z důvodu bezpečnosti| 156,525| 156,525| | | |
11| | 156,550| 156,550| | X| |
71| | 156,575| 156,575| | X| |
12| | 156,600| 156,600| | X| |
72| | 156,625| 156,625| X| | |
13| | 156,650| 156,650| X| | |
73| | 156,675| 156,675| | | X|
14| | 156,700| 156,700| | X| |
74| | 156,725| 156,725| | X| |
15| | 156,750| 156,750| | | |
75| ochranné pásmo| 156,775| 156,775| | | |
16| | 156,800| 156,800| | | |
76| ochranné pásmo| 156,825| 156,825| | | |
17| | 156,850| 156,850| | | |
77| | 156,875| 156,875| X| | |
18| | 156,900| 161,500| | | X|
78| | 156,925| 161,525| | | X|
19| | 156,950| 161,550| | | X|
79| | 156,975| 161,575| | | X|
20| | 157,000| 161,600| | | X|
80| | 157,025| 161,625| | | X|
21| | 157,050| 161,650| | | X|
81| | 157,075| 161,675| | | X|
22| | 157,100| 161,700| | | X|
82| | 157,125| 161,725| | | | X
23| | 157,150| 161,750| | | | X
83| | 157,175| 161,775| | | | X
24| | 157,200| 161,800| | | | X
84| | 157,225| 161,825| | | | X
25| | 157,250| 161,850| | | | X
85| | 157,275| 161,875| | | | X
26| | 157,300| 161,900| | | | X
86| | 157,325| 161,925| | | | X
27| | 157,350| 161,950| | | | X
87| | 157,375| 161,975| | | | X
28| | 157,400| 162,000| | | | X
88| | 157,425| 162,025| | | | X
Poznámka: a) Kmitočtové kanály kategorie služby veřejná korespondence, která není v České republice provozována, mohou být použity pro kategorii služby plavební informace
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 138/2000 Sb.
Kmitočtové kanály radiotelefonní služby na vodních cestách vyhrazené k používání v České republice
Kmitočtové kanály jednotlivých kategorií služeb radiotelefonní služby na vodních cestách vyhrazené k používání v České republice jsou uvedeny v tabulce 1. Pro stanovení vysílacích kmitočtů kmitočtových kanálů uvedených v tabulce 1 platí tabulka 1 přílohy č. 1.
Tab. 1
Kmitočtové kanály radiotelefonní služby na vodních cestách vyhrazené k používání v České republice
Kategorie služby| Kmitočtové kanály
---|---
plavidlo-plavidlo| 10(S), 13(S)
plavební informace| 08(S), 09 (S), 14 (S), 80(D),
plavební informace - tísňový a bezpečnostní systém| 16(S)
plavidlo - přístavní správa| 11(S), 71(S), 72 (S), 74(S)
komunikace na plavidle| 15(S), 17(S)
Poznámky: Kmitočtové kanály se simplexním provozem jsou označeny (S).
Kmitočtové kanály s duplexním provozem jsou označeny (D).
Výstupní výkony rádiových stanic povolené pro vysílání v radiotelefonní službě na vodních cestách v kategoriích služeb uvedených v tab.1 jsou souhrnně uvedeny v příloze č. 5. Požadavky na redukci těchto výkonů za provozu jsou uvedeny v této vyhlášce u jednotlivých kategorií služeb.
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 138/2000 Sb.
Kmitočtové kanály přidělené a vyhrazené jednotlivým pobřežním stanicím na území České republiky
Tab. 1
Pobřežní stanice na vodním toku Labe - střední Labe
Říční
km| Pobřežní stanice
/ místo / (provozovatel)| Kategorie služby
plavební informace
kmitočtový kanál:| Kategorie služby
plavidlo- přístavní správa
kmitočtový kanál:| Poznámka
---|---|---|---|---
0,0| Mělník - soutok vodního
toku Labe s vodním tokem Vltavou| | | počáteční bod kilometráže
středního Labe
6,0| Obříství - plavební komora| 14| |
12,98| Lobkovice - plavební komora| 14| |
20,12| Kostelec n/L - plavební komora| 14| |
27,75| Brandýs n/L - plavební komora| 14| |
34,94| Čelákovice - plavební komora| 14| |
40,66| Lysá n/L - plavební komora| 14| |
50,14| Hradišťko - plavební komora| 14| |
53,98| Kostomlátky - plavební komora| 14| |
59,0| Nymburk - plavební komora| 14| |
67,12| Poděbrady - plavební komora| 14| |
74,33| Velký Osek - plavební komora| 14| |
79,16| Klavary - plavební komora| 14| |
83,19| Kolín - plavební komora| 14| |
83,5 - 84,6| Kolín - veřejný přístav| | 11a)| přístavní správa ČP
91,7| Veletov - plavební komora| 14| |
94,8| Týnec n/L - přístav RO - RO,
překladiště, ochranný a zimní přístav| | | přístavní správa ČP, přístav
bez vlastního rádiového spojení,
rádiové spojení přes veřejný přístav Kolín
95,23| Týnec n/L - plavební komora| 14| |
101,5 - 102,0| Chvaletice - přístav ČSPL| | 72| přístavní správa ČSPL
102,2| Chvaletice - koncový bod
provozu radiotelefonní služby| | | koncový bod plavby
| Povodí Labe
Hradec Králové ředitelství| 14| | ústřední dispečink plavebních
komor Labe, hydrologické informace
Tab. 2
Pobřežní stanice na vodním toku Labe - dolní Labe
Říční km| Pobřežní stanice
/ místo/ (provozovatel)| Kategorie služby
plavební informace
kmitočtový kanál:| Kategorie služby
plavidlo - přístavní správa
kmitočtový kanál:| Poznámka
---|---|---|---|---
0,0| Mělník - soutok vodního
toku Labe s vodním tokem Vltavou| | | počáteční bod kilometráže dolního Labe
0,7 - 3,0| Mělník - veřejný přístav| | 11a)| přístavní správa ČP
| Mělník - veřejný přístav
přístavní provoz ČSPL| | 71| provozovatel přístavního provozu ČSPL
6,67| Dolní Beřkovice - plavební komory| 14| |
13,4 - 14,0| Hněvice - přístav
a tankovací stanice ČSPL| | | bez rádiového spojení
18,4| Štětí - plavební komory| 14| |
21,1 - 21,7| Kozlovice - překladiště ČSPL| | 74| přístavní správa ČSPL
28,25| Roudnice n/L - plavební komory| 14| |
41,54| České Kopisty - plavební komory| 14| |
48,03 - 48,6| Lovosice překladiště ČSPL,
přístavní provoz ČSPL| | 72| provozovatel přístavního provozu ČSPL
49,4| Lovosice - plavební komory| 14| |
49,5 - 50,3| Lovosice - veřejný přístav| | 11a)| přístavní správa ČP
67,5 - 68,7| Ústí nad Labem - veřejný
přístav - překladiště Vaňov| | 11a)| přístavní správa ČP
67,5 - 68,7| Ústí nad Labem - veřejný
přístav - překladiště Vaňov
\\- přístavní provoz ČSPL| | 74| provozovatel přístavního provozu ČSPL
68,87| Ústí nad Labem - Střekov
\\- plavební komory| 14| |
71,8 - 75,3| Ústí nad Labem - veřejný
přístav Krásné Březno| | 11a)| přístavní správa ČP
| Ústí nad Labem - veřejný přístav
Krásné Březno - přístavní provoz ČSPL| | 74| provozovatel přístavního provozu ČSPL
92,0 - 94,2| Děčín - Rozbělesy - veřejný přístav| | 74| přístavní správa ČSPL
95,7| Děčín - město ředitelství ČSPL,
ústředna řízení provozu
a přístavního provozu ČSPL| | 71| dispečink ČSPL
| Státní plavební správa
\\- pobočka Děčín státní dozor plavby| 80| | plavební informace, informace
o stavu vodní cesty, ohlašování plavebních
nehodnehod, tísňové, pilnostní a bezpečnostní zprávy,
95,0 - 98,2| Děčín - Loubí - veřejný přístav| | 71| přístavní správa ČSPL
108,4| Hřensko celní odbavení plavidel| 08| |
109,2| státní hranice se Spolkovou republikou Německo
\\- koncový bod radiotelefonní služby České republiky| | |
Tab. 3
Pobřežní stanice na vodním toku Vltavy
Říční km| Pobřežní stanice
/ místo/ (provozovatel)| Kategorie služby
plavební informace
kmitočtový kanál:| Kategorie služby
plavidlo - přístavní správa
kmitočtový kanál:| Poznámka
---|---|---|---|---
0,0| Mělník - soutok vodního
toku Vltavy s vodním tokem Labe| | | počáteční bod kilometráže řeky Vltavy
| Hořín - plavební komory| 09| | km 9,23 kilometráže plavebního
kanálu Vraňany - Hořín,
11,68| Vraňany - plavební komora| 09| | km 0,00 kilometráže plavebního
kanálu Vraňany - Hořín
18,0| Miřejovice - plavební komory| 09| |
18,8 - 19,2| Miřejovice - přístav RO - RO překladiště| | | přístavní správa ČP, přistaví bez vlastního rádiového spojení,
rádiové spojení přes veřejný přístav Praha Holešovice
26,8| Dolánky - plavební komory| 09| |
27,38| Libčice n/V - jez| 09| |
37.09| Klecany - jez| 09| |
36,0| Roztoky - plavební komory| 09| |
(43,2)| Praha - Podbaba - plavební komory| 09| | km 0,6 horního plavebního kanálu
45,69| Praha - Trója - jez| 09| |
46,64 - 49,31| Praha - Holešovice veřejný přístav| | 11a)| přístavní správa ČP
48,20| Praha - město - Státní plavební
správa Praha - státní dozor plavby| 80| | plavební informace, informace o stavu vodní cesty,
ohlašování plavebních nehodnehod, tísňové,
pilnostní a bezpečnostní zprávy,
47,54 - 48,74| Praha - Libeň - veřejný přístav| | | přístavní správa ČP, přístav bez vlastního rádiového spojení,
rádiové spojení přes veřejný přístav Praha Holešovice
50,69| Praha - Štvanice - plavební komory| 09| |
53,8| Praha - Smíchov - plavební komory| 09| |
54,2| Praha - Nové Město - plavební komora
Staroměstské zdrže| 09| |
| Praha - město generální ředitelství
povodí Vltavy| 09| | ústřední dispečink plavebních komor Vltavy,
hydrologické informace
55,54 - 57,24| Praha - Smíchov - veřejný přístav| | 11a)| přístavní správa ČP
60,1)| Praha - Radotín - veřejný přístav| | 11a)| přístavní správa ČP, km 0,65 - 1,2
vodního toku Berounky
62.21| Praha - Modřany - plavební komora| 09| |
71,37| Vrané n/V - plavební komory| 09| |
84,35| Štěchovice - plavební komora| 09| |
91,5| Třebenice
koncový bod
provozu radiotelefonní služby| | | koncový bod plavby pod hrází
přehradní nádrže Slapy
Poznámky a vysvětlivky ke zkratkám uvedeným v tabulkách 1 až 3:
Zkratka ČSPL označuje podnik Československá plavba labská, a.s.
Zkratka ČP označuje podnik České přístavy, a.s.
Kmitočtové kanály označené a) jsou vyhrazené kmitočtové kanály, na kterých je provozovatel povinen zahájit provoz do dvou let od nabytí účinnosti zákona.
Příloha č. 4
k vyhlášce č. 138/2000 Sb.
Požadavky na radiotelefonní službu na vodních cestách
KAPITOLA 1
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
1\\. 01
Základní ustanovení
1\\. 01. 1
Tato příloha uvádí podrobné požadavky na radiotelefonní provoz lodních a pobřežních stanicpobřežních stanic v radiotelefonní službě na vodních cestách.
1\\. 01. 2
Ustanovení této přílohy odpovídají ustanovením Regionální úmluvy o radiotelefonní službě na vnitrozemských vodních cestách (dále jen „Regionální úmluva“).
1\\. 02
Vymezení pojmů
1\\. 02. 1
Dual Watch je pohotovost na příjmu, střídavě udržovaná na dvou kmitočtových kanálech.
1\\. 02. 2
Scanner je přístroj pro sledování rádiových kmitočtových kanálů.
1\\. 02. 3
Námořní pohyblivá služba je pohyblivá radiokomunikační služba zajišťující rádiové spojení mezi pobřežními stanicemipobřežními stanicemi námořní plavby a lodními stanicemi námořní plavby či mezi pobřežními a lodními stanicemi námořní plavby navzájem.
1\\. 02. 4
GMDSS je celosvětově používaný námořní a bezpečnostní rádiový systém pro nouzová volání a zajištění bezpečnosti (Global Maritime Distress and Safety System). Tento rádiový systém zajišťuje všechna rádiová spojení v rámci námořní pohyblivé služby.
KAPITOLA 2
POŽADAVKY NA RADIOTELEFONNÍ SLUŽBU LODNÍ A POBŘEŽNÍ STANICE
2\\. 01
Základní požadavky na radiotelefonní službu lodní a pobřežní stanicepobřežní stanice
2\\. 01. 1
Ke zřízení a provozování lodní a pobřežní stanicepobřežní stanice musí být radiokomunikační správou uděleno povolení. Povolení ke zřízení a provozování lodní stanice na plavidle plujícím pod českou vlajkou nebo povolení k zřízení a provozování pobřežní stanicepobřežní stanice vystavuje Český telekomunikační úřad na základě zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
2\\. 01. 2
Povolení ke zřízení a provozování lodní stanice a schválení rádiové stanice lodní stanice vystavená Českým telekomunikačním úřadem jsou na základě připojení se České republiky k Regionální úmluvě uznávána i v ostatních členských zemích této úmluvy. Aktuální seznam členských zemí Regionální úmluvy a platné znění Regionální úmluvy je k dispozici na Českém telekomunikačním úřadě.
2\\. 01. 3
Povolení ke zřízení a provozování lodní stanice nebo jiné schválení rádiové stanice zahraničního plavidla vystavené telekomunikační správou členské země Regionální úmluvy jsou v České republice uznávána. Povolení ke zřízení a provozování lodní stanice zahraničního plavidla vystavená telekomunikační správou ostatních států jsou uznávána, pakliže splňují požadavky Radiokomunikačního řádu Mezinárodní telekomunikační unie, vydané Mezinárodní telekomunikační unií.
2\\. 01. 4
Semiduplexní provoz je v radiotelefonní službě na vodních cestách povolen jako náhrada duplexního provozu.
2\\. 01. 5
Používání Dual Watch není v radiotelefonní službě na vodních cestách povoleno.
2\\. 01. 6
Používání scanneru je v radiotelefonní službě na vodních cestách povoleno. Scanner je možno použít s výjimkou sledování kmitočtového kanálu 10. S tímto přístrojem není možno zajistit současnou příjmovou pohotovost na dvou kmitočtových kanálech.
2\\. 01. 7
Lodní stanice plavidel plujících pod českou vlajkou vybavené ve smyslu přílohy č. 5 systémem ATIS musí v provozu na určených vodních cestách a na vodních cestách v zahraničí používat kmitočty a identifikační kód ATIS přidělené Českým telekomunikačním úřadem. Zahraniční plavidla, jejichž lodní stanice jsou vybaveny systémem ATIS, používají při provozu na určených vodních cestách kmitočty a identifikační kód ATIS přidělený jim radiokomunikační správou země, pod jíž vlajkou plují. Identifikační kód ATIS a jeho databáze musí umožnit zjištění názvu lodní stanice a jejího volacího znaku. Zařízení ATIS lodních stanic uvedených v příloze č. 5 musí být při plavbě na určených vodních cestách v provozu.
2\\. 02
Používání volacích znaků a názvů lodní a pobřežní stanicepobřežní stanice
2\\. 02. 1
Každá lodní stanice účastnící se radiotelefonní služby na vodních cestách musí mít svůj volací znak. Provedení volacího znaku musí odpovídat Radiokomunikačnímu řádu Mezinárodní telekomunikační unie. Volací znak přiděluje lodní stanici plavidla plujícího pod českou vlajkou Český telekomunikační úřad. Zahraniční plavidlo používá volací znak přidělený mu telekomunikační správou země, pod jíž vlajkou pluje.
2\\. 02. 2
Lodní stanice účastnící se námořní pohyblivé služby musí i pro účely radiotelefonní služby na vodních cestách používat svůj přidělený volací znak užívaný v této námořní pohyblivé službě.
2\\. 02. 3
Každá pobřežní stanicepobřežní stanice účastnící se radiotelefonní služby na vodních cestách musí mít svůj volací znak. Volací znak přiděluje pobřežní stanicipobřežní stanici Český telekomunikační úřad.
2\\. 02. 4
Přenosným rádiovým stanicím používaným v kategorii služby komunikace na plavidle se obvykle žádný volací znak nepřiděluje. V případě potřeby tyto přenosné stanice použijí volací znak lodní stanice, ke které náleží.
2\\. 02. 5
V kategoriích radiotelefonní služby plavidlo - plavidlo, plavební informace a plavidlo - přístavní správa musí být při rádiovém spojení přednostně používán název lodní stanice a název pobřežní stanicepobřežní stanice. V případě použití názvu lodní nebo pobřežní stanicepobřežní stanice se volací znak již nemusí použít. Lodní nebo pobřežní stanicepobřežní stanice je však povinna na vyzvání rádiové stanici, se kterou komunikuje, svůj volací znak oznámit. Název lodní stanice se skládá z druhu plavidla,2) za kterým následuje evidenční označení (jméno) plavidla3) (např. nákladní motorová loď Vltava). Název pobřežní stanicepobřežní stanice se skládá z názvu místa stanoviště pobřežní stanicepobřežní stanice, za kterým se uvede název zařízení (plavební objekt, přístav apod.) a případně provozovatel služby (např. Obříství - plavební komora, Mělník - veřejný přístav). Přehled pobřežních stanicpobřežních stanic České republiky a jim přidělených nebo vyhrazených kmitočtových kanálů je uveden v příloze č. 3.
2\\. 03
Obsluha lodní a pobřežní stanicepobřežní stanice
2\\. 03. 1
Lodní stanice může být obsluhována nebo dozorována pouze takovou osobou, která je držitelem průkazu způsobilosti k obsluze rádiové stanice pro výkon radiotelefonní služby v pásmu velmi krátkých vln platného v České republice (např. Všeobecné vysvědčení radiotelefonisty nebo Omezené vysvědčení radiotelefonisty) (dále jen „průkaz způsobilosti k obsluze lodní stanice“). Průkaz způsobilosti k obsluze lodní stanice vystavuje v České republice na základě úspěšně vykonané zkoušky Český telekomunikační úřad. Průkazy způsobilosti k obsluze lodní stanice vystavené Českým telekomunikačním úřadem jsou, v souladu s Regionální úmluvou a přistoupením České republiky k této úmluvě, v členských zemích této úmluvy uznávány.
2\\. 03. 2
Průkazy způsobilosti k obsluze lodní stanice zahraničního plavidla vystavené zahraniční telekomunikační správou zemí Regionální úmluvy jsou ve shodě s touto úmluvou na území České republiky uznávány. Průkazy způsobilosti k obsluze lodní stanice vystavené zahraniční telekomunikační správou ostatních států jsou uznávány, pakliže jsou vydány v souladu s Radiokomunikačním řádem Mezinárodní telekomunikační unie.
2\\. 03. 3
Pobřežní stanicePobřežní stanice může být obsluhována nebo dozorována pouze takovou osobou, která je držitelem průkazu způsobilosti k obsluze rádiové stanice pro výkon radiotelefonní služby v pásmu velmi krátkých vln platného v České republice.
2\\. 03. 4
Osoba obsluhující lodní nebo pobřežní stanicipobřežní stanici musí být seznámena s touto vyhláškou, kterou musí mít při službě v lodní a pobřežní stanicipobřežní stanici k dispozici. Připouští se rovněž vybavení lodní nebo pobřežní stanicepobřežní stanice aktualizovanou příručkou obsahující podstatná ustanovení této vyhlášky týkající se zejména používání kmitočtových kanálů, rádiového spojení a omezení vysílacího výkonu v jednotlivých kategoriích služeb.
2\\. 04
Radiotelefonní provoz lodní stanice
2\\. 04. 1
U každé lodní stanice musí být veden deník lodní stanice. V deníku lodní stanice musí být zejména uvedeno datum jeho založení, jméno vůdce(ů) plavidla, průběžné datum přijaté/vysílané zprávy, název volající/volané rádiové stanice, stručný obsah a druh (např. tísňová zpráva) volané zprávy a podpis osoby, která rádiovou zprávu vyslala/přijala. Deník lodní stanice se uchovává nejméně tři roky od provedení posledního zápisu; z toho nejméně jeden rok na plavidle a dva roky u provozovatele plavby. Do deníku lodní stanice se zapisují všechny tísňové, pilnostní a bezpečnostní zprávy a zprávy týkající se kolizních nebo havarijních situací. Ostatní běžné zprávy a rádiová spojení se do deníku lodní stanice zapisují v případě jejich důležitosti na základě rozhodnutí vůdce plavidla.
2\\. 04. 2
Z důvodu zjednodušení vyšetřování souvisejícího s haváriemi je možno v lodních stanicích používat přístroje k zaznamenávání rádiových zpráv na kmitočtovém kanále 10 nebo na jiném stanoveném kmitočtovém kanále. Zavedení záznamového zařízení nezprošťuje provozovatele lodní stanice vést požadovaný deník lodní stanice.
2\\. 04. 3
Za provoz lodní stanice a vedení deníku lodní stanice odpovídá vůdce plavidla. Vůdce plavidla musí vlastnit platný průkaz způsobilosti k obsluze lodní stanice. Ostatní členové posádky mohou použít lodní stanici pouze pod dozorem vůdce plavidla.
2\\. 04. 4
Přenosné rádiové stanice lodních stanic je povoleno používat pouze v kategorii služby komunikace na plavidle.
2\\. 05
Radiotelefonní provoz pobřežní stanicepobřežní stanice
2\\. 05. 1
U každé pobřežní stanicepobřežní stanice musí být veden deník pobřežní stanicepobřežní stanice. V deníku pobřežní stanicepobřežní stanice musí být zejména uvedeno datum jeho založení, jméno vedoucího pobřežní stanicepobřežní stanice, průběžné datum přijaté//vysílané zprávy, název volající/volané rádiové stanice, stručný obsah a druh (např. tísňová zpráva) volané zprávy a podpis osoby, která rádiovou zprávu vyslala/přijala. Deník pobřežní stanicepobřežní stanice se uchovává u vedoucího pobřežní stanicepobřežní stanice nejméně tři roky od provedení posledního zápisu. Do deníku pobřežní stanicepobřežní stanice se zapisují všechny tísňové, pilnostní a bezpečnostní zprávy a zprávy týkající se kolizních nebo havarijních situací. Ostatní běžné zprávy a rádiová spojení se do deníku pobřežní stanicepobřežní stanice zapisují v případě jejich důležitosti na základě rozhodnutí vedoucího pobřežní stanicepobřežní stanice.
2\\. 05. 2
Pobřežní stanicePobřežní stanice nemohou ukončit práci, pokud neukončily všechny operace vyvolané tísňovými, pilnostními nebo bezpečnostními zprávami přijatými ve stanovené provozní době a nevyřídily všechnu korespondenci pocházející od lodních stanic nebo určenou pro lodní stanice, které jsou v jejím dosahu, a ohlásily se před skutečným ukončením práce.
2\\. 05. 3
V pobřežní stanicipobřežní stanici mohou být užívány přístroje k zaznamenávání rádiových zpráv na určeném kmitočtovém kanále(dále jen „záznamové zařízení“). Záznam rádiové zprávy na nosiči se v případě, že pobřežní stanicepobřežní stanice je vybavena záznamovým zařízením, uchovává u vedoucího pobřežní stanicepobřežní stanice nejméně 8 dní od posledního záznamu nebo v případě havárie do doby skončení vyšetřování. Záznamové zařízení pobřežní stanicepobřežní stanice může nahradit povinnost vést deník pobřežní stanicepobřežní stanice pouze v případě, když toto nahrazení bude Českým telekomunikačním úřadem povoleno.
2\\. 05. 4
Za provoz pobřežní stanicepobřežní stanice, vedení deníku pobřežní stanicepobřežní stanice, případně záznamového zařízení pobřežní stanicepobřežní stanice odpovídá vedoucí pobřežní stanicepobřežní stanice. Vedoucí pobřežní stanicepobřežní stanice musí mít platný průkaz způsobilosti k obsluze rádiové stanice nebo může obsluhou pobřežní stanicepobřežní stanice pověřit osobu s platným průkazem způsobilosti k obsluze rádiové stanice.
2\\. 06
Kontrola provozu lodní a pobřežní stanicepobřežní stanice
2\\. 06. 1
Český telekomunikační úřad může před udělením povolení ke zřízení a provozování lodní nebo pobřežní stanicepobřežní stanice provést prohlídku a přezkoušení této stanice a po jejím uvedení do provozu následnou nebo opakovanou (periodickou) prohlídku a přezkoušení.
2\\. 06. 2
Povolení ke zřízení a provozování lodní stanice nebo jeho ověřená kopie a deník lodní stanice musí být u lodních stanic uloženy na plavidle a na požádání předloženy oprávněnému orgánu1) ke kontrole. Oprávněný orgán1) může v rámci této kontroly požadovat předvedení funkce lodní stanice.
2\\. 06. 3
Povolení ke zřízení a provozování pobřežní stanicepobřežní stanice nebo jeho ověřená kopie, deník pobřežní stanicepobřežní stanice a případně záznam ze záznamového zařízení pobřežní stanicepobřežní stanice musí být u pobřežních stanicpobřežních stanic uloženy v objektu této stanice a na požádání předloženy oprávněnému orgánu1) ke kontrole. Oprávněný orgán1) může v rámci této kontroly požadovat předvedení funkce pobřežní stanicepobřežní stanice.
2\\. 06. 4
Průkaz způsobilosti k obsluze lodní rádiové stanice nebo jeho ověřenou kopii musí osoba obsluhující rádiovou stanici předložit na požádání oprávněnému orgánu1) ke kontrole.
2\\. 06. 5
Průkaz způsobilosti k obsluze rádiové stanice pobřežní stanicepobřežní stanice nebo jeho ověřenou kopii musí osoba obsluhující rádiovou stanici předložit na požádání oprávněnému orgánu Českého telekomunikačního úřadu ke kontrole.
2\\. 06. 6
Oprávněný orgán1) si může při kontrole lodní stanice zahraničního plavidla vyžádat u obsluhy této stanice předložení průkazu způsobilosti k obsluze lodní stanice; není však oprávněn provádět přezkoušení této obsluhy.
2\\. 07
Telekomunikační tajemství
2\\. 07. 1
Všechny osoby, které se zabývají obsluhou lodní stanice nebo pobřežní stanicepobřežní stanice nebo dozorem nad nimi, a rovněž všechny osoby, které znají obsah rádiových zpráv nebo ví o jejich existenci či o zprávě, která byla doručena prostřednictvím radiotelefonní služby, musí dodržovat povinnost uchovávání zpráv v tajnosti a mlčení vůči třetím osobám - telekomunikační tajemství. Porušení telekomunikačního tajemství je trestně stíháno právní cestou. Povinnosti uchovávat telekomunikační tajemství může zprostit pouze soud.
2\\. 07. 2
Pravidlu zachování telekomunikačního tajemství nepodléhají níže uvedené rádiové zprávy:
a)
Informace uváděné slovy „VŠEM RÁDIOVÝM STANICÍM“, „VŠEM LODNÍM STANICÍM“, „VŠEM POBŘEŽNÍM STANICÍMPOBŘEŽNÍM STANICÍM“.
b)
Hlášení o počasí a vodních stavech podávaná jinými i pohyblivými rádiovými stanicemi, a to i tehdy, pokud by byla hlášení podávána oficiální meteorologické nebo hydrometeorologické služebně.
c)
Informace sloužící plavbě na vodních cestách (např. domluvy ohledně směru plavby).
2\\. 08
Účast v jiných rádiových službách
2\\. 08. 1
Český telekomunikační úřad je za Českou republiku účastnickou radiokomunikační správou Regionální úmluvy. Na základě této úmluvy je lodním stanicím plavidel evidovaným v České republice povoleno účastnit se Radiotelefonní služby na vodních cestách zemí, které uzavřely tuto úmluvu. Aktuální seznam těchto zemí a podmínky této účasti jsou k dispozici na Českém telekomunikačním úřadě.
2\\. 08. 2
Lodní stanice účastnící se radiotelefonní služby na vodních cestách se mohou při plavbě v zahraničí účastnit též námořní pohyblivé služby nebo jiných radiotelefonních služeb, pakliže splňují podmínky na tyto služby kladené.
2\\. 08. 3
Pro provoz v určených přímořských oblastech zahraničních vodních cest a na moři musí být plavidla vnitrozemské plavby vybavena zařízením GMDSS. Vybavení může být uskutečněno jako
a)
nová schválená lodní stanice pro pásmo velmi krátkých vln se zařízením GMDSS, nebo
b)
schválené doplnění již existující lodní stanice zařízením GMDSS.
2\\. 08. 4
Pokud je některá lodní stanice vybavena zařízením GMDSS, pak pro jeho provoz v námořní pohyblivé službě platí příslušné předpisy Radiokomunikačního řádu Mezinárodní telekomunikační unie. Pro obsluhu rádiových stanic vybavených zařízením GMDSS je zapotřebí platný průkaz způsobilosti pro výkon rádiové služby splňující příslušné předpisy.
2\\. 09
Účast rádiových stanic námořní pohyblivé služby v radiotelefonní službě na vodních cestách
Rádiové stanice účastnící se námořní pohyblivé služby nesmí být používány v radiotelefonní službě na vodních cestách v kategorii služby plavidlo - plavidlo. Tyto stanice však mohou být použity v radiotelefonní službě na vodních cestách v kategorii služby plavební informace a plavidlo - přístavní správy.
KAPITOLA 3
VOLACÍ POSTUP PŘI PŘEDÁVÁNÍ ZPRÁV V RADIOTELEFONNÍ SLUŽBĚ NA VODNÍCH CESTÁCH
3\\. 01
Volací postup - všeobecné instrukce
Pro předávání rádiových zpráv v radiotelefonní službě na vodních cestách platí pravidla volacího postupu stanovená mezinárodními dohodami a uvedená v Radiokomunikačním řádu Mezinárodní telekomunikační unie v platném znění, která mají v případě nesouladu přednost před ustanoveními týkajícími se volacího postupu podle této vyhlášky, která vychází z Radiokomunikačního řádu Mezinárodní telekomunikační unie, Rezoluce č. 35 EHK-OSN „Standardizovaný slovník pro rádiové spojení EHK/OSN (Standardized UN/ECE Vocabulary for Radioconection) - pětijazyčný slovník přijatý pracovní skupinou vnitrozemské vodní dopravy EHK-OSN a Příručky rádiového spojení ve vnitrozemské plavbě vydané Ústřední komisí pro plavbu na Rýně v roce 1996 (Handbuch Binnenschiffahrtsfunk - Zentralkomission für die Rheinschiffahrt - Ausgabe 1996). Zásadně smí být předávány jen takové zprávy, které se výhradně vztahují k plavbě, bezpečnosti plavidel nebo ochraně osob. Pro radiotelefonní zprávy sociálně-provozního charakteru mohou být používány pouze vyhrazené kanály.
3\\. 02
Předběžné operace
Před navázáním jakéhokoliv rádiového spojení je nutno zabezpečit, aby nebyl rušen žádný jiný rádiový hovor. Tato podmínka neplatí pro tísňové zprávy, které mají bezpodmínečně přednost.
3\\. 03
Pořadí komunikačních priorit rádiových zpráv
Lodní a pobřežní stanicepobřežní stanice musí dát bezpodmínečně přednost všem zprávám, které se týkají bezpečnosti a života osob na vodních cestách, na zemi, ve vzduchu a v mimoatmosférickém prostoru.
Pořadí komunikačních priorit rádiových zpráv je následující:
a)
tísňové zprávy,
b)
pilnostní zprávy,
c)
bezpečnostní zprávy,
d)
běžné zprávy a ostatní rádiová spojení (např. Test).
Z důvodu zajištění přednosti musí rádiové stanice ty rádiové zprávy, které mají přednost, ohlásit zvlášť.
3.
04 Volací postup navazování rádiového spojení
3\\. 04. 1
Volací postup
Při volání za účelem navázání rádiového spojení je stanoven tento postup:
a)
název nebo volací znak volané rádiové stanice – nejvýše třikrát,
b)
slova ZDE JE nebo v případě jazykových problémů slovo DE – stanovená výslovnost delta echo,
c)
název nebo volací znak volající rádiové stanice – nejvýše třikrát,
d)
text zprávy,
e)
příjem/(při ukončení zprávy „konec“).
Pokud neexistují dorozumívací potíže, může být uvedený volací postup zkrácen takto:
a)
název nebo volací znak volané rádiové stanice – jednou,
b)
slova ZDE JE,
c)
název nebo volací znak volající rádiové stanice – dvakrát,
d)
text zprávy,
e)
příjem/(při ukončení zprávy „konec“).
Po navázání spojení může být název rádiové stanice nebo volací znak vysílán pouze jednou.
3\\. 04. 2
Způsob odpovědi na volání
Při odpovědi na volání je tento postup:
a)
název nebo volací znak volající rádiové stanice – nejvýše třikrát,
b)
slova ZDE JE nebo v případě jazykových problémů slovo DE,
c)
název nebo volací znak volané rádiové stanice – nejvýše třikrát,
d)
text zprávy,
e)
příjem/(při ukončení zprávy „konec“).
Pokud neexistují dorozumívací potíže, může být uvedený volací postup zkrácen takto:
a)
název nebo volací znak volající rádiové stanice – jednou,
b)
slova ZDE JE,
c)
název nebo volací znak volané rádiové stanice – dvakrát,
d)
text zprávy,
e)
příjem/(při ukončení zprávy „konec“).
Po navázání spojení musí být název rádiové stanice vysílán již jen jedenkráte.
Při volání mohou být uváděny i další plavební údaje jako např. „plavba po proudu“, „plavba proti proudu“ či jiná označení.
3\\. 04. 3
Výzva všem lodním nebo pobřežním stanicímpobřežním stanicím
Lodní a pobřežní stanicepobřežní stanice účastnící se služby plavební informace a předávající běžné zprávy určené všem lodním nebo pobřežním stanicímpobřežním stanicím (např. hydrometeorologické zprávy) vysílají tyto zprávy takto:
a)
všem lodním stanicím/pobřežním stanicímpobřežním stanicím,
b)
slova ZDE JE,
c)
název nebo volací znak volající rádiové stanice – dvakrát,
d)
text zprávy,
e)
konec.
Lodní nebo pobřežní stanicepobřežní stanice přijímající zprávu nepotvrzují příjem, pokud ve zprávě není uvedeno jinak.
3\\. 05
Hovorová kázeň
Pro hladký průběh rádiového spojení je nutné dodržovat následující pravidla:
a)
omezit se pouze na nutné rádiové zprávy,
b)
striktně dodržovat pravidla postupu navazování spojení,
c)
mluvit stručně, pomalu a zřetelně a ne hlasitěji, než je nutné, (stálá úroveň hlasu),
d)
v kategorii služeb plavidlo – plavidlo, plavební informace, plavidlo – přístavní správa a komunikace na plavidle nevést žádné hovory soukromého a obchodního charakteru (s výjimkou vyhrazených kanálů),
e)
hovorovou klávesu či tlačítko přepínače mikrotelefonu nedržet ve stisknuté poloze déle, než je nutné, aby nedocházelo k přerušení řeči,
f)
v kategorii služby plavební informace navolit pokud možno co nejslabší vysílací výkon z důvodu zamezení rušení jiných rádiových spojení,
g)
nevysílat žádnou hudbu.
3\\. 06
Dorozumívací jazyk
Při rádiovém spojení mezi lodními stanicemi navzájem a pobřežními stanicemipobřežními stanicemi se musí hovořit jazykem té země, ve které se tyto rádiové stanice nacházejí. V radiotelefonní službě na vodních cestách v České republice je dorozumívacím jazykem čeština.
3\\. 07
Zkušební vysílání
Pokud je nutné, aby bylo rádiovou stanicí provedeno zkušební vysílání, pak má být vysílání těchto znaků omezeno na nejmenší možnou míru a nemá trvat déle než 10 vteřin. Toto zkušební vysílání musí obsahovat název nebo volací znak volající rádiové stanice, za kterým následuje slovo „TEST“. Název a slovo „TEST“ musí být vyslovovány pomalu a zřetelně.
3\\. 08
Pokyny udělované pobřežními stanicemipobřežními stanicemi
3\\. 08. 1
Při rádiovém spojení navázaném s pobřežními stanicemipobřežními stanicemi je nutno dodržovat pokyny pobřežní stanicepobřežní stanice týkající se dalšího průběhu rádiového provozu.
Pokyny mohou být např. tyto:
a)
příkaz k odmlčení se na pevně stanovenou dobu,
b)
příkaz k zeslabení vysílacího výkonu lodní stanice,
c)
příkaz k poslechové pohotovosti na určeném kanále.
3\\. 08. 2
V nebezpečných situacích může být postupováno odchylně od pokynů udělených pobřežní stanicípobřežní stanicí. Pobřežní staniciPobřežní stanici je třeba o tom dodatečně informovat.
3\\. 09
Potvrzení zpráv
Na požádání musí být všechny přijaté zprávy potvrzeny.
3\\. 10
Tísňové zprávy
3\\. 10. 1
Tísňová zpráva – hovor ve stavu nouze se uskutečňuje v případě, kdy nastává vážné bezprostřední ohrožení osob nebo plavidla a plavidlo požaduje okamžitou pomoc. Totéž platí pro odvrácení nebezpečí na pevnině.
Tísňová zpráva se vždy uvede tísňovým signálem MAYDAY – stanovená výslovnost médé, třikrát opakovaným.
K zahájení záchranných opatření jsou vyzvány rádiové stanice na kmitočtech kategorie služby plavební informace.
Lodní stanice může ve stavu nouze informovat ostatní plavidla i na kanále kategorie služby plavidlo – plavidlo, plavidlo – přístavní správa nebo jiném kanále.
Nezúčastněné rádiové stanice v průběhu tísňového hovoru musí zachovávat klid rádiového provozu, tj. nesmí uskutečňovat žádná rádiová spojení.
Lodní a pobřežní stanicepobřežní stanice jsou povinny přijímat s naprostou předností tísňové zprávy a náležitě je vyřizovat. Totéž platí v dalším pořadí důležitosti i pro pilnostní a bezpečnostní zprávy. Lodní stanice smějí vysílat tísňové, pilnostní a bezpečnostní zprávy jen na přímý příkaz vůdce plavidla, který též stanoví jejich obsah.
V přestávkách, které nastanou v průběhu tísňového hovoru, může řídící rádiová stanice na přechodnou dobu povolit jiné hovory nebo je odkázat na jiné kanály. Omezený rádiový provoz je povolen oznamovacím znakem PRUDENCE – stanovená výslovnost prydáns (uvážlivost).
Předávání tísňové zprávy rádiovou stanicí, která sama není v nouzi, je uváděno oznamovacím znakem MAYDAY RELAY – stanovená výslovnost médé relé (předávání dále).
Rádiová stanice, která se sama tísňového hovoru neúčastní, může jiné rušící rádiové stanici přikázat klid oznamovacím znakem SILENCE DÉTRESSE – stanovená výslovnost siláns detres (mlčet stav nouze).
Pro stav nouze neplatí žádné příkazy. Žádný předpis nesmí komukoliv zabránit v tom, aby pro záchranu lidských životů a pro odvrácení nebezpečí neprovedl potřebná opatření.
3\\. 10. 2
Obsah tísňové zprávy
a)
tísňový signál MAYDAY,
b)
název volané rádiové stanice,
c)
ZDE JE,
d)
název (volací znak) plavidla, které se nachází v nouzi,
d)
místo, kde se plavidlo nachází,
e)
druh požadované pomoci a požadované informace pro odvrácení nebezpečí.
3\\. 10. 3
Potvrzení tísňové zprávy
Na kmitočtu radiotelefonní služby „plavební informace“ následuje potvrzení příjmu tísňové zprávy pobřežní rádiovou stanicí.
Na kmitočtu radiotelefonní služby „plavidlo – přístavní správy“ se vyčká na potvrzení tísňové zprávy přístavní správou. Pokud se toto potvrzení neuskuteční do jedné minuty, musí tísňovou zprávu převzít některá lodní stanice.
Na kmitočtu radiotelefonní služby „plavidlo – plavidlo“ musí být tísňová zpráva potvrzena lodní stanicí nacházející se v blízkosti.
Ukončení tísňového provozu se musí všem ostatním rádiovým stanicím sdělit vysláním signálu SILENCE FINI – stanovená výslovnost síláns fini (konec odmlky).
3\\. 11
Pilnostní zprávy
Pilnostní zpráva se uskuteční tehdy, když mají být sděleny takové zprávy, které se týkají bezpečnosti posádky či plavidla, např. nemoci neznamenající ohrožení života nebo škody na plavidle, které by bezprostředně mohly mít vliv na ohrožení osob, nákladu (např. při uváznutí na mělčině).
Přednostně by měla být pilnostní zpráva vysílána na kmitočtu radiotelefonní služby „plavební informace“.
Pilnostní zpráva je uváděna signálem PAN PAN – stanovená výslovnost panpan, vysloveným třikrát označujícím naléhavost. Pilnostní zpráva má přednost před každou jinou zprávou s výjimkou tísňových zpráv.
3\\. 12
Bezpečnostní zprávy
Jako bezpečnostní zpráva je vysílána taková zpráva, která obsahuje důležitou varovnou plavební informaci nebo důležité varování před počasím.
Bezpečnostní zpráva je uváděna bezpečnostním znakem SÉCURITÉ – stanovená výslovnost sekyrité, vysloveným třikrát a má přednost před jinými zprávami, s výjimkou zpráv tísňových a pilnostních.
3\\. 13
Běžné zprávy
Běžné zprávy a ostatní rádiová spojení se uskutečňují volacími postupy podle tabulky 1.
Tab. 1
Volací postupy při předávání běžných zpráv
Směr podávání zprávy:| Směr podávání zprávy:
---|---
plavidlo – pobřežní stanicepobřežní stanice
plavidlo – plavidlo| pobřežní stanicepobřežní stanice – plavidlo
– název nebo volací znak volané pobřežní nebo lodní stanice| – název nebo volací znak volané lodní stanice nebo „všem lodním stanicím“
– ZDE JE| – ZDE JE
– druh a název volajícího plavidla
– směr plavby (v přístavu není vždy nutné)| – název volající pobřežní stanicepobřežní stanice
– místo, kde se plavidlo nachází
– předmět zprávy| – předmět zprávy
3\\. 14.
Hláskování
Při vysílání volacích znaků, zkratek nebo čísel nebo při obtížném dorozumění se doporučuje zprávy v českém jazyce hláskovat (např. P jako Petr) a čísla hlásit po číslicích. Při obtížném dorozumění je možno též použít českou hláskovací tabulku nebo v zahraničí mezinárodní hláskovací tabulku písmen a číslic uvedenou v Radiokomunikačním řádu Mezinárodní telekomunikační unie.
Příloha č. 5
k vyhlášce č. 138/2000 Sb.
Technické požadavky na rádiové stanice pro radiotelefonní službu na vodních cestách
KAPITOLA 1
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
1\\. 01
Všeobecné požadavky
1\\. 01. 1
Provozní a technické parametry rádiové stanice lodních a pobřežních stanicpobřežních stanic radiotelefonní služby na vodních cestách musí odpovídat předpisům pro rádiové stanice platným v České republice,1) požadavkům Radiokomunikačního řádu Mezinárodní telekomunikační unie a této vyhlášce. Pro provoz lodní stanice v zemích Regionální úmluvy o radiotelefonní službě na vnitrozemských vodních cestách (dále jen „Regionální úmluva“) musí rádiové stanice lodních stanic splňovat požadavky Regionální úmluvy.
1\\. 01. 2
Typy rádiových stanic používaných v lodních stanicích, jejichž provozní a technické parametry splňují požadavky Regionální úmluvy a jejichž technická způsobilost je schválená Radiokomunikační správou země Regionální úmluvy, se uznávají jako způsobilé i pro provoz v radiotelefonní službě na vodních cestách v České republice.
1\\. 01. 3
Rádiové stanice lodních a pobřežních stanicpobřežních stanic musí být opatřeny návodem k obsluze.
1\\. 02
Vymezení pojmů
Scanner je přístroj pro sledování rádiových kmitočtových kanálů.
KAPITOLA 2
TECHNICKÉ POŽADAVKY NA RÁDIOVÉ STANICE LODNÍ A POBŘEŽNÍ STANICE
2\\. 01
Všeobecné požadavky na konstrukci rádiové stanice
2\\. 01. 1
Rádiová stanice musí po stránce elektrické a mechanické konstrukce a povrchové úpravy vyhovovat uznávaným technickým pravidlům. Rádiové stanice splňující požadavky ČSN, evropských norem EN a ETS, které se jich týkají, se považují za vyhovující výše uvedeným technickým pravidlům.
2\\. 01. 2
Rádiová stanice musí být vybavena přepínačem volby kmitočtových kanálů, na kterém bude indikováno příslušné číslo kmitočtového kanálu uvedené v Dodatku 18 Radiokomunikačního řádu Mezinárodní telekomunikační unie(viz přílohu č. 1 této vyhlášky), na který je rádiová stanice nastavena. Číslo nastaveného kmitočtového kanálu musí být čitelné za všech podmínek vnějšího osvětlení.
2\\. 01. 3
Rádiová stanice musí být vybavena hlavním vypínačem všech jejich instalovaných zařízení s polohami vypnuto/zapnuto a jejich označením polohy.
2\\. 01. 4
Rádiová stanice musí být vybavena přepínačem pro snížení výstupního vysílacího výkonu podle této vyhlášky.
2\\. 01. 5
Všechny ovládací prvky, přístroje, ukazatele, vývody a přípojky včetně napájecího zdroje rádiové stanice musí být zřetelně označeny.
2\\. 01. 6
Rádiová stanice musí být vybavena mikrotelefonem, případně vývodem k připojení vnějšího reproduktoru.
2\\. 01. 7
K ovládání vysílání musí být užit neblokovaný tlačítkový vypínač (dále jen „vysílací tlačítko“) s ručním nebo nožním ovládáním.
2\\. 01. 8
Výrobcem musí být jednoznačně stanoveny požadavky na napájecí zdroje rádiové stanice včetně požadavků na napájecí baterie nebo akumulátory.
2\\. 01. 9
Rádiová stanice používaná v lodních stanicích musí být vhodná pro provoz na plavidlech.
2\\. 01. 10
Rádiová stanice musí být označena názvem nebo značkou výrobce a typem rádiové stanice.
2\\. 02
Výkon rádiové stanice
2\\. 02. 1
Výstupní výkon pevné (nepřenosné) rádiové stanice radiotelefonní služby na vodních cestách musí být v rozmezí 6 - 25 W, přičemž efektivní výstupní výkon (ERP) rádiové stanice musí být možno při provozu automaticky snížit na hodnoty podle této vyhlášky.
2\\. 02. 2
Výstupní výkon přenosné rádiové stanice radiotelefonní služby na vodních cestách musí být v rozmezí 0,1 - 1W.
2\\. 03
ATIS
2\\. 03. 1
Pevné (nepřenosné) rádiové stanice lodní stanice musí být vybaveny kódovacím zařízením pro vysílání a identifikaci identifikačního kódu rádiové stanice „ATIS“. Technické požadavky na zařízení ATIS jsou stanoveny Regionální úmluvou.
2\\. 03. 2
Požadavek odstavce 2. 03. 1 se nepoužije pro lodní stanice používané pouze v České republice.
2\\. 03. 3
Vysílání identifikačního signálu ATIS se uskutečňuje automaticky na všech zapnutých kanálech po uvolnění vysílacího tlačítka.
2\\. 03. 4
Výstupní výkon zařízení ATIS nesmí převýšit 25 W.
2\\. 04
Preventivní bezpečnostní opatření
Musí být učiněna taková opatření, aby rádiová stanice a její obsluha byly chráněny před účinky nadproudů a přepětí.
2\\. 05
Antény
2\\. 05. 1
Antény musí být v horizontální rovině všesměrové.
2\\. 05. 2
Antény se ziskem (vztaženo k půlvlnnému dipólu umístěnému ve stejné výšce jako uvažovaná anténa) lodní stanice nejsou povoleny.
2\\. 05. 3
Antény musí být namontovány ve svislé poloze tak, aby byly vzdáleny minimálně 4 m (jestliže je to technicky možné) ode všech větších kovových těles, která je přesahují výškou.
2\\. 05. 4
Nejvyšší bod antény lodní stanice nesmí být umístěn výše než 12 m nad čárou ponoru naloženého plavidla.
2\\. 05. 5
Pokud rádiové stanice lodní stanice nejsou připojeny ke společné anténě, ale každá ke své anténě, pak musí být provedena vhodná opatření k přiměřenému potlačení vazby mezi těmito anténami.
2\\. 05. 6
Antény přenosných rádiových stanic musí být zabudované nebo nástavné.
2\\. 06
Možnost zaznamenávaní zpráv
Lodní a pobřežní rádiová stanice může být vybavena zařízením na zaznamenávání rádiových zpráv pracujícím na určených kmitočtových kanálech.
2\\. 07
Scanner
Lodní a pobřežní rádiová stanice může být vybavena scannerem pro sledování určených kmitočtových kanálů.
2\\. 08
Výjimky z technických požadavků na rádiové stanice lodních a pobřežních stanicpobřežních stanic radiotelefonní služby na vodních cestách nenarušující fungování této služby povoluje v odůvodněných případech Český telekomunikační úřad.
1)
Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
Opatření č. 87/1972 Federálního ministerstva spojů – Předpis o rádiových stanicích pohyblivé plavební služby.
2)
§ 19 zákona č. 110/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Jednotné pravidlo č. 2/R/2000 – Národní kmitočtová tabulka Ministerstva dopravy a spojů České republiky – Český telekomunikační úřad.
3)
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb.
4)
Vyhláška č. 23/1966 Sb., o vymezení pojmu vysílacích rádiových stanic a o jejich přechovávání, ve znění vyhlášky č. 92/1974 Sb.
5)
§ 9 odst. 1 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění zákona č. 358/1999 Sb.
6)
§ 33 odst. 1 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění zákona č. 358/1999 Sb.
Příloha č. 3 k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7)
Vyhláška č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách.
8)
Vyhláška č. 344/1991 Sb., kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České a Slovenské Federativní Republiky.
1)
Oprávněným orgánem je ve smyslu zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., Státní plavební správa a ve smyslu zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů, Český telekomunikační úřad.
2)
Druh plavidla stanovený § 2 vyhlášky Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách.
3)
Evidenční označení (jméno) plavidla je u plavidel plujících pod českou vlajkou poznávací znak plavidla – evidenční označení ve smyslu čl. 2. 01 odst. 1 písm. a) a čl. 2. 02 odst. 1 vyhlášky Federálního ministerstva dopravy č. 344/1991 Sb., kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České a Slovenské Federativní Republiky, uvedený v lodním osvědčení plavidla. U zahraničních plavidel je evidenčním označením úřední jméno plavidla vyznačené na plavidle a v jeho lodním osvědčení.
1)
Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů. |
Vyhláška České národní banky č. 139/2000 Sb. | Vyhláška České národní banky č. 139/2000 Sb.
Vyhláška České národní banky o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 700. výročí měnové reformy Václava II. a zahájení ražby pražských grošů
Vyhlášeno 23. 5. 2000, datum účinnosti 21. 6. 2000, částka 41/2000
* § 1 - (1) K 700. výročí měnové reformy Václava II. a zahájení ražby pražských grošů se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“).
* § 2 - (1) Na lící dvousetkoruny je stylizovaný velký státní znak České republiky. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“, částečně překrytý státním znakem, je v neuzavřeném opisu při levém, horním a pravém okraji dvousetkoruny. Při spodním okraji dvousetkoruny je umístěn
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 21. června 2000.
Aktuální znění od 21. 6. 2000
139
VYHLÁŠKA
České národní banky
ze dne 4. května 2000
o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 700. výročí měnové reformy Václava II. a zahájení ražby pražských grošů
Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance:
§ 1
(1)
K 700. výročí měnové reformy Václava II. a zahájení ražby pražských grošů se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“).
(2)
Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“).
(3)
Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,40 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *“. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %.
§ 2
(1)
Na lící dvousetkoruny je stylizovaný velký státní znak České republiky. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“, částečně překrytý státním znakem, je v neuzavřeném opisu při levém, horním a pravém okraji dvousetkoruny. Při spodním okraji dvousetkoruny je umístěn fragment pečeti Václava II., který zčásti zakrývá spodní okraj státního znaku. Označení nominální hodnoty mince „200“ je umístěno vlevo a zkratka peněžní jednotky „Kč“ vpravo od fragmentu pečeti. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je umístěna vpravo vedle zkratky peněžní jednotky.
(2)
Na rubu dvousetkoruny je uprostřed umístěna postava krále Václava II. na trůně s žezlem v ruce v dobovém vyobrazení, pod trůnem je stylizovaný rostlinný ornament. Po levé straně postavy je mírně v pozadí umístěna lícní strana pražského groše, po pravé straně jeho rubová strana. Obě strany pražského groše jsou sedící postavou částečně překryty. Při horním okraji dvousetkoruny je neuzavřený opis „PRAŽSKÝ GROŠ✦“ a letopočty „1300“ a „2000“, při spodním okraji neuzavřený opis „MĚNOVÁ REFORMA VÁCLAVA II✦“. Letopočty od sebe odděluje drobný ornament. Oba opisy jsou částečně zakryty vyobrazením pražského groše a sedící postavy. Autorem návrhu dvousetkoruny je akademický sochař Jiří Věneček. Iniciály jeho jména „jv“ jsou umístěny při pravém horním rohu podstavce trůnu.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 21. června 2000.
Guvernér:
v z. Ing. Dědek, CSc. v. r.
viceguvernér
12kB
13kB |
Zákon č. 145/2000 Sb. | Zákon č. 145/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění zákona č. 110/1997 Sb.
Vyhlášeno 12. 6. 2000, datum účinnosti 1. 9. 2000, částka 46/2000
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o České obchodní inspekci
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o ochraně spotřebitele
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2003 (146/2002 Sb.)
145
ZÁKON
ze dne 10. května 2000,
kterým se mění zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění zákona č. 110/1997 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o České obchodní inspekci
Čl. I
Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 240/1992 Sb., zákona č. 22/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 189/1999 Sb. a zákona č. 71/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odstavec 1 zní:
„(1)
Česká obchodní inspekce kontroluje právnické a fyzické osoby prodávající nebo dodávající výrobky a zboží na vnitřní trh, poskytující služby nebo vyvíjející jinou podobnou činnost na vnitřním trhu (dále jen „kontrolované osoby“), pokud podle zvláštních právních předpisů nevykonává dozor jiný správní úřad.“.
2.
V § 2 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 1), 1a) a 1b) zní:
„(2)
Česká obchodní inspekce kontroluje
a)
dodržování podmínek stanovených k zabezpečení jakosti zboží nebo výrobků včetně zdravotní nezávadnosti, podmínek pro skladování a dopravu a požadavků na osobní hygienu a hygienickou nezávadnost provozu,
b)
zda se při prodeji zboží používají ověřená měřidla, pokud ověření podléhají, a zda používaná měřidla odpovídají zvláštním právním předpisům, technickým normám, jiným technickým předpisům, popřípadě schválenému typu,1)
c)
dodržování dohodnutých nebo stanovených podmínek a kvality poskytovaných služeb,
d)
dodržování ostatních podmínek stanovených zvláštními právními předpisy nebo jinými závaznými opatřeními pro provozování nebo poskytování činností uvedených v odstavci 1,
e)
zda bylo při uvádění stanovených výrobků na trh vydáno prohlášení o shodě a zda vlastnosti stanovených výrobků uvedených na trh odpovídají stanoveným podmínkám vydaného prohlášení o shodě,1a)
f)
zda nedochází ke klamání spotřebitele.1b)
1)
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb.
1a)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
1b)
§ 8 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 145/2000 Sb.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 1b) se označuje jako poznámka pod čarou č. 1c), a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
3.
V § 2 odst. 3 se za slova „kontrolu potravin“ vkládá slovo „, pokrmů“ a slova „a kontroly přípravy jídel a nápojů“ se zrušují.
4.
V § 3 písm. a) se za slovem „nedostatky“ čárka nahrazuje spojkou „a“ a slova „a osoby odpovědné za jejich vznik nebo trvání“ se zrušují.
5.
V § 3 písmeno e) zní:
„e)
provádí rozbory nebo zajišťuje provedení rozborů k ověření jakosti a bezpečnosti výrobků nebo zboží nebo pro účely kontroly, zda nedochází ke klamání spotřebitele,1b) s výjimkou potravin, pokrmů a tabákových výrobků; provedení těchto rozborů zajišťuje u příslušných orgánů nebo osob; na náklady kontrolovaných osob provádí rozbory nebo jejich provedení požaduje jen tehdy, byla-li rozborem zjištěna neodpovídající jakost a bezpečnost výrobků nebo zboží nebo jestliže bylo prokázáno klamání spotřebitele,“.
6.
V § 4 odst. 1 se na konci písmena b) doplňují tato slova: „a též totožnost fyzických osob, které při kontrole zastupují kontrolované osoby, a oprávnění těchto osob k zastupování,“.
7.
V § 4 odst. 1 písm. d) větě první se za slovo „potravin“ vkládají slova „, pokrmů a tabákových výrobků, nebo k posouzení, zda nedochází ke klamání spotřebitele1b)“.
8.
V § 4 se na konci odstavce 2 doplňují tato slova: „bez vyzvání“.
9.
V § 4 se na konci odstavce 3 doplňují tato slova: „, s výjimkou podání potřebných informací pro účely a v rámci trestního řízení.“.
10.
Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně poznámky pod čarou č. 3) zní:
㤠5a
(1)
Inspektoři České obchodní inspekce jsou oprávněni
a)
provádět kontrolu, zda nedochází ke klamání spotřebitele,1b) na základě vlastního podnětu nebo podnětu jiného státního orgánu, dále na základě podnětu spotřebitele, nebo jiné osoby, která prokáže právní zájem ve věci; podat podnět ke kontrole může též majitel nebo spolumajitel patentu, majitel autorského osvědčení, majitel ochranné známky, majitel autorského práva nebo jiného práva chráněného autorským zákonem nebo majitel práva k zapsanému průmyslovému vzoru nebo užitnému vzoru nebo jeho zástupce (dále jen „majitel práva duševního vlastnictví“),
b)
vyzvat majitele práva duševního vlastnictví k předložení dokumentace potřebné k posouzení, zda nedochází ke klamání spotřebitele.3)
(2)
Česká obchodní inspekce informuje toho, kdo podal podnět, o zjištěném klamání spotřebitele3) nebo o zjištěných nedostatcích a jejich příčinách.
3)
§ 8 odst. 2 zákona č. 634/1992 Sb., ve znění zákona č. 145/2000 Sb.
Zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 121/2000 Sb.“.
11.
V § 6 se vkládá nový odstavec 1, který včetně poznámek pod čarou č. 3a) a 3b) zní:
„(1)
Česká obchodní inspekce je oprávněna přizvat k účasti na kontrole osoby odborně způsobilé podle zvláštních právních předpisů,3a) je-li to odůvodněno povahou kontrolní činnosti. Tyto osoby mají práva a povinnosti inspektorů podle tohoto zákona v rozsahu pověření daného jim Českou obchodní inspekcí. Odborně způsobilé osoby nemohou být pověřeny ukládat opatření a sankce podle tohoto nebo jiných zákonů.3b)
3a)
Například § 11 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
3b)
Například zákon č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb.“.
Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.
12.
V § 6 odstavec 2 zní:
„(2)
Kontrolované osoby jsou povinny umožnit inspektorům a odborně způsobilým osobám přizvaným k účasti na kontrole plnit jejich úkoly související s výkonem kontroly.“.
13.
V § 7 odst. 1 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 3c) zní:
„a)
nákup, dodávku, prodej nebo použití výrobků nebo zboží, které neodpovídají požadavkům zvláštních právních předpisů3c) pro činnosti uvedené v § 2,
3c)
Například zákon č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
14.
Za § 7a se vkládá nový § 7b, který zní:
㤠7b
(1)
Inspektor je povinen při prokázaném zjištění nabídky, prodeje nebo skladování výrobků nebo zboží, které neodpovídají zvláštním právním předpisům,3) uložit zajištění těchto výrobků nebo zboží. Inspektor ústně oznámí opatření o zajištění výrobků nebo zboží kontrolované osobě nebo osobě zúčastněné při kontrole a neprodleně vyhotoví úřední záznam, ve kterém bude uveden i důvod zajištění, popis zajištěných výrobků nebo zboží a jejich množství. Inspektor předá kopii úředního záznamu kontrolované osobě.
(2)
Česká obchodní inspekce je oprávněna uskladnit zajištěné výrobky nebo zboží, které neodpovídají zvláštním právním předpisům,3) mimo dosah kontrolované osoby. Kontrolovaná osoba je povinna zajištěné výrobky nebo zboží inspektorovi vydat. Odmítá-li vydání, budou tyto výrobky nebo zboží kontrolované osobě odňaty. O vydání nebo odnětí sepíše inspektor úřední záznam. Náklady na skladování hradí kontrolovaná osoba, u které bylo nabízení, prodej nebo skladování takovýchto výrobků nebo zboží zjištěno. Kontrolovaná osoba není povinna uhradit náklady na uskladněné výrobky, jestliže se prokáže, že výrobky nebo zboží zvláštním právním předpisům3) odpovídají.
(3)
Proti uloženému opatření o zajištění výrobků nebo zboží, které neodpovídají zvláštním právním předpisům,3) může kontrolovaná osoba podat do 3 pracovních dnů ode dne seznámení s uloženým opatřením písemné námitky místně příslušnému inspektorátu. Námitky nemají odkladný účinek. Ředitel inspektorátu rozhodne o námitkách bez zbytečných průtahů. Jeho rozhodnutí je konečné. Písemné rozhodnutí o námitkách se doručí kontrolované osobě.
(4)
Zajištění výrobků nebo zboží, které neodpovídají zvláštním právním předpisům,3) trvá do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání, případně do doby, kdy bude prokázáno, že se nejedná o takovéto výrobky nebo zboží. Zrušení opatření o zajištění výrobků nebo zboží, o kterých se prokáže, že odpovídají zvláštním právním předpisům,3) provede písemně ředitel inspektorátu. Písemnost se doručí kontrolované osobě. Pokud bylo zrušeno opatření o zajištění, musí být kontrolované osobě zajištěné výrobky nebo zboží bez zbytečných průtahů vráceny v neporušeném stavu, s výjimkou výrobků nebo zboží použitých pro posouzení. O vrácení sepíše inspektor písemný záznam.
(5)
Ředitel inspektorátu uloží rozhodnutím kromě pokuty i propadnutí nebo zabrání výrobků nebo zboží, které neodpovídají zvláštním právním předpisům.3) Vlastníkem propadnutých nebo zabraných výrobků nebo zboží se stává stát. Ředitel inspektorátu zároveň rozhodne o jejich zničení. Je-li rozhodnutí pravomocné, zničení se provede úředně pod dohledem tříčlenné komise jmenované ředitelem inspektorátu. O zničení sepíše komise protokol. Zničení se provede na náklad kontrolované osoby, která tyto výrobky nebo zboží nabízela, prodávala nebo skladovala.“.
15.
V § 9 odstavec 1 zní:
„(1)
Ředitel inspektorátu uloží kontrolované osobě, která
a)
nedodrží dohodnutý nebo stanovený termín nebo rozsah služby nebo neposkytne službu v požadované kvalitě,
b)
použije úředně neověřená měřidla, pokud ověření podléhají, nebo měřidla neodpovídající zvláštním právním předpisům, technickým normám, jiným technickým předpisům, případně schválenému typu,
c)
nedodrží stanovené požadavky na osobní hygienu nebo hygienickou nezávadnost provozu, popřípadě jiné požadavky stanovené k zabezpečení zdravotní nezávadnosti zboží nebo výrobků a jejich bezpečného používání,
d)
poruší ostatní podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro činnosti uvedené v § 2 odst. 1 a 2, pokud právo uložit sankční postih nemá jiný správní úřad, nebo
e)
nesplní opatření uložená podle tohoto zákona,
pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Za opakované porušení povinností v průběhu jednoho roku ode dne poslední kontroly lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 3) se zrušuje.
16.
V § 9 odst. 2 se částka „2 000 Kčs“ nahrazuje částkou „5 000 Kč“.
17.
V § 9 odst. 3 se částka „5 000 Kčs“ nahrazuje částkou „50 000 Kč“.
18.
V § 9 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se ředitel inspektorátu o porušení povinnosti podle odstavců 1 až 3 dověděl, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Pokutu nelze uložit, uplynuly-li od porušení 3 roky.“.
19.
V § 9 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
20.
§ 11 se zrušuje.
21.
V § 12 odst. 1 se slova „a u kontrolované fyzické osoby též k míře zavinění“ zrušují.
22.
V § 12 se doplňují odstavce 4 a 5, které včetně poznámek pod čarou č. 3d) a 3e) znějí:
„(4)
Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.
(5)
Pokutu vybírá Česká obchodní inspekce a vymáhá územní finanční orgán3d) podle zvláštního právního předpisu.3e)
3d)
Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
3e)
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“.
23.
V § 13 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
se správními úřady a orgány územní samosprávy v oblasti přenesené působnosti, jakož i s jinými státními orgány a institucemi, jejichž spolupráce je nezbytná pro výkon kontroly,“.
24.
V § 13 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
25.
V § 13 odst. 3 se slovo „organizace“ nahrazuje slovem „osoby“.
26.
V § 15 se slova „ministerstvo obchodu a cestovního ruchu České republiky, federální ministerstvo obrany, federální ministerstvo vnitra, ministerstvo vnitra České republiky a ministerstvo spravedlnosti České republiky“ nahrazují slovy „Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti“.
27.
V § 17 odstavec 1 zní:
„(1)
Nestanoví-li tento zákon jinak, vztahuje se na řízení podle tohoto zákona správní řád.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o ochraně spotřebitele
Čl. II
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb. a zákona č. 64/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které včetně poznámek pod čarou č. 4b) až 4e) zní:
„r)
výrobkem nebo zbožím porušujícím některá práva duševního vlastnictví se rozumí
1.
padělek, jímž je výrobek nebo zboží, včetně jeho obalu, na němž je bez souhlasu majitele ochranné známky umístěno označení stejné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou, porušující práva majitele ochranné známky podle zvláštního právního předpisu,4b) dále veškeré věci nesoucí takové označení (značky, loga, etikety, nálepky, prospekty, návody k použití, doklady o záruce apod.), a to i tehdy, jsou-li uváděny samostatně, a samostatné obaly, na nichž je umístěno takové označení,
2.
nedovolená napodobenina, jíž je výrobek nebo zboží, které je rozmnoženinou nebo zahrnuje rozmnoženinu vyrobenou bez souhlasu majitele autorských nebo příbuzných práv nebo bez souhlasu majitele práv k průmyslovému vzoru, jestliže pořízení rozmnoženiny porušuje tato práva podle zvláštních právních předpisů,4c)
3.
výrobek nebo zboží, porušující práva majitele patentu4d) nebo užitného vzoru4e) nebo práva majitele dodatkového ochranného osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin podle zvláštního právního předpisu.4d)
4b)
Zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů.
4c)
Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.
4d)
Zákon č. 527/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
4e)
Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000 Sb.“.
2.
V § 8 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Za klamání spotřebitele se považuje také nabídka nebo prodej výrobků nebo zboží porušujících některá práva duševního vlastnictví, jakož i skladování těchto výrobků nebo zboží za účelem nabídky nebo prodeje.
(3)
Odpovědnosti za klamání spotřebitele se nelze zprostit poukazem na skutečnost, že potřebné nebo správné údaje neposkytl výrobce, dovozce nebo dodavatel.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.
3.
V § 8 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Skladováním výrobků nebo zboží porušujících práva k duševnímu vlastnictví se pro účely tohoto zákona rozumí jejich umístění ve skladových prostorách, dopravních prostředcích, kancelářích nebo jiných nebytových prostorách a v prodejních místech včetně stánkového prodeje.“.
4.
Za § 8 se vkládá nový § 8a, který zní:
㤠8a
(1)
Majitel nebo spolumajitel patentu, majitel autorského osvědčení, majitel ochranné známky, majitel autorského práva nebo jiného práva chráněného autorským zákonem nebo majitel práva k zapsanému průmyslovému vzoru nebo užitnému vzoru nebo jeho zástupce (dále jen „majitel práva duševního vlastnictví“) je povinen na vyzvání předložit dozorovému orgánu dokumentaci potřebnou k provedení posouzení výrobků nebo zboží, a to ve lhůtě do 15 pracovních dnů ode dne vyrozumění. Odpovídá za to, že předaná dokumentace je pravdivá, přesná, úplná a platná. Je povinen dozorovému orgánu neprodleně oznámit veškeré změny, které mohou mít vliv na správnost posuzování výrobků nebo zboží. Pokud dozorový orgán má pochybnosti o oprávněnosti nebo věcné správnosti předložené dokumentace, písemně vyrozumí majitele práva duševního vlastnictví o této skutečnosti. Majitel práva duševního vlastnictví podá ve lhůtě 15 dnů od doručení takového vyrozumění písemné stanovisko ke zjištěným vadám dokumentace.
(2)
Vykonává-li dozorový orgán kontrolu na podnět majitele práva duševního vlastnictví nebo jiné osoby, která prokázala právní zájem ve věci, jsou tyto osoby povinny složit přiměřenou jistotu (dále jen „jistota“) za účelem úhrady nákladů dozorového orgánu v případech, kdy kontrolou nebude prokázána oprávněnost podnětu. Výši jistoty stanoví vedoucí dozorového orgánu. Základem pro výpočet výše jistoty jsou průměrné náklady na výkon kontrolní činnosti za jednoho kontrolního pracovníka a den podle skutečnosti předcházejícího roku. Jistotu je majitel práva duševního vlastnictví nebo osoba, která prokázala právní zájem ve věci, povinen složit na účet dozorového orgánu do 15 dnů od podání podnětu. Nebude-li jistota ve stanoveném termínu složena, nemá dozorový orgán povinnost podnět prošetřit.
(3)
Prokáže-li se kontrolou oprávněnost podnětu, je dozorový orgán povinen poukázat zpět složenou jistotu do 10 dnů od ukončení kontroly. Nebude-li prokázána oprávněnost podnětu, dozorový orgán zúčtuje skutečně vynaložené náklady na provedenou kontrolu. V případě, že bude částka skutečně vynaložených nákladů dozoru nižší než výše jistoty, je dozorový orgán povinen majiteli práva duševního vlastnictví nebo osobě, která prokázala právní zájem ve věci, poukázat zpět do 10 dnů zjištěný rozdíl. V případě, že skutečně vynaložené náklady budou vyšší než složená jistota, je majitel práva duševního vlastnictví nebo osoba, která prokázala právní zájem ve věci, povinen uhradit rozdíl do výše skutečně vynaložených nákladů do 10 dnů ode dne doručení vyrozumění.
(4)
V případě, kdy majitel práva duševního vlastnictví předá dozorovému orgánu nepravdivou, nepřesnou, neúplnou nebo neplatnou dokumentaci a vznikne-li na základě těchto podkladů rozhodnutím dozorového orgánu kontrolované osobě škoda, odpovídá za tuto škodu majitel práva duševního vlastnictví.“.
5.
V § 12 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 11) zní:
„(1)
Prodávající je povinen informovat v souladu s cenovými předpisy11) spotřebitele o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb zřetelným označením výrobku cenou nebo informaci o ceně výrobků či služeb jinak vhodně zpřístupnit.
11)
§ 13 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb.§ 5 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění vyhlášky č. 580/1992 Sb.“.
6.
V § 16 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova, která včetně poznámky pod čarou č. 12a) znějí: „, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.12a)
12a)
§ 31 odst. 12 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 356/1999 Sb.“.
7.
V § 18 se doplňují odstavce 4 až 8, které znějí:
„(4)
Prodávající je povinen informovat spotřebitele o peněžní částce za výkup vratných zálohovaných obalů a tuto informaci na viditelném místě zpřístupnit.
(5)
Výše peněžní částky za výkup vratných zálohovaných obalů se stanoví dohodou mezi výrobcem, dodavatelem a prodávajícím. Výrobci, dodavatelé a prodávající jsou povinni tuto částku dodržovat ve vzájemném obchodním styku. Prodávající je povinen uplatnit dohodnutou peněžní částku vůči spotřebiteli při prodeji i zpětném výkupu.
(6)
Výrobce nebo dodavatel je povinen informovat prodávajícího o připravované změně peněžní částky za dodávané vratné zálohované obaly nejméně 60 kalendářních dnů před změnou dohody podle odstavce 5. Po tuto dobu nesmí být výkup vratných zálohovaných obalů zastaven.
(7)
O změně peněžní částky za vykupované vratné zálohované obaly nebo o ukončení výkupu vratných zálohovaných obalů je prodávající povinen informovat spotřebitele po dobu nejméně 30 kalendářních dnů před dnem provedení změny nebo ukončení výkupu. Po tuto dobu nesmí být výkup těchto obalů zastaven.
(8)
Výrobce nebo dodavatel je povinen o připravované změně druhu vratného zálohovaného obalu nebo o ukončení výkupu vratného zálohovaného obalu informovat prodávajícího nejméně 180 kalendářních dnů před realizací. Po tuto dobu nesmí být výkup těchto obalů zastaven.“.
8.
V § 23 odst. 1 se za slova „s výjimkou dozoru podle odstavce 4“ vkládá text „a § 8a“ a text „§ 7 až 9“ se nahrazuje textem „§ 7, 8 a 9“.
9.
V § 23 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Dozorovým orgánem podle § 8a jsou orgány uvedené v odstavcích 1, 3 a 6.“.
Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7.
10.
V § 23 odst. 3 se za text „§ 10 odst. 1 písm. c)“ vkládá text „a § 10 odst. 4“.
11.
V § 23 odst. 5 se text „§ 7, 8 a 9“ nahrazuje textem „§ 7, § 8 odst. 1 a 4 a § 9“.
12.
V § 23 se odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 20) zrušuje.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6.
13.
V § 23 odst. 6 se text „§ 8 až 10“ nahrazuje textem „§ 8, 9 až 11“.
14.
V § 23 se doplňují odstavce 7 a 8, které včetně poznámek pod čarou č. 21a) až 21d) znějí:
„(7)
Celní orgány, které provedly dozor na trhu dle zvláštních právních předpisů21a) a zjistily výrobky nebo zboží, které naplňují znaky porušení ustanovení § 8 odst. 2, a bylo-li prokázáno, že se nejedná o výrobky nebo zboží pod celním dohledem, jsou oprávněny takovéto výrobky nebo zboží zajistit. Zjištění a zajištěné výrobky nebo zboží postoupí příslušnému dozorovému orgánu21b) k provedení dalšího řízení.
(8)
Inspektor České obchodní inspekce nebo České zemědělské a potravinářské inspekce, který provedl dozor na trhu podle tohoto zákona a zjistil výrobky nebo zboží, které naplňují znaky porušení ustanovení § 8 odst. 2, a bylo-li prokázáno, že se jedná o výrobky nebo zboží pod celním dohledem,21c) je oprávněn takovéto výrobky nebo zboží zajistit. Zjištění a zajištěné výrobky nebo zboží postoupí příslušnému celnímu orgánu21a), 21d) k provedení celního řízení a dalšího řízení.
21a)
§ 1 a 9 zákona č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů.
21b)
Zákon č. 63/1986 Sb., ve znění pozdějších přepisů.
Zákon č. 64/1986 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
21c)
§ 47 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon.
21d)
§ 11 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 113/1997 Sb.“.
15.
V § 24 odst. 1 se text „§ 8 odst. 1 a 2“ nahrazuje textem „§ 8 odst. 1, 2, 3 a 4, § 8a odst. 1“, částka „500 000 Kčs“ se nahrazuje částkou „1 000 000 Kč“ a částka „1 000 000 Kčs“ se nahrazuje částkou „2 000 000 Kč“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 146/2000 Sb. | Zákon č. 146/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 12. 6. 2000, datum účinnosti 12. 6. 2000, částka 46/2000
* Čl. I - Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 12. 6. 2000
146
ZÁKON
ze dne 10. května 2000,
kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 2 se za větu první vkládá nová věta, která zní: „Každý je oprávněn do leteckého rejstříku nahlížet a požadovat od Úřadu opis nebo výpis zapsaných údajů nebo potvrzení, že údaj v leteckém rejstříku zapsán není.“.
2.
V § 4 odst. 2 písmeno e) zní:
„e)
zřízení zástavního práva k letadlu, součástem letadla a náhradním dílům k letadlu a jeho součástem,“.
3.
Za § 5 se vkládají nové § 5a a 5b, které znějí:
㤠5a
(1)
Žádost o zapsání zástavního práva k letadlu podává vlastník letadla spolu se zástavním věřitelem.
(2)
Žádost o zapsání zástavního práva k letadlu zapsanému v leteckém rejstříku musí obsahovat
a)
obchodní jméno nebo název a sídlo nebo jméno a bydliště zástavce a zástavního věřitele,
b)
určení pohledávky, pro kterou bylo zástavní právo zřízeno, včetně výše a doby splatnosti pohledávky,
c)
označení letadla, k němuž se zřizuje zástavní právo, obsahující údaj o typu letadla, rejstříkovou značku letadla a výrobní číslo letadla.
(3)
Žádost o zapsání zástavního práva k letadlu zapsanému v leteckém rejstříku musí být doložena dokladem o zřízení zástavního práva k letadlu.
(4)
Jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro zápis zástavního práva do leteckého rejstříku, Úřad provede zápis a vyrozumí o tom žadatele a zástavce.
(5)
Smluvní zástavní právo k letadlu vzniká dnem zápisu zástavního práva do leteckého rejstříku podle pořadí došlých žádostí. Smluvní zástavní práva zapsaná v leteckém rejstříku před účinností tohoto zákona, pokud nadále trvají, se považují za zástavní práva vzniklá dnem, kdy byla zapsána do leteckého rejstříku.
(6)
Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis zástavního práva k letadlu do leteckého rejstříku, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.
§ 5b
(1)
Smlouvy o převodu vlastnického práva k letadlu musí mít písemnou formu. Převod vlastnictví a zástavního práva k letadlu zapsanému do leteckého rejstříku nabývá účinnosti dnem zápisu do leteckého rejstříku.
(2)
K převodu vlastnictví zastaveného letadla je zapotřebí souhlasu zástavního věřitele.
(3)
Zástavní věřitel, jehož zástavní právo je zapsáno v leteckém rejstříku, je při výkonu rozhodnutí oprávněn domáhat se přednostního uspokojení z prodeje letadla před jiným zástavním věřitelem, nejde-li o věřitele, jehož zástavní právo bylo v leteckém rejstříku zapsáno dříve, jakož i věřitelem, který má k letadlu právo zadržovací.
4.
V § 6 odst. 1 se za slova „v leteckém rejstříku“ vkládají slova „vlastník letadla, zástavní věřitel a osoby, jichž se zápis v leteckém rejstříku týká“ a slova „je povinen“ se nahrazují slovy „jsou povinni“.
5.
V § 6 odst. 2 se za slova „na žádost provozovatele“ vkládají slova „nebo vlastníka“.
6.
V § 6 odst. 2 se před poslední větu vkládá nová věta, která zní: „Nejde-li o prodej letadla při výkonu rozhodnutí, může Úřad provést výmaz letadla z leteckého rejstříku pouze v případě, že s výmazem vyslovili souhlas všichni držitelé práv vztahujících se k letadlu zapsanému do leteckého rejstříku.“.
7.
Za § 6 se vkládají nové § 6a a 6b, které znějí:
㤠6a
Výmaz zápisu zástavního práva k letadlu zapsanému v leteckém rejstříku provede Úřad na žádost zástavního věřitele nebo z vlastního podnětu na základě dokladu prokazujícího zánik zástavního práva. O provedeném výmazu zápisu zástavního práva vyrozumí Úřad vlastníka letadla, zástavce, není-li současně vlastníkem letadla, a zástavního věřitele.
§ 6b
(1)
Na vznik zástavních práv k součástem letadel a náhradním dílům k letadlu a jeho součástem a zápis těchto práv do leteckého rejstříku, jakož i na výmaz zástavních práv k součástem letadel a náhradním dílům k letadlu a jeho součástem z leteckého rejstříku se vztahují ustanovení § 5a a 6a obdobně.
(2)
Vlastník náhradních dílů k letadlu a jeho součástem, na kterých vázne zástavní právo zapsané v leteckém rejstříku, musí zajistit jejich
a)
umístění ve skladu odděleně od jiných náhradních dílů,
b)
opatření viditelným označením o existenci zástavního práva s uvedením obchodního jména zástavního věřitele a leteckého rejstříku, v němž je zástavní právo zapsáno.“.
8.
V § 102 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
9.
V § 102 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 12), 13) a 14) zní:
„(2)
Provozovatelé letišť a leteckých staveb, osoby pověřené provozováním leteckých služeb, provozovatelé leteckých činností a ostatní osoby zúčastněné na civilním letectví jsou povinni dodržovat letecké předpisy, které jsou v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, vydávány
a)
Mezinárodní organizací pro civilní letectví,12)
b)
Sdružením leteckých úřadů podle předpisů Evropských společenství,13) a
c)
Evropskou organizací pro bezpečnost leteckého provozu EUROCONTROL,14)
a to ve znění přijatém Českou republikou zastoupenou Ministerstvem dopravy a spojů. Tyto předpisy se uveřejňují v Letecké informační příručce a jsou k dispozici na Ministerstvu dopravy a spojů a na Úřadu.
12)
Úmluva č. 147/1947 Sb., o mezinárodním civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů.
13)
Nařízení Rady ES č. 3922/91 EEC z 16. prosince 1991 k harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví, ve znění nařízení Rady ES č. 2176/96 EEC.
14)
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 159/1996 Sb., o Mezinárodní úmluvě o spolupráci při zajišťování bezpečnosti letového provozu - Evropská organizace pro bezpečnost leteckého provozu (EUROCONTROL).“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 149/2000 Sb. | Zákon č. 149/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 13. 6. 2000, datum účinnosti 1. 8. 2000, částka 47/2000
* ČÁST TŘETÍ - Změna živnostenského zákona
* ČÁST ČTVRTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
* ČÁST PÁTÁ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 4. 2012 (375/2011 Sb.)
149
ZÁKON
ze dne 16. května 2000,
kterým se mění zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST TŘETÍ
Změna živnostenského zákona
Čl. III
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb. a zákona č. 124/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 2 písm. a) se slova „a zubních techniků“ zrušují.
2.
V § 31 odst. 12 se ve větě první slova „je povinen vydávat“ nahrazují slovy „je povinen vydat na žádost zákazníka“.
3.
V příloze č. 3 Koncesované živnosti skupina 304 ve sloupci 1 se text „Výroba a opravy zubních náhrad“ zrušuje, ve sloupci 2 se text „středoškolské odborné vzdělání v oboru zubní technik, 6 let praxe v oboru bez přerušení, pomaturitní specializační studium ve vzdělávacím zařízení schváleném Ministerstvem zdravotnictví (kritéria platí i pro odborné zástupce)“ zrušuje a ve sloupci 4 se text „Ministerstvo zdravotnictví“ zrušuje.
4.
V příloze č. 3 SKUPINA 307: Výroba chemických výrobků, u oboru živnosti Nákup, skladování a prodej hromadně vyráběných léčivých přípravků, které se mohou podle rozhodnutí o registraci prodávat bez lékařského předpisu i mimo lékárny, se ve sloupci 5 slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 4 a § 7 písm. l)“.
ČÁST ČTVRTÁ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Čl. IV
1.
Prodejci vyhrazených léčiv, kteří nabyli živnostenské oprávnění k prodeji vyhrazených léčiv před účinností tohoto zákona, jsou povinni ohlásit tuto skutečnost Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv do 6 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. Za nesplnění této povinnosti je možno uložit prodejci vyhrazených léčiv pokutu podle živnostenského zákona.
2.
Seznam vyhrazených léčiv stanovený vyhláškou Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva zemědělství č. 21/1998 Sb., kterou se stanoví vyhrazená léčiva a správná praxe prodejců vyhrazených léčiv, pozbývá platnosti 12 měsíců po nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud držitel rozhodnutí o registraci vyhrazeného léčivého přípravku uvedeného ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva zemědělství č. 21/1998 Sb., kterou se stanoví vyhrazená léčiva a správná praxe prodejců vyhrazených léčiv, požádá o změnu registrace, kterou bude léčivý přípravek zařazen mezi vyhrazená léčiva (§ 2 odst. 19 zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění tohoto zákona), do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, je osvobozen od správního poplatku.
3.
Zařízení transfúzní služby jsou povinna, pokud chtějí vykonávat i nadále svoji činnost, do 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona získat povolení k výrobě podle § 41 písm. a) zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění tohoto zákona. Žádost o povolení k výrobě musí zařízení transfúzní služby podat nejpozději do 18 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. Po dobu do získání povolení k výrobě, nejdéle však do 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona, se na ně pohlíží jakoby stanovenou podmínku splňovala. Pro žádosti podané do 18 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona se lhůta stanovená pro rozhodování o vydání povolení k výrobě (§ 42 odst. 2 zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění tohoto zákona) prodlužuje na 180 dnů. Pokud zařízení transfúzní služby podá žádost o povolení k výrobě do 9 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona, je osvobozeno od správního poplatku.
4.
Lhůta 30 dnů podle § 25 odst. 1 zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění tohoto zákona, a lhůta 210 dnů podle § 25 odst. 2 zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění tohoto zákona, platí pro žádosti podané po uplynutí 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; o žádostech podaných do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se rozhodne nejpozději do 18 měsíců od jejich doručení, přičemž doba, po kterou bylo řízení přerušeno, se do této lhůty nezapočítává.
5.
Osoby, které vykonávaly registrovanou činnost v oboru „Zubní laborant“ jako nestátní zdravotnické zařízení podle zvláštního právního předpisu1) k 1. březnu 2000 a po tomto datu vykonávaly tuto činnost formou koncesované živnostiživnosti „Výroba a opravy zubních náhrad“ a které oznámí orgánu příslušnému k registraci podle zvláštního právního předpisu1) do 1 měsíce od účinnosti tohoto zákona, že hodlají pokračovat ve své činnosti jako nestátní zdravotnické zařízení, a nedošlo u nich ke změnám oproti skutečnostem uvedeným v původní registraci, nejsou povinny žádat o novou registraci. V ostatních případech se postupuje podle zvláštního právního předpisu.1)
ČÁST PÁTÁ
ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
Čl. V
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2000, s výjimkou čl. I bodu 60, pokud jde o ustanovení § 21 odst. 1 písm. e), f) a g), které nabývá účinnosti dnem 1. března 2001, a čl. III bodů 1, 2 a 3 a čl. IV bodu 4, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění zákona č. 160/1993 Sb. |
Zákon č. 150/2000 Sb. | Zákon č. 150/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 13. 6. 2000, datum účinnosti 1. 7. 2000, částka 47/2000
* Čl. I - Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb. a zákona č. 304/1997 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 7. 2000
150
ZÁKON
ze dne 16. května 2000,
kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb. a zákona č. 304/1997 Sb., se mění takto:
1.
§ 1 včetně nadpisu zní:
㤠1
Předmět úpravy
(1)
Zákon upravuje podmínky provozování silniční dopravy silničními motorovými vozidly (dále jen „vozidlo“) prováděné pro vlastní a cizí potřeby za účelem podnikání, jakož i práva a povinnosti právnických a fyzických osob s tím spojené a pravomoc a působnost orgánů státní správy na tomto úseku.
(2)
Ustanovení § 22 a 23 včetně souvisejících ustanovení o státním odborném dozoru a o pokutách se vztahují na veškerou silniční dopravu nebezpečných věcí (za účelem podnikání i za jiným účelem) po dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích a volném terénu s výjimkou dopravy těchto věcí prováděné ozbrojenými silami při plnění vlastních úkolů.
(3)
Ustanovení § 26 až 33 včetně souvisejících ustanovení o státním odborném dozoru a o pokutách se vztahují na veškeré provozování mezinárodní silniční dopravy (za účelem podnikání i za jiným účelem) s výjimkou dopravy prováděné ozbrojenými silami při plnění vlastních úkolů nebo dopravy prováděné podle odstavce 4.
(4)
Zákon se nevztahuje na provozování silniční dopravy pro soukromé potřeby fyzické osoby - provozovatele vozidla, členů jeho domácnosti a jiných osob, pokud není prováděna za úplatu.“.
2.
§ 2 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1), 1a), 2) a 3) zní:
㤠2
Základní pojmy
(1)
Silniční doprava je souhrn činností, jimiž se zajišťuje přeprava osob (linková osobní doprava, kyvadlová doprava, příležitostná osobní doprava, taxislužba), zvířat a věcí (nákladní doprava) vozidly, jakož i přemísťování vozidel samých po dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích a volném terénu.
(2)
Silniční doprava pro vlastní potřeby je doprava, kterou se zajišťuje podnikatelská činnost, k níž je osoba provozující silniční dopravu oprávněna podle zvláštních právních předpisů1) a při níž nedochází ke vzniku závazkového vztahu, jehož předmětem je přeprava osob, zvířat nebo věcí.
(3)
Silniční doprava pro cizí potřeby je doprava, při níž vzniká mezi provozovatelem silniční dopravy a osobou, jejíž přepravní potřeba se uspokojuje, závazkový vztah, jehož předmětem je přeprava osob, zvířat nebo věcí.
(4)
Vnitrostátní silniční doprava je doprava, kdy výchozí místo, cílové místo a celá dopravní cesta leží na území jednoho státu.
(5)
Mezinárodní silniční doprava je doprava, při níž místo výchozí a místo cílové leží na území dvou různých států, nebo doprava, při níž místo výchozí a cílové sice leží na území téhož státu, ale část jízdy se uskuteční na území jiného státu.
(6)
Linková osobní doprava je pravidelné poskytování přepravních služeb na určené trase dopravní cesty, při kterém cestující vystupují a nastupují na předem určených zastávkách. Linkovou osobní dopravu lze provozovat formou veřejné linkové dopravy nebo formou zvláštní linkové dopravy, a to jako vnitrostátní nebo mezinárodní. Přitom se rozumí
a)
veřejnou linkovou dopravou doprava, při které jsou přepravní služby nabízeny podle předem vyhlášených podmínek a jsou poskytovány k uspokojování přepravních potřeb; pokud je doprava uskutečňována pro potřeby města a jeho příměstských oblastí, jedná se o městskou autobusovou dopravu,
b)
zvláštní linkovou dopravou doprava určených vybraných skupin cestujících s vyloučením ostatních osob.
(7)
Mezinárodní kyvadlová doprava je osobní doprava, kterou jsou předem vytvořené skupiny cestujících přepravovány více jízdami tam a zpět ze stejné výchozí oblasti do stejné cílové oblasti. Tyto skupiny cestujících, které byly přepraveny do cílové oblasti, budou při pozdější jízdě přepraveny zpět do výchozí oblasti. První jízda zpět a poslední jízda tam v řadě kyvadlových jízd musí být uskutečněna bez cestujících, zavazadel nebo věcí.
(8)
Taxislužba je veřejná silniční doprava, kterou se zajišťuje přeprava osob a jejich zavazadel osobními vozidly s obsaditelností nejvýše devíti osob včetně řidiče; přepravní služby taxislužbou se nabízejí a objednávky k přepravě se přijímají prostřednictvím řidiče na stanovištích taxislužby, na veřejně přístupných pozemních komunikacích a jiných veřejných prostranstvích nebo prostřednictvím dispečinku taxislužby.
(9)
Radiodispečink taxislužby operativně zprostředkovává bezprostřední a pohotovou přepravu osob a jejich zavazadel pouze motorovými osobními vozidly taxislužby na základě telefonických objednávek.
(10)
Příležitostná osobní silniční doprava je neveřejná osobní doprava, která není linkovou osobní dopravou podle odstavce 6, mezinárodní kyvadlovou dopravou podle odstavce 7 a ani taxislužbou podle odstavce 8. Přijímání zakázek u tohoto druhu dopravy je možné výhradně cestou objednávky přepravní služby předem (písemně, telefonicky, faxem, elektronicky) v sídle nebo provozovně právnické osoby, v místě trvalého pobytu provozovatele nebo v místě podnikání u fyzické osoby.
(11)
Linkou je souhrn dopravních spojení na trase dopravní cesty určené výchozí a cílovou zastávkou a ostatními zastávkami, na níž jsou pravidelně poskytovány přepravní služby podle platné licence a podle schváleného jízdního řádu, a spojem je dopravní spojení v rámci linky, které je časově a místně určené jízdním řádem.
(12)
Provozovatel silniční dopravy (dále jen „dopravce“) je právnická nebo fyzická osoba, která provozuje silniční dopravu podle tohoto zákona. Tuzemský dopravce je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v České republice, která provozuje dopravu silničními motorovými vozidly, kterým byla přidělena státní poznávací značka Českou republikou. Zahraniční dopravce je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, která provozuje dopravu silničními motorovými vozidly, kterým byla přidělena státní poznávací značka cizím státem.
(13)
Náhradní autobusová doprava je veřejná linková doprava provozovaná namísto dočasně přerušené drážní dopravy na dráze celostátní, regionální, tramvajové, trolejbusové nebo na dráze speciální.1a)
(14)
Integrovanou dopravou se rozumí zajišťování dopravní obslužnosti území veřejnou osobní dopravou jednotlivými dopravci v silniční dopravě společně nebo dopravci v silniční dopravě společně s dopravci v jiném druhu dopravy nebo jedním dopravcem provozujícím více druhů dopravy, pokud se dopravci podílejí na plnění přepravní smlouvy podle smluvních přepravních a tarifních podmínek.
(15)
Kombinovaná doprava je systém přepravy zboží v jedné a téže přepravní jednotce (ve velkém kontejneru, výměnné nástavbě, odvalovacím kontejneru) nebo silničním vozidle, které při jedné jízdě využije též železniční nebo vodní dopravu. Svoz a rozvoz v rámci kombinované dopravy je silniční doprava přepravních jednotek kombinované dopravy a silničních vozidel, pokud využijí též železniční nebo vodní dopravu, z místa jejich nakládky, případně vykládky do překladiště kombinované dopravy nebo z překladiště kombinované dopravy do místa jejich vykládky, případně nakládky.
(16)
Okružní jízda je mezinárodní příležitostná přeprava osob na objednávku po předem vyhrazené okružní trase, na níž je stejným silničním vozidlem přepravována stejná skupina cestujících.
(17)
Celostátní informační systém o jízdních řádech je informační systém obsahující informace o přepravním spojení, který vede pro potřeby veřejnosti Ministerstvo dopravy a spojů nebo jím pověřená právnická osoba.
(18)
Veřejným zájmem v oblasti veřejné osobní dopravy se rozumí zájem státu na zajištění základních přepravních potřeb obyvatel. O uplatnění veřejného zájmu při zabezpečování dopravní obslužnosti rozhoduje příslušný orgán státní správy nebo samosprávy.
(19)
Tarif v silniční dopravě je sazebník cen za jednotlivé přepravní výkony při poskytování přepravních služeb a podmínky jejich použití.
(20)
Dopravními úřady podle tohoto zákona jsou okresní úřady.2) Pro městskou autobusovou dopravu je dopravním úřadem městský úřad, úřad města nebo magistrát.3)
1)
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
1a)
Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů.
3)
§ 58 odst. 5 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
§ 3 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 3a), 4), 4a), 4b) a 4c) zní:
㤠3
Povinnosti tuzemského dopravce
(1)
Tuzemský dopravce je povinen
a)
používat v silniční dopravě vozidlo, evidované v České republice se státní poznávací značkou České republiky, od jehož technické prohlídky a měření emisí neuplynula doba delší, než stanoví zvláštní právní předpis,3a)
b)
ve vnitrostátní dopravě zajistit, aby řidiči dodržovali ustanovení týkající se doby řízení, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku stanovená mezinárodní úmluvou, kterou je Česká republika vázána a která byla zveřejněna ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,4) pokud pro určité kategorie vozidel nestanoví prováděcí předpis doby odlišné,
c)
v mezinárodní dopravě zajistit dodržování mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla zveřejněna ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,4a) pokud se na tato vozidla vztahuje; v ostatních případech je povinen zajistit, aby řidiči dodržovali stejná ustanovení týkající se doby řízení, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku, jako je tomu ve vnitrostátní dopravě,
d)
zajistit, aby práce řidiče z povolání vykonávala osoba, která se zúčastnila školení řidičů z povolání a úspěšně absolvovala přezkoušení z pravidel silničního provozu,4b)
e)
zajistit, aby práce řidiče z povolání vykonávala osoba, která se podrobila pravidelné lékařské prohlídce a je podle této prohlídky k řízení motorových vozidel zdravotně způsobilá.4c)
(2)
Tuzemský dopravce provozující silniční dopravu vozidly určenými k přepravě osob je povinen vést záznam o provozu vozidla. Tento záznam je povinen uchovávat po dobu pěti let od ukončení přepravy. Toto ustanovení se nevztahuje na osobní vozidla používaná dopravcem k silniční dopravě pro vlastní potřebu. Způsob vedení záznamu o provozu vozidla stanoví prováděcí předpis.
(3)
Tuzemský dopravce provozující silniční dopravu vozidly určenými k přepravě osob a dopravce provozující silniční dopravu vozidly určenými k přepravě zvířat a věcí, jejichž celková hmotnost včetně přívěsu nebo návěsu přesahuje 3,5 tuny, je povinen vést záznam o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách. Tento záznam je povinen uchovávat po dobu pěti let od ukončení přepravy. Toto ustanovení se nevztahuje na osobní vozidla používaná tuzemským dopravcem k silniční dopravě pro vlastní potřebu. Záznam o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách musí být u vozidel vybavených tachografem či jiným záznamovým zařízením odpovídajícím požadavkům příslušné mezinárodní dohody, kterou je Česká republika vázána a která byla zveřejněna ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,4) veden výhradně formou výstupu z tohoto zařízení. Podrobnosti vedení záznamu o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách stanoví prováděcí předpis.
(4)
Tuzemský dopravce je povinen zajistit, aby v každém vozidle byly při provozu tyto doklady:
a)
záznam o provozu vozidla, pokud je povinen jej vést podle odstavce 2,
b)
záznam o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách, pokud je povinen jej vést podle odstavce 3,
c)
doklad o nákladu a vztahu dopravce k němu.
3a)
Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 355/1999 Sb.
4)
Čl. 6 až 11 vyhlášky č. 108/1976 Sb., o Evropské dohodě o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR), ve znění pozdějších předpisů.
4a)
Vyhláška č. 108/1976 Sb., o Evropské dohodě o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR), ve znění pozdějších předpisů.
4b)
Vyhláška č. 55/1991 Sb., o výcviku a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů silničních motorových vozidel.
4c)
Vyhláška č. 87/1964 Sb., o řidičských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.“.
4.
V § 4 odst. 1 se slova „musí být spolehlivý, odborně způsobilý“ nahrazují slovy „musí mít dobrou pověst, být odborně způsobilý“.
5.
V § 4 odst. 2 se na konci textu dvojtečka nahrazuje tečkou.
6.
§ 4a včetně nadpisu zní:
㤠4a
Finanční způsobilost
(1)
Kdo hodlá na základě koncese provozovat vnitrostátní nebo mezinárodní silniční dopravu autobusy a tahači nebo nákladními vozidly o celkové hmotnosti vyšší než 3,5 tuny s výjimkou speciálních vozidel, musí prokázat finanční způsobilost. Prokazování finanční způsobilosti se nevztahuje na veřejnou linkovou dopravu, kterou se zajišťuje základní dopravní obslužnost.
(2)
Finanční způsobilostí se rozumí schopnost dopravce finančně zajistit zahájení a řádné provozování silniční dopravy.
(3)
Finanční způsobilost se prokazuje obchodním majetkem, objemem dostupných finančních prostředků a provozním kapitálem a rezervami na 12 měsíců provozu, a to ve výši 330 000 Kč pro jedno vozidlo a 180 000 Kč pro každé další vozidlo. Vychází se z evidence nahlášených vozidel u dopravního úřadu.
(4)
Finanční způsobilost se prokazuje dopravnímu úřadu v místě sídla nebo trvalého pobytu žadatele. O splnění finanční způsobilosti vydá příslušný dopravní úřad žadateli písemné potvrzení. Potvrzení finanční způsobilosti je podmínkou vydání koncese5) k provozování dopravy.
(5)
Finanční způsobilost musí trvat po celou dobu provozování silniční dopravy. Trvání finanční způsobilosti prokazuje dopravce příslušnému dopravnímu úřadu za každý kalendářní rok nejpozději do 31. března roku následujícího.
(6)
Podrobnosti o způsobu prokázání finanční způsobilosti, postup při vydávání písemného potvrzení finanční způsobilosti a náležitosti potvrzení finanční způsobilosti stanoví prováděcí předpis.“.
7.
§ 5 včetně nadpisu zní:
㤠5
Dobrá pověst
(1)
Dobrou pověst pro účely tohoto zákona má osoba,
a)
která je bezúhonná podle živnostenského zákona,5)
b)
které živnostenský úřad nezrušil v průběhu posledních pěti let na návrh dopravního úřadu nebo Ministerstva dopravy a spojů živnostenské oprávnění,
c)
která neprovozovala silniční dopravu pro cizí potřeby v průběhu posledních pěti let před podáním žádosti neoprávněně, a
d)
které nebyla v průběhu posledních pěti let před podáním žádosti zrušena koncese
1.
z důvodů porušování povinností uložených právními předpisy, které s provozováním silniční dopravy souvisejí, nebo
2.
proto, že neplnila podmínky stanovené v koncesi.
(2)
U právnické osoby musí podmínku dobré pověsti splňovat statutární orgán nebo jeho člen, popřípadě odpovědný zástupce,5) pokud je ustanoven.
(3)
U fyzické osoby musí podmínku dobré pověsti splňovat fyzická osoba sama a též odpovědný zástupce,5) je-li ustanoven.
(4)
Dobrá pověst se zkoumá pět let zpět od podání žádosti a musí trvat po celou dobu provozování dopravy.
(5)
Dopravní úřad provádí prověrku dobré pověsti dopravce nejméně jednou za pět let.“.
8.
§ 6 včetně nadpisu zní:
㤠6
Odborná způsobilost
(1)
Odbornou způsobilost k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby (dále jen „odborná způsobilost“) prokazuje žadatel osvědčením o odborné způsobilosti pro provozování dopravy, které vydá příslušný dopravní úřad na základě úspěšně složené zkoušky z předmětů stanovených prováděcím předpisem. Odborná způsobilost musí trvat po celou dobu provozování dopravy.
(2)
U nákladní dopravy se prokazování odborné způsobilosti podle odstavce 1 vztahuje na dopravu provozovanou vozidly, jejichž celková hmotnost přesahuje 3,5 tuny.
(3)
Odborná způsobilost se prokazuje zvlášť pro každý druh dopravy.
(4)
U právnické osoby musí podmínku odborné způsobilosti splňovat statutární orgán nebo jeho člen nebo odpovědný zástupce,5) pokud je ustanoven.
(5)
U fyzické osoby musí podmínku odborné způsobilosti splňovat fyzická osoba sama nebo odpovědný zástupce,5) je-li ustanoven.
(6)
Zkoušky uvedené v odstavci 1 skládá žadatel před příslušným dopravním úřadem v místě trvalého pobytu žadatele. Na zkoušky odborné způsobilosti se nevztahují předpisy o správním řízení.
(7)
Odbornou způsobilost z předmětů stanovených prováděcím předpisem nahrazuje vysvědčení o státní nebo maturitní zkoušce z daného oboru, pokud výuka zajišťuje znalosti požadované z hlediska odborné způsobilosti.
(8)
Odbornou způsobilost, obsah a rozsah zkoušek a podrobnosti o skládání zkoušek odborné způsobilosti stanoví prováděcí předpis.
(9)
Odborně způsobilou k provozování mezinárodní silniční dopravy je osoba, která má kromě odborné způsobilosti prokázané podle odstavce 1 i tři roky praxe v provozování vnitrostátní silniční dopravy.
(10)
Podmínku praxe v provozování silniční dopravy prokazuje žadatel předložením koncesní listiny, která byla vydána před třemi lety od podání žádosti k provozování tohoto druhu dopravy.“.
9.
§ 8 včetně nadpisu zní:
㤠8
Stanovisko k rozhodování o koncesi
(1)
Ve stanovisku potřebném pro vydání nebo změnu koncese5) dopravní úřad uvede
a)
zda žadatel o koncesi splňuje podmínku dobré pověsti,
b)
zda žadatel o koncesi splňuje podmínku finanční způsobilosti, jedná-li se o druh dopravy, u které se splnění této podmínky vyžaduje,
c)
druh dopravy, pro kterou se stanovisko uděluje,
d)
u nákladní dopravy údaj o tom, zda doprava bude provozována vozidly, jejichž celková hmotnost přesahuje 3,5 tuny, a dále údaj o celkovém počtu vozidel, se kterými bude nákladní doprava provozována,
e)
dobu, na kterou se stanovisko vydává,
f)
zda je pro daný druh dopravy potřebná odborná způsobilost,
g)
zda je pro druh mezinárodní silniční dopravy dána potřebná doba praxe.
(2)
Příslušným pro vydání stanoviska podle odstavce 1 je
a)
dopravní úřad v místě sídla u právnické osoby nebo trvalého pobytu u fyzické osoby,
b)
dopravní úřad, v jehož obvodu je umístěna organizační složka podniku dopravce, je-li žadatelem fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky.
(3)
Dopravní úřad vydává stanovisko podle odstavce 1 nejméně na dobu pěti let, nejvýše však na dobu deseti let.
(4)
Bylo-li stanovisko podle odstavce 1 vydáno na dobu určitou, zašle příslušný dopravní úřad živnostenskému úřadu, který vydal koncesi, 30 dní před koncem doby stanovené ve stanovisku stanovisko nové.“.
10.
V § 9 odstavec 1 zní:
„(1)
Podnikatel v silniční dopravě je povinen označit vozidla taxislužby, autobusy, tahače a nákladní vozidla o celkové hmotnosti vyšší než 3,5 tuny, které používá k podnikání, svým obchodním jménem a zajistit, aby ve vozidle taxislužby byla umístěna kopie protokolu o technické prohlídce. Způsob označení stanoví prováděcí předpis.“.
11.
V § 9 odst. 2 písmenu b) se na konci doplňují slova „nebo osvědčení o oprávnění k podnikání v městské autobusové dopravě“.
12.
V § 9 odst. 2 písmeno c) zní:
„c)
práce řidiče v silniční dopravě osob, pokud se provozuje autobusem, vykonávala pouze osoba bezúhonná,5)“.
13.
V § 9 odst. 2 písm. d) se slova „nákladním automobilem“ nahrazují slovy „nákladním vozidlem“ a slova „nákladního automobilu“ se nahrazují slovy „nákladního vozidla“.
14.
V § 9 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Podnikatel je povinen dodržovat následující podmínky:
a)
doprava nesmí být provozována po uplynutí doby uvedené ve stanovisku dopravního úřadu,
b)
opravy vozidel (s výjimkou drobných oprav) musí být prováděny na plochách k tomu určených; doklad o provádění údržby mimo vlastní prostory musí být archivován po dobu 2 let,
c)
odstavení a dlouhodobé stání vozidel, jejichž celková hmotnost přesahuje 3,5 tuny, musí být zajištěno mimo veřejně přístupné pozemní komunikace, v prostorách k tomu určených,
d)
před zahájením provozování dopravy sdělit dopravnímu úřadu, který vydal stanovisko ke koncesi, počet vozidel, se kterými bude provozovat dopravu, jejich státní poznávací značku, typ a užitnou hmotnost a nahlásit do třiceti dnů každou změnu v těchto údajích.“.
15.
Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu zní:
㤠9a
Osvědčení o oprávnění k podnikání v městské autobusové dopravě
(1)
Osvědčení vydává příslušný dopravní úřad na základě žádosti dopravce. Dopravce musí mít ke dni zahájení provozu městské autobusové dopravy platné osvědčení o oprávnění k podnikání v městské autobusové dopravě.
(2)
Osvědčením o oprávnění k podnikání v městské autobusové dopravě se osvědčuje, že dopravce splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro provozování městské autobusové dopravy,
a)
je držitelem platné koncesní listiny s udáním její doby platnosti,
b)
je držitelem platných licencí na provozování linek městské autobusové dopravy.
(3)
Toto osvědčení musí být umístěno viditelně v prostoru řidiče ve všech vozidlech, která uvedený dopravce používá k provozu na linkách městské autobusové dopravy, pro které má udělenou platnou licenci.
(4)
V osvědčení o oprávnění k podnikání v městské autobusové dopravě musí být uvedeno obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, číslo telefonu, případně faxu dopravce, který je držitelem originálu výše uvedených dokladů, a údaj o době platnosti příslušné koncesní listiny.“.
16.
V § 10 se na konci odstavce 1 doplňují tato slova: „nebo Ministerstvem dopravy a spojů, jedná-li se o mezinárodní linkovou dopravu“.
17.
V § 10 odst. 2 věta první zní: „Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů rozhodují o licenci na základě žádosti dopravce.“.
18.
V § 10 odst. 2 písm. b) se za slova „zda jde o“ vkládá slovo „městskou,“.
19.
V § 10 odst. 2 se na konci písmene d) doplňují tato slova: „jedná-li se o mezinárodní linkovou dopravu,“.
20.
V § 10 odst. 2 písmeno e) zní:
„e)
trasu linky, včetně zastávek pro nástup a výstup, jejich úplné názvy a určení výchozí a cílové zastávky (dále jen „vedení linky“) a informaci o časovém rozložení spojů linky,“.
21.
V § 10 odst. 2 se na konci písmene f) doplňují tato slova: „jedná-li se o mezinárodní linkovou dopravu,“.
22.
V § 10 odst. 2 se na konci písmene g) doplňují tato slova: „jedná-li se o mezinárodní linkovou dopravu,“.
23.
V § 10 odst. 2 písmeno h) zní:
„h)
denní dobu řízení, nepřetržitou dobu řízení, dobu odpočinku každého z řidičů, bezpečnostní přestávky; toto ustanovení se nevztahuje na městskou autobusovou dopravu,“.
24.
V § 11 se na konci odstavce 2 doplňují tyto věty: „Stanovisko musí obsahovat věcná zdůvodnění vyplývající z vyjádření obdržených při projednání žádosti dopravce. Příslušný dopravní úřad je vázán stanoviskem dotčeného úřadu o zajištění přepravní potřeby ve vnitrostátní linkové dopravě podle § 12 odst. 3 písm. b).“.
25.
V § 11 odstavec 3 zní:
„(3)
Před vydáním stanoviska dotčený úřad předloží žádost o udělení licence k vyjádření
a)
obci, v jejímž územním obvodu budou umístěny zastávky,
b)
příslušnému orgánu Policie České republiky z hlediska bezpečnosti silničního provozu,
c)
správci pozemní komunikace,6)
d)
majiteli označníku zastávky uvedené v žádosti o udělení licence.
Vyjádření musí být provedeno ve lhůtě 15 dnů od doručení žádosti písemnou formou a musí obsahovat věcná zdůvodnění uvedených závěrů.“.
26.
V § 12 odst. 1 věta první zní: „Dopravní úřad rozhodne o žádosti o udělení licence pro vnitrostátní linkovou osobní dopravu nebo městskou autobusovou dopravu ve lhůtě 45 dnů od jejího podání.“.
27.
V § 12 odst. 2 se na konci doplňuje věta, která zní: „V tomto případě dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů uděluje licenci ve veřejném zájmu na dobu jednoho roku podle vyhlášené platnosti jízdního řádu.“.
28.
V § 12 odst. 3 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c).
29.
V § 12 odst. 3 písmeno a) zní:
„a)
přepravní potřeby v přepravním spojení, kde bude linka vedena, jsou zajištěny provozem jiné veřejné osobní dopravy, která je dotována státem nebo v případě městské autobusové dopravy obcemi,“.
30.
V § 12 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí:
„d)
se v průběhu posledních 3 let dopustil dopravce jednání uvedeného v § 15 písm. a) až c),
e)
v případě mezinárodní linkové dopravy též tehdy, jsou-li v přepravním spojení, kde má být linka vedena, přepravní potřeby uspokojivě zajištěny nejméně dvěma mezinárodními linkami provozovanými nejméně čtyřmi různými dopravci.“.
31.
V § 12 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Ve veřejném zájmu na nepřerušeném uspokojování přepravních potřeb může rozhodnout Ministerstvo dopravy a spojů o prodloužení platnosti udělené licence pro mezinárodní linkovou dopravu na dobu nejvýše 90 dnů od podání žádosti, aniž by dodrželo postup uvedený v § 11 a lhůtu uvedenou v odstavci 1.“.
32.
V § 13 písm. a) se za slova „zda jde o“ vkládá slovo „městskou,“.
33.
V § 13 písm. c) se za slovo „dopravy“ vkládá čárka a doplňují se slova „tento termín musí být stanoven v závislosti na dodržení lhůt schválení jízdního řádu, předání schváleného jízdního řádu do celostátního informačního systému o jízdních řádech a jeho uveřejnění v celostátním informačním systému o jízdních řádech,“.
34.
V § 13 písmeno f) zní:
„f)
další zpřesňující podmínky provozování linkové osobní dopravy, pokud o nich rozhodne.“.
35.
V § 14 odstavec 1 zní:
„(1)
Ve veřejném zájmu na uspokojování přepravních potřeb, v zájmu bezpečnosti dopravy, na základě neplánované uzavírky nebo na základě žádosti dopravce dopravní úřad, nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, Ministerstvo dopravy a spojů zahájí řízení o změně rozhodnutí o udělení licence.“.
36.
§ 15 zní:
㤠15
Dopravní úřad, nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, Ministerstvo dopravy a spojů licenci může odejmout, jestliže držitel licence
a)
závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem,
b)
neplní podmínky stanovené v licenci,
c)
nezačal provozovat linkovou osobní dopravu na základě udělené licence,
d)
o odejmutí licence požádal.“.
37.
V § 16 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) a d), která znějí:
„c)
dnem zániku právnické osoby, která je držitelem licence,
d)
uplynutím 30 dnů od smrti fyzické osoby, která je držitelem licence,“.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno e).
38.
§ 17 včetně nadpisu zní:
㤠17
Jízdní řád
(1)
Dopravce ve veřejné linkové osobní dopravě předloží jízdní řád nebo jeho změnu ke schválení dopravnímu úřadu, nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, Ministerstvu dopravy a spojů. Jedná-li se o společný jízdní řád více dopravců, musí na něm být uvedeno, které spoje každý z dopravců zabezpečuje. Dopravní úřad, nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, Ministerstvo dopravy a spojů jízdní řád nebo jeho změnu schválí, splňuje-li náležitosti stanovené prováděcím předpisem. Příslušným ke schválení jízdního řádu nebo jeho změny je dopravní úřad příslušný k rozhodování o udělení licence.
(2)
Schválený jízdní řád postoupí dopravní úřad Ministerstvu dopravy a spojů, které vede pro potřeby veřejnosti celostátní informační systém o jízdních řádech. Ministerstvo dopravy a spojů může vedením tohoto systému pověřit právnickou osobu.
(3)
Změny jízdních řádů veřejné vnitrostátní linkové dopravy lze provádět pouze v termínech zveřejněných Ministerstvem dopravy a spojů v Obchodním věstníku.
(4)
Z důvodu veřejného zájmu, zásahu vyšší moci nebo neplánované uzavírky může dopravní úřad rozhodnout o změně jízdního řádu veřejné vnitrostátní linkové dopravy i v době jeho platnosti k jinému termínu.
(5)
Ustanovení odstavců 2 a 3 se nevztahují na jízdní řády městské autobusové dopravy provozované na území města.
(6)
Způsob zpracování, obsah, vyhlašování a vyvěšování jízdního řádu a jeho změn a organizaci celostátního informačního systému o jízdních řádech stanoví prováděcí předpis.“.
39.
V § 18 písm. b) se za slova „vydat a uveřejnit“ vkládá slovo „schválený“.
40.
V § 18 písm. c) se za slova „dopravu podle“ vkládá slovo „schváleného“.
41.
V § 18 písmena e), f) a g) znějí:
„e)
označit vozidlo příslušné linky názvem výchozí a cílové zastávky spoje, u městské autobusové dopravy pouze názvem cílové zastávky spoje; označení linky, které je stanoveno v rozhodnutí o udělení licence, musí být čitelné i za tmy alespoň na čele vozidla, dále zajistit označení řidiče a průvodčího obchodním jménem dopravce nebo služebním stejnokrojem dopravce, dále označit bezbariérové vozidlo mezinárodním symbolem přístupnosti,
f)
zřídit označník zastávky, pokud zastávka nebyla označníkem vybavena, na všech označnících vyvěsit schválený jízdní řád a název zastávky, v městské autobusové dopravě dále číslo linky; u zastávky městské autobusové dopravy určené pouze pro výstup cestujících není vyvěšení jízdního řádu a čísla linky povinné,
g)
zajistit údržbu označníku zastávky a dalšího zastávkového vybavení (přístřešek, zařízení pro vyvěšení jízdního řádu), pokud je jeho majitelem, nebo přispívat na jeho údržbu majiteli označníku a dalšího zastávkového vybavení na smluvním základě,“.
42.
V § 18a odst. 1 se v návětí slovo „nebo“ nahrazuje slovem „a“.
43.
V § 18a odst. 1 písm. c) se slova „osobní údaje potřebné na vymáhání přirážky“ nahrazují slovy „prokázání totožnosti“.
44.
V § 18a odst. 2 se vkládá nové písmeno a), které zní:
„a)
dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif,“.
Dosavadní písmena a) až c) se označují jako písmena b) až d).
45.
V § 18a odst. 2 písm. c) se slova „se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení přirážky“ nahrazují slovy „prokázat svoji totožnost“ a za slovo „zaplatit“ se vkládají slova „jízdné a“.
46.
V § 18a se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 11) zní:
„(4)
Porušení povinností cestujícího podle odstavce 2, kterým ohrozí pověřenou osobu, je přestupkem podle zvláštního právního předpisu.11)
11)
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.“.
47.
V § 18b odst. 1 se ve větě první doplňují tato slova: „a tarif“.
48.
V § 18c odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
Provozovatel drážní dopravy na dráze celostátní, regionální, tramvajové, trolejbusové nebo speciální je oprávněn provozovat náhradní autobusovou dopravu za přerušenou drážní dopravu na dráze.
(2)
Provozovatel drážní dopravy podle odstavce 1 nebo jím pověřený dopravce může provozovat náhradní autobusovou dopravu, pokud má platnou koncesi pro silniční motorovou osobní dopravu podle zvláštního právního předpisu.1) Pro provozování náhradní autobusové dopravy, která nepřesahuje 45 kalendářních dnů po sobě jdoucích, se nevyžaduje udělení licence a schválení jízdního řádu; vedení linky a umístění zastávek musí být z hlediska bezpečnosti silničního provozu schváleno Policií České republiky.“.
49.
V § 18c odst. 3 větě první se slova „dráhy nebo“ zrušují.
50.
V § 19 odstavec 1 zní:
„(1)
Závazkem veřejné služby v silniční dopravě pro cizí potřeby (dále jen „závazek veřejné služby“) se rozumí závazek, který dopravce přijal ve veřejném zájmu a který by jinak pro jeho ekonomickou nevýhodnost nepřijal nebo by jej přijal pouze zčásti. Závazek veřejné služby sjednává s dopravcem stát a hradí dopravci prokazatelnou ztrátu vzniklou jeho plněním.“.
51.
V § 19 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Závazek veřejné služby spočívá v
a)
závazku provozu, kterým je závazek dopravce zajistit provozování veřejné linkové dopravy plynule a pravidelně podle schváleného jízdního řádu, včetně provozování doplňkových přepravních služeb,
b)
závazku přepravy, kterým je závazek dopravce přepravit cestující za speciální cenu při splnění zvláštních podmínek,
c)
závazku tarifním, kterým je závazek dopravce přepravit cestující nebo věci za regulovanou cenu podle cenových předpisů, která je nižší, než ekonomické jízdné nebo dovozné.“.
Dosavadní odstavce 2, 3 a 4 se označují jako odstavce 3, 4 a 5.
52.
V § 19 odst. 3 se slovo „obcí“ zrušuje.
53.
V § 19 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
54.
V § 19 odst. 4 větě první se slova „podle odstavce 2 a 3“ nahrazují slovy „podle odstavce 3“.
55.
V § 19a odstavec 1 zní:
„(1)
Základní dopravní obslužností územního obvodu okresu je zajištění přiměřené dopravy po všechny dny v týdnu z důvodu veřejného zájmu, především do škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a do zaměstnání, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale únosnému rozvoji tohoto územního obvodu. Rozsah podílu státu na jejím zajištění ve veřejném zájmu stanoví podle místních podmínek územního obvodu okresu a výše rozpočtových prostředků, které jsou k dispozici, příslušný okresní úřad.“.
56.
V § 19a se odstavec 3 zrušuje.
57.
V § 19b odst. 1 písm. a) se slova „linkovou dopravou“ zrušují a za slovo „veřejnou“ se vkládají slova „vnitrostátní linkovou dopravou nebo linkami veřejné městské linkové dopravy, které zabezpečují dopravu v rámci závazku veřejné služby mimo území města,“.
58.
V § 19b odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
59.
V § 19b odst. 2 větě druhé se slovo „obec“ zrušuje.
60.
V § 19b odst. 2 se za slova „prokazatelnou ztrátu“ vkládá slovo „nejvýše“.
61.
V § 19b odst. 2 věta první zní: „Povinnou součástí smlouvy o závazku veřejné služby je dopravcem předložený předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty za celé období, na které se závazek veřejné služby uzavírá.“.
62.
V § 19b se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
63.
V § 19b odst. 3 se slova „z rozpočtu obce“ zrušují.
64.
V § 19b se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Zajišťuje-li dopravce přepravní služby mimo závazky veřejné služby nebo jiné činnosti, je povinen vést oddělené účetnictví závazků veřejných služeb. Finanční prostředky určené k úhradě prokazatelné ztráty nesmí být použity k jiným účelům.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
65.
Za § 19b se vkládá nový § 19c, který zní:
㤠19c
Ostatní dopravní obslužnost
(1)
Ostatní dopravní obslužností je zajištění dopravních potřeb územního obvodu obce nad rámec základní dopravní obslužnosti územního obvodu okresu. Na zajištění ostatní dopravní obslužnosti uzavírá obec s dopravcem závazek veřejné služby a hradí ze svého rozpočtu prokazatelnou ztrátu vzniklou dopravci plněním závazků veřejné služby.
(2)
Pro závazky veřejné služby a prokazatelnou ztrátu v ostatní dopravní obslužnosti platí přiměřeně § 19, 19a a 19b.“.
66.
V § 21 odst. 1 se na konci doplňují věty, které znějí: „Provozovatel taxislužby je oprávněn provozovat taxislužbu pouze vozidlem, kterému bylo přiděleno dopravním úřadem evidenční číslo. Podrobnosti k náležitostem evidence vozidel taxislužby stanoví prováděcí předpis. Vozidlo, které je evidováno jako vozidlo taxislužby, není přípustné využívat k provozování jiného druhu silniční dopravy mimo dopravu pro soukromou potřebu.“.
67.
V § 21 odstavec 3 zní:
„(3)
Provozovatel taxislužby je povinen zajistit, aby k provozování taxislužby bylo užito pouze vozidel úplně vybavených a označených předepsaným způsobem. Způsob označení a podrobnosti o technických podmínkách provozování taxislužby, zejména podrobnosti o označení vozidla a náležitostech dokladů souvisejících s provozováním taxislužby, stanoví prováděcí předpis.“.
68.
V § 21 odst. 4 se v první a poslední větě slovo „neprodleně“ nahrazuje slovy „do sedmi dnů“ a ve druhém alinea za slova „prohlášením o bezúhonnosti a spolehlivosti všech řidičů taxislužby“ se vkládají slova „a doklady dosvědčujícími bezúhonnost a spolehlivost1) všech řidičů taxislužby, pokud si je dopravní úřad vyžádá“.
69.
V § 21 odst. 4 se za poslední alinea vkládá čárka a doplňuje se nové alinea, které zní:
„- údaji o typu, státní poznávací značce a evidenčním číslu vozidla, pokud mu bylo již přiděleno, kterým v územním obvodu dotčeného dopravního úřadu hodlá provozovat taxislužbu.“.
70.
V § 21 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Provozovatel taxislužby nesmí umístit na vozidle žádnou reklamu, a to jak vně, tak i uvnitř vozidla, s výjimkou reklamy radiodispečinku, přes který lze službu objednat. Používání reklamních štítů umístěných na střeše vozidla se zakazuje.“.
Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8.
71.
V § 21 se na konci odstavce 6 doplňují věty, které znějí: „Provozovatel jiné osobní silniční dopravy je zároveň povinen zajistit, aby jím používané vozidlo bylo označeno předepsaným způsobem. Podrobnosti označení vozidel jiné osobní silniční dopravy stanoví prováděcí předpis.“.
72.
V § 21 odstavce 7 a 8 včetně poznámek pod čarou č. 6b) a 6c) znějí:
„(7)
Obec může stanovit v samostatné působnosti6b) obecně závaznou vyhláškou obce jako podmínku k výkonu práce řidiče taxislužby na území obce povinnost prokázat zkouškou řidiče znalosti místopisu, právních předpisů upravujících taxislužbu a ochranu spotřebitele, znalosti obsluhy taxametru a způsob provádění zkoušky.
(8)
Obec je oprávněna vymezit část veřejné pozemní komunikace jako stanoviště vozidel taxislužby a vyznačit tento prostor dopravní značkou podle zvláštního právního předpisu.6c) Současně je obec oprávněna v samostatné působnosti6b) stanovit obecně závaznou vyhláškou obce pro tato stanoviště Provozní řád upravující v souladu s místními podmínkami pravidla provozu na stanovišti taxislužby. Provozní řád se zveřejní v místě stanoviště.
6b)
Zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
6c)
Vyhláška č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění pozdějších předpisů.“.
73.
Za § 21 se vkládá nový § 21a, který zní:
㤠21a
(1)
Dopravní úřad
a)
vystaví na základě písemného oznámení provozovatele taxislužby pro řidiče provozovatele taxislužby průkaz způsobilosti řidiče taxislužby provozovat taxislužbu počínající ve vymezeném územním obvodu dopravního úřadu,
b)
stanoví provozovateli taxislužby přepravní podmínky provozování taxislužby,
c)
odebere průkaz způsobilosti řidiče taxislužby, pominou-li důvody pro jeho vydání.
(2)
Provozovatel taxislužby zajistí
a)
aby průkaz způsobilosti řidiče taxislužby byl umístěn na viditelném místě ve vozidle taxislužby,
b)
dodržování přepravních podmínek taxislužby ve vymezeném územním obvodu,
c)
předání průkazu způsobilosti řidiče taxislužby místně příslušnému dopravnímu úřadu, který odebral průkaz způsobilosti řidiče taxislužby,
d)
zpřístupnění přepravních podmínek cestujícímu na dostupném místě uvnitř vozidla taxislužby,
e)
v případě trvalého vyřazení vozidla taxislužby z evidence okamžité odstranění povinného označení umístěného na vozidle taxislužby a demontáž taxametru.“.
74.
Za § 21a se vkládá nový § 21b, který zní:
㤠21b
Příležitostná osobní silniční doprava
(1)
Provozovatel příležitostné osobní silniční dopravy je povinen zajistit, aby jím používané osobní automobily nebyly označeny způsobem zaměnitelným s vozidly taxislužby a aby jím poskytované přepravní služby nebyly nabízeny způsobem s taxislužbou zaměnitelným.
(2)
Provozovatel příležitostné osobní silniční dopravy je povinen objednávku přepravní služby předem zaznamenat do evidenční knihy objednávek a zajistit, aby kopie záznamu objednávky byla umístěna ve vozidle, kterým se přeprava vykonává, a aby ji řidič na vyžádání předložil kontrolnímu orgánu.
(3)
Provozovatel příležitostné osobní silniční dopravy je povinen objednávky přepravní služby uchovávat po dobu pěti let od ukončení přepravy.
(4)
Provozovatel příležitostné osobní silniční dopravy je dále povinen zajistit, aby
a)
koncese pro příležitostnou osobní silniční dopravu byla vystavena na viditelném místě uvnitř vozidla,
b)
přepravovaná osoba neplatila za přepravu přímo řidiči vozidla.“.
75.
Část III včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 7) a 7a) zní:
„ČÁST III
PŘEPRAVA NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ V SILNIČNÍ DOPRAVĚ
§ 22
(1)
Nebezpečné věci jsou látky a předměty, pro jejichž povahu, vlastnosti nebo stav může být v souvislosti s jejich přepravou ohrožena bezpečnost osob, zvířat a věcí nebo ohroženo životní prostředí.
(2)
Silniční dopravou je dovoleno přepravovat pouze nebezpečné věci vymezené mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,7) (dále jen „Dohoda ADR“), a to za podmínek v ní uvedených.
(3)
Přeprava jaderných materiálů a radionuklidových zářičů se řídí zvláštními právními předpisy.7a)
(4)
Ministerstvo dopravy a spojů může v souladu s Dohodou ADR povolit na omezenou dobu, nejvýše však na pět let, provádění silniční přepravy nebezpečných věcí za odchylných podmínek od Dohody ADR. Toto povolení nelze vydat pro přepravu jaderných materiálů a radionuklidových zářičů stanovených zvláštními právními předpisy.7a)
(5)
Ministerstvo dopravy a spojů je oprávněno podle Dohody ADR pověřit právnické osoby se sídlem na území České republiky nebo fyzické osoby s trvalým pobytem na území České republiky výkonem činností souvisejících s prováděním Dohody ADR, spočívajících v zajištění povinného školení a vydávání osvědčení řidičům vozidel přepravujících nebezpečné věci a v ověřování technické způsobilosti vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí. Pověření lze udělit osobě na základě písemné žádosti, která prokáže splnění technických podmínek pro výkon požadovaných činností a která prokáže odbornou způsobilost k výkonu požadovaných činností. Podrobnosti o činnostech, které souvisejí s prováděním Dohody ADR, technické podmínky a odbornou způsobilost požadovanou k výkonu jednotlivých činností souvisejících s prováděním Dohody ADR stanoví prováděcí předpis.
7)
Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění pozdějších předpisů.
7a)
Vyhláška č. 143/1997 Sb., o přepravě a dopravě určených jaderných materiálů a určených radionuklidových zářičů.
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.“.
§ 23
(1)
Subjekt předávající nebezpečné věci k přepravě (dále jen „odesílatel“) je povinen podle Dohody ADR zejména
a)
zatřídit, zabalit a označit nebezpečné věci,
b)
dodržet ustanovení o zákazu společné nakládky, pokud ji provádí,
c)
nepředat k přepravě nebezpečné věci, jejichž přeprava není dovolena,
d)
předat dopravci v písemné formě pokyny pro řidiče,
e)
uvést správně a úplně údaje v nákladním listě, včetně prohlášení,
f)
předat řidiči kopii povolení podle zvláštních právních předpisů,7a)
g)
přezkoumat před nakládkou průvodní doklady a provést vizuální kontrolu, zda vozidlo a jeho zařízení splňují předepsaná ustanovení,
h)
označit kontejnery,
i)
zabezpečit předepsané školení ostatních osob podílejících se na přepravě.
(2)
Dopravce je povinen podle Dohody ADR při přepravě nebezpečných věcí zejména
a)
použít pouze vozidla, která jsou k tomu způsobilá,
b)
zabezpečit, aby řidič měl povinnou výbavu, včetně výstražných oranžových tabulek, případně bezpečnostních značek,
c)
zabezpečit přítomnost závozníka ve vozidle, pokud je to předepsáno,
d)
zabezpečit, aby přepravu prováděli pouze řidiči, kteří jsou k tomu vyškoleni,
e)
zabezpečit školení ostatních osob podílejících se na přepravě,
f)
zajistit, aby řidič
1.
měl během přepravy s sebou a na požádání předložil oprávněným osobám ke kontrole průvodní doklady, funkční hasicí přístroje, povinnou výbavu vozidla,
2.
nepřevzal k přepravě a nepřepravoval kus, jehož obal je poškozen nebo netěsný,
3.
provedl v případě nehody nebo mimořádné události opatření uvedená v písemných pokynech pro řidiče,
4.
dodržel předpisy týkající se nakládky, vykládky a manipulace, pokud ji sám provádí, včetně zákazu společné nakládky, provozu vozidla a dozoru nad vozidly.
(3)
Povinnosti odesílatele a dopravce musí být zajištěny i v případě, že jde o přepravu pro vlastní potřeby.“.
76.
§ 24 se zrušuje.
77.
V § 34 odstavec 1 zní:
„(1)
Státní odborný dozor v silniční dopravě vykonávají dopravní úřady ve svém územním obvodu a ve věcech mezinárodní dopravy osob též Ministerstvo dopravy a spojů. Při výkonu státního odborného dozoru dozírají, zda dopravci, odesílatelé nebo řidiči dodržují podmínky a plní povinnosti stanovené tímto zákonem a zda provozují dopravu podle uděleného povolení. Dopravní úřady a Ministerstvo dopravy a spojů dále vykonávají státní odborný dozor nad financováním dopravní obslužnosti.“.
78.
Za § 34 se vkládá nový § 34a, který zní:
㤠34a
Dopravní úřad zjišťuje zdroj ohrožování provozu veřejné linkové dopravy osob. Při zjištění zdroje ohrožení nařídí provozovateli nebo majiteli zdroje ohrožení jeho odstranění. Nevyhoví-li provozovatel nebo majitel zdroje ohrožení, dopravní úřad rozhodne o odstranění zdroje ohrožení na jeho náklady. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.“.
79.
§ 35 včetně poznámky pod čarou č. 7c) zní:
㤠35
(1)
Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů při porušení tohoto zákona uloží pokutu až do výše 100 000 Kč dopravci, který
a)
nezajistí, aby v každém vozidle byl záznam o provozu vozidla, nebo nezajistí řádné vedení záznamu o provozu vozidla, pokud je povinen jej vést podle § 3 odst. 2,
b)
nezajistí, aby v každém vozidle byl záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a údaj o době odpočinku, pokud je povinen jej vést podle § 3 odst. 3,
c)
neuschovává záznamy o provozu vozidla nebo záznamy o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku po stanovenou dobu,
d)
používá v silniční dopravě vozidla, od jejichž technické prohlídky a měření emisí uplynula doba delší, než stanoví zvláštní právní předpis,3a)
e)
nemá řádně označené vozidlo,
f)
nedodržuje ustanovení přepravního řádu,
g)
poruší ustanovení § 9 odst. 2, 3 nebo § 9a,
h)
nepředloží jízdní řád ke schválení ve stanovené lhůtě, nedodrží způsob předložení jízdního řádu ke schválení určený příslušným dopravním úřadem, nepředloží schválený jízdní řád mezinárodní linkové dopravy do celostátního informačního systému o jízdních řádech,
i)
nezajistí údržbu označníku zastávky a dalšího zastávkového vybavení (přístřešek, zařízení pro vyvěšení jízdního řádu).
(2)
Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů při porušení tohoto zákona uloží pokutu až do výše 500 000 Kč dopravci, který
a)
provozuje silniční dopravu bez příslušného povolení,
b)
nezajistí dodržování stanovené doby řízení vozidla, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku při práci řidičů,
c)
nedodržuje mezinárodní dohody v silniční dopravě,
d)
nedodržuje podmínky pro provozování linkové osobní dopravy stanovené v licenci,
e)
provozuje linkovou osobní dopravu bez schváleného jízdního řádu nebo opakovaně nedodržuje schválený jízdní řád,
f)
nezahájí provoz na lince ve stanoveném termínu,
g)
neprovozuje po celou dobu platnosti licence dopravu na lince.
(3)
Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů při porušení tohoto zákona uloží pokutu až do výše 750 000 Kč dopravci, který
a)
nabízí či poskytuje přepravní služby anebo přijme objednávku přepravní služby formou uváděnou v § 2 odst. 8, aniž by byl oprávněn k provozování taxislužby,
b)
nabízí či poskytuje přepravní služby formou uváděnou v § 2 odst. 8 vozidlem, které není evidováno jako vozidlo taxislužby,
c)
označí vozidlo, které není evidováno jako vozidlo taxislužby, způsobem zaměnitelným s taxislužbou nebo vybaví takové vozidlo taxametrem,
d)
provozuje vozidlem evidovaným jako vozidlo taxislužby jiný druh silniční dopravy pro cizí potřeby,
e)
poskytuje přepravní služby formou příležitostné osobní silniční dopravy, aniž předem provede záznam objednávky v evidenční knize objednávek nebo nezajistí, aby řidič vozidla, který provádí přepravu na základě koncese vydané dopravci pro příležitostnou osobní silniční dopravu, předložil kontrolnímu orgánu kopii objednávky přepravní služby, nebo neoznačí vozidlo příležitostné osobní silniční dopravy stanoveným způsobem,
f)
nezajistil, aby řidič vozidla, které je evidováno jako vozidlo taxislužby na základě koncese vydané tomuto dopravci, plnil přepravní podmínky, které byly stanoveny místně příslušným dopravním úřadem jako závazné v územním rozsahu jeho působnosti,
g)
nezajistil dodržování Provozního řádu stanoviště taxislužby řidičem vozidla, které je evidováno jako vozidlo taxislužby na základě koncese vydané tomuto dopravci,
h)
poruší ustanovení § 21,
i)
nedodržuje podmínky pro provozování taxislužby stanovené tímto zákonem,
j)
provozuje linkovou osobní dopravu bez licence,
k)
neumožní výkon státního odborného dozoru a vrchního státního dozoru.
(4)
Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů při porušení tohoto zákona uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč dopravci nebo odesílateli, který nedodrží podmínky stanovené pro silniční dopravu nebezpečných věcí.
(5)
Dopravní úřad uloží pokutu až do výše 500 000 Kč osobě, která
a)
neodstranila zdroj ohrožení provozu veřejné linkové dopravy,
b)
svojí činností poškodila zařízení veřejné linkové dopravy,
c)
způsobila přerušení provozu veřejné linkové dopravy většího rozsahu.
(6)
Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů zašle opis pravomocného rozhodnutí, kterým byla uložena dopravci pokuta, dopravnímu úřadu, který vydal stanovisko ke koncesi, a dopravnímu úřadu, který vydal licenci pro pravidelnou linkovou dopravu.
(7)
Při placení a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu.7c)
7c)
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“.
80.
Za § 35 se vkládají nové § 35a a 35b, které včetně nadpisů znějí:
㤠35a
Návrh na zrušení živnostenského oprávnění
(1)
Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů podá u příslušného živnostenského úřadu návrh na zrušení živnostenského oprávnění5) tomu dopravci, který závažným způsobem porušil podmínky stanovené tímto zákonem.
(2)
Závažným porušením podmínek stanovených tímto zákonem je ztráta dobré pověsti a skutečnost, kdy je opakovaně uložena pokuta podle tohoto zákona. Pro účely tohoto zákona se opakovaně uloženou pokutou rozumí
a)
více než dvakrát uložená pokuta podle ustanovení § 35 odst. 1, nebo
b)
více než dvakrát uložená pokuta podle ustanovení § 35 odst. 2 nebo 3.
(3)
Za závažné porušení podmínek stanovených tímto zákonem je považováno také uložení pokuty podle ustanovení § 35 odst. 4 v období posledních třech let.
(4)
Do součtu uložených pokut podle odstavce 2 se zahrnují všechny pokuty uložené od účinnosti tohoto zákona.
§ 35b
Vybírání kaucí
(1)
Orgány Policie České republiky při provádění kontroly podle § 37 odst. 1 tohoto zákona jsou oprávněny v případě, že se jedná o dopravce, který má bydliště nebo sídlo mimo území České republiky, vybrat kauci, a to v rozmezí od 10 000 Kč do 50 000 Kč podle závažnosti porušené povinnosti.
(2)
Nesloží-li řidič, který při kontrole zastupuje dopravce, požadovanou kauci, jsou orgány Policie České republiky oprávněny znehybnit vozidlo, které ke spáchání správního deliktu použil, a umístit jej na odstavném parkovišti vyhrazeném pro tato vozidla. Náklady s tím spojené jdou k tíži dopravce.
(3)
Při výběru kauce jsou orgány Policie České republiky povinny vydat řidiči stvrzenku o převzetí kauce, sepsat protokol o zjištěném porušení a dát řidiči možnost, aby se k tomuto zjištění vyjádřil, nebo jej poučit o tom, že je povinen se k případu vyjádřit nejpozději ve lhůtě dvou týdnů k příslušnému dopravnímu úřadu. Vzor stvrzenky upraví prováděcí předpis.
(4)
Dnem předání kauce a protokolu o zjištění porušení povinností je zahájeno správní řízení vedené příslušným dopravním úřadem. Řízení před dopravním úřadem a lhůty pro vydání správního rozhodnutí se řídí obecnými předpisy o správním řízení.
(5)
Pokud se řidič ve lhůtě nevyjádří, považuje dopravní úřad jeho mlčení za souhlas a je oprávněn o správním deliktu rozhodnout i bez jeho vyjádření. Rozhodnutí o uložení pokuty za porušení tohoto zákona a o zápočtu kauce na tuto pokutu zašle dopravní úřad účastníku řízení do ciziny, a to ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení. Doručování rozhodnutí se řídí obecnými předpisy o správním řízení.
(6)
Vozidlo, které bylo znehybněno a odstaveno na k tomu vyhrazeném parkovišti orgány Policie České republiky, se dopravci vydá po zaplacení požadované kauce, respektive po zaplacení pokuty uložené dopravním úřadem za spáchání správního deliktu zjištěného při kontrolní činnosti orgány Policie České republiky.“.
81.
V § 38 odstavec 2 zní:
„(2)
U vozidel, která přepravují nebezpečné věci, celní úřady na státních hranicích kontrolují, zda osádka vozidla je podle Dohody ADR vybavena předepsanými řádně vyplněnými doklady a zda tato vozidla jsou předepsaným způsobem označena a vybavena.“.
82.
Za § 39 se vkládají nové § 39a až 39c, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 10) znějí:
„Krizový stav v silniční nákladní dopravě
§ 39a
(1)
Ministerstvo dopravy a spojů
a)
kontroluje vývoj nabídky kapacit v silniční nákladní dopravě,
b)
vyhodnocuje intenzitu silniční nákladní dopravy ve vztahu ke kapacitě, propustnosti a stavu silniční infrastruktury,
c)
sleduje v souvislosti s vývojem nabídky kapacit a intenzity silniční nákladní dopravy finanční způsobilost dopravců v silniční nákladní dopravě.
(2)
Příslušné dopravní úřady poskytují Ministerstvu dopravy a spojů průběžně informace o počtu dopravců na trhu silniční nákladní dopravy, o počtu vozidel, kterými je silniční nákladní doprava provozována, a o jejich finanční způsobilosti.
§ 39b
Krizový stav v silniční nákladní dopravě nastává, pokud
a)
převyšuje vývoj nabídky kapacit v silniční nákladní dopravě nejméně po dobu tří měsíců po sobě jdoucích vývoj poptávky, nebo
b)
způsobuje intenzita silniční nákladní dopravy neprůjezdnost pozemních komunikací,
a hrozí-li z těchto důvodů významnému počtu dopravců v silniční nákladní dopravě úpadek podle zvláštního právního předpisu.10)
§ 39c
V případě krizového stavu v silniční nákladní dopravě vláda nařízením stanoví
a)
dočasný zákaz vydávání koncesí5) k provozování silniční nákladní dopravy,
b)
dočasný zákaz změn koncese5) k provozování silniční nákladní dopravy, spočívající v rozšíření počtu vozidel, která dopravce používal přede dnem nabytí účinnosti nařízení vlády k provozování silniční nákladní dopravy, a
c)
podmínky provádění těchto zákazů.
10)
Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.“.
83.
V § 40a odst. 1 se slova „nákladními automobily“ nahrazují slovy „nákladními vozidly“.
84.
V části VI se za § 40a vkládá nový § 40b, který zní:
㤠40b
(1)
Finanční způsobilost u dopravců, kterým byla vydána koncese přede dnem účinnosti tohoto zákona, se prokazuje ve výši 220 000 Kč pro jedno vozidlo a 110 000 Kč pro každé další vozidlo o celkové hmotnosti 6 tun a více nebo ve výši 40 000 Kč pro každé další vozidlo do 6 tun celkové hmotnosti. Stanovené částky platí pouze pro vozidla, kterými dopravce provozoval dopravu ke dni účinnosti tohoto zákona.
(2)
Dopravci, kteří provozují mezinárodní silniční dopravu autobusy, tahači nebo nákladními vozidly o celkové hmotnosti vyšší než 3,5 tuny s výjimkou speciálních vozidel na základě koncese, jsou povinni nejpozději do 31. března 2001 prokázat finanční způsobilost podle § 4a před příslušným dopravním úřadem a potvrzení o finanční způsobilosti předložit živnostenskému úřadu, který vydal koncesi k provozování silniční dopravy. Nepředloží-li dopravce potvrzení o finanční způsobilosti, pozbývá vydaná koncese uplynutím této lhůty platnost.
(3)
Od 1. ledna 2003 se povinnost prokazovat finanční způsobilost rozšiřuje i na vnitrostátní dopravu.
(4)
Dopravci, kteří provozují vnitrostátní silniční dopravu autobusy, tahači nebo nákladními vozidly o celkové hmotnosti vyšší než 3,5 tuny s výjimkou speciálních vozidel na základě koncese, jsou povinni nejpozději do 31. března 2003 prokázat finanční způsobilost podle § 4a před příslušným dopravním úřadem a potvrzení o finanční způsobilosti předložit živnostenskému úřadu, který vydal koncesi k provozování silniční dopravy. Nepředloží-li dopravce potvrzení o finanční způsobilosti, pozbývá vydaná koncese uplynutím této lhůty platnost.
(5)
Podnikatel, který podle tohoto zákona je povinen označit vozidlo, ačkoli před účinností tohoto zákona tuto povinnost neměl, je povinen tak učinit nejpozději do 2 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
(6)
Dopravci, kteří podle tohoto zákona jsou povinni prokázat odbornou způsobilost, ačkoliv před účinností tohoto zákona tuto povinnost neměli, jsou povinni předložit nejpozději do jednoho roku od účinnosti zákona příslušnému živnostenskému úřadu doklad o odborné způsobilosti. Nepředloží-li v této lhůtě dopravce tento doklad, pozbývá vydaná koncese uplynutím této lhůty platnosti.“.
85.
§ 41 včetně nadpisu zní:
㤠41
Zmocňovací ustanovení
1.
Vláda nařízením upraví počátek, konec a podmínky provádění zákazů podle § 39c.
2.
Ministerstvo dopravy a spojů vydá prováděcí předpis k provedení § 3 odst. 1 písm. b), § 3 odst. 2 a 3, § 4a odst. 6, § 6 odst. 1, § 6 odst. 8, § 7 odst. 3, § 9 odst. 1, § 17 odst. 6, § 18b odst. 2, § 19b odst. 5, § 21 odst. 1, 3 a 6, § 22 odst. 5, § 30 odst. 2 a § 35b odst. 3.
3.
Obec může obecně závaznou vyhláškou upravit podmínky provozování taxislužby podle § 21 odst. 7 a 8.“.
Čl. II
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 152/2000 Sb. | Vyhláška Ministerstva vnitra č. 152/2000 Sb.
Vyhláška Ministerstva vnitra o provedení některých ustanovení zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů
Vyhlášeno 16. 6. 2000, datum účinnosti 16. 6. 2000, částka 48/2000
* ČÁST PRVNÍ - JEDNACÍ ŘÁD STÁTNÍ VOLEBNÍ KOMISE (§ 1 — § 4)
* ČÁST DRUHÁ - ZPŮSOB A POSTUP OVĚŘOVÁNÍ ZPŮSOBILOSTI PRO VÝKON FUNKCE (§ 5 — § 9)
* ČÁST TŘETÍ - POSTUP OBECNÍCH ÚŘADŮ A KRAJSKÝCH ÚŘADŮ PŘI ÚSCHOVĚ A ARCHIVACI HLASOVACÍCH LÍSTKŮ A OSTATNÍ VOLEBNÍ DOKUMENTACE (§ 10 — § 10)
* ČÁST ČTVRTÁ - VZOR KANDIDÁTNÍ LISTINY, VZOR HLASOVACÍHO LÍSTKU, OSVĚDČENÍ O ZVOLENÍ, VZORY TISKOPISŮ PRO ZJIŠŤOVÁNÍ A ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ HLASOVÁNÍ VE VOLBÁCH DO ZASTUPITELSTVA KRAJE, VZORY DALŠÍCH DOKUMENTŮ A ZPŮSOB ZAJIŠTĚNÍ TISKU HLASOVACÍCH LÍSTKŮ (§ 11 — § 12)
* ČÁST PÁTÁ - FORMA SPOLUPRÁCE ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY PŘI KONTROLE SPRÁVNOSTI ÚDAJŮ UVÁDĚNÝCH POLITICKÝMI STRANAMI, POLITICKÝMI HNUTÍMI A KOALICEMI PŘI PODÁVÁNÍ KANDIDÁTNÍCH LISTIN A PŘI PŘEDÁVÁNÍ PODKLADŮ Z KANDIDÁTNÍCH LISTIN PRO VYTVOŘENÍ REGISTRŮ A ČÍSELNÍKŮ KANDIDÁTŮ A KANDIDUJÍCÍCH POLITICKÝCH STRAN, POLITICKÝCH HNUTÍ A KOALIC ČESKÝM STATISTICKÝM ÚŘADEM A LOSOVÁNÍ STÁTNÍ VOLEBNÍ KOMISE (§ 14 — § 16)
* ČÁST ŠESTÁ - Zvláštní odměna za výkon funkce člena okrskové volební komise, způsob její úhrady a výplaty (§ 17 — § 17)
* ČÁST SEDMÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 18 — § 20) č. 1 k vyhlášce č. 152/2000 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 152/2000 Sb.
Aktuální znění od 1. 12. 2019 (265/2019 Sb.)
152
VYHLÁŠKA
Ministerstva vnitra
ze dne 9. června 2000
o provedení některých ustanovení zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů
Ministerstvo vnitra podle § 59 písm. a) a b) zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, (dále jen „zákon“) a dále v dohodě s Českým statistickým úřadem podle § 59 písm. c) zákona a v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem financí podle § 59 písm. d) zákona stanoví:
ČÁST PRVNÍ
JEDNACÍ ŘÁD STÁTNÍ VOLEBNÍ KOMISE
§ 1
Příprava jednání komise
(1)
Jednání Státní volební komiseStátní volební komise1) (dále jen „komise“) svolává předseda komise (dále jen „předseda“) a v době jeho nepřítomnosti nebo z jiných závažných důvodů jím pověřený člen komise. Jednání komise se konají podle potřeby.
(2)
Předseda nebo jím pověřený člen komise zašle členům komise pozvánku, návrh programu jednání a podkladové materiály tak, aby je obdrželi nejpozději tři dny přede dnem jednání komise. Z důvodu naléhavosti mohou být v den jednání komise na program jejího jednání zařazovány další body programu.
(3)
Ve výjimečných případech svolává jednání komise předseda nebo jím pověřený člen komise bez předchozího doručování písemné pozvánky a podkladových materiálů.
§ 2
Zásady rozhodování, jednání a řízení komise
(1)
Jednání komise je neveřejné.
(2)
Jednání komise řídí předseda a v době jeho nepřítomnosti jím pověřený člen komise (dále jen „předsedající“).
(3)
Předsedající může přizvat na jednání komise nebo jeho část i osoby, které nejsou členy komise.
(4)
Ke každému bodu jednání přijímá komise usnesení. Komise je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. Usnesení je přijato, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina přítomných členů komise. Není-li komise usnášeníschopná, určí předsedající, kdy se příští jednání komise bude konat, a jednání komise ukončí.
(5)
Předseda následně informuje členy komise o eventuálních opatřeních, která učinil mezi jednáními komise v neodkladných záležitostech.2)
§ 3
Zápis z jednání komise a podepisování ostatních písemností komise
(1)
Z jednání komise se pořizuje zvukový záznam a zápis. Součástí zápisu je přijaté usnesení a případná zpráva pro sdělovací prostředky.
(2)
Zápis z jednání komise podepisuje předsedající. Zápis obdrží členové komise nejpozději v den, kdy se koná následující jednání komise. Na tomto jednání komise mohou k němu členové komise uplatnit připomínky.
(3)
Ostatní písemnosti komise podepisuje její předseda nebo v době jeho nepřítomnosti jím pověřený člen komise.
§ 4
Archivace volební dokumentace komise
Pro volební dokumentaci týkající se voleb do zastupitelstev krajů se stanoví skartační znaky a lhůty:3)
a) zápis z jednání komise včetně zvukového záznamu| A/10,
---|---
b) další volební dokumentace| V/5.
---|---
ČÁST DRUHÁ
ZPŮSOB A POSTUP OVĚŘOVÁNÍ ZPŮSOBILOSTI PRO VÝKON FUNKCE
§ 5
Ověřování způsobilosti
Způsobilost pro výkon činnosti na úseku voleb ověřuje krajský úřad pro zaměstnance obceobce zařazeného do pověřeného obecního úřadu a pověřeného činností na úseku voleb.4)
§ 6
Zaměstnanec obceobce, v níž je pověřený obecní úřad, a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň městské části nebo městského obvodu, který má být pověřen činností na úseku voleb, (dále jen „uchazeč“) absolvuje odbornou přípravu a prokáže vykonáním zkoušky potřebné znalosti na úseku voleb.
§ 7
Přihlášku uchazeče podle § 5 k odborné přípravě a vykonání zkoušky zasílá starosta obceobce, v níž je pověřený obecní úřad, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň starosta městské části nebo starosta městského obvodu (dále jen „starosta“) krajskému úřadu.
§ 8
(1)
Pro účely ověřování znalostí na úseku voleb se zřizují zkušební komise.
(2)
Předsedu a členy zkušební komise na krajském úřadu určí ředitel krajského úřadu ze zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu; předsedy zkušebních komisí jsou zaměstnanci krajů zařazení do krajského úřadu s osvědčením o vykonané zkoušce podle zvláštního právního předpisu.5)
(3)
Zkušební komise jsou tříčlenné.
(4)
Krajský úřad určí termíny a místo zkoušky.
§ 9
Zkouška
(1)
Zkouška spočívá v ověření znalostí právních předpisů na úseku voleb a právních předpisů s nimi souvisejících; skládá se z písemné a ústní části.
(2)
O vykonané zkoušce vyhotoví zkušební komise zápis, který podepisuje předseda zkušební komise a její členové. Zápis obsahuje
a)
jméno a příjmení uchazeče, místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu, označení zaměstnavatele uchazeče a jeho pracovní zařazení,
b)
jména, příjmení a pracovní zařazení členů zkušební komise,
c)
otázky, které byly předmětem ústní zkoušky,
d)
vyhodnocení písemné a ústní zkoušky.
(3)
Uchazeč prokáže potřebné znalosti, pokud uspěl alespoň ve dvou třetinách otázek obsažených v písemné části zkoušky a ve dvou třetinách otázek obsažených v ústní části zkoušky.
(4)
Výsledek zkoušky oznámí uchazeči předseda zkušební komise v den jejího konání.
(5)
Náležitosti osvědčení krajského úřadu o vykonané zkoušce jsou obsaženy v příloze č. 1 ve vzoru č. 8.
(6)
Uchazeči, který úspěšně vykonal zkoušku, vydá zkušební komise osvědčení o vykonané zkoušce ve dvojím vyhotovení. Jedno vyhotovení předá uchazeč zaměstnavateli.6)
(7)
V případě, že uchazeč při zkoušce nevyhověl, může celou zkoušku opakovat nejdříve za jeden měsíc; lhůtu může krajský úřad ve výjimečných případech zkrátit.
ČÁST TŘETÍ
POSTUP OBECNÍCH ÚŘADŮ A KRAJSKÝCH ÚŘADŮ PŘI ÚSCHOVĚ A ARCHIVACI HLASOVACÍCH LÍSTKŮ A OSTATNÍ VOLEBNÍ DOKUMENTACE
§ 10
(1)
Obecní úřad, městský úřad, úřad města, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň úřad městské části nebo městského obvodu (dále jen „obecní úřad“)7) před konáním voleb zabezpečí po obdržení hlasovacích lístků, obálek a tiskopisů jejich ochranu tak, aby bylo zabráněno zneužití.
(2)
Obecní úřad převezme veškerou volební dokumentaci s výjimkou jednoho vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku od okrskových volebních komisí. Obecní úřad ponechá pro archivaci 3 sady nepoužitých hlasovacích lístků. Úřední obálky, použité hlasovací lístky, pomocné hlasovací lístky pro sčítání přednostních hlasů a použité pomocné sčítací archy obecní úřad protokolárně zničí
a)
po uplynutí 30 dnů ode dne marného uplynutí lhůty pro podání návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta (dále jen „návrh na neplatnost“),
b)
po uplynutí 30 dnů ode dne marného uplynutí lhůty pro podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí soudu o návrhu na neplatnost, nebo
c)
po uplynutí 30 dnů ode dne, kdy Ústavní soudÚstavní soud nevyhověl poslední podané ústavní stížnosti proti rozhodnutí soudu o návrhu na neplatnost.
(3)
Volební dokumentaci krajského úřadu včetně jednoho vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku uschová tento úřad.
(4)
Dokumentace o finančních nákladech na volby do zastupitelstev krajů se uloží odděleně od ostatní dokumentace.8)
(5)
Pro volební dokumentaci týkající se konání voleb do zastupitelstev krajů se stanoví skartační znaky a lhůty:3)
a)
kandidátní listina, prohlášení kandidáta k registraci včetně podkladů ke kandidátní listině, dokumentace o vzdání se kandidatury nebo jejím odvolání, rozhodnutí krajského úřadu o registraci kandidátních listin, rozhodnutí soudu ve věci registrace kandidátní listiny, hlasovací lístek, zápisy o výsledku hlasování................. A/10,
b)
ostatní volební dokumentace............... V/5.
(6)
Po uplynutí skartačních lhůt se postupuje podle zvláštního právního předpisu.3)
ČÁST ČTVRTÁ
VZOR KANDIDÁTNÍ LISTINY, VZOR HLASOVACÍHO LÍSTKU, OSVĚDČENÍ O ZVOLENÍ, VZORY TISKOPISŮ PRO ZJIŠŤOVÁNÍ A ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ HLASOVÁNÍ VE VOLBÁCH DO ZASTUPITELSTVA KRAJE, VZORY DALŠÍCH DOKUMENTŮ A ZPŮSOB ZAJIŠTĚNÍ TISKU HLASOVACÍCH LÍSTKŮ
§ 11
(1)
Pro volby do zastupitelstev krajů jsou v příloze č. 1 této vyhlášky stanoveny vzory:
1.
Oznámení o době a místě konání voleb do zastupitelstva kraje
2.
Slib zapisovatele a členů okrskové volební komise
3.
Kandidátní listina pro volby do zastupitelstva kraje s přílohou
4.
Hlasovací lístek pro volby do zastupitelstva kraje
5.
Zápis o výsledku voleb do zastupitelstva kraje
7.
Osvědčení o zvolení členem zastupitelstva kraje
8.
Osvědčení o vykonané zkoušce
9.
Zápis o vykonané zkoušce
10.
Záznam o odmítnutí zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku Českým statistickým úřadem.
(2)
Pro volby do zastupitelstev krajů jsou v příloze č. 2 této vyhlášky stanoveny vzory tiskopisů:
1.
Průkaz člena Státní volební komiseStátní volební komise s fotografií
2.
Průkaz člena sekretariátu Státní volební komiseStátní volební komise
3.
Průkaz zaměstnance obceobce zařazeného do pověřeného obecního úřadu9)
4.
Průkaz člena okrskové volební komise
5.
Průkaz zapisovatele okrskové volební komise
6.
Zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku s přílohou.
(3)
Pokud okrsková volební komise využije programového vybavení dodaného Českým statistickým úřadem, nahrazují tiskové výstupy z tohoto programu10) tiskopis podle odstavce 2 bodu 6.
(4)
Pro volby do zastupitelstev krajů se použije vzor tiskopisu voličského průkazu a postup při úschově tiskopisu stanovený ve vyhlášce Ministerstva vnitra o provedení některých ustanovení zákona o volbách do Parlamentu České republiky24).
§ 12
Krajský úřad zajišťuje tisk hlasovacích lístků pro kraj11) prostřednictvím obchodní firmy vybrané Ministerstvem vnitra12) podle zvláštního právního předpisu.13)
ČÁST PÁTÁ
FORMA SPOLUPRÁCE ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY PŘI KONTROLE SPRÁVNOSTI ÚDAJŮ UVÁDĚNÝCH POLITICKÝMI STRANAMI, POLITICKÝMI HNUTÍMI A KOALICEMI PŘI PODÁVÁNÍ KANDIDÁTNÍCH LISTIN A PŘI PŘEDÁVÁNÍ PODKLADŮ Z KANDIDÁTNÍCH LISTIN PRO VYTVOŘENÍ REGISTRŮ A ČÍSELNÍKŮ KANDIDÁTŮ A KANDIDUJÍCÍCH POLITICKÝCH STRAN, POLITICKÝCH HNUTÍ A KOALIC ČESKÝM STATISTICKÝM ÚŘADEM A LOSOVÁNÍ STÁTNÍ VOLEBNÍ KOMISE
§ 14
(1)
Krajský úřad průběžně pořizuje a předává Českému statistickému úřadu k založení registru kandidátů kopie podaných kandidátních listin, a to nejpozději první den po uplynutí lhůty pro podávání kandidátních listin.
(2)
Český statistický úřad vyhotoví seznam kandidátů se shodným jménem, příjmením a věkem a dalších podkladů pro kontrolu podaných kandidátních listin krajským úřadem.17) Tyto podklady předá krajskému úřadu nejpozději šedesátý druhý den přede dnem volebdnem voleb.
(3)
Po vyhodnocení a podle pokynu krajského úřadu Český statistický úřad aktualizuje registr kandidátů. Obdobně se postupuje v případech odvolání nebo vzdání se kandidatury do zaregistrování kandidátních listin či odmítnutí registrace kandidátní listiny na základě rozhodnutí soudu.18)
(4)
Krajský úřad nejpozději první den následující po uplynutí lhůty pro rozhodnutí o registraci kandidátních listin19) zašle seznam zaregistrovaných kandidátních listin a seznam odmítnutých kandidátních listin v kraji komisi.
§ 15
(1)
Komise vylosuje 45 dnů přede dnem voleb čísla pro označení hlasovacích lístků politických stran, politických hnutí a koalic. Hlasovací lístky týchž politických stran, politických hnutí a koalic musí být ve všech krajích označeny stejným vylosovaným číslem. Do losování vstupuje každá politická strana, politické hnutí a koalice jen jednou bez ohledu na to, v kolika krajích podala kandidátní listiny. Do losovacího osudí se vloží tolik celých čísel v nepřerušené vzestupné řadě počínaje číslem 1, kolik různých politických stran, politických hnutí a koalic podalo kandidátní listiny. Pokud některá politická strana, politické hnutí nebo koalice nepodala kandidátní listinu ve všech krajích, zůstane v daném kraji toto číslo neobsazeno.
(2)
Pokud kandidátní listina některé z politických stran, politických hnutí nebo koalic nebyla v kraji zaregistrována ani na základě rozhodnutí soudu,18) zůstává číslo vylosované této politické straně, politickému hnutí nebo koalici v daném kraji neobsazeno.
§ 16
(1)
Po vylosování čísel Český statistický úřad vyhotoví číselník kandidujících politických stran, politických hnutí a koalic, podle kterého budou při zpracování a poskytování výsledků voleb označovány číslem a názvem nebo číslem a zkratkou názvu.
(2)
Český statistický úřad zaznamená do registru kandidátů vylosovaná čísla politických stran, politických hnutí a koalic, vyhotoví opis údajů registru v rozsahu kandidátní listiny a předloží ho krajskému úřadu.
(3)
Krajský úřad neprodleně informuje pracoviště Českého statistického úřadu o případech vzdání se nebo odvolání kandidatury v období od uplynutí lhůty pro zaregistrování kandidátní listiny do zahájení voleb tak, že mu předá kopii prohlášení o vzdání se a odvolání kandidatury. Český statistický úřad nastaví v registru kandidátů u těchto osob znak zajišťující, že při zjišťování výsledků voleb k nim nebude přihlíženo.
ČÁST ŠESTÁ
Zvláštní odměna za výkon funkce člena okrskové volební komise, způsob její úhrady a výplaty
§ 17
(1)
Předsedovi okrskové volební komise přísluší za výkon funkce zvláštní odměna20) (dále jen „odměna“) ve výši 2 200 Kč, místopředsedovi a zapisovateli okrskové volební komise ve výši 2 100 Kč a ostatním členům okrskové volební komise ve výši 1 800 Kč. V případě opakování hlasování se odměna zvyšuje o 400 Kč.
(2)
Konají-li se volby do zastupitelstev krajů v souběhu s jinými volbami21), zvyšuje se odměna člena okrskové volební komise podle odstavce 1 o 400 Kč za každé další volby. Uskuteční-li se u voleb konaných v souběhu i druhé kolo, zvyšuje se dále odměna o částku za výkon funkce v dalším kole voleb do Senátu Parlamentu České republiky nebo volby prezidenta republiky podle zvláštního právního předpisu25).
(3)
Členovi okrskové volební komise, který není v pracovním poměru ani v poměru obdobném pracovnímu poměru, avšak je výdělečně činný, přísluší kromě odměny podle odstavců 1 a 2 náhrada ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise ve výši 43 Kč za hodinu, nejvýše však 340 Kč za jeden den.
(4)
Odměnu podle odstavce 1 a 2 a paušální náhradu ušlého výdělku podle odstavce 3 vyplatí do 30 dnů po ukončení činnosti okrskové volební komise22) obecní úřad. V případě, že se člen okrskové volební komise všech jednání okrskové volební komise nezúčastňuje, obecní úřad celkovou výši odměny stanovenou podle odstavce 1 a 2 poměrně krátí, a to podle evidence o jeho účasti na jednáních okrskové volební komise.
ČÁST SEDMÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 18
(1)
Přednosta okresního úřadu zasílá nejpozději do 15 dnů od nabytí účinnosti této vyhlášky Ministerstvu vnitra přihlášky uchazečů k odborné přípravě a vykonání zkoušky uvedené v § 7 odst. 1.
(2)
Starosta zasílá nejpozději do 15 dnů od nabytí účinnosti této vyhlášky okresnímu úřadu přihlášky uchazečů k odborné přípravě a vykonání zkoušky uvedené v § 7 odst. 2.
§ 19
Pokud byla již před počátkem účinnosti vyhlášky učiněna opatření k přípravě voleb v souladu s touto vyhláškou, hledí se na tato opatření, jako by byla učiněna za její účinnosti.23)
§ 20
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Mgr. Gross v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 152/2000 Sb.
Vzor 1
Oznámení
o době a místě konání voleb do zastupitelstva kraje
69kB
Vzor 2
Slib
zapisovatele a členů okrskové volební komise
218kB
Vzor 3
Kandidátní listina
Vzor 3
Kandidátní listina
285kB
Příloha ke vzoru 3
Prohlášení kandidáta
56kB
Vzor 4
Hlasovací lístek
Vzor 4
Hlasovací lístek
48kB
Vzor 5
ZÁPIS VÝSLEDKU VOLEB DO ZASTUPITELSTVA KRAJE
Vzor 5
ZÁPIS VÝSLEDKU VOLEB DO ZASTUPITELSTVA KRAJE
122kB
Vzor 7
OSVĚDČENÍ o zvolení členem(kou) zastupitelstva...
35kB
Vzor 8
OSVĚDČENÍ
o vykonané zkoušce
Vzor 8
OSVĚDČENÍ o vykonané zkoušce
44kB
Vzor 9
ZÁPIS ZKUŠEBNÍ KOMISE MINISTERSTVA VNITRA (OKRESNÍHO ÚŘADU V ...)x) o vykonané zkoušce
Vzor 9
ZÁPIS ZKUŠEBNÍ KOMISE MINISTERSTVA VNITRA (OKRESNÍHO ÚŘADU V ...)x) o vykonané zkoušce
48kB
Vzor 10
Záznam o odmítnutí zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku Českým statistickým úřadem
Vzor 10
Záznam o odmítnutí zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku Českým statistickým úřadem
40kB
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 152/2000 Sb.
Vzor tiskopisu 1
Průkaz člena Státní volební komise
2.2MB
Vzor tiskopisu 2
Průkaz člena sekretariátu Státní volební komise
185kB
Vzor tiskopisu 3
PRŮKAZ zaměstnance okresního úřadu, Magistrátu města Brna, Ostravy, Plzněx)
Vzor tiskopisu 3
PRŮKAZ zaměstnance okresního úřadu, Magistrátu města Brna, Ostravy, Plzněx)
33kB
Vzor tiskopisu 4
PRŮKAZ člena okrskové volební komise
207kB
Vzor tiskopisu 5
PRŮKAZ zapisovatele okrskové volební komise
195kB
Vzor tiskopisu 6
ZÁPIS O PRŮBĚHU A VÝSLEDKU HLASOVÁNÍ VE VOLEBNÍM OKRSKU
903kB
Příloha ke vzoru tiskopisu 6
VÝSLEDKY HLASOVÁNÍ PRO POLITICKÉ STRANY, POLITICKÁ HNUTÍ A KOALICE VE VOLEBNÍM OKRSKU
1008kB
1)
§ 7 odst. 2 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů.
2)
§ 8 odst. 2 zákona č. 130/2000 Sb.
3)
Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb.
Vyhláška č. 117/1974 Sb., kterou se stanoví kritéria pro posuzování písemností jako archiválií a podrobnosti skartačního řízení.
4)
§ 11 odst. 1 písm. i) zákona č. 130/2000 Sb.
5)
§ 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 230/2002 Sb.
6)
§ 59 odst. 3 písm. b) zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 302/1992 Sb.
§ 8 odst. 5 zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 321/1992 Sb.
7)
§ 14 písm. e) zákona č. 130/2000 Sb.
8)
§ 31 a 32 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb. a zákona č. 227/1997 Sb.
9)
§ 13 odst. 2 zákona č. 130/2000 Sb.
10)
§ 40 odst. 4 zákona č. 130/2000 Sb.
11)
§ 11 odst. 1 písm. d) zákona č. 130/2000 Sb.
12)
§ 9 odst. 2 písm. g) zákona č. 130/2000 Sb.
13)
Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb. a zákona č. 28/2000 Sb.
17)
§ 22 odst. 2 písm. b) zákona č. 130/2000 Sb.
18)
§ 22 odst. 6 zákona č. 130/2000 Sb.
19)
§ 22 odst. 3 zákona č. 130/2000 Sb.
20)
§ 55 zákona č. 130/2000 Sb.
21)
§ 64 zákona č. 130/2000 Sb.
22)
§ 45 zákona č. 130/2000 Sb.
23)
§ 67 zákona č. 130/2000 Sb.
24)
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 233/2000 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb. a zákona č. 204/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
25)
§ 12 odst. 2 vyhlášky č. 233/2000 Sb.
§ 6 odst. 1 vyhlášky č. 294/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o volbě prezidenta republiky, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 154/2000 Sb. | Zákon č. 154/2000 Sb.
Zákon o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon)
Vyhlášeno 21. 6. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 49/2000
* ČÁST PRVNÍ - ŠLECHTĚNÍ, PLEMENITBA A EVIDENCE (§ 1 — § 35)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 36 — § 36)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (§ 37 — § 37)
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna veterinárního zákona (§ 38 — § 38)
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 39 — § 39)
Aktuální znění od 1. 11. 2023 (277/2023 Sb.)
154
ZÁKON
ze dne 17. května 2000
o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ŠLECHTĚNÍ, PLEMENITBA A EVIDENCE
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět a účel úpravy
(1)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie2) upravuje
a)
šlechtění a plemenitbu skotu (Bos taurus), zebu (Bos indicus), buvola indického (Bubalus bubalis), koní (Equus caballus), oslů (Equus asinus), prasat, ovcí, koz, drůbeže, plemenných ryb a včel (dále jen „vyjmenovaná hospodářská zvířata“),
b)
ochranu, uchovávání a využívání genetických zdrojů zvířatgenetických zdrojů zvířat,
c)
označování turů, koňovitých, prasat, ovcí, koz, běžců, jelenovitých, velbloudovitých a zvěře ve farmovém chovuchovu (dále jen „označovaná zvířata“),
d)
evidenci označovaných zvířat, drůbeže, králíků, včel, plemenných ryb a živočichů pocházejících z akvakultury (dále jen „evidovaná zvířata“), evidenci hospodářstvíhospodářství a evidenci osob stanovených tímto zákonem.
(2)
Tento zákon se nevztahuje na šlechtění, plemenitbu, označování a evidenci zvířat v zoologických zahradách.2a) Hlavy I až V se nevztahují na šlechtění a plemenitbu vyjmenovaných hospodářských zvířat při výzkumu a vývoji.
(3)
Účelem tohoto zákona je stanovit podmínky a pravidla pro šlechtění a plemenitbu vyjmenovaných hospodářských zvířat, a dále pro ochranu, uchovávání a využívání genetických zdrojů zvířatgenetických zdrojů zvířat, pro označování označovaných zvířat a pro evidenci evidovaných zvířat, chovaných na území České republiky tak, aby tato činnost byla, za podpory ze státních prostředků, nástrojem pro zvelebování populacípopulací těchto zvířat a zachování jejich genetické rozmanitosti.
§ 2
Základní pojmy
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
plemennými zvířaty
1.
hlavní vyjmenovaná hospodářská zvířatahlavní vyjmenovaná hospodářská zvířata podle čl. 2 bodů 9 a 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 ze dne 8. června 2016 o zootechnických a genealogických podmínkách pro plemenitbu čistokrevných plemenných zvířat, hybridních plemenných prasat a jejich zárodečných produktů v Unii, pro obchod s nimi a pro jejich vstup do Unie, o změně nařízení (EU) č. 652/2014 a směrnic Rady 89/608/EHS a 90/425/EHS a o zrušení některých aktů v oblasti plemenitby zvířat („nařízení o plemenných zvířatech“), (dále jen „nařízení (EU) 2016/1012“),
2.
hlavní vyjmenovaná hospodářská zvířatahlavní vyjmenovaná hospodářská zvířata zapsaná v doplňkovém oddílu plemenné knihy a
3.
ostatní vyjmenovaná hospodářská zvířataostatní vyjmenovaná hospodářská zvířata, u drůbeže a plemenných ryb i populacepopulace, u včel i včelstva, která jsou evidována v plemenářské evidenciplemenářské evidenci,
b)
tury zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky rodů Bison, Bos (včetně podrodů Bos, Bibos, Novibos a Poephagus) a Bubalus (včetně podrodu Anoa) nebo mezi potomky křížení uvedených druhů, s výjimkou volně žijících živočichů15),
c)
běžci hospodářsky využívaná podtřída ptáků, zejména plemenaplemena pštrosa dvouprstého,
d)
chovatelemchovatelem každý, kdo zvíře nebo zvířata vlastní nebo drží, anebo je pověřen se o ně starat, ať již za úplatu nebo bezúplatně, a to i na přechodnou dobu; pro účely zápisu do plemenné knihyplemenné knihy se za chovatelechovatele považuje osoba, z jejíhož chovuchovu zvíře pochází,
e)
chovemchovem skupina evidovaných zvířat nebo i jednotlivá evidovaná zvířata, držená jedním chovatelemchovatelem nebo společně více chovatelichovateli za účelem jejich rozmnožování, získávání jejich produktů, produkce jatečných zvířat, anebo za účelem jejich sportovního nebo zájmového využití,
f)
populacípopulací soubor jedinců téhož druhu, jehož početnost umožňuje cílenou reprodukci,
g)
plemenemplemenem populacepopulace zvířat téhož druhu a shodného fylogenetického původupůvodu s charakteristickými vlastnostmi a znaky, které přenáší na potomstvo, schopná se reprodukovat,
h)
plemenářskou evidencíplemenářskou evidencí evidence ostatních vyjmenovaných hospodářských zvířatostatních vyjmenovaných hospodářských zvířat vedená uznaným chovatelským sdružením, která plní funkci obdobnou plemenné knize,
i)
šlechtitelským programemšlechtitelským programem soubor šlechtitelsko-organizačních opatření a šlechtitelský programšlechtitelský program podle čl. 2 bodu 26 nařízení (EU) 2016/1012,
j)
oprávněnou osobouoprávněnou osobou právnická nebo fyzická osoba, která je podnikatelem20), které Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) udělilo souhlas k výkonu některých odborných činností podle § 3,
k)
inseminační stanicíinseminační stanicí středisko pro odběr spermatu nebo inseminační staniceinseminační stanice, které byly schváleny podle zvláštního právního předpisu5),
l)
střediskem pro přenos embryístřediskem pro přenos embryí zařízení provozované týmem pro odběr embryí nebo týmem pro produkci embryí schválenými podle zvláštního právního předpisu5),
m)
ústřední evidencí komplexní databáze, která zahrnuje údaje o původupůvodu, pohlaví, identifikačních číslech, počtech, přemisťování a změnách jedinců, stád nebo hejn jednotlivých druhů evidovaných zvířat, dále údaje o hospodářstvíchhospodářstvích, chovatelíchchovatelích, provozovatelích jatek, provozovatelích líhní s jednorázovou kapacitou větší než 1000 kusů násadových vajec (dále jen „provozovatelé líhní“), provozovatelích zařízení pro svody kopytníků5a), provozovatelích zařízení pro svody drůbeže5a), osobách, které jako podnikatelé20) přímo nebo nepřímo nakupují a prodávají skot, prasata, ovce a kozy, mají pravidelný obrat těchto zvířat, která během 30 dnů znovu prodají, nebo je přemístí z jedněch prostorů do jiných prostorů anebo přímo na jatky, přičemž tyto jiné prostory nebo jatky nejsou v jejich vlastnictví, a které jsou pro tuto činnost schváleny a registrovány6) (dále jen „obchodníci“), dopravcích, kteří jako podnikatelé20) přepravují evidovaná zvířata (dále jen „dopravci“), uživatelských zařízeních6a) a asanačních podnicích6b),
n)
pověřenou osoboupověřenou osobou právnická osoba, kterou ministerstvo pověřilo k výkonu činností podle § 23c,
o)
hospodářstvímhospodářstvím jakákoliv stavba, zařízení nebo místo na území jednoho katastrálního územíkatastrálního území obceobce, kde jsou evidovaná zvířata držena, včetně chovuchovu pod širým nebem,
p)
stájí, a to u ryb rybochovným zařízením a u včel stanovištěm, jakýkoliv provoz, stavba nebo místo anebo jejich konstrukční a technologický soubor uvnitř jednoho hospodářstvíhospodářství, na kterém jsou evidovaná zvířata jednoho druhu držena nebo chována,
q)
stájovým registremstájovým registrem evidence turůturů, ovcí a koz chovaných ve stáji; u koní, oslů a jejich kříženců, prasat, běžců, drůbeže a zvěře ve farmovém chovuchovu plní funkci stájového registrustájového registru registr zvířat na hospodářstvíhospodářství, u plemenných ryb plní funkci stájového registrustájového registru odlovní a komorová kniha a u živočichů pocházejících z akvakultury plní funkci stájového registrustájového registru evidence podle zvláštního právního předpisu6c),
r)
původempůvodem otec a matka, případně další generace předků evidovaného zvířete,
s)
uváděním do oběhu plemenného zvířete, spermatu, embrya, vaječné buňky, násadových vajec drůbeže a plemenného materiálu ryb a včel jejich nákup nebo prodej, nabízení k prodeji a každý jiný způsob převodu za úplatu nebo bezúplatně jiným osobám a obchod a vstup do Unie podle čl. 2 bodů 21 a 22 nařízení (EU) 2016/1012,
t)
hlavními vyjmenovanými hospodářskými zvířaty druhy vyjmenovaných hospodářských zvířat uvedené v čl. 2 bodě 1 nařízení (EU) 2016/1012,
u)
ostatními vyjmenovanými hospodářskými zvířaty druhy vyjmenovaných hospodářských zvířat, které nejsou uvedeny v čl. 2 bodě 1 nařízení (EU) 2016/1012,
v)
velbloudovitým zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky čeledi Camelidae uvedeného v příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429,
w)
jelenovitým zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky čeledi Cervidae uvedeného v příloze III nařízení (EU) 2016/429,
x)
koňovitým nebo zvířetem z řad koňovitých zvíře druhu náležejícího mezi lichokopytníky rodu Equus nebo mezi potomky křížení uvedených druhů,
y)
ovcí zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky rodu Ovis nebo mezi potomky křížení uvedených druhů,
z)
kozou zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky rodu Capra nebo mezi potomky křížení uvedených druhů,
aa)
prasetem zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky čeledi Suidae uvedeného v příloze III nařízení (EU) 2016/429.
(2)
Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a)
genetickým zdrojem zvířetegenetickým zdrojem zvířete
1.
zvíře evidované v Národním programu náležející k určitému druhu nebo plemeniplemeni nacházející se na území České republiky mající význam pro výživu a zemědělství a pro ochranu a udržitelné využívání biologické rozmanitosti6d), které jsou zařazeny do Národního programu, nebo
2.
genetický materiál živočišného původupůvodu, který obsahuje funkční jednotky dědičnosti a umožňuje přenos a regeneraci jedince při zachování jeho genetického základu, zejména odebrané sperma, vaječné buňky nebo embrya, a který je uchováván a evidován v genobankáchgenobankách zařazených do Národního programu,
b)
genobankougenobankou právnická osoba provozující soubor zařízení sloužících ke konzervaci a využívání genetických zdrojů zvířatgenetických zdrojů zvířat,
c)
biologickým materiálembiologickým materiálem odebraný materiál živočišného původupůvodu, který umožňuje získání informací o genetickém vybavení zvířete, a to zejména stěry sliznic, krev nebo chlupy.
§ 3
Oprávněné osoby
(1)
Ministerstvo udělí souhlas k výkonu odborných činností uvedených v § 7, § 11 odst. 4, § 12 a 17, jestliže žadatel splňuje podmínky stanovené pro jejich výkon v těchto ustanoveních.
(2)
Ministerstvo zruší rozhodnutím udělení souhlasu, pokud oprávněná osobaoprávněná osoba závažným způsobem poruší důležitou povinnost stanovenou v tomto zákoně nebo v přímo použitelných předpisech Evropské unie2) anebo změní-li se skutečnost rozhodná pro udělení souhlasu. Ministerstvo může zrušit rozhodnutím udělení souhlasu, pokud oprávněná osobaoprávněná osoba méně závažným způsobem opakovaně poruší povinnost stanovenou v tomto zákoně nebo v přímo použitelných předpisech Evropské unie2).
(3)
Ministerstvo rovněž zruší rozhodnutím udělení souhlasu, pokud o to oprávněná osobaoprávněná osoba písemně požádá.
(4)
Žádost o udělení souhlasu k výkonu odborných činností uvedených v § 7, § 11 odst. 4, § 12 a 17 se podává ministerstvu na formuláři, jehož vzor uveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách. Žádost kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje
a)
činnost, která je předmětem žádosti,
b)
druh zvířete, pro které budou odborné činnosti vykonávány.
(5)
Přílohou žádosti podle odstavce 4 je
a)
doklad o předmětu činnosti žadatele,
b)
doklad o odborné způsobilosti k provádění testování a posuzování osoby, která testování a posuzování provádí, a přehled technického vybavení, jde-li o udělení souhlasu k výkonu odborných činností uvedených v § 7,
c)
doklad o provádění mezinárodního testování po dobu minimálně 5 let, jde-li o udělení souhlasu k výkonu odborných činností uvedených v § 11 odst. 4,
d)
vzor osvědčení o ověření původupůvodu a vzor osvědčení o stanovení genetického typu, jde-li o udělení souhlasu k výkonu odborných činností uvedených v § 12,
e)
doklad o odborné způsobilosti žadatele k provádění inseminace, jde-li o udělení souhlasu k výkonu odborných činností uvedených v § 17.
HLAVA II
ŠLECHTĚNÍ VYJMENOVANÝCH HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT
§ 4
Šlechtitelská činnost a šlechtitelská opatření
Šlechtitelská činnost a šlechtitelská opatření spočívají
a)
ve stanovení šlechtitelských programůšlechtitelských programů pro dosažení chovných cílů,
b)
ve zjišťování a evidování původu, vlastností a znaků vyjmenovaných hospodářských zvířat,
c)
v provádění kontroly užitkovosti, výkonnostních zkoušek, výkonnostních testů, kontroly dědičnosti, posuzování vlastností, znaků a zdraví vyjmenovaných hospodářských zvířat,
d)
ve kvalifikovaném odhadu plemenné hodnoty vyjmenovaných hospodářských zvířat,
e)
ve vedení plemenných knih nebo plemenářských evidencí,
f)
v ověřování a osvědčování původu nebo stanovování genetického typu plemenných zvířat,
g)
v hodnocení vyjmenovaných hospodářských zvířat a jejich cílevědomé selekci a připařování v souladu se šlechtitelskými programy a cíli,
h)
v ochraně dědičných vlastností a znaků určité populace (genofondu) a udržování genetických zdrojů,
i)
ve vystavování dokladů o původupůvodu, výkonnosti a hodnotě plemenných zvířat,
j)
ve zveřejňování dosažených plemenných hodnot zvířat, výsledků šlechtění a plemenářské činnosti.
Uznané chovatelské sdružení
§ 5
(1)
Ministerstvo na základě žádosti uzná chovatelský spolek6e), oprávněnou osobuoprávněnou osobu se souhlasem k výkonu odborných činností podle § 7 nebo veřejnoprávní instituci jako uznané chovatelské sdružení, pokud splňuje podmínky stanovené v § 5a odst. 1 nebo § 5b odst. 1.
(2)
Žádost o uznání chovatelského sdružení se podává ministerstvu na formuláři, jehož vzor uveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách. Žádost kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje druh zvířete a plemenoplemeno, pro které bude vedena plemenná kniha.
(3)
Přílohou žádosti podle odstavce 1 jsou
a)
stanovy, popřípadě jiný zakladatelský dokument, ve kterých jsou uvedeny podmínky členství a právo chovatelůchovatelů účastnit se šlechtitelského programušlechtitelského programu,
b)
seznam členů,
c)
doložení požadovaného vzdělání podle § 30,
d)
vzor osvědčení o ověření původupůvodu nebo vzor zootechnického osvědčení vydávaný chovatelským sdružením,
e)
návrh šlechtitelského programušlechtitelského programu a způsob vyhodnocování výsledků spolu s vyznačením technické činnosti související s řízením svých šlechtitelských programůšlechtitelských programů, kterou hodlá případně zadat třetí straně,
f)
návrh řádu plemenné knihy, který splňuje podmínky stanovené v § 9, nebo návrh řádu plemenářské evidenceplemenářské evidence, který splňuje podmínky stanovené v § 10, a
g)
návrh způsobu vedení evidence, plemenné knihy nebo plemenářské evidenceplemenářské evidence a návrh účinného systému kontroly dodržování plnění ustanovení řádu plemenné knihy nebo řádu plemenářské evidenceplemenářské evidence a systému kontroly výkonu odborných činností uvedených v § 8, 11 a 11a.
Ustanovení písmen a) a b) se použije, pouze pokud to umožňuje právní povaha žadatele.
§ 5a
(1)
V případě hlavních vyjmenovaných hospodářských zvířathlavních vyjmenovaných hospodářských zvířat žadatel musí splnit podmínky stanovené nařízením (EU) 2016/1012 pro plemenářský spolek.
(2)
Za dostatečný počet kvalifikovaného personálu podle nařízení (EU) 2016/1012 se považuje alespoň 1 osoba odborně způsobilá podle § 30 odst. 1 nebo 10.
(3)
Uznané chovatelské sdružení je v případě hlavních vyjmenovaných hospodářských zvířathlavních vyjmenovaných hospodářských zvířat kromě povinností stanovených nařízením (EU) 2016/1012 dále povinno při zjišťování stavu genetického zdroje zvířete poskytovat určené osobě nebo ministerstvu na základě jejich písemné žádosti informace potřebné k plnění jejich úkolů podle tohoto zákona s výjimkou údajů, které tvoří předmět obchodního tajemství6g).
§ 5b
(1)
V případě ostatních vyjmenovaných hospodářských zvířatostatních vyjmenovaných hospodářských zvířat žadatel musí splnit následující podmínky:
a)
je právnickou osobou a má sídlo na území České republiky,
b)
má pro svou činnost zajištěny osoby odborně způsobilé podle § 30,
c)
prokáže, že populacepopulace plemeneplemene je dostatečně početná k uplatnění účinného šlechtitelského programušlechtitelského programu včetně selekce a testovacího připařování anebo zaručuje zachování plemeneplemene, je-li to potřebné,
d)
uznáním není ohroženo zachování plemeneplemene nebo šlechtitelský programšlechtitelský program některého již uznaného chovatelského sdružení a
e)
stanovy, popřípadě jiný zakladatelský dokument, obsahují zejména
1.
jako účel činnosti zabezpečování společných zájmů členů v oblasti šlechtění a plemenitby ostatních vyjmenovaných hospodářských zvířatostatních vyjmenovaných hospodářských zvířat a ochranu těchto zájmů,
2.
právo chovatelůchovatelů stát se členem uznaného chovatelského sdružení a podmínky tohoto členství a
3.
právo chovatelůchovatelů účastnit se stanovování a rozvíjení šlechtitelského programušlechtitelského programu v souladu s jednacím řádem, řádem plemenářské evidenceplemenářské evidence a šlechtitelským programemšlechtitelským programem.
Ustanovení písmene e) bodu 2 se použije, pouze pokud to umožňuje právní povaha žadatele.
(2)
Uznané chovatelské sdružení je v případě ostatních vyjmenovaných hospodářských zvířatostatních vyjmenovaných hospodářských zvířat povinno
a)
postupovat při své činnosti v souladu se svým chovným cílem a šlechtitelským programemšlechtitelským programem, vyhodnocovat a realizovat šlechtitelský programšlechtitelský program a nejméně jednou ročně zveřejňovat jeho výsledky,
b)
vést plemenářskou evidenciplemenářskou evidenci podle řádu plemenářské evidenceplemenářské evidence a evidovat v ní drůbež, plemenné ryby a včely podle § 10 odst. 2,
c)
kontrolovat plnění ustanovení řádu plemenářské evidenceplemenářské evidence,
d)
vydávat, ověřovat a kontrolovat potvrzení o původupůvodu plemenných zvířat, u drůbeže a plemenných ryb potvrzení o původupůvodu rodičovského hejna,
e)
evidovat a zveřejňovat dědičné vady a zvláštnosti,
f)
zajišťovat hodnocení ostatních vyjmenovaných hospodářských zvířatostatních vyjmenovaných hospodářských zvířat a vydávat o jeho výsledku doklady (§ 8 odst. 2),
g)
poskytovat pověřené osoběpověřené osobě informace o plemenných zvířatech potřebné ke shromažďování a zpracovávání údajů v informačním systému ústřední evidenceústřední evidence,
h)
poskytovat určené osobě nebo ministerstvu na základě jejich písemné žádosti informace potřebné k plnění jejich úkolů podle tohoto zákona, s výjimkou údajů, které tvoří předmět obchodního tajemství6g), a
i)
zajistit, že spory, jež mohou v průběhu provádění šlechtitelských programůšlechtitelských programů vzniknout mezi chovatelichovateli a mezi chovatelichovateli a uznaným chovatelským sdružením, budou řešeny v souladu s pravidly stanovenými v jednacím řádu.
(3)
Uznané chovatelské sdružení má v případě ostatních vyjmenovaných hospodářských zvířatostatních vyjmenovaných hospodářských zvířat právo
a)
v rámci svých schválených šlechtitelských programůšlechtitelských programů určovat a provádět tyto šlechtitelské programyšlechtitelské programy nezávisle, pokud při tom dodrží všechny podmínky pro jejich schválení, a
b)
vyloučit chovatelechovatele z účasti na šlechtitelském programušlechtitelském programu, pokud chovatelchovatel nedodržuje pravidla šlechtitelského programušlechtitelského programu nebo neplní povinnosti stanovené v jednacím řádu nebo řádu plemenářské evidenceplemenářské evidence.
§ 5c
(1)
Ministerstvo schválí šlechtitelský programšlechtitelský program předložený žadatelem nebo uznaným chovatelským sdružením, který obsahuje náležitosti stanovené v odstavci 2 nebo 3.
(2)
Šlechtitelský programŠlechtitelský program v případě hlavních vyjmenovaných hospodářských zvířathlavních vyjmenovaných hospodářských zvířat obsahuje
a)
náležitosti podle čl. 8 nařízení (EU) 2016/1012,
b)
chovný cíl,
c)
vedení plemenné knihy a řád plemenné knihy,
d)
systém kontroly vedení plemenné knihy a
e)
systém kontroly výkonu odborných činností uvedených v § 8, 11 a 11a.
(3)
Šlechtitelský programŠlechtitelský program v případě ostatních vyjmenovaných hospodářských zvířatostatních vyjmenovaných hospodářských zvířat obsahuje
a)
minimální okruh vlastností a znaků, které se sledují u jednotlivých plemenplemen ostatních vyjmenovaných hospodářských zvířatostatních vyjmenovaných hospodářských zvířat,
b)
postupy provádění kontroly užitkovosti, výkonnostních zkoušek, výkonnostních testů a posuzování,
c)
minimální okruh vlastností a znaků, pro které se odhaduje plemenná hodnota,
d)
způsob a kritéria pro hodnocení a výběr plemeníků, plemenic, hejn drůbeže, plemenných ryb a včelstev,
e)
obsah dokladů o výsledku hodnocení, výběru plemeníků nebo uznání chovuchovu,
f)
rozsah zjišťování ukazatelů zdraví, známých dědičných vad a zvláštností,
g)
chovný cíl,
h)
vedení plemenářské evidenceplemenářské evidence a řád plemenářské evidenceplemenářské evidence,
i)
systém kontroly vedení plemenářské evidenceplemenářské evidence a
j)
systém kontroly výkonu odborných činností uvedených v § 8, 11 a 11a.
(4)
Změnu šlechtitelského programušlechtitelského programu lze provést pouze na základě změny rozhodnutí o schválení šlechtitelského programušlechtitelského programu. Návrh změny oznámí uznané chovatelské sdružení písemně ministerstvu. Pokud ministerstvo ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení nesdělí, že rozhodlo jinak, považuje se změna za schválenou. Uznané chovatelské sdružení informuje chovatelechovatele zapojené do svých šlechtitelských programůšlechtitelských programů o schválené změně. Pro řízení o změně rozhodnutí o schválení šlechtitelského programušlechtitelského programu platí odstavec 1 obdobně.
(5)
V případě, že nastane rozpor mezi schváleným šlechtitelským programemšlechtitelským programem a právními předpisy nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie2), ministerstvo vyzve uznané chovatelské sdružení k předložení návrhu změny schváleného šlechtitelského programušlechtitelského programu. Pokud uznané chovatelské sdružení nepředloží návrh změny do 60 dnů ode dne doručení výzvy, pozbývá rozhodnutí o schválení šlechtitelského programušlechtitelského programu platnosti uplynutím posledního dne této lhůty. Jinak ministerstvo rozhodne o změně rozhodnutí o schválení šlechtitelského programušlechtitelského programu. Pro řízení o změně rozhodnutí o schválení šlechtitelského programušlechtitelského programu platí odstavec 1 obdobně.
§ 5d
Uznané chovatelské sdružení je oprávněno k výkonu odborných činností podle § 7. Práva a povinnosti stanovené v § 7 pro oprávněnou osobuoprávněnou osobu platí pro uznané chovatelské sdružení obdobně.
§ 5e
(1)
Ministerstvo zruší rozhodnutí o uznání, pokud uznané chovatelské sdružení
a)
nemá schválený žádný šlechtitelský programšlechtitelský program,
b)
závažným způsobem poruší povinnost k výkonu odborných činností stanovenou v § 7, nebo
c)
o zrušení uznání písemně požádá.
(2)
Ministerstvo zruší rozhodnutí o uznání v případě hlavních vyjmenovaných hospodářských zvířathlavních vyjmenovaných hospodářských zvířat také tehdy, poruší-li uznané chovatelské sdružení závažným způsobem povinnost k výkonu odborných činností stanovenou v nařízení (EU) 2016/1012.
(3)
Ministerstvo zruší rozhodnutí o uznání v případě ostatních vyjmenovaných hospodářských zvířatostatních vyjmenovaných hospodářských zvířat také tehdy, poruší-li uznané chovatelské sdružení závažným způsobem povinnost stanovenou v tomto zákoně anebo změní-li se skutečnost rozhodná pro jeho uznání.
(4)
Ministerstvo může zrušit rozhodnutí o uznání v případě ostatních vyjmenovaných hospodářských zvířatostatních vyjmenovaných hospodářských zvířat, pokud uznané chovatelské sdružení opakovaně méně závažným způsobem poruší povinnost stanovenou v tomto zákoně.
§ 6
Chovatelský podnik prasat
(1)
Ministerstvo na základě žádosti podle čl. 4 nařízení (EU) 2016/1012 uzná chovatelský spolek, oprávněnou osobuoprávněnou osobu se souhlasem k výkonu odborných činností podle § 7, soukromý podnik, který působí v uzavřených systémech produkce, nebo veřejnoprávní instituci jako chovatelský podnik prasat, pokud splňuje podmínky stanovené nařízením (EU) 2016/1012 pro chovatelský podnik.
(2)
Za dostatečný počet kvalifikovaného personálu podle nařízení (EU) 2016/1012 se považuje alespoň 1 osoba odborně způsobilá podle § 30 odst. 1 nebo 10.
(3)
Žádost o uznání chovatelského podniku prasat se podává ministerstvu na formuláři, jehož vzor uveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách. Žádost kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje název hybridního prasete, pro které bude veden chovný registr.
(4)
Ministerstvo schválí šlechtitelský programšlechtitelský program předložený žadatelem nebo chovatelským podnikem prasat, který obsahuje zejména
a)
náležitosti podle čl. 8 nařízení (EU) 2016/1012,
b)
chovný cíl,
c)
vedení chovného registru a řád chovného registru,
d)
systém označování zvířat,
e)
systém registrace rodičů,
f)
systém kontroly vedení chovného registru,
g)
systém testování a posuzování prasat ve vlastních nebo smluvních chovechchovech a
h)
systém kontroly výkonu odborných činností uvedených v § 8, 11 a 11a.
(5)
Změnu šlechtitelského programušlechtitelského programu lze provést pouze na základě změny rozhodnutí o schválení šlechtitelského programušlechtitelského programu. Návrh změny oznámí chovatelský podnik prasat písemně ministerstvu. Pokud ministerstvo ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení nesdělí, že rozhodlo jinak, považuje se změna za schválenou. Chovatelský podnik prasat informuje chovatelechovatele zapojené do svých šlechtitelských programůšlechtitelských programů o schválené změně. Pro řízení o změně rozhodnutí o schválení šlechtitelského programušlechtitelského programu platí odstavec 4 obdobně.
(6)
V případě, že nastane rozpor mezi schváleným šlechtitelským programemšlechtitelským programem a právními předpisy nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie2), ministerstvo vyzve chovatelský podnik prasat k předložení návrhu změny schváleného šlechtitelského programušlechtitelského programu. Pokud chovatelský podnik prasat nepředloží návrh změny do 60 dnů ode dne doručení výzvy, pozbývá rozhodnutí o schválení šlechtitelského programušlechtitelského programu platnosti posledním dnem této lhůty. Jinak ministerstvo rozhodne o změně rozhodnutí o schválení šlechtitelského programušlechtitelského programu. Pro řízení o změně rozhodnutí o schválení šlechtitelského programušlechtitelského programu platí odstavec 4 obdobně.
(7)
Chovatelský podnik prasat je oprávněn k výkonu odborných činností podle § 7. Práva a povinnosti stanovené v § 7 pro oprávněnou osobuoprávněnou osobu platí pro chovatelský podnik prasat obdobně.
(8)
Ministerstvo zruší rozhodnutí o uznání, pokud chovatelský podnik prasat
a)
nemá schválený žádný šlechtitelský programšlechtitelský program,
b)
závažným způsobem poruší povinnost k výkonu odborných činností stanovenou v § 7 nebo nařízení (EU) 2016/1012, nebo
c)
o zrušení uznání písemně požádá.
§ 7
Kontrola užitkovosti, výkonnostní zkoušky, výkonnostní testy, kontrola dědičnosti, posuzování vlastností, znaků a ukazatelů zdraví vyjmenovaných hospodářských zvířat a testování užitkovosti
(1)
Kontrola užitkovosti, výkonnostní zkoušky, výkonnostní testy, kontrola dědičnosti, posuzování vlastností, znaků a ukazatelů zdraví vyjmenovaných hospodářských zvířat a testování užitkovosti hlavních vyjmenovaných hospodářských zvířathlavních vyjmenovaných hospodářských zvířat podle čl. 25 nařízení (EU) 2016/1012 (dále jen „testování a posuzování“) se provádí podle postupů stanovených ve šlechtitelských programechšlechtitelských programech jednotně v rámci plemeneplemene nebo typu vyjmenovaných hospodářských zvířat, v souladu s předpisy Evropské unie1),2) nebo v souladu s mezinárodně uznávanými postupy, pokud pro testování a posuzování předpisy Evropské unie neexistují.
(2)
Testování a posuzování zajišťují v chovechchovech nebo v testačních zařízeních oprávněné osobyoprávněné osoby, pokud k tomu mají zajištěny osoby odborně způsobilé podle § 30 a technické vybavení v rozsahu stanoveném vyhláškou.
(3)
Oprávněná osobaOprávněná osoba je povinna
a)
provádět testování a posuzování vyjmenovaných hospodářských zvířat, pokud ji o to chovatelchovatel požádá a vytvoří k tomu podmínky podle odstavce 5 písm. a),
b)
dodržovat postupy testování a posuzování stanovené šlechtitelským programemšlechtitelským programem,
c)
zjišťovat původypůvody, vlastnosti a znaky vyjmenovaných hospodářských zvířat,
d)
evidovat údaje o původupůvodu, výkonnosti a reprodukci zvířat v rozsahu stanoveném vyhláškou a předávat je pověřené osoběpověřené osobě způsobem stanoveným vyhláškou,
e)
poskytovat poradenství v rozsahu činnosti vymezené rozhodnutím o udělení souhlasu (§ 3),
f)
v případě ukončení činnosti předat veškeré údaje a podklady osobě, která tuto činnost přebírá, případně chovatelichovateli a o tomto předání provést zápis.
(4)
Kontrolu dědičnosti zdraví a posuzování ukazatelů zdraví vyjmenovaných hospodářských zvířat podle šlechtitelského programušlechtitelského programu zajišťují chovateléchovatelé, oprávněné osobyoprávněné osoby, uznaná chovatelská sdružení nebo pověřená osobapověřená osoba.
(5)
ChovateléChovatelé, v jejichž chovechchovech je prováděno testování a posuzování, jsou povinni
a)
vytvořit podmínky nezbytné pro zjišťování údajů potřebných pro testování a posuzování,
b)
umožnit ve svých chovechchovech testovací připařování a prověřování plemeníků kontrolou dědičnosti sledovaných vlastností a zdraví v rozsahu a podle pravidel smluvně dohodnutých s oprávněnými osobamioprávněnými osobami uvedenými v odstavci 2, předvedení a posuzování zevnějšku vyjmenovaných hospodářských zvířat,
c)
poskytnout osobě uvedené v odstavci 2 plemenice, jejich samčí a samičí potomstvo, u drůbeže násadová vejce a jednodenní drůbež, u plemenných ryb jejich plemenný materiál, u včel matky, které tato osoba sama vybere ke společnému kontrolnímu chovuchovu nebo pro potřeby testování a posuzování,
d)
umožnit ověření původupůvodu nebo stanovení genetického typu podle § 12.
(6)
Provádí-li se testování a posuzování koní, nesmí docházet k diskriminaci koní registrovaných v jiných členských státech Evropské unie nebo pocházejících z jiných členských států Evropské unie, a to zejména jde-li o kritéria pro přihlašování do soutěží, testování a posuzování koní v průběhu soutěží, peněžní výhry nebo jiné zisky, které mohou ze soutěží plynout. Toto ustanovení neplatí pro soutěže pořádané na testování a posuzování vlastností koní zapsaných v určité plemenné knizeplemenné knize, pro regionální šlechtitelské soutěže nebo pro soutěže tradičního nebo historického charakteru. Podíl z peněžní výhry nebo jiného zisku, které plynou ze soutěží, určený pro zachování, rozvoj nebo zkvalitnění chovuchovu koní nesmí překročit výši 20 %. Seznamy soutěží pořádaných na testování a posuzování vlastností koní zapsaných v určité plemenné knizeplemenné knize, pro regionální šlechtitelské soutěže nebo pro soutěže tradičního nebo historického charakteru, na kterých dochází k diskriminaci koní registrovaných v jiných členských státech Evropské unie nebo pocházejících z jiných členských států Evropské unie, předávají v termínu stanoveném vyhláškou uznaná chovatelská sdružení a oprávněné osobyoprávněné osoby pověřené osoběpověřené osobě.
(7)
Zpracování a zveřejňování výsledků testování a posuzování a jejich evidenci zajišťuje pověřená osobapověřená osoba v součinnosti s příslušným uznaným chovatelským sdružením. Výsledky testování a posuzování jsou zveřejňovány v listinné podobě, popřípadě způsobem umožňujícím dálkový přenos, a to nejméně jednou ročně, přičemž jsou evidovány v listinné podobě, popřípadě na technických nosičích dat.
(8)
Uznané chovatelské sdružení převezme výsledky testování a posuzování prováděného v zahraničí jako rovnocenné výsledkům testování a posuzování prováděného v České republice, pokud bylo testování a posuzování prováděné v zahraničí prováděno v souladu s předpisy Evropské unie.
(9)
Vyhláška stanoví
a)
technické vybavení potřebné pro testování a posuzování a pro zjišťování údajů s tím souvisejících,
b)
požadavky na obsah záznamů vedených oprávněnými osobamioprávněnými osobami a způsob předávání těchto záznamů pověřené osoběpověřené osobě,
c)
termíny předávání seznamů soutěží uvedených v odstavci 6,
d)
podrobnosti zpracování, zveřejňování a evidence výsledků testování a posuzování.
§ 8
Hodnocení, genetické hodnocení a kvalifikovaný odhad plemenných hodnot plemenných zvířat
(1)
Hodnocení plemenných zvířat se provádí na základě údajů zjištěných podle § 7.
(2)
Hodnocení plemenných zvířat zajišťují a o výsledku hodnocení vydávají doklady
a)
uznaná chovatelská sdružení
1.
u plemeníků při jejich výběru pro plemenitbu a u plemenic pro stanovení plemenné hodnoty,
2.
u koní při výkonnostních zkouškách podle šlechtitelských programůšlechtitelských programů jednotlivých plemenplemen koní,
b)
osoby oprávněné k testování a posuzování u koní při výkonnostních testech podle šlechtitelských programůšlechtitelských programů jednotlivých plemenplemen koní,
c)
chovatelské podniky prasat
1.
u plemeníků při jejich výběru pro plemenitbu a u plemenic pro stanovení plemenné hodnoty ve vlastních nebo smluvních chovechchovech,
2.
při uznávání chovůchovů, které rozmnožují a využívají jimi šlechtěné a rozmnožované populacepopulace,
d)
pověřená osobapověřená osoba při výběru plemenplemeníků málopočetných nebo dovezených plemen, pro která není v České republice vedena plemenná knihaplemenná kniha.
(3)
Kvalifikovaný odhad plemenných hodnot plemenných zvířat a genetické hodnocení podle čl. 25 nařízení (EU) 2016/1012 se provádí na základě údajů zjištěných podle § 7 a na základě výsledků hodnocení plemenných zvířat podle odstavce 2.
(4)
Kvalifikovaný odhad plemenných hodnot plemenných zvířat a jejich zveřejňování musí být v souladu s předpisy Evropské unie1),2) nebo v souladu s mezinárodně uznávanými postupy, pokud pro kvalifikovaný odhad plemenných hodnot a jejich zveřejňování předpisy Evropské unie neexistují. Kvalifikovaný odhad plemenných hodnot získaných na základě výsledků tuzemského testování a posuzování, jejich zpracování a zveřejňování zajišťuje pověřená osobapověřená osoba a předává je příslušnému uznanému chovatelskému sdružení. Způsob a postup kvalifikovaného odhadu plemenných hodnot a jeho zveřejňování musí být projednán a definován v součinnosti s příslušným uznaným chovatelským sdružením, odpovědným za chovatelský cíl a šlechtitelský programšlechtitelský program.
§ 9
Plemenné knihy a chovné registry
(1)
Plemennou knihu podle čl. 2 bodu 12 nařízení (EU) 2016/1012 vede podle řádu plemenné knihy uznané chovatelské sdružení. Chovný registr podle čl. 2 bodu 17 nařízení (EU) 2016/1012 vede podle řádu chovného registru chovatelský podnik prasat.
(2)
Vyhláška stanoví požadavky na obsah řádu plemenné knihy a řádu chovného registru.
§ 10
Plemenářské evidence
(1)
Pro každé plemenoplemeno drůbeže, plemenných ryb a včel se vede jediná plemenářská evidence.
(2)
Plemenářské evidence vedou podle řádů plemenářských evidencí uznaná chovatelská sdružení.
(3)
Vyhláška stanoví požadavky na obsah řádů plemenářských evidencí.
§ 11
Potvrzení o původu plemenných zvířat, doklad o původu prasat a osvědčení o původu hejna
(1)
Potvrzení o původupůvodu plemenných zvířat je doklad o identitě, původupůvodu a výkonnosti plemenných zvířat, dárců spermatu, embryí, vaječných buněk, násadových vajec a plemenného materiálu ryb (dále jen „potvrzení o původupůvodu“).
(2)
Potvrzení o původupůvodu vydává a údaje v něm uvedené na žádost chovatelechovatele porovnává uznané chovatelské sdružení, a to podle zápisu plemenného zvířete v plemenné knizeplemenné knize nebo v plemenářské evidenci.
(3)
Doklad o původupůvodu prasat pro své smluvní chovychovy vydává a údaje v něm uvedené porovnává chovatelský podnik prasat, a to podle zápisu zvířete v chovném registruchovném registru.
(4)
K produkci násadových vajec je nutné osvědčení o původupůvodu hejna. Osvědčení o původupůvodu hejna vydává pro tuzemské chovychovy drůbeže uznané chovatelské sdružení, pro chovychovy drůbeže přemístěné z jiných členských států Evropské unie nebo dovezené ze třetích zemí oprávněná osobaoprávněná osoba.
(5)
Vyhláška stanoví podrobnosti o údajích potvrzení o původupůvodu platné i pro přemísťovaná a dovážená zvířata, sperma, embrya, vaječné buňky a plemenný materiál ryb a podrobnosti o údajích osvědčení o původupůvodu hejna.
§ 11a
Zootechnická osvědčení
Zootechnická osvědčení podle kapitoly VII nařízení (EU) 2016/1012 vydává uznané chovatelské sdružení nebo chovatelský podnik prasat.
§ 12
Ověřování a osvědčování původu a stanovování genetického typu plemenných zvířat
(1)
PůvodPůvod plemenných zvířat ověřují a jejich genetické typy stanovují oprávněné osobyoprávněné osoby.
(2)
Oprávněná osobaOprávněná osoba je povinna
a)
doložit způsobilost k ověřování a osvědčování původůpůvodů a stanovování genetických typů plemenných zvířat osvědčením o akreditaci,
b)
doložit účast v mezinárodních srovnávacích testech, pokud se tyto testy provádějí, a trvale splňovat jejich kritéria,
c)
ověřovat původpůvod a stanovovat genetický typ plemenného zvířete, požádá-li o to Česká plemenářská inspekce nebo orgány veterinární správy pro výkon kontrolní činnosti (odstavec 4) nebo uznané chovatelské sdružení anebo osoba uvedená v odstavci 6,
d)
vydávat osvědčení o ověření původupůvodu a osvědčení o stanovení genetického typu a poskytovat je České plemenářské inspekci nebo orgánům veterinární správy pro výkon kontrolní činnosti (odstavec 4) nebo uznaným chovatelským sdružením anebo osobě uvedené v odstavci 6, pokud o ně požádala.
(3)
PůvodPůvod musí být ověřen u
a)
býků před výběrem k plemenitbě,
b)
hříbat narozených po inseminaci nebo po přenosu embryí,
c)
hříbat plemeneplemene anglický plnokrevník a klusák,
d)
hejna plemenných ryb zařazených do genetických zdrojů a do plemenitby,
e)
dovezeného plemenného materiálu včel,
f)
beranů, kozlů a hřebců zařazených do inseminace.
(4)
PůvodPůvod zvířat může být také namátkově ověřen pro výkon kontrolní činnosti.
(5)
Genetický typ musí být stanoven u
a)
býků a hřebců vybraných pro plemenitbu,
b)
kanců v rozsahu stanoveném ve šlechtitelském programušlechtitelském programu,
c)
beranů a kozlů zařazených do inseminace.
(6)
O ověření původupůvodu podle odstavce 3 nebo o stanovení genetického typu podle odstavce 5 je povinen požádat majitel zvířete.
(7)
Osvědčení o ověření původupůvodu a osvědčení o stanovení genetického typu musí obsahovat identifikační údaje majitele zvířete, identifikační údaje zvířete, identifikační údaje rodičů zvířete a výsledek ověření původupůvodu nebo výsledek stanovení genetického typu zvířete.
(8)
Vyhláška stanoví podrobnosti o údajích osvědčení o ověření původupůvodu a osvědčení o stanovení genetického typu.
§ 14
Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství
(1)
Ministerstvo zpracovává Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství (dále jen „Národní program“), který obsahuje podmínky a postupy k zajištění ochrany, konzervace, dokumentace a udržitelného využívání genetických zdrojů zvířatgenetických zdrojů zvířat. Ministerstvo vydává Národní program na dobu 5 let; podnět k jeho změně může podat účastník Národního programu uvedený v odstavci 4.
(2)
Do Národního programu se zařazují
a)
druh nebo plemenoplemeno zvířete,
b)
uznané chovatelské sdružení nebo sdružení chovatelůchovatelů zvířat6e) (dále jen „sdružení“),
c)
fyzická nebo právnická osoba, která je vlastníkem genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete (dále jen „vlastník genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete“), a
d)
genobankagenobanka.
(3)
V Národním programu se evidují
a)
jedinec genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete,
b)
genetický a biologický materiálbiologický materiál uchovávaný v genobancegenobance.
(4)
Účastníky Národního programu jsou
a)
veřejná výzkumná instituce21) zřízená ministerstvem, která koordinuje opatření směřující k realizaci Národního programu a opatření s tím souvisejících (dále jen „určená osoba“),
b)
vlastník genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete zařazený do Národního programu,
c)
sdružení uvedené v rozhodnutí o zařazení druhu nebo plemeneplemene zvířete do Národního programu,
d)
genobankagenobanka zařazená do Národního programu.
§ 14a
Zařazování druhu nebo plemene zvířete do Národního programu
(1)
Druh nebo plemenoplemeno zvířete zařadí ministerstvo do Národního programu na základě písemné žádosti sdružení, pokud
a)
se druh nebo plemenoplemeno zvířete nachází na území České republiky, je autochtonní nebo lokálně adaptované, má význam pro výživu a zemědělství a ochranu a udržitelné využívání biologické rozmanitosti6d), jeho populacepopulace je životaschopná a jsou prokazatelně doloženy údaje umožňující jeho odlišení od jiného druhu nebo plemeneplemene zvířete,
b)
Metodika uchovávání genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete (dále jen „Metodika“) odpovídá svou strukturou a obsahem osnově stanovené v prováděcím právním předpisu a
c)
řád plemenné knihyplemenné knihy nebo plemenářské evidence, pokud je sdružení povinno jej vést, zohledňuje postupy dané Metodikou.
(2)
Sdružení k žádosti o zařazení do Národního programu přiloží
a)
podklady prokazující, že se druh nebo plemenoplemeno zvířete nachází na území České republiky, je autochtonní nebo lokálně adaptované, má význam pro výživu a zemědělství a ochranu a udržitelné využívání biologické rozmanitosti6d), jeho populacepopulace je životaschopná a jsou prokazatelně doloženy údaje umožňující jeho odlišení od jiného druhu nebo plemeneplemene zvířete,
b)
návrh Metodiky a
c)
návrh změny řádu plemenné knihyplemenné knihy nebo plemenářské evidence, pokud je sdružení povinno jej vést.
(3)
K posouzení žádosti o zařazení podle odstavce 2 si ministerstvo vyžádá vyjádření určené osoby, které je podkladem pro rozhodnutí.
(4)
Rozhodnutí o zařazení druhu nebo plemeneplemene zvířete do Národního programu musí kromě obecných náležitostí obsahovat název druhu nebo plemeneplemene zvířete a jako přílohu schválenou Metodiku a případně také řád plemenné knihyplemenné knihy nebo plemenářské evidence.
(5)
Vyhláška stanoví osnovu Metodiky, která je souborem postupů a organizačních opatření k zajištění uchování, ochrany, konzervace, dokumentace a udržitelného využívání genetických zdrojů zvířatgenetických zdrojů zvířat.
§ 14b
Zařazování vlastníka genetického zdroje zvířete do Národního programu
(1)
Vlastníka genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete zařadí ministerstvo do Národního programu na základě jeho písemné žádosti, pokud zvíře
a)
je součástí populacepopulace druhu nebo plemeneplemene zvířete zařazeného do Národního programu,
b)
je trvale označeno předepsaným způsobem tak, aby byla vyloučena jeho záměna s jinými jedinci, s výjimkou některých druhů zvířat, u kterých trvalé označení není možné, a
c)
odpovídá kritériím pro zaevidování genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete do Národního programu, které jsou uvedeny v Metodice, která je přílohou rozhodnutí o zařazení druhu nebo plemeneplemene zvířete do Národního programu podle § 14a odst. 4.
(2)
Vlastník zvířete k žádosti o zařazení do Národního programu přiloží prohlášení, že jsou splněny podmínky pro zaevidování tohoto zvířete jako genetického zdroje do Národního programu podle odstavce 1, a vyjádření určené osoby k podmínkám uvedeným v odstavci 1 písm. a) a c).
(3)
Rozhodnutí o zařazení vlastníka genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete do Národního programu platí 5 let ode dne nabytí právní moci a musí kromě obecných náležitostí obsahovat evidenční číslo vlastníka v rámci Národního programu a název druhu nebo plemeneplemene genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete.
(4)
Platnost rozhodnutí o zařazení vlastníka genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete může ministerstvo na základě písemné žádosti vlastníka prodloužit nejvýše o 5 let, a to opakovaně, pokud vlastník splňuje požadavky pro zařazení do Národního programu. Žádost o prodloužení platnosti rozhodnutí o zařazení do Národního programu podává vlastník ministerstvu nejméně 2 měsíce a nejdříve 6 měsíců před uplynutím doby platnosti rozhodnutí o zařazení do Národního programu. Vlastník k žádosti o prodloužení doby platnosti rozhodnutí o zařazení do Národního programu přiloží prohlášení podle odstavce 2.
§ 14c
Zařazování genobanky do Národního programu
(1)
GenobankuGenobanku zařadí ministerstvo do Národního programu na základě její písemné žádosti, pokud provozní řád genobankygenobanky zaručuje řádné uchování a evidenci genetického a biologického materiálubiologického materiálu podle specifikace uchovávaného genetického a biologického materiálubiologického materiálu.
(2)
GenobankaGenobanka k žádosti o zařazení do Národního programu přiloží
a)
provozní řád genobankygenobanky a
b)
specifikaci uchovávaného genetického a biologického materiálubiologického materiálu.
(3)
K posouzení žádosti o zařazení podle odstavce 2 si ministerstvo vyžádá vyjádření určené osoby, které je podkladem pro rozhodnutí.
(4)
Rozhodnutí o zařazení genobankygenobanky do Národního programu platí 5 let ode dne nabytí právní moci a musí kromě obecných náležitostí obsahovat specifikaci uchovávaného genetického a biologického materiálubiologického materiálu a evidenční číslo genobankygenobanky v rámci Národního programu.
(5)
Platnost rozhodnutí o zařazení genobankygenobanky do Národního programu může ministerstvo na základě písemné žádosti genobankygenobanky prodloužit nejvýše o 5 let, a to opakovaně, pokud genobankagenobanka splňuje požadavky pro zařazení do Národního programu. Žádost o prodloužení platnosti rozhodnutí o zařazení do Národního programu podává genobankagenobanka ministerstvu nejméně 2 měsíce a nejdříve 6 měsíců před uplynutím doby platnosti rozhodnutí o zařazení do Národního programu. GenobankaGenobanka k žádosti o prodloužení doby platnosti rozhodnutí o zařazení do Národního programu přiloží prohlášení, že se nezměnily podmínky pro zařazení genobankygenobanky do Národního programu.
§ 14d
Změna a zrušení rozhodnutí o zařazení do Národního programu
(1)
Ministerstvo změní rozhodnutí o zařazení do Národního programu, jestliže došlo ke změně
a)
údajů uvedených v rozhodnutí, nebo
b)
Národního programu týkající se podmínek, na základě kterých bylo rozhodnutí vydáno.
(2)
Ministerstvo rozhodnutí o zařazení do Národního programu zruší, jestliže
a)
právnická osoba, která je účastníkem Národního programu, zanikla,
b)
fyzická nebo právnická osoba, která je účastníkem Národního programu, ukončila činnost,
c)
fyzická osoba, která je účastníkem Národního programu, zemřela nebo byla prohlášena za mrtvou,
d)
účastník Národního programu o jeho zrušení sám písemně požádá,
e)
genetický zdroj zvířetegenetický zdroj zvířete ve vlastnictví účastníka Národního programu již nesplňuje podmínky dané Metodikou, nebo
f)
došlo ke změně Národního programu vylučující zařazení do Národního programu.
§ 14e
Zaevidování zvířete do Národního programu
(1)
Sdružení, které je účastníkem Národního programu, do Národního programu zaeviduje zvíře jako genetický zdroj
a)
se souhlasem vlastníka zvířete a
b)
způsobem stanoveným v Metodice, která je přílohou rozhodnutí o zařazení druhu nebo plemeneplemene zvířete do Národního programu podle § 14a odst. 4.
(2)
Do Národního programu sdružení zaeviduje pouze zvíře, které je
a)
součástí populacepopulace druhu nebo plemeneplemene zvířete zařazeného do Národního programu,
b)
trvale označeno předepsaným způsobem tak, aby byla vyloučena jeho záměna s jinými jedinci, s výjimkou některých druhů zvířat, u kterých trvalé označení není možné, a
c)
vyhovující z hlediska Metodiky, která je přílohou rozhodnutí o zařazení druhu nebo plemeneplemene zvířete do Národního programu podle § 14a odst. 4.
(3)
Zvíře zaevidované do Národního programu zůstává genetickým zdrojem bez ohledu na změnu vlastníka zvířete.
(4)
Ministerstvo na návrh určené osoby a se souhlasem vlastníka zvířete vydá rozhodnutí k zaevidování zvířete do Národního programu, a to ve zvláště odůvodněných případech na základě kritérií stanovených prováděcím právním předpisem, je-li to nezbytné z hlediska obnovy genetické rozmanitosti, regenerace nebo revitalizace daného druhu nebo plemeneplemene zvířete; na základě tohoto rozhodnutí je sdružení povinno zaevidovat do Národního programu a zapsat do plemenné knihyplemenné knihy nebo plemenářské evidence zvíře jako genetický zdroj.
(5)
Zvíře zaevidované do Národního programu podle odstavce 4 může být použito k plemenitbě výhradně v rámci populacepopulace genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete stejného plemeneplemene a v souladu s Metodikou, která je přílohou rozhodnutí o zařazení druhu nebo plemeneplemene zvířete do Národního programu podle § 14a odst. 4.
(6)
Vyhláška stanoví kritéria pro zaevidování zvířete jako genetického zdroje do Národního programu podle odstavce 4, a to z hlediska obnovy genetické rozmanitosti, regenerace nebo revitalizace daného druhu nebo plemeneplemene zvířete.
§ 14f
Ochrana a udržitelné využívání genetického zdroje zvířete
(1)
Vlastník genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete, který je účastníkem Národního programu, je povinen
a)
dodržovat podmínky uvedené v Národním programu a Metodice, která je přílohou rozhodnutí o zařazení druhu nebo plemeneplemene zvířete do Národního programu podle § 14a odst. 4,
b)
oznámit neprodleně určené osobě a sdružení ohrožení genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete,
c)
hodnotit genetický zdroj zvířetegenetický zdroj zvířete a vést o něm dokumentaci způsobem a v rozsahu stanoveném v prováděcím právním předpise a předávat výsledky tohoto hodnocení sdružení,
d)
předat na základě písemné výzvy určené osoby určené osobě nebo genobancegenobance, která je účastníkem Národního programu, vzorek biologického nebo genetického materiálu s příslušnou dokumentací, s výjimkou údajů, které tvoří předmět obchodního tajemství6g), nebo umožnit odběr tohoto vzorku. Velikost vzorku stanoví ministerstvo v prováděcím právním předpisu. Postup předání je stanoven v Metodice, která je přílohou rozhodnutí o zařazení druhu nebo plemeneplemene zvířete do Národního programu podle § 14a odst. 4,
e)
oznámit písemně ministerstvu změnu údajů týkajících se rozhodnutí o zařazení do Národního programu, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy k této změně došlo,
f)
oznámit písemně minimálně 30 dní předem určené osobě záměr trvale přemístit jedince genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete z České republiky do jiného členského státu Evropské unie nebo jeho vývoz do třetí země.
(2)
Určená osoba je povinna
a)
dodržovat podmínky uvedené v Národním programu,
b)
vést evidenci účastníků Národního programu a přidělovat jim evidenční čísla,
c)
koordinovat aktivity související s Národním programem, včetně zajištění dlouhodobého uchování genetického a biologického materiálubiologického materiálu a genetických zdrojů zvířatgenetických zdrojů zvířat,
d)
zajistit ve spolupráci s účastníkem Národního programu regeneraci genetických zdrojů zvířatgenetických zdrojů zvířat, je-li to nezbytné z hlediska jejich ochrany, uchovávání nebo udržitelného využívání,
e)
provést každoročně hodnocení Národního programu v rozsahu stanoveném v prováděcím právním předpise a toto hodnocení předložit ministerstvu a na základě jeho výsledků případně ministerstvu navrhnout nařízení opatření související se zajištěním ochrany, uchováním nebo udržitelným využíváním genetických zdrojů zvířatgenetických zdrojů zvířat.
(3)
Účastník Národního programu je povinen umožnit zaměstnanci určené osoby prohlídku zvířete za účelem zjištění stavu genetického zdroje kontrolovaného zvířete; o tomto záměru musí určená osoba účastníka Národního programu písemně informovat. Zaměstnanec určené osoby, který se při zjišťování stavu genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete seznámí s údaji tvořícími předmět obchodního tajemství6g), je povinen zachovávat mlčenlivost o těchto údajích. Získá-li určená osoba při zjišťování stavu genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete od účastníka Národního programu údaje o genetickém zdroji zvířetegenetickém zdroji zvířete, které tvoří předmět obchodního tajemství6g), nesmí je určená osoba bez souhlasu účastníka Národního programu poskytnout třetí osobě.
(4)
Sdružení, které je účastníkem Národního programu, je povinno
a)
dodržovat podmínky uvedené v Národním programu a Metodice, která je přílohou rozhodnutí o zařazení druhu nebo plemeneplemene zvířete do Národního programu podle § 14a odst. 4,
b)
oznámit neprodleně určené osobě ohrožení genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete, pokud se o takovém ohrožení dozví,
c)
oznámit ministerstvu změnu údajů týkajících se rozhodnutí o zařazení do Národního programu, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy k této změně došlo,
d)
zajistit ve spolupráci s ostatními účastníky Národního programu regeneraci genetických zdrojů zvířatgenetických zdrojů zvířat, je-li to nezbytné z hlediska jejich ochrany, uchovávání nebo udržitelného využívání,
e)
provést každoročně hodnocení příslušného druhu nebo plemeneplemene genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete v rozsahu stanoveném v prováděcím právním předpise a toto hodnocení předložit určené osobě,
f)
poskytovat určené osobě nebo ministerstvu na základě jejich písemné žádosti informace, s výjimkou údajů, které tvoří předmět obchodního tajemství6g), potřebné k plnění jejich úkolů podle tohoto zákona.
(5)
Ministerstvo vyzve sdružení ke změně Metodiky v případě změn právních předpisů, smluv vyplývajících z plnění mezinárodních závazků, Národního programu nebo na základě výsledků hodnocení Národního programu provedeného podle odstavce 2 písm. e) nebo na základě výsledků hodnocení příslušného druhu nebo plemeneplemene genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete provedeného podle odstavce 4 písm. e). Sdružení do 30 dnů ode dne doručení výzvy ke změně Metodiky, nestanoví-li ministerstvo lhůtu delší, předloží ministerstvu návrh změn Metodiky. Nepředloží-li sdružení návrh změny Metodiky v požadovaném rozsahu a ve stanovené lhůtě, pozbývá rozhodnutí o zařazení druhu nebo plemeneplemene zvířete do Národního programu vydané podle § 14a odst. 4 platnosti, a to dnem, kdy marně uplynula lhůta pro podání návrhu na změnu Metodiky. O změnu Metodiky může sdružení požádat i z jiného důvodu než z důvodů uvedených ve větě první. Pro řízení o návrhu změny Metodiky platí § 14a obdobně. Bude-li návrhu vyhověno, ministerstvo vydá podle § 14a odst. 4 nové rozhodnutí, jehož přílohou bude nové znění Metodiky.
(6)
Vyhláška stanoví
a)
způsob a rozsah hodnocení genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete vlastníkem genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete,
b)
velikost vzorku genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete, který tvoří odebraný genetický materiál zvířete,
c)
rozsah každoročního hodnocení příslušného druhu nebo plemeneplemene genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete sdružením,
d)
rozsah každoročního hodnocení Národního programu určenou osobou.
§ 14g
Uchování genetického zdroje zvířete
(1)
Uchování genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete ve formě genetického materiálu nebo biologického materiálubiologického materiálu (dále jen „materiál“) zajišťuje genobankagenobanka v souladu se svým provozním řádem a standardy pro genobankygenobanky, které stanoví ministerstvo v prováděcím právním předpisu.
(2)
GenobankaGenobanka ukládá materiál na základě smlouvy mezi vlastníkem genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete a určenou osobou. Uložený materiál spravuje genobankagenobanka a jeho vlastníkem je určená osoba, pokud smlouva nestanoví jinak.
(3)
GenobankaGenobanka je povinna
a)
uchovávat materiál v souladu s provozním řádem a standardy pro genobankygenobanky,
b)
oznámit vznik situace, která znamená riziko poškození nebo zničení uloženého materiálu, neprodleně určené osobě a v součinnosti s ní zajistit opatření k eliminaci tohoto rizika.
(4)
Materiál uložený v genobancegenobance je určen pro dlouhodobé uchování a pro použití v případě nekomerčního výzkumu, testace nebo obnovy genetické rozmanitosti, hodnocení nebo regenerace druhu nebo plemeneplemene genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete.
(5)
Vzorek materiálu z genobankygenobanky poskytuje na vyžádání třetím osobám genobankagenobanka se souhlasem určené osoby, pokud existuje jeho dostatečná zásoba a poskytnutím vzorku nedojde k ohrožení genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete nebo k jeho poškození, které by mohlo mít za následek fyzický zánik genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete. Vzorek materiálu poskytuje genobankagenobanka za náklady, které nepřesahují náklady spojené s poskytnutím vzorku. Rozsah dostatečné zásoby materiálu stanoví ministerstvo v prováděcím právním předpisu.
(6)
Vyhláška stanoví
a)
standardy pro uchovávání materiálu zajišťovaného genobankougenobankou,
b)
rozsah dostatečné zásoby materiálu.
§ 14h
Financování ochrany genetického zdroje zvířete
Finanční prostředky pro konzervaci, ochranu, hodnocení, dokumentaci a udržitelné využívání genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete v rámci Národního programu jsou poskytovány pro účely uvedené v tomto zákoně ze státního rozpočtu prostřednictvím kapitoly ministerstva.
HLAVA III
PLEMENITBA SKOTU, BUVOLŮ INDICKÝCH, ZEBU, KONÍ, OSLŮ, PRASAT, OVCÍ A KOZ
§ 15
Ústřední registr plemeníků
(1)
K plemenitbě skotu, buvolů indických, zebu, koní, oslů, prasat, ovcí a koz mohou chovateléchovatelé, chovatelské podniky prasat a oprávněné osobyoprávněné osoby používat výhradně plemeníky zapsané ve speciální evidenci plemeníků (dále jen „ústřední registr plemeníků“) nebo jejich sperma.
(2)
Ústřední registr plemeníků vede pověřená osobapověřená osoba.
(3)
Ústřední registr plemeníků obsahuje identifikační údaje plemeníků, identifikační údaje chovatelůchovatelů, v jejichž chovechchovech se plemeníci narodili, identifikační údaje o majiteli plemeníka a další údaje specifické pro jednotlivé druhy a plemenaplemena vyjmenovaných hospodářských zvířat.
(4)
Ústřední registr plemeníků se vede podle druhů a plemen vyjmenovaných hospodářských zvířat uvedených v odstavci 1; člení se zejména podle typů, linií a způsobu plemenitby. Ústřední registr plemeníků se vede jako zvláštní část informačního systému ústřední evidenceústřední evidence.
(5)
Vyhláška stanoví podrobnosti vedení ústředního registru plemeníků, vymezuje údaje specifické pro jednotlivé druhy a plemenaplemena vyjmenovaných hospodářských zvířat evidovaných v ústředním registru plemeníků.
§ 16
Inseminační stanice
(1)
Osoba provozující inseminační staniciinseminační stanici je povinna
a)
používat výhradně plemeníky zapsané v ústředním registru plemeníků, pokud se používají k plemenitbě v České republice,
b)
vést provozní záznamy o jednotlivých plemenících po celou dobu jejich působnosti na inseminační staniciinseminační stanici, o odebraném spermatu, o vyrobených inseminačních dávkách a o výdeji inseminačních dávek a předávat je pověřené osoběpověřené osobě,
c)
předávat provozní záznamy podle písmene b) v rozsahu, způsobem a v termínech stanovených vyhláškou pověřené osoběpověřené osobě.
(2)
Vyhláška stanoví podrobnosti vedení provozních záznamů na inseminační staniciinseminační stanici a předávání těchto záznamů pověřené osoběpověřené osobě.
§ 17
Provádění inseminace a vpravování embryí inseminační technikou
(1)
Inseminaci nebo vpravování embryí inseminační technikou (dále jen „inseminace“) může provádět oprávněná osobaoprávněná osoba, pokud je odborně způsobilá podle § 30.
(2)
Osoba oprávněná k provádění inseminace je povinna
a)
používat pouze sperma plemeníků zapsaných v ústředním registru plemeníků,
b)
vést záznamy o inseminaci v listinné podobě, popřípadě způsobem umožňujícím dálkový přístup a předávat je chovatelichovateli a pověřené osoběpověřené osobě v listinné podobě, popřípadě s využitím dálkového přístupu,
c)
dodržovat připařovací plán a testovací připařování v rozsahu stanoveném chovatelemchovatelem.
(3)
ChovateléChovatelé jsou povinni zabezpečit pro řádné a bezpečné provádění inseminace pro osobu oprávněnou k provádění inseminace oddělené prostory, zejména pro uložení pomůcek a oděvu, zdroj teplé vody, doklady potřebné pro záznamy o inseminaci, oddělení plemenic při volném nebo skupinovém ustájení, fixaci plemenic při inseminaci a další technickou pomoc.
(4)
U vlastních plemenic mohou chovateléchovatelé provádět inseminaci sami, pokud jsou k tomu odborně způsobilí podle § 30 odst. 5. Souhlas ministerstva k provádění inseminace podle § 3 se v těchto případech nevyžaduje. Pro tyto chovatelechovatele platí odstavec 2 obdobně.
(5)
Vyhláška stanoví podrobnosti vedení záznamů o inseminaci, podrobnosti předávání těchto záznamů chovatelichovateli a pověřené osoběpověřené osobě a podrobnosti technické pomoci pro zabezpečení řádného a bezpečného provádění inseminace.
§ 18
Střediska pro přenos embryí
(1)
Osoba provozující středisko pro přenos embryístředisko pro přenos embryí je povinna vést provozní záznamy o získávání a vpravování embryí a vaječných buněk v listinné podobě, popřípadě způsobem umožňujícím dálkový přístup a předávat je chovatelichovateli a pověřené osoběpověřené osobě v listinné podobě, popřípadě s využitím dálkového přístupu.
(2)
ChovateléChovatelé jsou povinni zabezpečit pro řádné a bezpečné provádění přenosu embryí oddělené prostory, zejména pro uložení pomůcek a oděvu, zdroj teplé vody, oddělení plemenic při volném nebo skupinovém ustájení, fixaci plemenic při přenosu embryí a další technickou pomoc.
(3)
Vyhláška stanoví podrobnosti provozních záznamů o získávání a vpravování embryí a vaječných buněk, podrobnosti předávání těchto záznamů chovatelichovateli a pověřené osoběpověřené osobě a další podrobnosti technické pomoci pro zabezpečení řádného a bezpečného provádění přenosu embryí.
§ 19
Přirozená plemenitba
(1)
K přirozené plemenitbě mohou chovateléchovatelé používat pouze plemeníky zapsané v ústředním registru plemeníků.
(2)
ChovateléChovatelé zajišťující přirozenou plemenitbu jsou povinni vést záznamy o provádění přirozené plemenitby a tyto předávat pověřené osoběpověřené osobě podle jednotlivých druhů a plemenplemen vyjmenovaných hospodářských zvířat, a to v listinné podobě, popřípadě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Vyhláška stanoví podrobnosti vedení záznamů o provádění přirozené plemenitby a podrobnosti jejich předávání pověřené osoběpověřené osobě.
HLAVA IV
PLEMENITBA DRŮBEŽE, PLEMENNÝCH RYB A VČEL
§ 20
(1)
K plemenitbě drůbeže přirozenou plemenitbou nebo inseminací v uznaných chovechchovech mohou chovateléchovatelé používat jen plemeníky, jejich sperma a plemenice z tuzemských nebo zahraničních chovůchovů, ze kterých je potomstvo prověřováno v tuzemských testačních zařízeních.
(2)
V chovechchovech drůbeže a plemenných ryb nahrazuje výběr plemeníků osvědčení o původupůvodu hejna (§ 11 odst. 4).
(3)
K plemenitbě plemenných ryb se používá umělý, případně poloumělý výtěr.
(4)
K plemenitbě včel se používá přirozená plemenitba nebo inseminace včelích matek. K plemenitbě včel mohou být využívána pouze plemenná včelstva nebo sperma včely medonosné kraňské.
HLAVA V
UVÁDĚNÍ PLEMENNÝCH ZVÍŘAT, SPERMATU, EMBRYÍ, VAJEČNÝCH BUNĚK, NÁSADOVÝCH VAJEC DRŮBEŽE, VČEL, PLEMENNÝCH RYB A JEJICH PLEMENNÉHO MATERIÁLU DO OBĚHU
§ 21
(1)
Plemenná zvířata narozená v České republice, násadová vejce drůbeže a plemenný materiál ryb a včel mohou být uváděny do oběhu jako plemenná, pokud
a)
jsou trvale označena nebo, jde-li o násadová vejce drůbeže, individuálně označena, s výjimkou plemenných ryb a včel,
b)
jsou provázena zootechnickým osvědčením s ověřením totožnosti, jedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1, nebo potvrzením o původupůvodu, nejedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1, a
c)
jsou provázena osvědčením o ověření původupůvodu nebo o stanovení genetického typu, jde-li o zvířata uvedená v § 12 odst. 3 a 5, není-li obsaženo v zootechnickém osvědčení podle písmene b).
(2)
Plemenná zvířata narozená v jiných členských státech Evropské unie mohou být uváděna do oběhu jako plemenná, pokud odpovídají předpisům Evropské unie1),2) a jsou provázena
a)
zootechnickým osvědčením, jedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1, nebo
b)
potvrzením o původupůvodu osvědčujícím jejich zápis v plemenné knize příslušného členského státu Evropské unie nebo způsobilost tam být zapsána, nejedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1.
(3)
Plemenná zvířata narozená ve třetích zemích mohou být uváděna do oběhu jako plemenná, pokud jsou provázena
a)
zootechnickým osvědčením vystaveným plemenářským subjektem, který je na seznamu plemenářských subjektů podle článku 34 nařízení (EU) 2016/1012, jedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1, nebo
b)
potvrzením o původupůvodu, ze kterého je zřejmý jejich zápis do plemenné knihy nebo chovného registru, a dokladem, že budou zapsána do plemenné knihy nebo chovného registru v České republice anebo v jiném členském státu Evropské unie,
1.
jedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1 a potvrzení o původupůvodu nebylo vystaveno plemenářským subjektem, který je na seznamu plemenářských subjektů podle čl. 34 nařízení (EU) 2016/1012, nebo
2.
jedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 2 nebo 3.
(4)
Sperma plemenných zvířat a zvířat zapsaných v chovném registru vyprodukované v inseminačních stanicíchinseminačních stanicích v České republice může být uváděno do oběhu, pokud na obalu spermatu jsou vyznačeny údaje zajišťující jeho identifikaci a
a)
jedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1, je provázeno zootechnickým osvědčením s ověřením totožnosti, nebo
b)
nejedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1, je provázeno
1.
potvrzením o původupůvodu nebo dokladem o původupůvodu dárce spermatu vystaveným zahraniční chovatelskou organizací,
2.
průvodním listem spermatu a
3.
u býků, hřebců, beranů a kozlů osvědčením o stanovení genetického typu dárce spermatu.
(5)
Sperma plemenných zvířat a zvířat zapsaných v chovném registru vyprodukované mimo území České republiky může být uváděno do oběhu, pokud splňuje požadavky na obchodování se spermatem podle jiného právního předpisu5), na obalu spermatu jsou vyznačeny údaje zajišťující jeho identifikaci a
a)
jedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1, je provázeno zootechnickým osvědčením s ověřením totožnosti, nebo
b)
nejedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1, je provázeno
1.
potvrzením o původupůvodu nebo dokladem o původupůvodu dárce spermatu vystaveným zahraniční chovatelskou organizací,
2.
průvodním listem spermatu a
3.
u býků, hřebců, beranů a kozlů osvědčením o stanovení genetického typu dárce spermatu.
(6)
Sperma plemeníků zapsaných do ústředního registru plemeníků může být uváděno do oběhu na území České republiky, pokud na obalu spermatu jsou vyznačeny údaje zajišťující jeho identifikaci a je provázeno
a)
zootechnickým osvědčením s identifikací zvířete v ústředním registru plemeníků, jedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1, nebo
b)
potvrzením o původupůvodu dárce spermatu s identifikací zvířete v ústředním registru plemeníků, nejedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1.
(7)
Embrya a vaječné buňky plemenných zvířat a zvířat zapsaných v chovném registru mohou být uváděny do oběhu, pokud splňují požadavky na obchodování s embryi a vaječnými buňkami podle jiného právního předpisu5), jsou na obalu označeny způsobem umožňujícím identifikaci embrya nebo vaječné buňky, je uvedena identifikace příjemkyně, jsou-li embrya prodávána současně s příjemkyní, a
a)
jedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1, jsou provázeny zootechnickým osvědčením s ověřením totožnosti a byly získány v souladu s čl. 21, 22 a 24 nařízení (EU) 2016/1012, nebo
b)
nejedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1, jsou provázeny
1.
potvrzením o původupůvodu nebo dokladem o původupůvodu,
2.
průvodním listem embrya nebo vaječné buňky a
3.
v případě přemístění z jiného členského státu nebo dovozu ze třetích zemí osvědčením o stanovení genetického typu obou genetických rodičů, jde-li o embrya, nebo genetické matky, jde-li o vaječné buňky.
(8)
ChovateléChovatelé a osoby uvádějící do oběhu plemenná zvířata, sperma, embrya, vaječné buňky, násadová vejce drůbeže nebo plemenný materiál ryb jsou povinni vést a předávat pověřené osoběpověřené osobě údaje o uvádění do oběhu v listinné podobě, popřípadě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(9)
Včely, plemenné ryby a jejich plemenný materiál lze přemísťovat z jiných členských států Evropské unie nebo dovážet ze třetích zemí na území České republiky jen se souhlasem ministerstva.
(10)
Vyhláška stanoví
a)
technické podrobnosti průvodního listu dováženého spermatu, embryí, vaječných buněk a plemenného materiálu ryb a včel,
b)
technické podrobnosti na identifikaci spermatu a na identifikaci embryí a vaječných buněk,
c)
technické podrobnosti vedení záznamů o uvádění do oběhu plemenných zvířat, spermatu, embryí, vaječných buněk, násadových vajec drůbeže a plemenného materiálu ryb a technické podrobnosti jejich předávání pověřené osoběpověřené osobě,
d)
technické podrobnosti označení obalů spermatu, embryí, vaječných buněk, násadových vajec a plemenného materiálu ryb a včel.
HLAVA VI
OZNAČOVÁNÍ A EVIDENCE
Díl 1
Označování
§ 22
(1)
ChovateléChovatelé označovaných zvířat jsou povinni zajistit jejich označování identifikačními prostředky, způsobem a v termínech stanovených vyhláškou, u plemenných koní, pro které je v České republice vedena plemenná knihaplemenná kniha, prostřednictvím příslušného uznaného chovatelského sdruženíuznaného chovatelského sdružení, u koní, pro které není v České republice vedena plemenná knihaplemenná kniha, a oslů a jejich kříženců s koňmi prostřednictvím pověřené osobypověřené osoby.
(2)
Při označování označovaných zvířat podle odstavce 1 je chovatelchovatel povinen zajistit, aby
a)
označování jiným než stanoveným identifikačním prostředkem nebo jiným než stanoveným způsobem nenarušovalo nebo nebylo zaměnitelné s označováním podle tohoto zákona a vyhlášky,
b)
k označování označovaných zvířat nebyly identifikační prostředky používány opakovaně.
(3)
Pro označování označovaných zvířat podle odstavce 1 je pověřená osobapověřená osoba povinna
a)
přidělovat chovatelůmchovatelům označovaných zvířat identifikační čísla a identifikační prostředky pro jejich označovaná zvířata v rozsahu, způsobem a v termínech stanovených vyhláškou,
b)
na žádost chovatelechovatele zabezpečit označování koní, pro které není v České republice vedena plemenná knihaplemenná kniha, a oslů a jejich kříženců s koňmi způsobem a v termínech stanovených vyhláškou.
(4)
Pro označování plemenných koní, pro které je v České republice vedena plemenná knihaplemenná kniha, je příslušné uznané chovatelské sdruženíuznané chovatelské sdružení povinno
a)
přidělovat označovaným koním identifikační čísla způsobem a v termínech stanovených vyhláškou,
b)
na žádost chovatelechovatele zabezpečit označování koní způsobem a v termínech stanovených vyhláškou.
(5)
Označované zvíře, které není označené podle odstavce 1, nelze přemisťovat. Tury označené podle odstavce 1 lze přemisťovat pouze na evidovaná hospodářstvíhospodářství [§ 23 odst. 1 písm. a) a § 23 odst. 2 písm. a)] nebo evidovaná zařízení (provozovny) [§ 23a odst. 1 písm. a)] anebo k evidovaným obchodníkům (§ 23a odst. 2).
(6)
Dojde-li ke ztrátě identifikačního prostředku nebo k jeho poškození, které znemožňuje identifikaci označovaného zvířete, anebo se údaje na něm uvedené stanou nečitelnými, je chovatelchovatel povinen
a)
zabezpečit do 2 pracovních dnů označení označovaného zvířete náhradním způsobem tak, aby jej bylo možné znovu identifikovat,
b)
tuto skutečnost neprodleně ohlásit pověřené osoběpověřené osobě a současně si od ní vyžádat duplikát identifikačního prostředku,
c)
po obdržení duplikátu identifikačního prostředku jím příslušné označované zvíře neprodleně označit.
(7)
Sejmout, případně odstranit identifikační prostředek z označovaného zvířete bez jeho nahrazení jiným identifikačním prostředkem lze pouze po úhynu nebo usmrcení označovaného zvířete, a to v asanačním podniku nebo na jatkách; chovatelchovatel může sejmout identifikační prostředek z označovaného zvířete při domácí porážce7) označovaného zvířete nebo při neškodném odstraňování těla uhynulého nebo utraceného označovaného zvířete.7a)
(8)
Sejmout, případně odstranit identifikační prostředek z označovaného zvířete a nahradit jej jiným identifikačním prostředkem lze pouze
a)
dojde-li k poškození identifikačního prostředku, které znemožňuje identifikaci označovaného zvířete, anebo se údaje na něm uvedené stanou nečitelnými (odstavec 6),
b)
v případech stanovených ve vyhlášce.
(9)
Po sejmutí identifikačního prostředku z označovaného zvířete musí být identifikační prostředek dezinfikován a znehodnocen tak, aby nemohl být opakovaně použit.
(10)
Tuři pocházející z členských zemí Evropské unie a označení v souladu s předpisy Evropské unie se považují za turytury označené v souladu s tímto zákonem a vyhláškou.
(11)
TuřiTuři dovezení ze třetích zemí, kteří zůstávají na území České republiky, se označují způsobem stanoveným ve vyhlášce nejpozději do 72 hodin od příchodu zvířete na místo určení, v každém případě před opuštěním hospodářstvíhospodářství, na které bylo zvíře dovezeno, s výjimkou turůturů dovezených k účasti na svodu zvířat;7b) pověřená osobapověřená osoba zaeviduje původní identifikační číslo zvířete do informačního systému ústřední evidenceústřední evidence současně s novým identifikačním číslem tohoto zvířete. Pokud dojde k dalšímu přemístění turůturů dovezených k účasti na svodu zvířat,7b) označují se tito tuřituři způsobem stanoveným ve vyhlášce do 72 hodin po opuštění místa svodu zvířat.7b)
(12)
Vyhláška stanoví
a)
druhy a vzory identifikačních prostředků a technické požadavky na identifikační prostředky,
b)
údaje, které musí být na identifikačních prostředcích uvedeny,
c)
způsoby a termíny označování označovaných zvířat,
d)
požadavky na duplikáty identifikačních prostředků a údaje, které musí být na duplikátech identifikačních prostředků uvedeny,
e)
případy, kdy lze identifikační prostředek sejmout a nahradit jej jiným identifikačním prostředkem,
f)
způsob zajišťování identifikačních čísel a identifikačních prostředků pověřenou osoboupověřenou osobou, způsob jejich evidence, vydávání a nahrazování, včetně termínů.
Díl 2
Evidence
§ 23
Povinnosti chovatelů
(1)
ChovateléChovatelé evidovaných zvířat, u králíků chovateléchovatelé dodávající zvířata na jatky, s výjimkou chovatelůchovatelů drůbeže, kteří představují nevýznamné riziko podle čl. 85 nařízení (EU) 2016/429 a čl. 3 nařízení (EU) 2022/1345, chovatelůchovatelů plemenných ryb a chovatelůchovatelů živočichů pocházejících z akvakultury, jsou povinni
a)
evidovat u pověřené osobypověřené osoby všechna svá hospodářstvíhospodářství spolu s identifikačními údaji o své osobě a identifikačními údaji o zákonném zástupci, je-li chovatelemchovatelem nezletilá osoba, nebo opatrovníkovi, je-li chovatelemchovatelem osoba, jíž byla pravomocným rozhodnutím soudu omezena svéprávnost, a veškeré změny nastalé po dni zaevidování v rozsahu, způsobem a v termínech stanovených vyhláškou,
b)
vést ve stájovém registrustájovém registru údaje stanovené vyhláškou a uchovávat je nejméně po dobu 3 let ode dne posledního záznamu; tato povinnost neplatí pro chovatelechovatele včel,
c)
předávat pověřené osoběpověřené osobě správné a úplné údaje stanovené vyhláškou způsobem stanoveným vyhláškou a další údaje potřebné z hlediska plemenitby, pokud si ji chovateléchovatelé sami zajišťují,
d)
oznámit pověřené osoběpověřené osobě způsobem a v termínech stanovených vyhláškou ukončení své činnosti.
(2)
ChovateléChovatelé živočichů pocházejících z akvakultury a chovateléchovatelé plemenných ryb jsou povinni
a)
evidovat u pověřené osobypověřené osoby všechna svá hospodářstvíhospodářství spolu s identifikačními údaji o své osobě a veškeré změny nastalé po dni zaevidování v rozsahu, způsobem a v termínech stanovených vyhláškou,
b)
vést ve stájovém registrustájovém registru údaje stanovené vyhláškou způsobem stanoveným touto vyhláškou a uchovávat je nejméně po dobu 4 let ode dne posledního záznamu,
c)
pro živočichy vnímavé k nákazám stanovené vyhláškou o veterinárních požadavcích na živočichy17) předávat pověřené osoběpověřené osobě správné a úplné údaje stanovené vyhláškou, a to způsobem stanoveným touto vyhláškou,
d)
oznámit pověřené osoběpověřené osobě způsobem a v termínech stanovených vyhláškou ukončení své činnosti.
Povinnosti uvedené v písmenech b) a c) neplatí pro chovatelechovatele živočichů pocházejících z akvakultury, jehož zařízení je podle § 5a veterinárního zákona pouze registrováno.
(3)
Ministerstvo může na základě návrhu kontrolních orgánů (§ 24 odst. 7) rozhodnout o rozdělení již evidovaného hospodářstvíhospodářství v informačním systému ústřední evidenceústřední evidence na 2 nebo více hospodářstvíhospodářství nebo o zrušení již evidovaného hospodářstvíhospodářství v informačním systému ústřední evidenceústřední evidence.
(4)
ChovateléChovatelé koní a oslů a jejich kříženců a chovateléchovatelé turůturů jsou dále povinni
a)
vyžádat si od pověřené osobypověřené osoby průkaz koně nebo průvodní list skotu,
b)
zajistit, aby do průkazu koně nebo průvodního listu skotu byly v rozsahu a způsobem stanoveným vyhláškou a přímo použitelnými předpisy Evropské unie18) doplněny správné a úplné údaje a aby tam byly zaznamenány veškeré jejich změny,
c)
při přemisťování evidovaného zvířete předávat nebo přebírat společně s evidovaným zvířetem také průkaz koně, kromě případů stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie18), nebo průvodní list skotu,
d)
dojde-li ke ztrátě nebo zničení průkazu koně nebo průvodního listu skotu, vyžádat si od pověřené osobypověřené osoby neprodleně vystavení duplikátu průkazu koně, náhradního průkazu koně nebo průvodního listu skotu.
(5)
Vyhláška stanoví
a)
konkrétní pravidla pro vymezení jednoho hospodářstvíhospodářství chovatelechovatele pro účely jeho zaevidování u pověřené osobypověřené osoby,
b)
rozsah, způsob a termín pro zaevidování hospodářstvíhospodářství a chovatelůchovatelů uvedených v odstavcích 1 a 2 u pověřené osobypověřené osoby, včetně vzoru registračního lístku chovatelechovatele,
c)
způsob a termín pro oznámení ukončení činnosti chovatelechovatele, včetně vzoru oznámení o ukončení činnosti chovatelechovatele.
(6)
Za chovatelechovatele drůbeže představujícího nevýznamné riziko podle čl. 3 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2022/1345 se považuje chovatelchovatel, v jehož hospodářstvíhospodářství jsou chována zvířata, přechovávány zárodečné produkty nebo produkty živočišného původupůvodu a primárním účelem není přemísťování těchto zvířat, zárodečných produktů nebo produktů živočišného původupůvodu do hospodářstvíhospodářství nebo z něj.
§ 23a
Povinnosti provozovatelů jatek, provozovatelů líhní, provozovatelů zařízení pro svody kopytníků, provozovatelů zařízení pro svody drůbeže, obchodníků, dopravců, uživatelských zařízení a asanačních podniků
(1)
Provozovatelé jatek, provozovatelé líhní, provozovatelé zařízení pro svody kopytníků, provozovatelé zařízení pro svody drůbeže, uživatelská zařízení a asanační podniky jsou povinni
a)
evidovat svá zařízení (provozovny) a oznamovat pověřené osoběpověřené osobě veškeré změny týkající se údajů o těchto zařízeních nebo o vlastní osobě v rozsahu, způsobem a v termínech stanovených vyhláškou,
b)
předávat pověřené osoběpověřené osobě správné a úplné údaje týkající se identifikace, počtu, přemisťování a změn evidovaných zvířat v rozsahu, způsobem a v termínech stanovených vyhláškou,
c)
při přemístění zvířete převzít od chovatelůchovatelů průvodní listy skotu nebo průkazy koní, při přemístění zvířete na jiné hospodářstvíhospodářství nebo zařízení anebo k obchodníkovi nebo dopravci společně se zvířetem předat také jeho průvodní list skotu nebo průkaz koně,
d)
po porážce evidovaného zvířete zajistit odeslání průvodního listu skotu nebo průkazu koně anebo po zpracování evidovaného zvířete v asanačním podniku odeslání průvodního listu skotu nebo průkazu koně pověřené osoběpověřené osobě,
e)
oznámit pověřené osoběpověřené osobě způsobem a v termínech stanovených vyhláškou ukončení své činnosti.
(2)
Obchodníci jsou povinni
a)
zaevidovat se u pověřené osobypověřené osoby a oznamovat pověřené osoběpověřené osobě veškeré změny týkající se evidovaných údajů v rozsahu, způsobem a v termínech stanovených vyhláškou,
b)
předávat pověřené osoběpověřené osobě správné a úplné údaje týkající se identifikace, počtu, přemisťování a změn evidovaných zvířat způsobem, v rozsahu a v termínech stanovených vyhláškou,
c)
při přemístění zvířete převzít od chovatelůchovatelů průvodní listy skotu, při přemístění zvířete na jiné hospodářstvíhospodářství nebo zařízení anebo k jinému obchodníkovi nebo dopravci společně se zvířetem předat také jeho průvodní list skotu,
d)
oznámit pověřené osoběpověřené osobě způsobem a v termínech stanovených vyhláškou ukončení své činnosti.
(3)
Dopravci jsou povinni
a)
být registrovaní podle zvláštního právního předpisu,7c)
b)
při přijetí zásilky zvířete převzít od chovatelechovatele nebo obchodníka anebo od jiného dopravce průvodní listy skotu nebo průkazy koní, při předání zásilky zvířete na jiné hospodářstvíhospodářství nebo zařízení anebo k obchodníkovi nebo jinému dopravci společně se zásilkou zvířete předat také jeho průvodní list skotu nebo průkaz koně.
(4)
Vyhláška stanoví
a)
rozsah, způsob a termín pro zaevidování zařízení (provozoven) a provozovatelů jatek, provozovatelů líhní, provozovatelů zařízení pro svody kopytníků, provozovatelů zařízení pro svody drůbeže, obchodníků, uživatelských zařízení a asanačních podniků u pověřené osobypověřené osoby, včetně vzoru registračního lístku,
b)
způsob a termín pro oznámení ukončení činnosti provozovatelů jatek, provozovatelů líhní, provozovatelů zařízení pro svody kopytníků, provozovatelů zařízení pro svody drůbeže, obchodníků, uživatelských zařízení a asanačních podniků, včetně vzoru oznámení o ukončení jejich činnosti,
c)
rozsah, způsob a termín předávání údajů provozovateli jatek, provozovateli líhní, provozovateli zařízení pro svody kopytníků, provozovateli zařízení pro svody drůbeže, uživatelskými zařízeními, asanačními podniky a obchodníky pověřené osoběpověřené osobě,
d)
způsob a termín odeslání průvodního listu skotu a průkazu koně provozovatelem jatek pověřené osoběpověřené osobě.
§ 23b
Informační systém ústřední evidence
(1)
Informační systém ústřední evidenceústřední evidence je informační systém veřejné správy7d) zajišťující shromažďování, zpracovávání, používání, poskytování, zpřístupňování a uchovávání údajů ústřední evidenceústřední evidence.
(2)
Správcem a provozovatelem informačního systému ústřední evidenceústřední evidence je ministerstvo.
(3)
Ministerstvo eviduje v informačním systému ústřední evidenceústřední evidence v rozsahu stanoveném vyhláškou údaje o
a)
hospodářstvíchhospodářstvích,
b)
chovatelíchchovatelích uvedených v § 23 odst. 1 a 2,
c)
evidovaných zvířatech,
d)
provozovatelích jatek,
e)
provozovatelích líhní,
f)
provozovatelích zařízení pro svody kopytníků,
g)
provozovatelích zařízení pro svody drůbeže,
h)
obchodnících,
i)
registrovaných dopravcích,
j)
uživatelských zařízeních,
k)
asanačních podnicích.
(4)
Údaje evidované v informačním systému ústřední evidenceústřední evidence se uchovávají na technických nosičích dat a v písemné podobě; ve stejné formě se mohou i přenášet.
(5)
Pověřená osobaPověřená osoba poskytuje z informačního systému ústřední evidenceústřední evidence způsobem stanoveným ve vyhlášce
a)
chovatelůmchovatelům uvedeným v § 23 odst. 1 a 2 údaje o jejich evidovaných zvířatech,
b)
uznaným chovatelským sdruženímuznaným chovatelským sdružením údaje evidované a zpracovávané pro potřeby šlechtění a plemenitby zvířat, které evidují v plemenné knizeplemenné knize,
c)
oprávněným osobámoprávněným osobám údaje o zvířatech chovatelůchovatelů, pro které vykonávají odbornou činnost, k níž jim ministerstvo udělilo souhlas.
(6)
Ministerstvo umožní získávat z informačního systému ústřední evidence České plemenářské inspekci, orgánům veterinární správy a Českému statistickému úřadu údaje potřebné ke kontrolním a statistickým účelům.
(7)
Ministerstvo umožní získávat z informačního systému ústřední evidence údaje také příslušným orgánům Evropské unie, zejména Komisi.
(8)
Vyhláška stanoví
a)
lhůty pro zapracovávání údajů do informačního systému ústřední evidenceústřední evidence,
b)
způsob poskytování údajů z informačního systému ústřední evidenceústřední evidence podle odstavce 5.
§ 23c
Pověřená osoba
(1)
Shromažďováním a zpracováváním údajů v informačním systému ústřední evidenceústřední evidence a prováděním s tím souvisejících odborných činností pověří ministerstvo na základě výběrového řízení7f) právnickou osobu s majetkovou účastí státu a uznaných chovatelských sdružení, která
a)
má technické a administrativní vybavení odpovídající předpokládanému druhu a rozsahu činnosti,
b)
zajistí účast státu a uznaných chovatelských sdružení ve svých orgánech po celou dobu svého pověření,
c)
prokáže, že je způsobilá zpracovávat a zveřejňovat výsledky testování a posuzování a v tomto rozsahu nejméně 10 let vykonává uvedené činnosti,
d)
prokáže, že je způsobilá provádět hodnocení plemenných zvířat, a zároveň prokáže nejméně desetiletou praxi v hodnocení plemenných zvířat,
e)
prokáže, že je způsobilá zajišťovat kvalifikovaný odhad plemenných hodnot,
f)
prokáže, že je zapojena minimálně 5 let do mezinárodních systémů testování a posuzování a hodnocení plemenných zvířat,
g)
prokáže, že je způsobilá vytvářet ve stanoveném rozsahu a stanoveným způsobem databázi ústředního registru plemeníků,
h)
prokáže, že je způsobilá vytvářet systém identifikačních čísel a systém vydávání a nahrazování identifikačních prostředků, včetně evidence jejich vydávání a nahrazování,
i)
prokáže, že je způsobilá poskytovat formuláře potřebné pro získávání údajů podle § 23 a 23a,
j)
prokáže, že je způsobilá vystavovat průvodní listy skotu a průkazy koní včetně jejich duplikátů a vést o tom evidenci,
k)
prokáže, že je způsobilá vytvářet systém shromažďování a zpracovávání údajů pro informační systém ústřední evidenceústřední evidence, systém evidování přijatých údajů a jejich přenosu do databáze informačního systému ústřední evidenceústřední evidence způsobem kompatibilním se současným systémem a má v této činnosti nejméně 5 let praxi,
l)
prokáže, že je způsobilá zajišťovat ochranu a bezpečnost všech údajů evidovaných v informačním systému ústřední evidenceústřední evidence tak, aby nedošlo k jejich poškození, zneužití nebo ztrátě.
(2)
Pověřená osobaPověřená osoba je povinna
a)
poskytovat chovatelůmchovatelům uvedeným v § 23 odst. 1 a 2, osobám provádějícím inseminaci podle § 17, provozovatelům jatek, provozovatelům líhní, provozovatelům zařízení pro svody kopytníků, provozovatelům zařízení pro svody drůbeže, obchodníkům, uživatelským zařízením a asanačním podnikům formuláře potřebné k poskytování údajů stanovených vyhláškou,
b)
shromažďovat údaje o evidovaných zvířatech, hospodářstvíchhospodářstvích a osobách podle písmene a),
c)
vystavovat průvodní listy skotu a průkazy koní chovatelůmchovatelům uvedeným v § 23 odst. 1 způsobem, v rozsahu a v termínech stanovených vyhláškou,
d)
předat chovatelůmchovatelům uvedeným v § 23 odst. 1 a 2 pokyny o způsobu poskytování údajů po jejich schválení správcem informačního systému a provádět průběžnou informační a poradenskou službu,
e)
vést průkaznou evidenci o přidělování identifikačních čísel a identifikačních prostředků a jejich duplikátů, o označování koní a oslů a jejich kříženců, o pořízení údajů a jejich opravách a o vydávání průvodních listů skotu a průkazů koní a jejich duplikátů,
f)
doplňovat databázi v termínech stanovených vyhláškou shromážděnými a úplně zpracovanými údaji,
g)
registrovat plemeníky v ústředním registru plemeníků, vést jeho databázi a doplňovat ji v termínech stanovených vyhláškou správně pořízenými a úplně zpracovanými údaji,
h)
kontrolovat identifikační čísla zvířat a správnost údajů předávaných chovatelichovateli uvedenými v § 23 odst. 1 a 2 a osobami uvedenými v § 23a; pokud jsou údaje nevěrohodné nebo nesprávně poskytnuté, vyzvat chovatelechovatele nebo osobu uvedenou v § 23a k jejich odstranění a provádět opravy těchto údajů v databázi,
i)
ukládat vrácené průvodní listy skotu, průkazy koní a záznamy o registraci chovatelůchovatelů a ostatních osob a uchovávat je nejméně po dobu 3 let,
j)
zajišťovat ochranu a bezpečnost údajů uložených v informačním systému ústřední evidenceústřední evidence před jejich poškozením, zneužitím nebo ztrátou,
k)
v případě zrušení rozhodnutí o pověření předat veškeré údaje a doklady ministerstvu a o tomto předání provést zápis,
l)
při přemístění zvířete z členského státu Evropské unie na území České republiky vrátit průvodní list skotu organizaci, která průvodní list skotu vystavila,
m)
odděleně evidovat údaje nesprávné nebo nepravděpodobné,
n)
zpracovávat, zveřejňovat a evidovat výsledky testování a posuzování podle § 7 odst. 7,
o)
zajišťovat činnost podle § 8 odst. 2 písm. d),
p)
zpracovávat a zveřejňovat odhady plemenných hodnot podle § 8 odst. 4,
q)
přidělovat výrobcům elektronických identifikátorů pro označování označovaných zvířat číselné řady, které ve struktuře kódu obsahují kód země pro Českou republiku19),
r)
plnit působnost příslušného orgánu podle čl. 38 nařízení (EU) 2016/1012,
s)
v případě, kdy si chovatelchovatel vyžádá průkaz koně uložený podle písmene i), tento průkaz koně před vydáním znehodnotit,
t)
shromažďovat údaje o evidovaných zvířatech, hospodářstvíchhospodářstvích a osobách podle požadavků ministerstva, vyhodnocovat a zpracovávat tyto údaje a provádět s tím spojené odborné činnosti a zajišťovat jiné odborné činnosti podle pověření ministerstva.
(3)
Ministerstvo zruší rozhodnutím pověření, pokud pověřená osobapověřená osoba opakovaně poruší povinnost stanovenou v tomto zákoně nebo změní-li se skutečnost rozhodná pro její pověření anebo pokud ukončí svou činnost.
(4)
Vyhláška stanoví
a)
způsob evidence a rozsah evidovaných údajů o hospodářstvíchhospodářstvích, chovatelíchchovatelích uvedených v § 23 odst. 1 a 2, provozovatelích jatek, provozovatelích líhní, provozovatelích zařízení pro svody kopytníků, provozovatelích zařízení pro svody drůbeže, obchodnících, dopravcích, uživatelských zařízeních a asanačních podnicích a o evidovaných zvířatech,
b)
obsah stájového registrustájového registru nebo registru zvířat a způsob a rozsah vedení záznamů o evidovaných zvířatech,
c)
obsah hlášení, způsob předávání a rozsah údajů předávaných osobami uvedenými v písmenu a),
d)
obsah průvodního listu skotu a průkazu koně, způsob jejich vystavování a doplňování, rozsah záznamů, jejichž doplňování zajišťuje chovatelchovatel, způsob evidování jejich výdeje a náhrady, včetně termínů,
e)
způsob shromažďování a zpracování údajů, poskytování formulářů potřebných pro jejich získávání, evidování přijatých údajů, jejich oprav a způsob jejich přenosu do databáze, včetně termínů,
f)
způsob a rozsah vedení databází uvedených v § 23b odst. 3,
g)
způsob kontroly údajů a provádění oprav v databázích,
h)
způsob ochrany a předání údajů v případě ukončení činnosti pověřené osobypověřené osoby.
HLAVA VII
DOZORČÍ ČINNOST
§ 24
Česká plemenářská inspekce
(1)
Zřizuje se Česká plemenářská inspekce (dále jen „inspekce“) jako orgán státní správy, který je podřízený ministerstvu. V jejím čele je ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.
(2)
Práva a závazky dosavadní České inspekce pro šlechtění a plemenitbu hospodářských zvířat přecházejí ke dni účinnosti tohoto zákona na inspekci zřízenou podle odstavce 1. Zaměstnanci, kteří byli ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona v pracovním poměru k České inspekci pro šlechtění a plemenitbu hospodářských zvířat, se stávají dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaměstnanci inspekce ve funkcích odpovídajících jejich dosavadnímu funkčnímu zařazení.
(3)
Inspekce
a)
kontroluje, jak chovateléchovatelé, uznaná chovatelská sdružení, chovatelské podniky prasat, oprávněné osobyoprávněné osoby, provozovatelé jatek, provozovatelé líhní, provozovatelé zařízení pro svody kopytníků, provozovatelé zařízení pro svody drůbeže, obchodníci, dopravci, uživatelská zařízení, asanační podniky, určená osoba, účastníci Národního programu a pověřená osobapověřená osoba dodržují povinnosti stanovené v tomto zákoně,
b)
kontroluje osoby, které vykonávají činnost, k níž je třeba podle tohoto zákona souhlas, uznání, určení nebo pověření ministerstva,
c)
zjišťuje příčiny nedostatků a osoby za ně odpovědné a ukládá opatření k odstranění těchto nedostatků a jejich příčin, včetně termínu pro jejich odstranění,
d)
projednává přestupky podle tohoto zákona (§ 26 a 27),
e)
může ukládat zvláštní opatření (§ 25),
f)
kontroluje splnění opatření uložených k odstranění zjištěných nedostatků a jejich příčin,
g)
kontroluje splnění uložených zvláštních opatření (§ 25),
h)
kontroluje plnění povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie2) v oblasti šlechtění, plemenitby, označování a evidence zvířat fyzickými a právnickými osobami.
(4)
Inspekce dále
a)
kontroluje dodržování postupů testování vyjmenovaných hospodářských zvířat,
b)
provádí kontroly na úseku šlechtění a plemenitby vyjmenovaných hospodářských zvířat, označování (§ 22) a evidence zvířat (§ 23 až 23c), nařízené ministerstvem, a kontroly podle zvláštního zákona8a) v souladu s předpisy Evropské unie1),2), v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
(5)
Kontrolu dodržování povinností stanovených při označování (§ 22) a evidenci (§ 23 až 23c) provádějí kromě inspekce také orgány veterinární správy podle zvláštního zákona8b) (dále jen „orgány veterinárního dozoru“). Orgány veterinárního dozoru provádějí rovněž kontrolu dodržování povinností stanovených při označování a evidenci přímo použitelnými předpisy Evropské unie2).
(6)
Inspekce a orgány veterinárního dozoru při kontrole podle odstavce 5
a)
kontrolují, jak chovateléchovatelé, pověřená osobapověřená osoba a uznaná chovatelská sdružení dodržují povinnosti stanovené v § 22,
b)
kontrolují, jak chovateléchovatelé, provozovatelé jatek, provozovatelé líhní, provozovatelé zařízení pro svody kopytníků, provozovatelé zařízení pro svody drůbeže, obchodníci, dopravci, uživatelská zařízení, asanační podniky a pověřená osobapověřená osoba dodržují povinnosti stanovené v § 23 až 23c,
c)
zjišťují příčiny nedostatků a osoby za ně odpovědné a ukládají opatření k odstranění těchto nedostatků a jejich příčin včetně termínu pro jejich odstranění,
d)
provádí kontroly podmíněnosti podle zákona o zemědělství8c) v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém8d).
(7)
Inspekce a orgány veterinárního dozoru mohou na základě kontrolní činnosti podle tohoto zákona navrhnout ministerstvu rozdělení již evidovaného hospodářstvíhospodářství v informačním systému ústřední evidenceústřední evidence na 2 nebo více hospodářstvíhospodářství nebo zrušení již evidovaného hospodářstvíhospodářství v informačním systému ústřední evidenceústřední evidence.
(8)
Činnost inspekce a orgánů veterinárního dozoru při kontrolách dodržování povinností stanovených při označování (§ 22) a evidenci (§ 23 až 23c) koordinuje ministerstvo. Inspekce a orgány veterinárního dozoru se vzájemně informují o výsledcích jimi prováděných kontrol. O výsledcích kontrol zpracovává ministerstvo roční zprávu.
(9)
Kontrola je zahájena předložením pověření ke kontrole podle § 5 odst. 2 písm. a) kontrolního řádu22). Pověřením ke kontrole je služební průkaz zaměstnance inspekce.
(10)
Zaměstnanci inspekce jsou oprávněni vyžadovat poskytnutí součinnosti potřebné k výkonu kontroly, a to zejména
a)
předvedení vyjmenovaných hospodářských zvířat, označovaných anebo evidovaných zvířat nebo jiný způsob umožňující jejich individuální kontrolu,
b)
přístup k plemenným zvířatům, spermiím, oocytům a embryím odebraným nebo pocházejícím od plemenných zvířat za účelem asistované reprodukceasistované reprodukce,
c)
ověření původupůvodu vyjmenovaných hospodářských zvířat, nebo
d)
předložení průvodního listu skotu nebo průkazu koně chovaných zvířat.
(11)
Kontrolované osoby jsou povinny, kromě povinností uvedených v čl. 46 nařízení (EU) 2016/1012 v případě hlavních vyjmenovaných hospodářských zvířat, poskytnout součinnost potřebnou k výkonu kontroly podle odstavce 10.
(12)
Vyhláška stanoví
a)
kritéria pro výběr a minimální počet hospodářstvíhospodářství, v nichž se provádí kontrola plnění povinností stanovených při označování (§ 22) a evidenci (§ 23 až 23c),
b)
náležitosti roční zprávy o provedených kontrolách dodržování povinností stanovených při označování (§ 22) a evidenci (§ 23 až 23c),
c)
vzor služebního průkazu zaměstnance inspekce.
§ 25
Zvláštní opatření
(1)
Inspekce může ukládat chovatelůmchovatelům, uznaným chovatelským sdružením, chovatelským podnikům prasat, provozovatelům jatek, provozovatelům líhní, provozovatelům zařízení pro svody kopytníků, provozovatelům zařízení pro svody drůbeže, obchodníkům, dopravcům, uživatelským zařízením a oprávněným osobámoprávněným osobám zvláštní opatření. Orgány veterinárního dozoru mohou ukládat zvláštní opatření pouze chovatelůmchovatelům, provozovatelům jatek, provozovatelům líhní, provozovatelům zařízení pro svody kopytníků, provozovatelům zařízení pro svody drůbeže, obchodníkům, dopravcům a uživatelským zařízením.
(2)
Jako zvláštní opatření může pouze inspekce uložit
a)
zákaz prodeje nebo nákupu plemenného zvířete, jednodenní drůbeže, spermatu nebo vaječných buněk a embryí při nedodržení povinností uvedených v § 20 nebo v § 21 odst. 1 až 7,
b)
zákaz prodeje nebo nákupu násadových vajec drůbeže nebo běžců, plemenného materiálu ryb nebo včel, nebo likvidaci včelstev při nedodržení povinností uvedených v § 20 odst. 1 a 2 nebo v § 21 odst. 1 až 3, 6, 7 nebo 8,
c)
zákaz plemenitby při nedodržení povinností uvedených v § 12 odst. 3 nebo 5, § 19 odst. 1 anebo v § 20,
d)
zákaz dalšího líhnutí při nedodržení povinností uvedených v § 20.
(3)
Jde-li o turytury, jako zvláštní opatření může inspekce a orgány veterinárního dozoru uložit
a)
utracení8e) zvířete, nelze-li zjistit jeho totožnost během 2 pracovních dnů; chovatelichovateli nepřísluší náhrada za takto utracené zvíře,
b)
zákaz přemísťování všech zvířat do hospodářstvíhospodářství nebo z hospodářstvíhospodářství, jestliže jedno nebo více zvířat v hospodářstvíhospodářství nesplňuje žádné požadavky týkající se ušních známek, průvodních listů skotu, stájového registrustájového registru a přihlášení do ústřední evidenceústřední evidence,
c)
zákaz přemísťování zvířat, která nesplňují některé požadavky týkající se ušních známek, průvodních listů skotu, stájového registrustájového registru, zasílání hlášení přemístění, narození nebo úhynu do ústřední evidenceústřední evidence, do hospodářstvíhospodářství nebo z hospodářstvíhospodářství, pokud počet těchto zvířat nepřesahuje 20 % všech zvířat v hospodářstvíhospodářství,
d)
zákaz přemísťování všech zvířat do hospodářstvíhospodářství nebo z hospodářstvíhospodářství, pokud počet zvířat, která nesplňují některé požadavky týkající se ušních známek, průvodních listů skotu, stájového registrustájového registru, zasílání hlášení přemístění, narození nebo úhynu do ústřední evidenceústřední evidence, přesahuje 20 % všech zvířat v hospodářstvíhospodářství.
(4)
Inspekce současně stanoví dobu trvání zvláštních opatření uložených podle odstavce 2. Zvláštní opatření uložená podle odstavce 3 platí do doby jejich zrušení.
(5)
Odvolání proti rozhodnutí o uložení zvláštního opatření podle odstavce 2 nemá odkladný účinek.
(6)
Při ukládání zvláštních opatření podle odstavce 3 zaměstnanci inspekce nebo orgánů veterinárního dozoru oznámí kontrolované osobě uložení tohoto zvláštního opatření a neprodleně o jeho uložení učiní písemný zápis. Nesouhlasí-li kontrolovaná osoba s uloženým zvláštním opatřením, může nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne oznámení podat proti jeho uložení námitky; podané námitky nemají odkladný účinek. O podaných námitkách rozhodne ředitel inspekce nebo orgánu veterinárního dozoru ve lhůtě nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne doručení námitek a v uvedené lhůtě s rozhodnutím seznámí kontrolovanou osobu; rozhodnutí ředitele je konečné. Tím není dotčeno právo kontrolované osoby uplatnit přezkoumání soudní cestou.8f)
(7)
Zvláštní opatření lze uložit i vedle pokut ukládaných podle § 26 až 28.
(8)
Při ukládání opatření podle § 24 odst. 3 písm. c) postupuje inspekce a podle § 24 odst. 6 písm. c) postupují inspekce a orgány veterinárního dozoru obdobně podle odstavce 6.
HLAVA VIII
PŘESTUPKY
§ 26
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
uvede do oběhu plemenné zvíře narozené v České republice, násadová vejce drůbeže nebo plemenný materiál ryb nebo včel v rozporu s § 21 odst. 1,
b)
uvede do oběhu plemenné zvíře narozené v jiných členských státech Evropské unie v rozporu s § 21 odst. 2,
c)
uvede do oběhu plemenné zvíře narozené ve třetích zemích v rozporu s § 21 odst. 3,
d)
uvede do oběhu sperma plemenných zvířat nebo zvířat zapsaných v chovném registruchovném registru vyprodukované v inseminačních stanicíchinseminačních stanicích v České republice v rozporu s § 21 odst. 4,
e)
uvede do oběhu sperma plemenných zvířat nebo zvířat zapsaných v chovném registruchovném registru vyprodukované mimo území České republiky v rozporu s § 21 odst. 5,
f)
uvede do oběhu na území České republiky sperma plemeníků zapsaných do ústředního registru plemeníků v rozporu s § 21 odst. 6,
g)
uvede do oběhu embrya nebo vaječné buňky plemenných zvířat nebo zvířat zapsaných v chovném registruchovném registru v rozporu s § 21 odst. 7,
h)
v rozporu s § 21 odst. 9 přemístí z jiných členských států včely nebo plemenné ryby nebo jejich plemenný materiál nebo je doveze ze třetích zemí na území České republiky bez souhlasu ministerstva,
i)
nesplní některou z povinností uloženou opatřením k nápravě vydaným podle § 24 odst. 3 písm. c), zvláštním opatřením vydaným podle § 25 odst. 3 nebo rozhodnutím o zvláštním opatření vydaným podle § 25 odst. 2,
j)
vykonává činnost, ke které je třeba souhlasu nebo uznání, bez tohoto souhlasu nebo uznání, nebo
k)
nesplní povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na úseku šlechtění, plemenitby, označování a evidence zvířat.
(2)
Fyzická osoba se jako chovatelchovatel dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
nevytvoří podmínky nezbytné pro zjišťování údajů potřebných pro testování a posuzování podle § 7 odst. 5 písm. a),
b)
neumožní ve svých chovechchovech testovací připařování, prověřování plemeníků, předvedení nebo posuzování zevnějšku vyjmenovaných hospodářských zvířat podle § 7 odst. 5 písm. b),
c)
neposkytne plemenice, jejich samčí nebo samičí potomstvo, u drůbeže násadová vejce nebo jednodenní drůbež, u plemenných ryb jejich plemenný materiál nebo u včel matky ke společnému kontrolnímu chovuchovu nebo pro potřeby testování a posuzování podle § 7 odst. 5 písm. c),
d)
neumožní ověření původupůvodu nebo stanovení genetického typu podle § 7 odst. 5 písm. d),
e)
v rozporu s § 15 odst. 1 nepoužije k plemenitbě plemeníky zapsané v ústředním registru plemeníků,
f)
nezabezpečí pro řádné a bezpečné provádění inseminace pro osobu oprávněnou k provádění inseminace oddělené prostory podle § 17 odst. 3,
g)
neprovede u vlastních plemenic inseminaci podle § 17 odst. 4,
h)
nezabezpečí pro řádné a bezpečné provádění přenosu embryí oddělené prostory podle § 18 odst. 2,
i)
nepoužije k přirozené plemenitbě plemeníky zapsané v ústředním registru plemeníků podle § 19 odst. 1,
j)
nevede záznamy o provádění přirozené plemenitby nebo tyto nepředá pověřené osoběpověřené osobě podle § 19 odst. 2, nebo
k)
nepoužije k plemenitbě drůbeže přirozenou plemenitbou nebo inseminací v uznaných chovechchovech plemeníky, jejich sperma nebo plemenice podle § 20 odst. 1.
(3)
Fyzická osoba se jako majitel zvířete dopustí přestupku tím, že nepožádá o ověření původupůvodu plemenného zvířete nebo o stanovení jeho genetického typu podle § 12 odst. 6 nebo nařízení (EU) 2016/1012.
(4)
Fyzická osoba se jako chovatelchovatel nebo osoba uvádějící do oběhu plemenná zvířata, sperma, embrya, vaječné buňky, násadová vejce drůbeže nebo plemenný materiál ryb dopustí přestupkupřestupku tím, že v rozporu s § 21 odst. 8 nevede evidenci nebo nepředá údaje o uvádění do oběhu pověřené osoběpověřené osobě.
(5)
Fyzická osoba se jako účastník Národního programu dopustí přestupkupřestupku tím, že v rozporu s § 14e odst. 5 použije k plemenitbě zvíře zaevidované do Národního programu.
(6)
Fyzická osoba se jako vlastník genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete, který je účastníkem Národního programu, dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
nedodrží podmínky uvedené v Národním programu a Metodice podle § 14f odst. 1 písm. a),
b)
neoznámí neprodleně určené osobě a sdružení ohrožení genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete podle § 14f odst. 1 písm. b),
c)
v rozporu s § 14f odst. 1 písm. c) nehodnotí genetický zdroj zvířetegenetický zdroj zvířete a nevede o něm dokumentaci,
d)
v rozporu s § 14f odst. 1 písm. d) nepředá určené osobě nebo genobancegenobance vzorek biologického nebo genetického materiálu nebo neumožní odběr tohoto vzorku,
e)
neoznámí ministerstvu změnu údajů týkajících se rozhodnutí o zařazení do Národního programu podle § 14f odst. 1 písm. e), nebo
f)
neoznámí písemně určené osobě záměr trvale přemístit jedince genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete z České republiky do jiného členského státu Evropské unie nebo jeho vývoz do třetí země podle § 14f odst. 1 písm. f).
(7)
Fyzická osoba se jako chovatelchovatel označovaných zvířat dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
nezajistí jejich označování identifikačními prostředky podle § 22 odst. 1,
b)
nezajistí používání identifikačních prostředků při označování označovaných zvířat podle § 22 odst. 2,
c)
v rozporu s § 22 odst. 5 přemístí označované zvíře,
d)
nepostupuje v případě ztráty identifikačního prostředku nebo jeho poškození podle § 22 odst. 6,
e)
sejme nebo odstraní identifikační prostředek z označovaného zvířete bez jeho nahrazení jiným identifikačním prostředkem v rozporu s § 22 odst. 7,
f)
sejme, případně odstraní identifikační prostředek z označovaného zvířete a nahradí jej jiným identifikačním prostředkem v rozporu s § 22 odst. 8,
g)
nedezinfikuje nebo neznehodnotí po sejmutí identifikační prostředek podle § 22 odst. 9, nebo
h)
neoznačí turatura dovezeného ze třetích zemí, který zůstává na území České republiky podle § 22 odst. 11.
(8)
Fyzická osoba se jako chovatelchovatel evidovaných zvířat dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
neeviduje svá hospodářstvíhospodářství podle § 23 odst. 1 písm. a),
b)
v rozporu s § 23 odst. 1 písm. b) nevede ve stájovém registrustájovém registru údaje nebo je neuchovává po stanovenou dobu,
c)
nepředá pověřené osoběpověřené osobě údaje podle § 23 odst. 1 písm. c), nebo
d)
neoznámí pověřené osoběpověřené osobě ukončení své činnosti podle § 23 odst. 1 písm. d).
(9)
Fyzická osoba se jako chovatelchovatel živočichů pocházejících z akvakultury nebo chovatelchovatel plemenných ryb dopustí přestupku tím, že
a)
neeviduje svá hospodářstvíhospodářství podle § 23 odst. 2 písm. a),
b)
v rozporu s § 23 odst. 2 písm. b) nevede ve stájovém registrustájovém registru údaje nebo je neuchovává po stanovenou dobu,
c)
nepředá pověřené osoběpověřené osobě údaje podle § 23 odst. 2 písm. c), nebo
d)
neoznámí pověřené osoběpověřené osobě ukončení své činnosti podle § 23 odst. 2 písm. d).
(10)
Fyzická osoba se jako chovatelchovatel živočichů pocházejících z akvakultury, jehož zařízení je podle § 5a veterinárního zákona pouze registrováno, dopustí přestupku tím, že
a)
neeviduje svá hospodářstvíhospodářství podle § 23 odst. 2 písm. a), nebo
b)
neoznámí pověřené osoběpověřené osobě ukončení své činnosti podle § 23 odst. 2 písm. d).
(11)
Fyzická osoba se jako chovatelchovatel koní a oslů a jejich kříženců a chovatelchovatel turůturů dopustí přestupku tím, že
a)
nevyžádá si od pověřené osobypověřené osoby průkaz koně nebo průvodní list skotu podle § 23 odst. 4 písm. a),
b)
v rozporu s § 23 odst. 4 písm. b) nezajistí, aby do průkazu koně nebo průvodního listu skotu byly doplněny správné a úplné údaje a aby tam byly zaznamenány veškeré jejich změny,
c)
v rozporu s § 23 odst. 4 písm. c) nepředává nebo nepřebírá při přemisťování evidovaného zvířete společně s evidovaným zvířetem také průkaz koně nebo průvodní list skotu, nebo
d)
nevyžádá si od pověřené osobypověřené osoby vystavení duplikátu průkazu koně, náhradního průkazu koně nebo průvodního listu skotu podle § 23 odst. 4 písm. d).
(12)
Fyzická osoba se jako provozovatel líhní dopustí přestupku tím, že
a)
neeviduje svá zařízení podle § 23a odst. 1 písm. a),
b)
nepředá údaje týkající se identifikace, počtu, přemisťování a změn evidovaných zvířat podle § 23a odst. 1 písm. b), nebo
c)
neoznámí ukončení činnosti podle § 23a odst. 1 písm. e).
(13)
Fyzická osoba se jako kontrolovaná osoba dopustí přestupku tím, že neposkytne kontrolujícímu součinnost potřebnou k výkonu kontroly podle § 24 odst. 10 nebo nařízení (EU) 2016/1012.
(14)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 200 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 3,
b)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až h) nebo k), odstavce 2 písm. a) až d), f) až h) nebo k) nebo odstavce 4, 5 nebo 6,
c)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i) nebo j), odstavce 2 písm. e), i) nebo j) nebo odstavce 7, 8, 9, 10, 11, 12 nebo 13.
§ 27
Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
uvede do oběhu plemenné zvíře narozené v České republice, násadová vejce drůbeže nebo plemenný materiál ryb nebo včel v rozporu s § 21 odst. 1,
b)
uvede do oběhu plemenné zvíře narozené v jiných členských státech Evropské unie v rozporu s § 21 odst. 2,
c)
uvede do oběhu plemenné zvíře narozené ve třetích zemích v rozporu s § 21 odst. 3,
d)
uvede do oběhu sperma plemenných zvířat nebo zvířat zapsaných v chovném registruchovném registru vyprodukované v inseminačních stanicíchinseminačních stanicích v České republice v rozporu s § 21 odst. 4,
e)
uvede do oběhu sperma plemenných zvířat nebo zvířat zapsaných v chovném registruchovném registru vyprodukované mimo území České republiky v rozporu s § 21 odst. 5,
f)
uvede do oběhu na území České republiky sperma plemeníků zapsaných do ústředního registru plemeníků v rozporu s § 21 odst. 6,
g)
uvede do oběhu embrya nebo vaječné buňky plemenných zvířat nebo zvířat zapsaných v chovném registruchovném registru v rozporu s § 21 odst. 7,
h)
v rozporu s § 21 odst. 9 přemístí z jiných členských států včely nebo plemenné ryby nebo jejich plemenný materiál nebo je doveze ze třetích zemí na území České republiky bez souhlasu ministerstva,
i)
nesplní některou z povinností uloženou opatřením k nápravě vydaným podle § 24 odst. 3 písm. c), zvláštním opatřením vydaným podle § 25 odst. 3 nebo rozhodnutím o zvláštním opatření vydaným podle § 25 odst. 2,
j)
vykonává činnost, ke které je třeba souhlasu nebo uznání, bez tohoto souhlasu nebo uznání, nebo
k)
nesplní povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na úseku šlechtění, plemenitby, označování a evidence zvířat.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatelchovatel dopustí přestupku tím, že
a)
nevytvoří podmínky nezbytné pro zjišťování údajů potřebných pro testování a posuzování podle § 7 odst. 5 písm. a),
b)
neumožní ve svých chovechchovech testovací připařování, prověřování plemeníků, předvedení nebo posuzování zevnějšku vyjmenovaných hospodářských zvířat podle § 7 odst. 5 písm. b),
c)
neposkytne plemenice, jejich samčí nebo samičí potomstvo, u drůbeže násadová vejce nebo jednodenní drůbež, u plemenných ryb jejich plemenný materiál nebo u včel matky ke společnému kontrolnímu chovuchovu nebo pro potřeby testování a posuzování podle § 7 odst. 5 písm. c),
d)
neumožní ověření původupůvodu nebo stanovení genetického typu podle § 7 odst. 5 písm. d),
e)
v rozporu s § 15 odst. 1 nepoužije k plemenitbě plemeníky zapsané v ústředním registru plemeníků,
f)
nezabezpečí pro řádné a bezpečné provádění inseminace pro osobu oprávněnou k provádění inseminace oddělené prostory podle § 17 odst. 3,
g)
neprovede u vlastních plemenic inseminaci podle § 17 odst. 4,
h)
nezabezpečí pro řádné a bezpečné provádění přenosu embryí oddělené prostory podle § 18 odst. 2,
i)
nepoužije k přirozené plemenitbě plemeníky zapsané v ústředním registru plemeníků podle § 19 odst. 1,
j)
nevede záznamy o provádění přirozené plemenitby nebo tyto nepředá pověřené osoběpověřené osobě podle § 19 odst. 2, nebo
k)
nepoužije k plemenitbě drůbeže přirozenou plemenitbou nebo inseminací v uznaných chovechchovech plemeníky, jejich sperma nebo plemenice podle § 20 odst. 1.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako majitel zvířete dopustí přestupku tím, že nepožádá o ověření původupůvodu plemenného zvířete nebo o stanovení jeho genetického typu podle § 12 odst. 6 nebo nařízení (EU) 2016/1012.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatelchovatel nebo osoba uvádějící do oběhu plemenná zvířata, sperma, embrya, vaječné buňky, násadová vejce drůbeže nebo plemenný materiál ryb dopustí přestupkupřestupku tím, že v rozporu s § 21 odst. 8 nevede evidenci nebo nepředá údaje o uvádění do oběhu pověřené osoběpověřené osobě.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako účastník Národního programu dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 14e odst. 5 použije k plemenitbě zvíře zaevidované do Národního programu.
(6)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete, který je účastníkem Národního programu, dopustí přestupku tím, že
a)
nedodrží podmínky uvedené v Národním programu a Metodice podle § 14f odst. 1 písm. a),
b)
neoznámí neprodleně určené osobě a sdružení ohrožení genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete podle § 14f odst. 1 písm. b),
c)
v rozporu s § 14f odst. 1 písm. c) nehodnotí genetický zdroj zvířetegenetický zdroj zvířete a nevede o něm dokumentaci,
d)
v rozporu s § 14f odst. 1 písm. d) nepředá určené osobě nebo genobancegenobance vzorek biologického nebo genetického materiálu nebo neumožní odběr tohoto vzorku,
e)
neoznámí ministerstvu změnu údajů týkajících se rozhodnutí o zařazení do Národního programu podle § 14f odst. 1 písm. e), nebo
f)
neoznámí písemně určené osobě záměr trvale přemístit jedince genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete z České republiky do jiného členského státu Evropské unie nebo jeho vývoz do třetí země podle § 14f odst. 1 písm. f).
(7)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatelchovatel označovaných zvířat dopustí přestupku tím, že
a)
nezajistí jejich označování identifikačními prostředky podle § 22 odst. 1,
b)
nezajistí používání identifikačních prostředků při označování označovaných zvířat podle § 22 odst. 2,
c)
v rozporu s § 22 odst. 5 přemístí označované zvíře,
d)
nepostupuje v případě ztráty identifikačního prostředku nebo jeho poškození podle § 22 odst. 6,
e)
sejme nebo odstraní identifikační prostředek z označovaného zvířete bez jeho nahrazení jiným identifikačním prostředkem v rozporu s § 22 odst. 7,
f)
sejme, případně odstraní identifikační prostředek z označovaného zvířete a nahradí jej jiným identifikačním prostředkem v rozporu s § 22 odst. 8,
g)
nedezinfikuje nebo neznehodnotí po sejmutí identifikační prostředek podle § 22 odst. 9, nebo
h)
neoznačí turatura dovezeného ze třetích zemí, který zůstává na území České republiky podle § 22 odst. 11.
(8)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatelchovatel evidovaných zvířat dopustí přestupku tím, že
a)
neeviduje svá hospodářstvíhospodářství podle § 23 odst. 1 písm. a),
b)
v rozporu s § 23 odst. 1 písm. b) nevede ve stájovém registrustájovém registru údaje nebo je neuchovává po stanovenou dobu,
c)
nepředá pověřené osoběpověřené osobě údaje podle § 23 odst. 1 písm. c), nebo
d)
neoznámí pověřené osoběpověřené osobě ukončení své činnosti podle § 23 odst. 1 písm. d).
(9)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatelchovatel živočichů pocházejících z akvakultury nebo chovatelchovatel plemenných ryb dopustí přestupku tím, že
a)
neeviduje svá hospodářstvíhospodářství podle § 23 odst. 2 písm. a),
b)
v rozporu s § 23 odst. 2 písm. b) nevede ve stájovém registrustájovém registru údaje nebo je neuchovává po stanovenou dobu,
c)
nepředá pověřené osoběpověřené osobě údaje podle § 23 odst. 2 písm. c), nebo
d)
neoznámí pověřené osoběpověřené osobě ukončení své činnosti podle § 23 odst. 2 písm. d).
(10)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatelchovatel živočichů pocházejících z akvakultury, jehož zařízení je podle § 5a veterinárního zákona pouze registrováno, dopustí přestupku tím, že
a)
neeviduje svá hospodářstvíhospodářství podle § 23 odst. 2 písm. a), nebo
b)
neoznámí pověřené osoběpověřené osobě ukončení své činnosti podle § 23 odst. 2 písm. d).
(11)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatelchovatel koní a oslů a jejich kříženců a chovatelchovatel turůturů dopustí přestupku tím, že
a)
nevyžádá si od pověřené osobypověřené osoby průkaz koně nebo průvodní list skotu podle § 23 odst. 4 písm. a),
b)
v rozporu s § 23 odst. 4 písm. b) nezajistí, aby do průkazu koně nebo průvodního listu skotu byly doplněny správné a úplné údaje a aby tam byly zaznamenány veškeré jejich změny,
c)
v rozporu s § 23 odst. 4 písm. c) nepředává nebo nepřebírá při přemisťování evidovaného zvířete společně s evidovaným zvířetem také průkaz koně nebo průvodní list skotu, nebo
d)
nevyžádá si od pověřené osobypověřené osoby vystavení duplikátu průkazu koně, náhradního průkazu koně nebo průvodního listu skotu podle § 23 odst. 4 písm. d).
(12)
Sdružení, které je účastníkem Národního programu, se dopustí přestupku tím, že
a)
nezaeviduje do Národního programu zvíře podle § 14e odst. 2, nebo
b)
v rozporu s § 14e odst. 4 nezaeviduje do Národního programu nebo nezapíše do plemenné knihyplemenné knihy nebo plemenářské evidence zvíře jako genetický zdroj zvířetegenetický zdroj zvířete.
(13)
Osoba provozující inseminační staniciinseminační stanici se dopustí přestupku tím, že
a)
nepoužije plemeníky zapsané v ústředním registru plemeníků podle § 16 odst. 1 písm. a), nebo
b)
v rozporu s § 16 odst. 1 písm. b) nebo c) nevede provozní záznamy o jednotlivých plemenících, o odebraném spermatu, o vyrobených inseminačních dávkách nebo o výdeji inseminačních dávek nebo je nepředá pověřené osoběpověřené osobě.
(14)
Středisko pro přenos embryíStředisko pro přenos embryí se dopustí přestupku tím, že nevede provozní záznamy nebo je nepředá podle § 18 odst. 1.
(15)
Oprávněná osobaOprávněná osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nezajišťuje testování a posuzování v chovechchovech nebo testačních zařízeních osobami odborně způsobilými nebo technickým vybavením podle § 7 odst. 2 nebo nařízení (EU) 2016/1012,
b)
neprovede testování nebo posouzení hospodářských zvířat podle § 7 odst. 3 písm. a) nebo nařízení (EU) 2016/1012,
c)
nedodrží postupy a posuzování podle § 7 odst. 3 písm. b) nebo nařízení (EU) 2016/1012,
d)
nezjišťuje původypůvody, vlastnosti a znaky vyjmenovaných hospodářských zvířat podle § 7 odst. 3 písm. c) nebo nařízení (EU) 2016/1012,
e)
v rozporu s § 7 odst. 3 písm. d) neeviduje údaje o původupůvodu, výkonnosti a reprodukci zvířat nebo je nepředá,
f)
neposkytuje poradenství podle § 7 odst. 3 písm. e),
g)
nepředá v případě ukončení činnosti veškeré údaje a podklady podle § 7 odst. 3 písm. f),
h)
nepostupuje při testování a posuzování koní podle § 7 odst. 6 nebo nařízení (EU) 2016/1012,
i)
v rozporu s § 8 odst. 2 písm. b) nebo nařízením (EU) 2016/1012 nezajistí hodnocení plemenných zvířat nebo o výsledku hodnocení nevydá doklad,
j)
nedoloží způsobilost k ověřování a osvědčování původůpůvodů a stanovování genetických typů plemenných zvířat podle § 12 odst. 2 písm. a),
k)
v rozporu s § 12 odst. 2 písm. b) nedoloží účast v mezinárodních srovnávacích testech nebo trvale nesplňuje jejich kritéria,
l)
v rozporu s § 12 odst. 2 písm. c) neověří původpůvod nebo nestanoví genetický typ plemenného zvířete,
m)
nepoužije k plemenitbě plemeníky zapsané v ústředním registru plemeníků podle § 15 odst. 1,
n)
neprovede inseminaci nebo vpravování embryí podle § 17 odst. 1,
o)
nepoužije sperma plemeníků podle § 17 odst. 2 písm. a),
p)
v rozporu s § 17 odst. 2 písm. b) nevede záznamy o inseminaci nebo je nepředá,
q)
nedodrží připařovací plán nebo testovací připařování podle § 17 odst. 2 písm. c), nebo
r)
neohlásí změny podle § 32.
(16)
Určená osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nedodrží podmínky uvedené v Národním programu podle § 14f odst. 2 písm. a),
b)
v rozporu s § 14f odst. 2 písm. b) nevede evidenci účastníků Národního programu nebo jim nepřidělí evidenční čísla,
c)
nekoordinuje aktivity související s Národním programem podle § 14f odst. 2 písm. c),
d)
nezajistí regeneraci genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete podle § 14f odst. 2 písm. d),
e)
v rozporu s § 14f odst. 2 písm. e) neprovede hodnocení Národního programu nebo toto hodnocení nepředloží ministerstvu, nebo
f)
neohlásí změny podle § 32.
(17)
Pověřená osobaPověřená osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nezajistí zpracování a zveřejňování výsledků testování a posuzování a jejich evidenci podle § 7 odst. 7,
b)
v rozporu s § 8 odst. 2 písm. d) nezajistí hodnocení plemenných zvířat nebo o výsledku hodnocení nevydá doklad,
c)
nevede ústřední registr plemeníků podle § 15 odst. 2,
d)
nepřidělí chovatelichovateli označovaných zvířat identifikační prostředky podle § 22 odst. 3 písm. a),
e)
nezabezpečí označování koní podle § 22 odst. 3 písm. b),
f)
nezaeviduje původní identifikační číslo zvířete podle § 22 odst. 11,
g)
neposkytuje údaje podle § 23b odst. 5,
h)
neposkytuje formuláře podle § 23c odst. 2 písm. a),
i)
neshromažďuje údaje podle § 23c odst. 2 písm. b),
j)
nevystavuje průvodní listy skotu nebo průkazy koní podle § 23c odst. 2 písm. c),
k)
nepředává chovatelůmchovatelům pokyny podle § 23c odst. 2 písm. d),
l)
nevede evidenci podle § 23c odst. 2 písm. e),
m)
nedoplňuje databázi podle § 23c odst. 2 písm. f),
n)
v rozporu s § 23c odst. 2 písm. g) neregistruje plemeníky v ústředním registru plemeníků nebo nevede jeho databázi nebo ji nedoplňuje,
o)
v rozporu s § 23c odst. 2 písm. h) nekontroluje identifikační čísla zvířat a správnost předávaných údajů nebo nevyzve chovatelechovatele k odstranění nebo k opravě údajů,
p)
neukládá vrácené průvodní listy skotu, průkazy koní a záznamy o registraci chovatelůchovatelů a ostatních osob podle § 23c odst. 2 písm. i),
q)
nezajišťuje ochranu a bezpečnost údajů uložených v informačním systému ústřední evidenceústřední evidence podle § 23c odst. 2 písm. j),
r)
v rozporu s § 23c odst. 2 písm. k) nepředá údaje nebo doklady nebo neprovede zápis o tomto předání v případě zrušení rozhodnutí o pověření,
s)
nevrátí průvodní list skotu organizaci, která jej vystavila, podle § 23c odst. 2 písm. l),
t)
neeviduje odděleně údaje nesprávné nebo nepravděpodobné podle § 23c odst. 2 písm. m),
u)
v rozporu s § 23c odst. 2 písm. p) nezpracovává nebo nezveřejňuje odhady plemenných hodnot,
v)
nepřiděluje výrobcům elektronických identifikátorů pro označování označovaných zvířat číselné řady podle § 23c odst. 2 písm. q),
w)
neohlásí změny podle § 32,
x)
neplní působnost příslušného orgánu podle § 23c odst. 2 písm. r), nebo
y)
neznehodnotí uložený průkaz koně před jeho vydáním podle § 23c odst. 2 písm. s),
z)
neshromažďuje údaje podle § 23c odst. 2 písm. t).
(18)
Sdružení, které je účastníkem Národního programu, se dopustí přestupku tím, že
a)
nedodrží podmínky uvedené v Národním programu a Metodice podle § 14f odst. 4 písm. a),
b)
neoznámí určené osobě ohrožení genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete podle § 14f odst. 4 písm. b),
c)
neoznámí změnu údajů týkajících se rozhodnutí o zařazení do Národního programu podle § 14f odst. 4 písm. c),
d)
nezajistí regeneraci genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete podle § 14f odst. 4 písm. d),
e)
neprovede hodnocení příslušného druhu nebo plemeneplemene genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete podle § 14f odst. 4 písm. e), nebo
f)
neposkytne informace podle § 14f odst. 4 písm. f).
(19)
GenobankaGenobanka se dopustí přestupku tím, že
a)
neuchovává materiál podle § 14g odst. 3 písm. a), nebo
b)
v rozporu s § 14g odst. 3 písm. b) neoznámí vznik situace znamenající riziko poškození nebo zničení uloženého materiálu nebo nezajistí opatření k eliminaci tohoto rizika.
(20)
Uznané chovatelské sdružení se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 5b odst. 2 písm. a) nebo nařízením (EU) 2016/1012 nepostupuje při své činnosti v souladu se svým chovným cílem a šlechtitelským programemšlechtitelským programem, nevyhodnocuje nebo nerealizuje šlechtitelský programšlechtitelský program nebo nezveřejňuje jeho výsledky,
b)
v rozporu s § 5b odst. 2 písm. b) nebo nařízením (EU) 2016/1012 nevede plemennou knihu nebo v ní neeviduje plemenná zvířata nebo nevede plemenářskou evidenciplemenářskou evidenci nebo v ní neeviduje drůbež, plemenné ryby nebo včely,
c)
nekontroluje plnění ustanovení řádu plemenné knihy nebo plemenářské evidenceplemenářské evidence podle § 5b odst. 2 písm. c) nebo nařízení (EU) 2016/1012,
d)
v rozporu s § 5b odst. 2 písm. d) nebo nařízením (EU) 2016/1012 nevydá, neověří nebo nezkontroluje zootechnické osvědčení nebo potvrzení o původupůvodu plemenných zvířat, u drůbeže a plemenných ryb potvrzení o původupůvodu rodičovského hejna,
e)
v rozporu s § 5b odst. 2 písm. e) nebo nařízením (EU) 2016/1012 neeviduje nebo nezveřejňuje dědičné vady a zvláštnosti,
f)
v rozporu s § 5b odst. 2 písm. f) nebo nařízením (EU) 2016/1012 nezajistí hodnocení vyjmenovaných hospodářských zvířat nebo nevydá o jeho výsledku doklady,
g)
neposkytne informace o plemenných zvířatech podle § 5b odst. 2 písm. g) nebo nařízení (EU) 2016/1012,
h)
neposkytne určené osobě nebo ministerstvu údaje podle § 5b odst. 2 písm. h) nebo nařízení (EU) 2016/1012,
i)
nepostupuje při testování a posuzování koní podle § 7 odst. 6,
j)
nepřevezme výsledky testování a posuzování podle § 7 odst. 8, nebo
k)
neohlásí změny podle § 32 nebo nařízení (EU) 2016/1012.
(21)
Chovatelský podnik prasat se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s nařízením (EU) 2016/1012 nepostupuje při své činnosti v souladu se svým chovným cílem a šlechtitelským programemšlechtitelským programem, nevyhodnocuje nebo nerealizuje šlechtitelský programšlechtitelský program nebo nezveřejňuje jeho výsledky,
b)
v rozporu s nařízením (EU) 2016/1012 nevede chovný registr nebo v něm neeviduje plemenná zvířata,
c)
nekontroluje plnění ustanovení řádu chovného registru podle nařízení (EU) 2016/1012,
d)
v rozporu s nařízením (EU) 2016/1012 nevydá, neověří nebo nezkontroluje zootechnické osvědčení,
e)
v rozporu s nařízením (EU) 2016/1012 nezajistí hodnocení hlavních vyjmenovaných hospodářských zvířat nebo nevydá o jeho výsledku doklady,
f)
neposkytne informace o plemenných zvířatech podle nařízení (EU) 2016/1012,
g)
neposkytne určené osobě nebo ministerstvu údaje podle nařízení (EU) 2016/1012,
h)
nepoužije k plemenitbě plemeníky zapsané v ústředním registru plemeníků podle § 15 odst. 1, nebo
i)
neohlásí změny podle § 32 nebo nařízení (EU) 2016/1012.
(22)
Provozovatel jatek, provozovatel líhní, provozovatel zařízení pro svody kopytníků, provozovatel zařízení pro svody drůbeže, uživatelského zařízení nebo asanačního podniku se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 23a odst. 1 písm. a) neeviduje svá zařízení (provozovny) nebo neoznamuje změny,
b)
nepředá údaje týkající se identifikace, počtu, přemisťování a změn evidovaných zvířat podle § 23a odst. 1 písm. b),
c)
nepřebírá při přemístění zvířete průvodní listy skotu nebo průkazy koní podle § 23a odst. 1 písm. c),
d)
nezajistí odeslání průvodního listu skotu nebo průkazu koně podle § 23a odst. 1 písm. d), nebo
e)
neoznámí ukončení své činnosti podle § 23a odst. 1 písm. e).
(23)
Obchodník se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 23a odst. 2 písm. a) neeviduje nebo neoznamuje změny,
b)
nepředá údaje týkající se identifikace, počtu, přemisťování a změn evidovaných zvířat podle § 23a odst. 2 písm. b),
c)
nepřebírá při přemístění zvířete průvodní listy skotu podle § 23a odst. 2 písm. c), nebo
d)
neoznámí ukončení své činnosti podle § 23a odst. 2 písm. d).
(24)
Dopravce se dopustí přestupku tím, že
a)
není registrován podle § 23a odst. 3 písm. a), nebo
b)
v rozporu s § 23a odst. 3 písm. b) nepřebírá nebo nepředává při přemístění zvířete průvodní listy skotu nebo průkazy koní.
(25)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako kontrolovaná osoba dopustí přestupku tím, že neposkytne kontrolujícímu součinnost potřebnou k výkonu kontroly podle § 24 odst. 10 nebo nařízení (EU) 2016/1012.
(26)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 nebo 14,
b)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až h) nebo k), odstavce 2 písm. a) až d), f) až h) nebo k) nebo odstavce 4, 5, 6, 12, 16, 18, 19, 20 nebo 21,
c)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i) nebo j), odstavce 2 písm. e), i) nebo j) nebo odstavce 7, 8, 9, 10, 11, 13, 15, 22, 23, 24 nebo 25,
d)
do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 17.
§ 28
Společná ustanovení
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává inspekce nebo orgány veterinárního dozoru; orgány veterinárního dozoru projednávají pouze přestupky týkající se označování (§ 22) a evidence (§ 23 až 23c) podle své působnosti stanovené zvláštním zákonem8b).
(2)
Pokutu uloženou inspekcí vybírá a vymáhá celní úřad.
(3)
Pokutu uloženou orgánem veterinárního dozoru vybírá orgán, který ji uložil, a vymáhá celní úřad.
HLAVA IX
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 29
Kde se v předpisech Evropské unie týkajících se šlechtění, plemenitby, označování a evidence, které jsou předmětem úpravy tohoto zákona, hovoří o příslušném úřadu, příslušném ústředním úřadu nebo příslušné ústřední autoritě, rozumí se tím pro účely tohoto zákona ministerstvo.
§ 29a
Veřejné listiny
Zootechnická osvědčení, potvrzení o původupůvodu, průkazy koní a průvodní listy skotu jsou veřejnými listinamiveřejnými listinami.
Poskytování pomoci týkající se působnosti plemenářského zákona a souvisejících právních předpisů
§ 29b
Obecná ustanovení
(1)
Příslušným orgánem členského státu, který může požádat o poskytnutí pomoci nebo který může být požádán o poskytnutí pomoci v oblasti působnosti tohoto zákona a souvisejících právních předpisů, je v České republice ministerstvo.
(2)
Povinnost poskytnout pomoc v oblasti působnosti tohoto zákona a souvisejících právních předpisů se netýká poskytování informací a dokladů získaných ministerstvem při výkonu jeho činnosti na žádost soudního orgánu podle zvláštních právních předpisů; takové informace a doklady však musí být ministerstvem poskytnuty, jestliže k tomu soudní orgán dá ministerstvu souhlas.
(3)
Povinnost poskytnout pomoc v oblasti působnosti tohoto zákona a souvisejících právních předpisů v případech, kdy by poskytnutím takové pomoci mohl být dotčen veřejný zájem nebo jiný podstatný zájem České republiky, může ministerstvo odmítnout; takové odmítnutí však musí ministerstvo řádně odůvodnit.
(4)
Informace poskytnuté podle § 29b až 29d lze poskytnout pouze tehdy, pokud to není v rozporu s právními předpisy České republiky.
(5)
Informace poskytnuté podle § 29b až 29d jsou důvěrné povahy; na jejich poskytování se vztahuje povinnost mlčenlivosti a platí pro ně zvláštní právní předpisy12). Informace týkající se fyzických nebo právnických osob lze poskytnout jen v rozsahu nezbytně nutném k oznámení činností, které jsou v rozporu s tímto zákonem a souvisejícími právními předpisy. Ministerstvo zabezpečí, aby informace získané od dožádaných orgánů jiných členských států Evropské unie a od Komise zůstaly důvěrné i po uzavření případu. Ustanovení tohoto odstavce však nebrání využití takových informací v případě soudních sporů nebo řízení vedených kvůli nedodržování tohoto zákona a souvisejících právních předpisů anebo při prevenci nebo odhalování nedostatků ve vztahu k fondům Evropské unie; v takovém případě ministerstvo orgán, který mu informace poskytl, o využití těchto informací informuje.
(6)
Informace poskytnuté podle § 29b až 29d nesmějí být poskytnuty jiným osobám než těm, jejichž povinnosti v jiných členských státech Evropské unie nebo v orgánech Evropské unie vyžadují, aby k těmto informacím měly přístup. Tyto informace nesmějí být využity k jiným účelům, než které jsou stanoveny ustanoveními § 29b až 29d, ledaže k tomu orgán, který informace poskytuje, dá výslovný souhlas a pokud takové sdělení nebo použití informací není v rozporu s předpisy členského státu Evropské unie, v němž sídlí orgán, který informace přijal.
(7)
Ustanoveními § 29b až 29d nejsou dotčeny právní předpisy o vzájemné právní pomoci poskytované v trestněprávních věcech.
(8)
S výjimkou úhrady honorářů vyplácených znalcům dožadující stranou se pomoc podle § 29b až 29e poskytuje bezplatně.
§ 29c
Pomoc poskytovaná na žádost
(1)
Na základě řádně odůvodněné žádosti příslušného orgánu jiného členského státu (dále jen „dožadující orgán“) ministerstvo
a)
předá dožadujícímu orgánu informace, osvědčení, doklady nebo jejich ověřené kopie, kterými disponuje a které umožňují prověřit, zda jsou dodržovány tento zákon a související právní předpisy,
b)
vhodným způsobem prověří správnost skutečností oznámených dožadujícím orgánem a o výsledku tohoto šetření dožadující orgán informuje, včetně poskytnutí informací, které byly k takovému šetření nezbytné.
(2)
Za účelem získání informací uvedených v odstavci 1 ministerstvo postupuje tak, jako by plnilo své vlastní úkoly nebo jednalo na žádost jiného orgánu České republiky. Ministerstvo rovněž zajistí koordinaci mezi příslušnými orgány České republiky a může pověřit jejich vzájemnou, případně přímou spoluprací orgány k tomuto úkolu speciálně zmocněné.
(3)
Na základě žádosti dožadujícího orgánu jej ministerstvo informuje o všech správních aktech nebo rozhodnutích vydaných příslušnými orgány, které se týkají uplatňování tohoto zákona a souvisejících právních předpisů.
(4)
Žádosti o informaci s uvedením předmětu zákona nebo rozhodnutí, o jejichž sdělení je žádáno, musejí být opatřeny překladem do jazyka českého.
(5)
Na základě žádosti dožadujícího orgánu ministerstvo poskytne dožadujícímu orgánu veškeré relevantní informace, které má k dispozici, zejména ve formě zpráv a dalších dokladů nebo ověřených kopií či výtahů z takových zpráv nebo dokladů o zjištěných operacích, které jsou podle názoru dožadujícího orgánu v rozporu s tímto zákonem nebo souvisejícími právními předpisy. Tyto doklady mohou být poskytnuty ve formě počítačově zpracované informace, která slouží stejnému účelu.
(6)
Na základě žádosti dožadujícího orgánu ministerstvo provádí dozor nebo dá provádět nebo posílit dozor v rámci své působnosti všude, kde existuje podezření na porušení tohoto zákona nebo souvisejících právních předpisů, a to zejména nad zařízeními, nad místy, kde se zřizují sklady zboží, nad ohlášenými pohyby zboží a nad dopravními prostředky.
§ 29d
Pomoc poskytovaná bez žádosti
(1)
Za podmínek uvedených v § 29c poskytuje ministerstvo pomoc příslušným orgánům jiných členských států Evropské unie, a to i bez jejich žádosti.
(2)
Pokud to ministerstvo za účelem dodržování tohoto zákona a souvisejících právních předpisů považuje za vhodné, i bez žádosti příslušného orgánu jiného členského státu
a)
provede, popřípadě posílí dozor podle § 29c odst. 6,
b)
sdělí neprodleně příslušnému orgánu jiného členského státu veškeré dostupné informace, zejména ve formě zpráv a dalších dokladů, ověřených kopií nebo výpisů z takových zpráv, popřípadě dokladů, týkající se činností, které jsou nebo se jeví být v rozporu s tímto zákonem nebo souvisejícími právními předpisy, zejména pokud jde o způsoby nebo metody používané při těchto činnostech.
§ 29e
Informování Komise
(1)
Ministerstvo sdělí Komisi neprodleně poté, co samo získá
a)
informace, které považuje za užitečné, o zboží, které je předmětem transakcí, které jsou v rozporu s tímto zákonem nebo souvisejícími právními předpisy nebo u něhož existuje podezření, že je předmětem takových transakcí,
b)
informace, které považuje za užitečné, o metodách a postupech, které jsou používány v rozporu s tímto zákonem nebo souvisejícími právními předpisy nebo u nichž existuje podezření, že jsou používány v rozporu s těmito předpisy,
c)
informace o nedostatcích nebo mezerách v tomto zákoně nebo souvisejících právních předpisech, které jsou při uplatňování těchto předpisů předpokládány nebo zjištěny.
(2)
Pokud se ministerstvo dozví o činnostech, které jsou v rozporu nebo které se jeví být v rozporu s tímto zákonem nebo souvisejícími právními předpisy a které jsou z hlediska Evropské unie zvláště významné, zejména pokud se týkají nebo se mohou týkat i jiných členských států Evropské unie, nebo pokud se ministerstvu zdá být pravděpodobné, že podobné činnosti byly prováděny také v jiných členských státech Evropské unie, sdělí ministerstvo Komisi co nejdříve, buď z vlastního podnětu nebo na základě odůvodněné žádosti Komise, všechny relevantní informace, v případě potřeby ve formě dokladů nebo kopií nebo výtahů z dokladů, které jsou nezbytné ke znalosti skutkového stavu a k tomu, aby Komise mohla koordinovat kroky podniknuté členskými státy Evropské unie.
(3)
Pokud se informace podle odstavce 1 týkají skutečností, které mohou představovat nebezpečí pro lidské zdraví a nejsou-li k dispozici jiné metody prevence, mohou být tyto informace po kontaktu mezi zúčastněnými stranami a Komisí oznámeny veřejnosti s uvedením důvodů.
(4)
Pokud ministerstvo postupuje podle odstavce 2, nemusí sdělovat informace podle odstavce 1 příslušným orgánům ostatních členských států Evropské unie.
§ 30
Odborná způsobilost
(1)
Osoba uvedená v § 5a odst. 2, § 5b odst. 1 písm. b) a § 6 odst. 2 se považuje za odborně způsobilou, pokud má vysokoškolské vzdělání v akreditovaném magisterském nebo doktorském studijním programu13) v oblasti zemědělství nebo veterinárního lékařství a hygieny anebo biologických věd; tuto skutečnost je povinna doložit vysokoškolským diplomem13a).
(2)
Osoba uvedená v § 7 odst. 2 se považuje za odborně způsobilou, pokud dosáhla alespoň středního vzdělání s maturitní zkouškou13b) v některém zemědělském oboru nebo v oboru se zaměřením na zemědělství anebo v oboru veterinářství a veterinární prevence; tuto skutečnost je povinna doložit vysvědčením o maturitní zkoušce, případně jiným dokladem o ukončení vzdělání.
(3)
Inseminaci (§ 17 odst. 1) může provádět osoba, která dosáhla alespoň středního vzdělání s maturitní zkouškou13b) a úspěšně absolvuje příslušný odborný kurz stanovený vyhláškou; tuto skutečnost je povinna doložit vysvědčením o maturitní zkoušce, případně jiným dokladem o ukončení vzdělání a osvědčením o absolvování příslušného odborného kurzu.
(4)
Osoba uvedená v odstavci 2 nebo 3, která nedosáhla předepsaného středoškolského vzdělání, se považuje za osobu odborně způsobilou, pokud prokáže, že v příslušném oboru vykonávala praxi nejméně po dobu 5 let.
(5)
Inseminaci vlastních plemenic (§ 17 odst. 4) může provádět chovatelchovatel, který alespoň úspěšně absolvuje odborný kurz stanovený vyhláškou; tuto skutečnost je povinen doložit osvědčením o absolvování příslušného odborného kurzu.
(6)
Odborné kurzy podle odstavců 3 a 5 může uskutečňovat zařízení, které má vzdělávání v předmětu své činnosti a jehož odborná, materiální a technická způsobilost umožňuje získání kvalifikace k provádění inseminace; ministerstvo může pověřit příslušné zařízení výkonem těchto odborných kurzů nejdéle na dobu 5 let.
(7)
Přihláška do odborného kurzu musí obsahovat zejména údaje umožňující identifikaci uchazeče, jeho ukončené vzdělání, včetně studijního oboru nebo akreditovaného studijního programu, název odborného kurzu, do něhož se uchazeč přihlašuje, a specializaci odborného kurzu.
(8)
Odborný kurz se skládá z teoretického studia a z praktického výcviku provádění inseminace a ukončuje se odbornou zkouškou skládanou před nejméně tříčlennou zkušební komisí.
(9)
Odborná zkouška se dělí na část teoretickou a část praktickou; teoretická část se skládá z písemné a ústní zkoušky. Znalosti účastníků odborného kurzu u odborné zkoušky ohodnotí zkušební komise v celkovém hodnocení a v hodnocení každé části odborné zkoušky samostatně podle prokázaných znalostí. Pokud zkoušený neprospěje v jedné části odborné zkoušky, nevyhovuje ani v celkovém hodnocení. Uchazeči, který úspěšně vykoná odbornou zkoušku, vydá příslušné vzdělávací zařízení osvědčení o absolvování příslušného odborného kurzu. Osvědčení o absolvování příslušného odborného kurzu musí obsahovat údaje umožňující identifikaci příslušného vzdělávacího zařízení, údaje umožňující identifikaci absolventa odborného kurzu, název absolvovaného odborného kurzu a jeho specializaci a datum úspěšného složení odborné zkoušky.
(10)
Pro uznávání odborné kvalifikace platí zvláštní právní předpis13c).
(11)
Vyhláška stanoví podrobnější požadavky na vzdělávací zařízení pořádající odborné kurzy, vzor přihlášky do odborného kurzu, druhy odborných kurzů, včetně obsahu jejich teoretického studia a délky praktického výcviku, další podrobnosti provádění odborných zkoušek, včetně požadavků na složení zkušební komise a způsobu jejího jmenování, a vzor osvědčení o absolvování příslušného odborného kurzu.
§ 31
Cena za odborné úkony
Cena za odborné úkony spojené s testováním a posuzováním (§ 7), hodnocením a kvalifikovaným odhadem plemenné hodnoty (§ 8), vedením plemenné knihy nebo plemenářské evidenceplemenářské evidence (§ 9 a 10), zejména se zápisem plemenného zvířete do plemenné knihy nebo plemenářské evidenceplemenářské evidence, výpisem z plemenné knihy nebo plemenářské evidenceplemenářské evidence, vydáváním potvrzení o původupůvodu (§ 11), vydáváním zootechnického osvědčení (§ 11a), ověřením původupůvodu nebo stanovením genetického typu plemenného zvířete a vydáváním příslušného osvědčení (§ 12), s registrací plemeníka v ústředním registru (§ 15 odst. 1), s prováděním inseminace (§ 17), s přenosem embryí (§ 18), označováním koní a oslů a jejich kříženců (§ 22) a vydáváním průkazu koně (§ 23) se sjednává podle zvláštního právního předpisu14) mezi oprávněnou osobouoprávněnou osobou, uznaným chovatelským sdružením nebo pověřenou osoboupověřenou osobou a chovatelemchovatelem, popřípadě jinou osobou, která o provedení takového odborného úkonu požádala.
§ 32
Ohlašovací povinnost
Uznaná chovatelská sdružení, chovatelské podniky prasat, oprávněné osobyoprávněné osoby, určená osobaurčená osoba a pověřená osobapověřená osoba jsou povinny nejpozději do 1 měsíce ohlásit ministerstvu veškeré změny skutečností uvedených v rozhodnutí o udělení souhlasu, o uznání chovatelského sdružení, o uznání osoby uvedené v § 6 odst. 1 jako chovatelského podniku prasat, v rozhodnutí o určení a v pověření osoby shromažďováním a zpracováváním údajů v informačním systému ústřední evidenceústřední evidence anebo změny ve výkonu činnosti.
§ 33
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 7 odst. 9, § 9 odst. 2, § 10 odst. 3, § 11 odst. 5, § 12 odst. 8, § 14a odst. 5, § 14e odst. 6, § 14f odst. 6, § 14g odst. 6, § 15 odst. 5, § 16 odst. 2, § 17 odst. 5, § 18 odst. 3, § 19 odst. 3, § 21 odst. 10, § 22 odst. 12, § 23 odst. 5, § 23a odst. 4, § 23b odst. 8, § 23c odst. 4, § 24 odst. 12 a § 30 odst. 11.
HLAVA X
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 34
Přechodná ustanovení
(1)
Oprávnění a pověření vydaná podle dosavadních právních předpisů pozbývají platnosti 1 rok po nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
Osvědčení o způsobilosti k odborným činnostem vydaná podle dosavadních právních předpisů se považují za osvědčení o odborné způsobilosti podle tohoto zákona.
(3)
Povinnost uvedená v § 22 odst. 1 tohoto zákona nastává dnem
a)
1\\. dubna 2001 pro chovatelechovatele koní narozených po 31. prosinci 1997,
b)
1\\. dubna 2002 pro chovatelechovatele prasat, ovcí a koz.
(4)
Povinnost uvedená v § 23 odst. 1 tohoto zákona nastává dnem
a)
1\\. dubna 2001 pro chovatelechovatele koní narozených po 31. prosinci 1997 a pro chovatelechovatele běžců, plemenných ryb a včel,
b)
1\\. dubna 2002 pro chovatelechovatele prasat, ovcí a koz,
c)
1\\. října 2002 pro chovatelechovatele zvěře ve farmovém chovuchovu.1)
§ 35
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se zákon č. 240/1991 Sb., o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat, ve znění zákona č. 166/1999 Sb.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o správních poplatcích
§ 36
Sazebník správních poplatků, uvedený v příloze k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb. a zákona č. 158/2000 Sb., se mění takto:
1.
Položka 77 zní:
„a) Vydání rozhodnutí o udělení souhlasu k výkonu odborných činností| Kč 2 000,-
---|---
b) Vydání rozhodnutí o uznání chovatelského sdružení nebo o uznání právnické osoby, popřípadě sdružení právnických osob nebo fyzické osoby, která je podnikatelem, jako chovatelského podniku| Kč 2 000,-
Poznámky:
1.
Rozhodnutí zpoplatňované podle písmene a) této položky je upraveno v ustanovení § 3 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon).
2.
Rozhodnutí zpoplatňované podle písmene b) této položky je upraveno v ustanovení § 5 a 6 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon).“.
2.
Položka 78 zní:
„Vydání rozhodnutí o prodloužení doby platnosti rozhodnutí o udělení souhlasu k výkonu odborných činností, o uznání chovatelského sdružení nebo o uznání právnické osoby, popřípadě sdružení právnických osob nebo fyzické osoby, která je podnikatelem, jako chovatelského podniku| Kč 500,-
---|---
Poznámka:
Rozhodnutí zpoplatňovaná podle této položky jsou upravena v ustanoveních § 3, 5 a 6 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon).“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
§ 37
V § 15 odst. 3 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 474/1992 Sb., se slova „Českou inspekci pro šlechtění a plemenitbu hospodářských zvířat“ nahrazují slovy „Českou plemenářskou inspekci“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna veterinárního zákona
§ 38
V zákoně č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., se část druhá zrušuje.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
§ 39
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Špidla v. r.
1)
Směrnice Rady 90/428/EHS ze dne 26. června 1990 o obchodu s koňovitými určenými pro soutěže a o podmínkách jejich účasti v soutěžích.
Směrnice Komise 2002/4/ES ze dne 30. ledna 2002 o registraci zařízení pro chov nosnic, kterou stanoví směrnice Rady 1999/74/ES.
Směrnice Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007 o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso.
2)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a registrace skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/1997, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 617/2008 ze dne 27. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o obchodní normy pro násadová vejce a kuřata chovné drůbeže, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“), v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 ze dne 8. června 2016 o zootechnických a genealogických podmínkách pro plemenitbu čistokrevných plemenných zvířat, hybridních plemenných prasat a jejich zárodečných produktů v Unii, pro obchod s nimi a pro jejich vstup do Unie, o změně nařízení (EU) č. 652/2014 a směrnic Rady 89/608/EHS a 90/425/EHS a o zrušení některých aktů v oblasti plemenitby zvířat („nařízení o plemenných zvířatech“).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách), v platném znění.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/717 ze dne 10. dubna 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012, pokud jde o vzory zootechnických osvědčení pro plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty, v platném znění.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1940 ze dne 13. července 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012, pokud jde o obsah a formu zootechnických osvědčení vydávaných pro čistokrevné plemenné koňovité obsažených v jednotném celoživotním identifikačním dokladu pro koňovité.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 ze dne 28. června 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla týkající se zařízení, v nichž jsou chována suchozemská zvířata, a líhní a vysledovatelnosti určitých chovaných suchozemských zvířat a násadových vajec, v platném znění.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/602 ze dne 15. dubna 2020, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2017/717, pokud jde o vzory zootechnických osvědčení pro plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/520 ze dne 24. března 2021, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o vysledovatelnost určitých chovaných suchozemských zvířat, v platném znění.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/963 ze dne 10. června 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, (EU) 2016/1012 a (EU) 2019/6, pokud jde o identifikaci a evidenci koňovitých, a kterým se stanoví vzorové identifikační doklady pro uvedená zvířata.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/160 ze dne 4. února 2022, kterým se stanoví jednotná minimální četnost některých úředních kontrol k ověření souladu s veterinárními požadavky Unie v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a kterým se zrušují nařízení (ES) č. 1082/2003 a (ES) č. 1505/2006.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1345 ze dne 1. srpna 2022, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o registraci a schvalování zařízení, jež chovají suchozemská zvířata a odebírají, produkují, zpracovávají nebo skladují zárodečné produkty.
Rozhodnutí Komise z 26. března 1992 soustřeďující data týkající se soutěží pro Equidae v souladu s článkem 4 (2) Směrnice 90/428/EEC (92/216/EHS).
Rozhodnutí Komise z 21. dubna 1993 týkající se obsahu kódu užívaného na ušních známkách skotu (93/317/EHS).
Rozhodnutí Komise ze dne 28. prosince 2001, kterým se stanoví metody genetické identifikace čistokrevného plemenného skotu a kterým se mění rozhodnutí 88/124/EHS a 96/80/ES (2002/8/ES).
2a)
Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách).
3)
Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí.
5a)
Čl. 94 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429.
6)
§ 9b zákona č. 166/1999 Sb., ve znění zákona č. 131/2003 Sb.
6a)
§ 15 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb. a zákona č. 77/2004 Sb.
6b)
§ 39 odst. 6 zákona č. 166/1999 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 131/2003 Sb.
6c)
Vyhláška č. 197/2004 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství).
6d)
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 134/1999 Sb., o sjednání Úmluvy o biologické rozmanitosti.
6e)
§ 214 a násl. občanského zákoníku.
6g)
§ 17 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
6g)
§ 504 občanského zákoníku.
6h)
§ 21 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
7)
§ 21 zákona č. 166/1999 Sb., ve znění zákona č. 131/2003 Sb.
7a)
§ 40 odst. 4 zákona č. 166/1999 Sb., ve znění zákona č. 131/2003 Sb.
7b)
§ 3 odst. 1 písm. e) zákona č. 166/1999 Sb., ve znění zákona č. 131/2003 Sb.
7c)
Zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
7d)
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb.
7f)
Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.
8a)
Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů.
8b)
Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8c)
§ 4c zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 291/2009 Sb.
8d)
Čl. 48 nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k podmíněnosti, odlišení a integrovanému administrativnímu a kontrolnímu systému uvedených v nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, v platném znění.
8e)
§ 3 odst. 1 písm. y) zákona č. 166/1999 Sb., ve znění zákona č. 131/2003 Sb.
8f)
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.
11)
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.
12)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
13)
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
13a)
§ 57 odst. 1 písm. c) zákona č. 111/1998 Sb.
13b)
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
13c)
Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
14)
§ 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.
15)
§ 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
16)
§ 5 odst. 1, § 44 a 52 zákona č. 166/1999 Sb.
17)
Příloha č. 3 oddíl II vyhlášky č. 290/2008 Sb., o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a na produkty akvakultury, o opatřeních pro předcházení a zdolávání některých nákaz vodních živočichů.
18)
Například nařízení Komise (ES) č. 504/2008 ze dne 6. června 2008, kterým se provádějí směrnice Rady 90/426/EHS a 90/427/EHS, pokud jde o metody identifikace koňovitých.
19)
ČSN EN ISO 3166-1 Kódy pro názvy zemí a jejich částí - Část 1: Kódy zemí.
20)
§ 420 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
21)
Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů.
22)
Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění zákona č. 183/2017 Sb. |
Zákon č. 155/2000 Sb. | Zákon č. 155/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 21. 6. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 49/2000
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o státní sociální podpoře
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o vojácích z povolání
* ČÁST OSMÁ - Změna občanského soudního řádu
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o soudních poplatcích
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
* ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
* ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců
* ČÁST ČTRNÁCTÁ - ZMOCNĚNÍ K VYDÁNÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONÍKU PRÁCE
* ČÁST PATNÁCTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2007 (362/2003 Sb., 264/2006 Sb.)
155
ZÁKON
ze dne 18. května 2000,
kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o státní sociální podpoře
Čl. V
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 30 se doplňuje odstavec 10, který zní:
„(10)
Rodičovský příspěvek rodiči nenáleží, jestliže v rodině druhý z rodičů má nárok po celý kalendářní měsíc na peněžitou pomoc v mateřství nebo peněžitou pomoc poskytovanou podle předpisů nemocenského pojištění, a to v době ode dne narození dítěte.“.
2.
V § 32 odst. 2 se za slovo „rodič“ vkládají slova „pobírající rodičovský příspěvek“ a za slovo „mateřství“ se vkládají slova „nebo peněžitou pomoc“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o vojácích z povolání
Čl. VIII
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, se mění takto:
1.
V § 2 se doplňují odstavce 3 až 7, které znějí:
„(3)
Služební orgány jsou povinny zajišťovat rovné zacházení se všemi vojáky, pokud jde o podmínky výkonu služby a zabezpečení vojáků podle části páté a osmé.
(4)
Ve služebním poměru je zakázána jakákoliv diskriminace vojáků z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, jazyka, víry a náboženství, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, s výjimkou, kdy je pro to věcný důvod spočívající v předpokladech a povaze služebního zařazení, které voják vykonává, a který je pro výkon tohoto služebního zařazení nezbytný. Je zakázáno i takové jednání služebních orgánů, které diskriminuje nikoliv přímo, ale až ve svých důsledcích.
(5)
Nikdo nesmí výkonu práv a povinností vyplývajících ze služebních vztahů zneužívat k újmě jiného vojáka nebo k ponižování jeho důstojnosti. Za ponižování důstojnosti se považuje i nežádoucí sexuální chování, které je nevítané, nevhodné nebo urážlivé nebo které může být druhým vojákem oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí, která ovlivňují výkon práv a povinností vyplývajících ze služebních vztahů.
(6)
Dojde-li ve služebním vztahu k porušení práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení s vojáky nebo k nežádoucímu sexuálnímu chování při výkonu služby, má voják právo se domáhat, aby bylo upuštěno od tohoto jednání a aby byly odstraněny důsledky tohoto jednání.
(7)
Služební orgány nesmí vojáka jakýmkoli způsobem postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv a nároků vyplývajících ze služebního poměru.“.
2.
V § 10 odst. 2 písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 3) zní:
„e)
rodičovské dovolené,3)
3)
§ 158 zákoníku práce.“.
3.
V § 20 odst. 1 písmena b) a c) znějí:
„b)
vojákyně po dobu těhotenství nebo po dobu čerpání mateřské dovolené,
c)
pečuje-li o dítě mladší 3 let,“.
4.
V § 33 odst. 3 věta první zní: „Nadřízený nemůže určit čerpání dovolené na dobu, kdy je voják uznán neschopným ke službě pro nemoc nebo úraz, ani na dobu, po kterou je vojákyně na mateřské nebo rodičovské dovolené nebo voják na rodičovské dovolené.“.
5.
V § 33 odstavec 6 zní:
„(6)
Požádá-li vojákyně o poskytnutí řádné dovolené tak, aby řádná dovolená navazovala bezprostředně na konec mateřské dovolené,2) a voják o poskytnutí řádné dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,2) je služební orgán povinen jejich žádosti vyhovět.“.
6.
V § 34 část věty za středníkem zní: „řádná dovolená se přerušuje také nástupem na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou.“.
7.
V § 35 odstavec 1 zní:
„(1)
Řádná dovolená se krátí při neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz a při rodičovské dovolené, s výjimkou rodičovské dovolené, po kterou se vojákovi poskytuje peněžitá pomoc podle zvláštního právního předpisu,4) za prvních 120 dnů a za každých dalších 30 dnů o jednu dvanáctinu. Řádná dovolená se nekrátí při neschopnosti ke službě pro služební úraz nebo nemoc z povolání.“.
8.
V § 38 nadpis zní: „Rodičovská dovolená a dovolená bez nároku na peněžní náležitosti“.
9.
V § 38 odst. 1 se slova „dovolená bez nároku na peněžní náležitosti“ nahrazují slovy „rodičovská dovolená“.
10.
V § 41 odst. 1 se na konci věty doplňují slova „a vojákyni, která kojí“.
11.
V § 41 odst. 4 se za slovo „dovolenou“ vkládají slova „, rodičovskou dovolenou“.
12.
V § 41 odstavec 5 zní:
„(5)
Odstavce 2, 3 a 4 se vztahují také na vojáky, kteří pobírají peněžitou pomoc,4) a osamělé vojáky, kteří trvale pečují o dítě.“.
13.
V § 143 odstavec 2 zní:
„(2)
Do doby trvání služebního poměru vojáka rozhodné pro výsluhové náležitosti se nezapočítává doba dispozice podle § 10 odst. 4 a doba rodičovské dovolené,3) s výjimkou rodičovské dovolené, po kterou se vojákovi poskytuje peněžitá pomoc.4)“.
ČÁST OSMÁ
Změna občanského soudního řádu
Čl. IX
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb. a zákona č. 130/2000 Sb., se mění takto:
Za § 200w se vkládá nový § 200x, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 34g) zní:
㤠200x
Řízení ve věcech voleb do rady zaměstnanců nebo voleb zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
(1)
O návrhu na vyslovení neplatnosti volby do rady zaměstnanců nebo neplatnosti volby zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci34g) rozhodne soud bez jednání usnesením, a to do deseti dnů ode dne doručení návrhu.
(2)
Účastníkem řízení je navrhovatel, člen rady zaměstnanců nebo zástupce pro oblast bezpečnosti práce, jehož zvolení je návrhem napadeno, a příslušná volební komise.
(3)
K řízení je příslušný okresní soud podle místa sídla zaměstnavatele.
(4)
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
(5)
Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky.
34g)
§ 25b odst. 2 zákoníku práce.“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o soudních poplatcích
Čl. X
Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb. a zákona č. 103/2000 Sb., se mění takto:
V § 11 odst. 1 písm. e) se za slova „volebního práva,“ vkládají slova „nebo voleb rad zaměstnanců a zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců
Čl. XI
Zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:
V § 7 odst. 4 písm. b) se slova „další mateřské dovolené“ nahrazují slovy „rodičovské dovolené“, slovo „žena“ se nahrazuje slovy „státní zástupce“ a slovo „nepřipravovala“ se nahrazuje slovem „nepřipravoval“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Čl. XII
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 133/2000 Sb., se mění takto:
V § 22 písm. d) se slova „další mateřské dovolené“ nahrazují slovy „rodičovské dovolené“.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
Čl. XIII
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto:
V § 7 odst. 1 písm. d) se slova „další mateřské dovolené“ nahrazují slovy „rodičovské dovolené“.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců
Čl. XIV
Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 138/1996 Sb. a zákona č. 287/1997 Sb., se mění takto:
V § 31 odst. 4 písm. b) se slova „další mateřské dovolené“ nahrazují slovy „rodičovské dovolené“, slovo „žena“ se nahrazuje slovem „soudce“ a slovo „nepřipravovala“ slovem „nepřipravoval“.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
ZMOCNĚNÍ K VYDÁNÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONÍKU PRÁCE
Čl. XV
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
ČÁST PATNÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XVI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001, s výjimkou čl. I bodu 36, který nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení, a čl. I bodů 3, 8 a 15, které nabývají účinnosti dnem, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky do Evropské unie.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Špidla v. r. |
Zákon č. 156/2000 Sb. | Zákon č. 156/2000 Sb.
Zákon o ověřování střelných zbraní a střeliva
Vyhlášeno 21. 6. 2000, datum účinnosti 1. 8. 2000, částka 49/2000
* ČÁST PRVNÍ - OVĚŘOVÁNÍ STŘELNÝCH ZBRANÍ A STŘELIVA (§ 1 — § 24)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 26 — § 26)
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 27 — § 27)
Aktuální znění od 1. 7. 2023 (180/2023 Sb.)
156
ZÁKON
ze dne 18. května 2000
o ověřování střelných zbraní a střeliva
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OVĚŘOVÁNÍ STŘELNÝCH ZBRANÍ A STŘELIVA
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje
a)
práva a povinnosti výrobcůvýrobců, dovozců, vývozcůvývozců, distributorůdistributorů a opravcůopravců střelných zbraní, doplňků zbraní a střeliva (dále jen „kontrolované osoby“), jakož i držitelů průkazů zbraní při jejich ověřováníověřování,
b)
výkon státní správy při ověřováníověřování střelných zbraní, doplňků zbraní a střeliva a při kontrole identifikačních údajůidentifikačních údajů střelných zbraní nebo střeliva, zajišťování úkolů plynoucích z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,4) a kontrolní činnost s tím spojenou.
§ 2
Základní pojmy
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
kontrolovanými výrobkykontrolovanými výrobky stanovené střelné zbraněstanovené střelné zbraně, stanovené střelivostanovené střelivo a stanovené doplňkystanovené doplňky,
b)
stanovenou střelnou zbranístanovenou střelnou zbraní střelná zbraň nebo její část4b), které podléhají ověřováníověřování nebo kontrole identifikačních údajůidentifikačních údajů,
c)
stanoveným střelivemstanoveným střelivem střelivo nebo jeho komponenty, které podléhají ověřováníověřování nebo kontrole identifikačních údajůidentifikačních údajů,
d)
stanoveným doplňkemstanoveným doplňkem doplněk zbraně, který podléhá ověřováníověřování nebo kontrole identifikačních údajůidentifikačních údajů,
e)
komponentem střelivakomponentem střeliva je střela, nábojnice, zápalka, výmetná náplň nebo jejich kombinace,
f)
ověřovánímověřováním činnost, při které se technickými zkouškami, měřením a zkušební střelbou zjišťují vlastnosti kontrolovaných výrobkůkontrolovaných výrobků, shoda s technickými požadavky na ně stanovenými (§ 4) a označování uvedených výrobků zkušebními značkamizkušebními značkami (§ 19),
g)
výrobcemvýrobcem ten, kdo navrhuje nebo vyrábí kontrolované výrobkykontrolované výrobky nebo jejich hlavní části, nebo kdo dal takový výrobek navrhnout či vyrobit, s cílem uvést jej na trh pod označením svou obchodní firmou, názvem, jménem a příjmením, ochrannou známkou nebo jiným rozlišovacím znakem; za výrobcevýrobce kontrolovaných výrobkůkontrolovaných výrobků se považuje i ten, kdo na hlavní části stanovené střelné zbraněstanovené střelné zbraně nebo na jiném kontrolovaném výrobkukontrolovaném výrobku provede zásadní technickou konstrukční změnu,
h)
dovozcemdovozcem ten, kdo uvádí na trh v České republice kontrolované výrobkykontrolované výrobky pocházející ze zahraničí, včetně členských států Evropské unie, anebo zastupuje výrobcevýrobce, který se nenachází na území České republiky,
i)
distributoremdistributorem ten, kdo v rámci své podnikatelské činnosti kontrolované výrobky prodává, jejich prodej zprostředkovává, nebo je jiným způsobem dodává na trh nebo poskytuje uživatelům,
j)
vývozcemvývozcem ten, kdo kontrolované výrobkykontrolované výrobky vyváží z České republiky,
k)
opravcemopravcem ten, kdo u stanovených střelných zbranístanovených střelných zbraní nebo stanovených doplňkůstanovených doplňků zejména odstraňuje závady, mění jejich vlastnosti podle objednávky nebo provádí jejich údržbu, úpravu, montáž nebo seřizování,
l)
uvedením na trhuvedením na trh každé úplatné nebo bezúplatné předání nebo nabídnutí k předání kontrolovaného výrobkukontrolovaného výrobku za účelem distribuce nebo používání, anebo převedení vlastnického práva ke kontrolovaným výrobkůmkontrolovaným výrobkům výrobcemvýrobcem, dovozcemdovozcem, distributoremdistributorem nebo opravcemopravcem v České republice.
(2)
Zkušební značkouZkušební značkou se rozumí značka, která osvědčuje, že kontrolovaný výrobekkontrolovaný výrobek byl ověřen v souladu s tímto zákonem nebo s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána4), a splňuje stanovené technické požadavky, přičemž
a)
jednotnou zkušební značkoujednotnou zkušební značkou se rozumí zkušební značkazkušební značka podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána4),
b)
národní zkušební značkounárodní zkušební značkou se rozumí zkušební značkazkušební značka, která osvědčuje splnění národních technických požadavků.
(3)
Další značkouDalší značkou se rozumí značka, která je umístěna na kontrolovaném výrobkukontrolovaném výrobku, avšak neosvědčuje, že kontrolovaný výrobekkontrolovaný výrobek byl ověřen v souladu s tímto zákonem nebo s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána4), ani že splňuje stanovené technické požadavky; další značkoudalší značkou je zejména
a)
kontrolní značka, kterou je značka osvědčující, že kontrolovaný výrobekkontrolovaný výrobek je označen identifikačními údajiidentifikačními údaji ve stanoveném rozsahu,
b)
identifikační značka zkušebny, kterou je identifikační značka podle mezinárodní smlouvy, která označuje zahraniční zkušebnu, která ověřovala kontrolovaný výrobekkontrolovaný výrobek,
c)
identifikační značka úřaduidentifikační značka úřadu, kterou je identifikační značka, která osvědčuje, že kontrolovaný výrobekkontrolovaný výrobek byl ověřován Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva (dále jen „Úřad“).
(4)
Identifikačním údajemIdentifikačním údajem se rozumí údaj nebo symbol, který není zkušební značkouzkušební značkou, kontrolní značkou nebo identifikační značkou, ani dvojčíslím nebo symbolem označujícím rok provedení zkoušky.
§ 2a
Zbraně, střelivo a doplňky zbraní podléhající ověřování
(1)
Stanovené střelné zbraněStanovené střelné zbraně jsou
a)
palné zbraně, kterými jsou
1.
brokové zbraně,
2.
kulové zbraně,
3.
zbraně vybavené kulovými a brokovými hlavněmi,
4.
zbraně s omezenou kinetickou energií,
5.
zbraně pro jedno použití,
6.
historické zbraně, repliky a napodobeniny historických zbraní, které jsou způsobilé ke střelbě,
7.
balistická měřidla určená k zjišťování balistických hodnot, zejména tlaku, rozptylu nebo rychlosti střely,
8.
signální zbraně,
9.
narkotizační zbraně,
10.
expanzní přístroje, u nichž je primárním zdrojem energie výbušná látka, kterými mohou být zejména přístroje jateční nebo metné,
11.
expanzní zbraně, kterými jsou akustické zbraně, plynovky a zbraně na granule,
b)
plynové zbraně, kterými jsou
1.
vzduchovky,
2.
větrovky,
3.
zbraně na oxid uhličitý či jiný plyn,
4.
paintballové zbraně,
5.
metné zbraně,
6.
narkotizační zbraně,
7.
expanzní přístroje, u nichž je primárním zdrojem energie plyn,
c)
části stanovených palných zbraní, kterými jsou hlavní části zbraní, jakož i dnové šrouby palných zbraní nabíjených ústím hlavně.
(2)
Stanoveným doplňkemStanoveným doplňkem je tlumič hluku výstřelu pro palné zbraně používající střelivo se středovým zápalem.
(3)
Stanoveným střelivemStanoveným střelivem je
a)
průmyslově vyráběné nebo průmyslově přebíjené střelivo pro palné zbraně,
b)
střelivo pro expanzní přístroje, kterým jsou
1.
průmyslově vyráběné pracovní nábojky,
2.
prachové tablety,
c)
střelivo pro expanzní zbraně, kterým jsou
1.
průmyslově vyráběné akustické nábojky,
2.
průmyslově vyráběné plynové nábojky,
3.
průmyslově vyráběné nábojky s granulemi,
d)
průmyslově vyráběné střely pro plynové zbraně,
e)
průmyslově vyráběné komponenty střelivakomponenty střeliva nutné k sestavení náboje nebo nábojky4c), pokud jsou na trh uváděny samostatně,
f)
průmyslově vyráběná výmetná náplň určená pro palné zbraně, která není komponentem střelivakomponentem střeliva podle písmene e), je-li na trh uváděna samostatně.
(4)
OvěřováníOvěřování nepodléhají expanzní přístroje, jejichž uvádění na trh upravují zvláštní právní předpisy25).
§ 3
Tento zákon se nevztahuje na
a)
stanovené střelné zbraněstanovené střelné zbraně a střelivo určené pro účely výzkumu, vývoje a zkoušení, pokud Úřad toto určení potvrdí,
b)
střelné mechanické zbraně,
c)
kontrolované výrobkykontrolované výrobky, které jsou nabývány do vlastnictví a drženy ve výzbroji ozbrojených sil České republiky,5b) ozbrojených bezpečnostních sborů, zpravodajských služeb České republiky, anebo ozbrojených sil nebo sborů jiných států při jejich pobytu na území České republiky, překračování státních hranic České republiky a průjezdu přes území České republiky nebo přeletu nad územím České republiky podle zvláštního právního předpisu5c) nebo podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,
d)
kontrolované výrobkykontrolované výrobky vyrobené nebo dovezené pro potřeby Úřadu za účelem zajištění jeho činností stanovených v § 17,
e)
náboje do střelných zbraní, které pro vlastní potřebu zhotovily osoby oprávněné k tomu podle zvláštních právních předpisů,
f)
střelné zbraně držené k muzejním nebo sběratelským účelům nebo činnostem,5d) které nejsou určeny nebo používány ke střelbě.
§ 4
Technické a bezpečnostní požadavky na kontrolované výrobky
(1)
Technické a bezpečnostní požadavky na kontrolované výrobkykontrolované výrobky (dále jen „stanovené technické požadavky“) se považují za splněné, jestliže tyto výrobky při uvedení na trhuvedení na trh a po dobu jejich distribuce a používání splňují požadavky stanovené zvláštními právními předpisy, nebo pokud takové zvláštní právní předpisy neexistují, splňují požadavky stanovené českými technickými normami. Tyto výrobky musí být schopny plnit funkci, pro kterou jsou určeny, a nesmí při dodržení podmínek určených výrobcemvýrobcem nebo dovozcem ohrozit zdraví, život nebo majetek svých uživatelů anebo přírodní prostředí (dále jen „bezpečnost“).
(2)
Splnění stanovených technických požadavků u kontrolovaných výrobkůkontrolovaných výrobků je po provedeném ověřováníověřování vyjádřeno jejich označením zkušební značkou (§ 19 odst. 1).
HLAVA II
OVĚŘOVÁNÍ KONTROLOVANÝCH VÝROBKŮ
Ověřování stanovených střelných zbraní
§ 5
(1)
Ověřování stanovených střelných zbraní se provádí formou
a)
homologace,
b)
kusového ověřování, nebo
c)
opakovaného kusového ověřování.
(2)
OvěřováníOvěřování podle odstavce 1 písm. a) až c) se neprovádí u dovezených stanovených střelných zbraní před jejich uvedením na trh, pokud jsou označené na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.4)
§ 6
(1)
Homologace stanovených střelných zbraní je postup, při kterém se po ověření dvou kusů od každého typu stanovené střelné zbraně vydává certifikát o homologaci, kterým se dokládá, že
a)
typ stanovené střelné zbraně splňuje stanovené technické požadavky,
b)
technická a průvodní dokumentace je úplná [§ 18 odst. 3 písm. a)] a
c)
kontrolovaná osoba má k dispozici kalibrovaná měřidla a nástroje a má zajištěn systém technické kontroly v rozsahu, který stanoví vyhláškou Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“).
V případě, že některý z uvedených požadavků není splněn, Úřad odmítne vydat certifikát o homologaci stanovené střelné zbraněstanovené střelné zbraně.
(2)
Homologaci podléhají ze stanovených střelných zbraní
a)
palné zbraně určené pro střelbu náboji typu flobert s nábojovou komorou o průměru do 5 mm včetně a délce do 15 mm včetně nebo ty, které mají nábojovou komoru o průměru a délce do 6 mm včetně, přičemž zápalková slož náboje je jedinou hnací náplní udělující střele energii na ústí hlavně do 7,5 J včetně,
b)
expanzní zbraně a expanzní přístroje určené pro střelivo s okrajovým zápalem do ráže 6 mm včetně a s délkou nábojnice do 7 mm včetně,
c)
plynové zbraně, u nichž kinetická energie střely je na ústí hlavně do 10 J včetně.
(3)
Homologaci nepodléhají stanovené střelné zbraněstanovené střelné zbraně uvedené v odstavci 2, pokud týž výrobcevýrobce nebo dovozce uvede na trh nejvíce pět kusů zbraní v jednom roce; v takovém případě je nutno jednotlivě ověřit, zda každá stanovená střelná zbraňstanovená střelná zbraň splňuje požadavky podle odstavce 1 písm. a) a b). Takto ověřené stanovené střelné zbraněstanovené střelné zbraně se označují stejným způsobem jako zbraně kusově ověřené.
(4)
Platnost certifikátu o homologaci zaniká, není-li dále stanoveno jinak, dnem uvedeným v certifikátu, nejdéle však uplynutím dvou let ode dne jeho vydání. Nejpozději tři měsíce před uplynutím jeho platnosti může výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce požádat o prodloužení platnosti certifikátu na dobu nejdéle dvou let. Za tím účelem požádá o jednotlivé ověření pěti kusů od každého typu homologované střelné zbraně ke zjištění, zda tyto typy odpovídají stanoveným technickým požadavkům. Stanovené střelné zbraněStanovené střelné zbraně předložené Úřadu k jednotlivému ověření za účelem prodloužení platnosti certifikátu o homologaci označí Úřad stejným způsobem jako zbraně kusově ověřené.
§ 7
Kusové ověřováníověřování stanovených střelných zbranístanovených střelných zbraní je postup, při kterém se ověřuje a dokládá označením každé stanovené střelné zbraněstanovené střelné zbraně příslušnou zkušební značkouzkušební značkou, že střelná zbraň splňuje stanovené technické požadavky. Kusové ověřováníověřování se provádí u všech stanovených střelných zbranístanovených střelných zbraní kromě zbraní homologovaných. Podrobnosti o postupu Úřadu při kusovém ověřováníověřování stanovených střelných zbranístanovených střelných zbraní stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 8
Opakované kusové ověřováníověřování stanovených střelných zbranístanovených střelných zbraní je postup shodný s kusovým ověřovánímověřováním a provádí se v případech, kdy stanovená střelná zbraňstanovená střelná zbraň nevyhoví stanoveným technickým požadavkům při kusovém ověřováníověřování a je vrácena výrobcivýrobci nebo dovozcidovozci po označení identifikační značkou úřaduidentifikační značkou úřadu (§ 19). Po splnění stanovených technických požadavků se stanovená střelná zbraňstanovená střelná zbraň označí zkušební značkouzkušební značkou. Podrobnosti o postupu Úřadu při opakovaném kusovém ověřováníověřování stanovených střelných zbranístanovených střelných zbraní stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 8a
Ověřování stanovených doplňků
(1)
OvěřováníOvěřování stanovených doplňkůstanovených doplňků se provádí formou kusového ověřováníověřování.
(2)
OvěřováníOvěřování se neprovádí u dovezeného stanoveného doplňkustanoveného doplňku před jeho uvedením na trhuvedením na trh, pokud je označen platnou zkušební značkouzkušební značkou na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána4).
(3)
Kusové ověřováníověřování stanoveného doplňkustanoveného doplňku je postup, při kterém se ověřuje a dokládá označením každého stanoveného doplňkustanoveného doplňku příslušnou zkušební značkouzkušební značkou, že stanovený doplněkstanovený doplněk splňuje stanovené technické požadavky.
(4)
Postup při kusovém ověřováníověřování stanoveného doplňkustanoveného doplňku stanoví ministerstvo vyhláškou.
Ověřování stanoveného střeliva
§ 9
(1)
Ověřování stanoveného střeliva se provádí formou
a)
typové kontroly, nebo
b)
inspekční kontroly.
(2)
OvěřováníOvěřování se neprovádí u dováženého stanoveného střelivastanoveného střeliva před jeho uvedením na trhuvedením na trh, pokud je označeno platnými zkušebními značkamizkušebními značkami na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.4)
§ 10
(1)
Typová kontrola stanoveného střeliva je postup, při kterém se ověřuje a dokládá vydáním certifikátu o typové kontrole střeliva, že
a)
typ střeliva splňuje stanovené technické požadavky,
b)
technická a průvodní dokumentace je úplná a
c)
kontrolovaná osoba má předpoklady k provádění kontroly výroby v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva.
V případě, že některý z uvedených požadavků není splněn, Úřad odmítne vydat certifikát o typové kontrole stanoveného střelivastanoveného střeliva.
(2)
Platnost certifikátu o typové kontrole střeliva zaniká, není-li dále stanoveno jinak, dnem uvedeným v certifikátu, nejdéle však uplynutím 3 let ode dne vydání, nepožádá-li před skončením platnosti certifikátu výrobce nebo dovozce o provedení inspekční kontroly stanoveného střeliva.
§ 11
Inspekční kontrola stanoveného střeliva je postup, při kterém se ověřuje, zda jsou plněny stanovené technické požadavky, podle kterých byl vydán certifikát o typové kontrole střeliva. Pokud se při tomto ověřování zjistí odchylky od stanovených technických požadavků, certifikát se ve správním řízení odejme. Pokud jsou stanovené technické požadavky splněny, platnost certifikátu se prodlouží na dobu nejdéle 3 let.
§ 11a
Kontrola identifikačních údajů
(1)
Kontrola identifikačních údajůidentifikačních údajů je postup, při kterém Úřad vyznačením kontrolní značky dokládá, že kontrolované výrobkykontrolované výrobky jsou označeny identifikačními údajiidentifikačními údaji ve stanoveném rozsahu.
(2)
Postup při kontrole identifikačních údajůidentifikačních údajů stanoví ministerstvo vyhláškou.
(3)
Kontrola identifikačních údajůidentifikačních údajů není ověřovánímověřováním ve smyslu této hlavy.
Ověřování pyrotechnických výrobků
§ 15
Úhrady
(1)
Úkon spojený s ověřovánímověřováním kontrolovaného výrobkukontrolovaného výrobku (zejména vydání certifikátu, označení výrobku zkušební značkouzkušební značkou) nebo úkon spojený s kontrolou identifikačních údajůidentifikačních údajů podléhá správnímu poplatku podle zvláštních právních předpisů.18)
(2)
Za odborné činnosti související se zkoušením kontrolovaných výrobkůkontrolovaných výrobků a se zkoušením balisticky odolných materiálů a konstrukcí se poskytuje úplata. Výši úplaty stanoví ministerstvo vyhláškou.
(3)
Za klasifikaci výbušných látek a předmětů třídy 1, samovolně se rozkládajících látek a znecitlivěných tuhých výbušných látek třídy 4.1, jiných nebezpečných látek a předmětů třídy 9 obsahujících výbušné látky a předměty na základě Dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí ADR26) se poskytuje úplata. Výši úplaty stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 16
Povinnosti kontrolovaných osob a držitele průkazu zbraně
(1)
VýrobceVýrobce, dovozcedovozce a vývozcevývozce je povinen
a)
uvádět na trh kontrolované výrobkykontrolované výrobky, jen pokud jsou ověřeny a opatřeny platnou zkušební značkouzkušební značkou,
b)
vyvážet kontrolované výrobkykontrolované výrobky, jen pokud jsou opatřeny platnou zkušební nebo kontrolní značkou,
c)
po vydání certifikátu o homologaci označit alespoň jednu z hlavních částí střelné zbraně zkušební značkouzkušební značkou určenou v certifikátu; pokud to není možné, Úřad stanoví jiný vhodný způsob označení,
d)
po vydání certifikátu o typové kontrole střeliva označit vnější stranu nejmenšího spotřebitelského obalu stanoveného střelivastanoveného střeliva nebo jeho průmyslově vyráběné části, je-li uváděna na trh samostatně, zkušební značkouzkušební značkou uvedenou v certifikátu a zajistit v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva výrobní kontrolu ke zjištění, zda jsou ve výrobě dodrženy stanovené technické požadavky, a vést o tom evidenci,
e)
ponechat na hlavních částech zbraní, které jsou z kovu, měkké místo pro vyražení příslušné zkušební značkyzkušební značky; pokud to není možné, Úřad stanoví vhodný způsob označení,
f)
do 30 dnů písemně informovat Úřad o všech změnách ve výrobě kontrolovaných výrobkůkontrolovaných výrobků, pokud tyto změny mohou ovlivnit vlastnosti některého z těchto výrobků,
g)
označit kontrolované výrobkykontrolované výrobky identifikačními údajiidentifikačními údaji v souladu s prováděcím právním předpisem, a to bez zbytečného odkladu po jejich vyrobení nebo dovezení.
(2)
VýrobceVýrobce je dále povinen
a)
opatřit kontrolované výrobkykontrolované výrobky svou obchodní firmou nebo názvem, jde-li o právnickou osobu, nebo jménem a příjmením, jde-li o fyzickou osobu, anebo ochrannou známkou a dalšími údaji, pokud tak stanoví vyhláška ministerstva nebo zvláštní právní předpis,18a)
b)
umožnit zaměstnancům Úřadu vstup do výrobních prostor a poskytnout jim potřebnou součinnost včetně používání zkušebního zařízení, poskytnutí střeliva, zkušebních a administrativních prostorů, jestliže je prováděno ověřováníověřování na jeho žádost v jeho provozovnách.18b)
(3)
DistributorDistributor může uvádět na trh jen kontrolované výrobkykontrolované výrobky označené platnou zkušební značkouzkušební značkou.
(4)
OpravceOpravce, kterému byla vydána zbrojní licence podle zvláštního právního předpisu,18c) je povinen
a)
provádět opravy a úpravy střelných zbraní nebo stanovených doplňkůstanovených doplňků tak, aby splňovaly stanovené technické požadavky, a je povinen Úřadu předložit v písemné podobě postup opravy nebo úpravy střelné zbraně, pokud není dále stanoveno jinak,
b)
předložit k ověřováníověřování opravenou střelnou zbraň, u níž byla provedena výměna některé z hlavních částí.
(5)
Ten, kdo je zapsán v průkazu stanovené střelné zbraněstanovené střelné zbraně, je povinen používat nebo může přenechat k užívání pouze takovou stanovenou střelnou zbraňstanovenou střelnou zbraň, takový stanovený doplněkstanovený doplněk nebo takové stanovené střelivostanovené střelivo, které jsou označené platnou zkušební značkouzkušební značkou.
HLAVA IV
STÁTNÍ SPRÁVA V OBLASTI KONTROLOVANÝCH VÝROBKŮ
§ 17
Správní úřad
(1)
Zřizuje se Úřad jako správní úřad s celostátní působností se sídlem v Praze, který je podřízen ministerstvu.
(2)
V čele Úřadu je předseda; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.
(3)
Úřad
a)
provádí ověřováníověřování kontrolovaných výrobkůkontrolovaných výrobků a provádí kontrolu identifikačních údajůidentifikačních údajů,
b)
vydává certifikáty podle tohoto zákona, rozhoduje o odejmutí nebo o odmítnutí vydání certifikátu,
c)
zajišťuje označování kontrolovaných výrobkůkontrolovaných výrobků zkušebními a dalšími značkamidalšími značkami podle tohoto zákona,
d)
provádí další odborné činnosti související se zkoušením střelných zbraní, střeliva a doplňků zbraní, zkouší balisticky odolné materiály a konstrukce a vydává o tom nálezy,
e)
rozhoduje o zařazení typu zbraně, doplňku zbraně nebo střeliva do kategorie zbraní stanovených zvláštním právním předpisem19b),
f)
vydává rozhodnutí podle § 19a odst. 5,
g)
spolupracuje se správními úřady a orgány územní samosprávy v oblasti přenesené působnosti, jakož i s jinými státními orgány a institucemi, jejichž spolupráce je pro činnost Úřadu nezbytná. Zjistí-li Úřad při své činnosti skutečnosti, na jejichž základě je třeba učinit opatření, jež jsou v pravomoci jiných orgánů, oznámí tyto skutečnosti těmto orgánům,
h)
vydává stanovisko k žádosti o koncesi podle jiného právního předpisu19h) pro živnostživnost „Vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání, znehodnocování a ničení zbraní a střeliva“ v rozsahu předmětu podnikání „vývoj, výroba, znehodnocování a ničení střeliva“. Při vydání stanoviska Úřad posuzuje, zda žadatel o koncesi pro provozování požadované činnosti vlastní nebo má zajištěn přístup ke schválenému zařízení a vybavení potřebnému pro vykonávání této činnosti, a vlastní, nebo má zajištěn přístup k objektům, které byly pro provozování požadované činnosti povoleny podle zvláštního zákona19i). U žadatelů o koncesi je Úřad oprávněn ověřit stav vybavenosti v rozsahu tohoto ustanovení; při tomto ověřováníověřování se přiměřeně použije § 20 odst. 3 písm. a) až d),
i)
vykonává státní správu v oblasti pyrotechnických výrobků podle zákona upravujícího oblast pyrotechniky,
j)
vydává nález o klasifikaci výbušných látek a předmětů třídy 1, samovolně se rozkládajících látek a znecitlivěných tuhých výbušných látek třídy 4.1, jiných nebezpečných látek a předmětů třídy 9 obsahujících výbušné látky a předměty na základě Dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí ADR26).
(4)
Úřad dále
a)
plní informační povinnosti vyplývající z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána4),
b)
před ověřovánímověřováním každé stanovené střelné zbraněstanovené střelné zbraně nebo stanoveného doplňkustanoveného doplňku, které jsou předloženy k ověřováníověřování po opravě nebo úpravě, posuzuje technologický postup opravy nebo úpravy,
c)
spolupracuje v oblasti kontrolovaných výrobkůkontrolovaných výrobků a balisticky odolných materiálů a konstrukcí s obdobnými zahraničními úřady a zkušebnami,
d)
organizuje, koordinuje a provádí vědeckou činnost, výzkum a vývoj, které souvisí s odbornými činnostmi,
e)
zajišťuje u kontrolovaných výrobkůkontrolovaných výrobků mezilaboratorní zkoušení referenčních materiálů,
f)
poskytuje odborné informace a provádí odborná školení,
g)
podílí se na certifikaci systémů řízení jakosti,
h)
uchovává a porovnává referenční střelivo a referenční piezoelektrické snímače v rámci plnění povinností vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,4)
i)
podílí se na tvorbě českých technických norem a technických předpisů v oblasti kontrolovaných výrobkůkontrolovaných výrobků a balisticky odolných materiálů a konstrukcí,
j)
vybírá správní poplatky a úplaty (§ 15) a
k)
zveřejňuje ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví rozhodnutí Mezinárodní stálé komise pro zkoušky ručních palných zbraní4).
(5)
Úřad vede evidenci kontrolovaných výrobkůkontrolovaných výrobků, které používá při provádění ověřováníověřování a k odborným službám.
(6)
Při plnění úkolů státní správy podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu je Úřad oprávněn pro výkon své působnosti vstupovat do centrálního registru zbraní, ve kterém jsou vedeny údaje o zbraních a střelivu, a provádět v něm záznamy.
(7)
Zaměstnanci Úřadu, kteří provádějí ověřováníověřování, odbornou nebo kontrolní činnost podle tohoto zákona, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s prováděním ověřováníověřování kontrolovaných výrobkůkontrolovaných výrobků anebo při provádění odborné nebo kontrolní činnosti podle tohoto zákona, i když přestali být zaměstnanci Úřadu, a to po dobu pěti let, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak, s výjimkou informací, které musí být zveřejněny v zájmu ochrany bezpečnosti a v zájmu zajištění účinné kontroly trhu a činnosti Úřadu jako orgánu dozoru.
§ 17a
Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah dokumentace nezbytné pro provedení klasifikace výbušných látek a předmětů třídy 1, samovolně se rozkládajících látek a znecitlivěných tuhých výbušných látek třídy 4.1, jiných nebezpečných látek a předmětů třídy 9 obsahujících výbušné látky a předměty na základě Dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí ADR26).
§ 18
Předkládání kontrolovaných výrobků Úřadu
(1)
Žadatel, který předkládá Úřadu kontrolované výrobkykontrolované výrobky k ověřováníověřování, (dále jen „žadatel“) je povinen v písemné žádosti o ověření uvést vedle náležitostí stanovených správním řádem
a)
typ výrobku včetně odvozených variant s údaji
1.
druh, značka, model a ráže pro stanovené střelné zbraněstanovené střelné zbraně a stanovený doplněkstanovený doplněk,
2.
druh, značka a ráže pro stanovené střelivostanovené střelivo,
b)
v případě dovozu název a sídlo výrobcevýrobce,
c)
druh požadované činnosti podle § 6 odst. 1, § 7, 8, 10 nebo 11.
(2)
K žádosti žadatel přikládá stanovené střelné zbraněstanovené střelné zbraně, stanovené doplňkystanovené doplňky, stanovené střelivostanovené střelivo, včetně spotřebitelského obalu, označené identifikačními údajiidentifikačními údaji, jejichž rozsah a podrobnosti stanoví ministerstvo vyhláškou. Počet kusů střeliva ve vzorku předkládaném k ověřováníověřování stanoví ministerstvo vyhláškou.
(3)
K žádosti přiloží též
a)
technickou a průvodní dokumentaci v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva,
b)
doklady, které potvrzují správnost údajů uvedených v žádosti.
(4)
Za poškození nebo zničení střelné zbraně nebo stanoveného doplňkustanoveného doplňku, které Úřad převzal k ověření, odpovídá Úřad. Úřad se odpovědnosti zprostí, prokáže-li se, že ke škodě na zbrani nebo stanoveném doplňkustanoveném doplňku došlo v souvislosti s vadou, kterou měla zbraň nebo stanovený doplněkstanovený doplněk v době předložení. Při náhradě škody se postupuje podle občanského zákoníku. Vzorky střeliva se nevracejí.
(5)
VýrobceVýrobce nebo dovozce je povinen na vyžádání Úřadu poskytnout další vzorky kontrolovaných výrobkůkontrolovaných výrobků, jsou-li potřebné pro jejich ověřováníověřování.
§ 19
Označování
(1)
Kontrolované výrobkyKontrolované výrobky, které splňují stanovené technické požadavky a byly Úřadem ověřeny, se označují jednotnými zkušebními značkamijednotnými zkušebními značkami a identifikační značkou úřaduidentifikační značkou úřadu, anebo národními zkušebními značkaminárodními zkušebními značkami.
(2)
Stanovené střelné zbraněStanovené střelné zbraně a stanovené doplňkystanovené doplňky označí Úřad dále dvojčíslím nebo symbolem roku zkoušky, nejedná-li se o stanovené střelné zbraněstanovené střelné zbraně, u kterých byl vydán certifikát o homologaci.
(3)
Ministerstvo vyhláškou stanoví grafickou podobu, provedení a umístění značek podle odstavců 1 a 2.
(4)
Na stanovenou střelnou zbraňstanovenou střelnou zbraň nebo stanovený doplněkstanovený doplněk, který nesplňuje stanovené technické požadavky při kusovém ověřováníověřování, vyrazí Úřad identifikační značku úřaduidentifikační značku úřadu a číslo a rok zkoušky. Na stanovenou střelnou zbraňstanovenou střelnou zbraň nebo stanovený doplněkstanovený doplněk, který nesplňuje stanovené technické požadavky při opakovaném kusovém ověřováníověřování, vyrazí Úřad přes dříve vyznačené značky uvedené v odstavcích 1 a 2 písmeno „X“. Samostatná identifikační značka, nebo identifikační značka a písmeno „X“ žadatele neopravňuje k používání a uvedení takto označené stanovené střelné zbraněstanovené střelné zbraně nebo stanoveného doplňkustanoveného doplňku na trh.
(5)
Na žádost žadatele, který předložil k ověřováníověřování stanovenou střelnou zbraňstanovenou střelnou zbraň nebo stanovený doplněkstanovený doplněk, budou tato zbraň nebo stanovený doplněkstanovený doplněk Úřadem označeny tak, aby nedošlo k narušení jejich historické či jiné hodnoty. Úřad provede označení na vhodném místě vzhledem k typu stanovené střelné zbraněstanovené střelné zbraně nebo stanoveného doplňkustanoveného doplňku.
(6)
Kontrolované výrobkyKontrolované výrobky, které jsou označeny identifikačními údajiidentifikačními údaji ve stanoveném rozsahu, označí Úřad kontrolní značkou. Grafickou podobu, provedení a umístění kontrolní značky stanoví ministerstvo vyhláškou. Kontrolní značka není zkušební značkouzkušební značkou a žadatele neopravňuje k uvedení takto označeného kontrolovaného výrobkukontrolovaného výrobku na trh.
§ 19a
Platnost zkušební značky
(1)
Zkušební značkaZkušební značka je považována za platnou, jestliže je vyznačena v souladu s podmínkami označování podle tohoto zákona.
(2)
Za platnou zkušební značkuzkušební značku je považována i zkušební značkazkušební značka, která je vyznačena v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.
(3)
Ministerstvo zveřejní vyhláškou grafickou podobu zkušebních značekzkušebních značek smluvních států mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, a které jsou uznávány za platné. Ministerstvo rovněž zveřejní vyhláškou grafickou podobu identifikačních značek zkušeben smluvních států mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, a případně dalších značekdalších značek, jestliže jejich vyznačením podmiňuje taková mezinárodní smlouva platnost značek podle věty první.
(4)
Jestliže zkušební značkazkušební značka není vyznačena v souladu s podmínkami podle tohoto zákona, posuzuje se platnost jejího vyznačení podle právního předpisu nebo mezinárodní smlouvy účinné v době jejího vyznačení.
(5)
V pochybnostech rozhodne o platnosti zkušební značkyzkušební značky Úřad. Anonymizované rozhodnutí Úřadu o platnosti zkušební značkyzkušební značky zveřejní Úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 20
Kontrola
(1)
Kontrolu dodržování povinností stanovených tímto zákonem provádí Úřad a jím pověření inspektoři Úřadu. Inspektoři Úřadu se prokazují služebními průkazy, jejichž vzor stanoví ministerstvo vyhláškou. Kontrola se provádí i bez předchozího ohlášení.
(2)
Náhradu nákladů na posouzení souladu odebraných výrobků s požadavky zákona může Úřad uložit jen tehdy, bylo-li posouzením zjištěno, že výrobek nesplňuje požadavky tohoto zákona.
§ 20a
(1)
Pokud inspektor Úřadu má důvodné podezření, že kontrolovaný výrobekkontrolovaný výrobek nesplňuje požadavky tohoto zákona, zakáže jeho uvedení na trhuvedení na trh nebo dodávání po dobu potřebnou k provedení kontroly.
(2)
Inspektor Úřadu na základě provedené kontroly zakáže do zjednání nápravy uvádět na trh nebo dodávat kontrolované výrobkykontrolované výrobky, které nesplňují požadavky zákona nebo zvláštních právních předpisů20a). Toto opatření oznámí kontrolované osobě ústně a následně o něm učiní písemný záznam do protokolu o kontrole20b).
(3)
Pokud inspektor Úřadu má důvodné podezření, že kontrolované výrobkykontrolované výrobky nesplňují požadavky tohoto zákona a zároveň ohrožují zdraví nebo bezpečnost, nařídí jejich zajištění do doby, než bude Úřadem pravomocně rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání, popřípadě do doby, kdy bude prokázáno, že se nejedná o výrobky, které by mohly ohrozit zdraví nebo bezpečnost. Toto opatření oznámí inspektor kontrolované osobě ústně a následně o něm učiní písemný záznam do protokolu o kontrole20a), ve kterém uvede též důvod zajištění, popis zajištěných výrobků a jejich množství.
(4)
Nesouhlasí-li kontrolovaná osoba s opatřením uloženým podle odstavce 2 nebo 3, může proti němu podat námitky, které se uvedou v protokolu o kontrole, nebo je může podat Úřadu písemně nejpozději do 10 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole. Podané námitky nemají odkladný účinek. Předseda Úřadu rozhodne o námitkách bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 5 pracovních dnů, a jeho rozhodnutí je konečné. Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručí kontrolované osobě.
(5)
Kontrolovaná osoba je povinna kontrolované výrobkykontrolované výrobky zajištěné podle odstavce 3 bezodkladně vydat inspektorovi Úřadu. V případě, že kontrolovaná osoba jejich vydání odmítne, provede inspektor jejich odnětí.
(6)
Náklady na uskladnění zajištěných kontrolovaných výrobkůkontrolovaných výrobků a náklady na zničení propadlých nebo zabraných kontrolovaných výrobkůkontrolovaných výrobků hradí kontrolovaná osoba. Kontrolovaná osoba není povinna uhradit náklady na uskladnění zajištěných kontrolovaných výrobkůkontrolovaných výrobků, jestliže se prokáže, že tyto výrobky odpovídají tomuto zákonu a neohrožují zdraví nebo bezpečnost.
(7)
Pokud bylo prokázáno, že zajištěné kontrolované výrobkykontrolované výrobky splňují požadavky tohoto zákona a neohrožují zdraví nebo bezpečnost, Úřad rozhodne o zrušení opatření o jejich zajištění. Pokud bylo zrušeno opatření o zajištění, zajištěné výrobky musí být kontrolované osobě bez zbytečných průtahů vráceny v neporušeném stavu, s výjimkou výrobků použitých pro posouzení. O vrácení výrobků se sepíše písemný záznam.
(8)
Propadlé nebo zabrané výrobky Úřad může zničit nebo jinak znehodnotit.
§ 20b
(1)
V případě, že kontrolované výrobkykontrolované výrobky nesplňují podmínky pro uvedení na trhuvedení na trh nebo bezprostředně ohrožují bezpečnost, Úřad rozhodne o zákazu další distribuce kontrolovaných výrobkůkontrolovaných výrobků.
(2)
Pokud kontrolované výrobkykontrolované výrobky mají technickou vadu a prokazatelně ohrožují zdraví nebo bezpečnost, Úřad rozhodne o stažení těchto výrobků z trhu.
(3)
Úřad je povinen informovat včas a vhodným způsobem osoby, které mohou být vystaveny vážnému riziku vyvolanému kontrolovaným výrobkemkontrolovaným výrobkem, o tomto riziku.
§ 20c
Oznamovací povinnost
(1)
Úřad je povinen oznámit ministerstvu přijetí opatření týkajícího se kontrolovaného výrobkukontrolovaného výrobku v případech, kdy výrobek představuje vážné riziko.
(2)
Informace poskytované ministerstvu musí obsahovat veškeré údaje nezbytné pro identifikaci kontrolovaného výrobkukontrolovaného výrobku, jeho původu, dodavatelského řetězce, ohrožení, které kontrolovaný výrobekkontrolovaný výrobek představuje, povahu a trvání opatření přijatého Úřadem a také informace o dobrovolném opatření přijatém kontrolovanou osobou.
(3)
Pokud riziko může přesáhnout území České republiky, je ministerstvo povinno neprodleně informovat o výskytu takového výrobku Komisi.
(4)
Obdrží-li ministerstvo od Komise informaci o přijetí opatření vůči kontrolovanému výrobkukontrolovanému výrobku anebo jejich sérii představující vážné riziko, předá tyto informace bez zbytečného odkladu Úřadu k dalšímu postupu.
(5)
K zajištění fungování systému výměny informací podle odstavců 1 až 4 se obdobně použije právní předpis upravující postup, obsah a formu informace o výskytu nebezpečných nepotravinářských výrobků20c).
§ 21
Řízení
(1)
Jestliže Úřad při ověřováníověřování zjistí, že kontrolované výrobkykontrolované výrobky splňují stanovené technické požadavky, vydá podle povahy věci správní rozhodnutí, certifikát nebo označí výrobek zkušební značkouzkušební značkou.
(2)
Pokud Úřad na základě ověřováníověřování odmítne vydat certifikát nebo odmítne označit výrobek zkušební značkou nebo odejme certifikát, vydá o tom rozhodnutí.
(3)
Odvolání proti rozhodnutí vydanému podle tohoto zákona nemá, s výjimkou řízení o ukládání pokut, odkladný účinek.
(4)
Při vydání opatření podle § 20a odst. 2 se nepostupuje podle správního řádu.
(5)
Po obdržení žádosti o ověřováníověřování kontrolovaných výrobkůkontrolovaných výrobků podle § 6 nebo 9 Úřad sdělí žadateli požadavky na ověřováníověřování podle tohoto zákona a prováděcích právních předpisů bez zbytečného odkladu a nejpozději do 90 dnů vydá certifikát nebo rozhodnutí podle povahy věci. Jedná-li se o zvlášť složitý případ, nebo není-li z jiných vážných důvodů možné dodržet lhůtu podle věty první, prodlužuje se tato lhůta o dalších 30 dnů.
(6)
Pokud Úřad zjistí, že kontrolovaná osoba neplní podmínky uvedené v certifikátu, rozhodne o jeho odejmutí.
§ 22a
Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob
(1)
Kontrolovaná osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
neoprávněně použije zkušební nebo další značkudalší značku, certifikát anebo jiný dokument vydaný Úřadem podle tohoto zákona,
b)
uvede na trh nebo distribuuje kontrolovaný výrobekkontrolovaný výrobek, který nesplňuje stanovené technické požadavky podle § 4 odst. 1, nebo
c)
nesplní opatření podle § 20a odst. 2.
(2)
VýrobceVýrobce, dovozce nebo vývozcevývozce se dopustí přestupku tím, že
a)
uvede na trh kontrolovaný výrobekkontrolovaný výrobek v rozporu s § 16 odst. 1 písm. a),
b)
v rozporu s § 16 odst. 1 písm. b) vyveze kontrolovaný výrobekkontrolovaný výrobek,
c)
neoznačí alespoň jednu z hlavních částí střelné zbraně podle § 16 odst. 1 písm. c),
d)
v rozporu s § 16 odst. 1 písm. d) neoznačí vnější stranu nejmenšího spotřebitelského obalu stanoveného střelivastanoveného střeliva zkušební značkouzkušební značkou uvedenou v certifikátu nebo nezajistí výrobní kontrolu ke zjištění, zda jsou ve výrobě dodrženy stanovené technické požadavky nebo o tom nevede evidenci,
e)
neponechá na hlavní části zbraně, která je vyrobena z kovu, měkké místo pro vyražení příslušné zkušební značkyzkušební značky podle § 16 odst. 1 písm. e),
f)
neinformuje Úřad o změnách ve výrobě kontrolovaných výrobkůkontrolovaných výrobků podle § 16 odst. 1 písm. f), nebo
g)
neoznačí kontrolované výrobkykontrolované výrobky identifikačními údajiidentifikačními údaji bez zbytečného odkladu po jejich vyrobení nebo dovezení podle § 16 odst. 1 písm. g).
(3)
VýrobceVýrobce se dopustí přestupku tím, že neopatří kontrolovaný výrobekkontrolovaný výrobek údaji podle § 16 odst. 2 písm. a).
(4)
DistributorDistributor se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 16 odst. 3 uvede na trh kontrolovaný výrobekkontrolovaný výrobek, který není označený platnou zkušební značkouzkušební značkou.
(5)
OpravceOpravce, kterému byla vydána zbrojní licence podle zvláštního právního předpisu, se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 16 odst. 4 písm. a) neprovede opravu nebo úpravu střelné zbraně tak, aby splňovala stanovené technické požadavky, nebo nepředloží Úřadu v písemné podobě postup opravy nebo úpravy, nebo
b)
nepředloží k ověřováníověřování opravenou střelnou zbraň, u níž byla provedena výměna některé z hlavních částí podle § 16 odst. 4 písm. b).
(6)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c), odstavce 2 písm. a) až e) nebo g) nebo odstavce 4,
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3,
c)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. f) nebo odstavce 5.
§ 22b
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad.
(2)
Pokuty vybírá Úřad.
(3)
Pokus přestupku podle § 22a odst. 1 písm. b) a c), § 22a odst. 2 písm. a) a b) nebo § 22a odst. 4 je trestný.
(4)
U přestupků podle § 22a nelze upustit od uložení správního trestu.
§ 23
Přechodná ustanovení
(1)
OvěřováníOvěřování započatá před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.
(2)
Platnost certifikátů týkajících se stanovených střelných zbraní, stanoveného střeliva nebo pyrotechnických předmětů vydaných podle dosavadních předpisů skončí uplynutím doby, na kterou byly vydány.
(3)
Stanovené střelné zbraně, stanovené střelivo nebo pyrotechnické předměty označené zkušebními značkami podle dosavadních předpisů se považují za ověřené podle tohoto zákona.
§ 24
Zmocnění
Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 6 odst. 1 písm. c), § 7 a 8, § 8a odst. 4, § 10 odst. 1 písm. c), § 11a odst. 2, § 15 odst. 2 a 3, § 16 odst. 1 písm. d), § 16 odst. 2 písm. a), § 17a, § 18 odst. 2, § 18 odst. 3 písm. a), § 19 odst. 3 a 6, § 19a odst. 3 a § 20 odst. 1.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o správních poplatcích
§ 26
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb. a zákona č. 158/2000 Sb., se mění takto:
1.
V položce 30 Sazebníku správních poplatků se za písmeno b) doplňují písmena c) až g), která znějí:
„c) Vydání certifikátu o homologaci střelné zbraně | 10 000,- Kč
---|---
d) Ověření zbraně při kusovém ověřování
1\\. krátké střelné zbraně nebo její hlavní části | 60,- Kč
2\\. dlouhé střelné zbraně nebo její hlavní části | 100,- Kč
e) Ověření zbraně při opakovaném ověřování
1\\. krátké střelné zbraně nebo její hlavní části | 200,- Kč
2\\. dlouhé střelné zbraně nebo její hlavní části | 300,- Kč
f) Vydání cerfifikátu o typové kontrole střeliva | 10 000,- Kč
g) Vydání certifikátu o typové zkoušce pyrotechnického předmětu | 10 000,- Kč “.
2.
K položce 30 se doplňují poznámky č. 1 až 4, které znějí:
„Poznámky:
1.
Úkony zpoplatňované podle písmen c) až g) jsou upraveny zákonem č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
2.
Za prodloužení certifikátu, za jehož vydání se vybírá poplatek podle písmen f) a g), se vybírá poplatek v poloviční výši.
3.
Správní orgán zvýší sazbu poplatku podle písmene d) nebo e) této položky za kusové nebo opakované kusové ověření historické střelné zbraně na dvojnásobek.
4.
Za odborné činnosti (služby) předcházející ověření střelné zbraně, střeliva nebo pyrotechnického předmětu nebo související se zkoušením střelné zbraně, střeliva, pyrotechnického předmětu, výbušného předmětu a pomůcek pro jejich používání a za zkoušení balisticky odolných materiálů a konstrukcí se vybere úplata podle vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 27
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Špidla v. r.
4)
Vyhláška č. 70/1975 Sb., o Úmluvě o vzájemném uznávání zkušebních značek ručních palných zbraní.
4b)
Část první přílohy zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních).
4c)
Část druhá přílohy zákona č. 119/2002 Sb.
5b)
Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
5c)
Například zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky.
5d)
§ 16 odst. 2 písm. a) a § 31 písm. i) zákona č. 119/2002 Sb.
18)
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
18a)
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
18b)
Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
18c)
§ 31 až 40 zákona č. 119/2002 Sb.
19b)
§ 3 odst. 1 zákona č. 119/2002 Sb.
19e)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2007/23/ES.
19f)
Čl. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).
19g)
Čl. 3 písm. k) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004.
19h)
§ 52 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 315/2006 Sb.
19i)
Například zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
20a)
Například zákon č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
20b)
§ 12 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).
20c)
Nařízení vlády č. 396/2004 Sb., o postupech, obsahu a formě informace o výskytu nebezpečných nepotravinářských výrobků.
25)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení, ve znění pozdějších předpisů.
26)
Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí ADR, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 158/2000 Sb. | Zákon č. 158/2000 Sb.
Zákon o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna a o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři
Vyhlášeno 21. 6. 2000, datum účinnosti 6. 7. 2000, částka 49/2000
* ČÁST PRVNÍ - VYHLEDÁVÁNÍ, PRŮZKUM A TĚŽBA NEROSTNÝCH ZDROJŮ Z MOŘSKÉHO DNA A BEZPEČNOST ČINNOSTÍ V ODVĚTVÍ ROPY A ZEMNÍHO PLYNU V MOŘI (§ 1 — § 22)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 23 — § 23)
* ČÁST TŘETÍ - Změna živnostenského zákona (§ 24 — § 24)
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 25 — § 25)
Aktuální znění od 1. 7. 2017 (183/2017 Sb.)
158
ZÁKON
ze dne 18. května 2000
o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna a o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
VYHLEDÁVÁNÍ, PRŮZKUM A TĚŽBA NEROSTNÝCH ZDROJŮ Z MOŘSKÉHO DNA A BEZPEČNOST ČINNOSTÍ V ODVĚTVÍ ROPY A ZEMNÍHO PLYNU V MOŘI
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět a účel zákona
(1)
Zákon upravuje práva a povinnosti fyzických osob s bydlištěm na území České republiky a právnických osob se sídlem na území České republiky při vyhledávání, průzkumu nebo těžbě nerostných zdrojů ze dna moří a oceánů a jeho podzemí za hranicemi pravomocí států a výkon státní správy s tím související.
(2)
Účelem zákona je provedení zásad a pravidel mezinárodního práva, podle nichž jsou dno, jeho podzemí a nerostné zdroje, uvedené v odstavci 1, považovány za společné dědictví lidstva.
(3)
Tento zákon dále zapracovává příslušný předpis Evropské unie11) a upravuje povinnosti podnikajících fyzických osob s místem podnikání na území České republiky a právnických osob se sídlem na území České republiky, pokud jde o bezpečnost činností v odvětví ropy a zemního plynu v pobřežním moři, ve výlučné ekonomické zóně nebo v kontinentálním šelfu v pravomoci států3) a výkon státní správy s tím související.
§ 2
Vymezení základních pojmů
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
Oblastí dno moří a oceánů a jeho podzemí za hranicemi pravomocí států, stanovenými v souladu s mezinárodním právem,
b)
nerostnými zdrojinerostnými zdroji všechny tuhé, kapalné a plynné zdroje nerostů nacházející se v Oblasti, včetně polymetalických konkrecí, polymetalických sulfidů a kobaltonosných kůrek,
c)
vyhledávánímvyhledáváním zjišťování nerostných zdrojůnerostných zdrojů v Oblasti včetně odhadů jejich hodnoty bez práv na průzkum nebo těžbu,
d)
činností v Oblastičinností v Oblasti průzkum nebo těžba nerostných zdrojůnerostných zdrojů v Oblasti s právy k této činnosti včetně plánování, provádění a vyhodnocování průzkumné a těžební činnosti,
e)
poškozením mořského prostředípoškozením mořského prostředí znečištění mořského prostředí přímým nebo nepřímým zanesením takových látek nebo energie člověkem do mořského prostředí, které mají či mohou mít takové zhoubné účinky, jako jsou poškození živých zdrojů a mořského života, ohrožení lidského zdraví, zabránění mořské činnosti včetně rybolovu, či jinému oprávněnému využívání moře, zhoršení užitné jakosti mořské vody a omezení podmínek pro rekreaci,
f)
závažnou haváriízávažnou havárií
1.
nehoda zahrnující výbuch, požár, ztrátu kontroly nad vrtem nebo únik ropy, zemního plynu nebo nebezpečné látky, při níž došlo nebo velmi pravděpodobně mohlo dojít ke ztrátám na životech nebo těžkému zranění osob,
2.
nehoda, která má za následek závažné poškození zařízenízařízení nebo propojené infrastrukturypropojené infrastruktury, při níž došlo nebo velmi pravděpodobně mohlo dojít k usmrcení nebo těžkému zranění osob,
3.
jakákoli jiná nehoda, která má za následek usmrcení nebo těžké zranění pěti nebo více osob nacházejících se na zařízenízařízení na moři, kde se nachází zdroj nebezpečí, nebo zapojených do činnosti v odvětví ropy nebo zemního plynu v mořičinnosti v odvětví ropy nebo zemního plynu v moři v souvislosti se zařízenímzařízením nebo propojenou infrastrukturoupropojenou infrastrukturou, nebo
4.
jakákoli závažná ekologická nehoda vyplývající z nehod uvedených v bodech 1 až 3, pokud k ní došlo v souvislosti se zařízenímzařízením nebo související propojenou infrastrukturoupropojenou infrastrukturou používanou k činnostem v odvětví ropy nebo zemního plynu v pobřežním moři, výlučné ekonomické zóně nebo kontinentálním šelfu (dále jen „moře“) nebo v souvislosti s těmito činnostmi,
g)
činnostmi v odvětví ropy nebo zemního plynu v mořičinnostmi v odvětví ropy nebo zemního plynu v moři všechny činnosti spojené se zařízenímzařízením nebo propojenou infrastrukturoupropojenou infrastrukturou, včetně návrhu, plánování, výstavby, provozu a odstavení zařízenízařízení nebo propojené infrastrukturypropojené infrastruktury, a týkající se průzkumu a těžby ropy nebo zemního plynu, s výjimkou přepravy ropy nebo zemního plynu z jednoho pobřeží na druhé,
h)
zařízenímzařízením stacionární, pevně ukotvené nebo mobilní zařízenízařízení nebo soubor zařízenízařízení, která jsou vzájemně trvale propojena mosty nebo jinými konstrukcemi, jež jsou používány k činnostem v odvětví ropy nebo zemního plynu v mořičinnostem v odvětví ropy nebo zemního plynu v moři nebo v souvislosti s těmito činnostmi; mobilní vrtné jednotky na moři jsou považovány za zařízenízařízení pouze v případě, že jsou v pobřežních vodách ukotveny za účelem vrtání vrtu, těžby nebo jiných činností souvisejících s ropou nebo zemním plynem v moři,
i)
propojenou infrastrukturoupropojenou infrastrukturou
1.
vrty a související stavby, doplňkové jednotky a zařízenízařízení spojené se zařízenímzařízením,
2.
příslušenství nebo díla na hlavní konstrukci zařízenízařízení nebo k ní upevněná, nebo
3.
připojené potrubní příslušenství nebo díla, umístěné v bezpečnostní zóněbezpečnostní zóně,
j)
bezpečnostní zónoubezpečnostní zónou oblast ve vzdálenosti do 500 metrů od jakékoli části zařízenízařízení.
(2)
Pro účely určení, zda je nehoda závažnou haváriízávažnou havárií podle odstavce 1 písm. f), se zařízenízařízení, které je běžně bez obsluhy, považuje za obsluhované zařízenízařízení.
HLAVA II
PODMÍNKY PRO VYHLEDÁVÁNÍ A ČINNOST V OBLASTI
§ 3
Vyhledávání a činnost v Oblasti je oprávněna provádět fyzická osoba s bydlištěm na území České republiky nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky za podmínek uvedených v tomto zákoně (dále jen „oprávněná osoba“). Práce spojené s vyhledáváním a činností v Oblasti řídí a za jejich výkon odpovídá fyzická osoba, které Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) vydalo rozhodnutí o osvědčení odborné způsobilosti.
§ 4
Podmínky pro vydání rozhodnutí o osvědčení odborné způsobilosti
Podmínkou pro vydání rozhodnutí o osvědčení odborné způsobilosti (dále jen „osvědčení“) je
a)
dosažení věku 21 let,
b)
plná svéprávnost,
c)
bezúhonnostbezúhonnost,
d)
prokázání odborné způsobilosti podle § 6.
§ 5
Bezúhonnost
(1)
Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen
a)
pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně nebo z nedbalosti, který souvisel s vyhledáváním nebo činností v Oblasti,
b)
pro jakýkoliv jiný trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku.
(2)
Za bezúhonného se považuje také ten, kdo se trestných činůtrestných činů uvedených v odstavci 1 dopustil a byl za tyto činy odsouzen, pokud se na něho hledí, jako by nebyl odsouzen.1)
§ 6
Odborná způsobilost
(1)
Odbornou způsobilostí se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
ukončené vysokoškolské vzdělání geologického nebo báňského směru a 3 roky praxe v geologickém průzkumu nebo dobývání nerostných surovin,
b)
prokázání znalosti anglického nebo francouzského jazyka na úrovni státní základní jazykové zkoušky,2)
c)
prokázání znalosti tohoto zákona, částí I, XI, XII a XV Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu3) (dále jen „Úmluva“), příloh III až VI Úmluvy, Dohody o provádění časti XI Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu4) (dále jen „Dohoda“) a přílohy k ní a dále závazných zásad, pravidel, předpisů a postupů vydaných Mezinárodním úřadem pro mořské dno (dále jen „Úřad“),
d)
praxe při vyhledávání nebo při činnosti v Oblasti v délce nejméně 1 roku, z toho nejméně 1 měsíc při provádění prací na moři; praxi na moři lze nahradit úspěšným absolvováním zvláštního kurzu pořádaného Mezinárodním oceánským institutem nebo úspěšným absolvováním výcvikového programu pořádaného Úřadem.
(2)
Odborná způsobilost se prokazuje osvědčením vydaným ministerstvem na podkladě protokolu o úspěšně vykonané zkoušce ze znalostí v rozsahu uvedeném v odstavci 1 písm. b) a c) před odbornou zkušební komisí jmenovanou ministerstvem a za podmínky splnění ostatních požadavků odborné způsobilosti stanovených v § 4 až 6 a v § 7 odst. 1 a 2 tohoto zákona. Odborná zkušební komise se při ověřování znalostí podle odstavce 1 písm. b) a c) řídí jednacím řádem vydaným ministerstvem.
§ 7
Osvědčení
(1)
Fyzická osoba, která hodlá provádět vyhledávání nebo činnost v Oblasti sama nebo jako odpovědný zástupce jiných osob (dále jen „odpovědný zástupce“), podá ministerstvu žádost o vydání osvědčení.
(2)
K žádosti o vydání osvědčení připojí ověřené kopie dokladů uvedených v § 6 odst. 1 písm. a) a d). Pokud se fyzická osoba zdržovala v posledních 5 letech mimo území České republiky, předloží doklady uvedené ve větě první ze států, ve kterých se v posledních 5 letech zdržovala nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce; dále je tato osoba povinna prokázat svou bezúhonnost výpisem z evidence Rejstříku trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným orgánem státu, popřípadě států, ve kterých se po uvedenou dobu zdržovala.
(3)
Ministerstvo si za účelem prokázání bezúhonnosti žadatele vyžádá podle zvláštního právního předpisu5) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4)
Jsou-li splněny podmínky pro vydání osvědčení uvedené v § 4 až 6 a v odstavcích 1 a 2, vydá ministerstvo osvědčení s platností 7 let od nabytí právní moci rozhodnutí. Nejsou-li tyto podmínky splněny, ministerstvo žádost o vydání osvědčení zamítne.
(5)
Za vydané osvědčení vybírá ministerstvo správní poplatek podle zvláštního právního předpisu.6)
§ 8
Vyhledávání
(1)
Oprávněná osoba je povinna písemně ohlásit Úřadu svůj záměr vyhledávat. Ohlášení se předkládá v některém z jednacích jazyků Organizace spojených národů.
(2)
Oprávněná osoba v ohlášení kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu uvede
a)
státní příslušnost, jde-li o fyzickou osobu,
b)
jméno, příjmení, bydliště, identifikační číslo a státní příslušnost fyzických osob, které jsou členy statutárního orgánu právnické osoby, je-li tento orgán ustanoven,
c)
číslo telefonu, popřípadě též faxu a adresu elektronické pošty,
d)
jméno, příjmení, bydliště, identifikační číslo a státní příslušnost fyzické osoby, která je odpovědným zástupcem,
e)
druh nerostného zdrojenerostného zdroje, na který bude vyhledávánívyhledávání zaměřeno,
f)
závazek, že při vyhledávánívyhledávání bude postupovat podle Úmluvy, Dohody a závazných zásad, pravidel, předpisů a postupů vydaných Úřadem,
g)
souhlas s kontrolou dodržování závazku podle písmene f), prováděnou Úřadem,
h)
souřadnice území, v nichž má být prováděno vyhledávánívyhledávání,
i)
popis prací při vyhledávánívyhledávání,
j)
datum zamýšleného zahájení vyhledávánívyhledávání,
k)
předpokládanou dobu trvání vyhledávánívyhledávání.
(3)
K ohlášení oprávněná osoba připojí doklad o pojištění své odpovědnosti za škody způsobené při vyhledávání.
(4)
Kopii ohlášení podle odstavce 1 ověřenou podle zvláštního právního předpisu7) a úřední překlad textu ohlášení do českého jazyka8) oprávněná osoba současně zašle ministerstvu k evidenci.
(5)
Vyhledávání může oprávněná osoba zahájit až po předložení dokladu o registraci ohlášení Úřadem ministerstvu k evidenci.
§ 9
Činnost v Oblasti
(1)
Oprávněná osoba může provádět činnost v Oblasti pouze na základě písemné smlouvy mezi ní a Úřadem a za podmínek stanovených tímto zákonem.
(2)
Jednání s Úřadem o činnosti v Oblasti lze zahájit až po vydání rozhodnutí ministerstva o předchozím souhlasu k této činnosti (dále jen „předchozí souhlas“).
§ 10
Předchozí souhlas
(1)
Oprávněná osoba v žádosti o předchozí souhlas kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu uvede
a)
státní příslušnost, jde-li o fyzickou osobu,
b)
jméno, příjmení, bydliště, identifikační číslo a státní příslušnost fyzických osob, které jsou členy statutárního orgánu právnické osoby, je-li tento orgán ustanoven,
c)
číslo telefonu, popřípadě též faxu a adresu elektronické pošty,
d)
druh nerostného zdrojenerostného zdroje, na který bude činnost v Oblastičinnost v Oblasti zaměřena,
e)
závazek, že při činnosti v Oblastičinnosti v Oblasti bude postupovat podle písemné smlouvy s Úřadem, Úmluvy, Dohody a závazných zásad, pravidel, předpisů a postupů vydaných Úřadem,
f)
souhlas s kontrolou dodržování závazku podle písmene e), prováděnou Úřadem,
g)
vymezení prací v rámci činnosti v Oblastičinnosti v Oblasti,
h)
datum zamýšleného zahájení činnosti v Oblastičinnosti v Oblasti,
i)
předpokládanou dobu trvání činnosti v Oblastičinnosti v Oblasti,
j)
přesné vymezení místa činnosti v Oblastičinnosti v Oblasti.
(2)
Oprávněná osoba žádost doloží
a)
výpisem z obchodního rejstříku, jde-li o osobu, která se zapisuje do obchodního rejstříku,
b)
dokladem o ustanovení odpovědného zástupce, pokud sama není držitelem osvědčení,
c)
dokladem o vynaložení částky na vyhledávánívyhledávání ve výši nejméně 30 000 000 USD anebo v hodnotě této částky v jiné měně; z této částky musí být nejméně 10 % vynaloženo na zjištění polohy, výzkum a na zhodnocení té části dna moře, oceánu nebo jeho podzemí, k níž se bude vztahovat činnost v Oblastičinnost v Oblasti podle odstavce 1 písm. g),
d)
návrhem plánu prací podle odstavce 1 písm. g), který je podkladem pro uzavření smlouvy s Úřadem na jejich provádění,
e)
dokladem o vlastnictví nebo nájmu výzkumného plavidla nebo těžebního agregátu,
f)
dokladem o pojištění odpovědnosti za škody způsobené při činnosti v Oblasti,
g)
dokladem o finančním zajištění k provádění prací podle odstavce 1 písm. g),
h)
dokladem o zaplacení poplatku za podání žádosti o předchozí souhlas.
(3)
Oprávněná osoba, která je členem mezinárodního sdružení hodlajícího provádět činnost v Oblasti, v žádosti o předchozí souhlas uvede údaje a žádost doloží podle odstavců 1 a 2 obdobně.
(4)
Oprávněná osoba, která s Úřadem uzavřela smlouvu pouze na průzkum nerostného zdroje a hodlá po jeho ukončení provádět jeho těžbu, musí před zahájením těžby uzavřít s Úřadem smlouvu na těžbu. Před uzavřením této smlouvy je povinna získat nový předchozí souhlas ministerstva k těžbě. Žádost o takový předchozí souhlas obsahuje údaje uvedené v odstavcích 1 a 2.
(5)
O vydání předchozího souhlasu rozhodne ministerstvo po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí. Jsou-li splněny podmínky uvedené v předchozích odstavcích, vydá ministerstvo předchozí souhlas na dobu 15 let. Tuto dobu může ministerstvo prodloužit nejvýše o 5 let, jestliže oprávněná osoba prokáže, že nestihla provést všechny práce v rámci činnosti v Oblastičinnosti v Oblasti uvedené v odstavci 1 písm. g). V předchozím souhlasu ministerstvo uvede údaje stanovené v odstavci 1 písm. a) nebo d), e), g) a j). Nejsou-li splněny podmínky k vydání předchozího souhlasu, ministerstvo žádost o jeho vydání zamítne.
(6)
Za podání žádosti o předchozí souhlas ministerstvo vybírá správní poplatek podle zákona o správních poplatcích.
(7)
Předchozí souhlas vydá ministerstvo v jazyce českém a současně zabezpečí jeho úřední překlad do jazyka anglického nebo do jazyka francouzského.8)
HLAVA III
PRÁVA A POVINNOSTI OPRÁVNĚNÝCH OSOB
§ 11
Oprávněná osoba je povinna
a)
neprodleně oznámit ministerstvu všechny změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti ohlášení vyhledávání nebo žádosti o vydání předchozího souhlasu,
b)
sjednat před zahájením vyhledávání nebo činnosti v Oblasti pojištění své odpovědnosti za škody způsobené v Oblasti s pojistitelem oprávněným podle zvláštního právního předpisu,9)
c)
odstranit následky škody, kterou způsobila při vyhledávání nebo činnosti v Oblasti; škodou se v tomto případě rozumí ztráta na životě, újma na zdraví a majetku a poškození mořského prostředí v Oblasti.
§ 12
Oprávněná osoba, které Úřad zaregistroval ohlášení k vyhledávání nebo která uzavřela s Úřadem smlouvu na provádění činnosti v Oblasti, může požádat Úřad o souhlas s převodem svých práv, povinností a závazků vyplývajících ze zaregistrování Úřadem nebo ze smlouvy uzavřené s Úřadem na jinou právnickou osobu nebo fyzickou osobu jen tehdy, vydá-li ministerstvo rozhodnutí, kterým s tímto převodem vysloví souhlas.
§ 13
Řešení sporů
Spory související s vyhledáváním nebo činností v Oblasti se řeší podle čl. 186 až 190 Úmluvy.
§ 14
Souběh řízení
Probíhá-li proti oprávněné osobě současně řízení vedené Úřadem pro porušení závazných zásad, pravidel, předpisů a postupů vydaných Úřadem k vyhledávání nebo činnosti v Oblasti a ministerstvem pro porušení tohoto zákona, ministerstvo své řízení přeruší do doby obdržení pravomocného rozhodnutí Úřadu. Rozhodnul-li Úřad o postihu, ministerstvo řízení zastaví. Nebylo-li Úřadem rozhodnuto o postihu, ministerstvo v jím vedeném řízení pokračuje.
HLAVA IV
POVINNOSTI PRÁVNICKÝCH A PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB
§ 14a
Povinnosti právnických a podnikajících fyzických osob při výkonu činností v moři v působnosti státu mimo Evropskou unii
(1)
Právnická osoba se sídlem na území České republiky a podnikající fyzická osoba s místem podnikání na území České republiky, které vykonávají činnosti v odvětví ropy nebo zemního plynu v mořičinnosti v odvětví ropy nebo zemního plynu v moři v působnosti státu mimo Evropskou unii, poskytnou na žádost ministerstvu bez zbytečného odkladu zprávu o okolnostech závažné haváriezávažné havárie, která se jich týká.
(2)
Povinnost stanovená v odstavci 1 platí pro osobu ovládanou právnickou osobou se sídlem na území České republiky obdobně.
HLAVA V
VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY
§ 15
Ministerstvo
a)
vede evidenci ohlášení Úřadu a registrací ohlášení Úřadu podle § 8 odst. 4 a 5,
b)
jmenuje a odvolává odbornou zkušební komisi k ověřování znalostí uvedených v § 6 odst. 1 písm. b) a c) a vydává jednací řád této komise,
c)
rozhoduje o vydání a odnětí osvědčení a vede jejich evidenci,
d)
rozhoduje o vydání a zrušení předchozího souhlasu podle § 10 a 17 a vede jejich evidenci; o zrušení nebo zániku předchozích souhlasů informuje Úřad s uvedením důvodu jejich zrušení nebo zániku,
e)
rozhoduje o vydání souhlasu k převodu práv, povinností a závazků podle § 12 a vede jejich evidenci,
f)
provádí kontrolní činnost podle § 16,
g)
ukládá pokuty podle § 18 a 18a,
h)
žádá o zprávu o okolnostech závažné haváriezávažné havárie podle § 14a,
i)
předává zprávu o okolnostech závažné haváriezávažné havárie Evropské komisi.
§ 16
Kontrolní činnost
(1)
Ministerstvo kontroluje dodržování tohoto zákona. Při kontrolní činnosti u kontrolovaných osob zejména
a)
provádí kontrolu dokumentace a písemností vztahujících se k vyhledávánívyhledávání nebo činnosti v Oblastičinnosti v Oblasti,
b)
provádí kontrolu objektů, zařízenízařízení a pracovišť, které slouží k vyhledávánívyhledávání nebo činnosti v Oblastičinnosti v Oblasti,
c)
vyžaduje předložení dokladů o splnění povinností stanovených tímto zákonem.
(2)
Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se postup při kontrolní činnosti zákonem o kontrole.
§ 17
Zrušení a zánik předchozího souhlasu
(1)
Ministerstvo rozhodne o zrušení předchozího souhlasu vydaného oprávněné osobě, jestliže tato osoba
a)
neplní závazek podle § 10 odst. 1 písm. e),
b)
odmítne kontrolu podle § 16, nebo
c)
podle oznámení Úřadu poškodila mořské prostředí.
(2)
Předchozí souhlas oprávněné osobě zaniká
a)
u fyzické osoby smrtí nebo prohlášením za mrtvého,
b)
dnem zániku právnické osoby,
c)
rozhodnutím o úpadku, zamítnutím insolvenčního návrhu proto, že majetek oprávněné osoby nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení,
d)
dnem zániku oprávnění získaného podle Úmluvy,
e)
uplynutím doby, na kterou byl udělen,
f)
na žádost oprávněné osoby dnem, kdy žádost obdrželo ministerstvo.
§ 18
Přestupky
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
provádí vyhledávánívyhledávání bez osvědčení nebo odpovědného zástupce podle § 7,
b)
provádí činnost v Oblastičinnost v Oblasti bez smlouvy s Úřadem podle § 9 odst. 1,
c)
jako oprávněná osoba v rozporu s § 22 odst. 1 nemá v pracovněprávním vztahu osobu, která je držitelem osvědčení podle tohoto zákona, nebo
d)
jako člen mezinárodního sdružení provádějícího vyhledávánívyhledávání nebo činnost v Oblastičinnost v Oblasti ve stanovené lhůtě nepřizpůsobí své právní poměry tomuto zákonu.
(2)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d) lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč a za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 100 000 000 Kč.
§ 18a
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neposkytne na žádost ministerstva zprávu o okolnostech závažné haváriezávažné havárie podle § 14a.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
§ 19
(1)
Promlčecí doba činí 5 let. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 8 let od jeho spáchání.
(2)
Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.
(3)
Pokuty uložené podle tohoto zákona vybírá ministerstvo a vymáhá příslušný celní úřad.
(4)
Od uložení správního trestu za přestupek podle tohoto zákona nelze upustit.
HLAVA VI
SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 20
Ve vztazích souvisejících s vyhledávánímvyhledáváním a činností v Oblastičinností v Oblasti, které tento zákon neupravuje, se použije vyhlášená mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána. Pokud nejsou takové vztahy upraveny ani mezinárodní smlouvou, použijí se zásady a pravidla obecného mezinárodního práva.
§ 21
Ministerstvo může vyhláškou stanovit rozsah a obsahové náležitosti zprávy o okolnostech závažné haváriezávažné havárie podle § 14a, jestliže Evropská komise stanoví jednotné formuláře hlášení zpráv o okolnostech závažných haváriízávažných havárií.
§ 22
(1)
Oprávněná osoba, která hodlá být členem mezinárodního sdružení provádějícího vyhledávánívyhledávání nebo činnost v Oblastičinnost v Oblasti, je před vstupem do tohoto sdružení povinna mít v pracovněprávním vztahu osobu, která je držitelem osvědčení podle tohoto zákona, pokud není sama držitelem tohoto osvědčení.
(2)
Fyzická osoba nebo právnická osoba, která se stala členem mezinárodního sdružení, provádějícího vyhledávánívyhledávání nebo činnost v Oblastičinnost v Oblasti před účinností tohoto zákona, je povinna přizpůsobit své právní poměry podle tohoto zákona do 2 let ode dne nabytí jeho účinnosti.
(3)
Je-li členem mezinárodního sdružení Česká republika, musí ústřední orgán státní správy příslušný podle zvláštního právního předpisu do 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona zajistit, aby Českou republiku v mezinárodním sdružení zastupovala osoba, která je držitelem osvědčení podle tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o správních poplatcích
§ 23
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb. a zákona č. 156/2000 Sb., se mění takto:
V příloze Sazebník správních poplatků se v položce 22 doplňuje písmeno m), které zní:
„m) podání žádosti o vydání rozhodnutí o předchozím souhlasu k činnosti v Oblasti dna moří a oceánů a jeho podzemí za hranicemi pravomocí států| Kč 100 000,-“.
---|---
ČÁST TŘETÍ
Změna živnostenského zákona
§ 24
V § 3 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb. a zákona č. 124/2000 Sb., se na konci písmene ab) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno ac), které včetně poznámky pod čarou č. 23j) zní:
„ac)
vyhledávání, průzkum a těžba nerostných zdrojů ze dna moří a oceánů a jeho podzemí za hranicemi pravomocí států.23j)
23j)
Zákon č. 158/2000 Sb., o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna za hranicemi pravomocí států a o změně některých zákonů.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 25
Tento zákon nabývá účinnosti 15. dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Špidla v. r.
1)
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
2)
§ 4 vyhlášky č. 33/2005 Sb., o jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky a státních jazykových zkouškách.
3)
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 240/1996 Sb., o sjednání Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu.
4)
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 241/1996 Sb., o sjednání Dohody o provádění části XI Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu z 10. prosince 1982.
5)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Položka č. 15 písm. b) přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích.
7)
Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
9)
Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).
11)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU ze dne 12. června 2013 o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a o změně směrnice 2004/35/ES. |
Zákon č. 159/2000 Sb. | Zákon č. 159/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 15/1998 Sb., a některé další zákony
Vyhlášeno 21. 6. 2000, datum účinnosti 1. 8. 2000, částka 49/2000
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o svobodném přístupu k informacím
* ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 18. 10. 2016 (323/2016 Sb.)
159
ZÁKON
ze dne 18. května 2000,
kterým se mění zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 15/1998 Sb., a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Čl. III
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb. a zákona č. 155/2000 Sb., se mění takto:
V § 14 odst. 3 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 50a) zní:
„h)
příslušné organizační složce Ministerstva financí50a) na její žádost seznam plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle zvláštního zákona;48) u malých organizací též počet jejich zaměstnanců.
50a)
§ 4 odst. 1 zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o svobodném přístupu k informacím
Čl. V
V § 11 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které včetně poznámky pod čarou č. 12a) zní:
„e)
činnosti příslušné organizační složky Ministerstva financí podle zvláštního právního předpisu.12a)
12a)
Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
Čl. VII
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Špidla v. r. |
Nařízení vlády č. 165/2000 Sb. | Nařízení vlády č. 165/2000 Sb.
Nařízení vlády o některých opatřeních k provedení zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv
Vyhlášeno 22. 6. 2000, datum účinnosti 22. 6. 2000, částka 51/2000
* § 1 - (1) Zřizuje se Kancelář Veřejného ochránce práv (dále jen „Kancelář“). Kancelář je rozpočtovou organizací.
* § 2 - Identifikační číslo Kanceláře stanoví Český statistický úřad.
* § 3 - Do doby ustavení vedoucího Kanceláře dle § 1 odst. 2 tohoto nařízení vykonává v plném rozsahu činnost vedoucího Kanceláře osoba, kterou pověří vláda.
* § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 22. 6. 2000
165
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 7. června 2000
o některých opatřeních k provedení zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv
Vláda nařizuje k provedení zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv:
§ 1
(1)
Zřizuje se Kancelář Veřejného ochránce práv (dále jen „Kancelář“). Kancelář je rozpočtovou organizací.
(2)
V čele Kanceláře je vedoucí Kanceláře. Vedoucího Kanceláře jmenuje a odvolává Veřejný ochránce práv.
§ 2
Identifikační číslo Kanceláře stanoví Český statistický úřad.
§ 3
Do doby ustavení vedoucího Kanceláře dle § 1 odst. 2 tohoto nařízení vykonává v plném rozsahu činnost vedoucího Kanceláře osoba, kterou pověří vláda.
§ 4
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
Ministr:
Ing. Březina v. r. |
Nařízení vlády č. 170/2000 Sb. | Nařízení vlády č. 170/2000 Sb.
Nařízení vlády o prohlášení archivní sbírky Historica Třeboň za národní kulturní památku
Vyhlášeno 26. 6. 2000, datum účinnosti 1. 7. 2000, částka 52/2000
* § 1 - Archivní sbírka Historica Třeboň, která je jedním z nejvýznamnějších pramenů k politickým, kulturním, právním a církevním dějinám Koruny české a sousedních oblastí střední Evropy, se prohlašuje za národní kulturní památku.
* § 2 - Archivní sbírku Historica Třeboň tvoří 8 020 archiválií z let 1216 až 1659. Archiválie této archivní sbírky jsou podle inventárních čísel a časového řazení členěny do 5 dílů inventáře, vymezených v příloze k tomuto nařízení.
* § 3 - Archivní sbírka Historica Třeboň je trvale uložena ve Státním oblastním archivu v Třeboni.
* § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2000. k nařízení vlády č. 170/2000 Sb.
Aktuální znění od 1. 7. 2000
170
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 31. května 2000
o prohlášení archivní sbírky Historica Třeboň za národní kulturní památku
Vláda nařizuje podle § 4 zákona č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb.:
§ 1
Archivní sbírka Historica Třeboň, která je jedním z nejvýznamnějších pramenů k politickým, kulturním, právním a církevním dějinám Koruny české a sousedních oblastí střední Evropy, se prohlašuje za národní kulturní památku.
§ 2
Archivní sbírku Historica Třeboň tvoří 8 020 archiválií z let 1216 až 1659. Archiválie této archivní sbírky jsou podle inventárních čísel a časového řazení členěny do 5 dílů inventáře, vymezených v příloze k tomuto nařízení.
§ 3
Archivní sbírka Historica Třeboň je trvale uložena ve Státním oblastním archivu v Třeboni.
§ 4
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2000.
Předseda vlády:
v z. PhDr. Špidla v. r.
Ministr vnitra:
Mgr. Gross v. r.
Příloha k nařízení vlády č. 170/2000 Sb.
Členění inventáře archivní sbírky Historica Třeboň
Inventární číslo | Název| Časový rozsah
---|---|---
1 – 2021| Historica Třeboň, inventář, I. díl| 1216 – 1450
2022 – 4674| Historica Třeboň, inventář, II. díl| 1451 – 1526
4675 – 5722| Historica Třeboň, inventář, III. díl | 1527 – 1570
5723 – 7007| Historica Třeboň, inventář, IV. díl | 1571 – 1592
7008 – 8020| Historica Třeboň, inventář, V. díl| 1593 – 1659 |
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 174/2000 Sb. | Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 174/2000 Sb.
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění vyhlášky č. 242/1996 Sb.
Vyhlášeno 30. 6. 2000, datum účinnosti 30. 6. 2000, částka 54/2000
* Čl. I - Vyhláška č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění vyhlášky č. 242/1996 Sb., se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 2001
174
VYHLÁŠKA
Ministerstva dopravy a spojů
ze dne 15. června 2000,
kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění vyhlášky č. 242/1996 Sb.
Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 66 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 22 odst. 5, § 35 odst. 3, § 42 odst. 3, § 43 odst. 1, § 43 odst. 4, § 43 odst. 5 a § 44 odst. 1:
Čl. I
Vyhláška č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění vyhlášky č. 242/1996 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 písm. e) se na konci doplňují slova „jakož i lehký dopravní prostředek, který není konstrukčně uzpůsoben pro spojování s drážními vozidly a při svém pohybu je závislý na lidské síle,“.
2.
V § 1 písm. g) a i), v § 60 odst. 4, v § 61 odst. 3, v příloze č. 3 části II bodu 5 se slova „řídící vůz“ nahrazují slovy „řídicí vůz“.
3.
V § 1 písm. h) část věty za středníkem zní: „je-li speciální vozidlo s vlastním pohonem o jmenovité hmotnosti vyšší než 20 t nebo s vlastním pohonem, umožňujícím vozidlu rychlost vyšší než 10 km/h bez ohledu na hmotnost vozidla, jedná se o speciální hnací vozidlo,“.
4.
V § 1 písm. m) se za slovo „vozidlem“ vkládají slova „ohrožujícím jeho jízdu“.
5.
V § 2 se zrušuje odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 2).
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
6.
V § 5 odst. 3 se na konci první věty tečka nahrazuje středníkem a připojují se slova: „na tratích s automatickým blokem musí být předvěstěny nejvýše na dvojnásobek zábrzdné vzdálenosti 1 000 m.“.
7.
V § 5 odst. 6 se zrušují slova „a výhybkových návěstidel výhybek ve vlakových cestách v dopravnách, obsazených osobami řídícími drážní dopravu,“.
8.
V § 6 odst. 1 se ve větě první za slovo „modré“ vkládá slovo „oranžové,“.
9.
V § 7 odst. 3 se slovo „Návěsti“ nahrazuje slovy „Informace o návěstech“.
10.
§ 8 včetně nadpisu zní:
㤠8
Zábrzdná vzdálenost
(1)
Zábrzdná vzdálenost je dráha, na které musí vlak bezpečně zastavit z rychlosti, kterou smí v daném úseku tratě jet. Zábrzdná vzdálenost se stanovuje jednotně podle technických parametrů tratě a uvádí se v tabulkách traťových poměrů. Zábrzdné vzdálenosti jsou 400 m, 700 m a 1 000 m.
(2)
Zábrzdná vzdálenost se stanovuje v projektové dokumentaci stavby, rekonstrukce nebo modernizace dráhy nebo její tratě, která byla ověřena ve stavebním řízení příslušné stavby.“.
11.
V § 12 odst. 4 ve větě první se za slova „počítadly obsluhy“ doplňují slova „nebo jejich použití musí být dokumentováno technickým zařízením“.
12.
V § 14 odst. 1 se za větu první doplňuje věta, která zní: „Při obsluze dráhy se pro řízení drážní dopravy využívá závislostí vyplývajících z činnosti provozovaného zabezpečovacího zařízení.“.
13.
V § 16 odst. 3 se ve větě druhé za slovy „5 km.h-1“ čárka nahrazuje tečkou a zbytek věty se zrušuje.
14.
V § 16 odst. 11 se slova „železniční stanici“ nahrazují slovem „stanici“.
15.
V § 17 odst. 4 se ve větě čtvrté za slova „za vlakem“ vkládají slova „nebo za drážním vozidlem“.
16.
V § 21 věta první zní: „Pro organizování drážní dopravy podle stavebního uspořádání dráhy, jejího technického vybavení a technologických postupů řízení drážní dopravy provozovatel dráhy stanoví dopravní propustnost jednotlivých úseků dráhy, přičemž nejnižší hodnota dopravní propustnosti se rovná maximální kapacitě dopravní cesty dráhy; provozovatel dráhy je přitom povinen drážní dopravu organizovat tak, aby kapacita dopravní cesty dráhy byla co nejvíce využita.“.
Dosavadní text se označuje jako odstavec 1.
17.
V § 21 se doplňují odstavce 2 až 5, které znějí:
„(2)
Překročí-li požadavky dopravců maximální kapacitu dopravní cesty dráhy v některém z úseků dráhy, oznámí provozovatel dráhy tuto skutečnost v Přepravním a tarifním věstníku a současně provede analýzu příčin vyčerpání kapacity dráhy. Do dvou měsíců po oznámení překročení maximální kapacity dráhy provozovatel dráhy po projednání se stávajícími a výhledovými dopravci navrhne vlastníku dráhy krátkodobá a střednědobá opatření k zajištění potřebné kapacity dráhy, spočívající zejména ve vedení vlaků po jiných traťových úsecích, změnách časových poloh vlaků, zvýšení stanovené rychlosti vlaků a zlepšení parametrů součástí dráhy.
(3)
Do šesti měsíců po provedení analýzy příčin omezení kapacity dráhy podle odstavce 2 vypracuje provozovatel dráhy po projednání se stávajícími a výhledovými dopravci plán zvyšování kapacity dopravní cesty dráhy, ve kterém navrhne opatření pro zvýšení kapacity dráhy včetně časového harmonogramu jejich realizace, a předá jej k zajištění vlastníku dráhy.
(4)
Nepřijme-li provozovatel dráhy ve lhůtách podle odstavců 2 a 3 opatření ke zvýšení kapacity dráhy nebo nejsou-li tato opatření ekonomicky únosná, dopravce hradí pouze základní poplatky za použití dopravní cesty dráhy.
(5)
Jestliže dopravce nevyužívá přidělené trasy vlaků podle jízdního řádu alespoň na 75 % v průběhu jednoho měsíce, je provozovatel dráhy oprávněn navrhnout změnu smlouvy o drážní dopravě a sjednané počty vlaků snížit.“.
18.
V § 24 písm. a) text v závorce zní: „(přitom platí přiměřeně ustanovení § 16)“.
19.
V § 25 odst. 3 se ve větě druhé zrušuje slovo „zabezpečovacího“ a za slovo „zařízení“ se vkládá čárka a slova „drážních vozidel nebo staveb nezbytných pro zabezpečení provozování dráhy,“.
20.
V § 26 odst. 3 se v první větě na konci za slovo „černé“ doplňují slova „a šedé“.
21.
V § 27 odst. 3 písm. a) se slova „návěstí, návěstěných na stanovišti“ nahrazují slovy „návěstí nebo informací, přenášených na stanoviště“.
22.
V § 27 odst. 7 písmeno c) zní:
„c)
obsluhu, údržbu, zkoušky a činnost zabezpečovacího zařízení,“.
23.
V § 28 odst. 1 ve větě druhé se slovo „výhybnami“ nahrazuje slovy „krajními výhybkami jednokolejného úseku“.
24.
V § 28 odst. 2 se ve větě první za slovo „návěstidly“ vkládají slova „nebo informačními systémy se zabezpečeným přenosem dat“ a ve větě druhé se před slova „dopravním značením“ vkládají slova „návěstmi nebo“.
25.
V § 28 odst. 6 se ve větě druhé slovo „číslo“ nahrazuje slovem „označení“.
26.
V § 34 odst. 1 písm. a) se za slovo „opotřebení“ vkládá čárka a slova „nebo nepřípustné poškození nebo trhliny“.
27.
V § 34 písm. d) se za slova „do místa opravy“ doplňují slova „a loženého nákladního vozu, přepravovaného do místa vykládky“.
28.
V § 34 odst. 3 se slova „určuje dopravce podle pokynů výrobce tak, aby bylo zajištěno bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy“ nahrazují slovy „nesmí překračovat hodnoty mezních technických stavů, stanovené v technických podmínkách schváleného typu drážního vozidla; mezní hodnoty poškození na provozně důležitých částech drážního vozidla stanovují technické podmínky schváleného typu drážního vozidla. U vozidel, jejichž technické podmínky byly schváleny před účinností této vyhlášky, určuje přípustné meze opotřebení dopravce podle dokumentace výrobce tak, aby bylo zajištěno bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy“.
29.
V § 35 odst. 1 písm. p) se za slovo „posunu“ vkládá čárka.
30.
V § 36 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 6a) zní:
„(3)
Drážní vozidlo musí svými parametry rozhodnými pro přechodnost vyhovovat stanovené traťové třídě zatížení6a) tratě, na kterou pojede.
6a)
§ 12 vyhlášky č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah.“.
31.
§ 37 včetně nadpisu zní:
㤠37
Brzdění a rychlost jízdy vlaku
(1)
Vlak, jehož stanovená rychlost je vyšší než 40 km/h, musí být brzděn průběžnou brzdou samočinnou.
(2)
Vlak musí být brzděn tak, aby jeho brzdicí účinek zajistil bezpečné zastavení vlaku na zábrzdnou vzdálenost.
(3)
Brzdicí účinek vlaku je určen brzdicími procenty. Tabulky brzdicích procent pro dráhu celostátní a dráhu regionální stanoví požadovaný brzdicí účinek vlaku, vyjádřený brzdicím procentem vlaku, v závislosti na dovolené rychlosti vlaku, jeho druhu a délce, na rozhodném spádu tratě a zábrzdné vzdálenosti na této trati. Tabulky brzdicích procent jsou uvedeny v příloze č. 2, která je součástí této vyhlášky.
(4)
Skutečná brzdicí procenta každého vlaku se zjistí výpočtem podle vzorce:
čáííáííááSkutečnábrzdícíprocenta=celkovábrzdícíváhavlakucelkováhmotnostvlaku.100
Celková brzdicí váha vlaku brzděného průběžnou brzdou se rovná součtu všech brzdicích vah jednotlivých drážních vozidel vlaku s účinkující samočinnou průběžnou (tlakovou) brzdou zapnutou do průběžné brzdy vlaku a u vlaku s ručně brzděnými vozidly součtem brzdicích vah jednotlivých vozidel s obsluhovanou ruční brzdou. Celková hmotnost vlaku se rovná součtu hmotnosti jednotlivých drážních vozidel vlaku, hmotnosti nákladu na vozidlech a u vozidel s přepravou cestujících součtu průměrné hmotnosti cestujících (80 kg na osobu) podle stanovené obsaditelnosti vozidla.
(5)
Skutečná brzdicí procenta vlaku musí být vyšší nebo alespoň rovna požadovaným brzdicím procentům, která vycházejí z tabulek přílohy č. 2 této vyhlášky a pro konkrétní traťové úseky a pro konkrétní vlaky se uvádějí v jízdním řádu podle § 35 odst. 2 písm. e) této vyhlášky.
(6)
Pro tratě se spádem větším než 40 ‰, pro vlečku a dráhu úzkého rozchodu stanoví požadovaný brzdicí účinek vlaku v závislosti na dovolené rychlosti a spádu tratě provozovatel dráhy svým pokynem.
(7)
Vlak nesmí překročit nejvyšší dovolenou rychlost, která se určuje jako nejnižší hodnota z
a)
traťové rychlosti na daném traťovém úseku,
b)
nejvyšší provozní rychlosti drážních vozidel, z nichž je vlak sestaven,
c)
dovolené rychlosti podle tabulek brzdicích procent v závislosti na druhu a délce vlaku, na rozhodném spádu tratě a zábrzdné vzdálenosti na této trati,
d)
dovolené rychlosti stanovené návěstidly, písemným rozkazem nebo rozkazem daným telekomunikačním zařízením.
(8)
Na tratích se zábrzdnou vzdáleností 1 000 m může být nejvyšší dovolená rychlost větší než 120 km/h, a to až do rychlosti 160 km/h včetně, za podmínky, že návěst „Výstraha“ nebo návěsti, které předvěstí sníženou rychlost, budou předvěstěny na vedoucím drážním vozidle prostřednictvím vlakového zabezpečovače již od předchozího návěstidla tak, aby informace o návěsti umožnila osobě řídící drážní vozidlo snížit rychlost vlaku na stanovenou rychlost pro daný vlak a traťový úsek nejpozději u návěstidla s návěstí „Výstraha“ nebo u návěstidla návěstícího sníženou rychlost. Vlakový zabezpečovač musí zajišťovat registraci příjmu návěstí nařizujících snižování rychlosti.
(9)
Činnost průběžné brzdy musí být ověřována zkouškou brzdy prováděnou osobou odborně způsobilou. Zkouška brzdy se provádí před odjezdem vlaku z výchozí dopravny. Zkouška brzdy se vykoná též
a)
dojde-li ke změně stanoviště, ze kterého se vlak řídí, s výjimkou vlaků provozovaných jako ucelená samostatná jednotka,
b)
byl-li vlak rozpojen, s výjimkou odvěšení vozidel na konci vlaku.
(10)
O provedené zkoušce brzdy u vlaků uvedených v § 22 odst. 2 písm. b), c), d), e) a f) a u soupravových vlaků se provede zápis. Zápis obsahuje
a)
číslo vlaku a název dopravny, kde byla zkouška provedena, a datum provedení zkoušky,
b)
režim brzdění,
c)
hmotnost, brzdicí váhu a počet náprav nebo délku vlaku,
d)
počet a druh zapojených brzd ve vlaku,
e)
požadovaná brzdicí procenta,
f)
skutečná brzdicí procenta,
g)
podpisy odborně způsobilých osob, které zkoušku provedly.
(11)
Způsoby a postupy pro zajištění vlaku v případě poruchy průběžné brzdy tak, aby mohl být vlak spolehlivě zajištěn proti ujetí na nejnepříznivějším spádu pojížděného traťového úseku, stanoví dopravce vnitřním předpisem.“.
32.
V § 39 odst. 3 se za slovo „dopravnami“ vkládají slova „na dráze celostátní a dráze regionální“.
33.
V § 47 odst. 3 písm. a) a odst. 4 písm. a) se před slovo „výhybky“ vkládá slovo „kolejové“.
34.
V § 47 odst. 3 písm. c) se zrušují slova „a řízení z pomocného stanoviště“.
35.
V § 48 odst. 2 se slova „nebo s vozíkem pro invalidy“ nahrazují slovy „nebo osoby na vozíku pro invalidy“ a slovo „symbolem“ se nahrazuje slovy „mezinárodním symbolem přístupnosti“.
36.
V § 49 odst. 2 se za slova „Kontrolní jízdu“ doplňuje poznámka č. 7a), která zní:
„7a)
Příloha 1 bod 6 pol. 4 vyhlášky č. 177/1995 Sb., ve znění vyhlášky č. 243/1995 Sb.“.
37.
V § 49 odst. 3 se číslo „15“ nahrazuje číslem „20“.
38.
V § 50 odst. 3 věta první zní: „Každému vlaku přidělí provozovatel dráhy číslo vlaku a podle požadavku dopravce na přepravní kategorii vlaku označení druhu vlaku.“.
39.
§ 52 včetně poznámky pod čarou č. 8) zní:
㤠52
(1)
Provozovatel dráhy podle požadavků jednotlivých dopravců a okresních úřadů na počet a časovou polohu jednotlivých vlaků sestaví návrh jízdního řádu, který nejpozději ve lhůtě 200 dnů před stanovenou dobou platnosti jízdního řádu postoupí k projednání jednotlivým dopravcům a okresním úřadům. V návrhu vyznačí vlaky, jejichž vedení podmiňuje dopravce uzavřením smlouvy o závazku veřejné služby nebo které požadují okresní úřady nad rámec nabídky dopravců, a pro něž bude nezbytné uzavřít smlouvu o závazku veřejné služby (§ 39 zákona). V příloze k návrhu uvede důvody, jestliže jednotlivými dopravci požadované vlaky nebyly do návrhu jízdního řádu zapracovány vůbec, nebo byly zapracovány v jiné časové poloze.
(2)
Dopravce je oprávněn v požadavcích na vedení vlaků podmínit jejich zavedení uzavřením smlouvy o závazku veřejné služby s územně příslušným okresním úřadem; v takovém případě návrh doloží údajem o předpokládané prokazatelné ztrátě vzniklé provozováním vlaku (§ 39a zákona).
(3)
Okresní úřady uzavírají podle výsledků výběrového řízení s příslušnými dopravci písemné smlouvy o závazcích veřejné služby za účelem zajištění základní dopravní obslužnosti územního obvodu okresu veřejnou drážní osobní dopravou podle odstavce 1 nejpozději ve lhůtě do 160 dnů před stanovenou platností jízdního řádu a na základě každé uzavřené smlouvy předají provozovateli dráhy dohodnuté počty a časovou polohu vedení jednotlivých vlaků. Podle uzavřených smluv o závazcích veřejné služby a podle uplatněných požadavků jednotlivých dopravců sestaví provozovatel dráhy konečný jízdní řád, který projedná s okresními úřady za účelem zajištění koordinace s jízdními řády veřejné linkové dopravy8) ve lhůtě nejpozději do 120 dnů před stanovenou dobou platnosti jízdního řádu. Projednaný konečný jízdní řád provozovatel dráhy zveřejní.
8)
Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 304/1997 Sb.“.
40.
V § 55 odst. 1 písm. m) bodu 4 a v odstavci 3 písm. g) bodu 2 se slova „na invalidních vozících“ nahrazují slovy „na vozících pro invalidy“.
41.
V § 57 odst. 1 se doplňuje písmeno g), které zní:
„g)
časový údaj o průměrné cestovní době vlaku (spoje) mezi zastávkami, závisí-li výše jízdného na době jízdy.“.
42.
V § 59 odst. 1 věta první zní: „Technickou způsobilost drážního vozidla hnacího, řídicího vozu, drážního vozidla taženého s rychlostí vyšší než 160 km/h, speciálního hnacího vozidla s rychlostí vyšší než 10 km/h nebo o jmenovité hmotnosti vyšší než 20 t a drážního vozidla na dráze speciální, tramvajové, trolejbusové a lanové schvaluje na základě typového osvědčení vydaného výrobcem a na základě ověření technickobezpečnostní zkouškou drážní správní úřad.“.
43.
V § 60 odst. 5 písmeno c) zní:
„c)
jízdní a provozní vlastnosti drážního vozidla při jmenovité konstrukční rychlosti a při rychlosti zkušební v každém směru jízdy; u řídicích vozů se ověřování provádí pouze ve směru sunutí,“.
44.
V § 60 odstavec 8 zní:
„(8)
Ustanovení odstavce 5 písm. c) a d) se nevztahuje na drážní vozidla určená pro dráhu speciální, dráhu tramvajovou, dráhu trolejbusovou a dráhu lanovou a ustanovení odstavce 7 se nevztahuje na drážní vozidla určená pro dráhu lanovou.“.
45.
V § 61 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
drážních vozidel hnacích a tažených,“.
46.
V § 61 odst. 2 se na konci věty první doplňují slova „včetně stanovení hodnot jejich mezních technických stavů“.
47.
V § 61 odstavec 5 zní:
„(5)
Na drážním vozidle lze použít konstrukční části z jiných vozidel schváleného typu. V takovém případě se zkoušky omezí na ověření vlastností, které může použitá část ovlivnit.“.
48.
V § 61 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Schválený typ drážního vozidla nebo jeho konstrukční části je určen technickými podmínkami, technickou dokumentací a zprávou o rozsahu a výsledcích zkoušek vozidla, které schválil drážní správní úřad.“.
49.
V § 62 odst. 2 se doplňuje písmeno w), které zní:
„w)
konstrukční části, která zajišťuje součinnost vozidla se zabezpečovacím zařízením.“.
50.
V § 63 odstavec 1 zní:
„(1)
Pro schválení změny na drážním vozidle platí technické podmínky a technická dokumentace pro schvalování typu nebo jeho konstrukční části, doplněné o dokumentaci určující provedenou změnu.“.
51.
V § 64 odst. 3 se na konci věty doplňují slova „nebo v rozsahu odpovídajícímu opravě konstrukčních částí, jejichž funkčnost má vliv na bezpečnost provozování dráhy nebo drážní dopravy“.
52.
V § 64 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Dopravce zajišťuje, aby provedení technické kontroly drážního vozidla zajišťovala jen osoba odborně způsobilá, která má k dispozici platnou dokumentaci shodného typu drážního vozidla včetně všech změn, a dohlíží, zda odborně způsobilá osoba používá technické vybavení a potřebná měřidla pro ověření hodnot technických stavů vozidla.“.
53.
V § 65 odst. 1 věta první zní: „Pravidelnou technickou kontrolou drážního vozidla pro dráhu celostátní, dráhu regionální a vlečku se ověřuje, odpovídá-li vozidlo schválenému typu a zaručuje-li jeho technický stav při řádném používání vozidla jeho bezpečné a spolehlivé provozování až do následující pravidelné technické kontroly.“.
54.
V § 65 odstavec 5 zní:
„(5)
Zápis o provedené pravidelné kontrole technického stavu drážního vozidla nebo kontrole mimo stanovený časový nebo kilometrický interval do průkazu způsobilosti pořídí odborně způsobilá osoba, která kontrolu organizovala nebo prováděla. U drážního vozidla, které nemá průkaz způsobilosti, zajistí dopravce vyznačení provedení technické kontroly datem a značkou místa kontroly přímo na určené místo na drážním vozidle.“.
55.
V § 68 odstavec 2 zní:
„(2)
Osoba řídící drážní vozidlo musí být prokazatelně zpravena o změnách stavebně technických parametrů staveb drah a staveb na dráze podle odstavce 1, které mají přímý vliv na bezpečnost a plynulost provozování drážní dopravy, a to nejpozději před první jízdou v dotčeném úseku dráhy.“.
56.
V § 70 písm. a) se za slovo „vlaků“ vkládají slova „a posunu“.
57.
V § 70 písm. d) se za slovo „vlaků“ vkládají slova „a drážních vozidel“.
58.
V § 71 odst. 1 se na konci věty první připojují slova „, s doprovodem jiných vlaků a s pracovišti, která organizují drážní dopravu“.
59.
V § 73 odst. 4 věta první zní: „Cestující musí být ve stanicích a na zastávkách informováni o předvídaných změnách v osobní dopravě, které nejsou uvedeny v jízdním řádu; ve stanicích a zastávkách vybavených obsluhovaným zvukovým nebo obrazovým informačním zařízením na dráze celostátní a dráze regionální musí být cestující informováni o zpoždění vlaku, je-li zpoždění 10 minut a větší, a to nejpozději v době příjezdu nebo odjezdu vlaku uvedeného v jízdním řádu.“.
60.
V § 75 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 7a) zní:
„(3)
Obsah zdravotnické brašny odpovídá obsahu autolékárničky velikosti č. III7a) a obsah autolékárničky obsahu autolékárničky velikosti č. II.7a) Zdravotnická brašna a autolékárnička musí být uložena v samostatném pouzdře s charakteristickým označením a v takovém prostoru ve vozidle, aby na ni nemohlo dopadat přímé sluneční světlo (záření). Úložný prostor pro lékárničku musí být suchý a čistý a musí být snadno přístupný. U drážních vozidel dráhy tramvajové a dráhy trolejbusové musí být lékárnička umístěna na označeném a přístupném místě ve vozidle v prostoru pro cestující. Dopravce je povinen zdravotnickou brašnu a autolékárničku udržovat v řádném a úplném stavu, přičemž doba použitelnosti jednotlivých druhů zdravotnických potřeb je omezena
a)
u dezinfekčního roztoku a sterilních obvazových materiálů dobou jejich expirace (životnosti),
b)
u ostatních obvazových materiálů nejdéle pět let od data jejich expirace, pokud nemají porušený obal.
7a)
Příloha č. 6 vyhlášky č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 299/1996 Sb., vyhlášky č. 4/1998 Sb. a vyhlášky č. 244/1999 Sb.“.
61.
V příloze č. 1 se zrušuje nadpis „Příloha č. 1 k vyhlášce č. /1995 Sb.“.
62.
V příloze č. 1 části I. bodu 4. se za slova „terčem nebo“ vkládají slova „v omezených prostorových podmínkách“.
63.
V příloze č. 1 části I. bodu 6. 2. se slovo „zápěstím“ (dvakrát) nahrazuje slovem „předloktím“.
64.
V příloze č. 1 části I. bodu 6. 4. 1. se před slova „za snížené viditelnosti“ vkládají slova „, popřípadě doplněné krátkým vodorovným kývavým pohybem výpravky,“.
65.
V příloze č. 1 části I. bodu 7. 1. věty druhá a třetí znějí: „Návěstidlo se umísťuje před přejezdy zabezpečenými pouze výstražným křížem na vzdálenost stanovenou technickou normou ČSN 73 6380 „Železniční přejezdy a přechody“ a může být umístěno před místa na traťových úsecích (tunely, mosty, zářezy), kde není zajištěn schůdný a manipulační prostor pro zajištění bezpečnosti zaměstnanců pohybujících se na trati. Podmínky použití návěsti „Pískejte“ se upraví ve vnitřním předpisu provozovatele dráhy.". Za větu třetí se doplňuje věta, která zní: „Osoba řídící drážní vozidlo musí dávat za jízdy od návěstidla až k přejezdu nebo k místu, kde není zajištěn schůdný a manipulační prostor, opakovaně návěst „Pozor“; návěst „Pozor“ nemusí být opakována, jestliže osoba řídící drážní vozidlo má bezpečně zjištěno, že se k přejezdu neblíží uživatel pozemní komunikace nebo že se v traťovém úseku nenachází žádný zaměstnanec.“.
66.
V příloze č. 1 části I. bodu 7. 2. se za první větu vkládá věta „Návěstidlo včetně sloupku je z materiálu odrážejícího světlo nebo jsou na sloupku umístěny bílé odrazky v červených pruzích.“.
67.
V příloze č. 1 části I. bodu 8. 2. se ve větě třetí slova „menší než 10 km/h“ nahrazují slovy „10 km/h a menší“.
68.
V příloze č. 1 části I. bodu 8. 3. se ve větě třetí slova „dvěma kulatými odrazovými skly žluté barvy“ nahrazují slovy „dvěma odrazkami kruhového tvaru žluté barvy“ a na konci věty čtvrté se připojují slova „u navazujících pomalých jízd na vzdálenost stanovenou provozovatelem dráhy“.
69.
V příloze č. 1 části I. bod 9. 3. zní:
„9.
3\\. Lichoběžníková tabulka je deska tvaru rovnoramenného lichoběžníku, postavená na delší základně, s černým orámováním, v rozích jsou umístěny bílé odrazky nebo je deska vyrobena z materiálu odrážejícího světlo; deska je umístěná na sloupku označeném označovacím pásem se šikmými černými a bílými pruhy. Na tratích se zjednodušeným řízením drážní dopravy se umísťuje na místo, kde mají určené vlaky zastavit dříve, než se jim povolí vjezd do dopravny.“.
70.
V příloze č. 1 části I. se za bod 9. 10. doplňuje bod 9. 11., který zní:
„9.
11\\. „Posun zakázán“ je návěstní tabule čtvercového tvaru modré barvy s bílým okrajem, postavená na vrcholu, která se umísťuje na zarážedlo na konci kusé koleje nebo na vrata uzavřená na koleji. Podle pokynu provozovatele dráhy se umísťuje u výkolejky uzavřené v poloze na koleji. Návěst může být nahrazena světelným návěstidlem.“.
71.
V příloze č. 1 části I. bodu 10. věta první zní: „Přejezdník a opakovací přejezdník je návěstidlo, označené označovacím pásem s černými a bílými pruhy stejné šířky, doplněnými bílými odrazkami v černých pruzích, pokud není označovací pás vyroben z materiálu odrážejícího světlo; přejezdník a opakovací přejezdník předvěstí osobě řídící drážní vozidlo stav přejezdového zabezpečovacího zařízení.“.
72.
V příloze č. 1 části I. bodu 11. 1. se ve větě druhé za slova „u hnacích vozidel“ vkládají slova „se střední reflektorovou svítilnou“.
73.
V příloze č. 1 části I. bodu 12. se ve větě první údaj „12. 10.“ nahrazuje údajem „12. 9.“ a slova „černě orámované“ se zrušují, ve větě druhé se za slova „bílými odrazkami“ vkládají slova „kruhového tvaru“ a ve větě páté se slova na konci věty „na sloupcích vedle koleje,“ nahrazují slovy „na stojanu“.
74.
V příloze č. 1 části I. bodu 12. 6. se ve větě třetí za slovo „poslední“ vkládají slova „ze stanoviště ovládaný“.
75.
V příloze č. 1 části I. bodu 12. 10. větě první se zrušují slova „černě orámovaná“.
76.
V příloze č. 1 části I. tabulce 1 se před nadpis „Rychlostní návěstní soustava - přehled návěstních znaků“ vkládá označení bodu „14.“, ve sloupci „Poznámka“ se u skupinového označení 6/X, 8/X a 1/X doplňuje odkaz na vysvětlivku 6), ve sloupci „Návěstní znak VZ“ u označení návěstí 4/4N, 4/6N, 4/8N a 4/1N se doplňuje znak „žluté mezikruží“, ve vysvětlivce č. 4 se slova „ve stanicích“ nahrazují slovy „v dopravnách“ a za větu první se doplňuje věta: „Při příjmu kódu „čk“ je návěstním znakem vlakového zabezpečovače přerušované červené světlo.“ a doplňuje se vysvětlivka č. 6, která zní: „6) V návěstních znacích skupinového označení 6/X, 8/X a 1/X je dovoleno nahradit žluté a zelené pruhy bílou číslicí indikátoru, vyjadřující rychlost v desítkách km/h.“.
77.
V příloze č. 1 části II. kap. A) bodu 3 se zrušuje věta druhá, ve větě třetí se zrušuje slovo „též“ a v bodu 3. 1. se zrušují slova „nebo svítilny“.
78.
V příloze č. 1 část II. kap. B) bodu 11 věta první zní: „Návěst „Úsekový dělič“ označuje místo, kterým musí drážní vozidlo projet všemi sběrači v pracovní poloze bez odběru trakčního proudu a s vypnutou rekuperací, je-li vybaveno jejím vypínačem.", v poslední větě se slova „se spojnicí hlav kolejnic“ nahrazují slovy „s povrchem dopravní cesty dráhy“.
79.
V příloze č. 1 části II. kap. B) bodu 20 v poslední větě se slovo „písma“ nahrazuje slovem „čáry“.
80.
V příloze č. 2 tabulce č. I. 7a v řádce „rozhodný spád 17 ‰“ a ve sloupci rychlosti 95 km/h se číslo 75 nahrazuje číslem 77, v tabulce č. I. 10a v řádce „rozhodný spád 6 ‰“ a ve sloupci rychlosti 115 km/h se číslo 76 nahrazuje číslem 75 a v tabulce č. II. 10 v řádce „rozhodný spád 18 ‰“ a ve sloupci rychlosti 60 km/h se číslo 45 nahrazuje číslem 43.
81.
V příloze č. 2 tabulka č. I. 10b zní:
I.
způsob brždění1)
Zábrzdná vzdálenost 1000 m
Vlaky osobní dopravy od 21 do 80 náprav
Vlaky nákladní dopravy od 151 m do 500 m
Tabulka I. 10.b
Rozhodný
spád
‰| Brzdicí procenta při dovolené rychlosti až do
---|---
50 | 55| 60 | 65 | 70 | 75 | 80 | 85 | 90 | 95 | 100 | 105 | 110 | 115 | 120 | 125 | 130 | 135 | 140 | 145 | 150 | 155 | 160
kilometrů za hodinu
0 | 10 | 12 | 15 | 19 | 23 | 27 | 31 | 36 | 43 | 50 | 57 | 65 | 73 | 82 | 90 | 101 | 112 | 123 | 134 | 146 | 158 | 171 | 185
1 | 10 | 13 | 16 | 21 | 25 | 29 | 33 | 38 | 45 | 52 | 59 | 67 | 75 | 84 | 92 | 103 | 114 | 125 | 136 | 148 | 160 | 173 | 187
2 | 10 | 13 | 17 | 22 | 26 | 30 | 34 | 39 | 46 | 53 | 60 | 68 | 77 | 86 | 94 | 105 | 115 | 126 | 137 | 149 | 162 | 175 | 188
3 | 11 | 14 | 18 | 23 | 27 | 31 | 35 | 40 | 47 | 54 | 61 | 69 | 78 | 87 | 96 | 106 | 117 | 128 | 139 | 151 | 163 | 177 | 190
4 | 11 | 14 | 19 | 24 | 28 | 32 | 37 | 42 | 49 | 56 | 63 | 71 | 80 | 88 | 98 | 108 | 119 | 130 | 141 | 153 | 165 | 178 | 192
5 | 12 | 15 | 20 | 25 | 29 | 33 | 38 | 43 | 50 | 57 | 64 | 72 | 81 | 90 | 100 | 110 | 121 | 132 | 143 | 155 | 167 | 180 | 194
6 | 12 | 16 | 21 | 26 | 30 | 34 | 39 | 44 | 51 | 59 | 66 | 74 | 83 | 92 | 101 | 111 | 122 | 133 | 144 | 156 | 169 | 182 | 195
7 | 13 | 17 | 22 | 27 | 31 | 35 | 40 | 45 | 52 | 60 | 67 | 75 | 84 | 93 | 103 | 113 | 124 | 135 | 146 | 158 | 170 | 184 | 197
8 | 13 | 18 | 23 | 28 | 32 | 36 | 41 | 46 | 53 | 61 | 69 | 76 | 85 | 95 | 105 | 115 | 126 | 137 | 148 | 160 | 172 | 186 | 199
9 | 14 | 19 | 24 | 29 | 33 | 37 | 42 | 48 | 54 | 62 | 70 | 78 | 87 | 97 | 107 | 117 | 127 | 139 | 150 | 162 | 174 | 187 | 201
10 | 15 | 20 | 25 | 30 | 34 | 38 | 43 | 49 | 55 | 63 | 71 | 79 | 89 | 99 | 109 | 119 | 129 | 140 | 151 | 163 | 176 | 189 | 203
11 | 16 | 21 | 26 | 31 | 35 | 40 | 45 | 51 | 57 | 65 | 73 | 81 | 91 | 101 | 111 | 121 | 131 | 142 | 153 | 165 | 177 | 191 | 204
12 | 17 | 22 | 27 | 32 | 36 | 41 | 46 | 52 | 58 | 66 | 74 | 82 | 92 | 102 | 112 | 122 | 133 | 144 | 155 | 167 | 179 | 193 | 206
13 | 18 | 23 | 28 | 33 | 38 | 43 | 48 | 54 | 60 | 68 | 76| 84 | 94 | 104 | 114 | 124 | 134 | 145 | 156 | 169 | 181 | 194 | 208
14 | 20 | 25 | 30 | 35 | 40 | 45 | 50 | 56 | 62 | 70 | 78 | 86 | 96 | 106 | 115 | 125 | 136 | 147 | 158 | 170 | 183 | 196 | 210
15 | 21 | 26 | 31 | 36 | 41 | 46 | 51 | 57 | 64 | 72 | 80 | 88 | 98 | 108 | 117 | 127 | 138 | 149 | 160 | 172 | 184 | 198 | 212
16 | 22 | 27 | 32 | 37 | 42 | 47 | 52 | 58 | 65 | 73 | 81 | 90 | 100 | 110 | 119 | 129 | 139 | 151 | 162 | | | |
17 | 23 | 28 | 33 | 38 | 43 | 48 | 53 | 59 | 66 | 74 | 82 | 91 | 101 | 112 | 121 | 131 | 141 | 152 | 163 | | | |
18 | 24 | 29 | 34 | 39 | 44 | 49 | 55 | 61 | 68 | 76 | 85 | 94 | 104 | 116 | | | | | | | | |
19 | 25 | 30 | 35 | 40 | 45 | 50 | 56 | 62 | 69 | 78 | 87 | 96 | 106 | | | | | | | | | |
20 | 26 | 31 | 36 | 41 | 46 | 51 | 57 | 63 | 70 | 79 | 89 | 99 | 110 | | | | | | | | | |
21 | 27 | 32 | 37 | 42 | 48 | 53 | 59 | 65 | 72 | 81 | 91 | 102 | 114 | | | | | | | | | |
22 | 28 | 33 | 38 | 44 | 50 | 55 | 61 | 67 | 73 | 83 | 93 | 104 | | | | | | | | | | |
23 | 29 | 34 | 39 | 45 | 51 | 56 | 62 | 68 | 75 | 85 | 95 | 106 | | | | | | | | | | |
24 | 30 | 35 | 40 | 46 | 52 | 57 | 63 | 69 | 76 | 86 | 96 | 107 | | | | | | | | | | |
25 | 31 | 36 | 41 | 47 | 53 | 58 | 64 | 71 | 78 | 88 | 98 | 108 | | | | | | | | | | |
82.
V příloze č. 3 části I. bod 2 zní:
„2.
Brzda drážních vozidel musí zajistit takový brzdicí účinek, aby drážní vozidla s nejvyšší hmotností zastavila z dovolené rychlosti na zábrzdnou vzdálenost tratě, na které jsou drážní vozidla provozována. Ovládání jednoho systému brzdy nesmí být vázáno na ovládání ostatních systémů brzdy.
2.
1\\. Hnací vozidla musejí být vybavena průběžnou brzdou samočinnou, přídavnou a ruční (zajišťovací). Elektrické nebo motorové jednotky, konstruované pro rychlost vyšší než 160 km/h, musí být vybaveny průběžnou brzdou samočinnou a ruční (zajišťovací) a doplňkovou brzdovou výstrojí, kterou je elektropneumatická brzda, magnetická kolejnicová brzda, protismykové zařízení a bezpečnostní systém pro neutralizaci účinku záchranné brzdy.
2.
2\\. Osobní vozy musejí být vybaveny průběžnou brzdou samočinnou, včetně záchranné brzdy, a brzdou ruční. Osobní vozy, konstruované pro rychlost vyšší než 160 km/h musí být vybaveny doplňkovou brzdovou výstrojí, kterou je elektropneumatická brzda, magnetická kolejnicová brzda, protismykové zařízení a bezpečnostní systém pro neutralizaci účinku záchranné brzdy.
2.
3\\. Nákladní vozy musejí být vybaveny průběžnou brzdou samočinnou a pro zamezení blokování kol přestavným zařízením na přizpůsobení síly na brzdové zdrže nebo na čelisti kotoučové brzdy podle celkové hmotnosti vozu. Nákladní vozy určené pro přepravu nebezpečných věcí musejí být vybaveny dále brzdou ruční obsluhovanou z plošiny a ostatní nákladní vozy dále brzdou ruční včetně jejího příslušenství podle požadavků dopravce.“.
83.
V příloze č. 3 části I. bodu 5 věta druhá zní: „Je-li uvažováno s provozováním těchto vozidel i na dráze celostátní, dráhách regionálních a na vlečkách s přepravou osob, musí použitý brzdový systém drážního vozidla umožnit součinnost se samočinnou tlakovou brzdou a zaručovat, že při použití samočinné tlakové brzdy bude samočinně účinkovat i brzda na drážním vozidle, na jehož stanovišti je osoba řídící drážní vozidlo.“.
84.
V příloze č. 3 části I. bodu 8. ve větě první se za slova „hnací drážní vozidlo“ vkládá čárka a slova „řídicí vůz“.
85.
V příloze č. 3 části I. bodu 9 položce 9. 7. se zrušuje slovo „jmenovitá“, v položce 9. 23. se slovo „pro“ nahrazuje slovy „a způsob“, v položce 9. 29. se za slovo „rozměry“ vkládají slova „nebo objem", v položce 9. 39. se do závorky za slovo „odraz“ vkládá čárka a doplňují slova „speciální vozidlo zajišťuje součinnost s kolejovými obvody" a v poznámce č. 2) se za slova „nebo regionální" vkládají slova „a pro historická drážní vozidla nebo jejich repliky, která nejsou používána v pravidelném provozu“.
86.
V příloze č. 3 části I. bodu 10
položka 10. 1. 1. zní:
„10.
1\\. 1. Za hmotnost drážního vozidla se považuje „hmotnost hnacího vozidla ve službě“. Vážením zjištěný údaj o hmotnosti hnacího vozidla podle originálu dokladu o vážení se nesmí lišit od údaje vyznačeného na vozidle o - 1 % až + 3 %.";
položka 10. 2. 1. zní:
„10.
2\\. 1. Za hmotnost drážního vozidla se považuje hmotnost prázdného vozidla. Údaj o hmotnosti prázdného vozidla vyznačený na vozidle se musí shodovat s hmotností prázdného vozidla podle originálu dokladu o vážení s přípustnou tolerancí „± 1 %.“;
v položce 10. 2. 3. 1. se hodnota „± 5 %“ nahrazuje hodnotou „± 10 %", hodnota „45 %“ se nahrazuje hodnotou „40 %“ a hodnota „55 %“ se nahrazuje hodnotou „60 %“;
v položce „10. 4. 1.“ se hodnota „- 1 %“ nahrazuje hodnotou „- 1 % až + 3 %“
položka 10. 4. 2. 2. zní:
„10.
4\\. 2. 2. U speciálních hnacích vozidel s podvozky musí být rozdíl hmotností na podvozky menší než 50 % celkové hmotnosti vozidla.“.
87.
V příloze č. 3 části I. se za položku 10. 5. doplňuje bod 11., který zní:
„11.
Speciální hnací drážní vozidlo s provozní rychlostí 10 km/h až 40 km/h včetně musí být osazeno alespoň rychloměrem bez registrace a speciální hnací drážní vozidlo s provozní rychlostí menší než 10 km/h včetně o hmotnosti vyšší než 20 t musí mít brzdové zařízení, které zajišťuje zastavení drážního vozidla na vodorovné a suché koleji z rychlosti 5 km/h na dráze 4 m a z rychlosti 10 km/h na dráze 8 m.“.
88.
V příloze č. 3 části II. bodu 5 se za větu druhou doplňuje věta, která zní: „Hnací drážní vozidlo pro rychlost vyšší než 100 km/h musí být vybaveno přesným kalibrovaným digitálním rychloměrem s korekcí průměru kol.“ a ve větě čtvrté (poslední) se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „pro rychlost vyšší než 120 km/h platí ustanovení § 37 odst. 8 této vyhlášky.“.
89.
V příloze č. 3 části II. bodu 8 větě první se za slova „měřící přístroje" vkládají slova „(pokud není drážní vozidlo vybaveno alfanumerickým sdělovačem nebo displejem)“.
90.
V příloze č. 3 části II. bod 14. zní:
„14.
Drážní vozidla bezbariérově přístupná, určená pro přepravu cestujících na vozících pro invalidy, musí mít, pokud to výška a vzdálenost hrany nástupiště vyžaduje, zdvihací mechanismus nebo plošinu pro bezbariérový přístup. V těchto drážních vozidlech musí být umožněn bezpečný průjezd vozíku na určené místo s možností otočení, místo pro stání vozíku musí být vybaveno úchyty proti nežádoucímu pohybu vozíku. Minimální šířka vnějších i vnitřních dveří vozidla pro bezbariérový přístup musí být 850 mm a šířka průjezdných míst minimálně 900 mm. Bezbariérově přístupná drážní vozidla musí mít vizuálně provedené informace pro cestující doplněny akustickými a optickými informačními prvky pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace a srozumitelné označení všech ovládacích prvků určených pro použití cestujícími. Sedadla určená osobám se sníženou schopností pohybu a orientace musí být označena mezinárodním symbolem. Bezbariérově přístupná drážní vozidla se samoobslužným ovládáním vnějších dveří musí být vybavena zařízením pro dálkové ovládání dveří osobami nevidomými a pohybově postiženými. Tato drážní vozidla musí mít alespoň jedno hygienické zařízení upravené pro použití cestujícími na vozíku pro invalidy.“.
91.
V příloze č. 3 části II. bod 18. včetně poznámky č. 2) pod čarou zní:
„18.
Drážní vozidla nesmí být zdrojem rušivých složek napětí a proudu mezi kolejovými pásy. Hodnoty rušivých napětí, proudu, frekvenčních pásem a dovolené mezní doby výskytu impulzů rušících napětí a proudů v kolejových pásech obsahuje technická norma.2)
2)
ČSN 34 2613 Železniční zabezpečovací zařízení - Kolejové obvody a vnější podmínky pro jejich činnost.“.
92.
V příloze č. 3 části II. se za bod 19. vkládá nový bod 20., který zní:
„20.
Vzdálenost mezi sousedními nápravami drážního vozidla smí být nejvýše 17 500 mm a vzdálenost svislé roviny plochy nárazníku vozidla od osy krajní nápravy smí být nejvýše 4 200 mm. Pro speciální vozidla je vzdálenost svislé roviny plochy nárazníku od osy krajní nápravy u vozidel s jednotlivými nápravami nejvýše 3 830 mm a u vozidel s podvozky nejvýše 3 830 mm od středu podvozku.“.
Stávající bod 20. se označuje jako bod 21.
93.
V příloze č. 3 části III. bod 17. zní:
„17.
Drážní vozidla bezbariérově přístupná, určená pro přepravu cestujících na vozících pro invalidy, musí mít, pokud to výška a vzdálenost hrany nástupiště vyžaduje, zdvihací mechanismus nebo plošinu pro bezbariérový přístup. V těchto drážních vozidlech musí být umožněn bezpečný průjezd vozíku na určené místo s možností otočení, místo pro stání vozíku musí být vybaveno úchyty proti nežádoucímu pohybu vozíku. Minimální šířka vnějších i vnitřních dveří vozidla pro bezbariérový přístup musí být 850 mm a šířka průjezdných míst minimálně 900 mm. Bezbariérově přístupná drážní vozidla musí mít vizuálně provedené informace pro cestující doplněny akustickými a optickými informačními prvky pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace a srozumitelné označení všech ovládacích prvků určených pro použití cestujícími. Sedadla určená osobám se sníženou schopností pohybu a orientace musí být označena mezinárodním symbolem. Bezbariérově přístupná drážní vozidla se samoobslužným ovládáním vnějších dveří musí být vybavena zařízením pro dálkové ovládání dveří osobami nevidomými a pohybově postiženými.“.
94.
V příloze č. 3 části IV. bod 21. zní:
„21.
Drážní vozidla bezbariérově přístupná, určená pro přepravu cestujících na vozících pro invalidy, musí mít, pokud to výška a vzdálenost hrany nástupiště vyžaduje, zdvihací mechanismus nebo plošinu pro bezbariérový přístup. V těchto drážních vozidlech musí být umožněn bezpečný průjezd vozíku na určené místo s možností otočení, místo pro stání vozíku musí být vybaveno úchyty proti nežádoucímu pohybu vozíku. Minimální šířka vnějších i vnitřních dveří vozidla pro bezbariérový přístup musí být 850 mm a šířka průjezdných míst minimálně 900 mm. Drážní vozidla musí mít vizuálně provedené informace pro cestující doplněny akustickými a optickými informačními prvky pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace a srozumitelné označení všech ovládacích prvků určených pro použití cestujícími. Sedadla určená osobám se sníženou schopností pohybu a orientace musí být označena mezinárodním symbolem. Drážní vozidla se samoobslužným ovládáním vnějších dveří musí být vybavena zařízením pro dálkové ovládání dveří osobami nevidomými a pohybově postiženými.“.
95.
V příloze č. 3 části V. bodu 9. se hodnota „18 %“ nahrazuje hodnotou „12 %“.
96.
V příloze č. 3 části V. bod 14. zní:
„14.
Drážní vozidla bezbariérově přístupná, určená pro přepravu cestujících na vozících pro invalidy, musí mít, pokud to výška a vzdálenost hrany nástupiště vyžaduje, zdvihací mechanismus nebo plošinu pro bezbariérový přístup. V těchto drážních vozidlech musí být umožněn bezpečný průjezd vozíku na určené místo s možností otočení, místo pro stání vozíku musí být vybaveno úchyty proti nežádoucímu pohybu vozíku. Minimální šířka vnějších i vnitřních dveří vozidla pro bezbariérový přístup musí být 850 mm a šířka průjezdných míst minimálně 900 mm. Drážní vozidla musí mít vizuálně provedené informace pro cestující doplněny akustickými a optickými informačními prvky pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace a srozumitelné označení všech ovládacích prvků určených pro použití cestujícími. Sedadla určená osobám se sníženou schopností pohybu a orientace musí být označena mezinárodním symbolem. Drážní vozidla se samoobslužným ovládáním vnějších dveří musí být vybavena zařízením pro dálkové ovládání dveří osobami nevidomými a pohybově postiženými.“.
97.
V příloze č. 3 části VI. bodu 3. větě první se za slova „pozemní lanové dráhy“ vkládají slova „určené pro přepravu více než 20 osob“.
98.
V příloze č. 3 části VI. bodu 4. se za slova „pro cestující“ vkládají slova „drážního vozidla pozemní lanové dráhy“.
99.
V příloze č. 3 části VI. bodech 5. 6. a 8. se za slova „Drážní vozidlo“ vkládají slova „pozemní lanové dráhy“.
100.
V příloze č. 3 části VI. bodu 13. se doplňují věty, které znějí: „Řešení prostoru skříně alespoň jednoho uzavřeného drážního vozidla na dráze lanové a šířka jeho dveří musí umožnit přepravu osob s omezenou schopností pohybu. Takovéto drážní vozidlo musí být označeno mezinárodním symbolem přístupnosti.“.
101.
Příloha č. 4 část I zní:
„Příloha č. 4 k vyhlášce č. 173/1995 Sb.
OBSAH TECHNICKÝCH PODMÍNEK
Část I
Drážní vozidla dráhy celostátní, dráhy regionální a vlečky
Význam použitých zkratek (druh drážního vozidla)
E Elektrické lokomotivy
J Elektrické jednotky (včetně jednotek s výkyvnou skříní)
M Motorové lokomotivy
MV Motorové vozy a motorové jednotky (včetně jednotek s výkyvnou skříní)
EV Elektrické vozy
ŘV Samostatné řídicí vozy
O Osobní vozy
N Nákladní vozy
S Speciální vozidla
OBSAH TECHNICKÝCH PODMÍNEK | DRUH DRÁŽNÍHO VOZIDLA
---|---
1\\. Souhlas výrobce a objednatele s obsahem technických podmínek | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
2\\. Přehled údajů | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
3\\. Druh a název drážního vozidla, pro které technické podmínky platí | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
4\\. Názvoslovné normy a definice zvláštních pojmů | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
5\\. Všeobecné údaje | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
5\\. 1. stručný popis koncepce | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
5\\. 2. provozní určení drážního vozidla | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
5\\. 3. klimatické a geografické podmínky, v nichž lze drážní vozidlo provozovat | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
6\\. Základní technické údaje | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
6\\. 1. rozchod | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
6\\. 2. nejvyšší provozní rychlost | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
6\\. 3. hmotnost drážního vozidla (jednotky) | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
6\\. 4. hmotnost podvozku | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
6\\. 5. hmotnost na nápravu | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
6\\. 6. hmotnost drážního vozidla připadající na podvozek | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
6\\. 7. parametry rozhodné pro stanovení přechodnosti drážního vozidla (včetně pracovních zařízení a nástaveb u speciálních vozidel) | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
6\\. 8. obrys pro drážní vozidlo (statický nebo kinematický) | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
6\\. 9. maximální šířka (u speciálních vozidel při pracovní i dopravní poloze) | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
6\\. 10. maximální výška (u speciálních vozidel při pracovní i dopravní poloze, u lokomotiv, elektrických jednotek a elektrických vozů se spuštěnými sběrači) | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
6\\. 11. délka přes nárazníky nebo spřáhla (u jednotek délka jednotlivých vozů) | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
6\\. 12. délka přes celníky | E | | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
6\\. 13. celková délka jednotky přes nárazníky nebo spřáhla | | J | | MV1) | | | | |
6\\. 14. rozvor drážního vozidla (u jednotek rozvor jednotlivých drážních vozidel) | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
6\\. 15. rozvor podvozku (u jednotek rozvor podvozků jednotlivých drážních vozidel) | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
6\\. 16. vzdálenost středů otáčení podvozků (u jednotek vzdálenost středů otáčení podvozků jednotlivých drážních vozidel jednotky) | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
6\\. 17. délka převislého konce drážního vozidla (u jednotek délka převislých konců jednotlivých drážních vozidel jednotky) | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
6\\. 18. jmenovitý průměr kola | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
6\\. 19. jízdní obrys kola | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
6\\. 20. nejmenší jmenovitý poloměr oblouku koleje při průjezdu traťovou rychlostí (u jednotky s výkyvnými skříněmi též pro stav při vypnutém a zapnutém zařízení pro naklápění) | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
6\\. 21. nejmenší jmenovitý poloměr oblouku koleje při průjezdu omezenou rychlostí a při případných dalších omezeních, která musí být vyjmenována (průjezd vozidla obloukem minimálního poloměru) | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
6\\. 22. jmenovitý poloměr oblouku vydutého a vypouklého koleje v podélně orientované vertikální rovině, po níž drážní vozidlo může ještě bezpečně projet (přejezd svážného pahrbku), jmenovitý poloměr oblouku koleje a jmenovitý úhel nájezdu na trajekt, při kterém drážní vozidlo může ještě bezpečně projet (nájezd vozidla na trajekt) | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
6\\. 23. bezpečnost vozidla za kvazistatických podmínek na mezní nerovnosti koleje | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
6\\. 24. pevnostní parametry drážního vozidla | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
6\\. 25. odpor podvozku proti natáčení | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
6\\. 26. rozložení kolových sil na základě hysterezních křivek | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
6\\. 27. účinky působení vozidla na trať za jízdy | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
6\\. 28. bezpečnost vozidla proti vykolejení za jízdy | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
6\\. 29. chodové vlastnosti drážního vozidla včetně čísla jakosti chodu Wz | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
6\\. 30. druh táhlového ústrojí (hák, šroubovka, táhlo, centrální spřáhlo apod.) | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
6\\. 31. druh narážecího ústrojí (nárazníky, centrální spřáhlo apod.) | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
6\\. 32. spojovací prvky vzduchové soustavy umístěné na čele drážního vozidla (spojky hlavního potrubí brzdy, spojky napájecího vzduchového potrubí, kohouty brzdového potrubí, kohouty napájecího potrubí apod.) | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
6\\. 33. spojovací prvky elektrické soustavy umístěné na čele drážního vozidla (elektrické topné spojky, propojky sdělovací, ovládání dveří, dvojčlenného řízení apod.) | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
6\\. 34. uspořádání dvojkolí (u jednotek uspořádání dvojkolí celé jednotky) | E | J | M | MV | EV | | | | S
6\\. 35. jmenovité trolejové napětí | E | J | | | EV | | | | S
6\\. 36 výkon na háku trvalý | E | | M | MV | EV | | | |
6\\. 37. výkon trvalý, využitelný k překonání jízdních odporů | | J | | MV1) | | | | |
6\\. 38. rychlost při trvalém výkonu | E | J | M | MV | EV | | | |
6\\. 39. tažná síla na háku při trvalém výkonu | E | | M | MV2) | EV | | | |
6\\. 40. maximální rozjezdový proud | E | J | | | EV | | | |
6\\. 41. maximální tažná síla na háku | E | | M | MV2) | EV| | | |
6\\. 42. maximální rychlost hnacího drážního vozidla při přepravě ve vlaku | E | J | M | MV | EV | | | | S
6\\. 43. výkon dynamické brzdy | E | J | M | MV | EV | | | |
6\\. 44. maximální brzdná síla vyvozená dynamickou brzdou | E | | M | MV | EV | | | |
6\\. 45. napětí a výkon určené pro elektrické vytápění a pro centrální napájení vlaku | E | J | M | MV | EV | | | | S
6\\. 46. dosažitelný součinitel adheze drážního vozidla jako celku s uvedením podmínek pro jeho dosažení | E | J | M | MV | EV | | | |
6\\. 47. součinitel využití adheze (při definované hodnotě součinitele adheze) | E | J | M | MV | EV | | | |
6\\. 48. velikost převodu v nápravové převodovce přenosu výkonu motoru na hnací dvojkolí | E | J | M | MV | EV | | | | S
6\\. 49. druh použitého přenosu výkonu mezi spal. motorem a hnacími dvojkolími | | | M | MV | | | | | S
6\\. 50. počet míst k sezení a k stání (u jednotky počet míst v jednotlivých vozech a v jednotce celkem) | | J | | MV | EV | ŘV | O | |
6\\. 51. hmotnost hnacího vozidla jednotky | | J | | MV1) | | | | |
6\\. 52. hmotnost plně obsazeného hnacího vozidla jednotky | | J | | MV1) | | | | |
6\\. 53. hmotnost vloženého vozu jednotky | | J | | MV1) | | | | |
6\\. 54. hmotnost plně obsazeného vloženého vozu | | J | | MV1) | | | | |
6\\. 55. hmotnost plně obsazené jednotky | | J | | MV1) | | | | |
6\\. 56. hmotnost plně obsazeného drážního vozidla pro přepravu osob | | | | MV2) | EV| ŘV| O| |
6\\. 57. maximální hmotnost nákladu | | | | | | | | N |
6\\. 58. maximální hmotnost loženého nebo vystrojeného drážního vozidla | | | | | | | | N | S
6\\. 59. ložný prostor | | | | | | | | N | S
6\\. 60. ložná plocha | | | | | | | | N | S
6\\. 61. rozměry nakládacích a vykládacích otvorů | | | | | | | | N | S
6\\. 62. napětí a výkon určené pro elektrické vytápění, větrání, klimatizaci a centrální zásobování energií | | J | | MV1) | | ŘV| O | |
6\\. 63. mechanický přenos výkonu
6\\. 63. 1. maximální výkon na háku
6\\. 63. 2. maximální tažná síla na háku
6\\. 63. 3. počet převodových stupňů
6\\. 63. 4. použitý způsob reverzace (v převodovce, na hnacích nápravách)
6\\. 63. 5. jmenovitý výkon retardéru
6\\. 63. 6. maximální brzdná síla retardéru | | | M | MV | | | | | S
6\\. 64. hydraulické přenosy výkonu
6\\. 64. 1. maximální výkon na háku
6\\. 64. 2. maximální tažná síla na háku
6\\. 64. 3. hodinová rychlost drážního vozidla při maximálním výkonu motoru
6\\. 64. 4. uspořádání převodovky (druh a počet použitých hydr. strojů)
6\\. 64. 5. použitý způsob reverzace (v převodovce, na hnacích dvojkolích)
6\\. 64. 6. jmenovitý výkon retardéru
6\\. 64. 7. maximální brzdná síla retardéru
6\\. 64. 8. maximální rychlost při použití redukovaného rychlostního režimu | | | M | MV | | | | | S
6\\. 65. elektrický přenos výkonu
6\\. 65. 1. výkon na háku trvalý
6\\. 65. 2. rychlost při trvalém výkonu
6\\. 65. 3. tažná síla na háku při trvalém výkonu
6\\. 65. 4. maximální rozjezdový proud
6\\. 65. 5. maximální tažná síla na háku
6\\. 65. 6. výkon elektrodynamické brzdy
6\\. 65. 7. maximální brzdná síla vyvozená elektrodynamickou brzdou | | | M | MV | | | | | S
7\\. Technické údaje hlavních uzlů a komponentů | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
7\\. 1. Sběrač trakčního proudu, nápravový sběrač
7\\. 1. 1. typ a výrobce
7\\. 1. 2. jmenovité napětí
7\\. 1. 3. jmenovitý proud
7\\. 1. 4. maximální proud při stojícím drážním vozidle (protékající jedním sběračem)
7\\. 1. 5. hmotnost
7\\. 1. 6. počet kusů na drážním vozidle
7\\. 1. 7. druh obložení smykadla
7\\. 1. 8. přítlak k troleji a jeho tolerancee | E | J | | | EV | | | | S
7\\. 2. Hlavní vypínač
7\\. 2. 1. proudová soustava
7\\. 2. 2. typ a výrobce
7\\. 2. 3. jmenovité napětí
7\\. 2. 4. jmenovitý proud
7\\. 2. 5. maximální vypínací proud
7\\. 2. 6. strmost nárůstu zkratového proudu
7\\. 2. 7. minimální vypínací proud
7\\. 2. 8. ovládání
7\\. 2. 9. svorkové napětí ovládacího okruhu
7\\. 2. 10. hmotnost | E | J | | | EV | | | |
7\\. 3. Trakční transformátor
7\\. 3. 1. typ a výrobce
7\\. 3. 2. druh, provedení a počet vinutí
7\\. 3. 3. celkový trvalý výstupní výkon
7\\. 3. 4. jmenovitý výkon pro trakci
7\\. 3. 5. jmenovitý proud trakčního vinutí
7\\. 3. 6. jmenovité napětí trakčního vinutí
7\\. 3. 7. jmenovitý výkon pro stroje pomocných zařízení
7\\. 3. 8. jmenovitý výkon vinutí pro vlakové topení a centrální napájení vlaku
7\\. 3. 9. způsob chlazení (druh náplně z hlediska ekologického)
7\\. 3. 10. hmotnost
7\\. 3. 11. počet kusů na drážním vozidle | E | J | | | EV | | | |
7\\. 4. Trakční měnič
7\\. 4. 1. typ a výrobce
7\\. 4. 2. druh, provedení a počet fází
7\\. 4. 3. jmenovité napětí
7\\. 4. 4. jmenovitý proud
7\\. 4. 5. způsob chlazení
7\\. 4. 6. hmotnost | E | J | M | MV | EV | | | | S
7\\. 5. Trakční motor
7\\. 5. 1. typ a výrobce
7\\. 5. 2. druh stroje (buzení)
7\\. 5. 3. způsob zavěšení
7\\. 5. 4. jmenovitý výkon
7\\. 5. 5. jmenovité napětí při jmenovitém výkonu
7\\. 5. 6. jmenovitý proud a fázový proud u asynchronních motorů
7\\. 5. 7. jmenovité otáčky
7\\. 5. 8. způsob chlazení
7\\. 5. 9. hmotnost
7\\. 5. 10. počet kusů na drážním vozidle
7\\. 5. 11. způsob přenosu výkonu na hnací dvojkolí
7\\. 5. 12. izolační napětí proti kostře
7\\. 5. 13. způsob jištění | E | J | M | MV | EV | | | | S
7\\. 6. Stroje pro pohon pomocných zařízení
(uvést pro každý stroj zvlášť)
7\\. 6. 1. typ a výrobce
7\\. 6. 2. druh stroje, celkový odpor, počet odboček a jejich odpor
7\\. 6. 3. jmenovitý výkon
7\\. 6. 4. jmenovité napětí
7\\. 6. 5. jmenovitý proud a fázový proud u asynchronních motorů
7\\. 6. 6. jmenovité otáčky
7\\. 6. 7. způsob chlazení
7\\. 6. 8. hmotnost
7\\. 6. 9. počet kusů na drážním vozidle
7\\. 6. 10. způsob jištění | E | J | M | MV | EV | | | | S
7\\. 7. Brzdový (rozjezdový) odporník
7\\. 7.1. typ a výrobce
7\\. 7. 2. druh
7\\. 7. 3. jmenovitý výkon
7\\. 7. 4. jmenovité napětí
7\\. 7. 5. způsob chlazení
7\\. 7. 6. hmotnost
7\\. 7. 7. počet kusů na drážním vozidle
7\\. 7. 8. počet odboček | E | J | M | MV | EV | | | | S
7\\. 8. Měniče pro napájení motorů pomocných zařízení
7\\. 8. 1. typ, provedení a počet fází
7\\. 8. 2. trvalý proudbr
7\\. 8. 3. krátkodobý proud
7\\. 8. 4. hmotnost
7\\. 8. 5. počet kusů na drážním vozidle
7\\. 8. 6. způsob jištění| E | J | M | MV | EV | | | | S
7\\. 9. Akumulátorové baterie
7\\. 9. 1. typ
7\\. 9. 2. druh
7\\. 9. 3. kapacita
7\\. 9. 4. jmenovité napětí
7\\. 9. 5. hmotnost
7\\. 9. 6. počet kusů na drážním vozidle
7\\. 9. 7. počet článků | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | | S
7\\. 10. Brzda
7\\. 10. 1. druh a typ
7\\. 10. 2. hlavní údaje o prvcích brzdové výstroje dle druhu brzdy (včetně ekologických vlastností)
7\\. 10. 3. údaje o brzdicím účinku jednotlivých brzd | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
7\\. 11. Vzduchojemy
7\\. 11. 1. objem
7\\. 11. 2. jmenovitý tlak
7\\. 11. 3. počet
7\\. 11. 4. počet a typ pojistných ventilů a množství vzduchu, které jsou schopny vypustit
7\\. 11. 5. typ, průměr a třída přesnosti tlakoměrů
7\\. 11. 6. průměry vzduchového potrubí
7\\. 11. 7. způsob odstraňování kondenzátu | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
7\\. 12. Kompresor
7\\. 12. 1. druh a typ
7\\. 12. 2. příkon na hřídeli jmenovitý
7\\. 12. 3. množství vzduchu nasátého za jednotku času
7\\. 12. 4. jmenovitý přetlak dodávaného vzduchu
7\\. 12. 5. způsob chlazení kompresoru
7\\. 12. 6. další důležité technické údaje
7\\. 12. 7. hmotnost
7\\. 12. 8. počet kusů na vozidle
7\\. 12. 9. vysoušeč vzduchu (typ, jmenovitý tlak, průtočné množství) | E | J | M | MV | EV | | | | S
7\\. 13. Provozní hmoty | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | | S
7\\. 13. 1. množství a druh oleje v kompresoru | E | J | M | MV | EV | | | | S
7\\. 13. 2. množství a druh oleje ve všech převodovkách | E | J | M | MV | EV | | | | S
7\\. 13. 3. zásoba vody | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | |
7\\. 13. 4. zásoba a druh písku | E | J | M | MV | EV | | | | S
7\\. 13. 5. druh náplně klimatizačních a chladicích zařízení | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | |
7\\. 13. 6. druh a zásoba paliva | | | M | MV | | | | | S
7\\. 13. 7. množství a druh oleje v motoru | | | M | MV | | | | | S
7\\. 13. 8. množství a druh kapaliny v chladicím okruhu motoru | | | M | MV | | | | | S
7\\. 13. 9. množství a druh oleje v systému hydrostatických pohonů | | | M | MV | | | | | S
7\\. 13. 10. zásoba topné nafty nebo oleje | | | | | | ŘV | O | | S
7\\. 14. Měřicí, kontrolní a signalizační přístroje
(typ a určení přístroje, počet kusů a umístění na vozidle) | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
7\\. 15. Nátěry (použitý nátěrový systém respektující zdravotnická a ekologická hlediska) | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
7\\. 16. Spalovací motor
7\\. 16. 1. typ, výrobce a počet kusů na vozidle
7\\. 16. 2. jmenovitý výkon
7\\. 16. 3. jmenovité otáčky
7\\. 16. 4. volnoběžné otáčky
7\\. 16. 5. maximální a přeběhové otáčky
7\\. 16. 6. pracovní cyklus
7\\. 16. 7. způsob dopravy paliva do válců
7\\. 16. 8. počet a uspořádání válců
7\\. 16. 9. vrtání válce
7\\. 16. 10. zdvih pístu
7\\. 16. 11. objem válce
7\\. 16. 12. kompresní poměr
7\\. 16. 13. palivo
7\\. 16. 14. max. měrná spotřeba paliva při plném výkonu
7\\. 16. 15. spotřeba paliva při volnoběžných otáčkách
7\\. 16. 16. tlak oleje provozní
7\\. 16. 17. spotřeba oleje
7\\. 16. 18. způsob chlazení motoru
7\\. 16. 19. emise škodlivin
7\\. 16. 20. způsob spouštění motoru
7\\. 16. 21. hmotnost „suchého“ motoru
7\\. 16. 22. teplota pracovních médií ve spalovacím motoru zaručující startovatelnost | | | M | MV | | | | | S
7\\. 17. Hydrodynamická převodovka
7\\. 17. 1. typ, výrobce a počet kusů na drážním vozidle
7\\. 17. 2. maximální přenášený výkon
7\\. 17. 3. maximální přípustná provozní teplota hydraulického oleje
7\\. 17. 4. minimální účinnost jednotlivých hydrodynamických strojů
7\\. 17. 5. maximální součinitel znásobení momentu (pro jednotlivé hydrodynamické měniče)
7\\. 17. 6. maximální vstupní otáčky a moment
7\\. 17. 7. maximální výstupní otáčky a moment
7\\. 17. 8. způsob chlazení hydraulického oleje
7\\. 17. 9. hmotnost „suché“ převodovky
7\\. 17. 10. výkon retardéru | | | M | MV | | | | | S
7\\. 18. Mechanická převodovka
7\\. 18. 1. typ a počet kusů na drážním vozidle
7\\. 18. 2. maximální přenášený výkon
7\\. 18. 3. počet převodových stupňů včetně velikosti příslušného převodu
7\\. 18. 4. maximální vstupní otáčky a moment
7\\. 18. 5. maximální výstupní otáčky a moment | | | M | MV | | | | | S
7\\. 18. 6. způsob ovládání převodovky
7\\. 18. 7. mazání a chlazení
7\\. 18. 8. hmotnost „suché“ převodovky
7\\. 18. 9. výkon retardéru | | | | | | | | |
7\\. 19. Trakční generátor (dynamo nebo alternátor, je-li použito elektrického přenosu výkonu)
7\\. 19. 1. typ a výrobce
7\\. 19. 2. druh stroje
7\\. 19. 3. jmenovitý výkon
7\\. 19. 4. maximální napětí při jmenovitém výkonu
7\\. 19. 5. jmenovitý proud
7\\. 19. 6. jmenovité otáčky
7\\. 19. 7. hodinový výkon
7\\. 19. 8. hodinový proud
7\\. 19. 9. hodinové otáčky
7\\. 19. 10. způsob chlazení
7\\. 19. 11. hmotnost
7\\. 19. 12. počet kusů na drážním vozidle | | | M | MV | | | | | S
7\\. 20. Budič
7\\. 20. 1. typ a výrobce
7\\. 20. 2. jmenovitý výkon
7\\. 20. 3. jmenovité napětí
7\\. 20. 4. jmenovitý proud
7\\. 20. 5. jmenovité otáčky
7\\. 20. 6. způsob chlazení
7\\. 20. 7. hmotnost
7\\. 20. 8. počet kusů na vozidle | | | M | MV | | | | | S
7\\. 21. Zařízení pro naklápění vozové skříně
7\\. 21. 1. systém naklápění skříně (samočinné, nucené)
7\\. 21. 2. způsob nuceného naklápění (změnou výšky vzduchového vypružení, hydraulické naklápění apod.)
7\\. 21. 3. maximální úhel naklopení skříně
7\\. 21. 4. druh čidel uvádějících do činnosti naklápěcí zařízení
7\\. 21. 5. umístění čidel
7\\. 21. 6. reakční doba systému naklápění
7\\. 21. 7. vzdálenost těžiště skříně od jejího střediska vypružení
7\\. 21. 8. způsob stabilizace polohy sběračů proudu vůči trakčnímu vedení při vykývnutí skříně
7\\. 21. 9. rychlost, při které je naklápění uváděno v činnost | | J | | MV | EV | ŘV | O | |
7\\. 22. Pomocná zařízení
(nabíjecí dynamo, alternátor apod.) – uvést pro každé zařízení zvlášť
7\\. 22. 1. typ a výrobce
7\\. 22. 2. druh
7\\. 22. 3. jmenovitý výkon
7\\. 22. 4. jmenovité napětí
7\\. 22. 5. jmenovitý proud
7\\. 22. 6. jmenovité otáčky
7\\. 22. 7. způsob chlazení
7\\. 22. 8. hmotnost
7\\. 22. 9. počet kusů na vozidle
7\\. 22. 10. způsob jištění | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | | S
7\\. 23. Elektrické napájecí měniče použité na vozidle
(mimo měničů dle bodů 7. 4. a 7. 8.)
7\\. 23. 1. typ a výrobce
7\\. 23. 2. druh
7\\. 23. 3. jmenovitý výkon
7\\. 23. 4. jmenovité napětí
7\\. 23. 5. hmotnost
7\\. 23. 6. počet kusů na vozidle
7\\. 23. 10. způsob jištění | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | | S
7\\. 24. Pulzní měniče
nepřípustná kmitočtová pásma vyšších harmonických | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
7\\. 25. Typ vlakového zabezpečovacího zařízení nebo zařízení pro kontrolu bdělosti osoby řídící drážní vozidlo | E | J | M | MV | EV | ŘV | | | S
8\\. Popis drážního vozidla | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
8\\. 1. stručný popis konstrukce drážního vozidla a jeho části | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
8\\. 2. technické údaje, které nejsou uvedeny v položkách bodů 6. a 7.| E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
8\\. 3. popis funkce základních částí drážního vozidla doplněný přílohami | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
8\\. 4. popis funkce speciálních částí vozidla | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
9\\. Bezpečnost, hygiena a ovlivnění vnějšího prostředí | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
9\\. 1. určená technická zařízení použitá na drážním vozidle | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
9\\. 2. rušení rádiového a televizního příjmu, zabezpečovacího zařízení a telefonního provozu | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
9\\. 3. 1. použitý způsob ochrany před nebezpečím dotyku s horkými nebo pohybujícími se částmi, částmi pod napětím a neživými částmi elektrických strojů a přístrojů (dveře do strojovny, kryty, víka, zábrany, zábradlí), použité bezpečnostní nápisy, značky a tabulky, bezpečnostní nátěry | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
9\\. 3. 2. výstražné barevné nebo reflexní označení čel drážních vozidel pro jejich viditelnost při provozování drážní dopravy | E | J | M | MV | EV | ŘV | | | S
9\\. 3. 3. použitá zařízení pro signalizaci poruchových stavů drážního vozidla a ochrany při těchto poruchách | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | | S
9\\. 3. 4. maximální elektrický odpor dvojkolí, měřený mezi obručemi nebo celistvými koly | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
9\\. 4. použité protipožární zařízení, hasicí přístroje a stabilní hasicí zařízení | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
9\\. 5. použité nehořlavé materiály | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
9\\. 6. velikost přechodového elektrického odporu všech vodivých částí drážního vozidla navzájem a vůči koleji | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
9\\. 7. vnější hluk emitovaný drážním vozidlem | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
9\\. 8. podmínky pro mechanizované mytí a čištění | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
9\\. 9. opatření proti úniku škodlivých látek mimo drážní vozidlo a limity škodlivin ve výfukových plynech spalovacího motoru a topného agregátu | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
9\\. 10. způsob zabezpečení stanoviště osoby řídící drážní vozidlo (u speciálních vozidel také prostoru pro obsluhu) z hlediska pasivní bezpečnosti ve vztahu k deformacím vyvolaným nežádoucími vnějšími silami | E | J | M | MV | EV | ŘV | | | S
9\\. 11. způsob zabezpečení prostorů pro cestující z hlediska pasivní bezpečnosti ve vztahu k deformacím vyvolaným nežádoucími vnějšími silami, způsob zabezpečení stání pro vozíky pro invalidy | | J | | MV | EV | ŘV | O | |
9\\. 12. druh použitých oken a skel | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | | S
9\\. 13. druh použitých dveří | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | | S
9\\. 14. únikové cesty pro případ nebezpečí | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | | S
9\\. 15. vybavenost vozidlovou radiostanicí | E | J | M | MV | EV | ŘV | | | S
9\\. 16. použitý systém osvětlení (vnější a vnitřní) | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | | S
9\\. 17. intenzita osvětlení prostoru a přístrojů na stanovišti osoby řídící drážní vozidlo (u speciálních vozidel také v prostorech obsluhy), nouzové osvětlení | E | J | M | MV | EV | ŘV | | | S
9\\. 18. použitá tepelná a hluková izolace | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | | S
9\\. 19. použitý způsob vytápění stanoviště osoby řídící drážní vozidlo
(prostoru pro obsluhu) včetně potřebného příkonu | E | J | M | MV | EV | ŘV | | | S
9\\. 20. použitý způsob regulace vytápěcí soustavy
stanoviště osoby řídící drážní vozidlo (prostoru pro obsluhu) | E | J | M | MV | EV | ŘV | | | S
9\\. 21. použitý způsob větrání nebo klimatizace
stanoviště osoby řídící drážní vozidlo (prostoru pro obsluhu)
\\- včetně potřebného příkonu | E | J | M | MV | EV | ŘV | | | S
9\\. 22. použitý způsob regulace větrací soustavy stanoviště osoby řídící drážní vozidlo | E | J | M | MV | EV | ŘV | | | S
9\\. 23. teploty vzduchu v určených místech stanoviště osoby řídící drážní vozidlo při dané vnější teplotě a rychlosti proudění vzduchu
(u speciálních vozidel také v prostoru pro obsluhu) | E | J | M | MV | EV | ŘV | | | S
9\\. 24. množství venkovního čištěného vzduchu přivedeného na jednu osobu obsluhy, za jednotku času | E | J | M | MV | EV | ŘV | | | S
9\\. 25. vnitřní hluk a infrazvuk na stanovišti osoby řídící drážní vozidlo
(u speciálních vozidel také v prostoru pro obsluhu) | E | J | M | MV | EV | ŘV | | | S
9\\. 26. intenzita magnetického pole na stanovišti osoby řídící drážní vozidlo
(u speciálních vozidel také v prostoru pro obsluhu) | E | J | | | EV | | | | S
9\\. 27. vibrace na stanovišti osoby řídící drážní vozidlo (u speciálních vozidel také v prostoru pro obsluhu) | E | J | M | MV | EV | ŘV | | | S
9\\. 28. způsob zabezpečení stanoviště osoby řídící drážní vozidlo, a to proti vnikání prachu; u motorových lokomotiv a motorových vozů (u speciálních vozidel také v prostoru pro obsluhu) proti vnikání výfukových plynů a výparů z hnacího agregátu | E | J | M | MV | EV | ŘV | | | S
9\\. 29. uspořádání stanoviště osoby řídící drážní vozidlo (u speciálních vozidel uspořádání prostoru pro obsluhu) | E | J | M | MV | EV | ŘV | | | S
9\\. 30. typ a rozměry sedadla osoby řídící drážní vozidlo | E | J | M | MV | EV | ŘV | | | S
9\\. 31. zařízení odstraňující vliv nečistot jízdní plochy dvojkolí včetně registrace jeho činnosti | E | J | M | MV | EV | ŘV | | | S
9\\. 32. použitý typ zařízení pro mazání okolků včetně druhu použitého maziva | E | J | M | MV | EV | ŘV | | | S
9\\. 33. fyziologické podmínky, použité materiály, opatření proti oslnění, míra úniku toxických látek z použitých materiálů na stanovišti osoby řídící drážní vozidlo (v prostoru pro obsluhu) | E | J | M | MV | EV | ŘV | | | S
9\\. 34. intenzita osvětlení v prostorech pro cestující, nouzové osvětlení | | J | | MV | EV | ŘV | O | |
9\\. 35. způsob a rozsah podávání informací cestujícím ve vozidle, vybavenost sdělovacím zařízením pro potřebu cestujících | | J | | MV | EV | ŘV | O | |
9\\. 36. použitý způsob vytápění prostoru pro cestující včetně potřebného příkonu | | J | | MV | EV | ŘV | O | |
9\\. 37. použitý způsob regulace vytápěcí soustavy prostoru pro cestující | | J | | MV | EV | ŘV | O | |
9\\. 38. použitý způsob větrání prostoru pro cestující včetně potřebného příkonu | | J | | MV | EV | ŘV | O | |
9\\. 39. použitý způsob regulace větrací soustavy prostoru pro cestující | | J | | MV | EV | ŘV | O | |
9\\. 40. teploty vzduchu v prostorech pro cestující při dané vnější teplotě a rychlost jeho proudění | | J | | MV | EV| ŘV | O | |
9\\. 41. teploty vzduchu v představcích a rychlost jeho proudění | | J | | MV | EV | ŘV | O | |
9\\. 42. velikost součinitele prostupu tepla skříně | | J | | MV | EV | ŘV | O | | S
9\\. 43. výkon větrací soustavy (množství vzduchu přivedeného na jednoho cestujícího, za jednotku času) | | J | | MV | EV | ŘV | O | |
9\\. 44. vnitřní hluk v prostorech pro cestující | | J | | MV | EV | ŘV | O | |
9\\. 45. vibrace v prostoru pro cestující | | J | | MV | EV | ŘV | O | |
9\\. 46. použitý systém klimatizace | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | | S
9\\. 47. použitý systém odstraňování exkrementů na WC | | J | | MV | EV | ŘV | O | |
9\\. 48. prostor pro cestující (rozměry, typ sedadel, rozteč sedadel) | | J | | MV | EV | ŘV | O | |
9\\. 49. ergonomie a použité materiály, míra úniku toxických látek z nich aj. | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | | S
9\\. 50. způsob zabezpečení prostoru pro cestující proti vnikání prachu a nečistot | | J | | MV | EV | ŘV | O | |
9\\. 51. prostor pro cestující s omezenou schopností pohybu a orientace (rozměr a rozteč vyhrazených sedadel a místa vozíků pro invalidy či dětského kočárku) | | J | | MV | EV | ŘV | O | |
9\\. 52. zařízení pro nástup a výstup osob s omezenou schopností pohybu | | J | | MV | EV | ŘV | O | |
10\\. Přílohy | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
10\\. 1. typový výkres vozidla v měřítku 1 : 50 | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
10\\. 2. schéma všech tlakovzdušných (vzduchových) okruhů | E | J | M | MV | EV| ŘV | O| N | S
10\\. 3. schéma a výpočet brzdy | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
10\\. 4. trakční, brzdové, proudové a oteplovací charakteristiky | E | J | M | MV | EV | | | |
10\\. 5. Koreffův zátěžový diagram | E | | M | MV | EV | | | |
10\\. 6. schéma elektrické výzbroje | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | | S
10\\. 7. schéma chladicího systému | E | J | M | MV | EV | | | N | S
10\\. 8. rozměrové schéma a stanoviště osoby řídící drážní vozidlo
(prostoru pro obsluhu) v měřítku 1 : 10 | E | J | M | MV | EV | ŘV | | | S
10\\. 9. diagram závislosti výkonů, momentů a účinnosti hydrodynamické převodovky na jízdní rychlosti drážního vozidla | | | M | MV | | | | | S
10\\. 10. diagram závislosti výkonů, momentů a účinnosti mechanické převodovky na jízdní rychlosti drážního vozidla | | | M | MV | | | | | S
10\\. 11. schéma palivového systému | | | M | MV | | | | | S
10\\. 12. schéma vnějšího olejového systému naftového motoru | | | M | MV | | | | | S
10\\. 13. schéma hydrostatického systému | | | M | MV | | | | | S
10\\. 14. typový výkres použitého pojezdu | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
10\\. 15. speciální zařízení dle druhu drážního vozidla (schéma, výpočet apod.) | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
10\\. 16. schéma vodního hospodářství | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | | S
11\\. 1. Udržovací řád a návod k obsluze drážního vozidla | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
11.2. Hodnoty mezních technických stavů konstrukčních částí vozidla pro zajištění bezpečného provozování | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
11\\. 3. Seznam souvisejících norem a technických předpisů | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
11.4. Seznam souvisejících mezinárodních norem, předpisů a doporučení | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
11\\. 5. Seznam provedených zkoušek | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
11\\. 6. Seznam dokumentace vozidla | E | J | M | MV | EV | ŘV | O | N | S
Poznámka:
1)
Jen pro motorové jednotky
2)
Jen pro motorové vozy“.
102.
V příloze č. 4 části II. položkách 7. 5. 5. a 7. 6. 4. se slova „maximální napětí při jmenovitém výkonu“ nahrazují slovy „jmenovité napětí“.
103.
V příloze č. 4 části II. položkách 6. 8. a 9. 13. se slova „invalidní vozíky“ nahrazují slovy „vozíky pro invalidy“.
104.
V příloze č. 4 v části II. položce 7. 15. se slova „se sníženou pohyblivostí“ nahrazují slovy „s omezenou schopností pohybu“ a do sloupce „Druh drážního vozidla“ se doplňují písmena „LD“.
105.
V příloze č. 4 části II. položka 9. 44. zní:
„9.
44\\. Způsob a rozsah podávání informací cestujícím ve vozidle EMV Tram Tr LD“.
Stávající položka 9. 44. se označuje jako položka 9. 45.
106.
Příloha č. 5 zní:
„Příloha č. 5 k vyhlášce č. 173/1995 Sb.
Časové nebo kilometrické intervaly pro provádění pravidelné technické kontroly
Kontrola technického stavu drážních vozidel musí být dopravcem zajištěna vždy nejdéle v následujících intervalech (kilometrické intervaly prohlídek se používají u vozidel, u nichž je sledování kilometrického proběhu prokazatelné):
1.
Pro dráhu celostátní, dráhu regionální, dráhu speciální a vlečku
Pol.| Druh vozidla| Časový interval kontroly
---|---|---
1.1.1.| Hnací drážní vozidla na dráze celostátní, dráze regionální a vlečce s výjimkou bodu 1. 1.2.| 6 měsíců
1.1.2.| Hnací drážní vozidla na vlečce s ročním provozním výkonem 2000 motorových hodin a méně| 2 roky1)
1.2.| Tažená drážní vozidla|
1.2.1.| Řídicí vozy| 1 rok
1.2.2.| Osobní vozy pro mezinárodní přepravu s rychlostí nad 120 km/h a všechny vozy lůžkové a restaurační| 1 rok
1.2.3.| Osobní vozy pro mezinárodní přepravu s rychlostí do 120 km/h včetně a všechny čtyřnápravové vozy pro vnitrostátní dopravu včetně vozů vyčleněných pro vojenské přepravy| 18 měsíců
1.2.4.| Osobní vozy dvounápravové, všechny osobní vozy na dráze s úzkým rozchodem a osobní vozy s normálním rozchodem, které nejsou používány v pravidelném provozu (historická tažená drážní vozidla a jejich repliky)| 2 roky2)
1.2.5.| Poštovní a služební vozy pro mezinárodní přepravu| 1 rok
1.2.6.| Poštovní a služební vozy pro vnitrostátní přepravu| 2 roky
1.2.7.| Kmenové vozy sanitárního vlaku| 4 roky
1.3.1.| Služební vozy pro nákladní vlaky| 3 roky
1.3.2.| Nákladní vozy – pro rychlost od 100 km/h do 120 km/h a nákladní vozy určené pro vlaky osobní přepravy| 2 roky3)
1.3.3.| Nákladní vozy – pro rychlost v loženém stavu do 100 km/h včetně| 6 roků
1.3.4.| Nákladní vozy s krátkými závěsy pružnic| 4 roky
1.3.5.| Nákladní vozy a služební vozy sloužící jako brzdící na dráze s úzkým rozchodem| 6 roků
1.3.6.| Podvalníky na dráze s úzkým rozchodem| 5 roků
1.4.1.| Speciální hnací vozidla s provozní rychlostí nad 40 km/h| 1 rok
1.4.2.| Speciální hnací vozidla s provozní rychlostí do 40 km/h včetně| 2 roky
1.4.3.| Vozy měřicí a tárovací| 2 roky
1.4.4.| Vozy měřicí s provozní rychlostí nad 120 km/h| 1 rok
1.4.5.| Speciální tažená vozidla včetně speciálních vozidel s vlastním pohonem a s provozní rychlostí do 10 km/h včetně o hmotnosti 20 t a menší; speciální vozidla, která nejsou používána v pravidelném provozu (historická speciální vozidla a jejich repliky)| 3 roky
1.4.6.| Pojezdy nekolejových vozidel přizpůsobených pro jízdu po kolejích bez ohledu na rychlost pojezdu| 1 rok
2.| Pro dráhu speciální (metro)|
2.1.| Drážní vozidla pro přepravu cestujících| 2 roky
2.2.| Speciální vozidla| 3 roky
3.| Pro dráhu tramvajovou a dráhu trolejbusovou|
3.1.| Drážní vozidla pro přepravu cestujících| 2 roky
3.2.| Speciální vozidla| 5 roků
4.| Pro dráhu lanovou|
4.1.| Drážní vozidla pro přepravu cestujících| 3 roky
4.2.| Speciální vozidla| 3 roky
107.
Příloha č. 6 část I zní:
„Příloha č. 6 k vyhlášce č. 173/1995 Sb.
ROZSAH TECHNICKÉ KONTROLY
Část I
Rozsah technické kontroly drážního vozidla pro dráhu celostátní, dráhu regionální a vlečku
Význam použitých zkratek (druh drážního vozidla)
E| Elektrické lokomotivy
---|---
J| Elektrické jednotky (včetně jednotek s výkyvnou skříní)
M| Motorové lokomotivy
MV| Motorové vozy a motorové jednotky (včetně jednotek s výkyvnou skříní)
EV| Elektrické vozy
ŘV| Samostatné řídicí vozy
O| Osobní vozy
N| Nákladní vozy
S| Speciální vozidla
Zkontrolovat se musí:
Poř.| Rozsah| Druh drážního vozidla
---|---|---
1.| správnost a úplnost jeho označení a nápisů uvedených na drážním vozidle podle bodu 9 přílohy č. 3| E| J| M| MV| EV| ŘV| O| N| S
2.| narážecí ústrojí (typ, výška nad rovinou temene koleje)| E| J| M| MV| EV| ŘV| O| N| S
3.| tahadlové ústrojí (typ, výška nad rovinou temene koleje)| E| J| M| MV| EV| ŘV| O| N| S
4.| dvojkolí (rozkolí, jízdní obrys kola, elektrický odpor dvojkolí mezi obručemi nebo celistvými koly)| E| J| M| MV| EV| ŘV| O| N| S
5.| úplnost a funkčnost brzdové výstroje včetně stacionární zkoušky těsnosti, funkce odbrzďovače a zajišťovací brzdy| E| J| M| MV| EV| ŘV| O| N| S
6.| důležité rozměrové parametry včetně kontroly obrysu při uvedení do provozování a po opravě| E| J| M| MV| EV| ŘV| O| N| S
7.| skutečná hmotnost drážního vozidla1)| E| J| M| MV| EV| ŘV| O| N| S
8.| hmotnost na jednotlivá kola1)| E| J| M| MV| EV| ŘV| O| N| S
9.| průměrná skutečná hmotnost na nápravu každého dvojkolí1)| E| J| M| MV| EV| ŘV| O| N| S
10.| vztah mezi hmotnostmi na kolo téhož dvojkolí1)| E| J| M| MV| EV| ŘV| O| N| S
11.| vztah mezi hmotnostmi na nápravu dvojkolí téhož podvozku1)| E| J| M| MV| EV| ŘV| O| N|
12.| těsnost proti úniku mazadel, popřípadě paliv, jsou-li ve vozidle| E| J| M| MV| EV| ŘV| O| N| S
13.| stav důležitých dílů vozidla (úchyty dílů proti pádu na trať, vypružení, pojezd, spojkové hadice vzduchových okruhů brzdy a napájecího potrubí)| E| J| M| MV| EV| ŘV| O| N| S
14.| úplnost vybavení drážního vozidla| E| J| M| MV| EV| ŘV| O| N| S
15.| úplnost dokladů drážního vozidla (např. zápisy o kontrole hlavních agregátů, tlakových nádob, revizi elektrického zařízení, doklady o nedestruktivních zkouškách na provozně důležitých částech vozidla)| E| J| M| MV| EV| ŘV| O| N| S
16.| předepsané vybavení (návěstní svítilny, zařízení pro zvukovou návěst, vnitřní osvětlení pracovních prostorů, hasicí přístroje aj.)| E| J| M| MV| EV| ŘV| O| | S
17.| funkčnost vnějšího osvětlení| E| J| M| MV| EV| ŘV| O| | S
18.| funkčnost klimatizačního zařízení| E| J| M| MV| EV| ŘV| O| | S
19.| funkčnost vytápění a větrání stanoviště osoby řídící drážní vozidlo a u speciálních vozidel stanoviště obsluhy| E| J| M| MV| EV| ŘV| | | S
20.| funkčnost ovládacích prvků drážního vozidla na stanovišti osoby řídící drážní vozidlo| E| J| M| MV| EV| ŘV| | | S
21.| funkčnost pískovacího zařízení| E| J| M| MV| EV| | | | S
22.| funkčnost vozidlové radiostanice, vlakového zabezpečovače nebo zařízení pro kontrolu bdělosti| E| J| M| MV| EV| ŘV| | | S
23.| funkčnost rychloměrů| E| J| M| MV| EV| ŘV| | | S
24.| funkčnost pomocných strojů| E| J| M| MV| EV| | | | S
25.| funkčnost zařízení odstraňujícího vliv nečistot jízdní plochy dvojkolí včetně registrace jeho činnosti u vozidel s hmotností menší než 38 t| E| J| M| MV| EV| ŘV| | | S
26.| funkčnost měničů| E| J| M| MV| EV| ŘV| O| | S
27.| funkčnost zařízení pro mazání okolků| E| J| M| MV| EV| ŘV| | | S
28.| funkčnost vysokonapěťových uzemňovačů, odpojovačů, sběračů, hlavního vypínače, trakčního transformátoru aj.| E| J| M| MV| EV| | | | S
29.| funkčnost vnitřního osvětlení prostoru pro cestující| | J| | MV| EV| ŘV| O| |
30.| funkčnost vytápění a větrání prostoru pro cestující| | J| | MV| EV| ŘV| O| |
31.| ovladatelnost dveří, oken a zařízení, jež jsou určena k ovládání| E| J| M| MV| EV| ŘV| O| | S
32.| kontrola madel, stupaček, případně nakládacích plošin pro vozíky pro invalidy| E| J| M| MV| EV| ŘV| O| N| S
33.| funkčnost spouštěcího zařízení spalovacího motoru| | | M| MV| | | | | S
34.| funkčnost přístrojů podávajících údaje o činnosti spalovacího motoru| | | M| MV| | ŘV| | | S
35.| funkčnost regulačního zařízení okruhů chlazení spalovacího motoru| | | M| MV| | | | | S
36.| funkčnost požární signalizace a protipožárního systému| E| J| M| MV| EV| ŘV| O| | S
37.| funkčnost vícenásobného řízení| E| J| M| MV| EV| ŘV| | | S
38.| funkčnost ovládacích mechanizmů| E| J| M| MV| EV| ŘV| O| N| S
39.| stav podlah, bočnic a střechy| E| J| M| MV| EV| ŘV| O| N| S
40.| stav úchytek pro umístění plomb| | | | | | | | N|
41.| funkčnost WC| | J| | MV| EV| ŘV| O| | S
42.| funkčnost umývárny| E| J| M| MV| EV| ŘV| O| | S
43.| funkčnost měřicích, kontrolních a signalizačních přístrojů a ochran| E| J| M| MV| EV| ŘV| O| | S
44.| funkčnost elektrické výstroje| E| J| M| MV| EV| ŘV| O| | S
45.| stav přechodového zařízení pro přechod mezi drážními vozidly| E| J| M| MV| EV| ŘV| O| | S
46.| funkčnost pracovní části stroje| | | | | | | | | S
47.| součinnost samostatného řídicího vozu s hnacím vozidlem| | | | | | ŘV| | |
48.| stav vodivého spojení mezi kostrou vozidlové skříně, podvozky a nápravami| E| J| M| MV| EV| ŘV| O| N| S
Poznámka:
1)
Kontrola vážením se provádí u nově vyrobeného vozidla a vozidla po opravě nebo úpravě, mající vliv na změnu nebo rozložení hmotnosti. Při technické kontrole se zkontroluje originál dokladu z vážení (příloha č. 3 část I bod 10 této vyhlášky).“.
108.
V příloze č. 7 bodu 1. 1. se slova „válcovým (tramvajovým)" nahrazují slovy „schváleným tramvajovým“.
109.
V příloze č. 7 bodu 4. se na konci věty první doplňují slova „pokud není výrobcem nebo dovozcem stanoveno jinak (mezní technický stav)“.
110.
Příloha č. 8 se zrušuje.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení s výjimkou bodů 39, 60 a 110, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Ministr:
Ing. Schling v. r.
1)
Provozní výkon hnacího drážního vozidla musí být sledován.
2)
Osobní vozy na dráze s úzkým rozchodem a osobní vozy s normálním rozchodem, které nejsou používány v pravidelném provozu (historická drážní vozidla a jejich repliky), které mají roční proběh menší než 40 000 km, mají technickou kontrolu po 3 letech.
3)
U ročního proběhu více než 80 000 km, jinak 4 roky. |
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. | Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb.
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu
Vyhlášeno 30. 6. 2000, datum účinnosti 1. 7. 2000, částka 54/2000
* ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - PŘEPRAVA OSOB VE VEŘEJNÉ DRÁŽNÍ A SILNIČNÍ OSOBNÍ DOPRAVĚ (§ 3 — § 17)
* ČÁST TŘETÍ - PŘEPRAVA ZAVAZADEL A ZÁSILEK VE VEŘEJNÉ DRÁŽNÍ A SILNIČNÍ OSOBNÍ DOPRAVĚ (§ 18 — 36)
* ČÁST ČTVRTÁ - PRÁVA Z PŘEPRAVNÍ SMLOUVY (§ 37 — § 42)
* ČÁST PÁTÁ - PODMÍNKY PLNĚNÍ PŘEPRAVNÍ SMLOUVY VÍCE DOPRAVCI (§ 46 — § 48)
* ČÁST ŠESTÁ - SPOLEČNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 49 — § 51)
Aktuální znění od 1. 11. 2023 (309/2023 Sb.)
175
VYHLÁŠKA
Ministerstva dopravy a spojů
ze dne 15. června 2000
o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu
Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 37 odst. 7 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb., (dále jen „zákon o dráhách“), podle § 18b odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 304/1997 Sb., (dále jen „zákon o silniční dopravě“) a podle § 7a odst. 7 a § 36 odst. 2 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 367/2019 Sb., (dále jen „zákon o veřejných službách“):
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Vyhláška stanoví podmínky pro přepravu osob, zavazadel, věcí a živých zvířat ve veřejné drážní osobní dopravě15) a ve veřejné silniční osobní dopravě16), včetně podmínek pro plnění jedné přepravní smlouvy více dopravci (dále jen „přepravní řád“). Tato vyhláška se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti práv cestujících ve veřejné drážní a silniční osobní dopravě17).
§ 2
Výklad některých pojmů
(1)
Městská hromadná doprava je činnost dopravce spočívající v pravidelné přepravě osob, ručních zavazadel, spoluzavazadel a živých zvířat pro potřeby města a jeho příměstských oblastí vozidly na drázedráze speciální, tramvajové, trolejbusové a lanové, vozidly městské autobusové dopravy a vozidly v rámci integrovaných veřejných služebintegrovaných veřejných služeb v přepravě cestujících18) na jiné drázedráze, stanoví-li tak dopravce ve smluvních přepravních podmínkách.
(2)
Smluvní přepravní podmínky jsou dopravcem vyhlášené podmínky přepravy podle § 18b odst. 2 zákona o silniční dopravě a § 36 odst. 1 písm. a) a § 37 zákona o dráhách.
(3)
Zavazadlo je snadno přenosná věc, kterou vzhledem k rozměrům a hmotnosti lze snadno umístit ve vozidle nebo bez obtíží naložit do vozidla, a věc, která nemůže svou povahou poškodit nebo znečistit cestující nebo vozidlo.
(4)
Dodací lhůta je doba přepravy cestovního zavazadla ze stanice nebo zastávky (dále jen „stanice“) podání do stanice určení dohodnutým spojem včetně doby potřebné pro jeho přichystání k výdeji.
ČÁST DRUHÁ
PŘEPRAVA OSOB VE VEŘEJNÉ DRÁŽNÍ A SILNIČNÍ OSOBNÍ DOPRAVĚ
HLAVA I
PŘEPRAVNÍ SMLOUVA, JÍZDNÍ DOKLADY A REZERVAČNÍ SLUŽBY
§ 3
Vznik a splnění přepravní smlouvy o přepravě osob
(1)
Uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob (dále jen „přepravní smlouva“) vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu1) a smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu (dále jen „jízdné“) podle tarifu.
(2)
Přepravní smlouva je uzavřena nejpozději tím, že cestující nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem (dále jen „nástup do vozidla“).
(3)
Přepravní smlouva je splněna řádným provedením přepravy ve smluveném rozsahu podle uzavřené přepravní smlouvy.
(4)
Za splnění přepravní smlouvy se považuje rovněž provedení přepravy v jiném než ve smluveném rozsahu, došlo-li k oprávněnému vyloučení cestujícího z přepravy dopravcem pověřenou osobou.
§ 4
Jízdní doklad a související cestovní doklady
(1)
Cestující se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy v době jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem.
(2)
Jízdní doklad může mít podobu
a)
jízdního dokladu pro jednotlivou jízdu, který opravňuje cestujícího, aby v rámci prostorové a časové platnosti dokladu uzavřel jednu nebo více přepravních smluv,
b)
časového jízdního dokladu, který opravňuje cestujícího, aby v rámci prostorové a časové platnosti dokladu uzavíral opakovaně přepravní smlouvy, nebo
c)
jiného dokladu, jehož držitel má podle jiného právního předpisu2),3), tarifu nebo smluvních přepravních podmínek v rámci prostorové a časové platnosti dokladu právo na přepravu.
(3)
Jízdní doklady jsou vydávány jako přenosné nebo nepřenosné. Nepřenosný jízdní doklad může znít na cestujícího, nebo může ke ztotožnění s cestujícím dojít při jeho prvním použití; způsob ztotožnění musí být v takovém případě uveden ve smluvních přepravních podmínkách.
(4)
V případech stanovených dopravcem ve smluvních přepravních podmínkách se cestující kromě jízdního dokladu uvedeného v odstavci 2 prokazuje též souvisejícím cestovním dokladem, kterým může být
a)
rezervační doklad a rezervační doklad na lůžko nebo lehátko opravňující cestujícího v rozsahu a za podmínek stanovených smluvními přepravními podmínkami využít rezervované místo,
b)
doplatkový doklad opravňující cestujícího v rozsahu a za podmínek stanovených smluvními přepravními podmínkami změnit trasu nebo podmínky přepravy podle jízdního dokladu,
c)
doklad o příplatku za použití spoje vyšší kvality opravňující cestujícího využít dopravní služby vyšší kvality stanovené v jízdním řádu.
§ 5
Náležitosti jízdního dokladu
(1)
Jízdní doklad pro jednotlivou jízdu obsahuje
a)
informaci o dopravcích, se kterými lze uzavřít přepravní smlouvu, za informaci dle tohoto písmene je považován i odkaz na dálkově přístupný seznam dopravců,
b)
nástupní a cílovou stanici nebo tarifní pásmo nebo tarifní zónu,
c)
výši jízdného, druh jízdného, případně výši slevy,
d)
údaj o platnosti,
e)
údaje umožňující kontrolu platnosti a správnosti jeho použití, pokud byly stanoveny ve smluvních přepravních podmínkách.
(2)
Jízdní doklad časový obsahuje náležitosti podle odstavce 1 a dále obsahuje údaje o druhu časového jízdního dokladu a případně údaje označující cestujícího oprávněného využít jízdní doklad.
(3)
Jízdní doklad podle § 4 odst. 2 písm. c) obsahuje údaje stanovené jiným právním předpisem2),3), tarifem nebo smluvními přepravními podmínkami.
(4)
Jednotný jízdní doklad obsahuje náležitosti stanovené v odstavcích 1 až 3 v závislosti na jeho podobě podle § 4 odst. 2.
§ 6
Posuzování platnosti jízdních dokladů
(1)
Jízdní doklad se nepovažuje za platný, jestliže
a)
cestující nedodržel podmínky pro jeho použití stanovené přepravním řádem, tarifem nebo smluvními přepravními podmínkami,
b)
nejsou vyplněné předepsané údaje,
c)
je používán bez vyžadované fotografie,
d)
je poškozen tak, že z něj nejsou patrné údaje potřebné pro kontrolu správnosti jeho použití,
e)
údaje neodpovídají skutečnosti nebo byly neoprávněně pozměněny,
f)
je použit neoprávněnou osobou,
g)
nenastala nebo uplynula doba jeho platnosti,
h)
nejde o originál.
(2)
Jízdní doklad pro jednotlivou jízdu nebo jízdní doklad časový, který lze podle tarifu použít jen ve spojení s dokladem, na jehož základě byl vydán, se nepovažuje za platný, jestliže se cestující tímto dokladem současně neprokáže.
(3)
Neplatný jízdní doklad pro jednotlivou jízdu nebo neplatný jízdní doklad časový je pověřená osoba oprávněna odebrat v případech uvedených v odstavci 1 písm. c) až f) a h); odebrání jízdního dokladu cestujícímu písemně potvrdí.
§ 7
Placení jízdného a ceny za související cestovní doklady
(1)
Cestující za přepravu platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy.3) Pro použití spojů označených v jízdním řádu cestující platí kromě jízdného i cenu příplatku nebo rezervačního dokladu [§ 4 odst. 4 písm. a)] ve výši podle tarifu.
(2)
Dopravce zajišťuje prodej jízdních dokladů před nástupem do vozidla. Nezajistil-li dopravce prodej jízdních dokladů před nástupem do vozidla, musí umožnit cestujícímu zakoupit si jízdní doklad po nástupu do vozidla za jízdné bez přirážky.4) Dopravce uvede ve smluvních přepravních podmínkách stanice, případně linky nebo spoje, u kterých je umožněn nástup cestujících do vozidla bez jízdního dokladu a zakoupení jízdního dokladu bez přirážky4) po nástupu do vozidla.
(3)
Cestující platí jízdné před nástupem do vozidla a dopravce mu za zaplacené jízdné vydá jízdní doklad. Platí-li cestující jízdné po nástupu do vozidla, dopravce mu vydá jízdní doklad ve vozidle nebo zajistí, aby takto zaplacené jízdné bylo zaevidováno odbavovacím systémem.
(4)
Cestující se při převzetí jízdního dokladu přesvědčí, zda mu byl vydán podle jeho požadavků. Nesouhlasí-li údaje uvedené na jízdním dokladu s požadovanými údaji, je cestující oprávněn jízdní doklad odmítnout.
(5)
Nezakoupil-li si cestující jízdní doklad před nástupem do vozidla, přestože mu to dopravce umožnil, smí nastoupit do vozidla bez jízdního dokladu, jestliže dopravce zajišťuje ve vozidle prodej jízdních dokladů a cestující si zakoupí jízdní doklad po nástupu do vozidla bezodkladně. V takovémto případě cestující zaplatí jízdné s přirážkou.4) Výši této přirážky stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách a uvede v tarifu. Dopravce ve smluvních přepravních podmínkách uvede linky nebo spoje, u kterých je možno po nástupu do vozidla zakoupit si jízdní doklad s přirážkou.4)
(6)
Nezakoupil-li si cestující jízdní doklad podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platného jízdního dokladu, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.5)
(7)
Podrobnosti týkající se prodeje jízdních dokladů a souvisejících cestovních dokladů, podmínek jejich vracení, druhu, formy, případně vzorů jízdních dokladů a souvisejících cestovních dokladů a způsobu označení jízdních dokladů pro jednotlivou jízdu při samoobslužném způsobu odbavování cestujících, stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách.
(8)
Prodej jednotných jízdních dokladů je zajišťován na obchodních místech dopravců, ve vlacích veřejné drážní osobní dopravy na drázedráze celostátní a regionální umožňujících využití přepravních služeb na základě jednotného jízdního dokladu a způsobem umožňujícím dálkový přístup s přístupností i pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.
§ 8
Právo na obsazení míst k sezení ve vozidle
(1)
Cestující může ve vozidle obsadit jen jedno volné místo k sezení, nestanoví-li smluvní přepravní podmínky jinak.
(2)
Cestující s omezenou schopností pohybu a orientace6) mají přednost při obsazení míst k sezení, která jsou ve vozidle vyhrazená a označená pro přepravu těchto osob.
(3)
Místo, na které byl zakoupen rezervační doklad, může cestující bez rezervačního dokladu obsadit jen v případě, není-li nárokováno toto místo cestujícím s platným rezervačním dokladem a nejedná se přitom o spoj, do něhož si cestující musí zakoupit rezervační doklad.
§ 9
Poskytování rezervačních služeb pro přepravu ve vozidlech
(1)
Dopravce v jízdním řádu zajistí označení spojů veřejné drážní osobní dopravy na drázedráze celostátní a regionální a spojů veřejné silniční osobní dopravy kromě městské hromadné dopravy, do nichž si cestující může nebo musí zakoupit předem rezervační doklad, a současně zveřejní podmínky jeho prodeje.
(2)
Rezervační doklad obsahuje výši zaplacené ceny za rezervační doklad, označení spoje a rezervovaného místa ve vozidle a údaje umožňující kontrolu platnosti a správnosti jeho použití. Dopravce zajistí, aby místa, která rezervoval prodejem rezervačních dokladů, byla ve vozidle označena.
(3)
Pro zajištění práva na místo k sezení vyhrazené pro cestujícího na vozíku pro invalidy nebo pro cestujícího s omezenou schopností pohybu a orientace je nutno tyto skutečnosti při koupi rezervačního dokladu ohlásit; při koupi rezervačního dokladu na spoj veřejné silniční osobní dopravy je nutno z hlediska zajištění bezpečnosti přepravovaných cestujících dále ohlásit, zda jde o místo pro cestujícího mladšího 12 let, cestujícího s dětským kočárkem nebo o cestujícího se psem.
(4)
Pro přepravu v lůžkových nebo v lehátkových vozech musí mít cestující kromě jízdního dokladu též rezervační doklad na lůžko nebo lehátko použité vozové třídy a kategorie. Přeprava cestujících v lůžkových nebo v lehátkových vozech je dovolena, jen prokáže-li se cestující rezervačním dokladem na lůžko nebo lehátko.
(5)
Další podrobnosti týkající se podmínek obsazování míst rezervovaných rezervačními doklady a podmínek přepravy v lůžkových a lehátkových vozech stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách.
HLAVA II
PODMÍNKY PŘEPRAVY NĚKTERÝCH OSOB A VĚCÍ
§ 10
Přeprava dětí
(1)
Děti do šesti let lze přepravovat jen s doprovodem osoby starší 10 let.
(2)
Na místech ve vozidlech vyhrazených a označených dopravcem pro přepravu cestujících s dětmi do 10 let se přepravují přednostně tito cestující. Jiný cestující, který takové místo obsadil, toto místo cestujícímu s dětmi na jeho požádání uvolní, a to i v případě, že si na toto místo zakoupil rezervační doklad, aniž by mohl nárok na toto místo prokázat. Před zakoupením rezervace dopravce upozorní cestujícího na vyhrazení tohoto místa pro cestující s dětmi do 10 let.
(3)
Další podmínky pro přepravu dětí stanoví tarif a smluvní přepravní podmínky.
§ 11
Přeprava dětských kočárků a jízdních kol
(1)
Cestující může vzít do vozidla dětský kočárek s dítětem, jestliže to technické provedení vozidla a jeho obsazenost dovolují, a to jako ruční zavazadlo nebo jako spoluzavazadlo podle smluvních přepravních podmínek dopravce.
(2)
Dopravce na spojích dopravní obslužnostidopravní obslužnosti7) zajistí používání vozidel, která umožňují přepravu alespoň jednoho dětského kočárku s dítětem.
(3)
Podmínky nástupu a výstupu cestujícího s dětským kočárkem s dítětem, umístění kočárku s dítětem ve vozidle a podrobnosti podmínek přepravy stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách.
(4)
Dětský kočárek bez dítěte a jízdní kolo lze přepravovat jako spoluzavazadlo, jestliže to dopravce umožní ve smluvních přepravních podmínkách; jinak pro jejich přepravu platí ustanovení o přepravě cestovních zavazadel. Jízdním kolem se z hlediska přepravy rozumí i obdobný dopravní prostředek, pokud tak stanoví smluvní přepravní podmínky.
§ 12
Přeprava osob s omezenou schopností pohybu a orientace
(1)
Cestující s omezenou schopností pohybu a orientace mají ve vozidle právo na místo k sezení na sedadlech pro ně vyhrazených a označených. Pokud není u těchto osob jejich právo na místo k sezení zřetelně patrné, prokazují svůj nárok příslušným průkazem. Jiný cestující, který takové místo obsadil, toto místo cestujícímu s omezenou schopností pohybu a orientace na jeho požádání uvolní, a to i v případě, že si na toto místo zakoupil rezervační doklad, aniž by mohl nárok na toto místo prokázat. Před zakoupením rezervace dopravce upozorní cestujícího na vyhrazení rezervovaného místa pro cestující s omezenou schopností pohybu a orientace.
(2)
Dopravce vyhradí a označí v každém jednotlivém vozidle nejméně dvě místa k sezení pro cestující s omezenou schopností pohybu a orientace. V městské hromadné dopravě dopravce vyhradí a označí pro tyto účely nejméně šest míst k sezení v každém jednotlivém vozidle. Na drázedráze lanové s uzavřenými vozidly se místo k sezení pro cestující s omezenou schopností pohybu a orientace vyhrazuje a označuje alespoň v jednom vozidle.
(3)
Cestujícímu s omezenou schopností pohybu a orientace musí být v městské hromadné dopravě umožněn nástup do vozidla i výstup z vozidla všemi dveřmi, které jsou označeny pro nástup nebo pro výstup cestujících.
(4)
Podrobnosti o podmínkách nástupu a výstupu cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách.
§ 13
Přeprava osob na vozíku pro invalidy
(1)
Dopravce přepraví cestujícího na vozíku pro invalidy v bezbariérovém vozidle, nebo dovoluje-li to technické provedení vozidla a jeho obsazenost a je současně zajištěna pomoc při nástupu a výstupu cestujícího na vozíku pro invalidy do a z vozidla, též v jiném vozidle.
(2)
Dopravce zajistí přepravu podle odstavce 1 na spojích, které jsou v jízdním řádu označeny též pro přepravu cestujících na vozíku pro invalidy.
(3)
Je-li dopravce ve veřejné drážní osobní dopravě na drázedráze celostátní a drázedráze regionální požádán předem o zajištění přepravy cestujícího na vozíku pro invalidy, a to ve lhůtě stanovené ve smluvních přepravních podmínkách, cestujícího přepraví podle dohodnutých podmínek.
(4)
Podrobnosti o podmínkách přepravy osoby na vozíku pro invalidy a o umístění vozíku pro invalidy ve vozidle stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách.
HLAVA III
VZTAHY MEZI DOPRAVCEM A CESTUJÍCÍM
§ 14
Dopravce je povinen v zájmu řádné péče o cestující při poskytování přepravních služeb zajistit
a)
podávání informací o jízdních řádech, o tarifu a o smluvních přepravních podmínkách, a to na místech určených pro styk s cestujícími a způsobem umožňujícím dálkový přístup,
b)
prodej jízdních dokladů ve stanici nebo na vybraných místech veřejnosti přístupných, a to po dobu poskytování přepravních služeb cestujícím ve veřejné osobní dopravě podle jízdního řádu, jestliže podle smluvních přepravních podmínek musí cestující mít jízdní doklad před nástupem do vozidla,
c)
oznamování o zpoždění spoje, a to ve vozidle a ve stanici, jsou-li vybaveny informačním zařízením pro cestující, je-li zpoždění 10 minut a více oproti jízdnímu řádu; to neplatí pro městskou hromadnou dopravu,
d)
vydávání písemného potvrzení o omezení nebo zastavení dopravy, vynechání spoje nebo doby jeho zpoždění, je-li zpoždění 10 minut a více oproti jízdnímu řádu, jestliže o to cestující požádá, kromě městské hromadné dopravy; místa vydávání potvrzení stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách,
e)
pořádek, čistotu a klid ve vozidle,
f)
takové používání audiovizuální techniky cestujícím ve vozidle, které by nebylo na obtíž ostatním cestujícím,
g)
oznamování názvu stanice nejpozději při zastavení vozidla ve stanici a v městské hromadné dopravě oznamování následující stanice nejpozději při odjezdu vozidla ze stanice; v případě, že jsou vozidla vybavena technickým zařízením umožňujícím oznamování názvu stanic; na drázedráze lanové se názvy stanic neoznamují,
h)
ve veřejné silniční osobní dopravě a v městské hromadné dopravě znovuzastavení každého třetího vozidla v úrovni označení stanice, stojí-li ve stanici současně více vozidel; znovuzastavení každého vozidla v úrovni označení stanice v případě, že ve stanici se nachází osoba na vozíku pro invalidy nebo osoba se zdravotním postižením s bílou nebo červenobílou holí.
§ 15
(1)
Porušením přepravních podmínek z hlediska bezpečnosti cestujícího, bezpečnosti jiných osob a ochrany zdraví, bezpečnosti a plynulosti veřejné osobní dopravy a z hlediska zajištění řádné, klidné a pohodlné přepravy je, jestliže cestující při přepravě
a)
nemá zakoupen jízdní doklad při nástupu do vozidla, přestože mu dopravce umožnil jeho koupi před nástupem do vozidla, nebo si tento jízdní doklad nezakoupí bezodkladně po nástupu do vozidla v případě, kdy je takový postup umožněn smluvními přepravními podmínkami,
b)
nemůže se prokázat platným jízdním dokladem, odmítne zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému na místě,
c)
odmítá uvolnit místo pro cestujícího s platným rezervačním dokladem na toto místo nebo odmítá uvolnit místo vyhrazené pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace těmto osobám nebo odmítá uvolnit místo vyhrazené pro cestujícího s dítětem do 10 let,
d)
mluví za jízdy na osobu řídící vozidlo,
e)
otevírá za jízdy dveře vozidla nebo zábranu proti vypadnutí,
f)
vyhazuje z vozidla předměty nebo je nechá vyčnívat z vozidla,
g)
za jízdy vystupuje z vozidla nebo nastupuje do něj nebo se z něj vyklání,
h)
nastupuje do vozidla prohlášeného pověřenou osobou za obsazené,
i)
uvádí bezdůvodně v činnost návěstní zařízení ve vozidle,
j)
zdržuje se bezdůvodně v prostoru vyhrazeném pro osoby řídící nebo doprovázející vozidlo nebo v prostoru, který znemožňuje osobě řídící vozidlo bezpečný výhled z vozidla,
k)
brání použití provozních zařízení, výstupu, průchodu nebo nástupu do vozidla,
l)
kouří ve vozidle nebo v prostorách určených pro cestující, v nichž není kouření povoleno,
m)
chová se hlučně, reprodukuje hlučně hudbu nebo zpěv nebo používá hlasitě audiovizuální techniku nebo obtěžuje ostatní cestující jiným nevhodným chováním, nebo zápachem,
n)
znečisťuje ostatní cestující nebo vozidlo, jakož i prostory a zařízení pro cestující svým oděvem nebo svým jednáním,
o)
poškozuje vozidlo, jakož i prostory a zařízení pro cestující,
p)
odemyká nebo zamyká klíčem nebo jiným předmětem, který není součástí vozidla, dveře vozu nebo oddílu ve vlacích veřejné drážní osobní dopravy na drázedráze celostátní, regionální a na metru a dveře v tramvaji, trolejbusu, autobusu a ve vozidlech na lanové drázedráze,
r)
vzal s sebou do vozidla nebo podal k přepravě jako cestovní zavazadlo věc, která nesmí být obsahem zavazadla, nebo
s)
na drázedráze celostátní nebo na drázedráze regionální
1.
zaviní zpoždění vlaku,
2.
cestuje ve vlaku vyšší kvality a neprokáže se dokladem o zaplacení ceny příplatku za použití vlaku vyšší kvality,
3.
cestuje ve vyšší vozové třídě, pro niž nemá odpovídající jízdní doklad,
4.
cestuje bez rezervačního dokladu ve vlaku, v němž musí mít každý cestující rezervační doklad.
(2)
Dopravce může s ohledem na charakter přepravy upravit ve smluvních přepravních podmínkách další povinnosti cestujících směřující k ochraně zdraví, bezpečnosti nebo plynulosti přepravy. Jednání cestujícího v rozporu s těmito povinnostmi je považováno za porušení přepravních podmínek.
§ 16
(1)
Cestující, který ve vozidle stojí, přidržuje se za jízdy zařízení vozidla k tomu určených.
(2)
Cestující může do vozidla nastoupit nebo z něj vystoupit jen ve stanici, a není-li vozidlo v pohybu. Přednost mají vystupující cestující před nastupujícími. Jsou-li dveře ve vozidle označeny pro nástup a pro výstup, musí cestující pro nástup nebo výstup použít dveře podle jejich označení.
(3)
Cestující je povinen ukončit nástup a výstup do vozidla, zazní-li zvuková výzva k ukončení nástupu a výstupu.
(4)
Zastaví-li vozidlo z provozních důvodů mimo stanici nebo ve stanici, kde podle jízdního řádu nezastavuje, smí cestující vystoupit, případně i nastoupit jen se souhlasem řidiče nebo jiné pověřené osoby dopravce.
(5)
Do prostor určených pro veřejnost označených jako prostory přístupné jen na základě platného jízdního dokladu je možno vstupovat jen s tímto jízdním dokladem; na drázedráze celostátní a regionální též s jiným dokladem opravňujícím ke vstupu do těchto prostor. Každý, kdo se v těchto prostorách nachází, se na požádání pověřené osoby prokáže příslušným platným dokladem.
§ 16a
(1)
Cestující, který chce nastoupit ve stanici na znamení, musí zaujmout místo, ze kterého bude osobou řídící vozidlo vidět, a tato musí zastavit, pokud je v prostoru stanice přítomna osoba.
(2)
Cestující, který chce vystoupit ve stanici na znamení, musí včas použít příslušné signalizační zařízení nebo včas vyrozumět o svém úmyslu osobu řídící vozidlo nebo doprovod vlaku.
(3)
Dopravce může ve smluvních přepravních podmínkách upravit další povinnosti cestujících pro nástup a výstup do vozidla ve stanici na znamení, takové povinnosti musí být srozumitelné, bezpečné a použitelné i pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.
§ 17
(1)
Zvuková a vizuální informační zařízení používaná ve veřejné osobní dopravě slouží přednostně k podávání bezpečnostních a přepravních informací pro cestující.
(2)
Cestující mohou používat sdělovací, bezpečnostní a informační zařízení umístěná v prostorách určených pro cestující a ve vozidlech jen podle pokynů jejich provozovatele a v souladu s účelem použití těchto zařízení.
ČÁST TŘETÍ
PŘEPRAVA ZAVAZADEL A ZÁSILEK VE VEŘEJNÉ DRÁŽNÍ A SILNIČNÍ OSOBNÍ DOPRAVĚ
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 18
Způsob přepravy zavazadel
Zavazadla se přepravují společně s cestujícím ve vozidle a pod jeho dohledem jako ruční zavazadlo nebo jako spoluzavazadlo, nebo se přepravují odděleně od cestujícího jako cestovní zavazadlo.
§ 19
Zavazadlo a jeho obsah
(1)
Zavazadlem nebo obsahem zavazadla nesmějí být věci, které svými vlastnostmi mohou způsobit poškození vozidla, jakož i újmu na životě a zdraví osob nebo na jejich majetku a věci neskladné, není-li dále stanoveno jinak.
(2)
Věc, která nesmí být zavazadlem nebo obsahem zavazadla, je zejména nabitá zbraň, věc výbušná, jedovatá, radioaktivní, těkavá a žíravá nebo věc, která může způsobit nákazu, nebo věc, kterou nelze umístit ve vozidle na místě určeném k umístění zavazadel, nebo věc o hmotnosti vyšší než 50 kg, není-li dále stanoveno jinak.
(3)
Hořlavé a nebezpečné věci lze přepravovat, pokud tak stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách.
HLAVA II
PODMÍNKY PŘEPRAVY ZAVAZADEL
§ 20
Ruční zavazadlo
(1)
Jako ruční zavazadlo má cestující právo vzít s sebou do vozidla bezplatně snadno přenosné věci, které cestující má u sebe a lze je případně umístit ve vozidle na místo pod sedadlem nebo nad sedadlem cestujícího. Zajišťování bezpečné manipulace s tímto zavazadlem a dohled na ně přísluší cestujícímu.
(2)
Podrobnosti pro přepravu ručních zavazadel, zejména rozměry, hmotnost, případně druhy přepravovaných věcí a jejich umístění ve vozidle, mohou stanovit smluvní přepravní podmínky.
§ 21
Spoluzavazadlo
(1)
Jako spoluzavazadlo lze přepravovat věci, které svými rozměry přesahují rozměry ručního zavazadla a vyžadují umístění na zvlášť určeném místě dopravcem ve vozidle v prostoru pro cestující. Zajišťování bezpečné manipulace s tímto zavazadlem a dohled na ně přísluší cestujícímu.
(2)
Pro přepravu spoluzavazadel se přepravní smlouva neuzavírá, cestující však za jejich přepravu platí cenu podle tarifu dopravce.
(3)
Podrobnosti pro přepravu spoluzavazadel, zejména rozměry, hmotnost a druhy přepravovaných věcí, stanoví smluvní přepravní podmínky.
§ 22
Cestovní zavazadlo
(1)
Cestovním zavazadlem je zavazadlo cestujícího, které se přijímá k přepravě na základě uzavřené samostatné přepravní smlouvy, a to po předložení jízdního dokladu cestujícího platného nejméně do stanice, do níž cestující požaduje cestovní zavazadlo přepravit.
(2)
Jako cestovní zavazadlo může cestující podat bez zvláštních opatření k přepravě zavazadlo, jehož hmotnost nesmí převyšovat 15 kg. Zvláštní opatření umožňující přepravovat cestovní zavazadlo o vyšší hmotnosti nebo větším počtu kusů mohou stanovit smluvní přepravní podmínky.
(3)
Dopravce na drázedráze celostátní a na drázedráze regionální může ve smluvních přepravních podmínkách stanovit, že přijímá k přepravě jako cestovní zavazadlo také živá zvířata nebo osobní automobil.8)
(4)
Dopravce zajistí v jízdním řádu zveřejnění stanoveného rozsahu přepravy cestovních zavazadel. Neuskutečňuje-li dopravce přepravu cestovních zavazadel všemi spoji jedoucími podle jízdního řádu, označí v jízdním řádu spoje, kterými se cestovní zavazadla přepravují.
§ 23
Živá zvířata
(1)
Živá zvířata lze přepravovat za podmínek stanovených pro zavazadla, pokud tomu nebrání zvláštní právní předpisy9) a není-li tímto přepravním řádem stanoveno jinak. Živá zvířata jako ruční zavazadlo nebo spoluzavazadlo lze přepravovat jen pod dohledem cestujícího, a jsou-li splněny podmínky zajišťující, aby živá zvířata nepoškodila nebo neznečistila cestující nebo vozidlo, neohrozila bezpečnost a zdraví osob a nebyla ostatním cestujícím při přepravě na obtíž. Ze živých zvířat může cestující vzít s sebou do vozidla jen drobná domácí a jiná malá zvířata, jsou-li zcela uzavřena ve snadno přenosných klecích, koších nebo jiných vhodných schránách s nepropustným dnem, není-li touto vyhláškou nebo dopravcem ve smluvních přepravních podmínkách stanoveno jinak.
(2)
Pro přepravu schrán se zvířaty ve vozidle, nesplňuje-li schrána podmínky pro přepravu ručního zavazadla, platí ustanovení o přepravě spoluzavazadla.
(3)
Beze schrány mohou cestující vzít s sebou do vozidla psa, který má po celou dobu přepravy nasazen bezpečný náhubek, je držen na vodítku nakrátko a nesmí být přepravován na sedadle. Za takto přepravovaného psa se platí přepravné podle tarifu.
(4)
Dopravce může ve smluvních přepravních podmínkách přepravu zvířat na některých spojích omezit nebo vyloučit nebo omezit počet psů na vodítku současně přepravovaných ve vozidle a pověřená osoba může přepravu psa beze schrány odmítnout z důvodu obsazenosti vozidla a zajištění bezpečnosti cestujících.
(5)
Vodícího psa doprovázejícího nevidomou osobu, asistenčního psa doprovázejícího osobu se zdravotním postižením, jakož i služebního psa10) nelze z přepravy vyloučit ani jeho přepravu odmítnout.
HLAVA III
PŘEPRAVA CESTOVNÍCH ZAVAZADEL
§ 24
Přepravní smlouva a přepravní doklad
(1)
Přepravní smlouva o přepravě cestovního zavazadla je uzavřena přijetím cestovního zavazadla dopravcem k přepravě a vydáním přepravního dokladu o přijetí cestovního zavazadla k přepravě cestujícímu (dále jen „zavazadlový lístek“).
(2)
Zavazadlový lístek obsahuje
a)
jméno nebo obchodní firmu dopravce, který uzavírá přepravní smlouvu,
b)
název stanice nebo tarifní pásmo nebo tarifní zónu podací a název stanice nebo tarifní pásmo nebo tarifní zónu určení,
c)
spoj dohodnutý pro přepravu,
d)
časový údaj o přijetí k přepravě,
e)
výši zaplaceného dovozného a případně cenu za služby s přepravou souvisejícími.
(3)
Další náležitosti zavazadlového lístku může stanovit dopravce ve smluvních přepravních podmínkách.
(4)
Uzavření přepravní smlouvy o přepravě cestovního zavazadla se prokazuje zavazadlovým lístkem vydaným dopravcem cestujícímu po zaplacení přepravného. Cestující se při převzetí zavazadlového lístku přesvědčí, zda byl vyhotoven podle jeho údajů.
Podej cestovního zavazadla
§ 25
(1)
Cestovní zavazadlo ve veřejné drážní osobní dopravě na drázedráze celostátní a drázedráze regionální se podává k přepravě ve stanici nebo přímo ve vozidle spoje, není-li ve stanici zavazadlová výpravna zřízena nebo je uzavřena. Cestovní zavazadlo v silniční osobní dopravě se podává k přepravě přímo ve vozidle spoje.
(2)
Cestovní zavazadlo, vyžaduje-li to jeho povaha, musí být baleno tak, aby jeho obsah byl chráněn před ztrátou nebo poškozením, aby nemohlo způsobit škodu osobám, poškodit vozidla, jiná zařízení, jakož i ostatní cestovní zavazadla nebo jiné předměty. Dopravce může v zavazadlovém lístku poznamenat stav cestovního zavazadla nebo stav jeho obalu. Tento údaj musí být cestujícím potvrzen podpisem; odmítne-li cestující tento údaj potvrdit, je dopravce oprávněn odmítnout přijetí cestovního zavazadla k přepravě.
(3)
Cestovní zavazadlo musí být trvanlivě a zřetelně na dobře viditelném místě označeno
a)
jménem, příjmením a adresou cestujícího,
b)
názvem stanice určení.
(4)
Smluvní přepravní podmínky mohou pro výpočet dovozného stanovit jednotkové hmotnosti některých druhů cestovních zavazadel.
(5)
Cestující může při podeji cestovního zavazadla uvést cenu zavazadla. Tato cena se považuje za prokázanou cenu cestovního zavazadla pro případ poškození nebo ztráty cestovního zavazadla v době trvání přepravní smlouvy. Údaj o ceně cestovního zavazadla se zapíše do zavazadlového lístku jen tehdy, zaplatí-li cestující za uvedení ceny zavazadla smluvní úhradu stanovenou ve smluvních přepravních podmínkách. Smluvní přepravní podmínky mohou stanovit horní hranici ceny cestovního zavazadla, do které se přijímají cestovní zavazadla k přepravě.
§ 26
(1)
Dopravce není povinen uzavřít přepravní smlouvu o přepravě cestovního zavazadla, má-li věrohodný důvod se domnívat, že obsahem cestovního zavazadla jsou věci, které jeho obsahem nesmějí být (§ 19), pokud cestující neprokáže opak.
(2)
Zjistí-li dopravce v průběhu přepravy, že cestovní zavazadlo obsahuje věci, které nesmějí být obsahem zavazadla, vyloučí cestovní zavazadlo z další přepravy a uloží je v nejbližší vhodné stanici. O této skutečnosti vyrozumí dopravce cestujícího při žádosti o výdej cestovního zavazadla.
§ 27
(1)
Živá zvířata se jako cestovní zavazadlo přepravují výhradně v uzavřených schránách s nepropustným dnem. Na přepravu živých zvířat se vztahují zvláštní právní předpisy.9) Cestující, který podává živé zvíře k přepravě jako cestovní zavazadlo, proto učiní opatření, aby k přepravě byla podána jen zvířata v dobrém zdravotním stavu a schrána zajišťovala vyhovující životní podmínky, aby nedocházelo k utrpení zvířete zejména působením nepřirozených podnětů vyvolávajících strach, zranění nebo jeho uhynutí.
(2)
Schrána se živými zvířaty musí být označena příslušným symbolem přepravy živých zvířat a musí být zabezpečena tak, aby se během přepravy nepřevrátila a byla ve svislé poloze dnem dolů. Podle předpokládané doby přepravy musí cestující, který podává schránu se živými zvířaty k přepravě, zajistit ve schráně také odpovídající množství krmiva a pitné vody. Zvířata nesmí být vystavena při přepravě nepřirozeným otřesům nebo působení nepříznivých povětrnostních podmínek.
§ 28
Věci podléhající rychlé zkáze, za něž se považují věci, které se rychle kazí vlivem tepla nebo chladu, (dále jen „snadno zkazitelné věci“) se jako cestovní zavazadlo přepravují výhradně v přepravních obalech odpovídajících povaze přepravované věci, aby nemohlo dojít k poškození, ke změně povahy, k úbytku nebo jinému znehodnocení přepravované věci.
§ 29
(1)
Osobní automobil se jako cestovní zavazadlo přepravuje na drázedráze celostátní a drázedráze regionální za podmínek pro přepravu cestovního zavazadla a dále musí být
a)
opatřen státní poznávací značkou a v technickém stavu umožňujícím jeho naložení a vyložení vlastním pohonem,
b)
podle pokynu dopravce ve stanici podací naložen a umístěn cestujícím na určené drážní vozidlo a ve stanici určení cestujícím vyložen,
c)
při přepravě na drážním vozidle uzamčen a zabržděn a nesmí být v něm přepravovány osoby ani ponechána živá zvířata nebo zavazadla,
d)
při uzavírání přepravní smlouvy předloženo osvědčení o technickém průkazu automobilu.
(2)
Naložený osobní automobil na určeném drážním vozidle zajistí dopravce proti samovolnému pohybu speciálním zařízením, které je součástí drážního vozidla.
(3)
Cestující smí po uzavření přepravní smlouvy do osobního automobilu naloženého na drážním vozidle vstupovat jen na vyzvání dopravce nebo s jeho souhlasem.
(4)
Přepravní smlouva o přepravě osobního automobilu jako cestovního zavazadla je uzavřena, jestliže dopravce vydal zavazadlový lístek a potvrdil v něm, že osobní automobil podle údajů v zavazadlovém lístku byl naložen na určené drážní vozidlo. Zavazadlový lístek může být součástí jízdního dokladu cestujícího.
(5)
Podrobnosti podmínek přepravy osobních automobilů jako cestovního zavazadla stanoví smluvní přepravní podmínky.
§ 30
Placení přepravného
(1)
Při přijetí cestovního zavazadla k přepravě se platí přepravné, které je tvořeno dovozným a případnou cenou sjednanou v souladu s cenovými předpisy3) za služby s přepravou souvisejícími a poskytovanými dopravcem podle smluvních přepravních podmínek. Cena za služby s přepravou související, které se poskytují na přepravní cestě nebo ve stanici určení, se platí při výdeji cestovního zavazadla.
(2)
Dopravce vydá cestujícímu doklad o zaplacení dovozného za přepravu cestovního zavazadla a případné ceny za služby s přepravou souvisejícími.
§ 31
Změna přepravní smlouvy
(1)
Přepravní smlouvu o přepravě cestovního zavazadla na návrh cestujícího dopravce změní, požaduje-li cestující cestovní zavazadlo
a)
zadržet na cestě, je-li cestovní zavazadlo dostupné v místě, kde cestující o změnu žádá,
b)
vydat v jiné stanici než ve stanici určení uvedené v zavazadlovém lístku.
(2)
Cestující může od přepravní smlouvy odstoupit, jestliže cestovní zavazadlo neopustilo stanici podací.
(3)
Ve smluvních přepravních podmínkách může dopravce stanovit i jiné způsoby disponování s cestovním zavazadlem, zejména možnost vrátit cestovní zavazadlo zpět do stanice podací a případně další podrobnosti pro přepravu cestovních zavazadel.
§ 32
Dodací lhůta
(1)
Dopravce zajišťuje, aby cestovní zavazadlo bylo do stanice určení přepraveno dohodnutým spojem, který dopravce uvede v zavazadlovém lístku při jeho podeji. Použije-li dopravce k přepravě cestovního zavazadla jiný než dohodnutý spoj, dbá, aby cestovní zavazadlo bylo přepraveno do stanice určení nejpozději ve stejnou dobu jako u dohodnutého spoje.
(2)
Dodací lhůta pro přepravu cestovního zavazadla je zachována, jestliže cestovní zavazadlo podané k přepravě bylo ve stanici určení dopravcem přichystáno k výdeji bezprostředně po skutečném příjezdu dohodnutého spoje, nejpozději však do 30 minut po jeho příjezdu.
§ 33
Výdej cestovního zavazadla
(1)
Cestovní zavazadlo na drázedráze celostátní a regionální si cestující vyzvedne nejpozději do 24. hodiny dne následujícího po dni, ve kterém dohodnutý spoj pro přepravu cestovního zavazadla měl podle jízdního řádu dojet do stanice určení. Cestovní zavazadlo ve veřejné silniční osobní dopravě si cestující vyzvedne bezprostředně po příjezdu dohodnutého spoje do stanice určení.
(2)
Dopravce vydá cestovní zavazadlo cestujícímu nebo jiné osobě po předložení zavazadlového lístku a po zaplacení případných úhrad váznoucích na cestovním zavazadle. Předložený zavazadlový lístek zůstává dopravci.
(3)
Není-li zavazadlový lístek předložen, vydá dopravce cestovní zavazadlo jen tehdy, prokáže-li osoba žádající výdej cestovního zavazadla osobní údajeosobní údaje a hodnověrně svůj vztah k zavazadlu a písemně potvrdí převzetí zavazadla. Dopravce může ve smluvních přepravních podmínkách podmínit vydání cestovního zavazadla bez předložení zavazadlového lístku též složením částky ve výši prokázané ceny cestovního zavazadla jako zálohy na cestovní zavazadlo. Zálohu dopravce vrátí po uplynutí doby 3 měsíců ode dne složení, pokud v této době neprokáže právo na vydání cestovního zavazadla jiná osoba.
(4)
Nebylo-li cestujícímu zavazadlo po uplynutí dodací lhůty na jeho žádost vydáno, dopravce mu na požádání v zavazadlovém lístku vyznačí den a hodinu, kdy požádal o výdej cestovního zavazadla.
§ 34
Nevyzvednuté cestovní zavazadlo
(1)
Cestovní zavazadlo, které si cestující nevyzvedne v době stanovené pro výdej cestovního zavazadla (§ 33 odst. 1), je neodebraným cestovním zavazadlem a dopravce je skladuje za smluvní úhradu.
(2)
Po 10 dnech od uplynutí doby stanovené pro výdej cestovního zavazadla dopravce písemně vyzve cestujícího k vyzvednutí neodebraného cestovního zavazadla do 30 dnů a upozorní ho, že jinak věc prodá. Pro prodej neodebraného cestovního zavazadla se § 2428 věta druhá občanského zákoníku použije obdobně. Nepodaří-li se neodebrané cestovní zavazadlo prodat, nakládá se s ním podle jiného právního předpisu11), nejde-li o živé zvíře.
(3)
Jsou-li obsahem neodebraného cestovního zavazadla snadno zkazitelné věci nebo živá zvířata, skladuje se cestovní zavazadlo po dobu 48 hodin od uplynutí doby stanovené pro výdej cestovního zavazadla.
(4)
Po uplynutí doby podle odstavce 3 se neodebrané cestovní zavazadlo se snadno zkazitelnými věcmi považuje za odpad podle zvláštního právního předpisu.11)
(5)
Je-li obsahem neodebraného cestovního zavazadla živé zvíře, je dopravce oprávněn zvíře i zavazadlo prodat po uplynutí doby podle odstavce 3. Do doby prodeje je dopravce povinen podle zvláštního právního předpisu12) o zvíře pečovat. Pro prodej neodebraného cestovního zavazadla se § 2428 věta druhá občanského zákoníku použije obdobně.
(6)
O zacházení s nevyzvednutým cestovním zavazadlem sepíše dopravce zápis.
§ 35
Ztráta přepravovaného cestovního zavazadla
(1)
Cestovní zavazadlo se považuje za ztracené, nemohlo-li být cestujícímu vydáno nebo přichystáno k výdeji do 15 dnů od uplynutí dodací lhůty a obsahuje-li cestovní zavazadlo snadno zkazitelné věci nebo živá zvířata, do 48 hodin ode dne, ve kterém spoj, jímž mělo být zavazadlo přepraveno, dojel do stanice určení.
(2)
Nalezne-li se cestovní zavazadlo, které bylo považováno za ztracené, dopravce písemně vyrozumí cestujícího o možnosti vyzvednout si cestovní zavazadlo na jím zvolené stanici na přepravní cestě. Zároveň cestujícího upozorní, že nevyzvedne-li si cestovní zavazadlo ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy bylo na zvolené stanici k vyzvednutí připraveno, věc prodá.
(3)
Vyzvedne-li si cestující nalezené cestovní zavazadlo, vrátí přijatou náhradu škody kromě vyplacené částky za překročení dodací lhůty.
(4)
Pro prodej nevyzvednutého nalezeného cestovního zavazadla se § 2428 věta druhá občanského zákoníku použije obdobně.
(5)
Nepodaří-li se nevyzvednutou věc podle odstavce 4 prodat, považuje se věc za odpad podle zvláštního právního předpisu.11)
(6)
O zacházení s nalezeným cestovním zavazadlem sepíše dopravce zápis.
HLAVA IV
PŘEPRAVA ZÁSILEK
36
Podmínky přepravy
(1)
Ve veřejné drážní osobní dopravě na drázedráze celostátní, na drázedráze regionální a na drázedráze lanové a ve veřejné silniční osobní dopravě kromě městské autobusové dopravy může dopravce ve smluvních přepravních podmínkách stanovit, že přijímá k přepravě zásilky, které naplňují znaky cestovních zavazadel, ale s nimiž se osoby podávající je k přepravě současně nepřepravují (dále jen „zásilky“). Zásilky lze přijmout k přepravě jen ve stanicích nebo přímo ve spojích označených v jízdním řádu, není-li tím omezena přeprava cestujících a jejich zavazadel ani ohrožena bezpečnost cestujících.
(2)
Přepravní smlouva o přepravě zásilky je uzavřena přijetím zásilky dopravcem k přepravě a vydáním přepravního dokladu o přijetí zásilky k přepravě (dále jen „přepravenka“).
(3)
Přepravenka obsahuje
a)
jméno nebo obchodní firmu dopravce, který uzavírá přepravní smlouvu,
b)
jméno, příjmení a adresu odesílatele a příjemce zásilky nebo obchodní firmu odesílatele a příjemce zásilky a vyrozumívací adresu příjemce zásilky,
c)
stanici určení,
d)
spoj dohodnutý pro přepravu,
e)
počet kusů, druh obalu nebo věc a případně údaj o zvláštní povaze zásilky,
f)
časový údaj o přijetí zásilky k přepravě,
g)
výši zaplaceného dovozného.
(4)
Počet dílů, z nichž přepravenka sestává, manipulaci s jednotlivými díly a případně další náležitosti přepravenky stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách.
(5)
Uzavření přepravní smlouvy o přepravě zásilky se prokazuje přepravenkou vydanou dopravcem odesílateli zásilky po zaplacení dovozného.
(6)
Odesílatel zajistí převzetí zásilky ve stanici určení nebo přímo u vozidla spoje, a to bezprostředně po jeho příjezdu. Dopravce vydá zásilku ve stanici určení osobě, která se o ni přihlásí a prokáže své osobní údajeosobní údaje. Zásilka je řádně vydána, jestliže dopravce uvedl na přepravence osobní údajeosobní údaje přejímající osoby a přejímající osoba potvrdila na přepravence příjem zásilky.
(7)
V ostatním platí pro přepravu zásilek přiměřeně ustanovení o přepravě cestovních zavazadel, kromě ustanovení § 23, 24, 25, 27, 29, 31 a 33.
ČÁST ČTVRTÁ
PRÁVA Z PŘEPRAVNÍ SMLOUVY
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 37
(1)
Skutečnosti, které mohou zakládat uplatnění práva z přepravní smlouvy o přepravě osob, se prokazují potvrzením dopravce, případně jiným vhodným způsobem. Způsob a místo potvrzování těchto skutečností stanoví smluvní přepravní podmínky.
(2)
Skutečnosti, které mohou zakládat uplatnění práva z přepravní smlouvy o přepravě cestovních zavazadel, se prokazují zápisem sepsaným dopravcem.
(3)
Při úplné nebo částečné ztrátě nebo poškození cestovního zavazadla, nebo nastaly-li okolnosti tomu nasvědčující, sepíše o tom dopravce bez zbytečného odkladu zápis, a to nejpozději při výdeji cestovního zavazadla nebo v době, kdy mělo být vydáno.
(4)
Zjistí-li cestující při výdeji cestovního zavazadla zjevnou porušenost nebo neúplnost cestovního zavazadla nebo okolnosti tomu nasvědčující, požádá dopravce nejpozději při výdeji cestovního zavazadla o zjištění jeho stavu a o sepsání zápisu.
(5)
V zápisu dopravce uvede zjištěný stav cestovního zavazadla, jeho hmotnost, a pokud je to možné, rozsah škody, její příčinu a dobu, kdy vznikla. Stejnopis tohoto zápisu vydá bezplatně cestujícímu.
§ 38
(1)
K uplatňování práv vůči dopravci je oprávněn ten, kdo předloží originál jízdního dokladu, případně dalšího dokladu potřebného k prokázání nároku na uplatnění práva, nebo zavazadlového lístku; jde-li o nepřenosný jízdní doklad (§ 4 odst. 3), je oprávněným ztotožněný cestující.
(2)
Práva z přepravní smlouvy o přepravě osob se uplatňují u dopravce, se kterým byla uzavřena přepravní smlouva, nebo který se podílel na plnění přepravní smlouvy v případě plnění více dopravců. Uplatnit právo z přepravní smlouvy je možné v místech k tomu dopravcem určených ve smluvních přepravních podmínkách.
(3)
Právo z přepravní smlouvy o přepravě cestovních zavazadel uplatňuje oprávněný u dopravce, který cestovní zavazadlo vydal nebo měl vydat, a to v místech k tomu dopravcem určených ve smluvních přepravních podmínkách.
(4)
Práva z přepravní smlouvy se uplatňují písemnou žádostí s uvedením důvodů a výše požadované náhrady, další způsoby uplatňování práva z přepravní smlouvy může stanovit dopravce ve smluvních přepravních podmínkách.
§ 39
(1)
Právo z přepravní smlouvy musí být u dopravce oprávněným uplatněno bez zbytečného odkladu nejpozději ve lhůtě šesti měsíců, a to ode dne nastoupení jízdy nebo ode dne, kdy jízda měla být nastoupena, jde-li o vrácení jízdného; nebo ve lhůtě šesti měsíců ode dne vydání cestovního zavazadla příjemci nebo ode dne vzniku přepravní smlouvy, jestliže k vydání cestovního zavazadla nedošlo, jde-li o náhradu škody vzniklé na přepravovaném cestovním zavazadle.
(2)
Uplatněná práva z přepravy vyřídí dopravce nejpozději do třech měsíců ode dne doručení podané žádosti.
HLAVA II
PRÁVA Z PŘEPRAVNÍ SMLOUVY O PŘEPRAVĚ OSOB
§ 40
(1)
Cestující ve veřejné drážní a silniční osobní dopravě má právo
a)
při neprovedení přepravy z důvodů na straně dopravce na vrácení jízdného,
b)
jestliže z důvodů na straně dopravce dojde zpožděním spoje, který cestující použil pro přepravu, ke ztrátě přípoje v rámci jedné přepravní smlouvy nebo nebyla-li dokončena započatá přeprava cestujícího spojem, jímž jízdu nastoupil, na
1.
další přepravu do cílové stanice nejbližším vhodným spojem příslušného dopravce nebo použití náhradní autobusové dopravy provozované přechodně za omezenou nebo zastavenou drážní dopravu, nebo
2.
bezplatnou přepravu do nástupní stanice nejbližším vhodným spojem příslušného dopravce; cestující s jízdním dokladem pro jednotlivou jízdu má v tomto případě také právo na vrácení zaplaceného jízdného, nebo
3.
vrácení jízdného za neprojetý úsek cesty, vzdal-li se cestující s jízdním dokladem pro jednotlivou jízdu další jízdy a dopravce tuto skutečnost potvrdil,
c)
v případě, že spoj, který hodlal pro přepravu použít, má z nástupní stanice cestujícího zpoždění 60 minut a více a cestující s platným jízdním dokladem pro jednotlivou jízdu se proto vzdal jízdy, na vrácení jízdného.
(2)
Cestující na drázedráze celostátní a drázedráze regionální s platným jízdním dokladem pro jednotlivou jízdu má dále právo na
a)
vrácení rozdílu jízdného, jestliže byl přepraven z důvodů na straně dopravce v nižší vozové třídě, než na kterou měl zakoupený jízdní doklad,
b)
vrácení jízdného, jestliže se cestující s jízdním dokladem pro vyšší vozovou třídu vzdá jízdy, protože mu nebylo přiděleno místo ve vozové třídě, na niž měl zakoupený jízdní doklad,
c)
vrácení příplatku za vlak vyšší kvality, jestliže z důvodů na straně dopravce nebyl tímto vlakem přepraven nebo je-li zpoždění tohoto vlaku 60 minut a více v cílové stanici nebo ve stanici, kde se cestující z důvodu tohoto zpoždění vzdal další jízdy.
(3)
Cestující s platným rezervačním dokladem nebo rezervačním dokladem na lůžko nebo lehátko, kterému z důvodů na straně dopravce nebylo přiděleno místo ve spoji uvedeném na těchto dokladech, má právo na vrácení zaplacené ceny za rezervační doklad nebo rezervační doklad na lůžko nebo lehátko; v takovémto případě má cestující dále právo na zaplacení částky dopravcem ve výši pětinásobku ceny rezervačního dokladu.
(4)
Cestující s platným rezervačním dokladem na lůžko, který byl z důvodů na straně dopravce přepraven v lehátkovém vozu, má právo na vrácení rozdílu ceny mezi zaplaceným rezervačním dokladem na lůžko a rezervačním dokladem za použité lehátko.
§ 41
(1)
Nenastoupí-li cestující s platným jízdním dokladem pro jednotlivou jízdu cestu z důvodů na své straně, má právo na vrácení zaplaceného jízdného, jestliže nepoužitý jízdní doklad dopravci vrátí
a)
jde-li o veřejnou drážní osobní dopravu na drázedráze celostátní nebo na drázedráze regionální, nejpozději v den na ní uvedený jako den nástupu jízdy nebo potvrdil-li dopravce nejpozději v tento den nevyužití jízdního dokladu, a při částečném nevyužití jízdního dokladu pro jednotlivou jízdu má v takovémto případě právo na vrácení jízdného za neprojetý úsek cesty; při samoobslužném způsobu odbavení se jízdné nevrací,
b)
před odjezdem spoje, na který byl jízdní doklad vydán, ve lhůtě stanovené dopravcem ve smluvních přepravních podmínkách, jde-li o veřejnou silniční osobní dopravu kromě městské autobusové dopravy.
(2)
Nevyužije-li cestující zaplacené místo v lůžkovém nebo lehátkovém voze z důvodů na své straně a rezervační doklad na lůžko nebo lehátko dopravci vrátí před odjezdem spoje, na který byl rezervační doklad zakoupen, ve lhůtě stanovené dopravcem ve smluvních přepravních podmínkách, má právo na vrácení ceny rezervačního dokladu na lůžko nebo lehátko.
(3)
Ve smluvních přepravních podmínkách může dopravce stanovit výši srážky, kterou při vrácení jízdného, zaplacené ceny rezervačního dokladu na lůžko nebo lehátko odečte. Z vráceného jízdného je vyloučena cena za rezervační doklad.
§ 42
(1)
Nestanoví-li smluvní přepravní podmínky jinak, v městské hromadné dopravě se jízdné za jednotlivou jízdu nevrací.
(2)
Za nevyužitý nebo částečně nevyužitý jízdní doklad se jízdné nevrací, nestanoví-li dopravce ve smluvních přepravních podmínkách jinak.
(3)
Za ztracený nebo poškozený jízdní doklad dopravce náhradní jízdenku bezplatně neposkytuje, pokud ztrátu nebo poškození nezpůsobil sám, nebo pokud smluvní přepravní podmínky nestanoví jinak.
(4)
Jestliže ve veřejné drážní a silniční osobní dopravě nebyl cestující přepraven včas, nemá právo na náhradu škody.
(5)
Cestující, který byl vyloučen z přepravy pověřenou osobou, nemá právo na vrácení zaplaceného jízdného ani na vrácení zaplacené ceny rezervačního dokladu, rezervačního dokladu na lůžko nebo lehátko nebo příplatku za vlak vyšší kvality.
ČÁST PÁTÁ
PODMÍNKY PLNĚNÍ PŘEPRAVNÍ SMLOUVY VÍCE DOPRAVCI
§ 46
(1)
V rámci integrovaných veřejných služebintegrovaných veřejných služeb18) jsou vydávány jízdní doklady platné pro všechny zapojené dopravní služby.
(2)
Jízdní doklad je platný pro skupinu dopravních služeb poskytovaných více dopravci v rámci jedné přepravní smlouvy, pokud tak stanoví smluvní přepravní podmínky.
(3)
Uskutečňuje-li přepravu cestujících, která je předmětem jedné přepravní smlouvy, více dopravců, odpovídá každý dopravce zúčastněný na přepravě za přepravu po té části přepravní cesty, již zajišťuje, nebo odpovídá jiný zúčastněný dopravce určený smluvními přepravními podmínkami všech zapojených dopravců.
(4)
Náhradu za úplnou nebo částečnou ztrátu nebo poškození cestovního zavazadla v rozsahu podle tohoto přepravního řádu uhradí oprávněnému dopravce, u kterého bylo právo z přepravní smlouvy uplatněno, i v případech, jestliže úplnou nebo částečnou ztrátu nebo poškození cestovního zavazadla nezpůsobil.
(5)
Uzavřel-li dopravce přepravní smlouvu, na jejímž plnění se podílí více dopravců, přísluší každému zúčastněnému dopravci podíl z celkového jízdného nebo dovozného ve výši odpovídající délce přepravní vzdálenosti, kterou zajišťoval, nedohodnou-li se smluvně jinak.
§ 47
(1)
Za škodu vzniklou na cestovním zavazadle, provádí-li přepravu více dopravců, odpovídá ten dopravce, u něhož při plnění přepravní smlouvy škoda na přepravovaném cestovním zavazadle vznikla. Je-li škoda způsobena několika dopravci, odpovídá každý z nich za škodu, kterou způsobil. Nelze-li zjistit, u kterého dopravce ke vzniku škody došlo, odpovídají za škodu všichni zúčastnění dopravci v poměru podle přepravní vzdálenosti.
(2)
Bylo-li nedodržení dodací lhůty pro přepravu cestovního zavazadla zaviněno několika dopravci, rozdělí se náhrada mezi tyto dopravce v poměru zpoždění vzniklého v době jimi uskutečňované přepravy.
§ 48
Pro vzájemné předávání cestovních zavazadel mezi dopravci platí ustanovení o přebírání cestovních zavazadel dopravcem od cestujícího, o vydávání cestovních zavazadel dopravcem oprávněnému a ustanovení o zjišťování skutečností, které mohou zakládat uplatnění práva z přepravní smlouvy o přepravě cestovních zavazadel, není-li smlouvou o vzájemném vztahu mezi dopravci dohodnuto jinak.
ČÁST ŠESTÁ
SPOLEČNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 49
Společná ustanovení
(1)
Dopravce vyhlašuje smluvní přepravní podmínky uveřejněním jejich plného znění na místech určených pro styk s cestujícími a způsobem umožňujícím dálkový přístup, s přístupností i pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. V případě integrovaných veřejných služebintegrovaných veřejných služeb v přepravě cestujících se za uveřejnění plného znění smluvních přepravních podmínek rovněž považuje uveřejnění odkazu na přepravní podmínky vyhlášené a zveřejněné příslušným objednatelem nebo organizátorem.
(2)
Smluvní přepravní podmínky vyhlášené podle odstavce 1 nesmějí být v rozporu s ustanoveními tohoto přepravního řádu ani s ustanoveními jiných právních předpisů. Úroveň poskytovaných přepravních služeb nesmí být smluvními přepravními podmínkami zhoršena osobám, jejichž potřeby jsou uspokojovány, oproti úpravě dané tímto přepravním řádem.
(3)
Uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem.
(4)
Přepravní doklady, zejména jízdní doklad a zavazadlový lístek, mohou mít také podobu elektronického záznamu, pokud postupy užité při záznamu a zpracování údajů zaručují funkční rovnocennost jízdních a přepravních dokladů vydaných v písemné podobě.
(5)
Pro provozování veřejné drážní osobní dopravy na drázedráze místní a na vlečce se použijí ustanovení o provozování veřejné drážní osobní dopravy na drázedráze regionální obdobně.
§ 50
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Vyhláška č. 127/1964 Sb., o městském přepravním řádu.
2.
Vyhláška č. 132/1964 Sb., o železničním přepravním řádu.
3.
Vyhláška č. 98/1966 Sb., kterou se mění některá ustanovení vyhlášky č. 132/1964 Sb., o železničním přepravním řádu.
4.
Vyhláška č. 151/1971 Sb., kterou se mění vyhláška č. 127/1964 Sb., o městském přepravním řádu.
5.
Vyhláška č. 118/1973 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 127/1964 Sb., o městském přepravním řádu, ve znění vyhlášky č. 151/1971 Sb.
6.
Vyhláška č. 4/1976 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 132/1964 Sb., o železničním přepravním řádu, ve znění vyhlášky č. 98/1966 Sb.
7.
Vyhláška č. 3/1977 Sb., o přepravním řádu lanových drah.
8.
Vyhláška č. 152/1983 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 132/1964 Sb., o železničním přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů.
9.
Vyhláška č. 35/1985 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 3/1977 Sb., o přepravním řádu lanových drah.
10.
Vyhláška č. 44/1985 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 127/1964 Sb., o městském přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů.
11.
Vyhláška č. 74/1985 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 132/1964 Sb., o železničním přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 126/1964 Sb., o styku mezi dráhami celostátními a vlečkami a o vztazích mezi zúčastněnými organizacemi (vlečkové podmínky), ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 9/1984 Sb., o kontejnerovém přepravním řádu.
12.
Vyhláška č. 357/1990 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 132/1964 Sb., o železničním přepravním řádu, ve znění vyhlášky č. 98/1966 Sb., vyhlášky č. 4/1976 Sb., vyhlášky č. 152/1983 Sb. a vyhlášky č. 74/1985 Sb.
13.
Vyhláška č. 462/1992 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 127/1964 Sb., o městském přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů.
14.
Vyhláška č. 71/1999 Sb., o přepravním řádu pro silniční dopravu osob.
§ 51
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2000.
Ministr:
Ing. Schling v. r.
1)
§ 2 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách.
§ 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě.
2)
§ 34, 34a a § 36 odst. 2 a 3 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
§ 58 odst. 3 zákona o dráhách.
Vyhláška č. 9/2015 Sb., o stanovení náležitostí a vzorů pověření k výkonu státního dozoru, státního odborného dozoru, vrchního státního dozoru a vrchního státního odborného dozoru v dopravě ve formě průkazu a o změně souvisejících vyhlášek, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 37 odst. 5 písm. c) zákona o dráhách.
§ 18a odst. 2 písm. c) zákona o silniční dopravě.
5)
§ 37 odst. 5 písm. b) zákona o dráhách.
§ 18a odst. 2 písm. c) zákona o silniční dopravě.
6)
§ 1 odst. 1 vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.
7)
§ 2 zákona o veřejných službách.
8)
Bod 2.1 přílohy č. 2 k vyhlášce č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
9)
Například zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
10)
Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
11)
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
12)
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
15)
§ 24 odst. 2 zákona o dráhách.
16)
§ 2 odst. 7 písm. a) zákona o silniční dopravě.
17)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy a o změně nařízení (ES) č. 561/2006, v platném znění.
18)
§ 6 zákona o veřejných službách. |
Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 192/2000 Sb. | Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 192/2000 Sb.
Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se vyhlašuje národní přírodní rezervace Čerchovské hvozdy a stanoví její ochranné pásmo a bližší ochranné podmínky
Vyhlášeno 7. 7. 2000, datum účinnosti 6. 8. 2000, částka 60/2000
* § 1 - Vyhlášení národní přírodní rezervace Čerchovské hvozdy
* § 2 - Vymezení národní přírodní rezervace
* § 3 - Bližší ochranné podmínky
* § 4 - Ochranné pásmo
* § 5 - Účinnost č. 1 č. 2
Aktuální znění od 6. 8. 2000
192
VYHLÁŠKA
Ministerstva životního prostředí
ze dne 27. června 2000,
kterou se vyhlašuje národní přírodní rezervace Čerchovské hvozdy a stanoví její ochranné pásmo a bližší ochranné podmínky
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 3 písm. b) se zřetelem na § 28 odst. 1 a § 37 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, (dále jen „zákon“):
§ 1
Vyhlášení národní přírodní rezervace Čerchovské hvozdy
(1)
Vyhlašuje se národní přírodní rezervace Čerchovské hvozdy (dále jen „národní přírodní rezervace“) v Českém lese.
(2)
Předmětem ochrany jsou zbytky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů horských a podhorských smíšených bučin s výskytem zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin typických pro oblast Českého lesa.
§ 2
Vymezení národní přírodní rezervace
(1)
Národní přírodní rezervace se rozkládá v okrese Domažlice, a to v katastrálním územíkatastrálním území Česká Kubice na pozemku parcelní č. 357/41, v katastrálním územíkatastrálním území Dolní Folmava na pozemku parcelní č. 375/20, v katastrálním územíkatastrálním území Chodov na pozemku parcelní č. 1845/10 a v katastrálním územíkatastrálním území Pec na pozemcích parcelní č. 1592/8 a 1592/19. Celková výměra národní přírodní rezervace je 326,9255 ha.
(2)
Orientační zákres území národní přírodní rezervace do mapy v měřítku 1 : 50 000 je přílohou č. 1 a zákres části ochranného pásma do katastrální mapykatastrální mapy v měřítku 1 : 2880 přílohou č. 2 této vyhlášky.
(3)
Katastrální mapyKatastrální mapy, do nichž je zakresleno území národní přírodní rezervace, jsou kromě evidence v ústředním seznamu ochrany přírody1) uloženy na Ministerstvu životního prostředí, na Okresním úřadu Domažlice, na Městském úřadu Domažlice, na Obecním úřadu Česká Kubice, na Obecním úřadu Chodov a na Obecním úřadu Pec.
§ 3
Bližší ochranné podmínky
V návaznosti na základní ochranné podmínky2) se jako bližší ochranné podmínky stanoví, že jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody3) lze
a)
provádět změny druhu pozemků a změny způsobu jejich využití, nevyplývá-li to z plánu péče4) o národní přírodní rezervaci,
b)
provádět těžební, výchovné nebo pěstební zásahy v lesích, kde vlastník lesa hospodaří bez schváleného lesního hospodářského plánu,
c)
provádět geologické práce spojené se zásahem do území,
d)
provádět opravy stávajících lesních cest,
e)
přikrmovat zvěř, zřizovat myslivecká zařízení s výjimkou jednoduchých posedů,
f)
pořádat hromadné veřejné akce, zejména sportovní a turistické.
§ 4
Ochranné pásmo
Do ochranného pásma stanoveného zákonem,5) které slouží k zabezpečení národní přírodní rezervace před rušivými vlivy z okolí, nejsou zahrnuty pozemkové parcely č. 1592/3 a 1592/14 a stavební parcely č. 485, 486, 489, 490 a 491 v katastrálním územíkatastrálním území Pec, pozemkové parcely č. 375/2, 375/15, 375/16 a stavební parcely č. 217, 233, 236, 237, 375/11, 375/12, 375/13 a 375/14 v katastrálním územíkatastrálním území Dolní Folmava, které se nacházejí na vrcholu Čerchova.
§ 5
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti třicátým dnem po dni vyhlášení.
Ministr:
RNDr. Kužvart v. r.
Příloha č. 1
255kB
Příloha č. 2
63kB
1)
§ 42 zákona č. 114/1992 Sb.
2)
§ 29 zákona č. 114/1992 Sb.
3)
§ 44 odst. 2 a § 79 odst. 3 písm. g) zákona č. 114/1992 Sb.
4)
§ 38 zákona č. 114/1992 Sb.
5)
§ 37 zákona č. 114/1992 Sb. |
Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 190/2000 Sb. | Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 190/2000 Sb.
Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 12. 7. 2000, datum účinnosti 12. 7. 2000, částka 59/2000
* Čl. I - Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění vyhlášek č. 105/1997 Sb., č. 200/1999 Sb. a č. 85/2000 Sb., se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 12. 7. 2000
190
VYHLÁŠKA
Ministerstva životního prostředí
ze dne 22. června 2000,
kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 81 odst. 10 a § 90 odst. 5, 6 a 7 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 238/1999 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění vyhlášek č. 105/1997 Sb., č. 200/1999 Sb. a č. 85/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 10 odst. 7 se slova „tři měsíce před základním šetřením k návrhu zpracování lesního hospodářského plánu8)“ nahrazují slovy, která včetně poznámky pod čarou č. 8) znějí: „nebo lesní hospodářské osnovy v termínu stanoveném orgánem státní správy lesů8)
8)
§ 26 odst. 3 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).“.
2.
V § 10 odst. 8 a v § 12 odst. 2 se slova „Český ústav ochrany přírody“ nahrazují slovy „Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky“.
3.
V § 20 odstavec 2 zní:
„(2)
Orgán ochrany přírody vybaví strážce identifikovatelným úředním razítkem, které je strážce povinen vrátit při zániku své funkce. Podrobnosti provedení služebního odznaku, průkazu a úředního razítka jsou uvedeny v příloze č. IV.“.
4.
V § 20 odst. 5 věta první zní: „K ověření znalosti práv a povinností strážců přírody podle § 81 odst. 3 písm. f) zákona pořádá příslušný orgán ochrany přírody kvalifikační zkoušky.". Na konci tohoto odstavce se doplňuje tato věta: „Znalost práv a povinností zpravodaje podle § 81 odst. 3 písm. f) zákona ověřuje příslušný orgán ochrany přírody13) ústním pohovorem s uchazečem.“.
Poznámka pod čarou č. 13) zní:
„13)
§ 77 a 78 zákona č. 114/1992 Sb.“.
5.
V § 20 odst. 12 ve větě druhé se slova „odstavci 3“ nahrazují slovy „§ 81 odst. 3 zákona“.
6.
V § 20 se odstavce 3, 4, 8, 9, 10 a 11 včetně dosavadní poznámky pod čarou č. 13) zrušují.
Dosavadní odstavce 5, 6, 7 a 12 se označují jako odstavce 3, 4, 5 a 6.
7.
V příloze č. IV v části „Typ II. Služební průkaz strážce“ se ve čtvrtém odstavci tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se text:
„-
zadržet ke zjištění totožnosti osobu, kterou přistihne při porušování právních předpisů o ochraně přírody a krajiny, a odevzdat ji orgánu Policie České republiky; přistižené osoby jsou povinny uposlechnout,
-
požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemohou splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky.“.
8.
Příloha č. V se mění takto:
a)
U položky „Božídarské rašeliniště“ se v kolonce „Katastrální území“ slovo „Rýžovna“ nahrazuje slovem „Ryžovna“.
b)
U položky „Brouskův mlýn“ se v kolonce „Katastrální území“ slovo „Dvorce“ nahrazuje slovem „Dvorec“.
c)
U položky „Černé a Čertovo jezero“ se v kolonce „Katastrální území“ slova „Železná Ruda II“ nahrazují slovem „Alžbětín“.
d)
U položky „Červené blato“ se v kolonce „Katastrální území“ slovo „Bynov“ nahrazuje slovem „Byňov“.
e)
Položka „Dářko - Radostínské rašeliniště“ se nahrazuje položkou „Dářko“, která zní:
„Dářko | ZR | Radostín u Vojnova Městce | Výnos MŠANO č. 143.547/33 (31. 12. 1933)“.
---|---|---|---
f)
U položky „Hůrka u Hranic“ se v kolonce „Zřízeno“ datum v závorce „28. 7. 1952“ nahrazuje datem „23. 7. 1952“.
g)
U položky „Křivé jezero“ se do kolonky „Katastrální území“ za slovo „Mlýny“ vkládá čárka a slova „Milovice u Mikulova“.
h)
Položka „Lednické rybníky - Slanisko Nesyt“ se nahrazuje položkou „Lednické rybníky“, která zní:
„Lednické rybníky | BV | Hlohovec, Charvátská
Nová Ves, Lednice,
Sedlec u Mikulova | +Výnos MŠVU č. 49.004/52 (9. 1. 1953)“.
---|---|---|---
i)
U položky „Lichnice - Kaňkovy Hory“ se v kolonce „Katastrální území“ za slovo „Rudov“ doplňuje čárka a slovo „Javorka“, za slovo „Podhradí“ se doplňuje čárka a slovo „Lhůty“ a za slova „Starý Dvůr“ se doplňuje čárka a slova „Kubíkovy Duby, Počátky Horní“.
j)
U položky „Lovoš“ se v kolonce „Katastrální území“ slovo „Opárno“ nahrazuje slovem „Oparno“.
k)
Za položku „Lovoš“ se vkládá nová položka „Malý a Velký Štít“, která zní:
„Malý a Velký Štít | LN | Vinařice u Loun | Vyhláška ONV Louny (14. 9. 1989)“.
---|---|---|---
l)
U položky „Mazák“ se v kolonce „Zřízeno“ číslo výnosu „18.986/55“ nahrazuje číslem „18.985/55“.
m)
U položky „Mohelenská hadcová step“ se za slovem „Mohelno“ zrušuje čárka a slovo „Dukovany“.
n)
Položka „Pochvalovská stráň - Malý a Velký Štít“ se nahrazuje položkou „Pochvalovská stráň“, která zní:
„Pochvalovská stráň | RA | Kozojedy | Vyhláška ONV Rakovník (24. 2. 1989)“.
---|---|---|---
o)
U položky „Praděd“ se v kolonce „Katastrální území“ slovo „Mnichov“ nahrazuje slovy „Železná pod Pradědem“.
p)
Za položku „Pulčín - Hradisko“ se vkládá nová položka „Radostínské rašeliniště“, která zní:
„Radostínské rašeliniště | ZR | Radostín u Vojnova
Městce, Vojnův Městec | Výnos MK ČSR č. 9.432/87 (17. 6. 1987)“.
---|---|---|---
r)
Položka „Ranská bahna“ se zrušuje.
s)
U položky „Řežabinec - Řežabinecké tůně“ se pomlčka v názvu nahrazuje spojkou „a“ a v kolonce „Zřízeno“ se číslo výnosu „171.659/49“ nahrazuje číslem „171.559/49“.
t)
U položky „Salajka“ se v kolonce „Zřízeno“ zkratka „MK“ nahrazuje zkratkou „MŠK“.
u)
Za položku „Sedlo“ se vkládá nová položka „Slanisko u Nesytu“, která zní:
„Slanisko u Nesytu | BV | Sedlec u Mikulova | Vyhláška ONV Břeclav (4. 10. 1961)“.
---|---|---|---
v)
U položky „Soos“ se v kolonce „Katastrální území“ slova „Nový Drahov“ nahrazují slovem „Vonšov“.
w)
Zrušuje se položka „Staré Ransko“.
x)
U položky „Strabišov - Oulehla“ se v kolonce „Zřízeno“ datum v závorce „14. 1. 1954“ nahrazuje datem „14. 1. 1956“ a datum v závorce „10. 2. 1953“ se nahrazuje datem „8. 5. 1953“.
y)
U položky „Šerák - Keprník“ se v kolonce „Katastrální území“ zrušují za slovem „Ostružná“ čárka a slova „Kouty nad Desnou“.
z)
Položka „Tabulová“ se nahrazuje položkou „Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen“, která zní:
„Tabulová,
Růžový vrch
a Kočičí kámen | BV | Bavory, Klentnice, Perná | Výnos MŠVU č. 97.095/51-IV/5 (25. 6. 1951)
a + výnos MŠO č. 101.109/53 (20. 5. 1953)“.
---|---|---|---
aa)
U položky „Voděradské bučiny“ se v kolonce „Katastrální území“ slovo „Lounovice“ nahrazuje slovem „Louňovice“.
bb)
U položky „Vyšenské kopce“ se v kolonce „Katastrální území“ slovo „Dobrkovice“ nahrazuje slovy „Kladné - Dobrkovice“.
cc)
U položky „Zhejral“ se v kolonce „Katastrální území“ slovo „Klátovec“ nahrazuje slovem „Klatovec“.
dd)
U položky „Žehuňský rybník - Žehuňská obora“ se název nahrazuje názvem „Žehuňská obora a Žehuňský rybník“, v kolonce „Okres“ se zkratka „KH“ nahrazuje zkratkou „HK“ a v kolonce „Katastrální území“ se slovo „Chotovice“ nahrazuje slovem „Choťovice“ a za slovo „Kněžičky“ se doplňuje čárka a slova „Lovčice u Nového Bydžova“.
ee)
U položky „Babiččino údolí“ se v kolonce „Katastrální území“ slovo „Zlíč“ nahrazuje slovem „Zlič“ a za slovo „Žernov“ se vkládá čárka a slova „Malá Skalice, Červená Hora“ a v kolonce „Zřízeno“ se datum v závorce „29. 6. 1952“ nahrazuje datem „9. 6. 1952“.
ff)
U položky „Bilichovské údolí“ se v kolonce „Katastrální území“ slovo „Bilichov“ nahrazuje slovem „Bílichov“.
gg)
U položky „Cikánka“ se název nahrazuje názvem „Cikánka I.“.
hh)
U položky „Cikánský dolík“ se v kolonce „Katastrální území“ slovo „Bilichov“ nahrazuje slovem „Bílichov“.
ii)
U položky „Dalejský profil“ se v kolonce „Katastrální území“ za slovo „Holyně“ doplňuje čárka a slovo „Stodůlky“.
jj)
U položky „Doupňák“ se v kolonce „Katastrální území“ na konci doplňuje čárka a slovo „Miřetice“.
kk)
U položky „Jeskyně na Pomezí“ se název nahrazuje názvem „Jeskyně Na Pomezí“.
ll)
U položky „Křéby“ se v kolonce „Zřízeno“ datum v závorce „14. 1. 1956“ nahrazuje datem „4. 7. 1956“.
mm)
U položky „Landek“ se v kolonce „Okres“ zkratka „OP“ nahrazuje zkratkou „OV“, v kolonce „Katastrální území“ se na konci doplňuje čárka a slovo „Koblov“ a v kolonce „Zřízeno“ se na konci doplňují slova „a vyhláška NV města Ostravy (13. 12. 1989)“.
nn)
U položky „Medník“ se v kolonce „Katastrální území“ slovo „Hradištko“ nahrazuje slovem „Hradišťko“.
oo)
U položky „Panská skála“ text v kolonce „Zřízeno“ zní: „Výnos MK II-3-155.1-19/4-53 (18. 9. 1953), vyhláška ONV Česká Lípa (6. 9. 1963) a vyhláška ONV Česká Lípa (12. 1. 1989)“.
pp)
Položka „Růžičkův lom - Státní lom“ se nahrazuje položkou „Růžičkův lom“, která zní:
„Růžičkův lom | PV | Čelechovice na Hané | Vyhláška ONV Prostějov (18. 7. 1974)“.
---|---|---|---
rr)
U položky „Skalky skřítků“ se v kolonce „Katastrální území“ slovo „Svatobor“ nahrazuje slovy „Hradiště u Karlových Var“.
ss)
Za položku „Slatinná louka u Velenky“ se vkládá nová položka „Státní lom“, která zní:
„Státní lom | PV | Čelechovice na Hané | Vyhláška ONV Prostějov (18. 7. 1974)“.
---|---|---|---
tt)
U položky „Suché skály“ text v kolonce „Zřízeno“ zní: „Výnos MŠK č. 65.972/54 (4. 7. 1956) a vyhláška ONV Jablonec nad N. (1. 10. 1965)“.
uu)
U položky „Tereziino (Terčino) údolí“ se název nahrazuje názvem „Terčino údolí“a v kolonce „Katastrální území“ se za slovy „Údolí u N. Hradů“ zrušuje čárka a slova „Horní Stropnice“.
vv)
U položky „Váté písky“ se v kolonce „Katastrální území“ zrušují slovo „Rohatec“ a čárka za tímto slovem.
ww)
U položky „Velký vrch u Vršovic“ se název nahrazuje názvem „Velký vrch“.
xx)
U položky „Krčil“ se v kolonce „Zřízeno“ datum v závorce „27. 2. 1972“ nahrazuje datem „27. 2. 1992“.
yy)
U položky „Kuchyňka“ se v kolonce „Zřízeno“ datum v závorce „14. 1. 1989“ nahrazuje datem „19. 1. 1989“.
zz)
U položky „Na skalách“ se v kolonce „Zřízeno“ datum v závorce „13. 1. 1965“ nahrazuje datem „13. 1. 1966“.
aaa)
Položka „Růžový vrch (Sirotčí hrádek)“ se zrušuje.
bbb)
V oddílu uvozeném větou „Do kategorie „Přírodní rezervace“ se převádějí:“ se zrušují položky „V jezírkách“ a „Zahrady pod Hájem“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
RNDr. Kužvart v. r. |
Zákon č. 204/2000 Sb. | Zákon č. 204/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb. a nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb., zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 14. 7. 2000, datum účinnosti 1. 8. 2000, částka 63/2000
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o volbách do Parlamentu České republiky
* ČÁST DRUHÁ - Změna občanského soudního řádu
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
* ČÁST ČTVRTÁ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2002
204
ZÁKON
ze dne 23. června 2000,
kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb. a nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb., zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o volbách do Parlamentu České republiky
Čl. I
Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb. a nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Tento zákon upravuje podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu.“.
Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.
2.
V § 1 odstavec 3 zní:
„(3)
Volby do Parlamentu České republiky vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Rozhodnutí o vyhlášení voleb se uveřejňuje ve Sbírce zákonů. Za den vyhlášení voleb do Parlamentu České republiky se považuje den, kdy byla rozeslána částka Sbírky zákonů, v níž bylo rozhodnutí o vyhlášení voleb do Parlamentu České republiky uveřejněno.“.
3.
V § 1 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Volby do Parlamentu České republiky se konají v jednom dni; hlasování začíná v 8.00 hodin a končí ve 22.00 hodin. Dnem voleb do Parlamentu České republiky je den pracovního klidu před pracovním dnem.
(5)
Voličem je státní občan České republiky (dále jen „občan“), který v den voleb dosáhl věku nejméně 18 let. Ve druhém kole voleb do Senátu může volit i občan, který v den konání druhého kola voleb dosáhl věku nejméně 18 let.“.
4.
V § 3 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Pro hlasování do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky mimo území České republiky se vytvářejí zvláštní stálé volební okrsky (dále jen „zvláštní volební okrsky“) při zastupitelských a konzulárních úřadech České republiky, s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky (dále jen „zastupitelský úřad“). Území zvláštního volebního okrsku je vymezeno územním obvodem zastupitelského úřadu.“.
5.
V § 5 se slovo „voličů“ zrušuje.
6.
§ 6 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 5a) zní:
㤠6
Zvláštní seznam
(1)
Zvláštní seznam vede obecní úřad, městský úřad, úřad města, úřad městské části nebo úřad městského obvodu územně členěného statutárního města a místní nebo obvodní úřad v hlavním městě Praze (dále jen „obecní úřad“) pro voliče, který není v jeho územním obvodu přihlášen k trvalému pobytu,5) popřípadě nemůže z důvodů uvedených v písmenech b) a d) volit ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu je zapsán, a který
a)
vykonává v obvodu obce, v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech v obvodu městské části nebo městského obvodu základní nebo náhradní vojenskou službu,
b)
je v nemocnici, porodnici, sanatoriu, ústavu sociální péče nebo v obdobném ústavu a zařízení, umístěném v obci, v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech v obvodu městské části nebo městského obvodu,
c)
je v policejní cele, v místě výkonu vazby nebo v místě výkonu trestu odnětí svobody,5a) umístěném v obci, v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech v obvodu městské části nebo městského obvodu,
d)
volí na voličský průkaz (§ 6a), nebo
e)
v případě voleb do Senátu nemá trvalý pobyt na území České republiky.
(2)
Do zvláštního seznamu zapíše obecní úřad voliče uvedené v odstavci 1 písm. a) na základě údajů příslušného velitele; voliče uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) na základě údajů správy příslušného ústavu, objektu nebo zařízení. Údaje předají nejpozději 7 dnů před začátkem hlasování a podle potřeby je aktualizují.
(3)
Velitel, správa příslušného ústavu, objektu nebo zařízení zašle ve spolupráci s obecním úřadem, který vede zvláštní seznam, obecnímu úřadu v obci, kde je volič zapsán ve stálém seznamu, potvrzení o tom, že tento volič byl nahlášen k zápisu do zvláštního seznamu.
(4)
V případě voleb do Senátu se do zvláštního seznamu zapisují pouze voliči přihlášení k trvalému pobytu ve volebním obvodu, kde jsou vyhlášeny volby.
(5)
Zvláštní seznam vedou rovněž zastupitelské úřady při volbách do Poslanecké sněmovny pro voliče, který
a)
nemá trvalý pobyt na území České republiky, a to na základě jeho písemné žádosti o zápis, doložené originálem, popřípadě ověřenou kopií dokladů potvrzujících totožnost žadatele, jeho státní občanství České republiky a trvalý pobyt v územním obvodu zastupitelského úřadu, kde má být zapsán do zvláštního seznamu; žádost musí být doručena nebo předána zastupitelskému úřadu nejpozději 40 dnů přede dnem voleb, nebo
b)
volí na zastupitelském úřadu na voličský průkaz.
(6)
Zvláštní seznamy podle odstavce 5 písm. a) uzavřou zastupitelské úřady 30 dnů přede dnem voleb a předají je neprodleně Ministerstvu zahraničních věcí, které na případné duplicity v zápisech upozorní zastupitelské úřady, u kterých je volič zapsán; po odstranění duplicit sdělí nejpozději 20 dnů přede dnem voleb Ministerstvo zahraničních věcí konečné znění těchto seznamů Ministerstvu vnitra. Je-li volič, zapsaný na základě vlastní žádosti z důvodu trvalého pobytu v cizině ve zvláštním seznamu, veden i ve stálém seznamu, obecní úřad takového voliče na základě oznámení Ministerstva vnitra ze stálého seznamu vyškrtne. Voliče o vyškrtnutí ze stálého seznamu informuje na základě sdělení obecního úřadu zastupitelský úřad.
(7)
Zastupitelský úřad předá zvláštní okrskové volební komisi výpis ze zvláštního seznamu, který obsahuje seznam voličů oprávněných volit v tomto zvláštním volebním okrsku.
5a)
§ 4 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby.
§ 5 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů.“.
7.
Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu zní:
㤠6a
Voličské průkazy
(1)
Voliči, který nebude moci volit ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu, popřípadě zvláštním seznamu vedeném podle § 6 odst. 5 písm. a) je zapsán, vydá obecní úřad, popřípadě zastupitelský úřad na jeho žádost voličský průkaz a poznamená tuto skutečnost do stálého seznamu, popřípadě zvláštního seznamu a do jejich výpisů pro okrskovou volební komisi a zvláštní okrskovou volební komisi. Voličský průkaz pro volby do Senátu se vydává pouze voličům zapsaným ve stálém seznamu ve volebním obvodu, kde jsou vyhlášeny volby.
(2)
Volič může požádat o vydání voličského průkazu ode dne vyhlášení voleb, a to písemným podáním opatřeným ověřeným podpisem voliče, doručeným nejpozději 7 dnů přede dnem voleb tomu, kdo stálý seznam nebo zvláštní seznam vede, nebo osobně do okamžiku uzavření stálého seznamu nebo zvláštního seznamu; obecní úřad nebo zastupitelský úřad voličský průkaz nejdříve 15 dnů přede dnem voleb předá osobně voliči nebo osobě, která se prokáže plnou mocí s ověřeným podpisem voliče žádajícího o vydání voličského průkazu, anebo jej voliči zašle.
(3)
Voličský průkaz opravňuje k zápisu do výpisu ze zvláštního seznamu v den voleb
a)
do Poslanecké sněmovny v jakémkoli volebním okrsku, popřípadě zvláštním volebním okrsku,
b)
do Senátu ve volebním okrsku spadajícím do volebního obvodu, kde jsou volby vyhlášeny a v jehož územním obvodu je volič přihlášen k trvalému pobytu.“.
8.
§ 7 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 5b) zní:
㤠7
Volební orgány
(1)
Volebními orgány podle tohoto zákona jsou
a)
Státní volební komise,
b)
Ministerstvo vnitra,
c)
Ministerstvo zahraničních věcí,
d)
Český statistický úřad,
e)
okresní úřad v sídle volebního kraje, které je stanoveno v příloze č. 1 k tomuto zákonu, (dále jen „okresní úřad v sídle kraje“) pro volby do Poslanecké sněmovny,
f)
okresní úřad v sídle volebního obvodu, v hlavním městě Praze obvodní a místní úřad v sídle volebního obvodu a ve městech Brně, Ostravě a Plzni magistráty těchto měst (dále jen „okresní úřad v sídle volebního obvodu“) pro volby do Senátu,
g)
okresní úřad, v hlavním městě Praze, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst (dále jen „okresní úřad“),
h)
pověřený obecní úřad,5b) v hlavním městě Praze obvodní úřad a místní úřad, Obvodní úřad pro Prahu 1 pro zpracování výsledků hlasování ze zahraničí, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň úřad městské části nebo městského obvodu (dále jen „pověřený obecní úřad“),
i)
obecní úřad,
j)
starosta obce, primátor statutárního města, které není územně členěno, a v územně členěných statutárních městech a v hlavním městě Praze starosta městské části nebo městského obvodu (dále jen „starosta“),
k)
zastupitelský úřad,
l)
okrsková volební komise,
m)
zvláštní okrsková volební komise pro volby do Poslanecké sněmovny (dále jen „zvláštní okrsková volební komise“).
(2)
Činnost volebních orgánů je výkonem státní správy.
5b)
§ 60 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 302/1992 Sb.
Nařízení vlády č. 475/1990 Sb., kterým se určují pověřené obecní úřady, ve znění nařízení vlády č. 315/1995 Sb.
Nařízení vlády č. 82/1992 Sb., kterým se určují další pověřené obecní úřady.“.
9.
§ 8 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 5c) zní:
㤠8
Státní volební komise
(1)
Státní volební komise vytvořená podle zvláštního právního předpisu5c) je stálým volebním orgánem i na úseku voleb do Parlamentu České republiky.
(2)
Státní volební komise
a)
koordinuje přípravu, organizaci, průběh a provedení voleb do Parlamentu České republiky,
b)
vykonává dohled nad zabezpečením úkonů nezbytných pro organizačně technické provádění voleb do Parlamentu České republiky,
c)
určuje losem číslo, kterým budou označeny hlasovací lístky politických stran, politických hnutí a koalic pro volby do Poslanecké sněmovny,
d)
vyhotovuje zápis o výsledku voleb do Poslanecké sněmovny,
e)
vyhlašuje a uveřejňuje celkové výsledky voleb do Poslanecké sněmovny a Senátu,
f)
předává osvědčení o zvolení členem Parlamentu České republiky zvoleným kandidátům,
g)
předává celkové výsledky voleb příslušné komoře Parlamentu České republiky,
h)
vydává povolení k přítomnosti dalších osob při sčítání hlasů okrskovou volební komisí,
i)
určuje losem, kterému volebnímu kraji jsou podřazeny zvláštní volební okrsky v zahraničí.
5c)
Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů.“.
10.
§ 9 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 5d) zní:
㤠9
Ministerstvo vnitra
(1)
Ministerstvo vnitra je ústředním orgánem státní správy na úseku voleb do Poslanecké sněmovny a Senátu.5d)
(2)
Ministerstvo vnitra
a)
metodicky řídí organizační a technickou přípravu, průběh a provedení voleb do Parlamentu České republiky,
b)
řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni okresu,
c)
vydává seznamy registrovaných politických stran a politických hnutí9) a poskytuje je okresním úřadům v sídle kraje a okresním úřadům v sídle volebního obvodu pro účely registrace kandidátních listin a přihlášek k registraci,
d)
poskytuje informace z evidence pobytu občanů pro účely vedení stálých seznamů a zvláštních seznamů,
e)
ve spolupráci s Českým statistickým úřadem zajišťuje provoz jednotného systému telekomunikačního spojení na území České republiky,
f)
zajišťuje tisk volebních materiálů a organizačně zajišťuje tisk hlasovacích lístků,
g)
zajišťuje ověřování způsobilosti na úseku voleb pro zaměstnance hlavního města Prahy zařazeného do Magistrátu hlavního města Prahy pověřeného činností na úseku voleb, který prokáže zkouškou potřebné znalosti; o kladném výsledku ověření způsobilosti vydá osvědčení.
5d)
§ 12 odst. 1 písm. l) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 130/2000 Sb.“.
11.
§ 10 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 5e) zní:
㤠10
Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí
a)
organizačně a technicky zabezpečuje přípravu, průběh a provedení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v zahraničí,5e)
b)
předává zvláštní seznamy voličů vedené podle § 6 odst. 5 Ministerstvu vnitra na technickém nosiči,
c)
ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a Českým statistickým úřadem zajišťuje vybudování systému telekomunikačního spojení mezi zastupitelskými úřady a Ministerstvem zahraničních věcí,
d)
předává Českému statistickému úřadu podklady pro založení a aktualizaci seznamů zvláštních volebních okrsků,
e)
ve spolupráci s Českým statistickým úřadem zajišťuje podmínky pro provoz pracoviště Českého statistického úřadu u Ministerstva zahraničních věcí.
5e)
§ 6 odst. 3 písm. k) zákona č. 2/1969 Sb., ve znění zákona č. 204/2000 Sb.“.
12.
§ 11 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 5f) zní:
㤠11
Český statistický úřad
(1)
Český statistický úřad vypracovává závazný systém zjišťování a zpracování výsledků voleb a zajišťuje vyhotovení příslušného programového vybavení pro účel zpracování a poskytování výsledků voleb.
(2)
Český statistický úřad dále
a)
zabezpečuje technicky systém zpracování výsledků voleb do Parlamentu České republiky5f) podle odstavce 1 na pracovištích vytvářených u pověřených obecních úřadů, u okresních úřadů v sídle kraje, u okresních úřadů v sídle volebního obvodu, u Státní volební komise a u Ministerstva zahraničních věcí; při tom spolupracuje s Ministerstvem vnitra, Ministerstvem zahraničních věcí, okresními úřady a obecními úřady,
b)
zpracovává celkové výsledky voleb do Poslanecké sněmovny (§ 48 až 51), podklady pro zápis Státní volební komise (§ 52) a údaje o celkových výsledcích voleb do Senátu (§ 77) a předává je neprodleně Státní volební komisi,
c)
vyhotovuje zápisy o výsledku voleb a předává je neprodleně okresnímu úřadu v sídle kraje nebo okresnímu úřadu v sídle volebního obvodu,
d)
technicky zajišťuje dostupnost a poskytování průběžných a celkových výsledků voleb,
e)
pro jednotlivá pracoviště podle písmena a) zabezpečuje zaměstnance Českého statistického úřadu pověřené zjišťováním a zpracováním výsledků voleb do Parlamentu České republiky a potřebný počet dalších osob pro zajištění zpracování a poskytování výsledků voleb a provádí jejich školení,
f)
provádí školení určených členů okrskových volebních komisí k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování,
g)
vydává okrskovým volebním komisím nebo Ministerstvu zahraničních věcí písemný doklad ve formě počítačové sestavy osvědčující, že výsledky z volebního okrsku nebo zvláštního volebního okrsku byly do dalšího zpracování převzaty bezchybně,
h)
předává souhrnné informace o výsledcích voleb na úrovni volebního kraje nebo volebního obvodu a České republiky v písemné formě politickým stranám, politickým hnutím, koalicím a nezávislým kandidátům, jejichž kandidátní listina nebo přihláška k registraci byla zaregistrována, v rámci technického řešení podle odstavce 1 také předává informace v elektronické formě,
i)
vyhotovuje registry a číselníky kandidátů a kandidujících politických stran, politických hnutí a koalic,
j)
sděluje případné duplicity na kandidátních listinách a přihláškách k registraci okresnímu úřadu v sídle kraje a okresnímu úřadu v sídle volebního obvodu,
k)
řeší stížnosti na funkci technických zařízení a příslušného programového vybavení, použitých při zpracování výsledků voleb,
l)
předává zápisy o průběhu a výsledku hlasování, převzaté od okrskových volebních komisí a zvláštních okrskových volebních komisí, do úschovy příslušnému okresnímu úřadu nejpozději 10 dnů od ukončení zpracování na úrovni pověřeného obecního úřadu nebo na pracovišti u Ministerstva zahraničních věcí,
m)
po vyhlášení celkových výsledků voleb do Poslanecké sněmovny nebo Senátu na vyžádání poskytuje informace o výsledcích voleb v požadovaném územním členění.
(3)
Pouze zaměstnanec Českého statistického úřadu, který má pověření podle odstavce 2 písm. e), je oprávněn
a)
zdržovat se v místnosti, kde okrsková volební komise sčítá hlasy (§ 23),
b)
převzít stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování a výsledek hlasování na technickém nosiči,
c)
stanovit lhůtu k odstranění chyb a předání nového zápisu o průběhu a výsledku hlasování,
d)
vydat pokyn k ukončení zasedání okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise v den voleb (§ 43 odst. 5),
e)
zajistit převzetí výsledků hlasování za všechny územně příslušné volební okrsky a zvláštní volební okrsky,
f)
zajistit zpracování celkového výsledku voleb ve volebním kraji (§ 46 odst. 1) a ve volebním obvodu (§ 73 odst. 1),
g)
vyhotovit a podepsat zápis o výsledku voleb ve volebním kraji (§ 46 odst. 2 až 4),
h)
vyhotovit a podepsat zápis o výsledku voleb ve volebním obvodu (§ 73 odst. 2 až 4),
i)
zaslat souhrnné informace o výsledku voleb na úrovni volebního kraje a na úrovni volebního obvodu na adresu zmocněnců politických stran, politických hnutí a koalic.
5f)
Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.“.
13.
§ 12 včetně nadpisu zní:
㤠12
Okresní úřad v sídle kraje
(1)
Okresní úřad v sídle kraje pro volby do Poslanecké sněmovny
a)
zajišťuje organizačně a technicky přípravu, průběh a provedení voleb ve volebním kraji,
b)
projednává a registruje kandidátní listiny,
c)
informuje starosty o registraci kandidátních listin,
d)
poskytuje adresy zmocněnců politických stran, politických hnutí a koalic, jejichž kandidátní listiny byly zaregistrovány, okrskovým volebním komisím,
e)
zajišťuje tisk hlasovacích lístků pro volební kraj,
f)
zajišťuje místnosti a pomocné prostředky pro činnost pracoviště Českého statistického úřadu na úrovni volebního kraje a spolupracuje s ním na zajištění potřebných technických zařízení pro zpracování a poskytování výsledku voleb na tomto pracovišti,
g)
zajišťuje pomocné prostředky pro zajištění voleb na úrovni volebního kraje,
h)
archivuje volební dokumentaci,
i)
plní další úkoly podle tohoto zákona.
(2)
Pouze zaměstnanec okresního úřadu v sídle kraje, který má osvědčení podle zvláštního právního předpisu,5c) je oprávněn
a)
převzít kandidátní listiny a potvrdit jejich podání (§ 31 odst. 3),
b)
přezkoumat kandidátní listiny a vyzvat k odstranění chyb (§ 33 odst. 1),
c)
převzít listinu o odvolání zmocněnce (§ 32 odst. 5),
d)
vyhotovit a zaslat rozhodnutí o registraci, o odmítnutí kandidátní listiny nebo o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině (§ 33 odst. 4 a 5),
e)
převzít prohlášení o vzdání se kandidatury a o jejím odvolání (§ 36 odst. 2),
f)
změnit označení pořadí kandidátů na kandidátní listině (§ 36 odst. 3),
g)
podepsat zápis o výsledku voleb ve volebním kraji (§ 46 odst. 4).“.
14.
§ 13 včetně nadpisu zní:
㤠13
Okresní úřad v sídle volebního obvodu
(1)
Okresní úřad v sídle volebního obvodu pro volby do Senátu
a)
zajišťuje organizačně a technicky přípravu, průběh a provedení voleb ve volebním obvodu,
b)
projednává a registruje přihlášky k registraci,
c)
informuje starosty o registraci přihlášek k registraci,
d)
určuje losem číslo, kterým budou označeny hlasovací lístky kandidátů pro volby do Senátu,
e)
poskytuje adresy zmocněnců politických stran, politických hnutí, koalic a nezávislých kandidátů, jejichž přihlášky k registraci byly zaregistrovány, okrskovým volebním komisím,
f)
zajišťuje tisk hlasovacích lístků pro volební obvod,
g)
zajišťuje místnosti a pomocné prostředky pro činnost pracoviště Českého statistického úřadu na úrovni volebního obvodu a spolupracuje s ním na zajištění potřebných technických zařízení pro zpracování a poskytování výsledku voleb na tomto pracovišti,
h)
zajišťuje pomocné prostředky pro zajištění voleb na úrovni volebního obvodu,
i)
archivuje volební dokumentaci,
j)
plní další úkoly podle tohoto zákona.
(2)
Pouze zaměstnanec okresního úřadu v sídle volebního obvodu, který má osvědčení podle zvláštního právního předpisu,5c) je oprávněn
a)
převzít přihlášky k registraci a potvrdit jejich podání (§ 60 odst. 4),
b)
přezkoumat přihlášky k registraci a vyzvat k odstranění chyb (§ 62 odst. 1),
c)
převzít listinu o odvolání zmocněnce (§ 61 odst. 3),
d)
vyhotovit a zaslat rozhodnutí o registraci a o odmítnutí přihlášky k registraci (§ 62 odst. 4 a 5),
e)
převzít prohlášení o vzdání se kandidatury a o jejím odvolání (§ 66 odst. 2),
f)
podepsat zápis o výsledku voleb ve volebním obvodu (§ 73 odst. 4).“.
15.
§ 14 včetně nadpisu zní:
㤠14
Okresní úřad
(1)
Okresní úřad
a)
zajišťuje organizačně a technicky přípravu, průběh a provedení voleb v okrese,
b)
kontroluje průběh hlasování ve volebních místnostech,
c)
kontroluje sčítání hlasů okrskovou volební komisí,
d)
ukládá pokuty podle tohoto zákona,
e)
řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni obce,
f)
spolupracuje s Českým statistickým úřadem na zajištění potřebných technických zařízení a pracovních sil pro pracoviště vytvářená u pověřených obecních úřadů.
(2)
Činnosti podle odstavce 1 písm. b) a c) může vykonávat pouze zaměstnanec okresního úřadu, který má osvědčení podle zvláštního právního předpisu.5c)“.
16.
Za § 14 se vkládají nové § 14a až 14g, které včetně nadpisů znějí:
㤠14a
Pověřený obecní úřad
Pověřený obecní úřad
a)
zajišťuje místnosti a pomocné prostředky pro činnost pracoviště Českého statistického úřadu při přejímce, kontrole a zpracování zápisů přebíraných od okrskových volebních komisí a zvláštních okrskových volebních komisí,
b)
spolupracuje s Českým statistickým úřadem na zajištění potřebných pracovních sil a technických zařízení pro vstup výsledku z jednotlivých volebních okrsků do systému zpracování na tomto pracovišti.
§ 14b
Obecní úřad
Obecní úřad
a)
zajišťuje pro okrskové volební komise volební místnosti, potřebné pracovní síly a pomocné prostředky,
b)
vede zvláštní seznam podle § 6 odst. 1 až 4,
c)
vydává voličské průkazy podle § 6a odst. 1,
d)
řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni volebního okrsku,
e)
archivuje volební dokumentaci,
f)
plní další úkoly podle tohoto zákona.
§ 14c
Starosta
Starosta
a)
zajišťuje informování voličů o době a místě konání voleb v obci,
b)
zajišťuje distribuci hlasovacích lístků voličům,
c)
stanoví s přihlédnutím k počtu voličů ve volebním okrsku ve lhůtě 60 dnů přede dnem voleb minimální počet členů okrskové volební komise, a to tak, aby počet členů byl nejméně 5, s výjimkou volebních okrsků do 300 voličů, kde může být okrsková volební komise čtyřčlenná,
d)
svolá první zasedání okrskové volební komise tak, aby se uskutečnilo nejpozději 21 dnů přede dnem voleb,
e)
jmenuje a odvolává zapisovatele okrskové volební komise (dále jen „zapisovatel“),
f)
poskytuje každé politické straně, politickému hnutí, koalici a nezávislému kandidátovi, jejichž kandidátní listina, popřípadě přihláška k registraci byla zaregistrována, informace o počtu a sídle volebních okrsků zveřejněním na úřední desce do 45 dnů přede dnem voleb,
g)
plní další úkoly podle tohoto zákona.
§ 14d
Zastupitelský úřad
Zastupitelský úřad v rámci svého územního obvodu
a)
zajišťuje organizačně a technicky přípravu, průběh a provedení voleb do Poslanecké sněmovny,
b)
vede zvláštní seznam podle § 6 odst. 5,
c)
vydává voličské průkazy podle § 6a odst. 1,
d)
provádí školení členů zvláštních okrskových volebních komisí,
e)
zajišťuje podle místních podmínek informování voličů o době a místě konání voleb, o možnosti zápisu do zvláštního seznamu (§ 15 odst. 3) a o způsobu hlasování, a to případně i v příslušném cizím jazyce,
f)
v případě zaslání hlasovacích lístků přenosovou technikou zajišťuje tisk nebo rozmnožení hlasovacích lístků (§ 38 odst. 5),
g)
zajišťuje pro zvláštní okrskovou volební komisi volební místnost, pomocné prostředky a potřebné pracovní síly.
§ 14e
Okrsková volební komise
(1)
Okrsková volební komise
a)
dbá o pořádek ve volební místnosti,
b)
zajišťuje hlasování a dozírá na jeho průběh,
c)
sčítá hlasy a vyhotovuje zápis o průběhu a výsledku hlasování,
d)
odevzdá volební dokumentaci do úschovy obecnímu úřadu, s výjimkou 1 vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování.
(2)
Členem okrskové volební komise může být státní občan České republiky,
a)
který v den složení slibu dosáhl věku nejméně 18 let,
b)
u něhož nenastala překážka výkonu volebního práva podle § 2, a
c)
který není kandidátem pro volby do Parlamentu České republiky.
(3)
Každá politická strana, politické hnutí a koalice, jejichž kandidátní listina pro volbu do Poslanecké sněmovny byla zaregistrována ve volebním kraji, jehož součástí je volební okrsek, a každá politická strana, politické hnutí a koalice i nezávislý kandidát, jejichž přihláška k registraci byla zaregistrována pro volby do Senátu ve volebním obvodu, jehož součástí je volební okrsek, může delegovat nejpozději 30 dnů přede dnem voleb 1 člena a 1 náhradníka do okrskové volební komise. Není-li takto dosaženo nejnižšího stanoveného počtu členů okrskové volební komise podle § 14c písm. c), jmenuje před jejím prvním zasedáním členy na neobsazená místa starosta. V případě, kdy počet členů okrskové volební komise poklesne pod stanovený počet v průběhu voleb do Parlamentu České republiky a nejsou-li náhradníci podle věty první, jmenuje starosta na neobsazená místa další členy komise.
(4)
Delegováním členů a náhradníků podle odstavce 3 se rozumí doručení jejich seznamu starostovi. Seznam musí obsahovat jméno a příjmení, rodné číslo a místo, kde je člen, popřípadě náhradník přihlášen k trvalému pobytu, podpis zmocněnce politické strany, politického hnutí nebo koalice, v případě nezávislého kandidáta podpis tohoto kandidáta. Dále může obsahovat i údaj, do které okrskové volební komise mají být delegovaní členové a náhradníci zařazeni; pokud tento údaj chybí, zařadí je do okrskových volebních komisí starosta.
(5)
Členství v okrskové volební komisi vzniká složením slibu tohoto znění: „Slibuji na svou čest, že budu svědomitě a nestranně vykonávat svoji funkci a budu se při tom řídit Ústavou, zákony a jinými právními předpisy České republiky.“. Slib skládá delegovaný nebo jmenovaný zástupce tak, že se podepíše pod písemné znění slibu; tím se zároveň ujímá své funkce.
(6)
Členství v okrskové volební komisi zaniká
a)
dnem ukončení činnosti okrskové volební komise (§ 52a a 77a),
b)
úmrtím,
c)
okamžikem, kdy předseda okrskové volební komise obdrží písemné prohlášení o vzdání se funkce člena okrskové volební komise; toto písemné prohlášení nelze vzít zpět,
d)
okamžikem, kdy předseda okrskové volební komise obdrží písemné odvolání člena okrskové volební komise tím, kdo jej delegoval,
e)
pozbytím státního občanství, nebo
f)
v den voleb, nevykonává-li člen okrskové volební komise svoji funkci a jeho nepřítomnost trvá déle než 2 hodiny.
(7)
Zapisovatel je členem okrskové volební komise s hlasem poradním, při hlasování se do počtu členů okrskové volební komise nezapočítává. Zapisovatel může okrskové volební komisi předkládat návrhy; pořizuje zápis z jednání komise. Zapisovatel skládá slib ve znění a způsobem uvedeným v odstavci 5. Je jmenován starostou nejpozději 20 dnů před prvním zasedáním okrskové volební komise. Přestane-li zapisovatel vykonávat svoji funkci, musí být bezodkladně jmenován nový zapisovatel.
§ 14f
(1)
Za člena, jehož členství zaniklo podle § 14e odst. 6, povolá předseda okrskové volební komise prostřednictvím starosty náhradníka téže politické strany, politického hnutí, koalice nebo nezávislého kandidáta; náhradník se stává členem okrskové volební komise složením slibu podle § 14e odst. 5. Nastanou-li skutečnosti uvedené v § 14e odst. 6 písm. f) a nejsou-li náhradníci, upozorní předseda okrskové volební komise starostu, který postupuje podle § 14e odst. 3 věty třetí.
(2)
Okrsková volební komise je schopná se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů s právem hlasovat. Usnesení je přijato, vyslovila-li se pro ně nadpoloviční většina přítomných členů.
(3)
Okrsková volební komise na svém prvním zasedání určí losem ze svých členů předsedu a místopředsedu. Losování řídí zapisovatel okrskové volební komise. Pokud předseda nebo místopředseda okrskové volební komise odstoupí nebo nebude moci z jiných závažných důvodů vykonávat svoji funkci, proběhne losování znovu; do losování předsedy okrskové volební komise nebude zařazen místopředseda okrskové volební komise; pokud odstoupí místopředseda okrskové volební komise, nebude do losování zařazen předseda okrskové volební komise.
§ 14g
Zvláštní okrsková volební komise
(1)
Vedoucí zastupitelského úřadu jmenuje 30 dnů přede dnem voleb do Poslanecké sněmovny předsedu a nejméně 2, nejvýše však 5 členů zvláštní okrskové volební komise, kteří jsou státními občany České republiky, v den složení slibu dosáhli věku nejméně 18 let a ovládají český jazyk. V případě, kdy počet členů zvláštní okrskové volební komise poklesne pod 3 v průběhu voleb, jmenuje na neobsazená místa vedoucí zastupitelského úřadu další členy zvláštní okrskové volební komise. První zasedání zvláštní okrskové volební komise svolá vedoucí zastupitelského úřadu tak, aby se uskutečnilo nejpozději 21 dnů přede dnem voleb. Nepodaří-li se jmenovat tříčlennou zvláštní okrskovou volební komisi, zajistí její úkoly vedoucí zastupitelského úřadu a zapisovatel, kterého jmenuje a odvolává vedoucí zastupitelského úřadu, a to nejpozději 18 dnů před prvním zasedáním zvláštní okrskové volební komise. Vedoucí zastupitelského úřadu má při plnění těchto úkolů postavení starosty. Členové zvláštní okrskové volební komise se ujímají funkce složením slibu podle § 14e odst. 5.
(2)
Zvláštní okrsková volební komise
a)
zajišťuje průběh hlasování ve zvláštním volebním okrsku, zejména dozírá na správné odevzdání hlasovacích lístků a dbá o pořádek ve volební místnosti,
b)
sčítá hlasy a vyhotovuje zápis o průběhu a výsledku hlasování ve zvláštním volebním okrsku,
c)
odevzdá volební dokumentaci zastupitelskému úřadu, který ji odešle prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí Obvodnímu úřadu v Praze 1.“.
17.
V § 15 odstavec 1 zní:
„(1)
Starosta zveřejní způsobem v místě obvyklým, nejpozději 15 dnů přede dnem voleb, oznámení o době a místě konání voleb v obci. Bylo-li na území obce zřízeno více volebních okrsků, uvede, které části obce náleží do jednotlivých volebních okrsků, a oznámení zveřejní na území každého z nich. Zároveň starosta uvede v oznámení adresy volebních místností.“.
18.
V § 15 odst. 2 se slova „Obec ve vyhlášce rovněž“ nahrazují slovy „Starosta v oznámení“.
19.
V § 15 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Zastupitelské úřady způsobem v místě obvyklým informují v dostatečném časovém předstihu voliče žijící v územním obvodu tohoto úřadu o době a místě konání voleb do Poslanecké sněmovny ve zvláštním volebním okrsku, o možnosti zápisu do zvláštního seznamu a o povinnosti před hlasováním předložit k prokázání totožnosti a státního občanství cestovní pas České republiky. Dále informuje voliče o konání voleb do Senátu na území České republiky a o podmínkách výkonu jejich volebního práva.“.
20.
V § 16 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
V době počínající třetím dnem přede dnem voleb do Parlamentu České republiky a končící ukončením hlasování nesmějí být žádným způsobem zveřejňovány výsledky předvolebních a volebních průzkumů.“.
Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 4 až 8.
21.
V § 16 odstavec 4 zní:
„(4)
Pro volby do Poslanecké sněmovny mají v době začínající 16 dnů a končící 48 hodin před zahájením voleb kandidující politické strany, politická hnutí a koalice, jejichž kandidátní listina byla zaregistrována, vyhrazeno v Českém rozhlase celkem 14 hodin a v České televizi celkem 14 hodin v rámci jejich vysílacích okruhů bezplatně poskytnutého vysílacího času, který se rozdělí kandidujícím politickým stranám, politickým hnutím a koalicím rovným dílem. Termíny vysílacích časů se určí losem. Odpovědnost za obsah těchto pořadů mají politické strany, politická hnutí a koalice.“.
22.
V § 16 odstavce 5 až 8 včetně poznámek pod čarou č. 5h) a 5i) znějí:
„(5)
Přestupku se dopustí fyzická osoba, která v době počínající třetím dnem přede dnem voleb do Parlamentu České republiky a končící ukončením hlasování zveřejní předvolební a volební průzkumy. K projednání přestupku je příslušný okresní úřad podle místa bydliště fyzické osoby, která předvolební a volební průzkumy zveřejňovala. Za tento přestupek lze uložit pokutu až do výše 30 000 Kč. Na řízení při ukládání pokut se vztahuje zvláštní právní předpis.5h)
(6)
V den voleb je zakázána volební agitace pro politické strany, koalice a kandidáty v objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí.
(7)
Jiného správního deliktu se dopustí právnická osoba, která při provozování rozhlasového nebo televizního vysílání nebo při vydávání tisku v době počínající třetím dnem přede dnem voleb do Parlamentu České republiky a končící ukončením hlasování zveřejní předvolební a volební průzkumy. Za tento správní delikt lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč. Pokutu uloží okresní úřad místně příslušný podle sídla právnické osoby. Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 3 měsíců a musí být pravomocně ukončeno do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti a způsobu protiprávního jednání. Uložením pokuty nejsou dotčena ustanovení zvláštního právního předpisu.5i) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena. Pokuta je příjmem okresního úřadu, který ji uložil.
(8)
Členové okrskových volebních komisí a zvláštních okrskových volebních komisí nemohou poskytovat informace o průběhu voleb, a to až do podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování; zákaz se nevztahuje na informace o počtu voličů, kteří již hlasovali.
5h)
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
5i)
§ 15 odst. 2 písm. a) zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 301/1995 Sb.“.
23.
V § 17 odstavec 1 zní:
„(1)
Volební místnost musí být pro každý volební okrsek vybavena volební schránkou, přenosnou volební schránkou, dostatečným množstvím hlasovacích lístků, prázdných obálek opatřených úředním razítkem (dále jen „úřední obálka“), psacími potřebami, výpisy ze stálého seznamu a zvláštního seznamu a tímto zákonem, který musí být voličům na jejich žádost zapůjčen k nahlédnutí.“.
24.
V § 17 odst. 2 se věta poslední zrušuje.
25.
V § 17 odstavce 4 a 5 znějí:
„(4)
Ve volební místnosti musí být na viditelném místě vyvěšeny hlasovací lístky označené nápisem „vzor“ a prohlášení o vzdání se kandidatury nebo odvolání kandidátů, pokud byla doručena do 48 hodin před zahájením voleb.
(5)
Úřední obálky musí být neprůhledné, stejné velikosti, papíru stejné jakosti a barvy. Konají-li se volby do Poslanecké sněmovny nebo do Senátu společně s jinými volbami, musí být úřední obálka pro volby do Poslanecké sněmovny nebo do Senátu odlišena barevně od úřední obálky pro jiné volby.“.
26.
V § 17 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Volební místnost pro zvláštní volební okrsek musí být vybavena volební schránkou, dostatečným množstvím hlasovacích lístků, dostatečným množstvím úředních obálek, psacími potřebami, výpisem ze zvláštního seznamu a tímto zákonem, který musí být voličům na jejich žádost zapůjčen k nahlédnutí, na důstojném místě umístěným velkým státním znakem a zvláštními prostory pro úpravu hlasovacích lístků oddělenými tak, aby byla zajištěna tajnost hlasování. Počet těchto prostor určí vedoucí zastupitelského úřadu s přihlédnutím k počtu voličů ve zvláštním volebním okrsku. Ve volební místnosti musí být na viditelném místě vyvěšeny hlasovací lístky označené nápisem „vzor“ a informace o vzdání se kandidatury nebo odvolání kandidátů, pokud byla doručena do 48 hodin před zahájením voleb.“.
27.
§ 18 včetně nadpisu zní:
㤠18
Zahájení hlasování
(1)
Před zahájením hlasování předseda okrskové volební komise zkontroluje, zda je volební místnost vybavena podle § 17 a zda je volební schránka a přenosná volební schránka prázdná; poté před ostatními členy okrskové volební komise tyto volební schránky zapečetí. Obdobně postupuje i předseda zvláštní okrskové volební komise, s výjimkou kontroly a zapečetění přenosné volební schránky.
(2)
Po provedení kontroly podle odstavce 1 prohlásí předseda okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise hlasování za zahájené.“.
28.
V § 19 odst. 2 se za slova „okrskovou volební komisi“ vkládají slova „nebo zvláštní okrskovou volební komisi“.
29.
V § 19 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 7a) zní:
„(3)
Volič po příchodu do volební místnosti prokáže svou totožnost a státní občanství České republiky7) platným občanským průkazem nebo cestovním pasem České republiky.7a) Po záznamu ve výpisu ze stálého seznamu nebo zvláštního seznamu obdrží od okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise prázdnou úřední obálku. Na žádost voliče mu okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise dodá za chybějící, škrtané nebo jinak označené hlasovací lístky jiné.
7a)
Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech.
Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech).“.
30.
V § 19 odstavec 5 zní:
„(5)
Voliče, který není zapsán ve výpisu ze stálého seznamu a který prokáže své právo hlasovat ve volebním okrsku, okrsková volební komise dopíše do výpisu ze stálého seznamu dodatečně a umožní mu hlasování. Volič, který se dostavil do volební místnosti s voličským průkazem, je povinen tento průkaz odevzdat okrskové volební komisi nebo zvláštní okrskové volební komisi; ta jej přiloží k výpisu ze zvláštního seznamu.“.
31.
V § 19 odstavec 6 zní:
„(6)
V prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků nesmí být nikdo přítomen zároveň s voličem, a to ani člen okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise. S voličem, který nemůže sám upravit hlasovací lístek pro tělesnou vadu anebo nemůže číst nebo psát, může být v prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků přítomen jiný volič, nikoliv však člen okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise, a hlasovací lístek za něho upravit a vložit do úřední obálky.“.
32.
V § 19 odst. 7 se na konci věty první tečka nahrazuje čárkou a doplňují se tato slova: „a to pouze v územním obvodu volebního okrsku, pro který byla okrsková volební komise zřízena.“.
33.
V § 19 se na konci odstavce 7 doplňuje tato věta: „Mimo území České republiky nelze do přenosné volební schránky hlasovat.“.
34.
Za § 19 se vkládá nový § 19a, který včetně nadpisu zní:
㤠19a
Způsob hlasování
(1)
Po obdržení úřední obálky, popřípadě hlasovacích lístků vstoupí volič do prostoru určeného k úpravě hlasovacích lístků.
(2)
Volič hlasuje tak, že po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků vloží úřední obálku s hlasovacím lístkem před okrskovou volební komisí nebo zvláštní okrskovou volební komisí do volební schránky. Za voliče, který není schopen vložit úřední obálku s hlasovacím lístkem do volební schránky, může tak učinit jiný volič, nikoliv však člen okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise.
(3)
Voliči, který se neodebral do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků, okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise hlasování neumožní.
(4)
Volič, který nemá na území České republiky trvalý pobyt při volbách do Senátu, po příchodu do volební místnosti podepíše čestné prohlášení, kterým potvrdí, že vykonává své právo jako volič zapsaný pouze do jednoho výpisu ze zvláštního seznamu voličů. Čestné prohlášení přiloží okrsková volební komise k výpisu z tohoto seznamu.“.
35.
V § 20 větě první se za slova „okrskové volební komise“ vkládají slova „nebo předseda zvláštní okrskové volební komise“.
36.
§ 21 včetně nadpisu zní:
㤠21
Přerušení hlasování
Nastanou-li okolnosti, které znemožňují zahájit hlasování, pokračovat v něm nebo je ukončit, může okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise odročit zahájení hlasování na pozdější hodinu nebo je přerušit anebo prodloužit dobu hlasování, nejdéle však o 1 hodinu. Okrsková volební komise o takovém opatření vyrozumí voliče způsobem v místě obvyklým a dále obecní úřad; vyrozumí rovněž příslušný okresní úřad v sídle kraje při volbách do Poslanecké sněmovny nebo příslušný okresní úřad v sídle volebního obvodu při volbách do Senátu. V případě, že hlasování je přerušeno, uschová okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise volební dokumentaci, zapečetí volební schránku, popřípadě přenosnou volební schránku tak, aby do nich nebylo možno vkládat úřední obálky nebo je z nich vybírat. Při opětovném zahájení hlasování předseda okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise za přítomnosti členů okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise ověří neporušenost pečetí a sejme je.“.
37.
Za § 21 se vkládá nový § 21a, který zní:
㤠21a
(1)
Při hlasování a při sčítání hlasů ve volební místnosti členy okrskové volební komise může okresní úřad provést kontrolu na místě. Z provedené kontroly vyhotoví záznam, který je součástí volební dokumentace.
(2)
Pokyny okresního úřadu jsou, s výjimkou pokynů směřujících ke zjišťování výsledků hlasování, pro okrskovou volební komisi závazné. Při zjištění drobných nedostatků odstraní tyto předseda okrskové volební komise na pokyn okresního úřadu na místě ihned. V případě zjištění závažných nedostatků dá okresní úřad pokyn k jejich odstranění okrskové volební komisi, která postupuje podle § 21.“.
38.
V § 22 větě první se slovo „voleb“ nahrazuje slovem „hlasování“.
39.
V § 22 větě druhé se za slova „okrskové volební komise“ vkládají slova „nebo předseda zvláštní okrskové volební komise“.
40.
§ 23 zní:
㤠23
V místnosti, kde okrsková volební komise sčítá hlasy, mají právo být přítomni zaměstnanci Českého statistického úřadu, kteří mají pověření podle § 11 odst. 2 písm. e), zaměstnanci okresního úřadu, kteří mají osvědčení podle zvláštního právního předpisu,5c) členové Státní volební komise a jejího sekretariátu, jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení Státní volební komise.“.
41.
§ 25 zní:
㤠25
Poslancem Poslanecké sněmovny může být zvolen každý volič, který v den voleb dosáhl věku nejméně 21 let a není u něho v den voleb překážka ve výkonu volebního práva podle § 2 písm. b).“.
42.
§ 27 zní:
㤠27
Pro volby do Poslanecké sněmovny se na území České republiky vytváří 35 volebních krajů, volební kraje jsou stanoveny v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Všechny zvláštní volební okrsky v zahraničí jsou podřazeny pod volební kraj určený losem Státní volební komisí do 7 dnů od vyhlášení voleb prezidentem republiky.“.
43.
§ 28 až 30 se včetně nadpisů zrušují.
44.
§ 31 včetně nadpisu zní:
㤠31
Podávání kandidátních listin
(1)
Kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny mohou podávat registrované politické strany a politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena,9) a jejich koalice; za kandidátní listinu podanou koalicí se považuje ta, kterou všechny společně kandidující politické strany a politická hnutí jednoznačně na kandidátní listině jako koaliční označí, uvedou, kdo je členem koalice, a stanoví její název.
(2)
Každá politická strana, politické hnutí a koalice může podat pro volby do Poslanecké sněmovny v každém volebním kraji pouze 1 kandidátní listinu; pokud politická strana a politické hnutí podávají samostatně kandidátní listinu, nemohou již být součástí koalice. Každá politická strana a politické hnutí může být členem pouze 1 koalice. Koalice musí být složena ze stejných politických stran nebo politických hnutí ve všech volebních krajích. Kandidát může být uveden pouze na 1 kandidátní listině pro volby do Poslanecké sněmovny.
(3)
Kandidátní listiny se podávají nejpozději 66 dnů přede dnem voleb okresnímu úřadu v sídle kraje, a to pouze prostřednictvím zmocněnce. Podání kandidátní listiny okresní úřad v sídle kraje potvrdí zmocněnci politické strany, politického hnutí nebo koalice.
(4)
Politická strana, politické hnutí nebo koalice připojí ke kandidátní listině potvrzení o složení kauce 40 000 Kč. Kauce se skládá ve všech volebních krajích, v nichž politická strana, politické hnutí nebo koalice podává kandidátní listinu, a to na zvláštní účet, který nejpozději 72 dnů přede dnem voleb zřídí u České národní banky okresní úřad v sídle kraje. Okresní úřad v sídle kraje vrátí do 1 měsíce po vyhlášení výsledků voleb politické straně, politickému hnutí nebo koalici složenou kauci, pokud politická strana, politické hnutí nebo koalice postoupila do skrutinia (§ 49). Úroky z kaucí a částky, které se nevracejí, jsou příjmem státního rozpočtu.“.
45.
§ 32 zní:
㤠32
Náležitosti kandidátních listin
(1)
Kandidátní listina obsahuje
a)
název volebního kraje,
b)
název politické strany, politického hnutí nebo koalice a její složení,
c)
jména a příjmení kandidátů, věk, jejich povolání, obec, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu, název politické strany nebo politického hnutí, jehož jsou členy, nebo údaj, že kandidát není členem žádné politické strany nebo politického hnutí (dále jen „bez politické příslušnosti“),
d)
pořadí kandidáta na kandidátní listině, vyjádřené pomocí arabského čísla,
e)
jméno a příjmení zmocněnce politické strany, politického hnutí nebo koalice s uvedením místa, kde je přihlášen k trvalému pobytu; politická strana, politické hnutí a koalice má právo navrhnout náhradníka zmocněnce a uvede jeho jméno a příjmení a místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu,
f)
jde-li o koalici, název polické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo,
g)
podpis zmocněnce politické strany, politického hnutí nebo koalice,
h)
jméno a příjmení, označení funkce a podpis osoby oprávněné jednat jménem politické strany nebo politického hnutí; v případě koalice jména a příjmení, označení funkcí a podpisy všech osob oprávněných jednat jménem všech politických stran a politických hnutí, které ji tvoří.
(2)
Ke kandidátní listině musí být přiloženo vlastnoručně podepsané prohlášení kandidáta, že souhlasí se svou kandidaturou, že mu nejsou známy překážky volitelnosti, popřípadě tyto překážky pominou ke dni voleb do Poslanecké sněmovny a že nedal souhlas k tomu, aby byl uveden na jiné kandidátní listině pro volby do Poslanecké sněmovny. Na prohlášení kandidát dále uvede místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu, a rodné číslo.
(3)
Nejvyšší počty kandidátů, které může politická strana, politické hnutí nebo koalice v rámci volebního kraje uvést na kandidátní listině, stanoví příloha č. 2 k tomuto zákonu.
(4)
Po uplynutí šedesátého dne přede dnem voleb nelze již doplňovat do kandidátní listiny další kandidáty ani vzájemně měnit jejich pořadí.
(5)
Politická strana, politické hnutí nebo koalice činí úkony ve volebních věcech prostřednictvím svého zmocněnce. Zmocněncem nebo jeho náhradníkem je fyzická osoba, která je takto označena na kandidátní listině; nemůže jím být osoba mladší 18 let, osoba zbavená způsobilosti k právním úkonům nebo kandidát. Úkony svého zmocněnce ve volebních věcech je politická strana, politické hnutí nebo koalice vázána. Svého zmocněnce a jeho náhradníka může politická strana, politické hnutí nebo koalice písemně odvolat; zmocnění zaniká okamžikem doručení tohoto odvolání okresnímu úřadu v sídle kraje.“.
46.
§ 33 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 10) zní:
㤠33
Projednání a registrace kandidátních listin
(1)
Okresní úřad v sídle kraje přezkoumá ve lhůtě od 66 do 60 dnů přede dnem voleb předložené kandidátní listiny. Není-li kandidátní listina podána v souladu s § 31, nemá-li náležitosti podle § 32 nebo obsahuje-li nesprávné údaje, vyzve okresní úřad v sídle kraje písemně prostřednictvím zmocněnce politickou stranu, politické hnutí nebo koalici nejpozději 58 dnů přede dnem voleb, aby závady odstranila do 50 dnů přede dnem voleb.
(2)
Pokud politická strana, politické hnutí nebo koalice ve stanovené lhůtě závady neodstraní, rozhodne okresní úřad v sídle kraje ve lhůtě 49 dnů přede dnem voleb o škrtnutí
a)
kandidáta na kandidátní listině, pokud k ní není přiloženo prohlášení podle § 32 odst. 2, nebo toto prohlášení je nesprávné či neúplné,
b)
kandidáta, který je podle sdělení Českého statistického úřadu uveden na kandidátních listinách ve více volebních krajích, popřípadě v 1 volebním kraji na více kandidátních listinách, a to v tom volebním kraji, kde ke kandidátní listině není připojeno prohlášení podle § 32 odst. 2; podepsal-li kandidát prohlášení u více kandidátních listin, škrtnou jej všechny okresní úřady v sídle kraje, kde byla kandidátní listina podána,
c)
kandidátů, kteří jsou na kandidátních listinách uvedeni nad nejvyšší počet stanovený podle § 32 odst. 3,
d)
kandidáta, u něhož nejsou uvedeny údaje podle § 32 odst. 1 písm. c) a f), popřípadě jsou-li tyto údaje nesprávné nebo neúplné, nebo
e)
kandidáta, který nesplňuje podmínky volitelnosti podle § 25.
(3)
Okresní úřad v sídle kraje ve lhůtě 49 dnů přede dnem voleb rozhodne
a)
o registraci bezvadné kandidátní listiny,
b)
o odmítnutí kandidátní listiny, jestliže není podána v souladu s § 31 nebo kandidátní listina neobsahuje náležitosti podle § 32 a nápravy nelze dosáhnout postupem podle odstavců 1 a 2.
(4)
Okresní úřad v sídle kraje neprodleně vyhotoví rozhodnutí o registraci, o odmítnutí kandidátní listiny nebo o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině a zašle je tomu, kdo je proti tomuto rozhodnutí oprávněn domáhat se ochrany u soudu (§ 86); současně rozhodnutí vyvěsí na úřední desce okresního úřadu v sídle kraje a vyznačí na něm den vyvěšení. Za doručené se rozhodnutí považuje třetím dnem ode dne vyvěšení.
(5)
Rozhodnutí o registraci, o odmítnutí kandidátní listiny nebo o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o odvolání. Výrok obsahuje rozhodnutí ve věci s uvedením ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto. V odůvodnění se uvede, které skutečnosti byly podkladem pro rozhodnutí. Odůvodnění není třeba uvádět v případě rozhodnutí o provedení registrace. V písemném vyhotovení rozhodnutí se uvede orgán, který rozhodnutí vydal, a datum vydání rozhodnutí. Rozhodnutí musí být opatřeno úředním razítkem a podpisem s uvedením jména a příjmení zaměstnance okresního úřadu v sídle volebního kraje.
(6)
Seznam všech politických stran, politických hnutí a koalic, které podaly kandidátní listinu, zašle okresní úřad v sídle kraje Státní volební komisi, která nejpozději 45 dnů přede dnem voleb určí losem číslo, kterým budou označeny hlasovací lístky pro volby do Poslanecké sněmovny. Výsledek losování sdělí předseda Státní volební komise kandidujícím politickým stranám, politickým hnutím a koalicím a okresním úřadům v sídlech krajů.
(7)
Na základě rozhodnutí soudu podle zvláštního právního předpisu,10) provede okresní úřad v sídle kraje zaregistrování kandidátní listiny i po lhůtě stanovené v odstavci 3, nejpozději však 20 dnů přede dnem voleb. Proti tomuto zaregistrování nelze podat opravný prostředek.
(8)
Politické straně, politickému hnutí nebo koalici, jejichž kandidátní listina nebyla zaregistrována ani na základě rozhodnutí soudu podle zvláštního právního předpisu, vrátí do 1 měsíce okresní úřad v sídle kraje složenou kauci. Je-li složena na účet okresního úřadu v sídle kraje místo kauce jiná částka, okresní úřad v sídle kraje ji vrátí složiteli bez zbytečného odkladu.
(9)
Registrace je podmínkou pro vytištění hlasovacích lístků.
10)
§ 200m zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.“.
47.
§ 34 a 35 se zrušují.
48.
§ 36 včetně nadpisu zní:
㤠36
Vzdání se a odvolání kandidatury
(1)
Kandidát se může do 48 hodin před zahájením voleb vzdát písemně své kandidatury. Stejným způsobem může zmocněnec politické strany, politického hnutí nebo koalice jeho kandidaturu odvolat. Toto prohlášení nelze vzít zpět.
(2)
Prohlášení o vzdání se a odvolání kandidatury je nutno doručit okresnímu úřadu v sídle kraje.
(3)
Bylo-li prohlášení o vzdání se kandidatury nebo o jejím odvolání učiněno před registrací kandidátní listiny, kandidát nebude uveden na hlasovacím lístku a okresní úřad v sídle kraje změní označení pořadí kandidátů na kandidátní listině posunutím číselné řady.
(4)
Bylo-li prohlášení o vzdání se kandidatury nebo o jejím odvolání učiněno po registraci kandidátní listiny, údaje o kandidátovi na kandidátní listině zůstávají, avšak při zjišťování výsledku hlasování do Poslanecké sněmovny se nepřihlíží k přednostním hlasům pro něj odevzdaným. Okresní úřad v sídle kraje zajistí zveřejnění prohlášení ve všech volebních místnostech na území kraje, pokud je obdrží do 48 hodin před zahájením voleb do Poslanecké sněmovny; zveřejnění prohlášení ve volebních místnostech v zahraničí zajistí prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí.“.
49.
§ 37 zní:
㤠37
Jestliže dojde ke zrušení nebo pozastavení činnosti politické strany nebo politického hnutí v době po zaregistrování kandidátní listiny, při rozdělování mandátů se k této politické straně nebo k tomuto politickému hnutí a jejich kandidátům nepřihlíží.“.
50.
§ 38 včetně nadpisu zní:
㤠38
Hlasovací lístky
(1)
Po registraci kandidátních listin zajistí okresní úřad v sídle kraje tisk hlasovacích lístků. Hlasovací lístek se tiskne samostatně pro každou politickou stranu, politické hnutí a koalici.
(2)
Na každém hlasovacím lístku musí být uveden název volebního kraje, číslo určené losem podle § 8 odst. 2 písm. c), nezkrácený název politické strany, politického hnutí nebo koalice, jméno, příjmení, věk, povolání, obec trvalého pobytu kandidátů, jejich pořadí označené arabskými číslicemi a příslušnost k určité politické straně nebo politickému hnutí nebo skutečnost, že kandidát je bez politické příslušnosti. U koalice je nutné uvést, která politická strana nebo politické hnutí ji tvoří, a u kandidáta uvést, která politická strana nebo politické hnutí ho navrhlo. Správnost údajů na hlasovacím lístku před jeho vytištěním může být ověřena zmocněncem politické strany, politického hnutí nebo koalice.
(3)
Hlasovací lístky musí být vytištěny písmem téhož druhu a stejné velikosti, na papíru téže barvy, jakosti a týchž rozměrů. Hlasovací lístky jsou opatřeny otiskem razítka okresního úřadu v sídle kraje.
(4)
Hlasovací lístky zašle okresní úřad v sídle kraje prostřednictvím okresních úřadů starostům, kteří zajistí, aby hlasovací lístky byly dodány všem voličům nejpozději 3 dny přede dnem voleb, a v den voleb všem okrskovým volebním komisím. V obcích, kde není starosta, zajistí dodání hlasovacích lístků voličům ve stanovené lhůtě místostarosta, a není-li místostarosta, přednosta okresního úřadu, v hlavním městě Praze primátor, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň primátoři těchto měst (dále jen „přednosta okresního úřadu“).
(5)
Hlasovací lístky pro volbu ve zvláštních volebních okrscích zašle příslušný okresní úřad v sídle kraje Ministerstvu zahraničních věcí, které zajistí jejich dodání nejpozději 24 hodin před zahájením voleb na zastupitelské úřady stanovené vyhláškou Ministerstva zahraničních věcí. Na zbývající zastupitelské úřady zajistí Ministerstvo zahraničních věcí zaslání hlasovacího lístku přenosovou technikou nejpozději do 3 dnů přede dnem voleb. Vedoucí zastupitelského úřadu zajistí jeho tisk nebo rozmnožení v dostatečném množství nejpozději do 24 hodin před zahájením voleb. Volič, který hlasuje ve zvláštním volebním okrsku, obdrží hlasovací lístky ve volební místnosti.
(6)
V případě zřejmých tiskových chyb na hlasovacích lístcích předaných voličům se hlasovací lístky nepřetiskují; okresní úřad v sídle kraje zabezpečí vyvěšení informace o těchto chybách ve všech volebních místnostech na území volebního kraje s uvedením správného údaje. Pro hlasování mimo území České republiky zabezpečí okresní úřad v sídle kraje zveřejnění informace o těchto chybách ve všech volebních místnostech mimo území České republiky prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí.“.
51.
§ 39 zní:
㤠39
Hlasování
V prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků vloží volič do úřední obálky 1 hlasovací lístek. Na hlasovacím lístku, který vkládá do úřední obálky, může přitom zakroužkováním pořadového čísla nejvýš u 2 kandidátů uvedených na témže hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost. Jiné písemné úpravy hlasovacího lístku nemají na posuzování hlasovacího lístku vliv.“.
52.
§ 40 včetně nadpisu zní:
㤠40
Zjišťování výsledku hlasování okrskovou volební komisí a zvláštní okrskovou volební komisí
(1)
Po ukončení hlasování dá předseda okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise zapečetit zbylé nepoužité hlasovací lístky, s výjimkou nepoužitých hlasovacích lístků určených ke sčítání přednostních hlasů (§ 42 odst. 3), a úřední obálky a poté dá otevřít volební schránku.
(2)
Okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z volební schránky. V případě, že bylo okrskovou volební komisí na výslovnou žádost jednotlivých voličů použito i přenosné volební schránky, okrsková volební komise otevře přenosnou volební schránku, vyjme z ní úřední obálky s hlasovacími lístky a obsah schránek smísí. Jiné než úřední obálky okrsková volební komise a zvláštní okrsková volební komise vyloučí. Vyloučí i hlasovací lístky, které byly nalezeny ve volební schránce, popřípadě přenosné volební schránce bez úřední obálky. Okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise spočítá úřední obálky a porovná jejich počet se záznamy ve výpisech ze stálého seznamu a zvláštního seznamu.
(3)
Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise rozdělí a sečte hlasovací lístky, které byly odevzdány pro jednotlivé politické strany, politická hnutí a koalice, přičemž vyloučí neplatné hlasovací lístky. Dále sečte přednostní hlasy, které byly odevzdány jednotlivým kandidátům.
(4)
Každý člen okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise může nahlížet do hlasovacích lístků. Předseda okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise kontroluje správnost sčítání hlasů.“.
53.
§ 41 zní:
㤠41
Posuzování hlasovacích lístků
(1)
Ve prospěch politické strany, politického hnutí nebo koalice se počítají i takové hlasovací lístky, na nichž jsou jména kandidátů škrtnuta, změněna nebo dopsána. K takovým úpravám se nepřihlíží. Pokud volič dal na hlasovacím lístku přednostní hlas více než 2 kandidátům, počítá se takový hlasovací lístek ve prospěch politické strany, politického hnutí nebo koalice; k přednostním hlasům se však nepřihlíží.
(2)
Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou na předepsaném tiskopise nebo které nejsou vytištěné nebo rozmnožené zastupitelským úřadem, hlasovací lístky, které jsou přetržené, a hlasovací lístky, které nejsou vloženy do úřední obálky. Poškození nebo přeložení hlasovacího lístku nemá vliv na jeho platnost, pokud jsou z něho patrny potřebné údaje. Hlas voliče je neplatný, je-li v úřední obálce několik hlasovacích lístků.
(3)
Platnost hlasovacího lístku potvrdí s konečnou platností okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise.“.
54.
V § 42 nadpis zní: „Zápis o průběhu a výsledku hlasování“.
55.
V § 42 odst. 1 větě první se za slova „okrsková volební komise“ vkládají slova „nebo zvláštní okrsková volební komise“.
56.
V § 42 odst. 1 věta druhá zní: „Zápis podepíší členové okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody v samostatné příloze k zápisu.“.
57.
V § 42 odst. 2 se za slova „V zápise okrskové volební komise“ vkládají slova „nebo zvláštní okrskové volební komise“.
58.
V § 42 odst. 2 písmeno a) zní:
„a)
doba počátku a ukončení hlasování, popřípadě jeho odročení, přerušení nebo prodloužení s uvedením důvodů,“.
59.
V § 42 odst. 2 písm. e) se slova „kandidátní listinu“ nahrazují slovy „politickou stranu, politické hnutí nebo koalici“.
60.
V § 42 odst. 2 písmeno f) zní:
„f)
počet platných přednostních hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty politických stran, politických hnutí a koalic,“.
61.
V § 42 odst. 2 se písmeno g) zrušuje.
Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno g).
62.
V § 42 odst. 2 písm. g) se za slova „okrskové volební komisi“ vkládají slova „nebo zvláštní okrskové volební komisi“.
63.
V § 42 odstavec 3 zní:
„(3)
K uvedení údajů podle odstavce 2 písm. f) okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise využije potřebný počet nepoužitých hlasovacích lístků, které po ukončení hlasování pro tento účel výslovně jako pomocné hlasovací lístky pro sčítání přednostních hlasů označil předseda okrskové volební komise za přítomnosti členů okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise za přítomnosti členů zvláštní okrskové volební komise.“.
64.
V § 42 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Využije-li okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise pro vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování, popřípadě i pro vyhotovení údajů na technickém nosiči počítač, využije programové vybavení dodané Českým statistickým úřadem.“.
65.
§ 43 včetně nadpisu zní:
㤠43
Předání zápisu o průběhu a výsledku hlasování Českému statistickému úřadu
(1)
Po podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise předá 1 stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování, popřípadě i výsledek hlasování na technickém nosiči neprodleně Českému statistickému úřadu na pracovišti u pověřeného obecního úřadu.
(2)
Po podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve zvláštním volebním okrsku předseda zvláštní okrskové volební komise nebo pověřený člen zvláštní okrskové volební komise zašle 1 výtisk zápisu o průběhu a výsledku hlasování pomocí přenosové techniky nebo popřípadě i pomocí výpočetní techniky neprodleně Českému statistickému úřadu na pracovišti u Obvodního úřadu v Praze 1, a to prostřednictvím pracoviště Českého statistického úřadu u Ministerstva zahraničních věcí.
(3)
Jestliže se v předávaném zápisu o průběhu a výsledku hlasování vyskytnou chyby, budou v případě, že je předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise zmocněn k odstranění chyb v zápise o průběhu a výsledku hlasování, ve spolupráci s nimi na místě odstraněny; pokud však není předseda nebo pověřený člen okrskové volební komise k opravě těchto chyb zmocněn, nebo jde o chyby, jejichž oprava je možná pouze s využitím materiálů uložených ve volební místnosti, bude zápis o průběhu a výsledku hlasování odmítnut a stanovena lhůta k odstranění chyb a předání nového zápisu o průběhu a výsledku hlasování.
(4)
Jestliže se v zaslaném zápisu o průběhu a výsledku hlasování ze zvláštního volebního okrsku vyskytnou chyby, bude zápis o průběhu a výsledku hlasování odmítnut a stanovena lhůta k odstranění chyb a zaslání nového zápisu o průběhu a výsledku hlasování.
(5)
Po převzetí zápisu o průběhu a výsledku hlasování do dalšího zpracování obdrží předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise nebo pověřený člen zvláštní okrskové volební komise písemný doklad ve formě počítačové sestavy osvědčující, že výsledek hlasování ve volebním okrsku nebo ve zvláštním volebním okrsku byl do dalšího zpracování převzat bezchybně. Předseda zvláštní okrskové volební komise nebo pověřený člen zvláštní okrskové volební komise obdrží tento doklad prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí přenosovou technikou. Český statistický úřad zároveň vydá pokyn, že okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise může své zasedání v den voleb ukončit. Tím není dotčen § 52a.
(6)
Nesplní-li okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise na výzvu Českého statistického úřadu povinnosti podle odstavce 1 nebo 2 do 24 hodin po ukončení hlasování (§ 22), popřípadě ve lhůtě stanovené podle odstavce 3 nebo 4, může být celkový výsledek voleb za volební kraj zpracován bez tohoto volebního okrsku nebo zvláštního volebního okrsku. Po uplynutí této lhůty se již k výsledku z tohoto volebního okrsku nebo zvláštního volebního okrsku nepřihlíží.
(7)
Okrsková volební komise a zvláštní okrsková volební komise zapečetí stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování, odevzdané voličské průkazy, odevzdané hlasovací lístky a úřední obálky, výpis ze stálých seznamů, výpis ze zvláštních seznamů, doklad o převzetí výsledku hlasování do dalšího zpracování a případný zápis o kontrole provedené okresním úřadem. Okrsková volební komise uvedené dokumenty předá spolu s ostatní volební dokumentací do úschovy obecnímu úřadu, zvláštní okrsková volební komise uvedené dokumenty odevzdá zastupitelskému úřadu, který je odešle spolu s ostatní volební dokumentací prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí Obvodnímu úřadu v Praze 1.“.
66.
§ 44 se zrušuje.
67.
§ 45 včetně nadpisu zní:
㤠45
Informování politických stran, politických hnutí a koalic při volbách do Poslanecké sněmovny
(1)
Každá politická strana, politické hnutí a koalice, jejíž kandidátní listina byla ve volebním kraji zaregistrována, může sdělit nejpozději 15 dnů přede dnem voleb kontaktní adresu Českému statistickému úřadu. Český statistický úřad sdělí neprodleně politickým stranám, politickým hnutím a koalicím parametry pro technické připojení k Českému statistickému úřadu za účelem předávání informací o výsledcích voleb na úrovni kraje a České republiky v elektronické formě; připojení si zabezpečují politické strany, politická hnutí a koalice na vlastní náklady.
(2)
Český statistický úřad zašle neprodleně po podepsání zápisu o výsledku voleb ve volebním kraji celkem a v členění podle okresů souhrnné informace o výsledku voleb v písemné formě na adresu zmocněnců politických stran, politických hnutí a koalic, jejichž kandidátní listina byla v kraji zaregistrována, popřípadě jim předá informace v elektronické formě.“.
68.
§ 46 včetně nadpisu zní:
㤠46
Zjišťování výsledků voleb ve volebním kraji
(1)
Český statistický úřad na pracovišti u okresního úřadu v sídle kraje převezme výsledky hlasování za všechny územně příslušné volební okrsky, popřípadě zvláštní volební okrsky, ze kterých byly ve stanovené lhůtě předány zápisy o průběhu a výsledku hlasování podle § 43, a zpracuje výsledek voleb ve volebním kraji.
(2)
Český statistický úřad vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o výsledku voleb ve volebním kraji a předá ho neprodleně okresnímu úřadu v sídle kraje.
(3)
V zápise o výsledku voleb ve volebním kraji se uvede
a)
počet volebních okrsků ve volebním kraji, popřípadě počet zvláštních volebních okrsků a počet okrskových volebních komisí, popřípadě počet zvláštních okrskových volebních komisí, které předaly výsledek hlasování,
b)
celkový počet osob ve volebním kraji zapsaných ve výpisech ze stálých seznamů a ze zvláštních seznamů,
c)
celkový počet voličů ve volebním kraji, kterým byly vydány úřední obálky,
d)
počet odevzdaných úředních obálek za volební kraj celkem,
e)
celkový počet platných hlasů odevzdaných ve volebním kraji pro jednotlivé politické strany, politická hnutí nebo koalice a celkový počet platných hlasů ve volebním kraji,
f)
počet přednostních hlasů pro jednotlivé kandidáty.
(4)
Zápis o výsledku voleb ve volebním kraji podepíše
a)
přednosta (starosta) okresního úřadu v sídle kraje,
b)
zaměstnanec okresního úřadu v sídle kraje,
c)
zaměstnanec Českého statistického úřadu.
(5)
Po podepsání obou stejnopisů předá okresní úřad v sídle kraje 1 stejnopis zápisu o výsledku voleb ve volebním kraji neprodleně Českému statistickému úřadu. Druhý stejnopis zápisu a ostatní volební dokumentaci uschová.“.
69.
§ 47 se zrušuje.
70.
§ 48 včetně nadpisu zní:
㤠48
Určení počtu poslanců volených ve volebních krajích
(1)
Na základě výsledků hlasování převzatých z volebních okrsků a zvláštních volebních okrsků u pověřených obecních úřadů podle § 43 zjistí Český statistický úřad celkový počet platných hlasů, které byly ve všech volebních krajích odevzdány pro všechny politické strany, politická hnutí a koalice, a vydělí ho počtem poslanců. Číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky je republikovým mandátovým číslem.
(2)
Republikovým mandátovým číslem dělí celkový počet platných hlasů odevzdaných v každém volebním kraji. Celé číslo takto vypočtené je počtem mandátů, které připadají jednotlivým volebním krajům.
(3)
Nebyly-li takto rozděleny všechny mandáty, připadnou zbylé mandáty postupně volebním krajům, které vykazují největší zbytek dělení. Při rovnosti zbytků rozhoduje los.
(4)
Nejnižší počet mandátů ve volebním kraji je 4. Připadnou-li volebnímu kraji méně než 4 mandáty, přidělí se počet chybějících mandátů postupně z volebních krajů, které vykazují nejmenší zbytky dělení. Při rovnosti zbytků rozhoduje los.“.
71.
§ 49 včetně nadpisu zní:
㤠49
Postup politických stran, politických hnutí a koalic do skrutinia
(1)
Na podkladě zápisu o výsledku voleb v krajích Český statistický úřad zjistí, kolik platných hlasů celkem bylo odevzdáno pro každou politickou stranu, každé politické hnutí a každou koalici a dále,
a)
které politické strany nebo politická hnutí získaly méně než 5 procent,
b)
které koalice, složené ze 2 politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než 10 procent,
c)
které koalice, složené ze 3 politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než 15 procent,
d)
které koalice, složené z nejméně 4 a více politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než 20 procent z celkového počtu platných hlasů.
(2)
Při dalším zjišťování volebních výsledků a přidělování mandátů se již k těmto politickým stranám, politickým hnutím a koalicím a hlasům pro ně odevzdaným nepřihlíží.
(3)
Zjistí-li Český statistický úřad, že do skrutinia nepostupují alespoň 2 koalice nebo 1 koalice a 1 politická strana nebo politické hnutí, anebo 2 politické strany nebo politická hnutí, sníží
a)
u politických stran nebo politických hnutí hranici 5 procent na hranici 4 procent,
b)
u koalice podle odstavce 1 písm. b) hranici 10 procent na hranici 6 procent,
c)
u koalice podle odstavce 1 písm. c) hranici 15 procent na hranici 8 procent,
d)
u koalice podle odstavce 1 písm. d) hranici 20 procent na hranici 10 procent.
Nebude-li ani poté dosaženo postupu do skrutinia podle tohoto odstavce, sníží Český statistický úřad hranici o další procento.
(4)
Mandáty politickým stranám, politickým hnutím a koalicím, které postoupily do skrutinia, se rozdělují v rámci volebních krajů.“.
72.
§ 50 včetně nadpisu zní:
㤠50
Skrutinium
(1)
Počet platných hlasů pro každou z politických stran, politických hnutí a koalic, které postoupily do skrutinia, se v rámci každého volebního kraje postupně dělí čísly 1,42; 2; 3 a dále vždy číslem o jednu vyšším. Vypočte se tolik podílů, kolik kandidátů je uvedeno na hlasovacím lístku, nezapočítávají se však kandidáti, kteří se kandidatury po zaregistrování kandidátní listiny vzdali nebo byli odvoláni podle § 36. Hodnoty podílů se vypočítávají a uvádějí na dvě desetinná místa se zaokrouhlením nahoru.
(2)
Všechny podíly vypočtené podle odstavce 1 se seřadí sestupně podle velikosti a uvede se seznam tolika podílů, kolik mandátů volebnímu kraji připadlo podle § 48. V případě rovnosti 2 a více podílů v této řadě je pro jeho pořadí rozhodující počet hlasů pro politickou stranu, politické hnutí nebo koalici ve volebním kraji, a je-li i tento shodný, rozhodne o pořadí podílu los. Zároveň s velikostí podílu se uvede i označení politické strany, politického hnutí nebo koalice, která tohoto podílu dosáhla.
(3)
Za každý podíl obsažený v seznamu podle odstavce 2 se politické straně, politickému hnutí nebo koalici přikáže 1 mandát.
(4)
V rámci jednotlivých politických stran, politických hnutí a koalic obdrží mandáty straně přikázané kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku.
(5)
Jestliže však některý z kandidátů získal takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 10 procent z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto politickou stranu, politické hnutí nebo koalici v rámci volebního kraje, připadne mandát přednostně tomuto kandidátovi.
(6)
V případě, že více kandidátů splnilo podmínku podle odstavce 5 a politická strana, politické hnutí nebo koalice získala více mandátů, připadnou mandáty přednostně kandidátům, kteří splnili podmínku podle odstavce 5, a to postupně v pořadí podle nejvyššího počtu získaných přednostních hlasů; v případě rovnosti počtu přednostních hlasů je rozhodující pořadí kandidáta na hlasovacím lístku. Kandidátům, kteří nesplnili podmínku podle odstavce 5, připadnou mandáty v pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku.
(7)
Nezvolení kandidáti politických stran, politických hnutí a koalic, které v rámci volebního kraje získaly alespoň 1 mandát, se stávají náhradníky. Pro stanovení pořadí náhradníků v rámci těchto politických stran, politických hnutí a koalic se postupuje obdobně podle odstavců 4 až 6.“.
73.
§ 51 zní:
㤠51
Pokud zjištěný celkový počet platných hlasů nebo počet platných hlasů ve volebním kraji pro politické strany, politická hnutí nebo koalice, postupující do skrutinia, neumožní provést
a)
početní operaci podle § 48 odst. 2, zvětší Český statistický úřad republikové mandátové číslo vypočtené podle § 48 odst. 1 o jednu,
b)
rozdělení mandátů podle § 48 odst. 3, odečte Český statistický úřad přebývající mandáty postupně volebním krajům, které vykazují nejmenší zbytky dělení, při rovnosti zbytků rozhodne los; pokud by nebylo rozdělení stanoveného počtu mandátů dosaženo ani tak, zbylé mandáty přidělí opakováním postupu podle § 48 odst. 3, nebo přebývající mandáty odebere opakováním postupu podle tohoto písmene.“.
74.
§ 52 včetně nadpisu zní:
㤠52
Zápis Státní volební komise a uveřejnění výsledků voleb
(1)
Po provedení skrutinia vyhotoví Státní volební komise z údajů předaných Českým statistickým úřadem zápis o výsledku voleb. Zápis podepíší členové Státní volební komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody.
(2)
V zápise Státní volební komise se uvede
a)
celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze stálých seznamů a ze zvláštních seznamů,
b)
celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,
c)
počet platných hlasů odevzdaných pro každou politickou stranu, politické hnutí a koalici zvlášť a pro jednotlivé kraje zvlášť,
d)
jména a příjmení kandidátů v členění podle politických stran, politických hnutí a koalic, kteří byli zvoleni, a kandidátů, kteří se stali náhradníky, spolu s údaji o výsledcích přednostního hlasování.
(3)
Státní volební komise vyhlásí a uveřejní celkové výsledky voleb neprodleně po podepsání zápisu o výsledku voleb.“.
75.
Za § 52 se vkládá nový § 52a, který včetně nadpisu zní:
㤠52a
Ukončení činnosti okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny
Činnost okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny je ukončena patnáctým dnem po vyhlášení výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Státní volební komisí.“.
76.
§ 53 včetně nadpisu zní:
㤠53
Osvědčení o zvolení
(1)
Státní volební komise vydá kandidátům zvoleným za poslance Poslanecké sněmovny do 1 měsíce od uveřejnění výsledků voleb osvědčení o tom, že dnem voleb byli zvoleni.
(2)
V případě, kdy soud shledá oprávněným návrh na neplatnost volby kandidáta, vydá Státní volební komise osvědčení o zvolení poslancem kandidátovi v pořadí podle § 51 do 7 dnů od právní moci rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta (§ 87).“.
77.
V § 54 odstavec 1 zní:
„(1)
Uprázdní-li se mandát, nastupuje náhradník z kandidátní listiny téže politické strany, politického hnutí nebo koalice uvedený na kandidátní listině pro volbu ve volebním kraji, v němž byl kandidován poslanec, jehož mandát se uprázdnil, a to v pořadí podle výsledků voleb. Není-li takového, nastupuje náhradník téže politické strany, politického hnutí nebo koalice v pořadí podle počtu platných hlasů pro kandidátní listinu; je-li tento počet stejný, rozhodne los.“.
78.
V § 54 odst. 2 se za slova „politické strany“ vkládá čárka a slova „politického hnutí“.
79.
V § 54 odstavec 3 zní:
„(3)
Byla-li politická strana nebo politické hnutí zrušeno, náhradník nenastupuje a mandát zůstane uprázdněn do konce funkčního období. Jde-li však o koalici, nenastupuje ten náhradník, který byl navržen politickou stranou nebo politickým hnutím, které bylo zrušeno, a mandát získává další náhradník.“.
80.
V § 54 odstavec 5 zní:
„(5)
Byla-li činnost politické strany nebo politického hnutí nebo některé politické strany nebo politického hnutí tvořícího koalici pozastavena, po dobu pozastavení činnosti náhradník nenastupuje.“.
81.
§ 55 zní:
㤠55
Došlo-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, zkracují se lhůty podle § 1 odst. 3, § 14c písm. c) a d), § 14e odst. 3, § 14g odst. 1, § 31 odst. 4, § 32 odst. 4 a § 45 odst. 1 o jednu třetinu. Lhůty podle § 31 odst. 3 a § 33 odst. 1, 3 a 6 se zkracují o 20 dnů.“.
82.
§ 57 zní:
㤠57
Senátorem může být zvolen každý volič, který v den voleb dosáhl věku nejméně 40 let a není u něho v den voleb překážka ve výkonu volebního práva podle § 2 písm. b).“.
83.
§ 60 včetně nadpisu zní:
㤠60
Podávání přihlášek k registraci
(1)
Kandidáty pro volbu do Senátu mohou přihlašovat registrované politické strany, politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena,9) a koalice, a to pouze prostřednictvím zmocněnce. Nezávislý kandidát podává přihlášku k registraci sám. Za přihlášku k registraci podanou koalicí se považuje ta, kterou všechny společně kandidující politické strany a politická hnutí jednoznačně na přihlášce k registraci jako koaliční označí, uvedou, kdo je členem koalice, a stanoví její název. Pokud politická strana nebo politické hnutí přihlásí kandidáta v rámci této koalice pro 1 volební obvod, může v dalších obvodech přihlásit jiného kandidáta samostatně nebo jako součást jiné koalice.
(2)
Každá politická strana, politické hnutí a koalice může podat pro volby do Senátu pouze jednu přihlášku k registraci v každém volebním obvodu; pokud politická strana a politické hnutí podávají samostatně přihlášku k registraci, nemohou již být součástí koalice. Každá politická strana a politické hnutí může být členem pouze jedné koalice v daném volebním obvodu.
(3)
Každý kandidát může kandidovat pouze v jednom volebním obvodu, na jedné přihlášce k registraci.
(4)
Přihláška k registraci se podává nejpozději 66 dnů přede dnem voleb okresnímu úřadu v sídle volebního obvodu. Podání přihlášky k registraci okresní úřad v sídle volebního obvodu potvrdí zmocněnci politické strany, politického hnutí, koalice nebo nezávislému kandidátovi.“.
84.
§ 61 včetně nadpisu zní:
㤠61
Náležitosti přihlášek k registraci
(1)
Přihláška k registraci obsahuje
a)
jméno a příjmení kandidáta, věk, jeho povolání, obec, kde je přihlášen k trvalému pobytu,
b)
název politické strany, politického hnutí nebo koalice, která kandidáta přihlašuje k registraci, nebo údaj, že jde o nezávislého kandidáta; v případě koalice se uvede její složení,
c)
číslo a sídlo volebního obvodu, ve kterém kandiduje,
d)
příslušnost kandidáta k politické straně nebo politickému hnutí, nebo údaj, že kandidát je bez politické příslušnosti,
e)
jde-li o koalici, název politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo,
f)
podpis zmocněnce politické strany, politického hnutí nebo koalice,
g)
jméno a příjmení, označení funkce a podpis osoby oprávněné jednat jménem politické strany nebo politického hnutí; v případě koalice jména a příjmení, označení funkcí a podpisy všech osob oprávněných jednat jménem všech politických stran a politických hnutí, které ji tvoří; podává-li přihlášku nezávislý kandidát, připojí svůj podpis.
(2)
K přihlášce k registraci kandidát připojí
a)
doklad o státním občanství,7)
b)
vlastnoručně podepsané prohlášení, že souhlasí se svou kandidaturou, že mu nejsou známy překážky volitelnosti, popřípadě tyto překážky ke dni voleb pominou, že nedal souhlas k tomu, aby byla jeho kandidatura předložena v jiném volebním obvodu a že je členem určité politické strany nebo politického hnutí, nebo skutečnost, že je bez politické příslušnosti; na prohlášení kandidát dále uvede místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu, a rodné číslo,
c)
podává-li přihlášku k registraci politická strana, politické hnutí nebo koalice, určí v příloze svého zmocněnce a uvede jeho jméno, příjmení a místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu; politická strana, politické hnutí a koalice má právo navrhnout náhradníka zmocněnce a uvede jeho jméno, příjmení a místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu,
d)
k přihlášce nezávislého kandidáta se připojí petice podporující jeho kandidaturu, která musí být podepsána alespoň 1 000 oprávněných voličů z volebního obvodu, kde kandidát kandiduje, s uvedením jejich jména, příjmení, rodného čísla a místa, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu; chybí-li některý z uvedených údajů nebo je uveden neúplně nebo nepodepsal-li se volič, podpis se nezapočítává; v záhlaví petice se uvede jméno a příjmení kandidáta, číslo a sídlo volebního obvodu, do kterého kandidát kandiduje, a rok konání voleb,
e)
potvrzení o složení kauce 20 000 Kč; kauce se skládá na zvláštní účet, který nejpozději 72 dnů přede dnem voleb zřídí u České národní banky okresní úřad v sídle volebního obvodu; okresní úřad v sídle volebního obvodu vrátí do 1 měsíce po vyhlášení výsledků voleb kauci kandidátovi, pokud získá v prvním kole voleb ve volebním obvodu alespoň 6 procent z celkového počtu platných hlasů; úroky z kaucí a částky, které se nevracejí, jsou příjmem státního rozpočtu.
(3)
Zmocněncem ani jeho náhradníkem nemůže být osoba mladší 18 let, osoba zbavená způsobilosti k právním úkonům nebo kandidát. Úkony svého zmocněnce ve volebních věcech je politická strana, politické hnutí a koalice vázána. Svého zmocněnce může politická strana, politické hnutí a koalice písemně odvolat; zmocnění zaniká okamžikem doručení odvolání okresnímu úřadu v sídle volebního obvodu. Nezávislý kandidát nemá zmocněnce.“.
85.
§ 62 včetně nadpisu zní:
㤠62
Projednání a registrace přihlášek k registraci
(1)
Okresní úřad v sídle volebního obvodu přezkoumá ve lhůtě od 66 do 60 dnů přede dnem voleb podané přihlášky k registraci. Nemá-li přihláška k registraci náležitosti uvedené v § 61 nebo obsahuje-li nesprávné údaje, vyzve okresní úřad v sídle volebního obvodu písemně nezávislého kandidáta nebo prostřednictvím zmocněnce politickou stranu, politické hnutí nebo koalici nejpozději 58 dnů přede dnem voleb, aby závady odstranili do 50 dnů přede dnem voleb.
(2)
Pokud politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát ve stanovené lhůtě závady neodstraní, rozhodne okresní úřad v sídle volebního obvodu ve lhůtě 49 dnů přede dnem voleb o odmítnutí přihlášky k registraci, jestliže
a)
není podána v souladu s § 60,
b)
nemá náležitosti podle § 61 odst. 1 nebo obsahuje nesprávné nebo neúplné údaje,
c)
k ní není přiložena příloha podle § 61 odst. 2 písm. a) až c) nebo údaje na přílohách jsou nesprávné či neúplné,
d)
k ní není připojena petice podle § 61 odst. 2 písm. d) nebo petice neobsahuje potřebný počet podpisů,
e)
k ní není připojeno potvrzení o složení kauce podle § 61 odst. 2 písm. e) nebo kauce není složena ve stanovené výši,
f)
byla na základě sdělení Českého statistického úřadu podána pro stejného kandidáta ve více volebních obvodech, popřípadě v 1 volebním obvodu na více přihláškách k registraci, a to v tom volebním obvodu, kde k přihlášce k registraci není připojeno prohlášení podle § 61 odst. 2 písm. b); podepsal-li kandidát prohlášení u více přihlášek k registraci, odmítnou jej všechny okresní úřady v sídle volebních obvodů, kde byla přihláška k registraci podána,
g)
kandidát nesplňuje podmínky volitelnosti podle § 57.
(3)
Okresní úřad v sídle volebního obvodu rozhodne ve lhůtě 49 dnů přede dnem voleb o registraci bezvadné přihlášky k registraci.
(4)
Okresní úřad v sídle volebního obvodu neprodleně vyhotoví rozhodnutí o registraci a o odmítnutí přihlášky k registraci a zašle tomu, kdo je proti rozhodnutí oprávněn domáhat se ochrany u soudu (§ 86). Současně se rozhodnutí vyvěsí na úřední desce okresního úřadu v sídle volebního obvodu a vyznačí se na něm den vyvěšení. Za doručené se rozhodnutí považuje třetím dnem ode dne vyvěšení.
(5)
Rozhodnutí o registraci nebo o odmítnutí přihlášky k registraci musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o odvolání. Výrok obsahuje rozhodnutí ve věci s uvedením ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto. V odůvodnění se uvede, které skutečnosti byly podkladem pro rozhodnutí. Odůvodnění není třeba v případě rozhodnutí o provedení registrace. V písemném vyhotovení rozhodnutí se uvede orgán, který rozhodnutí vydal, a datum vydání rozhodnutí. Rozhodnutí musí být opatřeno úředním razítkem a podpisem s uvedením jména a příjmení zaměstnance okresního úřadu v sídle volebního obvodu.
(6)
Okresní úřad v sídle volebního obvodu určí nejpozději 45 dnů přede dnem voleb losem číslo, kterým budou označeny hlasovací lístky kandidátů pro volby do Senátu. Výsledek losování zmocněncům politických stran, politických hnutí nebo koalic a dále nezávislým kandidátům písemně oznámí.
(7)
Na základě rozhodnutí soudu podle zvláštního právního předpisu,10) provede okresní úřad v sídle volebního obvodu zaregistrování přihlášky k registraci i po lhůtě stanovené v odstavci 3, nejpozději však 20 dnů přede dnem voleb. Proti tomuto zaregistrování nelze podat opravný prostředek.
(8)
Kandidátovi, jehož přihláška k registraci nebyla zaregistrována ani na základě rozhodnutí soudu podle zvláštního právního předpisu, vrátí do 1 měsíce okresní úřad v sídle volebního obvodu složenou kauci. Je-li na účet okresního úřadu v sídle volebního obvodu složena místo kauce jiná částka, okresní úřad v sídle volebního obvodu ji vrátí složiteli bez zbytečného odkladu.
(9)
Registrace je podmínkou pro vytištění hlasovacích lístků.
(10)
Pokud byla po provedené registraci politická strana nebo politické hnutí, které přihlásilo samostatně kandidáta k registraci, zrušena nebo pokud byla její činnost pozastavena, pohlíží se na tohoto kandidáta jako na nezávislého kandidáta. Dodatečné předložení petice se na něm nepožaduje.“.
86.
§ 63 až 65 se zrušují.
87.
§ 66 včetně nadpisu zní:
㤠66
Vzdání se a odvolání kandidatury
(1)
Kandidát se může do 48 hodin před zahájením voleb vzdát písemně své kandidatury. Stejným způsobem může zmocněnec politické strany, politického hnutí nebo koalice jeho kandidaturu odvolat. Toto prohlášení nelze vzít zpět.
(2)
Prohlášení o vzdání se kandidatury nebo o jejím odvolání je nutno doručit okresnímu úřadu v sídle volebního obvodu.
(3)
Bylo-li prohlášení o vzdání se kandidatury nebo o jejím odvolání učiněno po registraci, při zjišťování výsledků hlasování se k hlasům odevzdaným pro takového kandidáta nepřihlíží. Okresní úřad v sídle volebního obvodu zajistí zveřejnění prohlášení o vzdání se kandidatury nebo o jejím odvolání ve všech volebních místnostech příslušného volebního obvodu, pokud je obdrží do 48 hodin před zahájením voleb do Senátu.“.
88.
§ 67 včetně nadpisu zní:
㤠67
Hlasovací lístky
(1)
Po registraci přihlášek k registraci zajistí okresní úřad v sídle volebního obvodu tisk hlasovacích lístků.
(2)
Každý zaregistrovaný kandidát je uveden na samostatném hlasovacím lístku označeném vylosovaným číslem kandidáta. V záhlaví hlasovacího lístku se vytiskne číslo a sídlo volebního obvodu. U kandidáta musí být uvedeno jméno, příjmení, věk, povolání a obec, na jejímž území je přihlášen k trvalému pobytu, a jeho příslušnost k politické straně nebo politickému hnutí nebo údaj, že kandidát je bez politické příslušnosti. Dále se uvede název politické strany, politického hnutí nebo koalice, která kandidáta přihlásila k registraci, nebo údaj, že jde o nezávislého kandidáta; pokud jde o koalici, uvede se, která politická strana nebo politické hnutí ji tvoří, a název politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo. Správnost údajů na hlasovacím lístku před jeho vytištěním může být ověřena zmocněncem politické strany, politického hnutí nebo koalice nebo nezávislým kandidátem.
(3)
Hlasovací lístky musí být vytištěny v každém volebním obvodu písmem téhož druhu a stejné velikosti, na papíru téže barvy a jakosti a týchž rozměrů. Hlasovací lístky jsou opatřeny otiskem razítka okresního úřadu v sídle volebního obvodu.
(4)
Hlasovací lístky zašle okresní úřad v sídle volebního obvodu prostřednictvím okresních úřadů starostům, kteří zajistí, aby hlasovací lístky byly dodány všem voličům nejpozději 3 dny přede dnem voleb a v den voleb všem okrskovým volebním komisím. V obcích, kde není starosta, zajistí dodání hlasovacích lístků voličům ve stanovené lhůtě místostarosta, a není-li místostarosta, přednosta okresního úřadu.
(5)
V případě zřejmých tiskových chyb na hlasovacích lístcích předaných voličům se hlasovací lístky nepřetiskují; okresní úřad v sídle volebního obvodu zabezpečí vyvěšení informace o těchto chybách ve všech volebních místnostech na území volebního obvodu s uvedením správného údaje.“.
89.
V § 68 se věta první zrušuje.
90.
V § 68 větě první se slova „V tomto prostoru vloží“ nahrazují slovy „V prostoru určeném k úpravě hlasovacích lístků vloží volič“.
91.
§ 69 včetně nadpisu zní:
㤠69
Zjišťování výsledků hlasování okrskovou volební komisí
(1)
Po ukončení hlasování dá předseda okrskové volební komise zapečetit zbylé nepoužité hlasovací lístky a úřední obálky a poté dá otevřít volební schránku.
(2)
Okrsková volební komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z volební schránky. V případě, že bylo okrskovou volební komisí na výslovnou žádost jednotlivých voličů použito i přenosné volební schránky, okrsková volební komise otevře přenosnou volební schránku, vyjme z ní úřední obálky s hlasovacími lístky a obsah schránek po jejich otevření smísí. Jiné než úřední obálky okrsková volební komise vyloučí. Vyloučí i hlasovací lístky, které byly nalezeny ve volební schránce, popřípadě přenosné volební schránce bez úřední obálky. Okrsková volební komise spočítá úřední obálky a porovná jejich počet se záznamy ve výpisech ze stálého seznamu a ze zvláštního seznamu.
(3)
Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise rozdělí hlasovací lístky podle jednotlivých kandidátů a poté je sečte.
(4)
Každý člen okrskové volební komise může nahlížet do hlasovacích lístků. Předseda okrskové volební komise kontroluje správnost sčítání hlasů.“.
92.
V § 70 odstavec 2 zní:
„(2)
Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou na předepsaném tiskopise, hlasovací lístky, které jsou přetržené, a hlasovací lístky, které nejsou vloženy do úřední obálky. Poškození nebo přeložení hlasovacího lístku nemá vliv na jeho platnost, pokud jsou z něho patrny potřebné údaje. Hlas voliče je neplatný, je-li v úřední obálce vloženo několik hlasovacích lístků.“.
93.
V § 71 odstavec 1 zní:
„(1)
Okrsková volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o průběhu a výsledku hlasování. Zápis podepíší členové okrskové volební komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody v samostatné příloze k zápisu.“.
94.
V § 71 odst. 2 písm. a) se slova „popřípadě jeho přerušení“ nahrazují slovy „popřípadě jeho odročení, přerušení nebo prodloužení s uvedením důvodů“.
95.
V § 71 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Využije-li okrsková volební komise pro vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování, popřípadě i pro vyhotovení údajů na technickém nosiči počítač, využije programové vybavení dodané Českým statistickým úřadem.“.
96.
§ 72 zní:
㤠72
(1)
Po podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise předá 1 stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování, popřípadě i výsledek hlasování na technickém nosiči neprodleně Českému statistickému úřadu na pracovišti u pověřeného obecního úřadu.
(2)
Jestliže se v předávaném zápisu o průběhu a výsledku hlasování vyskytnou chyby, budou v případě, že je předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise zmocněn k odstranění chyb v zápise o průběhu a výsledku hlasování, ve spolupráci s nimi na místě odstraněny; pokud však není předseda nebo pověřený člen okrskové volební komise k opravě těchto chyb zmocněn, nebo jde o chyby, jejichž oprava je možná pouze s využitím materiálů uložených ve volební místnosti, bude zápis o průběhu a výsledku hlasování odmítnut a stanovena lhůta k odstranění chyb a předání nového zápisu o průběhu a výsledku hlasování.
(3)
Po převzetí zápisu o průběhu a výsledku hlasování do dalšího zpracování obdrží předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise písemný doklad ve formě počítačové sestavy osvědčující, že výsledek hlasování ve volebním okrsku byl do dalšího zpracování převzat bezchybně. Český statistický úřad zároveň vydá pokyn, že okrsková volební komise může své zasedání v den voleb ukončit. Tím není dotčen § 77a.
(4)
Nesplní-li okrsková volební komise na výzvu Českého statistického úřadu povinnosti podle odstavce 1 do 24 hodin po ukončení hlasování (§ 22), popřípadě ve lhůtě stanovené podle odstavce 2, může být celkový výsledek voleb za volební obvod zpracován bez tohoto volebního okrsku. Po uplynutí této lhůty se již k výsledku z tohoto volebního okrsku nepřihlíží.
(5)
Okrsková volební komise zapečetí stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování, odevzdané voličské průkazy, odevzdané hlasovací lístky a úřední obálky, výpis ze stálých seznamů, výpis ze zvláštních seznamů, doklad o převzetí výsledku hlasování do dalšího zpracování a případný zápis o kontrole provedené okresním úřadem. Okrsková volební komise uvedené dokumenty předá spolu s ostatní volební dokumentací do úschovy obecnímu úřadu.“.
97.
Za § 72 se vkládá nový § 72a, který včetně nadpisu zní:
㤠72a
Informování politických stran, politických hnutí, koalic a nezávislých kandidátů při volbách do Senátu
(1)
Každá politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát, jejichž přihlášky k registraci byly ve volebním obvodu zaregistrovány, může sdělit nejpozději 15 dnů přede dnem voleb kontaktní adresu okresnímu úřadu v sídle volebního obvodu. Český statistický úřad sdělí neprodleně těmto politickým stranám, politickým hnutím, koalicím a nezávislým kandidátům parametry pro technické připojení k pracovišti na okresním úřadě v sídle volebního obvodu za účelem předávání informací o výsledcích voleb na úrovni volebního obvodu v elektronické formě; připojení si zabezpečují politické strany, politická hnutí, koalice a nezávislí kandidáti na vlastní náklady.
(2)
Český statistický úřad zašle neprodleně po podepsání zápisu o výsledku voleb ve volebním obvodu souhrnné informace o výsledku voleb na úrovni volebního obvodu v písemné formě na adresu zmocněnců politických stran, politických hnutí a koalic a nezávislým kandidátům, jejichž přihláška k registraci byla ve volebním obvodu zaregistrována, popřípadě jim předá informace v elektronické formě.“.
98.
§ 73 včetně nadpisu zní:
㤠73
Zjišťování výsledků voleb ve volebním obvodu
(1)
Český statistický úřad na pracovišti u okresního úřadu v sídle volebního obvodu převezme výsledky hlasování za všechny územně příslušné volební okrsky, ze kterých byly ve stanovené lhůtě odevzdány výsledky hlasování u pověřeného obecního úřadu podle § 72 odst. 1, a zpracuje výsledky voleb ve volebním obvodu.
(2)
Český statistický úřad vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o výsledku voleb ve volebním obvodu a předá ho neprodleně okresnímu úřadu v sídle volebního obvodu.
(3)
V zápise o výsledku voleb ve volebním obvodu se uvede
a)
počet volebních okrsků ve volebním obvodu a počet okrskových volebních komisí, které předaly výsledek hlasování,
b)
celkový počet osob ve volebním obvodu zapsaných ve výpisech ze stálých seznamů a ze zvláštních seznamů,
c)
celkový počet voličů ve volebním obvodu, kterým byly vydány úřední obálky,
d)
počet odevzdaných úředních obálek za volební obvod celkem,
e)
celkový počet platných hlasů odevzdaných ve volebním obvodu pro všechny kandidáty,
f)
pořadí kandidátů podle počtu získaných platných hlasů, počet těchto hlasů a údaj o jejich procentu vypočtený jako podíl na celkovém počtu platných hlasů ve volebním obvodu; je-li počet hlasů stejný, rozhodne los,
g)
jméno a příjmení zvoleného kandidáta (§ 75), popřípadě skutečnost, že žádný z kandidátů nezískal počet hlasů potřebný ke zvolení.
(4)
Zápis o výsledku voleb ve volebním obvodu podepíše
a)
přednosta okresního úřadu v sídle volebního obvodu,
b)
zaměstnanec okresního úřadu v sídle volebního obvodu,
c)
zaměstnanec Českého statistického úřadu.
(5)
Po podepsání obou stejnopisů předá okresní úřad v sídle volebního obvodu 1 stejnopis zápisu o výsledku voleb ve volebním obvodu neprodleně Českému statistickému úřadu. Druhý stejnopis zápisu a ostatní volební dokumentaci uschová.
(6)
Český statistický úřad předá Státní volební komisi souhrnné výsledky voleb za volební obvody.“.
99.
§ 74 se zrušuje.
100.
V § 76 odstavec 1 zní:
„(1)
V případě, že žádný z kandidátů nezíská počet hlasů potřebný ke zvolení podle § 75, zajistí okresní úřad v sídle volebního obvodu, aby se druhé kolo voleb konalo sedmý den po ukončení hlasování v prvním kole.“.
101.
V § 76 odst. 2 se věta poslední zrušuje.
102.
V § 76 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
V případě, že před druhým kolem voleb se kandidát své kandidatury vzdá, pozbude práva volit, zemře nebo jeho kandidatura je odvolána, konají se opakované volby.“.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.
103.
V § 76 odstavec 4 zní:
„(4)
Při tisku hlasovacích lístků se postupuje podle § 67 odst. 1 až 3 s tím, že hlasovací lístky postupujících kandidátů budou vytištěny na papíru jiné barvy. Hlasovací lístky zašle okresní úřad v sídle volebního obvodu prostřednictvím okresních úřadů starostům, kteří zajistí, aby hlasovací lístky byly doručeny před zahájením hlasování okrskovým volebním komisím. Volič obdrží hlasovací lístky ve volební místnosti v den voleb.“.
104.
§ 77 zní:
㤠77
Na základě sdělení souhrnných výsledků voleb ve volebních obvodech Českým statistickým úřadem podle § 73 odst. 6 Státní volební komise vyhlásí a uveřejní celkové výsledky voleb do Senátu.“.
105.
Za § 77 se vkládá nový § 77a, který včetně nadpisu zní:
㤠77a
Ukončení činnosti okrskové volební komise
(1)
Činnost okrskové volební komise při volbách do Senátu je ukončena patnáctým dnem po vyhlášení výsledků voleb do Senátu Státní volební komisí.
(2)
Činnost okrskové volební komise, jejíž působnost se vztahuje k volebnímu obvodu, v němž byl podán návrh na neplatnost hlasování, návrh na neplatnost voleb nebo návrh na neplatnost volby kandidáta (§ 87), končí
a)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu v případě, že návrh byl soudem zamítnut,
b)
patnáctým dnem po dodatečném hlasování v případě, že návrh byl soudem shledán oprávněným a opakuje se v rámci volebního procesu pouze hlasování,
c)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu v případě, že návrh byl soudem shledán oprávněným a opakuje se celý volební proces.“.
106.
V § 78 se slova „Ústřední volební komise“ nahrazují slovy „Státní volební komise“.
107.
§ 79 včetně nadpisu zní:
㤠79
Opakované volby a opakované hlasování
(1)
Opakované volby se konají,
a)
jestliže kandidát, který postoupil do druhého kola voleb, se své kandidatury vzdá, pozbude práva volit, zemře nebo jeho kandidatura je odvolána,
b)
shledá-li soud návrh na neplatnost voleb (§ 87) opodstatněným.
(2)
Opakované hlasování se koná, shledá-li soud návrh na neplatnost hlasování (§ 87) opodstatněným.
(3)
Opakované volby podle odstavce 1 vyhlásí prezident republiky a stanoví den jejich konání tak, aby se konaly nejpozději 90 dnů poté, kdy nastal důvod podle odstavce 1. Pro opakované volby platí lhůty podle § 80 odst. 2 obdobně.
(4)
Opakované hlasování podle odstavce 2 vyhlásí prezident republiky do 30 dnů poté, kdy mu bylo oznámeno prostřednictvím Ministerstva vnitra usnesení soudu.
(5)
Konají-li se opakované volby, okresní úřad v sídle kraje vrátí do 1 měsíce od vyhlášení voleb složenou kauci politické straně, politickému hnutí nebo koalici.“.
108.
V § 80 odstavec 2 zní:
„(2)
Pro doplňovací volby platí ustanovení tohoto zákona s tím, že lhůty podle § 1 odst. 3, § 14c písm. c) a d), § 14e odst. 3 a 7, § 14g odst. 1, § 61 odst. 2 písm. e) a § 62 odst. 6 se zkracují o jednu třetinu. Lhůty podle § 60 odst. 4 a § 62 odst. 1, 3 a 6 se zkracují o 20 dnů.“.
109.
§ 81 se zrušuje.
110.
§ 82 včetně nadpisu zní:
㤠82
Nároky členů volebních komisí
Člen okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise mají nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce. Nároky člena okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise na pracovní volno s náhradou mzdy od zaměstnavatele spojené s výkonem funkce upravují pracovněprávní předpisy.12)“.
111.
V ustanovení § 83 odst. 1 větě první se slova „krajskou volební komisí“ zrušují a slova „po své registraci obvodní volební komisí“ se nahrazují slovy „přihlášky k registraci“.
112.
§ 84 zní:
㤠84
Výdaje orgánů státní správy, obecních úřadů, okrskových volebních komisí, zvláštních okrskových volebních komisí a zastupitelských úřadů spojené s volbami do Poslanecké sněmovny a výdaje orgánů státní správy, obecních úřadů a okrskových volebních komisí spojené s volbami do Senátu se hradí ze státního rozpočtu.“.
113.
V § 85 větě druhé se za slova „politické strany“ vkládá čárka a slova „politická hnutí“.
114.
V § 85 větě třetí se za slova „Politické straně“ vkládá čárka a slova „politickému hnutí“ a za slova „nebo koalici“ se vkládá čárka a slova „která ve volbách získala nejméně 2 procenta z celkového počtu platných hlasů,“ a číslovka „90“ se nahrazuje číslovkou „30“.
115.
§ 86 zní:
㤠86
Proti rozhodnutí o odmítnutí kandidátní listiny, přihlášky k registraci, škrtnutí kandidáta na kandidátní listině a proti provedení registrace kandidátní listiny nebo přihlášky k registraci se může nezávislý kandidát, politická strana, politické hnutí nebo koalice, která podala kandidátní listinu nebo přihlášku k registraci, a u škrtnutí kandidáta i tento kandidát do 2 dnů od doručení rozhodnutí domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu.13)“.
116.
§ 87 zní:
㤠87
(1)
Podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu14) každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, a každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina ve volebním kraji byla pro volby do Poslanecké sněmovny zaregistrována, (dále jen „navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.
(2)
Podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu14) každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl senátor volen, každá politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát, jejichž přihláška k registraci ve volebním obvodu byla pro volby do Senátu zaregistrována, (dále jen „navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.
(3)
Návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování.
(4)
Návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb.
(5)
Návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby tohoto kandidáta.“.
117.
§ 88 zní:
㤠88
(1)
K řízení podle § 86 je příslušný krajský soud příslušný podle sídla okresního úřadu v sídle kraje nebo okresního úřadu v sídle volebního obvodu.
(2)
K řízení podle § 87 je příslušný Nejvyšší soud.“.
118.
§ 89 se zrušuje.
119.
§ 92 zní:
㤠92
(1)
Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou
a)
postup obecních úřadů, okresních úřadů a v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí postup zastupitelských úřadů při sestavování a vedení zvláštních seznamů a pořizování výpisů z nich,
b)
způsob a postup ověřování způsobilosti pro výkon funkce zaměstnance hlavního města Prahy zařazeného do Magistrátu hlavního města Prahy pověřeného činností na úseku voleb,
c)
v dohodě s Českým statistickým úřadem
1.
formu spolupráce orgánů státní správy při předávání podkladů z kandidátních listin a přihlášek k registraci pro vytvoření registrů a číselníků kandidátů a kandidujících politických stran, politických hnutí a koalic Českým statistickým úřadem a při kontrole správnosti údajů uváděných politickými stranami, politickými hnutími a koalicemi při podávání kandidátních listin a přihlášek k registraci a losování čísel pro označení hlasovacích lístků,
2.
postup obecních úřadů, okresních úřadů v sídle kraje, okresních úřadů v sídle volebního obvodu a zastupitelských úřadů při úschově a archivaci hlasovacích lístků a ostatní volební dokumentace,
3.
vzor kandidátní listiny, přihlášky k registraci, hlasovacího lístku, zvláštního seznamu voličů, osvědčení o zvolení, vzory tiskopisů pro zjišťování a zpracování výsledků hlasování ve volbách do Parlamentu České republiky, vzory dalších dokumentů a způsob zajištění tisku hlasovacích lístků,
d)
v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a s Ministerstvem financí výši zvláštní odměny za výkon funkce člena okrskové volební komise a člena zvláštní okrskové volební komise, způsob její úhrady a výplaty.
(2)
Ministerstvo financí stanoví vyhláškou bližší podmínky způsobu složení a vrácení kauce.
(3)
Ministerstvo zahraničních věcí stanoví vyhláškou zastupitelské úřady, kterým budou při volbách do Poslanecké sněmovny hlasovací lístky dodány, a zastupitelské úřady, kterým bude hlasovací lístek zaslán k vytištění nebo rozmnožení přenosovou technikou.“.
120.
§ 95 zní:
㤠95
Konají-li se volby do Poslanecké sněmovny a volby do Senátu v týž den, jsou okrskové volební komise pro oba druhy voleb společné. K ukončení činnosti okrskové volební komise může dojít v tomto případě až tehdy, jsou-li splněny podmínky podle § 52a a 77a.“.
121.
§ 96 se zrušuje.
122.
§ 97 zní:
㤠97
(1)
Český statistický úřad sdělí k 1. lednu roku, v němž se konají volby do Senátu, okresním úřadům v sídle volebního obvodu, kde se volby konají, počet obyvatel volebního obvodu na území České republiky.
(2)
Na postup podle tohoto zákona se správní řád, s výjimkou postupu podle § 16 odst. 5 a 7, nevztahuje.“.
123.
Za § 97 se vkládají nové § 97a až 97c, které včetně nadpisů znějí:
㤠97a
Lhůty
(1)
Do běhu lhůty se nezapočítává den rozhodný pro počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin.
(2)
Lhůty určené podle hodin končí uplynutím hodiny, která se svým označením shoduje s hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty.
(3)
Lhůta určená podle dnů je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16.00 hodin.
(4)
Lhůty nelze prodloužit ani prominout jejich zmeškání.
(5)
Pro volby v zahraničí se počítají lhůty podle místního času v sídle zastupitelského úřadu.
§ 97b
(1)
Úkoly přednosty okresního úřadu stanovené tímto zákonem plní v době nepřítomnosti přednosty okresního úřadu jeho zástupce.
(2)
Neplní-li starosta a jeho zástupce úkoly stanovené tímto zákonem nebo není-li starosta a jeho zástupce zvolen, plní v obci úkoly stanovené tímto zákonem, a to i po stanovené lhůtě, přednosta okresního úřadu. Při plnění těchto úkolů má přednosta okresního úřadu postavení volebního orgánu.
§ 97c
(1)
Zastupitelský úřad ověří k 31. lednu každého roku, zda právní předpisy státu, kde má zastupitelský úřad své sídlo, umožňují státním občanům České republiky hlasování do Poslanecké sněmovny, popřípadě zda je k zajištění hlasování na zastupitelském úřadě třeba zvláštního povolení; v takovém případě požádá o jeho vydání.
(2)
Pokud nebude státním občanům České republiky umožněno hlasovat do Poslanecké sněmovny na zastupitelském úřadě, neboť právní předpisy státu, kde má zastupitelský úřad své sídlo, to nedovolují, anebo pokud nebylo povolení vydáno, obdrží voliči zapsaní ve zvláštním seznamu od zastupitelského úřadu voličský průkaz spolu s informací o nejbližším zvláštním volebním okrsku, kde je hlasování umožněno.“.
124.
Příloha č. 1 k zákonu č. 247/1995 Sb. zní:
„Příloha č. 1 k zákonu č. 247/1995 Sb.
Seznam volebních krajů pro volby do Poslanecké sněmovny s uvedením jejich sídla
Číslo
volebního
kraje| Název| Sídlo| Zahrnuje okresy
(v hl. m. Praze městské části)
---|---|---|---
1 | Praha I | ObÚ Praha 1 | Praha 1, Praha 2, Praha 3, Praha 7, Praha-Troja, Praha 8, Praha-Březiněves, Praha-Ďáblice, Praha-Dolní Chabry
2 | Praha II | ObÚ Praha 5 | Praha 5, Praha-Lipence, Praha-Lochkov, Praha-Radotín, Praha-Řeporyje, Praha-Slivenec, Praha-Zbraslav, Praha-Zličín, Praha-Velká Chuchle, Praha 6, Praha-Přední Kopanina, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Řepy, Praha-Suchdol, Praha 13
3 | Praha III | ObÚ Praha 10 | Praha 9, Praha-Běchovice, Praha-Dolní Počernice, Praha-Horní Počernice, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Satalice, Praha-Újezd nad Lesy, Praha-Vinoř, Praha-Čakovice, Praha-Kbely, Praha-Letňany, Praha 14, Praha 15, Praha 10, Praha-Benice, Praha-Dubeč, Praha-Kolovraty, Praha-Královice, Praha-Křeslice, Praha-Nedvězí, Praha-Uhříněves, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Petrovice, Praha-Štěrboholy
4 | Praha IV | ObÚ Praha 4 | Praha 4, Praha 11, Praha 12, Praha-Kunratice, Praha-Libuš, Praha-Šeberov, Praha-Újezd
5 | Kolín | OkÚ Kolín | Kolín, Kutná Hora, Praha-východ
6 | Mladá Boleslav | OkÚ Mladá Boleslav | Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk
7 | Kladno | OkÚ Kladno | Kladno, Praha-západ, Rakovník
8 | Příbram | OkÚ Příbram | Beroun, Benešov, Příbram
9 | České Budějovice | OkÚ Č. Budějovice | České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec
10 | Tábor | OkÚ Tábor | Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor
11 | Domažlice | OkÚ Domažlice | Domažlice, Klatovy, Plzeň-jih, Tachov
12 | Plzeň-město | Magistrát m. Plzně | Plzeň-město, Plzeň-sever, Rokycany
13 | Karlovy Vary | OkÚ Karlovy Vary | Cheb, Karlovy Vary, Sokolov
14 | Most | OkÚ Most | Chomutov, Louny, Most
15 | Teplice | OkÚ Teplice | Litoměřice, Teplice
16 | Ústí n. Labem | OkÚ Ústí n. Labem | Děčín, Ústí nad Labem
17 | Liberec | OkÚ Liberec | Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily
18 | Hradec Králové | OkÚ Hr. Králové | Hradec Králové, Jičín
19 | Trutnov | OkÚ Trutnov | Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov
20 | Svitavy | OkÚ Svitavy | Svitavy, Ústí nad Orlicí
21 | Pardubice | OkÚ Pardubice | Chrudim, Pardubice
22 | Jihlava | OkÚ Jihlava | Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov
23 | Třebíč | OkÚ Třebíč | Třebíč, Žďár nad Sázavou
24 | Znojmo | OkÚ Znojmo | Brno-venkov, Znojmo
25 | Brno-město | Magistrát m. Brna | Brno-město
26 | Vyškov | OkÚ Vyškov | Blansko, Vyškov
27 | Hodonín | OkÚ Hodonín | Břeclav, Hodonín
28 | Kroměříž | OkÚ Kroměříž | Kroměříž, Uherské Hradiště
29 | Zlín | OkÚ Zlín | Zlín, Vsetín
30 | Přerov | OkÚ Přerov | Prostějov, Přerov
31 | Olomouc | OkÚ Olomouc | Olomouc, Šumperk, Jeseník
32 | Opava | OkÚ Opava | Bruntál, Opava
33 | Karviná | OkÚ Karviná | Karviná
34 | Ostrava-město | Magistrát m. Ostravy | Ostrava-město
35 | Frýdek-Místek | OkÚ Fr.-Místek | Frýdek-Místek, Nový Jičín“.
125.
Příloha č. 2 k zákonu č. 247/1995 Sb. zní:
„Příloha č. 2 k zákonu č. 247/1995 Sb.
Maximální počty kandidátů na kandidátních listinách
Číslo
volebního
kraje| Název| Počet
---|---|---
1 | Praha I | 18
2 | Praha II | 11
3 | Praha III | 12
4 | Praha IV | 13
5 | Kolín | 10
6 | Mladá Boleslav | 11
7 | Kladno | 10
8 | Příbram | 10
9 | České Budějovice | 11
10 | Tábor | 11
11 | Domažlice | 10
12 | Plzeň-město | 11
13 | Karlovy Vary | 11
14 | Most | 11
15 | Teplice | 10
16 | Ústí nad Labem | 10
17 | Liberec | 14
18 | Hradec Králové | 10
19 | Trutnov | 11
20 | Svitavy | 9
21 | Pardubice | 10
22 | Jihlava | 10
23 | Třebíč | 9
24 | Znojmo | 10
25 | Brno-město | 13
26 | Vyškov | 9
27 | Hodonín | 10
28 | Kroměříž | 10
29 | Zlín | 11
30 | Přerov | 10
31 | Olomouc | 13
32 | Opava | 10
33 | Karviná | 10
34 | Ostrava-město | 11
35 | Frýdek-Místek | 13“.
126.
V příloze č. 3
ve volebním obvodu č. 7 Sídlo Plzeň-jih se slova „městská část“ nahrazují slovy „městský obvod“, slova „Velká Hydčice“ se nahrazují slovy „Velké Hydčice“,
ve volebním obvodu č. 9 Sídlo Plzeň-město se slova „městské části“ nahrazují slovy „městského obvodu“,
ve volebním obvodu č. 77 se druhé slovo „Vsetín“ nahrazuje slovy „Lhota u Vsetína“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Na opatření učiněná správními úřady a volebními orgány k přípravě a provedení tohoto zákona již přede dnem nabytí jeho účinnosti se hledí tak, jako by byla učiněna za jeho účinnosti.
2.
Na volby vyhlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se vztahují dosavadní právní předpisy.
3.
Konají-li se volby do Parlamentu České republiky ve lhůtě kratší než 4 měsíce po nabytí účinnosti tohoto zákona, § 14 odst. 2 se nepoužije a kontrolu hlasování a sčítání hlasů okrskovou volební komisí podle § 21a mohou provádět zaměstnanci okresních úřadů pověření činností na úseku voleb.
ČÁST DRUHÁ
Změna občanského soudního řádu
Čl. III
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb. a zákona č. 155/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 200j odst. 1 se za slova „stálém seznamu voličů“ vkládají slova „a jeho dodatku“ a slova „občan tím dotčený“ se nahrazují slovy „osoba tím dotčená“.
2.
V § 200j odst. 4 se za slova „ve stálých seznamech voličů“ vkládají slova „a jejich dodatcích“.
3.
V § 200k odstavce 1 a 2 včetně poznámky pod čarou č. 34b) znějí:
„(1)
Jestliže pověřený obecní úřad nebo obecní úřad v obci, kde jsou zřízeny alespoň dva odbory, (registrační úřad)34b) rozhodl o
a)
odmítnutí kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva v obci, může se volební strana, která kandidátní listinu podala, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zaregistrování této kandidátní listiny,
b)
škrtnutí kandidáta na kandidátní listině pro volby do zastupitelstva v obci, může se volební strana, která kandidátní listinu podala, i tento kandidát obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o ponechání kandidáta na kandidátní listině,
c)
provedení registrace kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva v obci, mohou se ostatní volební strany, které kandidátní listinu podaly, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zrušení registrace.
(2)
Účastníkem řízení jsou navrhovatel a příslušná obec, jejíž úřad plní funkci registračního úřadu, a v případě odstavce 1 písm. c) i volební strana, jejíž registrace je napadena.
34b)
§ 25 a 28 zákona č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
4.
V § 200k odst. 3 se slova „tří dnů“ nahrazují slovy „15 dnů“.
5.
V § 200l odstavce 1a 2 znějí:
„(1)
Každá osoba zapsaná do stálého seznamu voličů a jeho dodatku ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva v obci volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, se může obrátit na soud34c) s návrhem na vydání rozhodnutí
a)
o neplatnosti hlasování,
b)
o neplatnosti voleb,
c)
o neplatnosti volby kandidáta.
(2)
Účastníkem řízení podle odstavce 1 písm. a) a b) je navrhovatel a obec, jejíž úřad plní funkci registračního úřadu podle zvláštního právního předpisu.34b) Účastníkem řízení podle odstavce 1 písm. c) je navrhovatel, příslušná obec, jejíž úřad plní funkci registračního úřadu, a ten, jehož volba členem zastupitelstva v obci byla napadena.“.
6.
V § 200l se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Soud o návrhu rozhodne bez jednání usnesením, a to do 20 dnů. Usnesení podle odstavce 1 písm. a) a b) soud doručí účastníkům řízení, prezidentu republiky a Ministerstvu vnitra, usnesení podle odstavce 1 písm. c) soud doručí účastníkům řízení; usnesení soudu nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
7.
§ 200m a 200n znějí:
㤠200m
(1)
Jestliže okresní úřad v sídle volebního kraje, stanovený zvláštním právním předpisem,34d) rozhodl o
a)
odmítnutí kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny, může se politická strana, politické hnutí nebo koalice, která kandidátní listinu podala, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zaregistrování této kandidátní listiny,
b)
škrtnutí kandidáta na kandidátní listině pro volby do Poslanecké sněmovny, může se politická strana, politické hnutí nebo koalice, která kandidátní listinu podala, i tento kandidát obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o ponechání kandidáta na kandidátní listině,
c)
provedení registrace kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny, mohou se ostatní politické strany, politická hnutí nebo koalice, které kandidátní listinu podaly, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zrušení registrace.
(2)
Jestliže okresní úřad v sídle volebního obvodu, stanovený zvláštním právním předpisem,34d) rozhodl o
a)
odmítnutí přihlášky k registraci pro volby do Senátu, může se kandidát, politická strana, politické hnutí nebo koalice, která přihlášku k registraci podala, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zaregistrování této přihlášky k registraci,
b)
provedení registrace přihlášky k registraci pro volby do Senátu, mohou se ostatní kandidáti, politické strany, politická hnutí nebo koalice, kteří přihlášku k registraci podali, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zrušení registrace.
(3)
Účastníkem řízení podle odstavce 1 je navrhovatel a příslušný okresní úřad v sídle volebního kraje, v případě odstavce 1 písm. c) i politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž registrace je napadena.
(4)
Účastníkem řízení podle odstavce 2 je navrhovatel a příslušný okresní úřad v sídle volebního obvodu, v případě odstavce 2 písm. b) i kandidát, politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž registrace je napadena.
(5)
Soud rozhodne bez jednání usnesením, a to do 15 dnů.
(6)
Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky.
§ 200n
(1)
Každý občan zapsaný do stálého seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejichž kandidátní listina byla ve volebním kraji zaregistrována pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, se může obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta.
(2)
Každý občan zapsaný do stálého seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl senátor volen, jakož i každý kandidát, každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejichž přihláška k registraci byla ve volebním obvodu zaregistrována pro volby do Senátu Parlamentu České republiky, se může obrátit na soud s návrhem na
a)
vydání rozhodnutí o neplatnosti hlasování,
b)
vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb,
c)
vydání rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta.
(3)
Účastníkem řízení podle odstavce 1 je navrhovatel, Státní volební komise a ten, jehož volba poslancem byla napadena. Účastníkem řízení podle odstavce 2 písm. a) a b) je navrhovatel a okresní úřad v sídle volebního obvodu. Účastníkem řízení podle odstavce 2 písm. c) je navrhovatel, příslušný okresní úřad v sídle volebního obvodu a ten, jehož volba senátorem byla napadena.
(4)
Soud o návrhu rozhodne bez jednání usnesením, a to do 20 dnů; usnesení soudu nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu.
(5)
Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky.
(6)
Usnesení soudu o neplatnosti hlasování a usnesení o neplatnosti voleb podle odstavce 1 se doručuje účastníkům řízení, prezidentu republiky a Ministerstvu vnitra.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
Čl. IV
V § 6 odst. 3 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb. a zákona č. 21/1993 Sb., se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:
„k)
organizačně a technicky zabezpečuje volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v zahraničí.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
Čl. V
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, jak vyplývá z pozdějších zákonů a nálezů Ústavního soudu.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2000 s výjimkou čl. I bodů 42, 72, 73, 74, 124 a 125, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Klaus v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 206/2000 Sb. | Zákon č. 206/2000 Sb.
Zákon o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb.
Vyhlášeno 21. 7. 2000, datum účinnosti 1. 10. 2000, částka 64/2000
* ČÁST PRVNÍ - OCHRANA BIOTECHNOLOGICKÝCH VYNÁLEZŮ (§ 1 — § 9)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb. (§ 10 — § 10)
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 11 — § 11)
Aktuální znění od 1. 10. 2000
206
ZÁKON
ze dne 21. června 2000
o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OCHRANA BIOTECHNOLOGICKÝCH VYNÁLEZŮ
§ 1
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona
a)
biologickým materiálembiologickým materiálem je jakýkoli materiál obsahující genetickou informaci a schopný samoreprodukce nebo reprodukce v biologickém systému,
b)
mikrobiologickým postupemmikrobiologickým postupem je jakýkoli postup používající mikrobiologický materiál nebo prováděný na mikrobiologickém materiálu nebo postup, jehož výsledkem je mikrobiologický materiál,
c)
v zásadě biologickým způsobem pěstování rostlin nebo chovu zvířat je takový způsob, který je založen plně na přírodních jevech, jako je křížení a selekce.
§ 2
Patentovatelné biotechnologické vynálezy
Biotechnologické vynálezy jsou patentovatelné, týkají-li se
a)
biologického materiálubiologického materiálu, který je izolován ze svého přirozeného prostředí nebo vyráběn technickým postupem, i když se již v přírodě vyskytl,
b)
rostlin nebo zvířat, není-li technická proveditelnost vynálezu omezena na určitou odrůdu rostlin1) nebo plemeno zvířete,2) nebo
c)
mikrobiologického nebo jiného technického postupu a výrobku, jiného než je rostlinná odrůda nebo zvířecí plemeno, získaného tímto způsobem.
§ 3
Výluky z patentovatelnosti
Patenty se neudělují
a)
na vynálezy, jejichž obchodní využití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům, zejména na způsoby klonování lidských bytostí, na způsoby modifikace zárodečné linie genetické identity lidských bytostí, na způsoby, při nichž se používá lidské embryo pro průmyslové nebo obchodní účely, nebo na způsoby úpravy genetické identity zvířat, které jim mohou způsobit utrpení bez podstatného medicínského užitku pro člověka nebo zvíře, a také na zvířata, která jsou výsledkem takového způsobu; rozpor s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy však nelze vyvodit pouze z toho, že využití vynálezu je zakázáno právním předpisem,
b)
na lidské tělo v různých stadiích vzniku či vývoje a pouhé objevení některého z jeho prvků, včetně sekvence nebo dílčí sekvence genu; to neplatí pro prvek izolovaný z lidského těla nebo jinak vyrobený technickým způsobem, včetně sekvence nebo dílčí sekvence genu, i když struktura tohoto prvku je totožná se strukturou přírodního prvku, a
c)
na odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v zásadě biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat.
§ 4
Pro řízení o přihlášce vynálezu a její náležitosti a pro patent na vynález, který sestává z biologického materiálubiologického materiálu nebo obsahuje biologický materiálbiologický materiál nebo se týká způsobu, kterým se vyrábí, zpracovává nebo využívá biologický materiálbiologický materiál, (dále jen „biotechnologické vynálezy“) se použijí ustanovení zvláštního právního předpisu.3)
§ 5
Zvláštní ustanovení o přihlášce biotechnologického vynálezu
(1)
Obsahuje-li vynález použití biologického materiálubiologického materiálu nebo týká-li se biologického materiálubiologického materiálu, který není přístupný veřejnosti a který nelze popsat v patentové přihlášce tak, aby odborník mohl vynález uskutečnit, považuje se popis za dostatečný pouze tehdy, jestliže
a)
nejpozději ke dni, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, byl uložen biologický materiálbiologický materiál u uznávané ukládací instituce, která získala toto postavení v souladu s článkem 7 Budapešťské smlouvy z 28. dubna 1977 o mezinárodním uznávání uložení mikroorganismů k účelům patentového řízení, (dále jen „Budapešťská smlouva“),4)
b)
přihláška vynálezu v tom znění, jak byla podána, obsahuje příslušné informace o vlastnostech uloženého biologického materiálubiologického materiálu, které měl přihlašovatel k dispozici, a
c)
přihláška vynálezu uvádí označení ukládací instituce a depozitní číslo vzorku.
(2)
Přístup k uloženému biologickému materiálubiologickému materiálu se uskuteční v podobě poskytnutí vzorku
a)
mezi prvním zveřejněním přihlášky a udělením patentu komukoli, kdo o to požádá, (dále jen „žadatel“) nebo na žádost přihlašovatele pouze nezávislému expertu, nebo
b)
po udělení patentu, bez ohledu na jeho zrušení, každému, kdo o to požádá.
(3)
Vzorek lze poskytnout jen tehdy, když se žadatel, popřípadě expert určený podle odstavce 2 zaváže, že po dobu platnosti patentu
a)
vzorek ani jakýkoli materiál z něj odvozený nezpřístupní třetí osobě, a
b)
vzorek nebo jakýkoli z něj odvozený materiál bude užívat pouze pro účely experimentální, ledaže jej majitel patentu, popřípadě přihlašovatel tohoto závazku výslovně zprostí.
(4)
Přihlašovatel je oprávněn omezit přístup k uloženému materiálu po dobu dvaceti let ode dne podání přihlášky vynálezu každému, s výjimkou nezávislého experta, i pro případ zamítnutí zveřejněné přihlášky vynálezu nebo zastavení řízení o ní; v takovém případě platí odstavec 3.
(5)
Přihlašovatel oznámí omezení v přístupu k uloženému biologickému materiálubiologickému materiálu uvedené v odstavci 2 písm. a) a v odstavci 4 Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“) nejpozději ke dni, ke kterému jsou ukončeny přípravy k zveřejnění přihlášky vynálezu. Úřad takovéto omezení přístupu k uloženému biologickému materiálubiologickému materiálu zveřejní spolu s přihláškou vynálezu ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví.
(6)
Jestliže biologický materiálbiologický materiál uložený v souladu s odstavcem 1 přestane být dostupným u uznávané ukládací instituce, je přípustné nové uložení tohoto materiálu za podmínek stanovených v Budapešťské smlouvě.
(7)
Každé nové uložení musí být doloženo prohlášením podepsaným ukladatelem a osvědčujícím, že nově uložený biologický materiálbiologický materiál je stejný jako materiál, který byl uložen původně.
(8)
Týká-li se přihláška vynálezu sekvence nebo dílčí sekvence genu, musí být jejich průmyslová využitelnost objasněna v patentové přihlášce.
§ 6
Rozsah ochrany
(1)
Ochrana vyplývající z patentu na biologický materiálbiologický materiál, který má v důsledku vynálezu specifické vlastnosti, se vztahuje i na každý biologický materiálbiologický materiál odvozený z tohoto biologického materiálubiologického materiálu pohlavním nebo nepohlavním rozmnožováním v totožné nebo odchylné formě a mající stejné vlastnosti.
(2)
Ochrana vyplývající z patentu na způsob, který umožňuje výrobu biologického materiálubiologického materiálu majícího v důsledku vynálezu specifické vlastnosti, se vztahuje jak na biologický materiálbiologický materiál přímo získaný tímto způsobem, tak na každý jiný biologický materiálbiologický materiál odvozený z biologického materiálubiologického materiálu přímo získaného pohlavním nebo nepohlavním rozmnožováním v totožné nebo odchylné formě a mající stejné vlastnosti.
(3)
Ochrana vyplývající z patentu na výrobek obsahující genetickou informaci nebo spočívající v genetické informaci se vztahuje i na veškerý materiál, v němž je výrobek zahrnut nebo ve kterém je obsažena a plní svou funkci genetická informace, s výjimkou lidského těla v různých stadiích vzniku či vývoje.
§ 7
Vyčerpání práv
Majitel patentu není oprávněn zakázat pohlavní nebo nepohlavní rozmnožování biologického materiálubiologického materiálu, který je předmětem patentu, jestliže jeho uvedení na trh bylo učiněno jím samým nebo s jeho souhlasem a jestliže pohlavní či nepohlavní rozmnožování nezbytně vyplývá z použití, ke kterému byl biologický materiálbiologický materiál uveden na trh, pokud získaný materiál není následně používán pro další pohlavní nebo nepohlavní rozmnožování.
§ 8
Omezení práv majitele patentu
(1)
Ten, kdo získal rostlinný množitelský materiál, který je předmětem patentu, od jeho majitele nebo s jeho souhlasem, je oprávněn užívat pro reprodukci při své zemědělské činnosti s výjimkou obchodního užívání rovněž produkt své sklizně.
(2)
Ten, kdo získal živočišný množitelský materiál, který je předmětem patentu, od jeho majitele nebo s jeho souhlasem, je oprávněn tento materiál užívat při své zemědělské činnosti s výjimkou obchodního užívání, a to včetně zpřístupnění zvířete nebo jiného zvířecího množitelského materiálu.
§ 9
Nucená a nucená křížová licence
(1)
Nemůže-li šlechtitel5) získat nebo využívat právo k rostlinné odrůdě nebo plemeni zvířat, aniž by porušoval starší patent, může požádat o nucenou licenci na nevýlučné užívání vynálezu chráněného patentem. Úřad nucenou licenci udělí, jestliže majitel šlechtitelského osvědčení neúspěšně žádal majitele patentu o poskytnutí smluvní licence a jestliže rostlinná odrůda nebo zvířecí plemeno představuje důležitý technický pokrok značného ekonomického významu ve srovnání s vynálezem, který je patentem chráněn. V tomto případě má majitel patentu právo na křížovou licenci (protilicenci) k obchodnímu využívání chráněné odrůdy za stejných podmínek, jaké platí pro nucenou licenci podle zvláštního právního předpisu.6)
(2)
Byla-li majiteli patentu udělena nucená licence k obchodnímu využívání rostlinné odrůdy nebo zvířecího plemene podle zvláštního právního předpisu,6) má majitel šlechtitelského osvědčení právo na křížovou licenci (protilicenci) k využívání patentu na vynález.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb.
§ 10
V § 10 zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb., se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Nemůže-li majitel patentu na biotechnologický vynález tento patent využívat, aniž by porušoval starší právo k rostlinné odrůdě nebo zvířecímu plemeni, může požádat o nucenou licenci na nevýlučné využívání odrůdy nebo plemene. Ministerstvo nucenou licenci udělí, jestliže majitel patentu neúspěšně žádal majitele šlechtitelského osvědčení o poskytnutí smluvní licence a jestliže vynález chráněný patentem představuje důležitý technický pokrok značného ekonomického významu ve srovnání s rostlinnou odrůdou nebo zvířecím plemenem. Pro stanovení výše licenčních poplatků v případě udělení nucené licence platí odstavec 2. V tomto případě má majitel šlechtitelského osvědčení právo na křížovou licenci (protilicenci) k využívání biotechnologického vynálezu.
(4)
Byla-li majiteli šlechtitelského osvědčení udělena nucená licence k využívání biotechnologického vynálezu, má majitel patentu právo na křížovou licenci (protilicenci) k obchodnímu využívání rostlinné odrůdy nebo zvířecího plemene.“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 11
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
§ 2 písm. a) zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb.
2)
§ 2 písm. c) zákona č. 132/1989 Sb.
3)
Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Vyhláška č. 212/1989 Sb., o Budapešťské smlouvě o mezinárodním uznávání uložení mikroorganismů k účelům patentového řízení a Prováděcího předpisu k ní.
5)
§ 2 písm. g) zákona č. 132/1989 Sb.
6)
§ 10 zákona č. 132/1989 Sb. |
Zákon č. 207/2000 Sb. | Zákon č. 207/2000 Sb.
Zákon o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 21. 7. 2000, datum účinnosti 1. 10. 2000, částka 64/2000
* ČÁST PRVNÍ - OCHRANA PRŮMYSLOVÝCH VZORŮ (§ 1 — § 47)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů (§ 48 — § 48)
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 49 — § 49)
Aktuální znění od 1. 2. 2022 (261/2021 Sb.)
207
ZÁKON
ze dne 21. června 2000
o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OCHRANA PRŮMYSLOVÝCH VZORŮ
HLAVA I
OCHRANA PRŮMYSLOVÝCH VZORŮ
§ 1
(1)
Průmyslové vzoryPrůmyslové vzory, které splňují podmínky podle tohoto zákona, zapisuje Úřad průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“) do rejstříku.
(2)
Ustanoveními tohoto zákona není dotčena ochrana poskytovaná shodným předmětům podle práva autorského, občanského, práva k ochranným známkám, popřípadě jiným zvláštním právním předpisem.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
průmyslovým vzoremprůmyslovým vzorem vzhled výrobkuvýrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobkuvýrobku samotného, nebo jeho zdobení,
b)
výrobkemvýrobkem průmyslově nebo řemeslně vyrobený předmět, včetně součástek určených k sestavení do jednoho složeného výrobkusloženého výrobku, obal, úprava, grafický symbol a typografický znak, s výjimkou počítačových programů,
c)
složeným výrobkemsloženým výrobkem výrobekvýrobek, který se skládá z několika součástek, které mohou být vyměněny a které umožňují rozebrání a nové sestavení výrobkuvýrobku,
d)
původcem průmyslového vzorupůvodcem průmyslového vzoru ten, kdo průmyslový vzorprůmyslový vzor vytvořil vlastní tvůrčí činností, spolupůvodcem průmyslového vzoruprůmyslového vzoru ten, kdo se podílel na tvůrčí činnosti, při níž byl průmyslový vzorprůmyslový vzor vytvořen.
§ 3
Podmínky ochrany
(1)
Průmyslový vzorPrůmyslový vzor je způsobilý ochrany, je-li nový a má-li individuální povahu.
(2)
Průmyslový vzorPrůmyslový vzor aplikovaný na výrobkuvýrobku, který představuje součástku složeného výrobkusloženého výrobku, nebo průmyslový vzorprůmyslový vzor v takovém výrobkuvýrobku ztělesněn se považuje za nový a mající individuální povahu jen tehdy,
a)
jestliže součástka zůstává i po začlenění do složeného výrobkusloženého výrobku při běžném užívání výrobkuvýrobku viditelná, a
b)
jestliže viditelné znaky součástky splňují samy o sobě požadavek novosti a individuální povahy.
(3)
Běžným užíváním ve smyslu odstavce 2 písm. a) se rozumí užívání konečným uživatelem, s výjimkou údržbářských, servisních a opravárenských prací.
§ 4
Novost
Průmyslový vzorPrůmyslový vzor se považuje za nový, nebyl-li přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti zpřístupněn veřejnosti shodný průmyslový vzorprůmyslový vzor. Průmyslové vzoryPrůmyslové vzory se považují za shodné, jestliže se jejich znaky liší pouze nepodstatně.
§ 5
Individuální povaha
(1)
Průmyslový vzorPrůmyslový vzor vykazuje individuální povahu, jestliže celkový dojem, který vyvolává u informovaného uživatele, se liší od celkového dojmu, který u takového uživatele vyvolává průmyslový vzorprůmyslový vzor, který byl zpřístupněn veřejnosti přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti.
(2)
Při posuzování individuální povahy průmyslového vzoruprůmyslového vzoru se přihlíží k míře volnosti, kterou měl při vývoji průmyslového vzoruprůmyslového vzoru jeho původce.
§ 6
Zpřístupnění veřejnosti
(1)
Pro účely posuzování podle § 4 a 5 se má za to, že průmyslový vzorprůmyslový vzor byl zpřístupněn veřejnosti, byl-li zveřejněn na základě zápisu do rejstříku nebo vystaven, užíván v obchodě nebo jinak zveřejněn s výjimkou případů, kdy zpřístupnění nemohlo vejít ve známost v odborných kruzích činných v rámci Evropských společenství a specializovaných v daném oboru během normálních obchodních činností přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti. Průmyslový vzorPrůmyslový vzor však není považován za zpřístupněný veřejnosti tehdy, pokud s ním byla seznámena třetí osoba pod výslovnou či předpokládanou podmínkou důvěrnosti.
(2)
Za zpřístupnění veřejnosti se pro účely posuzování § 4 a 5 nepovažuje případ, jestliže byl průmyslový vzorprůmyslový vzor, pro který se požaduje ochrana, zpřístupněn veřejnosti původcem průmyslového vzorupůvodcem průmyslového vzoru, jeho právním nástupcem nebo třetí osobou jako důsledek poskytnuté informace nebo jednání uskutečněného původcem průmyslového vzorupůvodcem průmyslového vzoru nebo jeho právním nástupcem, a to během 12 měsíců přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti.
(3)
Ustanovení odstavce 2 platí také tehdy, byl-li průmyslový vzorprůmyslový vzor zpřístupněn veřejnosti v důsledku zneužití vztahu k původci průmyslového vzorupůvodci průmyslového vzoru nebo jeho právnímu nástupci.
§ 7
Průmyslové vzory dané technickou funkcí a průmyslové vzory vzájemného propojení
(1)
Při hodnocení způsobilosti průmyslového vzoruprůmyslového vzoru k zápisu se nepřihlíží ke znakům, které jsou předurčeny technickou funkcí průmyslového vzoruprůmyslového vzoru.
(2)
Při hodnocení způsobilosti průmyslového vzoruprůmyslového vzoru k zápisu se nepřihlíží ke znakům, které musí být nutně reprodukovány v přesném tvaru a rozměrech, aby mohl výrobekvýrobek, v němž je průmyslový vzorprůmyslový vzor ztělesněn nebo na kterém je aplikován, být mechanicky spojen s jiným výrobkemvýrobkem nebo umístěn do jiného výrobkuvýrobku, kolem něj tak, aby oba výrobkyvýrobky mohly plnit svou funkci.
(3)
Ustanovení odstavce 2 neplatí, pokud účelem průmyslového vzoruprůmyslového vzoru, který jinak splňuje podmínky § 4 a 5, je umožnit mnohačetné sestavení nebo spojení vzájemně zaměnitelných výrobkůvýrobků v rámci stavebnicového systému.
§ 8
Rozpor s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy
Úřad do rejstříku nezapíše průmyslový vzorprůmyslový vzor, který je v rozporu se zásadami veřejného pořádku nebo s dobrými mravy.
§ 9
Úřad do rejstříku nezapíše průmyslový vzorprůmyslový vzor, je-li již v České republice zapsán shodný průmyslový vzorprůmyslový vzor s dřívějším právem přednosti.
§ 10
Rozsah ochrany
(1)
Rozsah ochrany je dán vyobrazením průmyslového vzoruprůmyslového vzoru tak, jak je zapsán v rejstříku (§ 38) s výjimkou znaků, které jsou předurčeny technickou funkcí průmyslového vzoruprůmyslového vzoru, nebo znaků, které musí být nutně reprodukovány v přesném tvaru a rozměrech, aby mohl výrobekvýrobek, v němž je průmyslový vzorprůmyslový vzor ztělesněn nebo na kterém je aplikován, být mechanicky spojen s jiným výrobkemvýrobkem nebo umístěn do jiného výrobkuvýrobku, kolem něj nebo proti němu tak, aby oba výrobkyvýrobky mohly plnit svou funkci. Do rozsahu ochrany vyplývající ze zápisu průmyslového vzoruprůmyslového vzoru spadá každý průmyslový vzorprůmyslový vzor, který nevyvolává u informovaného uživatele odlišný celkový dojem.
(2)
Při posuzování rozsahu ochrany musí být přihlédnuto k míře volnosti, kterou měl jeho původce při vývoji průmyslového vzoruprůmyslového vzoru.
§ 11
Počátek a doba trvání ochrany
(1)
Ochrana zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru trvá 5 let od data podání přihlášky.
(2)
Vlastník zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru může tuto dobu ochrany opakovaně obnovit, a to vždy o 5 let, až na celkovou dobu 25 let od data podání přihlášky průmyslového vzoruprůmyslového vzoru.
(3)
Žádost o obnovu lze podat během posledního roku příslušného pětiletého období, nejpozději v den, který se číslem a pojmenováním shoduje se dnem podání přihlášky průmyslového vzoruprůmyslového vzoru. Se žádostí je vlastník průmyslového vzoruprůmyslového vzoru povinen zaplatit správní poplatek podle zvláštního právního předpisu.1) Není-li poplatek zaplacen, platí, že žádost nebyla podána.
(4)
Nebude-li žádost podána podle odstavce 3, je vlastník oprávněn ji podat do 6 měsíců ode dne, kdy měla být nejpozději podána. V takovémto případě je povinen zaplatit příslušný poplatek za žádost ve dvojnásobné výši. Nebude-li žádost podána ani v této dodatečné lhůtě, popřípadě není-li správní poplatek zaplacen v požadované výši, ochrana průmyslového vzoruprůmyslového vzoru zaniká k datu, kdy podle odstavce 3 měla být žádost nejpozději podána.
(5)
Práva třetích osob, které po marném uplynutí lhůty k podání žádosti o obnovu ochrany průmyslového vzoruprůmyslového vzoru podle odstavce 3 v dobré víře započaly s využíváním průmyslového vzoruprůmyslového vzoru nebo k takovému využívání provedly vážné a účinné přípravy, nejsou obnovou provedenou na základě dodatečného podání žádosti o obnovu dotčena.
HLAVA II
PRÁVO K PRŮMYSLOVÉMU VZORU
§ 12
Právo na průmyslový vzor
(1)
Právo k průmyslovému vzoruprůmyslovému vzoru má původce nebo jeho právní nástupce. Spolupůvodce má právo na průmyslový vzorprůmyslový vzor v rozsahu odpovídajícímu jeho podílu na vytvoření průmyslového vzoruprůmyslového vzoru.
(2)
Přihlášku průmyslového vzoruprůmyslového vzoru je oprávněn podat ten, kdo má na něj právo, (dále jen „přihlašovatel“).
Zaměstnanecký průmyslový vzor
§ 13
(1)
Vytvořil-li původce průmyslový vzorpůvodce průmyslový vzor ke splnění úkolu vyplývajícího z pracovního poměru, z členského nebo z jiného obdobného vztahu (dále jen „pracovní poměr“), přechází právo na průmyslový vzorprůmyslový vzor na toho, kdo původci vytvoření průmyslového vzoruprůmyslového vzoru zadal, (dále jen „zadavatel“), není-li smlouvou stanoveno jinak. Právo na původcovství tím není dotčeno.
(2)
Původce, který vytvořil průmyslový vzorprůmyslový vzor za podmínek podle odstavce 1, je povinen zadavatele o této skutečnosti neprodleně písemně vyrozumět a předat mu podklady potřebné k posouzení průmyslového vzoruprůmyslového vzoru.
(3)
Neuplatní-li zadavatel ve lhůtě 3 měsíců od vyrozumění o vytvoření průmyslového vzoruprůmyslového vzoru vůči původci právo na průmyslový vzorprůmyslový vzor, přechází toto právo zpět na původce. Zadavatel i původce jsou v této lhůtě povinni zachovávat o průmyslovém vzoruprůmyslovém vzoru vůči třetím osobám mlčenlivost. Zadavatel je povinen zachovávat mlčenlivost o průmyslovém vzoruprůmyslovém vzoru ještě po dobu 1 měsíce ode dne, kdy na původce přešlo právo na průmyslový vzorprůmyslový vzor.
(4)
Původce, který vytvořil průmyslový vzorprůmyslový vzor v pracovním poměru, na nějž zadavatel uplatnil nárok, má vůči zadavateli právo na přiměřenou odměnu. Při stanovení výše odměny se vychází z přínosu dosaženého užíváním průmyslového vzoruprůmyslového vzoru nebo jeho jiným uplatněním, přičemž se přihlíží k materiálnímu podílu zadavatele na vytvoření průmyslového vzoruprůmyslového vzoru a k rozsahu zadání původci. Dostane-li se již vyplacená odměna do zjevného nepoměru s přínosem dosaženým pozdějším užíváním nebo jiným uplatněním průmyslového vzoruprůmyslového vzoru, má původce právo na dodatečné vypořádání.
§ 14
Práva a povinnosti vyplývající z ustanovení § 13 zůstávají po skončení pracovního poměru původce se zadavatelem nedotčena.
§ 15
Spory o právo na průmyslový vzor
(1)
Spory o určení práva na průmyslový vzorprůmyslový vzor rozhodují soudy.2)
(2)
Žalobu na určení oprávněného přihlašovatele, popřípadě vlastníka zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru lze podat do 2 let od zápisu průmyslového vzoruprůmyslového vzoru do rejstříku; to neplatí, jestliže přihlašovatel nejednal v dobré víře.
§ 16
Odnětí ochrany a přepis
(1)
Úřad na návrh odejme vlastníku zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru ochranu, jestliže z rozhodnutí soudu zjistí, že mu právo na průmyslový vzorprůmyslový vzor ve smyslu § 12 nepříslušelo.
(2)
Návrh na odnětí ochrany podle odstavce 1 je oprávněna podat pouze osoba, které podle rozhodnutí soudu přísluší právo na průmyslový vzorprůmyslový vzor, nebo její právní nástupce.
(3)
Na návrh osoby, které přísluší právo na ochranu průmyslového vzoruprůmyslového vzoru podle § 12, Úřad zapíše tuto osobu jako vlastníka průmyslového vzoruprůmyslového vzoru. Návrh na přepis vlastníka průmyslového vzoruprůmyslového vzoru je nutno doložit rozhodnutím soudu.
(4)
Nebude-li podán návrh na přepis vlastníka průmyslového vzoruprůmyslového vzoru podle odstavce 3, Úřad provede výmaz průmyslového vzoruprůmyslového vzoru z rejstříku z moci úřední.
§ 17
Účinky rozsudku ve sporu o právo na průmyslový vzor
(1)
Po zápisu oprávněné osoby do rejstříku podle § 16 odst. 3 licence a jiná práva poskytnutá původně zapsaným vlastníkem průmyslového vzoruprůmyslového vzoru zanikají.
(2)
Jestliže původně zapsaný vlastník průmyslového vzoruprůmyslového vzoru nebo třetí osoba, která od něj nabyla licenci k užívání průmyslového vzoruprůmyslového vzoru, před podáním žaloby podle § 15 odst. 2 užívali nebo provedli vážné přípravy k užívání průmyslového vzoruprůmyslového vzoru, mohou v užívání průmyslového vzoruprůmyslového vzoru pokračovat, pokud požádají ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy je oprávněný vlastník průmyslového vzoruprůmyslového vzoru uvědomí o změně zápisu vlastníka průmyslového vzoruprůmyslového vzoru, o uzavření nevýlučné licence za obvyklých podmínek. To neplatí, jestliže původně zapsaný vlastník průmyslového vzoruprůmyslového vzoru, popřípadě třetí osoba, která od něj nabyla licenci k užívání, nejednali v dobré víře.
§ 18
Původce průmyslového vzoruPůvodce průmyslového vzoru má právo být uveden v přihlášce průmyslového vzoruprůmyslového vzoru a zapsán do rejstříku.
HLAVA III
ÚČINKY ZAPSANÉHO PRŮMYSLOVÉHO VZORU
§ 19
Práva vyplývající ze zápisu
(1)
Zápis průmyslového vzoruprůmyslového vzoru poskytuje jeho vlastníku výlučné právo užívat průmyslový vzorprůmyslový vzor, bránit třetím osobám užívat jej bez jeho souhlasu, poskytnout souhlas s užíváním průmyslového vzoruprůmyslového vzoru jiným osobám nebo na ně právo na průmyslový vzorprůmyslový vzor převést. Užíváním průmyslového vzoruprůmyslového vzoru se rozumí zejména výroba, nabízení, uvedení na trh, dovoz, vývoz nebo užívání výrobkuvýrobku, ve kterém je tento průmyslový vzorprůmyslový vzor ztělesněn nebo na kterém je aplikován, nebo skladování takového výrobkuvýrobku k uvedeným účelům.
(2)
Práva ze zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru platí ode dne podání přihlášky. Nebyl-li průmyslový vzorprůmyslový vzor zveřejněn, jeho vlastník může uplatňovat práva ze zápisu vůči třetím osobám jen tehdy, není-li průmyslový vzorprůmyslový vzor užíván v dobré víře.
§ 23
Omezení práv vyplývajících ze zapsaného průmyslového vzoru
(1)
Práva vyplývající ze zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru se nevztahují na
a)
jednání třetích osob uskutečněná pro neobchodní účely,
b)
jednání třetích osob uskutečněná pro experimentální účely,
c)
jednání třetích osob spočívající v reprodukci pro účely citace nebo výuky, za předpokladu, že tato jednání jsou slučitelná s poctivou obchodní praxí a nejsou nepřiměřeně na úkor řádnému užívání průmyslového vzoruprůmyslového vzoru a že je uveden zdroj.
(2)
Dále se práva vyplývající ze zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru nevztahují na
a)
zařízení lodí a letadel registrovaných v jiné zemi, dostanou-li se přechodně na území České republiky,
b)
dovoz náhradních dílů a příslušenství do České republiky za účelem opravy takového dopravního prostředku,
c)
uskutečnění oprav tohoto dopravního prostředku.
§ 24
Vyčerpání práv
(1)
Práva vyplývající ze zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru se nevztahují na nakládání s výrobkemvýrobkem, ve kterém je průmyslový vzorprůmyslový vzor spadající do rozsahu ochrany ztělesněn nebo na němž je aplikován, pokud byl tento výrobekvýrobek uveden na trh v České republice vlastníkem zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru nebo s jeho souhlasem.
(2)
Práva vyplývající ze zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru se nevztahují na nakládání s výrobkemvýrobkem, ve kterém je průmyslový vzorprůmyslový vzor spadající do rozsahu ochrany ztělesněn nebo na němž je aplikován, pokud byl tento výrobekvýrobek uveden na trh v Evropských společenstvích nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor vlastníkem zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru nebo s jeho souhlasem.
§ 25
Právo předchozího uživatele
(1)
Práva ze zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru nepůsobí vůči třetím osobám, které mohou prokázat, že před datem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti započaly na území České republiky s užíváním průmyslového vzoruprůmyslového vzoru spadajícího do rozsahu ochrany zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru, jestliže užívaný průmyslový vzorprůmyslový vzor byl vytvořen nezávisle na zapsaném průmyslovém vzoruprůmyslovém vzoru, nebo za tímto účelem učinily vážné přípravy. Takovéto osoby jsou oprávněny užívat průmyslový vzorprůmyslový vzor při své podnikatelské činnosti, při které předchozí užití bylo uskutečněno nebo připravováno.
(2)
Právo předchozího uživatele nemůže být převedeno odděleně od podniku nebo jeho části, ke které se vztahuje.
HLAVA IV
ZÁNIK A VÝMAZ PRŮMYSLOVÉHO VZORU
§ 26
Zánik práva ze zapsaného průmyslového vzoru
Právo ze zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru zaniká, jestliže
a)
uplyne doba ochrany,
b)
vlastník průmyslového vzoruprůmyslového vzoru se ho vzdá; v tomto případě právo zanikne dnem, kdy tato skutečnost byla vyznačena v rejstříku. Váznou-li na průmyslovém vzoruprůmyslovém vzoru práva třetích osob, Úřad zánik průmyslového vzoruprůmyslového vzoru vyznačí až poté, kdy obdrží od vlastníka průmyslového vzoruprůmyslového vzoru důkaz o tom, že tyto třetí osoby byly o tomto záměru vlastníka průmyslového vzoruprůmyslového vzoru informovány.
Výmaz průmyslového vzoru
§ 27
(1)
Zapsaný průmyslový vzorprůmyslový vzor Úřad vymaže z rejstříku,
a)
jestliže průmyslový vzorprůmyslový vzor neodpovídá pojmu průmyslového vzoruprůmyslového vzoru podle § 2,
b)
pokud průmyslový vzorprůmyslový vzor nesplňuje požadavky kladené na něj podle § 3 až 8 tohoto zákona,
c)
pokud jeho vlastník nemá právo na průmyslový vzorprůmyslový vzor podle § 12,
d)
je-li průmyslový vzorprůmyslový vzor již přihlášen nebo chráněn s účinky v České republice jako starší průmyslový vzorprůmyslový vzor, avšak byl zpřístupněn veřejnosti po dni vzniku práva přednosti napadeného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru,
e)
je-li v průmyslovém vzoruprůmyslovém vzoru použito rozlišovací označení, které před vznikem práva přednosti průmyslového vzoruprůmyslového vzoru poskytuje vlastníku označení právo takové užití zakázat,
f)
představuje-li průmyslový vzorprůmyslový vzor neoprávněné užití díla chráněného podle autorského práva,
g)
představuje-li průmyslový vzorprůmyslový vzor zneužití některého z prvků uvedených v článku 6 ter Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (dále jen „Pařížské úmluvy“)3) nebo jiných symbolických znaků, vlajek, erbů, na které se nevztahuje článek 6 ter Pařížské úmluvy, které však představují v příslušném členském státě zvláštní veřejný zájem.
(2)
Návrh na výmaz podle odstavce 1 písm. c) je oprávněna podat pouze osoba, která na základě rozhodnutí soudu má právo na podání přihlášky průmyslového vzoruprůmyslového vzoru podle § 12.
(3)
Návrh na výmaz podle odstavce 1 písm. d) až f) může podat pouze osoba, jejíž práva jsou dotčena.
(4)
Důvody uvedené v odstavci 1 písm. g) může uplatnit pouze fyzická nebo právnická osoba, která je užíváním dotčena.
(5)
Má-li být zapsaný průmyslový vzorprůmyslový vzor vymazán podle odstavce 1 písm. b) nebo písm. e) až g), může být vymazán i částečně.
(6)
Prokáže-li navrhovatel právní zájem, výmaz průmyslového vzoruprůmyslového vzoru z rejstříku je možné provést i po jeho zániku.
§ 28
Výmaz zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru z rejstříku má účinky, jako by průmyslový vzorprůmyslový vzor nebyl do rejstříku zapsán.
§ 29
(1)
Návrh na výmaz zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru z rejstříku se podává u Úřadu písemně. Návrh na výmaz musí být věcně odůvodněn a současně musí být předloženy důkazní prostředky, o které se opírá. Důvody výmazu, včetně označení důkazů, kterých se návrh dovolává, nemohou být dodatečně měněny.
(2)
Úřad vyzve vlastníka průmyslového vzoruprůmyslového vzoru, aby se k návrhu ve stanovené lhůtě vyjádřil.
(3)
Nevyjádří-li se vlastník průmyslového vzoruprůmyslového vzoru k návrhu na výmaz, není to na překážku rozhodnutí o návrhu na výmaz.
HLAVA V
ZAPSANÝ PRŮMYSLOVÝ VZOR JAKO PŘEDMĚT VLASTNICTVÍ
§ 30
Převod práv k zapsanému průmyslovému vzoru
(1)
Práva k průmyslovému vzoruprůmyslovému vzoru se převádí písemnou smlouvou, která nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do rejstříku průmyslových vzorůprůmyslových vzorů.
(2)
Do doby, než převod bude v rejstříku vyznačen, se právní nástupce nemůže vůči třetím osobám dovolávat práv ze zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru.
§ 31
(1)
Zapsaný průmyslový vzorprůmyslový vzor může být předmětem práva zástavního. Zástavní právo vzniká zápisem do rejstříku.
(2)
Zapsaný průmyslový vzorprůmyslový vzor může být předmětem výkonu rozhodnutí.
§ 32
Licence
(1)
Souhlas (licence) k využívání zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru se uděluje licenční smlouvou.
(2)
Licence může být výlučná či nevýlučná.
(3)
Licenční smlouva nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do rejstříku průmyslových vzorůprůmyslových vzorů.
(4)
Na licenční smlouvy a vztahy z nich vzniklé se použije ustanovení obchodního zákoníku.
§ 33
Spoluvlastnictví průmyslového vzoru
(1)
Přísluší-li práva ze zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru několika osobám (dále jen „spoluvlastníci“), řídí se vztahy mezi nimi obecnými předpisy o podílovém spoluvlastnictví.
(2)
Pokud není spoluvlastníky dohodnuto jinak, má právo využívat průmyslový vzorprůmyslový vzor každý z nich.
(3)
K platnému uzavření licenční smlouvy je třeba, není-li dohodnuto jinak, souhlasu všech spoluvlastníků; každý ze spoluvlastníků je oprávněn uplatňovat nároky z porušení nebo ohrožení práv k průmyslovému vzoruprůmyslovému vzoru samostatně.
(4)
K převodu práv k zapsanému průmyslovému vzoruprůmyslovému vzoru je zapotřebí souhlasu všech spoluvlastníků. Spoluvlastník je oprávněn bez souhlasu ostatních převést svůj podíl jen na některého ze spoluvlastníků; na třetí osobu může převést svůj podíl jen v případě, že žádný ze spoluvlastníků nepřijme ve lhůtě jednoho měsíce písemnou nabídku převodu.
HLAVA VI
ŘÍZENÍ O PŘIHLÁŠCE PRŮMYSLOVÉHO VZORU
§ 34
(1)
Přihláška průmyslového vzoruprůmyslového vzoru se podává písemně u Úřadu.
(2)
U Úřadu může být podána rovněž přihláška (průmyslového) vzoru Společenství;2a) na takovouto přihlášku Úřad vyznačí den jejího podání a do 14 dnů ji předá Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (známky a vzory). Za předání přihlášky je přihlašovatel povinen zaplatit úhradu nákladů spojených s přijetím a předáním přihlášky ve výši 500 Kč.
§ 35
Přihláška průmyslového vzoru
(1)
Má-li přihláška průmyslového vzoruprůmyslového vzoru založit právo přednosti, musí obsahovat
a)
žádost o zápis průmyslového vzoruprůmyslového vzoru do rejstříku,
b)
jméno a příjmení nebo obchodní firmu přihlašovatele a adresu trvalého pobytu nebo místa podnikání, je-li přihlašovatelem osoba fyzická, a obchodní firmu nebo název a sídlo, je-li přihlašovatelem osoba právnická,
c)
vyobrazení každého průmyslového vzoruprůmyslového vzoru, o jehož zápis je v přihlášce žádáno, z něhož lze jednoznačně poznat podstatu průmyslového vzoruprůmyslového vzoru a které lze reprodukovat.
(2)
Přihláška dále musí obsahovat
a)
název průmyslového vzoruprůmyslového vzoru,
b)
určení výrobkuvýrobku, v němž je průmyslový vzorprůmyslový vzor ztělesněn nebo na němž je aplikován, včetně jeho zatřídění podle příslušných tříd mezinárodního třídění průmyslových vzorůprůmyslových vzorů,4)
c)
jméno a příjmení původce průmyslového vzorupůvodce průmyslového vzoru, popřípadě prohlášení přihlašovatele, že původce se vzdává práva být uveden.
(3)
Přihláška dále může obsahovat
a)
popis, který vysvětluje vyobrazení,
b)
žádost o odklad zveřejnění průmyslového vzoruprůmyslového vzoru podle § 38 odst. 4.
(4)
Přihláška může obsahovat žádost o zápis jednoho průmyslového vzoruprůmyslového vzoru (jednoduchá přihláška průmyslového vzoruprůmyslového vzoru) nebo žádost o zápis více průmyslových vzorůprůmyslových vzorů (hromadná přihláška průmyslového vzoruprůmyslového vzoru). S výjimkou průmyslových vzorůprůmyslových vzorů spočívajících ve zdobení se hromadná přihláška průmyslového vzoruprůmyslového vzoru může týkat pouze průmyslových vzorůprůmyslových vzorů patřících do jedné třídy mezinárodního třídění průmyslových vzorůprůmyslových vzorů.
(5)
Hromadná přihláška průmyslového vzoruprůmyslového vzoru musí obsahovat seznam průmyslových vzorůprůmyslových vzorů, o jejichž zápis se žádá.
(6)
Údaje obsažené v přihlášce průmyslového vzoruprůmyslového vzoru uvedené v odstavci 2 písm. a) a b) a odstavci 3 písm. a) nemají vliv na rozsah ochrany vyplývající z průmyslového vzoruprůmyslového vzoru jako takového.
§ 36
Právo přednosti
(1)
Dnem podání přihlášky průmyslového vzoruprůmyslového vzoru vzniká přihlašovateli právo přednosti za předpokladu, že přihláška obsahuje náležitosti uvedené v § 35 odst. 1.
(2)
Právo přednosti, které vyplývá z Pařížské úmluvy,3) musí přihlašovatel uplatnit do jednoho měsíce od podání přihlášky a na výzvu Úřadu v jím stanovené lhůtě toto právo prokázat, jinak k němu Úřad nepřihlíží.
(3)
Právo přednosti podle odstavce 2 lze uplatnit z přihlášky průmyslového vzoruprůmyslového vzoru, v níž je požadována ochrana v členském státě Pařížské úmluvy3) nebo ve státě, který je členem Světové obchodní organizace; jestliže stát, v němž je podána první přihláška průmyslového vzoruprůmyslového vzoru, není smluvní stranou Pařížské úmluvy3) ani členem Světové obchodní organizace, lze právo přednosti z tohoto podání přiznat jen za podmínky vzájemnosti.
§ 37
Průzkum přihlášky průmyslového vzoru
(1)
Úřad podrobí přihlášku průzkumu.
(2)
Neobsahuje-li přihláška náležitosti uvedené v § 35 odst. 1 a 2, vyzve Úřad přihlašovatele, aby nedostatky ve stanovené lhůtě odstranil.
(3)
Týkají-li se nedostatky náležitostí uvedených v § 35 odst. 1, které přihlašovatel ve stanovené lhůtě odstranil, považuje se za den podání den, kdy tuto opravu obdržel. Jinak se taková přihláška pokládá za nepodanou.
(4)
Neodstraní-li přihlašovatel nedostatky uvedené v § 35 odst. 2 ve stanovené lhůtě, Úřad řízení o přihlášce průmyslového vzoruprůmyslového vzoru zastaví.
(5)
Přihlašovatel je až do zápisu v rejstříku oprávněn rozdělit hromadnou přihlášku průmyslového vzoruprůmyslového vzoru. Právo přednosti z původní přihlášky bude zachováno i pro přihlášky rozdělené, jestliže obsahují jen průmyslové vzoryprůmyslové vzory uvedené v původní přihlášce.
(6)
Není-li předmětem přihlášky průmyslový vzorprůmyslový vzor podle § 2, popřípadě jestliže průmyslový vzorprůmyslový vzor, který je předmětem přihlášky, nesplňuje požadavky podle § 3 až 5 a § 7 až 9, Úřad přihlášku zamítne. Přihláška průmyslového vzoruprůmyslového vzoru bude zamítnuta rovněž z důvodu kolize se starším shodným průmyslovým vzoremprůmyslovým vzorem s účinky na území České republiky, který byl zpřístupněn veřejnosti po dni podání přihlášky, popřípadě po dni vzniku práva přednosti této přihlášky. Před zamítnutím přihlášky musí být přihlašovateli umožněno vyjádřit se k důvodům, pro které má být přihláška zamítnuta.
§ 38
Zápis průmyslového vzoru do rejstříku
(1)
Úřad zapíše průmyslový vzorprůmyslový vzor do rejstříku, jestliže tomu nebrání skutečnosti uvedené v § 3 až 5, § 7 až 9, a přihlašovateli vydá o zápisu osvědčení.
(2)
Současně se zápisem průmyslového vzoruprůmyslového vzoru do rejstříku Úřad zveřejní zapsaný průmyslový vzorprůmyslový vzor.
(3)
Zápis průmyslového vzoruprůmyslového vzoru do rejstříku oznámí Úřad ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „Věstník“).
(4)
V případě, že přihlašovatel v přihlášce požádal o odklad zveřejnění průmyslového vzoruprůmyslového vzoru nepřesahující 30 měsíců od data podání přihlášky nebo ode dne vzniku práva přednosti, Úřad průmyslový vzorprůmyslový vzor zveřejní až po uplynutí požadované doby; spolu s oznámením zápisu podle odstavce 3 Úřad oznámí odložení zveřejnění průmyslového vzoruprůmyslového vzoru.
(5)
Soudní řízení pro porušení práv ze zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru, který dosud nebyl zveřejněn, lze zahájit jen za podmínky, že osobě, proti níž směřuje žaloba, byly sděleny informace obsažené v rejstříku a ve spisu týkajícím se přihlášky průmyslového vzoruprůmyslového vzoru.
§ 39
Rejstřík a údaje o průmyslových vzorech zveřejňované ve Věstníku
(1)
Úřad vede rejstřík průmyslových vzorůprůmyslových vzorů, do něhož zaznamenává rozhodné údaje o zapsaných průmyslových vzorechprůmyslových vzorech.
(2)
Do rejstříku se u každého průmyslového vzoruprůmyslového vzoru zapisuje zejména
a)
číslo zápisu (osvědčení),
b)
datum zápisu,
c)
datum zveřejnění průmyslového vzoruprůmyslového vzoru,
d)
název průmyslového vzoruprůmyslového vzoru a v případě hromadné přihlášky průmyslových vzorůprůmyslových vzorů jejich počet,
e)
datum podání přihlášky a její spisová značka,
f)
určení výrobkuvýrobku, v němž je průmyslový vzorprůmyslový vzor ztělesněn nebo na němž je aplikován, včetně jeho zatřídění podle příslušných tříd mezinárodního třídění průmyslových vzorůprůmyslových vzorů,4) a u průmyslového vzoruprůmyslového vzoru zapsaného na základě hromadné přihlášky průmyslových vzorůprůmyslových vzorů jejich seznam,
g)
přihlašovatel průmyslového vzoruprůmyslového vzoru (jméno a příjmení, obchodní firma nebo název), jeho bydliště (sídlo), popřípadě jeho zástupce,
h)
vlastník průmyslového vzoruprůmyslového vzoru (jméno a příjmení, obchodní firma nebo název), bydliště (sídlo), popřípadě jeho zástupce,
i)
původce průmyslového vzorupůvodce průmyslového vzoru,
j)
převod průmyslového vzoruprůmyslového vzoru,
k)
licence,
l)
výmaz průmyslového vzoruprůmyslového vzoru z rejstříku,
m)
odnětí ochrany, popřípadě její přepis,
n)
vznik a zánik zástavního práva k průmyslovému vzoruprůmyslovému vzoru,
o)
obnova doby ochrany průmyslového vzoruprůmyslového vzoru,
p)
zánik ochrany.
(3)
Poznámka spornosti podle občanského zákoníku4a) se může týkat jen záznamu v rejstříku, jímž se vyznačuje nakládání s průmyslovým vzoremprůmyslovým vzorem jako předmětem vlastnictví.
(4)
Ve Věstníku zveřejňuje Úřad skutečnosti týkající se zapsaných průmyslových vzorůprůmyslových vzorů a další údaje týkající se ochrany průmyslových vzorůprůmyslových vzorů, jakož i úřední sdělení a rozhodnutí zásadní povahy.
HLAVA VII
USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ
§ 40
Správní řízení
(1)
Pro řízení před Úřadem platí správní řád s odchylkami uvedenými v tomto zákoně a s výjimkou ustanovení o ověřování plných mocí pro neurčitý počet řízení,5) o možnosti volby několika společných zmocněnců,5a) o prominutí zmeškání úkonu,5b) o přerušení řízení,5c) o lhůtách pro vydání rozhodnutí5d) a o ochraně před nečinností,5e) dále z ustanovení o zvláštnostech řízení o rozkladu ustanovení o složení rozkladové komise a o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu5f) a dále ustanovení o účastnících řízení;5g) ustanovení správního řádu o účastnících řízení podle zvláštního zákona5h) se však použijí.
(2)
Za úkony spojené s řízením podle tohoto zákona vybírá Úřad správní poplatky podle zvláštního právního předpisu.1)
§ 42
Prominutí lhůty
(1)
Úřad promine zmeškání lhůty, k němuž došlo ze závažných důvodů, požádá-li o to účastník do 2 měsíců ode dne, kdy pominula překážka zmeškání, a učiní-li v této době zmeškaný úkon.
(2)
Zmeškání lhůty nelze prominout po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy měl být úkon učiněn, při uplatnění práva přednosti, jakož i pro žádost o odklad zveřejnění [§ 35 odst. 3 písm. b)].
(3)
Práva nabytá třetími osobami v době mezi zmeškáním lhůty a jejím prominutím zůstávají nedotčena.
§ 43
Nahlížení do spisu
(1)
Úřad povolí nahlédnutí do spisu třetím osobám, jen pokud prokáží právní zájem. Před zápisem průmyslového vzoruprůmyslového vzoru do rejstříku je však přípustné sdělit pouze údaj, kdo je původcem průmyslového vzorupůvodcem průmyslového vzoru, jeho přihlašovatelem, údaj o právu přednosti, název přihlášky průmyslového vzoruprůmyslového vzoru a její spisovou značku.
(2)
Bylo-li zveřejnění průmyslového vzoruprůmyslového vzoru odloženo, Úřad po zápisu průmyslového vzoruprůmyslového vzoru a před jeho zveřejněním povolí nahlédnutí do spisu pouze osobě, kterou vlastník průmyslového vzoruprůmyslového vzoru označil jako porušovatele práv z průmyslového vzoruprůmyslového vzoru.
§ 44
Opravné řízení
(1)
Proti rozhodnutí Úřadu, s výjimkou rozhodnutí o prominutí zmeškání lhůty podle ustanovení § 42, lze podat ve lhůtě jednoho měsíce od doručení rozhodnutí rozklad.
(2)
O rozkladu rozhoduje předseda Úřadu na návrh jím ustavené odborné komise.
§ 45
Zastupování
Osoby, které nemají na území České republiky bydliště nebo sídlo, musí být v řízení před Úřadem zastoupeny patentovým zástupcem nebo advokátemadvokátem.6)
HLAVA VIII
PŘESTUPKY
§ 45a
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoprávněně užívá průmyslový vzorprůmyslový vzor.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 250 000 Kč nebo zákaz činnosti.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1, kterého se dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba, lze uložit též zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
(4)
Přestupek podle odstavce 1 projednává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností.
(5)
Přestupek podle odstavce 1 nelze projednat příkazem na místě.
HLAVA IX
USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ
§ 46
Ustanovení přechodná
(1)
Přihlášky průmyslových vzorůprůmyslových vzorů, o nichž nebylo před nabytím účinnosti tohoto zákona rozhodnuto, se projednají podle tohoto zákona. Splnění podmínek zápisu průmyslového vzoruprůmyslového vzoru do rejstříku se hodnotí podle zákona platného v době podání přihlášky.
(2)
Vztahy z průmyslových vzorůprůmyslových vzorů zapsaných do rejstříku před nabytím účinnosti tohoto zákona se řídí ustanoveními tohoto zákona. Vznik těchto vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé se však posuzují podle předpisů platných v době jejich vzniku.
(3)
Určovací řízení zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.
(4)
Nakládání s průmyslovými vzoryprůmyslovými vzory, které byly podle dosavadních předpisů utajovány, se řídí dosavadními předpisy.
§ 47
Závěrečná ustanovení
(1)
Ve věcech neupravených tímto zákonem se použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku.
(2)
Na licenční smlouvu se použijí ustanovení obchodního zákoníku.
(3)
Proti pravomocnému rozhodnutí Úřadu je přípustná žaloba proti rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů.6a)
(4)
Rozhodnutí Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (známky a vzory) o nákladech ve prospěch účastníka řízení před Úřadem pro harmonizaci ve vnitřním trhu (známky a vzory) opatří doložkou vykonatelnosti Úřad na základě žádosti oprávněného účastníka po ověření pravostí titulu, aniž by prováděl kontrolu či vydával rozhodnutí.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů
§ 48
Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb. a zákona č. 116/2000 Sb., se mění takto:
1.
V názvu zákona se slova „, průmyslových vzorech“ zrušují.
2.
V § 1 se slova „průmyslových vzorů“ zrušují.
3.
Část druhá se zrušuje.
4.
V § 63 odst. 2 se číslovka „62“ zrušuje.
5.
§ 66 včetně nadpisu zní:
㤠66
Nahlížení do spisu
Úřad může povolit nahlížení do spisu třetím osobám, jen pokud prokáží právní zájem. Před zveřejněním přihlášky vynálezu je však přípustné sdělit pouze údaj, kdo je původcem vynálezu, přihlašovatelem vynálezu, údaj o právu přednosti, název přihlášky vynálezu a její spisovou značku.“.
6.
V § 67 se slova „či zda vnější úprava výrobku v žádosti zobrazená nebo i popsaná spadá do rozsahu určitého průmyslového vzoru“ zrušují.
7.
V nadpisu § 69 se slova „rejstřík průmyslových vzorů“ zrušují.
8.
V § 69 odstavec 1 zní:
„(1)
Úřad vede patentový rejstřík, do kterého zaznamenává rozhodné údaje o přihláškách vynálezů, řízení o nich a rozhodné údaje o udělených patentech.“.
9.
V § 69 odst. 3 se slova „a zapsaných průmyslových vzorů“ a slova „a průmyslových vzorů“ zrušují.
10.
V § 72 odst. 2 se slova „nebo ze zapsaného průmyslového vzoru“ zrušují.
11.
V § 75 odst. 3 se slova „průmyslových vzorů“ zrušují.
12.
V § 75b odst. 1 se slova „či průmyslového vzoru“ a slova „nebo majiteli průmyslového vzoru“ zrušují.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 49
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 2000 s výjimkou § 24 odst. 2, který nabývá účinnosti dnem, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
2)
§ 9 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
2a)
Nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství.
3)
Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne 20. března 1883, revidovaná v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934, v Lisabonu dne 31. října 1958 a ve Stockholmu dne 14. července 1967, uveřejněná pod č. 64/1975 Sb.
4)
Locarnská dohoda o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů, podepsaná v Locarnu dne 8. října 1968, uveřejněná pod č. 28/1981 Sb., ve znění vyhlášky č. 85/1985 Sb.
4a)
§ 986 občanského zákoníku.
5)
§ 33 odst. 2 písm. c) správního řádu.
5a)
§ 35 odst. 3 správního řádu.
5b)
§ 41 správního řádu.
5c)
§ 64 a 65 správního řádu.
5d)
§ 71 odst. 1 a 3 správního řádu.
5e)
§ 80 správního řádu.
5f)
§ 152 odst. 3 a 5 správního řádu.
5g)
§ 27 odst. 1 a 2 správního řádu.
5h)
§ 27 odst. 3 správního řádu.
6)
Zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění zákona č. 14/1993 Sb.
Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb.
6a)
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 208/2000 Sb. | Zákon č. 208/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby
Vyhlášeno 21. 7. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 64/2000
* Čl. I - Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 2001
208
ZÁKON
ze dne 21. června 2000,
kterým se mění zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, se mění takto:
1.
V § 1 se za slova „občanských pracovníků“ vkládají slova „(dále jen „zaměstnanci“)“ a za slova „(dále jen „Vězeňská služba“)“ vkládají slova „a dalších osob“.
2.
V § 2 se na konci věty druhé tečka zrušuje a doplňují se slova „a bezpečnosti.“.
3.
Poznámka pod čarou č. 1) zní:
„1)
§ 67, 350c a 381 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů.“.
4.
V § 3 odst. 2 se doplňuje věta druhá, která zní: „Použití těchto omezení a donucovacích prostředků oznámí Vězeňská služba bez zbytečného odkladu pověřenému státnímu zástupci krajského státního zastupitelství, jenž provádí dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu vazby.“.
5.
V § 3 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Při zajišťování výkonu práv obviněných Vězeňská služba spolupracuje s ostatními státními orgány, orgány územní samosprávy a s dalšími subjekty způsobem uvedeným ve zvláštních právních předpisech.“.
6.
V § 7 odst. 1 písm. c) se slova „a zároveň je, byť jen u jednoho z nich důvodem vazby obava, že bude mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání3)“ zrušují.
7.
Poznámka pod čarou č. 3) zní:
„3)
§ 67 odst. 1 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
8.
V § 7 odst. 1 se písmeno g) zrušuje.
Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno g).
9.
V § 7 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Obviněný, který o to požádá, se umístí do cely určené výlučně buď pro kuřáky, nebo pro nekuřáky.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
10.
V § 9 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1.
11.
§ 10 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 4) zní:
㤠10
Propuštění obviněných
Věznice neodkladně propustí obviněného z výkonu vazby, jestliže obdržela
a)
písemný příkaz, aby obviněný byl propuštěn na svobodu, vydaný soudem na základě jeho rozhodnutí,
b)
písemný příkaz, aby obviněný byl propuštěn na svobodu, vydaný státním zástupcem na základě jeho rozhodnutí v případech stanovených zvláštním zákonem,4)
c)
písemný příkaz státního zástupce, aby obviněný byl propuštěn na svobodu, vydaný při výkonu dozoru nad dodržováním právních předpisů při výkonu vazby,
d)
písemný příkaz, aby obviněný byl propuštěn na svobodu na základě rozhodnutí prezidenta republiky nebo ministra spravedlnosti v řízení o udělení milosti,
e)
písemný příkaz, aby obviněný byl propuštěn na svobodu na základě rozhodnutí ministra spravedlnosti v řízení o mimořádných opravných prostředcích nebo v řízení o vydání do ciziny.
4)
§ 72 odst. 1 a 2 zákona č. 141/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
12.
§ 11 včetně nadpisu zní:
㤠11
Stravování obviněných
Věznice poskytuje obviněným pravidelnou stravu za podmínek a v hodnotách, které odpovídají udržení zdraví a přihlížejí k jejich zdravotnímu stavu a věku; přitom přihlíží k požadavkům kulturních a náboženských tradic obviněných.“.
13.
V § 12 odstavec 1 zní:
„(1)
Obviněný má právo používat ve výkonu vazby vlastní oděv, prádlo a obuv za předpokladu, že splňují podmínky hygienické a estetické nezávadnosti a že má zajištěnu jejich výměnu na vlastní náklady.“.
14.
V § 13 odst. 2 větě druhé se za slovo „provádí“ vkládají slova „ve lhůtě 14 dnů od přijetí“.
15.
V § 13 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 4a) zní:
„(3)
Kontrola korespondence je nepřípustná mezi obviněným a jeho obhájcem, mezi obviněným a státními orgány České republiky nebo diplomatickou misí anebo konzulárním úřadem cizího státu4a) anebo mezi obviněným a mezinárodní organizací, která je podle mezinárodní úmluvy, jíž je Česká republika vázána, příslušná k projednávání podnětů týkajících se ochrany lidských práv. Tato korespondence se adresátu odesílá a obviněnému doručuje neprodleně.
4a)
Vyhláška č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích.
Vyhláška č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích.“.
16.
§ 14 včetně nadpisu zní:
㤠14
Návštěvy obviněných
(1)
Obviněný má právo na přijetí návštěvy v počtu nejvýše 4 osob jednou za 2 týdny v trvání jedné hodiny. V odůvodněných případech může ředitel věznice povolit přijetí návštěvy většího počtu osob nebo za dobu kratší než 2 týdny, případně na dobu delší než jedna hodina.
(2)
U obviněných, u nichž je důvodem vazby obava, že budou mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání,3) bez zbytečného odkladu stanoví podmínky pro uskutečnění návštěvy, kterými jsou zejména termín návštěvy, okruh osob a přítomnost orgánu činného v trestním řízení, v přípravném řízení státní zástupce, v řízení před soudem příslušný soudce.
(3)
Návštěvy probíhají v místnostech k tomu určených za přítomnosti orgánů Vězeňské služby, případně též orgánu činného v trestním řízení.
(4)
Nejsou-li splněny podmínky stanovené podle ustanovení odstavce 2, Vězeňská služba návštěvu neumožní a tuto skutečnost zaznamená do osobního spisu obviněného.
(5)
Zaměstnanec Vězeňské služby je oprávněn návštěvu přerušit nebo předčasně ukončit, jestliže obviněný nebo návštěvníci přes upozornění porušují vnitřní pořádek nebo ohrožují bezpečnost ve věznici; stejná oprávnění má, jde-li o návštěvu za podmínek stanovených podle odstavce 2, přítomný orgán činný v trestním řízení, jestliže v průběhu návštěvy zjistí, že dochází nebo má dojít k maření objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání.
(6)
Obviněný má právo přijímat ve věznici návštěvy obhájce neomezeně. Omezení uvedená v předchozích odstavcích se na návštěvy obhájce nevztahují.
(7)
Obviněný má právo přijímat ve věznici návštěvy advokáta, který ho zastupuje v jiné věci, jestliže orgán činný v trestním řízení, je-li obviněný ve vazbě z důvodu § 67 odst. 1 písm. b) trestního řádu, nestanoví jinak. V případě, že je třeba ověřit podpis obviněného, může se takové návštěvy zúčastnit i notář. Omezení uvedená v odstavcích 1, 2 a 3 se na takové návštěvy nevztahují.“.
17.
V § 15 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Zvláštní právní předpisy stanoví podmínky spolupráce věznice s registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi k zabezpečení duchovní služby a podmínky spolupráce věznice s příslušnými orgány sociálního zabezpečení k zabezpečení sociálních služeb.“.
18.
V § 16 odstavec 2 zní:
„(2)
Obviněný má právo jedenkrát za 3 měsíce přijmout balíček s potravinami a věcmi osobní potřeby do hmotnosti 5 kg. Omezení se nevztahuje na balíčky obsahující oblečení zasílané za účelem jeho výměny, knihy, denní tisk a časopisy a hygienické potřeby.“.
19.
V § 16 odst. 3 poslední větě se slova „na jeho náklady“ nahrazují slovy „na náklady obviněného“.
20.
V § 17 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Vlastní přenosný radiopřijímač a televizor, pokud jsou napájeny z vlastního zdroje, se obviněnému umožní používat po provedení kontroly technických parametrů ke zjištění, zda nebylo instalováno nežádoucí zařízení. Provedení kontroly zajistí na náklady obviněného správa věznice.“.
21.
V § 20 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Zaměstnanci Vězeňské služby jsou povinni dbát na zachovávání práv, která obvinění mají ve výkonu vazby.“.
22.
V § 21 se na konci odstavce 2 doplňují slova „tetovat sebe nebo jinou osobu, anebo nechat se tetovat“.
23.
V § 21 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Obviněný je dále povinen
a)
umožnit zaměstnancům Vězeňské služby kontrolu svých osobních věcí,
b)
strpět úkony, které souvisejí s jeho identifikací,
c)
pokud onemocní, stane se mu úraz nebo je zraněn, tyto skutečnosti neprodleně ohlásit zaměstnanci Vězeňské služby,
d)
oznámit neprodleně zaměstnanci Vězeňské služby okolnosti, které mohou způsobit vážné ohrožení bezpečnosti jemu samotnému, spoluobviněným nebo věznici, pokud se o nich dozví nebo je zjistil,
e)
podrobit se opatřením, která jsou nezbytná k zamezení případné výroby, držení nebo zneužívání omamných a psychotropních látek a jedů ve věznici,
f)
dodržovat zásady hygieny,
g)
uhradit náklady zdravotní péče provedené v zájmu zachování nebo zlepšení jeho zdravotního stavu nad rámec péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo ze státního rozpočtu nad rámec mezinárodních dohod, kterými je Česká republika vázána.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
24.
V § 22 odst. 2 se vkládá nové písmeno a), které zní:
„a)
důtka,“.
Dosavadní písmena a) až d) se označují jako písmena b) až e).
25.
V § 22 odst. 2 písmeno c) zní:
„c)
zákaz nákupu potravin a věcí osobní potřeby (s výjimkou hygienických potřeb) až na dobu jednoho měsíce,“.
26.
V § 22 odstavec 7 zní:
„(7)
Samovazbou se rozumí umístění obviněného do zvláštní cely. K uložení tohoto kázeňského trestu je nezbytné předchozí posouzení lékaře, že obviněný je zdravotně způsobilý podrobit se jeho výkonu. Po dobu umístění v samovazbě nesmí obviněný přijímat návštěvy s výjimkou obhájce a advokáta zastupujícího obviněného v jiné věci, nemá právo na přijetí balíčku, nákup potravin a věcí osobní potřeby (s výjimkou hygienických potřeb), není mu dovoleno čtení časopisů a knih (s výjimkou právnické, vzdělávací nebo náboženské literatury), jakož i hraní společenských her a používání vlastního přenosného radiopřijímače a televizoru. Obviněný však smí přijímat a odesílat korespondenci a je mu dovoleno čtení denního tisku. Doba výkonu kázeňského trestu umístění do samovazby se nezapočítává do doby rozhodné pro vznik nároku na přijetí návštěvy.“.
27.
Za § 23 se vkládají nové § 23a a 23b, které včetně nadpisů znějí:
㤠23a
Zahlazení kázeňského trestu
(1)
Jestliže po výkonu kázeňského trestu obviněný po dobu nejméně 6 týdnů řádně plní své povinnosti (§ 21), může ředitel věznice nebo jím pověřený orgán Vězeňské služby rozhodnout o zahlazení kázeňského trestu.
(2)
Oznámením rozhodnutí o zahlazení kázeňského trestu se na obviněného hledí, jako by mu nebyl kázeňský trest uložen.
§ 23b
Kázeňské vyřízení jiného protispolečenského jednání
(1)
Uložením kázeňského trestu se vyřizují též jednání, která mají znaky přestupků, pokud byly spáchány během výkonu vazby.
(2)
Uložením kázeňského trestu obviněnému se nevylučuje jeho trestní stíhání, je-li skutek trestným činem.“.
28.
V § 26 odst. 3 se slova „odnětí práva na přijetí balíčku a“ zrušují.
29.
V § 26 se na konci odstavce 5 doplňuje tato věta: „Doba výkonu kázeňského trestu umístění do samovazby se započítává do doby rozhodné pro vznik nároku na přijetí návštěvy.“.
30.
V § 26 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:
„(6)
V průběhu výkonu vazby je věznice povinna mladistvému nabídnout účast v preventivně výchovných, vzdělávacích, zájmových a sportovních programech.
(7)
Mladistvý má právo na přijetí balíčku s potravinami a věcmi osobní potřeby do hmotnosti 5 kg jedenkrát za 2 měsíce.“.
31.
Za § 26 se vkládá nový § 26a, který včetně nadpisu zní:
㤠26a
Zajištění výkonu ochranné nebo ústavní výchovy
(1)
Jestliže byla mladistvému nařízena ochranná výchova a je-li zajištěn její výkon, dodá po propuštění z vazby Vězeňská služba mladistvého do příslušného výchovného zařízení.
(2)
Jestliže byla mladistvému nařízena ústavní výchova a je-li zajištěn její výkon, Vězeňská služba informuje o propuštění mladistvého z vazby příslušné výchovné zařízení.“.
32.
V § 28 odstavec 2 zní:
„(2)
Cizinec se poučí o právu na přijetí konzulární návštěvy zástupců orgánů uvedených v odstavci 1. Na tuto návštěvu se nevztahují omezení uvedená v § 14 odst. 1, 2 a 3.“.
33.
§ 29 včetně nadpisu zní:
㤠29
Dozor nad výkonem vazby
(1)
Dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu vazby provádí pověřený státní zástupce krajského státního zastupitelství, v jehož obvodu je vazba vykonávána.
(2)
Při výkonu dozoru je státní zástupce oprávněn
a)
v kteroukoliv dobu navštěvovat místa, kde se provádí výkon vazby,
b)
nahlížet do dokladů, podle nichž jsou obvinění drženi ve vazbě, hovořit s obviněnými bez přítomnosti třetích osob,
c)
prověřovat, zda příkazy a rozhodnutí Vězeňské služby ve věznici týkající se výkonu vazby odpovídají zákonům a jiným právním předpisům,
d)
žádat od zaměstnanců Vězeňské služby ve věznici potřebná vysvětlení, předložení spisů, dokladů, příkazů a rozhodnutí, týkajících se výkonu vazby,
e)
vydávat příkazy k zachovávání předpisů platných pro výkon vazby,
f)
nařídit, aby osoba, která je ve vazbě v rozporu s příslušným rozhodnutím orgánu činného v trestním řízení nebo bez takového rozhodnutí, byla ihned propuštěna.
(3)
Vězeňská služba je povinna příkazy státního zástupce podle předchozího odstavce bez odkladu provést.
(4)
Ustanovením o dozoru není dotčena povinnost Vězeňské služby v rozsahu své působnosti provádět vlastní kontrolní činnost a oprávnění ministra, případně orgánů nebo osob jím k tomu zmocněných, stanovené zvláštním zákonem.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 210/2000 Sb. | Zákon č. 210/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)
Vyhlášeno 21. 7. 2000, datum účinnosti 1. 9. 2000, částka 64/2000
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)
* ČÁST DRUHÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 9. 2000
210
ZÁKON
ze dne 21. června 2000,
kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)
Čl. I
V příloze č. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) se slova „Vysoká škola pedagogická v Hradci Králové“ nahrazují slovy „Univerzita Hradec Králové“.
ČÁST DRUHÁ
ÚČINNOST
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 211/2000 Sb. | Zákon č. 211/2000 Sb.
Zákon o Státním fondu podpory investic
Vyhlášeno 21. 7. 2000, datum účinnosti 21. 7. 2000, částka 64/2000
* ČÁST PRVNÍ - STÁTNÍ FOND PODPORY INVESTIC (§ 1 — § 11e)
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 12 — § 12)
Aktuální znění od 1. 7. 2024 (126/2024 Sb.)
211
ZÁKON
ze dne 21. června 2000
o Státním fondu podpory investic
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
STÁTNÍ FOND PODPORY INVESTIC
§ 1
Základní ustanovení
(1)
Zřizuje se Státní fond podpory investic se sídlem v Praze (dále jen „Fond“). Účelem Fondu a jeho veřejným posláním je podporovat udržitelný rozvoj obcíobcí, měst a regionů, bydlení a cestovního ruchu v souladu s veřejným zájmem a koncepcemi, strategickými dokumenty, programy a jinými dokumenty schválenými vládou České republiky. Fond dále zajišťuje výběr peněžních příspěvků od cestovních kanceláří do garančního fondu cestovních kanceláří a vyplácení peněžních prostředků z tohoto fondu podle zákona upravujícího některé podmínky podnikání a výkon některých činností v oblasti cestovního ruchu.
(2)
Fond je právnickou osobou v působnosti Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“).
(3)
Fond hospodaří s majetkem ve vlastnictví státu7), s vlastním majetkem a s majetkem jiných osob.
(4)
Vlastní majetek Fond nabývá
a)
přijetím určeného majetku od státu nebo jiných osob,
b)
z vlastní činnosti.
(5)
Fond může založit právnickou osobu nebo nabýt podíl v právnické osobě.
(6)
Prostředky Fondu určené na podporu udržitelného rozvoje obcíobcí, měst a regionů může Fond převést do fondů rozvoje měst v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie8).
(7)
Fond může nabývat cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry.
(8)
Fond může na základě veřejnoprávní smlouvy uzavřené s Českou republikou vykonávat kontrolní činnosti v oblasti dodržování podmínek poskytování služeb obecného hospodářského zájmu, ke kterým by jinak bylo oprávněno ministerstvo. K uzavření takové veřejnoprávní smlouvy se souhlas nadřízeného správního orgánu nevyžaduje.
§ 2
Příjmy Fondu
(1)
Příjmy Fondu tvoří
a)
dotace a návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu,
b)
příjem z vydaných dluhopisů,
c)
výnosy z dluhopisů nakoupených v souladu s tímto zákonem,
d)
splátky z poskytnutých úvěrů včetně příslušenství,
e)
úroky z vkladů, penále, pojistná plnění a jiné platby získané v souvislosti s použitím prostředků Fondu,
f)
výnosy z veřejných sbírek organizovaných Fondem, dary a dědictví ve prospěch Fondu,
g)
prostředky z fondů Evropské unie,
h)
přijaté zápůjčky a úvěry,
i)
splátky zápůjček poskytnutých do fondů obcíobcí na opravy, modernizaci a rozšíření bytového fondu a do fondů rozvoje měst,
j)
plnění z veřejnoprávních smluv uzavřených mezi Českou republikou a Fondem,
k)
příjmy z účasti v právnických osobách,
l)
další příjmy, pokud tak stanoví zvláštní zákon.
(2)
Dluhopisy vydané k zajištění příjmů Fondu jsou vydávány podle zvláštního právního předpisu1).
§ 3
Použití prostředků Fondu
(1)
Peněžní prostředky, se kterými Fond hospodaří, lze použít pouze na území České republiky k podpoře
a)
rozvoje bydlení za účelem
1.
nabytí nemovité věci určené pro výstavbu nebo modernizaci bytu nebo bytového domu a související infrastruktury pro bydlení,
2.
výstavby, pořízení, opravy a modernizace bytu nebo bytového anebo rodinného domu a výstavby nebo modernizace související infrastruktury pro bydlení,
3.
financování úhrady vybranému dodavateli podle zákona o zadávání veřejných zakázek za provozování a údržbu dostupného a sociálního bydlení,
4.
nabytí podílu v právnické osobě, se kterým je spojeno právo nájmu bytu nebo rodinného domu, který je ve vlastnictví této právnické osoby,
5.
pořízení vybavení bytu,
6.
poskytnutí dlouhodobě neobsazeného bytu do nájmu nebo podnájmu,
b)
rozvoje veřejné infrastruktury za účelem její výstavby, opravy nebo modernizace,
c)
výstavby, opravy nebo modernizace staveb sloužících pro poskytování služeb ve veřejném zájmu, včetně pořízení jejich vybavení,
d)
revitalizace území se starou stavební zátěží,
e)
rozvoje regionů v oblasti cestovního ruchu,
f)
územního plánování, architektury a urbanismu za účelem
1.
zpracování územně plánovací dokumentace nebo územně plánovacích podkladů,
2.
provádění opatření vyplývajících z Politiky územního rozvoje10),
3.
provádění architektonických a urbanistických soutěží,
g)
přípravy pozemku včetně odstranění stavby nebo zpracování dokumentace pro povolení záměru pro projekty podle písmene a) bodů 2 a 3 a písmen b) až e),
h)
právního, technického nebo ekonomického poradenství pro zpracování zadávacích podmínek podle zákona o zadávání veřejných zakázek a pro organizaci zadávacích řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek pro projekty podle písmene a) bodu 2 a písmen b) až e).
(2)
Peněžní prostředky, se kterými Fond hospodaří, lze dále použít
a)
k nákupu krytých dluhopisů,
b)
k nákupu dluhopisů, jejichž emitentem je Česká národní banka,
c)
k nákupu státních dluhopisů,
d)
k úhradě dluhů plynoucích z poskytnutých ručení,
e)
k úhradě závazků z vydaných dluhopisů,
f)
k úhradě nákladů spojených se správou a činností Fondu,
g)
k úhradě nákladů spojených s poskytováním prostředků podle odstavce 1,
h)
k úhradě nákladů spojených s podporou informační a poradenské činnosti v oblasti bydlení, cestovního ruchu a udržitelného rozvoje obcíobcí, měst a regionů,
i)
k úhradě plnění spojených s nabytím nebo vlastnictvím podílu v právnické osobě,
j)
k nákupu dluhopisů vydaných členskými státy Evropské unie nebo jinými státy tvořícími Evropský hospodářský prostor, členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, cenných papírů a dluhopisů vydaných centrálními bankamibankami těchto států a dluhopisů vydaných Evropskou investiční bankoubankou,
k)
k úhradě splátek, úroků a dalších výdajů z přijatých zápůjček, úvěrů a návratných finančních výpomocí.
(3)
Činnosti spojené s funkcí Fondu s výjimkou poskytování dotací podle odstavce 1 může Fond svěřit jiné právnické osobě vybrané podle zákona o zadávání veřejných zakázek.
(4)
Při hospodaření Fondu se nesmí aktiva Fondu snížit pod 6 miliard Kč. Zůstatky prostředků Fondu se na konci kalendářního roku převádějí do následujícího kalendářního roku.
(5)
Podporu podle tohoto zákona lze poskytnout formou dotace, úvěru nebo ručení. Podporu formou ručení lze poskytnout jen na část nesplacené jistiny úvěrů poskytnutých úvěrovými institucemi k podpoře podle odstavce 1 písm. a) bodů 1 a 2.
(6)
Jde-li o návratnou finanční výpomoc, kterou Fond přijal za účelem poskytování úvěrů, může poskytovatel v rozhodnutí o poskytnutí návratné finanční výpomoci stanovit, že spolu se splátkou jistiny převede Fond do státního rozpočtu rovněž úroky, které získal z poskytnutých úvěrů.
§ 3a
Tvorba a použití prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb
Fond může vytvářet fond kulturních a sociálních potřeb, na jehož tvorbu a hospodaření s prostředky se použijí ustanovení zvláštního právního předpisu2b) obdobně.
§ 4
(1)
O použití prostředků Fondu v souladu se schváleným rozpočtem Fondu rozhodují orgány Fondu.
(2)
Podrobnosti o činnosti Fondu, vztazích mezi jeho orgány a o jeho vnitřní organizaci stanoví statut Fondu, který na návrh ministra pro místní rozvoj (dále jen „ministr“) schvaluje vláda.
(3)
Při posuzování místních a regionálních potřeb podpory investic spolupracují orgány Fondu se samosprávnými orgány obcíobcí a krajů.
(4)
Prostředky poskytnuté Fondem musí být vráceny zpět do Fondu, nebyly-li použity v souladu s účelem, pro který byly poskytnuty, nebo pominul-li důvod pro jejich poskytnutí.
(5)
Za účelem ověření údajů, které byly Fondu poskytnuty žadatelem a příjemcem peněžních prostředků, se Fondu poskytují údaje katastrukatastru nemovitostí bezúplatně, a to prostřednictvím dálkového přístupu.
§ 4a
Informační systém
(1)
Informační systém Státního fondu podpory investic (dále jen „informační systém“) je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Fond. Informační systém se využívá pro
a)
podávání žádostí o poskytnutí podpory,
b)
podávání žádostí o platbu, změnová hlášení a další úkony související s poskytnutím podpory,
c)
doručování písemností souvisejících s poskytováním podpory podle tohoto zákona žadateli nebo příjemci,
d)
přípravu, plánování, řízení, monitorování a podávání zpráv a vyhodnocování podpory v průběhu jejího čerpání,
e)
plánování a řízení kontroly poskytnuté podpory,
f)
podávání informací o závazcích příjemce.
(2)
Uživatel přistupuje do informačního systému s využitím přístupu se zaručenou identitou.
(3)
Podání žádosti o poskytnutí podpory lze učinit výlučně prostřednictvím informačního systému.
(4)
Nelze-li písemnost doručit do datové schránky, doručuje Fond písemnost prostřednictvím informačního systému, přičemž platí, že písemnost podle odstavce 1 písm. c) a f) se považuje za doručenou okamžikem, kdy se do informačního systému přihlásí žadatel nebo jím pověřená osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění v rámci informačního systému přístup k písemnosti. Nepřihlásí-li se do informačního systému žadatel nebo jím pověřená osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy do něj byla písemnost vložena, považuje se tato písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení.
§ 5
Rozpočet a účetnictví Fondu
(1)
Fond sestavuje pro každý kalendářní rok návrh svého rozpočtu, který předkládá vládě ministr vždy do 31. srpna. Vláda předkládá návrh rozpočtu Fondu po případných změnách, které v něm provede, spolu s návrhem státního rozpočtu na tentýž rok ke schválení Poslanecké sněmovně. Fond v návrhu svého rozpočtu stanoví své celkové výdaje jako částku, kterou mu oznámil příslušný správce kapitoly podle zvláštního zákona.2a)
(2)
Není-li Poslaneckou sněmovnou Parlamentu schválen rozpočet Fondu na příslušný kalendářní rok před prvním dnem tohoto kalendářního roku, řídí se jeho rozpočtové hospodaření v době od prvního dne tohoto kalendářního roku do schválení rozpočtu na tento rok objemem a členěním příjmů a výdajů rozpočtu Fondu v předchozím roce. Výdaje v tomto období se uvolňují v jednotlivých položkách rozpočtu Fondu ve výši jedné dvanáctiny celkové roční částky v každém měsíci tohoto období.
(3)
Po skončení kalendářního roku sestavuje Fond k rozvahovému dni účetní závěrku, kterou spolu s výroční zprávou o činnosti Fondu předkládá ministr vládě a vláda je předkládá do 31. března běžného kalendářního roku ke schválení Poslanecké sněmovně Parlamentu. Účetní závěrka Fondu sestavená k rozvahovému dni musí být před jejím předložením vládě ověřena auditorem.
(4)
Fond vede účetnictví podle zákona o účetnictví.
(5)
Fond ve svém účetnictví vede odděleně náklady spojené se správou Fondu a v tom samostatně odměny členů výboru a dozorčí radydozorčí rady Fondu. Takto jsou tyto výdaje jako samostatné položky uvedeny i v rámci rozpočtu Fondu na příslušný rok.
(6)
Výbor Fondu může na návrh ředitele Fondu schválit v průběhu kalendářního roku nezbytné přesuny mezi jednotlivými položkami rozpočtu Fondu, nepřesáhnou-li tyto přesuny v souhrnu za daný kalendářní rok 5 % celkových výdajů stanovených schváleným rozpočtem Fondu na příslušný kalendářní rok. Další nebo vyšší přesuny schvaluje v případě naléhavé potřeby na návrh ministra výbor Poslanecké sněmovny, do jehož působnosti patří regionální rozvoj.
§ 6
Orgány Fondu
(1)
Orgány Fondu jsou výbor Fondu (dále jen „výbor“), dozorčí radadozorčí rada Fondu (dále jen „dozorčí radadozorčí rada“) a ředitel Fondu (dále jen „ředitel“).
(2)
Výbor má 7 členů a skládá se ze 4 zástupců ministerstva, zástupce Ministerstva financí, zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu a zástupce územně samosprávných celků. Předsedou výboru je ministr. Místopředsedu a dalších 5 členů výboru jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra. Jejich funkční období je čtyřleté. Člen výboru může být odvolán
a)
porušil-li závažným způsobem povinnosti vyplývající z jeho funkce,
b)
byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin,
c)
nemůže-li z důvodů na své straně vykonávat svou funkci po dobu delší šesti měsíců,
d)
v dalších odůvodněných případech.
(3)
Předseda výboru řídí činnost výboru. Jednání výboru se řídí jednacím řádem, který schvaluje výbor usnesením.
(4)
Výbor jedná o věcech, které jsou předmětem činnosti Fondu, a předkládá ministrovi
a)
návrh rozpočtu Fondu,
b)
účetní závěrku Fondu sestavenou k rozvahovému dni a výroční zprávu o činnosti Fondu za příslušný kalendářní rok,
c)
návrh statutu Fondu a návrh změn tohoto statutu.
(5)
Ředitel je statutárním orgánem Fondu a jeho zaměstnancem. Ředitel je jmenován ministrem. Ředitel zejména
a)
provádí rozhodnutí a další opatření schválená a projednaná výborem,
b)
řídí činnost Fondu a práci zaměstnanců Fondu.
(6)
Dozorčí radaDozorčí rada je kontrolním orgánem Fondu. Dozorčí radaDozorčí rada kontroluje činnost a hospodaření Fondu a jeho orgánů a schvaluje účetní závěrku Fondu. Dozorčí radaDozorčí rada má 5 členů. Členy dozorčí radydozorčí rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Funkční období členů dozorčí radydozorčí rady je čtyřleté. Člen dozorčí radydozorčí rady může být odvolán
a)
porušil-li závažným způsobem povinnosti vyplývající z jeho funkce,
b)
byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin,
c)
nemůže-li z důvodů na své straně vykonávat svou funkci po dobu delší šesti měsíců,
d)
v dalších odůvodněných případech.
(7)
Dozorčí radaDozorčí rada zvolí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Dozorčí radaDozorčí rada se usnáší hlasováním. Volba je provedena nebo usnesení je přijato, pokud pro ně hlasují nejméně 3 členové dozorčí radydozorčí rady. Jednání dozorčí radydozorčí rady se řídí jednacím řádem, který schvaluje dozorčí radadozorčí rada usnesením.
(8)
O závažných nedostatcích zjištěných v činnosti a hospodaření Fondu dozorčí radadozorčí rada neprodleně informuje ministra.
§ 7
Střet zájmů
(1)
Výkon funkce člena výboru nebo člena dozorčí radydozorčí rady je neslučitelný s funkcí ředitele Fondu, s pracovněprávním nebo jiným obdobným vztahem vůči Fondu nebo s členstvím v řídicím nebo kontrolním orgánu právnické osoby, které byla poskytnuta podpora z Fondu nebo která žádá o poskytnutí podpory z Fondu nebo která se smluvně bude podílet na realizaci účelu, pro který je podpora žádána nebo byla poskytnuta.
(2)
Člen orgánu Fondu a zaměstnanci Fondu se nesmějí účastnit na podnikání fyzických a právnických osob, kterým byla poskytnuta podpora z majetku Fondu nebo které žádají o poskytnutí podpory z majetku Fondu, ani nesmějí být výdělečně činní v základním pracovněprávním vztahu, služebním poměru nebo v jiném obdobném vztahu u těchto fyzických a právnických osob.
(3)
Ministerstvo nebo Fond jsou oprávněny požadovat, aby osoba vydala prospěch, pokud jej získala v souvislosti s porušením povinností podle odstavce 1 nebo 2. Právo na náhradu škody tím není dotčeno.
§ 8
(1)
Výkon členství ve výboru nebo v dozorčí radědozorčí radě Fondu je překážkou v práci z důvodu výkonu veřejné funkce podle § 201 zákoníku práce. Členům výboru a členům dozorčí radydozorčí rady přísluší náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem jejich funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnancům Fondu.
(2)
Výši odměny spojené s výkonem funkce člena výboru a člena dozorčí radydozorčí rady Fondu stanoví vláda usnesením.
§ 9
(1)
O podmínkách poskytnutí podpory Fondem rozhoduje výbor se souhlasem vlády. Ministr předkládá výboru návrh podmínek poskytnutí podpory k účelům podle § 3 odst. 1 a § 3 odst. 2 písm. d) a f). Podmínky poskytnutí podpory mohou obsahovat zacílení podpor. V oblasti bydlení podpory cílí zejména na mladé lidi, domácnosti s nižšími příjmy, osoby znevýhodněné v přístupu k bydlení, nebo osoby ohrožené sociálním vyloučením.
(2)
Podmínky poskytnutí podpory ve formě úvěru obsahují alespoň
a)
účel úvěru,
b)
stanovení okruhu příjemců úvěru,
c)
výši úvěru nebo pravidla pro její stanovení,
d)
výši úrokové sazby nebo pravidla pro její stanovení,
e)
podmínky poskytnutí a použití úvěru,
f)
náležitosti žádosti o úvěr,
g)
způsob zajištění úvěru a
h)
dobu splatnosti úvěru.
(3)
Podmínky poskytnutí podpory ve formě dotace obsahují alespoň
a)
účel dotace, nebo účel úvěru, na jehož úroky je dotace poskytována,
b)
stanovení okruhu příjemců dotace,
c)
výši dotace nebo pravidla pro její stanovení,
d)
podmínky poskytnutí a použití dotace a
e)
náležitosti žádosti o dotaci.
(4)
Podmínky poskytnutí podpory ve formě ručení obsahují alespoň
a)
účel úvěru, který je ručením zajištěn,
b)
stanovení okruhu příjemců úvěru, jejichž úvěr může být zajištěn,
c)
rozsah ručení nebo pravidla pro jeho stanovení,
d)
způsob zajištění závazků příjemce podle písmene b) vůči Fondu a
e)
náležitosti žádosti o zajištění úvěru ručením.
§ 9a
Poskytování podpory
(1)
Fond zveřejní výzvu k podání žádosti o poskytnutí podpory na svých internetových stránkách po dobu nejméně 30 dnů před koncem lhůty pro podání žádosti. Obsahem výzvy je její věcné zaměření, okruh oprávněných žadatelů, lhůta pro podání žádosti, popřípadě další požadavky, které žadatel musí splnit.
(2)
Žádost o poskytnutí podpory obsahuje
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a místo pobytu, je-li příjemce fyzickou osobou, a je-li tato fyzická osoba podnikatelem, také identifikační číslo,
b)
název, adresu sídla a identifikační číslo, je-li žadatel právnickou osobou, a
1.
identifikaci za něj jednající osoby s uvedením, zda jedná jako člen statutárního orgánu, nebo na základě plné moci,
2.
údaje o skutečném majiteli právnické osoby podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů; v případě, že je žadatel o dotaci zahraniční právnickou osobou, doloží údaje o svém skutečném majiteli,
3.
identifikaci všech osob, v nichž má podíl, a výši tohoto podílu,
c)
požadovanou výši nebo rozsah podpory,
d)
účel, na který chce žadatel požadované prostředky použít,
e)
lhůtu, v níž má být účelu podle písmene d) dosaženo,
f)
určení výzvy, na jejímž základě je žádost podávána,
g)
další údaje nutné pro posouzení žádosti Fondem.
(3)
Podpora se poskytuje na základě smlouvy uzavřené mezi Fondem a žadatelem o podporu.
(4)
Pokud Fond na základě žádosti o poskytnutí podpory neuzavře s žadatelem smlouvu podle odstavce 3, sdělí žadateli bez zbytečného odkladu písemně důvody, které k neuzavření smlouvy vedly.
(5)
Smlouva o poskytnutí podpory podle odstavce 3 obsahuje alespoň v případě
a)
úvěru podmínky čerpání, použití a splatnosti úvěru a zajištění závazků příjemce úvěru vůči Fondu,
b)
dotace podmínky čerpání a použití dotace,
c)
ručení podmínky splatnosti pohledávky Fondu vzniklé na základě plnění z ručení a zajištění závazků příjemce ručení vůči Fondu.
(6)
V souvislosti s poskytnutím podpory podle § 3 odst. 1 si Fond od žadatele vyžádá informace a podklady nezbytné k posouzení jeho schopnosti využít podporu hospodárně k účelu, ke kterému má být poskytnuta.
(7)
Na poskytnutí podpory není právní nárok.
§ 9b
Kontrola
Fond je oprávněn provádět kontrolu správnosti údajů uvedených v žádostech podávaných Fondu a dodržování podmínek poskytnutí a čerpání peněžních prostředků Fondu podle zákona o finanční kontrole.
§ 10
Vláda jmenuje členy výboru a Poslanecká sněmovna zvolí členy dozorčí radydozorčí rady tak, aby tyto orgány Fondu mohly být ustaveny nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 11
(1)
Fond zveřejňuje informace o poskytnutých peněžních prostředcích nebo zárukách jako otevřená data ve smyslu zvláštního zákona9), a to v rozsahu
a)
jméno a příjmení či název příjemce,
b)
identifikační číslo osoby příjemce, je-li přiděleno,
c)
obecobec, ve které má příjemce sídlo či místo pobytu,
d)
výše poskytnutých prostředků nebo záruk a údaj o tom, jaká částka byla dosud vyplacena,
e)
účel, na který jsou prostředky určeny, včetně odkazu na úplnou dokumentaci programu, jsou-li prostředky poskytnuty v rámci programu,
f)
datum vydání rozhodnutí či uzavření smlouvy o poskytnutí podpory,
g)
informace o tom, že bylo rozhodnuto o porušení rozpočtové kázně na straně příjemce, nebo došlo k pozastavení, krácení nebo vrácení peněžních prostředků, a to včetně částky, které se toto opatření týká.
(2)
Informace podle odstavce 1 se zveřejňují do 7 dnů od vydání rozhodnutí či uzavření smlouvy o poskytnutí podpory, a v případě informace podle odstavce 1 písm. g) do 7 dnů po právní moci příslušného rozhodnutí či účinnosti dohody. Informace musí zůstat zveřejněné nejméně po dobu 10 let.
(3)
Brání-li jiný právní předpis zveřejnění určité informace způsobem podle odstavců 1 a 2, informace se tímto způsobem nezveřejní.
§ 11a
Dostupné nájemní bydlení
Dostupným nájemním bydlenímDostupným nájemním bydlením se pro účely tohoto zákona rozumí nájem bytu za dostupné nájemné.
§ 11b
Dostupné nájemné
(1)
Dostupné nájemné nepřevyšuje 90 % výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě nebo obvyklého nájemného obdobných bytů v daném místě vyhlášeného Ministerstvem financí sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv ke dni prvního poskytnutí bytu pro dostupné nájemní bydlenídostupné nájemní bydlení.
(2)
Je-li dostupné nájemní bydlenídostupné nájemní bydlení poskytované Českou republikou, její příspěvkovou organizací, krajem, obcíobcí nebo jimi zřízenou nebo založenou právnickou osobou, nesmí dostupné nájemné převýšit nájemné vypočtené z nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením a provozem dostupného nájemního bytu v prvním roce jeho provozu a zároveň musí být nižší než srovnatelné nájemné obvyklé v daném místě nebo obvyklé nájemné obdobných bytů v daném místě vyhlášené Ministerstvem financí sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv ke dni prvního poskytnutí bytu pro dostupné nájemní bydlenídostupné nájemní bydlení.
(3)
Maximální výši dostupného nájemného podle odstavců 1 a 2 může pronajímatel každoročně, nejdříve však po 12 měsících od prvního poskytnutí bytu pro dostupné nájemní bydlenídostupné nájemní bydlení, upravit o míru inflace vyjádřenou přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za 12 měsíců posledního kalendářního roku proti průměru 12 měsíců předposledního kalendářního roku a zveřejněnou Českým statistickým úřadem, nejvýše však o 4 %, a to i v součtu za více let, ve kterých možnosti ročního zvýšení nevyužil.
(4)
Postup pro výpočet nájemného podle odstavce 2 stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 11c
Cílové skupiny dostupného nájemního bydlení
(1)
Dostupné nájemní bydleníDostupné nájemní bydlení lze poskytnout domácnosti, jejíž členové nejsou vlastníky nebo spoluvlastníky nemovité věci určené k bydlení nebo podílu v právnické osobě, se kterým je spojeno právo užívat byt a jejíž průměrný čistý příjem nepřesahuje příjem domácností nacházejících se
a)
v 8. příjmovém decilu všech domácností, nebo
b)
v 9. příjmovém decilu všech domácností a členové domácnosti dosáhli jednotlivě věku nejvýše 35 let.
(2)
Dostupné nájemní bydleníDostupné nájemní bydlení lze dále poskytnout domácnosti, jejíž členové nejsou v kraji, ve kterém je dostupné nájemní bydlenídostupné nájemní bydlení poskytováno, vlastníky nebo spoluvlastníky nemovité věci určené k bydlení nebo podílu v právnické osobě, se kterým je spojeno právo užívat byt, a jejíž člen je zaměstnancem nebo vykonává činnost v oborech zdravotnictví, školství, zajišťování veřejné bezpečnosti, integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, poskytování sociálních služeb nebo výkonu veřejné správy.
(3)
Dostupné nájemní bydleníDostupné nájemní bydlení lze rovněž poskytnout domácnosti, jejíž člen
a)
bydlí s osobou, která se na něm nebo členech domácnosti dopustila činu povahy trestného činutrestného činu týrání svěřené osoby, týrání osoby žijící ve společném obydlí, nebezpečného vyhrožování nebo nebezpečného pronásledování, a
b)
není vlastníkem nebo spoluvlastníkem nemovité věci určené k bydlení ani podílu v právnické osobě, se kterým je spojeno právo užívat byt, nebo sice je jejich spoluvlastníkem, ale tuto věc vlastní společně s osobou, která se na něm dopustila činu povahy podle písmene a).
§ 11d
Nájemní smlouva pro dostupné nájemní bydlení
(1)
Nájemní smlouva, jejímž předmětem je poskytování dostupného nájemního bydlenídostupného nájemního bydlení, se uzavírá na dobu určitou v délce alespoň 1 roku, nejdéle však 2 let. Při prodloužení doby nájmu, nebo dojde-li k uzavření nové nájemní smlouvy s týmž nájemcem, se doba nájmu sjednává na dobu určitou v délce 2 let.
(2)
Domácnosti podle § 11c odst. 3 lze dostupné nájemní bydlenídostupné nájemní bydlení poskytnout nejdéle po dobu 3 let.
(3)
Jsou-li všichni členové domácnosti starší 70 let, lze nájemní smlouvu uzavřít na dobu určitou delší než 2 roky nebo na dobu neurčitou.
(4)
Do 30 dnů od doručení písemné výzvy nájemce doloží pronajímateli, že splňuje podmínky pro poskytnutí dostupného nájemního bydlenídostupného nájemního bydlení podle § 11c. Písemná výzva se zasílá nájemci alespoň 6 měsíců před skončením doby nájmu.
§ 11e
Stanovení odchylných podmínek
V podmínkách poskytnutí podpory Fondem podle § 9 lze
a)
rozšířit okruh osob, které jsou povinny poskytovat dostupné nájemné maximálně ve výši podle § 11b odst. 2,
b)
stanovit maximální výši dostupného nájemného podle § 11b odst. 2, na kterou Fond poskytne podporu,
c)
snížit maximální přípustnou výši úpravy nájemného,
d)
nepřipustit sjednání vyššího než dostupného nájemného pro jednotlivý byt nebo
e)
zúžit cílové skupiny dostupného nájemního bydlenídostupného nájemního bydlení.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 12
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.
2a)
§ 8b odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb.
2b)
Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 510/2002 Sb.
7)
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999.
Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj.
9)
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
10)
§ 70 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 212/2000 Sb. | Zákon č. 212/2000 Sb.
Zákon o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem a o změně zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 21. 7. 2000, datum účinnosti 1. 9. 2000, částka 64/2000
* ČÁST PRVNÍ - ZMÍRNĚNÍ NĚKTERÝCH MAJETKOVÝCH KŘIVD ZPŮSOBENÝCH HOLOCAUSTEM (§ 1 — § 5)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem o půdě, ve znění pozdějších předpisů (§ 6 — § 6)
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 6 — § 6) k zákonu č. 212/2000 Sb.
Aktuální znění od 7. 12. 2006 (531/2006 Sb.)
212
ZÁKON
ze dne 23. června 2000
o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem a o změně zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZMÍRNĚNÍ NĚKTERÝCH MAJETKOVÝCH KŘIVD ZPŮSOBENÝCH HOLOCAUSTEM
§ 1
(1)
Ke zmírnění některých majetkových křivd, které v období od 29. září 1938 do 8. května 1945 utrpěly židovské obce, nadace a spolky odnětím jejich majetku v důsledku převodů nebo přechodů vlastnického práva, které byly prohlášeny za neplatné dekretem prezidenta republiky č. 5/1945 Sb. nebo zákonem č. 128/1946 Sb., převedou se bezúplatně do vlastnictví Federace židovských obcí v České republice nebo do vlastnictví židovských obcí v České republice věci ve vlastnictví státu ke dni účinnosti tohoto zákona, které před těmito převody nebo přechody prohlášenými za neplatné vlastnily židovské obce, nadace a spolky, nejde-li o
a)
zemědělskou půdu a lesní pozemky vymezené hranicemi národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací a přírodních památek a první zóny chráněných krajinných oblastí,
b)
věci, které Česká republika nezbytně potřebuje k plnění svých funkcí vyplývajících z právních předpisů a k plnění těchto funkcí nelze využít věci jiné,
c)
pozemek zastavěný stavbou, která nepatří mezi majetek odňatý židovským obcím, nadacím a spolkům, nebo
d)
pozemek, který je zastavěn stavbou, na kterou se vztahuje ustanovení písmene b), nebo s ní tvoří jeden funkční celek.
(2)
Věci ve vlastnictví státu uvedené v příloze k tomuto zákonu se převedou bezúplatně do vlastnictví Židovského muzea v Praze do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 2
(1)
Federace židovských obcí v České republice do 30. června 2002 předloží vládě seznam věcí podle § 1 odst. 1, ve kterém určí, komu mají být předmětné věci bezúplatně převedeny.
(2)
Vláda nařízením určí věci uvedené v § 1, které budou bezúplatně převedeny podle odstavce 1, a stanoví postup při jejich převodu.
§ 3
(1)
Umělecká díla, která byla v období od 29. září 1938 do 4. května 1945 odňata fyzickým osobám v důsledku převodů nebo přechodů vlastnického práva, jež byly prohlášeny za neplatné dekretem prezidenta republiky č. 5/1945 Sb. nebo zákonem č. 128/1946 Sb., a která jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví státu, převedou se bezúplatně do vlastnictví fyzické osoby, která je před odnětím vlastnila, a pokud tato osoba zemřela, převedou se do vlastnictví jejího manžela anebo do vlastnictví jejích potomků, pokud původní vlastník a jeho manžel již zemřeli.
(2)
Bezúplatný převod podle odstavce 1 se provede na základě žádosti, kterou lze uplatnit vůči tomu, kdo s dotčeným majetkem hospodaří podle zvláštního právního předpisu.
§ 4
Bezúplatný převod věcí podle § 1 je povinen provést ten, kdo s dotčeným majetkem ve vlastnictví České republiky hospodaří podle zvláštního právního předpisu.
§ 5
Spory z uplatňování této části zákona rozhodují soudy.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem o půdě, ve znění pozdějších předpisů
§ 6
Zákon č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., zákona č. 441/1992 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 29/1996 Sb. a zákona č. 30/1996 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Oprávněnou osobou je dále státní občan České republiky, který pozbyl majetek v rozsahu určeném zvláštním předpisem2) v období od 29. září 1938 do 8. května 1945 a vznikly mu majetkové nároky podle dekretu prezidenta republiky č. 5/1945 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organizací a ústavů, nebo podle zákona č. 128/1946 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a jiných zásahů do majetku vzcházejících, avšak tento majetek nebyl oprávněné osobě vrácen, ani nebyla podle těchto předpisů odškodněna, ač podle nich odškodněna měla být, ani nebyla odškodněna podle mezinárodních smluv uzavřených mezi Československou republikou a jinými státy po druhé světové válce.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
2.
V § 2 odst. 3 se za slova „v odstavci 1“ vkládají slova „nebo 2“.
3.
V § 3 odstavec 1 zní:
„(1)
Oprávněným osobám se vydají nemovitosti, které přešly na stát nebo jinou právnickou osobu za podmínek uvedených v § 2 odst. 1 a 2.“.
4.
§ 6 včetně poznámky pod čarou č. 5a) zní:
㤠6
(1)
Věc nelze vydat,
a)
byla-li již vydána podle zvláštního zákona,
b)
byl-li ke dni účinnosti tohoto zákona ohledně ní schválen privatizační projekt,
c)
bylo-li ke dni účinnosti zákona vydáno rozhodnutí o její privatizaci,
d)
byl-li na její vydání uplatněn nárok na vydání do právní moci rozhodnutí o tomto nároku.
(2)
Oprávněná osoba má nárok na náhradu, která se poskytne podle zvláštního právního předpisu.5a) Náhrady za nemovitosti, které nelze vydat, a postup při uplatňování náhrad stanoví zvláštní právní předpis.5)
5a)
§ 18a odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění zákona č. 183/1993 Sb.“.
5.
V § 11a se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Osoba oprávněná podle § 2 odst. 2 může uplatnit právo na vydání nemovitosti podle tohoto zákona nejpozději do 30. června 2001.“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 6
(1)
Ustanovení části první tohoto zákona nabývá účinnosti prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni vyhlášení.
(2)
Ustanovení části druhé tohoto zákona nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Rychetský v. r.
Příloha k zákonu č. 212/2000 Sb.
Věci ve vlastnictví státu, které se převedou podle § 1 odst. 2
1.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 27 486, Frant. Meister, Merkur s Akteonem a stádem, olej, 950x770 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 10733, Středoevropský malíř 1. pol. 18. stol., Mytologický výjev, olej, plátno, 945x770 mm
2.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60537, V. Špála, Ilustrace k Babičce, akvarel, 295x440 mm
NÁRODNÍ GALERIE DK 5310, Špála Václav, Ilustrace k Babičce, akvarel, 295x440 mm
3.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60539, V. Špála, Selský džbán, olej, 450x360 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11013, Špála Václav, Kytice v modré váze, olej, plátno, 460x370 mm
4.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60540, Jan Slavíček, Zátiší, akvarel, 620x500 mm
NÁRODNÍ GALERIE DK 5309, Slavíček Jan, Zátiší, akvarel, 620x500 mm
5.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60 556, Žufan, Selský dvůr, akvarel, 240x310 mm
NÁRODNÍ GALERIE K 43125, Žufan Bořivoj, Selský dvůr, akvarel, 240x310 mm
6.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60569, Max Schurmann, Jarní krajina, olej, 770x620 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11007, Schurmann Max, Silnice nad osadou, olej, lepenka, 770x615 mm
7.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60571, Emil Filla, Zátiší, olej, 380x540 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11018, Filla Emil, Zátiší s podnosem a lahví vína, olej, plátno, 380x555 mm
8.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60572, V. Špála, Jugoslávská krajina, akvarel, 480x630 mm
NÁRODNÍ GALERIE K 43133, Špála Václav, Jugoslávská krajina, akvarel, 480x630 mm
9.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60578, Jan Bauch, Ženský akt, olej, 400x580 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11020, Bauch Jan, Ženský akt, olej, plátno, 585x405 mm
10.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60580, Vlaminck, Cesta francouzskou vesnicí, akvarel, 455x545 mm
NÁRODNÍ GALERIE DK 5319, Vlaminck, Cesta francouzskou vesnicí, akvarel, 455x545 mm
11.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60581, Maurice Utrillo, Kostel sv. Petra na Tržišti v Paříži, akvarel, 500x655 mm
NÁRODNÍ GALERIE K 43129, Utrillo Maurice, Kostel sv. Petra na Tržišti v Paříži, akvarel, 500x655 mm
12.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60587, Neznámý ruský autor, Velké zátiší, olej, 1250x1430 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11034, Ruský malíř z roku 1911, Květinové zátiší, olej, plátno, 1255x1430mm
13.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60589, Žufan, Velký květinový keř, akvarel, 570x440 mm
NÁRODNÍ GALERIE K 43126, Žufan Bořivoj, Velký květinový keř, akvarel, 570x440 mm
14.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60608, Paul Signac, Parník na Seině, olej, 740x920 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11032, Signac Paul, Seina u Samois, olej, plátno, 740x925 mm
15.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60609, V. Zykmund, Vzpomínka na opuštěný dům, olej, 520x655 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11029, Zykmund V., Opuštěný dům, olej, plátno, 505x655 mm
16.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60618, Vlaminck, Městečko v zimě, kresba, 450x550 mm
NÁRODNÍ GALERIE DK 5320, Vlaminck, Městečko v zimě, kresba, 450x550 mm
17.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60619, Vlaminck, Francouzská vesnice v zimě, kresba, 450x550 mm
NÁRODNÍ GALERIE DK 5321, Vlaminck, Francouzská vesnice v zimě, kresba, 450x550 mm
18.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60620, Vlaminck, Francouzská vesnice, 600x700 mm
NÁRODNÍ GALERIE K 43120, Francouzská vesnice, kresba, 600x700 mm
19.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60623, V. Sychra, Ležící žen. akt, olej, 490x930 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11008, Sychra V., Ležící akt, olej, plátno, 480x940 mm
20.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60630, V. Špála, Zátiší, olej, 320x410 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11014, Špála Václav, Zátiší s melounem, olej, plátno, 310x405 mm
21.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60631, Kubišta, Krajina s továrnou, olej, 670x820 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11015, Kubišta B., Továrna v Bráníku, olej, plátno, 670x825 mm
22.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60648, Dámský portrét, olej, 1100x800 mm
NÁRODNÍ GALERIE 011002, Sychra V., Dáma v červené pláštěnce, olej, plátno, 1100x790 mm
23.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60653, Prof. Wagner, Letní krajina, olej, 540x680 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11004, Wagner K., Krajina se stromy, olej, plátno, 540x675 mm
24.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60654, Salzmann Martin, Ženský akt, olej, 550x450 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11024, Salcman, Akt ženy, olej, plátno, 550x460 mm
25.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60661, J. Bauch 1930, Tanec v nočním lokále, olej, 580x835 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11069, Bauch Jan (Rykr?), Tanec v kavárně, olej, plátno, 675x825 mm
26.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60663, Segal A., Cesta v sadech 27, olej, 680x890 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 10991, Segal A., Krajina s chodci, olej, plátno, 685x890 mm
27.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60667, A. Adámek, Dalmatská přímořská krajina, olej, 500x620 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 10998, Adámek A., Dalmatská krajina II, 1937, olej, plátno, 495x630 mm
28.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60672, E. A. Longen, Říční krajina, olej, 590x610 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11016, Pittermann-LoNárodní galerieen, E. A., Továrna u řeky, olej, plátno, 580x605 mm
29.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60674, N. Jahůdková, Horská krajina, olej, 430x600 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 10996, Jahůdková N., Hornatá krajina s domkem u cesty, olej, plátno, 435x610 mm
30.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60680, O. Kerhart, Korsická krajina, olej, 649x750 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11022, Kerhart A., Jižní krajina s figurální stafáží, olej, plátno, 630x755 mm
31.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60684, A. Moravec, 2 děvčata s květinovou vázou, olej, 480x650 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11023, Moravec A., Dvě ženy u stolu, olej, lepenka, 475x630 mm
32.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60685, E. Huber, Panorama, olej, 700x1000 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11006, Huber E., Městečko Küssnacht, olej, plátno, 700x1000 mm
33.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60687, J. Klein von Diepold, Tovární dvůr, olej, 600x800 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 10995, Klein von Diepold V., Zelinářská zahrada, olej, plátno, 620x775 mm
34.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60688, Cyprian Majerník, Don Quijote, 290x420 mm
NÁRODNÍ GALERIE DK 5315, Majerník Cyprian, Don Quijote, kresba, 290x420 mm
35.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60689, Dufresne, V atelieru, kresba, 300x390 mm
NÁRODNÍ GALERIE DK 5323, Dufresne, V atelieru, kresba, 300x390 mm
36.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60691, A. Signac, Krajina, akvarel, 280x440 mm
NÁRODNÍ GALERIE K 43068, Signac A., Krajina, akvarel, 280x440 mm
37.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60692, Boř. Žufan, Lesní krajina, olej, 650x1000 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11021, Žufan Bořivoj, Dům mezi stromy, olej, plátno, 650x1000 mm
38.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60693, V. Špála, Velká květ., olej, 950x700 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11009, Špála Václav, Kytice ve váze, olej, plátno, 950x700 mm
39.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60694, V. Špála, Městečko v létě, olej, 650x810 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11012, Špála Václav, Kostelík v letovisku, olej, plátno, 645x815 mm
40.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60700, V. Špála, Dům v sadech, olej, 810x660 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11011, Špála, V parku, olej, plátno, 810x650 mm
41.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60702, J. Grus, Krajina, olej, 800x990 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11005, Grus Jaroslav, Cesta mezi stromy, olej, plátno, 800x990 mm
42.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60704, V. Sychra, Portrét dámy, olej, 660x500 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11010, Sychra V., Podobizna ženy, olej, plátno, 655x500 mm
43.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60705, Maurice Utrillo, Vize Calvados, olej, 350x460 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11030, Utrillo Mauric, Vize (Calvados), olej, plátno, 380x460 mm
44.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60707, Vlaminck, Krajina, akvarel, 300x385 mm
NÁRODNÍ GALERIE DK 5317, Vlaminck, Krajina, akvarel, 300x385 mm
45.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60708, A. Derain, Portrét ženy, olej, 360x270 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11031, Deraine André, Hlava mladé ženy, olej, plátno, 355x270 mm
46.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60710, A. Adámek, Dalmat. krajina, olej, 560x685 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 10994, Adámek A., Dalmatská krajina I., olej, plátno, 560x680 mm
47.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 73002, Ferdiš Duša, Slov. hory, mědiryt, 295x395 mm
NÁRODNÍ GALERIE R 150890, Duša Ferdiš, Slovenské hory, mědiryt, 295x395 mm
48.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 73003, Willi Nowak, 3 děvčata, olej, 440x570 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11027, Nowak W., Tři dívky s třešněmi, olej, plátno, 420x555 mm
49.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 73006, Willi Nowak, Říční krajina, olej, 370x495 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11028, Nowak W., Letní krajina s figurální stafáží, olej, plátno, 365x495 mm
50.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 73007, Rud. Bém, Kluziště, olej, 900x825 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 10993, Bém Rudolf, Nábřeží v zimě, olej, plátno, 900x815 mm
51.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 73008, Otto Dill, Hráči pola, olej, 500x680 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 10985, Dill Otto, Hráči pola, olej, dřevo, 500x660 mm
52.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 73012, Bedř. Kausek, Špan. horské město, olej, 1000x850 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11003, Kausek F., Jižní město s mostem, olej, plátno, 1005x855 mm
53.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 73016, V. Heise, Říční krajina, olej, 470x620 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11001, Heise V., Domy s řekou a mostem, olej, plátno, 480x600 mm
54.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 73020, Willi Nowak, Koup. společnost, akvarel, 260x330 mm
NÁRODNÍ GALERIE DK 5314, Nowak W., Koupající se společnost, akvarel, 260x330 mm
55.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 73024, Willi Hamacher, Paličkářky, olej, 760x1030 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11000, Hamacher Willy, Ženy opravující rybářské sítě, olej, plátno, 750x1000 mm
56.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 73138, Aug. Brömse, Letní noc, mědiryt, 290x180 mm
NÁRODNÍ GALERIE R 150889, Brömse A., Letní noc, mědiryt, 290x180 mm
57.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 89309, Otakar Nejedlý, Horská krajina při východu slunce, olej, 485x575 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 10997, Nejedlý O., Krajina s hradem, olej, plátno, 480x585 mm
58.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 89495, Renoir Auguste, Akt, olej, 250x175 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 10869, Renoir Auguste, Stojící akt v přírodě, olej, plátno, 255x180 mm
59.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 97007, Filla Emil, Zátiší, olej, 350x240 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11017, Filla Emil, Zátiší s hlavou lososa, olej, plátno, 240x350 mm
60.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 97024, Marvánek O., Při orání, olej, 490x650 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11026, Marvánek O., Orání s kravami, olej, lepenka, 490x650 mm
61.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 97028, Rodionov M., Starý muž, olej, 540x435 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 10992, Rodionov N., Hlava starce, olej, plátno, 545x435 mm
62.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 97030, Rodionov M., Hlava ruského řeholníka, olej, 500x400 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11033, Rodionov N., Postava Dostojevského, olej, plátno, 505x405 mm
63.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 97018, Oldř. Koníček, Rybář na mořském pobřeží, olej, 550x650 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11025, Koníček O., Jižní město, olej, plátno, 555x665 mm. |
Zákon č. 217/2000 Sb. | Zákon č. 217/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze
Vyhlášeno 21. 7. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 65/2000
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 1993
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze
* ČÁST PÁTÁ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÝCH ZNĚNÍ ZÁKONŮ
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 7. 2015 (332/2014 Sb.)
217
ZÁKON
ze dne 27. června 2000,
kterým se mění zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 1993
Čl. III
Zákon č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, ve znění zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 172/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb. a zákona č. 236/1995 Sb., se mění takto:
1.
V § 6 čl. V se odstavce 1, 3 a 4 zrušují a zároveň se ruší označení odstavce 2.
2.
V § 6 čl. V se slova „(odstavec 1)“ zrušují.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze
Čl. IV
V zákoně č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, se v části druhé zrušuje čl. II.
ČÁST PÁTÁ
ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÝCH ZNĚNÍ ZÁKONŮ
Čl. V
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplná znění zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, a zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, jak vyplývají z pozdějších zákonů.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001, s výjimkou čl. II bodu 8, který nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 218/2000 Sb. | Zákon č. 218/2000 Sb.
Zákon o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)
Vyhlášeno 21. 7. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 65/2000
* ČÁST PRVNÍ - ROZPOČTOVÁ PRAVIDLA (§ 1 — § 81)
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 579/1991 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1992 a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona č. 516/1992 Sb. (§ 84 — § 84)
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona č. 321/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů (§ 85 — § 85)
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (§ 86 — § 86)
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona č. 189/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů (§ 87 — § 87)
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (§ 88 — § 88)
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona č. 360/1999 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálně-právní ochraně dětí (§ 89 — § 89)
* ČÁST DESÁTÁ - ÚČINNOST (§ 90 — § 90)
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (262/2024 Sb., 263/2024 Sb.)
218
ZÁKON
ze dne 27. června 2000
o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ROZPOČTOVÁ PRAVIDLA
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje
a)
tvorbu, funkce a obsah střednědobého výhledu státního rozpočtu (dále jen „střednědobý výhled“), státního rozpočtu a státního závěrečného účtu,
b)
příjmy a výdaje státního rozpočtu,
c)
státní finanční aktiva a pasiva,
d)
finanční hospodaření organizačních složek státu, zařízení státu majících obdobné postavení jako organizační složka státu,1) Bezpečnostní informační služby1a) (dále jen „organizační složka státu“) a příspěvkových organizací zřízených organizačními složkami státu (dále jen „příspěvková organizace“),
e)
finanční kontrolu,
f)
podmínky zřizování státních fondů,
g)
způsob řízení státní pokladny a řízení státního dluhu,
h)
hospodaření s prostředky soustředěnými v Národním fondu.
§ 2
Základní ustanovení
(1)
Vláda může financovat činnosti, kterými zajišťuje funkce státu, pouze prostřednictvím státního rozpočtu a Národního fondu, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.2)
(2)
Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním.
(3)
Na peněžní prostředky státního rozpočtu není právní nárok, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
(4)
Z důvodů zvláštního charakteru činnosti může Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) vydat pro zpravodajské služby České republiky2a) zvláštní postupy pro jejich finanční hospodaření2b).
§ 2a
Rozpočtová skladba
(1)
Rozpočtová skladba je jednotným tříděním příjmů, výdajů a financujících položekfinancujících položek rozpočtů a peněžních fondů uvedených v odstavci 2. Rozpočtová skladba určuje hlediska, podle kterých se tyto příjmy, výdaje a financující položky třídí, a stanoví jednotky třídění u těchto hledisek.
(2)
Podle rozpočtové skladby se třídí příjmy, výdaje a financující položky
a)
státního rozpočtu,
b)
státních finančních aktiv,
c)
účtů pro řízení státního dluhu,
d)
rezervních fondů organizačních složek státu,
e)
rozpočtů a peněžních fondů státních fondů a
f)
rozpočtů nebo peněžních fondů jiných veřejných institucí podle zákona upravujícího pravidla rozpočtové odpovědnosti, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
(3)
Podle rozpočtové skladby se příjmy, výdaje a financující položkyfinancující položky třídí po schválení, při hospodaření a při uzavření rozpočtu nebo peněžního fondu uvedeného v odstavci 2.
(4)
Rozpočtovou skladbu stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 3
Pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
dotacídotací peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel,
b)
návratnou finanční výpomocínávratnou finanční výpomocí prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, bezúročně právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel, které je povinen jejich příjemce vrátit do státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu,
c)
jinými peněžními prostředky státujinými peněžními prostředky státu peněžní prostředky státních finančních aktiv, příspěvkových organizací, státních fondů a fondů organizačních složek státu,
d)
finančním vypořádáním dotace nebo návratné finanční výpomocifinančním vypořádáním dotace nebo návratné finanční výpomoci, přehled o čerpání a použití prostředků a vrácení nepoužitých prostředků,
e)
neoprávněným použitím peněžních prostředků státního rozpočtu, jiných peněžních prostředků státujiných peněžních prostředků státu, prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo Národního fondu, jejich výdej, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím, případně dohodou o poskytnutí těchto prostředků, nebo porušení podmínek, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty, porušení účelu nebo podmínek, za kterých byly prostředky zařazeny do státního rozpočtu nebo přesunuty rozpočtovým opatřením a v rozporu se stanoveným účelem nebo podmínkami vydány; dále se jím rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity,
f)
zadržením peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu porušení povinnosti vrácení prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu ve stanoveném termínu,
g)
správci kapitol státního rozpočtu (dále jen „správci kapitol“) ústřední orgány státní správy a další organizační složky státu, stanoví-li zvláštní zákon, že tyto organizační složky státu mají samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy pro rozpočtové účely,
h)
peněžními prostředky státní pokladnypeněžními prostředky státní pokladny souhrn peněžních prostředků na
1.
příjmových a výdajových účtech státního rozpočtu,
2.
účtech státních finančních aktiv,
3.
účtech ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu, s výjimkou účtů, které ministerstvo za tímto účelem zřizuje v bankáchbankách a pobočkách zahraničních bankbank4) (dále jen „bankabanka“) nebo v bankáchbankách v zahraničí,
4.
účtech správců daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy, které jsou následně určeny rozpočtům územních samosprávných celků3), státním fondům, Národnímu fondu, rezervním fondům organizačních složek státu, do státních finančních aktiv a na účtech určených ke správě peněžních prostředků z vybraných cel určených k odvodům do vlastních zdrojů Evropské unie3a),
5.
účtech rezervních fondů organizačních složek státu a účtech fondů kulturních a sociálních potřeb organizačních složek státu,
6.
účtech cizích prostředků, účtech, u kterých z povahy příjmů a výdajů dané právním předpisem vyplývá, že nejsou součástí příjmů nebo výdajů státního rozpočtu, zvláštním účtu Ministerstva spravedlnosti podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí, samostatných běžných účtech stravování, účtech sdružených prostředků (§ 72),
7.
účtech příspěvkových organizací,
8.
účtech státních fondů a Národního fondu,
9.
zvláštních účtech ministerstva podle zákona, kterým se ruší Fond národního majetku České republiky,
10.
účtech státní organizace Správa železnic,
11.
účtech územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcíobcí určených k příjmu prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu, státních fondů, Národního fondu a dalších prostředků, které si na ně územní samosprávné celky nebo dobrovolné svazky obcíobcí převedou nebo je na ně přijmou; tyto účty územních samosprávných celků jsou určeny též k příjmu výnosů daní nebo podílu na nich, převáděných těmto příjemcům podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní, pokud územní samosprávný celek tuto možnost nevyloučí písemným oznámením ministerstvu a správci daně,
12.
účtech veřejných výzkumných institucí určených k příjmu prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu a Národního fondu a dalších prostředků, které si na ně veřejné výzkumné instituce převedou nebo je na ně přijmou,
13.
účtech veřejných vysokých škol určených k příjmu prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu, státních fondů a Národního fondu a dalších prostředků, které si na ně veřejné vysoké školy převedou nebo je na ně přijmou,
14.
účtech Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, včetně zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění47), účtech resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven a svazů zdravotních pojišťoven; to se netýká účtů vytvořených pro příjmy a výdaje ze zdaňovaných činností51),
15.
účtech dalších právnických osob vedených se souhlasem ministerstva u České národní bankybanky,
16.
účtech Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s., nebo účtech jiných právnických osob založených podle zákona upravujícího pojišťování a financování vývozu se státní podporou, které nemají bankovní licenci, a státních podniků; národní podnik se za státní podnik nepovažuje,
17.
účtech České exportní bankybanky, a.s., určených k příjmu prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu nebo od Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s., a dalších prostředků, které si na ně Česká exportní bankabanka, a.s., převede nebo je na ně přijme,
18.
účtech veřejných kulturních institucí určených k příjmu prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu, státních fondů a Národního fondu a dalších prostředků, které si na ně veřejné kulturní instituce převedou nebo je na ně přijmou,
i)
financujícími položkamifinancujícími položkami peněžní operace spojené s řízením státního dluhu s výjimkou peněžních operací na účtech řízení likvidity státní pokladny; jsou jimi zejména výnosy z prodeje státních dluhopisů, úvěry přijaté k překonání pokladního schodku státního rozpočtu, krátkodobé i dlouhodobé přijaté úvěry, změna stavu na bankovních účtech, které nejsou vkladovými účty, umořování jistiny státního dluhu, a za účelem řízení likvidity nákup a prodej cenných papírůcenných papírů nebo vklady, které nejsou vázány na určitou lhůtu,
j)
programem nebo projektem spolufinancovaným z rozpočtu Evropské unieprogramem nebo projektem spolufinancovaným z rozpočtu Evropské unie soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti k dosažení stanovených cílů Evropské unie, a to prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů uvedených v článku 175 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám4a),
k)
peněžními prostředky státního rozpočtu i peněžní prostředky přijaté organizační složkou státu ze zahraničí a vydané prostřednictvím státního rozpočtu,
l)
realizací státní zárukyrealizací státní záruky zaplacení zaručené částky státem za dlužníka, jehož ručitelem stát byl, věřiteli dlužníka na základě ručitelské smlouvy, kterou stát s věřitelem ve prospěch dlužníka uzavřel, ručitelského prohlášení nebo záruční listiny, které stát věřiteli ve prospěch dlužníka vystavil, nebo zákona, který státu ručitelskou povinnost ukládá,
m)
výdaji na vládní úvěryvýdaji na vládní úvěry platby vývozcůmvývozcům na základě smluv o částečné úhradě vyváženého zboží a služeb, které s nimi uzavřela Česká republika, a smluv České republiky o vládních úvěrech s cizími státy; vývozcemvývozcem se pro účely tohoto ustanovení rozumí fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem4d) a uskutečňuje vývoz do států, s nimiž má Česká republika smlouvy o vládních úvěrech; smlouvou o vládním úvěru se pro účely tohoto ustanovení rozumí smlouva České republiky s cizím státem, podle níž je tento stát povinen jí finanční prostředky, které na částečné úhrady vydala, splácet,
n)
výdaji na provozní potřeby výdaje organizační složky státu kromě výdajů na dotační investiční akce podle písmene p) a výdajové investiční akce podle písmene r),
o)
rozpočtovým systémemrozpočtovým systémem informační systém veřejné správy spravovaný ministerstvem, v němž se
1.
soustřeďují údaje potřebné pro sestavení státního rozpočtu, střednědobého výhledu za oblast státního rozpočtu a rozpočtového provizoria, pro hodnocení plnění státního rozpočtu a pro hospodaření v rozpočtovém provizoriu,
2.
sestavuje státní rozpočet, střednědobý výhled za oblast státního rozpočtu a rozpočtové provizorium,
3.
mění údaje na základě změny zákona o státním rozpočtu,
4.
provádějí rozpočtová opatření,
5.
stanoví výše finančních prostředků, které je možno vynaložit na úhradu závazků (dále jen „rezervace“),
6.
vedou rozpočty organizačních složek státu a chronologické evidence rozpočtových opatření,
7.
zpracovávají údaje předané Českou národní bankoubankou o provedených operacích za státní rozpočet,
8.
zobrazuje plnění státního rozpočtu dle rozpočtové skladby a vznik, evidence a snižování nároků z nespotřebovaných výdajů,
9.
vedou věcné, časové a finanční ukazatele programového financování,
p)
dotační investiční akcí soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti k dosažení stanoveného cíle realizovaný prostřednictvím výdajů na pořízení nebo technické zhodnocení dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku podle právních předpisů upravujících účetnictví, případně souvisejících výdajů poskytovaných jako dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci,
q)
dotační neinvestiční akcí soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti k dosažení stanoveného cíle realizovaný výhradně prostřednictvím dotacídotací nebo návratných finančních výpomocínávratných finančních výpomocí jiných než podle písmene p),
r)
výdajovou investiční akcí soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti k dosažení stanoveného cíle realizovaný prostřednictvím výdajů na pořízení nebo technické zhodnocení dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku podle právních předpisů upravujících účetnictví, se kterým hospodaří organizační složka státu, popřípadě souvisejících výdajů.
§ 3a
V případě nesouladu údajů vedených v rozpočtovém systémurozpočtovém systému s údaji vedenými mimo rozpočtový systémrozpočtový systém se považují za správné údaje vedené v rozpočtovém systémurozpočtovém systému.
§ 3b
Státní fondy, státní podniky, státní organizace Správa železnic, Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, resortní, podnikové, oborové a další zdravotní pojišťovny a svazy zdravotních pojišťoven postupují podle § 53 odst. 7 obdobně. Pomine-li důvod, pro který byly účty podle § 53 odst. 7 zřízeny, účty zruší a peněžní prostředky převedou na účet vedený u České národní bankybanky podřízený státní pokladně. Na státní podniky se nepoužije ustanovení § 33 odst. 8 věta třetí.
HLAVA II
STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED, STÁTNÍ ROZPOČET A ROZPOČTOVÉ PROVIZORIUM
§ 4
Střednědobý výhled
(1)
Zároveň s návrhem státního rozpočtu se zpracovává střednědobý výhled, který obsahuje očekávané příjmy a výdaje státního rozpočtu a státních fondů na jednotlivá léta, na která je sestavován, a to v členění podle rozpočtové skladby, a předpoklady a záměry, na základě nichž se tyto příjmy a výdaje očekávají. Práce na sestavení střednědobého výhledu řídí ministerstvo.
(2)
Pokud střednědobý výhled očekává schodek státního rozpočtu, obsahuje i předpokládaný způsob jeho financování.
(3)
Střednědobý výhled se sestavuje nejméně na období 2 let bezprostředně následujících po roce, na který je předkládán státní rozpočet; jeho součástí jsou ukazatele podle odstavce 1 za rok, na který se předkládá státní rozpočet. U výdajů na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unieprogramy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie odpovídá období střednědobého výhledu době jejich financování. U závazků státu vyplývajících z koncesí podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek odpovídá období střednědobého výhledu době trvání závazku. V případě úvěrů, na které byla poskytnuta státní záruka, odpovídá období střednědobého výhledu stanovené době jejich splácení.
(4)
Střednědobý výhled vypracovává ministerstvo v součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy a předkládá jej vládě společně s návrhem státního rozpočtu. Termín pro předání podkladů pro vypracování střednědobého výhledu, jejich rozsah a strukturu stanoví ministerstvo vyhláškou.
(5)
Vláda projedná návrh střednědobého výhledu současně s návrhem státního rozpočtu. Schválený střednědobý výhled předkládá vláda samostatně na vědomí Poslanecké sněmovně současně s návrhem zákona o státním rozpočtu.
§ 5
Státní rozpočet
(1)
Státní rozpočet představuje finanční vztahy, které zabezpečují financování některých funkcí státu v rozpočtovém roce. K tomuto účelu státní rozpočet soustřeďuje rozpočtové příjmy vymezené tímto nebo zvláštním zákonem.
(2)
Státní rozpočet obsahuje očekávané příjmy, jakož i odhadované výdaje státního rozpočtu v rozpočtovém roce a financující položkyfinancující položky.
(3)
Státní rozpočet jako souhrn finančních dokumentů zahrnuje zákon o státním rozpočtu, rozpis ukazatelů státního rozpočtu, podrobné rozpočty organizačních složek státu a změny těchto dokumentů.
(4)
Příjmy a výdaje státního rozpočtu se člení na kapitoly státního rozpočtu (dále jen „kapitola“).
(5)
Státní rozpočet vychází ze střednědobého výhledu s tím, že ukazatele výdajů na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unieprogramy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie jsou pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu závazné.
(6)
Státní rozpočet obsahuje i dotační vztahy k rozpočtům územních samosprávných celků a státních fondů.
(7)
Závazné ukazatele státního rozpočtu stanoví zákon o státním rozpočtu na příslušný rok.
§ 6
Příjmy státního rozpočtu
(1)
Příjmy státního rozpočtu tvoří, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,
a)
výnosy daní včetně příslušenství,
b)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti včetně penále,
c)
výnosy z podílu na clech, který je podle práva Evropské unie5a) ponechán členským státům na úhradu nákladů spojených s jejich výběrem a výnosy ze sankcí a úhrad exekučních nákladů v celním řízení,
d)
příjmy z činnosti organizačních složek státu a odvody příspěvkových organizací,
e)
odvod zbývajícího zisku České národní bankybanky,6)
f)
odvody a penále za porušení rozpočtové kázně,
g)
správní a soudní poplatky,
h)
úhrady spojené s realizací státních záruk,
i)
příjmy z prodeje a nájmu majetku České republiky, se kterým hospodaří organizační složka státu, a příjmy z prodeje nemovitého majetku České republiky, se kterým hospodaří příspěvkové organizace; to neplatí pro příjmy z prodeje majetku České republiky nabytého darem a děděním [§ 48 odst. 2 písm. c)] s výjimkou majetku nabytého Českou republikou z odúmrti,
j)
splátky návratných finančních výpomocínávratných finančních výpomocí poskytnutých ze státního rozpočtu,
k)
peněžní dary poskytnuté organizačním složkám státu použité v běžném rozpočtovém roce,
l)
výnosy z majetkových účastí státu,
m)
výnosy z cenných papírůcenných papírů, jejichž nákup byl realizován z prostředků státního rozpočtu,
n)
penále za neoprávněně použité nebo zadržené prostředky poskytnuté z Národního fondu,
o)
prostředky, které byly připsány nebo odvedeny na účty Národního fondu a nemohou být zařazeny mezi prostředky uvedené v § 37 odst. 1,
p)
prostředky získané od Národního fondu za prostředky vydané ze státního rozpočtu podle § 38,
q)
pokuty,
r)
další příjmy stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.
(2)
Pro účely tohoto zákona se příspěvky a dotacedotace poskytnuté ze zahraničí (dále jen „prostředky poskytnuté ze zahraničí“) organizačním složkám státu použité v běžném rozpočtovém roce považují za příjmy státního rozpočtu. Za prostředky poskytnuté ze zahraničí se považují i prostředky poskytnuté České republice z rozpočtu Evropské unie a přijaté organizačními složkami státu z Národního fondu.
§ 7
Výdaje státního rozpočtu
(1)
Ze státního rozpočtu se hradí
a)
výdaje na činnost organizačních složek státu a výdaje na činnost příspěvkových organizací v jejich působnosti, kterými jsou příspěvky na provoz, dotacedotace na financování programůprogramů a akcí (§ 12 a 13), dotacedotace na úhradu provozních výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů, a dotacedotace na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, finančního mechanismu Norska a z programuprogramu švýcarsko-české spolupráce (dále jen „finanční mechanismus“),
b)
výdaje na dávky důchodového pojištění, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory, ostatní sociální dávky, výdaje na podporu v nezaměstnanosti, podporu při rekvalifikaci a na aktivní politiku zaměstnanosti,
c)
dotacedotace a návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci územním samosprávným celkům na jinou než podnikatelskou činnost,
d)
dotacedotace a návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci právnickým a fyzickým osobám na podnikatelskou činnost,7)
e)
dotacedotace spolkům8) a příspěvky politickým stranám,9)
f)
dotacedotace právnickým osobám, které jsou založeny nebo zřízeny k poskytování zdravotních, kulturních, vzdělávacích a sociálních služeb a k poskytování sociálně-právní ochrany dětí,10) a fyzickým osobám, které takové služby nebo sociálně-právní ochranu dětí poskytují, a to výhradně na tyto účely,
g)
dotacedotace státním fondům a návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci,
h)
dotacedotace fyzickým osobám, které nevyvíjejí podnikatelskou činnost a zabývají se chovem včel, drží plemeníky za účelem zajištění přirozené plemenitby hospodářských zvířat11) nebo jsou vlastníky nebo nájemci lesa,
i)
dotacedotace nadacím, nadačním fondům, ústavům a obecně prospěšným společnostem,
j)
dotacedotace dobrovolným svazkům obcíobcí,
k)
peněžité vklady státu do akciových společnostíakciových společností,11b)
l)
nákup cenných papírů,
m)
peněžní dary poskytnuté do zahraničí,
n)
vklady, příspěvky a dotacedotace mezinárodním organizacím,
o)
výdaje na realizaci státních zárukrealizaci státních záruk,
p)
výdaje související s plněním závazků k Evropským společenstvím,
r)
příspěvky fyzickým osobám podle zvláštního zákona,
s)
výdaje související s dluhovou službou,
t)
další výdaje stanovené zvláštním zákonem,
u)
výdaje na vládní úvěryvýdaje na vládní úvěry,
v)
dotacedotace fyzickým a právnickým osobám, které nevyvíjejí podnikatelskou činnost, na výstavbu, opravy, modernizace a rekonstrukce bytového fondu a na výstavbu technické infrastruktury,
w)
dotacedotace Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu a. s.,
x)
dotacedotace a návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci evropským seskupením pro územní spolupráci11a),
y)
výdaj podle přímo použitelných předpisů Evropské unie do finančního nástroje48) nebo fondu fondů49) v souladu s uzavřenou dohodou o financování50).
(2)
Výdaje podle odstavce 1 písm. k) až m) mohou být uskutečněny pouze s předchozím souhlasem vlády.
(3)
Ze státního rozpočtu se poskytují Národnímu fondu prostředky určené jako zálohy na úhradu realizovaných kursových rozdílů vzniklých na bankovních účtech Národního fondu. Záloha je čerpána v případě, že kursové ztráty převyšují kursové zisky za běžný rozpočtový rok. V případě, že kursové zisky převyšují kursové ztráty za běžný rozpočtový rok, tento rozdíl zvyšuje výši poskytnuté zálohy. Ke konci běžného rozpočtového roku se tyto prostředky vyúčtovávají. Zůstatek zálohy po vyúčtování se do státního rozpočtu nepřevádí a použije se v následujících letech.
(4)
Ze státního rozpočtu se převádějí do Národního fondu prostředky ve výši výdajů, které byly z Národního fondu vynaloženy na projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, o kterých správce kapitoly dodatečně rozhodl, že budou financovány pouze ze státního rozpočtu; na základě tohoto rozhodnutí správce kapitoly nelze zvýšit rozpočet výdajů příslušné kapitoly.
(5)
DotaciDotaci nebo návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc podle odstavce 1 písm. d), e), f), h), i) a v) lze poskytovat pouze:
a)
daňovému rezidentovi České republiky podle zákona upravujícího daně z příjmů,
b)
daňovému rezidentovi členského státu Evropské unie jiného, než je Česká republika,
c)
daňovému rezidentovi státu, pokud
1.
s ním má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je součástí právního řádu a je prováděna,
2.
s ním má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující výměnu informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů, která je součástí právního řádu a je prováděna, nebo
3.
je smluvní stranou mnohostranné mezinárodní smlouvy upravující výměnu informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů, která je v tomto státě a v České republice prováděna a je součástí právního řádu, nebo
d)
daňovému rezidentovi jurisdikce, která není státem, pokud
1.
s ní má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je součástí právního řádu a je prováděna,
2.
s ní má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující výměnu informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů, která je součástí právního řádu a je prováděna,
3.
je smluvní stranou mnohostranné mezinárodní smlouvy upravující výměnu informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů, která je v této jurisdikci a v České republice prováděna a je součástí právního řádu, nebo
4.
vztahy k ní upravuje zákon o zamezení dvojímu zdanění.
§ 8
Vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu
(1)
Návrh zákona o státním rozpočtu vypracovává ministerstvo v součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky, dobrovolnými svazky obcíobcí a státními fondy.
(2)
Celkové výdaje státního rozpočtu v návrhu zákona o státním rozpočtu ministerstvo stanoví na základě částky výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů schválené vládou podle zákona upravujícího pravidla rozpočtové odpovědnosti, která je v něm uvedena jako částka na rok bezprostředně následující po běžném roce (dále jen „další rok“); ministerstvo tuto částku upraví o
a)
změnu prognózovaných celkových příjmů včetně příjmů prostředků z rozpočtu Evropské unie a z finančních mechanismů na příslušný rok upravených o vliv hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací,
b)
vliv významného zhoršení ekonomického vývoje, pokud ministerstvo předpovídá v daném čtvrtletí meziroční pokles hrubého domácího produktu očištěného o cenové vlivy o nejméně 3 %,
c)
vliv zhoršování bezpečnostní situace státu spojené s vyhlášením mimořádných opatření vládou ke zvýšení jeho obranyschopnosti,
d)
vliv odstraňování následků živelních pohrom,
e)
0,3 % této částky, jestliže je to třeba k tomu, aby byly vzaty v úvahu vlivy, s kterými se při stanovení této částky nepočítalo,
a takto určenou částku rozdělí na nekonsolidované celkové výdaje státního rozpočtu a celkové výdaje jednotlivých státních fondů a uvede nekonsolidované výdaje státního rozpočtu v návrhu zákona o státním rozpočtu jako celkové výdaje tohoto rozpočtu; jakékoliv odchýlení od rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí schválené vládou musí být řádně odůvodněno.
(3)
Ministerstvo řídí práce na vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu. Správci kapitol, státní fondy, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcíobcí a jiné právnické a fyzické osoby, které požadují prostředky ze státního rozpočtu nebo poskytnutí státní záruky, jsou povinni předložit ministerstvu údaje potřebné pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu v termínu, rozsahu a struktuře, které stanoví ministerstvo vyhláškou. To se netýká kapitol Kancelář prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soudÚstavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář Veřejného ochránce práv a Úřad Národní rozpočtové rady. ObceObce a dobrovolné svazky obcíobcí předkládají údaje prostřednictvím krajů, které tyto údaje předkládají ministerstvu s tím, že dobrovolné svazky obcíobcí tak činí prostřednictvím kraje, kde mají své sídlo. Hlavní město Praha předkládá údaje přímo ministerstvu. Podklady pro sestavení návrhu výdajů státního rozpočtu na financování dotačních investičních akcí předkládají obceobce a dobrovolné svazky obcíobcí vždy přímo příslušnému správci kapitoly. Činnost krajů podle věty čtvrté je přenesenou působností.
(4)
Návrh celkových příjmů a celkových výdajů kapitol Poslanecká sněmovna, Senát, Kancelář prezidenta republiky, Ústavní soudÚstavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář veřejného ochránce práv a Úřad Národní rozpočtové rady předloží správci těchto kapitol rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny, který o návrzích rozhodne do 20. června běžného roku.
(5)
Pokud nedojde k rozhodnutí podle odstavce 4 ve stanoveném termínu a návrh předložený správcem kapitoly nepřekročí celkové výdaje této kapitoly podle posledního schváleného zákona o státním rozpočtu, považuje se návrh předložený správcem kapitoly za schválený. Pokud návrh předložený správcem kapitoly překročí celkové výdaje této kapitoly podle věty první, podléhají tyto vyšší výdaje schválení ministerstvem.
(6)
Na základě návrhů schválených podle odstavce 4, nebo určených podle odstavce 5, vypracují správci kapitol uvedených v odstavci 4 návrhy rozpočtů svých kapitol v rozpočtovém systémurozpočtovém systému.
(7)
Dojde-li v období od rozhodnutí rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny podle odstavce 4 do předložení návrhu zákona o státním rozpočtu Poslanecké sněmovně z důvodu navýšení platů nebo z důvodu předpokládaného přijetí prostředků z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů ke změnám v návrhu rozpočtu kapitol uvedených v odstavci 4, může být návrh rozpočtu těchto kapitol změněn po dohodě jejich správců s ministerstvem.
(8)
Návrh zákona o státním rozpočtu předkládá ministerstvo ke schválení vládě. Vláda návrh zákona o státním rozpočtu předkládá Poslanecké sněmovně ve lhůtě podle zvláštního zákona.11d)
§ 8b
Lhůty některých prací vykonávaných vládou, ministerstvem, správci kapitol a státními fondy při vypracování návrhu státního rozpočtu, střednědobého výhledu
(1)
Na základě částky určené podle § 8 odst. 2 a případných úkolů, které ministerstvu v souvislosti s jejím dalším použitím uložila vláda, vypracuje ministerstvo pro
a)
návrh zákona o státním rozpočtu na další rok předběžný návrh příjmů a výdajů v členění podle kapitol,
b)
návrh střednědobého výhledu předběžný návrh příjmů a výdajů státního rozpočtu a státních fondů v členění podle kapitol a státních fondů,
c)
účely sdělení podle odstavce 2 věty druhé návrh celkových výdajů jednotlivých státních fondů.
(2)
Ministerstvo oznámí částky podle odstavce 1 správcům kapitol do 30. června běžného roku. Společně s těmito údaji oznámí ministerstvo správcům kapitol další závazné číselné údaje. Správci kapitol postupují obdobně vůči organizačním složkám státu v jejich působnosti. Příslušní správci kapitol sdělí částky pro státní fondy neprodleně těmto fondům.
(3)
Na základě částek oznámených podle odstavce 2 vypracují
a)
správci kapitol pro návrh státního rozpočtu na další rok návrhy rozpočtů svých kapitol,
b)
pro návrh střednědobého výhledu
1.
správci kapitol návrh příjmů a výdajů svých kapitol,
2.
státní fondy návrh svých příjmů a výdajů
a předloží je ministerstvu do 31. července běžného roku.
(4)
Ministerstvo předloží návrh zákona o státním rozpočtu na další rok a návrh střednědobého výhledu vládě do 31. srpna běžného roku.
§ 9
Rozpočtové provizorium
(1)
Není-li Poslaneckou sněmovnou schválen zákon o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, hospodaří organizační složka státu v době od prvního dne rozpočtového roku do dne nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu na tento rozpočtový rok (dále jen „období rozpočtového provizoria“) podle ukazatelů rozpočtového provizoria.
(2)
Ukazatele rozpočtového provizoria stanoví v rozpočtovém systémurozpočtovém systému ministerstvo v součinnosti se správci kapitol jako závazné ukazatele čerpání výdajů pro období rozpočtového provizoria. Správci kapitol rozepíší tyto ukazatele na organizační složky státu ve své působnosti. Organizační složky státu na základě tohoto rozpisu zpracují svůj rozpočet a vloží jej do rozpočtového systémurozpočtového systému.
(3)
Ukazatele podle odstavce 2 se zpracovávají na jednotlivé měsíce. Jejich nejvyšší možná celková výše je jedna dvanáctina celkových výdajů státního rozpočtu stanovených posledním schváleným zákonem o státním rozpočtu. Měsíční ukazatele stanovené pro výdaje se sčítají.
(4)
Je-li Poslaneckou sněmovnou schválen zákon o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, avšak nenabude-li v tento den účinnosti, řídí se rozpočtové hospodaření v období rozpočtového provizoria tímto schváleným zákonem o státním rozpočtu.
(5)
V období rozpočtového provizoria čerpají organizační složky státu prostředky do výše jim stanovených závazných ukazatelů.
(6)
Organizační složky státu jsou v období rozpočtového provizoria oprávněny k přesunům prostředků v rámci jednotlivých závazných ukazatelů.
(7)
Příjmy a výdaje uskutečněné v období rozpočtového provizoria se stávají příjmy státního rozpočtu a výdaji státního rozpočtu dnem nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu na příslušný rok.
§ 10
Kapitoly
(1)
Příjmy a výdaje státního rozpočtu se člení na kapitoly, které vyjadřují okruh působnosti a odpovědnosti ústředních orgánů státní správy12) a dalších organizačních složek státu, stanoví-li zvláštní zákon že tyto organizační složky státu mají samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy, popřípadě že mají postavení ústředního orgánu státní správy pro rozpočtové účely.
(2)
Rozpočet kapitoly obsahuje rozpočtové příjmy a výdaje správce kapitoly, příjmy a výdaje organizačních složek státu v jeho působnosti, výdaje na činnost příspěvkových organizací, uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) a odvody příspěvkových organizací v jeho působnosti. Rozpočet kapitoly obsahuje též dotacedotace a návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu pro fyzické a další právnické osoby na úkoly a činnosti, které jsou v působnosti správce kapitoly. V rámci závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu mohou správci kapitol tvořit rozpisové rezervy.
(3)
Příjmy a výdaje státního rozpočtu, které mají všeobecný charakter, a nepatří tak do okruhu působnosti určitého správce kapitoly, nebo výdaje státního rozpočtu, jejichž výše pro jednotlivé kapitoly není v době schvalování zákona o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok známa, tvoří kapitolu Všeobecná pokladní správa. Součástí kapitoly Všeobecná pokladní správa je i vládní rozpočtová rezerva. Správcem kapitoly Všeobecná pokladní správa je ministerstvo.
(4)
Příjmy a výdaje státního rozpočtu spojené s řízením likvidity státní pokladny a řízením státního dluhu tvoří kapitolu Státní dluh. Správcem kapitoly Státní dluh je ministerstvo.
(5)
Příjmy a výdaje na účtech státních finančních aktiv, s výjimkou operací spojených s řízením likvidity státní pokladny a řízením státního dluhu, s výjimkou výdajů financovaných ze státních finančních aktiv podle zákona o státním rozpočtu a s výjimkou výdajů financovaných z prostředků jaderného účtu podle atomového zákona, tvoří kapitolu Operace státních finančních aktiv. Příjmy ani výdaji státního rozpočtu nejsou převody mezi dvěma účty státních finančních aktiv a operace investování peněžních prostředků jaderného účtu a zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění, případně dalších účtů, pokud tak dále stanoví tento zákon, s výjimkou realizovaných výnosů z tohoto investování. Správcem kapitoly Operace státních finančních aktiv je ministerstvo.
§ 11
Plnění závazků z Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé
Financování programů (§ 12 a 13) a poskytování dotacídotací a návratných finančních výpomocínávratných finančních výpomocí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů musí být v souladu se zákonem o veřejné podpoře.13)
§ 11a
Plnění závazků vyplývajících z práva Evropské unie, týkajících se jejích vlastních zdrojů
Systém vlastních zdrojů a financování rozpočtu Evropské unie se řídí rozhodnutím Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie.
HLAVA III
ÚČAST STÁTNÍHO ROZPOČTU NA FINANCOVÁNÍ PROGRAMU A POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ A NÁVRATNÝCH FINANČNÍCH VÝPOMOCÍ ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU
Díl 1
Účast státního rozpočtu na financování programu
§ 12
Programy
(1)
Programem se rozumí soubor věcných, časových a finančních podmínek pro konkrétní činnosti směřující k dosažení stanoveného cíle; program může být realizován prostřednictvím
a)
dotacídotací nebo návratných finančních výpomocínávratných finančních výpomocí,
b)
výdajů na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku podle právních předpisů upravujících účetnictví, s výjimkou drobného hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku podle právních předpisů upravujících účetnictví v případě, že se nejedná o dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci podle písmene a), nebo
c)
dalších souvisejících neinvestičních výdajů na základě rozhodnutí správce kapitoly.
(2)
Programy se mohou skládat z
a)
dotační investiční akce,
b)
dotační neinvestiční akce, nebo
c)
výdajové investiční akce.
(3)
Dokumentace programu obsahuje
a)
identifikační údaje programu, jeho případné členění na podprogramy a harmonogram jeho přípravy a realizace,
b)
bilanci potřeb a zdrojů financování programu a jeho jednotlivých podprogramů a
c)
specifikaci cílů programu a podprogramu spolu s jejich technicko-ekonomickým zdůvodněním a kritéria vyhodnocení efektivnosti vynaložených peněžních prostředků.
(4)
Dokumentace programu nemusí být vypracována, obsahuje-li program výhradně dotační neinvestiční akce.
(5)
Věcné, časové a finanční ukazatele konkrétních akcí se evidují v rozpočtovém systému.
(6)
Z rozpočtového systému jsou předávány údaje do centrální evidence dotacídotací podle § 75b odst. 1.
(7)
Registraci dotační investiční akce a výdajové investiční akce v rozpočtovém systému provádí příslušný správce rozpočtové kapitoly na základě investičního záměru obsahujícího věcné, časové a finanční určení akce, její technicko-ekonomické zdůvodnění a vyjádření efektivnosti vložených prostředků spolu se specifikací požadavků na zabezpečení provozu budované nebo obnovované kapacity.
(8)
Registraci akce podle odstavce 7 financované účelově určenými prostředky státního rozpočtu podle § 13 odst. 3 písm. a) nebo c) a změnu závazně určených ukazatelů akce lze provést jen se souhlasem ministerstva.
(9)
Evidence dotačních neinvestičních akcí v programech, které obsahují výhradně dotační neinvestiční akce, obsahuje identifikaci programu, do něhož je akce zařazena, údaje podle § 14 odst. 4 písm. a) až e) a stejnopis rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci nebo stejnopis dohody o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci.
§ 13
Účast státního rozpočtu na financování programu
(1)
Účastí státního rozpočtu na financování programu se rozumí
a)
výdaje na financování programů uvedené v odstavci 3,
b)
poskytování státní záruky za úvěry přijaté právnickými nebo fyzickými osobami.
(2)
Výši účasti státního rozpočtu na financování programu stanoví na základě posouzení dokumentace programu
a)
vláda, je-li účast státního rozpočtu nejméně rovna částce stanovené prováděcím právním předpisem,
b)
ministerstvo, je-li účast státního rozpočtu nižší než částka stanovená prováděcím právním předpisem.
(3)
Výdaje na financování programu jsou účelově určené prostředky státního rozpočtu a člení se na
a)
individuálně posuzované výdaje organizační složky státu, které jsou účelově určené na financování konkrétní akce, vyšší než částka stanovená prováděcím právním předpisem,
b)
systémově určené výdaje organizačních složek státu na financování vymezeného okruhu finančních potřeb, v jejichž rámci stanoví správce kapitoly výdaje na konkrétní akce,
c)
individuální dotacedotace právnickým a fyzickým osobám účelově určené na financování konkrétní akce, vyšší než částka stanovená prováděcím právním předpisem,
d)
systémové dotacedotace stanovené na financování vymezeného okruhu finančních potřeb, v jejichž rámci poskytne správce kapitoly dotacidotaci právnickým nebo fyzickým osobám na konkrétní akce,
e)
návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na financování konkrétních akcí nebo vymezeného okruhu finančních potřeb.
(4)
Pravidla postupu ministerstva, správců kapitol a investorů pro přípravu, schvalování a realizaci programů a akcí a jejich evidenci v rozpočtovém systému a pro jejich závěrečné vyhodnocování stanoví ministerstvo vyhláškou.
(5)
Odstavce 1 až 4 se nepoužijí na programy obsahující výhradně dotační neinvestiční akce.
(6)
Na dotační investiční akce nebo dotační neinvestiční akce uskutečňované v rámci programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unieprogramů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, dalších výdajů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie nebo finančních mechanismů se použijí ustanovení týkající se dotačních neinvestičních akcí. Věta první se nevztahuje na dotační investiční akce podle § 54 odst. 1 písm. b).
(7)
Vláda vydá nařízení k provedení § 13 odst. 2 písm. a) a b) a § 13 odst. 3 písm. a) a c).
Díl 2
Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu a řízení o jejich odnětí
§ 14
(1)
Na dotacidotaci nebo návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc není právní nárok, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
(2)
DotaciDotaci nebo návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu může poskytnout ústřední orgán státní správy, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky, Technologická agentura České republiky nebo organizační složka státu, kterou určí zvláštní zákon (dále jen „poskytovatel“).
(3)
Žádost o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci nelze podat ústně do protokolu. Žádost o dotacidotaci nebo návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc obsahuje
a)
údaje podle odstavce 4 písm. a) a b),
b)
požadovanou částku,
c)
účel, na který chce žadatel o dotacidotaci nebo návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc (dále jen „žadatel o dotacidotaci“) žádané prostředky použít,
d)
lhůtu, v níž má být tohoto účelu dosaženo,
e)
je-li žadatel o dotacidotaci právnickou osobou:
1.
informace o identifikaci osob jednajících jménem žadatele s uvedením, zda tyto jednají jako jeho statutární orgán nebo zda tyto osoby jednají na základě udělené plné moci,
2.
údaje o skutečném majiteli právnické osoby podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů ve formě úplného výpisu platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji, jedná-li se o evidující osobu; v případě, že je žadatel o dotacidotaci zahraniční právnickou osobou, doloží údaje o svém skutečném majiteli buď výpisem ze zahraniční evidence obdobné evidenci skutečných majitelů, nebo, pokud taková zahraniční evidence neexistuje, sdělí identifikační údaje všech osob, které jsou skutečným majitelem zahraniční právnické osoby, a předloží doklady, z nichž vyplývá vztah všech osob k zahraniční právnické osobě, zejména výpis ze zahraniční evidence obdobné obchodnímu rejstříku, seznam akcionářů, rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku, společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy,
3.
informace o identifikaci osob, v nichž má podíl, a o výši tohoto podílu.
f)
další podklady nutné pro rozhodnutí poskytovatele a
g)
identifikace výzvy, na jejímž základě je žádost podávána.
(4)
Vyhoví-li poskytovatel žádosti o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí, které obsahuje
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a adresu trvalého pobytu, je-li příjemce dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci fyzickou osobou a je-li tato fyzická osoba podnikatelem, také identifikační číslo osoby; název, adresu sídla a identifikační číslo osoby, je-li příjemce dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci právnickou osobou,
b)
název a adresu poskytovatele,
c)
poskytovanou částku,
d)
účel, na který je poskytovaná částka určena,
e)
lhůtu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo,
f)
u návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci lhůty pro navrácení poskytnutých peněžních prostředků a částky jednotlivých splátek,
g)
případné další podmínky, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci splnit,
h)
u dotacídotací a návratných finančních výpomocínávratných finančních výpomocí, jejichž součástí jsou peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b), d), f) nebo h), částku těchto prostředků (§ 44 odst. 6) a jejich označení podle § 44 odst. 4,
i)
ostatní povinnosti, které příjemce v souvislosti s poskytnutím dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci plní a jejichž nedodržení není neoprávněným použitím podle § 3 písm. e).
(5)
V rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace může poskytovatel stanovit, že nesplnění některých podmínek podle odstavce 4 písm. g) nebo porušení povinnosti stanovené právním předpisem bude postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí celková částka dotacedotace. Při stanovení nižšího odvodu uvede poskytovatel procentní rozmezí nebo pevný procentní podíl vztahující se buď k celkové částce dotacedotace, nebo k částce, ve které byla porušena rozpočtová kázeň, nebo stanoví pevnou částku odvodu; přitom přihlédne k závažnosti porušení rozpočtové kázně a jeho vlivu na dodržení účelu dotacedotace.
(6)
Poskytovatel může v rozhodnutí o dotacidotaci stanovit výdaje nebo náklady, které budou vyúčtovány jako paušální, jejichž výše nemusí být prokazována. Paušální výdaje nebo náklady se stanoví
a)
procentem ze skutečně vynaložených a prokázaných, poskytovatelem stanovených výdajů nebo nákladů dotační investiční akce nebo dotační neinvestiční akce,
b)
na základě poskytovatelem stanovených jednotkových nákladů nebo
c)
jako pevná částka pokrývající veškeré výdaje či náklady dotační investiční akce nebo dotační neinvestiční akce nebo jejich část.
(7)
V případě poskytnutí dotacedotace do rozpočtu kraje, kdy kraj má povinnost takto získané prostředky poskytnout právnické nebo fyzické osobě, lze kraj v rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace zavázat, že vrátí ve stanovené lhůtě do státního rozpočtu a v případě finančních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. d) a f) do Národního fondu finanční prostředky, které příslušná právnická nebo fyzická osoba vrátila do rozpočtu kraje jako odvod za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu, anebo finanční prostředky, které příslušná právnická nebo fyzická osoba vrátila kraji jako nepoužité.
(8)
Odstavec 5 a přiměřeně odstavce 6 a 7 se použijí též pro poskytování dotacídotací z Národního fondu.
(9)
Příjemce dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci je povinen ji s poskytovatelem vypořádat v rámci finančního vypořádání (§ 75). Věta první se nevztahuje na dotacidotaci, která byla příjemci poskytnuta ve výši výdajů, případně nákladů, které příjemce uhradil z vlastních zdrojů před jejím poskytnutím.
(10)
Při poskytování návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci je poskytovatel povinen vést evidenci podle zvláštního právního předpisu16) o pohledávkách vznikajících z jejího poskytnutí a rozpočtovat a evidovat její splátky.
(11)
Fyzická nebo právnická osoba, která zaplatila za pořízení věcí nebo služeb, obstarání výkonů, provedení prací nebo za nabytí práv peněžními prostředky z dotacedotace a uplatnila nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, do kterého zahrnula i částku, na jejíž odpočet měla právo z důvodu tohoto pořízení, nesmí tuto částku zahrnout do finančního vypořádání dotacedotace. Jestliže ji do něj zahrnula a nárok na odpočet uplatnila až poté, je povinna do jednoho měsíce od uplatnění nároku odvést částku odpočtu na příjmový účet poskytovatele.
§ 14a
(1)
Jestliže příjemce dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, který má právní formu obchodní společnosti nebo družstva, se chce zúčastnit fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka jako zanikající obchodní společnost nebo zanikající družstvo, a má zájem, aby na právního nástupce přešly práva a povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci (dále jen „žadatel“), je povinen nejpozději 60 dnů přede dnem zveřejnění projektu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka požádat o souhlas s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci toho, kdo mu dotacidotaci nebo návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc poskytl.
(2)
K žádosti podle odstavce 1 přiloží žadatel návrh projektu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka a jeho odůvodnění, zejména s ohledem na skutečnost, zda i poté, co nastanou účinky fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka, bude účel, pro který byla dotacedotace nebo návratná finanční výpomocnávratná finanční výpomoc poskytnuta, zachován. Návrh projektu rozdělení musí obsahovat i určení, na jakého právního nástupce mají práva a povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci přejít.
(3)
Poskytovatel si může ve lhůtě pěti pracovních dnů ode dne obdržení žádosti vyžádat od žadatele doplňující informace tak, aby mohl řádně žádost posoudit, se stanovením doby, do kdy musí být informace poskytnuta. Nebudou-li žadatelem poskytnuty požadované informace ve stanovené době, může poskytovatel žádost zamítnout. Ustanovení § 14b se použije obdobně.
(4)
Poskytovatel žádosti vyhoví, není-li fúzí, rozdělením nebo převodem jmění na společníka ohrožen účel, pro který byla dotacedotace nebo návratná finanční výpomocnávratná finanční výpomoc poskytnuta, nejsou-li tu jiné závažné důvody, které by udělení takového souhlasu bránily.
(5)
Rozhodnutí, jímž poskytovatel uděluje souhlas s přechodem práv a povinností z poskytnuté dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, musí obsahovat i určení osoby, na kterou práva a povinnosti z poskytnuté dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci mají přejít, a označení rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, jehož se týká souhlas s přechodem práv a povinností.
(6)
Právní účinky rozhodnutí podle odstavce 5 nastávají dnem právních účinků fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka.
§ 14b
Jestliže poskytovatel s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci nesouhlasí, žádost o souhlas podle § 14a odst. 1 zamítne a rozhodne o povinnosti příjemce vrátit vyplacenou dotacidotaci nebo návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc nebo její část v závislosti na době, po kterou byly plněny podmínky jejího poskytnutí, nebo na tom, do jaké míry je ohrožen její účel, a to ve lhůtě určené v rozhodnutí, nejpozději však do dne podání návrhu na zápis fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku. Nejsou-li prostředky podle věty první vráceny v určené lhůtě, je příjemce povinen vrátit tyto prostředky spolu s úrokem ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankoubankou pro poslední den kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém došlo k vrácení dotacedotace poskytovateli, zvýšené o 10 procentních bodů; úrok se počítá ode dne následujícího po uplynutí lhůty.
§ 14c
Nemá-li příjemce dotacedotace zájem, aby práva a povinnosti z rozhodnutí o dotacidotaci nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci přešla při fúzi, rozdělení nebo převodu jmění na společníka na jeho právního nástupce, vrátí příjemce vyplacenou dotacidotaci nebo návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc spolu s úrokem, který odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankoubankou pro poslední den kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém došlo k vrácení dotacedotace poskytovateli, zvýšené o 10 procentních bodů, nejpozději 60 dnů přede dnem zveřejnění projektu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka. Úrok se počítá ode dne, kdy prostředky dotacedotace byly připsány na účet příjemce, byly poprvé čerpány z rozpočtového výdajového účtu nebo byly čerpány z účtů ve vybraných bankáchbankách (§ 16 odst. 2).
§ 14d
(1)
Zanikající obchodní společnost nebo družstvo oznámí způsobem, jakým byl zveřejněn projekt fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka, ještě před podáním návrhu na zápis fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka obchodnímu rejstříku nebo zahraničnímu obchodnímu rejstříku, že
a)
vrátila dotacidotaci nebo návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc podle § 14c,
b)
byl udělen souhlas s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci podle § 14a odst. 5, nebo
c)
byl zamítnut souhlas s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci podle § 14b a že byla splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím.
(2)
Právní nástupce příjemce dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci odpovídá za porušení rozpočtové kázně i v případě, že k porušení rozpočtové kázně došlo předtím, než nastaly právní účinky fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka, i když na něj práva a povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci nepřešly. Je-li právních nástupců příjemce více, odpovídají za porušení rozpočtové kázně všichni společně a nerozdílně.
(3)
Ustanovení § 14a až § 14d odst. 1 a 2 se použijí přiměřeně i při přemístění sídla české obchodní společnosti nebo družstva do zahraničí a při slučování, splývání a rozdělování školských právnických osob, právnických osob podle zákona o církvích a náboženských společnostech a příspěvkových organizací.
§ 14da
(1)
Jestliže při koupi obchodního závoduobchodního závodu uskutečňované podle občanského zákoníku mají prodávající i kupující zájem, aby byly na kupujícího převedeny práva a povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, je příjemce dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci povinen požádat o souhlas s převodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci jejího poskytovatele.
(2)
K žádosti podle odstavce 1 přiloží příjemce dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci kupní smlouvu a prohlášení, že i po převodu práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci bude účel, pro který byla dotacedotace nebo návratná finanční výpomocnávratná finanční výpomoc poskytnuta, zachován.
(3)
Poskytovatel si může ve lhůtě pěti pracovních dnů ode dne obdržení žádosti vyžádat od příjemce dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci doplňující informace tak, aby mohl řádně žádost posoudit. Současně stanoví lhůtu, ve které musí být informace poskytnuty. Tato lhůta nesmí být kratší než 10 pracovních dnů. Nebudou-li žadatelem poskytnuty požadované informace ve stanovené lhůtě, poskytovatel žádost zamítne. Ustanovení § 14b se použije obdobně.
(4)
Rozhodnutí, jímž poskytovatel uděluje souhlas s převodem práv a povinností z poskytnuté dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, musí obsahovat i označení osoby, na kterou se práva a povinnosti z poskytnuté dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci převádějí, a označení rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, jehož se týká souhlas s převodem práv a povinností.
(5)
Poskytovatel žádosti vyhoví, není-li koupí obchodního závoduobchodního závodu ohrožen účel, pro který byla dotacedotace nebo návratná finanční výpomocnávratná finanční výpomoc poskytnuta, a nejsou-li tu jiné závažné důvody, které by udělení takového souhlasu bránily.
(6)
Ustanovení § 14b, 14c a § 14d odst. 2 se použijí na převod práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace při koupi obchodního závoduobchodního závodu obdobně.
(7)
Ustanovení odstavců 1 až 6 se vztahují na příjemce dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, který má právní formu obchodní společnosti nebo družstva.
§ 14e
(1)
Poskytovatel nemusí vyplatit dotacidotaci nebo její část, domnívá-li se důvodně, že její příjemce v přímé souvislosti s ní porušil povinnosti stanovené právním předpisem nebo nedodržel účel dotacedotace nebo podmínky, za kterých byla dotacedotace poskytnuta; je-li stanoven nižší odvod za porušení rozpočtové kázně podle § 14 odst. 5, výše nevyplacené části dotacedotace musí být stanovena v rámci částek vypočítaných podle § 14 odst. 5. Přitom v rámci procentního rozmezí přihlédne poskytovatel k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotacedotace. Nevyplatit dotacidotaci nebo její část nelze při nedodržení povinnosti podle § 14 odst. 4 písm. i).
(2)
Poskytovatel o opatření podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu vhodným způsobem informuje příjemce. Příjemce může do 15 dnů ode dne, kdy tuto informaci obdržel, podat poskytovateli proti tomuto opatření námitky. O námitkách rozhoduje ten, kdo stojí v čele poskytovatele.
(3)
V rozhodnutí o námitkách se rozhodne o tom, zda opatření poskytovatele bylo plně oprávněné, částečně oprávněné nebo zda oprávněné nebylo. Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat.
(4)
Bylo-li opatření poskytovatele v rozhodnutí o námitkách posouzeno jako plně oprávněné, poskytovatel dotacidotaci nebo její část příjemci nevyplatí. Bylo-li posouzeno jako částečně oprávněné, poskytovatel vyplatí příjemci část dotacedotace, kterou mu neoprávněně nevyplatil. Bylo-li posouzeno jako neoprávněné, poskytovatel příjemci vyplatí nevyplacenou dotacidotaci nebo její část. Poskytovatel vyplatí příjemci dotacidotaci nebo její část, kterou mu neoprávněně nevyplatil, do pěti pracovních dnů ode dne právní moci rozhodnutí o námitkách.
(5)
Poskytovatel informuje o opatření podle odstavce 1 a o rozhodnutí o námitkách podle odstavce 3 vhodným způsobem bez zbytečného odkladu finanční úřad.
(6)
Provede-li poskytovatel opatření podle odstavce 1, může pokračovat v proplácení zbývající části dotacedotace.
§ 14f
(1)
Poskytovatel bez zbytečného odkladu písemně vyzve příjemce dotacedotace k provedení opatření k nápravě22) v jím stanovené lhůtě, pokud se na základě kontrolního zjištění nebo zjištění z provedeného auditu důvodně domnívá, že příjemce dotacedotace v přímé souvislosti s ní porušil podmínku,
a)
za které byla dotacedotace poskytnuta,
b)
u níž poskytovatel podle § 14 odst. 5 stanovil, že její nesplnění bude postiženo nižším odvodem, než kolik činí celková částka dotacedotace, a
c)
jejíž povaha umožňuje nápravu v náhradní lhůtě.
(2)
V rozsahu, v jakém příjemce dotacedotace ve stanovené lhůtě provedl opatření k nápravě podle odstavce 1 nebo vrátil ve stanovené lhůtě dotacidotaci nebo její část podle odstavce 3, má se za to, že v období ode dne porušení podmínky podle odstavce 1 nebo odstavce 3 písm. b), v období ode dne porušení povinnosti stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem do dne provedení opatření k nápravě nebo vrácení dotacedotace ve stanovené lhůtě nedošlo k porušení rozpočtové kázně.
(3)
Poskytovatel písemně vyzve příjemce dotacedotace k vrácení dotacedotace nebo její části v jím stanovené lhůtě, pokud se na základě kontrolního zjištění nebo zjištění z provedeného auditu důvodně domnívá, že příjemce dotacedotace v přímé souvislosti s ní
a)
porušil povinnost stanovenou právním předpisem, s výjimkou povinnosti podle § 14 odst. 4 písm. i), nebo
b)
porušil jinou podmínku, za které byla dotacedotace poskytnuta a u které nelze vyzvat k provedení opatření k nápravě podle odstavce 1.
(4)
Výše částky navržené ve výzvě k vrácení dotacedotace nebo její části musí být stanovena v rámci částek vypočítaných podle § 14 odst. 5.
(5)
Vrácená dotacedotace nebo její část se dnem jejího vrácení započítává do plnění povinnosti provést odvod za porušení rozpočtové kázně.
(6)
Částku vrácenou na základě výzvy k vrácení dotacedotace nebo její části přijímá poskytovatel na účet cizích prostředků a poté ji rozdělí a zašle na jednotlivé účty obdobně podle § 44a odst. 2 a 3.
(7)
Poskytovatel bez zbytečného odkladu vhodným způsobem informuje příslušný finanční úřad o
a)
vydání výzvy k provedení opatření k nápravě a o vydání výzvy k vrácení dotacedotace,
b)
tom, jak bylo na výzvu reagováno.
§ 14g
Vedení řízení
Řízení vede poskytovatel. Poskytovatel může některé činnosti přenést na právnickou osobu nebo jinou organizační složku státu veřejnoprávní smlouvou; pro postup se použije § 160 správního řádu obdobně. Nelze však převést vyhlášení výzvy podle § 14j a vydání rozhodnutí.
§ 14h
Doručování rozhodnutí o zamítnutí žádosti
Rozhodnutí, kterým se žádost o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci zcela zamítá, lze doručit veřejnou vyhláškou, a to pouze způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 14i
Účastník řízení
Účastníkem řízení o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci je pouze žadatel o dotacidotaci.
§ 14j
Výzva k podání žádosti
(1)
Výzva k podání žádosti o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci se zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. Obsah výzvy musí být přístupný po dobu nejméně 30 dnů před uplynutím lhůty pro podání žádosti. Obsahem výzvy je její věcné zaměření, okruh oprávněných žadatelů o dotacidotaci, lhůta pro podání žádosti, popřípadě další požadavky, které žadatel o dotacidotaci musí naplnit, a informace o podkladech podle § 14 odst. 3 písm. f).
(2)
Výzva k podání žádosti o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci dále obsahuje informace o možnosti postupu podle § 14k odst. 1, 3 a 4, § 14l a 14p.
(3)
K žádosti o dotacidotaci nebo návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc podané před zveřejněním výzvy se nepřihlíží.
(4)
Poskytovatel usnesením řízení zastaví v případě, že
a)
žádost nebyla podána ve lhůtě stanovené výzvou k podání žádosti,
b)
žadatel neodpovídá okruhu oprávněných žadatelů o dotacidotaci uvedenému ve výzvě k podání žádosti,
c)
žádost trpí vadami a výzva k podání žádosti nepřipouští možnost jejich odstranění podle § 14k odst. 1,
d)
žádost je v rozporu s věcným zaměřením výzvy k podání žádosti.
§ 14k
Odstranění vad žádosti, doložení dalších podkladů a úprava žádosti
(1)
Trpí-li žádost o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci vadami, vyzve poskytovatel v případě, že to výslovně uvedl ve výzvě podle § 14j, žadatele o dotacidotaci k odstranění vad; k tomu mu poskytne přiměřenou lhůtu.
(2)
Neodstraní-li žadatel o dotacidotaci vady ve lhůtě podle odstavce 1, poskytovatel řízení zastaví.
(3)
Pokud to výslovně uvedl ve výzvě podle § 14j, může poskytovatel kdykoliv v průběhu řízení vyzvat žadatele o dotacidotaci k doložení dalších podkladů nebo údajů nezbytných pro vydání rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, k čemuž žadateli o dotacidotaci poskytne přiměřenou lhůtu.
(4)
Pokud to výslovně uvedl ve výzvě podle § 14j, může poskytovatel žadateli o dotacidotaci doporučit úpravu žádosti, lze-li předpokládat, že upravené žádosti bude zcela vyhověno; vyhoví-li žadatel o dotacidotaci tomuto doporučení, posuzuje poskytovatel upravenou žádost.
§ 14l
Zemřel-li žadatel o dotacidotaci nebo zanikl-li žadatel o dotacidotaci přede dnem vydání rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, poskytovatel řízení zastaví, není-li ve výzvě podle § 14j stanoveno jinak.
§ 14m
Rozhodnutí
(1)
Poskytovatel rozhodnutím
a)
zcela poskytne dotacidotaci nebo návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc,
b)
zcela zamítne žádost o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, nebo
c)
dotacidotaci nebo návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc zčásti poskytne a zároveň žádost ve zbytku zamítne.
(2)
Je-li dotacedotace nebo návratná finanční výpomocnávratná finanční výpomoc zcela nebo zčásti poskytnuta, obsahuje výroková část rozhodnutí náležitosti uvedené v § 14 odst. 4 písm. c) až h) a může obsahovat náležitosti uvedené v § 14 odst. 4 písm. i) a v § 14 odst. 5 až 7.
§ 14n
Lhůta pro vydání rozhodnutí
(1)
Rozhodnutí, kterým se žádost o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci zcela zamítá, poskytovatel vydá nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy vydal veškerá rozhodnutí, kterými jsou finanční prostředky na základě výzvy podle § 14j poskytnuty.
(2)
Den vydání rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci je považován za den poskytnutí veřejné podpory nebo podpory malého rozsahu.
§ 14o
Změna rozhodnutí
Postupem podle § 14g až 14i, 14l a 14m může poskytovatel rozhodnout na základě žádosti příjemce dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci o změně práv a povinností uvedených v § 14 odst. 4 písm. c), e) až i).
§ 14p
Nové rozhodnutí
Žádosti o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, která byla pravomocně zcela nebo zčásti zamítnuta, lze novým rozhodnutím zcela vyhovět, případně zčásti vyhovět a ve zbytku ji zamítnout, souhlasí-li s tím žadatel o dotacidotaci. Takovému rozhodnutí může předcházet postup upravený v § 14k odst. 3 a 4.
§ 14q
Vztah ke správnímu řádu
(1)
V řízení o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci se nepoužije ustanovení § 37 odst. 3, § 41, § 45 odst. 2 a 4, § 71 odst. 3, § 80 odst. 4 písm. b) až d), § 140 odst. 2 a § 146 správního řádu.
(2)
Proti rozhodnutí poskytovatele není přípustné odvolání ani rozklad. Obnova řízení se nepřipouští. Přezkumné řízení se nepřipouští, s výjimkou postupu podle § 153 odst. 1 písm. a) správního řádu.
§ 15
(1)
Řízení o odnětí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci může poskytovatel zahájit, došlo-li po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci
a)
k vázání prostředků státního rozpočtu,
b)
ke zjištění, že údaje, na jejichž základě byla dotacedotace nebo návratná finanční výpomocnávratná finanční výpomoc poskytnuta, byly neúplné nebo nepravdivé,
c)
ke zjištění, že rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci bylo vydáno v rozporu se zákonem nebo právem Evropské unie, nebo
d)
ke zjištění, že nemůže být splněn řádně nebo včas účel, na který byla dotacedotace poskytnuta, pokud již nedošlo k zahájení daňové kontroly, jejímž předmětem je zjištění, zda došlo k porušení rozpočtové kázně,
e)
k vydání rozhodnutí Evropské komise o navrácení16a) nebo o prozatímním navrácení16b) veřejné podpory,
f)
ke zjištění, že byl umožněn výkon nelegální práce34); odejmout je možné prostředky poskytnuté v období až 12 měsíců před zjištěním,
g)
ke zjištění, že existuje pravomocný rozsudek, že v souvislosti s podáním žádosti o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci byl spáchán trestný čintrestný čin, nebo
h)
ke zjištění, že existuje pravomocný rozsudek, že v souvislosti s použitím peněžních prostředků získaných dotacídotací nebo návratnou finanční výpomocínávratnou finanční výpomocí byl spáchán trestný čintrestný čin.
(2)
Na řízení podle odstavce 1 se vztahují obecné předpisy o správním řízení.
(3)
Bylo-li poskytovatelem rozhodnuto o odnětí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. a), není možné uložit příjemci vrácení dotacedotace nebo její části nebo předčasné vrácení návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci nebo její části, která již byla příjemci z účtu státního rozpočtu odeslána.
(4)
Nabytím právní moci rozhodnutí o odnětí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci zaniká příjemci nárok na jejich výplatu.
(5)
Při odnětí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci z důvodů podle odstavce 1 písm. b) až h) vzniká příjemci povinnost vrátit poskytovateli z jeho účtu již odeslanou část dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci.
Díl 3
Způsob poskytnutí dotace a návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu
§ 16
(1)
DotaceDotace a návratná finanční výpomocnávratná finanční výpomoc se poskytují převodem z účtu poskytovatele na bankovní účet příjemce, nebo prostřednictvím oprávněné osoby, uznaného chovatelského sdružení nebo zájmového sdružení podle zvláštních zákonů16a) na bankovní účet příjemce, nebo jinou formou, nebo umožněním čerpání z rozpočtového výdajového účtu do výše peněžních prostředků rezervovaných postupem podle § 34 odst. 4.
(2)
Výdaje státního rozpočtu určené na financování programů, které jsou
a)
účelově určené na reprodukci majetku, který není ve vlastnictví České republiky,
b)
podmínkou čerpání úvěrů se státní zárukou,
c)
podmínkou čerpání prostředků fondů Evropské unie nebo z finančních mechanismů,
d)
hrazeny z úvěrů přijatých Českou republikou,
se mohou poskytovat formou zálohových výdajů jednotlivých poskytovatelů převáděných do vybraných bankbank na základě smluv uzavřených s těmito bankamibankami ministerstvem.
(3)
Postup ministerstva a poskytovatelů při uzavírání a realizaci smluv podle odstavce 2 o poskytování bankovních služeb spočívajících v provádění úhrad prací a dodávek a způsob a termíny vypořádání záloh se státním rozpočtem na konci roku stanoví po dohodě s Českou národní bankoubankou ministerstvo vyhláškou.
Díl 4
Dohoda o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci
§ 17
DotaceDotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci mohou být poskytovány na základě dohod uzavíraných mezi poskytovatelem a žadatelem o dotacidotaci (dále jen „dohoda“), stanoví-li tak zvláštní zákon. Zvláštní zákon vždy také stanoví náležitosti takových dohod.
Díl 5
Poskytování a zveřejňování informací o dotacích a návratných finančních výpomocích
§ 18
Na poskytování informací ministerstvu o dotacíchdotacích a návratných finančních výpomocíchnávratných finančních výpomocích se nevztahuje povinnost mlčenlivosti podle zvláštního právního předpisu.17)
Díl 6
Poskytování dotací ze státního rozpočtu do rozpočtů územních samosprávných celků
§ 19
(1)
Kritéria pro výpočet výše dotacedotace poskytované ze státního rozpočtu do rozpočtu kraje stanoví každoročně zákon o státním rozpočtu, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.
(2)
DotaceDotace ze státního rozpočtu do rozpočtů obcíobcí, s výjimkou dotačních investičních akcí, se poskytují prostřednictvím krajů, v jejichž obvodu leží příslušné obceobce, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Činnost krajů podle věty první je činností vykonávanou v přenesené působnosti.
HLAVA IV
HODNOCENÍ PLNĚNÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU, ROZPOČTŮ STÁTNÍCH FONDŮ, ROZPOČTŮ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ A DOBROVOLNÝCH SVAZKŮ OBCÍ A ÚČELOVOST PROSTŘEDKŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU
§ 20
Hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí
(1)
Za plnění státního rozpočtu odpovídá vláda Poslanecké sněmovně. Vláda předkládá Poslanecké sněmovně po skončení pololetí zprávu, v níž hodnotí vývoj ekonomiky a plnění státního rozpočtu; zpráva obsahuje rovněž hodnocení plnění rozpočtů územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a vývoje státních finančních aktiv, stavu státních záruk, vývoje státního dluhu, jejich podrobnou analýzu, výhled plnění do konce roku a v případě odchýlení od schváleného státního rozpočtu informaci o krocích k zajištění stability rozpočtového hospodaření.
(2)
Ministerstvo dále průběžně hodnotí pokladní plnění státního rozpočtu a podává o něm po uplynutí prvního a třetího kalendářního čtvrtletí informaci vládě tak, aby ji vláda předložila do konce měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny.
(3)
Zprávu podle odstavce 1 poté, kdy ji Poslanecká sněmovna vezme na vědomí, a informaci podle odstavce 2 poté, co ji vezme na vědomí rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny, ministerstvo uveřejní v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
(4)
Správci kapitol, organizační složky státu, příspěvkové organizace, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcíobcí, státní fondy a ostatní příjemci prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu jsou povinni předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního rozpočtu. Povinnost předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního rozpočtu se vztahuje i na právnické a fyzické osoby, za které byla poskytnuta státní záruka k zajištění splátek úvěrů. Územní samosprávné celky, státní fondy a dobrovolné svazky obcíobcí jsou povinny předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení svých rozpočtů. ObceObce a dobrovolné svazky obcíobcí předkládají údaje prostřednictvím krajů s tím, že dobrovolné svazky obcíobcí tak činí prostřednictvím kraje, kde mají své sídlo. Kraje a hlavní město Praha předkládají údaje ministerstvu. Údaje týkající se financování programů předkládají obceobce a dobrovolné svazky obcíobcí přímo příslušnému správci kapitoly. Činnost krajů podle věty čtvrté je přenesenou působností.
(5)
Nesplnění povinnosti předložit údaje je důvodem, aby další poskytování rozpočtových prostředků bylo pozastaveno, a to až do splnění uvedené povinnosti. Odpovědnost podle zvláštního předpisu tím není dotčena.16)
(6)
Způsob, termíny předkládání údajů a jejich rozsah stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 21
Účelovost prostředků státního rozpočtu
(1)
Účelovost prostředků státního rozpočtu je dána závaznými ukazateli státního rozpočtu.
(2)
Při přesunu prostředků mezi kapitolami státního rozpočtu zůstává zachována účelovost, která je dána závazným ukazatelem státního rozpočtu, jestliže se nejedná o rozpočtové opatření podle § 24 odst. 1 písm. a).
(3)
Účelově přesunuté prostředky nemohou být předmětem dalšího rozpočtového opatření, kterým by se měnil účel jejich použití. V případě, že nebudou spotřebovány v běžném rozpočtovém roce, mohou být v letech následujících použity pouze na stanovený účel.
(4)
Účelovost použití prostředků kapitoly Všeobecná pokladní správa v rámci závazných ukazatelů zákona o státním rozpočtu nebo při přesunech podle § 24 odst. 1 písm. a) stanoví ministerstvo. Účelovost použití prostředků vládní rozpočtové rezervy stanoví vláda nebo na základě jejího pověření ministr financí.
HLAVA V
ÚHRADA POTŘEB ROZPOČTOVĚ NEZAJIŠTĚNÝCH, ROZPOČTOVÁ OPATŘENÍ A VLÁDNÍ ROZPOČTOVÁ REZERVA
§ 22
Úhrada potřeb rozpočtově nezajištěných
(1)
Vznikne-li organizační složce státu v průběhu roku potřeba úhrady rozpočtově nezajištěné, zajistí ji hospodárnějším provedením jiných úkolů, odsunutím či omezením některého jiného, méně naléhavého úkolu, nebo použitím mimorozpočtových zdrojů organizační složky státu (§ 45 odst. 3). Před provedením takovéto úhrady je třeba provést rozpočtové opatření.
(2)
Vznikne-li u příspěvkové organizace v průběhu roku potřeba úhrady finančně nezajištěné, je třeba ji zajistit omezeným provedením některých úkolů v daném rozpočtovém období, a to po projednání se zřizovatelem v rámci stanovených nákladů, vyššími výnosy, použitím prostředků fondů příspěvkové organizace nebo zvýšením příspěvku na činnost z rozpočtu zřizovatele.
(3)
Na úhradu potřeby rozpočtově nezajištěné lze poskytnout prostředky z vládní rozpočtové rezervy (§ 27).
Rozpočtová opatření
§ 23
(1)
Rozpočtovým opatřením se rozumí
a)
přesun prostředků státního rozpočtu v rámci závazných ukazatelů a mezi závaznými ukazateli stanovenými zákonem o státním rozpočtu nebo v rámci závazných ukazatelů a mezi závaznými ukazateli stanovenými správcem kapitoly; závazné ukazatele stanovené správcem kapitoly jsou jím stanovené příjmy a výdaje podrobněji členěné v rámci závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu,
b)
povolené překročení rozpočtu výdajů, kterým nedochází ke změně závazného ukazatele,
c)
vázání prostředků státního rozpočtu v rámci rozpočtu, kterým nedochází ke změně závazného ukazatele,
d)
souvztažné zvýšení příjmů a výdajů státního rozpočtu podle § 24 odst. 1 písm. d) a § 24 odst. 4,
e)
snížení nebo přesun příjmů za předpokladu, že se nezmění saldo rozpočtu příjmů a výdajů kapitoly,
f)
snížení nebo zvýšení jednoho závazného ukazatele rozpočtu výdajů.
(2)
Rozpočtové opatření se považuje za provedené změnou údajů v rozpočtovém systému podle § 25 odst. 9.
§ 24
(1)
Vláda nebo na základě jejího pověření ministr financí může
a)
povolit uskutečnění nezbytných výdajů nezabezpečených ve státním rozpočtu, zajistí-li úhradu úsporami na jiných výdajích státního rozpočtu, a to do výše v daném roce nepřesahující 5 % celkového objemu schváleného rozpočtu výdajů kapitoly, u které se úprava provádí, a nepřesahující 10 % celkového objemu závazného ukazatele v kapitole, u kterého se úprava provádí,
b)
povolit snížení některého příjmu z činnosti, a to bez omezení, za předpokladu, že se nezmění saldo rozpočtu příjmů a výdajů kapitoly,
c)
provést přesun prostředků odpovídajících rozpočtovanému podílu spolufinancování ze státního rozpočtu v návaznosti na rozhodnutí Komise Evropských společenství o změně v umístění prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie. Na tyto přesuny se nevztahuje omezení podle písmene a) a podle odstavce 3,
d)
bez dopadu na saldo státního rozpočtu zvýšit celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu a zvýšit příslušné ukazatele jednotlivých kapitol státního rozpočtu ve výši částky převedené z rezervních fondů organizačních složek státu podle § 48 odst. 7, jestliže mají být použity pro jinou organizační složku státu, nebo na jiný účel,
e)
povolit bez omezení přesuny prostředků zabezpečených ve státním rozpočtu, jestliže je dodržena jejich účelovost daná závazným ukazatelem státního rozpočtu,
f)
povolit přesun příjmů, rozpočtovaných jako příjmy z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů, souvztažně s přesunem výdajů rozpočtovaných jako výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů, bez dopadu na saldo rozpočtu příjmů a výdajů kapitoly,
g)
povolit snížení nebo zvýšení jednoho závazného ukazatele rozpočtu výdajů do 10 % částky schválené zákonem o státním rozpočtu za předpokladu, že se nezmění saldo příjmů a výdajů kapitoly.
(2)
Omezení pěti a deseti procenty podle odstavce 1 písm. a) neplatí pro použití vládní rozpočtové rezervy rozpočtované v kapitole Všeobecná pokladní správa a pro kapitoly Operace státních finančních aktiv a Státní dluh.
(3)
Povolit přesun mezi závaznými ukazateli nebo změnu jednoho ukazatele státního rozpočtu v rámci kapitoly nad 10 % každého ukazatele může Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny.
(4)
Ministr financí může zvýšit celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu beze změny jeho salda a příslušné navazující závazné ukazatele o částku, o kterou očekávané výdaje na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unieprogramů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, další výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a výdaje spolufinancované z finančních mechanismů budou vyšší, než stanovil zákon o státním rozpočtu. Toto zmocnění lze využít po vyčerpání všech prostředků rozpočtovaných na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unieprogramů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, dalších výdajů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, výdajů spolufinancovaných z finančních mechanismů a všech prostředků, které byly převedeny do rezervních fondů na tento účel, a po vyčerpání nároků podle § 47.
(5)
Písemnou žádost o provedení rozpočtového opatření podle odstavce 1 lze podat ministerstvu nejpozději do 30. listopadu běžného rozpočtového roku. Ministerstvo vyřídí žádost o rozpočtové opatření ve lhůtě do 30 kalendářních dnů, nejpozději do 15. prosince běžného rozpočtového roku.
(6)
Písemnou žádost o provedení rozpočtového opatření podle odstavce 1, které mění závazné ukazatele výdajů na financování programůprogramů, lze podat v termínech, které stanoví ministerstvo vyhláškou, nejpozději však do 30. listopadu běžného rozpočtového roku.
(7)
O rozpočtových opatřeních podle odstavce 1 informuje vláda Poslaneckou sněmovnu ve zprávách o plnění státního rozpočtu, nebo jestliže o to Poslanecká sněmovna požádá.
(8)
Rozpočtová opatření podle odstavců 1 a 4 a podle § 25 odst. 1 písm. d) a snížení nároků podle § 47 odst. 6 písm. c) týkající se kapitol Kanceláře prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soudÚstavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář Veřejného ochránce práv a Úřad Národní rozpočtové rady mohou být provedena pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny nebo jí určeného orgánu.
§ 24a
Vyhoví-li ministerstvo žádosti o rozpočtové opatření obsahující náležitosti podle § 26 odst. 2, stanoví obdobně podle § 14 odst. 4 náležitosti, za kterých mají být prostředky použity, případně může při přesunech podle § 24 odst. 1 písm. e) nebo f) stanovit nižší odvod za porušení rozpočtové kázně. V tom případě postupuje podle § 14 odst. 6 obdobně.
§ 25
(1)
Organizační složky státu jsou
a)
oprávněny k přesunům prostředků státního rozpočtu v rámci jednotlivých závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu nebo stanovených správcem kapitoly,
b)
oprávněny k překročení závazných ukazatelů výdajů o použití mimorozpočtových zdrojů (§ 45 odst. 3), o použití úspor z minulých let (§ 47) a o přijatá plnění za pojistné události; změny závazných ukazatelů výdajů v jiných případech může organizační složce povolit správce kapitoly v rámci rozpočtu kapitoly,
c)
povinny vázat prostředky státního rozpočtu, jestliže neplní rozpočtované příjmy s výjimkou daňových příjmů v rozsahu stanoveném rozpočtovou skladbou, příjmů z prodeje emisních povolenek, příjmů z podílu na clech, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, z pokut nebo příjmů, které byly rozpočtovány jako příjem z rozpočtu Evropské unie, z finančních mechanismů a v rozpočtovém roce nebyly připsány na příjmový účet státního rozpočtu zřízený pro organizační složku státu, pokud v písmenu e) není stanoveno jinak; tyto prostředky poskytnuté z rozpočtu Evropské unie, z finančních mechanismů v následujících letech se stávají příjmem rozpočtového roku, ve kterém byly přijaty a pro účely hodnocení plnění rozpočtu se neposuzují jako součást plnění rozpočtovaných příjmů organizační složky státu a ani o jejich výši nelze překročit výdaje státního rozpočtu,
d)
povinny vázat prostředky státního rozpočtu, jestliže o tom rozhodla vláda,
e)
povinny vázat prostředky státního rozpočtu v případě dodatečného rozhodnutí správce kapitoly o tom, že projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie budou financovány pouze ze státního rozpočtu; vázání se provede ve výši, která odpovídá částce vynaložené na financování daného projektu jako podíl spolufinancovaný z rozpočtu Evropské unie, snížené o výdaje, které byly převedeny do Národního fondu podle § 7 odst. 4,
f)
povinny vázat částku, která nebyla ze státního rozpočtu vydána z důvodu započtení nebo směny, nebyl-li rozpočet organizační složky státu sestaven tak, že se započtením nebo směnou počítal.
(2)
Ustanovení odstavce 1 písm. c) se nevztahuje na kapitolu Státní dluh a kapitolu Operace státních finančních aktiv.
(3)
Nemůže-li organizační složka státu zajistit vyrovnání úbytku příjmů, o který je povinna vázat prostředky státního rozpočtu vázáním odpovídající části běžných výdajů, oznámí tuto skutečnost svému zřizovateli, který rozhodne, jakým způsobem zajistí rozpočtované saldo kapitoly.
(4)
Nemůže-li organizační složka státu zajistit úhradu nutného výdaje, protože na jeho úhradu byla do jejího rozpočtu zařazena částka nepostačující nebo která nebyla rozpočtována, je povinna zajistit prostředky státního rozpočtu na úhradu tohoto výdaje přednostně přesunem prostředků uvnitř svého rozpočtu.
(5)
Výdaje uskutečněné před provedením rozpočtového opatření nad výši stanovenou závazným ukazatelem jsou neoprávněným použitím prostředků státního rozpočtu. Výdaje uskutečněné před provedením rozpočtového opatření nad výši rozpočtovanou podle paragrafů a položek rozpočtové skladby jsou neoprávněným použitím prostředků státního rozpočtu. Ustanovení věty druhé se nevztahuje na výběr záloh v hotovosti z bankovního účtu do pokladny, jestliže není možné v okamžiku jejich výběru přesně určit paragraf a položku rozpočtové skladby.
(6)
Má-li dojít ke změně závazných ukazatelů z důvodu změny podřízenosti nebo převodu úkolů mezi organizačními složkami státu, předloží organizační složky státu, kterých se takové opatření týká, svému zřizovateli oboustranně odsouhlasené protokoly obsahující návrhy na vzájemné přesuny prostředků státního rozpočtu. Pokud ke změnám závazných ukazatelů nejsou oprávněni správci kapitol, předloží je správce kapitoly ministerstvu. Ministerstvo provede požadovaná rozpočtová opatření, neshledá-li v návrzích na jejich provedení nesrovnalosti.
(7)
Organizační složka státu nesmí použít rozpočtové prostředky vázané v rozpočtu k přesunům ani k uskutečnění rozpočtových výdajů bez souhlasu orgánu, který vázání nařídil nebo odsouhlasil.
(8)
Organizační složka státu může provádět přesuny prostředků státního rozpočtu ve vlastní pravomoci tak, aby výdaje mohly být realizovány nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku.
(9)
Rozpočtové opatření se provádí změnou údajů vedených v rozpočtovém systému.
(10)
Chronologické evidence všech rozpočtových opatření provedených v průběhu roku jsou vedeny v rozpočtovém systému. Zpracovávají se v celém rozsahu rozpočtové skladby.
(11)
Prostředky státního rozpočtu, které jsou v rozpočtovém systému rezervovány postupem podle § 34 odst. 4, nemohou být předmětem rozpočtového opatření.
§ 25a
(1)
Organizační složky státu jsou povinny vázat prostředky státního rozpočtu na služební příjmy, služební platy nebo platy, včetně pojistného na sociální zabezpečení, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb, které odpovídají volným místům
a)
státních zaměstnanců odměňovaných podle zákona o státní službě,
b)
zaměstnanců odměňovaných podle zákoníku práce,
c)
příslušníků bezpečnostních sborů odměňovaných podle zákona upravujícího služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů a
d)
vojáků z povolání odměňovaných podle zákona o vojácích z povolání.
(2)
Vázání prostředků státního rozpočtu podle odstavce 1 organizační složka státu provede, bylo-li příslušné místo podle odstavce 1 volné všechny kalendářní dny v kalendářním měsíci; prostředky státního rozpočtu podle odstavce 1 se však nevážou za kalendářní měsíc tomuto kalendářnímu měsíci bezprostředně předcházející, ve kterém bylo příslušné místo podle odstavce 1 rovněž volné všechny kalendářní dny.
(3)
Za volné místo se pro účely tohoto zákona
a)
považuje místo, které lze obsadit státním zaměstnancem, zaměstnancem, příslušníkem bezpečnostního sboru nebo vojákem z povolání a které je rozpočtově zabezpečeno,
b)
nepovažuje místo neobsazené z důvodu dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, karantény, dočasné neschopnosti k výkonu služby nebo neschopnosti ke službě.
(4)
Vázání prostředků státního rozpočtu podle odstavce 1 organizační složka státu provede do patnáctého pracovního dne v měsíci, který následuje po skončení kalendářního čtvrtletí. Vázání za měsíce říjen a listopad se provede do patnáctého pracovního dne v prosinci. Za měsíc prosinec se vázání neprovádí.
(5)
Vázání prostředků státního rozpočtu organizační složka státu provede podle odstavce 1 písm. a) až c), a to ve výši odpovídající prvnímu platovému stupni platové třídy odpovídající volnému místu. U volných míst podle odstavce 1 písm. d) provede organizační složka státu vázání prostředků státního rozpočtu na služební platy odpovídající druhému nejnižšímu služebnímu tarifu stanovenému vládou podle zákona o vojácích z povolání.
(6)
Vázané prostředky uvedené v odstavci 1 mohou být použity na základě rozhodnutí ministra financí na jiné účely, než byly původně rozpočtovány. Vázané prostředky podle odstavce 1 rozpočtované na služební příjem, služební platy nebo platy související s financováním programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unieprogramů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, dalších výdajů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie a výdajů spolufinancovaných z finančních mechanismů mohou být použity na základě rozhodnutí ministra financí i na účely, na které byly původně rozpočtovány. O použití prostředků podle vět první a druhé v kapitolách uvedených v § 8 odst. 4 rozhoduje rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny.
§ 26
(1)
Náležitosti žádosti o rozpočtové opatření jsou
a)
druh rozpočtového opatření podle § 23 odst. 1 písm. a) a c) až f),
b)
výše částky, která je předmětem rozpočtového opatření,
c)
podrobné zdůvodnění navrhovaného rozpočtového opatření,
d)
v případě požadavku na zvýšení výdajů i návrh na jejich krytí a doložení možnosti či nemožnosti krytí v rámci rozpočtu dané kapitoly na základě dosavadního skutečného čerpání jejího rozpočtu,
e)
v případě návrhu na snížení výdajů označení organizační složky státu, které má případně být o tyto prostředky rozpočet zvýšen,
f)
v případě žádosti o snížení rozpočtovaných příjmů návrh na snížení výdajů ve stejné výši,
g)
název závazných ukazatelů, kterých se navrhované rozpočtové opatření týká, včetně uvedení položky a paragrafu,
h)
aktualizované údaje rozpočtového systému.
(2)
Organizační složka státu, jejíž rozpočet výdajů se snižuje podle § 24 odst. 1 písm. e) nebo f), může stanovit obdobně podle § 14 odst. 4 náležitosti, za kterých mají být prostředky použity. Může také stanovit nižší odvod za porušení rozpočtové kázně vztahující se buď k celkové částce přesunu nebo k částce, ve které byla porušena rozpočtová kázeň. V tomto případě postupuje podle § 14 odst. 5 obdobně. V případě, že se při takovém přesunu snižuje rozpočet kapitoly, uplatňuje požadované náležitosti správce kapitoly při žádosti o rozpočtové opatření. Obdobně postupuje organizační složka státu, která určuje účel nebo podmínky, za kterých mohou být prostředky zařazeny do státního rozpočtu.
(3)
Organizační složka státu, jejíž rozpočet se snižuje podle odstavce 2, může postupovat podle § 14f obdobně, jestliže realizátorem projektu je organizační složka státu. Vrácení přesunutých prostředků se provádí rozpočtovým opatřením, mají-li být vráceny do státního rozpočtu, v ostatních případech je organizační složka státu, jejíž rozpočet byl snížen, přijímá na účet cizích prostředků a postupuje v souladu s § 44a odst. 1.
§ 27
Vládní rozpočtová rezerva
(1)
Pro zajištění rozpočtového hospodaření se ke krytí nezbytných, avšak v zákoně o státním rozpočtu neobsažených výdajů vytváří ve státním rozpočtu vládní rozpočtová rezerva. Vládní rozpočtová rezerva se tvoří nejméně ve výši 0,3 % výdajů státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok.
(2)
O použití vládní rozpočtové rezervy rozhoduje vláda a v rozsahu jí určeném ministr financí.
(3)
O použití vládní rozpočtové rezervy podává vláda zprávu Poslanecké sněmovně ve zprávách o plnění státního rozpočtu.
HLAVA VI
STÁTNÍ FONDY
§ 28
(1)
Pro finanční zabezpečení zvlášť stanovených úkolů a hospodaření s prostředky pro ně určenými se zřizují státní fondy jako právnické osoby. Každý státní fond se zřizuje zákonem.
(2)
V zákoně, kterým se státní fond zřizuje, musí být stanoven orgán, do jehož působnosti státní fond patří, a stanoveny finanční zdroje státního fondu, způsoby jejich použití a stanoven způsob financování správních výdajů státního fondu; správní výdaje zahrnují výdaje spojené s činností zaměstnanců státního fondu a úhrady výdajů členům orgánů státního fondu stanovené zákonem.
(3)
Jsou-li správní výdaje státního fondu financovány z dotacídotací ze státního rozpočtu, vztahují se na použití těchto prostředků právní předpisy upravující hospodaření organizačních složek státu.
(4)
Zůstatky prostředků státního fondu se převádějí do následujícího rozpočtového roku.
(5)
Název státního fondu musí obsahovat označení „státní fond“.
(6)
Poskytování dotacídotací a návratných finančních výpomocínávratných finančních výpomocí ze státního fondu včetně způsobu jejich poskytnutí upraví zvláštní právní předpis.
HLAVA VII
STÁTNÍ ZÁVĚREČNÝ ÚČET A VYPRACOVÁNÍ JEHO NÁVRHU
§ 29
Státní závěrečný účet
(1)
Státní závěrečný účet obsahuje údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku.
(2)
Součástí státního závěrečného účtu jsou závěrečné účty kapitol zpracovávané a předkládané Poslanecké sněmovně samostatně jejich správci.
(3)
Přílohu státního závěrečného účtu tvoří souhrnné údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcíobcí, informace o hlavních výsledcích hospodaření státních fondů, přehled o státních finančních aktivech a pasivech, přehled o státních zárukách a přehled o stavech fondů organizačních složek státu.
(4)
Státní závěrečný účet po projednání v Poslanecké sněmovně uveřejní ministerstvo spolu se stanoviskem Poslanecké sněmovny v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
§ 30
Návrh státního závěrečného účtu
(1)
Návrh státního závěrečného účtu vypracovává ministerstvo v součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky, dobrovolnými svazky obcíobcí a státními fondy a předkládá jej vládě. Současně předkládá návrh na použití přebytku rozpočtového hospodaření nebo na úhradu jeho schodku.
(2)
Správci kapitol, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcíobcí a státní fondy jsou povinni předložit ministerstvu údaje potřebné pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu. ObceObce a dobrovolné svazky obcíobcí předkládají údaje prostřednictvím krajů s tím, že dobrovolné svazky obcíobcí tak činí prostřednictvím kraje, kde mají své sídlo. Kraje a hlavní město Praha předkládají údaje ministerstvu. Údaje týkající se financování dotačních investičních akcí předkládají obceobce a dobrovolné svazky obcíobcí vždy přímo příslušnému správci kapitoly. Strukturu, termíny a rozsah předkládaných údajů potřebných pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu stanoví ministerstvo vyhláškou. Činnost krajů podle věty druhé je přenesenou působností.
(3)
Ministerstvo řídí práce na vypracování návrhů státního závěrečného účtu a závěrečných účtů kapitol, územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcíobcí a státních fondů.
(4)
Správci kapitol sestavují o výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku návrh závěrečného účtu své kapitoly v rozsahu a termínech, které stanoví ministerstvo vyhláškou ve shodném členění, v jakém byl sestaven státní rozpočet. Správce kapitoly jej projednává v příslušných výborech Poslanecké sněmovny před projednáváním návrhu státního závěrečného účtu Poslaneckou sněmovnou. Po tomto projednání jej uveřejní v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
(5)
Návrh státního závěrečného účtu podává vláda Poslanecké sněmovně nejpozději do 30. dubna roku následujícího po hodnoceném rozpočtovém roce.
(6)
Je-li schodek státního rozpočtu odlišný od schodku stanoveného v zákoně o státním rozpočtu, rozhodne o úhradě schodku na návrh vlády Poslanecká sněmovna. Přebytek státního rozpočtu se použije na snížení státního dluhu.
HLAVA VIII
MIMOŘÁDNÝ STÁTNÍ ZÁVĚREČNÝ ÚČET, NOUZOVÝ STÁTNÍ ROZPOČET A VÁLEČNÝ STÁTNÍ ROZPOČET
§ 31
Vypracování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu a návrhu nouzového státního rozpočtu po vyhlášení stavu ohrožení státu
(1)
Po vyhlášení stavu ohrožení státu18) vypracovává ministerstvo návrh mimořádného státního závěrečného účtu a návrh nouzového státního rozpočtu na zbytek roku. Při sestavování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu postupuje podle ustanovení § 29 a 30 a při vypracování návrhu nouzového státního rozpočtu postupuje podle ustanovení § 8 s přihlédnutím k možnému nebezpečí časového prodlení.
(2)
Návrh mimořádného státního závěrečného účtu za období do nabytí účinnosti zákona o nouzovém státním rozpočtu vypracovává ministerstvo ve spolupráci se správci kapitol a předkládá jej vládě.
(3)
Návrh nouzového státního rozpočtu vypracovává ministerstvo ve spolupráci se správci kapitol a do 15 dnů ode dne vyhlášení stavu ohrožení státu jej předloží vládě.
§ 32
Vypracování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu a návrhu válečného státního rozpočtu po vyhlášení válečného stavu
(1)
Po vyhlášení válečného stavu19) vypracovává ministerstvo návrh mimořádného státního závěrečného účtu a návrh válečného státního rozpočtu na zbytek roku.
(2)
Při zpracování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu a návrhu válečného rozpočtu postupuje ministerstvo obdobně podle § 31.
HLAVA IX
ŘÍZENÍ STÁTNÍ POKLADNY, ŘÍZENÍ STÁTNÍHO DLUHU A STÁTNÍ FINANČNÍ AKTIVA A PASIVA
Díl 1
Řízení státní pokladny a řízení státního dluhu
§ 33
Správa peněžních prostředků státní pokladny
(1)
Peněžní prostředky státní pokladnyPeněžní prostředky státní pokladny jsou odděleně vedeny na účtech uvedených v § 3 písm. h) (dále jen „účty podřízené státní pokladně“).
(2)
Souhrnné účty státní pokladny a účty podřízené státní pokladně vede Česká národní bankabanka v korunách českých a v jednotné evropské měně, případně v dalších měnách dohodnutých ve smlouvě podle odstavce 4. K účtům poskytuje Česká národní bankabanka platební služby podle zákona upravujícího platební styk. Účty podřízené státní pokladně jsou podřízeny jednotlivým souhrnným účtům státní pokladny, pokud jsou souhrnné účty zřízeny, a to podle jednotlivých měn, ve kterých jsou účty podřízené státní pokladně vedeny.
(3)
Celkový součet peněžních prostředků na účtech podřízených jednotlivým souhrnným účtům státní pokladny nesmí být záporný.
(4)
Obsah a rozsah činností týkajících se vedení souhrnných účtů státní pokladny, včetně podmínek úročení zůstatků na těchto účtech, určuje smlouva mezi ministerstvem a Českou národní bankoubankou.
(5)
Zůstatky účtů podřízených státní pokladně jsou součástí vládní finanční statistiky a jejich evidenci zajišťuje ministerstvo.
(6)
Majitelé účtů podle § 3 písm. h) jsou povinni poskytovat ministerstvu informace pro průběžné sledování vývoje peněžních prostředků na těchto účtech a pro kontrolu jejich použití, a dále jsou povinni udělit České národní bancebance souhlas s poskytováním informací o stavu a pohybech peněžních prostředků na těchto účtech ministerstvu.
(7)
Úroky ze souhrnného účtu jsou příjmem státního rozpočtu a úhrady za bankovní služby u účtů podle § 3 písm. h) bodů 1 až 10, 14, 16 a 17 jsou výdajem státního rozpočtu.
(8)
Majitelé účtů podle § 3 písm. h) bodů 11 až 13, 15 a 18 mohou převést peněžní prostředky na nich vedené na účty, které nejsou podřízeny státní pokladně. Peněžní prostředky státní pokladny vedené na účtech podle § 3 písm. h) bodů 1 až 10, 14, 16 a 17 nesmějí být vedeny mimo účty podřízené státní pokladně. Peněžní prostředky státní pokladny vedené na účtech podle § 3 písm. h) bodů 16 a 17 mohou být vedeny mimo účty podřízené státní pokladně, pokud tak stanoví zákon upravující pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Ministerstvo může kontrolovat dodržování této povinnosti.
(9)
Majitelé účtů podle § 3 písm. h) bodů 11 až 13, 15 a 18 obdrží od ministerstva namísto úroku peněžní plnění tento úrok nahrazující; v tomto případě Česká národní bankabanka neověřuje rezervaci postupem podle § 34 odst. 5. Výši peněžního plnění nahrazujícího úrok stanoví ministerstvo oznámením na svých internetových stránkách.
(10)
Platební režim výdajů zpravodajských služeb České republiky2a) se řídí zvláštním režimem dohodnutým s ministerstvem.
(11)
Majitelé účtů podle § 3 písm. h) bodů 11 až 13 a 15 až 18 se mohou za účelem zvýšení efektivity řízení likvidity státní pokladny s ministerstvem dohodnout, že peněžní prostředky ponechají uloženy na účtu podřízeném státní pokladně v dohodnuté výši a na předem stanovenou dobu. Součástí této dohody je též sjednání výše peněžního plnění nahrazujícího úrok poskytovaného majitelům účtů ministerstvem podle odstavce 9. Obdobné plnění nahrazující úrok může ministerstvo sjednat s majiteli účtů podle § 3 písm. h) bodů 16 a 17.
§ 33a
(1)
Ministerstvo využívá pro výkon státní správy na úseku řízení státní pokladny a státního dluhu ze základního registru obyvatel údaje, kterými jsou
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména,
c)
adresa místa pobytu,
d)
datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil.
(2)
Ministerstvo využívá pro výkon státní správy na úseku řízení státní pokladny a státního dluhu z informačního systému evidence obyvatel o státních občanech České republiky údaje, kterými jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil,
d)
rodné číslo,
e)
adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti, podle zvláštního právního předpisu.
(3)
Ministerstvo využívá pro výkon státní správy na úseku řízení státní pokladny a státního dluhu z informačního systému cizinců o cizincích údaje, kterými jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,
d)
rodné číslo,
e)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
f)
druh a adresa místa pobytu na území České republiky.
(4)
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(5)
Ministerstvu jsou poskytována pro výkon státní správy na úseku řízení státní pokladny a státního dluhu od organizačních složek státu čísla účtů příjemců prostředků ze státního rozpočtu společně s identifikací příjemců těchto plateb.
(6)
Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
§ 34
Řízení likvidity státní pokladny
(1)
Ministerstvo provádí opatření potřebná k překonání pokladního nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu až do výše 15 % celkových výdajů státního rozpočtu, schválených zákonem o státním rozpočtu, nebo rozpočtového provizoria, přijetím zápůjčky, úvěru nebo vydáním a prodejem státních dluhopisů. Oprávnění k překonání pokladního nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu se zvyšuje v případě zákonem schváleného schodku státního rozpočtu, a to o výši tohoto schodku, a dále v případě časového nesouladu mezi výdaji peněžních prostředků rozpočtovaných jako vlastní zdroje Evropské unie vycházející z daně z přidané hodnoty a založené na hrubém národním důchodu11f) a požadavky na tyto vlastní zdroje stanovenými rozpočtem Evropské unie, a to do výše tohoto nesouladu.
(2)
Ministerstvo je oprávněno řešit krytí schodku státního rozpočtu předchozího roku vydáním státních dluhopisů až do doby konečného rozhodnutí Poslanecké sněmovny o způsobu řešení tohoto schodku.
(3)
Přebytky prostředků na jednotlivých souhrnných účtech státní pokladny může ministerstvo krátkodobě ukládat nebo investovat na finančním trhu nebo z nich poskytovat krátkodobé zápůjčky a úvěry právnickým osobám podle § 35 odst. 5 a jiným státům; disponibilní zůstatky peněžních prostředků na jednotlivých účtech podřízených souhrnným účtům státní pokladny se těmito operacemi nemění. Ustanovení § 36 odst. 6 tím není dotčeno.
(4)
Před vydáním peněžních prostředků státního rozpočtu rezervuje organizační složka státu příslušná k platbě předpokládanou výši těchto prostředků ve svém rozpočtu, a to v rozsahu třídění daného rozpočtovou skladbou. Takto stanovenou výši rezervovaných peněžních prostředků může organizační složka státu měnit nebo může rezervaci zrušit.
(5)
Česká národní bankabanka ověřuje provedení rezervace peněžních prostředků v rozpočtovém systémurozpočtovém systému podle odstavce 4 po předání platebního příkazu na vrub účtu organizační složky státu. Nejsou-li v rozpočtu organizační složky státu odpovídající peněžní prostředky rezervovány, Česká národní bankabanka platební příkaz odmítne. Česká národní bankabanka neověřuje rezervaci, jde-li o výběry hotovostí, transakce provedené prostřednictvím platební karty a při účtování cen za poskytnuté platební služby Českou národní bankoubankou. V případech, kdy rozpočtový systémrozpočtový systém není v provozu, provádí Česká národní bankabanka platby na pokyn ministerstva.
(6)
Ministerstvo je oprávněno stanovovat majitelům účtů podle § 3 písm. h) termíny a rozsah režimu realizace plateb a povolovat jeho výjimky pro provádění platebních operací na účtech podle § 3 písm. h); ustanovení § 33 odst. 8 věty první ani ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena.
(7)
Činnosti uvedené v odstavci 3 může na základě dohody ministerstvo vykonávat také prostřednictvím České národní bankybanky.
(8)
Na účty ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu včetně účtů zřízených v bankáchbankách nebo v bankáchbankách v zahraničí mohou plynout příjmy podle § 6 odst. 1 a mohou se z nich hradit výdaje podle § 7 odst. 1, jestliže souvisejí s řízením likvidity státní pokladny nebo řízením státního dluhu. Tyto příjmy a výdaje se za určitou dobu, v rámci rozpočtového roku mohou sečíst a vzájemně započíst; v tom případě se jejich saldo do tří pracovních dnů po posledním dni této doby vypořádá se státním rozpočtem, kapitolou Státní dluh. Účty ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu včetně účtů zřízených v bankáchbankách nebo v bankáchbankách v zahraničí vedené v jednotné evropské měně, případně v dalších měnách mohou dále zprostředkovávat cizoměnové platby ze státního rozpočtu a do něj.
§ 35
Výkon činností v souvislosti s řízením státního dluhu
(1)
Ministerstvo je v souvislosti s řízením státního dluhu oprávněno
a)
sjednávat obchody s investičními nástroji a cennými papírycennými papíry nabývat, zcizovat a právně zatěžovat investiční nástroje a cenné papírycenné papíry, zejména obchodovat na vlastní účet se státními dluhopisy a dalšími investičními nástroji; tyto obchody je ministerstvo oprávněno sjednávat s tuzemskými či zahraničními osobami, a to samostatně nebo prostřednictvím jiné osoby,
b)
organizovat trh se státními dluhopisy,
c)
provozovat platební systém podle zákona upravujícího platební styk; tento platební systém se nepovažuje za platební systém s neodvolatelností zúčtování20),
d)
vést evidenci zaknihovaných státních dluhopisů, a provádět související činnosti; tato evidence je samostatnou evidencí vedenou na účtech vlastníků podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, vede se též v evidenci emise a provozní řád pro její vedení stanoví ministerstvo,
e)
provozovat vypořádací systém podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu pro státní dluhopisy; existence a název tohoto vypořádacího systému se Komisi Evropských společenství nenahlašuje,
f)
provádět úschovu a správu státních dluhopisů a jiných cenných papírůcenných papírů, vést evidenci imobilizovaných státních dluhopisů, nebo zaknihovaných cenných papírůcenných papírů, nebo
g)
zabezpečovat další činnosti spojené s řízením státního dluhu.
(2)
Činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) může na základě dohody s ministerstvem vykonávat tuzemská nebo zahraniční osoba, je-li k výkonu takové činnosti oprávněna; činnost uvedenou v odstavci 1 písm. a) může na základě dohody ministerstvo vykonávat také prostřednictvím České národní bankybanky. Činnost podle odstavce 1 písm. d) může na základě dohody s ministerstvem vykonávat osoba oprávněná vést centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů nebo samostatnou evidenci investičních nástrojů.
(3)
Výkon činností uvedených v odstavci 1, pokud je vykonává ministerstvo nebo právnická osoba zřízená podle jiného právního předpisu ministerstvem, nepodléhá dohledu České národní bankybanky a není k němu třeba povolení, registrace nebo jiné podnikatelské oprávnění.
(4)
Ministerstvo v rámci výkonu řízení státního dluhu vytváří na účtech ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu rezervu peněžních prostředků z vydávání a prodeje státních dluhopisů, z přijatých zápůjček a úvěrů, z dalších zdrojů financování státního dluhu a ze sjednaných finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění podle práva cizího státu jako zdroje ministerstva pro vyloučení tržních rizik, rizik z neumístění státních dluhopisů na finančním trhu a dalších rizik souvisejících s financováním schodku státního rozpočtu a státního dluhu a jako zdroje pro plnění dluhů ze smluv, jimiž se sjednává finanční zajištění nebo srovnatelné zajištění podle práva cizího státu. Ministerstvo je oprávněno rezervu peněžních prostředků ukládat nebo investovat na finančním trhu. Tyto peněžní prostředky a operace s nimi související podléhají evidenci ve státních finančních aktivech.
(5)
Ministerstvo je oprávněno přijímat zápůjčky nebo úvěry od právnických osob a jiných států nebo poskytovat zápůjčky nebo úvěry právnickým osobám, za jejichž dluhy z hlavní činnosti ručí podle zvláštního zákona Česká republika, majitelům účtů podle § 3 písm. h), s výjimkou organizačních složek státu a příspěvkových organizací, které nejsou zdravotnickými zařízeními, a dalším právnickým osobám, rozhodne-li vláda, že zápůjčka nebo úvěr jsou nezbytné k odvrácení škod v národním hospodářství. V souvislosti s tím je ministerstvo oprávněno pro tyto právnické osoby sjednávat obchody s investičními nástroji, včetně derivátů k omezení úrokových a měnových či jiných rizik těchto právnických osob.
(6)
Zápůjčky a úvěry poskytnuté podle § 34 odst. 3 a podle odstavce 5 a podle § 35a odst. 4 nejsou výdajem státního rozpočtu, splátky těchto zápůjček a úvěrů nejsou příjmem státního rozpočtu a úroky a jiné příjmy z těchto zápůjček a úvěrů jsou příjmem státního rozpočtu.
(7)
Ministerstvo může vydávat státní dluhopisy na úhradu rozpočtovaného schodku státního rozpočtu bez zahrnutí rozpočtovaného salda kapitoly Operace státních finančních aktiv, na úhradu jmenovitých hodnot nebo jistin státního dluhu, včetně jmenovitých hodnot nebo jistin derivátů souvisejících s úhradou jmenovitých hodnot nebo jistin státního dluhu, za účelem vytváření rezervy peněžních prostředků podle odstavce 4, za účelem poskytování zápůjček a úvěrů právnickým osobám podle odstavce 5, za účelem plnění dluhů ze smluv, jimiž se sjednává finanční zajištění nebo srovnatelné zajištění podle práva cizího státu, nebo rozhodla-li tak vláda. V souvislosti s řízením likvidity státní pokladny a řízením státního dluhu lze státní dluhopisy při jejich vydání zapsat nejprve na majetkový účet ministerstva v příslušné evidenci.
§ 35a
(1)
Ministerstvo je oprávněno přijmout na základě rozhodnutí vlády za Českou republiku úvěr od Evropské investiční bankybanky, Rozvojové bankybanky Rady Evropy nebo jiné mezinárodní finanční instituce na financování konkrétních programůprogramů nebo projektů.
(2)
Smlouvu o úvěru podle odstavce 1 sjednává a uzavírá za Českou republiku ministr financí. K výkonu práv a povinností České republiky ze smlouvy o úvěru a k hospodaření s peněžními prostředky z přijatého úvěru je příslušné ministerstvo.
(3)
Prostředky získané úvěrem lze použít v roce přijetí na úhradu výdajů, které byly ve státním rozpočtu rozpočtovány. V letech následujících po roce přijetí úvěru budou výdaje hrazené z prostředků získaných úvěrem rozpočtovány.
(4)
Rozhodne-li tak vláda, je ministerstvo oprávněno prostředky získané úvěrem použít v souladu s § 35 odst. 6 na poskytování zápůjček a úvěrů státním fondům a případně i dalším osobám, a to na financování konkrétních programůprogramů nebo projektů.
§ 35b
Ustanovení § 14 odst. 1 a § 14 odst. 3 až 7 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se nepoužijí při
a)
provádění financujících operací v české a cizí měně a sjednávání obchodů s investičními nástroji, včetně derivátů k omezení úrokových a měnových či jiných rizik,
b)
převodech mezi účty ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu včetně účtů zřízených v bankáchbankách nebo v zahraničních bankáchbankách vedených v cizí měně a při sjednávání obchodů s cizí měnou pro účely řízení likvidity státní pokladny a řízení státního dluhu,
c)
ukládání nebo investování přebytků peněžních prostředků na jednotlivých souhrnných účtech státní pokladny nebo při sjednávání krátkodobých zápůjček a úvěrů právnickým osobám podle § 34 odst. 3,
d)
sjednávání přijetí nebo poskytnutí zápůjček a úvěrů podle § 35 odst. 5 a
e)
sjednávání poskytnutí zápůjček a úvěrů podle § 35a odst. 4.
Díl 2
Státní finanční aktiva a pasiva
§ 36
(1)
Ministerstvo vykonává správu státních finančních aktiv a pasiv.
(2)
Státními finančními aktivy jsou
a)
peněžní prostředky převedené z výsledků rozpočtového hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a další peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda nebo Poslanecká sněmovna, nebo peněžní prostředky stanovené zvláštním právním předpisem21),
b)
majetkové účasti státu v obchodních společnostech a cenné papírycenné papíry, jejichž majitelem je stát a se kterými není příslušný hospodařit některý správce kapitoly,
c)
pohledávky státu z úvěrů a návratných finančních výpomocínávratných finančních výpomocí poskytnutých ze státních finančních aktiv, jakož i pohledávky ze státních záruk realizovaných ze státních finančních aktiv a pohledávky státu, které mu postoupily jiné subjekty,
d)
jiné pohledávky ministerstva mimo běžné hospodaření.
(3)
Součástí státních finančních aktiv je zvláštní účet rezervy důchodového pojištění, na který ministerstvo za každý rok, ve kterém byly příjmy pojistného na důchodové pojištění včetně příjmů z penále a pokut připadajících na důchodové pojištění vyšší než výdaje na dávky důchodového pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatou dávek důchodového pojištění, převádí ze státního rozpočtu částku ve výši rozdílu těchto příjmů a výdajů. Ministerstvo stanoví způsob výpočtu rozdílu těchto příjmů a výdajů vyhláškou. Příjmy tohoto účtu tvoří i peněžní prostředky poukázané na něj na návrh vlády po schválení Poslaneckou sněmovnou nebo podle zvláštních právních předpisů. Prostředky tohoto účtu lze použít pouze na výdaje na dávky důchodového pojištění a na převody zpět do státního rozpočtu na úhradu záporného rozdílu těchto příjmů a výdajů. Ministerstvo je oprávněno dočasně volné prostředky vedené na tomto účtu ukládat do bankbank nebo investovat do státních dluhopisů a do dluhopisů České národní bankybanky, jakož i do dluhopisů vydaných členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a dluhopisů vydaných centrálními bankamibankami těchto států nebo Evropskou centrální bankoubankou. Pro investování prostředků účtu se použije ustanovení § 35 odst. 1 a § 35 odst. 2 obdobně. Výnosy z investování jsou příjmem tohoto účtu. Zprávy o hospodaření s peněžními prostředky účtu jsou součástí státního závěrečného účtu.
(4)
Pohledávky z poskytnutých návratných finančních výpomocínávratných finančních výpomocí, majetkové účasti státu v obchodních společnostech a cenné papírycenné papíry, jejichž majitelem je stát a se kterými jsou příslušní hospodařit správci kapitol, nejsou součástí státních finančních aktiv a ministerstvo má povinnost je evidovat mimo státní finanční aktiva. Termíny pro předání údajů o stavu tohoto finančního majetku, jejich rozsah a strukturu stanoví ministerstvo vyhláškou.
(5)
O použití státních finančních aktiv rozhoduje vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí. To platí i pro poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci ze státních finančních aktiv. Na poskytnutí dotacedotace a návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci ze státních finančních aktiv a jejich odnětí se § 14 až 15 s výjimkou § 14j použijí obdobně.
(6)
Ministerstvo je v rámci výkonu řízení státních finančních aktiv a v rámci výkonu řízení účtů vedených na základě zvláštního právního předpisu mimo státní rozpočet a státní finanční aktiva21a) oprávněno nabývat, zcizovat a právně zatěžovat státní dluhopisy a nabývat a zcizovat dluhopisy vydávané Českou národní bankoubankou. Ministerstvo je v rámci výkonu řízení státních finančních aktiv a v rámci výkonu řízení účtů vedených na základě zvláštního právního předpisu mimo státní rozpočet a státní finanční aktiva21a) dále oprávněno sjednávat obchody s ostatními investičními nástroji včetně derivátů k omezení úrokových a měnových či jiných rizik. Tyto obchody je ministerstvo oprávněno sjednávat s tuzemskými či zahraničními osobami, a to samostatně nebo na smluvním základě s využitím služeb obchodníků s cennými papírycennými papíry, zahraničních obchodníků s cennými papírycennými papíry nebo České národní bankybanky.
(7)
Státními finančními pasivy jsou
a)
dluhy státu odpovídající jmenovitým hodnotám jím vydaných dluhopisů; do státních finančních pasiv však nevstupují dluhy státu z dluhopisů, které byly při jejich vydání zapsány nejprve na majetkový účet státu jako jejich emitenta v příslušné evidenci, po dobu, co jsou na tomto účtu zapsány, jakož i vlastní dluhopisy nabyté státem jako jejich emitentem před datem jejich splatnosti, vlastní dluhopisy poskytnuté státem jako jejich emitentem v rámci zápůjček poskytnutých v cenných papírech a vlastní dluhopisy, které jsou předmětem finančního zajištění nebo srovnatelného zajištění podle práva cizího státu,
b)
dluhy státu odpovídající původní výši jmenovité hodnoty dříve vydaných státních dluhopisů po datu jejich splatnosti nebo po datu, ke kterému vlastník státních dluhopisů požádal o jejich splacení před stanoveným datem splatnosti v souladu s příslušnými emisními podmínkami a způsobem těmto emisním podmínkám odpovídajícím, a to maximálně po dobu, než dojde k promlčení práva spojeného s dluhopisy ve lhůtě stanovené zvláštními právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé,
c)
dluhy ze státem přijatých zápůjček a úvěrů,
d)
dluhy ze státem vystavených směnek,
e)
dluhy z nesplacené části upsaného kapitálu majetkových účastí evidovaných ve státních finančních aktivech.
(8)
Státní dluh tvoří státní finanční pasiva uvedená v odstavci 7 písm. a) až d) zohledňující jmenovité hodnoty nebo jistiny derivátů. Státní dluh v cizí měně se oceňuje kurzem vyhlášeným Českou národní bankoubankou pro daný výkazní den, avšak s výjimkou státního dluhu, s nímž souvisí úhrada jmenovité hodnoty nebo jistiny finančních derivátů, kdy korunová hodnota tohoto dluhu musí odpovídat smluvnímu měnovému kurzu.
(9)
Ministerstvo sděluje Národní rozpočtové radě výši rezervy peněžních prostředků při financování státního dluhu, která se vyjádřená jako procentní podíl na hrubém domácím produktu odečítá od výše dluhu sektoru veřejných institucí.
(10)
Vláda předkládá Poslanecké sněmovně zprávu o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv spolu s návrhem zákona o státním rozpočtu.
HLAVA X
HOSPODAŘENÍ S PROSTŘEDKY NÁRODNÍHO FONDU
§ 37
Národní fond
(1)
Národní fond je souhrn
a)
peněžních prostředků, které svěřuje Evropská unie České republice k realizaci programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unieprogramů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu4a),
b)
peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility),
c)
peněžních prostředků finančních mechanismů, které jsou České republice svěřeny na základě mezinárodních smluv, včetně úroků z nich a
d)
peněžních prostředků svěřených České republice z Fondu solidarity Evropské unie.
(2)
Ministerstvo jako platební orgán koordinuje řízení finančních toků prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie Národnímu fondu a spravuje tyto prostředky. Ministerstvo koordinuje řízení finančních toků prostředků poskytnutých z finančních mechanismů a spravuje tyto prostředky.
(3)
Peněžní prostředky soustředěné prostřednictvím Národního fondu se používají v souladu s principy rozpočtového výhledu a závazky vyplývajícími pro Českou republiku z práva Evropské unie nebo z mezinárodní smlouvy.
(4)
Hospodaření a kontrola peněžních prostředků soustředěných prostřednictvím Národního fondu se řídí ustanoveními tohoto zákona vztahujícími se k rozpočtovému hospodaření a kontrole, nestanoví-li tento zákon, právo Evropské unie nebo mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, jinak.
(5)
Zůstatky peněžních prostředků na účtech Národního fondu se převádějí do následujícího roku.
(6)
Při poskytování dotacídotací z Národního fondu podle odstavce 1 a řízení o jejich odnětí se postupuje podle § 14 až 15 obdobně, nestanoví-li právo Evropské unie nebo mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, jinak. Rozhodnutí je vydáváno na dobu uskutečňování daného projektu.
§ 38
Důsledky porušení kázně při hospodaření s peněžními prostředky Národního fondu
(1)
Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při porušení kázně při hospodaření s peněžními prostředky v Národním fondu podle § 44 a 44a.
(2)
Částky neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků poskytnutých z Národního fondu je ten, kdo je neoprávněně použil nebo zadržel, povinen odvést do Národního fondu. Penále je povinen odvést do státního rozpočtu [§ 6 odst. 1 písm. n)].
(3)
Požádá-li Evropská komise o vrácení neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků z rozpočtu Evropské unie poskytnutých z Národního fondu, převedou se tyto prostředky z Národního fondu do rozpočtu Evropské unie. Nejsou-li tyto prostředky v Národním fondu, odvedou se ze státního rozpočtu; po vrácení neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků do Národního fondu jsou odvedeny z Národního fondu do státního rozpočtu.
(4)
Ze státního rozpočtu se hradí úrok uložený Evropskou komisí za nesplnění povinnosti podle odstavce 3.
(5)
Je-li splněna povinnost podle odstavce 3 a zbývají-li peněžní prostředky odvedené do Národního fondu podle odstavce 2, převedou se z Národního fondu na ostatní zdroje společného financování v poměru, v jakém se tyto zdroje na společném financování podílely.
HLAVA XI
FINANČNÍ KONTROLA
§ 39
(1)
Správce kapitoly je odpovědný za hospodaření s prostředky státního rozpočtu a jinými peněžními prostředky státujinými peněžními prostředky státu ve své kapitole.
(2)
Ministerstvo, finanční úřady, správci kapitol a kraje zajišťují kontrolu hospodaření s prostředky státního rozpočtu, prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu, jinými peněžními prostředky státujinými peněžními prostředky státu, prostředky Národního fondu a prostředky poskytnutými z Národního fondu podle zvláštního právního předpisu upravujícího finanční kontrolu22) (dále jen „finanční kontrola“).
(3)
Správce kapitoly soustavně sleduje a vyhodnocuje hospodárnost, efektivnost a účelnost vynakládání výdajů ve své kapitole. Je-li zřizovatelem organizační složky státu nebo příspěvkové organizace nebo funkci zřizovatele vykonává, působí při jejím řízení k tomu, aby vynakládání výdajů bylo co nejhospodárnější, nejefektivnější a nejúčelnější.
§ 43
Jsou-li prostředky ze zahraničí poskytovány prostřednictvím státního rozpočtu, postupuje se při jejich finanční kontrole podle zvláštního právního předpisu.22)
HLAVA XII
PORUŠENÍ ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ
§ 44
(1)
Porušením rozpočtové kázně je
a)
neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu a jiných peněžních prostředků státujiných peněžních prostředků státu,
b)
neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv jejich příjemcem,
c)
neprovedení odvodu příspěvkovou organizací podle § 53 odst. 6,
d)
neuložení odvodu zřizovatelem podle § 54 odst. 3,
e)
neprovedení odvodu stanoveného zřizovatelem příspěvkové organizaci podle § 54 odst. 3,
f)
porušení ustanovení § 45 odst. 2 organizační složkou státu,
g)
neprovedení odvodu podle § 45 odst. 11 a § 52 odst. 4,
h)
nepřevedení prostředků, které byly soustředěny na účtu cizích prostředků v rámci finančního vypořádání, na účet státního rozpočtu v termínech stanovených pro finanční vypořádání vztahů se státním rozpočtem vyhláškou vydanou podle § 75 tohoto zákona,
i)
nevrácení prostředků podle § 14 odst. 7 v termínu stanoveném v rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace poskytovatelem do státního rozpočtu nebo Národního fondu,
j)
porušení povinnosti stanovené právním předpisem, rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, které přímo souvisí s účelem, na který byla dotacedotace nebo návratná finanční výpomocnávratná finanční výpomoc poskytnuta a ke kterému došlo před přijetím peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv a které trvá v okamžiku přijetí prostředků na účet příjemce; prvním dnem porušení rozpočtové kázně je den jejich přijetí příjemcem; penále za porušení rozpočtové kázně se počítá ode dne následujícího po dni, do kterého měl příjemce na základě platebního výměru odvod uhradit,
k)
nepřevedení prostředků, které byly soustředěny na účtu kraje v rámci finančního vypořádání, na účet cizích prostředků příslušného správce kapitoly nebo na účet státního rozpočtu v termínech stanovených pro finanční vypořádání vztahů se státním rozpočtem vyhláškou vydanou podle § 75,
l)
neuhrazení peněžních prostředků, které byly za příjemce dotacedotace uhrazeny ze státního rozpočtu na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie; za den, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, se považuje den, kdy byly peněžní prostředky odepsány z účtu státního rozpočtu.
(2)
Pro účely postihu za neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu a poskytnutých ze státního rozpočtu a nakládání s odvody za toto neoprávněné použití se peněžní prostředky státního rozpočtu a poskytnuté ze státního rozpočtu člení na
a)
prostředky státního rozpočtu kryté prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků krytých z Národního fondu,
b)
prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků krytých z Národního fondu,
c)
prostředky státního rozpočtu kryté prostředky z Národního fondu,
d)
prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté prostředky z Národního fondu,
e)
prostředky státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z Národního fondu,
f)
prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z Národního fondu,
g)
prostředky státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu,
h)
prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu,
i)
prostředky uhrazené ze státního rozpočtu za příjemce dotacedotace na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie,
j)
ostatní prostředky státního rozpočtu,
k)
ostatní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu.
(3)
Peněžními prostředky
a)
podle odstavce 2 písm. a), c), e) a g) se rozumějí peněžní prostředky státního rozpočtu označené za takové organizační složkou státu, která je ve svém rozpočtu výdajů rozpočtuje,
b)
podle odstavce 2 písm. b), d), f) a h) se rozumějí peněžní prostředky vydané organizační složkou státu, která je za takové označí,
c)
podle odstavce 2 písm. j) se rozumějí peněžní prostředky státního rozpočtu jiné než podle odstavce 2 písm. a), c), e) a g),
d)
podle odstavce 2 písm. k) se rozumějí peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu jiné než podle odstavce 2 písm. b), d), f) a h).
(4)
Organizační složka státu označí za peněžní prostředky
a)
podle odstavce 2 písm. a) peněžní prostředky rozpočtované v jejím rozpočtu výdajů ve výši, v níž obdržela na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu, nebo ve výši, již jí oznámil správce kapitoly,
b)
podle odstavce 2 písm. b) peněžní prostředky podle písmene a), které poskytla,
c)
podle odstavce 2 písm. c) peněžní prostředky rozpočtované v jejím rozpočtu výdajů ve výši, v níž obdržela na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z Národního fondu, nebo ve výši, již jí oznámil správce kapitoly,
d)
podle odstavce 2 písm. d) peněžní prostředky podle písmene c), které poskytla,
e)
podle odstavce 2 písm. e) peněžní prostředky ve výši, v níž má obdržet na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z Národního fondu, nebo ve výši, již jí oznámil správce kapitoly,
f)
podle odstavce 2 písm. f) peněžní prostředky podle písmene e), které poskytla,
g)
podle odstavce 2 písm. g) peněžní prostředky ve výši, v níž má obdržet na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu, nebo ve výši, kterou jí oznámil správce kapitoly,
h)
podle odstavce 2 písm. h) peněžní prostředky označené podle písmene g), které poskytla.
(5)
Správce kapitoly oznámí organizační složce státu, že část peněžních prostředků rozpočtovaných v jejím rozpočtu výdajů jsou peněžní prostředky
a)
podle odstavce 2 písm. a), a výši této části, jestliže obdržel na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu,
b)
podle odstavce 2 písm. c), a výši této části, jestliže obdržel na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z Národního fondu,
c)
podle odstavce 2 písm. e), a výši této části, jestliže má obdržet na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z Národního fondu,
d)
podle odstavce 2 písm. g), a výši této části, jestliže má obdržet na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu.
(6)
Organizační složka státu, která poskytuje dotacidotaci nebo návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc podle § 14 na výdaje, které mají být zcela nebo zčásti financovány peněžními prostředky podle odstavce 2 písm. b), d), f) nebo h), uvede v rozhodnutí na základě předpisů Evropských společenství, kolik tyto peněžní prostředky činí [§ 14 odst. 4 písm. h)].
§ 44a
(1)
Organizační složka státu, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do
a)
státního rozpočtu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň
1.
podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky státního rozpočtu podle § 44 odst. 2 písm. j),
2.
podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky svých mimorozpočtových fondů,
3.
podle § 44 odst. 1 písm. d), f), g) a h),
b)
státního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté ze státního fondu,23) mimo prostředky poskytnuté ze státního fondu na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unieprogramy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, které jsou státním fondem označeny jako prostředky odpovídající spolufinancování z rozpočtu Evropské unie,
c)
státních finančních aktiv, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky státních finančních aktiv, nebo jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté ze státních finančních aktiv,
d)
Národního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. c) nebo e) nebo prostředky poskytnuté ze státního fondu na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unieprogramy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, které jsou státním fondem označeny jako prostředky odpovídající spolufinancování z rozpočtu Evropské unie,
e)
svého rezervního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky státního rozpočtu podle § 44 odst. 2 písm. a) nebo g).
(2)
Příspěvková organizace, která porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. a), c) nebo e), je povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu. Státní fond, který porušil rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. a), je povinen provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu. Příjemce dotacedotace, který porušil rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. l), je povinen provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu.
(3)
Fyzická osoba nebo právnická osoba jiná než stát, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do
a)
státního rozpočtu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. k), nebo jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. i), j) nebo k),
b)
státního fondu, jestliže není státním fondem a porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté z tohoto státního fondu, mimo prostředky poskytnuté ze státního fondu na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unieprogramy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, které jsou státním fondem označeny jako prostředky odpovídající spolufinancování z rozpočtu Evropské unie,
c)
státních finančních aktiv, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté ze státních finančních aktiv,
d)
Národního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté z Národního fondu, nebo tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. d) nebo f) nebo prostředky poskytnuté ze státního fondu na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unieprogramy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, které jsou státním fondem označeny jako prostředky odpovídající spolufinancování z rozpočtu Evropské unie nebo jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. i) nebo j),
e)
rezervního fondu organizační složky státu, která jí poskytla dotacidotaci nebo návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b) nebo h).
(4)
Odvod za porušení rozpočtové kázně činí
a)
v případě nižšího odvodu podle § 14 odst. 5 stanoveného pevnou částkou nebo pevným procentním podílem částku rovnající se poskytovatelem stanovené pevné částce odvodu nebo pevnému procentnímu podílu, a to pro každý jednotlivý případ; v případě nižšího odvodu podle § 14 odst. 5 stanoveného procentním rozmezím, finančním úřadem stanovenou částku vycházející z procentního rozmezí stanoveného poskytovatelem, přičemž při stanovení částky odvodu vycházející z procentního rozmezí vezme finanční úřad v úvahu závažnost porušení povinnosti a jeho vliv na dodržení účelu poskytnutých peněžních prostředků; finanční úřad je přitom vždy vázán pevnou částkou, pevným procentním podílem a procentním rozmezím a od stanovených způsobů postihu a číselných hodnot se nemůže nijak odchýlit; v případě neoprávněného použití peněžních prostředků přesunutých podle § 24a nebo § 26 odst. 2 postupuje finanční úřad obdobně,
b)
v případě podle § 44 odst. 1 písm. l) částku, která odpovídá výši peněžních prostředků, které byly uhrazeny ze státního rozpočtu za příjemce dotacedotace na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie,
c)
v ostatních případech částku, v jaké byla porušena rozpočtová kázeň.
(5)
V případě vícenásobného porušení povinností uvedených v právních předpisech a porušení podmínek stanovených v rozhodnutí pro poskytnutí dotacedotace při zadávání veřejných zakázek bude uložen odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši nejvyššího odvodu stanoveného podle § 14 odst. 5, nestanoví-li výslovně poskytovatel dotacedotace nebo organizační složka státu v souladu s § 24a a § 26 odst. 2 jinak.
(6)
Odvod za porušení rozpočtové kázně se neuloží, jestliže jeho výše v souhrnu za všechna porušení ve vztahu k jedné poskytnuté dotacidotaci nebo celkovým použitým prostředkům nepřesahuje 1 000 Kč.
(7)
Do plnění povinnosti provést odvod za porušení rozpočtové kázně, kterým je neoprávněné použití nebo zadržení prostředků návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, se započítávají i splátky této výpomoci uskutečněné ode dne porušení rozpočtové kázně.
(8)
Při neoprávněném použití prostředků dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, jejíž součástí byly prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b), d), f) nebo h), nebo při zadržení takové návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci se odvod za porušení rozpočtové kázně rozdělí na odvod pro státní rozpočet a odvod pro rezervní fond organizační složky státu, která dotacidotaci nebo návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc poskytla, nebo pro Národní fond ve stejném poměru, v jakém tato dotacedotace nebo návratná finanční výpomocnávratná finanční výpomoc byla z těchto prostředků složena [§ 14 odst. 4 písm. h) a § 44 odst. 6]. Obdržel-li porušitel rozpočtové kázně na stejný účel více dotacídotací nebo návratných finančních výpomocínávratných finančních výpomocí, počítá se tento poměr z celkové částky, a to ke dni neoprávněného použití.
(9)
Odvod za porušení rozpočtové kázně nemůže být vyšší než celková částka dotacedotace, která byla vyplacena ke dni porušení rozpočtové kázně; ustanovení § 44 odst. 1 písm. j) není tímto dotčeno.
(10)
Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je porušitel rozpočtové kázně povinen zaplatit penále ve výši 0,4 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky odvedeny nebo u návratných finančních výpomocínávratných finančních výpomocí vráceny. Příjemce penále je stejný jako příjemce odvodu s výjimkou případů, kdy příjemcem odvodu je Národní fond. V těchto případech je příjemcem penále státní rozpočet [§ 6 odst. 1 písm. n)]. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 500 Kč, se nevyměří.
(11)
Správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále vykonávají finanční úřady podle daňového řádu24a). Porušitel rozpočtové kázně má při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně postavení daňového subjektu. Orgány Finanční správy České republiky poskytují na vyžádání informace získané při správě odvodů správnímu orgánu, který rozhodl o poskytnutí prostředků ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo Národního fondu, a orgánu oprávněnému ke kontrole těchto poskytnutých prostředků, jakož i ke kontrole použití prostředků státního rozpočtu nebo jiných peněžních prostředků státujiných peněžních prostředků státu, jde-li o informace týkající se správy odvodu za porušení rozpočtové kázně; to platí i pro příslušný orgán Evropské unie a správní orgán, který se podílí na správě těchto prostředků poskytnutých ze zahraničí. Penále, které vzniklo v důsledku porušení rozpočtové kázně před vyměřením, je splatné do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru. Odvod a penále lze vyměřit do 10 let od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně.
(12)
Generální finanční ředitelství může z důvodů hodných zvláštního zřetele zcela nebo zčásti prominout odvod za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s ním, s výjimkou odvodu neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a) a b) nebo odvodu peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. i).
(13)
O prominutí nebo částečné prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále může Generální finanční ředitelství požádat fyzická osoba, právnická osoba nebo organizační složka státu, která se porušení rozpočtové kázně dopustila, a to prostřednictvím finančního úřadu, který tento odvod nebo penále uložil. Žádost o prominutí nebo částečné prominutí lze podat nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci platebního výměru, kterým byl odvod nebo penále, o jehož prominutí je žádáno, vyměřen. Lhůta 1 roku neběží ode dne
a)
podání návrhu na povolení obnovy řízení podle daňového řádu nebo ode dne zahájení obnoveného řízení do dne pravomocného zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení nebo pravomocného skončení obnoveného řízení,
b)
zahájení přezkumného řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení tohoto řízení,
c)
zahájení řízení podle soudního řádu správního o žalobě proti rozhodnutí správce daně do dne pravomocného skončení tohoto řízení nebo do dne pravomocného skončení řízení o kasační stížnostikasační stížnosti.
HLAVA XIII
HOSPODAŘENÍ ORGANIZAČNÍCH SLOŽEK STÁTU A PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ
Díl 1
Hospodaření organizačních složek státu
§ 45
(1)
Organizační složka státu hospodaří s prostředky státního rozpočtu, které jí stanoví správce kapitoly v rámci rozpočtu kapitoly, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu. Její příjmy jsou příjmy státního rozpočtu a výdaje jsou výdaji státního rozpočtu, nestanoví-li tento zákon nebo zákon o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí jinak. Rozpočet organizační složky státu může zahrnovat pouze příjmy a výdaje související s činnostmi vymezenými ve zřizovací listině nebo příjmy a výdaje související s činnostmi stanovenými jí zákonem.
(2)
Organizační složka státu je povinna dbát, aby dosahovala příjmů stanovených rozpočtem a plnila určené úkoly nejhospodárnějším způsobem. Prostředky, kterými disponuje, může používat na krytí nezbytných potřeb a na opatření zakládající se na právních předpisech. Prostředky může čerpat jen do výše závazných ukazatelů stanovených jí zákonem o státním rozpočtu nebo správcem kapitoly v rámci rozpočtu kapitoly a v souladu s věcným plněním, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 24, 25 a 47).
(3)
Organizační složka státu dále hospodaří s mimorozpočtovými zdroji, kterými jsou prostředky fondů organizační složky státu, zisk získaný hospodářskou činností vykonávanou na základě zvláštního zákona, peněžité dary a prostředky poskytnuté ze zahraničí podle jejich vymezení na základě právního aktu, kterým byly poskytnuty a prostředky zvláštních účtů k financování obměn a záměn státních hmotných rezerv podle zvláštního předpisu24b). Mimorozpočtové zdroje, s výjimkou prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb určených na jiné účely než na financování reprodukce dlouhodobého hmotného majetku, se používají prostřednictvím rozpočtu. Prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb určené na jiné účely než na financování reprodukce dlouhodobého hmotného majetku se používají přímo; přímo se používají i prostředky zvláštních účtů k účelům stanoveným zákonem upravujícím činnost Správy státních hmotných rezerv.
(4)
Organizační složka státu sestavuje rozpočet příjmů a výdajů v členění podle rozpočtové skladby. Veškeré rozpočtové příjmy dosažené v rámci svého hospodaření soustřeďuje na svém příjmovém účtu státního rozpočtu a uhrazuje všechny rozpočtové výdaje ze svého výdajového účtu státního rozpočtu. Zůstatky těchto účtů Česká národní bankabanka uspořádá vždy ke dni 31. prosince tak, aby výsledný zůstatek těchto účtů byl nulový.
(5)
Každá organizační složka státu zřídí u České národní bankybanky jeden příjmový a jeden výdajový účet státního rozpočtu. Výjimku z důvodu složité vnitřní organizační struktury organizační složky státu může povolit ministerstvo. Ministerstvo může zřídit jeden příjmový a jeden výdajový účet státního rozpočtu pro každou kapitolu, jejímž je správcem.
(6)
Organizační složka státu zřizuje účty fondů tvořených podle tohoto zákona, účet cizích prostředků, účet sdružených prostředků a účty, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis nebo z povahy příjmů a výdajů dané právním předpisem vyplývá, že nejsou součástí příjmů nebo výdajů státního rozpočtu.25) Ministerstvo zahraničních věcí zřizuje zvláštní účet pro vedení zálohy k zajištění financování vnitřních organizačních jednotek, které jsou zastupitelskými úřady České republiky v zahraničí.
(7)
Organizační složka státu může po předchozím souhlasu ministerstva uděleném na základě odůvodněné žádosti zřizovat účty u bankbank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb a je povinna informovat ministerstvo do desátého dne každého měsíce o zůstatku k poslednímu dni předcházejícího měsíce a o průměrné výši prostředků za předcházející měsíc na každém z těchto účtů.
(8)
Pomine-li důvod, pro který byly účty podle odstavce 7 zřízeny, převede organizační složka státu neprodleně veškeré peněžní prostředky na svůj příjmový účet a účty neprodleně zruší. Ustanovení § 49 odst. 7 není dotčeno.
(9)
Zůstatky na účtech podle odstavce 6 koncem roku nepropadají.
(10)
Účet cizích prostředků se zřizuje pro oddělené uložení cizích peněžních prostředků, zejména pro omylem došlé peněžní prostředky, platy zaměstnanců a státních zaměstnanců organizační složky státu a s nimi související výdaje, prostředky, které správci kapitol soustřeďují v rámci finančního vypořádání od příjemců prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, peněžní částky pacientů a chovanců v léčebných a jiných ústavech a pro prostředky kulturních fondů obyvatel ústavů sociální péče.
(11)
Soustřeďovat příjmy na jiných účtech a uhrazovat výdaje z jiných účtů může organizační složka státu jen v případech stanovených tímto zákonem. Příjmy státního rozpočtu soustředěné na jiných než příjmových účtech je organizační složka státu povinna do 30 pracovních dnů po připsání částky na její účet, případně do 5 pracovních dnů od okamžiku, kdy je nepochybné, že prostředky mají být příjmem státního rozpočtu nebo je nepochybné, příjmem které organizační složky státu mají být, odvést do státního rozpočtu, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(12)
Organizační složka státu je oprávněna překročit závazné ukazatele výdajů státního rozpočtu podle jejich vymezení o příjmy podle zákona č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou vybraných pokut, o prostředky přijaté z rozpočtu územního samosprávného celku, od jiné právnické osoby nebo od fyzické osoby pro účely požární ochrany, integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a ochrany obyvatel prováděné organizačními složkami státu zřízenými zákonem o Hasičském záchranném sboru České republiky na základě právního aktu, kterým byly poskytnuty, a o prostředky přijaté ze zvláštního účtu Ministerstva spravedlnosti podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí.
(13)
Ministerstvo zřídí účet u České národní bankybanky, na který budou převáděny peněžní prostředky určené jako vlastní zdroje Evropské unie25a).
§ 46
(1)
Organizační složka státu může převést prostředky na výplatu mezd, náhrad mezd, platů, náhrad platů a ostatních plateb za provedenou práci včetně výdajů s nimi souvisejících a včetně cestovného a ostatních náhrad vyplácených současně se mzdou nebo platem na účet cizích prostředků tak, že mohou být odepsány z účtů státního rozpočtu nejdříve 2 pracovní dny před termínem výplaty mezd nebo platů. Výdaji souvisejícími s výplatou mezd nebo platů jsou pojistné na sociální zabezpečení, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb.
(2)
Organizační složka státu převede prostředky na výplatu mezd, náhrad mezd, platů, náhrad platů a ostatních plateb za provedenou práci za měsíc prosinec včetně výdajů s nimi souvisejících a včetně cestovného a ostatních náhrad vyplácených současně se mzdou nebo platem do 31. prosince běžného roku na účet cizích prostředků. Případně nevyčerpané prostředky převede organizační složka státu z účtu cizích prostředků na svůj příjmový účet v den výplatního termínu mezd nebo platů za měsíc prosinec.
§ 47
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
konečným rozpočtem výdajů organizační složky státukonečným rozpočtem výdajů organizační složky státu rozpočet těchto výdajů upravený o všechna provedená rozpočtová opatření,
b)
profilujícími výdajiprofilujícími výdaji výdaje
1.
na platy státních zaměstnanců42),
2.
na platy a ostatní platby za provedenou práci43) kromě platů státních zaměstnanců,
3.
na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část z rozpočtu Evropské unie,
4.
na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část z finančních mechanismů,
5.
na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část od Organizace Severoatlantické smlouvy,
6.
na programyprogramy podle § 13 odst. 3,
7.
účelově určené podle § 21 odst. 3 a 4,
8.
na výzkum a vývoj25b),
9.
na sociální dávky25c),
c)
neprofilujícími výdaji výdaje jiné než podle písmene b),
d)
nároky z nespotřebovaných výdajů ke dni 1. ledna běžného roku rozdíl mezi konečným rozpočtem výdajů na minulý rok a skutečnými rozpočtovými výdaji za minulý rok zvýšený o nároky z nespotřebovaných výdajů ke dni 31. prosince minulého roku.
(2)
Organizační složka státu vypočítá nároky z nespotřebovaných výdajů ke dni 1. ledna běžného roku podle odstavce 1 písm. d). O částku těchto nároků může překročit rozpočet výdajů běžného roku při dodržení účelovosti podle odstavce 5. Každou částku, o kterou se při využívání tohoto práva rozhodne tento rozpočet překročit, zanese do evidence nároků z nespotřebovaných výdajů a zařadí na příslušnou položku a paragraf rozpočtové skladby. Tím se stane oprávněnou překročit rozpočet výdajů podle § 25 odst. 1 písm. b) a tato částka se stane součástí konečného rozpočtu výdajů. O každou takovou částku se částka nároků z nespotřebovaných výdajů sníží.
(3)
Rozpočet výdajů nelze překročit způsobem stanoveným v odstavci 2 v kapitolách Všeobecná pokladní správa a Státní dluh.
(4)
Organizační složka státu člení nároky z nespotřebovaných výdajů sestupně na
a)
nároky z nespotřebovaných profilujících výdajůprofilujících výdajů, kterými jsou nároky z nespotřebovaných výdajů
1.
na platy státních zaměstnanců42),
2.
na platy a ostatní platby za provedenou práci43) kromě platů státních zaměstnanců,
3.
na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část z rozpočtu Evropské unie; ty dále člení na nároky z nespotřebovaných výdajů, které jsou nebo mají být kryty peněžními prostředky z rozpočtu Evropské unie, a na nároky ze zbývající části těchto nespotřebovaných výdajů; nároky z nespotřebovaných výdajů na programyprogramy a projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie člení podle těchto programůprogramů a projektů,
4.
na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část z finančních mechanismů; ty dále člení na nároky z nespotřebovaných výdajů, které jsou nebo mají být kryty peněžními prostředky z těchto finančních mechanismů, a na nároky ze zbývající části těchto nespotřebovaných výdajů,
5.
na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část od Organizace Severoatlantické smlouvy,
6.
na programyprogramy podle § 13 odst. 3; ty dále člení podle jednotlivých programůprogramů,
7.
účelově určených podle § 21 odst. 3 a 4; ty dále člení podle stanovených účelů,
8.
na výzkum a vývoj25b),
b)
nároky z nespotřebovaných neprofilujících výdajů.
(5)
Organizační složka státu používá částky z nároků z nespotřebovaných profilujících výdajůprofilujících výdajů na tytéž účely, na něž byly vyčleněny podle odstavce 4, a u programů a projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie nebo finančních mechanismů a programů podle § 13 odst. 3 na tytéž programy a projekty, z nichž nároky vznikly. Částky z nároků z nespotřebovaných neprofilujících výdajů používá na neprofilující výdajeprofilující výdaje; na profilující výdaje je použije, rozhodne-li tak vláda.
(6)
Nároky z nespotřebovaných výdajů se snižují
a)
o částky, o které se organizační složka státu rozhodla překročit rozpočet výdajů a které jako takové zanesla do evidence nároků z nespotřebovaných výdajů,
b)
o částky určené na programy a projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie nebo finančních mechanismů a programy podle § 13 odst. 3, které již skončily,
c)
o částky podle rozhodnutí vlády, případně, jestliže vláda tyto částky nerozdělila podle jednotlivých organizačních složek státu nebo podle odstavce 4, doplněné o rozhodnutí správce kapitoly,
d)
o částky, u kterých organizační složka státu zjistila, že je již nepoužije,
e)
u profilujících výdajůprofilujících výdajů o částky, u nichž pomine účel jejich narozpočtování.
(7)
Za každý měsíc se v rozpočtovém systémurozpočtovém systému [§ 3 písm. o)] sestavuje výkaz, který vychází z evidence nároků z nespotřebovaných výdajů. Jeho rozsah, způsob sestavení, obsah a způsob předkládání stanoví ministerstvo vyhláškou.
(8)
Nárok nevzniká
a)
není-li vykázán za minulý rok ve výkaze podle odstavce 7 za leden běžného roku,
b)
u profilujících výdajůprofilujících výdajů podle odstavce 1 písm. b) bodu 9.
§ 47a
(1)
Nároky z nespotřebovaných výdajů na strategické projekty ArmádyArmády České republiky podle zákona upravujícího financování obrany České republiky lze použít na tyto strategické projekty i v jiných programech podle § 13 odst. 3, než ze kterých vznikly.
(2)
Pro nároky z nespotřebovaných výdajů na strategické projekty uvedené v odstavci 1 se nepoužije ustanovení § 47 odst. 6 písm. c).
§ 48
(1)
Organizační složka státu tvoří tyto peněžní fondy:
a)
rezervní fond,
b)
fond kulturních a sociálních potřeb.
(2)
Zdrojem rezervního fondu jsou
a)
prostředky poskytnuté ze zahraničí, prostředky poskytnuté územními samosprávnými celky a peněžní dary,
b)
odvody neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a), b), g) a h) a penále za prodlení s nimi,
c)
příjmy z prodeje majetku, který organizační složka státu nabyla darem nebo děděním s výjimkou majetku nabytého z odúmrti,
d)
prostředky poskytnuté z fondu zábrany škod podle zvláštního zákona45).
(3)
Organizační složka státu člení prostředky v rezervním fondu podle původu, a to na
a)
prostředky poskytnuté ze zahraničí, prostředky poskytnuté územními samosprávnými celky a peněžní dary, a to dále na
1.
prostředky, které jí byly poskytnuty na určitý účel, a to podle těchto účelů,
2.
prostředky, které jí byly poskytnuty bez uvedení účelu,
b)
odvody neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a), b), g) a h) a penále za prodlení s nimi; tyto odvody a penále dále člení podle původních účelů; původním účelem se rozumí účel, na který organizační složka státu určila dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, při jejichž používání jejich příjemci porušili rozpočtovou kázeň a za to do jejího rezervního fondu tyto odvody provedli a tato penále zaplatili,
c)
příjmy z prodeje majetku, který pro Českou republiku nabyla organizační složka státu darem nebo děděním,
d)
prostředky poskytnuté z fondu zábrany škod podle zvláštního zákona45).
(4)
Prostředky rezervního fondu používá organizační složka státu tak, že
a)
prostředky podle odstavce 3 písm. a), které jí byly poskytnuty na určitý účel, používá na tento účel a prostředky, které jí byly poskytnuty bez uvedení účelu, používá na výdaje na rozpočtem nezajištěné provozní potřeby a na výdaje, které v mimořádných případech povolí vláda,
b)
prostředky podle odstavce 3 písm. b) používá na dotacedotace a návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci na původní účely,
c)
prostředky podle odstavce 3 písm. c) používá na výdaje na reprodukci majetku,
d)
prostředky poskytnuté z fondu zábrany škod používá na úhradu stanovenou zákonem upravujícím pojištění odpovědnosti z provozu vozidla46).
(5)
Organizační složka státu, která přijala přímo do rezervního fondu peněžní prostředky, které má povinnost po jejich použití na stanovený účel vyúčtovat a nespotřebovaný zbytek vrátit, vrátí tento jejich nespotřebovaný zbytek poskytovateli přímo z rezervního fondu. § 45 odst. 3 věta druhá se zde nepoužije.
(6)
Prostředky rezervního fondu, které do něj byly převedeny podle § 44a odst. 1 písm. e) a odst. 3 písm. e) a které není možné použít na příslušné programyprogramy a projekty [odstavec 4 písm. b)], protože už skončily, organizační složka státu vrátí nejpozději ve lhůtách finančního vypořádání se státním rozpočtem za rok, v kterém byl programprogram nebo projekt ukončen.
(7)
O prostředcích převedených do rezervních fondů podle § 47 ve znění účinném ode dne 7. září 2004 do dne 29. února 2008 může vláda rozhodnout, že budou převedeny do příjmů státního rozpočtu kapitoly Všeobecná pokladní správa a použity buď na snížení schodku státního rozpočtu nebo podle § 24 odst. 1 písm. d).
(8)
Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem z rozpočtu organizační složky státu ve výši 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť a na stipendia zaměstnancům na studijních pobytech. Nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky. Je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k zaměstnavateli, státním zaměstnancům podle zákona o státní službě, příslušníkům ve služebním poměru, soudcům, žákům středních odborných učilišť a učilišť, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u zaměstnavatele, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným právnickým nebo fyzickým osobám.
§ 49
(1)
Organizační složka státu není, pokud tento zákon nestanoví jinak, oprávněna přijímat ani poskytovat úvěry, přijímat zápůjčky, vystavovat směnky ani je přijímat. Zápůjčky může poskytovat pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo na základě zvláštního právního předpisu.26) Ministerstvo vystavuje jménem České republiky směnky nebo šeky k vypořádání restitučních nároků oprávněných osob, kterým byla přiznána náhrada podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů35).
(2)
Organizační složka státu může poskytovat dodavatelům zálohy nejvýše na období jednoho čtvrtletí, a to v závislosti na věcném plnění dodávek výrobků a služeb. Ke konci běžného rozpočtového roku musí být zálohy vyúčtovány, a pokud výše zálohy přesahují výši měsíčního plnění, musí být vráceny do rozpočtu. Podle věty první a druhé nemusí organizační složka státu postupovat u záloh za dodávky elektřiny, plynu, vody, tepla, u záloh mobilním operátorům, u záloh na pohonné hmoty poskytovaných prostřednictvím platebních karet, u záloh poskytovaných ke splnění povinnosti uložené zvláštním právním předpisem a u předplatného novin a časopisů; záloha však v těchto případech nesmí být poskytnuta na dobu delší než 12 měsíců, pokud ze zvláštního právního předpisu nevyplývá jiná doba. Při financování potřeb výdajových investičních akcí je výše záloh a období, na které se zálohy poskytují, stanovena správcem rozpočtové kapitoly.
(3)
Z rozpočtu běžného roku kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí lze poskytnout České poště zálohu na výplatu důchodů v prvních lednových dnech roku následujícího.
(4)
Organizační složka státu hradí odvod za porušení rozpočtové kázně a penále ze svého rozpočtu, a pokud jde o porušení pravidel hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb, z tohoto fondu.
(5)
Organizační složka státu poskytuje peněžní dary pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(6)
Organizační složka státu může vynakládat peněžní prostředky na peněžní a věcná ocenění pouze v případě, stanoví-li tak právní předpis. Jde-li o ocenění udělované orgány moci výkonné, stanoví vláda nařízením druhy ocenění, podmínky, za kterých jsou udělována, a orgány, které je udělují.
(7)
Organizační složka státu může kompenzovat výdaje přijatými příjmy, jen jde-li o
a)
prostředky vydané z rozpočtu a v tomtéž rozpočtovém roce do rozpočtu vrácené,
b)
dodatečnou náhradu dříve vynaložených výdajů v tomtéž rozpočtovém roce, kterou jsou nahrazeny organizační složce státu výdaje, které organizační složka státu zaplatila z provozně technických důvodů, zejména úhradu telefonních poplatků, elektřiny, vodného a stočného,
c)
náhradu mezd za práci prováděnou zaměstnanci organizační složky pro jinou organizační složku nebo jiný subjekt.
(8)
Kompenzovat lze jen konkrétní podle rozpočtové skladby přesně identifikovaný výdaj, jehož úhrada vyplývá ze smluvních vztahů.
(9)
Kompenzovat nelze výdaje, které organizační složka státu vynaložila při poskytování služeb, které jsou předmětem činnosti, pro kterou byla zřízena, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
(10)
Z příjmových účtů státního rozpočtu je možné vracet daně, odvody, poplatky, podíl na clech podle § 6 odst. 1 písm. c), zálohy na tyto příjmy, odvody za porušení rozpočtové kázně a pokuty, peněžité tresty a kauce, nebo jejich části, a to včetně jejich příslušenství, existuje-li k vracení právní důvod. Takto je možné vracet tyto příjmy nebo jejich části i v letech, která následují po rozpočtovém roce, ve kterém došlo k jejich přijetí do státního rozpočtu. Z příjmových účtů státního rozpočtu je také možné v běžném rozpočtovém roce vracet na účty Národního fondu prostředky, které byly v běžném rozpočtovém roce z Národního fondu vynaloženy na projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, a o kterých správce kapitoly dodatečně rozhodl, že budou financovány pouze ze státního rozpočtu.
§ 50
(1)
Organizační složka státu financuje výdajové investiční akce ze svého rozpočtu v rámci závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu.
(2)
Organizační složka státu může k posílení prostředků podle odstavce 1 použít prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb, prostředky rezervního fondu, prostředky získané hospodářskou činností vykonávanou na základě zvláštního zákona, prostředky přijaté ze zvláštních účtů vedených ministerstvem, na kterých jsou soustředěny finanční prostředky, které přešly na stát ze zrušeného Fondu národního majetku spolu s finančními prostředky z výnosu prodeje privatizovaného majetku a ze zisku z účasti státu v obchodních společnostech a prostředky přijaté od právnických a fyzických osob, pokud jsou poskytnuté na reprodukci majetku. O tyto prostředky, převedené na příjmový účet státního rozpočtu zřízený pro organizační složku státu, může organizační složka státu překročit rozpočet výdajů na financování reprodukce majetku. Nepoužitý zůstatek těchto prostředků převede organizační složka státu z příjmového nebo výdajového účtu státního rozpočtu nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku na účet, ze kterého byly tyto prostředky převedeny.
§ 51
Zúčtování příjmů ve prospěch státního rozpočtu
(1)
Ve prospěch státního rozpočtu na běžný rozpočtový rok se zúčtují jen platby, které Česká národní bankabanka obdrží nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku.
(2)
Organizační složka státu složí příjmy přijaté v hotovosti tak, aby nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku byly připsány na její příjmový rozpočtový účet. Tato povinnost se netýká příjmů, které organizační složka státu přijala v hotovosti poslední pracovní den rozpočtového roku a které nelze připsat na její příjmový rozpočtový účet ze závažných provozních důvodů.
(3)
Nedoplatky z minulého roku a z let dřívějších přijaté po 1. lednu běžného rozpočtového roku jsou rozpočtovým příjmem běžného rozpočtového roku. Totéž platí, i když půjde o náhradu rozpočtového výdaje z minulého roku.
§ 52
(1)
Ministr zahraničních věcí a ministr obrany jsou oprávněni určit vnitřní organizační jednotky svých ministerstev, které působí v zahraničí a kterým se poskytuje záloha na financování jejich provozních činností ze státního rozpočtu. Zálohy se poskytují v hotovosti nebo na běžné účty, které je možné zřídit u bankbank v zahraničí.
(2)
Vnitřní organizační jednotky Ministerstva obrany jsou povinny zálohu vyúčtovat nejpozději k 31. prosinci rozpočtového roku, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Nejpozději ke dni vyúčtování zálohy vrátí Ministerstvo obrany nevyčerpané zálohy poskytnuté podle odstavce 1.
(3)
Pokud ministr zahraničních věcí nebo ministr obrany určil vnitřní organizační jednotky hospodařící se zálohou, musí též určit zaměstnance, kteří odpovídají za hospodaření se zálohou, a uzavřít s těmito zaměstnanci písemné dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování podle zvláštního právního předpisu27).
(4)
Vnitřní organizační jednotka, která vybírá jiné rozpočtové příjmy, než jsou výnosy daní, cel nebo pojistného na sociální zabezpečení, je povinna je odvést na příjmový účet zřízený pro organizační složku státu nejpozději koncem každého měsíce. Ministr zahraničních věcí nebo ministr obrany může nařídit odvod i v kratších lhůtách, a to stanovením termínu nebo stanovením částky, při jejímž dosažení musí být příjmy odvedeny.
(5)
Jestliže je vnitřní organizační jednotka Ministerstva obrany oprávněna vybírat příjmy státního rozpočtu, nesmí z nich hradit výdaje.
(6)
Ministerstvo zahraničních věcí může pro vnitřní organizační jednotky, které jsou zastupitelskými úřady České republiky v zahraničí, zřídit běžné účty u bankbank v zahraničí k soustředění jejich příjmů a k zajištění úhrady jejich výdajů. Tyto organizační jednotky jsou oprávněny používat soustředěné příjmy přímo na úhradu výdajů s tím, že Ministerstvo zahraničních věcí je povinno zajistit pravidelný souhrnný měsíční odvod jejich příjmů do státního rozpočtu. Příjmy a výdaje uskutečněné v zahraničí v období od 1. listopadu do 31. prosince těmito organizačními jednotkami se považují za příjmy a výdaje bezprostředně následujícího rozpočtového roku. Zálohy poskytované z účtu podle § 45 odst. 6 jsou zastupitelské úřady České republiky v zahraničí povinny měsíčně vyúčtovat.
(7)
Úroky z účtů podle odstavců 1 a 6 jsou příjmem státního rozpočtu a úhrady za bankovní služby jsou výdajem státního rozpočtu. Zůstatky na těchto účtech koncem roku nepropadají.
Díl 2
Hospodaření příspěvkových organizací
§ 53
(1)
Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými hlavní činností a s peněžními prostředky přijatými ze státního rozpočtu pouze v rámci finančních vztahů stanovených zřizovatelem. Dále příspěvková organizace hospodaří s prostředky svých fondů, s prostředky získanými jinou činností, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, s peněžními prostředky poskytnutými ze zahraničí a s peněžními prostředky poskytnutými z rozpočtů územních samosprávných celků a státních fondů, včetně prostředků poskytnutých České republice z rozpočtu Evropské unie, z finančních mechanismů a přijatých příspěvkovými organizacemi z Národního fondu. Hlavní činností je činnost vymezená zřizovateli příspěvkové organizace zvláštním zákonem28) a vykonávaná příspěvkovou organizací. V případě příspěvkové organizace zřízené zvláštním zákonem je hlavní činností činnost vymezená zvláštním zákonem.
(2)
Hospodaření příspěvkové organizace se řídí jejím rozpočtem, který po zahrnutí příspěvku ze státního rozpočtu nebo stanovení odvodu do státního rozpočtu musí být sestaven jako vyrovnaný. Rozpočet příspěvkové organizace může zahrnovat pouze náklady a výnosy související jen s jí poskytovanými službami, které jsou předmětem její hlavní činnosti.
(3)
Při sestavení rozpočtu nákladů a výnosů se použití prostředků rezervního fondu a peněžních prostředků poskytnutých ze zahraničí v průběhu roku vždy rozpočtuje. Tento postup nemusí být uplatněn při použití prostředků z dotacídotací poskytnutých podle § 54 odst. 1 písm. b), e) a f) a převedených do rezervního fondu podle § 54 odst. 7.
(4)
Příspěvková organizace je povinna dbát, aby plnila určené úkoly nejhospodárnějším způsobem a dodržela stanovené finanční vztahy ke státnímu rozpočtu. Peněžní prostředky, kterými disponuje, může používat jen k účelům, na které jsou určeny, a to na krytí nezbytných potřeb, na opatření zakládající se na právních předpisech a na krytí opatření nutných k zabezpečení nerušeného chodu organizace. Úhrady, ke kterým se příspěvková organizace zaváže v běžném roce, nesmí překračovat její rozpočet na tento rok.
(5)
Jestliže skutečná výše nákladů a výnosů v průběhu rozpočtového roku neodpovídá jejich rozpočtované výši a je předpoklad, že může být zhoršen rozpočtovaný hospodářský výsledek, je příspěvková organizace povinna učinit opatření, která zajistí jeho vyrovnání.
(6)
Příspěvková organizace je povinna do 15 pracovních dnů po připsání částky na její účet odvést do státního rozpočtu příjmy z prodeje nemovitého majetku České republiky, se kterým hospodaří, s výjimkou příjmů z prodeje nemovitého majetku, který příspěvková organizace nabyla darem nebo děděním.
(7)
Příspěvková organizace může po předchozím souhlasu ministerstva uděleném na základě odůvodněné žádosti zřizovat účty u bankbank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb a je povinna informovat ministerstvo do desátého dne každého měsíce o zůstatku k poslednímu dni předcházejícího měsíce a o průměrné výši prostředků za předcházející měsíc na každém z těchto účtů. Stejně postupuje také příspěvková organizace mající zastoupení v zahraničí, pokud jde o účty u zahraničních bankbank nebo ostatních zahraničních poskytovatelů platebních služeb.
(8)
Pomine-li důvod, pro který byly účty podle odstavce 7 zřízeny, převede příspěvková organizace neprodleně veškeré peněžní prostředky do České národní bankybanky na účet, na který přijímá peněžní prostředky plynoucí z její hlavní činnosti, a účty zruší.
§ 54
(1)
Finanční vztahy stanovené zřizovatelem jsou
a)
příspěvek na provoz ze státního rozpočtu nebo odvod z provozu do státního rozpočtu,
b)
individuální a systémové dotacedotace na financování dotačních investičních akcí,
c)
návratná finanční výpomocnávratná finanční výpomoc,
d)
odvod z odpisů,
e)
dotacedotace na úhradu výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů,
f)
dotacedotace na úhradu výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančních mechanismů včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů.
(2)
Příspěvek na provoz se stanoví v případě, že rozpočtované náklady bez příspěvku ze státního rozpočtu překračují rozpočtované výnosy. Odvod z provozu stanoví zřizovatel příspěvkové organizaci v případě, že její rozpočtované výnosy překračují rozpočtované náklady. Výše příspěvku na provoz nebo výše odvodu z provozu se stanoví jako rozdíl objemu rozpočtovaných nákladů a výnosů hlavní činnosti. Výši příspěvku na provoz a jeho čerpání během roku může zřizovatel vázat na předem stanovené ukazatele, a to zpravidla na jednotku výkonů zabezpečovaných příspěvkovou organizací. Pokud není příspěvek vázán na jednotku výkonů, je organizace oprávněna čerpat příspěvek na činnost do výše závazně stanovené zřizovatelem.
(3)
Při významné změně podmínek, za nichž byl stanoven finanční vztah ke státnímu rozpočtu, krátí zřizovatel příspěvkové organizaci stanovený příspěvek nebo uloží nerozpočtovaný odvod z provozu nebo může zvýšit stanovený příspěvek. Příspěvková organizace je povinna takovouto změnu podmínek zřizovateli neprodleně oznámit. V případě stanovení nerozpočtovaného odvodu z provozu stanoví zřizovatel termín splatnosti odvodu.
(4)
Návratnou finanční výpomocNávratnou finanční výpomoc lze poskytnout v případě, že zřizovatel rozhodne o úhradě zhoršeného hospodářského výsledku podle § 55 odst. 2 písm. c). Návratná finanční výpomocNávratná finanční výpomoc poskytnutá v případě, že zřizovatel rozhodne o úhradě zhoršeného hospodářského výsledku podle § 55 odst. 2 písm. c), musí být vrácena do konce rozpočtového roku, v němž měl být zhoršený hospodářský výsledek uhrazen.
(5)
Odvod odpisů může zřizovatel stanovit
a)
jestliže nepočítá s dalším rozvojem činnosti příspěvkové organizace a postupně omezuje její činnost,
b)
jestliže uvažuje o jejím zrušení,
c)
v případě, kdy objem odpisů výrazně převyšuje reálné potřeby příspěvkové organizace v oblasti reprodukce dlouhodobého majetku; v tomto případě nesmí celkový odvod odpisů převyšovat objem odpisů z nemovitého majetku.
(6)
Odvody odpisů lze nařídit vždy pouze v běžném roce, a to do výše zdrojů v tomto roce vytvořených.
(7)
Pokud se prostředky poskytnuté podle odstavce 1 písm. b), e) a f) nespotřebují do konce kalendářního roku, převádějí se do rezervního fondu jako zdroj financování v následujících letech a mohou se použít pouze na stanovený účel. V rezervním fondu se tyto zdroje sledují odděleně. Prostředky, které na stanovený účel nebyly použity, podléhají finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rok, ve kterém byl splněn účel, na který byla dotacedotace poskytnuta.
§ 55
(1)
Hospodářský výsledek příspěvkové organizace je tvořen výsledkem hospodaření z hlavní činnosti a ziskem vytvořeným v jiné činnosti po zdanění.
(2)
Jestliže hospodaření příspěvkové organizace za běžný rok skončí ztrátou po zahrnutí příspěvku (dále jen „zhoršený hospodářský výsledek“), je zřizovatel povinen projednat s příspěvkovou organizací zabezpečení jeho úhrady do konce následujícího rozpočtového roku. Úhrada zhoršeného hospodářského výsledku se zajistí
a)
z rezervního fondu příspěvkové organizace,
b)
z rozpočtu kapitoly zřizovatele, není-li dostatek prostředků v rezervním fondu příspěvkové organizace,
c)
ze zisku po zahrnutí příspěvku na provoz nebo odvodu z provozu (dále jen „zlepšený hospodářský výsledek“) příspěvkové organizace v následujícím rozpočtovém roce, není-li dostatek prostředků ani v rozpočtu kapitoly.
(3)
Není-li zhoršený hospodářský výsledek uhrazen ani ze zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace podle odstavce 2 písm. c), zruší zřizovatel příspěvkovou organizaci do konce roku následujícího po roce, z jehož výsledku hospodaření měl být uhrazen zhoršený hospodářský výsledek, pokud jej neuhradí z rozpočtu kapitoly. Je-li to nezbytné, zajistí činnost doposud zajišťovanou příspěvkovou organizací organizační složkou státu. K tomu není zapotřebí souhlasu ministerstva.1)
(4)
V případě, že hospodaření příspěvkové organizace skončí zlepšeným hospodářským výsledkem, použije se přednostně k úhradě jejího zhoršeného hospodářského výsledku podle odstavce 2 písm. c) a dále k úhradě zhoršeného hospodářského výsledku vzniklého před nabytím účinnosti tohoto zákona.
(5)
Ustanovení odstavců 2 a 3 se nevztahují na příspěvkové organizace, které jsou financovány z veřejného zdravotního pojištění, na příspěvkové organizace zabezpečující specializované úkony hygienické a protiepidemické, které jsou podkladem pro výkon státní kontroly v ochraně veřejného zdraví, a na příspěvkové organizace zřízené pro výkon veřejné hydrometeorologické služby. Ustanovení odstavců 2 a 3 se dále nevztahují na příspěvkové organizace, u nichž byl zhoršený hospodářský výsledek způsoben bezúplatným převodem majetku z důvodu plnění povinností podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi52).
§ 56
(1)
Příspěvková organizace tvoří tyto peněžní fondy:
a)
rezervní fond,
b)
fond reprodukce majetku,
c)
fond odměn,
d)
fond kulturních a sociálních potřeb.
(2)
Příspěvková organizace může rozdělovat do fondů zlepšený hospodářský výsledek, jen pokud byl uhrazen případný zhoršený hospodářský výsledek předchozího roku, popřípadě let, a to takto:
a)
do fondu odměn do výše 20 % zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace, nejvýše však do výše 10 % limitu prostředků na platy nebo přípustného objemu prostředků na platy,
b)
do fondu reprodukce majetku do výše 80 % zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace,
c)
do rezervního fondu bez omezení.
(3)
Tvorbu jednotlivých fondů podle odstavce 2 provede příspěvková organizace na základě schválení výše zlepšeného hospodářského výsledku zřizovatelem v roce následujícím po roce, kdy byl zlepšený hospodářský výsledek vytvořen.
(4)
Zůstatky fondů k 31. prosinci se převádějí do následujícího rozpočtového roku.
§ 57
(1)
Rezervní fond se tvoří se zlepšeného hospodářského výsledku podle § 56 odst. 2 písm. c), z přijatých peněžních darů, z prostředků převedených podle § 54 odst. 7 a z peněžních prostředků poskytnutých ze zahraničí, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2)
Prostředků rezervního fondu lze použít
a)
k úhradě zhoršeného hospodářského výsledku,
b)
k úhradě sankcí,
c)
k úhradě zhoršených hospodářských výsledků vzniklých před nabytím účinnosti tohoto zákona podle § 55 odst. 2,
d)
k doplnění fondu reprodukce majetku se souhlasem zřizovatele,
e)
k překlenutí časového nesouladu mezi výnosy a náklady.
(3)
K úhradě potřeb nezajištěných výnosy příspěvkové organizace nebo příspěvkem zřizovatele na provoz lze rezervní fond použít v průběhu roku pouze v případě, že jeho použití bylo rozpočtováno. V tomto případě se jeho použití účtuje do výnosů příspěvkové organizace. Nespotřebovaná část rozpočtovaná na krytí potřeb a převedená do výnosů příspěvkové organizace se vrátí před zpracováním roční účetní závěrky do rezervního fondu. Prostředky převedené do rezervního fondu podle § 54 odst. 7 lze v průběhu roku použít, i když jejich použití rozpočtováno nebylo.
(4)
Účelově určené peněžní dary a peněžní prostředky poskytnuté ze zahraničí se použijí v souladu s jejich určením.
§ 58
(1)
Fond reprodukce majetku se tvoří
a)
z odpisů hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,16)
b)
z přídělu ze zlepšeného hospodářského výsledku,
c)
výnosy z prodeje dlouhodobého movitého hmotného a nehmotného majetku,
d)
z darů a z výnosů povolených veřejných sbírek určených na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,
e)
výnosy z prodeje nemovitého majetku, který příspěvková organizace nabyla ve prospěch státu darem nebo děděním,
f)
prostředky poskytnutými ze zahraničí určenými účelově na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku.
(2)
Prostředků fondu reprodukce majetku se používá
a)
na financování pořízení a technického zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,
b)
jako doplňkového zdroje financování oprav a udržování hmotného a nehmotného dlouhodobého i krátkodobého majetku a na pořízení hmotného a nehmotného krátkodobého majetku,
c)
k úhradě úvěrů přijatých podle § 62 odst. 3.
(3)
Prostředky fondu reprodukce majetku použité pro financování oprav a údržby majetku podle odstavce 2 písm. b) se účtují do výnosů příspěvkové organizace.
(4)
Příspěvková organizace může při bezúplatném převodu nemovitého majetku na organizační složku státu nebo příspěvkovou organizaci převést současně z fondu reprodukce majetku prostředky ve výši oprávek vytvořených k tomuto majetku.
(5)
Příspěvková organizace může s předchozím písemným souhlasem zřizovatele posílit fond reprodukce majetku z prostředků na provoz hlavní činnosti. Při postupu podle věty první se nepoužije ustanovení § 54 odst. 2 věty druhé.
§ 59
(1)
Fond odměn je tvořen přídělem ze zlepšeného hospodářského výsledku.
(2)
Z fondu odměn se hradí přednostně případné překročení prostředků na platy, jehož výše se zjišťuje podle zvláštního právního předpisu.29)
§ 60
Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace ve výši 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť a na stipendia zaměstnancům na studijních pobytech. Nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky. Je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k zaměstnavateli, státním zaměstnancům podle zákona o státní službě, příslušníkům ve služebním poměru, soudcům, žákům středních odborných učilišť a učilišť, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u zaměstnavatele, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným právnickým nebo fyzickým osobám.
§ 61
Příspěvkové organizace hradí odvod za porušení rozpočtové kázně a penále
a)
z rezervního fondu; není-li v rezervním fondu dostatek prostředků, mohou být odvod a penále uhrazeny na vrub nákladů hlavní činnosti,
b)
z příslušného fondu, jde-li o porušení pravidel hospodaření s tímto fondem; není-li v příslušném fondu dostatek prostředků, mohou být odvod a penále uhrazeny na vrub nákladů hlavní činnosti.
§ 62
(1)
Příspěvková organizace může poskytnout peněžní dary pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb.
(2)
Příspěvková organizace může vynakládat peněžní prostředky na peněžní a věcná ocenění pouze v případě, že tak stanoví zvláštní právní předpis.
(3)
Příspěvková organizace nesmí přijímat zápůjčky, poskytovat úvěry a vystavovat směnky. Příspěvková organizace může poskytovat zápůjčky pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb. Příspěvková organizace může přijímat se souhlasem ministerstva úvěry pouze na financování výdajových investičních akcí. Příspěvková organizace, která je zdravotnickým zařízením, může přijímat také úvěry, které slouží k překlenutí dočasného nedostatku peněžních prostředků, pokud je tento nedostatek způsoben opožděnými úhradami zdravotnických výkonů od zdravotních pojišťoven.
§ 63
(1)
Jiná činnost musí být sledována odděleně od hlavní činnosti. Pokud příspěvková organizace vykonává jinou činnost, musí být její předmět a rozsah doplněn do zřizovací listiny před jejím započetím.
(2)
Jestliže je hospodářským výsledkem jiné činnosti k 30. září ztráta, je statutární orgán příspěvkové organizace povinen zajistit, aby byla do konce rozpočtového roku vyrovnána, nebo učinit opatření k ukončení jiné činnosti tak, aby v této činnosti nebylo pokračováno po skončení rozpočtového roku.
Díl 3
Společná ustanovení pro hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací
§ 64
(1)
Jestliže organizační složka státu nebo příspěvková organizace vznikne ze zákona a tento zákon nestanoví, kdo vůči ní plní funkci zřizovatele, plní tuto funkci správce kapitoly, na jehož rozpočet je napojena finančními vztahy.
(2)
Je-li k některé úhradě organizační složky státu třeba souhlasu zřizovatele a potřeba úhrady vznikne právě zřizovateli, je k souhlasu příslušný správce kapitoly, a je-li tímto zřizovatelem správce kapitoly, je k souhlasu příslušné ministerstvo.
§ 65
Společná ustanovení k fondu kulturních a sociálních potřeb
(1)
Zdrojem fondu kulturních a sociálních potřeb jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu kulturních a sociálních potřeb a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb.
(2)
Použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis.
(3)
U příspěvkových organizací jsou příjmem fondu kulturních a sociálních potřeb také příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz příspěvková organizace přispívá z fondu kulturních a sociálních potřeb.
(4)
Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.
§ 66
Některé finanční vztahy organizačních složek státu a příspěvkových organizací
(1)
Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, organizační složky státu v působnosti jednoho správce kapitoly si při plnění svého předmětu činnosti navzájem neposkytují peněžitá plnění. To platí také pro organizační složku státu a jí zřízenou příspěvkovou organizaci.
(2)
Organizační složky státu neposkytují náhrady za užívanou plochu na pozemku nebo ve stavbě, se kterými hospodaří jiná organizační složka státu nebo příspěvková organizace.
§ 67
Poskytování záloh zaměstnancům
(1)
Organizační složky státu a příspěvkové organizace poskytují vlastním zaměstnancům v odůvodněných případech na drobné a neodkladné výdaje vynakládané v zájmu organizační složky státu nebo příspěvkové organizace v hotovosti zálohy k vyúčtování
a)
v předpokládané výši výdajů jako zálohy jednorázové, které musí být vyúčtovány nejpozději do 10 pracovních dnů po splnění účelu, na který byly poskytnuty, nebo
b)
ve výši odpovídající předpokládané měsíční potřebě jako zálohy stálé, které musí být vyúčtovány nejpozději do 10 pracovních dnů po uplynutí kalendářního měsíce.
(2)
Zaměstnanci, jimž byly jednorázové nebo stálé zálohy poskytnuty, musí vyúčtování předložit tak, aby výdaje uskutečněné ze zálohy mohly být zahrnuty ještě do nákladů roku, v němž byly zálohy poskytnuty; zaměstnanci organizačních složek státu musí zálohy vyúčtovat tak, aby nepoužité prostředky nezatěžovaly rozpočet roku, v němž byly zálohy poskytnuty.
(3)
Nelze-li uskutečnit výdaj, na který byla jednorázová záloha poskytnuta, musí zaměstnanec vrátit zálohu nejpozději příští pracovní den po zjištění této skutečnosti. Vydat zaměstnanci pro týž účel jednorázovou zálohu lze jen po vyúčtování předchozí zálohy. Dodatečné zvýšení jednorázové zálohy se za další zálohu nepovažuje.
(4)
Zálohy podle odstavce 1 lze poskytovat pouze zaměstnancům, se kterými zaměstnavatel uzavřel písemnou dohodu o odpovědnosti podle zákoníku práce27).
(5)
Odstavce 1 a 4 se nevztahují na poskytování záloh na cestovní náhrady podle zvláštního právního předpisu.30)
§ 68
Zařízení sloužící ke vzdělávání a ubytování
(1)
Organizační složka státu nebo příspěvková organizace hradí ve vlastních zařízeních sloužících ke vzdělávání a ubytování
a)
pořízení a technické zhodnocení majetku,
b)
výdaje, případně náklady související s provozem těchto zařízení, včetně údržby a oprav.
(2)
Pokud se vlastní zařízení podle odstavce 1 využívají i k rekreačním nebo sportovním účelům, hradí se poměrná úhrada výdajů, případně nákladů podle odstavce 1 písm. b) pro tuto činnost z fondu kulturních a sociálních potřeb.
(3)
V ubytovacích zařízeních musí úhrada za ubytování odpovídat výdajům a poměrné části odpisů, případně nákladům souvisejícím s poskytovanou službou podle odstavce 1 písm. b).
(4)
Vlastnímu zaměstnanci může organizační složka státu nebo příspěvková organizace uhradit částku až do výše 50 % z částky vypočítané podle odstavce 3, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Obdobně se postupuje i v případě, kdy zaměstnanec organizační složky státu nebo státní příspěvkové organizace je ubytován v ubytovacím zařízení, se kterým hospodaří jiná organizační složka státu nebo státní příspěvková organizace než jeho zaměstnavatel.
§ 69
Stravování a stravovací služby
(1)
Zabezpečuje-li organizační složka státu nebo příspěvková organizace stravování, zabezpečuje je ve vlastním stravovacím zařízení nebo prostřednictvím jiné organizační složky státu, právnické osoby nebo fyzické osoby pro
a)
zaměstnance v pracovním poměru,
b)
státní zaměstnance podle zákona o státní službě,
c)
příslušníky bezpečnostních sborů ve služebním poměru,
d)
vojáky z povolání,
e)
soudce,
f)
žáky a studenty po dobu jejich činnosti v organizační složce státu nebo příspěvkové organizaci, pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštního právního předpisu.
(2)
Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může v souladu s kolektivní smlouvou, kolektivní dohodou nebo vnitřním předpisem zabezpečovat stravování ve vlastním stravovacím zařízení též
a)
bývalým zaměstnancům, kteří u ní pracovali do odchodu do starobního důchodu, nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
b)
zaměstnancům činným u organizační složky státu nebo příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
(3)
Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může poskytnout stravování ve vlastním stravovacím zařízení též
a)
fyzickým osobám, k jejichž stravování se zavázala smlouvou o stravování s jinou organizační složkou státu, právnickou osobou nebo fyzickou osobou,
b)
zaměstnancům jiných zaměstnavatelů, kteří jsou u ní na pracovní cestě nebo pro ni jinak činní.
(4)
Odstavec 1 se nepoužije, poskytuje-li organizační složka státu ze svého rozpočtu nebo příspěvková organizace na vrub nákladů své hlavní činnosti zaměstnanci v pracovním poměru, státnímu zaměstnanci podle zákona o státní službě, příslušníkovi bezpečnostního sboru ve služebním poměru, vojákovi z povolání nebo soudci v pracovním vztahu peněžitý příspěvek na stravování. Jeden peněžitý příspěvek na stravování za den náleží zaměstnanci v pracovním poměru, státnímu zaměstnanci podle zákona o státní službě, příslušníkovi bezpečnostního sboru ve služebním poměru, vojákovi z povolání nebo soudci, odpracoval-li alespoň 3 hodiny v tomto dni v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě, v místě služebního působiště nebo v místě výkonu funkce soudce. Peněžitý příspěvek na stravování za den se poskytuje do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Nejvýše 45 % peněžitého příspěvku na stravování může být hrazeno příspěvkem z fondu kulturních a sociálních potřeb. Při výplatě peněžitého příspěvku na stravování nebo jeho části z rozpočtu organizační složky státu se postupuje podle § 46 obdobně.
(5)
Umožňuje-li to kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis, může organizační složka státu nebo příspěvková organizace poskytnout za podmínek podle odstavce 4 v daném dni další peněžitý příspěvek na stravování, odpracoval-li zaměstnanec v pracovním poměru, státní zaměstnanec podle zákona o státní službě, příslušník bezpečnostního sboru ve služebním poměru, voják z povolání nebo soudce déle než 11 hodin v daném dni. Do odpracované doby se započítává přestávka v práci, kterou je organizační složka státu nebo příspěvková organizace povinna poskytnout podle jiného právního předpisu osobám podle věty první.
(6)
Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může zabezpečovat stravování odlišně u místně odděleného pracoviště.
(7)
Náklady na stravování a jejich úhradu stanoví ministerstvo vyhláškou.
(8)
Za dobu, za níž vzniklo zaměstnanci v příslušném dni právo na poskytnutí stravného podle právních předpisů upravujících cestovní náhrady, nelze postupovat podle odstavců 1 až 6 ani podle vyhlášky vydané na základě zmocnění obsaženého v odstavci 7.
§ 70
Pojištění
(1)
Organizační složka státu může pojistit pouze majetek České republiky se kterým hospodaří, a to se souhlasem zřizovatele.
(2)
Příspěvková organizace může pojistit pouze majetek České republiky, se kterým hospodaří.
(3)
Peněžní prostředky z pojistného plnění za každou pojistnou událost30a) může organizační složka státu, která v době jejich přijetí škody způsobené touto pojistnou událostí dosud neuhradila, použít [§ 25 odst. 1 písm. b)] pouze na jejich úhradu. Jestli v době jejich přijetí tyto škody uhradila dosud jen zčásti, použije je na úhradu zbylé části škody a jejich zbytek na výdaje, které kvůli úhradě části škody nemohla uskutečnit. Jestli v době jejich přijetí tyto škody uhradila již zcela, použije je na výdaje, které kvůli úhradě škody nemohla uskutečnit, v plné výši. To platí i pro výdaje, ke kterým získala organizační složka státu oprávnění použitím částek z nároků z nespotřebovaných výdajů.
(4)
Jiné pojištění než podle odstavců 1 a 2 může organizační složka státu a příspěvková organizace uzavřít, jen stanoví-li tak zvláštní zákon31) nebo prováděcí právní předpis ke zvláštnímu zákonu.
HLAVA XIV
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ
§ 73
Poskytování státních záruk
Česká republika poskytuje státní záruky, jen stanoví-li tak zvláštní zákon. Za poskytnutí státní záruky zaplatí dlužník do státního rozpočtu 0,5 % ze zaručené částky, a to do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti zákona, kterým byla státní záruka poskytnuta.
§ 74
Ručení státu
Za dluhy příspěvkových organizací vzniklé v souvislosti s provozováním hlavní činnosti ručí stát.
§ 75
Organizační složky státu, příspěvkové organizace a příjemci dotacídotací a návratných finančních výpomocínávratných finančních výpomocí provádějí finanční vypořádání se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem v termínech a podle zásad, které stanoví ministerstvo vyhláškou. Ustanovení § 14 odst. 9 věty druhé není větou první dotčeno.
§ 75a
Postup při dokončení řádného převodu daňových příjmů, které jsou určeny k rozdělení mezi státní rozpočet, kraje, obceobce a některé státní fondy a které již nebylo možno z časových důvodů převést z účtu státního rozpočtu na účty oprávněných příjemců do konce rozpočtového roku, upravuje zvláštní právní předpis.33)
§ 75b
(1)
Centrální evidence dotacídotací je evidenční systém, v němž se zpracovávají údaje o dotacíchdotacích, návratných finančních výpomocíchnávratných finančních výpomocích a dalších obdobných transferech poskytovaných ze státního rozpočtu, státních fondů, státních finančních aktiv nebo z Národního fondu. Jejich poskytovatelé jsou povinni do centrální evidence dotacídotací zaznamenávat údaje o nich a o jejich příjemcích, popřípadě tyto údaje do ní přenášet z jiných evidencí, pokud obsahují stanovené údaje. Součástí údajů o příjemci, který je fyzickou osobou, je rodné číslo. Obsah a rozsah údajů zaznamenávaných nebo přenášených do centrální evidence dotacídotací a postupy a lhůty, které při tomto zaznamenávání a přenášení poskytovatelé plní, stanoví ministerstvo vyhláškou.
(2)
Centrální evidenci dotacídotací vede Generální finanční ředitelství. Generální finanční ředitelství správnost ani úplnost zaznamenaných nebo přenesených údajů neprověřuje.
(3)
Údaje evidované v centrální evidenci dotacídotací jsou uchovávány po dobu 20 let od 1. ledna roku následujícího po dni poskytnutí prostředků příjemci. Po uplynutí této lhůty jsou údaje odstraněny.
Přechodná ustanovení
§ 76
O použití zůstatků fondů rezerv a rozvoje okresních úřadů vykázaných ke dni účinnosti tohoto zákona rozhodne vláda.
§ 77
(1)
Na prostředky státního rozpočtu poskytnuté před účinností tohoto zákona a na státní záruky poskytnuté před účinností tohoto zákona se vztahují dosavadní právní předpisy. Pro změnu podmínek, za kterých byly do 31. prosince 2000 poskytnuty dotacedotace rozhodnutím poskytovatele, se použije § 14o obdobně.
(2)
V případě, že celkový objem státních záruk poskytnutých před účinností tohoto zákona je větší než 40 % celkových výdajů státního rozpočtu schválených zákonem o státním rozpočtu na příslušný rok, je možné poskytnout státní záruku až po snížení objemu záruk pod tuto hranici.
§ 78
Porušení rozpočtové kázně, ke kterému došlo před účinností tohoto zákona a které bylo zjištěno za jeho účinnosti, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 3 000 Kč, se neuloží.
§ 79
Splátky vládních úvěrů poskytnutých před účinností tohoto zákona a splácených za jeho účinnosti jsou příjmem státního rozpočtu.
§ 80
Státní fondy vzniklé podle dosavadních právních předpisů jsou povinny upravit své právní poměry v souladu s tímto zákonem do dvou let od nabytí jeho účinnosti.
HLAVA XV
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 81
Zrušují se:
1.
Zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky),
2.
zákon č. 166/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona České národní rady č. 579/1991 Sb.,
3.
zákon č. 57/1995 Sb., kterým se mění zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů,
4.
zákon č. 154/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů,
5.
zákon č. 160/1997 Sb., kterým se mění zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona č. 579/1991 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1992 a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona č. 516/1992 Sb.
§ 84
V zákoně č. 579/1991 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1992 a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona č. 516/1992 Sb., se část druhá zrušuje.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona č. 321/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů
§ 85
V zákoně č. 321/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona České národní rady č. 266/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 542/1991 Sb., se čl. III zrušuje.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
§ 86
V zákoně č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, ve znění zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 172/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 117/1995 Sb., zákona č. 236/1995 Sb. a zákona č. 48/1997 Sb., se část čtvrtá zrušuje.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona č. 189/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů
§ 87
V zákoně č. 189/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona č. 579/1991 Sb., zákona č. 166/1992 Sb., zákona č. 516/1992 Sb. a zákona č. 10/1993 Sb., a doplňuje zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb. a zákona č. 68/1993 Sb., se čl. I zrušuje.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
§ 88
V zákoně č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 225/1999 Sb. a zákona č. 360/1999 Sb., se čl. XV zrušuje.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona č. 360/1999 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálně-právní ochraně dětí
§ 89
V zákoně č. 360/1999 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálně-právní ochraně dětí, se čl. VII zrušuje.
ČÁST DESÁTÁ
ÚČINNOST
§ 90
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
§ 3, 7 a 51 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
1a)
§ 3 písm. a) zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Například zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně, ve znění pozdějších předpisů.
2a)
Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
2b)
Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací.
3)
Čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.
3a)
Článek 2 odst. 1 písm. a) rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie.
4)
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
4a)
Nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011.
4d)
§ 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
5a)
Článek 2 odst. 3 rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie.
6)
§ 47 odst. 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
7)
§ 2 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
8)
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
9)
Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.
10)
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.
11)
Zákon č. 240/1991 Sb., o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat, ve znění zákona č. 166/1999 Sb.
11a)
Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů.
11b)
§ 28 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění zákona č. 202/2002 Sb. a zákona č. 88/2003 Sb.
11d)
§ 101 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb.
11e)
§ 19 odst. 2 zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 179/2003 Sb.
11f)
Článek 2 odst. 1 písm. b) a c) rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie.
12)
Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
13)
Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.
16)
Zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
16a)
Čl. 14 Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o založení Evropského společenství.
16b)
Čl. 11 Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o založení Evropského společenství.
17)
§ 22 odst. 1 zákona č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.
17a)
Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
18)
Čl. 7 odst. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
19)
Čl. 43 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb.
20)
§ 62 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.
21)
Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.
21a)
Například zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku, ve znění pozdějších předpisů.
22)
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).
23)
Například § 2 odst. 2 zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 482/2004 Sb.
24a)
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád.
24b)
§ 6 odst. 1 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv.
25)
Nařízení vlády č. 137/1989 Sb., o závodním stravování.
25a)
Článek 2 rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie.
25b)
Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb., ve znění vyhlášek č. 568/2002 Sb., č. 484/2003 Sb., č. 440/2006 Sb., č. 233/2007 Sb. a č. 306/2007 Sb., část C, pododdíly 108, 218, 228, 238, 248, 258, 328, 338, 348, 358, 368, 378, 380, 428, 438, 518, 528, 538, 548, 558 a 618 a paragraf 3212.
25c)
Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění vyhlášek č. 568/2002 Sb., č. 484/2003 Sb. a č. 440/2006 Sb., část C, oddíl 41.
26)
Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
27)
§ 252 zákoníku práce.
28)
Například zákon č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky, ve znění pozdějších předpisů.
29)
Nařízení vlády č. 48/1995 Sb., o usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy a odměny za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
30)
Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.
30a)
§ 788 občanského zákoníku.
§ 2 písm. s) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).
31)
Například § 205d zákoníku práce, zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).
33)
§ 6 odst. 6 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 1/2005 Sb.
34)
§ 2 odst. 3 vyhlášky č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě.
35)
§ 6 odst. 4 zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku).
41a)
§ 3 odst. 1 písm. c) bod 1 a písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů.
42)
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
42)
Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, položka 5013.
43)
Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění vyhlášek č. 484/2003 Sb., č. 440/2006 Sb., č. 357/2009 Sb. a č. 464/2013 Sb., podseskupení položek 501 a 502 kromě položky 5013.
45)
§ 23a zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 160/2013 Sb.
46)
§ 23a odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění zákona č. 160/2013 Sb.
47)
§ 20 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.
48)
Čl. 2 písm. p) nařízení (EU, EURATOM) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, EURATOM) č. 1605/2002, v platném znění.
49)
Čl. 2 odst. 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, v platném znění.
50)
Čl. 38 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, v platném znění.
51)
Například § 6 odst. 2 písm. e) vyhlášky č. 418/2003 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu tohoto limitu, ve znění vyhlášky č. 656/2004 Sb., vyhlášky č. 519/2005 Sb., vyhlášky č. 356/2007 Sb., vyhlášky č. 127/2010 Sb., vyhlášky č. 302/2012 Sb. a vyhlášky č. 280/2014 Sb.
52)
Zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), ve znění zákona č. 177/2013 Sb. |
Zákon č. 219/2000 Sb. | Zákon č. 219/2000 Sb.
Zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
Vyhlášeno 21. 7. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 65/2000
* ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 7)
* ČÁST DRUHÁ - HOSPODAŘENÍ S MAJETKEM STÁTU (§ 8 — § 16)
* ČÁST TŘETÍ - NAKLÁDÁNÍ S MAJETKEM (§ 17 — § 37a)
* ČÁST ČTVRTÁ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 38 — § 50)
* ČÁST PÁTÁ - USTANOVENÍ PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ (§ 51 — § 65)
* § 66 - Zrušovací ustanovení
* § 67 - Účinnost
Aktuální znění od 18. 7. 2024 (221/2024 Sb.)
219
ZÁKON
ze dne 27. června 2000
o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Tento zákon upravuje způsoby a podmínky hospodaření s majetkem České republiky (dále jen „stát“), vystupování státu v právních vztazích, jakož i postavení, zřizování a zánik organizačních složek státu.
§ 2
(1)
Hospodaření s majetkem státu se řídí tímto zákonem a působnost tohoto zákona nelze omezit nebo vyloučit dohodou stran, pokud zvláštní právní předpis,2) vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nebo všeobecně uznávaná pravidla mezinárodního práva nestanoví jinak.
(2)
Tento zákon se nevztahuje na úkony a postupy příslušných orgánů, pokud vedou trestní, občanskoprávní, správní nebo jiné obdobné řízení anebo navrhují a schvalují právní předpisy.
Organizační složky státu
§ 3
(1)
Organizačními složkami státu (dále jen „organizační složka“) jsou ministerstva a jiné správní úřady5) státu, Ústavní soudÚstavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky a jiná zařízení, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis anebo tento zákon (§ 51); obdobné postavení jako organizační složka státu má Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu.
(2)
Organizační složka není právnickou osobou. Tím není dotčena její působnost nebo výkon předmětu činnosti podle zvláštních právních předpisů a její jednání v těchto případech je jednáním státu.
(3)
Organizační složka je účetní jednotkou, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis anebo tento zákon (§ 4 a 51).
(4)
Pravidla financování organizačních složek upravují zvláštní právní předpisy.
§ 4
(1)
K plnění úkolů v rámci své působnosti může organizační složku podle tohoto zákona za stát zřídit i ministerstvo (dále jen „zřizovatel“). Pro tyto účely zřizovatel použije majetek státu, se kterým je příslušný hospodařit (§ 9) on sám anebo jiná organizační složka jím zřízená. Ke zřízení organizační složky je třeba předchozího souhlasu Ministerstva financí. O zřízení rozhoduje zřizovatel opatřením (§ 20), jehož součástí je zřizovací listina. Takto zřízená organizační složka je vždy účetní jednotkou.
(2)
Podmínky pro podání žádosti o předchozí souhlas podle odstavce 1 a náležitosti zřizovací listiny organizační složky upraví prováděcí právní předpis.
§ 5
(1)
Zřizovatel může rozhodnout opatřením (§ 20) o změně zřizovací listiny organizační složky a s tím souvisejících dílčích změnách v jejím předmětu činnosti, organizačním uspořádání a rozsahu majetku státu, s nímž je příslušná hospodařit (§ 9). Má-li přitom dojít k převodu části organizační složky do jiné organizační složky, může se tato změna týkat pouze organizačních složek zřízených týmž zřizovatelem.
(2)
Organizační složka zřízená podle ustanovení § 4 zaniká uplynutím doby, na kterou byla zřízena, anebo opatřením zřizovatele (§ 20), jímž rozhodl o zrušení organizační složky. Práva a závazky státu, které vykonávala organizační složka ke dni svého zániku, vykonává nadále zřizovatel, pokud současně nerozhodne, že výkon těchto práv a závazků převezme jiná organizační složka jím zřízená. Zřizovatel rovněž rozhodne o naložení s dalším majetkem státu, s nímž byla organizační složka ke dni svého zániku příslušná hospodařit (§ 9 a 11); neučiní-li tak, řídí se příslušnost k hospodaření s tímto majetkem ustanovením § 9.
(3)
Vznik, změny a zánik organizační složky zřízené podle ustanovení § 4 se oznamují v Ústředním věstníku České republiky. Zřizovatel je povinen sdělit vydavateli potřebné údaje do jednoho měsíce ode dne, kdy ke vzniku, změně nebo zániku organizační složky došlo; rozsah potřebných údajů upraví prováděcí předpis. Oznámení se neprovede, jde-li o organizační složku zřízenou k zajišťování úkolů spojených s obranou a bezpečností státu.
§ 5a
(1)
Zřizovatel organizační složky nebo organizační složka, která vykonává zřizovatelskou funkci vůči organizační složce, schvaluje její účetní závěrku sestavenou k rozvahovému dni.
(2)
Pokud organizační složka nemá zřizovatele a zřizovatelskou funkci nevykonává ani jiná organizační složka, pověří vedoucí organizační složky nejméně 3 osoby schválením účetní závěrky sestavené k rozvahovému dni.
Vystupování státu v právních vztazích
§ 6
(1)
Pokud stát vystupuje jako účastník právních vztahů, je právnickou osobou.
(2)
Právní osobnost a svéprávnost státu se pro účely jeho vystupování v právních vztazích s jinými osobami dělí mezi jednotlivé organizační složky, které jsou podle tohoto zákona anebo podle zvláštních právních předpisů věcně příslušné k zajišťování výkonu práv a plnění závazků státu v těchto právních vztazích a jsou účetními jednotkami.
(3)
Organizační složky uvedené v odstavci 2 naplňují právní osobnost a svéprávnost státu v právních vztazích, které se jich týkají, samostatně a vzájemně nezávisle.
(4)
Týká-li se právní vztah současně různých organizačních složek uvedených v odstavci 2, naplňuje každá z nich právní osobnost a svéprávnost státu v rozsahu, který odpovídá její příslušnosti.
(5)
Odstavce 2 až 4 se použijí přiměřeně i na právní vztahy mezi organizačními složkami navzájem. Právní jednání organizačních složek se v těchto případech řídí ustanovením § 19 odst. 1.
(6)
V řízení před soudy a jinými orgány vystupují organizační složky za stát jako jednotliví účastníci96). Vystupuje-li v řízení před soudy a jinými orgány za stát v téže věci více organizačních složek, postupují v řízení samostatně, v souladu se svou procesní rolí a vzájemně nezávisle v rozsahu, který odpovídá jejich příslušnosti.
§ 7
(1)
Za stát právně jedná vedoucí organizační složky, jíž se toto právní jednání týká, pokud zvláštní právní předpis nebo tento zákon (§ 28 odst. 2) nestanoví jinak. Vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny a vedoucí Kanceláře Senátu mohou právně jednat za stát se souhlasem příslušného orgánu Poslanecké sněmovny nebo příslušného orgánu Senátu.
(2)
Vedoucí organizační složky může pro určité právní jednání písemně pověřit jiného vedoucího zaměstnance této organizační složky. Další zaměstnanci organizační složky mohou za stát právně jednat pouze v rozsahu stanoveném vnitřním předpisem organizační složky. Obdobně postupuje vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny a vedoucí Kanceláře Senátu.
ČÁST DRUHÁ
HOSPODAŘENÍ S MAJETKEM STÁTU
§ 8
Majetek státu
(1)
Majetek státu (dále jen „majetek“) využívá stát zejména
a)
k plnění svých funkcí anebo v souvislosti s plněním těchto funkcí,
b)
k zajišťování veřejně prospěšných činností anebo pro účely podnikání.
(2)
Zvláštní zákon stanoví, které věci nezbytné k zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného zájmu smějí být jen ve vlastnictví státu.7)
Příslušnost
§ 9
(1)
Hospodaření s určitým majetkem přísluší té organizační složce, která je účetní jednotkou a potřebuje jej k plnění funkcí státu nebo jiných úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, popřípadě přísluší zřizovateli organizační složky, nerozhodl-li v souvislosti s jejím zánikem (§ 5 odst. 2) o jiném způsobu naložení s majetkem; tím není dotčen postup podle ustanovení § 19a, § 19b odst. 1 a 3 a § 55b. Není-li dále stanoveno jinak (§ 20), příslušná organizační složka s majetkem rovněž nakládá, a to způsoby a za podmínek podle tohoto zákona.
(2)
Vzniknou-li pochybnosti o příslušnosti organizační složky podle odstavce 1, odstraní tyto pochybnosti na žádost anebo z vlastního podnětu Ministerstvo financí svým opatřením (§ 20). Týkají-li se pochybnosti také příslušnosti Kanceláře Poslanecké sněmovny nebo Kanceláře Senátu, vydá Ministerstvo financí toto opatření v dohodě s příslušným orgánem Poslanecké sněmovny nebo s příslušným orgánem Senátu. Týkají-li se pochybnosti pouze příslušnosti Kanceláře Poslanecké sněmovny a Kanceláře Senátu, odstraní tyto pochybnosti na žádost anebo z vlastního podnětu svým opatřením (§ 20) příslušný orgán Poslanecké sněmovny.
(3)
Jednání a rozhodování ve věcech podle odstavce 2 nespadá do pravomoci soudů.
§ 10
S majetkem,
a)
u něhož při jeho nabytí státem není patrno, které organizační složce přísluší hospodaření s tímto majetkem,
b)
o němž se zjistí, že s ním žádná organizační složka podle tohoto zákona nehospodaří,
hospodaří organizační složky příslušné podle ustanovení § 11; není-li dále stanoveno jinak (§ 20), tyto organizační složky s majetkem rovněž nakládají, a to způsoby a za podmínek podle tohoto zákona.
§ 11
(1)
Hospodaření
a)
přísluší Generálnímu ředitelství cel, jedná-li se o majetek, který připadl státu
1.
v souvislosti s porušením celních předpisů anebo na základě těchto předpisů,
2.
v souvislosti s porušením právních předpisů upravujících provozování hazardních her anebo na základě těchto předpisů,
3.
v souvislosti s porušením právních předpisů upravujících správu spotřebních daní anebo na základě těchto předpisů,
4.
propadnutím nebo zabráním výrobku, který je předmětem spotřební daně,
5.
na základě rozhodnutí orgánu Celní správy České republiky,
b)
s radioaktivními odpady a zdroji ionizujícího záření přísluší Správě úložišť radioaktivních odpadů,
c)
s věcmi propadlými nebo zabranými z rozhodnutí orgánu Finanční správy České republiky přísluší Generálnímu finančnímu ředitelství,
d)
s exempláři rostlin a živočichů, regulovanými kožešinami, výrobky z tuleňů a jinými jedinci chráněnými podle zákona o obchodování s ohroženými druhy a jedinci zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a volně žijících ptáků chráněnými podle zákona o ochraně přírody a krajiny, jež připadly státu, přísluší Ministerstvu životního prostředí,
e)
s telekomunikační a radiokomunikační technikou, záznamovou technikou, výpočetní technikou a dopravními prostředky, propadlými nebo zabranými v trestním, přestupkovém a jiném obdobném řízení, jakož i s veškerými zbraněmi, střelivem, municí, výbušninami, regulovanými prekurzory výbušnin a dalšími látkami nebo směsmi zneužitelnými k nedovolené výrobě výbušnin97), s návykovými látkami a prekursory88) včetně zařízení k jejich výrobě, s přípravky obsahujícími návykové látky a s jinými nebezpečnými látkami89) přísluší krajskému ředitelství Policie České republiky9a), v jehož působnosti se nachází sídlo orgánu, jenž o propadnutí nebo zabrání rozhodl; není-li takového orgánu, přísluší tomu krajskému ředitelství Policie České republiky9a), v jehož územní působnosti se věc nachází,
f)
s kulturními statky, jejichž vlastníkem se stal stát podle zákona o vstupu a dovozu některých kulturních statků na celní území Evropské unieúzemí Evropské unie, přísluší Ministerstvu kultury.
(2)
V ostatních případech s majetkem uvedeným v ustanovení § 10 hospodaří Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen „Úřad“).15a) Zjistí-li organizační složka uvedená v odstavci 1, že není příslušná hospodařit s určitým majetkem uvedeným v ustanovení § 10, vyrozumí o takovém majetku jinou organizační složku uvedenou v odstavci 1 nebo Úřad. Zjistí-li Úřad, že v případě určitého majetku uvedeného v ustanovení § 10 přísluší hospodaření organizační složce uvedené v odstavci 1, vyrozumí o takovém majetku tuto organizační složku.
(3)
Pokud nelze příslušnost podle předchozích odstavců určit anebo budou-li v jednotlivém případě dány závažné důvody pro změnu příslušnosti organizačních složek uvedených v odstavci 1 nebo 2, určí, popřípadě změní příslušnost Ministerstvo financí na žádost anebo z vlastního podnětu svým opatřením (§ 20); ve výjimečném případě může být takto založena příslušnost i organizační složce neuvedené v odstavci 1 nebo 2. Ustanovení § 9 odst. 2 a 3 zde platí obdobně.
Nabývání majetku
§ 12
(1)
Je-li majetek nabýván smlouvou, musí být smlouva písemná a s projevy vůle na jedné písemnosti i v případě, že to právní předpisy nevyžadují, pokud použití písemné formy, popřípadě projevy vůle na jedné písemnosti, nevylučuje zákon anebo povaha právního jednání, popřípadě okolnosti, za kterých k němu dochází. Darovací nebo jinou smlouvu, jíž se bezúplatně převádí ve prospěch státu majetek bez určení příslušné organizační složky (§ 9), uzavírá za stát organizační složka, jejíž příslušnost se určí podle ustanovení § 11.
(2)
Bezúplatný převod hmotné nemovité věci, která se eviduje v katastrukatastru nemovitostí, s výjimkou silničního pozemku nabývaného z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace, jakož i bezúplatný převod práva stavby anebo majetkové účasti v jiné obchodní společnosti než akciové ve prospěch státu vyžadují schválení Ministerstvem financí.
(3)
Za úplatu lze nabývat pouze majetek, který splňuje předpoklady stanovené v ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) a b) a příslušné organizační složce (§ 9) bude sloužit pro zabezpečení výkonu její působnosti anebo její činnosti, pokud nejde o nabytí ve veřejném zájmu, anebo majetek, který je nabýván k zajištění jeho účelného a efektivního využívání pro potřeby ostatních organizačních složek podle ustanovení § 19a a § 19b odst. 2 věty první, anebo směnou podle ustanovení § 19c odst. 2 věty druhé.
(4)
Při úplatném nabývání majetku lze cenu16) sjednat pouze do výše rovnající se ocenění tohoto majetku podle zvláštního právního předpisu17) a jde-li o majetek nabývaný v zahraničí, pouze do výše, která je v daném místě a čase obvyklá. Ve veřejném zájmu může Ministerstvo financí dát předchozí souhlas ke sjednání ceny vyšší. To platí obdobně, je-li majetek nabýván v dražbě.17a)
(5)
Pokud sjednaná cena překročí výši přípustnou podle odstavce 4 a nejde přitom o nabytí majetku v dražbě17a) anebo v zahraničí, je dohoda o ceně neplatná v rozsahu rozdílu, o který sjednaná cena přípustnou výši překročila. Je-li úplatné nabytí majetku předmětem veřejné zakázky zadané podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek platí odstavec 4 pouze v případě, má-li být smlouva uzavřena na základě výsledku jednacího řízení bez uveřejnění.
(6)
Zřizovatel si v případě jím zřízené organizační složky může zcela nebo zčásti vyhradit schvalování při úplatném převodu hmotné nemovité věci nebo práva stavby ve prospěch státu. Nemá-li příslušná organizační složka zřizovatele, může si takové schvalování vyhradit věcně příslušný ústřední správní úřad, a není-li ho, Ministerstvo financí.
(7)
Ministerstva mohou s předchozím souhlasem vlády ve prospěch státu nabývat za úplatu cenné papírycenné papíry. Ostatní organizační složky nemohou ve prospěch státu nabývat za úplatu ani cenné papírycenné papíry, ani majetkové účasti v jiných obchodních společnostech než akciových.
(8)
Organizační složky nemohou uzavírat smlouvu o poskytnutí věci do užívání spojenou se smlouvou o následném převodu této věci do vlastnictví státu. Za účelem nákupu hmotné nemovité věci v zahraničí pro potřebu zastupitelských úřadů tak lze učinit pouze s předchozím souhlasem Ministerstva financí. Při zadávání koncese podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek se věta první a věta druhá nepoužijí.
§ 12a
(1)
Organizační složky mohou užívání nebo požívání majetku, který není ve vlastnictví státu, sjednat pouze tehdy, je-li toto užívání nebo požívání nezbytné pro zabezpečení výkonu jejich působnosti anebo činnosti, popřípadě pro řádné hospodaření s majetkem, s nímž jsou příslušné hospodařit, a bude-li trvat jen po dobu nezbytně nutnou.
(2)
Sjednává-li se užívání nebo požívání podle odstavce 1 za úplatu, nesmí úplata překročit nejvyšší možnou výši vyplývající z regulace cen44), je-li uplatněna, a současně nesmí překročit výši, která je v daném místě a čase obvyklá. Je-li užívání nebo požívání určitého majetku nezbytné z důvodu zajištění bezpečnosti státu, může Ministerstvo financí dát předchozí souhlas ke sjednání vyšší úplaty, která však nesmí překročit nejvyšší možnou výši vyplývající z regulace cen, je-li uplatněna. Ustanovení § 12 odst. 5 se v těchto případech použije přiměřeně.
(3)
Nevylučuje-li to zvláštní právní předpis anebo v případě majetku v zahraničí rozhodné právo, musí smlouva upravující užívání nebo požívání podle odstavce 1 obsahovat ujednání umožňující organizační složce ukončit smluvní vztah výpovědí.
§ 13
(1)
Stát nabývá majetek též zákonem,19) na základě zákona, děděním, rozhodnutím příslušného orgánu22) a na základě mezinárodní smlouvy, kterou je stát vázán, popřípadě na základě jiných skutečností stanovených zákonem.
(2)
Pokud má být pro nabytí majetku děděním nebo odkazem založena příslušnost určité organizační složky (§ 9), musí být při povolání státu dědicem nebo při určení státu odkazovníkem tato organizační složka výslovně označena. Dědickou smlouvu organizační složka nemůže uzavřít.
(3)
Není-li den nabytí majetku státem podle odstavce 1 přímo stanoven, je jím den, kdy o nabytí majetku státem bylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto anebo kdy bylo toto nabytí příslušným orgánem pravomocně potvrzeno,24) popřípadě den, kdy rozhodná skutečnost platně nastala. Nelze-li rozhodný den ani takto určit, je jím den, kdy se příslušná organizační složka (§ 11) ujala výkonu povinností podle tohoto zákona.
Základní povinnosti při hospodaření s majetkem
§ 14
(1)
Majetek musí být využíván účelně a hospodárně k plnění funkcí státu a k výkonu stanovených činností; jiným způsobem lze majetek použít nebo s ním naložit pouze za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem anebo tímto zákonem. Organizační složka si počíná tak, aby svým jednáním majetek nepoškozovala a neodůvodněně nesnižovala jeho rozsah a hodnotu anebo výnos z tohoto majetku.
(2)
Příslušná organizační složka vede majetek v účetnictví a provádí jeho inventarizace podle zvláštních právních předpisů,25) pokud tento zákon (§ 15) anebo jiný zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
(3)
Příslušná organizační složka pečuje o zachování majetku a jeho údržbu, a pokud to připouští jeho povaha, i o jeho zlepšení nebo rozmnožení. Chrání jej před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím.
(4)
Příslušná organizační složka důsledně využívá všechny právní prostředky při uplatňování a hájení práv státu jako vlastníka a při ochraně majetku před neoprávněnými zásahy a včas uplatňuje zejména právo na náhradu škody, právo na vydání bezdůvodného obohacení a výhradu soupisu pozůstalosti, je-li stát povolán za dědice. Zvláštní právní předpis může stanovit, ve kterých případech a za jakých podmínek v řízení před soudy a jinými orgány ve věcech týkajících se majetku vystupuje za stát jiná než příslušná organizační složka.
(5)
Příslušná organizační složka průběžně sleduje, zda dlužníci včas a řádně plní své dluhy, a zejména včasným uplatněním a vymáháním práv státu zajišťuje, aby nedošlo k promlčení nebo zániku těchto práv. Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, požaduje od dlužníků úroky z prodlení a sjednané smluvní sankce.
(6)
U pohledávek, kde peněžité plnění ve prospěch státu ukládá dlužníku zvláštní právní předpis anebo je uložil dlužníku příslušný orgán bez návrhu a přitom nesplnění této platební povinnosti nelze postihnout sankcí podle zvláštního právního předpisu, požaduje příslušná organizační složka od dlužníka úrok z prodlení ve výši podle zvláštního právního předpisu, kterým se stanoví výše úroků z prodlení podle občanského zákoníku, pokud úrok z prodlení v úhrnu přesáhne částku 5 000 Kč.
(7)
Stane-li se majetek pro příslušnou organizační složku dočasně nebo trvale nepotřebným a o nepotřebnosti rozhodl písemně vedoucí příslušné organizační složky, popřípadě jím písemně pověřený jiný vedoucí zaměstnanec této organizační složky, naloží příslušná organizační složka s majetkem způsoby a za podmínek podle tohoto zákona. Za nepotřebný se pro tyto účely považuje zejména majetek, který přesahuje potřeby příslušné organizační složky, majetek, na jehož ponechání státu přestal být veřejný zájem, anebo majetek, který pro ztrátu, popřípadě zastarání svých technických a funkčních vlastností nebo pro nepřiměřenou nákladnost provozu nemůže sloužit svému účelu. Za nepotřebný se nepovažuje majetek, u kterého Úřad zajišťuje jeho účelné a efektivní využívání pro potřeby ostatních organizačních složek podle ustanovení § 19a a § 19b odst. 2 věty první.
§ 14a
(1)
Zřizuje se centrální registr administrativních budov, jehož správcem a provozovatelem je Úřad. Centrální registr administrativních budov je neveřejným informačním systémem, který slouží organizačním složkám k účelnému a hospodárnému využívání
a)
budov a dalších souvisejících nemovitých věcí nebo jejich částí ve vlastnictví státu, které se nacházejí na jeho území a které slouží nebo mají sloužit pro soudní, zákonodárné, správní a související činnosti v rámci plnění funkcí státu,
b)
budov a dalších souvisejících nemovitých věcí nebo jejich částí na území státu, které nejsou v jeho vlastnictví, ale pro soudní, zákonodárné, správní a související činnosti v rámci plnění funkcí státu jsou organizačními složkami užívány nebo požívány.
(2)
Organizační složka poskytuje do centrálního registru administrativních budov způsobem umožňujícím dálkový přístup úplné a pravdivé údaje o nemovitých věcech uvedených v odstavci 1 a o jejich částech.
(3)
Centrální registr administrativních budov přebírá a využívá údaje z informačního systému katastrukatastru nemovitostí a ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Organizační složka poskytuje do centrálního registru administrativních budov pouze ty údaje, které z těchto informačních systémů nelze získat. Strukturu a rozsah údajů vedených v centrálním registru administrativních budov, termíny pro jejich poskytování, jakož i rozsah a podmínky jejich sdílení pro potřeby organizační složky, která údaje poskytla, a dalších organizačních složek upraví prováděcí právní předpis.
(4)
Změny ve využívání majetku evidovaného v centrálním registru administrativních budov a nakládání s ním se uskutečňují na základě rozhodnutí vlády nebo jí pověřeného poradního a koordinačního orgánu vlády. Vláda usnesením vydá statut tohoto orgánu a upraví v něm zejména jeho působnost, složení a základní pravidla pro jeho práci a pro přípravu a předkládání návrhů na změny ve využívání uvedeného majetku a na nakládání s ním. Rozhodnutí vlády nebo jí pověřeného orgánu podle věty první nenahrazují právní nebo jiné jednání podle tohoto zákona.
(5)
Ustanovení odstavce 4 se nepoužije, jedná-li se o majetek, s nímž přísluší hospodařit Kanceláři Poslanecké sněmovny, Kanceláři Senátu nebo Ústavnímu souduÚstavnímu soudu; změny ve využívání tohoto majetku a nakládání s ním se uskutečňují na základě rozhodnutí příslušného orgánu Poslanecké sněmovny, Senátu nebo Ústavního souduÚstavního soudu.
§ 14b
Ministr obrany, ministr vnitra, ředitel Bezpečnostní informační služby, ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace a ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů mohou z důvodu zajištění bezpečnosti nebo obrany státu rozhodnout, ve kterých konkrétních případech se určitý majetek, s nímž je příslušná hospodařit anebo který užívá nebo požívá organizační složka, v jejímž čele stojí nebo která spadá do jejich působnosti, do centrálního registru administrativních budov nezařadí a ustanovení § 14a se nepoužije. Obdobně může rozhodnout ministr financí ve vztahu k majetku, s nímž je příslušné hospodařit anebo který užívá Generální ředitelství cel. Tato rozhodnutí si může předem vyhradit nebo následně změnit vláda.
§ 15
(1)
Majetek uvedený v ustanovení § 10 příslušná organizační složka (§ 11) určí a sepíše neprodleně poté, kdy se o takovém majetku dozvěděla; v případě věcí, které se evidují v katastrukatastru nemovitostí, současně zajistí, aby byl proveden zápis do katastrukatastru nemovitostí. Pro účely provedení záznamu do katastrukatastru nemovitostí je písemností osvědčující příslušnost organizační složky její prohlášení o vzniku práva.
(2)
Majetek uvedený v odstavci 1 není předmětem rozhodování podle ustanovení § 14 odst. 7 a je třeba jej bez zbytečného odkladu rozmístit u organizačních složek, pokud to zvláštní povaha majetku vyžaduje anebo jej tyto potřebují pro zabezpečení výkonu své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti; ustanovení § 19, 19b a 19c se podle povahy případu použijí přiměřeně. Z týchž důvodů anebo ve veřejném zájmu si může příslušná organizační složka (§ 11) majetek ponechat u sebe. V ostatních případech věci převede do vlastnictví právnických nebo fyzických osob, práva uplatní a další majetek účelně zpeněží v souladu s tímto zákonem. Se zbylým majetkem, o který neprojevily zájem jiné organizační složky ani právnické nebo fyzické osoby, naloží postupem, který upraví prováděcí právní předpis. Při nakládání s majetkem, který stát nabyl v důsledku rozhodnutí soudu o uznání a výkonu rozhodnutí jiného státu týkajícího se propadlého nebo zabraného majetku nebo věcí28a) nebo příkazu ke konfiskaci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vzájemné uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci28b), se příslušná organizační složka řídí postupy pro sdílení majetku podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních97) a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vzájemné uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci. Pokud příslušná organizační složka zašle jinému státu peněžní prostředky získané zpeněžením propadlého nebo zabraného majetku nebo věcí, vyrozumí o tom orgán jiného státu příslušný ke sdílení majetku.
(3)
Pozemky, které jsou majetkem podle odstavce 1 a zároveň tvoří zemědělský půdní fond, příslušná organizační složka přednostně nabídne Státnímu pozemkovému úřadu; to neplatí v případě pozemků tvořících jeden funkční celek s obytnými a hospodářskými budovami a jinými stavbami, které neslouží zemědělské a lesní výrobě nebo s ní souvisejícímu vodnímu hospodářství. Nepřijme-li Státní pozemkový úřad nabídku do 30 dnů od jejího doručení, platí, že nemá o nabízené pozemky zájem a k pozdější akceptaci nabídky se nepřihlíží. Příslušná organizační složka dále postupuje v souladu s odstavcem 2.
(4)
Majetek podle odstavce 1 vede příslušná organizační složka (§ 11) v operativní evidenci způsobem a za podmínek, které upraví prováděcí právní předpis, a to až do doby konečného naložení s majetkem; tím není dotčen postup podle ustanovení § 14 odst. 2, jde-li o nemovité věci a peněžité pohledávky. Ponechá-li si příslušná organizační složka majetek u sebe podle odstavce 2 věty druhé anebo nepodaří-li se jí s majetkem naložit konečným způsobem do 2 let poté, kdy začala plnit úkoly podle odstavce 1, operativní evidenci ukončí a postupuje podle ustanovení § 14 odst. 2; její příslušnost se pak nadále řídí podle ustanovení § 9.
§ 16
(1)
Se spornými nároky třetích osob k majetku, který stát nabyl způsoby uvedenými v ustanovení § 13 tohoto zákona, odkáže příslušná organizační složka (§ 11) tyto osoby na soud. Současně je vyzve, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení výzvy prokázaly, že svůj nárok u soudu uplatnily. Byla-li podána žaloba, vyčká právní moci rozhodnutí soudu. V případě marného uplynutí této lhůty pokračuje organizační složka v postupu podle ustanovení § 15 odst. 2 tohoto zákona; možnost následného uplatnění nároků třetích osob u soudu tím není dotčena.
(2)
Nabude-li stát v důsledku výroku, jímž soud uložil trest propadnutí majetku nebo ochranné opatření zabrání části majetku29), věci a prostředky, u nichž mohou vzniknout pochybnosti, zda je jich nezbytně třeba k uspokojení životních potřeb odsouzeného nebo jiné osoby, jejíž část majetku byla zabrána, nebo osob, o jejichž výživu nebo výchovu je odsouzený nebo tato osoba povinna pečovat29), a jsou-li předpoklady, že by mohla být podána žádost o jejich vynětí30), příslušná organizační složka (§ 11) provádějící trest propadnutí majetku nebo ochranné opatření zabrání části majetku naloží s těmito věcmi a prostředky až po uplynutí 3 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí nabylo právní moci, a jde-li o věci nebo prostředky, které byly prováděním trestu propadnutí majetku postiženy teprve později, po uplynutí jednoho měsíce od doby, kdy k postižení došlo. Byla-li v uvedených lhůtách žádost o vynětí podána, vyčká právní moci rozhodnutí o této žádosti.
(3)
Nabude-li stát majetek v důsledku rozhodnutí soudu uvedeného v § 15 odst. 2 větě páté, naloží příslušná organizační složka (§ 11) s tímto majetkem až po uplynutí 3 měsíců ode dne právní moci tohoto rozhodnutí soudu nebo i před uplynutím této lhůty, byla-li podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních31a) vyrozuměna, že není dán důvod bránící propadnutí nebo zabrání takového majetku nebo jeho části. Byla-li však organizační složka v uvedené lhůtě vyrozuměna o tom, že jiný stát informoval o důvodu bránícím propadnutí nebo zabrání takového majetku nebo jeho části, naloží s ním až po doručení rozhodnutí soudu vydaného ohledně dotčeného majetku na základě informace jiného státu31b).
(4)
Pokud Nejvyšší soud vyrozumí příslušnou organizační složku (§ 11) o tom, že rozhodl o pozastavení nakládání s věcí, která propadla nebo byla zabrána na základě trestní sankce uložené v trestním řízenítrestním řízení, nebo že takové pozastavení nařídil anebo že takový postup nařídil předseda senátu Nejvyššího soudu, neboť se v dané trestní věci vede řízení o mimořádném opravném prostředku, učiní příslušná organizační složka (§ 11) neprodleně všechna potřebná opatření k tomu, aby s věcí nebylo dále nakládáno způsobem, který by znemožnil její případné vrácení původnímu vlastníkovi. Není-li to možné, zejména z důvodu, že věc již byla převedena do vlastnictví jiné osoby, příslušná organizační složka o tom vyrozumí Nejvyšší soud.
ČÁST TŘETÍ
NAKLÁDÁNÍ S MAJETKEM
§ 17
Nakládá-li se s majetkem na základě smlouvy, musí mít smlouva písemnou formu a projevy vůle na jedné písemnosti i v případě, že to právní předpisy nevyžadují, pokud použití písemné formy, popřípadě projevy vůle na jedné písemnosti, nevylučuje zákon anebo povaha právního jednání, popřípadě okolnosti, za kterých k němu dochází.
§ 18
S majetkem uvedeným v ustanovení § 10 nemůže příslušná organizační složka (§ 11) naložit, s výjimkou prodeje ve veřejné dražbě40) a prodeje živých zvířat, ve prospěch
a)
soudců a přísedících, státních zástupců, příslušníků Policie České republiky, znalců, tlumočníků a notářů, jakož i zaměstnanců soudů, státního zastupitelství, Policie České republiky a notářských kanceláří,
b)
celníků a občanských zaměstnanců Celní správy České republiky, jakož i vedoucích a dalších zaměstnanců jiných organizačních složek příslušných hospodařit s majetkem podle ustanovení § 11,
c)
starostů, zástupců starosty, tajemníků a dalších zaměstnanců příslušných obecních úřadů32) a obdobně příslušných úřadů měst a městských částí,
jakož i osob jim blízkých,33) pokud se osoby uvedené pod písmeny a) až c) v jednotlivých případech podílely na úkonech souvisejících s nabytím takového majetku státem a na hospodaření s ním.
Nakládání s majetkem mezi organizačními složkami
§ 19
(1)
Nakládání s majetkem a jiné právní jednání mezi organizačními složkami navzájem se uskutečňuje zápisem. Postupy při nakládání s majetkem ve vztahu k právnickým a fyzickým osobám stanovené tímto zákonem, jakož i ustanovení § 31 až § 37 odst. 1 a 2, § 37a a 39 až 42 se na uvedené právní jednání nepoužijí. Organizační složky se při vzájemném právním jednání řídí pravidly o náležitostech zápisů, podmínkami úplatného nebo bezúplatného nakládání s majetkem a dalšími pravidly nakládání s majetkem a jiného právního jednání, která v souladu se základními povinnostmi při hospodaření s majetkem stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Nakládají-li organizační složky podle odstavce 1 s věcmi, které se evidují v katastrukatastru nemovitostí, zajistí též podání návrhu na záznam do katastrukatastru nemovitostí. Pro tyto účely je zápis podle odstavce 1 písemností osvědčující příslušnost přejímající organizační složky hospodařit s věcí.
(3)
Je-li to účelné zejména pro další nakládání s majetkem, lze pozemek zatížit služebností ve prospěch jiného pozemku, s nímž je táž nebo jiná organizační složka příslušná hospodařit90); to platí obdobně pro nemovitou věc, která není součástí pozemku91). Pro takové právní jednání se použije prohlášení příslušné organizační složky o vzniku práva nebo zápis podle odstavce 1 a toto prohlášení nebo zápis jsou písemností, na jejímž základě se provede vklad do katastrukatastru nemovitostí.
§ 19a
Organizační složka příslušná hospodařit s majetkem, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov a je potřebný pro zabezpečení výkonu její působnosti nebo její činnosti, se může dohodnout s Úřadem na převzetí tohoto majetku s tím, že jí tento majetek bude přenechán k užívání nebo požívání za podmínek ustanovení § 19 odst. 1. S tímto majetkem je Úřad příslušný hospodařit v souladu s ustanovením § 9. Při dalším hospodaření s tímto majetkem se ustanovení § 14a odst. 4 a § 19b odst. 2 věta první a druhá použijí obdobně.
§ 19b
(1)
Jestliže bylo v rámci příslušné organizační složky (§ 9) rozhodnuto podle ustanovení § 14 odst. 7 o trvalé nepotřebnosti hmotné nemovité věci včetně případného příslušenství nacházející se na území státu anebo o trvalé nepotřebnosti práva stavby a tento majetek nebude převzat prokazatelně z důvodu potřebnosti nebo veřejného zájmu jinou organizační složkou v působnosti téhož zřizovatele nebo ústředního správního úřadu, popřípadě tímto zřizovatelem nebo ústředním správním úřadem, převezme neprodleně tento majetek bezúplatně Úřad s výjimkou případů, kdy jde o majetek, který se neeviduje v centrálním registru administrativních budov a jehož směnou by příslušná organizační složka měla nabýt pro stát majetek v souladu s ustanovením § 12 odst. 3, anebo o majetek, na nějž byl uplatněn postup podle ustanovení § 14b. Takto Úřad postupuje, i když majetek k plnění úkolů v rámci stanoveného předmětu činnosti nepotřebuje. S tímto majetkem je Úřad příslušný hospodařit v souladu s ustanovením § 9.
(2)
Úřad zajišťuje u majetku převzatého podle odstavce 1, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov, jeho účelné a efektivní využívání pro potřeby ostatních organizačních složek a na základě rozhodnutí vlády nebo jí pověřeného orgánu jim tento majetek nebo jeho části přenechává za podmínek ustanovení § 19 odst. 1 k užívání nebo požívání. Přestane-li být tento majetek trvale využitelný pro soudní, zákonodárné, správní a související činnosti v rámci plnění funkcí státu, nebude jinak potřebný pro činnost Úřadu a Úřad si jej neponechá ani ve veřejném zájmu, naloží s ním Úřad na základě rozhodnutí vlády nebo jí pověřeného orgánu podle jeho povahy a stavu, a půjde-li o majetek způsobilý k dalšímu využití, naloží s ním ve prospěch právnických nebo fyzických osob. S ostatním majetkem převzatým podle odstavce 1, který Úřad sám nepotřebuje anebo si jej neponechá ve veřejném zájmu, naloží podle jeho povahy a stavu, a je-li majetek způsobilý k dalšímu využití, naloží s ním ve prospěch těch organizačních složek, které jej potřebují pro zabezpečení výkonu své působnosti nebo činnosti anebo které jej převezmou ve veřejném zájmu. Při tom přihlíží k povaze důvodů zájmu organizačních složek o převzetí tohoto majetku, k naléhavosti jejich potřeb a k účelnosti a efektivitě takového převzetí; sporné případy se předkládají k rozhodnutí vládě.
(3)
Jestliže bylo v rámci příslušné organizační složky (§ 9) rozhodnuto o trvalé nepotřebnosti jiného majetku, než který podle odstavce 1 přebírá Úřad anebo pro který z odstavce 1 vyplývá konkrétní způsob naložení, lze tento majetek přednostně nabídnout a převzít mezi organizačními složkami v působnosti téhož zřizovatele nebo ústředního správního úřadu anebo je-li jedna organizační složka vůči druhé zřizovatelem nebo ústředním správním úřadem, a to i když přejímající organizační složka tento majetek nepotřebuje k plnění úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, pokud takový postup povede k hospodárnějšímu naložení s tímto majetkem. S tímto majetkem je přejímající organizační složka příslušná hospodařit v souladu s ustanovením § 9.
(4)
Pokud příslušná organizační složka (§ 9) nevyužila postup podle odstavce 3, naloží s trvale nepotřebným majetkem podle jeho povahy a stavu, a je-li majetek způsobilý k dalšímu využití a dále není stanoveno jinak, naloží s ním ve prospěch jiné organizační složky, která jej potřebuje pro zabezpečení výkonu své působnosti nebo činnosti anebo která jej převezme ve veřejném zájmu. Obdobně postupuje organizační složka, která převzala majetek podle odstavce 3.
(5)
Jestliže bylo v rámci příslušné organizační složky (§ 9) rozhodnuto podle ustanovení § 14 odst. 7 o dočasné nepotřebnosti majetku nebo jeho části, anebo bude-li tak dosaženo jejich účelnějšího nebo hospodárnějšího využití při zachování hlavního účelu, ke kterému organizační složce slouží, popřípadě je-li to účelné před konečným naložením s majetkem, u kterého bylo v rámci příslušné organizační složky rozhodnuto o trvalé nepotřebnosti, přenechá příslušná organizační složka takový majetek nebo jeho část, odpovídá-li to povaze tohoto majetku nebo jeho části a dále není stanoveno jinak, za podmínek ustanovení § 19 odst. 1 k užívání nebo požívání pro potřeby ostatních organizačních složek.
(6)
Odstavec 1 se nevztahuje na nakládání s majetkem v příslušnosti hospodaření pro Státní pozemkový úřad s výjimkou nakládání s majetkem evidovaným v centrálním registru administrativních budov.
§ 19c
(1)
Nabídka užívání nebo požívání majetku, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov, jiným organizačním složkám se provádí prostřednictvím tohoto registru. Nabídka užívání, požívání nebo převzetí ostatního majetku jiným organizačním složkám se provádí na internetových stránkách Úřadu. Je-li to účelné, lze nabídku jiným organizačním složkám uskutečnit souběžně i jiným vhodným způsobem. Je-li u majetku, na který byl uplatněn postup podle ustanovení § 14b, anebo u jiného majetku nezbytné provést nabídku z důvodů spočívajících v zajištění bezpečnosti nebo obrany státu pouze jiným vhodným způsobem, použije se tento jiný vhodný způsob.
(2)
V případě majetku určeného ke směně a majetku v zahraničí se nabídka podle odstavce 1 neprovádí. Je-li určen ke směně majetek, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov a byl převzat Úřadem podle ustanovení § 19a nebo § 19b odst. 1, zajišťuje Úřad jeho směnu i nabytí majetku pro stát směnou. Pokud má takto nabytý majetek charakter majetku, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov, zajišťuje Úřad jeho využívání a nakládání s ním v souladu s ustanovením § 19b odst. 2 větou první a druhou. Pokud takto nabytý majetek uvedený charakter nemá, naloží s ním Úřad v souladu s ustanovením § 19b odst. 2 větou třetí a čtvrtou.
(3)
Naložit s majetkem ve prospěch právnických nebo fyzických osob je přípustné teprve poté, neprojeví-li o majetek zájem jiná organizační složka, anebo jde-li o majetek určený ke směně, popřípadě o majetek v zahraničí, a nebrání-li tomu ani veřejný zájem; tím není dotčen postup Úřadu podle ustanovení § 19b odst. 2 věty druhé. Postup při nakládání s majetkem, o který neprojevily zájem jiné organizační složky ani právnické nebo fyzické osoby, upraví prováděcí právní předpis.
§ 20
(1)
Pokud to tento zákon připouští, lze s majetkem nakládat také jednostranným opatřením. Opatření je vždy písemné. Musí obsahovat určení organizačních složek, kterých se týká, jakož i určení majetku, s nímž se nakládá, a musí v něm být stanoven den, jímž nastávají účinky opatření. Opatření se doručuje dotčeným organizačním složkám a jejich zřizovatelům, a nakládá-li se jím s věcí, která se eviduje v katastrukatastru nemovitostí, rovněž příslušnému katastrálnímu úřadu.
(2)
Opatření podle odstavce 1 mohou vydávat zřizovatelé organizačních složek při výkonu funkce zřizovatele podle tohoto zákona a příslušné orgány Poslanecké sněmovny a Senátu v souvislosti s rozhodováním o příslušnosti (§ 9). Opatření podle odstavce 1 může vydat i ředitel bezpečnostního sboru, nakládá-li se s majetkem za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.
(3)
Ministerstvo financí může vydat opatření podle odstavce 1 v souvislosti s rozhodováním o příslušnosti (§ 9 a 11) nebo v rámci kontroly (§ 49 odst. 4); opatření musí obsahovat odůvodnění.
(4)
Na vydání opatření podle tohoto zákona se nevztahují předpisy o správním řízení34) a opatření nepodléhají přezkoumání soudem.
(5)
Opatření podle tohoto zákona se pro účely katastrálních právních předpisů považuje za rozhodnutí státního orgánu.
Převody vlastnictví
§ 21
(1)
Nejde-li o prodej zboží v obchodě nebo jiný smluvní převod v rámci stanoveného předmětu činnosti, lze do vlastnictví právnické nebo fyzické osoby převést smlouvou hmotnou věc pouze za podmínek uvedených v ustanoveních § 22 a 23 a jen tehdy, je-li tato věc pro stát trvale nepotřebná (§ 14 odst. 7, § 19c odst. 3).
(2)
Ze závažných důvodů a po předchozím vyjádření Ministerstva financí může vláda povolit výjimku z podmínky trvalé nepotřebnosti podle odstavce 1. Tím není dotčen postup podle ustanovení § 22 odst. 1 až 3; ustanovení § 22 odst. 4 až 7 a § 23 se však nepoužijí.
§ 22
(1)
Při úplatném převodu hmotné věci se vhodný zájemce o koupi, s nímž bude organizační složka jednat o uzavření smlouvy, zjistí ve výběrovém řízení. V rámci výběrového řízení nedochází k uzavření smlouvy, smlouva se sjednává následně a účast zájemce ve výběrovém řízení ani vybrání vhodného zájemce o koupi nezakládají pro zájemce nárok na uzavření smlouvy nebo jiné s tím související nároky. Organizační složka postupuje tak, aby výběr vhodného zájemce provedla efektivně, transparentně a podle předem stanovených kritérií; postup organizační složky při zjišťování zájemců o koupi a při stanovení podmínek, termínů a kritérií ve výběrovém řízení podrobněji upraví prováděcí právní předpis. Věc lze rovněž prodat ve veřejné dražbě40), a nevyžaduje-li převod schválení nebo výjimku podle tohoto zákona, lze využít i veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku. V odůvodněných případech lze uskutečnit přímý prodej vybrané osobě anebo směnu, budou-li současně dodrženy podmínky tohoto zákona pro úplatné nabývání majetku.
(2)
Při úplatném převodu hmotné věci se sjedná cena16) nejméně ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, pokud zvláštní právní předpis35) nestanoví jinak. Obdobně se postupuje při stanovení minimální kupní ceny v rámci podmínek výběrového řízení a veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku anebo při stanovení nejnižšího podání pro účely veřejné dražby. Tím není dotčena možnost přiměřeného snížení minimální kupní ceny v dalším kole výběrového řízení nebo v nové veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku, opakovaných pro nezájem, nebo možnost snížení výše nejnižšího podání při opakované dražbě, nebyl-li předmět dražby vydražen.
(3)
Bezúplatně lze hmotnou věc převést pouze ve veřejném zájmu, anebo je-li bezúplatný převod hospodárnější než jiný způsob naložení s věcí nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
(4)
Schválení Ministerstvem financí vyžaduje převod hmotné nemovité věci, která se eviduje v katastrukatastru nemovitostí, nejde-li o převod
a)
pozemku, na němž je zřízena stavba pro bydlení nebo stavba pro rodinnou rekreaci ve vlastnictví nabyvatele a pozemku na něj navazujícího do výměry nepřesahující v souhrnu 1 000 m2 tomuto nabyvateli, anebo samostatný převod pozemku, na němž je zřízena jednotlivá nebo řadová garáž ve vlastnictví nabyvatele,
b)
spoluvlastnického podílu ve prospěch spoluvlastníka, který je nositelem zákonného předkupního práva36), anebo spoluvlastnického podílu na pozemku, na němž byl zřízen dům, ve prospěch vlastníka jednotky v tomto domě,
c)
ve prospěch předkupníka, který uplatnil své předkupní právo,
d)
věcí podle odstavce 5 nebo 6,
e)
společného zařízení realizovaného v rámci pozemkových úprav,
f)
pozemku ve výměře nepřesahující 500 m2, na němž není zřízena stavba, která by byla jeho součástí, směňovaného za účelem nabytí pozemku jiného vlastníka, na němž není zřízena stavba, která by byla jeho součástí,
g)
pozemku ve výměře nepřesahující 200 m2, na němž není zřízena stavba, pokud tento pozemek nenavazuje na žádný další pozemek převáděný témuž nabyvateli,
h)
silničního pozemku, na němž je umístěno těleso silnice, která je v souladu se zvláštním právním předpisem38a) ve vlastnictví kraje, nebo těleso místní komunikace, která je v souladu se zvláštním právním předpisem38a) ve vlastnictví obceobce, do vlastnictví tohoto kraje nebo obceobce, anebo pozemku určeného pravomocným územním rozhodnutímúzemním rozhodnutím k vybudování silnice nebo místní komunikace, jejímž vlastníkem má být podle zvláštního právního předpisu38a) kraj nebo obecobec, do vlastnictví tohoto kraje nebo obceobce,
i)
silničního pozemku, u kterého z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace dochází k převodu do vlastnictví osoby, která má být podle zvláštního právního předpisu38a) vlastníkem pozemní komunikace se změněnou kategorií nebo třídou.
(5)
Schválení Ministerstvem kultury vyžaduje převod hmotné movité a nemovité věci prohlášené za kulturní památku s výjimkou silničního pozemku podle odstavce 4 písm. i) a převod sbírky muzejní povahy. Je-li kulturní památkou pouze stavba, která není samostatnou věcí, vyžaduje schválení Ministerstvem kultury převod hmotné nemovité věci, jíž je kulturní památka součástí.
(6)
Schválení Ministerstvem životního prostředí vyžaduje převod pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu s výjimkou silničního pozemku podle odstavce 4 písm. i) a převod stavby, která se eviduje v katastrukatastru nemovitostí, pokud je zřízena na pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu, nejde-li o převod podléhající schválení podle odstavce 5.
(7)
Zřizovatel si v případě jím zřízené organizační složky může zcela nebo zčásti vyhradit schvalování při převodu hmotných věcí, u kterých jejich převod nepodléhá schválení podle odstavce 4 s výjimkou písmen c), e), h) a i), podle odstavce 5 nebo podle odstavce 6, a nejde přitom o postup podle ustanovení § 15 odst. 2. Nemá-li příslušná organizační složka zřizovatele, může si takové schvalování vyhradit věcně příslušný ústřední správní úřad, a není-li ho, Ministerstvo financí.
§ 23
Při převodu hmotné věci, která má strategickou povahu nebo značnou peněžitou anebo jinou hodnotu, si může schválení převodu vyhradit vláda; ustanovení § 22 odst. 4 až 7 se v takovém případě nepoužije.
§ 24
Organizační složka nemůže jako pronajímatel uzavřít smlouvu o poskytnutí věci za úplatu do užívání, spojenou se smlouvou o následném převodu vlastnictví této věci, a nemůže uzavřít smlouvu o převodu obchodního závoduobchodního závodu nebo jeho části.
Jiné způsoby nakládání
§ 25
K hmotné věci nelze smlouvou zřídit předkupní ani zástavní právo a nelze sjednat výhradu zpětné koupě.
§ 25a
(1)
Právo stavby lze k pozemku smluvně zřídit pouze tehdy, není-li možné nebo účelné vztah k pozemku uspořádat se stavebníkem jinak. Právo stavby se zřizuje za úplatu; bezúplatně může být zřízeno jen ve veřejném zájmu. Smluvní zřízení práva stavby vyžaduje schválení Ministerstvem financí.
(2)
Ve smlouvě podle odstavce 1 musí být vůči stavebníkovi dohodnuta výhrada souhlasu k tomu, jak se stavba provede, změní nebo obnoví, jakož i výhrada souhlasu k užívání, požívání, zcizení nebo zatížení práva stavby.
(3)
Převod práva stavby vyžaduje schválení Ministerstvem financí; je-li však součástí práva stavby stavba, která je kulturní památkou, vyžaduje převod práva stavby schválení Ministerstvem kultury. Při převodu práva stavby se ustanovení § 21 a § 22 odst. 1 až 3 použijí obdobně.
§ 26
(1)
Služebnost se sjednává za úplatu a pouze v takovém rozsahu, aby organizační složce nebránila ve výkonu její činnosti.
(2)
Hmotné nemovité věci lze v nezbytném rozsahu smluvně zatížit služebností pro účely zřízení, provozu a údržby sítě technického vybavení41) a veřejně prospěšné stavby41a), služebností rozlivu a služebností stezky nebo cesty k zajištění přístupu vlastníka k jeho nemovité věci, může-li takový přístup jako nezbytnou cestu92) povolit soud. V ostatních případech může k zatížení hmotné nemovité věci služebností ze závažných důvodů výjimku povolit Ministerstvo financí.
(3)
Nemovitou věc, která se eviduje v katastrukatastru nemovitostí, nelze smluvně zatížit reálným břemenem; tím není dotčena možnost sjednat úplatu za zřízení práva stavby (§ 25a) jako stavební plat.
§ 27
(1)
Hmotnou věc nebo její část, kterou organizační složka dočasně nepotřebuje k plnění funkcí státu nebo jiných úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, lze přenechat do užívání právnické nebo fyzické osoby. Obdobně lze postupovat v případě, že tak bude dosaženo účelnějšího nebo hospodárnějšího využití věci při zachování hlavního účelu, ke kterému organizační složce slouží, anebo je-li to účelné před konečným naložením s věcí, u které bylo v rámci příslušné organizační složky rozhodnuto o trvalé nepotřebnosti.
(2)
Užívání podle odstavce 1 lze sjednat pouze na dobu určitou v trvání nejdéle 8 let pro jednoho uživatele. Pokud jsou podmínky podle odstavce 1 splněny, lze užívání při dodržení podmínek vyplývajících z odstavce 3 věty první prodloužit dohodou tak, že celková doba užívání nepřesáhne 8 let, anebo sjednat s týmž uživatelem znovu, avšak opět pouze na dobu v trvání nejdéle 8 let. Smlouva musí vylučovat pokračování užívacího vztahu tím, že by užívání pokračovalo i po dni, kdy měl užívací vztah skončit. Nevylučuje-li to zvláštní právní předpis anebo v případě věci v zahraničí rozhodné právo, musí smlouva obsahovat ujednání umožňující organizační složce ukončit užívací vztah výpovědí a rovněž ujednání umožňující okamžité ukončení užívacího vztahu, pokud přestanou být plněny podmínky podle odstavce 1.
(3)
V případě užívání podle odstavce 1 nesmí být nájemné sjednáno v nižší částce, než která jako nejvyšší možné nájemné vyplývá z regulace cen44), a není-li tato regulace uplatněna, sjedná se nejméně ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá. Nevylučuje-li to zvláštní právní předpis anebo v případě věci v zahraničí rozhodné právo, sjedná se současně režim zvyšování nájemného a podle povahy věci též způsob rozúčtování cen a úhrady za veškeré poskytované plnění a služby spojené s užíváním. Bezúplatné užívání lze sjednat jen s osobami, jejichž hlavním účelem není podnikání, a pouze k zajištění výkonu státní správy v přenesené působnosti anebo pro účely sociální, humanitární, požární ochrany, ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, vzdělávací, vědecké, kulturní, sportovní a tělovýchovné, ochrany přírody a péče o životní prostředí a práce s dětmi a mládeží; ustanovení věty druhé o sjednání způsobu rozúčtování cen a úhrady za veškeré poskytované plnění a služby spojené s užíváním se však použije obdobně.
(4)
Výjimku z důvodů pro přenechání věci nebo její části do užívání, stanovené v odstavci 1, z doby užívání stanovené v odstavci 2 a dále z okruhu uživatelů a účelu užívání stanovených pro případ bezúplatného užívání v odstavci 3 může ze závažných důvodů povolit Ministerstvo financí.
(5)
Souhlas pronajímající organizační složky s přenecháním věci nájemcem do podnájmu vyžaduje schválení zřizovatele, a nemá-li organizační složka zřizovatele, schválení věcně příslušného ústředního správního úřadu, a není-li ho, schválení Ministerstva financí, pokud si takové schvalování zřizovatel, věcně příslušný ústřední správní úřad nebo Ministerstvo financí vyhradí. To platí obdobně v případě, sjednává-li organizační složka s vypůjčitelem možnost přenechat věc za úplatu k užívání jinému.
(6)
Je-li účelem nájmu prostoru nebo místnosti provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo místnosti, předchozí souhlas s převodem nájmu v souvislosti s převodem podnikatelské činnosti nájemce93) nelze nájemci dát.
(7)
Ustanovení odstavců 1 až 6 se nepoužijí, je-li věc nebo její část předmětem služby či jiného obdobného plnění, poskytovaných právnickou nebo fyzickou osobou výhradně té organizační složce, která je s věcí příslušná hospodařit, anebo k poskytování takové služby či jiného obdobného plnění výhradně slouží. Tím není dotčena povinnost organizační složky sjednat v rámci úpravy právních vztahů s poskytovatelem služby či jiného obdobného plnění potřebné podmínky týkající se používání a ochrany věci nebo její části.
§ 27a
(1)
Věc ani její část nelze přenechat k užívání právnické nebo fyzické osobě na základě výprosy.
(2)
K požívání na základě pachtu lze právnické nebo fyzické osobě přenechat věc nebo její část pouze tehdy, slučuje-li se povaha pachtu a sjednané podmínky s podmínkami uvedenými v ustanovení § 27 odst. 1 až 3; ustanovení § 27 odst. 4 až 6 a § 44 a 45 se použijí obdobně. Pacht v případě obchodního závoduobchodního závodu nelze sjednat.
Účast státu v jiných právnických osobách a sdruženích
§ 28
(1)
Stát může založit obchodní společnost nebo se účastnit jejího založení pouze ve formě akciové společnostiakciové společnosti.45) Stát může být akcionářem i akciové společnostiakciové společnosti, kterou nezaložil nebo jejíhož založení se nezúčastnil; pro nabývání akciíakcií platí ustanovení § 12 a 13. K založení akciové společnostiakciové společnosti nebo účasti na jejím založení je zapotřebí předchozí souhlas vlády; vláda současně stanoví, zda akcieakcie budou znít na jméno nebo na majitele.
(2)
Za stát funkci zakladatele akciové společnostiakciové společnosti vykonává a majetek do takové společnosti vkládá ministerstvo. Pro tyto účely ministerstvo použije majetek, se kterým je příslušné hospodařit ono samo, anebo na základě svého opatření (§ 20) majetek, s nímž je příslušná hospodařit organizační složka jím zřízená (§ 4). Práva akcionáře v založené akciové společnostiakciové společnosti za stát vykonává vládou písemně pověřený zaměstnanec zakládajícího ministerstva; postupuje přitom v souladu s právními předpisy a podle písemných pokynů ministra, jemuž o své činnosti podává v jím určených pravidelných intervalech písemné zprávy.
(3)
Do obchodních společností lze majetek vkládat a s majetkovými účastmi státu v obchodních společnostech lze nakládat pouze s předchozím souhlasem vlády; tím není dotčeno ustanovení § 37 odst. 3. Stane-li se majetková účast v obchodní společnosti součástí majetku podle ustanovení § 10 anebo ji stát nabude podle ustanovení § 12 odst. 2, popřípadě ustanovení § 13, naloží s ní příslušná organizační složka (§ 9, 11) v souladu s tímto zákonem. K naložení s majetkovou účastí státu v obchodní společnosti v rámci postupu podle ustanovení § 15 odst. 2 se předchozí souhlas vlády podle věty první nevyžaduje.
§ 29
Stát může založit ústav, nadaci nebo nadační fond anebo se může zúčastnit na takovém založení jen s předchozím souhlasem vlády. Vláda současně stanoví, které ministerstvo bude za stát vykonávat funkci zakladatele. Ustanovení § 28 odst. 2 věty druhé se použije obdobně.
§ 30
(1)
Stát se nemůže zúčastnit založení družstva45) ani do něj vstoupit anebo členství v něm nabýt převodem družstevního podílu, nemůže se sdružit do společnosti48) a nemůže uzavřít smlouvu o tiché společnosti49). Jedná-li se o nabytí členství v družstvu v souvislosti s postupy podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, zákaz podle věty první se neuplatní.
(2)
Stát se může s předchozím souhlasem vlády zúčastnit založení spolku anebo se stát jeho členem, popřípadě se může stát členem zájmového sdružení právnických osob51), pokud se jejich prostřednictvím zapojí do činnosti mezinárodních a nadnárodních nevládních organizací. Zakladatelská a členská oprávnění vykonává příslušná organizační složka (§ 9), jejíž působnost nebo stanovený předmět činnosti věcně souvisí s účelem a předmětem hlavní činnosti spolku, popřípadě zájmového sdružení právnických osob.
(3)
Stanou-li se práva vyplývající z členství a smluv podle odstavců 1 a 2 součástí majetku podle ustanovení § 10 anebo je stát nabude podle ustanovení § 12 odst. 2, popřípadě ustanovení § 13, naloží s nimi příslušná organizační složka (§ 9 a 11) v souladu s tímto zákonem.
Nakládání s pohledávkami, jinými právy, cennými papíry a ostatními majetkovými hodnotami
§ 31
(1)
Plnění ve splátkách lze sjednat pouze výjimečně, pokud budoucí dlužník předem prokáže schopnost svůj dluh včas splnit a nebude ani z jiných okolností zřejmé, že splnění dluhu je tímto ujednáním ohroženo. Současně musí být dohodnuta splatnost celé pohledávky pro případ nesplnění kterékoli ze splátek.
(2)
Ze závažných důvodů lze dohodnout s dlužníkem splátky i u splatného dluhu. Dluh přitom musí být dlužníkem písemně uznán co do důvodu a výše, popřípadě přiznán pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu. Současně musí být dohodnuta splatnost celé pohledávky pro případ nesplnění kterékoli ze splátek, jakož i to, že dlužník bude ve splátkách plnit též úroky z prodlení a že stát je v případě prokazatelného zlepšení majetkových poměrů dlužníka oprávněn od ujednání o dalších splátkách odstoupit.
§ 32
Postoupit pohledávku právnické nebo fyzické osobě lze zásadně jen za úplatu. Pokud sjednaná cena nedosahuje alespoň 60 % jmenovité hodnoty postupované pohledávky včetně příslušenství, popřípadě postupuje-li se pohledávka bezúplatně, lze pohledávku postoupit jen se schválením zřizovatele, a nemá-li příslušná organizační složka zřizovatele, se schválením věcně příslušného ústředního správního úřadu, a není-li ho, Ministerstva financí. To platí i v případě, má-li být pohledávka předmětem veřejné dražby podle zvláštního právního předpisu.40)
§ 33
Na poměrné uspokojení pohledávky je možno přistoupit pouze v rámci reorganizace nebo při oddlužení56).
§ 34
(1)
Prominout dluh zcela nebo zčásti lze pouze dlužníku, který je fyzickou osobou, odůvodňují-li to jeho tíživé sociální poměry a o prominutí požádal.
(2)
Prominout nelze dluh, který vznikl v souvislosti s trestnou činností dlužníka anebo má-li dlužník z jakéhokoliv důvodu pohledávku vůči státu, pokud sám do výše svého dluhu nepřistoupí k jejímu prominutí, anebo má-li dlužník majetek, z něhož lze dosáhnout uspokojení pohledávky státu.
(3)
Výjimku z odstavců 1 a 2 může ze závažných důvodů povolit Ministerstvo financí.
(4)
V případě prominutí dluhu vzniklého porušením podmínek smlouvy o poskytnutí státního příspěvku na individuální bytovou výstavbu57a) neplatí ustanovení odstavců 2 a 3. Tento dluh lze prominout i z jiných důvodů než z důvodů uvedených v odstavci 1, nelze však prominout dluh vzniklý v souvislosti s trestnou činností nebo dluh u dlužníka, který má pohledávku vůči státu.
(5)
K prominutí dluhu může dojít jen na základě písemné dohody.
§ 35
(1)
Od vymáhání pohledávky lze jednostranně upustit, jestliže
a)
dlužník zemřel a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na jeho dědicích, nebo
b)
dlužník odmítá dluh dobrovolně splnit a přitom se pohledávka promlčela, nebo nelze prokázat, že pohledávka trvá, anebo nelze prokázat její výši a není podklad pro to, aby soud nebo jiný orgán určil výši podle úvahy, nebo
c)
je ze všech okolností případu zřejmé, že další vymáhání pohledávky by nebylo úspěšné.
(2)
Lze rovněž upustit od vymáhání pohledávky, jejíž jmenovitá hodnota včetně příslušenství nepřesahuje 1 000 Kč, pokud dlužník odmítá dluh dobrovolně splnit anebo skutečnosti nasvědčují tomu, že předpokládané náklady na vymožení pohledávky významně převýší předpokládaný příjem z této pohledávky. U téhož dlužníka lze v průběhu jednoho kalendářního roku upustit od vymáhání takové pohledávky jen jednou, ledaže by součet jmenovitých hodnot takových pohledávek včetně příslušenství, od jejichž vymáhání již bylo nebo má být upuštěno, nepřesáhl 1 000 Kč.
(3)
Upuštění od vymáhání pohledávky musí být písemné a dlužník se o něm nevyrozumívá. Upuštěním od vymáhání pohledávka nezaniká; postup podle ustanovení § 14 odst. 5 a 6 se nepoužije.
§ 36
Zřizovatel si v případě jím zřízené organizační složky může zcela nebo zčásti vyhradit schvalování u právních jednání podle ustanovení § 34 a § 35 odst. 1. Nemá-li příslušná organizační složka zřizovatele, může si schvalování takto vyhradit věcně příslušný ústřední správní úřad, a není-li ho, Ministerstvo financí. Schválením není dotčen postup podle ustanovení § 34 odst. 3.
§ 37
(1)
K pohledávce nelze smlouvou zřídit zástavní právo.
(2)
Pro nakládání s nepeněžitými pohledávkami, jinými právy a ostatními majetkovými hodnotami platí předchozí ustanovení obdobně, pokud to povaha těchto majetkových hodnot připouští anebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Pro účely postupu podle ustanovení § 32, 35 a 36 se vychází z ocenění podle zvláštního právního předpisu.17)
(3)
Pro převody cenných papírůcenných papírů se použije obdobně ustanovení § 21, avšak jeho odkazy na ustanovení § 22 a 23 se uplatní pouze v rozsahu ustanovení § 22 odst. 1 až 3; tím není dotčeno ustanovení § 28 odst. 3 věty první, nejde-li o převod cenných papírůcenných papírů v rámci postupu podle ustanovení § 15 odst. 2. Nelze uzavírat smlouvy o zápůjčce nebo jiném přenechání cenných papírůcenných papírů a o zastavení cenných papírůcenných papírů, jejichž vlastníkem je stát, a nelze postoupit samotná práva ze smluv o převodu cenných papírůcenných papírů, jejichž vlastníkem se stát stal; tím není dotčeno ustanovení § 37a.
§ 37a
(1)
S postoupením smlouvy uzavřené organizační složkou, u níž by to povaha smlouvy nevylučovala, avšak která byla uzavřena s povolením výjimky, schválením nebo s předchozím souhlasem podle tohoto zákona, ani s postoupením její části nemůže dát příslušná organizační složka souhlas94). To platí obdobně, pokud postupovanou smlouvou byly zcizeny ve prospěch právnické nebo fyzické osoby věc nebo právo, k nimž se nadále váží práva a povinnosti z postupované smlouvy nebo její části, anebo pokud by bylo postoupení smlouvy nebo její části příslušné organizační složce jakkoli na újmu.
(2)
Pokud souhlasu s postoupením nebrání okolnosti uvedené v odstavci 1 a pokud příslušná organizační složka souhlas s postoupením dá, prohlásí současně vůči postupiteli, že odmítá jeho osvobození od jeho povinností v rozsahu postoupení.
(3)
Organizační složka nemůže postoupit smlouvu, která byla uzavřena s povolením výjimky, schválením nebo s předchozím souhlasem podle tohoto zákona, ani její část.
ČÁST ČTVRTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Závazky
§ 38
Závazky vzniklé z činnosti organizačních složek jsou závazky státu. Závazek v účetnictví vede a za stát jako nositele závazku závazek plní ta organizační složka, z jejíž činnosti závazek vznikl nebo s ní souvisí, anebo které přísluší hospodařit (§ 9 a 11) s majetkem, s nímž závazek souvisí. Nelze-li v případě peněžitého dluhu organizační složku takto určit a nemá-li plnit tyto úkoly po zániku organizační složky ani její zřizovatel (§ 5 odst. 2), zabezpečuje tyto úkoly Ministerstvo financí.
§ 39
(1)
Stát může přijímat a sjednávat závazky anebo uznávat vůči němu uplatněné nároky pouze v rozsahu a za podmínek, které odpovídají povaze státem plněných úkolů a vykonávaných činností. Pokud by v důsledku smluvního přijetí závazku nebo uznání práva, které nevzniklo ze zákona, stát mohl pozbýt, popřípadě by pozbyl anebo naopak nenabyl majetek, jehož převod či jiné zcizení je podle tohoto zákona vázáno na povolení výjimky, schválení nebo předchozí souhlas, lze takto právně jednat pouze s povolením výjimky, schválením nebo s předchozím souhlasem. Ustanovení § 44 a § 45 odst. 1 zde platí obdobně.
(2)
Podle odstavce 1 druhé a třetí věty se postupuje rovněž v případě smíru uzavíraného před soudy a jinými orgány, při odmítnutí dědictví nebo jiného plnění z pozůstalosti, při vzdání se dědictví nebo jeho zcizení a při vypořádání dědictví dohodou. Ustanovení odstavce 1 druhé a třetí věty se nepoužije, dochází-li k vydání věci anebo jinému vypořádání restitučních nároků postupem podle zvláštních právních předpisů.59)
§ 40
(1)
Stát se může zavázat k uzavření budoucí smlouvy nebo k jinému právnímu jednání, pokud je sjednaný obsah budoucí smlouvy nebo takové právní jednání v souladu s tímto zákonem a k uzavření budoucí smlouvy nebo k takovému právnímu jednání není zapotřebí povolení výjimky, poskytnutí schválení nebo poskytnutí předchozího souhlasu podle tohoto zákona.
(2)
Další pravidla zavazování státu, jakož i poskytování státních záruk upravuje zvláštní právní předpis.
§ 41
Pokud stát nabyl majetek způsoby uvedenými v ustanovení § 13, dluhy předchozího vlastníka na stát nepřecházejí; to neplatí v případě dědění nebo odúmrti a v případech, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, rozhodnutí příslušného orgánu nebo mezinárodní smlouva, kterou je stát vázán.
§ 42
(1)
Pohledávka dlužníka za státem zaniká započtením tehdy, kryje-li se vzájemně s pohledávkou, s níž je příslušná hospodařit (§ 9 a 11) organizační složka, která má plnit dluh státu (§ 38) odpovídající pohledávce dlužníka.
(2)
Započtení proti pohledávce státu je přípustné pouze na základě dohody, nestanoví-li zvláštní právní předpis, že započtení proti pohledávce státu je vyloučeno.
§ 43
(1)
Majetek, se kterým hospodaří příslušné organizační složky (§ 9 a 11), nemůže být předmětem insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení podle zvláštního právního předpisu.56)
(2)
Výkon rozhodnutí ukládajícího státu zaplacení peněžité částky lze vést na majetek, s nímž je příslušná hospodařit (§ 9 a 11) organizační složka, z jejíž činnosti závazek vznikl, anebo které přísluší hospodařit s majetkem, s nímž závazek souvisí; to platí obdobně v případě veřejné dražby.40) Nepostačuje-li tento majetek k uspokojení oprávněné osoby, lze výkon rozhodnutí ve zbytku provést přikázáním pohledávky z účtu Ministerstva financí.
Postup při povolování výjimek, schvalování a poskytování předchozích souhlasů
§ 44
(1)
Výjimky se povolují a schválení a předchozí souhlas podle tohoto zákona se poskytují pouze pro jednotlivé případy.
(2)
O povolení výjimky (§ 21 odst. 2, § 26 odst. 2, § 27 odst. 4 a § 34 odst. 3), schválení (§ 12 odst. 2 a 6, § 22 odst. 4 až 7, § 23, § 25a odst. 1 a 3, § 27 odst. 5, § 32 a 36) i předchozím souhlasu (§ 4 odst. 1, § 12 odst. 4, 7 a 8, § 12a odst. 2, § 28 odst. 1, § 28 odst. 3, § 29 a § 30 odst. 2) se rozhoduje písemně a na základě zdůvodněné a doložené žádosti příslušné organizační složky (§ 9 a 11). Má-li organizační složka svého zřizovatele anebo spadá pod věcně příslušný ústřední správní úřad, předkládá její žádost se svým vyjádřením tento zřizovatel nebo ústřední správní úřad.
(3)
Výjimka se povoluje a schválení se poskytuje k již uzavřené smlouvě nebo jinému provedenému právnímu jednání, pokud to jeho povaha nebo zvláštní právní předpisy nevylučují. V případě veřejné dražby40) se výjimka povoluje a schválení se poskytuje před navržením dražby, popřípadě před uzavřením smlouvy o provedení dražby. Byla-li výjimka povolena anebo bylo-li schválení poskytnuto v době nepřesahující 6 měsíců od předložení žádosti podle odstavce 2, platí, že přijetí nabídky bylo učiněno včas; tím nejsou vyloučeny účinky včasného přijetí nabídky ani při pozdějším povolení výjimky nebo poskytnutí schválení v případech, kde to občanský zákoník připouští95).
(4)
Povolení výjimky, schválení i předchozí souhlas jsou podmínkou platnosti64) právního jednání, k němuž se poskytují.
(5)
Povolenou výjimku, poskytnuté schválení a poskytnutý předchozí souhlas lze dodatečně odejmout anebo pro ty účely stanovené podmínky změnit pouze v případech, kdy po rozhodnutí v uvedených věcech vyjdou najevo závažné skutečnosti, které nebyly známy v době rozhodování a měly by na původní rozhodování podstatný vliv. Tak lze postupovat pouze do doby, než nastanou účinky právního jednání, popřípadě opatření.
§ 45
(1)
Je-li podle tohoto zákona k právnímu jednání, popřípadě opatření, zapotřebí povolení výjimky, poskytnutí schválení nebo poskytnutí předchozího souhlasu té organizační složky, která právně jedná, popřípadě činí opatření, považuje se tento požadavek bez dalšího za splněný; ustanovení § 44 odst. 5 se nepoužije.
(2)
Pokud si zřizovatel, věcně příslušný ústřední správní úřad nebo Ministerstvo financí vyhradí schvalování právních jednání podle ustanovení § 12 odst. 6, § 22 odst. 7, § 27 odst. 5 nebo § 36, je povinen zabezpečit předem oznámení o tom v Ústředním věstníku České republiky. Vyhradí-li si podle ustanovení § 23 v jednotlivém případě schválení vláda, učiní tak předem usnesením.
Odpovědnost za škodu a za dodržování povinností při hospodaření s majetkem
§ 46
Škoda vzniklá v důsledku postupů a rozhodování při hospodaření s majetkem podle tohoto zákona není škodou způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávných úředním postupem se řídí zvláštním právním předpisem65); tím však nejsou dotčeny podmínky vystupování státu v právních vztazích podle tohoto zákona. V případě regresní úhrady podle zákona upravujícího odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem se ustanovení § 47 odst. 4 použije obdobně.
§ 47
(1)
Fyzické osoby, které z titulu svých funkcí nebo pracovního zařazení v organizačních složkách anebo z titulu pověření vykonávat za stát jeho práva akcionáře právně anebo jinak jednají ohledně majetku a plní další úkoly stanovené tímto zákonem, jsou povinny provádět tuto činnost s odbornou péčí a postupovat podle tohoto zákona, dalších právních předpisů a vnitřních předpisů, jimiž se hospodaření a nakládání s majetkem řídí.
(2)
Osoby uvedené v odstavci 1 odpovídají za porušení stanovených povinností a za škodu, která tím vznikla na majetku, s nímž je organizační složka příslušná hospodařit, v rozsahu trestněprávních, pracovněprávních a občanskoprávních předpisů. Tím není dotčeno uplatňování odpovědnosti a sankcí vůči organizačním složkám podle zvláštních právních předpisů.
(3)
Smluvním přenesením výkonu činností uvedených v odstavci 1 na jinou osobu se odpovědnosti podle odstavce 2 nelze zprostit.
(4)
Organizační složka v případě vzniku škody na majetku, se kterým je příslušná hospodařit, bez zbytečného odkladu posoudí uplatnění nároku na náhradu škody vůči osobě odpovědné podle odstavce 2 a pořídí o tom záznam.
Kontrola
§ 48
(1)
Kontrolu dodržování povinností stanovených právními předpisy a vnitřními předpisy při hospodaření s majetkem u organizačních složek provádějí věcně příslušné ústřední správní úřady, zřizovatelé organizačních složek a Ministerstvo financí (dále jen „kontrolní orgány“). Nejvyšší kontrolní úřad podléhá kontrole podle zvláštních právních předpisů.
(2)
Kontrolu v rámci organizační složky provádějí kontrolní útvary, popřípadě dozorčí orgány (dále jen „kontrolní útvary“).
(3)
Kontrolní orgány provádějí v rozsahu podle odstavce 1 též kontrolu činnosti kontrolních útvarů. Ministerstvo financí metodicky řídí, usměrňuje a kontroluje ostatní kontrolní orgány a jejich prostřednictvím i kontrolní útvary.
§ 49
(1)
Kontrolní metody, kontrolní postupy a vzájemné vztahy kontrolních orgánů a kontrolovaných organizačních složek při provádění kontroly se řídí zvláštními právními předpisy,65a) které upravují finanční kontrolu a její výkon, a pravidly obsaženými ve vnitřních předpisech vydaných kontrolními orgány.
(2)
Kontrolní orgány oznamují zjištěné nedostatky Ministerstvu financí.
(3)
Kontrolní orgány spolupracují s orgány činnými v trestním řízeníorgány činnými v trestním řízení a dalšími příslušnými orgány při zjišťování a prokazování případů porušení povinností při hospodaření s majetkem a plní oznamovací povinnost podle zvláštních právních předpisů.67)
(4)
Ministerstvo financí může z vlastního podnětu anebo na návrh jiného kontrolního orgánu v závažných případech nedostatků při hospodaření s určitým majetkem svým opatřením (§ 20) tento majetek organizační složce bez náhrady odejmout a určit jinou organizační složku příslušnou s majetkem hospodařit (§ 9).
(5)
Ustanovení odstavce 4 se nevztahuje na majetek, s nímž jsou příslušné hospodařit Ústavní soudÚstavní soud, soudy, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu a Kancelář Veřejného ochránce práv.
§ 50
Odpovědnost za nedostatky na úseku kontroly na všech úrovních a za škodu, která tím státu vznikla, se řídí ustanovením § 47 tohoto zákona.
ČÁST PÁTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ
Přeměna státních organizací na organizační složky
§ 51
(1)
Státní rozpočtové organizace zřízené zvláštním právním předpisem68) (včetně ministerstev a jiných správních úřadů a orgánů státu, hospodařících s rozpočtovými prostředky) nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních předpisů69) ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady, jakož i Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů, Úřad pro zahraniční styky a informace a státní organizace Správa úložišť radioaktivních odpadů,70) které ve vztahu k majetku (§ 8) dosud vykonávaly právo hospodaření,71) popřípadě právo společného hospodaření72) nebo prozatímní správu73) podle dosavadních předpisů,74) jsou počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona organizačními složkami (§ 3); týmž dnem Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu nabývají obdobné postavení jako organizační složky státu. Účetními jednotkami zůstávají, pokud jimi byly do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Jejich statutární orgán má postavení vedoucího organizační složky a jeho jednání se řídí tímto zákonem.
(2)
Pokud státní organizace, na kterou se vztahuje odstavec 1 a nejde přitom o ústřední orgán, okresní úřad nebo školský úřad, na základě zvláštního právního předpisu sama zřídila přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona státní rozpočtovou organizaci nebo státní příspěvkovou organizaci, je takto zřízená státní rozpočtová organizace nebo státní příspěvková organizace vnitřní organizační jednotkou organizační složky. Postavení a právní režim státních příspěvkových organizací zřízených na základě zvláštního právního předpisu75) Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky upravují zvláštní právní předpisy a tento zákon (§ 54 až 56).
§ 52
(1)
Pokud byly státní organizace dotčené změnami podle § 51 odst. 1 a státní organizace, které se staly vnitřní organizační jednotkou organizační složky podle § 51 odst. 2, účastníky právních vztahů vzniklých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a účastníky soudních, správních a jiných řízení zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a tyto vztahy a řízení pokračují anebo se obnoví po nabytí účinnosti tohoto zákona, je účastníkem uvedených právních vztahů a řízení stát v rozsahu a za podmínek podle tohoto zákona.
(2)
Pokud právní předpisy, smlouvy a jiné právní skutečnosti založily do dne nabytí účinnosti tohoto zákona práva a povinnosti státním organizacím podle odstavce 1 jako právnickým osobám a tato práva a povinnosti do dne nabytí účinnosti tohoto zákona trvaly, je nadále jejich nositelem stát v rozsahu a za podmínek podle tohoto zákona. S cennými papírycennými papíry, účastmi v jiných právnických osobách a sdruženích (§ 28 až 30) a s právy z nich vyplývajícími, nabytými do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se naloží v souladu s tímto zákonem.
(3)
Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů, jejichž nositeli dosud byly státní organizace podle odstavce 1, přecházejí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na stát a vykonává je příslušná organizační složka; jinak tyto pracovněprávní vztahy zůstávají nedotčeny.
(4)
Pokud se v právních předpisech hovoří o státních organizacích podle odstavce 1, rozumí se tím organizační složky, popřípadě vnitřní organizační jednotky podle tohoto zákona.
§ 53
(1)
Ministerstva a jiné správní úřady, které zřídily státní organizace dotčené změnami podle ustanovení § 51 odst. 1, vykonávají zřizovatelskou funkci podle tohoto zákona, pokud zvláštní právní předpis nestanovení jinak; tím není dotčen okruh organizačních složek, které mohou být zřizovateli podle ustanovení § 4 odst. 1.
(2)
Není-li zde správní úřad, který by počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vykonával zřizovatelskou funkci vůči státní organizaci podle odstavce 1, vykonává tuto funkci věcně příslušný ústřední správní úřad; při výkonu zřizovatelské funkce se řídí zvláštními právními předpisy a tímto zákonem.
(3)
Pokud se v právních předpisech hovoří o zřizovatelích státních organizací podle odstavce 1, rozumí se tím organizační složky, které vykonávají zřizovatelskou funkci v souladu s odstavcem 1 nebo odstavcem 2.
Postavení ostatních státních organizací
§ 54
(1)
Státní příspěvkové organizace zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a dále Konsolidační bankabanka Praha, státní peněžní ústav, a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních předpisů anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny), (dále jen „organizace“), jsou právnickými osobami a hospodaří s majetkem (§ 8). Při tom se řídí zvláštními právními předpisy a těmi ustanoveními tohoto zákona, která se vztahují na organizační složky příslušné hospodařit s majetkem podle § 9, nejde-li o úkony vyhrazené pouze ministerstvům. Dosavadní pohledávky a jiná majetková práva organizací se pro účely tohoto zákona považují za majetek (§ 8). Působnost tohoto zákona se nevztahuje na státní podniky založené podle zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, včetně těch, které se považují za založené podle uvedeného zákona, na státní organizace, které se uvedeným zákonem v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem řídí, a na Budějovický Budvar, národní podnik. Hospodaření těchto státních organizací upravují zvláštní právní předpisy.
(2)
Výkon zřizovatelských (zakladatelských) funkcí vůči organizacím se řídí tímto zákonem, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Novou organizaci lze však zřídit (založit) nebo stávající rozdělit pouze v případech a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. Ke sloučení nebo splynutí organizace dochází na základě rozhodnutí organizační složky vykonávající zřizovatelskou (zakladatelskou) funkci. Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, organizace zaniká dnem, který tato organizační složka určí. Tato organizační složka současně vydá zřizovací listinu nově vznikající organizace nebo dodatek zřizovací listiny. S majetkem, s nímž slučovaná organizace hospodařila nebo s nímž hospodařila organizace, která splývá s jinou organizací, dále hospodaří organizace, kterou organizační složka vykonávající zřizovatelskou (zakladatelskou) funkci určí. Tato organizační složka může případně rozhodnout, že hospodaření s takovým majetkem převezme sama. Závazky, jejichž nositelem byla slučovaná organizace, nebo organizace, která splývá s jinou organizací, přecházejí na organizaci, kterou organizační složka vykonávající zřizovatelskou (zakladatelskou) funkci určí. Tato organizační složka může případně rozhodnout, že takové závazky převezme sama. Pro práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů platí předchozí ustanovení obdobně. Sloučení nebo splynutí organizace oznamuje organizační složka vykonávající zřizovatelskou (zakladatelskou) funkci v Ústředním věstníku České republiky do 30 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo. Oznámení obsahuje označení zřizovatele organizace, její název, sídlo, identifikační číslo a den, měsíc a rok sloučení nebo splynutí. O změně v předmětu hlavní činnosti státní příspěvkové organizace lze rozhodnout podle tohoto zákona (§ 55 odst. 2), jen pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
(3)
Není-li zde správní úřad, který by počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vykonával zřizovatelskou (zakladatelskou) funkci vůči organizaci již zřízené (založené), vykonává tuto funkci věcně příslušný ústřední správní úřad; při výkonu zřizovatelské (zakladatelské) funkce se řídí zvláštními právními předpisy a tímto zákonem.
(4)
Rušení a zánik organizací upravují zvláštní právní předpisy. Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, může organizační složka vykonávající zřizovatelskou (zakladatelskou) funkci v souladu s odstavcem 2 nebo odstavcem 3 rozhodnout o zrušení organizace. Organizace zaniká dnem, který tato organizační složka určí. S majetkem, s nímž organizace hospodařila (odstavec 1) ke dni svého zániku, hospodaří nadále organizační složka, která o zrušení organizace rozhodla. Závazky, jejichž nositelem byla organizace ke dni svého zániku, přecházejí na stát a tato organizační složka v souvislosti s uvedenými závazky plní úkoly podle tohoto zákona (§ 38). Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů, jejichž nositelem byla organizace ke dni svého zániku, přecházejí na stát a předchozí ustanovení pro ně platí obdobně.
(5)
Organizační složka vede evidenci státních příspěvkových organizací, vůči kterým vykonává zřizovatelskou (zakladatelskou) funkci, v rozsahu
a)
název,
b)
identifikační číslo osoby,
c)
datum vzniku,
d)
datum zániku,
e)
statutární orgán vyjádřený údajem o jménu, popřípadě jménech, příjmení, datu narození a adrese místa pobytu fyzické osoby nebo místa jejího bydliště v cizině, nemá-li místo pobytu v České republice, anebo údajem o identifikačním čísle osoby, názvu a adrese sídla právnické osoby,
f)
adresa sídla.
(6)
Organizační složka může vést evidenci podle odstavce 5 v integrovaném agendovém informačním systému registru osob.
§ 55
(1)
Organizace nemají vlastní majetek; za podmínek stanovených tímto zákonem nabývají majetek pro stát a jejich příslušnost hospodařit s majetkem (§ 8) se řídí ustanovením § 9. Tyto organizace jsou poskytovateli a uživateli údajů centrálního registru administrativních budov. Vlastním jménem jednají v právních vztazích týkajících se majetku a účastní se řízení před soudy a jinými orgány ve věcech týkajících se majetku včetně řízení o určení, zda tu vlastnické nebo jiné obdobné právo státu je, či není. Zvláštní právní předpis může stanovit, ve kterých případech a za jakých podmínek se řízení před soudy a jinými orgány ve věcech týkajících se tohoto majetku účastní přímo stát.
(2)
K právnímu jednání organizací se vyžaduje povolení výjimky, poskytnutí schválení nebo poskytnutí předchozího souhlasu v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem (§ 44 a § 45 odst. 2). S majetkem, se kterým organizace hospodaří, lze nakládat opatřením (§ 20); to platí přiměřeně i pro rozhodování o změně v předmětu hlavní činnosti státní příspěvkové organizace (§ 54 odst. 2). Ustanovení § 46, 47, 48, § 49 odst. 1 až 4 a § 50 platí pro organizace obdobně.
(3)
Nakládání s majetkem a jiné právní jednání mezi organizačními složkami a organizacemi a mezi organizacemi navzájem se uskutečňuje smlouvou; postupy podle ustanovení § 19 odst. 2 a 3 se ve vztahu ke smlouvě použijí obdobně. Ve smlouvě se v případě organizační složky smluvní strana označí slovy „Česká republika“ a připojí se označení organizační složky jejím názvem, sídlem a identifikačním číslem osoby spolu s uvedením jména a funkce (pracovního zařazení) fyzické osoby, která je oprávněna k podpisu smlouvy, jakož i důvodu, který tuto osobu k podpisu opravňuje. Organizace jako smluvní strana se ve smlouvě označí svým názvem (obchodní firmou), sídlem a identifikačním číslem osoby spolu s uvedením jména a funkce (pracovního zařazení) fyzické osoby, která je oprávněna k podpisu smlouvy, jakož i důvodu, který tuto osobu k podpisu opravňuje. Nakládá-li organizační složka nebo organizace smlouvou s určitým majetkem, uvede se ve smlouvě i důvod, který zakládá příslušnost této organizační složky nebo organizace hospodařit s takovým majetkem. Mění-li se smlouvou příslušnost organizační složky nebo organizace hospodařit s majetkem, uvede se ve smlouvě den, jímž tato změna nastává, a označí se předávající a přejímající organizační složka nebo organizace. V rámci údajů o majetku se uvede též údaj o ceně podle stavu v účetnictví (operativní evidenci) u předávající organizační složky nebo organizace. Obsah dalších ujednání ve smlouvě se řídí přiměřeně ustanoveními zvláštních právních předpisů upravujících smluvní typ, který je uzavírané smlouvě obsahově nejbližší, a podmínkami a dalšími pravidly vyplývajícími ze zvláštních právních předpisů a z prováděcího právního předpisu podle odstavce 4.
(4)
Postupy při nakládání s majetkem ve vztahu k právnickým a fyzickým osobám stanovené tímto zákonem, jakož i ustanovení § 31 až § 37 odst. 1 a 2, § 37a a 39 až 42 se na právní jednání podle odstavce 3 nepoužijí. Organizační složky a organizace se při vzájemném právním jednání řídí podmínkami úplatného nebo bezúplatného nakládání s majetkem a dalšími pravidly nakládání s majetkem a jiného právního jednání, která v souladu se základními povinnostmi při hospodaření s majetkem stanoví prováděcí právní předpis.
(5)
S cennými papírycennými papíry, účastmi v jiných právnických osobách a sdruženích (§ 28 až 30) a s právy z nich vyplývajícími, které organizace nabyly do dne účinnosti tohoto zákona, se naloží v souladu s tímto zákonem.
§ 55a
Účetní závěrku státní příspěvkové organizace sestavenou k rozvahovému dni schvaluje její zřizovatel nebo ten, kdo vykonává zřizovatelskou funkci.
§ 55b
Likvidátoři státních podniků, které nejsou založené a nepovažují se za založené podle zákona č. 77/1997 Sb. a byly přitom zrušeny a vstoupily do likvidace, včetně těch dosavadních státních podniků, u nichž byla funkce zakladatele a pravomoc tyto organizace zřizovat, řídit a zrušovat přenesena podle zvláštních právních předpisů80) na zastupitelstva příslušných obcíobcí, ale které byly zrušeny a vstoupily do likvidace před 1. lednem 2001 a ustanovení § 57 se na ně z toho důvodu nevztahuje, po vypořádání do té doby existujících odvodů do státního rozpočtu, daní, poplatků, jiných obdobných peněžitých plnění a dluhů převedou (§ 55 odst. 3) zbylý majetek, s nímž je státní podnik v likvidaci příslušný hospodařit a s nímž se nepodařilo naložit jinak a jeho existence tak brání skončení likvidace, bezúplatně Úřadu. S tímto majetkem je Úřad příslušný hospodařit v souladu s ustanovením § 9.
§ 56
(1)
Každá organizace vede v účetnictví závazky vzniklé ze své činnosti a závazky související s majetkem, se kterým je příslušná hospodařit. Její odpovědnost za tyto závazky a nakládání s nimi se řídí zvláštními právními předpisy a tímto zákonem.
(2)
Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, může organizace smluvně převzít dluh jiné organizace pouze s předchozím souhlasem svého zřizovatele (zakladatele), a nemá-li zřizovatele (zakladatele), s předchozím souhlasem Ministerstva financí.
(3)
Ustanovení § 39 až 42 platí pro závazky organizace obdobně.
(4)
Převzetí dluhu organizace státem a přechod dluhu organizace na stát jsou přípustné pouze v případech a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.
(5)
Stát ručí za dluhy organizací pouze tehdy, jestliže tak stanoví zvláštní právní předpis anebo jestliže se k tomu stát výslovně zavázal. Po zániku organizace toto ručení trvá, přejde-li dluh na jinou organizaci. Za stát jako ručitele vystupuje zřizovatel (zakladatel) organizace a v ostatních případech Ministerstvo financí.
(6)
Majetek, se kterým hospodaří organizace, za jejíž všechny dluhy stát ručí podle odstavce 5, nemůže být předmětem insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení podle zvláštního právního předpisu.56)
§ 57
(1)
Dosavadní státní podniky79) a státní rozpočtové a příspěvkové organizace, u nichž byla funkce zakladatele a pravomoc tyto organizace zřizovat, řídit a zrušovat přenesena podle zvláštních právních předpisů80) na příslušná zastupitelstva obcíobcí a které ke dni účinnosti tohoto zákona dosud nezanikly, nejsou organizačními složkami podle tohoto zákona a nevztahuje se na ně ustanovení § 54 až 56.
(2)
Právní poměry státních podniků, na které se vztahuje odstavec 1, se řídí zvláštními právními předpisy a přiměřeně ustanovením § 20 odst. 3 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku; část ustanovení § 20 odst. 3 týkající se zrušení státního podniku se nepoužije. ObecObec, na niž byla přenesena funkce zakladatele, podnik zruší s likvidací podle zvláštních právních předpisů81) anebo jej zruší bez likvidace; v tom případě je povinna učinit opatření o veškerém majetku podniku a jeho závazcích (odstavec 6).
(3)
Státní rozpočtové organizace, na které se vztahuje odstavec 1, jsou počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona organizačními složkami obceobce podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů; přechodná ustanovení uvedeného zákona o organizační složce obceobce se použijí obdobně.
(4)
Státní příspěvkové organizace, na které se vztahuje odstavec 1, jsou počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona příspěvkovými organizacemi obceobce podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a jejich právní poměry se řídí uvedeným zákonem a zvláštními právními předpisy.
(5)
Právo hospodaření71) k věcem ve vlastnictví státu vykonávané státními organizacemi uvedenými v odstavci 1 podle dosavadních předpisů74) dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaniká. Věci, k nimž právo hospodaření takto zaniklo, jsou majetkem podle § 10 písm. b) tohoto zákona. Pokud s těmito věcmi souvisejí závazky uvedených státních organizací, přecházejí takové závazky na stát.
(6)
Práva a ostatní majetkové hodnoty státu, s nimiž byly státní organizace uvedené v odstavci 1 oprávněny ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nakládat podle dosavadních předpisů, nejsou majetkem podle tohoto zákona (§ 8) a náleží
a)
podnikům podle odstavce 2; závazky dosavadních státních podniků (odstavec 1), které nepřešly na stát podle odstavce 5, zůstávají nedotčeny a jejich nositeli jsou podniky podle odstavce 2,
b)
příslušným obcímobcím, jde-li o organizační složky obcíobcí podle odstavce 3 anebo o příspěvkové organizace obceobce podle odstavce 4; na tyto obceobce přecházejí rovněž závazky dosavadních státních rozpočtových organizací (odstavec 1) a dosavadních státních příspěvkových organizací (odstavce 1), pokud nepřešly na stát podle odstavce 5.
(7)
Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů dosavadních státních podniků (odstavec 1) a dosavadních státních příspěvkových organizací (odstavec 1) zůstávají změnami podle předchozích ustanovení nedotčeny a jejich nositeli jsou podniky podle odstavce 2 a příspěvkové organizace obceobce podle odstavce 4. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů dosavadních státních rozpočtových organizací (odstavec 3) přecházejí na příslušné obceobce.
§ 58
(1)
Nedohodnou-li se organizační složky (§ 51) navzájem, organizační složky a organizace (§ 54 až 56) a nebo tyto organizace navzájem, které z nich bude nadále podle tohoto zákona příslušet hospodaření s majetkem, k němuž do dne nabytí účinnosti tohoto zákona trvalo právo společného hospodaření,72) postupuje se podle § 9 odst. 2.
(2)
Pokud se v právních předpisech používá pojem „právo hospodaření“,71) „právo společného hospodaření“,72) popřípadě „správa“82) a dále pojem „prozatímní správa“,73) rozumí se tím vztahy státu a organizací (§ 57 až 59) k majetku podle tohoto zákona.
§ 58a
(1)
Pokud tento zákon upravuje postupy a podmínky týkající se věcí, hmotných věcí, nemovitých věcí, hmotných nemovitých věcí a jednotek a nestanoví dále jinak, rozumí se tím i jednotky podle občanského zákoníku a byty a nebytové prostory jako jednotky v domech s byty a nebytovými prostory podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.
(2)
Pokud tento zákon upravuje postupy a podmínky týkající se cenných papírůcenných papírů, rozumí se tím i zaknihované cenné papírycenné papíry.
(3)
Pokud právní jednání neobsahují ujednání, která musí podle tohoto zákona obsahovat, nepřihlíží se k nim. Odporují-li právní jednání jiným podmínkám stanoveným tímto zákonem pro taková právní jednání, jsou neplatná, nestanoví-li tento zákon jinak.
Úprava některých užívacích vztahů k majetku
§ 59
(1)
Dosavadní vztahy trvalého užívání podle § 70 hospodářského zákoníku83) se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona mění na výpůjčku84) na dobu určitou 6 let. Po tuto dobu se výpůjčka řídí ustanoveními občanského zákoníku.
(2)
Příslušné organizační složky (§ 9) během doby stanovené v odstavci 1 smluvně upraví s jednotlivými vypůjčiteli další právní vztahy k užívanému majetku. Pokud v případě tohoto majetku nebo jeho části budou splněny podmínky pro postup podle § 22 odst. 3, převedou tento majetek nebo jeho část bezúplatně do vlastnictví vypůjčitele podle tohoto zákona. V ostatních případech, anebo neprojeví-li vypůjčitel o takový převod zájem, nabídnou vypůjčiteli jinou smluvní úpravu právního vztahu k tomuto majetku podle tohoto zákona.
(3)
Pokud se účastníci užívacího vztahu postupem podle odstavce 2 nedohodnou jinak, výpůjčka podle odstavce 1 zaniká uplynutím stanovené doby bez náhrady a s majetkem se naloží podle tohoto zákona.
§ 60
(1)
Užívací vztahy právnických a fyzických osob k věcem založené smlouvou o výpůjčce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají nejpozději uplynutím jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud se účastníci užívacího vztahu za podmínek stanovených tímto zákonem nedohodnou jinak.
(2)
Užívací vztahy právnických a fyzických osob k nebytovým prostorům založené smlouvou o nájmu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a sjednané na dobu určitou zanikají nejpozději uplynutím 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
Nemá-li vlastník bytu nebo nebytového prostoru počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona upravena práva k pozemku v rozsahu svého spoluvlastnického podílu na společných částech domu,85) postupuje příslušná organizační složka (§ 9, 11) při úpravě těchto práv podle tohoto zákona.
§ 60a
(1)
Příslušná organizační složka (§ 9 a 11) převede pozemek tvořící jeden funkční celek s bytovým domem ve vlastnictví bytového družstva vzniklého přede dnem 1. ledna 1992 nebo bytového družstva, které je jeho právním nástupcem, bezúplatně do vlastnictví tohoto bytového družstva.
(2)
Podle odstavce 1 se postupuje obdobně v případě pozemku, který tvoří jeden funkční celek
a)
s rodinným domem86) a jeho příslušenstvím, popřípadě k němu příslušející garáží ve vlastnictví bytového družstva uvedeného v odstavci 1, pokud rodinný dům byl vystavěn tímto bytovým družstvem po 1. lednu 1969 na základě výjimky z předpisů o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě87) a na jeho výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc příslušející družstevní bytové výstavbě,
b)
s garáží, popřípadě garážemi ve vlastnictví bytového družstva uvedeného v odstavci 1, na financování jejichž výstavby se podílely fyzické osoby - členové tohoto bytového družstva nebo jejich právní předchůdci; to platí i v případě družstev vzniklých přede dnem 1. ledna 1992 nebo jejich právních nástupců, jejichž předmětem činnosti je výstavba a správa garáží pro jejich členy, jsou-li ostatní podmínky splněny.
(3)
Došlo-li k převodu rodinného domu a jeho příslušenství, popřípadě k němu příslušející garáže uvedených v odstavci 2 písm. a) z vlastnictví bytového družstva uvedeného v odstavci 1, příslušná organizační složka převede pozemek tvořící jeden funkční celek s tímto rodinným domem a jeho příslušenstvím, popřípadě k němu příslušející garáží bezúplatně do vlastnictví vlastníka rodinného domu a jeho příslušenství, popřípadě k němu příslušející garáže, je-li fyzickou osobou.
(4)
Podle odstavce 3 se postupuje obdobně, došlo-li k převodu garáže uvedené v odstavci 2 písm. b) z vlastnictví bytového družstva uvedeného v odstavci 1, popřípadě družstva vzniklého přede dnem 1. ledna 1992 nebo jeho právního nástupce, jehož předmětem činnosti je výstavba a správa garáží pro jeho členy, do vlastnictví fyzické osoby.
(5)
Příslušná organizační složka převede spoluvlastnický podíl k pozemku tvořícímu jeden funkční celek s domem s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, a to v rozsahu odpovídajícím spoluvlastnickému podílu na společných částech domu podle § 8 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů, bezúplatně
a)
do vlastnictví fyzické osoby, která je vlastníkem bytu nebo garáže nebo ateliéru v takovém domě, jestliže tato osoba byla v době převodu bytu nebo garáže nebo ateliéru z vlastnictví bytového družstva uvedeného v odstavci 1, podle ustanovení § 23 zákona o vlastnictví bytů, nájemcem uvedeného bytu nebo garáže nebo ateliéru a členem tohoto bytového družstva, nebo
b)
do vlastnictví fyzické osoby, která je vlastníkem bytu nebo garáže nebo ateliéru v takovém domě, jestliže bytové družstvo uvedené v odstavci 1 jako vlastník budovy prohlášením vymezilo byty a nebytové prostory jako samostatné jednotky podle zákona o vlastnictví bytů a tato osoba získala uvedený byt nebo garáž nebo ateliér do vlastnictví výstavbou na základě smlouvy o výstavbě bytu nebo nebytového prostoru podle zákona o vlastnictví bytů, nebo tato osoba získala uvedený byt do vlastnictví na základě smlouvy o výstavbě na budově ve vlastnictví bytového družstva uvedeného v odstavci 1, popřípadě na domě s byty a nebytovými prostory podle zákona o vlastnictví bytů, z nichž alespoň jeden byl ve vlastnictví bytového družstva uvedeného v odstavci 1 podle zákona o vlastnictví bytů, nebo
c)
do vlastnictví fyzické osoby, která se vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru uvedeného v písmenu a) nebo b) stala na základě převodu nebo přechodu vlastnictví tohoto bytu nebo garáže nebo ateliéru, nebo
d)
do vlastnictví bytového družstva uvedeného v odstavci 1, které zůstalo vlastníkem nepřevedených bytů nebo nebytových prostorů v takovém domě.
(6)
Příslušná organizační složka převede bezúplatně spoluvlastnický podíl k pozemku v rozsahu odpovídajícím spoluvlastnickému podílu na společných částech stanovenému podle § 1161 občanského zákoníku do vlastnictví
a)
fyzické osoby, která je vlastníkem jednotky podle § 4 odst. 2 zákona č. 311/2013 Sb., o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev a o změně některých zákonů,
b)
fyzické osoby, která se vlastníkem jednotky uvedené v písmeni a) stala na základě převodu nebo přechodu vlastnictví této jednotky, nebo
c)
bytového družstva uvedeného v odstavci 1, jestliže toto družstvo zůstalo vlastníkem nepřevedených jednotek uvedených v písmeni a) a na toto družstvo se vztahuje povinnost uvedená v § 5 zákona č. 311/2013 Sb.
(7)
K převodům podle odstavců 1 až 6 se schválení podle ustanovení § 22 odst. 4 až 7 nevyžaduje.
(8)
Jestliže k pozemku uvedenému v odstavci 5 nebo 6 nebo k části tohoto pozemku vzniklo věcné břemeno podle § 21 odst. 5 a 6 zákona o vlastnictví bytů a tento pozemek byl bezúplatně převeden podle odstavce 5 nebo 6, příslušná organizační složka po provedení vkladu vlastnického práva do katastrukatastru nemovitostí upustí od vymáhání pohledávky odpovídající náhradě za věcné břemeno k tomuto pozemku nebo jeho části, pokud tato pohledávka dosud trvá; ustanovení § 35 odst. 1 a 2 a § 36 se nepoužijí. Jestliže vlastník bytu nebo nebytového prostoru uvedený v odstavci 5 nebo 6, s nímž příslušná organizační složka uzavřela smlouvu, náhradu nebo její část zaplatil, příslušná organizační složka po provedení vkladu vlastnického práva do katastrukatastru nemovitostí vrátí přijatou částku tomuto vlastníkovi, popřípadě tomu jeho dědici nebo právnímu nástupci, na kterého vlastnictví pozemku přešlo.
§ 60b
Pokud k pozemku tvořícímu jeden funkční celek s bytovým domem, rodinným domem, garáží nebo s domem s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů (§ 60a) vznikla podle ustanovení § 59 odst. 1 výpůjčka právnické osobě, která není vlastníkem bytového domu, rodinného domu, garáže, domu s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů ani bytu nebo nebytového prostoru v tomto domě, a tato výpůjčka trvá anebo je-li již pozemek užíván touto právnickou osobou na základě smlouvy uzavřené podle ustanovení § 59 odst. 2, postupuje se podle ustanovení § 60a pouze za podmínky, že se příslušná organizační složka (§ 9 a 11) předem dohodne s uživatelem pozemku na zrušení této výpůjčky nebo jiného užívacího vztahu, popřípadě že tato výpůjčka nebo užívací vztah jinak zanikne.
§ 60c
(1)
Příslušná organizační složka převede pozemek tvořící jeden funkční celek se stavbou, nejde-li o stavbu drobnou, za cenu stanovenou vyhláškou č. 393/1991 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění platném k 1. listopadu 1991, do vlastnictví družstva uvedeného v § 18 odst. 1 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, kterému vznikla podle ustanovení § 59 odst. 1 výpůjčka a které je vlastníkem stavby, a to za podmínky, že výpůjčka dosud trvá a nelze přitom postupovat podle ustanovení § 59 odst. 2 věty druhé. Postup podle věty první se neuplatní u družstva, které je v likvidaci nebo ohledně jehož majetku je vedeno insolvenční řízeníinsolvenční řízení. Převod bude proveden k žádosti družstva uvedeného ve větě první, bude-li podána u příslušné organizační složky nejpozději 31. prosince 2003. Neprojeví-li toto družstvo zájem o převod uvedeného pozemku do svého vlastnictví a účastníci užívacího vztahu se nedohodnou ani na jiné smluvní úpravě právního vztahu k uvedenému pozemku podle tohoto zákona, platí o zániku výpůjčky a naložení s uvedeným pozemkem ustanovení § 59 odst. 3.
(2)
Podle odstavce 1 se postupuje obdobně i v případě bytového družstva, jedná-li se o pozemek, ke kterému vznikla tomuto bytovému družstvu výpůjčka podle ustanovení § 59 odst. 1 a tvoří jeden funkční celek se stavbou, která není stavbou drobnou, je ve vlastnictví tohoto bytového družstva a slouží k zabezpečení správy, údržby a oprav bytových domů ve vlastnictví tohoto bytového družstva anebo k zajištění plnění poskytovaných s užíváním bytů ve vlastnictví nebo správy tohoto bytového družstva.
(3)
Ustanovením odstavců 1 a 2 není dotčena možnost provést převod bezúplatně za podmínek ustanovení § 22 odst. 3.
§ 61
Smlouvy, jimiž bylo podle čl. II zákona č. 131/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský zákoník a upravují některé další majetkové vztahy, zřízeno právo trvalého užívání pozemku cizím právnickým osobám, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona mění na nájemní smlouvy, pokud bylo původní smlouvou dohodnuto užívání pozemku za úplatu, anebo na smlouvy o výpůjčce, pokud bylo původní smlouvou dohodnuto bezúplatné užívání pozemku.
§ 62
(1)
Smlouvy, jimiž byly do 1. ledna 1992 právnickým a fyzickým osobám přenechány za úplatu k dočasnému užívání nemovité věci nebo jejich části podle § 397 a 398 občanského zákoníku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona mění na nájemní smlouvy, pokud do uvedeného dne užívací vztahy jimi založené nezanikly anebo nebyly upraveny jinak.
(2)
Pokud byla nemovitá věc nebo její část přenechána smlouvou podle odstavce 1 k dočasnému užívání bezúplatně, mění se tato smlouva za podmínek uvedených v odstavci 1 na smlouvu o výpůjčce na dobu určitou jednoho roku. Nedohodnou-li se účastníci užívacího vztahu za podmínek stanovených tímto zákonem jinak, výpůjčka zaniká uplynutím stanovené doby bez náhrady a s nemovitou věcí nebo její částí se naloží podle tohoto zákona.
Převzetí agendy prozatímní správy
§ 63
(1)
Přenesená působnost měst Brna, Ostravy a Plzně a městských částí Praha 1 až 15 při výkonu prozatímní správy podle dosavadních předpisů74) dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaniká. Uvedená města a městské části jsou povinny do 6 měsíců po nabytí účinnosti tohoto zákona veškerý majetek, s nímž do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nenaložily, předat organizačním složkám příslušným podle § 11 odst. 4.
(2)
Předmětem předání podle odstavce 1 budou rovněž všechny uzavřené i neuzavřené spisové materiály a pomůcky operativní evidence k agendě prozatímní správy a další listiny týkající se majetku, jakož i doklady o závazcích souvisejících s předávaným majetkem. O předání pořídí jeho účastníci zápis; přílohou zápisu budou seznamy všech předávaných položek.
(3)
Po dobu do předání podle odstavců 1 a 2 jsou uvedená města a městské části oprávněny a povinny v zastoupení státu činit ohledně majetku a souvisejících závazků přiměřeně podle tohoto zákona pouze neodkladné úkony. Prokazatelné a odůvodněné náklady s tím spojené uhradí městu nebo městské části na základě provedeného vyúčtování za stát příslušná organizační složka (§ 11 odst. 4).
(4)
Příslušná organizační složka po předání podle odstavců 1 a 2 zajistí, aby u věcí, které se evidují v katastrukatastru nemovitostí, byl proveden záznam v katastrukatastru. Pro tyto účely je zápis podle odstavce 2 listinou osvědčující příslušnost přejímající organizační složky.
§ 64
Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům, kteří v Praze, Brně, Ostravě a Plzni zajišťují agendu prozatímní správy předávanou podle § 63, mohou přejít na stát v rozsahu dohodnutém mezi příslušnými městy na straně jedné a státem na straně druhé. Jednotlivé dohody musí být písemné a musí v nich být stanoven den přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů.
§ 65
Zmocňovací ustanovení
(1)
Ministerstvo financí stanoví vyhláškou
a)
podmínky pro podání žádosti o předchozí souhlas se zřízením organizační složky a náležitosti zřizovací listiny (§ 4 odst. 2),
b)
rozsah údajů potřebných pro účely oznámení vzniku, změny nebo zániku organizační složky (§ 5 odst. 3),
c)
způsob a podmínky vedení operativní evidence majetku (§ 15 odst. 4),
d)
pravidla o náležitostech zápisů, podmínky úplatného nebo bezúplatného nakládání s majetkem a další pravidla nakládání s majetkem a jiného právního jednání (§ 19 odst. 1),
e)
postup při nakládání s majetkem, o který neprojevily zájem jiné organizační složky ani právnické nebo fyzické osoby (§ 15 odst. 2, § 19c odst. 3),
f)
postup při zjišťování zájemců o koupi a postup při stanovení podmínek, termínů a kritérií ve výběrovém řízení (§ 22 odst. 1),
g)
podmínky úplatného nebo bezúplatného nakládání s majetkem a další pravidla nakládání s majetkem a jiného právního jednání (§ 55 odst. 4).
(2)
Vláda stanoví nařízením strukturu a rozsah údajů vedených v centrálním registru administrativních budov a termíny pro jejich poskytování, jakož i rozsah a podmínky jejich sdílení (§ 14a odst. 3).
§ 66
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 61/1986 Sb., o prozatímní správě národního majetku, ve znění pozdějších předpisů.
2.
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, ve znění pozdějších předpisů.
§ 67
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
2)
Například zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 17 zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).
5)
Čl. 79 odst. 1 Ústavy.
7)
Čl. 11 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
9a)
§ 8 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.
15a)
Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
16)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
17)
Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
17a)
Například zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
19)
Například ústavní zákon č. 541/1992 Sb., o dělení majetku České s Slovenské Federativní Republiky mezi Českou republiku a Slovenskou republiku a jeho přechodu na Českou republiku a Slovenskou republiku, zákon č. 597/1992 Sb., o zrušení Československého rozhlasu, Československé televize a Československé tiskové kanceláře.
22)
Například § 175u odst. 2 občanského soudního řádu, § 15 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 255/1994 Sb.
24)
§ 175q odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů.
25)
Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
28a)
§ 124 a 285 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů.
28b)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 ze dne 14. listopadu 2018 o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci.
29)
§ 66 a 102a trestního zákoníku.
30)
§ 346 odst. 1 a § 358a trestního řádu.
31a)
§ 134a odst. 4, § 289 odst. 5 a § 297h odst. 5 zákona č. 104/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
31b)
§ 134a odst. 3, § 289 odst. 4 a § 297h odst. 3 a 4 zákona č. 104/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
32)
§ 13 zákona č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník.
33)
§ 116 občanského zákoníku.
34)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.
35)
Například § 3 až 7 a 9 až 10a zákona č. 526/1990 Sb.
36)
Například § 1124 občanského zákoníku.
38a)
§ 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.
40)
Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.
41)
§ 3 písm. k) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
41a)
§ 2 odst. 1 písm. l) stavebního zákona.
44)
§ 3 až 7 a 9 až 10a zákona č. 526/1990 Sb.
45)
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).
48)
§ 2716 až 2746 občanského zákoníku.
49)
§ 2747 až 2755 občanského zákoníku.
51)
§ 3051 občanského zákoníku.
56)
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
57a)
Například vyhláška č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů.
59)
Například zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.
64)
§ 580 odst. 1 občanského zákoníku.
65)
Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).
65a)
Například zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).
67)
§ 8 odst. 1 trestního řádu, ve znění pozdějších předpisů.
68)
Například zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění zákona č. 293/1993 Sb.
69)
§ 31 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona č. 10/1993 Sb.
§ 5 odst. 1 písm. j) zákona č. 425/1990 Sb., ve znění zákona č. 254/1994 Sb.
§ 6 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 139/1995 Sb.
70)
§ 26 a násl. zákona č. 18/1997 Sb.
71)
§ 64 odst. 2 hospodářského zákoníku.
72)
§ 64 odst. 3 hospodářského zákoníku.
73)
§ 65 odst. 3 hospodářského zákoníku.
74)
§ 761 odst. 1 obchodního zákoníku.
75)
§ 3 odst. 2 zákona č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky.
§ 3 odst. 2 zákona č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky.
76)
Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 220/2000 Sb.
77)
Například zákon č. 113/1993 Sb., o Fondu dětí a mládeže, ve znění zákona č. 220/2000 Sb., zákon č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky.
79)
§ 20 odst. 3 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku.
80)
§ 67 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
§ 36 zákona č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.
81)
§ 761 odst. 2 obchodního zákoníku.
82)
Čl. III bod 4 zákona č. 98/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje hospodářský zákoník.
83)
§ 876 odst. 1 občanského zákoníku.
84)
§ 659 a násl. občanského zákoníku.
85)
§ 21 odst. 4 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění zákona č. 103/2000 Sb.
86)
§ 3 písm. c) vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.
87)
§ 10 odst. 2 vyhlášky č. 137/1968 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě.
88)
Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
89)
§ 38 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.
90)
§ 1257 odst. 2 občanského zákoníku.
91)
§ 3023 občanského zákoníku.
92)
§ 1029 až 1036 občanského zákoníku.
93)
§ 2307 odst. 1 občanského zákoníku.
94)
§ 1895 odst. 1 občanského zákoníku.
95)
Například § 1743 odst. 1 občanského zákoníku.
96)
§ 19 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
97)
§ 135, 290 a 297l zákona č. 104/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.